Právnická Fakulta Masarykovy Univerzity Obor Právo Katedra Obchodního Práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo Katedra obchodního práva

Vybrané právní problémy sdílené ekonomiky

Diplomová práce

David Rotrekl

Brno 2019

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vybrané právní problémy sdílené ekonomiky zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

V Brně dne 26. března 2019 ……......

David Rotrekl

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval prof. JUDr. Josefu Bejčkovi, CSc., za odborné vedení, cenné rady a čas, který mi při psaní této práce věnoval. Rovněž chci poděkovat svojí rodině a přítelkyni, kteří mi byli oporou a motivací v celém průběhu studia. Abstrakt Diplomová práce poskytuje výčet právních problémů, které s sebou přináší sdílená ekonomika. Nejprve jsou rozebrány úskalí definice sdílené ekonomiky, dále dochází k vymezení subjektů sdílené ekonomiky a zjištění kdo je poskytovatelem služby sdílené ekonomiky. Následuje kapitola věnující se právním problémům sdílené ekonomiky, se zaměřením na problematiku nekalé soutěže, problematiku pracovního práva a spotřebitelského práva. Dále je v práci rozebrána reakce České republiky a několika dalších států na právní problémy, které sdílená ekonomika přináší. V poslední části práce, jsou pak obsaženy návrhy de lege ferenda.

Klíčová slova

Sdílená ekonomika, Uber, Airbnb, Couchsurfing, Zonky, BlaBlaCar, Taxislužby, Digitální platformy, Podnikatel, Zaměstnanec

Abstract

This thesis provides a list of legal issues which come together with the phenomenon of sharing economy. Firstly, the thesis deals with the problems of the definition of sharing economy. Then it specifies the subjects of sharing economy and it ascertains who the provider of the service of sharing economy is. The next chapter is concerned with legal issues of sharing economy, focusing most on the problem of unfair competition on the problems in the area of labour law and consumer law. It is followed by the chapter about the reaction of the Czech Republic and some other countries to the legal issues connected with sharing economy. The last part includes some suggestions how to regulate sharing economy by law.

Key words

Sharing economy, Uber, Airbnb, Couchsurfing, Zonky, BlaBlaCar, Taxi services, Digital platforms, entrepreneur, employee Obsah

1 Seznam zkratek ...... 1 2 Úvod ...... 2 3 Definice sdílené ekonomiky ...... 4 4 Status poskytovatelů služeb sdílené ekonomiky ...... 7 4.1 Samostatnost ...... 7 4.2 Živnostenským nebo obdobným způsobem ...... 8 4.3 Soustavnost ...... 9 4.4 Za účelem dosažení zisku ...... 10 4.5 Na vlastní účet a odpovědnost ...... 10 4.6 Dílčí závěr ...... 13 5 Diferenciace mezi komerčním a nekomerčním sdílením ...... 14 5.1 Platformy patřící ke spoluspotřebitelství ...... 14 5.1.1 BlaBlacar ...... 14 5.1.2 Vodvoz ...... 15 5.1.3 Wingly ...... 15 5.1.4 Couchsurfing ...... 15 5.2 Sdílená ekonomika vytvářená digitální platformami ...... 16 5.2.1 Uber/Taxify ...... 16 5.2.2 Hoppygo...... 16 5.2.3 AJO.cz...... 16 5.2.4 Airbnb ...... 16 5.2.5 Doggini/Hlídačky/Lidskásíla.cz ...... 17 5.2.6 Transferwise...... 17 5.2.7 Zonky ...... 17 5.3 Dílčí závěr ...... 18 6 Právní problémy sdílené ekonomiky ...... 19 6.1 Pracovní právo ...... 20 6.1.1 Definice závislé práce ...... 21 6.1.2 Rozhodnutí zahraničních soudů ...... 24 6.2 Ochrana spotřebitele ...... 27 6.3 Nekalá soutěž digitálních platforem ...... 30 6.3.1 Definování služby digitálních platforem ...... 30 6.3.2 K definičním znakům nekalé soutěže ...... 31 6.3.3 Rozhodovací praxe českých soudů ...... 33 7 Reakce na sdílenou ekonomiku v různých státech světa ...... 35 7.1 Česká republika ...... 35 7.2 Slovensko ...... 39 7.3 Německo ...... 40 7.4 USA ...... 41 7.5 Belgie ...... 43 7.6 Itálie ...... 44 7.7 Dílčí závěr ...... 45 8 Úvahy de lege ferenda ...... 46 8.1 Vztah řidičů, ubytovatelů a dalších podobných aktérů s digitální platformou ...... 46 8.2 Taxislužby ...... 47 8.3 Krátkodobé ubytování ...... 50 9 Závěr ...... 52 Seznam použité literatury ...... 55 Monografie ...... 55 Články ...... 56 Judikatura...... 61 Právní předpisy ...... 63 Ostatní ...... 65 Příloha číslo 1: Platformy sdílené ekonomiky ...... I Dopravní platformy ...... I Uber ...... I Taxify ...... II BlaBlaCar ...... II Deliveroo ...... III Vodvoz ...... III AJO.cz ...... IV Hoppygo ...... IV Wingly ...... IV Ubytovací platformy ...... V Airbnb ...... V Couchsurfing ...... V Finanční platformy ...... VI Zonky ...... VI Transferwise ...... VII Ostatní platformy ...... VII Lidskasila.cz ...... VII Doggini ...... VIII Hlídačky.cz...... VIII

1 Seznam zkratek

SDEU Soudní dvůr Evropské Unie OZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění ZMP Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v aktuálním znění ZP Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v aktuálním znění ZSIL Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v aktuálním znění ŽZ Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v aktuálním znění Zákon o vyvlastnění Zákona č. 184/2006 Sb., zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), v aktuálním znění

2 Úvod

Sdílená ekonomika je v posledních několika letech stále více řešeným problémem a stále není zcela jasné, jak se k ní jednotlivé státy postaví. Česká republika v tomto není výjimkou, a právě nyní jsou v poslanecké sněmovně návrhy zákonů, které si kladou za cíl oblast sdílené ekonomiky regulovat a české soudy rozhodují několik případů souvisejících se sdílenou ekonomikou. Z tohoto důvodu se domnívám, že je téma sdílené ekonomiky aktuální. Dlouhou dobu se většina prací o sdílené ekonomice v České republice zaměřovala na jiné než právní aspekty sdílené ekonomiky. Toto se již především v posledním roce změnilo a nyní lze nalézt jak odborné články1, diplomové práce2, tak dokonce i celé publikace3 na téma sdílené ekonomiky. Z jednotlivých prací bohužel zatím není možné vyvodit jednoznačný závěr, jelikož každá práce dochází k jinému závěru a tyto práce se navzájem zatím nereflektují. Navíc ne všechny právní problémy, které sdílená ekonomika přináší, jsou již v odborných publikacích řešeny, například k problému nekalosoutěžního jednání u nás existuje jen několik odborných článků.4 Kromě výše uvedených odborných zdrojů, jsem čerpal především ze soudních rozhodnutí a také ze zahraniční odborné literatury.

1 Např. POLČÁK, Radim. Virtualizace sdílené ekonomiky a fenomén internetových platforem IHNED.cz [online]. ©1996-2018 Economia, a.s., Publikováno 13. 10. 2017 [cit. 15. 2. 2019]. Dostupné z: https://ictrevue.ihned.cz/c3-65936790-0ICT00_d-65936790-virtualizace-sdilene- ekonomiky-a-fenomen-internetovych-platforem 2 Např. HANÁK. Ondřej, Sdílená ekonomika z pohledu občanského práva, [online]. Brno, 2018. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/w0f37/ 3 Např. PICHRT. Jan, BOHÁČ. Radim, MORÁVEK. Jakub, (eds.) Sdílená ekonomika – sdílený právní problém? Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, ISBN 978-80-7552-874-2 4 Např. KUPČÍK, Jan. Aplikace Uber (nejen) z pohledu soutěžního práv. Právní rozhledy. 2016. č. 13-14, s. 496, ISSN 1210-6410 nebo POLČÁK, Radim. Fenomén internetových platforem II IHNED.cz [online]. ©1996-2018 Economia, a.s., Publikováno 26. 11. 2017. Dostupné z: https://ictrevue.ihned.cz/c3-65968960-0ICT00_d-65968960-fenomen-internetovych-platforem- ii

Jelikož v současné době neexistuje obecně přijímaná definice sdílené ekonomiky, rozhodl jsem se, že v práci podrobím různé definice sdílené ekonomiky kritické úvaze a pokusím se nalézt způsob, jak sdílenou ekonomiku definovat. Hlavním cílem této práce je však zjistit, kdo poskytuje služby sdílené ekonomiky, je to digitální platforma nebo řidiči, ubytovatelé5 a další podobní aktéři? V diplomové práci se také budu zabývat právními problémy spojenými se sdílenou ekonomikou, které v práci vymezím, a poté se budu zabývat otázkami, zda se digitální platformy dopouští nekalé soutěže, jaký je vztah mezi digitální platformou a jejími řidiči, ubytovateli a dalšími podobnými aktéry z hlediska pracovního práva a také se budu zabývat tím, zda digitální platformy neporušují práva spotřebitelů. V diplomové práci jsem se také rozhodl zjistit, jak na sdílenou ekonomiku reaguje Česká republika, a navrhnout vhodný způsob, jak sdílenou ekonomiku upravit, k čemuž mi pomůže porovnání zahraničních právních úprav sdílené ekonomiky. Po dohodě s vedoucím práce jsem se v diplomové práci odchýlil od jejího zadání a v diplomové práci nevěnuji samostatnou kapitolu deliktní odpovědnosti, ale raději se věnuji dnes nejpalčivějším problémům sdílené ekonomiky. Jelikož jsem se tématem sdílené ekonomiky již dříve zabýval ve studentské vědecké odborné činnosti a také v článku Sdílená ekonomika v praxi SDEU a českých soudů6, v některých kapitolách této práce jsem se těmito pracemi inspiroval.

5 Tento pojem v práci používám pro zjednodušení. V běžné řeči je ubytovatel a osoba poskytující ubytování, avšak v této práci oba pojmy používám v různém významu. Pojem ubytovatel je použit pro fyzické osoby, které nabízejí ubytování přes digitální platformy, zatímco poskytovatel ubytování je použit v práci pro osobu, která ubytování poskytuje a je tedy za poskytnuté ubytování i odpovědná.

6 ROTREKL, David. Sdílená ekonomika v praxi SDEU a českých soudů. Revue pro právo a technologie. [online]. 2017, č. 16, s. 137-148. [cit. 17. 10. 2018]. ISSN 1805-2797 Dostupné z: https://journals.muni.cz/revue/article/view/8567

3 Definice sdílené ekonomiky

Existuje mnoho definic sdílené ekonomiky a téměř každá nová studie o sdílené ekonomice přichází s definicí novou. Například Analytický materiál 06/2017 Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky „Analýza sdílené ekonomiky a digitálních platforem“ používá následující definici: „Sdílenou ekonomikou rozumíme sdílení skupinových statků různými uživateli.“7 Další analýza sdílené ekonomiky Bohatství bez vlastnictví, vypracovaná společností Deloitte (dále jen „Analýza sdílené ekonomiky společnosti Deloitte“), používá následující definici: „Sdílenou ekonomiku lze chápat jako upřednostňování přístupu ke zboží dlouhodobé spotřeby a výrobním faktorům za pomoci digitálních platforem spíše než vlastnictví tohoto zboží a výrobních faktorů.“8 Centrum ekonomických a tržních analýz ve své studii Fenomén Uber v České republice (dále jen „studie CETA“) používá následující definici: „Sdílená ekonomika není přesně definovaný termín, ale obvykle se jím myslí ekonomický model, v němž se díky moderním technologiím využívají zdroje, které dosud nebyly využity efektivně, a to sdílením, tedy pronájmem, nikoli prodejem.9 Další definici používá Evropská komise: „Pojem sdílené ekonomiky spočívá v obchodním modelu, kde aktivity jsou ulehčeny platformami sdílené ekonomiky, které vytvářejí otevřený trh pro dočasné užívání zboží nebo služeb, často poskytovanými soukromými osobami.“10

7 Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR, Analytický materiál 06/2017., Analýza sdílené ekonomiky a digitálních platforem [online]. © 2017. Úřad vlády České republiky. s.13-15 [cit. 16. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/poskytovani- informaci/poskytnute-informace-na-zadost/Priloha_4_Material_Analyza.pdf 8 Deloitte, Bohatství bez vlastnictví [online]. © 2017 Deloitte Česká republika. s.3 [cit. 16. 10. 2018]. Dostupné z: https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/deloitte-analytics/articles/sdilena- ekonomika-studie.html 9 Centrum ekonomických a tržních analýz, z.ú., Fenomén Uber v České republice [online]. s. 4 [cit. 16. 10. 2018]. Dostupné z: http://eceta.cz/wp-content/uploads/2017/05/Fenom%C3%A9n- Uber2017.pdf 10 COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS A European agenda for the collaborative economy [online].

Různorodost definic sdílené ekonomiky je dána tím, že někdo sdílenou ekonomiku chápe v jejím původním smyslu jako tzv. „spoluspotřebitelství“ a někdo v ní vidí ekonomiku vytvářenou technologickými (digitálními) platformami typu Uber, Airbnb atd.11 Zatímco spoluspotřebitelství téměř nepřináší právní problémy, jelikož existuje téměř od nepaměti, ekonomika vytvářená digitálními platformami existuje relativně krátkou dobu a právo na ni zatím nedokáže adekvátně reagovat. Definice společnosti Delloite používá jako definiční znak digitální technologie. Ve stejné analýze je ale uvedeno, že sdílená ekonomika existuje odjakživa.12 Z toho vyplývá, že tato analýza kombinuje oba výše zmíněné modely dohromady, aniž by vůbec poukázala na jejich existenci. Toto není ničím neobvyklým, jelikož mnoho lidí si vůbec neuvědomuje, že existují dva různé modely sdílené ekonomiky. Spoluspotřebitelství můžeme definovat jako vzájemné vztahy dvou či více nepodnikajících osob, které si navzájem pomáhají sdílením statku, který není plně využit, aniž očekávají zisk (nevytváří zcela nový statek). Typickým příkladem je svezení dětí sousedů do školy, půjčování knih mezi známými atd. Z této sdílené ekonomiky se vyvinuly i dnes zcela běžné produkty, u kterých by to mnoho lidí ani nenapadlo, jako například stavební spoření. To v 18. století znamenalo, že se sešli lidé, kteří měli zájem o bydlení a společně na bydlení spořili. Společně na dům uspořili rychleji, než by naspořil každý sám a následně losem určili, kdo dosáhne

Publikováno 2. 6. 2017 [cit. 20. 10. 2018]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/EN/TXT/?uri=COM%3A2016%3A356%3AFIN 11 HŮLKA. Tomáš, Nové formy flexibilního zaměstnávání, nebo ohrožení jistot? In: PICHRT. Jan, BOHÁČ. Radim, MORÁVEK. Jakub, (eds.) Sdílená ekonomika – sdílený právní problém? Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, 39 – 40 s. ISBN 978-80-7552-874-2 12 Deloitte, Bohatství bez vlastnictví [online]. © 2017 Deloitte Česká republika. 4 s. [cit. 16. 10. 2018]. Dostupné z: https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/deloitte-analytics/articles/sdilena- ekonomika-studie.html

5 na bydlení jako první. Poté pokračovali ve spoření, než postavili dům všichni.13 I spoluspotřebitelství dnes však může být ulehčeno digitálními platformami. Ekonomika vytvářená digitálními platformami je již typickým podnikáním zprostředkovatele služby, který většinou splývá s poskytovatelem služby. U tohoto modelu sdílené ekonomiky již můžeme jako definiční znak využít digitální technologie, které umožňují využívat statky na místo tradičního způsobu způsobem novým nebo umožňují vytvářet zcela nový statek. Pro sdílenou ekonomiku vytvářenou digitálními platformami je již docela přesná jak definice použitá v Analýze společnosti Delloite, tak ve studii CETA. První model tzv. spoluspotřebitelství nevytváří mnoho právních problémů, jelikož s ním právo dlouhodobě počítá. I když ekonomiku vytvářenou digitálními platformami je možné považovat za sdílenou ekonomiku14 jen díky tomu, že tak o ní mluví většina společnosti, bude se tato práce zabývat právě tímto modelem sdílené ekonomiky, jelikož právě tento model sdílené ekonomiky s sebou přináší právní problémy. Pouze kapitola Komerční x nekomerční sdílení se bude zabývat oběma modely sdílené ekonomiky, jelikož v rámci této kapitoly zařadím jednotlivé společnosti pod oba modely sdílené ekonomiky.

14 Pojem sdílená ekonomika není v tomto případě zcela přesný, od jakéhokoliv jiného podnikání totiž ekonomiku vytvářenou digitálními platformami odlišuje pouze využití moderních technologií. Využití moderních technologií při podnikání se v budoucnu bude pravděpodobně zvyšovat, což by znamenalo, že pod tento model sdílené ekonomiky bude řazeno, čím dál větší množství společností. Dle mého názoru toto není vhodné, avšak jelikož v dnešní době je ekonomika vytvářená digitálními platformami řazena do sdílené ekonomiky, zatím se nebudu v této práci odchylovat i když se domnívám, že v budoucnu již ekonomika vytvářená digitálními platformami nebude pod sdílenou ekonomiku řazena.

4 Status poskytovatelů služeb sdílené ekonomiky

U služeb sdílené ekonomiky může být složité určit, kdo danou službu poskytuje a kdo je za ni tím pádem odpovědný. Obecně většinu služeb poskytují podnikatelé, a ne jinak tomu je u služeb sdílené ekonomiky. Při určení poskytovatele služeb sdílené ekonomiky nám proto pomůže zodpovězení otázky, kdo může být a kdo naopak nemůže být z osob účastnících se poskytování služeb sdílené ekonomiky podnikatelem. Mohou být podnikateli řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři nebo jimi jsou pouze digitální platformy? Česká definice podnikatele je obsažena v § 420 odst. 1 OZ a dle této definice je podnikatelem ten, kdo vykonává výdělečnou činnost samostatně, soustavně, živnostenským nebo obdobným způsobem, na vlastní účet a odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Zabývat se všemi společnostmi uvedenými v příloze č. 1, by bylo vzhledem k rozsahu práce nemožné, proto se zaměřím na nejznámější platformy z oblasti sdíleného ubytování (Airbnb) a sdílené dopravy (Uber), jelikož právě tyto dvě oblasti jsou nyní nejdiskutovanější. Postup uplatněný u těchto dvou platforem je možné použít i na další platformy sdílené ekonomiky fungujících v jiných oblastech.

4.1 Samostatnost Prvním znakem podnikatele je, že činnost vykonává samostatně. Samostatné vykonávání činnosti znamená, že sama osoba rozhoduje o tom, jaké služby a za jakou cenu bude poskytovat.15 Ovšem samostatnost bývá v praxi omezována, např. právními předpisy nebo i smluvně (např. u franšízingové smlouvy).16 Určit hranici, zda osoba jedná samostatně anebo ne, tak může být hodně složité.

15 HULMÁK. Milan, a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 1607 s. ISBN: 978-80-7400-529-9. 16 ŠVESTKA. Jiří, a kol. Občanský zákoník Komentář Svazek I (§ 1 až 654). Praha: Wolters Kluwer, a. s. 2014, 957 – 958 s. ISBN: 978-80-7478-370-8.

Zcela jednoznačná situace je však u společnosti Uber. Tato společnost totiž může řidiče ze služby vyloučit v případě, že nemá dobré hodnocení od cestujících, určuje cenu služby, a dokonce se snaží motivovat řidiče, aby jezdili v časech, kdy se jí to hodí17. Všechny aspekty, o kterých by řidič mohl samostatně rozhodovat, společnost Uber omezuje, a proto řidič nemůže službu vykonávat samostatně. Společnost Airbnb si nevyhrazuje právo vyloučit jednotlivé ubytovatele ze služby a celkově nechává ubytovatelům větší míru volnosti (např. neurčuje ceny, za které má být ubytování poskytnuto). Z tohoto důvodu se domnívám, že jednotliví ubytovatelé znak samostatnosti naplňují.

4.2 Živnostenským nebo obdobným způsobem Aby se jednalo o podnikatelskou činnost, musí být činnost vykonávána živnostenským nebo obdobným způsobem. Hlavní otázkou tak bude, zda jednotliví řidiči a ubytovatelé jsou povinni disponovat živnostenským oprávněním nebo něčím, co je možné postavit na roveň živnostenského oprávnění. Společnost Uber v současné době vyžaduje, aby její řidiči disponovali živnostenským oprávněním. Společnost Uber z tohoto pravidla umožňuje výjimku v případě, že řidič jezdí v rámci tzv. „flotily řidičů“. V takovém případě však řidiče bez živnostenského oprávnění zaštiťuje jiný řidič s živnostenským oprávněním. (Řidič bez živnostenského oprávnění se tak dle společnosti Uber stává zaměstnancem řidiče s živnostenským oprávnění.)18 Společnost Airbnb sice nevyžaduje od jednotlivých ubytovatelů, aby byli držiteli živnostenských oprávnění, vyžaduje však, aby dodržovali zákony platné v místě, kde je ubytování poskytováno.19 V České republice to znamená, že

17 Obchodní podmínky společnosti Uber [online]. © Uber Technologies Inc. [cit. 15. 11. 2018]. Dostupné z: https://www.uber.com/cs-CZ/legal/terms/cz/ 18 Požadavky na řidiče, Jak řídit s Uberem, [online]. © 2018 Uber B. V. [cit. 26. 1. 2018]. Dostupné z: https://www.uber.com/cs-CZ/drive/requirements/ 19 Jaké právní, daňové a regulační otázky bych měl/a zvážit před tím, než se stanu Airbnb hostitelem? [online]. © Airbnb Inc. [cit. 20. 1. 2018]. Dostupné z: https://www.airbnb.cz/help/article/376/what-legal-and- regulatory-issues-should-i-consider-before-hosting-on-airbnb

8 poskytovatel ubytování musí být dle bodu 55 přílohy č. 4 k ŽZ držitelem živnostenského listu. Otázkou však zůstává, kdo je poskytovatelem ubytování, ubytovatel nebo společnost Airbnb? Pokud je ubytovatelem osoba poskytující byt ke krátkodobému ubytování přes platformu Airbnb, musí být držitelem živnostenského oprávnění ona, pokud je poskytovatelem ubytování společnost Airbnb, musí být držitelem živnostenského oprávnění společnost Airbnb.

4.3 Soustavnost Znak soustavnosti je nutné posoudit u jednotlivých řidičů, ubytovatelů a dalších podobných aktérů individuálně. Tento znak pak ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 4. 2008, sp. zn. 22 Cdo 679/2007, není totožný s nepřetržitostí.20 Znak soustavnosti může být naplněn, i když je podnikatelská činnost vykonávána vždy jen po určitou část roku. Tento znak tak budou splňovat například i osoby, které budou službu sdílené ekonomiky poskytovat jednou za čas. Z toho vyplývá, že tento znak bude naplňovat velká část řidičů a ubytovatelů. Například z dat dostupných o ubytovatelích přes společnost Airbnb vyplývá, že v Praze je v měsíci říjnu ubytování průměrně obsazené 80 % dnů tohoto měsíce. Průměrné pražské ubytování poskytované přes společnost Airbnb je tak obsazeno 24,8 dnů v měsíci říjnu z celkových 31.21 V Brně je průměrné ubytování obsazeno 78 % dnů měsíce října, což je 24,18 dnů v měsíci říjnu z celkových 31.22 Jelikož je platforma Airbnb určena pro zprostředkování krátkodobých nájmů, je pravděpodobné, že se v rámci jednoho měsíce vystřídá v jednom ubytování hned

20 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 4. 2008, sp. zn. 22 Cdo 679/2007 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud © 2018 [cit. 14. 11. 2018]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B6AF4967C86FBE65C1257A4 E00686D1F?openDocument&Highlight=0, 21 Market Overview Prague [online]. © 2015 – 2018 AirDNA, LLC. [cit. 14. 11. 2018]. Dostupné z: https://www.airdna.co/vacation-rental-data/app/cz/default/prague/overview 22 Market Overview Brno [online]. © 2015 – 2018 AirDNA, LLC. [cit. 14. 11. 2018]. Dostupné z: https://www.airdna.co/vacation-rental-data/app/cz/default/brno/overview

9 několik hostů. Při takto vysoké obsazenosti ubytování lze vyvodit, že je činnost provozována soustavně.

4.4 Za účelem dosažení zisku Cílem poskytování služby sdílené ekonomiky je zisk, a to, jak zisk digitální platformy Uber a Airbnb tak i řidičů nebo ubytovatelů. Všichni výše uvedení službu provozují právě kvůli zisku, který vzniká tím, že zákazníci za poskytnutí služby musí zaplatit.23

4.5 Na vlastní účet a odpovědnost Pomůckou k určení, které osoby naplňují tento znak, je rozhodnutí SDEU ve věci C-434/15. V tomto rozhodnutí se SDEU vyjádřil ke službě společnosti Uber. V této věci SDEU konstatoval, že zprostředkování služby je neoddělitelnou součástí celé služby. SDEU však neuvedl, kdo konkrétně celou službu poskytuje. Nicméně generální advokát při SDEU v této věci shledal: „že činnost společnosti Uber spočívá v jediném plnění tvořeném přepravou vozidlem nalezeným a objednaným pomocí aplikace pro chytré telefony a tato služba je z ekonomického hlediska poskytována společností Uber nebo jejím jménem.“.24 Obecně je přijímán názor, že stanovisko generálního advokáta supluje první soudní instanci a zajišťuje, aby každá významnější věc byla posouzena dvakrát.25 V případě, že by se SDEU chtěl odchýlit od stanoviska generálního advokáta (první instance), musel by vysvětlit, z jakého důvodu tak činí. Právo na řádné odůvodnění rozhodnutí je totiž součástí práva na spravedlivý proces, jež je zakotveno v čl. 47 Listiny základních práv

23 Pronajímáte nemovitost přes Airbnb? Nezapomeňte příjem správně zdanit [online]. © 2007 – 2019 Internet Info, s.r.o. [cit. 23. 3. 2019]. Dostupné z: https://www.podnikatel.cz/clanky/pronajimate-nemovitost-pres-airbnb-nezapomente-prijem- spravne-zdanit/ 24 Stanovisko generálního advokáta Marcieje Szpunara ze dne 11. 5. 2017, věc C-434/15. [cit. 16. 11. 2018]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/?qid=1494943061735&uri=CELEX:62015CC0434 25 TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropské unie pro ekonomy, 7. vydání. Praha: Leges, s.r.o., 2017, 128 s. ISBN: 978-80-7502-243-1

Evropské unie. SDEU ve svém rozhodnutí neuvádí, že se odchyluje od stanoviska generálního advokáta, a proto dospějeme k závěru, že celou službu (zprostředkování i dopravu) poskytuje společnost Uber. Shodně konstatoval soud pro severní oblast Kalifornie v případu O´Connor et al. V. Uber Technologies, Inc., et al.: „Uber jednoduše neprodává software; prodává přepravní služby.“26 Jednotliví řidiči tedy za přepravu nemohou být odpovědní, jelikož je za ni odpovědný její poskytovatel, tedy sama společnost Uber. Tímto rozhodnutím došlo k překonání názoru, že jednotliví řidiči společnosti Uber mezi sebou uzavírají kartelovou dohodu o cenách, což je v rozporu s § 3 odst. 2 zákona o OHS.27 Názor, že jednotliví řidiči spolu uzavírají dohodu o cenách, vyvrátil již před vydáním rozhodnutí SDEU i ÚOHS, když konstatoval, že jednotliví řidiči společnosti Uber nejsou samostatnými soutěžiteli, ale součástí jediného soutěžitele, a to společnosti Uber.28 V rozhodnutí ve věci C-434/15 SDEU připouští, že zprostředkovatelská služba a služba, která je zprostředkována může být každá samostatnou službou. SDEU konstatoval, že služba společnosti Uber je jednou službou, protože společnost Uber sama vytváří nabídku i poptávku, a navíc si nad celou službou udržuje vysokou míru kontroly. Pro digitální platformy je typické, že na trh přináší zcela novou službu, a tedy vytváří jak nabídku, tak poptávku po této nové službě. (Umožňují nějaký statek využívat zcela novým způsobem.) První podmínku SDEU tedy bude splňovat většina digitálních platforem. Ne všechny digitální platformy si však nad službou udržují takovou míru kontroly jako společnost Uber. Například společnost Airbnb neurčuje maximální cenu služby ani nehodnotí kvalitu

26 Rozhodnutí United states district court northern district of California ze dne 11. 3. 2015, věc No. C-13-3826 EMC. [cit. 13. 12. 2018]. Dostupné z: https://digitalcommons.law.scu.edu/cgi/viewcontent.cgi?referer=https://www.google.com/&htt psredir=1&article=1935&context=historical 27 KUPČÍK, Jan. Aplikace Uber (nejen) z pohledu soutěžního práv. Právní rozhledy. 2016. č. 13-14 s. 496 [cit. 9. 12. 2018]. ISSN 1210-6410 28 Stanovisko ÚOHS ze dne 11. 7. 2017 č.j. ÚOHS-P0092/2017/KD-18554/2017/852/LDu. [cit. 13. 12. 2018]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/www/433533/stanovisko_UOHS.pdf

11 nemovitostí, které jsou poskytovány ke krátkodobému pronájmu přes její internetovou stránku nebo její mobilní aplikaci. Zhodnocení této druhé podmínky tak bude stěžejní pro určení toho, kdo poskytuje službu sdílené ekonomiky v případě platformy Airbnb. Ze znění rozhodnutí SDEU C-434/15 bohužel není jasné, zda skutečnost, že si společnost Uber udržuje nad službou vysokou míru kontroly, je druhým argumentem nebo podpůrným argumentem.29 Stejně nejasná je přitom i anglická a slovenská verze tohoto rozhodnutí. Německá verze rozhodnutí naznačuje, že se nejedná o podpůrný argument, ale o argument druhý, stejně důležitý.30 Ve většině zkoumaných jazyků je však celá věc nejasná a je tedy nejisté, zda můžeme toto rozhodnutí aplikovat na digitální platformy, které si nad službou neudržují takovou míru kontroly. Z tohoto rozhodnutí SDEU však již vycházel Městský soud v Praze, který ve svém rozsudku ve věci Sdružení pražských provozovatelů TAXI služby, z.s., a Taxify OÜ, který se vůbec nezamýšlel nad tím, zda společnost Taxify vytváří jak nabídku, tak poptávku, ale pouze hodnotil, zda společnost Taxify má nad přepravní službou rozhodující kontrolu.31 Dá se tak předpokládat, že rozhodující kontrola nad celou službou bude v budoucnu pro posouzení celé služby velmi důležitá.

29 Konkrétně SDEU uvedl toto: „V tomto ohledu z informací, které má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že zprostředkovatelská služba společnosti Uber spočívá na výběru neprofesionálních řidičů využívajících vlastní vozidla, jimž tato společnost poskytuje aplikaci, bez níž by tito řidiči neposkytovali přepravní služby, a osoby, které se potřebují přemístit po území města, by nevyužily služeb uvedených řidičů. Společnost Uber má navíc rozhodující vliv na podmínky služeb poskytovaných takovými řidiči. Pokud jde o posledně uvedený aspekt, zdá se zejména, že Uber prostřednictvím stejnojmenné aplikace stanovuje přinejmenším maximální cenu přepravy, že tuto cenu od zákazníků inkasuje, aby z ní následně část vyplatila neprofesionálnímu řidiči vozidla, a že vykonává určitou kontrolu kvality vozidel a jejich řidičů, jakož i chování posledně uvedených, která může případně vést k jejich vyloučení.“ 30 V německé verzi rozhodnutí je uvedeno následující: „…Přitom je jasné, že společnost Uber má rozhodující vliv na podmínky, za kterých řidič službu poskytuje…“ 31 Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2018 č. j. 15 Cm 17/2017-153. [cit. 19. 2. 2019]. Dostupné z: https://www.facebook.com/download/365913294233553/15Cm_17_2017_50.pdf?hash=Acpv BNXif8aaQQ3m

Společnost Airbnb však ve svých obchodních podmínkách stejně jako společnost Uber určuje podmínky poskytování služby jednotlivými ubytovateli.32 Tím, že právě společnost Airbnb určuje podmínky pro poskytování služby, si nad službou udržuje rozhodující vliv, jelikož vyšší míru volnosti než společnost Uber nechává ubytovatelům jen ze své vůle. Z tohoto důvodu je společnost Airbnb stejně jako společnost Uber poskytovatelem celé služby. Opačný závěr by totiž vedl k tomu, že společnost Airbnb může pouze několika malými změnami obchodních podmínek kdykoli změnit, zda je poskytovatelem pouze zprostředkovatelské služby nebo i ubytování. Ad absurdum by se poskytovatel služby mohl měnit třeba několikrát měsíčně, což by výrazně snižovalo právní jistotu zúčastněných stran. Společnost Airbnb je tedy poskytovatelem ubytování, a proto je za poskytnuté ubytování odpovědná.

4.6 Dílčí závěr V této kapitole byly rozebrány jednotlivé znaky podnikatele a bylo ukázáno, že řidiči i ubytovatelé většinu znaků podnikatele naplňují. Znak vlastní odpovědnosti a v případě řidičů ani znak samostatnosti však nenaplňují, a tedy nemohou být podnikateli a poskytovateli služby krátkodobé přepravy nebo ubytování. Uvedený postup je možné aplikovat i na další platformy sdílené ekonomiky a jelikož má většina platforem sdílené ekonomiky nastavené obchodní podmínky podobně, dá se očekávat, že dojdeme ke stejným výsledkům.

32 Airbnb Guest Refund Policy [online]. © Airbnb, Inc. [cit. 31. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.airbnb.cz/terms/guest_refund_policy

5 Diferenciace mezi komerčním a nekomerčním sdílením

V této kapitole nebudu popisovat fungování jednotlivých platforem, ale pouze se zaměřím na to, zda daná platforma nabízí službu spoluspotřebitelství nebo se jedná o sdílenou ekonomiku vytvořenou digitální platformou. O nekomerční sdílení se jedná u „spoluspotřebitelství“, kde poskytovatel ani jiná osoba nemá z poskytování služby žádný zisk. O komerční sdílení se jedná zpravidla u sdílené ekonomiky vytvářené digitálními platformami, kdy poskytovatel nebo jiná osoba provozuje službu z důvodu zisku. Popis fungování jednotlivých platforem je dostupný v příloze č. 1 této diplomové práce.

Obrázek č. 1: Platformy sdílené ekonomiky (zdroj: vlastní tvorba)

5.1 Platformy patřící ke spoluspotřebitelství 5.1.1 BlaBlacar Statek, který by dříve nebyl využit (místo v autě), je nyní využit díky tomu, že se na cestě k řidiči někdo přidá. Řidič dočasně (po dobu cesty) sdílí místo v autě. Zároveň si řidič z odvozu nedělá podnikání, pouze dostává příspěvek na náklady

14 cesty, a tedy službu neprovozuje za účelem dosahování zisku.33 Společnost BlaBlaCar zisku pravděpodobně dosahovat bude, avšak nebude tak činit díky provizi za zprostředkování (ta není účtována), ale z jiných činností (např. z reklamy na svých internetových stránkách). Ze samotné služby tak nikdo nemá zisk, a proto je nutné ji zařadit pod spoluspotřebitelství.

5.1.2 Vodvoz Jedná se v podstatě o sousedskou výpomoc s odvozem dětí do školy. Podobně jako u spolujízdy přes společnost BlaBlaCar jsou v autě pouze využita místa, která dříve využita nebyla. Přes tuto platformu nikdo nemůže podnikat, jelikož protiplněním je odvezení dětí do školy v jiný den druhou rodinou. Společnost Vodvoz si neúčtuje žádnou provizi, a tedy ani ona sama nepodniká a celá služba tak patří pod spoluspotřebitelství.

5.1.3 Wingly Stejně jako u společnosti BlaBlaCar statek, který by dříve nebyl využit (místo v letadle) je nyní využit díky tomu, že se na cestě k pilotovi přidá další osoba a pilotovi přispěje na náklady na cestu. Služba tedy není provozována za účelem zisku, a proto se jedná o spoluspotřebitelství.34

5.1.4 Couchsurfing Společnost Couchsurfing umožňuje využití statku, který dříve nebyl využit (volné místo na přespání u někoho doma) a tedy nedochází k vytvoření nového statku. Celá tato služba je poskytována zdarma, a tedy nedochází ke generování zisku. Z těchto důvodů spadá tato služba pod spoluspotřebitelství.

33 Článek 6 Podmínek užití [online]. © 2018 BlaBlaCar [cit. 22. 12. 2018]. Dostupné z: https://blog.blablacar.cz/about-us/terms-and-conditions 34 How much does it cost? Frenquently ask question [online]. [cit. 22. 12. 2018]. Dostupné z: https://en.wingly.io/index.php?page=content&sub_page=faq

5.2 Sdílená ekonomika vytvářená digitální platformami 5.2.1 Uber/Taxify Jelikož obě společnosti nabízejí stejnou službu, vyjádřím se k oběma společnostem najednou. Společnosti Uber a Taxify následnou službu krátkodobé přepravy pouze nezprostředkovávají, ale zároveň i poskytují. Při tomto poskytování naplňují definici podnikatele dle § 420 OZ. Řidič společnosti Uber by bez existence společnosti Uber nikam nejel a jízdou tedy generuje nový statek v podobě přepravní kapacity. Jelikož obě tyto služby vytváří zcela nový statek a jsou provozovány za účelem zisku, jedná se o službu sdílené ekonomiky umožněnou digitálními platformami.

5.2.2 Hoppygo Cílem poskytování této služby je jak zisk pronajímatele auta, tak společnosti Hoppygo.35 Služba je poskytována za účelem zisku a statek v podobě přepravní kapacity není sdílen, ale nově vytvářen, proto se jedná o službu sdílené ekonomiky umožněnou digitálními platformami.

5.2.3 AJO.cz Společnost AJO.cz pronajímá prostřednictvím moderních technologií svá vlastní auta lidem, kteří o ně projeví zájem. Společnost AJO.cz auta pronajímá, jelikož jí to přináší zisk. Od klasických autopůjčoven je celá služba odlišena pouze využitím moderních technologií. Pokud se rozhodneme službu považovat za sdílenou ekonomiku, musí se jednat o službu sdílené ekonomiky umožněnou digitálními platformami.

5.2.4 Airbnb Společnost Airbnb službu krátkodobého ubytování sama pouze nezprostředkovává, ale zároveň ji i nabízí. Společnost Airbnb i její ubytovatelé službu poskytují za úplatu, která převyšuje náklady na poskytnutí služby. Tato úplata tedy představuje

35 Všeobecné obchodní podmínky. © Hoppygo s.r.o. [online]. [cit. 24. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.hoppygo.com/terms?lang=cs

16 zisk. V některých případech společnost Airbnb umožňuje využití statku, který dříve nebyl využit, ve většině případů ovšem pouze umožňuje nové efektivnější využití statku. Byty pronajímané přes Airbnb byly dříve poskytovány k nájmu. Moderní technologie umožňují společnosti Airbnb efektivně propagovat jakékoli bydlení a celou službu je tak nutné zařadit pod sdílenou ekonomiku vytvářenou digitálními platformami.

5.2.5 Doggini/Hlídačky/Lidskásíla.cz Při nabízení služeb všech těchto společností není sdílen žádný ekonomický statek, všechny tyto společnosti umožňují vytvoření nového ekonomického statku. Z tohoto důvodu se jedná o služby sdílené ekonomiky umožněné digitálními platformami. Na zisk si navíc v tomto případě přijdou jak osoby službu vykonávající, tak platforma službu zprostředkující.

5.2.6 Transferwise V tomto případě se jedná o klasické podnikání. Na jedné straně vztahu totiž vystupuje osoba, která chce převést peníze do jiné měny, než ve které peníze drží a na druhé straně vystupuje společnost Transferwise jako podnikatel.36 Celou službu umožňují moderní technologie, jelikož služba by nemohla fungovat bez existence bezhotovostních převodů peněz, které probíhají téměř okamžitě. Moderní technologie tedy umožňují zcela nový způsob nakládání s penězi.

5.2.7 Zonky V tomto případě je příjemcem služby kdokoli, kdo má zájem o půjčku, poskytovatelem služby je pak společnost Zonky, která je profesionálem, což potvrzuje i fakt, že má povolení pro poskytování spotřebitelského úvěru udělené Českou národní bankou.37 Společnost Zonky i jednotliví investoři provozují službu

36 Společnost Transferwise naplňuje všechny znaky podnikatele, což vyplývá z popisu její činnosti v příloze číslo 1 této diplomové práce. 37 Přímé vyhledávání subjektů finančního trhu. Česká národní banka [online]. [cit. 24. 10. 2018]. Dostupné z:

17 za účelem zisku (provize/úrok z půjčených peněz), a peníze nejsou sdíleny, ale půjčeny, proto se jedná o službu sdílené ekonomiky umožněnou digitální platformou.

5.3 Dílčí závěr V této kapitole jsem rozdělil jednotlivé platformy sdílené ekonomiky pod dva existující modely sdílené ekonomiky. Kapitola poukazuje na problém modelu sdílené ekonomiky umožněný digitálními platformami, jelikož jedinou odlišností od klasického podnikání je využití moderních technologií. V současné době lze předpokládat, že v budoucnu budou moderní technologie využívány více a více, a proto podle mě není důvod tento ekonomický model jakkoliv odlišovat od klasického podnikání.38 U sdílené ekonomiky by měla být zachována její podstata, což je sdílení statku. Sdílenou ekonomikou by proto do budoucna mělo být sdílení statku39, ať už za účelem zisku či nikoliv. Rozhodujícím znakem tak je, zda osoba poskytovaný statek sama využívá nebo ne.40

https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB10.VIZITKA?p_lang=cz&p_SEQ_ID=10692053&p _VER_ID=1004&p_DATUM=24.10.2018&p_ROL_KOD= 38 V současné době se tak však děje, a proto i tato diplomová práce se zabývá právními problémy sdílené ekonomiky. 39 Aby byl statek sdílen, nesmí být speciálně vytvářen pro osobu, která ho užívá, ale jeho poskytovatel by jej sám měl také využívat. 40 BOHÁČ. Radim, Obecně k daňovým aspektům sdílené ekonomiky. In: PICHRT. Jan, BOHÁČ. Radim, MORÁVEK. Jakub, (eds.) Sdílená ekonomika – sdílený právní problém? Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, 138-140 s. ISBN 978-80-7552-874-2

6 Právní problémy sdílené ekonomiky

Sdílená ekonomika tvořená digitálními platformami přináší právní problémy v mnoha právních oblastech. V soukromém právu se nyní řeší nekalosoutěžní jednání digitálních platforem, aktuální jsou také sousedské spory při krátkodobém pronájmu a v zahraničí se hojně řeší postavení řidičů, ubytovatelů a dalších podobných aktérů vůči digitální platformě. Právní status řidičů, ubytovatelů a dalších podobných aktérů může mít v oblasti soukromého práva dopad například v insolvenčním právu, protože pouze úpadek nepodnikajících osob může být řešen oddlužením. V oblasti veřejného práva se nejaktuálněji řeší problematika zdanění služeb poskytovaných digitálními platformami, jelikož finanční správa má problémy dohledat jednotlivé řidiče, ubytovatele a další podobné aktéry.41 Dle mého názoru by však daň měl platit poskytovatel služby, kterým je většinou digitální platforma, a proto se domnívám, že tento problém je možné jednoduše vyřešit. Kromě toho je aktuální také otázka, zda se digitální platformy nedopouští trestného činu neoprávněného podnikání, jelikož digitální platformy nedisponují potřebnými živnostenskými oprávněními, přestože jsou poskytovateli celé služby. V oblasti ochrany spotřebitele se vyskytují názory, že digitální platformy samy přináší spotřebiteli dostatečnou ochranu, a že právní regulace je v této oblasti nadbytečná.42

41 VEJVODOVÁ, Alžběta. Finanční správa získala jména pronajimatelů přes Airbnb, nyní na nich vymáhá neuhrazené daně. IHNED.cz [online]. In: © 1996 – 2018 Economia a.s. publikováno 29. 8. 2018 [cit. 23. 12. 2018] ]. Dostupné z: https://pravniradce.ihned.cz/c1-66228160-financnisprava-ziskala-jmena-pronajimatelu-pres-airbnb-nyni-na-nich-vymaha-neuhrazene-dane 42 Např. COHEN, Molly; SUNDARARAJAN, Arun. Self-regulation and Innovation in the peer- topeer sharing economy. University of Chicago Law Review Online, 2015, č. 82, str. 116-133 [cit. 11. 2. 2019]. Dostupné z: https://chicagounbound.uchicago.edu/uclrev_online/vol82/iss1/8/

V oblasti mezinárodněprávních problémů je řešena problematika důsledku volby práva v obchodních podmínkách digitálních platforem.43 V následujícím textu se budu věnovat problematice nekalé soutěže, jelikož většina rozhodnutí soudů v České republice ke sdílené ekonomice se týká právě jí. Oblast pracovního práva rozeberu více, jelikož úzce souvisí s tím, zda jsou jednotliví řidiči a ubytovatelé poskytovateli služby nebo ne, a navíc v zahraničí se také jedná o častou oblast sporů před soudy, a proto se domnívám, že je jen otázkou času, než se obdobný spor vyskytne také v České republice. Také rozeberu problematiku ochrany spotřebitele, jelikož se domnívám, že je potřeba poukázat na rizika, která s sebou sdílená ekonomika tvořená digitálními platformami spotřebiteli přináší.

Obrázek č. 2: Právní problémy sdílené ekonomiky (zdroj: vlastní tvorba)

43 KRÁLIK. Dominik, Kolízne a imperatívne normy v zdilanej ekonomike In: PICHRT. Jan, BOHÁČ. Radim, ELISCHER. David, KOPECKÝ. Martin, MORÁVEK. Jakub, (eds.) Sdílená ekonomika a delikty Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 238 - 250 s. ISBN 978-80-7598-235-3

6.1 Pracovní právo Jednotliví řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři nemohou být podnikateli. Nabízí se tak otázka, v jakém postavení z hlediska práva vystupují? Například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže konstatuje, že řidiči a společnost Uber mezi sebou mají podobný vztah jako zaměstnavatel a zaměstnanec.44 Jsou tedy řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři zaměstnanci nebo je jejich právní postavení jiné? Jednotlivé digitální platformy ve svých obchodních podmínkách stanovují, že jednotliví řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři nejsou jejich zaměstnanci, ale jsou nezávislými partnery.45 Podle § 555 odst. 1 a 2 OZ však rozhodující není ustanovení obchodních podmínek, ale faktický stav. Proto musíme určit, zda jednotliví řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři jsou nebo nejsou zaměstnanci podle ZP. Podle § 1 písm. a) ZP vznikají pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem při výkonu závislé práce. Definice závislé práce je obsažena v § 2 odst. 1 ZP a jsou pro ni typické tyto znaky: nadřízenost zaměstnavatele a podřízenost zaměstnance, práce je vykonávána jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a je vykonávána osobně zaměstnancem. Nejvyšší správní soud k těmto znakům doplňuje znak soustavnosti a znak úplatnosti.46

6.1.1 Definice závislé práce Prvním znakem závislé práce je tedy nadřízenost zaměstnavatele a podřízenost zaměstnance. Řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři jsou podřízeni digitální

44 Stanovisko ÚOHS ze dne 11. 7. 2017 č.j. ÚOHS-P0092/2017/KD-18554/2017/852/LDu. [cit. 13. 12. 2018]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/www/433533/stanovisko_UOHS.pdf 45 POLČÁK, Radim. Fenomén internetových platforem II. IHNED.cz. [online]. ©1996-2018 Economia, a.s., Publikováno 26. 11. 2017 [cit. 9. 12. 2018]. Dostupné z: https://ictrevue.ihned.cz/c3-65968960-0ICT00_d-65968960-fenomen-internetovych-platforem- ii 46 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2014 č. j. 6 Ads 46/2013-35. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud © 2003 – 2018 [cit. 13. 12. 2018]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2013/0046_6Ads_13_20140220123634_preve deno.pdf

21 platformě, jelikož ta určuje, za jakých podmínek budou poskytovat své služby ve svých obchodních podmínkách, a to i v případě, že si nad následně poskytovanou službou neudržuje vysokou míru kontroly.47 Na nadřízenost digitální platformy ukazuje také to, že zákazníci neplatí cenu řidičům, ubytovatelům a dalším podobným aktérům, ale přímo digitální platformě, která až následně peníze vyplatí svým řidičům, ubytovatelům a dalším podobným aktérům. Znak nadřazenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance je tak naplněn. Druhým znakem závislé práce je, že práce je vykonávána jménem zaměstnavatele. I tento znak je naplněn, jelikož jak bylo konstatováno výše, celou službu poskytuje digitální platforma. Jednotliví zákazníci digitálních platforem totiž objednávají službu pomocí jejich aplikace a často ani ve chvíli objednání nemohou zjistit jméno osoby, která službu následně poskytne.48 Z toho plyne, že službu poskytují jménem konkrétní digitální platformy. Společnost Uber nabízí použití své aplikace pouze pro osobní nekomerční použití.49 Jelikož aplikaci společnosti Uber musí používat pouze řidič, jedná se o požadavek na osobní výkon práce. Naopak společnost Airbnb požadavek na osobní poskytnutí ubytování ve svých obchodních podmínkách nemá a tento znak závislé práce v jejím případě naplněn není. Budou naplněny i dodatečné znaky závislé práce doplněné Nejvyšším správním soudem soustavnost a úplatnost. Digitální platformy totiž vyplácí řidiče, ubytovatele a další podobné aktéry (znak úplatnosti) a většina řidičů, ubytovatelů a dalších podobných aktérů své služby poskytuje delší dobu, a je tak naplněn i znak soustavnosti.

47 Jaké jsou základní požadavky Airbnb na hostitele? [online]. © Airbnb, Inc. [cit. 3. 2. 2019]. Dostupné z: https://www.airbnb.cz/help/article/576/what-are-airbnb-s-basic-requirements-for- hosts 48 Viz osobní zkušenost s objednávkou v aplikaci Uber a na internetových stránkcáh společnosti Airbnb. 49 Právní informace UBER B.V. SMLUVNÍ PODMÍNKY [online]. © 2019 Uber Technologies Inc. [cit. 3. 2. 2019]. Dostupné z: https://www.uber.com/legal/terms/cz/

Znak závislé práce, že práce je vždy vykonávána podle pokynů zaměstnavatele, naplněn nebude. Odraz tohoto znaku nalezneme například v § 38 ZP, dle kterého musí zaměstnanec vykonávat práci podle pokynů zaměstnavatele. Jednotliví řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři však nejsou vždy povinni se řídit pokyny digitální platformy. Mohou si totiž nezávisle na digitální platformě například zvolit, kdy budou práci vykonávat nebo jak často ji budou vykonávat. Všechny znaky závislé práce tedy nejsou naplněny, a z formalistického hlediska bychom měli konstatovat, že jednotliví řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři nejsou zaměstnanci digitálních platforem. V takovém případě by vznikla velká skupina osob, která by nebyla dostatečně sociálně zabezpečena pro případ nemoci, způsobení škody v zaměstnání, neměli by placenou dovolenou, státní svátky, minimální mzdu a další výhody spojené s postavením zaměstnance. Nejvyšší správní soud judikoval, že při výkladu pojmu závislá práce by nemělo být postupováno příliš formalisticky, naopak by se mělo vyjít ze smyslu a účelu závislé práce.50 Nejvyšší správní soud k tomuto závěru došel, neboť v praxi jsou pracovní vztahy často nejasné a je těžké určit, zda se jedná o výkon závislé práce nebo nikoli. Smyslem a účelem závislé práce je vymezení situací, kdy postavení zaměstnance je závislé na postavení zaměstnavatele a z tohoto důvodu je nutné zaměstnance chránit ustanoveními ZP. Pokud se na definici závislé práce začneme dívat tímto pohledem, pak je nutné považovat definiční znaky závislé práce v zákoníku práce pouze za metodiku, jak určit, zda je vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem závislý. Tato metodika by neměla vylučovat možnost dojít k závěru, že je zaměstnanec na zaměstnavateli závislý jiným způsobem.51

50 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2014 č. j. 6 Ads 46/2013-35. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud © 2003 – 2018 [cit. 13. 12. 2018]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2013/0046_6Ads_13_20140220123634_preve deno.pdf 51 TKADLEC. Matěj, Sdílená ekonomika: Výzva pro právní úpravu závislé práce? In: PICHRT. Jan, BOHÁČ. Radim, MORÁVEK. Jakub, (eds.) Sdílená ekonomika – sdílený právní problém? Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, 71 s. ISBN 978-80-7552-874-2

Pro digitální platformy je typické, že v obchodních podmínkách stanovují, jakým způsobem funguje nejen zprostředkování, ale i následné poskytování služby. Není přitom rozhodující, zda určují všechny podmínky včetně například ceny následné služby anebo určují pouze základní rámec fungování služby. Řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři tak nemají možnost poskytovat službu jiným způsobem, než jak stanoví platforma a odchýlit se mohou pouze v oblastech, které jim platforma umožní. Ve chvíli, kdy bychom uvažovali, že řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři jsou nezávislými partnery digitálních platforem, nemohly by jim digitální platformy určovat, jak mají následnou službu poskytovat. Z toho vyplývá, že řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři jsou v závislém postavení na digitální platformě a jsou tedy jejími zaměstnanci. Navíc v případě, že dojde k poskytnutí služby, tak ubytovaný zaplatí digitální platformě a ta až následně vyplatí odměnu ubytovateli. Z tohoto postupu je taktéž jednoznačná závislost řidičů, ubytovatelů a dalších podobných aktérů na digitální platformě. Závěr, že řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři jsou zaměstnanci digitálních platforem podporuje také to, že celou službu poskytuje digitální platforma, přičemž je vyloučeno, aby řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři byli podnikateli. Výkon práce totiž může provádět buď podnikatel nebo zaměstnanec, jelikož jinou kategorii osob české právo nezná.

6.1.2 Rozhodnutí zahraničních soudů Podpůrně můžeme také použít závěry soudů jiných zemí. Například anglický soud v pracovněprávních věcech konstatoval, že jednotliví řidiči společnosti Uber jsou zaměstnanci společnosti Uber.52 V rozhodnutí však uvedl, že řidiči společnosti Uber jsou tzv. limb contract worker. Jedná se o zaměstnance, kteří vykonávají pro zaměstnavatele jakoukoli práci na základě jiné než pracovní smlouvy. Obdobná

52 Judgement of the employment tribunal ze dne 28. 10. 2016, Case Nos. 2202551/2015 & Others. [cit. 13. 12. 2018]. Dostupné z: https://www.judiciary.uk/judgments/mr-y-aslam-mr-j-farrar- and-others-v-uber/

úprava zaměstnanců v České republice chybí.53. Před španělskými soudy se zase objevil případ, zda osoby doručující zásilky na kolech pro společnost Deliveroo jsou jejími zaměstnanci. V tomto případě rozhodl také soud ve Valencii proti digitální platformě a konstatoval, že jednotliví doručovatelé jsou jejími zaměstnanci.54 Nejvyšší soud Kalifornie zase rozhodoval případ, zda jsou osoby doručující balíky pro společnost Dynamex Operations West Inc. jejími zaměstnanci nebo ne. V tomto případě soud také rozhodl proti této společnosti a usoudil, že osoby doručující balíky pro společnost Dynamex Operations West Inc. jsou jejími zaměstnanci.55 Nejvyšší soud Kalifornie zároveň vytvořil tříbodový test, podle kterého lze poznat, zda je osoba samostatným podnikatelem:56

• Společnost nesmí být schopna kontrolovat nebo řídit, co dělá pracovník. • Pracovník musí vykonávat úkoly mimo běžnou obchodní činnost společnosti. Například tedy nemůžete být samostatným podnikatelem, pokud jste řidič pro společnost poskytující přepravní služby. • Pracovník musí být činný v nezávislém obchodu, poskytování služby…

53 Anglické právo rozslišuje mezi dvěma kategoriemi zaměstnanců, core worker, jsou osoby, které vykonávají práci pro zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy a limb contract worker jsou osoby, které vykonávají práci pro zaměstnavatele na základě jakékoli jiné smlouvy, než smlouvy pracovní. 54 Spain court rules against Deliveroo in landmark case [online]. publikováno 5. 6. 2018 [cit. 13. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.thelocal.es/20180605/pain-court-rules-against-deliveroo-in- landmark-case 55 Judgement of the Supreme court of California in the case of Dynamex Operations West, Inc. v. Superior Court ze dne 30. 4. 2018, No. BC332016. [online]. [13. 1. 2019]. Dostupné z: https://scocal.stanford.edu/opinion/dynamex-operations-west-inc-v-superior-court-34584 56 Podobný test vytvořila i Evropská komise a podle tohoto testu je možné poznat, zda je osoba v zaměstnaneckém poměru. 1. existence vztahu podřízenost, přičemž existence nadřízenosti nemusí být založena na nepřetržité kontrole nebo dohledu 2. povaha práce, kdy se musí jednat o činnost s hospodářskou hodnotu nikoli pouze bagatelního významu 3. přítomnost odměny za práci, kdy se musí jednat o odměnu převyšující náklady na poskytnutí služby. Tento test je vytvořen ve SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ ze dne 2. 6. 2016, dostupné zde: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/16881/attachments/2/translations/cs/renditions/nativ e

Není dostatečné, pokud společnost pracovníkovi nezakazuje mít vlastní podnikání nebo pracovat pro někoho jiného.57

Aby byl pracovník nezávislým podnikatelem, musí být kumulativně splněny všechny tři podmínky. Pokud aplikujeme tento test na jednotlivé platformy sdílené ekonomiky, zjistíme, že téměř žádná z nich nemůže tvrdit, že jsou její řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři samostatnými podnikateli. Digitální platformy většinou nepřikazují svým pracovníkům, kdy mají pracovat, avšak některé z nich pracovníky kontrolují. Například společnost Uber zaslala dopis jednomu ze svých řidičů ve chvíli, kdy se jí zdálo, že odmítá příliš velké procento jízd.58 U platforem, které ponechávají větší míru volnosti svým pracovníkům, tuto kontrolu vysledovat nelze (např. u Airbnb). Pracovníci digitálních platforem téměř vždy vykonávají služby v rámci obchodní činnosti jednotlivých platforem. Běžnou obchodní činností společnosti Airbnb je zprostředkování ubytování a jeho poskytování, společnosti Uber je zprostředkování dopravy a její poskytování. Pracovníci společnosti Airbnb poskytují ubytování, pracovníci společnosti Uber poskytují přepravní službu. Konají tedy v rámci běžné obchodní činnosti pro společnost, pro kterou pracují, což znamená, že podle tohoto testu nemohou být nezávislými podnikateli. Poslední bod opět některé digitální platformy splní, jiné však ne. Například na dotaz na společnost Uber, zda mohou její řidiči zároveň jezdit i pro jiného zprostředkovatele dopravy mi bylo odpovězeno, že nemohou.59 Společnost Airbnb

57 POLSKY. D. Jeffrey, CA Supreme Court Turns Independent Contractor Analysis on its Head. [online]. © 2019, Fox Rothschild LLP. Publikováno 1. 5. 2018 [cit. 13. 1. 2019]. Dostupné z: https://californiaemploymentlaw.foxrothschild.com/2018/05/articles/wageandhour/ca- supreme-court-turns-independent-contractor-analysis-on-its-head/ 58 Bod 53 Judgement of the employment tribunal ze dne 28. 10. 2016, Case Nos. 2202551/2015 & Others. [cit. 15. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.judiciary.uk/judgments/mr-y-aslam-mr-j- farrar-and-others-v-uber/ 59 Komunikace prostřednictvím internetové stránky www.facebook.com ze dne 9. 12. 2018. [cit. 13. 1. 2019].

26 naopak neomezuje své ubytovatele nabízet ubytování i prostřednictvím jiných kanálů.60 Společnost Uber ani Airbnb nesplňuje kumulativně všechny tři body a jejich řidiči nebo ubytovatelé jsou i podle tohoto testu jejími zaměstnanci. Nutno však podotknout, že existují i opačná rozhodnutí, tedy taková, která konstatují, že řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři nejsou zaměstnanci digitálních platforem. Například francouzský soud judikoval, že jednotliví řidiči společnosti Uber nejsou jejími zaměstnanci.61 Hlavním argumentem pro francouzský soud bylo to, že společnost Uber autoritativně nepřiděluje řidičům práci, ale naopak ti mohou kdykoliv jakoukoliv jízdu podle svého uvážení přijmout nebo odmítnout. Dle mého názoru v rámci české právní úpravy nemůže tento argument převážit nad vším výše uvedeným i proto, že v mnoha pracích je nabízena flexibilní pracovní doba. Jelikož řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři většinou nepracují v pracovněprávním vztahu k digitálním platformám, ale na základě živnostenského oprávnění, jedná se o „Švarc systém“.62

6.2 Ochrana spotřebitele Mezi podnikatelem a spotřebitelem existuje jistá informační asymetrie, kdy podnikatel má zpravidla lepší informace než spotřebitel. Právě z tohoto důvodu právo chrání spotřebitele a tuto informační asymetrii se snaží narovnat širokou informační povinností podnikatele. Informační povinnost podle OZ a případně

60 Jak mohu synchronizovat svůj kalendář na Airbnb s jiným kalendářem? [online]. © Airbnb, Inc. [cit. 3. 2. 2019]. Dostupné z: https://www.airbnb.cz/help/article/99/how-do-i-sync-my-airbnb- calendar-with-another- calendar?fbclid=IwAR1uTyiT6zHcQjv7HGUmRMaA4PoMBLE_fPQTOEeGp3aKTN5EqKF XmRnRWPE 61 TALBOT, Jeremy. SCHMID, Joseph. Uber drivers aren't employees, French court rules [online]. © 2018 AFP. publikováno 8. 2. 2018 [cit. 13. 1. 2019]. Dostupné z: https://phys.org/news/2018- 02-uber-french-case-driver-employee.html 62 KRÁLOVÁ, Kateřina. Švarc systém. [online]. © Pravniprostor.cz , publikováno 6. 3. 2017 [cit. 26. 1. 2018]. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/pracovni-pravo/svarc-system

27 dalších speciálních právních předpisů je možné plnit jednoduše prostřednictvím aplikace či internetové stránky provozované přímo digitální platformou. Navíc sdílená ekonomika zvyšuje standard ochrany spotřebitele pomocí vlastních metod.63 První takovou metodou je ověření totožnosti partnerských řidičů, ubytovatelů a dalších podobných aktérů64 a druhou takovou metodou je hodnocení jednotlivých řidičů, ubytovatelů a dalších podobných aktérů od zákazníků.65 Důvod snahy chránit spotřebitele jednotlivých digitálních platforem je pochopitelný, snaží se nabídnout konkurenční výhodu oproti klasickým poskytovatelům služeb svým potencionálním zákazníkům. Je nepochybné, že metody ochrany spotřebitele používané digitálními platformami přinášejí jistý efekt. Například u taxislužeb zákonná regulace nikdy nedokázala docela vymýtit předražování jízd, digitální platformy v oblasti dopravy takovýto problém nemají.66 V USA také proběhl výzkum, který se zabýval tím, zda se zlepšila kvalita služeb klasických taxislužeb v důsledku konkurence ze strany společnosti Uber a podobných společností. Autoři výzkumu se domnívali, že v reakci na vstup společnosti typu Uber na trh taxislužeb se zvýší kvalita služeb poskytovaných klasickými taxislužbami. Tato hypotéza se během výzkumu částečně potvrdila, jelikož bylo zjištěno, že po vstupu společností typu Uber na trh taxislužeb se snížilo množství stížností na jednu uskutečněnou přepravu klasickými

63 Např. COHEN, Molly; SUNDARARAJAN, Arun. Self-regulation and Innovation in the peer- topeer sharing economy. University of Chicago Law Review Online, 2015, č. 82, str. 116-133 [cit. 11. 03. 2018]. Dostupné z: https://chicagounbound.uchicago.edu/uclrev_online/vol82/iss1/8/ 64 Např. Mohu před rezervováním od hostů vyžadovat ověření totožnosti? [online]. © Airbnb, Inc. [cit. 15. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.airbnb.cz/help/article/272/can-i-require-guests-to- be-verifiedbefore-booking nebo Požadavky na řidiče. Jak řídit s Uberem. [online]. © 2018 Uber Technologies Inc. [cit. 15. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.uber.com/cs- CZ/drive/requirements/ 65 Např. Seznámení s hodnoceními. [online]. © 2019 Uber Technologies Inc. [cit. 15. 1. 2019]. Dostupné z: https://help.uber.com/h/95002b97-6e18-45de-a9ac-b69413cca2ab 66 POLČÁK, Radim. Virtualizace sdílené ekonomiky a fenomén internetových platforem IHNED.cz [online]. ©1996-2018 Economia, a.s., publikováno 13. 10. 2017 [cit. 9. 12. 2018]. Dostupné z: https://ictrevue.ihned.cz/c3-65936790-0ICT00_d-65936790-virtualizace-sdilene-ekonomiky-a- fenomen-internetovych-platforem

28 taxikáři, na rozbitou klimatizaci, nemožnost platby kartou, neslušné chování taxikáře. Na druhou stranu vstup společností typu Uber na trh neovlivnil stížnosti na předražování uskutečněné přepravy nebo na vybírání si zákazníků podle vzdálenosti, kterou chtějí jet.67 Zdá se tedy, že digitální platformy nabízejí spotřebitelům vyšší standard ochrany než klasické služby, avšak bohužel ne všechny digitální platformy plní svou informační povinnost, tak jak by měly. Společnost Uber uvádí již před jízdou v mobilní aplikaci fixní cenu za přepravu. I přesto, že je cena nazvána fixní, tak se může v průběhu jízdy změnit. (např. podle času stráveného na cestě) Podle § 1811 odst. 2 písm. c) OZ přitom má podnikatel povinnost cenu zboží nebo služby sdělit spotřebiteli dopředu, případně má sdělit způsob jejího výpočtu. V aplikaci společnosti Uber se zdá, že je dopředu sdělena cena, ovšem ta se může změnit. Aplikace sice umožňuje zjistit způsob výpočtu ceny, ale ten většinu spotřebitelů již nezajímá, protože ještě před jízdou mají konečnou cenu zobrazenou na displeji svého mobilního telefonu. Domnívám se proto, že takovéto jednání je porušením informační povinnosti podnikatele vůči spotřebiteli podle § 1811 odst. 2 písm. c) OZ. Dalším rizikem pro spotřebitele může být to, že mnoho digitálních platforem je v současné době ve ztrátě68 a cílem každého podnikatele, digitální platformy nevyjímaje, je zisk. V současné době jsou činností digitálních platforem ohrožena některá tradiční odvětví a v případě, že dojde k úplnému zániku těchto odvětví, výrazně se sníží konkurence digitálních platforem. V případě nižší konkurence pro digitální platformy se tyto dostanou konečně do zisku, avšak aby dohnaly ztrátu z předešlých období, lze očekávat, že výrazně zdraží, případně sníží

67 Technology Policy Institute, The competitive effects of the sharing economy: How is Uber changing taxis? [online], s. 19 [cit. 15. 11. 2017]. Dostupné z: https://techpolicyinstitute.org/wp- content/uploads/2015/06/the-competitive-effects-of-the-2007713.pdf 68 Např. Společnost Uber viz Uber v dohledné době se ziskem stále nepočítá [online]. © 2001 – 2018 CZECH NEWS CENTER a.s. publikováno 24. 5. 2018 [cit. 14. 12. 2018]. Dostupné z: https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/uber-se-ziskem-v-dohledne-dobe-stale- nepocita-1347091

29 procenta z účtované částky, která připadají řidičům, ubytovatelům a dalším podobným aktérům. 6.3 Nekalá soutěž digitálních platforem 6.3.1 Definování služby digitálních platforem Pro stanovení toho, zda se digitální platformy dopouští nekalé soutěže, je nutné určit, jakou službu provozují a vůči komu se mohou dopouštět nekalé soutěže. Společnost Airbnb poskytuje krátkodobé ubytování a společnost Uber krátkodobou osobní přepravu, otázkou však je, zda tuto službu můžeme považovat za taxislužbu. SDEU v případu C-434/15 konstatoval, že je na právních řádech jednotlivých členských států EU, aby určily, o jakou službu se jedná. K tomuto konstatoval Nejvyšší správní soud, že: „Přeprava osob uskutečněná řidiči, kteří používají aplikaci UberPop, se neodehrává v právním vakuu. Jakkoliv využívají moderní technologická řešení a alternativní ekonomické formy, neznamená to automaticky, že jejich činnost nepodléhá žádným pravidlům.“69 Pravidla pro služby v oblasti dopravy stanoví v České republice ZSIL. V § 2 odst. 9 ZSIL je definice taxislužby, podle které je taxislužbou osobní přeprava pro cizí potřeby, přičemž dochází k přepravě max. 9 osob a zároveň se nejedná o linkovou osobní dopravu, mezinárodní kyvadlovou dopravu nebo příležitostnou osobní silniční dopravu. Společnost Uber poskytuje dopravu pro cizí potřeby, jelikož cestující určuje, kam chce odvézt, poskytuje ji osobními automobily, není tedy možné přepravit více než 9 osob najednou a zároveň se nejedná ani o linkovou osobní dopravu, mezinárodní kyvadlovou dopravu a ani o příležitostnou osobní silniční dopravu.70 Definice

69 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2017, č. j. 9 As 291/2016-131. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud © 2003 – 2018 [cit. 13. 11. 2018] Dostupný z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/ 2016/0291_9As__1600136_20171101151509_prevedeno.pdf 70 Linkovou osobní dopravou je pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase, při které cestující vystupují na předem určených zastávkách (typicky např. Městská hromadná doprava) Mezinárodní kyvadlovou dopravou jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány tam a zpět ze stejné výchozí oblasti do stejné cílové oblasti Příležitostnou osobní silniční dopravou je neveřejná osobní doprava pro cizí potřeby

30 taxislužby přesně vystihuje činnost společnosti Uber, a proto společnost Uber provozuje taxislužbu. 6.3.2 K definičním znakům nekalé soutěže Podle § 2976 Občanského zákoníku se nekalé soutěže dopouští ten, kdo v hospodářském styku jedná v rozporu s dobrými mravy soutěže a může způsobit jinému újmu.71 Služby poskytované digitálními platformami jsou poskytovány za účelem dosažení zisku a dochází při nich k placení. Služby digitálních platforem, jsou proto poskytovány v hospodářském styku. Zodpovězení otázky, zda digitální platformy jednají také v rozporu s dobrými mravy soutěže, je již složitější a je nutné řešit tuto otázku samostatně u jednotlivých platforem. ZSIL v § 21 a násl. stanoví pro provozovatele taxislužby mnoho povinností. Například je provozovatel taxislužby povinný zajistit, aby vozidlo taxislužby bylo označené střešní svítilnou s nápisem TAXI, názvem dopravce, řidič vozidla musí být držitelem oprávnění řidiče taxislužby. Žádnou z těchto podmínek společnost Uber nesplňuje, a tedy ustanovení ZSIL porušuje. Porušování norem veřejného práva je nutné považovat jako jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže, což podporuje i to, že soudcovskou praxí byly vytvořeny tzv. nepojmenované skutkové podstaty nekalé soutěže. Jednou z těchto skutkových podstat je porušení norem soukromého nebo veřejného práva se soutěžním dopadem. Toto porušení má soutěžní dopad, pokud vede k získání soutěžní výhody, kterou by rušitel bez tohoto porušení neměl.72 K tomu například judikát Vrchního soudu v Praze 3 Cmo 162/2012: „Žalovaný jedná v souladu se svým hospodářským zájmem („ušetřit finance, věnovat čas podnikatelským aktivitám atd.) a získává tak ve

71 Zákon č. 89/2012 Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 21. 1. 2017] 72 Hulmák, Milan. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 1776–1777 s. ISBN: 978-80-7400-287-8

31 srovnání s ostatními soutěžiteli, kteří zákonné povinnosti plní soutěžní výhodu.“73 V případě společnosti Uber jsou ušetřeny finance, jelikož taxikáři jsou povinni platit vyšší povinné ručení a havarijní pojištění za vozidlo, kterým provozují taxislužbu, než společnost Uber, zároveň jsou ušetřeny náklady na označování vozidla a čas jednotlivých řidičů, kteří nemusí usilovat o získání povolení řidiče taxislužby a v neposlední řadě jsou ušetřeny finance, jelikož jednotlivé řidiče společnost Uber nepovažuje za své zaměstnance. Společnost Airbnb je poskytovatelem krátkodobého ubytování. Poskytovatel krátkodobého ubytování musí být dle bodu 55 přílohy č. 4 k ŽZ, držitelem živnostenského oprávnění. Kromě toho musí poskytovatel krátkodobého ubytování platit poplatek za rekreační a lázeňský pobyt podle § 1 písm. b) ZMP. Společnost Airbnb není držitelem živnostenského oprávnění74 a povinnost platit poplatek za rekreační a lázeňský pobyt přenáší na jednotlivé osoby nabízející ubytování na jejích internetových stránkách, přičemž někteří poplatek platí, ale někteří ne.75 S poskytováním krátkodobého ubytování jsou spojeny i další povinnosti např. registrace ubytovaných hostů na cizinecké policii nebo vedení knihy hostů. Je pravděpodobné, že ani tyto povinnosti jednotliví ubytovatelé, respektive společnost Airbnb neplní. Společnost Airbnb tedy stejně jako společnost Uber porušuje normy veřejného práva se soutěžním dopadem. Soutěžní dopad je opět dán tím, že společnost Airbnb neplněním zákonných povinností ušetří za zaplacení povinných poplatků a zbavuje se také administrativní

73 Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 10. 2013, sp. zn. 3 CMO 162/2016. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 8. 2. 2019] 74 Registr živnostenského podnikání, Vyhledání podnikatelského subjektu [online]. [cit. 12. 12. 2018]. Dostupné z: http://www.rzp.cz/cgi- bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJFND&Action=Search&PRESVYBER=0&POD LE=subjekt&ICO=&OBCHJM=Airbnb&ROLES=P&OKRES=&OBEC=&CASTOBCE=&U LICE=&COR=&COZ=&CDOM=&JMENO=&PRIJMENI=&NAROZENI=&ROLE=&VYPI S=1 75 VEJVODOVÁ, Alžběta. Finanční správa získala jména pronajímatelů přes Airbnb, nyní na nich vymáhá neuhrazené daně. IHNED.cz [online]. © 1996-2018 Economia, a.s. publikováno 29. 8. 2018 [cit. 12. 12. 2018]. Dostupné z: https://pravniradce.ihned.cz/c1-66228160

32 zátěže, kterou ostatní soutěžitelé musí plnit. Tímto společnost Airbnb jedná v rozporu s dobrými mravy soutěže. Jednání digitálních platforem může způsobit jinému újmu, jelikož společnost Uber ubírá zákazníky jiným taxislužbám, společnost Airbnb zase ubírá zákazníky hoteliérům. Újma tak vzniká jiným podnikatelským subjektům v podobě ušlého zisku. Závěrem lze konstatovat, že jak společnost Uber, tak společnost Airbnb se dopouští nekalé soutěže a je pravděpodobné, že se stejného prohřešku budou dopouštět i další digitální platformy.

6.3.3 Rozhodovací praxe českých soudů České soudy již v případě, zda společnost Uber provozuje taxislužbu a zda se dopouští nekalé soutěže, vydaly mnoho rozhodnutí, ovšem zatím nedošly ke konečnému rozhodnutí. Z počátku bylo na rozhodnutích českých soudů znát, že si se službou společnosti Uber neví rady a namísto toho, aby se zabývaly věcnou stránkou, řešily spíše procesní nedostatky.76 Vrchní soud v Olomouci konstatoval, že společnost Uber neprovozuje taxislužbu, jelikož neplní podmínky pro provozovatele taxislužby dané zákonem.77 Toto až absurdní předběžné opatření naštěstí zrušil Ústavní soud, který konstatoval, že předběžným opatřením Vrchního soudu v Olomouci došlo k porušení práva stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 4, čl. 2 odst. 2 a čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. K tomuto porušení došlo podle Ústavního soudu konkrétně tím, že Vrchní soud v Olomouci posuzoval, zda je možné za taxislužbu považovat službu, která neplní podmínky stanovené pro taxislužby v § 21 a násl. ZSIL, na místo toho, aby posoudil, zda činnost společnosti Uber je možné posuzovat jako taxislužbu podle § 2 odst. 9 ZSIL, kde je obsažená definice

76 K tomu např. ROTREKL, David. Sdílená ekonomika v praxi SDEU a českých soudů. Revue pro právo a technologie. [online]. 2017, č. 16, 137-148 s. [cit. 17. 10. 2018]. ISSN 1805-2797 Dostupné z: https://journals.muni.cz/revue/article/view/8567 77 Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 9. 2017, č. j. 7 Cmo 185/2017-507. [cit. 3. 11. 2017]. Dostupné z: https://is.muni.cz/www/433533/7Cmo_185-2017.pdf

33 taxislužby.78 České soudy zatím nedospěly ke konečnému rozhodnutí, nicméně s ohledem na rozhodnutí sp. zn. III ÚS 4072/201779 a rozhodnutí č. j. 9 As 291/2016-13180 lze předpokládat, že dojdou k závěru, že společnost Uber provozuje taxislužbu a dopouští se nekalé soutěže.

78 Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 5. 11. 2018, sp. zn. 3 ÚS 4072/2017. In: NALUS © 2006 [cit. 12. 12. 2018]. Dostupné z: https://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=104430&pos=9&cnt=11&typ=result 79 Ústavní soud například použil známé anglické přísloví: „If it looks like a duck, swims like a duck, and quacks like a duck, then it probably is a duck.“ Z toho vyplývá, že pokud něco vypadá jako taxislužba, tak to pravděpodobně bude taxislužba. 80 Nejvyšší správní soud ve věci konstatoval: „přeprava osob uskutečněná řidiči, kteří po-užívají aplikaci UberPop, se neodehrává v právním vakuu. Jakkoliv využívají moderní technologická řešení a alternativní ekonomické formy, neznamená to automaticky, že jejich činnost nepodléhá žádným pravidlům.“ Dle Nejvyššího správního soudu, měl Městský soud v Praze posoudit, zda přeprava poskytovaná řidiči společnosti UberPop nenaplňuje znaky nějakého právního institutu, který současný právní řád zná.

7 Reakce na sdílenou ekonomiku v různých státech světa

Většina států sdílenou ekonomiku neupravuje jako celek, ale novelizuje právní úpravu v oblastech, kterých se sdílená ekonomika dotýká. Z tohoto důvodu provedu srovnání s jednotlivými státy vždy pouze v určité oblasti, ve které již stačily reagovat na sdílenou ekonomiku.

7.1 Česká republika Od chvíle kdy začaly v České republice fungovat platformy sdílené ekonomiky, zvedla se proti nim vlna odporu, především pak proti fungování společnosti Uber a Taxify. Hned od počátku jejich fungování se proti nim bouřili, a i nadále bouří taxikáři, kteří zároveň proti nim podávají nekalosoutěžní žaloby. České soudy proto v průběhu několika posledních let vydaly mnoho soudních rozhodnutí ve věci těchto dvou společností.81 Nejvýznamnější rozhodnutí vydal Nejvyšší správní soud a Ústavní soud. Nejnovější rozhodnutí vydal Městský soud v Praze ve věci společnosti Taxify, v němž konstatoval, že celou službu poskytuje právě společnost Taxify a navíc zakázal této společnosti působení na území hlavního města Prahy.82 Toto rozhodnutí není konečné a o věci bude rozhodovat Vrchní soud v Praze. S přítomností sdílené ekonomiky se nemusela vypořádat pouze moc soudní, ale snaží se o to také moc výkonná. Česká vláda podepsala se společností Uber memorandum o spolupráci. Společnost Uber se v memorandu zavázala zprostředkovávat přepravu pouze řidičům, kteří jsou držiteli oprávnění řidiče

81 ROTREKL, David. Sdílená ekonomika v praxi SDEU a českých soudů. Revue pro právo a technologie. [online]. 2017, č. 16, 137-148 s. [cit. 17. 10. 2018]. ISSN 1805-2797 Dostupné z: https://journals.muni.cz/revue/article/view/8567 82 Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2018 č. j. 15 Cm 17/2017–153. [cit. 19. 2. 2019]. Dostupné z: https://www.facebook.com/download/365913294233553/15Cm_17_2017_50.pdf?hash=Acpv BNXif8aaQQ3m

35 taxislužby, zprostředkovávat dopravu pouze na základě dříve uzavřené písemné smlouvy, kdy i před zahájením dopravy je stanovena cena a dále se zavázala se státem vyměňovat informace o svých řidičích za účelem výběru daní. Memorandum se nedotýká vozů, ve kterých je služba poskytována, takže společnost Uber může i nadále porušovat zákon o silniční dopravě v této části.83 To není jediným důvodem, proč je memorandum kritizováno.84 Důvodem kritiky je především to, že o společnosti Uber se v něm mluví jako o zprostředkovateli přepravy, i když tato otázka zdaleka není vyřešena, a to, že společnost Uber se v něm do budoucna zavazuje dodržovat české zákony, takže implicitně přiznává, že je doposud nedodržovala. Představitelé hlavního města Prahy v současné době jednají o uzavření memoranda se společností Airbnb. Dle jejich názoru by uzavření memoranda pomohlo s výběrem místních poplatků, s řešením stížností občanů nebo i s vylidňováním centra města.85 České vnitrostátní právo pojem memoranda nezná, a tak je závazné stejně jako kterákoli jiná smlouva. Memorandum tedy není závazné pro nikoho jiného než pro jeho strany. Soudy jím tedy nejsou vázány, jelikož ty jsou vázány podle čl. 95 odst. 1 Ústavy pouze zákony. Zákony mají zároveň vyšší právní sílu než toto memorandum, jelikož memorandum je obyčejnou smlouvou, kdy jednou ze smluvních stran je Česká republika a hlavní město Praha. V případě, že zjistíme, že memorandum je v rozporu s českými zákony, strany se podle něj nebudou moci řídit, jelikož se memorandum stane neplatným podle § 580 odst. 1 OZ. Domnívám

83 Memorandum o porozumění při zajišťování přepravních služeb na území České republiky ze dne 30. 4. 2018 [cit. 13. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/media- centrum/aktualne/Memorandum-o-porozumeni-pri-zajistovani-prepravnich-sluzeb-na- uzemi.pdf 84 Např. PICHRT. Jan, Memoranda, ubytovací poplatky...a co dál? In: PICHRT. Jan, BOHÁČ. Radim, ELISCHER. David, KOPECKÝ. Martin, MORÁVEK. Jakub, (eds.) Sdílená ekonomika a delikty Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 11-27 s. ISBN 978-80-7598-235-3 85 ELČIĆ. Sandro, Dokončili jsme část kontroly placení poplatků za Airbnb, na řadě jsou výzvy k úhradě, říká radní Kordová Marvanová. IHNED.cz [online]. © 1996-2019 Economia, a.s., [cit. 11. 2. 2019] Dostupné z: https://byznys.ihned.cz/c1-66424950-dokoncili-jsme-cast-kontroly- placeni-poplatku-za-airbnb-na-rade-jsou-vyzvy-k-uhrade-rika-radni-kordova-marvanova

36 se tedy, že i přes svou kontroverznost by memorandum nemělo ničemu uškodit, ale ani pomoci. Již před posledními volbami do Poslanecké sněmovny mnoho stran mělo ve svém programu podporu sdílené ekonomiky.86 Z tohoto důvodu vznikly již i návrhy zákonů, které si kladou za cíl vyřešit problémy, které s sebou sdílená ekonomika přináší. Vláda navrhla novelu ZMP, která si klade za cíl vyřešit problémy s výběrem místních poplatků. Tato novela ruší poplatek za lázeňský a rekreační pobyt a poplatek z ubytovací kapacity a na místo těchto dvou poplatků zavede poplatek z pobytu. Ten se má odlišovat tím, že ho bude moci zavést kterákoli obec, nejen obce lázeňské nebo obce, kde je soustředěn turistický ruch. Problémem poplatku z ubytovací kapacity je, že ho je možné vybírat pouze v zařízeních určených pro hromadné ubytování. Tento poplatek tak není možné vybírat v bytech, které jsou velmi často poskytovány jako ubytování přes digitální platformy.87 Tento problém je zavedením poplatku z pobytu vyřešen, jelikož ten je možné vybírat za poskytnutí jakéhokoli úplatného pobytu. Ministerstvo dopravy také předložilo vládě ke schválení novelu ZSIL, která si klade za cíl vyřešit problémy spojené s příchodem sdílené ekonomiky do oblasti taxislužby. Po této novele bude existovat klasická taxislužba, která bude muset mít ve vozidle i nadále taxametr, bude muset být označena svítilnou TAXI, a tzv. smluvní přeprava, která tyto podmínky splňovat nebude muset.88 S využitím střešní svítilny budou spojeny některé výhody, které taxislužby mají. Například pouze vozy vybavené střešní svítilnou budou moci nabírat zákazníky přímo na ulici

86 Sdílenou ekonomiku chce nejvíce regulovat ČSSD. Bránit jí žádná strana nechce. [online]. © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 – 2019. publikováno 19. 9. 2017 [cit. 13. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.denik.cz/ekonomika/sdilenou-ekonomikou-se-zabyvaji-jen-nektere-strany- regulace-chybi-20170919.html 87 Sněmovní tisk 286/0, část č. 1/6 Novela z. o místních poplatcích. [online]. [cit. 13. 1. 2019]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=286&CT1=0 88 Smluvní přeprava existuje již podle současného ZSIL, její úprava zatím ale není příliš propracovaná. Tato přeprava funguje stejně jako taxislužba s tím rozdílem, že smlouva o přepravě musí být uzavřena před zahájením přepravy a dopředu musí být také určena cena přepravy.

37 bez předchozí domluvy nebo budou moci používat jízdní pruhy určené pro taxislužby. Disponovat střešní svítilnou na vozidle se tak zdá být výhodné, ovšem je s tím spojena povinnost mít ve vozidle taxametr. Střešní svítilna však bude moci být použita i pro přepravu, pro kterou taxametr není používán, tedy pro tzv. smluvní přepravu. Aby byla evidována i vozidla, která nemají na střeše svítilnu TAXI, bude muset být každé vozidlo označeno nálepkou, kterou budou vydávat příslušné dopravní úřady. Novela zákona také ruší některé povinnosti poskytovatelů taxislužby, které jsou dle Ministerstva dopravy již přežité, např. mít aktuální výpis z evidence vozidel taxislužby nebo vést záznam o provozu vozidla taxislužby. (To znamená, že taxametry již nebudou muset mít povinně paměťovou jednotku.) Návrh novely ZSIL zakládá také povinnost zprostředkovatele zprostředkovat zákazníky pouze oprávněným subjektům (držitelům koncese). Pokud dojde ke schválení této novely ZSIL, dojde k omezení pravomocí obcí, které již nebudou moci chtít po jednotlivých řidičích, aby skládali zkoušku z místopisu, obsluhy taxametru a znalosti právních předpisů v oblasti taxislužby a ochrany spotřebitele a ani nebudou moci stanovit barvu a minimální rozměry vozidla taxislužby.89 I když některé problémy sdílené ekonomiky ZSIL řeší, na některé další problémy nepamatuje a místy řeší problémy, které dokonce neexistují. Podle novely ZSIL má zprostředkovatel povinnost zprostředkovávat zákazníky pouze osobám, které jsou držiteli koncese. Je nutné si uvědomit, že platformy sdílené ekonomiky nejsou zprostředkovateli taxislužby, nýbrž jejími poskytovateli. Tato povinnost tak dopadne pouze na klasické dispečinky taxislužby, což zřejmě není jejím cílem. Zdá se, že tato novela zákona řeší některé problémy sdílené ekonomiky v oblasti poskytování krátkodobé přepravy tím, že dojde k důslednému rozlišení mezi taxislužbou a smluvní přepravou. Bude jasné, jaké povinnosti musí kdo splňovat. Aby mohli jednotliví řidiči použít střešní svítilnu, budou muset mít ve vozidle taxametr. Toto může jednotlivé řidiče vést k tomu, aby si pořídili taxametr,

89 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [online]. [cit. 13. 1. 2019]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSB44GWH6Y

38 i když budou vždy poskytovat pouze smluvní přepravu a taxametr třeba nikdy nepoužijí. Z tohoto důvodu považuji spojení práva používat střešní svítilnu s povinností mít ve vozidle taxametr za nešťastné.

7.2 Slovensko Poskytování přepravy přes společnost Uber zakázal na Slovensku v únoru loňského roku Okresní soud v Bratislavě90 a od té doby se společnost Uber ze Slovenska stáhla. Národní rada Slovenské republiky se ale snaží sdílenou ekonomiku podporovat, a proto schválila dne 6. 12. 2018 novelu zákona č. 56/2012 Z. z. o cestnej doprave v znení neskorších predpisov a ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré zákony, která by měla nabýt účinnosti dne 1. 4. 2019. Jedním z účelů zákona je právě podpora sdílené ekonomiky a podpora využívání digitálních platforem při podnikání v oblasti přepravy osob.91 Hlavní novinkou tohoto zákona je, že cena za taxislužbu může být určena bez použití taxametru za podmínky, že je cena určena dopředu. Bohužel se z mého pohledu jedná o jediný ústupek digitálním platformám, jelikož zákon stále vyžaduje označování vozidel taxislužby, poskytovatel taxislužby musí disponovat koncesí, řidiči taxislužby musí být držiteli průkazu řidiče taxislužby a řidičem vozidla taxislužby může být pouze osoba poskytující taxislužbu nebo osoba zaměstnaná poskytovatelem taxislužby. Navíc v případě, že cena za taxislužbu bude určena na základě času stráveného na cestě nebo podle ujeté vzdálenosti (jak to běžně dělají i digitální platformy pomocí mobilní aplikace), musí být určena pomocí taxametru.92 Z mého pohledu proto zákon nedostál tomu,

90 Uznesenie Okresného súdu v Bratislave ze dne 16. 2. 2018, č. j. 38CbPv/1/2018 –214. [cit. 30. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.aaataxi.cz/wp-content/uploads/2018/06/usnesenixx-ve-vexxci- uber.pdf 91 Dôvodová zpráva k zákonu, kterým se mění zákon č. 56/2012 Z. z. o cestnej doprave v znení neskorších predpisov a ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré zákony [cit. 23. 12. 2018]. Dostupné z: https://www.nrsr.sk/web/Dynamic/DocumentPreview.aspx?DocID=457902 92 § 26 – 30 vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 56/2012 Z. z. o cestnej doprave v znení neskorších predpisov a ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré zákony [cit. 23. 12. 2018]. Dostupné z: https://www.nrsr.sk/web/Dynamic/DocumentPreview.aspx?DocID=457901

39 o co se snaží, tedy umožnit legální fungování digitálních platforem v oblasti dopravy na Slovensku. Slovensko se také snaží bojovat proti daňovým únikům. Od začátku ledna 2018 musí poskytovatelé služeb přes digitální platformy zaregistrovat svou provozovnu na území Slovenska a příjmy, které získají na Slovensku, zde musí také zdanit.93

7.3 Německo Hlavním problémem Německa ve vztahu ke sdílené ekonomice je zvyšování cen nájmů a cen nemovitostí ve velkých městech. V roce 2016 proto došlo v Berlíně k zákazu poskytování krátkodobého ubytování, aniž by bylo uděleno povolení k poskytování krátkodobého ubytování. Toto opatření si kladlo za cíl zastavit nárůst cen nemovitostí a cen nájmů v Berlíně, a tím umožnit Berlíňanům ve městě i nadále žít.94 V médiích bylo toto opatření často prezentováno jako zákaz platformy Airbnb,95 a to i přesto, že tento zákaz nebyl namířen proti žádné konkrétní platformě sdílené ekonomiky. Toto opatření však ubytování přes platformy sdílené ekonomiky omezilo. Ne každý ubytovatel byl totiž ochotný si povolení krátkodobě ubytovávat hosty vyřídit, i přestože k tomu byla poskytnuta lhůta 2 let. Bez povolení bylo možné i nadále poskytovat ubytování v bytech, kde žije sám ubytovatel, ale nebylo možné poskytovat k ubytování celé volné byty. V loňském roce došlo ke zmírnění tohoto zákazu. Nyní je možné poskytovat v Berlíně bez

93 § 16 odst. 2 Zákon č. 595/2003 Z. z., Zákon o dani z príjmov, v aktuálním znění. [online]. © S- EPI s.r.o. 2010-2019. [cit. 30. 1. 2019]. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/2003-595 94 DREDGE. Dianne, Responsibility and Care in the Collaborative Economy. In: DREDGE. Dianne, GYIMÓTHY. Szilvia, Collaborative Economy and Tourism Perspectives, Politics, Policies and Prospects. Copenhagen: Springer International Publishing, 2017, 41-42 s. ISBN 978-3-319- 51797-1 95 CÁPOVÁ. Michaela, Berlín zakázal Airbnb. Prý se díky tomu zdražují nájmy ve městě. [online]. © ECHO MEDIA, A.S. 2019. publikováno 4. 5. 2016 [cit. 9. 2. 2019]. Dostupné z: https://echo24.cz/a/i3853/berlin-zakazal-airbnb-pry-se-diky-tomu-zdrazuji-najmy-ve-meste

40 povolení krátkodobé ubytování v bytech, ve kterých poskytovatel krátkodobého ubytování sám nežije, maximálně po dobu 90 dnů v roce.96 V Německu se také potýkají s problémem poskytování krátkodobé přepravy přes digitální platformy bez povolení řidiče taxislužby. Společnost Uber nyní působí v několika německých městech, avšak v celém Německu je zakázána její neznámější služba UberPop.97 Přitom právě v rámci této služby může svezení nabízet každý, aniž by disponoval povolením řidiče taxislužby. Společnost Uber byla tedy v Německu donucena neposkytovat svou nejznámější službu a využívat k přepravě pouze profesionální řidiče.

7.4 USA Společnost Uber neměla svou expanzi jednoduchou ani v USA, odkud pochází. Poté co začala jezdit v texaském Austinu, bylo zavedeno texaským právem, že se každý řidič používající mobilní aplikaci ke krátkodobé přepravě musí identifikovat pomocí otisku prstu. Po zavedení tohoto pravidla společnost Uber město Austin opustila. Do města se společnost Uber vrátila až poté, co texaské právo toto pravidlo zrušilo a každé město si nyní určuje pravidla pro společnost Uber a jí obdobné společnosti samo. Po odchodu společnosti Uber z Austinu se ocitly tisíce řidičů této společnosti bez práce. Proto velmi rychle začaly vznikat společnosti, které se snažily zaplnit díru na trhu (např. RideAustin). Po návratu společnosti Uber do Austinu zde existuje mnoho různých společností a ukazuje se, že řidiči jezdí pro tu, která jim nabízí největší jistoty.98

96 O'SULLIVAN. Feargus, Berlin Just Canceled Its Airbnb Ban. [online]. © 2019 The Atlantic Monthly Group. publikováno 23. 3. 2018 [cit. 31. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.citylab.com/life/2018/03/berlin-airbnb-vacation-rental-regulation-law/556397/ 97 Uber’s Very Bumpy Road in Germany [online]. © 2019 [cit. 31. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.german-way.com/ubers-very-bumpy-road-in-germany/ 98 LEVIN, Sam. There is life after Uber: what happens when cities ban the service? [online]. © 2019 Guardian News and Media Limmited or its affiliated companies. publikováno 23. 9. 2017 [cit. 13. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/technology/2017/sep/23/uber-london- ban-austin

Svou expanzi v USA neměl jednoduchou ani další představitel sdílené ekonomiky, platforma Airbnb. Například ve státě Tennessee přijali regulaci podobnou jako v Německu již v roce 2015. Podle této regulace každý ubytovatel poskytující krátkodobé ubytování přes platformu sdílené ekonomiky může poskytnout byt pouze pokud získá povolení. Existují dva typy povolení, jedno z nich je pro byty, v nichž žije jejich vlastník a druhé je pro byty, v nichž jejich vlastník nežije. První povolení je možné získat v jakékoli oblasti hlavního města Tennessee a druhé je možné získat pouze pro některé oblasti. Tyto oblasti se označují jako „non-residental areas“, tedy oblasti, ve kterých nežijí v takové míře místní obyvatelé.99 Krátkodobé ubytování je zde dále omezeno tak, že v jedné chvíli může jeden ubytovatel poskytovat krátkodobé ubytování max. ve 4 spacích místnostech, musí dosáhnout 21 let, jeden host může zůstat maximálně po dobu 30 dnů a v jedné spací místnosti není možné ubytovat více než 2 osoby.100 Jeden z ubytovatelů poskytující ubytování přes platformu Airbnb nebyl s takovouto právní regulací spokojený, a proto podal žalobu, ve které označil tuto právní regulaci za protiústavní, jelikož omezuje právo vlastníka věci nakládat se svým majetkem.101 Tato žaloba byla ovšem zamítnuta a výše uvedená omezení krátkodobého ubytování přes platformy sdílené ekonomiky jsou dodnes v Tennessee platná.102 Ještě přísnější regulace poskytování krátkodobého ubytování

99 Short Term Rental Property Permit Information [online]. © 2018 Metropolitan Government of Nashville and Davidson County, Tennessee [cit. 8. 2. 2019]. Dostupné z: https://www.nashville.gov/Codes-Administration/Short-Term-Rentals.aspx 100 GARISSON. Joey, Metro Council approves regulations for Airbnb in Nashville [online]. © Copyright Gannett 2018 [cit. 8. 2. 2019]. Dostupné z: https://eu.tennessean.com/story/news/politics/2015/02/24/airbnb-nashville-regulations-metro- council/23976931/ 101 GUTTENTAG. Daniel, Regulating Innovation in the Collaborative Economy: An Examination of Airbnb´s Early Legal Issues In: DREDGE. Dianne, GYIMÓTHY. Szilvia, Collaborative Economy and Tourism Perspectives, Politics, Policies and Prospects. Copenhagen: Springer International Publishing, 2017, 105 - 106 s. ISBN 978-3-319-51797-1 102 GARISSON. Joey, Metro Council approves regulations for Airbnb in Nashville [online]. © Copyright Gannett 2018 publikováno 24. 2. 2015 [cit. 8. 2. 2019]. Dostupné z: https://eu.tennessean.com/story/news/politics/2015/02/24/airbnb-nashville-regulations-metro- council/23976931/

42 přes platformy sdílené ekonomiky platí v New Yorku, kde je zakázáno pronajímat byty na dobu kratší 30 dnů v případě, že v bytě současně nebydlí poskytovatel krátkodobého ubytování.103 Omezení krátkodobého ubytování přes platformy sdílené ekonomiky zůstává v USA stále kontroverzní. Dle některých je zasaženo nejen do vlastnických práv bez jakékoliv náhrady, ale také do legitimního očekávání vlastníků a také dochází ke snížení hodnoty majetku vlastníků, kterých se tato regulace dotýká.104 Dá se tak očekávat, že se k problematice regulace poskytování krátkodobého ubytování budou ještě americké soudy vyjadřovat.

7.5 Belgie Sdílená ekonomika má problémy také v Belgii. V prosinci loňského roku například došlo k zákazu používání aplikace společnosti Uber v Bruselu. I přes tento zákaz však společnost Uber prohlásila, že v Bruselu bude i nadále jezdit.105 V nejbližších měsících je tak možné očekávat další vývoj. V Belgii se zákonodárná moc zaměřila především na zdaňování sdílené ekonomiky, když přijala zákon o sdílené ekonomice, který řeší především problematiku zdanění příjmů pocházejících ze sdílené ekonomiky. Tato úprava vytváří speciální daňový režim pro podnikání malého rozsahu (do 5.000,- eur ročně) v oblasti sdílené ekonomiky. Aby se jednalo o podnikání v oblasti sdílené ekonomiky, zákazník musí být zprostředkován přes digitální platformu a žádným jiným způsobem. V případě, že podnikatel splňuje tyto podmínky, nemusí platit daň z příjmu ve výši 33 % ale pouze ve výši 10 %. Jedná se tedy o poměrně velké

103 ZAHRADNÍČEK. Jaroslav, Ubytování jako sektor sdílené ekonomiky. In: PICHRT. Jan, BOHÁČ. Radim, MORÁVEK. Jakub, (eds.) Sdílená ekonomika – sdílený právní problém? Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, 297 s. ISBN 978-80-7552-874-2 104 JEFFERSON-JONES. Jarmila, Airbnb and the Housing Segment of the Modern „Sharing Economy“: Are Short-Term Rental Restrictions an Unconstitutional Taking? Hastings Constitutional Law Quarterly 2015, vol. 42, no 3, 557 – 576 s. Dostupné z: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2624700 105 HOPE. Alan, Uber to continue in Brussels despite ban by court [online]. © 2019 The Brussels Times. [cit. 30. 1. 2019]. Dostupné z: http://www.brusselstimes.com/belgium/employment/13643/uber-to-continue-in-brussels- despite-ban-by-court

43 zvýhodnění podnikatelů získávajících své zákazníky přes digitální platformy. Zákon ukládá digitálním platformám povinnost registrovat se u finanční správy a také povinnost předávat daňové správě informace nezbytné ke zdanění.106 Vzhledem k nedávnému zákazu společnosti Uber by se nakonec mohlo stát, že Belgie sice bude umět danit sdílenou ekonomiku, ale žádná sdílená ekonomika v Belgii nebude fungovat.

7.6 Itálie Itálie byla jednou z prvních evropských zemí, která měla vlastní návrh zákona upravující služby sdílené ekonomiky, a to: Zákon o pravidlech digitálních platforem pro sdílení zboží a služeb a podmínky určené pro podporu sdílené ekonomiky. Tento zákon bohužel dosud nebyl přijat. Od ostatních národních úprav se tento zákon odlišuje v tom, že se snaží upravit sdílenou ekonomiku ve všech jejích oblastech. Digitální platformy mají podle návrhu podléhat kontrole Úřadu pro hospodářskou soutěž a trh, u kterého se musí registrovat. Příjem jednotlivých poskytovatelů služeb sdílené ekonomiky do 10.000,- eur ročně podléhá výhodnějšímu režimu zdanění než ostatní příjmy. Tento příjem je zdaněn daní z příjmu pouze ve výši 10 %, příjem nad touto hranicí je zdaněn stejně jako příjem OSVČ.107 I přes tuto snahu Itálie podporovat sdílenou ekonomiku došlo v roce 2017

106 QUAGHEBEUR, Marc. Belgium Introduces a Tax Regime for the Sharing Economy. De Broeck VanLaere & Partners [online]. publikováno 08. 07. 2016 [cit. 15. 1. 2019]. Dostupné z: http://www.dvplaw.com/documents/news-items/20160708-belgium-introduces-a-tax-regime- for-the-sharingeconomy-.xml

107 TENTORI. Veronica, LAW FOR THE SHARING ECONOMY [online]. [cit. 15. 1. 2019]. Dostupné z: http://www.veronicatentori.it/wp-content/uploads/2016/03/ENG_Presentazione- Sharing.pdf

44 k zákazu aplikace společnosti Uber v Itálii.108 Tento zákaz byl však ještě ve stejném roce zrušen109 a na další vývoj se zatím čeká.

7.7 Dílčí závěr Většina srovnávaných států si neklade za cíl regulovat sdílenou ekonomiku jako celek. Jediná Itálie měla snahu regulovat sdílenou ekonomiku jako celek v rámci jednoho zákona, avšak i tento zákon se omezuje pouze na zdaňování příjmů ze sdílené ekonomiky. Všechny srovnávané státy se vydaly cestou regulace jednotlivých dílčích oblastí, kterých se sdílená ekonomika dotýká, a především v Německu se také zaměřili na důsledné dodržování stávajících pravidel (u poskytování přepravních služeb). Překvapivé je to, že platformy sdílené ekonomiky Uber a Airbnb mají právní problémy i v USA, tedy v zemi svého původu, což naznačuje to, že tyto platformy nikdy právo nerespektovaly a je nutné je k tomu donutit.

108 CHAPMAN, Ben. Uber banned in Italy nationwide after court rules app provides unfair competition to taxi drivers. The Independent. [online]. publikováno 11. 4. 2017 [cit. 30. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.independent.co.uk/news/business/news/uber-italy-ban-app-taxi- driver-unfair-competition-court-ruling-decision-trade-unions-legal-action-a7677881.html 109 ZAMPANO, Giada. HIRST, Nicholas. Uber wins appeal against ban in Italy. [online]. © 2019 POLITICO SPRL publikováno 26. 5. 2017 [cit. 30. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.politico.eu/article/uber-wins-appeal-against-ban-in-italy/

8 Úvahy de lege ferenda

V předchozích kapitolách jsem poukázal na to, že platformy sdílené ekonomiky porušují české zákony, především pracovněprávní předpisy a předpisy chránící před nekalou soutěží. Nicméně se domnívám, že bychom neměli bránit pokroku zastaralou legislativou, ale naopak naši legislativu přizpůsobit novým technologiím. Mnoho problémů se vyřeší samo už ve chvíli, kdy definitivně konstatujeme, že poskytovatelem služby sdílené ekonomiky je digitální platforma, a nikoli řidič, ubytovatel nebo někdo další. Toto konstatování musí dle mého názoru učinit moc soudní, jelikož právě ta by k tomuto názoru měla dojít na základě existujících právních předpisů. Podle mého názoru by se tak mělo stát co nejdříve, a pokud k tomuto nebudou mít vrcholné instance soudní moci vhodný případ, měly by tak učinit prostřednictvím sjednocujícího stanoviska. Žádný z výše srovnávaných států se nesnažil sdílenou ekonomiku regulovat jako celek, ale všechny srovnávané státy upravovaly stávající legislativu v oblastech, kterých se sdílená ekonomika dotýká. Podle mého názoru by sdílená ekonomika měla být stejně regulována i v České republice.

8.1 Vztah řidičů, ubytovatelů a dalších podobných aktérů s digitální platformou Zatímco problémy spojené s ochranou hospodářské soutěže se zákonodárci snaží nyní řešit, problémy vznikající v pracovněprávní oblasti opomněli. Domnívám se, že v případě, že budeme po digitálních platformách vyžadovat, aby se ke svým řidičům, ubytovatelům a dalším podobným aktérům chovaly jako ke svým zaměstnancům, rozhodne se velká část digitálních platforem český trh raději opustit. Domnívám se, že vzhledem k potenciálu sdílené ekonomiky není toto žádoucí.110 Navrhuji proto po vzoru Velké Británie vytvořit kategorii osob

110 Nicméně i toto řešení je lepší než žádné řešení, je možné, že by se opakovala situace z amerického Austinu, kde po opuštění trhu společností Uber vznikly platformy sdílené ekonomiky ochotné plnit stanovená pravidla.

46 podobných zaměstnancům. Tato kategorie osob podobných zaměstnancům by měla zachována pouze některá zaměstnanecká práva a povinnosti, a to:

• Právo na zabezpečení v nemoci • Ochranu pro případ způsobení škody při výkonu práce

Naopak se domnívám, že není potřeba zachovat například právo dostávat za práci minimální mzdu nebo povinnost vykonávat práci v konkrétní době. Řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři by si tak stejně jako doposud mohli určit, kdy a jak dlouho chtějí pracovat. Jelikož by platformy nemohly od svých řidičů, ubytovatelů a dalších podobných aktérů vyžadovat vykonání určité práce v určitou dobu ani v určitém množství, není po nich spravedlivé požadovat vyplácení minimální mzdy. Digitální platformy již nyní poskytují různé typy záruk pro případ, že přeprava, ubytování, či jiná služba neproběhne tak, jak má, a proto se domnívám, že nebudou mít problém respektovat povinnost nahradit škodu. Tato zákonem stanovená povinnost zajistí, že řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři se nedostanou z důvodů způsobení škody při výkonu práce do nesplatitelných dluhů. A konečně právo na zabezpečení pro případ nemoci zajistí, aby se řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři nedostali do existenčních problémů z důvodu nemoci. Tato povinnost digitálních platforem navíc narovná podmínky vůči ostatním zaměstnavatelům, kteří musí svým zaměstnancům první dva týdny nemoci vyplácet nemocenskou.

8.2 Taxislužby V oblasti taxislužeb je hlavním cílem legislativy chránit spotřebitele, a právě spotřebitelé často preferují platformy sdílené ekonomiky v oblasti taxislužby před klasickými taxislužbami. Určitě tak není žádoucí, aby zákony chránící spotřebitele

47 zakazovaly spotřebiteli využívat službu, kterou využívat chce a se kterou je spokojen.111 V oblasti taxislužeb je tedy nutné:

• Umožnit řidičům na místo taxametru používat aplikace v mobilu; • Zrušit ve velkých městech zkoušku z místopisu; • Umožnit řidičům provozovat taxislužbu bez oprávnění řidiče taxislužby; • Zachovat povinné označení vozů pouze pro vozy taxikářů, které mohou lidé zastavit a objednat přímo na ulici a zrušit povinné značení vozů, které je možné objednat pouze přes mobilní aplikaci nebo telefonicky; • Zrušit cenovou regulaci taxislužeb;

Taxametr má za úkol zabránit předražování jízdného taxikáři, což se mu bohužel zcela nedaří.112 V dnešní době již existují i jiné způsoby, jak dosáhnout nepředražování jízdy, tedy transparentně spočítat cenu za jízdu. Jedním z takových způsobů je použití mobilní aplikace, která dokáže změřit ujetou vzdálenost a čas strávený na cestě a na základě těchto údajů určit cenu. Novela ZSIL tento cíl zcela nenaplňuje, jelikož cena za cestu bez použití taxametru musí být dohodnuta před započetím cesty. Dle mého názoru by bylo lepší zrovnoprávnit taxametr s mobilními aplikacemi. Mobilní aplikace by tak cenu za cestu určila na základě doby strávené na cestě a ujeté vzdálenosti. Aby nebylo možné pomocí mobilní aplikace podvádět, bylo by nutné mobilní aplikace přihlásit u nějakého státního orgánu (např. Ministerstva dopravy), které by muselo mobilní aplikaci schválit nebo její použití zakázat. Zkouška z místopisu má za cíl zajistit, že taxikáři znají dobře město, ve kterém službu poskytují, a tedy se jim nestane, že po městě bloudí, čímž marní čas

111 KINDL, Jiří, KOUDELKA, Martin. Regulatorní výzvy sdílené přepravy. Právní rozhledy. 2017, č. 7, s. 229-236. ISSN 1210-6410 112 Černé ovce, Taxi – výpověď ve zkušební době, [online], © Česká televize 1996 – 2017 English publikováno 17. 3. 2016 [cit. 17. 11. 2018] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097429889-cerne- ovce/216452801080317/obsah/459649-taxi

48 i peníze svých zákazníků. V dnešní době však již existují kvalitní navigace, které umožní prakticky komukoliv bez bloudění najít nejrychlejší cestu do cíle. Z tohoto důvodu považuji i zkoušku z místopisu za nadbytečnou. Tento problém by měla vyřešit novela ZSIL. Oprávnění řidiče taxislužby má za cíl umožnit úřadům mít přehled o osobách poskytujících taxislužbu na určitém území a zajistit kvalitu poskytovaných služeb. I tato povinnost se mi jeví nadbytečná, jelikož kvalitu služeb dokáže zajistit hodnocení jednotlivých řidičů v mobilní aplikaci. Na druhou stranu je i nadále potřeba zachovat přehled úřadů o osobách poskytujících taxislužbu, aby mohly jejich činnost kontrolovat. K tomuto účelu však bez problému stačí úřadu oznámit, že se určitá osoba chystá začít provozovat taxislužbu. Tento problém novela ZSIL neřeší. Hlavním důvodem značení vozů je zajistit, že zákazníci poznají vozidla taxislužby a také to, že ví, kdo jim svezení poskytl. Poznat vozidlo taxislužby je potřeba pouze pokud ho chce zákazník zastavit přímo na ulici, avšak není to potřeba v případě, že si vozidlo objedná přes mobilní aplikaci. Zákazník se zároveň již v mobilní aplikaci dozví, kdo mu svezení poskytne. Povinné značení vozidel taxislužby má tedy význam pouze u vozidel, která nabírají zákazníky přímo na ulici, a proto by mělo být zachováno pouze u těchto vozidel. Tento problém by měla vyřešit novela ZSIL, nově bude stačit pouze evidenční nálepka u vozů, kterými je poskytována pouze smluvní přeprava. V současné době se cena za taxislužbu může skládat pouze z nástupní sazby, sazby za ujetý kilometr a sazby za minutu čekání. Jednotlivá města si pak mohou určit maximální nástupní sazbu, sazbu za ujetý kilometr a sazbu za minutu čekání.113 Digitální platformy tento způsob výpočtu ale nerespektují. Cenu vypočítávají podle ujeté vzdálenosti a doby strávené na cestě. Někdy je také cena

113 Nařízení 20/2006 Sb. Hl. m. Prahy o maximálních cenách osobní taxislužby. [online]. © Magistrát hlavního města Prahy 2017. [cit. 27. 1. 2019] Dostupné z: http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/vyhlasky_a_narizeni/vyhledavani_v_pravnich_predpisech /rok_2006-vyhlaska_cislo_20_ze_dne_12_12_2006.html

49 za ujetý kilometr u digitální platformy vyšší než maximální povolená cena za ujetý kilometr. Tyto předpisy opět mají chránit spotřebitele před nepřiměřenou cenou za poskytnutou službu, ovšem ve chvíli, kdy platforma transparentně sdělí spotřebiteli ještě před cestou způsob výpočtu ceny a cenu, která bude účtována, stává se tato povinnost bezúčelnou. Z tohoto důvodu navrhuji, zrušení cenové regulace za předpokladu, že cena za poskytnutí přepravy nebo alespoň způsob jejího výpočtu bude spotřebiteli předem poskytnut. Tento problém novela ZSIL neřeší. Domnívám se, že pokud by došlo k těmto změnám v české právní úpravě taxislužeb, digitální platformy poskytující přepravu by se již nedopouštěly nekalé soutěže a v České republice by mohly být poskytovány moderní služby v oblasti krátkodobé přepravy.

8.3 Krátkodobé ubytování V této oblasti nyní představují největší problém stížnosti sousedů na hluk a nepořádek v domě a také výběr daní a místních poplatků. Domnívám se, že co se stížností sousedů týče, máme legislativu naprosto dostatečnou a je potřeba ji „pouze“ dostatečně efektivně vymáhat. Dle mého názoru jsou poskytovateli služby přímo digitální platformy, a proto by od nich měly být vybírány daně a místní poplatky spojené s krátkodobým ubytováním. Nemožnost výběru poplatku z ubytovací kapacity řeší novela zákona o místních poplatcích. V této oblasti tak již není nutné dělat žádné další změny. V některých ze srovnávaných států se rozhodli problémy spojené s krátkodobým ubytováním řešit jeho úplným zákazem, čímž došlo k omezení vlastnického práva. K omezení vlastnického práva může v České republice, podle zákona o vyvlastnění dojít pouze pokud se jedná o omezení

• ve veřejném zájmu, • nelze-li dosáhnout účelu jinak, • pro účel stanovený zákonem, • jen pro tento účel a

• za náhradu.

Zákaz užívání nemovitosti ke krátkodobému pronájmu není schopen splnit tyto podmínky. Veřejný zájem je zákonem nedefinovaný pojem114 a je potřeba ho vykládat v každém jednotlivém případě.115 V tomto případě by veřejným zájmem mohlo být zabránění vylidňování center a možnost lidí v nich nadále žít s přiměřenými náklady. Účelu omezení vlastnického práva nesmí být možné dosáhnout jinak, a tak by se měl stát či město pokusit s každým vlastníkem předmětné nemovitosti nejprve dohodnout. Žádný zákon nestanovuje účel, pro který by bylo možné omezit vlastnické právo k nemovitosti, tak že ji není možné krátkodobě pronajímat. Navíc by stát/města musela vlastníku dotčené nemovitosti vyplatit přiměřenou náhradu za omezení vlastnického práva. Nejdůležitější je však skutečnost, že podle § 15 a násl. vyvlastňovacího zákona není možné omezit vlastnické právo paušálně právním předpisem, ale v každém jednotlivém případě musí proběhnout vyvlastňovací řízení. Dle mého názoru by tak v České republice byl zákaz krátkodobého pronájmu bytů protiústavní.

114 VLACHOVÁ. Barbora, Zákon o vyvlastnění komentář. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2018, 13 - 20 s. ISBN: 978-80-7400-036-2. 115 Nález ÚS ze dne 28. 6. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 24/04. Dostupné z: https://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=47&pos=1&cnt=1&typ=result

9 Závěr

Jak jsem již uvedl v úvodu práce, sdílená ekonomika je relativně novým fenoménem, na který právo ještě nedokáže adekvátně reagovat a větší množství odborných prací se začalo objevovat až v posledním roce. Avšak tyto práce zatím nedokázaly uspokojivě vyřešit všechny právní problémy sdílené ekonomiky. Nejprve jsem v diplomové práci vymezil dva modely sdílené ekonomiky - spoluspotřebitelství a sdílenou ekonomiku vytvářenou digitálními platformami. Spoluspotřebitelství existuje téměř odjakživa a jedná se o nezištnou pomoc mezi lidmi, přičemž i tato pomoc může být ulehčena digitálními platformami. Sdílená ekonomika vytvářená digitálními platformami je naopak poměrně novým fenoménem, kdy jejím hlavním cílem je zisk. Oba modely je možné rozlišit podle toho, zda je při poskytování služby vytvářen nový statek (sdílená ekonomika vytvářená digitálními platformami) anebo je pouze nově využit již dříve existující statek (spoluspotřebitelství). Dále jsem v práci zjistil, že poskytovateli služeb sdílené ekonomiky jsou většinou samy digitální platformy, jelikož splňují podmínky stanovené SDEU v rozhodnutí C-434/15. Digitální platformy vytváří jak nabídku, tak poptávku po službě a téměř všechny určují i podmínky pro následně poskytovanou službu ve svých obchodních podmínkách. S tím, že poskytovateli služeb sdílené ekonomiky jsou digitální platformy souvisí to, že jejich řidiči, ubytovatelé a další podobní aktéři jsou jejich zaměstnanci. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2014 č. j. 6 Ads 46/2013-35 jsou znaky závislé práce pouze metodickou pomůckou, jak zjistit její existenci. Závislá práce tak může existovat i v případě, že nejsou všechny její znaky naplněny, stačí, že existuje závislost pracovníků na poskytovateli práce.116

116 U všech digitálních platforem je nutné zhodnotit závislost řidičů, ubytovatelů a dalších individuálně, v diplomové práci se zabývám jen nejznámějšími digitálními platformami.

Dalším právním problémem, kterému jsem se věnoval byla nekalá soutěž digitálních platforem vůči ostatním soutěžitelům. Zjistil sem, že společnost Uber i Airbnb se vůči ostatním soutěžitelům dopouští nekalé soutěže, jelikož nedodržují všechny veřejnoprávní předpisy dopadající na oblast, ve které poskytují službu. Poté jsem se již věnoval tomu, jakým způsobem reaguje Česká republika na sdílenou ekonomiku a zjistil jsem, že na tuto oblast reaguje jak moc zákonodárná, soudní tak i výkonná. Vláda České republiky uzavřela memorandum se společností Uber a nyní se debatuje o uzavření memoranda i se společností Airbnb. Před českými soudy jsou případy, ve kterých je rozhodováno o tom, zda se digitální platforma dopouští či nedopouští nekalé soutěže vůči jiným soutěžitelům. A konečně Parlament projednává novelu ZSIL a novelu ZMP, které mají vyřešit problémy sdílené ekonomiky. Následně jsem zjistil, že v zahraničí mají podobné problémy se sdílenou ekonomikou jako my v České republice. Všechny zkoumané státy neregulují sdílenou ekonomiku jako celek, ale upravují právní úpravu jednotlivých oblastí, kterých se sdílená ekonomika dotýká. Některé státy se snaží osoby získávající obživu přes sdílenou ekonomiku zvýhodnit, jiné naopak některé části sdílené ekonomiky zakazují přes možný rozpor s jejich ústavním pořádkem. Pro rozvinutí sdílené ekonomiky v České republice v plné míře jsem navrhl následující změny v právní úpravě: • Zavedení kategorie osob podobných zaměstnancům, které by disponovaly jen některými zaměstnaneckými právy; • Plné zrovnoprávnění mobilních aplikací s taxametrem; • Zrušení zkoušky z místopisu; • Zrušení cenové regulace taxislužeb; • Na místo oprávnění řidiče taxislužby pouze příslušnému úřadu oznámit identifikační údaje řidiče taxislužby; • Zachování povinného značení vozu taxislužby jen pro vozy taxislužby, které mohou zákazníci zastavit přímo na ulici;

• Nezavádění zákazu poskytování krátkodobého ubytování z důvodu rozporu se svobodným nakládáním s majetkem;

Některé potřebné změny přináší právě projednávaná novela ZSIL a novela ZMP, avšak některé důležité problémy obě novely zcela opomíjí. Doufám, že tato práce povede k prohloubení debaty o právních problémech sdílené ekonomiky a pomůže najít vhodnou právní úpravu sdílené ekonomiky, která bude vyhovovat jak digitálním platformám, tak klasickým zaměstnavatelům.

Seznam použité literatury

Monografie DRAŠTÍK, Antonín. FREMR, Robert. DURDÍK, Tomáš. RŮŽIČKA, Miroslav. SOTOLÁŘ, Alexander. a kol. Trestní zákoník Komentář II. díl (§ 233-421). Praha: Wolters Kluwer , a.s., 2015, ISBN: 978-80-7478-790-4

DREDGE. Dianne, GYIMÓTHY. Szilvia, Collaborative Economy and Tourism Perspectives, Politics, Policies and Prospects. Copenhagen: Springer International Publishing, 2017, ISBN 978-3-319-51797-1

HULMÁK. Milan, a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 1607 s. ISBN: 978-80-7400-529-9

LAVICKÝ. Petr, a kol. Občanský zákoník I Obecná část (§ 1 – 654.) 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014. ISBN: 978-80-7400-529-9

PICHRT. Jan, BOHÁČ. Radim, MORÁVEK. Jakub, (eds.) Sdílená ekonomika– sdílený právní problém? Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, ISBN 978-80-7552-874- 2

PICHRT. Jan, BOHÁČ. Radim, ELISCHER. David, KOPECKÝ. Martin, MORÁVEK. Jakub, (eds.) Sdílená ekonomika a delikty Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, ISBN 978-80-7598-235-3

ŠVESTKA. Jiří, a kol. Občanský zákoník Komentář Svazek I (§ 1 až 654). Praha: Wolters Kluwer, a. s. 2014, ISBN: 978-80-7478-370-8

TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropské unie pro ekonomy, 7. přepracované a aktualizované vydání, ISBN: 978-80-7502-243-1

VLACHOVÁ. Barbora, Zákon o vyvlastnění komentář. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2018, 13 - 20 s. ISBN: 978-80-7400-036-2

Články BEDŘICH. Václav, Zakladatel startupu LidskaSila.cz: Rádi bychom se v tržbách do konce roku dostali na 3 miliony Kč. © 2018 CzechCrunch.cz [online]. publikováno 25. 5. 2015. Dostupné z: https://www.czechcrunch.cz/2015/05/zakladatel-startupu-lidskasila-cz-radi- bychom-se-v-trzbach-dostali-na-3-miliony-kc-do-konce-roku/

BOHÁČ. Radim, Obecně k daňovým aspektům sdílené ekonomiky In: PICHRT. Jan, BOHÁČ. Radim, MORÁVEK. Jakub, (eds.) Sdílená ekonomika – sdílený právní problém? Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, ISBN 978-80-7552-874-2

CÁPOVÁ. Michaela, Berlín zakázal Airbnb. Prý se díky tomu zdražují nájmy ve městě. [online]. © ECHO MEDIA, A.S. 2019. Dostupné z: https://echo24.cz/a/i3853/berlin-zakazal-airbnb-pry-se-diky-tomu-zdrazuji-najmy- ve-meste

COHEN, Molly; SUNDARARAJAN, Arun. Self-regulation and Innovation in the peer-topeer sharing economy. University of Chicago Law Review Online, 2015, č. 82, str. 116-133 Dostupné z: https://chicagounbound.uchicago.edu/uclrev_online/vol82/iss1/8/

DREDGE. Dianne, Responsibility and Care in the Collaborative Economy. In: DREDGE. Dianne, GYIMÓTHY. Szilvia, Collaborative Economy and Tourism Perspectives, Politics, Policies and Prospects. Copenhagen: Springer International Publishing, 2017, 41-42 s. ISBN 978-3-319-51797-1

ELČIĆ. Sandro, Dokončili jsme část kontroly placení poplatků za Airbnb, na řadě jsou výzvy k úhradě, říká radní Kordová Marvanová. [online]. © 1996-2019 Economia, a.s., Dostupné z: https://byznys.ihned.cz/c1-66424950-dokoncili-jsme- cast-kontroly-placeni-poplatku-za-airbnb-na-rade-jsou-vyzvy-k-uhrade-rika-radni- kordova-marvanova

ESSEROVÁ. Jitka, Založila službu na půjčky a rodina se bála, že zešílela. © 2018 Zonky s.r.o. [online]. publikováno 22. 2. 2016. Dostupné z: https://www.zonky.cz/zonkytimes/jak-novinarka-zalozila-sluzbu-na-pujcky-a- rodina-se-bala-ze-zesilela/

GARISSON. Joey, Metro Council approves regulations for Airbnb in Nashville [online]. © Gannett 2018 Dostupné z: https://eu.tennessean.com/story/news/politics/2015/02/24/airbnb-nashville- regulations-metro-council/23976931/

GUTTENTAG. Daniel, Regulating Innovation in the Collaborative Economy: An Examination of Airbnb´s Early Legal Issues In: DREDGE. Dianne, GYIMÓTHY. Szilvia, Collaborative Economy and Tourism Perspectives, Politics, Policies and Prospects. Copenhagen: Springer International Publishing, 2017, 105–106 s. ISBN 978-3-319-51797-1

HOPE. Alan, Uber to continue in Brussels despite ban by court [online]. © 2019 The Brussels Times. Dostupné z: http://www.brusselstimes.com/belgium/employment/13643/uber-to-continue-in- brussels-despite-ban-by-court

HŮLKA. Tomáš, Nové formy flexibilního zaměstnávání, nebo ohrožení jistot? In: PICHRT. Jan, BOHÁČ. Radim, MORÁVEK. Jakub, (eds.) Sdílená ekonomika – sdílený právní problém? Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, ISBN 978-80-7552- 874-2

CHAPMAN, Ben. Uber banned in Italy nationwide after court rules app provides unfair competition to taxi drivers. The Independent. [online]. Dostupné z: https://www.independent.co.uk/news/business/news/uber-italy-ban-app-taxi- driver-unfair-competition-court-ruling-decision-trade-unions-legal-action- a7677881.html

JEFFERSON-JONES. Jarmila, Airbnb and the Housing Segment of the Modern „Sharing Economy“: Are Short-Term Rental Restrictions an Unconstitutional Taking? In: Hastings Constitutional Law Quarterly 2015, vol. 42, no 3, 557–576 s. Dostupné z: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2624700

KINDL, Jiří, KOUDELKA, Martin. Regulatorní výzvy sdílené přepravy. Právní rozhledy. 2017, č. 7, s. 229-236 ISSN 1210-6410

KRÁLIK. Dominik, Kolízne a imperatívne normy v zdilanej ekonomike In: PICHRT. Jan, BOHÁČ. Radim, ELISCHER. David, KOPECKÝ. Martin, MORÁVEK. Jakub, (eds.) Sdílená ekonomika a delikty Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 238 - 250 s. ISBN 978-80-7598-235-3

KRÁLOVÁ, Kateřina. Švarc systém. [online]. © Pravniprostor.cz. publikováno 6. 3. 2017 Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/pracovni-pravo/svarc- system

Krátkodobý pronájem bytu a hluk © 1997 - 2018 by Dashöfer Holding, Ltd. publikováno 11. 7. 2018. Dostupné z: https://www.svjaktualne.cz/33/kratkodoby- pronajem-bytu-a-hluk- uniqueidgOkE4NvrWuNVegLPP0DQ2xRTNixvFyn4WcEWLDBR_98/

KUPČÍK, Jan. Aplikace Uber (nejen) z pohledu soutěžního práv. Právní rozhledy. 2016. č. 13-14 ISSN 1210-6410 LEVIN, Sam. There is life after Uber: what happens when cities ban the service? Guardian News and Media Limmited or its affiliated companies. [online]. © 2019 Dostupné z: https://www.theguardian.com/technology/2017/sep/23/uber-london- ban-austin

O'SULLIVAN. Feargus, Berlin Just Canceled Its Airbnb Ban. [online]. © 2019 The Atlantic Monthly Group. Dostupné z: https://www.citylab.com/life/2018/03/berlin- airbnb-vacation-rental-regulation-law/556397/

QUAGHEBEUR, Marc. Belgium Introduces a Tax Regime for the Sharing Economy. De Broeck VanLaere & Partners [online]. Dostupné z: http://www.dvplaw.com/documents/news-items/20160708-belgium-introduces-a- tax-regime-for-the-sharingeconomy-.xml

PICHRT. Jan, Memoranda, ubytovací poplatky...a co dál? In: PICHRT. Jan, BOHÁČ. Radim, ELISCHER. David, KOPECKÝ. Martin, MORÁVEK. Jakub, (eds.) Sdílená ekonomika a delikty Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, ISBN 978-80- 7598-235-3

POLČÁK, Radim. Fenomén internetových platforem II IHNED.cz [online]. ©1996-2018 Economia, a.s., Dostupné z: https://ictrevue.ihned.cz/c3-65968960- 0ICT00_d-65968960-fenomen-internetovych-platforem-ii POLČÁK, Radim. Virtualizace sdílené ekonomiky a fenomén internetových platforem IHNED.cz [online]. ©1996-2018 Economia, a.s., Dostupné z: https://ictrevue.ihned.cz/c3-65936790-0ICT00_d-65936790-virtualizace-sdilene- ekonomiky-a-fenomen-internetovych-platforem

POLSKY. D. Jeffrey, CA Supreme Court Turns Independent Contractor Analysis on its Head. [online]. © 2019, Fox Rothschild LLP. Dostupné z: https://californiaemploymentlaw.foxrothschild.com/2018/05/articles/wageandhour /ca-supreme-court-turns-independent-contractor-analysis-on-its-head/

Pronajímáte nemovitost přes Airbnb? Nezapomeňte příjem správně zdanit [online]. © 2007 – 2019 Internet Info, s.r.o. [cit. 23. 3. 2019]. Dostupné z: https://www.podnikatel.cz/clanky/pronajimate-nemovitost-pres-airbnb- nezapomente-prijem-spravne-zdanit/

ROTREKL, David. Sdílená ekonomika v praxi SDEU a českých soudů. Revue pro právo a technologie. [Online]. 2017, č. 16, ISSN 1805-2797 Dostupné z: https://journals.muni.cz/revue/article/view/8567

Sdílenou ekonomiku chce nejvíce regulovat ČSSD. Bránit jí žádná strana nechce. [online]. © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005–2019. Dostupné z:

59 https://www.denik.cz/ekonomika/sdilenou-ekonomikou-se-zabyvaji-jen-nektere- strany-regulace-chybi-20170919.html

Spain court rules against Deliveroo in landmark case [online]. Dostupné z: https://www.thelocal.es/20180605/pain-court-rules-against-deliveroo-in- landmark-case

Uber v dohledné době se ziskem stále nepočítá [online]. © 2001 – 2018 CZECH NEWS CENTER a.s. publikováno 24. 5. 2018. Dostupné z: https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/uber-se-ziskem-v-dohledne-dobe- stale-nepocita-1347091

Technology Policy Institute, The competitive effects of the sharing economy: How is Uber changing taxis? [online]. Dostupné z: https://techpolicyinstitute.org/wp- content/uploads/2015/06/the-competitive-effects-of-the-2007713.pdf

TKADLEC. Matěj, Sdílená ekonomika: Výzva pro právní úpravu závislé práce? In: PICHRT. Jan, BOHÁČ. Radim, MORÁVEK. Jakub, (eds.) Sdílená ekonomika – sdílený právní problém? Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, 71 s. ISBN 978-80- 7552-874-2

VEJVODOVÁ, Alžběta. Finanční správa získala jména pronajímatelů přes Airbnb, nyní na nich vymáhá neuhrazené daně. © 1996-2018 Economia, a.s. [online]. publikováno 29. 8. 2018 Dostupné z: https://pravniradce.ihned.cz/c1- 66228160

ZAHRADNÍČEK. Jaroslav, Ubytování jako sektor sdílené ekonomiky. In: PICHRT. Jan, BOHÁČ. Radim, MORÁVEK. Jakub, (eds.) Sdílená ekonomika – sdílený právní problém? Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, 297 s. ISBN 978-80- 7552-874-2

Judikatura Nález ÚS ze dne 28. 6. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 24/04. Dostupné z: https://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=47&pos=1&cnt=1&typ=result Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 4. 2008, sp. zn. 22 Cdo 679/2007 Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B6AF 4967C86FBE65C1257A4E00686D1F?openDocument&Highlight=0,

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 10. 2013, sp. zn. 3 CMO 162/2016. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2014 č. j. 6 Ads 46/2013-35. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2013/0046_6Ads_13_2014022012 3634_prevedeno.pdf

Rozhodnutí United states district court northern district of California ze dne 11. 3. 2015, věc No. C-13-3826 EMC. Dostupné z: https://digitalcommons.law.scu.edu/cgi/viewcontent.cgi?referer=https://www.goo gle.com/&httpsredir=1&article=1935&context=historical

Judgement of the employment tribunal ze dne 28. 10. 2016, Case Nos. 2202551/2015 & Others. Dostupné z: https://www.judiciary.uk/judgments/mr-y- aslam-mr-j-farrar-and-others-v-uber/

Stanovisko generálního advokáta Marcieje Szpunara ze dne 11. 5. 2017, věc C- 434/15. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/?qid=1494943061735&uri=CELEX:62015CC0434

Stanovisko ÚOHS ze dne 11. 7. 2017 č.j. ÚOHS-P0092/2017/KD- 18554/2017/852/LDu. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/www/433533/stanovisko_UOHS.pdf

Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 9. 2017, č. j. 7 Cmo 185/2017- 507. Dostupné z: https://is.muni.cz/www/433533/7Cmo_185-2017.pdf

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2017, č. j. 9 As 291/2016- 136. Dostupný z: https://iudictum.cz/254998/9-as-291-2016-136

Uznesenie Okresného súdu v Bratislave ze dne 16. 2. 2018, č. j. 38CbPv/1/2018 – 214. Dostupné z: https://www.aaataxi.cz/wp-content/uploads/2018/06/usnesenixx- ve-vexxci-uber.pdf

Judgement of the Supreme court of California in the case of Dynamex Operations West, Inc. v. Superior Court ze dne 30. 4. 2018, No. BC332016. [online]. Dostupné z: https://scocal.stanford.edu/opinion/dynamex-operations-west-inc-v-superior- court-34584

Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 5. 11. 2018, sp. zn. 3 ÚS 4072/2017. In: NALUS. Dostupné z: https://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=104430&pos=9&cnt=11&typ =result

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2018 č. j. 15 Cm 17/2017-153. Dostupné z: https://www.facebook.com/download/365913294233553/15Cm_17_2017_50.pdf ?hash=AcpvBNXif8aaQQ3m

Právní předpisy Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie Dostupné z: https://eur- lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32008R0593&qid=1550232213439&from =EN

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v aktuálním znění, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v aktuálním znění, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR

Zákon české národní rady č. 586/1992 Sb., o daní z příjmů, v aktuálním znění, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR

Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v aktuálním znění, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR

Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v aktuálním znění, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR

Zákon č. 595/2003 Z. z., Zákon o dani z príjmov, v aktuálním znění. [online]. © S- EPI s.r.o. 2010-2019. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/2003-595

Zákon č. 234/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v aktuálním znění, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v aktuálním znění, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v aktuálním znění, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v aktuálním znění, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 56/2012 Z. z. o cestnej doprave v znení neskorších predpisov a ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré zákony Dostupné z: https://www.nrsr.sk/web/Dynamic/DocumentPreview.aspx?DocID=457901

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR

Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v aktuálním znění, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR

Dôvodová zpráva k zákonu, kterým se mění zákon č. 56/2012 Z. z. o cestnej doprave v znení neskorších predpisov a ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré zákony Dostupné z: https://www.nrsr.sk/web/Dynamic/DocumentPreview.aspx?DocID=457902

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [online]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSB44GWH6Y

Návrh SMĚRNICE RADY o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb [online]. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52018PC0148&from=CS

Nařízení 20/2006 Sb. Hl. m. Prahy o maximálních cenách osobní taxislužby. [online]. © Magistrát hlavního města Prahy 2017. Dostupné z: http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/vyhlasky_a_narizeni/vyhledavani_v_pravnic h_predpisech/rok_2006-vyhlaska_cislo_20_ze_dne_12_12_2006.html

Sněmovní tisk 286/0, část č. 1/6 Novela z. o místních poplatcích. [online]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=286&CT1=0

Ostatní About Wingly – The Flight Sharing Platform. [online]. Dostupné z: https://en.wingly.io/index.php?page=content&sub_page=about

Centrum ekonomických a tržních analýz, z.ú., Fenomén Uber v České republice [online]. Dostupné z: http://eceta.cz/wp- content/uploads/2017/05/Fenom%C3%A9n-Uber2017.pdf

COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS A European agenda for the collaborative economy [online]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/EN/TXT/?uri=COM%3A2016%3A356%3AFIN

Černé ovce, Taxi – výpověď ve zkušební době, [online], © Česká televize 1996 – 2017 English Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097429889- cerne-ovce/216452801080317/obsah/459649-taxi

HANÁK. Ondřej, Sdílená ekonomika z pohledu občanského práva, Brno, 2018. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupná z: https://is.muni.cz/th/w0f37/

How it works [online]. Dostupné z: https://www.couchsurfing.com/#how-it-works

How much does it cost? Frenquently ask question [online]. Dostupné z: https://en.wingly.io/index.php?page=content&sub_page=faq

How Transferwise works: Your step-by-step guide. © Transferwise Ltd. 2018 [online]. publikováno 14. 3. 2018. Dostupné z: https://transferwise.com/gb/blog/how-does-transferwise-work

Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb ( Airbnb a další), ze dne 11. 10. 2017, č. j. 90076/17/7100-20116-050701. Dostupné z: https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-placeni-dani/2017-10- 11_Info_k_danovemu_posouzeni_povinnosti_poskytovatelu_ubytovacich_sluzeb. pdf

Jak být hostitelem na Airbnb [online]. Dostupné z: https://www.airbnb.cz/host/homes?from_nav=1

Jak mohu synchronizovat svůj kalendář na Airbnb s jiným kalendářem? [online]. © Airbnb, Inc. Dostupné z: https://www.airbnb.cz/help/article/99/how-do-i-sync-my- airbnb-calendar-with-another- calendar?fbclid=IwAR1uTyiT6zHcQjv7HGUmRMaA4PoMBLE_fPQTOEeGp3a KTN5EqKFXmRnRWPE

Jaké jsou základní požadavky Airbnb na hostitele? [online]. © Airbnb, Inc. Dostupné z: https://www.airbnb.cz/help/article/576/what-are-airbnb-s-basic- requirements-for-hosts

Jaké právní, daňové a regulační otázky bych měl/a zvážit před tím, než se stanu Airbnb hostitelem? [online]. © Airbnb Inc. Dostupné z: https://www.airbnb.cz/help/article/376/what-legal-and-regulatory-issues-should-i- consider-before-hosting-on-airbnb

Memorandum o porozumění při zajišťování přepravních služeb na území České republiky ze dne 30. 4. 2018 Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/media- centrum/aktualne/Memorandum-o-porozumeni-pri-zajistovani-prepravnich- sluzeb-na-uzemi.pdf

Mohu před rezervováním od hostů vyžadovat ověření totožnosti? [online]. © Airbnb, Inc. Dostupné z: https://www.airbnb.cz/help/article/272/can-i-require- guests-to-be-verifiedbefore-booking

Obchodní podmínky společnosti Uber [online]. In: © Uber Technologies Inc. Dostupné z: https://www.uber.com/cs-CZ/legal/terms/cz/

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ ze dne 2. 6. 2016, dostupné zde: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/16881/attachments/2/translati ons/cs/renditions/native

Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR, Analytický materiál 06/2017., Analýza sdílené ekonomiky a digitálních platforem [online]. © 2017. Úřad vlády České republiky. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/poskytovani- informaci/poskytnute-informace-na-zadost/Priloha_4_Material_Analyza.pdf

Short Term Rental Property Permit Information [online]. © 2018 Metropolitan Government of Nashville and Davidson County, Tennessee. Dostupné z: https://www.nashville.gov/Codes-Administration/Short-Term-Rentals.aspx

TENTORI. Veronica, LAW FOR THE SHARING ECONOMY [online]. Dostupné z: http://www.veronicatentori.it/wp-content/uploads/2016/03/ENG_Presentazione- Sharing.pdf

Tisková zpráva Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR © SOCR ČR 2015 [pub. 12. 12. 2016]. Dostupné z: http://www.socr.cz/clanek/tz-socr-cr-chybeji-pravidla-pro- dalsi-rozvoj-sdilene-ekonomiky/

Vodvoz channel In: Youtube [online]. Publikováno 12. 3. 2018. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=KdhJh9wsiVU&t=28s

Příloha číslo 1: Platformy sdílené ekonomiky

Dopravní platformy Uber Společnost Uber založili dva kamarádi Travis Kalanick a Garrett Camp. V Paříži při návratu na hotel pršelo a oni nemohli sehnat taxík, a to je dovedlo na myšlenku objednávání taxíku pomocí mobilní aplikace. V roce 2009 proto založili v San Franciscu společnost Ubercap, jejíž název se později změnil na dnešní Uber. V České republice funguje nyní společnost Uber pouze v Praze, i když krátce fungovala také v Brně.117 Nejznámější službou společnosti Uber je propojování poskytovatelů osobní přepravy se zájemci o tuto přepravu. Společnost Uber vytvořila mobilní aplikaci, do které se na jedné straně registrují řidiči a na druhé zájemci o svezení. V případě, že někdo chce svést, pouze do mobilní aplikace zadá odkud kam chce svést a aplikace najde nejbližšího řidiče. Ten má možnost zákazníka přijmout nebo odmítnout. V případě odmítnutí, najde aplikace druhého nejbližšího řidiče. Pokud řidič cestujícího příjme, dojde k propojení a řidič ho sveze tam, kam zadal v aplikaci. Celá cesta je sledována pomocí GPS v telefonu řidiče. Po skončení cesty se podle ujeté vzdálenosti vypočítá cena za jízdu a ta se zákazníkovi strhne z jeho debetní/kreditní karty, kterou zadal do aplikace společnosti Uber. Zákazník tak zaplatí společnosti Uber, která si za zprostředkování jízdy strhne peníze a zbývající část peněz zaplatí řidiči.118 Společnost Uber si nad službou udržuje velkou kontrolu, jelikož určuje cenu jízdy, platba od zákazníka jde na účet společnosti Uber a až

117 ROTREKL, David. Sdílená ekonomika v praxi SDEU a českých soudů. Revue pro právo a technologie. [Online]. 2017, č. 16, 137-148 s. [cit. 17. 10. 2018]. ISSN 1805-2797 Dostupné z: https://journals.muni.cz/revue/article/view/8567 118 UberNewsroom [online]. © 2018 Uber Technologies Inc. [cit. 17. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.uber.com/cs-CZ/newsroom/historie/

následně řidiči a společnost Uber může řidiče ze své aplikace dokonce vyloučit (děje se tak v případě, že má nízké hodnocení od cestujících).119 Dnes společnost Uber expandovala ale i do dalších oblastí lidského života a zajišťuje také doručování jídla z restaurací120 nebo rozvoz poštovních zásilek.121 Firma investuje také nemalé prostředky do vývoje, například vyvíjí samořiditelná auta.122

Taxify Společnost Taxify byla založena v Estonsku Markusem Villigem v roce 2013 a funguje stejným způsobem jako nejznámější služba společnosti Uber. Společnost Taxify působí v České republice kromě Prahy, také v Plzni, Českých Budějovicích, Olomouci a Ostravě.123

BlaBlaCar Společnost BlaBlaCar založil v roce 2006 Frédéric Mazzella ve Francii. Frédéric se neměl o Vánocích, jak dostat za svou rodinou, a napadlo ho, že lidé jezdící poloprázdnými auty by ho mohli svést na oplátku, za sdílení nákladů.124 Společnost BlaBlaCar přes své internetové stránky spojuje řidiče, kteří někam jedou a mají místo v autě s lidmi, kteří někam jet potřebují, ale nechtějí nebo

119 Obchodní podmínky společnosti Uber [online]. © Uber Technologies Inc. [cit. 17. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.uber.com/cs-CZ/legal/terms/cz/ 120 Uber Eats [online]. © 2018 Uber Technologies Inc. [cit. 17. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.ubereats.com/cs-CZ/ 121 Uber Freight [online]. © 2018 Uber Freight. All rights reserved. [cit. 17. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.uberfreight.com/ 122 Our road to self driving vehicles [online]. © 2018 Uber Technologies Inc. publikováno 6. 10. 2017. [cit. 17. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.uber.com/blog/our-road-to-self-driving- vehicles/ 123 O společnosti [online]. © 2018 Taxify [cit. 17. 10. 2018]. Dostupné z: https://taxify.eu/cs/press/ 124 Náš příběh [online]. © 2018 BlaBlaCar [cit. 17. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.blablacar.cz/about-us/nas-pribeh

nemůžou jet svým autem a řidiči přispějí na náklady spojené s cestou.125 Hlavní rozdíl proti společnosti Uber a Taxify spočívá v tom, že řidič by tuto cestu stejně uskutečnil a nevydělává si svezením ostatních, ti přispívají řidiči pouze na náklady cesty.

Deliveroo Tato společnost zprostředkovává kontakt mezi restauracemi a lidmi, kteří si z restaurací chtějí objednat jídlo. Společnost Deliveroo má své partnery (zaměstnance), kteří rozvážejí jídlo z restaurace k zákazníkům. Společnost Deliveroo ve svých obchodních podmínkách tvrdí, že jednotliví rozvozci jídel, jsou samostatní podnikatelé a jako důkaz přidává, že jsou to právě její partneři, kteří určují čas, kdy budou jezdit. Společnost Deliveroo pak dostává pouze provizi za zprostředkování kontaktu mezi stranami.126

Vodvoz Tato aplikace byla založena studenty pražské základní a střední školy Nový Porg a funguje od října 2018. Vše funguje tak, že škola zašle rodičům dětí odkaz, přes který je možné si stáhnout aplikaci do mobilního telefonu. Rodič, který si aplikaci stáhne, se přes aplikaci spojí s dalšími rodiči, kteří si stáhnou aplikaci. Přes aplikaci se následně rodiče domluví, kdo poveze děti do školy, čímž se sníží provoz před školou, zvýší bezpečnost dětí a přispěje se k ochraně životního prostředí. Tím, že děti odváží do školy pouze rodiče, je zaručena i bezpečnost dětí.127

125 Jak to funguje [online]. © 2018 BlaBlaCar [cit. 17. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.blablacar.cz/how-does-car-sharing-work 126 Flexible work, competitive fees [online]. © 2019 Deliveroo. [cit. 13. 1. 2019]. Dostupné z: https://deliveroo.co.uk/apply?utm-campaign=ridewithus&utm-medium=organic&utm- source=landingpage 127 Vodvoz channel In: Youtube [online]. publikováno 12. 3. 2018 [cit. 17. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=KdhJh9wsiVU&t=28s

III

AJO.cz Tato společnost nabízí půjčování aut, na začátku klient přes internet se společností uzavře rámcovou smlouvu o půjčování aut a předplatí si minimálně 2.500,- Kč. Následně si klient může kdykoli po předchozí rezervaci provedené přes internet půjčit auto této společnosti, přičemž cena mu bude stržena z předplacených peněz. Auto si klient přebírá v jedné z předávacích oblastí a do stejné předávací oblasti musí auto zase vrátit. Předávací oblasti existují v současné době pouze v Praze a v Brně. Předávací oblastí přitom není jedna budova, jako je tomu u běžných autopůjčoven, ale třeba celá městská čtvrť, například Brno – střed. Klient tedy dostane před vyzvednutím auta informaci, kde se auto nachází a auto vrátí klidně na jiné místo, které se nachází ve stejné předávací oblasti.128

Hoppygo Společnost Hoppygo propojuje majitele aut, kteří by rádi svá auta pronajímali s lidmi, kteří by si rádi auto půjčili. Obě strany se zaregistrují do aplikace, přičemž majitel vozu auto nafotí a zadá cenu, za kterou je ochotný jej pronajímat a dobu, kdy chce auto pronajímat. Z nabídky si následně auto vybere zájemce o vůz. Majitel vozu má poté 24 hodin na to objednávku přijmout nebo odmítnout. V případě, že nabídku majitel příjme, domluví se strany pomocí zpráv na místě předání auta a auto si předají. V průběhu předání zájemce o auto odešle peníze ze své bankovní karty společnosti Hoppygo, která ihned potvrdí přijetí peněz. Po skončení výpůjčky jsou peníze odeslány majiteli vozu.129

Wingly Tato platforma není v České republice zatím příliš rozšířená a funguje především v západní Evropě. Wingly funguje podobně jako společnosti Uber/Taxify/BlaBlaCar, akorát s letadly. Jedná se tedy o propojení pilotů malých

128 AJO Carscharing: Jak to funguje? © 2014 – 2018, Klimek Motion s.r.o. [online]. [cit. 24. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.ajo.cz/autopujcovna-popis 129 Všeobecné obchodní podmínky. © Hoppygo s.r.o. [online]. [cit. 24. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.hoppygo.com/terms?lang=cs

soukromých letadel se zájemci o „svezení“. Přes Wingly je možné si objednat jednosměrný let, zpáteční let nebo vyhlídkový let. U jednosměrných a zpátečních letů, by se cestující měli podílet pouze na nákladech letu, tedy podobně jako u společnosti BlaBlaCar. U vyhlídkových letů se počítá s tím, že se jedná o přivýdělek pilota, tedy podobně jako u společnosti Uber nebo Taxify. Cenu však neurčuje společnost Wingly, ale sám pilot, případně je cena domluvena po dohodě mezi pilotem a cestujícím/i.130

Ubytovací platformy Airbnb Společnost Airbnb byla založena v roce 2008 v San Franciscu. Na stránkách či v aplikaci Airbnb jsou zaregistrováni lidé ochotní ubytovat jiné lidi a lidé, kteří by se rádi ubytovali. Ubytovatelé inzerují přes Airbnb své nabídky, přičemž je možné nabízet jakýkoliv prostor, dostupné tak jsou pokoje, ale i celé domy. Ubytovatelé určují cenu za ubytování, kterou hosté platí dopředu společnosti Airbnb. Jakmile ubytování proběhne, tak společnost Airbnb odečte svou provizi a pošle peníze ubytovateli.131

Couchsurfing Společnost Couchsurfing byla založena v roce 2004 čtyřmi studenty na Islandu. Na stránkách či v aplikace Couchsurfing jsou stejně jako u Airbnb zaregistrováni lidé ochotní ubytovat jiné lidi a lidé, kteří by se rádi ubytovali. Při registraci do této služby, každý vyplní, zda je ochotný ubytovávat ostatní a v případě, že ano, může ho kdykoli oslovit jiný uživatel platformy a začít domlouvat ubytování. Hlavní

130 About Wingly – The Flight Sharing Platform. [online]. [cit. 17. 10. 2018]. Dostupné z: https://en.wingly.io/index.php?page=content&sub_page=about 131 Jak být hostitelem na Airbnb [online]. [cit. 17. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.airbnb.cz/host/homes?from_nav=1

odlišností této platformy od společnosti Airbnb je, že ubytování je poskytováno zdarma.132

Finanční platformy Zonky Společnost Zonky založila v roce 2015 Lucie Tvarůžková.133 Společnost Zonky původně zprostředkovávala půjčky lidem, kteří o ně měli zájem. Společnost zájemce o půjčku vždy prověřila a následně mu podle výsledku prověření nabídla úrok, se kterým je ochotna mu půjčit peníze. V případě, že měl zájemce o půjčku stále zájem, objevil se anonymně jeho příběh na tzv. „tržišti“, kde si jej mohli prohlédnout investoři. V případě, že investora příběh zaujal, mohl do příběhu investovat své peníze ve výši 200 – 20 000,- Kč. Na jednotlivé půjčky se tímto způsobem skládalo několik desítek investorů. V případě, že požadovaná částka byla pro zájemce o půjčku nasbírána, společnost Zonky mu poskytla půjčku. V případě, že částka nasbírána nebyla, půjčka schválena nebyla a peníze se vrátily investorům. V případě udělení půjčky, dlužník půjčku splácel měsíčně společnosti Zonky (jako u bank) a splacená částka byla každý měsíc po odečtení provize společnosti Zonky rozdělena mezi investory, podle jejich investičního podílu. V případě, že by dlužník přestal splácet, společnost Zonky, by začala peníze pro investory vymáhat.134 Nově půjčuje zájemcům o půjčku peníze společnost Zonky ihned a peníze tak mají zájemci na svém účtu rychleji. Investoři se nyní skládají na půjčky až poté, co jsou peníze půjčeny.

132 How it works [online]. [cit. 17. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.couchsurfing.com/#how-it- works 133 ESSEROVÁ. Jitka, Založila službu na půjčky a rodina se bála, že zešílela. © 2018 Zonky s.r.o. [online]. publikováno 22. 2. 2016 [cit. 17. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.zonky.cz/zonkytimes/jak-novinarka-zalozila-sluzbu-na-pujcky-a-rodina-se-bala- ze-zesilela/ 134 Investujte na Zonky. © 2018 Zonky s.r.o. [online]. [cit. 17. 10. 2018]. Dostupné z: https://zonky.cz/investori/

Transferwise Tato společnost byla založena dvěma kamarády v roce 2011 v Londýně. Společnost převádí peníze z jedné měny do jiné výhodněji než banky. V případě, že chce osoba poslat české koruny do zahraničí, například do Rakouska, je nutné peníze převést na eura. Při převodu jsou nejprve zaslány české koruny na účet společnosti Transferwise v České republice a společnost Transferwise po obdržení peněz odešle peníze ze svého rakouského účtu na účet příjemce v eurech v Rakousku. Peníze na účet v Rakousku společnost získává od lidí, kteří chtějí uskutečnit převod v opačném směru. Peníze jsou přitom převedeny za reálný střední kurz, se kterým se obchoduje na mezinárodním devizovém trhu. Společnost Transferwise si za převod účtuje malý poplatek. 135 Na stejném principu fungují i další platformy, například platforma Currencyfair.

Ostatní platformy Lidskasila.cz Tato společnost byla založena v roce 2015 Robertem Vojáčkem a dvěma spoluzakladateli a v současné době působí jen v Praze a v Brně.136 Společnost vybírá většinou ženy, které uklízejí domácnosti. Přičemž mezi uklízející se může dostat naprosto kdokoli. Zákazník, tedy osoba mající zájem o úklid, si následně na webových stránkách vybere typ požadovaného úklidu a kdo má úklid provést. Zákazník přitom platí přímo společnosti LidskaSila.cz, která až po provedení provize vyplatí peníze uklízejícím.137

135 How Transferwise works: Your step-by-step guide. © Transferwise Ltd. 2018 [online]. Publikováno 14. 3. 2018 [cit. 17. 10. 2018]. Dostupné z: https://transferwise.com/gb/blog/how- does-transferwise-work 136 BEDŘICH. Václav, Zakladatel startupu LidskaSila.cz: Rádi bychom se v tržbách do konce roku dostali na 3 miliony Kč. © 2018 CzechCrunch.cz [online]. publikováno 25. 5. 2015 [cit. 18. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.czechcrunch.cz/2015/05/zakladatel-startupu-lidskasila-cz-radi- bychom-se-v-trzbach-dostali-na-3-miliony-kc-do-konce-roku/ 137 Jsme LidskáSíla.cz, těší nás. © 2018 LidskáSíla.cz [online]. [cit. 18. 10. 2018]. Dostupné z: https://lidskasila.cz/cs/o-nas

VII

Doggini Tato společnost zajišťuje hlídání psů v době, kdy se o ně nemůže jejich majitel postarat. Je možné domluvit, krátké venčení nebo několika denní hlídání. Na webu se registruje osoba ochotná hlídat psa a osoba mající zájem o tuto službu. Ten, kdo má zájem o hlídání svého psa si následně vybere z osob nabízejících tuto službu. Přičemž každá osoba nabízející tuto službu, sama určuje, jak dlouho je ochotná hlídat, a kolik peněz si bude účtovat. Nicméně samotná platba jde na účet společnosti Doggini, která po odečtení provize vyplatí peníze hlídačům psů.138

Hlídačky.cz Na internetových stránkách této společnosti, jsou zaregistrováni lidé, kteří nabízejí hlídaní dětí a lidé, kteří potřebují děti pohlídat. Aby bylo možné se spojit s ostatními, je nutné zaplatit členský poplatek. Nicméně jakmile jsou obě strany propojeny, již probíhá vše jen mezi nimi bez zásahu společnosti Hlídačky.cz. Společnost stejným způsobem nabízí, také péči o seniory, zprostředkování úklidu a opatrování domácích zvířat.139

138 Obchodní podmínky pro hlídače psa © 2014 Doggini services s.r.o. [online]. [cit. 18. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.doginni.cz/cs/articles/detail/1 139 Informace jsou získané na základě mého emailového dotazu ze dne 18. 10. 2018, na společnost Hlídačky.cz

VIII