Cestovní Ruch Na Uherskobrodsku: Sou Časnost a Perspektivy

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodov ědecká fakulta Katedra geografie

Bc. Dana VLKOVÁ

CESTOVNÍ RUCH NA UHERSKOBRODSKU: SOU ČASNOST A PERSPEKTIVY

Tourism in the Uhersky Brod region: Present and Prospects

Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav TOUŠEK, CSc. Olomouc 2011

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala sama pod vedením Doc. RNDr. Václava Touška, CSc. a že jsem veškerou použitou literaturu a zdroje uvedla v seznamu použité literatury.

V Olomouci dne 21. dubna 2011 .…….………...…………….. podpis

Na tomto míst ě bych ráda pod ěkovala Doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za jeho rady a pomoc p ři zpracování diplomové práce. Dále děkuji všem, kte ří mi poskytli materiály a informace pro tuto práci. V neposlední řad ě d ěkuji své rodin ě a ostatním za podporu zpracování diplomové práce.

OBSAH

1. ÚVOD ...... 8 2. CÍL A METODIKA PRÁCE ...... 9 3. P ŘEHLED LITERATURY ...... 11 4. VYMEZENÍ ÚZEMÍ ...... 14 5. CESTOVNÍ RUCH, JEHO VÝZNAM A ROZVOJ ...... 19 6. LOKALIZA ČNÍ FAKTORY CESTOVNÍHO RUCHU ...... 24 6.1 Analýza p řírodních p ředpoklad ů cestovního ruchu ...... 24 6.1.1 Geomorfologické pom ěry ...... 24 6.1.2 Geologické pom ěry ...... 25 6.1.3 Pedologické pom ěry ...... 25 6.1.4 Klimatické pom ěry ...... 26 6.1.5 Hydrologické pom ěry ...... 26 6.1.6 Biogeografické pom ěry ...... 27 6.1.7 Chrán ěná území ...... 27 6.2 Analýza kulturn ě-historických p ředpoklad ů cestovního ruchu ...... 35 6.2.1 Kulturn ě-historické památky ...... 35 6.2.2 Kulturní za řízení a akce ...... 44 7. REALIZA ČNÍ FAKTORY CESTOVNÍHO RUCHU ...... 52 7.1 Komunika ční p ředpoklady ...... 52 7.1.1 Doprava ...... 52 7.2 Materiáln ě technická základna ...... 53 7.2.1 Ubytování ...... 53 7.2.2 Stravování ...... 56 7.2.3 Sportovn ě-realiza ční za řízení ...... 57 7.2.4 Ostatní za řízení ...... 60 8. CESTOVNÍ RUCH NA UHERSKOBRODSKU – POZNATKY Z PR ŮZKUMU .. 63 9. SWOT ANALÝZA ...... 68 10. NOVÉ PROJEKTY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ...... 71 11. MOŽNOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ...... 75 12. ZÁV ĚR ...... 78 13. SHRNUTÍ ...... 80

14. SUMMARY ...... 81 15. SEZNAM ZKRATEK ...... 82 16. P ŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJ Ů ...... 83 16.1 Použitá literatura ...... 83 16.2 Elektronické zdroje ...... 88 16.3 Kartografické zdroje ...... 97 16.4 Ostatní zdroje ...... 97 17. SEZNAM P ŘÍLOH ...... 98

1. ÚVOD

Cestovní ruch v poslední dob ě náleží mezi dynamicky se rozvíjející odv ětví hospodá řství. Jeho význam se zvyšuje, přestal být jen jedním ze zp ůsob ů využití volného času k odpo činku a relaxaci. Podílí se na růstu zam ěstnanosti, zlepšení kvality ubytovacích a stravovacích za řízení, na rozvoji dopravní a technické infrastruktury a má vliv na životní prost ředí. Co to cestovní ruch je? Definic cestovního ruchu je mnoho. Mezinárodní organizace cestovního ruchu UNWTO jej charakterizuje jako „do časnou zm ěnu místa pobytu, tj. cestování a p řebývání mimo místo trvalého bydlišt ě, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za ú čelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“. Podle Mezinárodního sdružení v ědeckých expert ů cestovního ruchu AIEST je cestovní ruch „souhrnem jev ů a vztah ů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, p řičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zam ěstnání“. Emil Kopšo definuje cestovní ruch jako „ cestování a do časný pobyt mimo místa trvalého bydlišt ě, v ětšinou ve volném čase, a to za ú čelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“. Česká republika od 90. let 20. století uskute čň uje tržní hospodá řství, což se dotýká také cestovního ruchu. Tím je zárove ň vystavena tvrdé konkurenci ze strany ostatních stát ů, která klade vysoké nároky na kvalitní, komplexní a atraktivní nabídku zem ě. Proto se řízení destinací a jejich marketingové aktivity stávají stále d ůležit ějším faktorem rozvoje cestovního ruchu. Možnosti jeho rozvoje jsou dány n ěkolika podmínkami. Na jedné stran ě to jsou lokaliza ční p ředpoklady, které jsou do zna čné míry pro každé území dané. Je obtížné tyto p ředpoklady dále rozvíjet ale jednoduché je naopak znehodnotit. Dále jsou realiza ční p ředpoklady, které navazují na předchozí a umož ňují skute čnou realizaci aktivit cestovního ruchu. Existují také selektivní faktory, které jsou d ůležité z hlediska účasti obyvatel na cestovním ruchu, ale pro jejich obsáhlost, která p řesahuje rozsah zadání diplomové práce.

2. CÍL A METODIKA PRÁCE

Hlavním cílem této diplomové práce je vypracování studie v ěnované analýze cestovního ruchu m ěsta Uherský Brod a jeho zázemí, které p ředstavuje správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Uherský Brod. Posuzována je sou časná situace cestovního ruchu na Uherskobrodsku s výhledem na možností jeho možného rozvoje. Díl čím cílem je komplexní zhodnocení p řírodních a kulturn ě-historických p ředpoklad ů jakožto lokaliza čních faktor ů a komunika čních p ředpoklad ů a infrastruktury coby realiza čních faktor ů. Dalším cílem je analýza zajímavých projekt ů, které mohou p řisp ět k růstu cestovního ruchu na sledovaném území, a poukázání na možnosti dalšího rozvoje cestovního ruchu na Uherskobrodsku. Diplomová práce byla vypracována na základ ě n ěkolika vybraných metod regionáln ě geografického výzkumu, kterými bylo studium publikovaných a internetových zdroj ů, realizace dotazníkové šet ření a vlastní analýza hodnocení informací získaných b ěhem zpracování diplomové práce. Nejd říve byl vymezen správní obvod obce s rozšířenou p ůsobností Uherský Brod, popsáno jeho vymezení v širším regionálním kontextu a zapojení obcí do dobrovolných sdružení obcí. Vychází s údaj ů ČSÚ a internetových stran region ů a mikroregion ů. Kapitola o cestovním ruchu, jeho významu a rozvoji popisuje důležitost cestovního ruchu pro Českou republiku, programy pro rozvoj cestovního ruchu na úrovni státu a nižších územních jednotek a informace o jeho rozvoji na úrovni státu i regionu Uherskobrodska. Je napsaná zejména s pomocí dokument ů zabývajících se rozvojem cestovního ruchu, údaj ů z webu MMR, publikací Wokouna a kol. (2008), Ryglové (2009), Vystoupila a kol. (2007) a článk ů Bíny (2002) a Machá čka (2002). Další kapitola se zam ěř uje na lokaliza ční faktory cestovního ruchu Uherskobrodska. Zahrnuje p řírodní a kulturn ě-historické p ředpoklady. Přírodní předpoklady vycházejí převážn ě z prací geograf ů jako jsou Culek (1996), Demek a kol. (2006), Mackov čin a kol. (2002), Tomášek (2007) a internetových stránek Agentury ochrany p řírody a krajiny ČR a Národního geoportálu INSPIRE. Podkapitola o kulturn ě-historických předpokladech je zpracována podle knihy Touška, Kunce, Vystoupila a kol. (2008), z internetových stránek jednotlivých obcí, mikroregion ů a Regionu Slovácka, jednotlivých muzeí, hrad ů ČR, zmín ěných kulturních akcí, podnik ů,

článk ů v regionálním tisku a dalších, dále z propaga čních materiál ů a Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu ve m ěst ě Uherský Brod. Část o realiza čních faktorech je rozd ělena na komunika ční základnu vypracovanou podle Hamarnerové (2009) a mapy.idnes.cz a na materiáln ě technickou základnu vytvo řenou především podle Indrová (2009) a Francová (2003), webových stránek Regionu Slovácko, obcí, sportovních a jiných za řízení, Regionální rady regionu soudržnosti St řední Moravy, ve řejné databáze ČSÚ, publikaci ČSÚ o ubytovacích a pohostinských za řízeních a propaga čních materiál ů. Kapitola cestovní ruch na Uherskobrodsku – poznatky z pr ůzkumu byla realizována s představiteli obcí a pojednává o výsledcích pr ůzkumu, postoji obcí k cestovnímu ruchu a jeho rozvoji, o provedených výdajích souvisejících s cestovním ruchem v posledních t řech letech a jejich ziscích z cestovního ruchu. Šetření bylo provedeno od ledna do b řezna roku 2011. SWOT analýza vyjmenovává silné a slabé stránky zájmového území, příležitosti a možná ohrožení rozvoje cestovního ruchu v něm. V další kapitole jsou podrobn ěji popsány zajímavé projekty, které se v oblasti plánují a které by m ěli zvýšit její atraktivity. Část o možnostech rozvoje cestovního ruchu navazuje na záv ěry p říležitostí ze SWOT analýzy a jmenuje, kam by jeho vývoj mohl sm ěř ovat, na co by se mohl zam ěř it.

3. PŘEHLED LITERATURY

Cestovní ruch je téma, o které se zajímá pom ěrn ě hodn ě autor ů. Je d ůležitou sou částí hospodá řství státu, n ěkteré zem ě jsou na výsledcích cestovního ruchu tém ěř závislé. Česky psané odborné literatury o problematice cestovního ruchu je pom ěrn ě málo. V ětšina publikací na toto téma má formu studijních materiál ů na r ůzných typech vysokých škol, především přírodov ědeckých, ekonomických, obchodních a hotelových. Jejich obsah se v ětšinou zabývá především definováním hlavních pojm ů souvisejících s cestovním ruchem. Dále jsou zde studie zabývající se r ůznými problematikami cestovního ruchu. První výzkumy cestovního ruchu začaly v 1. polovin ě 20. století a to v zemích s dostate čným p řírodním potenciálem cestovního ruchu. Prvními centry byly N ěmecko, Švýcarsko, Francie a USA. Mezi první specialisty pat řili Stratdner, Schullern, Morgenroth, kte ří usilovali o odlišení pojmu cestovní ruch od cestování. Gluckmann zd ůraz ňoval sociologické pojetí CR, protože p ři n ěm vznikají vztahy mezi lidmi. Fedor, Poser, Oglivie a Norval si všímali ekonomického hlediska cestovního ruchu. První práce ze 30. let 20. století na našem území se v ěnovaly láze ňství a prostorovými aspekty cestovního ruchu. V Československu se jím zabývali Gregr a Stibor. Po 2. sv ětové válce nastává rozmach tohoto oboru. V ěnoval se mu nap říklad Häufler, ale ješt ě ne jako hlavní disciplín ě. Až v 60. letech se cestovní ruch vytvá ří jako samostatný v ědní obor a auto ři se zam ěř ují p ředevším na regionální geografii cestovního ruchu. Geografové zabývající se cestovním ruchem pracovali na vysokých školách a ve Slovenské akademii v ěd. Mezi d ůležité české a slovenské autory literatury o cestovním ruchu se řadí Šprincová, Mariot, Gardavský, Havrlant, Fialová, Bičík, Vágner, Hampl, Wokoun, Vystoupil, Šauer, Holešínská, Klapka a jiní. Stanislava Šprincová působila na Univerzit ě Palackého v Olomouci a ve svých pracích se zabývala fenoménem druhého bydlení, horské a podhorské rekreace v Jeseníkách a rekrea čním zázemí Olomouce. Podílela se na vypracování terminologie pro cestovní ruch.

Peter Mariot je autorem základní publikace o cestovním ruchu Geografia cestovného ruchu (1983), ze které se dodnes vychází. Ur čuje základy geografie cestovního ruchu v četn ě lokaliza čních, selektivních a realiza čních p ředpoklad ů, popisuje geografické výzkumy a problémy tohoto oboru. Publikoval p řísp ěvky o cestovním ruchu na Slovensku, podrobn ěji psal o Západním Slovensku a rajónu Východoslovenských železáren. Václav Gardavský, který p ůsobil na Univerzit ě Karlov ě v Praze, se zabýval druhým bydlením na Liberecku a v zázemí m ěst a oblasti cestovního ruchu a geografii cestovního ruchu obecn ě. Dana Fialová, Ivan Bi čík a Ji ří Vágner ze stejného pracovišt ě se v ěnují druhému bydlení v České republice všeobecn ě. Jan Havrlant z Ostravské univerzity v Ostrav ě studuje rekrea ční zázemí ostravské aglomerace a také Beskyd. René Wokoun působí na Vysoké škole ekonomické v Praze. Jeho zájmem je financování, management a ekonomický dopad na regionální rozvoj a cestovní ruch České republiky a politiku EU. Podílel se mimo jiné na pracích Regionální rozvoj (2008) a Ekonomika v prostoru (2008). N ěkteré články zam ěř ené na cestovní ruch a jeho politiku v nich zpracovala Šárka Tittelbachová z Vysoké školy obchodní v Praze. Ji ří Vystoupil, Martin Šauer a Andrea Holešínská působící na Masarykov ě univerzit ě v Brn ě se v ěnují ekonomickým otázkám, marketingem a managementem cestovního ruchu. Podíleli se na vytvo ření Atlasu cestovního ruchu (2006), který přibližuje potenciál a významnost jednotlivých faktorů a objekt ů na území republiky. Jsou spoluautory publikace Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR (2007), která podává nový pohled na roz člen ění území státu podle jeho specifik. Navazuje p řitom na díla o rajonizaci z let 1968 a 1985. Ekonomiku cestovního ruchu má jako téma starší publikace od Emila Kopša (1985). Na P řírodov ědecké fakult ě Univerzity Palackého v Olomouci se cestovním ruchem zabývá Pavel Klapka a okrajov ě tématem láze ňstvím Zden ěk Szczyrba a Irena Smolová. V poslední dob ě byla v oblasti geografie cestovního ruchu vydána řada diserta čních prací. Na P řírodov ědecké fakult ě Univerzity Karlovy v Praze svou práci obhájili Vágner na téma Geografické aspekty druhého bydlení v České republice (1999) a Fialová Transformace druhého bydlení (v zázemí Prahy) (2001). Na Přírodov ědecké fakult ě na Masarykov ě univerzit ě v Brn ě své diserta ční práce napsali Brychtová

12 pod názvem Analýza a potencionální možnosti rozvoje cestovního ruchu v okrese Chrudim (1998) a Klapka jako Návrh strategie udržitelnosti pro biosférickou rezervaci Krkonoše (2006). Obdobný ráz mají i diserta ční práce obhájené na Ekonomicko-správní fakult ě Masarykovy univerzity v Brn ě od Šauera Podpora cestovního ruchu z ve řejných financí (2008) a Holešínské Destina ční management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu (2011). Výzkum geografie cestovního ruchu je ovliv ňován také zahrani čními autory, z anglicky psaných to jsou publikace autor ů Coolbergen, Tuinstra (1997), Pearce, Butler a kol. (2002), Horner, Swarbrooke (2003), Shaw, Williams (2004) a Hall, Page (2006), z německy psaných Steinecke (2006). Obecn ě se cestovním ruchem zabývá Francová (2003) z Univerzity Palackého v Olomouci, Hamarnerová (2010) z Vysoké školy obchodní, Indrová (2009), Ryglová (2009) a Wahla (2010) z Mendelovy zem ědělské a lesnické univerzity v Brn ě a Št ěpánek, Kopa čka, Šíp (2001) z Univerzity Karlovy v Praze. O cestovním ruchu v příhrani čních oblastech píše Jetmar (2007) z Vysoké školy hotelové. Pro vypracování této práce byla pot řeba také literatura fyzických geograf ů – Culek (1995), Demek, Mackov čin a kol. (2006), Mackov čin a kol. (2002), a Tomášek (2007). Bílým Karpatám a jejich chrán ěným územím se v ěnují publikace Hrdouška (1999), Hrabce, Šnajdary (1999) a Wiesera (2008). Z regionální literatury byly využity díla o Uherském Brod ě od Jaruška (1930) a Tome čka (2005) a o regionu Slovácka od Dvouletého a kol. (2010). Diplomová práce se také opírá o zajímavé články zabývající se problematikou cestovního ruchu, které nap říklad publikovali Klusá ček (2001), Kubík (2001), Bína (2002), Machá ček (2002), Havrlant (2003), Novotná (2005), Šauer, Vystoupil (2010) a jiní.

4. VYMEZENÍ ÚZEMÍ

Zájmovým územím této diplomové práce je Uherskobrodsko, které zahrnuje správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Uherský Brod. SO ORP vznikly k 1. 1. 2003 zákonem číslo 314/2002 Sb. O stanovení obcí s pov ěř eným obecním ú řadem a stanovení obcí s rozší řenou p ůsobností. Leží v jižní části Zlínského kraje, který se skládá z třinácti SO ORP. Uherskobrodsko se nachází ve východní části okresu Uherské Hradišt ě. Sousedí se správním obvodem ORP Luha čovice na východ ě, správním obvodem ORP Zlín na severu, správním obvodem ORP Uherské Hradišt ě na západ ě a na jihozápad ě se správním obvodem ORP Veselí nad Moravou, který pat ří k Jihomoravskému kraji.

Obr. 4.1: Vymezení správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Uherský Brod Zdroj: , upraveno

Uherskobrodsko má rozlohu 47 350 ha a k 31. 12. 2009 v něm žilo 53 701 obyvatel (MOS ČSÚ). Ve srovnání s ostatními SO ORP Zlínského kraje se řadí na 4. místo co do rozlohy a na 5. co do po čtu obyvatel. Ve městech žije 40,5 % obyvatel tohoto správního obvodu. Nachází se zde 30 obcí (Bánov, Bojkovice, B řezová, Byst řice pod Lopeníkem, Dolní N ěmčí, Drslavice, Horní N ěmčí, Host ětín, Hrad čovice, Kom ňa, Korytná, Lopeník, Nezdenice, Nivnice, Pašovice, Pitín, Prakšice, Rudice, Slavkov,

Starý Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Šumice, Uherský Brod, Vápenice, Veletiny, Vl čnov, Vyškovec, Záhorovice, Žítková). Bojkovice a Uherský Brod mají statut m ěsta.

Tab. 4.1: Základní údaje o velikostní struktu ře obcí správního obvodu ORP Uherský Brod (k 31. 12. 2009) Velikostní skupina obcí Po čet obcí Podíl obyvatelstva (%) 0 – 199 4 1,3 200 – 499 2 1,3 500 – 999 12 17,3 1 000 – 1 999 5 11,3 2 000 – 4 999 6 36,9 5 000 a více 1 31,9 Zdroj: MOS. ČSÚ, Zlín 2011

Nejmén ě obyvatel mají obce Vyškovec, Žítková, Lopeník a Vápenice, ve kterých jejich po čet nep řesahuje hodnotu 200. Nejlidnat ější je se 17 117 obyvateli 2 centrum oblasti – Uherský Brod. /3 obyvatel Uherskobrodska žijí v obcích nad 1 000 obyvatel. Více informací o po čtu obyvatel, rozloze, hustot ě zalidn ění, první písemné zmínce a pr ůměrné nadmo řské výšce viz příloha 3.

Obr. 4.2: Mapa správního obvodu ORP Uherský Brod Zdroj:

Podle starého rozd ělení České centrály cestovního ruchu CzechTourism 1 z roku 1999 pat řilo SO ORP Uherský Brod k turistickému regionu Jižní Morava, podle nového dělení z roku 2010 spadá do turistického regionu Východní Morava. Ten se skládá ze 4 turistických oblastí – Krom ěř ížska, Zlínska a Luha čovicka, Valašska a Slovácka.2 Zájmové území Uherskobrodska je sou částí Slovácka. Toto rozd ělení na turistické regiony je využíváno pro vhodnou propagaci v zahrani čí a pro organizaci cestovního ruchu. Všechny obce sledovaného území náležejí do zájmového sdružení Region Slovácko – část Uherskobrodsko. Byl založen v roce 2008 za ú čelem rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Slovácko. Reprezentuje oblast na mezinárodním veletrhu turistických možností v regionech Region Tour po řádaným v Brn ě a na st ředoevropském veletrhu cestovního ruchu Holiday World v Praze. (http://www.slovacko.cz/) Jednotlivé obce se svým folklórem prezentují v rámci regionu na každoro čních zá řijových Slováckých slavnostech vína a otev řených památek v Uherském Hradišti. Spolupráce také probíhá v rozsahu euroregionu Bílé – Biele Karpaty, který zahrnuje český a slovenský region. Členy euroregionu jsou obce, firmy a další právnické subjekty prost řednictvím sdružení. Ze sledovaného obvodu to jsou sdružení Regionální rozvojová agentura Bílé Karpaty, o.p.s., Sdružení m ěst a obcí Východní Moravy a Sdružení Uherskobrodsko. Euroregion funguje od roku 2000 a jeho cílem je spolupráce v oblasti poradenské, programové a projektové pomoci, lidských zdroj ů, životního prost ředí, rozvoje cestovního ruchu, propagace aktivit a území a spolupráce s dalšími euroregiony a regiony, ministerstvy, regionální samosprávou, rozvojovými agenturami apod. (http://www.erbbk.sk/main.php?r=1&s=11) Na území správního obvodu ORP Uherský Brod se nachází mikroregiony3 Bílé Karpaty a Východní Slovácko, tém ěř celý mikroregion Bojkovsko a částe čně mikroregiony Za Moravú a Dolní Poolšaví a Sdružení Uherskobrodsko. Mikroregion Bílé Karpaty byl vytvo řen roku 2007 a spojuje 9 obcí (B řezová, Dolní N ěmčí, Horní N ěmčí, Lopeník, Slavkov, Starý Hrozenkov, Strání, Vápenice a Vyškovec). Hlavním cílem je posílení spolupráce a dosažení p řeshrani čního spojení

1 Přísp ěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj ČR založená v roce 1993. Jejím hlavním úkolem je propagace ČR jako atraktivní turistické destinace na zahrani čním i domácím trhu. 2 Turistická oblast Slovácko zasahuje do turistických region ů Jižní a Východní Morava. 3 Mikroregion je chápán ve smyslu dobrovolného sdružení právnických osob, tj. obcí, podnikatelských subjektů apod. Jejich ekonomická činnost je vykonávána místními ak čními skupinami mikroregion ů.

16 partnerských mikroregion ů v oblasti cestovního ruchu prost řednictvím koordinace aktivit, vým ěny zkušeností a spolupráce v oblasti strategického plánování, marketingu cestovního ruchu v četn ě propagace nabídky mikroregion ů a návrhu spole čných produkt ů a propagace turistické nabídky. (http://www.bile-karpaty.cz/aktivity.htm) Mikroregion Východní Slovácko působí od roku 2005 a zahrnuje katastry šesti obcí (Bánov, Byst řice pod Lopeníkem, Korytná, Nivnice, Nivnice a Vl čnov). Účelem je vytvo řit podmínky pro rozvoj turistiky a zajistit moderní rekrea ční složku infrastruktury regionu a vytvo ření příjemného prost ředí pro návšt ěvníky i místní obyvatele. (http://vychodnislovacko.eu/index.php) Mikroregion Bojkovsko vznikl v roce 2003 a sdružuje 11 obcí (Bojkovice, Březová, Host ětín, Kom ňa, Lopeník, Nezdenice, Pitín, Rokytnice, Rudice, Šanov, Záhorovice a Žítková; Šanov pat ří k SO ORP Luha čovice a Rokytnice k SO ORP Valašské Klobouky). P ředm ětem činnosti mikroregionu je jeho všestranný rozvoj, spolupráce s příhrani čními mikroregiony a partnerskými organizacemi Slovenska. Mikroregion se zam ěř uje na regionální rozvoj, ochranu životního prost ředí, cestovní ruch, rozvoj venkova, podporu st ředního a drobného podnikání, budování infrastruktury, řešení nezam ěstnanosti, rozvoj kultury, spolupráci v oblasti volného času a sportu, vzd ělávací, informa ční a publika ční činnost a na vzájemnou pomoc v tísni. (http://bojkovsko.infomorava.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=99529&lng=&menu= ) Mikroregion Dolní Poolšaví vznikl v roce 2005 a sdružuje 7 obcí (Drslavice, Hrad čovice, Kunovice, Míkovice, Podolí, Veletiny a Vésky; z toho Kunovice, Míkovice, Podolí a Vésky náležejí do SO ORP Uherské Hradišt ě). Předm ětem jeho činnosti je spolupráce v oblasti cestovního ruchu, zkvalit ňování životního prost ředí, podpora podnikání a rozvoj kultury. Spole čným zájmem obcí je realizace spole čné strategie v regionu, všestranná podpora trvale udržitelného rozvoje daného území zam ěř ená p ředevším na nové formy zlepšování kvality života v regionu, posílení ekonomického prost ředí, zhodnocení p řírodního a kulturního potenciálu regionu v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu, sportovně rekrea čních aktivit a vytvá ření podmínek pro širší spolupráci p ři obnov ě a rozvoji regionu, propagace obnovy venkova a ú čast p ři obnov ě venkova na národní i evropské úrovni. (http://www.dolni- poolsavi.cz/dokumenty) Mikroregion Za Moravú vznikl v roce 2001, pat ří do n ěj 10 obcí a ze správního obvodu ORP Uherský Brod zahrnuje obec Pašovice. Zbývající (Bílovice, B řezolupy,

Částkov, Kn ěžpole, Mist řice, Nedachlebice, Svárov, Topolná, Zlámanec) se řadí do správního obvodu ORP Uherské Hradišt ě. Obec Prakšice byla sou částí tohoto mikroregionu, ale odstoupila z něj. Předm ětem jeho činnosti je propojení obnovy ob čanské vybavenosti a technické struktury, podpora podnikání a pé če o krajinu, celkové zlepšení prosperity obcí a všestranný rozvoj regionu. (http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/470032D29D/$File/72070627.pdf, http://www.slavnostivinauh.cz/mikroregiony/za-moravu) Sdružení Uherskobrodsko tvo ří všech 30 obcí správního obvodu ORP Uherský Brod. Cílem sdružení je zviditel ňování a prosazování Uherskobrodska. (http://bojkovsko.infomorava.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=79669) Mimoto ješt ě spolupracují Drslavice, Hrad čovice, Uherský Brod, Veletiny a Vl čnov coby neformální spolek obcí při po řádání každoro čního setkání na Pep čín ě.

5. CESTOVNÍ RUCH, JEHO VÝZNAM A ROZVOJ

Cestovní ruch má d ůležité místo v ekonomice státu. Ovliv ňuje regionální rozvoj, trh práce, malé a st řední podnikání, obchod, kulturu, dopravu a infrastrukturu a životní prost ředí. Vzhledem k tomuto potenciálu je d ůležité podn ěcovat jeho vývoj a podle jeho možností podn ěcovat správný sm ěr rozvoje. Rozvoj cestovního ruchu má mimo výše zmín ěné výhody ješt ě další. Hall, Page (2006) zmi ňují zvýšení patriotismu, pov ědomí o oblasti jako turistické destinaci, růst investic do rozvoje regionu, trvalé zvýšení místního významu a životní úrovn ě i mezinárodní uznávání místních hodnot. Na druhou stranu lze jako negativa uvést potencionální inflaci a spekulaci s nemovitostmi, poškozování životního prost ředí, nár ůst kriminality, nedostate čný odhad náklad ů na rozvoj cestovního ruchu a celkový neúsp ěch v oblasti turismu. Česká republika má dobré p ředpoklady pro p říznivý rozvoj cestovního ruchu. Je zde historický, p řírodní a kulturní potenciál. Významnou pozice má láze ňství, nebo ť se zde nalézá 36 m ěst a obcí vlastnící statut láze ňského místa. Naopak nedostatečná je materiáln ě-technická základna, úrove ň dopravní infrastruktury, stejn ě jako kvalita služeb a pracovník ů zam ěstnaných v cestovním ruchu, vzhledem k tomu že většinou nedosahují úrovn ě mezinárodních standard ů. Význam cestovního ruchu je patrný z devizových p říjm ů z mezinárodního cestovního ruchu. Podle údaj ů WTO a Sv ětové rady cestování a cestovního ruchu (WTTC) se toto odv ětví podílí na hrubém domácím produktu okolo 10 % a v EU z více než 13 %. Jak uvádí ministerstvo pro místní rozvoj, v roce 2009 činily tyto p říjmy 122 mld. korun, což znamenalo 3,4 % podíl na HDP České republiky. Oproti roku 2008 se příjmy snížily především z d ůvodu dopadu ekonomické recese. V odv ětvích cestovního ruchu je podle údaj ů ČSÚ zam ěstnáno tém ěř 240 tisíc lidí. V roce 2009 se v hromadných ubytovacích za řízeních ubytovalo asi 12 milion ů host ů, což je o 3,8 % mén ě oproti roku 2008. P řevažovali nerezidenti. Nejvíce zahrani čních turist ů ubytovaných v HUZ bylo v Praze, Karlovarském, Jihomoravském a Jiho českém kraji. Domácí turisté nej čast ěji navštívili Jihomoravský, Jiho český, Královehradecký kraj a Praha. Nejvíce zahrani čních host ů p řijíždí z Německa, Velké Británie, Itálie, Polska, Ruska a Slovenska. Ve Zlínském kraji v HUZ ubytovalo

19 necelých 450 tisíc osob a oproti p ředchozímu roku to znamenalo pokles o 9,9 %. Z 87 % p řevažují domácí hosté. Podle pr ůzkumu STEN/MARK s.r.o. pro MMR v roce 2009 přijelo do České republiky 78,4 % zahrani čních turist ů individuáln ě, 8,9 % s cestovní kancelá ří a zbytek jiným zp ůsobem. Z důvod ů návšt ěvy převažuje rekreace a zábava, dále návšt ěvy příbuzných a p řátel a služební cesty a u jednodenních turist ů nákupy a poté rekreace a 2 zábava. /3 návšt ěvník ů se ubytovalo v hotelech a motelech, 20 % u známých. Nejvyšší po čet příjezd ů vykazují měsíce srpen a červenec. V České republice jsou nositeli politiky cestovního ruchu ve řejnosprávní instituce (ministerstva, obce apod.), soukromoprávní instituce (podnikatelé a jejich sdružení, zájmová sdružení), dobrovolné zájmové skupiny a ak ční sdružení (místní hotelié ři apod.). (Wokoun a kol., 2008) Na úrovni státní správy je cestovní ruch řízen Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky, odborem cestovního ruchu a odd ělení práva a státního dohledu. Zřizuje Českou centrálu cestovního ruchu CzechTourism, která je také členem Evropské komise cestovního ruchu. CzechTourism pod cílem oživení domácího cestovního ruchu realizují projekty „Kudy z nudy“ a „Ochutnejte Českou republiku!“ Na portále www.kudyznudy.cz se mohou podnikatelské subjekty bezplatn ě p ředstavit, gastronomie je prezentována prost řednictvím portálu www.czechspecials.cz . Cestovní ruch je také organizován za pomoci Správy českých center z řízené Ministerstvem zahrani čních v ěcí České republiky, Horské služby z řízené MMR, Klubu českých turist ů4, dále Mezinárodní organizací cestovního ruchu, Visegrádskou čty řkou (V4), St ředoevropskou iniciativou, Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Poradním výborem pro cestovní ruch. (Ryglová, 2009) Růst cestovního ruchu je v České republice programov ě podporován od 90. let 20. století, kdy proto vznikaly po čáte ční státní programy podpory cestovního ruchu, Czechtourism, Phare 5, SAPARD 6, Spole čný regionální opera ční program a další. Předm ětem zájmu byl kup říkladu rozvoj základní a doprovodné infrastruktury

4 Byl založen v roce1888. 5 Účelem nástroje Phare realizovaném v letech 1993-2006 bylo usnadnit p řípravu kandidátských zemí na vstup a členství v EU tak, aby mohly splnit podmínky stanovené Evropskou radou. Projekty byly zam ěř eny do prioritních oblastí: finance, vnitro, zem ědělství, životní prost ředí, spravedlnost, rozvoj ob čanské spole čnosti apod. 6 Program SAPARD byl z řízen jako jeden z nástroj ů podpory kandidátských zemí p řed jejich vstupem do EU. Jeho hlavními úkoly byly přisp ění k zavád ění práva Evropských spole čenství v oblasti spole čné zem ědělské politiky a řešení prioritních a specifických problémů spojených s trvale udržitelnými zm ěnami v zem ědělství a ve venkovských oblastech těchto zemí.

20 cestovního ruchu, zvyšování kvality služeb, marketingová podpora nabídky a produkt ů cestovního ruchu, podpora malého a st ředního podnikání, zatraktivn ění vybraných turistických destinací v ČR, vytvo ření organiza čních struktur mezi subjekty cestovního ruchu a jejich vzd ělávání, výzkum cestovního ruchu atd. (Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013) Z d ůvodu lepší organizace sm ěř ování rozvoje cestovního ruchu v České republice je vytvo řena Koncepce státní politiky cestovního ruchu (http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Koncepce-Strategie/Koncepce-statni-politiky- cestovniho-ruchu-v-CR-na-). V sou časné dob ě je platná pro období 2007-2013 navazující na Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2002-2007. Zam ěř uje se na 4 strategické priority: • konkurenceschopnost národních a regionálních produkt ů cestovního ruchu, • rozši řování a zkvalitn ění infrastruktury a služeb cestovního ruchu, • marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdroj ů, • vytvá ření organiza ční struktury cestovního ruchu. Koncepce obecn ě vyjmenovává nejd ůležit ější problémy cestovního ruchu. Nechává prostor pro rozhodování o vývoji cestovního ruchu v nižších územních jednotkách, jako jsou NUTS II, kraje, turistické oblasti (všechny pro plánovací období 2007-2013) a obce. Mimoto jsou d ůležitými dokumenty také Strategie hospodá řského r ůstu a Strategie regionálního rozvoje , která je v souladu s cíly regionální politiky Evropské unie a snaží se o maximální využití možností, které České republice z jejího členství v EU vyplývají. Vývoj cestovního ruchu musí také respektovat možnosti území a jeho limity, proto musí být v souladu s principy udržitelného rozvoje, politikou státu v otázce životního prost ředí a ochranou p řírody. Na úrovni NUTS II je pro Uherskobrodsko d ůležitý Regionální opera ční program regionu soudržnosti St řední Morava 7 (http://www.rr- strednimorava.cz/file/2054/). Dokument zprost ředkovává přístup k dotacím z Evropské unie. Skládá se ze čty ř prioritních os (doprava, integrovaný rozvoj a obnova regionu, cestovní ruch a technická pomoc) a cestovním ruchem se zabývá osa 3 s těmito oblastmi podpory:

7 Zahrnuje Zlínský a Olomoucký kraj.

• integrovaný rozvoj cestovního ruchu, • veřejná infrastruktura a služby, • podnikatelská infrastruktura a služby, • propagace a řízení. Na úrovni kraje je pro Uherskobrodsko podstatný spis s názvem Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji (http://www.kr- zlinsky.cz/docDetail.aspx?nid=3325&docid=29586&doctype=ART&did=3333), který má stanoveny tři priority: • veřejná infrastruktura a služby, • podnikatelská infrastruktura a služby, • propagace a řízení. Mimoto se cestovního ruchu ve Zlínském kraji dotýká také Strategie rozvoje venkova . Zlínský kraj má pro odv ětví cestovního ruchu z řízenu organizaci Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s. Také turistická oblast Slovácko má zpracovanou svou vlastní koncepci, a to Ak ční plán rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Slovácko (http://old.slovacko.cz/soubor.py?idf=FIL77910). Jsou v něm ur čeny čty ři prioritní osy: • rozvoj managementu a organiza ční struktury cestovního ruchu v rámci destinace, rozvoj kvality služeb, • podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury, • tvorba hlavních témat a produkt ů pro prioritní cílové skupiny, • marketingová podpora produkt ů, budování zna čky Slovácko, koncepce a strategie. Jednotlivé obce si pak vytvá řejí své vlastní dokumenty pro rozvoj cestovního ruchu, p řípadn ě jsou sou částí jiného, komplexního dokumentu. V zájmovém území si většina obcí takové dokumenty nevytvá ří, eventuáln ě je má zpracované v rámci mikroregionu. Pro p říznivý rozvoj cestovního ruchu je d ůležité roz člen ění území na oblasti podle p říznivosti podmínek na jeho r ůst. Vystoupil a kol. (2007) rozd ěluje Českou republiku na šest základních areál ů: • horská krajina, • venkovská krajina s p říznivými p ředpoklady pro cestovní ruch, • venkovská krajina s pr ůměrnými p ředpoklady pro cestovní ruch,

• venkovská krajina s minimálními p ředpoklady pro cestovní ruch, • velkoplošné pískovcové skalní útvary, • urbanizované prostory. Ve Zlínském kraji z 62 % p řevažuje horská krajina a venkovská krajina s velmi příznivými p ředpoklady pro cestovní ruch. Na Uherskobrodsku převládá horská krajina. Podle článku Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v ČR od Bíny (2002) je v zájmovém území p řevážn ě vyšší než pr ůměrný potenciál cestovního ruchu, p řičemž Uherský Brod, Vl čnov a Starý Hrozenkov mají potenciál velmi vysoký. Vysoký potenciál je uvád ěn u obcí Bojkovice, B řezová, Kom ňa, Lopeník, Strání, Vápenice, Vyškovec a Žítková, který je u v ětšiny z nich dán výhodnou polohou v poho ří Bílé Karpaty. Zvýšený potenciál cestovního ruchu mají Bánov, Byst řice pod Lopeníkem, Host ětín, Korytná, Slavkov a Suchá Loz. Nej četn ější je podle mapy typu potenciálu cestovního ruchu přírodní a vyhran ěný p řírodní potenciál (cca 83 % území). Pouze Uherský Brod a Vl čnov vykazují kulturní potenciál a Bojkovice s Kom ňou a Starým Hrozenkovem smíšený. Vystoupil a kol. (2006) v map ě rajonizace cestovního ruchu za řazuje v ětšinu území Bílých Karpat do horské krajiny, Uherský Brod pat ří do urbanizované krajiny, Dolní N ěmčí, Hrad čovice, Veletiny a Vl čnov do venkovské krajiny s pr ůměrnými předpoklady pro cestovní ruch. Jak uvádí Machá ček (2002), je reálné, že se bude snižovat význam tradi čních lokaliza čních faktor ů jako historický význam, kulturní hodnoty, p řírodní zvláštnosti a další ve prosp ěch p říležitostí k zábav ě, sportovním aktivitám a k aktivnímu využití volného času. Proto by Uherskobrodsko m ělo p ři rozvoji cestovního ruchu vzít v potaz i nové jeho trendy a dosáhnout tak co nejlepších výsledk ů.

6. LOKALIZA ČNÍ FAKTORY CESTOVNÍHO RUCHU

Lokaliza ční p ředpoklady cestovního ruchu se dají definovat jako část komplexu předpoklad ů cestovního ruchu, která se skládá ze složek potencionáln ě ur čujících místa výskytu cestovního ruchu. Hodnocení t ěchto složek umož ňuje vymezení krajiny na základ ě jejího potencionálu pro cestovní ruch, tj. vymezení územních celk ů s nejvhodn ějšími podmínkami pro rozvoj r ůzných forem cestovního ruchu. Rozlišují se přírodní a kulturn ě-historické p ředpoklady. (Mariot, 1983) Fotografie vybraných atraktivit jsou vzhledem k rozsáhlosti kapitoly uvedeny v příloze 1.

6.1 Analýza p řírodních p ředpoklad ů cestovního ruchu

Hodnocení p řírodních p ředpoklad ů cestovního ruchu vychází z analýz podmínek, které pro rozvoj cestovního ruchu poskytují geomorfologické, geologické, pedologické, klimatické, hydrologické a biogeografické pom ěry a ochrana p řírody. (Mariot, 1983) Podle Vystoupila a kol. (2006) přírodní atraktivita SO ORP Uherský Brod těží sv ůj turistický význam z přítomnosti CHKO, p řičemž zastoupení les ů je minimáln ě ze 40 % rozlohy území.

6.1.1 Geomorfologické pom ěry

Sledované území Uherskobrodska náleží do alpsko-himalájského systému, do provincie Západní Karpaty, která vznikla alpsko-himalájským vrásn ěním. V rámci provincie náleží k soustav ě Vn ější západní Karpaty a podsoustav ě Moravsko-slovenské Karpaty. Na území zasahují dva celky – Vizovická vrchovina a Bílé Karpaty. Hlucká pahorkatina je podcelek v rámci Vizovické vrchoviny. Na území Uherskobrodska zasahují její okrsky Prakšická pahorkatina Nivnická pahorkatina, Bánovský stupe ň, Ord ějovská kotlina, Vl čnovská pahorkatina, Uherskobrodská kotlina a Olšavská niva. Nejrozsáhlejší z nich je Prakšická pahorkatina. Nejvyšším bodem je Ov čírna (429 m n.m.) ležící v Prakšické pahorkatin ě. Na východ ě zájmového území se nachází celek Bílé Karpaty, který se člení na Javo řinskou hornatinu (okrsek Javo řinský h řbet), Stra ňanskou kotlinu a Lopenickou

24 hornatinu (okrsky Kome ňská vrchovina a Vyškovecká hornatina). Bílé Karpaty jsou tvo řeny dv ěma h řbety ve sm ěru jihozápad-severovýchod, v nižším z nich probíhá rozvodnice mezi Moravou a Váhem. Nejvyšší bod Velká Javo řina (970 m n.m.) se nalézá v Javo řinské hornatin ě (Demek a kol., 2006). V Bílých Karpatech a části Vizovické vrchoviny s nadmo řskou výškou nad 400 m n.n. převládají mén ě odolné jílovce. Neovulkanické horniny vytvá řejí ojedin ělé skalní výstupy – suky (Bánov). V jižní a do 400 m n.m. vysoké Vizovické vrchovin ě se nalézají drobné erozní kotliny s plochými dny. (Mackov čin a kol., 2002)

6.1.2 Geologické pom ěry

Geologické podloží je tvořeno usazenými horninami Západních Karpat, magurským flyšem, který se d ělí na ra čanskou, bystrickou a b ělokarpatskou jednotku. Sedimenty v ra čanské jednotce vznikly v období od svrchní k řídy po spodní oligocén. Bystrická jednotka se nachází v okolí Bojkovic a její sedimenty pocházejí z paleocénu a eocénu. B ělokarpatská jednotka je rozd ělena na hlucký a vlárský vývoj a tvo ří ji usazeniny z svrchní k řídy po spodní eocén. V okolí p říčného nezednického zlomového systému na území bystrické a bělokarpatské jednotky se nacházejí neovulkanity (andezity a čedi če). Jedná se o podpovrchový miocénní vulkanismus. (Mackov čin a kol., 2002)

6.1.3 Pedologické pom ěry

Více než polovina SO ORP Uherský Brod je tvo řena hn ědými p ůdami. Hn ědé zem ě se surovými p ůdami se vyskytují v okolí Uherského Brodu mimo okolí obcí Vl čnov, Nezdenice a Šumice, kde se nachází p ůdní typ hn ědozem ě. Hn ědozem ě vznikaly illimerizací pod p ůvodními dubohabrovými lesy. Vyskytují se v nižším stupni pahorkatin s vlh čím podnebím než u černozemí. Jsou zem ědělsky velmi hodnotné, na rozdíl od černozemí mají menší sklon k vysychání. Hn ědé p ůdy kyselé se vyskytují v Bílých Karpatech, ve vyšších nadmo řských výškách jsou to pak hn ědé p ůdy siln ě kyselé. Hn ědé p ůdy (kambizem ě) jsou nejrozší řen ějším p ůdním typem v České republice. Vyskytují se v pahorkatinách, vrchovinách i horách v mírn ě teplém klimatu. P ůvodní vegetací byly listnaté lesy (dubohabrové až horské bu činy). Vznikly vnitrop ůdním zv ětráváním. Jsou to p ůdy st řední až nižší kvality. V nižších nadmo řských výškách jsou zem ědělsky využívány.

V Nivnici a p řilehlém území se uplat ňují černozem ě s černicemi. Nalézají se v nižších polohách v ětšinou do 300 m n. m. Vznikají intenzivní humifikací a jsou zem ědělsky užívané jako kvalitní orná p ůda. Pararendziny se nalézají v okolí obce Suchá Loz na zv ětralinách karbonátov ě- silikátových hornin nezávisle na klimatu. Jsou obdobou hn ědých p ůd. Vznikly vnitrop ůdním zv ětráváním a humifikací. I když jsou pararendziny zemědělsky mén ě kvalitní, jsou na zmín ěném území užívány jako orná p ůda. (Tomášek, 2007)

6.1.4 Klimatické pom ěry

Základní rysy podnebí SO ORP Uherský Brod ur čuje jeho poloha na p řechodu mezi p římo řským a pevninským podnebím. P řevládá západní proud ění vzduchu v teplém pololetí a východní proud ění v chladném pololetí. Významnými klimatotvornými činiteli jsou nadmo řská výška území, velká relativní členitost georeliéfu, p řevažující orientace horských h řbet ů a charakter aktivních ploch. Pr ůměrné ro ční teploty vzduchu v nižší části Hlucké pahorkatiny jsou okolo 9°C, p ři úpatí Bílých Karpat ve výšce kolem 400 m n.m. 7,6°C a ve výšce 650 m n.m. 6,8°C. Na vrcholech Bílých Karpat pr ůměrná ro ční teplota klesá pod 6°C. V lednu je pr ůměrná teplota v Hlucké pahorkatin ě -2,6°C, p ři úpatí Bílých Karpat okolo 400 m n.m. -2,9°C a na vrcholcích mén ě kolem -4°C. SO ORP Uherský Brod spadá pod srážkov ě bohatší oblasti České republiky. V chladném p ůlroce spadne pr ůměrn ě 217 až 404 mm srážek, v teplém p ůlroce spadne v pr ůměru 380 až 522 mm srážek. (Mackov čin a kol., 2002)

6.1.5 Hydrologické pom ěry

Území sledovaného správního obvodu spadá do úmo ří Černého mo ře. V ětšina území náleží do povodí řeky Moravy, část na jihovýchod ě do povodí řeky Váh. Hlavním tokem Uherskobrodska je řeka III. řádu Olšava. Pramení v Bílých Karpatech na úbo čí vrchu Na Koncích v nadmo řské výšce 585 m n. m. poblíž hranic se Slovenskem. Te če p řevážn ě západním sm ěrem, na Uherskobrodsku p řes obce Pitín, Bojkovice, Záhorovice, Nezdenice, Šumice, Uherský Brod, Drslavice, Hrad čovice a Veletiny. Do Moravy ústí pr ůpichem u Kostela nad Moravou (spadá do SO ORP Uherské Hradišt ě). Nejd ůležit ějším p řítokem je pravostranný Luha čovický potok

(ozna čovaný také Š ťávnice, Horní Olšava 8), který se vlévá na území Uherské Brod- Újezdec. Délka toku Olšavy je 45 km. V obcích Nezdenice a B řezová vyv ěrají alkalické minerální vody, v Suché Lozi pak kyselka se zvýšeným obsahem lithia. Sirovodíkové vody se vyskytují v Korytné a Strání.

6.1.6 Biogeografické pom ěry

Podle biogeografického člen ění náleží sledované území do Karpatské podprovincie, do bioregionu Hluckého, B ělokarpatského a Zlínského. Hlucký bioregion se nachází v centrální části Uherskobrodska. Zahrnuje jižní část geomorfologického celku Vizovická vrchovina. Biota má p řechodný charakter, v zalesn ěných oblastech má charakter karpatského p ředh ůř í a v nezalesn ěných oblastech panonský. Bioregion je p řevážn ě v bukovo-dubovém a dubovo-bukovém vegeta čním stupni s dubohab řinami a ostrovy teplomilných doubrav. Vegetace je bohatá, zna čnou biodiverzitu mají lu ční spole čenstva. V sou časnosti p řevažuje orná p ůda, zlomek luk, rozmanité typy les ů. Zachovány jsou celky smíšených doubrav. Bělokarpatský bioregion leží ve východní části Uherskobrodska a zabírá jižní část geomorfologického celku Bílé Karpaty. Dominuje biota dubovo-bukového a bukového stupně s dubohab řinami a kv ětnatými bu činami. Biodiverzita je vysoká, především na kv ětnatých loukách. P řevažují p ůvodní karpatské bu činy, které jsou v rovnováze s kulturními smr činami, ubývá kv ětnatých luk, orné p ůdy není mnoho. Zlínský bioregion se rozkládá v severním okraji zájmového území, v severní části geomorfologického celku Vizovická vrchovina. Biota pat ří k ochuzenému a vegeta čnímu stupni bukového lesa s výskytem dubohabrových háj ů a kv ětnaté bu činy. Převažují smíšené lesy s vysokým podílem nep ůvodních smrk ů a borovic. (Culek, 1996)

6.1.7 Chrán ěná území

Ochrany p řírody na území České republiky je podle zákona č. 114/1992 Sb. O ochran ě p řírody a krajiny se chrán ěná území zajiš ťována sítí zvlášt ě chrán ěných území (ZCHÚ). Tyto území se d ělí na velkoplošná a maloplošná chrán ěná území.

8 Úsek toku řeky Olšavy bývá od pramene po soutok s Luha čovickým potokem (Horní Olšava) ozna čován jako Dolní Olšava.

Velkoplošná chrán ěná území se d ělí na národní parky a chrán ěné krajinné oblasti. Maloplošná chrán ěná území jsou roz člen ěny na národní p řírodní rezervace, přírodní rezervace, národní p řírodní památky a p řírodní památky.

Národní park (NP) Nejvyšší stupe ň ochrany p řírody na území České republiky. Jsou to národn ě a mezinárodn ě významné oblasti s přirozenými nebo lidskou činností málo ovlivn ěné ekosystémy. Mají vlastní správu. Pat ří sem Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park Podyjí a Národní park České Švýcarsko. Na sledovaném území se tato kategorie nenachází. (http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame)

Chrán ěná krajinná oblast (CHKO) Území s harmonicky utvá řenou krajinou a významným podílem p řirozených ekosystém ů lesních a trvalých travních porost ů, s hojným zastoupením d řevin. Mají vlastní správu. V České republice se nachází celkem 25 CHKO. Na Uherskobrodsko zasahuje CHKO Bílé Karpaty. (http://www.bilekarpaty.ochranaprirody.cz/).

Obr. 6.1: Mapa CHKO Bílé Karpaty Zdroj: , upraveno

CHKO Bílé Karpaty byla vyhlášena 3. 11. 1980 a zaujímá rozlohu 71 500 ha. Jsou zde charakteristické rozsáhlé lesní celky, orchidejové louky s mnoha vzácnými, chrán ěnými a ohroženými druhy rostlin a živo čich ů, minerální prameny v okolí lázní Luha čovice a typické osídlení oblasti. (Mackov čin a kol., 2002) V rámci SO ORP Uherský Brod zahrnuje CHKO katastry obcí Březová, Host ětín, Kom ňa, Korytná, Lopeník, Pitín, Starý Hrozenkov, Strání, Vápenice, Vyškovec, Záhorovice a Žítková a zasahuje do katastr ů Bánova, Bojkovic, Byst řice pod Lopeníkem, Horního N ěmčí, Nezdenice, Nivnice, Rudic, Slavkova a Suché Lozi. Zahrnuje 2 národní p řírodní rezervace, 7 p řírodních rezervací a 19 p řírodních památek. (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map)

Národní p řírodní rezervace (NPR) Nejvýznamn ější kategorie v rámci maloplošných chrán ěných území. Chrání vzácné p řírodní ekosystémy s ohroženými organismy a anorganickými fenomény. Na území České republiky se nachází 114 NPR, na sledovaném území Uherskobrodska 2: Javorina a Porážky. (http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame)

Přírodní rezervace (PR) Stejn ě jako národní p řírodní rezervace poskytuje ochranu vzácným p řírodním ekosystém ům s ohroženými organismy a anorganickými fenomény, jedná se však o oblasti s regionálním významem. V České republice je vyhlášeno 798 PR. Na sledovaném území se jich nalézá 11: Doln ěmčanské louky, Drahy, Horní louky, Hut ě, Ková řů v žleb, Nová hora, Pod Židkovským vrchem, Rovná hora, Ve Vl čí, Vl čnovský háj a Vrchové. P řírodní rezervace Javo řina byla zrušena. (http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame)

Národní p řírodní památka (NPP) Území menší rozlohy, do kterého jsou za řazeny objekty geologického a morfologického p ůvodu, ohrožené druhy fauny a flóry, útvary formované antropogenní činností. V České republice je 107 NPP, na Uherskobrodsku žádná lokalita vyhlášena nebyla. (http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame)

Přírodní památka (PP) Jedná se o menší území chránící jednotlivé objekty národní hodnoty. V sou časné dob ě se v ČR vyskytuje1207 PP. Ve SO ORP Uherský Brod je jich 23: Bahulské jamy, Cestiska, Dubiny, Grun, Hrádek, Hr čárky, Chmelinec, Kalábová, Lom Rasová, Mechná čky, Mraven čí louka, Nové louky, Pod Hribov ňou, Skalky, Sviní hnízdo, Terasy, U Zvonice, Uvezené, V Krátkých, Vápenky, Za lesem, Záhumenice a Žleb. (http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame)

Tab. 6.1: Maloplošná chrán ěná území SO ORP Uherský Brod Rozloha Datum Název Kategorie Předm ět ochrany (ha) vyhlášení Pralesovitý porost na vápnitém flyši a spole čenstvo horské louky na Javorina NPR 79,29 1951 vrcholu a severním svahu Velké Javo řiny. Kv ětnaté b ělokarpatské louky s výskytem četných vzácných druh ů Porážky NPR 49,76 1987 rostlin a živo čich ů, jediná lokalita výskytu všivce statného v ČR Nejzachovalejší zbytek luk lu čního Doln ěmčanské komplexu Lesné s výskytem PR 28,81 1982 louky ohrožených a chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů. Teplomilná travinobylinná Drahy PR spole čenstva se vzácnými druhy 15,07 1982 rostlin a živo čich ů. Zbytek p řirozených spole čenstev Horní louky PR 6,29 1982 kv ětnatých luk a lu čních mok řad ů. Zachovalá mozaika luk, pastvin, les ů a prameniš ť s vysokou diverzitou teplomilných i Hut ě PR podhorských rostlinných 12,22 1982 spole čenstev, výskyt řady ohrožených druh ů rostlin a živo čich ů. Kv ětnaté louky a extenzivní ovocné Ková řů v žleb PR 7,25 1956 sady lesostepního charakteru. Zbytek kv ětnatých luk s mozaikou Nová hora PR 29,61 1982 mok řad ů, lesík ů a k řovin. Krajiná řsky velmi hodnotný rozsáhlý Pod komplex luk a pastvin s rozptýlenou Židkovským PR zelení, ve kterém se st řídají sušší 16,05 1982 vrchem stanovišt ě, mok řady a stromová zele ň Krajiná řsky hodnotné území, Rovná hora PR významná lokalita vzácných druh ů 12,27 1998 hmyzu, zejména motýl ů. Zachovalá travinobylinná Ve Vl čí PR spole čenstva s výskytem 21,68 1982 ohrožených druh ů rostlin Přirozená dubohab řina s výskytem Vl čnovský háj PR 29,86 1955 lado ňky rakouské. Vrchové PR Teplomilná travinobylinná 25,11 1991

spole čenstva s výskytem vzácných rostlin a hmyzu. Jeden z posledních zachovalých Bahulské jamy PP zbytk ů druhov ě bohatého komplexu 14,09 1982 Lesné. Lu ční vegetace na skeletových půdách s výskytem vzácných a Cestiska PP 2,98 1995 ohrožených druh ů rostlin a živo čich ů. Krajiná řsky hodnotné území s rozptýlenou zelení a se Dubiny PP 1,36 1995 zachovanými spole čenstvy kv ětnatých luk, lem ů a s mok řadem. Mezofilní a mok řadní lu ční Grun PP spole čenstvo s výskytem 3,50 1982 ohrožených druh ů rostlin. Nejv ětší charakteristická památka Hrádek PP projevu t řetihorní vulkanické 0,96 2002 činnosti v oblasti. Teplomilná lu ční vegetace a Hr čárky PP pěnovcový mok řad s výskytem 4,04 1995 ohrožených druh ů rostlin. Druhov ě bohaté mok řadní louky, Chmelinec PP 2,76 1982 lokalita ohrožených druh ů rostlin. Mok řad s výskytem ohrožených Kalábová PP 0,5824 1999 rostlin. Bývalý pískovcový lom s jezírkem, původn ě ochrana bohatého výskytu obojživelník ů, byl však potla čen Lom Rasová PP 4,43 1982 výsadbou ryb v jezírku. V sou časnosti probíhá v lokalit ě vegeta ční sukcese. Zbytek spole čenstev kv ětnatých luk Mechná čky PP 9,65 1982 s několika mok řady. Komplex luk a pastvin s rozptýlenou Mraven čí louka PP 15,35 1982 zelení s ohroženými druhy rostlin. Zbytek kv ětnatých lu čních Nové louky PP spole čenstev s několika mok řady a 12,95 1982 sukcesními stadii d řevin. Krajiná řsky hodnotné území s řadou Pod Hribov ňou PP chrán ěných a ohrožených druh ů 6,64 1982 rostlin. Ukázka mladého vulkanismu Skalky PP 0,87 2002 v oblasti flyšových Karpat. Typický p říklad p řirozené lesní Sviní hnízdo PP vegetace st ředních poloh Bílých 5,34 1991 Karpat. Teplomilná rostlinná spole čenstva s hojným výskytem ohrožených a Terasy PP 7,33 1991 chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů. Jedna z nejlépe zachovaných U Zvonice PP pastvin s výskytem ohrožených 1,27 1982 druh ů rostlin. Druhov ě bohatý smíšený listnatý les Uvezené PP ve velmi členitém terénu se sesuvy, 14,39 1991 vrstevnatými prameny a mok řady. Bohatý výskyt ohrožených druh ů V Krátkých PP 6,17 1982 rostlin a obojživelník ů.

Ukázka základního vegeta čního Vápenky PP 10,60 1991 typu Bílých Karpat – dubové bu činy Louka s výskytem šafránu Za lesem PP 1,22 1982 bělokv ětého. Zbytek druhov ě bohatých bělokarpatských luk s výskytem Záhumenice PP 11,00 1982 hrachoru panonského a sn ědku kulatoplodého. Kv ětnatá louka s prameništ ěm a Žleb PP přilehlý dubohabrový porost, lokalita 6,77 1982 vzácné mochny malokv ěté. Zdroj: AOPK ČR

Dále zákon definuje obecnou ochranu p řírody a krajiny, která zahrnuje p řírodní parky, p řechodn ě chrán ěné plochy, ochrana d řevin rostoucích mimo les, jeskyn ě a paleontologická nalezišt ě, území systém ekologické stability a významné krajinné prvky. Obecn ě chrán ěná území jsou z řizovány krajským ú řadem. Ve SO ORP Uherský Brod se nalézá p řírodní park Prakšická vrchovina s rozlohou 4 482,5 ha. P řírodní park chrání komplex p ůvodních kv ětnatých luk, pastvin, sad ů a teplomilných doubrav s výskytem vzácných druh ů rostlin a živo čichů, p ředevším kudlanky nábožné. (Mackov čin a kol., 2002)

Na území České republiky se dále vymezují tzv. biosférické rezervace (BR). Jedná se o velkoplošná území vyhlášená OSN v rámci mezinárodního programu UNESCO MAB (Man and Biosphere, česky Člov ěk a p říroda). Biosférické rezervace mají celosv ětov ě zahrnovat všechny základní biomy Zem ě. Ochrana území biosférické rezervace se řídí národní legislativou. Na Uherskobrodsku se nalézá BR Bílé Karpaty, která zahrnuje území CHKO Bílé Karpaty. (http://mab.kav.cas.cz/mab.html )

V České republice je také vytvo řena soustava chrán ěných území Natura 2000, kterou budují na svém území podle jednotných zásad všechny státy Evropské unie. Cílem je zajišt ění ochrany živo čich ů, rostlin a typ ů p řírodních stanoviš ť, která jsou z evropského pohledu nejcenn ější, nejvíce ohrožené, vzácné nebo endemické. Vytvo ření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejd ůležit ější právní předpisy EU na ochranu p řírody – sm ěrnice 79/409/EHS O ochran ě voln ě žijících pták ů a sm ěrnice 92/43/EHS O ochran ě p řírodních stanoviš ť, voln ě žijících živo čichů a plan ě rostoucích rostlin. Ob ě byly implementovány do zákona č. 114/1992 Sb. Ve zn ění zákona č. 218/2004 Sb. Podle sm ěrnice o ptácích jsou vyhlašovány pta čí oblasti a podle sm ěrnice o stanovištích evropsky významné lokality. Na zájmovém území se nachází 15

32 evropsky významných lokalit: Bílé Karpaty, B řezová – Kalábová, B řezová – Studený vrch, Kom ňa-kostel, Ková řů v žleb – Obora, Mok řad u Slováckých strojíren, Na Koncoch, Ov čírka, Polichno, Remízy u Bánova, Rudický les, Stráně u Popovic, Údolí Bánovského potoka, Jezdecký les a Valy – Bu čník. Pta čí oblasti se zde nenacházejí. (http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php)

Tab. 6.2: Evropsky významné lokality na území SO ORP Uherský Brod Rozloha Název Předm ět ochrany (ha) Bílé Karpaty Polop řirozené suché trávníky a facie k řovin na vápnitých podložích, , význa čná nalezišt ě vstava čovitých – prioritní stanovišt ě, petrifikující prameny s tvorbou p ěnovc ů, lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovo- olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, panonské dubohab řiny, eurosibi řské stepní doubravy, tvrdé oligo- mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých p ůdách, vlhkomilná vysokobylinná lemová spole čenstva nížin a horského 20043,31 až alpínského stupn ě, extenzivní se čené louky nížin až podh ůř í, zásaditá slatiništ ě, bu činy asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo- Fagetum, dubohab řiny asociace Galio-Carpinetum, lokalita prástevníka kostivalového, srpice karbincolisté, bourovce trnkového, hlízovce Leoselova, lesáka rum ělkového, modráska bahenního, modráska o čkovaného, ohnivá čka černo čárého, st řeví čníku pantoflí čku, st řevlíka hrbolatého, vrko če bažinného, vrko če útlého, žlu ťáska barvom ěnného Březová – lokalita hlízovce Leoselova, vrko če útlého 1,22 Kalábová Březová – lokalita vrko če útlého, vrko če bažinného 0,14 Studený vrch Kom ňa – lokalita netopýra velkého 0,08 kostel Ková řů v žleb – smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Obora Evropy, eurosibi řské stepní doubravy, polop řirozené suché 214,19 trávníky a facie k řovin na vápnitých podložích, dubohab řiny asociace Galio-Carpinetum Mok řad u lokalita ku ňky žlutob řiché Slováckých 8,63 strojíren Na Koncoch Polop řirozené suché trávníky a facie k řovin na vápnitých podložích, význa čná nalezišt ě vstava čovitých – prioritní stanovišt ě, petrifikující prameny s tvorbou p ěnovc ů, extenzivní 1735,34 se čené louky nížin až podh ůř í, bu činy asociace Asperulo- Fagetum, dubohab řiny asociace Galio-Carpinetum Ov čírka lokalita ku ňky ohnivé 10,22 Polichno lokalita bourovce trnkového 67,12 Remízy u lokalita bourovce trnkového 67,42 Bánova Rudický les Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, eurosibi řské stepní doubravy, polop řirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, extenzivní 497,50 se čené louky nížin až podh ůř í, dubohab řiny asociace Galio- Carpinetum Strán ě u lokalita bourovce trnkového 130,86 Popovic

Údolí lokalita bourovce trnkového, ku ňky žlutob řiché Bánovského 21,62 potoka Újezdecký les dubohab řiny asociace Galio-Carpinetum, eurosibi řské stepní 932,27 doubravy, lokalita bourovce trnkového Valy-Bu čník Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, 1094,88 extenzivní se čené louky nížin až podh ůř í, dubohab řiny asociace Galio-Carpinetum Zdroj: AOPK ČR

Na Uherskobrodsku vede hustá sí ť zna čených tras pro p ěší Klubu českých turist ů, cyklotras a 6 nau čných stezek: Bojkovská, Javo řinská, Kv ětná, Lopeník, Moravské Kopanice v Bílých Karpatech a nau čná stezka Hrad čovice-Drslavice. V tabulce 6.3 jsou popsány n ěkteré cyklotrasy v četn ě jejich náro čnosti, jejich pr ůběh lze upravit podle schopností cykloturist ů.

Tab. 6.3: Cyklotrasy na území SO ORP Uherský Brod Délka Název trasy Náro čnost Trasa (km)

Uh. Hradišt ě – Mist řice – Hrad čovice – Když jsem šel Drslavice – Prakšice – Pašovice – 44 st ředn ě náro čná z Hradiš ťa Částkov – Březolupy – Topolná – Kn ěžpole – Uherské Hradišt ě Starý Hrozenkov – rekrea ční oblast Kopani čářský okruh 22,5 st ředn ě náro čná Kopánky – Mikul čin vrch – Vyškovec – Žítková – Starý Hrozenkov Bojkovice – Rokytná – Pitín – Slavi čín – Okolím Bojkovic 38 st ředn ě náro čná Rudimov - Bojkovice Uherský Brod – Šumice – Nezdenice – Po stopách „u čitele Bánov – Suchá Loz – Nivnice – Dolní 48 lehká národnost národ ů“ Němčí – Vl čnov – Veletiny – Hrad čovice – Drslavice – Uherský Brod Uherský Brod – Šumice – Nezdenice – Z Brodu za zdravím a Rudice – Luha čovice – Biskupice – 47,5 st ředn ě náro čná lé čebnými prameny Dobrkovice – Pašovice – Prakšice – Uherský Brod Bojkovice – Záhorovice – Nezdenice – Za slováckou lidovou 43 náro čná Bánov – Suchá Loz – Březová – Lopeník architekturou – rekrea ční oblast Kopánky – Kom ňa –

Bojkovice Brumov-Bylnice – Štítná nad Vláší – Přejezd z Brumova- Jest řabí – Rokytnice – Host ětín – Pitín – Bylnice do Uherského 42,5 náro čná Bojkovice – Záhorovice – Nezdenice – Brodu Šumice – Uherský Brod Velká nad Veli čkou – Javorník – Javo řina 59 náro čná Vápenky – Velká Javo řina –Horní N ěmčí – Slavkov – Dolní N ěmčí – Hluk Zdroj: Cykloatlas Slovácko - Bílé Karpaty

Uherskobrodsko vykazuje vysoký potenciál p řírodní atraktivity, navíc krajina je ekologicky stabilní. CHKO Bílé Karpaty nejsou poznamenány negativními d ůsledky cestovního ruchu. Pro ú častníky cestovního ruchu je navíc zajímavé, že CHKO Bílé Karpaty je zárove ň biosférickou rezervací UNESCO. Turist ům se nabízí pom ěrn ě vysoký po čet zna čených tras K ČT a také cykloturistika se rozvíjí příznivým sm ěrem.

6.2 Analýza kulturn ě-historických p ředpoklad ů cestovního ruchu

Jedná se o p ředpoklady, které vznikly lidskou činností. Jsou charakteristické svým bodovým rozmíst ěním, jež úzce souvisí s texturou sídelní sít ě. Zahrnují takové atraktivity cestovního ruchu, které p řitahují ur čitý okruh návšt ěvník ů. Kulturn ě- historické předpoklady se d ělí na kulturn ě-historické památky, kulturní za řízení a kulturní akce a sportovní za řízení a akce. (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol., 2008)

6.2.1 Kulturn ě-historické památky

Náležejí k těm faktor ům, které mají významný vliv na migraci za poznáváním a pou čením v mezinárodním a domácím cestovním ruchu. Ú častníci cestovního ruchu se díky nim seznamují s historií, architekturou, technickými památkami a kulturou konkrétních oblastí. (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol., 2008) Kulturn ě-historická atraktivita správního obvodu pat ří do skupiny, jejíž atraktivitu vyjad řuje p řítomnost městské památkové rezervace a m ěstské památkové zóny, p řípadn ě významn ějších hrad ů a zámk ů. (Vystoupil a kol., 2006).

Na Uherskobrodsku je možné navštívit jednu m ěstskou památkovou zónu (historické centrum Uherského Brodu) a dv ě vesnické památkové rezervace (Veletiny – Stará Hora a Vl čnov – Kojiny).

Hrady a zámky Na Uherskobrodsku jsou zprávy o t řech hradech – v Uherském Brod ě, Komni a Bánov ě. V Uherském Brod ě se hrad uvádí ve 14. století a poslední budovy hradu byly zni čeny za t řicetileté války. V míst ě, kde hrad býval, dnes stojí D ům d ětí a mládeže a vodojem. (http://www.hrady.cz/?OID=852) Hrad Zuba čov (Zuva čov) stál nad dnešní obcí Kom ňa. O jeho po čátcích se nedochovaly žádné zprávy a pravd ěpodobn ě zanikl ve válkách mezi Ji řím Pod ěbradským a Matyášem Korvínem. Dochovaly se zbytky hradního p říkopu a poz ůstatky hradní v ěže. (http://www.hrady.cz/?OID=346) Bánovský hrad z 13. století pat řil do obranného systému proti útok ům z Uher a údajn ě byl zni čen za husitských válek a pozd ějších válek Ji řího z Pod ěbrad s Matyášem Uherským. Stával na návrší nad obcí na míst ě viditelném při p říjezdu do obce od Uherského Brodu, kde dnes stojí tři k říže. (http://www.hrady.cz/?OID=639) Z původních 5 zámk ů se dodnes dochovali čty ři – v Nezdenicích, Bojkovicích, Strání, Uherském Brod ě. Zámek Pep čín v Drslavicích byl zbo řen. V Prakšicích je v 2. polovin ě 15. století zmi ňována v pramenech tvrz. Na konci 17. století zanikla kv ůli p řipojení k uherskobrodskému panství a v jejích místech vznikla hospodá řská stavení.

Zámek Nový Sv ětlov (Bojkovice) Zámek se nachází u města Bojkovice. Majitelé sv ětlovského panství p ůvodn ě sídlili na hrad ě Starém Sv ětlov ě (v katastru obce Podhradí u Luha čovic), ale když byl v období 15. století zni čen, postavili páni z Landštejna p řed rokem 1480 nad soutokem Olšavy a Kaménky u Bojkovic hrad Nový Sv ětlov v pozdn ě gotickém slohu. P řevzal strategickou funkci Starého Sv ětlova i někdejší bojkovické tvrze. Tvo řil jej menší hradní palác s věží. V 16. století pat řil pán ům z Vl čnova a Tetour ům z Tetova. Hrad byl kv ůli vzr ůstajícímu tureckému nebezpe čí opevn ěn novými hradbami, p řestav ěn v renesan čním slohu a rozší řen. V roce 1803 panství koupila Žofie Haugvicová, která zde vytvo řila na p říznivé kulturní ovzduší. Dcera Jind řiška se provdala za karvinského velkopr ůmyslníka

Larische-Mönnicha a díky dostatku financí byl ve 40. letech 19. století hrad p řestaven na zámek ve stylu tudorské gotiky a provedl ji vídeňský architekt Eduard Kuscher. Vznikla jednopatrová p ůlkruhovitá budova s cimbu řím a čty řbokou v ěží po stran ě. Jižní část obory byla p řem ěněna na anglický park se subtropickou flórou. Ve 20. letech 20. století za vlastnictví manžel ů Zbo řilových byl zámek opraven. Po nástupu komunismu byl zestátn ěn. V roce 1992 jej v restituci získal Ing. Arnošt Rolný, který za čal s jeho rekonstrukcí (pokoje opat řil sociálním za řízením, nechal vybudovat saunu a výtahy, čisti čku odpadních vod, tenisové kurty, penzion Záme ček apod.). V plánu bylo vybudování kongresového centra. (http://bojkovice.cz/historie-svetlovskeho-panstvi-a- zamku-novy-svetlov/d-136145/p1=9993) V roce 2003 zámek odkoupil Ing. Josef Novotný, který zámek rekonstruuje. Na opravy byla poskytnuta dotace ze strukturálních fond ů EU. Od 8. kv ětna 2011 by Nový Sv ětlov měl být op ět otev řen ve řejnosti. Bude v něm obnovená ob řadní sí ň, kaple, zámecké muzeum, nová restaurace, vinárna a hotel. (http://slovacky.denik.cz/zpravy_region/novy-svetlov-jako-parizsky-louvre.html)

Nezdenický záme ček (Nezdenice) Budova stojí ve st ředu stejnojmenné obce vedle farního kostela. Na jejím míst ě původn ě stála gotická tvrz. Během doby se vyst řídalo několik majitel ů Nezdenic, v roce 1714 je koupili Serenyiové, kte ří ve 20. letech 18. století přebudovali tvrz v menší barokní zámek. Rodina Herring ů přebudovala v letech 1820 – 1822 p ůvodní barokní zámek do empírového slohu jako jednoduchou jednopatrovou stavbu uprost řed parku. V roce 1948 byl záme ček znárodn ěn. Dnes pat ří do majetku domova d ůchodc ů a není zp řístupn ěn. (http://www.pamatky-vm.cz/Pamatky/zamky.php?nazev=nezdenice)

Lovecký záme ček (Strání) Panský dv ůr ve Strání je v písemných pramenech doložen v roce 1592. V 17. století byla renesan ční budova p řestavena Gundakarem z Liechtensteina, když se Uherský Ostroh stal sídelním m ěstem. Funkci loveckého záme čku stavba ztratila na po čátku 18. století a je zmi ňována jako správní budova, sídlo lesní správy se zájezdním hostincem a v 19. století došlo v areálu ke stavebním úpravám. Krajská správa les ů, lesní závod Luha čovice, p ředala záme ček obci Strání roku 1960 a sloužil pro hospodá řské pot řeby místního JZD. Zdevastovanou budovu za čala obec opravovat na

37 za čátku 70. let 20. století a budova dostala sv ůj dnešní vzhled. Po roce 2003 byl objekt zrekonstruován na restauraci s penzionem. (http://www.strani.cz/content/44/read/295)

Uherskobrodský zámek (Uherský Brod) Zámek v Uherském Brod ě je komplex budov kolem obdélníkového nádvo ří ležící p římo ve m ěst ě. Na severní stran ě p řiléhají k zámeckému areálu dv ě bašty, na západní stran ě stojí barokní sala terrena a na jižní muzejní pavilon z 30. let 20. století. Zdejší zámek byl postaven na p řelomu 17. a 18. století podle návrhu D. Martinelliho pravd ěpodobn ě z části v místech bývalého gotického hradu. Stavba zámeckého komplexu ale nebyla uskute čněna, dokon čil se pouze sloupový sál se zaklenutými k řížovými klenbami, tzv. baraník. Areál byl využíván jako hospodá řský dvorec. Do zámecké stavby byly zahrnuty bašty městského opevn ění z 16. století, městské hradby se zámeckou bránou ze 13. století a muzejní dostavba z let 1931 – 1947. V letech 1922 – 1924 město Uherský Brod koupilo Baraník s celým areálem hospodá řských budov a m ěšťanským domem. Dnes je v zámku Muzeum J. A. Komenského, D ům d ětí a mládeže a na nádvo ří tzv. japonská zahrada p řátelství Tsukiyono, která vznikla na základ ě partnerských vztah ů Uherského Brodu s tímto japonským m ěstem. (http://www.atlasceska.cz/zlinsky-kraj/zamek-uhersky-brod)

Zámek Pep čín (Drslavice) Zámek stával na zalesn ěném vrchu lesu Obora asi 1 km severovýchodn ě od obce Vl čnov, v katastru obce Drslavice. Byl postaven v letech 1903-1905 jako letní sídlo hrab ěte JUDr. Václava Kounice a to v pseudorománském slohu s pěti patry. Název je odvozen od jména druhé manželky hrab ěte Josefíny. Původn ě m ěl být umíst ěn v Uherském Brod ě severn ě od zámku. Hlavní místností zámku byl sál s bohatou výzdobou a knihovna zdobená obrazy holandských mistr ů. Prostorná v ěž s rovnou st řechou byla upravena na rozhlednu. K areálu zámku pat řily konírny, lesopark s altánky a ozdobný rybní ček. Záme ček se stal místem setkání um ělc ů a literát ů. Záme ček byl po dobu okupace uzav řen. Sv ůj podíl na zdemolování zámku m ěli partyzáni, vojáci i místní obyvatelé. Vnit řní za řízení zámku bylo poni čeno a z části rozkradeno. Od té doby objekt sloužil armád ě a postupn ě chátral. Na základ ě rozhodnutí ONV Uherské Hradišt ě byl v roce 1981 stržen. (Propaga ční materiály)

Sakrální památky Na Uherskobrodsku se nachází řada kostel ů, kaplí, soch, smír čích k říž ů a jiných památek s náboženskou tematikou. Proto jsou v této podkapitole vybrány jen ty nejd ůležit ější, v ětšinou p řístupné a architektonicky zajímavé.

Chrám Mistra Jana Husa (Uherský Brod) Nachází se na ulici Brat ří Luž ů v Uherském Brod ě. Byl to p ůvodn ě gotický farní kostel sv. Jana K řtitele a první zmínky o n ěm pocházejí z roku 1248. Renesan ční v ěž byla postavena v roce 1589. Ve 2. polovin ě 17. století byla provedena ran ě barokní přestavba a kostel byl p řem ěněn na trojlodní. Roku 1733 byla farní správa p řenesena do nového kostela Neposkvrn ěného po četí Panny Marie, a tak byl kostel v roce 1784 odsv ěcen a využíván jako sklad munice, obilí a hasi čská zbrojnice. V roce 1898 bylo v jedné z jeho lodí umíst ěno m ěstské muzeum s exponáty z oblasti regionální historie. V roce 1920 p řešla budova kostela do užívání Československé církve husitské, která jej zrekonstruovala a jako chrám Mistra Jana Husa ho spravuje dodnes. Nalézá se v něm archeologická expozice ve form ě prosklené podlahy, kde je možné prohlédnout si základy p ůvodního gotického kostela. (Propaga ční materiály) Kostel je voln ě p řístupný a je u n ěj informa ční tabule.

Chrám Neposkvrn ěného po četí Panny Marie (Uherský Brod) Jedná se o trojlodní farní kostel postavený v barokním slohu na Masarykov ě nám ěstí v Uherském Brod ě. Byl vybudován podle plán ů architekta Domenica Martinelliho v letech 1717-1733, kdy byl vysv ěcen. Šedesátimetrová věž byla přistavena ve 2. polovin ě 19. století podle návrhu arcibiskupského stavitele Gustava Merety . Pr ůč elí kostela zdobí znak knížat z Kounic – Rietberku a štít barokní sochy Krista žehnajícího m ěstu a čty ř evangelist ů od Filipa Sattlera. (http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=10&expandMenu=42) V interiéru chrámu se nalézá sedm oltá řů . Na hlavním oltá ři je obraz Neposkvrn ěného po četí Panny Marie. V roce 2008 byla v prostoru presbytá ře instalována nová podlaha a nový oltá ř s ambonem a t řemi svícny z dílny socha ře Daniela Truba če. Do kostel je možné nahlédnout z pom ěrn ě rozsáhlého prostoru za mříží.

Dominikánský klášterem s kostelem Nanebevzetí Panny Marie (Uherský Brod) Je umíst ěn na Mariánském nám ěstí v Uherském Brod ě. Jeho vznik je nejasný. Podle pov ěstí nechala zemanka po vyslyšení své prosby postavit kapli čku na míst ě, které jí Panna Maria ozna čila kvetoucí r ůží na sn ěhu. V kostele byla uložena ikona Matky Boží ( Černá Madona), kterou získal Ond řej II.od byzantského císa ře. Nyn ější obraz Panny Marie umíst ěný v klášterním kostele je kopií p ůvodního, kterým je zřejm ě obraz v Čenstochové (Cz ęstochowa). 9 Původn ě gotický klášterní kostel s dlouhým presbytářem vybudovaný zřejm ě v 1. polovin ě 14. století. Původn ě byl mnohem vyšší než dnes, tvo řen trojlodím, na pr ůč elí m ěl dvě v ěže s hodinami. Kostel byl přestav ěn v období baroka v 2. polovin ě 17. století. Dominikánský řád využíval klášter do 50. let 20. století, kdy byl v rámci na řízení o zrušení mužských rádu zrušen. Jeho prostory využíval stát k různým ú čel ům. V roce 1990 byla budova klášteru dominikánskému řádu op ět navrácena. (http://www.nockostelu.cz/index.php?pg=217) Kostel je možné prohlédnout s pr ůvodcem z Městského informa čního centra (za poplatek), jinak je možné nahlédnout jen z předsálí. U kostela se nachází zastávka Stezky m ěstskou památkovou zónou se zvukovou informa ční tabulí.

Synagoga (Uherský Brod) V Uherském Brod ě je doložena existence židovského osídlení od 15. století a v polovin ě 19. století Židé tvo řili více než čtvrtinu obyvatel m ěsta. Stará synagoga byla zbo řena na za čátku 18. století a nová byla vystav ěna v roce 1717 asi podle projektu D. Martinelliho. Synagoga byla v roce 1941 vypálena a úpln ě zni čena. (http://old.slovacko.cz/cil/cil.py?idcile=CIL2698)

Starý a nový židovský h řbitov (Uherský Brod) Starý židovský h řbitov se rozprostírá p řed zbytky hradeb v jižní části m ěsta. V roce 1870 byl založen nový židovský h řbitov, a tak se p ůvodní postupn ě p řestal používat. Roku 1941 byl definitivn ě zrušen a většina zdejších náhrobk ů byla p řevezena na nový h řbitov. Místo starého h řbitova dnes p řipomíná jednoduchý pomník. Východn ě od historického jádra m ěsta se nachází nový židovský h řbitov s ob řadní síní. Na h řbitov ě je umíst ěno 1085 náhrobk ů s hebrejskými, německými a

9 Původní obraz byl ukraden kolem roku 1315 za vpádu Matúša Čáka Tren čianského. Kopie pochází z přelomu 17. a 18. století.

českými nápisy, v četn ě asi 80 barokních a klasicistních náhrobk ů ze starého h řbitova. Dodnes se zde poh řbívá. V interiéru ob řadní sín ě jsou pam ětní desky s 600 jmény ob ětí holocaustu odhalené v roce 1948. (Propaga ční materiály)

Mariánský sloup (Uherský Brod) Barokní socha pocházející z roku 1785. V roce 1922 byl p řenesen na dnešní místo ze st ředu na okraj Mariánského nám ěstí. (http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=10&expandMenu=42)

Hrab ěcí hrobka (Bojkovice) Kaple postavená v roce 1835 uprost řed bojkovského h řbitova pro sv ětlovskou hrab ěnku Žofii Haugvicovou. Je umíst ěna v místech zaniklého gotického kostela sv. Ji ří. (http://www.bojkovice.cz/hrabeci-hrobka/d-153446/p1=10193) Do interiéru hrobky nelze nahlédnout.

Tetaurky (Bojkovice) Šestiboké kaple nazývané Tetaurky pocházejí z 2. poloviny 16. století. Nacházejí se uprost řed h řbitova – Getsemanská zahrada na pravé stran ě a Lapidárium na levé stran ě. Nejprve asi sloužily jako hrobka a v dobách nep řátelských vpád ů jako pevn ůstky v obranném systému kolem kostela. (http://www.bojkovice.cz/tetaurky/d- 153546/p1=10193) Interiér t ěchto kaplí je možné si p řes m říž prohlédnout.

Ostatní architektonicky významné stavby Panský d ům (Uherský Brod) Původn ě m ěšťanský d ům přestav ěný goticko-renesan čně roku 1512 Janem z Kunovic na panský d ům. Dochovaly se z něj portály v jižním pr ůjezdu, místnosti za nimi a arkádové nádvo ří. Barokní p řestavba byla realizována na p řelomu 17. a 18. století. Poslední komplexní rekonstrukce byla provedena v 70. letech 20. století, kdy renesan ční sloupy arkádového nádvo ří nahradily jejich kopie. (http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=10&expandMenu=42) Panský d ům na Kaunicov ě ulici je využíván pro kulturní a spole čenské pot řeby města. Nachází se v něm ob řadní sí ň, galerie, gotická kaple, m ěstská knihovna a

41 základní um ělecká škola. Na budov ě je pam ětní deska s textem, že v tomto dom ě zem řel v roce 1913 JUDr. Václav hrab ě z Kounic.

Radnice (Uherský Brod) Renesan čně a barokn ě p řestav ěná pozdn ě gotická budova. P ůvodní budovu radnice m ěsto získalo v 15. století a stála uprost řed Masarykova nám ěstí. Zde se úřadovalo do po čátku 18. století, kdy byla přest ěhována do bývalého šlechtického domu na rohu nám ěstí, kde sídlí dodnes. Pod p řední částí budovy se nacházejí rozsáhlé podzemní prostory jako sou část sít ě chodeb pod st ředem starého m ěsta. Zajímavostí jsou v ěžní hodiny, které zhotovil hodiná ř František Lang a v roce 1723 je doplnil soškou Černého Janka, k němuž se vztahuje pov ěst z období kuruckých válek. V 80. a 90. letech 20. století byla provedena kompletní rekonstrukce objektu. (http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=10&expandMenu=42) Na pam ětní desce umíst ěné na zdi radnice je p řipomínka významných uherskobrodských rodák ů – brat ří Luž ů a R. Babuly.

Nada ční d ům (Uherský Brod) Původní budova z 16. století byla kv ůli nevyhovující velikosti v roce 1710 zbo řena a v letech 1711 – 13 znovu postavena jako špitál, tj. útulek pro staré a chudé měšťany. Za Marie Terezie objekt sloužil jako kasárna. D ům je ozdoben m ěstským znakem a nápisem na kamenném ost ění starého portálu. (http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=10&expandMenu=42)

Gymnázium J. A. Komenského (Uherský Brod) V místech dnešní budovy gymnázia J. A. Komenského stávala d říve budova bratrského sboru a škola, kterou Jan navšt ěvoval až do smrti svých rodi čů . U sboru se nacházel velký bratrský h řbitov, na n ěmž byli pochováni rodi če a sestry Komenského. Budova gymnázia pochází z konce 19. století. (http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&ID=157)

Dům č. p. 201 (Uherský Brod) Pam ětní deska na dom ě č. p. 201 s reliéfem J. A. Komenského upozor ňuje, že na tomto míst ě stával dům, kde Komenský prožil své d ětství až do odchodu do Strážnice v roce 1604. (http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=10&expandMenu=42)

Kašna se sochou svatého Floriána (Uherský Brod) Postavená roku 1756 stojí na míst ě p ůvodní m ěstské radnice na Masarykov ě nám ěstí, která byla zbouraná v roce 1717. (Propaga ční materiály)

Obelisk – Via Lucis (Uherský Brod) Via Lucis (Cesta sv ětla) je bronzový obelisk z roku 1992 od Ivana Theimera. Odhalený byl tehdejším prezidentem Václavem Havlem p ři oslavách 400. výro čí narození J. A. Komenského. Obelisk zdobí nap říklad Komenského mapa Moravy, jeho výroky a úryvky z prací. (Propaga ční materiály)

Technické památky Moravské sklárny Kv ětná (Strání) Sklárny ve st ředu obce s historií od roku 1794 s ru ční výrobou skla a jeho dalším zpracováním. Každoro čně probíhá den otev řených dve ří. Mimo tento termín je možné si dohodnout exkurzi. (http://www.moravskesklarny.cz/aktivity.php)

Pivovar Janá ček (Uherský Brod) Va ření piva má v Uherském Brod ě tradici od st ředov ěku. Dnešní budova pivovaru byla otev řena roku 1895 a v 90. letech 20. století zrekonstruována. Po dohod ě je možné domluvit exkurzi s ochutnávkou piva. (http://www.pivovar- janacek.cz/pivovar/historie-pivovaru/)

Rozhledna na Velkém Lopeníku Nachází se na druhém nejvyšším vrcholu Bílých Karpat Velkém Lopeníku v katastru obce B řezová na míst ě, kde v minulosti stálo n ěkolik rozhleden. Byla postavena v letech 2004 – 2005. Je vysoká 22 metr ů a postavená z dubového d řeva přímo na státní hranici symbolizuje p řátelství Čech ů a Slovák ů. Rozhledna je otev řena v dob ě letní sezóny za poplatek. (http://rozhledny.webzdarma.cz/lopenik.htm)

Rozhledna Lhotka (Hrad čovice) 35 metr ů vysoký vysíla č mobilního operátora se nalézá u obce Hrad čovice – osada Lhotka. Ocelovou konstrukci se zast řešenou vyhlídkovou plošinou vystav ěla

43 v roce 2001 spole čnost Český Mobil (dnešní Vodafone). Rozhledna je voln ě p řístupná. (http://www.hradcovice.cz/rozhledna)

6.2.2 Kulturní za řízení a akce

Podle charakteru se rozd ělují na t ři kategorie: kulturní za řízení jako jsou muzea, galerie, kina a hv ězdárny, dále pak kulturní akce a kongresy a symposia. Třetí kategorie není v regionu rozvinutá.

Kulturní za řízení Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brod ě (Uherský Brod) Muzeum sídlí v části dochovaného m ěstského opevn ění ze 14. – 16. století s barokním sálem ze 17. století. Bylo slavnostn ě otev řeno v roce 1898 coby Jubilejní krajinské muzeum jako instituce zam ěř ená na regionální historii. Jako p řísp ěvková organizace spadá pod správu Ministerstva kultury. Stálá expozice Komenský lidstvu se v ěnuje životu a dílu J. A. Komenského a je dopln ěna o expozici regionální historie a etnografie Starožitnosti Uherskobrodska . Muzeum spravuje expozici Pam ětní sí ň JUDr. Václava hrab ěte z Kounic na Panském dom ě a etnografická expozici Rolnický d ům a hospodá řství ve Vl čnov ě. Sou částí muzea je rozsáhlá knihovna s regionální a komeniologickou literaturou, navíc vydává časopis pro komeniologii, historii 16. – 18. století a regionální d ějepis Studia Comeniana et historica . Činnost muzea je prezentována po řádáním krátkodobých výstav, p řednášek, oslav Dne u čitel ů, po řádáním mezinárodních komeniologických kolokvií a MUSAIONFILMU – přehlídka videofilm ů muzeí České republiky. V rámci Festivalu muzejních nocí se první sobotu v červnu koná akce Přij ďte na svatbu! – Lidové svatby na Dol ňácku . V oblasti komeniologie muzeum spolupracuje s Muzeem J. A. Komenského v Naardenu. (http://www.mjakub.cz/index.php?idm=3) Muzeum ro čně pr ůměrn ě navštíví více než 11 tisíc osob. (Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu ve m ěst ě Uherský Brod)

Galerie Panský d ům (Uherský Brod) Galerie Panský d ům, jejímž správcem a provozovatelem je D ům kultury Uherský Brod, je umíst ěna v areálu monumentální barokní stavby palácového charakteru Panský d ům. Ro čně se zde uskute ční 10 – 11 výstav. V prostorách Galerie

44 vystavovaly desítky vynikajících výtvarných um ělc ů jako Adolf Born, Karel Chaba, Albín Brunovský, Ji ří Andrle a další. (http://dk.ub.cz/galerie.aspx) Do galerie b ěhem roku v pr ůměru zavítá cca 2 tisíce osob. (Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu ve m ěst ě Uherský Brod)

Hv ězdárna (Uherský Brod) V období let 1958 – 1961 prob ěhla stavba budovy hv ězdárny. Byla umíst ěna na severním okraji m ěsta. Je to ocelová konstrukce klasické astronomické kopule s budovou o rozm ěrech cca 80 m 2. V 80. letech byl přistaven přednáškový sál pro 80 návšt ěvník ů. Hv ězdárna má k dispozici řadu moderních astronomických p řístroj ů a pom ůcek, v četn ě nejv ětšího dalekohledu na Morav ě p řístupného ve řejnosti, archiv film ů a po řad ů o astronomii a blízkých vědních oborech. Po řádají se zde audiovizuální po řady, p řednášky, výuka a astronomická pozorování pro školy i ve řejnost. Zájemci mohou navštívit kurzy astronomie. Hv ězdárna je pro ve řejnost p řístupná vždy ve st ředu a pátek po setm ění. (http://www.hvezdarnaub.cz/) Jedná se o objekt s nadregionálním potenciálem, protože v širším okolí nemá konkurenci. Nejbližší se nacházejí ve Zlín ě, Valašském Mezi říčí a Vsetín ě. Ro ční návšt ěvnost za řízení se pohybuje okolo 7 tisíc lidí. (Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu ve měst ě Uherský Brod)

Dům kultury (Uherský Brod) Dům kultury je p řísp ěvkovou organizací města Uherský Brod. Je nejv ětší a nevýznamn ější spole čensko-kulturní institucí v Uherském Brod ě a v celé oblasti Uherskobrodska. Budova Domu kultury byla dostavena roku 1984 ve stylu tzv. socialistického realismu. Uvnit ř disponuje velkým sálem pro 550 divák ů, malým divadelním sálem s 99 sedadly, u čebnou, zkušebnou pro hudební soubory a salonkem pro 40 osob. Po řádají se zde plesy, tane ční zábavy, koncerty včetn ě varhanních, divadelní představení, výstavy, p řehlídky, autosalony a vzd ělávací programy. Uvnit ř se nachází restaurace a M ěstské informa ční centrum. (http://dk.ub.cz/default.aspx) Pr ůměrná ro ční návšt ěvnost je 33 tisíc lidí. (Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu ve m ěst ě Uherský Brod)

Kino Máj (Uherský Brod) Kino spadá pod D ům Kultury, má kapacitu 198 míst a je využíván k filmové produkci v četn ě digitálního 3D promítání, p řednáškám a besedám. V letních m ěsících se projekce koná v rámci letního kina v zahrad ě Panského domu. Kino by se m ělo stát multifunk čním kulturním za řízením s klubem alternativní kultury a barem. (http://slovacky.denik.cz/tydenik_slovacko/tydenik-rockovy-klub-nefunguje- 20110316.html)

Muzeum Bojkovska (Bojkovice) Muzeum je p řísp ěvková organizace m ěsta. Spravuje n ěkolik tisíc sbírkových předm ětů a bohatý fond muzejní knihovny. Expozice k dějinám Bojkovska a zámku Nového Sv ětlova se nyní p řipravuje, protože je nyní muzeum z důvodu oprav Nového Sv ětlova uzav řeno. (http://muzeumbojkovska.cz/uvod.php)

Památník J. A. Komenského (Kom ňa) Vesnice Kom ňa je známá jako možné rodišt ě J. A. Komenského a je od n ěj odvozen její název. Pocházeli odsud Komenského rodiče. V patrové kamenné sýpce z roku 1774 je umíst ěna stálá expozice historie obce, J. A. Komenského, vykopávky z hradu Zubačov, sbírky p ředm ětů, dobového ná řadí a nábytku. Památník byl otev řen k 400. výro čí narození J. A. Komenského v roce 1992. Otev řeno je kdykoliv na požádání. (http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Pamatnik-Jana-Amose- Komenskeho---Komna.aspx)

Muzeum zv ěroklešti čů (Kom ňa) Unikátní muzeum života tzv. zv ěroklešti če (mišká ř, švihák) ve 2. polovin ě 19. století. Zv ěroklešti č zbavoval hospodá řská zví řata pohlavních žláz. Expozice se nachází v domku z roku 1850, kde tento řemeslník skute čně žil. Otev řeno je kdykoli na požádání. (http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Muzeum-zveroklesticu- v-Komni.aspx)

Bartk ův mlýn (Nivnice) Mlýn je považován za rodný d ům J. A. Komenského, který se prý narodil v přízemní místnosti, nazývané šalanda ( čeledník). Umíst ěn je na kraji obce. V interiéru je nainstalovaná muzejní expozice v ěnovaná J. A. Komenskému a u vstupu je pam ětní

46 deska. Mlýn je možné si prohlédnout také jako technickou památku. (http://www.hrady.cz/index.php?OID=4389)

Nada ční d ům dr. Kachníka (Nivnice) Expozice prezentuje poznatky a literaturu v ěnovanou J. A. Komenskému a informuje o zakladateli nadace, velkém propagátorovi Komenského ThDr. Josefu Kachníkovi. K vid ění je také replika tzv. Nivnického zvonu, jehož nápis (na originále) je považován za nejstarší českou písemnou památku. (http://www.vychodni- morava.cz/cil/234/)

Pam ětní sí ň J. A. Komenského (Nivnice) Expozice života a díla J. A. Komenského ve vestibulu nivnické základní školy. Otev řeno v dob ě provozu školy. (Propaga ční materiály)

Expozice Nivnická izba (Nivnice) Nivnická izba p ředstavuje národopisnou expozici se za řízením a p ředm ěty zem ědělské usedlosti z konce 19. století. (http://www.vychodni-morava.cz/cil/519)

Vesnická památková rezervace Vl čnov-Kojiny (Vl čnov) Soubor více než 50 vinohradnických staveb – tzv. búd (nejv ětší komplex svého druhu v republice). Búda má pouze dv ě místnosti – v té první se víno lisuje a koštuje, v druhé, zadní, tzv. kom ůrce, se skladuje. Všechny objekty pocházejí z 18. nebo 19. století a mimo jedné, která je ve vlastnictví obce, jsou v soukromých rukou. (http://www.jizdakralu.vlcnov.cz/page.php?pid=2401) Po domluv ě je možné za řídit prohlídku v některé búd ě a ochutnat místní víno.

Etnografická expozice Rolnický d ům a hospodá řství (Vl čnov) Nachází se zde úplný inventá ř slováckého statku v četn ě vl čnovské jizby, mláti čky, pov říslova če a ná řadí na zpracování konopí. Pat ří pod Muzeum J. A. Komenského Uherský Brod. Je otev řeno na požádání. (http://www.vychodni- morava.cz/cil/249/)

Muzeum lidových pálenic (Vl čnov) Stálá expozice podomácké výroby destilát ů na moravsko-slovenském pomezí. Pat ří pod Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Bylo otev řeno v kv ětnu 2010. Od dubna do října je mimo pond ělí otev řeno denn ě, mimo sezónu na objednání. (http://www.slovackemuzeum.cz/doc/7/)

Galerie M ěšťanka (Vl čnov) V prvním pat ře staré školy sídlí od kv ětna 2005. Po řádají se zde výstavy a vystoupení soubor ů. Galerie se chce v ěnovat tématu místního regionu, jeho tradic a folklóru. (http://www.vlcnov.cz/obcasnik/showpage.php?name=galerie)

Vesnická památková rezervace Veletiny – Stará Hora (Veletiny) Území s vinohradnickými búdami, které sloužily k lisování hrozn ů a uchovávání vína. Pat ří k typu lisoven bez sklep ů rozší řených pouze na Uherskobrodsku. Vina řství zaniklo na za čátku 20. století po epidemii révokazu a bylo vyst řídáno sada řstvím. (http://veletiny.cz/?page=budy)

Šumické muzeum (Šumice) Šumické muzeum otev řené v zá ří 2010 prezentuje dřív ější zp ůsob bydlení, místní kroj a řemesla. Nachází se v budov ě pošty a otev řeno je ve st ředu a ned ěli. (http://sumice.cz/cz/index.php?view=muzeum)

Muzeum Na Mlýn ě (Dolní N ěmčí) Budova vodního mlýna z 18. století, která dnes z části slouží jako pivnice. Zadní část areálu funguje jako muzeum lidové architektury, kde jsou v původních obytných prostorách umíst ěny exponáty zobrazující život na vesnici od konce 19. století – ná řadí, zem ědělské stroje a další – nap říklad kotel na va ření povidel. Otev řeno je na objednání. (http://kultura.infocesko.cz/con-tent/slovacko-bile-karpaty-kultura-muzea-muzeum-na- mlyne-dolni-nemci.aspx)

Kulturní akce Uherskobrodsko náleží k oblasti Moravského Slovácka, ve kterém jsou silné folklórní tradice. Po řádá se zde řada tradi čních kulturních akcí celostátní, regionální a lokální úrovn ě.

Festival masopustních tradic Fašank (Strání) Je nejv ětším festivalem masopustních tradic v České republice. Probíhá každoro čně od pátku do úterý p řed zahájením postní doby (únor, b řezen). Kon čí o úterní půlnoci, kdy se pochovává basa, aby mohl za čít p ůst. O víkendu se konají vystoupení domácích i zahrani čních folklorních soubor ů. (http://www.strani.cz/content/29/)

Jízda král ů (Vl čnov) Tradi ční folklorní slavnost po řádaná každý rok o posledním kv ětnovém víkendu. Králem je chlapec ve v ěku 10 až 12 let, který jede v ženském kroji s růží v ústech jako symbol ml čenlivosti. Podle pov ěsti tudy projížděl v tomto přestrojení uherský král Matyáš Korvín po prohrané bitv ě s českým králem Ji řím z Pod ěbrad. (http://jizdakralu.vlcnov.cz/page.php?pid=1202) Během víkendu probíhají četné kulturní vystoupení v četn ě regionálního kola sout ěže O nejlepšího tane čníka slováckého verbu ňku. Ten je od listopadu 2005 zapsán jako Mistrovské dílo ústního a nehmotného d ědictví lidstva UNESCO. (http://www.nulk.cz/Informace.aspx?sid=138&em=10)

Kopani čářské slavnosti (Starý Hrozenkov) Každoro ční folklorní lidové slavnosti v červenci na moravsko-slovenském pomezí. Po řádají se od 50. let 20. století, kdy navázaly na spontánní st řetávání se lidí obou zemí ve 20. letech 20. století, kdy byla na hranici zasazena Lípa bratrství. Pr ůměrn ě se slavností účastní p řes 30 soubor ů a skupin, sobotní návšt ěva bývá okolo 10 tisíc divák ů a v posledních letech se je po řadatelé snaží rozší řit o jarmark lidových um ěleckých výrobc ů. (http://www.kkuh.cz/index.php?doc=75-slavnosti-a-festivaly- kopanicarske-slavnosti)

Slavnosti bratrství Čech ů a Slováků (Velká Javo řina) Tradi ční kulturn ě-spole čenské setkání Čech ů a Slovák ů na nejvyšší ho ře Bílých Karpat Velké Javo řin ě každý rok poslední ned ěli v červenci. Heslo zní: „Tu bratia vždy sa streta ť budú“. Probíhají p řehlídky hudebních, tane čních a p ěveckých skupin r ůzných žánr ů. (http://www.velkajavorina.com/new/o_slavnostech.htm)

Regionální d ůležitost má Brodský jarmark a Pivovarské slavnosti v červnu a Růžencová pou ť první ned ěli v říjnu. Všechny se konají v Uherském Brod ě.

Na lokální úrovni stojí hody, fašanky, lidové slavnosti (nošení lete čka, hrkání…), košty slivovice (nap ř. Dolní N ěmčí, Drslavice, Šumice, Pašovice, Vl čnov) a další. Hody jsou v ětšinou krojové, p řípadn ě nekrojové, dále s právem nebo bez něj. Pořádají se o víkendu podle patrona nebo vysv ěcení kostela (nap říklad Svatomartinské v Bánov ě, v Dolním Němčí kolem svátku svatých Filipa a Jakuba, v Horním N ěmčí na svaté Petra a Pavla) nebo tzv. císa řské t řetí víkend v říjnu (podle Josefa II., který se snažil sjednotit dobu hod ů, nap ř. Prakšice-Pašovice, Hrad čovice aj.). V Uherském Brod ě se v dubnu po řádá Den zem ě, v kv ětnu Brodský máj, v zá ří Den bez aut a na konci listopadu Kate řinský jarmark. Na konci srpna a prosince se konají setkání na Pep čín ě, tedy na míst ě, kde d řív Pep čín stával. V Nezdenicích má být v roce 2011 po t řech letech obnoven festival ochotnických divadel Skala. Bude se jednat o 16. ročník a po řádá se pod otev řeným nebem. V roce 2011 bude uherskobrodský folklorní soubor Olšava slavit 60. výro čí od svého založení. Hlavní oslavy prob ěhnou v Dom ě kultury v Uherském Brod ě 18. června (setkání Olšavák ů všech generací) a 29. října (slavnostní vystoupení k 60. výro čí založení souboru). Soubor se skládá ze složky tane ční a hudební.

Sportovní akce Velké sportovní akce se na Uherskobrodsku nepo řádají. Není zde ani větší potenciál závodník ů se sportovním zázemím a ani tradice. Fotbal se hraje tém ěř ve všech obcích na úrovni okresního a krajského p řeboru. Utkání navšt ěvují většinou pouze místní obyvatelé, což na cestovní ruch nemá vliv. V některých obcích jsou k vid ění závody dobrovolných hasi čů . Několikaletou tradici má mezinárodní volejbalový turnaj „O pohár Bílých Karpat“ v Bojkovicích. Jsou po řádány turistické pochody – „Vesele okolo Bojkovic“ a „Vandrácká padesátka“, která za číná i kon čí v Nivnici a vede p řes Bílé Karpaty. Na st řelnici v Uherském Brod ě se několikrát do roka po řádají závody ve střelb ě a fanoušci motokrosu mohou v katastru obce Prakšice navštívit několik závod ů. V zimním období se nepravideln ě koná n ěkolik akcí. Ve Strání se organizují běžka řské závody s názvem Stra ňanská stopa a v areálu Štrbá ň závod na lyžích ve slalomu. Při dobrých sn ěhových podmínkách se v Nezdenicích konají závody ve freestyle snowboardu v kategorii big air.

Kulturn ě-historické p ředpoklady správního obvodu ORP Uherský Brod jsou vyjád řeny p ředevším historickými památkami soust řed ěnými v Uherském Brod ě, Bojkovicích a Vl čnov ě. Jako na celém Slovácku jsou zde živé folklórní a lidové tradice a s tím související akce tohoto typu. Potenciál skrývá zejména hv ězdárna a kino Máj v Uherském Brod ě, které nemají v okruhu 30 km konkurenci.

7. REALIZA ČNÍ FAKTORY CESTOVNÍHO RUCHU

Realiza ční podmínky cestovního ruchu umož ňují skute čnou realizaci cestovního ruchu. Jejich prost řednictvím mohou oblasti dosáhnout a využít cestovní ruch jako složku hospodá řství. Jsou uskute čň ovány skrze komunika ční p ředpoklady a materiáln ě technickou základnu. (Hamarnehová, 2010)

7.1 Komunika ční p ředpoklady

7.1.1 Doprava

Dopravní služby se ozna čují jako služby spojené s přemíst ěním ú častník ů cestovního ruchu z místa bydlišt ě do místa realizace cestovního ruchu (Indrová, 2009). Dopravní dostupnost území Uherskobrodska je nedosta čující. Na území se lze dostat pomocí silni ční a železni ční dopravy. Osu silni ční sít ě tvo ří silnice I/50 Brno – Tren čín (SR) a silnice I/54 Slavkov u Brna – Nové Mesto nad Váhom (SR). Ob ě jsou jenom dvouproudové. Na silnici I/50 navazují silnice II/490 Dolní N ěmčí – Zlín, II/495 Hluk – Broumov-Bylnice a II/498 Slavkov – Uherské Hradišt ě. Na I/54 za katastrem obce Byst řice pod Lopeníkem navazuje silnice II/496 Kom ňa – Luha čovice. Územím prochází železni ční tra ť Brno – Vlárský pr ůsmyk. V městské části Uherský Brod – Újezdec (železni ční stanice Újezdec u Luha čovic) se na ni napojuje lokální tra ť vedoucí do Luha čovic. Trat ě nejsou elektrifikované a jsou pouze jednokolejné. Na Uherskobrodsku provozuje autobusovou silni ční dopravu ČSAD Uherské Hradišt ě, a.s. železni ční dopravu spravují České dráhy, a.s. Většina železni čních spoj ů je lokálních, region je však propojen s územím České republiky několika rychlíky z Prahy do Luha čovic a zp ět. Mezi další významné spoje lze po čítat p římé sp ěšné vlaky a autobusové linky do Brna a zp ět. V posledních letech se rozši řuje sí ť cyklostezek. Pro cyklisty jsou podle serveru mapy.idnes.cz připraveny následující trasy:

• Uherské Hradišt ě ← Veletiny – Hrad čovice – Drslavice – Uherský Brod – Šumice – Nezdenice – Záhorovice – Bojkovice – Pitín – Host ětín → Štítná nad Vlá ří • Nezdenice – Bánov – Suchá Loz – Březová – Nová Bošáca (SR) • Pitín – Žítková – Starý Hrozenkov – Vyškovec – Lopeník – Březová – Strání → Strážnice • Veletiny – Vl čnov – Dolní N ěmčí – Slavkov – Horní N ěmčí – sm ěr Strání • Drslavice – Prakšice – Pašovice → Svárov • Prakšice – sm ěr Uherský Brod • Uherský Brod – Nivnice • Uherský Brod → Luha čovice

7.2 Materiáln ě technická základna

7.2.1 Ubytování

Ubytovací služby jsou charakterizovány jako umožn ění p řechodného ubytování mimo místo trvalého bydlišt ě (Indrová, 2009). Představují základní podmínku pro rozvoj cestovního ruchu, protože dává ú častníkovi cestovního ruchu možnost pobytu delší než jeden den. Základní data o ubytovacích službách tvo ří informace o kapacit ě hromadných ubytovacích za řízení udávané počtem l ůžek, které jsou k dispozici. V tabulce 6.1 jsou uvedená dostupná hromadná ubytovací za řízení v zájmovém území Uherskobrodska. Kapacita lůžek je uvedena bez p řistýlek. Kategorie ubytovacích za řízení jsou zde za řazeny do 5 skupin: hotel, motel, penzion, kemp a ubytovna. Jako hotel je považováno za řízení s nejmén ě 5 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování p řechodného ubytování a služeb – především stravování. Motelem se rozumí za řízení s minimáln ě 5 pokoji pro hosty, poskytující p řechodné ubytování a služby pro motoristy. Penzion má alespo ň 5 pokoj ů pro hosty, ubytovací služby jsou srovnatelné s hotely, ale nabízí omezený rozsah spole čenských a dopl ňkových služeb. Kemp je ubytovací za řízení pro p řechodné ubytování ve vlastním stanech a karavanech host ů, p řípadn ě i v ubytovacích objektech provozovatele (chaty apod.). Ubytovnou se rozumí jednodušší ubytovací objekt, v ětšinou s větším po čtem l ůžek v pokojích.

Kritériem je také vyšší po čet l ůžek než 10. Účastníci cestovního ruchu mohou být ubytováni mimo hlavní budovu ubytovny v přilehlých chatách st řediska.

Tab. 7.1: Hromadná ubytovací za řízení v SO ORP Uherský Brod Obec Název Typ za řízení Po čet l ůžek Bánov UBYTOVNA U ŠT ĚPÁNA Ubytovna 26 CENTRUM BRANNÝCH AKTIVIT Ubytovna 50 EUROCAMPING BOJKOVICE Kemp 93 Bojkovice PENZION ZÁME ČEK NOVÝ SV ĚTLOV Penzion 62 UBYTOVNA MECHANIZA ČNÍ SLUŽBY Ubytovna 35 UBYTOVNA TJ BOJKOVICE Ubytovna 36 REKREA ČNÍ ST ŘEDISKO KRAJSKÉ Byst řice pod Ubytovna 14 NEMOCNICE T. BATI Lopeníkem PENZION U HRÁZE Ubytovna 44 Dolní Němčí PENZION ROZKV ĚT Penzion 29 Horní N ěmčí PENZION BO ĎA Penzion 15 Host ětín CENTRUM VERONICA Penzion 25 Hrad čovice PENZION U HOLUBA Penzion 37 REKREA ČNÍ A ŠKOLÍCÍ ST ŘEDISKO Kom ňa Ubytovna 105 KOPÁNKY HORSKÁ CHATA ARNIKA Penzion 72 HORSKÁ CHATA JANA Penzion 28 Lopeník REKREA ČNÍ ST ŘEDISKO Ubytovna 57 REKREA ČNÍ ST ŘEDISKO ELKA Ubytovna 61 REKREA ČNÍ ST ŘEDISKO MONTE LOPE Ubytovna 131 HOTEL SAVARY Hotel 35 Nivnice NIVNICKÁ RIVIÉRA Kemp 48 Pitín TURISTICKÁ UBYTOVNA U H ŘIŠT Ě Ubytovna 15 Slavkov HOTEL KARPATY Hotel 21 Suchá Loz REKREA ČNÍ ST ŘEDISKO ZBROJOVÁK Ubytovna 100 CAMP STARÝ HROZENKOV Kemp - Starý Hrozenkov MOTEL TRIAL Motel 20 REKTEA ČNÍ ST ŘEDISKO KORDÁRNA Ubytovna 62 HOLUBYHO CHATA NA VELKÉ Penzion 34 JAVO ŘIN Ě Strání RESTAURACE NA ZÁME ČKU Penzion 30 TURISTICKÁ UBYTOVNA DTJ STRÁNÍ Ubytovna 28 HOTEL APOLLO Hotel 20 HOTEL KAUNIC Hotel 19 HOTEL MONDE Hotel 46 HOTEL PALMIRA Hotel 28 HOTEL U BRÁNY Hotel 40 HOTEL ZÁTIŠÍ Hotel 22 MOTEL PEP ČÍN Motel 14 Uherský Brod MOTOREST ŠTĚPÁN Motel 22 PENZION INREKA Penzion 22 PENZION JAVO ŘINA Penzion 20 PENZION LAPA Č Penzion 40 TURISTICKÁ UBYTOVNA OLŠAVA Ubytovna 66 UBYTOVNA TJ TATRAN HAV ŘICE Ubytovna 32 UBYTOVNA TJ SPARTAK Ubytovna 80 Vápenice AGROPENZION VÁPENICE Penzion 45

CHATA LOPATA Ubytovna 50 PENZION PATRIK Penzion 36 PENZION ROSY Penzion 14 Vl čnov UBYTOVNA TJ VL ČNOV Ubytovna 30 Vyškovec HORSKÁ CHATA VALMONT Penzion 28 Záhorovice HOTEL EKO Hotel 16 HOTEL KOPANICE Hotel 58 Žítková CHATA JANKA Penzion 25 REKREA ČNÍ ST ŘEDISKO Ubytovna 25 Zdroj: , vlastní výzkum (2011)

V zájmovém území se nachází 52 hromadných ubytovacích za řízení, spektrum ubytovacích služeb umož ňuje uspokojit nároky různých typ ů ubytovaných. Nej četn ěji se vyskytují ubytovny a penziony, dále pak hotely. Motely stejn ě jako kempy jsou pouze t ři. Nejvíce ubytovacích za řízení je vybudováno v Uherském Brod ě, kde jsou také nejlepší ubytovací za řízení co do kvality. Podle oficiální jednotné klasifikace ubytovacích za řízení České republiky získal Hotel Kopanice na období 2010 až 2012 certifikát jako hotel s klasifikací **** FIRST CLASS (http://www.hotelstars.cz/certifikovana-zarizeni/). Na výstavbu byla poskytnuta dotace z evropských fond ů ve výši 16,8 milion ů korun. (http://www.rr- strednimorava.cz/file/1934/) V provozu je od prosince 2009 a je vybaven vlastním wellness centrem. Zajímavostí je bezesporu ob čanské sdružení Centrum branných aktivit na hranicích mezi Bojkovicemi a Žítkovou. Bylo založeno roku 2007 s cílem p řivést d ěti a mládež k zájmu o branné sporty a činnosti, p řipravit obyvatele na ochranu p ři mimo řádných událostech a seznámit ho s činností Integrovaného záchranného systému. CBA o.s. organizuje i letní tábory a zimní pobyty. Nejvýznamn ějším kempem je Eurocamping Bojkovice, kde je mimo 93 l ůžek v chatkách možné ubytování ve vlastních za řízeních. Elektrická p řípojka je pro 39 karavan ů a 10 stan ů. Ve Starém Hrozenkov ě je ve správ ě obce Camp, který je lokalizován na dvou místech, aby stany a karavany byly odd ěleny. Kemp Nivnická riviéra nabízí místa pro stany a 48 l ůžek v chatkách. Na Uherskobrodsku je taktéž možnost využít objekty individuální rekreace, tedy v chatách a chalupách a ubytování v soukromí. Jedná se p ředevším o oblast CHKO Bílé Karpaty. Jsou k dohledání na internetu (nap ř. www.chata.cz, internetové stránky obcí, apod.).

Na území je tedy uspokojivý po čet hromadných ubytovacích za řízení avšak většinou nižší kvality, tedy z celkového po čtu asi 2 000 l ůžek jich je v hotelech, motelech a penzionech p řes 900 a pouze v hotelech pouze 305. V roce 2011 by m ěly být otev řeny prostory zámku Nový Sv ětlov v Bojkovicích, z jehož jedné části bude hotel se 72 l ůžky. Vystoupil a kol. (2006) v map ě turisticko-rekrea čního zatížení obcí uvádí, že nevyšší po čet l ůžek na km 2 vykazuje Lopeník (50 a více), Byst řice pod Lopeníkem, Uherský Brod, Vápenice a Žítková (35-49,9) a Vyškovec (20-34,9). Vzhledem k tomu, že auto ři nejspíše zapo čítali také objekty pro individuální rekreaci, jsou výsledky korektní s výjimkou obce Rudice, kde nebylo zjišt ěno žádné významn ější ubytovací za řízení. Mapa turisticko-rekrea ční funkce obcí vyjad řuje pom ěr turistických l ůžek ku po čtu trvale bydlících obyvatel obce. Zcela dominantní funkci pak mají obce Lopeník a Vápenice, velmi významnou Vyškovec a Žítková, významnou Byst řice pod Lopeníkem a rozvojovou funkci Kom ňa. Zbývající území spadá do skupiny obcí s malou turisticko- rekrea ční funkcí. Na Uherskobrodsko v roce 2009 do hromadných ubytovacích za řízení podle VDB ČSÚ přijelo 12 499 host ů, z toho 2 505 ze zahrani čí. Pr ůměrn ě zde stráví 2,2 nocí. Pr ůměrná obsazenost l ůžek je 22,3 %.

7.2.2 Stravování

Stravovací služby uspokojují pot řeby výživy ú častníka cestovního ruchu b ěhem přepravy a pobytu (Francová, 2003). Stravovací služby d ělíme na individuální, p ři kterých si ú častník zajiš ťuje tyto služby sám, a spole čné, kdy se pokrmy a nápoje připravují pro velké skupiny osob a výroba, odbyt a kone čná spot řeba jsou v ětšinou místn ě a časov ě propojeny. Spole čné stravování má spole čenský a ekonomický význam. Dělí se na ú čelové, které je typické pro školní, nemocni ční a závodní stravování. Protože je uzav řené, na cestovní ruch nemá vliv. Naproti tomu je spole čné stravování ve řejné, které se realizuje v restaura čních za řízeních. (Indrová, 2009)

Tab. 7.2: Po čet pohostinských provozoven podle typu poskytovaných služeb Po čet pohostinských provozoven v tom Území celkem s podáváním s podáváním s ostatními jídel nápoj ů službami

Česká republika 26 125 11 678 13 188 1 259

Zlínský kraj 1 595 620 905 70 Okres Krom ěř íž 295 89 198 8 Okres Uherské Hradišt ě 406 145 241 20 Okres Vsetín 400 182 198 20 Okres Zlín 494 204 268 22 Zdroj: KOLEKTIV AUTOR Ů (2003): Regionální struktura pohostinských a ubytovacích provozoven. Praha: Český statistický ú řad, 225 s.

Na každý kraj vychází podle republikového pr ůměru okolo 1850 pohostinských provozoven. Zlínský kraj se tomuto číslu blíží. Okres Uherské Hradišt ě pokrývá cca 25 % provozoven kraje. Uherskobrodsko nemá tak rozvinutou infrastrukturu jako SO ORP Uherské Hradišt ě. I p řesto disponuje dostate čným po čtem stravovacích za řízení pro ú častníky cestovního ruchu na svém území. Ve všech obcích je minimáln ě jedno pohostinské za řízení. V Drslavicích, Pašovicích, Pitín ě, Prakšicích, Rudicích a Veletinách jsou provozovny bez stravování.

7.2.3 Sportovn ě-realiza ční za řízení

Koupališt ě v provozu v letních m ěsících jsou lokalizovány v obcích Bojkovice (městské koupališt ě a v areálu Eurocampingu), Horní N ěmčí, Nezdenice, Nivnice (Nivnická riviéra), Pašovice, Starý Hrozenkov, Strání (Aquapark Květná), Uherský Brod (m ěstské koupališt ě) a Vl čnov. Vodní nádrž Ord ějov v katastru obce Bánov, rybník Žabka ve Strání a p řehrada v Žítkové jsou využívány i jako p řírodní koupališt ě. Celoro čně lze navštívit krytý bazén v Uherském Brod ě (Aquapark Delfín) a menší krytý bazén se saunou v Korytné. Ryba ření je možné s platným rybá řským pr ůkazem ve Starém Hrozenkov ě a ve vodní nádrži Ord ějov v Bánov ě, v Losích a Lubné v Suché Lozi. V obcích jsou vybudovány tenisové kurty a multifunk ční h řišt ě a haly, v ětšinou však pouze pro místní obyvatelstvo. Výjimkou jsou obce jako nap říklad Dolní N ěmčí, Drslavice, Pašovice, Pitín, Strání a města Bojkovice a Uherský Brod, ve kterých po čítají i s účastníky cestovního ruchu. Dalšími atraktivitami jsou st řelnice v Uherském Brod ě a paintballové h řišt ě v Nivnici.

V zim ě je p říležitost lyžování a snowboardingu na Mikul čin ě vrchu, Lopeníku, Štrbáni a v Nezdenicích. Dobré podmínky jsou pro b ěžecké lyžování po tratích v různých délkách od 3 až 10 km v okolí Mikul čina vrchu, po hřebenech Velkého Lopeníku, Kykule, Machná če a Bošácké doliny.

Aquapark Delfín (Uherský Brod) Aquapark byl otev řen v roce 2003 a jeho majitelem je M ěsto Uherský Brod. Nabízí plavecký bazén, zábavný bazén s atrakcemi, dětské brouzdališt ě, tobogán, whirpool, infrasaunu, parní a finskou saunu, parní a solnou láze ň, odpo čívárnu a v lét ě venkovní terasu. Vše je v cen ě vstupu. Dále jsou poskytovány služby jako masáže, aquaaerobik, fitness a jiné. V roce 2010 aquapark navštívilo 273 107 osob a je to nejnavšt ěvovan ější za řízení na Uherskobrodsku. (http://www.delfinub.cz/)

Obr. 7.1: Aquapark Delfín Zdroj: < http://www.delfinub.cz/>

Aquapark Kv ětná (Strání) Zrekonstruovaný areál z roku 2010 je plavecký bazén, oddechový bazén s vodními atrakcemi, tobogán, skluzavky, d ětské brouzdališt ě, d ětské h řišt ě a jiné. (http://www.vychodni-morava.cz/cil/1825/)

Stadion Lapa č (Uherský Brod) Víceú čelové sportovní za řízení s fotbalovým hřišt ěm, atletickými sektory a dv ěma minih řišti. Vedle areálu je skateboardové h řišt ě. Atletické úseky, minih řišt ě a skateboardové h řišt ě jsou pro ve řejnost bez poplatku. (http://www.delfinub.cz/)

Zimní stadion (Uherský Brod) V hlavní sezónu nabízí ledovou plochu. Bruslení veřejnosti se uskute čň uje pravideln ě v sobotu, ned ěli, státní svátky a školní prázdniny. Mimo hlavní sezónu (duben-srpen) je na stadionu instalována in-line plocha. (http://www.delfinub.cz/)

St řelnice Sportovn ě st řeleckého klubu 0073 (Uherský Brod) St řelnice se nachází severn ě od Uherského Brodu a je zde možná st řelba na vzdálenosti do 100 metr ů. St řelnice je rozd ělena na t ři samostatná krytá st řelišt ě. Vstup na st řelnici mají i ne členové st řeleckého klubu s platným zbrojním pr ůkazem a vlastní zbraní a diváci. Pro ve řejnost je od dubna do října vyhrazena ned ěle od 9 do 12 hodin. (http://www.sskub.cz/strelnice)

Paintball (Nivnice) Hřišt ě za obcí na adrenalinovou hru paintball. V provozu je od roku 2008. (http://www.paintball-nivnice.cz/)

Lyža řský areál Mikul čin vrch (Starý Hrozenkov) Areál se nalézá v severovýchodní části Bílých Karpat ve výšce 799 m. n. m. Pat ří mezi nejv ětší v oblasti Bílých Karpat, a proto se řadí mezi nejvyužívan ější ve Zlínském kraji. Na svahu Myšá čka jsou dv ě sjezdové trat ě pro pokro čilé a závodní lyža ře a svah Lopata ur čený pro rodinám s dětmi, za čáte čník ům a pokro čilým lyža řů m. Celkov ě jsou tu 3 vleky. (http://www.mikulcinvrch.net/main.php)

Lyža řský vlek Lopeník (Lopeník) Nachází se v nadmo řské výšce 500 m n. m. v Bílých Karpatách. Nabízí jednu sjezdovku s vlekem pro za čáte čníky a rodiny s dětmi. (Propaga ční materiály)

Areál zimních sport ů Nezdenice (Nezdenice) Nachází se v podh ůř í Bílých Karpat na okraji obce. Svah je rozd ělen na dv ě části: snowpark a sjezdovku. Snowpark nabízí velký můstek, r ůzn ě dlouhá zábradlí a množství malých skok ů. Lyža ři mohou využít jeden vlek. (http://www.nezdenice.cz/)

Lyža řský areál Štrbá ň (Strání) Sjezdovka lehké obtížnosti s vlekem v nadmo řské výšce 450 m n. m. (http://www.strban.cz/)

7.2.4 Ostatní za řízení

Pro návšt ěvníky jsou na Uherskobrodsku z řízena 4 turistická informa ční centra: • Městské informa ční centrum v Uherském Brod ě • Informa ční centrum mikroregionu Bojkovska v Bojkovicích 10 • Infocentrum Strání-Kv ětná • Informa ční centrum pro region Východní Slovácko ve Vl čnov ě Mimo n ě mohou ú častníci cestovního ruchu využít ješt ě služeb Informa čního st řediska pro rozvoj Moravských Kopanic 11 ve Starém Hrozenkov ě. Na zájmovém území existují cestovní kancelá ře, ale nev ěnují pozornost Uherskobrodsku jako možné turistické destinaci. Pouze CA Jumbo se sídlem v Bánov ě nabízí zprost ředkování školního výletu na Kopanice a exkurzi do pivovaru Janá ček. Kup říkladu luha čovická CA Luhanka organizuje pro návšt ěvníky lázní Luha čovice mimo jiné i poznávací zájezdy do okolí (v zájmovém území na vl čnovskou Jízdu král ů).

Rozvíjí se venkovský cestovní ruch. Lze navštívit venkovský statek v Komni, jezdecké stáje s možností projíž ďky v Bojkovicích a Horním Němčí a také ekologický institut Veronica v Host ětín ě. Infocentrum ve Strání nabízí exkurze do ov čína, který se nachází v katastru obce, kde je možné shlédnout probíhá krmení, pasení a st říhání ovcí. V Uherském Brod ě je množství supermarket ů a diskont ů (Kaufland, Tesco, Lidl, Penny Market a Billa). Díky návšt ěvník ům zvlášt ě ze Slovenska, pro které je m ěsto dopravn ě velmi dob ře dostupné, se dá hovo řit o nákupním cestovním ruchu.

10 Je otev řeno pouze od dubna do října v pracovních dnech. 11 Nestátní nezisková organizace, která získává na svou činnost prost ředky z grant ů, dotací, dar ů a vlastní činnosti.

SunJardin (Kom ňa) Venkovský statek SunJardin neboli slune čná zahrada, který nabízí procházky ve venkovské p řírod ě, množství domácích zví řat, projíž ďky na koních a ponících, reflexní a relaxa ční masáže, ochutnávky místních výrobků (domácí slivovice, marmelády, bylinné čaje) a sobotní zážitková odpoledne. (http://www.sunjardin.cz/)

AgramM (Bojkovice) V areálu Podzám čí Nový Sv ětlov se nachází sportovní jezdecká stáj, zázemí pro chov mladých koní a jsou nabízeny služby pro využití volného času ve řejnosti v četn ě jezdecké školy. Je zde jezdecký okruh, krytá i venkovní jízdárna, parkur apod.. (http://www.agramm.cz/sluzby/index.html)

Chovatelská stanice Eva Brostíková (Bojkovice) V chovatelské stanici jsou možné projíž ďky na koních. Pro kon ě je p řipraven jezdecký okruh, venkovní jízdárna, ustájení v boxech, ohrada a pastvina. (http://www.slovacko.cz/sluzba/4419/)

Farma koní Piruch (Horní N ěmčí) Nabízí jízdu na koních, ale také jezdecké pot řeby, ustájení a chov koní. (http://www.piruch.cz/)

Centrum Veronica (Host ětín) V obci je realizována řada ekologických projekt ů jako ko řenová čistírna odpadních vod, biomoštárna, obecní výtopna na biomasu, solární systémy a šetrné pouli ční osv ětlení. Host ětín v březnu 2010 navštívil britský princ Charles. Centrum Veronica v Host ětín ě se v ěnuje environmentální výchov ě a vzd ělávání (interaktivní exkurze, výukové programy a pobytové programy). Účastníci cestovního ruchu mohou využít ubytování v pasivním dom ě a stravování. (http://hostetin.veronica.cz/69/centrum_hostetin/)

Periferní poloha správního obvodu ORP Uherský Brod v ůč i hlavním centr ům cestovního ruchu v České republice je nevýhodná. Nejv ětšími lákadly jsou aquapark v Uherském Brod ě a Centrum Veronica v Host ětín ě. Pro zlepšení atraktivity je pot řeba

61 stálých investic do dopravní infrastruktury, propojení cyklostezek, stejn ě jako zkvalitn ění ubytovacích za řízení a rozvoj ostatních služeb cestovního ruchu.

8. CESTOVNÍ RUCH NA UHERSKOBRODSKU – POZNATKY Z PR ŮZKUMU

Dotazník na téma Rozvoj cestovního ruchu na Uherskobrodsku byl zaslán na obecní a m ěstské ú řady všech 30 samosprávných obcí v zájmovém území. Byl vypln ěn jednak starosty, místostarosty nebo pov ěř enými osobami, nap ř. z informa čních center a odboru investic. Z celkového po čtu 30 dotazník ů se jich poda řilo získat 22 zcela vypln ěných a jeden z části ze Suché Lozi. Nepoda řilo se získat dotazníky z Drslavic, Horního N ěmčí, Korytné, Lopeníku, Rudic, Slavkova a Žítkové. Dotazník je rozd ělen na 3 části: první se zabývá postojem obce k cestovnímu ruchu, jeho rozvojem, spoluprácí s partnery apod., druhá analýzou finan čních prost ředk ů pro rozvoj cestovního ruchu v obci v období let 2008-2010 rozd ělené podle přisp ěvatele (obec, EU, ministerstva) a p říjm ů z cestovního ruchu do obecního rozpo čtu. V poslední části je tabulka pro identifika ční údaje zájmové obce. Postoje obcí k cestovnímu ruchu jsou rozdílné. Z 23 obcí se jich na rozvoj cestovního ruchu zam ěř uje 13. Neorientují se na n ěj většinou menší obce jako nap ř. Březová, Host ětín a Vyškovec.

4% 22%

52%

22%

Obce s vypracovaným samostatným dokumentem rozvoje cestovního ruchu Obce, kde je rozvoj cestovního ruchu sou část komplexního dokumentu Obce, kde se dokument řešící rozvoj cestovního ruchu p řipravuje Obce, které o vypracování dokumentu o rozvoji cestovního ruchu neuvažují

Obr. 8.1: Zpracovanost rozvoje cestovního ruchu v programových dokumentech obcí na Uherskobrodsku Zdroj: vlastní výzkum (2011)

Strategický dokument řešící problematiku cestovního ruchu má samostatn ě vypracován pouze Uherský Brod. Jeho poslední zpracování pochází z roku 2008. Rozvoj cestovního ruchu je sou částí komplexního dokumentu v Bojkovicích, Byst řici

63 pod Lopeníkem, Nivnici, Pašovicích a Suché Lozi. Ze zbývajících 16 obcí takovýto dokument p řipravují obce Březová, Host ětín, Hrad čovice, Prakšice a Strání. 10 obcí nespolupracuje v otázce rozvoje cestovního ruchu s dalšími partnery. Zbývajících 13 obcí v ětšinou kooperuje s jinou obcí nebo jejich sdružením, turistickým informa čním centrem, krajským ú řadem a Klubem českých turist ů, p řípadn ě soukromými podnikateli, rozvojovou agenturou, destina ční spole čností a AOPK, protože mnohé obce zasahují do CHKO Bílé Karpaty. Zárove ň za nejlepší p ředstavitelé obcí považují spolupráci s jinými obcemi a KČT. Těžší je podle nich domluva s destina ční spole čností a turistickým informa čním centrem. Turistické informa ční centrum je z řízeno v Bojkovicích, Starém Hrozenkov ě, Strání, Uherském Brod ě a Vl čnov ě. Navíc se ješt ě v Březové, Komni a Nivnici nachází informa ční místo. Všechny informa ční centra a informa ční místa jsou z řizována obcemi, ve kterých sídlí.

13%

39%

48%

Obce, pro které má cestovní ruch zásadní význam Obce, pro které má cestovní ruch st řední význam Obce, pro které má cestovní ruch zanedbatelný význam

Obr. 8.2: Význam cestovního ruchu pro jednotlivé obce na Uherskobrodsku Zdroj: vlastní výzkum (2011)

Další otázka zkoumala význam cestovního ruchu pro obce v zájmovém území. Pro Bojkovice, Strání a Vl čnov cestovní ruch zaujímá zásadní d ůležitost. Vzhledem ke kulturn ě-historickým p ředpoklad ům Bojkovic a Vl čnova a sportovn ě-realiza čnímu zázemí Strání se s tím dá jedin ě souhlasit. V těchto obcích jsou informa ční centra, ubytovací i stravovací za řízení a rozvoj cestovního ruchu je i nadále podporován. St řední význam cestovního ruchu p ředstavuje nejv ětší část odpov ědí, jedná se celkem o 11 obcí. Je to B řezová, Kom ňa, Nezdenice, Nivnice, Pašovice, Pitín, Starý Hrozenkov, Suchá Loz, Šumice, Uherský Brod a Záhorovice. Zbývajících 9 obcí považuje d ůležitost

64 cestovního ruchu za zanedbatelnou. Překvapiv ě mezi n ě pat ří také obec s významnými ekologickými projekty Host ětín. V poslední otázce první části dotazníku mohli dotazovaní vyjád řit sv ůj názor na rozvoj cestovního ruchu v jejich obci. Mnoho obcí uvádí jako velkou p řekážku, že u nich nejsou postaveny žádné ubytovací za řízení a vzhledem k rozpo čtu není v jejich možnostech je vybudovat z vlastních prost ředk ů. Z odpov ědí vyšlo n ěkolik zajímavých informací. V Bánov ě zvažují zřízení expozice o život ě ve vesnici v minulosti. V Bojkovicích se v sou časné dob ě očekává otev ření zámku po rekonstrukci, který sem přitáhne nové návšt ěvníky. Představitelé Dolního N ěmčí svoji obec charakterizují spíše jako vhodnou základnu pro návšt ěvníky, m ůže jim jinak nabídnout pouze prohlídku místního muzea. Obec Host ětín má podle vlastních slov pom ěrn ě vysokou návšt ěvnost, a proto hledá další možnosti rozší ření nabídky pro návšt ěvníky, aby se sem vraceli. Je to však částe čně v rozporu s tvrzením p ředstavitelů obce, že cestovní ruch je pro Host ětín zanedbatelný. V Komni se cestovní ruch rozvíjí, ale podle starosty o n ěj ob čané nejeví zájem. V Nezdenicích se snaží, aby jejich obec byla celoro čně turisticky atraktivní – nabízejí lyža řský svah i letní koupališt ě, v roce 2010 vybudovali novou t ělocvi čnu se saunou, fitness a horolezeckou st ěnou. Nivnice nabízí možnost návšt ěvy n ěkolika památek spojených s postavou J. A. Komenského, ale jak místostarosta obce uvádí, návšt ěvnost památek je nízká a navíc se obci neda ří získat do vlastnictví objekt Bartkova mlýna, údajného Komenského rodišt ě. Jinak je pro obec d ůležitá letní sezóna, kdy je otev řená Nivnická riviéra. V Pašovicích je zrekonstruované koupališt ě a vybudovaný tenisový kurt. V roce 2011 bude díky dotaci z opera čního programu St řední Morava realizována výstavba d ětského víceú čelového h řišt ě. Další část dotazníku se orientovala na výdaje místní samosprávy pro rozvoj cestovního ruchu v jejich lokalit ě. Porovnat výši výdaj ů jednotlivých obcí nelze vzhledem k rozdílnému významu cestovního ruchu a nepom ěru velikostí ve řejných rozpo čtů obcí. Podstatná část výdaj ů obcí Uherskobrodska v letech 2008-2010 putovala do za řízení a akcí primárn ě ur čených místnímu obyvatelstvu. Jednalo se o dopravní infrastrukturu a parkoviště, rekonstrukce a úpravy ve řejných ploch a prostranství a pravidelné akce typu hod ů, jarmark ů a r ůzných slavností. V Uherském Brod ě byl zbourán starý most p řes koleje a postavena nová široká bezbariérová lávka pro p ěší za 75 milion ů korun, na jejímž vzniku se podílely také finan ční prost ředky z ROP. Nejv ětší rozpo čet ze všech akcí mají Kopani čářské slavnosti, které spolufinancují EU

65 z Evropského fondu pro regionální rozvoj a krajský úřad Zlínského kraje. Každoro ční výdaje Starého Hrozenkova jen za tuto akci se pohybují v rozmezí 600-800 tisíc korun. Ostatní položky lze charakterizovat jako p římé výdaje pro rozvoj cestovního ruchu, kdy obce primárn ě zvyšují atraktivitu svého území. V uvedených letech mnohé obce postavily nové cyklostezky a cyklotrasy za p řisp ění dotací z evropských fond ů. Mimo jiné byly v roce 2008 vybudovány cyklostezky mezi Uherským Brodem a Šumicemi, Dolním N ěmčím a Hlukem a v roce 2009 mezi Uherským Brodem a Nivnicí, Šumicemi a Nezdenicemi, Bojkovicemi a Pitínem a z Prakšic sm ěrem na Uherský Brod. Připravují se projekty na cyklistické stezky ze Slavkova do Dolního N ěmčí a Nivnice a z Veletin do Hrad čovic a Drslavic. Ubytovací prostory jsou p ředm ětem zájmu obecního rozpo čtu v Nivnici, Starém Hrozenkov ě a ve Strání, kde na rekonstrukci bývalého loveckého záme čku v penzion přisp ěli také EU a Zlínský kraj. Nejv ětší investice byly vkládány do sportovních za řízení jako jsou h řišt ě na volejbal, tenisové kurty, t ělocvi čny a víceú čelová h řišt ě. Taková za řízení vznikala především v roce 2009 kup říkladu v Bojkovicích, B řezové, Dolním N ěmčí, Hrad čovicích, Nezdenicích a roku 2010 sportovní st řediska vznikla v Pitín ě, Starém Hrozenkov ě, Šumicích, Vl čnov ě a Záhorovicích. V Uherském Brod ě byl rekonstruován zimní stadión. Op ět byly čerpány zejména prost ředky ze strukturálních fond ů Evropské unie, ale také ze Zlínského kraje a z ministerstev. Zajímavé byly také výdaje do kulturn ě-historických památek. V Březové a Komni byly rekonstruovány domky lidové architektury, v Byst řici pod Hostýnem, Hrad čovicích, Nivnici a Uherském Brod ě sakrální stavby. Nivnice, Vl čnov a Uherský Brod opravovali historické budovy a sochy. Výlohy do kulturních za řízení m ěly obce Kom ňa, Nivnice, Starý Hrozenkov, Strání, Uherský Brod a Vl čnov. Areál, kde jsou po řádány Kopani čářské slavnosti ve Starém Hrozenkov ě, byl upraven díky dotaci 9 milion ů z fond ů EU. V Uherském Brod ě byla v letech 2009-2010 provedena rekonstrukce kina celkem za 51 milion ů korun. Z více než 90 % byla hrazena z městského rozpo čtu a zbytek z dotací ze Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. V Uherskobrodské hv ězdárn ě byla v roce 2009 uskute čněna robotizace dalekohledu. Nejvýrazn ější propagaci má m ěsto Uherský Brod, dále obce mikroregionu Východní Slovácko, Bojkovice, Starý Hrozenkov a Strání. Mimo ně dávají finance do propagace své obce ješt ě Kom ňa, Prakšice, Pašovice a Záhorovice. Částky jsou

66 variabilní, u menších obcí se jedná o cifru do 10-20 tisíc korun, u Bojkovic, Vl čnova, Starého Hrozenkova a Strání cca 40-100 tisíc korun. Nejv ětší náklady pohybující se mezi 350-500 tisíci korunami má Uherský Brod. Propagace je obstarávána zejména webovými stránkami obcí, p řípadn ě mikroregion ů (Východní Slovácko, Dolní Poolšaví, Bílé Karpaty a Bojkovsko), částe čně propaga čními materiály vydávanými jednotlivými mikroregiony, eventuáln ě články v regionálních novinách. Starý Hrozenkov mimoto po řádá vým ěnné pobyty s zahrani čními partnery ze Slovenska, Polska a Špan ělska. Krom ě t ěchto skupin výloh investovaly obce Uherskobrodska do turistických a nau čných stezek, lyža řských a b ěžeckých turistických tras, koupališ ť, p řírodních atraktivit, turistických informa čních center, místního informa čního systému a do přísp ěvk ů organizacím řídícím cestovní ruch. Na druhou stranu jsou na Uherskobrodsku obce, které v uvedených letech do rozvoje cestovního ruchu neinvestovaly, konkrétn ě se to týká Vápenic a Vyškovce. Dále Veletiny pouze každoro čně vkládají peníze do propagace. Obec Host ětín díky přísp ěvku 0,5 milionu za získání zelené stuhy v sout ěži Obec roku provedla úpravy ve řejných ploch, jinak ale žádné výlohy na rozvoj cestovního ruchu nem ěla. Příjmy z cestovního ruchu zaznamenalo 9 obcí z 23 zú častn ěných. Tyto výt ěžky tvo ří velmi nízké procento obecních rozpo čtů (do 1 %) a bývají použity pro další růst cestovního ruchu. Do obecních rozpo čtů z rekrea čních poplatk ů získávají prost ředky Bojkovice, Kom ňa, Starý Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Uherský Brod a Vápenice. V Host ětín ě se poplatky za rekreaci zp ětn ě zavád ějí. Subjekty p řinášející obecním úřad ům další finance mají vybudovány obce Kom ňa, Nivnice, Pašovice, Starý Hrozenkov a Strání.

9. SWOT ANALÝZA

Analýza SWOT je metoda používaná pro hodnocení současného stavu organizace a zahrnuje rozbor vnit řních silných a slabých stránek a identifikuje příležitosti a ohrožení (Horner, Swarbrooke, 2003). Název je tedy anglickou zkratkou jednotlivých stránek – strong, weak, opportunities, threats. Zjišt ěné informace mohou pomoci pro lepší plánování vývoje, v tomto p řípad ě cestovního ruchu na území Uherskobrodska. Vychází ze záv ěrů analýz diplomové práce.

Silné stránky • existence sdružení obcí v rámci mikroregion ů, • účast Regionu Slovácko na veletrzích cestovního ruchu, • vysoký p řírodní potenciál, • ekologická stabilita krajiny, • CHKO Bílé Karpaty, • pom ěrn ě hustá sí ť zna čených turistických tras K ČT, • historické památky (zvlášt ě Uherský Brod, Bojkovice, Vl čnov), • bohaté folklórní a lidové tradice a akce, • rozši řování sít ě cyklistických tras a stezek, • kvalitn ější ubytovací možnosti v Uherském Brod ě, • dostatek ubytovacích prostor pro mén ě náro čné turisty, • dobré sportovní podmínky, zvlášt ě aquapark v Uherském Brod ě, • 5 informa čních center pro turisty, • ekologické projekty (p ředevším Host ětín).

Slabé stránky • periferní poloha vůč i Praze, • horší dopravní dostupnost a obslužnost, • nedostate čné finan ční zdroje, • malá propagace, • nevyužitý potenciál v ětšiny kulturn ě-historických atraktivit, • chyb ějící cizojazy čné mutace propaga čních materiál ů a webových stránek,

• nedostatek parkovacích míst, • chyb ějící bezbariérové vchody do památek, • málo ubytovacích za řízení vyšší kvality, • nízká jazyková gramotnost pracovník ů ve službách.

Příležitosti • získávání finan čních prost ředk ů ze strukturálních fond ů EU, • možnost získání dotací z ministerstev a Zlínského kraje, • přeshrani ční spolupráce na rozvoji cestovního ruchu, • prostor pro nové investi ční zám ěry, • certifikace kvality služeb v ubytování, • možnost dalšího rozvoje druhého bydlení, • zlepšení propagace oblasti, • rozvoj lyža řských center, • rozvoj venkovského cestovního ruchu, • rostoucí popularita ekoturistiky, • podpora hipoturistiky a vytvá ření hipostezek, • podpora kulturních, spole čenských a sportovních akcí, • větší využití potenciálu hv ězdárny v Uherském Brod ě, • podpora nákupního cestovního ruchu v Uherském Brod ě, • možnost využití místních gastronomických specialit, • vytvo ření program ů pro účastníky cestovního ruchu, • lepší spolupráce obcí v rámci mikroregion ů, • větší spolupráce mikroregion ů mezi sebou, • využití znovuotev řeného zámku Nový Sv ětlov jako kulturního a spole čenského centra, • růst životní úrovn ě obyvatel st řední Evropy.

Ohrožení • omezení dotací z EU a státního rozpo čtu, • zhoršení stavu dopravní infrastruktury, • chátrání památek,

• nedostate čná konkurenceschopnost, • nezájem turist ů o Bílé Karpaty, • nezájem místních obyvatel o rozvoj cestovního ruchu, • nedocen ění potenciálu a d ůležitosti cestovního ruchu, • odchod p ředevším mladších obyvatel do perspektivn ějších region ů.

Poloha Uherskobrodska vůč i centr ům cestovního ruchu zahrani čních turist ů v České republice je periferní, proto je vhodné se zaměř it na p řilákání turist ů domácích a ze Slovenské republiky. Oslovit by je mohla ekologicky stabilní a neporušená p říroda, stejn ě jako historické památky a kulturní akce. Rozvíjejí se sportovní za řízení, zejména Aquapark Delfín v Uherském Brod ě, lyža řské areály v Bílých Karpatách, a projekty v Host ětín ě. Velké možnosti skrývá venkovská turistika.

10. NOVÉ PROJEKTY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

Nové projekty mohou být spolufinancovány ze státního rozpo čtu, konkrétn ě z přísp ěvk ů ministerstev pro místní rozvoj, kultury, zem ědělství aj. V rámci euroregionu Bílé – Biele Karpaty jsou do projekt ů vkládány také peníze z rozpo čtu Slovenské republiky. Nejd ůležit ější jsou však peníze z dotací Evropské unie. Prost řednictvím euroregionu byly v posledních letech uskute čněny nap ř. Euroregion Bílé – Biele Karpaty na map ě, Hradní cesta (vytvo řeny obrázkové sm ěrovky a rozcestníky), Javorina – Symbol spolupráce Slovákov a Čechov a jiné. (http://www.erbbk.sk/main.php?r=1) Regionální opera ční program regionu soudržnosti St řední Morava pat ří mezi 26 opera čních program ů, prost řednictvím nichž Česká republika čerpá v letech 2007 – 2013 peníze ze strukturálních fond ů Evropské unie. V regionu jsou spojeny Olomoucký a Zlínský kraj. Projekty jsou rozd ěleny do 4 prioritních os: doprava, integrovaný rozvoj a obnova regionu, cestovní ruch a technická pomoc. Na území SO ORP Uherský Brod byly úsp ěšn ě realizovány projekty s vlivem na zlepšení cestovního ruchu nap říklad v Bojkovicích (rekonstrukce komer ční části Zámku Nový Sv ětlov pro cestovní ruch), Uherském Brod ě (stezka m ěstskou památkovou zónou) a v Žítkové (Hotel Kopanice). (http://www.rrstrednimorava.cz/file/1934/) V sou časné dob ě probíhá 36 projekt ů v rámci 3. prioritní osy. Na území Uherskobrodska zasahují 3 projekty, čist ě sledovaného území se však týká jen jediný. Projekty zasahující zájmové území jsou z osy 3.4 Propagace a řízení jsou dva, a to Marketingová podpora domácího cestovního ruchu na Východní Morav ě a Marketingová podpora p říjezdového cestovního ruchu na Východní Morav ě a projekt St řední Morava – turistická destinace II, poznání a pohoda. První má za cíl zapojení nových soukromých a ve řejných investic s podporou strukturálních fond ů EU do marketingové strategie a postup ů a vývoj komunikace s cílovými skupinami domácích návšt ěvník ů tak, aby Východní Moravu přijali za svoji destinací a tím se posílilo financování marketingu z udržitelných zdroj ů. Cílem druhého projektu je zavést a usadit zna čku Východní Morava na klí čových trzích Evropy. Oba projekty jsou st ředn ědobé, prozatím do 31. 12. 2014, a jsou realizovány p římo Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy se sídlem ve Zlín ě. (http://www.rr-strednimorava.cz/marketingova-

71 podpora-domaciho-cestovniho-ruchu-na-vychodni, http://www.rr.strednimorava.cz/marketingova-podpora-prijezdoveho-cestovniho-ruchu-na) K rozvoji cestovního ruchu na Uherskobrodsku se však p ředevším vztahuje projekt z osy 3.2 Ve řejná infrastruktura a služby – Rozvoj turistického ruchu na Východním Slovácku. Východní Slovácko je mikroregion zahrnující 6 obcí Uherskobrodska (Bánov, Byst řice pod Lopeníkem, Korytná, Nivnice, Suchá Loz a Vl čnov). Za cíl si klade zatraktivn ění regionu Východní Slovácko v oblasti infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Tohoto cíle má být podle projektu dosaženo postavením 6 rozhleden a 18 odpo činkových bod ů (voln ě stojící d řevené stoly a lavice), které mají být mezi sebou propojené cyklostezkami, informa čními a sm ěrovými tabulemi. Stávající informa ční systém obcí se má spojit do jednoho souhrnného s napojením na regionální a nadregionální turistické trasy. Na uskute čnění projektu je dáno období od 1. 1. 2007 do 20. 9. 2011. Rozpo čet projektu je navržen na 5,2 milionu korun. (http://www.rr-strednimorava.cz/rozvoj-turistickeho-ruchu-na-vychodnim- slovacku) Rozhledny budou postaveny na území obcí Bánov, B řezová, Byst řice pod Lopeníkem, Korytná, Nivnice a Vl čnov. Březová do mikroregionu Východní Slovácko nepat ří, ale protože na katastrálním území Suché Loze nešlo stavbu umístit, dohodly se sousední obce na jejím umíst ění v katastrálním území B řezová. Problémy s umíst ěním byly mimo Suchou Loz také v Byst řici pod Lopeníkem a Korytné, protože území všech tří obcí spadá do CHKO Bílé Karpaty. Projekt po čítá s dřev ěnými rozhlednami s výškou 13 metr ů.

V Uherském Brod ě je v příprav ě projekt venkovních bazén ů v areálu CPA Delfín. Jeho zám ěrem je rozší ření areálu o venkovní víceú čelový, plavecký a d ětský bazén včetn ě vodních atrakcí a dopl ňkových objekt ů. Na víceú čelový bazén bude navazovat tobogán a dv ě skluzavky. Vybudovat se má věž plav číka, víceú čelové h řišt ě, plážový volejbal, d ětská h řišt ě, ob čerstvovací stánek s pergolou, hospodá řský objekt a na okraji území provozní objekt s kancelá řemi vedení areálu. Východní hranici pozemku bude tvo řit protihluková st ěna. Stávající objekt podle projektu bude rozší řen (p řístavba objektu pro instalaci bazénové technologie a objekt ů s whirpoolem, cvi čným bazénem a další saunou). Projekt získal pozitivní stanovisko od EIA v únoru 2009. (http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ZLK411)

Projekt venkovních bazén ů m ěl být realizován v letech 2010–2011 s předpokládanými náklady ve výši více než 100 milion ů korun. (http://eu.ub.cz/pages.aspx?rp=3.2&id= 2000&expandMenu=0#Related) Prozatím se odkládal především kv ůli financím a úpravám variant výstavby kv ůli snížení ceny. Navíc se vyskytl problém kv ůli hrozící pokut ě a penále tém ěř 29 milion ů korun kv ůli nesrovnalosti ve fakturaci aquaparku. V lednu 2011 byla m ěstu tato pokuta Ministerstvem financí odpušt ěna s výjimkou penále 94 385 K č. Obr. 9.1: Projekt venkovních bazén ů CPA Delfín (http://zlin.idnes.cz/uhersky-brod-se- Zdroj: penale-29-milionu-pxh-/zlin-zpravy.asp?c=A110104_1508455_zlin-zpravy_toi) Město po čítalo s tím, že p ři výstavb ě areálu využije dotace z prost ředk ů Regionálního opera čního programu. V sou časnosti není vypsaná žádná výzva na podporu t ěchto aktivit a bez dotace nemá m ěsto dostatek finan čních prost ředk ů.

Rozvoje cestovního ruchu se týká projekt soukromého investora Zde ňka Zemka. Jedná se o golfového h řišt ě s 27 jamkami na ploše 110 ha v katastru obcí Vl čnov a Uherský Brod-Hav řice. Zám ěr byl Radou obce schválen v srpnu 2009. Jako nejpravd ěpodobn ější se jeví název „Golfové h řišt ě Jízdy král ů“ („Ride of Kongs Golf Course“). Samotná výstavba bude trvat jeden rok a jeden další na růst travnatých porost ů. (http://www.vlcnov.cz/zpravodaje/golf.pdf) V sou časné dob ě se provád ějí p řípravné práce. Problémy jsou s výkupem pozemk ů, zvláš ť od neznámých vlastník ů. Majitelé pozemk ů si mohou vybírat mezi jejich prodejem, pronájmem a sm ěnou za jiný. Podle sd ělení místostarostky Vl čnova jsou však nejv ětší problémy se získáním povolení od životního prost ředí a Ústavu památkové pé če, protože bez nich nelze zm ěnit územní plán.

Na Uherskobrodsku je p řipravený ješt ě jeden projekt. Jedná se o rozhlednu „Kaunic ův vrch“ v katastrálním území obce Drslavice. O její výstavb ě se jedná od roku 2005 mezi vedením Drslavice, Vl čnova a Uherského Brodu. M ěla by stát na lesní mýtin ě, kde do roku 1981 stával zámek Pep čín. Pozemek je ve vlastnictví Drslavic. Stavba je navržena jako ocelová, případn ě ocelová se železobetonovým nosným sloupem. Ve výšce 23 metr ů má být z řízena vyhlídková plošina. Projekt získal pozitivní stanovisko v červenci 2007 od EIA. (http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr &id=ZLK275) V sou časné dob ě je vypracovaná projektová dokumentace na stavbu rozhledny. Vysoký finan ční rozpo čet na tuto akci a Obr. 9.2: Návrh rozhledny „Kaunic ův vrch“ zdrženlivý postoj m ěsta Uh. Brod projekt zatím Zdroj:

11. MOŽNOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

Na základ ě analýzy lokaliza čních a realiza čních p ředpoklad ů cestovního ruchu a pr ůzkumu dotazníkovým šet řením lze prohlásit, že Uherskobrodsko má potenciál k využití a rozvoji cestovního ruchu. Tento potenciál však v sou časné dob ě není dostate čně využit. Nedosta čující je úrove ň základní infrastruktury a propagace, které možnosti cestovního ruchu omezují. Z výzkumu marketingového šet ření Uherského Brodu vyplývá, že v ětšina účastník ů cestovního ruchu město pouze navštíví, tzn. že tudy jen projíždí, což je charakteristické i pro další místa. Je proto zapot řebí zvýšit jejich p řitažlivost, aby návšt ěvníci měli důvod setrvat a p řenocovat. Je t řeba neustále zlepšovat kvalitu hromadných ubytovacích za řízení. Rozši řovat jejich vybavenost, ší řku poskytovaných služeb v četn ě poskytnutí p řipojení k internetu. Pro Uherskobrodsko by také mohl být p řínosem projekt Národní systém certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu, jež se zam ěř uje hlavn ě na ubytovací služby v atraktivních oblastech, které ale nejsou dostate čně využívané. Hotely v Uherském Brod ě by se získáním certifikace podle jednotné klasifikace ubytovacích za řízení České republiky staly více atraktivní i pro zahrani ční klientelu. Další možnost rozvoje spo čívá v zam ěř ení se na prodloužení turistické sezóny, protože p řevážná část ú častník ů cestovního ruchu navšt ěvuje zájmovou oblast v letním období. Z tohoto d ůvodu by se nabídka služeb nem ěla soust ředit pouze na toto období, ale rozší řit ji p ředevším o zimní sezónu. Zvlášt ě lyža řské areály v Bílých Karpatách nabízejí dobrou p říležitost pro rozvoj návšt ěvnosti, proto by byla na míst ě jejich viditeln ější propagace. Nejlepší lyža řské podmínky má areál na Mikul čin ě vrchu, ale rozvíjí se také st ředisko Štrbá ň ve Strání a taktéž by se mohly zlepšit podmínky na lyža řském svahu u Lopeníku. V Nezdenicích je k dispozici malý snowpark, který by bylo vhodné rozší řit, a tím p řilákat zájemce o freestyle lyžování a snowboarding. Přírodní podmínky umož ňují také zvýšení po čtu udržovaných b ěžeckých tras. Vzhledem k dobrým p ředpoklad ům obcí sledované oblasti je možný rozvoj venkovského cestovního ruchu. Ekoturistika je podporována v Host ětín ě, kde zárove ň plánují nové programy, na kterých by ji bylo možné dále rozvíjet (nap ř. program Po stopách prince Charlese). V Komni funguje venkovský statek, kde rozši řují nabídku služeb. Hipoturistika se pomalu rozvíjí v Bojkovicích a Horním N ěmčí, proto by bylo vhodné rozší ření nabídky jejich služeb a vytvo ření hipostezek. Je t řeba rozší řit oblasti

75 rozvoje venkovského cestovního ruchu a pov ědomí o něm. Vzhledem k podpo ře vzniku biofarem díky Programu rozvoje venkova (2007-2013) by se tohoto jevu dalo využít, umožnit prohlídku apod. Pro Uherskobrodsko je stejn ě jako pro celé Slovácko typický folklór. Bylo by dobré více zpopularizovat místní lidové slavnosti. Daly by se vytvo řit půldenní zájezdové programy zam ěř ené na folklor a lidové slavnosti, ale také na osobu J. A. Komenského, lidové stavby a historické památky, ale také typickou gastronomii (slivovice, vl čnovské vdole čky, pivo Janá ček) a jiné. Celodenní programy by se daly zam ěř it na spojení p ůldenních, poznávání p řírodních krás Bílých Karpat, lyžování a také zájezdy na folklórní slavnosti a akce (krom ě jednoho dne na Jízd ě král ů, Fašanku, Kopani čářských slavnostech a Slavnostech bratrství Čech ů a Slovák ů, také mén ě známé – hody, dožínky, festival ochotnických divadel apod.). Tyto programy by mohli být nabízeny láze ňským host ů v Luha čovicích ve spolupráci s CA Luhanka. S ohledem na dostatek volného času host ů, by takovéto krátké programy mohli být úsp ěšné.

Tab. 11.1: Návrhy p ůldenních program ů na Uherskobrodsku Typ programu Místo Atraktivita Chrám Mistra Jana Husa, Dominikánský Sakrální památky Uherského Uherský Brod klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie, Brodu židovské h řbitovy a ob řadní sí ň Vodní aktivity Uherský Brod Aquapark Delfín Muzeum J. A. Komenského v Uherském Uherský Brod, Osobnost J. A. Komenského Brod ě, Památník J. A. Komenského a Kom ňa Muzeum zv ěroklešti čů Expozice Rolnický d ům a hospodá řství, Lidová architektura a místní Galerie M ěšťanka, Muzeum lidových Vl čnov gastronomie pálenic, Vl čnovské búdy s prohlídkou a ochutnávkou vína, slivovice, vdole čků Bartk ův mlýn, Pam ětní sí ň J. A. Učitel národ ů Nivnice Komenského, Nada ční sí ň dr. Kachníka, Expozice Nivnická izba Ekologické projekty Host ětín Centrum Veronica některá z chovatelských stanic – prohlídka, Bojkovice / Na ko ňském h řbetu projíž ďka, možnost pomoci s ošet řením Horní N ěmčí kon ě Zdroj: vlastní návrh

Uherský Brod m ůže v příhrani čních oblastech Slovenské republiky rozvíjet propagaci velmi oblíbeného nákupního cestovní ruchu. Pro zlepšení podmínek cestovního ruchu je zapot řebí také dopln ění cyklistických stezek a tras, aby mohly být pr ůjezdné a mohly se vytvo řit v ětší cyklistické okruhy. Je pot řeba zviditelnit propagaci turistických atraktivit. Informace jsou k dispozici v ětšinou pouze na internetových stránkách obcí a v propaga čních materiálech, které jsou však k dispozici pouze v turistických informa čních centrech. Dala by se zajistit propagace pomocí plakát ů na vlakových zastávkách, kde jsou k dispozici nást ěnky, i v turistických informa čních centrech v okolí. Další možností je zviditeln ění zajímavostí v regionu pomocí internetových portál ů ČCCR. Na Uherskobrodsku je stále dostatek prostoru pro nové nápady a investice. Vzhledem k možnostem, které nabízí Evropská unie svými fondy, se rozvoj cestovního ruchu stává dostupn ější i pro podnikatele.

12. ZÁV ĚR

Zájmové území Uherskobrodska má jako turistická destinace pro rozvoj cestovního ruchu podle výsledk ů této diplomové práce dobrý potenciál, který je však zárove ň snižován svými nedostatky. Cestovní ruch má pro Českou republiku sv ůj ekonomický význam, proto je důležité pokra čovat v jeho r ůstu a přim ěř en ě rozvíjet jeho p ředpoklady. Vzhledem k dobrému zázemí se na Uherskobrodsku může v mnohých obcích jednat o vhodný zdroj p říjm ů do rozpo čtu. Po zhodnocení p řírodních p ředpoklad ů lze konstatovat, že zvolená oblast má vhodné p ředpoklady, jako je CHKO Bílé Karpaty, které je i zárove ň biosférickou rezervací UNESCO. Dále je zde p řírodní park Prakšická vrchovina, množství p řírodních rezervací a památek a evropsky významných lokalit. Na Uherskobrodsku se nachází zachovalá krajina bez devastujících zásah ů člov ěka i mimo chrán ěná území. Z kulturn ě-historického hlediska lze vypíchnout jako centrum Uherský Brod coby st ředisko množství památek, kulturních za řízení a akcí, dále Bojkovice s Novým Sv ětlovem a sportovními akcemi a Vl čnov, který nabízí krom ě tradi ční Jízdy král ů také muzea a lidové stavby. Za zmínku také stojí Nivnice a Kom ňa jako jedny z možných rodiš ť J. A. Komenského, kulturní akce ve Strání, Starém Hrozenkov ě a na Velké Javo řin ě. Realiza ční faktory ukázaly neuspokojivou dostupnost území, zvlášt ě pro zahrani ční návšt ěvníky ze západu. Cykloturisté mohou využít sí ť tras a stezek. Ubytování je v ětšinou využíváno v nižší kategorii, dostatek kvalitn ějšího se nachází pouze v Uherském Brod ě, p řípadn ě ve Strání a Žítkové. V tomto ohledu je t řeba zm ěn. Po čet stravovacích za řízení je uspokojivý. Sportovní podmínky se stále zlepšují, mnohé obce mají vybudovány r ůzná sportovní za řízení, která jsou dostupná také pro ú častníky cestovního ruchu. Nejd ůležit ějším za řízením je bezesporu Aquapark Delfín v Uherském Brod ě, velká atraktivita lákající domácí i slovenské návšt ěvníky, nebo ť vzhledem ke svému vybavení a vhodn ě zvoleným cenám má dobrou konkurenceschopnost a stabilní postavení. Důležité jsou zlepšující se podmínky pro b ěhy na lyžích a sjezdové lyžování. Rozvíjí se také venkovský cestovní ruch, p ředevším ekoturistika a hipoturistika. O rozvoj cestovního ruchu se podle výsledk ů dotazníkového pr ůzkumu nejvíce zajímají Bojkovice, Host ětín, Nivnice, Strání, Starý Hrozenkov, Uherský Brod a

Vl čnov. Jedná se o obce s velmi vysokým a vysokým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu mimo Host ětín, který rozvojem ekologických projekt ů vytvá ří vhodné předpoklady pro venkovský cestovní ruch. V letošním roce budou postaveny nové rozhledny v obcích mikroregionu Východní Slovácko jako nová atraktivita cestovního ruchu. Projekt venkovních bazén ů v aquaparku je zamýšlen v Uherském Brod ě. Ve Vl čnov ě a Uherském Brod ě–Hav řicích je v přípravách golfové hřišt ě a rozhledna na katastru obce Drslavice. Problémem je nedostatek financí, p řípadn ě doporu čujících posudk ů pro jejich realizaci. Ačkoli území, zvlášt ě v oblasti Bílých Karpat, disponuje nadpr ůměrnou atraktivitou, kv ůli nedostatku prostředk ů, malé propagaci a neuspokojivému zájmu účastník ů cestovního ruchu není rozvoj cestovního ruchu dostate čně rozvíjen. Pokud by se tato situace zlepšila a poda řilo by postupn ě snižovat slabé stránky a odvracet hrozby, byl by cestovní ruch pro Uherskobrodsko velkým p řínosem. Tato diplomová práce m ůže být využita jako pomocný materiál pro strategické plány na rozvoj cestovního ruchu v správním obvod ě ORP Uherský Brod nebo v jeho díl čích částech.

13. SHRNUTÍ

Cílem této diplomové práce je zhodnocení stavu cestovního ruchu na Uherskobrodsku a poukázání na možnosti jeho dalšího vývoje. Nachází v jihovýchodní části Zlínského kraje. Práce se zabývá cestovním ruchem, jeho významem a rozvojem. Poukazuje na přírodní a kulturn ě-historický potenciál cestovního ruchu (lokaliza ční faktory) a na komunika ční p ředpoklady a materiáln ě-technickou základnu (realiza ční faktory). Sou částí této práce bylo dotazníkové šet ření s představiteli jednotlivých obcí a zjišt ění stavu a významu cestovního ruchu v jejich obcích. Je také zam ěř ena na analýzu turistického potenciálu a navrhuje některá zlepšení pro služby spojené s vývojem v uherskobrodském regionu. Krom ě toho upozor ňuje na několik projekt ů, které jsou plánovány ke zlepšení situace cestovního ruchu v regionu. Celá práce je dopln ěna fotografiemi, tabulkami a mapami.

Klí čová slova: Uherskobrodsko, cestovní ruch, rozvoj, přírodní potenciál cestovního ruchu, kulturn ě-historický potenciál, lokaliza ční faktory, realiza ční faktory, dotazníkové šet ření, SWOT analýza, projekty

14. SUMMARY

The aim of the diploma thesis is to evaluate the status of tourism in the Uhersky Brod region and point out the possibility of its further development. It is located in the southeastern part of the Zlín region. The work deals with tourism, its importance and development. It refers to the natural and culturally-historical potential of the tourism industry (factors of location) and communication requirements and materially-technical base (factors of realisation). The part of this work was a questionnaire with representatives of municipalities and the status and role of tourism in their communes. It is also focused on the analysis of tourist potential and proposes some improvements to services associated with development in the Uhersky Brod region. In addition, it refers to some projects that are planned to improve the situation of tourism in the region. The whole work is supplement with tables, photographs and maps.

Key words: the Uhersky Brod region, tourism, development, natural tourism potential, culturally-historical tourism potential, factors of location, communication requirements, materially-technical base, factors of realisation, questionnaire, SWOT analysis, projects

15. SEZNAM ZKRATEK

AOPK ČR – Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky CA – Cestovní agentura ČCCR – Česká centrála cestovního ruchu CK – Cestovní kancelá ř CR – Cestovní ruch ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický ú řad EU – Evropská unie HUZ – Hromadná ubytovací za řízení CHKO – Chrán ěná krajinná oblast KČT – Klub českých turist ů MIC – Městské informa ční centrum MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MOS – Městská a obecní statistika NP – Národní park NPP – Národní p řírodní památka NPR – Národní p řírodní rezervace PP – Přírodní památka PR – Přírodní rezervace ROP – Regionální opera ční program SO ORP – Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností TIC – Turistické informa ční centrum UNWTO – Mezinárodní organizace cestovního ruchu

16. PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJ Ů

16.1 Použitá literatura

BI ČÍK, I. A kol. (2001): Druhé bydlení v Česku. Praha: Univerzita Karlova, 167 s.

BÍNA, J. (2002): Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. In Urbanismus a územní rozvoj 1/2002, Praha: Ústav územního rozvoje, s. 2-11.

COOLBERGEN, A., TUINSTRA, C. (1997): The Tourism Market in the Czech Republic. České Bud ějovice: Studio No.13, 126 s.

CULEK, M. a kol. (1995): Biogeografické člen ění České republiky. Praha: Enigma, 347 s.

ČERTÍK, M. a kol. (2001): Vývoj, organizace a řízení. Praha : OFF, 352 s.

DEMEK, J., MACKOV ČIN, P. a kol. (2006): Zem ěpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, 582 s.

DOHNAL, V. a kol. (1985): Rajonizace cestovního ruchu. Praha : Merkur, 167 s.

DVOULETÝ, M. a kol. (2010): Na palet ě kroj ů. Uherské Hradišt ě: Nadace D ěti- kultura-sport, 371 s.

FIALOVÁ, D., VÁGNER, J. (2005): Struktura, typologie, sou časnost a perspektivy druhého bydlení v Česku. In Geografie 1/2005. Praha: Česká geografická spole čnost, s. 73-81.

FORET, M., FORETOVÁ, V. (2008): Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 119 s.

FRANCOVÁ, E. (2003): Cestovní ruch. Olomouc: Univerzita Palackého, 119 s.

GARDAVSKÝ, V., HAMPL, M. (1982): Základy teoretické geografie. Praha: SNP, 85 s.

HALL, C. M., PAGE, S. J. (2006): The Geography of Tourism and Recreation: Enviroment, place and space. 3. vydání. Oxon: Routledge, 427 s.

HAVRLANT, J. (2003): Potenciál, projekty a možnosti rozvoje cestovního ruchu v pohrani čním regionu Beskyd. In Cestovní ruch v České republice – Problémy a možnosti jejich řešení. Svazek 1. Recenzovaný sborník. České Bud ějovice: Jiho česká univerzita, s. 95-101.

HAMARNEHOVÁ, I. (2010): Geografie cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola obchodní, 86 s.

HORNER, S., SWARBROOKE, J. (2003): Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času (Aplikovaný marketing služeb). Praha: Grada, 486 s.

HRABEC, J., ŠNAJDARA, P. (1999): Chrán ěná území okresu Uherské Hradišt ě. Zlín: Esprint, 24 s.

HRDOUŠEK, V. a kol. (1999): Bílé Karpaty: turistický pr ůvodce. Uherské Hradišt ě: L. V. Print, 259 s.

INDROVÁ, J. (2009): Cestovní ruch: základy. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 122 s.

JARUŠEK, R (1930).: Uherský Brod: M ěsto a okres. Praha: Národohospodá řská propagace Československa. 159 s.

JETMAR, M. (2007): Cestovní ruch v příhrani čních oblastech. Praha: Vysoká škola hotelová, 122 s.

KLUSÁ ČEK, O. (2001): Fenomén cestovního ruchu ve sv ětové ekonomice. In Cestovní ruch a konkurenceschopnost region ů 2008. Sborník p řísp ěvk ů z první mezinárodní konference 15. 5. 2008. Brno: Vysoká škola obchodní a hotelová, s. 35-48.

KOLEKTIV AUTOR Ů (1985): Rajonizace cestovního ruchu. Praha: Merkur, 167 s.

KOLEKTIV AUTOR Ů (2003): Regionální struktura pohostinských a ubytovacích provozoven. Praha: Český statistický ú řad, 225 s.

KOLEKTIV AUTOR Ů (2006): Strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 163 s.

KOPŠO, E. a kol. (1985): Ekonomika cestovného ruchu. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 412 s.

KOTRBA, M. (1968): Rajonizace cestovního ruchu v ČSSR. Praha: Merkur, 241 s.

KUBÍK, J. (2001): Cestovní ruch ve zlínském regionu. In Cestovní ruch a konkurenceschopnost region ů 2008. Sborník p řísp ěvk ů z první mezinárodní konference 15. 5. 2008. Brno: Vysoká škola obchodní a hotelová, s. 71-75.

MACKOV ČIN, P. a kol. (2002): Zlínsko. Praha: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, 374 s.

MACHÁ ČEK, J. (2002): Lokalizace v cestovním ruchu. In Urbanismus a územní rozvoj 1/2002, Praha: Ústav územního rozvoje, s. 25-28.

MARIOT, P. (1983): Geografia cestovného ruchu. Bratislava: SAV, 248 s.

NEJDL, K. (2001): Postavení České republiky v rámci evropského cestovního ruchu. In Cestovní ruch a EU. Sborník z přednášek mezinárodní konference 7. 9. 2001. Praha: Vysoká škola ekonomická, s. 17-34.

NOVOTNÁ, M. (2005): Ohodnocení potenciálu pro cestovní ruch. In Geografie, cestovní ruch a rekreace. Sborník referát ů ze seminá ře po řádaného p ři p říležitosti významného životního jubilea Doc. JUDr. Stanislavy Šprincové, CSc. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 15-26.

QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 73 s.

PEARCE, D. G., BUTLER, R. W. a kol. (2002): Contemporary Issues in Tourism Development. London: Routledge, 277 s.

RYGLOVÁ, K. (2009): Cestovní ruch: soubor studijních materiál ů. 3. vyd. Ostrava: Key Publishing, 187 s.

SAJDA, Č. (2001): Možnosti cestovního ruchu České republiky s perspektivou vstupu do EU. In Cestovní ruch a EU. Sborník z přednášek mezinárodní konference 7. 9. 2001. Praha: Vysoká škola ekonomická, s. 9-15.

SHAW, G., WILLIAMS, A. M. (2004): Tourism and Tourism Spaces. London: Sage, 311 s.

STEINECKE, A. (2006): Tourismus: Eine geographische Einführung. Braunschweig: Westermann, 360 s.

STEJSKAL, J. (2010): Ekonomické aspekty cestovního ruchu. In M ěsto, kultura a cestovní ruch: sborník ze seminá ře AUÚP, Litomyšl, 22.-23. 4. 2010. Brno: Ústav územního rozvoje, Příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj 4/2010, s. 52-53.

ŠAUER, M., VYSTOUPIL, J. (2010): Dvacet let cestovního ruchu v České republice a jeho prostorové a funk ční souvislosti. In M ěsto, kultura a cestovní ruch: sborník ze seminá ře AUÚP, Litomyšl, 22.-23. 4. 2010. Brno: Ústav územního rozvoje, P říloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj 4/2010, s. 54-58.

ŠINDAR, J. (2007): Putování po poutních místech Čech, Moravy a Slezska. Kostelní Vyd ří: Karmelitánské nakladatelství, 207 s.

ŠPRINCOVÁ, S. (2005): Úvodní projev Doc. JUDr. Stanislavy Šprincové, CSc. In Geografie, cestovní ruch a rekreace. Sborník referát ů ze seminá ře po řádaného p ři příležitosti významného životního jubilea Doc. JUDr. Stanislavy Šprincové, CSc. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 7-10.

ŠT ĚPÁNEK, V., KOPA ČKA, L., ŠÍP, J. (2001): Geografie cestovního ruchu. Praha: Karolinum, 228 s.

TOMÁŠEK, M. (2007): P ůdy České republiky. 4. vyd. Praha: Česká geologická služba, 67 s.

TOME ČEK, R. (2005): Uherský Brod, putování historií královského m ěsta. Uherský Brod: Q Studio, 224 s.

TOUŠEK, V. a kol. (2005): Česká republika: portréty kraj ů. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 136 s.

TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J. a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plze ň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čen ěk, 411 s.

VYSTOUPIL, J. a kol. (2006): Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 157 s.

VYSTOUPIL, J. a kol. (2007): Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Brno: Masarykova univerzita, 98 s.

VYSTOUPIL, J., KUNC, J. (2009): Geografický výzkum cestovního ruchu a rekreace v ČR v letech 1950-2008. In Geographia Moravica. Sborník prací k šedesátinám doc. RNDr. Václava Touška, CSc. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 103-120.

VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. (2010): Regionální opera ční programy jako nástroj podpory cestovního ruchu v ČR. In Regionální studia, 1/2010, Praha: Vysoká škola ekonomická, s. 38-50.

VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠÍNSKÁ, A., METELKOVÁ, P. (2006): Základy cestovního ruchu. Brno: Masarikova univerzita, 119 s.

WAHLA, A. (2010): Obecná geografie cestovního ruchu. Brno: Mendelova univerzita v Brn ě, 103 s.

WIESER, S. (2008): Bílé Karpaty: Nejkrásn ější výlety na moravsko-slovenském pomezí. Praha: Freytag & berndt, 160 s.

WOKOUN, R. a kol. (2008): Ekonomika v prostoru - svět, st řední Evropa, EU, OECD, ČR. Praha: Linde, 189 s.

WOKOUN, R. (2008): Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha : Linde, 475 s.

16.2 Elektronické zdroje

ASTROCESTY. Hv ězdárna Uherský Brod [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-16]. Dostupné z www: < http://www.astrocesty.eu/lokality/detail/hvezdarna-uhersky-brod.html>

BOJKOVICE. Historie [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-02-16]. Dostupné z www:

CBA, O. S. O nás [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-21]. Dostupné z www:

CENIA. Informa ční systém EIA [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-08]. Dostupné z www:

CA JUMBO. Školní výlety [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-21]. Dostupné z www:

CPA DELFÍN. CPA Delfín [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-05]. Dostupné z www:

CZECOT. Památky [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-04-13]. Dostupné z www:

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Obce v číslech – okres Uherské Hradišt ě [online]. Aktualizováno 27. 6. 2007 [cit. 2010-10-28]. Dostupné z www:

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Mikroregiony Zlínského kraje [online]. Aktualizováno 12. 4. 2006 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z www:

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Satelitní ú čet cestovního ruchu [online]. Aktualizováno 14. 1. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z www:

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Ve řejná databáze ČSÚ [online]. Aktualizováno 22. 3. 2011 [cit. 2011-03-22]. Dostupné z www:

HOTELSTARS. Certifikovaná za řízení [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011- 03-12]. Dostupné z www:

IDOBRÝDEN.CZ. Rozhledna? Spíš sen [online]. Aktualizace 18. 1. 2011 [cit. 2011-02- 16]. Dostupné z www:

LÁZN Ě LUHA ČOVICE. Cestovní agentura Luhanka [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2010-22-03]. Dostupné z www:

LYŽA ŘSKÝ AREÁL ŠTRBÁ Ň. Základní informace o areálu [online]. Aktualizováno 9. 11. 2008 [cit. 2010-16-03]. Dostupné z www:

MAB. Program UNESCO " Člov ěk a biosféra" [online]. Aktualizováno 27. 8. 2010 [cit. 2010-12-01]. Dostupné z www:

MIKROREGION BÍLÉ KARPATY. Pr ůvodce [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-09]. Dostupné z www:

MIKROREGION BOJKOVSKO. Města a obce regionu [online]. Aktualizováno 1. 12. 2010 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z www:

MIKROREGION VÝCHODNÍ SLOVÁCKO. Vítejte [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-10]. Dostupné z www:

MIKUL ČIN VRCH Vítejte na Mikul čin ě vrchu [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-16]. Dostupné z www:

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Cestovní ruch [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-04-01]. Dostupné z www:

MORAVSKÉ SKLÁRNY KV ĚTNÁ. Aktivity [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-05]. Dostupné z www:

MUZEUM JANA AMOSE KOMENSKÉHO UHERSKÝ BROD. Stru čně o muzeu [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-02-26]. Dostupné z www:

NÁRODNÍ ÚSTAV LIDOVÉ KULTURY. Slovácký verbu ňk [online]. Aktualizováno 12. 2. 2008 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z www:

NEZDENICE. Sport [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-16]. Dostupné z www:

PAINTBALL NIVNICE. Paintball Nivnice [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-05]. Dostupné z www:

PIRUCH. Jezdecké pot řeby, ko ňské pot řeby, ustájení koní, chov koní [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-20]. Dostupné z www:

PIVOVAR JANÁ ČEK. Historie pivovaru [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-05]. Dostupné z www:

PORTÁL ZLÍNSKÉHO KRAJE. Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji [online]. Aktualizováno 17. 8. 2005 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z www:

REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI ST ŘEDNÍ MORAVA. Projekty [online]. Aktualizováno 4. 3. 2011 [cit. 2011-03-07]. Dostupné z www:

ROZHLEDNY ČR. Rozhledna na Velkém Lopeníku [online]. Aktualizováno 1. 3. 2011 [cit. 2011-03-01]. Dostupné z www:

SLOVÁCKÉ MUZEUM. Muzeum lidových pálenic [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-03]. Dostupné z www:

SLOVÁCKÝ DENÍK. Nový Sv ětlov jako pa řížský Louvre [online]. Aktualizace 23. 9. 2010 [cit. 2011-02-17]. Dostupné z www:

SLOVÁCKÝ DENÍK. Rockový klub nefunguje. Nepodepsali smlouvu [online]. Aktualizace 17. 3. 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z www:

SPORTOVN Ě ST ŘELECKÝ KLUB 0073 UHERSKÝ BROD. St řelnice [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-15]. Dostupné z www:

STRÁNÍ. Kultura [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-06]. Dostupné z www:

TURISTICKÉ REGIONY ČR. Jižní Morava [online]. Aktualizace 26. 11. 2004 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z www:

VELKÁ JAVORINA. O slavnosti [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-06]. Dostupné z www:

VL ČNOV. Galerie M ěšťanka [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-02-26]. Dostupné z www:

VL ČNOV. Vl čnovský zpravodaj, speciál o golfu a Jízd ě král ů [online]. Aktualizováno 18. 1. 2010 [cit. 2011-02-26]. Dostupné z www:

VÝCHODNÍ MORAVA. Uherskobrodsko [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-03]. Dostupné z www:

16.3 Kartografické zdroje

Slovácko – Bílé Karpaty: velká cykloturistická mapa. 1:75 000. Vizovice: SHOCart, 2002.

16.4 Ostatní zdroje

Informace poskytnuté pov ěř enými osobami jednotlivých obcí Uherskobrodska Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu ve m ěst ě Uherský Brod Propaga ční materiály získané z MIC Uherský Brod a TIC pro Východní Slovácko ve Vl čnov ě Vlastní výzkum hromadných ubytovacích za řízení

17. SEZNAM P ŘÍLOH

Příloha 1: CD ROM (volná)

Příloha 2: Dotazník

Příloha 3: Tab. 1: Základní informace o obcích obvodu ORP Uherský Brod

Příloha 4: Obr. 1: Mapa turistických region ů České republiky Obr. 2: Mapa turistických oblastí České republiky Obr. 3: P řírodní atraktivita správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností Obr. 4: Kulturn ě-historická atraktivita správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností Obr. 5: Celkový potenciál cestovního ruchu v obcích SO ORP Uherský Brod Obr. 6: Typy celkového potenciálu cestovního ruchu v obcích SO ORP Uherský Brod Obr. 7: Turisticko-rekrea ční zatížení obcí SO ORP Uherský Brod Obr. 8: Turisticko-rekrea ční funkce obcí SO ORP Uherský Brod Obr. 9: Rajonizace cestovního ruchu ve Zlínském kraji Obr. 10: Význam cestovního ruchu pro obce SO ORP Uherský Brod

Příloha 5: Seznam obrázk ů na CD

PŘÍLOHY

Příloha 2:

DOTAZNÍK: ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU NA UHERSKOBRODSKU

1. Zam ěř uje se vaše obec na rozvoj cestovního ruchu? ANO NE

2. Máte zpracovány programové, resp. strategické/rozvojové dokumenty, které řeší problematiku cestovního ruchu? ANO, máme vypracovaný samostatný dokument rozvoje cestovního ruchu (uve ďte prosím rok posledního zpracování ………..) ANO, rozvoj cestovního ruchu je díl čí sou částí komplexního dokumentu (uve ďte prosím rok posledního zpracování ………..) NE, ale dokument p řipravujeme NE, o vypracování dokumentu neuvažujeme

3. Spolupracujete v otázce cestovního ruchu s nějakými partnery? NE (p řejd ěte na otázku 5) ANO (ozna čte prosím partnery a aktivity, které spole čně realizujete/ řešíte, viz tabulka)

ní centrum ů

Aktivity z oblasti č nost cestovního ruchu/ č partne ři ad ř ní spole č eských turist eských č CCR – Czechtourism CCR – Czechtourism ………………………* Destina bez spolupráce/partnerabez sdružení nebo Jiná obec obcí informa Turistické Č Státní ústav památkový Klub Rozvojová agenturaRozvojová Soukromí podnikatelé Krajský ú Krajský Strategické dokumenty (Spolu)financování cestovního ruchu Vým ěna informací Projekty rozvoje cestovního ruchu Po řádání spole čenských akcí Tvorba produktových balí čků Prospekty a reklamní materiály Prezentace na veletrzích

100

Dotazníková šet ření (návšt ěvnost) Dotazníková šet ření (kvalita služeb) Dotazníková šet ření (reakce obyvatel) Monitoring aktivit cestovního ruchu (hodnocení dopad ů) Po řádání školení/seminá řů o cestovním ruchu Územní plánování Informa ční a rezerva ční systém …………...……...…… * ………………….……..* …………………...…... * ČCCR = Česká centrála cestovního ruchu * dopl ňte další aktivity/partnery

4. Jak hodnotíte vaši spolupráci v oblasti rozvoje cestovního ruchu s jednotlivými partnery? (hodnocení: 1=výborná spolupráce; 5=nedostate čná spolupráce)

Jiná obec nebo sdružení obcí 1 2 3 4 5 Turistické informa ční centrum 1 2 3 4 5 Krajský ú řad 1 2 3 4 5 Destina ční spole čnost 1 2 3 4 5 Rozvojová agentura 1 2 3 4 5 Soukromí podnikatelé 1 2 3 4 5 Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism 1 2 3 4 5 Státní památkový ústav 1 2 3 4 5 Klub českých turist ů 1 2 3 4 5 …………………………………………… * 1 2 3 4 5 …………………………………………… * 1 2 3 4 5 …………………………………………… * 1 2 3 4 5 * dopl ňte další aktivity/partnery

5. Má vaše obec turistické informa ční centrum? ANO NE (p řejd ěte na otázku 7)

6. Jste z řizovatelem či provozovatelem tohoto (alespo ň jednoho) turistického informa čního centra? ANO NE

101

7. Jaký význam má cestovní ruch pro rozvoj vaší obec? zásadní st řední zanedbatelný

8. Vaše hodnocení rozvoje cestovního ruchu ve Vaší obci:

102

Financování cestovního ruchu z ve řejných rozpo čtů Předm ětem další části šet ření je analýza výdaj ů na cestovní ruch v obcích správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Uherský Brod. Zkoumány jsou jednak p římé výdaje z rozpo čtů obcí (sloupec obec), dále výdaje na projekty, které byly spolufinancovány ze strukturálních fond ů EU (nap ř. SROP) a podp ůrných program ů ministerstev (nap ř. Program obnovy venkova, Státní program podpory cestovního ruchu). Pro p řípadné komentá ře (vysv ětlení) použijte prosím tabulku č. 2. Poslední tabulka je v ěnována p říjm ům rozpo čtů z cestovního ruchu.

Tabulka č. 1: Struktura výdaj ů na cestovní ruch (v tis. K č) 2010 2009 2008 Obec EU Ministr. Obec EU Ministr. Obec EU Ministr. ubytovací za řízení (v č. obnovy láze ňských objekt ů) kongresová centra

doprava v klidu (parkovišt ě)

turistická doprava (nap ř. turistický vlá ček) budování cyklostezek a cyklotras

turistické a nau čné stezky (vybavenost) lyža řské turistické trasy (budování – zna čení, údržby – stopy) lyža řské vleky a sjezdovky

koupališt ě (úprava p řírodních vodních ploch ke koupání) a bazény (provoz a údržba) golfová h řišt ě

ostatní sportovní za řízení – hřišt ě pro r ůzné mí čové hry (nap ř. tenis, volejbal, basketbal, nohejbal, squash), t ělocvi čny, kryté stadiony, kuželny, fitness centra atd. přírodní atraktivity (investice do jejich zp řístupn ění, údržba) kulturn ě-historické památky (údržba a rekonstrukce) kulturní za řízení (divadla, muzea, galerie, hv ězdárny, atd.) pravideln ě se opakující se akce (jarmarky, slavnosti, vinobraní, atd.) výstavba rozhleden

rekonstrukce a úpravy ve řejných ploch a prostranství

ZOO

103

turistická informa ční centra, budování informa čních a rezerva čních systém ů místní informa ční systém, místní zna čení, infoboxy propagace

přísp ěvky organizacím řízení cestovního ruchu

dopravní infrastruktura (komunikace, dopravní terminály, v č. letišt ě) ostatní výdaje na cestovní ruch (Jaké další položky považujete za výdaje na cestovní ruch?) …………………………………. .

…………………………………. .

Tabulka č. 2: Komentá ře k výdajovým položkám

komentá ř ubytovací za řízení (v č. obnova/rekonstrukce láze ňských objekt ů) kongresová centra

doprava v klidu (parkovišt ě)

turistická doprava (nap ř. turistický vlá ček)

budování cyklostezek a cyklotras

turistické a nau čné stezky (vybavenost)

lyža řské turistické trasy (budování – zna čení, údržby – stopy)

lyža řské vleky a sjezdovky

koupališt ě (úprava p řírodních vodních ploch ke koupání) a bazény (provoz a údržba)

golfová h řišt ě

104

ostatní sportovní za řízení – hřišt ě pro r ůzné mí čové hry (nap ř. tenis, volejbal, basketbal, nohejbal, squash), t ělocvi čny, kryté stadiony, kuželny, fitness centra, golfová h řišt ě atd. přírodní atraktivity (investice do jejich zp řístupn ění, údržba)

kulturn ě-historické památky (údržba a rekonstrukce)

kulturní za řízení (divadla, muzea, galerie, hv ězdárny, atd.) pravideln ě se opakující se akce (jarmarky, slavnosti, vinobraní, atd.) výstavba rozhleden

rekonstrukce a úpravy ve řejných ploch a prostranství

ZOO

turistická informa ční centra, budování informa čních a rezerva čních systém ů místní informa ční systém, místní zna čení, infoboxy propagace

přísp ěvky organizacím řízení cestovního ruchu

dopravní infrastruktura (komunikace, dopravní terminály, v č. letišt ě)

ostatní výdaje na cestovní ruch (Jaké další položky považujete za výdaje na cestovní ruch?) ………………………………….

………………………………….

105

Tabulka č. 3: P říjmy z cestovního ruchu do obecních rozpo čtů 2010 2009 2008 Podíl obecním ú řadem vybraných rekrea čních (láze ňských) a kapacitních poplatk ů na p říjmech obce Podíl p říjm ů obecním ú řadem z řízených subjekt ů, orientovaných na cestovní ruch, na p říjmech obce Jaké další položky považujete za p říjmy z cestovního ruchu?

Údaje o obci/m ěst ě Název: Adresa (v č. PS Č): Kontaktní osoba: Telefon E-mail:

106

Příloha 3:

Tab. 1: Základní informace o obcích obvodu ORP Uherský Brod (k 31. 12. 2009)

Hustota První písemná Po čet Rozloha Nadmo řská Obec zalidn ění zmínka obyvatel (ha) výška (obyv./km 2) Bánov 1294 2 138 1 625 131,6 287 Bojkovice 1376 4 636 4 190 110,6 272 Březová 1351 1 082 1 377 78,6 433 Byst řice pod 1405 800 1 343 59,6 365 Lopeníkem Dolní N ěmčí 1358 3 026 991 305,3 256 Drslavice 1373 520 790 65,8 204 Horní N ěmčí 1357 863 1 806 47,8 334 Host ětín 1412 241 364 66,2 384 Hrad čovice 1247 1 041 926 112,4 198 Kom ňa 1261 579 1 637 35,4 364 Korytná 1331 979 1 278 76,6 240 Lopeník 1791 175 1 253 14,0 490 Nezdenice 1374 760 835 91,0 245 Nivnice 1261 3 285 2 548 128,9 247 Pašovice 1365 710 484 146,7 237 Pitín 1412 963 2 305 41,8 324 Prakšice 1131 972 957 101,6 235 Rudice 1350 458 767 59,7 296 Slavkov 1261 706 1 375 51,4 302 Starý Hrozenkov 1261 889 1 084 82,0 378 Strání 1357 3 637 3 976 91,5 418 Suchá Loz 1261 1 155 1 701 63,3 304 Šumice 1389 1 742 1 570 111,0 225 Uherský Brod 1048 17 117 5 206 328,8 251 Vápenice 1846 189 988 19,1 460 Veletiny 1283 553 626 88,3 199 Vl čnov 1264 3 079 2 130 144,6 226 Vyškovec 1830 149 1 119 13,3 510 Záhorovice 1408 1 071 1 490 71,9 248 Žítková 1830 186 611 30,4 590 Zdroj: ČSÚ Zlín

107

Příloha č. 4:

Obr. 1: Mapa turistických region ů České republiky Zdroj: CzechTourism

Obr. 2: Mapa turistických oblastí České republiky Zdroj: CzechTourism

108

Obr. 3: Přírodní atraktivity správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností Zdroj: Vystoupil a kol. (2006)

109

Obr. 4: Kulturn ě-historické atraktivity správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností Zdroj: Vystoupil a kol. (2006)

110

Obr. 5: Celkový potenciál cestovního ruchu v obcích SO ORP Uherský Brod Zdroj: upraveno podle Bína (2002)

Obr. 6: Typy celkového potenciálu cestovního ruchu v obcích SO ORP Uherský Brod Zdroj: upraveno podle Bína (2002)

112

Obr. 7: Turisticko-rekrea ční zatížení obcí SO ORP Uherský Brod Zdroj: upraveno z Vystoupil, J. a kol. (2006)

Obr. 8: Turisticko-rekrea ční funkce obcí SO ORP Uherský Brod Zdroj: upraveno podle Vystoupil a kol. (2006)

114

Obr. 9: Rajonizace cestovního ruchu ve Zlínském kraji Zdroj: Vystoupil a kol. (2006)

Obr. 10: Význam cestovního ruchu pro obce SO ORP Uherský Brod Zdroj: vlastní výzkum (2011)

Příloha 5: Seznam obrázk ů na CD

1. NPR Javorina (http://nature.hyperlink.cz/) 2. NPR Porážky (http://nature.hyperlink.cz/) 3. Bourovec trnkový (http://www.biolib.cz/) 4. Nezdenický záme ček (http://www.nezdenice.cz/) 5. Zámek Nový Sv ětlov (http://www.mikroregion-bojkovsko.cz/) 6. Lovecký záme ček ve Strání (http://www.mikroregion-bojkovsko.cz/) 7. Zbo řený zámek Pep čín (http://www.drslavice.cz/) 8. Chrám Mistra Jana Husa (Vlková, 2011) 9. Chrám Neposkvrn ěného po četí Panny Marie (Vlková, 2011) 10. Dominikánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie (http://www.ub.cz/) 11. Obraz Černé Madony (http://www.ub.cz/) 12. Nový židovský h řbitov (Vlková, 2011) 13. Ob řadní sí ň u nového židovského h řbitova (Vlková, 2011) 14. Hrab ěcí hrobka (http://bojkovice.cz/) 15. Panský d ům (http://www.czecot.cz/) 16. Nádvo ří Panského domu (http://www.infocesko.cz/) 17. Radnice (Vlková, 2011) 18. Nada ční d ům (http://www.ub.cz/) 19. Pam ětní deska domu č. p. 201 (http://www.ub.cz/) 20. Obelisk – Via Lucis (Vlková, 2011) 21. Pivovar Janá ček (Vlková, 2011) 22. Rozhledna Lopeník (http://rozhledny.webzdarma.cz/) 23. Rozhledna Lhotka (http://www.hradcovice.cz/) 24. Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brod ě (http://www.mjakub.cz/) 25. Hv ězdárna (http://www.astrocesty.eu/) 26. Dům kultury (http://www.ub.cz/) 27. Kino Máj (http://www.ub.cz/) 28. Památník J. A. Komenského (http://www.komna.cz/) 29. Muzeum zv ěroklešti čů (http://www.kudyznudy.cz/) 30. Bartk ův mlýn (http://www.nivnice.cz/) 31. Nada ční d ům dr. Kachníka (http://www.nivnice.cz/) 32. Vesnická památková rezervace Vl čnov-Kojiny (Vlková, 2011)

33. Vesnická památková rezervace Vl čnov-Kojiny (Vlková, 2011) 34. Muzeum lidových pálenic (http://www.slovackemuzeum.cz/) 35. Muzeum Na Mlýn ě (http://www.dolninemci.cz/) 36. Festival masopustních tradic Fašank (http://www.strani.cz/) 37. Jízda král ů (http://jizdakralu.vlcnov.cz/) 38. Jízda král ů (http://jizdakralu.vlcnov.cz/) 39. Kopani čářské slavnosti (http://www.staryhrozenkov.cz/) 40. Slavnosti bratrství Čech ů a Slovák ů (http://www.ub.cz/)

118