Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta
Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
Turistická oblast Slovácko – hodnocení její turistické nabídky Tourist area Slovácko – assessment its tourist supply
Bakalářská práce
Vedoucí diplomové práce: Autor: Ing. Martin Šauer Marcela Klementová Brno, červen 2007
Jméno a příjmení autora: Marcela Klementová Název bakalářské práce: Turistická oblast Slovácko – hodnocení její turistické nabídky Název práce v angličtině: Tourist area Slovácko – assesment its tourist supply Katedra: regionálního rozvoje a správy Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Šauer Rok obhajoby: 2007 Anotace Předkládaná bakalářská práce se zabývá hodnocením turistické nabídky Slovácka. Cílem práce je analyzovat lokalizační a realizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v této oblasti České republiky. První část je zaměřena na teoreticko metodologická východiska hodnocení turistické nabídky obecně. V následujících kapitolách jsou provedeny analýzy a hodnocení přírodních předpokladů, kulturně historických předpokladů, hodnocení základní a doprovodné turistické infrastruktury a prostorové organizace cestovního ruchu. Celkové hodnocení potenciálu cestovního ruchu na Slovácku zahrnuje SWOT analýzu, popis hlavní konkurence a strategii rozvoje turistické oblasti. Annotation This bachelor thesis deals with evaluation of tourist supply in Slovácko region. The aim of this work is to analyse localization and realization possibilities of tourism development in this area of the Czech Republic. The first part is focused on theoretical and methodological data for evaluation of the tourist supply in general. In the following chapters analyses and evaluation of natural possibilities, cultural–historical possibilities and basic and supporting tourist infrastructure and space organization of tourism are made. Overall assessment of the tourist potential in Slovácko region include SWOT analysis, the description of the main competition and the strategy for dealing with development of the tourist district. Klíčová slova cestovní ruch, nabídka cestovního ruchu, strategie, turistická infrastruktura, turistická oblast Slovácko Keywords tourism, tourist supply, strategy, tourist infrastructure, tourist area Slovácko
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Turistická oblast Slovácko – hodnocení její turistické nabídky vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Šauera a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 22. 6. 2007 ______ vlastnoruční podpis autora Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Martinu Šauerovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji Výzkumnému ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Brno, jmenovitě Mgr. Markovi Havlíčkovi za poskytnuté informace a konzultace.
OBSAH ÚVOD ...... 6 1 TEORETICKO METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA HODNOCENÍ TURISTICKÉ NABÍDKY ...... 7 1.1 Cestovní ruch jako objekt geografických výzkumů...... 7 1.2 Předmět a úloha geografie cestovního ruchu ...... 7 1.3 Potenciál krajiny pro cestovní ruch ...... 8 1.3.1 Potenciál přírodní sféry ...... 8 1.3.2 Potenciál antropogenní sféry ...... 9 1.4 Potenciál socioekonomické sféry ...... 9 1.5 Metodika hodnocení turistické nabídky ...... 10 2 ANALÝZA A HODNOCENÍ TURISTICKÉ NABÍDKY SLOVÁCKA ...... 11 2.1 Poloha turistické oblasti Slovácko v rámci České republiky ...... 11 2.2 Analýza a hodnocení přírodních předpokladů ...... 12 2.2.1 Geomorfologie ...... 12 2.2.2 Klima ...... 14 2.2.3 Hydrologie ...... 15 2.2.4 Rostlinstvo a živočišstvo ...... 17 2.2.5 Ochrana přírody ...... 19 2.3 Analýza a hodnocení kulturně historických předpokladů ...... 22 2.3.1 Kulturně historické památky ...... 22 2.3.2 Kulturní zařízení ...... 27 2.3.3 Sportovní podniky ...... 30 2.4 Analýza a hodnocení základní infrastruktury ...... 30 2.5 Analýza a hodnocení doprovodné turistické infrastruktury ...... 34 2.5.1 Materiálně technická základna ...... 34 2.5.2 Doprava ...... 36 2.6 Analýza a hodnocení prostorové organizace cestovního ruchu ...... 37 2.7 Hlavní turistická nabídka obcí Slovácka ...... 38 3 CELKOVÉ HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU NA SLOVÁCKU ...... 46 3.1 SWOT analýza ...... 46 3.2 Konkurence turistické oblasti Slovácko ...... 47 3.3 Strategie rozvoje turistické oblasti Slovácko ...... 48 4 ZÁVĚR ...... 50 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 52 SEZNAM PŘÍLOH ...... 54
ÚVOD
Cestovní ruch je v řadě zemí jedním z nejdůležitějších průmyslových odvětví, s rostoucí životní úrovní bude jeho význam v hospodářství jednotlivých států nadále narůstat. Také v České republice cestovní ruch zaznamenal progresivní vývoj a stal se tak významnou součástí ekonomiky. Příznivě ovlivňuje rozvoj téměř všech odvětví hospodářství a zároveň představuje jeden z hlavních rozvojových směrů ekonomických aktivit v regionech. Z tohoto pohledu se stává cestovní ruch perspektivním odvětvím budoucnosti. Předkládaná bakalářská práce se zabývá cestovním ruchem na vymezeném území České republiky, a to Slovácka. V úvodní části jsou popsána teoretická východiska hodnocení turistické nabídky. V praktické části jsou pak podrobně analyzovány jednotlivé oblasti cestovního ruchu na Slovácku. V závěrečné části je na základě SWOT analýzy, definující silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení uceleně zhodnocena turistická nabídka Slovácka a popsána i strategie budoucího rozvoje turistické oblasti Slovácko. Cílem práce je analyzovat a zhodnotit nabídku této turistické oblasti, její lokalizační a realizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu.
1 TEORETICKO METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA HODNOCENÍ TURISTICKÉ NABÍDKY 1.1 Cestovní ruch jako objekt geografických výzkumů Cestovní ruch a rekreace se staly neodmyslitelnou součástí života naší společnosti. Účast na nich představuje pro obyvatelstvo jeden z významných způsobů účelného využívání volného času k odpočinku a zotavení v příznivém prostředí mimo místo trvalého bydliště a k rozšíření kulturně společenského rozhledu poznáváním země, její historie a současnosti. Rozsah cestovního ruchu se s růstem životní úrovně obyvatelstva neustále zvyšuje. Definice cestovního ruchu podle C. Kaspara: „ Cestovní ruch představuje komplex vztahů a jevů vznikajících při cestách a pobytu osob, pro které místo jejich pobytu není místem jejich stálého bydliště ani pracoviště“ ( Mariot, P., 1983). 1.2 Předmět a úloha geografie cestovního ruchu S. Šprincová pokládá za předmět geografie cestovního ruchu studium: předpokladů a lokalizačních faktorů cestovního ruchu směru a rozmístění cestovního ruchu a jeho rajonizace teritoriálních vztahů, vytvořených cestovním ruchem vlivů, kterými cestovní ruch působí na okolní prostředí a život společnosti ( Mariot, P., 1983) Z takto definovaného předmětu geografie cestovního ruchu vyplívají i hlavní úkoly a to především studium a komplexní hodnocení potenciálu prostředí pro cestovní ruch a vymezení a klasifikaci oblastí cestovního ruchu a jeho vlivu na přírodní prostředí, ekonomiku, sociální strukturu obyvatelstva, vývoj sídel.
7
1.3 Potenciál krajiny pro cestovní ruch V souvislosti s rozvojem cestovního ruchu po druhé světové válce se v celém světě zvýšil nápor na přírodu. V některých turisticky silně exponovaných oblastí dochází v krajině pod jeho vlivem k degradaci přírodních hodnot a také k vážným problémům ekologického charakteru. Z těchto příčin je nutné se zaměřit na výzkum potenciálu přírody a její únosnosti z hlediska rozvoje cestovního ruchu. Potenciál přírody se hodnotí z aspektu socioekonomické aktivity. Vztahuje se vždy na konkrétní, různě velké území. Vyjadřuje způsobilost tohoto území poskytnout podmínky pro rozvoj cestovního ruchu (Mariot, P. 1983 s. 29) Obsahem potenciálu přírody pro cestovní ruch jsou všechny využitelné zdroje, které v daném regionu má k dispozici cestovní ruch.
1.3.1 Potenciál přírodní sféry Reliéf krajiny je jedním z hlavních činitelů určujících využitelnost území pro potřeby cestovního ruchu. Zásadní vliv má nadmořská výška a relativní členitost území, expozice svahů a sklony svahů – důležité parametry např. pro umisťování lyžařských sjezdovek. Rozvoji cestovního ruchu by mělo být zamezeno v oblastech ohrožených přírodními katastrofami, např. v zátopových územích podél řek, sesuvných a poddolovaných územích. Klimatické poměry daného území určují zda li je možné provozovat celoroční turistiku, nebo jen sezónní. Hlavními faktory jsou průměrná teplota vzduchu, množství srážek, doba trvání sněhové pokrývky, počet mrazových dnů, počet tropických dnů apod. Letní rekreace v České republice často probíhá formou rekreace u vody. Dostatek kvalitních vodních ploch vhodných ke koupání a provozování vhodných sportů láká do regionu především rodiny s dětmi. Na středních úsecích některých vodních toků lze provozovat další vodní sporty – plavba na řece v kanoích, kajacích a raftech. Rekreační funkci plní také některé vodní přehradní nádrže, můžou na nich být provozovány vodní sporty, lodní doprava, koupání a rybaření. Harmonická krajina rybničních soustav je častým cílem cykloturistů a pěších turistů. Atraktivita území je závislá i na vegetačním pokryvu, ceněny jsou zejména lesní a luční komplexy s druhovou pestrostí a chráněnými druhy rostlin a živočichů. Častým cílem turistů jsou velkoplošná chráněná území – národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a biosférické rezervace.
8
1.3.2 Potenciál antropogenní sféry Z hlediska cestovního ruchu je pro region důležitá přítomnost zachovalých přístupných kulturně historických památek – hradů, zámků, tvrzí, klášterů, kostelů, archeologických naleziští, památníků, mohyl, městských a venkovských památkových rezervací a zón. Atraktivitu území zvyšují i muzea, galerie, výstavní sály, kulturní domy, kina, divadla, koncertní sály, hudební kluby, hvězdárny, knihovny a jiná kulturní zařízení. Nesporným přínosem je dostatek možností sportovního vyžití – aquacentra, koupaliště, sportovní haly, tenisové dvorce, golfová hřiště, bowlingové herny aj. sportoviště. Pro turistiku regionu jsou důležitá i konaná sportovní utkání a závody – např. motoristické závody, dostihy, cyklistické závody, mezinárodní utkání. 1.4 Potenciál socioekonomické sféry Ekonomický potenciál – pro rozvoj cestovního ruchu v regionu je důležité silné ekonomické zázemí všech subjektů podílejících se na cestovním ruchu, průběžné investice do infrastruktury, snaha o zlepšování úrovně služeb a zdravé konkurenční prostředí. Sociálně politické podmínky – pozitivní je stabilní politické prostředí s dlouhodobými programy a cílenou podporou rozvoje cestovního ruchu v daném regionu. Demografická struktura – v regionu musí být zejména dostatek ekonomicky aktivního obyvatelstva s vhodným vzděláním pro práci v oblasti cestovního ruchu, pro potřeby mezinárodní turistiky je důležitá i jazyková vybavenost zaměstnanců. Urbanizace prostředí – blízké zázemí v okolí měst a velkoměst je často vyhledávanou turistickou destinací jejich obyvatel, v dosahu velkoměst je rozšířena pro Česko typická forma rekreace, chataření a chalupaření. Naopak velkým turistickým lákadlem jsou i některá města se zachovalými historickými jádry, kulturními památkami, sportovním zázemím a společenským životem. Komunikační systém dopravní dostupnost regionu, rychlé a pohodlné napojení na okolní oblasti, velkoměsta, letiště a hlavní dopravní uzly. Materiálně technická základna cestovního ruchu – základní je dostatek ubytovacích kapacit v oblasti, široká nabídka služeb, možnosti kulturního, sportovního a společenského vyžití. 9
1.5 Metodika hodnocení turistické nabídky V úvodní části bakalářské práce je vlastní vymezení turistické oblasti Slovácko. Území bylo vymezeno na základě současného administrativního členění obcí. Analýza a hodnocení přírodních předpokladů byly provedeny na základě dostupné literatury a mapových podkladů, které poskytly Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pobočka Brno a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, pobočka Brno, případně z internetových stránek zabývajících se ochranou přírody (http://drusop.nature.cz). V dalších kapitolách bylo využíváno aktuálních informací z internetových stránek věnujících se turistické oblasti Slovácko (http://www.jizni morava.info/slovacko, http://slovacko.turistik.cz, http://www.slovacko.cz), internetových stránek zaměřených na turistiku a cykloturistiku, dále bylo využito informací z Atlasu cestovního ruchu České republiky a informací z vlastního výzkumu. Bakalářská práce je doplněna fotodokumentací, tabelárními daty a mapami. Používán byl software běžného kancelářského balíku Microsoft Office, mapy byly vytvořeny v GIS softwaru ArcView na základě mapových podkladů poskytnutých Oddělením aplikací GIS, VÚKOZ, v.v.i, pobočka Brno.
10
2 ANALÝZA A HODNOCENÍ TURISTICKÉ NABÍDKY SLOVÁCKA 2.1 Poloha turistické oblasti Slovácko v rámci České republiky Turistická oblast Slovácko se nachází v jihovýchodní části České republiky. Jde o periferní oblast při hranici se Slovenskou republikou (společná hranice v délce 105 km), ve své nejjižnější části u obce Lanžhot sousedí s Rakouskem (společný hraniční úsek v délce 8 km). Z hlediska administrativního členění turistická oblast Slovácko spadá do dvou krajů (Jihomoravského a Zlínského) a tří okresů (Hodonín, Uherské Hradiště, Břeclav). Oblast zahrnuje celkem 174 obcí, z toho všech 81 obcí okresu Hodonín, taktéž celý okres Uherské Hradiště se 78 obcemi, 15 obcí z okresu Břeclav (8 z okolí Klobouk u Brna a 7 z okolí Lanžhota a Moravské Nové Vsi). Nachází se zde velké obce s rozlehlými katastrálními územími, dosahující až 4 000 obyv. (zejména v Dolnomoravském úvalu), ale také malé obce s počtem obyvatel 100 a méně (v některých oblastech vrchovin). Celková plocha turistické oblasti Slovácko činí 2326 km 2 – cca 3% území celé ČR (podrobněji viz mapy v Příl. 2,3,4,5,6). Slovácko je snadno dostupné z krajských měst Brno a Zlín, která leží v bezprostřední blízkosti této turistické oblasti. Ve vzdálenosti přibližně 80 km se nachází i dvě evropská velkoměsta – Wien (hlavní město Rakouska) a Bratislava (hlavní město Slovenska). Mezi nejdůležitější silniční dopravní tahy patří dálnice D1 spojující Brno s Bratislavou, dále silnice I. třídy č 55 vedoucí Dolnomoravským úvalem (Břeclav – Hodonín – Uherské Hradiště – Olomouc), silnice I. třídy č. 54 (hraniční přechod se Slovenskem Strání – Veselí nad Moravou – Kyjov – Brno) a silnice I. třídy č. 50 (hraniční přechod se Slovenskem Starý Hrozenkov – Uherský Brod – Uherské Hradiště – Brno). Nadregionální význam má železniční trať č. 330 (Břeclav – Přerov), a zejména pak mezinárodní železniční uzel v Břeclavi, který leží těsně u jižních hranic turistické oblasti Slovácko.
11
2.2 Analýza a hodnocení přírodních předpokladů 2.2.1 Geomorfologie V rámci geomorfologického členění České republiky jsou na našem území vymezeny celkem čtyři geomorfologické provincie, z nichž dvě se nachází v turistické oblasti Slovácko. Jedná se o Panonskou provincii, která je v ČR zastoupena soustavou Vídeňská pánev a podsoustavou Jihomoravská pánev. Jejím jediným celkem je Dolnomoravský úval , který zahrnuje v turistické oblasti Slovácko zejména vlastní nivu řek Moravy a Dyje, okrsky Tvrdonická pahorkatina, Ratíškovická pahorkatina v jižní části území a okrsek Huštěnovická pahorkatina na severu území. Nivní okrsky jsou vymezeny i u řeky Stupavy (Kyjovky) a u Syrovína. Dolnomoravský úval má střední výšku okolo 183 m n. m. a průměrnou sklonitost svahu 1°. V plochém reliéfu tohoto celku se nachází neogenní a kvartérní usazeniny. Osu celku tvoří široká niva Moravy spolu s řekou Dyje. Okraje niv jsou lemovány terasami a nížinnými pahorkatinami. V dolnomoravském úvalu se vyskytují písečné přesypy (okolí Bzence – Přívozu). Převládají zde pole a lužní lesy. Nejvyšší kótou Dolnomoravského úvalu ve studované oblasti je Náklo (265,2 m n. m.), asi 2,5 km severozápadně od obce Ratíškovice. Druhou geomorfologickou provincií, zastoupenou v turistické oblasti Slovácko, jsou Západní Karpaty. Do dané turistické oblasti zasahuje geomorfologická soustava Vnější Západní Karpaty a její dvě podsoustavy Moravsko – slovenské Karpaty a Středomoravské Karpaty. Tyto dvě podsoustavy jsou od sebe odděleny Dolnomoravským úvalem (viz mapa v Příl. 7). Z Moravsko slovenských Karpat se na Slovácku nachází jižní části geomorfologických celků Vizovická vrchovina a Bílé Karpaty. Bílé Karpaty dosahují nejvyšší nadmořské výšky kótou Velká Javořina (969,8 m n. m.) v okrsku Javořinský hřbet. Velká Javořina je nejvyšším bodem v turistické oblasti Slovácko. Mezi další významné vrcholy Bílých Karpat patří Velký Lopeník (911,3 m n. m.) a Mikulčin vrch (798,7 m n. m.). Bílé Karpaty jsou plochou hornatinou se střední výškou 473 m n. m. a středním sklonem 8° 46´. Jsou budovány pískovci a jílovci bělokarpatské a bystrické jednotky magurského flyše a neovulkanity. Členitý erozně denudační reliéf flyšového příkrovu je silně závislý na strukturně litologických poměrech. Vizovická vrchovina zasahuje do Slovácka v okolí Uherského Brodu a Hluku. Nejvyšším bodem v této části Vizovických vrchů je Jasanová (409,7 m n. m.), 1,5 km východně od obce Blatnička. Střední nadmořská výška Vizovických vrchů je 389 m n. m., střední sklon 5° 20´. Jsou budovány flyšovými horninami,
12 místy neogenními sedimenty a neovulkanity. Najdeme zde zbytky zarovnaných povrchů, asymetrická údolí, kryopedimenty a akumulační tvary. Z podsoustavy Středomoravské Karpaty zasahují do turistické oblasti Slovácko tři celky: téměř celá Kyjovská pahorkatina a značné části Chřibů a Ždánického lesa. Kyjovská pahorkatina se pozvolna zvedá na západě od Dolnomoravského úvalu. Členitá pahorkatina má střední výšku 235 m n. m. a střední sklon 3° 30´, nejvyšší bod Babí lom (417,2 m n. m. ) leží 1 km severovýchodně od obce Strážovice. Kyjovská pahorkatina je tvořena paleogenními jílovci a pískovci, nachází se zde ploché rozvodní části terénu, široká úvalovitá a neckovitá údolí.
Foto č. 1: Kyjovská pahorkatina je intenzivně zemědělsky využívána, v pozadí nejvyšší vrchol Babí lom (417,2 m n. m.) a za ním zvedající se vrchovina Chřibů Geomorfologický celek Ždánický les je plochou vrchovinou se střední výškou 271 m n. m. a středním skonem 4° 50´. Je tvořen paleogenními flyšovými sedimenty. Nachází se zde klenbovitě vyklenutá území, zbytky zarovnaných povrchů i hluboce zařezaná údolí. Nejvyšší bod U slepice (437,4 m n. m.) se nachází 3,5 km severně od města Ždánice. Chřiby zasahují do Slovácka, zejména svojí jižní a střední částí. Jejich střední výška je 342,6 m n. m. a střední sklon 7° 00´.
13
Členitá vrchovina je budována paleogenními jílovci, slepenci a pískovci račanské jednotky magurského flyše. Kerná vrchovina s neotektonickými zdvihy, úzkými rozvodními hřbety a hlubokými údolími. Jsou zde i četné skalní útvary. Nejvyšší bod Chřibů Brdo (586,7 m n. m.) se nachází 4 km severozápadně od obce Salaš (Demek, J., Mackovčin, P., 2006). Předpoklady pro využití: Nejvyšší části Bílých Karpat jsou využity k zimní turistice – známá jsou lyžařská střediska Lopeník – Mikulčin vrch a Velká Javořina. Další menší lyžařské svahy se nachází i ve Chřibech (Stupava) a ve Ždánickém lese (Uhřice). Pěší turistika je vhodná v CHKO Bílé Karpaty (hřebenové túry, luční komplexy), v Chřibech (skalní útvary, hrady a zříceniny) ve Ždánickém lese a Kyjovské pahorkatině (vinařství na vhodných svazích). Cykloturistika má vhodné terény v rovinatém Dolnomoravském úvalu a mírně zvlněném Kyjovské pahorkatině či Ždánickém lese. Vodní turistika je provozována pouze v Dolnomoravském úvalu (Baťův kanál). Chatové oblasti a rekreační střediska jsou na okrajích svahů Bílých Karpat v okolí Radějova. 2.2.2 Klima Obecně patří turistická oblast Slovácko k nejteplejším a nejsušším regionům v české republice, ale najdeme zde jak nejteplejší klimatické oblasti vymezené E. Quittem (Quitt, E., 1971 ) např. T4, tak jednu z nejchladnějších oblastí CH7 (viz mapa v Příl. 8). Přibližně 1/3 území Slovácka náleží k teplé klimatické oblasti T4. Klimatická oblast T4 svým vymezením přibližně odpovídá geomorfologickému celku Dolnomoravský úval a částečně zasahuje i do jižních částí Kyjovské pahorkatiny a Ždánického lesa. Pro tuto klimatickou oblast je typický vysoký počet letních dnů (60 – 70), nízký počet mrazových dnů (100 110), průměrná teplota v lednu 2°C až 3°C a v červenci 19°C až 20°C, srážkový úhrn ve vegetačním období 300 – 350 mm. Vizovická pahorkatina zasahující do Slovácka spolu se severní částí Kyjovské pahorkatiny a malou částí Ždánického lesa severně od Klobouk u Brna patří do klimatické oblasti T2. Charakteristika klimatické oblasti T2: počet letních dnů 50 – 60, počet mrazových dnů 100 – 110, průměrná teplota v lednu 2°C až 3°C a v červenci 18°C až 19°C, srážkový úhrn ve vegetačním období 350 – 400 mm. Ve vrcholových částech Ždánického lesa a na svazích Chřibů je vymezena mírně teplá klimatická oblast MT11. Charakteristika MT11: počet letních dnů 40 – 50, počet mrazových dnů 110 – 130, průměrná teplota v lednu 2°C až 3°C a v červenci 17°C až 18°C, srážkový úhrn ve vegetačním
14 období 350 – 450 mm. Na vrcholcích Chřibů a okrajových svazích Bílých Karpat se nachází klimatická oblast MT10, která se od MT11 liší pouze vyšším úhrnem srážek ve vegetačním období (400 – 450 mm). V Bílých Karpatech v nadmořské výšce okolo 500 až 600 m n.m. byla vymezena klimatická oblast MT9, oproti MT10 je v ní nižší průměrná teplota v lednu od 3°C do 4°C. Ve vrcholových částech Bílých Karpat jsou zastoupeny dvě částečně odlišné mírně teplé klimatické oblasti MT7 a MT5. Charakteristika MT7 a MT5: počet letních dnů 30 – 40, počet mrazových dnů 110 – 130 (MT7), 130 – 140 (MT5), průměrná teplota v lednu 2°C až 3°C (MT7), 4°C až 5°C (MT5), průměrná teplota v červenci 16°C až 17°C, úhrn srážek ve vegetačním období 400 – 450 mm (MT7), 350 – 450 mm (MT5). Pouze v blízkém okolí dvou nejvyšších kót Bílých Karpat Velká Javořina (969,8 m n. m) a Velký Lopeník (911,3 m n.m.) se nachází chladná klimatická oblast CH7. Charakteristika klimatické oblasti CH7: počet letních dnů 10 – 30, počet mrazových dnů 140 – 160, průměrná teplota v lednu 3°C až 4°C a v červenci 15°C až 16°C, srážkový úhrn ve vegetačním období 500 – 600 mm. Předpoklady pro využití: Jižní část regionu Slovácka patří k nejteplejším oblastem v ČR a také k oblastem s nejnižšími srážkami vhodné předpoklady pro letní turistiku, zejména koupání, vodní sporty, cykloturistiku, pěší turistiku. Počet dnů se sněhovou pokrývkou má vliv i na vhodnost území pro zimní turistiku. Počet dnů se sněhovou pokrývkou v klimatické oblasti CH7 100 – 120, MT5 60 – 100, MT9 60 – 80, v T2 a T4 pouze 40 – 50. Vhodné pro lyžování jsou zejména nejvyšší oblasti Bílých Karpat a některé oblasti Chřibů a Ždánické lesa. Seznam zkratek: T – teplá klimatická oblast MT – mírně teplá klimatická oblast CH – chladná klimatická oblast 2.2.3 Hydrologie V turistické oblasti Slovácko je nejvýznamnějším vodním tokem řeka Morava, která tvoří osu celého regionu. Řeka Morava byla silně regulována na většině území a v posledních letech na ní poměrně často hrozí záplavy. Jeden z mála neregulovaných úseků v okolí Strážnice je chráněn
15 v PP Osypané břehy a Přírodním parku Strážnické Pomoraví. Od 90. let 20. stol. je pro turisty k dispozici možnost plavby Baťovým kanálem, který je dlouhý 60 km a spojuje Otrokovice s Rohatcem. 34 km vede řekou Moravou a 26 km umělými kanálovými úseky. Původně byl Baťův kanál využíván pro přepravu lignitu z uhelných dolů v okolí Hodonína (http://www.batacanal.cz). Řeka Morava ovšem dosud není splavná pro větší nákladní lodě. Občas ovšem zaznívají hlasy o vybudování megalomanského projektu „kanál Odra – Dunaj – Labe“. V regionu Slovácko je i několik pramenných oblastí významných toků – např. Veličky a Myjavy v Bílých Karpatech, Kyjovky v Chřibech a Trkmanky ve Ždánickém lese. V jižní části Slovácka u obce Lanžhot se nachází soutok řeky Moravy s Dyjí, který je zároveň hraničním bodem tří států – České republiky, Slovenska a Rakouska. Oblast s lužními lesy, spletí vodních toků, mrtvých ramen, opuštěných meandrů Dyje, Kyjovky a Moravy je chráněna v rámci Biosférické rezervace Dolní Morava. Dále jsou zde i dvě národní přírodní rezervace NPR Cahnov Soutok a NPR Ranšpurk. V regionu nejsou žádné významné umělé vodní nádrže, z významnějších rybničních soustav lze jmenovat 10 km dlouhou soustavu rybníků na Kyjovce mezi Dubňanami a Hodonínem. Ke koupání jsou využívány zejména zatopené pískovny a štěrkovny v okolí Ostrožské Nové Vsi a Moravské Nové Vsi. Zásoby pitné vody jsou získávány především z vrtů kvalitní podzemní vody v okolí řeky Moravy, část území je zásobena pitnou vodou z Koryčanské vodní nádrže, která leží mimo turistické oblasti Slovácko. Nejznámějšími lázněmi v regionu jsou lázně Hodonín, v kterých se pomocí jodobromové vody léčí onemocnění kloubů, svalů a šlach. Dále jsou v provozu sirnaté lázně v Ostrožské Nové Vsi a lázně Leopoldov ve Smrďavce nedaleko Buchlovic. V obci Čejč je sirnatý pramen Heliga, kvůli malé vydatnosti zde lázeňství zaniklo už v 19. stol. V okolí Klobouk u Brna byly zaznamenány vrty s geotermální vodou, uvažuje se o využití pro termální lázeňství.
16
Foto č. 2: Výlov Dvorského rybníka u Hodonína každoročně přiláká stovky návštěvníků 2.2.4 Rostlinstvo a živočišstvo Původně bylo celé území turistické oblasti Slovácko pokryto lesem. Převažovaly dubohabřiny a teplomilné doubravy. V nivách řek rostly lužní lesy. Ve vrcholových partiích Ždánického lesa, Chřibů a Bílých Karpat se nacházely bučiny. Podrobněji viz Geobotanická mapa ČSSR (Mikyška, R. a kol., 1972) – rekonstrukční mapa přirozené vegetace: Dubo habrové háje – zaujímají největší plochu regionu Slovácko, nacházejí se v Kyjovské pahorkatině, Ždánickém lese, Chřibech, Vizovické vrchovině i části Bílých Karpat. Subxerofilní doubravy – jsou vymezeny hlavně v okolí Hodonína a Dubňan a v nižších a suchých polohách pahorkatin a vrchovin. Acidofilní doubravy – podle rekonstrukční mapy přirozené vegetace by se nacházely v nížinách a rovinách v okolí Bzence (v oblasti vátých písků). Šípákové doubravy – jsou ostrůvkovitě rozptýleny v Kyjovské pahorkatině a Ždánickém lese, nejčastěji na jižních suchých svazích.
17
Luhy a olšiny – jejich rozšíření odpovídá vymezení niv a řek a potoků, největší plochy zaujímají v Dolnomoravském úvalu. Květnaté bučiny – několik oddělených enkláv převážně v Bílých Karpatech, Chřibech a částečně i Ždánickém lese. Značná část Slovácka je dnes již odlesněna. Zachovaly se zejména přirozené lesy v Bílých Karpatech, Chřibech a Ždánickém lese, větší komplex dubových porostů v okolí Hodonína a Dubňan, lužních lesů zůstalo zachováno málo. Odlesněním vznikla v některých částech druhotná přírodně hodnotná společenstva luční a stepní vegetace. Následující základní charakteristika rostlinných a živočišných druhů regionu Slovácko vychází z Biogeografického členění ČR (Culek, M. a kol., 1995): Ždánicko – litenčický bioregion – dominuje zde 3. dubovo bukový vegetační stupeň, v nižších polohách se vyskytuje 2. bukovo dubový stupeň. Zasahuje zde oblast termofytika (teplomilných rostlinných druhů), tak i oblast mezofytika (přechodných rostlinných druhů). V odlesněných areálech vzniklo několik cenných xerotermních travinobylinných porostů. Flóra: kavyl vláskovitý, kozinec dánský, hvězdnatec čemeřicový. Fauna: mandelík hajní, ještěrka zelená, páskovka žíhaná. Chřibský bioregion – západokarpatský bukový les (3. a 4. vegetační stupeň). Biota patří do oblasti mezofytika. Flóra odpovídá převážně květeně nižších karpatských pohoří: ostřice převislá, kostřavice větevnatá, prstnatec listnatý. Fauna: lejsek malý, mlok skvrnitý, kuňka žlutobřichá. Hlucký bioregion – nachází se ve Vizovické vrchovině, leží v 2. bukovo dubovém vegetačním stupni a 3. dubovo bukovém stupni. Biota má přechodný charakter, v lesích převažuje biota karpatského podhůří, zatímco mimo les jsou četné pronikající panonské prvky. Flóra je velmi bohatá, vysokou biodiverzitu vykazují především luční společenstva. Flóra: ostřice chlupatá, brslen bradavičnatý, len žlutý. Fauna: ťuhýk menší, vlahovka karpatská, vřetenuška smldníková. Bělokarpatský bioregion – převažuje 3. dubovo bukový vegetační stupeň a 4. bukový stupeň. Vysokou biodiverzitu v tomto regionu vykazují květnaté louky. Teplomilná vegetace proniká i do nejvyšších částí Bílých Karpat.
18
Flóra: lesní – hvězdnatec čemeřicový, pryšec mandloňovitý, šalvěj lepkavá; horská – kakost lesní, měsíčnice vytrvalá; luční – šafrán bělokvětý, česnek hadí, četné druhy vstavačovitých (Orchidacea). Fauna: rejsek horský, strakapoud bělohřbetý, mlok skvrnitý, užovka stromová. Hustopečský bioregion – zasahuje do jižní části Ždánického lesa a Kyjovské pahorkatiny. Zatoupeny jsou 2. bukovo dubový vegetační stupeň a 1. dubový vegetační stupeň. Bioregion je charakteristický mísením prvků panonských (převážně mimo les) a karpatských (převážně v lese). Vyskytují se zde fragmenty stepních lad s katránem tatarským. Flóra: dub pýřitý, třemdava bílá, katrán tatarský. Fauna: netopýr brvitý, vlha pestrá, strnad zahradní. Hodonínský bioregion – střední část Dolnomoravského úvalu s vátými písky a vlhkými sníženinami. 1. dubový vegetační stupeň, místy 2. bukovo dubový vegetační stupeň. Bohatá biota na píscích, teplomilné panonské druhy s četnými glaciálními a postglaciálními relikty. V současné době zde převládají borové porosty, hodnotné jsou zbytky původních doubrav, slatiny a mokřady. Flóra: tavolník vrbolistý, hadinec nachový, kostřava pochvatá. Fauna: bobr evropský, břehule říční, kudlanka nábožná. Dyjsko – moravský bioregion – široké říční nivy patřící do 1. dubového vegetačního stupně. Jsou zde zachovány zbytky lužního lesa a rozsáhlé nivní louky. Oblast patří do termofytika a jsou v ní zastoupeny převážně druhy severopanoské provincie. Flóra: bledule letní, šišák hrálolistý, pryšec bahenní. Fauna: bobr evropský, volavka červená, koliha velká, plamatka lesní. 2.2.5 Ochrana přírody V turistické oblasti Slovácko se nachází téměř všechny kategorie stupně státní i mezinárodní ochrany přírody, chybí zde jen kategorie národního parku. V tomto regionu leží jedno velkoplošné chráněné území – Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty. Do vymezeného území zasahuje celkem pět přírodních parků – Ždánický les, Chřiby, Prakšická vrchovina, Strážnické Pomoraví, Mikulčický luh. V této oblasti je chráněno celkem 105 maloplošných zvláště chráněných území, z toho 3 národní přírodní památky (NPP), 7 národních přírodních rezervací (NPR), 56 přírodních památek (PP) a 39 přírodních rezervací (PR). Seznam národních přírodních památek a rezervací: NPP Búrová (okr. Hodonín), NPP Váté Písky (okr. Hodonín),
19
NPP Na Adamcích (okr. Hodonín), NPR Porážky (okr. Hodonín a Uherské Hradiště), NPR Javořina (okr. Uherské Hradiště), NPR Ranšpurk (okr. Břeclav), NPR Cahnov Soutok (okr. Břeclav), NPR Čertoryje (okr. Hodonín), NPR Zahrady pod Hájem (okr. Hodonín), NPR Jazevčí (okr. Hodonín) (http://drusop.nature.cz) (viz mapa v Příl. 9).
Foto č. 3: V PR Špidláky je chráněná vzácná stepní vegetace V rámci mezinárodní ochrany přírody jsou chráněny na Slovácku dvě evropské biosférické rezervace UNESCO: Bílé Karpaty a Dolní Morava. Nejnověji vymezené lokality s mezinárodní ochranou jsou součástí soustavy NATURA 2000. V regionu leží tři ptačí oblasti (Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví, Hovoransko – Čejkovicko, Soutok – Tvrdonicko) a 56 evropsky významných lokalit (viz mapa v Příl. 10). Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena v roce 1980, zaujímá plochu 715 km 2 a leží v nadmořské výšce od 175 m do 970 m. V roce 1996 byly Bílé Karpaty v rámci programu Člověk a biosféra (MAB) organizace UNESCO zařazeny mezi evropské biosférické rezervace. Rozsáhlá historická odlesnění v Bílých Karpatech měla velmi často charakter krajinných úprav citelně využívajících zdejších přírodních podmínek. Výsledkem jsou tisíce hektarů jedinečných luk s roztroušenými dřevinami, představující dnes typický krajinný ráz
20
Bílých Karpat. V Bílých Karpatech se zachovala vysoká biodiverzita na všech typech stanovišť, od teplomilných šípákových doubrav po pralesovité horské bučiny, od teplomilných stepních porostů k podhorským přepásaným loukám a nejrůznějším typům drobných lesních i lužních mokřadů. Bílé Karpaty jsou známé jako území s nejvyšší diverzitou a s největší kvantitou vstavačovitých rostlin (orchidejí) ve střední Evropě. Přírodní park Chřiby má celkovou výměru 98 km 2, chráněny jsou zde lesní i luční komplexy, ale také soustavy pískovcových skal a skalek, např. přírodní památky PP Kozel a PP Kazatelna. V Chřibech se vyskytují tři vegetační stupně – bukodubový, dubobukový a bukový. V tomto přírodním parku žije i řada chráněných živočišných druhů – bezobratlí živočichové, plazi, obojživelníci, ptáci i savci. Z vzácných ptáků lze např. jmenovat včelojeda lesního, vlhu pestrou, mandelíka hajního a dudka chocholatého. Přírodní park Ždánický les má rozlohu 68 km 2. Převážná část je pokryta lesy, z nichž nejvíce se přirozené vegetaci blíží dubohabrové, případně dubobukové porosty. Pro Ždánický les je typické mísení teplomilných rostlinných i živočišných druhů s karpatskými druhy. Ceněná je zejména teplomilná entomofauna: saranče vrzavé a modrokřídlé, kobylka obecná, cikáda viničná, kudlanka nábožná, majka obecná, lišaj smrtihlav, otakárek fenyklový apod. Z maloplošných zvláště chráněných území Slovácka lze jmenovat např. cenné komplexy stepních luk (NPP Na Adamcíh, PR Hovoranské louky, PR Špidláky), lokalitu pískomilných druhů živočichů a rostlin NPP Váté písky a několik chráněných lužních lesů (NPR Cahnov Soutok, NPR Ranšpurk, PR Skařiny, PR Okovec). Předpoklady pro využití: Turisticky nejatraktivnější je CHKO Bílé Karpaty, v které se nachází jedinečná mozaikovitá území luk a pastvin s roztroušenými stromy. Nejznámější lákadlem jsou vstavačovité louky a nejvyšší hřebeny hor na moravsko slovenském pomezí. Kromě pěší turistiky, cykloturistiky a sezónní lyžařské turistiky je na okrajích Bílých Karpat běžné chataření a chalupaření. V Chřibech se vyskytují skalní útvary a výchozy, často i přírodní vyhlídky, případně v přírodě zakompované zříceniny a hrady (Cimburk, Buchlov). Oblast Ždánického lesa je vhodná k cyklistickým i pěším výletům, nelze opomenout i možnost houbaření. Není zde dosud rozvinuto chataření, pouze v několika menších obcích na okrajích se vyskytuje chalupaření (zázemí města Brno).
21
2.3 Analýza a hodnocení kulturně historických předpokladů 2.3.1 Kulturně historické památky Mezi nejnavštěvovanější památky v turistické oblasti Slovácko patří hrad Buchlov . Původně románsko gotický královský hrad Buchlov byl v průběhu let renesančně a barokně přestavěn. Kolem poloviny 13. století byl postaven na úzkém skalnatém hřebenu kopce východní části Chřibů. Na začátku 15. století se dostal do zástavního držení pánům z Lichtenštejna. Od roku 1422 je získal zpět král Zikmund, který se snažil upevnit svou vojenskou moc ve zdejším kraji, vážně ohrožovaným husity. Na konci 15. století vlastnili Buchlov páni z Cimburka a za jejich vlády došlo k rozsáhlé obnově sídla poškozeného válečnými událostmi. V 16. století za vlády Zástřizlů došlo k dalším úpravám. Byla vystavěna hodinová věž s letopočtem 1546 a také taneční sál. V pol. 17. století pod záštitou Petřvaldských došlo k přestavbě dolního hradu. Na protilehlém vrchu Modla byl vystavěn kostel s rodinnou hrobkou majitelů.
Foto č. 4: Zámek Buchlovice – jeden z nejnavštěvovanějších zámků na Moravě
22
V obci Buchlovice se nachází jeden z nejznámějších zámků na Slovácku. Bohatě vyzdobený barokní zámek byl údajně postaven pro manželku Jana Dětřicha z Petřvaldu. V okolí zámku se rozkládá rozsáhlý anglický park. Zámek byl vybudován na přelomu 17. a 18. století, lehce přestavěn a upraven byl pak ve 20. letech 20. století a tuto podobu si uchovává dodnes. V areálu se konají různé kulturní akce, unikátní výstavy fuchsií a je zde také zámecká vinotéka. V okrese Hodonín se nachází hojně navštěvovaný zámek Milotice . Zámek byl vybudován na místě původní tvrzi, o které pocházejí první zmínky již ze 14. století. Barokní zámek vznikl ve druhé polovině 17. století, jeho konečná podoba ovšem pochází z první poloviny 18. století. Návštěvníkům je zpřístupněn stylový zámecký interiér s vybavením z období od 17. do poloviny 19. století, dále oranžérie s příležitostnými výstavami, francouzský park a rozlehlá bažantnice.
Foto č. 5: Zámek Milotice – nejnavštěvovanější zámek v okrese Hodonín Zámek Čejkovice (okr. Hodonín) – původní Čejkovická tvrz je spojena s příchodem rytířů řádu templářů do českých zemí. V průběhu 13. století se začíná budovat tvrz, která se následně stává
23 sídlem zemského komtura templářského řádu Ekka, který odtud spravoval svou provincii (komendu) zahrnující nejen území Moravy, ale i Čech a Rakouska. Současně s tvrzí byly vybudovány i Templářské sklepy. Po zrušení jejich řádu se objekt stal majetkem šlechtických rodů, po Bílé hoře pro změnu jezuitů. Od zrušení jejich řádu v roce 1775 zámek pomalu chátral a jeho někdejší krásu mu vrátila až rekonstrukce v roce 1975. V r. 1996 byl zpřístupněn komplex historických Templářských sklepů, které patří svojí délkou 0,65 km mezi nejrozsáhlejší v ČR. V těchto sklepních prostorách bylo uloženo více než 1000 000 litrů vína. Největším unikátem je dřevěný sud s obsahem 20 450 l vína. Kolem zámku se rozkládá park.
Foto č. 5: Zámek Čejkovice – přebudován z původní templářské tvrze Poblíž hranice se Slovenskem ve městě Hodonín najdeme barokní zámek . Původně renesanční objekt z roku 1642 byl barokně přestavěn v 18. stol. Návštěvník si zde dnes může prohlédnout zámecké interiéry a muzejní expozici o T. G. Masarykovi. Muzeum vzniklo v květnu v roce1997, obsahuje jedinou expozici svého druhu u nás, která nám přibližuje život a dílo T. G. Masaryka
24
( 1850 – 1937 ) prvního československého prezidenta. Expozice je doplněna třemi audiovizuálními programy a krátkým filmem. Zámek Veselí nad Moravou – původně středověký vodní hrad, zůstal i po renesanční přestavbě v 1. polovině 16. století stále pevností. Dnešní podobu získal až ve století 19. po přestavbě vedenou architektem Františkem Schleppsem. Z důvodu rekonstrukce je zámek nyní nepřístupný, přístupná je ale rozlehlý a velmi pěkný zámecký park. Zámek Nový Světlov – Bojkovice – v roce 1480 byl vybudován nad soutokem řek Olšavy a Komínky pozdně gotický hrad. Od roku 1563 rod Tetourů z Tetova, za nichž byl přestavěn a získal renesanční podobu (1576). V roce 1803 zakoupil panství Žofie Haugvicová z Biskupic, zasloužil se o rozkvět kultury na zámku. Ve čtyřicátých letech 19. stol. přestavěli hrad na zámek v tehdy módním tudorském slohu. Dnes je v severním křídle zámku umístěna stálá expozice Městského muzea v Bojkovicích. Zámek Strážnice – dnes je zámek sídlem Národního ústavu lidové kultury a pro veřejnost je zpřístupněna cenná historická knihovna obsahující 13 000 svazků knih, dále si zde návštěvník může prohlédnout expozici "Nástroje lidové hudby v České republice", jedinou svého druhu ve střední Evropě a každoročně se obměňující výstavy v zámecké galerii. V krásném prostředí zámeckého parku na několika přírodních amfiteátrech se vždy poslední víkend v červnu koná již od roku 1946 Mezinárodní folklorní festival, největší a nejstarší folklorní festival u nás. Zámek Ždánice – dříve na jeho místě stávala opevněná tvrz z přelomu 15. a 16. století. Zámek byl postaven v druhé polovině 16. století v renesančním slohu, později byl barokně upraven. Dnes je v zámku umístěno muzeum s expozicemi zaměřující se na historii, přírodu, památky, řemesla a život Ždánicka. Velehrad – klášter s bazilikou Nanebevzetí P. Marie a sv. Cyrila a Metoděje se nachází asi 5 km severozápadně od Uherského Hradiště ve stejnojmenné obci. Historie chrámu sahá až do dob příchodu Cyrila a Metoděje. Byl jedním z největších chrámů v Evropě. V průběhu husitských válek byl chrám značně poničen a opraven byl až na konci 16. století. Roku 1784 Josef II. nechal klášter zrušit. Dne 22. dubna 1990 se zde uskutečnila návštěva hlavy římskokatolické církve papeže Jana Pavla II. Památkou na tuto událost je obrovský kříž s jeho znakem stojící na nádvoří před bazilikou. Skanzen Strážnice – na počátku 20. století se objevují první snahy o vybudování národopisného muzea v přírodě na jihovýchodní Moravě. Teprve v roce 1973 se začíná s výstavbou muzea ve Strážnici. Koncepce vychází z představy jeho iniciátorů o ukázce lidového
25 stavitelství jednotlivých oblastí Slovácka, a proto je skanzen rozčleněn do areálů představujících tyto regiony. Od roku 1981 jsou veřejnosti zpřístupněny areály Moravských Kopanic, Luhačovického Zálesí, Horňácka, dále areály technických vodních staveb, vinohradnický areál a areál lučního hospodářství. Národní kulturní památník Mikulčice – tato památka bezpochyby patří mezi nejvýznamnější místa z historie našeho státu. S největší pravděpodobností byly Valy u Mikulčic jednu dobu hlavním městem Velké Moravy, která je jedním z nejdůležitějších historických článků České republiky. V roce 1954 zde bylo odkryto přes 2 500 hrobů vedle 12 kostelů z 9. století. Díky stálému výzkumu je tato oblast nejrozsáhlejším archeologickým nalezištěm u nás.
Foto č. 6: Větrný mlýn na pomezí obcí Čejkovice a Starý Podvorov
26
Památník Velké Moravy ve Starém Městě – budova byla postavena v letech 1959 – 1960 nad základy první objevené a uznané stavby z doby velkomoravské a sice kostela "Na Valách". Byl odkryt při výzkumu moravského zemského muzea v roce 1949 Vilémem Hrubým uprostřed rozsáhlého a bohatého pohřebiště. V památníku je instalována stálá archeologická expozice o Velké Moravě. Archeoskazen Modrá – skanzen Velkomoravského opevněné sídliště středního Pomoraví. Archeologický skanzen v Modré se nachází v lokalitě původního velkomoravského osídlení, v těsném sousedství Velehradu, 7 km od Uherského Hradiště. Představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště z doby Velké Moravy (9. století). Je tvořen stavbami, jejichž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných archeologických objektech. Nadzemní hmota staveb má charakter hypotetických rekonstrukcí, které však vznikly na podkladě konkrétních nálezů. Řada historicky cenných objektů je součástí městské památkové zóny v Uherském Hradišti – radnice, Slovácké divadlo, Měšťanská beseda, Reduta, Slovácké muzeum. Zajímavá jsou také historická jádra měst Uherský Brod, Uherský Ostroh, Bzenec, Strážnice a Kyjov. Na Slovácku jsou vesnické památkové rezervace vyhlášeny hlavně kvůli zachovalé architektuře vinných sklepů – Blatnice pod Svatým Antonínkem, Petrov – lokalita Plže, Veletiny, Vlčnov. Na území turistické oblasti Slovácko se nachází tři větrné mlýny – zděný v Kuželově (součást Technického muzea Brno), dřevěný v Kloboukách u Brna a na pomezí obcí Čejkovice a Starý Poddvorov. (http://www.jizni morava.info/slovacko) (http://slovacko.turistik.cz) 2.3.2 Kulturní zařízení V turistické oblasti Slovácko je k dispozici řada kulturních zařízení – divadlo, kina, letní kina, galerie, muzea, knihovny, hvězdárny, přírodní amfiteátry a kulturní domy. Kulturní, lidová a folklórní tradice dnes činí ze Slovácka vyhledávanou destinaci, kde ještě můžeme vidět hody, košty vína, jízdy králů, krojované slavnosti doprovázené lidovými písněmi a řemesly. Slovácké divadlo v Uherském Hradišti – jako profesionální scéna bylo založeno v roce 1945, v současné době ji zřizuje Město Uherské Hradiště. Divadlo je ovšem současně i zájezdovou scénou a patří mezi soubory s největší návštěvností v ČR. V sezóně uvádí 9 premiér,
27 přičemž pravidelně inscenuje hry pro děti. Provozuje i experimentální malou scénu. Ve foyeru divadla jsou pravidelně uváděny výstavy výtvarných prací. Reduta Uherské Hradiště – Historický objekt Reduty slouží po celkové rekonstrukci převážně kulturně – vzdělávacím účelům. Většinu aktivit zde zajišťuje Klub kultury, který má objekt ve správě. V části budovy má učebny základní umělecká škola, ve sklepení je stylová restaurace a vinárna. V historickém divadelním sále jsou pořádány koncerty vážné hudby, besedy u cimbálu, divadelní představení a podobné komorní kulturní akce. Prostory si pronajímají významné podniky a instituce k pořádání konferencí, výstav a výročních akcí. Jako významná stavební památka je Reduta častým cílem exkurzí a prohlídek návštěvníků a hostů města. Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana Uherské Hradiště sídlí v historické budově bývalé synagogy, která po povodni v roce 1997 prošla celkovou rekonstrukcí. V moderně řešeném interiéru jsou poskytovány služby v širokém rozsahu (např. půjčování knih pro nevidomé, meziknihovní výpůjční služba, půjčování CD, přístup na internet). Čtenáři mají k dispozici pět počítačů s výběrem z databáze vlastního fondu knihovny, článků z novin a časopisů, sbírky zákonů, informací o významných regionálních osobnostech. Malí čtenáři využívají dětské oddělení v zajímavě řešeném podkroví. Galerie výtvarného umění v Hodoníně – galerie sídlí v památkově chráněném objektu od svého vzniku, tj. od roku 1960. Ve stálých expozicích galerie přibližuje české umění 20. století. Vlastní svou sbírku zaměřenou na umění regionu jihovýchodní Moravy a zaměřuje se dále na sběr české grafiky a fotografie. Stavba objektu, v němž galerie sídlí, byla vedena architektem Antonínem Blažkem roku 1913. Po válce musela být opravena a byla uvedena do původního stavu. Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti sídlí v barokním objektu bývalé vojenské zbrojnice, postavené v letech 1721 – 1723 podle plánů Jacoba Alba a Leandra Anquisoly. Po zrušení hradišťské pevnosti sloužila jako městské skladiště, poštovní úřad a vojenská nemocnice. V roce 1958 byly zpracovány projekty na rozsáhlou rekonstrukci a od roku 1962 slouží budova veřejnosti jako galerie výtvarných umění. Na Slovácku se nachází muzea s různým tematickým zaměřením – regionálním, historickým, přírodním, společenským, kulturním i technickým. Městské muzeum v Bojkovicích sídlí v budově zámku, je věnováno historii regionu, kulturním a společenským tradicím. V Čejkovicích je jediný dochovaný domek T. G. Masaryka se stálou expozicí, první československý prezident zde strávil 6 let svého dětství. Muzeum
28 v Hodoníně má taktéž expozici zaměřenou na život a dílo prezidenta T. G. Masaryka, místního rodáka. Nachází se v budově místního zámečku. V Kunovicích se nachází Slovácké letecké muzeum s exponáty z produkce leteckých závodů LET Kunovice. Vlastivědné muzeum v Kyjově přibližuje přírodu a dějiny Kyjovska. Národní kulturní památník v Mikulčicích – archeologické naleziště z období Velké Moravy. V obci Morkůvky nedaleko Klobouk u Brna je malá expozice věnované nedávno zemřelému gen. F. Peřinovi (pilot RAF). Ve Starém Městě je další významné velkomoravské hradiště s expozicí (Památník Velké Moravy). Ve strážnickém zámku sídlí Národní ústav lidové kultury. Skanzen Strážnice je jedinečnou ukázkou lidové architektury Slovácka. Slovácké muzeum v Uherském Hradiště má několik expozicí s národopisným, archeologickým, historickým zaměřením. Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodu – stálá expozice Komenský lidstvu, věnovaná životu a dílu významného rodáka, doplněná o expozici regionální historie. Městské muzeum Veselí nad Moravou se ve svých expozicích zaměřuje zejména na region, jeho historii a přírodní bohatství. Vrbasovo městké muzeum ve Ždánicích sídlí na místním zámku – expozice jsou zaměřeny především národopisně, přírodovědně i historicky, část expozice je věnované tematice napoleonských válek. V Uherském Brodu a Veselí nad Moravou se nachází hvězdárny, v kterých probíhají pravidelné přednášky a pozorování pro veřejnost. Hvězdárna ve Ždánicích je v současné době veřejnosti uzavřena. Městská kina Uherské Hradiště jsou příspěvkovou organizací města. Zajišťují provoz kin Hvězda a Mír a provoz rockového klubu Mír, v němž dostávají prostor žánry alternativní kultury (rock, folk, experimentální divadla apod.). Řadu let organizují městská kina ve spolupráci s dalšími partnery významný festival Letní filmová škola, který je po festivalu v Karlových Varech nejvýznamnější filmovou přehlídkou u nás. LFŠ přivádí do Uherského Hradiště významné filmové osobnosti z domova i zahraničí. Mezi nejvýznamnější kulturní akce v regionu patří pravidelné folkové a folklorní festivaly v areálu zámku ve Strážnici, folkový festival v Kyjově, Horňácké slavnosti ve Velké nad Veličkou, Letní filmová škola v Uherském Hradišti, jízda králů ve Vlčnově, Čejkovické vinné trhy, církevní setkání s kulturním programem na Velehradě. V řadě obcí a měst pak probíhají pravidelné lidové slavnosti – krojované hody, plesy, přehlídky a soutěže dechových hudeb a cimbálových muzik, lidových tanců, tradiční košty vín, košty slivovice, ojediněle i hub nebo místních gurmánských specialit. Slovácko patří mezi nejsilnější katolické regiony v ČR, proto je
29 kulturní život na obcích spjatý s oslavou církevních svátků a církevními tradicemi (vánoční koncerty, tradiční oslava velikonoc, boží tělo, zarážení hory, žehnání vína apod.). (http://www.jizni morava.info/slovacko) (http://slovacko.turistik.cz) (http://www.slovacko.cz) 2.3.3 Sportovní podniky Na Slovácku mají tradici pravidelné turistické pochody pořádané ve spolupráci ČSTV a Klubu českých turistů, např. Zimní výstup na Velkou Javořinu, Kyjovská padesátka, Putování Moravským Slováckem, Pochod slováckými vinohrady. Z atletických závodů je zapotřebí zmínit vytrvalecké běžecké závody Skalica – Holíč – Hodonín, Horňácká pětadvacítka v okolí Velké nad Veličkou a tradiční mezinárodní výškařský závod za doprovodu cimbálové muziky s názvem Čejkovická laťka. Z divácky atraktivních motoristických sportů jsou v turistické oblasti Slovácko pořádány závody do vrchu v okolí Násedlovic, Mistrovství ČR v Rally v okolí Hustopeč (zasahující okrajově do regionu v okolí Klobouk u Brna), motokrosové závody v Karlíně a Dubňanech, plochodrážní závody v Březolupech. Veslařský klub v Hodoníně pořádá mezinárodní veslařskou regatu. Dále probíhají na Slovácku pravidelné turnaje ve fotbale, stolním tenise, kuželkách, hokejbalu apod. Mezi nejúspěšnější kluby v regionu patří házenkářky Veselí nad Moravou, stolní tenistky Hodonína, zápasníci z Hodonína, hokejisté z Hodonína, fotbalisté Uherského Hradiště, atletické kluby Uherského Hradiště, Hodonína a Čejkovic. 2.4 Analýza a hodnocení základní infrastruktury Infrastruktura v daném území umožňuje provázání zařízení cestovního ruchu zabezpečením přívodu energie, pitné vody, nakládání s odpady, splaškovou vodou apod. Mezi infrastrukturákní zařízení patří rozvod elektrické energie, plynovody, kanalizace, vodovody, telefonní síť, kabelové rozvody. Většina obcí turistické oblasti Slovácko je napojena na plynovod, pouze v menších obcích horského prostředí a na samotách se používá palivové dříví. V posledních letech byly ve větších obcích regionu vybudovány čistírny odpadních vod, často současně s rekonstrukcí
30 kanalizace. Technická vybavenost jednotlivých obcí je k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu (http://www.czso.cz), sekce Městská a obecní statistika (MOS). V současnosti jsou rekreační zařízení často vybavována internetovými přípojkami. V turistické oblasti Slovácko je kvalitní pokrytí signálem všech mobilních operátorů působících v ČR, slabý signále je pouze v komplikovaném horském terénu. Na hřebenech Bílých Karpat a v okolí hranice se Slovenskou republikou dochází k častému překryvu signálu s mobilními operátory Slovenska. Pro rozvoj cestovního ruchu v turistické oblasti Slovácko je zásadní zpřístupnění krajiny pro turisty, hlavně budováním a udržováním turistických stezek, cyklostezek a naučných stezek, odpočívadel, přístřešků a vyhlídkových míst. V turistické oblasti Slovácko je hustá síť turistických tras pro pěší. Mezi turisty nejnavštěvovanější regiony patří CHKO Bílé Karpaty, Chřiby, Ždánický les a Vizovické vrchy. Několik turistických tras vede i přes významné vinařské obce a sklepní komplexy. Slovácko je jednou z nejatraktivnější oblastí v ČR pro cykloturisty. Několik obcí v oblasti se již zapojil do nového certifikačního systému Cyklisté vítani. Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřujíce nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích služeb, kempů a turistických cílů. Turistická zařízení, která projdou certifikací, jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem. Certifikace obsahuje standardy srovnatelné se systémy jiných evropských zemí (např. např. Bett & Bike v Německu nebo RADfreundliche Betriebe v Rakousku). Každé zařízení, které chce získat značku Cyklisté vítáni, musí splňovat určité podmínky. V turistickém regionu Slovácko mělo v červnu roku 2007 registrováno tuto značku celkem 36 ubytovacích zařízení (hotely, penziony, ubytovny), 6 kempů a 18 stravovacích zařízení. (http://www.nakole.cz) Moravské vinařské stezky je dlouhodobý projekt ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jižní Moravě. Od roku 1999 je postupně realizován ve spolupráci s 280 vinařskými obcemi a mnoha dalšími partnery. Každá z 10 vinařských oblastí má svůj vlastní okruh vinařských stezek. Všechny okruhy jsou propojené páteřní Moravskou vinnou stezkou. Návštěvníkům se tak nabízí možnost výběru z jednodenních i vícedenních výletů za poznáním folklóru, vína a památek, a to na trase celkem 1 200 km dlouhé sítě cyklistických stezek.
31
Na všech směrových a informačních tabulích je znázorněno logo Moravských vinařských stezek. Barva loga určuje, na které z 11 vinařských stezek se návštěvník nachází. V každé obci na vinařských stezkách lze nalézt informační panel s mapou tras v dané vinařské oblasti. V mapách jsou trasy rozlišeny podle frekvence motorové dopravy a podle kvality povrchu. Rozlišení umožňuje naplánovat trasu po klidných a zpevněných komunikacích, jež jsou vhodné například pro rodiče s dětmi. Síť cyklistických tras a stezek je však pouze jednou částí celého projektu, jenž je orientován na zlepšení infrastruktury a nabídky turistických cílů a služeb v regionu. Vinařská turistika je přímo svázána s úctou ke krajině, zachováním lidových tradic a obnovou kulturního dědictví spojeného s vinařstvím.
Foto č. 7: Na Moravské vinné stezce leží i vinařská obec Čejkovice s přístupnými Templářskými vinnými sklepy Moravská vinná stezka je páteřní trasou ojedinělé sítě regionálních cyklistických stezek vedoucích vinorodou krajinou jihovýchodní Moravy. Jako součást projektu Moravské vinařské stezky spojuje starobylé Znojmo se slováckou metropolí Uherským Hradištěm a nabízí putování krajem, který zdobí víno, bohatá historie i živé tradice. Červeně značená Moravská vinná stezka
32 prochází všemi moravskými vinařskými podoblastmi a protíná sedm z deseti okruhů místních vinařských stezek. Na její trase leží 70 vinařských obcí, desítka chráněných přírodních lokalit i významné historické a architektonické památky regionu. Další vinařské stezky: Brněnská, Bzenecká, Kyjovská, Mikulovská, Mutěnická, Podluží, Strážnická, Uherskohradišťská. Velkopavlovická, Znojemská. (http://www.stezky.cz)
Foto č. 8: Ukázka lidové architektury – vinný sklep z konce 19. stol. V turistické oblasti Slovácko jsou doporučovány ještě cykloturistické trasy zasahující mimo vinařské regiony. Cyklotrasa Chřiby – překonává hřeben Chřibů, tematicky je zaměřená na památky a přírodu Chřibů. Vedení trasy: Uherské Hradiště – Staré Město Modrá Králův stůl, Modrá – Bunč, Zdounky Zdounky. Cyklotrasa Přírodou Bílých Karpat – tato středně obtížná trasa vede od jihu po severní výběžek Bílých Karpat a umožní poznat členitou karpatskou krajinu s listnatými lesy a háji, pastvinami, květnaté orchideové louky, typické kopaničářské obce, sady s původními starými odrůdami ovoce, vzácné a chráněné druhy živočichů a rostlin. Trasa začíná ve Strážnici a pokračuje do Valašských Klobouk. Cyklotrasa Velkomoravská poutní místa – trasa spojuje nejzajímavější přírodní lokality a památky na území mikroregionu Buchlov v oblasti
33
Chřibů. Celková délka trasy je více než 50 km. Tato okružní trasa je vedena ze Starého Města přes Buchlov a Osvětimany zpátky do Starého Města. (http://www.slovacko.cz) 2.5 Analýza a hodnocení doprovodné turistické infrastruktury 2.5.1 Materiálně technická základna Cestovní ruch je podporován pomocí zprostředkovatelských zařízení – cestovních kanceláří, turistických informačních center a turistických agentur. V turistické oblasti Slovácko jsou následující významná turistická informační centra: Bílé Karpaty vzdělávací a informační středisko ve Veselí nad Moravou, Informační centrum Hodonín, Informační centrum Baťova kanálu ve Veselí nad Moravou, Informační centrum města Kyjova, Turistické informační centrum Strážnicko ve Strážnici, Informační centrum Ždánice, Informační centrum mikroregionu Bojkovsko v Bojkovicích, Turistické informační centrum Buchlovice, Městské informační středisko Uherské Hradiště, Městské informační středisko Uherský Brod, Turistické informační centrum pro Východní Slovácko Vlčnov. (http://www.kr zlinsky.cz, http://www.jizni morava.cz) V turistické oblasti Slovácko se nachází všechny typy ubytovacích zařízení – hotely, penziony, ubytovny, ubytování v soukromí, rekreační chaty, chatové oblasti, horské chaty, kempy a specifické ubytování ve vinných sklepích. Nejvíce hromadných ubytovacích zařízení bylo v roce 2003 v Buchlovicích (17), Strážnici (13), Tvarožné Lhotě (8), Bojkovicích (7), Bystřici pod Lopeníkem (6), Ostrožské Nové Vsi (6), Uherském Hradišti (6) – viz mapová Příl. 11 (Vystoupil, J. a kol., 2006). Jde o města a obce s kulturními a historickými památkami (Buchlovice, Strážnice, Bojkovice, Uherské Hradiště) s cennými přírodními hodnotami v blízkém okolí (Bystřice pod Lopeníkem a Tvarožná Lhota) a možností koupání a lázeňstvím (Ostrožská Nová Ves). Podle kapacity hromadných ubytovacích zařízení bylo na prvním místě město Strážnice (730), na druhém místě okresní město Hodonín (544) a na třetím Tvarožná Lhota (500). Přes tři sta ubytovacích míst bylo k dispozici v Buchlovicích (488), Velehradě (370), Uherském Hradišti (364), Ostrožské Nové Vsi (352), Bzenci (232) a Lopeníku (301). Většinou se jedná o rekreační střediska s kempy, chatami a chatkami, v případě okresních měst Hodonín a Uherské Hradiště se jedná především o ubytovací místa větších hotelů. Nad 100 ubytovacích míst
34 v hromadných ubytovacích zařízeních bylo k dispozici celkem v 24 obcích. Podle tabulky v Příl. 1 bylo v roce 2003 v turistickém regionu Slovácko 7 867 ubytovacích míst ve 172 hromadných ubytovacích zařízeních. Přehledná mapa území s ubytovacími kapacitami podle obcí je v mapové Příl. 12. Stravovací zařízení se nacházejí hlavně ve městech, rekreačních střediscích, podél významných dopravních komunikací, v turisticky exponovaných oblastech a vinařských obcích Slovácka. Pro zdejší kraj jsou typické vinárny využívající původní sklepní prostory, prezentující slováckou tradiční kuchyni doplněnou místními odrůdami vína, např. v Boršicích, Čejkovicích, Hodoníně, Kloboukách u Brna, Kyjově, Moravské nové Vsi, Strážnici, Uherském Hradišti, Uherském Brodě a Vlčnově. Po roce 1989 se výrazně zvýšil počet stravovacích zařízení a stoupla i jejich rozmanitost. Dnes už poměrně běžně ve větších obcích a městech fungují pizzerie, stravovací zařízení zaměřená na mezinárodní kuchyni, zdravou a vegetariánskou stravu. V rámci strategie Cyklisté vítáni jsou do programu zahrnuty stravovací podniky s nabídkou jídel vyhovující sportovním výkonům při jízdě na kole. V turistické oblasti Slovácko je turistům k dispozici řada sportovních zařízení. Městská koupaliště a aquacentra lze využít v Uherském Hradišti, Uherském Brodu, Uherském Ostrohu, Starém Městě, Bojkovicích, Hodoníně, Dubňanech, Kyjově, Strážnici, Veselí nad Moravou, Ždánicích. Koupání v přírodních či umělých venkovních vodních plochách lze provozovat v Ostrožské Nové Vsi, Radějově a Buchlovicích. Ve větších městech a obcích jsou pro plavce připraveny kryté bazény. Lyžařské areály se nacházejí zejména ve vyšších polohách Bílých Karpat, ale také ve Chřibech a Ždánickém lese. Ve středisku Lopeník Mikulčin vrch jsou připraveny tři sjezdové tratě s vlekem a pětikilometrový běžecký okruh. Hřebenová trasa Bílých Karpat spojuje Lopeník s Velkou Javořinou, kde jsou tři kvalitní sjezdovky s vlekem. Dobré podmínky pro lyžování v Bílých Karpatech najdete také v lyžařských střediscích ve Stráni a v Nezdenicích, kde je vám k dispozici i sjezdovka s umělým zasněžováním a osvětlením. Osvětlenou sjezdovku se sněhovými děly najdete též ve Chřibech, ve Stupavě. Na své si přijdou lyžaři i v údolí Ždánického lesa v obci Uhřice. (http://www.slovacko.cz) Zimní stadiony jsou v Hodoníně, Uherském Hradišti, sportovní haly a centra ve všech větších městech. V řadě obcí jsou k dispozici tenisové kurty, kuželkářské a bowlingové dráhy,
35 v rekreačních střediscích minigolf, volejbalová hřiště. V Karlíně a Dubňanech jsou motokrosové areály, v Březolupech je plochodrážní areál. Mezi nejvýznamnější kulturní zařízení na Slovácku patří Slovácké divadlo v Uherském Hradišti, přírodní areál v zámeckém parku ve Strážnici, městská kina a hudební kluby v Uherském Hradišti, letní kina a kina ve městech a větších obcích, kulturní domy a galerie. 2.5.2 Doprava Nejbližší mezinárodní letiště jsou ve Vídni, v Bratislavě a Praze, několik pravidelných mezinárodních linek je provozováno i na letišti v Brně. V Kunovicích je vnitrostátní letiště. Slovácko je snadno dostupné z krajských měst Brno a Zlín, která leží v bezprostřední blízkosti této turistické oblasti. Mezi nejdůležitější silniční dopravní tahy patří dálnice D2 spojující Brno s Bratislavou, dále silnice I. třídy č. 55 vedoucí Dolnomoravským úvalem (Břeclav – Hodonín – Uherské Hradiště – Olomouc), silnice I. třídy č. 54 (hraniční přechod se Slovenskem Strání – Veselí nad Moravou – Kyjov – Brno) a silnice I. třídy č. 50 (hraniční přechod se Slovenskem Starý Hrozenkov – Uherský Brod – Uherské Hradiště – Brno). Přes turistickou oblast projíždí řada mezinárodních dálkových autobusových spojů, především ze Slovenska. Nadregionální význam má železniční trať č. 330 (Břeclav – Přerov), a zejména pak mezinárodní železniční uzel v Břeclavi, který leží těsně u jižních hranic turistické oblasti Slovácko. Hlavní železniční koridory prošly zásadní rekonstrukcí již v 90. letech 20. stol. Plánováno je vybudování rychlostní komunikace odpovídající průběhu trasy I. třídy č. 55 (Břeclav – Hodonín – Uherské Hradiště – Olomouc). V okolí několika měst byly vybudovány obchvaty. Silnice II. a III. třídy jsou v oblasti často zanedbané a neudržované, problematická je i dostupnost do menších obcí Bílých Karpat a Chřibů v zimních měsících. Od pol. 90. let 20. stol. je obnovena lodní doprava na Baťově kanálu. Délka Baťova kanálu (od Otrokovic do Sudoměřic) je v současnosti přibližně 60 km. Některé úseky vedou řekou Moravou, jinde vede uměle vyhloubenými kanálovými úseky. Plavební hladina je udržována 13 jezy, výškový rozdíl všech hladin je 18, 6 m. Hloubka Baťova kanálu je průměrně 1,5 metru. Šířka plavebního kanálu je průměrně 12 metrů. (http://www.batacanal.cz)
36
Foto č. 9: Přístaviště Strážnice na Baťově kanále 2.6 Analýza a hodnocení prostorové organizace cestovního ruchu Subjekty cestovního ruchu se cíleně snaží propojit nabídky a aktivity především za účelem udržení návštěvníků pro dlouhodobý pobyt v turistické oblasti. Propagace turistických nabídek a možností Slovácka je zajišťována turistickými informačními centry, cestovními kancelářemi, internetovými stránkami (regionálními, obecními, případně stránkami jednotlivých subjektů). Řada obcí a měst se prezentuje samostatně pomocí propagačních materiálů, mapek, plánů apod. Často se propagují také mikroregiony, případně zájmová sdružení obcí. Turistická oblast Slovácko je pravidelně prezentována na Veletrhu GO a Region Tour v Brně (veletrh regionů a cestovního ruchu). Většina obcí, provozovatelů rekreačních středisek a zařízení kromě pobytu v místě doporučuje a nabízí jednodenní, dvoudenní či vícedenní programy a výlety zaměřené na vinařství, cykloturistiku, pěší turistiku, sportovní aktivity, návštěvy kulturních památek a kulturních akcí v blízkém okolí. Často je v turistické oblasti Slovácko provozována krátkodobá
37 rekreace – jednodenní návštěva vinařské obce spojená s degustací vín a večerním programem s cimbálovou muzikou. Propagace vinařského regionu probíhá i díky známým a oblíbeným Moravským vinařským stezkám. Turisticky nejatraktivnější jsou na Slovácku zejména Buchlovice a okolí (historické a kulturní památky, Přírodní park Chřiby, lázeňství, rekreační středisko), Strážnice a okolí (skanzen, Baťův kanál, folklorní festival, Přírodní park Strážnické Pomoraví) a Bílé Karpaty (typická sídelní struktura, jedinečné luční a lesní komplexy chráněné v CHKO a Biosférické rezervaci Bílé Karpaty). Hojně navštěvované jsou i vinařské regiony, okolí Baťova kanálu a město Uherské Hradiště. Méně navštěvovány jsou některé části Ždánického lesa, Kyjovské pahorkatiny a Chřibů. 2.7 Hlavní turistická nabídka obcí Slovácka Bánov plocha pro sportovní létání Blatnice pod Svatým Antonínkem kaple a poutní místo vesnická památková rezervace (zachovalé vinné sklepy) koupaliště vinařské centrum regionu motorest, penziony Bojkovice (město) barokní zámek s muzeem a hotelem kemp s koupalištěm a sportovními areály hotel, penziony, ubytovny Boleradice plocha pro sportovní létání ubytovna Brumovice turistická ubytovna jezdecký klub
38
Břestek lyžařský vlek horolezecká skála (Břestecká skála) Březolupy kemp, penziony plochodrážní areál Buchlovice významné rekreační středisko zámek Buchlovice s rozsáhlým zámeckým parkem hrad Buchlov – jeden z nejvýznamnějších hradů na Moravě kemp a chatová oblast Smrďavka lázeňství, koupaliště, sportovní areály jezdectví, horolezectví Bukovany rozhledna, muzeum, galerie Bzenec (město) pseudogoticky upravený zámek krytý bazén židovské ghetto a hřbitov významné vinařské centrum regionu hotely, penziony, ubytovny Čejkovice renesanční zámek přestavěný z původní templářské tvrze historické vinné sklepy (Templářské sklepy Čejkovice) domek T. G. Masaryka s expozicí významná vinařská obec dřevěný větrný mlýn hotely, ubytovna, penziony Čeložnice rekreační a školící středisko Dubňany (město) bývalé hornické město
39
sportovní areál, koupaliště ubytovny, penziony motokrosový areál Hluk (město) kemp, hotel sportovní areál a hala Hodonín (okresní město) lázeňský areál zámeček s muzeem galerie výtvarného umění sportovní hala, zimní stadion, koupaliště přístaviště Baťova kanálu zoologická zahrada hotely, penziony a ubytovny Hradčovice rozhledna na telekomunikační věži Javorník lyžařský vlek ve Filipově údolí (Bílé Karpaty) vesnická památková zóna hotel Ježov chatová osada, kemp Karlín motokrosový areál Klobouky u Brna (město) dřevěný větrný mlýn zámek s muzeem motel Kunovice (město) veřejné mezinárodní letiště slovácké letecké muzeum kemp, hotely, ubytovny, penziony
40
koupaliště Kuželov zděný větrný mlýn s expozicí Kyjov (město) zámeček s muzeem vnitrostátní veřejné letiště letní kino koupaliště a sportovní areály hotely, penziony Lopeník lyžařské středisko v Bílých Karpatech dřevěná rozhledna horské chaty a ubytovny Mikulčice Národní kulturní památník Velké Moravy Milotice renesanční zámek s francouzskou zahradou a anglickým parkem Modrá archeoskanzen – historická rekonstrukce opevněného sídliště z období Velké Moravy dřevěná trámová rozhledna Moravská Nová Ves přírodní koupaliště ubytovna, penzion Morkůvky expozice věnovaná rodákovi gen. Peřinovi (letec RAF) Mutěnice významná vinařská obec zachovalý komplex vinných sklepů Nezdenice lyžařský vlek Nivnice rekreační středisko, hotely
41
Nová Lhota rekreační středisko Vápenky Ostrožská Nová Ves rekreační středisko u Ostrožských jezer, kemp sirnaté lázně hotely, penziony Osvětimany koupaliště rekreační středisko lyžařský vlek Petrov vesnická památková rezervace Plže (vinné sklepy) Prušánky samostatná zástavba za obcí tvořená pouze vinnými sklepy (Nechory) Radějov rekreační středisko, chaty, kempy, hotely přírodní koupaliště lyžařský vlek Ratíškovice krytý bazén, sportovní areál Rohatec přírodní koupaliště letní kino Staré město (město) významné a rozsáhlé velkomoravské hradiště (Památník Velké Moravy) aquacentrum půjčovna lodí, vyhlídkové plavby po Baťově kanálu hotely, penziony, ubytovny Starý Hrozenkov rekreační středisko, kemp lyžařské středisko Mikulčin vrch (Bílé Karpaty) hotely, ubytovny, penziony
42
Strání lyžařský vlek ubytovna Strážnice (město) zámek s muzeem skanzen – ukázka lidového stavitelství Slovácka letní kino amfiteátry v zámeckém areálu (folklorní a folkové festivaly) kemp se sportovním areálem koupaliště sportovní letiště hotely, penziony přístaviště Baťova kanálu Stupava lyžařský vlek Těmice koupaliště Topolná koupaliště Tvarožná Lhota rozhledna Travičná rekreační středisko Uherské Hradiště (okresní město) historické centrum (městská památková zóna) Baťův kanál lyžařský vlek v Jarošově koupaliště, sportovní areály, zimní stadion muzea, galerie letní kino, kino (filmové festivaly), Slovácké divadlo, kulturní kluby rozhledna Rovnina z r. 2004 hotely, ubytovny, penziony Uherský Brod (město)
43
zámek a muzeum Jana Amose Komenského městská památková zóna rodinný pivovar letní kino, hvězdárna koupaliště, sportovní areály židovský hřbitov hotely, ubytovny, penziony Uherský Ostroh (město) zámek městská památková zóna koupaliště sportovní letiště hotel, ubytovna Uhřice lyžařský areál Velehrad klášter, významné poutní místo Moravy kemp, chatová oblast, hotel Veletiny vesnická památková rezervace (vinné sklepy) Velká nad Veličkou koupaliště jezdecký klub, ekostatek Veselí nad Moravou (město) zámek městské muzeum, okresní lidová hvězdárna Baťův kanál koupaliště Vlčnov vesnická památková rezervace koupaliště lidová tradice „jízda králů“
44
Vnorovy koupaliště Baťův kanál Vracov (město) přírodní koupaliště ubytovny, penziony Ždánice (město) barokní zámek s muzeem městské koupaliště hotel Vybrané turistické zajímavosti jsou součástí mapové Příl. 13. (http://www.jizni morava.info/slovacko) (http://slovacko.turistik.cz) (http://www.slovacko.cz)
45
3 CELKOVÉ HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU NA SLOVÁCKU 3.1 SWOT analýza Silné stránky jedinečná folklorní oblast se zachovanými tradicemi a lidovými zvyky nejvýznamnější vinařské oblasti v České republice nabídka zajímavých turistických atraktivit v rámci ČR (Strážnice, Buchlovice, Velehrad, Mikulčice, Staré Město) vhodné podmínky pro cykloturistiku významné kulturní akce (folklorní a folkové festivaly, filmový festival, lidové slavnosti) pravidelná i individuální lodní doprava po Baťově kanále zachovalé přírodní komplexy v CHKO Bílé Karpaty lázeňství v Hodoníně, Ostrožské Nové Vsi a Buchlovicích Slabé stránky nevyvážená vybavenost území základní i doprovodnou turistickou infrastrukturou nevyrovnaná kvalifikační úroveň pracovníků v oblasti cestovního ruchu nedostatek ubytovacích kapacit v některých významných vinařských obcích špatný stav některých památek a historických objektů nedostatek pracovních příležitostí a poměrně vysoká nezaměstnanost v okrese Hodonín nízké průměrné platy ve srovnání s průměrem v ČR nedostatek financí pro investice, zejména u malých podnikatelských subjektů malý podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu odlehlost od zahraničními turisty nejnavštěvovanějšího místa v ČR (hl. město Praha) Příležitosti podpora rozvoje cestovního ruchu (koncepce, strategie, akční plány) rozvoj venkovské turistiky, agroturistiky
46
výstavba nových sportovních areálů, lázní, termálních lázní, aquaparků zlepšení image turistické oblasti a větší propagace vytváření nových pracovních míst v oblasti cestovního ruchu udržování a rozvoj cyklotras včetně doprovodných služeb rozvoj spolupráce podnikatelských subjektů a veřejné správy zlepšení propagace jednotlivých obcí a mikroregionů Ohrožení konkurence okolních turistických oblastí (Lednicko valtický areál, Brno a okolí) mezinárodní konkurence v širší geografické oblasti (Slovensko, Rakousko) nedostatek finančních prostředků nedostatečná podpora rozvoje cestovního ruchu nedostatečná prezentace turistické oblasti nevhodné zásahy do krajinného rázu (např. budování větrných elektráren, vysílačů, průmyslových areálů) nevhodné umísťování rekreačních objektů do oblasti zátopových území 3.2 Konkurence turistické oblasti Slovácko V turistické oblasti Slovácko existuje vnitřní konkurence mezi jednotlivými turistickými středisky. V posledních letech se však častěji daří provázat jednotlivé nabídky a aktivity v turistické oblasti a začíná převažovat forma spolupráce a vzájemné podpory. Hlavními vnějšími konkurenty Slovácka jsou sousední turistické oblasti Lednicko Valtický areál a Brno a okolí. Lednicko valtický areál konkuruje hlavně cenným přírodním a kulturním dědictvím, které má mezinárodní ochranu, jedinečnou Chráněnou krajinou oblastí Pálava, možností rekreace u vodní nádrže Nové mlýny. Turistická oblast Brno a okolí nabízí atraktivní prostředí krajského města s cennými historickými památkami, možností kulturního i sportovního vyžití, celoročně hojně navštěvovaný veletržní areál a motoristické závody na Automotodromu Brno, v okolí Slavkova u Brna Památník bitvy tří císařů a jiné památky na Bitvu u Slavkova.
47
Dalšími sousedními turistickými oblastmi je Zlínsko a Střední Morava Haná. I zde je řada kulturně historických památek. Z hlavních konkurentů nemůžeme opomenout i nedalekou turistickou oblast Moravský kras, největší krasové území v České republice se čtyřmi zpřístupněnými jeskyněmi a propastí Macocha. Zimní dovolené v turistické oblasti Slovácko konkurují kvalitnějšími podmínkami a velikostí horských středisek především Beskydy a Jeseníky. Z mezinárodních turistických konkurentů lze jmenovat poměrně blízké evropské velkoměsto Vídeň, taktéž hlavní město Slovenska Bratislava. Z jižních částí turistické oblasti není daleko do předhůří rakouských Alp, kde jsou jednoznačně lepší podmínky pro lyžování. 3.3 Strategie rozvoje turistické oblasti Slovácko Hlavní strategické cíle oblasti Slovácko v návaznosti na novou strategii Zlínského kraje: Priorita (oblast) 1: Vybudování standardní organizační struktury CR Priorita (oblast) 2: Budování základní a doprovodné turistické infrastruktury Priorita (oblast) 3: Budování infrastruktury pro realizaci produktů Priorita (oblast) 4: Zavedení regionální značky a budování image Priorita (oblast) 5: Koncepční a marketingová podpora rozvoje CR a realizace produktů Priorita (oblast) 6: Tvorba regionálních produktů Priorita (oblast) 7: Podpora kvality služeb a produktů, příprava lidských zdrojů Akční plán rozvoje cestovního ruchu na Slovácku (Projektové záměry – zaměření aktivit): • zlepšení infrastruktury pro cestovní ruch • zlepšení kvality poskytovaných služeb • rozvoj turistické infrastruktury • investice do nových i existujících turistických služeb • koordinace aktivit v turistických destinacích • rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury CR • zlepšení informovanosti a propagace • sjednocování informačních systémů pro účely turismu
48
• rozšiřování, zkvalitňování a vznik turistických služeb zajišťovaných podnikatelskými subjekty • koordinace marketingu a propagace cestovního ruchu • koordinaci rozvoje cestovního ruchu vytvořením systému destinačního managementu, sdružujícího podnikatelské, veřejné i neziskové subjekty (http://www.slovacko.cz)
49
4 ZÁVĚR
Cílem předkládaná práce bylo zhodnocení a analýza turistické nabídky Slovácka. Byla provedena analýza přírodních a kulturně – historických předpokladů. Hlavní přínos práce je shrnut v kapitole č. 3 Celkové hodnocení potenciálu cestovního ruchu na Slovácku. I přes velký rozsah zemědělsky intenzivně využívaných území se v této oblasti nachází velmi zachovalé přírodní komplexy chráněné v CHKO Bílé Karpaty, přírodních parcích Ždánický les, Chřiby, Strážnické Pomoraví a v mnoha maloplošných zvláště chráněných územích. V regionu je řada kulturních a historických památek. Nadregionální význam mají památníky Velké Moravy v Mikulčicích a Starém Městě, zámky v Buchlovicích a Miloticích, hrad Buchlov, klášter ve Velehradě a historické jádro města Uherské Hradiště. Velkou devizou této turistické oblasti jsou zachované lidové tradice, zvyky, folklorní slavnosti, soutěže a festivaly. Turisté mohou navštívit také muzea, galerie, hvězdárny, zoologickou zahradu, skanzen, větrné mlýny aj. Sportovní zařízení jsou k dispozici především ve městech (koupaliště, zimní stadiony, sportovní haly a centra. Na Slovácku se nachází i několik lyžařských areálů (největší v Bílých Karpatech), ovšem svým zázemím a sněhovými podmínkami nemohou konkurovat lyžařským střediskům v Beskydech a Jeseníkách. Obnovení lodní dopravy na Baťově kanále přilákalo do jeho přístavišť zájemce o hromadnou i individuální plavbu. Turistická oblast Slovácko je v rámci České republiky oblastí s největší výměrou vinic. Na vinařství je vázána celá řada turistických aktivit a atrakcí v regionu – vinné trhy, slavnosti (žehnání vína, zarážení hory), řízené degustace, prohlídky historických sklepení, návštěvy vináren. Slovácko je protkáno hustou sítí cyklostezek a pěších turistických tras. Velké množství subjektů cestovního ruchu se orientuje na služby spojené s cykloturistikou. Ubytovací a stravovací zařízení jsou např. hodnoceny a oceňovány certifikátem Cyklisté vítáni. Slovácko spolu s Lednicko valtickým areále patří mezi cykloturisty nejvyhledávanější oblasti na Moravě. Hlavní konkurencí pro turistickou oblast Slovácko jsou Lednicko valtický areál, Brno s okolím a Moravský kras, z mezinárodního hlediska pak také sousední Slovensko a Rakousko. Pro budoucí rozvoj cestovního ruchu turistické oblasti Slovácko je zásadní systematická politická podpora strategie jejího rozvoje, snaha o užší spolupráci podnikatelských subjektů a 50 veřejné správy, udržování a obnova současné infrastruktury a vytváření nových sportovních areálů, lázeňských zařízení apod. Zlepšení propagace Slovácka a vytvoření pracovních míst v nových zařízeních či službách v oblasti cestovního ruchu mohou vést k větší návštěvnosti této turistické oblasti.
51
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. CULEK, M. Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma, MŽP, 1995. 347 s. ISBN
80 85368 80–3.
2. DEMEK, J., MACKOVČIN, P. Zeměpisný lexikon – Hory a nížiny. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a VÚKOZ, 2006. 583 s. ISBN 80 86064 99 9 3. DOHNAL, V. a kol. Rajonizace cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Merkur, 1985. 167s. 4. KOPŠO, E. a kol. Geografia cestovného ruchu. 1.vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1992. 327s. ISBN 80 08 00346 4 5. MARIOT, P. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: VEDA, vydavatelstvo Slovenskej akademie vied, 1983. 252s. 6. MARIOT, P. Príspevok k metóde výskumu potencie krajiny z hladiska cestovného ruchu. Geografický časopis, 1969, roč. XXI, č. 1, s. 57–69. 7. MILUŠKA, R. a kol. Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. Praha: Academia, 1972. 8. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. a kol. Cestovní ruch, výkladový slovník. Praha: MMR, 2002. ISBN 80 239 0152 4 9. QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. ČSAV Brno, 1971. 73s. 10. VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., KUNC, J., MARYÁŠ, J., SEIDENGLANZ, D., ŠAUER, M., TONEV, P., VITURKA, M. Atlas cestovního ruchu České republiky . Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 156 s. ISBN 80 23972 56 1
52
Internetové zdroje 11. Agentura ochrany přírody a krajiny v ČR [on line]. Dostupné na WWW:
53
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Hromadná ubytovací zařízení a kapacity v turistické oblasti Slovácko Příloha č. 2: Přehledná mapa turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno) Příloha č. 3: Okresy v turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno) Příloha č. 4: Obce s rozšířenou působností v turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno) Příloha č. 5: Počet obyvatel v obcích turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno) Příloha č. 6: Hustota obyvatelstva jednotlivých obcí turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno) Příloha č. 7: Geomorfologické celky v turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno) Příloha č. 8: Klimatické oblasti v turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno) Příloha č. 9: Zvláště chráněná území turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno, AOPK ČR Brno) Příloha č. 10: Mezinárodně chráněná území v turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno, AOPK ČR Brno) Příloha č. 11: Počet hromadných ubytovacích zařízení v turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno, data: Atlas cestovního ruchu České republiky) Příloha č. 12: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno, data: Atlas cestovního ruchu České republiky) Příloha č. 13: Vybrané turistické zajímavosti turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno, data: http://www.slovacko.cz, vlastní výzkum) 54
PŘÍLOHY Příl. 1: Hromadná ubytovací zařízení a kapacity v turistické oblasti Slovácko
OBEC NAZORP OB03 ROZLOHA PHUZ KHUZ Strážnice Veselí nad Moravou 5900 3140 13 730 Hodonín Hodonín 26345 6349 5 544 Tvarožná Lhota Veselí nad Moravou 861 1747 8 500 Buchlovice Uherské Hradiště 2487 3196 17 488 Velehrad Uherské Hradiště 1323 2225 3 370 Uherské Hradiště Uherské Hradiště 26421 2126 6 364 Ostrožská Nová Ves Uherské Hradiště 3360 2606 6 352 Bzenec Kyjov 4315 4034 5 323 Lopeník Uherský Brod 191 1253 5 301 Hluk Uherské Hradiště 4424 2839 2 240 Veselí nad Moravou Veselí nad Moravou 12081 3545 2 218 Kyjov Kyjov 12191 2988 5 217 Nivnice Uherský Brod 3278 2548 2 201 Osvětimany Uherské Hradiště 863 1943 3 199 Bojkovice Uherský Brod 4742 4185 7 183 Bystřice pod Lopeníkem Uherský Brod 801 1343 6 180 Kunovice Uherské Hradiště 5148 2855 4 170 Ždánice Kyjov 2721 2082 4 168 Březolupy Uherské Hradiště 1559 1580 2 160 Mikulčice Hodonín 1881 1530 2 158 Čejkovice Hodonín 2527 2500 3 146 Uherský Brod Uherský Brod 17508 5206 5 145 Starý Hrozenkov Uherský Brod 886 1084 2 111 Vápenice Uherský Brod 191 988 2 105 Radějov Veselí nad Moravou 830 2411 4 90 Kostelec Kyjov 792 508 1 80 Lanžhot Břeclav 3713 5486 2 78 Blatnice pod Svatým Antonínkem Veselí nad Moravou 2116 1392 2 63 Dubňany Hodonín 6649 2257 2 62 Vracov Kyjov 4491 4440 1 62 Žarošice Kyjov 968 1477 2 60 Slavkov Uherský Brod 690 1375 2 60 Boršice Uherské Hradiště 2239 980 1 54 Ježov Kyjov 694 591 2 50 Rohatec Hodonín 3343 1745 2 46 Blatnička Veselí nad Moravou 449 877 1 45 Vřesovice Kyjov 622 653 1 45
55
Boleradice Hustopeče 867 1212 2 41 Javorník Veselí nad Moravou 702 2444 1 40 Nová Lhota Veselí nad Moravou 771 2586 1 40 Vyškovec Uherský Brod 164 1119 2 40 Moravský Písek Veselí nad Moravou 2201 1489 1 39 Staré Město Uherské Hradiště 6742 2083 2 31 Jankovice Uherské Hradiště 462 1126 1 30 Uherský Ostroh Uherské Hradiště 4526 2653 1 24 Brumovice Hustopeče 933 1048 1 22 Moravská Nová Ves Břeclav 2517 2342 3 22 Svatobořice Mistřín Kyjov 3495 2312 2 21 Lipov Veselí nad Moravou 1560 1513 1 20 Horní Němčí Uherský Brod 854 1805 2 20 Záhorovice Uherský Brod 1058 1491 1 20 Louka Veselí nad Moravou 1045 954 1 18 Břestek Uherské Hradiště 719 1419 2 16 Klobouky u Brna Hustopeče 2226 3133 2 14 Stříbrnice Uherské Hradiště 414 608 1 14 Kudlovice Uherské Hradiště 879 776 1 12 Kostelany nad Moravou Uherské Hradiště 884 470 1 10 Kněždub Veselí nad Moravou 1084 1609 1 5 OB03 počet obyvatel v roce 2003 ROZLOHA rozloha obce v hektarech PHUZ počet hromadných ubytovacích zařízení KHUZ kapacita hromadných ubytovacích zařízení. Zdroj: Atlas cestovního ruchu (2006), údaje z roku 2003.
56
Příl. 2: Přehledná mapa turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno)
57
Příl. 3: Okresy v turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno)
58
Příl. 4: Obce s rozšířenou působností v turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno)
59
Příl. 5: Počet obyvatel v obcích turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno)
60
Příl. 6: Hustota obyvatelstva jednotlivých obcí turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno)
61
Příl. 7: Geomorfologické celky v turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno)
62
Příl. 8: Klimatické oblasti v turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno)
63
Příl. 9: Zvláště chráněná území turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno, AOPK ČR Brno)
64
Příl. 10: Mezinárodně chráněná území v turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno, AOPK ČR Brno)
65
Příl. 11: Počet hromadných ubytovacích zařízení v turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno, data: Atlas cestovního ruchu České republiky)
66
Příl. 12: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno, data: Atlas cestovního ruchu České republiky)
67
Příl. 13: Vybrané turistické zajímavosti turistické oblasti Slovácko (mapové podklady: VÚKOZ, v.v.i. Brno, data: http://www.slovacko.cz, vlastní výzkum)
68