View metadata, citation and similar papers at core.ac.uk brought to you by CORE
provided by DSpace at VSB Technical University of Ostrava
VYSOKÁ ŠKOLA BÁ ŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA
KATEDRA MANAGEMENTU
Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Uherském Brod ě Marketing strategy of tourism development in Uherský Brod
Student: Lucie Sedlá čková Vedoucí bakalá řské práce: Ing. Lenka Gabrielová
Ostrava 2009
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci v četn ě p říloh vypracovala samostatn ě s využitím uvedené literatury a informa čních zdroj ů.
V Uherském Hradišti dne 30.4.2009
Lucie Sedlá čková
Pod ěkování: Moje pod ěkování za odborné vedení a cenné rady p ři vypracování bakalá řské práce pat ří Ing. Lence Gabrielové. Také bych cht ěla pod ěkovat M ěstskému informa čnímu centru v Uherském Brod ě za poskytnuté informace.
Obsah:
1. ÚVOD...... 7 2. CESTOVNÍ RUCH ...... 8 2.1 VÝZNAM A DEFINICE CESTOVNÍHO RUCHU ...... 8 2.1.1 Vymezení cestovního ruchu...... 8 2.1.2 P ředpoklady pro vznik cestovního ruchu...... 9 2.1.3 P ředpoklady rozvoje cestovního ruchu...... 9 2.1.4 Subjekt cestovního ruchu ...... 13 2.1.5 Objekt cestovního ruchu ...... 13 2.1.6 Typologie cestovního ruchu...... 14 2.2 MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU ...... 17 2.3 DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU ...... 18 2.3.1 Geografický marketing ...... 20 2.3.2 Marketing destinace ...... 20 2.4 TVORBA MARKETINGOVÉ STRATEGIE V DESTINACI ...... 21 2.5 SWOT ANALÝZA ...... 23 3. POPIS NABÍDKY CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚZEMÍ M ĚSTA ...... 26 3.1 POLOHA ...... 27 3.2 HISTORIE ...... 28 3.3 PŘÍRODNÍ P ŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ...... 30 3.4 KULTURNÍ P ŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ...... 31 3.4.1 Kulturní památky...... 31 3.4.2 Kulturní za řízení ve m ěst ě ...... 34 3.4.3 Kulturní nabídka ve m ěst ě a okolí ...... 35 3.5 MATERIÁLN Ě-TECHNICKÁ ZÁKLADNA ...... 35 3.5.1 Ubytovací za řízení ...... 35 3.5.2 Stravovací za řízení ...... 37 3.5.3 Sportovní za řízení...... 37 3.6 PROPAGACE M ĚSTA ...... 38 3.7 TURISTICKÉ ZNA ČENÍ ...... 42 3.8 NÁVŠT ĚVNOST M ĚSTA ...... 42 3.9 ANALÝZA VN ĚJŠÍ KONKURENCE ...... 43 4. SWOT ANALÝZA NABÍDKY CESTOVNÍHO RUCHU VE M ĚST Ě UHERSKÝ BROD ...... 46 4.1 SILNÉ STRÁNKY ...... 46 4.2 SLABÉ STRÁNKY ...... 46 4.3 PŘÍLEŽITOSTI ...... 47 4.4 HROZBY ...... 47 5. ZÁV ĚR...... 49 SEZNAM LITERATURY...... 50 SEZNAM ZKRATEK A SYMBOL Ů SEZNAM P ŘÍLOH
1. Úvod
Pro svou bakalá řskou práci jsem si vybrala téma Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Uherském Brod ě. Město leží na pomezí Bílých Karpat v bezprost ředním sousedství Slovenska. Cílem bakalá řské práce je zhodnotit potenciál cestovního ruchu ve m ěst ě Uherský Brod. Zjistit, zda město využívá všech svých silných stránek v této oblasti, nebo se zde nachází nevyužité p říležitosti a pokud ano, navrhnout p řípadná řešení na jejich realizaci. V bakalá řské práci se zam ěř ím i na faktory, které ovliv ňují rozvoj cestovního ruchu, jako je sou časná hospodá řská krize a konkurence okolních měst. Práce se skládá z teoretické, praktické a analytické části. V teoretické části je popsán význam a funkce cestovního ruchu, p ředpoklady pro jeho vznik, činitelé ovliv ňující rozvoj. Vysv ětluje se zde, co je to destinace a pro č se zabývat marketingem destinace. Na konci teoretické části je popsána SWOT analýza. Praktická část obsahuje analýzu a hodnocení nabídky cestovního ruchu ve m ěst ě. Rozebrala jsem zde polohu, kulturní památky, za řízení, materiáln ě-technickou základnu m ěsta, propagaci, návšt ěvnost m ěsta a další faktory ovliv ňující poptávku po cestovním ruchu ve měst ě. Použitou metodou v analytické části je SWOT analýza, která je d ůležitá pro vytvo ření marketingové strategie, p ři jejím sestavování jsem vycházela z údaj ů uvedených v praktické části.
7 2. Cestovní ruch
2.1 Význam a definice cestovního ruchu Cestovní ruch pat ří mezi významné ekonomické a sociální jevy moderní spole čnosti. P řesn ě vymezit a definovat cestovní ruch je obtížné. V minulých letech bylo u čin ěno mnoho pokus ů o jednoznačnou definici, proto se v odborné literatu ře vyskytují r ůzná vysv ětlení. Definice Sv ětové organizace cestovního ruchu zní: „Cestovní ruch je činnost osoby, cestující ve volném čase na p řechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydlišt ě, a to za jiným ú čelem než je vykonávaní výd ěle čné činnost v navštíveném míst ě.“ Jak tvrdí Morávková (2004, str. 12) 1 Cestovní ruch se m ůžeme charakterizovat jako oblast spot řeby, p ři které jsou uspokojovány lidské pot řeby a významnou sou část národní ekonomiky, kterou tvo ří řada podnikatelských aktivit v rámci zajišt ění ú časti lidí na cestovním ruchu. Viz [3] „P ůsobení cestovního ruchu se projevuje v různých oblastech: V ekonomice, kdy u cestovního ruchu sledujeme jeho p řínos pro oblastní národní i sv ětové hospodá řství. V životní úrovni lidí, což se projevuje kvalitn ější reprodukcí pracovní síly, rozvojem osobnosti, upevn ění zdraví, r ůstem vzd ělanosti, zp ůsobem využití volného času o víkendech, dovolených, vlivem na životní styl lidí a utvá ření spot řebních zvyklostí. V ekologii – cestovní ruch by nem ěl na jedné stran ě narušovat p řírodní, kulturní a sociální prost ředí místních obyvatel. Ve vztazích mezi lidmi, protože pokud lidé poznávají zp ůsob života, životní úrove ň, zvyky, starosti i radosti jiných národ ů, dojde časem k větší mí ře porozum ění mezi lidmi a snad i k odstran ění ohnisek konflikt ů na Zemi.“ Jak tvrdí Morávková (2004, str. 13) 1
2.1.1 Vymezení cestovního ruchu „Cestovní ruch je komplexní, mnoha oblastmi a z mnoha hledisek se prolínající spole čenský jev bez jakýchkoliv pevn ě stanovitelných hranic, který je synergickým souhrnem všech jev ů, vztah ů a dopad ů v časoprostorovém kontextu, souvisících s nar ůstající mobilitou lidí, motivovanou uspokojováním jejich pot řeb v oblasti využití volného času, rekreace, cestování a poznání, dále v oblasti sociální, kulturní a v dalších oblastech. Jevovou náplní cestovního
1 MORÁVKOVÁ, Eva; DROBNÁ, Daniela. Cestovní ruch pro st řední školy a pro ve řejnost. Vydalo nakladatelství Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7
8 ruchu jsou p ředevším souhrnné aktivity jeho ú častník ů, procesy související s budováním a provozováním za řízení poskytující t ěmto ú častník ům služby, aktivity spojené s rozvojem a ochrannou zdroj ů pro jeho funkci, souhrn politických a ve řejnoprávních aktivit (politika, propagace a regulace cestovního ruchu, mezinárodní spolupráce apod.) a sou časn ě i reakce místních komunit a ekosystému na uvedené aktivity.“ Jak tvrdí Pásková (2002, str. 45) 2
2.1.2 P ředpoklady pro vznik cestovního ruchu Pro vznik cestovního ruchu musí být spln ěny tři základní p ředpoklady: svoboda pohybu, volný čas, dostatek volných finan čních prost ředk ů.
Za přímé p říčiny vzniku cestovního ruchu m ůžeme pokládat: pot řebu obnovit spojení s přírodou s cílem reprodukovat pracovní sílu, růst vzd ělání jako realizace pot řeby poznání, obnovování a navazování styku s lidmi.
V minulosti docházelo k cestování nej čast ěji z důvodu obchodních, vojenských, poznávacích i prestižních. V dnešní dob ě je cestovní ruch orientován do oblasti volno časových aktivit, poznávání a rekreace. Vývoj cestovního ruchu bývá obvykle rozd ělován do čty ř etap: I. prvopo čátky cestovního ruchu: 480 p ř. n. l. – 16. století, II. za čátky moderního cestovního ruchu: 17. století – 19. století, III. novodobý cestovní ruch: po I. sv ětové válce – do roku 1948 a období 1949-1989, IV. období sou časné: po roce 1990. Viz [6]
2.1.3 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Cestovní ruch se v poslední čtvrtin ě dvacátého století stal nejvýrazn ějším spole čenským, kulturním a ekonomickým jevem. Na cestování a aktivitách spojených s cestovním ruchem se každý rok podílí zna čná část sv ětové populace. Cestování lidí za poznáním, rekreací,
2 PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Cestovní ruch: výkladový slovník. Vydalo: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4
9 kulturou, nebo z důvod ů náboženských, obchodních se stalo neodmyslitelnou sou částí života lidí a sou časného životního stylu. P ředpoklady, které ovliv ňují existenci a rozvoj cestovního ruchu se člení: lokaliza ční p ředpoklady, selektivní p ředpoklady, realiza ční p ředpoklady.
Lokaliza ční p ředpoklady Lokaliza ční p ředpoklady umož ňují umíst ění aktivit cestovního ruchu do ur čité oblasti. Jejich příznivé hodnoty ur čují místo, které je vhodné pro rozvoj cestovního ruchu. D ělí se na: Přírodní atraktivity (podnebí, vodstvo, flóra, fauna a další). Kulturní atraktivity – vyplývají z výsledk ů tvo řivé činnosti člov ěka a souvisejí s historickým vývojem území. Pat ří sem architektonické památky, muzea, galerie, technické památky, významné parky, památky lidové architektury a mnoho dalších.
Selektivní p ředpoklady Selektivní p ředpoklady cestovního ruchu vyjad řují zp ůsobilost spole čnosti dané oblasti podílet se na cestovním ruchu aktivn ě i pasivn ě. Umož ňují vybrat ty oblasti, které mají nejlepší p ředpoklady pro ú čast na cestovním ruchu. Člení se na: objektivní p ředpoklady, subjektivní p ředpoklady.
Objektivní p ředpoklady Objektivní p ředpoklady zahrnují soubor faktor ů ovliv ňujících cestovní ruch v území. Pat ří sem: ekonomické faktory, politické faktory, demografické faktory, sociální prost ředí, technicko-technologické faktory, ekologické faktory. Viz [3]
10 Ekonomické faktory jsou pro rozvoj cestovního ruchu velmi významné. Jedná se zejména o pozitivní, nebo negativní vlivy ekonomického r ůstu, nezam ěstnanosti, inflace, stability měny a úrokové míry.
Politické faktory ovliv ňující rozvoj cestovního ruchu tvo ří zejména mírové podmínky v jednotlivých státech a ve sv ětě jako celku. Cestovní ruch se nerozvíjí v zemích, ve kterých jsou ob čanské nepokoje nebo je ohrožena bezpe čnost turistů, jejich zdraví, p řípadn ě majetek. Záleží i na spole čenském z řízení státu, ve kterém se cestovní ruch rozvíjí, protože stát je nositelem politiky cestovního ruchu. Důležité je odstra ňování bariér v podob ě cestovních formalit, nap říklad zrušení vízové povinnosti jednotlivých krajin, vytvá ření vhodných podmínek pro finan ční zabezpe čení turist ů cestujících do zahrani čí. Cestovní ruch je významným hospodá řsko-politickým činitelem podílejícím se na prohlubování spolupráce mezi jednotlivými zem ěmi s ohledem na vzájemné poznávání zp ůsobu života a upev ňování sv ětového míru.
Demografické faktory jsou dány po čtem obyvatel, ekonomickou aktivitou, st řední délkou života, mobilitou, zvyšující se urbanizací.
Sociální prost ředí je dáno spole čenským z řízením. To ovliv ňuje nap říklad rozd ělení hrubého domácího produktu, pracovní a mimopracovní podmínky, životní styl, dosažená životní úrove ň.
Technicko-technologickým faktorem je myšlena dopravní infrastruktura a další technická a informa čně-technologická vybavenost umož ňující rozvoj cestovního ruchu. V infrastruktu ře jde zejména o existenci a vybavenost sít ě dálni čních tah ů, kterou vyžaduje neustále rostoucí stupe ň motorizace obyvatelstva, hustotu, kapacitu a propustnost železni ční dopravní sít ě, hustotu letiš ť a frekvenci pravidelných a nepravidelných leteckých spoj ů, existenci lodní p řepravy v místech vhodných pro její rozvoj, podobn ě jako existenci dopravních za řízení v horských a vysokohorských st řediscích cestovního ruchu. Rozvoj dopravy má i negativní vliv na cestovní ruch a životní prost ředí. Nap říklad zvýšený po čet dopravních nehod, zvýšená rychlost má za následek omezování zážitk ů a dojm ů z cestovního ruchu.
11 Významné jsou nové technologie, které uleh čují poskytování jednotlivých druh ů služeb cestovního ruchu, umož ňují snižovat po čty pracovník ů, šet řit energii a podobn ě.
Závislost cestovního ruchu na ekologickém prost ředí je v ětší než ve v ětšin ě ostatních hospodá řských aktivit. Narušení rovnováhy zem ě u prvk ů jako je p ůda, voda, ovzduší, flóra a fauna m ůže vést k omezení, p řípadn ě i k likvidaci cestovního ruchu. Ochrana p řírody z hlediska cestovního ruchu musí respektovat pot řebu rovnováhy mezi blahobytem a volným časem hlavn ě z hlediska p řípustného zatížení zem ě návšt ěvníky a rozvojem za řízení cestovního ruchu. V mnoha státech existuje nap říklad částe čný nebo úplný zákaz vstupu motorových vozidel na území národních park ů nebo chrán ěných území. Snížení vlivu cestovního ruchu na životní prost ředí je možné o čekávat zvýšením ekologického cít ění obyvatelstva hlavn ě p řechodem z masového cestovního ruchu na ekologický cestovní ruch. Viz [1]
Subjektivní p ředpoklady Subjektivní p ředpoklady ovliv ňují p ředevším rozhodování lidí o ú časti na cestovním ruchu. Účast lidí závisí na p říslušnosti k sociální a profesní skupin ě, na rodinných pom ěrech, ale také na psychologických faktorech. Často v rozhodování hraje významnou roli módnost návšt ěvy ur čitého st řediska nebo oblasti, vliv reklamy a propagace cestovních kancelá ří nebo st ředisek cestovního ruchu, znalost jazyků.
Realiza ční p ředpoklady Umož ňují uskute čnit nároky ú častník ů cestovního ruchu v oblastech s příznivými lokaliza čními podmínkami. Umož ňují dopravit se do t ěchto oblastí a využívat je k pobytu, k rekreaci a k dalším aktivitám. D ělí se na: Dopravní p ředpoklady – sem pat ří základní podmínky. P řitažlivost území není dána jen možností dopravního spojení, ale zejména hustotou a kvalitou dopravní sít ě. Materiáln ě-technické p ředpoklady - vyjad řují vybavení území ubytovacími, stravovacími, zábavními, kulturními, sportovními a dalším za řízeními, která uspokojují pot řeby ú častník ů cestovního ruchu. Kapacita t ěchto za řízení ur čuje množství návšt ěvník ů, kte ří mohou dané území využít. Viz [3]
12 2.1.4 Subjekt cestovního ruchu Subjekt cestovního ruchu je ú častník cestovního ruchu. Z ekonomického hlediska je to každý, kdo uspokojuje svoje pot řeby spot řebou statk ů cestovního ruchu v dob ě cestování a pobytu mimo místo trvalého bydlišt ě a obvykle ve volném čase. Je to nositel poptávky a spot řebitel produktu cestovního ruchu. Z hlediska statistiky je ú častník cestovního ruchu cestující ozna čený jako návšt ěvník, turista nebo výletník. Ve struktu ře cestujících má své místo i stálý obyvatel jako potencionální ú častník cestovního ruchu.
Stálý obyvatel – v domácím cestovním ruchu je to osoba, která žije alespo ň šest po sob ě následujících m ěsíc ů v jiném míst ě p řed p říchodem do jiného místa na kratší dobu než šest měsíc ů. V zahrani čním cestovním ruchu je stálý obyvatel osoba, která žije v zemi alespo ň jeden rok p řed p říchodem do jiné zem ě na kratší dobu než je jeden rok. Jsou to tedy ob čané státu a cizinci spl ňující tato kritéria. Návšt ěvník – v domácím ruchu je to osoba, která cestuje na jiné místo v zemi svého trvalého bydlišt ě na kratší dobu než je šest m ěsíc ů. U zahrani ční cestovního ruchu je to osoba, která cestuje do jiné zem ě na dobu nep řesahující jeden rok s tím, že hlavní ú čel cesty není v obou případech výkon výd ěle čné činnosti. Turista – je osoba, která v domácím nebo zahrani čním cestovním ruchu spl ňuje kritéria návšt ěvníka. Účast turisty na cestovním ruchu musí být spojena minimáln ě s jedním přenocováním. Podle délky pobytu se rozlišuje: turista na dovolené, krátkodob ě pobývající turista, výletník.
2.1.5 Objekt cestovního ruchu Objektem je všechno, co se m ůže stát cílem zm ěny místa pobytu ú častníka na cestovním ruchu. Tvo ří jej cílové místo, podniky a instituce cestovního ruchu. Subjekt cestovního ruchu cestuje do cílového místa jen pokud existuje vhodný ekvivalent na uspokojování jeho pot řeb. Sou částí objektu jsou služby a zboží vyráb ěné podniky a institucemi cestovního ruchu v cílovém míst ě. Cílové místo p ředstavuje st ředisko cestovního ruchu, region a nebo stát. V odborné literatu ře se na jeho ozna čení používá pojem destinace cestovního ruchu. Potenciál cestovního ruchu není v prostoru rozmíst ěný rovnom ěrn ě m ůže mít místní, regionální, celostátní až mezinárodní význam. Sekundární nabídka p ředstavuje infrastrukturní
13 vybavenost. Jsou podniky, za řízení a instituce cestovního ruchu, které umož ňují návšt ěvník ům cílového místa p řechodn ě se ubytovat, stravovat a vykonávat r ůzné rekrea ční, sportovní, kulturní a jiné aktivity typické pro cestovní ruch. Druhová struktura za řízení cestovního ruchu je závislá od primární nabídky, jejich funkcí, významu a délky využívání v pr ůběhu roku.
Z funk čního hlediska se rozlišují: Městská st řediska cestovního ruchu – v městských st řediscích jsou soust řed ěné kulturn ě-historické památky, administrativn ě-správní orgány, obchody a pr ůmysl. Láze ňská místa – která jsou vybudovaná na bázi p řírodních lé čivých zdroj ů. Rekrea ční st řediska – je zde možnost koupání a vodních sport ů v nížin ě, turistiky a vodních sport ů v podhorských oblastech, turistiky a zimních sportů v horské krajin ě. Rekrea ční obce – původní hospodá řská funkce zanikla a v sou časnosti jsou využívané k rekrea čním ú čel ům. Chatové oblasti – nej čast ěji se nacházejí p ři vodních plochách nebo výletních místech s přírodními a civiliza čními atraktivitami.
Vedle cílových m ěst charakteru st ředisek jde o regiony cestovního ruchu, jsou to p řirozené celky, které mají z hlediska podmínek cestovního ruchu spole čné charakteristické vlastnosti, kterými se odlišuje od sousedních území. Musí spl ňovat t ři p ředpoklady: Primární nabídku musí mít v takovém množství a kvalit ě, že je atraktivní a vyvolává návštěvnost. Komunika ční dostupnost, umož ňující p řístup do území a pohyb za atraktivitami cestovního ruchu. Infrastrukturní vybavenost umož ňující pobyt v území a využívání jeho atraktivit. Viz [1]
2.1.6 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch se každodenn ě v praxi projevuje v různých druzích a formách, které se neustále vyvíjejí a obohacují v závislosti na poptávce ú častník ů cestovního ruchu a technicko- technologických možnostech nabídky. Rozlišují se: Druhy cestovního ruchu - podle motivace ú častník ů na cestovním ruchu.
14 Formy cestovního ruchu - podle p říčin, které cestovní ruch ovliv ňují a d ůsledk ů, které přináší. Viz [1]
Cestovní ruch podle motivace ú častníka (formy cestovního ruchu) Motivaci v cestovním ruchu si m ůžeme p ředstavit jako souhrn vnit řní a vn ějších podn ětů vedoucích k účasti na cestovním ruchu. Podle toho rozlišujeme: Rekrea ční cestovní ruch – jde o odpo činkovou formu cestovního ruchu, hlavním motivem je reprodukce fyzických a duševních sil člov ěka. Zpravidla se jedná o pobyt na jednom míst ě. Rekreace neznamená jen pasivní odpo činek, m ůže být spojena s aktivním pobytem v přírod ě, se sportovními aktivitami. Kulturn ě-poznávací cestovní ruch – p ředevším se jedná o poznávání kulturních památek, za řízení, akcí a kulturní krajiny. Sportovn ě-turistický cestovní ruch – zahrnuje krátkodobé i dlouhodobé pobyty se sportovní náplní. D ělí se na cykloturistiku, p ěší turistiku, vodní turistiku, horskou turistiku. Bývají sem za řazovány cesty divák ů na sportovní akce. Zdravotn ě-orientovaný cestovní ruch – primárním d ůvodem jsou cesty do lázní nebo rekrea čních center. Přírodní cestovní ruch – účast na této form ě je motivována pobytem a poznáváním přírody. Zvláštním typem je ekoturismus, je to pobyt v přírod ě, který nenarušuje přirozené prost ředí, snaží se chránit p řírodní hodnoty a dovoluje provozování aktivit jako jsou p ěší turistiky, pozorování živo čich ů a rostlin, veslování, fotografování. Venkovský cestovní ruch – vícedenní pobyty s rekreačními aktivitami na venkov ě. Může mít r ůzné formy, nap říklad agroturismus, ú častníci pobývají na venkov ě na rodinných farmách a poznávají tamní život v kontaktu s přírodou. Mohou se ú častnit zem ědělských činností. Další formou je ekoagroturistika, je to pobyt na farm ě s alternativním zem ědělstvím a zárove ň i konzumace jídel ze zdroj ů vyp ěstovaných a upravovaných p římo na farm ě. Vzd ělávací cestovní ruch – ú častníci jsou motivováni získáváním znalostí. Kongresový cestovní ruch – motivací je zájem odborníků v ur čitém oboru setkat se se svými kolegy, získat nové informace a vym ěň ovat si zkušenosti. Cestovní ruch se spole čenskými motivy – jeho hlavním cílem je navázání kontakt ů s lidmi, získání nových p řátel.
15 Cestovní ruch podle zp ůsobu realizace (druhy cestovního ruchu) Z hlediska realizace m ůžeme cestovní ruch členit následovně: Z hlediska území, na kterém probíhá rozlišujeme cestovní ruch na: - domácí, - zahrani ční, - výjezdový – ob čané dané zem ě vyjíždí do zahrani čí, - příjezdový – zahrani ční návšt ěvníci p řijíždí do dané zem ě, - tranzitní – pr ůjezdy zahrani čních ú častník ů cestovního ruchu p řes území ur čitého státu. Podle délky pobytu: - krátkodobý cestovní ruch – pobyt zpravidla do t ří p řenocování, - dlouhodobý cestovní ruch – pobyt nad t ři p řenocování, ale kratší doba než šest měsíc ů. Podle vlivu na platební bilanci státu: - aktivní cestovní ruch – příjezdy zahrani čních návšt ěvník ů znamenají p říliv devizových prost ředk ů , - pasivní cestovní ruch - od čerpávání devizových prost ředk ů za ú čelem nákupu zboží a služeb v jiné zemi. Podle zp ůsobu zabezpe čení cesty a pobytu: - organizovaný cestovní ruch – programy jsou zajiš ťovány cestovními kancelá řemi nebo jiným podnikatelským subjektem, - neorganizovaný cestovní ruch – veškeré služby a program si zajiš ťuje ú častník sám. Podle p říslušnosti ú častník ů ve skupin ě: - individuální cestovní ruch – ú častník cestuje sám a nebo se členy své rodiny, - skupinový cestovní ruch – cestuje skupina ú častník ů, kte ří se znají. Podle zp ůsobu financování: - volný cestovní ruch – veškeré výdaje si hradí ú častník sám z vlastních zdroj ů, - vázaný cestovní ruch – ú čast na cestovním ruchu je vázána spln ěním ur čitých podmínek, část výdaj ů na cestování a pobyt jsou hrazeny z přísp ěvk ů p říslušné organizace. Podle dopadu na životní prost ředí: - měkký cestovní ruch – minimální narušení p řirozeného prost ředí v navštíveném míst ě,
16 - tvrdý cestovní ruch – p ůsobí výrazné zm ěny v původním životním prost ředí. Viz [3]
2.2 Marketing cestovního ruchu „Existuje mnoho definic marketingu cestovního ruchu. J. Krippendorf ve své práci Marketing cestovního ruchu definuje marketing cestovního ruchu „jako systematickou a koordinovanou orientaci podnikatelské politiky cestovního ruchu, jakož i soukromé a státní politiky cestovního ruchu na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovní na co nejlepší uspokojování pot řeb ur čitých skupin zákazník ů p ři dosažení p řim ěř eného zisku. Nebo A. M. Morrison vymezuje marketing cestovního ruchu „jako plynulý proces plánování, zkoumání, napl ňování, kontroly a vyhodnocování činností pot řebných k zajišt ění jak zákazníkových pot řeb a požadavk ů, tak i cíl ů organizace. K dosažení největší ú činnosti vyžaduje marketing úsilí každého jednotlivce a jeho ú činnost se dále m ůže zvýšit či snížit činností dalších komplementárních organizací.“ Jak tvrdí Hesková (2006, str. 134) 3 Většina definic vychází z ur čení charakteristický znak ů, které vykazuje produkt cestovního ruchu.
Specifika produktu cestovního ruchu Specifika jsou v zásad ě shodná s charakteristikami uvedenými u služeb: Nehmotný charakter služeb – zp ůsobuje jejich snadnou napodobitelnost a možnost kopírování. Z důvod ů omezené životnosti produkt ů ve službách pat ří životní cyklus produktu do skupiny produkt ů s krátkým až st ředn ědobým životním cyklem. To má dopad do marketingového řízení cestovního ruchu. Nabídka musí být flexibiln ě obm ěň ována. Dochází k čast ějším inovacím produktu. Místní a časová vázanost – služba je vázána na místo spot řeby. Pomíjivost služeb – službu nelze skladovat. Zákazník se p ři nákupu služby účastní sociální interakce. Podle pr ůběhu interakce m ůže zákazník posoudit kvalitu služeb. Nerealizované služby jsou definitivn ě ztracené a mají zásadní vliv na ekonomické ukazatele podnikatelských subjekt ů.
3 HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Vydalo nakladatelství Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3
17 Specifi čnost distribu čních cest – nákup služeb cestovního ruchu je realizován prost řednictvím zprost ředkovatel ů služeb, touroperátor ů, cestovních kancelá ří, na veletrzích a výstavách. V marketingovém řízení využíváme nástroje p římého marketingu. Podmín ěnost náklad ů – u vyrobeného zboží jde provád ět kalkulaci náklad ů na fixní a variabilní část, u služeb je kalkulován tzv. balík služeb. Z ekonomického hlediska jde spíše o nevýhodu. Je vhodná podpora prodeje, která využívá různých cenových zvýhodn ění p ři nabídce. Vázanost služeb na jejich poskytovatele – při aplikaci marketingu je vhodné využívat známých osobností a celebrit. Nap říklad tenisová škola vázaná na majitele, který je známá osobnost. Kvalita služby je z pohledu zákazníka obtížn ě definovatelná – závisí zde na očekávání zákazník ů. Hlavn ě u komplexních služeb mohou být tato o čekávání u každého člov ěka jiná. Celková kvalita je do zna čné míry ur čována pov ěstí a technickým vybavením organizace. Z pohledu marketingu je nutné dbát na pozitivní doporu čení v souvislosti s realizací služeb. V marketingovém cestovním ruchu se zpravidla pracuje s rozší řeným marketingovým mixem 8 P – ke klasickým 4 P: product (produkt), price (cena), place (místo), promotion (marketingová komunikace) jsou p řiřazeny další nástroje – people (lidé), packing (tvorba balí čku), programming (programování balíku služeb), partnership (spolupráce). Viz [1]
2.3 Destinace cestovního ruchu „Destinace je p ředstavována svazkem r ůzných služeb koncentrovaných v ur čitém míst ě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti. Atraktivity destinace tak p ředstavují podstatu destinace a hlavní motiva ční stimul návšt ěvnosti destinace. Podle Biegera i definice Sv ětové organizace cestovního ruchu je destinace chápána jako „geografický prostor (stát, místo, region), který si návšt ěvník (segment) vybírá jako sv ůj cíl cesty“. Destinace nabízí služby jako ubytování, stravování, sportovní aktivity a zábava. Za nejmenší možnou destina ční jednotku je považován rezort (což je místo anebo menší oblast navšt ěvovaná s cílem trávení volného času, zábavu, odpo činku, sportovních a dalších aktivit. Tento pojem často bývá spojován s adjektivy – lyža řský rezort, hotelový rezort).
18 Bartl a Schmidt ozna čují destinace cestovního ruchu za vzájemn ě si konkurující jednotky, jejichž spole čným cílem je prodej služeb v destinaci a jež plní řadu funkcí. Za prvé je to funkce marketingová (marketing destinace), za druhé funkce nabídková, za t řetí funkce zastoupení r ůzných zájmových skupin a za čtvrté funkce plánovací. Ur čení velikosti a charakteru destinace závisí jednak v první řad ě na základní nabídce destinace, jednak na nabídce jakožto na dvou faktorech strany nabídky. Významnou roli p ři vymezení destinace sehrává však i strana poptávky, zejména pak motivace k cest ě do destinace a vzdálenost mezi výchozím místem a destinací.“ Jak tvrdí Palátková (2006, str. 16)4 „Destinace jsou dnes obecn ě považovány za zcela standardní navzájem si konkurující jednotky, takže jejich rozvoj a prodej musí být velmi obez řetn ě řízen.“ Jak tvrdí Palátková (2006, str. 17)4 „Významným aspektem ur čení destinace s důsledky pro marketing i management je skute čnost, že pod pojmem destinace se rozumí nejen konkrétní oblast, ale i souhrn v destinaci nabízených komodit, takže destinace je n ěkdy ozna čována jako „rekrea ční produkt.“ Prostorové vymezení destinace m ůže n ěkdy narážet na administrativní hranice, na jejichž základ ě jsou destinace definovány a prodávány, na rozdíl od zohledn ění vnit řních vazeb a charakteristik významných pro vnímání a chování klienta.“ Jak tvrdí Palátková (2006, str. 19) 4 „Destinace mohou být definovány na (mezi)národní, regionální a lokální úrovni, takže se naskýtá otázka, zda jsou prodávány skute čně r ůzné produkty anebo jde o prodej částí téhož produktu, a zda by jinak strukturovaná hierarchie vytvo řila odlišné produkty. Ve skute čnosti jsou destinace „multiprodejné“ (prodejné více zp ůsoby), takže je možné prodávat různé kombinace komodit v destinaci, ale je rovn ěž možné prodávat destinaci r ůznými zp ůsoby různým cílovým trh ům, kdy jedna a tatáž destinace m ůže být prodána jako historická destinace, kulturní destinace nebo „plážová“ destinace, jako sou část v ětšího celku či samostatn ě. Dalším faktorem „multiprodejnosti“ destinace je fakt, že management destinace je soust řed ěn nej čast ěji v rukou ve řejné sféry, avšak vlastní poskytnutí a operování služeb v destinaci spadá do sféry privátní. Jakými zp ůsoby m ůže být vytvo řena destinace, respektive systém jejího řízení? Vyprofilování destinace a jejích řídicích struktur m ůže být provedeno shora dol ů nebo zdola nahoru. Jde o pom ěrn ě náro čný proces. Iniciátory bývají silné subjekty nebo skupiny z oblasti komer čních subjekt ů, ale i ve řejnoprávní organizace cestovního ruchu, od nichž plyne finan ční krytí
19 celého procesu. Tvorba struktur partnera nebo nap ř. p ři konání velkých sportovních a kulturních akcí.“ Jak tvrdí Palátková (2006, str. 25)4
2.3.1 Geografický marketing „Od za čátku šedesátých let vzrostl objem sv ětového turismu. R ůstem objemu turismu a také po čtu lidí, kte ří se cestovního ruchu ú častní vedl k rozvoji poptávky, což znamenalo rozší ření nabídky produkt ů cestovního ruchu a zejména nabídky destinací, takže se v dnešní silné konkurenci destinací prosadí jen ty, které dokonale splní o čekávání klient ů. Rozvoj turismu je už po n ěkolik let významn ě ovlivn ěn n ěkolika trendy: 1) rozvojem technologií, 2) globalizací, 3) deregulací (omezení či vylou čení zásahu státu v privátní sfé ře). Dalším trendem v turismu je v posledních patnácti až dvaceti letech „prodej“ destinací neboli „geografický marketing“, který našel obrovskou odezvu u privátní i u ve řejné sféry turisticky vysp ělých zemí. Destinace, a ť už v národním, regionální anebo místním pojetí, se stává produktem s vlastním marketingovým mixem, zna čkou a umíst ěním na trhu. Východiskem pronikání destinace na trh je marketingový management destinací. Výzvou v této oblasti je dnes p ředevším tvorba destina čních strategií.“ Jak tvrdí Palátková (2006, str. 11) 4
2.3.2 Marketing destinace „Marketing destinace p ředstavuje významný nástroj pronikání destinací na mezinárodní i domácí trh turismu na regionální, lokální i národní úrovni. Marketing destinace v sob ě propojuje strategickou, taktickou a administrativní rovinu s přihlédnutím k pot řebám transformace na nové podmínky trhu cestovního ruchu.“ Jak tvrdí Palátková (2006, str. 76)4 „Destinace p ředstavuje sociáln ě-kulturní jednotku fyzickou (geografická lokalita, fyzické charakteristiky) stejn ě jako nehmotnou (historie, tradice, lidé). Je ovlivňována nejen vnit řními událostmi, ale i externími faktory, nejen sou časností, ale i minulostí a stejn ě tak reálnými jevy nebo mýty a fikcemi. Destinace se navzájem liší velikostí, fyzickými atraktivitami, úrovní infrastruktury, p řínosem pro klienty a ekonomickou závislostí na turismu.
20 Destinace je jedním produktem složeným zárove ň z bezpo čtu dalších produkt ů. Marketing destinace lze ozna čit jako v ědomou i nezám ěrnou kooperaci, protože všechny subjekty v destinaci, a ť cht ějí nebo ne, spolu vytvá ří její charakter.“ Jak tvrdí Palátková (2006, str. 25)4
Obr. 2.3.1 Subjekty marketingového řízení destinace
Zdroj: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu, podle Palátkové (2006, str. 28) 4
2.4 Tvorba marketingové strategie v destinaci Strategie Strategii lze obecn ě definovat jako dlouhodobý zám ěr činnosti k dosažení ur čitého cíle. Lze ji chápat jako prost ředek k dosažení žádoucího výsledku, tak jako metodu získání konkuren ční výhody. Strategie m ůže být vypracována pro celou škálu oblastí, včetn ě oblasti cestovního ruchu.
4 PALÁTKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. Vydala Grada Publishing, 2006. 341 s. ISBN 80-247-1014-5
21
Přístupy k ní se zna čně liší. Jedním z nejkomplexn ějších je nap říklad Model „5P“: plán – pojetí, které chápe strategii jako zám ěrnou (plánovanou), posloupnost akcí sm ěř ující do budoucnosti (cestu, jak se dostat „odsud tam“) vzor – „zásadové“ pojetí, které nazna čuje ve strategii shodu chování v čase, a toto chování je nebo není zám ěrné pozice – pojetí, pro n ěž je ve strategii d ůležité „umíst ění“ organizace ve vztahu k prost ředí, v n ěmž organizace p ůsobí perspektiva – pojetí, které hledá zásadní a integrované cesty jak se mají v ěci d ělat (vize…) lest – pojetí, pro které je strategie specifickým manévrem, jak p řelstít konkurenta nebo oponenta.
Základními prvky každé úsp ěšné strategie jsou: jednozna čné, konzistentní a dlouhodobé cíle precizní porozum ění konkuren čnímu prost ředí objektivní zhodnocení zdroj ů
Vize Všechny kroky strategického i taktického marketingu jsou v destinaci pod řízeny jednotné vizi, eventuáln ě „poslání“ a poslání (strategickému cíli) destinace formulovanému na období pěti až deseti let. P řestože vize má blízko ke strategickému plánování (managementu), spíš než plánování zahrnuje invenci, tvo řivost a vymýšlení. Vize znamená formulaci budoucích možností, p řání a sn ů, resp. žádoucí obraz destinace za ur čitou dobu , který musí být sledován všemi subjekty destinace. Spln ění poslání (cíl ů) slouží k uskute čnění vize. Úsp ěšné jsou destinace, které umí ve své vizi odkrýt nové možnosti uspokojení pot řeb cílových skupin a tyto pot řeby následn ě uspokojit. Vize musí vycházet z realistického posouzení možností a jejích spln ění. Na základ ě vize je možné formulovat strategii, taktický marketingový mix a následn ě sestavit marketingový plán.
22 Slogan Slogan je krátký textový útvar obvykle čist ě utilitární povahy a charakteru. Jedná se často jen o stru čné heslo či snadno zapamatovatelnou pr ůpovídku, jenž slouží primárn ě k upoutání pozornosti čtená ře či poslucha če. Slogan jako takový je využíván zejména v reklam ě.
Destinace Destinace p ředstavuje svazek různých služeb koncentrovaných v ur čitém míst ě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu místa nebo oblasti. Poslání destinace pro management destinací je zázemí pro obchodní organizace, vytvá ření a realizace obchodu. Viz [26]
2.5 SWOT analýza SWOT analýza je pojmenovaná podle po čáte čních písmen t ěchto anglických slov: S – strenghts (síly), W- weakness (slabosti), O – opportunities (p říležitosti), T – threats (hrozby). Úsp ěšná aplikace vhodné marketingové strategie je závislá na tom, jak firma dokáže zhodnotit své silné a slabé stránky, ale také na tom jak dokáže identifikovat vhodné p říležitosti a hrozby.
Analýza vn ějšího prost ředí destinace Postup SWOT analýzy vychází nejprve ze zkoumání vn ějšího prost ředí, které destinaci obklopuje. Tato oblast leží mimo kontrolu destinace a zpravidla na ni p ůsobí nekontrolovatelnými faktory a vlivy.
Strukturu vn ějšího prost ředí tvo ří: Makroprost ředí složeno z následujících složek: - Ekonomické, politické a legislativní, demografické, kulturní a sociální, technologické a ekologické prost ředí. Tržní prost ředí, které tvo ří: - Konkurence, zákazníci.
23 Cílem analýzy vn ějšího prost ředí je v první řad ě ur čení možných p říležitostí pro uplatn ění strategických aktivit destinace a identifikace možných rizik a ohrožení. Destinace si takto zjistí svou vlastní pozici a také získá pot řebné informace ke zlepšení své činnosti.
Analýza vnit řního prost ředí destinace Analýza vnit řního prost ředí je analýza tržního prost ředí, které je tvo řeno konkurencí, zákazníky, trhem a dodavateli. Destinace si m ůže klást následující otázky, na základ ě jejich posouzení rozhoduje, jestli je konkrétní situace pro ni dobrá, je to tedy silná stránka, nebo špatná, pak se jedná o slabost.
Jedná se o tyto otázky: - Jaké jsou vývojové trendy ve velikosti, tempu r ůstu nebo geografickém člen ění trh ů? - Je provedena segmentace zákazník ů? - Nem ěly by se p řizp ůsobit kritéria segmentace nov ě vzniklým nebo rozdílným prioritám destinace? - Nedochází ke vzniku nových segment ů na našem trhu? - Nem ění se priority zákazník ů?
U analýzy konkurence se kladou otázky typu: - Kdo jsou hlavní konkurenti? - Jaké jsou hlavní silné a slabé stránky konkurent ů?
Do analýzy vnit řního prost ředí destinace pat ří krom ě tržního prost ředí řada dalších faktor ů, u kterých musí firma poctiv ě rozhodnout, jestli m ůže faktor považovat za silnou nebo slabou stránku. Pat ří tam tyto faktory: - pozice destinace na daném trhu, - personál, - využívání informa čního systému, - oblast techniky a technologie, - finance, které má destinace k dispozici.
Každá destinace má svá vlastní specifika, která v dané situaci mohou být pro ni silnou a nebo slabou stránkou, a je proto na vedoucích pracovnících, kte ří se zabývají rozvojem cestovního
24 ruchu v dané destinaci, aby dokázali svou situaci jak správn ě analyzovat, tak i dob ře vyhodnotit. Viz [2]
25
3. Popis nabídky cestovního ruchu na území m ěsta
Uherský Brod je sou částí turistického regionu Jižní Morava, v rámci ní pak turistické oblasti Slovácko. Obr. 3.1 Mapa turistických region ů České republiky (region Jižní Morava č. 12)
Zdroj: internetové stránky o České republice, viz [15]
Obr. 3.2 Mapa turistických oblastí České republiky (Slovácko č. 35)
Zdroj: internetové stránky o České republice, viz [15]
Město pat ří také do mikroregionu Uherskobrodsko, tvo ří jej 2 m ěsta (Uherský Brod a Bojkovice) a 28 obcí (Bánov, B řezová, Byst řice pod Lopeníkem, Dolní N ěmčí, Drslavice, Horní N ěmčí, Host ětín, Hrad čovice, Kom ňa, Korytná, Lopeník, Nezdenice, Nivnice, Pašovice, Pitín, Prakšice, Rudice, Slavkov, Starý Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Šumice,
26 Vápenice, Veletiny, Vl čnov, Vyškovec, Záhorovice, Žítková). V roce 1998 vzniklo na základ ě rozhodnutí zastupitelstev jednotlivých obcí Sdružení Uherskobrodska. V červnu 2000 bylo v rámci tohoto mikroregionu ustaveno Sdružení m ěst a obcí, p ředsedou je starosta obce Nivnice.
Základní informace o mikroregionu Uherskobrodsko: Celková vým ěra: 47 688 ha Po čet obyvatel: 55 000 Po čet obcí nad 2 000 obyvatel: 6 Hustota zalidn ění: 115 ob/km Internetové stránky o České republice [16]
3.1 Poloha Město Uherský Brod leží v jižní části Zlínského kraje asi 28 km na jih od krajského m ěsta Zlína. Po čet obyvatel ve m ěst ě je 17 308 (k 1.1.2008, RIS – regionální informa ční servis), katastrální plocha je 5 206 ha (RIS – regionální informa ční servis, viz [9] ), m ěsto se skládá z pěti místních částí Uherský Brod, Hav řice, Maršov, T ěšov, Újezdec, které jsou propojeny souvislou zástavbou krom ě místní části Maršov, která je vzdálena 7 km od centra m ěsta Uherský Brod.
Obr. 3.1.1 Uherský Brod (katastrální území)
Zdroj: geoportál Cenia [13]
Město se rozkládá v pr ůměrné nadmo řské výšce 251 m. n. m. M ěsto leží ve Vizovické vrchovin ě (Hlucká pahorkatina) a na pomezí Bílých Karpat, p ři soutoku řeky Olšavy s levými
27 přítoky, Luha čovickým potokem (Š ťavnicí) – v místní části Újezdec a p řítokem Nivni čky – jižn ě od historického centra m ěsta. Východn ě až jihovýchodn ě od m ěsta rovinatý terén Uherskobrodské kotliny p řechází Nivnickou pahorkatinou do členité vrchoviny Bílých Karpat. Uherský Brod je od krajského m ěsta Zlína vzdálen 28 km, kam vede silnice II. t řídy 490 p řes pom ěrn ě hornatý terén Vizovické vrchoviny. Brno je od m ěsta vzdáleno p řibližn ě 95 km a Uherské Hradišt ě leží asi 20 km západn ě. Do obou t ěchto m ěst se dá dostat po komunikaci I. t řídy E50. Tato silnice také spojuje Uherský Brod se slovenským m ěstem Tren čín, toto spojení je v zim ě komplikováno horskou bariérou Bílých Karpat. Ve m ěst ě je autobusové nádraží s linkami do okolních obcí, dálkovými spoji nap říklad do Zlína, Brna, Prahy, ale také na Slovensko, je zde místní hromadná doprava. P řes Uherský Brod vede železnice, která spojuje jižní Moravu s východním Slovenskem, nachází se v zázemí II. tranzitního železni čního koridoru, což je hlavní dálkový železni ční tah mezi Břeclaví a Petrovicemi u Karviné. Město je centrem regionu, zahrnujícího v podstat ě oblast bývalého okresu Uherský Brod. Hranice regionu se kryjí na východě se státními hranicemi se Slovenskou republikou a na západ ě se vymezují obcemi Pašovice, Prakšice, Hrad čovice, Veletiny, Vl čnov, Dolní N ěmčí, Slavkov u Uherského Brodu. V jihozápadní části sousedí region s bývalým okresem Hodonín. Viz [17]
3.2 Historie První zmínky o Uherském Brod ě pocházejí z roku 1140, jeho p ůvodní jméno bylo „Na Brod ě“, byl zde totiž brod p řes řeku Olšavu. P ůvodní osada pravd ěpodobn ě ležela v jižní části nyn ějšího vnit řního m ěsta (v okolí dolního kostela svatého Jana K řtitele) a tvo řila d ůležitou pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherského státu. Díky poloze, v blízkosti obchodních cest, se Brod za čal pomalu m ěnit ve významné hospodá řské centrum. V důsledku rozvíjejícího se obchodu a řemesel se rozši řovala zástavba severn ě od p ůvodní osady, která nabývala stále více charakter m ěstského sídla. D ůležitým mezníkem v historii Uherského Brodu je 29. říjen 1272, kdy český král P řemysl Otakar II. Povýšil Brod na m ěsto královské a ud ělil mu hlub čické právo a právo nuceného skladu. Postupn ě byla m ěstu ud ělena další privilegia, jako nap říklad osvobození od placení mýta z roku 1275. Jako hrani ční a pevnostní m ěsto, musel Brod čelit nájezd ům Uhr ů. T ěžké chvíle prožíval i v období husitských válek, kdy se stal takzvaným pr ůchodišt ěm husitských vojsk a také
28 jejich d ůležitým op ěrným bodem. Po ukon čení husitských válek nastal klid, který ale netrval dlouho. Další útrapy p řinesla m ěstu, ve druhé polovin ě 15. století, válka českého krále Ji řího z Pod ěbrad s uherským králem Matyášem Korvínem. 18. června 1506 daroval král Vladislav Jagellonský m ěsto Janovi z Kunovic, Brod p řestal být královským m ěstem. Jan z Kunovic a pozd ěji i jeho syn se zasloužili o hospodá řský a kulturní rozvoj m ěsta (výstavba radnice, Panského domu), jenž trval až od po čátku 17. století, do nájezd ů Bo čkajovc ů z Uher, které měly pro obyvatele katastrofální následky. V roce 1611 byl Brod prodán Old řichu z Kounic. Kounicové, i p řestože potvrdili dosavadní privilegia m ěsta, v něm samotném nesídlil a tím ho odsoudili do role periferie. Tím za čalo ztrácet na svém hospodá řském a postupn ě i kulturním významu. Doba pob ělohorská zasáhla nep řízniv ě do života m ěsta, které bylo pronásledováno ni čivými nájezdy vojsk a morovými ranami, z nichž nejni čiv ější byla v roce 1680, která vážn ě zdecimovala obyvatelstvo. Tyto pohromy byly p říčinou hospodá řského úpadku, ze kterého se Brod vzpamatoval na po čátku 18. století, kdy byl na žádost radních „propušt ěn“ roku 1700 z „člov ěč enství“ Ond řej z Kounic. Za primátorství Pavla Hájka zaznamenalo m ěsto hospodá řský rozmach, byl vybudován kostel Neposkvrn ěného po četí Panny Marie, byla dokon čena radni ční budova, p řestav ěn nejstarší kostel svatého Jana K řtitele a další. Prosperitu m ěsta výrazn ě nenarušily ani kruté vpády Prus ů (1741 – 1742), nebo epidemie cholery (1757). Po napoleonských válkách Brod op ět ztrácel na svém p ředchozím významu. V této dob ě za čala ve m ěst ě p řevažovat n ěmecká a židovská komunita, jejichž vliv neoslabily ani revolu ční události roku 1848. Jediným významným výsledkem revoluce bylo zrušení roboty. Ve druhé polovin ě 19 století dochází k postupným zm ěnám, za číná se rozvíjet pr ůmyslová výroba a Uherský Brod se stává sídlem okresního hejtmanství. M ěsto se sociáln ě-ekonomicky dělilo na t ři části: m ěsto (centrum), židovské m ěsto a p ředm ěstí. V centru žili p ředevším řemeslníci, obchodníci a ú ředníci – slovanské i n ěmecké národnosti. Židovskou čtvr ť obývali převážn ě ob čané židovského p ůvodu, p ředm ěstí m ělo slovanský a výrazn ě zem ědělský charakter. Kolem roku 1850 m ěl Uherský Brod celkem 3000 obyvatel. V období 1883 – 1888 byla do m ěsta p řivedena železni ční dráha, která oživila jeho význam jako tranzitního m ěsta. V této dob ě dochází k pr ůlomu moci n ěmeckého ú řednictva a židovského kupeckého patriciátu, starostou se stává m ěstský lékárník Mat ěj Pechá ček (1860). Vedle hospodá řského významu m ělo jeho starostování význam také i pro posílení českého národnostního cít ění. Byla založena ob čanská beseda, z řízena Ob čanská záložna. Ke konci století za čalo druh období národního rozvoje m ěsta. Roku 1891 byl založen Sokol, o t ři roky pozd ěji Spolek paní
29 a dívek českých, v roce 1898 bylo založeno první národopisné muzeum na jihovýchodní Morav ě. Rozvoj zaznamenalo i školství. Od roku 1850 se po čet obyvatel zdvojnásobil a v roce 1945 ve m ěst ě žilo 6000 obyvatel. Přes to, že v pr ůběhu druhé sv ětové války okupanti zlikvidovali židovskou komunitu, p řeživší židé se už do m ěsta nevrátili a usadili se v zahrani čí. Významnou událostí bylo založení České zbrojovky v roce 1936, jednalo se p ůvodn ě o pobo čku České zbrojovky v Praze. V roce 1951 vznikl další významný podnik Slovácké strojírny. Byla to první významná firma působící v oblasti t ěžkého pr ůmyslu na Uherskobrodsku. Rozvoj t ěchto pr ůmyslových obor ů, ale také st ředn ě velkých podnik ů, se výrazn ě projevil v nár ůstu po čtu obyvatel. V letech 1945 – 1990 po čet obyvatel dosáhl 18 000, tento nár ůst byl, krom ě p řirozeného p řír ůstku zp ůsoben st ěhováním a částe čně p řipojením Hav řic, Maršova, Újezdce a T ěšova k městu. Růst po čtu obyvatel znamenal i možnost kulturního rozmachu m ěsta. Vznikaly r ůzné kulturní organizace a spolky. V roce 1951 byl založen folklórní soubor Olšava, kdy u jeho zrodu stáli především pracovníci Slováckých strojíren. Zásluhou F. Resky vznikl hudební spolek Dvo řák s malým symfonickým orchestrem, ze sportovních jednot vynikal p ředevším Sokol. Negativní vliv na rozvoj m ěsta m ělo zrušení uherskobrodského okresu v roce 1960. A dalším negativním vlivem bylo také rozd ělení Československa v roce 1993, kdy se z Uherského Brodu stalo op ět pohrani ční m ěsto. Ale i p řesto pat ří Uherský Brod k vysp ělým pr ůmyslov ě kulturním m ěst ům v České republice. Viz [18]
3.3 P řírodní p ředpoklady cestovního ruchu Z hlediska p řírodních krás se m ěsto Uherský Brod nachází na pomezí dvou významných přírodních oblastí, tvo řených jedine čnými p řírodními spole čenstvy, díky kterým byly vyhlášeny za velkoplošná chrán ěná území, jsou to Bílé Karpaty a Prakšická vrchovina. Podstatná vymezená část poho ří Bílých Karpat nacházející se jihovýchodn ě od Uherského Brodu, byla výnosem Ministerstva kultury v roce 1980 vyhlášena jako Chrán ěná krajinná oblast Bílé Karpaty (CHKO BK) o vým ěř e 715 km 2 a biosférickou rezervací UNESCO se stala v roce 1996. St řední část chrán ěné krajinné oblasti se nazývá Moravské Kopanice, její vzhled se vyzna čuje st řídáním zalesněných a bezlesých ploch s mozaikou sušších míst, mok řad ů, k řovin, nevelkých polí ček a les ů p ředevším bukových s přím ěsí d řevin jako jsou: jedle b ělokorá, habr obecný, javor klen, jasan ztepilý. Nejcharakteristi čtějším nelesním typem vegetace jsou kv ětnaté orchidejové louky, které pat ří k druhov ě nejbohatším typ ům lu čních
30 porost ů ve st řední Evrop ě. Sou částí luk a pastvin jsou velmi často také prameništ ě a lu ční mok řady, které jsou pro tuto oblast charakteristické. Lesy pokrývají tém ěř 45% plochy oblasti, z toho listnaté lesy jsou zastoupeny necelými 55%. V Bílých Karpatech bylo vyhlášeno celkem 52 p řírodních park ů a rezervací. Severn ě od Uherského Brodu, mimo Chrán ěné krajinnou oblast Bílé Karpaty, se nachází Prakšická vrchovina na jejíž ploše byl v roce 1999 vyhlášen p řírodní park o vým ěř e 44,82 ha. Lesní porosty zde mají charakter teplomilných doubrav s velkým podílem habru, jsou zde také četné staré, rozsáhle využívané sady se vzácnými druhy rostlin a živo čich ů, p ředevším motýl ů. V parku se chrání i charakteristický ráz krajiny s dochovanou zástavbou, typickou pro tuto oblast, v četn ě památek a kultury zdejších obyvatel. Jihozápadn ě od m ěsta Uherský Brod, na severním okraji Vl čnova, byla na travnatých a k řovinatých dolních svazích o vým ěř e 7,25 ha vyhlášena p řírodní rezervace Ková řů v žleb s typickými kv ětnatými loukami a rozsáhle obhospoda řovanými sady s teplomilnými rostlinnými a živo čišnými spole čenstvy. Na svahu jihovýchodn ě od Vl čnova byla vyhlášena přírodní rezervace Vl čnovský háj, jehož vým ěra je 29,86 ha. Západn ě od Uherského Brodu, v katastrálním území Hrad čovice, byla vyhlášena p řírodní rezervace Rovná hora, její vým ěra je 12,27 ha. Jedná se o krajiná řsky hodnotné území, významná lokalita vzácných druh ů hmyzu a motýl ů. V katastrálním území Drslavice byla vyhlášena p řírodní památka Terasy Vinohradné, jsou to bývalé sady, pozd ěji pastviny na terasovém svahu o vým ěř e 7,33 ha. Tato oblast pat ří mezi nejcenn ější oblasti s výskytem hmyzu na Uherskohradiš ťsku. Na tomto území se také nachází přírodní rezervace Vrchové – Chrást ě o vým ěř e 25,11 ha. Viz [19]
3.4 Kulturní p ředpoklady cestovního ruchu 3.4.1 Kulturní památky Hranice starého m ěsta kopíruje městská památková zóna , byla vyhlášena 20.11.1990. Nachází se v ní n ěkolik památkov ě chrán ěných objekt ů. Mezi kulturní památky ve m ěst ě bezesporu pat ří kostel Mistra Jana Husa . Je to nejstarší dochovaná gotická sakrální stavba ve m ěst ě, pozm ěněná renesan ční p řístavbou v ěže a ran ě barokní p řestavbou v 17. století. P ůvodn ě to byl farní kostel sv. Jana K řtitele, roku 1733 byla farní správa p řenesena k novému kostelu na nám ěstí a v roce 1784 byl kostel odsv ěcen a p řem ěněn na skladišt ě. Teprve až v roce 1920 byl kostel p řevzat a rekonstruován církví Československu husitskou.
31 Na Masarykov ě nám ěstí se nachází p ůvodn ě gotická, ale pozd ěji renesan čně a barokn ě přestav ěná radnice, která p ředstavuje architektonickou dominantu m ěsta. Uherský Brod nem ělo až do 15. století vlastní radnici. První budovu sloužící tomuto ú čelu získalo m ěsto v roce 1461, tato radnice stála uprost řed Dolního nám ěstí a sloužila m ěstu až do roku 1556, kdy byla zbourána a na jejím míst ě postavena stavba rozsáhlejší a ú čeln ější. Na po čátku 18. století byla m ěstská kancelá ř p řest ěhována do bývalého domu v rohu nám ěstí. V první čtvrtin ě 18. století byla provedena slohová p řestavba, od této doby se dochoval p ůdorys radnice do dneška. Pod p řední částí budovy se nacházejí rozsáhlé podzemní prostory jako sou část sít ě chodeb. Na p řelomu 80. a 90. let 20. století byla provedena celková rekonstrukce celého objektu. Zajímavostí budovy jsou v ěžní hodiny se soškou Černého Janka, k němuž se váže známá pov ěst z doby kuruckých válek. Na Masarykov ě nám ěstí se také nachází farní kostel Neposkvrn ěného po četí Panny Marie, představující vynikající barokní architekturu. Barokní budova byla postavena podle plán ů kounicovského architekta Domenica Martinelliho. Kostel dal postavit hrab ě Maxmilián Old řich z Kounic v letech 1717 – 1733. V ěž farního kostela byla postavena v letech 1879 – 1881 a je vysoká 60 metr ů. Pozoruhodná je i výzdoba kostela. Mezi další kulturní památky m ěsta pat ří Panský d ům. Je to pozoruhodná rozsáhlá barokní budova palácového charakteru s dochovaným velmi hodnotným starším goticko-renesan čním a renesan čním jádrem s řadou zajímavých architektonických detail ů. Tato stavba pat ří bezesporu k nejhodnotn ějším dochovaným částem historického stavebního fondu památkové zóny a svým významem p řesahuje hranice m ěsta. P ůvodn ě m ěšťanský d ům byl roku 1512 goticko-renesan čně p řestav ěn na nový panský d ům. Z něj se dochovaly portály a místnosti za nimi spolu s arkádovým nádvo řím. Barokní p řestavba byla provedena na p řelomu 17. a 18. století. Poslední komplexní rekonstrukce byla provedena v 70. letech minulého století. Renesan ční sloupy arkádového nádvoří jsou nahrazeny kopiemi. Panský d ům dnes využíván pro kulturní a spole čenské pot řeby m ěsta. Nachází se zde ob řadní sí ň, galerie, gotická kaple, knihovna a základní um ělecká škola. Jedna z nejstarších a nejv ětších památek na Uherskobrodsku je Dominikánský kostel a klášter nanebevzetí Panny Marie . P ůvodní gotický klášterní kostel s dlouhým presbytá řem, vybudovaný asi v první polovin ě 14. století, byl mnohem vyšší, než je dnešní chrám. Byl tvo řen trojlodí, s ozdobami z tesaného kamene, na pr ůč elí m ěl dv ě v ěže ozdobené hodinami. Po n ěkolikerém vypálení a zpustošení v dob ě husitské a v pr ůběhu t řicetileté války byl, v 60. a 70. letech 17. století, kostel radikáln ě p řestav ěn v období raného baroka. Nejv ětší
32 ozdobou je obraz Černé Madony, který je kopií p ůvodního obrazu po řízeného na p řelomu 17. a 18. století. Město Uherský Brod bylo ve 13. století opevn ěno hradební zdí, jejíž zbytky se dodnes zachovaly v severní a jižní části m ěsta. Hradební ze ď byla 1,7 metr ů široká a 10 metr ů vysoká, její celková dálka činila 2 109 metr ů. Čty ři vstupní brány do m ěsta byly postaveny ve sm ěru sv ětových stran, nejpevn ější byla dolní, nebo také Nivnická brána, která byla 26 metr ů vysoká a 10 metr ů široká. V polovin ě 18. století ztratilo m ěstské opevn ění na významu. Tři městské brány byly zbourány a jejich zdiva bylo použito p ři stavb ě v ěže farního kostela. Dochovaná brána tvo ří vstup do Muzea J. A. Komenského. Pod ředitelstvím Muzea J. A. Komenského je položen pam ětní kámen na zem ěpanský hrad (první zmínka o hradu je z roku 1338), který dal postavit kníže B řetislav na míst ě p ůvodní tvrze. Na hrad ě byli hosty skoro všichni čeští panovníci. V roce 1428 a 1431 zde pobýval i Prokop Holý, který táhl s husity na Slovensko. Od 28. zá ří 1510 do 6.1.1511 zde pobýval český král Vladislav II. s celou jeho rodinou i dvorem. Mezi další významné památky pat ří kapli čka And ělů strážných z roku 1763, která stojí p ři vstupu do Tyršových sad ů. V kapli jsou uloženy urny s poz ůstatky spisovatele a znalce d ějin města Vilibalda R ůži čky a jeho ženy. Pam ětní deska na dom ě čp. 201 s reliéfem J. A. Komenského p řipomíná, že zde prožil své dětství až do svého odchodu 1604 do Strážnice. Ve vstupní hale gymnázia J. A. Komenského je uložena prs ť z jeho hrobu. V těchto místech stávala budova českobratrského sboru a škola, kterou mladý J. A. Komenský navšt ěvoval. Na míst ě p ůvodní m ěstské radnice zbourané v roce 1717 stojí kašna se sochou sv. Floriana . Socha pat ří k vrcholným díl ům socha ře Josefa Antonína Winterhaltera. Mariánský sloup je velmi hodnotná barokní památka z roku 1785. Sloup stál p ůvodn ě ve st ředu Mariánského nám ěstí, ale v roce 1922 byl p řemíst ěn. Původní budova Nada čního domu se p řipomíná už v roce 1569. V roce 1710 byl zbo řen, protože svou velikostí nevyhovoval a v letech 1711 – 1713 byl znovu postaven jako špitál – útulek pro staré a chudé m ěšťany, za Marie Terezie sloužil jako kasárna. D ům je zdoben městským znakem a nápisem na kamenném ost ění starého portálu. Via Lucis (Cesta Sv ětla) je bronzový obelisk z roku 1992, který m ěstu v ěnoval p řední český socha ř žijící ve Francii Ivan Theimer. Obelisk byl v ěnován u p říležitosti 400. výro čí narození J. A. Komenského. Viz [20]
33 3.4.2 Kulturní za řízení ve m ěst ě Centrem kulturního d ění v Uherském Brod ě je Dům kultury , kde se po celý rok po řádají koncerty, divadla, v zimních m ěsících zde probíhá plesová sezona. V kulturním dom ě je velký sál o kapacit ě 550 míst, víceú čelový malý divadelní sál s 99 sedadly, prostorná u čebna, zkušebna pro hudební soubory a salonek pro 40 lidí. Kulturní d ům je také provozovatelem Hv ězdárny , ta po řádá pro ve řejnost pozorování no ční oblohy, nebo zajímavé p řednášky. Nej čast ějšími návšt ěvníky jsou d ěti v rámci školních výlet ů. V okolí nemá hv ězdárna konkurenci, nejbližší hv ězdárna se nachází ve Zlín ě, Valašském Mezi říčí a vzdálen ějších městech. V Galerii Panský dům je možné shlédnout ro čně desítku výstav českých a slovenských výtvarných um ělc ů. Další bohatou kulturní nabídku najdeme v kin ě Máj , jehož projekce v letních m ěsících probíhá v zahrad ě Panského domu. Muzeum Jana Amose Komenského je nedílnou sou částí kulturního života ve m ěst ě. Krom ě stálých expozic, mapující život a dílo významného rodáka, historii a etnografii regionu Uherskobrodska, po řádá v pr ůběhu roku tematické výstavy, p řednášky, vystoupení, ukázky lidové tvorby a další. Ve dvo ře muzea se nachází Japonská zahrada. Muzeum zajiš ťuje provoz Comenius muzeum Naarden , to má významný vliv na propagaci m ěsta v Nizozemí. Folklor a tradice jsou ve m ěst ě stále živé a to díky činnosti hned n ěkolika Uherskobrodských soubor ů (Olšava, Oldšava, Holúbek, Jakub). Smíšený p ěvecký soubor Dvo řák, ochotnické divadlo Brod, šermí řský spolek Los Pupkos tvo ří také d ůležitou základnu kulturní nabídky.
Tabulka 3.4.1. Statistika návšt ěvnosti Statistika návšt ěvnosti kulturních za řízení Muzeum rok Dům Kultury Galerie Hv ězdárna J. A.K. celkem rok 2000 28 346 1 592 4 600 15 312 49 850 rok 2001 31 969 2 043 5 839 9 028 48 879 rok 2002 33 224 1 498 5 369 13 121 53 212 rok 2003 30 482 3 490 6 626 12 901 53 499 rok 2004 28 730 2 093 7 075 12 902 50 800 rok 2005 33 323 3 321 6 293 12 168 55 105 rok 2006 33 286 2 008 7 607 11 232 54 133 rok 2007 30 213 1 664 7 305 11 402 50 584
Zdroj: M ěstské informa ční centrum Uherský Brod
34 3.4.3 Kulturní nabídka ve m ěst ě a okolí V Uherském Brod ě se každoro čně koná Uherskobrodský jarmark ( červen), na Masarykov ě nám ěstí probíhá kulturní program a tradi ční jarmark lidových řemesel. Dny Naardenu (každý 2. rok), které jsou spojeny s výše zmi ňovaným jarmarkem. Brodské kulturní léto ( červenec – srpen), Den otev řených dve ří kulturních památek (zá ří), kdy si návšt ěvníci mohou prohlédnout všechny památky ve m ěst ě. Růžencová pou ť, církevní ob řady konající se první ned ěli v říjnu v četn ě pou ťových atrakcí, uspávání studánek . Kate řinský jarmark (listopad), váno ční trhy tradi čních řemesel spojené s rozsvícením váno čního stromu. I okolí m ěsta je bohaté na kulturní p říležitosti, nedaleký Vl čnov je proslavený Jízdou král ů (konec kv ětna). Jízda král ů se také koná jednou za dva roky v Kunovicích a jednou za t ři roky v Hluku. Ve Vl čnov ě je však nejznám ější. Ve Starém Hrozenkov ě se konají Kopani čářské slavnosti (polovina července). Slavnosti bratrství Čech ů a Slovák ů na Javo řin ě (konec července) jsou doprovázeny tancem a hudbou nejr ůzn ějších folklórních soubor ů. Strání po řádá v únoru Festival masopustních tradic , tento festival je po řádán v odborné spolupráci s Muzeem J. A. Komenského v Uherském Brod ě. Významnou kulturní akcí je Letní filmová škola , která se každý rok koná v Uherském Hradišti. Viz [21]
3.5 Materiáln ě-technická základna 3.5.1 Ubytovací za řízení Ve m ěst ě je možnost ubytování v tříhv ězdi čkových hotelích, penzionech a nebo ubytovnách. Hotely Hotel Apollo *** Celková kapacita hotelu v četn ě p řistýlek je 25 l ůžek. V hotelu je 5 dvoul ůžkových pokoj ů a 2 dvoul ůžkové apartmány. Na všech pokojích je k dispozici samostatné hygienické za řízení, televizor a minibar. V hotelu je místnost ur čená k podávání snídaní kontinentálního typu.
Hotel Palmira *** Tento hotel se nachází v jižní části m ěsta na ulici Vl čnovská. Je vyhledáván v ětšinou návšt ěvníky Uherskobrodska a Bílých Karpat. V areálu hotelu je restaurace, která nabízí denní menu, minutková jídla, je zde podávána hotelová snídan ě, je zde také autoumývárna a parkovišt ě. Kapacita hotelu je 33 l ůžek ve 12 dvoul ůžkových pokojích a jednom apartmá, k dispozici je také jeden pokoj pro invalidní hosty. V pokojích je sociální za řízení, televize a telefon.
35 Hotel Zátiší *** Hotel je umíst ěn v rekonstruované vile. Hotel má k dispozici 5 dvoul ůžkových pokoj ů s možností p řistýlky. V areálu se nachází parkovišt ě. V hotelu se také nachází restaurace s kapacitou 22 míst.
Hotel U Brány *** Hotel U Brány je nejv ětší hotel ve m ěst ě. Kapacita hotelu je 18 dvoul ůžkových pokoj ů, u n ěkterých je možná p řistýlka a jeden pokoj pro t ělesn ě handicapované. V hotelu se nachází dv ě restaurace a jedna vinárna.
Hotel Kaunic *** Nov ě postavený hotel s kapacitou 19 l ůžek. Sou částí hotelu je parkovišt ě a kavárna.
Motel Pep čín Motel se nachází p římo u silnice E50 asi 2 km od města. K dispozici je 8 pokoj ů. V motelu se nachází i restaurace.
Penziony Penzion Javo řina Penzion Javo řina je penzion rodinného typu. V penzionu se nachází 4 dvoul ůžkové pokoje a 2 čty řlůžkové apartmány v četn ě svatebního apartmá a 1 čty řlůžkový pokoj. Na n ěkteré pokoje lze zajistit p řistýlku, každý pokoj má vlastní sociální za řízení. Snídan ě jsou zajišt ěny v kavárn ě s cukrárnou, která se nachází naproti penzionu. Sou částí objektu je zahrada s dětským h řišt ěm, parkování p řed penzionem.
Penzion Lapa č Kapacita penzionu je 42 l ůžek.
Ubytovny Ubytovna Brod Rodinná ubytovna s kapacitou 20 l ůžek. Na každém pokoji kuchy ňka, sociální za řízení.
36 Ubytovna Za Sokolovnou Ubytovna se nachází v areálu Sokola a spolu se sportovní halou tvo ří komplex TJ Spartak. Ubytovna má k dispozici 16 dvojl ůžkových pokoj ů a 16 t říl ůžkových pokoj ů. Stravu je možné zajistit v nedaleké restauraci. V blízkosti je rozlehlé parkovišt ě. Ubytovnu v ětšinou využívají dělníci. Je vybavena zastaralým nábytkem ze 70. až 80. let. Viz [14]
Tabulka 3.5.1. Kapacita ubytovacích za řízení název za řízení kategorie po čet l ůžek Hotel Apollo *** 25 Hotel Palmira *** 32 Hotel Zátiší *** 15 Hotel U Brány *** 36 Hotel Kaunic *** 19 Motel Pep čín hotel 14 Penzion Javo řina penzion 20 Penzion Lapa č penzion 42 Ubytovna Brod ubytovna 20 Ubytovna Za Sokolovnou ubytovna 80 Celková kapacita ubytovacího za řízení 303 Zdroj: vlastní
3.5.2 Stravovací za řízení Stravovací za řízení jsou sou částí n ěkterých ubytovacích za řízení, které ovšem mohou využívat i neubytovaní hosté. Dále se pak v Uherském Brod ě nachází spousta restaurací různých kategorií a n ěkolik pizzerií, kde si mohou návšt ěvníci vybrat jak z denního menu, tak ze stálého lístku. Nevýhodou stravovacích za řízení je, že ani jedno nemá ve své nabídce typická jídla tohoto kraje, což by se mohlo do budoucna zm ěnit. Turisté by to zajisté ocenili.
3.5.3 Sportovní za řízení Ve m ěst ě se nachází zimní stadion , kde se konají tréninky hokejového družstva HC Uherský Brod. Stadion je také p řístupný široké ve řejnosti. V hlavní sezónu (polovina srpen – za čátek dubna) je zde ledová plocha a mimo sezónu je na stadionu nainstalována in-line plocha. V areálu stadionu se nachází restaurace, bufet a brusírna. Viz [8]
37 Od roku 2001 se Uherský Brod m ůže pyšnit aquaparkem Delfín . Je to jeden z nejmodern ějších krytých bazén ů v České republice. Aquapark obdržel dokonce dv ě ocen ění Budovy roku 2003. V plavecké hale se nachází plavecký bazén, zábavný bazén, 91 metr ů dlouhý tobogán, d ětské brouzdališt ě, whirlpool, dále jsou sou částí dv ě parní kabiny a dětský sv ět. V areálu se nachází finská sauna pro 15 osob s venkovním ochlazovacím bazénkem. Sou částí finské sauny jsou masáže. Dále zde m ůžeme najít stánek s ob čerstvením, bar, fitness s posilovnou, soláriem a ricochetem, což je sport podobný squashi, obchod se sportovními a plaveckými pot řebami a rozsáhlé parkovišt ě. Viz [7]
Tabulka 3.5.2 Statistika návšt ěvnosti statistika návšt ěvnosti aquaparku Delfín rok 2003 77 500 osob rok 2004 263 200 osob rok 2005 254 568 osob rok 2006 233 754 osob rok 2007 263 855 osob rok 2008 257 118 osob
Zdroj: aquapark Delfín
V letních m ěsících je otev řeno letní koupališt ě, provoz v ětšinou bývá zahájen koncem kv ětna a trvá až do konce srpna, n ěkdy i za čátku zá ří. Otev řeno bývá denně od 9 hodin do 18 hodin dle po časí. Je možnost i ve černího plavání, ne však každý den. Jedenkrát týdn ě zde probíhá hodina aquaerobiku. V areálu je bufet, volejbalové h řišt ě. Viz [9] Víceú čelové sportovní za řízení s nabídkou fotbalového h řišt ě s um ělou trávou a osv ětlením, atletické sektory a dv ě minih řišt ě s um ělou trávou nabízí stadion Lapa č. V Uherském Brod ě se nachází TJ Spartak , který vlastní nedávno zrekonstruovanou sportovní halu. V jejím objektu se nachází sauna, fitcentrum. Sou částí jsou i tenisové kurty. Provoz aquaparku Delfín, stadionu Lapa č, zimního stadionu a letního koupališt ě zajiš ťuje organizace CPA Delfín, která má v plánu výstavbu venkovního areálu v aquaparku, rekonstrukci zimního stadionu, rekonstrukci šaten areálu Lapa č.
3.6 Propagace m ěsta Potenciální turisté využívají internet, jako jeden z hlavních zdroj ů k získání informací o dané lokalit ě, dalšími zdroji jsou r ůzné veletrhy cestovního ruchu a časopisy, ve kterých m ěsto
38 inzeruje své atraktivity. Pro návšt ěvníky m ěsta je nejlepším zdrojem informací M ěstské informa ční centrum.
Městské informa ční centrum Městské informa ční centrum vzniklo v roce 2007 v prostorách Kulturního domu v Uherském Brod ě. D říve tuto funkci plnila Galerie Panský d ům. P řesun informa čního centra do nových, větších a modern ě vybavených prostor je ur čit ě velký p řínos pro m ěsto, jeho propagaci a hlavn ě pro rozvoj cestovního ruchu v něm. Informa ční centrum spadá pod m ěstský ú řad, obor školství a kultury. Má t ři stálé zam ěstnance a n ěkdy si berou na stáž studenty. Hlavní činností je poskytování turistických informací o Uherském Brod ě a okolí, zajiš ťuje výrobu, distribuci a prodej propaga čních materiál ů m ěsta ve více jazycích, podílí se na organizování akcí v rámci spolupráce mezi družebními m ěsty, zajiš ťuje prezentaci m ěsta na domácích i zahrani čních veletrzích a podobných prezen čních akcích, plní další úkoly v oblasti propagace m ěsta. Městské informa ční centrum poskytuje služby bezplatné, mezi které pat ří poskytování informací o m ěst ě a okolí, o jeho pam ětihodnostech a kulturních památkách, dá turist ům tipy na výlet a program na volný čas. Pak také poskytuje informace o turistických trasách, cyklotrasách a lyža řských sjezdovkách, informace o ubytování, stravování, v četn ě rezervace, informace o kulturních, spole čenských a sportovních akcích, dopravních spojích. Vyhledá adresy a kontakty na firmy a organizace. Má k dispozici aktuální vydání Brodského zpravodaje, program Kulturního domu a kina Máj. Informa ční centrum je turistické známkové místo, je zde možnost ozna čení pohlednice speciálním turistickým razítkem. Pro ve řejnost je zde k dispozici 8 po číta čů s bezplatným p řístupem na internet a WiFi. Mezi placené služby pat ří pr ůvodcovská činnost, černobílé kopírování, prodej suvenýr ů, upomínkových p ředm ětů, map, poštovních známek a regionální literatury, vystavení mezinárodních identifika čních pr ůkaz ů ISIC, ITIC a další. Městské informa ční centrum zažádalo o členství v asociaci A.T.I.C ČR a od 11.11.2008 je členem této asociace a je za řazeno do kategorie B, je tedy regionální informa ční centrum. Otevírací doba v turistickou sezonu, období od 1.4. do 30.9., je pond ělí až pátek od 8 hodin do 17 hodin a o víkendu od 8 hodin do 13 hodin. Mimo turistickou sezonu, období od 1.10. do 31.3., je otev řeno pond ělí až pátek od 8 hodin do 17 hodin a o víkendu je zav řeno. Viz [22]
39 Internet Pro turisty existují stránky http://turista.ub.cz. Jsou také dostupné z oficiálních stránek m ěsta Uherský Brod, kde po kliknutí na menu stránek pro turisty se dá dostat na již zmi ňované stránky. Stránky pro turisty a jejich obnovu má na starost M ěstské informa ční centrum. Na úvodní stránce jsou zve řejn ěny aktuality v oblasti cestovního ruchu. V levém menu jsou záložky, týkající se informací o m ěst ě z pohledu cestovního ruchu. První záložka obsahuje informace o M ěstském informa čním centru, je zde uvedena nabídka služeb, které jsou v informa čním centru poskytovány, kontakty na jednotlivé zam ěstnance, otevírací doba informa čního centra, nápl ň činnosti a fotky nabízeného sortimentu. Pod další záložkou s názvem Dovolená v Uherském Brod ě a okolí se skrývá krátký text s nabídkou atraktivit nacházejících se na uherskobrodsku. Jednotlivé atraktivity se dají „rozkliknout“. Záložka Pr ůvodcovská služba obsahuje základní informace o místě, kde prohlídka probíhá a kontakty, pro p řípadnou rezervaci prohlídky. Pom ěrn ě obsáhlá je záložka M ěsto Jana Amose Komenského. V záložce je odkaz na život Jana Amose Komenského, tento odkaz nás p řevede na prezentaci Muzea J. A. Komenského. Dále je tu odkaz na historii m ěsta, fotogalerii, do které mohou p řispívat svými výtvory i ob čané, Cenu m ěsta, toto ocen ění je za zásluhy k m ěstu a jsou zde uvedeny i významné osobnosti. Posledním odkazem je odkaz na hv ězdárnu domu kultury, kde turista m ůže najít kontakt na hv ězdárnu, informace o otevírací dob ě, popisu činnosti. V záložce Kulturní památky jsou popsány všechny památky ve m ěst ě a je tu i jejich černobílý obrázek. V Kulturní nabídce jsou uvedeny veškeré kulturní zařízení a soubory v Uherském Brod ě a také jsou zde vypsány veškeré akce, které se b ěhem roku ve m ěst ě a okolí konají. Další záložka má název P řírodní zajímavosti, tady najdeme článek o p řírodním bohatství uherskobrodska, nap říklad je zde zmínka o Bílých Karpatech, Prakšické vrchovin ě a mnoha dalších. Tipy na výlet, v téhle záložce najdeme vypsané atraktivity v okolí Uherského Brodu. V nabídce najdeme zajímavá okolní m ěsta, ZOO, zámek, hrad, ale p řírodní atraktivity. V další záložce jsou odkazy na výlety po okolí na kole a tipy na p ěší turistiku. V záložce pod názvem Aquapark Delfín jsou základní informace o aquaparku, jako je kontakt, otevírací doba adresa. Pod záložkou Poloha, okolní obce se nachází popis města z geografického hlediska.
40 Záložka Nederlands obsahuje odkazy na partnerská m ěsta a Stadgeschiedenis, oba tyto odkazy jsou napsány v holandštin ě. Pod odkazem partnerské m ěsta je text obsahující informace o daných m ěstech a jsou zde i oficiální webové stránky t ěchto m ěst, což znamená, že se p římo z těchto stránek m ůžete dostat na stránky m ěsta Naarden, Tsukiyono a Nové Město nad Vahom. Odkaz Stadgeschiedenis, znamená v překladu historie m ěsta, je tím myšlena historie Uherského Brodu. Dalšími záložkami jsou Webkamera, Mapa – GIS a partnerská m ěsta, zde najdeme stejný text jako v odkazu partnerská m ěsta v záložce Nederlands, tentokrát v češtin ě. V levém menu ješt ě najdeme záložky Hotely, Penziony, Kempy, Realitní kancelá ře, Restaurace, Služby ob čan ům, Kultura a zábava, Obchod a služby, Sportovní kluby, Sportovišt ě, Cestovní agentury. Pod každou záložkou se nachází základní informace a kontakty. Viz [23]
Veletrhy Městské informa ční centrum propaguje m ěsto každoro čně na veletrhu Regiontour v Brn ě a Holiday World v Praze a na další veletrhy zasílá pouze propaga ční materiály, které prezentují v rámci sdružení Slovácko: Slovakiatour, Dresdner Reisemarkt, CBR Mnichov.
Periodika Městské informa ční centrum propaguje m ěsto také v různých časopisech o cestovním ruchu, je to nap říklad časopis Dovolená, TIM, katalog cestovního ruchu Aspida, mezinárodní adresá ř cestovního ruchu Relax, tento adresá ř je distribuován p ři nejr ůzn ějších p říležitostech, jako jsou veletrhy, kulturní akce po celé republice a na r ůzných místech, t řeba v galeriích, muzeích, ubytovacích za řízení a další. V nedávné dob ě byla navázána spolupráce s vydavetelstvím agentury JITRO, v jejímž rámci bude m ěsto za řazeno do nov ě vznikající knihy o České republice s názvem „Neobvyklé v České republice – Mezi nebem a zemí“.
Další forma propagace Krom ě již zmín ěných forem propagace je ur čit ě d ůležitá i nadnárodní propagace m ěsta v Naardenu, která je umožn ěna díky spolupráci s nizozemským partnerským m ěstem. V Naardenu jsou k dispozici propaga ční materiály, které jsou umíst ěny v místním muzeu J. A. Komenského, s další propagací Uherského Brodu se mohou obyvatelé nizozemského m ěsta setkat p ři tradi čních dnech m ěsta Uherský Brod v Naardenu, tato akce je místními obyvateli hojn ě navšt ěvována.
41 3.7 Turistické zna čení Pěší turistika Územím m ěsta Uherský Brod prochází pouze dv ě turistické trasy. P řes území místní části Maršov probíhá zelená trasa, která vede z Luha čovic do Uherského hradišt ě. Na tuto trasu se na kopci Vrchovina napojuje žlutá turistická trasa, která vede od uherskobrodského nádraží. Na území Uherského Brodu by se m ěla budovat stezka, která by m ěla vést historickým centrem m ěsta po m ěstské památkové zón ě. Okruh s názvem „Stezka m ěstskou památkovou zónou Uherský Brod“ by m ěl mít p ět zastávek u nejzajímav ějších brodských pam ětihodností. A to u gymnázia J. A. Komenského, kostela mistra Jana Husa, Masarykovo nám ěstí a kostel Nanebevzetí Panny Marie, muzea Jana Amose Komenského. Trasa bude osazena zvukovými pr ůvodci a tla čítky s Braillovým písmem. Zajímavostí t ěchto pr ůvodc ů je, že každý poslucha č bude muset nejprve zato čit klikou dynama, jinak panel nepromluví. Všechny informace budou k dispozici ve t řech sv ětových jazycích. Stezka by m ěla být hotova 22. června 2009. Viz [25]
Cykloturistika Město Uherský Brod se nachází na cyklostezce číslo 5049, vedoucí z Uherského Hradišt ě do Bojkovic a dále pak do Bílých Karpat. Jeden z úsek ů této cyklostezky, z centra m ěsta do Šumic, byl otev řen na ja ře lo ňského roku, má kvalitní povrch pro provozování cykloturistiky. Úseky z Šumic do Nezdenic a dál až do Bojkovic by se m ěly stavit v nejbližší dob ě. Druhá cyklostezka, která vede do Nivnice, byla otev řena na podzim téhož roku. Ta má dále pokra čovat do Suché Loze až k přehrad ě Ord ějov. Na cyklostezku z Uherského Hradišt ě do Bojkovic by m ěla navazovat i Vl čnovská cyklostezka, která by m ěla spojovat Vl čnov, Veletiny, Hrad čovice a Hav řice. Další cyklostezkou vedoucí z Uherského Brodu má být cyklostezka do Prakšic. Vybudovat by se m ěla také cyklostezka z Uherského Brodu do Luha čovic. Viz [12]
3.8 Návšt ěvnost m ěsta Ve statistice návšt ěvnosti podle kraj ů České republiky se Zlínský kraj nachází na 9. míst ě. To znamená, že turisté nemají velký zájem o tento kraj. Je zde také velmi nízký po čet cizinc ů, kte ří Zlínský kraj navštíví. Ve srovnání 14 kraj ů České republiky se v tomto ohledu umístil na 12. míst ě, i p řesto, že se nachází blízko hranic. P ři pohledu na pr ůměrný po čet nocleh ů na jednoho hosta je na tom kraj dob ře, nachází se na 5. míst ě celkového hodnocení. Postavení kraje se v tomto hodnocení odvíjí od toho, zda je v daném kraji možnost horské turistiky nebo
42 láze ňství, protože tyto typy pobytu jsou charakteristické delší dobou pobytu a proto pr ůměrnou délku pobytu prodlužují. Návšt ěvnost Zlínského kraje je tak výrazn ě sezónn ě ovlivn ěna. Při pohledu na vývoj po čtu p řenocovaných ve Zlínském kraji není znatelný žádný výrazn ější trend. Po poklesu návšt ěvnosti v roce 2005 se po čet návšt ěvník ů op ět zvýšil a v roce 2007 byla návšt ěvnost nejvyšší za období 2001 – 2007. V roce 2008 ovšem návšt ěvnost viditeln ě klesla. Pokles však m ůžeme vid ět u po čtu p řenocování, který nastává od roku 2004 v celkovém po čtu p řenocování, u nerezident ů se po čet p řenocování snižuje už od roku 2001.
Tab. 3.8.1 Vývoj po čtu p řenocovaných ve Zlínském kraji, období 2001 - 2008 Po čet host ů Po čet p řenocování rok z toho celkem z toho nerezidenti celkem nerezidenti rok 2001 423 306 110 428 1 788 666 400 331 rok 2002 435 148 88 189 1 744 237 320 349 rok 2003 514 594 74 958 1 988 511 290 072 rok 2004 522 355 81 608 1 964 446 315 815 rok 2005 488 766 71 050 1 827 599 258 652 rok 2006 508 557 72 020 1 872 477 249 125 rok 2007 532 482 77 308 1 832 753 247 183 rok 2008 497 452 72 938 1 682 314 209 243
Zdroj: ČSÚ
Struktura návšt ěvník ů podle p ůvodu zem ě je o čekávatelná – dominují sousedící zem ě. Nejvíce zahrani čních turist ů bylo do roku 2002 z Německa, od tohoto roku je vyst řídali Slováci. Na 3. míst ě se v roce 2006 umístili turisté z Rakouska. Ze vzdálen ějších zemí jsou nej čast ějšími turisty Italové, Nizozemci, Britové, Francouzi, Ameri čané a Ma ďaři. Viz [10]
3.9 Analýza vn ější konkurence Při plánování a realizaci rozvojových zám ěrů ve m ěst ě v oblasti cestovního ruchu musíme mít na pam ěti, že se v okolí vyskytuje konkurence, která ovlivňuje návšt ěvnost m ěsta Uherský Brod. Pro analýzu vn ější konkurence je d ůležité vymezit území a jelikož m ěsto pat ří do turistické oblasti Slovácko, která zahrnuje dva kraje a to Hodonínský a Zlínský, zam ěř ila bych se na města z této oblasti. M ěsta by m ěla mít více než 10 000 obyvatel.
43 Tyto kritéria spl ňují m ěsta Uherské Hradišt ě, Holešov, Krom ěř íž, Rožnov pod Radhošt ěm, Valašské Mezi říčí, Vsetín, Luha čovice (m ěsto má jen n ěco p řes 5 000 obyvatel, ale jako láze ňské m ěsto je ur čit ě velkým konkurentem), Otrokovice, Zlín, Hodonín, Veselí nad Moravou.
Nejv ětší atraktivity t ěchto m ěst a jejich okolí: Uherské Hradišt ě – Ba ťů v kanál, Velehrad, Archeoskanzen Modrá, Památník Velké Moravy, zámek Buchlovice, hrad Buchlov, Ch řiby, Holešov – židovské m ěsto, zámek, Hostýnské vrchy, Sv. Hostýn, Rimice, Krom ěř íž - zámek a zahrady (památka UNESCO), Hostýnské vrchy, Rožnov pod Radhošt ěm – Valašské muzeum v přírod ě, Moravskoslezské Beskydy, Valašské Mezi říčí – wellnes služby, koupališt ě, Hostýnské vrchy, Vsetín – Vsetínské vrchy, Javorníky, Luha čovice – lázn ě a láze ňské domy, Bílé Karpaty, vizovická vrchovina, Otrokovice – Ba ťů v kanál, Ch řiby, Zlín – architektura m ěsta, Ba ťů v kanál, zámek Vizovice, Hodonín – muzeum T. G. Masaryka, Mikul čice, vina řská oblast, Veselí nad Moravou - Ba ťů v kanál, vina řská oblast.
Konkuren ční prost ředí se zam ěř ením na jednotlivé segmenty turismu: Městský poznávací turismus – V této oblasti m ěsto nenabízí žádnou výraznou nabídku, snad v budoucnu, kdy by se m ěl realizovat projekt stezka m ěstskou památkovou zónou. Velkou konkurencí jsou m ěsta Luha čovice, Zlín, se vzdálen ějších Rožnov pod Radhošt ěm.
Přírodn ě poznávací turismus – Zde je m ěsto velmi konkurenceschopné, nachází se v oblasti Bílých Karpat, které jsou svou faunou a florou velice atraktivní.
Cykloturistika a p ěší turistika – M ěsto má v tomto sm ěru velmi velký potenciál, po dokon čení všech cyklostezek které by m ěly m ěstem procházet a dále se napojovat na další a spojovat tak okolní vesnice a m ěsta, by m ělo p řilákat velký po čet turist ů, kte ří mají rádi aktivní zp ůsob dovolené.
44 Letní rekreace u vody – Ve m ěst ě se nachází jedno venkovní koupališt ě a další by se mělo vybudovat v areálu aquaparku Delfín, ale i tak je to nedosta čující nabídka. Konkurencí je pro m ěsto p řírodní koupališt ě v Ostrožské nové Vsi, v budoucnu pak areál v Uherském Hradišti.
Zimní sporty a rekreace – Ve m ěst ě je zimní stadion, který nabízí bruslení pro ve řejnost, pro zimní sporty jsou vhodné podmínky v Bílých Karpatech.
Láze ňství a wellnes – Uherský Brod má velmi dobré podmínky pro wellnes aktivity a koupání díky aquaparku Delfín, tyto podmínky je nutno dále rozvíjet.
Kulturní cestovní ruch – Tady je m ěsto velmi konkurenceschopné, po celý rok zde i v okolí m ěsta probíhá velké množství významných kulturních akcí, Uherskobrodsko je stále živou folklórní oblastí.
Kongresový cestovní ruch – Ur čitý potenciál má D ům kultury, avšak není využíván, konkurencí je m ěsto Luha čovice.
Venkovská turistika – M ěsto samotné nemá pro venkovskou turistiku p říznivé podmínky, ale v okolních vesnicích je vysoký potenciál pro tento druh cestovního ruchu.
Speciální formy návšt ěvnosti m ěsta – Mezi tyto formy pat ří nap říklad sportovní soust řed ění, golf. Ob ě tyto formy by mohl Uherský Brod spl ňovat, jelikož m ěsto má kvalitní za řízení pro sport a do budoucna se u obce Vl čnov plánuje stavba golfového hřišt ě. Viz [6]
45
4. SWOT analýza nabídky cestovního ruchu ve m ěst ě Uherský Brod
Tato analýza se používá ke stru čnému a jasnému hodnocení rozvojových p ředpoklad ů dané lokality. Jsou zde zkoumány vnit řní faktory (silné a slabé stránky), vznikající uvnit ř dané lokality. A vn ější faktory (p říležitosti a hrozby), tyto faktory sice nevznikají uvnit ř lokality, ale i p řesto ji ovliv ňují.
4.1 Silné stránky krajina Maršov, blízkost chrán ěné krajinné oblasti Bílé Karpaty, centrum Uherského Brodu je m ěstskou památkovou zónou, čilý kulturní život s pom ěrn ě velkým po čtem akcí, významné akce v okolí, zachování místního folkloru, osoba Jana Amose Komenského, dobré podmínky pro sport, informa ční centrum, webové stránky pro turisty, účast na veletrzích cestovního ruchu, propagace m ěsta v katalozích o cestovním ruchu, propagace m ěsta v zahrani čí – Naarden, hv ězdárna.
4.2 Slabé stránky žádné architektonické památky neregionálního významu, nevyužitý potenciál n ěkterých kulturních atraktivit (pivovar, D ům Kultury, muzea J. A. Komenského, hv ězdárny), nedosta čující a nízká kvalita ubytování, málo ozna čené turistické trasy, cyklotrasy a nau čné stezky, webové stránky pouze v češtin ě, chybí více fotografií pam ětihodností a turistických cíl ů na webových stránkách.
46 4.3 P říležitosti snadná dostupnost m ěsta z turistické oblasti Bílých Karpat pro turisty, biosférická rezervace UNESCO, kontakty v zahrani čí, příprava venkovního bazénu p ři CPA Delfín, vybudování golfového h řišt ě v blízkosti m ěsta, blízkost láze ňského m ěsta Luha čovice, vybudování stezky m ěstskou památkovou zónou, budování nových cyklostezek.
4.4 Hrozby konkurence m ěsta Luha čovic a Uherského Hradišt ě na poli cestovního ruchu, konkurence Moravskoslezských Beskyd vzhledem k Bílým Karpat ům p ředevším z pohledu zimní turistiky, hospodá řská krize.
Ze SWOT analýzy vyplývá, že m ěsto Uherský Brod má hodn ě silných stránek. Nejv ětší výhodou m ěsta z přírodního hlediska je blízkost Bílých Karpat, které mají celoro ční charakter, co se tý če návšt ěvnosti. V zimním období je tu ovšem konkurence ze strany Beskyd a Javorník ů, kde je lepší vybavení pro zimní sporty, proto by byla vhodná modernizace vybavení na svazích a vybudování b ěžka řských tras. Z kulturního hlediska je nejv ětší silnou stránkou m ěsta osoba Jana Amose Komenského, který se narodil v nedalekém okolí a Uherském Brod ě n ějaký čas pobýval. Ve m ěst ě se nachází muzeum J. A. Komenského, má k dispozici stálé expozice, mapující život a dílo významného rodáka, historii a etnografii regionu Uherskobrodska. Expozice muzea jsou však pom ěrn ě zastaralé a chybí interaktivní prvky, které by zaujaly mladší návšt ěvníky. Potenciál muzea není pln ě využitý. Muzeum by se m ělo zam ěř it na zvýšení návšt ěvnosti. Tady bych doporu čovala spolupráci s obcemi Nivnice a Kom ňa, které se považují za rodišt ě Komenského. Muzeum v Uherském Brod ě zajiš ťuje provoz Comenius muzeum Naarden, město je tak propagováno v zahrani čí. P ři využití marketingové komunikace by mohlo dojít ke zvýšení p řílivu zahrani čních turist ů. Dalším nevyužitou silnou stránkou m ěsta je hv ězdárna. Je to objekt s nadregionálním turistickým potencionálem. Nemá v širokém okolí velkou konkurenci, nejbližší hv ězdárna je
47 ve Zlín ě, Vsetín ě, další pak ve Valašském Mezi říčí a Brn ě. Pro ve řejnost po řádá hv ězdárna st řede ční a páte ční pozorování no ční oblohy (po telefonické dohod ě i v jiné dny), astronomické kurzy. V programu jsou p řednášky pro školy, letní tábory, ozdravovny a rekrea ční za řízení. Po srovnání s hv ězdárnami ve Zlín ě a Vsetín ě jsem zjistila, že nabídka je velmi podobná. V Uherském Brod ě je vhodná rekonstrukce a inovace interiéru. Také pivovar Janá ček má nevyužitý potenciál. Je to jediný funk ční pivovar v okolí a proto by mohl p řilákat návšt ěvníky. Ur čit ě by bylo dobré zavést čast ější exkurze pro ve řejnost. Zatím jsou jen jednou ro čně p ři pivních slavnostech, které se konají v srpnu. Cykloturistika se v posledním dob ě stala trendem v cestovním ruchu. Pro m ěsto je to další příležitost ke zvýšení návšt ěvnosti. Uherským Brodem prochází dv ě cyklostezky, jedna vede z Uherského Hradišt ě do Bojkovic a dále pak do Bílých Karpat, druhá do Nivnice, ta by m ěla pokra čovat dál do Suché Loze a tam pokra čovat do dalších obcí. V plánu jsou další cyklostezky, které by m ěly spojovat m ěsto s Luha čovicemi, Vl čnovem a dalšími obcemi v okolí. Tím by m ěl vzniknout ucelený komplex cyklostezek. V budoucnu by mohla vzniknout p ůjčovna kol, t řeba p ři m ěstském informa čním centru. S pěší turistikou je to ve měst ě horší. Jedna trasa vede z Maršova do Luha čovic, mohla by to být hezká trasa pro vycházky, nevýhodou je špatné zna čení. Pro p ěší turistiku jsou vhodné Bílé Karpaty. Nap říklad p ěší výlet na Javo řinu. Velký vzestup mají v posledních letech wellnes aktivity. M ěsto má vhodné podmínky pro tento druh turismu díky aquaparku Delfín. V areálu se nachází whirlpool, parní kabiny, finská sauna, jejíž sou částí jsou i masáže. Je však nutné wellnes v aquaparku dále rozvíjet, nap ř. vybudováním solné jeskyn ě v areálu, mohl by zde vzniknout kosmetický salón, masáže by mohly být poskytovány i mimo finskou saunu. Hrozbou jsou Luha čovice, jako láze ňské m ěsto má výborné podmínky pro wellnes aktivity. Město má hodn ě pozitiv pro cestovní ruch, avšak velkou nevýhodu jsem našla v ubytování, ve měst ě je malá kapacita l ůžek a výb ěr ubytovacích za řízení je omezený. V hotelech se ubytuje jen malý po čet lidí a pro turisty, kte ří shán ějí levn ější ubytování jsou ve m ěst ě ubytovny, ty mají zastaralé vybavení a byla by vhodná jejich inovace. Chybí zde kemp, nejbližší je za obcí Hluk. Kemp by mohl být vybudovaný v okolí m ěstské části Maršov, kde jsou vhodné podmínky pro jeho zřízení. Hrozbou pro rozvoj cestovního ruchu ve m ěst ě je hospodá řská krize, která propukla v minulém roce a stále pokra čuje.
48 5. Záv ěr
Po rozebrání všech faktor ů, které tvo ří nabídku cestovního ruchu ve m ěst ě jsem zjistila, že Uherský Brod má ur čitý potencionál pro cestovní ruch a m ůže být vyhledávaným místem turist ů. Nemá však p ředpoklady pro masový turismus. V poslední dob ě vzrostl zájem návšt ěvník ů o m ěsto. Možným podn ětem byla činnost informa čního centra, jehož z řízení je velmi d ůležitý krok vedoucí k postupnému rozvoji cestovního ruchu v Uherském Brod ě. Vznikl tak celek, jehož prioritou je zvýšení návšt ěvnosti města, inovace, vytvá ření nových projekt ů v oblasti cestovního ruchu. Nevýhodou informa čního centra je malá kompetence. Byla by vhodná spolupráce informa čního centra s muzeem, hv ězdárnou kulturním domem. Mohly by tak vzniknout nové projekty, které by vedly ke zvýšení návšt ěvnosti daných za řízení. Velmi prosp ěšná by mohla být spolupráce m ěsta Uherský Brod s jinými obcemi, nap říklad s obcí Nivnice a Kom ňa jež spojuje osoba Jana Amose Komenského. Blízké města, jako Uherské Hradišt ě a Luha čovice, nemusí být pro m ěsto jen konkurenty, mohou p řispívat k jeho propagaci tím, že pracovníci informa čních center a pracovníci v ubytovacích za řízení budou turisty informovat o zajímavostech ve m ěst ě Uherský Brod, k dispozici by m ěly být i prospekty m ěsta. Také spolupráce se zahrani čními m ěsty je velmi d ůležitá. Dobrým využitím marketingové komunikace m ůže m ěsto zvýšit p říliv zahrani čních turist ů. Město pat ří do mikroregionu Slovácko, toto za řazení je velmi p řínosné. Slovácko je oblast s velkým množstvím tradic a folkloru. Turisté stále čast ěji vyhledávají cestovní ruch zam ěř ený práv ě na poznávání tradic r ůzných oblastí. Velkou výhodou je blízkost Bílých Karpat a umíst ění m ěsta v klidné a relativn ě bezpe čné oblasti. Z kulturních za řízení bych zmínila hv ězdárnu, jediná v blízkém okolí, je však nutná její modernizace, její okolní prostranství je vhodné pro rozší ření kapacity hv ězdárny. D ům kultury, který by po rekonstrukci mohl sloužit pro ú čely kongresové turistiky. V této oblasti by byla vhodná spolupráce s Luha čovicemi, které mají s po řádáním kongresových akcí zkušenosti. Kulturní památky nemají nadregionální význam. Hrozbou pro další rozvoj m ěsta je sou časná hospodá řská krize, která ovliv ňuje jak rozhodování turist ů, tak i finan ční dispozice m ěsta a tím pádem i finance jednotlivých za řízení. Proto je d ůležité neustálé mapování a hledání nových zdroj ů financování rozvojových aktivit, nap ř. ze soukromých zdroj ů.
49 Seznam literatury [1] HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Vydalo nakladatelství Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3 [2] JANE ČKOVÁ, Lidmila; VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb. Vydala Grada Publishing, 2001. 180 s. ISBN 80-7169-995-0 [3] MORÁVKOVÁ, Eva; DROBNÁ, Daniela. Cestovní ruch pro st řední školy a pro ve řejnost. Vydalo nakladatelství Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7 [4] PALÁTKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. Vydala Grada Publishing, 2006. 341 s. ISBN 80–247–1014-5 [5] PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Cestovní ruch: výkladový slovník. Vydalo: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80–239–0152-4 [6] Regionální poradenská agentura, s. r. o.. Marketingová strategie rozvoje cestovní ruchu ve měst ě Uherský Brod. 73 s.
Elektronické zdroje: [7] CPA Delfín, aquapark v Uherském Brod ě (cit. 13. b řezna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://www.delfinub.cz [8] CPA Delfín. Záložka zimní stadion (cit. 13. b řezna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://www.delfinub.cz/zimni-stadion/stadion.html [9] CPA Delfín. Záložka letní koupališt ě (cit. 13. b řezna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://www.delfinub.cz/letni-koupaliste/provozni-doba.html [10] Český statistický ú řad (cit. 31. b řezna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr [11] Český statistický ú řad – Zlín. Publikace pod kódem 13-7217-03 a 13-7219-03, vždy kapitola D, tabulka D4(cit 31. b řezna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/s/2003-1 [12] Dobrý den s kurýrem. Autor: Markéta Šmehlíková (cit. 25. b řezna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://www.vlcnov.cz/obcasnik/view.php?nazevclanku=cykloboom-na- brodsku-a-bojkovsku&cisloclanku=2008020008 [13] Geoportál Cenia (cit 11. b řezna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs [14] Hotel – ubytování (cit. 14. b řezna 2009) . Dostupné na World Wide Web: http://www.hotel- ubytovani.com/hotely-penziony-Uhersky-Brod.htm
50 [15] Internetové stránky o České republice (cit. 5. dubna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://www.atic.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=115042 [16] Internetové stránky o České republice (cit. 3. dubna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://www.atic.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=79571 [17] Oficiální stránky m ěsta Uherský Brod. Záložka poloha, okolní obce (cit. 11. b řezna 2009). dostupné na World Wide Web: http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&ID=41&expandMenu=7 [18] Oficiální stránky m ěsta Uherský Brod (cit. 11. b řezna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=29&expandMenu=6 [19] Oficiální stránky m ěsta Uherský Brod. Záložka p řírodní zajímavosti (cit. 12. b řezna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=118&expandMenu=62 [20] Oficiální stránky m ěsta Uherský Brod. Záložka kulturní památky m ěsta (cit. 12. b řezna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=10&expandMenu=42 [21] Oficiální stránky m ěsta Uherský Brod. Záložka kulturní nabídka (cit. 12. b řezna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&ID=110&expandMenu=63 [22] Oficiální stránky m ěsta uherský Brod. Stránky pro turisty. Záložka informace o MIC ( cit. 28. b řezna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://turista.ub.cz/?xpab=3 [23] Oficiální stránky m ěsta uherský Brod. Stránky pro turisty (cit. 28. b řezna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://turista.ub.cz/ [24] RIS – regionáln ě informa ční systém (cit. 11.b řezna.2009). dostupné na World Wide Web: http://www.risy.cz/index.php?pid=231&kraj=-1&zuj=592731 [25] Slovácký deník. Autor článku Ludvík Valouch (cit. 25. b řezna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://slovacky.denik.cz/zpravy_region/pamatkova-stezka-gymnazium-uhersky- brod.html [26] Ústav pro informa ční systém MZLU v Brn ě. Mendelova zem ědělská a lesnická univerzita v Brn ě, Provozn ě ekonomická fakulta, Ústav marketingu a obchodu (cit. 3. dubna 2009). Dostupné na World Wide Web: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/index.pl?cast=2753 [27] Wikipedie, otev řená encyklopedie (cit. 11. b řezna 2009). Dostupné na World Wide Web: http://cs.wikipedia.org/wiki/Uhersk%C3%BD_Brod
51 Seznam zkratek a symbol ů
A.T.I.C. ČR – Asociace turistických informa čních center České republiky apod. – a podobn ě č. – číslo čp – číslo popisné ha – hektar ISIC – celosv ětov ě uznávaný doklad prokazující statut studenta st řední, vyšší odborné nebo vysoké školy a vybraných jednoletých pomaturitních studijních obor ů ITIC - mezinárodn ě uznávaný doklad u čitelské profese J. A. Komenský – Jan Amos Komenský km – kilometr m. n. m. – metr ů nad mo řem nap ř. - nap říklad Obr. – obrázek ob/km – obyvatel na kilometr resp. – respektive RIS – Regionální informa ční systém str. - strana tzv. – tak zvan ě *** - kategorie ubytovacího za řízení
Prohlašuji, že - jsem byla seznámena s tím, že na mou bakalá řskou práci se pln ě vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. – autorský zákon, zejména § 35 – užití díla v rámci ob čanských a náboženských ob řad ů, v rámci školních p ředstavení a užití díla školního a § 60 – školní dílo; - beru na v ědomí, že Vysoká škola bá ňská – Technická univerzita Ostrava (dále jen VŠB-TUO) má právo nevýd ěle čně, ke své vnit řní pot řeb ě, bakalá řskou práci užít (§ 35 odst. 3); - souhlasím s tím, že jeden výtisk bakalá řské práce bude uložen v Úst řední knihovn ě VŠB-TUO k prezen čnímu nahlédnutí a jeden výtisk bude uložen u vedoucího bakalá řské práce. Souhlasím s tím, že bibliografické údaje o bakalá řské práci budou zve řejn ěny v informa čním systému VŠB-TUO; - bylo sjednáno, že s VŠB-TUO, v p řípad ě zájmu z její strany, uzav řu licen ční smlouvu s oprávn ěním užít dílo v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona; - bylo sjednáno, že užít své dílo, bakalá řskou práci, nebo poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠB-TUO, která je oprávn ěna v takovém p řípadě ode mne požadovat přim ěř ený p řísp ěvek na úhradu náklad ů, které byly VŠB-TUO na vytvo ření díla vynaloženy (až do jejich skute čné výše).
V Uherském Hradišti dne 30.4.2009
……………………………… jméno a p říjmení studenta
Adresa trvalého pobytu studenta: Nám ěstí Míru 177, 687 51 Nivnice
Seznam p říloh
Příloha č. 1 Dominikánský kostel Příloha č. 2 Farní kostel Neposkvrn ěného Po četí Panny Marie Příloha č. 3 Pivovar Janá ček Příloha č. 4 Muzeum Jana Amose Komenského Příloha č. 5 M ěstské informa ční centrum Uherský Brod