Územní Plán Města Přerova

ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

ÚZEMNÍPLÁNMĚSTA P Ř E ROVA

II. ČÁST – O D Ů V O D N Ě N Í NÁVRHU Ú Z E M. P L Á N U Ad. II. TEXTOVÁ ČÁST OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI : str.:

A. VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A.1. Zhodnocení postupu zpracování A.1.1. Důvody pro po řízení územního plánu 6 A.1.2. Zhodnocení d říve zpracované a schválené územn ě plánovací dokumentace 7 A.1.3. Zhodnocení územn ě analytických podklad ů 7 A.1.4. Postup zpracování územního plánu 11 A.2. Soulad návrhu s obecnými (nad řazenými) ve řejnými zájmy dle §53 (4) zák. č. 183/2006 Sb. 12 A.2.1. Soulad s politikou územního rozvoje 12 a územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem A.2.2. Soulad s požadavky na ochranu civiliza čních a p řírodních hodnot území 12 A.2.3. Soulad s požadavky stavebního zákona č.183/2006 12 A.2.4. Soulad s požadavky zvláštních p ředpis ů a stanovisky dot čených orgán ů, výsledky řešení rozpor ů 13 A.3. Vyhodnocení řešení územního plánu dle §53 (5) zák. č. 183/2006Sb. 14 A.3.1. Výsledek p řezkoumání územního plánu dle §53 (4) zák.183/2006 14 A.3.2. Vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj 14 A.3.3. Stanovisko krajského ú řadu k vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí 15 A.3.4. Vyhodnocení ú čelného využití zastav ěného území a pot řeby vymezení zastavitelných ploch 15

B. OD ŮVODN ĚNÍ ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU B.1. Širší vztahy a koordinace využívání území 16 B.1.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje 16

B.1.2. Požadavky vyplývající z územn ě plánovací dokumentace vydané krajem 18 B.1.3. Požadavky vyplývající z dalších širších územních vztah ů 19 B.2. Údaje o spln ění zadání a pokyn ů pro zpracování návrhu 20 B.2.1. Hlavní cíle rozvoje území 20 B.2.2. Řešení hlavních problémových okruh ů 21 B.2.3. Zapracování pokyn ů pro zpracování návrhu ÚP 22 B.3. Komplexní zd ůvodn ění p řijatého řešení a vybrané varianty ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 23 B.3.1. Zd ůvodn ění koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 23 B.3.1.1. Všeobecné zásady řešení 23 B.3.1.2. Zd ůvodn ění koncepce ochrany kulturních a civiliza čních hodnot m ěsta 23 B.3.1.3.Aktivity a problémy řešeného území 26 B.3.1.4. Zd ůvodn ění základní koncepce rozvoje m ěsta 27 B.3.1.5. Zd ůvodn ění koncepce ochrany p řírodních a krajinných hodnot 29 B.3.2. Zd ůvodn ění urbanistické koncepce řešení 31 B.3.2.1. Zd ůvodn ění podmínek pro navržené využití stabilizovaných a návrhových ploch (zastavitelných ploch a ploch p řestavby) 31 B.3.2.2. Zd ůvodn ění vymezení zastavitelných ploch 41 B.3.2.3. Zd ůvodn ění vymezení ploch p řestavby 43 B.3.2.4. Zd ůvodn ění vymezení systému sídelní zelen ě 44 B.3.3. Zd ůvodn ění koncepce řešení ve řejné infrastruktury 45 B.3.3.1. Zd ůvodn ění koncepce dopravního řešení 45 B.3.3.2. Zd ůvodn ění koncepce technické infrastruktury 50 B.3.3.2.1. Zásobování vodou 51 B.3.3.2.2. Odvád ění a čišt ění odpadních vod 62 B.3.3.2.3. Zásobování elektrickou energií 73 B.3.3.2.4. Spoje, radiokomunikace 77 B.3.3.2.5. Zásobování teplem 78 B.3.3.2.6. Zásobování zemním plynem 87 B.3.3.3. Zd ůvodn ění koncepce ob čanského vybavení 99 B.3.3.4. Zd ůvodn ění vymezení ve řejných prostranství 100 B.3.4. Zd ůvodn ění koncepce uspořádání krajiny 101 B.3.4.1. Územní systém ekologické stability 101 B.3.4.2. Podmínky, požadavky a zásady využívání krajiny 104 B.3.4.3. Voda v krajin ě a protipovod ňová ochrana 105 B.3.4.3.1. Vodní toky obecn ě 105 B.3.4.3.2. Ochrana p řed povodn ěmi 109 B.3.4.3.3. Vodní plochy 115 B.4. Výsledky vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území 119 (zp ůsob akceptace stanoviska k vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí)

Strana 4 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

B.5. Vyhodnocení d ůsledk ů řešení na ZPF a PUPFL 124

PODKLADY 143 ZKRATKY 151

A. VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

A.1. ZHODNOCENÍ POSTUPU ZPRACOVÁNÍ

A.1.1. DŮVODY PRO PO ŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Po řizovatelem územního plánu m ěsta P řerov je M ěstský ú řad P řerov ve svém správním obvodu a to ve smyslu §6 odst.1c) zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Územní plán m ěsta P řerova je vypracován na základ ě zadání, schváleného Zastupitelstvem statutárního města P řerova dne 16.8.2006, jako nový progresivní dokument respektující zejména sou časné dob ě a technickým možnostem odpovídající požadavky na zp ůsob jeho zpracování – Metodiku sjednocení digitálního zpracování ÚPD pro GIS, a to podle požadavk ů nového Zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) a souvisejících vyhlášek. Impulsem pro jeho po řízení byla skute čnost, že Územní plán sídelního útvaru P řerov (dále ÚPnSÚ) byl schválen v roce 1995 s platností do r. 2010. Za dobu dosavadní existence ÚPnSÚ P řerov bylo po řízeno 61 zm ěn, z nichž žádná nem ěla vliv na základní koncepci schváleného ÚPnSÚ. Při zvážení možností koordinace komplexního řešení zám ěrů jak stavebních tak jiných, ovliv ňujících rozvoj území m ěsta P řerova, vyplynula nutnost p řehodnocení n ěkterých díl čích problematik a podmínek realizace klí čových zám ěrů. Vzhledem k tradi ční technologii zpracování je práce se sou časným územním plánem komplikovaná vzhledem k tomu, že vykazuje ur čité grafické nep řesnosti a není možné jeho zp řístupn ění ve řejnosti. Dalším argumentem je bezpochyby definice možností využití funk čních ploch, jeho omezená variabilita. Na pot řebu po řízení nového územního plánu poukázal také Generel dopravy m ěsta P řerova (12/2004), dále Generel ve řejné kanalizace a nedostate čně p řehodnocená koncepce zásobování pitnou vodou.

Hlavní d ůvody pro po řízení nového Územního plánu m ěsta P řerova lze ve smyslu zadávacích podmínek shrnout do dvou oblastí : • Důvody legislativní a technické : - platnost nového Zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) a souvisejících vyhlášek, - kon čící návrhové období Územního plánu sídelního útvaru P řerov, - soudobým požadavk ům a technologickým možnostem odpovídající zpracování – digitální grafické zpracování s vazbou na digitální katastrální mapu; p řenos technické mapy, inženýrských sítí a dalších podklad ů v digitální form ě; snadná možnost užívání a poskytování podklad ů z územního plánu, - stanovení plošných regulací s vazbou na stávající legislativu (v ÚPnSÚ je možnost funk čního využití vázána na ustanovení dnes již neplatných zákon ů a provád ěcích p ředpis ů). • Důvody koncep ční : - přehodnocení funk čního využití n ěkterých návrhových lokalit vzhledem k podmínkám ochrany ovzduší vyplývajících ze zákona o ochran ě ovzduší – p ředpokladem je dodržování emisních limit ů daných rozptylovou studií a programem snižování emisí,

Strana 6 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

- úprava dopravního skeletu m ěsta vzhledem k aktuálním podmínkám a úrovni p řípravy dokumentací pro realizaci významných dopravních staveb na krajské a státní silni ční síti; vyhodnocení vlivu výstavby uvedených zám ěrů na pot řebu realizace nových místních komunikací ve m ěst ě, - přehodnocení n ěkterých možností pro stanovení funk čních ploch vzhledem k zájm ům m ěsta – možnosti bezúplatného p řevodu pozemk ů z vlastnictví státu, - vyhodnocení díl čích částí území na základ ě studií po řízených Odborem rozvoje jako podklad ů pro rozhodování v území či pro p řípravu realizace zám ěrů m ěsta, kraje i státu, dokumentace řešící podrobn ěji umíst ění staveb a řešící detailní vazby na organizaci území apod., - zajišt ění vazby na územní plán velkého územního celku Olomoucké aglomerace – koordinace regionálních a nadregionálních zám ěrů na území m ěsta a kraje.

A.1.2. ZHODNOCENÍ D ŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Platný Územní plán sídelního útvaru P řerov Platný ÚPnSÚ P řerov byl schválen v roce 1995. Jeho po řízení bylo zahájeno v říjnu r.1985 zpracováním Pr ůzkum ů a rozbor ů sídelního útvaru P řerov. Územn ě hospodá řské zásady (dnes zadání pro zpracování územního plánu), definované na jejich základ ě, však byly vlivem politických a souvisejících sociálních a ekonomických zm ěn v republice p řehodnoceny, p řepracovány a následn ě schváleny M ěstským zastupitelstvem v P řerov ě až v zá ří 1992. Po zpracování konceptu (souborné stanovisko bylo projednáno v zastupitelstvu v zá ří 1993) se akumulovaly rozdílné p řístupy k základní koncepci řešení dopravy. To se promítlo do návrhu, který byl v prosinci r.1995 M ěstským zastupitelstvem v Přerov ě schválen s platností do r.2010. Za dobu existence platného ÚPnSÚ P řerov byly na základ ě podn ětů m ěsta a fyzických či právnických osob po řízeny zm ěny územního plánu, které se vesm ěs týkaly p řehodnocení lokálních podmínek v území vlivem zm ěny majetkoprávních vztah ů a legislativních úprav. Žádná z nich nem ěla vliv na základní koncepci schváleného ÚPnSÚ. K 19.4.2005 bylo navrženo celkem 70 zm ěn, z toho bylo 58 povolených, 42 schválených, 12 nepovolených. Po řizovaných zm ěn je 7, nepo řizovaných vlivem legislativních zm ěn, nezájmu soukromých žadatel ů či neschválením zadání b ěhem jejich po řizování je 6 a nedohodnutých (po projednání návrhu zm ěn nebyly potvrzeny dohodami s dot čenými orgány státní správy) jsou 3.

A.1.3. ZHODNOCENÍ ÚZEMN Ě ANALYTICKÝCH PODKLAD Ů

Územn ě analytické podklady pro ORP P řerov jsou po řizovány soub ěžn ě s pr ůběhem zpracování návrhu ÚP, jejich výstupy tudíž nemohly být zhotoviteli ÚP k dispozici. Jako podklad pro zadání územního plánu byly zpracovány pr ůzkumy a rozbory, a to v březnu 2006, tedy v dob ě p řed platností Zákona č.183/2006 Sb. o územním pánování a stavebním řádu a souvisejících vyhlášek. Ve zvolené metodice digitálního zpracování pr ůzkum ů však bylo možné postihnout všechny relevantní sledované jevy jmenované v příloze vyhlášky č. 500/2006 Sb. Jako sou část pr ůzkum ů a rozbor ů byla provedena problémová SWOT analýza m ěsta jako celku i jednotlivých problémových okruh ů. Na základ ě t ěchto zjišt ění a hodnotících záv ěrů bylo navrženo a schváleno zadání nového územního plánu.

Plochy katastrálních území, druhová skladba pozemk ů 2008 Katastr plocha ZPF lesní vodní zastav. ostatní nezem ěděl. k.ú. Σ orná chmel. zahr. sady TTP Σ ZPF ha ha ha ha ha ha ha

Přerov celk. 5 848 3 541 563 83 310 1 347 2 307 2 846 73 311 49 261 3 541

01 P řerov 2 154 819 219 38 201 877 1 335 656 85 21 57 819 02 P ředmostí 419 286 2 16 115 113 238 33 9 4 286 03 Lov ěšice u P ř. 204 137 2 9 55 67 119 13 4 1 137 04 Kozlovice u P ř. 236 172 19 16 9 21 64 128 11 33 172 05 Dluhonice 435 347 7 11 9 61 88 311 23 5 8 347 06 Újezdec u P ř. 263 216 2 17 28 47 182 34 216 07 Čekyn ě 410 223 147 6 10 24 187 113 52 23 5 31 223 08 Hen člov 372 326 1 1 8 36 46 313 12 326 09 Lýsky 225 182 1 4 37 43 152 9 1 21 182 10 Popovice u P ř. 160 135 2 1 3 19 25 107 11 17 135 11 Vinary u P ř. 288 127 145 1 6 8 161 96 2 17 12 127 12 Žeravice 282 237 4 3 8 31 46 189 7 24 4 13 237 13 Pen čice 220 185 8 3 5 19 35 136 1 9 39 185 14 Pen čičky 180 150 8 3 4 15 30 106 12 8 24 150

Strana 8 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Plochy katastrálních území, po čet a hustota obyvatel na správním území m ěsta - stav : Katastr plocha obyv. hustota obyv. hustota ha (1991) 1991 obyv./ha 2005 obyv./ha Přerov celk. 5826,6901 51341 8,81 46951 8,05 01 P řerov 2 155,7231 40 269 18,67 36 399 16,88 02 P ředmostí 418,3590 5 834 13,96 5 088 12,17 03 Lov ěšice u P řerova 203,4690 485 2,39 506 2,49 04 Kozlovice u P řerova 215,5052 592 2,75 570 2,65 05 Dluhonice 435,2942 345 0,79 349 0,80 06 Újezdec u P řerova 263,0283 636 2,42 691 2,63 07 Čekyn ě 409,8017 676 1,65 677 1,65 08 Hen člov 372,3355 607 1,63 568 1,53 09 Lýsky 225,2202 218 0,97 220 0,98 10 Popovice u P řerova 159,8346 211 1,32 227 1,42 11 Vinary u P řerova 286,6460 640 2,23 804 2,80 12 Žeravice 282,4006 517 1,83 566 2,01 13 Pen čice 399,0727 284 0,71 286 0,72 + 14 Pen čičky

Přilehlé obce v klínech správního území : 4 266 obyvatel Severní sektor : Lhotka u P řerova 40 obyvatel Zábešní Lhota 148 obyvatel Sobíšky 151 obyvatel Západní sektor : Rokytnice 1 422 obyvatel Jižní sektor : Bocho ř 945 obyvatel Horní Mošt ěnice 1 560 obyvatel Vybrané obce s výraznou spádovostí : 8 173 obyvatel Severní sektor : Prosenice 838 obyvatel Radslavice 1 125 obyvatel Kokory 1 106 obyvatel Východní sektor : Želatovice 519 obyvatel Be ňov 682 obyvatel Západní sektor : Troubky 1 988 obyvatel

Brodek u P řerova 1 915 obyvatel

Hlavní výstupy pr ůzkum ů a rozbor ů jsou uvedeny dále, v podrobnostech se na p ředm ětný elaborát odkazuje.

• Demografický a sociální vývoj Vývoj po čtu obyvatel : rok 1850 1986 1991 2001 2005 2008 celk.: 8 720 51 700 51 341 48 335 46 951 47 037 rozdíl : - 359 - 3 006 - 1 384 + 86 trend : - 0,69 % - 6,22 % - 2,95 % + 0,18 %

Po čet a skladba obyvatelstva : Katastr Celkem trend muži ženy 0-14 nad 60 EAO % 1991 2001 2005 2005 2005 2001 2001 2001 EAO

Přerov celk. 51341 48335 46951 >>-> 22725 24226 7536 8737 25442 53 Podíl z celk.po čtu obyv. 48,4% 51,6% 15,6% 18,1% 52,6% Z toho : • Jádrové území 01,02, 10. : zahrnuje 88,85 % obyvatel m ěsta Celkem 46314 43228 41714 >>-> 20147 21567 6789 7743 22813 53 Podíl z celk.po čtu obyv. 48,3% 51,7% 15,7% 17,9% 52,8% 01 P řerov 40269 37638 36399 >-> 17541 18858 5809 7266 19778 52 02 P ředmostí 5834 5373 5088 >-> 2497 2591 947 421 2934 55 10 Popovice u P ř. 211 217 227 <-< 109 118 33 56 101 47

• Přím ěstská venkovská sídla (03 - 09., 11. - 13.): zahrnuje 11,15 % obyvatel m ěsta Celkem 5027 5107 5237 <-<< 2578 2659 747 994 2629 52 Podíl z celk.po čtu obyv. 49,2% 50,8% 14,3% 19,5% 51,5% 03 Lov ěšice u P ř. 485 483 506 >=-< 248 258 94 82 234 48 04 Kozlovice u P ř. 592 557 570 >-< 300 270 65 110 322 58 05 Dluhonice 345 332 349 >-< 172 177 39 79 171 52 06 Újezdec u P ř. 636 659 691 <-< 337 354 117 139 319 48 07 Čekyn ě 676 634 677 >-< 321 356 75 138 321 51 08 Hen člov 607 561 568 >-<= 283 285 90 94 287 51 09 Lýsky 218 219 220 =-= 111 109 19 33 131 60 10 Vinary u P ř. 640 788 804 <<-< 387 417 122 111 431 55 11 Žeravice 517 558 566 <-=< 278 288 83 123 268 48 13 Pen čice 284 316 286 <-> 141 145 43 85 145 46 + 14 Pen čičky K výše uvedeným po čtům obyvatel je nutné p řipo číst obyvatelstvo p řím ěstských obcí, které se nacházejí vn ě správního území m ěsta v klínech, vymezených jeho členitou hranicí. Mají stejnou vzdálenost od centra jako

Strana 10 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A sousední obce uvnit ř hranice. Tvo ří vnit řní prstenec mikroregionální struktury a tomu odpovídá i intenzita spádovosti k jádrovému území. Přilehlé obce v klínech správního území : 4 266 obyvatel Ve vn ějším prstenci mikroregionální struktury se nacházejí další obce silnou spádovostí k Přerovu. Vybrané obce vn ějšího prstence s výraznou spádovostí : 8 173 obyvatel Město a jeho spádové území tak disponuje cca 60 000 obyvateli. Pro porovnání uvádíme po čet obyvatel, prognózovaný platným ÚPN SÚ P řerov z r.1996, který p ředpokládal 58 000 obyvatel do r. 2010.

Z rozboru vyplývají dále uvedené záv ěry : - Po čet obyvatel má od r.1991 trvale rovnom ěrn ě klesající tendenci. Z maxima 51 341 obyv.v r. 1991 poklesl do r.2005 tém ěř o 9%, p řičemž v 10letém období 1991 – 2001 to bylo 6%, v následující 5letém období do r.2005 o další 3%. - V jádrovém území žije 89% obyvatel, v přím ěstské struktu ře p řičlen ěných obcí 11% obyvatel. - Úbytek po čtu obyvatel v centru činí p řes 10%, naopak v přím ěstských obcích došlo k mírnému nár ůstu o 4%. To sv ědčí o ur čitém odlivu obyvatel do kvalitn ějšího životního prost ředí venkovských sídel. - Nejv ětší nár ůst je v části Vinary (+164 obyv. tj.+26%), která není p říliš vzdálená od centra, ale má již přírodní zázemí. Zde je vhodné upozornit na riziko budoucího zhoršení prost ředí výstavbou VRT. Nár ůst je rovn ěž patrný v Újezdci a Popovicích, které p římo navazují na centrální území. - Skladba obyvatelstva podle pohlaví se nevymyká standardu, tj. 48,5% muž ů a 51,5% žen bez podstatných rozdíl ů jednotlivých částí. - V ěková skladba se v centru a okrajových polohách pouze nepatrn ě liší v rozsahu do 2%. V centru je o málo v ětší podíl d ětí do 14 let a naopak menší podíl senior ů nad 60 let. - Ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo cca 53%, v přím ěstských obcích cca 51%. Nejv ětší podíl mají Lýsky (60%), nejmenší Ten čice 46%. • Ekonomický vývoj Město P řerov je tradi čním pr ůmyslovým centrem st řední Moravy, ve kterém dominoval p ředevším strojírenský a chemický pr ůmysl. Vlivem transformace na tržní hospodá řství došlo k výraznému omezení strojírenské výroby ve m ěst ě, které se dotklo hlavn ě nejv ětšího podniku, P řerovských strojíren. Jejich areál se v podstat ě rozpadl na menší celky, které jsou postupn ě z části pronajímány, ale ve v ětší mí ře prodávány novým podnikatelským subjekt ům. Dominantní postavení tak z ůstává chemické výrob ě v podniku PRECHEZA. Transforma čním procesem prochází rovn ěž další z významných výrobc ů, kterým je MEOPTA v oblasti p řesné výroby v čistých provozech. Ve m ěst ě podle údaj ů z roku 2003 vyvíjelo činnost celkem 9 580 podnikatelských subjekt ů. Ze SWOT analýz Strategického plánu ekonomického a územního rozvoje Statutárního m ěsta P řerova pro období 2007-2013, schváleného Zastupitelstvem m ěsta P řerova na svém 4.zasedání usnesením č.56/4/6/2007 dne 5.2.2007 vyplývá, že m ěsto P řerov má v zásad ě stabilizovanou strukturu, která vcelku odpovídá pot řebám všech m ěstských funkcí. Vyskytují se menší či v ětší nedostatky, které však zásadn ě neohrožují životaschopnost m ěsta, ovliv ňují však jejich kvalitu. V tomto ohledu se nejciteln ěji projevují deficity v doprav ě, která neúnosn ě zat ěžuje životní prost ředí a komplikuje provozní vztahy v městském organismu.

A.1.4. POSTUP ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Po řízení Územního plánu m ěsta P řerova bylo schváleno usnesením č.382/19/2 Zastupitelstva m ěsta P řerova dne 2.2.2005.

Po řizovatelem Územního plánu m ěsta P řerova je M ěstský ú řad P řerov ve svém správním obvodu a to ve smyslu §6 odst.1c) zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Zadání Územního plánu m ěsta P řerova bylo zpracováno v dubnu 2006, následn ě projednáno v souladu s § 20 v té dob ě platného zákona č.50/1976 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu, ve zn ění pozd ějších předpis ů, a schváleno usnesením č.676/29/5/2006 Zastupitelstva m ěsta P řerova dne 16.8.2006.

Koncept Územního plánu m ěsta P řerova byl v souladu s § 48 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve řejn ě projednán dne 28.11.2007. Pokyny pro zpracování návrhu Územního plánu m ěsta P řerova zpracoval, v souladu s ustanovením §49 odst.1 stavebního zákona, po řizovatel v sou činnosti s ur čeným zastupitelem Mgr. Josefem Kulíškem, náměstkem primátora. Pokyny byly schváleny usnesením č.343/15/2/2008 15.zasedání Zastupitelstva m ěsta Přerova dne 5.5.2008.

Návrh Územního plánu m ěsta P řerova je zpracován v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) a vyhláškou č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. Návrh je zpracován digitáln ě v metodice Sjednocení digitálního zpracování ÚPD pro GIS.

A.2. SOULAD NÁVRHU S OBECNÝMI (NAD ŘAZENÝMI) VE ŘEJNÝMI ZÁJMY DLE § 53 (4) ZÁK. č. 183/2006 Sb.

A.2.1. SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

Řešení návrhu ÚP P řerov je v souladu s požadavky Politiky územního rozvoje, schválené usnesením č.561 Vlády České republiky ze dne 17.5.2006 a existující územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem – Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, schválené usnesením č. UZ/21/32/2008 Zastupitelstva Olomouckého kraje ze dne 22.2.2008. Širší vztahy a územní souvislosti jsou podrobn ě popsány v oddíle B.1.

A.2.2. SOULAD S POŽADAVKY NA OCHRANU CIVILIZA ČNÍCH A PŘÍRODNÍCH HODNOT ÚZEMÍ

Návrh ÚP m ěsta P řerova je řešen v intencích udržitelného rozvoje. Jsou respektovány hlavní zásady pro řešení rozvoje m ěsta, zejména z hlediska : - polohy v krajin ě, geologických pom ěrů, ochrany p řírodních a krajinných hodnot, - respektování p ůvodní struktury zástavby a ochrany kulturních hodnot.

Ve smyslu zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové pé či v platném zn ění, jsou respektovány všechny památkov ě chrán ěné objekty dle státního seznamu nemovitých kulturních památek a archeologické nálezy. Z hlediska ochrany, obnovy a rozvoje kulturních hodnot obce a jejího kulturního d ědictví jsou ve smyslu uvedeného zákona respektovány též všechny další, i nezapsané hodnotné objekty. Z hlediska ochrany p řírody a krajiny jsou pln ě respektovány dané ochranné režimy p řírodních prvk ů, je navržen a zapracován územní systém ekologické stability.

Strana 12 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

A.2.3. SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA č.183/2006 Sb.

Návrh ÚP m ěsta P řerova je zpracován a spl ňuje požadavky, stanovené v zákon ě č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územn ě plánovacích podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence plánovací činnosti a č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

A.2.4. SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH P ŘEDPISŮ A STANOVISKY DOT ČENÝCH ORGÁN Ů, VÝSLEDKY ŘEŠENÍ ROZPOR Ů

Požadavky na ochranu ve řejného zdraví Řešení respektuje požadavky na ochranu zdraví s d ůrazem na vytvo ření kvalitního prost ředí pro bydlení. V regulativech využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití jsou stanoveny podmínky pro vzájemnou slu čitelnost jednotlivých hlavních a dopl ňkových funkcí. Požadavky civilní ochrany, obrany a bezpe čnosti státu V konceptu jsou respektovány požadavky z hlediska požární bezpe čnosti. Lokalita „Želatovských kasáren“ je navržena jako plocha p řestavby pro nové využití smíšeným bydlením místo specifické plochy pro armádu ve smyslu p řípisu Ministerstva obrany ČR č.j. 224-3/2007DP-8201 ze dne 1.3.2007, adresovaném primátorovi m ěsta P řerova, ze kterého vyplývá, že areál by m ěl být stávajícími vojenskými složkami opušt ěn. Návrh územního plánu vyhov ěl požadavk ům ochrany územních zájm ů ČR – Ministerstva obrany, a to stanovisku Odboru vojenského letectví MO k hájení ochranných pásem letišt ě P řerov ( čj. 220-23-5/2008/DP- 1383-OL) a stanovisku VÚ 3255 Praha k ochran ě telekomunikací Armády České republiky prost řednictvím zájmových území ( ob ě stanoviska zaslána dne 3.7. 2009 prost řednictvím VÚSS ČR MO Brno – Židenice). Grafický zákres viz. samostatné schema – „Zájmové území armády ČR“. Souhlasným stanoviskem VUSS Brno, pracovišt ě Olomouc, budou v zájmových územích podmín ěny: - veškeré podzemní práce - veškeré nadzemní práce , jako stavební práce; rekonstrukce a úpravy, jejichž sou částí bude navýšení stávajících staveb; výstavby a instalace st řešních nástaveb jako komíny, sv ětlíky, nástavby výtahových šachet, anténní nosi če, stožáry a další konstrukce; zm ěna st řešní krytiny nebo krytiny atiky a dalších st řešních nástaveb a to u staveb, kde bylo vydáno z důvodu kolize s provozovanými telekomunikacemi Armády České republiky omezující stanovisko v rámci jejich výstavby nebo v rámci p ředchozích stavebních úprav, a to výhradn ě u staveb, jejichž část v četn ě konstrukcí nesouvisejících p římo se stavbou, zasahuje v zájmovém území ve vrstv ě nadzemních vedení do jednotlivých vymezených výškových hladin. Diverzifikace jednotlivých výškových hladin: 50A - zájmové území výškov ě neomezené 100A - zájmové území p řesahující 50 m nad terénem 150 A - zájmové území p řesahující 100 m nad terénem 200 A - zájmové území p řesahující 200 m nad terénem Požadavky na ochranu ložisek nerostných surovin a geologické stavby území Předm ětné lokality zastavitelných ploch nezasahují ložiska nerostných surovin. Navrhovaná zástavba neovlivní geologické pom ěry území.

Požadavky na ochranu p řed povodn ěmi a jinými rizikovými p řírodními jevy Sou částí řešení jsou protipovod ňová opat ření na náb řeží Be čvy a pro ochranu dluhonické rozvodny 110/22 kV a m ěstské ČOV.

A.3. VYHODNOCENÍ ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DLE §53 (5) ZÁK. č. 183/2006 Sb.

A.3.1. VÝSLEDEK P ŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DLE §53 (4) ZÁK. č. 183/2006 Sb.

Bude dopln ěn po řizovatelem.

A.3.2. VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ

Za trvale udržitelný rozvoj spole čnosti lze považovat takový rozvoj, který sou časným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní pot řeby a p řitom nesnižuje rozmanitost p řírody a zachovává p řirozené funkce ekosystém ů. V rámci územního plánu je tedy vhodné udržovat rozmíst ění ploch v území tak, aby umož ňovaly základní životní pot řeby a p řípadný další rozvoj a sou časn ě nep ůsobily nep řijateln ě na žádné složky životního prost ředí. Ur čité ovlivn ění jednotlivých složek životního prost ředí je přirozenou sou částí lidského života.

Pro posouzení vliv ů nov ě zpracovávaného územního plánu na životní prost ředí byla zpracována dokumentace SEA (posouzení strategického zám ěru). Posouzení bylo provedeno tak, aby identifikovalo všechny pravd ěpodobné významné vlivy na základ ě známých fakt ů (studie, odborná literatura) a na základ ě údaj ů a informací obsažených v územním plánu s cílem postihnout specifika posuzovaného regionu. Dokument SEA byl podroben ve řejné diskusi v rámci projednávání konceptu územního plánu.

Výsledky dokumentace SEA byly promítnuty do pokyn ů pro zpracování návrhu. Sou částí tohoto vyhodnocení bylo i hodnocení vlivu na území soustavy Natura 2000 , podle ustanovení § 45i zákona o ochran ě p řírody a krajiny. K návrhu územního plánu bylo dopracováno nové naturové hodnocení s cílem zjistit, zda posuzované části koncepce a návrhu m ůžou mít významný negativní vliv na p ředm ěty ochrany a celistvost konkrétních lokalit. Plánované rozvojové plochy a zám ěry jsou v hodnocení konfrontovány s vymezením lokalit soustavy Natura 2000 a jejich p ředm ětů ochrany. Jsou identifikovány p římé a nep římé vlivy plánovaných aktivit, v četn ě vliv ů kumulativních. Posuzována je zejména forma p ůsobení, intenzita a trvání vliv ů. Hodnocen je i vliv na integritu lokalit v kontextu možných migra čních tras p ředm ětů ochrany. Z hodnocení vyplývá funk ční omezení využití vybraných ploch v blízkosti evropsky významné lokality Žebra čka.

U konkrétních zám ěrů, které podléhají p ůsobnosti zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí (v platném zn ění) bude provedeno podrobné posouzení vliv ů na životní prost ředí podle tohoto zákona či zákona platného v dob ě p řípravy zám ěru. Obdobn ě u díl čích zám ěrů, kde nebude vylou čen vliv na EVL a kde lze vliv p ředpokláda, bude provedeno posouzení na soustavy NATURA 2000.

Strana 14 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Požadavky na rozvoj m ěsta v četn ě požadavk ů na uspokojování základních ob čanských pot řeb byly vzneseny v pr ůběhu p řipomínkování konceptu a byly zahrnuty do pokynu pro zpracování návrhu územního plánu.

A.3.3. STANOVISKO KRAJSKÉHO Ú ŘADU K VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

Vyhodnocení vliv ů územního plánu na životní prost ředí ke konceptu „Územního plánu m ěsta P řerov“ bylo provedeno v souladu se zákonem o posuzování vliv ů na životní prost ředí a zpracováno p řim ěř en ě v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Sou částí tohoto vyhodnocení bylo i hodnocení vlivu na území soustavy Natura 2000, podle ustanovení § 45i zákona o ochran ě přírody a krajiny.

Krajský ú řad v pr ůběhu řízení obdržel od po řizovatele veškeré podklady pot řebné pro vydání stanoviska dle § 22 e) zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí.

Na základ ě konceptu „Územního plánu m ěsta P řerov“, vyhodnocení vliv ů územního plánu na životní prost ředí, hodnocení vlivu na systém Natura 2000, výsledku ve řejného projednání a vypo řádání došlých p řipomínek dot čených správních ú řad ů a dot čených územních samospráv. Krajský ú řad Olomouckého kraje jako p říslušný orgán podle § 22 e) zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí, ve smyslu ustanovení § 10 i) odst. 3 citovaného zákona vydal SOUHLASNÉ STANOVISKO k vyhodnocení vliv ů územního plánu na životní prost ředí v četn ě hodnocení vliv ů na území soustavy NATURA 2000 ke konceptu „Územního plánu m ěsta Přerov“. Stanovisko má č.j.: KUOK 6150/2008 a Sp.zn: KÚOK/6150/2008/OŽPZ/7232 a obsahuje n ěkolik připomínek a doporu čení.

Na základ ě požadavku krajského ú řadu bylo dopracováno hodnocení vliv ů na území soustavy NATURA 2000. Hodnocení, které provedla autorizovaná osoba, je p řiloženo k návrhu územního plánu. Ostatní p řipomínky a podn ěty ze stanoviska Krajského ú řadu (vymezení ploch, zákresy tras apod.) jsou dle možností zapracovány v návrhu územního plánu.

A.3.4. VYHODNOCENÍ Ú ČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ A POT ŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

Zastavitelné plochy jsou vymezeny ve smyslu vybrané varianty s ohledem na rozvoj sídelní struktury v předm ětných rozvojových lokalitách, které navazují na okraje zastav ěného území v souladu se zadáním a strategickými zám ěry m ěsta. Kapacitní výstupy návrhu byly oproti konceptu optimalizovány, tj. sníženy s ohledem na minimalizaci záboru ZPF. Rozsah ploch odpovídá p ředpoklad ům rozvojových oblastí a os dle PÚR ČR a ZÚR Olomouckého kraje.

B . OD Ů V O D N Ě N Í Ř EŠENÍ ÚZEMNÍHO P L Á N U

B.1. ŠIRŠÍ VZTAHY A KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ

B.1.1. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Statutární m ěsto P řerov má charakter relativn ě autonomního subregionálního centra v Olomouckém kraji. Přerov je významným dopravním uzlem v koridoru moravských úval ů. K říží se v něm železni ční trati koridorového významu Česká T řebová – B řeclav a Brno – Bohumín. Z Politiky územního rozvoje, schválené usnesením č.561 Vlády České republiky ze dne 17.5.2006 se m ěsta P řerova dotýká : • Vazba na rozvojové oblasti OB8 – Olomouc a OB9 - Zlín Statutární m ěsto P řerov se nachází mezi ob ěma rozvojovými oblastmi, v podstat ě na okraji každé z nich. Z výše popsané polohy vyplývá jistá míra ambivalence regionálních vztah ů a spádovosti. M ěsto tvo ří spolu s Lipníkem a Hranicemi mikroregion Moravská brána, který tvo ří svébytnou územní enklávu v přirozeném těžišti Moravy na rozhraní Olomouckého, Zlínského a Moravskoslezského kraje. Tomu odpovídá i poloha na významné k řižovatce dopravních tras a koridor ů. Z hlediska správního spáduje k Olomouci. Rozvojová oblast OB8-Olomouc byla vymezena jako území se silnou koncentrací obyvatelstva a ekonomických aktivit, z nichž p řevážná část má republikový význam. Váže se také na kulturn ě historický význam Olomouce. Podporujícím faktorem rozvoje je pr ůtah III. tranzitního železni čního koridoru a v silni ční doprav ě stávající rychlostní spojení Olomouce (R46, D1) s Brnem, budované rychlostní propojení (R35, D47 a pro P řerov zásadn ě významné prodloužení D1 k Lipníku) s Ostravou, jakož i perspektivní rychlostní silniční propojení sPrahou (R53, D11). Z pohledu úkol ů pro územní plánování uvedených v PÚR ČR se území P řerova dotýká pot řeba rozši řovat a zkvalit ňovat systém ve řejné dopravy, problematika podpory rozvoje podnikatelských aktivit a s ohledem na kulturní, krajinné a p řírodní zázemí podpora cestovního ruchu. S tím do zna čné míry souvisí pot řeba regulace obslužných a zábavních za řízení podél komunikací. Rozvojová oblast OB9-Zlín byla vymezena z obdobných d ůvod ů. Podporujícím faktorem rozvoje s významem pro P řerov jakožto významný dopravní uzel je II. tranzitní železni ční koridor a v silni ční doprav ě uvažované rychlostní spojení (R55) s Hodonínem a B řeclaví. • Vztah k rozvojové ose OS 5 (-Katowice) - hranice ČR – Ostrava – B řeclav - hranice ČR (-Wien) Má pro statutární m ěsto P řerov zásadní význam. Jedná se o tradi ční pr ůchodní sm ěr mezi jižní a severní Evropou, který se na Morav ě rozd ěluje do dvou v ětví. Západní se opírá o velká m ěsta Brno a Olomouc propojená D1 a R46. Východní sleduje komunika čně nejvhodn ější propojení Pomoravím s trasou II.tranzitního železni čního koridoru a perspektivním vedením rychlostní komunikace R55 Hulín-Břeclav. Ob ě v ětve rozvojové osy propojené prodloužením D1 k Lipníku nad Be čvou se spole čným prodloužením na Ostravu do Polska (D47) nepochybně vyvolají inova ční a rozvojové podn ěty s mezinárodním p řesahem v odpovídajících územních pásech (viz. zóna Nošovice). Z hlediska kritérií a podmínek pro rozhodování a úkol ů pro územní plánování je pro P řerov významné up řesn ění koridoru D1 v úseku Krom ěř íž-Lipník n.Be čvou a koridoru R55 v úseku P řerov-Olomouc a řešení jejich územních souvislostí.

Strana 16 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Z pohledu úkol ů pro územní plánování uvedených v PÚR ČR vyplývá pro P řerov pot řeba řešit územní souvislosti up řesn ěného koridoru D1. • Vztah ke specifickým oblastem: Poloha P řerova nesouvisí p římo s žádnou z definovaných specifických oblastí. Okrajový a nep římý vztah je možno sledovat k SOB 2 – Beskydy (vzdálený krajinný rámec a tranzitní cestovní ruch).

• Vztah ke koridor ům a plochám dopravy Koridory a plochy dopravy mezinárodního významu : Transevropské multimodální koridory (TEMMK) : Větev VI B TEMMK –Katovice-Ostrava-Přerov-Brno (silni ční stav), –Katovice-Ostrava-Přerov-Břeclav (železni ční stav). Přerov se nachází p římo na k řížení brn ěnské a b řeclavské v ětve tohoto koridoru. Železni ční doprava : - Koridor vysokorychlostní železni ční dopravy – VR1 (Dresden-) hranice ČR-Praha-Brno–hranice ČR (- Bratislava), (N őrnberg-) hranice ČR-Plze ň-Praha, Brno-Přerov –Ostrava–hranice ČR(-Polsko) : Prochází ob ěma v ětvemi rozvojové osy OS5 Katowice-Ostrava-Olomouc-(Přerov)- Brno-Břeclav, řešeným územím pouze prochází. Je vymezen z pot řeby zabezpe čit pr ůchodnost území ČR koridory vysokorychlostní dopravy v návaznosti na obdobné systémy v okolních zemích. Z pohledu úkol ů pro územní plánování uvedených v PÚR ČR je t řeba vymezit plochy a koridory s cílem prov ěř it možnost budoucího využití. Dosavadní využití nesmí být m ěněno zp ůsobem, který by znemožnil nebo podstatn ě ztížil prov ěř ované budoucí využití. - Koridor konven ční železni ční dopravy – ŽD1 : Koridor Brno-Přerov ( č.300) s možnou v ětví Krom ěř íž- Otrokovice-Zlín-Vizovice-Valašská Polanka ( č.280) Hranice na Morav ě-Horní Lide č-hranice ČR (-Púchov), možné využití úsek ů stávající trati č.331 Otrokovice-Zlín-Vizovice. Prochází v rozvojové ose OS5 Katowice- Ostrava-Olomouc/P řerov-Brno a odbo čná v ětev částe čně v celé rozvojové ose OS11 Zlín-Horní Lide č-hranice ČR (-Púchov). Důvody pro vymezení byly : zkapacitn ění železni ční trati s vysokou intenzitou osobní dopravy, zvýšení atraktivity odbo čnou v ětví do Zlína sm ěrem na Slovensko, zavedení dopravy šetrn ější k životnímu prost ředí do oblastí se zvýšenou ochranou p řírody a krajiny. Úkolem pro územní plánování je zabezpe čit pr ůmět vybraných variant do řešení ÚPD. Pro P řerov, jako významný dopravní uzel, má tento koridor zásadní význam. Silni ční doprava : - Dálnice D1, D47 : Propojení stávající D1 s D47 u Lipníka n.Be čvou je v PÚR vyzna čeno jako stav (existující ÚR). Má pro P řerov strategický význam, nebo ť umožní doposud chyb ějící p římé napojení na dálni ční sí ť a naplní tak p ředpoklad multimodálního dopravního uzlu. - Rychlostní silnice R55 : Je navržena v úsecích Olomouc-Přerov a dále Napajedla-Uherské Hradišt ě- Hodonín-Břeclav. Úsek prochází rozvojovou osou OS5 Olomouc-Přerov-Zlín/Otrokovice-Břeclav-Wien. Je vymezena z důvodu zajišt ění kvalitativn ě vyšší úrovn ě obsluhy území s vysokou koncentrací sídel a obyvatel. Vodní doprava : - Koridor D-O-L – Dunaj-Odra - Labe – není v PÚR jmenován, ale je z hlediska multimodality dopravního uzlu Přerov mimo řádn ě zajímavý zejména z hlediska umíst ění logistického terminálu st ředoevropského významu. Letecká doprava : - Letišt ě Bocho ř – není v PÚR jmenováno, ale po vy řešení otázky jeho budoucího užívání m ůže mít pro P řerov význam jako čtvrtý druh kapacitního dopravního napojení logistického terminálu.

Kombinovaná doprava : - Terminál kombinované dopravy – není v PÚR jmenován, ale po napojení P řerova na D1, modernizaci a zkapacitn ění železni čních tratí, p ři komer čním využití letišt ě Bocho ř a p řípadné realizaci vodní cesty D-O-L se stane P řerov multimodálním dopravním uzlem v centru Moravy s přesahy do zahrani čí, což dává ideální předpoklady pro umíst ění logistického centra st ředoevropského významu.

• Vztah ke koridor ům a plochám technické infrastruktury - Koridory a plochy TI mezinárodního významu : Elektroenergetika : - Koridor E3 – soub ěh dvou vedení V403 Prosenice-Nošovice a vedení V404 Nošovice-hranice ČR-Slovensko navazuje na stabilizovanou sí ť VVN procházející územím P řerova. - Koridory a plochy TI republikového významu : Plynárenství : - Koridor P6 – zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63 Hrušky-Příbor v č.výstavby nové kompresorové stanice Libohoš ť a podzemního zásobníku plynu v lokalit ě P říbor-Kloko čov. D ůvodem je posílení a záloha p řepravní cesty, která svým významem p řesahuje území jednoho kraje.

B.1.2. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM

Vazby na zásady územního rozvoje Olomouckého kraje Územn ě plánovací dokumentací nad řazenou Územnímu plánu m ěsta P řerova jsou Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, schválené usnesením č. UZ/21/32/2008 Zastupitelstva Olomouckého kraje ze dne 22.2.2008. Území, řešeného Územním plánem m ěsta P řerova, se dotýkají regionální a nadregionální zájmy, které mají spíše motiva ční než omezující dopady na m ěsto. N ěkteré z nich mohou být výzvou a impulsem pro iniciaci zásadního rozvoje m ěsta. Bude záležet na schopnostech a spolupráci všech zainteresovaných složek, jak dokážou vcelku mimo řádných vn ějších p říležitostí využít nejen pro rozvoj ryze ekonomických aktivit, ale i pro harmonický rozvoj všech m ěstských funkcí. Aktuální p řínosy ZÚR : - trasy nad řazené dálni ční a rychlostní silni ční sít ě (D1 - D47, R55), které budou mít klí čový význam pro rozvoj m ěsta za p ředpokladu vy řešení jeho kvalitního napojení, - protipovod ňové úpravy a opat ření, - cyklistické trasy regionálního významu. Dlouhodobé vlivy ZÚR : - železni ční koridor vysokorychlostní trat ě (VRT), který územím m ěsta prochází bez p římé vazby na stávající za řízení železni ční dopravy, - vodní cesta Dunaj-Odra-Labe a splavn ění Be čvy s dopadem na pot řebu železni čního napojení p řístavišt ě.

Jsou respektovány veškeré stabilizované trasy nad řazené infrastruktury a nad řazené prvky Územního systému ekologické stability (ÚSES). V intencích trvale udržitelného rozvoje jsou zapracovány zásady ochrany kulturních hodnot a p řírodního bohatství.

Strana 18 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

B.1.3. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAH Ů

Poloha m ěsta : Město P řerov se nachází na jihovýchodním okraji regionu Olomouckého kraje, v blízkosti jeho hranice se Zlínským krajem. Spolu s 13 p řilehlými venkovskými sídly na jeho správním území tvo ří mikroregion, ke kterému je možno spádov ě p řiřadit i další p řím ěstské obce v prstenci o polom ěru 5 - 7 km obepínajícím jeho obvod. Město má p řirozené vztahy k centru regionu, krajskému m ěstu Olomouci, které se nachází ve vzdálenosti cca 25 km na trase I/55 sm ěrem severozápadním, a ke kterému spáduje za vyšší vybaveností. V okruhu cca 10 – 15 km se nacházejí vzdálen ější subcentra s mén ě intenzivními vztahy. Na západní stran ě ve sm ěru k Prost ějovu jsou to v ětší obce Troubky, Tova čov (silnice II/434) a Brodek u P řerova (II/150). Jižn ě na silnici II/47 je to Chropyn ě ve sm ěru na Vyškov a Hulín na silnici I/55 (s vazbou na Krom ěř íž), sm ěř ující dále na Otrokovice (s vazbou na Zlín) a B řeclav. Ve východním sm ěru (II/150) se nachází ve vzdálenost 20 km již ve Zlínském kraji Byst řice pod Hostýnem. Jihovýchodn ě leží Holešov.

Regionální vztahy : Mikroregion P řerov je po čátkem a sou částí lineárního regionu položeného v ose Moravské brány, zahrnujícího ve sm ěru severovýchodním m ěsta Lipník a Hranice. Takto vymezený region má celkem 110 000 obyvatel, z toho jádrová území 75 000 obyvatel, regionální centrum – m ěsto P řerov 48 000 obyvatel. Nadregionální vztahy jsou dány p ředevším mimo řádn ě atraktivní a exponovanou polohou P řerova uprost řed regionu Moravy, na transevropském multimodálním koridoru B VI Brno-Ostrava Katovice, p řibližn ě v polovin ě vzdálenosti mezi metropolitními centry Brnem a Ostravou. P říležitosti, které z uvedené skute čnosti vyplývají, jsou v sou časném stavu znehodnocené špatnou dostupností automobilové dopravy. Přerovský region spáduje p ředevším ke krajskému nadregionálnímu centru Olomouci se sídlem Krajského úřadu Olomouckého kraje. Olomouc se nachází 25 km severozápadn ě a spolu s Prost ějovem (25 km západn ě) tvo ří nadregion s po čtem 300 000 obyvatel, jádrová území mají 180 000 obyvatel, nadregionální centrum Olomouc 103 000 obyvatel. Přerov se nachází mezi dv ěma regiony metropolitního významu. Severovýchodn ě v pokra čování sm ěru Moravské brány je to metropolitní region Ostrava (Haví řov) se 710 000 obyvateli, z toho 520 000 obyvateli v jádrových územích a 317 000 obyvateli Ostravy jako metropolitního centra. Jihovýchodním sm ěrem se nachází metropolitní region Brno s 620 000 obyvateli, z toho 420 000 obyvateli v jádrových územích Brněnské sídelní regionální aglomerace (BSRA) a 376 000 obyvateli metropolitního centra Brna. Východn ě tvo ří regionální celek podbeskydská m ěsta Vsetín a Valašské Mezi říčí s po čtem 105 000 obyvatel, z toho s 31 000 + 32 000 obyvatei v jádrových územích a 28 000 + 29 000 obyvateli v centrech.

Význam m ěsta ve struktu ře osídlení : Přerov je m ěsto se sídlem M ěstského ú řadu, d říve i Okresního ú řadu. Ve m ěst ě sídlí M ěstský ú řad P řerov, Úřad práce, Finan ční ú řad, Pozemkový ú řad, Katastrální ú řad, Územní odbor HZS, Územní vojenská správa, Státní správa sociálního zabezpe čení, kontaktní místo sociálních dávek, Hygienická správa, Státní veterinární správa, Stavební ú řad a Matrika. Přerov je významným dopravním uzlem v koridoru moravských úval ů. K říží se v něm železni ční trati koridorového významu Česká T řebová – B řeclav a Brno – Bohumín. Město je zatíženo nejen zdrojovou a cílovou dopravou, významný podíl na jeho území má i pr ůjezdná doprava. V sou časné dob ě postrádá p římé napojení na kapacitní rychlostní silnice a dálnice, p řestože je na přímé spojnici Brno-Ostrava, kterou dnes nahrazuje trasa rychlostní komunikace p řes Olomouc.

Na území m ěsta se k říží významné dopravní trasy I/55 ve sm ěru SZ(11 000 voz./den) - J(6 500 voz./den) Olomouc–Přerov-Hulín-Otrokovice Uherské Hradišt ě-Břeclav a II/150 ve sm ěru Z - V(6 500 voz./den) Prost ějov-Přerov Byst řice pod Hostýnem. D ůležitou radiálu p ředstavuje trasa I/47ve sm ěru SV p řes Lipník a Hranice na Ostravu, se soub ěžnými trasami II/434 a III/04724. SV sm ěr vykazuje v sou čtu mimo řádnou zát ěž, které naprosto neodpovídá stav komunikací. K nim je nutno p řipo číst východní a jihovýchodní radiální sm ěry II/434 od Prost ějova, jihovýchodní II/436 od Kojetína a Vyškova. Zásadní dopravní deficit, který p ředstavuje absence p římého napojení m ěsta na nad řazené rychlostní silni ční systémy bude v dohledné budoucnosti odstran ěn prodloužením D1 s napojením na D47 u Lipníka. Tato skute čnost m ůže být mohutným impulsem pro zvýšení atraktivity m ěsta pro podnikatelské aktivity a m ůže vyvolat výrazný rozvoj. Z hlediska vazby na ZÚR se území m ěsta P řerov aktuáln ě dotýká zejména trasa pro výstavbu dálnice D1 – D47 a rychlostní komunikace R55, v dlouhodobém horizontu železni ční koridor VRT procházející severn ě od jádrového území z větší části podpovrchov ě bez kontaktu s územím a v ětev vodní cesty Dunaj-Odra-Labe (splavn ění Be čvy), položená p řibližn ě soub ěžn ě s VRT s přístavišt ěm a požadavkem na jeho napojení na železni ční dopravu. Postupnou realizací výše uvedených zám ěrů se zásadn ě zm ění postavení m ěsta ve struktu ře osídlení. V případ ě úsp ěšného využití p říležitostí plynoucích z nadregionálních souvislostí a p ři optimálním pojetí budoucí funkce letišt ě se m ůže P řerov stát velkým dopravn ě logistickým centrem Moravy se st ředoevropským významem. V tomto ohledu je ovšem nutno podrobn ě vyhodnotit souvislosti s obdobnými zám ěry Brna (letišt ě Tu řany, D1, D2, železni ční koridory) a Ostravy (Mošnov, žel.koridor, zatím absence dálnice jako P řerov), které mají podobné p ředpoklady, ale asymetrickou polohu.

B.2. ÚDAJE O SPLN ĚNÍ ZADÁNÍ A POKYN Ů PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU

B.2.1. HLAVNÍ CÍLE ROZVOJE ÚZEMÍ

Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního m ěsta P řerova pro období 2007-2013, schválený Zastupitelstvem m ěsta P řerova na svém 4.zasedání usnesením č.56/4/6/2007 dne 5.2.2007, formuluje základní vizi rozvoje : „Statutární m ěsto P řerov se chce v horizontu strategie stát m ěstem aktivn ě utvá řejícím dobré podmínky pro život svých obyvatel. K tomu využije sv ůj tradi ční ekonomický potenciál, dále rozvíjený podporou úsp ěšných obor ů, a svoji polohu p řirozené dopravní k řižovatky st řední Moravy, p ři zachování zásad udržitelného rozvoje. Cílev ědomý rozvoj vzd ělávacích, zdravotnických, sociálních, sportovních a kulturních služeb pro m ěoa jeho okolí p řisp ěje k prosperit ě kraje a spokojenoi ob čan ů“. K napl ňování rozvojové vize jsou z hlediska územního plánu podstatné zejména programy, týkající se zvýšení atraktivnosti m ěsta pro investory – p říprava nových investi čních ploch a logistického centra, návazný rozvoj a zvýšení standardu bydlení, zkvalitn ění dopravního systému spojené se zlepšením životního prost ředí, výstavba infrastruktury pro cestovní ruch na základě vytvo ření koncepce cestovního ruchu, zkvalitn ění služeb, a zvýšení nabídky volno časových, kulturních a sportovních aktivit. Územní plán m ěsta P řerova je řešen v intencích udržitelného rozvoje ve vyvážené soustav ě úm ěrného rozvoje všech funkcí p ři zachování, ochran ě a vytvá ření podmínek pro celkovou kultivaci prost ředí m ěsta, jeho přírodního a krajinného prost ředí. Z problémové analýzy vyplývá, že m ěsto P řerov je ve všech svých funkcích stabilizované a je schopno uspokojit základní životní a civiliza ční pot řeby svých obyvatel. Sou časný stav však vykazuje rysy stagnace s trvalou tendencí mírného poklesu. Zvrácení tohoto nežádoucího trendu ke sm ěru udržitelného rozvoje

Strana 20 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A vyžaduje nové impulsy, kterými mohou být p říležitosti, spojené s polohou m ěsta ve struktu ře osídlení a očekávanými p řínosy z nadregionálních rozvojových zám ěrů infrastrukturní povahy. Na stran ě ohrožení je t řeba vnímat riziko stagnace ekonomie spojené s růstem nezam ěstnanosti p ři nedostate čném a nevhodném využití výše zmi ňovaných p říležitostí.

Urbánní prost ředí P řerova m ůže dle zájmu a schopností m ěsta využít daného p řirozeného územního potenciálu. Dle akceptace vn ějších p říležitostí m ůže dojít k odlišnému vývoji. Budoucí vývoj m ůže být : - konzervativní, zam ěř ený na revitalizaci a humanizaci m ěstského prost ředí s prvky intenzifikace využití stabilizovaných segment ů území bez nárok ů na v ětší plošný rozvoj, - plynule rozvojový s využitím p říležitostí výrazn ě zlepšené dopravní dostupnosti m ěsta po realizaci dálnice, - radikáln ě rozvojový s masivním využitím potenciálu území k dlouhodobým program ům, vázaným na zahrnutí letecké a vodní dopravy do soustavy ekonomických atraktivit regionu. Scéná ře mohou být v díl čích oblastech zam ěnitelné a mohou se vzájemn ě dopl ňovat podle konkrétního vývoje vn ějších podmínek. Mohou mít charakter etapizace a m ěly by být koncipovány tak, aby byly kompatibilní a nevylu čovaly jeden druhý.

Územní plán m ěsta P řerova vytvá ří pro výše uvedené cíle územní podmínky na základ ě následujících zásad : 1. Nabídka rozvojových ploch je orientována do dlouhodobých strategických sm ěrů, a to vyvážen ě ve všech pot řebných funkcích i v kvalit ě a rozsahu. Je schopna konkurovat nabídce rozvojových ploch mimo území města. 2. Udržitelná mobilita – územní plán stabilizuje a navrhuje další rozvoj infrastruktury pro zajišt ění kvalitní, usm ěrn ěné obsluhy území, zohled ňující jak širší vazby, tak i kvalitu m ěstského prost ředí. 3. Životní prost ředí a kvalita života – územní plán vytvá ří podmínky pro snižování zát ěže životního prost ředí z lidské činnosti a podmínky pro kvalitní obytné prost ředí m ěsta. 4. Ochrana a obnova p řírodních a krajinných hodnot v četn ě vodních tok ů – územní plán vymezuje nejhodnotn ější části krajiny jako nezastavitelná území s cílem efektivn ě využít jejího rekrea čního potenciálu. 5. Revitalizace – územní plán podporuje revitalizaci zanedbaných území a nevyužitých areál ů uvnit ř zastav ěného území (brownfields). 6. Flexibilita nového územního plánu – územní plán umož ňuje m ěstu pružn ě reagovat na pot řeby rozvoje jednotlivých funkcí a sou časn ě dostate čně chránit plochy pro ve řejnou obsluhu území.

B.2.2. ŘEŠENÍ HLAVNÍCH PROBLÉMOVÝCH OKRUHŮ

Širší regionální vztahy – poloha P řerova ve struktu ře osídlení : Územní plán po čítá jako se zásadním vstupním rozvojovým impulzem využití p říležitostí, plynoucích z obnovené a posílené role města po výstavb ě dálnice jako významného dopravního uzlu v centru Moravy na transevropském multimodálním koridoru VI B Brno-Ostrava Katovice. Využití p řínos ů napojení na nad řazenou dopravní infrastrukturu je podmínkou výrazného ekonomického rozvoje. Ochrana kulturních a civiliza čních hodnot území : Návrh respektuje veškeré památkov ě chrán ěné objekty i lokality, jakož i stabilizovanou strukturu zástavby, která je v některých segmentech narušena nevhodnými zásahy nebo jejím nevhodným užíváním. Vyskytují se i opušt ěné chátrající areály, které dehonestují své okolí a jsou navrženy k přestavb ě a revitalizaci.

Přírodní podmínky : Návrh řeší řadu st řet ů a problém ů, jedná se zejména o úpravy ÚSES a chrán ěných přírodních lokalit ve st řetu se zájmy jiných funkcí. Podstatné bude řešení st řetu zájm ů ochrany ZPF s potenciálními rozvojovými plochami. Protipovod ňová ochrana : Nutnou ochranou P řerova se jeví alespo ň díl čí realizace protipovod ňových opat ření na horním toku Be čvy a jejích p řítocích v kombinaci s místním ohrázováním (náb řežními zdmi) a úpravou p říčných objekt ů (most ů a lávek). Problematika dopravní infrastruktury : Silni ční doprava : Koncept řeší p římé napojení na nad řazené rychlostní silni ční systémy a s tím související přetížení místní komunika ční sít ě. Vodní doprava : Je chápána jako dlouhodobá p říležitost pro zp řístupn ění m ěsta pro všechny kapacitní druhy dopravy. Železni ční doprava : Je řešena modernizace železni čního uzlu. Návrhová trasa vysokorychlostní železnice nemá p římý vliv na obsluhu území m ěsta, vykazuje však n ěkteré díl čí st řety s funk čními plochami integrovaných obcí. Pěší a cyklistická doprava : Jsou zapracovány návrhy na dopln ění sít ě cyklistických tras a na zvýšení bezpe čnosti p ěší dopravy. Letecká doprava : Je obdobn ě jako lodní chápána jako dlouhodobá p říležitost pro zp řístupn ění m ěsta pro všechny kapacitní druhy dopravy. Problematika technické infrastruktury : Zásobování vodou : Stávající koncepce skupinového vodovodu v četn ě zdroj ů z ůstane i nadále zachována, pouze bude do řešena možnost zásobování systému z Ostravského oblastního vodovodu. Odvád ění odpadních vod : Celá řada úsek ů kanaliza čního systému P řerova je v sou časné dob ě ve špatném technickém stavu. Další rozvoj m ěsta P řerova není podmín ěn rozsáhlým zkapacit ňováním stokového systému a cílenou rekonstrukcí problémových úsek ů v systému. Zemní plyn : Plynovodní sí ť a kapacita za řízení odpovídá pot řebám m ěsta. Rezervou pro masivní rozvojové zám ěry je páte řní plynovod VVTL, který prochází v trase východn ě od m ěsta. Teplo : Je řešeno vymezení sfér zájmových oblastí pro zásobování teplem z CZT a lokálních zdroj ů tepla, tak aby bylo dosaženo dvoucestné zásobování energiemi. Elektrická energie : Pro návrhové plochy je navrženo dopln ění a rozší ření sít ě v četn ě nové rozvodny VVN 110/22 kV a přeložky vedení VN kolidujících s navrhovanými zastavitelnými plochami.

B.2.3. ZAPRACOVÁNÍ POKYN Ů PRO ZPRACOVANÍ NÁVRHU ÚP

Pokyny pro zpracování návrhu Územního plánu m ěsta P řerova zpracoval, v souladu s ustanovením §49 odst.1 stavebního zákona, po řizovatel v sou činnosti s ur čeným zastupitelem Mgr. Josefem Kulískem, nám ěstkem primátora. Pokyny byly schváleny usnesením č.343/15/2/2008 15.zasedání Zastupitelstva m ěsta Přerova dne 5.5.2008. Vyhodnocení požadavk ů je samostatnou p řílohou Od ůvodn ění ÚP P řerov.

Strana 22 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

B.3. KOMPLEXNÍ ZD ŮVODN ĚNÍ P ŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY VE VZTAHU K UDRŽITELNÉMU ROZVOJI ÚZEMÍ

B.3.1. OD ŮVODN ĚNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ M ĚSTA, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

B.3.1.1. Všeobecné zásady řešení Výb ěr varianty pro zpracování návrhu územního plánu P řerova vyplynul z projednání konceptu Územního plánu m ěsta P řerova a schválených zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Vybrána byla základní varianta konceptu. Udržitelný rozvoj m ěsta je nahlížen jako postupné, ekonomicky a spole čensky zd ůvodn ěné využívání potenciálu území, vycházející z jeho p řírodních, kulturních a civiliza čních hodnot, které jsou výsledkem historického vývoje. Cílem územního plánu je stanovení podmínek pro jejich ochranu, kultivaci a obohacování při úm ěrném, vzájemn ě koordinovaném rozvoji soustavy všech funkcí m ěsta a p ři dodržení zásady jejich vzájemné slu čitelnosti. Poslání územního plánu je chápáno jako pr ůmět hmotných a nehmotných civiliza čních zájm ů (pot řeb a požadavk ů) do daných p řírodních podmínek a historicky vzniklých stavebních struktur autentického území. Městský organismus lze vzhledem k množství a r ůznorodosti prvk ů a složitosti vzájemných vztah ů definovat jako fraktální strukturu s prvky chaotického chování. Hmotné zájmy se do řešení promítají návrhem fraktální struktury stabilizovaných, zastavitelných, přestavbových a nezastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití a územních rezerv, které jsou definovány jednak kvantitativn ě svou vým ěrou, jednak kvalitativn ě svou strukturou, mírou a zp ůsobem využití. Nehmotné zájmy jsou vyjád řeny vzájemnými vztahy vyplývajícími z polohy ploch a režimy, ur čujícími podmínky ochrany p řírodních a kulturních hodnot a dalších ve řejných zájm ů v oblasti. Z tohoto pohledu mají charakter atrakt ů, které svým p ůsobením ovliv ňují chování jednotlivých segment ů.

B.3.1.2. Zd ůvodn ění koncepce ochrany kulturních a civiliza čních hodnot m ěsta • Stru čný historický vývoj m ěsta : První známky osídlení spadají do doby kamenné. Sv ědčí o tom nálezy sídlišt ě prav ěkého člov ěka, lovce mamut ů, na míst ě dnešního P ředmostí a okolí. Na skalnatém pahorku bylo založeno slovanské sídlišt ě pro ochranu Jantarové stezky, procházející Moravskou bránou, ze kterého se vyvinul hrad sídlišt ě. Přerov náleží k nejstarším osadám na Morav ě. První písemná zpráva o hradu, kostele a osad ě pochází z r. 1046, v r. 1052 ud ělil vévoda B řetislav P řerovu zvláštní práva a výsady. Roku 1241 byl P řerov p ři tatarských nájezdech zcela zni čen, král P řemysl II. obnovil m ěsto a r. 1256 mu ud ělil m ěstské právo. P řerov se skládal z Horního a Dolního m ěsta, mezi stavbami dominoval farní kostel sv. Vav řince. Snad nejstarší chrám je v Přerov ě kostel sv. Michala, významná je kaple sv. Ji ří na Horním nám ěstí a zámek – barokní p řestavba původn ě gotického hradu. Ve m ěst ě již ve st ředov ěku vznikaly mnohé významné sv ětské stavby, nap ř.špitál. Časem se vyvinulo podhradí (Dolní m ěsto), ve kterém se usazovali řemeslníci. V r. 1350 bylo opevn ěno. V r. 1427 bylo dobyto husity, vydrancováno a stalo se jejich d ůležitým sídlem na Morav ě. R. 1475 byl P řerov postoupen pán ům z Pernštejna, kte ří m ěstu udíleli mnoho výsad, na nichž m ěsto vzkvétalo. Bylo osídleno okolí zámku. V r.1596 p řešlo do vlastnictví Žerotín ů a nadále se rozvíjelo. Potkaly ho však i pohromy, když r.1642 bylo dobyto, vypáleno a vyplen ěno Švédy, krátce po obnov ě v r. 1644 op ět vyho řelo. P ři epidemii moru 1771 vym řela polovina obyvatel. M ěsto ni čily i další požáry, po kterých bylo vždy znovu obnovováno. Přerov náležel k hlavním sídl ům Jednoty bratrské, která zde z řídila školu, na které v letech 1614 – 1616 vyu čoval Jan Amos Komenský.

Po stránce hospodá řské byl P řerov známým centrem této oblasti Moravy. V r. 1841 byla dokon čena železni ční tra ť z Uherského Hradišt ě do P řerova a do Olomouce. V r. 1859-1860 byl postaven první cukrovar. I p řes požár v r.1868 byl P řerov významným st řediskem pr ůmyslu a obchodu. P řerov se stal d ůležitou železni ční křižovatkou tratí B řeclav-Bohumín, Olomouc-Brno. P řerov byl v 19.století sídlem okresního hejtmanství a soudu, státní pošty a telegrafu, četnické stanice. V r. 1871 bylo založeno c.k. vyšší české gymnázium. Sídlila zde rovn ěž zemská hospodá řská škola, strojnická a obchodní škola, ústav školních sester. Rozvoj m ěsta se promítl i do výstavby. V r. 1900 m ěl P řerov 1 400 dom ů a 17 005 obyvatel. K nejv ětšímu rozvoji dochází po 2.sv ětové válce a to ve všech funk čních složkách. Vznikaly nové pr ůmyslové závody a rozvíjely se i p ůvodní. Po čet obyvatel se p řibližn ě zdvojnásobil, což vyvolalo velkou pot řebu byt ů. Výstavba se uskute čň ovala v po čátku na volných plochách na jižním a východním okraji zastav ěného území m ěsta. Od 60.let se t ěžišt ě nové výstavby p řeneslo do demoli ční p řestavby zastav ěných území. Tento postup se liší od praxe b ěžné v té dob ě v jiných m ěstech. Byl do jisté míry umožn ěn dosavadním charakterem zástavby dot čených částí m ěsta – zastaralou a velmi extenzivní zástavbou venkovského charakteru, byl však náro čnější než výstavba na volných plochách. Pojetí zástavby a utvá ření prostorové struktury reprezentují urbanistický a architektonický názor té doby, poplatný diktátu jedin ě dostupných utilitárních panelových technologií a vazb ě na tvrd ě stanovené limity THU. Výška zástavby se pohybuje u starších soubor ů 3-5 podlaží, u nov ějších 4-14 podlaží. Tato forma zástavby se dostala do t ěsného sousedství nep říliš rozsáhlého historického jádra s dominantou zámku a Horního m ěsta. Myšlenka revitalizace a modernizace stabilizovaných struktur je v principu žádoucí odpov ědí na sou časn ě siln ě p ůsobící suburbaniza ční trendy. Je v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje a racionálního využití území. Byla však v dané dob ě do zna čné míry znehodnocena diktátem dodavatelsky dostupných utilitárních panelových technologií. Výsledný efekt v některých částech narušuje strukturu a nevytvá ří adekvátní m ěstské prost ředí.

• Urbanistická struktura sou časné zástavby : Území m ěsta se v dnešním uspo řádání člení na souvisle zastav ěné jádrové území, srostlé s územími místních částí P ředmostí a Popovic a na odlou čená zastav ěná území p ředm ěstských a p řím ěstských venkovských sídel, která jsou p řičlen ěna do správního území m ěsta. Struktura zastav ěného území m ěsta je tedy členitá a v okrajových polohách zna čně rozvoln ěná. Tomu odpovídají i principiáln ě odlišné charakteristiky zástavby městského a venkovského typu. Městská struktura jádrového území : Jádrové území se rozkládá po obou b řezích řeky Be čvy s historickým jádrem (MPZ) na levém b řehu. Na severní stran ě, odd ělena barierou železni ční trati, srostla s jádrovým územím p ředm ěstská zástavba p ůvodn ě solitérních venkovských území P ředmostí a Popovic. Strukturu městské zástavby je možno proložit urbánními osami, které tvo ří jeho kompozi ční kostru a zárove ň vyjad řují základní provozní sytém m ěstského organismu. SJ osa m ěstského parteru je proložena severojižním sm ěrem a tvo ří páte ř centrálního území. Definuje městotvorný prostorový vztah v kategorii bulváru s regulovanou dopravou a preferencí p ěšího provozu. Propojuje m ěstská území na severu – P ředmostí, Popovice s prostorem p řed autobusovým a železni čním nádražím. Je položena tangenciáln ě k historickému jádru s městskou památkovou zónou, k říží říční tok Be čvy s náb řežím. ZV urbánní osa náb řeží Be čvy – definuje prostor náb řeží , je sm ěrována východn ě do p řírodního prost ředí Moravské brány. Propojuje nivu Be čvy s chrán ěnou přírodní lokalitou Žebra čka a parkem Michalov naproti MPZ Horního nám ěstí. Osa sb ěrné dopravní obsluhy m ěstského centra tvo ří obvodový prstenec m ěstského centra, který sleduje vnit řní oblouk železni ční trati a obchází m ěstské centrum na severním, západním a jižním okraji. Její funkce je prioritn ě dopravní, sb ěrná a obslužná s odpovídajícím podílem pr ůjezdné dopravní zát ěže, nabývá však i

Strana 24 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A charakteru m ěstské ulice, tvo řící páte ř transforma čního smíšeného území. Severní v ětev je sou částí trasy I./47 k Lipníku, jižní v ětev tvo ří V-Z p říčnou spojku mezi silnicemi II./434 (sm ěr Tova čov) a II./150 (sm ěr Byst řice p.Hostýnem). Na tuto osu navazuje z jihu rozv ětvená osa I./55, sm ěř ující jednak k severovýchodu (Kozlovice), jednak podél železni ční trati do p řednádražního prostoru. Hlavní osy jsou dopln ěny p říčnými vedlejšími osami, které jsou proloženy jednotlivými segmenty pravob řežní zástavby a p řednádražního území. Venkovské struktury p řím ěstských sídel : Centrální m ěsto je obklopeno prstencem venkovských obcí. Část těchto obcí je integrována do správního území P řerova, n ěkteré jsou samostatné a svým katastrálním územím tvo ří klíny, kterými je souvislé území m ěsta prolomeno. I p řes své autonomní postavení mají jednozna čnou spádovost k městu. Charakteristiky jednotlivých obcí se liší podle polohy. V ěnec obcí na kopcovitém severu je výrazn ě ulicový, obce jsou vesm ěs sev řeny v úzkých údolích, jejichž svahy jednozna čně vymezují zastavitelný prostor. Pouze v Čekyni se údolí z části otevírá a nabízí tak ur čitý rozvojový potenciál. Poloha Vinar na vcelku pravidelném svahu nad nivou Be čvy byla využita pro p řevážn ě novodobou šachovnicovit ě uspo řádanou zástavbu bezvýrazné jádrové struktury. Újezdec se nachází v mírn ě zvln ěném terénu na východ ě, jedná se o tradi ční ulicovou, která se rozrostla o novodobé obytné plochy na mírných svazích po obvodu jádrové struktury. Obce v rovinatých polohách údolního dna v niv ě Be čvy jsou vesm ěs t ěsn ě p řimknuty k dopravním koridor ům a jsou tak siln ě atakovány negativními d ůsledky železni čního a silni čního provozu. Navíc jsou n ěkteré z nich v těsném kontaktu s výrobními plochami.

• Ochrana kulturních památek : - Plošná ochrana segment ů území : Městská památková zóna - historické jádro je vyhláškou Ministerstva kultury ČR č.476/92 ze dne 10.9.1992 vyhlášeno m ěstskou památkovou zónou. Zóna zaujímá prostor Horního nám ěstí se zámkem a celou řadou památkov ě chrán ěných objekt ů a prostor p řilehlý k Hornímu nám ěstí v četn ě m ěstských hradeb. V městské památkové zón ě musí být zachován historický p ůdorys, její prostorová a hmotná skladba, zachován vzhled uli čních pr ůč elí a prostorová skladba jednotlivých objekt ů. V souladu se zákonem č.20/87 Sb. o státní památkové pé či v platném zn ění musí být dodržována ochrana staveb a památek a pé če o památkovou hodnotu zóny, kterou tvo ří zejména význam daného území pro historickou, kulturní a jinou osobitost místa, historické vazby nemovitostí a prostor ů a vn ější i vnit řní obraz sídla stanoví se tyto podmínky : a) programy obnovy m ěst se zpracovávají na základ ě stavebn ě historických pr ůzkum ů území i jednotlivých objekt ů, b) p ři p říprav ě program ů rozvoje m ěst a p ři po řizování územn ě plánovací dokumentace je t řeba respektovat památkovou hodnotu zóny, c) využití jednotlivých objekt ů a prostor ů musí odpovídat jejich kapacit ě a technickým možnostem a musí být v souladu s památkovou hodnotou zóny, d) obnova a restaurování nemovitostí v zón ě se musí provád ět na základ ě stavebn ě historického a restaurátorského pr ůzkumu, e) pro ochranu technického stavu nemovitostí, které jsou na území zóny, je nutné neodkladn ě provád ět udržovací práce do doby, než bude provedena celková obnova. Okresní ú řad v Přerov ě, referát kultury, vydal Rozhodnutí o vymezení ochranného pásma m ěstské památkové zóny P řerov zn.kult.1125/94-404/5 ze dne 21.1.1995.

Kulturní památka park Michalov – byla vyhlášena Ministerstvem kultury ČR dne 26.10.1996 pod č.j.7109/92. Okresní ú řad P řerov, referát kultury pro zabezpe čení ochrany kulturní památky v dohod ě s MěÚ P řerov vydal rozhodnutí o ur čení ochranného pásma. Podmínky ochrany : Veškerá územn ě plánovací činnost, zm ěny v obhospoda řování a využívání nemovitostí a pozemk ů a zejména stavební činnost mohou být v tomto ochranném pásmu provád ěny pouze po konzultaci s výkonným orgánem státní památkové pé če a za podmínek tímto orgánem stanovených. - jakoukoliv stavební činností nesmí být narušena prostorová dimenze parku, - stavební činností není možné vytvá řet výškovou kulisu clonící park, - v případném povolování živnostenských provozoven povolovat pouze takové, které hlukem a exhaláty nebudou negativn ě ovliv ňovat klidové prost ředí parku, - v parku i v ochranném pásmu náro čně zvažovat p řípadné zemní práce, aby nemohlo dojít k nežádoucím zm ěnám vodního režimu v půdním horizontu a tím k narušení zastoupení flóry a fauny.

- Kulturní hodnoty sídla : Hlavní hodnotu sídla lze spat řovat v jeho základní struktu ře a organizaci zástavby, rostlé v konkrétním přírodním prost ředí a dokládající vývoj osídlení od nejstarších dob. Obraz m ěsta P řerova, jehož členité zastav ěné území se rozkládá v různorodých geomorfologických podmínkách, je utvá řen tradi ční strukturou městského jádra s dominující památkovou zónou nad nábřežím Be čvy. Novodobé zástavb ě dominují rozsáhlé sídlištní celky na pozadí kopcovitého terénu. Údolním polohám na západní stran ě dominují tovární komplexy s vysokými komíny, skladová sila a vertikální technologické aparatury. • Hodnocení zástavby z hlediska architektonické hodnoty objekt ů : Na území m ěsta se vyskytují dále uvedené druhy objekt ů a struktur : - památkov ě chrán ěné objekty zapsané do státního seznamu nemovitých kulturních památek, - stavby památkov ě hodnotné , které jsou dokladem p ůvodní zástavby, ale nejsou za řazeny do seznamu. Přesto tvo ří nedílnou sou část m ěstské struktury, podílejí se na autenticit ě místa, - stavby hmotov ě tradi ční nenarušující skladbu sídla. Do této skupiny je možno za řadit v ětšinu objekt ů v centrální zón ě i v jádrových plochách p řím ěstských obcí, které jsou sice tvarov ě a hmotov ě tradi ční, mají částe čně p ůvodní konstrukce, jsou však poznamenány novodobými úpravami (velikosti otvor ů, tvrdé omítky, absence detailu, novodobé materiály u sokl ů, oken a dve ří, adaptovaná hospodá řská k řídla), - stavby ostatní , b ěžného charakteru, novostavby, se nacházejí na celém území, jak v centru, tak ve vesnických strukturách, - stavby rušivé - architektonické a estetické závady. Za výše zmíněné stavby lze pokládat ty, které svými rozm ěry, m ěř ítkem a zchátralostí znehodnocují kvalitu prost ředí. Dále pak ty, které byly p ředm ětem moderniza čních a adapta čních snah dle špatných vzor ů a kone čně uniformní novostavby nerespektující charakter zástavby.

B.3.1.3. Atraktivity a problémy řešeného území Město P řerov je možné v sou časném stavu hodnotit jako stabilizované, funk čně vyhovující prost ředí pro život obyvatel bez výrazných problém ů s výjimkou neúm ěrné dopravní zát ěže nedostate čného komunika čního systému. M ěsto má p řírodní zázemí, které vytvá ří podmínky pro krátkodobou a každodenní rekreaci obyvatel. Postrádá však mimo řádn ě atraktivity a zázemí pro cestovní ruch. Město disponuje rozvinutým st ředním školstvím.

Strana 26 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Z ekonomického hlediska je d ůležitá poloha na úst ředním moravském železni čním uzlu koridorových tratí, naopak problémem je napojení na rychlostní silni ční systémy. Významnou p říležitostí pro budoucí rozvoj jsou nadregionální zám ěry na výstavbu dopravních koridor ů, zahrnuté v ZÚR Olomouckého kraje.

B.3.1.4. Zd ůvodn ění základní koncepce rozvoje m ěsta Město P řerov je složitý organismus vyvíjejíse v daném prostoru a čase, jehož jednotlivé prvky a jejich vzájemné vztahy musí spolehliv ě fungovat, aby mohlo plnit všechny své hlavní funkce – reziden ční, ekonomické, správní, rekrea ční i obslužné – dopravní a technické. Okruhy problém ů, specifikované v pr ůzkumech a konceptu nazna čují vývojové tendence, které se ve m ěst ě projevují jak pozitivn ě, tak negativn ě. Řešení územního plánu vytvá ří p ředpoklady pro eliminaci negativních trend ů a naopak podporu t ěch, které p řisp ějí k udržitelnému rozvoji m ěsta, ochran ě jeho hodnot a harmonickému rozvoji. Cílem je kontinuální vytvá ření kultivovaného m ěstského prost ředí pro uspokojování všech pot řeb jeho obyvatel a atraktivit pro zvýšení zájmu návšt ěvník ů. Navržená koncepce Územního plánu m ěsta P řerova vychází z rozboru trend ů, které mají sv ůj pr ůmět do území a konfrontuje je s jeho potenciálem p ři zohledn ění regionálních vazeb, zájm ů a p říležitostí, které z nich vyplývají. Za dlouhodob ě významné a zásadní je považováno vytvo ření podmínek pro úsp ěšné využití příležitostí plynoucích z nadregionálních zám ěrů a souvislostí, které pozitivn ě ovlivní postavení m ěsta ve struktu ře osídlení. Tyto p říležitosti spo čívají p ředevším v přímém napojení m ěsta na dálnici D1 a zp ůsobu budoucího využití letišt ě. V kombinaci s existujícím železni čním uzlem a dlouhodobým zám ěrem plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe se m ůže P řerov stát velkým dopravn ě logistickým centrem Moravy st ředoevropského významu. V tomto ohledu je ovšem nutno vnímat a vyhodnotit i souvislosti s obdobnými zám ěry Brna (letišt ě Tu řany, D1, D2, železni ční koridory) a Ostravy (Mošnov, žel.koridor, dálnice), které mají podobné předpoklady, ale asymetrickou polohu.

• Revitalizace sou časné zástavby : Sou časnou strukturu m ěsta i p řím ěstských obcí je možno považovat za stabilizovanou a s díl čími výhradami za vyhovující. Problémy spo čívají p ředevším v neúnosné dopravní zát ěži exponovaných uli čních tah ů, které jsou p řetíženy p ředevším pr ůjezdnou dopravou. Řešení tohoto zcela zásadního problému životního prost ředí města je podmín ěno výstavbou dálnice D1 a rychlostní komunikace R55, které budou z pohledu P řerova plnit funkci obchvatu. Odvedení hlavního podílu pr ůjezdné dopravy mimo zastav ěné území umožní postupnou přem ěnu uli čních prostor ů do podoby m ěstských t říd, které budou plnit nejen dopravní funkci, ale budou vytvá řet prost ředí pro diferencované uspokojování i dalších spole čenských, kulturních a rekrea čních pot řeb obyvatel. Neodmyslitelnou sou částí dopravního řešení je problém p řekonání bariéry železni čních tratí a severojižní pr ůtah. Vlastní zástavba na území m ěsta je místn ě narušena nevyužívanými lokalitami s chátrajícím stavebním fondem. Tyto vesm ěs výrobní areály, nacházející se p řevážn ě podél dnešní trasy silnice I/4, jsou navrženy jako p řestavbové plochy pro nové využití, odpovídající soudobým požadavk ům. Koncepce územního plánu po čítá rovn ěž s postupnou revitalizací a humanizací panelové sídlištní zástavby.

• Základní koncepce rozvoje zástavby : Urbanistická koncepce je postavena na vyváženém rozvoji všech funkcí v závislosti na ekonomických podmínkách, vn ějších p říležitostech a vlastních možnostech. Navržené řešení představuje možné sm ěry využití územního potenciálu m ěsta, jehož od ůvodn ěné využití vyplyne ze schopnosti absorbovat p říležitosti, vyplývající z jeho polohy v systému osídlení v návaznosti na zám ěry v oblasti nad řazených dopravních systém ů. V reálném čase se jedná p ředevším o atraktivitu výstavby dálnice D1, která zásadn ě zlepší dopravní

© Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno Strana 27 ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř EROVA dostupnost P řerova a umožní radikální zklidn ění místní komunika ční sít ě. Rozvoj m ěsta je navržen vcelku rovnom ěrn ě v sektorech, vy člen ěných hlavními dopravními koridory. Rozsah navrhovaných zastavitelných ploch bude dán reálnými pot řebami využití potenciálu území. Zásadní role v navrhovaném uspo řádání urbánní struktury P řerova p řísluší ve řejným prostranstvím. Ta jsou chápána jako dynamické atraktanty urbánní struktury, tvo řící nosnou kostru m ěsta, na kterou jsou vázány fraktální segmenty jednotlivých ploch s rozdílným zp ůsobem využití, a ť již se jedná o plochy stabilizované, zastavitelné, či p řestavbové. Ve řejná uli ční sí ť je zárove ň nositelem dynamických prvk ů infrastruktury, zajiš ťujících dopravní obsluhu a zásobování zmín ěných ploch médii.

Rozvoj m ěsta bude orientován do následujících sektor ů jeho území : St ěžejní investi ční aktivity s předpokládanými hlavními ekonomickými p řínosy jsou situovány v návaznosti na stávající výrobní plochy na západním okraji jádrového území, tedy v polohách odd ělených od reziden čního území železni ční tratí. V jihozápadním sektoru mezi železni ční tratí a trasou D1 je jižn ě od areálu P řerovských strojíren situován rozsáhlý logistický terminál. Výrobní rozvojové plochy jsou masivn ě navrhovány v severozápadním sektoru západn ě od k řížení železni čních tratí a jižn ě od MÚK D1 a R55. Navazují tak na rozsáhlý komplex PRECHEZA P řerov. Jihovýchodní sektor, v obvodovém pásu vyvinutém od Újezdce na jihu po Kozlovice na severu, je prioritn ě prostorem pro rozvoj reziden čních funkcí r ůznorodých forem bydlení, související ob čanské vybavenosti a krátkodobých rekrea čních p říležitostí. Reziden ční plochy jsou formovány na jižn ě a západn ě orientovaných svazích návazn ě na roštový dopravní skelet, vyvinutý z jihovýchodního tangenciálního propojení. Jejich rozsah bude adekvátní odezvou na výrobní a logistické aktivity na západním okraji území. Severní strana hřebenovitého výb ěžku bude využita pro rozsáhlou plochu m ěstské parkov ě upravené zelen ě, která bude vklín ěna do m ěstské zástavby v prodloužení m ěstského h řbitova. V jižní části katastru Újezdce je uvažováno s dopln ěním výrobních ploch d říve založené pr ůmyslové zóny. V pásu podél železni ční trati budou plochy stávajících zahrádek zhodnoceny pro nové využití polyfunk čními výrobn ě komer čními komplexy, strukturovanými do menších flexibilních fragment ů. Centrální sektor zahrnuje p ředevším p řestavbové lokality (revitaliza ční zásahy) v okolí páte řní trasy dnešní I/47 a menší enklávy zastavitelných ploch pro bydlení a ob čanskou vybavenost. Rozsáhlé plochy rekrea čního zázemí jsou navrženy v doposud neurbanizovaném prostoru mezi parkem Michalov a zalesn ěným komplexem NPP Žebra čka. Pro severní segment jádrového území na katastrech Předmostí a Popovic bude významný zp ůsob urbanizace prostoru podél dálnice D1. Jsou navrženy plochy smíšeného bydlení a ob čanské vybavenosti, jejichž podrobné uspo řádání musí eliminovat p ředpokládanou hlukovou zát ěž dálni čního provozu. V popsaném návrhovém stavu dojde ke splynutí doposud prostorov ě odd ělených p řím ěstských obcí v jižní části řešeného území s jádrovým územím m ěsta. Z toho d ůvodu je na zastavitelných plochách preferována městská polyfunk ční struktura zástavby, vázaná na ve řejná prostranství, plnící nejen obslužnou dopravní funkci, ale i funkce m ěstského parteru pro spole čenské a rekrea ční aktivity. Severní sektor řešeného území je od jádrového území odd ělen koridorem dálnice a výhledového plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe. V něm umíst ěné p řím ěstské obce si zachovají svou autenticitu a prostorové vy člen ění. Jejich rozvoj se bude i nadále odvíjet v charakteristikách kvalitního venkovského rodinného bydlení s přim ěř eným podílem ob čanské vybavenosti. Zachovány budou i enklávy individuální rodinné rekreace. Nejsevern ější výb ěžek správního území m ěsta na katastrech Pen čic a Pen čiček, z části i Čekyn ě a Žeravic, je dot čen dlouhodobými vodohospodá řskými zám ěry na výstavbu vodní nádrže Žeravice. V návrhu územního plánu je pro tuto nádrž vymezena územní rezerva. P řípadná realizace vodního díla, jehož funkce a pot řeba

Strana 28 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A není jednozna čná, by však znamenala devastující zásah do území, a to nejen likvidací obou sídel, ale i do krajiny a jejich ekosystém ů.

B.3.1.5. Zd ůvodn ění koncepce ochrany p řírodních a krajinných hodnot Ochranou a respektováním p řírodních a krajinných hodnot území je myšlena zejména ochrana následujících prvk ů:

• Zvlášt ě chrán ěná území Území p řírodov ědecky či esteticky velmi významná nebo jedine čná lze dle § 14 zákona č. 114/92 Sb. o ochran ě p řírody a krajiny, v platném zn ění, vyhlásit za zvlášt ě chrán ěná. Na území m ěsta P řerova jsou vyhlášena t ři zvlášt ě chrán ěná území. Jedná se o národní p řírodní rezervaci Žebra čka a p řírodní památky Na Popovickém kopci a Malé laguny. Národní p řírodní rezervace Žebra čka byla vyhlášena již v r. 1949, pozd ěji byla p řehlášena výnosem MK ČSR ze dne 29. 11. 1998 a vyhláškou MŽP č. 265 ze dne 10. října 2007, kterou se vyhlašuje Národní p řírodní rezervace Žebra čka a stanoví její bližší ochranné podmínky. Chrán ěné území se nachází na pravém b řehu řeky Be čvy, na severovýchodním okraji m ěsta P řerova. Celková vým ěra činí 227 ha. D ůvodem zvláštní ochrany je komplex p řirozených lesních a mok řadních ekosystém ů vázaných na p řirozený reliéf říční terasy řeky Be čvy, p ředstavovaných p ředevším lužními lesy tvo řenými spole čenstvy asociace Querco - Ulmetum a jejich p řechody k jiným typ ům smíšených listnatých les ů, zejména k spole čenstv ům asociace Carici pilosae - Carpinetum, vyzna čujícím se vysokou rozmanitostí p ůvodních druh ů rostlin a živo čich ů. Chrán ěné území má stanovené ochranné pásmo v ší řce 50 m. Přírodní památka Na Popovickém kopci byla vyhlášena 11. 5. 1949 a pozd ěji byla p řehlášena výnosem MK ČSR ze dne 29. 11. 1998. Nachází se v nejsevern ější části katastru Popovic, jižn ě od místní části Čekyn ě na úbo čí Popovického, pozd ěji Čeky ňského kopce. P ředm ětem ochrany je teplomilná a suchomilná vegetace a na ni vázaná fauna. Chrán ěné území má vým ěru 3,32 ha a stanovené ochranné pásmo v ší řce 50 m. Přírodní památka Malé Laguny – vyhlášena Na řízením Olomouckého kraje č. 2/2008 ze dne 2.10.2008 (zve řejn ěno ve V ěstníku právních p ředpis ů Olomouckého kraje, částka 5, ro čník 2008) na vým ěř e 3 ha, včetn ě zna čně rozsáhlého ochranného pásma o vým ěř e 4,5 ha. D ůvodem ochrany jsou cenné mok řadní a vodní biotopy s výskytem řady vzácných i zvlášt ě chrán ěných druh ů živo čich ů. P řírodní památka vzniklá v prostoru t ěžby št ěrkopísk ů v 70. létech byla do roku 2007 sou částí národní p řírodní rezervace Žebra čka. Do území zasahuje ochranné pásmo p řírodní památky Lhotka u P řerova p ři hranicích řešeného území s katastrálním územím Lhotka u P řerova. Ochranné pásmo p řírodní památky není zvlášt ě vyhlášeno, a proto je jím pás 50 m od p řírodním památky.

• Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany p řírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení významné krajinné prvky. Významnými krajinnými prvky jsou obecn ě lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které p říslušný orgán ochrany p řírody zaregistruje podle § 6 zákona. Vedle zákonem obecn ě vyjmenovaných VKP se v Přerov ě nachází p ět významných krajinných prvk ů registrovaných odborem životního prost ředí okresního ú řadu P řerov dle § 6 zákona. Jedná se o následující VKP:

Městský park Michalov (k.ú. P řerov) – registrovaný v roce 1994. Jedná se o poz ůstatek lužního lesního porostu se zachovalou druhovou skladbou d řevin a bylinného patra. Vápencové zmoly (k.ú. Žeravice) – registrovaný v roce 1996. Jedná se o nep říliš hluboké terénní deprese vzniklé drobnou t ěžbou vápence v minulosti. Významn ě jsou zde zastoupeny p ůvodní druhy rostlin, a to i ohrožené a siln ě ohrožené druhy. Malá lipová (k.ú. Žeravice) – registrovaný v roce 1996. Lokalitu tvo ří opušt ěné plochy po t ěžb ě písku s přilehlým úvozem. Severní strana je tvo řena strmou st ěnou. Z hlediska ornitologického p ředstavuje lokalita významné hnízdišt ě řady druh ů pták ů. Skalice (k.ú. Žeravice) – registrován v roce 1996. Zmoly po t ěžb ě vápenc ů jsou obklopeny svahy a zvln ěnými plochami s hustým porostem k řovin, v některých částech je vyvinuto i velmi pestré stromové patro s přírod ě blízkou d řevinnou skladbou. Lokalita je významným hnízdišt ěm ptactva. Břečť an popínavý – Hedera helix L. (k.ú. P řerov) – vyhlášený v roce 2001. Jedná se o významný exemplá ř popínavé d řeviny pokrývající celou plochu štítu bytového panelového domu.

• Památné stromy Mimo řádn ě významné stromy, jejich skupiny a stromo řadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za památné stromy. V řešeném území byly dosud vyhlášeny pouze dva památné stromy: jasan ztepilý p. č. 3158/2 k.ú. P řerov na vyúst ění Šrobárovy ulice na t řídu 17. listopadu, líska turecká na parcele 3804/1 – za restaurací Stroja ř na Velké dlážce – náb ř. R. Lukaštíka. Parametru památného stromu dosahují: dva platany javorolisté v okraji areálu firmy Juta , tis červený v areálu MŠ na ulici Kratochvílova

• Lokality Natura 2000 Natura 2000 je dle § 3 odst. (1) písm. p) zákona č. 114/1992 Sb. ve zn ění pozd ějších p ředpis ů celistvá evropská soustava území se stanoveným stupn ěm ochrany, která umož ňuje zachovat p řírodní stanovišt ě a stanovišt ě druh ů v jejich p řirozeném areálu rozší ření ve stavu p říznivém z hlediska ochrany nebo pop řípad ě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvo řena pta čími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (viz § 39 zákona 114/1992 Sb. ve zn ění pozd ějších předpis ů) nebo jsou chrán ěny jako zvlášt ě chrán ěné území (§ 14 zákona 114/92 Sb. ve zn ění pozd ějších předpis ů). V řešeném území se vyskytuje jedna evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 Be čva – Žebra čka , kód lokality: CZ0714082, rozloha: 288,67 ha. Území je hodnotné jako • zachovalá lesní spole čenstva tzv. tvrdého luhu, • ze zoologického hlediska je řeka Be čva jeden ze dvou tok ů na území ČR osídlených hrouzkem Kesslerovým,

Strana 30 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

• náhon Strhanec je unikátní lokalita s výskytem velevruba tupého ( Unio crassus ), • komplex lužního lesa se systémem t ůní je biotopem ku ňky obecné ( Bombina bombina ).

B.3.2. ZD ŮVODN ĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE ŘEŠENÍ

B.3.2.1. Zd ůvodn ění podmínek pro navržené využití stabilizovaných a návrhových ploch(zastavitelných ploch a ploch p řestavby ) Rozvoj jednotlivých funkcí bude probíhat jednak na zastavitelných plochách , které budou navrženy p řevážn ě v přímé návaznosti na zastav ěné území obce v rozvojových sm ěrech daných celkovou urbanistickou koncepcí, jednak na plochách p řestavby , které umožní revitalizaci a zhodnocení nevyužívaných zanedbaných částí obce v zastav ěném území. Definice a regulativy využití ploch vycházejí z vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Podmínky využití ploch budou uplat ňovány i pro veškeré činnosti a zásahy do ploch stabilizovaných v zastav ěném území.

B - Plochy bydlení - § 4 vyhl. 501/2006 Jsou samostatn ě vymezeny pro převážn ě monofunk ční využití území za ú čelem zajišt ění podmínek pro bydlení v kvalitním prost ředí, umož ňujícím nerušený a bezpe čný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost ve řejných prostranství a ob čanského vybavení. Plochy bydlení zaujímají podstatnou sou část reziden čních segment ů zastav ěného území. Podle charakteristik zástavby a zp ůsobu využívání jsou plochy bydlení navrženy jako funk ční typ : BR - bydlení rodinné – plochy zahrnují pozemky jednopodlažních až dvoupodlažních rodinných dom ů, BB - bydlení bytové – plochy zahrnují pozemky vícepodlažních bytových dom ů, BK - bydlení kombinované – plochy zahrnují pozemky rodinných i bytových domů. Plochy bydlení zahrnují dále pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky ve řejných prostranství. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky souvisejícího ob čanského vybavení s výjimkou pozemk ů pro budovy obchodního prodeje o vým ěř e v ětší než 1 000 m 2 a pozemky dalších staveb a za řízení, které nesnižují kvalitu prost ředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slu čitelné s bydlením a slouží zejména obyvatel ům v takto vymezené ploše. Stavby pro rodinnou rekreaci lze do ploch bydlení zahrnout pouze tehdy, spl ňují-li podmínky podle § 20 odst. 4 a 5 vyhl. 501/2006.

Sou časný stav funkce bydlení : Převažující sou časné kapacity m ěstského bydlení jsou realizovány v bytových domech sídlištní zástavby, v menší mí ře se vyskytují i plochy tradi ční nízkopodlažní m ěstské zástavby rodinného bydlení. V přím ěstských vesnických obcích, p řičlen ěných do správního území m ěsta p řevažuje bydlení v rodinných domech vesnického charakteru, dopln ěných novodobou rodinnou zástavbou p ředm ěstského charakteru. Plochy pro bydlení m ěstského typu zaujímají p řevážnou část zastav ěného území m ěsta. Jsou soust řed ěny především v prstenci, obepínajícím historické jádro na levém i pravém b řehu Be čvy. Na severu za železni ční tratí s nimi souvisejí obytné plochy v místních částech P ředmostí s převahou sídlištní zástavby a Popovice s převažujícími rodinnými domy.

Centrální zóna má výrazn ě polyfunk ční charakter, bydlení se tu v tradi ční typické m ěstské blokové zástavb ě prolíná s dalšími m ěstskými funkcemi ob čanské a ve řejné vybavenosti a enklávami výrobních ploch. Bydlení je zde zna čně atakováno nadm ěrnou dopravní zát ěží centra. V segmentu východn ě od nádraží je vyvinuta struktura blok ů bydlení v rodinných domech, na kterou navazují na jihu rozsáhlé plochy sídlištní zástavby, rozvíjející se sm ěrem severovýchodním. Sídlištní zástavba má zčásti monofunk ční charakter čistého bydlení v bytových domech, v některých plochách je promíšena prvky základní vybavenosti (školská a kulturní za řízení), které dávají t ěmto územím žádoucí míru polyfunk čnosti. Pravob řežní rozt říšt ěná sídlištní struktura je d ůsledkem d řív ější nedotažené koncepce p řestavbových území, je zna čně r ůznorodá a je charakteristická prolínáním panelových dom ů s tradi ční nízkopodlažní zástavbou. Jednotícím prvkem je kulisa bytových dom ů orientovaných k řece. Podobnou charakteristiku lze sledovat za tratí v Předmostí, kde sídlišt ě p řecházejí do nízkopodlažní struktury Popovic. Vesnické obce mají tradi ční ulicovou a návesní ulicovou strukturu, vycházející z členitosti terénu. Ta je odlišná na kopcovitém severu a východ ě (Újezdec) a rovinatém jihu a západ ě. Z dostupných číselných údaj ů vyplývá, že plochy bydlení v celém m ěst ě zaujímají necelých 10% správního území p ři pr ůměrné hustot ě 86 obyvatel/ha ploch pro bydlení. V centrální oblasti m ěsta je tento podíl více než 12% s hustotou obyvatel 145 obyv./ha. V rozvoln ěných p řím ěstských a vesnických obcích zaujímají plochy bydlení necelých 7% katastrálních území při hustot ě 24 byv./ha. Nejv ětší hustota obyvatel je v centru – 133 obyv./ha, v přím ěstských obcích má nejnižší hodnotu k.ú.Pen čice – 14 ob./ha, nejv ětší Lov ěšice – 43 ob./ha. Strukturu a vývoj bytového fondu charakterizují následující údaje : - Po čet byt ů v r. 2001 činil 20 307, z toho obývaných bylo 18 893, což p ředstavuje oproti roku 1991 stagnaci – nár ůst pouze o 0,1% a snížení po čtu obyvatel na byt z 2,72 na 2,56. - Podíl bytů v rodinných domech činil v r.2001 17%, tj. o 1% vyšší než v r.1991. - P řír ůstek byt ů byl realizován prakticky výhradn ě v rodinných domech, výrazn ě se projevil v části Vinary – o tém ěř 25 %. - Z porovnání s rokem 1980 vyplývá, že k většímu nár ůstu došlo v období 1980-1990, v dalším období se tém ěř zastavil. - Po čet byt ů je kvantitativn ě stabilizovaný, s nevýznamným 0,1% celkovým p řír ůstkem. Pokles je v centru o 0,4% = 62 obývaných byt ů, v ětší je v navazujícím P ředmostí - 1,8%=31 obývaných byt ů. - Z vesnických p ředm ěstí vykazují úbytek na východ ě Kozlovice - 5,4%, na západ ě Dluhonice - 4,1% - Nár ůst rodinného bydlení se odehrál na severu v atraktivní kopcovité krajin ě. Dominují Vinary +24,7% = 54RD (blízko centra, ale p řírodní prost ředí), Žeravice +10,7% = 54RD, Pen čice +13.8% = 15RD.

Ze SWOT analýzy Strategického plánu ekonomického a územního rozvoje statutárního m ěsta P řerova pro období 2007-2013 vyplývá dostate čná nabídka byt ů, po stránce kvalitativní vykazuje bytový fond p ři postupné rekonstrukci p říznivé stá ří se srovnatelnými m ěsty v ČR, má však relativn ě nízkou vým ěru obytné plochy na obyvatele. Příležitosti pro rozvoj bydlení a jeho kvality je spat řováno v aktivním spolup ůsobení ve řejné správy na využívání celostátních podp ůrných nástroj ů. Na stran ě ohrožení je riziko dalšího snižování životní úrovně v důsledku zvyšování nezam ěstnanosti, kterému lze čelit pouze odpovídajícím ekonomickým rozvojem m ěsta. Ten m ůže být p ři využití regionálních p říležitostí i výrazným impulsem rozvoje bydlení.

Strana 32 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Zásady řešení rozvoje bydlení : Základním cílem koncepce bydlení je vytvo ření pestré nabídky dostupného bydlení pro všechny obyvatele a žádoucí migranty. Znamená to p řípravu územn ě technických podmínek pro novou bytovou výstavbu všech cílových skupin obyvatel v různých formách výstavby. Ze záv ěrů analytické části vyplývá, že sou časný bytový fond kvantitativn ě v zásad ě odpovídá pot řebám sou časného po čtu obyvatelstva, je pom ěrn ě zachovalý, avšak s nízkou vým ěrou obytné plochy. Pot řeba nár ůstu pro sou časný stabilizovaný po čet obyvatel bude proto vyplývat spíše z kvalitativních požadavk ů na uspokojení pot řeb ekonomicky siln ějších vrstev obyvatelstva. Rozvojové sm ěry bydlení, které budou iniciovány ekonomickými podmínkami v podstat ě odpovídají platnému ÚPN SÚ a jsou orientovány p řevážn ě na územní rezervy p řím ěstských obcí na severu ( Čekyn ě, Žeravice), jihovýchod ě (Újezdec), ale i na západ ě (Dluhonice). Jedná se vesm ěs o lokality na výstavbu RD. Lokalizace bytových dom ů je sm ěrována na okrajové plochy na východním obvodu jádrové části zastav ěného území, tedy ve sm ěru na Byst řici pod Hostýnem. Masivní rozvoj bydlení jako odezva a protiváha rozvoje podnikatelských aktivit, které mohou být iniciovány regionálními infrastrukturálními zám ěry, je orientován p ředevším do jihovýchodního sektoru, kam jsou navrženy rozsáhlé, m ěstotvorn ě pojaté plochy r ůznorodých forem bydlení.

R - Plochy rekreace - § 5 vyhl. č. 501/2006 Sb. Jsou samostatn ě vymezeny za ú čelem zajišt ění podmínek pro rekreaci obyvatel a návšt ěvník ů v kvalitním prost ředí. Podle charakteristik zástavby a zp ůsobu využívání jsou dále člen ěny na funk ční typy : RR - rekreace rodinná - plochy zahrnují pozemky staveb pro rodinnou rekreaci. Na pozemcích oplocených zahrad s převážn ě rekrea ční funkcí bude možné provozovat i drobnou hospodá řskou činnost pro vlastní spot řebu, slu čitelnou s rekrea ční funkcí. Monofunk ční pozemky staveb pro individuální rodinnou rekreaci, umož ňující p řechodné sezónní bydlení nejsou samostatn ě navrhovány, nebo ť rekrea ční aktivity jsou p řim ěř en ě p řípustné v plochách bydlení a plochách smíšených obytných. RS - hromadná rekreace a sport v přírodním prost ředí –plochy zahrnují pozemky staveb a za řízení, které souvisejí a jsou slu čitelné s rekreací - pozemky ve řejných prostranství, ob čanského vybavení, ve řejných tábo řiš ť, p řírodních koupališ ť a sportoviš ť, rekrea čních luk a dalších pozemk ů související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prost ředí ve vymezené ploše a jsou slu čitelné s rekrea čními aktivitami.

Zásady řešení rozvoje rekreace a sportu : Město P řerov v sou časném stavu postrádá výrazné atraktivity pro turistický ruch. P řesto zde n ěkteré, by ť nikoliv rozsáhlé, p ředpoklady existují – M ěstská památková zóna, archeologická nalezišt ě, chrán ěné p řírodní útvary Žebra čka a park Michalov, krajinné prost ředí pahorkatin na severu a východ ě. Problém spo čívá v nedostate čné prezentaci, propagaci a využití zmín ěných kvalit a ve vytvo ření odpovídajícího zázemí služeb. Málo jsou využívány podmínky a za řízení pro kongresovou turistiku a výstavnictví. Pom ěrn ě dobré p ředpoklady má m ěsto pro krátkodobou a každodenní rekreaci vlastních obyvatel a ť už ve sportovních za řízeních, parcích a okolní p řírod ě, nebo v individuálních zahrádká řských koloniích. Návrh územního plánu řeší lokalizaci dalších ploch pro rekrea ční sport v návaznosti na bydlení a atraktivitu prost ředí. Pro v ětší motivaci cestovního ruchu je t řeba zlepšit nabídku kulturních a p řírodních hodnot území, rozvíjet oblast služeb a zázemí cestovního ruchu. V neposlední řad ě je nutno pamatovat na pot řebnou infrastrukturu pro zp řístupn ění krajiny ve form ě cyklistických a p ěších tras, nau čných stezek a dalších vhodných za řízení.

O - Plochy ob čanského vybavení § 6 vyhl. č. 501/2006 Sb. Jsou samostatn ě vymezeny za ú čelem zajišt ění podmínek pro p řim ěř ené umíst ění, dostupnost a využívání staveb ob čanského vybavení a k zajišt ění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. Podle charakteristik zástavby a zp ůsobu využívání jsou plochy ob čanského vybavení navrženy ve funk čních typech : OP - polyfunk ční komplexy vybavenosti – plochy zahrnují pozemky staveb pro víceú čelové využití administrativní, kulturní a spole čenské, vzd ělávací, komer ční a jiné, odpovídající charakteru ob čanské a ve řejné vybavenosti, OZ - zdravotní služby – pozemky p řevážn ě monofunk čních areál ů a staveb pro poskytování zdravotních služeb, které svým charakterem a rozsahem nelze za řadit do polyfunk čních komplex ů vybavenosti ani do ostatních ploch s rozdílným zp ůsobem využití, OM - obchodní prodej - pozemky p řevážn ě monofunk čních areál ů a staveb pro maloobchodní prodej a poskytování komer čních služeb, které svým charakterem a rozsahem nelze za řadit do polyfunk čních komplex ů vybavenosti ani do jiných ploch s rozdílným zp ůsobem využití, OT - t ělovýchova a sport - pozemky p řevážn ě monofunk čních areál ů a staveb pro t ělovýchovu a sport, které svým charakterem a rozsahem nelze za řadit do polyfunk čních komplex ů vybavenosti ani do jiných ploch s rozdílným zp ůsobem využití, OH - h řbitovy – monofunk ční pozemky ve řejných poh řebiš ť, jejichž zp ůsob využití se řídí ustanoveními zákona č. 256/2001 Sb., o poh řebnictví. Plochy ob čanského vybavení zahrnují pozemky staveb pro daný účel, a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a ve řejných prostranství. Jsou vymezeny v přímé návaznosti na kapacitn ě dosta čující plochy dopravní infrastruktury a jsou z nich p řístupné.

Zásady řešení rozvoje ob čanské vybavenosti : Ob čanská vybavenost vcelku odpovídá dnešním pot řebám obyvatel, p ředm ětem řešení je její dopln ění a posílení úm ěrn ě s rozvojem ostatních funkcí. Za řízení areálového typu jsou navržena v Předmostí podél silnice k Čekyni, jinak je preferována diverzifikace vybavenosti do jiných ploch s rozdílným zp ůsobem využití jako žádoucí dopl ňková funkce hlavního využití. Komer ční aktivity budou rozvíjeny p řevážn ě ve sfé ře privátního podnikání, a proto je vhodná zna čná flexibilita regulativ ů p ři dodržení slu čitelnosti funkcí.

S - Plochy smíšené obytné - § 8 vyhl. č. 501/2006 Sb. Jsou samostatn ě vymezeny pro polyfunk ční využití území za ú čelem zajištění podmínek pro bydlení s integrovanými prvky ve řejné ob čanské vybavenosti, výrobních a obchodních služeb a rekreace, které jsou slu čitelné s bydlením a nesnižují kvalitu prost ředí. Plochy smíšené obytné zahrnují pozemky rodinných dom ů a bytových dom ů, pozemky staveb pro rodinnou rekreaci a pozemky ob čanského vybavení. Dále zahrnují pozemky ve řejných prostranství a související dopravní a technické infrastruktury. Do ploch smíšených obytných lze zahrnout pouze pozemky staveb a za řízení, které svým provozováním a technickým za řízením nenarušují užívání staveb a za řízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prost ředí souvisejícího území – nerušící výrobu a služby, zem ědělství, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zát ěž v území. Smíšená forma bydlení je navržena v plochách, které budou mít ve smyslu urbanistické koncepce charakter m ěstotvorných polyfunk čních ploch s vyšším podílem jiných, s bydlením slu čitelných funkcí.

V - Plochy výroby - §11,12 vyhl. č. 501/2006 Sb.

Strana 34 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Jsou samostatn ě vymezeny pro využití pozemk ů pro výrobu a skladování a zem ědělské stavby z důvodu negativních vliv ů za hranicí t ěchto pozemk ů je vylou čeno za člen ění t ěchto pozemk ů do ploch jiného zp ůsobu využití. Podle charakteristik zástavby a zp ůsobu využívání jsou dále člen ěny na funk ční typy : VP - výroba a skladování - pozemky p řevážn ě monofunk čních areál ů a staveb pro pr ůmyslovou výrobu a skladování, které svým rozsahem a charakterem nelze za řadit do polyfunk čních výrobn ě komer čních komplex ů ani do ploch jiného zp ůsobu využití, VS - smíšené plochy ob čanského vybavení a výroby - pozemky p řevážn ě víceú čelových areál ů a staveb pro lehkou výrobu, komer ční skladování a distribuci, které svým rozsahem, charakterem a dopravními nároky nelze za řadit do ostatních ploch s rozdílným zp ůsobem využití. Plochy výroby a skladování zahrnují pozemky staveb a za řízení pro výrobu a skladování, pozemky zem ědělských staveb a pozemky související ve řejné infrastruktury. Plochy výroby a skladování jsou vymezeny v přímé návaznosti na dopravní infrastrukturu a jsou z nich p řístupné Drobné formy výrobního podnikání bez negativních vliv ů na okolí a nadm ěrné dopravní zát ěže, slu čitelné s podmínkami využití jiných ploch s odlišným zp ůsobem využití nejsou samostatn ě vymezovány, ale jsou zahrnuty do t ěchto ploch jako p řípustná forma jejich dopl ňkového využití. VE - obnovitelné zdroje energií – pozemky ploch výroby sloužící výhradn ě uvedené náplni.

Sou časný stav výrobní funkce : Těžišt ě stabilizovaných výrobních ploch leží na západní stran ě území m ěsta na obou b řezích Be čvy. Od reziden čního území m ěsta jsou odd ěleny t ělesem železni čních tratí. Uvnit ř meandru Be čvy jsou plochy vle čkou napojeny na železni ční dopravu. Na pravém (severním) b řehu se rozkládá rozsáhlý areál chemické výroby PRECHEZA s některými pomocnými provozy a sedimenta čními lagunami odpadních vod na opa čném b řehu. Podnik je pln ě funk ční s rozvojovou tendencí sm ěrem severním na volné plochy vymezené železni ční tratí. Levob řežnímu pásu pr ůmyslové zástavby dominuje areál teplárny. Ten se spolu s PRECHEZOU výrazn ě uplat ňuje v obrazu m ěsta svými komíny a vertikálními technologickými aparaturami. Jižn ě od silnice II./ 434 je rozsáhlý areál P řerovských strojíren, které byly v minulosti st ěžejním p ředstavitelem strojírenství v regionu. Následkem útlumu poptávky vlivem transformace ekonomiky došlo k útlumu až zastavení výroby, nevyužívaný areál nabyl charakteru brownfield. V sou časném posttransforma čním období byl formou pronájmu a prodeje dán k dispozici r ůzným firmám a po oživení funguje z větší části jako otev řený industriální park. Na opa čné, severovýchodní stran ě m ěsta se nachází areál MEOPTY, d řív ějšího významného p ředstavitele přesného strojírenství. Také tento podnik prochází transforma čním procesem s vyhlídkou na rozvoj a dostavbu. V jižní části m ěstského území podél silnice I./55 se rozkládá z části stabilizovaná, z části rozvojová zóna Újezdec. Řada pr ůmyslových podnik ů je však situována i v centru m ěsta (KAZETO, pivovar ZUBR, JUTA), n ěkteré z nich mají charakter brownfields. Z hlediska možností zlepšení dopravní dostupnosti železni čního a autobusového nádraží má význam uvoln ění prostoru v sou časnosti využívaného omezen ě, pouze pro skladování areálu JUTA. Západní stranu zastav ěného území m ěsta uvnit ř oblouku železni ční trati vypl ňuje r ůznorodá, poměrn ě chaotická, místy až provizorní struktura p řízemních hal, která se na západní stran ě prolíná s nízkopodlažní obytnou zástavbou. Tomuto segmentu území dominuje podnik zem ědělského zásobování s mohutnými betonovými sily. Uprost řed plochy se nachází nová velkoprodejna stavebnin. Celý popsaný prostor,

© Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno Strana 35 ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř EROVA obepínající centrální část m ěsta, znehodnocuje jeho prost ředí a bude vyžadovat postupnou kultivaci s odpovídajícím smíšeným využitím.

Ze záv ěrů SWOT analýzy podle Strategického plánu ekonomického a územního rozvoje statutárního m ěsta Přerova pro období 2007-2013 vyplývá, že p ředností m ěsta ve výrobní sfé ře je schopnost diverzifikace pr ůmyslu, existence n ěkolika prosperujících velkých podnik ů. M ěsto je položeno na železni čním uzlu, má dostate čně dimenzované zdroje energií a dostate čné telekomunika ční sít ě. Levná a pom ěrn ě vzd ělaná pracovní síla, vzešlá z rozvinuté sít ě st ředních škol se rekrutuje ze skromného obyvatelstva. Na stran ě nedostatk ů stojí p řítomnost n ěkolika ohrožených velkých podnik ů, ztížená dopravní dostupnost města s komplikovanou a málo pr ůjezdnou dopravní sítí bez p římého napojení na dálnici. S tím souvisí malý podíl zahrani čních investic, málo využívaných dota čních titul ů, program ů a pobídek pro podporu podnikání. Malý je podíl firem s pokrokovými technologiemi high-tech. Chybí p římá podpora za čínajících firem nap ř.ve form ě podnikatelského inkubátoru.

Zásady řešení rozvoje výrobní funkce : Základním cílem je vytvo ření dostate čné nabídky pracovních p říležitostí na území m ěsta pro jeho obyvatele, pro dojížd ějící za prací a pro žádoucí imigranty. Rozvoj výrobní funkce bude zásadn ě závislý na zvýšení atraktivity m ěsta pro investory. Základním p ředpokladem je zlepšení dopravní dostupnosti m ěsta rychlostními systémy. Situace bude v reáln ě dohledné době vy řešena výstavbou dálnice D1, jejíž trasa je položena na západním obvodu m ěsta a prochází p římo územím výrobních areál ů. Zde se rovn ěž nachází potenciál rozvojových ploch. V dlouhodob ějším horizontu je nutno sledovat p říležitosti, které vyplynou z nadregionálních zám ěrů ZÚR (plavební kanál Dunaj – Odra - Labe) a p říležitosti vázané na budoucí využití letišt ě. V návrhu řešení rozvojových sm ěrů a ploch jsou zohledn ěny trendy, kterými se v sou časném posttransforma čním období výrobní funkce projevuje : - restrukturalizace a revitalizace d ědictví industriálního fondu se zam ěř ením na malé a st řední podnikání, které je pružn ější v přizp ůsobení se daným prostorovým možnostem a s případnou možností zm ěny funk čního využití v terciérní sfé ře. Tento sm ěr rozvoje funkce má mimo řádný význam pro rehabilitaci rozsáhlých území v exponovaných částech m ěsta. - nová výstavba na rozvojových plochách v souladu s podmínkami územního plánu a s akcentem na spíše větší komplexy s nosnými programy, které z různých d ůvod ů nemohou být lokalizovány ve stávajících plochách. Rozvoj na nových plochách je podmín ěn vybudováním nové infrastruktury, kterou je však nutno optimáln ě využít.

V sou časné dob ě probíhá postindustriální fáze ekonomiky, charakterizovaná využitím progresivních technologií na bázi elektroniky a informatiky. Tak jako v jiných m ěstech, se i v podmínkách m ěsta P řerova projevují následující trendy : - útlumové programy v tradi čních klí čových nosných výrobních odv ětvích, - odliv a vývoz rutinních technologií do rozvojových zemí, - zavád ění nových špi čkových technologií s vyšší p řidanou hodnotou p ři podstatném snižování surovinových a energetických vstup ů a snížením dopravní a ekologické zát ěže, - snížení nárok ů na množství pracovních sil p ři vyšších kvalifika čních nárocích, - nár ůst podílu duševní práce, - p řesun podílu na tvorb ě HDP na terciér, p řípadn ě kvartér, - výrazn ě rostoucí význam malých a st ředních firem.

Strana 36 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Předpokládaný podíl pracovního fondu v postindustriální – informa ční fázi ekonomického vývoje bude činit v zem ědělství 5 %, ve výrobní sfé ře automatizovaných a robotizovaných pracoviš ť 10%, ve v ědě a výzkumu 30% a ve sfé ře obsluhy spole čnosti 55 %.

Řešení územního plánu vychází i z následujících trend ů : - revitalizace a rehabilitace výrobních území, ploch a objektů - v postindustriálním období se projevuje jako významný fenomén rekonverze výrobních a skladových objekt ů, které se staly neefektivní pro moderní výrobní technologie pro jiné funk ční využití. V takových p řípadech nejde jenom o ekonomické zhodnocení objekt ů, ale také o zachování charakteristického kulturního d ědictví, - rozvoj malé ekonomiky - malé a st řední podniky jsou významnou a nezastupitelnou sou částí vysp ělých ekonomik, která existuje paraleln ě s velkým pr ůmyslem. Jejich podíl na HDP se ve vysp ělých zemích odhaduje až na 65 %. P ři lokalizaci malých a st ředních podnik ů bude hrát roli atraktivní poloha, p římý kontakt se zákazníkem, cena pozemku nebo výše nájmu. Malé firmy jsou podstatn ě p řizp ůsobiv ější disponibilním prostorovým možnostem. Pro lokalizaci malých firem se mohou uplatnit opušt ěné objekty pr ůmyslového typu vhodné pro renovaci, vhodné objekty nevýrobního typu, nebo jejich části, nové objekty pro pr ůmyslové nebo řemeslné aktivity, a to bu ď v samostatných halách nebo vícepodlažních objektech, které sdružují více firem v jednom stavebním objemu formou pronájmu pot řebného prostoru, - nové podnikatelské zóny - sdružování podnikatelských aktivit do v ětších či menších celk ů – zón umož ňuje efektivní využití území a jeho dopravní a technické infrastruktury. Umož ňuje uplatnit rozumnou míru regulace využití území a prosazení opodstatn ěných ve řejných zájm ů a jejich ochrany, aniž by se likvidovala investi ční podnikatelská aktivita soukromých subjekt ů. Míra regulace musí být optimální, musí zamezit živelnému rozvoji území pro vylou čení rizik a konflikt ů, nesmí však omezovat soukromý sektor a podvazovat jeho p řirozený vývoj, naopak by m ěla být využita jako motiva ční faktor všestranné výhodnosti. Rozvojové plochy pro podnikatelské zóny jsou umis ťovány na plochách s dobrou dopravní dostupností bez přímého kontaktu s bydlením. Jedná se p ředevším o plochy západn ě od železni ční trati v přímé návaznosti na trasu dálnice D1. Podmínkou jejich uvoln ění pro výstavbu je vy řešení problematiky vyn ětí ze zem ědělského půdního fondu, jehož část v předm ětném území spadá do I.a II.t řídy ochrany. Další rozvojové výrobní plochy jsou navrhovány v návaznosti na rozvíjející se zónu v prostoru Újezdce. Plochy pro skladování, distribuci a logistiku : Poloha P řerova na k řižovatce významných multimodálních dopravních tras jej po jejich realizaci p ředur čuje pro umíst ění velkého logistického centra. Logistické plochy slouží p ředevším pro koncentrované skladování, p řípadnou úpravu a distribuci zboží. V moderním pojetí přináší správn ě koncipovaná logistika významné úspory v oblasti manipulace se zbožím a jeho distribucí, snižování dopravní zát ěže na základ ě cílen ě organizovaného pohybu zboží od výrobce do prodejní sít ě. Ur čující podmínkou jejich životaschopnosti a správného fungování je vazba na vyšší a nad řazené dopravní systémy. Pro velké logistické celky je požadována možnost napojení na nejmén ě dva až t ři druhy dopravy – silni ční, železni ční, leteckou, p řípadn ě vodní. Pro P řerov bude mít klí čový význam výstavba dálnice, která umožní naplnit uvedená kriteria a bude tak velkou výzvou pro využití této svým zp ůsobem jedine čné šance na území Moravy. V této souvislosti je druhou klí čovou otázkou budoucí využití letišt ě Bocho ř pro smíšený provoz. V případ ě realizace plavebního kanálu D-O-L s vybudováním p řístavišt ě se naskýtá možnost napojení i na lodní dopravu. Zem ědělská výroba : Během posledního období došlo v důsledku transformace hospodá řství i zm ěny vlastnických a uživatelských vztah ů k půdě k poklesu významu zem ědělské výroby. Z ůstala, by ť v omezeném rozsahu zachována rostlinná výroba s podílem zahradnictví a zeliná řství. Velkochovatelské formy živo čišné výroby se transformují do mén ě rozsáhlých forem, které mohou lépe reagovat na požadavky tržního hospodá řství. Na území m ěsta hospoda ří v zem ědělství, lesnictví a rybolovu 257 subjekt ů, z toho je 231 samostatn ě hospoda řících rolník ů.

Cílem řešení je zachovat na území m ěsta zem ědělskou rostlinou výrobu s orientací na intenzivní formy hospoda ření a s preferencí zeliná řství a sadovnictví.. Lesní hospodá řství : Lesy zaujímají na území P řerova pouze malý podíl ploch na jeho severním okraji. Plní především rekrea ční a krajinnou funkci, jsou sou částí p řírodního zázemí m ěsta.. Z toho d ůvodu nemá lesní hospodá řství zásadní význam v ekonomice m ěsta. Cílem řešení je zachování stávajícího stavu, nep ředpokládá se jeho výrazný rozvoj. D ůraz je kladen na krajinnou a rekrea ční funkci les ů.

TI - Plochy technické infrastruktury - §10 vyhl. č. 501/2006 Sb. Jsou samostatn ě vymezeny pro p řevážn ě monofunk ční využití pozemk ů staveb pro technickou obsluhu území, které z důvodu negativních vliv ů za hranicí t ěchto pozemk ů vylu čují za člen ění t ěchto pozemk ů do ploch jiného zp ůsobu využití. Podle charakteristik zástavby a zp ůsobu využívání jsou dále člen ěny na funk ční typy : TI - technická infrastruktura - pozemky p řevážn ě monofunk čních areál ů a staveb pro výrobu a distribuci médií a technickou obsluhu m ěsta, které svým rozsahem a charakterem nelze za řadit do polyfunk čních výrobn ě komer čních komplex ů ani do jiných ploch s rozdílným zp ůsobem využití, TO - odpadové hospodá řství - pozemky pro ukládání, t říd ění a recyklaci odpad ů, které svým rozsahem, charakterem a dopravními nároky nelze za řadit do ostatních ploch s rozdílným zp ůsobem využití. Plochy technické infrastruktury jsou vymezeny v přímé návaznosti na dopravní infrastrukturu a jsou z nich přístupné.

Oo - Plochy specifické - §19 vyhl. č. 501/2006 Sb. Jsou samostatn ě vymezeny pro p řevážn ě monofunk ční využití pozemk ů staveb pro zajišt ění zvláštních podmínek pro obranu a bezpe čnost státu a ochranu obyvatelstva. Do t ěchto ploch lze zahrnout pozemky související technické a dopravní infrastruktury.

T - Plochy t ěžby nerost ů - §18 vyhl. č. 501/2006 Sb. Jsou samostatn ě vymezeny pro zajišt ění podmínek pro hospodárné využívání nerost ů a pro ochranu životního prost ředí p ři t ěžební činnosti a úprav ě nerost ů. Plochy t ěžby nerost ů zahrnují pozemky lom ů a pozemky pro ukládání do časn ě nevyužívaných nerost ů a odpad ů, pozemky rekultivací a pozemky staveb a za řízení pro t ěžbu. Do těchto ploch lze zahrnout pozemky související technické a dopravní infrastruktury.

• Struktura ploch – stav, návrh NÁVRH Katastr plocha k.ú. zastav.území typy zastavitelných ploch : ha celkem B S O R V D T bydlení smíš. vybav. rekr. výroba doprava těžba ha ha ha ha ha ha ha ha Přerov celk. 5826,6901 1 910,05 Stabilizované plochy 1 499,88 548,62 37,83 113,78 70,11 348,28 367,76 13,50 Zastavitelné plochy z 410,17 Plochy p řestavby p 145,20 Návrhové plochy z+p 555,37 192,01 45,69 46,58 29,99 126,35 99,42 15,33

Strana 38 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Jednotlivé sektory : B S O R V D T Sektor JV 01/J V, 04 .,06 : 171,66 107,84 31,86 6,18 2,16 23,62 0,00 0,00 01 – P řerov /JV : 104,98 58,33 26,81 2,81 0,00 17,03 0,00 0,00 04 – Kozlovice : 20,76 8,11 5,05 2,85 2,16 2,59 0,00 0,00 06 – Újezdec : 45,92 41,40 0,00 0,52 0,00 4,00 0,00 0,00 Sektor JZ 01-(JZ), 03 .,08 : 118,84 6,14 2,10 0,00 0,00 21,86 88,74 0,00 01 – P řerov /JZ : 79,23 0,00 2,10 0,00 0,00 7,97 69,16 0,00 03 – Lov ěšice : 27,57 0,00 0,00 0,00 0,00 7,99 19,58 0,00 08 – Hen člov : 12,04 6,14 0,00 0,00 0,00 5,90 0,00 0,00 Sektor SZ 01-(SZ ), 05 : 65,54 7,99 0,00 2,10 2,25 48,46 0,00 4,74 01 – P řerov /SZ : 49,14 0,00 0,00 0,68 0,00 48,46 0,00 0,00 05 – Dluhonice : 16,40 7,99 0,00 1,42 2,25 0,00 0,00 4,74 Sektor SC 01-(SC ), 02 .,09, 10 : 145,24 32,65 9,19 38,30 23,67 30,75 10,68 0,00 01 – P řerov /SC : 75,96 4,62 9,19 18,34 21,29 15,82 6,70 0,00 02 – P ředmostí : 54,57 16,12 0,00 17,16 2,38 14,93 3,98 0,00 09 – Lýsky : 2,22 1,50 0,00 0,72 0,00 0,00 0,00 0,00 10 – Hen člov : 12,49 10,41 0,00 2,08 0,00 0,00 0,00 0,00 Sektor S 07 ,11, 12, 13, 14 : 54,08 37,39 2,54 0,00 1,91 1,66 0,00 10,59 07 – Čekyn ě : 25,99 14,63 0,00 0,00 0,82 0,00 0,00 10,54 11 – Vinary : 6,10 6,10 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 12 – Žeravice : 14,38 11,42 1,31 0,00 0,00 1,66 0,00 0,00 13 – Pen čice : 5,08 3,21 1,23 0,00 0,59 0,00 0,00 0,05 14 – Pen čičky : 2,53 2,03 0,00 0,00 0,50 0,00 0,00 0,00

PŘEHLED KAPACIT ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH P ŘESTAVBY PO SEKTORECH NÁVRH JÁDROVÉ ÚZEMÍ :

• Sektor JV 01-(JV), 04 .,06 : B S O R V D T Zastavit. pl. +pl.p řest. ha 171,66 107,84 31,86 6,18 2,16 23,62 0,00 0,00 Zastav ěná plocha ha 44,37 22,07 9,32 2,02 0,32 10.64 0,00 0,00 HPP ha 132,47 68,46 42,32 8,50 0,32 12,87 0,00 0,00 Po čet byt ů 3 486 2 648 838 0 0 0 0 0 Po čet obyvatel 9 329 6 994 2 335 0 0 0 0 0 Hustota obyvatel ob./ha 55 65 73 Po čet prac.p říležitostí 4 062 1 023 1 570 480 0 989 0 0 Hustota prac.p říl. pp/ha 24 10 50 78 42

• Sektor JZ 01-(JZ), 03 .,08 : B S O R V D T

Zastavit. pl. +pl.p řest. : ha 118,84 6,14 2,10 0,00 0,00 21,86 88,74 0,00 Zastav ěná plocha ha 45,93 1,20 0,74 0,00 0,00 8,65 35.34 0,00 HPP ha 59,90 1,82 2,96 0,00 0,00 10,93 44,19 0,00 Po čet byt ů 128 58 70 0 0 0 0 0 Po čet obyvatel 345 150 195 0 0 0 0 0 Hustota obyvatel ob./ha 3 25 Po čet prac.p říležitostí 4 674 12 160 0 0 1 310 3 192 0 Hustota prac.p říl. pp/ha 40 2 40

• Sektor SZ 01-(SZ ), 05 : B S O R V D T Zastavit. pl. +pl.p řest. : ha 65,54 7,99 0,00 2,10 2,25 48,46 0,00 4,74 Zastav ěná plocha ha 23,89 1,60 0,00 0,84 0,15 19.40 0,00 1,90 HPP ha 28,98 2,40 0,00 2,65 0,15 21,88 0,00 1,90 Po čet byt ů 80 80 0 0 0 0 0 0 Po čet obyvatel 205 205 0 0 0 0 0 0 Hustota obyvatel ob./ha 3 26 Po čet prac.p říležitostí 3 306 16 0 70 0 3 210 0 10 Hustota prac.p říl. pp/ha 51 2 33 67

• Sektor SC 01-(SC ), 02 .,09, 10 : B S O R V D T Zastavit. pl. +pl.p řest. : ha 145,24 32,65 9,19 38,30 23,67 30,75 10,68 0,00 Zastav ěná plocha ha 38,68 6,93 3,41 12,59 0,76 11.57 3,42 0,00 HPP ha 91,27 17,69 15,16 35,38 0,97 14,25 7,82 0,00 Po čet byt ů 880 624 256 0 0 0 0 0 Po čet obyvatel 2 379 1 701 678 0 0 0 0 0 Hustota obyvatel ob./ha 16 52 74 Po čet prac.p říležitostí 4 898 94 560 1 656 0 2 588 0 0 Hustota prac.p říl. pp/ha 34 3 62 44 84

REKAPITULACE : JÁDROVÉ ÚZEMÍ CELKEM B S O R V D T Zastavit. pl. +pl.p řest. ha 501,28 154,62 43,15 46,58 28,08 124,69 99,42 4,74 Zastav ěná plocha ha 152,87 31,80 13,47 15,45 1,23 50.26 38,76 1,90 HPP ha 312,62 90,37 60,44 46,53 1,44 59,93 52,01 1,90 Po čet byt ů 4 574 3 410 1 164 0 0 0 0 0 Po čet obyvatel 12 258 9 050 3 208 0 0 0 0 0 Hustota obyvatel ob./ha 7 58 75 Po čet prac.p říležitostí 16 940 1 145 2 290 2 206 0 8 097 3 192 10 Hustota prac.p říl. pp/ha 34 7 53 48 65 32 2

PŘÍM ĚSTSKÉ OBCE : • Sektor S 07 ,11, 12, 13, 14 : B S O R V D T Zastavit. pl. +pl.p řest. : ha 54,08 37,39 2,54 0,00 1,91 1,66 0,00 10,59

Strana 40 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Zastav ěná plocha ha 9,97 7,41 0,83 0,00 0,10 0.58 0,00 1,05 HPP ha 14,56 11,15 1,21 0,00 0,11 0,83 0,00 1,26 Po čet byt ů 377 356 21 0 0 0 0 0 Po čet obyvatel 997 944 53 0 0 0 0 0 Hustota obyvatel ob./ha 19 25 21 Po čet prac.p říležitostí 261 76 32 0 5 108 0 40 Hustota prac.p říl. pp/ha 5 2 12 2 65 4

N - P ŘEROV CELKEM B S O R V D T Zastavit. pl. +pl.p řest. ha 555,37 192,01 45,69 46,58 29,99 126,35 99,42 15,33 Zastav ěná plocha ha 162,84 39,21 14,30 15,45 1,33 50.84 38,76 2,95 HPP ha 327,18 101,52 61,65 46,53 1,55 60,76 52,01 3,16 Po čet byt ů 4 951 3 766 1 185 0 0 0 0 0 Po čet obyvatel 13 255 9 994 3 261 0 0 0 0 0 Hustota obyvatel ob./ha 24 52 70 Po čet prac.p říležitostí 17 201 1 221 2 322 2 211 0 8 205 3 192 50 Hustota prac.p říl. pp/ha 31 6 50 47 65 32 3

B.3.2.2. Zd ůvodn ění vymezení zastavitelných ploch Rozvojové zám ěry jsou promítnuty do návrhu zastavitelných ploch, které jsou umis ťovány jednak na nezastav ěných pozemcích a plochách v zastav ěném území, jednak vn ě zastav ěného území a to vesm ěs v přímé návaznosti na n ě. Identifikace kódového zna čení ploch : 01-1.02/BR-0,25 : 01- číslo katastrálního území - stabilizovaná plocha – bez p řed číslí -1. zastavitelná plocha -2. plocha p řestavby .002- po řadové číslo plochy - BR/ zp ůsob využití plochy ve smyslu vyhlášky č. 501/2006 Sb. /0,25 vým ěra plochy v ha

Zastavitelné plochy jsou vymezeny v jednotlivých sektorech na území m ěsta a uspo řádány ve smyslu výše popsané urbanistické koncepce.

JV - Jihovýchodní sektor : Zastavitelné plochy jsou vymezeny po východním okraji zastav ěného území a propojují vícemén ě souvislým prstencem katastrální území Újezdce na jihu, P řerova na východ ě a Kozlovic na severu. Osou tohoto prstence je severojižn ě orientovaný komunika ční koridor koncipovaný jako nová m ěstská t řída, ke které bude orientována nová m ěstská zástavba s vyšším podílem smíšenosti využití. Uli ční koridor bude t řetím významným propojením roštového systému dopravního pr ůjezdu a obsluhy p řilehlého území. Diferenciace

© Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno Strana 41 ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř EROVA dopravního systému v této části m ěsta se jeví z pohledu flexibility dopravních vztah ů jako výhodn ější, než koncentrovaná zát ěž v jedné trase tvrd ě hierarchizované JV tangenty. Navíc umož ňuje postupnou realizaci v návaznosti na p ředpokládaný aditivní postup zástavby na p řilehlých návrhových plochách. Na katastru Újezdce vypl ňují zastavitelné plochy volný prostor mezi stabilizovanou venkovskou zástavbou rodinných dom ů v ulicovém uspo řádání a výrobními plochami nov ě založené zóny na západní stran ě. Nová severojižn ě orientovaná komunika ční páte ř, která prochází podél výrobní zóny bude odd ělovat plochy výroby a bydlení. Ve st ředním úseku se uli ční koridor rozši řuje do prostoru nám ěstí s parkovou úpravou. Na jižní a severní okraj zastav ěného území Újezdce navazují plochy rodinného bydlení, které se charakterov ě blíží sou časné venkovské zástavb ě. Zóna venkovského bydlení v RD je ve vybrané variant ě protažena sm ěrem západním až do prostoru jižn ě od výrobních ploch. St řední část reziden čního rozvojového prstence na katastru m ěsta P řerov pokra čuje v lomeném pr ůběhu sm ěrem severním a východním po obvodu zastav ěného území m ěsta s preferovanou formou smíšené městské struktury bydlení a vybavenosti až silnici II/150 p ři výjezdu na Byst řici pod Hostýnem a dále na sever k Meopt ě. Souvislý pás zástavby bude prolomen m ěstským parkem na svazích pod h řebenem kopcovitého výb ěžku, sm ěř ujícího k městskému h řbitovu, p řed kterým p řejde park do prostoru nám ěstí. Ukon čení h řebene nabízí p říležitost k situování vhodné dominanty, která by byla charakteristickým prvkem, utvá řejícím obraz místa. Nep ůjde však o dominanci výškovou, ale dominanci vyplývající z formy ztvárn ění a funk ční nápln ě objektu p ři respektování výškového omezení z titulu OP vzletové a p řistávací dráhy letišt ě. Severní část návrhového prstence dále p řechází na katastru Kozlovic k trase silni čního obchvatu. Vybraná varianta respektuje požadavky m ěsta na trasování východního úseku tangenty, které je již zakotveno v některých dokumentacích.

JZ - Jihozápadní sektor : Plochy mezi dálnicí D1 a vle čkovým systémem podél železni ční trati, navazující na severu na areál Přerovských strojíren a na jihu na stabilizovanou venkovskou zástavbu Lov ěšic jsou ur čeny pro umíst ění rozsáhlého logistického terminálu, jehož realizace m ůže znamenat zásadní ekonomický impulz pro všestranný rozvoj P řerova. Z nad řazených dokumentací vyplývá požadavek na zajišt ění plochy cca 110 ha, který lze naplnit pouze p ři využití dvou klín ů území obce Bocho ř, zasahujících za trasu dálnice. Uspo řádání logistických ploch je pod řízeno trasování p řeložek komunikací a infrastruktury podle dokumentace pro územní rozhodnutí na výstavbu dálnice. Sou částí t ěchto ploch bude rovn ěž nová rozvodna VVN 110/22kV, jejíž vybudování je podmínkou pro zajišt ění elektrické energie pro navržený rozsah zastavitelných ploch.

SZ - Severozápadní sektor : Prostor vymezený trasou dálnice s MÚK a železni čními t ělesy je vyhrazen pro rozvoj výrobní funkce. Pro stejný ú čel jsou navrženy rovn ěž plochy mezi PRECHEZOU a železni ční tratí. Na severní a západní okraj zastav ěného území Dluhonic navazují zastavitelné plochy venkovského rodinného bydlení a rekreace. Bydlení je situováno do poloh mimo hlukovou zát ěž železni čního provozu.

SC - Severní sektor jádrového území : Zahrnuje stabilizovaná území pravob řežního segmentu katastru P řerova a katastry P ředmostí, Popovic a Lýsek. . Na k.ú.P řerov jsou navrhovány p řevážn ě plochy přestavby, zastavitelné plochy vesm ěs smíšeného bydlení a ob čanského vybavení tvo ří vcelku drobné enklávy na dosud volných pozemcích.

Strana 42 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Zásadní význam má navrhované rekrea ční využití rozsáhlých volných ploch mezi parkem Michalov a NPP Žebra čka (NATURA 2000) v návaznosti na stávající laguny. Využití tohoto prostoru bylo v minulosti prov ěř ováno variantními studiemi. Konkrétní program optimálního využití tohoto mimo řádn ě cenného segmentu bude nutno propracovat do podrobnosti regula čního plánu tak, aby nedošlo k narušení zmín ěných chrán ěných p řírodních prvk ů. Na k.ú. P ředmostí a Popovice je podstatná urbanizace prostoru p řilehlého k trase dálnice. Navrhuje se variantní struktura ploch smíšeného bydlení a ob čanské vybavenosti, jejíž uspo řádání musí zohled ňovat vlivy dálni čního provozu (hluk, exhalace). Na severním okraji k.ú.P ředmostí se podél silnice II/436 ve sm ěru na Čekyni nachází pom ěrn ě rozsáhlá plocha ob čanské vybavenosti areálového typu, která na severní stran ě navazuje na stabilizovaný sportovní areál motokrosového závodišt ě. Na k.ú. Lýsky je navrženo využití úzkého pásu mezi silnicí I/47 a železni ční tratí pro menší formy ob čanské vybavenosti.

S - Severní sektor p řím ěstských venkovských sídel : Přím ěstská venkovská sídla, tvo řící samostatné m ěstské části, jsou odd ělen ě rozmíst ěna ve zvln ěném krajinném prost ředí s údolím vodote če Říka a zalesn ěnými horizonty. Prost ředí má dobré p ředpoklady pro kvalitní rodinné bydlení i krátkodobou rekreaci obyvatel P řerova – chatové a zahrádká řské kolonie, turistrika. Sektor je od souvislého jádrového území odd ěleno koridorem dálnice a p ředpokládaného plavebního kanálu D-O-L. Vinary : Obec prošla v minulém období relativn ě bou řlivým rozvojem rodinné obytné zástavby, která byla vyvolána atraktivitou polohy jihovýchodních svah ů se zázemím les ů v nevelké vzdálenosti od centrálního města. Zastavitelné plochy pro další venkovské bydlení v RD jsou navrženy na západním a východním okraji zastav ěného území. Plochy na západním okraji jsou protnuty výtla čným řadem vodovodu, jehož trasu, pokud nedojde k jejímu p řeložení, je nutno respektovat p ři umis ťování jednotlivých dom ů v odpovídajících odstupech. Čekyn ě : Obec se nachází v údolní poloze za h řebenem zalesn ěného kopcovitého masivu. Rozvoj rodinného bydlení je navržen na svazích nad jižním a východním okrajem zastav ěného území. Variantn ě je zvažován rozsah ploch v okolí h řbitova (severn ě orientovaný svah. P ři umis ťování dom ů je nutno respektovat 50 m odstupovou vzdálenost od hranice lesa. Na planin ě ve východní části katastru je v terénní depresi po čítáno s podstatným rozší řením skládky odpadu. Žeravice : Obec položená v údolí Říky v západním výb ěžku severní části správního území m ěsta. Zastavitelné plochy rodinného bydlení jsou situovány na jižním okraji zastav ěného území podél p říjezdové místní komunikace od silnice I/55, v údolí a na svazích na západní stran ě a u lesa na východní stran ě. P ři umis ťování dom ů je nutno respektovat 50m odstupovou vzdálenost od hranice lesa. Pen čice a Pen čičky : Leží odlou čen ě v nejsevern ějším výb ěžku správního území m ěsta v hlubokém údolí. Stabilizovaná struktura bydlení bude dopln ěna malými enklávami rodinných dom ů ve svazích na západním okraji zastav ěného území.

B.3.2.3. Zd ůvodn ění vymezení ploch p řestavby Plochy p řestavby jsou sou částí dlouhodobého revitaliza čního programu m ěsta, jehož cílem je celková kultivace m ěstského prost ředí. Vlastní zástavba na území m ěsta je místn ě narušena nevyužívanými lokalitami s chátrajícím stavebním fondem. Tyto vesm ěs výrobní areály, nacházející se p řevážn ě podél dnešní trasy silnice I/47 jsou v navrženy jako p řestavbové plochy pro nové využití, odpovídající soudobým požadavk ům. Zám ěry na revitalizaci

© Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno Strana 43 ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř EROVA koridoru silnice budou korespondovat se zm ěnou funkce pr ůjezdného úseku I/47, která se po výstavb ě dálnice stane páte řní sb ěrnou komunika ční osou, prodlouženou po realizaci „pr ůpichu“ do terminálového prostoru před nádražím. Trasa „pr ůpichu“ bude osou p řestavbového území nefunk čního pr ůmyslového areálu Juta. Do ploch p řestavby je rovn ěž za řazena zm ěna využití ploch zahrádká řských lokalit, jejichž pozemky budou zhodnoceny výstavbou bu ď pr ůmyslových areál ů (jižní zóna podél železni ční trati, severozápadní segment poblíž dálni ční k řižovatky u P ředmostí), nebo lokalit bydlení na východním okraji zastav ěného území m ěsta. Menší plochy tohoto charakteru jsou navrženy i v přím ěstských sídlech. Koncepce územního plánu po čítá rovn ěž s postupnou revitalizací a humanizací panelové sídlištní zástavby.

B.3.2.4. Zd ůvodn ění vymezení systému sídelní zelen ě Stabilizované plochy m ěstské zelen ě jako sou části ve řejných prostranství, vznikaly postupn ě v souvislosti s historickým vývojem m ěsta. K nejvýznamn ějším plochám pat ří park Michalov, park na nám ěstí Svobody, park na nám ěstí P řerovského, park na nám ěstí Františka Raše, malá parkov ě upravená plocha s kašnou na ulici Žižkova, parkov ě upravená plocha na ulici Velké Novosady, park v Předmostí v původn ě sídlištní zeleni, park Pod Skalkou v sídlišti Předmostí, park u ulice Popovická Hranická v Předmostí.V historických jádrech původních obcí je výrazn ě upraveno okolí kaple v Lov ěšicích a malá parková plocha v Hen člov ě.

Systém nov ě navržených ploch ve řejn ě p řístupné m ěstské zelen ě vychází z následujících zásad • pot řeba a význam zelen ě v zastav ěném území stoupá se zastav ěním území a hustotou osídlení, • atraktivita zelen ě je p římo úm ěrná atraktivit ě p řírodních fenomén ů, • docházková vzdálenost ve řejn ě p řístupné zelen ě by m ěla činit 500 m od objekt ů bydlení. Navržené plochy sídelní zelen ě jsou proto řešeny • v návaznosti na významné stávající i navrhované plochy bydlení, • do prostoru významných p řírodních fenomén ů, kterými jsou na území m ěsta P řerova údolí a nivy vodních tok ů - v prvé řad ě Be čvy. Plochy m ěstské zelen ě stávající i navrhované jsou jako sou část ve řejných prostranství navzájem propojeny, a to systémem ve řejných prostor, který je nebo m ůže být dopln ěn liniovou zelení - stromo řadími a alejemi.

Strana 44 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

B.3.3. ZD ŮVODN ĚNÍ KONCEPCE ŘEŠENÍ VE ŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

B.3.3.1. Zd ůvodn ění koncepce dopravního řešení

• Širší dopravní vazby :

Návrh vycházel ze základních rozvojových dokument ů - Politiky územního rozvoje ČR 2006, Dopravní politiky ČR pro léta 2005 – 2013 a z návrhu Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Navrhované prvky jsou definovány pro nejd ůležit ější tahy a prvky jednotlivých druh ů doprav. Návrh sleduje rozvoj dopravní infrastruktury nadmístního významu p ři zachování maximální možné volnosti pro její up řesn ění p ři řešení regula čních plán ů. Návrhem rozvoje dopravní infrastruktury bude zajištěna vyvážená dopravní obsluha území m ěsta i kraje, která je jednou z podmínek pro posílení sociálního a hospodá řského pilí ře udržitelného rozvoje.

Návrhy byly p řebírány z platných ZÚR, z ÚP obcí, podklad ů sousedních kraj ů, z podklad ů MD ČR a ŘSD ČR a ze zpracovaných ÚTP a studií.

K bodu 1 návrhu: Město P řerov v porovnání s ostatními obdobnými m ěsty Olomouckého kraje vykazuje nejhorší stav budování komunika ční sít ě. Ve m ěst ě dosud nebyla realizována žádná v ětší komunika ční stavba, která by přisp ěla k dopravnímu odleh čení centra. Za potenciální nebezpe čí je nutno ozna čit situaci, pokud by v dob ě dokon čení výstavby dálnice D1 nebyl vybudován pr ůpich sil.I/55 a nebyla realizována ani p řeložka sil.II/150 mezi sil.I/55 a II/434 (p řes pr ůmyslovou zónu). V této fázi totiž lze p ředpokládat p řivedení významné části zdrojové a cílové dopravy do P řerova po dálnici D1 na sil.I/434, ul.Kojetínskou. Bez výše uvedených staveb by došlo ke kolapsu komunika ční sít ě v úseku mezi dálnicí D1 a ul.Velké Novosady. Dopravní kolaps by mohla zp ůsobit i situace, pokud by byla dálnice D1 budovaná ze sm ěru od Krom ěř íže etapov ě ukon čena v křižovatce se sil.I/55.

K bodu 2 návrhu: Širší vazby dopravní infrastruktury v ětve B VI. evropského multimodálního koridoru, který prochází těžišt ěm Olomouckého kraje, jsou dokladovány v grafice situa čním schématem. Ze situace je z řejmá severojižní a východo-západní orientace základních tah ů dopravní sít ě na území Moravy. Dálnice D47 je spolu s dálnicí D1 a D2 sou částí transevropské magistrály zajiš ťující propojení severu Evropy (Polsko - Gda ňsk) p řes st řední Evropu ( Česká republika a Ma ďarsko) na jih (Balkán - Bulharsko, Řecko, Turecko) s vazbou na Víde ň – Graz – Itálii. Tento tah v těžišti řešeného území Olomouckého kraje k říží „východo- západní p říčka“ rychlostních komunikací R35 a R55 (Hradec Králové - Olomouc - B řeclav), která bude alternativní trasou dálnice D1 pro významnou část České republiky, zejména pak pro Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský kraj s následným rozv ětvením tahem R 49 (Fryšták - státní hranice Slovenska, Púchov). M ěsto P řerov se nachází na k řižovatce t ěchto dvou významných tah ů.

Přerov se nachází na k řížení páte řních dopravních tah ů, tvo řících sou časn ě i hlavní urbaniza ční osy mezinárodního významu: • D47, D1, R55 – osa Katowice-Ostrava –Zlín-Vídeň (zahrnující Hranice, Lipník nad Be čvou, P řerov) • D5, D11, R35 – osa Norimberk-Praha-Krakov (zahrnující Mohelnici, Litovel, Olomouc, Prost ějov, Přerov, Lipník nad Be čvou, Hranice)

Dopravní páte ří komunika ční sít ě P řerova bude dálnice D1 a na ni navazující a sm ěrem na jih peážující tah rychlostní komunikace R 55 (funk ční t řída A). Trasa dálnice D1 bude na území P řerova plnit z hlediska funk čního zat říd ění komunikací v podstat ě funkci rychlostní komunikace a budou na ni p řevedeny nejen vazby tranzitní dopravy vedené v sou časné dob ě p řes centrum m ěsta, ale i n ěkteré vazby cílové a zdrojové dopravy a v menší mí ře i vnitrom ěstské dopravy. Na tuto páte ř navazují sb ěrné komunikace a vybrané obslužné komunikace. V následném rozpracování ÚP je nutno zohlednit za řazení komunikací do funk čních skupin A rychlostní, B sb ěrné a C obslužné komunikace, které je dokladováno samostatným schématem. Popis sít ě zachovává pro p řehlednost stávající zat říd ění na silnice I., II. a III.t řídy. To však bude po dostavb ě komunika ční sítě zásadním zp ůsobem zm ěněno - v cílovém stavu lze p ředpokládat významn ější p řesuny silnic z majetku státu na kraj. Návrh na zm ěnu zat říd ění vychází z dostupných informací získaných v rámci konzultací.

K bodu 4 návrhu : Hájení územního koridoru vodní cesty Dunaj – Odra – Labe je nezbytné, zám ěr je zatím sledován v základních rozvojových dokumentech ČR.

• Od ůvodn ění návrhu komunika ční sít ě :

K bodu 7 návrhu: Výhledové intenzity dopravy jsou doloženy situa čním schématem, ve kterém jsou uvedeny prognózované intenzity dopravy na komunika ční síti pro horizont r.2020, zpracované s využitím matematického modelu.

K bodu 10 návrhu: • Dálnice D1 - návrh trasy dálnice D1 v č. řešení MÚK se sil.II/436, tahem R55 (I/55) a MÚK napojující cestmistrovství byl p řevzat z rozpracované dokumentace dálnice D1. Sou částí stavby dálnice budou i vyvolané úpravy k řižujících místních a ú čelových komunikací a silnic I., II. a III.t řídy. Trasa je územn ě hájena, dálnice je navrhována v ší řkové kategorii D 26,5/120. • Rychlostní tah R 55 - tah R 55 je stabilizován, do doby jeho výstavby je p ředpokládáno napojení stávající sil.I/55 do dálni ční MÚK. Pro vylou čení vedení sil.I/55 p řes obytné území P ředmostí po ul.Prost ějovské a Hranické po výstavb ě tahu R 55 je navržena výstavba podjezdu pod dálni čním přivad ěč em pro vedení p řeložky sil.I/55 a její napojení na ul.P ředmostskou, sil.III/01857. Komunikace tahu R 55 je navrhována v ší řkové kategorii R22,5/100 (ev. zm ěna na R 25,5/100 nebo 120). • Mimoúrov ňové k řížení sil.I/55 a trat ě ČD v Přerov ě – P ředmostí (dálni ční p řivad ěč ) - do návrhu je zapracováno sledované řešení tohoto uzlu s direktním napojením dálni čního p řivad ěč e do ul.Polní.

Strana 46 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

• Sil.I/55 – pr ůpich - trasa je stabilizována podrobnou studií, p ředm ětem stavby je nejen výstavba nové komunikace, která by m ěla odstranit soub ěh sil.II/434 + II/436 a sil.I/55 po ul.Kojetínské v úseku mezi ul.Velké Novosady a Husova, ale také rekonstrukce návazného úseku sil.III/04721 - ul.Tovární a úpravy pro zvýšení kapacity k řižovatek. Komunikace je v úseku mezi ul.Kojetínskou a Denisovou řešena jako čty řpruhová sm ěrov ě ned ělená a v navazujícím úseku od ul.Denisovy po ul.Durychovu jako dvoupruhová komunikace. • Sil.II/436, ul.Kojetínská, úsek p řeložka sil.II/150 – k řižovatka s ul.Velké Novosady - návrh předpokládá rekonstrukci stávajícího dvoupruhového podjezdu a návazného úseku sm ěrem k ul.Polní pro výsadbu uli ční zelen ě podél komunikace, pro dobudování soub ěžných p ěších a cyklistických tras, pro zajišt ění dopravní obsluhy stávající zástavby v č. ev. omezení kolizních manévr ů v křižovatce se sil.ul.Husovou pro vylou čení kongescí. V návazném úseku p řeložka sil.II/150 – podjezd trat ě ČD č.330 je navrhována p řeložka sil.II/434 v profilu dvoupruhové komunikace s nezbytnou úpravou dopravního napojení území. • Sil.II/434, ul.Kojetínská, úsek p řeložka sil.II/150 – dálnice D1 - navrhované úpravy sledují zajišt ění funkce tohoto tahu jako západního dálni čního napojení P řerova a sou časn ě i napojení stávajících a rozvojových ploch. Návrh modernizace a p řestavby musí zohlednit železni ční napojení p řístavu vodní cesty Dunaj – Odra – Labe a event. i rozvojových ploch ve vazb ě na letišt ě. S ohledem na prognózovaný nár ůst dopravního zatížení v důsledku výstavby dálnice je navrhováno sledovat rekonstrukci této komunikace v úseku dálnice D1 – p řeložka II/150 na profil čty řpruhové sm ěrov ě ned ělené komunikace. • Sil.II/150, úsek mezi sil. I/55 a stávající sil.II/150 v jiho-východní oblasti m ěsta - návrh p ředpokládá výstavbu nové komunikace v parametrech dvoupruhové komunikace, která bude sloužit pro dopravní napojení rozvojových ploch a pro vedení zbytné dopravy mimo centrum m ěsta. Komunikace je navrhována v ší řkové kategorii MS 8,0/60. • Sil.II/150, úsek mezi sil. II/434 a sil.I/55 v jiho-západní oblasti m ěsta - návrh dvoupruhové komunikace v trase prodloužené ul.Durychovy bude sloužit pro propojení sil.II/434, dálni čního přivad ěč e se sil.I/55. Krom ě odleh čení ul.Kojetínské v centrální části m ěsta bude zajiš ťovat dopravní napojení rozvojových ploch pr ůmyslové zóny v č.terminálu kombinované dopravy St řední Morava a sil.II/436 (sm ěr na Bocho ř) na nad řazenou silni ční sí ť. Tra ť ČD je navrhováno k řížit podjezdem (rekonstrukce stávajícího nevyhovujícího tzv.Mádrova podjezdu) – vazba na připravovanou rekonstrukci žst.P řerov a navazujících tra ťových úsek ů. Komunikace je navrhována v ší řkové kategorii MS 8,0/60. • Přeložka sil.II/436 – definitivní cílové řešení p řeložky silnice II.t řídy v úseku Bocho ř – P řerov – Horní Mošt ěnice, vedené jižn ě železni ční trat ě P řerov – Brno. • Sil.II/434, úsek Meopta – II/150 - výstavba p řeložky je navrhována pro dopravní napojení rozvojových ploch a dále pak jako propojka na navrhovanou p řeložku sil.II/150 v jihovýchodní oblasti m ěsta. Krom ě dopravní obsluhy trasa umožní vedení zbytné, zejména nákladní dopravy mimo obytné území podél ul.Dvo řákovy. Komunikace je navrhována v ší řkové kategorii MS 8,0/60. • Sil.II/434, úsek dálnice D1 – Hen člov – hranice m ěsta - návrh p řeložky dvoupruhové komunikace respektuje rozvojové zám ěry v území, a to jak zástavby Hen člova, tak i letišt ě P řerov. Trasa navazuje na navrhovaný obchvat Troubek. Komunikace je navrhována v ší řkové kategorii S 7,5/70. • Sil.II/434, Kozlovice - návrh p řeložky respektuje rozvojové zám ěry v území. Po vybudování dálnice D1 lze p ředpokládat pokles dopravního zatížení tohoto úseku sil.II/434, v sou časné dob ě využívaného pro vazby ze sil.I/47 dále na Hulín, Krom ěř íž, Zlín. Komunikace je navrhována v ší řkové kategorii S 7,5/70.

• Přeložka sil.II/436, páte řní komunikace ve řejného logistického centra a její propojení na stávající silnici II/436 P řerov – Bocho ř ( v cílové podob ě silnice III.t řídy). Stavba je vyvolána výstavbou dálnice, která p řeruší stávající komunikaci II/436. • Přeložka sil.I/55, oblast dálni ční k řižovatky s tahem R55 – p řeložka sil.I/55 s napojením na sil.III/01857 pro vylou čení pr ůjezdu sil.I/55 p řes obytné území místní části P ředmostí. Stavba je vyvolána výstavbou dálni ční k řižovatky. • Rekonstrukce sil.I/55 v podjezdu pod tratí ČD – event. výhledová rekonstrukce podjezdu na profil čty řpruhové komunikace nebo alespo ň vybudování samostatn ě vedených soub ěžných p ěších a cyklistických tras v požadovaných ší řkových parametrech. • Přeložka sil.II/150, úsek sil.I/55 – hranice m ěsta v severovýchodní oblasti m ěsta - návrh p řeložky je vyvolán výstavbou rychlostní komunikace R55 a zajiš ťuje napojení obce Rokytnice na P řerov. Lze p ředpokládat, že po vybudování tahu R 55 a MÚK Kokory bude tato komunikace p řevedena do sít ě silnic III.t řídy a sil.II/150 bude vedena po severním obchvatu Brodku u P řerova do výše uvedené MÚK.

K bodu 11 návrhu: Díl čí sm ěrové úpravy III/4367 v oblasti Pen čice a III/0557 v oblasti Lov ěšic byly p řevzaty z předchozího ÚP. Jedná se o díl čí sm ěrové úpravy komunikace.

K bodu 12 návrhu: • rekonstrukce ul.Bezru čovy v četn ě soub ěžné cyklistické trasy – pro obsluhu rozvojových ploch východn ě parku, • rekonstrukce nadjezd ů MK ul.Dluhonské nad tratí ČD – rekonstrukce dvou stávajících nadjezd ů v č. dobudování soub ěžn ě vedené p ěší a cyklistické trasy, • sm ěrová úprava MK ul. Dluhonské – úprava pro zlepšení dopravních parametr ů, • přeložka koncového úseku ul.Dluhonské v č. zabezpe čeného p řejezdu trat ě ČD – p řeložka nevyhovujícího stávajícího p řejezdu s blízkou stykovou k řižovatkou s nevyhovujícím úhlem křižujících komunikací a úpravou návazných úsek ů MK pro zvýšení bezpe čnosti dopravy, • propojovací obslužná komunikace, úsek sil.I/47 - sil.III/4724, ul.Kopaniny – pro zajišt ění propojení severovýchodní oblasti m ěsta mimo komunika ční sí ť centra, • obslužná komunikace podél sil.I/47- návrh na vybudování komunikace byl p řevzat podklad ů objednatele, • prodloužená ul. Široká - pro napojení jižní partie místní části Újezdec a zejména rozvojových ploch v této místní části je navrhována rekonstrukce ú čelové komunikace na parametry místní dvoupruhové komunikace v kategorii MO 8,0/60, • prodloužená ul. Nová Čtvrt – její propojení s přeložkou silnice II/150, • prodloužená t ř.gen.Janouška – etapové řešení p řeložky sil.II/150 jihovýchodního obchvatu, • propojení silnice II/436 s ulicí Žernava – pro napojení rozvojových ploch jižn ě dálnice D1 v oblasti Předmostí je navrhována dostavba dvoupruhové komunikace v kategorii MO 8,0/60, komunikace bude prodloužena až k MÚK sloužící pro dopravní napojení cestmistrovství, • jižní obslužná komunikace rozvojových ploch v m. č.Újezdec – vybudování komunikace pro dopravního napojení rozvojových ploch.

Strana 48 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

• Od ůvodn ění návrhu železni ční sít ě : Návrhem na modernizaci trat ě ČD č.300 P řerov – Brno v parametrech koridorové trat ě s dvoukojeným uspo řádáním je sledována kompletace „kolejového k říže“ v oblasti Přerova, který bude pokrývat hlavní vazby kolejové dopravy. Toto uspo řádání zajistí v parametrech koridorové trat ě obdobnou nabídku dopravních vazeb, jakou bude nabízet po rekonstrukci a dostavbě sí ť dálnic a rychlostních silnic.

Železni ční napojení p řístavu vodní cesty Dunaj – Odra – Labe v Přerov ě je sledováno dv ěma koridory. První z nich využívá stávající vle čku v areálu teplárny. Druhá trasa v prostorov ě limitovaném koridoru sil.II/434 dle studie vodní cesty D-O-L je za p ředpokladu dodržení normových parametr ů podmín ěna rozsáhlými demolicemi pr ůmyslových areál ů. K řížení dálnice D47 je řešeno v č. soub ěžn ě vedené p ěší a cyklistické stezky volným severním polem mostní dálni ční estakády. Navrhovaná tra ť umožní i event. obsluhu rozvojové plochy kolem letišt ě v Přerov ě.

• Od ůvodn ění návrhu letecké dopravy : Význam lokality je dán její polohou na k řižovatce dálnic a rychlostních komunikací. S ohledem na atraktivitu této plochy poblíž dálni ční k řižovatky je navrhováno sledovat její komunika ční napojení v několika bodech a územn ě hájit i kolejové napojení návazných ploch.

• Od ůvodn ění návrhu vodní dopravy : V předchozích dokumentacích nebylo uspokojiv ě do řešeno a územn ě hájeno kolejové napojení p řístavu Přerov. Návrh napojení dle studie vodní cesty D-O-L v koridoru sil.II/434 ve svém d ůsledku vyžaduje plošnou demolici řady pr ůmyslových objekt ů i teplárny a není reálný. Z toho d ůvodu je navrženo v úseku západn ě od dálnice D1 využití stávajícího vle čkového napojení areálu teplárny. Krom ě p řístavu p ředpokládala koncepce vodní cesty i splavn ění části toku Be čvy a vybudování p řístavní hrany poblíž areálu teplárny. Pro tento záměr je navrženo vybudování p říjezdové komunikace zapojené do dálni ční k řižovatky se sil.II/434.

• Od ůvodn ění návrhu ostatní dopravy : Do územního plánu byly za řazeny významné trasy sledované sít ě, jejíž návrh vychází ze zpracovaného generelu cyklistické dopravy. Cílem oproti sou časnému stavu bude postupné zvýšení bezpe čnosti cyklistické dopravy jejím odd ělením (segregací) od dopravy automobilové. Situačním schématem je dokladován návrh tras s rozd ělením na dv ě základní skupiny tras lišících se vedením cyklistické trasy v uli čním profilu a mírou její segregace (odd ělení) od dopravy automobilové. První skupinu tvo ří cyklistické stezky, spole čné d ělené či ned ělené trasy pro p ěší a cyklisty a vedení cyklistických tras po ú čelový polních a lesních komunikacích – tj. cyklistické trasy a stezky vedené mimo hlavní dopravní prostor ve řejných komunikací. Druhou skupinu tvo ří cyklistické trasy vedené v hlavním dopravním prostoru ve řejných komunikací málo frekventovaných, komunikacích spole čně s motorovou dopravou, po p řípadn ě po cyklistických pruzích vyzna čených na vozovce. Sou částí sít ě tras jsou i dva významné mostní objekty - p ěší a cyklistická lávka „Tyrš ův most““ a p ěší a cyklistická lávka „Bayerova“. Vybudování autobusových zastávek pro obsluhu rozvojových lokalit – nap ř. na páte řní komunikaci terminálu kombinované dopravy, na p řeložce sil.II/150 v jihovýchodní a jihozápadní oblasti m ěsta, na MK ul.Dluhonské a sil.III/01857. Sou částí úprav této skupiny je i rekonstrukce autobusového nádraží, která je podmínkou pro vybudování „pr ůpichu“ sil.I/55 kolem nádraží a pro omezení kolizních bod ů na této komunikaci.

• Od ůvodn ění obecných ustanovení návrhové části : Cílem navrhovaných obecných ustanovení je omezení st řet ů ÚP obcí se Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje, které mohou vyplynout z následného up řesn ění trasy na základ ě podrobn ějších studií. V území je t řeba respektovat stávající a navržená ochranná pásma dopravních staveb.

• Požadavky na studijní prov ěř ení a up řesn ění koridor ů a návrhových prvk ů : - rekonstrukce místní komunikace ul.Dluhonské v č. dobudování soub ěžné p ěší a cyklistické trasy, vybudování záliv ů autobusových zastávek, sm ěrové úpravy oblouku a rekonstrukce nadjezd ů nad tratí ČD, - studijní prov ěř ení rekonstrukcí vybraných k řižovatek, - úpravy ul.Palackého pro variantu jejího zobousm ěrn ění v č. úprav objekt ů pro omezení negativních vliv ů dopravy, - rekonstrukce sil.II/434 v úseku dálnice D1 – sil.II/436, ul.Polní s ohledem na plánované zvýšení významu sil.II/434 jako p říjezdu od dálnice D1 v č. etapizace a návaznosti na přeložku sil.II/150 a zohledn ění kolejového napojení výhledového p řístavu vodní cesty D-O- L, - rekonstrukce sil.I/55 v podjezdu pod tratí ČD, - up řesn ění úprav komunika ční sít ě vyvolané rozhodnutím o výstavb ě vodních nádrží.

Sou částí grafické části Od ůvodn ění jsou samostatná dopravní schemata , a to: - „Funk ční zat říd ění komunika ční sít ě – cílový stav“ - „Zat říd ění komunika ční sít ě dle majetkového správce – cílový stav“ - „Širší dopravní vazby sít ě cyklistických tras“ - „Dopravní režim sít ě cyklistických tras – cílový stav“

B.3.3.2. Zd ůvodn ění koncepce technické infrastruktury • Všeobecn ě : Návrh technické infrastruktury koresponduje s konfigurací ve řejných uli čních prostor ů. Návrh technické infrastruktury má koordina ční charakter z hlediska polohy jednotlivých sítí v uli čních koridorech, je navržen jako podklad pro podrobn ější projektová řešení, ve kterých budou up řesn ěny bilance a z nich vyplývající dimenze jednotlivých rozvod ů v četn ě detail ů napojení na stávající páte řní trasy v obci. Navržená koncepce zástavby umož ňuje ekonomicky výhodné soust řed ění všech páte řních rozvod ů do uli čních koridor ů, ze kterých lze budovy napojit na jednotlivá média jednoduchými p řípojkami. Rozvoj všech sítí bude úzce souviset s postupem napl ňování navržených zastavitelných ploch podle konkrétních pot řeb a požadavk ů v tom kterém období. Z takto sestavených údaj ů lze odvodit postupn ě se zvyšující nároky na posílení zdroj ů, které budou mít vždy charakter limit ů rozvoje.

Strana 50 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

B.3.3.2.1. Zásobování vodou

Vyhodnocení koordinace z hlediska širších vztah ů Ve řejný vodovod vybudovaný ve m ěst ě P řerov ě zásobuje pitnou vodou celé m ěsto P řerov. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu jsou Vodovody a Kanalizace P řerov a.s. Vodovod m ěsta P řerova je hlavní a neodd ělitelnou sou částí tzv. skupinového vodovodu P řerov . Stávající i navržené za řízení vodohospodá řské infrastruktury navazuje a umož ňuje další rozvoj území. Stávající koncepce skupinového vodovodu v četn ě zdroj ů a zásobování ze systému Ostravského oblastního vodovodu z ůstane i nadále zachována. V rámci skupinového vodovodu se p ředpokládá v nejbližší dob ě jeho rozší ření o obce Čelechovice , Nelešovice a Lhotka. Koncepce odkanalizování v četn ě čišt ění odpadních vod a zásobování pitnou vodou m ěsta P řerova je v souladu s Plánem rozvoje vodovod ů a kanalizací Olomouckého kraje, který byl schválen usnesením Rady Olomouckého kraje UR/83/47/2004 dne 26.8.2004 a aktualizovaným dne 25.10.2007 č. UR/71/46/2007.

Po čet obyvatel napojených na vodovod a pot řeba vody V roce 2001 bylo ve m ěst ě P řerov ě evidováno 48 335 trvale bydlících obyvatel. Na vodovodní sí ť bylo podle údaj ů provozovatele p řipojeno cca 97 % obyvatel, tj. 46 521. Pr ůměrná denní pot řeba vody Qp činila 2 663 762 m³/rok to je 7 298 m³/d . Hodnota specifické pot řeby z fakturované vody celkem byla 157 l/os/den. Hodnoty spot řeb vody a specifické pot řeby vody v jednotlivých místních částech jsou: • Přerov: Po čet trvale bydlících obyvatel……….37 638. Pr ůměrná denní pot řeba vody Qp fakturovaná pro obyvatelstvo činila 4 240 m³/. Hodnota specifické pot řeby z fakturované vody celkem byla 184 l/os/de.; Pr ůměrná denní pot řeba vody fakturované Qp je 6 837 m³/d. • Předmostí Po čet trvale bydlících obyvatel……….5 748. Pr ůměrná denní pot řeba vody Qp fakturovaná pro obyvatelstvo činila 79 m³/d. Hodnota specifické pot řeby z fakturované vody celkem byla 91 l/os/den. Pr ůměrná denní pot řeba vody fakturované Qp je 91 m³/d. • Lov ěšice Po čet trvale bydlících obyvatel……….473. Pr ůměrná denní pot řeba vody Qp fakturovaná pro obyvatelstvo činila 26 m³/d. Hodnota specifické pot řeby z fakturované vody celkem byla 57 l/os/den. Pr ůměrná denní pot řeba vody fakturované Qp je 27 m³/. • Kozlovice Po čet trvale bydlících obyvatel……….586. Pr ůměrná denní pot řeba vody Qp fakturovaná pro obyvatelstvo činila 55 m³/d. Hodnota specifické pot řeby z fakturované vody celkem byla 129 l/os/den. Pr ůměrná denní pot řeba vody fakturované Qp je 66 m³/d. • Dluhonice Po čet trvale bydlících obyvatel……….347.

Pr ůměrná denní pot řeba vody Qp fakturovaná pro obyvatelstvo činila 25 m³/d. Hodnota specifické pot řeby z fakturované vody celkem byla 93 l/os/den. Pr ůměrná denní pot řeba vody fakturované Qp je 30 m³/d. • Újezdec Po čet trvale bydlících obyvatel……….606. Pr ůměrná denní pot řeba vody Qp fakturovaná pro obyvatelstvo činila 55 m³/d. Hodnota specifické pot řeby z fakturované vody celkem byla 93 l/os/den. Pr ůměrná denní pot řeba vody fakturované Qp je 56 m³/d. • Čekyn ě Po čet trvale bydlících obyvatel……….669. Nov ě vybudovaný vodovod. • Hen člov Po čet trvale bydlících obyvatel……….596. Pr ůměrná denní pot řeba vody Qp fakturovaná pro obyvatelstvo činila 37 m³/d. Hodnota specifické pot řeby z fakturované vody celkem byla 87 l/os/den. Pr ůměrná denní pot řeba vody fakturované Qp je 47 m³/d. • Lýsky Po čet trvale bydlících obyvatel……….218. Pr ůměrná denní pot řeba vody Qp fakturovaná pro obyvatelstvo činila 15 m³/d. Hodnota specifické pot řeby z fakturované vody celkem byla 99 l/os/den. Pr ůměrná denní pot řeba vody fakturované Qp je 25 m³/d. • Popovice Po čet trvale bydlících obyvatel……….210. Pr ůměrná denní pot řeba vody Qp fakturovaná pro obyvatelstvo činila 14 m³/d. Hodnota specifické pot řeby z fakturované vody celkem byla 73 l/os/den. Pr ůměrná denní pot řeba vody fakturované Qp je 14 m³/d. • Vinary Po čet trvale bydlících obyvatel……….639. Pr ůměrná denní pot řeba vody Qp fakturovaná pro obyvatelstvo činila 72 m³/d. Hodnota specifické pot řeby z fakturované vody celkem byla 116 l/os/den. Pr ůměrná denní pot řeba vody fakturované Qp je 74 m³/d. • Žeravice Po čet trvale bydlících obyvatel……….510. Pr ůměrná denní pot řeba vody Qp fakturovaná pro obyvatelstvo činila 27 m³/d. Hodnota specifické pot řeby z fakturované vody celkem byla 58 l/os/den. Pr ůměrná denní pot řeba vody fakturované Qp je 29 m³/d. • Pen čice Po čet trvale bydlících obyvatel……….281. Nov ě vybudovaný vodovod.

Strana 52 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Výpo čet pot řeby vody Výpo čet výhledové pot řeby vody byl proveden trendovou metodou, tzn. že pro výpo čet byly použity skute čné provozní hodnoty vody fakturované a vyrobené. Vypo čítané hodnoty specifické pot řeby vody ve výhledu konvergují po ur čitém p řihlédnutí ke skute čnému stavu k hodnotám : • Sídla do 1000 obyvatel 100l/os/den , vybavenost 10 l/os/ den. • Sídla do 5000 obyvatel 100l/os/den , vybavenost 20 l/os/ den. • Sídla do 20000 obyvatel 120l/os/den , vybavenost 40 l/os/ den. • Sídla nad 20000 obyvatel 150l/os/den , vybavenost 50 l/os/ den. Výhledový výpo čet pot řeby vody je proveden ve dvou stavech , A a B.

V případ ě výpo čtu A výpo čet pot řeby vody vychází z p ředpokládaného demografického vývoje. Demografická prognóza použitá pro výpo čet pot řeby vody A je mírn ě optimistická s ohledem na vytvo ření možných rezerv systému. Tato prognóza vychází z plánu rozvoje vodovod ů a kanalizací.

Výpo čet B p ředpokládá plné využití limit ů území . • Město P řerov jako celek stav výhled A výhled B

Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 46 521 48 376 74 571 Voda vyrobená celkem VVR mil.m 3/r 3,063 5,397 8,261 Voda fakturovaná VFC mil.m 3/r 2,664 4,693 7,184 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m 3/r 1,696 3,531 5,444

Spec.pot ř.fakt.obyvatelstva QS,d I/(os.den) 100 200 200

Spec.pot ř.fakt.vody QS I/(os.den) 157 266 264

Spec.pot ř.fakt.vody vyrob. QS,V I/(os.den) 180 306 304 3 Pr ům.denní pot řeba Qp m /d 8392,76 14786,76 22633,52 3 Max.denní pot řeba Qd m /d 10490,95 18483,45 28291,90

Hodnoty spot řeb vody a specifické pot řeby vody v jednotlivých místních částech jsou : • Přerov: stav výhled A výhled B

Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 37 149 37 700 53 238 Voda vyrobená celkem VVR mil.m 3/r 2,864 3,368 5,353 Voda fakturovaná VFC mil.m 3/r 2,490 2,929 4,655 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m 3/r 1,540 1,789 2,915

Spec.pot ř.fakt.obyvatelstva QS,d I/(os.den) 114 130 150

Spec.pot ř.fakt.vody QS I/(os.den) 184 213 240

Spec.pot ř.fakt.vody vyrob. QS,V I/(os.den) 211 245 275 3 Pr ům.denní pot řeba Qp m /d 7845,21 9227,93 14665,75 3 Max.denní pot řeba Qd m /d 9806,51 11534,91 18332,18

• Předmostí (zástavba v sídle je sou částí systému P řerova,celk. po čet napoj. obyvatel je 5 350) stav výhled A výhled B Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 855 5 350 10 725 Voda vyrobená celkem VVR mil.m3/r 0,038 0,234 0,550 Voda fakturovaná VFC mil.m3/r 0,033 0,203 0,478 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m3/r 0,029 0,195 0,470 Spec.pot ř.fakt.obyvatelstva QS,d I/(os.den) 92 100 120 Spec.pot ř.fakt.vody QS I/(os.den) 96 104 122 Spec.pot ř.fakt.vody vyrob. QS,V I/(os.den) 117 120 140 Pr ům.denní pot řeba Qp m3/d 105,40 640,96 1505,76 Max.denní pot řeba Qd m3/d 142,29 865,30 2032,78

• Lov ěšice stav výhled A výhled B Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 473 470 470 Voda vyrobená celkem VVR mil.m3/r 0,011 0,020 0,021 Voda fakturovaná VFC mil.m3/r 0,010 0,018 0,018 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m3/r 0,010 0,017 0,017 Spec.pot ř.fakt.obyvatelstva QS,d I/(os.den) 55 100 100 Spec.pot ř.fakt.vody QS I/(os.den) 57 110 110 Spec.pot ř.fakt.vody vyrob. QS,V I/(os.den) 66 118 120 Pr ům.denní pot řeba Qp m3/d 31,25 55,31 56,57 Max.denní pot řeba Qd m3/d 46,88 82,97 84,86

• Kozlovice stav výhled A výhled B Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 533 533 1 118 Voda vyrobená celkem VVR mil.m3/r 0,029 0,030 0,053 Voda fakturovaná VFC mil.m3/r 0,025 0,026 0,046 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m3/r 0,021 0,021 0,041 Spec.pot ř.fakt.obyvatelstva QS,d I/(os.den) 108 108 100 Spec.pot ř.fakt.vody QS I/(os.den) 129 134 113 Spec.pot ř.fakt.vody vyrob. QS,V I/(os.den) 149 154 130 Pr ům.denní pot řeba Qp m3/d 79,20 81,95 145,90 Max.denní pot řeba Qd m3/d 118,79 122,93 204,26

Strana 54 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

• Dluhonice stav výhled A výhled B Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 323 323 708 Voda vyrobená celkem VVR mil.m3/r 0,014 0,016 0,035 Voda fakturovaná VFC mil.m3/r 0,011 0,014 0,030 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m3/r 0,009 0,012 0,028 Spec.pot ř.fakt.obyvatelstva QS,d I/(os.den) 77 100 110 Spec.pot ř.fakt.vody QS I/(os.den) 93 117 118 Spec.pot ř.fakt.vody vyrob. QS,V I/(os.den) 122 135 136 Pr ům.denní pot řeba Qp m3/d 39,35 43,60 96,02 Max.denní pot řeba Qd m3/d 59,02 65,41 144,03

• Újezdec stav výhled A výhled B Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 606 600 3 525 Voda vyrobená celkem VVR mil.m3/r 0,024 0,028 0,178 Voda fakturovaná VFC mil.m3/r 0,021 0,025 0,155 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m3/r 0,020 0,024 0,154 Spec.pot ř.fakt.obyvatelstva QS,d I/(os.den) 91 110 120 Spec.pot ř.fakt.vody QS I/(os.den) 93 112 120 Spec.potř.fakt.vody vyrob. QS,V I/(os.den) 107 129 138 Pr ům.denní pot řeba Qp m3/d 64,72 77,44 487,99 Max.denní pot řeba Qd m3/d 97,08 116,17 683,19

• Čekyn ě stav výhled A výhled B Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 0 600 1 215 Voda vyrobená celkem VVR mil.m3/r 0,000 0,031 0,065 Voda fakturovaná VFC mil.m3/r 0,000 0,027 0,056 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m3/r 0,000 0,024 0,053 Spec.pot ř.fakt.obyvatelstva QS,d I/(os.den) 0 110 120 Spec.pot ř.fakt.vody QS I/(os.den) 0 124 127 Spec.pot ř.fakt.vody vyrob. QS,V I/(os.den) 0 142 146 Pr ům.denní pot řeba Qp m3/d 0,00 85,35 177,12 Max.denní pot řeba Qd m3/d 0,00 128,03 247,97

• Hen člov stav výhled A výhled B Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 544 550 775 Voda vyrobená celkem VVR mil.m3/r 0,020 0,031 0,043 Voda fakturovaná VFC mil.m3/r 0,017 0,027 0,037 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m3/r 0,014 0,022 0,031 Spec.pot ř.fakt.obyvatelstva QS,d I/(os.den) 68 110 110 Spec.pot ř.fakt.vody QS I/(os.den) 87 135 131 Spec.pot ř.fakt.vody vyrob. QS,V I/(os.den) 100 155 151 Pr ům.denní pot řeba Qp m3/d 54,23 85,33 116,94 Max.denní pot řeba Qd m3/d 81,34 127,99 175,41

• Lýsky stav výhled A výhled B Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 199 200 200 Voda vyrobená celkem VVR mil.m3/r 0,013 0,017 0,018 Voda fakturovaná VFC mil.m3/r 0,009 0,015 0,015 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m3/r 0,005 0,008 0,008 Spec.pot ř.fakt.obyvatelstva QS,d I/(os.den) 74 110 110 Spec.pot ř.fakt.vody QS I/(os.den) 127 203 209 Spec.pot ř.fakt.vody vyrob. QS,V I/(os.den) 175 233 240 Pr ům.denní pot řeba Qp m3/d 34,90 46,63 47,98 Max.denní pot řeba Qd m3/d 52,36 69,95 71,98

• Popovice stav výhled A výhled B Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 195 195 1 900 Voda vyrobená celkem VVR mil.m3/r 0,006 0,010 0,097 Voda fakturovaná VFC mil.m3/r 0,005 0,009 0,084 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m3/r 0,005 0,008 0,083 Spec.pot ř.fakt.obyvatelstva QS,d I/(os.den) 73 110 120 Spec.pot ř.fakt.vody QS I/(os.den) 73 120 121 Spec.pot ř.fakt.vody vyrob. QS,V I/(os.den) 84 138 139 Pr ům.denní pot řeba Qp m3/d 16,41 26,87 264,41 Max.denní pot řeba Qd m3/d 24,61 40,31 370,17

Strana 56 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

• Vinary stav výhled A výhled B Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 639 639 864 Voda vyrobená celkem VVR mil.m3/r 0,031 0,031 0,041 Voda fakturovaná VFC mil.m3/r 0,027 0,027 0,036 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m3/r 0,026 0,026 0,035 Spec.pot ř.fakt.obyvatelstva QS,d I/(os.den) 113 110 110 Spec.pot ř.fakt.vody QS I/(os.den) 116 114 113 Spec.pot ř.fakt.vody vyrob. QS,V I/(os.den) 133 131 130 Pr ům.denní pot řeba Qp m3/d 84,95 83,67 112,13 Max.denní pot řeba Qd m3/d 127,42 125,50 168,20

• Žeravice stav výhled A výhled B

Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 510 480 480 Voda vyrobená celkem VVR mil.m 3/r 0,012 0,023 0,023 Voda fakturovaná VFC mil.m 3/r 0,011 0,020 0,020 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m 3/r 0,010 0,019 0,019

Spec.pot ř.fakt.obyvatelstva QS,d I/(os.den) 54 110 110

Spec.pot ř.fakt.vody QS I/(os.den) 58 115 115

Spec.pot ř.fakt.vody vyrob. QS,V I/(os.den) 66 132 132 3 Pr ům.denní pot řeba Qp m /d 33,75 63,24 63,24 3 Max.denní pot řeba Qd m /d 50,63 94,86 94,86

• Pen čice (stav p řed uvedením nového vodovodu do provozu) stav výhled A výhled B

Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 0 250 321 Voda vyrobená celkem VVR mil.m 3/r 0,000 0,013 0,017 Voda fakturovaná VFC mil.m 3/r 0,000 0,012 0,014 Voda fakturovaná pro obyv. VFD mil.m 3/r 0,000 0,010 0,013

Spec.pot ř.fakt.obyvatelstva QS,d I/(os.den) 0 110 110

Spec.pot ř.fakt.vody QS I/(os.den) 0 127 123

Spec.pot ř.fakt.vody vyrob. QS,V I/(os.den) 0 146 142 3 Pr ům.denní pot řeba Qp m /d 0,00 36,60 45,58 3 Max.denní pot řeba Qd m /d 0,00 54,90 68,38

Zdroje Skupinový vodovod P řerov je zásoben ze dvou vlastních zdroj ů, kterými jsou Úpravna vody Troubky a Úpravna vody Brodek u P řerova. Dalším zdrojem vody je systém Ostravského oblastního vodovodu. Prameništ ě Troubky Pro úpravnu vody Troubky je jímána povrchová voda ze št ěrkových jezer a podzemní voda z vrt ů. Surová voda je čerpána do ÚV Troubky o kapacit ě 310l/s. Z ÚV Troubky je voda dopravována výtla čným řadem OC 700 do vodojemu Švédské Šance 2 x 5000 m3 (max hl. 277,00 m.n.m.). Soub ěžn ě s přívodním řadem OC 700 vede řad OC 500. Z úpravny vody Troubky je částe čně zásoben i skupinový vodovod Kojetín. Úpravna vody Troubky bude i nadále hlavním zdrojem skupinového vodovodu P řerov . Maximální dodávané množství vody do skupinového Prameništ ě Brodek Podzemní voda z prameništ ě Brodek je jímána ve vrtu HV 501. Surová voda je upravována v ÚV Brodek o kapacit ě 30 l/s. Z ÚV Brodek je voda dopravována výtla čným DN 400 do vodojemu Čekyn ě 5000 m3 (max. hl. 278,50 m.n.m.). Výtla čný řad OC 500, který vede soub ěžn ě s výtla čným řadem OC 700 do vodojemu Švédské Šance a výtla čný řad DN 400, který dopravuje vodu z ÚV Brodek do vodojemu Čekyn ě je propojen řadem DN 500. Propojovacím řadem DN 500 je možné dopravovat vodu z prameništ ě Troubky do vodojemu Čekyn ě 5000 m3. V sou časné dob ě není prameništ ě Brodek provozn ě využíváno pro zásobování m ěsta. Prameništ ě je však provozn ě udržováno, jsou vyhlášena ochranná pásma a je možné jej do systému napojit. Trvalé zrušení prameništ ě se nep ředpokládá. Prameništ ě Brodek nadále z ůstane jedním ze zdroj ů skupinového vodovodu Přerov. Lze jej však za řadit jako záložní zdroj vody. Prameništ ě Lýsky Provoz prameništ ě Lýsky je definitivn ě ukon čen. Se zdrojem Lýsky se již ve výhledu neuvažuje. Systém Ostravského oblastního vodovodu - OOV SV P řerov je zásobován i ze systému skupinového vodovodu Ostrava – OOV novým p řivad ěč em Fulnek – Hranice ( III. v ětev OOV ) se ,kterým je SV P řerov propojen. Skupinový vodovod OOV je propojen se skupinovým vodovodem Lipník nad Be čvou a Hranice a je tak sou částí velkého vodárenského systému nad - regionálního významu. Řídícím vodojemem je vodojem Moravská Brána 2x3000 m3(max.hl.331,50m n.m.) situovaném severn ě od m ěsta Hranice. Z vodojemu Moravská Brána je voda dopravována p řivad ěč em DN500 k pr ůmyslové zón ě Hranice. Od odbo čky k pr ůmyslové zón ě Hranice vede hlavní p řivad ěč v profilu DN300 sm ěrem k Lipníku nad Be čvou do vodojemu Lipník 2 x 800 m3. Z vodojemu Lipník vede řad DN 500 do vodojemu Čekyn ě 5000 m3 (max. hl. 277,00 m.n.m.) . Vodojem Čekyn ě je jedním ze dvou řídících vodojem ů skupinového vodovodu P řerov. Maximální množství dopravované vody do vodojemu Čekyn ě z vodojemu Moravská Brána je 70 l/s. Toto množství m ůže být ovlivn ěno pot řebou m ěsta Lipník o množství max. 30,3l/s. To je však výhledová spot řeba vody. Skupinový vodovod P řerov je zásoben z prameništ ě Troubky a Ostravského skupinového vodovodu. Prameništ ě Brodek u P řerova je záložním zdrojem bez trvalého odb ěru vody.

Výhledová Bilance vody: V případ ě plného využití limit ů území vyspecifikovaných v rámci etapy Pr ůzkumy a rozbory ÚP P řerov bude spot řeba vody : Qp= 261,96 l/s Qd= 327,45 l/s Kapacita zdroje a úpravny vody Troubky je:

Strana 58 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Q = 310 l/s Kapacita zdroje Brodek je: Q = 30 l/s Kapacitní možnosti dotace vody ze systému OOV : Q = 70 l/s Kapacita stávajících zdroj ů je i v případ ě neuvažování funk čního, ale záložního prameništ ě Brodek dostate čná pro zásobování M ěsta P řerov. V rámci dlouhodobého výhledu není navrženo posílení zdroj ů m ěsta P řerov. Stávající zdroje v četn ě napojení na systém OOV poskytují dostate čnou kapacitu pro další rozvoj m ěsta. V rámci dlouhodobého výhledu není navrženo posílení zdroj ů vodovodu m ěsta P řerov o zdroj z vodní nádrže Žeravice.

Akumulace

Rovinatá krajina m ěsta P řerova o nadmo řské výšce 210 m.n.m. je zásobena gravita čně v rámci dvou hlavních tlakových pásem daných polohou řídících akumulací.

Řídící akumulace vodovodu P řerov a celého skupinového vodovodu P řerov jsou již zmín ěné vodojemy Čekyn ě a Švédské Šance. Celková akumulace je 15 000 m3.

Z vodojemu Švédské Šance 2 x 5000 m3 (max hl. 277,00 m.n.m.) je veden hlavní zásobovací řad OC DN 600 v délce cca 1200m, dále se v ětev rozd ěluje na 2 x DN 400. Jedna v ětev DN 400 zásobuje východní část města a má délku cca 1500m. Druhá v ětev DN 400 sm ěř uje do centra m ěsta a má délku cca 1100m. Na ob ě větve plynule navazuje rozvodná vodovodní sí ť.

Druhým hlavním zásobovacím řadem z vodojemu Švédské Šance je ocelové potrubí DN 500. Tento řad p řez přerušovací komoru Horní Mošt ěnice zásobuje obce Bocho ř, Vlkoš, V ěžky, Hen člov, Lov ěšice, část Horní Mošt ěnice a jihozápadní okraj m ěsta P řerova.

Vodojem Švédské Šance je v rámci skupinového vodovodu P řerov řídícím vodojemem v ětve zásobující obce Mošt ěnice , Starou Ves , D řevohostice , Pavlovice, Vlkoš , Bocho ř , Lov ěšice, V ěžky.

Z vodojemu Čekyn ě 5000 m3 (max hl. 277,00 m.n.m.) vede trasa p řivad ěč e DN 500 do Prosenic a pak dále do skupinového vodovodu Lipník a Hranice.

Pro pot řeby vodovodu P řerov vede z vodojemu Čekyn ě zásobovací řad DN 400. Na řad navazuje rozvodná vodovodní sí ť v místní části P ředmostí a v pravob řežní části P řerova. Na zásobovací řad je napojen i p řivad ěč DN 250 pro místní část Lýsky. Z vodojemu Čekyn ě je zásobena i místní část Vinary.

Stávající akumulace systému má kapacitu 15 000 m3.

Qm p ři stávajících pot řebách je 10 490,95 m3 ,akumulace odpovídá 143%Qm

Qm p ři výhledových pot řebách (výhled A) je 18 483,95 m3, akumulace odpovídá 81% Qm.

Qm p ři výhledových pot řebách p ři plném využití území (výhled B) je 28 291 m3, akumulace odpovídá 53%Qm.

Stávající akumulace vody je dostate čná pro návrhový stav .V případ ě stavu ,kdy dojde k plnému využití území, bude nutné zvážit návrh na zv ětšení akumulace v systému.

V takovém p řípad ě návrh p ředpokládá výstavbu akumulace o velikosti 10 000m3 u vodojemu Čekyn ě .

V původním ÚP P řerov bylo v návrhu ješt ě vybudování vodojemu 30 000m3 u vodojemu Švédské Šance.

Výše uvedené návrhy na zv ětšení akumulace jsou závislé na skute čném r ůstu pot řeb vody. Nutnost výstavby výše uvedených staveb nastane až v případ ě , kdy se využití území bude blížit limitnímu návrhu. To předpokládá nap ř. nár ůst po čtu obyvatel cca o 28 050, to je o 58% a i v takové situaci bude nutné aktuální pot řebu akumulace prov ěř it. Z tohoto d ůvodu lze plánované rozší ření vodojem ů p ředpokládat v dlouhodobém výhledu nad rámec řešeného období.

Rozvodná vodovodní sít' Většina rozvod ů skupinového vodovodu P řerov byla budována v 70. letech a pozd ěji. Z důvodu stá ří systému je navržena postupná rekonstrukce klí čových prvk ů systému. Jedná se hlavn ě o stávající ocelové a azbestocementové p řivad ěč e do řídících akumulací a do rozvodné sít ě m ěsta. Cílem navrhovaných rekonstrukcí je hlavn ě zvýšení zabezpe čenosti dodávky pitné vody, snížení podíl ů nefakturované vody a prodloužení životnosti systému. Vodovodní systém byl budován od po čátku koncep čně v závislosti na rozvoji m ěsta. Stávající systém zásobování pitnou vodou je funk ční a z ůstane zachován i ve výhledu. Návrh v maximálním rozsahu respektuje požadavek na využití stávajících za řízení vodovodu. S ohledem na rozvoj m ěsta jsou stávající zdroje zcela dosta čující a napojení skupinového vodovodu P řerov na zdroje Ostravského oblastního vodovodu podstatn ě zvyšuje zabezpe čenost dodávky pitné vody. Přerov, P ředmostí, Lov ěšice Stávající systém zásobování v místní části P řerov a v místních částech P ředmostí a Lov ěšicích je vyhovující a p ředpokládá se jeho zachování i do budoucna. Hlavním cílem je postupná rekonstrukce nejstarších úsek ů vodovodní sít ě. Vybudování p řivad ěč e DN 500 z vodojemu Čekyn ě do rozvodné sít ě m ěsta zajistí p řivedení pot řebného množství vody na levob řežní část zástavby a tím dojde ke zlepšení hydraulických pom ěrů v síti. Návrh stavby vyžaduje komplexní posouzení sít ě za použití matematického modelu sít ě. Rozší ření rozvodné vodovodní sít ě je navrženo pro podnikatelskou výstavbu, bytovou zástavbu a ob čanskou vybavenost. V místní části Lov ěšice se p ředpokládá rozši řování vodovodu pro pot řeby plánovaného terminálu kombinované dopravy. Kozlovice Rozvodný řad v místní části Kozlovice je zásobován p řívodním řadem DN 125 z P řerova. V rámci místní části se p ředpokládá výstavba vodovodní sít ě pro výstavbu rodinných dom ů a zónu podnikatelských aktivit v oblasti ob čanského vybavení . Dluhonice Přívodním řadem DN150 napojeným na rozvodnou sí ť v lokalit ě P ředmostí je zásobena rozvodná sí ť místní části Dluhonice. V rámci Dlohonic je navrženo vybudování rozvodného řadu pro pot řeby plánované rodinné výstavby a ob čanské vybavenosti.

Strana 60 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Újezdec Ze zásobovacího řadu DN 600 z vodojemu Švédské Šance do města P řerova je p řívodním řadem gravita čně zásobena místní část Újezdec. Je navrženo rozší ření vodovodní sít ě pro výstavbu rodinných domk ů a pro výstavbu pr ůmyslové zóny. Čekyn ě V místní části P řerov VII – Čekyn ě je nov ě vybudován ve řejný vodovod. Vodovod má zdroj vody ve stávajícím skupinovém vodovodu P řerov. Ze stávajícího vodojemu Sobíšky o obsahu 2x20 m3, max. hladina na kót ě 319,45 m n.m., kde je voda čerpána z VDJ Buk 2x250 m3, s max. hl. 254,50 m n.m. je voda gravita čně dopravována p řes Zábešní Lhotu , Pen čice a Pen čičky do Čekyn ě. Přívod do vodovodní sít ě Čekyn ě je z PVC DN 150, vodovodní sí ť z PVC DN 100, 80. S ohledem na výškové rozložení zástavby je rozvodná sí ť rozd ělena na tlaková pásma. Pro zásobení 2. tlakového pásma jsou vybudovány AT stanice. Voda z VDJ Sobíšky je dodávána do obce Čekyn ě p řes stávající sí ť obce Záb ěštní Lhota a stávající vodovodní sí ť místní části P řerov XIII - Pen čice. Z VDJ Sobíšky se p ředpokládá i zásobení dalších obcí, a to Nelešovice a Lhotka. V Čekyni je celý vodovodní systém vybudován nov ě. Návrh p ředpokládal i rozvoj lokality a výhledové rozší ření systému z VDJ Sobíšky do obcí Nelešovice a Lhotka. Hen člov Místní část Hen člov je zásobena p řívodním řadem DN 150 z přívodního řadu DN 500 z vodojemu Švédské Šance. V místní části Hen člov je navržena výstavba vodovodního řadu pro výstavbu RD a bydlení podnikatelského typu. Lýsky a Popovice Místní části Lýsky a Popovice jsou zásobeny z rozvodného řadu v P ředmostí. V P řerov ě - Popovicích je navržena výstavba vodovodního řadu pro pot řeby návrhové rodinné zástavby. Vinary Místní část Vinary je napojena na vodovodní p řivad ěč DN500 Lipník - P řerov. Ve Vinarech je navrženo zokruhování vodovodní sít ě pro zlepšení provozních parametr ů a rozší ření vodovodu pro návrhovou výstavbu. Žeravice Místní část Žeravice je zásobována následovn ě. Ze zásobovacího řadu AC 400 Brodek u P řerova – vodojem Čekyn ě je u obce Luková p řívodní řad DN 300 do vodojemu Kokory 2x250 m3 s max. hlad. 261,0 m n.m. Před obcí Kokory z tohoto řadu vede p řívodní PVC 150 do m ěstské části Žeravice, která má 2 TP. Vyšší TP je zásobeno p řes AT stanici a zásobuje část Lapa č. V Žeravicích je navrženo vybudování vodovodního řadu pro výstavbu 21 RD. Pen čice Nov ě vybudován vodovod. Voda z VDJ Sobíšky je gravita čně dopravována do obce Pen čice. Návrh předpokládal i rozvoj lokality a výhledové rozší ření systému.

Specifikace problém ů v oblasti zásobování pitnou vodou Dnešní hodnota specifické pot řeby vody (l/ob/den) je cca o 20-40% nižší než v minulosti , tedy v období , kdy byly navrhovány hlavní prvky systému. Z tohoto d ůvodu je systém zásobování stále kapacitn ě vyhovující. Vodárenský systém byl vždy rozši řován koncep čně v závislosti na rozši řující se zástavb ě. Stávající systém včetn ě napojení na OOV z ůstane zachován i v návrhu. Další rozvoj m ěsta není podmín ěn zkapacit ňováním klí čových prvk ů vodovodního systému. Pro návrhové plochy je navrženo dopln ění a rozší ření vodovodní sít ě.

B.3.3.2.2. Odvád ění a čišt ění odpadních vod

Souhrnný popis odvedení a čišt ění odpadních vod:

Širší vztahy Systém odvedení a likvidace odpadních vod m ěsta P řerov je samostatný stokový systém zakon čený čistírnou odpadních vod situovanou na katastru m ěsta. Mimo správního území P řerova je na tento systém napojena také obec Výmyslov , Horní Mošt ěnice , Prosenice a Rokytnice. Kanalizace V P řerov ě je vybudována jednotná kanalizace mimo sídlišt ě „U Tenisu“, kde je kanalizace oddílná. Deš ťová kanalizace v tomto sídlišti je zaúst ěna do odleh čovací stoky, splašková kanalizace je p řečerpávána čerpací stanicí do kanalizace m ěsta. Sou časná kanalizace v P řerov ě je budována od po čátku minulého století až do dneška. P ůvodní hlavní stoky jsou v ětšinou z betonu. P ři rekonstrukci m ěsta, která za čala kolem roku 1950, došlo i k rozši řování stokové sít ě. Zde byly používány trouby VIA, TZA, p řípadn ě dusané železobetonové stoky. Stoková sí ť je délky cca 85 km a je na ní vybudováno 18 odleh čovacích komor, a to OK1A areál teplárny OK2A u železnice OK3A ul. Kojetínská OK4A Vsadsko OK5A ul. Dvo řákova OK6A ul. Mostní OK1C ul. 9. kv ětna OK1N náb ř. dr. E. Beneše,Precheza – osobní vrátnice OK2N náb ř. dr. E. Beneše,u jatek OK2NA náb ř. dr. E. Beneše,u jatek OK3N náb ř. dr. E. Beneše , u elektrárny – osobní vrátnice OK4N náb ř. dr. E. Beneše OK5N ul. Za Mlýnem OK6N ul. Bezru čova OK1Z V.Dlážka – u Stroja ře OK2Z Popovice OKPR u PRECHEZY OK VINARY Vinary

9 čerpacích stanic a 2 kanaliza ční shybky pod korytem řeky Be čvy. ČS1 Prosenice ČS2 Horní Mošt ěnice ČS3 Rokytnice ČS4 Hen člov ČS5 STS

Strana 62 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

ČS6 U Tenisu ČS7 Předmostí ČS8 Újezdec U Svodnice ČS9 Újezdec u Spoj ů

Po čet obyvatel, splaškové odpadní vody Celkový po čet obyvatel napojených ve stávajícím stavu na kanaliza ční sí ť m ěsta P řerov je 50 446. Do tohoto po čtu jsou zahrnuti obyvatelé m ěstských částí i okolních obcí napojení na kanaliza ční sí ť. Stanovení tohoto po čtu vychází z Generelu kanalizace m ěsta P řerov a bylo použito ve výpo čtu. Pro globální nastavení modelu kanaliza ční sít ě byla použita celková pr ůměrná specifická pot řeba vody celé lokality (SPV = 0,135 m3/obyvatele/den).

Významní producenti odpadních vod (OV) Významní producenti odpadních vod ve vztahu k povodí p říslušné stoky a odleh čovací komo ře: převzato – Generel ve řejné kanalizace v P řerov ě

Podíl Podíl technol. odpadních Povodí Q Q24 Po čet dopadních vod od kmen. Přísluší voda (i s Qh zam ěst. ve vod na zam ěst. na Podíl EO Producent OV stoky k OK fakt. deš ť.) max. sm ěně smenu sm ěnu deš ť. vod objemov ě

m3/rok m3/den l/s x/x/x % % % Hanácká potraviná řská spole čnost N OK5N 121664 579 16 cca 60 15% 75% 10% 3862 (cukrovar Prosenice)

Hanácká C OK1C 10429 41 8 R80,O25,N15 80% 20% 0 307 kyselka , s.r.o. Pivovar Zubr, A OK3A 162948 647 23 70 R, 30 O 10% 79% 11% 4258 a.s. OVEXIM, spol. s C OK2A 16679 46 5 10% 58% 32% 230 r.o. Prekona P řerov spol.s v sou časné dob ě pr ůmyslové OV neprodukuje r.o.Troubky

Přerovské jatky, N OK2N 30958 123 4 R50 40% 20% 40% 546 s.r.o. Meopta P řerov, A OK5A 96974 385 17 R1000/O800 50% 20% 30% 1995 a.s. PRECHEZA, R390 / O65 / N OK1N 146356 401 12 0% 35% 65% 1025 a.s. N65

Mader a synové, s.r.o. PEKÁRNA C OK2A 11270 34 1 R80/N80 15% 60% 25% 248 RACEK PSP Technické R1000 / 16129 64 2 0% 50% 50% služby, a.s. O500 / N500 KAZETO, spol. s R450 / O150 A OK3A 13960 38 1 10% 40% 50% 142 r.o. / N100

PSP Technické A OK1A 200000 794 0% 50% 50% 2939 služby, a.s.

Vodní toky ve vztahu k odvedení a likvidaci odpadních vod Recipientem vypoušt ěných odpadních vod je řeka Be čva. Řeka Be čva protéká kolem Kozlovic, p řes Přerov a kolem Dluhonic celkov ě od východoseverovýchodu k západojihozápadu. Be čva se p ůvodn ě v ětšinou v ětvila do více ramen, p řičemž n ěkteré jejich poz ůstatky jsou využity pro vedení dlouhého náhonu nazývaného Strhanec. V severní části území je nejvýznamn ějším tokem říčka Olešnice, která u Pen čic p řijímá zleva sv ůj nejvýznamn ější p řítok – Říku. Krom ě zmín ěných tok ů tvo ří říční sí ť území již jen n ěkolik drobných, p řevážn ě ob časných vodních tok ů. Rozložení pr ůtok ů v tocích je v pr ůběhu roku p řirozen ě rozkolísané. Obecn ě nejvíce vody odte če v jarních měsících, nejmén ě koncem léta a na podzim, kdy n ěkteré drobn ější toky vysychají. Přirozené vodní nádrže nejsou v území zastoupeny. Um ělé vodní nádrže jsou reprezentovány n ěkolika málo rybníky (nap ř. Velká Čekyn ě, Hejnice u P ředmostí), zatopenými t ěžebními prostory („laguny“ p ři okraji m ěsta k Žebra čce) a odkališti (v levob řežní části nivy pod P řerovem - Precheza). Ob ěh podzemních vod je vzhledem k místním hydrogeologickým podmínkám vázán zejména na nivní a terasové št ěrkopísky. Hydrogeologický význam spole čné nivy Moravy a Be čvy (pod P řerovem) vyjad řuje její za řazení do chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy.

Hydrologické údaje od ČHMÚ k datu 17.9.2004: profil nad zastav ěným územím m ěsta číslo hydrologického po řadí: 4-11-02-068:

Plocha povodí 1557,55 km2 Dlouhodobá pr ůměrná ro ční výška srážek na povodí 865 mm Dlouhodobý pr ůměrný pr ůtok 17,1 m3/s profil pod zastav ěným územím m ěsta číslo hydrologického po řadí: 4-11-02-070:

Plocha povodí 1580,19 km2 Dlouhodobá pr ůměrná ro ční výška srážek na povodí 861 mm Dlouhodobý pr ůměrný pr ůtok 17,2 m3/s

Strana 64 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Dalším mén ě významným recipientem je Vinarský potok. Vinarský potok pramení v kopcích nad obcí Vinary. Potok protéká lokalitou Vinary a te če dále severovýchodním okrajem P ředmostí, kolem trati a p řes Velkou Dlážku sm ěrem k Be čvě. Vlévá se do náhonu Strhanec t ěsn ě p řed jeho vyúst ěním do Be čvy.V úseku od Předmostí až po vyúst ění, s výjimkou úseku podél železni ční trati, je potok zatrubn ěn. Do Vinarského potoka je vyúst ěna odleh čovací stoka z OK Vinary. Potok v jižní části m ěsta je také recipientem vypoušt ěných odpadních vod. Jedná se o vodote č, která do jižní části m ěsta p řitéká ze sm ěru od místní části Újezdec a te če dál jihozápadním sm ěrem k obcím Bocho ř, Vlkoš, Zá řičí a u Chropyn ě se vlévá do Be čvy. Do potoku je vyúst ěna odleh čovací stoka z OK1C.

Odleh čovací komory situované na stokové síti v četn ě po čtu EO v příslušném povodí dané odleh čovací komory. převzato – Generel ve řejné kanalizace v P řerov ě

Po čet Odleh čovací Po čet ekvivalentních Celkový Odvod ňovaná Umíst ění OK Pr ůmyslový podnik komora obyvatel obyvatel (EO)- po čet (EO) plocha pr ůmysl

(ha) OK1A areál teplárny 0 2939 PSP Technické služby, a.s. 2939 69,05

OK2A u železnice 230 OVEXIM, spol. s r.o.

Mader a synové, s.r.o., 13325 248 13803 188,70 PEKÁRNA RACEK

OK3A ul. Kojetínská 142 KAZETO, spol. s r.o.

10756 4258 Pivovar Zubr, a.s. 15156 117,13

OK4A Vsadsko 5767 0 5767 38,73

OK5A ul. Dvo řákova 567 1995 Meopta P řerov, a.s. 2562 25,8

OK6A ul. Mostní 30 0 30 2,62

OK1C ul. 9. kv ětna 2937 307 Hanácká kyselka, s.r.o. 3244 8,51

OK1N náb ř. dr. E. Beneše 35 0 35 0,21 OK2N náb ř. dr. E. Beneše 0 0 0 0

OK2NA náb ř. dr. E. Beneše 35 546 Přerovské jatky, s.r.o. 581 3,13

OK3N náb ř. dr. E. Beneše 3437 0 3437 45,49

OK4N náb ř. dr. E. Beneše 1544 0 1544 20,03

Hanácká potraviná řská OK5N ul. Za mlýnem 3580 3862 spole čnost (cukrovar 7442 46,3 Prosenice)

OK6N ul. Bezru čova 153 0 153 6,89

OK1Z náb ř. dr. E. Beneše 5643 0 5643 84,04

OK2Z ul. U trati

OKPR u PRECHEZY 0 1025 PRECHEZA, a.s. 1025

OK VINARY Vinary 640 0 640 16,33 suma 48449 15552 64001 672,96

Vyhodnocení koncepce odvedení odpadních vod v návrhu : Snižování balastních vod p řivád ěných systémem na ČOV a z toho plynoucí rekonstrukce kanaliza čních stok je nutná hlavn ě z ne vždy vyhovujících kapacitních parametr ů a z negativního vlivu balastních vod na čistírenské procesy. Stoková sí ť jednotné kanalizace je funk ční a s ohledem na finan ční náklady se nep ředpokládá rozsáhlý p řechod na oddílný systém. V nov ě budovaných lokalitách však bude budován oddílný stokový systém. U nov ě budovaných objekt ů a ploch situovaných v povodí jednotné kanalizace , kde není možné odvedení deš ťových vod jinak než jednotnou stokovou sítí budou na základ ě individuelního posouzení stanoveny podmínky, ze ,kterých vyplynou požadavky na p řerozd ělení deš ťových vod v rámci řešeného území. Cílem koncepce je snížení množství deš ťových vod odvád ěných stokovým systémem. Zajišt ěním funkce odleh čovacích komor ve vztahu k recipientu bude minimalizován vliv stokového systému na recipient . Rekonstrukce odleh čovacích komor bude minimalizovat vliv recipientu na stokovou sí ť p ři zvýšených pr ůtocích v recipientu. Veškeré rozvojové plochy a nová výstavba bude mít odvedení odpadních vod řešeno oddílným systémem. Koncepci rychlého odvedení deš ťových vod ze zastav ěného území již nelze dále aplikovat z důvod ů neúm ěrného nár ůstu požadavku na kapacitu systému a tím i nároku na investi ční prost ředky. Celá řada úsek ů kanaliza čního systému P řerova je v sou časné dob ě ve špatném technickém stavu. Jednotlivé úseky stokového systému jsou navrženy k rekonstrukci na základ ě kamerových zkoušek a Generelu ve řejné kanalizace m ěsta P řerova. Generel specifikuje a dokládá výpo čtem úseky stokového systému s kapacitními problémy. Další rozvoj m ěsta P řerova není podmín ěn rozsáhlým zkapacit ňováním stokového systému , ale cílenou rekonstrukcí problémových úsek ů v systému a jeho dopln ěním tak, aby spl ňoval požadavky ochrany recipient ů p řed nadm ěrným zne čišt ěním v souladu s požadavky legislativních p ředpis ů. V místních částech m ěsta je v sou časné dob ě řešeno odkanalizování a čišt ění odpadních vod t ěmito základními zp ůsoby: • lokality, kde je stávající jednotná pop ř. oddílná kanalizace ukon čená ČOV nebo je stoková sí ť napojena na jinou ČOV je situace vyhovující, • v případ ě systému jednotné kanalizace bez zakon čení na ĆOV , ale v dobrém technickém stavu bude navrženo napojení na systém s ČOV nebo dobudování ČOV v rámci systému, • není vybudován systém ve řejné kanalizace a bude nutno stokový systém s adekvátním čišt ěním dobudovat, v takovém p řípad ě se bude jednat o návrh oddílné stokové soustavy Centrální čistírna odpadních vod Odpadní vody ze zájmového území jsou v sou časné dob ě čišt ěny na centrální ČOV P řerov. Majitelem a provozovatelem systému jsou Vodovody a kanalizace P řerov a.s. Stávající centrální ČOV P řerov je situována severn ě od Hen člova na levém b řehu řeky Be čvy. Stávající ČOV je navržena pro 145 000 EO (30 700 m3/den) . Jedná se o čistírnu odpadních vod s denitrifikací, nitrifikací a srážením P. Skladba objekt ů ČOV: • lapák št ěrku • strojn ě stírané hrubé česle • čerpací stanice • jemné česle strojn ě stírané v budov ě česlí • lis na shrabky v budov ě česlí

Strana 66 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

• přijímací stanice na fekálie v budov ě česlí • pra čka písku • lapák písku s odlu čova čem tuku • měrná šachta • usazovací nádrž • čerpací stanice • anaerobní nádrž • 3 kaskády aktiva čních nádrží – se stávají z anoxické míchané nádrže • a z provzduš ňované aerobní nádrže • dosazovací nádrže • čerpací stanice vratného a p řebyte čného kalu • měř ící za řízení • odst ředivka - zahušt ění p řebyte čného kalu • vyhnívací nádrž (stávající a nová) • kalolis v budov ě odvodn ění kalu • plynojem • provozní budova • řídící a regula ční systém ČOV

Nakládání s kaly – Primární a zahušt ěný p řebyte čný kal se p řivád ějí k mezofilní stabilizaci ve vyhnívacích nádržích. Po mezofilní stabilizaci je kal odvodn ěn na kalolisech a p ředán k dalšímu využití. Sou částí kalové koncovky je plynové hospodá řství, kalový plyn je využíván pro výrobu tepla k ohřevu vyhnívacích nádrží a pro výrobu el. energie. Ke stabilizaci ve vyhnívacích nádržích jsou dováženy kaly z okolních ČOV. Dále je ke stabilizaci v zanedbatelném množství dovážen kal z domovních ČOV a malých obecních ČOV.

Na kanaliza ční systém m ěsta P řerov a centrální ČOV P řerov jsou napojeny i tyto okolní obce:

Výmyslov - napojení na gravita ční stokovou sí ť p řes ČS (Hen člov)

Horní Mošt ěnice - napojení na gravita ční stokovou sí ť p řes ČS (H.Mošt ěnice)

Prosenice - cukrovar a část zástavby napojen na gravita ční stokovou sí ť p řes ČS,

odpadní vody ze zbytku obce jsou čišt ěny v ko řenové čistírn ě.

Rokytnice - napojení na gravita ční stokovou sí ť p řes ČS.

Parametry zrekonstruované ČOV

Qd 30700 m3/h 355 l/s

Qdeš ť 3200 m3/h 888 l/s

BSK 5 8650 kg/den

144000 EO 60

CHSK Cr 14830 kg/den 483 mg/l NL 8930 kg/den

N-NH 4 866 kg/den

Ncelk. 1300 kg/den

Pcelk. 240 kg/den

Stávající modernizovaná centrální čistírna odpadních vod je vyhovující i v návrhovém období. Výhledov ě se nep ředpokládá zm ěna technologie , pouze dopln ění systému o linku na hygienizaci kalu.

Odkanalizování m ěsta P řerov Přerov První stoky m ěstského odvodn ění vznikaly na p řelomu 19. a 20. století v závislosti na rozvoji m ěsta a s nár ůstem pr ůmyslové výroby. N ěkteré nejstarší úseky plní svou funkci dodnes. Do konce 80 let. dvacátého století byla dokon čena p řevážná část stokového systému, a to hlavn ě v souvislosti s pr ůmyslovou a bytovou výstavbou. V této dob ě byla budována p řevážná část panelových sídliš ť. Po roce 1990 až do sou časnosti je stokový systém dobudováván i v přilehlých m ěstských částech. Páte ř kanaliza čního systému tvo ří kmenové stoky A, B, C, D, D2, N, Z Kmenová stoka A Jedná se o hlavní kmenovou stoku, která p řivádí odpadní vody na ČOV. Trasa je vedena od čistírny extravilánem po levém b řehu Be čvy sm ěrem do st ředu m ěsta a kon čí v ulici Kojetínská. Do tohoto sb ěra če přivádí odpadní vody kmenové stoky B , C , D z levobřežní části a stoka N z pravob řežní části. P řed napojením podchází stoka N řeku shybkou. Na kmenovou stoku A jsou v prostoru p řed ČOV napojeny p řes ČS obce Hen člov (607 obyvatel ) a Rokytnice (1390 obyvatel). Významní producenti zne čišt ění v povodí jsou ve východní části – jedná se o podnik Meopta a nemocni ční areál, ve st ředu m ěsta je situován areál firmy Kazeto. Na základ ě grenerelu kanalizace návrhového stavu jsou v povodí kmenové stoky A navrženy úpravy na kanaliza ční síti. Cílem úprav je zkapacitnit stoku A v četn ě vedlejších stok v povodí stoky A. Soubor opat ření uvedeny návrhové části textu zajistí nep řekro čení maximálních pr ůtok ů na čistírnu odpadních vod. Na základ ě generelu kanalizace a jeho matematického modelu je navržena nová stoka A-1 v ulici Kojetínská, profil 3000/2000 v četn ě napojení kmenové stoky B, kmenové stoky C, kmenové stoky A a stoky AB. V návaznosti na výstavbu nové stoky A-1 je navrženo vybudování nové OK1A-1 s deš ťovou nádrží (objem DN 4000 m3), zrušení stávajících OK1A a OK2A. Navržené opat ření umožní odvést odpadní vody z celého povodí tak, aby byly dodrženy požadavky na ochranu toku a sou časn ě se nemuselo zasahovat rekonstrukcí do celé stávajíc trasy kmenové stoky A, která je vedena v situa čně omezených prostorách pr ůmyslových areál ů, ve kterých je rekonstrukce stoky nereálná. Ani na b řehu řeky mimo tyto areály nejsou podmínky pro realizaci kanalizace. Soubor výše uvedených opat ření spolu s dalšími investicemi na stokové síti ve m ěst ě zajistí nep řekro čení

Strana 68 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A maximálních pr ůtok ů na čistírnu odpadních vod a omezí objem zne čišt ění pronikající do řeky Be čvy ze stávajícího odleh čovacího systému. Dále je navržena rekonstrukce odleh čovací komory OK3A v četn ě části odleh čovací stoky. Rekonstrukce OK3A umožní zajistit požadavek na ochranu toku a sou časn ě snížit hladinu vody ve stávajícím kanaliza čním systému, p ředevším ve st ředu m ěsta. Z kapacitních d ůvod ů je navržena rekonstrukce stoky AB v ulici Kojetínská. V návaznosti na snížení hladiny v hlavní stoce AA kanaliza čního systému po rekonstrukci OK3A a odleh čovací stoky byla navržena rekonstrukce a srovnání spádu stoky AD v areálu firmy Kazeto na náb řeží Protifašistických bojovník ů po ulici Velké Novosady. Dále vybudování nové kanalizace - propoj na kanalizaci na náb řeží PFB pod ulicí Velké Novosady. Z kapacitních d ůvod ů je navržena rekonstrukce stoky AJ v ulici 17. listopadu po ulici Trávník a rekonstrukce stoky AA od kruhového objezdu na ul. 17. listopadu po ul. Bayerova. Po provedení rekonstrukce bude možné zrušit paralelní stoku AA. Z kapacitních d ůvod ů je navržena rekonstrukce deš ťové kanalizace v ulici U Tenisu. Rekonstrukce deš ťové stoky umožní napojení plánované plochy ur čené pro rekrea ční sport v přírodním prost ředí na již splaškový kanaliza ční systém. Rekonstrukce stoky AA-20 v ul. Kabelíkova v úseku po OK5A, rekonstrukce stoky AA v ul. Dvo řákova od nemocnice po OK5A v četn ě úpravy spádových pom ěrů. V souvislosti s rekonstrukcí stoky AA bude provedena rekonstrukce odleh čovací komory OK5A v četn ě odleh čovací stoky. Rekonstrukce odleh čovací komory OK5A umožní napojení výhledových ploch pro bydlení za areálem Meopty a zlepšení odtokových pom ěrů v kanaliza ční síti v četn ě spln ění požadavk ů na ochranu toku. Ke zrušení je navržena stávající odleh čovací komora OK6A. Všechna opat ření navržená v rámci povodí stoky A jsou podložena záv ěry z matematického modelu stokové sít ě. Cílem je zkapacitn ění stávající stokové sít ě tak , aby bylo možné napojit návrhové lokality. Kmenová stoka B Jedná se o kmenovou stoku, která odvádí odpadní vody z jihozápadní pr ůmyslové části P řerova (areál teplárny, PSP Technické služby a.s., Linde – Technoplyn). Na stoku navazuje kanaliza ční systém, který je včetn ě stoky B v majetku PSP Technické služby a.s.. Stoka B je touto spole čností i provozována. Stoka B je napojena na kmenovou stoku A odleh čovací komorou OK 1. S ohledem na vlastníka a provozovatele stoky B nejsou žádné další úpravy na stoce B navrženy. P řevážná část trasy stoky je situována v areálu strojíren. V návaznosti na výstavbu stoky A-1 (v rámci úprav povodí stoky A ) bude stoka B p řepojena na nov ě vybudovanou stoku A-1. Kmenová stoka C Kmenová stoka C odvádí odpadní vody z oblasti nádraží, obytné zástavby v jižní části m ěsta a pr ůmyslové oblasti situované p ři ulici 9. kv ětna. Do povodí kmenové stoky jsou napojeny přes ČS m ěstské části Újezdec (p řes ČS 536 obyvatel, gravita čně 100 obyvatel) , Lov ěšice (485 obyvatel) a obec Horní Mošt ěnice (1253 obyvatel). Stoka je napojena na kmenovou stoku v OK2A nad ulicí Tova čovskou. V návaznosti na výstavbu stoky A-1 (v rámci úprav povodí stoky A ) bude stoka C p řepojena na nov ě vybudovanou stoku A-1 v ulici Tova čovská. Na kmenové stoce bude zrušena odleh čovací komora OK2A. Z kapacitních je navržena rekonstrukce kmenové stoky C za železni ční stanicí až po místo napojení kmenové stoky D, dále je navržena rekonstrukce stoky CA v ulici Tovární od napojení stoky CC až po napojení stoky CD. Rekonstrukce stoky CB-1 v ulici Tovární od místa napojení na stoku CB po ulici Denisova a rekonstrukce stoky CD-1 v ulici Lan číkových a Jižní čtvr ť II.

Výhledové úpravy v rámci povodí stoky C jsou navrženy z kapacitních d ůvod ů v souvislosti s předpokládanými rozvojovými plochami v povodí na základ ě hydrotechnického posouzení. Povodí kmenové stoky D Kmenová stoka D odvod ňuje oblast východní části m ěsta - železni ční a autobusové nádraží, starší zástavbu vnit řního m ěsta a oblast okolo h řbitova. Stoka D je napojena na kmenovou stoku C u železni ční vle čky východn ě od Kojetínské ulice. Předpokládané napojení možné výhledové zástavby nebude mít na odtokové pom ěry v povodí zásadní vliv. Na kanaliza ční síti v povodí kmenové stoky D je navržena rekonstrukce stoky DB-1 a stoky DB v ulici Nerudova. Povodí kmenové stoky D2 Stoka je dostate čně kapacitní i pro výhledovou zástavbu, proto nejsou navržena žádná opat ření Povodí kmenové stoky N Kmenová stoka N odvádí odpadní vody z pravého b řehu Be čvy. Stoka vede po pravém b řehu Be čvy po náb řeží Dr. Edvarda Beneše a kon čí v ulici Velká Dlážka, kde se na ni napojuje kmenová stoka Z. Stoka N odkanalizovává pr ůmyslové oblasti (areál Prechezy, jatek) a bytové výstavby (sídlišt ě Svépomoc). Kmenová stoka N je napojena na kmenovou stoku A dv ěmi shybkami pod korytem Be čvy v západní části m ěsta. V ulici Osmek je do kanaliza čního systému napojen výtlak z čerpací stanice z cukrovaru Prosenice (odvádí odpadní vody i od cca 40 obyvatel Prosenic). V povodí jsou p řevážn ě rozvojové plochy pro bydlení, sportovní areály, zařízení a plochy ob čanské vybavenosti. Na základ ě hydrotechnického posouzení návrhového stavu byla v povodí kmenové stoky N navržena rekonstrukce kmenové stoky N na náb řeží Dr. E. Beneše od stávající OK3N po p řítok na shybku v jezovém tělese, vybudování nového rozd ělovacího objektu p řed shybkou, vybudování nové paralelní stoky pod Prechezou, vybudování nové OK1Na s deš ťovou zdrží (objem 700m3) v četn ě rekonstrukce shybky pod Prechezou. Zrušení stávající OK2N, OK2Na, OKPR. Další úsek stoky N navržený k rekonstrukci je na náb řeží Dr. E. Beneše od OK3N po ulici Mervartova, rekonstrukce a úprava spádových pom ěrů stoky NC v ulici Mervartova a Malá Tratidla, vybudování propojení mezi stokou NC a NC-4-1 pod náhonem Strhanec, rekonstrukce stoky NC-4-1 v ulici Na Hrázi. Tato opat ření výrazn ě zlepší spádové a pr ůtokové pom ěry v oblasti, rekonstrukce stoky NE-2 v ulici Svépomoc I. N-1 a NB v ulici Tržní v četn ě rekonstrukce stoky NB-1. Dále je navržena rekonstrukce koncového úseku stoky N-1 v ulici Polní. K rekonstrukci je navržena také odleh čovací komora OK4N z d ůvodu ochrany toku a kapacitního nep řet ěžování úsek ů pod komorou . Povodí kmenové stoky Z Kmenová stoka Z odvádí odpadní vody ze severní části m ěsta, z městských částí P ředmostí, Popovice a z obce Vinary. V ulici Velká Dlážka je do ní napojena kanalizace odvád ějící odpadní vody z východní části města, která p ůvodn ě pat řila ke kmenové stoce N. Kmenová stoka Z je napojena na kmenovou stoku N v OK1Z v křižovatce ulic Velká Dlážka a náb řeží Dr. E. Beneše. Podíl navrhovaných rozvojových ploch v povodí je vzhledem ke stávající zástavb ě vysoký. Jedná se o plochy ob čanské vybavenosti, bydlení, lehkého pr ůmyslu i plochy pro sportovní za řízení a areály. Na základ ě hydrotechnického posouzení je navržena rekonstrukce stoky ZC-2-5 v ulici Olomoucká, rekonstrukce stoky ZC-3-1 v ulici Olomoucká a Prostějovská, rekonstrukce dvou částí stoky ZC v ulici Hranická a rekonstrukce stoky Z od OK2Z v ulici U Trati, Hanácká a Ková řská v četn ě rekonstrukce odleh čovací komory OK2Z a odleh čovací stoky. Z kapacitních d ůvod ů je navržena rekonstrukce stoky ZE v ulici U Dráhy, část kmenové stoky Z na náb řeží Dr. E. Beneše v četn ě rekonstrukce odleh čovací komory OK1Z. Tato opat ření umožní napojení všech návrhových ploch v povodí ur čených pro obytnou výstavbu.

Strana 70 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Předmos títítí Viz kmenová stoka Z. Lov ěšice V celé m ěstské části je vybudována nová splašková kanaliza ční sí ť, která umož ňuje odvedení odpadních vod i od navrhované zástavby. Splaškové odpadní vody jsou odvedeny do čerpací stanice Q = 2,5 l/s a dále přečerpávány výtlakem do stokové sít ě P řerova. Rozší ření stokové sít ě se p ředpokládá pro návrhovou zástavbu. Kozlovice Místní část Kozlovice má vybudovanou jednotnou kanaliza ční sí ť, která je rozd ělena na t ři kanaliza ční povodí a je odvád ěna samostatnými stokami A, B, C. Samostatn ě je řešeno odkanalizování zem ědělského družstva – stoka D. Vyúst ění t ěchto stok je do potoka Lu čnice, který se vlévá do řeky Be čvy. Do kanaliza ční sít ě jsou zaúst ěny vody deš ťové i splaškové. Splaškové vody jsou částe čně čišt ěny v septicích, některé pravd ěpodobn ě i p římo napojeny na kanalizaci. Sou časný zp ůsob vypoušt ění odpadních vod z obce Kozlovice do potoka Lu čnice je nevhodný jak z hygienického tak z ekologického hlediska, nehled ě k tomu, že dochází k p řekra čování povoleného zne čišt ění v potoce a následn ě v řece Be čvě. Na základ ě kamerového pr ůzkumu bylo zjišt ěno, že stávající stoky jsou zkorodované, ve spojích net ěsné, ve dn ě se nacházejí pevné překážky (vylitý beton) a v n ěkterých úsecích došlo ke zborcení stoky a její neprůchodnosti. Stávající situace je nevyhovující. Z výše uvedených d ůvod ů je navrženo odvedení odpadních vod do stokového systému P řerova. Dluhonice V Dluhonicích byla v n ěkolika etapách (od r. 1950 do r. 1970) vybudována jednotná kanalizace. Do této kanalizace jsou zaúst ěny deš ťové odpadní vody, splaškové odpadní vody p řed čišt ěné v septicích a p řibližn ě od poloviny obyvatel obce i bez p řed čišt ění. Odpadní voda je kanalizací odvedena za železni ční tra ť a zde je vyúst ěna do p říkopu, který vede do potoka Strhance. Tento zp ůsob je nevhodný jak z hygienického, tak z ekologického hlediska. V místní části Dluhonice je proto navrženo vybudování nové splaškové kanalizace. Újezdec V Újezdci je vybudována nová oddílná kanaliza ční sí ť (z roku 1997) DN 200 - 600. Na splaškovou kanalizaci jsou napojeni všichni obyvatelé obce. Splaškové odpadní vody z m ěstské části jsou vedeny do kanaliza ční sít ě P řerova a tudy na Ú ČOV Hen člov. V návrhu je navrženo vybudování splaškové kanalizace jen pro návrhové plochy stávající,zástavba je napojena. Čekyn ě V Čekyni je stávající jednotná kanalizace z betonových trub, která ale není v dobrém technickém stavu. Do kanalizace je zaúst ěna odvod ňovací drenáž. Na kanalizaci je p řes septiky napojeno 70 % obyvatel, 28 % obyvatel má žumpy s odvozem a 2 % obyvatel mají odpad ze septik ů do trativodu.V sou časné dob ě je připravena výstavba nové splaškové kanalizace, která kapacitn ě po čítá s rozvojem území. Hen člov Místní část Hen člov leží cca 100 m od levého b řehu Be čvy. V Hen člov ě hospoda ří zem ědělské družstvo ZD Troubky. Hen člov se nachází v chrán ěné krajinné oblasti a v pásmu hygienické ochrany vodního zdroje.

V m ěstské části je stávající jednotná kanalizace, která je vybudována postupn ě v letech 1973, 1976 a 1978 z betonových trub DN 200 – 800 a je v dobrém technickém stavu. Do kanalizace jsou p římo napojeni všichni obyvatelé m ěstské části.

Odpadní vody z Hen člova jsou napojeny na p řerovskou čistírnu odpadních vod ( ČOV Hen člov), a to výtla čným potrubím DN 150 v délce cca 1 100 m, které je napojeno na kanaliza ční sb ěra č na ČOV.

Na kanaliza ční sí ť m ěstské části Hen člov je napojena i kanalizace z osady Výmyslov. Stávající stav je vyhovující a nep ředpokládají se žádné zm ěny Lýsky V obci je vybudována stávající jednotná kanalizace, která odvádí odpadní vody z v ětší části obce. Stoky jsou vybudovány z betonových trub. Tato kanalizace, která byla vybudována v letech 1985-87, není v dobrém technickém stavu. Splaškové odpadní vody od obyvatel jsou v 35 % shromaž ďovány v jímkách a vyváženy a v 65 % odvedeny do septik ů s p řepady do kanalizace. Je navrženo vybudování nové splaškové kanaliza ční sít ě (850 m stok DN 250), pod zástavbou bude vybudována nová čerpací stanice s výtlakem cca dl. 870 m zaúst ěným do stávajícího kanaliza čního p řivad ěč e (výtlak) vedoucího z Prosenic do kanaliza ční sít ě P řerova. Kanaliza ční výtlak Prosenice - P řerov je majetkem cukrovaru Prosenice. Tato koncepce je v souladu s Plánem rozvoje vodovodu a kanalizací Olomouckého kraje. Technicky je možná i druhá varianta, kdy budou odpadní vody čerpány do gravita ční stokové sít ě m ěsta P řerov u výrobního areálu Emos. Druhá varianta je delší, ale provozn ě výhodn ější. Napojení bude do gravita ční sít ě, která je v majetku provozovatele. Problém druhé varianty je trasa navrhovaného výtlaku p řes pozemky v soukromém vlastnictví, tím i samotná pr ůchodnost trasy územím a nesoulad s Plánem rozvoje vodovod ů a kanalizací Olomouckého kraje. Popovice V Popovicích je jednotná kanalizace, která byla vybudována z betonových trub DN 300 – 400 a je v dobrém technickém stavu. Do kanalizace je p římo napojeno cca 100 % obyvatel Popovic. Veškeré odpadní vody jsou odvedeny na p řerovskou čistírnu odpadních vod. Kanalizace je napojena na stávající kanaliza ční sí ť v Předmostí – kmenovou stoku Z. Stávající systém odkanalizování Popovic je vyhovující, pouze v lokalit ě rozvojové zóny se p ředpokládá výstavba splaškové kanalizace. Vinary Ve Vinarech je stávající jednotná kanalizace, která byla vybudována z betonových trub. Do této kanalizace jsou p římo napojeni všichni obyvatelé Vinar. Kanalizace z Vinar se napojuje na kanalizaci v Popovicích. Stávající jednotná kanalizace je v dobrém technickém stavu. Stávající systém odkanalizování obce je vyhovující a z ůstane zachován i do budoucna. Rozší ření stokové sít ě se p ředpokládá pouze pro návrhové plochy. Žeravice V Žeravicích je stávající jednotná kanalizace DN 200 - 600, která byla vybudována částe čně z betonových trub a částe čně z PVC. Do kanalizace je napojeno cca 85% obyvatel m ěstské části, část obyvatel má septiky a jímky s odvozem. V Žeravicích byla v roce 2003 vybudována nová ČOV (600 EO) mechanicko – biologická o kapacit ě 90,6 m3/den. Vy čištěné OV jsou odvád ěny do recipientu Olešnice. Kaly jsou odváženy na ČOV Přerov. Stávající systém odkanalizování obce je s ohledem na nedávnou výstavbu kanalizace a ČOV vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. Rozší ření se p ředpokládá pouze pro návrhové plochy.

Strana 72 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Pen čice V Pen čicích a Pen čičkách je vybudována jednotná kanalizace, která byla provedena z betonových trub a která je ve špatném technickém stavu. Do stávající kanalizace jsou napojeni p řes septiky všichni obyvatelé Pen čic. Stávající kanalizace v Pen čicích bude postupn ě rekonstruována tak, aby vyhov ěla požadavk ům kladeným na kanalizaci pro splaškové odpadní vody (vodot ěsnost).

B.3.3.2.3. Zásobování elektrickou energií

• Popis stávajícího stavu

V uplynulých letech došlo k zásadním zm ěnám, které ovliv ňují pohled na problematiku zásobování elektrickou energií. Technická úrove ň za řízení se výrazn ě zvýšila s pat řičným dopadem na spolehlivost sít ě. Výrazným zp ůsobem se rovn ěž zm ěnilo zákonné prost ředí. Problematika prodeje a distribuce elektrické energie se řídí zákonem 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv ětvích a o zm ěně n ěkterých zákon ů (energetický zákon). Investice do rozvoje systém ů a soustav jsou pod řízeny ekonomickým požadavk ům a jsou dány nutnou výstavbou v návaznosti na uspokojení pot řeb jednotlivých odb ěratel ů. Výstavba a provoz energetických za řízení jsou chápány jako ve řejný zájem. Pro popis stávajícího komplexu el. za řízení, sloužícího pro zásobování správního území m ěsta P řerov elektrickou energií, byly použity informace poskytnuté pracovníky Odboru rozvoje a obnovy sítí Morava spole čnosti ČEZ Distribuce, a.s.

Elektrická vedení

Sí ť VVN 400 kV Řešeným územím neprochází nadzemní vedení nap ěť ové hladiny 400 kV.

Sí ť VVN 220 kV Řešeným územím neprocházejí nadzemní vedení nap ěť ové hladiny 220 kV.

Sí ť VVN 110 kV Řešeným územím prochází sí ť nadzemních vedení nap ěť ové hladiny 110 kV. Tato sí ť protíná následující katastrální území: Lýsky, P ředmostí, Popovice u P řerova, Dluhonice, P řerov a Lov ěšice u P řerova.

Sí ť VN 22 kV Řešené území je napájeno p řevážn ě prost řednictvím distribu čních nadzemních a podzemních vedení 22kV. Nadzemní vedení zásobují okrajové části území, vnit řní části území jsou zásobovány vedením kabelovým. Výhradn ě kabelovým vedením je zásobováno katastrální území vnit řního m ěsta P řerov. Zbývající k.ú. jsou zásobována částe čné, či výhradn ě z nadzemních vedení .

Sí ť NN 0,4 kV Řešené území je napájeno p řevážn ě prost řednictvím distribu čních podzemních vedení 0,4kV. Nadzemní vedení se vyskytují lokáln ě, p řevážn ě v okrajových místních částech. Vzhledem k četnosti a povaze vedení nejsou tato zobrazena ve výkresové dokumentaci.

Napájecí uzly

Transformovna 400/ 220/110kV Zásobování území m ěsta P řerova el. energií je zajišt ěno z uzlové rozvodny - transformovny nad řazeného systému 400kV – Prosenice. Tato rozvodna je napájena vedením 400 kV č. 402, 403, 413 a 418. Z této rozvodny je napájena nap ětím 110 kV rozvodna - transformovna v Dluhonicích, ze které je zásobováno území města P řerova el. energií. Uzlová rozvodna v Prosenicích je v majetku ČEPS, a.s. a ČEZ Distribuce, a.s.

Transformovny 110/22kV Transformovna 110/22 kV v Dluhonicích zásobuje území m ěsta P řerova el. energií a je napájena z nad řazené rozvodny - transformovny v Prosenicích. V rozvodn ě Dluhonice je vy člen ěn vývod 110k pro napájení odb ěratelské trafostanice 110 kV, zásobující P řerovské strojírny a Prechezu P řerov. Pro napájení distribu ční části systému 22 kV je vy člen ěn jeden transformátor 110/22kV.

Transformovny 110kV odb ěratelské Odb ěratelské transformovny mají P řerovské strojírny a Precheza P řerov. Z hlediska kapacity jsou jejich pot řeby el. energie zabezpe čeny.

Transformovny 22/0,4kV V území jsou dva typy transformoven a vstupních rozvoden. Jedním typem jsou stožárové trafostanice napájené z nadzemních vedení a druhým typem zd ěné trafostanice, napájené z vedení podzemních.

Stávající volná transforma ční kapacita Volná transforma ční kapacita na distribu čním transformátoru 110/22kV v Dluhonicích je 15MVA v lét ě a 2MVA v zim ě. Volná transforma ční kapacita na vedení VN 581 a VN 582 - 110kV z Prosenic, které napájí rozvodnu v Dluhonicích je 45MVA v lét ě a 35MVA v zim ě.

Výpo čet pot řebného instalovaného výkonu transformoven pro distribu ční odb ěr v městské a sídlištní zástavb ě (bydlení a ob čanská vybavenost): Vnit řní m ěsto 2,5 x 16750 byt. jednotek 41.875 kVA Předmostí+Popovice 2,5 x 2850 byt. jednotek 7.125 kVA Lov ěšice 2,5 x 180 byt. jednotek 450 kVA Kozlovice 2,5 x 340 byt jednotek 850 kVA Dluhonice 2,5 x 150 byt. jednotek 375 kVA Újezdec 2,5 x 1100 byt. jednotek 2.750 kVA Čekyn ě 2,5 x 390 byt. jednotek 975 kVA

Strana 74 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Hen člov 2,5 x 235 byt. jednotek 587,5 kVA Lýsky 2,5 x 75 byt. jednotek 187,5 kVA Vinary 2,5 x 330 byt. jednotek 825 kVA Žeravice 2,5 x 215 byt. jednotek 537,5kVA Pen čice 2,5 x 130 byt. jednotek 325 kVA Sou čet 56.862,5 kVA

Předpokládaný sou činitel soudobosti pro m ěstskou a sídlištní zástavbu 0,28 (Dle ČŠN 33 21 30 pro po čet byt ů ve skupin ě 100 )

Výpo čtové zatížení pro m ěstskou a sídlištní zástavbu 15 921,5 kVA Podíl ob čanské vybavenosti 35 % 5 572,5 kVA ------Celkem 21 494,02 kVA

Při p ředpokládaném využití transformátor ů na 80 % je t řeba pro m ěstskou a sídlištní zástavbu instalovaný výkon transformátor ů 26 867,53 kVA.

Stávající instalované el. výkony transformátor ů jak pro místní a sídlištní, tak i pro pr ůmyslovou část jsou následující: Přerov - P ředmostí Pi = 74 330 kVA Obce - P řerov Pi = 13 475 kVA Celkem Pi = 87 805 kVA

Po čet trafostanic na území P řerov - P ředmostí je 156 ks,z toho ve vlastnictví ČEZ Distribuce, a.s.po čet 102 ks. Po čet trafostanic na území ostatních m ěstských částí P řerova je 65 ks, z toho ve vlastnictví ČEZ Distribuce, a.s. 46 ks.

• Předpokládaný rozvoj oblasti

Orienta ční bilance nár ůstu byt ů a pot řeba el. energie pokrývající i ob čanskou vybavenost:

Jádrové území Město: 5200 byt ů, P ředmostí: 1 800 byt ů, Popovice: 565 byt ů, CELKEM: 7 565 byt ů. To je celkem 18 912,5 x 0,48 = 8 321,5 kVA. Pi transformátor ů = 10 402 kA, tj. 17ks transformátor ů 630 kVA.

Městské části mimo jádrové území Kozlovice: 195 byt ů, Dluhonice: 125 byt ů, Újezdec: 975 byt ů, Čekyn ě 205 byt ů, Hen člov 75 byt ů, Lýsky: bez rozvoje, Vinary: 75 byt ů, Žeravice: 115 byt ů, Pen čice + Pen čičky 22 byt ů, CELKEM : 1 787 byt ů. To je celkem 4 467,5 kVA. Pi transformátor ů = 5 585 kA , tj. 14ks transformátor ů 400 kVA.

Odhadované p říkony podle zastav ěných ploch a po čty nových transformátor ů:

OBLAST: VÝKON: PO ČET TRANSFORMÁTOR Ů PR ŮMYSL: 32MVA 20ks 1,6MVA BYDLENÍ: 10MVA 16ks 630kVA PLOCHY SMÍŠENÉ: 6MVA 7ks 630kVA 4ks 400kVA OB ČANSKÁ VYBAVENOST: 0,8MVA 2ks 400kVA REKREACE: 0,4MVA 1ks 400kVA DOPRAVA: 0,8MVA 2ks 400kVA TĚŽBA: 0,8MVA 2ks 400kVA CELKEM : 50,0 MVA

• Zhodnocení stávajícího stavu Oproti po čátk ům 90.let, kdy docházelo v regionu k výraznému poklesu ekonomiky, který byl provázen restrukturalizací a útlumem, jsou nyní odb ěry el. energie stabilizované.

Stávající distribu ční sí ť elektrické energie se rozr ůstá a modernizuje dle pot řeb distributora elektrické energie a jednotlivých odb ěratel ů. V případ ě nár ůstu spot řeby a distribuce elektrické energie v řádech MVA v rozvojových územích je nutné v čas a s dostate čným p ředstihem ( řádov ě m ěsíce a roky) vstoupit v jednání s pracovníky rozvoje a obnovy sítí ČEZ Distribuce, a.s.

V sou časné dob ě je zájmové území zásobováno el. energií z nad řazené rozvodny - transformovny 110kV/22kV Dluhonice. Dle sd ělení spole čnosti ČEZ Distribuce, a.s., je v sou časné dob ě rezerva p říkon ů cca 20MVA. Tato rezerva je z hlediska propo čteného nár ůstu spot řeby 50MVA v zájmovém rozvojovém území nedostate čná.

• Ochranná pásma

Ochranná pásma vedení jsou dána § 46 a § 98 zákona č.458/2000 Sb. Ochranným pásmem elektriza ční soustavy se vnímá prostor v bezprost řední blízkosti tohoto za řízení ur čený k zajišt ění jeho spolehlivého provozu a k ochran ě zdraví, života a majetku osob. Ochranným pásmem jsou chrán ěna nadzemní i podzemní vedení, elektrické stanice a výrobny elekt řiny. Ochranné pásmo nadzemních vedení se bere v úvahu od kolmého pr ůmětu obou krajních vodi čů a u podzemních vedení od krajních kabel ů. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Pro informaci uvádíme ší řky ochranných pásem vedení, které je nutno respektovat.

vedení vybudovaná vedení budovaná do 31. 12. 1994 po 1. 1. 1995 22 kV 10 m 7 m 110 kV 15 m 12 m

Strana 76 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

220 kV 20 m 15 m 400 kV 25 m 20 m

Pro vedení budovaná po 1. 1. 2001 platí následující hodnoty: u nap ětí nad 1 kV do 35 kV v četn ě

1. pro vodi če bez izolace 7 m 2. pro vodi če s izolací základní 2 m 3. pro záv ěsná kabelová vedení 1 m u nap ětí nad 35 kV do 110 kV v četn ě 12 m u nap ětí nad 110 kV do 220 kV v četn ě 15 m u nap ětí nad 220 kV do 400 kV v četn ě 20 m u nap ětí nad 400 kV 30 m u záv ěsného kabelového vedení 110 kV 2 m u za řízení vlastní telekomunika ční sít ě držitele licence 1 m

Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: - u venkovních elektrických stanic a dále stanic s nap ětím v ětším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení či vn ějšího líce obvodového zdiva, - u stožárových elektrických stanic s převodem nap ětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úrove ň nízkého nap ětí 7 m, - u kompaktních a zd ěných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úrove ň nízkého nap ětí 2 m, u vestavných elektrických stanic 1m od obestav ění. Režim činností v ochranných pásmech dále specifikuje zákon č.458/2000 Sb.

B.3.3.2.4. Spoje, radiokomunikace

Popis stávajícího stavu – podzemní a nadzemní vedení dálkové a místní p řístupové sít ě V řešeném území se nachází telekomunika ční sít ě n ěkolika vlastník ů, nap ř.

Telefónica O2 Czech Republic, a.s. T-Mobile Czech republik, a.s Vodafone Czech Republic a. s. České radiokomunikace, a.s. GTS Novera, a.s. RWE Transgas, a.s. Kabelová televize P řerov, a.s. České dráhy, a.s. Telematika O.Z. Vojenská ubytovací a stavební správa (VUSS) Policie České republiky

Místní p řístupové sít ě jsou v ětšinou ve vlastnictví firmy Telefónica O2 Czech Republic, a.s. P ři výstavb ě v zájmovém území je nutné dodržet ochranné pásmo t ěchto sítí, které činí 1,5m na každou stranu od tohoto vedení. Dále je nutné dodržet p řípadné jiné up řes ňující podmínky, které jsou sou částí vyjád ření správc ů t ěchto sítí pro stavební povolení v dané lokalit ě. Jiná omezení nejsou limitující pro další rozvoj v zájmovém území.

Radioreléové spoje V řešeném území se nachází telekomunika ční sít ě n ěkolika vlastník ů, nap ř.

Telefónica O2 Czech Republic, a.s. T-Mobile Czech republik, a.s Vodafone Czech Republic a. s. České radiokomunikace, a.s. Policie České republiky

V zájmovém území se nachází n ěkolik tras radioreleových (dále RR) spoj ů, které jsou ve vlastnictví Radiokomunikací, a.s. Některé trasy jsou zakon čeny v samotném centru m ěsta, jiné magistrální RR trasy dot čeným územím procházejí. Dále se zde nacházejí RR trasy jednotlivých mobilních operátor ů a RR trasy jiných subjekt ů. Ochranná pásma t ěchto tras jsou v různých výškách, vždy nad terénem, po obou stranách radiového paprsku. Pr ůměr ochranného pásma RR paprsku je cca 20m se st ředem v ose paprsku. B ěžná výška t ěchto RR tras bývá i mén ě než 10m nad terénem. Podmínky jednotlivých správc ů RR sítí je nutné p ři výstavb ě v zájmovém území respektovat. Technicky není vždy možné tyto trasy p řeložit nebo odklonit a mohou tedy být částe čně limitujícím faktorem pro rozvoj území.

B.3.3.2.5. Zásobování teplem

Investice do rozvoje systém ů a soustav tepla jsou pod řízeny ekonomickým požadavk ům a jsou vkládány jednak do nové výstavby pro uspokojení pot řeb jednotlivých odb ěratel ů a sou časn ě do postupné modernizace systému pro zajišt ění úspor v dodávkách tepla a zkvalitn ění služeb odb ěratel ům. Z pohledu dnes platného zákona 458/2000 Sb. jsou prodej a distribuce tepelné energie v pozici obchodní činnosti prost řednictvím za řízení v soukromém vlastnictví, výstavba a provoz energetických za řízení jsou ve ve řejném zájmu.

A) Zhodnocení stávajícího stavu

Jako podklad ů týkajících se stávajících pot řeb byly použity údaje od zdroje a distributora tepla – Teplárny Přerov firmy Dalkia Česká republika a.s., divize P řerov a od distributora tepla firmy Teplo P řerov a.s. Od obou firem byly p řevzaty údaje o výrob ě a distribuci tepla a situa ční zam ěř ení zdroj ů a rozvod ů tepla. Ostatní zdroje tepla byly zapracovány dle dostupných informací z Registru emisí a zdroj ů zne čiš ťování ovzduší (REZZO). Tato databáze je spravována Českým hydrometeorologickým ústavem.

Strana 78 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

A.a) Zdroje tepla

Město P řerov je zásobováno teplem převážn ě ze systému „Centrálního zásobování teplem“ (dále jen CZT ), který pokrývá pot řebu tepla na území m ěsta P řerov. Konkrétn ě se jedná se o uzemí katastru P řerova a katastru P ředmostí. Hlavním zdrojem tepla, který pokrývá pot řebu tepla CZT je Teplárna P řerov. Na distribu ční sí ť teplárny navazuje distribu ční sí ť firmy Teplo P řerov a.s. Dalšími zdroji tepla jsou v ětší kotelny jednotlivých výrobních podnik ů, ve řejných institucí či jednotlivých právnických a fyzických osob.

• Teplárna

Teplárna Dalkia P řerov je situována v pr ůmyslové části m ěsta a byla vybudována v šedesátých letech minulého století. Územn ě je teplárna osazena mezi silnicí P řerov – Tova čov a řekou Be čvou. Teplárnu p ůvodn ě provozovaly Moravskoslezské teplárny a.s., divize Teplárna P řerov - TP Ř. Od roku 1998 je teplárna ve vlastnictví firmy Dalkia Česká republika, a.s., divize P řerov - DP Ř.

Teplárna slouží jako zdroj pro výrobu tepelné a elektrické energie. Tepelná energie zásobuje více než 14 000 domácností ve m ěst ě P řerov ě, ve řejné objekty a pr ůmyslové závody. Mezi nejv ětší zákazníky pat ří: distribu ční spole čnost Teplo P řerov, dále pak Precheza, PSP Technické služby, Meopta P řerov. Elektrická energie je dodávána prost řednictvím SME a.s. do rozvodné sít ě.

V DP Ř jsou instalovány čty ři parní kotle K1, K2, K3, K4 a dva turbogenerátory TG1 a TG2. Kotle jsou na spalování černého uhlí. Odtahy spalin jsou p řes odlu čova če zaúst ěny do spole čného komína. V provozu jsou vždy 3 kotle, čtvrtý slouží jako rezerva. Teplárna je vybavena moderním a vysoce spolehlivým řídícím systémem Honeywell TDC 3000.

V sou časné dob ě jsou v teplárn ě v provozu 4 kotle a 2 turbíny : Parní Kotle K1 K2 K3 K4 Výrobce SES Tlma če 1964 Rok výroby 1963 1966 1976 1989 Uvedení do provozu 1964 1966 1977 1991 Výkon kotle parní (t/h) 125 125 100 110 tepelný (MW) 96,3 96,3 65,6 72,2 účinnost kotle 86% 86% 86% 86% Výstupní pára tlak (MPa) 9,3 9,3 1,32 1,32 teplota (°C) 540 540 235 235 Typy odlu čova čů elektrostatické účinnost odlu čova čů 94% 94% 98% 99,6% Odprášení tkaninový filtr Tuhé emise 50 mg.Nm/m3 Druh paliva Sm ěs ostravského černého uhlí-proplástek , výh řevnosti 16,03-25,25 MJ/kg Turbína TG1 41 MW el. protitlaková Turbína TG2 6,5 MW el. kondenza ční

Celkový instalovaný tepelný výkon kotl ů K1, K2, K3, K4 činí 315 MW. Maximální hodinový výkon teplárny v nejchladn ějším dnu v lednu 2006 činil 199 MW. Rezerva v topném výkonu teplárny činila v tyto dny 315 – 199 = 116 MW .

Záložní zdroj tepla Jako záložní zdroj tepla sloužily dva kotle v objektu Elektrárna P řerov – výtopna mezi ulicí Tržní a řekou Be čvou. Objekt je již jako zdroj tepla nepoužívaný, 2 ks parních kotl ů á 25//h jsou p řemíst ěny do areálu teplárny, kde jsou umíst ěny v nov ě postavené koteln ě. Tato záloha je zprovozn ěná od roku 2006. Kotle mají kombinované ho řáky na spalování LTO i zemního plynu.

Výhled Je uvažováno s výstavbou nového fluidního kotle výkonu 180 MW, který by nahradil část stávajících kotl ů. Kotel bude uzp ůsoben na spoluspalování biomasy, a to až do pom ěru 30% výkonu kotle. Při této realizaci je uvažováno s předpokládanou úsporou tepla ve výši 15% vzhledem k pokra čující modernizaci CZT a postupné realizaci úsporných opatření na bytových domech.

Strana 80 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Životní prost ředí Z každého kotle K1, K2, K3, K4 jsou spaliny vedeny p řes samostatný elektrostatický odlu čova č a p řes spole čný látkový filtr (dodate čně instalovaný v roce 1996) do spole čného komína pr ůměru 460 cm a výšky 125 m. Zachycovaný popílek je pro svoje p říznivé fyzikální a chemické vlastnosti využíván jako druhotná surovina ve stavebnictví. Kotle jsou vybaveny kontinuálním m ěř ením emisí. Emisní limity jsou dány zákonem č. 86/2002 Sb. a na řízením vlády č. 352/2002 Sb. a vztahují se na každý jednotlivý kotel samostatn ě. Emisní limity kotl ů jsou pln ěny, pouze u kotle K4 je projednávána se zástupci MŽP a EU délka p řechodného období pro pln ění emisního limitu SO2 u tohoto kotle.

• Ostatní zdroje tepla

Dalšími zdroji tepla jsou v ětší kotelny jednotlivých výrobních podnik ů, ve řejných institucí či jednotlivých právnických či fyzických osob.

Viz následující tabulka : Přehled zdroj ů za řazených do kategorie velkých a zvlášt ě velkých zdroj ů zne čišt ění (výkon nad 5MW) Po ř.č. Název provozovny Umíst ěni zdroje Výkon Palivo Spot řeba paliva [MW] (t/rok] (tis.m3/rok) 1 Nemocnice P řerov Dvo řákova 75 9,100 ZP 492.000 2 Dal kia ČR, Teplárna P řerov Tova čovská 2924 315,000 LTO 286.000 Proplástek 307 245.000 3 Precheza, a.s. Náb ř. Dr. E.Beneše 11,000 ZP 69.985 4 Meopta - optika, a.s. Kabelíkova 1 0,445 ZP 38.000

Přehled st ředních zdroj ů zne čišt ění (výkon 200 kW - 5 MW) Po ř.č. Název provozovny Umíst ěni zdroje Výkon Palivo Spot řeba paliva [MW] (t/rok] 1 ALIMENTARE a.s. - plynová kotelna Tř. qen. Janouška 0,460 ZP 72.000 2 Astron Buildinqs s.r.o. - l inka povrchové Kojetínská 71 1,830 ZP 108. 000 úpravy kovu 3 Dalkia Česká republika, a.s. - fluidní kotelna 9. kv ětna 2452 2,000 HUTR 367.00

4 DELTA Morava, s.r.o. - kotelna Palackého 1380 0,220 ZP 56.000 5 EMOS spol. s r.o. - plyno vá kotelna Šírava 295 0,347 ZP 79.000

6 FILÁK, s.r.o. – teplovzdušné plynové Skopalova 1 9 2,463 ZP 56.000 ě 7 Hasivytáp čskýní záchranný sbor - kotelna Ší řava 25 ,0,261 ZP 47.000 8 J.A.P. spol. s r.o, - kotelna Lov ěšice 67 0,517 ZP 85.000 9 MAD ĚR a synové, s.r.o. – pl. peka řské pece Štefánikova185 13,040 ZP 470.000

10 Meopta - optika, s.r.o. - plynové zá řiče Kabelíkova 1 1.181 ZP 38.000 11 Ministerstvo zem ědělství ČR – pl. kotelna Wurmova 2 0,360 ZP 56.000 12 Montáže P řerov a.s. – lak. a vysouš. kabina 9. kv ětna 0,250 ZP 13.000 13 Montáže P řerov a.s. - fluidní kotelna 9. kv ětna 2,000 HUTR 0.000 14 Nemocnice P řerov - vyvíje č páry Dvo řákova 75 0,291 ZP 69.000 15 PODHORAN LUKOV a.s. - ply nové zá řiče Kojetínská 0,360 ZP 18.000 16 PSP Engineering a.s. Kojetínská 71 0,189 ZP 4.000 17 PSP Speciální strojírna a.s. - povrchová Tova čovská 2971 0,240 ZP 34.000 18 Pivovar Zubr a.s. - plynová kotelna Komenského 9,3 78 ZP 1 217.000 19 Přerovská kapitálová spole čnost, a.s. nám.T.G. Masaryka 0,240 ZP 46.000 20 STINGPRO s.r.o. – pl. kotelna K Mošt ěnici 265 0,480 ZP 26.000 21 STS P řerov, a.s. - plynová kotelna 9. kv ětna 2452 3,470 ZP 252.000 22 Sallerova výstavba, spol. s r.o. – pl. kotelna Lipnická 2936 0,575 ZP 55.000 23 St řední pedaqogická škola - kotelna Denisova 2390 0,420 ZP 82.000 24 Technické služby m ěsta P řerova - kotelna Na hrázi 17 0,225 ZP 30.000 25 Tenisový klub Precolor - kotelna U Tenisu 16 0,324 ZP 25.000

26 Teplo P řerov a.s. - kotelna Tyršova 404 0,240 ZP 43.000 27 Teplo P řerov a.s. - kotelna U Rybníka 71 2 0,240 ZP 35.000 28 Teplo P řerov a.s. - kotelna qen. Štefánika 2200 0,245 ZP . 40.000 29 Teplo P řerov a.s. - kotelna 9. kv ětna 2481 0,220 ZP 27.000 30 Teplo P řerov a.s. - kotelna Blahoslavova 79 0,224 ZP 44.000 31 Teplo P řerov a.s. - kotelna Horní nám ěstí 9 0,200 ZP 50.000 32 Visimpex a.s. - plynová kotetna Seifertova 33 0,270 ZP 27.000 33 Vodovody a kanalizace P řerov, a.s. Šírava 21 1,445 ZP 58.000 1,445 BP 478.000 34 Zem ědělské družstvo Kokory - sušárna Kokory 381 1,300 ZP 27.000 35 České dráhy, a.s. - plyn. kotelna Tovární 158 0,420 ZP 26.000 36 Č eské dráhy, a.s. - kotle na pevná paliva 0,680 HUTR 68.0000 76 ČSAD Ostrava a.s. - kotelna 9. kv ětna 228 3,120 ZP 156.000 38 NAVOS, a.s. - sušárna řepky a pícnin Polní ul. 85 4,652 LTO 139.000 39 Vl ček Jaroslav, tepelná a spalovací technika Kojetínská 728 0,500 LTO 17.500

Spot řeba tepla

Strana 82 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

V p řípad ě Teplárny P řerov jsou odb ěry tepla rozd ěleny do dvou kategorií (dodávka pro byty a ostatní velko i maloodb ěratele). Spole čnost Teplo P řerov, a.s. nedodává teplo velkoodb ěratel ům, rozd ěluje odb ěry tepla do dvou kategorií, a to dodávky pro domácnosti a pro maloodb ěratele. Na základ ě poklad ů od obou spole čností lze vyjád řit množství dodaného tepla pro t ří kategorie pro léta 2002 až 2006 v následující tabulce Bilance odb ěrů tepla:

A.b) Bilance odb ěrů tepla na území m ěsta P řerov v letech 2002-2006

Rok Obyvatelstvo (GJ) Maloodb ěr (GJ) Služby a pr ůmysl (GJ) Celkem (GJ) 2002 560 703 87 498 920 709 1 568 910 2003 536 703 82 590 882 144 1 501 437 2004 527 111 74 494 789 148 1 390 753 2005 508 825 74 005 794 852 1 377 682 2006 481 915 74 676 765 619 1 322 210

Užite čná dodávka tepla ze zdroje Teplá P řerov za období: Rok 2005 1 367 075 GJ Rok 2006 1 310 850 GJ

Z výše uvedeného lze spat řit vývoj dodávek tepla na území m ěsta P řerov. Klesající tendence je zp ůsobena zejména realizací regula čních opat ření ve velkém procentu byt ů na území m ěsta, dále postupnou realizací zateplování dom ů a také snížením odb ěru tepla v některých výrobních organizacích. Dále je o čekáván pokles dodávek tepla pro byty v následujících cca 5 letech, poté je o čekávána stagnace.

A.c) Tepelné sít ě

Soustava tepelných sítí CZT se d ělí na parní, horkovodní a teplovodní. Soustava pokrývá centrální část m ěsta P řerov a část P ředmostí.

Parovody: Nejrozsáhlejší sít ě jsou parovodní, jejichž zasituování a odb ěrná místa jsou z řejmá z výkresu Energetiky. Jedná se o potrubí páry max. dimenzí DN500 a potrubí kondenzát ů max. dimenzí DN300. Potrubí jsou zpo čátku uložena na potrubních mostech (potrubí vedoucích z teplárny), dále je potrubí uloženo v topných kanálech. Do m ěsta je dodávána pára o tlaku 0,9 MPa, do P řerovských strojíren je zavedena pára tlaku 2,0 MPa. Technický stav je rozdílný dle stá ří sít ě a polohy vzhledem ke spodní vod ě a zatáp ění parovod ů.

Horkovody: Pro pot řebu P řerovských strojíren je vybudován horkovod 2x DN500 s parametry horké vody 130/65°C.

Pro zásobování části P ředmostí byl vybudován horkovod 2xDN250 (DN200) v bezkanálovém vedené, který byl zprovozn ěn v měsíci zá ří 1996. Technický stav je rozdílný podle stá ří sít ě a vzhledem k výši polohy hladiny spodní vody.

Teplovody: Teplovody jsou využívány pro rozvod sekundárního média. Jedná se o teplovodní rozvody 100/60°C vedené z primárních p ředávacích stanic tepla (pára/teplá voda, nebo horká voda/teplá voda) do jednotlivých odb ěrných míst. Jedná se p ředevším o rozvody v sídlištích. Rozvody jsou uloženy v prefabrikovaných kanálech, nové rozvody jsou již vedeny bezkanálovým zp ůsobem systémem p ředizolovaného potrubí.

V sou časné dob ě probíhá modernizace topných rozvod ů v centru m ěsta, které jsou provozovány firmou Teplo Přerov a.s. pod názvem „Modernizace CZT v měst ě P řerov“. Modernizace se týká zm ěny rozvodu topného média z primárních vým ěníkových stanic do jednotlivých obytných blok ů. Modernizace spo čívá v přechodu čty řtrubkového systému (2x topná voda, 1x TV, 1x cirkulace) na systém dvoutrubkový (2x topná voda) s místní přípravou TV až v podstrojovnách obytných domů. Sou částí bude i z toho vyplývající centralizace vým ěníkových stanic pára/topná voda s koncepcí budoucí p řestavby celého systému parního na horkovodní.

Řešení zásobování teplem m ěsta P řerova je zpracováno v následující tabulce:

V tabulce jsou uvedeny: ● Návrhové plochy (v ha) s konkrétním zp ůsobem využití (bydlení, ob čanská vybavenost, výrobní plochy) . ● Maximální hodinová pot řeba tepla jednotlivých návrhových ploch. ● Ro ční pot řeba tepla jednotlivých návrhových ploch. ● Zp ůsoby možného zásobování teplem nov ě navrhovaných lokalit – CZT či zemní plyn.

NAVÝŠENÍ POT ŘEBY ENERGIÍ CELKEM PRO CELÝ ÚZEMNÍ PLÁN M ĚSTA P ŘEROV-2009 kat. úz. ÚZEMNÍ PLÁN M ĚSTA P ŘEROV - CELKOVÉ SOU ČTY NÁROK Ů NA ENENRGIE Byty, rod. Výstavba Služby, ob č. vyb. Výroba Celkem PLOCHA ÚZEMÍ úz. pl. m. P ŘEROV úz. pl. m. P ŘEROV úz. pl. m. P ŘEROV úz. pl. m. P ŘEROV ha 243,58 160,43 122,23 526,24 pot řebný p říkon 47,2 27,0 23,9 98,1 MW CZT (MW) 46,0 16,4 16,7 79,2 ZP (MW) 28,6 10,7 9,2 48,6 ro ční pot řeba 305 700 174 700 155 000 635 400 tepla (GJ/rok) CZT (GJ/rok) 298 274 106 316 108 399 512 988

Strana 84 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

ZP (GJ/rok) 185 420 69 523 59 772 314 715 Zdroj tepla CZT / ZP CZT / ZP CZT / ZP CZT (%) % 97,6 60,9 69,9 80,7 větev SZ (MW) 41,0 16,1 13,4 70,5 větev JV (MW) 5,0 0,3 1,3 6,6 ZP tis. m³/rok 4 905,3 1 839,2 1 581,3 8 325,8 ost. ZP tis. m³/rok 27,6 12,1 4,2 44,0 Σ ZP tis. m³/rok 4932,9 1851,4 1585,5 8369,8 ZP p říkon m³/hod 2 316,7 869,1 747,0 3 932,7 data ZAOKROUHLENA Další detailní zpracování navýšení pot řeby plynu a tepla (v souladu s novým ÚPMP) je zpracováno po jednotlivých katastrálních územích. Toto zpracování je uvedeno v tabulkách dle jednotlivých katastr ů. Tabulky jsou uvedeny v Textové části II.02 –„Navýšení pot řeb energií CZT + zemního plynu v návrhových plochách“. Vysv ětlivky k hodnotám uvedeným v tabulkách: - „Zdroj tepla“ „CZT/ZP“ rozd ělení pot řebné energie ze sít ě CZT a ze sít ě plynovodní, o řádek níže „%“ je uvedeno procentuální rozd ělení zdroj ů tepla, - „v ětev SZ (MW)“ zdrojem energie je síť CZT v ětev severozápadní, - „v ětev JV (MW)“ zdrojem energie je sí ť CZT v ětev jihovýchodní, - „PLYNOFIKACE“ - jsou k.ú., kde není zdroj ze sít ě CZT a k dispozici je pouze zemní plyn, - „ost.ZP tis. m 3/rok“- pot řeba plynu pro p řípravu jídel, -"NULOVÉ HODNOTY" jsou plochy, kde v souvislostech s územním plánem není uvažováno s pot řebou navýšení p říkonu tepelné energie pro pot řeby provozu.

B) Záv ěr

V oblasti zásobování teplem je v sou časnosti spíše p řebytek ve výkonu zdroje tepla . V teplárn ě jako zdroji tepla je pro sou časné odb ěry tepla rezerva i p ři zimních extrémních teplotách. Oproti po čátk ům 90let, kdy docházelo v regionu k výraznému poklesu ekonomiky, který byl provázen restrukturalizací a útlumem, jsou nyní odb ěry tepla stabilizované.

Rezerva v topném výkonu teplárny činí ve stáv.stavu v nejchladn ějších dnech 315 MW – 199 MW = 116 MW . Pot řeba tepla v nejchladn ějších dnech pro návrhové lokality územního plánu činí 79,2 MW . Z uvedeného vyplývá, že ve zdroji tepla je rezerva cca 116 - 79,2 MW = 36,8 MW.

To znamená, že pot řebu tepla pro vy člen ěné oblasti m ěsta v dosahu CZT je možno pokrýt s dostate čnou rezervou ze stávajícího zdroje tepla - Teplárny P řerov. Kompletní tabulka Navýšení pot řeby energií pro návrhové plochy celého územního plánu specializací Zásobení teplem a zásobení plynem – viz. Textová část II.02.

Soustava centrálního zásobování teplem v Přerov ě má v dosahu tepelných sítí dostate čnou výrobní kapacitu pro napojení všech nových, p řípadn ě rekonstruovaných objekt ů v rámci zahuš ťování a modernizace zástavby i nové výstavby m ěsta P řerova. P řenosové schopnosti stávajících potrubních sítí, z kterých by probíhalo napojení je nutno posoudit v rámci konkrétního řešení pro konkrétní oblasti či odb ěratele a budou posouzena až v rámci daného řešení.

Probíhající modernizace topných rozvod ů v rámci „Modernizací CZT v měst ě P řerov“ bude mít pozitivní vliv na hospoda ření investora, odb ěratele a na životní prost ředí.

Stávající distribu ční sí ť tepelné energie se rozr ůstá a modernizuje dle pot řeb distributora tepelné energie a jednotlivých odb ěratel ů. V případ ě nár ůstu spot řeby a distribuce tepelné energie v řádech MW v rozvojových územích je nutné v čas a s dostate čným p ředstihem ( řádov ě m ěsíce a roky) vstoupit v jednání s pracovníky spole čností Teplárny P řerov firmy Dalkia Česká republika a.s., divize P řerov a distributora tepla firmy Teplo Přerov a.s.

Obecné zd ůvodn ění zvolené varianty využití Centrální zásobování teplem: Pro oblasti v dosahu CZT, rentabilita spot řeby: - Dálkové teplo ve form ě teplé vody není výbušné ani ho řlavé. Technický dálkový monitoring probíhá 24 hodin denn ě. - Dálkové teplo je vyráb ěno tzv. kogenerací, což je výroba tepla a elekt řiny zárove ň. Tímto zp ůsobem se šet ří množství spalovaného paliva a snižuje se zát ěž na životní prost ředí. - Teplo a teplá voda je v domácnostech k dispozici 24 hodin denn ě, zákazník se nemusí zat ěžovat údržbou ani investicemi. - Dálkové teplo nevyžaduje množství komín ů na st řechách a potrubí je ve m ěstech vedeno p řevážn ě pod zemí. - Nejrozvinut ější sít ě dálkového tepla jsou ve vysp ělých evropských zemích, jako jsou N ěmecko, Švédsko, Dánsko, Francie.

C) Limity pro využívání v území Ochranná pásma: Ochranné pásmo je prostor v bezprost řední blízkosti potrubí, které je ur čeno k zabezpe čení obvyklého plynulého provozu potrubí a k zajišt ění bezpe čnosti osob a majetku. Vlastníci (uživatelé) nemovitostí v ochranném pásmu jsou povinni zdržet se všeho, co by mohlo ohrozit potrubí a plynulost a bezpe čnost jeho provozu.

Při budování nových potrubních tras tepelných sítí je t řeba respektovat ochranná pásma t ěchto rozvod ů. Totéž platí p ři výstavb ě nových objekt ů poblíž tepelných sítí. Ochranná pásma pro trubní trasy jsou dána platnými vyhláškami (Vyhl. č. 186/1991 Sb., - O hospoda ření s teplem, řízení soustav centralizovaného zásobování teplem a o ochranných pásmech) a dále technickými standarty vlastních provozovatel ů sítí. Nap říklad ochranné pásmo rozvodu tepla v zastav ěném území činí 1m od povrchu potrubí, v nezastav ěné části 3-5m dle stanovení provozovatelem tohoto za řízení.

Strana 86 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

B.3.3.2.6. Zásobování zemním plynem

Stávající stav

Soustava zásobování plynem se skládá v řešeném území z následujících rozvod ů a za řízení: ● Velmi vysokotlaké plynovody (VVTL plynovody) Plyn je pro m ěsto P řerov dodáván z tranzitního VVTL plynovodu DN 700, PN64 Mut ěnice – Bezm ěrov – Děhylov vedeného východn ě od P řerova , který je ve správ ě RWE Transgas Net, s.r.o. V soub ěhu s VVTL plynovodem je veden DOK (Dálkový Optický Kabel) RWE Transgas Net, s.r.o. V okrese P řerov se nachází Podzemní zásobník plynu Lobodice a DOK v majetku net4net a.s. Brno.

● Vysokotlaké plynovody (VTL plynovody) Zásobování plynem spo čívá ve vybudovaných vysokotlakých plynovodech (VTL) po obvodu m ěsta. Ze zásobovacích VTL plynovod ů jsou napájeny VTL plynovodní p řípojky pro zásobování obyvatelstva i jednotlivých pr ůmyslových objekt ů. Severn ě od m ěstské části P ředmostí a mezi obcemi Popovice a Vinary obchází P řerov VTL plynovod DN 500, PN 40 Brno – Ostrava. Z VTL plynovod ů jsou napojeny následující oblasti: - VTL p řípojkou DN 100 je z tohoto plynovodu napojena místní část Žeravice (VTL RS6 600 m 3/h). - VTL p řípojkou DN 200 z tohoto plynovodu je dodáván plyn jednak velkoodb ěratel ům – PCHZ (Precheza) (VTL RS1 5000 m 3/h), jednak je z této p řípojky DN 200 napojena VTL p řípojka DN 100 pro místní část Dluhonice (VTL RS5 500 m 3/h). - Pro místní část Čekyn ě je z VTL plynovodu DN 500 napojena VTL p řípojka DN 100 (VTL RS7 750 m 3/h). - V prostoru jižního okraje místní části Vinary je z VTL plynovodu DN 500 napojena p řípojka DN 150 vedená po východním okraji místní části Popovice do místní části P ředmostí (VTL RS9 3000 m 3/h). - V jižní oblasti místní části Vinary je z VTL plynovodu DN 500 Brno – Ostrava napojena VTL p řípojka DN 150 pro místní část Vinary (VTL RS8 1200 m 3/h) a dále odbo čka VTL plynovodu DN 200 vedená po severovýchodním okraji místní části Lýsky. Za místní části Vinary pokra čuje trasa VTL plynovodu DN 500 severovýchodn ě. - Po západním okraji P řerova je veden VTL plynovod DN 500, který je napojen na plynovod DN 500, PN 40 Brno – Ostrava v míst ě p řed odbo čkou VTL p řípojky pro místní část Žeravice. Plynovod DN 500 je veden v trase západn ě od místní části P ředmostí a místní části Dluhonice a p řechází řeku Be čvu. Po p řechodu řeky je z plynovodu VTL p řípojkou DN 100 napojena čisti čka odpadních vod P řerov - ČOV (VTL RS3 500 m 3/h). - Plynovod dále pokra čuje po severovýchodní stran ě místní části Hen člov. Pro tuto část je napojena VTL přípojka DN 100 do regula ční stanice (VTL RS4 800 m 3/h). - Za odbo čkou místní část Hen člov VTL plynovod DN 500 pokra čuje po jižním okraji P řerova východním sm ěrem k místní části Lov ěšice. - Z VTL plynovodu je napojena VTL p řípojka DN 200 pro P řerovské strojírny (VTL RS2 3500 m 3/h). - Trasa VTL plynovodu se lomí jižn ě k místní části Lov ěšice, kde je odbo čka pro regula ční stanici (VTL RS12 400 m 3/h) – tato RS leží mimo řešené území.

Pod místní částí Lov ěšice prochází VTL plynovod DN500 východn ě k místní části Újezdec, kde je VTL přípojka DN 100 pro vnit řní část P řerova a místní část Újezdec (VTL RS11 6500 m 3/h). - VTL plynovod DN 500 prochází jižn ě pod místní části Újezdec, za ní se trasa plynovodu lomí severn ě k městské části Kozlovice, kde je odbo čka pro regula ční stanici (VTL RS10 5000 m 3/h). Na východní stran ě místní části Újezdec je v soub ěhu s VTL plynovodem DN 500 veden VTL plynovod DN 200, který je ur čen ke zrušení.

● Vysokotlaké regula ční stanice Z VTL plynovod ů jsou vystaveny p řípojky pro jednotlivé regula ční stanice VTL / STL, v četn ě RS velkoodb ěratel ů (VO) - (celkem 12). V tabulce je seznam vysokotlakých regula čních stanic v majetku SMP a.s., umož ňujících zásobení jednotlivých řešených katastrálních území v četn ě VO. Číslo regula čních stanic odpovídá zna čení SMP, a.s. Seznam regula čních stanic byl zpracovateli poskytnut SMP, a.s. a je aktualizován pro 04/2009. Dle poskytnutých údaj ů je celkem instalovaný výkon VTL RS 27 350 m 3/hod .

Seznam stávajících VTL regula čních stanic

Po ř.číslo Číslo RS Umíst ění v k.ú. Výkon RS ( m3/hod) vstup/výstup 1 64211049 Přerov – PCHZ (Precheza) 5 000 VTL/STL 2 64211051 Přerovské strojírny 3 500 VTL/STL 3 64221279 Přerov – ČOV 500 VTL/STL 4 64021297 Hen člov 800 VTL/STL 5 64021285 Dluhonice 500 VTL/STL 6 64021283 Žeravice 600 VTL/STL 7 64021277 Čekyn ě 750 VTL/STL 8 64121117 Vinary 1 200 VTL/STL 9 64121009 Předmostí 3 000 VTL/STL 10 64111295 Kozlovice 5 000 VTL/STL 11 64111281 Újezdec 6 500 VTL/STL Výkon VTL celkem 27 350 RS

Regula ční stanice po ř. č. 1, 2, 3 jsou pr ůmyslové RS s celkovým instalovaným výkonem 9 000 m3/h.

Mimo řešené území leží regula ční stanice Lov ěšice, Bocho ř a Želatovice. Po ř.číslo Číslo RS Umíst ění Výkon RS ( m3/hod) vstup/výstup 12 64284 Lov ěšice 400 VTL/STL 13 64121248 Bocho ř 2 000 VTL/STL 14 64171 Želatovice 1 200 VTL/STL

Strana 88 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Z regula ční stanice Lov ěšice je napojena místní část Lov ěšice. Z této stanice je navrženo napojení nových návrhových ploch v Lov ěšicích. P ři zvýšené spot řeb ě zemního plynu bude nutno zvýšit výkon této RS. Z regula ční stanice Bocho ř je možno výhledov ě napojit oblast letišt ě. Z regula ční stanice Želatovice je navrženo napojení jihovýchodní oblasti P řerova.

Pro oblast navržené pr ůmyslové zóny v severozápadní části P řerova je navržena nová regula ční stanice plynu. Bude napojena ze stávajícího VTL potrubí DN 200. Po ř.číslo Číslo RS Umíst ění Výkon RS ( m3/hod) vstup/výstup 15 Přerov - severozápad 500 VTL/STL

● St ředotlaké plynovody Z VTL regula čních stanic, situovaných na p řípojkách z VTL plynovod ů vychází sí ť st ředotlakých plynovod ů jednak pro p římé zásobení odb ěratel ů a jednak pro napájení regula čních stanic STL/NTL v řešeném území. Místní plynovodní sítě jsou provozovány jako dvoustup ňové - st ředotlaké (STL) / nízkotlaké (NTL). STL plynovodní sít ě jsou provozovány s výstupním p řetlakem z regula čních stanic do 0,3 MPa (300 kPa), NTL plynovodní sít ě jsou provozovány s výstupním p řetlakem z regula čních stanic do 2,1 kPa. Jednotlivé distribu ční plynovody (sít ě) jsou r ůzného stá ří, dimenze a r ůzného materiálového provedení. Plynovody tvo ří rozsáhlou, v některých částech vzájemn ě zokruhovanou sí ť, která zabezpe čuje dodávku plynu prakticky do všech rodinných dom ů, byt ů v bytových domech, objekt ů ob čanské vybavenosti a výrobních objekt ů.

● St ředotlaké regula ční stanice - provozní parametry Pro redukci tlaku plynu ze STL na NTL v distribu ční síti jsou na správním území P řerova nízkotlaké regula ční stanice (NTL RS). Z těchto regula čních stanic je veden „uli ční“ NTL rozvod plynu pro zásobení koncových spot řebitel ů. - STL rozvod je v ětšinou provozován na tlakové hladin ě 0,3 MPa, pouze v místních částech Vinary a Lýsky je provozní p řetlak 50 kPa. - Z regula ční stanice VTL/STL (RS1) v západní části P řerova jsou realizovány st ředotlaké rozvody v závod ě PCHZ. Jedná se o pr ůmyslovou RS. Provozní p řetlak 0,1MPa. - Z regula ční stanice VTL/STL (RS2) v jižní části P řerova jsou napojeny st ředotlaké rozvody v závod ě Přerovské strojírny. Jedná se o pr ůmyslovou RS. - Z regula ční stanice VTL/STL (RS3) P řerov - ČOV je realizován st ředotlaký rozvod pro čisti čku odpadních vod. Jedná se o pr ůmyslovou RS. - Z regula ční stanice VTL/STL (RS4) v místní části Hen člov jsou realizovány st ředotlaké rozvody pro tuto oblast. Provozní p řetlak 0,3 MPa. - Z regula ční stanice VTL/STL (RS5) v místní části Dluhonice jsou realizovány st ředotlaké rozvody pro tuto oblast. Provozní p řetlak 0,3 MPa. - Z regula ční stanice VTL/STL (RS6) v místní části Žeravice jsou realizovány st ředotlaké rozvody pro tuto oblast. Provozní p řetlak 0,3 MPa. - Z regula ční stanice VTL/STL (RS7) v místní části Čekyn ě jsou realizovány st ředotlaké rozvody pro místní části Čekyn ě, Pen čičky a Pen čice. Provozní p řetlak 0,3 MPa.

- Z regula ční stanice VTL/STL (RS8) v místní části Vinary jsou realizovány st ředotlaké rozvody pro Vinary a Lýsky. Provozní p řetlak 50 kPa. - Z regula ční stanice VTL/STL (RS9) v místní části P ředmostí jsou realizovány st ředotlaké rozvody pro Popovice a P ředmostí. Provozní p řetlak 0,3 MPa. - Z regula ční stanice VTL/STL (RS10) v místní části Kozlovice jsou realizovány st ředotlaké rozvody pro Kozlovice a východní část P řerova. Tento STL plynovod je propojen se STL plynovodem z regula ční stanice RS 11. Provozní p řetlak 0,3 MPa. - Z regula ční stanice VTL/STL (RS11) v místní části Újezdec jsou realizovány st ředotlaké rozvody pro Újezdec a pro jihovýchodní části P řerova. Provozní p řetlak 0,3 MPa.

V návrhu řešení ÚPMP se vychází z daného stavu plynofikace - vybudovaných VTL plynovod ů kolem stávající zástavby m ěsta P řerova, stávající st ředotlaké (STL) a nízkotlaké (NTL) plynovodní sít ě ve m ěst ě Přerov ě a p řináležejících správních územích (samostatné k.ú.).

● Místní plynovodní sít ě STL / NTL Zemní plyn je využíván velkoodb ěrateli, maloodb ěrateli a pro zásobování obyvatelstva. Využívání plynu pro obyvatelstvo je p řevážn ě na va ření, vytáp ění a p řípravu TV (teplé vody). V sou časnosti je zemní plyn zaveden v těchto místních částech: Přerov (STL 0,3MPa, NTL), P ředmostí (STL.0,3MPa), Popovice (STL.0,3MPa), Kozlovice (STL.0,3MPa), Dluhonice (STL.0,3MPa), Újezdec (STL.0,3MPa), Lov ěšice (STL.0,3MPa) Čekyn ě (STL.0,3MPa), Hen člov (STL.0,3MPa), Vinary (STL.50kPa), Lýsky (STL.50 kPa), Žeravice (STL.0,3MPa), Pen čice (STL.0,3MPa), Pen čičky (STL.0,3MPa).

Výchozí údaje o stávající spot řeb ě plynu Pro rozvoj plynárenství se v řešeném území ÚPMP na základ ě rozvoje lokalit v jednotlivých a k.ú. zpracovává dokumentace Propo čet plynovodní sít ě (SmPI Ostrava). Tato dokumentace se aktualizuje na základ ě skute čné spot řeby plynu v jednotlivých lokalitách s výhledem na několik let. Bilance pot řeby plynu pro návrhové období částe čně využívá této dokumentace a vychází ze stanovení pot řeb plynu pro kategorie odb ěru - obyvatelstvo, maloodb ěr, st řední odb ěr a velkoodb ěr.

Sm ěrnice č.17 SMP a.s. z 11/97 stanoví ro ční a maximální hodinové pot řeby plynu pro obyvatelstvo metodou specifických pot řeb : byty v BD a RD (va ření,TUV,otop) - 0,45 m 3h-1 resp. 3 000 m 3rok -1 byty v BD (va ření + TUV) - 0,30 m 3h-1 resp. 300 m 3rok -1 byty v BD (pouze va ření) - 0,15 m 3h-1 resp. 100 m 3rok -1

Maloodb ěr - v kategorii maloodb ěr (MO) jsou zahrnuty pot řeby plynu pro otop stávajících objekt ů vybavenosti, jejichž výše nep řesáhne 60 000 m 3rok -1 (tj. 630 000 kWh).

St řední odb ěr a velkoodb ěr - v kategorii SO a VO jsou zahrnuty odb ěry plynu od 60 000 do 400 000 m 3rok -1 (tj. od 630 000 kWh – 4 200 000 kWh).

Strana 90 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Velkoodb ěr: odb ěr nad 400 000 m 3rok -1 (tj. 4 200 000 kWh).

Skute čné spot řeby plynu vzhledem k požadavku této sm ěrnice jsou v praxi nižší a je p ředpoklad, že se budou nadále snižovat, zejména na základ ě v ědecko-technického pokroku který se uplat ňuje ve všech nov ě instalovaných spot řebi čích plynu a výrobních technologiích s přímou pot řebou tepla, kde zdrojem je Zemní plyn. Snižování skute čné pot řeby plynu je dáno zám ěnou stávajících moráln ě technicky zastaralých a neúsporných spot řebi čů za nové, ú činn ější, s nižší p římou spot řebou energie. Nelze opomenout novou výstavbu a rekonstrukce stávajících objekt ů z hlediska zm ěny jejich tepeln ě technických vlastnosti (snižování tepelných ztrát) v souladu s požadavky platné legislativy. Neopominutelný je i cenový tlak - nár ůst ceny vztažený k jednotce odebrané energie, který vede k hospodárnému provozu tepelných za řízení zejména v osobním vlastnictví.

Skute čná spot řeba plynu 1995-2005 V níže uvedené tabulce jsou uvedeny skute čné spot řeby plynu za jednotlivá ro ční období 1999 – 2005 dle jednotlivých skupin spot řebitel ů podle jednotlivých obcí. Skute čná spot řeba plynu za roky 2006 – 2007 pro VO a MO nem ůže dosahovat „výrazného“ navýšení (pokud nedošlo k novému napojení SO a VO). Hlavním d ůvodem je zejména mírný pr ůběh zimy (výrazn ě nadpr ůměrné teploty z hlediska statistického pr ůměru). Jsou použity dostupné materiály RWE Group, Severomoravské plynárenské, a.s. Ostrava. Spot řeba plynu pro Pen čičky je zahrnuta pod místní část Pen čice.

Strana 92 © Kovoprojekta Brno, a.s., Šumavská 15, 602 00 Brno

ÚZEMNÍ PLÁN M Ě S T A P Ř E R O V A

Řešení zásobování teplem m ěsta P řerov je zpracováno v následující tabulce: V tabulce jsou uvedeny: ● Návrhové plochy (v ha - hektary) s konkrétním zp ůsobem využití (bydlení, ob čanská vybavenost, výrobní plochy) . ● Maximální hodinová pot řeba tepla jednotlivých návrhových ploch. ● Ro ční pot řeba tepla jednotlivých návrhových ploch. ● Zp ůsoby možného zásobování teplem nov ě navrhovaných lokalit – CZT či zemní plyn.

NAVÝŠENÍ POT ŘEBY ENERGIÍ CELKEM PRO CELÝ ÚZEMNÍ PLÁN M ĚSTA P ŘEROVA-2008 kat. úz. ÚZEMNÍ PLÁN M ĚSTA P ŘEROV - CELKOVÉ SOU ČTY NÁROK Ů NA ENENRGIE Byty, rod. Výstavba Služby, ob č. vyb. Výroba Celkem PLOCHA ÚZEMÍ úz. pl. m. P ŘEROV úz. pl. m. P ŘEROV úz. pl. m. P ŘEROV úz. pl. m. P ŘEROV ha 243,58 160,43 122,23 526,24 pot řebný p říkon 47,2 27,0 23,9 98,1 MW CZT (MW) 46,0 16,4 16,7 79,2 ZP (MW) 28,6 10,7 9,2 48,6 ro ční pot řeba 305 700 174 700 155 000 635 400 tepla (GJ/rok) CZT (GJ/rok) 298 274 106 316 108 399 512 988 ZP (GJ/rok) 185 420 69 523 59 772 314 715 Zdroj tepla CZT / ZP CZT / ZP CZT / ZP CZT (%) % 97,6 60,9 69,9 80,7 větev SZ (MW) 41,0 16,1 13,4 70,5 větev JV (MW) 5,0 0,3 1,3 6,6 ZP tis. m³/rok 4 905,3 1 839,2 1 581,3 8 325,8 ost. ZP tis. m³/rok 27,6 12,1 4,2 44,0 Σ ZP tis. m³/rok 4932,9 1851,4 1585,5 8369,8 ZP p říkon m³/hod 2 316,7 869,1 747,0 3 932,7 data ZAOKROUHLENA

Další detailní zpracování navýšení pot řeby plynu a tepla (v souladu s novým ÚPMP) je zpracováno po jednotlivých katastrálních územích. Toto zpracování je uvedeno v tabulkách dle jednotlivých katastr ů. Tabulky jsou uvedeny v Textové části II.02 –„Navýšení pot řeb energií CZT + zemního plynu v návrhových plochách“.

Vysv ětlivky k hodnotám uvedeným v tabulkách: - „Zdroj tepla“ „CZT/ZP“ - rozd ělení pot řebné energie ze sít ě CZT a ze sít ě plynovodní, o řádek níže „%“ je uvedeno procentuální rozd ělení zdroj ů tepla, - „v ětev SZ (MW)“ zdrojem energie je sí ť CZT v ětev severozápadní, - „v ětev JV (MW)“ zdrojem energie je sí ť CZT v ětev jihovýchodní, - „PLYNOFIKACE“ jsou k.ú., kde není zdroj ze sít ě CZT a k dispozici je pouze zemní plyn, - „ost.ZP tis. m 3/rok“ - pot řeba plynu pro p řípravu jídel. -"NULOVÉ HODNOTY" jsou plochy, kde v souvislostech s územním plánem není uvažováno s pot řebou navýšení p říkonu tepelné energie pro pot řeby provozu.

Výhledová bilance pot řeby pouze Zemního plynu pro navrhované období je uvedena v následujících tabulkách:

BILANCE POT ŘEBY PLYNU CELKEM PRO CELÝ ÚZEMNÍ PLÁN M ĚSTA P ŘEROV-2008

ÚZEMNÍ PLÁN M ĚSTA P ŘEROV - CELKOVÉ SOU ČTY NÁROK Ů NA ENENRGIE