Filip Jadlovský

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV TRHU PRÁCE V ZEMĚDĚLSTVÍ A V POTRAVINÁŘSTVÍ NA ÚZEMÍ OKRESU PŘEROV

Bakalářská práce Filip Jadlovský

Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. Brno 2018

Bibliografický záznam

Autor: Filip Jadlovský Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Vývoj a současný stav trhu práce v zemědělství a Název práce: v potravinářství na území okresu Přerov

Studijní program: Geografie a kartografie

Studijní obor: Geografie

Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.

Akademický rok: 2017/2018

Počet stran: 52+3

Klíčová slova: Vývoj, Současný stav, Trh práce, Zemědělství, Potravinářství, Okres Přerov

Bibliographic Entry

Author Filip Jadlovský Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography The development and contemporary state labour market Title of Thesis: in the agriculture and in the food industry on the Přerov district

Degree programme: Geography and Cartography

Field of Study: Geography

Supervisor: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.

Academic Year: 2017/2018

Number of Pages: 52+3

Keywords: Development, Cotemporary state, Labour market, Agriculture, Food industry, Přerov district

Abstrakt

Bakalářská práce Vývoj a současný stav trhu práce v zemědělství a v potravinářství na území okresu Přerov popisuje vývoj zemědělských a potravinářských podniků po současnost. Nejprve byla provedena charakteristika historického vývoje zemědělství v České republice a vliv Evropské unie na české zemědělství. V následující části již bylo charakterizováno území okresu Přerov z přírodních i sociologických podmínek. Důležitou část práce tvoří zhodnocení vývoje a současného stavu zemědělských a potravinářských podniků na území okresu Přerov.

Abstract Bachelor thesis The development and contemporary state labour market in the agriculture and in the food industry on the Přerov district describes development of agriculture and food industries until today. The first part is about the characteristic of historical development of agriculture in Czech republic and influence of European union on czech agriculture. In the next part the district of Přerov was characterized from natural and sociological conditions. Important part of the thesis is an evaluation of development and present state of agricultural and food industries in Přerov district.

Poděkování

Na tomto místě bych chtěl poděkovat především doc. RNDr. Antonínu Věžníkovi, CSc. za vedení, odborné rady, poskytnuté informace a věnovaný čas. Děkuji i mé rodině a přátelům za podporu při studiu.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením doc. RNDr. Antonína Věžníka, CSc. a s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

10. května 2018 ……………………………… Filip Jadlovský Obsah 2. METODIKA PRÁCE ...... 10 3. REŠERŠE LITERATURY ...... 11 4. HISTORICKÝ VÝVOJ A STAV ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR ...... 12 4.1 Zemědělství v ČR před rokem 1989 ...... 12 4.2 Zemědělství v ČR po roce 1989 ...... 13 4.3 Vliv EU na zemědělství v ČR ...... 17 5. OKRES PŘEROV ...... 21 5.1 Vymezení území ...... 21 5.2 Základní přírodní podmínky ...... 23 5.3 Geomorfologické poměry ...... 24 5.4 Geologické poměry ...... 25 5.5 Půdní pokryv ...... 26 5.6 Hydrologické poměry...... 27 5.7 Klimatické poměry ...... 28 5.8 Základní socioekonomické poměry ...... 29 5.9 Sídelní struktura ...... 30 6. VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V ZEMĚDĚLSTVÍ NA ÚZEMÍ OKRESU PŘEROV ..... 32 6.1 Jednotné zemědělské družstva na území okresu Přerov v roce 1990 a průběh jejich transformace ...... 33 6.2 Vývoj počtu zaměstnanců v jednotlivých nejvýznamnějších zemědělských podnicích...... 36 7. VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V POTRAVINÁŘSTVÍ NA ÚZEMÍ OKRESU PŘEROV… ...... 40 7.1 Vývoj počtu zaměstnanců v jednotlivých nejvýznamnějších potravinářských podnicích ...... 41 8. MOŽNOSTI BUDOUCÍHO VÝVOJE ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ ...... 45 9. ZÁVĚR ...... 46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 47 Knihy a časopisy ...... 47 Mapy a atlasy ...... 48 Elektronické zdroje ...... 48 SEZNAM ZKRATEK ...... 50 SEZNAM PŘÍLOH ...... 52

1. ÚVOD

Zemědělství a potravinářství má v České republice velkou historii a za tuto dlouhou dobu si prošlo mnoha změnami. Sociální a ekonomické změny se projevují v životním stylu obyvatel a ovlivňují, kam se mohou ubírat v budoucnu. Vývoj zemědělství a potravinářství tedy jistou měrou ovlivňuje obyvatele a to především s pohledu trhu práce, tedy zaměstnanosti. Tento fenomén formuje i sídelní a věkovou strukturu obyvatelstva s ohledem na volná pracovní místa a pracovní příležitosti. Cíl této práce bude především zhodnocení vývoje a současného stavu zaměstnanosti v zemědělství a potravinářství na území okresu Přerov, tedy konkrétně zhodnocení vývoje a současného stavu počtu zaměstnanců v zemědělských a potravinářských podnicích v okrese Přerov. V této práci byl nejdříve obecně charakterizován historický vývoj zemědělství a potravinářství v České republice, a to před a po transformačních procesech. Následně byl nastíněn vliv Evropské unie na zemědělství v České republice zejména z pohledu programů na finanční podporu ze zdrojů Evropské unie k využití českými zemědělci. Poté bude v této práci zaměřena pozornost na území okresu Přerov, jakožto zkoumaného regionu a jeho fyzicko-geografické a socioekonomické poměry. V hlavní části práce pak budou vypsány jednotné zemědělské družstva a jejich průběh transformace a následně vyhodnocen vývoj a současný stav trhu práce, tedy počtu zaměstnanců z tabulkových informací v zemědělství a potravinářství, a to jak z obecného, tak z hlediska nejvýznamnějších zemědělských a potravinářských podniků na území okresu Přerov V závěru této bakalářské práce budou zhodnoceny přírodní a socioekonomické podmínky zkoumaného území. Následně bude vyhodnocen vývoj zaměstnanosti v zemědělství a potravinářství, a to především z pohledu nejvýznamnějších firem okresu Přerov. Nakonec budou nastíněny možnosti budoucího vývoje českého zemědělství a potravinářství, a to zejména z pohledu našeho členství v Evropské unii.

2. METODIKA PRÁCE

První kapitola této bakalářské práce obsahuje historický vývoj zemědělství v ČR, a to jak před rokem 1989, tak po roce 1989 a také vliv EU na zemědělství v ČR. Ve Vývoji zemědělství před rokem 1989 jsou konkrétně charakterizovány změny v poválečném období z pohledu sociální a ekonomické přestavby, tedy například vznik jednotných zemědělských podniků a státních statků. Dále se v této podkapitole popisuje rozvoj rostlinné a živočišné výroby, a to především v 80. letech. Následně je zhodnocen i dopad v oblasti životního prostředí díky zprůmyslnění a intenzifikaci zemědělské výroby. Podkapitola vývoje zemědělství po roce 1989 je zaměřena na přechod zemědělství a potravinářství k tržnímu hospodářství a obecně je charakterizována transformační politika ČR. Transformace ČR byla znázorněna pomocí schématického znázornění. Poté je zde české zemědělství charakterizovány dvěma různými skupinami vývojových etap. Nakonec je v této podkapitole nastíněna problematika vývoje zaměstnanosti v zemědělství. Vliv EU na zemědělství v ČR je zaměřen na dořešení vývojových problémů zemědělství a jeho stabilizaci, a to v rámci koncepce agrární politiky před vstupem do EU s dvěma stanovenými etapami, které jsou postaveny na čtyřech základních pilířích zemědělské politiky. Dále je charakterizována Koncepce agrární politiky po vstupu do EU a její základní potřeby, cíle a předpoklady. Nakonec jsou v této podkapitole nastíněny programy, které podporují české zemědělství z hlediska finančních podpor ze zdrojů Evropské unie a základní předpoklady pro čerpání těchto podpor dodané o vymezení méně příznivých oblastí v ČR. Další kapitola je věnována již zkoumanému území okresu Přerov, které je nejprve vymezeno podle ČSÚ a poté charakterizováno podle fyzicko-geografických a socioekonomických charakteristik. Z pohledu fyzicko-geografických charakteristik jsou v této práci popisovány základní přírodní podmínky, geomorfologické členění a poměry, geologické poměry, půdní pokryv, hydrologické poměry a klimatické poměry. Jako socioekonomické charakteristiky byly popsány základní socioekonomické poměry, a to zejména z pohledu charakteristik pěti největších měst okresu Přerov a největších zaměstnavatelů na zkoumaném území. Poslední podkapitola v rámci socioekonomické charakteristiky okresu Přerov je sídelní struktura, která byla zpracována podle SLDB ČSÚ. Hlavní a zkoumané kapitoly jsou vývoj zaměstnanosti v zemědělství a vývoj zaměstnanosti v potravinářství na území okresu Přerov. Z pohledu vývoje zemědělství bylo nejprve popisováno celé území okresu Přerov a jeho vývoj v letech SLDB podle podílu ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v zemědělství. Následně byly charakterizovány JZD na území okresu Přerov a průběh jejich transformace. Poté je interpretován vývoj počtu zaměstnanců v jednotlivých nejvýznamnějších zemědělských a potravinářských podnicích na území okresu Přerov. Nakonec jsou nastíněny možnosti budoucího vývoje českého zemědělství a potravinářství a to zejména z pohledu našeho členství v Evropské unii.

3. REŠERŠE LITERATURY Pro první kapitolu, tedy vývoj zemědělství v ČR před a po roce 1989 a vliv EU na zemědělství v ČR byly převážně použity materiály z elektronické podoby práce Vybrané kapitoly ze socioekonomické geografie České republiky od H. Svobodové, A. Věžníka a E. Hofmanna (2013). Dále byly v tomto tématu čerpány informace z diplomové práce Analýza zemědělského podniku z hlediska čerpání dotací z EU od J. Hánové (2010), z práce Agrární politika a hospodářská transformace agrárně potravinářského komplexu od V. Jeníčka (1991) a z článku Pokus o etapizaci vývoje zemědělství a zemědělské politiky v ČR v letech 1989 – 1998 od T. Douchy a Z. Sokola (1999). V Další části byly fyzicko-geografické charakteristiky, tedy nejprve základní přírodní podmínky okresu Přerov charakterizovány s použitím literatury Transformační procesy v Českém zemědělství po roce 1990 od I. Bičíka a V. Jančáka (2005) a podle práce Okres Přerov od G. Voždi (1988). Geomorfologické poměry na území okresu Přerov byly popsány podle literatury Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR od J. Demka a P. Mačkovčina (2006) a geologické poměry z práce Moravská brána očima geologa od M. Janoška (1998). Další fyzicko-geografickou charakteristikou území okresu Přerov byl půdní pokryv, který byl charakterizován podle práce Olomoucko: Chráněná území ČR od J. Šafáře (2003) a z práce Atlas hlavních půdních typů ČSSR od J. Pelíška (1961). Hydrologické poměry okresu Přerov byly popsány z práce Olomoucko: Chráněná území ČR od J. Šafáře (2003) a podle Okres Přerov od G. Voždi (1988). Na klimatické poměry byly použity materiály z práce Klimatické oblasti Československa od E. Quitta (1971) a také z práce Olomoucko: Chráněná území ČR od J. Šafáře (2003). V rámci základních socioekonomických poměrů okresu Přerov byla použita bakalářská práce Analýza sídelního systému okresu Přerov od A. Jančové (2012). V hlavní části této bakalářské práce byl zkoumán vývoj zaměstnanosti v zemědělství a potravinářství na území okresu Přerov. V této části byla použita ke srovnání zaměstnanosti v zemědělství pro rok 1991 práce Sčítání lidu, domů a bytů 1991 od SLDB (1992) a pro rok 2001 práce Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 od SLDB (2003). Následně byla na přehled JZD, jejich výměru a počet zaměstnanců na území okresu Přerov použita literatura Výsledky hospodaření JZD a státních statků v ČSR za rok 1988: Kraj Severomoravský od CIS (1989). Nakonec je interpretován vývoj počtu zaměstnanců v jednotlivých nejvýznamnějších zemědělských a potravinářských podnicích na území okresu Přerov podle nezveřejněných informací dle ochrany osobních údajů Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci od MPSV (2018), a to na základě podané žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o informace o počtech zaměstnanců u jednotlivých zaměstnavatelů v zemědělství a potravinářství od roku 1998 do roku 2017, jelikož do roku 1998 nejsou v informačních systémech úřadu práce informace dostupné.

4. HISTORICKÝ VÝVOJ A STAV ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR 4.1 Zemědělství v ČR před rokem 1989

České neboli československé zemědělství prošlo v poválečném období sociálně ekonomickou přestavbou, která měla za následek velké změny života na venkově. Období sociálně ekonomické přestavby, které trvalo více než 40 let, přineslo významné změny jako například vznik nových, socialistických výrobních vztahů, vybudování velkých zemědělských podniků typu JZD, neboli jednotných zemědělských družstev, a státních statků (SVOBODOVÁ, VĚŽNÍK, HOFMANN, 2013). Počet jednotných zemědělských družstev se postupně snižoval, a to zejména díky procesu koncentrace a kooperace, který měl vyvrcholení v 70. letech 20. století. Tudíž se snížil počet JZD, ale vzrostla průměrná výměra zemědělské půdy jednotlivých JZD. Ke snižování dochází i z hlediska počtu státních statků (HÁNOVA, 2010). V oblasti rostlinné výroby došlo ke zvyšování produkce luskovin, jelikož rostla potřeba po bílkovinných krmivech. Taktéž rostla produkce olejnin a produkce krmných plodin pro požadavky rostoucí živočišné výroby. Produkce brambor a cukrovky byla zajišťována na úrovni, která odpovídala spotřebitelské poptávce. K největším strukturálním změnám ovšem došlo právě v produkci brambor. Co se týče dlouhodobého vývoje, tak při trvalém snižování osevních ploch produkce brambor poklesla, ale hektarový výnos mírně vzrostl. Díky komplikacím v technologii pěstování, sklizně a skladování přetrvávaly potíže v kvalitě brambor. Plochy cukrovky se výrazně neměnily, i když hektarové výnosy a cukernatost bulev podstatně kolísaly, ale celkově docházelo k stagnaci. V živočišné výrobě docházelo k podstatnějšímu růstu než ve výrobě rostlinné. Změny v struktuře zemědělské výroby utvořili podmínky pro intenzivní chov hospodářských zvířat. Díky tomu se podíl živočišné výroby na celkové zemědělské produkci bleskově zvyšoval a svého maxima dosáhl v roce 1980 (HÁNOVÁ, 2010). Až v průběhu 80. let se díky důrazné orientaci na rychlejší rozvoj rostlinné výroby se podíl živočišné výroby částečně snížil. Zvyšující se potřeby vnitřního trhu v mase byly zajišťovány zejména chovem prasat a drůbeže, jelikož se zohledňovala rychlejší reprodukce stáda. Chov skotu se vyvíjel pomaleji, a to díky vysokým investicím, pracovní náročnosti a také z pohledu nedostatečné výroby kvalitních objemových krmiv. Nicméně se však po celé období stav skotů postupně zvyšoval. Růst stavů hlavních druhů hospodářských zvířat byl doprovázen i postupným zvyšováním jejich užitkovosti (HANOVÁ, 2010). Budování velkých výrobních celků, zavádění technologii velkovýroby a strojních zařízení podnítilo jistou potřebu pro vytváření specializovaných vnitropodnikových jednotek, tedy zformování kooperačních vztahů uvnitř těchto velkých podniků. Důležitým faktorem pro růst efektivnosti zemědělské výroby bylo zakládání společných zemědělských

12 podniků, které měli umožnit účelnější rozmístění a využití finančních a materiálových prostředků právě těch zúčastněných organizaci. Tyto společné zemědělské podniky byly zaměřeny zejména na výrobní činnosti, u kterých bylo možno co nejvíce použít průmyslových metod práce a které šlo snadno oddělit od půdního fondu, jednalo se například o výrobu vajec nebo výkrm prasat (HÁNOVÁ, 2010). Díky změnám v technologii výroby, rozvoji její specializace a koncentrace nebo postupnému růstu vybavenosti zemědělských podniků mechanizací byl umožněn značný pokles počtu pracujících v zemědělství. V 80. letech se také velmi rychle vyvíjela tzv. přidružená výroba JZD, která se v tomto období stále více využívala jako faktor, který ovlivňuje ekonomické zabezpečení reprodukčního procesu a především pak finanční výsledky podniků (HÁNOVÁ, 2010). V oblasti životního prostředí ovšem zprůmyslnění a intenzifikace zemědělské výroby přinášely velkou řadu problémů. Například došlo ke zvýšené erozní činnosti, jelikož velké půdní celky přinesly ideální podmínky pro využití těžkých kombinovaných mechanismů. Dalším problémem byly velké ztráty v půdní úrodnosti, protože byla narušena struktura zemědělské půdy ubýváním organické hmoty, což bylo způsobeno vybudováním velkých chovů hospodářských zvířat s bezstelivovým provozem. Rozptýlení zeleně, likvidace drnového fondu nebo rekultivace znatelně narušily stabilitu krajiny. Do povrchových a podzemních vod byla smývána průmyslová hnojiva. Postupem času tak došlo ke snižování produkční schopnosti půd, objemu zemědělské výroby, taktéž jako její intenzity a naopak se výrazně zvyšovaly celkové náklady (SVOBODOVÁ, VĚŽNÍK, HOFMANN, 2013).

I když české zemědělství v tomto období dosáhlo jistě úspěchů, existovalo však množství problémů. Jedny s největších problému jsou především vysoké náklady, nedostačující splnění požadavků na rostlinnou výrovu, a to především ve výrobě krmiv, obrovské nedostatky ve výrobě a využití ovoce, zeleniny a cukrovky, rozdíly mezi výsledky jednotlivých podniků, ale i oblastí nebo také špatná kvalita některých potravinářských výrobků. Naprosto chybělo nějaké porovnání se zaměřením nebo trendy, které byly prosazovány ve vyspělých zemích světa, nebo také nedostatečné odhadnutí zdrojů pro další rozvoj, jako půda, pracovní síla, technika, technologie, energie a další výrobní prostředky. Nebyla objasněna představa s ohledem na pracovní a mimopracovní podmínky života obyvatel na venkově, také na nároky člověka na výživu, tedy na strukturu a možnost výroby potravin a na kvalitu životního prostředí (HÁNOVÁ, 2010). 4.2 Zemědělství v ČR po roce 1989

Přechod zemědělství a potravinářství k tržnímu hospodářství byl složitý transformační proces. Zahrnoval změny kvalitativního charakteru ve věcné a systémové koncepci, která musela reagovat na situace a podmínky rozvíjejícího se domácího, ale i zahraničního trhu s

13 co největší pružností. Cílevědomá a účinná hospodářská politika byla natolik důležitá, že se bez ní neobešla ekonomika ČR, a to především v období její transformace na tržní podmínky. Taktéž bylo nutné vědět základní otázky strategie rozvoje agrárně potravinářského komplexu. Celé české hospodářství a to včetně zemědělství a potravinářství prošlo po roce 1989 přechodem od centrálně direktivního řízení k tržnímu hospodářství (JENÍČEK, 1991).

Obr. 1 Schematické znázornění transformace České republiky (Převzato: SVOBODOVÁ, VĚŽNÍK, HOFMANN, 2013)

Zemědělství České republiky po roce 1990 prošlo třemi odlišnými vývojovými etapami. První z nich byla etapa, která byla charakteristická přizpůsobováním zemědělství novým sociálně ekonomickým podmínkám, jež byly vytvořeny po roce 1989. Druhá vývojová etapa zemědělství je charakteristická obdobím stabilizace a taktéž počátku obratu. Jako třetí vývojovou etapu lze charakterizovat jako stagnaci a degresi českého zemědělství. Z časového hlediska není možné od sebe jednotlivé etapy oddělit, jelikož každá z nich má v sobě již některé prvky předcházející nebo následující vývojové etapy (DOUCHA, SOKOL, 1999). Co se týče první etapy, tak její časová orientace by mohla odpovídat období let 1990 až 1993. Hlavní charakteristické znaky jsou především prudký pokles hrubé zemědělské produkce nebo snížení stavů hospodářských zvířat, a to především skotu. Další znaky první vývojové etapy jsou například pokles spotřeby průmyslových hnojiv, snížení hektarových výnosů většiny zemědělských plodin, taktéž snížení stavu počtu pracujících v zemědělství a to až o polovinu. Dalšími negativními znaky této etapy vývoje českého zemědělství bylo prohlubování mzdové nerovnosti mezi zemědělstvím a dalšími odvětvími národního hospodářství a taktéž zhoršení hospodářských výsledků jednotlivých zemědělských podniků. Podstatné změny přinesla také podnikatelská struktura a obnova majetkových vztahů. Došlo k restitucím půdy a zemědělského majetku, a taktéž k transformaci zemědělských družstev a privatizaci státních statků. Díky tomuto procesu vznikly nové právní formy, a to jak podniků fyzických osob, tak různých obchodních společností. Byly taktéž přijaty základní legislativní normy, které upravují procesy, privatizace, restituce nebo transformace. Došlo také ke snížení podílu zemědělských družstev na zemědělské půdě o 12 % (DOUCHA, SOKOL, 1999). V druhé etapě vývoje českého zemědělství se veškeré uvedené charakteristiky výrazně zpomalily nebo u některých došlo dokonce k obrácení, ale nevýraznému. Výrazné zpomalení zaznamenal meziroční pokles hrubé zemědělské produkce, pokles stavů skotu, snížení úbytku pracovních sil v zemědělství a také ztrát zemědělských podniků. K obratu došlo především ve spotřebě průmyslových hnojiv a stabilizaci byla charakteristická v této vývojové etapě pro hektarové výnosy u obilovin a olejnin. K pokračování došlo taktéž u obnovy vlastnických vztahů, díky čemuž byla prakticky dokončena privatizace státních statků a stabilizovaná podnikatelská struktura (DOUCHA, SOKOL, 1999).

Třetí vývojová etapa probíhala přibližně v letech 1996 až 1998 a nepotvrdila obrat ve vývoji českého zemědělství, ale naopak se projevila v obnovení negativních charakteristik, uvedené v první etapě vývoje českého zemědělství. Třetí etapa je charakteristická zrychleným poklesem stavu skotu, pokračujícím úbytku pracovních sil v zemědělství, hospodářské výsledky jednotlivých zemědělských podniků se znovu přeměnily ve ztrátu, nebo se výrazně prohlubuje mzdová nerovnost mezi zemědělstvím a dalšími

15 odvětvími národního hospodářství. Po nárůstu hrubé zemědělské produkce v roce 1995 znovu dochází k jejímu snižování. Z pohledu podnikatelské struktury dochází k dalším změnám jako například posilování podnikatelské formy obchodních společností, a to především na úkor zemědělských družstev (DOUCHA, SOKOL, 1999). Po roce 1998 vstoupila v platnost nová koncepce agrární politiky na období od roku 1999 až do roku 2003, kdy by měla Česká republika vstoupit do Evropské Unie. Tato koncepce agrární politiky má v předpokladu dvě základní etapy. První etapou je Revitalizace a druhou etapou je Adaptace. Obě tyto etapy koncepce zemědělské politiky budou charakterizovány níže v rámci tématu Vliv Evropské Unie na zemědělství České republiky jako Společná zemědělská politika Evropské unie (HÁNOVÁ, 2010).

Transformace zemědělství se v České republice týkala zejména majetkoprávních změn, jež probíhaly od roku 1991 v různých formách a intenzitě. Tyto majetkoprávní změny probíhaly na základě nové transformační legislativy, jednalo se například o transformační zákon, zákon a velké privatizaci, zákon o půdě a zákony o rehabilitaci. V průběhu těchto majetkoprávních změn můžeme rozlišovat období tzv. primární transformace, ve které byly soustředěny základní změny, jako rehabilitace a restituce do let 1991 a 1992, transformace zemědělských družstev v letech 1992 a 1993 a privatizace státního majetku v letech 1994 a 1995. Po těchto základních majetkoprávních transformačních procesech označované jako primární transformace probíhají procesy tzv. sekundární transformace, ve které se jedná především o koncentraci výroby a majetku nebo o změnách právních podstat podniků (HÁNOVÁ, 2010).

Transformace zemědělské politiky České republiky a její časové etapy v devítiletém období 1989 až 1998 do značné míry odrážejí v reálném vývoji zemědělství, agrárního trhu a národního hospodářství. Každá tato etapa je charakteristická určitým souborem institucí a nástrojů, které vedou k ovlivňování vývoje zemědělství. Úroveň podpor je orientačně vyjádřena ukazatelem ekvivalentu produkčních subvencí, neboli EPS a struktura těchto podpor odráží význam použitých institucí a nástrojů. T těchto uvedených hledisek lze odlišit čtyři následující etapy zemědělské politiky (HÁNOVÁ, 2010).

 Etapa 1 – startovací (1989-1991)  Etapa 2 – liberální (1992-1994)  Etapa 3 – rozvojová a sociálně stabilizační (1995-1998)  Etapa 4 – předvstupní (po roce 1998) Transformační zemědělská politika se v České republice vyznačovala některými rysy trvalého charakteru a to bez ohledu na etapy, které jsou uvedené výše. Tyto rysy trvalého charakteru z větší části negativně ovlivňovaly ekonomickou situaci jednotlivých zemědělských podniků, taktéž jejich restrukturalizaci a orientaci v dlouhodobém měřítku.

Šlo zejména o relativní finanční úspornost politiky, která byla dána především omezenými možnostmi rozpočtu a také slabou vyjednávací pozicí jednotlivých zemědělců. Jako další tyto rysy trvalého charakteru lze uvést nestabilitu politiky, uplatňování centralizované politiky bez významných regionálních přístupů, pojetí politiky jako převládající nástroj založený především na podporách, jež nebyly poskytovány podmíněně jako například splněním environmentálních požadavků nebo také orientací politiky zejména na obchodníky nebo výrobce, ale v menší míře na spotřebitele (HÁNOVÁ, 2010). Jedním s nejvýznamnějších ukazatelů po roce 1990 je problematika vývoje zaměstnanosti v zemědělství. I když zemědělství má na venkově stále jistou významnost, tak prošlo změnami výrazného charakteru důsledkem vlastnické a organizační transformace, která spojuje i charakter změn výrobní orientace s poklesem počtu pracovních míst. Vývoj zaměstnanosti v zemědělské prvovýrobě byl výrazně ovlivněn zejména likvidací tzv. sociální zaměstnaností, jelikož jednotlivé zemědělské podniky dát najevo snahu zvýšit produktivitu práce vedle narůstajícího poklesu objemu průmyslové výroby, který byl projevován především nezájmem o subdodávky a služby umožňované jednotlivými zemědělskými podniky, a to zejména uvnitř přidružených výrob (SVOBODOVÁ, VĚŽNÍK, HOFMANN, 2013). Výše uvedené důvody vykazují zejména to, že celý zemědělský sektor od roku 1990 charakterizuje trvalý pokles počtu pracovníků. V prosinci roku 1989 pracovalo například ještě v České republice 533 tisíc pracovníků v zemědělství. Do konce roku 1992 se počet těchto pracovníků v zemědělství snížil až na 311 tisíc. Do konce roku 1995 se tento počet snížil až na 238 tisíc a do konce roku 2000 byl jejich počet už jen 151 tisíc (SVOBODOVÁ, VĚŽNÍK, HOFMANN, 2013). 4.3 Vliv EU na zemědělství v ČR

Jak už bylo výše v této práci zmíněno, přípravy zemědělského sektoru na vstup do Evropské unie se začaly formovat po roce 1998. Hlavním cílem předvstupního období bylo především dořešit vývojové problémy zemědělství České republiky a stabilizovat zemědělský sektor před tím, než se začne přizpůsobovat podmínkám EU. Musel být splněn jistý soulad rozvoje agrárního sektoru s Národním programem pro přijetí „acquis communautaire“ v agrárním sektoru, čímž bylo zaopatřeno zpracování a naplnění Koncepce zemědělské politiky na období od roku 1999 do roku 2003. Termín „acquis communautaire“ se používá pro právní řád Evropské unie a označuje souhrn všech pravidel v rámci práva v jakékoliv formě, a to obecně závazných i individuálně závazných aktů, ale označuje i souhrn právně nezávazných dokumentů, jako deklaraci, prohlášení, strategie vztahující se k činnosti Evropské unie. V rámci Koncepce agrární politiky na období od roku 1999 do roku 2003 byly stanoveny dvě etapy (SVOBODOVÁ, VĚŽNÍK, HOFMANN, 2013).

 1. Revitalizace (od roku 1993 do roku 2001)  2. Adaptace (od roku 2002 po vstupu ČR do EU) První etapa revitalizace probíhala od roku 1999 zhruba do roku 2001 a byla zaměřena zejména na zotavení a stabilizaci agrárního sektoru české republiky a na institucionální přípravu pro vstup do Evropské Unie. Hlavním cílem Revitalizace je konečné dořešení některých vnitřních problémů vývoje českého agrárního sektoru. Dalším cílem této etapy koncepce agrární politiky je eliminace nejzávažnějších překážek vývoje, které vznikly v průběhu reformy nebo celková stabilizace agrárního sektoru před přizpůsobením podmínkám Evropské Unie (SVOBODOVÁ, VĚŽNÍK, HOFMANN, 2013). Druhá etapa Adaptace začíná roku 2002 a končí vstupem České republiky do Evropské Unie. Hlavní směr této etapy je co možno nejrychlejší plošné přizpůsobení agrárního sektoru České republiky podmínkám Společné zemědělské politiky Evropské Unie, a to ve všech jejich oblastech, tedy strukturální, regionální, environmentální a venkovské politice EU (SVOBODOVÁ, VĚŽNÍK, HOFMANN, 2013). Obě tyto etapy byly postaveny na čtyřech základních pilířích zemědělské politiky, které jsou již vypsané výše, a to v rámci čtvrté předvstupní vývojové etapy agrární politiky. V tomto tématu budou blíže charakterizovány.

 Regulace trhu a podpora příjmů Důležitým mezníkem v oblasti regulace trhu a podpory příjmů bylo od roku 2001 založení Státního zemědělského intervenčního fondu, neboli SZIF a také zavedení tzv. zelené nafty.

 Environmentální opatření Program je v oblasti environmentálních opatření orientován zejména na podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny a k podpoře tzv. LFA oblastí, tedy méně příznivých oblastí.

 Transformace a modernizace podniků Z pohledu transformace a modernizace jednotlivých zemědělských podniků je zde hlavním cílem zejména zvyšovat konkurenceschopnost podniků, a to konkrétně cestou jejich restrukturalizace a modernizace.

 Příprava na vstup do EU Hlavní cíl v oblasti obecných služeb a příprav vstupu do Evropské unie je především poskytnutí služeb základního charakteru ze strany státu, a to konkrétně z pohledu výzkumu, vzdělávání, genetiky, informatiky, propagace a poradenství (SVOBODOVÁ, VĚŽNÍK, HOFMANN, 2013).

Po vstupu do Evropské unie byl základní dokument pro zemědělský sektor Koncepce agrární politiky ČR na období po vstupu do EU od roku 2004 do roku 2013. Tato koncepce reagovala v potřebě zásadních přeorientací zemědělské politiky ČR, a to v souladu s evropským, ale i celosvětovým trendem a zejména s důležitostí domácích problémů. Mezi základní cíle patří zvýraznění environmentální, sociální a ekonomické stránky principů s ohledem na trvale udržitelné české zemědělství. Dalším cílem této koncepce je konkurenceschopnost českého zemědělství, která je koncepčně vyvolána do produkce a zohledňuje stále silnější požadavky spotřebitelů v bezpečnosti potravin a taktéž na environmentální způsob výroby. Koncepce agrární politiky ČR na období po vstupu do EU od roku 2004 do roku 2013 taktéž vytváří předpoklady na české zemědělství, a to konkrétně na to, aby bylo integrální součástí a páteří rozvoje venkovských oblastí. Dále vytváří předpoklady na zlepšování kvality života zaměřenou na venkovskou populaci, a to i s podmínkami na diverzifikaci činností podniků agrárního sektoru, a to z hlediska místních podmínek (SVOBODOVÁ, VĚŽNÍK, HOFMANN, 2013).

České zemědělství dále podporuje řada programů. Co se týče finanční podpory ze zdrojů Evropské unie, tak ta byla možná k využití českými zemědělci už před vstupem do Evropské unie, a to konkrétně z tzv. předvstupních programů. Tyto podpůrné programy je možné rozdělit.

 Programy zaměřené na investice do zemědělství, tedy investiční projekty. - SAPARD, což je předvstupní program, který měl za úkol pomoci k zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství a k naučení českých zemědělců využívat finančních podpor a prostředků Evropské unie pro tyto účely. - OP rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství od roku 2004 do roku 2006. - Program rozvoje venkova od roku 2007 do roku 2013, kde byly poskytnuty a řízeny platby z nově vytvořeného Evropského zemědělského fondu k rozvoji venkova, neboli EAFRD, místo Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu, ve zkratce EAGGF.

 Přímé platby a platby vztažené na plochu, což jsou neinvestiční programy pocházející v rámci horizontálního plánu rozvoje venkova, neboli HRDP, který měl funkčnost v letech 2004 až 2006, a také z Programu rozvoje venkova, tedy PRV. - SAPS, jednotná platba na plochu. - TOP-UP, doplňková platba k platbě na plochu. - LFA, což je podpora méně příznivých oblastí, nebo taktéž oblastí s nějakým ekologickým omezením (viz. Obr. 2). - AEO, agroenvironmentální opatření.

Základní předpoklad pro čerpání podpor je evidence využívání zemědělské půdy, a to konkrétně podle vztahů uživatelů v systému LPIS a dodržení minimální výměry půdních bloků. Jednotlivý čeští zemědělci mají možnost o požádání dalších plateb o tzv. národní podpory, neboli state aid, do které lze přiřadit podporu z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, ve zkratce PGRLF (SVOBODOVÁ, VĚŽNÍK, HOFMANN, 2013).

Obr. 2 Vymezení méně příznivých oblasti LFA (Zdroj: RESTEP, 2014)

5. OKRES PŘEROV 5.1 Vymezení území

Předmětem tématu bakalářské práce je okres Přerov, který se nachází na jihovýchodě Olomouckého kraje v oblasti soutoku řek Moravy a Bečvy. Na východě sousedí okres Přerov s okresem Nový Jičín z Moravskoslezského kraje a s okresy Kroměříž a Vsetín z kraje Zlínského. Dále okres Přerov sousedí na severu s okresem Olomouc a západní stranou s okresem Prostějov (ČSÚ, 2018). Přerovský okres má celkovou rozlohu 845 km2, která se v Olomouckém kraji řadí na třetí místo mezi celkově pěti okresy Olomouckého kraje. Zemědělská půda zaujímá z celkové rozlohy 69,6 %, což je oproti hodnotě 53,7 % pro celou ČR výrazně vyšší. Zemědělské zornění půdy neboli podíl orné půdy na rozloze zemědělské půdy je na území okresu Přerov 82,2 %, které je ve srovnání s hodnotou 70,9 % pro ČR také významně vyšší. Z celkové rozlohy dále tvoří 16,1 % lesní pozemky a 30,4 % nezemědělská půda. Ve srovnání s celou Českou republikou má okres Přerov vyšší zemědělské zornění půdy a také vyšší podíl zemědělské půdy než hodnoty pro celou Českou republiku. (ČSÚ, 2018). Okres Přerov je z celého Olomouckého kraje okresem s nejvyšším počtem obcí. V oblasti okresu Přerov se nachází celkem 104 obcí. Z toho je šest obcí, které mají status města, a to konkrétně Přerov, Kojetín, Tovačov, Hranice, Potštát a Lipník nad Bečvou. Obce jako Hustopeče nad Bečvou, Dřevohostice a Brodek u Přerova mají status městyse. Největším a okresním městem je zde město Přerov. V těchto 104 obcí, které spadají do katastru okresu Přerov, mělo své trvalé bydliště přibližně 132 tisíc obyvatel (ČSÚ, 2018). Po zániku okresních úřadů se začátkem roku 2003 samosprávné kraje pro účely státní správy se území okresu Přerov dělí na správní obvody s rozšířenou působností, neboli SO ORP, konkrétně se jedná o SO ORP Přerov, SO ORP Lipník nad Bečvou a SO ORP Hranice. Jako další byly v okrese Přerov vytvořeny správní obvody s pověřeným obecním úřadem, neboli SO POU, jimiž jsou zde konkrétně SO POU Hranice, SO POU Kojetín, SO POU Lipník nad Bečvou a SO POU Přerov (ČSÚ, 2018).

Obr. 3 Umístění okresu Přerov v rámci Olomouckého kraje a ČR (Zdroj: WIKIPEDIA, 2018b)

Obr. 4 Obecně geografická mapa okresu Přerov (Zdroj: ČSÚ, 2018)

Obr. 5 Administrativní rozdělení okresu Přerov (Zdroj: ČSÚ, 2018)

5.2 Základní přírodní podmínky

Objem a struktura zemědělské výroby je ovlivňována celou řadou faktorů. Jedny s nejdůležitějších předpokladů jsou přírodní podmínky, které představují komplex velkého množství faktorů, které lze rozdělovat na tři hlavní skupiny. Jedná se konkrétně o charakter reliéfu, půdní předpoklady a klimatické podmínky. Všechny tyto hlavní faktory jsou navzájem propojené, nepůsobí izolovaně a vzájemným působením se jejich účinky mohou často násobit. Někdy jsou dokonce limitem pro zaměření a účinnost zemědělské výroby. Některé faktory mohou zcela znemožnit zemědělské využití dané oblasti, jako například extrémně nízké teploty v období vegetace, nedostatek nebo případně nadbytek srážek, příliš velká sklonitost reliéfu nebo nevhodné vlastnosti půd. Z těchto důvodů jsou přírodní podmínky, tedy souhrn těchto faktorů důležitý pro vytváření regionálně diferencovaných podmínek pro rostlinnou a živočišnou výrobu. Přírodní podmínky jsou vytvářejícím faktorem v rozdílech z hlediska schopnosti produkce zemědělské půdy projevované ve vlivu na efektivitu zemědělské výroby a dosažení hektarových výnosů (BIČÍK, JANČÁK, 2005). V 70. letech 20. století byla zpracována nová bonitační klasifikace. Vypracovány byly mapy na zemědělsky využívané půdě v měřítku 1 : 5000, v nichž byly vymezeny tzv. BPEJ, neboli bonitované půdně ekologické jednotky. Jednotlivé charakteristiky BPEJ

23 představují hodnocení v komplexním měřítku hodnocení přírodních podmínek z hlediska zemědělské výroby. Zohledněny jsou zde nadmořské výšky, klimatické, pedologické, podmínky nebo podmínky svažitosti terénu. Tento bonitační systém byl také použit na stanovení schopnosti produkce zemědělské, respektive orné půdy. Pro každý typ BPEJ pak byly stanovené očekávané hektarové výnosy, struktura produkovaných plodin a také průměrné hodnoty schopnosti produkce zemědělské a orné půdy pro jednotlivé okresy České republiky. Z těchto uvedených hodnot vykazuje okres Přerov společně s okresy v oblasti Hornomoravského úvalu, jako Olomouc, Kroměříž, Prostějov a Vyškov nejlepší přírodní předpoklady pro zemědělství (BIČÍK, JANČÁK, 2005). Vzhledem k tomu, že přírodní poměry na celém území okresu Přerov mají odlišné vlastnosti, můžeme je rozdělit do tří různých částí podle zeměpisné polohy (VOŽDA, 1988). První část lze označit jako centrální Přerovsko s rozlohou 325 km2. Území centrálního Přerovska je tvořeno především rovinou, je tedy bez vyšších kopců a hor. Centrálním Přerovskem taktéž protéká řeka Bečva a je téměř bez výskytů lesů. O tomto území můžeme tvrdit, že má takový typický hanácký charakter (VOŽDA, 1988). Druhá část se nazývá Hranicko, které má rozlohu 432 km2. Toto území je charakteristické drsnějším podnebím a výskytem rozsáhlých lesních ploch. Hranicko se vyskytuje ve vyšší nadmořské výšce, a oproti centrálnímu Přerovsku je kopcovité, nebo až hornaté (VOŽDA, 1988). Třetí část lze pojmenovat jako Kojetínsko, a ve tvaru celého okresu Přerov tvoří zřetelný výběžek. Centrálnímu Přerovsku se podobá krajinným charakterem, jen s tím rozdílem, že na území Kojetínska se vyskytují lesy a vodní plochy (VOŽDA, 1988). 5.3 Geomorfologické poměry

Z geomorfologického hlediska se okres Přerov nachází na rozhraní Alpsko-himálajského systému a Hercynského systému, tedy zkoumané území konkrétně zahrnuje jak provincii Česká vysočina, tak i provincii Západní Karpaty, které se od sebe liší především svým stářím a vznikem, jelikož se Česká vysočina vyvíjela již od prahor, přičemž Západní Karpaty až na konci druhohor, což je důvod rozdílnosti strukturou. Z tohoto důvodu je Česká vysočina méně členitá, protože zde probíhají denudační procesy mnohem delší dobu. Provincie Západní Karpaty se zde pak dále rozděluje na Vněkarpatské sníženiny a Vnější Západní Karpaty. Z převážné části se studované území rozkládá na geomorfologických celcích Moravské Brány a Hornomoravského Úvalu a z té o poznání menší části také na geomorfologickém celku Podbeskydské pahorkatiny. Okres Přerov se dále podle geomorfologického členění člení dále, viz dole (DEMEK, MAČKOVČIN, 2006).

SYSTÉM: Alpsko-himálajský PROVINCIE: Západní Karpaty SUBPROVINCIE: Vněkarpatské sníženiny OBLAST: Západní vněkarpatské sníženiny CELEK: Hornomoravský úval PODCELEK: Středomoravská niva CELEK: Moravská brána PODCELEK: Oderská brána

PODCELEK: Bečevská brána SUBPROVINCIE: Vnější Západní Karpaty OBLAST: Západobeskydské podhůří CELEK: Podbeskydská pahorkatina PODCELEK: Maleník PODCELEK: Příborská pahorkatina PODCELEK: Kelčská pahorkatina SYSTÉM: Hercynský

PROVINCIE: Česká vysočina SUBPROVINCIE: Krkonošsko-jesenická OBLAST: Jesenická oblast CELEK: Nízký Jeseník PODCELEK: Oderské vrchy

PODCELEK: Vítkovská vrchovina 5.4 Geologické poměry

Geologické poměry okresu Přerov mají různorodé vlastnosti, jelikož územím prochází hranice mezi dvěma geologickými celky, a to Českým masivem a Vnějšími Západními Karpaty. Tato Hranice je tvořena pásmem sníženin ležící mezi horskými celky. Co se týče geologického vývoje, tak se tato hranice začala vytvářet už v prvohorách na konci karbonu díky variskému vrásnění. V třetihorách, a to konkrétně v období neogénu dochází k alpinskému vrásnění, po kterém vznikly Karpaty, které se nasouvaly na okraj Českého masivu, který se pod tímto horotvorným tlakem díky karpatským příkrovům rozčlenil na

25 několik jednotlivých ker oddělené zlomy. Přibližně před 17 miliony let vznikla na východním okraji Českého Masivu mezi Oderskými vrchy a Maleníkem poklesem kry příkopová propadlina, a to Moravská Brána mezi městy Přerov a Hranice (JANOŠKA, 1998). Český Masiv má největší zastoupení zvrásněnými sedimenty ze starších prvohor. V období třetihor byl Český Masiv, tedy jeho hluboká sníženina zaplavena mořem, a na dno bylo z okolí pomocí vodních toků splachováno velké množství jílovitého, písčitého a štěrkovitého materiálu, který tady sedimentoval. Z tohoto důvodu je nadloží hornin Českého masivu tvořeno třetihorními sedimenty, a to především nezvrásněnými usazeninami neogenního moře. Tyto vrstvy hornin, tvořeny jíly, písky, štěrky a z menší časti i slíny jsou výplní celé Moravské brány (Šafář, 2003). Nánosy těchto třetihorních sedimentů měli za následek velký pokles původního dna a usazeniny na dně Moravské brány velkých mocností (JANOŠKA, 1998). Během Čtvrtohor byla Moravská Brána a její okolí už z velké části podobné současnému stavu. Jedním z nejvýznamnějších geologických pochodů byly ve čtvrtohorách opakující se záplavy řeky Bečvy. Díky vlivu těchto záplav vznikaly v tomto období naplaveniny kvartérního stáří v okolí Bečvy, které jsou označovány jako říční niva. Tyto naplaveniny mají zastoupení především v podobě pleistocenních sedimentů říčních teras, nivními sedimenty, sprašemi a povodňovými hlínami. Na území Moravské Brány se nejčastěji vyskytují především sedimentované horniny, ale štěrkopískové náplavy řeky Bečvy ukrývají i vyvřelé, nebo také metamorfované horniny, jako například žulu. Můžeme zde najít i horniny přeměněné, neboli metamorfované, a to rulu nebo hadce (JANOŠKA, 2003). Na území okresu Přerov se nenachází velké množství druhů nerostů, ale mezi nejvýznamnější nerosty, patří stavební písky a štěrkopísky, které se konkrétně těží na pravé straně řeky Bečvy, a to u obce Osek nad Bečvou (JANOŠKA, 1998). 5.5 Půdní pokryv

Na celém území okresu Přerov mají největší zastoupení z pohledu půdních typů černozemě v rovinatých částech a hnědozemě v pahorkatinných částech území. Co se týče půdních druhů, tak zde mají zase převahu především půdy hlinité, jílovito-hlinité a jílovité (PELÍŠEK, 1961). Rozlehlé plochy černozemí byly vyvinuty východním směrem od města Přerov, a jde o typickou černozem na spraši a také na sprašových překryvech slínů, místy je zde i výskyt těžké černozemě pelické. Severovýchodním směrem od Přerova se vyskytují pásy černozemě černicové na sprašových překryvech slínů, které lemují nivu řeky Bečvy (ŠAFÁŘ, 2003).

Díky závislosti na klimaticko-geografických podmínkách byla vytvořena skupina půd nivních, glejových, hnědých a ilimerizovaných. Nejnižší polohy Moravské Brány zaujímají půdy nivní, které zde vyplňují plochá dna říčních údolí lemující větší vodní toky, jako například řeku Bečvu. Tyto nivní půdy zde mají zastoupení zejména fluvizemí glejovou. Z pohledu zrnitostního složení mají tyto půdy silnou kolísavost v závislosti na rychlosti toku a taktéž na vzdálenosti od řečiště (ŠAFÁŘ, 2003). Údolní nivy, které se nachází v nadmořských výškách 200 až 450 metrů, přechází nivní půdy v hnědozemě. Oblast hnědozemí se nachází ve východní části od města Přerov, a konkrétně se jedná o hnědozemě na spraši a sprašových hlínách. Hlavní půdotvorný proces v hnědozemích je illimerizace, díky čemuž vznikly velikostně významné celky illimerizovaných půd na obou stranách řeky Bečvy. Vytvořila se zde také šedozem na spraši, a to konkrétně na pravé straně nivy řeky Bečvy mezi městy Přerov a Lipník nad Bečvou. Hnědozemě přechází do luvizemí na sprašových hlínách v pahorkatinných polohách tohoto území. Nacházejí se zde i kambizemě na svahovinách drob a břidlic přecházející do pseudoglejí a to na severovýchodním výběžku okresu Přerov (ŠAFÁŘ, 2003). 5.6 Hydrologické poměry

Z pohledu hydrologických poměrů se vodstvo na území okresu Přerov skládá se soustavy tekoucích vod, která je doplněná vodními toky antropogenního vzniku, podzemními vodami a několika menšími stojatými antropogenními vodami. Ve studovaném území se nenachází žádné přehradní nádrže nebo vodní plochy větších rozměrů (ŠAFÁŘ, 2003). Za zmínku stojí jen jezera a rybníky u města Tovačov. Tovačovská jezera nacházející se jihovýchodně od města Tovačov, a to nedaleko soutoku řek Moravy a Bečvy mají rozlohu 328 hektarů. Přírodní podmínky tohoto území tovačovských jezer tvoří příznivé prostředí pro řadu rostlin a živočichů jako například bobra evropského. Na všech těchto jezerech je povolený sportovní rybolov, ale zakázáno koupání V roce 1654 bylo v okolí města Tovačov celkem 24 rybníků. Rybníky v okolí Tovačova byly obnovovány až po druhé světové válce, a postupně došlo k obnovení čtyř rybníků, a to hradeckého o 154 hektarech, Křenovského, Nákla o 6 hektarech a Kolečka o 5,6 hektarech. Každý rok v polovině měsíce října je organizován velmi oblíbený slavnostní výlov ryb Hradeckého rybníka, díky němuž do města přijíždí tisíce návštěvníků z velkého okolí (ČSÚ, 2018). Celá oblast okresu Přerov je součástí povodí řeky Moravy, která se vlévá do Dunaje a odtéká do Černého moře (ŠAFÁŘ, 2003). Vodní toky v Přerovském okrese náleží z 95 % do povodí řeky Moravy ústící do Černého moře. Ostatních 5 % spadá do povodí řeky Odry odtékající do Baltského moře. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Bečva, jejíž celková délka činí 119 km. Konkrétně se na území okresu Přerov vtéká u obce Hustopeče nad Bečvou a protéká tímto územím, konkrétně i všemi třemi hlavními centry, a to Hranicemi, Lipníkem

27 nad Bečvou a Přerovem. Pramen tohoto vodního toku můžeme nalézt ve Vsetínských vrších a vznikl soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy ve Valašském Meziříčí, odkud dále teče jako jeden vodní tok (PŘEROV, 2018). Řeka Bečva je největší a nejvýznamnější levostranný přítok řeky Moravy, který teče směrem od severovýchodu k jihozápadu až ke svému dolnímu roku ležící v Hornomoravském úvalu (WIKIPEDIA, 2018a). Na území okresu Přerov se nachází 52 kilometrů vodního toku řeky Bečvy a do řeky Moravy se konkrétně vlévá mezi Troubkami a Tovačovem. Co se týče šířky nivy, tak má řeka Bečva na většině zkoumaného území 35 až 45 metrů, nejširší je s 49 metry a nejužší zase s 17 metry (ŠAFÁŘ, 2003). Na studovaném území je průměrná šířka řeky Bečvy 38 až 44 metrů. Do řeky Moravy se Bečva vlévá u Tovačova, který leží na jihu okresu Přerov. Řeka Morava zde protéká pouze Kojetínskem délkou 18 km. Do Bečvy se na území okresu vlévá množství potoků nebo menších říček jako Ludina, Velička, Jezernice nebo Trnávka. Mezi další vodní toky v okrese můžeme zmínit Blatnou, Valovou, Libuši, Hanou, Moštěnku, Juhyni, Olešnici, Kyjanku, Říku, Luhu a Bystřičku. Území okresu Přerov nabízí mnoho míst, kde se na povrch vyvěrají minerální prameny. V Teplicích nad Bečvou se prameny minerální vody užívají k léčbě a lázeňským účelům. V Horní Moštěnici se zase prameny minerální vody zpracovávají a stáčejí v rámci závodu Hanácké Kyselky (VOŽDA, 1988). Neustálá regulace vodního toku řeky Bečvy se snaží předejít ničivým záplavám, přesto v roce 1997 byla řeka aktérem silných povodní s katastrofálními následky. I v současnosti mohou reálně hrozit obcím v blízkosti tohoto vodního toku záplavy, a to včetně okresního města Přerov (PŘEROV, 2018). 5.7 Klimatické poměry

Co se týče klimatických poměrů, leží celé zkoumané území okresu Přerov v severním mírném podnebném pásu, a to konkrétně v teplé a mírně teplé klimatické oblasti. Podle geomorfologického členění se území Moravské brány nachází v teplé oblasti T2, která je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem. Pro tuto klimatickou oblast je charakteristické obzvlášť krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je zde krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Další území Podbeskytské pahorkatiny se vyskytuje v mírně teplé oblasti MT10. Tato klimatická oblast je charakteristická dlouhým, teplým a mírně suchým létem. Dále ji charakterizuje přechodné období s teplým jarem a mírně teplým podzimem a zima je zde krátká, mírně teplá a velmi suchá. Území, které ještě alespoň z části zasahuje do oblasti okresu Přerov, jsou Oderské vrchy nacházející se v mírně teplé oblasti MT4, která se charakterizuje krátkým a suchým létem, přechodným obdobím s mírným jarem a mírným

28 podzimem. Zima je zde charakteristická jako mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky (QUITT, 1971). Nejvyšší průměrné roční teploty vzduchu mají výskyt v oblasti úvalu, tedy v Přerově a okolí. Z pohledu celé Moravské Brány je území okresu Přerov nejteplejší a nejsušší oblastí. Srážkový stín Nízkého Jeseníku, díky čemuž je zde charakteristická nízká vlhkost a malé množství srážek má významný vliv na srážkový režim mezi městy Přerov a Lipník nad Bečvou. Moravská brána je taktéž charakteristická velmi častými mlhami (ŠAFÁŘ, 2003). 5.8 Základní socioekonomické poměry

Co se týče základních socioekonomických poměrů okresu Přerov, tak jsou zde významné sídla, které mají bohatou historii a jsou tedy charakteristické z pohledu cestovního ruchu. Sídlem celého okresu je jeho největší město Přerov, což je také druhé největší město Olomouckého kraje. Statutární město Přerov má necelých 45 tisíc obyvatel a je jedno z nejvýznamnějších železničních uzlů v celé České republice, což bude charakterizováno níže. Menší část historického jádra toho města se v roce 1992 stalo městkou památkovou zónou (ČSÚ, 2018). Z pohledu počtu obyvatel je na území okresu Přerov druhé největší město Hranice s více než 19 tisíci obyvateli, které leží v prostoru Moravské brány, převážně na pravém břehu řeky Bečvy. Město leží v prostorech, v kterých jsou soustředěny dopravní a inženýrské koridory na hlavním železničním a silničním tahu. Nedaleko od města Hranice leží obec Teplice nad Bečvou významná svými lázněmi, které se specializují na kardio-rehabilitaci klientů se začátečními srdečně-cévními obtížemi s důrazem na prevenci vzniku srdečních a mozkových příhod, a také klientů po kardiochirurgických a invazivních výkonech. Nedávno zde byly otevřeny také solné jeskyně vhodné na léčbu astmatu nebo jiných plicních chorob (ČSÚ, 2018). Další historicky významnou obcí se statutem města je Lipník nad Bečvou s necelými 8,5 tisíci obyvateli, který má své centrum jako městkou památkovou rezervací. Toto centrum je obklopeno středověkými hradbami se zachovanými baštami a uvnitř centra se nachází barokní kašny, mariánský sloup, měšťanské domy s podloubími, radnice a dva židovské hřbitovy. Podle počtu obyvatel je čtvrté největší město v okrese Přerov Kojetín, který má necelých 6,5 tisíc obyvatel a nachází se na významné dopravní křižovatce, jelikož železniční trať mezi Přerovem a Brnem existuje již více než 130 let a trať z Kojetína do Ostravy přes 110 let. Pátým populačně největším městem v okrese je Tovačov, v němž konkrétně žije kolem 2,5 tisíce obyvatel (ČSÚ, 2018). Oblast vymezená okresem Přerov je charakteristická také tím, že leží na významné železniční a silniční komunikaci. Železniční doprava již od počátku svého vzniku byla zde velice důležitá zejména pro město Přerov v průmyslovém rozvoji. Konkrétně je město Přerov

29 významným dopravním uzlem v národním, ale i v evropském železničním systému, jelikož zde vedou tahy na Bohumín, Brno nebo Prahu. Z pohledu silniční dopravy lze zmínit, že její rozvoj je zde patrný především v posledních dvaceti letech. Územím okresu Přerov vede dálnice D1, která je napojená na rychlostní silnici R35 směrem na Olomouc. Plánovaná je zde také výstavba dálnice D1, a to konkrétně mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou a také mezi Přerovem a Říkovicemi (RSD, 2015). Mezi největší zaměstnavatelé na území okresu Přerov patří podniky, které jsou koncentrovány ve dvou největších městech, tedy v Přerově a Hranicích. V okresním městě Přerov mají sídlo tři největší průmyslové podniky celého okresu, a to Meopta – optika, s.r.o., což je světový výrobce, který se specializuje na návrhy, konstrukce a výroby a montáže optických, optomechanických a optoelektronických systémů. Jako druhý největší podnik celého okresu sídlící v Přerově je Gambro Czech republic, s.r.o. jehož zaměření je výroba a montáž dialyzačních souprav. Třetí největší a neméně významný podnik je PRECHEZA a.s. zaměřený na výrobu anorganických pigmentů, kyseliny sírové, zelené skalice a průmyslového sádrovce. Čtvrtý největší podnik na území okresu Přerov má sídlo v Hranicích a má název SIGMA PUMPY HRANICE s.r.o. a jeho zaměření je výroba různých čerpadel, kompresorů a turbín. Pátý největší podnik, který má taktéž sídlo v Hranicích je TONDACH Česká republika s.r.o., který vyrábí pálené střešní krytiny a zdicí materiály. Šest největších zaměstnavatelů na území okresu Přerov uzavírá podnik PSP Engineering a.s. jehož zaměření je výzkum, vývoj a výroba engineeringové dodávky (JANČOVÁ, 2012).

5.9 Sídelní struktura

Jednotlivé obce okresu Přerov byly rozděleny do celkem čtyř velikostních kategorií, což je možno vidět v Tab. 1 podle počtu obcí a v Tab. 2. podle počtu obyvatel. Při SLDB v roce 1991 byl největší počet obcí nejmenší velikostní kategorie, jedná se tedy o obce, které mají méně než 199 obyvatel. Naopak v dalších letech se počet těchto obcí postupně zmenšuje. Oproti roku 1991 se roky 2001 a 2011 vyznačují růstem počtu obcí ve velikostní kategorii 200 až 499 obyvatel, ale především růstem obcí ve velikostní kategorii 500 až 999 obyvatel, kde za uplynutí 20 let přibilo 6 obcí. Co se týče počtu obyvatel, tak se větší množství obyvatel za uplynulých 20 let snížilo v obcích nad 5000 obyvatel a zvýšilo v obcích v rozmezí 500 až 999 obyvatel, což je jasným důsledkem procesu suburbanizace. Co se týče srovnání počtu lidí žijících na venkově a ve městech, tak v roce 1991 bylo méně obyvatel okresu Přerov žijících na venkově, naopak v průběhu dalších 20 let se tento počet postupně zvyšoval a ve srovnání s rokem 2011 narostl počet lidí žijící na venkově přibližně o 2 procenta.

Tab. 1 Počet obcí velikostních kategorií podle počtu obyvatel v letech SLDB na území okresu Přerov Počet obyvatel 1991 2001 2011 méně než 199 21 20 17 200 až 499 43 45 45 500 až 999 18 22 24 1000 až 4999 13 13 14 více než 5000 4 4 4 (Zdroj: ČSÚ, 2018b; ČSÚ, 2006; vlastní zpracování)

Tab. 2 Počet obyvatel velikostních kategorií obcí v letech SLDB na území okresu Přerov Počet obyvatel 1991 2001 2011 méně než 199 3035 2916 2457 200 až 499 14739 14373 14025 500 až 999 12524 15397 16158 1000 až 4999 20563 20188 21757 více než 5000 87518 83012 79080 (Zdroj: ČSÚ, 2018b; ČSÚ, 2006; vlastní zpracování)

6. VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V ZEMĚDĚLSTVÍ NA ÚZEMÍ OKRESU PŘEROV

Z pohledu vývoje zaměstnanosti v zemědělství na území okresu Přerov bylo analyzováno období dvaceti let v letech SLDB, a to konkrétně roky 1991, 2001 a 2011. V Tab. 3 je znázorněn nejprve celkový počet obyvatel na území okresu Přerov, následně počet EAO, tedy ekonomicky aktivních obyvatel a nakonec počet ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v zemědělství. Z hodnot celkového počtu obyvatel je zřejmé, že od roku 1991 do roku 2011 docházelo k postupnému úbytku, a to až o více než 8000 obyvatel. U počtu ekonomicky aktivních obyvatel taktéž v tomto období dvaceti let docházelo k postupnému úbytku, a to ještě s ohledem na celkový počet obyvatel. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel podle celkového počtu obyvatel se za toto období snížil téměř o 4 %. Co se týče počtu ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v zemědělství na území okresu Přerov, tak jejich podíl byl v roce 1991 14 %, následně pak v roce 2001 se tento podíl snížil téměř o 9 %, poté v roce 2011 byl podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v zemědělství už jen necelé 3 %. Z toho vyplývá, že podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v zemědělství vůči celkovému počtu ekonomicky aktivních obyvatel se na území okresu Přerov za období 20 let snížil o více než 11 %. Toto snížení počtu zaměstnaných v zemědělství je způsobeno v první řadě změnou statistické evidence a také privatizací přidružených výrob. Tyto změny počtu zaměstnaných v zaměstnaných v zemědělství jsou dány také rozvojem intenzivních systémů a specializaci zemědělské výroby, jelikož se díky tomu výraznou měrou snížil počet zemědělských podniků, ale zejména i počet pracovníků v zemědělském sektoru.

Tab. 3 Počet ekonomicky aktivních obyvatel v zemědělství na území okresu Přerov v letech SLDB 1991 2001 2011

Celkem obyvatel 138379 135886 130082 71847 68625 62577 Celkem ekonomicky aktivních obyvatel 51,92 % 50,50 % 48,11 % 10081 3722 1856 Zemědělství 14, 03 % 5,42 % 2,97 % (Zdroj: ČSÚ, 2013; SLDB, 1992; SLDB, 2003)

6.1 Jednotné zemědělské družstva na území okresu Přerov v roce 1990 a průběh jejich transformace

JZD NOVÝ SMĚR V BÝŠKOVICÍCH – platné do roku 1991, poté do roku 1994 jako Zemědělské družstvo Býškovice, následně do roku 2005 jako Zemědělské družstvo Býškovice v likvidaci a vymazáno - nově vzniklý podnik od roku 1992 BROSSA Býškovice, a.s. JZD 30. VÝROČÍ OSVOBOZENÍ SE SÍDLEM V DŘEVOHOSTICÍCH – platné do roku 1991 a vymazáno, poté od roku 1992 jako Zemědělské družstvo Dřevohostice JZD HANÁ V HORNÍ MOŠTĚNICI – platné do roku 1991, poté do roku 1993 jako Zemědělské družstvo Haná, poté do roku 2001 jako Zemědělsko-obchodní družstvo Haná a do roku 2001 jako Zemědělsko-obchodní družstvo Haná v likvidaci - nově vzniklý podnik od roku 1997 SALIX MORAVA, a.s. Horní Moštěnice JZD VIII. SJEZDU V HUSTOPEČÍCH NAD BEČVOU - platné do roku 1990, poté do roku 1995 jako Zemědělské družstvo v Hustopečích nad Bečvou, následně do roku 2001 jako Zemědělské výrobní a obchodní družstvo v Hustopečích nad Bečvou a od roku 2001 jako Zemědělské výrobní a obchodní družstvo v Hustopečích nad Bečvou v likvidaci - nově vzniklý podnik od roku 1993 Milotický hospodář, spol. s r.o. JZD IX. SJEZDU JZD SE SÍDLEM V JEZERNICI – platné do roku 1991, poté do roku 2003 jako Zemědělské družstvo Jezernice, následně do roku 2011 jako Zemědělské družstvo Jezernice v likvidaci a vymazáno - nově vzniklý podnik od roku 1996 Agrochov Jezernice a.s. JZD LUHA NOSITEL ŘÁDU PRÁCE V JINDŘICHOVĚ – platné do roku 1991, poté do roku 1996 jako Zemědělské družstvo Luha, následně do roku 2008 jako Zemědělské družstvo LUHA v likvidaci a vymazáno - nově vzniklý podnik od roku 1996 LUHA zemědělská a.s.

JZD MORAVA SE SÍDLEM V KOJETÍNĚ – platné do roku 1993, poté do roku 1998 jako Zemědělské obchodní družstvo Morava, následně do roku 2014 jako Zemědělské obchodní družstvo Morava v likvidaci a vymazáno - nově vzniklý podnik od roku 1994 AGRO družstvo Morava

JZD RUDÝ ŘÍJEN SE SÍDLEM V KOKORÁCH – platné do roku 1990, poté od roku 1990 jako Zemědělské družstvo Kokory

JZD 50. VÝROČÍ KSČ SE SÍDLEM V OSEKU NAD BEČVOU – platné do roku 1993, poté do roku 1993 zrušeno dle transformačního projektu a rozděleno na Zemědělské

33 družstvo Podhradí se sídlem v Týně nad Bečvou, Zemědělské družstvo Podzámčí se sídlem v Dolním Újezdě a Zemědělské družstvo Osek nad Bečvou JZD MÍR V PARŠOVICÍCH – platné do roku 1991, poté do roku 1998 jako Zemědělské družstvo Paršovice, následně do roku 1998 jako Zemědělské družstvo Paršovice v likvidaci - nově vzniklý podnik od roku JZD V PARTUTOVICÍCH – platné do roku 1991, poté od roku 1991 jako Zemědělské družstvo Partutovice JZD MORAVSKÁ DRÁHA SE SÍDLEM V PROSENICÍCH – platné do roku 1991, poté do roku 1993 jako Zemědělské družstvo Moravská brána, následně do roku 1999 jako Zemědělské obchodní družstvo Moravská brána v likvidaci a zrušeno v roce 2002 - nově vzniklý podnik od roku 1993 Moravská zemědělská a.s. - nově vzniklý podnik od roku 2006 GRANARO s.r.o. JZD POBEČVÍ V ROKYTNICI – platné do roku 1993 - nově vzniklý podnik od roku 1996 ZS Pobečví a.s. JZD 20. VÝROČÍ OSVOBOZENÍ VE SKALIČCE – platné do roku 1991, poté do roku 1993 jako Zemědělské družstvo Skalička, následně do roku 2000 jako Zemědělské obchodní družstvo a od roku 2000 Zemědělské obchodní družstvo v likvidaci - nově vzniklý podnik od roku 1997 Skalagro a.s. JZD ZÁHOŘÍ V SOBĚCHLEBÍCH – platné do roku 1991, poté od roku 1991 jako Zemědělské družstvo Záhoří Soběchleby se sídlem v Netčicích, následně od roku 2004 jako ZD Záhoří Soběchleby JZD VE STŘÍTEŽI NAD LUDINOU – platné do roku 1991, poté od roku 2000 jako Zemědělské družstvo Střítež se sídlem ve Stříteži, následně nástup organizace Hranicko a.s. - nově vzniklý podnik od roku 1998 Hranicko a.s. JZD NOVÝ ŽIVOT SE SÍDLEM V TOVAČOVĚ – platné do roku 1991, poté do roku 1993 jako Zemědělské družstvo se sídlem v Tovačově, následně do roku 1996 jako Zemědělské družstvo Tovačov a od roku 1996 jako Zemědělské družstvo Tovačov v likvidaci - nově vzniklý podnik od roku 1993 soukromá rolnická společnost AGRO Tovačov s.r.o.

JZD ČESKOSLOVENSKO-SOVĚTSKÉHO PRÁTELSTVÍ SE SÍDLEM V TROUBKÁCH – platné do roku 1991, poté od roku 1991 jako Zemědělské družstvo Troubky - nově vzniklý podnik od roku 1996 Troubecká hospodářská a.s.

JZD ZÁHORAN VŠECHOVICE – platné do roku 1991, poté do roku 2012 jako Zemědělské družstvo Záhoran vymazáno - nově vzniklý podnik od roku 2002 Záhoran a.s. Všechovice JZD VÍTĚZNÝ ÚNOR SE SÍDLEM V ŽELATOVICÍCH – platné od roku 1993 jako Zemědělské družstvo Želatovice, poté do roku 2016 jako Zemědělské družstvo Želatovice v likvidaci - nově vzniklý podnik od roku 1996 Agras Želatovice a.s.

(Zdroj: ČSÚ, 2018c; ARES, 2018; EXPANZO, 2018; JUSTICE, 2018)

Tab. 4 Přehled JZD, jejich výměra a počet zaměstnanců na území okresu Přerov Počet Výměra Název Místo pracujících [Ha] JZD NOVÝ SMĚR V BÝŠKOVICÍCH Býškovice 222 1142 JZD 30. VÝROČÍ OSVOBOZENÍ SE SÍDLEM V DŘEVOHOSTICÍCH Dřevohostice 442 2554 JZD HANÁ V HORNÍ MOŠTĚNICI Horní Moštěnice 746 3891 JZD VIII. SJEZDU V HUSTOPEČÍCH NAD BEČVOU Hustopeče Nad Bečvou 602 3554 JZD IX. SJEZDU JZD SE SÍDLEM V JEZERNICI Jezernice 872 4270 JZD LUHA NOSITEL ŘÁDU PRÁCE V JINDŘICHOVĚ Jindřichov 247 1317 JZD MORAVA SE SÍDLEM V KOJETÍNĚ Kojetín 627 3716 JZD RUDÝ ŘÍJEN SE SÍDLEM V KOKORÁCH Kokory 636 2501 JZD 50. VÝROČÍ KSČ SE SÍDLEM V OSEKU NAD BEČVOU Osek Nad Bečvou 610 1995 JZD MÍR V PARŠOVICÍCH Paršovice 257 1342 JZD V PARTUTOVICÍCH Partutovice 159 740 JZD MORAVSKÁ DRÁHA SE SÍDLEM V PROSENICÍCH Prosenice 804 3580 JZD POBEČVÍ V ROKYTNICI Rokytnice U Přerova 401 1641 JZD 20. VÝROČÍ OSVOBOZENÍ VE SKALIČCE Skalička U Hranic 294 1474 JZD ZÁHOŘÍ V SOBĚCHLEBÍCH Soběchleby 481 2693 (Zdroj: CIS, 1989)

Tab. 4 pokračování Počet Výměra Název Místo pracujících [Ha] JZD VE STŘÍTEŽI NAD LUDINOU Střítež Nad Ludinou 442 2129 JZD NOVÝ ŽIVOT SE SÍDLEM V TOVAČOVĚ Tovačov 477 2455 JZD ČESKOSLOVENSKO- SOVĚTSKÉHO PRÁTELSTVÍ SE SÍDLEM V TROUBKÁCH Troubky 378 1493

JZD ZÁHORAN VŠECHOVICE Všechovice 338 1467 JZD VÍTĚZNÝ ÚNOR SE SÍDLEM V ŽELATOVICÍCH Želatovice 729 4014

JZD CELKEM NA ÚZEMÍ OKRESU PŘEROV 9764 47968 (Zdroj: CIS, 1989) 6.2 Vývoj počtu zaměstnanců v jednotlivých nejvýznamnějších zemědělských podnicích

Mezi nejvýznamnější zemědělské podniky patří například Agrochov Jezernice, a.s. se sídlem v Jezernici, jehož vývoj počtu zaměstnanců můžeme vidět v Tab. 5, z které lze vyčíst, že od roku 1998 do roku 2009 klesl počet zaměstnanců ze 132 na 43, a následně v roce 2012 narostl na 66, ale poté opět klesal až na současných 51 zaměstnanců. Celkový pokles zaměstnanců za sledované období dvaceti let byl tedy ze 132 na 51, tedy o 62 %.

Tab. 5 Vývoj počtu zaměstnanců v zemědělském podniku Agrochov Jezernice, a.s. Agrochov Jezernice, a.s. Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 132 119 107 103 98 49 46 51 54 59 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 59 43 65 65 66 61 55 51 52 51 (Zdroj: MPSV, 2018) Zemědělský podnik Agras Želatovice, a.s. se sídlem v obci Želatovice zaznamenal podle Tab. 6 největší pokles zaměstnanců mezi lety 2002 a 2003, kdy se počet snížil přesně o polovinu z 98 na 49 zaměstnanců, naopak významnější nárůst počtu zaměstnanců proběhl mezi lety 2009 a 2010. Za dvacet sledovaných let se snížil počet zaměstnanců z 235 až na 86, což je pokles o 64 %.

Tab. 6 Vývoj počtu zaměstnanců v zemědělském podniku Agras Želatovice, a.s. Agras Želatovice, a.s. Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 235 208 188 184 179 167 153 151 140 136 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 124 94 80 76 78 79 83 83 81 86 (Zdroj: MPSV, 2018) V Tab. 7 je zobrazen vývoj počtu zaměstnanců v zemědělském podniku Moravská zemědělská, a.s., který má sídlo v obci Prosenice. Z uvedené tabulky je zřejmé, že se taktéž jednalo o celkový pokles zaměstnanců s nepatrnou stagnací v období let 2012 až 2014. Celkově se jednalo o pokles zaměstnanců z 200 na 88 za období dvaceti let, což je procentuální snížení stavů o 56 %.

Tab. 7 Vývoj počtu zaměstnanců v zemědělském podniku Moravská zemědělská, a.s. Moravská zemědělská, a.s. Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 200 187 174 172 165 149 134 130 - - Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 126 125 114 113 122 119 120 103 91 88 (Zdroj: MPSV, 2018) Zemědělský podnik PODZÁMĆÍ zemědělská a.s. se sídlem v Dolním Újezdě zaznamenal podle Tab. 8 od roku 1998 do roku 2009 pokles počtu zaměstnanců ze 101 na 18, což je snížení o 82 %. Od roku 2010 po současnost nejsou k dispozici data, což může být způsobeno tím, že byl podnik v likvidaci, nebo nejsou v informačních systémech úřadu práce informace dostupné.

Tab. 8 Vývoj počtu zaměstnanců v zemědělském podniku PODZÁMĆÍ zemědělská a.s. PODZÁMĆÍ zemědělská a.s. Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 101 94 51 57 39 37 29 26 22 21 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 17 18 ------(Zdroj: MPSV, 2018) SALIX MORAVA a.s. je zemědělský podnik se sídlem v obci Horní Moštěnice. V Tab. 9 je zobrazen vývoj počtu zaměstnanců v tomto zemědělském podniku, kde lze vidět, že se tento počet za dvacet sledovaných let snížil ze 160 na 117, avšak docházelo zde v průběhu tohoto období i růstu počtu zaměstnanců, a to především v letech 2004 až 200 a také mezi lety 2008 a 2009. Celkové snížení počtu zaměstnanců tohoto zemědělského podniku je o 27 %.

Tab. 9 Vývoj počtu zaměstnanců v zemědělském podniku SALIX MORAVA a.s. SALIX MORAVA a.s. Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 160 119 118 126 111 99 100 124 99 99 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 100 122 110 107 107 110 111 113 113 117 (Zdroj: MPSV, 2018) Z Tab. 10 lze určit, že vývoj počtu zaměstnanců v zemědělském podniku Troubecká hospodářská a.s. se sídlem v Troubkách za dvacet let postupně klesal s malou výjimkou mezi lety 2001 a 2002. Celkový pokles je ze 131 zaměstnanců na současných 60, což je procentuální snížení o 55 %.

Tab. 10 Vývoj počtu zaměstnanců v zemědělském podniku Troubecká hospodářská a.s. Troubecká hospodářská a.s. Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 131 119 108 103 105 99 98 95 92 85 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 78 76 73 71 66 64 63 63 61 60 (Zdroj: MPSV, 2018) Zemědělské družstvo Dřevohostice se sídlem v Dřevohosticích zaznamenalo podle Tab. 11 za sledovaných dvacet let snížení počtu zaměstnanců ze 139 na 64, přitom přicházelo o několik zaměstnanců každoročně s výjimkou mezi lety 2001 a 2002, kdy byl nárůst o jednoho zaměstnance. Celkový procentuální pokles počtu zaměstnanců v Zemědělském družstvu Dřevohostic je 54 %.

Tab. 11 Vývoj počtu zaměstnanců v zemědělském podniku Zemědělské družstvo Dřevohostice Zemědělské družstvo Dřevohostice Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 139 128 117 115 116 111 107 100 98 87 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 87 80 75 76 71 69 67 66 64 64 (Zdroj: MPSV, 2018) Vývoj počtu zaměstnanců v zemědělském podniku Zemědělské družstvo Kokory se sídlem v obci Kokory je viditelný v Tab. 12, kde znovu dochází k celkovému poklesu za sledované období, ale bylo zaznamenáno i růst počtu zaměstnanců, a to především mezi lety 2004 a 2005, a také mezi lety 2006 a 2007. Celkový pokles počtu zaměstnanců byl zaznamenán ze 183 na 112, což je v procentuálním měřítku pokles o 39 %.

Tab. 12 Vývoj počtu zaměstnanců v zemědělském podniku Zemědělské družstvo Kokory Zemědělské družstvo Kokory Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 183 157 139 142 142 126 123 136 131 138 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 134 126 123 112 110 111 110 114 115 112 (Zdroj: MPSV, 2018) Zemědělské družstvo Záhoran se sídlem v obci Všechovice vykazoval z hlediska vývoje počtu zaměstnanců taktéž celkový pokles, největší pokles byl zaznamenán mezi lety 1998 a 1999, kdy tento podnik přišel téměř o polovinu zaměstnanců. Další takto významný pokles o polovinu zaměstnanců se stal mezi lety 2004 a 2005, a to z důvodu převodu zaměstnanců, kteří v roce 2004 přešli do nově vzniklého podniku Záhoran a.s. se sídlem ve Všechovicích. Podle Tab. 13 si lze také povšimnout, že došlo i k výraznějšímu zvýšení počtu zaměstnanců a to mezi lety 2006 a 2007. Celkový pokles počtu zaměstnanců v období dostupných informací je ze 103 na 42, což činí snížení o 59 %.

Tab. 13 Vývoj počtu zaměstnanců v zemědělském podniku Zemědělské družstvo Záhoran Zemědělské družstvo Záhoran Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 103 60 59 59 65 68 63 30 28 40 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 45 42 ------(Zdroj: MPSV, 2018) Zemědělský podnik Zemědělské družstvo Záhoří Soběchleby se sídlem v obci Soběchleby má taktéž významný pokles počtu pracovníků za celé sledované období a to jen s výjimkou let 2004 a 2005, kdy došlo k významnějšímu zvýšení zaměstnanců. Celkový pokles tohoto zemědělského podniku za studované období je ze 154 zaměstnanců v roce 1999 na 69 zaměstnanců v roce 2017, což je procentuálně vyjádřeno jako pokles o 63 %.

Tab. 14 Vývoj počtu zaměstnanců v zemědělském podniku Zemědělské družstvo Záhoří Soběchleby Zemědělské družstvo Záhoří Soběchleby Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců - 154 114 98 103 94 92 106 102 98 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 95 84 77 - - - - 68 68 69 (Zdroj: MPSV, 2018)

Z pohledu nejvýznamnějších zemědělských podniků na území okresu Přerov je podle uvedených informací zřejmé, že došlo za celou časovou řadu k snížení zaměstnanců, a to u všech těchto podniků. Přibližný procentuální pokles počtu zaměstnanců se pohybuje okolo 50 % až 60 %. Nejmenší procentuální snížení zaznamenal zemědělský podnik SALIX MORAVA a.s. se sídlem v obci Horní Moštěnice s poklesem počtu zaměstnanců o 27 %.

7. VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V POTRAVINÁŘSTVÍ NA ÚZEMÍ OKRESU PŘEROV Co se týče potravinářského průmyslu, tedy jeho významných výrobků na území okresu Přerov, tak jsou nejvýznamnější zejména Hanácká kyselka se sídlem v Horní Moštěnici, pivo Zubr z pivovaru Zubr Přerov se sídlem v Přerově, masné výrobky Váhala a spol. s r.o. a mlýnské výrobky z firmy Mlýn Kojetín spol. s r.o. Tyto přerovské potravinářské produkty byly oceněny Ministerstvem zemědělství značkou kvality KLASA, která od roku 2003 označuje nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky. Dalšími významnými a oceněnými produkty na území okresu Přerov jsou například Troubecké těstoviny z Troubecké hospodářské a.s. se sídlem v Troubkách, které jsou jedny z pěti oceněných výrobků v celém Olomouckém kraji, a to konkrétně oceněny titulem Regionální potravina (ČSÚ, 2018). Na území okresu Přerov byly v roce 1992 funkční čtyři cukrovary, a to konkrétně z původně státních podniků. Jediný zakladatel těchto cukrovarnických společnosti byl Fond národního majetku České republiky, na něhož právě přešel majetek státní organizace díky podmínkám o převodu majetku státu na jiné osoby. V současnosti je na území okresu Přerov v provozu pouze jediný cukrovar. - Cukrovar Dřevohostice, a.s. – v provozu od roku 1992 do roku 1994, následně změna názvu na BIOMA Dřevohostice a.s. a změna předmětu podnikání na zednictví a nástrojářství - Cukrovar Brodek u Přerova, a.s. – v provozu od roku 1992 do roku 2000, valná hromada společnosti dne 15. 6. 2000 rozhodla o zrušení společnosti bez likvidace, a to sloučením s Cukrovarem Kojetín, a.s. a dne 31. 7. 2000 se Cukrovar Kojetín stal univerzálním právním nástupcem zrušené společnosti Cukrovaru Brodek u Přerova, a.s. - Cukrovar Kojetín, a.s. – v provozu od roku 1992, v roce 2000 se stal právním nástupcem Cukrovaru Brodek u Přerova, a.s., následně byla v roce 2012 společnost zrušena bez likvidace, a to sloučením a s přechodem financí na společnost EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. - Cukrovar Prosenice a.s. – v provozu od roku 1994 do roku 2010, poslední řepná kampaň v roce 1995, v roce 2000 pokračuje ve výrobě cukru jako Hanácká potravinářská s.r.o. do současnosti (Zdroj: ČSÚ, 2018c; ARES, 2018; EXPANZO, 2018; JUSTICE, 2018)

7.1 Vývoj počtu zaměstnanců v jednotlivých nejvýznamnějších potravinářských podnicích

Vývoj zaměstnanosti nejvýznamnějších potravinářských podniků na území okresu Přerov je zobrazen v následujících tabulkách. Hanácká kyselka s.r.o. je potravinářský podnik se sídlem v obci Horní Moštěnice, kde v Tab. 15 lze vidět, že počet zaměstnanců v tomto potravinářském podniku se za sledované období dvaceti let postupně snižoval, avšak s rozdílem období mezi lety 2001 až 2004, kdy se nejprve počet zaměstnanců nepatrně zvýšil, následně snížil a poté už zvýšil významněji. Celkový pokles počtu zaměstnanců v potravinářském podniku Hanácká kyselka s.r.o. je v celém studovaném období ze 182 na 48, což je v procentuálním hledisku pokles o přibližně 74 %. Tab. 15 Vývoj počtu zaměstnanců v potravinářském podniku Hanácká kyselka s.r.o. Hanácká kyselka s.r.o. Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 182 156 124 110 118 98 115 108 103 106 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 104 102 99 91 91 87 80 78 51 48 (Zdroj: MPSV, 2018) Hanácká potravinářská společnost s.r.o. se sídlem v Prosenicích a její vývoj počtu zaměstnanců je zobrazen v Tab. 16, z které je viditelné, že data jsou dostupné až od roku 2000, což je způsobeno změnou názvu, která právě nastala v roce 2000. Podle této tabulky lze vidět, že v roce 2000, kdy měla společnost 50 zaměstnanců, nastal hned v roce 2001 velký nárůst, který se ovšem v roce 2002 znovu snížil, ale další rok dosáhl svého maxima o 270 zaměstnancích. V následujících letech se počet zaměstnanců postupně snižoval až na současných 119 zaměstnanců. Celkový vývoj počtu zaměstnanců od roku 2000 po současnost zaznamenal zvýšení, a to procentuálně o 58 %.

Tab. 16 Vývoj počtu zaměstnanců v potravinářském podniku Hanácká potravinářská společnost s.r.o. Hanácká potravinářská společnost s.r.o. Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců - - 50 185 131 270 202 159 147 143 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 134 133 130 126 129 134 132 120 126 119 (Zdroj: MPSV, 2018)

Podnik potravinářského průmyslu MORAVSKÝ LIHOVAR KOJETÍN a.s. se sídlem v Kojetíně a jeho vývoj počtu zaměstnanců je zobrazen v Tab. 17. V této tabulce jsou dostupná data jen do roku 2012, jelikož se v roce 2012 udála fúze se společností Tereos TTD, a.s. Co se týče vývoje počtu zaměstnanců, tak na přelomu tisíciletí zaznamenala tato společnost menší nárůst, který poté až do roku 2012 klesal. Za sledované období tedy tento potravinářský podnik zaznamenal snížení počtu zaměstnanců ze 162 na 100, což je v procentuálním vyjádření pokles o 38 %.

Tab. 17 Vývoj počtu zaměstnanců v potravinářském podniku MORAVSKÝ LIHOVAR KOJETÍN a.s. MORAVSKÝ LIHOVAR KOJETÍN a.s. Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců - 162 176 171 171 151 119 114 117 121 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 117 113 111 112 100 - - - - - (Zdroj: MPSV, 2018) Vývoj počtu zaměstnanců v potravinářském podniku Pekárna Racek, s.r.o. se sídlem v Přerově je zobrazený v Tab. 18, kde za celé sledované období dvaceti let počet zaměstnanců spíše stagnuje s občasnými výkyvy a to jak v poklesu, tak nárůstu. Významnější byl pokles mezi lety 1998 a 1999, nárůst mezi lety 2003 a 2004 nebo nárůst mezi lety 2011 a 2012. Za celé období v rozmezí dvaceti let ovšem došlo k mírnému zvýšení počtu zaměstnanců, a to ze 191 na 224, což procentuálně činí nárůst o zhruba 15 %.

Tab. 18 Vývoj počtu zaměstnanců v potravinářském podniku Pekárna Racek, s.r.o. Pekárna Racek, s.r.o. Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 191 175 181 176 164 164 183 175 164 165 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 177 178 173 177 192 191 203 218 227 224 (Zdroj: MPSV, 2018)

Pivovar ZUBR a.s. je potravinářský podnik se sídlem v Přerově vzniklý z národního podniku Přerov pod Severomoravskými pivovary, kdy byl podnik transformován na Moravskoslezské pivovary Přerov, a.s. sdružující pivovary Přerov, Olomouc, Opava, Litovel, Hanušovice a Vsetín (ZUBR, 2018). Vývoj počtu zaměstnanců tohoto podniku je zobrazen v Tab. 19, z které je viditelný občasný nárůst, jako například mezi lety 1998 a 1999 nebo také postupný pokles v období od roku 2007 do roku 2014. V celkovém období dvaceti let došlo k mírnému poklesu počtu zaměstnanců, a to konkrétně ze 163 na 155, tedy přibližně o 4 %.

Tab. 19 Vývoj počtu zaměstnanců v potravinářském podniku Pivovar ZUBR a.s. Pivovar ZUBR a.s. Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 163 182 181 187 178 169 171 172 176 181 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 175 161 157 150 139 135 132 143 150 155 (Zdroj: MPSV, 2018) Potravinářský podnik SEMGALL, spol. s r.o. se sídlem v Přerově se zabýval například řeznictvím a uzenářstvím nebo zpracováním surovin pro výrobu potravin. Podle Tab. 20, kde je zobrazený vývoj počtu zaměstnanců si lze všimnout, že jsou dostupná data jen do roku 2003 a to z toho důvodu, že podnik oznámil ukončení provozu 19. 2. 2003. Z uvedených hodnot lze uvést, že došlo k celkovému snížení počtu zaměstnanců, který byl nejvýznamnější v období mezi lety 1998 a 1999, kdy se počet snížil o více než polovinu.

Tab. 20 Vývoj počtu zaměstnanců v potravinářském podniku SEMGALL, spol. s r.o. SEMGALL, spol. s r.o. Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 241 102 94 103 110 109 - - - - Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců ------(Zdroj: MPSV, 2018) TRUMF International s.r.o. je potravinářský podnik se sídlem v obci Dolní Újezd, zabývající se vývojem, výrobou a prodejem koření a kořenících směsí, vznikl jako Maso Morava s.r.o. v roce 1996. Vývoj počtu zaměstnanců je zobrazen v Tab. 21, kde je hned na první pohled významný postupný nárůst, s výjimkou období mezi lety 2008 až 2014. Vývoj

43 počtu zaměstnanců za celkové sledované období dvaceti let vykazuje významné zvýšení, a to konkrétně z 32 na 133 zaměstnanců, což je v procentuálním měřítku nárůst o 76 %.

Tab. 21 Vývoj počtu zaměstnanců v potravinářském podniku TRUMF International s.r.o. TRUMF International s.r.o. Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 32 50 65 71 86 88 99 114 133 143 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 141 124 126 133 137 127 120 126 128 133 (Zdroj: MPSV, 2018) Vývoj počtu zaměstnanců v potravinářském podniku VÁHALA spol. s r.o. je zobrazen v Tab. 22. Tento podnik se sídlem v obci Hustopeče nad Bečvou zabývající se výrobou a prodejem masných a lahůdkářských výrobků vzniknul již v roce 1990. Z uvedené tabulky je zřejmé, že do roku 2007 docházelo k postupnému zvyšování počtu zaměstnanců. Od roku 2007 po současnost docházelo spíše k stagnaci. V celkově sledovaném období dvaceti let došlo ke zvýšení počtu zaměstnanců z 62 na 163, což lze procentuálně interpretovat jako nárůst o 62 %.

Tab. 22 Vývoj počtu zaměstnanců v potravinářském podniku VÁHALA spol. s r.o. VÁHALA spol. s r.o. Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 62 85 109 112 145 155 152 152 160 166 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet zaměstnanců 165 165 165 165 165 164 161 165 161 163 (Zdroj: MPSV, 2018) V potravinářství, tedy v nejvýznamnějších potravinářských podnicích na území okresu Přerov docházelo podle uvedených informací ke snížení, ale i zvýšení počtu zaměstnanců. Nejvyšší nárůst počtu zaměstnanců zaznamenaly podniky jako TRUMF International s.r.o., VÁHALA spol. s r.o. a Hanácká potravinářská společnost s.r.o., a to v rozmezí od 58 % do 76 %., Mírný nárůst počtu zaměstnanců zaznamenal také podnik Pekárna Racek, s.r.o., a téměř stejný stav lze vidět u podniku Pivovar ZUBR a.s., kde došlo k minimálnímu snížení počtu zaměstnanců přibližně o 4 %. Naopak SEMGALL, spol. s r.o. představuje podnik, který měl v roce 1998 až 241 zaměstnanců, ale v roce 2003 oznámil ukončení provozu.

8. MOŽNOSTI BUDOUCÍHO VÝVOJE ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ

Příští roky by mohly být pro české zemědělství úspěšné, a to díky očekávanému, ale přesto mírnému růstu ekonomiky a stále významnější spotřebou jednotlivých domácností nebo z pohledu postupného přesunu českých spotřebitelů na lokální a kvalitnější produkci. Strategie do roku 2030 Ministerstva zemědělství se bude zaměřovat na potravinovou nezávislost, z čehož vyplývá podpora živočišné produkce nebo pěstování brambor, ovoce a zeleniny (CSAS, 2016). V aktuální podobě bude SZP, neboli společná zemědělská politika Evropské unie aktivní až do roku 2020, jelikož do tohoto roku mají zemědělci v České republice jistotu dotačních prostředků, jako jsou přímé platby a investiční zdroje z Programu rozvoje venkova. Dotace budou stále více podmiňovány z pohledu klimatických změn, problémů se suchem, čím dál více menší schopností udržovat vodu v krajině a především erozí půdy tzv. greeningem, což je plnění podmínek postupu v zemědělství, které je příznivé pro životní prostředí a klimatickou situaci. Z hlediska České republiky je zcela jistě hlavní otázka Společné zemědělské politiky po roce 2020 taková, jak bude Evropská unie reagovat na společné podmínky dotací v České republice, jelikož podpory v ČR čerpají podniky v zemědělství ve všech měřítkách a to i ty velké průmyslově zemědělské společnosti. Tyto společné podmínky dotací v České republice jsou naprostým rozporem s přístupem v Evropě, který je založený na rodinných farmách menších velikostí (CSAS, 2016). Další možností budoucího vývoje jsou zcela jistě moderní technologie. I když se velké množství pokročilého zařízení a postupu využívá v současnosti, v příštích letech bude intenzivněji vyvoláván tlak na modernější technologie, mezi které patří navigační systémy, robotizace, automatizační technika, elektronické řízení nebo zpracování dat (CSAS, 2016).

9. ZÁVĚR

Zkoumané území okresu Přerov je z pohledu polohy velice zajímavé, jelikož se nachází na rozhraní Alpsko-himálajského a Hercynského systému a tyto dva systémy se od sebe rozlišují především svým vznikem a stářím. Dále se území okresu Přerov vyznačuje nejlepšími přírodními předpoklady, a to z hlediska zemědělské výroby v komplexním měřítku podle charakteristiky bonitované půdně ekologické jednotky. Z pohledu socioekonomických podmínek je okres Přerov vývojově charakteristický procesem suburbanizace, protože se za uplynutí dvaceti let snížil počet obyvatel v největších obcích, ale zároveň došlo ke zvýšení počtu obyvatel středně velkých obcí, a také počet obyvatel žijících na venkově se v průběhu dvaceti let na území okresu Přerov postupně zvyšoval. Vývoj zaměstnanosti v zemědělství z pohledu ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v zemědělství oproti celkovému počtu ekonomicky aktivních obyvatel se za období dvacet let výrazně snížil, a to téměř pětinásobně. Důvody tohoto drastického poklesu počtu ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v zemědělství jsou především změnou statistické evidence, privatizací přidružených výrob a také díky rozvoji intenzivních systémů a specializaci zemědělské výroby. I z těchto důvodů je viditelné snížení počtu zaměstnanců pracujících v nejvýznamnějších zemědělských podnicích. V potravinářských podnicích na území okresu Přerov již takový pokles zaznamenán není, jelikož například podniky jako TRUMF International s.r.o., VÁHALA spol. s r.o. a Hanácká potravinářská společnost s.r.o. mají za posledních dvacet let až trojnásobné zvýšení počtu zaměstnanců. Co se týče možností dalšího a budoucího vývoje zemědělství a potravinářství na území okresu Přerov je pozitivní možností rostoucí ekonomika a přesun domácích spotřebitelů k využívání na kvalitnější produkci v lokálním měřítku. Strategie Ministerstva zemědělství až do roku 2030 bude zaměřena na potravinovou nezávislost, jedná se tedy o podporu jak rostlinné, tak živočišné produkce. SZP, tedy Společná zemědělská politika Evropské unie bude pomocí dotačních prostředků, a to konkrétně díky přímým platbám a investičním zdrojům z Programu rozvoje venkova využívána českými zemědělci až do roku 2020. Problém nastává při plnění podmínek postupu v zemědělství, který se promítá klimatickými změnami, zadržováním vody v krajině, suchem nebo erozí půdy. Hlavním předmětem diskuzí bude zcela jistě čerpání podpor na všech velikostních úrovních jednotlivých podniků, jelikož se jedná o zcela jinou politiku jako v Evropě. V poslední řadě je možnost budoucího vývoje českého zemědělství a potravinářství i v moderních technologiích.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knihy a časopisy

BIČÍK, I., JANČÁK, V. (2005): Transformační procesy v Českém zemědělství po roce 1990. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha, 103 s.

CIS (1989): Výsledky hospodaření JZD a státních statků v ČSR za rok 1988: Kraj Severomoravský. Agrodat státní podnik, Praha, 8, s. 1017 – 1126.

DEMEK, J., MAČKOVČIN P. (2006): Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno, 582 s.

DOUCHA, T., SOKOL, Z. (1999): Pokus o etapizaci vývoje zemědělství a zemědělské politiky v ČR v letech 1989 – 1998. Zemědělská ekonomika: Vědecký časopis, 45, č. 12, s. 529 – 536.

HÁNOVÁ, J. (2010): Analýza zemědělského podniku z hlediska čerpání dotací z EU. Diplomová práce, Jihočeská univerzita, České Budějovice, 86 s.

JANČOVÁ, A. (2012): Analýza sídelního systému okresu Přerov. Bakalářská práce, Univerzita Palackého, Olomouc, 62 s.

JANOŠKA M. (1998): Moravská brána očima geologa. Univerzita Palackého, Olomouc, 48 s.

JENÍČEK, V. (1991): Agrární politika a hospodářská transformace agrárně potravinářského komplexu, Akademie zemědělských věd ČSFR, Praha, 194 s.

MPSV (2018): Nezveřejněné informace dle ochrany osobních údajů, Úřad práce ČR krajská pobočka, Olomouc

PELÍŠEK, J. (1961): Atlas hlavních půdních typů ČSSR. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 441 s.

QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Praha, 73 s.

SLDB (1992): Sčítání lidu, domů a bytů 1991: Okres Přerov. Federální statistický úřad, Praha, 68 s.

SLDB (2003): Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001: Okres Přerov. Český statistický úřad, Praha, 286 s.

ŠAFÁŘ, J. (2003): Olomoucko: Chráněná území ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 454 s.

VOŽDA, G. (1988): Okres Přerov. Profil, Ostrava, 127 s.

Mapy a atlasy

RSD (2015): Soubor map okresy, https://www.rsd.cz/wps/portal/!ut/p/a0/04_Sj9CPykssy0xPLMnMz0vMAfIjk3Ot8jNTrKL M4r09vT0NnZwNvC1cAlwMHAONjf09AwON3S1M9YOTi_ULsh0VAVW4gXM!/ (13. 4. 2018) Elektronické zdroje

ARES (2018): Ekonomické subjekty, http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz (23. 4. 2018)

CSAS (2016): Měsíčník EU aktualit, https://www.csas.cz/static_internet/cs/Evropska_unie/Mesicnik_EU_aktualit/Mesicnik_EU _aktualit/Prilohy/mesicnik_2016_07.pdf (3. 5. 2018)

ČSÚ (2006): Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf/cf538eaa-7f70-49f6- 8e76-dc88932650ef?version=1.0 (13. 4. 2018)

ČSÚ (2013): Obyvatelstvo, domy, byty a domácnosti podle Sčítání lidu, domů a bytů – ČR, kraje, okresy, SO ORP, správní obvody Prahy a města (sídla SO ORP) – 2011, https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo-domy-byty-a-domacnosti-podle-scitani-lidu- domu-a-bytu-2011-cr-kraje-okresy-so-orp-spravni-obvody-prahy-a-mesta-sidla-so-orp- 2011-egrhq6c4dz (23. 4. 2018)

ČSÚ (2018a): Okres Přerov, https://www.czso.cz/csu/xm/okres_prerov (13. 4. 2018)

ČSÚ (2018b): Počet obyvatel v obcích přepočtený na definitivní výsledky SLDB 2011, https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcichprepocteny-na-definitivni-vysledky- sldb-2011-k-112011-vr7xowgr7o (18. 4. 2018)

ČSÚ (2018c): Registr ekonomických subjektů, https://apl.czso.cz/irsw/ (23. 4. 2018)

EXPANZO (2018): Světová databáze firem v ČR, https://portal.expanzo.com/expanzo/home (23. 4. 2018)

JUSTICE (2018): Veřejný rejstřík podle subjektů, https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma (23. 4. 2018)

PŘEROV (2018): Řeka Bečva, https://www.prerov.eu/cs/o-prerove/zajimavosti-a- pamatky/prirodni-zajimavosti/reka-becva.html (10. 4. 2018)¨

RESTEP (2014): LFA, https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=LFA (13. 4. 2018)

SVOBODOVÁ, H., VĚŽNÍK, A., HOFMANN, E. (2013): Vybrané kapitoly ze socioekonomické geografie České republiky, https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/index.html (13. 4. 2018)

WIKIPEDIA (2018a): Bečva, https://cs.wikipedia.org/wiki/Be%C4%8Dva (13. 4. 2018)

WIKIPEDIA (2018b): Okres Přerov, https://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_P%C5%99erov (13. 4. 2018)

ZUBR (2018): Historie a současnost http://www.zubr.cz/pivovar-zubr/historie-a- soucasnost.html (3. 5. 2018)

SEZNAM ZKRATEK

AEO Agroenviromentální opatření BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka CIS Centrální informační systém ČR Česká republika ČSSR Československá socialistická republika ČSÚ Český statistický úřad EAFRD Evropský zemědělský fond k rozvoji venkova

EAGGF Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond EAO Ekonomicky aktivní obyvatelé EU Evropská unie HRDP Horizontální plán rozvoje venkova JZD Jednotné zemědělské družstva LFA Méně příznivé oblasti MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí OP Operační program PGRLF Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond PRV Program rozvoje venkova RSD Ředitelství silnic a dálnic SAPARD Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj SAPS Jednotná platba na plochu

SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SO ORP Správní obvod s rozšířenou působností SO POU Správní obvod s pověřeným obecním úřadem SZIF Státní zemědělský intervenční fond SZP Společná zemědělská politika TOP-UP Doplňková platba k platbě na plochu

PŘÍLOHY

SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Tab. 23 Počet obyvatel v jednotlivých obcích okresu Přerov v letech SLDB

Příl. 1

Tab. 23 Počet obyvatel v jednotlivých obcích okresu Přerov v letech SLDB Název obce 1991 2001 2011 Bělotín 1535 1641 1779 Beňov 656 682 710 Bezuchov 189 173 193 Bohuslávky 367 345 325 Bochoř 880 945 1020 Brodek u Přerova 1954 1915 2063 Buk 371 373 347 Býškovice 371 365 388 Císařov 277 295 298 Citov 463 503 542 Čechy 344 331 341 Čelechovice 99 95 112 Černotín 696 750 752 Dobrčice 188 199 221 Dolní Nětčice 333 302 264 Dolní Těšice 40 40 55 Dolní Újezd 1058 1134 1206 Domaželice 387 444 549 Dřevohostice 1549 1568 1552 Grymov 135 136 166 Hlinsko 223 202 213 Horní Moštěnice 1543 1560 1643 Horní Nětčice 204 204 227 Horní Těšice 159 166 149 Horní Újezd 439 441 433 Hrabůvka 294 327 304 Hradčany 267 255 267 Hranice 19507 19670 19017 Hustopeče nad Bečvou 1749 1750 1757 Jezernice 670 674 640 Jindřichov 498 469 480 Kladníky 147 135 152 Klokočí 250 246 234 Kojetín 6529 6432 6439 Kokory 1110 1106 1183 Křenovice 462 439 422 (Zdroj: ČSÚ, 2018b; ČSÚ, 2006)

Tab. 23 pokračování Název obce 1991 2001 2011 Křtomil 431 411 436 Lazníčky 182 177 202 Lazníky 462 505 542 Lhota 342 327 32755 Lhotka 34 40 55 Lipník nad Bečvou 8736 8575 8313 Lipová 273 248 270 Líšná 232 219 246 Lobodice 745 727 707 Malhotice 349 334 344 Měrovice nad Hanou 661 694 671 Milenov 386 373 408 Milotice nad Bečvou 218 226 302 Nahošovice 183 181 180 Nelešovice 191 205 204 Oldřichov 110 126 134 Olšovec 447 452 487 Opatovice 688 755 789 Oplocany 358 334 314 Oprostovice 105 115 96 Osek nad Bečvou 1041 1074 1281 Paršovice 374 374 393 Partutovice 476 486 520 Pavlovice u Přerova 775 778 745 Podolí 171 197 212 Polkovice 483 486 533 Polom 306 289 298 Potštát 1294 1239 1183 Prosenice 862 838 886 Provodovice 148 125 149 Přerov 51300 48335 45778 Přestavlky 263 255 261 Radíkov 132 142 149 Radkova Lhota 230 215 186 Radkovy 178 177 170 Radotín 186 195 174 Radslavice 1008 1125 1127 (Zdroj: ČSÚ, 2018b; ČSÚ, 2006)

Tab. 23 pokračování Název obce 1991 2001 2011 Radslavice 1008 1125 1127 Radvanice 269 291 283 Rakov 347 365 409 Rokytnice 1390 1422 1480 Rouské 254 249 240 Říkovice 453 453 487 Skalička 559 535 558 Soběchleby 578 617 600 Sobíšky 139 151 148 Stará Ves 540 577 633 Stříbrnice 253 244 249 Střítež nad Ludinou 817 846 844 Sušice 348 340 328 Šišma 217 204 175 Špičky 300 305 278 Teplice nad Bečvou 325 307 345 Tovačov 2656 2666 2536 Troubky 2070 1988 2078 Tučín 456 422 439 Turovice 222 220 217 Týn nad Bečvou 776 824 852 Uhřičice 587 605 608 Ústí 526 560 542 Veselíčko 815 834 839 Věžky 190 208 208 Vlkoš 733 744 718 Všechovice 889 885 886 Výkleky 268 268 280 Zábeštní Lhota 129 148 154 Zámrsky 205 198 227 Žákovice 218 225 210 Želatovice 517 519 566 (Zdroj: ČSÚ, 2018b; ČSÚ, 2006)