AMBIS vysoká škola, a.s. Studijní obor: Management rozvoje měst a regionů
VÝVOJ SPÁDOVOSTI V REGIONU PŘEROV Development of travelling to services in the region Přerov
Diplomová práce
Autor: Bc. Navrátilová Tereza
Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc.
Brno 2021
Jméno a příjmení autora: Bc. Tereza Navrátilová Název diplomové práce: Vývoj spádovosti v regionu Přerov Název práce v angličtině: Development of travelling to services in the region Přerov Katedra: Katedra regionálního rozvoje Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Rok obhajoby: 2021
Anotace Obsahem následující diplomové práce, nesoucí název Vývoj spádovosti v regionu Přerov je zjištění spádovosti za službami obyvatel ve vybraném regionu. Výzkum byl zaměřen na okres Přerov, v němž se nachází 105 obcí. Pomocí anketárního šetření, prováděného formou přímé i nepřímé ankety byly získány údaje, na jejichž základě došlo k vymezení parciálních regionů v oblasti maloobchodu a služeb, zdravotnictví a školství.
Annotation The content of the following diploma thesis, entitled Development of inclination in the Přerov region is to determine the inclination for the services of the population in the selected region. The research was focused on the district of Přerov, in which there are 105 municipalities. With the help of a survey, conducted in the form of direct and indirect surveys, data were obtained, on the basis of which partial regions were defined in the area of retail trade and services, health care and education.
Klíčová slova: region, spádovost, anketa, respondent, dotazníkové šetření, zdravotnictví, školství, služby
Keywords: region, inclination, survey, respondent, questionnaire survey, healthcare, education, services
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že jsem seznámena se skutečností, že práce bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím informačního systému AMBIS vysoké školy, a.s.
V Hradčanech dne 23.7.2021
______vlastnoruční podpis autora
3
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce, panu RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc., za pomoc, cenné rady a odborné vedení, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
4 Obsah ÚVOD ...... 7 1. VYMEZENÍ POJMŮ ...... 9 1.1 Klasifikace regionu ...... 9 1.2 Vnitřní struktura regionů ...... 9 1.2.1 Regiony homogenní (formální) ...... 10 1.2.2 Regiony nodální (heterogenní, nehomogenní, funkční, spádové, uzlové) ...... 10 1.3 Sociálněgeografický region ...... 11 1.4 Hierarchie regionů podle Hampla ...... 11 1.4.1 Subregiony ...... 12 1.4.2 Mikroregiony ...... 13 1.4.3 Mezoregion ...... 14 1.4.4 Makroregion ...... 14 1.5 Regionotvorné procesy ...... 14 1.5.1 Dojížďka do škol ...... 15 1.5.2 Dojížďka za službami a obchodem ...... 16 1.5.3 Dojížďka do zdravotnických zařízení ...... 17 2. Metodika výběru středisek ...... 17 2.1 Výběr středisek pomocí statických charakteristik ...... 18 2.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik ...... 21 3. Základní metody sběru dat ...... 26 3.1 Techniky dotazování ...... 26 3.1.1 Dotazování na ulici ...... 28 3.1.2 Písemné dotazování ...... 28 3.1.3 Dotazování prostřednictvím technických zařízení ...... 30 3.2 Typy dotazníků ...... 31 3.3 Nástroje dotazování ...... 32 3.4 Dotazník a jeho tvorba ...... 32 3.5 Tvorba vlastního dotazníku ...... 34 4. Popis obcí v okrese v Přerov ...... 36 5. Vymezení regionů v okrese Přerov ...... 40 5.1 Zdravotnický region ...... 41 5.1.1 Nadlokální zdravotnický region ...... 42 5.1.2 Mikroregionální zdravotnický region ...... 45 5.2 Školský region ...... 48 5.2.1 Nadlokální školský region ...... 49 5.2.2 Mikroregionální školský region ...... 53 5.3 Region maloobchodu a služeb ...... 55 5.3.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb ...... 59 5.3.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb ...... 62 5.4 Komplexní obslužný region ...... 64 5.4. Nadlokální obslužný region ...... 65 5.4.2 Mikroregionální obslužný region ...... 67 6. Případová studie – Srovnání online dotazování a přímého dotazování obyvatel v okrese Přerov 70 Závěr ...... 74 Seznam použité literatury ...... 76 Internetové zdroje ...... 77 Seznam tabulek ...... 79 Seznam obrázků ...... 79 Seznam grafů...... 79
5 Seznam příloh ...... 79
6 ÚVOD
V dnešní moderní, dynamicky se rozvíjející společnosti se samozřejmě přirozeně zvyšují i nároky lidí na neustálé zvyšování kvality života, a tedy i na uspokojování lidských potřeb. Lidé chtějí být přirozenou součástí celé lidské společnosti a žít plnohodnotným životem se vším, co k životu v moderní době náleží. V současné době se s nástupem stále nových technologií, se zlepšující se dopravní infrastrukturou a s rozmachem automobilového průmyslu prakticky stírají rozdíly mezi městem a venkovem. Lidem dnes již nečiní potíže dojíždět za prací do vzdálenějších míst, přičemž tento fakt zásadně ovlivňuje každodenní rutinu. Lidé si v takových případech téměř vždy přizpůsobí denní dojížďky za prací dojížďkám za službami. Sledování těchto přirozených změn v každodenním chování lidí má velký význam sledovat zejména z důvodu vypozorování nových trendů, které jsou pro všechny zúčastněné, neboť mohou pomoci kvalitu života neustále zvyšovat. Výsledné analýzy spádovosti za službami poskytne informace, jež mohou využít nejen samotní obyvatelé v regionu, ale také zastupitelé jednotlivých obcí, zřizovatelé škol, vedení nemocnic, obchodníci či provozovatelé daných služeb.
Níže uvedená práce bude řešit problematiku vývoje spádovosti za službami ve vybraném regionu, v tomto případě konkrétně v okrese Přerov, v němž se v současné době nachází 105 obcí. Konkrétně budou řešeny regiony školství, zdravotnictví a obchodu a služeb. Veškerá data, potřebná pro sepsání této práce, byla získána na základě dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření bylo provedeno dvěma způsoby, a sice formou online anketárního šetření přes obecní úřady a formou dotazníkového šetření reprezentativního vzorku obyvatel, uskutečněného přímo v místě jejich bydliště. Z obou dvou forem tohoto šetření vzejde konečná analýza obslužných procesů a stanovení parciálních regionů a komplexního obslužného regionu.
Práce samotná bude rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou. V první, teoretické části, budou vymezeny hlavní pojmy týkající se výrazu region, tedy půjde o dělení regionů, klasifikaci regionů a uvedení metod, podle nichž může být region zkoumán. Dále bude v krátkosti přiblížen analyzovaný okres Přerov a popsáno jeho administrativní a demografické rozčlenění.
Další, stěžejní praktická část práce již bude zaměřena na postupné vyhodnocování výsledků získaných z uskutečněných anketárních šetření. Postupně budou v práci stanovena střediska nadlokální a mikroregionální úrovně, a to konkrétně v regionech zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb. Dále bude následovat vyměření komplexního obslužného regionu,
7 vyhodnoceného na základě všech získaných výsledků. Všechny získané výsledky budou uvedeny v přehledných tabulkách, které budou dále doplněny o shrnující komentář s grafickým vyjádřením.
Závěrečná kapitola práce bude určena pro komparaci informací získaných na základě dotazníkového šetření od zastupitelů jednotlivých obecních úřadů s informacemi získanými z reprezentativního anketárního šetření od občanů z několika vybraných obcí v okrese Přerov.
8 1. VYMEZENÍ POJMŮ
V této kapitole budou rozebrány a vysvětleny termíny, které jsou nezbytné pro správné pochopení celé problematiky a pro použití v jednotlivých částech diplomové práce. Nedílnou součástí této úvodní kapitoly bude celková charakteristika regionu jako takového, dále dělení regionů podle jejich vnitřní struktury a hierarchie regionu. Dále bude podrobně vysvětlena metodika výběru středisek a oblasti působení obslužných středisek podle jejich jednotlivých typů.
1.1 Klasifikace regionu
Jestliže chceme popsat a vysvětlit jakýkoli geografický útvar, vždy musíme nejprve správně identifikovat pojem region. Termín region původně pochází z latinského regio, což lze přeložit jako říše, království. Podle geografů je termínem region chápána krajina či území vymezené na základě nějakých společných znaků. „Region je jeden z nejvíce frekventovaných pojmů v geografii a má široké uplatnění i v jiných oborech.“ (Anděl 1996, s. 5)
Vymezení pojmu region je velmi obtížné, neboť je tento pojem velmi často používán v různých smyslech a v mnoha vědních disciplínách.
Obecně lze chápat pojem region jako složitý dynamický prostorový systém, který se na zemském povrchu formuje na základě znaků, odlišných od jeho okolí. (Anděl 1996, s. 5)
1.2 Vnitřní struktura regionů
Regionální prostorové uspořádání čili strukturu, vztahy mezi přírodním prostředím a společností v určitém regionu a vzájemné vazby složek přírodní a sociální sféry, tohle všechno řeší a zkoumá vědní disciplína regionální geografie. (Anděl 1996, s. 21)
V regionech pak vědní disciplína regionální geografie zkoumá prostorové uspořádání a vzájemné vazby složek přírodní a sociální sféry. Přírodní sférou se rozumí například atmosféra, hydrosféra, pedosféra, biosféra a klimatologie. Sociální sférou se rozumí struktura obyvatelstva, osídlení, průmysl, zemědělství, doprava a služby. (Anděl 1996, s. 9)
9
Podle struktury čili prostorového uspořádání, rozlišujeme dva základní typy regionů:
• homogenní • nodální (Anděl 1996, s. 21)
1.2.1 Regiony homogenní (formální)
Podle Mulíčka (O. Mulíček, 2007) se homogenní region vyznačuje maximální vnitřní homogenitou a maximální vnější heterogenitou. Homogenní region tedy bývá vymezen na základě kritérií homogenity (stejnorodosti). Jde zde tedy o nalezení shody – regiony se shodně zvlněnou krajinou, regiony s převahou pěstování stejných hospodářských plodin, přibližně stejně osídlené regiony apod. Homogenní regiony jsou častější ve fyzické geografii (např. klimatické regiony), než v geografii socioekonomické (např. zemědělské či průmyslové regiony). (www.is.muni.cz)
1.2.2 Regiony nodální (heterogenní, nehomogenní, funkční, spádové, uzlové)
Nehomogenní regiony jsou jednotné ve vztahu jejich vnitřní struktury nebo organizace. Skládají se z jednoho či několika nodálních center a zázemí (periferie), které je na uzly vázáno. Důležitým kritériem pro spojení prvků do jednoho regionu je intenzita jejich vzájemného působení a síla vazeb mezi nimi. (www.is.muni.cz)
Nodální regiony jsou založeny na protikladu koncentrace určitých jevů (sociální, ekonomické a jiné povahy) v regionálním jádru a v rozptylu těchto jevů v okolí střediska. Příkladem tohoto druhu regionu jsou regiony sloužící k dojíždění do práce, do školy či za různými službami. Nejdůležitější odlišností od homogenních regionů je jejich dynamičnost a možnost budoucí změny. (Anděl 1996, s. 21)
10 1.3 Sociálněgeografický region
Na základě vzájemného působení mezi obyvatelstvem a střediskem a jeho zázemím vznikají socioekonomické regiony. Procesy při vytváření těchto regionů nazýváme regionotvorné procesy. Za jedno z nejdůležitějších hledisek při vytváření regionotvorných procesů a při vymezování regionů je řazena funkčnost. Mezi nejdůležitější regionotvorné procesy jsou určitě zařazeny dojížďka do škol a do zaměstnání, dále dojížďka do zdravotnických zařízení a dojížďka za službami. Funkční systém všech těchto příslušných prvků, jako jsou pracoviště, služby, zdravotnická zařízení, školy mají rozhodující, určovací, integrační úlohu. „Vymezení rozsahu sociálněgeografických regionů, určení stupně jejich autonomie atd. umožňuje dále základním způsobem charakterizovat význam samotných středisek osídlení.“ (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 129) Pro správné vymezení sociálněgeografických regionů je třeba pohlížet na ně z pohledu metodologického, a dále podle jejich významových charakteristik. Sociálněgeografický region je soubor různorodých vztahů a také vlastností regionů. Důležitou roli zde hraje také geografická poloha střediska. Základní obslužné regiony byly integrovány na základě vazby se střediskem z vyšším ukazatelem úrovně vybavenosti než má vlastní středisko. Významnější obslužná střediska většinou již neuváděla žádný další cíl v dojížďce za službami. U základních obslužných regionů se projevuje „snižování četnosti se zvyšování populační velikosti základních obslužných regionů, což je základní pravidelností hierarchie univerzálního souboru.“ (Maryáš, J., Brno 1988)
1.4 Hierarchie regionů podle Hampla
Pro regiony je charakteristické, že jsou pro ně určeny hierarchické úrovně. Tyto hierarchické úrovně jsou vymezovány v rámci sociogeografické regionalizace.
V České republice se již několikrát zpracovávala sociogeografická regionalizace, která pokaždé navazuje na práce věnující se této problematice. Každé další zpracování se vždy opírá o výsledky cenzů z příslušných let, které poskytují ucelený souhrn informací o dojížďkách za prací a do škol a všechny tyto informace jsou doplněny územně podrobným členěním. Tyto dojížďkové procesy považuje Hampl podle jejich hodnocení za natolik reprezentativní, aby na jejich základě mohla být vymezena sociogeografická hierarchie. (Hampl, 2005, s. 78, 79)
11 Hamplova sociogeografická regionalizace se vyznačuje těmito hlavními zásadami: • Vymezení mikroregionu 1. stupně, pro něž je nejdůležitější převládající směr pracovní dojížďky z jednotlivých obcí do vybraných středisek. • Tvorba vyšších sociogeografických jednotek na základě převažujícího směru celkové vyjížďky. • Požadavek územní celistvosti vymezovaných regionů. • Požadavek dostatečné minimální velikosti celého regionu i samotného zázemí střediska.
Pro odlišnost regionů můžeme rozlišovat různé regionální procesy. Podle Hampla, Gardavského a Kühnla (Hampl, Gardavský, 1987) pro výchozí zásady regionalizace rozlišujeme čtyři základní regionální uskupení:
• subregiony • mikroregiony • mezoregiony • makroregiony (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 129)
Tyto čtyři základní hierarchické úrovně se dále navzájem od sebe liší převážně velikostí a uplatňovanými procesy, které se zde odehrávají.
1.4.1 Subregiony
Subregiony můžeme charakterizovat jako relativně nekomplexní územní celky, tedy jako jednotky, kde nejsou uzavřeny nejdůležitější a nejčastější potřeby individuálních obyvatel. Subregiony jsou uzavřeny pouze vztahy mezi bydlištěm a některými základními službami. Pracovní vztahy bývají v rámci subregionů uzavřeny jen velmi zřídka. Subregiony tedy můžeme srovnat se spádovým územím středisek osídlení místního významu. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987)
Podle Hampla (Hampl, 2005) rozlišujeme u subregionu jeho dva typy, tzv. přechodné, tedy subregion typu A a subregion typu B. Subregiony jsou tímto způsobem rozčleněny z důvodu jejich rozdílné populační velikosti. Toto členění bude blíže specifikováno v následující kapitole.
12 1.4.2 Mikroregiony
Lze je též označit jako celky z největším stupněm integrity a velkou intenzitou regionálních procesů. Rozsahy mikroregionů jsou značně rozdílné, proto je nutné tyto existující rozdíly v mikroregionální autonomii objektivně určovat. I z tohoto důvodu se v ČR setkáváme s rozdělením mikroregionů na mikroregion 1. stupně a mikroregion 2. stupně. Výjimečně se vyskytují oblasti s třetí úrovní, jsou ale i místa kde je pouze jedna úroveň mikroregionu. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 131)
a) Mikroregiony 1. stupně
Mikroregiony 1. stupně patří do nejnižší hierarchické úrovně typu regionů. Primárně byly vymezeny jako regiony pracovní dojížďky a ve sporných případech byly upraveny podle obslužné spádovosti obcí a dojížďky do škol. Limit u těchto regionů je stanoven na hranici 15 tisíc obyvatel a velikostní limit zázemí je stanoven na 5 tisíc obyvatel. Takovýto region můžeme přiřadit k modální velikosti pracovních obvodů. I zde ovšem nalezneme prvky velikostních odlišností. Proto existují přechodné typy regionů:
• subregionální typu A – v nich je splněna podmínka 15 tisíc obyvatel ale v centru žije jen 2500 – 4999 obyvatel • subregionální typu B – více jak 5 tisíc obyvatel je v centru, ale v pracovním obvodu se nachází 10 000 – 14 999
U těchto dvou typů regionů se tedy jedná o dva polohové typy: malá města v relativně periferní poloze nebo větší města v exponované poloze. (Hampl 2005, s. 81)
b) Mikroregiony 2. stupně
Patří zde regiony, jejichž základní výběr se posuzuje zejména podle populační velikosti, kdy počet obyvatel ve středisku s největší působností je minimálně 40 tisíc. Jednoznačně pak byla vybrána ta střediska, která si podřizovala jiný mikroregion 1. stupně. Existují však také výjimky, a to z důvodu diferenciace polohy na úroveň regionální autonomie středisek. Některá města nepatří mezi mikroregion 2. stupně z toho důvodu, že i když jsou sama dostatečně velkými regiony mají příliš vysokou dojížďkovou závislost na větších a silnějších centrech. Existují ale potom města, která i když jsou menší a nesplňují podmínku 40 tisíc obyvatel ve středisku, mohou být stanoveny
13 mikroregionem 2. stupně. Hlavním důvodem je jejich odloučená poloha, a tedy malá vazba na silnější centra. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 132)
1.4.3 Mezoregion
Mezoregionů existuje jen omezený počet a představují široké uzemní uspořádání. Ucelenost těchto mezoregionů se vztahuje jen částečně na prostorové vztahy obyvatelstva. Velmi důležitou roli zde sehrává dojížďka za zaměstnáním či na střední či vysoké školy, která ale není každodenní. Uskutečňuje se několikrát týdně či měsíčně, jedná se o takzvanou přechodnou migraci. „Velký význam na této úrovni diferenciace mají vztahy mezi podniky a institucemi, to jest vztahy k výrobním službám, převážné části tzv. kvartérních činností, výrobní kooperace apod.“ (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 132)
1.4.4 Makroregion
Makroregion je představován celou ČR, a výsostnou úlohu co se týká kvality a kvantity zde hraje Praha. „Pozice Prahy ve střediskové soustavě umožňuje jednoznačně specifikovat makroregionální centrum, a to i z hlediska nodální formy organizace.“ (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 132)
1.5 Regionotvorné procesy
Regionotvorné procesy jsou důležité hlavně z hlediska vymezování regionů. Zásadní význam má vytyčení vztahů mezi dílčími funkčními systémy i příslušnými prvky (bydliště, škola, zdravotnická zařízení), přičemž vztahy nebo odpovídající procesy mají rozhodující spojovací úlohu. Zhodnocením těchto regionálních procesů můžeme relativně objektivně a přesně určovat komplexní sounáležitost prvků osídlení. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s.110-139)
Pro vymezení vztahů regionální podřízenosti a nadřízenosti je využíváno hlavní kritérium, což je převládající spád, dle dominantních regionálních procesů. Při jejich hodnocení je nutné tyto procesy kvalitativně rozdělit na úroveň mikroregionální, které dominují dva regionální procesy, a to dojížďka za prací a dojížďka za službami a mezoregionální, pro niž je typická různorodost a četnost regionálních vztahů. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 110-139)
14
Podle Hampla (Hampl, 2005) jsou označeny za dva nejdůležitější regionální procesy dojížďka za prací a dojížďka do škol.
Má diplomová práce ovšem proces dojížďky za zaměstnáním nezahrnuje, ve své práci řeším jako základní procesy dojížďky do škol, za službami a dojížďky do zdravotnických zařízení. V následujících kapitolách provedu rozdělení těchto procesů podle hierarchie.
1.5.1 Dojížďka do škol
V České republice je školský systém rozdělen na tři základní úrovně:
1. Primární školství Primárnímu školství předcházejí mateřské školy. Do systému primárního školství řadíme základní školy, které obecně dělíme na první stupeň (1.-5. ročník) a druhý stupeň (6.-9. ročník), a dále zde řadíme nižší ročníky víceletých gymnázií a základní školy speciální. U primárního školství platí devítiletá povinná školní docházka dětí ve věku 6-15 let a také to, že zajišťuje všeobecné vzdělání pro všechny.
2. Sekundární školství Do sekundárního školství patří střední odborné školy, konzervatoře a gymnázia, jejichž studium je zakončené maturitou a dále zde řadíme všechna učiliště, v nichž je studium ukončeno výučním listem. 3. Terciální vzdělávání Mezi typy terciálního vzdělávání patří vysoké školy a vyšší odborné školy. Studenti v ČR mají možnost absolvovat vysoké školy typy bakalářského (Bc.), magisterského (Mgr./Ing.) či doktorského (Ph.D.). Všechny tyto vysoké školy jsou ukončené písemnou prací a státní zkouškou. Studenti absolvující některou z typů vyšších odborných škol získají po jejich absolvování titul Diplomovaný specialista. Vyšší odborné školy jsou ukončeny absolutoriem. (www.msmt.cz)
15 Ve své diplomové práci budu zkoumat spádovost obcí v okrese Přerov, týkající se zdravotnictví, obchodu a služeb a školství. Region školství je specifický a od ostatních dvou regionů se liší v tom, že je zaměřen pouze na určitou skupinu obyvatelstva, na žáky a studenty. To však jeho hodnotu nijak nesnižuje, a i zde bude školský region rozdělen na nadlokální a mikroregionální úroveň. Nadlokálním školským střediskem se může stát obec jen tehdy pokud má na svém území úplnou základní školu tzn. první i druhý stupeň. Aby se obec mohla stát mikroregionálním školským střediskem, musí splňovat podmínku, že na území obce musí mít alespoň dvě střední školy jakéhokoliv typu. (Maryáš 2003, s. 110) Pro potřeby mé diplomové práce jsem hodnotila dojížďku do škol v nadlokálních i v mikroregionálních střediscích.
1.5.2 Dojížďka za službami a obchodem
U dojížďky za službami a obchodem platí totéž jako u dojížďky za vzděláním, tzn. že je rozdělujeme na nadlokální a mikroregionální úroveň. Mimo tyto dvě úrovně existuje ještě lokální úroveň, zde jako základní obslužný proces na této úrovni představuje nákup běžných potravin. Název lokální je zde z toho důvodu, že nákup těchto běžných potravin se obvykle uskutečňuje přímo v místě bydliště bez nutnosti dojíždění do dalších obcí. Maryáš ve své knize uvádí, že dojížďka za službami je „jeden z důležitých regionálně diferencovaných socioekonomických procesů, který vyrovnává nutné disproporce mezi rozmístěním obyvatel a rozmístěním občanské vybavenosti.“ (Maryáš 1988, s. 5, 45)
Za základní obslužné procesy nadlokální úrovně řadíme dojížďku za nákupy běžného průmyslového zboží, běžného textilu a obuvi, nábytku, knih, léků a dojížďku za běžnými a speciálními službami. Nákup speciálního výběrového zboží chápeme jako mikroregionální úroveň. V obci musí být přítomny minimálně dvě z těchto tří služeb: nákup textilu a obuvi, běžné služby pro občany a lékárenské služby. Jedině za těchto podmínek může být obec označena jako nadlokální středisko.
Obce zařazené na mikroregionální úroveň musí poskytovat alespoň tři z těchto uvedených služeb: speciální služby a nákupy běžného průmyslového zboží, knih a multimédií, nábytku a doplňků do domácnosti a nákupy speciálního výběrového zboží. Další podmínka pro mikroregionální úroveň je ta, že středisko mikroregionálního významu musí být zároveň střediskem nadlokálním. (Maryáš 1988, s. 17-19)
16
1.5.3 Dojížďka do zdravotnických zařízení
Zdravotnické regiony jsou rozděleny na nadlokální zdravotnické regiony a mikroregionální zdravotnické regiony. Obec můžeme považovat za středisko nadlokální úrovně tehdy, jestliže má k dispozici alespoň tři ze čtyř těchto typů lékařů: praktický lékař, dětský lékař, gynekolog a stomatolog. Obec může být určena za mikroregionální středisko tehdy pokud zde existují nejméně čtyři specializované organizace: ORL, kožní, ortopedie, endokrinologie, alergologie, a zároveň musí být mikroregionální středisko střediskem nadlokálním. Další zdravotnická zařízení jako jsou specializované zdravotnické organizace, polikliniky, nemocnice či jiné zvláštní druhy zdravotnických zařízení také řadíme k procesům na mikroregionální úrovni. (http://www.uzis.cz)
Obec může být označena jako středisko mikroregionální úrovně tehdy pokud je v dané obci alespoň pět speciálních lékařských ordinací nebo poliklinika. (Maryáš 2003, s. 120)
2. Metodika výběru středisek
Metodika výběru středisek přehledně popisuje základní metodické postupy, které se používají při výběru středisek a při vymezování sféru jejich vlivu. Pokud chceme nějakým určitým způsobem ohodnotit regionální působnost střediska pro hodnocení úrovně obslužné vybavenosti musíme daný soubor vybraných středisek přehledně uspořádat. Protože bývá častým jevem, že určité středisko obsluhuje nejen své vlastní obyvatelstvo ale též obyvatelstvo, které má ve svém zázemí, počet obyvatel se tedy může významně lišit i mezi středisky na stejné úrovni. Proto je dobré i vzhledem k těmto obyvatelům vyhodnotit úroveň vybavenosti střediska. (Maryáš 1983, s. 61-76)
K postupu výběru středisek obslužné sféry lze dojít těmito metodickými přístupy: výběr středisek podle statických charakteristik, které přijímají podklady z dat získaných ze statistických úřadů, výběr středisek dle dynamických charakteristik, které přijímají podklady z dat o spádovosti obyvatelstva, a v poslední řadě dle regionální působnosti, kterou popisuje J. Maryáš.
17 2.1 Výběr středisek pomocí statických charakteristik
Na základě statických charakteristik jsou střediska vymezována podle druhů funkcí sídla a podle přebytků významnosti sídla.
a) Výběr středisek podle druhů funkcí sídla
O tom, zda bude sídlo střediskem rozhoduje koncentrace druhu zařízení služeb v sídle nebo také to zda se v sídle vyskytují specializovaná zařízení. Z dlouhodobých zkušeností je prokázána závislost počtu druhů zařízení v sídle na počtu obyvatel. Pro příklad můžeme uvést středisková sídla v Bavorsku, kde byla střediska rozdělena do stupňů a následnou analýzou bylo zjištěno, že pokud má obec méně než 2000 obyvatel, bývá tato obec střediskem jen výjimečně. Na druhou stranu obce nad 10 000 obyvatel jsou střediskem téměř všechny. Tato metoda hodnocení je ovšem pouze orientační a má určitá omezení, nezjistíme podle ní zda sídlo opravdu jako středisko funguje, ale i přes to je využívána a to hlavně v případech, kdy nejsou jiná data dostupná a nemáme tedy žádné další charakteristiky k dispozici. V roce 1967 provedl Boustedt klasifikaci střediskových sídel v Bavorsku. Tohoto ukazatele disperze upraveného s aspektem na metodu bodové bonitace A. Schwarze použil v roce 1971 Kamiński pro měření stupně střediskovosti sídel ve tvaru: (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. 2008, s. 285, 286)
Kde:
• Wc je centralita střediska
• wj je bodová hodnota j-tého druhu služeb • n je počet všech druhů služeb vyskytujících se v analýze • k je počet druhů služeb vyskytujících se v daném středisku, platí že 0 Rozmezí koeficientu je úměrné velikosti střediska, tedy čím je středisko vyššího řádu, tím je také vyšší i koeficient, jehož hodnota se pohybuje od 0 – 1. (Maryáš 1988, s. 63) 18 b) Výběr středisek na základě přebytku významu sídla Toto určování střediskovosti sídel patří mezi základní charakteristiky jejich vymezování. V podstatě jde o rozdíl mezi poskytovanými službami v sídle a potřebami obyvatel sídla: C = B – Bz Přičemž: C je střediskovost sídla B je služby poskytované v sídle Bz jsou služby poskytované v sídle a spotřebované obyvateli Při hodnocení středisek dle tzv. přebytku významu sídla jsou data o počtu obslužných zařízení nejméně vhodná. Je to jen orientační ukazatel, protože kapacita využití je velmi variabilní nejen mezi jednotlivými druhy zařízení, tak i mezi zařízeními stejných služeb. Za nejvhodnější jsou považovány údaje o realizovaném obratu. Nejdůležitějším problémem při použití metodických přístupů založených na kvantifikaci tzv. přebytku významu sídla je problematika stanovení průměru zkoumaného území. Celostátní průměr je udáván při hodnocení středisek na území celého státu, regionální průměr je používán při hodnocení středisek menšího území. Jelikož existují jistá omezení v použití metod výběru středisek, provádí se často kombinace ukazatelů, například použití tzv. indexu centralit. Při použití tzv. indexu centrality ale činí problém stanovení průměru, ke kterému se pak následně hodnocení vztahuje. Rozdíl oproti metodickým postupům, které jsou založeny pouze na kvantifikaci tzv. Přebytku významu je ale ten, že index centrality zhodnotí i počet obyvatel střediska. Znamená to tedy, že hodnota indexu sídel se stejným přebytkem významu roste s počtem obyvatel sídla. Určení střediskovosti sídla na základě komplexnějších ukazatelů je tedy nejvhodnější metoda založená na statických charakteristikách, pokud není založena jen na údajích na počtu zařízení. Index centrality: 19 „C – index centrality Bt – počet obslužných zařízení v sídle Pt – počet obyvatel v sídle mr – průměrný počet obyvatel připadajících na počet obslužných zařízení podle celostátního průměru kr – průměrný počet obslužných zařízení připadajících na počet obyvatel podle celostátního průměru“ (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. 2008, s. 286, 287) „Metodický přístup je založen na kvantifikaci přebytku významu sídla, kterým zjišťujeme, zda sídlo dosahuje vyšší ukazatele, než by podle průměrných ukazatelů na jednoho obyvatele ve zkoumaném území a vzhledem k počtu obyvatel v sídle mělo dosahovat“ (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. 2008, s. 285, 286) Pro určení střediskovosti touto metodou jsou nejdůležitější tři ukazatele, první z nich je určení podle počtu obslužných zařízení – od zastoupení vybraných druhů zařízení služeb v sídle, udávaného v procentech odečteme procentní zastoupení počtu obyvatel sídla, vše se odvíjí od celkového počtu obyvatel zkoumaného území. Pokud vyjde kladná hodnota indexu, je sídlo považováno za středisko. Dalším ukazatelem určení střediskovosti sídel je určení podle využití obslužných zařízení. Tato data jsou ale nejméně vhodná, protože používáme data o realizovaném obratu, jako nejčastější uplatnění v plánování. Kapacita využití je značně rozdílná nejen mezi jednotlivými druhy zařízení, ale i mezi zařízeními stejných služeb. Daleko vhodnější jsou údaje, o již realizovaném obratu. Posledním typem o určení střediskovosti je určení podle kapacit obslužných zařízení, jež je založeno na srovnání podílu osob zaměstnaných ve službách v sídle s průměrným podílem osob zaměstnaných ve sféře obsluhy na zkoumaném území. (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. 2008, s. 285- 286) Všechny tři metody určování střediskovosti sídla podrobně popisuje J. Maryáš ve své knize „Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu“. Pojem kladný nákupní spád, který nahrazuje pojem přebytek významu sídla se uvádí jako: • kladný nákupní spád, což je část výdajů obyvatel jiných sídel v maloobchodě daného sídla • záporný nákupní spád, což je část výdajů obyvatel daného sídla v maloobchodě jiných sídel 20 • zůstatek nákupního spádu sídla je rozdíl výdajů obyvatel jiných sídel v maloobchodě daného sídla a výdajů obyvatel daného sídla v maloobchodě jiných sídel (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. 2008, s. 285-286) 2.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik Pro výběr a hierarchické členění středisek, a pro určení rozsahu spádových území jednotlivých středisek a zjištění intenzity vztahů střediska k jeho zázemí jsou používány metody založené na dynamických charakteristikách, tedy hlavně na údajích o spádovosti obyvatel za službami. Pro vymezování sfér vlivu obslužných středisek jsou používány dvě základní techniky: a) Anketární šetření b) Interakční modely a) Anketární šetření Chceme-li pomocí anketárního šetření zjišťovat spádovosti za službami, používáme pro tyto účely nejčastěji dva způsoby: • anketa pouze ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska • anketa ve všech zařízeních zkoumané oblasti Ankety ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska se používají pro zjištění motivace spádu, pro vymezení sfér vlivu středisek jsou použitelná jen omezeně. Při těchto anketárních šetřeních je totiž problematické stanovit kritéria, která určují rozsah spádového území a intenzitu vztahu středisko – zázemí. Vždy je tedy vhodnější využít anketárního šetření, jež se provádí ve všech sídlech oblasti. Při provádění anketárních šetření je nutné vždy zajistit reprezentativní vzorek respondentů, tedy alespoň 2 % domácností ve zkoumané oblasti. Pokud ovšem zkoumáme rozsáhlejší území nelze požadavek reprezentativního vzorku respondentů splnit, proto se častěji využívá forma dotazníkového šetření prováděného přes soustavu obecních úřadů. (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. 2008, s.287) 21 „V roce 1979 byl tehdejším Geografickým ústavem ČSAV v Brně pod vedením J. Maryáše proveden rozsáhlý výzkum spádovosti obyvatelstva za občanskou vybaveností, a to přes soustavu národních výborů. Empiricky byla vybrána střediska a vymezeny tzv. základní obslužné regiony.“ (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. 2008, s.287) Tyto základní obslužné regiony představují rámec, v němž jsou uzavřeny nadlokální obslužné procesy. Mají bezprostřední vliv na úroveň základní obsluhy. Pro prozkoumání působnosti i na ostatních úrovních byly vypočteny tzv. maximální regionální působnosti střediska. Na závěr byl konstatováno, že geografická poloha se kromě samotného významu střediska identifikuje jako faktor, který ovlivňuje jeho obslužnou funkci. (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. 2008, s.287-288) Střediska základních obslužných regionů byla zařazena podle úrovně jejich vybavenosti do šesti hierarchických stupňů. Po zhodnocení byl zřejmý vztah mezi velikostí obsluhovaného území a typem sídelního systému včetně administrativních funkcí jednotlivých středisek obslužnosti. Na základě převládajících vazeb byly vymezeny územní obslužné systémy. Sjednocujícími jádry byla především okresní města, přičemž se ale uplatňovala i některá střediska obvodního významu. Při přisuzování vyšší nadokresní působnosti střediskům byly vazby příslušných základních obslužných regionů na ně ohodnoceny podílem jejich obyvatel a rozděleny do tří typů. (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. 2008, s. 287,288) Každému typu náleží určitá bodová hodnota, 10 bodů přináleží spádu převážnému, 5 bodů spádu částečnému a 1 bod spádu výjimečnému. „Pro jednotlivé obce byla každému cíli i, který byl obcí vykazován v daném obslužném prostoru j, přiřazena hodnota vi j. Tato hodnota určuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu a je dána vzorcem:“ (Maryáš 1988, s. 33) 22 Kde: Ti j je bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném procesu j Pci j je počet cílů v tomto typu PT j – je součet bodových hodnot všech typů intenzit spádu uváděných obcí v obslužném procesu j U jednotlivých obslužných procesů j se součet vypočítaných hodnot vi j rovnal v každé obci 100 %. Jakmile ke každému procesu j přiřadíme koeficient k j, určíme tím celkový relativní význam – cvi obslužného procesu. Po zadání všech potřebných hodnot do vzorce a po výpočtu zjistíme, že součet všech relativních významů cvi, všech cílů i v dané obci je roven 100 %. Dále je po výpočtu samotného relativního významu třeba určit celkový relativní význam – cvi obslužného procesu. Toho dosáhneme tak, že ke každému procesu j přiřadíme koeficient kj. (Maryáš 1988, s.33-34) Vzorec celkového relativního významu: Pro jednotlivé obslužné procesy je také nutno zjistit důležitost v uspokojování potřeb obyvatel v nadmístní úrovni. V tehdejším Československu se jako základ braly cílové obce, pro něž platí, že nejvíce cílových obcí je u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti a současně u nejfrekventovanějších obslužných procesů. Analýza rozdělila základní obslužné procesy na čtyři podskupiny nadlokální úrovně. Těmto procesům pak byly přiřazeny koeficienty, které byly stanoveny na základě poměrů počtu hlavních cílů v obslužných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami. (Maryáš 1988, s. 34) speciální služby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : nákupy běžného průmyslového zboží : běžné služby : nákupy běžného textilu a obuvi 23 3,3 : 4,0 : 4,0 Tabulka 1 Počet obcí uváděných jako hlavní cíle a jejich podíl na úhrnu obcí ČSSR – abs. ČSSR – v % Nákupy běžného textilu a obuvi 2 075 27,7 Běžné služby 2 048 27,3 Nákupy běžného průmyslového zboží 1 730 23,1 Nákupy léků 1 054 14,0 Nákupy knih 673 9,0 Nákupy nábytku 605 8,1 Speciální služby 518 6,9 Nákupy potravin 7 345 97,9 Nákupy speciálního výběrového zboží 374 5,0 Zdroj: MARYÁŠ, Jaroslav. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. (Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 96 s. b) Interakční modely Prostorové interakční modely teoreticky vychází z přístupu maximalizace entropie, který hledá nejpravděpodobnější stav systému při respektování vložených omezení. Tento stav se také nazývá rovnovážný stav a charakterizuje ho nejvyšší entropie systému. Uplatnění těchto modelů, jež se využívají převážně v geografii maloobchodu popsala řada autorů. K nejznámějším pracím v české odborné geografické literatuře patří práce J. Maryáše 1983, 1988. Poznatky z jeho práce obsahuje i následující text. První používané typy prostorových modelů byly označeny jako gravitační modely. Tyto typy prostorových modelů, rozvinuté na základě z Newtonovým gravitačním zákonem byly od 30. let 20. stol. používány i pro vymezení spádových území obchodně obslužných středisek. Pozdější vývoj modelu zavádí tzv. produkční proměnnou (úroveň poptávky v sídle), a tzv. proměnnou atraktivity (úroveň nabídky v jiném sídle). Vzdálenost nahrazuje tzv. generalizovaná dopravní funkce. 24 Nejznámější gravitační model je tzv. Reillyho zákon maloobchodní gravitace (Reilly 1929). Princip toho zákon spočívá ve skutečnosti, že v normálních podmínkách dvě města (střediska maloobchodu) přitahují nakupující z okolních sídel přímo úměrně síle počtu obyvatel a nepřímo úměrně síle vzdálenosti každého z těchto měst k okolním sídlům. Tento model má však určitá omezení, neboť nezahrnuje všechny aspekty působící na rozdělení výdajů obyvatel menšího sídla mezi střediska (geografické podmínky, dopravní spojení, hustota zalidnění, kvalita komunikace). Reillyho model je praktický z toho důvodu, že spočívá ve výpočtu tzv. bodu rovnováhy mezi středisky. Podle tohoto bodu můžeme vymezit spádové oblasti středisek a platí pro tento bod, že pravděpodobnost cestování za nákup do jednoho střediska je rovna pravděpodobnosti cestování za nákupy do konkurenčního střediska. Nový zákon maloobchodní gravitace je modifikace Reillyho modelu (Converse 1949), upravuje vztah mezi městem a střediskem ve spádové oblasti střediska. Tento model byl nejčastěji používán pro hodnocení vztahu měst a satelitních sídel ve spádové oblasti velkoměsta. Jednoznačné rozdělení území mezi jednotlivá střediska používáme zvláště tam, kde je vzdálenost ke střediskům rozhodující a možnosti výběru jsou malé, to ještě zejména ve venkovských oblastech. Ve více urbanizovaných územích působí více středisek, roste možnost výběru a platí pro ně Huffův model (1963). Tento model zohledňuje velikost prodejny danou prodejní plochou a také její časovou dosažitelnost. Model má široké uplatnění v praxi, je nejčastěji využívaným modelem od poloviny 70. let 20. století dodnes, i když problémem stále zůstává náplň jednotlivých parametrů. Další existující model, model mezilehlých příležitostí ukazuje přímou úměru mezi počtem příležitostí v daném sídle společně s nepřímou úměrou počtu ostatních mezilehlých příležitostí. Tento model tedy předpokládá, že vyjíždějící vezme v úvahu každou příležitost, které dosáhne, pokud má pravděpodobnost, že jeho potřeby budou uspokojeny. Model se využívá převážně při vymezování nákupních zón ve velkoměstech a aglomeracích, faktor dostupnosti zde nemá takovou důležitost jako např. ve venkovském prostoru. Význam služeb bude pro následující období sílit, což se dá předpokládat se vzrůstajícím HDP i zaměstnaností, s nárůstem ekonomiky a se zvyšováním životní úrovně obyvatelstva. Prostorově se vývoj bude ubírat. S přesunem funkcí a kompetencí na nižší orgány bude pokračovat lokalizace služeb v rámci periferně situovaných velkokapacitních obslužných center. Tímto se ještě více zvýrazní transpozice služeb ve městech do více center. 25 3. Základní metody sběru dat Nejcitlivější a nejdůležitější operací empirického výzkumu bývá získávání základních dat v sociologickém a sociálně psychologickém výzkumu. Osoba sbírající primární data se může dopustit chyb, které se pak musí napravovat za poměrně velkých dodatečných nákladů. Vždy je důležité, aby byly skutečně použity objektivní metody výzkumu, přiměřené dané situaci. Metody empirického výzkumu členíme do čtyř základních skupin, odpovídajícím zdrojů informací. • Pozorování – tímto typem výzkumu zachycujeme reakce lidí na určité situace, chování lidí v nejrůznějších situacích či interakce člověka s druhými lidmi • Experiment – výzkumník nejrůznějšími způsoby vstupuje do zkoumaných skutečností, vstupuje do situací, snaží se je ovlivňovat a zkoumá reakce lidí • Analýza věcných skutečností – analyzuje spontánní akce a také ty, které si vzal výzkumník za úkol • Dotazování – je to nejběžnější a nejčastěji využívaná metoda, založená na výpovědích respondentů Pokud chceme mít výsledky dotazování co nejobjektivnější, je doporučováno užívat v praxi kombinace metod a technik, např. osobní dotazování je doplněno pozorováním reakcí respondenta. Věrohodnost výpovědí je zvyšována několika dalšími způsoby: • Formulovat v dotazech jednoduché a zcela konkrétní skutečnosti • V dotazech uvádět jen ty skutečnosti u nichž se dotázaný nemusí obávat, že odpověď sníží jeho prestiž, nebo že mu bude odpověď nepříjemná • Volit dotazy na obdobné skutečnosti, odpovědi by měly být totožné, dotázaný by neměl postřehnout ověřování odpovědí pomocí konkrétních dotazů • Zmást celkovou orientaci dotazů, smysl dotazů by měl být poněkud jiný, než jaký je skutečný záměr výzkumu (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 79-80) 3.1 Techniky dotazování Při dotazování respondentů využíváme různé metody a techniky. Pojem metoda ovšem vyjadřuje obecnější postup, týkající se především charakteru poznávací činnosti. Daleko konkrétnější je 26 pojem technika, ta vystihuje především technologii provedení. V následující kapitole budou techniky a speciální nástroje, s jejichž pomocí lze získat potřebné informace v dané oblasti výzkumu, podrobněji rozebrány. Jednotlivé dotazovací techniky můžeme tedy rozdělit takto: • Podle stupně standardizace – takový rozhovor má předem pevně stanovený průběh, pořadí otázek a jejich formulace jsou pevně dané a nesmí se na nich nic měnit, standardní jsou instrukce a dotazy. Normy pro hodnocení odpovědí jsou stanoveny podle přesných pravidel, jež udávají, jaké je rozložení standardních odpovědí. Naprosto opačný příklad standardního rozhovoru je naprosto volný rozhovor, kde je dáno pouze téma, které se rozvíjí podle reakcí respondenta. • Podle počtu respondentů – rozlišujeme individuální osobní dotazování a skupinový rozhovoru • Podle formy – ta je buď osobní nebo neosobní, neosobní forma je zprostředkována některým z médií, nebo se využívá písemného projevu, elektronického či telefonického dotazování • Podle druhu respondentů a zaměření dotazování – spotřebitelský výzkum, průmyslový výzkum, mediální výzkum apod. • Podle počtu témat – výzkumům specializujícím se pouze na jedno téma se říká speciální výzkumy. Výzkumy, které spojuje několik vzájemně jakoby nesouvisejících témat říkáme omnibusová šetření. Tato šetření se využívají v situaci, kdy byl speciální podrobný výzkum již proveden, a je tedy třeba doplnit jen dílčí informace nebo zmapovat vývoj, který nastal od posledního zkoumání. • Podle toho, zda se výzkumy provádějí jednorázově či opakovaně. Soubor respondentů dotazovaných opakovaně se běžně označuje jako panel. Tyto panely se využívají běžně např. peoplemetrových měření sledovanosti televizních stanic. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s.81) Dotazování je tedy nejběžnější metoda sběru dat a všechny výše uvedené techniky nám představují obecné členění dotazování. V následujících kapitolách budou podrobnější podoby sběru dat popsány a zanalyzovány. Budou tedy popsány tyto techniky: • individuální osobní rozhovor • psychologická explorace • dotazování na ulici • skupinový rozhovor 27 • písemné dotazování • telefonické dotazování • elektronické dotazování 3.1.1 Dotazování na ulici Dotazování na ulici je naprosto odlišným a speciálním typem dotazování, které je zcela rozdílné od předchozího individuálního osobního rozhovoru. Zatímco osobní rozhovor většinou probíhá v bytě respondenta nebo například na jeho pracovišti, dotazování na ulici probíhá vždy venku v prostoru, které je pro dotazovaného neosobní, nemusí se tedy bát o vniknutí do svého soukromí. Při dotazování na ulici je také velmi důležité formulovat otázky zcela přesně a konkrétně neboť dotazovaní většinou velmi spěchají a nemají na složité rozvětvené odpovědi čas a nejsou potom často ochotni odpovídat vůbec. Proto je tedy při dotazování na ulici nutné počítat s vysokým procentem odmítnutí rozhovoru. Dotazování na ulici se velmi často týká otázek spojených například s urbanistickým vývojem daného města či vesnice, nebo se týká dopravní či obslužné situace daného místa, nebo řeší například volební preference. Proto je důležité při rozhovorem na ulici dodržet několik důležitých zásad: • Dotazovaní jsou voleni podle předem daného klíče • Rozhovor nesmí trvat déle než pět minut • Otázky musí být plně v oblasti ochotě sdělovaných obsahů • Otázky musí být uzavřené, aby byl záznam odpovědi zpracovatelný, dobře čitelný a snadný • Dotazovaný by měl obdržet vizitku se jménem instituce která výzkum prováděla, aby si mohl v případě nejasností a pochybností ověřit, že jde o seriozní výzkum • Pokud z výsledku rozhovoru vyplyne pozvánka k testování nebo skupinovému rozhovoru musí respondent dostat tento údaj písemně (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 112) 3.1.2 Písemné dotazování Dotazník je jeden z nejpoužívanějších nástrojů pro sběr dat pro různé typy průzkumů. Dotazník je cíleně uspořádaný sled otázek, které byly navrženy za účelem zjištění názorů a faktů a následného zaznamenání získaných názorů. Oproti jiným typům průzkumu, jakými jsou například pozorování, skupinový rozhovor nebo osobní či telefonický rozhovor je možné za pomoci dotazníku získat 28 informace z mnohem menší námahou a levněji. Získaná výsledná data z dotazníku se také dají mnohem jednodušeji zpracovávat. Dotazník je také časově méně náročný než například rozhovor a zároveň umožňuje získání velkého množství dat od velkého počtu respondentů. Dotazníky představují papírové nebo elektronické formuláře, obsahující série otázek připravených prom respondenty. V některých případech jsou dotazníky připraveny tak, že obsahují varianty jejich odpovědí. Dotazník je tedy způsob psaného, řízeného rozhovoru, sloužící tazateli, respondentovi, případně oběma. Mezi zápory dotazníkového šetření patří jistě to, že nemáme vždy kontrolu, kdo a jak pravdivě dotazník vyplní, respondent může dokonce některé odpovědi na otázky přeskočit nebo dotazník nedokončit. Dotazníky se v závislosti na typ dotazování rozlišují na čtyři typy: • Osobní dotazování – předtištěné materiály pro dotazování by měly typem písma dávat jasně najevo kterou část z dotazníku má tazatel přečíst, při dotazování si tazatel může pomoci různými plány, vzorky nebo maketami • Telefonické dotazování – dotazník bývá umístěn v PC tazatele, kde se ukládají odpovědi do datové matice. Dotazník by měl být kratší z ohledem na soustředění respondentů. • Online dotazování – dotazníky se distribuují respondentům emailem nebo je umisťujeme na webové stránce. Využíváme názorné pomůcky jako je např. video, zvukové klipy, simulace, 3D modely apod. Online dotazování umožňuje automatické kódování odpovědí a také jejich záznam do datové matice. • Písemné dotazování – formulujeme co nejjednodušší a nejpřesnější otázky, návratnost těchto dotazníků je velmi nízká, a proto součástí těchto dotazníků bývá pro ulehčení ofrankovaná obálka a součástí dotazníku je motivační průvodní dopis. (Kozel a kol. 2011, s. 200-201) Význam dotazníku určují čtyři nejpodstatnější oblasti: • získávání přesných informací od respondentů • poskytování struktury a usměrňování procesu hovoru (vždy je velmi důležité, aby každému respondentovi byly sděleny stejně formulované otázky) • zajišťuje vytvoření jednotné matrice pro zapisování dat • pokud je dotazník vhodně zpracován, velmi ulehčuje následné zpracování dat Písemné dotazování je velmi rozšířeným způsobem vedení dotazníku, a tedy i získávání potřebných informací pomocí výpovědi dotazovaných. Respondent na otázky sám odpovídá písemně v daném dotazníku, není tedy ve svých odpovědích ovlivňován tazatelem, sám si určí dobu na vyplnění 29 dotazníku, tempo vyplňovaní a pořadí otázek. Potíže nastávají při návratnosti zaslaných dotazníků, neboť poměrně často dochází k tomu, že lidé zaslaný dotazník nevyplní ale vyhodí. Na škodu většinou bývá i ta skutečnost, že respondent má při vyplňování písemných dotazníků větší čas a prostor nad odpověďmi přemýšlet. Odpovědi tedy zpravidla nebývají spontánní. Vyplňování písemných dotazníků nebývá zcela pod kontrolou žadatelů o vyplnění, protože nelze prokazatelně zajistit, že dotazník opravdu vyplní osoba, pro niž byl dotazník předurčen. Nepřesné výsledky písemných dotazníků mohou také významně ovlivnit nejrůznější rušivé vlivy, při nichž byl dotazník vyplňován. Dotazníky můžeme rozčlenit na adresné a neadresné. Neadresné dotazování se všeobecně nazývá anketa, při ní záleží jen na aktivitě respondenta, zda se rozhodne či nerozhodne odpovědět. Pro písemné dotazování adresné je vžitý obecný název dotazník. Hlavní rozdíl mezi adresným a neadresným dotazováním je především v reprezentativnosti výsledků dotazování. Větší důraz na reprezentativní výsledky klade adresné dotazování neboli dotazník. Neadresné dotazování čili anketa má vždy výsledky jen charakteru orientačního. Adresné dotazování (dotazník) dále členíme na poštovní dotazování s osobním průvodním dopisem, písemné dotazování v organizacích a písemné dotazování u odborníků. Neadresné dotazování (anketa) může mít tyto formy: ankety v novinách a časopisech, anketa vkládaná do poštovních schránek, anketa na místě prodeje, anketa vkládaná u obalu u zboží, televizní a rozhlasová anketa, anketa cestujících ve veřejných dopravních prostředcích, anketa návštěvníků kulturních, sportovních či jiných zábavních představení nebo anketa hostů v hotelech atd. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 115-116) 3.1.3 Dotazování prostřednictvím technických zařízení Obecně se jedná o veškeré dotazování prostřednictvím telefonu a elektronické pošty. Tyto dvě formy dotazování jsou v současnosti velmi využívaným způsobem, jak dosáhnout sběru empirických dat. Zejména dotazování prostřednictvím mobilního telefonu, který dnes vlastní již téměř každý je oblíbené a vyhledávané v nejvyšší míře pro jeho nespornou rychlost a poměrně nízké náklady při jeho použití. Jestliže má být telefonické dotazování úspěšné musí být správně vytypován tazatel. Osoba provádějící telefonické výzkumy musí mít příjemný hlas, přesnou artikulaci, otázky by měly být vedeny cíleným a nevtíravým způsobem a zaměřeny na co nejpřesnější a nejrychlejší možnost 30 odpovědi. Pro co nejvyšší úspěšnost uskutečněných telefonických dotazníkových rozhovorů je důležitá také denní doba. Rozhovor by neměl být zbytečně příliš dlouhý, neboť je prokázáno, že po uplynutí určité doby začíná docházet k odmítání odpovědí na telefonické dotazy. Telefonické dotazy by měly probíhat maximálně do 20:00 pokud si žadatel o rozhovor nedomluví s respondentem jiný čas. Důležité také je na závěr telefonického dotazníku poděkovat a omluvit se za vyrušení. S rozšiřováním internetu a s tím související elektronické pošty stoupá procento zasílání dotazníků elektronickou cestou. Největšími výhodami elektronického dotazování jsou určitě jeho rychlost při distribuování dotazníků i při jejich vyhodnocování a možnost zpětné vazby. Pokud respondent zaslaným otázkám zcela nerozumí může si vyžádat o zaslání vysvětlení a pracovník a osoba která dotazník vypracovala se postará o větší srozumitelnost pro všechny respondenty kteří email s dotazníkem obdrželi. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 121-122) 3.2 Typy dotazníků Dotazníky musí mít logickou strukturu, která přispívá k plynulosti rozhovoru a vyplňování odpovědí. Při vyplňování dotazníku musí mít respondent pocit, že se dotazník skládá z logicky ucelených částí. Pro získávání potřebných dat od respondentů nám slouží tři základní typy dotazníků, které můžeme blíže specifikovat takto: • Strukturovaný dotazník – tyto typy dotazníků jsou řízené buď telefonicky, nebo probíhají ve velkých dotazovaných programech. Respondenti si je vyplňují sami, je možno očekávat mnoho přesných odpovědí. • Polostrukturovaný dotazník – řízení těchto typů dotazníků je osobní nebo telefonické, dotazník bývá často využívaný business-to-business marketingovém výzkumu, v němž chce společnost odpovědi uchovat. • Nestrukturovaný dotazník – řízení dotazníků je buď osobní (hloubkové – telefon nebo interview) nebo skupinové diskuze. Nestrukturované dotazníky se využívají v hloubkových rozhovorech a diskuzních skupinách. Jsou základem mnoha studií technických a omezených trhů, umožňují zjišťovat a hledat odpovědi tam, kde si tazatel není před interview odpověďmi jistý. (Hague 2003, s. 103-104) 31 3.3 Nástroje dotazování Při zjišťování požadovaných údajů a při zaznamenávání odpovědí respondentů můžeme použít během sběru potřebných dat několik různých typů nástrojů. • Záznamový arch – je to formulář do nějž pozorovatel nebo tazatel zaznamenává zjištěná data. Data může zaznamenávat již v průběhu rozhovoru, proto jsou na záznamovém archu předtištěné tabulky s prázdnými buňkami pro otevřené odpovědi, nebo s předtištěnými kódy variant odpovědí polouzavřených a uzavřených otázek tak, aby mohl tazatel přehledně a rychle pracovat. • Záznamové technické prostředky – peoplemetry a tachystoskopy jsou speciální nástroje využívány při pozorování nebo při experimentu. Zatímco klasická záznamová média jako jsou kamera a magnetofon můžeme využívat u všech metod sběru dat. Nejběžnějším záznamovým prostředkem v dnešní době je počítač, neboť jeho programové vybavení provádí kódování a přepis odpovědí do datové matice. • Scénář – slouží většinou moderátorům, pozorovatelům, tazatelům k tomu, aby jim určoval směr jejich činnosti. Scénář je významným pomocníkem moderátorů skupinových rozhovorů a používá se často při výzkumech tam, kde mají rozhovory volnější charakter. • Dotazníky – papírové nebo elektronické formuláře se sérií otázek, popřípadě mohou také obsahovat varianty odpovědí. Dotazník může sloužit tazateli, respondentovi nebo oběma, je to vlastně způsob psaného řízeného rozhovoru. Ve srovnání s rozhovorem je dotazník méně časově náročný, z jeho pomocí získáme rychle data od velkého počtu respondentů a vylučujeme zde ovlivňování respondentů. Záporem dotazníků je nemožnost kontroly, kdo a jak pravdivě dotazník vyplňuje. (Kozel a kol. 2011, s. 202) 3.4 Dotazník a jeho tvorba Při tvorbě dotazníku využíváme dva základní přístupy, a to přístup sociologický - cílem takového dotazníku je probrat co možná největší počet oblastí, proto bývá dotazník rozsáhlý. Druhý přístup je přístup ekonomický – konstrukce tohoto dotazníku upřednostňuje stručnou podobu a jasnou formulaci, cílem je požadované odpovědi získat co nejefektivněji. 32 Délka dotazníku závisí vždy na cílech výzkumu, na vztahu respondentů k tématu a na použitém dotazování. Dotazník by ale neměl být příliš dlouhý, bývá pravidlem, že více než 20 otázek respondenty většinou od vyplňování dotazníku odradí. Další důležitá veličina při vyplňování dotazníku je časová náročnost, doporučuje se, aby respondentovi vyplňování nezabralo čas více než 20 minut. Nezanedbatelným kritériem je i psychologické hledisko, všeobecně platí, že čím menší formát papíru na dotazník použijeme, tím je větší návratnost vyplněných dotazníků. Důležitá je také čitelnost textu. Otázky v dotazníku by měly být srozumitelné, tedy jazyk blízký určité cílové skupině, respondent se musí v dotazníku snadno zorientovat a musí obsahovat dostatečnou nabídku variant odpovědí. Dotazník by měl respondenta přilákat k vyplnění i svou formální úpravou, takže by měl být použit kvalitní tisk z nepřehnanou barevností a stejným typem a velikostí písma. Pro větší atraktivitu lze při vyplňování online dotazníku využívat animace. Dotazník musí mít logickou strukturu, podporující vyplňování odpovědí. Podle zadání výzkumu a cílů volíme buď strukturovaný dotazník – má pevnou logickou strukturu, je rychlý a jednoduchý na vyplnění nebo polostrukturovaný dotazník – využívá polouzavřených nebo otevřených otázek, zpracování odpovědi je náročnější vzhledem k získání většího množství poskytnutých informací. (Kozel a kol. 2011, s. 205-206) Dotazník by měl vždy začínat názvem, stačí prosté „Dotazník“ nebo „dotazník + téma výzkumu“, v záhlaví je vhodné uvést jméno zadavatele nebo agentury, která výzkum provádí. Při online dotazníku by měla následovat společensko-motivační rubrika nebo motivační průvodní dopis. Úvodní rubrika online dotazníku musí respondentovi sdělit následující informace: - Musí oslovit respondenta a požádat jej o vyplnění dotazníku. - Musí respondentovi objasnit důležitost výzkumu, na jehož základě je vypracován zaslaný dotazník a objasnit cíle dotazníku. Nesmí při tom opomenout, jak je pro společnost, která provádí dotazníkové šetření, důležitá funkce každého respondenta a jeho zapojení se do online vyplňování. - Srozumitelnou formou musí respondentovi vysvětlit výběr respondentů, který je vhodný právě k tomuto šetření a motivovat jej k tomu, aby dotazník vyplnil. - Důležité je také specifikovat, jak má respondent dotazník vyplňovat, případně ukázat na názorném příkladu, jak dotazník vyplnit (zda zakroužkovat odpovědět, podtrhnout správnou variantu, nehodící se škrtnout atd.) nepřesné vysvětlení by totiž mohlo vést k potížím při zpracování zaslaných vyplněných dat. Samozřejmostí je sdělení o poskytnutí anonymity a nezneužití dat poskytnutých respondentem. 33 - V případě potřeby je třeba zdůraznit naléhavost rychlé odpovědi, zvláště pokud je třeba dotazník vyplnit k určitému datu. - V závěru dotazníku je důležité poděkovat za spolupráci, uvést svůj podpis, popřípadě představit v krátkosti výzkumný tým provádějící online dotazník. Před konečným rozesíláním dotazníku je dobré provést pro vlastní kontrolu vypracovaného dotazníku jeho otestování na malém vzorku respondentů. Můžeme takto odhalit nevhodnou formulaci otázek či variant odpovědí a případné stylistické chyby a postarat se o nápravu. (Kozel a kol. 2011, s. 205-206) 3.5 Tvorba vlastního dotazníku Pro napsání své diplomové práce bylo nutné nashromáždit v první fázi dostatek potřebných informací. Nejjednodušší a nejrychlejší forma byla získat tyto informace prostřednictvím dotazníku. Abych získala co největší počet odpovědí, nutných k sepsání celé práce, rozhodla jsem se využít dvojího způsobu sběru dat, a to sice metodu přímou a metodu nepřímou. Nepřímá metoda proběhla online klasickým anketárním šetřením, přímou metodu jsem provedla metodou anketárního šetření v šesti mnou vybraných obcích v okrese Přerov. Jsou to obce Hradčany, Pavlovice u Přerova, Radslavice, Sušice, Oldřichov a Osek nad Bečvou. Těchto šest obcí jsem vybrala záměrně s ohledem na své současné bydliště, protože jsem věděla, že mě značná část obyvatel v těchto obcí zná a že budou vstřícnější k poskytování odpovědí na anketní otázky. Na mapě sice tyto obce spolu všechny sousedí, přesto jsou tyto obce rozdílné svou spádovostí což přispělo k pestrosti odpovědí. Po tomto typu anketárního šetření jsem vytvořila a následně odeslala dotazníky v elektronické podobě. Takto vytvořené dotazníky obdrželi starostové či vedoucí jejich kanceláří ve všech zjišťovaných 105 obcích v okrese Přerov. V počátečních stádiích vypracovávání své diplomové práce jsem se věnovala tvorbě dotazníku (který je vložen na konci této diplomové práce). Již dopředu jsem věděla, že dotazník bude respondentům rozeslán v elektronické podobě. Protože je dotazník základním dokumentem pro praktickou část mé diplomové práce, bylo nutné sestavit jej tak, aby mi pro mé účely v zjišťované oblasti poskytl co nejucelenější informace. Po sestavení dotazníku jsem jeho konečnou verzi poskytla k vyplnění několika lidem různého věku a vzdělání ze svého okolí. Z jejich reakce jsem odhalila několik dílčích chyb, po jejichž odstranění byl již dotazník všem srozumitelný. 34 Mnou sestavený a rozeslaný dotazník se skládá ze dvou ucelených části otázek a průvodního dopisu v němž jsem starostům všech obeslaných obcí vysvětlila smysl a účel dotazníkového šetření, požádala jsem je o zaslání vyplněných odpovědí s prosbou o dodržení termínu zaslání vyplněného dotazníku. Jak jsem již předeslala, dotazník se skládá ze dvou částí. V první části jsem pomocí názorného příkladu ukázala správné vyplnění dotazníku. Následuje druhá, hlavní část dotazníku a sice samotné anketní otázky. Možnost odpovědí na tyto otázky je rozdělena do třech sloupců určených k zapisování odpovědí s možnostmi „převážně“, „částečně“, výjimečně“. Tato druhá část dotazníku je rozdělena na tři podoblasti, jež jsou předmětem anketárního šetření. Konkrétně se anketa zaměřuje na oblast obchodu a služeb, dále na zdravotnictví a v závěrečné části ankety na oblast školství. Celkový počet daných otázek je 28, které jsou rozděleny takto: • pro výsledky anketárního šetření v oblasti obchodu a služeb je vyčleněno 14 otázek • pro zjišťování služeb v oblasti zdravotnictví je vyčleněno 8 otázek • posledních 6 otázek je věnováno zjištění odpovědí v oblasti školství V obou výše uvedených anketárních šetřeních tedy v anketě prováděné přímou metodou i při online šetření měli respondenti možnost při vyplňování uvést ve svých odpovědích vždy možnost té konkrétní obce, do níž zajíždění za službami v oblasti zdravotnictví, obchodu a služeb a školství. Pouze v případě, pokud nebylo možné určit obec využívanou k dané službě „převážně“, uváděli respondenti do kolonky „částečně“ dvě a více obcí, které jsou k těmto službám využívány. Z důvodů zdlouhavosti při návratnosti vyplněných dotazníků nemohl být zvolen systém získávání informací potřebných pro vyhodnocení dotazníku od všech obyvatel v mnou zjišťovaném okrese, v okrese Přerov. Proto jsem online dotazníky obeslala všechny vedoucí představitele jednotlivých obcí s žádostí o vyplnění ankety za celou obec, v níž mají jednotliví starostové působnost. Tato forma dotazníku by však mohla být diskutabilní z hlediska dostatečnosti, proto jsem přistoupila ke srovnání vyplněných online dotazníků s dotazováním reprezentativního, cca 2 % vzorku obyvatel v šesti výše uvedených obcích. V těchto šesti obcích (Hradčany, Pavlovice u Přerova, Radslavice, Sušice, Oldřichov a Osek nad Bečvou) jsem použila metodu dotazování na veřejných prostranstvích kde jsem měla možnost potkat nejvíce obyvatel dané obce. Všechna tato dotazování probíhala po předem dohodnuté telefonické domluvě s jednotlivými starosty a po jejich souhlasu, že mohu tuto anketu v obci uskutečnit. Při této kontaktní formě dotazování jsem se prakticky nesetkala s 35 odmítnutím zodpovědět na anketní otázky, i v případě že jednotliví respondenti neměli zrovna dostatek času, vyšli mi vstříc. Horší situace nastala při získávání odpovědí na zaslané elektronické dotazníky. I když jsem se snažila několik dnů po rozeslání online dotazníků všechny vedoucí představitele jednotlivých obcí telefonicky kontaktovat a požádat je i touto formou o zaslání dotazníků, návratnost vyplněných dotazníků se nezvýšila. Někteří starostové dokonce spolupráci naprosto odmítali. Rozeslala jsem proto emaily opětovně, tentokrát u nespolupracujících starostů jsem obeslala sekretariáty těchto obcí a výsledkem bylo, že během asi týdne jsem do emailu obdržela postupně vyplněné dotazníky všech obcí. Po obdržení posledního vyplněného dotazníku jsem začala intenzivně pracovat na zpracování doručených dat a výsledků. Získané informace z dotazníků budou detailně popsány a vyhodnoceny v následující kapitole. 4. Popis obcí v okrese v Přerov Praktická část diplomové práce se bude věnovat určení spádovosti a vymezení regionů v obcích okresu Přerov. Okres Přerov leží na jihovýchodě Olomouckého kraje, jeho rozloha činí 854 km2, počet obyvatel 128 900. Město Přerov je sídlem dřívějšího okresního úřadu, nyní je město Přerov obcí s rozšířenou působností. V okrese Přerov jsou dalšími obvody obcí s rozšířenou působností města Hranice a Lipník nad Bečvou. Od 1. 6. 2006 je Přerov statutárním městem. Okres Přerov sousedí s okresy Olomouc a Prostějov, které jsou součástí Olomouckého kraje, dále sousedí s okresem Nový Jičín, jež náleží do Moravskoslezského kraje, a také s okresy Vsetín a Kroměříž. Tyto dva okresy spadají do Zlínského kraje. Okres Přerov se administrativně člení na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností (Hranice, Lipník nad Bečvou, Přerov). Tyto ORP se dále člení na čtyři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Jsou to správní obvody Hranice, Přerov, Lipník nad Bečvou, Kojetín. V okrese Přerov se nachází 6 měst – Přerov (43 000 obyvatel), Hranice (18 000 obyvatel), Lipník nad Bečvou (8 000 obyvatel), Kojetín (6 000 obyvatel), Tovačov (2 500 obyvatel) a Potštát (1 200 36 obyvatel). Dále můžeme v okrese Přerov najít 3 městyse, kterými jsou Brodek u Přerova, Dřevohostice, Hustopeče nad Bečvou. (www.prerov.eu) Okres Přerov tvoří celkově 105 obcí, z nichž nejmladší obcí je Luboměř pod Strážnou, jež vznikla 1. 1. 2016. Území, na němž obec vznikla, bylo do konce roku 2015 částí vojenského újezdu Libavá. (www.lubomerps.cz/) Tabulka 2 Počet obcí a obyvatel dle velikostní kategorie obce Velikostní Počet obyvatel Z celkového Počet obcí Z celkového kategorie obce počtu obyvatel počtu obcí 0 – 199 2778 2,20 % 19 18,10 % 200 – 499 13535 10,50 % 43 40,95 % 500 – 999 17671 13,70 % 26 24,75 % 1000 – 1999 16200 12,60 % 11 10,50 % 2000 – 4999 4500 3,50 % 2 1,90 % 5000 – 9999 14000 10,90 % 2 1,90 % 10000 a více 60000 46,60 % 2 1,90 % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Na základě dotazníkového šetření přímého i nepřímého byly vytypovány další obce, jež jsou pro dané šetřené služby využívány. Tyto obce sousedí s okresem Přerov a jsou součástí těchto krajů: Olomoucký kraj – obec Olomouc, Dub nad Moravou, Velký Týnec, Prostějov, Zábřeh na Moravě, Šternberk, Majetín, Němčice nad Hanou, Tršice, Velká Bystřice a Velký Újezd. V rámci Zlínského kraje, který sousedí s okresem Přerov, byly uvedeny obce: Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Zlín, Valašské Meziříčí, Chropyně a Kelč. Poslední kraj sousedící s okresem Přerov a využívaný respondenty je Moravskoslezský kraj, z něhož byla konkrétně uváděna města Ostrava a Nový Jičín. V rámci přímého i nepřímého dotazníkového šetření respondenti uvedli jako obce pro částečné či výjimečné využívání části šetřených služeb i obce, jež leží v krajích nesousedících s okresem Přerov. Jsou to obce Brno (Jihomoravský kraj), Hradec Králové (Královehradecký kraj) a Praha (Hlavní město Praha). 37 Obrázek 1 Administrativní rozdělení okresu Přerov k 1. 1. 2016 Zdroj: ČSÚ 38 Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v okrese Přerov mezi lety 2006 – 2021 138000 137000 136000 135000 134000 133000 132000 131000 130000 129000 128000 127000 126000 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 39 Graf 2 Vývoj počtu obyvatel v Olomouckém kraji mezi lety 2006-2021 655000 650000 645000 640000 635000 630000 625000 620000 615000 610000 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 5. Vymezení regionů v okrese Přerov V další, stěžejní části této práce bude provedena analýza základních obslužných procesů, vyplývající ze získaných vyplněných dotazníků jednotlivých obcí. Analýza se tedy bude týkat těchto tří zkoumaných oblastí: - Region zdravotnictví - Region maloobchodu a služeb - Region školství Všechna tři vymezení regionů budou spočívat v určení spádovosti, a všechny tři regiony, jak školský region, zdravotnický region tak i region maloobchodu a služeb budou rozčleněny na regiony nadlokální a regiony mikroregionální. 40 5.1 Zdravotnický region V případě určení spádovosti v rámci řešení zdravotnického regionu je nutné nejprve rozlišit nadlokální a mikroregionální úroveň. Při anketárním šetření budou do procesů nadlokální úrovně spadat služby obvodních lékařů pro dospělé, obvodních dětských lékařů, stomatologů a gynekologů. Do středisek s mikroregionální působností budou zařazena ta území, v nichž se vyskytuje poliklinika nebo alespoň pět specializovaných lékařských ordinací. (www.uzis.cz; J. Maryáš, 2003) V dotazníku budou dále šetřeny informace dojížďky za specializovanými lékaři, do porodnice, na pohotovost a do nemocnic. Všechny tyto zmiňované dojížďky ovšem přesahují nadlokální i mikroregionální rámec, proto nebudou do výsledku šetření zahrnuty. Podle získaných údajů dotazníkového šetření pro území okresu Přerov bylo zjištěno, že v současné době disponuje z celkového počtu 105 obcí alespoň jednou ordinací 27 obcí. V převážné většině je v těchto obcích umístěna ordinace praktického lékaře. Z těchto 27 obcí byly vybrány dle pravidla pro vymezení nadlokální úrovně dle J. Maryáše místa, která disponují alespoň 4 základními typy ordinací, a sice ordinace praktického lékaře pro dospělé, praktického lékaře pro děti a dorost, stomatologa a gynekologa. Po podrobném prozkoumání dotazníků bylo zjištěno, že všechny 4 zmíněné druhy zdravotnických služeb se vyskytují jen ve velmi malém počtu obcí okresu Přerov, proto byla pro potřeby této práce zvolena podmínka, že určujícím kritériem pro nadlokální úroveň bude splnění podmínky přítomnost alespoň 3 typů z výše uvedených lékařů. Při takto stanovených pravidlech bylo možno stanovit těchto 13 obcí nadlokální úrovně: Brodek u Přerova, Dřevohostice, Horní Moštěnice, Hranice, Kojetín, Kokory, Lipník nad Bečvou, Pavlovice u Přerova, Přerov, Soběchleby, Tovačov, Troubky, Vlkoš. V rámci mikroregionální úrovně pak byla stanovena podmínka přítomnosti specializovaných lékařů nebo polikliniky. Z výše uvedených 13 obcí nadlokální úrovně splňují podmínku pro zařazení do mikroregionální úrovně již pouze 4 obce, a to jsou tyto: Hranice, Kojetín, Přerov a Lipník nad Bečvou. V rámci dotazníkového šetření však byla při dotazování na dojížďku k lékařům zmiňována i další města či obce, která již nespadají pod označení mikroregion 1. stupně, ale již patří mezi mikroregiony 2. stupně, nebo svým umístěním již nepatří do okresu Přerov. 41 5.1.1 Nadlokální zdravotnický region K zjištění faktu, že mohou být obce přiřazeny k jednotlivým střediskům nadlokálního významu, bylo nutné vypočítat jejich relativní významy u všech uvedených cílů. Aby mohly být obce přiřazeny k jednotlivým střediskům nadlokálního významu, bylo nutné vypočítat jejich relativní významy, a to u všech cílů uvedených respondenty. K tomuto účelu byla použita metodika výpočtu řešená v kapitole 2.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik. Obce byly přiřazeny k danému spádovému středisku po sečtení relativních významů, a jestliže obec označila u určitého daného obslužného procesu uvedeného v dotazníku pouze jeden cíl, byla k tomuto uvedenému středisku automaticky přiřazena. Jestliže nastal případ, že v dotazníku bylo uvedeno cílů více a celkový relativní význam nejvýznamnějšího uvedeného střediska nedosáhl hodnoty alespoň 60 % relativního významu prvních dvou středisek, byla tato obec označena jako oscilační mezi prvním a druhým střediskem. Většinou tato situace nastala z toho důvodu, že na základě dotazníkového šetření nebylo možno určit jeden převažující směr dojížďky. Níže budou uvedeny jednotlivé obce v okrese Přerov a jejich spádové oblasti. Největší spádovou oblastí je město Přerov, pod něž tedy řadíme těchto 31 obcí: Beňov, Bezuchov, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Císařov, Citov, Čechy, Dobrčice, Domaželice, Grymov, Horní Moštěnice, Lazníčky, Lazníky, Lhotka, Líšná, Podolí, Prosenice, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radvanice, Rokytnice, Říkovice, Sobíšky, Stará Ves, Tučín, Věžky, Vlkoš, Zábeštní Lhota, Želatovice. Pod druhou nejsilnější spádovou oblast Hranice patří obce: Bělotín, Černotín, Dolní a Horní Těšice, Hrabůvka, Jindřichov, Luboměř pod Strážnou, Malhotice, Milenov, Olšovec, Opatovice, Paršovice, Partutovice, Polom, Potštát, Radíkov, Rakov, Rouské, Skalička, Střítež nad Ludinou, Teplice nad Bečvou, Ústí a Zámrsky. Dalším spádovým obvodem je Lipník nad Bečvou, pod nějž spadají obce: Bohuslávky, Býškovice, Dolní Újezd, Hlinsko, Horní Újezd, Kladníky, Klokočí, Lhota, Osek nad Bečvou, Provodovice, Týn nad Bečvou, Veselíčko, Všechovice a Výkleky. Pod spádový obvod Kojetín patří obce: Křenovice, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Polkovice, Stříbrnice a Uhřičice. Ke spádovému obvodu Dřevohostice náleží obce: Nahošovice a Turovice. Ke spádovému obvodu Kokory patří: Čelechovice a Nelešovice. Pod spádovou oblast Tovačov patří: 42 Oplocany. Obec Troubky splňují pravidla pro nadlokální úroveň a nespadá pod ně žádná jiná obec. Pod spádový obvod Pavlovice u Přerova patří: Hradčany, Radslavice a Šišma. Pod spádový obvod Soběchleby náleží: Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Oprostovice a Radotín. Další, dosud nezařazené obce nemají jasný spádový obvod a jsou tedy oscilační. Obyvatelé těchto obcí většinou využívají služeb obvodních lékařů v okolních vesnicích v poměru přibližně 1:1. Obce Lipová a Křtomil oscilují mezi středisky Přerov a Bystřice pod Hostýnem. Obec Sušice je oscilační mezi Pavlovicemi u Přerova a Přerovem. Obec Žákovice je oscilační mezi Lipníkem nad Bečvou a Soběchleby. Obec Jezernice je oscilační mezi Hranicemi a Lipníkem nad Bečvou. Oldřichov osciluje mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou. Dle dotazníkového šetření byly zjištěny tři obce, které patří svou spádovostí pod obec Kelč, která již neleží v okrese Přerov. Pod tuto spádovou oblast patří obce Hustopeče nad Bečvou, Milotice nad Bečvou a Špičky. Tabulka 3 Nadlokální zdravotnické regiony v okrese Přerov Středisko Počet obcí Počet Podíl Počet Podíl obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel (bez v % (bez celkem v % střediska) střediska) Přerov 31 15739 34,00 % 57739 44,86 % Hranice 23 11802 25,76 % 29802 23,15 % Lipník nad Bečvou 14 7621 16,73 % 15621 12,14 % Kojetín 6 3184 7,00 % 9184 7,14 % Dřevohostice 2 391 1,00 % 1891 1,46 % Kokory 2 321 0,70 % 1421 1,10 % Tovačov 1 344 0,75 % 2844 2,21 % Pavlovice u Přerova 3 1733 3,80 % 2451 1,90 % Soběchleby 4 724 1,60 % 1312 1,02 % Troubky 0 0 0 2000 1,55 % Oscilační 9 4419 9,45 % 4419 3,43 % Zdroj: Vlastní tvorba dle dotazníkového šetření 43 Ze zjištěných dat je patrné, že nejvýznamnějším nadlokálním střediskem pro spádovost ve zdravotnictví je okresní město Přerov, pod nějž spadá 31 obcí včetně obce Přerov. Podíl na celkovém součtu spádovosti okresu Přerov činí téměř 45 %, což je v celkovém součtu 57739 obyvatel. Druhým nejdůležitějším místem v okresu Přerov, co se týká spádovosti do nadlokálního zdravotnického regionu je město Hranice, pod nějž spadá 23 obcí s celkovým součtem 29802 obyvatel, což činí 23 % z celkového součtu. Na dalším místě v tomto výčtu najdeme město Lipník nad Bečvou s 15621 obyvatelem, což je zhruba 12 %. Tato tři střediska ostatní obce svou spádovostí značně převyšují zbylá střediska, přičemž celkový percentuální součet všech tří nejvýznamnějších středisek činí 80 %. Obec Troubky udává spádovost jen pro obec Troubky. Celkem 9 obcí v tomto součtu neudává jednoznačnou spádovost a byly tedy označeny jako oscilační. Obrázek 2 Grafické znázornění nadlokálních zdravotnických regionů Zdroj: Vlastní tvorba 44 5.1.2 Mikroregionální zdravotnický region Obec může být považována za středisko mikroregionální významu v případě, pokud splňuje dvě podmínky. Jednou z podmínek je skutečnost, že se v dané obci nachází alespoň 5 ordinací specializovaných lékařů (ORL, kožní, ortoped, endokrinologie, oční, žilní, cévní, alergologie apod.), nebo se v dané obci nachází poliklinika. Druhou podmínkou je fakt, že obec je považována za středisko mikroregionálního významu pouze tehdy, pokud zároveň splňuje podmínky i pro středisko nadlokálního významu. V rámci okresu Přerov jsou zařazeny jako střediska mikroregionálního významu obce: Hranice, Kojetín, Lipník nad Bečvou a Přerov. V rámci dotazníkového šetření byly respondenty uvedeny další obce na mikroregionální úrovni, které jsou pravidelně využívány obyvateli okresu Přerov, ale již nepatří do okresu Přerov. Jsou to obce Kroměříž a Bystřice pod Hostýnem, patřící do Zlínského kraje, a dále Valašské Meziříčí, zastupující okres Vsetín. Okres Nový Jičín zastupuje Nový Jičín a v poslední řadě respondenty často zmiňovaná Olomouc, která je v okrese Olomouc. Podobně jako v případě vyhodnocování obcí nadlokálního zdravotnického regionu je postupováno při zařazování obcí do spádových obcí mikroregionálního významu. Při vyhodnocování dotazníkového šetření byla na základě významnosti daná obec přiřazena k nejsilnějšímu středisku, přičemž byly ty obce, které uvedly do dotazníkového šetření jen jeden cíl, automaticky k nejsilnějšímu středisku přiřazeny. Celkový přehled jednotlivých obcí s jejich zařazením do středisek mikroregionálního významu: Přerov: Beňov, Bezuchov, Bochoř, Buk, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Horní Moštěnice, Hradčany, Kladníky, Kokory, Lazníčky, Lazníky, Lhotka, Líšná, Nahošovice, Nelešovice, Oplocany, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Prosenice, Radotín, Radslavice, Radvanice, Rokytnice, Říkovice, Soběchleby, Sobíšky, Šišma, Tovačov, Troubky, Tučín, Turovice, Věžky, Vlkoš, Zábeštní Lhota, Želatovice Hranice: Bělotín, Černotín, Dolní Nětčice, Horní Těšice, Hlinsko, Horní Nětčice, Horní Újezd, Hrabůvka, Jindřichov, Klokočí, Luboměř pod Strážnou, Malhotice, Milenov, Olšovec, Opatovice, Paršovice, Partutovice, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rakov, Rouské, Skalička, Střítež nad Ludinou, Teplice nad Bečvou, Ústí, Veselíčko, Všechovice Kojetín: Lobodice, Měrovice nad Hanou, Uhřičice, Polkovice, Stříbrnice 45 Lipník nad Bečvou: Bohuslávky, Dolní Újezd, Jezernice, Lhota, Oldřichov, Osek nad Bečvou, Sušice, Týn nad Bečvou, Výkleky. Stejně jako v řešení spádovosti nadlokální úrovně byly respondenty v dotaznících označeny obce na mikroregionální úrovni ležící mimo okres Přerov, byly to tyto obce: Kroměříž: Křenovice, Přestavlky, Stará Ves Bystřice pod Hostýnem: Křtomil, Lipová, Radkova Lhota, Radkovy, Žákovice Valašské Meziříčí: Dolní Těšice a Zámrsky Nový Jičín: Hustopeče nad Bečvou, Milotice, Polom a Špičky. Obec Brodek u Přerova byla hodnocena jako oscilační mezi Olomoucí a Přerovem, neboť nebyla respondenty jednoznačně přiřazena jen k jednomu středisku. Obec Býškovice je oscilační mezi Hranicemi a Přerovem. Tabulka 4 Mikroregionální zdravotnické regiony v okrese Přerov Středisko Počet obcí Počet Podíl Počet Podíl obyvatel (bez obyvatel v % obyvatel obyvatel v % střediska) bez střediska celkem Přerov 44 24186 44,66 % 66714 51,84 % Hranice 29 14197 26,22 % 32197 25,02 % Kojetín 6 1958 3,62 % 7958 6,18 % Lipník nad 10 5353 9,88 % 13353 10,38 % Bečvou Kroměříž 3 1819 3,36 % 1819 1,41 % Bystřice pod 5 1301 2,40 % 1301 1,01 % Hostýnem Valašské 2 392 0,72 % 392 0,30 % Meziříčí Nový Jičín 4 2659 4,91 % 2659 2,07 % Oscilační 2 2291 4,23 % 2291 1,78 % Zdroj: Vlastní tvorba dle dotazníkového šetření Celková data uvedená v tabulce spádovosti pro mikroregionální zdravotnický region opět potvrzují fakt, že dominantním střediskem spádovosti v okrese Přerov je samo okresní město s celkovým počtem 43 obcí, což při součtu 66714 obyvatel činí podíl 51,84 %. Na druhém místě v tomto regionu je i zde obec Hranice s celkovým součtem 32197 obyvatel, což činí podíl 25 % z celkového percentuálního vyjádření. Poslední udávanou obcí, ležící na území okresu Přerov je obec Lipník nad 46 Bečvou s celkem 13353 obyvateli, což je 10,38 % z celkového podílu obyvatel. Percentuální vyjádření 87 % z celkového počtu spádovosti do okresu Přerov značí fakt, že zbylých 13 % patří spádovostí do obcí, ležících mimo okres Přerov, konkrétně do obcí Bystřice pod Hostýnem, Kroměříž, Nový Jičín a Valašské Meziříčí. Tento fakt uvádějí v dotaznících zejména ty obce, které leží na samotné hranici okresu Přerov. Dvě obce z celkového počtu 105 obcí neudaly převládající spádovost, byly tedy označeny jako oscilační. Obrázek 3 Grafické znázornění mikroregionálních zdravotnických regionů Zdroj: Vlastní tvorba 47 5.2 Školský region Další kapitola této práce bude věnována vymezení školského regionu. Pro vymezení školského regionu bude zvolen obdobný postup, podle nějž bylo pracováno při vymezování zdravotnického regionu. Jako základ pro vyhodnocování spádovosti opět posloužila data z dotazníkového šetření a následný výpočet relativního významu všech cílů, uvedených v dotazníku. Pokud představitelé jednotlivých obcí uvedli do dotazníkového šetření pouze jeden cíl, bylo možno obec rovnou k tomuto uvedenému středisku přiřadit. Na opačné straně tohoto přiřazování leží obce, kde jednotliví starostové uvedli více cílů. V tomto případě pro vymezení školského regionu muselo být využito pravidlo, že celkový relativní význam prvního střediska musel dosahovat minimálně 60 % celkového relativního významu prvních dvou středisek. V zjišťovaném okrese, tedy v okrese Přerov, byly při vymezení školského regionu zjištěny obce, u nichž nebylo možno zjistit převažující spád. Pokud k těmto případům došlo, byly obce označeny jako oscilační mezi uvedenými středisky. Při vyhodnocování vymezení školského regionu bylo nutno nejprve všechny obce po vyhodnocení rozdělit na nadlokální školský region a mikroregionální školský region. Pro zařazení obcí s označením nadlokální školský region bylo nutno, aby obce splňovaly podmínku, že se zde nachází úplná základní škola, tedy škola s 1. – 9. ročníkem. Jako středisko mikroregionální úrovně mohla být vyhodnocena pouze ta obec, v nichž sídlí alespoň dvě střední školy rozdílného typu a zároveň splnily podmínku nadlokální úrovně. V rámci dotazníkového šetření byly dále šetřeny i obce, které disponují základní školou pouze s 1. stupněm (1. – 5. třída). Tyto obce nemohly být zařazeny mezi střediska nadlokálního významu, stejně jako obce, na jejichž území byla zjištěna při dotazníkovém šetření vyšší odborná škola či vysoká škola, a přesahují tedy mikroregionální úroveň. Pro získání dat celkového součtu školských zařízení nadlokální a mikroregionální úrovně bylo využito dotazníkového šetření, přičemž byly využity jako kontrolní data záznamy z webových stránek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT, 2018). Tímto šetřením bylo zjištěno, že v okrese Přerov se nachází 90 mateřských škol v 60 obcích, což je překvapivě vysoké číslo svědčící o tom, že na území některých obcí se nachází pouze mateřská škola. Dále bylo dotazníkovým šetřením zjištěno, že základní škola nižšího stupně (1. – 5. třída nebo malotřídky) se nachází ve 25 obcích v okrese Přerov, které ovšem podmínku pro zařazení do nadlokální úrovně nesplňují. 48 5.2.1 Nadlokální školský region Jak již bylo uvedeno výše, pro splnění podmínky zařazení obcí do nadlokálního školského regionu je nutno, aby na území obce byla úplná základní škola (1. – 9. třída). Na území okresu Přerov tuto podmínku splňují následující obce: Bělotín, Brodek u Přerova, Dřevohostice, Horní Moštěnice, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Kojetín, Kokory, Křenovice, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Pavlovice u Přerova, Potštát, Přerov, Soběchleby, Střítež nad Ludinou, Tovačov, Troubky a Všechovice. V rámci dotazníkového šetření byla respondenty uvedena i střediska nadlokálního významu Bystřice pod Hostýnem (okres Kroměříž), Kelč (okres Vsetín) a Velký Újezd (okres Olomouc). Tato střediska ovšem nebyla do konečného součtu zahrnuta, neboť leží mimo území okresu Přerov. Níže jsou vypsána střediska nadlokálního školského regionu a jejich spádové obce. Přerov: Buk, Domaželice, Grymov, Lhotka, Podolí, Prosenice, Radslavice, Rokytnice, Sobíšky, Stará Ves, Tučín a Želatovice. Hranice: Černotín, Dolní Těšice, Hrabůvka, Klokočí, Malhotice, Milenov, Opatovice, Paršovice, Radíkov, Teplice nad Bečvou a Ústí. Lipník nad Bečvou: Bohuslávky, Dolní Újezd, Hlinsko, Jezernice a Týn nad Bečvou Kokory: Zábeštní Lhota, Čelechovice a Nelešovice Pavlovic u Přerova: Hradčany, Šišma, Bezuchov a Oprostovice Soběchleby: Dolní Nětčice, Kladníky, Radotín a Žákovice Hustopeče nad Bečvou: Milotice nad Bečvou a Špičky Tovačov: Oplocany Všechovice: Býškovice, Horní Nětčice, Horní Újezd a Provodovice. Kojetín: Měrovice nad Hanou, Uhřičice. 49 Střítež nad Ludinou: Partutovice, Olšovec, Jindřichov Dřevohostice: Čechy, Nahošovice, Turovice, Radkovy, Radkova Lhota, Lipová, Líšná Troubky: Lobodice Brodek u Přerova: Císařov a Citov Osek nad Bečvou: Oldřichov, Veselíčko, Radvanice, Lazníky Potštát: Luboměř Horní Moštěnice: Dobrčice, Beňov, Bochoř, Vlkoš, Věžky, Přestavlky, Říkovice Křenovice: Stříbrnice Bělotín: Polom Pro 4 obce v okrese Přerov nebylo možno určit jediné převažující spádové středisko, a proto byly zařazeny mezi oscilační. Jsou to tyto obce: obec Lhota (Soběchleby – Lipník), obec Rakov (Soběchleby – Všechovice), obec Sušice (Pavlovice u Přerova – Osek nad Bečvou) a obec Polkovice (Kojetín – Tovačov). V okrese Přerov existují také obce, které spadají pod nadlokální střediska ležící mimo okres Přerov. Jsou to tyto obce: obec Křtomil, náleží svou spádovostí do Bystřice pod Hostýnem (okres Kroměříž), obec Skalička, Horní Těšice, Rouské, Zámrsky spadá do Kelče (okres Vsetín), obce Výkleky a Lazníčky spadající pod Velký Újezd (okres Olomouc). 50 Tabulka 5 Nadlokální školské regiony v okrese Přerov Středisko Počet obcí Počet Podíl Počet Podíl obyvatel (bez obyvatel v % obyvatel obyvatel v % střediska) (bez celkem střediska) Přerov 13 6609 19,20 % 48609 37,77 % Hranice 12 4577 13,29 % 22577 17,54 % Lipník nad 6 3257 9,46 % 11257 8,75 % Bečvou Kokory 4 500 1,45 % 1600 1,24 % Pavlovice u 5 807 2,34 % 1525 1,19 % Přerova Soběchleby 5 820 2,38 % 1408 1,09 % Hustopeče 3 576 1,67 % 2376 1,85 % nad Bečvou Tovačov 2 344 1,00 % 2844 2,21 % Všechovice 5 1192 3,46 % 2046 1,59 % Kojetín 3 1211 3,52 % 7211 5,60 % Střítež nad 4 1515 4,40 % 2364 1,84 % Ludinou Dřevohostice 8 1604 4,66 % 3104 2,41 % Troubky 2 747 2,17 % 2747 2,13 % Brodek u 3 846 2,46 % 2746 2,13 % Přerova Osek nad 5 1834 5,33 % 3134 2,44 % Bečvou Potštát 2 128 0,37 % 1328 1,03 % Horní 8 3555 10,33 % 5255 4,08 % Moštěnice Křenovice 2 275 0,80 % 722 0,56 % Bělotín 2 283 0,82 % 2083 1,62 % Oscilační 4 1548 4,50 % 1548 1,20 % Bystřice pod 1 419 1,22 % 419 0,33 % Hostýnem Kelč 4 1303 3,78 % 1303 1,01 % Velký Újezd 2 478 1,39 % 478 0,37 % Zdroj: Vlastní tvorba dle dotazníkového šetření V případě nadlokálního školského regionu je opět nejvýznamnějším městem při udávání spádovosti okresní město Přerov, jež udalo jako svůj spádový region 13 obcí včetně samotného města Přerov, což činí 37,77 % z celkového součtu a na počet obyvatel je toto číslo 48609. Druhým udávaným 51 místem při řešení spádovosti bylo nadlokální středisko Hranice s udávanými 12 spádovými obcemi. I když je počet udávaných spádových obcí u obcí Přerov a Hranice téměř totožný, je zde na první pohled patrný velký rozdíl v celkovém počtu obyvatel udávajících tato dvě města, a tedy i rozdíl v percentuálním zastoupení. Hlavní důvod pro tuto skutečnost je samotná lidnatost okresního města Přerov (42000 obyvatel). Jako třetí v pořadí uváděli respondenti obce Dřevohostice a Horní Moštěnice-shodně vždy 8 obcí, další obcí v pořadí je Lipník nad Bečvou. Celkový percentuální součet těchto 5 nadlokálních středisek činí 70,55 %. Zbylých téměř 30 % je rozděleno mezi dalších 14 obcí okresu Přerov, zde je součet 27 % z celkového počtu. Zbylá tři procenta jsou rozdělena mezi obce Bystřice pod Hostýnem, Keč a Velký Újezd. Všechna tato udávaná střediska již leží mimo území okresu Přerov. Z celkového počtu 105 obcí neudaly pouze 4 obce jednoznačnou spádovost a byly tedy zařazeny jako oscilační. Obrázek 4 Grafické znázornění nadlokálních školských regionů Zdroj: Vlastní tvorba 52 5.2.2 Mikroregionální školský region Určujícím prvkem pro zařazení obce do mikroregionálního školského regionu je splnění podmínky, že na území obce se musí nacházet alespoň dvě střední školy odlišného typu, například gymnázium, SEŠ, SOU, SPŠ, střední zdravotnická škola. Obec musí zároveň splňovat i druhou podmínku, která spočívá v tom, že musí být obec zároveň střediskem nadlokálního významu. Na základě dotazníkového šetření a následného ověření z webových portálů MŠMT vzešlo určení spádovosti pro tato mikroregionální střediska okresu Přerov: Hranice, Lipník na Bečvou a Přerov. Nejvýznamnějším školským střediskem na mikroregionální úrovni je beze sporu město Přerov, které bylo respondenty v dotazníkovém šetření označováno nejčastěji, konkrétně tedy udalo spádovost na město Přerov 52 obcí. Je zde patrný rozdíl mezi mikroregionálním a nadlokálním školským regionem převážně v tom, že zatímco při určování spádovosti do nadlokálních středisek hraje nejzásadnější roli přímé autobusové spojení do těchto středisek, u mikroregionálního školského regionu hraje významnou roli kvalita jednotlivých středních škol. Níže je uveden celkový podrobný výčet všech středisek mikroregionálního školského regionu okresu Přerov a jejich spádových obcí: Přerov: Beňov, Bezuchov, Bochoř, Buk, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Horní Moštěnice, Hradčany, Kladníky, Kojetín, Křenovice, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhotka, Lipová, Líšná, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Nahošovice, Oldřichov, Oplocany, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Polkovice, Prosenice, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radotín, Radslavice, Radvanice, Rokytnice u Přerova, Říkovice, Soběchleby, Sobíšky, Stará Ves, Stříbrnice, Sušice, Šišma, Tovačov, Troubky, Tučín, Turovice, Uhřičice, Věžky, Vlkoš, Žákovice, Želatovice Hranice: Bělotín, Býškovice, Černotín, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Klokočí, Malhotice, Milenov, Milotice nad Bečvou, Olšovec, Opatovice, Paršovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rakov, Rouské, Skalička, Střítež nad Ludinou, Špičky, Teplice nad Bečvou, Ústí, Všechovice, Zámrsky Lipník nad Bečvou: Bohuslávky, Dolní Újezd, Hlinsko, Jezernice, Lhota, Osek nad Bečvou, Týn nad Bečvou, Veselíčko 53 Mimo výše uvedená mikroregionální střediska regionu školství ležící v okrese Přerov byly respondenty označena tři další střediska, která se na regionu školství v okrese Přerov podílejí poměrně vysokou měrou, ale nejsou součástí okresu Přerov. Jsou to střediska: Olomouc: Brodek u Přerova, Kokory, Luboměř pod Strážnou, Nelešovice, Výkleky, Zábeštní Lhota Nový Jičín: Jindřichov Valašské Meziříčí: Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Hustopeče nad Bečvou Tabulka 6 Mikroregionální školské regiony v okrese Přerov Středisko Počet obcí Počet Podíl Počet Podíl obyvatel (bez obyvatel v % obyvatel obyvatel v % střediska) (bez celkem střediska) Přerov 57 34538 56,91 % 76538 59,48 % Hranice 29 13856 22,83 % 31586 24,76 % Lipník nad 9 5768 9,50 % 13768 10,72 % Bečvou Olomouc 6 3784 6,24 % 3784 2,94 % Nový Jičín 1 481 0,79 % 481 0,37 % Valašské 3 2257 3,71 % 2257 1,75 % Meziříčí Zdroj: Vlastní tvorba dle dotazníkového šetření Z výše uvedené tabulky vyplývá fakt, že město Přerov je opět nejvýznamnější obcí z hlediska spádovosti s celkovým podílem 59,48 % obyvatel. Důležitou roli zde ovšem opět hraje ta skutečnost, že okresní město Přerov je nejlidnatější obcí z celého zjišťovaného okresu (42000 obyvatel). Druhým nejvýznamnějším střediskem je obec Hranice s necelými 25 %, což je 31586 obyvatel. Posledním udávaným střediskem ležícím v okrese Přerov je obec Lipník nad Bečvou s podílem obyvatel 10,72 %, což je v přepočtu na obyvatele 13768. 6 obcí uvedlo jako své mikroregionální středisko obec Olomouc 1 obec uvedla jako spádové středisko obec Nový Jičín a obec Valašské Meziříčí uvedly 3 obce. Jedná se opět v převážné většině o obce ležící na hranici okresu Přerov a sousedící s udávanými obcemi Olomouc, Valašské Meziříčí a Nový Jičín. 54 Obrázek 5 Grafické znázornění mikroregionálních školských regionů Zdroj: Vlastní tvorba 5.3 Region maloobchodu a služeb Posledním parciálním regionem, který bude řešen v této diplomové práci je region maloobchodu a služeb. Při dotazníkovém šetření, které bylo nedílnou součástí této práce, byla řešena dojížďka a spádovost v následujících obslužných procesech: • Nákup zboží denní potřeby (potraviny, drogerie, běžné domácí potřeby) • Nákup textilu a obuvi • Nákupy knih a multimediálních nosičů • Nákupy nábytku a bytových doplňků • Nákupy běžného průmyslového zboží (domácí potřeby a elektronika) • Nákupy speciálního výběrového zboží (auta, šperky, speciální sportovní vybavení) • Běžné služby (kadeřnictví, kosmetika, čistírna) • Speciální služby (zámečnictví, autoopravna, opravna obuvi, masáže) • Lékárna 55 I zde, stejně jako v předešlých kapitolách věnovaných regionům školství a zdravotnictví, bude nutno nejprve rozdělit region maloobchodu a služeb na nadlokální a mikroregionální úroveň. Podmínkou pro to, aby mohla být obec zařazena do nadlokální úrovně, je přítomnost těchto tří služeb: nákup běžného textilu a obuvi, běžné služby (kadeřnictví, kosmetika, čistírna apod.) a lékárna. Do tohoto výše uvedeného výčtu není zařazena nejvýznamnější služba, a sice nákupy zboží běžné denní potřeby. Je to z toho důvodu, že tato služba je ve velké většině případů uskutečňována na lokální úrovni. Proto služby typu nákupy běžného denního zboží nebudou zahrnuty do nadlokální úrovně a nebude s nimi tedy dále pracováno. Pro obce, na mikroregionální úrovni jsou rozhodující odpovědi na otázky pro využití těchto služeb: Nákupy běžného průmyslového zboží, nákupy nábytku a bytových doplňků, nákupy knih a multimediálních nosičů, nákupy speciálního výběrového zboží a speciální služby. Podmínkou pro to, aby mohla být obec zařazena jako středisko mikroregionálního významu je v tomto případě přítomnost alespoň tří z celkových pěti výše uvedených služeb. Druhá podmínka spočívá v tom, že středisko mikroregionálního významu musí být zároveň i střediskem nadlokálním. Při procesu samotného vymezování regionu je nejprve nutno určit hierarchickou úroveň, na níž jsou dané obslužné procesy relativně uzavřeny. Tohoto určení bylo dosaženo tak, že byly postupně změřeny jednotlivé vzdušné vzdálenosti, a to jak v rámci hlavních cílů, které byly uvedeny v dotaznících, tak i v rámci uvedených cílů vedlejších a výjimečných. Pro toto měření byly využity www.google.cz/maps. Po zjištění potřebných vzdušných vzdáleností byla stanovena uzavřenost obslužných procesů podle vzdálenosti, v nichž se uskutečňuje 90 % všech cest za službami. Zhruba 10 % zjištěných hodnot nebylo do výpočtu vzdáleností zahrnuto, protože vykazovali největší odchylky. Takto bylo vyhodnoceno 90 % dojížďky, byl tedy určen 90 percentil. Souhrn výsledků provedených měření ukazuje následující tabulka. 56 Tabulka 7 Vzdálenost hlavních a vedlejších cílů v rámci jednotlivých procesů v km Obslužný proces Hlavní cíl Veškeré cíle Běžné denní nákupy 3,4 13,8 Nákupy textilu a obuvi 11,1 22,6 Běžné služby 13,7 24,3 Návštěva lékárny 8,3 15,2 Nákupy běžného 9,8 14,5 průmyslového zboží Speciální služby 15,3 21,2 Nákup knih a mediálních 13,4 21,6 nosičů Nákupy speciálního 25,7 31,9 výběrového zboží Nákup nábytku a bytových 15,8 24,7 doplňků Zdroj: Vlastní tvorba dle dotazníkového šetření Z výše uvedené tabulky je patrné, že dojížďka za řešením potřeb běžných denních nákupů probíhá na nejkratších vzdálenostech. Tento fakt je dán především tím, že většina obcí má na svém území alespoň malou prodejnu potravin a základních potřeb, či malou samoobsluhu. U dalších výše uvedených služeb je již patrno větší rozčlenění dojížděk za nákupy a službami. Obyvatelé okresu Přerov, jak je z výše uvedené tabulky patrno, vykonávají nejdelší cesty za nákupy speciálního výběrového zboží, kdy v případě hlavních cílů 90 % těchto absolvovaných cest probíhá zhruba do vzdálenosti 26 km, a v případě vedlejších cílů dokonce do vzdálenosti cca 32 km. Dojížďky za ostatními cíli, uvedené v tabulce, již tak markantní rozdíly nevykazují. U vedlejších cílů se do značné míry projevil i fakt, že mnohé obce, ležící v okrajových částech okresu Přerov uvedlo jako vedlejší cíle dojížďky za službami města ležící mimo okres Přerov, byla to města: Olomouc, Vsetín, Valašské Meziříčí, Zlín, Kroměříž, Prostějov, Nový Jičín či Brno. Dalším krokem pro vyhodnocení veškerých obslužných procesů v rámci parciálního regionu maloobchodu a služeb bylo nutno zjistit počet uváděných hlavních a veškerých cílů. Všechny hlavní a vedlejší cíle byly zjištěny z dotazníkového šetření a následně byly z těchto šetření určeny koeficienty významnosti jednotlivých obslužných procesů. Tyto koeficienty jsou nutné pro pozdější další výpočty při vymezení sfér vlivu obslužných středisek. Výpočet koeficientu byl stanoven podle poměru hlavních cílů u jednotlivých procesů. Směrodatným pro výpočet každého koeficientu byl obslužný proces nákupů speciálního výběrového zboží, jako 57 proces s nejmenším počtem hlavních cílů. Podle metodiky J. Maryáše (1988) (metodika těchto výpočtů byla uvedena v této práci v kapitole 2.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik) bylo stanovení koeficientů uskutečněno na základě poměrů počtu hlavních cílů v jednotlivých obslužných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami, tam kde byl nejmenší počet hlavních cílů z uvedených základních obslužných procesů na nadlokální úrovni. Počty hlavních a vedlejších cílů v rámci obslužných procesů představuje tabulka viz níže. Tabulka 8 Počty hlavních a vedlejších cílů v rámci obslužných procesů Obslužný proces Hlavní cíle Vedlejší cíle Běžné denní nákupy 60 15 Nákupy textilu a obuvi 8 6 Běžné služby 14 8 Lékárna 8 16 Běžné průmyslové zboží 9 14 Speciální služby 6 13 Nábytek a bytové doplňky 7 12 Knihy a multimediální nosiče 9 15 Speciální výběrové zboží 5 10 Zdroj: Vlastní tvorba dle dotazníkového šetření Jednotlivé poměry jsou pak vyjádřeny v níže uvedené tabulce. Tabulka 9 Vyhodnocení koeficientů a počet hlavních cílů v jednotlivých obslužných procesech Obslužný proces Koeficient Hlavní cíle Nákup textilu a obuvi 1,6 8 Běžné služby 2,8 14 Lékárna 1,6 8 Běžné průmyslové zboží 1,8 9 Speciální služby 1,2 6 Nábytek a bytové doplňky 1,4 7 Knihy a multimediální nosiče 1,8 9 Speciální výběrové zboží 1 5 Zdroj: Vlastní tvorba dle dotazníkového šetření 58 Po vypočítání jednotlivých koeficientů a zjištění počtů hlavní a vedlejších cílů v rámci obslužných procesů byly přiřazeny obce k obvodům dle svých spádovostí. 5.3.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb Stejná pravidla jako při určování spádovosti v případě školského a zdravotnického nadlokálního regionu platí pro nadlokální region maloobchodu a služeb. I zde se tedy přiřazuje celkový relativní význam dané obce k jednotlivým spádovým střediskům. Pokud byl při dotazníkovém šetření ze strany obce uveden jen jeden cíl byl tento uvedený cíl automaticky ke středisku přiřazen. Pokud v dotazníkovém šetření obec uvedla cílů více byla spádovost určena podle spádu, který u obce převažoval, přičemž celkový relativní význam prvního střediska musel dosahovat alespoň 60 % významu prvních dvou středisek. Pokud byl při uváděný spádovosti význam střediska menší než 60 % byla obec označena za oscilační. Ze služeb uvedených v dotazníku byla na nadlokální úroveň stanovena dojížďka za nákupy běžného textilu a obuvi, možnost využití běžných služeb v obci a přítomnost lékárny. Za středisko nadlokálního významu pak byla označena jen ta obec, která má na svém území možnost využití dvou ze tří výše uvedených služeb. Po zpracování vyplněných dotazníků bylo zřejmé, že na území okresu Přerov budou stanovena za nadlokální tyto obce: Brodek u Přerova, Dřevohostice, Hranice, Kojetín, Lipník nad Bečvou, Přerov a Tovačov. V dotazníkovém šetření byly respondenty dále uvedená jako střediska nadlokálního významu i další místa, která leží mimo území okresu Přerov. Respondenti uvedli tyto obce: Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kelč, Kroměříž, Nový Jičín, Olomouc a Prostějov. Po celkovém zpracování všech dotazníků vzešlo následující určení spádovosti obcí na nadlokální úrovni: Přerov: Beňov, Bezuchov, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Dobrčice, Domaželice, Grymov, Horní Moštěnice, Hradčany, Kokory, Lazníčky, Lazníky, Lhotka, Líšná, Nelešovice, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Prosenice, Přestavlky, Radslavice, Radvanice, Rokytnice u Přerova, Říkovice, Sobíšky, Soběchleby, Stará Ves, Šišma, Tučín, Věžky, Vlkoš, Zábeštní Lhota, Želatovice 59 Hranice: Bělotín, Býškovice, Černotín, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Klokočí, Luboměř pod Strážnou, Malhotice, Milenov, Milotice nad Bečvou, Olšovec, Opatovice, Paršovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rakov, Skalička, Střítež nad Ludinou, Špičky, Teplice nad Bečvou, Ústí, Všechovice, Zámrsky Lipník nad Bečvou: Bohuslávky, Dolní Újezd, Hlinsko, Jezernice, Kladníky, Lhota, Týn nad Bečvou, Veselíčko Kojetín: Křenovice, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Polkovice, Stříbrnice, Uhřičice Tovačov: Troubky a Oplocany Dřevohostice: Nahošovice, Radkova Lhota, Radkovy, Turovice Oscilační: Lipník nad Bečvou a Přerov: Oldřichov, Osek nad Bečvou, Sušice, Výkleky Bystřice pod Hostýnem: Křtomil, Lipová, Radotín, Žákovice Kelč: Rouské Oscilační: Bystřice pod Hostýnem a Kelč: Dolní Nětčice a Horní Nětčice Tabulka 10 Nadlokální regiony maloobchodu a služeb v okrese Přerov Středisko Počet Počet Podíl Počet Podíl spádových obyvatel (bez obyvatel v % obyvatel obyvatel v % obcí střediska) (bez celkem střediska) Přerov 39 19924 39,31 % 61924 48,12 % Hranice 31 16008 31,58 % 34008 26,43 % Lipník nad 9 4619 9,11 % 12619 9,81 % Bečvou Kojetín 7 3184 6,28 % 9184 7,14 % Tovačov 3 2344 4,62 % 4844 3,76 % Dřevohostice 5 752 1,48 % 2252 1,75 % Bystřice pod 4 1121 2,21 % 1121 0,87 % Hostýnem Kelč 1 257 0,51 % 257 0,20 % Oscilační 6 2475 4,88 % 2475 1,92 % Zdroj: Vlastní tvorba dle dotazníkového šetření Z výšené uvedených výsledků je jasně patrný převládající vliv města Přerova jako nejdůležitějšího nadlokálního střediska regionu maloobchodu a služeb. Obec Přerov ve svých dotaznících uvedlo jako středisko spádovosti 39 obcí, což je více než 48 %. U dalších tří uváděných obcí Hranice, Lipník nad Bečvou a Kojetín je patrná vyváženost mezi počtem v podílu procent i v počtu uváděných obcí. Tato vyváženost ale není u dvou dalších uváděných obcí, a to u obce Tovačov (3 60 udávané obce, 4844 obyvatel, 3,76 %) a obce Dřevohostice. (5 udávaných obcí, 2252 obyvatel, 1,75 %). Je to dáno hlavně tím, že samotná obec Tovačov má 3krát více obyvatel než obec Dřevohostice. Pět obcí uvádí jako své spádové obce obec Bystřice pod Hostýnem a Kelč, ležící již mimo okres Přerov. 6 obcí neuvedlo jednoznačné spádové středisko a byly tedy zařazeny jako oscilační. Obrázek 6 Grafické znázornění nadlokálních regionů maloobchodu a služeb Zdroj: Vlastní tvorba 61 5.3.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb V rámci šetření mikroregionální úrovně oblasti maloobchodu a služeb budou šetřeny dojížďky za nákupy běžného průmyslové zboží, nákupy knih a multimediálních nosičů, nákupy nábytku a bytových doplňků, dojížďku za speciálními službami (autoopravny, zámečnictví, opravna obuvi apod.) a nákup speciálního výběrového zboží (auta, šperky, speciální sportovní vybavení apod.). Podmínkou pro to, aby mohla být obec zařazena jako středisko mikroregionální významu je to, že v obci jsou přítomny alespoň tři z pěti výše uvedených služeb. Další podmínkou je to, že obec musí být zároveň určena jako středisko nadlokálního významu. Postup pro stanovení zařazení obce jako mikroregionální středisko je prakticky identický s postupem použitým pro řešení nadlokálních středisek. Nejprve tedy budou vypočítány relativní významy, které budou následně vynásobeny koeficienty, které byly vypočítány a jsou uvedeny v kapitole 5.3 Region maloobchodu a služeb. Pokud byl v dotazníkovém šetření respondenty uveden pouze jediný cíl byl tento cíl automaticky ke středisku přiřazen. Jestliže obec uvedla více cílů, byla spádovost určena dle spádu převažujícího, přičemž celkový relativní význam prvního střediska musel dosahovat alespoň 60 % významu prvních dvou středisek. Na základě vyhodnocení získaných dotazníků bylo zjištěno, že v okrese Přerov bylo možno vyhodnotit jako střediska mikroregionálního významu obce: Přerov, Hranice, Kojetín a Lipník nad Bečvou. Mimo tato čtyři města byla respondenty uvedena ještě další střediska mikroregionálního významu, ležící mimo okres Přerov, a sice obce: Olomouc, Bystřice pod Hostýnem, Valašské Meziříčí a Kroměříž. Níže je uveden kompletní seznam obcí dle spádovosti do jednotlivých mikroregionálních středisek. Přerov: Beňov, Bezuchov, Bochoř, Buk, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Horní Moštěnice, Hradčany, Lazníčky, Lazníky, Lhotka, Líšná, Nahošovice, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Prosenice, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radslavice, Radvanice, Rokytnice u Přerova, Říkovice, Sobíšky, Soběchleby, Stará Ves, Sušice, Šišma, Tučín, Turovice, Věžky, Vlkoš, Zábeštní Lhota, Želatovice Hranice: Bělotín, Býškovice, Černotín, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Klokočí, Luboměř pod Strážnou, Malhotice, Milenov, Milotice nad Bečvou, Olšovec, Opatovice, Paršovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rakov, Skalička, Střítež nad Ludinou, Špičky, Teplice nad Bečvou, Ústí, Všechovice, Zámrsky 62 Lipník nad Bečvou: Bohuslávky, Dolní Újezd, Hlinsko, Jezernice, Kladníky, Lhota, Týn nad Bečvou, Veselíčko, Výkleky Kojetín: Lobodice, Oplocany, Polkovice, Stříbrnice, Tovačov, Troubky, Uhřičice Oscilační: Lipník nad Bečvou a Přerov: Oldřichov, Osek nad Bečvou Bystřice pod Hostýnem: Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Křtomil, Lipová, Radotín, Žákovice Valašské Meziříčí: Rouské Kroměříž: Křenovice, Měrovice nad Hanou Olomouc: Brodek u Přerova, Nelešovice, Kokory Tabulka 11 Mikroregionální regiony maloobchodu a služeb v okrese Přerov Středisko Počet Počet Podíl Počet Podíl spádových obyvatel (bez obyvatel v % obyvatel obyvatel v % obcí střediska) (bez celkem střediska) Přerov 42 19302 35,30 % 61302 47,64 % Hranice 31 16008 29,27 % 34008 26,43 % Lipník nad 9 4898 8,96 % 12898 10,02 % Bečvou Kojetín 7 6895 12,61 % 12895 10,02 % Bystřice pod 3 1578 2,89 % 1578 1,23 % Hostýnem Valašské 5 257 0,47 % 257 0,20 % Meziříčí Kroměříž 4 1133 2,07 % 1133 0,88 % Olomouc 1 3198 5,85 % 3198 2,49 % Oscilační 6 1415 2,59 % 1415 1,10 % Zdroj: Vlastní tvorba dle dotazníkového šetření Z výše uvedené tabulky je zřejmá opět značná převaha okresního města Přerov, jako nejčastěji udávaného střediska mikroregionálního významu – 42 spádových obcí s počtem obyvatel 61302, což je 47,64 % z celkového percentuálního vyjádření. Druhým nejvýznamnějším místem mikroregionálního významu, co se týká maloobchodu a služeb je obec Hranice – 31 obcí s 34008 obyvateli, což je 2,43 %. Mezi dvěma dalšími uváděnými obcemi, a sice mezi obcemi Lipník nad Bečvou a Kojetín neplatí přímá úměra mezi počtem uváděných obcí respondenty a percentuálním podílem obyvatel. Do Lipníku nad Bečvou udává svou spádovost 9 obcí, podíl obyvatel 10,02 % zatímco Kojetín udává při podílu obyvatel také 10,02 % obcí pouze 7. Je to dáno velikostí obce Kojetín, která převyšuje obec Lipník nad Bečvou o 2000 obyvatel. Součet těchto respondenty 63 uváděných 4 obcí je 94 %, dalších 5 % je rozděleno mezi obce mimo území okresu Přerov a sice mezi obce Valašské Meziříčí, Kroměříž a Olomouc. Z celkového počtu 105 obcí nacházejících se v okrese Přerov 6 obcí neudalo jednoznačnou spádovost a byly proto zařazeny jako oscilační. Obrázek 7 Grafické znázornění mikroregionálních regionů maloobchodu a služeb Zdroj: Vlastní tvorba 5.4 Komplexní obslužný region Pojem komplexní obslužný region dotváří ucelený náhled na všechny tři výše řešené regiony, region zdravotnický, region školský a region maloobchodu a služeb. Poněvadž se práce nezabývá dojížďkou obyvatel za prací, nejedná se tedy o vymezení komplexního sociogeografického regionu, ale bude řešen pojem komplexní obslužný region. I při řešení komplexního obslužného regionu budou střediska členěna na úroveň nadlokální a mikroregionální, přičemž i zde budou platit daná pravidla. Obec může být zařazena jako komplexní středisko na nadlokální či mikroregionální úrovni 64 pouze v tom případě, pokud byla uvedena jako středisko v oblasti zdravotnictví, školství nebo maloobchodu a službách alespoň dvakrát ze tří zmiňovaných parciálních regionů. 5.4. Nadlokální obslužný region Při řešení komplexního nadlokálního regionu pro jednotlivé obce bylo jako komplexní středisko určeno to, pod které obec buď spadala ve všech třech oblastech služeb, a byla tedy k tomuto středisku přiřazena jednoznačně, nebo byla obec přiřazena do komplexního nadlokálního regionu na základě převažující spádovosti. Při řešení převažujícího spádu byl použit totožný postup jako při určování parciálních regionů, tedy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nesmí přesáhnout dvě třetiny hodnoty prvního nejsilnějšího střediska. Podle tohoto klíče byly vyhodnoceny jako střediska komplexního nadlokálního regionu tyto obce: Bystřice pod Hostýnem, Dřevohostice, Hranice, Kelč, Kojetín, Kokory, Lipník nad Bečvou, Pavlovice u Přerova, Přerov, Soběchleby, Tovačov a Troubky. Níže je uvedena spádovost do obcí v nadlokálním komplexním regionu. Přerov: Beňov, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Císařov, Citov, Čechy, Dobrčice, Domaželice, Grymov, Horní Moštěnice, Lazníčky, Lazníky, Lhotka, Líšná, Podolí, Prosenice, Přestavlky, Radslavice, Radvanice, Rokytnice u Přerova, Říkovice, Sobíšky, Stará Ves, Tučín, Věžky, Vlkoš, Želatovice Hranice: Bělotín, Býškovice, Černotín, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Klokočí, Luboměř pod Strážnou, Malhotice, Milenov, Milotice nad Bečvou, Olšovec, Opatovice, Paršovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rakov, Skalička, Střítež nad Ludinou, Špičky, Teplice nad Bečvou, Ústí, Všechovice, Zámrsky Lipník nad Bečvou: Bohuslávky, Dolní Újezd, Hlinsko, Jezernice, Kladníky, Lhota, Týn nad Bečvou, Veselíčko Kojetín: Křenovice, Měrovice nad Hanou, Polkovice, Stříbrnice, Uhřičice Tovačov: Oplocany Dřevohostice: Nahošovice, Radkova Lhota, Radkovy, Turovice Oscilační: Lipník nad Bečvou a Přerov: Oldřichov, Osek nad Bečvou, Sušice, Výkleky Bystřice pod Hostýnem: Křtomil, Lipová Kelč: Rouské Kokory: Nelešovice, Čelechovice, Zábeštní Lhota Pavlovice u Přerova: Hradčany, Šišma, Bezuchov 65 Soběchleby: Radotín, Oprostovice, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Žákovice Troubky: Lobodice Tabulka 12 Nadlokální obslužné regiony v okrese Přerov Středisko Počet Počet Podíl Počet Podíl spádových obyvatel (bez obyvatel v % obyvatel obyvatel v % obcí střediska) (bez celkem střediska) Přerov 29 16211 35,03 % 58211 45,24 % Hranice 31 16008 34,59 % 34008 26,4 % Lipník nad 9 4619 9,98 % 12619 9,81 % Bečvou Kojetín 6 2437 5,27 % 8437 6,56 % Tovačov 2 244 0,74 % 2844 2,21 % Dřevohostice 5 752 1,62 % 2252 1,75 % Bystřice pod 2 697 1,51 % 697 0,54 % Hostýnem Kelč 1 257 0,56 % 257 0,20 % Pavlovice u 4 721 1,56 % 1439 1,12 % Přerova Soběchleby 6 967 2,09 % 1555 1,21 % Troubky 2 747 1,61 % 2747 2,13 % Kokory 4 500 0,11 % 1600 1,24 % Oscilační 4 2018 4,36 % 2018 1,57 % Zdroj: Vlastní šetření dle dotazníkového šetření Z výčtu uvedeného v tabulce je opět zřetelně vidět dominantní postavení okresního města Přerova jako střediska nadlokálního obslužného regionu, a to i přes tu skutečnost, že obec Přerov uvedlo jako své komplexní obslužné středisko jen 29 obcí, což je o dvě obce méně, než uvedli dotazované obce pro město Hranice. Na počet obyvatel ovšem město Přerov převyšuje město Hranice o 16000 obyvatel. Město Přerov zastupuje v celkovém percentuálním vyjádření 45,24 % (58211 obyvatel), zatímco podíl města Hranice činí 26,4 % (34008 obyvatel). Na třetí uváděném místě co do počtu obcí uvádějící spádovost je obec Lipník nad Bečvou 9,81 % (12619 obyvatel) a čtvrtým nejvýznamnějším místem udávaným respondenty je Kojetín 6,56 % (8437 obyvatel). Dalších 23 obcí okresu Přerov uvedlo jako středisko komplexního obslužného regionu 6 obcí, mezi nimiž je percetuální zastoupení přibližně stejné, pohybuje se mezi 1 – 2 %. 2 obce uvedly jako svůj nadlokální obslužný region obec Bystřici pod Hostýnem a 1 obec uvedla obec Kelč. Opět se i v tom 66 obslužném regionu vyskytly 4 obce neudávající jednoznačnou spádovost, byly tedy zařazeny jako oscilační. Obrázek 8 Grafické znázornění nadlokálních obslužných regionů Zdroj: Vlastní tvorba 5.4.2 Mikroregionální obslužný region Stejně jako při určování středisek nadlokálního obslužného regionu platí i při určovaní středisek komplexního mikroregionálního regionu stejné pravidlo pro zařazení obcí. Aby mohla být obec označena jako středisko mikroregionálního obslužného regionu, musí být takto definována v rámci minimálně dvou ze tří parciálních mikroregionálních regionů. Při určování spádovosti byla obec automaticky přiřazena ke středisku v případě, pokud spadala pod jedno středisko na mikroregionální úrovni u všech parciálních regionů. V ostatních případech byly obce zařazeny do komplexního mikroregionálního regionu dle spádovosti. Podmínky pro mikroregionální komplexní středisko splňují obce: Bystřice pod Hostýnem, Hranice, Kojetín, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Přerov a Valašské Meziříčí. Spádovost obcí do komplexního mikroregionálního regionu je uvedena níže. 67 Přerov: Beňov, Bezuchov, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Císařov, Citov, Čechy, Dobrčice, Dolní Nětčice, Domaželice, Grymov, Horní Moštěnice, Horní Nětčice, Hradčany, Lazníčky, Lazníky, Lhotka, Líšná, Nahošovice, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Prosenice, Přestavlky, Radotín, Radslavice, Radvanice, Rokytnice u Přerova, Sobíšky, Soběchleby, Sušice, Šišma, Troubky, Tučín, Věžky, Vlkoš, Žákovice, Želatovice Hranice: Bělotín, Býškovice, Černotín, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Klokočí, Luboměř pod Strážnou, Malhotice, Milenov, Milotice nad Bečvou, Olšovec, Opatovice, Paršovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rakov, Skalička, Střítež nad Ludinou, Špičky, Teplice nad Bečvou, Ústí, Všechovice, Zámrsky Lipník nad Bečvou: Bohuslávky, Dolní Újezd, Hlinsko, Jezernice, Kladníky, Lhota, Oldřichov, Osek nad Bečvou, Týn nad Bečvou, Veselíčko, Výkleky Kojetín: Křenovice, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Oplocany, Polkovice, Stříbrnice, Tovačov, Uhřičice Bystřice pod Hostýnem: Dřevohostice, Křtomil, Lipová, Radkova Lhota, Radkovy, Turovice Kroměříž: Říkovice, Stará Ves Olomouc: Kokory, Nelešovice, Čelechovice, Zábeštní Lhota Valašské Meziříčí: Rouské Tabulka 13 Mikroregionální obslužné regiony v okrese Přerov Středisko Počet Počet Podíl Počet Podíl spádových obyvatel (bez obyvatel v % obyvatel obyvatel v % obcí střediska) (bez celkem střediska) Přerov 40 20601 37,67 % 62601 48,65 % Hranice 31 16008 29,27 % 34008 26,43 % Lipník nad 12 6313 11,54 % 14313 11,12 % Bečvou Kojetín 9 6028 11,02 % 12028 9,35 % Bystřice pod 6 2783 5,09 % 2783 2,16 % Hostýnem Kroměříž 2 1094 2,00 % 1094 0,85 % Olomouc 4 1600 2,93 % 1600 1,24 % Valašské 1 257 0,47 % 257 0,20 % Meziříčí Zdroj: Vlastní tvorba dle dotazníkového šetření 68 Z výše uvedené tabulky je patrné, že pro téměř polovinu obyvatel žijících v okrese Přerov je obec Přerov střediskem mikroregionálního komplexního obslužného regionu. Obec Přerov v tomto případě uvedlo 40 obcí s celkovým počtem 62601 obyvatel, což je 48,65 %,a opět je druhým nejčastěji udávaným místem obec Hranice, kterou sice uvedlo 31 obcí, což je jen o 9 obcí méně než byl výsledek pro obec Přerov, ale opět sehrál důležitou roli počet obyvatel města Přerova. Město Přerov převyšuje svým počtem obyvatel město Hranice o 24 000 obyvatel. Na dalších dvou místech figuruje obec Lipník nad Bečvou (12 obcí, 11,12 %) a obec Kojetín (9 obcí, 9,35 % z celkového podílu). Dalších 13 obcí, které ve velké většině leží v hraničních oblastech okresu Přerov, uvedlo jako místa mikroregionálního obslužného regionu tyto obce: obec Bystřice pod Hostýnem, Kroměříž, Olomouc a Valašské Meziříčí. Celkové percentuálně vyjádření poměru těchto obcí k ostatním obcím v okrese Přerov je 4,45 %. Obrázek 9 Grafické znázornění mikroregionálních obslužných regionů Zdroj: Vlastní tvorba 69 6. Případová studie – Srovnání online dotazování a přímého dotazování obyvatel v okrese Přerov Pro určení spádovosti do regionu v okrese Přerov bylo použito online dotazníkového šetření. Tento jeden typ výpovědí ovšem nemusí být směrodatný pro přesné určení spádovosti a je tedy nutné ověřit, zda odpovědi uvedené v dotaznících mohou být opravdu použity pro následné výpočty v šetřeném okrese Přerov. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno ke srovnávací metodě anketárního šetření, v tomto případě se jednalo o anketární šetření přímou metodou. Pro anketární šetření byla zvolena část okresu Přerov konkrétně 6 vesnic v okolí Oseku nad Bečvou. Jednalo se o tyto vesnice: Hradčany, Pavlovice u Přerova, Radslavice, Sušice, Oldřichov a Osek nad Bečvou. Pro přímé šetření v těchto vesnicích bylo potřeba získat reprezentativní 2 % vzorek vyplněných dotazníků z celkového počtu obyvatel každé obce. Ve všech těchto zmiňovaných obcích žije dohromady 3971 obyvatel, pro reprezentativní 2 % vzorek bylo třeba získat 80 vyplněných dotazníků. V níže uvedené tabulce je uveden konkrétní přesný počet obyvatel jednotlivých obcí a počet potřebných vyplněných dotazníků. Tabulka 14 Počet obyvatel v obcích na Přerovsku a výpočet reprezentativního vzorku respondentů Název obce Počet obyvatel 2 % z počtu obyvatel Počet dotazníků Hradčany 314 6,28 6 Oldřichov 718 14,36 14 Osek nad Bečvou 1200 24,00 24 Pavlovice u Přerova 324 6,48 7 Radslavice 115 2,30 3 Sušice 1300 26,00 26 Zdroj: Vlastní tvorba Po telefonické domluvě s jednotlivými starosty z každé obce jsem získala souhlas k přímému dotazování obyvatel. Po tomto souhlasu proběhlo přímé anketární šetření ve všech obcích bez sebemenších problémů a během cca 3 dnů bylo možno přejít ke zpracování výsledků získaných odpovědí. Zpracované výsledky byly poté kompletně srovnány s výsledky online anketárního šetření. 70 Tabulka 15 Zdravotnické regiony – srovnání odpovědí Název obce Nadlokální Mikroregionální Obec Respondenti Obec Respondenti Hradčany Pavlovice u Pavlovice u Přerov Přerov Přerova Přerova Pavlovice u Pavlovice u Pavlovice u Přerov Přerov Přerova Přerova Přerova Radslavice Pavlovice u Pavlovice u Přerov Přerov Přerova Přerova Sušice Pavlovice u Přerov Lipník nad Přerov Přerova / Přerov Bečvou Oldřichov Přerov / Lipník Lipník nad Lipník nad Lipník nad nad Bečvou Bečvou Bečvou Bečvou Osek nad Lipník nad Lipník nad Lipník nad Přerov Bečvou Bečvou Bečvou Bečvou Zdroj: Vlastní tvorba dle dotazníkové šetření Tabulka 15 znázorňuje výsledky srovnání anketárních šetření dotazníkovou online metodou a metodou přímého šetření pro zdravotnický region. V nadlokální oblasti je patrná neshoda u obce Sušice, v níž starosta obce uvedl jako nadlokální středisko shodně Pavlovice u Přerova a Přerov, zatímco respondenti v přímém šetření uvedli pouze Přerov. Další neshoda na nadlokální úrovni je patrna u obce Oldřichov, kde starosta obce uvedl dvě nadlokální střediska a sice Přerov a Lipník nad Bečvou. Respondenti v přímém anketárním šetření ovšem uvedli pouze Lipník nad Bečvou. Na mikroregionální úrovni je patrna neshoda u obcí Sušice a Osek nad Bečvou, v nichž představitelé obce shodně uvedli obec Lipník nad Bečvou, zatímco respondenti při přímém šetření uvedli obec Přerov. Tabulka 16 Školské regiony – srovnání odpovědí Název obce Nadlokální Mikroregionální Obec Respondenti Obec Respondenti Hradčany Pavlovice u Pavlovice u Přerov Přerov Přerova Přerova Pavlovice u Pavlovice u Pavlovice u Přerov Přerov Přerova Přerova Přerova Radslavice Přerov Přerov Přerov Přerov 71 Sušice Pavlovice u Pavlovice u Přerov Přerov Přerova / Osek Přerova nad Bečvou Oldřichov Osek nad Bečvou Osek nad Bečvou Přerov Přerov Osek nad Osek nad Bečvou Osek nad Bečvou Lipník nad Lipník nad Bečvou Bečvou Bečvou Zdroj: Vlastní tvorba dle dotazníkového šetření U anketárního šetření zaměřeného na školský region je možno vidět téměř 100 % shodu, jak při online anketárním šetření, tak i při šetření přímou dotazovací metodou. Naprostá 100 % shoda byla u mikroregionálního regionu, u nadlokálního školského regionu byla jediná odchylka u obce Sušice, kde starosta obce uvedl v dotazníkovém šetření jako cíl dvě obce, a sice Pavlovice u Přerova a Osek nad Bečvou, zatímco respondenti při přímém šetření uvedli pouze obec Pavlovice u Přerova. Tabulka 17 Regiony maloobchodu a služeb – srovnání odpovědí Název obce Nadlokální Mikroregionální Obec Respondenti Obec Respondenti Hradčany Přerov Přerov Přerov Přerov Pavlovice u Přerov Přerov Přerov Přerov Přerova Radslavice Přerov Přerov Přerov Přerov Sušice Přerov / Lipník Přerov Přerov Přerov nad Bečvou Oldřichov Přerov / Lipník Lipník nad Přerov / Lipník Přerov nad Bečvou Bečvou nad Bečvou Osek nad Přerov / Lipník Přerov Přerov / Lipník Přerov Bečvou nad Bečvou nad Bečvou Zdroj: Vlastní tvorba dle dotazníkového šetření Při vyhodnocování výpovědí týkajících se spádovosti za maloobchodem a službami byly patrné odchylky jak v nadlokální, tak v mikroregionální oblasti. Starosta obce Sušice uvedl při vyhodnocování nadlokálního regionu dvě obce, a sice obec Přerov a obec Lipník nad Bečvou, na rozdíl od respondentů, kteří metodou přímého šetření uvedli pouze obec Přerov. Další rozdíl v nadlokální oblasti byla zjištěna u obce Oldřichov a Osek nad Bečvou. Představitelé obou obcí shodně uvedli jako nadlokální střediska obce Přerov a Lipník nad Bečvou. Respondenti metodou přímého šetření v Oldřichově uvedli jako nadlokální středisko pouze Lipník nad Bečvou, zatímco obyvatelé obce Osek nad Bečvou uvedli v dotazníkovém šetření jako své nadlokální středisko pouze obec Přerov. U otázek týkajících se mikroregionálních středisek je rozdíl v odpovědích opět 72 u obcí Oldřichov a Osek nad Bečvou, kde starostové opět uvedli jako cílová střediska obce Přerov a Lipník nad Bečvou, zatímco respondenti při přímém dotazování uvedli shodně pouze obec Přerov. Tabulka 18 Komplexní regiony – srovnání odpovědí Název obce Nadlokální Mikroregionální Obec Respondenti Obec Respondenti Hradčany Pavlovice u Pavlovice u Přerov Přerov Přerova Přerova Pavlovice u Pavlovice u Pavlovice u Přerov Přerov Přerova Přerova Přerova Radslavice Přerov Přerov Přerov Přerov Sušice Přerov / Lipník Přerov Přerov Přerov nad Bečvou Oldřichov Přerov / Lipník Lipník nad Lipník nad Lipník nad nad Bečvou Bečvou Bečvou Bečvou Osek nad Přerov / Lipník Přerov Lipník nad Přerov Bečvou nad Bečvou Bečvou Zdroj: Vlastní tvorba dle dotazníkového šetření Srovnání odpovědí dotazníkovou metodou a metodou přímého anketárního šetření bylo provedeno i u vyjádření komplexních regionů. Zde byly patrné ve výsledcích větší rozdíly v nadlokálním komplexním regionu, kdy představitelé obcí Sušice, Oldřichov a Osek nad Bečvou shodně uvedli jako nadlokální střediska vždy dvě obce, a to obec Přerov a obec Lipník nad Bečvou. V přímém anketárním šetření uvedli občané obcí Sušice a Osek nad Bečvou shodně cílovou obec Přerov a respondenti dotazovaní za obec Oldřichov uvedli obec Lipník nad Bečvou. Při řešení mikroregionálního komplexního regionu byla jediná odchylka zachycena v obci Osek nad Bečvou, kdy respondenti v přímém anketárním šetření uvedli cílovou obec Přerov, zatímco starosta obce Osek nad Bečvou uvedl obec Lipník nad Bečvou. Závěrem můžeme ke srovnání výpovědí uvedených představiteli jednotlivých obcí při online anketárním šetření i při přímém dotazování obyvatel několika obcí v blízkém okolí Oseku nad Bečvou uvést, že na základě všech zjištěných údajů je možno výsledky označit jako použitelné, neboť spolu korespondují a jsou relevantní pro zpracování této práce. 73 Závěr Výše uvedená diplomová práce byla zaměřena na vývoj spádovosti za službami v okrese Přerov, v němž se nachází 105 obcí. Těchto 105 obcí se člení na tři obvody s rozšířenou působností (dále jen ORP) ORP Přerov, ORP Hranice, ORP Lipník nad Bečvou. Tyto tři ORP se dále člení na čtyři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ), Hranice, Kojetín, Lipník nad Bečvou a Přerov. Okres Přerov leží v Olomouckém kraji a sousedí s okresy Olomouc a Prostějov a hraničí s okresy Vsetín a Kroměříž, které patří do Zlínského kraje a s okresem Nový Jičín, ležícím v Moravskoslezském kraji. Práce byla rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část byla zaměřena na vymezení pojmů a vysvětlení metodik a postupů, nutných pro zpracování následné praktické části. V hlavní, praktické části, byly vymezeny parciální regiony na nadlokální a mikroregionální úrovni pro region zdravotnictví, školství a region maloobchodu a služeb. Data, potřebná pro určení spádovosti v jednotlivých parciálních regionech byla získána na základě online dotazníkových šetřeních, zaslaných starostům všech zkoumaných 105 obcí okresu Přerov. Veškerá zjištěná data pak byla zpracována na základě metodiky podle J. Maryáše, která byla blíže vysvětlena v teoretické části této práce. Jako první byl řešen zdravotnický region. Dle výsledků anketárního šetření byla určena spádovost nejprve do nadlokálních středisek, kterých bylo stanoveno 10: Přerov, Hranice, Lipník nad Bečvou, Kojetín, Dřevohostice, Kojetín, Tovačov, Pavlovice u Přerova, Soběchleby a Troubky. Z vyhodnocení mikroregionálních zdravotnických středisek vzešlo těchto 8 středisek: Přerov, Hranice, Kojetín, Lipník nad Bečvou, Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem, Valašské Meziříčí a Nový Jičín. V další části této práce byla řešena spádovost pro region školství. Pro nadlokální školský region bylo vyhodnoceno těchto 22 obcí Přerov, Hranice, Lipník nad Bečvou, Kokory, Pavlovice u Přerova, |Soběchleby, Hustopeče, Pavlovice u Přerova, Všechovice, Kojetín, Střítež nad Ludinou, Dřevohostice, Troubky, Brodek u Přerova, Osek nad Bečvou, Potštát, Horní Moštěnice, Křenovice, Bělotín, Bystřice pod Hostýnem, Kelč a Velký Újezd. V rámci šetření spádovosti pro mikroregionální školský region bylo stanoveno 6 středisek: Přerov, Hranice, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Nový Jičín a Valašské Meziříčí. Třetím a posledním regionem, řešeným na základě anketárního šetření, byl region maloobchodu a služeb. V rámci stanovení parciálního nadlokálního regionu bylo stanoveno 8 obcí: Přerov, Hranice, Lipník nad Bečvou, Kojetín, Tovačov, Dřevohostice, Bystřice pod Hostýnem a Kelč. 74 Mikroregionální parciální region maloobchodu a služeb vykázal 8 spádových středisek: Přerov, Hranice, Lipník nad Bečvou, Kojetín, Bystřice pod Hostýnem, Valašské Meziříčí, Kroměříž a Olomouc. Na základě vymezení parciálních regionů zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb byl v další části práce vymezen komplexní obslužný region, který byl stejně jako předešlé parciální regiony vymezen v úrovni nadlokální i mikroregionální. V závěrečné části této práce proběhlo srovnání výsledků získaných na základě online anketárního šetření s daty, které byly získány v přímém anketárním šetření v 6 vybraných obcích okresu Přerov. Přímé dotazování proběhlo u 2 % reprezentativního vzorku obyvatel těchto obcí. Tato srovnání vykázaly jen velmi malé odchylky v odpovědích a lze tedy konstatovat, že jsou vyhovující pro potřeby této výše uvedené práce. Výsledky této práce také ukázaly porovnání spádovosti do jednotlivých spádových středisek v okrese Přerov v souvislosti s členěním okresu Přerov na jednotlivé ORP. Dle informací, které jsem získala z ČSÚ, pod ORP Hranice spadá 32 obcí, pod ORP Lipník nad Bečvou spadá 14 obcí a ORP Přerov spravuje 59 obcí. Z výsledků online dotazování i z přímého dotazování vyplývá, že seznamy spádových obcí uvedené v obou typech anketárních šetření až na malé výjimky téměř korespondují s výčtem obcí, spadajících pod jednotlivé ORP. Závěrem této práce můžeme konstatovat, že poskytla ucelený přehled současné spádovosti obcí za jednotlivými službami v okrese Přerov a zcela jistě splnila svůj cíl, který si vytýčila. 75 Seznam použité literatury 1. ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 1996. 85 s. ISBN 80-7044-112-7. 2. HAGUE, P. Průzkum trhu: příprava, výběr metod, provedení, interpretace výsledků. Překlad: V. Jungman, 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 234 s. ISBN 80-7226-917-8. 3. HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1987. 255 s. ISBN 60-047-87. 4. HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80-86746-02-X. 5. MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu.(Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 96 s. 6. MARYÁŠ, J. Nové územně správní členění České republiky – pověřené obce III. Stupně. In: Téoria a prax verejnej správy. Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, 2003. s. 109 – 113. ISBN 80-7097-551-2. 7. MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy geografického ústavu ČSAV. roč. 20, č. 3. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1983. s. 61- 76. ISSN 0375-6122. 8. TOUŠEK, V., et al. Ekonomická a sociální geografie. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4. 9. SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4. 10. KOZEL, Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ.: Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. Praha: Grada, 2011. Expert (Grada). ISBN 978-80-247- 3527-6. 76 11. MARYÁŠ, Jaroslav. Dojížďka do škol a za službami - Pojezdki na učebu i k centram obsluživanija - Commuting to Schools and Services. In Atlas obyvatelstva ČSSR - Atlas naselenija ČSSR - Population Atlas of the ČSSR. Brno - Praha: Geografický ústav ČSAV - Federální statistický úřad, 1987. Internetové zdroje 12. ÚZIS ČR: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné z: http://www.uzis.cz 13. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/vzdelavaci-soustava 14. Tvořme školu společně [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné z: https://tvormeskolu.webnode.cz/vyuka/pedagogika/skolsky-system-a-skolske-dokumenty/ 15. [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1456/podzim2007/KREG/um/Regiony-regionalizace.pdf 16. Internetové stránky města Přerov [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné z: https://www.prerov.eu/ 17. Oficiální stránky obce Luboměř pod Strážnou [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné z: http://www.lubomerps.cz/ 18. ČSÚ: Charakteristika okresu Přerov [online]. [cit. 2019-05-06]. Dostupné z: https://www.czso.cz/ 19. Státní správa. Okres Přerov [online]. [cit. 2019-05-06]. Dostupné z: okres Přerov - statnisprava.cz 20. Oficiální stránky obce Luboměř pod Strážnou [online]. [cit. 2019-05-06]. Dostupné z: http://www.lubomerps.cz/ 77 21. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2019-05-06]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/informativni-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx 22. Google maps [online]. [cit. 2019-05-06]. Dostupné z: https://www.google.cz/maps/ 78 Seznam tabulek Tabulka 1 Počet obcí uváděných jako hlavní cíle a jejich podíl na úhrnu obcí ...... 24 Tabulka 2 Počet obcí a obyvatel dle velikostní kategorie obce ...... 37 Tabulka 3 Nadlokální zdravotnické regiony v okrese Přerov ...... 43 Tabulka 4 Mikroregionální zdravotnické regiony v okrese Přerov ...... 46 Tabulka 5 Nadlokální školské regiony v okrese Přerov ...... 51 Tabulka 6 Mikroregionální školské regiony v okrese Přerov ...... 54 Tabulka 7 Vzdálenost hlavních a vedlejších cílů v rámci jednotlivých procesů v km ...... 57 Tabulka 8 Počty hlavních a vedlejších cílů v rámci obslužných procesů ...... 58 Tabulka 9 Vyhodnocení koeficientů a počet hlavních cílů v jednotlivých obslužných procesech .... 58 Tabulka 10 Nadlokální regiony maloobchodu a služeb v okrese Přerov ...... 60 Tabulka 11 Mikroregionální regiony maloobchodu a služeb v okrese Přerov ...... 63 Tabulka 12 Nadlokální obslužné regiony v okrese Přerov ...... 66 Tabulka 13 Mikroregionální obslužné regiony v okrese Přerov ...... 68 Tabulka 14 Počet obyvatel v obcích na Přerovsku a výpočet reprezentativního vzorku respondentů ...... 70 Tabulka 15 Zdravotnické regiony – srovnání odpovědí ...... 71 Tabulka 16 Školské regiony – srovnání odpovědí ...... 71 Tabulka 17 Regiony maloobchodu a služeb – srovnání odpovědí ...... 72 Tabulka 18 Komplexní regiony – srovnání odpovědí ...... 73 Seznam obrázků Obrázek 1 Administrativní rozdělení okresu Přerov k 1. 1. 2016 ...... 38 Obrázek 2 Grafické znázornění nadlokálních zdravotnických regionů ...... 44 Obrázek 3 Grafické znázornění mikroregionálních zdravotnických regionů ...... 47 Obrázek 4 Grafické znázornění nadlokálních školských regionů ...... 52 Obrázek 5 Grafické znázornění mikroregionálních školských regionů ...... 55 Obrázek 6 Grafické znázornění nadlokálních regionů maloobchodu a služeb ...... 61 Obrázek 7 Grafické znázornění mikroregionálních regionů maloobchodu a služeb ...... 64 Obrázek 8 Grafické znázornění nadlokálních obslužných regionů ...... 67 Obrázek 9 Grafické znázornění mikroregionálních obslužných regionů ...... 69 Seznam grafů Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v okrese Přerov mezi lety 2006 – 2021 ...... 39 Graf 2 Vývoj počtu obyvatel v Olomouckém kraji mezi lety 2006-2021 ...... 40 Seznam příloh Příloha 1 – Průvodní dopis ...... 80 Příloha 2 – Vzor dotazníku ...... 81 Příloha 3 - Seznam obcí v okrese Přerov ...... 83 79 Příloha 1 – Průvodní dopis Vážený/á pane starosto/paní starostko, Jmenuji se Tereza Navrátilová a jsem studentkou druhého ročníku Vysoké školy regionálního rozvoje v Brně, obor Bezpečnostní management a v současné době pracuji na své diplomové práci na téma Vývoj spádovosti v regionu Přerov. Součástí mé diplomové práce bude i dotazník, mapující občanskou vybavenost v jednotlivých obcích regionu Přerov. Obracím se na Vás, jako na kompetentní osobu, s prosbou o vyplnění přiloženého dotazníku a jeho zaslání zpět. Za vyplnění tohoto dotazníku Vám již nyní děkuji a uvádím, že údaje v něm zveřejněné budou sloužit výhradně a jen pro účely diplomové práce. Děkuji Vám za spolupráci a přeji hezký den. V Hradčanech 12.11.2020 Bc. Tereza Navrátilová Hradčany 98, 75111 Radslavice email: [email protected] tel: 773949257 80 Příloha 2 – Vzor dotazníku Níže vložený dotazník vyplňte prosím následujícím způsobem: a) Do všech sloupců prosím uveďte názvy obcí, které jsou pro danou službu využívány buď „převážně“, „částečně“ nebo „výjimečně“. Do sloupce „převážně“ prosím vždy uveďte tu obec, která je pro danou službu nejvíce využívána. Zdravotnictví Převážně Částečně Výjimečně Praktický Lékař Vaše obec Přerov Olomouc b) Pokud nelze přesně určit obec, která je obyvateli využívána „převážně“, vyplňte až kolonku „částečně“, do které uveďte minimálně dvě obce. Zdravotnictví Převážně Částečně Výjimečně Praktický Lékař Přerov Hranice Olomouc Obchod a služby Obec, v níž je daná služba využívána Převážně Částečně Výjimečně Běžné denní nákupy Nákupy textilu a obuvi Knihy a multimediální nosiče Nábytek a bytové doplňky Nákupy běžného průmyslového zboží (domácí potřeby a elektronika) Sportovní vyžití (bazén, sauna, posilovna, zimní stadion) Kadeřnické a kosmetické služby, 81 čistírna a běžné služby Nákupy speciálního výběrového zboží Návštěva kina Návštěva divadla Gastronomie (restaurace, bary, vinárny, kavárny, jídelny) Pošta Bankomat Finanční instituce (Banky, pojišťovny, spořitelny) Zdravotnictví Obec, v níž je daná zdravotnická služba využívána Převážně Částečně Výjimečně Nemocnice Porodnice Pohotovost Praktický lékař Dětský lékař Stomatologie Specialisté (gynekologie, ORL, kožní lékař, endokrinologie, ortopedie) Lékárna Školství Obec, v níž je daná instituce navštěvována Převážně Částečně Výjimečně Mateřská školy Základní školy 1. stupeň 82 Základní školy 2. stupeň Gymnázia, učiliště, střední školy Vysoká škola Vyšší odborná učiliště Příloha 3 - Seznam obcí v okrese Přerov Název obce Počet obyvatel Název obce Počet obyvatel Bělotín 1800 Nelešovice 198 Beňov 678 Oldřichov 115 Bezuchov 188 Olšovec 514 Bohuslávky 316 Opatovice 828 Bochoř 979 Oplocany 344 Brodek u Přerova 1900 Oprostovice 86 Buk 371 Osek nad Bečvou 1300 Býškovice 391 Paršovice 407 Císařov 303 Partutovice 520 Citov 543 Pavlovice u Přerova 718 Čechy 315 Podolí 215 Čelechovice 123 Polkovice 504 Černotín 777 Polom 283 Dobrčice 232 Potštát 1200 Dolní Nětčice 245 Prosenice 797 Dolní Těšice 70 Provodovice 154 Dolní Újezd 1200 Přerov 42000 Domaželice 551 Přestavlky 278 Dřevohostice 1500 Radíkov 158 Grymov 156 Radkova Lhota 206 Hlinsko 242 Radkovy 155 Horní Moštěnice 1700 Radotín 181 Horní Nětčice 212 Radslavice 1200 Horní Těšice 151 Radvanice 286 83 Horní Újezd 435 Rakov 400 Hrabůvka 317 Rokytnice 1500 Hradčany 314 Rouské 257 Hranice 18000 Říkovice 479 Hustopeče nad Bečvou 1800 Skalička 654 Jezernice 664 Soběchleby 588 Jindřichov 481 Sobíšky 153 Kladníky 151 Stará Ves 615 Klokočí 253 Stříbrnice 275 Kojetín 6000 Střítež nad Ludinou 849 Kokory 1100 Sušice 324 Křenovice 447 Šišma 319 Křtomil 419 Špičky 287 Lazníčky 199 Teplice nad Bečvou 387 Lazníky 542 Tovačov 2500 Lhota 320 Troubky 2000 Lhotka 67 Tučín 439 Lipník nad Bečvou 8000 Turovice 225 Lipová 278 Týn nad Bečvou 835 Líšná 259 Uhřičice 525 Lobodice 747 Ústí 564 Luboměř pod Strážnou 128 Veselíčko 891 Malhotice 381 Věžky 206 Měrovice nad Hanou 686 Vlkoš 703 Milenov 435 Všechovice 854 Milotice nad Bečvou 289 Výkleky 279 Nahošovice 166 Zábeštní Lhota 179 Zámrsky 241 Žákovice 243 Součet všech obyvatel 128684 Želatovice 545 84