Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
číslo dokumentu 012010
spole čnost Město Krom ěř íž Velké nám ěstí 115 767 01 Krom ěř íž tel. +420 573 321 111 fax +420 573 331 481 www.mesto-kromeriz.cz
zpracoval Odbor rozvoje m ěsta KROK, o.p.s.
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
I. Obsah
I. OBSAH ...... 2
I. ÚVOD...... 5
I.1. VÝCHODISKA A METODIKA ZPRACOVÁNÍ ...... 5 I.2. POSTUP ZPRACOVÁNÍ ...... 7 I.3. ZÁKLADNÍ POJMY ...... 7
II. ANALYTICKÁ ČÁST...... 8
II.1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA M ĚSTA ...... 8 II.2. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ...... 13 II.2.1. POČET OBYVATEL A V ĚKOVÁ STRUKTURA ...... 13 II.2.2. POPULA ČNÍ VÝVOJ ...... 15 II.2.3. SOCIÁLNÍ A VZD ĚLANOSTNÍ DIFERENCIACE OBYVATELSTVA ...... 17 II.2.4. BYDLENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVE Ň ...... 19 II.3. SOCIÁLNÍ PROST ŘEDÍ A LIDSKÉ ZDROJE ...... 24 II.3.1. ŠKOLSTVÍ ...... 24 II.3.2. VOLNO ČASOVÉ AKTIVITY A SPORT ...... 26 II.3.3. ZDRAVOTNÍ PÉ ČE...... 31 II.3.4. SOCIÁLNÍ PÉ ČE ...... 32 II.3.5. BEZPE ČNOSTNÍ SITUACE VE M ĚST Ě A PREVENCE KRIMINALITY ...... 38 II.4. EKONOMIKA , PODNIKÁNÍ A TRH PRÁCE ...... 42 II.4.1. EKONOMIKA V KROM ĚŘ ÍŽI ...... 42 II.4.2. NEZAM ĚSTNANOST ...... 48 II.4.3. STRUKTURA NEZAM ĚSTNANOSTI ...... 50 II.4.4. VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA ...... 52 II.5. CESTOVNÍ RUCH A KULTURA ...... 54 II.5.1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ...... 54 II.5.2. HLAVNÍ PAMÁTKY ...... 54 II.5.3. NÁVŠT ĚVNÍCI KROM ĚŘ ÍŽE ...... 57 II.5.4. KULTURA ...... 60
strana 2/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.5.5. ATRAKTIVITY V OKOLÍ KROM ĚŘ ÍŽE ...... 63 II.5.6. SLUŽBY PRO CESTOVNÍ RUCH ...... 65 II.6. ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ ...... 72 II.6.1. OVZDUŠÍ ...... 72 II.6.2. VODA ...... 74 II.6.3. PŮDA A RELIÉF ...... 78 II.6.4. ODPADY ...... 79 II.6.5. PŘÍRODA ...... 81 II.6.6. HLUK ...... 83 II.7. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ...... 84 II.7.1. VODNÍ HOSPODÁ ŘSTVÍ ...... 84 II.7.2. ENERGETIKA ...... 88 II.7.3. SPOJE ...... 89 II.7.4. DOPRAVA ...... 90 II.8. SPRÁVA M ĚSTA ...... 97 II.8.1. INVESTICE M ĚSTA KROM ĚŘ ÍŽE ...... 97 II.8.2. KOMUNIKACE S VE ŘEJNOSTÍ ...... 98 II.8.3. VAZBA M ĚSTA NA EU...... 99 II.8.4. PODPORA NEZISKOVÉHO SEKTORU ...... 101 II.8.5. ZAHRANI ČNÍ SPOLUPRÁCE ...... 106 II.9. SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA M ĚSTA KROM ĚŘ ÍŽE ...... 111 II.10. SWOT ANALÝZY PRIORITNÍCH OBLASTÍ ROZVOJE M ĚSTA ...... 112 II.10.1. ROZVOJ M ĚSTA ...... 112 II.10.2. VZD ĚLÁVÁNÍ A VOLNO ČASOVÉ AKTIVITY ...... 114 II.10.3. KULTURA A CESTOVNÍ RUCH ...... 115 II.10.4. ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY ...... 117
II. NÁVRHOVÁ ČÁST ...... 119
II.11. STRATEGICKÁ VIZE ROZVOJE M ĚSTA KROM ĚŘ ÍŽE DO ROKU 2020...... 119 II.11.1. STRATEGICKÁ VIZE ROZVOJE M ĚSTA ...... 119 II.11.2. STRATEGICKÝ CÍL ROZVOJE M ĚSTA ...... 120 II.11.3. MISE – ZÁKLADNÍ PRINCIPY NAPL ŇOVÁNÍ VIZE ...... 120 II.11.4. PRIORITNÍ OBLASTI ROZVOJE A KLÍ ČOVÉ OBLASTI ROZVOJE ...... 121
strana 3/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.12. PRIORITNÍ OBLASTI STRATEGICKÉHO PLÁNU M ĚSTA KROM ĚŘ ÍŽE ...... 122 II.12.1. ROZVOJ M ĚSTA ...... 124 II.12.2. VZD ĚLÁVÁNÍ A VOLNO ČASOVÉ AKTIVITY ...... 131 II.12.3. KULTURA A CESTOVNÍ RUCH ...... 134 II.12.4. ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY ...... 137
III. IMPLEMENTACE...... 140
III.1. VAZBY STRATEGICKÉHO PLÁNU NA VYŠŠÍ PROGRAMOVÉ DOKUMENTY ...... 140 III.1.1. NÁRODNÍ ROZVOJOVÝ PLÁN 2007 – 2013 ...... 140 III.1.2. NÁRODNÍ STRATEGICKÝ REFEREN ČNÍ RÁMEC ČR 2007 – 2013...... 140 III.1.3. STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČR (2004) ...... 141 III.1.4. STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY 2007 – 2013...... 141 III.1.5. REGIONÁLNÍ OPERA ČNÍ PROGRAM NUTS II STŘEDNÍ MORAVA ...... 142 III.1.6. VAZBY STRATEGICKÉHO PLÁNU NA ROZVOJOVÉ DOKUMENTY ZLÍNSKÉHO KRAJE ...... 142 III.2. REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU ...... 143 III.2.1. POSTUP REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU ...... 143 III.2.2. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU ...... 144
IV. ZÁV ĚR ...... 145
V. PŘÍLOHY...... 146
V.1. SEZNAM ZKRATEK ...... 147 V.2. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ Ů ...... 148 V.3. DOTAZNÍKOVÝ PR ŮZKUM NÁZOR Ů MEZI OBYVATELI M ĚSTA KROM ĚŘ ÍŽE , ZÁSTUPCI NEZISKOVÉHO A PODNIKATELSKÉHO SEKTORU ...... 151
strana 4/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
I. Úvod I.1. Východiska a metodika zpracování Město Krom ěř íž se řadí k měst ům, které hledají cesty rozvoje s cílem zvyšovat kvalitu života ve m ěst ě. Zm ěny vn ějších podmínek související nap říklad s možností čerpání finan čních prost ředk ů ze Strukturálních fond ů Evropské unie, či s uplat ňováním tržních princip ů ekonomiky, spolu s nutností pr ůběžn ě řešit problémy m ěsta, vyvolávají požadavky na zm ěnu postoj ů orgán ů m ěsta Krom ěř íže. Tyto a další skute čnosti, ale také v ědomí nezbytnosti systémového a koordinovaného přístupu k řešení rozvoje m ěsta, p řivedly p ředstavitele m ěsta Krom ěř íže v prosinci roku 2008 k rozhodnutí pokra čovat v aktivním p řístupu v oblasti rozvoje m ěsta a zpracovat aktualizovaný „Strategický plán m ěsta Krom ěř íže, Aktualizace na léta 2010 – 2020“. Tento strategický dokument, který navazuje na p ředchozí strategický plán, formuje strategický cíl města na zvolené období a dále jej konkretizuje ve form ě p říslušných priorit, opat ření a aktivit, včetn ě stanovení zp ůsobu implementace. Strategický plán je v souladu s národními strategiemi, zejména s Národním rozvojovým plánem 2007 – 2013, Národním strategickým referen čním rámcem a se Strategií udržitelného rozvoje ČR, které jsou základními rozvojovými dokumenty na národní úrovni. Dále strategický plán zohled ňuje regionální strategii, kterou je Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2002 – 2010 a Regionální opera ční program NUTS II St řední Morava 2007 – 2013. Strategický plán rozvoje m ěsta, obdobn ě jako uvedené národní a regionální strategie, je postaven na p ředpokladu udržitelného rozvoje ekonomiky ČR a regionu. Strategický plán p řispívá k vytvo ření vyšší úrovn ě konkurenceschopnosti m ěsta p ři řešení konkrétních rozvojových projekt ů, které umožní další rozvoj m ěsta a p řisp ějí ke zvýšení kvality života jeho ob čan ů. Zapojením obyvatel m ěsta Krom ěř íže, p ředstavitel ů neziskových organizací, ve řejných institucí a soukromého sektoru se poda řilo rozší řit sou časná a navázat nová partnerství a zlepšit spolupráci p ři hledání shody na tom, co je pro m ěsto nejd ůležit ější p ři vypracování strategie. Partnerství pak budou mít neocenitelný význam při následné realizaci konkrétních aktivit a projekt ů tohoto strategického plánu. Vytvo ření strategického plánu není jednorázovým krokem vedení m ěsta. Je sou částí celého procesu strategického řízení m ěsta. Dokument bude sloužit jako opora pro rozvojové aktivity všech krom ěř ížských subjekt ů, jejichž zám ěry jsou v souladu s definovanou strategií. Tím si město Krom ěř íž vytvá ří jasnou linii rozvoje, kterou ocení jak ob čané m ěsta Krom ěř íže, tak i potencionální (místní i zahrani ční) investo ři a návšt ěvníci m ěsta. „Strategický plán m ěsta Krom ěř íže, Aktualizace na léta 2010 – 2020“ vychází z řady již užívaných koncep čních dokument ů, mezi které pat ří zejména Strategický plán m ěsta Krom ěř íže, Územní plán m ěsta Kroměř íže, Komunitní plán sociálních služeb na Krom ěř ížsku, Koncepce rozvoje cestovního ruchu ve m ěst ě Krom ěř íži, Koncepce prevence kriminality města Krom ěř íže pro období 2009 – 2011. Dále díl čí a oborové analýzy a koncepce, stejn ě jako výsledky dotazníkového šet ření mezi obyvateli m ěsta, ankety mezi p ředstaviteli neziskových organizací a podnikatelského sektoru. Proces zpracování byl veden Řídící skupinou složenou z člen ů Rady m ěsta Krom ěř íže a vedoucích jednotlivých odbor ů M ěstského ú řadu Krom ěř íž. Řídící skupina schvalovala strana 5/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
výstupy jednotlivých fází v četn ě koordina čních sch ůzek, zapracování relevantních připomínek a záv ěre čnou verzi dokumentu ur čenou k předložení rad ě a zastupitelstvu m ěsta. Členové Koordina ční skupiny ve spolupráci s členy pracovních skupin (odborníci z daných oblastí - vedení m ěsta, vedoucí odbor ů, členové komisí) provedli SWOT analýzu stanovených prioritních oblastí rozvoje m ěsta, navázali na již existující dlouhodobou vizi rozvoje m ěsta a základní principy jejího napl ňování (misi). Dále revidovali a upravili klí čové oblasti rozvoje m ěsta a priority rozvoje m ěsta. Zajišt ění realizace všech pot řebných krok ů zabezpe čovali členové Koordina ční skupiny. Na celý proces p řípravy strategického dokumentu dohlížel po odborné stránce externí konzultant. Celkem se na zpracování „Strategického plánu m ěsta Krom ěř íže, Aktualizace na léta 2010 – 2020“ zú častnilo na 150 osobností m ěsta v četn ě celého vedení m ěsta a odborné ve řejnosti. Struktura řízení p řípravy strategického plánu
ŘÍDÍCÍ SKUPINA
ČLENOVÉ RADY VEDOUCÍ ODBORŮ MĚSTA KROMĚŘÍŽE MĚSTSKÉHO ÚŘADU
KOORDINAČNÍ SKUPINA
ODBORNÝ vedení města, odbor rozvoje KONZULTANT města, KROK o.p.s. Mgr. Iva Koutná
PRACOVNÍ SKUPINY
VZDĚLÁVÁNÍ A ZDRAVOSTNÍ A ROZVOJ KULTURA VOLNOČASOVÉ SOCIÁLNÍ MĚSTA CESTOVNÍ RUCH AKTIVITY SLUŽBY Vedení města, vedoucí odborů, členové komisí města
OBYVATELÉ MĚSTA ZÁSTUPCI PODNIKATELSKÉHO KROMĚŘÍŽE ZÁSTUPCI NEZISKOVÉHO SEKTORU SEKTORU strana 6/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
I.2. Postup zpracování V pr ůběhu zpracování „Strategického plánu m ěsta Krom ěř íže, Aktualizace na léta 2010 – 2020“, tj. od kv ětna 2009 do konce ledna 2010, byly uskute čněny následující kroky, které vedly k finální podob ě strategického dokumentu: • zpracování návrhu postupu a požadovaných výstup ů práce, • ustanovení organiza ční a řídící struktury prací v četn ě vymezení kompetencí, • stanovení harmonogramu prací, • sb ěr podkladových dat, shromážd ění podkladových materiál ů, • příprava a provedení dotazníkového šet ření mezi obyvateli m ěsta, p ředstaviteli neziskového a podnikatelského sektoru, • provedení analýz pot řebných k tvorb ě strategického dokumentu, • jednání Řídící skupiny, Koordina ční skupiny a pracovních skupin, • zpracování pracovní verze strategického plánu a její p řipomínkování, • zpracování kone čné podoby dokumentu, • pr ůběžné informování hlavních cílových skupin a ve řejnosti o plánu, postupu prací, výstupech jednotlivých krok ů, možnostech zapojení se a výsledcích práce.
I.3. Základní pojmy
Pojem Význam
Popis ideálního výsledného stavu rozvoje m ěsta v časovém horizontu Vize rozvoje zhruba 15 let rámcov ě ur čující globální cíl a základní cesty a výsledky města rozvojového procesu
Základní žádoucí vývoj v dlouhodobém m ěř ítku v jednotlivých klí čových Strategické cíle oblastech sm ěř ujících k napln ění vize
Konkrétní cíle, formulované v rámci jednotlivých podoblastí, jejichž Specifické cíle realizace má vést k dlouhodobému pln ění strategických cíl ů dané klí čové oblasti
Oblasti vnit řně souvisejících problém ů, jejichž řešení je významné pro Prioritní oblasti dlouhodobý rozvoj m ěsta a vyžaduje soust řed ěnou pozornost
Provázané problémové podoblasti v jednotlivých klí čových oblastech, které Priority jsou řešeny prost řednictvím specifických cíl ů
Analýza vnit řních silných a slabých stránek m ěsta a vn ějších p říležitostí a SWOT analýza hrozeb pro napln ění vize a cíl ů dlouhodobého rozvoje m ěsta
strana 7/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II. Analytická část II.1. Základní charakteristika m ěsta
Město Krom ěř íž vzniklo a rozvíjelo se v míst ě s výhodnou geografickou polohou a p říznivými přírodními podmínkami na nížinné ploše b řeh ů toku řeky Moravy. Sm ěrem na východ je orientováno k st řednímu Pomoraví, ostatní pahorkatinné okolí tvo ří přirozenou hranici prvních lidských sídel. Údolní zá řezy v pahorkatinách vymezily vznik p řirozených komunikací, na kterých se vytvá řely v historických dobách obchodní cesty a stezky. Jejich přínos pro Krom ěř íž a okolí nebyl jen hospodá řský. Přisp ěly k setkávání, vzájemnému obohacování a pror ůstání kulturních proud ů a vliv ů. Krom ěř íž vyrostla v úrodné zemědělské krajin ě1. Dějiny Krom ěř íže se ubíraly jinými cestami než tomu bylo u řady podobných českých a moravských m ěst. Město přirozen ě vst řebávalo pokrok a díky n ěmu se samo rozvíjelo. Stalo se tak centrem duchovní kultury a um ění. Jeho místo v kultu ře a zp ůsobu života má obdobný charakter jako jeho umíst ění v krajin ě: je centrem otev řeným do všech stran.
Z historie Území bylo osídleno již v prav ěku. P ůvodní tržní osada na k řižovatce obchodních cest se stala v první čtvrtin ě 12. století majetkem olomouckých biskup ů. Slovanská ves byla kolem roku 1260 povýšena na m ěsto. Biskupové vybudovali v Krom ěř íži reprezentativní letní rezidenci a umístili v ní správu rozsáhlého majetku diecéze. St ředov ěké a ran ě novov ěké m ěsto utrp ělo husitskými válkami, v 17. století hlavn ě švédskými vpády v třicetileté válce. Do čkalo se velkorysé obnovy, historické jádro Krom ěř íže z ůstalo uchováno i v pr ůmyslovém období. Významnou kapitolu d ějin m ěsta tvo ří rok 1848, kdy byl do Krom ěř íže p řeložen
1 Neznámý autor národopisné mapy Hané z p řelomu 18. a 19. století zakreslil Krom ěř íž u jižní hranice oblasti, kterou nazval "Terra promissa vulgo sacra Hana" – "Zem ě zaslíbená neboli Svatá Haná".
strana 8/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
ústavodárný říšský sn ěm rakouské monarchie. Návrh ústavy s výraznými demokratickými prvky vstoupil do d ějin české státnosti a po čátk ů demokracie ve st řední Evrop ě. Velké zm ěny prod ělalo m ěsto v 19. století, p ředevším v jeho druhé polovin ě. Do regionu a pozd ěji do m ěsta samotného dorazila železnice, která m ěsto spojila se st ředoevropskou metropolí – Vídní. Rozvíjel se pr ůmysl, p ředevším potraviná řský. Rozvoj pr ůmyslu však nebyl tak bou řlivý jako ve srovnatelných m ěstech monarchie. Také proto bylo zachováno historické centrum m ěsta. Další velkou zm ěnou byl pád komunismu v 90. letech 20. století, vedl k rozvoji podnikání a k rozvoji m ěsta jako atraktivní turistické destinace. Zdejší památky byly roku 1998 zapsány na Seznam sv ětového kulturního a p řírodního d ědictví UNESCO.
Významné mezníky v historii m ěsta Krom ěř íže Kolem roku Velkomoravský hrad Krom ěř íž. V 1. století druhého tisíciletí p řevzal funkce 1000 dosavadního krom ěř ížského velkomoravského hradišt ě nový p řemyslovský hrad P řerov. Kolem roku Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku založil gotické m ěsto Krom ěř íž a 1260 chrám sv. Mo řice s kapitulou, v p ůvodní trhové vsi p řestav ěl farní kostel Panny Marie. Na míst ě p ůvodního románského dvorce vybudoval ran ě gotický hrad jako reprezenta ční sídlo a st ředisko manské organizace olomouckého biskupství. 1470 Město obsazené uherskou vojenskou posádkou odolalo obléhání králem Ji řím. 1500 Uherští pánové Emerich a Št ěpán Zápolští ze Spiše vyplatili Krom ěř íž zastavenou mezi léty 1470 – 1479 pán ům ze Šternberka. 1550 Biskup Jan Doubravský dal výsady krom ěř ížskému mlyná řskému cechu. 1610 Pé čí biskupa kardinála Františka Ditrichštejna byla zahájena stavba františkánského kláštera na Oskoli u kostelíka sv. Trojice. 1645 Dva roky po dobytí a vydrancování m ěsta švédskými vojsky pod velením generála Torstensona podlehla Krom ěř íž novému švédskému nájezdu. Toho roku zem řelo na mor kolem 1200 lidí. 1665 Obnovitel m ěsta biskup Karel Lichtenštejn z Kastelkornu vystav ěl v Krom ěř íži biskupskou mincovnu. Téhož roku potvrdil výsady židovské obci. 1665–1675 Výstavba barokního libosadu – Kv ětné zahrady. 1680 Město bylo stiženo morovou ranou. Toho a následujícího roku bylo m ěsto uzav řeno pro morovou epidemii. 1725 Město budovalo morový sloup sv. Trojice na pam ěť moru 1715 – 1716. Druhým rokem probíhala barokní p řestavba farního kostela Panny Marie. Práce probíhaly do roku 1736. 1745 Biskup Jakub Arnošt z Lichtenštejna potvrdil výsady krom ěř ížské židovské obci. Toho roku byl zvolen biskupem Ferdinand Julius Troyer, oblíbenec císa řovny Marie Terezie. 1805 Krom ěř íž byla obsazena napoleonským vojskem. Císa ř František I. dal m ěstu šestý jarmark. 1815 Byla zahájena stavba mostu p řes Moravu. Toho roku vyho řela Oskol. 1848-1849 Zasedání ústavodárného říšského sn ěmu Po 1850 Byly zbo řeny m ěstské hradby.
strana 9/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
1855 Kardinál František Fuerstenberg založil seminá ř – arcibiskupské gymnázium. Byla zbo řena Dolní brána, zvaná též Moravská či Vodní. 1870 Město dostalo autonomní statut; dostalo se tak na úrove ň Brna, Olomouce, Znojma a Jihlavy. Po 1870 Na Velkém nám ěstí bylo zazdíváno podloubí. 1880 Po dvou letech byla dokon čena stavba železni ční dráhy z Hulína do Krom ěř íže. 1885 V Krom ěř íži se sešli ke sch ůzce rakouský císa ř František Josef I. s ruským carem Alexandrem II. 1905 Byla zahájena stavba zemského ústavu pro choromyslné s kaplí sv. Cyrila a Metod ěje. Areál byl dostav ěn v následujících 4 letech. 1910 Byla otev řena všeobecná ve řejná nemocnice v Krom ěř íži. Byla dokon čena stavba židovské synagogy. 1945 Skon čila druhá sv ětová válka. T ři roky nato byla v Krom ěř íži po řádána velká výstava "100 let českého národního života" ke 100. výro čí Krom ěř ížského sn ěmu. Po 1990 Velkorysá obnova historického m ěsta. Krom ěř íž byla vyhlášena nejkrásn ějším historickým m ěstem za rok 1997. 1997 V červenci část m ěsta zasažena "Stoletou vodou". 1998 Zahrady a zámek v Krom ěř íži zapsány na listinu sv ětového kulturního d ědictví UNESCO.
Geografické člen ění a zvláštnosti Město Krom ěř íž leží uprost řed Moravy, částe čně v jižním cípu hanácké roviny, kterou protéká řeka Morava, částe čně na severním výb ěžku Ch řibské pahorkatiny. Na jejich rozhraní vzniklo historické jádro m ěsta se zámkem a rozsáhlou Podzámeckou zahradou. Kolem nich se pak v segmentu od východu na západ rozprost řelo další zastav ění. Na radiální komunikace, které vycházejí z okružní komunikace kolem historického jádra, se pak paprskovit ě napojují integrované a p řidružené obce. Nacházejí se zde nejvýznamn ější rekrea ční st řediska, množství turistických stezek a cykloturistických tras, které mají využití z pohledu cestovního ruchu. Krom ěř íž je z v ětší části postavena na levém b řehu řeky Moravy. Mimo řady historických lokalit p římo ve měst ě Krom ěř íži jsou zde i místa, kde se v blízkém okolí m ěsta zachoval lužní les ve své p ůvodní podob ě. Sou časná Krom ěř íž se rozkládá na ploše 5 098 hektar ů. Z toho m ěsto strana 10/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
samotné je vystav ěno na 1 770 hektarech, ostatní plochu tvo ří jeho p ředm ěstské části, dřív ější okolní zem ědělské vsi Vážany, Kotojedy, Bílany, T ěšnovice, Trávník, Postoupky, Hradisko, Drahlov a Zlámanka. Výrazný podíl z celkové vým ěry katastru p řipadá m ěstské zeleni, která dává Krom ěř íži, spolu s historickou i novodobou zástavbou, ráz vyváženého životního prost ředí, ú čelov ě a esteticky kvalitního. Na území Krom ěř íže a jeho okolí se nachází též n ěkolik menších p řehrad, rybník ů a bagrák ů (vzniklých t ěžbou št ěrku). V ětšina t ěchto vodních ploch je využitelná pro rekreaci. Krajina regionu je tvo řena z části zem ědělsky využívanými rovinami Pomoraví s nejv ětší koncentrací osídlení a pr ůmyslu, historickými lokalitami n ěkolika zachovanými lokalitami lužních les ů. Z hlediska geomorfologické klasifikace náleží m ěsto k Západním Karpat ům, subprovincii Vn ěkarpatské sníženiny, k celku Hornomoravský úval. V této rovinaté oblasti se nachází samotné m ěsto. Na neogenních sedimentech pokrytých spraší vznikly velmi úrodné půdy. Část území je budována fluviálními sedimenty. Na území regionu se vyskytují t ři krajinné typy. Od řeky Moravy na východ je to st ředomoravská niva s intenzivn ě využívanou zem ědělskou p ůdou a s rozsáhlými komplexy lužních les ů. Na západ od řeky Moravy je to pahorkatina Haná, také využívaná zem ědělsky, je však pest řejší díky terénní členitosti, má v ětší podíl trvalých travních porost ů a les ů a má relativn ě četné chrán ěné lesní i lesostepní biotopy. Na jihu pak zasahují do regionu Ch řiby, výrazné, p řevážn ě lesnaté poho ří s řídkým osídlením. Základní charakteristiky území v číslech Nadmo řská výška Nejnižší nadmo řská výška 190 m n. m Nejvyšší nadmo řská výška 324 m n. m Rozloha Celková rozloha 5 098 ha Z toho: zem ědělská p ůda 3 197 ha nezem ědělská p ůda 1 901 ha Klima Po čet letních dn ů 50 – 70 Po čet mrazových dn ů 100 – 110 Po čet ledových dn ů 30 – 40 Pr ůměrná teplota v lednu -2 – - 3 0C Pr ůměrná teplota v červenci 18 – 19 0C Ro ční pr ůměrný úhrn srážek 600 mm
Z hlediska klimatického spadá m ěsto do oblasti s teplým suchým podnebím rovin a pahorkatin s velmi dlouhým létem, které je velmi teplé a suché. P řechodné období je velmi krátké s teplým jarem a podzimem. Zima je krátká a mírn ě teplá a suchá. Poloha m ěsta v blízkosti řeky Moravy přináší riziko výskytu povodní. Po mnoha ni čivých záplavách v letech 1880 – 1907 byla ve m ěst ě a okolí realizována rozsáhlá protipovod ňová opat ření. Tok řeky byl nap římen a kolem řeky Moravy byl vybudován systém ochranných hrází. Opat ření však nedokázala zabránit povodním roku 1997, kdy byla zaplavena část města. Podle údaj ů ČHMÚ m ěstem prošla t řistaletá voda.
strana 11/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Město Krom ěř íž je obytným útvarem s masivním výrobním potenciálem a s m ěstskou i regionální ob čanskou vybaveností. Je st řediskem nadregionální kultury, školství, soudnictví a zdravotnictví. Je významnou památkovou rezervací s památkami sv ětového významu (Arcibiskupský zámek, Podzámecká a Kv ětná zahrada jsou zapsány v Seznamu sv ětového kulturního a p řírodního d ědictví UNESCO), je centrem cestovního ruchu.
Z hlediska mezinárodních vztah ů má m ěsto Krom ěř íž p říznivou polohu poblíž d ůležité severojižní dopravní osy (spojující Balt s Jadranem). Z hlediska celostátních vztah ů leželo město pon ěkud stranou hlavních vnitrostátních dopravních koridor ů, ale dostavba dalšího úseku dálnice D1 z Vyškova do Zlína s odbo čením na P řerov a Ostravu tuto situaci diametráln ě změnila. Z hlediska regionálních vztah ů leží m ěsto Krom ěř íž v zájmové sfé ře osídlení st řední Moravy. Historicky je p řitahováno k Olomouci, novodob ě k pr ůmyslovému Zlínu, ale nezanedbatelné vztahy má i k Brnu. V nejbližším okolí má Krom ěř íž tendenci aglomerovat s Hulínem, Chropyní, p řípadn ě Kojetínem. Z hlediska dosavadních regionálních úvah má Krom ěř íž tendenci vázat se v pracovních i podnikatelských aktivitách na pás osídlení zlínské aglomerace, který se táhne od Kroměř íže p řes Otrokovice po Uherské Hradišt ě. Ostatní území okresu, které má celkem nevýhodný, protáhlý tvar, leží mimo tuto spádovost. Vztahy tohoto území mají spíše jen administrativn ě správní charakter. Územím prochází 542 km silnic (v četn ě dálnice D1), hlavním železni čním uzlem okresu je pak 5 km vzdálená obec Hulín, kudy prochází mezinárodní tra ť Budapeš ť – B řeclav, P řerov – Bohumín – Varšava.
strana 12/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.2. Obyvatelstvo a bydlení
II.2.1. Po čet obyvatel a v ěková struktura
Stav obyvatelstva bezprost ředn ě odráží prosperitu m ěsta a je také jedním z d ůležitých faktor ů, který ovliv ňuje jeho budoucí ekonomický r ůst. Krom ěř íž nepat ří mezi ty obce a m ěsta ČR, jejichž popula ční vývoj je ovlivn ěn zásadními negativními trendy. Demografický vývoj města odpovídá obecným celorepublikovým trend ům. Nejvíce trvale bydlících obyvatel m ěla Krom ěř íž jako celek v polovin ě 90. let 20. století, od té doby po čet obyvatel stále klesal. Od roku 2006 za číná po čet obyvatel pomalu r ůst, což m ůže být zp ůsobeno zvýšenou porodností popula čně silných ro čník ů a postupným napojením m ěsta na dálni ční sí ť. Co se týká popula čního vývoje, je v posledních deseti letech možné zaznamenat p řír ůstek obyvatel v p řím ěstských obcích a naopak jeho úbytek ve vnit řním m ěst ě.
Po čet obyvatel s platným trvalým pobytem v Krom ěř íži a místních částech k 28. 7. 2009
Bílany 363
Drahlov 164
Hradisko 271
Kotojedy 212
Krom ěř íž 30 186
Postoupky 702
Těšnovice 464
Trávník 528
Vážany 1 414
Zlámanka 187
0 5000 10000 15000 20000 25000 30000 35000
Zdroj: Evidence obyvatelstva, M ěstský ú řad Krom ěř íž (ze dne 28. 7. 2009)
strana 13/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Po čet obyvatel v Krom ěř íži podle pohlaví a v ěku v letech 1991- 2008 Po čet Rok obyvatel v tom podle pohlaví v tom ve v ěku k 31. 12. muži ženy 0 až 14 let 15 až 64 let 65 a více 1991 29 302 13 907 15 395 6 213 19 709 3 380 1992 29 516 14 021 15 495 6 087 19 935 3 494 1993 29 836 14 170 15 666 5 939 20 311 3 586 1994 30 065 14 280 15 785 5 813 20 573 3 679 1995 30 056 14 291 15 765 5 657 20 663 3 736 1996 30 001 14 271 15 730 5 428 20 738 3 835 1997 29 931 14 248 15 683 5 267 20 766 3 898 1998 29 918 14 240 15 678 5 089 20 860 3 969 1999 29 858 14 215 15 643 4 888 20 935 4 035 2000 29 995 14 239 15 756 4 662 21 138 4 195 2001 29 228 13 860 15 368 4 333 20 701 4 194 2002 29 180 13 834 15 346 4 207 20 730 4 243 2003 29 126 13 817 15 309 4 037 20 775 4 314 2004 29 041 13 754 15 287 3 935 20 721 4 385 2005 29 024 13 733 15 291 3 824 20 730 4 470 2006 29 038 13 735 15 303 3 742 20 719 4 577 2007 29 036 13 750 15 286 3 690 20 659 4 687 2008 29 046 13 781 15 265 3 705 20 563 4 778 Zdroj: http://vdb.czso.cz (ze dne 15. 7. 2009)
Struktura obyvatel Krom ěř íže podle pohlaví a věku (2008)
12000 10056 10507 10000 8000 muži 6000 ženy 4000 2988 1935 1770 1790 2000 0 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let
Zdroj: http://vdb.czso.cz (ze dne 15. 7. 2009)
strana 14/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Zvyšující se porodnost v posledních letech vede k postupnému zvyšování podílu předproduktivní v ěkové skupiny obyvatelstva (do 14 let) a k nar ůstání podílu obyvatelstva v produktivním v ěku (15 - 64 let). Podíl poproduktivní složky (65 a více let) na celkovém po čtu obyvatel se mírn ě zvyšuje. Projevuje se výrazn ě regresivní vývoj populace, tj. předproduktivní složka populace je nižší než poproduktivní složka. Tento stav se zhoršuje navzdory faktu, že do rodi čovských let dosp ěla generace silných ro čník ů ze sedmdesátých let. V dlouhodobém horizontu po čítáme s tím, že se zvýší porodnost i díky silným ročník ům osmdesátých let a tento trend bude p říznivý pro stabilizaci a rozvoj m ěsta.
II.2.2. Popula ční vývoj Vývoj po čtu obyvatel je dán jeho p řirozenou obm ěnou a st ěhováním. V souvislosti s obecnými demografickými trendy v ČR docházelo od roku 1992 ve m ěst ě ke snižování přirozené reprodukce obyvatel, která byla ovlivn ěna snižujícím se po čtem živě narozených dětí. Zvrat nastal v roku 2004, kdy se zvýšil po čet živě narozených d ětí. V posledních 4 letech mírn ě vzrostl i po čet zem řelých, což je zp ůsobeno p ředevším rostoucím podílem osob nad 65 let v krom ěř ížské populaci. Více než polovina úmrtí byla zap říčin ěna nemocemi ob ěhové soustavy. P řirozený úbytek obyvatel je v posledních letech kompenzován migra čními p řír ůstky. V následujícím grafu je znázorn ěn vývoj po čtu obyvatelstva ve m ěst ě od roku 1991 do roku 2008. Z grafu je patrný postupný nár ůst po čtu obyvatel do roku 1994, kdy obec dosáhla historického maxima po čtu 30 065 stálých obyvatel.
Vývoj po čtu obyvatel Krom ěř íže 1991 - 2008
30 200 30 000 29 800 29 600 29 400 29 200 29 000 28 800 28 600 28 400
4 6 8 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 200 2005 200 2007 200
Zdroj: http://vdb.czso.cz (ze dne 15. 7. 2009)
strana 15/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Obm ěna obyvatel je znázorn ěna v následující tabulce. Za zajímavý (a sou časn ě potenciáln ě rizikový z hlediska bezpe čnosti obyvatelstva) lze do budoucna považovat fakt, že v blízkém Holešov ě dojde k vybudování rozsáhlé pr ůmyslové zóny. Vznikne tak velké množství nových pracovních míst a lze oprávn ěně p ředpokládat, že dojde ke zvýšení po čtu obyvatel Krom ěř íže a zvýšení po čtu osob, které do m ěsta dojížd ějí za nákupy a vy řízením ú ředních či jiných záležitostí. Tento fakt m ůže výrazn ě ovlivnit atmosféru ve m ěst ě.
Vývoj populace Krom ěř íže p řirozenou zm ěnou a migrací v letech 1998 - 2008
Přirozená Migra ční Celková Rok Narození Zem řelí Přist ěhovalí Vyst ěhovalí zm ěna saldo zm ěna 1998 262 299 -37 443 419 24 -13 1999 212 284 -72 482 470 12 -60 2000 217 313 -96 731 498 233 137 2001 244 324 -80 549 473 76 -4 2002 223 304 -81 582 549 33 -48 2003 222 349 -127 627 554 73 -54 2004 239 306 -67 540 558 -18 -85 2005 244 334 -90 629 556 73 -17 2006 273 310 -37 592 541 51 14 2007 304 332 -28 695 669 26 -2 2008 273 336 -63 598 525 73 10 Zdroj: http://vdb.czso.cz (ze dne 15. 7. 2009)
Pohyb obyvatel v Krom ěř íži 1998 - 2008
150
100
50
0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 -50
-100 po čet obyvatel
Zdroj: http://vdb.czso.cz (ze dne 15. 7. 2009)
strana 16/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Prognóza vývoje obyvatelstva do r. 2020 Z dostupných analýz vyplývá, že o čekávané zm ěny v po čtu obyvatelstva nebudou na území celé Krom ěř íže z řejm ě rovnom ěrné. V centrální části lze o čekávat jeho úbytek, naopak dob ře dopravn ě napojená území s technickou infrastrukturou nedaleko centra Krom ěř íže zaznamenají nár ůst obyvatelstva migrací. V sou časné dob ě bylo dokon čeno napojení Krom ěř íže na dálni ční trasu sm ěrem do Brna a dokon čuje se propojení sm ěrem na Zlín. Město tak získá možnost uspokojivého dojezdu v p řijatelném čase za prací i za zábavou do těchto m ěst. Zejména silné ro čníky nebudou mít pot řebu st ěhovat se za prací do t ěchto center a budou z ůstávat v Krom ěř íži. Nebude tak docházet k vylid ňování m ěsta a následn ě by se mohl zvýšit po čet obyvatel. Vzhledem k poloze m ěsta v centru pomyslného trojúhelníku s vrcholy v Olomouci, Brn ě a Zlín ě a s p řihlédnutím k sou časným trend ům je pravd ěpodobné, že se Krom ěř íž a její blízké okolí stane vyhledávaným místem k bydlení. Město spl ňuje veškeré nároky na p říjemné bydlení. Nechybí zde dostatek služeb, možnost aktivního trávení volného času a uspokojivé životní podmínky. To, spole čně s možností pracovat a vzd ělávat se i mimo m ěsto v dojezdových zónách, zvyšuje jeho atraktivitu.
II.2.3. Sociální a vzd ělanostní diferenciace obyvatelstva Vzd ělanost obyvatelstva hraje významnou roli v dalším uplatn ění jednotlivc ů v jejich osobním a profesním život ě. Faktory, které vedou k tvorb ě a fixaci vhodného hodnotového systému jednotlivce, následn ě ovliv ňují celé rodiny, skupiny a p řenesen ě i m ěstskou komunitu jako celek. Kvalitní, vhodn ě zam ěř ené a p řim ěř ené vzd ělání, orientované v souladu s pot řebami sou časného trhu práce, má výrazný vliv na snížení po čtu sociáln ě vylou čených osob. Tím je dále ovlivn ěna nízká míra kriminality, zvýšení právního v ědomí obyvatel a jejich aktivní přístup ke zdraví, vlastnímu, cizímu i ve řejnému majetku. Vzd ělání má rovn ěž p římý vliv na následnou ekonomickou aktivitu obyvatelstva.
Struktura obyvatel Krom ěř íže podle stupn ě vzd ělání
Obyvatelstvo 15 let a starší Po čet % celkem 24 744 100 bez vzd ělání 184 0,7 základní v č. neukon čeného 4 484 18,1 vyu čení a st ř. odborné bez maturity 8 212 33,2 z ř toho: úplné st ední s maturitou 7 254 29,3 vyšší odborné a nástavbové 1 285 5,2 vysokoškolské 3 074 12,4 nezjišt ěné 281 1,1 Zdroj: http://vdb.czso.cz (ze dne 15. 7. 2009)
Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je odvozován ze S čítání lidu, dom ů a byt ů v roce 2001. Procentní podíl odpovídá podílu v celé České republice. Mírn ě vyšší procento zahrnuje ekonomicky aktivní ženy (47,2 %). Ekonomicky aktivních muž ů pak je o tém ěř 2 % mén ě než činí republikový pr ůměr (52,8 %).
strana 17/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v Krom ěř íži
Krom ěř íž ČR Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Po čet % Po čet % muži 7 821 52,8 2 873 522 54,7 ženy 6 999 47,2 2 379 878 45,3 CELKEM 14 820 100 5 253 400 100 Zdroj: http://vdb.czso.cz (ke dni 15. 7. 2009)
V roce 2007 vstoupilo do manželství 159 krom ěř ížských pár ů, což bylo nejvíce za posledních 10 let. Tento vysoký po čet byl mimo jiné zp ůsoben i atraktivním termínem pro svateb čany – sobotou 7. 7. 2007. Nejmén ě s ňatk ů v období od po čátku 90. let bylo uzav řeno v roce 2003 (112 s ňatk ů). Zatímco míra s ňate čnosti dlouhodob ě klesá, rozvodovost od po čátku 90. let v Krom ěř íži kolísá. Nap říklad v roce 2000 bylo rozvodem ukon čeno 63 manželství a o dva roky pozd ěji to bylo už 120. Po čet živ ě narozených dětí mírn ě nar ůstal od roku 2003 do roku 2007, kdy dosáhl čísla 304. V roce 2008 se pak narodilo o 31 d ětí mén ě. P říznivou vývojovou tendenci zaznamenává po čet potrat ů (um ělé p řerušení t ěhotenství), který až na mírné výkyvy klesá už od počátku 90. let. B ěhem uplynulých 10 let klesla tém ěř o polovinu.
Sociální charakteristiky obyvatel Krom ěř íže v letech 1998 - 2008 Živ ě Rok Sňatky Rozvody Potraty narození 1998 142 95 262 192 1999 132 64 212 176 2000 131 63 217 144 2001 149 106 244 122 2002 145 120 223 135 2003 112 106 222 129 2004 132 112 239 117 2005 159 96 244 119 2006 135 91 273 94 2007 159 92 304 91 2008 125 80 273 106 Zdroj: http://vdb.czso.cz (ke dni 15. 7. 2009)
Struktura obyvatel podle náboženského vyznání byla také zjiš ťována v rámci S čítání lidu, dom ů a byt ů v roce 2001. Ve srovnání s ostatními regiony Zlínského kraje je religiozita obyvatel Krom ěř íže velmi nízká a spíše se blíží celorepublikovému pr ůměru. Zatímco v celém Zlínském kraji je v ěř ících p řes 55 % obyvatel, v Krom ěř íži je to pouze 35 %. Tém ěř 87 % krom ěř ížských v ěř ících se hlásí k římskokatolické církvi, pouze necelá 3 % k církvi československé husitské a p řes 1 % k církvi českobratrské evangelické.
strana 18/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Obyvatelstvo Krom ěř íže podle náboženského vyznání (2001)
8%
bez vyznání věř ící 35% 57% nezjišt ěno
Zdroj: http://vdb.czso.cz (ke dni 15. 7. 2009)
II.2.4. Bydlení a životní úrove ň Dle posledního S čítání lidu, dom ů a byt ů, které prob ěhlo v roce 2001, a zpracovaných údaj ů, které jsou zve řejn ěny Českým statistickým ú řadem, se ve m ěst ě Krom ěř íži jako celku nachází 15 602 dom ů a byt ů, z nichž 15 151 je trvale obydleno. Vzhledem k faktu, že Krom ěř íž je složena ze samotného jádra m ěsta a dále místních částí je struktura dom ů a byt ů podrobn ě zobrazena v následující tabulce.
Domy Byty Obec, Obyvatel- Ekonomicky část obce stvo aktivní celkem celkem z toho z toho celkem trvale celkem trvale
obydlené obydlené Krom ěř íž 29 225 14 820 4 639 4 249 11 963 10 903 Bílany 292 141 93 87 107 100 Drahlov 127 64 48 41 50 43 Hradisko 221 108 83 73 87 77 Kotojedy 126 66 52 45 56 49 Krom ěř íž (m ěsto) 25 826 13 162 3 532 3 268 10 705 9 780 Postoupky 558 278 202 176 225 196 Těšnovice 412 197 137 119 156 137 Trávník 392 198 131 112 148 127 Vážany 1 128 546 289 269 354 332 Zlámanka 143 60 72 59 75 62 Zdroj: ČSÚ, S čítání lidu, dom ů a byt ů 2001
strana 19/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Z celkového po čtu 4 249 trvale obydlených dom ů, a to jak bytových, tak rodinných, se v roce 2001 tém ěř 84 % nacházelo ve vlastnictví soukromých osob. Pouze p řes 4 % obydlených dom ů vlastnilo stavební bytové družstvo a necelá 3 % bytových dom ů bylo obecních a státních. Ze všech obydlených dom ů tvo řily nejv ětší podíl (80 %) budovy s jedním nebo dv ěma podlažími, což odpovídá p řevaze rodinných dom ů.
Trvale obydlené domy v Krom ěř íži
Trvale obydlené domy 4 249 v tom: rodinné domy 3 472 bytové domy 666 podle vlastnictví: soukromých osob 3 551 obce, státu 109 SBD 183 podle podlaží 1 -2 3 424 3 - 4 594 5 + 204 Zdroj: ČSÚ, S čítání lidu, dom ů a byt ů 2001
Ve sledovaným období bylo také analyzováno tém ěř 11 tisíc trvale obydlených byt ů, z nichž se p řibližn ě 63 % nacházelo v bytových domech. Více než třetina obydlených byt ů byla situována ve vlastním dom ě, necelá t řetina byt ů byla v osobním vlastnictví bydlících osob, přibližn ě čtvrtina pat řila člen ům bytového družstva a asi 13 % z celkového po čtu obydlených byt ů obývali nájemníci. Trvale obydlené byty v Krom ěř íži
Trvale obydlené byty 10 903 v tom: v rodinných domech 3 976 v bytových domech 6 813 podle právního d ůvodu ve vlastním dom ě 3 502 užívání v osobním vlastnictví 2 936 nájemní 1 380 člena byt. družstva 2 492 podle po čtu místností 1 místnost 1 408 2 místnosti 3 120 3 místnosti 4 161 4 místnosti 1 313 5 + místností 848 Zdroj: ČSÚ, S čítání lidu, dom ů a byt ů 2001 V Krom ěř íži lze nalézt rodinné a bytové domy z různého období výstavby. Domy postavené před rokem 1919, které se nacházejí p ředevším v historickém jádru m ěsta (Velké nám ěstí a přilehlé ulice), dnes tvo ří asi jednu desetinu trvale obydlených dom ů v Krom ěř íži. Pom ěrn ě
strana 20/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
velké množství rodinných dom ů, p řibližn ě 21 %, bylo vystav ěno v časovém úseku od roku 1920 do konce druhé sv ětové války. Nejvíce rodinných i bytových dom ů vyrostlo v Krom ěř íži v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Z tohoto období pochází tém ěř 42 % v sou časnosti obydlených rodinných dom ů a tém ěř 60 % bytových dom ů. Jedná se zejména o sídlišt ě Zachar I, Slovan a Oskol nebo komplex rodinných dom ů „Barbo řina“. Výstavba rodinných dom ů se znovu rozb ěhla v devadesátých letech minulého století, kdy byla vybudována nová čtvrt rodinných dom ů v městské části Pla čkov. Pr ůměrné stá ří obydlených rodinných dom ů v roce 2001 činilo 43,6 let a pr ůměrné stá ří obydlených bytových dom ů 38,2 let.
Rodinné a bytové domy v Krom ěř íži podle období výstavby
1600 1450 1400 1200 1000 trvale obydlené rodinné domy 800 731 trvale obydlené bytové 600 429 468 393 368 domy 400 115 200 56 54 45 0 do roku 1920 - 1946 - 1981 - 1991 - 1919 1945 1980 1990 2001
Domácnosti a jejich vybavení Z údaj ů ze S čítání lidu, dom ů a byt ů v roce 2001 vyplynulo, že v Krom ěř íži se nachází celkem 10 903 bytových domácností, p řičemž tém ěř 27 % z nich má 2 členy, 25 % má 1 člena a p řes 21 % bytových domácností má 3 členy.
strana 21/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Cenzových domácností 2, které jsou konstruovány podle vzájemných p říbuzenských vztah ů či jiných vztah ů jednotlivých osob (i bez vlastního bytu), bylo napo čítáno 11 959. Jsou tvo řeny z 56 % úplnými rodinami, ze 13 % neúplnými rodinami a z 29 % domácnostmi jednotlivc ů. V rámci cenzových domácností bylo napo čítáno také 161 nerodinných domácností. Hospoda řících domácností 3 , které tvo ří spole čenství osob spole čně hospoda řících bylo v Krom ěř íži zjišt ěno celkem 11 835. Naprostá v ětšina hospoda řících domácností odpovídá 1 cenzové domácnosti, pouze 121 hospoda řících domácností bylo tvo řeno dv ěma a více domácnostmi cenzovými.
Po čty jednotlivých typ ů domácností v Krom ěř íži (2001)
14 000 11 959 11 835 12 000 10 903 10 000 8 288 8 000 6 000 3 490 4 000 2 000 0 Bytové Cenzové Hospoda řící Rodinné Domácnosti domácnosti domácnosti domácnosti domácnosti jednotlivc ů
Zdroj: ČSÚ, S čítání lidu, dom ů a byt ů 2001
2 Cenzová domácnost je tvo řena z osob spole čně bydlících v jednom byt ě na základ ě jejich příbuzenských nebo jiných vztah ů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále ne člení. Rozlišují se čty ři základní typy cenzových domácností: domácnost rodinná - úplná rodina, domácnost rodinná - neúplná rodina (jeden z rodi čů s alespo ň jedním dít ětem), více členná nerodinná domácnost (dv ě nebo více osob p říbuzných i nep říbuzných, spole čně hospoda řících, které netvo ří rodinnou domácnost) a domácnost jednotlivce. 3 Hospoda řící domácnost (HD) tvo ří spole čně bydlící osoby, které na Bytovém listu uvedly, že spole čně hospoda ří, tj. spole čně hradí hlavní výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Spole čné hospoda ření uvád ěly i d ěti, které do p říslušné domácnosti pat řily, i když samy na výdaje domácnosti nep řispívaly. Podnájemníci a jejich rodiny tvo ří vždy samostatnou hospoda řící (i cenzovou) domácnost. Hospoda řící domácnost m ůže být tvo řena jednou nebo více domácnostmi cenzovými.
strana 22/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Struktura rodinných domácností v Krom ěř íži
úplné rodiny neúplné rodiny Rodinné CELKEM domácnosti bez závislých se závislými bez závislých se závislými dětí dětmi dětí dětmi po čet 3476 3265 609 958 8 308 celkem 6741 1567 % 81,1% 18,9% 100% Zdroj: ČSÚ, S čítání lidu, dom ů a byt ů 2001
Poslední s čítání zjiš ťovalo také vybavení domácností. Vzhledem k faktu, že se úrove ň bydlení a vybavení domácnosti stále zlepšuje je pravd ěpodobné, že výsledky z roku 2001 již neodpovídají situaci v sou časné spole čnosti. V roce 2001 vlastnilo tém ěř 44 % bytových domácností 1 osobní automobil, p řes 47 % bytových domácností bylo vybaveno pevnou telefonní linkou a tém ěř čtvrtina domácností používala krom ě pevné linky mobilní telefon. Asi 10 % byt ů vlastnilo osobní po číta č bez připojení k internetu a p řes 8 % byt ů m ělo po číta č s internetovým p řipojením. Každá desátá domácnost m ěla v roce 2001 v vlastnictví rekrea ční objekt. Úrove ň bydlení v Krom ěř íži lze vyjád řit i následujícími charakteristikami. Na jeden byt připadalo v roce 2001 v Krom ěř íži v pr ůměru 2,61 osob, 2,76 obytných místností, 78,3 m² celkové a 50,34 m² obytné plochy.
strana 23/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.3. Sociální prost ředí a lidské zdroje
II.3.1. Školství Krom ěř íž je m ěstem s bohatou tradicí ve školství. Žáci a studenti tvo ří významnou skupinu obyvatel. Krom ě 9 základní škol, z nichž jedna je z řízená církví, zde funguje 12 mate řských škol, 6 speciálních škol a 2 základní um ělecké školy. Zájemci o st ředoškolské vzd ělání si mohou vybírat z celé škály všeobecných i odborných vzd ělávacích obor ů. V Krom ěř íži jsou rovn ěž z řízena detašovaná pracovišt ě dvou vysokých škol. V tém ěř t řicetitisícovém m ěst ě se tak během školního roku pohybuje bezmála 9 000 školák ů a studujících. Z hlediska vzd ělávání má m ěsto zásadní nadregionální i celorepublikový význam.
Po čty škol a žák ů v Krom ěř íži
Město Krom ěř íž Školy po čet škol po čet žák ů mate řské školy 12 969 základní školy 9 2799 st řední školy 11 4862 CELKEM 32 8630 Zdroj: M ěstský ú řad Krom ěř íž, Odbor školství mládeže a sportu, 2009;Krajský úřad Zlín, 23. 7. 2009 http://www.zkola.cz (po čty žák ů ze dne 30. 9. 2008)
Přehled mate řských škol v Krom ěř íži
Mate řské školy z řizované Mate řské školy z řizované městem Krom ěř íž Zlínským krajem
Základní škola a Mate řská škola p ři zdravotních Mate řská škola Krom ěř íž, Gorkého 2566 za řízeních Krom ěř íž, Havlí čkova 1265 Základní a mate řská škola speciální Krom ěř íž, Mate řská škola Krom ěř íž, Kollárova 3945 Františka Van čury 3695 Mate řská škola Krom ěř íž, Malý Val 1549
Mate řská škola Krom ěř íž, Mánesova 3766
Mate řská škola Krom ěř íž, Osvoboditel ů 60
Mate řská škola Krom ěř íž, Pálení čkova 2851
Mate řská škola Krom ěř íž, Postoupky 78
Mate řská škola Krom ěř íž, Spá čilova 3239
strana 24/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Mateřská škola Krom ěř íž, Štítného 3712
Mate řská škola Krom ěř íž, Žižkova 4019
Zdroj: M ěstský ú řad Krom ěř íž, Odbor školství, mládeže a sportu, 2008
Přehled základních škol v Krom ěř íži
Základní školy z řizované Základní šk oly z řizované městem Krom ěř íž Zlínským krajem
Základní škola a Mate řská škola p ři Základní škola Komenského, Krom ěř íž, zdravotních za řízeních Krom ěř íž, Havlí čkova 1265 Základní a mate řská škola speciální Základní škola Oskol, Krom ěř íž Krom ěř íž, Františka Van čury 3695 Základní škola Slovan, Krom ěř íž
Základní škola U Sýpek, Krom ěř íž Soukromé základní školy
Základní škola Zachar, Krom ěř íž Církevní základní škola v Krom ěř íži
Základní škola Zámoraví, Krom ěř íž
Zájemci o st ředoškolské vzd ělání si mohou vybírat z celé škály všeobecných i odborných vzd ělávacích obor ů. Mezi 11 krom ěř ížských st ředních škol pat ří 2 gymnázia a 7 odborných škol. Přehled st ředních škol v Krom ěř íži
St řední školy z řizované Zlínským krajem Soukromé st řední školy Gymnázium Krom ěř íž Arcibiskupské gymnázium St řední podnikatelská škola a Vyšší odborná Konzervato ř P. J. Vejvanovského, Krom ěř íž škola, s. r. o. Obchodní akademie, Krom ěř íž St řední škola – Centrum odborné p řípravy
technické, Krom ěř íž St řední škola hotelová a služeb, Krom ěř íž St řední zdravotnická škola, Krom ěř íž Tauferova st řední odborná škola veterinární
Krom ěř íž Vyšší odborná škola pedagogická a sociální
a St řední pedagogická škola, Krom ěř íž Vyšší odborná škola potraviná řská a St řední
pr ůmyslová škola mlékárenská, Krom ěř íž Zdroj: http://www.zkola.cz (ze dne 23. 7. 2009)
strana 25/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Vysoké školy V sou časné dob ě mají na území m ěsta detašovaná pracovišt ě 2 vysoké školy. Na obou školách probíhá výuka v bakalá řských studijních programech.
Univerzita Tomáše Bati – Fakulta technologická Bakalá řský studijní program v oboru Technologie a řízení v gastronomii je realizováno na St řední škole hotelové a služeb Krom ěř íž. Studium poskytuje teoretické vzd ělání a laboratorní zru čnosti v oblasti obec né, anorganické, analytické, fyzikální chemie a biochemie.
Evropský polytechnický institut, s. r. o. - kampus Krom ěř íž Od zá ří 2009 zahájila v Krom ěř íži činnost soukromá vysoká škola EPI Kunovice. Nabízí studium ve studijních oborech elektronické po číta če, ekonomická informatika, finance a dan ě a management a marketing zahrani čního obchodu. Sou částí kampusu bude také knihovna, která se za čala budovat od prvního dne existence kampusu. Velký po čet žák ů a student ů se odráží v poptávce mladých lidí po volno časových aktivitách. Aby byla Krom ěř íž stále vyhledávaným místem pro studium r ůzných obor ů, je nezbytné podporovat nejen samotné školství, ale veškerou infrastrukturu pro volný čas související s aktivitami místní mládeže i ostatních student ů.
II.3.2. Volno časové aktivity a sport Město Krom ěř íž je typické bohatou nabídkou aktivit, které umož ňují kvalitní trávení volného času nejen pro d ěti a mládež, ale i pro dosp ělé. Specifickou kategorií pak jsou senio ři, kterým je v ěnována skute čně významná pozornost. Vzhledem k faktu, že Krom ěř íž si klade za cíl být „m ěstem pro všechny“ prolíná nap říč akcemi pro všechny cílové skupiny neustálá snaha o vytvo ření podmínek pro zapojení osob se zdravotním, smyslovým či mentálním znevýhodn ěním. Pro realizaci aktivit „pro všechny“ jsou pr ůběžn ě vytvá řeny infrastrukturní podmínky, dochází k odstra ňování bariér, dopl ňování frekventovaných míst o za řízení usnad ňujících integraci osobám se smyslovým postižením, jsou řešeny bezbariérové trasy, bezpe čné p řechody pro chodce a další podp ůrné investice. Samotné realizované akce pak mají neoddiskutovatelný vliv na pozitivní hodnotovou orientaci jednotlivc ů. To výrazn ě ovliv ňuje zejména d ěti a mladé lidi, kte ří „nemají čas“ na sociáln ě nežádoucí chování. Činnost organizací je městem Krom ěř íží pravideln ě podporována tak, aby docházelo k žádoucímu rozvoji ob čanské spole čnosti. Nástrojem pro tuto podporu jsou (mimo jiné) dota ční tituly m ěsta Krom ěř íže, které jsou základem pro rozd ělování finan čních prost ředk ů na provoz za řízení podporujících kvalitní trávení volného času a akce i jejich cykly.
strana 26/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Organizace nabízející aktivní využití volného času v Krom ěř íži: Dům kultury – p řísp ěvková organizace Dům kultury je p řísp ěvkovou organizací z řízenou městem Krom ěř íží za ú čelem zajiš ťování kulturní činnosti a udržování kulturních tradic, a to p řevážn ě na území m ěsta. Je po řadatelem, organizátorem a koordinátorem kulturních akcí, divadelních p ředstavení, koncert ů, výstav a odborných kurz ů v oblasti kultury. Prostory domu kultury jsou využívány ke konání kulturn ě-spole čenských akcí. Budova je nejv ětším poskytovatelem služeb a podílí se na uspokojování kulturn ě spole čenské poptávky pro všechny v ěkové kategorie. Jsou zde realizovány jednorázové i pravidelné aktivity (kroužky a kluby), akce pro d ěti i mladé lidi. Organizace rovn ěž provozuje Klub Velehradská, který zaštiťuje aktivity řady místních neziskových organizací a nabízí prostory vhodné pro realizaci vzd ělávacích a kulturn ě-spole čenských aktivit.
Knihovna Krom ěř ížska, p řísp ěvková organizace Knihovna organizuje celou řadu aktivit pro d ěti, mládež, nezam ěstnané, seniory a další skupiny. Krom ě informa ční činnosti realizuje p řednášky, besedy a kurzy vedoucí k rozvoji osobnosti a získání znalostí a dovedností nutných pro uplatn ění na trhu práce. Dlouholetou tradici má nap říklad Akademie III. v ěku (na kterou navazuje Univerzita III. v ěku), či spolupráce s dětmi s kombinovanými vadami. Knihovna zajiš ťuje všem ob čan ům rovný p řístup k informacím, kulturním a vzd ělávacím aktivitám. Je také p řirozeným komunitním centrem m ěsta Krom ěř íže a jeho okolí a p řispívá ke smysluplnému využití volného času ve řejnosti a pomáhá zvyšovat její všeobecné a odborné vzd ělání. Ze svého bohatého fondu nabízí krom ě beletrie také odborné publikace zam ěř ené na r ůzné obory lidského v ědění. Využívaná bývá také čítárna, která umož ňuje prostudování aktuálních novinek v četn ě informací z tisku partnerských m ěst Krom ěř íže. V informa čním centru je možné studovat vy člen ěný bohatý fond regionální literatury, využít ve řejný internet, seznámit se s informacemi o EU, čerpat z externích i interních elektronických databází. Hudební odd ělení nabízí nosi če se všemi typy hudebních žánr ů, mluvené slovo pro zrakov ě postižené spoluob čany, mluvené pohádky pro d ěti a další zvuková média.
Klub Starý pivovar Klubové za řízení je provozováno m ěstem Krom ěř íží. Zaštiťuje jednak aktivity neziskového sektoru v oblasti zam ěř ené na seniory a zdravotn ě znevýhodn ěné skupiny osob, jednak poskytuje prostory pro amatérské divadlo, které je v Krom ěř íži velmi aktivní, jsou zde realizovány kulturní akce komorn ějšího charakteru, které se svým zam ěř ením do prostor klubu hodí a konají se zde spole čenské a vzd ělávací akce.
Ob čanské sdružení JASPIS Sdružení Jaspis je zam ěř eno p ředevším na d ěti, mladé lidi, rodiny a lidi v nouzi. Probíhá v něm klubová činnost, která podporuje mladé lidi p ři aktivním a ú čelném využití volného času,
strana 27/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
jsou zde po řádány kulturní, sportovní spole čenské a alternativních aktivity (horolezecká stěna, lanové překážky). Jaspis dále po řádá přednášky, diskusní ve čery, seminá ře a jiné vzd ělávací programy v četn ě pobytových akcí. Poskytuje poradenství d ětem i rodinám v krizi a spolupracuje se školami a dalšími organizacemi.
Ob čanské sdružení SPEKTRUM preventivních program ů pro d ěti a mládež Ob čanské sdružení v rámci aktivity Dobrovolnické centrum podporuje dobrovolnictví v regionu prost řednictvím následujících program ů: „Pět P“, „Dobrovolníci v nemocnici“, „Dobrovolníci z řad nezam ěstnaných“, „Program pro seniory“. Spektrum nabízí školám a školským za řízením programy prevence sociáln ě patologických jev ů. Program „P ět P“ (prevence, podpora, pé če, pomoc, p řátelství) je ve sv ětě více než 90 let realizován pod názvem Big Brothers, Big Sisters. Cílem tohoto programu je prosp ět d ětem školního v ěku, které z různých d ůvod ů nemají dostatek p řátelských vztah ů se svými vrstevníky. Pomoc dít ěti spo čívá v pravidelném setkávání a trávení volného času s vybraným dosp ělým. Posláním programu „Dobrovolníci v nemocnici“ je p řisp ět ke zlepšení psychosociálních podmínek pacient ů na l ůžkových odd ěleních. Program „Dobrovolníci z řad nezam ěstnaných“ nabízí možnost zapojení do takové dobrovolné činnosti, která by mladým lidem pomohla p řekonat období nezam ěstnanosti bez psychosociální krize. M ůže jim pomoci i v získání praxe a tedy i placeného zam ěstnání. Prioritn ě je v ěnována pozornost absolvent ům r ůzných typ ů škol, dále rizikovým skupinám (matky s dětmi, dlouhodob ě nezam ěstnaní, ob čané se zm ěněnou pracovní schopností…) a všem, kte ří jsou ohroženi dlouhodobou nezam ěstnaností. Posláním „Programu pro seniory“ je pomoci p řekonat samotu starých lidí a aktivn ě je zapojit do života. Smyslem je i p řekonat psychické krize v období stá ří.
St ředisko volného času Šipka St ředisko pro volný čas d ětí a mládeže v Krom ěř íži je nestátní výchovn ě vzd ělávací za řízení pro školní a mimoškolní výchovu d ětí, mládeže, pedagogických pracovník ů a dosp ělých. Je přísp ěvkovou organizací, jejímž z řizovatelem je m ěsto Krom ěř íž. Vychází ze základních programových oblastí (technika, t ělovýchova, turistika, spole čenské v ědy, estetika, přírodov ěda, dopravní výchova, environmentální výchova), proporcionáln ě i obsahov ě přizp ůsobených na konkrétní pot řeby a zájmy obyvatel Krom ěř íže a spádových oblastí krom ěř ížského regionu. St ředisko volného času připravuje celoro ční kroužky i jednorázové akce tak, aby byly uspokojovány pot řeby cílových skupin. O velkém zájmu sv ědčí naprosté napln ění kapacity za řízení.
strana 28/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Jazykové školy p ůsobící v Krom ěř íži Jazyková škola MAXIMUM Agentura nabízí ucelenou vzd ělávací řadu kurz ů r ůzných stup ňů pokro čilostí v malých skupinkách, zábavnou formou, kvalifikovanými lektory podle nejnov ějších výukových materiál ů. Po řádá kurzy pro d ěti, mládež i dosp ělé, individuální a firemní výuku, konverzace s rodilým mluv čím i obchodní angli čtinu. Pravideln ě po řádá pro d ěti p řím ěstský jazykový tábor, kurzy na horách a pomaturitní studium angli čtiny. Jazyková škola AHA Jazyková škola nabízí výuku angli čtiny, n ěmčiny, ruštiny, italštiny, francouzštiny a špan ělštiny. Krom ě odpoledních a ve černích kurz ů po řádá jednoleté pomaturitní studium angli čtiny a ruštiny, které je akreditováno MŠMT ČR. Jazyková škola Athena Škola umož ňuje návaznou jazykovou výuku pro za čáte čníky, mírn ě pokro čilé, st ředn ě pokro čilé až po p řípravné kurzy k mezinárodním zkouškám a/nebo k základní státní jazykové zkoušce . Výuka je ur čena pro širokou ve řejnost všech v ěkových kategorií od 15 let.
Základní um ělecké školy
Soukromá ZUŠ D-MUSIC Soukromá um ělecká škola vznikla v roce 1995 z pot řeby rodi čů a d ětí bydlících na krom ěř ížském sídlišti Zachar. V této lokalit ě je velmi málo možností pro realizaci volno časových aktivit d ětí a mládeže, do m ěsta je pom ěrn ě daleko a mladší žáci bez doprovodu rodi čů prakticky nemohou navšt ěvovat zájmové kroužky v centru m ěsta, proto Město Krom ěř íž podpo řilo její vznik, a umožnilo škole provozovat svou činnost v budov ě místní základní školy, jejímž je z řizovatelem. Tím se škola spole čně se ZŠ Zachar stala v této části m ěsta hlavním centrem nejen vzd ělání, ale také zábavy, a hlavn ě institucí, kde lze smyslupln ě trávit volný čas. Návšt ěvnost d ětí zde každoro čně roste, což není zp ůsobeno pouze vhodným umíst ěním pracovišt ě, ale také tím, že jsou zde soust řed ěny všechny speciální výuky, jako jsou soubory, tane ční orchestr, po číta čová u čebna apod. Také se zde po řádají školní kola sout ěží ZUŠ, malé koncerty, apod.
Základní um ělecká škola Krom ěř íž Základní um ělecká škola Krom ěř íž je školou, jejímž z řizovatelem je Zlínský kraj. Je umíst ěna v p ěti vzájemn ě propojených barokních památkov ě chrán ěných domech v Pila řov ě ulici. ZUŠ navazuje na bohaté tradice hudební školy, která byla založena v r. 1882 p ři p ěveckém spolku Moravan jako první česká hudební škola na Morav ě. Škola od svého založení nep řetržit ě plní své poslání, rozvíjí um ělecké vlohy d ětí a mládeže, ovliv ňuje osobnost dětí po stránce estetické a etické a pomáhá rozvíjet i mnohé užite čné vlastnosti pot řebné v každodenním život ě. Škola má program pro talentované d ěti ze sociáln ě slabších rodin, které mohou získat slevu na školném.
strana 29/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Město Krom ěř íž má k dispozici kvalitní infrastrukturu umož ňující sportovní vyžití. K dispozici je celkem 17 t ělocvi čen a 22 stadion ů či jiných sportovních ploch (h řiš ť) sloužících ke sportovnímu vyžití. Všechny sportovní areály a sportovní za řízení jsou bu ďto p římým vlastnictvím samotného m ěsta Krom ěř íže nebo ve vlastnictví t ělovýchovných organizací a zájmových sdružení ob čan ů. Ve m ěst ě jsou také sportovní za řízení v soukromém vlastnictví (bowling, kuželna, tenisové kurty, sportcentra).
Významn ě využívaná sportovní za řízení v Krom ěř íži:
Název a adresa Popis činnosti organizace organizace
ATLETICKÝ KLUB Krom ěř íž Dobrovolné sdružení ob čan ů se zájmem o atletiku a rekrea ční sporty. Vrchlického 2899, Krom ěř íž
CLUB EXTRÉMNÍCH SPORT Ů Skatepark v Krom ěř íži, podpora mladé generace. Havlí čkova 3933/120, Krom ěř íž
Dětský sportovní klub DRÁ ČEK Organizování voln ě odpo činkových aktivit, všestranné pohybové Kotojedská 2590, Krom ěř íž pr ůpravy a upev ňování návyk ů zdravého životního stylu d ětí a mládeže.
Hokejový klub Krom ěř íž Provoz zimního stadionu - sportovní, rekrea ční a spole čenská činnosti. Obvodová 3474, Krom ěř íž
Paráda o. s. Ob č anské sdružení zam ěř ené na sportovní aktivity d ětí a m ládeže Tova čovského 3250, Krom ěř íž pracující p ři soukromém Sportcentru Paráda.
SK Morava Krom ěř íž Podpora rekrea čních forem t ělovýchovy a sportu, zdravotní prevence. Koperníkova 3155, Krom ěř íž
TJ Slavia Krom ěř íž Sportovní aktivity v hale a venkovních h řištích vhodné pro všechny Kotojedská 2590, Krom ěř íž cílové skupiny. Realizace sportovních aktivit pro všechny cílové skupiny, d ůraz na T. J. Sokol Krom ěř íž spole čné aktivity a spolupráci, realizace kulturních a spole čenských 1. máje 214, Krom ěř íž akcí. Za řízení m ěsta Krom ěř íže provozované Správou majetku m ěsta. Krytý plavecký bazén Zajiš ťuje plavecké aktivity pro všechny cílové skupiny a na r ůzných výkonových úrovních. Zajiš ťuje výuku plavání pro d ěti i dosp ělé.
Další organizace vytvá řející podmínky pro aktivní trávení volného času Junák, svaz skaut ů a skautek ČR Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti d ětí a mladých lidí, jejich aktivní trávení volného času a p řípravu na pln ění povinností k sob ě samým, bližním, vlasti, p řírod ě a celému lidskému spole čenství v dosp ělém v ěku. Posiluje vztah k přírod ě.
strana 30/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Pionýrské centrum Krom ěř íž Pionýrské centrum v Krom ěř íži je nejv ětší základna pionýrských skupin celku rámci okresu. Rodi čů m a d ětem je ur čena nabídka činnosti pionýrských skupin, kde d ěti mohou pravideln ě navšt ěvovat oddíly či kluby nebo se jednorázov ě ú častnit otev řených akcí a činnosti volno časových klub ů. Mezi další organizace zabývající se zajišt ěním aktivit v oblasti sportu a volného času pat ří nap ř.: Lakros klub Krom ěř íž, Paragliding klub Krom ěř íž, TJ Vodní Motorismus Hradisko, VRT ENDURO SPORT KVZ Krom ěř íž.
Podpora neorganizovan ě tráveného volného času obyvatel a návšt ěvník ů m ěsta Cykloturistika a in-line: rozvoj vybavenosti cyklostezkami a cyklotrasami je v Krom ěř íži v sou časné dob ě výrazn ě podporován. Trasami pro bezmotorovou dopravu je tak postupn ě propojována řada zajímavých cíl ů, probíhají osv ětové akce propagující bezpe čnou bezmotorovou dopravu jako vhodný zp ůsob p řepravy a sou časn ě p říjemný zp ůsob aktivního trávení volného času.
II.3.3. Zdravotní pé če Jak sociální tak i zdravotnická pé če je v Krom ěř íži zabezpe čována dostate čným po čtem specializovaných za řízení. Tyto služby jsou využívány ob čany velké části krom ěř ížského okresu. Základní zdravotní pé či zajiš ťuje Krom ěř ížská nemocnice, a. s. s 18 specializovanými odd ěleními, Psychiatrická lé čebna Krom ěř íži s 21 specializovanými odd ěleními a Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje. P řevážná v ětšina ordinací odborných léka řů , stejn ě jako lékárny spadají do soukromého sektoru.
Přehled zdravotnických služeb v Krom ěř íži
Ambulantní za řízení 1 Léka řská a zubní pohotovost 4 Lé čebna pro dlouhodob ě nemocné 1 Nemocnice 1 Odborné léka řské ústavy 1 Okresní zdravotní ústav 1 Ordinace praktického léka ře pro d ěti 5 Ordinace praktického léka ře pro dosp ělé 18 Ordinace lékaře specialisty 38 Ordinace praktického léka ře - stomatologa 25 St ředisko záchranné služby 1 Transfuzní stanice 1 Za řízení lékárenské pé če 11 Zdroj: http://www.mesto-kromeriz.cz (ze dne 20. 7. 2009), http://vdb.czso.cz (ze dne 31.12. 2007)
strana 31/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Město Krom ěříž v ěnuje dlouhodob ě mimo řádnou pozornost zp řístup ňování objekt ů postiženým ob čan ům a usiluje o to, aby se Krom ěř íž stala „m ěstem bez bariér“. Při přestavbách a rekonstrukcích ve řejných budov je vždy kladen d ůraz na umožn ění přístupu všem ob čan ům bez rozdílu.
II.3.4. Sociální pé če Město Krom ěř íž má velmi rozvinutou sí ť sociálních služeb, které jsou zajiš ťovány jak poskytovateli, jejichž organizace jsou z řízeny samotným m ěstem Krom ěř íží, tak také nevládními neziskovými organizacemi.
Přehled sociálních služeb v Krom ěř íži
Azylový d ům 2 Domov pro seniory 3 Domov pro osoby se zdravotním postižením 1 Domov se zvláštním režimem 1 Dům zvláštního ur čení 7 Oblastní charita Krom ěř íž 1 Pe čovatelská služba 1 Zdroj: http://www.mesto-kromeriz.cz (ke dni 20. 7. 2009), http://vdb.czso.cz (ze dne 31.12. 2007)
Nejv ětším poskytovatelem sociálních služeb jsou bezesporu Sociální služby m ěsta Krom ěř íže. Tato p řísp ěvková organizace je z řizována m ěstem Krom ěř íží. Organizace provozuje tři domovy pro seniory, jejichž náplní je poskytovat pé či o ob čany staršího v ěku, kte ří často nemají žádné blízké p říbuzné, kte ří by o n ě pe čovali, nebo o n ě pe čovat nemohou či necht ějí. Domovy mohou svým klient ům nabídnout zázemí služeb sociálních, zdravotnických, stravovacích, ubytovacích, léka řských a mnohých dalších, v četn ě volno časových aktivit. Domov pro osoby se zdravotním postižením Barborka vytvá ří vhodné prost ředí těm osobám, které vzhledem ke svému mentálnímu a zdravotního postižení pot řebují podporu a pomoc k prožití smysluplného, aktivního a kvalitního života. Služby, které jsou v tomto za řízení poskytovány vycházejí ze schopností, pot řeb a zájm ů klient ů tak, aby poskytovaly p říležitost k seberealizaci. Po čátkem června 2009 bylo uvedeno do provozu nové za řízení sociálních služeb s kapacitou 54 l ůžek – Domov se zvláštním režimem Purky ňova. Cílovými skupinami jsou zde osoby s chronickým duševním onemocn ěním, s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demencí a osoby s tělesným postižením.
strana 32/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Po čet Za řízení, které spravují Sociální služby m ěsta Krom ěř íže klient ů Domov pro seniory U Kašny 80 Domov pro seniory U Moravy 136 Domov pro seniory Vážany 120 Domov pro osoby se zdravotním postižením Barborka 149 Domov pro osoby se zdravotním postižením Barborka – Denní stacioná ř 16 Domov pro osoby se zdravotním postižením Barborka – Odleh čovací služby 4 Domov pro osoby se zdravotním postižením Barborka – Asisten ční služby 4 Domov se zvláštním režimem Purky ňova 54
Zdroj: http://iregistr.mpsv.cz (ze dne 21.07.2009)
Všechna výše uvedená za řízení jsou za řízeními ústavního typu s celoro čními, p říp. týdenními pobyty. Zabezpe čuje rovn ěž chod denního stacioná ře pro osoby s mentálním, p řípadn ě kombinovaným handicapem. V následujícím grafu je p řehledn ě znázorn ěn po čet klient ů v jednotlivých za řízeních Sociálních služeb m ěsta Krom ěř íže, p řísp ěvkové organizace.
Po čty klient ů v jednotlivých za řízeních, které spravují Sociální služby m ěsta Krom ěř íže
1% 1% 10% 14%
3%
26% 24%
21%
Domov pro seniory U Kašny Domov pro seniory U Moravy Domov pro seniory Vážany Domov pro osoby se zdravotním postižením Barborka Domov pro osoby se zdravotním postižením Barborka – Denní stacioná ř Domov pro osoby se zdravotním postižením Barborka – Odleh čovací služby Domov pro osoby se zdravotním postižením Barborka – Asisten ční služby Domov se zvláštním režimem Purky ňova
strana 33/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Sociální služby m ěsta Krom ěř íže spolupracují s dalšími subjekty, které zabezpe čují sociální služby v Krom ěř íži a okolí pro jiné cílové skupiny. Jedná se zejména o:
Azylový d ům pro muže o. p. s. Krom ěř íž Azylový d ům pro muže poskytuje řadu obecn ě prosp ěšných služeb. Jedná se o ubytování, hygienickou pé či, možnost p řípravy stravy (kuchyn ě, lednice), možnost praní prádla, poskytování l ůžkovin (pravidelná vým ěna), obecné poradenství, zprost ředkování, speciální poradenství, pomoc v prosazování zájm ů a práv a zprost ředkování psychosociální terapie.
Nízkoprahové centrum Adam Sou částí azylového domu pro muže je také nízkoprahové za řízení, jehož posláním je usilovat o sociální za člen ění a pozitivní zm ěnu ve zp ůsobu života lidí, kte ří se ocitli v nep říznivé situaci. Služba je maximáln ě p řístupná a vychází vst říc pot řebám uživatel ů. Veškeré služby jsou poskytovány bezplatn ě a zájemce má možnost z ůstat v anonymit ě. Nízkoprahové centrum Adam je ur čeno zejména pro osoby dlouhodob ě nezam ěstnané, vracející se z výkonu trestu, osoby bez p říst řeší a znalosti sociálního systému a svých práv. Nabízí informa ční a poradenské služby, pomoc p ři komunikaci s ú řady a institucemi, poradenství p ři hledání zam ěstnání, p ři vyhledávání vzd ělávacích program ů (rekvalifika ční kurzy, zájmová činnost), umož ňujeme získávání informací prost řednictvím internetu a odborné literatury.
Pe čovatelskou službu Krom ěř íž o. p. s., Služby jsou zam ěř eny na pomoc a podporu klient ů p ři úkonech osobní hygieny, p ři zvládání úkon ů pé če o vlastní osobu (podávání jídla, lék ů, oblékání atd.), p ři pomoci zajiš ťování chodu domácnosti (nákupy, úklid, praní). Organizace poskytuje také sociální poradenství a pomoc při vy řizování osobních záležitostí klient ů na ú řadech (p řísp ěvky na pé či, pomoc p ři vy řizování poskytnutí pom ůcek ze zdrav. pojiš ťovny) a zajiš ťuje hygienickou pé či ve st ředisku osobní hygieny na Nitranské ulici. Mimo do sou časnosti poskytovaných sociálních služeb formou terénní pe čovatelské služby za číná organizace nov ě poskytovat také ošet řovatelskou pé či (úkony zdravotnického personálu - p řevazy, m ěř ení tlaku, aplikace injekcí apod.), rehabilitace (masáže, parafín, elektrolé čba, magnetoterapie atd.) a pobytovou službu v podob ě denního stacioná ře, kterou lze využít od pond ělí do pátku (od 7.00 hodin do 17.00 hodin) ve st ředisku na Nitranské ulici. Služba denního stacioná ře zajiš ťuje veškeré pe čovatelské, ošet řovatelské a rehabilita ční úkony v četn ě dopravy a doprovod klient ů do stacioná ře, k léka ři, na ú řady, na výlety dle dohody.
Oblastní charita Krom ěř íž Oblastní charita Krom ěř íž je církevní právnická osoba s vlastní právní subjektivitou. Je zřízena olomouckým arcibiskupem. Zaevidována je na Ministerstvu kultury ČR, podle zákona 3/2002 Sb. o svobod ě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských spole čností. Svou činnost vyvíjí od roku 1993. Je sou částí Arcidiecézní charity Olomouc, Charity ČR a Caritas internationalis.
strana 34/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Posláním Oblastní charity Krom ěř íž je praktická a konkrétní pomoc pot řebným, kte ří se nacházejí v t ělesné, duševní, sociální nebo duchovní nouzi.
Oblastní Charita Krom ěř íž - Kontaktní a poradenské centrum PLUS Nízkoprahové za řízení, které se zabývá p řevážn ě terciární protidrogovou prevencí. Základní ideou je minimalizace rizik spojených se zp ůsobem života drogov ě závislých – jak pro n ě samotné (p řenos infek čních nemocí, rizika absces ů, nezam ěstnanost, bezdomovectví), jejich blízké (poradenství pro rodi če, informace o drogové problematice), tak i pro okolní spole čnost (snížení rizika p řenosu infek čních nemocí, informace o drogové problematice, primárn ě - preventivní programy pro žáky, studenty, pedagogy atd.). Krom ě po čtu p římých uživatel ů služeb (klienti, rodinní p říslušníci drogových uživatel ů, ú častníci besed) činnost prospívá i všem obyvatel ům lokalit, kde centrum p ůsobí. Omezuje se tím ší ření infek čních onemocn ění mezi b ěžnou populaci. Struktura organizace
Oblastní charita Krom ěř íž zajiš ťuje pro ob čany m ěsta Krom ěř íže i okolních obcí celou řadu dalších sociálních služeb. Pro pot řeby tohoto dokumentu jsou prezentovány výše uvedenou organiza ční strukturou.
strana 35/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Mimo výše uvedené organizace p ůsobící v sociálních službách ve m ěst ě zde mají své místo také další nestátní neziskové organizace. Zám ěrem všech je co nejefektivn ější pokrývání sociálních pot řeb obyvatel m ěsta a okolí. Přestože všichni výše zmín ění poskytovatelé sociálních služeb vykonávají svou činnost na základ ě registrace sociálních služby a v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů je t řeba připomenout také další organizace, kterých se sociální oblast také dotýká. Mezi tato za řízení pat ří nap ř. Centrum pro seniory a zdravotn ě postiženou mládež Klubu UNESCO Krom ěř íž . Projekty tohoto za řízení jsou zam ěř eny na podporu aktivního a plnohodnotného života zdravotn ě postižených d ětí a starších ob čan ů, kte ří se necht ějí spokojit s existencí mimo hlavní proud spole čenského d ění. D ůraz v činnosti centra je kladen p ředevším na možnost výb ěru aktivit umož ňujících rozvoj osobnosti a seberealizaci každého člena. Podle výb ěrového šet ření zdravotn ě postižených z roku 2007 4 , které zve řejnil Český statistický ú řad, žije v České republice více než 1 015 500 zdravotn ě postižených osob, tedy tém ěř 10% české populace. 5 Pro analýzu cílové skupiny „zdravotn ě postižení“ byla použita evidence osob z okresu Krom ěř íž, kterým byl na základ ě posudku léka řské posudkové služby Úřadu práce v Krom ěř íži p řiznaný stupe ň mimo řádných výhod pro ob čany t ěžce zdravotn ě postižené. Lze však p ředpokládat, že celkový po čet zdravotn ě handicapovaných na území krom ěř ížského okresu je podstatn ě vyšší než pouhý vý čet úsp ěšných žadatel ů o mimo řádné výhody. Po čet p řiznaných mimo řádných výhod v okrese Krom ěř íž
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009*
TP 120 134 139 201 330 570 600
ZTP 3020 3580 3908 3678 3951 4046 4109
ZTP/P 996 1050 1096 1017 990 1083 1087
Celkem 4136 4764 5143 4896 5271 5699 5796
*stav k 30. 6. 2009 Zdroj: M ěstský ú řad Krom ěř íž, Odbor sociální, 2009 Na území celého krom ěř ížského okresu bylo k 30. červnu 2009 evidováno celkem 5 796 zdravotn ě znevýhodn ěných ob čan ů, kterým byly p řiznány mimo řádné výhody I., II. a III. stupn ě.
4 Výzkum dostupný na: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 5 „Zdravotn ě postiženou je osoba, jejíž t ělesné, smyslové a/nebo duševní schopnosti či duševní zdraví jsou odlišné od typického stavu pro odpovídající v ěk a lze oprávn ěně p ředpokládat, že tento stav potrvá déle než 1 rok. Odlišnost od typického stavu pro odpovídající v ěk musí být takového druhu či rozsahu, že zp ůsobuje omezení nebo faktické znemožn ění spole čenského uplatn ění dané osoby.“ Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/410026828F/$File/330908j2.pdf strana 36/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Podpora m ěsta Krom ěř íže neziskovým organizacím V roce 2008 schválilo Zastupitelstvo m ěsta Krom ěř íže nový systém rozd ělování dotací pro nestátní neziskové organizace (dále jen NNO) p ůsobící na území m ěsta Krom ěř íže. Dotace využívají rovn ěž organizace, které jsou zam ěř eny na sociální oblast a pravideln ě získávají finan ční podporu. V rámci n ěkterého z pěti vyhlašovaných dota čních titul ů.
Podpora m ěsta Krom ěř íže pro vybrané organizace p ůsobící v sociální oblasti v letech 2005 – 2009
Organizace 2005 2006 2007 2008 2009
Azylový d ům pro muže, o. p. s. 1 425 000 1 152 000 1 200 000 1 000 000 950 000 Centrum pro zdravotn ě postižené Zlínského kraje 20 000 36 000 40 000 22 600 25 000 Fond ohrožených d ětí 20 000 20 000 20 000 80 000 50 000 Mate řské centrum Klubí čko 110 000 80 000 49 000 35 000 30 000 Ob čanské sdružení JASPIS 70 000 60 000 56 000 84 000 40 000 Oblastní charita Krom ěř íž 1 111 000 1 090 000 1 000 000 1 000 000 960 000 Pe čovatelská služba Krom ěř íž, o. p. s. 1 525 000 799 000 1 100 000 1 150 000 1 050 000 Spektrum - dobrovolnické centrum 40 000 35 000 40 000 30 000 15 000 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých 15 000 20 000 10 000 6 000 12 700 Sociální služby m ěsta Krom ěř íže, p. o. 18 817 500 20 906 000 23 618 000 10 100 000 4 010 000 Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Poradenské centrum pro neslyšící a nedoslýchavé v Krom ěř íži 40 000 70 000 120 000 70 500 50 000 Centrum pro seniory a zdravotn ě postiženou mládež - 150 000 130 000 5 000 50 000 Celkem 23 193 500 24 418 000 27 383 000 13 583 100 7 242 700
V roce 2005 byla dále investována v rámci Sociálních služeb m ěsta Krom ěř íže částka 32 210 000,- K č do rekonstrukce Domova pro seniory na Riegrov ě nám ěstí spole čně s jeho interiéry (nyní Domov U Kašny). V první polovin ě roku 2009 byl na Domov ě pro seniory U Moravy nainstalován v rámci úspory energií solární systém pro p řípravu teplé užitkové vody. Celková hodnota tohoto za řízení dosáhla 908 000,- K č. Nejv ětší investici m ěsta Krom ěř íže za poslední období byla rekonstrukce bývalé vojenské ubytovny na Domov se zvláštním režimem Purky ňova. V rozmezí 2007 – 2009 bylo do výstavby a vybavení interiéru investováno celkem 80 569 554,- K č, p řičemž 55 milion ů korun bylo získáno formou dotace z Ministerstva práce a sociálních v ěcí. Zbývající náklady uhradilo M ěsto Krom ěř íž ze svého rozpo čtu.
strana 37/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.3.5. Bezpe čnostní situace ve m ěstě a prevence kriminality Město Krom ěř íž pat ří v rámci České republiky k lokalitám s nižším nápadem trestné činnosti (celkový index je v rámci OO P ČR pro rok 2007 221,1 p ři po čtu trestných čin ů ve stejném roce 856).
Porovnání indexu obvodních odd ělení Policie ČR s indexem kraje a s celorepublikovým indexem za poslední kalendá řní rok (2007)
Rok 2007 OO P ČR Krom ěř íž Zlínský kraj ČR Index nápadu T Č 221,1 186,4 347,5 Zdroj: Analýza kriminality na území OO Policie ČR Krom ěř íž, 2008.
I zde však existují problémové lokality, které je nutno systematicky řešit. Pat ří k nim nap říklad historické centrum m ěsta vzhledem k velkému pohybu lidí. Problematická jsou rovn ěž velká sídlišt ě. Nejsložit ější situace panuje na sídlišti Zachar, které je tak rovn ěž vnímáno respondenty dotazníkového šet ření, dále velké areály vlastn ěné soukromými subjekty, k nimž pat ří Podzámecká a Kv ětná zahrada a rovn ěž areál Nemocnice Krom ěř íž a. s. Dalšími problémovými oblastmi jsou pak okrajové části m ěsta.
Celková trestná činnost a index nápadu T Č na území OO P ČR Krom ěř íž za léta 2005 - 2007 Celková kriminalita 2005 2006 2007 z toho: majetková 398 383 421 násilná + mravnostní 55 60 56 ostatní 66 46 69 zbývající 90 120 203 hospodá řská 151 135 113 CELKEM 760 744 865 Index nápadu T Č 194,2 190,2 221,1
Zdroj: Analýza kriminality na území OO Policie ČR Krom ěř íž, 2008.
V oblasti kriminality je Krom ěř íž nejzatížen ějším m ěstem na území bývalého okresu. Z celkového po čtu 1 978 trestných čin ů, evidovaných Policií ČR na území celého bývalého okresu Krom ěř íž, jich bylo 43,7 % spácháno v teritoriu obvodního odd ělení Krom ěř íž. Nejv ětší podíl na celkové trestné činnosti tvo ří majetkové trestné činy a z nich pak krádeže prosté. Dochází zejména ke krádežím v supermarketech, kapesním krádežím a ke krádežím věcí z aut. Zejména u krádeží v ěcí z aut byl zaznamenán za poslední t ři roky velký nár ůst. K těmto krádežím dochází prakticky na území celého m ěsta, zejména však na velkých parkovištích u obchodních center. Naopak pokles byl zaznamenán u krádeží jízdních kol. Ke krádežím vloupáním dochází nej čast ěji v kancelá řích a budovách soukromých firem.
strana 38/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Významn ě za poslední t ři roky vzrostl také po čet krádeží do rodinných dom ů a do obchod ů, naopak poklesl po čet vloupání do chat.
Skladba krádeží vloupáním na území OO P ČR Krom ěř íž za rok 2007 okres KM okres KM obvod KM obvod KM Krádeže vloupáním po čet krádeží po čet krádeží % % vloupáním vloupáním Z toho: do obchod ů 162 52,1 16 14,2 do restaurací 28 9 3 2,6 do byt ů 16 5,2 5 4,4 do chat 9 2,9 5 4,4 do rod. dom ů 52 16,7 17 15 ostatní krádeže 44 14,1 67 59,4 vloupáním Celkem 311 100 113 100
Zdroj: Analýza kriminality na území OO Policie ČR Krom ěř íž, 2008.
Více než polovinu z objasn ěných krádeží prostých i krádeží vloupáním, evidovaných na území obvodního odd ělení Krom ěř íž, spáchali recidivisté. 5,1 % objasn ěných krádeží prostých spáchali mladiství ve v ěku 15 - 18 let. Z celkového po čtu 172 násilných a mravnostních trestných čin ů, ke kterým došlo na území celého bývalého okresu, jich bylo v Krom ěř íži spácháno 32,6 %. Dochází zejména k loupežím, úmyslnému ublížení na zdraví a porušování domovní svobody. Podíl recidivist ů na objasn ěných násilných a mravnostních trestných činech, spáchaných na území obvodního odd ělení Policie ČR Krom ěř íž, je 44,1 % a podíl mladistvých ve v ěku 15 - 18 let je 5,9 %. Z pohledu policist ů obvodního odd ělení Policie ČR je nejrizikov ější oblastí Krom ěř íže diskotéka Slady. Zde často dochází ke krádežím, fyzickým napadením a k výtržnictví. Další rizikovou oblastí je ubytovna Oskol, kde bydlí v ětší množství spole čensky nep řizp ůsobivých a sociáln ě slabších ob čan ů. Zde dochází zejména k p řestupk ům proti ob čanskému soužití. Obecn ě jsou problematické no ční bary, herny a restaurace, kde je v ětší koncentrace spole čensky nep řizp ůsobivých ob čan ů. Ke krádežím prostým dochází zejména v obchodních centrech Kaufland a Tesco. Na parkovištích u t ěchto center pak ke krádežím v ěcí z aut. Velmi časté jsou také krádeže věcí z kov ů (poklopy kanál ů, okapové roury, elektrické kabely ...), které se dají zpen ěžit ve sb ěrnách druhotných surovin.
strana 39/151
Strategický plán města Krom ěříže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Přestupky do řešené M ěstskou policií Krom ěř íž v roce 2007 Přestupky Po čet Veřejný po řádek (§ 47 zák. č. 200/1990 Sb.) 345 Občanské soužití (§ 49 zák. č.200/1990 Sb.) 39 Majetek (§ 50 zák. č. 200/1990 Sb.) 112 Přestupky na úseku ochrany p řed alkoholismem a jinými toxikomaniemi (§ 30 zák. č. 200/1990 Sb.) 18 Vyhlášky m ěsta Krom ěř íže (O stání vozidel, O sch ůdnosti a sjízdnosti místních komunikací, O místních poplatcích, O chovu zví řat na území města, O zachování klidu zejména no čního, O udržování čistoty ve měst ě Krom ěř íži aj.). 119 Dopravní p řestupky (§ 22 odst. 1 písm. e,f zák. č. 200/1990 Sb.) - řešené bezprost ředn ě p ři spáchání 7 191 - řešené instalací tech. prost ředk ů k zabrán ění odjezdu vozidla 2 286 Celkem 10 100 Zdroj: Koncepce prevence kriminality m ěsta Krom ěř íže pro období 2009 - 2011
Problematika dopravy ve m ěst ě je postupn ě řešena, p řesto z ůstává v pop ředí zájmu vzhledem k vysokému množství motorových vozidel ve m ěst ě. Je nutno řešit n ěkteré problematické úseky ve spolupráci s Dopravním inspektorátem P ČR, bezpe čnost chodc ů a cyklist ů a rovn ěž dopravu v klidu.
Prevence kriminality Krom ěř íž je m ěstem, které klade velký d ůraz na to, aby se v n ěm jeho obyvatel ům dob ře žilo. K tomu nepochybn ě pocit bezpe čí neodd ěliteln ě pat ří. Město Krom ěř íž svými orgány schválilo zám ěr se dlouhodob ě podílet a řešit jeden z prioritních problém ů dnešní doby, a to bezpe čnost ob čana, jeho majetku a zkvalitn ění ve řejného po řádku. Tohoto cíle lze dosáhnout spole čným úsilím všech zainteresovaných složek s tím, že v oblasti finan čního zabezpe čení je m ěsto Krom ěř íž p řipraveno se podílet na realizaci t ěchto aktivit ve všech p řijatelných formách, jak už podporou konkrétních projekt ů, tak podporou vznikajících nebo již fungujících volno časových aktivit v obecné rovin ě. Pravideln ě jsou podporovány organizace zabývající se sportovní činností, zájmové a spole čenské organizace, klubové a charitativní činnosti. V roce 2008 byla schválena Koncepce prevence kriminality m ěsta Krom ěř íže na léta 2009 – 2011, která si klade za cíl efektivním zp ůsobem rozvíjet stávající aktivity, podporovat vznik nových a p řisp ět tak k dalšímu zvyšování bezpe čnosti m ěsta Krom ěř íže. Organiza ční, manažerskou a komunika ční práci koná v rámci realizace oblasti prevence kriminality na úrovni m ěsta manažer prevence kriminality, který je jmenován Radou m ěsta Krom ěř íže. Úzce spolupracuje se Zastupitelstvem m ěsta Krom ěř íže, Radou m ěsta Krom ěř íže, komisí pro bezpe čnost a prevenci kriminality a dle pot řeby s jednotlivými odbory či odd ěleními M ěstského ú řadu dle konkrétních pot řeb jednotlivých úkol ů a projekt ů.
strana 40/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Podle policejních statistik dochází denn ě k trestné činnosti, která je zp ůsobena hlavn ě tím, jak se velká část ob čan ů chová nezodpov ědn ě v ůč i sob ě i svým v ěcem. Pravd ěpodobnost, že se proto stanou ob ětí p řestupku, trestného činu či dopravní nehody, se tím zvyšuje. Trvale nejpodstatn ější část kriminality na Krom ěř ížsku tvo ří majetková kriminalita. Zde mohou být velmi efektivní zejména opat ření tzv. situa ční prevence, která jsou zam ěř ena na specifické formy trestných čin ů, u nichž jsou jejím prost řednictvím omezovány p říležitosti k jejich páchání a zvyšována možnost dopadení pachatele. Tato opat ření v sob ě spojují prvky osobní ostrahy s technickým zabezpe čením ur čitých objekt ů, které mohou být napadány. Orgány policie jsou jedním z d ůležitých subjekt ů p ůsobících v oblasti prevence, a to zejména hlídková a po řádková služba. Jejich pouhá p řítomnost na ur čitých místech již sama o sob ě může odradit potencionální pachatele. V tomto sm ěru je vhodné zintenzivnit hlídkovou službu přímo na ulicích posílením p ěších hlídek. V rámci Okresního ředitelství Policie ČR Krom ěř íž zajiš ťují informovanost ob čan ů zejména pracovníci preventivn ě informa ční skupiny, a to zejména články v regionálním tisku, distribucí publikací, brožur, leták ů, skláda ček a samolepek, promítáním videokazet a DVD na vhodných ve řejných místech a po řádáním akcí pro ve řejnost. Organizují besedy na školách, v d ětských domovech, klubech a domovech pro seniory a po řádají d ětské dny, dny s policií, poradenské dny a také tématicky zam ěř ené regionální akce.
strana 41/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.4. Ekonomika, podnikání a trh práce
II.4.1. Ekonomika v Krom ěř íži Město Krom ěř íž a jeho okolí je tvo řeno zem ědělským regionem. V oblasti pr ůmyslu se rozvíjí oblast strojírenská a elektrotechnická (AEV). M ěsto si udrželo historický charakter správního centra, města kulturních památek, duchovní kultury, um ění a vzd ělanosti. Pro sou časný vývoj je charakteristický prudký rozvoj živnostenského podnikání. P řevažující drobné podnikání vytvá ří strukturu obchodu a služeb, která reaguje na pot řeby obyvatel. Ekonomický profil m ěsta Krom ěř íže vytvá řejí velké firmy. Z 93 podnik ů, které se ve m ěst ě nacházejí, jich má v samotné Krom ěř íži sídlo 73. Z celkového po čtu se 16 firem zabývá stavebnictvím, 4 firmy jsou potraviná řské, 3 nábytká řské, 3 elektrotechnické a 2 firmy se zabývají činností v oblasti chemické a plastiká řské výroby. Do celkového po čtu firem na území m ěsta se řadí také 4 podnikající školy. Ostatní firmy se zabývají r ůznými výrobními, obchodními, poradenskými a dalšími obory. V Krom ěř íži p ůsobí také 9 bank a spo řitelen a stejný po čet pojiš ťoven. Pr ůmysl a výroba z celkové plochy území m ěsta (5 098 ha) tvo ří z funk čního hlediska asi 3,6 % ploch s převažujícím podílem výroby. Vzhledem k historickému charakteru města Krom ěř íže byla v pr ůběhu 20. století pr ůmyslová oblast m ěsta soust řed ěna mimo st řed a obytné zóny, a to p ředevším do území navazujících na levý b řeh řeky Moravy. Podle územního plánu m ěsta Krom ěříže je však další r ůst pom ěrn ě rozsáhlého pr ůmyslového území limitován realizací nutných protipovod ňových opat ření. Územní plán dále p ředpokládá rozvoj pr ůmyslové výroby, výrobních služeb, skladového hospodá řství a podnikové administrativy v bývalém areálu Rybalkových kasáren (jih Krom ěř íže), ve stávajících plochách Zámoraví a v navazujícím území sm ěrem na Bílany (ulice J. Silného). Krom ěř íž je m ěstem služeb a je známá jako st ředisko školství a kultury. Vlivem cestovního ruchu dochází také k sezónnímu zvyšování po čtu klient ů krom ěř ížských služeb.
Ekonomická struktura Ekonomickou strukturu Krom ěř íže lze charakterizovat z pohledu podnikatelských subjekt ů působících na území okresu Krom ěř íže a z pohledu ekonomické aktivity obyvatel. Na území okresu Krom ěř íž p ůsobí velké množství ekonomických subjekt ů, zárove ň je to však nejmén ě ze všech okres ů Zlínského kraje. I po čet registrovaných jednotek p řepo čtený na
strana 42/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
1 000 obyvatel vykazuje nejnižší hodnotu v kraji. Pozitivní je ovšem zvyšující se po čet ekonomických subjekt ů. Po čet ekonomických subjekt ů celkem
NUTS 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Česká republika 2 041 808 2 121 562 2 223 745 2 325 977 2 352 601 2 388 490 2 430 481 2 481 863 2 552 149
Zlínský kraj 114 929 119 055 122 912 128 095 128 679 129 217 130 477 131 995 134 373
Krom ěř íž 19 034 19 857 20 457 21 279 21 256 21 360 21 557 21 715 22 028
Uherské Hradišt ě 24 927 26 175 27 457 28 738 28 701 28 967 29 325 29 866 30 621
Vsetín 27 429 28 441 29 224 30 297 30 571 30 101 30 338 30 577 31 052
Zlín 43 539 44 582 45 774 47 781 48 151 48 789 49 257 49 837 50 672
Zdroj:www.risy.cz (ze dne 29. 7. 2009)
Po čet ekonomických subjekt ů na 1000 obyvatel
NUTS 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Česká republika 199 208 218 228 230 233 236 239 244
Zlínský 192 200 207 216 218 219 221 223 227
Krom ěř íž 175 184 189 197 197 198 200 201 204
Uherské Hradišt ě 171 181 191 200 200 202 204 207 212
Vsetín 185 194 200 207 209 206 208 210 213
Zlín 222 229 235 246 249 253 256 258 262
Zdroj:www.risy.cz (ze dne 29. 7. 2009)
Ekonomické subjekty podle odv ětví činnosti
Absolutní čísla Procentní podíl Území/odv ětví Zlínský Okres Zlínský Okres kraj Krom ěř íž kraj Krom ěř íž Zem ědělství, myslivost, lesnictví, rybolov a chov ryb 10 349 2 028 7,7 9,2
Průmysl celkem 23 168 3 469 17,2 15,7
Stavebnictví 16 206 2 696 12,1 12,2
strana 43/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Obchod, opravy motor. vozidel a výrobk ů pro os. 34 817 5 503 25,9 25,0 pot řebu a p řevážn ě pro domácnost Ubytování a stravování 6 205 1 085 4,6 4,9
Doprava, stavování a spoje 4 108 648 3,1 2,9
Finan ční zprost ředkování 3 627 672 2,7 3,1 Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; 19 947 2 995 14,8 13,6 podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana, sociální zabezpe čení 745 189 0,6 0,9
Vzd ělávání 1 897 326 1,4 1,5
Zdravotní a sociální pé če; veterinární činnosti 1 933 383 1,4 1,7
Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 10 641 1 883 7,9 8,5
Ostatní 730 151 0,5 0,7
Celkem 134 373 22 028 100,0 100,0
Zdroj: http://www.zlin.czso.cz stav k 31. 12. 2008 (ze dne 28. 7. 2009)
V zastoupení jednotlivých odv ětví v porovnání Zlínského kraje a okresu Krom ěř íž není významn ější odchylka v žádném zkoumaném odv ětví. Stejn ě jako ve Zlínském kraji zaujímá nejv ětší procentní podíl na celkovém po čtu subjekt ů v okrese Krom ěř íž odv ětví obchodu, oprav motorových vozidel a výrobk ů pro osobní pot řebu a p řevážn ě pro domácnosti (25 %), dále pr ůmysl s 15,7 % a činnost v oblasti nemovitostí a pronájm ů, podnikatelské činnosti s 13,6 %. Ekonomické subjekty podle odv ětví činnosti v obci Krom ěř íž Po čet ekonomických Procentní Hospodá řská činnost subjekt ů podíl Zem ědělství, lesnictví, rybolov 268 4,00 Pr ůmysl 800 11,95 Stavebnictví 645 9,63 Doprava a spoje 226 3,37 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spot řebního zboží a 2153 32,15 pohostinství Ostatní obchodní služby 1600 23,89 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 12 0,18 Školství a zdravotnictví 312 4,66 Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 681 10,17 Celkem 6 697 100,00
Zdroj: http://vdb.czso.cz/ k 31. 12. 2008 (ze dne 28. 7. 2009)
strana 44/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
V porovnání s celým okresem Krom ěř íž p ůsobí v samotném m ěst ě pouze 30 % ekonomických subjekt ů. Stejn ě jako okresní a krajský pr ůměr, i ve m ěst ě Krom ěř íž má nejv ětší podíl odv ětví obchodu, oprav motorových vozidel a výrobk ů pro osobní pot řebu a převážn ě pro domácnosti (32,15 %), dále pr ůmysl s 11,95 % a ostatní obchodní služby, které v sob ě zahrnují, finan ční zprost ředkování a činnost v oblasti nemovitostí a pronájm ů, podnikatelské činnosti celkem s 23,89 %. Následující tabulka up řes ňuje rozd ělení ekonomických subjekt ů na fyzické a právnické osoby, kdy velmi výrazn ě p řevyšují fyzické podnikatelské osoby.
Po čet fyzických a právnických osob v okrese Krom ěř íž
Ekonomický 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 subjekt
Fyzické osoby 16 420 16 942 17 387 17 945 17 813 17 759 17 816 17 834 17 987
Právnické osoby 2 614 2 915 3 070 3 334 3 443 3 601 3 741 3 881 4 041
Celkem 19 034 19 857 20 457 21 279 21 256 23 360 21 557 21 715 22 028
Zdroj:www.risy.cz (ze dne 28. 7. 2009)
Detailn ější rozpis jednotlivých forem ekonomických subjekt ů nacházejících se na území Zlínského kraje a v krom ěř ížském okrese v člen ění podle právní formy je uveden v následující tabulce. Nejvíce jsou zastoupeny nejrůzn ější formy fyzické osoby, kde z více než osmdesáti procent dominuje fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejst říku. V rámci právnických osob je nejčast ěji zastoupena spole čnost s ru čením omezeným.
Ekonomické subjekty podle právní formy ve Zlínském kraji a okrese Krom ěř íž Formy ekonomických subjekt ů Zlínský kraj Okres Krom ěř íž Fyz. osoba pod.dle živ.zák.nez. v obch. rejst ř. 96 288 15 202 Fyz. osoba pod.dle živ.zák.zap. v obch. rejst ř. 682 101 Sam. hosp. rol. nezaps. v obchod. rejst ř. 6 293 1 159 Sam. hosp. rol. zaps. v obchod. rejst ř. 1 1 Fyz. osoba ost. nezaps. v obchod. rejst ř. 6 082 1 129 Fyz. osoba ost. zaps. v obchod. rejst ř. 2 1 Zem. podnik - fyz. os. nez. v obchod. rejst ř. 1 613 394 Ve řejná obchodní spole čnost 253 40 Spole čnost s ru čením omezeným 11 745 1 704 Spole čnost komanditní 24 4 Spole čný podnik 2 - Nadace 76 8
strana 45/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Formy ekonomických subjekt ů Zlínský kraj Okres Krom ěř íž Nada ční fond 83 8 Akciová spole čnost 818 133 Obecn ě prosp ěšná spole čnost 77 10 Spole čenství vlastník ů jednotek 2 108 457 Družstvo 310 69 Státní podnik 14 - Organiza ční složka státu 14 4 Přísp ěvková organizace 672 147 Zahrani ční osoba 1 504 263 Odšt ěpný závod zapsaný v obchod. rejst ř. 4 - Vysoká škola 1 - Školská právnická osoba 7 2 Sdružení (svaz, spolek, spole čnost, klub aj.) 3 043 580 Podnik nebo hosp. za říz. sdružení 2 2 Politická strana, politické hnutí 5 - Církevní organizace 261 72 Org. jednotka sdružení 1 689 378 Org. jedn. politické strany, polit. hnutí 14 3 Stavovská organizace - profesní komora 4 1 Komora (s výjimkou profesních komor) 8 2 Zájmové sdružení právnických osob 36 5 Honební spole čenstvo 281 61 Svazek obcí 48 9 Obec (obecní ú řad) 304 79 Kraj 1 - Mezinárodní organizace a sdružení 4 - Celkem 134 373 22 028 Zdroj: www.zlin.czso.cz k 31. 12. 2008 (ze dne 28. 7. 2009)
Mén ě podrobné člen ění ekonomických subjekt ů dle jejich právní subjektivity ukazuje i následující tabulka. Hodnoty zachycují stav ve m ěst ě Krom ěř íži. P řevažují živnostníci, dále pak obchodní spole čnosti a ostatní právní formy spolu se svobodnými povoláními. Ekonomické subjekty podle právní formy v obci Krom ěř íž Právní forma Po čet ekonomických subjekt ů Procentní podíl Státní organizace 43 0,64 Akciové spole čnosti 76 1,13 Obchodní spole čnosti 812 12,13 Družstevní organizace 24 0,36 Živnostníci 4 354 65,01 Samostatn ě hospoda řící rolníci 191 2,85 Svobodná povolání 500 7,47 Zem ědělští podnikatelé 36 0,54 Ostatní právní formy 661 9,87 Celkem 6 697 100,00
Zdroj: http://vdb.czso.cz k 31. 12. 2008 (ze dne 28. 7. 2009)
strana 46/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Při rozlišení dle kategorie po čtu zam ěstnanc ů dominují subjekty nezam ěstnávající zam ěstnance. Tuto skupinu tvo ří zejména podnikající fyzické osoby (živnostníci).
Ekonomické subjekty dle kategorie po čtu zam ěstnanc ů Území/po čet Okres Zlínský kraj zam ěstnanc ů Krom ěř íž 0 43 512 7 169 1 – 9 l 11 927 2 047 10 – 49 2 867 449 50 – 99 457 78 100 – 249 274 49 250 – 499 59 6 500 a více 44 5 Neuvedeno 75 233 12 225 Celkem 134 373 22 028 Zdroj: www.zlin.czso.cz k 31. 12. 2008 (ze dne 28. 7. 2009)
Přehled nejv ětších zam ěstnavatel ů ve m ěst ě Krom ěř íži ( říjen 2008)
Po čet Název zam ěstnavatele Odv ětví zam ěstnanc ů Krom ěř ížská nemocnice a. s. Zdravotnictví 664 Školy a školská za řízení z řizovaná Školství 448 městem Krom ěř íž Plastika a. s. Pr ůmyslové zpracování plast ů 320 Psychiatrická lé čebna v Krom ěř íži Zdravotnictví 767 Město Krom ěř íž Ve řejná správa a samospráva 259 Vodovody a kanalizace Krom ěř íž, a. s. Výroba a rozvod vody 223 KRODOS BUS a. s. Autobusová dopravní spole čnost 200 SYNER Morava, a. s. Stavebnictví 126 Vývoj a výroba elektroniky pro automobily, letadla, AEV spol. s r. o. 125 pr ůmysl a osv ětlovací techniku. Zem ědělský výzkumný ústav Zem ědělský výzkum, šlecht ění, poradenství 85 Krom ěř íž, s.r.o. Poskytování technických služeb, údržba zelen ě a Krom ěř ížské technické služby, s. r. o. 80 rekultivace Biopas, spol. s r. o. Svoz a likvidace komunálních a separovaných odpad ů 57
Výzkum a vývoj je ve m ěst ě institucionalizován výše uvedenými subjekty (AEV spol. s r. o. v oblasti elektrotechnického sortimentu a Zem ědělským výzkumným ústavem Krom ěř íž, s. r. o. v oblasti zem ědělské produkce). Dalším činitelem, který podporuje výzkum a vývoj ve
strana 47/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
měst ě, je Univerzita Tomáše Bati ve Zlín ě, Fakulta technologická, která realizuje bakalá řské studijní programy ve spolupráci se st ředními školami.
II.4.2. Nezam ěstnanost
Dopady celosv ětové finan ční krize jsou již patrné i na vzr ůstající nezam ěstnanosti v Krom ěř íži a v celém Zlínském kraji. Nezam ěstnanost ve Zlínském kraji lze v rámci celorepublikového srovnání hodnotit jako lehce nadpr ůměrnou a zárove ň nižší než v okolních moravských krajích.
Srovnání nezam ěstnanosti na úrovni m ěsta, okresu, kraje a republiky k 30. 6. 2009
Dosažitelní Míra Pracovní síla Území uchaze či nezam ěstnanosti Volná místa (po čet) celkem (po čet) celkem (po čet) (%) Město Krom ěř íž 1 382 14 820 9,30 226 Okres Krom ěř íž 5 575 54 078 10,30 541 Zlínský kraj 28 216 306 595 9,20 1 880 Česká republika 452 799 5 668 889 8,00 43 402
Zdroj: http://portal.mpsv.cz (ze dne 22. 7. 2009)
Nezam ěstnanost ve Zlínském kraji dle okres ů k 30. 6. 2009
Zdroj: http://portal.mpsv.cz (ze dne 23.7. 2009)
strana 48/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
V okresním člen ění je nižší míra nezam ěstnanosti v okresech Zlín a Uherské Hradišt ě, vyšší v okresech Krom ěř íž a Vsetín. Ur čitým řešením pro Zlínský kraj by mohlo být posílení investi čních akcí a prost ředk ů, které by se soust ředily do míst se zvýšenou nezam ěstnaností. Stejn ě tak d ůležité je zkvalitn ění dopravní infrastruktury ve vybraných lokalitách.
Nezam ěstnanost v okrese Krom ěř íž dle obcí (k 30. 6. 2009) Obec Míra nezam ěstnanosti v % Holešov 8,3 Byst řice pod Hostýnem 9,5 Hulín 11,3 Krom ěř íž 9,3 Chropyn ě 11,3 Kory čany 13,6 Morkovice - Slížany 13,6
Zdroj: Ú řad práce Krom ěř íž, 2009 K 31. 12. 2008 žilo v okrese Krom ěř íž celkem 107 875 obyvatel. Míra nezam ěstnanosti ve Zlínském kraji dosáhla k 30. 6. 2009 hodnoty 9,2 %. V okrese Krom ěř íž dosáhla míra nezam ěstnanosti vysokých hodnot ve v ětších obcích zejména v odlehlých částech okresu jako jsou Kory čany (13,6 %) a Morkovice (13,6 %) spolu s Chropyní (11,3 %). Naopak obce Byst řice pod Hostýnem a Holešov jsou na tom mírn ě lépe. Míra nezam ěstnanosti je v Holešov ě 8,3 % a v Byst řici pod Hostýnem 9,5 %.
Nezam ěstnanost ve m ěst ě Krom ěř íži (2006 - 2009)
Míra Nad 6 Nad 12 Uchaze či Věk do Věk 18- Věk nad Osoby ROK Čtvrtletí nezam. měsíc ů měsíc ů celkem 18 let 24 let 50 let se ZPS (%) evidence evidence
1.q 9,97 1657 6 304 379 289 1008 704 2.q 8,87 1443 5 253 347 274 921 637 2006 3.q 8,7 1400 6 255 362 261 857 611 4.q 8,4 1365 6 227 362 271 811 608 1.q 8,3 1365 13 221 370 278 832 590 2.q 7,1 1171 13 177 326 252 725 515 2007 3.q 7,2 1181 4 195 334 246 699 507 4.q 6,9 1143 5 168 337 214 653 486 1.q 6,78 1115 8 161 349 247 653 454 2.q 6,23 1023 10 152 308 238 611 427 2008 3.q 6,29 1021 7 210 274 226 550 396 4.q 7,02 1117 10 187 314 232 554 397 1.q 9,00 1378 48 194 385 229 604 396 2009 2.q 9,33 1412 40 201 402 218 669 388 Zdroj: Ú řad práce Krom ěř íž, 2009.
strana 49/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Podíl uchaze čů , kte ří jsou v evidenci ú řadu práce déle než 6 m ěsíc ů se pohybuje kolem 40 %, s evidencí nad 1 rok je 22,80 %. Uchaze čů s opakovanou evidencí je celkem 4 331, tj. 76,32 %.
Po čet evidencí uchaze čů o zam ěstnání
Po čet evidencí Po čet uchaze čů
2x 1134
3x 959
4x 682
5x a více 1556
Zdroj: http://portal.mpsv.cz (ze dne 27. 7. 2009)
II.4.3. Struktura nezam ěstnanosti U nezam ěstnanosti hraje velkou roli jak skladba uchaze čů o zam ěstnání dle v ěku a vzd ělání, tak struktura volných pracovních míst, která sou časn ě trh nabízí. Na celkovém po čtu uchaze čů o zam ěstnání tvo ří ženy 48,78 %. Naopak míra nezam ěstnanosti žen je stále vyšší než u muž ů, což je patrné z člen ění míry nezam ěstnanosti. Struktura uchaze čů o zam ěstnání
z toho Počet uchaze čů Období absolventi a celkem ženy mladiství osoby ze ZP 7/2008 3717 2200 237 834
8/2008 3776 2225 278 823 9/2008 3720 2130 393 803
10/2008 3643 2046 362 791 11/2008 3757 2031 333 811
12/2008 4123 2140 329 830 1/2009 4658 2277 324 872
2/2009 4968 2372 355 873 3/2009 5338 2525 350 890
4/5009 5446 2657 345 883 5/2009 5516 2715 296 892 6/2009 5675 2768 241 878 Zdroj: http://portal.mpsv.cz (ze dne 27. 7. 2009)
strana 50/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Míra nezam ěstnanosti v člen ění ženy/muži
Míra nezam ěstnanosti v % Období celkem ženy muži
7/2008 6,0 8,1 4,4 8/2008 6,2 8,4 4,5 9/2008 6,0 7,8 4,6 10/2008 6,0 7,7 4,7
11/2008 6,1 7,5 5,1 12/2008 6,8 8,1 5,9 1/2009 8,0 9,0 7,3 2/2009 8,7 9,5 8,1 3/2009 9,4 10,1 8,8 4/5009 9,7 10,9 8,8 5/2009 9,9 11,4 8,9
6/2009 10,3 11,7 9,3
Zdroj: http://portal.mpsv.cz (ze dne 27. 7. 2009) Ve struktu ře nezam ěstnaných dle vzd ělání tvo ří nejv ětší podíl vyu čení, p řes 40 %. Dále následují osoby se základním a úplným st ředním odborným vzd ěláním, kolem 20 %. Naopak ostatní formy vzd ělání jsou zastoupeny pouze minimálním procentem uchaze čů o zam ěstnání.
Struktura nezam ěstnanosti podle vzd ělání v okrese Krom ěř íž k 31. 12. 2008 (v %)
45 43 40 35 30 25 21 20 18 15 10 5 5 5 4 3 0 1 0 bez zákl. vyu č. st ř. bez vyu č. s ÚSV ÚSO VOŠ VŠ vzd ěl. vzd ěl. mat. mat.
Zdroj: Ú řad práce Krom ěř íž, 2009
Z hlediska v ěkové struktury jsou nejpo četn ější skupinou nezam ěstnaní ve věku nad 55 let, ti tvo ří p řes 15 % uchaze čů , dále lidé od 51 do 55 let a mladí v kategorii 20-25 let se 14 %. strana 51/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Věková struktura uchaze čů v okrese Krom ěř íž k 30. 6. 2009
více než 55 let do 20 let 20-25 let 15% 3% 14% 51-55 let 26-30 let 13% 12% 46-50 let 10% 31-35 let 36-40 let 12% 41-45 let 11% 10%
Zdroj: Ú řad práce Krom ěř íž, 2009
II.4.4. Volná pracovní místa Negativní vývoj na trhu práce je charakterizován klesajícím po čtem volných pracovních míst (VPM). V roce 2006 bylo v okrese Krom ěř íž nov ě hlášeno 6 786 uchaze čů o zam ěstnání, naproti tomu bylo v tom samém roce z evidence ú řadu práce vy řazeno 7 724, což představuje úbytek 938 uchaze čů o zam ěstnání (v roce 2005 byl úbytek po čtu uchaze čů jen ve výši 135 osob). Zatímco v roce 2005 bylo v Krom ěř íži, tj. v obci s pov ěř eným obecním úřadem, jen 137 VPM o rok pozd ěji to bylo už 373 VPM. Díky tomuto trendu a mírn ě se snižující mí ře nezam ěstnanosti klesal i po čet uchaze čů na jedno volné pracovní místo – v roce 2005 16,9 uchaze čů na 1 VPM, v roce 2006 to bylo 6,4 uchaze čů na 1 VPM, k 31.12. 2007 jen 2,6 uchaze čů na 1 VPM. Od poloviny roku 2008 za číná znovu pomalu vzr ůstat po čet uchaze čů na 1 VPM až na 10,5 uchaze čů na 1 volné pracovní místo k 30. 6. 2009. Nejvyšší podíl volných pracovních míst je vhodných pro absolventy. Struktura volných pracovních míst
z toho pro Nov ě Volná Po čet pracovní hlášená Období mladistvé uchaze čů místa absolventy osoby se ZP volná do 18 let na 1 VPM celkem místa 7/2008 1807 824 0 223 164 2,1 8/2008 1956 933 4 225 405 1,9 9/2008 1905 926 0 228 168 2,0 10/2008 1862 898 2 231 195 2,0 11/2008 1631 780 2 148 132 2,3 12/2008 1535 727 4 143 71 2,7 1/2009 1003 484 4 126 136 4,6 2/2009 729 326 3 100 73 6,8 3/2009 698 324 1 99 142 7,6 4/5009 691 361 1 115 107 7,9 5/2009 638 306 3 107 153 8,6 6/2009 541 239 0 106 83 10,5 Zdroj: Ú řad práce Krom ěř íž, 2009
strana 52/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Profesní člen ění volných pracovních míst ukazuje, že nej čast ější požadovaná profese ze strany zam ěstnavatel ů je zedník s 43 pracovními místy, dále prodava č na telefonu (30 VPM), telefonista (30 VPM), montážní pomocný d ělník (22 VPM), číšník, servírka (22 VPM) a kucha ř (19 VPM). Nej četn ější volná pracovní místa
Profese Po čet Profese Po čet Zedník 43 Pomocný d ělník hl. stav. výroby 9 „Prodava č na telefonu“ 30 Peka ř 9 Telefonista 30 Prodava č 9 Pomocný montážní d ělník 22 Obc hodní zástupce 8 Číšník, servírka 22 Skladník 7 Kucha ř 19 Řidi č nákladního automobilu 6 Pojiš ťovací agent 17 Zdravotní sestra 6 Montér a opravá ř silnopr. el. vedení 16 Odborný admin. pracovník 6 Zdroj: http://portal.mpsv.cz (ze dne 27. 7. 2009)
Naopak nej čast ější pracovní pozice požadované uchaze či o zam ěstnání je pomocný a nekvalifikovaný pracovník s 1 935 pot řebnými pracovními místy a prodava č s 345 pracovními místy.
Nej četn ější zam ěstnání požadovaná uchaze či evidovanými na ú řadu práce Profese Po čet Profese Po čet Pomocný a nekvalif. pracovník 1935 Řidi č motor. vozidel 73 Prodava č 345 Obchodní zástupce 73 Administrativní pracovník 249 Montážní d ělník 67 Nižší admin. pracovník 148 Řidi č nákl. auto. a taha čů 64 Záme čník, nástroja ř 129 Odborný admin. pracovník 64 Kucha ř 128 Se řizova č a obsluha obráb ěcích stroj ů 53 Řidi č os. a malých dodáv. auto. 118 Strojírenský technik 53 Skladník 114 Ši čka, švadlena od ěvní konfekce 49 Číšník, servírka 99 Pe čovatel a pomocný ošet řovatel 49 Zedník 91
Zdroj: http://portal.mpsv.cz (ze dne 27. 7. 2009)
strana 53/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.5. Cestovní ruch a kultura
II.5.1. Základní charakteristiky Krom ěř íž, m ěsto historických památek, um ění a kultury, je nazýváno „Hanáckými Aténami“. Je vyhledáváno návšt ěvníky zejména pro bohatství památek. Krom ěř íž byla vyhlášena nejkrásn ějším historickým m ěstem České republiky za rok 1997. Komplex historických zahrad a Arcibiskupského zámku byl v prosinci 1998 zapsán do Seznamu sv ětového kulturního a p řírodního d ědictví UNESCO. M ěsto je d ějišt ěm každoro čních hudebních festival ů, výstav, odborných konferencí, sympozií a kongres ů.
II.5.2. Hlavní památky Město Krom ěř íž má celou řadu um ěleckých a kulturních památek. Historické jádro m ěsta bylo prohlášeno m ěstskou památkovou rezervací.
Arcibiskupský zámek je dominantou historického m ěsta Krom ěř íže. Jeho historie je nerozlu čně spjata s olomouckými arcibiskupy, kte ří si jej vybudovali jako svoje letní sídlo. Velmi významná je obrazová galerie, která představuje díla významných evropských malí řů . Nejvýznamn ějším obrazem zámecké galerie je dílo Tiziana Vecellího „Apolen a Marsyas“. Velmi známá je zámecká knihovna, která obsahuje na 88 tisíc svazk ů a hudební archiv s více než šesti tisíci barokními skladbami.
Podzámecká zahrada, která byla p ůvodn ě užitkovou zahradou, se rozkládá na rozloze 64 hektar ů. Do dnešní doby se zachovala v podob ě anglického parku vytvo řeného v polovin ě 19. století s romantickými zákoutími, vodním systémem a botanickými zajímavostmi. Návšt ěvníci zde naleznou také zví řecí koutek.
strana 54/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Kv ětná zahrada byla p ůvodn ě vystav ěna v 17. století jako italská zahrada. Dominantou zahrady je kolonáda dlouhá 244 m. Dále zde nalezneme mimo jiné Hrubý a Tropický skleník, kde se nachází sbírky tropické a subtropické flóry. Prost ředí zahrady je využíváno k výstavám, koncert ům, slavnostem a p ředevším návšt ěvám ob čan ů m ěsta i návšt ěvník ům z domova a ciziny.
Sídlo Muzea Krom ěř ížska bylo, jako původní renesan ční budova s klenbami a portálem, vybudováno r. 1609 kardinálem Františkem z Dietrichsteina ze dvou dom ů s bohatou historií (1636 – 1643 jezuitský seminá ř, pak vrchnostenský kapitulní d ům biskupské správy). V sou časné dob ě spravuje rozsáhlé sbírkové fondy a zp řístup ňuje stálé expozice i časov ě omezené výstavy. V muzeu se koná každoro čně řada zajímavých akcí a tvo řivých dílen, probíhá zde badatelská činnost.
Biskupská mincovna byla vybudována v roce 1665 biskupem Karlem II. z Liechtensteina a mince se zde razily až do roku 1756. Rekonstruovaná budova byla otev řena v roce 1998 a v sou časnosti se zde nachází stálá expozice mincovnictví.
Na území Krom ěř íže se nachází n ěkolik kostel ů, které jsou kulturn ě-historickými památkami a nalézá se v nich řada zajímavostí z oblasti historické architektury a církevních relikvií. Farní kostel Blahoslavené Panny Marie z ranného st ředov ěku, p ůvodní gotický kostel svatého Mo řice, kostel svatého Jana K řtitele, který je p ůvodním románský kostel s prvky gotiky. Mimo centrum m ěsta je situován pravoslavný kostel svatého Cyrila a Metod ěje, který byl postaven v byzantském stylu. Ve čty řicátých letech 17. století byla vystav ěna Kaple sv. K říže, která je po rekonstrukci již neslouží církevním ú čel ům. V sou časnosti tvo ří sou část areálu Octárny a je využívána ke kulturním a společenským akcím.
strana 55/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
K nejvýstavn ějším částem m ěsta pat ří Masarykovo nám ěstí, jehož dominantou je barokní kostel sv. Jana K řtitele. V těsné blízkosti nám ěstí je budova Justi ční akademie, p ůvodn ě německá reálka, pozd ěji u čitelský ústav, postavená v letech 1875 – 1877 v neorenesan čním slohu, p řed kterou stojí socha T. G. Masaryka. Na nám ěstí je rohová stavba gymnázia z roku 1889 – 1890, která má u hlavního vchodu instalovánu pam ětní desku s portrétní bustou zakladatele Pěveckého sdružení moravských u čitel ů Ferdinanda Vacha.
Na Milí čov ě nám ěstí upoutá pozornost budova Nadsklepí postavená na konci 19. století právováre čnými m ěšťany nad pivovarskými sklepy. V nedaleko stojícím dom ě č. 489 byla od roku 1789 první česká škola v Krom ěř íži vedená u čitelem Františkem Mírovítem Lorencem.
Riegrovo nám ěstí je nejstarším v Krom ěř íži. Je pojmenováno podle politika a u čence Františka Ladislava Riegra, který zde bydlel v jednom z měšťanských dom ů v dob ě zasedání Říšského sn ěmu v letech 1848 – 1849. Architektonickou dominantou nám ěstí je barokní kostel Nanebevzetí Blahoslavené Panny Marie. Vedle kostela je pěkná barokní stavba d ěkanství. Za pozornost stojí také barokní kašna p řed kostelem a p ředevším sloup sv. Trojice (morový) z roku 1725.
Na Sn ěmovním nám ěstí se nachází komplex Arcibiskupského zámku a k němu p řiléhající Podzámecké zahrady. Svým názvem nám ěstí připomíná jednání poslanc ů ústavodárného říšského sn ěmu v prostorách zámku v letech 1848 – 1849. Poslední dochovanou m ěstskou branou, tzv. Mlýnskou, lze odtud projít k biskupské mincovně.
Podle olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana (1851 – 1923) je pojmenováno Stojanovo nám ěstí. Nám ěstí je situováno v jedné z nejstarších částí m ěsta. Nachází se zde také kostel sv. Mo řice, budova proboštství z roku 1607 a tzv. stará vikárka s dochovaným renesan čním jádrem. Toto malé nám ěstí čko dopl ňují pozdn ě barokní domy kanovník ů a viká řů .
strana 56/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Srdcem historické části m ěsta je Velké nám ěstí. Bylo založeno olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu v druhé polovin ě 13. století jako nové tržišt ě. Dominantou nám ěstí je barokní mariánský sloup, který byl postaven po morové epidemii v roce 1680. Zajímavá je také kašna z roku 1655 vybudovaná jako sou část vodovodního systému města. Nejvýznamn ější budovou je radnice. M ěšťanské a kapitulní domy s podloubím si dodnes pov ětšinou dochovaly ran ě barokní fasády i typickou renesan ční dispozici. Nalezneme zde i Regentský d ům, který vznikl spojením p ůvodn ě dvou renesan čních dom ů s jednotnou ran ě-barokní fasádou. Renovace roku 1950 odkryla p ůvodní sgrafita z konce 16. století, jež umož ňují p ředstavit si vzhled krom ěř ížských renesan čních fasád.
Podle projektu G. P. Tencally byla až po jeho smrti postavena v roce 1714 Vrchnostenská sýpka. Koncem 18. století byla upravena stavitelem J. A. Grimmem do dnešní podoby. Typická architektura Tencallovských staveb (vpadlé pilastry, řada okenních os), na bo čním štítu nápis o vybudování za arcibiskupa Wolfganga kardinála ze Schrattenbach ů.
Sídlo muzea Krom ěř ížska bylo p ůvodn ě renesan ční budova s klenbami a portálem vybudováno r. 1609 kardinálem Františkem z Dietrichsteina ze dvou dom ů s bohatou historií (1636 – 1643 jezuitský seminá ř, pak vrchnostenský kapitulní dům biskupské správy).
II.5.3. Návšt ěvníci Krom ěř íže Následující údaje byly získány z výsledk ů rozsáhlého šet ření České centrály cestovního ruchu – Czechtourism „Monitoring návšt ěvník ů České republiky“ za období léto 2006 a zima 2006/2007. Celkem bylo dotazováno na území celé České republiky v letní etap ě pr ůzkumu 26 299 respondent ů, v zimní etap ě 23 709 respondent ů. Prezentované výsledky byly získány selekcí výstup ů šet ření na území turistického regionu St řední Morava a byly vyhodnoceny pouze výsledky získané šet řením na území Krom ěř íže. V Krom ěř íži bylo osloveno b ěhem letního i zimního šet ření vždy 300 návšt ěvník ů. Šet ření
strana 57/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
probíhalo formou osobního dotazování, d ůraz byl kladen na oslovení zahrani čních návšt ěvník ů. Jelikož stejné šet ření prob ěhlo i v letní etap ě 2005 a v zimní etap ě 2005/2006, získané výsledky se p říliš neliší. Z toho je možné vyvozovat, že prezentované výsledky jsou aktuální a p ředstavují sou časný profil návšt ěvníka Krom ěř íže. Parametry výzkumu: • Cílová skupina: návšt ěvníci m ěsta Krom ěř íže • Metoda výb ěru: nahodilý výb ěr ve vybraných lokalitách • Termín výzkumu: červen - zá ří 2006 (etapa léto 2006), prosinec 2006 – b řezen 2007 (etapa zima 2006/2007) Charakteristika návšt ěvník ů v letní etap ě Během šet ření bylo osloveno celkem 300 návšt ěvník ů, z toho 93 % pocházelo z České republiky a pouze 7 % ze zahrani čí (všichni zahrani ční návšt ěvníci byli ze Slovenska). Nejvíce domácích návšt ěvník ů p řijelo z okresu P řerov (12 %). Více než 5 % návšt ěvník ů přijelo i z okres ů Vsetín, Opava, Hodonín, Pardubice, České Bud ějovice, Karlovy Vary a Praha. Mezi respondenty bylo 55 % žen a 45 % muž ů. P řevažovaly osoby s ukon čeným st ředoškolským vzd ěláním (60 %) lidé s vysokoškolským a základním vzd ěláním tvo řili vždy 20 % respondent ů. Jako dopravní prost ředek nej čast ěji využili návšt ěvníci osobní automobil (40 %), 26 % návšt ěvník ů p řijelo zájezdovým autobusem, 18 % vlakem a 15 % linkovým autobusem. 23 % návšt ěvník ů p řijelo na jeden den, tém ěř polovina (49 %) návšt ěvník ů strávila v Krom ěř íži 1-2 noci, 22 % p řijelo na 4 – 8 dn ů, pobyt delší než týden plánuje 6 % návšt ěvník ů.
Zdroj: Koncepce rozvoje cestovního ruchu ve m ěst ě Krom ěř íž, 2008 strana 58/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Na otázku „Které aktivity jsou pro Vás v tomto regionu nejlákav ější?“ p řevažovaly odpov ědi „poznávací turistika“ (39 %) a „p ěší turistika“ (38 %). Dalšími atraktivními aktivitami v Krom ěř íži podle respondent ů jsou spole čenský život a zábava (24 %), venkovská turistika a návšt ěvy kulturních akcí (shodn ě 20 %) a církevní turistika (19 %). Pokud budeme hodnotit opakované návšt ěvy Krom ěř íže, m ůžeme konstatovat, že 42 % dotazovaných bylo v Krom ěř íži poprvé, pro 37% návšt ěvník ů to byla 2. až 4. návšt ěva v tomto m ěst ě a 21 % návštěvníků sem jezdí často ( byli zde minimáln ě pětkrát). Na otázku „S kým jste p řijeli?“ odpov ědělo 56 % dotazovaných, že s partnerem, partnerkou nebo s p řáteli. 30 % návšt ěvník ů odpov ědělo, že cestovali sami a pouze 14 % návšt ěvník ů přijelo s d ětmi.
Charakteristika návšt ěvník ů v zimní etap ě Během šet ření bylo osloveno celkem 300 návšt ěvník ů, z toho 70 % pocházelo z České republiky a pouze 30 % ze zahrani čí. Z toho 30 % tvo řili návšt ěvníci z Rakouska, p řibližn ě po 15 % návšt ěvníci z Velké Británie, Slovenska a N ěmecka, 11 % návšt ěvníci z Polska a po 5 % návšt ěvníci z USA a z Kanady. Nejvíce domácích návšt ěvník ů p řijelo ze vzdálenosti nad 100 km od Krom ěř íže (42 %), vzdálenost svého bydlišt ě od 50 do 100 km od Krom ěř íže uvedlo 35 % návšt ěvník ů a pouhých 23 % návšt ěvník ů p řijelo ze vzdálenosti menší než 50 km. Mezi respondenty bylo 51 % žen a 49 % muž ů. P řevažovaly osoby s ukon čeným st ředoškolským vzd ěláním (74 %), lidé s vysokoškolským vzd ěláním tvo řili 17 % dotazovaných a návšt ěvníci se základním vzd ěláním tvo řili 9 % respondent ů. Jako dopravní prost ředek nej čast ěji využili návšt ěvníci osobní automobil (41 %), 23 % návšt ěvník ů p řijelo zájezdovým autobusem, 17 % vlakem a 11 % linkovým autobusem. 34 % návšt ěvník ů p řijelo na jeden den, 40 % návšt ěvník ů strávilo v Krom ěř íži 1-2 noci, 21 % přijelo na 4 – 8 dn ů, pobyt delší než týden plánuje 4 % návšt ěvník ů.
Zdroj: Koncepce rozvoje cestovního ruchu ve m ěst ě Krom ěř íži, 2008
strana 59/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Přibližn ě t řetina návšt ěvník ů (34 %) p řijela na jeden den a tudíž nevyužívá služeb ubytovacích za řízení. Nej čast ěji využívanou kategorií ubytovacího za řízení je pension (23 %) a hotel (17 %). Nezanedbatelná část turist ů se ubytovala u p říbuzných a známých (19 %). Pokud budeme hodnotit opakované návšt ěvy Krom ěř íže, m ůžeme konstatovat, že 25 % dotazovaných bylo v Krom ěř íži poprvé, pro 23 % návšt ěvník ů to byla 2. až 4. návšt ěva v tomto m ěst ě a 52 % návšt ěvník ů sem jezdí často (byli zde minimáln ě pětkrát). Na otázku „S kým jste p řijeli?“ odpov ědělo 47 % dotazovaných, že s partnerem, partnerkou nebo s p řáteli. 39 % návšt ěvník ů odpov ědělo, že cestovali sami a pouze 14 % návšt ěvník ů přijelo s d ětmi.
II.5.4. Kultura Kulturní vyžití v Krom ěř íži úzce souvisí s bohatou historií m ěsta, s četnými kulturními památkami a také s p ůsobením významných kulturních institucí. P řestože je v médiích m ěsto prezentováno především prost řednictvím arcibiskupského zámku a zahrad zapsaných v Listin ě sv ětového a kulturního d ědictví UNESCO, je vyhledáváno také jako místo konání r ůzných odborných a vědeckých konferencí, kongres ů a jednání, což za čalo již v roce 1848, kdy se v Krom ěř íži konal Ústavodárný říšský sn ěm. V Hanáckých Athénách, jak se Krom ěř íži říká už od 19. století, p řetrvává hudební tradice. Tu založil už biskupský kapelník J. P. Vejvanovský a dále rozvíjely p ěvecké sbory Moravan, Pěvecké sdružení moravských u čitel ů a Moravští madrigalisté. Dnes sídlí v Krom ěř íži konzervato ř J. P. Vejvanovského a každoro čně jsou tu po řádány významné hudební festivaly a p řehlídky. Kulturní akce jako divadelní p ředstavení, koncerty a plesy jsou pravideln ě po řádány v místním dom ě kultury, v zámku, v Kv ětné zahrad ě, v kostelech a dalších historických prostorách, které k realizaci koncert ů p římo vybízejí. Hudební p ředstavení jsou realizována i pod širým nebem. Výstavy, expozice a besedy o historii regionu probíhají v Muzeu Krom ěř ížska, v zámku, ve vstupních prostorách domu kultury i radnice, v Klubu Velehradská a na řad ě dalších míst. Hlavními po řadateli kulturních akcí v Krom ěř íži jsou D ům kultury Krom ěř íž a m ěsto Krom ěř íž. Mezi další po řadatele pat ří Klub UNESCO Krom ěř íž, Um ělecká iniciativa Krom ěř íž, Okresní agrární komora Krom ěř íž, Art Collegium 2002, Jazz Klub Krom ěř íž, Divadelní spolek Krom ěř íž a st řední školy v četn ě konzervato ře a ZUŠ. Pat ří sem také Klub Starý pivovar, který je po řadatelem koncert ů a divadelních p ředstavení v prostorách letní zahrádky a divadelního sálu. Místní ob čané mohou navšt ěvovat Knihovnu Krom ěř ížska, kde krom ě čtená řských a hudebních odd ělení funguje čítárna novin a časopis ů a studovna. Knihovna rovn ěž slouží strana 60/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
jako komunitní centrum, v n ěmž se realizuje řada zajímavých výstav, besed, koncert ů a zajímavostí. Za kulturou mohou místní ob čané rovn ěž do Kina Nadsklepí a do klubu Starý pivovar, v n ěmž probíhají n ěkolikrát v roce koncerty menších orchestr ů, literární pásma, výstavy a sout ěže amatérských filma řů a zejména řada divadelních p ředstavení místních i celorepublikových ochotnických soubor ů. Dům kultury je p řísp ěvkovou organizací z řízenou M ěstem Krom ěř íží za ú čelem zajiš ťování kulturní činnosti a udržovaní kulturních tradic a to p řevážn ě na území m ěsta. Je po řadatelem, organizátorem a koordinátorem kulturních akcí, divadelních p ředstavení, koncert ů, výstav a odborných kurz ů v oblasti kultury.
Dům kultury nabízí návšt ěvník ům: • divadelní p ředstavení profesionálních i amatérských scén, • divadelní p ředplatné – jarní a podzimní sezonu, • koncerty populárních um ělc ů a skupin, • zábavné po řady, tane ční podve čery pro st řední a starší generaci, • módní p řehlídky, • ned ělní divadelní p ředstavení pro d ěti, • koncerty vážné hudby, • předplatné Kruhu p řátel hudby, • letní promenádní koncerty, • výchovné po řady pro žáky MŠ, ZŠ, st ředních škol a odborných škol, • tane ční kurzy pro mládež i dosp ělé, • pohybové kurzy, • jazykové kurzy.
Velkým potenciálem v oblasti po řádání kulturních akcí jsou Konzervato ř P. J. Vejvanovského a ZUŠ, které se na celkové nabídce kulturních akcí podílejí p ředevším po řádáním koncert ů svých student ů a absolventských koncert ů, p ředevším mimo hlavní turistickou sezónu. Koncerty jsou po řádány p ředevším v jejích prostorách, jsou však zastoupeny i koncerty konané v Dom ě kultury v Krom ěř íži, zahradách zámku či areálu Psychiatrické lé čebny v Krom ěř íži. Kulturní za řízení jsou v sou časné dob ě využívána nejen k po řádání nejr ůzn ějších kulturních akcí, ale i k dalším dopl ňkovým akcím, kterými mohou být p řednášky, besedy, kongresy nebo konference.
strana 61/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Přehled nejvýznamn ějších kulturních událostí, které jsou v měst ě Krom ěř íži po řádány
Název kulturní akce Po řadatel Stru čná charakteristika
Velikono ční jarmark Město Krom ěř íž Ukázky lidových řemesel a prodej tradi čních lidových řemesel výrobk ů
Den d ětí m ěsta Město Krom ěř íž Zábavní program pro d ěti m ěsta Krom ěř íže Krom ěř íže Dům kultury
Den tance a jarmárek Dům kultury Setkání tane čních klub ů, kroužk ů a soubor ů m ěsta, prezentace výrobk ů místních škol
Promenádní koncerty Dům kultury Koncerty po řádané každý čtvrtek v dob ě prázdnin
FORFEST Czech Um ělecká iniciativa Mezinárodní festival sou časného um ění Republic Krom ěř íž s duchovním zam ěř ením
Festival Hudba Klub UNESCO Festival koncert ů vážné hudby konaných v zahradách a zámku Krom ěř íž v arcibiskupském zámku a zahradách Art Collegium 2002
Krajské dožínky Okresní agrární Tradi ční velký svátek zem ědělc ů doprovázený Zlínského kraje komora Krom ěř íž jarmarkem lidových řemesel Zlínský kraj Město Krom ěř íž
Krom ěř ížské hudební Dům kultury Festival vážné hudby léto
Arsfilm amatér ů Dům kultury Mezinárodní sout ěž neprofesionálního filmu a Krom ěř íž videotvorby
Seniorforum Dům kultury Mezinárodní sout ěž nekomer čních film ů
Váno ční jarmark a Město Krom ěř íž Tradi ční váno ční akce a slavnosti na Velkém setkání pod Váno čním nám ěstí stromem
Divadelní festival Divadelní spolek Prezentace divadelních soubor ů, divadelní Ludmily Cápkové Krom ěř íž seminá ře
Pohádkové krom ěř ížské Hortus Moraviae Divadelní p ředstavení pro d ěti v Podzámecké zahrady zahrad ě
Jazzový salon Krom ěř íž JAZZ Club Živé ve čery p ředstavující hudebníky r ůzných žánr ů Krom ěř íž nejen z ČR
Zdroj:Koncepce rozvoje cestovního ruchu ve m ěst ě Krom ěř íži
strana 62/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.5.5. Atraktivity v okolí Krom ěř íže
Město Chropyn ě leží v oblasti st řední Hané 10 km severn ě od Krom ěř íže. Zámek v Chropyni je další stavbou spravovanou Muzeem Krom ěř ížska. Dnešní zámek stojí v místech st ředov ěké rovinné tvrze vodního typu. Nalezneme zde v prvním pat ře sály Rytí řský a Je čmínk ův (s expozicí historických zbraní), v přilehlých místnostech jsou nastín ěny d ějiny Chropyn ě po čínaje prav ěkem, d ějiny místního zem ědělství, rybníká řství, lidové kultury. Ve druhém pat ře zámku pak m ůžeme navštívit památník chropy ňského rodáka Emila Filly. Ke zhlédnutí je pr ůř ez Fillovou tvorbou s ukázkami z díla dopln ěnou řadou životopisných údaj ů a dokument ů z um ělcova života. Díky výskytu vzácných druh ů fauny a flóry byl Zámecký rybník vyhlášen p řírodní rezervací.
Větrný mlýn ve Velkých T ěšanech je d řev ěná dvoupatrová stavba se sedlovou st řechou, zav ěšená na konstrukci z trám ů. V prvním pat ře je mou čnice se síty, na n ěž padá rozemleté zrno z mlýnských kamen ů v druhém pat ře.
V nádherné krajin ě CHKO Ch řiby asi 15 kilometr ů jižn ě od Krom ěř íže se nachází Ran č Kostelany, který na Vás dýchne atmosférou Divokého Západu. Nabízí širokou nabídku služeb od ubytování, stravování, přes firemní akce až po sportovní a kulturní akce.
Muzeum Krom ěř ížska spravuje areál památek lidového stavitelství východní Hané v Rymicích u Holešova na úpatí Hostýnských hor. Vesnická stavení rekonstruovaná v sedmdesátých letech p ředstavují zp ůsob bydlení a hospoda ření v této části Moravy v posledních dvou staletích. Návšt ěvníci si mohou prohlédnout interiéry dom ů vybavených tradi čním inventá řem kuchyní, sv ětnic a hospodá řských místností. K vid ění je také dílna vesnického sedlá ře a stará kovárna s výhní a ková řským ná řadím. Z blízkých Bo řenovic byl p řenesen a v devadesátých letech rekonstruován v ětrný mlýn n ěmeckého typu, jehož ramena je možno nastavovat podle sm ěru v ětru otá čením celého objektu na nosné konstrukci zvané beran.
strana 63/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Rychlost otá čení lze regulovat p řidáváním či odebíráním tzv. plachet, d řev ěných desek zav ěšovaných na ramena. Všechny domy v areálu jsou postaveny tradi ční technologií dřev ěného srubu opat řeného hlin ěnou omítkou, nebo z nepálených cihel, st řechy mají krytinu ze slam ěných došk ů. Vesnická kovárna je pak z d ůvod ů bezpe čnosti proti ohni kryta střechou ze štípané b řidlice. Svatý Hostýn pat ří mezi nejvýznamn ější mariánská poutní místa na Morav ě. Krom ě baziliky Nanebevzetí Panny Marie tu návšt ěvníci najdou i další zajímavé památky, nap říklad působivou Jurkovi čovu k řížovou cestu, starší klasicistní křížovou cestu, Sarkandrovu kapli, Vodní kapli nebo muzeum mapující historii Svatého Hostýna.
Židovský h řbitov v Holešov ě se rozkládá na ploše 9 581 m 2 a po čet náhrobk ů se odhaduje na 1 500, nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1647. U vchodu na hřbitov stojí poh řební sí ň s pam ětní deskou ob ětí holocaustu. Na židovském h řbitov ě se nachází hrob rabína Sabbatai ben Meir ha-Kohena, zvaného Šach, významného u čence ze 17. století, po kterém je pojmenována Šachova synagoga.
Turistické atraktivity ve Zlínském kraji
strana 64/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.5.6. Služby pro cestovní ruch Krom ěř íž je tradi čním m ěstem služeb a i v sou časné dob ě je známá jako st ředisko školství a kultury. P říznivým aspektem je rovn ěž sezónní zvyšování po čtu klient ů krom ěř ížských služeb vlivem cestovního ruchu. Nevýznamn ějším atributem cestovního ruchu je kulturně- památková hodnota m ěsta Krom ěř íže, a to zejména díky stále vysoké návšt ěvnosti Arcibiskupského zámku, Podzámecké zahrady a Kv ětné zahrady, které jsou od roku 1998 zapsány na Listinu sv ětového p řírodního a kulturního d ědictví UNESCO.
Hromadná ubytovací za řízení cestovního ruchu podle okres ů (k 31. 12. 2007) Hromadná ubytovací za řízení Pr ůměrná cena Kraj, okresy kempy, chatové osady Pokoje Lůžka za ubytování Hotely a penziony turistické ubytovny (K č) Zlínský kraj 203 163 7999 21564 309 Krom ěř íž 27 25 877 2719 258 Uherské Hradišt ě 32 29 1044 2908 336 Vsetín 75 73 2682 8154 265 Zlín 69 36 3396 7783 379 Zdroj: Statistická ro čenka Zlínského kraje 2008
Ve m ěst ě je v sou časné dob ě nedostatek vysoce kvalitních ubytovacích kapacit, stejn ě jako je postrádáno levné ubytování (kemp, chatky).
Hromadná ubytovací za řízení v Krom ěř íži Hromadná ubytovací za řízení Po čet Hotely 5 Penziony 11 Ubytování v soukromí 2 Ubytovny 10 Kemp 1 http://www.vychodni-morava.cz/search/ubytovani/?lokalita=251 Možnosti stravování jsou v Krom ěř íži velmi rozmanité, umož ňují jak rychlé a relativn ě levné ob čerstvení p římo na ulici, tak i uspokojí náro čnějšího zájemce v některých hotelových restauracích. Stravovací za řízení v Krom ěř íži Stravovací za řízení Po čet Rychlé ob čerstvení 3 Restaurace 43 Vinárny a vinné sklepy 2 Kavárny a čajovny 6 Pivnice 2 Cukrárny 2 Bary 5 Zdroj: http://www.vychodni-morava.cz/search/stravovani/?lokalita=251
strana 65/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
V rámci šet ření, které bylo podkladem pro formulování Koncepce rozvoje cestovního ruchu města Krom ěř íže, bylo provedeno hodnocení kvality vybraných ubytovacích a stravovacích služeb v Krom ěř íži. Bylo hodnoceno celkem 10 ubytovacích a 18 restaura čních za řízení. Z ubytovacích za řízení byly hodnoceny hotely Bou ček, Octárna a Hv ězda, z penzion ů byly hodnoceny penzion Excelent, Malý val, U Holuba, Na jízdárn ě, Domov, Menšík a cyklokemp Pionýrská louka. Ze stravovacích za řízení byly hodnoceny restaurace Centrál, Scéna, Radni ční sklípek, Vodní meloun, U lva, Slávia, Avion, Mušketýr, restaurace hotel ů Bou ček, Hv ězda a Octárna, restaurace penzion ů U Holuba, Malý val, Excelent a Na jízdárn ě, pizzerie Bohemia a Velké nám ěstí a ob čerstvení U zámku. Jednotlivá za řízení byla hodnocena na základ ě osobní návšt ěvy dvou hodnotitel ů, analýzy www stránek, p řípadn ě telefonického rozhovoru. Za řízení byla hodnocena dle navržených hledisek (vý čet uvádíme vždy na za čátku p říslušné podkapitoly), p řičemž rovn ěž tato hlediska byla odsouhlasena zadavatelem projektu. Výsledky šet ření byly zaznamenávány na vyhodnocovací formulá ře, k hodnocení byl krom ě slovního komentá ře použit systém hodnocení ano – ne a škálování 1 – 5. Hodnocení 1 je velmi pozitivní, 2 spíše pozitivní, 3 pr ůměrné, 4 spíše negativní a 5 velmi negativní.
Analýza ubytovacích služeb Ubytovací služby byly hodnoceny z následujících hledisek: charakteristika provozovny, lokalita a klasifikace za řízení, exteriér budovy a venkovní prostory, ukazatele a reklama, provozní hodiny, zda je sou částí stravovací úsek, estetická úrove ň a vzhled recepce, ochota a vst řícnost personálu, p řítomnost propaga čních materiál ů o m ěst ě a dopl ňkových službách, webová podpora a její úrove ň, možnost rezervace on-line a po telefonu, možnost ubytování pro rodiny s d ětmi, možnost ubytování s domácími zví řaty, možnost úschovy jízdního kola, úrove ň interiéru a pokoj ů, kou ření, poskytování konferen čního servisu, možnost pronájmu salónku, jazyková vybavenost personálu, vybavenost pokoj ů a hotelu dopl ňkovými službami; zp ůsoby platby, cenový standard, bezbariérový provoz, celkový dojem. Hodnocení služeb ubytovacích za řízení Indikátory Aritmetický pr ůměr Exteriér budovy a venkovní prostory 2,77 Ukazatele k hotelu, reklama, upoutávky 3,60 Estetická úrove ň recepce – vzhled, prostor, první dojem 2,12 Ochota a vst řícnost personálu 2,00 Webová podpora 3,00 Úrove ň interiéru za řízení 2,08 Úrove ň pokoj ů 2,07 Pozn.: Škálové hodnocení služeb ubytovacích za řízení (1 – velmi pozitivní, 5 – velmi negativní)
Z celkového pohledu byla nejlépe hodnocena ochota a vst řícnost personálu jednotlivých ubytovacích za řízení, což lze vnímat jako velmi pozitivní. Pr ůměrn ě je hodnocena webová podpora jednotlivých za řízení, spíše podpr ůměrn ě úrove ň zna čení, ukazatel ů a navigace k jednotlivým ubytovacím za řízením.
strana 66/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Znalost jazyku v ubytovacích za řízeních
Jazyk Suma (max. 10) Anglický jazyk 10 Německý jazyk 8 Ruský jazyk 4 Polský jazyk 2 Francouzský jazyk 1 Italský jazyk 1
Ve všech ubytovacích za řízeních se personál dokáže domluvit anglicky, což je považováno za b ěžný standard. Angli čtina je ve v ětšin ě ubytovacích za řízení dopln ěna n ěmčinou jako druhým nejužívan ějším jazykem. Existence služeb v ubytovacích za řízeních
Indikátor Suma (max. 10) Stravovací úsek 7 Přítomnost propaga čních materiál ů o m ěst ě Krom ěř íž 10
Přítomnost propaga čních materiál ů o dalších službách 5 (sport, kultura atd.)
Možnost rezervace pokoje po telefonu 9 Možnost rezervace pokoje on-line 7 Možnost ubytování pro rodiny s d ětmi 9 Možnost úschovy jízdního kola (ubytování pro cyklisty) 9 Možnost ubytování pro hosty se psy (p říp. jinými 9 domácími Konferen ční servis 4 Možnost pronájmu salónku 6 TV na pokoji 9 Internet na pokoji, Wi-fi 7 Sociální za řízení na pokoji 9 Možnost zavolat Taxi 9 Denní tisk k dispozici 8 K dispozici parkování 10 Sejf na pokoji či na recepci 6 Možnost platby platební kartou 6 Zajistí lístky do kina, divadla, bazén atd. 4 Bezbariérový p řístup do interiéru 1
strana 67/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
K výše uvedené tabulce není t řeba rozsáhlejšího komentá ře, je ale t řeba upozornit na nízký po čet ubytovacích za řízení, která jsou bezbariérová. P řítomnost propaga čních materiál ů města Krom ěř íže ve všech analyzovaných ubytovacích za řízeních je pozitivním faktem, na druhou stranu v polovin ě za řízení chybí propaga ční materiály dalších služeb – sportovní, kulturní apod.
Analýza stravovacích služeb Stravovací služby byly hodnoceny z následujících hledisek: Charakteristika provozovny a lokalita, exteriér budovy a venkovní prostory; možnost a úrove ň venkovního posezení; otevírací doba; doba, do kdy se va ří; webová podpora a její úrove ň; možnost rezervace on- line a po telefonu; možnost rezervace salónku; úrove ň interiéru; kou ření; vybavenost neku řáckým prostorem; kou ření v dob ě ob ěda; ochota a úrove ň obsluhujícího personálu; jazykové znalosti personálu; jazykové mutace jídelní čku; ší ře a pestrost nabídky jídelní čku; kvalita stravy – množství, vzhled, chu ť; úrove ň sociálního za řízení; zp ůsob platby platební kartou a stravenkami; dopl ňkové služby – taxi; wi-fi, denní tisk; konferen ční servis; cenový standard; bezbariérový p řístup a celkový dojem.
Hodnocení služeb stravovacích za řízení Indikátory Aritmetický pr ůměr Exteriér budovy a venkovní prostory 2,50 Možnost venkovního posezení, zahrádka 2,89 Webová podpora 3,83 Úrove ň interiéru restaura čního za řízení 2,39 Ochota a úrove ň obsluhujícího personálu 2,11 Ší ře a pestrost nabídky jídelní čku (pokrmy, nápoje) 2,44 Kvalita stravy (množství, vzhled, chu ť) 2,61 WC, úrove ň sociálního za řízení 3,06
Z celkového pohledu byla rovn ěž nejlépe hodnocena ochota a vst řícnost personálu jednotlivých stravovacích za řízení, což shledáváme jako velmi pozitivní. Nejh ůř e je hodnocena webová podpora jednotlivých za řízení, která v sou časných tendencích hraje stále větší roli p ři rozhodování o návšt ěvě restaurace. Špatn ě jsou rovn ěž hodnoceny toalety a sociální zázemí, které jsou zejména u zahrani čních turist ů jedním z hlavních kriterií rozhodnutí o opakované návšt ěvě stravovacího za řízení.
strana 68/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Služby v restauracích
Služby Suma (max. 18) Možnost rezervace po telefonu 17 Možnost rezervace on-line 5 Možnost rezervace salónku 14 Ku řácká restaurace 14 Vybavenost neku řáckým salonkem 11 Kou ření v dob ě ob ěda 8 Zp ůsob platby – platební kartou 6 Zp ůsob platby – stravenkami 16 Dopl ňkové služby – taxi 14 Dopl ňkové služby – wi-fi 7 Dopl ňkové služby – denní tisk 11 Dopl ňkové služby – konferen ční servis 9 Bezbariérový p řístup do interiéru 4
Lze konstatovat, že standardem se stalo telefonické rezervování stolu, které je z mezinárodního pohledu mnohem více využíváno než rezervování on-line formou. P řevládají ku řácké restaurace s neku řáckým salonkem. Bezbariérový vstup je evidován jen ve čty řech restaura čních za řízeních. Za problematický lze považovat omezený po čet za řízení s možností platby platební kartou.
Znalost jazyk ů ve stravovacích za řízeních
Jazyk Suma (max. 18) Anglický jazyk 13 Německý jazyk 13 Ruský jazyk 4 Polský jazyk 2 Francouzský jazyk 1 Italský jazyk 2
Ve dvou t řetinách restaurací byl personál schopen porozum ět anglicky nebo n ěmecky mluvícímu klientovi. V úrovni kvality mluveného projevu jsou však stále rezervy. Provozovatelé restaurací za čínají reagovat na p říliv italských klient ů, kte ří tvo ří velkou cílovou skupinu zahrani čních turist ů v České republice.
strana 69/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Jazykové mutace jídelníčků
Jazyk Suma (max. 18) Anglický jazyk 11 Německý jazyk 8 Ruský jazyk 0 Polský jazyk 0 Francouzský jazyk 0 Italský jazyk 2 Neexistence žádné cizojazy čné mutace jídelní čku 6
Jazykové mutace jídelní čků byly evidovány u 11 z 18 sledovaných stravovacích za řízení, standardem u za řízení sloužících primárn ě pro CR (až na drobné výjimky) jsou jazykové mutace anglické a n ěmecké.
Informa ční centrum Informa ční centrum m ěsta Krom ěř íže se nachází na Velkém nám ěstí č.p. 50/45. Je dob ře situované a viditeln ě zna čené. Je snadno dostupné i pro zahrani ční turisty. Lze vytknout malý prostor centra, který je umocn ěn výskytem sm ěnárny, která zabírá jeho velkou část. Informa ční centrum rovn ěž ne vždy nabídlo komplexní informaci o možnostech ubytování a stravování v Krom ěř íži. Velmi pozitivn ě lze hodnotit lidské zdroje IC, jako jednu z nejd ůležit ějších komponent každého informa čního centra. IC v Krom ěř íži nabízí kvalitní (ochotný, p řátelský a usm ěvavý) personál, schopný podat informace o m ěst ě v anglickém jazyce.
Nabízené služby: • informace o pam ětihodnostech a kulturním programu, • prohlídka historického centra m ěsta a zahrad s pr ůvodcem, • rezervace prohlídek zámku, • ubytování v Krom ěř íži a okolí, • program a strava pro skupiny, • jízdenky na mezinárodní autobusové linky do celé Evropy, • suvenýry s motivem m ěsta Krom ěř íže, videokazety, mapy a publikace, • telefonní karty, • prodej KARTY MLÁDEŽE, karty ISIC a u čitelských karet ITIC, • směnárna (nákup a prodej valut), • prodej vstupenek on-line TICKETART, TICKETPORTAL, TICKETSTREAM, • prodej vstupenek na akce do O2 Arény, • prodej dálni čních známek ČR, SR, Rakousko, • výlepová služba pro Krom ěř íž, Hulín, Chropyni, • úschova kol a zavazadel,
strana 70/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
• půjčovna kol, • laminování do formátu A4, • kopírování do formátu A3 černobílé, • kroužková vazba, • přístup na internet.
Informa ční tabule DARUMA byly nainstalovány po čátkem roku 2002. Jedná se o orienta ční plán m ěsta s nejzajímav ějším okolím, úplný rejst řík ulic a nejvýznamn ější kulturn ě-historické objekty a státní instituce. Celý plán je zapracován do graficky zda řilé mapky, která je dopln ěna akustickým komentá řem všech nejd ůležit ějších objekt ů uvedených v orienta čním plánu m ěsta, jehož legendy provází mluvený komentá ř v českém, anglickém či n ěmeckém jazyce. Zárove ň je však i dané místo sv ěteln ě ozna čeno vysoce citlivými diodami. Informa ční systém m ěsta Krom ěř íže dopl ňují také informa ční ukazatele, které informují návšt ěvníky m ěsta o turistických zajímavostech a atraktivitách cestovního ruchu. Tyto ukazatele jsou zpravidla umíst ěny na sloupech ve řejného osv ětlení, nebo sloupech elektrického vedení, zhruba ve výšce okolo 2,5 metru nad zemí, tudíž relativn ě dob ře viditelné. Jejich viditelnost je dosta čující, avšak zásadní v ěc, která je nedosta čující, je jejich jazykové provedení a četnost. Všechny informa ční panely jsou pouze v českém jazyce, což neodpovídá evropským standard ům. Zpravidla bývá zvykem ve všech evropských vysp ělých zemích, že informa ční ukazatelé jsou uvedeny minimáln ě ve dvou jazykových mutacích a to zpravidla v jazyce místním a anglickém. Významnou úlohu v oblasti cestovního ruchu na Krom ěř ížsku plní ob čanské sdružení KROM ĚŘ ÍŽSKO – sdružení pro cestovní ruch. Smyslem sdružení je vzájemná spolupráce všech jeho člen ů i dalších obcí, m ěst, podnikatel ů, organizací, spolk ů a jiných subjekt ů, které mají zájem na dalším rozvoji cestovního ruchu v oblasti. Sdružení tvo ří 46 člen ů. Sdružení si klade za cíl spole čnou propagaci regionu a budování co nejširší nabídky turistických produkt ů a zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu.
strana 71/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.6. Životní prost ředí
II.6.1. Ovzduší Na území m ěsta se nachází deset stacionárních velkých zdroj ů zne čiš ťování ovzduší a řada st ředních a malých zdroj ů zne čiš ťování ovzduší. Skute čný podíl stacionárních zdroj ů na zne čiš ťování ovzduší je ovšem jen t ěžko stanovitelný. Podle údaj ů orgán ů ochrany ovzduší zpoplatn ěné zdroje nep řekra čují stanovené emisní limity. Důležitým zdrojem zne čiš ťování ovzduší ve m ěst ě jsou také mobilní zdroje - silni ční motorová vozidla. Míra zne čiš ťování ovzduší provozem mobilních zdroj ů je závislá p ředevším na intenzit ě dopravy po jednotlivých komunikacích. Specifickou formou zne čiš ťování ovzduší jsou organoleptické emise z živo čišné výroby, vyzna čující se zvýšeným obsahem mikroorganism ů, prachu a amoniaku s nep říjemným zápachem. Tímto typem zne čiš ťování ovzduší jsou postiženy n ěkteré m ěstské části. Nejvýrazn ějším zdrojem organoleptických emisí je farma chovu prasat u T ěšnovic, která je se svými stavy hospodá řských zví řat velkým zdrojem zne čiš ťování ovzduší. V n ěkterých okrajových partiích zastav ěných území (nap ř. v sídlištích p ři západním okraji města) se zejména v p ředjarním a časn ě jarním období projevuje zvýšená prašnost zp ůsobená v ětrnou erozí na navazujících obhospoda řovaných pozemcích orné p ůdy. P ři pravidelném hnojení obhospoda řovaných pozemk ů organickými hnojivy dochází rovn ěž k ší ření pachových látek nejen v nejbližším okolí t ěchto pozemk ů, ale i ve m ěst ě Krom ěř íži. V následující tabulce jsou uvedeni provozovatelé velkých stacionárních zdroj ů zne čiš ťování ovzduší a provozovatelé st ředních a malých zdroj ů (které dle evidence mají nejvyšší emise zne čiš ťujících látek). Provozovatelé velkých zdroj ů zne čiš ťování Adresa ovzduší SZP T ěšnovice a.s. Krom ěř íž 767 01 Těšnovice 153 CSAO, spol. s r.o. Krom ěř íž 767 01 Bílanská 2595 Marta Ondová, Praní a chemické čišt ění Krom ěříž 767 01 Dolní Zahrady 1740 Stanislav Poled ňák Krom ěř íž 76701 Velehradská 3064/12 Fremach Morava, s.r.o. Krom ěř íž 767 01 Jožky Silného 2824 MAGNETON a.s. Krom ěř íž 767 53 Hulínská 1799/1 SAKER spol. s r.o. Krom ěř íž 767 01 Na Sádkách 3475 Krom ěř ížská nemocnice a.s. Krom ěř íž 767 55 Havlí čkova 660/73 SFW, s.r.o. Krom ěř íž 767 01 Moravská 2873 Sladovny Soufflet ČR, a.s. Krom ěř íž 767 01 J.Silného 2997/21
Provozovatelé st ředních zdroj ů Adresa zne čiš ťování ovzduší METAFORM - slévárna Al. Spol. s r. o. Krom ěř íž 767 01 Kaplanova 3000 AUTOLAKOVNA Ji ří Šev čík, s. r. o. Krom ěř íž 767 01 Resslova 1405 KMOTR - Masna Krom ěř íž a. s. Krom ěř íž 767 01 Hulínská 2286 Vodovody a kanalizace Krom ěř íž, a. s. Krom ěř íž 767 01 Kojetínská 3666 SFW. s. r. o. (U Zvona řky 448/16, Praha 2) Krom ěř íž 767 01 Rumunská 4084 TEPLO Oskol s. r. o. (Chaloupeckého náb. Krom ěř íž 767 01 Denkova - 212/3, Brno)
strana 72/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Provozovatelé malých zdroj ů zne čiš ťování Adresa ovzduší NAVOS, a. s. Krom ěř íž 767 01 Čelakovského 1858 SLADOVNY SOUFFLET ČR, a. s. (Vrahovická, Prost ějov) Krom ěř íž 767 01 J. Silného 2997 Agrodružstvo Postoupky, družstvo Krom ěř íž 767 01 Postoupky 14 MAGNETON a. s. Krom ěř íž 767 01 Hulínská 1799/1 PHARMIX, s. r. o. Krom ěř íž 767 01 Na Sádkách 2798 KROMEXIM Products spol. s r. o. Krom ěř íž 767 01 Hulínská 2383 Zdroj: M ěÚ Krom ěř íž, odbor životního prost ředí Za řazení správního obvodu m ěsta Krom ěř íže mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje odbor ochrany ovzduší Ministerstva životního prost ředí na základ ě p řekro čení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více zne čiš ťujících látek (sd ělení uve řej ňuje ve V ěstníku MŽP). Na základ ě vyhodnocení sledovaných dat ČHMÚ za roky 2004, 2005 a 2006 (m ěř ení na stanicích Krom ěř íž - ZÚ a Krom ěř íž - Na Kope čku) bylo území m ěsta Krom ěř íže za řazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (p řekra čování PM10 a benzo(a)pyrenu). Následující obrázek zachycuje oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve Zlínském kraji v roce 2007.
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve Zlínském kraji v roce 2007
Zdroj: http://www.mzp.cz (ze dne 14. 7. 2009)
strana 73/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Na základ ě zjišt ěných dat za rok 2007 již nebylo území m ěsta Krom ěř íže do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší zahrnuto (výsledky za rok 2008 nejsou dosud zpracovány).
II.6.2. Voda Kvalita povrchových a podzemních vod je v řešeném území plošn ě snižována zejména vlivem smyvu p ůdních částic a pr ůsak ů nežádoucích chemických látek z pozemk ů orné p ůdy a řádn ě nezabezpe čených hnojiš ť. Vodní toky jsou r ůznou mírou zne čiš ťovány též komunálními odpadními vodami, které se do jejich koryt dostávají p řevážn ě prost řednictvím vybudované kanalizace, v ětšinou p řes čistírny odpadních vod, v n ěkterých p řípadech však zaúst ěné p římo do toku. Nejpozd ěji v termínu do 22. 12. 2015 je nutno dle Na řízení vlády č. 61/2001 Sb. o ukazatelích a hodnotách p řípustného zne čišt ění povrchových a odpadních vod (dále jen „NV“) dosáhnout v povrchových vodách hodnot imisních standard ů uvedených v tab. 1 p říl. č. 3 k NV vyjad řující cíle ochrany vod a cílového stavu vod uvedeného v p říloze č. 2 NV. Potenciáln ě významné nebezpe čí pro kvalitu vod (zejm. podzemních) znamenají staré zát ěže v n ěkterých pr ůmyslových areálech. Vlivy sou časných i starých zát ěží na kvalitu vod jsou závislé zejména na lokalizaci skládek ve vztahu k vodote čím a horizont ům podzemních vod a na povaze ukládaného materiálu. Místn ě významnou roli ve snižování kvality vod mohou hrát též splachy a pr ůsaky kontaminovaných vod z areál ů živo čišné výroby. Dalším p říležitostným zdrojem zne čišt ění vod je doprava (silni ční a ú čelová zem ědělská, čerpací stanice pohonných hmot). Nebezpe čí pro kvalitu vod znamenají p ředevším úniky ropných látek. Snížení kvality vody ve vodních tocích souvisí i s narušením jejich p řirozených samo čisticích schopností vlivem regulací koryt (p říp. i zatrubn ění částí tok ů) a absence p řirozené b řehové dřevinné vegetace. Do území m ěsta Krom ěř íže zasahují tato ochranná pásma vodních zdroj ů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou: • OPVZ Krom ěř íž, • OPVZ Kvasice, • OPVZ Hulín, • OPVZ Plešovec a B řestský les. Na části území m ěsta Krom ěř íže bylo opat řením Krajského ú řadu dle § 66 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, vyhlášeno záplavové území řeky Moravy. V p řípad ě návrhu protipovod ňových opat ření je nutno postupovat takovým zp ůsobem, aby nedocházelo k negativnímu ovliv ňování vodního režimu v krajin ě.
strana 74/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Záplavové území ve správním obvodu Zlínského kraje – Povodí řeky Moravy
Zdroj: http://mapy.kr-zlinsky.cz/tms/projekty/zaplavova_uzemi (14. 7. 2009)
Vodní toky na území m ěsta Krom ěř íže Významné vodní toky dle vyhlášky MZe č. 470/2001 Sb. a jejich v ětší p řítoky jsou uvedeny v následující tabulce. Významné vodní toky jsou vyzna čeny tu čně. Obce v závorkách jsou obce sousedící s m ěstem Krom ěříží (vzájemné informace o povodí).
Číslo Km Říční kilometráž Povodní ohrožené k.ú. obcí Název toku hydrologic- zaúst ění do ve správním Správce kého po řadí hlavního toku území m ěsta toku Krom ěř íž Povodí Moravy Be čva 4-11-02-001 do Moravy v km neprotéká Povodí (Chropyn ě, Plešovec), Krom ěř íž, 197,560 územím Moravy, (oblast Horní zahrady, Dolní zahrady, Krom ěř íže s.p. Zámoraví)
strana 75/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Číslo Km Říční kilometráž Povodní ohrožené k.ú. obcí Název toku hydrologic- zaúst ění do ve správním Správce kého po řadí hlavního toku území m ěsta toku Krom ěř íž (Bezm ěrov), Krom ěř íž s integrovnými Povodí obcemi Hradisko, Postoupky, Morava 4-10-01-001 do Dunaje 174,00 - 185,20 Moravy, včetn ě k.ú. s.p. Mi ňů vky,Bílany,Trávník,(Kvasice), (B ělov, Otrokovice Povodí (Bezm ěrov), Krom ěř íž, Hradisko, Haná 4-12-02-009 184,215 Moravy 0,000-1,900 Moravy, Postoupky, Mi ňů vky s.p. Věžecký potok ZVHS (Zlobice), (Lutopecny, M ěrůtky), 4-12-02-066 184,200 Moravy 0,000 – 2,200 (Mlýnská Krom ěř íž, Postoupky Haná) Wolf ův (Skaštice) splávek Krom ěř íž (oblast Dolní zahrady, 4-12-02-104 178,534 Moravy 0,000 –2,400 ZVHS (meliora ční Zámoraví) odpad) Povodí (Skaštice) Mošt ěnka 4-12-02-072 182,244 Moravy 0,000 – 9,500 Moravy, Krom ěř íž (oblast Horní zahrady, Dolní s.p. zahrady, Zámoraví), Bílany 0,000 – 1,565 Zacharka 4-12-02-104 177,820 Moravy ZVHS Krom ěř íž, Vážany 1,565 – 5,000 ZVHS (Jarohn ěvice), Krom ěř íž, Kotojedy, Kotojedka 4-12-02-105 177,033 Moravy 0,000 – 3,800 Krom ěř íž ZVHS Tr ňák 4-12-02-119 6,60 Kotojedky 0,500 – 6,500 (Lubná), Krom ěř íž, Zlámanka
Dolní 4-12-02-140 171,190 Moravy 3,600 – 6,300 ZVHS Krom ěř íž, Kotojedy, Trávník Kotojedka Těšnovický 7,600 4-12-02-140 0,000 –1,800 ZVHS Krom ěř íž, Těšnovice potok Dolní Kotojedky Stoná č 4-12-02-119 2,700 Rusavy 0,900 – 5,600 ZVHS Krom ěř íž - Bílany Zlámanský 4-12-02-119 2,000 Tr ňáku 0,00 – 2,750 ZVHS Krom ěř íž - Zlámanka potok Zdroj: M ěÚ Krom ěř íž, odbor životního prost ředí Řeka Morava je hlavním recipientem zájmového území. Je vodohospodá řsky významným tokem. Na řízením vlády ČSR č.85/1981 byla pro nivu Moravy stanovena chrán ěná oblast přirozené akumulace vod řeky Moravy, ve které je t řeba dodržovat zákaz činností daných tímto na řízením. V zájmovém území jsou další vodohospodá řsky významné toky - Haná, Mošt ěnka a Malá Be čva. Základní hydrologické údaje Číslo Dlouhodobý Plocha Procento Název toku Profil hydrologického pr ůměrný povodí z celkové po řadí pr ůtok k měrnému plochy (m 3/s) profilu povodí (km 2) % Rožnovská Be čva Jarcová 4-11-01-093 9,18 724 98,6 Vsetínská Be čva Valašské Mezi říčí 4-11-01-120 3,5 253 99 Be čva Teplice 4-11-02-033 15,34 1275,9 79 Be čva Dluhonice - vodo čet 4-11-02-070 17,31 1598,79 99
strana 76/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Číslo Dlouhodobý Plocha Procento Název toku Profil hydrologického pr ůměrný povodí z celkové po řadí pr ůtok k měrnému plochy (m 3/s) profilu povodí (km 2) % Morava Moravi čany 4-11-02-065 17,8 1558,82 22 Morava Olomouc - vodo čet 4-11-03-115 27,1 3322,07 64 Haná Vyškov - vodo čet 4-11-02-009 0,44 105 17 Haná ústí - do Moravy 4-11-02-065 1,7 607,82 100 Věžecký potok ústí – do Moravy 4-11-01-070 0,110 39,84 100 Morava Krom ěř íž - vodo čet 4-11-02-104 51,3 7014 65 Mošt ěnka Prusy - vodo čet 4-12-02-092 1,32 230 55,8 Mošt ěnka ústí – do Moravy 4-12-02-103 1,50 363,95 100 Kotojedka ústí – do Moravy 4-12-02-120 0,50 131,86 100 Olšinka ústí – do Kotojedky 4-12-02-115 0,130 34,38 100 Zdroj: M ěÚ Krom ěř íž, odbor životního prost ředí Hlavní objekty na tocích 1) Vodní díla (p řehrady, nádrže, jezy, stupn ě) ve správ ě Povodí Moravy, s.p. Brno, provoz Zlín Název objektu Rozhodnutí - povolení č. kategorie z hlediska tok km Kontrukce k nakládání s vodami VHM bezpe čnosti vydáno - kým, kdy Jez Krom ěř íž Morava 195,970 25-31 pohyblivá OkÚ Krom ěř íž RŽP, IV.kat. č.j.ŽP-231/2/50/131/97- stani č.studie 182,867 Chý, z 27.2.1997. Jez B ělov Morava 179,600 25-31 pohyblivá OkÚ Krom ěř íž RŽP, IV.kat. č.j.ŽP-231/2/49/133/97- stani č.studie 166,770 Chý, z 27.2.1997. Zdroj: M ěÚ Krom ěř íž, odbor životního prost ředí Jez B ělov je na území ORP Otrokovice, manipulace ovliv ňují území m ěsta Krom ěř íže.
2) Významná vodní díla (nádrže, poldry) ve správ ě Zem ědělské vodohospodá řské správy, která by mohla v p řípad ě poruchy ohrozit území m ěsta Krom ěř íže.
Všechna vodní díla z hlediska bezpe čnosti IV. kategorie Tok Popis K.ú. Vodní dílo Zatopená Výška Délka Ší řka v Objem km (rybník): plocha 3 hráze hráze korun ě (m ) (ha) (m) (m) (m) Lubná Tr ňák Lubná 2,10 57,80 7,5 140 3 Lubná Ploštinový p. Poldr Lubná dolní 0,78 15,60 6,8 125 3 Lubná Ploštinový p. Poldr Lubná horní 0,32 5,80 7,1 67 3
Zdroj: M ěÚ Krom ěř íž, odbor životního prost ředí
strana 77/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.6.3. Půda a reliéf V místech s trvalým vegeta čním krytem je p ůda ušet řena p římých negativních vliv ů rozsáhlejšího rázu. Velkoplošn ě obhospoda řované plochy orné p ůdy jsou v r ůzné mí ře postiženy p ůdní erozí, a to jednak vodní, jednak v ětrnou. Míra aktuálního p ůsobení vodní eroze závisí na řad ě faktor ů (zejm. na sklonu a délce ned ěleného svahu, charakteru p ůdy, zp ůsobu obhospoda řování, druhu p ěstované plodiny a intenzit ě a délce srážek) a nelze ji tudíž bez podrobných analýz detailn ě specifikovat. Rozvoj v ětrné eroze je podmín ěn zejména otev řeným terénem s malým podílem vzrostlé d řevinné vegetace, náchylností obnažené p ůdy k p ůsobení v ětrné eroze a příhodnými v ětrnými a vlhkostními pom ěry. Nejvíce ohroženy v ětrnou erozí jsou náv ětrné svahy a obnažená temena h řbet ů.
Bilance p ůdy ve m ěst ě Krom ěř íži k 31. 12. 2006 Druh pozemku Rozloha/ ha Zem ědělská p ůda 3 149 Z toho: Orná p ůda 2 739 Zahrady, ovocné sady 308 Trvalé travní porosty 101 Nezem ědělská p ůda 1 949 Z toho: Lesní pozemky 662 Vodní plochy 116 Zastav ěné plochy 244 Ostatní 926 Celková vým ěra 5 098 Zdroj: Český statistický ú řad (ze dne 14. 7. 2009)
Velice závažným problémem, který ovšem také nelze bez speciálních analýz p řesn ěji identifikovat, je zatížení p ůd toxickými látkami či látkami m ěnícími nevhodn ě chemismus p ůd. Toto zatížení m ůže souviset p římo se zp ůsobem využití p ůdy (používání pr ůmyslových hnojiv a p řípravk ů na ochranu p ěstovaných plodin s obsahem toxických látek), nebo se dostávat do půdy jako spad z ovzduší, sou část atmosférických srážek či kontaminovaných splach ů ze zpevn ěných ploch. Přímé zásahy do reliéfu řešeného území nejsou v ětšinou nijak velké (zá řezy a náspy komunikací, meze, hráze, menší navážky, regulovaná koryta menších tok ů, zazem ňování starých ramen vodních tok ů aj.). K podstatn ějším zásah ům do reliéfu pat ří p ředevším t ěžební prostory (št ěrkovišt ě, pískovišt ě, hliníky), dnes již v ětšinou opušt ěné a v řad ě p řípad ů zatopené podzemní vodou (Hráza, Medkovy rybníky, Šlajza aj.), a také um ěle vytvo řená koryta v ětších tok ů (p ředevším Moravy, Hané, Mošt ěnky a Kotojedky). V p řípad ě nových zám ěrů v rámci územního plánu je nutno minimalizovat zábory ZPF a up řednost ňovat varianty s nejmenší plochou záboru.
strana 78/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.6.4. Odpady Město Krom ěř íž a obce z Mikroregionu Krom ěř ížska mají vytvo řen jednotný systém v nakládání s odpady z m ěsta Krom ěř íže a obcí regionu. V této oblasti bylo v posledních letech intenzivn ě zavád ěno odd ělené shromaž ďování využitelných složek komunálních odpad ů a vytvo řila se tak dob ře fungující sí ť sb ěru plast ů, papíru, skla a ve m ěst ě Krom ěř íži také bioodpadu z domácností. Svoz sm ěsného komunálního odpadu je v regionu kompletn ě zajiš ťován firmou Biopas, spol. s r.o. Krom ěř íž a odstra ňován na skládce odpad ů Kuchy ňky u obce N ětčice (mimo území Mikroregionu Krom ěř ížsko), kterou provozuje firma Depoz, spol. s r.o. Zdounky. Vyt říd ěný odpad z m ěsta Krom ěř íže a obcí regionu sváží firma Biopas, spol. s r.o. Jednotlivé komodity jsou sváženy v ur čených dnech. Bioodpad z domácností t řídí pouze m ěsto Krom ěř íž. Na separovaný odpad jsou používány zejména kovové separa ční kontejnery s horním výsypem, na sklo zvony se spodním výsypem. Separovaný odpad (plasty, papír) je svážen na t řídící linku svazku RESO v Hulín ě, sklo je předáváno p římo Sklárnám Kyjov, bioodpad na kompostárnu v Polkovicích (provozovatel Ing. Filip Hlavinka) a kompostárnu ve Skašticích (provozovatel firma Jaroslav Zim čík – KERA). Veškerý odpad, který lze využít, je dále p ředáván k využití oprávn ěným subjekt ům a zpracovatel ům. Separovaný odpad odkládají ob čané i do sb ěrných dvor ů. Ve m ěst ě Krom ěř íži se nachází sb ěrný dv ůr Zachar, který provozuje firma Biopas, spol. s r.o. a kde ob čané m ěsta mohou odložit tyto odpady dle provozního řádu sb ěrného dvora. Nebezpe čné odpady jsou také shromaž ďovány ve sběrném dvo ře. Za rok 2006 bylo na území m ěsta Krom ěř íže vyprodukováno celkem 10 576 t odpadu, o rok pozd ěji o 2 333 tun odpadu více tj. celkem 12 909. V roce 2008 byl zaznamenán v produkci odpadu mírný pokles oproti p ředcházejícímu roku o 74 t odpadu mén ě, tzn. celková produkce odpadu byla ve výši 12 836 t. Celková produkce odpadu v Krom ěř íži v letech 2006 – 2008 v tunách
14000
13000 12835 12909 12000
11000 10576 10000
9000
8000 rok 2006 rok 2007 rok 2008
Zdroj: M ěÚ Krom ěř íž, odbor životního prost ředí
strana 79/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
V roce 2008 bylo vyprodukováno celkem 12 836 t odpadu, z toho 43,32 % p řipadá na sm ěsný komunální odpad. Plastové odpady se na celkové produkci odpad ů podílí 1,15 % (tj. 147,054 t), sklen ěné obaly 3 % (385,29 t) a papír a lepenka 2,9 % (376,76 t). Přehledn ě produkci vybraných složek odpadu v letech 2006 až 2008 zachycuje následující tabulka.
Název vybrané hlavní složky Množství odpadu (t) odpadu Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Nebezpe čný odpad - celkem 39,06 41,81 29,78 Papír a lepenka 379,5 406,45 376,76 Plasty 111,072 131,46 147,054 Sklo 245,552 256,59 385,29 Kovy 72 47,55 49,81 Sm ěsný komunální odpad 4577,423 6246,04 5560,2 Objemný odpad 1448,28 1651,29 1701,05 Odpad z tržiš ť 131,488 132,63 146,84 Zdroj: M ěÚ Krom ěř íž, odbor životního prost ředí Na území m ěsta Krom ěř íže se nenachází povolená skládka, v sou časné dob ě je využívaná zmín ěná skládka odpad ů Kuchy ňky u obce N ětčice. Větší nepovolené skládky v území nejsou, drobn ější nepovolené skládky jsou pr ůběžn ě likvidovány. K nepovolenému ukládání odpad ů jsou nejvíce využívány r ůzné terénní deprese. V západní části areálu cihelny u Vážan se nachází rekultivovaná bývalá skládka komunálního odpadu se zatravn ěným povrchem. Ze skládky je jímán bioplyn, spalovaný v koteln ě na užitkovou vodu pro sídlišt ě Zachar. Z hlediska ohrožení životního prost ředí je nezbytn ě nutná rekultivace skládky v Lutopecnách. V oblasti odpadového hospodá řství je nutno se řídit plánem odpadového hospodá řství m ěsta Krom ěř íže a Zlínského kraje.
Staré ekologické zát ěže v Krom ěř íži a v blízkém okolí
Zdroj: http://geoportal.cenia.cz (ze dne 14. 7. 2009) strana 80/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Databáze starých skládek odpad ů z hlediska stanovení priorit negativního p ůsobení na životní prost ředí je vedena Krajských ú řadem Zlínského kraje a pr ůběžn ě aktualizována dle výsledk ů monitorování. Na území m ěsta Krom ěř íže a jeho místních částí se dle informací Odboru životního prost ředí M ěÚ Krom ěř íž nachází následující skládky: • Krom ěř íž – Hv ězda – skládka – vojenská, • Krom ěř íž – Chropy ňská – Horní zahrady – pískovišt ě – TS, • Krom ěř íž – Kotojedy – Magneton, • Krom ěř íž – Vážany – skládka TKO, • Krom ěř íž – zachar – skládka TKO, • Krom ěř íž – Hliništ ě – Vážanská cihelna KM – dobývací prostor, • Krom ěř íž – Strž – Vak, • Krom ěř íž – Kotojedy – České dráhy.
II.6.5. Příroda Řešené území má charakter kulturní krajiny, typické pro oblast st ředního Pomoraví. Ráz jednotlivých partií krajiny ur čují vedle reliéfu p ředevším prom ěnlivé zp ůsoby využití. Celkov ě převažuje využití zem ědělské, s dominující produkcí kulturních plodin na orné p ůdě. Významn ě jsou zastoupeny též urbanizované plochy, v pon ěkud menší mí ře pak lesy. V pahorkatinné západní až severozápadní části území jsou jednozna čně p řevažující rozsáhlé plochy orné p ůdy odd ěleny navzájem zejména komunikacemi (polními cestami a silnicemi), dosti vzácn ě provázenými stromo řadími či v ětrolamy, p řípadn ě n ěkolika regulovanými vodními toky s doprovodnou d řevinnou vegetací. Rozptýleno je zde n ěkolik drobných lesních porost ů, z nichž nejrozsáhlejší pokrývá dominantu této části území – vrch Barbo řinu. Významným krajinotvorným prvkem je soustava rybník ů u Mi ňů vek. Urbanizované plochy jsou zastoupeny p ři okrajích (sídelní pás Hradisko - Postoupky – Mi ňů vky s dominantou kostela v Hradisku, výb ěžky m ěsta Krom ěř íže). V členit ější jižní a jihozápadní části území je struktura využití podstatn ě pest řejší. Vedle ploch orné p ůdy se zde významn ě uplat ňují také drobné i v ětší lesní celky (nap ř. Hv ězda mezi Těšnovicemi a Drahlovem či Háj u Šelešovic), vodní toky v upravených i neupravených korytech s r ůznorodou doprovodnou vegetací, drobn ější extenzivní sady, ladem ležící pozemky s d řevinnou i bylinnou vegetací. Komunikace jsou zde relativn ě čast ěji doprovázeny stromo řadími. Charakteristickou sou částí krajiny jsou zde také urbanizované plochy jednotlivých venkovských sídel (Šelešovice, Drahlov, Zlámanka, T ěšnovice, částe čně Trávník). Rovinaté severní a východní části území charakterizují rozsáhlé, relativn ě homogenní, plochy s jedním dominantním zp ůsobem využití – orná p ůda (zejm. kolem soutoku Moravy a Hané, v širším okolí Bílan a mezi Krom ěř íží a Trávníkem), zahrádkové lokality (zejm. Horní Zahrady), parkový areál (Podzámecká zahrada), lužní les (Bílanský les, Záme ček, Obora u Trávníka), urbanizované plochy (zejm. pr ůmyslová zóna Krom ěř íže, Bílany, Dolní Zahrady, Kotojedy). Ostré d ělící linie zde tvo ří jednak kanalizované vodní toky (Morava, Haná, Kotojedka aj.) s r ůznorodou doprovodnou vegetací, jednak komunikace (silnice, železnice, polní cesty) s doprovodnou vegetací i bez ní. Výrazné oživující prvky zde tvo ří zbytky původních říčních ramen s doprovodnou vegetací (zejm. u Mi ňů vek, Bílan a Trávníku), zatopené št ěrkopískovny (Hráza, Medkovy Rybníky, Šlajza) a rozptýlené drobné lesíky. Typické jsou i drobn ější plochy zahrádkových kolonií, p říp. kulturních luk, p řevážn ě ve vazb ě na urbanizovaná území.
strana 81/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Zcela specifický charakter má urbanizované prost ředí vlastního m ěsta, vytvá řejícího samostatnou krajinnou jednotku na pomezí lužních a pahorkatinných částí krajiny. Detailn ější analýza zp ůsob ů využití tohoto území je p ředm ětem dalších kapitol. Charakter vegeta čního krytu území vyplývá p ředevším z p řírodních podmínek a zp ůsobu využití krajiny. Spektrum zastoupených typ ů vegetace je tudíž v řešeném území velmi široké, od p řevažujících polních kultur p řes r ůznorodé plochy trvalé bylinné, d řevinné a kombinované vegetace až po lesní spole čenstva. Nejv ětší aktuální význam v krajin ě mají vegeta ční spole čenstva blízká p řírodnímu stavu, důležitá pro uchování p řirozeného genofondu krajiny. Plochy s t ěmito spole čenstvy vytvá řejí kostru ekologické stability krajiny a jsou obvykle obecn ě ozna čovány jako ekologicky významné segmenty krajiny (EVSK). V řešeném území byly ekologicky nejcenn ější segmenty odlišeny v rámci zpracování dokumentací místního územního systému ekologické stability. Podle t ěchto dokumentací jsou sou částí kostry ekologické stability řešeného území zejména lesy, jejichž druhová skladba se v ětšinou blíží skladb ě p řirozené (obecn ě p řevažují p ůvodní listnaté d řeviny), dále n ěkteré úseky vodních tok ů s relativn ě kvalitní doprovodnou vegetací, většina vodních nádrží s doprovodnou vegetací, dochovaná stará říční ramena s doprovodnou vegetací a n ěkterá ladní d řevinná, bylinná i kombinovaná spole čenstva na mezích, ve stržích a na jiných obtížn ě využitelných plochách (zejm. v jižní části území). Za řazeny jsou sem výjime čně i n ěkteré specifické plochy jiného charakteru (Podzámecká zahrada). Díl čím nedostatkem jsou nejednotná kritéria pro za řazení krajinných segment ů do kostry ekologické stability u r ůzných zpracovatel ů dokumentací územního systému ekologické stability. Regionální a nadregionální úrove ň ÚSES
Zdroj: http://geoportal.cenia.cz (ze dne 14. 7. 2009)
strana 82/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Do území m ěsta Krom ěř íže zasahují lokality soustavy NATURA 2000: evropsky významná lokalita Stoná č v k.ú. Bílany, Morava-Chropy ňský luh v k.ú. Krom ěř íž a zvlášt ě chrán ěná území p řírodní památka Obora v k. ú. Kotojedy, p řírodní památka Rameno Moravy v k. ú. Mi ňů vky a p řírodní památka Stoná č v k. ú. Bílany. Je t řeba minimalizovat zásahy do zvlášt ě chrán ěných území. V evropsky významných lokalitách a pta čích oblastech je t řeba vylou čit realizaci projekt ů, které mohou poškodit p ředm ět ochrany t ěchto území a st ředn ě významn ě až významn ě negativn ě zasáhnout do celistvosti a kvality soustavy NATURA 2000.
II.6.6. Hluk Významným faktorem, který ovliv ňuje hygienickou nezávadnost životního prost ředí, ale také zdraví a pohodu obyvatelstva, je hluk. V Krom ěř íži je to zejména doprava ale také hluk z hudebních produkcí. Nejv ětším zdrojem hluku ve m ěst ě Krom ěř íži je silni ční doprava, jak je patrno z níže uvedeného obrázku. Nejproblémov ějšími úseky silni ční sít ě jsou pr ůjezdní úseky silnic m ěstem Krom ěř íží, zejména silnice I/47 vedoucí sm ěrem od Hulína do Krom ěř íže. P ři dopravních špi čkách tvo řící se kolony vozidel nejen svým hlukem, ale i exhalacemi a prašností velmi negativn ě p ůsobí na životní prost ředí ve m ěst ě.
Zdroj: http://hlukovemapy.mzcr.cz (ze dne 14. 7. 2009) Železni ční doprava je z hlediska vlivu hluku v Krom ěř íži mén ě významná, protože trasa do Kojetína a Hulína je vedena mimo centrum m ěsta a spoje na trati jsou oslabeny (nejedná se o hlavní železni ční tah). Hluk z výrobních areálů ovliv ňuje významn ěji pouze jejich vnit řní prost ředí a v okolním prost ředí se podstatn ě neprojevuje.
strana 83/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.7. Technická infrastruktura
II.7.1. Vodní hospodá řství Vodovodní sí ť na území m ěsta zahrnuje rozvodné a zásobovací systémy. V sou časné dob ě je m ěsto zásobováno ze skupinového vodovodu Krom ěř íž. Zdroje vody jsou podzemní vody v prameništích, jejichž p řehled poskytuje následující tabulka. Zdroje vody - podzemní voda Vydatnost v prameništi (l/s) Podzámecká zahrada 35 Postoupky-Hradisko-Mi ňů vky 60 Břest 60 Hulín 75 Břestský les 35 Plešovec 25 Vydatnost celkem 290 Zdroj: Územní plán m ěsta Krom ěř íže Voda je ze zdroj ů mimo vody z prameništ ě B řest čerpána do úpravny vody situované na pravém b řehu řeky Moravy v blízkosti Podzámecké zahrady. Úpravna byla dána do provozu v roce 1978, v roce 1997 byla provád ěna intenzifikace podle projektu firmy Voding Hranice (vápenná technologie, aerace, dezinfekce, m ěř ení). V areálu ÚV je centrální dispe čink pro jímací území, čerpací stanice, vodojemy. Z akumula ční nádrže v ÚV je voda čerpána do řídícího vodojemu Barbo řina 17 000 m 3 (t ři vodojemy: 5 000 + 6 000 + 6 000 m 3) hladina 263,30/258,20 m n. m. P ůvodní vodojem 800 m3 hl.247,0/244,0 byl zrušen, nepoužívá se. Z vodojemu je gravita čně v rozsahu jednoho pásma zásobováno m ěsto Kroměř íž. Nadmo řská výška zástavby je v rozmezí 190 - 240 m n. m. Procento napojení je 100 %. Rozvodná vodovodní sí ť je z r ůzných materiál ů (ocel, litina, azbestocement, PVC, PE) p řevážná část z litiny, v profilech DN 60 - 500 a je r ůzného stá ří. Přes rozvodnou sí ť m ěsta je napojena řada obcí, které jsou sou částí skupinového vodojemu. Z vodojemu Barbo řina jsou samostatné p řívodní řady pro m ěsto Hulín, do vodojemu N ětčice, do vodojemu Srnov.
Údaje o vodovodu ve m ěst ě
Délka vodovodních p řivad ěčů a sít ě v prameništích cca 48 316 m
Délka rozvodné vodovodní sít ě 69 813 m
Po čet p řípojek 4 553 ks
Délka p řípojek 25 800 m
Zdroj: Vak Krom ěř íž, a. s.
strana 84/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Stávající systém zásobování vodou (akumulace, tlakové pom ěry v síti) je vyhovující, proto bude zachován. Je však t řeba rekonstruovat nevyhovující úseky vodovodního potrubí (nevyhovující materiál, kapacita, stá ří potrubí). V roce 1997 byla p ři povodni zaplavena ÚV. Výhledov ě je uvažováno s propojením SV Krom ěř íž se SV Kvasicko řadem DN 200 Kotojedy- VDJ Trávník, St řížovice-Kvasice, rekonstrukce čerpací stanice Kotojedy a další etapa rekonstrukce úpravny vody.
Vodní hospodá řství v místních částech m ěsta Krom ěř íže Bílany Nadmo řská výška zástavby je cca 192 m n.m. Ve řejný vodovod byl budován v roce 1970, je v majetku a správě VaK Krom ěř íž, zásobuje cca 95% obyvatel. Z p řívodního řadu Krom ěř íž- Hulín je provedena odbo čka, na které je osazen reduk ční ventil pro snížení tlaku. Rozvodná sí ť je z litiny DN 80-100. Systém zásobování je vyhovující.
Drahlov Nadmo řská výška zástavby je v rozmezí 198 - 225 m n.m. Má vybudovaný ve řejný vodovod, který je v majetku M ěÚ Krom ěř íž a ve správ ě VaK Krom ěř íž. Je na n ěj napojeno 73 obyvatel. Z rozvodné sít ě Krom ěř íž je veden p řívodní řad pro sídelní jednotky Jarohn ěvice, Drahlov, Šelešovice. Na tento řad je napojena rozvodná sí ť Drahlova. Materiálem vodovodních řad ů je PVC DN 80-100. Tlak v síti je dán hladinou ve vodojemu Barbo řina (263,30/258,20 m n.m.), vyhovuje. Zp ůsob zásobování vodou je vyhovující i pro výhled.
Postoupky Nadmo řská výška zástavby je v rozmezí 192 - 207 m n.m. V k.ú. se nachází prameništ ě vody Postoupky a Mi ňů vky. V m ěstské části je od roku 1971 vybudovaný ve řejný vodovod, který je v majetku i ve správ ě VaK Krom ěř íž. Je na n ěj napojeno 564 obyvatel. Z vodojemu Barbo řina je veden azbestocementový p řívodní řad do Postoupek, na který navazuje rozvodná sí ť z litinového potrubí. Systém zásobení vodou je vyhovující. Výhledov ě je t řeba rekonstruovat azbestocementový p řívodní řad DN 150 v délce 1 464 m.
Hradisko Nadmo řská výška zástavby je v rozmezí 192 - 220 m n.m. V k.ú. se nachází jímací území Hradisko, odkud je voda dopravována do ÚV Krom ěř íž. Na rozvodnou sí ť Postoupek navazuje vodovodní sí ť Hradiska. Vodovod je proveden z litiny DN 80-150., je v majetku i správ ě VaK Krom ěř íž a je na n ěj napojeno 179 obyvatel. Zp ůsob zásobování vodou je vyhovující i pro výhled.
Kotojedy Nadmo řská výška zástavby je v rozmezí 190 - 195 m n.m. Rozvodná sí ť vodovodu navazuje přímo na vodovod Krom ěř íže. Vodovodní řady jsou provedeny z litiny DN 80-100. V jižní části
strana 85/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
zástavby je čerpací stanice, která čerpá vodu do vodojemu T ěšnovice 2×250 m 3 (282,50/279,50), zásobuje tak sídelní jednotky T ěšnovice, Trávník a Ba řice. Stávající zp ůsob zásobování vodou je vyhovující. Výhledov ě je uvažováno s propojením SV Krom ěř íž se SV Kvasicko řadem DN 200 Kotojedy-VDJ Trávník, St řížovice-Kvasice.
Šelešovice Nadmo řská výška zástavby je v rozmezí 203 - 230 m n.m. V m ěstské části je vybudován ve řejný vodovod, který je v majetku M ěÚ Krom ěř íž a ve správ ě VaK Krom ěř íž. Z rozvodné sít ě Krom ěř íže je veden spole čný p řívodní řad pro obce Jarohn ěvice, Drahlov, Šelešovice. Tlak v síti je dán hladinou ve vodojemu Barbo řina (263,30/258,20 m n.m.). Rozvodná sí ť v Šelešovicích je provedena z PVC DN 80-100 a je na ni napojeno 219 obyvatel. Systém zásobování vodou je vyhovující i pro výhled.
Těšnovice Nadmo řská výška zástavby je v rozmezí 205 - 255 m n.m. V T ěšnovicích je vybudován ve řejný vodovod, který je v majetku i správ ě VaK Krom ěř íž. Voda je p řivád ěna z rozvodné sít ě Krom ěř íže p řes čerpací stanici Kotojedy, kterou je voda čerpána do zemního vodojemu Těšnovice 2×250 m 3 (282,50/279,50). Systém zásobování vodou je vyhovující i pro výhled.
Trávník Nadmo řská výška zástavby je v rozmezí 188 - 205 m n. m. Ve řejný vodovod je v majetku MěÚ Krom ěř íž a spravuje jej VaK Krom ěř íž a je na n ěj napojeno 290 obyvatel. Zdrojem vody je skupinový vodovod Krom ěř íž. Z vodojemu T ěšnovice 2×250 m 3 (282,50/279,50) je přivedena voda do vodojemu Trávník 100 m 3 (241,0/239,0 m n.m.), který zásobuje území v jednom tlakovém pásmu. Rozvody jsou provedeny z PVC trub DN 80-100. Stávající systém zásobování vodou je vyhovující.
Vážany Nadmo řská výška zástavby je v rozmezí 194 - 205 m n.m. Rozvodná vodovodní sí ť navazuje na vodovodní sí ť m ěsta Krom ěř íže a je jeho sou částí. Dimenze vodovodních řad ů je DN 80- 150. Systém zásobování vodou je vyhovující i pro výhled.
Zlámanka Městská část je od roku 1996 napojena na skupinový vodovod Kvasicko, se zdrojem vody v ÚV Tluma čov. Řídícím vodojemem je zemní VDJ Vrbka 2×500 m 3 (332,50/329,0 m n.m.). Voda je p řívodním řadem vedena do Lubné, kde je napojen p řívodní řad PVC pro Lhotku a Zlámanku. P řed zástavbou Zlámanky je ve vodom ěrné šacht ě reduk ční ventil pro snížení tlaku. Rozvodná sí ť je PVC DN 100, na vodovod je napojeno 137 obyvatel. Vodovod je v majetku m ěsta Krom ěř íže, v provozu VaK Krom ěř íž a.s. Výhledov ě se uvažuje s propojením SV Kvasice se SV Krom ěř íž. Zásobovací systém z ůstane zachován.
strana 86/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Spot řeba vody za rok 2008 v Krom ěř íži a místních částech VF pr ůmyslu VF obyvatelstvu VF celkem Město/obec m3/rok m3/rok m3/rok Krom ěř íž 982 869 872 932 1 855 801 Postoupky 14 247 16 765 31 012 Šelešovice 337 11 541 11 878 Trávník 2 593 7 177 9 770 Zlámanka 58 2 147 2 205 Bílany 509 11 205 11 714 Drahlov 20 2 150 2 170 Těšnovice 557 9 621 10 178 Hradisko 275 6 603 6 878 Celkem 1 001 465 940 141 1 941 606 Pozn.: * Data za místní části Vážany a Kotojedy jsou sou částí dat uvád ěných za m ěsto Krom ěř íž. Spole čnost VaK Krom ěř íž je nesleduje odd ělen ě. Zdroj: VaK Krom ěř íž, a. s. Odkanalizování Město Krom ěř íž má vybudovanou kanaliza ční sí ť p řevážn ě jednotného charakteru s čistírnou odpadních vod budovanou v 70. letech na levém b řehu řeky Moravy. Kanaliza ční sí ť byla budována postupn ě a je v rozdílném technickém stavu. Kanalizace i ČOV je v majetku VaK Krom ěř íž, a.s. Nejstarší část kanalizace je v centru m ěsta, s rozši řováním výstavby byla budována hlavní část kanalizace v 50. - 60. letech 20. století. Odpadní vody z pravob řežní části m ěsta jsou přečerpávány šnekovou čerpací stanicí do levob řežního sb ěra če „B“ a zaús ťují do čerpací stanice čistírny odpadních vod. Do stokové sít ě m ěsta a na ČOV jsou zaúst ěny p řes čerpací stanici Kotojedy odpadní vody z Vážan, p řes čerpací stanici Bílany odpadní vody z Bílan. Čerpací stanice Bílany byla projektována i pro odpadní vody ze Skaštic. Čistírna odpadních vod je provedena jako mechanicko-biologická s anaerobním vyhníváním kalu. Kapacita čistírny je 100 000 EO pro max. pr ůtok 280 l/s splašk ů. Stočné za rok 2008 (dle údajů akciové společnosti VaK Kroměříž) činilo: pr ůmysl 839 837 m3/rok obyvatelstvo 827 726 m3/rok celkem 1 667 563 m3/rok
Údaje o kanalizaci Délka jednotné kanalizace DN 200-2200 68 830 m Po čet p řípojek 4 042 ks Napojení obyvatelé 99 % Recipient Řeka Morava Zdroj: VaK Krom ěř íž, a. s. Jednotná stoková sí ť odvádí odpadní vody z částí m ěsta, rozd ělena je na povodí n ěkolika kmenových sb ěra čů . Po odleh čení jsou odpadní vody vedeny na ČOV na levém b řehu Moravy. U nových odleh čovacích objekt ů do Moravy jsou osazeny čerpací stanice pro p řípad vysoké hladiny vody v řece.
strana 87/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Popis stokové sít ě v místních částech m ěsta Krom ěř íže Místní část Popis stokové sít ě V obci je provedena jednotná kanalizace. Odpadní vody jsou Bílany přečerpávány do kanaliza čního sb ěra če v Krom ěř íži a dál na ČOV.
Kanalizace je v majetku m ěsta Krom ěř íže. Drahlov V obci je vybudovaná kanalizace, vyúst ěná do místní vodote če. V Postoupkách je jednotná kanalizace s vlastní mechanicko-biologickou Postoupky čistírnou odpadních vod Kombiblok M ČK. Sou částí čistírny je p řečerpací stanice deš ťových vod. V obci je vybudovaná jednotná kanalizace napojená přes kanaliza ční sí ť v Hradisko Postoupkách na ČOV Postoupky. V obci vybudovaná splašková kanalizace s p řečerpací stanicí do Kotojedy kanaliza ční sít ě Krom ěř íže. V obci je deš ťová kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v jímkách a Těšnovice septicích, eventueln ě p řepadají do vodote če. V sou časné dob ě má velkovýkrmna vep řů vybudované laguny na kejdu. Trávník V obci je kombinovaný systém kanalizace s čistírnou odpadních vod. Vážany Jednotná kanaliza ční sí ť je sou částí kanalizace m ěsta Krom ěř íže. V obci jsou vybudované úseky kanalizace ze železobetonových trub, Zlámanka vyúst ěné do p řítoku potoka Tr ňák. Zdroj: Územní plán m ěsta Krom ěř íže Postupn ě je t řeba provád ět rekonstrukce stávajících starých nevyhovujících stok, zajišt ění všech výústních objekt ů do Moravy proti zp ětnému vzdutí do kanalizace p ři povodni.
II.7.2. Energetika Zásobování plynem Kapacita i stav sou časné sít ě jsou vyhovující. M ěsto je plynofikováno st ředotlakou (STL) i nízkotlakou (NTL) plynovodní sítí. Procento plynofikace m ěsta je z hlediska napojení a odb ěrů od obyvatelstva vysoké. Rovn ěž z hlediska odb ěrů kategorie maloodb ěr a velkoodb ěr (st řední odb ěr + VO) je situace příznivá. Na plynovod je napojeno 10 325 odb ěratel ů z kategorie obyvatelstvo, 866 z kategorie maloodb ěr (MO) a 66 z kategorie velkoodb ěr (VO + st ř. odb.). Celková délka plynovodní sít ě je 78 924 m. Je provedeno 4 234 p řípojek délky 40 120 m. Podle zákona č. 458/2000 Sb. jsou plynárenská za řízení chrán ěna ochrannými a bezpe čnostními pásmy. Ochranná pásma slouží k zajišt ění bezpe čného a spolehlivého provozu plynárenského za řízení. Bezpe čnostní pásma jsou ur čena k zamezení nebo zmírn ění ú čink ů p řípadných havárií plynových za řízení a k ochran ě života, zdraví a majetku osob.Vysokotlaké plynovody jsou chrán ěny aktivní protikorozní ochranou stanicí katodové ochrany (SKAO), nejbližší je u Vážan na pravém b řehu Kotojedky, VVTL plynovod je rovn ěž chrán ěn SKAO. STL plynovody ve m ěst ě, zásobující jak STL regula ční stanice, tak v ětší uzlové odb ěry - maloodb ěry, které nemohou být napojeny na NTL sí ť. St ředotlak je provozován v tlakové
strana 88/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
úrovni 0,1 MPa, v souladu s ČSN 38 6413 m ůže být stl. provozován do max. tlaku 0,3 MPa, což tvo ří kapacitní rezervu pro možnost zásobení zvýšené poptávky. Převážná část plynovodních rozvod ů ve m ěst ě je tvo řena nízkotlakem, sí ť zásobuje hlavn ě část z kategorie obyvatel. Plynovodní sí ť je v ětšinou okruhová, zásobovaná z jednotlivých st ředotlakých regula čních stanic. Provozní tlak nízkotlaké sít ě je 0,002 MPa.
Zásobování tepelnou energií Ve m ěst ě je n ěkolik oblastí zásobených z CZT, do nichž dodávají teplo tyto spole čnosti: • SFW s.r.o. • Správa majetku m ěsta Krom ěř íže • TEPLO Oskol s.r.o. SFW s.r.o. - provozuje vým ěníkovou stanici VS1 a plynové kotelny PK1, PK2 a PK3. Ostatní zástavba je zásobována z objektových nebo soukromých kotelen, p řevážn ě plynových. V poslední dob ě dochází k odpojení subjekt ů od systému CZT z finan čních d ůvod ů. Správa majetku m ěsta Krom ěř íže provozuje plynové kotelny PK5, PK6, PK13, PK18, PK20 a PK14. TEPLO Oskol s.r.o. provozuje plynovou kotelnu Oskol. Individuální vytáp ění je u p řevážné v ětšiny rodinných domk ů, s kotli na spalování zemního plynu, je řešeno p řevážn ě etážovým vytáp ěním, nebo lokálními plynovými topidly. V sedmdesátých letech budovaný systém vytáp ění elektrickou energií, který byl v té dob ě státem dotován, je p ři dnešních cenových relacích pro domácnosti nákladný.
Zásobování elektrickou energií Výhradním distributorem elektrické energie ve m ěst ě je Jihomoravská energetika a.s. Přenosová kapacita vedení i transforma čních stanic je z hlediska rozvoje m ěsta dostate čná. Do kategorie velkoodb ěratel ů je řazeno 61 subjekt ů. Na území m ěsta se nachází vodní elektrárna MVE STRŽ na řece Morav ě se t řemi kaplanovými turbínami.
II.7.3. Spoje Řešeným územím prochází dálkové kabely jak metalického provedení i optické v n ěkolika trasách. Jedná se o dálkové kabely Kory čany – Krom ěř íž, Krom ěř íž – Chropyn ě, Krom ěř íž – Chval čov, Krom ěř íž – Kvasice, Krom ěř íž – Zdounky, Krom ěř íž – Vyškov, Krom ěř íž – Holešov, Krom ěř íž – Zlín, Krom ěř íž – Zlobice, Krom ěř íž – Hulín. Rozvody místní telefonní sítě Kapacita nové digitální úst ředny pln ě vyhovuje požadavk ům na telefonní p řípojky v četn ě rezervy v kapacit ě. Na telefonní úst řednu jsou napojeni mimo telefonních ú častník ů Krom ěř íže i tel. ú častníci z Vážan, Kotojed, Bílan, T ěšnovic, Trávníku, Trávnických Zahrad a obcí Skaštice, M ěrůtky a Lutopecny. Telefonní ú častníci Hradiska, Postoupek, Mi ňů vek a Bezm ěrova jsou napojeni na digitální úst řednu v Postoupkách. Pro sídelní jednotky Drahlov, Šelešovice, Zlámanka a Jarohn ěvice slouží digitální úst ředna, která byla vybudována v Jarohn ěvicích. S další výstavbou za řízení ČESKÝ TELECOM nepo čítá. strana 89/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.7.4. Doprava
Silni ční doprava Silni ční doprava využívá sí ť pozemních komunikací, která zahrnuje dálnici, silnice, místní komunikace, ú čelové komunikace, cyklistické stezky a dopravní plochy - a to pro dopravu dynamickou i statickou, ve řejnou i ú čelovou a sloužící i pro pohyb chodc ů. Severním okrajem m ěsta prochází tangenciáln ě plánovaná trasa dálnice D1 Praha – Brno – Vyškov – Hulín – Lipník nad Be čvou. Městem prochází n ěkteré silnice s nadm ěstským významem a to silnice č. I/47 Vyškov – Krom ěř íž – Hulín. Nejproblemati čtější je silnice III/36733, která tvo ří hlavní pr ůtah m ěstem, denn ě po ní projede cca 20 000 vozidel. To má za následek nep říznivou dopravn ě bezpe čnostní situaci na silnici. Dále sledovaným územím prochází silnice uvedené v následující tabulce.
Číslo silnice Úsek Trasa od Postoupek – severní obchvat – Kaplanova – I/47 Vyškov – P řerov – Ostrava Hulínská Prost ějov – Krom ěř íž – II/367 nám. Míru – 1.máje – Kotojedská – Kotojedy Tluma čov Hulín – soub ěh se silnicí I/47 ulicí Hulínskou – Holešov – Krom ěř íž – Kyjov – II/432 Kaplanovou-severním obchvatem – Kojetínská – Hodonín Velehradská – Osvoboditel ů – Vážany Olomouc – Polkovice – II/435 trasou Kaplanova (soub ěh se sil. I/47) – Plešovec Chropyn ě – Krom ěř íž III/36726 Hradisko – M ěrůvky III/36731 Krom ěř íž – Věžky – Morkovice trasou Na Lindovce – Lutopecká – Lutopecny; III/36733 Krom ěř íž – pr ůjezdná trasou Tova čovského – Hulínská III/36734 Kotojedy – Vážany trasou Kotojedy – Lesní – Vážany Kotojedy – Velké Ťešany – III/36735 trasou Kotojedy – T ěšnovice Sulimov III/36736 Těšnovice – Ba řice III/36738 Sulimov – Lubná – Zlámanka III/43215 Krom ěř íž – Rataje – Troubky trasou Havlí čkova – Rataje III/4326 Krom ěř íž – Bílany trasou Hulínská – Bílany III/4327 Krom ěř íž – Skaštice – B řest trasou Hulínská – Skaštice Jarohn ěvice – Ch řibsko – III/43220 Babice Zdroj: Územní plán m ěsta Krom ěř íže
Uvedená silni ční sí ť je dopln ěna systémem místních komunikací regionálního, celom ěstského i lokálního významu.
strana 90/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Dopravní zatížení komunikací ve Zlínském kraji a v okolí m ěsta Krom ěř íže
Zdroj: http://www.scitani2005.rsd.cz/html/1_zl.htm (ze dne 8. 7. 2009)
strana 91/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Nejv ětší dopravní zatížení v Krom ěř íži vykazují podle Celostátního s čítání dopravy 2005, které provedlo Ředitelství silnic a dálnic ČR, silnice I/47, silnice II/367 a silnice III/36733. Přehled intenzit dopravy na všech sledovaných úsecích ve m ěst ě Krom ěř íži v napojení na blízké okolí je obsažen v následující tabulce a grafu.
Intenzita dopravy na silnicích v Krom ěř íži a blízkém okolí v roce 2005 Číslo Celoro ční pr ůměrná intenzita (po čet vozidel/24 hod.) Úsek silnice Vozidla celkem Těžká vozidla Osobní vozidla Krom ěř íž – B řest I/47 19 234 3 531 15 619 (zaúst ění 36733 z centra) Krom ěř íž II/367 15 534 1 822 16 319 (vyúst ění do Zdounek) II/367 Krom ěř íž – Tluma čov 2 550 472 2 061 Krom ěř íž III/36733 13 764 2 159 11 491 (vyúst ění ze 367) Zdroj: http://www.scitani2005.rsd.cz/html/1_zl.htm (ze dne 8. 7. 2009)
Dopravní zatížení d ůležitých komunikací v Krom ěř íži v roce 2005
Zdroj: http://www.scitani2005.rsd.cz/html/1_zl.htm (ze dne 8. 7. 2009) strana 92/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Hromadná autobusová doprava Hromadnou dopravu osob na území m ěsta Krom ěř íže zajiš ťují dva subjekty ČSAD a Technické služby m ěsta Krom ěř íže. ČSAD zajiš ťuje regionální dopravu, která však svými zastávkami ovliv ňuje i dopravu vnitrem. Hlavním uzlem pro hromadnou dopravu je autobusové nádraží na ul. Stoli čkové. Vnitrom ěstská doprava bude i nadále obsluhována samostatnými linkami. Po dobudování kompletního komunika čního systému byla dopln ěna linka okružní, která spojila východní část Krom ěř íže se západní trasou vedenou po jižním okraji zastav ěného území vnit řního m ěsta. Autobusové linky budou i ve výhledu zajiš ťovat dostate čnou obsluhu nejen vnit řního m ěsta,
ale v koordinaci s ČSAD i p řilehlých obcí a regionu.
Železni ční doprava Železni ční doprava má v obsluze m ěsta dopl ňkovou funkci. Nejd ůležit ější je spojení Kojetín – Hulín – Valašské Mezi říčí. Prost řednictvím této trati je m ěsto napojeno na hlavní tra ť Wien – Břeclav – Petrovice u. K. – Warszawa a tra ť Bohumín – Brno. Místní význam má tra ť Krom ěř íž – Zborovice. Ve m ěst ě se nacházejí žst. Krom ěř íž a žst. Kotojedy. Městem prochází dv ě železni ční trat ě: • tra ť č. 303 Kojetín – Krom ěř íž – Hulín – Valašské Mezi říčí • tra ť č. 305 Zborovice – Krom ěř íž
Napojení m ěsta Krom ěř íže na železniční sí ť
Zdroj: www.cd.cz (ze dne 15. 7. 2009)
strana 93/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Železni ční trat ě, zejména v jihovýchodní části m ěsta, brání plynulému rozvoji. Nicmén ě využívání železnice by m ěla být v ěnována v ětší pozornost a tra ť na Zdounky a Zborovice, která v podstat ě tvo ří osu tohoto pásu p řím ěstského osídlení, by m ěla být jako regionální tra ť lépe využita. Všechny trat ě ve m ěst ě je možno využívat pro nákladní dopravu. M ěsto leží v blízkosti trati s mezistátním významem B řeclav – Petrovice u Karviné, po které jezdí všechny kategorie nákladních vlak ů. Křížení komunikací s železni čními trat ěmi jsou dnes vesm ěs úrov ňová a z ůstávají zachována. Ve stanici Krom ěř íž zastavují všechny kategorie vlak ů v četn ě rychlík ů.
Vodní doprava Vodní doprava je realizována na řece Morav ě a má pouze rekrea ční charakter. M ěstem by v budoucnu mohl procházet plavební kanál Dunaj – Odra – Labe. M ěl by být veden stávajícím korytem řeky. Ve m ěst ě by m ěl být vybudován p řístav. Před p řípadnou realizací zám ěru se musí provést detailní vyhodnocení dle §45i zákona č. 114/1992 Sb. V rámci procesu EIA.
Cyklistická doprava Podpora cyklodopravy má v posledních letech stoupající tendenci. Umož ňuje totiž pohyb tém ěř všem lidem bez ohledu na v ěk a výši p říjm ů. Je p řátelská k životnímu prost ředí a infrastruktura, která je pro její bezpe čný provoz pot řebná, stejn ě jako samotná kola, má minimální nároky na zabíranou plochu. Pravidelná jízda na kole má pozitivní vliv na zdravotní stav. Nosnými trasami jsou cyklostezky vedené podél řeky Moravy, podél silnice I/47 do Hulína a ve sm ěru na sever s vazbou na silnici II/435 do Chropyn ě a další trasa je vedena p řes centrum po ulicích Tova čovského a 1.máje na silnici II/432 ve sm ěru Zdounky – Kory čany. Trasy jsou sou částí regionálních cyklostezek a jsou dopln ěny sítí místních tras. Cyklostezky sledují jednak zvýšení bezpe čnosti cyklistické dopravy a dále zvyšují nabídku koridor ů pro rozvoj této dopravy a to prost ředky jak vhodných stavebních úprav, tak také organiza čních opat ření. Cyklistická doprava je obyvateli a návšt ěvníky intenzivn ě využívána a proto m ěsto Krom ěř íž podporuje výstavbu cyklotras a cyklostezek. V roce 2008 byla ukon čena výstavba cyklostezky o délce 980 m s trasou ulice Za Oskolí – letišt ě a rok pozd ěji byla zahájena výstavba 5,19 km dlouhé „Cyklostezky podél Ba ťova kanálu - úsek Krom ěř íž, St řížovice, Kvasice“. Uvedené cyklostezky jsou sou částí dálkové cyklotrasy č.47, tzv. Moravské stezky, která je sou částí mezinárodní cyklotrasy Euro Velo-No.9. Gda ňsk – Víde ň. Vzhledem k relativn ě malému zatížení zdejších silnic v samotné Krom ěř íži lze však cyklistickou dopravu realizovat i na stávajících komunikacích. Výstavba cyklotras a cyklostezek ve m ěst ě je podporována a plánována i v následujících letech.
strana 94/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Cyklostezky vedoucí Krom ěř íží a blízkým okolím
Zdroj: http://www.cykloserver.cz (ze dne 15. 7. 2009) Moravská stezka je dlouhá 293 km a je vedena po následující trase: Mikulovice – Nová Ves – Píse čná – Jeseník – Ostružná – Branná - Hanušovice – Bludov – Mohelnice – Nové Mlýny – Litovel – Olomouc – Dub nad Moravou – V ěrovany – Tova čov – Krom ěř íž – Hodonín – Mikul čice – Lanžhot – B řeclav. Město Krom ěř íž a mikroregion Krom ěř ížska je regionálními trasami č. 5012, 5020 a 5014 napojeno na dálkovou cyklotrasu: Jihlava – Český T ěšín.
strana 95/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Cyklotrasa č. 5012 je dlouhá 30 km a její pr ůběh je následující: Kory čany – Roštín – Krom ěř íž. Cyklotrasa č. 5020 je dlouhá 11 km a vede z Kostelan p řes Jarohn ěvice do Krom ěř íže. Cyklotrasa č. 5014 v délce 24 km vede ze Starého M ěsta p řes Tabarky do Trávníka. Cyklotrasa č. 5033 je vedena na trase: Krom ěř íž, Trávník – Byst řice pod Hostýnem – Kel č – N ěmetice v délce 51 km.
Seznam cyklotras procházející m ěstem Krom ěř íž Číslo cyklotrasy Sm ěr vedení 47 Olomouc – Krom ěř íž – Uherské Hradišt ě – Hodonín 5012 Krom ěř íž – Kory čany 5020 Krom ěř íž – Kostelany 5033 Krom ěř íž – Hustope če nad Be čvou 5014 Staré M ěsto – Trávník, Krom ěř íž Zdroj: http://cyklotrasy.cz (ze dne 15. 7. 2009)
Pro podporu cestovního ruchu a tedy pro snadn ější orientaci cyklist ů (nejen obyvatel m ěsta Krom ěř íže) byla vydána cykloturistická mapa Krom ěř ížsko, kde jsou vyzna čeny vybrané okruhy cyklostras. Jedná se zejména o následující cyklotrasy: • „Rovinou okolo Krom ěř íže“: Krom ěř íž, Plešovec, Chropyn ě, Skaštice, B řest, N ěmčice, Rymice, Holešov, Ludslavice, Kunovice, Záhlinice, Krom ěř íž v délce 47 km. • „Z Krom ěř íže na skok do Ch řib ů“: Krom ěř íž, Jarohn ěvice, Drahlov, Zlámanka, Lubná, Vrbka, Tabarky, Kostelany, Bun č, Brdo, Bun č, Zdounky, N ětčice, Rataje, Krom ěříž v délce 47,5 km. • „Hostýnské vrchy pro náro čnější“: Holešov, Jankovice, Brusné, Rusava, Hostýn, Skalný, Tesák, Rajnochovice, Troják, Koša říska, Hadovna, Holešov, v délce 59 km.
Letecká doprava V jihovýchodní části m ěsta Krom ěř íže za rekrea ční zónou je situováno cvi čné sportovní letišt ě, za řaditelné do kategorie vnitrostátního ve řejného letišt ě s ozna čením LKCK. Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, vyhláška č.108/1997 a p ředpis L-14 stanovují ochranná pásma letiš ť a limity využití území v zájmu bezpe čnosti a spolehlivosti leteckého provozu. Ochranné pásmo vzletových a p řistávacích drah je ve smyslu t ěchto p ředpis ů vymezeno plochou o rozm ěrech 300 x 1 200 m a veškerá činnost v tomto prostoru podléhá schválení Českou správou letiš ť. Výška zástavby ve vzletovém a p řistávacím koridoru do vzdálenosti 5 km od tohoto ochranného pásma je ve sklonu 1:40 omezena ochranným pásmem vzletových a p řibližovacích prostor ů. Nejblíže se nacházejí letišt ě v P řerov ě, v Holešov ě, v Brn ě-Tu řanech, v Kunovicích a letišt ě Wien Schwechat. V areálu krom ěř ížské nemocnice je umíst ěn heliport pro p řistávání vrtulník ů letecké záchranné služby.
strana 96/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.8. Správa m ěsta
II.8.1. Investice m ěsta Krom ěř íže
V rámci rozpo čtu m ěsta Krom ěř íže je každoro čně vy čle ňována částka, která slouží k zabezpe čení rozvoje m ěsta, jeho infrastruktury a služeb, prost řednictvím investi čních akcí. Ostatní části rozpo čtu se zabývají zajišt ěním nutných činností, které m ěsto stabiln ě řeší (nap ř. údržba zelen ě a m ěsta celkové, zajišt ění likvidace odpadu atd.). Významná část finan čních prost ředk ů pak slouží k výplat ě sociálních dávek a m ěstem je pouze „p řesm ěrována“ k jejich příjemc ům ze státního rozpo čtu. Za flexibilní lze tedy považovat pouze zbývající část, která m ůže být využita pro nové aktivity, rozvoj a podporu stávajících, pro výstavbu a rekonstrukce budov. Je tedy jednozna čné, že město si klade za cíl dostate čně využívat možnosti dota čních titul ů a v maximální možné mí ře zajistit vícezdrojové financování pro své investiční akce.
Rok Celkový rozpočet města Kroměříže Schodek rozpočtu Investiční výdaje celkem v Kč Podíl celkových investic na rozpočtu města Kroměříže v % Výše investic realizovaných prostřednictvím dotace v Kč Podíl dotace na celkových investičních výdajích v % 2003 721 621 200 -37 574 000 155 477 400 21,55 31 376 300 20,18 2004 889 832 200 -104 198 000 197 327 800 22,18 91 003 800,00 46,12 2005 933 956 500 -120 207 000 241 451 600 25,85 21 192 600,00 8,78 2006 923 064 300 -29 731 300 267 979 900 29,03 43 125 400,00 16,09 2007 762 430 300 -45 484 000 116 739 900 15,31 38 266 000,00 32,78 2008 721 902 000 -3 725 000 114 110 000 15,81 39 974 000,00 35,03 2009 667 036 000 -14 058 000 108 642 000 16,29 27 948 000,00 25,72 Celkem 5 619 842 500 -354 977 300 1 201 728 600 x 292 886 100,00 x Tabulka: zdroj: rozpo čty m ěsta Krom ěř íže pro roky 2003 – 2009.
Z analýzy rozpo čtů pak vyplývá, že investice se pohybují mezi 15 % - 29 % celkového rozpo čtu, p řičemž významný finan ční objem investic v letech 2005 – 2006 lze považovat za výjime čný, umožn ěný pom ěrn ě rozsáhlým prodejem majetku, zejména bývalých kasáren, které m ěsto získalo do svého vlastnictví. Vzhledem k sou časnému nep říznivému ekonomickému vývoji v rámci celé spole čnosti lze za reáln ě možný považovat podíl investic, který je realizován v letech 2007 – 2009, tedy pohybující se okolo 15 % celkové výše rozpo čtu.
strana 97/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.8.2. Komunikace s ve řejností Komunikace s ve řejností je m ěstem Krom ěř íží vnímána jako jeden ze základních aspekt ů, který ovliv ňuje kvalitu řízení m ěsta. Komunikace s ob čany, místními organizacemi i návšt ěvníky m ěsta je řešena n ěkolika rovnocennými zp ůsoby tak, aby vyhovovala všem skupinám zájemc ů o informace bez ohledu na v ěková či jiná omezení i bez ohledu na vzdálenost.
Město využívá své oficiální webové stránky, které jsou umíst ěny na adrese www.mesto- kromeriz.cz . Web je pro p řehlednost člen ěn na sekce tak, aby se návšt ěvník snáze orientoval. Krom ě základních údaj ů lze získat informace o konaných akcích s možností vyhledávání, informace o ubytování, stravování, školách a dalších organizacích a službách ve m ěst ě. Zejména pro návšt ěvníky je ur čena řada fotogalerií a soubor virtuálních prezentací zajímavých míst ve m ěst ě. Na webu je rovn ěž řada informací ur čených pro místní neziskové organizace.
Ob čané získají p řehled o tom, kde najdou Domovská stránka www.mesto-kromeriz.cz „svého ú ředníka“, mohou si stáhnout pot řebné dokumenty nebo si zajistit on-line časovou rezervaci pro vy řizování svých záležitostí v konkrétním, pro n ě vhodném, čase. V krajském kole sout ěže Zlatý erb se pak Krom ěř íž v roce 2009 umístila na druhém míst ě s novou webovou službou – obrazovým zpravodajstvím. Sou částí webu je elektronický zpravodaj, který je pr ůběžn ě rozši řován o nové články o aktuálním d ění. Pro interaktivní komunikaci je pak ur čeno diskusní fórum, kam mohou ob čané a návšt ěvníci vepsat sv ůj dotaz či názor a diskutovat tak s vedením a ú ředníky m ěsta. Diskuse je řízena tiskovým mluv čím m ěsta. Ten má rovn ěž na starosti pr ůběžn ě vydávané tiskové zprávy a rovn ěž se podílí na p říprav ě tiskových konferencí, které jsou pravideln ě konány vždy v pond ělí po termínu konání zasedání zastupitelstva. Město každoro čně vydává řadu dokument ů a propaga čních materiál ů v četn ě souhrnu nejd ůležit ějších akcí. M ěsí čně je pak vydáván Zpravodaj m ěsta Krom ěř íže, který informuje o aktuálním d ění. Dle pot řeby jsou realizována setkání s ob čany a v případ ě pot řeby jsou realizována dotazníková šet ření, ankety a výzkumy, které následn ě pomáhají zorientovat se v názorech obyvatelstva tak, aby mohlo docházet k efektivnímu využívání zdroj ů pro rozvoj města. Od roku 2008 využívá m ěsto Krom ěř íž své nové logo a vizuální styl. Ob čané a návšt ěvníci města si tak zvykají na ozna čení dokument ů „m ěstskou zna čkou“ a je pro ně snazší identifikovat m ěstem oficiáln ě vydávané dokumenty.
strana 98/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.8.3. Vazba m ěsta na EU
Krom ěř íž nezískala v období p řed vstupem České republiky do Evropské Unie významn ější zkušenosti s čerpáním p ředstupních fondů a jiných zahrani čních zdroj ů, od roku 2004 se však aktivn ě účastní se svými projekty výzev vyhlašovaných pro různé opera ční programy. Strategie vedení města prosazuje komplexn ější p řístup k získávání finan čních prost ředk ů pro investi ční i neinvesti ční aktivity ve m ěst ě a tak se m ěsto nepodílí pouze na zajišt ění vlastních aktivit, ale podílí se i na příprav ě a řízení projekt ů, v nichž jsou žadateli jiné organizace, které zajiš ťují r ůzné druhy služeb č ř ů ř Jeden ze ty autobus po ízených z projektu. pro Krom ěř ížany.
V roce 2007 byla m ěstem Krom ěř íží založena Krom ěř ížská rozvojová kancelá ř – obecn ě prosp ěšná spole čnost, která zajiš ťuje podklady pro p řípravu projekt ů m ěsta a sou časn ě se podílí na zabezpe čení vícezdrojového financování pro další organizace a zabývá se podporou krom ěř ížských neziskovek. Manaže ři KROKu, kte ří byli p ůvodn ě zam ěstnanci města Krom ěř íže i dále úzce spolupracují s vedením m ěsta a zajiš ťují práci tým ů pro p řípravu projekt ů a p řípravu strategických materiál ů. V období 2004 -2006 m ěsto řešilo tyto významné projekty: - 2004 – 2006 – Rozvoj dopravní obslužnosti regionu – bezbariérová MHD v Krom ěř íži . Projekt podpo řený z prost ředk ů SROP umožnil nákup čty ř nízkopodlažních autobus ů a zavedení moderního odbavovacího a informa čního systému tak, aby byla MHD dostupná i lidem s pohybovým a smyslovým omezením. Celkové náklady projektu přesáhly 30 milion ů korun. - 2005 – Rozvoj informa čních a komunika čních technologií v Krom ěř íži. Projekt si kladl za cíl snížit bariéry v dostupnosti p řístupu k internetu pro obyvatele a návšt ěvníky města. Byla zřízena ve řejn ě p řístupná místa s p řístupem k internetu v jádru m ěsta a "centra informací" v místních částech Postoupky, Bílany a T ěšnovice. Byly zpracovány nové www stránky m ěsta. Celkové náklady projektu činily cca 1,2 milionu korun. Dotace byla poskytnuta z OP SROP. - 2005 – 2006 – Podpora rozvoje cestovního ruchu v Krom ěř íži . V rámci realizace projektu byla zajišt ěna p říprava a výroba propaga čních materiál ů v jednotném vizuálním stylu. Tímto zp ůsobem byla podpo řena možnost ší ření informací o turistické nabídce m ěsta Krom ěř íže. Systém byl koncipován tak, aby mohl být flexibiln ě využíván a zasáhl širokou škálu v rámci cílových skupin. Vytvo řené materiály byly distribuovány a došlo k aktivní propagaci m ěsta Krom ěř íže. Vrcholným materiálem byla obrazová fotografická publikace o m ěst ě. Celkové náklady projektu činily tém ěř 4 miliony korun. Dotace byla poskytnuta z OP SROP. - 2006 – Rozvoj informa čních a komunika čních technologií v Krom ěř íži II . Projekt si kladl za cíl rozši řovat možnosti nabízené sou časnou úrovní rozvoje technologií a strana 99/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
zvyšovat dostupnost vysokorychlostního internetu a ve řejn ě p řístupných míst s připojením k internetu na celém území m ěsta Krom ěř íže. Zajistil on-line objednávání pro n ěkteré agendy m ěstského ú řadu, objednávkový systém pro objednávání vstupenek na r ůzné akce a další služby. Celkové náklady projektu přesáhly 1,9 milionu korun. Dotace byla získána v rámci OP SROP. - 2006 – 2008 – Komunitní plán sociálních služeb na Krom ěř ížsku . Cílem projektu je pomoci městu Krom ěř íži zajistit poskytování sociálních služeb hospodárn ě, efektivn ě a ú čeln ě podle skute čných pot řeb uživatel ů a dle finan čních možností rozpo čtu. Metoda komunitního plánování umožnila zapojit do rozhodování ve řejnost, poskytovatele a uživatele, s d ůrazem na p řístup skupiny obyvatel, které jsou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, v ěku či sociálnímu postavení znevýhodn ěny. Výstupem projektu byl samotný dokument komunitního plánu a řada podkladových analýz. Celkové náklady projektu p řesáhly 1,9 milionu korun. M ěsto získalo dotaci v rámci OP SROP. - 2006 – 2008 – M ěsto se stalo partnerem projektu „ Zelená pro Zlínský kraj – environmentální vzd ělávání jako cesta k udržitelnému rozvoji “ a podílelo se na podpo ře EVVO v rámci svého regionu. - Město se dále významn ě podílelo na zajišt ění p řípravy i realizaci dvou projekt ů, které podpo řily sociální integraci muž ů bez domova, které realizoval Azylový d ům pro muže o. p. s. v letech 2005 – 2007. Projekty byly podpo řeny z OP SROP a OP RLZ. Další projekt, tentokrát zam ěř ený na pozitivní rozvoj mladých lidí ohrožených rizikovým chováním, m ěsto p řipravilo a pomohlo realizovat ob čanskému sdružení Jaspis. Období 2007 – 2013 bylo v za čátku poznamenáno neklidem spojeným se zpož ďováním vyhlašování prvních výzev v rámci jednotlivých opera čních program ů. M ěsto se pak ucházelo o celou řadu dotací. Je ovšem nutno konstatovat, že vzhledem k celkovému objemu finan čních prost ředk ů ze SF ur čených pro Českou republiku je jejich množství, které je dostupné na úrovni m ěst a obcí, vnímáno jako nedosta čující vzhledem k celkové absorp ční kapacit ě. V sou časné dob ě ( červenec 2009) bylo m ěsto Krom ěř íž úsp ěšné v následujících projektech: - 2007 – 2008 – Územn ě analytické podklady obce s rozší řenou p ůsobností Krom ěř íž . Obsahem projektu je zpracování územn ě analytických podklad ů Krom ěř íže – obce s rozší řenou p ůsobností – jako nového nástroje územního plánování v úrovni obcí s rozší řenou p ůsobností. Důležitou sou částí zpracovaných poklad ů je rovn ěž rozbor udržitelného rozvoje území a ur čení problém ů k řešení v územn ě plánovací dokumentaci. Celkové náklady lehce p řesáhly 800 000 korun. Projekt byl podpo řen v rámci Integrovaného opera čního programu (IOP). - 2009 – 2010 – Cyklostezka podél Ba ťova kanálu – úsek Krom ěř íž, St řížovice, Kvasice . Projekt, který je práv ě realizován, zajistí vybudování stezky pro bezmotorovou dopravu vedoucí po b řehu řeky Moravy. Nová cyklostezka p římo propojí obce Krom ěř íž, St řížovice a Kvasice. Budou tak vytvo řeny bezpe čné podmínky pro dopravu obyvatel, cykloturist ů a návšt ěvník ů. Stezka je sou částí „Cyklostezky podél Ba ťova kanálu", která je jednou z priorit Zlínského kraje. Celkové náklady projektu dosáhnou tém ěř 29 milion ů korun. Projekt byl podpo řen v rámci ROP NUTS II St řední Morava. - 2009 – 2010 – Revitalizace prostoru bývalých kasáren – Hanácké nám ěstí v Krom ěř íži. V rámci projektu dojde k revitalizaci části bývalého vojenského areálu,
strana 100/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
který je v sou časné dob ě typickým nevyužívaným prostorem (tzv. brownfield). Areál bude za člen ěn do prostoru m ěsta a využíván k novým aktivitám. Bude vystaveno tzv. parkové nám ěstí s amfiteátrem, h řišt ěm, fontánou, velkým množstvím zelen ě a lavi ček. Budou zde vybudovány komunikace a parkovací místa. Nám ěstí bude sloužit k realizaci volno časových aktivit, k odpo činku či pr ůchodu do nebo z centra m ěsta. Plánované celkové náklady p řesáhnout 37 milion ů korun. Projekt je realizován s podporou ROP NUTS II St řední Morava. - 2009 – 2013 – Integrovaný plán rozvoje m ěsta Krom ěř íže – zóna Jihovýchod . Prost řednictvím realizace integrovaného plánu (IPRM), který byl schválen Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, lze zajistit zlepšení podmínek pro život obyvatel tzv. „problémové zóny“. Ta je v Krom ěř íži pom ěrn ě rozsáhlá a je tvo řena sídlišti Zachar I a II, Slovan II, Oskol a B ělidla. V rámci IPRM zde budou postupn ě realizovány investice v celkovém finan čním objemu cca 200 milion ů korun. Finan ční prost ředky jsou ur čeny pro rekonstrukce bytových dom ů a revitalizace ve řejných prostranství. Finan ční prost ředky budou postupn ě uvol ňovány z IOP.
II.8.4. Podpora neziskového sektoru
V roce 2008 schválilo Zastupitelstvo m ěsta Krom ěř íže nový systém rozd ělování dotací pro nestátní neziskové organizace (NNO), které vyvíjejí svou činnost na území m ěsta Krom ěř íže. Systém dotací ur čených pro neziskový sektor se skládá ze tří základních dota čních titul ů, které pokrývají jak b ěžnou činnost neziskových organizací, tak umožní realizaci široké škály akcí. Dva dopl ňující dota ční tituly pak řeší problematiku dofinancování projekt ů podpo řených z jiných zdroj ů a mimo řádné události. Oprávn ěnými žadateli u všech dota čních titul ů jsou: ob čanské sdružení založené podle zákona č. 83/1990 Sb. obecn ě prosp ěšná spole čnost založená podle zákona č. 248/1995 Sb. církevní právnická osoba založená podle zákona č. 3/2002 Sb. jiná organizace (v tomto p řípad ě bude p řijatelnost žádosti konzultovat garant programu v rámci jednání p říslušné komise)
Dotace na činnost Program je zam ěř en na podporu celoro ční činnosti neziskových organizací, které vyvíjejí své aktivity na území m ěsta Krom ěř íže. Dotace m ůže činit nejvýše 70% výdaj ů žadatele. Žadatel si musí zajistit spolufinancování z jiných zdroj ů, než je rozpo čet m ěsta Krom ěř íže, v minimální výši 30% celkových náklad ů. Žádosti je možno podávat jednou ro čně.
Dotace na akce nad 10 000 K č Program je zam ěř en na podporu nových i pravideln ě se opakujících akcí a jejich cykl ů s celkovým rozpo čtem nad 10 000 K č.
strana 101/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
V rámci programu jsou ur čena preferovaná témata. Akce, které p řisp ějí k jejich napl ňování, budou p ři hodnocení zvýhodn ěny. Žádosti lze podávat i na akce a jejich cykly, které s preferovanými tématy nemají souvislost, p řispívají ale k rozvoji života ve m ěst ě. Dotace m ůže činit nejvýše 70 % výdaj ů žadatele. Žadatel si musí zajistit spolufinancování z jiných zdroj ů, než je rozpo čet m ěsta Krom ěř íže, v minimální výši 30% celkových náklad ů. Skupina oprávn ěných žadatel ů je zde rozší řena o st řední školy po řádající své akce ve prosp ěch mládeže, obyvatel a návšt ěvník ů m ěsta. Žádosti je možno p ředkládat dvakrát ro čně.
Dotace na akce do 10 000 K č Program je zam ěř en na aktivity spojené s realizací konkrétních akcí neziskových organizací, které vyvíjejí své aktivity na území m ěsta Krom ěř íže. Při jeho tvorb ě byly zohledn ěny zejména podmínky malých neziskových organizací, jímž je ur čen p ředevším. P říprava žádosti je zjednodušena, titul umož ňuje stoprocentní financování aktivit. Vzhledem k těmto skute čnostem je možno v rámci tohoto titulu podat pouze jednu žádost za organizaci. Dotace m ůže činit 100 % výdaj ů žadatele. Skupina oprávn ěných žadatel ů je zde rozší řena o st řední školy po řádající své akce ve prosp ěch mládeže, obyvatel a návšt ěvník ů m ěsta. Žádosti je možno p ředkládat t řikrát ro čně.
Dotace na dofinancování projekt ů z jiných zdroj ů Město Krom ěř íž podporuje organizace, které jsou schopny čerpat finan ční prost ředky na realizaci a rozvoj svých aktivit z různých finan čních zdroj ů. Program je ur čen k dofinancování projekt ů, které jsou primárn ě financovány z jiných ve řejných nebo soukromých zdroj ů (zejména fondy a iniciativy Evropské Unie a významn ější zdroje z ve řejných prost ředk ů České republiky). Výše ani forma podpory není p řesn ě specifikována. Konkrétní návrh řešení musí být schválen Radou m ěsta Krom ěř íže, resp. Zastupitelstvem m ěsta Krom ěř íže. Zp ůsob podpory projektu (dofinancování) ze strany m ěsta se pak odvíjí od podmínek poskytnuté dotace, kterou žadatel získá z finan čních prost ředk ů mimo rozpo čet m ěsta. Před podáním žádosti bude nutno p ředložit zám ěr, v četn ě specifikace role m ěsta, Rad ě města Krom ěř íže, p řípadn ě uzav řít partnerskou smlouvu pro realizaci projektu. Samotný proces schválení dotace pak m ůže prob ěhnout poté, co bude schválena konkrétní podoba projektu a bude s kone čnou platností možno sestavit harmonogram a rozpo čet pro dofinancování. Žádosti je možno p ředkládat pr ůběžn ě pro projekty zahajované v konkrétním roce. Harmonogram podpory je pak odvozen od délky „základního“ projektu a m ůže p řesáhnout do dalšího roku či let.
strana 102/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Dotace mimo řádné dota ční tituly Program je zam ěř en na aktivity spojené s realizací p ředem z objektivních d ůvod ů nep ředpokládatelných akcí organizací, které vyvíjejí své aktivity na území m ěsta Krom ěř íže. Dotace m ůže činit 70 % výdaj ů žadatele. Dofinancování si žadatel zabezpe čí ze zdroj ů mimo rozpo čet m ěsta Krom ěř íže. Žádosti je možno p ředkládat pr ůběžn ě.
Rozd ělování finan čních prost ředk ů V sou časné dob ě ( červenec 2009) jsou finan ční prostředky dle nového systému rozd ělovány druhý rok, k rekapitulaci je tedy možno použít pouze výsledky z uzav řeného roku 2008. V tomto roce bylo v rámci podpo řených žádostí vy čerpáno v rámci rozpo čtu m ěsta Krom ěř íže 9 324 118 K č.
Celkové člen ění finan čních prost ředk ů: V roce 2008 byla k rozd ělení ur čena částka 8 800 000 korun, která nezahrnovala částku pro dotace mimo řádné dota ční tituly. Pro tyto dotace uvol ňovala Rada m ěsta Krom ěř íže finan ční prost ředky ze zvláštní položky v rozpo čtu. Pro tento dota ční titul RMK sou časn ě zastává funkci komise pro schvalování žádostí vzhledem k nutnosti operativního řešení akutních problém ů. Přehled celkového člen ění prost ředk ů je prezentován v následující tabulce: Celková částka ur čená k rozd ělení 8 800 000 I. výzva Akce a provoz 5 100 000 Dotace na dofinancování projekt ů 3 100 000 z jiných zdroj ů II. výzva Akce do 10.000 K č 100 000 Akce nad 10.000 K č 400 000 III. výzva Akce do 10.000 K č 100 000 V rámci první výzvy podaly organizace žádosti, jejichž celkový finan ční objem více než dvojnásobn ě p řevyšoval možnosti dota čních titul ů, a celkem byla rozd ělena částka převyšující 8 milion ů korun. Člen ění dotací se zohledn ěním jednotlivých témat je sou částí následující tabulky. I. výzva - 2008 Komise: Požadovaná částka: Schválená dotace: Sportovní komise 6 110 227 4 028 790 Kulturní komise 2 303 760 340 200 Sociální komise 6 186 464 3 337 300 Komise pro 84 460 12 390 mezinárod.vztahy
strana 103/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Komise pro zdravotnictví 1 924 875 280 800 K. pro výchovu a vzd ělávání 176 221 25 830 Komise pro cestovní ruch 933 000 136 000 Komise pro životní prost ředí 152 650 30 000 Komise pro zdravé m ěsto 97 000 8 000 Sou čty 17 968 657 8 199 310
Ve II. výzv ě bylo na akce s celkovým rozpo čtem nad 10 000 K č rozd ěleno 400 000 K č a na akce s celkovým rozpo čtem do 10 000 K č z vy člen ěných 100 000 K č bylo rozd ěleno 36 000 Kč a částka 64 000 K č byla p řesunuta do III. výzvy. Celkový p řehled s roz člen ěním dle tématických skupin je sou částí následující tabulky:
II. výzva - 2008 Komise: Požadovaná částka: Schválená dotace Sportovní komise 613 386 157 500 Kulturní komise 397 700 154 000 Sociální komise 60 000 20 000 Komise pro zdravotnictví 187 840 58 000 Komise pro partnerská 7 500 5 500 města Komise pro výchovu a vzd ěl. 159 300 41 000 Sou čty 1 425 726 436 000
Pro III. výzvu dota čního titulu na akce s celkovým rozpo čtem do 10 000 K č činila celková výše finan čních prost ředk ů 164 000 K č. Ve III. výzv ě byla rozd ělena částka 100 000 K č. Finan ční prost ředky ve výši 64 000 K č nebyly rozd ěleny. Celkový p řehled je sou částí následující tabulky.
III. výzva - 2008 Komise: Požadovaná částka: Schválená dotace: Sportovní komise 62 217 46 000 Kulturní komise 30 000 30 000 Komise pro zdravotnictví 37 000 24 000 Sou čty 129 217 100 000
Dopl ňující dota ční tituly Rozd ělené finan ční prost ředky pro dotace na dofinancování projekt ů z jiných zdroj ů a pro dotace mimo řádné dota ční tituly posloužily organizacím, které pot řebovaly naléhav ě řešit své aktivity, které nebylo z časových d ůvod ů možno za řadit k řádným výzvám dota čních titul ů.
strana 104/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Sou časn ě řešily dofinancování projekt ů, na které si organizace zajistily finan ční prost ředky z jiných zdroj ů. P řehled financování za rok 2008 je shrnut v následující tabulce:
Dofinancování projekt ů a mimo řádné dotace - 2008 Dotace na dofinancování projekt ů z jiných zdroj ů: Oblastní charita Krom ěř íž Parní sterilizátor 20 000 TJ T ěšnovice Rekonstrukce tenisového 200 000 kurtu Dotace na mimo řádné dota ční tituly: Kuželká řský klub Krom ěř íž Pohár mladých nad ějí 7 140 Kuželká řský klub Krom ěř íž Mezistátní utkání junior ů 35 000 Galerie Orlovna Výstava ART MOBILE 35 000 SONS Praha Koncert Stadlerova kvarteta 10 000 Leteckomodelá řský klub MS junior ů 5 050 Základní um ělecká škola Mezinárodní festival 40 000 HK Krom ěř íž Nájem ledové plochy 85 000 TC Bajda Oprava oplocení 70 000 TJ Slavia MBA Pohár starosty m ěsta 10 000 TJ Slavia basketbal Nájem t ělocvi čen 11 600 HK Krom ěř íž Nájem ledové plochy 80 000 Celkem 608 790
Souhrn celkového čerpání finan čních prost ředk ů je pak sou částí následující tabulky, která zachycuje rekapitulaci celkových výdaj ů rozpo čtu m ěsta Krom ěř íže pro aktivity neziskového sektoru.
Rekapitulace finan čních prost ředk ů vy člen ěných pro dota ční tituly - 2008 Řádné dota ční tituly Mimo řádné dota ční tituly a dofinancování Celková částka k rozd ělení 8 800 000 dle rozpo čtu m ěsta Krom ěř íže Rozd ěleno - smlouvy 8 735 310 608 790 Nerozd ěleno 64 690 0 Vráceno organizacemi 19 982 0 Čerpáno – vyú čtováno 8 715 328 608 790 Celková částka 9 324 118 vy čerpaných dotací
strana 105/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.8.5. Zahrani ční spolupráce
Krom ěř íž navázala partnerské vztahy s pěticí zahrani čních m ěst v různých částech Evropy. Nejstarší a dlouhodobá spolupráce probíhá s francouzským m ěstem Chateaudun. Zde v roce 2010 oslaví ob ě m ěsta již 40 let od uzav ření partnerské smlouvy. Nejintenzivn ější je pak kontakt se slovenskou Nitrou. O tom, že je setkávání se zahrani čními partnery vnímáno jako významná aktivita sv ědčí fakt, že město Krom ěř íž má pro tuto aktivitu z řízenu zvláštní komisi Rady m ěsta Krom ěř íže. Komise pro partnerská m ěsta je pak hlavním iniciátorem a koordinátorem aktivit, na nichž se podílí m ěsto Krom ěř íž. Za podstatný znak dobré spolupráce je však nutné považovat rovn ěž fakt, že řada Orienta ční mapka partnerských m ěst akcí probíhá bez p římého organiza čního podílu krom ěř ížské radnice. V rámci dlouholetých kontakt ů byla navázána celá řada p římých vztah ů nap říklad mezi základními či st ředními školami, mezi skupinami sportovc ů, mezi odborníky, které spojují spole čná témata, ale také mezi seniory. Kontakty s obyvateli tak daleko p řesáhly úrove ň oficiálních vztah ů a p řirozen ě prorostly do b ěžného života m ěsta. Důležitou roli p ři zvyšování v ědomostí o partnerských m ěstech hraje i Knihovna Krom ěř ížska, která je tradi čním iniciátorem v ědomostní a výtvarné sout ěže „Klí č od partnerských m ěst“. Malí Krom ěř ížané, kte ří se do sout ěže zapojí, tak získají řadu informací o všech partnerských městech a sou časn ě i o Krom ěř íži – sout ěž je totiž koncipována aktivn ě, d ěti sbírají informace v řad ě institucí m ěsta. Malí výtvarníci pak malují nap říklad pohlednici z některého z měst. Zástupci partnerských m ěst jsou pak pravideln ě zváni na významné akce, které se ve m ěst ě konají, stalo se již tradicí, že se oficiální delegace, ale i v ětší výpravy složené se zástupc ů jednotlivých m ěst, ú častní oslav zápisu krom ěř ížského zámku a zahrad na Listinu sv ětového přírodního a kulturního d ědictví UNESCO. S touto významnou akcí je pak často spojena i propagace n ěkterého z měst. V posledních letech nabývá v Krom ěř íži na významu oslava celokrajských dožínek. Odborníci jsou zváni na seminá ře a konference, tématická setkání pak řeší vým ěny zkušeností v konkrétních oborech. Zástupci Krom ěř íže se naopak ú častní akcí konaných v partnerských m ěstech, Krom ěř ížané zde prezentují naši kulturu i tradice, rozši řují si znalosti, získávají zkušenosti a navazují nové pracovní i osobní kontakty.
strana 106/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.8.5.1 Francie – Chateaudun Francouzský Chateaudun leží 130 kilometr ů jihozápadn ě od Pa říže. M ěsto má asi 18 tisíc obyvatel, je východiskem do turisticky významné oblasti a lze v něm navštívit významné památky z 12. Století. - Vzdálenost d ělící partnerská m ěsta činí asi 1 400 km. - Partnerská smlouva byla uzav řena v roce 1968 . Spolupráce Partnerství má nejdelší tradici a navzdory výrazné vzdálenosti udržují partne ři čilé kontakty, které se neomezují pouze na formální setkání oficiálních delegací. Kontakty udržují nap říklad st řední školy, v rámci spole čných setkání dochází k prezentaci kulturních aktivit obou m ěst, konají se spole čné sportovní aktivity. V Chateaudunu nap říklad koncertoval p ěvecký sbor Vyšší odborné školy pedagogické a sociální a St řední pedagogické školy v Krom ěř íži, zástupci m ěsta Krom ěř íže se účastnili setkání partnerských m ěst ve Francii a prezentovali tam naši kulturu, delegace z Francie zase naopak pravideln ě navšt ěvuje Krom ěř íž v období oslav zápisu krom ěř ížských památek na „Seznam UNESCO“. Díky těmto kontakt ům pak navázaly spolupráci gymnázia v obou m ěstech, spolupracovaly dokonce základní školy a své dovednosti ve Francii prezentovali žáci krom ěř ížské Základní um ělecké školy. Zámek v Chateaudunu
II.8.5.2 Slovensko – Nitra Nitra je krajským m ěstem Nitranského kraje. Jedná se o významné centrum s asi 87 tisíci obyvateli.
Město má bohatou historii, kterou p řipomínají významné památky. V sou časnosti je sídlem vysokých škol, výzkumných ústav ů a je veletržním městem. Díky pravidelným kontakt ům se obyvatelé Krom ěř íže seznamují s kulturou a životem v zemi soused ů, přičemž partnerství zdaleka neprobíhá jen na úrovni městských delegací, ale p ředevším v rovin ě ve řejných aktivit a osobních setkání a p řátelství. V kontaktu s Nitrou jsou zájmové organizace, senio ři, podnikatelský sektor a díky snadné komunikaci i Nitranský hrad mate řské, základní a st řední školy. Jedná se o
strana 107/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
nejživ ější partnerství, což je nepochybn ě ovlivn ěno p říznivou vzdáleností obou m ěst i pouze mírnou jazykovou bariérou mezi českým a slovenským partnerem. - Vzdálenost d ělící partnerská m ěsta činí asi 190 km. - Partnerská smlouva byla uzav řena v roce 1972.
Spolupráce Ze skute čně čilé spolupráce jsou v této analýze uvedeny pouze n ěkteré p říklady. Pravideln ě se vždy v říjnu konají spole čné akce v rámci M ěsíce česko – slovenské vzájemnosti, v obou městech vystavují výtvarníci, setkávají se studenti i senio ři, spole čné projekty orientované na vým ěnu zkušeností a odstra ňování jazykové bariéry u t ěch nejmenších realizují i mate řské školy obou m ěst. Krom ěř ížané zase Nitru pravideln ě navšt ěvují v období oslav svátku Cyrila a Metod ěje. Vybráno z bohatého vý čtu aktivit: 2008 – Ú čast oficiální delegace z Nitry v čele s primátorem J. Dvon čem na oslavách 10. výro čí zápisu krom ěř ížského zámku a zahrad na „Seznam UNESCO“. 2008 – Dny Nitry v Krom ěř íži. Kulturní a spole čenské aktivity – výstava fotografií nitranského výtvarníka Juraje Nováka, velká módní show. 2007 – Ú čast delegace z Nitry na oslavách zápisu památek na „Seznam UNESCO“ v četn ě vým ěny zkušeností v oblasti prevence úraz ů. Um ělci z Nitry pak p řipravili celodenní program pro ve řejnost rozší řený o řemeslný jarmark. 2006 – Knihovna Krom ěř ížska zorganizovala sout ěž Klí če od bran partnerských m ěst. Úsp ěšní absolventi sout ěže navštívili Nitru.
II.8.5.3 Rumunsko – Ramnicu Valcea Město se 125 tisíci obyvateli má nejen bohat ě rozvitý průmysl, ale je sou časn ě sídlem s významnými historickými a architektonickými památkami. Je nositelem řady cen za pokroky v oblasti vodního a odpadového hospodá řství, za čistotu ovzduší a p řístup k informacím. - Vzdálenost d ělící partnerská m ěsta činí asi 1 020 km. - Partnerská smlouva byla uzav řena v roce 1969.
strana 108/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Spolupráce 2009 – Návšt ěva oficiální delegace Krom ěř íže k vým ěně zkušeností v Rumunsku. 2009 – Ú čast rumunské delegace na oslavách celokrajských dožínek, setkání s Krom ěř ížany. 2005 – Krom ěř íž – Rumunský král Michal I. s rodinou se ve čtvrtek 5. kv ětna v Krom ěř íži účastnil oslav 60. výro čí osvobození m ěsta a České republiky. 2005 – Dny rumunské kultury v Krom ěř íži konané v měsíci dubnu. Kulturní aktivity byly dopln ěny pracovním programem zástupc ů velvyslanectví a obou m ěst. Konala se výstava výtvarných d ěl rumunských um ělc ů. Krom ěř ížané se pravideln ě ú častní oslavy Fotografie z návšt ěvy Rumunského krále (2005) „Dne hymny“, který je pro rumunské partnery významnou událostí.
II.8.5.4 Rakousko – Krems an der Donau Rakouský Krems má 26 tisíc obyvatel a nachází se ve spolkové zemi Dolní Rakousy. Je přístavním m ěstem na Dunaji. Je rovn ěž univerzitním a turistickým centrem oblasti. - Vzdálenost d ělící partnerská m ěsta činí asi 210 km. - Partnerská smlouva byla uzav řena v roce 1994.
Spolupráce Spolupráce s rakouským partnerem se velmi výrazn ě p řesunula do mén ě formální roviny vzájemných kontakt ů institucí a ob čan ů jednotlivých m ěst. Za velmi p řínosnou je považována spolupráce st ředních škol, kde krom ě vým ěny zkušenosti získají studenti možnost kontaktu s němčinou v praxi. Tímto zp ůsobem spolupracují nap říklad Základní um ělecká škola v Krom ěř íži a hudební škola v Kremsu, Gymnázium Krom ěř íž a gymnázium BORG či Arcibiskupské gymnázium a BRG Krems. Vybráno ze spole čných akcí: 2009 – Ú čast oficiální delegace z Kremsu na oslav ě celokrajských dožínek. 2008 – Realizace výstavy „Corpus Christi“ v Kremsu – spole čný projekt AG Krom ěř íž a BRG Krems. 2006 – P řátelské mezistátní utkání kuželká řů .
strana 109/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.8.5.5 Polsko – Piekary Śląskie
Polské Piekary Śląskie leží v blízkosti Katovic a mají 65 tisíc obyvatel. Lokalita je tradi ční oblastí pro hornictví, v sou časné dob ě se zde rozvíjejí nové firmy, které pomáhají oblasti překlenout útlum d ůlní činnosti. Díky bazilice Matky boží se jedná o druhé nejznám ější poutní místo v Polsku. - Vzdálenost d ělící partnerská m ěsta činí asi 230 km. - Partnerská smlouva byla uzav řena v roce 2002.
Spolupráce
Kostel Vzk říšení Pán ě V rámci pom ěrn ě mladého partnerství probíhají čilé kontakty ř ě ě ř ě ě podpo ené pom rn p íznivou vzdáleností mezi ob ma m sty. Polsko p ředstavilo tradice svého regionu a p řiblížilo tak svou zemi Krom ěř ížan ům, ve m ěst ě rovn ěž stoupá po čet polských návšt ěvník ů i mimo spole čně plánované akce. Výb ěr z akcí: 2009 – Návšt ěva z Polska v rámci celokrajských dožínek. 2008 – Koncert Moravských Madrigalist ů (p ěvecký sbor) v Polsku. 2008 – Účast volejbalist ů AG Krom ěř íž na mezinárodním turnaji ve m ěst ě Piekary Śląskie. 2006 – Dny polského m ěsta Piekary Śląskie v Krom ěř íži – p ředstavení polské kultury a polské kuchyn ě. Akce se zú častnilo asi pět set polských návšt ěvník ů.
strana 110/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.9. Souhrnná SWOT analýza m ěsta Krom ěř íže
Silné stránky Slabé stránky + Historické m ěsto s množstvím Stárnutí sídliš ť (obyvatel i budov) kulturních památek (zahrady a zámek Setrvávání sociáln ě nep řizp ůsobivých ob čan ů UNESCO) v prostorách sídliš ť a ve řejných prostranství + Dlouhodob ě nízká úrove ň kriminality Nedostatek parkovacích ploch + Široká škála škol Nedostatek cyklostezek a komunikací pro + Rozvinuté sociální služby pěší + Oddělení pr ůmyslové zóny od obytné Nedostatek relaxa čních zón (parky, voln ě části m ěsta přístupná h řišt ě), koncentrace zelen ě v centru + Dobrá dopravní dostupnost města + Dobré životní prost ředí Nedostate čná infrastruktura pro volný čas d ětí + Fungující systém t říd ění odpadu a mládeže + Dostatek sportoviš ť Nedostate čná infrastruktura pro rozvoj + Zlepšující se bezbariérovost ulic, cestovního ruchu a absence velkých chodník ů a p řechod ů pro chodce kulturních akcí Vysoký podíl starší populace Vysoká nezam ěstnanost ob čan ů do 20 a nad 50 let Jediný most p řes řeku Moravu Nevyhovující kino, plavecký bazén, zimní stadion
Příležitosti Hrozby
? Příslušnost k regionu Zlín - Olomouc ! Ekonomická krize ? Rozvoj bydlení v okrajových částech ! Neúsp ěch v čerpání dotací z EU města ! Povode ň ? Rozvoj říční dopravy – Ba ťů v kanál ! Přesun podnik ů pr ůmyslové výroby jinam ? Finance ze strukturálních fond ů EU ! Odliv mladé populace za lepšími pracovními ? Revitalizace bývalých vojenských příležitostmi objekt ů ve m ěst ě ! Stárnutí infrastruktury ve m ěst ě ? Město jako sídlo vysokých škol ? Rozší ření ubytovacích kapacit ? Pr ůmyslová zóna Holešov - nové pracovní p říležitosti v blízkosti m ěsta
strana 111/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.10. SWOT analýzy prioritních oblastí rozvoje m ěsta
II.10.1. Rozvoj m ěsta
Silné stránky Slabé stránky + Historické m ěsto s množstvím kulturních Stárnutí obyvatel památek (zahrady a zámek UNESCO) Nedostatek parkovacích ploch + Odd ělení pr ůmyslové zóny od obytné Jediný most p řes Moravu části m ěsta Nedostatek relaxa čních zón + Dobrá dopravní dostupnost Vysoká nezam ěstnanost + Dobré životní prost ředí Nevyhovující úrove ň ob čanské + Fungující systém t říd ění odpadu vybavenosti (kino, bazén, zimní stadión) + Zlepšující se bezbariérovost ulic, Špatná pr ůjezdnost m ěstem chodník ů a p řechod ů pro chodce Nevhodné urbanistické řešení n ěkterých + Poloha m ěsta sídliš ť + Rozši řující se sí ť cyklostezek Část území m ěsta leží v záplavové + Kvalitní bytový fond oblasti + Přirozené i administrativní centrum Chyb ějící významný zam ěstnavatel regionu Nízké pr ůměrné mzdy a nízká + Větší po čet malých a st ředních koup ěschopnost obyvatel podnikatel ů Nedostate čný zájem významných + Dostate čné možnosti ke vzd ělávání a investor ů – nedo řešenost pr ůmyslové vzd ělané obyvatelstvo zóny + Příjemné místo k životu – upravené, Zhoršující se stav komunikací na území dob ře vybavené, … města + Tradi ční zem ědělská oblast Nedostate čné řešení problematiky + Město služeb bez rozvoje pr ůmyslové odpad ů (staré skládky, chybí zóny (klidné m ěsto) kompostárna,…) + Existence pr ůmyslových areál ů Nedostate čné finan ční prost ředky na obnovu památek Chybí jihovýchodní obchvat Nedostatek rozvojových ploch (orná půda) Neochota podnikatel ů investovat do turistického ruchu a t ěžit z toho Nedostatek ubytovacích kapacit Krátká turistická sezóna zámku Periferní poloha m ěsta Krom ěř íž v rámci ČR Nedostatek doprovodného programu zámku Nedostate čné zázemí pro udržení turist ů na delší pobyt (p řes noc) – nejde jen o ubytování
strana 112/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
- Krom ěř íž nemá zdroj pitné vody (pítka) pro návšt ěvníky i ob čany
Příležitosti Hrozby ? Umíst ění v centru St řední Moravy ! Ekonomická krize ? Rozvoj bydlení v okrajových částech ! Neúsp ěch v čerpání dotací z EU města ! Povode ň ? Rozvoj říční dopravy – Ba ťů v kanál ! Přesun podnik ů pr ůmyslové výroby jinam ? Město jako sídlo vysokých škol ! Odliv mladé populace za lepšími ? Finance ze strukturálních fond ů EU pracovními p říležitostmi ? Pr ůmyslová zóna Holešov – nová ! Stárnutí infrastruktury ve m ěst ě pracovní místa v blízkosti m ěsta ! Nezájem ve řejnosti o d ění ve m ěst ě ? Lepší dopravní dostupnost po napojení ! Pr ůplav Labe – Dunaj – Odra na dálnici ! Rozvoj pr ůmyslové zóny ? Spolupráce podnikatel ů s ve řejným ! Zánik sou časných podnik ů pr ůmyslové sektorem výroby ? Optimalizace systému ve řejné dopravy ! Příliv obyvatel v souvislosti v rámci Zlínského kraje s pr ůmyslovou zónou v Holešov ě ? Rozvoj sítě cyklostezek ! Nedostatek malometrážních startovacích ? Vytipovat p řípravu pr ůmyslové zóny a byt ů investi čně ji p řipravit m ěstem
? Existence letišt ě ? Nízké pr ůměrné mzdy ? Využitelnost stávajících pr ůmyslových areál ů
strana 113/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.10.2. Vzd ělávání a volno časové aktivity
Silné stránky Slabé stránky + Velké množství škol všech typ ů v četn ě Nedostate čná infrastruktura pro volný škol s nadregionálním významem čas mládeže - klubové za řízení pro + Dostatek sportoviš ť mládež + Kvalitn ě fungující knihovna a její pobo čky Nedostatek relaxa čních zón + Pravidelné regionální a nadregionální Zastarávání sportoviš ť vzd ělávací a sportovní akce Nedostate čná práce s mládeží – r ůst + Aktivní činnost neziskových organizací sociáln ě nežádoucích aktivit + Sídlo Justi ční akademie – Nedostatek finan čních prost ředk ů na celorepublikový význam opravu infrastruktury pro volný čas + Široké možnosti vyžití Odliv sponzor ů p ůsobením ekonomické + Kvalitní klubová sportovní základna krize + Fungující St ředisko volného času Šipka Nedostate čné využívání vícezdrojového + Vzd ělávací aktivity pro seniory financování neziskových organizací (Akademie 3. v ěku a Univerzita pro Nedostate čné IT vybavení škol seniory) Absence jeslí + Celoživotní u čení + Soukromé vzd ělávací subjekty + Školní kluby Příležitosti Hrozby ? Návaznost vzd ělávacích program ů ! Ohrožení d ětí a mládeže sociálním st ředních škol na požadavky trhu práce vylou čením v důsledku nedostate čné ? Spolupráce se st ředními školami ovlivní volno časové infrastruktury trávení volného času ! Zvyšování po čtu osob závislých na ? Finan ční prost ředky ze strukturálních návykových látkách fond ů EU ! Nestabilita hospodá řské situace – ? Příliv vysokoškolských student ů nedostatek finan čních prost ředk ů ? Rozvíjení partnerství vzd ělávacích ! Nár ůst pasivního konzumu zejména u institucí a státní správy, neziskových mládeže organizací ! Nedostatek kvalifikovaných pedagog ů ? Rozší ření infrastruktury pro volno časové ! Odliv absolvent ů škol za prací do jiných aktivity o trendové možnosti trávení region ů volného času ? Využití stávajících prostor vzd ělávacích institucí ? Vytvo ření portálu s nabídkou volno časových aktivit ve m ěst ě pro d ěti a mládež ? Podpora rekvalifika čních program ů pro nezam ěstnané v sou činnosti s úřadem práce ? Podpora vytvo ření za řízení pro pé či o děti od 2 let
strana 114/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.10.3. Kultura a cestovní ruch
Silné stránky Slabé stránky + Historické m ěsto s množstvím kulturních Nedostatek finan čních prost ředk ů na památek (UNESCO) údržbu památek + Velké množství atraktivních turistických Nedostate čné návšt ěvnické zázemí u cíl ů v okolí m ěsta památek (WC) + Nabídka kulturních akcí pro st řední a Nedostate čná provázanost památek, starší generaci dalších atraktivit a služeb + Významné sakrální památky => církevní Chybí nabídka aktivit pro mladší generaci cestovní ruch (teenagery, pro další cílové skupiny) + Zna čné množství po řadatel ů akcí Nedostatek ubytovacích kapacit pro v kultu ře a cestovním ruchu po četn ější skupiny + Napojení na Moravskou cyklotrasu, sí ť Nedostatek vhodných informa čních regionálních cyklotras materiál ů v jednotném stylu a jazykových + Nízká kriminalita mutacích + Vnímání Krom ěř íže jako m ěsta památek, Chybí m ěstské infocentrum klidu, kultury, .. Chybí turistická ubytovna (levné + Tradice hudebních festival ů ubytování) cyklokemp, ubytovny + Zahájení budování komplexního Nedostate čná spolupráce podnikatel ů a infosystému ve řejného sektoru (zajišt ění akcí => + Využívání atraktivních exteriér ů dopl ňkové služby) k sezónním akcím Nedostate čná koordinace kalendá ře + Vnímání Krom ěř íže jako m ěsta kultury a kulturních akcí Nedostate čná možnost pro využití klidu prostor v Dom ě kultury Chybí sál pro celoro ční hudební aktivity Špatná spolupráce organizací Sezónnost hlavních atraktivit Jednostranné zam ěř ení Chybí úschovna kol v centru Nedostatek kvalitních služeb (stravování) Jednostranné zam ěř ení na kulturu (absence folkloru) Nedostatek parkovacích míst
Příležitosti Hrozby ? Dostavba dálnice – zlepšení dopravní ! Nekoncep ční a neorganizované řízení obslužnosti cestovního ruchu ? Prodloužení splavnosti řeky Moravy – ! Nezískání finan čních prost ředk ů ze zdymadlo v Bělov ě strukturách fond ů EU ? Využití potenciálu zahrad a zámku ! Neochota akceptovat cestovní ruch jako (podpora z prost ředk ů strukturálních jeden z pilí řů ekonomiky m ěsta
strana 115/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
fond ů EU) ! Rostoucí konkurence destinací ? Rozší ření ubytovacích kapacit s komplexním marketingem ? Rostoucí zájem o domácí cestovní ruch ! Snížení po čtu návšt ěvníků vlivem ? Rostoucí zájem o zdravý životní styl a hospodá řské krize aktivní trávení volného času ! Neochota komunity akceptovat zvýšení (cykloturistika) cestovního ruchu ve m ěst ě v letní ? Využití potenciálu školních poznávacích sezón ě zájezd ů ! Nejistota organiza čního a finan čního ? Propojení atraktivit regionu – spole čné zajišt ění festival ů produkty ? Využití potenciál ů cestovního ruchu – senio ři a zdravotn ě postižení ? Regionální spolupráce ? Spolupráce partnerských m ěst ? Vytvo řit cyklistický okruh m ěstem s půjčovnou kol
strana 116/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.10.4. Zdravotní a sociální služby
Silné stránky Slabé stránky + Historické m ěsto s množstvím Nedostatek finan čních prost ředk ů na kulturních památek (UNESCO) údržbu památek + Velké množství atraktivních Nedostate čné návšt ěvnické zázemí u turistických cíl ů v okolí m ěsta památek (WC) + Nabídka kulturních akcí pro st řední a Nedostate čná provázanost památek, starší generaci dalších atraktivit a služeb + Významné sakrální památky => Chybí nabídka aktivit pro mladší generaci církevní cestovní ruch (teenagery, pro další cílové skupiny) + Zna čné množství po řadatel ů akcí Nedostatek ubytovacích kapacit pro v kultu ře a cestovním ruchu po četn ější skupiny + Napojení na Moravskou cyklotrasu, sí ť Nedostatek vhodných informa čních regionálních cyklotras materiál ů v jednotném stylu a jazykových + Nízká kriminalita mutacích + Vnímání Krom ěř íže jako m ěsta Chybí m ěstské infocentrum památek, klidu, kultury, .. Chybí turistická ubytovna (levné ubytování) + Tradice hudebních festival ů cyklokemp, ubytovny + Zahájení budování komplexního Nedostate čná spolupráce podnikatel ů a infosystému ve řejného sektoru (zajišt ění akcí => + Využívání atraktivních exteriér ů dopl ňkové služby) k sezónním akcím Nedostate čná koordinace kalendá ře + Vnímání Krom ěř íže jako m ěsta kultury kulturních akcí a klidu Nedostate čná možnost pro využití prostor v Dom ě kultury Chybí sál pro celoro ční hudební aktivity Špatná spolupráce organizací Sezónnost hlavních atraktivit Jednostranné zam ěř ení Chybí úschovna kol v centru Nedostatek kvalitních služeb (stravování) Jednostranné zam ěř ení na kulturu (absence folkloru) Nedostatek parkovacích míst
Příležitosti Hrozby ? Dostavba dálnice – zlepšení dopravní ! Nekoncep ční a neorganizované řízení obslužnosti cestovního ruchu ? Prodloužení splavnosti řeky Moravy – ! Nezískání finan čních prost ředk ů ze zdymadlo v Bělov ě strukturách fond ů EU ? Využití potenciálu zahrad a zámku ! Neochota akceptovat cestovní ruch jako (podpora z prost ředk ů strukturálních jeden z pilí řů ekonomiky m ěsta fond ů EU) ! Rostoucí konkurence destinací ? Rozší ření ubytovacích kapacit s komplexním marketingem strana 117/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
? Rostoucí zájem o domácí cestovní ! Snížení po čtu návšt ěvník ů vlivem ruch hospodá řské krize ? Rostoucí zájem o zdravý životní styl a ! Neochota komunity akceptovat zvýšení aktivní trávení volného času cestovního ruchu ve m ěst ě v letní sezón ě (cykloturistika) ! Nejistota organiza čního a finan čního ? Využití potenciálu školních zajišt ění festival ů poznávacích zájezd ů
? Propojení atraktivit regionu – spole čné produkty ? Využití potenciál ů cestovního ruchu – senio ři a zdravotn ě postižení ? Regionální spolupráce ? Spolupráce partnerských m ěst ? Vytvo řit cyklistický okruh m ěstem s půjčovnou kol
strana 118/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II. Návrhová část
II.11. Strategická vize rozvoje m ěsta Krom ěř íže do roku 2020
Návrhová část tohoto dokumentu byla sestavena v úzké sou činnosti jednotlivých pracovních skupin, řídící skupiny a odborných pracovník ů. Základní jednání pracovních skupin byla dopln ěna užšími konzultacemi vedení m ěsta a expertních skupin tak, aby došlo k efektivní a smysluplné p říprav ě jednotlivých částí strategie a za řazení aktivit nejen v souladu s jednotlivými opat řeními a pot řebami m ěsta, ale rovn ěž tak, aby se jednalo o životaschopné a realizovatelné projekty. Aktualizace návrhové části probíhala v období červen 2009 – únor 2010, kdy prob ěhlo záv ěre čné jednání pracovních skupin a byla dopracována strukturovaná podoba aktualizace návrhové části ve finální podob ě tak, aby mohla být p ředložena k záv ěre čnému projednání komisím Rady m ěsta Krom ěř íže a dále Rad ě m ěsta Krom ěř íže a Zastupitelstvu m ěsta Krom ěř íže k připomínkování a následnému schválení.
II.11.1. Strategická vize rozvoje m ěsta Strategická vize rozvoje m ěsta Krom ěř íže do roku 2020 je základní strategickou orientací aktivit m ěsta deklarující: • kam chce m ěsto realizací rozvojové strategie do roku 2020 dospět, • jaký strategický cíl si pro sv ůj rozvoj stanovuje, • jaké jsou základní principy napl ňování vize – mise, • co jsou op ěrné pilí ře – klí čové priority jeho dlouhodob ě udržitelného rozvoje (problémové okruhy resp. kritické oblasti strategie, na které musí být soust řed ěna hlavní pozornost). Strategická vize je politickým konsenzem (všeobecnou dohodou) a souhrnným strategickým pohledem na další rozvoj m ěsta Krom ěř íže, který vychází z dříve schválených strategických materiál ů m ěsta Krom ěříže a ur čujícím základní rámec a cíle jeho rozvoje do roku 2020.
Krom ěř íž bude: • městem nabízejícím plnohodnotný, trvale udržitelný, zdravý, bezpe čný a kvalitní život vycházející z podmínek a tradic m ěsta, • městem nabízející návšt ěvník ům široké možnosti turistiky založené na využívání historických památek i nov ě budovaných objekt ů, • městem vytvá řejícím podmínky pro podnikání s využitím potenciálu místních lidských zdroj ů a kapacit.
strana 119/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.11.2. Strategický cíl rozvoje m ěsta
Pro napln ění strategické vize svého rozvoje do roku 2020 chce m ěsto Krom ěř íž:
Zajistit rozvoj m ěsta Krom ěř íže jako města, které bude dále posilovat a rozvíjet svou pozici v rámci národního i mezinárodního cestovního ruchu a poskytne vysoký standard služeb svým ob čan ům i návšt ěvník ům. A to díky rozvoji všech složek ur čující kvalitu života - v oblasti sociálního prost ředí, podnikání, vzd ělávání, infrastruktury a životního prost ředí.
II.11.3. Mise – základní principy napl ňování vize
Město Krom ěř íž p ři napl ňování vize rozvoje m ěsta do roku 2020: • respektuje princip partnerství a spolupráce – spolupracuje a komunikuje s ve řejností, podnikatelským sektorem a neziskovými organizacemi ve m ěst ě; spolupracuje a komunikuje s partnery v regionu – obcemi, m ěsty, Zlínským krajem i s centrálními orgány státní správy ČR a partnery v zahrani čí; • podporuje ty činnosti, které sm ěř ují k napln ění stanovené vize; • respektuje pot řebu informovanosti a osv ěty ve řejnosti a aktivizace ob čan ů pro napl ňování stanovené vize rozvoje m ěsta; • hodnotí dopady svých rozhodnutí, čin ů a zám ěrů v dlouhodobém m ěř ítku, nepodléhá jednostranným tlak ům, respektuje provázanost jednotlivých oblastí života a stanovené cíle; • využívá komparativních výhod m ěsta a uvážliv ě pracuje se všemi zdroji – lidskými, finan čními, historickými, kulturními, p řírodními, územními, technickými a dalšími; • dbá na pé či o kulturní památky a na kvalitu života ve m ěst ě; • respektuje metody moderního strategického řízení – monitoruje a vyhodnocuje procesy dosahování stanovených cíl ů a v případ ě pot řeby aktualizuje strategii a další dokumenty p ři dodržení sledování stanovené vize.
strana 120/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.11.4. Prioritní oblasti rozvoje a klí čové oblasti rozvoje
K napln ění vize rozvoje m ěsta Krom ěř íže byly stanoveny prioritní oblasti, kterými se dále zabývaly p říslušné pracovní skupiny v návrhové části strategického plánu. Prioritní oblasti byly stanoveny takto:
Prioritní oblast R: Rozvoj m ěsta Prioritní oblast V: Vzd ělávání a volno časové aktivity Prioritní oblast K: Kultura a cestovní ruch Prioritní oblast Z: Zdravotní a sociální služby
Při zahájení aktualizace bylo nutno doplnit materiál o tzv. „klí čové faktory“, tedy témata, která v jednotlivých oblastech zásadním zp ůsobem (a ť pozitivním či negativním) ovliv ňují základní charakteristiku m ěsta a život v něm. Proto byly v úvodních etapách jednání pracovních skupin pro jednotlivé definované prioritní oblasti stanoveny následující klí čové faktory a došlo ke shod ě, že pro m ěsto Krom ěř íž platí následující charakteristiky:
Prioritní oblast Klí čové faktory (oblasti) rozvoje 1. Historické m ěsto a množství kulturních památek (zahrady a zámek UNESCO) 2. Neochota podnikatel ů investovat do turistického ruchu a t ěžit z toho 3. Část m ěsta leží v záplavové oblasti I. Rozvoj m ěsta 4. Nedostate čné zázemí pro udržení turist ů ve m ěst ě Krom ěř íž 5. Chybí jihovýchodní obchvat Krom ěř íže 6. Nevyhovující úrove ň ob čanské vybavenosti 7. Fungující systém t říd ění odpadu 1. Nedosta čující podíl vícezdrojového financování na vzd ělávacích a volno časových aktivitách ve m ěstě 2. Podpora infrastruktury pro aktivního trávení volného času d ětí a mládeže – II. Vzd ělávání a řízené i ne řízené volno časové 3. Podpora škol, školských za řízení a dalších vzd ělávacích institucí na aktivity optimální úrovni, zabezpe čit celoživotní u čení pro každého 4. Nedostate čná nabídka pé če o d ěti do dvou let 5. Odliv absolvent ů škol za prací do jiných region ů ve spolupráci s dalšími organizacemi 1. Historické m ěsto s množstvím kulturních památek (UNESCO) 2. Rostoucí zájem o cestovní ruch a aktivní trávení volného času 3. Nedostatek kvalitních služeb III. Kultura a 4. Neochota akceptovat cestovní ruch a z toho vyplývající nekoncep ční a cestovní ruch neorganizované řízení cestovního ruchu 5. Neochota komunity akceptovat zvýšení cestovního ruchu ve m ěst ě v letní sezon ě 1. Rozvinuté sociální služby 2. Nestabilní systém financování poskytovatel ů sociálních a zdravotních IV. Zdravotní a služeb sociální služby 3. Zneužívání výhod sociálního systému 4. Nedostate čné vyhodnocování efektivity sociálních služeb 5. Utlumování dotací
strana 121/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.12. Prioritní oblasti Strategického plánu města Krom ěříže
Definice prioritních oblastí byla p řipravena na základ ě p ůvodního strategického dokumentu, který je aktualizován. Jako podp ůrné materiály byly využity další koncepce, studie a strategie, které m ěsto Krom ěř íž zpracovalo a využívá tak, aby aktualizace zohlednila všechny podklady a byla s nimi v souladu. Vzhledem k pot řebám a charakteristickým rys ům řízení a rozvoje m ěsta Krom ěř íže došlo ke slou čení prioritních os, které jsou p řevážn ě v ěnovány zásadním investi čním aktivitám do jediné spole čné prioritní osy „Rozvoj“. Oproti tomu došlo vzhledem k vývoji, který od roku 2004 (kdy byla zpracována p ůvodní verze Strategického plánu) nastal v oblasti řízení m ěsta, legislativy i zm ěnami v oblasti vícezdrojového financování, k přesn ější formulaci člen ění ostatních prioritních oblastí dle témat jejich zam ěř ení a p ůvodní prioritní osa 3 Rozvoj lidských zdroj ů je roz člen ěna do t ří samostatných os zam ěř ených na vzd ělání a volno časové aktivity, kulturu a cestovní ruch a dále na zdravotní a sociální služby. Celá tématika je s ohledem na p řehlednost a snadnou orientaci zpracována v grafech a tabulkách, p řičemž v rámci všech prioritních os platí, že: jednotlivé priority jsou si navzájem rovnocenné a mají stejnou váhu, v případech, kdy jsou se řazeny do jednotlivých sloupc ů, je tak čin ěno s ohledem na p řehlednost grafického ztvárn ění, jednotlivá opat ření, která spadají k příslušným prioritám, jsou si navzájem rovnocenná a mají stejnou váhu. V případ ě za řazení do sloupc ů je tak konáno v zájmu přehlednosti výsledného materiálu, opat ření, která propojují dv ě prioritní osy, jsou graficky odlišena prolínáním barev, které odpovídají p říslušným osám, jednotlivé p říklady možných aktivit, které náleží k příslušným opat řením a jsou za řazeny v systému tabulek, mají stejnou prioritu a váhu, jejich řazení do svisle orientovaného seznamu pouze umož ňuje p řehlednou orientaci ve výsledném dokumentu. Je rovn ěž nutno konstatovat, že tento koncep ční materiál je vnímán jako základní strategie města, která bude rozvíjena krátkodobými plány a koncepcemi, které budou řešit p řesnou definici jednotlivých oblastí v návaznosti na časový harmonogram, možnosti rozpo čtu m ěsta Krom ěř íže a p řípadné čerpání dotací ze zdroj ů mimo tento m ěstský rozpo čet. Strategický plán se tak stane základním pracovním materiálem pro práci vedení m ěsta, ale i partner ů a spolupracovník ů, a vodítkem pro rovnom ěrný rozvoj sm ěř ující k napln ění strategického cíle a vize, která je definována tímto materiálem.
strana 122/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
STRATEGICKÝ CÍL Zajistit rozvoj m ěsta Krom ěř íže jako m ěsta, které bude dále posilovat a rozvíjet svou pozici v rámci národního i mezinárodního cestovního ruchu a poskytne vysoký standard služeb svým ob čan ům i návšt ěvník ům. A to díky rozvoji všech složek ur čující kvalitu života - v oblasti sociálního prost ředí, podnikání, vzd ělávání, infrastruktury a životního prost ředí.
Prioritní oblasti a priority
PO R PO V PO K PO Z Rozvoj m ěsta Vzd ělávání a Kultura a cestovní Zdravotní a volno časové aktivity ruch sociální služby
PRIORITY R PRIORITY V PRIORITY K PRIORITY Z R1: Dopravní a V1: Sportovní aktivity K1: Podpora rozvoje Z1: Zdravotnictví a technická kultury zdravý životní styl V2: Vzd ělávání pro infrastruktura všechny skupiny K2: Podpora Z2: Sociální služby R2: Infrastruktura obyvatel cestovního ruchu
ve m ěst ě V3: Podpora K3: Podpora UNESCO aktivního trávení mezinárodních R3 : Životní volného času vztah ů prost ředí R4: Podnikání, zam ěstnanost a bydlení R5: Bezpe čnost a bezbariérovost R6: Řízení a image m ěsta
strana 123/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.12.1. Rozvoj m ěsta
Prioritní osa Rozvoj m ěsta je nejvýznamn ější oblastí a lze konstatovat, že v sob ě zahrnuje řadu díl čích témat, které však byly z důvodu efektivní práce se strategickým plánem zahrnuty pod spole čnou osu a roz člen ěny prost řednictví jednotlivých opat ření. Toto člen ění nic nem ění na faktu, že každé z opat ření v sob ě zahrnuje velmi významné aktivity, akce realiza čně, organiza čně i finan čně náro čné, s významným dopadem na celou komunitu. V prvních p ěti opat řeních jsou zahrnuty aktivity, které jsou bez výjimky investi čního charakteru. Šesté opat ření pak v sob ě kombinuje investi ční a neinvesti ční akce.
Doprava Priorita Doprava se zam ěř uje n ěkolika sm ěry. Zabývá se celkovým řešením dopravy ve m ěst ě s důrazem na její zklidn ění, kde je za problematický považován zejména intenzivní provoz v centru m ěsta, který je ovlivn ěný jednak faktem, že na okraji m ěsta v sou časné dob ě kon čí dálnice D1, jednak samotným infrastrukturním řešením, kdy je pro p řekonání řeky Moravy k dispozici (nepo čítáme-li dálni ční most) v rámci celého m ěsta pouze jeden most a na jihovýchodní stran ě zcela chybí obchvat, který by odleh čil doprav ě v centru. Je rovn ěž nutno řešit celkovou koncepci dopravy a tím zajistit její rovnom ěrnou podporu a rozvoj. Velkým problémem je rovn ěž řešení dopravy v klidu, a to nejen v samotném historickém centru m ěsta, ale zejména na sídlištích, kde se obyvatelé potýkají s výrazným nedostatkem parkovacích míst. Tuto tématiku je rovn ěž vhodné řešit koncep čně, s podporou kvalifikovaných odborník ů. Na ob ě výše popsaná témata úzce navazuje pot řeba mít dostupnou a kvalitní MHD, kterou budou moci ob čané i návšt ěvníci využívat a nahradit tak alespo ň částe čně užívání automobil ů p ři pohybu po m ěst ě. Rovn ěž je nutno se dlouhodob ě zabývat podporou bezmotorové dopravy, budování vhodné infrastruktury a pé či o bezpe čnost cyklist ů či nap ř. brusla řů . V Krom ěř íži nelze zapomínat ani na vodní a leteckou dopravu. A čkoliv se jedná z hlediska priority o spíše okrajov ější aktivitu, její význam pro rozvoj m ěsta a jeho dostupnost je neoddiskutovatelný. Krom ěř ížané napjat ě o čekávají realizaci plavební komory, která lodím umožní p řekonat jez v Bělov ě a zajistit tak splavnost Ba ťova kanálu pro výletní i dopravní lod ě až do Krom ěř íže. I tak je nutno budovat infrastrukturu (p řístavišt ě a související služby). Rovn ěž je nutná podpora leteckého provozu. Místní letiště má ambici stát se ve řejným vnitrostátním letišt ěm vhodným pro p řistávání a starty menších letadel (pro 6 – 8 osob). Sou částí priority je rovn ěž řešení kvalitních inženýrských sítí s důrazem na řešení kanalizace a čišt ění odpadních vod.
Infrastruktura ve m ěst ě UNESCO Je zam ěř ena sm ěrem k intenzivní podpo ře památek, které činí m ěsto Krom ěř íž jedine čným, tedy Arcibiskupského zámku a zahrad. Vzhledem k faktu, že v rámci spolupráce je nutno koordinovat činnosti celé řady partnerů (Národní památkový ústav, Arcidiecézní muzeum Olomouc, m ěsto Krom ěř íž atd.) je nutná intenzivní a dlouhodobá spolupráce tak, aby byly památky i nadále klí čovou (zajímavou a „žijící“) atraktivitou m ěsta.
strana 124/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Krom ěř íž není jen m ěstem památek UNESCO. Je nutná pé če rovn ěž o ostatní historické památky s důrazem na m ěstskou památkovou rezervaci, která je jedinou v celém Zlínském kraji. Pé či je rovn ěž nutno v ěnovat ostatním částem m ěsta, zde se strategický plán zam ěř uje na postupnou revitalizaci ve řejných prostranství s důrazem na parky, nám ěstí a prostranství u významných objekt ů.
Životní prost ředí Životní prost ředí se v rámci strategického plánu zabývá zelení ve m ěst ě, řešením problematiky odpadového hospodá řství, kde se za pal čivý a dlouhodobý problém považuje nap ř. řešení problematiky kompostování tak, aby byla kompostárna umíst ěna na vhodném míst ě a v přim ěř ené vzdálenosti, stejn ě jako rekultivací skládky a dalšími tématy. Vzhledem k faktu, že část Krom ěř íže je v tzv. záplavové zón ě, je nutno se rovn ěž v ěnovat protipovod ňovým opat řením, a ť již návrhem celkového koncep čního řešení ochrany m ěsta, tak díl čími investicemi, které tuto koncepci postupn ě naplní. Nelze opomenout ani výchovu k šetrnému p řístupu k životnímu prost ředí a postupné snižování energetických ztrát (nejen) ve ve řejných budovách.
Podnikání, zam ěstnanost a bydlení V rámci této tématiky se strategický plán zabývá zejména problematikou řešení pr ůmyslové zóny, která je umíst ěna v oblasti ulice Jožky Silného, dále revitalizací prostor na sídlištích a vytvá řením podmínek pro podporu bydlení (inženýrské sít ě v ur čených lokalitách). Rovn ěž je nutno zabývat se využitím krom ěř ížských brownfields, ujasn ěním jejich sou časného stavu a předpokládaným využitím v příštích letech.
Bezpe čnost a bezbariérovost Vzhledem k tomu, že Krom ěř íž má dlouhodobou ambici být „m ěstem pro všechny“, tj. městem p říjemným pro život všem jeho obyvatel ům v četn ě t ěch, kte ří žijí s fyzickým či smyslovým omezením, nezapomíná strategický plán ani na tuto tématiku. Je nutno v ěnovat se dobudování sít ě bezbariérových p ěších tras ve m ěst ě i místních částech, řešit bezbariérové p řístupy do ve řejných budov, v ěnovat se zajišt ění orienta čních systém ů pro nevidomé i neslyšící (nedoslýchavé). V rámci podpory bezpe čnosti pak budou řešeny akce zaměř ené zejména na seniory, d ěti a mládež. Rovn ěž je nutno postupn ě zkvalitnit technická opat ření, která mají v oblasti páchání nežádoucích jev ů preventivní funkce.
Řízení a image m ěsta Toto opat ření se zabývá postupným zkvalit ňováním práce m ěstského ú řadu a podporou vedení m ěsta, a ť už se jedná o intenzivní zavád ění výpo četní techniky a práci s daty, nebo o zvyšování kvalifikace či koncep ční řízení a samotné strategické plánování.
strana 125/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Rozvoj m ěsta – schéma a tabulková část Ú Ú ě M ů sta ě ízení a Ř stnanc : Rozvoj Rozvoj : Podpora :
lávání lávání ě ě image m a udržitelný rozvoj rozvoj a udržitelný R R 6: R 6.1 elektronických služeb R 6.2 vzd zam
ů an č nost č ní bariér bariér ní e o e ě č nost ob nost č Bezbariérové Bezbariérové Technická ení ení ení pro Bezpe : Pé : : Technická ř ř ší trasy bezbariérovost
ě bezpe a k odstran kriminality prevenci R R 5: R5.1: p R5.2: budov do vstupy R5.3: opat R5.4 R5.5 opat
ů myslová myslová ů
stnanost a Využití Využití Humanizace Humanizace ě : Pr sta sta ě R R 4: Podnikání, zam R4.1 R4.2: celk obytných R4.3: a brownfields perspektivy vývoje zóna zóna bydlení ta Rozvoj m Rozvoj ě ejných ejných ř ve ve ová ová ň ň ství ř lávání, lávání, Zele edí
ě ř : Odpadové Odpadové : Energetické : ení ení ě :Environmentál ř : Životní st ě budovách budovách m R R 3 prost R 3.1: R 3.2 hospodá R 3.3: Protipovod R3.4 vzd ní R 3.5 ve ve úspory opat výchova a osv výchova
ejná ejná ř
ě st Podpora Podpora Infrastruktura Infrastruktura :Podpora :Podpora ě
: Ve : prostranství prostranství UNESCO R R 2: R 2.1 UNESCO památek R 2.2: ostatních historických památek R2.3 ve m a a ě ní a a ní st ě ě ejné ejné ř ešení ešení nost nost ní ve m ve ní Ř č Zvyšování Zvyšování Podpora ě ení ení : Dopravní Dopravní : : Podpora : ního provozu provozu ního ř Dopravnía 6: Zkvalitn 6: č bezpe silni statické dopravy statické dopravy R R 1: technická infrastruktura R 1.1 zklidn R 1.2 R 1.3: ve kvality R 1.4: bezmotorové dopravy R 1.5 letecké vodní a dopravy R 1. rozší dopravy dopravy inženýrských sítí sítí inženýrských
strana 126/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
íži ěř ejné ece ř ř íži ěř ilova ilova sto na na č ě ě
ovny) pro č j íži sta Krom cí m ů ě ě ěř íže st ístavišt istírnu vKrom ě ř ěř č ním Moravy na na statutu na ve ě ižovatky v Kotojedech a a p ě ř ě
ástechm ě č ovského a Spá č ská sta Krom ň emost a zm ě ř ě ešení k ř
stských kol“ (p ením na obslužnost rozvíjejících ástiv návaznosti na jihovýchodní ě č
ěř ížes p ulici
ě ěř enímna dopravu v klidu ěř za Zacharkouna sídlišti Zachar ástmiokolními a obcemi ě č dopravy ižovatkyulice – Tova tahu Kotojedy a ř ů sta
ě istírnyve Zlámance č ní ní odpadníchvod v Drahlov šnovicTrávnických a zahrádek na sta ě ě ě ešení systému „m išt ř č
ížs místními vníkym ě ě ěř ovákanalizace v Kotojedech ástím ť č ešení dopravyv jihovýchodní ešeníkruhové k ešení ešení parkovánív Albertov Ř Ř Revize provozu MHD se zam Podpora alternativní Deš Rekonstrukce a intenzifikaceúpravny vody v Krom Ř Ř návšt Krom obchvat Morav se vnitrostátní kruhovýmobjezdem
Návrh
Podpora budovánícyklotras cyklostezek a propojují NapojeníT
Podpora rozvoje infrastruktury letišt Vybudování
Jihovýchodníobchvat Krom Podpora budovánícyklotras cyklostezek a ve m Vybudovánívysokovodního stání,obratišt Rekonstrukcekomunikací ve vybraných Vybudováníkanalizace na J. ul. Silného Vybudováníkanalizace na Chropy ul.
Rekonstrukceautobusových zastávek Vybudování parkovišt Rekonstrukce pr Studie dopravyse zam Zpracovatgenerální dopravníplán m • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • íklady možných aktivit aktivit možných íklady ř P ního ení ř č ní ve ní ě nostsilni nírozší a č ě sta ešenístatické dopravy ě Ř ení a bezpe ř ě ejné ejné dopravy st ř ě inženýrskýchsítí R1.3: Zvyšování kvality ve R1.4: Podpora bezmotorové dopravy R1.5: Podpora vodní a letecké dopravy R1.6: Zkvalitn provozu R1.2: Opat R1.1: Dopravní zklidn m Priorita Priorita Priorita R1: a Dopravní technická infrastruktura Prioritní oblast R: Rozvoj m R: Rozvoj oblast Prioritní
strana 127/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
sta ě sta (Zásady ě m
ě stem ástech m ástech ě č
ě ešení pobytovýchešení ř
( ě mi“ mi“ ě ě izovaných m izovaných ř v jednotlivých v ě ení (hrází) k (hrází) ení ochran tné zahrad tné ř ě tnou zahradou ed povodn ed ř ě ást vodárna) stí stí stí č ě ě edávací –stanice) ZŠ Slovan stských budovách ř ed Domem kultury ed ed Kv ed
ř ř ě ování zelen ování ství vství Kv ství vství zahrad Podzámecké ě ř ř ř ových opat ových ských školáchských ň íp. p íp. ř ř bitov as v Podzámecké zahrad Podzámecké as v ř ova parku parku ova č č movního nám plaveckého bazénu ě na h na ť ě lávání v oblastilávání udržitelného rozvoje ní odpadu v organizacích z ní organizacích odpadu v ě ě íd ř na a oken školyzateplení Zachar ná stezka „Za památkami UNESCO“ UNESCO“ stezka ná památkami „Za lávání a volný lávání a ě č ě ešení problematikykompostování ešení vodního hospodá ešení vodního hospodá Ř územního rozvoje) prostranství) Ř Ř Postupnáobnovaa rozši Obnovazahradv mate Obnovazelen Regenerace prostranství p Regenerace prostranství p Podpora vzd Regenerace Sn Vybudování (p kotelny Podpora t Zatepleníbudovystadionu zimního Vybudování protipovod Rekultivaceskládky v Lutopecnách Rekultivaceskládky na Zacharu Vypracování p „Strategie ochrany ZateplenívMŠ Trávníku Obvodovýpláš Podpora úspor m energií v Vým Regenerace Slovanského nám Regenerace památek MPR v Rekonstrukce ( galerie Orlovna Revitalizacesplávku Wolfova Revitalizace Korytné Podporamimoškolních školních av EVVO aktivit oblasti Regenerace Bezru Nau Vzd
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • íklady možných aktivit aktivit možných íklady ř P ení ení ta ta ř ství ř ě
ě st ováopat ě ň ve m ň ejnáprostranství sta ř ě ení ř lávání,výchova osv a ě ejnýchbudovách ř R3.3: Protipovod Opat R2.1: Podpora památek UNESCO R2.2: Podpora ostatních historickýchpamátek R2.3: Ve R3.1: Zele R3.2: Odpadové hospodá R3.5: Energetické úspory ve ve R3.4: Environmentální vzd edí edí ř UNESCO UNESCO ě st ě Priorita R 3: Priorita Životní prost Prioritní oblast R: Rozvoj m R: Rozvoj oblast Prioritní R 2: Infrastruktura Infrastruktura R 2: m ve
strana 128/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
kami ní č č etízky,..) lidla ř né osoby né chování ě ě č zahradách pro chodce) stskou policiistskou ů ě ná škola“,ná č ními smy ními pro chodce)pro ve č ů ejných budov ř – rizikové oblasti echod ě ř st ížska ě , p echod ř ů ěř ené na bezpe ené na , p m“, „Bezpe ěř ených pro bydlení Územním škol aškol ve ů ů č ů ný ný d č lé zam lé Ú – radnice (výtah) Ú ě ě ené na seniory ené na na sídlišti na Slovan ěř ě ení oblasti v Silného J. ř stské policie ě ný domov“ ný seniorypro (kukátka, č tidosp a ě stské policezáznamovoustské komunika a ě a zelen m, monitoring m,historických památek) ů íže ů m ěř ů ových opat pro d pro ň ejných prostranství Zacharsídlišti na ě ejných prostranství sídlištích ana Oskol B ř ná lokalita“, „Bezpe ná tové akce zam akcetové ř č ístup do M ístup budovy ístup do budov všechdotyp ístup budov ístup do Muzeaístup Krom budovy ístup do Arcibiskupskéhoístup zámkubudovy ě ř ř ř ř íži ejných hlasovýmibudova majáky induk ř ěř ástech sta Krom č ě a osv a ě ná komunita“ná cí systémcí nevidomé pro av neslyšící historických č ní odpovídajícího technického vybavení odpovídajícíhom ní pro technického ICT ě ení vozovéhoeníparku m ení systémuení „Bezpe ení systémuenísenioryprotísni“ a v „Signál znevýhodn Krom ř ř ř ě ě st ě ešení protipovod (ochranasprejer proti technikouvyužitelnou v práci pro terénu „Bezpe m v místních Ř plánemm Rozší Vybaveníautomobil Zpracovánízajistit vybavení kriminality–mapy SW Rozší Rozší Zajišt Besedykampan a Efektivníkamerového využívání systému ve m Projekty „Bezpe Kampan Dobudování bezbariérových tras (chodník Vybaveníve Budování inženýrských sítí v lokalitách ur Bezbariérovýp Navád Rekonstrukce chodník Bezbariérovýp
Analýzabrownfields využitípotenciálu jejicha Dobudování bezbariérových tras (chodník Bezbariérovýp Bezbariérovýp Odkanalizováníulicev Silného oblasti J. okolí Rekonstrukce ve Rekonstrukce ve • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • íklady možných aktivit aktivit možných íklady ř P šítrasy ení ení ení ení pro ě ř ř nost č myslovázóna níbariér ebezpe o sta ů č ě ě
ení ů ř
ů an č Opat R4.1: Pr R4.2: Humanizace obytných celk R4.3: Využití brownfields a perspektivyvývoje R5.1: Bezbariérové p R5.2: Bezbariérové vstupy do budov R5.3: Technická opat kodstran R5.4: Pé ob R5.5: Technická opat prevencikriminality nost a nost a č stnanost a stnanost ě Priorita Priorita Priorita R5: Bezpe bezbariérovost Prioritní oblast R: Rozvoj m R: Rozvoj oblast Prioritní R 4: Podnikání, Podnikání, R 4: zam bydlení
strana 129/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
sta ě ního č m ů cep stnanc ě Ú a zam a ě ů edník ř sta, ú ě ízení pro zastupitele a digitalizace rozhodovacích lávánívedení m ř ě ní systém ní ve vstupech do budovM
č ů ízení proces ř Podpora dlouhodobého strategického plánování a kon Hlasovací za Podporavzd Elektronickýsystém docházky Informa • • • • • íklady možných aktivit aktivit možných íklady ř P lávání ě Ú a Úa udržitelný ě M ů sta ě ení stnanc ř ě rozvoj Opat R6.1: Rozvoj elektronických služeb R6.2: Podpora vzd zam ízení ízení Ř sta sta ě Priorita Priorita Priorita R6: m a image Prioritní oblast R: Rozvoj m R: Rozvoj oblast Prioritní
strana 130/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.12.2. Vzd ělávání a volno časové aktivity
Prioritní osa v sob ě zahrnuje akce, které významn ě ovliv ňují město Krom ěř íž a sou časn ě jsou pro n ěj jistým zp ůsobem charakteristické. M ěsto bylo vždy typické podporou školství a vzd ělávání, Krom ěř ížané jsou navyklí na aktivní životní styl, který vyhledávají bez ohledu na věk a sociální statut. Je tedy nutno vytvá řet podmínky podporující tyto aktivity a ť již z hlediska infrastrukturního vybavení, nebo jako podporu stávajících i nových činností.
Sportovní aktivity Se zabývají jednak rozvojem infrastruktury pro sport, kde je v rámci plánu intenzivn ě vnímán nevyhovující stav řady sportoviš ť, zejména pak krytého bazénu a zimního stadiónu, ve m ěst ě rovn ěž dlouhodob ě chybí moderní víceú čelová hala. Rovn ěž je nutno propagovat sportovní aktivity a budovat nové prostory pro provozování rekrea čního sportu, a ť už se jedná o venkovní h řišt ě či vhodn ě upravené „p řírodní sportovišt ě“.
Vzd ělávání pro všechny cílové skupiny Rovn ěž v oblasti vzd ělávání nachází strategický plán nutné investi ční akce, které tuto prioritu podpo ří. Za specifický problém je nutno považovat rekonstrukce škol, které jsou z řizovány Zlínským krajem (nap ř. Základní a mate řská škola speciální či Základní um ělecká škola) či objekty, které mají soukromé z řizovatele.
Podpora aktivního trávení volného času Tato priorita zahrnuje aktivity, které napomáhají neformálnímu vzd ělávání, aktivnímu trávení volného času a svým zp ůsobem tak významn ě ovliv ňují spokojenost obyvatel (i návšt ěvník ů) města a jeho celkovou image. I zde jsou jako pal čivé vnímány problémy nevyhovující infrastruktury, zejména dlouhodob ě problematický stav letního koupališt ě Bajda, zázemí pro letní kulturní akce či absence prostor vhodných pro setkávání mladých lidí. Rovn ěž je nutno klást d ůraz na podporu a rozvoj činností pro volný čas, a ť už se jedná o akce jednorázové, nebo dlouhodob ě se opakující.
strana 131/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Vzdělávání a volno časové aktivity – schéma a tabulková část
Vzd ělávání a volno časové aktivity
V 1: Sportovní aktivity V 2: Vzd ělávání pro V 3: Podpora aktivního všechny skupiny trávení volného času obyvatel
V 1.1: Rozvoj sportovní V 2.1: Rozvoj V 3.1. Rozvoj infrastruktury infrastruktury pro infrastruktury pro volný vzd ělání čas
V 1.2: Podpora V 2.2: Rozvoj dalšího V 3.2: Podpora rekrea čních sport ů vzd ělání a celoživotního volno časových aktivit učení
strana 132/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
ní) ě lé lé a ě kové ě nízajišt lávání v č ě ti, dosp ě kovéskupiny ě
asu pro d – – Bajda č lávacíchprojektech ě ě (MŠ ZŠ a speciální) ě rprostor organiza a – – Sokol ě inas rozhlednou in ě ř ř ástech(Bílany, Trávník, leckéškoly išt č ř škol pro celoživotní vzd ě
lávánípro všechny v ádáníakcí na Pionýrské louce ě ř ě
ko,…) č elovéhaly í dílny í – letníškoly č Korytná v místních č – ť r ů iš a a ř ení spolupracující ení sít ná stezk ná ř č ešení problematikyletního koupališt kategorie Nau RekonstrukceArcibiskupského gymnázia RekonstrukceMŠ Gorkého Podpora aktivního trávení seniory(Šipka, volného Klubí Postoupky,Hradisko, Drahlov) Ř
Revitalizace LesoparkuBarbo RekonstrukceZákladní um
Rekonstrukceškoly na Barbo Podpora propagacesportovních aktivit pro všechny
Vybudovánívíceú Rozvoj„sportovní zóny“ (bikepark, skatepark) Modernizacekrytého bazénu Modernizacezimního stadionu Vybudování h Stabilizace rozvoj a vysokého školství Vytvo Podpora neformálníhovzd Prázdninové tv Vybudovánízázemí pro po
ZaloženíKlubu pro mládež (výb Podpora v aktivit mezinárodníchvzd Rekonstrukcevenkovního h • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • íklady možnýchaktivit ř P ních č asové aktivity aktivity asové č as č lávání ě asovýchaktivit
ení ení č ů ř láváníceloživotního a ě ení ení č lávání a lávání volno sport V 2.1: V Rozvoj infrastruktury provzd V 2.2: V Rozvoj dalšího vzd u V 3.1: V Rozvoj infrastruktury provolný 3.2: V Podpora volno V 1.1: V Rozvoj sportovní infrastruktury 1.2: V Podporarekrea Opat ě
asu č
lávání pro lávání pro ě Prioritní oblast V: Vzd V: oblast Prioritní Priorita 1: Priorita V aktivity Sportovní 2: Priorita V Vzd všechny skupiny obyvatel Priorita V 3: Podpora aktivního volného trávení
strana 133/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.12.3. Kultura a cestovní ruch
Kultura a cestovní ruch tvo ří ve m ěst ě Krom ěř íži v podstat ě neodd ělitelný celek zejména vzhledem k faktu, že kulturní akce se v převážné v ětšin ě realizují v historicky cenných prostorách v centru m ěsta, nebo na místní tradice alespo ň navazují a odvolávají se na n ě. V podstat ě lze konstatovat, že Krom ěř íž je m ěstem „kulturního turismu“ a tento potenciál a jeho další rozvoj z něj činí naprosto unikátní prostor, jedine čný nejen v rámci Zlínského kraje, ale celé st řední Moravy. Historie a tradice se zde ideáln ě propojuje s hudbou, divadlem, výtvarným um ěním a všemi tvo řivými aktivitami.
Podpora rozvoje kultury V této oblasti je pro m ěsto Krom ěř íž pal čivá zejména otázka vybudování víceú čelového sálu v budov ě kina Nadsklepí, který v sob ě propojí funkci koncertní a vhodnou pro promítání film ů (kino). Strategický plán rovn ěž definoval pot řebu řešení infrastruktury pro akce, které jsou v letní sezón ě realizované v centru m ěsta a významn ě oživují celou m ěstskou památkovou rezervaci, stejn ě jako rekonstrukci dalších prostor ve m ěst ě, sou časn ě s postupným řešením spolupráce jednotlivých subjekt ů, kte ří jednotlivé prostory provozují. Rovn ěž je nutno v ěnovat pozornost turistické sezón ě, jako faktoru ovliv ňujícího ekonomický rozvoj m ěsta jako celku, podporovat akce ur čené pro návšt ěvníky nejen v letní sezón ě, ale i mimo toto období a rozší řit jejich druhovou nabídku zejména vzhledem k faktu, že kultura v Krom ěř íži je výrazn ě orientována na oblast vážné hudby, která je vyhledávána pouze částí návšt ěvník ů historických m ěst. M ěsto se rovn ěž musí zabývat podporou um ěleckých seskupení a spolk ů.
Podpora rozvoje cestovního ruchu Již výše bylo popsáno, že cestovní ruch pat ří v Krom ěř íži neodd ěliteln ě ke kultu ře. Lze však jednozna čně konstatovat, že v oblasti infrastruktury pro cestovní ruch byly definovány aktivity, jimž je v následujících letech nutno v ěnovat zvýšenou pozornost. V Krom ěř íži chybí (krom ě ubytování na vysoké úrovní – standard 4**** a více) ubytovací kapacity vhodné pro návšt ěvníky, kte ří necht ějí nebo nemohou do ubytování investovat v ětší finan ční prost ředky, ale o turistiku mají zájem. Je t řeba zabývat se vybudováním kempu, resp. cyklokempu. Rovn ěž je pot řebné řešit dobudování informa čního systému a m ěstského informa čního centra v četn ě nabídky jeho služeb.
Podpora mezinárodních vztah ů Krom ěř íž je v rámci Moravy a České republiky pevn ě ukotveným m ěstem. Jeho vztahy však sahají daleko za hranice republiky. Strategický plán považuje za velmi prosp ěšné utužovat a rozvíjet stávající partnerské vztahy a navazovat nové oficiální i neformální kontakty s dalšími aktivními zahrani čními m ěsty a obcemi.
strana 134/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Kultura a cestovní ruch – schéma a tabulková část
Kultura a cestovní ruch
K 1: Podpora rozvoje K 2: Podpora K 3: Podpora kultury cestovního ruchu mezinárodních vztah ů
K 1.1: Rozvoj K 2.1: Rozvoj K 3.1: Podpora infrastruktury pro kulturu infrastruktury cestovního spolupráce se ruchu zahrani čními partnery
K 1.2: Podpora K 2.2: Zkvalitn ění a kulturních akcí pro podpora poskytovaných
širokou ve řejnost služeb v cestovním ruchu
strana 135/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
ešení enský ř č ní
č ů sty ě razemna tradice a ů i realizovaných i akcích pro akce na Velkém ř ř
elovéhosálu ů ě č st vníkys d ě ě zapojených v cestovním ruchu ů ížskavyužití – prostor bývalé pošty ěř ejnýchsoukromých a subjekt leckých skupin a ostatních kulturních ní a rozvoj a ní služeb infocentra ř ě ě nísystém ve m ení rekonstrukce Domu kultury (spole č ení druhové ení nabídky kulturních akcí ení turistické ení sezóny podpora – akcí mimo č
ř ř stí ů ě ešení umíst emesla emesla Ř památkyUNESCO spolk ř sál) nám využitícelého prostoru Rozvojdoprovodných služeb p Koordinacesubjekt Podpora um Podpora akcípro návšt Vybudováníkempu cyklokempu a Orienta Vybudování pódia a mobiliá Rozší Rozší Podporaspolupráce s partnerskými m Dokon
Spolupráceve Rekonstrukcekina víceú a KnihovnaKrom Rekonstrukce Starého pivovaru – koncep Rozvojneformálních vztah • • • • • • • • • • • • • • • • • íklady možnýchaktivit ř P ní a ní podpora ejnost ě ř nímipartnery č ení ení ř K 1.1: K Rozvoj infrastruktury pro kulturu 1.2: K Podpora kulturních akcí proširokou ve K 2.1: K Rozvoj infrastruktury cestovníhoruchu 2.2: K Zkvalitn Opat poskytovanýchslužeb v cestovnímruchu 3.1: K Podpora spolupráce se zahrani
ů
Prioritní oblast K: Kultura a cestovní ruch a cestovní K: Kultura oblast Prioritní Priorita 1: Podpora Priorita K rozvoje kultury Podpora 2: Priorita K ruchu cestovního Podpora 3: Priorita K vztah mezinárodních
strana 136/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II.12.4. Zdravotní a sociální služby
Zdravotnictví a sociální služby jsou v rámci m ěsta Krom ěř íže vnímány jako velmi významné a jejich podpora a rozvoj je neoddiskutovatelná. Kromě za řízení regionálního významu zde sídlí nap ř. celostátn ě respektovaná Psychiatrická lé čebna, která je známá vysokou úrovní pé če o své pacienty a klienty a řada dalších za řízení. V sociální oblasti je pro m ěsto typická rozvinutá sí ť za řízení zam ěř ených zejména na pé či o seniory a osoby se zdravotním postižením v četn ě osob, které vyžadují zvýšenou pé či. Zvolna dochází k rozvoji terénních služeb a rozši řování spektra jejich činností, zvyšuje se pov ědomí o zdravém životním stylu. Významn ě je rovn ěž vnímána podpora organizací, které se osobám ohroženým sociálním vylou čením v ěnují.
Zdravotnictví a zdravý životní styl V rámci opat ření je definována podpora vybavení zdravotnických pracoviš ť, stejn ě jako jejich výchova ke zdravému životnímu stylu prost řednictvím akcí a kampaní.
Sociální služby V rámci popisované problematiky je nutno se zam ěř it na rozvoj (p řípadn ě zavád ění) Standard ů kvality sociální služeb a sledování efektivity jejich využívání na místní úrovni. Je pot řebné podporovat práci neziskových organizací a zabývat se možnostmi integrace zdravotn ě postižených a pé čí o bydlení ohrožených skupin obyvatel. V rámci sociálních služeb probíhá v sou časných letech pom ěrn ě dramatický vývoj, který m ění přístup ke klient ům služeb a následn ě reaguje jak na pot řeby a možnosti klient ů, stejn ě jako na ekonomickou podporu v rámci vícezdrojového financování. Poskytovatelé sociálních služeb by tak m ěli o svých službách informovat širokou ve řejnost a intenzivn ě komunikovat s klienty v četn ě pravidelného hodnocení jejich zp ětné vazby. Je rovn ěž nutno se zabývat poskytováním respitní pé če, pé čí o rizikovou mládež (ve m ěst ě zaniklo nízkoprahové centrum). Vzhledem k finan čním nárok ům na tento typ služeb je rovn ěž nutno v ěnovat pé či podpo ře organizací v oblasti získávání finan čních prost ředk ů z fond ů EU a dalších finan čních zdroj ů.
strana 137/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Zdravotní a sociální služby – schéma a tabulková část
Zdravotní a sociální služby
Z 1: Zdravotnictví a Z 2: Sociální služby zdravý životní styl
Z 1.1: Podpora a rozvoj Z 2.1: Zvýšení kvality a zdravotnických za řízení rozvoj sociálních za řízení
Z 2.2: Vytvá ření a zlepšování podmínek pro seniory, Z 1.2: Výchova ke zdravému zdravotn ě postižené nebo životnímu stylu jinak znevýhodn ěné ob čany
Z 2.3: Podpora a rozvoj sociálních služeb
strana 138/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
ených ěř ízení ř ízeních a timládež a ř zam ě b v b soc. oblasti pro seniory tyobcí postižené ř č ě enýchna integraci ěř postižených a ě ízenípro d ř sociálních služeb mimorozpo pro zdravotn ů ů ů o zdravotnických o za o sociálních o službách ů ů kvality sociálních služeb ů an an č č
enéna problematiku zdravého ů e e ěř č slabých, zdravotn an ě č í poskytovatel í ř zam ě pro seniory klub a ů ní respitní ní pé postižených ených dve ě ř ě nírozvoj a Standard ě tovékampan ě e o e bydlení sociáln ístupn č ř Modernizacetechnického vybavení zdravotnických za Podpora informovanosti ob službách životníhostylu (Dny zdraví, …) zdravotn na seniory na ohroženýchskupin ob
Podporavybudování nízkoprahového za Osv Podpora informovanosti ob Zp Zavád PodporaCentra denních služeb – dennístacioná Pé Podpora aktivníspolupráce neziskových organizací Dnyotev Podpora propagace a aktivit organizací zam Podporazískávání financí zezdroj Sledovánívyužití efektivity a poskytovaných služe Podporaklub • • • • • • • • • • • • • • • íklady možnýchaktivit ř P any ízení ř č ízení ř ení ení zlepšování a né né ob ř ě postižené nebo jinak ě ení ení ř podmínekpro seniory, zdravotn Z 1.1: Z1.1: Podporarozvoj a zdravotnickýchza znevýhodn Z 1.2: Z1.2: Výchovake zdravému životnímustylu Zvýšení Z2.1: kvality rozvoj a sociálníchza Z2.3: Podpora rozvoj a sociálníchslužeb Z 2.2: Z2.2: Vytvá Opat Prioritní oblast Z: Zdravotní a sociální služby služby a sociální Zdravotní Z: oblast Prioritní Priorita PrioritaZ 1: Zdravotnictví a zdravýživotní styl PrioritaZ 2: Sociálníslužby
strana 139/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
III. Implementace III.1. Vazby strategického plánu na vyšší programové dokumenty
„Strategický plán m ěsta Krom ěř íže, Aktualizace na léta 2010 – 2020“ vychází z vyšších programových dokument ů, jak na národní úrovni tak na krajské úrovni. Na národní úrovni se jedná zejména o Národní strategický referen ční rámec, Národní rozvojový plán, Strategii udržitelného rozvoje ČR. Na krajské úrovni se jedná o strategické rozvojové dokumenty Zlínského kraje. Při p řípravě Strategického plánu se vycházelo z dosud zpracovaných strategií, koncepcí, které v klí čových oblastech nastavují sm ěry rozvoje m ěsta.
III.1.1. Národní rozvojový plán 2007 – 2013 Globálním cílem je p řem ěna socioekonomického prost ředí ČR v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby ČR byla p řitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prost řednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného r ůstu s cílem dosáhnout hospodá řské úrovn ě EU-25. ČR bude usilovat o r ůst zam ěstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj region ů, který povede ke zvyšování úrovn ě kvality života obyvatelstva. Prioritní osa: Vyvážený a harmonický rozvoj území České republiky 2. Rozvoj m ěstských oblastí Cíl priority: Jedná se zejména o vytvá ření podmínek pro trávení volného času obyvatel, zlepšování vybavenosti obytných zón ve řejnými službami, vytvá ření nových pracovních příležitostí v jejich blízkosti.
III.1.2. Národní strategický referen ční rámec ČR 2007 – 2013 Globálním cílem je p řem ěna socioekonomického prost ředí ČR v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby ČR byla p řitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prost řednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného r ůstu s cílem dosáhnout hospodá řské úrovn ě EU-25. ČR bude usilovat o r ůst zam ěstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj region ů, který povede ke zvyšování úrovn ě kvality života obyvatelstva. Strategické cíle : I. Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika Posilování konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru zvyšováním jeho produktivity a urychlením udržitelného hospodá řského r ůstu založeném na systematicky rozvíjeném inova čním potenciálu silné a progresivn ě strukturované české ekonomiky, generující robustní a udržitelný ekonomický r ůst.
strana 140/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
II. Strategický cíl: Otev řená, flexibilní a soudržná spole čnost Vytvo ření moderní ob čanské spole čnosti otev řené vn ějším p říležitostem, spole čnosti, která je schopná reagovat na tyto impulsy. Cílem je podpo řit rozvoj vnit řně r ůznorodé sociáln ě citlivé a soudržné spole čnosti a p řisp ět ke zvyšování kvality života obyvatel, vytvo řit moderní vzd ělávací systém, který by p řisp ěl k rozvoji znalostní ekonomiky, a stal se zdrojem efektivity a flexibility trhu práce, což vyústí ve vytvo ření silné schopnosti ekonomiky vytvá řet nová a kvalitní pracovní místa. III. Strategický cíl: Atraktivní prost ředí Zajišt ění kvalitní fyzické základny pro hospodá řský a sociální rozvoj prost řednictvím investic do zlepšení kvality životního prost ředí a dostupnosti dopravních sítí. IV. Strategický cíl: Vyvážený rozvoj území Vyvážený a harmonický rozvoj celého území ČR, dosažený prost řednictvím zmír ňování disparit mezi regiony i uvnit ř region ů. Bude posílen ekonomický r ůst a r ůst zam ěstnanosti využitím p řírodních, ekonomických a sociokulturních odlišností region ů a jejich diferencovaného vnit řního potenciálu. Zárove ň bude posílena územní a sociální soudržnost respektováním variability prostorových struktur (sídelní struktura, hierarchie m ěst, typy venkovských oblastí).
III.1.3. Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) Strategické a díl čí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilí řem udržitelnosti. Sm ěř ují k zajišt ění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro sou časnou generaci a k vytvo ření p ředpoklad ů pro kvalitní život generací budoucích (s v ědomím toho, že p ředstavy budoucích generací o kvalit ě života mohou být oproti našim odlišné). 1. Ekonomický pilí ř: posilování konkurenceschopnosti ekonomiky 2. Environmentální pilí ř: ochrana p řírody, životního prost ředí, p řírodních zdroj ů a krajiny, environmentální limity 3. Sociální pilí ř: posílení sociální soudržnosti a stability
III.1.4. Strategie regionálního rozvoje České republiky 2007 – 2013 Globálním cílem, který ur čuje základní zam ěř ení dlouhodobého rozvoje region ů ČR, je vyvážený, harmonický a udržitelný rozvoj region ů, který povede ke zvyšování úrovn ě kvality života obyvatelstva. Prioritní osa 2: Ekonomika region ů Priorita 2.1: Vytvá ření podmínek pro dynamický hospodá řský rozvoj region ů Cíl priority: Zlepšit podnikatelské prost ředí a administrativní podmínky pro rozvoj nového podnikání, investi ční klima, stabilizaci existujícího podnikání a p říliv kapitálu ve všech krajích ČR.
strana 141/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
Prioritní osa 3: Lidé a osídlení Priorita 3.1: Podpora investic do lidského kapitálu Cíl priority: Zajistit dostate čné množství kvalifikovaných lidí pro rozvoj znalostní ekonomiky a podpo řit v ědu, výzkum, vývoj a inovace.
III.1.5. Regionální opera ční program NUTS II St řední Morava Globálním cíl: Zvýšení ekonomické vysp ělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu soudržnosti St řední Morava a životní úrovn ě jeho obyvatel ve svém komplexu. Specifický cíl 2: Zlepšení kvality života v regionu soudržnosti St řední Morava, zvýšení atraktivity regionálních center, m ěst a obcí, zajišt ění kvalitní a dostupné sociální služby a p říznivých, podp ůrných podmínek pro podnikání. Prioritní osa 2. Rozvoj m ěst Specifický cíl 3: Zlepšení atraktivnosti regionu soudržnosti St řední Morava pro ú čely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Prioritní osa 3: Cestovní ruch
III.1.6. Vazby Strategického plánu na rozvojové dokumenty Zlínského kraje „Strategický plán m ěsta Krom ěř íže, Aktualizace na léta 2010 – 2020“ dále navazuje na rozvojové dokumenty Zlínského kraje. Jedná se zejména o tyto dokumenty: • Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje, • Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020, • Koncepce rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji, • Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji na léta 2009 – 2013, • Koncepce rozvoje kulturních za řízení Zlínského kraje na léta 2009 – 2013 , • Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji, • Koncepce hospoda ření s odpady ve Zlínském kraji, • Koncepce prevence sociáln ě patologických jev ů u d ětí a mládeže na období 2006- 2008, • Koncepce prevence kriminality ve Zlínském kraji, • Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Zlínského kraje.
strana 142/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
III.2. Realizace strategického plánu
Zpracováním a p řijetím „Strategického plánu m ěsta Krom ěř íže, Aktualizace na léta 2010 – 2020“ za číná proces, který bude sm ěř ovat k napln ění stanovené vize a strategického cíle. Pro postupnou realizaci strategického plánu by m ěly být vypracovány ak ční plány, které budou specifikovat a dopl ňovat stanovená opat ření a p říklady možných aktivit. První ak ční plán by m ěl být vypracován na léta 2011 a 2012, další ak ční plány by m ěly být aktualizovány vždy s jednoletým posunem (v roce 2010 budou v ak čním plánu aktualizovány projekty na rok 2011 a p řidány projekty na rok 2012). Optimální dobou pro finalizaci ak čních plán ů je čas p řed tvorbou a schválením rozpo čtu, tedy v měsících červenec až zá ří (úsp ěšná realizace velkého po čtu rozvojových projekt ů vyžaduje finan ční prost ředky, které pro n ě musí být získány a alokovány – nej čast ěji se jedná o vy člen ění prost ředk ů z rozpo čtu m ěsta).
III.2.1. Postup realizace strategického plánu
Nejd ůležit ějším kritériem hodnocení úsp ěšnosti strategického plánu není jeho vlastní zpracování, ale následná schopnost orgán ů m ěsta rozpracovat p řijatou strategii do konkrétních realiza čních úkol ů a stanovit proces pro jeho pr ůběžnou kontrolu a aktualizaci. Nositelem strategických aktivit je m ěsto Krom ěř íž. Proces systému strategického řízení obsahuje t ři kroky: • Strategické plánování – v podstat ě vytvo ření strategického plánu rozvoje a následná aktualizace; • Realizace (implementace) strategií – což p ředstavuje p řípravu strategií, financování projekt ů a jejich implementace; • Kontrola a hodnocení procesu realizace se zp ětnou vazbou na strategické plánování a aktualizaci plánu. Sou časn ě se posuzují vlivy okolí a legislativní zm ěny. Účelem zpracování strategického plánu je p řisp ět k pokra čování procesu žádoucích zm ěn ekonomického a územního rozvoje m ěsta Krom ěř íže. Pro řízení implementace navržených zm ěn mají význam následující dva procesy a to aktualizace strategického plánu a zajišt ění operativních činností. Na základ ě zkušeností z jiných m ěst a region ů je vhodné, aby Řídící skupina neukon čila svoji činnost vypracováním strategického plánu, ale aby nadále pracovala jako poradní orgán města a podílela se na procesu aktualizace strategického plánu. Co se týká zajišt ění operativních činností, jedná se o pr ůběžné organizování kontroly a sledování postupu prací, práce s připomínkami ob čan ů a institucí, p řípravu dokument ů, zajišt ění pracovních jednání a porad atd. Koordinací této činnosti bude pov ěř en Odbor rozvoje m ěsta ve spolupráci s obecn ě prosp ěšnou spole čností KROK, ostatními odbory města a řešiteli projektu.
strana 143/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
III.2.2. Monitorování a hodnocení strategického plánu Následující tabulka p ředstavuje opakující se cyklus implementace a aktualizace strategického plánu: Systém monitorování strategického plánu bude modifikován v závislosti na p říprav ě a zp ůsobu hodnocení ak čních plán ů, které budou zpracovány v návaznosti na tento dokument. Ak ční plány budou rozvíjet jednotlivé oblasti až do úrovn ě konkrétních akcí ve vazb ě na čas a finance. Budou pr ůběžn ě aktualizovány a hodnoceny prost řednictvím kvantifikovatelných ukazatel ů zam ěř ených na finan ční efektivitu a čas. Výstupy ak čního plánu pak budou použity nejen jako podklad pro hodnocení samotných ak čních plán ů, ale rovn ěž jako hodnocení celého strategického plánu. Z tohoto d ůvodu je samotné monitorování strategického plánu omezeno na zcela základní ukazatele.
Kroky Činnost Kdo zajistí Četnost Výstupy
1x za 2 roky Odbor rozvoje m ěsta, Informace o pr ůběhu v návaznosti na KROK o. p. s., realizace pro vedení 1. Kontrola Pr ůběžná kontrola systém příslušné odbory města, realizátory monitorování města projekt ů, RMK a ZMK ak čních plán ů
Shromaž ďování 2. Evidence nových Odbor rozvoje m ěsta, Informace pro Řídící podklad ů od ob čan ů a Pr ůběžn ě návrh ů a p řipomínek KROK o. p. s. skupinu institucí
Příprava nových aktivit 3. P říprava na základ ě kontroly a Odbor rozvoje m ěsta, Návrhy pro Řídící 1x ro čně aktualizace aktivit evidence navrhovaných KROK o. p. s. skupinu zm ěn
4. Zpracování Příprava a projednání 1x v pr ůběhu Návrh aktualizovaného aktualizované verze návrhu Odbor rozvoje m ěsta, návrhového strategického plánu pro strategického plánu – aktualizovaného KROK o. p. s. období jednání Řídící skupiny aktualizace aktivit strategického plánu
Aktualizovaný 5. Aktualizace 1x v pr ůběhu Schválení orgány strategický plán Strategického plánu RMK a ZMK návrhového města projednaný v RMK a města Krom ěř íže období ZMK
Konkrétní rozpracování Příslušné odbory 6. Příprava pro schváleného města + řešitelé Pr ůběžn ě Připravované projekty realizaci aktivit aktualizovaného projekt ů strategického plánu
Řízení procesu Příslušné odbory Pr ůběžn ě dle Realizované a 7. Realizace aktivit realizace města + řešitelé termín ů projekt ů rozpracované projekty aktivit/projekt ů projekt ů
Podkladový materiál pro 8. Zjišt ění stavu a Pr ůběžná kontrola RMK a ZMK 1x za 2 roky kontrolní zprávu RMK a hodnocení ZMK
strana 144/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
IV. Záv ěr
Předkládaný „Strategický plán m ěsta Krom ěř íže, Aktualizace na léta 2010 – 2020“ byl připraven pro pot řeby m ěsta jako jeden z ú činných nástroj ů vytvá ření shody místní komunity o budoucnosti m ěsta. Do jeho tvorby byli zapojeni nejen členové vedení m ěsta ale i jeho obyvatelé, neziskový a podnikatelský sektor. Cílem vytvo ření tohoto dokumentu bylo identifikovat priority socioekonomického rozvoje územního obvodu m ěsta a zvolit taková opat ření a aktivity, které povedou k jeho napl ňování. Strategický plán obsahuje ve své návrhové části celou řadu zajímavých projekt ů, jejichž realizace nepochybn ě p řisp ěje k rozvoji m ěsta nejen ve vytý čeném období. Zárove ň je koncep čním otev řeným dokumentem, který bude na základ ě p řipomínek institucí a ob čan ů města Krom ěř íže pr ůběžn ě up řes ňován a aktualizován tak, aby co nejvíce p řisp ěl k napln ění vize m ěsta Krom ěř íže jako m ěsta nabízející plnohodnotný, trvale udržitelný, zdravý, bezpe čný a kvalitní život vycházející z podmínek a tradic m ěsta.
strana 145/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
V. Přílohy
1. Seznam zkratek 2. Seznam použitých zdroj ů 3. Dotazníkový pr ůzkum názor ů mezi obyvateli m ěsta Krom ěř íže, zástupci neziskového a podnikatelského sektoru
strana 146/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
V.1. Seznam zkratek
CR Cestovní ruch ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika EVVO Environmentální vzd ělávání, výchova a osv ěta IC Informa ční centrum IOP Integrovaný opera ční program IPRM Integrovaný plán rozvoje m ěsta MěÚ Městský ú řad MTS Místní telefonní sí ť Mze Ministerstvo zem ědělství NNO Nestátní neziskové organizace NV Na řízení vlády OP Opera ční program OPVZ Ochranné pásmo vodních zdroj ů RMK Rada m ěsta Krom ěř íže ROP Regionální opera ční program SP Strategický plán SR Slovenská republika SROP Spole čný regionální opera ční program TKO Tuhý komunální odpad ÚPmK Územní plán m ěsta Krom ěř íže ÚSO Úplné st řední odborné vzd ělání s maturitou ÚSV Úplné st řední vzd ělání ÚV Úpravna vody VOŠ Vyšší odborné vzd ělání VPM Volné pracovní místo VŠ Vysokoškolské vzd ělání ZMK Zastupitelstvo m ěsta Krom ěř íže ZPF Zem ědělský p ůdní fond ZVHS Zem ědělská vodohospodá řská správa
strana 147/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
V.2. Seznam použitých zdroj ů
1. Analýza kriminality na území OO Policie ČR Krom ěř íž , 2008 [citace 2008]. 2. BusinessInfo.cz Oficiální portál pro podnikání a export : Strategie regionálního rozvoje České republiky 2007 – 2013 [online]. 2009 [cit. 2009-08-19]. Dostupný z WWW:
strana 148/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
15. Město Krom ěř íž : Krom ěř ížsko - sdružení pro cestovní ruch [online]. 2009 [cit. 2008- 08-13]. Dostupný z WWW:
strana 149/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
30. Regionální informa ční servis : Organiza ční struktura ekonomických subjekt ů [online]. 2005-2008 [cit. 2009-07-29]. Dostupný z WWW:
strana 150/151
Strategický plán města Krom ěř íže Aktualizace na léta 2010 – 2020
V.3. Dotazníkový pr ůzkum názor ů mezi obyvateli m ěsta Krom ěř íže, zástupci neziskového a podnikatelského sektoru
Vzhledem ke svému rozsahu tvo ří výsledky dotazníkového pr ůzkumu mezi obyvateli m ěsta Krom ěř íže, zástupci neziskového a podnikatelského sektoru samostatnou p řílohu strategického dokumentu, která je ovšem jeho nezbytnou sou částí.
strana 151/151