První Územn ě analytické podklady roku 2008 byly spolufinancovány z prost ředk ů Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj. Podpora byla poskytnuta z Integrovaného opera čního programu v kontinuální výzv ě pro oblast intervence 5.3. Modernizace a rozvoj systém ů tvorby územních politik, zam ěř ení výzvy 5.3.a) Podpora p ři zavád ění územn ě analytických podklad ů obcí s rozší řenou p ůsobností . www.strukturalni-fondy.cz/iop

Územn ě analytické podklady obce s rozší řenou p ůsobností CHEB

Rozbor udržitelného rozvoje území 1. aktualizace 2010

po řizovatel: Městský ú řad Cheb, odbor stavební koordinátor projektu - Ing. Monika Šime čková referent odd ělení územního plánování spolupráce: Misot, s.r.o., RNDr. Mgr. Gabriela Licková, nám. Krále Ji řího z Pod ěbrad 507/6, 350 02 Cheb Ing. arch. Lud ěk Vystyd, nám. Krále Ji řího z Pod ěbrad 507/6, 350 02 Cheb technická pomoc: GEOREAL spol. s r.o., Hálkova 12, 301 00 Plze ň datum zpracování: prosinec 2010 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

ÚAP, část b) Rozbor udržitelného rozvoje území

Obsah textové části: 1. Přehled zm ěn provedených touto aktualizací RURÚ ...... 3 2. Základní charakteristika ORP CHEB ...... 3 3. Zjišt ění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (URÚ), díl čí SWOT analýzy ...... 7 3.1. Horninové prost ředí a geologie ...... 7 3.2. Vodní režim ...... 10 3.3. Hygiena životního prost ředí ...... 13 3.4. Ochrana p řírody a krajiny ...... 15 3.5. Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa ...... 17 3.6. Ve řejná dopravní a technická infrastruktura ...... 18 3.7. Sociodemografické podmínky ...... 20 3.8. Bydlení...... 21 3.9. Rekreace ...... 22 3.10. Hospodá řské podmínky ...... 23 4. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ...... 24 4.1. Souhrnné SWOT analýzy pro jednotlivé pilí ře URÚ ...... 25 4.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilí řů URÚ ...... 27 4.3. Celkové vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ...... 31 5. Ur čení problém ů k řešení v ÚPD ...... 32 6. Metodika zpracování RURÚ ...... 33

Obsah grafické části: 4. Problémový výkres

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 2/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

1. Přehled zm ěn provedených touto aktualizací RURÚ

Zpracování pilotního projektu "Územn ě analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Cheb" v roce 2007-2008 bylo realizováno v rámci dota čního titulu Integrovaného opera čního programu - "ŠANCE PRO VÁŠ ROZVOJ". Projekt byl realizován za finan ční podpory Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Aktualizace projektu "Územn ě analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou p ůsobností Cheb" v roce 2009-2010 obsahuje nová data o území, která byla získána ve spolupráci s Karlovarským krajem (generální poskytovatelé), dále z p ředaných Dopl ňujících pr ůzkum ů a rozbor ů pro ÚP Cheb, Libá, Luby, Nebanice, Vojtanov a z Územního plánu Dolní Žandov (nabytí ú činnosti 7.1.2010). Dále byla aktualizovaná data p ředaná poskytovateli pro ORP Cheb.

Ke spolupráci pro první aktualizaci ÚAP pro ORP Cheb byli p řizváni odborníci, kte ří se podíleli již na pilotním projektu a spolupracovali na tématech dle své odbornosti: • Misot, s.r.o. o Horninové prost ředí a geologie o Vodní režim o Hygiena životního prost ředí o Ochrana p řírody a krajiny o Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa • Úřad územního plánování o Ve řejná dopravní – Ing. Monika Šime čková o Ve řejná technická infrastruktura – Josef Pr ůša • Ing. arch. Lud ěk Vystyd o Sociodemografické podmínky o Bydlení o Rekreace o Hospodá řské podmínky • GEOREAL spol. s r.o. o Zpracování a kontrola dat o Tabulky (podklady, RURU)

Povinnost aktualizace ÚAP obcí vyplývá ze zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Náležitosti obsahu ÚAP stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací dokumentace.

2. Základní charakteristika ORP CHEB

a) Základní charakteristika území ORP

Správní obvod obce s rozší řenou Cheb je druhým nejv ětším obvodem v Karlovarském kraji s rozlohou 497 km 2. Po čtem obyvatel 52 766 je až na 3. míst ě (za Karlovými Vary a Sokolovem). Hustotou osídlení 106 obyvatel na km 2 se řadí na 3. místo v kraji (za Sokolovem a Aší). Ve správním obvodu Cheb je zahrnuto 21 obcí , kterými jsou: Dolní Žandov, Františkovy Lázn ě, Cheb, K řižovatka, Libá, Lipová, Luby, Milhostov, Milíkov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Pomezí nad Oh ří, Poustka, Skalná, T řebe ň, Tu řany, Velký Luh a Vojtanov.

Území správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Cheb je hrani ční oblastí s N ěmeckem a nacházejí se zde hrani ční silni ční p řechody Pomezí nad Oh ří – Schirnding, Svatý K říž – Waldsassen a Vojtanov – Schönberg. Dále pak železni ční p řechody Vojtanov – Bad Brambach a Cheb – Schirnding.

Krajina ORP Cheb je velmi rozmanitá. V ětšinou svého území leží v t řetihorní Chebské pánvi s pr ůměrnou nadmo řskou výškou 450 m n.m., která je obklopena pahorkatinami a poho řími. Ze západu sem zasahuje poho ří Smr činy , sm ěrem od jihu a jihovýchodu pak Český les (p řírodní park) a

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 3/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

Slavkovský les (chrán ěná krajinná oblast) a od severozápadu Kamenné Vrch a od severovýchodu Leopoldovy Hamry, které jsou zachovalými zalesn ěnými plochami.

Složitý geologický vývoj dal za vznik unikátním p řírodním výtvor ům. K nejzajímav ějším p řírodním útvar ům na území pat ří vyhaslé t řetihorní sopky Komorní h ůrka a Železná h ůrka a Národní přírodní rezervace SOOS s rozlehlým rašeliništ ěm, minerálním slatiništ ěm a unikátními útvary – mofety.

V roce 2009 byla na řízením vlády vyhlášena Evropsky významná lokalita „Ramena Oh ře“, která zasahuje do území ORP Cheb a Sokolov. P ředm ětem ochrany jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, p řirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition, nížinné až horské vodní toky s vegetací svaz ů Ranunculion fluitantis a Callitricho- Batrachion, bahnité b řehy řek s vegetací svaz ů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p.

Zvláštností území, která mj. zap říčinila vznik a rozvoj Františkových Lázní (jeden ze t ří vrchol ů tzv. "láze ňského trojúhelníku"), je výskyt minerálních pramen ů s vysokým obsahem solí a oxidu uhli čitého. Rovn ěž v katastru obce Dolní Žandov se nachází n ěkolik prameniš ť minerálních vod (Podlesí, Horní Žandov, Brtná).

Díky své bohaté historii se na území nachází celá řada historických památek a kulturních za řízení . Historicky zajímavé jsou nejen m ěsta a v ětší obce, ale i obce menší, vesnice i vísky. Nacházejí se zde 2 m ěstské památkové rezervace, 2 vesnické památkové rezervace a 2 vesnické památkové zóny.

Ojedin ělý typ památek p ředstavuje láze ňská architektura Františkových Lázní a lidová architektura v podob ě hrázd ěných venkovských usedlostí (zejména Nový Drahov a Doubrava u Lipové).

V krajin ě jsou vhodné terény pro oblíbenou cykloturistiku a turistiku. Spojení se sousední Spolkovou republikou N ěmecko neumož ňují pouze hrani ční p řechody, ale rovn ěž přeshrani ční turistické stezky . Jde o Mýtinu (Lipová) – Neualbenreuth, Dubina (Libá) – Hammermühle, Starý Hroz ňatov (Cheb) – Hatzenreuth, Horní Hrani čná (Pomezí nad Oh ří) – Pechtnersreuth, Plesná – Brambach, Luby - Wernitzgruen. V oblasti rovinaté Chebské pánve najdou vhodné terény mén ě zdatní turisté a cyklisté, těm náro čnějším se nabízejí členit ější pohrani ční hvozdy.

Porovnání základních geografických údaj ů všech ORP kraje

Porovnání základních geografických údaj ů ORP Karlovarského kraje

% z po čtu Po čet obyvatel Hustota Rozloha Po čet obyvatel celého osídlení 2 2 ORP (km ) % za kraj obyvatel % za kraj sídla ORP ORP na km Aš 144 4,3 17 879 5,8 13 373 74,8 124,4 Cheb 497 15,0 52 927 17,2 34 873 65,9 106,5 Karlovy Vary 1 196 36,1 89 983 29,2 51 459 57,2 75,2 Kraslice 265 8,0 14 114 4,6 7 108 50,4 53,3 Mariánské Lázn ě 405 12,2 24 646 8,0 13 758 55,8 60,8 Ostrov 319 9,6 29 940 9,7 17 357 58,0 94,0 Sokolov 489 14,8 78 914 25,6 24 467 31,0 161,4 Karlovarský kraj 3 314 100,0 308 403 100,0 162 395 93,0 Česká republika 78 865 10 467 542 132,7 tabulka č. 1 Statistická ro čenka KK 2009, (data k 31.12.2008)

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 4/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

Po čet obcí Po čet obcí Po čet Po čet se statutem nad tisíc katastráln ORP obcí % za kraj města % za kraj obyvatel % za kraj ích území % za kraj Aš 5 3,8 2 5,4 3 7,1 24 4,3 Cheb 21 15,9 5 13,5 6 14,3 126 22,5 Karlovy Vary 40 30,3 8 21,6 8 19,0 175 31,2 Kraslice 8 6,1 4 10,8 3 7,1 39 7,0 Mariánské Lázn ě 14 10,6 3 8,1 4 9,5 61 10,9 Ostrov 14 10,6 6 16,2 5 11,9 46 8,2 Sokolov 30 22,7 9 24,3 13 31,0 90 16,0 Karlovarský kraj 132 100,0 37 100,0 42 100,0 561 100,0 Česká republika 6 249 592 1 367 13 027 tabulka č. 1 Statistická ro čenka KK 2009, (data k 31.12.2008)

b) Mapa ORP

Schéma ORP Cheb s vyzna čením stavebních ú řad ů Schéma ORP Cheb s vyzna čením 21 obcí

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 5/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 6/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

3. Zjišt ění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (URÚ), díl čí SWOT analýzy

3.1. Horninové prost ředí a geologie

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území

Území ORP Cheb je geologicky i geomorfologicky velmi pestré, a čkoliv velká část území je tvo řena „jednoduchým“ rovinatým terénem jedné z podkrušnohorských pánví - pánve chebské. Hlavním důvodem pestrosti je skute čnost, že pánev se nachází na křížení dvou významných tektonických struktur , a to tzv. riftu oháreckého SV - JZ sm ěru a p říkopové propadliny chebsko - domažlické SSZ - JJV sm ěru. Projevem t ěchto linií na povrchu jsou podkrušnohorský prolom a tachovská brázda. Geologický význam chebské pánve je tedy z hlediska tektonické stavby českého masívu jako celku zna čný. S recentní aktivitou tektonických linií souvisí specifika popisovaného území a jeho velký potenciál pop ř. limity využití: výv ěry lé čebných pramen ů nejen ve Františkových Lázních, rezervace SOOS s mofetami, nejmladší sopky Železná a Komorní h ůrka (jíž v ěnoval svou pozornost i Johann Wolfgang von Goethe), zem ětřesení, které bylo nejvýrazn ější v r.1985, nebo uranové zrudn ění smr činské žuly.

Geologicky lze území rozd ělit na dv ě základní jednotky - chebskou pánev a krušnohorskou oblast . Petrograficky lze území ORP Cheb rozd ělit do čty ř skupin hornin lišících se nejen charakterem hornin, ale i plochou, kterou zaujímají. Od nejv ětší plošné vým ěry k nejmenší nyní skupiny posujeme: první skupinou hornin jsou uhlonosné sedimenty chebské pánve - jíly a št ěrkopísky v centrální části území ORP Cheb. Druhou nejpo četn ější skupinou hornin jsou metamorfity - hlavní zástupce je fylit (známý chebský fylit), ale jsou b ěžné i b řidlice nebo svor (dyle ňský svor). Matemorfity tvo ří celý západní až jižní a celý severní až východní okraj chebské pánve. T řetí skupinou hornin jsou hlubinné vyv řeliny - granitoidy , a to žula. V severozápadním okolí chebské pánve je to tzv. smr činská žula, p ři jihovýchodním cípu chebské pánve - tzv. žandovská žula. Čtvrtou nejmén ě po četnou skupinou s rozptýlenými výchozy hornin jsou vyv řelé výlevné horniny a klastické vulkanické horniny - čedi čové horniny (Železná a Komorní h ůrky, vrch Blatná s lomem v Libé, lom Slapany).

Severní a severozápadní okraj chebské pánve tvo ří Smr činy, s nadmo řskými výškami kolem 500-700 m. Východní a jihovýchodní okraj pánve je formován poho řím Slavkovského lesa s nadmo řskými výškami do 800 m . Povrch vlastní Chebské pánve je málo výrazný, tvoří jej mírná kopcovitá pahorkatina s nadmo řskými výškami kolísajícími mezi 450 až 480 m . Pom ěrn ě plochý reliéf pánve s celkovým sklonem k JV, je slab ě roz člen ěn m ělkými údolími vodních tok ů.

Pomineme-li výškové uspo řádání pánve v porovnání s okolím a jeho význam pro umíst ění v ětrných elektráren v severovýchodní až východní části zájmového území, je místní geologie s tektonikou důležitá pro geomorfologii, a to zejména z hlediska orientace vodních tok ů a souvisejícího osídlení. Vodní toky se významnou m ěrou podílely i na akumulaci t ěžených nerost ů sedimentárního p ůvodu - písk ů a jíl ů. Ovšem geomorfologie je s t ěžbou provázána i naopak - sou časné povrchové dobývání (stejn ě tak bývalá hlubinná t ěžba) se významn ě projevuje v terénu. Proto t ěžbu za řazujeme mezi faktory ovliv ňující geomorfologii a krajinu zájmového území (v kapitole o vod ě popisujeme mj. vliv těžby na hydrologii území). Geologie a geomorfologie se projevila v daném území také v cestní síti . Díky prostupnosti krajiny údolím řeky Oh ře, která v zájmovém území našla nejsnazší pr ůchod mezi Smr činami a Českým lesem, dále díky Lipoltovskému a Šitbo řskému potoku (p řítok ům Odravy), které našly nejjednodušší cestu mezi Českým a Slavkovským lesem, se m ěsto Cheb stalo významnou obchodní k řižovatkou (sm ěry vyjmenovaných tok ů jsou shodné se dv ěma výše popisovanými hlavními tektonickými sm ěry v území). Historie Chebu jako obchodního m ěsta na k řižovatce důležitých cest je známa - Cheb byl od st ředov ěku významným dopravním a obchodním centrem, ležel na d ůležité královské obchodní cest ě z Norimberka do Prahy a významná byla také obchodní cesta z Chebu do Plavna přes Ašsko , a poštovní cesta z Chebu do Adorfu .

V souvislosti s geologií a geomorfologií se v prostoru Chebské pánve vyvíjela p ředevším zem ědělská výroba (Chebsko je obilná řskou oblastí). Plocha zem ědělské p ůdy p řesahuje 57%. V okolí pánve

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 7/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ probíhala těžba rud a dosud probíhá těžba kamene . Také uvnit ř pánve se t ěží - sedimenty (jíly, písky), a t ěžilo se hn ědé uhlí - chebská pánev a její okolí je totiž dobrou surovinovou základnou pro stavební suroviny: št ěrky, písky, stavební kámen. Její potenciál v oblasti stavebního kamene však není v sou časné dob ě využit, protože tržní podmínky nejsou p říznivé pro t ěžbu tohoto nerostu a ť už z důvodu jeho kvality či náro čnosti bá ňsko technických podmínek dobývání (viz p řerušená t ěžba v sousedním území - lom Lipná ve smr činské žule). Na druhou stranu ložiska št ěrk ů a písků jsou provozuschopná, o čem sv ědčí i obnovení t ěžby v pískovn ě Vrbová, která je výlu čným dodavatelem pro betonárku „Zapabeton“ v Aši. A čkoliv rašelina není horním zákonem považována za nerost, zmi ňujeme ji také jako surovinu s potenciálem souvisejícím s balneoprovozy - ložiska Starý Hroz ňatov a Vackovec. Jak už bylo uvedeno výše, jíly p ředstavují velký potenciál. Bohužel ani keramickému pr ůmyslu se v sou časné dob ě neda ří (p ředevším čínská konkurence ni čí český a evropský keramický pr ůmysl), takže nelze p ředpokládat nár ůst t ěžby ani otevírání nových ložisek. Sou časná t ěžba bude v nejlepším p řípad ě stagnovat. To se týká nejen ložisek jíl ů (Hartoušov, Hn ěvín, Děvín, Mlýnek), ale i ložiska kaolinu (Velký Luh) a také sklá řských písk ů (Velký luh). Potenciál a v sou časné dob ě i stabilitu p ředstavuje bazalt (≈ čedi č). Sou časný nesnižující se odbyt suroviny t ěžené jak ve Slapanech (v četn ě net ěžených ložisek v k.ú.Háje), tak v Libé je dokladem toho, že surovina je natolik výjime čná, že náklady na t ěžbu plus úpravu nepřekra čují výnosy z prodeje suroviny. St řet zájm ů představují dv ě ložiska hn ědého uhlí. Ochrana t ěchto ložisek není úm ěrná a blokuje územní rozvoj. V sou časné dob ě je tento problém řešen v rámci rozpracovaného návrhu územního plánu obce Cheb a dalších obcí. Člov ěk využívá geologii a geomorfologii území krom ě ú čelu t ěžby a zem ědělské činnosti, také k lesnímu hospoda ření (lesní p ůda zaujímá 27,12% celkového území) a k energetické sob ěsta čnosti - větrné ( Čižebná, Vackov), vodní (VN Skalka, Jesenice, Horka) a slune ční elektrárny (Cheb, Františkovy Lázn ě).

Geomorfologické člen ění zájmové oblasti vícemén ě odpovídá geologické stavb ě. Centrální a nejv ětší část území ORP Cheb je tvo řena Chebskou pánví. Její západní až severní okolí tvo ří Smr činy, na východ ě sousedí (od severu k jihu) s Krušnými horami, Sokolovskou pánví a Slavkovským lesem, na jihu se nachází Český les a Pod českoleská pahorkatina.

U vegetace a celkového krajinného rázu je b ěžná závislost na geologii a geomorfologii. S typem vegetace a krajinným rázem je samoz řejm ě spojena ochrana p řírody a krajiny – po čínaje od zákonem obecn ě stanovených významných krajinných prvk ů (zák. č.114/1992 Sb. §3) - les ů, rašeliniš ť, vodních tok ů, rybník ů, jezer, údolních niv, a kon če velkoplošnými chrán ěnými územími.

K vodní i v ětrné erozi půdy a následnému zanášení vodních tok ů a vodních ploch, což souvisí s geomorfologií a klimatem, viz též kap.M.2 a M.5. Chebská pánev a blízké okolí je řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené erozí (dle údaj ů zpracovávaných Výzkumným ústavem meliorací a ochrany p ůdy - VÚMOP do on-line mapy eroze z r.2008 pr ůběžn ě aktualizované). Plochy ohrožen ější jsou p řevážn ě v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve v četn ě sousedních pánevních b řeh ů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem p ůdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k.ú.Opatov u Lub ů. Jiné v ětší plochy ohrožené dlouhodobým smyvem se v zájmovém území nevyskytují.

Extrémy a výjimky horninového prost ředí a geologie Za "extrém" považujeme krajnost, jedná se o spole čné ozna čení pro maximum a minimum (pozitivní / negativní). Za "výjimku" považujeme věc, událost , situaci nebo skute čnost , která je mimo zab ěhnutá pravidla nebo není obsažena v obecném konstatování . Pokud je n ěco "zcela výjime čné", hodnotíme to jako "extrém". Stejn ě p řistupujeme k hodnocení, pokud popisovaná výjime čnost má nadmístní význam.

EXTRÉMY HORNINOVÉHO PROST ŘEDÍ A GEOLOGIE

Za extrém je možné považovat seizmickou aktivitu , která doposud nejvíce postihla Skalnou, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesnou (v r.1985 byly poškozeny i domy v Chebu, Františkových Lázních a Kynšperku, intenzita t ěchto ot řes ů dosáhla stupn ě 7). Tento extrém p ředstavuje spíše limity využití území dle p říslušných norem (Eurokód 8). Dle mapy seizmických oblastí je celý okres Cheb hodnocen jako jeden ze čty ř nejzatížen ějších okres ů. Jedná se o extrém v republikovém m ěř ítku.

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 8/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

Za extrém je možné považovat akumulaci ložisek jíl ů prvot řídní kvality ve skalenské oblasti - obce Skalná, Nová ves, Suchá, Vonšov, Zelená, D ěvín. P ředstavuje rozvoj území, protože dlouhodob ě zajiš ťuje pracovní p říležitosti a z dlouhodobého hlediska se podílí na ekonomické stabilit ě území. V sou časné dob ě však keramický pr ůmysl stagnuje, a proto je ekonomický p řínos omezen. Na druhou stranu t ěžba v povrchových lomech p ředstavuje zásahy do krajiny, do chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vody, pop ř. do ochranných pásem p řírodních lé čivých zdroj ů láze ňského m ěsta Františkovy Lázn ě. Tento extrém je tedy ve st řetu zájm ů, které všechny p ředstavují limity využití území. Obdobnou oblast akumulace kvalitních a žáruvzdorných keramických jíl ů v ČR nenajdeme. Jedná se tedy o extrém v republikovém m ěř ítku..

Za extrém považujeme ochranu dvou ložisek hn ědého uhlí zabírajících rozsáhlou vým ěru bez stanoveného chrán ěného ložiskového území. Ochrana totiž spo čívá v zablokování územního rozvoje příslušnými orgány státní správy (ministerstvem životního prost ředí a ministerstvem pr ůmyslu a obchodu). Tento extrém je republikového významu s ohledem na kon čící zásoby hn ědého uhlí.

Za zcela výjime čnou - jedná se o extrém v evropském m ěř ítku - považujeme z geologického hlediska rezervaci SOOS . Tuto rezervaci volíme jako zástupce mnoha dalších geologických zajímavostí a výjime čností republikového významu - viz P říloha č.1. Za sou část tohoto extrému je považován také mineralogický výskyt vltavín ů v pískovn ě D řenice, nebo ť je možné jej z hlediska geologického výzkumu hodnotit za republikový. Za související výjimku považujeme výstavbu rodinných dom ů Komorní Dv ůr na úpatí Komorní h ůrky – jedná se o výjimku z hlediska ochrany unikátního geologického prvku (problém výstavby rodinných dom ů v lokalit ě Komorní Dv ůr je podrobn ěji popsán v kap. M.4, protože výstavba není pouze ve st řetu zájm ů z hlediska geologie, ale i ochrany přírody).

Za extrém považujeme akumulaci láze ňských z řídel ve Františkových Lázních ve smyslu potenciálu (rekrea čního, lé čebného) a také limit ů využití území (omezení pr ůmyslu, t ěžby nerost ů). Jako extrém lokalitu hodnotíme pouze v místním m ěř ítku. V krajském m ěř ítku se díky ostatním láze ňským míst ům jedná pouze o výjime čnou lokalitu, ovšem v republikovém m ěř ítku má celá západo česká láze ňská oblast nesporný význam. Z tohoto d ůvodu jsou Františkovy Lázn ě se svými balneoprovozy a okolní přírodou a krajinou hodnoceny jako extrém a nejen jako výjimka.

VÝJIMKY HORNINOVÉHO PROST Ř EDÍ A GEOLOGIE

Hodnotíme-li jako normální, že v ětšina území se nachází v chebské pánvi, pak za výjimku považujeme okolí obcí Dolní Žandov, Libou, Luby, Poustku, Vojtanov, které se nachází zcela vn ě chebské pánve. Jedná se o výjimku místního významu.

Hodnotíme-li jako normální, že v ětšina území ležícího v chebské pánvi se nachází "nad" ložisky hn ědého uhlí s názvy Chebská pánev a Odravská pánev, pak za výjimku považujeme polohu zcela mimo uhelné zásoby, což platí pro obce Dolní Žandov, Libá, Lipová, Luby, Milíkov, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Pomezí nad Oh ří, Poustka, Tu řany, Velký Luh, Vojtanov. Jedná se o výjimku místního významu.

Spíše za výjimku než za extrém považujeme stabilitu odbytu čedi če z ložisek Slapany a Libá (vrch Blatná) v porovnání se stagnací t ěžby stavebního kamene nebo keramických surovin. Jedná se o výjimku místního významu. Hodnotíme-li jako normální, že území je tvo řeno sedimenty, metaforfity nebo granity, pak za výjimku ozna čujeme lokality s neovulkanity - těžená ložiska v obcích Libá, Slapany, net ěžená ložiska v k.ú.Háje a kužely pyroklastik Komorní a Železná h ůrka. Jedná se o výjimku místního významu.

Jako výjimku hodnotíme lesní plochy uvnit ř Chebské pánve - nap ř. SOOS. Tato souvislá lesní plocha z části vznikla biologickou rekultivací po ukon čené t ěžb ě jíl ů. Výjime čnou ohroženost p ůdy p ředstavuje kategorie siln ě ohrožení p ůdy (koeficient ohrožení 0,61 - 0,75 je v k.ú. Opatov u Lub ů a Dolní Pelh řimov Jedná se o výjimku místního významu. Jako výjime čnou hodnotíme výskyt perlorodky říční v pískovn ě Pomezná. Tato lokalita, resp. její okolí je zatíženo dosud aktivním sesuvem, který se nachází severozápadn ě od pískovny. Jeho vznik je

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 9/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ spojen s narušením starého n ěmeckého odvod ňovacího systému a se zhoršením stability svahu vlivem těžby. K náprav ě by mohlo dojít obnovením drenáže a svedením vody mimo toto území.

B) Díl čí SWOT analýza

1. HORNINOVÉ PROST ŘEDÍ A GEOLOGIE SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * geologická (Chebská pánev), hydrogeologická * t ěžba zat ěžuje dopravu (SOOS, Fr. Lázn ě), geografická (pohrani čí) a geomorfologická ( členitý zvln ěný terén) atraktivita území * historie a tradice t ěžby podporuje sounáležitost * t ěžba v OP PLZ LM Fr.Lázn ě a v CHOPAV a historické vazby obyvatel k místu, nabízí oblasti Mariánských Lázní vyžaduje zvýšenou témata turistických nebo nau čných stezek (možné prevenci a omezení t ěžebních aktivit za ú čelem kombinovat s okolní probíhající t ěžbou) nenarušení hydrogeologických podmínek

PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * potenciální surovinová základna (št ěrkopísky, * iracionální využívání nerostných surovin (m ůže cihlá řské hlíny, jíly, kaolin, rašelina, uhlí...) ovlivnit vodní režim, ovzduší, p řírodu…)

* probíhající krize keramického a sklá řského pr ůmyslu m ůže vyvolat omezení nebo ukon čení těžby (ztrátu pracovních míst)

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) S recentní aktivitou tektonických linií souvisí seizmicita -limity využití území dle p říslušných norem (Eurokód 8); 2) Ekonomická destabilizace místní t ěžební organizace (p ůsobící hlavn ě ve skalenské oblasti), jejímž odbytišt ěm je v obecném smyslu slova keramický pr ůmysl; 3) Ochrana dvou ložisek hn ědého uhlí bránící rozvoji území ve velkém plošném rozsahu (ve v ětšin ě plochy Chebské pánve); 4) Geomorfologie je využívána mj. k pokus ům zajišt ění energetické sob ěsta čnosti, ovšem výroba elekt řiny s nízkou ú činností se d ěje na úkor krajinného rázu, ZPF, p řírody celkov ě, 5) Zvýšená hlu čnost, prašnost a zatížení místních komunikací nákladní dopravou

3.2. Vodní režim

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území

Celá oblast ORP Cheb pat ří do úmo ří Severního mo ře. Území je odvod ňováno řekou Oh ří, pramenící v N ěmecku. Levostrannými p řítoky Oh ře jsou potok Sázek, pramenící v žulovém masivu nacházejícím se mezi Žírovicemi a Velkým Luhem, potok Plesná s prameništ ěm v Halštrovském lese a Libocký potok, vlévající se do Oh ře u obce Liboc. Území františkoláze ňského koridoru je odvod ňováno potokem Slatinka, který ústí do Oh ře u Tršnic. Pro p řehled uvádíme i sousední území: ašský výb ěžek - severní část okresu je odvod ňován Rokytnicí, do které se vlévá hrani ční Lužní potok a Ašským potokem, vtékajícím do Bílého Halštrova, sousední jižní část okresu v okolí Mariánských Lázní odvod ňuje Kosový potok, náležící již k povodí Mže.

Nejvýznamn ějším tokem je Oh ře, která na naše území se dostává u Pomezné. V ětšími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok . Z um ělých vodních nádrží jsou nejv ětší Jesenická p řehrada na Odrav ě (754 ha) a Skalka na Oh ři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Horka na Libockém

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 10/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ potoku, která tvo ří hranici mezi územím ORP Cheb a Sokolov a slouží jako zásobárna pitné vody. Celková vodní plocha v území ORP Cheb zaujímá 2.247 ha, tj. 4,52% z celkové vým ěry 49.685 ha.

Dnešní sm ěr tok ů je v chebské pánvi, ve františkoláze ňské části SZZ - JVV (Stodolský potok) sm ěru až SZ – JV (Vonšovský potok, Sázek), v old řichovsko – pochlovické části p řevládá S-J sm ěr (Plesná, Libocký potok), pro část odravskou je charakteristický sm ěr JZ-SV (Odrava) a JJV až SSZ (Lipoltovský potok). Všechny vodote če severní poloviny pánve ústí do řeky Oh ře, jižní polovina pánve je odvod ňována do Odravy. Odrava se jižn ě Nebanic vlévá do Oh ře.

Většina území nachází v CHOPAV - chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vody Chebská pánev a Slavkovský les . Severní až severovýchodní část území spadá do CHOPAV Krušné hory . Činnosti v CHOPAV jsou limitovány na řízením vlády č.85/1981 Sb.

Podle mapy ČR výskytu v ětrné a vodní eroze je Chebská pánev a blízké okolí řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené erozí .

Člov ěk vodu pot řebuje jako vodu pitnou, využívá ji k zem ědělské a pr ůmyslové výrob ě, k rekreaci. Z tohoto d ůvodu významn ě usm ěrnil vodní toky - jediný potok, jehož koryto nebylo zásadn ě upravováno, je potok Plesná . Člov ěk také odnepam ěti využívá vodu podzemní - příkladem významného zdroje pitné vody tohoto typu je vrt hluboký 220 m v k.ú.Jind řichov. Místní hospoda ření s vodou se projevuje i v odvod ňování v ětšiny zem ědělských ploch, v budování protierozních a protizáplavových opat ření. Usm ěrn ění vodních tok ů, odvod ňovací za řízení a další zásahy do p řirozeného vodního režimu vedlo mj. k dnešní ochran ě p řirozených úsek ů místních vodote čí - nej čast ěji v rámci ÚSES. Nápravy nešetrných zásah ů jsou řešeny také zvyšováním reten ční schopnosti často v kombinaci s protierozním opat řením. P říkladem m ůže být výstavba nových a obnova starých rybník ů - nap ř. lokalita Komorní Dv ůr na St řížovském potoce nebo soustava t ří rybník ů u bývalé roty jižn ě od Libé na bezejmenném potoce, pop ř. suché poldry na Vlastislavském potoce - plán obce Libá aj.

Klimatické pom ěry jsou dlouhodob ě relativn ě drsn ější než v okolních oblastech. Nejvyšší teploty jsou zaznamenávány v červenci a srpnu (27 až 30°C), nejnižší v únoru (do –30°C). Pr ůměrná ro ční teplota kolísá od +6 do +8°C. Srážky se pohybují v suchých obdobích mezi 400-600 mm/rok, ve vlhkých kolem 800 mm/rok. Nejvíce srážek je v letních m ěsících ( červen, červenec 90 až 100 mm). V zim ě je nejvíce srážek v prosinci 30-40 mm. Nejmén ě srážek je v zá ří (10-20 mm). Údaje jsou vztaženy k chebské pánvi.

Hydrogeologická charakteristika území je dána hlavně jeho geologickou stavbou - v zásad ě z hlediska hydrogeologických vlastností odlišujeme t ři typy hornin, a to 1) metamorfika krušnohorské oblasti (pararuly, svorové ruly, svory a fylity); 2) granitoidy krušnohorské oblasti (smr činský a žandovský žulový masív); 3) jílovito - pís čité uhlonosné sedimenty chebské pánve. Za výjimku považujeme také františkoláze ňské prameny. Ochrana p řírodních lé čivých zdroj ů a ložisek peloid ů je zajišt ěna zákonem.Smr činský žulový masiv, porušený četnými zlomy a zv ětralý do zna čných hloubek, obsahuje puklinové vody , dopl ňující zásoby podzemních vod terciérní výpln ě chebské pánve. Na dopl ňování těchto zásob se podílí i pláš ť krystalických b řidlic a svor ů, obsahujících rovn ěž puklinovou vodu. Chebská pánev je hlubokou tektonickou depresí, drenující podzemní vody širokého okolí budovaného krystalinikem a žulou. Podzemní vody t řetihorních sediment ů v pánvi tvo ří dva zvodn ělé komplexy. Zvláštní postavení zaujímá františkoláze ňská oblast minerálních pramen ů. Svrchní pliocenní zvodn ěný komplex a spodní miocénní zvodn ěný komplex.

Konkrétní extrémy a výjimky vodního režimu Za "extrém" považujeme krajnost, jedná se o spole čné ozna čení pro maximum a minimum (pozitivní / negativní). Za "výjimku" považujeme věc, událost, situaci nebo skute čnost, která je mimo zab ěhnutá pravidla nebo není obsažena v obecném konstatování. Pokud je n ěco "zcela výjime čné", hodnotíme to jako "extrém". Stejn ě p řistupujeme k hodnocení, pokud popisovaná výjime čnost má nadmístní význam.

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 11/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

EXTRÉMY VODNÍHO REŽIMU

Celkov ě lze území hodnotit z hlediska vodního režimu za výjime čně p říznivé , nebo ť je zaru čena vysoká reten ční schopnost, dále dostate čnost zdroj ů pitné i užitkové vody, dostatek rekrea čních a oddechových možností, které jsou umoc ňovány revitalizací - nap ř. b řehy Oh ře v Chebu. Jedná se o výjimku republikového významu díky chebské pánvi. Z hlediska vodních tok ů a vodních ploch je výjime čnost celého území zajišt ěná také dostatkem prostoru k akumulaci vody, a to jak z hlediska vody coby dobrého sluhy (dostate čná kapacita vodních zdroj ů pro pitnou i užitkovou vodu, pro rekreaci), tak i vody coby špatného pána (ochrana p řed záplavami a erozí).

Extrémem je kontaminace zejména dravých ryb celkovou rtutí a methyrtutí ve VN Skalka . Jedná se o dlouhodobý negativní jev, který není možné jednoduše odstranit. V sou časné dob ě je řešen sportovním ryba řením bez konzumace ryb a upozorn ěním na její vysoké hygienické riziko. Voda ve Skalce je nevhodná ke koupání pouze z d ůvodu výskytu sinic, což bývá b ěžný d ůvod.

Extrémní je potok Plesná se svým p řirozeným korytem ve v ětšin ě délky svého toku. O jeho přirozeném charakteru sv ědčí rašeliništ ě a probublávání v n ěkterých místech - významné lokality Vackovec, Bublák.

Z hlediska ochrany CHOPAV však musíme zmínit p řípadnou těžbu hn ědého uhlí , na níž se zákaz plochy zabrané t ěžbou, která by byla v ětší než 10 ha, vztahuje pouze omezen ě, a jak již bylo řečeno, těžba je významným geomorfologickým činitelem. Tento st řet zájm ů považujeme za extrémní.

VÝJIMKY VODNÍHO REŽIMU

Nep říjemnou výjimkou je nedosažení ekologického potenciálu ani u jedné z nádrží - Jesenice, Skalka, Horka.

Extrémy v hodnocení celkového chemického stavu povrchových vod jsou následující: Slatinný potok po ústí do toku Oh ře - nevyhovující stav v oblasti všeobecných fyzikáln ě chemických látek a jejich syntézy (vyhovující z hlediska chemického složení), totéž hodnocení je pro Stodolský potok po jeho ústí do toku Sázek, dále pro Odravu po vzdutí nádrže Jesenice, Mohelenský potok. Protože se však jedná o b ěžný jev v celé republice, hodnotíme pouze jako výjimku.

Ekologický stav je nevyhovující u v ětšiny tok ů - důvodem je zejména bentos. Sv ětlou výjimkou jsou proto toky ekologicky vyhovující, a to: Libský potok po ústí do Oh ře, Sázek po soutok se Stodolským potokem a až po ústí do Oh ře, Lubinka po ústí do Plesné, Lipoltovský potok po ústí do Odravy, Libocký potok po vzdutí do nádrže Horka. Plochy erozn ě ohrožen ější jsou p řevážn ě v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve v četn ě sousedních pánevních b řeh ů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem p ůdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k.ú.Opatov u Lub ů. Jiné v ětší plochy ohrožené dlouhodobým smyvem se v zájmovém území nevyskytují. Ohroženost kategorie siln ě ohrožení p ůdy (koeficient ohrožení 0,61 - 0,75 je v k.ú. Opatova u Lub ů a Dolní Pelh řimov.

Výjimkou ve smyslu d ůležitosti je úpravna vody Nebanice se svými zdroji pitné vody. Její význam je místní. Jedná se o nejvydatn ější zdroj, kterým jsou podzemní vody fluviálních štěrk ů a vildštejnského souvrství soutoku Oh ře a Odravy.

Nepln ění hygienických limit ů pro pitnou vodu (vyhl. č. 252/2004 Sb.) nepovažujeme za extrém ani výjimku. Jedná se spíš o problém menších obcí - např. Podlesí, Salajna atd. kde vzhledem k nízkému po čtu obyvatel a vyšším investi čním náklad ům na realizaci vodovodu se p ředpokládá zásobování z individuálních zdroj ů, pop ř. investice do vodovodní sít ě až po r.2015.

Výjimkou je prameništ ě Podho ří, které není v sou časné dob ě využíváno a které kvalitou své vody dokládá velmi dobrou funkci vzrostlého lesa.

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 12/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

Bohužel nejsou výjimkou velké úniky vody z potrubí, které vyžadují rekonstrukci. V případ ě Františkových Lázní je tato rekonstrukce ztížena ochranou pramen ů. Tj. za výjimku považujeme vodovodní řady bez velkých únik ů vody.

Další bohužel se týká dožilých vodovodních sítí – případ Doubí. CHEVAK, a.s. tuto sí ť nep řevezme, a proto její opravy p ředstavují zát ěž pro obec.

B) Díl čí SWOT analýza

2. VODNÍ REŽIM SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * dostatek vody a akumula čního objemu ve VN * 66% území ORP Cheb leží v OP PLZ druhého Skalka a Jesenice; dostate čná vydatnost vodních ě ě ě ů stupn (II.B) LM Fr.Lázn a Mariánské Lázn (z zdroj toho ješt ě asi 12% v II.a) a 100% území v CHOPAV Mariánské Lázn ě(zvýšená ochrana území vyvolává omezení n ěkterých podnikatelských aktivit, zvyšuje poplatky za odn ětí pozemk ů ze ZPF, PUPFL apod.) * rozsáhlá regulace tok ů, velkoplošné * stanovení záplavových území umož ňuje odvod ňovací systémy připravenost obce na záplavy

PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * zvýšení reten ční schopnosti území nap ř. * nemožnost posouzení bilan čnosti HG rajónu zřízením vodních ploch 2110 (nelze bilancovat - podíl minerálních vod)

* spolupráce s v ědeckými institucemi - zvýšení * záplavy a další p řírodní katastrofy atraktivity území, dopln ění znalostí

* deregulace (revitalizace) vodních tok ů * zjišt ění únik ů škodlivin z lom ů, úniky PHM ze zem ědělské mechanizace

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) Rtu ť v sedimentech VN Skalka; 2) Ekologický stav je nevyhovující u v ětšiny tok ů; 3) Celkový chemický stav je nevyhovující u Slatinného p., Stodolského p., Odravy, Mohelenského p.; 4) Od extrému k extrému - náprava škod zp ůsobených meliorací, úpravou koryt, svedením vody mimo přirozenou dráhu odtoku atd. je nyní řešena budováním rybník ů, jejichž ú činek m ůže situaci zhoršit (drénováním vody z podmá čeného okolního prostoru dochází k jeho vysušení - příklad Komorní Dv ůr); 5) Ohrožení erozí k.ú. Opatov u Lub ů a Dolního Pelh řimova; 6) Velké kolísání hladiny vody ve VN Jesenice a Skalka (mj. p říčina, že ani jedna z VN nedosáhla ekologického potenciálu); 7) Ochrana CHOPAV se nevztahuje v plném rozsahu na t ěžbu uhlí; 8) místy omezené možnosti protizáplavových opat ření (nap ř. v Libé); 9) Nepln ění hygienických limit ů pro pitnou vodu, pop ř. nedostate čná vydatnost v mnoha malých obcích (nap ř. Podlesí, Salajna,...) a omezené možnosti řešení 10) stanovit priority p ři rekultivaci území po t ěžb ě (na ZPF zna čně nákladné X na zele ň a vodní plochy levné a výhodné)

3.3. Hygiena životního prost ředí

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 13/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

Sou časný stav hygieny životního prost ředí se jeví jako p řijatelný. Na stav hygieny životního prost ředí má kladný ú činek mírn ě podpr ůměrná hustota osídlení řešeného území v ůč i celku, České republice. Hustota osídlení v řešeném území je 102 obyvatel/km 2, zatímco pr ůměr v ČR je 130 obyvatel/km 2. Stav hygieny životního prost ředí také souvisí s poklesem dálkových imisí, jejichž snížení je p římým důsledkem využívání moderních technologií v pr ůmyslových odv ětvích a spalovacích procesech. Odkanalizování obcí v rámci ORP Cheb je p řes 80%. Vzhledem k nep řítomnosti t ěžkého pr ůmyslu je akustická zát ěž prost ředí také p řijatelná. Výrobní závody, t ěžební za řízení, doprava a rekrea ční aktivity p řítomné na území ORP Cheb jsou zdrojem mírné akustické zát ěže. Vzhledem ke geologickému podloží území ORP Cheb je na v ětšin ě území nízká až p řechodná kategorie indexu radonového zne čišt ění. V rámci ORP Cheb byl zahájen státní program vyhledávání budov s vyšším výskytem Rn s cílem zmapovat co nejv ětší po čet budov se zvýšeným obsahem Rn.

Mezi slabší stránky hygieny životního prost ředí pat ří plynofikace obcí v rámci ORP Cheb. Plynofikováno je mén ě než 50% obcí. P řes zna čný po čet odkanalizovaných obcí je mírnou zát ěží vypoušt ění odpadních vod ze septik ů a jímek do místních vodote čí či stojatých vod. Vlivem dopravy jsou mírn ě p řekro čeny ro ční limity pro benzo(a)pyren. Ojedin ělý je výskyt lokálních starých ekologických zát ěží, vesm ěs s nízkým stupn ěm ohrožení hygieny životního prost ředí.

Do p říležitostí pro p říznivou zm ěnu hygieny životního prost ředí m ůžeme za řadit dostavbu a p řípadnou rekonstrukci oddíln ě kanalizace v rámci řešeného území. S tím související minimalizaci po čtu septik ů a následné svedení odpadních vod do ČOV. Další možností pro snížení zát ěže hygieny životního prost ředí je zkvalitn ění emisí z lokálních topeniš ť. Spolu s výše uvedenými p říležitostmi na území ORP Cheb je nutné vést ve řejný dialog s ob čany řešeného území na daná témata, rušení septik ů a jímek na odpadní vody, zm ěna topných médií.

Jednotlivé ohlašovatele do integrovaného registru zne čiš ťovatel ů (IRZ) v četn ě sousedního území (nap ř. elektrárna Tisová) za rok 2007 viz Příloha č.6.

Konkrétní extrémy a výjimky Za "extrém" považujeme krajnost, jedná se o spole čné ozna čení pro maximum a minimum (pozitivní / negativní). Za "výjimku" považujeme věc, událost, situaci nebo skute čnost, která je mimo zab ěhnutá pravidla nebo není obsažena v obecném konstatování. Pokud je n ěco "zcela výjime čné", hodnotíme to jako "extrém". Stejn ě p řistupujeme k hodnocení, pokud popisovaná výjime čnost má nadmístní význam.

Extrémy v oblasti hygieny životního prost ředí nejsou známy.

Za klimatické výjimky je možné považovat výchylky z dlouhodobých pr ůměrů. Za výjimky z hlediska nedodržování kvality ovzduší je možné považovat liniové zdroje zne čiš ťování - hlavní dopravní tahy, a sídla s p řevahou domácích topeniš ť na tuhá paliva. B ěžným kompenza čním opat řením v p ůsobnosti obcí je výsadba zelen ě, údržba místních komunikací a motivace ob čan ů k využití plynofikace.

Z hlediska pásem les ů ohrožených imisemi (Oblastní plány rozvoje les ů pro rok 2010 na portálu Ústavu pro hospodá řskou úpravu les ů) - je na území ORP Cheb 5 lokalit kategorie C: dv ě lokality se nachází v JZ části (Dolní a Horní Hrani čná a Svatý k říž), jedna lokalita se nachází mezi Skalnou a Velkým Luhem, dv ě lokality se nachází SZ od Plesné.

Výjimka z hlediska p řekra čování hygienických limit ů pro hluk je v Horních Lomanech - jedná se o rozhodnutí KHS ze dne 25.5.2006 č.j. KV/2168/2006/MV/Sir;Br, v n ěmž došlo k povolení časov ě omezeného provozování komunikací I. t říd v karlovarském kraji, a to v úseku 0,4 až 0,6 km do 31.12.2011.

Další výjimka ud ělená stejným povolením je pro lokalitu Leinbruk - silnice č.I/21 v úseku 42,8 až 43,2 km. Výjimka v této lokalit ě má trvání 31.12.2012. Silnice zahrnutá do výpo čtu hlukových hladin je silnice R6, I/21 (viz portal.gov.cz).

Jako výjime čné z hlediska radonového indexu je možné považovat zvýšené hodnoty radonu v jednom z vrt ů sloužících k zásobování pitnou vodou obec Libá, což odpovídá geologickému podloží - smr činská žula. Obdobné hodnoty lze o čekávat i v místech žandovského žulového masivu. Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 14/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

B) Díl čí SWOT analýza

3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * p řes 80% obcí má vyhovující kanalizaci * mén ě než 50% obcí je plynofikována

* p řevážn ě malá akustická zát ěž z pr ůmyslových * v ětšinou mírná p řekro čení ro čních limit ů závod ů nebo jiných aktivit *) benzo(a)pyrenu * na v ětšin ě území ORP Cheb nízká až p řechodná * odpadní vody v septicích, odkud jsou kategorie indexu radonové aktivity geologického vypoušt ěny do místních vodote čí a rybník ů nebo podloží; byl zahájen státní program vyhledávání řešeno bezodtokými jímkami budov s vyšším výskytem Rn s cílem vyhledat co nejv ětší po čet budov se zvýšeným obsahem radonu * významný pokles dálkových imisí * ojedin ělý výskyt lokálních SEZ, vesm ěs nízkého stupn ě ohrožení PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * dostavba oddílné kanalizace, zrušení septik ů a * ob čané se musí p řipravit na finan čně náro čnější svedení odpadních vod na ČOV likvidaci odpadních vod z bezodtokých jímek a septik ů (po r.2015) * optimalizace média pro lokální topeništ ě * SEZ - zjišt ění únik ů zne čiš ťujících látek

* časové zdržení plán ů dostavby kanalizace

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) není řešeno odkanalizování splaškových vod z rekrea čních oblastí 2) výstavba obchvat ů m ěst a obcí pro snížení imisí a hlukové zát ěže území

3.4. Ochrana p řírody a krajiny

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území

Stav a vývoj

Biogeografická specifikace: Zájmové území spadá do bioregionu Chebsko-Sokolovského 1.26, tvo řeného p řevážn ě kyselými písky a jíly, s četnými podmá čenými stanovišti. Významná pro ší ření rostlinných i živo čišných spole čenstev je biogeografická návaznost na Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské hory.

V Chebsko-Sokolovském bioregionu vegeta čně p řevažuje dubo-jehli čnatá varianta 4.vegeta čního stupn ě, potenciální vegetaci tvo ří zejména doubravy (acidofilního typu), olšiny a slatiny. Charakteristickou zvláštností je mozaika západního vlivu (ochuzená hercynská flora a fauna nižších poloh) a boreokontinentálních relikt ů na organogenních substrátech. Netypické části tvo ří pahorkatiny na nezv ětralém krystaliniku na nichž se objevují i dubohab řiny (CULEK A KOL.1996).

Konkrétní extrémy a výjimky

Kritická místa pro tah obojživelník ů: Skalná - 10 p řejetých jedinc ů na k řižovatce sm ěrů ze Starého Rybníka a z Vonšova; Luby - 10 p řejetých jedinc ů v k.ú. Božetín.

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 15/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

Rybí p řechod není v zájmovém území žádný (nejbližší Kynšperk).

Do JV části území zasahuje ochranná zóna CHKO Slavkovský les.

Není evidována žádná pta čí oblast (lokality NATURA) a jsou evidovány tyto Evropsky významné lokality - lokalita Soos, U sedmi rybník ů (k.ú. Vojtanov), Mechové údolí (k.ú. Brtná u Dolního Žandova), Ramena Oh ře.

Za výjimky považujeme místa krajinného rázu, která jsou n ěč ím specifická - nap ř. Cheb a jeho význam pro celé Chebsko, jenž se odráží v místní kulturní krajin ě, Františkovy Lázn ě, Libá, rekrea ční oblasti Skalka a Jesenice, údolí Oh ře, Skalenská oblast.

Za výjimky dále považuje dominanty - nap ř. nebanické silo, v ětrné elektrárny ve svahu nad Novým Kostelem, vysíla č Zelená hora a rozhledny.

Sídla Chebska vznikala jako hromadné vsi s lánovým uspo řádáním. Vzhledem k silné tržní i politické pozici m ěsta Chebu nevznikla v ostatních obcích nám ěstí ani návsi. Výjimkou jsou okrajové obce Dolní Žandov s podélnou návsí p řed kostelem a Luby s malým nám ěstí čkem p řed radnicí.

Výjimkou jsou vyrovnané podíly ZPF a PUPFL - Dolní Žandov, Luby, Pomezí nad Oh ří, Plesná. Vyrovnanému pom ěru se blíží Libá a Skalná.

Další výjimkou je tém ěř absence lesa v Nebanicích (pouze 6 ha) a velmi nízký podíl ZPF ve Velkém Luhu (49 ha).

B) Díl čí SWOT analýza

4. OCHRANA P ŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * ekologicky stabilní území * nedostate čné finan ční zdroje * rekultivace lom ů * neudržováná zele ň místy dusí krajinu * maloplošná chrán ěná území; CHOPAV * vyšší polatky za odn ětí p ůdy ze ZPF fungující prvky ÚSES (CHOPAV, OP PLZ Fr. Lázn ě) i pro budování turistických stezek * zachování n ěkterých biologicky cenných lokalit * drenážní systém * narušení cenných biotop ů v minulosti, což vede k vysoké ochran ě stávajících biotop ů, a tím omezování n ěkterých aktivit nebo zám ěrů

PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * ekologickou údržbou krajiny a * zvýšení turistického ruchu na neúnosnou míru agroenvironmentálními opat řeními m ůže dojít ke zvýšení pestrosti a po čtu cenných biotop ů a následn ě ke snížení ochrany - tj. uvolní se prostor pro n ěkteré podnikatelské aktivity v sou časné dob ě omezené * zvýšení reten ční schopnosti území * t ěžbou dojde k ovlivn ění vodního režimu (řešeno prevencí) * zvýšení ochrany biologicky cenných území - legislativními opat řeními * dota ční tituly

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 16/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) nedo řešené priority t ěžby hn ědého uhlí a ochrany p řírody, v p řípad ě budoucí t ěžby je t řeba již nyní budovat ochranné pásy zelen ě apod. 2) nadm ěrný rozvoj cestovního ruchu v oblastech cenných pro ochranu p řírody a krajiny, 3) nefunk ční část územního systému ekologické stability

3.5. Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území

Stav a vývoj ZPF a PUPFL

Krajinný ráz území ORP Cheb je typický svou kulturní zem ědělskou krajinou v Chebské pánvi, kterou protéká v meandrech řeka Oh ře, s rozsáhlými vodními plochami (VN Jesenice v jižní části pánevní oblasti, VN Skalka a rybníky v západním výb ěžku pánve), místy rašeliništi a slatišti (Soos, Nový Hroz ňatov, Vackovec), a lesními komplexy po obvodu Chebské pánve - viz geomorfologické jednotky, jejichž názvy to dosv ědčují: Smr činy, Český les, Dyle ňský les, Kynžvartský les, Slavkovský les... Tisícileté zem ědělské hospoda ření vytvo řilo základní strukturu osídlení, kterou tvo ří samostatné plužiny jednotlivých sídel o pr ůměrném po čtu cca 13–17ti jednolánových (d ěděním nerozd ělovaných) statk ů.

Krajinnému rázu odpovídá podíl zem ědělského p ůdního fondu (ZPF) - 57,03% a pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa (PUPFL) - 27,1%.

Konkrétní extrémy a výjimky ZPF a PUPFL

Extrémy nejsou známy.

Výjimkou jsou vyrovnané podíly ZPF a PUPFL - Dolní Žandov, Luby, Pomezí nad Oh ří, Plesná. Vyrovnanému pom ěru se blíží Libá a Skalná.

Další výjimkou je tém ěř absence lesa v Nebanicích (pouze 6 ha) a velmi nízký podíl ZPF ve Velkém Luhu (49 ha).

B) Díl čí SWOT analýza

5.A ZEM ĚDĚLSKÝ P ŮDNÍ FOND SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * p řes 57% území jsou plochy ZPF * zpoplatn ění za odn ětí zem ědělské p ůdy ze ZPF (CHOPAV, OP PLZ Fr. Lázn ě) * p řibližn ě 33% ploch ZPF jsou TTP * * um ěle slou čené plochy orné p ůdy do nep řirozen ě velkých celk ů řě ů * racionální šení pozemk pomocí * velkoplošné drenážní systémy, regulace na pozemkových úprav většin ě vodních tok ů PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * obnova remízk ů, fragmentace orné p ůdy * eroze a odvodn ění pozemk ů

* dota ční tituly, pastevectví, agroturistika, chov koní

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) nutná p řebonitace p ůdy ZPF

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 17/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

5.B POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCÍ LESA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * nadpr ůměrná lesnatost v porovnání s pr ůměrem * vyšší náklady na provoz les ů zvláštního ur čení ČR; pr ůměrná ve srovnání s Karlovarským krajem * ochranná a mimoproduk ční funkce lesa * vysoký podíl jehli čnatých monokultur; málo převyšuje hospodá řskou funkci smíšených a listnatých les ů

* lesy zvláštního ur čení v CHOPAV

PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * zales ňování vhodných oblastí, u nichž se * p řírodní katastrofy (vich řice, k ůrovec,…) nep ředpokládá, že by v budoucnu byly využity k výrobním aj. aktivitám * ekologické hospoda ření v lesích, výsadba původních d řevin

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) omezit monokultury , vysazovat smíšený les

3.6. Ve řejná dopravní a technická infrastruktura

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území

Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na správním území ORP Cheb byla využita řada koncep čních materiál ů, p ředevším Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje (ZUR KK 2010). V rámci analýzy byly dále využity především materiály a data informa čních systém ů Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Politika územního rozvoje České republiky: • Rozvojové oblasti a rozvojové osy: Rozvojová osa OS7 – Ústí nad Labem – Karlovy Vary - Cheb – hranice ČR/N ěmecko, navazuje na rozvojovou osu v zahrani čí. • Koridory a plochy dopravní infrastruktury : Železni ční doprava – Koridor konven ční železni ční dopravy C-E40a – Praha - Plze ň – Cheb – hranice ČR/N ěmecko, řešící zlepšení železni ční dopravní infrastruktury. Silni ční doprava – rychlostní komunikace R/6 – Praha – Karlovy Vary – Cheb – SRN, zkvalitn ění silni čního spojení a vazba na n ěmeckou silni ční sí ť.

Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje: • Ve řejn ě prosp ěšné stavby: Silni ční doprava: D.07 – přeložka silnice I/21 v prostoru Jesenice D.08 - přeložka silnice I/21 v úseku R6 – Františkovy Lázn ě D.09 - přeložka silnice I/21 Františkovy Lázn ě D.14 – přeložka silnice II/214 – jihovýchodní obchvat Cheb D.15 – přeložka silnice II/213 v obci K řižovatka D.16 – přeložka navrhované trasy silnice II/216 a II/213 v prostoru obce Plesná D.77 – dostavba úseku rychlostní silnice R6 na čty řpruhové uspo řádání SZ od m ěsta Cheb. Železni ční doprava: D.100 – tra ť č. 170 – propojení železni čních tratí Plze ň – Cheb a Cheb – Schirnding.

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 18/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

Významná část území ORP Cheb je velmi dob ře dopravn ě dostupná zejména díky budované rychlostní komunikaci R/6 Karlovy Vary – Cheb – Hranice NSR a železni čnímu koridoru Plze ň – Cheb – hranice NSR. Zmín ěná osa má celostátní význam a spolu s přilehlým územím tvo ří jednu z nejd ůležit ějších rozvojových os Česka.

Technická úrove ň silni ční sít ě je v některých úsecích nevyhovující, zvlášt ě pak v úsecích s výraznou zát ěží nákladní dopravy.

Na území je evidováno sportovní vnitrostátní letiště (bývalé vojenské letišt ě).

Elektrická soustava má vazby na sousední Sokolovsko, p ředevším na elektrárny Tisová, V řesová a rozvodnu ve Vítkov ě s transformací 220 kV/100 kV.

Zásobování vodou je podstatnou složkou v území, která má nadregionální význam, vzhledem k tomu, že samotná Chebská pánev je jedine čná svým potenciálem velkého po čtu výv ěrů pramen ů, podzemních i povrchových zdroj ů vody. Hlavním je skupinový vodovod Nebanice s vazbou sm ěrem Kynžvart - Mariánské Lázn ě a také Luby. Kanalizace a čišt ění odpadních vod, a také zásobování teplem jsou řešeny na lokálních úrovních, nemají tedy vazby na sousední území. Zásobování zemním plynem a elektronické komunikace jsou sou částí nadregionálních soustav jednotlivých provozovatel ů.

B) Díl čí SWOT analýza

6.A VE ŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * výhodná p říhrani ční poloha *chyb ějící napojení na republikovou a evropskou dálni ční sí ť * sí ť cyklostezek vysoké zatížení obcí a m ěst tranzitní dopravou

vysoká intenzita dopravy na hlavních tazích silni ční sít ě, p řetížení n ěkterých úsek ů nákladní dopravou PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * další postupný rozvoj integrovaného * pokra čující p řesun dopravní zát ěže železni ční dopravního systému na silni ční infrastrukturu *budování cyklostezek, odd ělení motorové a * zvyšující se tlak na kapacitu silni ční nemotorové dopravy infrastruktury IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) nedostatek odstavných a parkovacích ploch, 2) špatná kvalita povrch ů komunikací, 3) vysoké zatížení obcí a m ěst tranzitní dopravou, 4) chyb ějící napojení na republikovou a evropskou dálni ční sí ť 6.B VE ŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * vyhovující napojení na elektrickou energii * malé využívání alternativních a obnovitelných zdroj ů * p řes 80 % obcí má vyhovující kanalizaci * nevyhovující stav technické infrastruktury v některých venkovských částech území * dostate čná vydatnost vodních zdroj ů

PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * úspory energie vytáp ění objekt ů a oh řev TUV * nedostate čná koncep čnost energetických program ů

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 19/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

* využívání obnovitelných zdroj ů energie a * jednostranná orientace na výrobu (opomíjení přírodních zdroj ů regulace a úspor) * rozší ření vodovod ů, kanaliza ční sít ě a ČOV * nedostatek finan čních prost ředk ů v obcích na rozvoj technické infrastruktury * modernizace technologie čišt ění odpadních vod stávajících ČOV IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) nevyhovující stav technické infrastruktury v okrajových a venkovských částech území

3.7. Sociodemografické podmínky

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území

Řešené území tvo ří Chebská kotlina, státní hranice z Bavorskem od hranice k. ú. Vysoká u Staré Vody, po hranici k. ú. Polná u Hazlova, dále hranice k. ú. Hazlova a Otova u Hazlova, státní hranice se Saskem po hranici k. ú. Verné řov u Kraslic, údolí Libockého potoka s hranicemi katastr ů obce Kraslice, Krajková, Habartov, Kacé řov, Kynšperk na Oh ří , svahy Slavkovského lesa s hranicemi k. ú. Březová, Lazy, Lázn ě Kynžvart a Stará Voda. Je to v podstat ě st řední část okresu Cheb bez Ašska s Hazlovem a Mariánsko-Láze ňska s Lázn ěmi Kynžvart a Lazy.

Skoro bezlesou úrodnou zem ědělskou krajinou obklopenou zalesn ěným pohrani čím a Slavkovského lesa protéká řeka Oh ře a říčka Odrava s vodními nádržemi p řehrad Jesenice a Skalka. Území dominuje vyhaslá sopka Komorní h ůrka.

Území bylo a je frekventovaným dopravním uzlem železni ční i silni ční dopravy i dálkových rozvod ů elekt řiny i plynu. Krajina je poznamenána násilným vysídlením hrani čního pásma podél státní hranice, které zp ůsobilo zna čné vylidn ění, ale i zachování p ůvodních p řírodních hodnot krajiny, do které byl dlouhodob ě zakázaný vstup obyvatel.

Historické m ěsto Cheb dominuje okolnímu osídlení, kterému je p řirozeným centrem nejen na české stran ě hranice.

Po druhé sv ětové válce se zmenšil po čet obyvatel na cca polovinu ( z 80 223 v roce 1931 na 37 788 v roce 1951). Od té doby ve všech sídlech mimo Cheb, Františkovy Lázn ě a Nebanice počet obyvatel stále klesal. Pouze vlastní Nebanice a St řížov jsou jediná sídla, která m ěly v roce 2001 nejvíce obyvatel ve své historii.

B) Díl čí SWOT analýza

7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * p říznivá v ěková struktura obyvatelstva * výrazné rozdíly mezi m ěstskými st ředisky a venkovem * výhodná geopolitická poloha, vazba na * nízká vzd ělanost a kvalifika ční úrove ň Bavorsko obyvatelstva PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * rozvoj vyššího školství v technických oborech, * není uplatn ění pro zam ěstnance s vyšším rozší řit nabídku vzd ělání stupn ěm vzd ělání * vytvá řet podmínky pro pracovní místa pro * zvyšující se podíl postproduktivní složky kvalifikované odborníky populace v dlouhodobém výhledu

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 20/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) málo pracovních p říležitostí pro vysokoškolsky a odborn ě vzd ělané lidi, 2) odliv mladých z regionu do Prahy a v ětších center mimo kraj

3.8. Bydlení

• Vyhodnocení stavu a vývoje území

Po druhé sv ětové válce ustala na dlouhou dobu veškerá bytová výstavba v celém řešeném území. Asanace území historického jádra Chebu po roce 1956 byla jedna z prvních akcí nové bytové výstavby Chebu. Koncem padesátých let 20 století postavilo se v Chebu první sídlišt ě v Sadové ulici a zahájena výstavba sídlišt ě Spáleništ ě. Za čátkem šedesátých let byly realizovány bytové domy pro státní statek v Milhostov ě, náhradou za zatopenou Jesenici a D řenice byla postaveny bytové domy v Okrouhlé a rodinné domy v Lipové. Od té doby se realizovaly ve všech m ěstech panelová sídlišt ě ve velkém rozsahu až do roku 1992 (Zlatý vrch v Chebu). Výstavba rodinných dom ů se zprvu realizovala jako pohotovostní byty p ři výstavb ě farem Státních statk ů. V Novém Kostele z ůstala výstavba řadových RD torzem a po roce 1990 již nebyla dostav ěná . Na rozdíl od K řižovatky, kde byly jednotlivé domy odprodány soukromník ům a dostav ěny. Vlastní výstavby soukromých rodinných dom ů byla zahájena až koncem šedesátých let. Do roku 1990 nikdy však nedosáhla rozsahu výstavby ve vnitrozemí. Tím i demolicí mnoha sídel nebo jejich v ětších částí, došlo v celém Chebsku k zna čně nerovnom ěrnému rozložení vzájemného pom ěru byt ů v rodinných domech k byt ům v bytových domech. V Chebu je tento pom ěr skoro čtvrtinový oproti celorepublikovému pr ůměru, v okrese Che je na úrovni dvou třetin protože ani i na venkov ě p řevažovala výstavba byt ů v bytových domech. Jak je patrné z tabulky postoupn ě se pom ěr vyrovnává. P řesto, hlavn ě v Chebu by se i nadále m ěla preferovat výstavba byt ů v rodinných domcích a novou výstavbu bytových dom ů potla čit. Jako sociální byty a byty pro nutné profese je možno upravovat bytový fond ve stávajících sídlištích.

S ohledem na zna čné úbytky obyvatel v řešeném území a velkorysosti požadavk ů na novou výstavbu je ve vlastním území obcí i v územních plánech (starších i zcela nových) dostatek ploch pro novou bytovou výstavbu. Lze odhadnout, že v souhrnu jev řešeném území k dispozici nových ploch pro byty s cca 20 až 45 tis. obyvateli (záleží na form ě bytové výstavby).

• Díl čí SWOT analýza

8. BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * vylid ňování center sídel, novou výstavbou na * dostatek ploch pro bytovou výstavbu ve všech okrajích sídlech * kvalitní životní prost ředí ve v ětšin ě sídel a v * nerespektování struktury sídel p ři zástavb ě jejich bezprost ředním okolí nových ploch * vybudovaná páte řní technická infrastruktury * nevhodné typy dom ů do daného prost ředí území * p ředimenzování ploch pro bydlení zvyšuje nároky na dopravní i technickou infrastrukturu * hustá sí ť komunikací - silnice i železnice. PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * rekonstrukce a úpravy stávajících objekt ů pro * p řílišný zábor ZPF výstavbou a soust řed ěnou bydlení zástavbou * zvýšené nároky na ob č. vybavenost s malou * dostatek ploch po zdemolovaných objektech a v kapacitou to znamená s neekonomickým prolukách provozem

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 21/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

* postupná p řestavba rekrea čních objekt ů pro * poškozování p řírodního prost ředí rekrea čních bydlení oblastí nadm ěrnou dopravní zát ěží spojenou s trvalým bydlením IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) ve stávajících a rozpracovaných územních plánech zna čný p řebytek ploch pro bydlení neodopvídá demografickému vývoji

3.9. Rekreace

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území

V daném území lze evidovat rozli čné druhy rekreace. V ětšina malých venkovských sídel je p řevážn ě využívaná pro rekreaci (chalupy a chaty se zahradami). Ve všech m ěstech je zna čně rozší řená rekreace spojená se zahradni čením nebo chovatelstvím. Na b řezích p řehradních nádrží vznikly chatové osady, autokempy a koupališt ě.

Jako centrální rekrea ční oblast pro Chebsko a Sokolovsko byla koncipována rekrea ční oblast Jesenice u p řehradní nádrže postavené v roce 1961. Vznikly velké kolonie chat (D řenice, Stebnice, Mechová Všebo ř) a zahrad (Podhrad), byly postaveny autokempy, tábo řišt ě a koupališt ě (D řenice, Václav, Karel, Ronak, Jesenice, Stebnice,…). Nedostatkem je špatná dopravní dostupnost a nevyhovuje jak dopravní tak technická infrastruktura. Chybí splašková kanalizace, parkovišt ě a ve řejná sportovišt ě. Bohužel nadregionální charakter již není u této rekrea ční oblasti ve vyšších územních plánech preferován.

Lokáln ější charakter má rekrea ční oblast p řehradní nádrže Skalka. Pro rekreaci byly postupn ě přestav ěny sídla B říza, Cetnov, Skalka, Podho ří, T ůně a částe čně i Pomezí nad Oh ří. Mimo chatové osady soukromník ů, byl z řízen autokemp v Pooh ří, Vojenský rekrea ční areál (nyní zcela zdevastován) na Skalce a v Cetnov ě rekrea ční areál čs. Pošty. Také tyto osady nemají vy řešenu likvidaci splašk ů, zavedením vodovod ů se jeví jako nutnost postavit i spole čnou splaškovou kanalizaci. Nedaleko hráze v Chebu bylo postaveno koupališt ě s koupacím vorem a vodácká lod ěnice. Velkým problémem je však výskyt sinic, které p řevážnou část léta a podzimu znemož ňují využívat vodu nádrže na koupání. Do doby vy řešení tohoto problému není vhodné do rozvoje oblasti investovat.

Pro divoké koupání využívá se bývalá kaolinová jáma mezi Starostí a Dvorekem, obdobné jámy ve Velkém Luhu, Černý rybník u Manského dvora a n ěkolik rybník ů u Plesné, Skalné, Lub ů a v okolí Františkových Lázní. Celkov ě je mimo p řehrad v řešeném území málo p říležitostí k letní rekreaci a koupání.

V řešeném území nejsou žádná zimní st řediska rekreace. Obyvatelé využívají lyža řské svahy v Hundsbachu (Bavorsko), Mariánských Lázních a v Aši. Tam jsou i upravované b ěžecké lyža řské trat ě.

V sou časné dob ě se buduje mnoho cyklostezek a stezek pro inlay bruslení (Cheb Slapany, Bavorsko, a další.

B) Díl čí SWOT analýza

9. REKREACE SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * dv ě velké vodní plochy p řehrad Jesenice a * nekvalitní voda v p řehradních nádržích (sinice) Skalka a atraktivní p řírodní prost ředí na jejich zna čně omezuje koupání a letní provoz rekr. březích za řízení

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 22/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

* kvalitní p řírodní prost ředí podél státních hranic * omezená možnost ubytování a bývalých hranic okresu Cheb (Slavkovský les, ..) * Láze ňské m ěsto Františkovy Lázn ě a blízkost * omezené podmínky pro plavání, nedostatek dalších láze ňských měst krytých bazén ů, koupališt ě

* nemovité kulturní památky, památkové * nedostate čný po čet sportoviš ť (chybí stadion rezervace a zóny a jiné turistické aktivity pro lehkou atletiku, málo h řiš ť pro mí čové hry, apod) * minimální zát ěž z výroby a zem ědělství v ětšiny vesnic, mnoho jezdeckých oddíl ů a chovných stájí. PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * vzájemné propojení p ěších stezek a * bez vy čišt ění vody v p řehradách nelze vhodnou cyklostezek, plochy pro inline bruslení rekreaci rozvíjet, nedostate čná technická infrastruktura rekrea čních oblastí Skalka a Jesenice - ohrožuje kvalitu vody * rozší řit kapacity ubytování a stravování u * ohrožení p řírodního a životního prost ředí přehradních nádržích a doplnit je sportovn ě rekrea čních oblastí p ředimenzováním zástavby rekrea čním aktivním vybavením * vybudovat sí ť sportoviš ť a za řízení pro * pokles turistického zájmu v d ůsledku krátkodobou rekreaci nedosta čující infrastruktury a služeb * využít plochy po t ěžb ě št ěrkopísk ů pro rekreaci * malá propagace území

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) chybí technická a dopravní infrastruktura i ob čanské vybavení v rekr. oblastech, hlavn ě Skalka a Jesenice 2) sinice ve vodní nádrži omezují potenciál rekrea čního území okolo nádrže Skalka i pro obyvatele Chebu, 3) chybí kryté koupališt ě a plovárna v Chebu. 4) nedostatek a špatný stav sportoviš ť v celém území nejhorší stav v Chebu.

3.10. Hospodá řské podmínky

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území

Původn ě bylo území využíváno ponejvíce pro zem ědělství. Od 19 století pro láze ňství a v okrajových územích oblasti vzniklo mnoho pr ůmyslových objekt ů a za řízení (Hroz ňatov, Šlapany, Háje, Libá, Skalná, Plesná, Luby, Libocký d ůl (Opatov). Cheb byl od st ředov ěku významným obchodním městem a dopravním uzlem. Tato pozice se posílila i po vybudování železni ční sít ě a dobudování silnic. V 19 století se i v Chebu rozvinulo mnoho pr ůmyslových podnik ů.

Výrazn ě do území zasáhla t ěžba kaolinu a hlín (Skalná, Vonšov, Nová Ves, Kate řina, Hájek, Velký Luh) a dalších nerost ů (čedi č – St. Hroz ňatov), št ěrkopísek a písek (Okrouhlá, D řenice, Milhostov, Vrbová), žula (Libá a Lipná). Zanikly již lomy, cihelny a pískovny v Těšov ě, Lužné, Starosti, Pomezné, Žírovicích, Šlapanech a N. Hroz ňatov ě i t ěžba uhelných jíl ů v Kopanin ě, T řebeni a velmi stará divoká t ěžba Pomezí, Maškov,.. po níž z ůstala poddolovaná území.

Po roce 1990 výrazn ě posiluje zam ěstnanost v terciální sfé ře (služby, pohostinství, státní správa, obchod, atd.) i p řesto, že byly z území vymíst ěny vojenské posádky armády i ochrany hranic a omezila se p řeprava na železnici Českými drahami a tím ubylo zna čné množství pracovních míst.

Ve stejné dob ě byly v Chebu zrušeny f. Eska, Jatka, P ČP, redukoval se po čet zam ěstnanc ů ve f. KOVO a dalších. Obdobná situace je i v ostatních m ěstech s dříve velmi rozvinutou pr ůmyslovou

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 23/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ výrobou. Jen n ěkteré z továrních budov jsou využívány novými provozovnami a s pracovními místy. Nov ě však vznikl Pr ůmyslový park Cheb-Hradišt ě, rozší řila se pr ůmyslová výroba v Novém Kostele a jsou p řipraveny plochy pro umíst ění další objekt ů potenciálních za řízení (Hradišt ě, Obilná, Trpeš- Jesenice, Cheb, St řížov a další).

B) Díl čí SWOT analýza

10. HOSPODÁ ŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * tradice pr ůmyslové výroby a obchodu, rozvoj * nutnost výstavby v okrajové části m ěsta na pr ůmyslového parku Cheb. plochách ZPF a ložisek nerostných surovin * atraktivita prost ředí se zvýšenou turistickou * stárnutí obyvatelstva a málo pracovních návšt ěvností příležitostí pro mladé po ukon čení vysokoškolských studií * láze ňské kapacity * omezování tradi ční výroby (housla řství, textilní a keramický pr ůmysl) PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * Rozší ření terciární sféry - služby pro turistiku a * poškození životního a p řírodního prost ředí rekreaci, nabídky pravidelných atraktivních akcí rekrea ční oblasti Jesenice - nevhodnou zástavbou zvyšujících návšt ěvnost oblasti v okolí p řehradní hráze * podpora st ředního a malého podnikání v oblasti * zhoršení životního prost ředí v p řípad ě výstavby služeb za řízení se zvýšenou hlu čností, prašností a plošnou náro čností * Úprava území MPR a jeho zatraktivn ění pro turistiku IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) do výhledu omezené plochy pro rozvoj pr ůmyslu (ze ZUR vypušt ěn pr ůmyslový park Dolní Dvory), 2) pokra čující útlum zem ědělské výroby

4. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek

Hodnocení je provedeno formou SWOT analýzy, v tomto p řípad ě p ředstavuje definování faktor ů a jev ů, které: a) přispívají k rovnováze mezi pilí ři – SILNÉ STRÁNKY, b) mohou p řisp ět k rovnováze – PŘÍLEŽITOSTI, c) vytvá řejí rovnováhu mezi pilí ři – SLABÉ STRÁNKY, d) mají potenciál k nerovnováze – HROZBY.

Z pohledu vyváženosti vztahu jednotlivých pilí řů udržitelnosti je nutné v ORP Cheb zd ůraznit, že jde o pom ěrn ě r ůznorodé území: a) s koncentrací výroby kolem silnice I/6 a II/606 (Cheb, Odrava, Pomezí nad Oh ří) b) zem ědělskou oblastí (Luby, Nový Kostel, Velký Luh, Skalná, Milhostov, T řebe ň, Nebanice, Odrava, Tu řany, Milíkov, Dolní Žandov), c) oblastí krajinných hodnot (K řižovatka, Skalná, T řebe ň, Poustka, Františkovy Lázn ě, Libá) d) oblastí láze ňství (Františkovy Lázn ě, T řebe ň, Poustka) e) oblastí rekreace a cestovního ruchu (Cheb, Lipová, Okrouhlá, Pomezí nad Oh ří, Františkovy Lázn ě, T řebe ň, Poustka, Libá)

Do budoucna bude prioritou hledání nových sm ěrů v rozvoji podnikání a vytvá ření nových pracovních příležitostí pro stabilizaci obyvatelstva. Zárove ň je nutné podporovat rozvoj aktivit v oblasti cestovního ruchu. Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 24/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

4.1. Souhrnné SWOT analýzy pro jednotlivé pilí ře URÚ

(pilí ř) SWOT: Podmínky pro p říznivé životní prost ředí

SILNÉ STRÁNKY - S SLABÉ STRÁNKY – W

- významné p řírodní zdroje – ložiska - bilancované ložisko hn ědého uhlí nerostných surovin, kvalitní vodní zdroje, - záplavová území lesy - omezení rozvoje vyplývající z ochrany krajiny - nadpr ůměrná lestnatost v porovnání - zát ěž životního prost ředí tranzitem na I/6 (R/6), s pr ůměrem ČR a KK I/21 a I/24 - chrán ěná území a p řírodní parky jako - existence objekt ů vypoušt ění odpadní vody do potenciál pro cestovní ruch vodote čí mimo kanaliza ční systém - ekologicky stabilní území - výskyt starých ekologických zát ěží - dostate čná vydatnost vodních zdroj ů, - expanze individuální bytové výstavby do volné vyhlášená ochranná pásma zdroj ů pitné krajiny vody a minerálních vod - dostatek vody a akumula čního objemu (vodní nádrže Jesenice, Skalka) - vysoké zastoupení prvk ů územní ekologické stability

PŘÍLEŽITOSTI - O HROZBY - T

- využití p řírodního potenciálu a relativn ě - rozvoj stavební činnosti na úkor zem ědělské kvalitního prost ředí podél hranice (zelený půdy a krajinného rázu pás) - omezení rozvoje obcí na území CHLÚ - revitalizace vodních tok ů - dopad otev ření t ěžby hn ědého uhlí na životní - šetrné využití p řírodních zdroj ů pro prost ředí a rozvoj obcí hospodá řský rozvoj - urbanizace zástavby do volné krajiny - rozvoj cestovního ruchu - přechod ob čan ů od CZT k jinému zp ůsobu - vhodné využívání krajiny pro odpo činek a vytáp ění rekreaci - narušení krajiny nevhodnými stavbami a - zvýšení reten ční schopnosti území činnostmi - provozování zem ědělské výroby šetrné ke - stagnace údržby krajiny krajin ě - nár ůst po čtu lokálních topeniš ť - zlepšování čistoty vody napojením objekt ů - prudký nár ůst cen energií působí negativn ě na na kanaliza ční systém kvalitu životního prost ředí - likvidace starých ekologických zát ěží - zvyšování produkce odpad ů a kontaminace - využití fond ů EU pro dobudování prost ředí kanaliza ční a vodovodní sít ě - zastavování území v nivních plochách - využívání alternativních zdroj ů energie - - využívání fond ů EU pro plynofikaci obcí, realizaci systému nakládání s odpady

tabulka č. 1 ÚÚP Cheb

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 25/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

(pilí ř) SWOT: Podmínky pro soudržnost spole čenství obyvatel

SILNÉ STRÁNKY - S SLABÉ STRÁNKY – W

- aktivní krajina umož ňuje krátkodobou - omezení rozvoje obcí vyplívající z ochrany rekreaci ložiska hn ědého uhlí - bydlení v atraktivní krajin ě a kvalitním - zát ěž životního prost ředí vlivem tranzitní životním prost ředí polohy ORP (hrani ční p řechody Pomezí nad - tradi ční rekrea ční oblast Chebského a Oh ří, Vojtanov) Sokolovského okresu /p řehradní nádrže - zábory volné krajiny pro výstavbu Jesenice a Skalka - pokles obyvatelstva v hrani čních a komunika čně - vysoký potenciál cestovního ruchu koncových plochách území - velké množství nemovitých kulturních - absence léka řské pé če v menších obcích památek - nedostate čná obslužnost sociálními službami - městské a vesnické památkové rezervace, v malých obcích regionu vesnické památkové zóny - nedostate čná ob čanská vybavenost mimo v ětší - relativn ě dobrá dostupnost malých obcí města autobusovou a železni ční dopravou - nízká vzd ělanost obyvatelstva - potenciál objekt ů pro p řechod z druhého - přetrvávající segregace ur čitých sociálních bydlení na trvalé bydlení skupin

PŘÍLEŽITOSTI - O HROZBY - T

- nár ůst populace související se zvýšeným - nevhodný charakter nových objekt ů pro bydlení zájmem o bydlení v kvalitním životním ve vztahu k okolnímu prost ředí a tradi čnímu prost ředí a venkovském prostoru charakteru krajiny - využití p řírodního potenciálu území (zelená - úpadek tradi čního pr ůmyslu (textilní, výroba hranice) hudebních nástroj ů) - zvýšení atraktivity a propagace území - nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v souvislosti s přírodními hodnotami a - odliv mládeže do v ětších m ěst a následné cestovním ruchem vysídlování vesnic - zlepšit pov ědomost obyvatel v oblasti - úpadek ob čanské a sociální infrastruktury ekologického zp ůsobu vytáp ění a recyklace - malá schopnost čerpat finance ze Strukturálních odpad ů fond ů EU

tabulka č. 2 ÚÚP Cheb

(pilí ř) SWOT: Podmínky pro hospodá řský rozvoj

SILNÉ STRÁNKY - S SLABÉ STRÁNKY – W

- dobré dopravní spojení s krajským centrem - špatná dostupnost základních sociálních služeb - dopravní propojení m ěst regionu ve řejnou v periferních polohách ORP dopravou - malý po čet trvale bydlících obyvatel v řed ě obcí - nár ůst populace – kladné migra ční saldo - dostupnost trhu práce závislá na kvalit ě - druhé bydlení a rekrea ční využití území – dopravního spojení potenciál pro ekonomická rozvoj - nep říznivá situace ve vybavenosti menších obcí - dobrá ob čanská vybavenost centra ORP sociální a technickou infrastrukturou - pracovní p říležitosti vázané na pr ůmyslovou - nedostatek kvalifikovaných pracovních sil zónu v Chebu - prezentace mikroregion ů a m ěst navenek - existence lé čivých zdroj ů minerálních vod - nevyhovující maloobchodní sí ť v menších

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 26/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

- láze ňství městech - dostate čné množství vodních zdroj ů - útlum zem ědělské výroby, špatný technický stav - postupné zlepšování vzhledu obcí provozovaných podnikatelských objekt ů

PŘÍLEŽITOSTI - O HROZBY - T

- dokon čení rychlostní komunikace R/6 - nedostate čné kapacity sociálních služeb v úseku Sokolova v souvislosti se stárnutím obyvatelstva - realizace obchvat ů Chebu a Františkových - odliv vzd ělaných mladých lidí do m ěst za širším Lázní spektrem p říležitostí - existence pr ůmyslových a zem ědělských - úzká specializace ekonomické činnosti – hrozba objekt ů, výhodných pro rozvoj malého a ztráty pracovních p říležitostí st ředního podnikání - hospodá řský pokles - volné p řekra čování hranic v rámci - zadlužení obcí a nedostate čnost jejich rozpo čtů schengenského prostoru - nedostatek finan čních zdroj ů na opravy a údržbu - vybudování dopravního terminálu v Chebu silni ční sít ě a na realizaci dopravních staveb - mobilita umož ňující bydlení ve venkovské - pokles nebo zastavení dotací z fond ů EU a krajin ě státního rozpo čtu - rozvoj komunika čních technologií a - zvyšování podílu obyvatel d ůchodového v ěku možnosti práce doma - odliv návšt ěvník ů vlivem málo kvalitních služeb - zlepšení ob čanské vybavenosti pro stabilizaci obyvatel - využití fond ů EU pro dobudování kanaliza ční a vodovodní sít ě - napojení zastavitelných ploch na inženýrské sít ě - využívání alternativních zdroj ů energie - využívání fond ů EU pro plynofikaci obcí, realizaci systému nakládání s odpady - intenzivní rozvoj na p řestavbových plochách na úkor extenzivní expanze do krajiny - nabídka národních a evropských program ů pro rozvoj venkovských obcí a venkovských území

tabulka č. 3 ÚÚP Cheb

4.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilí řů URÚ

Tabulka č. 2 z Metodické pom ůcky k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, p říloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj, ro čník XII, číslo 5/2009

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 27/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

1) Horninové prost ředí a geologie, 2) Vodní režim, 3) Hygiena životního prost ředí, 4) Ochrana přírody a krajiny, 5) ZPF a PUFL, 6) Ve řejná dopravní a technická infrastruktura, 7) Sociodemografické podmínky, 8) Bydlení, 9) Rekreace, 10 ) Hospodá řské podmínky

Vyhodnocenístavuúzemníchpodmínekjednotlivýchobcípodlepilířůudržitelného rozvojeúzemí

Zenviromentálnípilíř Hekonomickýpilíř Ssociálnípilíř Obec 1 2 3 4 5 6A6B8 910 6A6B108 9

ObecDolníŽandov + + + + + + + + + + + +

MěstoFrantiškovyLázně + + + + + + + + + + + + + +

MěstoCheb + + + + + + + +

ObecKřižovatka + + + + + + + + +

ObecLibá + + + + + +

ObecLipová + + + + + ++ + + + ++ + + + +

MěstoLuby + + + + + + + + + + +

ObecMilhostov + + + + + + + +

ObecMilíkov + + + + + + + + ++ +

ObecNebanice + + + + + + + + + + + + + + +

ObecNovýKostel + + + + + + + + + + +

ObecOdrava + + + + + + + + + + + + +

ObecOkrouhlá + + + + + + + + + + + +

MěstoPlesná + + + + + + + + + + + +

ObecPomezínadOhří + + + + + + + +

ObecPoustka ++++++ ++ ++

ObecSkalná + + + + + + + + + + + + + + +

ObecTřebeň +++++++++ +++ + +

ObecTuřany + + + + + + + + +

ObecVelkýLuh + + + + + + + + + + + + + + + + ObecVojtanov + + + + + + + + + + + + +

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 28/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

Souhrnvyhodnoceníúzemníchpodmínekjednotlivýchobcí

vyváženostvztahu územních územnípodmínky kategorie podmínekpro vyjádřenív Obec zařazeníobce RURU kartogramu

ZHS dobrý špatný

ObecDolníŽandov 2b + + Z,S H

MěstoFrantiškovyLázně 1 + + + Z,H,S

MěstoCheb 3c + S Z,H

ObecKřižovatka 3a + Z H,S

ObecLibá 4 Z,H,S

ObecLipová 1 + + + Z,H,S

MěstoLuby 3a + Z H,S

ObecMilhostov 3a + Z H,S

ObecMilíkov 3a + Z H,S

ObecNebanice 1 + + + Z,H,S

ObecNovýKostel 2a + + Z,H S

ObecOdrava 1 + + + Z,H,S

ObecOkrouhlá 2b + + Z,S H

MěstoPlesná 2a + + Z,H S

ObecPomezínadOhří 3a + Z H,S

ObecPoustka 3a + Z H,S

ObecSkalná 1 + + + Z,H,S

ObecTřebeň 1 + + + Z,H,S

ObecTuřany 3a + Z H,S

ObecVelkýLuh 1 ++ + Z,H,S ObecVojtanov 2a + + Z,H S

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 29/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

Kartogram - Vztah území obcí v ORP Cheb podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území.

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 30/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

4.3. Celkové vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek

Životní prost ředí (environmentální pilí ř)

Celé území definují dva charaktery, které p řibližn ě odpovídají dv ěma oblastem krajinného rázu: členité zalesn ěné Smr činy a Český les a mírn ě zvln ěná Chebská pánev s množstvím rybník ů a malých vodote čí. Významným článkem je ostrý zá řez údolí řeky Oh ře. Kvalitu p řírodního prost ředí podtrhují vyhlášené p řírodní rezervace, p řírodní parky i připravovaný Česko-bavorský geopark UNESCO.

Přírodní podoba n ěkterých území, zvlášt ě p říhrani ční části, která se na čty řicet let ocitla za železnou oponou, je ale výsledkem dlouhodobého zanedbávání pé če o krajinu. Tomu odpovídá i velká míra nepr ůchodnosti krajiny, která je v nejv ětší mí ře zp ůsobena zcelováním pozemk ů do nep řirozen ě velkých celk ů a zrušením obrovského množství polních i místních cest. Politování hodný zánik cestní sít ě byl bohužel v mnoha p řípadech potvrzen neš ťastn ě provád ěnou privatizací.

S předpokládaným r ůstem turistické atraktivity (další cyklo a pěší trasy apod.) a s p řípadným obnovením aktivit v zaniklých obcích by se mohla zvýšit i pé če o krajinu – krajina se stane výrobním prost ředkem. Nad ějná je i p řeshrani ční spolupráce s obcemi v SRN, zvlášt ě v pé či o p říhrani ční pás krajiny.

Soudržnost spole čenství obyvatel území (sociální pilí ř)

ORP Cheb leží na okraji republiky, které se výrazn ě dotklo povále čné vysídlení N ěmc ů a následné postupné zni čení center obcí, ale p ředevším i násilné odtržení od zázemí pohrani čních obcí a od přirozeného spojení s Německem. V té dob ě zmizelo 23 sídel a ze 17 zbyla jen torza. Minimum pracovních p říležitostí v menších obcích nutí v ětšinu obyvatel vyjížd ět denn ě za prací do okolních měst a obcí se stávají noclehárny. Proto je velice d ůležité rozvoj místní infrastruktury (školy, školky, ve řejné knihovny, sportovní h řiště,…). Hlavní nevyužitou šancí ORP Cheb je poloha na hranici se SRN a zajímavé p řírodní okolí; obojí láká nejen turisty, ale místní.

Hospodá řský rozvoj území (ekonomický pilí ř)

Obyvatelé jsou nucení za prací dojížd ět do v ětších m ěst. Z menších obcí se tak postupn ě stává reziden ční oblast, noclehárna, satelit Chebu a Františkových Lázní.

Nutná infrastruktura pro rozvoj pr ůmyslu v rámci menších obcí existuje. Rozvoj brzdí spíše nedostatek volných ploch pro výrobu a přebytek brownfield ů (bývalé továrny textilních podnik ů). Dalším velkým handicapem m ůže být špatná vzd ělanostní struktura obyvatel.

Horší podmínky financování obcí na okrajích ORP jsou patrny ve špatném a stále se zhoršujícím stavebn ě technickém stavu komunikací nižších t říd, které jsou d ůležitými spojnicemi mezi obcemi a osadami.

Služby v menších obcích jsou jen minimální. Obchodní sí ť ve v ětších m ěstech jako je Cheb a Františkovy Lázn ě je dosta čující, v menších obcích jsou pouze malé obchody s nejnutn ějším zbožím. Proklamovaná orientace obcí Chebského regionu na turismus také postupuje velice pomalu, chybí infocentra, kvalitní ubytování i restaura ční služby, vázne propagace.

Je-li hlavní nevýhodou většiny území ORP Cheb poloha mino hlavní dopravní osy (netýká se Chebu), musí být zm ěněna na hlavní výhodu t ěsného kontaktu se SRN a vybudováním motoristických i nemotoristických cest spojujících příhrani čí a vzájemné propojení s okolními obcemi. V zam ěstnanosti jist ě výrazn ě pomohou i makroekonomické zm ěny jako je zrušení restrikcí ve volném pohybu pracovních sil.

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 31/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

5. Ur čení problém ů k řešení v ÚPD

Územní podmínky pro hospodá řský rozvoj v rámci ORP Cheb: • podporovat využití starých pr ůmyslových areál ů a zchátralých budov ve vhodných lokalitách (brownfields) • těžit z výhodné polohy v blízkosti hrani čního p řechodu • využívat výhod napojení na železni ční sí ť • zkvalitnit a rozší řit sí ť cyklistických stezek, budovat další cyklostezky s odd ělením nemotorové a motorové dopravy • zlepšovat kvalitu místních komunikací, odstranit nevyhovující ší řkové a sm ěrové parametry n ěkterých úsek ů komunikací • dobudovat ve řejný vodovod a splaškovou kanalizaci ve vybraných lokalitách • zajistit dostavbu oddílné kanalizace a zvyšování čistoty vypoušt ěných odpadních vod modernizací technologií čišt ění • rozvíjet vybavenost službami • využívat nabídky atraktivit cestovního ruchu pro rozvoj malého a st ředního podnikání • prohlubovat a využívat tradice navázané p řeshrani ční spolupráce • rozší řit nabídku ubytovacích kapacit v závislosti na mí ře poptávky • zvýšit podporu propagace tradi čních výrobních odv ětví • podporovat zefektivn ění čerpání dotací ze zem ědělských dota čních titul ů • podporovat vznik infrastruktury pro malé a st řední podnikání ve vytypovaných lokalitách • využít p řírodní potenciál území pro rozši řování nabídky atraktivit cestovního ruchu s ohledem na zachování p řírodních a krajiná řských hodnot v souladu s hospodá řským rozvojem vymezit nové zastavitelné plochy pro výrobu a služby

Územní podmínky pro p říznivé životní prost ředí v rámci ORP Cheb: • realizovat komplexní pozemkové úpravy a revitalizovat vodní režim v krajin ě odbouráním nevhodn ě řešených drenážních systém ů/meliorací • podílet se na budování ochranného systému p řed p řírodními rizikovými jevy (zvýšená seismicita, povodn ě) • zvyšovat reten ční schopnosti území a realizace protipovod ňových opat ření • realizovat územní systém ekologické stability a zvážit participaci v projektu Zelený pás – Grünes Band • vysazovat p ůvodní d řevinnou skladbu typickou pro místní klimatické a vegeta ční podmínky • eliminovat p řetrvávající staré ekologické zát ěže v území (skládky) • optimalizovat typy lokálních topeniš ť zm ěnou topných medií • podporovat využívání alternativních a obnovitelných zdroj ů energie v souladu s příznivým životním prost ředím vymezit nové zastavitelné plochy pro bydlení a rekreaci

Územní podmínky pro soudržnost spole čenství obyvatel v rámci ORP Cheb: • podpora rozší ření vzd ělanostního a kvalifika čního profilu obyvatel (rekvalifika ční a vzd ělávací kurzy) • udržet a rozší řit nabídku vzd ělávání • podporovat p říliv nových obyvatel za kvalitními životními podmínkami a prost ředím • podporovat rozvoj integrovaného dopravního systému • udržet trvale bydlící obyvatelstvo v centrech obcí • rozší ření ve řejné infrastruktury v obcích, vymezit nové plochy ob čanského vybavení (školy, ve řejné služby, ve řejná správa,…) • podporovat budování ve řejných prostranství a ploch pro trávení volného času v souladu se soudržností obyvatelstva vymezit nové zastavitelné plochy pro ob čanskou vybavenost, ve řejná prostranství Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 32/33 Územn ě analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

Vyváženost udržitelného rozvoje bude podpo řena: a) návrhem ploch pro výrobu a služby - podporou ekonomického rozvoje b) dopln ěním koncepce dopravy c) návrhem ploch pro ve řejnou infrastrukturu – zajišt ění podmínek pro všechny uživatele území d) návrhem ploch pro bydlení – zajišt ění podmínek pro trvale bydlící obyvatelstvo e) podpora kvalitního a udržitelného turistického ruchu f) návrhem ochrany p řírodních hodnot a p řírodního d ědictví g) návrhem na ochranu a rozvoj kulturního d ědictví

Základním cílem ÚPD musí být p říprava podmínek pro realizaci vyváženého a udržitelného rozvoje území, posilování hospodá řské a spole čenské soudržnosti p ři zabezpe čení trvalého souladu všech přírodních, civiliza čních a kulturních hodnot.

6. Metodika zpracování RURÚ

Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje ve správním území ORP Cheb byla využita řada koncep čních materiál ů, p ředevším Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje (ZUR KK 2010).

Územn ě analytické podklady pro obec s rozší řenou p ůsobností Cheb byly zpracovány v rámci projektu „Koordinované po řízení a správa územn ě analytických podklad ů Karlovarského kraje“ (KOPaS ÚAP KK).

První aktualizace ÚAP byla rozší řena o metodiku textové části „Jedná osnova ÚAP obcí“ (JOKar).

Důvody pro sjednocení obsahu, struktury a formátu textové části územn ě analytických podklad ů obcí (ÚAPo): a) Zp ůsob zpracování ÚAP o digitální technologií, v souladu s ustanovením § č odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb., musí umožnit vým ěnu dat pro jejich využití v ÚAP kraje, b) ÚAP jsou dle § 25 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a dle § 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Podkladem pro zpracování územního plánu.

Městský ú řad CHEB prosinec 2010 verze 2.2010 33/33