STRATEGICKÝ PLÁN LEADER

Místní ak ční skupina TŘEŠ ŤSKO, o.p.s.

Leden 2013 Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Obsah Obsah ...... 1 1. Žadatel/p ředkladatel SPL ...... 2 2. Základní údaje o území MAS...... 2 3. Zpracování SPL MAS ...... 2 4. Analýza území MAS ...... 3 4.1. Hodnocení území ...... 3 4.2 Zdroje území pro realizaci SPL ...... 30 5. SWOT analýza ...... 32 5.1. Vymezení SWOT analýzy: ...... 32 5.2 Metodika SWOT analýzy ...... 32 6. Strategie ...... 42 6.1. Priority a cíle ...... 42 6.1.1. Fiche 1.: Lesnická infrastruktura ...... 42 6.1.2. Fiche 2.: Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavád ění preventivních opat ření ...... 43 6.1.3. Fiche 3.: Neproduktivní investice v lesích ...... 43 6.1.4. Fiche 4.: Obnova a rozvoj vesnic ...... 44 6.1.5. Fiche 5.: Ob čanské vybavení a služby ...... 45 6.1.6. Fiche 6.: III.1.3.2 Ubytování, sport ...... 46 6.1.7. Fiche 7.: Ochrana a rozvoj kulturního d ědictví venkova ...... 47 6.1.8. Fiche 8.: Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje ...... 48 6.2. Zp ůsob dosahování cíl ů a priorit ...... 48 6.3. Zapojení inovačních prvk ů ...... 49 6.4. Finan ční plán ...... 50 6.5. Integrovaná strategie území (celková strategie) ...... 50 6.6. Monitoring napl ňování cíl ů SPL ...... 51 7. Partnerství MAS ...... 52 7.1. Historie MAS ...... 52 7.2. Zapojení partner ů do p řípravy SPL ...... 52 7.3. Vztah k obyvatelstvu ...... 53 7.4. Otev řenost MAS ...... 53 8. Zkušenosti a spolupráce ...... 54 8.1. Zkušenosti ...... 54 8.2. Spolupráce ...... 56 9. Organizace a zdroje MAS ...... 58 9.1. Organiza ční struktura a rozd ělení odpov ědností ...... 58 9.2. Zdroje MAS pro činnosti spojené s realizací SPL ...... 61 10. Administrativní postupy ...... 62 10.1. Registrace projekt ů ...... 63 10.2. Zp ůsob výb ěru projekt ů ...... 64 10.3. Realiza ční část ...... 65 10.4. Kontrola činnosti MAS ...... 65 10.5. Archivace ...... 65 10.6. Monitoring ...... 66 10.7. Vyhodnocení SPL (evaluace) ...... 66 10.8. Propagace MAS ...... 67 11. Zapojení žen, mladých lidí a zem ědělc ů ...... 68

- 1 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

1. Žadatel/p ředkladatel SPL

Identifikace žadatele: Název: Místní ak ční skupina T řeš ťsko, o.p.s. (MAS T řeš ťsko) Sídlo: Třeš ť, Revolu ční 20, PS Č 589 01 Detašované pracovišt ě: Třeš ť, Palackého 429, PS Č 589 01 IČ: 277 39 309 Právní forma: Obecn ě prosp ěšná spole čnost (o.p.s.)

2. Základní údaje o území MAS

Rozloha: 37 619 ha

Po čet obyvatel: 19 925 (k 1. 1. 2012)

3. Zpracování SPL MAS

Při zpracování SPL MAS jsme vycházeli z již zpracované Strategie Mikroregionu T řeš ťsko a strategických dokument ů a dalších dokument ů jednotlivých obcí: - Strategický plán rozvoje m ěsta T řeš ť, Strategický plán rozvoje m ěstyse Dolní Cerekev - Dolní Cerekev, Batelov, Cejle, Jezdovice, Kostelec, Otín, Rohozná, Stona řov, Suchá, Švábov, Třeš ť(pro části m ěsta Buková, Čenkov a Salavice) , Vílanec, Boršov, Dušejov, Dvorce, Hojkov, Hubenov, Ježená, Mirošov, Milí čov, Opatov, Cerekvi čka-Rosice, Dlouhá Brtnice, Brtni čka, Hladov, Bílý Kámen, Dudín, Hybrálec, Plandry, Rantí řov, Větrný Jeníkov, Vyskytná nad Jihlavou, Ústí, Zbinohy, Čížov, Ran čířov, Kalhov, Šimanov, Zbilidy. - Strategický plán rozvoje Mikroregionu T řeš ťsko a Mikroregionu Dušejovsko Zpracovatelé SPL v prvé řad ě oslovili zástupce zú častn ěných obcí, podnikatele, živnostníky a zem ědělce v následujících sm ěrech: - sb ěr dat k danému území - definování stávajícího stavu, jeho nedostatk ů a pot řeb rozvoje - provedení souhrnu zám ěrů do budoucna, uvažovaných projekt ů, atp. Dále pak byla tato data systematicky zpracována, vytvo řena SWOT analýza a ve spolupráci se všemi zú častn ěnými navrženy cíle a priority. Tento proces se odehrával v „permanentní interakci“ zpracovatel ů i všech zú častn ěných a byly k němu využity komunika ční prost ředky a platformy obcí a následn ě i webové stránky MAS.

- 2 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Hlavním zpracovatelem SPL byl v souladu se Statutem MAS Třeš ťsko, o.p.s. Programový výbor MAS (dále jen PV), který pracoval v úzké sou činnosti s Monitorovacím výborem a Správní radou MAS a aktualizace SPL byla projednána komunitn ě s členskou základnou a ve řejností. Gestory za jednotlivé obce byli jejich starostové, podnikatelská ve řejnost se zapojovala p ředevším do programových částí SPL. Významná byla i sou činnost St řediska spole čných činností Akademie v ěd ČR, v. v. i. (vlastník zámeckého hotelu v Třešti), které mj. poskytovalo i sou činnost právní. Na aktualizaci SPL MAS se podílely i následující firmy coby externí odborníci: Ing. Mgr. Jakub Mareš se sídlem Praha 2, Varšavská 16, I Č: 27739309

4. Analýza území MAS

4.1. Hodnocení území Region Místní ak ční skupiny T řeš ťsko je relativn ě malý. Tento fakt je však více než vyrovnáván homogenitou tohoto území, které se vyznačuje prakticky stejnými podmínkami a tudíž i stejnými cíli a zám ěry dalšího rozvoje. V bezprost ředním sousedství MAS se nalézá krajské m ěsto Jihlava a jeho nejbližší okolí, jižn ě pak leží region MAS Tel čsko. Území je ohrani čené západn ě hranicí okresu Pelh řimov, východn ě komunika ční spojnicí Jihlava - Třebí č, severozápadn ě reliéfem Jihlavských vrch ů. Území je vytvá řeno t řemi údolími, kterými protékají vodní toky (Jihlávka – Třeš ťský potok – Jihlava), uvnit ř jsou t ři vrcholy (Čeřínek, Velký Špi čák, Hanzalky). Území MAS T řeš ťsko by tak šlo nazvat „Trojdolím“. Při zakládání MAS byl vzat v potaz p ředevším faktor homogenity, nebo ť má-li MAS spole čně plánovat další rozvoj a realizovat spole čné projekty, je p ředevším d ůležité, aby obce, které zahrnuje, vykazovaly spole čnou typologii, stejné nebo p řinejmenším velice obdobné obecné podmínky a byla tak možná všemi p řijatelná shoda na spole čném sm ěř ování. Pro region Vyso činy je tato ur čitá rozdrobenost typická, je dána pom ěrn ě nízkou hustotou osídlení, jakož i silnou diferenciací jednotlivých sou částí. Pelh řimovsko pat řilo p ůvodn ě k Jiho českému kraji a správn ě souvisí s Třeš ťskem až od poslední územn ě-správní reformy. Region Brtnice (na východ od T řeš ťska) pak po všech stránkách inklinuje k Třebí čsku. Jihlava a okolí (severn ě) je krajským m ěstem, jehož rysy a zájmy se pochopiteln ě od venkovského T řeš ťska zásadn ě odlišují. Na jihu se pak nalézá „renesan ční region“ Tel čska, jehož charakteristika se z pochopitelných d ůvod ů od T řeš ťska též podstatn ě liší (památky, UNESCO a z toho vyplývající již existující cestovní ruch).

Geografické parametry – základní charakteristika
kraj Vyso čina (JZ)
povodí Moravy (T řeš ťský potok, Jihlava a Jihlávka)
NPR Velký Špi čák, Čeřínek
rašeliništ ě, rybníky, skalní hradby a mo ře, další z hlediska p řírody významné a turisticky atraktivní prvky
přirozené centrum MAS m ěsto T řeš ť

- 3 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Dopravní infrastruktura Silni ční doprava Nejvýznamn ější komunikací procházející MAS je silnice I/38, bývalá „císa řská silnice“, - odbo čka dálnice D1 - Jihlava - Znojmo - Hat ě (Wien). Významná je také silnice II/406 - odbo čka I/19 – Třeš ť – Tel č – Da čice – Slavonice. Mezi další komunikace II. t řídy, procházející územím MAS, pat ří: • silnice II/402 odbo čka I/23 – Stona řov – Třeš ť – Batelov, • silnice II/639 odbo čka II/406 – Dolní Cerekev - Batelov – Horní Cerekev – Kamenice nad Lipou. • Spojnice Jihlava-Pelh řimov (602)

Železni ční doprava Územím MAS prochází významná železni ční tra ť č. 203 Jihlava – Veselí nad Lužnicí (zastávka Dolní Cerekev, Batelov, Kostelec). Na tuto tra ť navazuje železni ční tra ť č. 204 místního významu z Kostelce do Slavonic (zastávky Salavice, Jezdovice, T řeš ť), která prochází také m ěstem T řeš ť. Železni ční tra ť č. 225 vede z Havlí čkova Brodu do Veselí nad Lužnicí a její část též protíná území MAS (zastávka Kostelec, Dolní Cerekev, Batelov, Švábov, Dvorce).

Ve řejná autobusová doprava Ve řejnou autobusovou dopravou z ůstávají propojeny všechny obce MAS, avšak se snižujícím se po čtem spoj ů. Hromadnou autobusovou dopravu na území MAS provozuje především firma ICOM TRANSPORT, a.s., v malé mí ře soukromí dopravci.

Obyvatelstvo - stabilizace po čtu obyvatel, dochází spíše k mírnému nár ůstu

Graf – vývoj po čtu obyvatel na území MAS T řeš ťsko

Z výše uvedeného grafu je z řejmé zvyšování po čtu obyvatel regionu MAS. M ůžeme tak z toho tak usuzovat, že jde o perspektivní region na kterém se projevuje pozitivní p ůsobení MAS T řeš ťsko

- 4 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Seznam všech členských obcí MAS T řeš ťsko, o.p.s. č. Název Počet obyvatel Rozloha obce v ha 1. Batelov 2330 4268 2. Bílý Kámen 247 513 3. Boršov 152 257 4. Brtnička 101 310 5. Cejle 455 1268 6. Cerekvička - Rosice 142 899 7. Čížov 230 709 8. Dlouhá Brtnice 372 1143 9. Dolní Cerekev 1287 1583 10. Dudín 179 836 11. Dušejov 430 487 12. Dvorce 182 350 13. Hladov 153 584 14. Hojkov 155 643 15. Hubenov 129 256 16. Hybrálec 425 1050 17. Jezdovice 265 557 18. Ježená 115 447 19 Kalhov 122 486 20. Kostelec 872 892 21. Milíčov 127 653 22. Mirošov 197 413 23. Opatov 189 675 24. Otín 69 717 25. Plandry 191 183 26. Rančířov 361 646 27. Rantířov 475 274 28. Rohozná 380 1142 29. Stonařov 1047 1356 30. Suchá 251 1148 31. Šimanov 206 623 32. Švábov 72 500 33. Třešť 5792 4696 34. Ústí 223 914 35. Větrný Jeníkov 615 1222 36. Vílanec 308 1358 37. Vyskytná nad Jihlavou 821 2121 38. Zbilidy 184 1043 39. Zbinohy 74 397 Celkem 19 925 37619 Stav k 1. 1. 2012

- 5 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Správní člen ění - PO III Jihlava - PO II T řeš ť (T řešť, Jezdovice, částe čně Batelov, Stona řov, Suchá i Otín) - PO II Jihlava (zbytek)

Ekonomické rysy - hospodá řství MAS je ur čeno jeho historii a pak zejména geografickou polohou. - z hlediska zam ěstnanosti jsou v regionu MAS dominantními zam ěstnavateli T řeš ť (textilní, strojírenský a stavební), Kostelec (potraviná řský) i Batelov (strojírenství) - historicky - dřevozpracující pr ůmysl a zem ědělství - v sou časné dob ě pokles a přeorientování pot řeb pr ůmyslu - v zem ědělství došlo k zásadní reform ě vlastnických vztahu a ke zm ěně forem subjekt ů spole čností, které hospoda ří na zem ědělské p ůdě - v sou časné dob ě velká družstva dopl ňují malí, soukrom ě hospoda řící zem ědělci - zem ědělství v MAS je ovlivn ěno zejména všemi p řírodními vlivy (klimatické podmínky, svažitost, nadmo řská výška), které se zde vyskytují.

Zem ědělská výroba Úrove ň zem ědělství v MAS T řeš ťsko je do zna čné míry p ředur čena již jeho geografickou polohou, která pak v souladu s přírodními podmínkami poskytuje jen pr ůměrné p ředpoklady pro jeho výrazn ější rozvoj. Celé území se nachází v klasickém terénu Českomoravské vrchoviny. Charakter zem ědělské výroby neodpovídá krajinnému rázu. P řevažuje p ěstování kuku řice, brambor a obilí, chov prasat a skotu. Mezi nejv ětší zem ědělské subjekty pat ří ZD Roštýn- Hodice, Agro – Stona řov, Družstvo vlastník ů Batelov, ZD Dušejov, Agro Hybrálec, s.r.o., ZD Zbilidy. V každém z těchto družstev pracuje více jak 50 zam ěstnanc ů. V oblasti MAS T řeš ťsko se pro zem ědělskou činnost využívá necelých 50 % území - ? zm ěny, což odpovídá fyzicko - geografickým podmínkám regionu. Vyšším podílem zem ědělské p ůdy se vyzna čují p ředevším ty obce, ve kterých jsou lokalizována zem ědělská družstva. Oblast MAS má i p řes nep říznivé p řírodní podmínky zna čný podíl orné p ůdy (tém ěř tři čtvrtiny území), významné zastoupení mají i plochy luk. Více jak polovina rozlohy území je využita pro nezem ědělské ú čely, významné postavení v rámci MAS mají lesní plochy. Lesy se rozkládají na více jak 40 % plochy MAS, což je hodnota v porovnání s pr ůměrem za ČR (33 %) zna čně nadpr ůměrná.

Pr ůmyslová výroba Pr ůmyslová výroba MAS je soust řed ěna p ředevším do nejv ětších obcí. Oblast pr ůmyslové výroby má nejvýznamn ějším postavení ve struktu ře zam ěstnanosti MAS, p ůsobí zde také nejv ětší po čet hospodá řských subjekt ů s 20 a více pracovníky. Nejvýznamn ějšími obory pr ůmyslu, i p řes stagnaci výroby, kterou daná odv ětví v devadesátých letech prošla, z ůstaly pr ůmysl od ěvní a strojírenský.

Mezi nejv ětší pr ůmyslové subjekty MAS pat ří: - Stona řov - PROCEM, s.r.o. - pr ůmysl elektrotechnický

- 6 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

- Batelov - Motorpal, a.s. - strojírenství - Plastico Batelov - výroba plastových obal ů - Třeš ť - Vývoj o.d. - textilní - PEZAG, a.s. - strojírenství - Podzimek a synové, spol. s r.o. - stavebnictví, strojírenství a d řevozpracující - Kool Trading, spol. s.r.o. – strojírenství

- Dolní Cerekev – Syrovátka, s.r.o. – pr ůmysl nábytká řský a interiérový - Eglau Dolní Cerekev - Kostelec – Kostelecké uzeniny, a.s. - Hybrálec – STEEL-TECH CZ, s.r.o., Vá ňa Hybrálec, s.r.o.

Služby Oblast služeb je nejv ětším sektorem, co se tý če po čtu ekonomických subjekt ů, avšak ve většin ě p řípad ů jde o malé podnikatelské subjekty (p řevládá kategorie do 5 zam ěstnanc ů). Nejvýznamn ější firmou oboru je Jednota, spot řební družstvo v Třešti.

Historické a kulturní aspekty V poslední dob ě jsou patrné pozitivní trendy zejména v rovin ě ob čanské – jsou obnovovány a rozvíjeny kulturní tradice v jednotlivých obcích MAS, jsou po řádány místními spolky r ůzné kulturní akce, jak jednorázové, tak opakující se (divadlo, dobrovolní hasi či, sportovci). Vedle ob čanských spolk ů hraje významnou roli v kulturním živote regionu místní samospráva, a to zejména : a) provozováním muzeí b) provozováním ve řejných knihoven c) provozováním kulturních akcí (kino, divadlo, hudební festivaly, výstavy ...) V regionu je budována tradice po řádání regionálních a nadregionálních akcí jako jsou nap ř. : - Třeš ťské divadelní jaro - Zm ěna času na slune čních hodinách - Z T řešt ě do T řešt ě, p řes hrad Roštejn - Parní léto - Dřevo řezání Spolku p řátel betlém ů v Třešti - Cihelna, Swingové tan čírny - Sousedský bál, Králi čí hody, tane ční zábavy, masopusty i pout ě - Setkání dechových hudeb - Masopustní pr ůvody (Batelov, Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Stona řov, Suchá, Švábov a další) Zna čná zachovalost reliéf ů krajiny a její vegetace vedla k vyhlášení řady zvlášt ě chrán ěných území, na nichž se m ůžeme setkat se vzácnými druhy rostlin, ojedin ělými druhy živo čich ů a zajímavými geologickými útvary. Zdejší p říroda byla po staletí p řetvá řena lidskou rukou, předchozí generace zanechaly v krajin ě mnoho kulturn ě historických a um ěleckých památek.

- 7 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Batelov Nadmo řská výška: 552 m n. m. Katastrální vým ěra: 4 264 ha Osady: Bezd ěč ín, Lov ětín, Nová Ves, Rácov Batelov se nachází asi 7 km na východ od T řešt ě. Narodili se zde hudebník Josef Beneš, rektor UK MUDr. Karel Weigner, akademik Ing. Jaroslav Kožešník, spisovatel a scénárista PhDr. Zden ěk Mahler, čestný ob čan Batelova, a ak. malí ři Aleš Holub a Jan Jílek, obec navšt ěvovali Karel Havlí ček Borovský a Petr z Mlade ňovic. V okolí obce se nachází n ěkolik přírodních památek a zajímavostí. Soustava t ří rybní čků s p řilehlými loukami s typickou vodní vegetací o rozloze 2,89 ha. Havl ův kopec, 2 km JV sm ěrem na Lov ětín. V tálech, 4 km JZ od Batelova sm ěrem za Švábov, se smíšeným porostem dřevin a bylin. U potok ů, 3 km západn ě od Batelova, sm ěrem na Horní Cerekev, je p řírodní rezervace s velmi cenným souborem lu čních a rašeliništních spole čenstev rostlin. Holejtna, 3 km SZ sm ěrem za Bezd ěč ínem, je lesní lou čka s výskytem ohrožených a chrán ěných druh ů. Nejznám ější sportovní akcí je cyklistický závod Kolem Zudova vrchu (duben), fotbalový turnaj „Memoriál B. Tomíška“ ( červenec). Na p řelomu června a července se zde koná tradi ční pou ť. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z r. 1279. P ůvodní osada s tvrzí vznikla v části, které se říká Na V ůbci. Na nám ěstí se nachází kostel sv. Petra a Pavla, doložený z roku 1400. Barokní rysy se dochovaly také na budov ě fary. Prvním farním kostelem byl h řbitovní kostel sv. Barbory. Na míst ě druhé „vodní tvrze“ stojí od r. 1586 renesan ční zámek, v jehož okolí se hojn ě dolovalo st říbro. V obci a okolí najdeme spoustu renesan čních a barokních k říž ů, nejstarší z roku 1605. V bezprost řední blízkosti nám ěstí se rozkládá nov ě upravený zámecký park s rybníkem. V 15. století zde vzniklo židovské ghetto. V roce 1540 byl p ři Švábovské silnici založen židovský h řbitov a v roce 1794 vystav ěna židovská synagoga. Cyklotrasa: - č. 7570: V ětrný Jeníkov – Batelov – Růžená – Volev čice

Bílý Kámen Nadmo řská výška: 553 m.n.m. Katastrální vým ěra: 513 ha Obec Bílý Kámen se nachází v okrese Jihlava, kraj Vyso čina. První zmínka o Bílém Kameni pochází z roku 1359, kdy byla obec významným hornickým st řediskem, nebo ť zde bylo jedno z jedenadvaceti kutiš ť st říbra v okolí Jihlavy. Je zde tak možné najít poz ůstatky st říbrných dol ů. Za vid ění ur čit ě stojí miniaturní pe řeje divokých pot ůč ků v lese nebo kopec „Zmrzlá bába“ s „orlím hnízdem“. Místem s poz ůstatky po t ěžb ě st říbra je úsek, který se nachází 500 metr ů od severu na severo- východ od odbo čky ze silnice na Humpolec do obce Bílý Kámen a 260 metr ů VJV od kóty 597 metr ů, ležící nad již zmín ěnou silnicí. Toto kutišt ě je dnes skoro zapomenuto, nebo ť se o něm historické prameny v ůbec nezmi ňují. Není ani zakresleno v žádné staré d ůlní map ě. Rudní žíla ve sm ěru severozápad na jihovýchod byla sledována v délce 225 metr ů jednou řadou šachet, po nichž se dochovalo 27 jam o pr ůměru okolo deseti metr ů a hloubce p ěti metr ů.Haldy okolo šachet vytvá řejí souvislý pás. Toto d ůlní dílo se do dnešních dn ů dochovalo v naprosto neporušeném stavu, nebo ť t ěžba d řeva nebyla v tomto lese ješt ě

- 8 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO provedena a místo pro svoji nep řístupnost zatím nebylo zne čišt ěno odpadky. Proto vzhledem k zachovalosti m ělo by být dílo vyhlášeno jako technická památka a přísn ě chrán ěno, aby se v tomto stavu zachovalo i pro další generace.

Boršov Nadmo řská výška: 580 - 700 m. n. m. Katastrální vým ěra: 255 Místní části. Osada Bahna Osada Bo řišov se uvádí již v roce 1233 jako majetek biskupství pražského. Koncem 14. století m ěla obec 8 usedlostí. V obci Boršov ě je kamenolom na t ěžbu velmi kvalitního kamene, který se dob ře št ěpí, proto je ideální na dlažební kostky. Specialitou Boršova, známou široko daleko, je velká požární nádrž se statutem koupališt ě. Beton dna p řechází v šikmé kamenné st ěny zarámované trávníkem. Místní hasi či rok co rok nádrž vypustí, vyst říkají požární st říka čkou a vy čistí. V zim ě nádrž slouží jako kluzišt ě k bruslení. Zvláštním jevem je množství radonu ve vodě, které se b ěhem n ěkolika set metr ů pr ůtoku pot ůč kem od studny ke koupališti sníží na minimum oproti prameni. Mezi zajímav ě památky lze zahrnout k řížek na návsi obce. V obci se koná každoro ční masopustní pr ůvod. Obec Boršov má rozvod plynu, který využívá asi ¾ domácností, vlastní vodovod a kanalizaci, která je napojena ČOV Boršov. Obec vlastní kulturní d ům, který z části pronajímá pro pohostinské ú čely a sál slouží na setkávání ob čanu a na spole čenské akce. V pr ůběhu roku se vedle sch ůzi spolk ů organizuje Masopustní a Pou ťová zábava. Zdravotnické st ředisko, škola a školka je v asi 1km vzdáleném Dušejov ě. V obci bydlí podnikatelé v oblasti projektových, stavebních a elektroinstala čních prací.

Brtni čka Nadmo řská výška: 597 m.n.m. Katastrální vým ěra: 310 ha Brtni čka (německy Klein Pirnitz[1]) je obec ležící jihovýchodn ě od m ěsta Jihlavy. Obec pat ří do správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Jihlava. K 1. lednu 2007 byla obec převedena z okresu T řebí č do okresu Jihlava. Památky a zajímavosti v obci:

• kaple zasv ěcená Nejsv ětějšímu Vykupiteli • obecní knihovna z roku 1888 • škola z řízený roku 1888 a od roku 1924 jednot řídní

- 9 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Cejle Nadmo řská výška: 546 m.n.m. Katastrální vým ěra: 1271 ha Osady: Hut ě Obec Cejle leží na jižním svahu žulového masivu prahorní Českomoravské vyso činy s nevyšším vrchem Čeřínek. Její východní hranici tvo ří pot ůč ek, který se vlévá do Jedlovského potoka, a hranice pokra čuje dále po potoce až do jeho ústí řeky Jihlávky. Obec Cejle byla založena v roce 1278 z německého slova Ziele zna čící řadu, ulici. V obci je památník padlým z 1. a 2. sv ětové války, kapli čka se zvoni čkou, v rohu zahrady bývalé základní školy je k řížový kámen s reliéfem k říže, pod jeho rameny jsou dv ě kola. Dnes je použit jako podstavec litinového k říže. V obci se udržují i lidové zvyky jako Masopust, Velikonoce, Pálení čarod ějnic, pou ť, poušt ění drak ů a vítání Nového roku. Pravideln ě v obci vítají nové ob čánky a pamatuje se i na výlet pro seniory. Rybá ři na za čátku prázdnin pořádají závody v chytání ryb. Žáci místní základní a mate řské školy vystupují s básn ěmi, písni čkami a hrou na flétnu na velikono čním setkání, besídkách a p ři váno čním posezení. Cyklotrasa: - 5090: Třeš ť – Hut ě – Kostelec (Národní p řírodní rezervace Velký Špi čák)

Cerekvi čka-Rosice Nadmo řská výška: 532-648 m.n.m. Katastrální vým ěra: 899 ha Osady: část obce Cerekvi čka a část obce Rosice

Obec Cerekvi čka - Rosice se nachází v jihovýchodní části kraje Vyso čina asi 8 km jižn ě od Jihlavy v blízkosti obce Vílanec, od které je vzdálena cca 2 km. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Charakteristika reliéfu: provincie Česká vyso čina, soustava Česko-moravská soustava, celek Křižanovická vrchovina, podcelek Brnická vrchovina. Západní hranicí katastru obce Cerekvi čka protéká říčka Jihlávka. Lesy zde zabírají tém ěř 177 ha. Ob ě obce jsou chudé na movit ě kulturní památky i p řírodní útvary. V evidenci odboru památkové pé če referátu RR OkÚ v Jihlav ě jsou uvedeny pouze: Kaple Panny Marie v Rosicích a Boží muka v Rosicích. Obec Cerekvi čka pat ří k farnosti ve Vílanci, kde je kostel sv. Jakuba. Podle n ěj se také drží v Cerekvi čce pou ť, obvykle poslední ned ěli v červenci. Obec Rosice pat ří k farnosti Jihlava a pou ť se zde drží první ned ěli v červenci na sv. Cyrila a Metod ěje. Škola byla v obci otev řena v roce 1900 a v 60. letech 20. století byla zrušena a p řestav ěna na byty. V obci není žádné zdravotnické za řízení a nejbližší možnost nákupu zboží je v Jihlav ě, do Rosic jezdí jednou týdn ě pojízdná prodejna Jednoty. Co se týká dopravní obslužnosti, do obcí projíždí t řikrát denn ě autobus. V Cerekvi čce se nachází v dolní části obce vedle bytového domu hasi čská zbrojnice, v Rosicích hasi čská zbrojnice není. V Rosicích je p římo na návsi požární nádrž napájená podzemními prameny. Ubytování pro turisty je možné v motorestu Mlýn.

- 10 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Čížov Nadmo řská výška: 525 m.n.m. Katastrální vým ěra: 709 ha První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358 . V letech 1961–1988 byla sou částí obce Vílanec , poté v letech 1989–1991 sou částí m ěsta Jihlava , zcela se osamostatnila k 1. lednu 1992.

Dlouhá Brtnice Nadmo řská výška: 610 m.n.m. Katastrální vým ěra: 1142 ha K založení obce došlo po čátkem 13. století. Obec se rozložila neobvykle dlouze podél cesty spojující Jihlavu a Želetavu, a odtud také pochází její název. Nejstarší zpráva o obci je z roku 1355. V obci je kostel sv Václava, cca 10 kamenných a litinových k říž ů po celém katastru obce, ob ětní kámen u hotýlku U Nás, pam ětní deska F. Jelínkové, ob ětní kámen - tzv. "šlápota" (v sou časné dob ě ho nelze identifikovat mezi jinými kameny - je obrácený reliéfem k zemi), hrani ční kámen t ří panství. Je zde také studánka Halabrunka s lé čivou vodou. Z akcí po řádaných obcí je nejznám ější pravidelné setkávání rodák ů (v roce 2011 prob ěhlo již páté), masopustní pr ůvod, velikono ční pomlázka, kácení máje, pálení čarod ějnic. Zdravotní st ředisko se v obci nenachází a ob čané dojíždí k léka ři do nedalekého Stona řova. V obci se nachází Kulturní d ům, je zde možnost navštívit pohostinství, knihovnu, poštu, obecní ú řad a je zde také sál s kapacitou cca 200 lidí. Nachází se zde také MŠ a ZŠ pro d ěti do 4 t řídy. Od 5 t řídy d ěti dojíždí do Stona řova. Ze sportovního zázemí obec disponuje sportovním osv ětleným h řišt ěm - v zim ě využíváno jako kluzišt ě, tenisový kurt. V obci se také schází Sbor dobrovolných hasi čů a Myslivecké sdružení Hora a dále zájmové skupiny ob čan ů vyvíjející v obci činnost, jako nap ř. rybá řský spolek, ženský spolek, sportovci. Co se týká dopravní obslužnosti obce, jezdí zde v pracovních dnech p řes 30 spoj ů v četn ě dálkových a obec funguje jako p řestupní stanice sm ěry T řebí č, Znojmo, T řeš ť, Jihlava, Praha.

Cyklotrasa: č. 5216

Dolní Cerekev Nadmo řská výška: 528 m n. m. Katastrální vým ěra: 1 583 ha Osady: Nový Sv ět, Sp ělov Městys Dolní Cerekev, v četn ě místních částí Nový Sv ět a Sp ělov, leží na vyvýšenin ě nad řekou Jihlavou 4 km severn ě od m ěsta T řeš ť. První zpráva o Dolní Cerekvi z roku 1352 zmi ňuje osadu s malým kostelíkem (ve staro češtin ě cierkev zna čí d řev ěnou svatyni). Podle pov ěsti byla založena již d říve v r. 1224 pražským biskupem Pelh řimem a podle n ěmeckých osadník ů nesla název N ěmecká Cerekvice. Vedla tudy obchodní cesta do Jihlavy, také

- 11 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO většinou s německým obyvatelstvem. V polovin ě 15. století dostal ves i s tvrzí Václav z Leskovce darem od krále Ji řího z Pod ěbrad, koncem století pak byla povýšena na m ěste čko a získala erb se znakem Lískovc ů, v r. 1691 obdržela právo obchodovat se solí, z té doby pocházela p řestavba Solné brány. V ní bylo vybíráno mýto. Historická památka zdobila měste čko až do nedávné doby, bohužel p ři vojenském cvi čení v roce 1960 jí poškodil projížd ějící tank a rok nato byla zbourána, t řebaže památká ři usilovali o její zachování. Barokní kostel sv. Má ří Magdaleny byl p řestav ěn v r. 1723 ze staršího (v západní obvodové zdi jsou dochována torza p ůvodní svatyn ě). Hlavní oltá ř z r. 1896 dopl ňují staré plastiky z r. 1723, dochovala se také část k řtitelnice z ran ě st ředov ěkého kostela, další k řtitelnice je cínová z r. 1740. Fara je se sousední kaplankou spojena bránou s letopo čtem 1742, zdobí ji obnovené slune ční hodiny z r. 1853 s nápisem „Užij nyn ější, pam ětliv poslední 1853-1970“. U kostela stojí k říž z roku 1869, na návsi najdeme ješt ě sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1715. Pam ětní deska na rodném dom ě p řipomíná hudebního skladatele a kapelníka Karla Pádivého (1908-1965). P ři silnici do Batelova stával k řížový kámen s vyrytým kopím, nyní je vystaven v muzeu v Aši. Jiný kámen z r. 1686 byl u m ěstské brány. Naproti kostelu jsou pěkné usedlosti ve slohu lidového baroka s volutovým štítem.

Cyklotrasa: - č. 5129: T řeš ť – Nový Rychnov – Křemešník – Pelh řimov

Dudín Nadmo řská výška: 627m.n.m. Katastrální vým ěra: 836 ha První písemná zpráva o obci pochází z roku 1226. Obec leží severozápadn ě od Jihlavy. Pam ětihodnosti obce: Zájezdní hostinec

Dušejov Nadmo řská výška: 610 m.n.m. Katastrální vým ěra: 490 ha Obec Dušejov se rozkládá asi t řináct kilometr ů západn ě od Jihlavy a náleží pod Kraj Vyso čina. P říslušnou obcí s rozší řenou p ůsobností je m ěsto Jihlava.. Z turistického a geografického hlediska pat ří do širší oblasti Českomoravské Vyso činy. První písemná zmínka o obci je z roku 1238. Vesnice pravd ěpodobn ě nevznikla o mnoho dříve, nebo ť v potvrzovací listin ě papežské želivskému klášteru Dušejov uvedený není. Dušejov náležel klášteru želivskému do roku 1468 a potom r ůzným majitel ům panství větrnojeníkovského. V obci se nachází budova zdravotního st řediska. Prostory prvního poschodí v sou časné dob ě využívá mate řská škola. Základní školu v Dušejov ě navšt ěvují jak d ěti z okolních obcí mikroregionu Dušejovsko, tak i n ěkolik d ětí z Jihlavy a okolí. Probíhá zde výuka 1-9 ro čníku - školní vzd ělávací program "Spole čně to dokážeme" Budova Sokolovny je využívána jak ke cvi čení, tak ke kulturním a spole čenským akcím, jako je nap říklad d ětský karneval, který tradi čně každý rok po řádá Sbor pro ob čanské záležitosti v Dušejov ě. Mezi další organizace v obci pat ří SDH Dušejov, TJ 2000, Komunitní škola, Myslivecké sdružení Háje Dušejov. Dominantou obce je Kostel svatého Bartolom ěje, kde se

- 12 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO každý rok koná váno ční koncert. Tradi ční pou ť sv. Bartolom ěje a pou ťový koncert dechové hudby se uskute čň uje koncem letních prázdnin. Obec Dušejov leží u silnice II/602 Jihlava- Pelh řimov a je obsluhována autobusovou dopravou. Nejbližší železniní zastávka se nachází ve vzdálenosti 7 km v obci Dvorce.

Dvorce Nadmo řská výška: 517 m.n.m. Katastrální vým ěra: 343 ha Místní části: - Zastávka, Pan čava a Ran č

Obec Dvorce se nachází na levém b řehu řeky Jihlavy. První zmínka o vsi pochází z roku 1360, kdy je p řipomínaná jako majetek premonstrátského kláštera v Želiv ě. Dalšími majiteli vsi byli Tr čkové z Lípy a Dvorce byly p řipojeny k panství Štoky. Roku 1596 prodali Tr čkové z Lípy panství Štoky m ěstu Jihlava. Jihlav ě ves pat ří až do roku 1850, kdy byla p řed tím ukon čená patrimoniální správa nahrazena správou státní, z řízením okresních soud ů, okresních, m ěstských a obecních ú řad ů. Obcí protéká řeka Jihlava, Jedlovský a Maršovský potok. Nachází se zde kaple z roku 1862, zasv ěcená Janu Nepomuckému. ,boží muka a smír čí kámen. Obyvatelstvo je zásobováno vodou z obecního vodovodu. Je zde také kanalizace a plyn. Škola ani školka v obci není, a tak místní d ěti dojíždí do Dolní Cerekve, Dušejova a Jihlavy. V obci se každoro čně koná masopustní pr ůvod a pou ť. Pro setkávání ob čan ů slouží v obci kulturní d ům.

Hybrálec Nadmo řská výška: 510 m.n.m. Katastrální vým ěra: 1049 ha

Asi 4 km severovýchodn ě od Jihlavy, na území historických Čech, leží v údolí Smr čenského potoka koloniza ční ves řadového typu, která nese zajímavý název Hybrálec. Poprvé se objevuje v písemných pramenech až v r. 1315. D ůvody založení vsi (a tvrze) byly čist ě praktické: hlídala d ůležitou cestu z Jihlavy na Humpolec b ěžící údolím uvedeného vodního toku, který ležel uprost řed vydatných st říbrných dol ů a byla domovem mnohých zde pracujících horník ů. Po zrušení zemského z řízení a vzniku nového krajského z řízení v r. 1949 se stal Hybrálec sou částí Jihlavského kraje, v rámci další reformy v r. 1960 okresu Jihlava. V r. 1976 byl Hybrálec p řipojen k Jihlav ě, dne 1. 7. 1990 se op ět osamostatnil.

Zajímavostí obce je Kaple sv. Václava. Byla postavena v roce 1829 podle plán ů zednického mistra Martina Schindlera ze Štok ů z ve řejné sbírky a odkazu kolá ře Ond řeje Letschera. Původní zvon ulil v roce 1834 pražský zvona ř Karel Bellmann a je ve zvonici kaple doposud. Vlivem doby, p ůsobením fyzikálních jev ů a nedostate čnou pé čí byla stavba kaple po čátkem devadesátých let minulého století ve stavu, který vyžadoval její opravu. Poslední mše byla v kapli sloužená o pouti na sv.Václava v roce 1994. Od té doby probíhala celková rekonstrukce. Po jejím dokon čení byla kaple slavnostn ě vysv ěcena dne 1. října 2006.

V obci se nachází ordinace d ětského a praktického léka ře.

- 13 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Hladov Nadmo řská výška: 660 m.n.m. Katastrální vým ěra: 584 ha Místní části: Louky, Horní Konec

Obec se nalézá v m ělce zahloubeném údolí horního toku Hladovského potoka, ve st řední části Brtnické vrchoviny. Pramenný úsek potoka s Hladovským rybníkem zabíhá do vrcholové planiny, kterou prochází od východu k západu rozvodí mezi Brtnicí na severu a Vápovkou na jihu. K jihozápadní zalesn ěné části katastru obce náleží i část této vrcholové planiny ve výškové úrovni 660 m nad mo řem. První písemná zmínka o vsi je z roku 1257 a její název je Pfaffendorf = /Popovice,d ědina kn ěžská/. Ves dodávala do novo říškského kláštera desátky. Do roku 1849 byla sou částí novo říšského panství. V katastru obce jsou 4 rybníky, požární nádrž a Hladovský potok. Obec dále disponuje budovou kulturního domu a je zde také čerpací stanice. Mezi pam ětihodnosti obce pat ří Kaple sv. Rodiny Nazaretské, 5 k říž ů a k říž Jana Veselého legioná ře. V obci p ůsobí Sbor dobrovolných hasi čů a Myslivecké sdružení Hladov-Sedlatice.

Hojkov Nadmo řská výška: 655 m.n.m. Katastrální vým ěra: 642 ha Místní části: Hatlíkov, Nový Hojkov samoty V ětrov, Padrt´, Hnídkovi, hájovna Urbanka Obec Hojkov se nachází v malébném kout ě Českomoravské vrchoviny. Je obklopena odv ěkými strážci této krajiny Čeřínkem a Mešnicí a rozsáhlými lesy.Mezi chrán ěné p řírodní útvary v okolí pat ří Mešnice, Čert ův hrádek, P řední skála, Skalka a rašeliništ ě. NPP Hojkovské rašeliništ ě leží v katastrálním území Hojkov asi 500 m od obce. Rašeliništ ě vzniklo na okrajích dnes již neexistujícího rybníka p ři kraji podmá čeného lesa. Jedná se o jedno zmála dochovaných rašeliništ na Jihlavské okrese s výskytem chrán ěnných druh ů rostlin (rosnatka okrouhlistá, dáblík bahenní, vstava č májový, vachta trojlistá) sou časn ě je lokalita velice zajímavá z hlediska výskytu r ůzných druhu hmyzu a úto čište vzácných druh ů pták ů. Zajímavé stavby: kapli čka zasv ěcená Nanebevzetí Panny Marie, pomník padlým, boží muka a památné stromy. V okolí jsou zna čené cyklostezky i stezky pro p ěší a také sjezdovka Čeřínek, kde je také možnost ubytování. V obci se nachází budova školy, obecní ú řad, prodejna, pohostinství, budova požární zbrojnice, sál a p říslušenství a dále se zde b ěhem roku konají r ůzné spole čenské a kulturní akce, jako nap ř.: Hasi či-Masopust,výlov rybníka, Obecní bál, pou ťový koncert, p řednášky, rozsvícení váno čního stromu.

- 14 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Hubenov Nadmo řská výška: 578 m.n.m. Katastrální vým ěra: 256 ha Obec Hubenov vznikla pravd ěpodobn ě n ěmeckou kolonizací. Stará vesnice podle archivních záznam ů m ěla již v roce 1366 název Hladov (v latinských listinách název Steindorf) a původní obyvatelé se zabývali pastevectvím. V pozd ější dob ě se pastevní dvorce Hladov (Starý Hubenov) a Hubenov (Nový Hubenov) dostaly do majetnictví kláštera v Želiv ě. Do šedesátých let minulého století m ěla obec 36 popisných čísel, od poloviny 60 let bylo zcela p řestav ěno nebo nov ě vybudováno 10 usedlostí, v sedmdesátých letech se obdobn ě rozvíjela výstavba na Novém Hubenov ě. V sou časné dob ě má obec 52 popisných čísel a 142 trvale žijících obyvatel. V roce 1953 byl v obci založen hasi čský sbor. V kv ětnu 1957 p ři veliké bou řce zapálil blesk stodolu čp. 17 a následn ě rodinný domek pana Friedla a hospodá řské budovy v sousední usedlosti pana Krupi čky. Požár zmín ěné objekty zcela zni čil i p řes pohotový zásah hasi čů . Díky p řisp ění soused ů i vlastním p řičin ěním pak majitel b ěhem n ěkolika dn ů domek znovu vystav ěl. V roce 1971 byly upraveny ve řejné prostory v obou částech obce. Vy čišt ěná a upravená prostranství byla osázena okrasnými stromy a ke ři a výrazn ě se tak zlepšilo životní prost ředí v obci.

Jezdovice Nadmo řská výška: 540 m n. m. Katastrální vým ěra: 558 ha Obec leží na hlavní trase Jihlava – Třeš ť, asi 3 km severn ě od T řešt ě. Dominantou obce je Jezdovický rybník o rozloze 27 ha. K p řírodním zajímavostem v okolí pat ří Jezdovické rašeliništ ě se vzácnými bahenními rostlinami, biotopem stovek druh ů bezobratlých živo čich ů a desítek druh ů obratlovc ů. Národní p řírodní rezervace Velký Špi čák – přirozený bukový porost se zbytky smíšeného horského pralesa. Nau čná stezka Špi čák. Kišvance – zachovalé trávníky s výskytem ohrožených suchomilných a teplomilných rostlin. Pravideln ě se v obci koná masopust (únor) a kácení máje (kv ěten). První písemná zmínka o obci se objevila již v roce 1358. P ůvodní název obce byl Hv ězdovice. Nachází se zde boží muka z 18. století, dva kamenné mosty z 19. století. Jeden je jednoklenbový a druhý, jeden z nejstarších na Moravě, je t říklenbový. Kaple sv. Martina byla vystav ěna r. 1870 nákladem Martina Šenkapoula, vým ěnká ře z Jezdovic. Ve 14. století se zde těžilo st říbro. V okolí najdeme n ěkolik památných k říž ů a kamen ů. Na mezi u silnice sm ěrem na Salavice stojí kamenný podstavec s písmeny I 19 A IT. Kulatý sloup a kaplice byly v 70. letech zni čeny a odvezeny neznámo kým. Muka byla vysoká asi 330 cm. V Jezdovicích se vypráví, že jsou pod nimi zakopány lidské kosti padlých vojín ů z jakési vojny. Památný kámen u lesní cesty „Na stežkách“ vypráví pov ěst o neš ťastné lásce. Cyklotrasy: - č. 16: Hlinsko: Jezdovice – Třeš ť – Čenkov – Růžená – Slavonice - č. 4528: Dolní Cerekev – Jezdovice – Špi čák

- 15 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Ježená Nadmo řská výška: 600 m n. m. Katastrální vým ěra: 446 ha Obec Ježená leží v malebném údolí v nadmo řské výšce 600 m a katastr obce se rozkládá na 446 ha. P ůdorysné uspo řádání obce sv ědčí o tom, že vznikla n ěkdy ve 12. století jako lesní návesní ves po obou stranách potoka Jesiny, dnešního maršovského potoka. Historickou část obce tvo ří p řevážn ě zem ědělské usedlosti kolem dolní návsi a st řed obce zdobí starodávná kapli čka sv. Jakuba z roku 1755, údajn ě s ostatky sv. Valentina. Obec protíná okresní silnice, která vybíhá na ob ě strany do kopce. Na západ je to k Dušejovu, kde je sídlo Zem ědělského družstva, které hospoda ří na všech pozemcích v obci a kam dojíždí část ob čan ů do práce a d ěti do školy. Je zde i zdravotní st ředisko. Na východ sm ěř uje silnice k Vyskytné. Obec má sv ůj vodovod s vodojemem , který prošel v roce 2010 generální opravou, ale jen částe čnou kanalizaci a p řipravuje plány na stavbu čistírny odpadních vod, pokud získá k tomu prost ředky. V roce 1975 si ob čané svépomocí postavili p řístavbu kulturního domu k budov ě bývalé školy,kde je místo pro 150 osob. V obci je už 41 let v činnosti Místní lidová knihovna, která má p řes 5 tisíc knih. Kulturní d ům je využíván p ři r ůzných kulturních akcích zejména Sboru dobrovolných hasi čů , kte ří mají svoji klubovnu hned proti sálu , kde po řádají plesy, sch ůze a kde se ob čané scházejí. Hasi či jsou nejaktivn ější spole čenskou složkou v obci, po řádají oslavy r ůzných výro čí atd. Do obce dojíždí n ěkolikrát denn ě autobus, který vozí d ěti do školy do Dušejova a umož ňuje lidem spojení s Jihlavou i na Pelh řimov.

Kalhov Obec Kalhov se nachází 16 km od krajského m ěsta Jihlavy v nadmo řské výšce 660 m.n.m. První písemná zpráva o obci se objevuje v r. 1226. Katastrální vým ěra p ůdy p řináležející k obci v hektarech je celkem 485 ha. Název Kalhov je bu ď odvozen z německého Kalt – hof, tj. „Studený dv ůr“ nebo z Galt – hof, tj. „Jalový dv ůr“. Podle smyslu se domníváme, že vhodn ější je zde význam „Jalový dv ůr“ tj. dv ůr pro chov jalovic.V obci je v sou časné dob ě trvale hlášeno 124 obyvatel. Vesnice čítá 39 obydlených dom ů a 12 rekrea čních objekt ů. Autobusová doprava obyvatel obce je vesm ěs zajiš ťována firmou ICOM Transport Jihlava. Z ob čanské vybavenosti zde funguje pouze obchod s potravinami. Do mate řské školky, školy a k léka ři dojíždí místní do nedalekého Větrného Jeníkova. Snaha o udržení i obnovení n ěkterých místních tradic se zde setkává s velkým zájmem ob čan ů, v obci bohatý spole čenský život - masopust, pálení čarod ějnic, stav ění „májky“. V lét ě se koná fotbalový turnaj, branná hra pro d ěti. Tradi ční svatováclavská pou ť je spojena s kácením máje a fotbalovým utkáním svobodní/ženatí. Funguje zde Sbor dobrovolných hasi čů , hokejový klub a rybá řský spolek. Obcí jsou každoro čně po řádány turnaje v šipkách, mariáši a pink – ponku. Obec po řádá výlety pro kalhovské ob čany po celé ČR, v zim ě pak zájezd na muzikál. Na Mikuláše je pro d ěti po řádána besídka. Myšlenka znaku a praporu obce byla zrealizována s pomocí profesionálního heraldika. Návrhy kalhovských obecních symbol ů spojují připomínku nejstarších majitel ů vesnice – želivských premonstrát ů – znamení dvojklí če užívali želivští opati. Byly použity historické a přírodní památky Kalhova, zvon coby symbol kaple se zvoni čkou, lipové listy upozor ňující na památné stromy v obci. Od roku 1999 obnovena tradice vedení obecní kroniky.

- 16 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Z památek je možno zmínit k řížek na místní návsi, který byl postaven v roce 1863, dále křížový smír čí kámen, v katastrálním území obce pak „Lochova“ studánka.

Kostelec Nadmo řská výška: 520 m n. m. Katastrální vým ěra: 889 ha Obec leží v srdci Českomoravské vrchoviny na dn ě údolí řeky Jihlavy a T řeš ťského potoka obklopeného pom ěrn ě vysokými vrchy – na západ ě Čeřínkem, na jihu Špi čákem, na východ ě Kamenitým vrchem a na severu Strážníkem. Od T řešt ě je vzdálena 6 km. V okolí obce je několik chrán ěných lip, P řírodní rezervace Veselík – spole čenstva mok řadních luk a rákosu s výskytem zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin i živo čich ů. Obec je východišt ěm p ěších, lyža řských a cyklistických tras do blízkého i vzdáleného okolí. Zdejšího rybníku využívá k trénink ům, závod ům i aktivní rekreaci oddíl vodního lyžování. Tradi čně se zde po řádají: pou ť na Boží T ělo ( červen), mezinárodní závody ve vodním lyžování ( červen), parní léto ( červenec – srpen) a mariášový turnaj (listopad). Nejstarší doložená zmínka o obci pochází z roku 1288. V roce 1371 je p řipomínaná tvrz na Kostelci, jejíž zbytky jsou patrné na skalnatém návrší nad řekou. Nejstarší část p ůvodn ě opevn ěného kostela je z poloviny 13. století. Po rozsáhlé p řestavb ě v roce 1805 byl kostel zasv ěcen sv. Kunhut ě. Ve stejném období byla v lidovém barokním slohu vystav ěna kaple Panny Marie na návrší nad obcí. Cyklotrasy: - č. 4561: Čeřínek – Kostelec – Hodice – Hradisko - č. 5090: T řeš ť – Kostelec (Národní p řírodní rezervace Velký Špi čák)

Milí čov Nadmo řská výška: 667 m.n.m Katastrální vým ěra: 651 ha Po čátky vsi Milí čov spadají asi do 13. st., kdy bylo dokon čováno osídlování zdejšího kraje. Mohutný pomezní českomoravský hvozd kolonizovaly až k řece Jihlav ě z české strany klášter Želivský a biskupství (pozd ěji arcibiskupství)pražské. Hranici mezi nimi tvo řil Jedlový potok. Milí čov se stal jednou z 93 osad arcibiskupského panství se st řediskem v Červené Řečici. Má tvar tém ěř dokonalé okrouhlice. Nachází se mezi vrchy Čeřínek a K řemešník. V obci se nachází kaple sv. Václava na návsi a Boží muka na k řiž. N. Rychnov a Hojkov. Konají se zde také r ůzné spole čenské a kulturní akce a také zde každých 5 let probíhá setkání rodák ů (poslední r. 2009). V obci je zaveden plyn, obec má vlastní vodovod a kanalizace je vyvedená do obecního rybníka Pahrobek. V obci funguje spolková činnost, kterou zde zastupuje Sbor dobrovolných hasičů Milí čov.

- 17 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Mirošov Nadmo řská výška: 600 m. n. m. Katastrální vým ěra: 600 ha Obec Mirošov se d ělí na 2 části – Mirošov a Jedlov. První zmínky o Mirošov ě jsou ze 14. Stol Jedlov je mladší, asi od 17. Století. V Mirošov ě byl zámek (zbo řen v 80 letech 19.století), z ůstal na návši kostel z 1.poloviny 17. Století. Na Jedlov ě je kapli čka z roku 1936. V okolí obce je n ěkolik k řížk ů a smí řč ích kamen ů, k nimž se váží i zajímavé pov ěsti. Obavatelé jezdí za prací v ětšinou mimo obec, do Jihlavy, Kostelce a jinam. N ěkolik ob čan ů soukrom ě hospoda ří na vlastní nebo pronajaté p ůdě. V obou částech obce je zaveden plyn a vybudován ve řejný vodovod. V Mirošov ě je hasi čská zbrojnice a vedle ní malý domek, který slouží jako klubovna pro místní ob čany. V Jedlov ě je budova Obecního ú řadu s kancelá ří a spole čenskou místností. Školou i školkou náleží Mirošov k Dušejovu. Obcí Mirošov vede turistická stezka na Čeřínek a cyklostezka „St říbrné pomezí“. Na katastru obce je 6 rybník ů. Okolní lesy jsou v soukromém vlastnictví. Ze spolk ů je registrován Sbor dobrovolných hasi čů , jehož členové se aktivn ě zú čast ňují sout ěží v požárním sportu. Pravideln ě 14 dní po Velikonocích se koná Mirošovská pou ť s církevní mší.

Opatov Nadmo řská výška: 650 m n. m. Katastrální vým ěra: 675 ha Místní části: Polánka První písemná zmínka pochází z 5. ledna 1303, významné osobnosti – malí ř p. Bína Obec Opatov leží na historickém území Čech, 17 km západn ě od Jihlavy, 14 km východn ě od Pelh řimova a 17 km jižn ě od Humpolce, nedaleko silnice z Jihlavy do Pelh řimova. V obci se nachází tyto zajímavé stavby: evangelický pseudorománský kostel podle návrhu Josefa Bláhy z Kostelce z roku 1868, dále se zde nachází dobový mlýn v místní části Polánka, pam ětní kamenný k říž 2 km severovýchodn ě od obce u silnice do Zbilid, nedaleko hranice katastr ů; nemovitá kulturní památka číslo 5417. Konají se zde také r ůzné kulturní a sportovní akce, jako nap ř. : tradi ční fotbalový turnaj „PUTOVNÍ OPATOVSKÁ HOLINA“, tradi ční sjezd rodák ů a jiné. Do obce dojíždí léka ř, je zde také kulturní d ům, Jednota, hostinec, h řišt ě. Školka ani škola v míst ě není, a tak d ěti dojíždí do Vyskytné nebo Dušejova. Z atraktivit cestovního ruchu zde m ůžeme najít nap ř. zbytky st říbrných dol ů 1 km severovýchodn ě od obce v Hovorkov ě lese; nemovitá kulturní památka číslo 5051 Dále se zde nachází Národní p řírodní památka – Jankovský potok a památná lípa v části Polanka. Mezi spolkovou činnost m ůžeme v obci za řadit Sbor dobrovolných hasi čů Opatov a dále je zde nezisková organizace – Myslivecké sdružení Jestřáb.

- 18 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Otín Nadmo řská výška: 625 m n. m. Katastrální vým ěra: 717 ha Otín je nevelká obec poblíž Stona řova, která byla v 16. století prodána jako pustá m ěstu Jihlav ě a pozd ěji znovu osídlena. V blízkém lese se nachází chatová oblast. Lesy v okolí lákají nejen k p říjemným procházkám, ale p ředevším ke sb ěru hub.

Plandry Nadmo řská výška: 522 m.n.m. Katastrální vým ěra: 183 ha První zmínky o obci jsou z 15. století v archivu kláštera želivského. Zásluhu na osídlení této části Vyso činy m ěl klášter v Želiv ě založený pražským biskupem Otou spolu s českým knížetem Sob ěslavem a jeho manželkou Adlétou v roce 1139. V obci se nachází tyto zajímavé stavby: Kaple sv. Jana Nepomuckého - Celý poutní areál, vychází z nepomucenské symboliky Santiniho stavby na Zelené Ho ře u Ž ďáru nad Sázavou. Obec každoro čně, v kv ětnu po řádá p řesplní b ěh, který je sou částí seriálu b ěhů „B ĚŽEC VYSO ČINY“ Každoro čně se po řádá „PLANDERSKÁ ŠOJTLE“– turnaj cca 10mužstev v nohejbalu Hasi či pořádají každoro čně: Závody v hasi čské sportu – „Memoriál Karla Wiedersperga“, Karnevaly a pohádkový les pro d ěti. V obci je také kulturní d ům pro cca 200 ob čan ů. Do školy a školky dojíždí místní ob čané do Jihlavy nebo do Vyskytné u Jihl.

Ran čířov Nadmo řská výška: Katastrální vým ěra: 646 Ran čířov leží administrativn ě v okrese Jihlava a náleží pod Kraj Vyso čina. Je zde bohatý spole čenský život a to zejména pro d ěti jsou celoro čně po řádány r ůzné akce jako nap říklad, karneval, d ětský den, kuli čkiáda, mikuláš, lampionový pr ůvod apod. Dosp ělí se pak vy řádí v Masopustním pr ůvodu a o pou ťové zábav ě. Nejv ětší památkou v obci je bezesporu kostel sv. Petra a Pavla, který je v posledních letech postupn ě rekonstruován i s p řilehlým h řbitovem a márnicí. Vzhledem k omezeným financím, musí opravy probíhat postupn ě a tak si jich možná n ěkdo z Vás ani nepovšimnul. Kostel byl v minulých letech n ěkolikrát poct ěn návšt ěvou zlod ějů, takže z p ůvodního vybavení již toho mnoho nezbylo.V roce 2009 dokon čil pan Josef Moravec rekonstrukci sochy,která stála jako náhrobek u jednoho již nepoužívaného hrobu a byla zna čně zdevastovaná.Nyní je umíst ěna uvnit ř.

Rantí řov Nadmo řská výška: 494 m n.m. Katastrální vým ěra: 274 ha Obec Rantí řov se nachází na moravské stran ě historické česko-moravské zemské hranice v okrese Jihlava, kraj Vyso čina. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359

- 19 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Obec Rantí řov byla od po čátku rozd ělena na dv ě části - Rantí řov a v horní části na Rantí řov Damling (Damle nebo hovorov ě Táml). Obyvatelstvo bylo zam ěstnáno p ředevším u velkostatku a pozd ěji od roku 1871 také u dráhy. Nejstarší zápis týkající se po čtu obyvatel sahá do roku 1842 a říká, že tehdy m ěla vesnice 34 dom ů a 364 obyvatel . Dnes má obec 150 dom ů a žije zde 460 obyvatel.Za posledních 10 let se obec rozrostla o více než stovku obyvatel. Co se tý če samosprávy obce, Rantí řov v minulosti p řináležel k politické obci Hosovu a Hornímu Kosovu. Osamostatn ění v r. 1957 a 1990. V obci se nachází sportovní areál, kde se nachází: • víceú čelový kurt – tenis, volejbal, nohejbal • minih řišt ě pro malou kopanou • hřišt ě pro stolní tenis • asfaltové víceú čelové h řišt ě - basketbal, hokejbal, pozemní hokej, tenis

Rohozná Nadmo řská výška: 548 m.n.m. Katastrální vým ěra: 1142 ha Osady: Familie, Sedliš ťky, Kopaniny a Šance Katastr obce Rohozná zaujímá okrajovou západní část okresu Jihlava a hrani čí s okresem Pelh řimov. Leží v údolí Rohozenského potoka pod nejvyšším vrchem Čeřínek. Dominantou obce je kaple sv. Václava z roku 1881 nacházející se na návsi. Okolní nedot čená p říroda s lesy, rybníky a loukami je ideální pro p ěší a cykloturistiku.

Na území katastru obce se nachází chrán ěné krajinné území Čert ův hrádek, které je sou částí chrán ěné krajinné oblasti Čeřínek a Památné duby, jež jsou chrán ěným krajinným prvkem v severní okrajové části obce.

Dle vý ňatku z dějin doktora J. Dobiáše byla Rohozná v dob ě p ředhusitské rázu poloagrárního a podhorního. Název obce Rohozná bylo poprvé doloženo roku 1209. První známý rychtá ř roku 1250 se psával Arnold de Rohozná a držel jeden svobodný lán a kr čmu. Rohozná bývala ves ryze n ěmecká a nejv ětšího rozkv ětu se t ěšila ve 13. Století, kdy se zde dolovalo st říbro. V 16. Století pat řila Rohozná do panství Jana Tr čka z lípy, které v tomtéž století prodal celé panství pelh řimovské v četn ě Rohozné Adamovi Říčanskému z Říčan. Obec bývala nejv ětší vesnicí na pelh řimovsku a nazývána byla klenotem mezi všemi vesnicemi. V 17. Století postihla obec tragická událost – mor. Když mor pominul, z ůstala ves liduprázdná. Hrstka obyvatel, která se cht ěla zachránit, odešla ze vsi, čehož využili tehdejší m ěšťané Pelh řimova a za poskytnutí jídla požadovali celý jejich majetek. Tímto zp ůsobem p řipadly rozsáhlé lesy rohozenské obci Pelh řimov.

Cyklotrasy: - č. 5129 – Jezdovice – Sp ělo – Rohozná – Nový Rychnov – Sázava – Putimov – Pelh řimov - č. 5090 – Batelov – Rohozná – Dolní Hut ě – Cejle – Kostelec – Špi čák - Třeš ť

- 20 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Stona řov Nadmo řská výška: 580 m n. m. Katastrální vým ěra: 1 355 ha Osady: Sokolí čko Městys Stona řov se nachází 7 km východním sm ěrem od m ěsta T řešt ě p ři hlavní trase Praha – Víde ň. Obec je uzav řena ze t ří stran údolím řeky Jihlávky. V roce 1850, v dob ě nejv ětšího popula čního r ůstu, zde žilo 2009 obyvatel. Po odsunu v ětšiny obyvatel n ěmecké národnosti v roce 1945 byla obec osídlena českým obyvatelstvem. Dominantu obce tvo ří farní kostel sv. Václava z doby slovanského osídlení. Okolí obce je rájem pro houba ře, cyklisty a v zim ě pro běžka ře. Cyklotrasa č. 5200 vás zavede Stona řovskou alejí do polesí Jest řebský les, kde se na rozsáhlé mýtin ě uprost řed les ů nachází cíl mnoha výletník ů, empírový lovecký záme ček Aleje, ke kterému se sbíhá sedm cest – alejí. K místnímu koloritu pat ří divadelní ochotnický soubor. Byly i doby, kdy v obci o p říze ň divák ů soupe řily až t ři soubory. Tradicí se stala letní slavnost na svátek Cyrila a Metod ěje, plesy, fotbalový turnaj ( červenec - srpen), nohejbalový turnaj a Svatováclavská pou ť (zá ří). Původn ě slovanská osada vznikla v 1. pol. 13. stol. p ři brodu zemské stezky, zv. Lov ětínská, přes říčku Jihlávku. Osada byla pojmenována podle Stona ře, komo řího na bítovském panství. Nejstarší písemná zmínka o Stona řovu je z roku 1347. V držení m ěste čka se vyst řídala řada vladyckých rod ů, od r. 1530 do r. 1848 byl Stona řov v držení m ěsta Jihlavy. V r. 1750 vzrostl význam m ěste čka dobudováním císa řské silnice spojující Víde ň s Prahou. Na císa řskou silnici byla p řeložena i pravidelná poštovní p řeprava mezi t ěmito m ěsty a ve Stona řov ě byla z řízena poštovní stanice. Rokem 1808 vstoupil Stona řov do v ědeckého sv ěta. Na obec samotnou a blízké okolí se dne 22. 5. 1808 snesl meteoritický déš ť, významný svým rozsahem a na svou dobu dokonalým v ědeckým zmapováním. Meteority je možno spat řit v soukromých sbírkách a muzeích po celém sv ětě, u nás pak v muzeích v Praze, Brn ě a v Jihlav ě. Nejstarší památkou v obci je románský karner (h řbitovní kaple s freskovou výzdobou), nacházející se vedle dominanty obce, farního kostela sv. Václava. Nedaleko je rovn ěž barokní kaple Kalvárie a renesan ční budova fary. P řed domem č. p. 3 se nacházejí boží muka s letopo čtem 1647 a u domu č. p. 32 je v kamenné zídce zabudován smír čí kámen. Pod vrchem Kalvárie s televizním převad ěč em (615 m n. m.) je možno spat řit zbytky k řížové cesty. Cyklotrasy: - č. 5200: Stona řov – lovecký záme ček Aleje - č. 7533: Brtnice – Velký Špi čák

Suchá Nadmo řská výška: 615 m n. m. Katastrální vým ěra: 1 149 ha Osady: Beranovec, Prost ředkovice Obec leží ve st řední části Českomoravské vrchoviny, p řesn ěji 12 km jižn ě od Jihlavy. Hlavní dopravní tepnu tvo ří silnice I. t řídy I/38 sm ěr Jihlava - Znojmo, která prochází p římo p řes Suchou a Prost ředkovice. Beranovec leží na pravé stran ě, ve sm ěru na Znojmo, asi 500 m od sjezdu ze silnice I. t řídy. K obci Suchá náleží velká chatová oblast v Beranovci - Bumbalov. Ta navazuje na rozsáhlé chatové území Zadní Poušt ě se soustavou lesních rybník ů. Všemi

- 21 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

částmi obce protéká říčka Jihlávka. V okolí obce leží rozsáhlé lesy se značenými turistickými cestami. První písemná zmínka o obci Suchá je z roku 1389, obec Prost ředkovice je doložena už roku 1379. Dominantou obce Suchá je kaple Nejsv ětější Trojice a opevn ěný špýchar v Prost ředkovicích. Kaple Nejsv ětější Trojice z roku 1880 (datována fasáda), ve stylu pozdního lidového baroka, je drobná sakrální stavba ve významné poloze ve st ředu návsi. St ředov ěký špýchar, zvaný Rychtá řský, je renesan ční stavba z poloviny 16. století – časový údaj nad st řílnou z r. 1581. Špýchar se nachází v centru obce a sloužil krom ě obranných ú čel ů i za úschovnu nejcenn ějšího majetku. V sou časné dob ě je bez využití a zcela v soukromém vlastnictví. Suchou prochází zna čená turistická stezka z Brtnice na h řeben Špi čáku s přirozeným smíšeným lesem pralesovitého typu.

Šimanov Nadmo řská výška: 620-660 m.n.m. Katastrální vým ěra: 623 ha Obec Šimanov se nachází v severozápadní části Českomoravské vrchoviny, 7 km od sjezdu z dálnice D1 (EXIT 104). Leží uprost řed pomyslného trojúhelníku m ěst Jihlava, Humpolec a Pelh řimov na úpatí nejvyššího vrcholu celé oblasti vrchu Strážník s nadmo řskou výškou 713 m. Kopcovitý z velké části zalesn ěný terén v okolí obce s dalekými výhledy (Javo řice, K řemešník, Čeřínek, Velký Špi čák) je p římo ideální pro p ěší turistiku a toulky p řírodou. Nadmo řská výška obce se pohybuje od 620 m do 660 m, po okraji obce prochází evropské rozvodí Labe-Dunaj. Založení obce souviselo s rozkv ětem hornictví. Za tím ú čelem se v lesích pod Strážníkem pálilo d řev ěné uhlí pro st říbrné hut ě. Podle pov ěstí n ěkolik uhlí řů zde zakoupilo kus starého lesa na pálení uhlí a postavilo si d řev ěné p říst řešky. Šimanov byl tedy založen uhlí ři pravd ěpodobn ě kolem roku 1260. Dostal jméno po p ředním uhlí ři, který se jmenoval Šimon . Německy se Šimanov nazýval „Kellersdorf“ , což znamená „Uhlí řská ves“ .

V katastru obce se nachází dv ě významné p řírodní lokality: První z nich je p řírodní rezervace Šimanovské rašeliništ ě s výskytem vzácných mechorost ů srpnatky fermežové a poparky t řířadé (pouze 2 lokality v ČR) a dále s kriticky ohroženým strnadem lu čním a bekasinou otavní , vydávající p ři letu st řemhlav zvláštní me čivý zvuk. Druhou lokalitou je rybník Hejnice s p řítokem Hejnického potoka. Tato lokalita je navržena na zvláš ť chrán ěné území v kategorii p řírodní památka. Zde se vyskytuje kriticky ohrožený rak říční a ohrožená bekasina otavní , z rostlin pak p ředevším prstnatec májový .

Obec má vlastní vodovod a kanalizaci v četn ě čistírny odpadních vod. Obec žije bohatým kulturním životem, každoro čně se zde po řádá divadlo v p řírod ě s následnou lidovou veselicí.

- 22 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Švábov Nadmo řská výška: 595 m.n.m. Katastrální vým ěra: 499 ha Osady : Medli čky

Obec Švábov se rozkládá na pravém b řehu řeky Jihlavy v krásném prost ředí Českomoravské vrchoviny, 10 km západn ě od T řešt ě na hranicích Čech a Moravy. První písemná zmínka o Švábovu pochází z roku 1532, kdy se p řipomíná jako manství pán ů z Lipé. Vznik názvu obce má dv ě verze. Jedna z nich uvádí, že jméno dostala po zemanu Švábovi, druhá, a ta je mén ě pravd ěpodobná, že Švábov byl založen n ěmeckými Šváby jako koloniza ční obec. Je typickou slovansko d ědinou, má tvar okrouhlice. Švábov byl vždy sou částí batelovského panství. Samostatnou se stal poprvé v roce 1890, a však v roce 1980 se op ět slou čila s Batelovem. Druhé osamostatn ění vzniklo na základ ě místního referenda k 1. 1. 1993. Nejstarším spolkem ve vsi je Sbor dobrovolných hasi čů , který si v roce 1909 postavil požární zbrojnici. Švábov má p ěknou náves s vysv ěcenou kapli čkou Cyrila a Metod ěje, upraveným parkem, kašnou a dv ěma rybníky. Kolem obce se nachází n ěkolik malebných míst, rybník ů, božích muk a přírodní rezervace U Potok ů.

Cyklotrasy: č. 5129: Třeš ť – Švábov - Křemešník - Pelh řimov

Třeš ť Nadmo řská výška: 545 m n. m. Katastrální vým ěra: 4 699 ha Osady: Buková, Čenkov, Salavice Město leží v údolí T řeš ťského potoka, obklopeno zalesn ěnými kopci, kterým vévodí vrch Špi čák, národní p řírodní rezervace s p řirozeným bukovým porostem a zbytky pralesa. Prochází tudy nau čná stezka. Významnou p řírodní lokalitou je blízký pramen Moravské Dyje a patnáctihektarový zámecký park. Nejlákav ějším turistickým cílem jsou celoro čně t řeš ťské betlémy. V b řeznu se zde koná p řehlídka amatérských divadel T řeš ťské divadelní jaro, v kv ětnu lét ě Městská slavnost, Tan čírny vešly do podv ědomí všech milovník ů swingu a jazzu. Jízda svatého Martina, D řevo řezání a pout ě pat ří ke koloritu m ěsta. Své stopy zde zanechali Josef Alois Schumpeter (1883–1950), významný ekonom a politik, Franz Kafka (1883–1924), spisovatel. Narodili se zde Šimon Partlic ze Špicberka (1590–1649), matematik, léka ř a hv ězdá ř, vychovatel syn ů Fridricha Falckého „Zimního krále“, Ji ří John (1923–1972), grafik a malí ř, Emil Kosa (1851–1919), malí ř, žák Alfonse Muchy, Ak. socha ř Jaroslav Krechler (1908–1982), autor sousoší na V ěze ňském dvo ře, Otto Šimánek (1925–1992), divadelní a filmový herec, p ředstavitel pana Tau. Z T řešt ě pochází sou časný sídelní biskup plze ňský František Radkovský. V osad ě Buková se nachází mnoho památných k říž ů. Turistickým cílem je vrch Hanzalka v nadmořské výšce 663 m n. m. s výhledem na T řeš ťsko, Brtnickou vrchovinu, Jihlavské vrchy s Javo řicí a K řemešnickou vrchovinu s K řemešníkem. Čenkov je rodišt ěm plk. Josefa Ji řího Švece (1883–1918), legioná ře. Pam ětní deska na rodném dom ě byla odhalena 15. kv ětna 1921. V Salavicích byla v roce 2003 vysazena „lípa p řátelství“. Sídlo, založené na p řelomu 12. a 13. století na k řižovatce obchodních cest, Lov ětínské a Humpolecké, p ři potoku T řeštici, proslulé v rámci celé st řední Evropy výjime čnou

- 23 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO betlemá řskou tradicí. Nejstarší architektonickou památkou je farní kostel sv. Martina ze 13. století. U schodišt ě do kostela se nachází kaple sv. Jana. Chrám sv. Kate řiny byl založen v 16. stol.. Na jeho vn ější zdi je renesan ční náhrobek rytí ře s erbem polovi čního lva a uvnit ř náhrobek Vencelíka z Vrchoviš ť z r. 1606. V rodném dom ě J. A. Schumpetera je expozice betlém ů, Muzeum Vyso činy a informa ční centrum regionu. H řbitovní kaple rodiny Schumpeter ů z r. 1888 ukazuje prestiž a bohatství rodiny. Vzpomínkou na židovskou obec jsou synagoga z 17. stol. a voln ě přístupný židovský h řbitov s více jak 1200 náhrobky. Zámek je vybudován na míst ě st ředov ěké tvrze ze 16. stol. a je obklopen patnáctihektarovým parkem. Na most ě jsou barokní sochy Neposkvrn ěné Po četí Panny Marie (Immaculata) a sv. Jana Nepomuckého z let 1729–1734. V okolí je spousta památných míst, kamen ů, k říž ů, kam Vás zavede nau čná stezka a zna čené cyklotrasy. Na nám ěstí byly postaveny v roce 2002 nejv ětší slune ční hodiny v Evrop ě, vysoké 8,21 m. K m ěstu - jak již bylo uvedeno výše - pat ří osada Buková, ležící 3,5 km SZ. Také touto osadou procházela historie, o čemž sv ědčí mnoho památných k říž ů a božích muk. Švejd ův kříž na kamenném podstavci nechal postavit Jan Švejda jako pod ěkování, za záchranu p řed požárem. V Čenkov ě, 3,5 km západn ě, jsou také k říže vzpomínkou na minulost. Švec ův k říž byl postaven k památce tragické smrti V. Švece, který zahynul 1920 p ři svážení obilí. Za pozornost stojí Kniha řů v kámen u cesty z Čenkova do Lov ětína, vysoký asi jeden metr s reliéfem kle čícího muže p řed k řížem. Kámen vytesal v roce 1936 kameník František Kniha ř z Třešt ě. Salavice leží 4 km severn ě. Dominantu tvo ří barokní kaple zasv ěcená Pann ě Marii. V obci je dochováno barokní pr ůč elí mlýna. Cyklotrasy: - č. 16: Hlinsko – Třeš ť – Slavonice (Národní p řírodní rezervace Velký Špi čák, Nau čná stezka Špi čák, lom u Čenkova, hrad Roštejn) - č. 5090: T řeš ť – Kostelec - č. 5091: T řeš ť – Panenská Rozsí čka – Tel č (pramen řeky Moravská Dyje) - č. 5093: T řeš ť - č. 5129: T řeš ť – Nový Rychnov – Křemešník

Ústí Nadmo řská výška: 585 m n. m. Katastrální vým ěra: 914 ha Obec Ústí leží mezi m ěsty Jihlavou a Humpolcem na komunikaci II t řídy č. 523, je vzdálena 10 km od Humpolce a cca 20 km od krajského m ěsta Jihlavy. Obec Ústí se skládá z dvou katastrálních území, katastrální území Ústí u Humpolce s vým ěrou 646 ha a katastrálním územím Branišov u Jihlavy o vým ěř e 267 ha. Historicky a kulturn ě nejcenn ější je místní část Branišov. V Ústí rostou dva památné stromy a to duby a nachází se zde n ěkolik kulturních památek. Ústí a jeho místní část Branišov leží v malebném území Českomoravské vyso činy, krajin ědosti zalesn ěné s p řírodou z části ješt ě nedot čenou. V katastrálním území obce se nachází osada N ěme ček a Hejšt ě, n ěkolik samot a chatových osad. Celé území je vyhledávanou rekrea ční oblastí.

- 24 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Větrný Jeníkov Nadmo řská výška: m n. m. Katastrální vým ěra: ha První písemná zmínka o Jeníkov ě pochází z r. 1226 - v listin ě, kterou papež Honorius III. potvrzuje Želivskému klášteru Jeníkov a další obce jako klášterské zboží. Opati želivského kláštera byli první jeníkovskou vrchností, která se zde udržela bezmála 200 let. Díky výhodnému položení (procházela tudy tzv. humpolecká či želivská cesta) a díky blízkosti prudce se rozvíjející hornické Jihlavy nabývá Jeníkov na významu a velikosti. Ve 14. století byl povýšen na m ěstys s právem užívat znak. Od r. 1572 je poprvé uvád ěn nový název - Větrný Jeníkov. V obci se nachází ordinace praktického, d ětského, zubního a ženského léka ře. Dále je v obci Sbor dobrovolných hasi čů a pro d ěti zde funguje klub Mažoretek. Pam ětihodnosti obce: zámek V ětrný Jeníkov, Vodní mlýn u rybníka, Kostel Narození Pany Marie, Židovský h řbitov.

Vílanec Nadmo řská výška: 535 m. n. m. Katastrální vým ěra: 1359 ha Osady: Lou čky Obec Vílanec se nachází 15 kilometr ů severn ě od T řešt ě a 15 kilometr ů jižn ě od Jihlavy. Dotýká se jí levý b řeh říčky Jihlavy. Vílanec vznikl n ěmeckou kolonizací před založením města Jihlavy, tj. p řed rokem 1240. První historicky doložená zmínka o obci pochází z roku 1327 a náležela jihlavským Schober ům. Od poloviny 14. do po čátku 16. století drželi obec Pelh řimovští z Jihlavy. Do roku 1945 spadal Vílanec do takzvaného Jihlavského n ěmeckého ostrova, který se rozkládal kolem císa řské silnice. B ěhem II. sv ětové války ob čané sympatizovali k třetí říši, a proto v ětšina z nich byla po válce p řesídlena do N ěmecka. Za války byl v obci vybudován komplex d řev ěných p řízemních budov – lágr pro n ěmecké dívky starší 18 let, jejichž muži byli odvolání na frontu. Ty pracovaly v domech sedlák ů v míst ě i v okolních obcích. Po odsunu n ěmeckých obyvatel v roce 1945 byla obec osídlena českými ob čany z blízkého okolí t řeš ťska, t řebí čska a tele čska. Významná památká kostel sv. Jakuba Většího z po čátku 13. století je dominantou obce. Obklopuje ho h řbitov a náleží k němu fara.

Cyklotrasy: č. 5215: Štoky – Vyskytná n. Jihlavou – Vílanec – Luka nad Jihlavou – Ždírec – Štoky

Vyskytná nad Jihlavou Nadmo řská výška: 530 m. n. m. Katastrální vým ěra: 2121 ha První písemná zmínka o založení obce pochází z roku 1226, kdy byla p ředstaviteli Želivského kláštera založena osada s kostelem. D řív ější název obce byl Deutsch Giesshübel. P řevážná část obyvatel byla n ěmecké národnosti, po druhé sv ětové válce a odsunutí n ěmeckých obyvatel se jedná již o Vyskytnou nad Jihlavou. K obci náleží obce (místní části) Hlávkov, Ji řín a Rounek

- 25 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Památky a zajímavosti v obci: • Hornický hrádek ze 13. Století • Kaple sv. Antonína V obci se nachází Sbor pro ob čanské záležitosti, který po řádá akce typu Vítání ob čánk ů, Setkání senior ů atd. Sou částí obce je také základní a mate řská škola.

Zbilidy Nadmo řská výška: 650 m.n.m. Katastrální vým ěra: 1043 ha Obec Zbilidy se nachází v kopcích Českomoravské vrchoviny v nadmo řské výšce pohybující se kolem 650 m. n. m. M ůže se pochlubit výhodnou polohou, nebo ť leží na p ůli cesty mezi krajským městem Jihlavou a Pelh řimovem. Plusem je také blízkost dálnice D1 (exit V ětrný Jeníkov) a poutního místa K řemešník s kostelem Nejsv ětější Trojice, turistickou rozhlednou a hotelem se sjezdovkou. Místní částí je obec Maršov. Obec je známa p ředevším díky krásné p řírod ě v jejím okolí a je tedy ideálním místem k odpo činku. Na ja ře každého milovníka p řírody pot ěší procházky probouzející se krajinou, v lét ě potom milovníci vody ocení možnost koupání a odpo činku u Maršovského rybníka. Podzimní m ěsíce jsou ideálním časem pro sb ěr lesních plod ů a p ředevším hub a zima je zde rájem pro milovníky b ěžecké stopy a ostatních zimních radovánek. Obec je vybavena vodovodem s vodou kojenecké kvality a kanalizací. Má autobusové spojení s Jihlavou, Humpolcem a Havlí čkovým Brodem. Základníškola a mate řská školka se nacházejí v sedm kilometr ů vzdáleném V ětrném Jeníkov ě. Za prací v ětšina obyvatel dojíždí do Jihlavy. V obci je minimální nezam ěstnanost

Zbinohy Nadmo řská výška: 646 m. n. m. Katastrální vým ěra: 397 ha První písemná zmínka o obci Zbinohy pochází z roku 1437. Mezi zajímavé stavby v obci by bylo možné považovat kapli čku na návsi. V obci se nachází obecní studna, kanalizace je pouze na deš ťovou vodu , ob čanská vybavenost se nachází v obci V ětrný Jeníkov . Podnikání v obci se zam ěř uje pouze v zem ědělství ,je zde cca 30 ha lesa. Dále se zde nachází velký Zbinožský rybník o rozloze cca 20 ha. Dopravní obslužnost je v obci autobusová. Působí zde Sbor dobrovolných hasi čů .

- 26 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Zdravotnictví - praktický léka ř i specializovaní léka ři - Stona řov, Batelov, T řeš ť, Dolní Cerekev, Kostelec, Vyskytná nad Jihlavou, Dušejov - lékárny - pouze Batelov a T řeš ť - na území MAS se nenalézá LSPP; ta je zajiš ťována z Jihlavské nemocnice

Sociální služby - DPS - Batelov, Kostelec, Stona řov i Třeš ť - v T řešti je provozována domácí ošet řovatelská pé če (HOMECARE) - Dolní Cerekev - rozvoz ob ědů senior ům - terénní pé če v obcích Dolní Cerkev, Rohozná, Hubenov, Dušejov, Hojkov, Cejle, Dvorce

Školství: - MŠ – Cejle, Dolní Cerekev, Kostelec, Třeš ť, Batelov, Dlouhá Brtnice, Dušejov, Stona řov, Větrný Jeníkov - ZŠ - Batelov, Cejle, Dolní Cerekev, Stona řov, Třeš ť, Dlouhá Brtnice, Dušejov, Kostelec, Větrný Jeníkov - SOŠ a SOU T řeš ť - ZUŠ - Batelov, Třeš ť ... hudební, tane ční i výtvarný obor

Další spole čenská centra - Centrum pro rodinu a sociální pé či Vyso čina v Třešti - Mate řské centrum Dolní Cerekev - Kluby senior ů - Batelov, Třeš ť - Organizace a kluby Svazu postižených civiliza čními chorobami - Stona řov a T řeš ť

Stav životního prost ředí Celé území MAS T řeš ťsko leží na horninách krystalinika Českého masívu v centrální části Českomoravské vrchoviny. Reliéf je tvo řen pahorkatinami (na erozn ě a tektonicky roz člen ěném paleogenním podkladu), které místy p řecházejí ve vrchoviny. Pro tento reliéf je typická kopcovitá krajina Českomoravské vyso činy. Jedná se o zvln ěnou plošinu v nadmo řských výškách 500 až 700 metr ů. Podnebím se řadí v rámci České republiky k oblastem s chladn ějším charakterem s krátkým letním obdobím. Z celkové katastrální plochy MAS p řipadá na lesy 41 % a na zem ědělskou p ůdu 50 %.- ? zm ěny Vysoké procento zorn ění (vzhledem ke geomorfologii okresu) a zna čná svažitost, resp. podíl svažitých pozemk ů na vým ěř e orné p ůdy, jsou základní p říčinou vysoké erozní ohroženosti zem ědělské p ůdy, využívané jako orná p ůda. Jedním z dalších faktor ů, který zvyšuje míru erozní ohroženosti je mnohdy špatná organizace p ůdního fondu a neuvážená agrotechnika na n ěkterých lokalitách svažitých pozemk ů. Rybníky, spolu s ostatními vodními nádržemi a vodními toky, p řestože se jedná o minimální podíl na vým ěř e, jsou jedním z významných krajinotvorných prvk ů. Negativní je bohužel stav

- 27 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO eutrofizace vod, stav rybni čního hospoda ření a zanedbání údržby b řehových porost ů a přilehlých pozemk ů. Na zne čiš ťování povrchových vod se podílejí zejména plošné zdroje zne čišt ění (splachy z intenzívn ě obhospoda řovaných zem ědělských pozemk ů, eroze) a zne čišt ění z bodových zdroj ů (obecní kanalizace, zem ědělské areály) je sníženo pouze u větších obcí. Charakteristickým krajinným prvkem jsou v ětšinou jehli čnaté lesy vedle malých zbytk ů původních jedlobu čin v chrán ěných územích. Podle p řírodních podmínek je území MAS za řazeno do p řírodní lesní oblasti 16 - Českomoravská vrchovina. Pr ůměrné zastoupení jehličnatých d řevin je udáváno okolo 93 %. Z d ůvodu zvýšení stability lesa je zapot řebí zvyšovat podíl meliora čních a zpev ňujících d řevin (listnaté d řeviny a jedle) až na hodnotu min. 25% porostní plochy. Z hlediska ohrožení imisemi, jsou lesy na území MAS za řazeny v naprosté v ětšin ě do pásma ohrožení D, což znamená, že poškozování lesních porost ů imisemi je nízké. Napadení k ůrovcem a výskyt polom ů je do 20 %. P říčinou je velký rozsah starých monokultur smrku (mén ě stabilní porosty) v klimatických podmínkách Českomoravské vrchoviny. V území MAS T řeš ťsko, vzhledem k malé p řítomnosti pr ůmyslu, je hlavní zát ěží životního prost ředí nevhodné obhospoda řování zem ědělské p ůdy. Zne čišt ění ovzduší je zanedbatelné. Vlivem používání - nejenom - uhlí p ři vytáp ění, je zhoršené ovzduší v zimním období. Produkce odpad ů je st řední a je podporován separovaný sb ěr odpad ů. V MAS Třeš ťsko není žádné velkoplošné zvlášt ě chrán ěné území (národní park, chrán ěná krajinná oblast). Je zde však řada maloplošných, zvlášt ě chrán ěných území (ZCHU), v nichž se m ůžeme setkat se vzácnými druhy rostlin p ředevším skalních a rašeliništních stanoviš ť, s ojedin ělými druhy živo čich ů a zajímavými geologickými útvary. P řehled n ěkterých ZCHU na území MAS uvádí následující tabulka.

Národní p řírodní rezervace

Velký Špi čák Přirozený smíšený porost se vzácnou kv ětenou Katastr: T řeš ť

Přírodní park Čeřínek Vyhlášený v roce 1985 jako oblast klidu. Sou částí Nau čná stezka Čeřínek seznamující s geomorfologickými, botanickými a zoologickými zvláštnostmi území. V lokalit ě se nachází poz ůstatky mrazového zv ětrání hornin, kamenná mo ře, skalní mísy, významné druhy rostlin a živo čich ů Katastr: Dolní Cerekev

Přírodní památky

Bukovské rybní čky Soustava t ří rybní čků s p řilehlými loukami s výskytem chrán ěných a ohrožených druh ů vodních a mok řadních rostlin. Je hnízdišt ěm vzácných druh ů vodních pták ů Katastr: Buková

Čert ův hrádek Je skupina mrazových srub ů vytvá řející mohutnou skalní hradbu. Skály jsou charakteristické lavicovitou odlu čností a v jejich horních partiích najdeme torza skalních mís. V okolním bukojedlovém lese jsou četné sut ě a kamenná mo ře Katastr: Rohozná

- 28 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Jezdovické rašeliništ ě Zbytek svahového prameništního rašeliništ ě se vzácnou a ohroženou kv ětenou Katastr: Jezdovice

U Potok ů Rašelinná louka na b řehu potoka p ři jeho ústí do řeky. Nachází se zde velmi cenný soubor lu čních a rašeliništních spole čenstev rostlin v jinak intenzivn ě obhospoda řované krajin ě Katastr: Švábov

Rašenilišt ě Lou čky Zbytek p ůvodn ě velkého prameništního svahového a údolního rašeliništ ě a zachovalé slatiništ ě v údolí potoka s výskytem vzácných a ohrožených druh ů rostlin a jejich spole čenstev, v sou časné dob ě zar ůstající náletem d řevin (olše, vrba, krušina). Katastr: Lou čky

V Klu čí Smíšený bukojedlový les p řirozeného charakteru s přím ěsí javoru klenu, javoru mlé če, jasanu ztepilého, jilmu drsného a lípy srd čité s druhov ě bohatým bylinným patrem. Padlé i stojící odum řelé kmeny a trouchniv ějící části kmen ů bohat ě porostlé plodnicemi choroš ů, mechy a lišejníky. Porost se p řirozen ě zmlazuje a je zde vyvinuto i patro ke řové s mladými listná či, bezem hroznatým, maliníkem a lýkovcem. P řirozené zmlazování je velmi zpomaleno nadm ěrným okusem semená čků zv ěř í. Podklad tvo ří snadn ěji zv ětrávající ruly vystupující místy na povrch v podob ě skalek a četných balvan ů. P řírodní rezervace vznikla spojením p řírodních rezervací Kloc a Lou čky s lesním porostem mezi nimi.

Vilánecké rašenilišt ě Prameništní svahové a údolní rašeliništ ě protékané neupravenou vodote čí nad rybníkem se vzácnou a ohroženou kv ětenou a vzácnými rostlinnými spole čenstvy. Rašeliništ ě zar ůstává nálety d řevin Katastr: Vílanec

Na skalce Hřebenovité skalní útvary v masívu Čeřínku o délce 600 m s fragmenty p řirozených smíšených lesních porost ů jedlosmrkových bu čin na mineráln ě chudém žulovém podkladu. Katastr obce Hojkov.

Pod Mešnicí Zachovalý fragment krátkostébelného rostlinného spole čenstva suchomiln ějších druh ů s výskytem kriticky ohrožené kapradiny vrati čky he řmánkolisté. Katastr obce Hojkov. rybník Hejnice s p řítokem Hejnického potoka. Tato lokalita je navržena na zvláš ť chrán ěné území v kategorii p řírodní památka. Zde se vyskytuje kriticky ohrožený rak říční a ohrožená bekasina otavní, z rostlin pak p ředevším prstnatec májový.

Národní p řírodní památka Hojkovské rašeliništ ě Rašeliništ ě vzniklo na okrajích dnes již neexistujícího rybníka p ři kraji podmá čeného lesa. Jedná se o jedno zmála dochovaných rašeliništ na Jihlavské okrese s výskytem chrán ěnných druh ů rostlin (rosnatka okrouhlistá, dáblík bahenní, vstava č májový, vachta trojlistá) sou časn ě je lokalita velice zajímavá z hlediska výskytu r ůzných druhu hmyzu a úto čište vzácných druh ů pták ů.

Přírodní rezervace Chvojnov Zbytek p řechodového rašeliništ ě s okolními mok řady na pravém b řehu Jedlovského potoka. Vegetace s výskytem vzácných a ohrožených druh ů má reliktní charakter a je cennou ukázkou rašelinných spole čenstev boreálních oblastí ve st řední Evrop ě. Katastr obcí Milí čov, Dušejov.

Na Oklice Unikátní komplex rašeliniš ť, prameništních rašelinných luk a smilkových v řesovištních pastvin s výskytem mnoha ohrožených druh ů rostlin a živo čich ů a jejich spole čenstev. Katastr obce Milí čov.

- 29 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Šimanovské rašeliništ ě s výskytem vzácných mechorost ů srpnatky fermežové a poparky t řířadé (pouze 2 lokality v ČR) a dále s kriticky ohroženým strnadem lu čním a bekasinou otavní, vydávající p ři letu st řemhlav zvláštní me čivý zvuk.

Důvody volby území MAS, sty čné a shodné charakteristiky území MAS Území MAS má jednotný charakter vycházející z historických, geografických a sociálních hledisek. Území regionu MAS T řeš ťsko administrativn ě vždy pat řilo pod stejný vyšší administrativní celek. O homogenit ě území sv ědčí i vznik Mikroregionu T řeš ťsko (MITR) již v roce 2001. Obce za člen ěné do území MAS pat ří v sou časné dob ě pod pov ěř ená m ěsta T řeš ť a Jihlava. To vše sv ědčí o smysluplnosti za člen ění obcí do území MAS T řeš ťsko. Z geografického pohledu jde o obce, které se nacházejí ve stejném nebo velmi podobném geografickém území, což p ředpokládá nacházení a řešení spole čných otázek udržitelného rozvoje života v regionu MAS. Obyvatelé t ěchto obcí mají stejný zam ěstnanecký i volno časový potenciál, mají stejné nebo podobné životní podmínky. Již v roce 2001 vznikly d ůvody pro vznik vyššího uskupení místních samospráv, které byly v po čátku vyvolány nutností řešit n ěkteré otázky místní správy pro v ětší území, než jsou obce. Zcela p řirozen ě pak vznikla myšlenka vytvo ření MAS pro území T řeš ťska s hlavním očekáváním vytvo ření hlavní platformy pro cílené a komplexní řízení rozvoje T řeš ťska za účasti širokého spektra zainteresovaných subjekt ů.

Zvláštnosti zvoleného území oproti jiným územím:  nalézá se mezi 2 velkými celky, které mají jiné zájmy i problémy: Jihlava (pr ůmysl a krajské m ěsto) a MAS Tel čsko (památky UNESCO, vysoké školství)  krajinný ráz  životní prost ředí  negativní - krom ě výše uvedeného není nic, co by p řilákalo turisty  tvorba nau čných stezek, lyža řských tras (naráží však na problémy s vlastnictvím)

4.2 Zdroje území pro realizaci SPL

Lidské zdroje: Region MAS T řeš ťsko disponuje sice relativn ě malým po čtem obyvatel, tito se však výrazn ě identifikují se svým krajem. Spole čenské aktivity jsou popsány v charakteristice území, SWOT analýza uvádí dosud pom ěrn ě nízkou motivovanost obyvatel – realizace SPL by m ěla pomoci toto zm ěnit. Nízká nezam ěstnanost je zp ůsobena především blízkostí krajského m ěsta, jež se dynamicky rozvíjí. Regionu MAS by však výrazn ě pomohlo, kdyby obyvatelé mohli hledat práci doma

- 30 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO nebo v bezprost ředním okolí domova. Lze tedy míti za to, že region MAS disponuje dostate čnými zdroji pro realizaci SPL a tudíž i pro další intenzivní rozvoj. Finan ční zdroje: Hlavními gestory rozvoje budou na jedné stran ě obce, na stran ě druhé místní podnikatelé. Všechny obce hospoda ří rozumn ě, mají p řijatelnou dluhovou službu, stejn ě tak podnikatelé v tomto kraji pat ří k solidním a rozvážným, vykazujícím postupný, ale trvalý r ůst (p říkladem může být nap ř. fa Podzimek a synové, spol. s r.o.). Omezení zde p ředstavují následující faktory: - samospráva, zem ědělství (zadluženost) – pot řeba zp řístupn ění úv ěrů - školství – nedostatek finan čních prost ředk ů (nap ř. i na spln ění požadavk ů hygienických vyhlášek) Pro realizaci SPL disponuje region MAS p řim ěř enými finan ční zdroji, podpora ze strany PRV by tak mohla rozvoj velmi výrazn ě akcelerovat.

Hospodá řské zdroje: Hlavními zdroji pro realizaci SPL jsou místní podnikatelé, živnostníci a zem ědělci a na druhé stran ě obce – členové MAS. Region MAS disponuje dostate čným potenciálem pro hospodá řský rozvoj, omezení p ředstavují nedostate čné disponibilní finan ční zdroje. Chybí dostate čný potenciál infrastruktury cestovního ruchu. Tato sféra by se mohla stát do zna čné míry páte ří místního rozvoje, aniž by vy čerpávala neobnovitelné zdroje. Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu je vysoký (krajina, p řírodní a další zajímavosti – viz popis území, ale i sousedství atraktivních region ů – Tel čsko, jižní Čechy...). Jedním z cíl ů SPL je tak práv ě rozvoj cestovního ruchu. Rozvoj cestovního ruchu m ůže vhodn ě doplnit i místní (nadregionální) specifická tradice - lidové betlemá řství, které se traduje již od počátku 19. století. Základními komponenty třeš ťských betlém ů jsou v ětšinou st ředov ě umíst ěná zbo řeništ ě (místo narození), m ěsto a volná krajina se stromy, drobnými stavbami selských usedlostí a salaší, vytvo řená podle fantazie betlémá ře z pa řez ů a mechu. Pařezy budí dojem holých rozeklaných romantických skal a mech zdání zelených lu čin a pastvin pro pasoucí se stáda ove ček. T řeš ťské betlémy jsou vytvá řeny jako dioráma, kde se krajina pozvolna zvedá k horizontu, až p řejde nepozorovan ě v malovanou krajinu zvanou "lon čoft". Mezi nejznám ější autory malovaných krajin pat ří ze starší generace tv ůrc ů Ji ří Šifta ř, František R ůži čka. Velikost sou časných betlém ů se pohybuje od 120 x 150 cm do 600 x 150 cm, po čet figurek pak na jednotlivých betlémech od 50 do 550 figurek. Lze právem tvrdit, že T řeš ť je ojedin ělou a celostátn ě významnou lokalitou betlémá řství v České republice a bylo by neodpustitelnou chybou chodit nevšímav ě kolem a nevyt ěžit pot řebné poznatky po kulturn ě historické stránce i po stránce odborného výzkumu z její výjime čnosti. Podporovat tento úsek lidové um ělecké tvo řivosti a nedat mu zaniknout by mělo být povinností všech, do jejichž sféry činnosti betlémá řství spadá.

- 31 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

5. SWOT analýza

5.1. Vymezení SWOT analýzy: Po formální stránce p ředstavuje SWOT analýza za čáte ční písmena anglických slov znamenajících: - S – strong – silný (silné stránky) - W – weak – slabý (slabé stránky) - O – oportunity – příležitost (p říležitosti) - T – treat – hrozba (hrozby) Po obsahové stránce je SWOT analýza pojmenování klad ů a zápor ů hodnoceného subjektu – MAS T řeš ťsko. Tato SWOT analýza posuzuje území MAS jako celek, tj. zabývá se spole čnými rysy území MAS a hodnotí hlavní a typické oblasti charakterizující MAS. Podrobn ější analýzy jednotlivých člen ů MAS jsou samostatn ě rozvedeny v širším materiálu „Integrovaná strategie MAS T řeš ťsko“, kde je provedena analýza každého člena MAS zvláš ť . Tento materiál je p řipraven se SWOT analýzou celé oblasti. Taktéž je p řipravován zásobník projekt ů MAS T řeš ťsko a to nejen pro PRV (Program rozvoje venkova). Po čítá se rovn ěž se Studií proveditelnosti pro každý projekt či žádost o dotaci. Hlavní podkladové materiály SWOT analýzy: a) Plán rozvoje zem ědělství a venkova na období let 2000 – 2006 – program SAPARD b) Národní plán rozvoje ČR – OP RVMZ c) Domácí „Program obnovy venkova“ – POV d) Pozi ční dokumenty menších m ěst a obcí e) Statistiky týkající se zem ědělství a venkova (zdroj ČSÚ) f) Strategický plán rozvoje města T řeš ť g) Priority, ak ční plány a zásobníky projektových zám ěrů jednotlivých člen ů MAS h) Dotazníkové šet ření mezi místními podnikateli i) ÚP a ÚR obcí.

5.2 Metodika SWOT analýzy

Metodika SWOT analýzy vychází z prioritních os Programu rozvoje venkova (dále PRV) a zahrnuje hlavní problémy kraje Vyso čina (dále KV) s výrazným p řihlédnutím ke specifickému území MAS. Jednotlivé posuzované základní oblasti jsou jen krátce diskutovány a ohodnoceny (S-W). Protože celé území MAS leží uvnit ř KV, na jeho typickém venkovském území, byly tyto posuzované oblasti zvoleny v souladu s kontextem rozvojové strategie KV.

- 32 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

5.2.1. Hlavní posuzované okruhy Jedná se o následující okruhy: - Demografická situace a její trendy - Ob čanská vybavenost a infrastruktura - Kultura a p řírodní d ědictví - Turistika, venkovská turistika a cestovní ruch (CR) - Zem ědělství - Vzd ělávání a poradenství - Makroekonomické podmínky a nezam ěstnanost - Životní prost ředí (ŽP) - Podpora podnikatelského prost ředí, zejména MSP a DP.

5.2.1.1. Demografická situace a její trendy Hlavními rysy je nízká porodnost a stárnutí populace . Tyto nep říznivé trendy se dále zvyšují, tj. nár ůst populace v aktivním v ěku je stále nižší. Pom ěr efektivní závislosti (tj. pom ěr starod ůchodc ů a pracujících) je nyní v pr ůměru cca 45%. Tento nep říznivý vývoj lze koncep čně zvrátit pouze d ůchodovou reformou. V regionu lze jenom díl čím zp ůsobem podporovat vznik nových pracovních míst a sou časn ě zvyšovat motivaci pracovat podporou podnikatelského prost ředí dalším vzd ěláváním a osv ětou. Pom ěrn ě nízká hustota osídlení, prohlubující se odlišnosti mezi regiony kombinované s vysídlováním jsou faktory, které by dále mohly ovlivnit stabilitu populace a tím i aktivit v obcích regionu MAS. Hodnocení: MAS T řeš ťsko pat ří do oblasti s mén ě p říznivými socioekonomickými podmínkami : W-T

- 33 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Jak je vid ět z grafu, neda ří se zastavit stárnutí populace v regionu. Z tohoto d ůvodu je pot řeba podporovat projekty zam ěř ené na mladé lidi, kte ří v sou časné dob ě odchází z venkova z důvodu lepších p říležitostí ve m ěst ě.

5.2.1.2. Ob čanská vybavenost Zem ědělci a v ětšina venkovského obyvatelstva se p řizp ůsobili zam ěstnaneckému režimu a díky stále neukon čené restrukturalizaci vlastnických vztah ů navíc soustavn ě narušované negativními jevy, se zm ěnil vztah k půdě a to zejména u mladé generace. Výsledkem je, že velká část venkovského obyvatelstva dojíždí za zam ěstnáním do velkých center (Jihlava). Region MAS je našt ěstí tímto trendem postižen mén ě než jiné regiony a udržuje si stabilní nezam ěstnanost kolem 4 – 4,5 %. Stav bytového fondu není v oblasti uspokojivý (asi 15% dom ů je opušt ěno). Dostupnost služeb a základní ob čanská vybavenost je zde nedostate čná. Je nutno zajistit obnovu, údržbu a modernizaci jak bytového fondu, tak i ostatních nemovitostí. Taktéž je zde nutno zajistit dostate čnou kapacitu základní ob čanské vybavenosti (školy, mate řské školy, jesle, zdravotní pé če a služby). Na druhé stran ě tím vzniká p říležitost k využití volných nemovitostí k rekreaci, CR, rozvoji služeb apod. Účast obyvatelstva na plánování rozvoje obcí a podpora plánovaných akcí, které mají p řinést oblasti prosp ěch je nízká, jde o nedostatek zájmu o v ěci ve řejné. Náprava je možná pouze formou osv ěty a praktickými p říklady výsledk ů, kterých již bylo dosaženo jinde. Příležitostí je práv ě vytvá ření partnerství mezi obecní samosprávou, podnikateli, nestátními organizacemi atp. Hodnocení: W-O Dostupnost technické infrastruktury (železnice, autobusová doprava ...).

Hodnocení : W Zásobování elektrickou energií a plynem atp. Hodnocení: S Voda je ve 33% důležitých tok ů z hlediska úpravy vody siln ě zne čištěna. Ve v ětšin ě studní nevyhovuje ani požadavk ům na pitnou vodu. Většina obcí nemá vy řešenou kanalizaci a čišt ění odpadních vod. Více než 25% obyvatelstva není p řipojeno na ve řejnou kanaliza ční sí ť a část vodovodního systému není napojena na ČOV ( čisti čky odpadních vod). Tyto ČOV, pokud existují, jsou mnohdy nevyhovující (nejsou vybaveny za řízeními pro odstran ění dusíku a fosforu atp). Hodnocení: W-T

- 34 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

5.2.1.3. Kultura a p řírodní bohatství a) Kulturní d ědictví Z pohledu MAS jsou d ůležité zejména obnova a využití - tradi čních výrob a činností, řemesel a podobných dovedností - tradi čních druh ů hospoda ření - zem ědělské a potraviná řské bio technologie - obnova tradi čních kulturních slavností - pé če o památky (a to i drobné) Kulturní d ědictví venkovských oblastí p řispívá ke kvalit ě života a je potenciálem CR v oblasti i rozvoje dalších činností (eko zem ědělství, řemesla apod.). Nebezpe čím je špatný technický stav kulturních památek. Hodnocení : O b) Přírodní bohatství a krajina Údržba krajiny a zavád ění opat ření na podporu její ekologické stability a biodiverzity spolu s celkovou scenérií je velkou p říležitostí související nejen s kvalitou života v oblasti, ale i s velkým p řesahem do dalších oblastí (CR, turistika, zdravý styl života ...). Hodnocení : S-O

5.2.1.4. Turistika a CR Území MAS vytvá ří dobré podmínky pro turistiku, agroturistiku, cykloturistiku, CR a r ůzné sportovní aktivity. Podmínkou je zde zlepšení dostupnosti a infrastruktury pro CR, podpora podnikání v oblasti CR, zvýšení ubytovacích kapacit a jejich zkvalitn ění, adekvátní nabídka pohostinských služeb atp. Velikou p říležitostí se v této souvislosti jeví využití zámku v Třešti, nap ř. pro kongresovou turistiku, vzd ělávání apod., a to ve spolupráci s AV ČR, v.v.i., která je taktéž členem MAS. Hodnocení : S-O

5.2.1.5. Zem ědělství Sou časné ekonomické podmínky v zem ědělství, p řes všechna negativa výše zmín ěná, již nejsou tak limitovány restrukturalizací jako v období 90. let. Slabým místem z ůstávají obtížn ě dostupné p ůjčky od komer čních bank, a to zejména do primární zem ědělské produkce. KV a MAS s ohledem na dostupnost pracovní síly, i přes spíše horší p řírodní a podnebné podmínky pro zem ědělství a celkovou plochu zem ědělské p ůdy, poskytuje slušné podmínky pro rozvoj multifunk čního zem ědělství, organického zem ědělství, chovu dobytka, produkci biomasy a dalších komodit. Velmi p říhodné podmínky jsou v oblasti pro rozvoj lesnictví.

- 35 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Po období transformace, privatizace a restrukturalizace musí být položen d ůraz zejména na produktivitu, konkurenceschopnost a nevýrobní funkce zem ědělství. P říležitost vytvá ří též prostor pro produkci a p ěstování bio potravin a dalších bio produkt ů. Základní obchodní struktura sestává ze soukromých firem, zem ědělských družstev a obchodních spole čností podnikajících v zem ědělství. Práv ě soukromí zem ědělci, kte ří získali majetek v restituci či privatizací, čelí velkým problém ům p ři mechanizaci svého hospodá řství a získávání úv ěrů na zefektivn ění. Jelikož v ětšina restituent ů za čala hospoda řit bez v ětších p ředchozích zkušeností, jsou pro n ě velmi užite čné vzd ělávací kurzy a programy celoživotního vzd ělávání (i v právních otázkách), což je p ři existenci SOU a SOŠ v oblasti p říležitostí pro MAS. Zem ědělská p ůda na území MAS je jen velmi pr ůměrné kvality na rozdíl od p ůdy lesní. Lze očekávat, že podíl orné p ůdy bude klesat ve prosp ěch luk a pastvin – i toto se však jeví jako další p říležitost. Zem ědělské podniky v regionu MAS mají pouze pr ůměrnou ziskovost. Obnova ziskovosti vede p řes snadn ější p řístup k úv ěrům na nákup nových technologií a zavád ění inovací. Podíl lesních ploch je v oblasti nadpr ůměrný, a to jak u les ů využívaných ekonomicky tak i u ostatních lesních porost ů. Obce sdružené v MAS jsou vlastníky části les ů. Struktura vlastnictví v regionu MAS je následující: Cca 60% …………………………………. stát 14% …………………………………. obce 1% …………………………………. lesní družstva 25% …………………………………. soukromý sektor. V KV je cca 25 – 30% zem ědělské p ůdy, která podléhá omezením motivovaným ekologickými zájmy. Velký potenciál tedy leží v organicky obd ělávané p ůdě a biotechnologiích. Trh s bio produkty se v ČR rozvíjí, rozvoj probíhá velmi dynamicky. Hodnocení: O

5.2.1.6. Rozvoj podnikatelského prost ředí Některé faktory podporující udržitelnou konkurenceschopnost venkovských oblastí jsou definovány v 6. zpráv ě Evropské komise o Strukturálních fondech. a) Struktura regionální ekonomiky Specifická charakteristika zem ědělské ekonomiky v KV – představuje nižší vliv zem ědělského sektoru jako hlavního zdroje hospodá řské činnosti. Výsledkem je nep říznivá zm ěna demografického podílu venkovských oblastí, která se týká budoucí životaschopnosti venkova z hlediska ekonomického rozvoje. To vyvolává pot řebu mobilizace zdroj ů na místní úrovni, kde hlavní úlohu mohou sehrát drobní, malí a st řední podnikatelé zhodnocující dostupné zdroje na území MAS v četn ě zdroj ů lidských.

- 36 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Hlavní zdroje na území MAS: - zem ědělská p ůda - pr ůmyslová výroba - služby - potraviná řství. Ve řejné služby zam ěstnávají cca 50% pracovní síly regionu. Tyto jsou obecn ě špatn ě placené. Zde je velká závislost na politice MÚ v souvislosti s ve řejnými výdaji, které však ani do budoucna nebudou finan čními zdroji v ekonomickém potenciálu venkova a MAS. b) Rozvoj inovace Kapacita inovace a její charakter jsou rozhodující pro dynamiku rozvoje regionu. Úrove ň inovace je velice nízká s výjimkou potraviná řství. V oblasti zem ědělství jsou inovace spíše výjimkou. Hodnocení : W-T c) Dostupnost (okrajovost) Venkovské firmy a podnikatelé jsou z hlediska p řístupu na trh a k základním provozním médiím v porovnání s městy v jasné nevýhod ě. Náklady na založení a fungování firmy jsou na venkov ě vyšší než ve m ěstech., podnikatelé mají vyšší náklady na dopravu, vyšší náklady z hlediska infrastruktury a servisních dodávek. Potíže p ůsobí i p řívod vody a čišt ění odpadních vod. Pro podporu dynamiky rozvoje venkovské ekonomiky je nutno p řistoupit k vypracování integrovaných a strategických zám ěrů nutných k regeneraci hospodá řství venkova. Hodnocení : W-O d) Institucionální charakteristiky - Schopnost samosprávy naslouchat a odpovídat - Výukové organizace. - Účast v partnerských aktivitách. Hodnocení : O e) Kvalita služeb podporující podnikání - Inkubátory - Informace - Přístup ke kapitálu - IT - Celoživotní vzd ělávání a RLZ Hodnocení: W-T

- 37 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

f) Sociální kapitál Schopnost regionálních a místních činitel ů a sociáln ě ekonomických spole čenství vzájemn ě na sebe p ůsobit a sdílet know-how a informace na základ ě vzájemného respektování v četn ě sdílení shodných stanovisek k dosažení spole čných cíl ů. Hodnocení : W-O

g) Služby podporující podnikání Služby podporující podnikání jsou na území regionu velmi omezené. Mezi služby tohoto druhu pat ří nap ř.: - zemědělské poradenské služby - poradenské služby hledající možnosti diverzifikace činností - rozvojové zóny – inkubátory – klastry - spolupráce s terciární sférou - spolupráce s výzkumnými st ředisky - služby zlepšující p řístup ke kapitálu - služby finan čního inženýrství - centra celoživotního vzd ělávání… Tento druh služeb p ředstavuje pro MAS velkou p říležitosti, vezmeme-li v úvahu podstatný fakt, že členem je zde i AV ČR, v.v.i. Hodnocení : O

5.2.1.7. Vzd ělávání a poradenství Vzd ělávání a rozvoji lidských zdroj ů je t řeba věnovat pozornost nejen z etických a spole čenských d ůvod ů, ale též z důvod ů ekonomických zvlášt ě v období r ůstu konkurence. Významnou motivací k získání a udržení si vzd ělání na dobré úrovni je skute čnost, že pro nekvalifikované pracovníky je velmi nesnadné usp ět na trhu pracovních sil. Tím, že došlo k přesunu odpov ědnosti za školy z ministerské úrovn ě na úrove ň kraj ů, byl vytvo řen p ředpoklad pro rozvoj sít ě škol v oblasti p ři respektování regionálních specifik. Krajské ú řady mohou reagovat s větší znalostí regionálního trhu práce atp. Je také předpoklad, že sami u čitelé budou pracovat s větší odpov ědností k regionu a budou se dále vzd ělávat, nap ř. v centrech celoživotního vzd ělávání s krajskou p ůsobností. Pro MAS je dále d ůležité, aby pokra čovala spolupráce regionu a zem ědělských či jiných vhodných škol. Kapacita t ěchto škol pak bude moci být na smluvních základech využívána k dalšímu vzd ělávání pracujících regionu. Za tímto ú čelem m ůže být využita finan ční kapacita OP EU – tj. t ěch, které jsou ur čeny pro rozvoj lidských zdroj ů atp. Rovn ěž partnerství a členství SS Č AV ČR, v.v.i. v MAS je z tohoto hlediska velmi d ůležité. Hodnocení: O

- 38 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Poradenství pro rozvoj venkova a zem ědělství nabízí poradenství v oblasti ve řejných zájm ů stejn ě tak jako poradenství v oblasti technologické a ekonomické. Základem poradenské sít ě jsou státní výzkumné a vzd ělávací instituce stejn ě jako nestátní subjekty zabývající se vzd ěláváním. Zákazníci si zde mohou vybrat mezi individuální radou až po vytvo ření ucelených program ů. I zde je možnost využití OP EU pro ČR. V souvislosti s SF EU lze použít i dota ční poradenství státních, krajských nebo i soukromých spole čností. Hodnocení : O

5.2.1.8. Makroekonomické podmínky a zam ěstnanost Celosv ětová krize mající významný dopad na zem ě EU se projevila také na vývoji nezam ěstnanosti v regionu MAS T řeš ťsko. Nezam ěstnanost se v našem regionu od roku 2007 neustále zvyšuje, z tohoto d ůvodu to vnímáme jako p říležitost. Hodnocení: O

Míra registrované nezam ěstnanosti na území MAS T řeš ťsko (v %)

Z výše uvedeného grafu je znázorn ěna míra registrované nezam ěstnanosti na území MAS Třeš ťsko.

- 39 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

5.2.1.9. Životní prost ředí Klí čové oblasti této složité problematiky jsou: - voda - omezující faktory a možnosti vývoje s trendy a vyhlídkami - půda – omezení rozvoje a možnosti rozvoje - lesy - krajina Území MAS ležící na Českomoravské vrchovin ě má velmi dobré výchozí podmínky i vyhlídky pracovat proekologicky, a to díky svému, pr ůmyslem mén ě narušenému, prost ředí ve srovnání se zbytkem ČR. Vzhledem k zatím ne úpln ě využívanému ekologickému potenciálu, lze tuto prioritu považovat za p říležitost. Hodnocení : O

5.2.1.10. Souhrnný p řehled

Silné a slabé stránky hlavních priorit: S+ W- O++ T--

Demografická situace a její trendy - --

Ob čanská vybavenost - ++

Technická infrastruktura -

El. energie, plyn atp. +

IT - ++ --

ČOV - --

Kultura a kulturní d ědictví ++

Přírodní d ědictví a krajina + ++

Turistika a CR + ++

- 40 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Zem ědělství - ++

Podnikatelské prost ředí a) struktura reg. ekonomiky - -- b) inovace - -- c) dostupnost (okrajovost) - ++ d) institucionální charakteristiky - ++ e) kvalita služeb podporující podnikání - -- f) sociální kapitál - ++ g) služby podporující podnikání - ++

Vzd ělávání a poradenství - ++ a) vzd ělávání - ++ b) poradenství - ++

Makroekonomické podmínky a - ++ zam ěstnanost

ŽP + ++

5.2.1.11. Záv ěr Provedená SWOT analýza dokládá, že MAS T řeš ťsko má ekonomický, lidský, p řírodní a další potenciál, být rozvíjejícím se územím uvnit ř kraje Vyso čina. Důvodem je mimo jiné: 1) Vyvážený podíl zakládajících člen ů MAS, tj. obce, podnikatelé a SS Č AV ČR, v.v.i.. Vysokou přidanou hodnotu zde p ředstavuje spolupráce s SS Č AV ČR, v.v.i.. 2) MAS spolupracuje s poradenskou spole čností, která je konzultantem a poradcem v oboru ekonomiky, organizace a dotací z SF EU (OP), domácích dota čních titul ů a grant ů. Tato spole čnost zpracovává i žádosti o dotace a po přid ělení datace, grantu nebo zvýhodn ěného úv ěru tyto projekty i řídí a odborn ě obsluhuje. 3) MAS je formou obecn ě prosp ěšné spole čnosti, tedy útvar výrazn ě pr ůhledn ější než pouhé ob čanské sdružení. 4) MAS T řeš ťsko o.p.s. bude výrazn ě usilovat o získání dotací nejen na vlastní činnost, ale zejména p řipravuje nezávislé projekty pro jednotlivá opat ření OP.

- 41 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

5) Ze SWOT analýzy vyplývá, že síla MAS je p ředevším v příležitostech (O), tj. v těch oblastech, které m ůže sama vlastními silami ovlivnit . Dostate čné zázemí jí k tomu poskytují vlastní členové a poradci. 6) MAS T řeš ťsko je otev řená vstupu dalších člen ů (zde jsou vedena jednání) a také partnerstvím - jak odborným tak spole čenským.

6. Strategie

6.1. Priority a cíle

6.1.1. Fiche 1.: Lesnická infrastruktura

Cíle:  zlepšení lesnické infrastruktury a napravení sou časného nevyhovujícího stavu (nefunk ční propustky, nedostate čné opravy a rekonstrukce, ...) PRV: - OSA I - Podopat ření I.1.2.3.: Lesnická infrastruktura Důvody pro realizaci této fiche jsou:
lepší hospoda ření v lesích - hospodá řství,
podpora rekreace (turistika)
bezpe čnostní faktory: p řístupnost pro sanitky a hasi če (integrovaný záchranný systém), ...

Priority: • výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy lesních cest nad 2 m ší ře, v četn ě souvisejících objekt ů, • výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy za řízení upravujících vodní režim v lesích, v četn ě souvisejících objekt ů, • výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy ostatních infrastrukturních objekt ů a za řízení sloužících lesnímu hospodá řství. • výstavba objekt ů - odpo činková místa pro turisty

Kone ční p říjemci: a) fyzická nebo právnická osoba b) sdružení s právní subjektivitou c) obec nebo její svazky, hospoda řící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení s právní subjektivitou, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejích svazk ů.

- 42 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

6.1.2. Fiche 2.: Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavád ění preventivních opat ření

Cíle:  Obnova lesního potenciálu po kalamitách a/nebo zavedení preventivních opat ření v lesích  Trvale udržitelné využití lesní p ůdy  Zlepšení životního prost ředí a krajiny PRV: - OSA II - Podopat ření II.2.4.1.: Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavád ění preventivních opat ření Priority: • vlivem pov ětrnostním podmínkám klimatiza čním námraza a konfigurace terénu ... přepadové v ětry - náchylné ke kalamitám • zlepšování druhotné skladby • výchovné zásahy v mladých porostech

Kone ční p říjemci: a) vlastník nebo nájemce pozemku ur čeného k pln ění funkcí lesa b) sdružení s právní subjektivitou vlastník ů nebo nájemc ů pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa.

Všechny subjekty za podmínky, že vyvíjejí činnost v území, pro které je zpracována tato strategie.

6.1.3. Fiche 3.: Neproduktivní investice v lesích

Cíle:  Usm ěrňování návšt ěvnosti lesa tak, aby byly sníženy negativní dopady na lesní prost ředí (ochrana biologické rozmanitosti, ochrana kulturních a p řírodních památek)  Eliminace negativního dopadu návšt ěvnosti na lesní prost ředí výstavbou vhodných objekt ů a za řízení  Budování objekt ů k zajišt ění bezpe čnosti návšt ěvník ů PRV: - OSA II - Podopat ření: II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích

- 43 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Priority: • zpev ňování lesních cest • rozši řování stezek, nau čných stezek i odpo čívadel (v četn ě oprav stávajících) • budování lyža řských cest

Kone ční p říjemci: c) vlastník nebo nájemce pozemku ur čeného k pln ění funkcí lesa, d) sdružení s právní subjektivitou vlastník ů nebo nájemc ů pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa.

6.1.4. Fiche 4.: Obnova a rozvoj vesnic

Cíle:  Zlepšení základních služeb a rozvoj investic zajistí vyšší atraktivitu venkovských oblastí  Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech  Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit PRV: - Osa III - Podopat ření III.2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic Priority: • rekonstrukce sakrálních a památkov ě chrán ěných objekt ů • obnova a ochrana drobných staveb (k řížky, kapli čky, Boží muka, sochy svatých, studánky, zvoni čky apod.) • komplexní úprava ve řejných prostranství, včetn ě významných krajinných prvk ů (VKP) • ČOV - modernizace a intenzifikace stávajících (balastní vody) • kanalizace • zásobování pitnou vodou - pro místní části • nákup cisterny na pitnou vodu - náhradní zásobování • mechanizace pro údržbu zelen ě • regulace nadm ěrné dopravy - obchvat T řešt ě i Kostelce (II/406) a p řeložka I/38 ve Stona řov ě • výstavba místních komunikací - včetn ě IS a chodník ů, rekonstrukce stávajících, výstavba parkoviš ť či parkovacího domu • komplexní úpravy ve řejných prostranství, v četn ě zelen ě, ozelen ění sídlištní zástavby - vznik sídelní zelen ě

- 44 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Kone ční p říjemci: a) obec b) svazek obcí c) zájmová sdružení právnických osob d) nestátní neziskové organizace e) církve a jejich organizace Všechny subjekty za podmínky, že vyvíjejí činnost v území, pro které je zpracována tato strategie.

6.1.5. Fiche 5.: Ob čanské vybavení a služby

Cíle:  Zlepšení základních služeb a rozvoj investic zajistí vyšší atraktivitu venkovských oblastí  Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech  Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit  Podpora rozvoje cestovního ruchu PRV – Hlavní opat ření: - Osa III - Podopat ření III.2.1.2. Ob čanské vybavení a služby Priority: • výstavba domova pro seniory, rozší ření pe čovatelských dom ů, modernizace stávajících • zlepšení dopravní obslužnosti místních částí a zajišt ění dostupnosti základních služeb pro ob čany (nákupy, zdravotnická pé če, školství, zam ěstnání) • modernizace školských za řízení • výstavba nových sportovních areál ů • budování uceleného systému likvidace odpad ů - zřízení sb ěrných dvor ů ... podpora separace, výstavba kompostáren • zachování zdravotnických služeb • zlepšení dopravní obslužnosti místních částí a zajišt ění dostupnosti základních služeb pro ob čany (nákupy, zdravotnická pé če) • rekonstrukce i modernizace ve řejných budov - zast řešení, obvodový pláš ť (fasády) • bezbariérovost ve řejných budov • rozvoj vysokorychlostního internetu • rekonstrukce nebo modernizace kulturních dom ů, kinosál ů i místních knihoven • rozši řování nových d ětských h řiš ť, investice do nových

- 45 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

• rekonstrukce a modernizace stávajících sportoviš ť, rozší ření nabídky pro co nejširší ve řejnost, výstavba nových i zázemí; výstavba sportovních povrch ů s um ělou trávou • městský rozhlas v obcích - výstavba, rekonstrukce stávajícího (integrovaný systém) • rekonstrukce i výstavba ve řejného osv ětlení • financování p řeložek inženýrských sítí ne ve vlastnictví m ěst (trafostanice v souvislosti s novou výstavbou) • rekonstrukce h řbitov ů, rozší ření, opravy h řbitovních zdí • rekonstrukce k řížové cesty • podpora alternativních zdroj ů energie • podpora mate řských center

6.1.6. Fiche 6.: III.1.3.2 Ubytování, sport Cíle:  Podpora rozvoje cestovního ruchu  Různorodost zem ědělských aktivit ve sm ěru nezem ědělské produkce, rozvoj nezem ědělské produkce a podpora zam ěstnanosti  Různorodost venkovské ekonomiky  Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit PRV: - Osa III.: - Podopat ření III.1.3.2 Ubytování, sport Priority: • modernizace i rozší ření stávajících kapacit pro ubytování a budování nových, v četn ě navazujících aktivit (fitness centrum, bowling, bazén ...) Kone ční p říjemci: a) obec b) svazek obcí c) nestátní nezisková organizace d) zájmová sdružení právnických osob e) fyzická osoba f) právnická osoba

Všechny subjekty za podmínky, že vyvíjejí činnost v území, pro které je zpracována tato strategie.

- 46 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

PRV – Vedlejší opat ření: - Osa III.: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodá řství venkova - Opat ření III.1.3.: Podpora cestovního ruchu - Podopat ření III.1.3.: Podpora cestovního ruchu Priority: • výstavba koupališ ť nebo plováren (revitalizace stávajících rybník ů) • budování a rekonstrukce cest pro turistiku (mimo lesy) • budování hippostezek

Kone ční p říjemci: a) zem ědělský podnikatel b) obec c) svazek obcí d) nestátní nezisková organizace e) zájmová sdružení právnických osob f) nezem ědělské podnikatelské subjekty

Všechny subjekty za podmínky, že vyvíjejí činnost v území, pro které je zpracována tato strategie.

6.1.7. Fiche 7.: Ochrana a rozvoj kulturního d ědictví venkova Cíle:  studie a programy obnovy, využití a regenerace kulturního d ědictví venkova  obnova a zhodnocování kulturního d ědictví venkova  stálé výstavní expozice a muzea

PRV: Osa III - Opat ření III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního d ědictví venkova

Priority: • obnova a zhodnocení kulturního d ědictví venkova Kone ční p říjemci: a) obec b) svazek obcí c) nestátní neziskové organizace

- 47 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

d) zájmová sdružení právnických osob e) církev f) právnická osoba g) fyzická osoba

Všechny subjekty za podmínky, že vyvíjejí činnost v území, pro které je zpracována tato strategie.

6.1.8. Fiche 8.: Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje Cíle:  vytvá ření nových pracovních míst  rozvoj hospodá řské struktury nezem ědělských aktivit

PRV: Osa III - Opat ření III.1.2: Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje

Priority: • zakládání nových a rozvoj existujících podnik ů nejmenší velikosti - mikropodnik ů Kone ční p říjemci: a) právnická osoba b) fyzická osoba

6.2. Zp ůsob dosahování cíl ů a priorit

MAS v prvé řad ě vybere projektové nám ěty nejen od svých člen ů, ale z celého svého regionu (osloví obyvatele p ředevším prost řednictvím webu, ale i p řes lokální periodika, na sch ůzích zastupitelstev atp.). Tyto nám ěty pak MAS zapracuje do SPL a následn ě vypíše výzvy k podávání projekt ů. MAS bude nápomocna p ři volb ě a zpracování projektových nám ětů, bude i v případ ě nutnost pomáhat p ři realizaci projekt ů (nap ř. bezplatným poradenstvím pro žadatele). MAS dále zajistí či pom ůže zajistit následující okruhy: - nám ěty: projektová p říprava - zajišt ění administrace žádostí pro obce, podnikatele i neziskový sektor Cíle MAS vyplývají z Programu rozvoje venkova, respektive SPL MAS T řeš ťsko a na základ ě stanovených fichí se snaží vyvážen ě podporovat ve řejný, neve řejný a podnikatelského sektoru s cílem zkvalitn ění života v obcích. Tyto projekty napomáhají sekundárn ě i rozvoji

- 48 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO cestovního ruchu, který m ůže ekonomicky výrazn ě podpo řit region MAS, aniž by vy čerpával zdroje. Lze tedy konstatovat, že cíle MAS jsou pln ě v souladu s principem udržitelného rozvoje a tomuto rozvoji aktivn ě napomáhají (viz kap. 6.1.). V zásad ě lze říci, že MAS má t ři hlavní funkce:
realizace SPL
vlastní projekty (NNO)
„background“ pro region (pom ůže malým obcím, NNO, podnikatel ům a živnostník ům, ob čan ům s projekty) Tímto zp ůsobem bude docilováno kumulativních efekt ů a maximálního využití zdroj ů, zejména z Evropské unie, v tomto plánovacím období. Tyto zdroje tak bude moci využívat široká plejáda p ředstavitel ů podnikatelského i neziskového sektoru, jakož i obce, p ředevším malé. Tyto možnosti se tak otev řou i t ěm, pro které by byly jinak – kv ůli jejich kapacit ě - nedostupné (drobní podnikatelé a zem ědělci, malé obce). V dlouhodobé perspektiv ě podpo ří realizace SPL • stabilizaci území MAS a zvýšení identifikace obyvatel s tímto regionem • dlouhodobý a trvale udržitelný hospodá řský rozvoj území MAS v č. zem ědělství a diverzifikace činnosti zem ědělc ů • rozvoj zam ěstnanosti v míst ě • dlouhodobé partnerství mezi komunální správou, podnikateli a zem ědělci a neziskovým sektorem v č. vzd ělávacího

6.3. Zapojení inova čních prvk ů

Realizace SPL umožní díky budovaným a fakticky „institucionalizovaným“ partnerstvím řešení místních problém ů za aktivní ú časti nejen komunální sféry, ale i podnikatel ů, zem ědělc ů a reprezentant ů neziskového sektoru. Tímto zp ůsobem lze hledat optimální řešení, jež v mezích možností vyhovují všem, jichž se dotýkají. Inova ční aktivity:  rozvoj cestovního ruchu s využití bohatého lesního potenciálu (dosud pom ěrn ě opomíjená oblast)  rozvoj vzd ělávacích program ů (podporovaných i ze strany MAS) – využití potenciálu Akademie v ěd ČR  podpora podnikání, vytvá ření nových pracovních p říležitostí s dopadem na omezení odlivu obyvatel do m ěst Místní potenciál, který bude využíván p ři inova čních aktivitách a inovativních postupech, spo čívá krom ě dalšího v přítomnosti Akademie v ěd ČR a existence rozsáhlého potenciálu, využitelného pro cestovní ruch (lesní a další p řírodní bohatství, „neokoukanost“ kraje, velmi dobrá dopravní dostupnost, atp.).

- 49 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

6.4. Finan ční plán Realizace SPL: Důvody pro rozd ělení prost ředk ů mezi jednotlivé fiche: Nebyly napln ěny monitorovací indikátory Fiche č.1 „Délka opravených lesních cest“ a z tohoto důvodu byly na toto období p řesunuty finan ční prost ředky na tuto Fichi. Fiche č. 2 nebude nadále vyhlašována z důvodu nevyskytujících se kalamit v regionu a vzhledem k tomu, že kalamity v lesích jsou závislé na po časí, není plánovit ě po čítáno s jejím vyhlášením. Zárove ň nebudou pro další roky sledovány cíle v této oblasti.

Rok 2013 Fiche č.: Název: Rozd ělení fin. prost ředk ů Vlastní provoz MAS 20% 1. Lesnická infrastruktura 4% Obnova lesního potenciálu po kalamitách a 2. 0% zavád ění preventivních opat ření 3. Neproduktivní investice v lesích 4% 4. Obnova a rozvoj vesnic 21% 5. Ob čanské vybavení a služby 26% 6. Ubytování a sport 5% 7. Ochrana a rozvoj kulturního d ědictví venkova 15% 8. Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje 5% ΣΣΣ 100%

6.5. Integrovaná strategie území (celková strategie)

MAS T řeš ťsko má zpracovanou Integrovanou strategii území MAS T řeš ťsko, jehož je SPL logickou sou částí („podmnožinou“). Zatímco SPL se soust ředí p ředevším na problematiku ve vazb ě na Program rozvoje venkova, integrovaná strategie se zabývá daným regionem komplexn ě a akcentuje program rozvoje, jenž bude možno podpořit ze Strukturálních fond ů EU (především ROP Jihovýchod a OP Životní prost ředí, ale i programy financované z ESF, OP P řeshrani ční spolupráce ČR – Rakousko, aj.). SPL je tak jak sou částí („podmnožinou“) integrované strategie, tak i komplementem (nap ř. problematika cestovního ruchu bude řešena jak za pomoci PRV, tak i ROP a do jisté míry OP Přeshrani ční spolupráce, infrastrukturní záležitosti pak budou podpo řeny nejen z PRV, ale i OP ŽP resp. ROP, atd.). Soulad strategií je krom ě jiného dán i tím, že vznikaly prakticky soub ěžn ě a dá se říci, že i ve vzájemném dialogu.

- 50 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

6.6. Monitoring napl ňování cíl ů SPL Monitorovací indikátory Cílový stav Monitorovací indikátory 2012 - 2013 Délka opravených lesních cest 1400 bm Délka nově budovaných hipostezek 0 km Výstavba nových či rozšířených stávajících dětských hřišť 4 ks Počet lůžek v nových nebo modernizovaných ubytovacích zařízeních 12 ks Projekty zlepšující občanskou vybavenost obcí 32 Projekty zvyšující konkurenceschopnost místních podnikatelů 5 ks Obnova a modernizace veřejných objektů 25 ks Obnova místních komunikací 1700 m Nová či obnovená parkovací místa 37 Úprava veřejného prostranství 16 ks Výstavba a modernizace sportovních zařízení 6 ks Projekty zlepšující zázemí pro komunitní setkávání 17 Počet projektů usnadňující bezbariérový pohyb 3 Obnova nemovitých kulturních památek 3 ks Podpořené inovace místního významu 5 Partnerství různých odvětví místního hospodářství při přípravě a realizaci projektu 10 Partnerství různých odvětví místního hospodářství při využívání výstupů projektu 18 Projekty podporující aktivity žen 6 Projekty podporující aktivity mladých 9 Projekty zaměřené na ženy 6 Projekty zaměřené na mladé 17 Projekty podporující infrastrukturu pro cestovní ruch 4 Projekty významně přispívající ke zlepšení vzhledu obcí 20 Počet nově vytvořených pracovních míst 0 Počet projektů zaměřených na snížení negativních dopadů návštěvnosti lesa nebo na zvýšení bezpečnosti jeho návštěvníků 1 ks

- 51 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Na základ ě evaluace bylo zjišt ěno, že je vhodné rozší řit monitorovací indikátory z posledního platného SPL o další ukazatele. Tyto ukazatele kompletn ěji vystihují cíle a priority SPL.

7. Partnerství MAS

7.1. Historie MAS

Datum vzniku MAS: 20. 4. 2007

Historie vzájemné spolupráce - přirozená a historická spádovost st ředních a menších sídel území - sousední mikroregiony - spolupráce s dalšími MAS v ČR i zahrani čí - v rámci Mikroregionu T řeš ťsko se jednotlivým obcím poda řilo realizovat výstavbu dětských h řiš ť v rámci Grantového programu na podporu projekt ů venkovských mikroregion ů (Fond Vyso činy - Rozvoj mikroregion ů 2006) - jednotlivé obce - jako členové mikroregionu - byly v minulosti úsp ěšnými žadateli o finan ční prost ředky na výstavbu cyklotras a za řízení s nimi spojenými (nap ř. odpo čívadla). Tyto cyklotrasy pak jednotlivá sídla vhodně spojují.

Propojení ve řejného a soukromého sektoru v souvislosti s historií MAS - větší vzájemná závislost ve řejného a soukromého sektoru ve st ředních a menších sídlech území - dlouhodobá oborová spolupráce samospráv s podnikatelským sektorem (stavebnictví, dřevovýroba, nábytká řství, zem ědělství atd.)

7.2. Zapojení partner ů do p řípravy SPL

Jak bylo již výše uvedeno, hlavní zodpov ědnost za p řípravu SPL nese Programový výbor MAS, dále pak Správní rada. Jak je z řejmé ze sestavy člen ů t ěchto orgán ů (viz p řílohy), jsou delegovány tak, aby reprezentovaly region MAS jak geograficky (z r ůzných obcí), tak i svým charakterem (zástupci obcí, podnikatel ů, zem ědělc ů i neziskového sektoru). Zp ůsob zpracování, do n ěhož je vtažena celá členská základna MAS a prost řednictvím webových stránek i ve řejnost, vytvá ří situaci, kdy se na zpracování SPL fakticky podílí celá členská základna a ú častní se i ve řejnost, což je velice d ůležité pro zp ětnou vazbu. Díky nastavenému systému se spolupráce do budoucna m ůže pouze prohlubovat a rozši řovat (p říprava výzev – především Správní rada, výb ěr projekt ů – Výb ěrová komise, řešení

- 52 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO případných nesrovnalostí – Dozor čí rada, vyhodnocování – hlavn ě Monitorovací výbor a též Programový výbor MAS).

7.3. Vztah k obyvatelstvu

Informovanost o vzniku a rozjezdu činnosti MAS byla zajišt ěna celou řadou prost ředk ů, především pak následujícími: 1) Webové stránky: - základní info o MAS - informace o zpracování SPL - výzva k připomínkování a návrh ům do SPL 2) Další zdroje informací: - úřední desky obcí - místní periodika: v Třešti „Naše m ěsto“ - přímý kontakt s ob čany Informa ční tok je „oboucestný“, tedy na jednu stranu je obyvatelstvo informováno o MAS a jejích cílech a zám ěrech, na stran ě druhé pak probíhá získávání podn ětů ze strany ob čan ů (p ředevším web). Tímto zp ůsobem je tak zajišt ěno i zjiš ťování pot řeb obyvatel.

7.4. Otev řenost MAS

O.p.s. Místní ak ční skupina T řeš ťsko je organizace otev řená všem relevantním zájemc ům z regionu MAS. Zájemci mohou kontaktovat MAS prost řednictvím webových stránek, písemn ě či osobn ě v sídle MAS. Do MAS mohou tak vstoupit zástupci podnikatelského resp. živnostenského sektoru (v č. zem ědělc ů) či reprezentanti neziskového sektoru, kte ří působí v regionu MAS. Zájemce vyplní jednoduchou p řihlášku, kterou projednají ostatní členové MAS a rozhodnou o přijetí nového kandidáta. Administrace celého procesu je v kompetenci Správní rady MAS. Existuje i druhá možnost, že stávající členové sami osloví potenciálního člena MAS a nabídnou mu členství.

- 53 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

8. Zkušenosti a spolupráce

8.1. Zkušenosti

Dolní Cerkev: • ERDF (EU) – Dolní Cerekev: sanace skládky pr ůmyslového odpadu v k.ú. Nový Rychnov • Fond Vyso činy (cestovní ruch, sport, kultura, informatika, tech. infrastruktura, sociální služby apod.) • Státní fond rozvoje bydlení (nájemní bydlení, tech. infrastruktura pro RD) • Státní fond životního prost ředí ( ČOV, kanalizace, vodovody)

Kostelec • Program obnovy venkova – ve řejná prostranství, základní školství • Program obnovy venkova Vyso činy – ve řejná doprava, sportovišt ě • Fond Vyso činy – edi ční činnost, odpadové hospodá řství • Státní fond rozvoje bydlení – přestavba pr ůmyslového objektu na bytové jednotky • Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – přestavba skladovacího objektu na domov s pe čovatelskou službou a bytové jednotky pro p říjmov ě vymezené skupiny obyvatelstva

Stona řov • Realizace POV ( čerpání dotací v rámci titul ů 1-4, 8). • Bytová výstavba ( čerpání dotací z programu podpory výstavby nájemních byt ů a technické infrastruktury). • Výstavba inženýrských sítí pro RD ( čerpání dotací z programu podpory výstavby nájemních byt ů a technické infrastruktury). • Opravy stávajícího bytového fondu ( čerpání státní p ůjčky na opravu a modernizaci stávajícího bytového fondu). • Fond Vyso činy ( čerpání finan čních prost ředk ů na projekty v rámci grantových program ů nap ř. Rozvoj vesnice, Bydlete na venkov ě, Obce na síti, Drobná údržba sportoviš ť, Systém sb ěru a t říd ění odpadu, Vyso čina bez bariér).

Švábov • Fond Vyso činy ( čerpání finan čních prost ředk ů na systém sb ěru a t říd ění odpadu) • Program obnovy Kraje Vyso čina ( čerpání finan čních prost ředk ů na opravy místních komunikací, rekonstrukci sociálního za řízení obecního úpravu okolí obecního ú řadu)

- 54 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Třeš ť • Realizace POV ( čerpání dotací v rámci titul ů 7). • Bytová výstavba ( čerpání dotací z programu podpory výstavby nájemních byt ů a technické infrastruktury). • Výstavba inženýrských sítí pro RD ( čerpání dotací z programu podpory výstavby nájemních byt ů a technické infrastruktury). • Fond Vyso činy ( čerpání finan čních prost ředk ů na projekty v rámci grantových program ů nap ř. Rozvoj vesnice, Systém sb ěru a t říd ění odpadu, Vyso čina bez bariér, GIS, Elektronické podatelny ...). • Realizace projektu v intencích LEADER + - v rámci Programu obnovy venkova - akce: Úprava ve řejného prostranství se speciálním režimem (h řbitovní domek, hřbitovní oplocení, komunikace) - 1.etapa • Program SAPARD, opat ření 2.1 a) – Obnova a rozvoj vesnic: Rekonstrukce domu profesora Schumpetera • Program regenerace MPZ – zapojení už od roku 1998 • Program PHARE 2003 - Zkvalitn ění p řístupu k turistickým atraktivitám m ěsta T řeš ť • Program ministerstva vnitra ČR - program prevence kriminality - Partnerství 2007 • ROP Jihovýchod – rozvoj regionálních st ředisek (výstavba čty ři d ětských h řiš ť) • Agentura ochrany p řírody – pé če o památné stromy • Opera ční program životního prost ředí – zateplení základní školy

V období 2008 – 2011 MAS T řeš ťsko, o.p.s. zadministrovala 40 projekt ů v rámci opat ření IV.1.2 z Programu rozvoje venkova.

St ředisko spole čných činností Akademie v ěd ČR • Fond Vyso činy (projekty pro cestovní ruch – zámecký hotel v Třešti a jeho dopl ňky)

- 55 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

8.2. Spolupráce

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

1) Suonenjoki – MAS T řeš ťsko v roce 2010 navázala partnerskou spolupráci s Místní ak ční skupinou Mansikka z Finska, z m ěsta Suenenjoki ležící na hranici jižní a st řední části Finska. Při návšt ěvě finské MAS v Třešti byla zárove ň podepsaná partnerská smlouva mezi m ěstem Suenenjoki a T řeští. Partnerství vyústilo v projekt spolupráce v oblasti kultury a p ředevším divadla bez jazykové bariéry.

Zkušenosti s mezinárodní spoluprácí má p ředevším M ěsto Třeš ť. Jedná se o partnerské vým ěny v úrovni škol či hudebních soubor ů. Samoz řejm ě, b ěhem roku dochází i ke kontakt ům samospráv jednotlivých obcí. Jedná se o následující partnerská m ěsta:

2) Pieterlen - leží na jižním úpatí švýcarského Jurského poho ří v nadmo řské výšce 430 m. Dálnice A5 spojuje s městy Bern a Biel. První písemná zmínka o Pieterlenu pochází z roku 1228. V roce 1321 byl Pieterlen v držení mnich ů kláštera Bellelay až do reformace, kdy se majetek dostal do rukou sedlák ů. Duchovní správu vykonával nadále klášter. 19.století otev řelo cestu moderní dob ě. V roce 1834 byla vybudovaná první cihelna, roku 1853 se za čala budovat hlavní silnice, roku 1857 byla železnicí propojena m ěsta Biel - Solothurn, od roku 1900 se za čal rozvíjet hodiná řský pr ůmysl. V sou časnosti má obec více než 3400 obyvatel r ůzných národností a náboženského vyznání. Svou podporu zde má krom ě fotbalového klubu také hudební sdružení a t ři sbory - mužský, ženský a dětský, v čela ři, hokejový a lyža řský klub. Nov ě se v Pieterlenu pravideln ě konají hudební dny. Partnerská smlouva mezi Pieterlenem a T řeští byla podepsána v červnu roku 1999. Od té doby se uskute čnilo n ěkolik retrospektivních vým ěn.

3) Obergünzburg - německé m ěste čko leží na okraji tyrolských Alp v oblasti Allgäu mezi Mnichovem a Bodamský jezerem (Švýcarské hranice, okresní m ěsto Kempten). Tato oblast je turisticky zajímavá, protože v okolí jsou známé turistické cíle, jako zámek Neuschwanstein, Kostnice, Bodamské jezero atd. Obec Obergünzburg má více než 6100 obyvatel a pat ří k němu obce Ebersbach, Untrasried, Günzach a Willofs. Z historie víme, že první zmínky jsou od 3. století, čímž se stává nejstarší obcí tohoto regionu. V sou časné dob ě zde pracují na vysoké úrovni hasi či, ke kterým pat ří i potáp ěč i, kte ří poskytují záchranářské služby v rámci Bavorska. Dále zde pracují dobrovolné spolky a seskupení. K významným pat ří mužský pěvecký sbor, hudební kapely v Obergünzburgu, Untrasriedu a Günzachu, divadelní soubor z Ebersbachu a spolek dobrovolných st řelc ů. Raritou jsou muzikanti hrající na alpské rohy. Dále je zde pe čováno o sportovní vyžití, nejv ětšího zájmu se t ěší fotbalová liga ve všech kategoriích. Každoro čně se v obci koná velká m ěstská slavnost na konci srpna, kterou po řádá spolek dobrovolných st řelc ů. Partnerství mezi m ěsty Obergünzburg a T řeš ť bylo slavnostn ě stvrzeno v roce 2007.

4) Raabs na der Thaya - leží na soutoku Rakouské a Moravské Dyje v severní části Dolního Rakouska, zvané Waldviertel, na hranici s Českou republikou. M ěstská obec se skládá z 33 katastrálních obcí. Dominantou je hrad Raabs s bohatou historickou minulostí a nejv ětší rakouská z řícenina Kollmitz. D ějiny m ěsta za čínají sou časn ě s dějinami hradu, který byl vybudován v poslední čtvrtin ě 11. století. Velká část m ěstského opevn ění je ješt ě dochována. Hradní návrší byla osídlena již v mladší dob ě kamenné, jak dokládají nálezy keramiky z této doby. V rámci Raabského Kulturního programu jsou nabízena divadelní p ředstavení, koncerty

- 56 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO klasické hudby, jazzové a letní koncerty. Každoro čně se zde koná Svátek poetů a „Sun und fun" se závody „dra čích" lodí. V červnu roku 2006 bylo slavnostn ě podepsáno Memorandum o kulturních a sportovních vým ěnách mezi m ěsty Raabs an der Thaya a T řeští.

NÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

„Regionem Renesance nejen po stopách historie“

Do tohoto projektu byly zapojeny 3 MAS z Vyso činy: MAS T řeš ťsko, MAS Tel čsko, MAS Jemnicko.

Realizací projektu vznikla sí ť 9 tematicky zam ěř ených expozic na území Regionu Renesance.

Z toho na území MAS T řeš ťsko jsou tyto t ři expozice:

• Dolní Cerekev –hudební skladatel Karel Pádivý • Stona řov – pád meteorit ů • Třeš ť – radioamaté ři

Sou částí projektu jsou stavební úpravy objekt ů, po řízení vitrín, panel ů, prezenta ční techniky. Expozice byly otvírány postupn ě dle požadavk ů jednotlivých obcí. Pro tyto p říležitosti bylo zakoupeno i vybavení – pódium, rychle rozkládací stany, osv ětlení, ozvu čení. Byly vydány propaga ční materiály.

„Za sochami Regionem Renesance“

Další spole čný projekt mezi MAS T řeš ťsko, Místní ak ční skupinou Mikroregionu Tel čsko a MAS Jemnicko je vytvo ření 25 soch, které budou umíst ěny v obcích. Sochy vytvo řené za podpory místních obyvatel, jednak podpo ří zvýšení soudržnosti obyvatel, jednak vytvo ří výletní cíle pro cyklisty a p řisp ějí tak k rozvoji turistického ruchu v regionu. Sochy budou přednostn ě umíst ěny na cyklotrasách v obcích, které jiné výletní cíle nemají. Samoz řejmostí je spole čná propagace. Krom ě článk ů na Internetu a v místním tisku, bude vydán propaga ční materiál, KMAS bude projekt propagovat na veletrzích cestovního ruchu.

Funkce MAS A: Ve vztahu k regionu a obyvatelstvu: - posilování identity regionu - aktivizace místních subjekt ů - růst schopností a motivace lidí B: Ve vztahu k příprav ě a realizaci projekt ů: - programové a finan ční zajiš ťování - odborná pomoc žadatel ům (školení, poradenství) - monitoring

- 57 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

9. Organizace a zdroje MAS

9.1. Organiza ční struktura a rozd ělení odpov ědností

Struktura a organizace Místní ak ční skupiny je upravena Statutem MAS, který schvaluje Správní rada a který mj. definuje jednotlivé orgány MAS, jejich kompetence a zodpov ědnost.

- 58 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Správní rada MAS: Člen: Zastupuje: Ing. Jaroslav Matula Obec Kostelec Roman Musil Roman Musil Ing. Vladislav Hynk Město T řeš ť Ing. Jan Škoda St ředisko spole čných činností AV ČR, v.v.i. Mgr. Ivan Šulc Městys Stona řov Dr. Václav Trnka TJ Slavoj T řeš ť Zdena Tajovská Komunitní škola Dušejov, o.s. Ivo Mišák Okrašlovací spolek Jezdovice, o.s. Martin Hamták TJ Sokol T řeš ť Dozor čí rada MAS: Mgr. Lucie Pokorná LConcept Ing. Eva Požárová Město T řeš ť Št ěpánka Šteflová dobrovolník Programový výbor: MVDr. Petr Hawerland MVDr. Petr Hawerland Zden ěk Jirsa Městys Dolní Cerekev Ing. Eva Požárová Město T řeš ť Mgr. Ivan Šulc Městys Stona řov

Jaroslav Rod Městys Stona řov

Výb ěrová komise: Ing. Miroslava Bárt ů Obec Suchá Antonín Dvo řáček Městys Dolní Cerekev Ing. Karel K říž TJ Slavoj T řeš ť Ing. Ivo Mišák Ing. Ivo Mišák Jana Mácová dobrovolník Ing. Ladislava Kružíková dobrovolník Petr Böhm. Obec Vyskytná nad Jihlavou Monitorovací výbor: Ing. Ji ří Doležal FOWA Batelov, s.r.o. Jaroslav Rod Městys Stona řov Ing. Ladislava Kružíková MVDr. Petr Hawerland

- 59 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Správní radu a dozor čí radu sestavují členové (z hlediska zákona o o.p.s. zakladatelé), jedná se tedy o volbu. Ostatní orgány jsou sestavovány Správní radou zp ůsobem uvedeným ve Statutu (Správní rada se vždy obrátí na členy se žádostí o návrhy na nominace), jde tedy o jmenování na základ ě nominace z členské základny. Dozor čí rada: - DR vykonává svou činnost v souladu se Zakladatelskou smlouvou MAS. DR je oprávn ěna kontrolovat všechny orgány i pracovníky MAS, dále je oprávn ěna ukládat nápravná opat ření a vyžadovat jejich spln ění. - DR vykonává kontrolní činnost na základ ě svého rozhodnutí nebo na základ ě žádosti člen ů MAS (v p řípad ě žádosti od min. 3 člen ů je tato žádost pro DR závazná), SR a dalších orgán ů MAS, p říp. na základ ě požadavku zven čí (instituce ve vazb ě na Program rozvoje venkova p říp. instituce činné v programech, kde bude MAS žádat o dotace). Programový výbor: - PV je zodpov ědný za p řípravu a aktualizaci SPL. Návrh SPL a jeho aktualizace p ředkládá PV člen ům MAS, který jej mohou p řipomínkovat. SPL a jeho aktualizace schvaluje SR. Výb ěrová komise: - VK provádí na základ ě preferen čních kritérií bodování jednotlivých projektových žádostí v rámci realizace SPL, stanovuje tak jejich po řadí a rozhoduje o výb ěru projekt ů, jimž budou p řid ěleny dotace. O svém rozhodnutí informují p ředkladatele jednotlivých projekt ů vč. informace o hodnocení projekt ů. - VK se řídí schváleným jednacím řádem. Výb ěr projekt ů se uskute čň uje dle Pravidel pro kontrolu, hodnocení p řijatelnosti, bodování a výb ěr projekt ů na MAS (tato pravidla zahrnují i možnost odvolání proti rozhodnutí PV), která jsou p řílohou Statutu MAS. SPL je zpracováván v gesci Programového výboru, p řičemž tento využívá sou činnosti všech člen ů i ostatních orgán ů, schvalován je pak Správní radou, která zodpovídá ve spoluprácí s dalšími orgány za jeho realizaci. Kontrolní funkce plní Dozor čí rada a v některých p řípadech i Monitorovací výbor. (Podrobnosti viz Statut MAS.) Výb ěrová komise byla sestavena z lidí, kte ří se t ěší p řirozené autorit ě, kte ří mají pot řebné odborné znalosti (právní, ekonomické, apod.) a v neposlední řad ě kte ří se sami nebudou ucházet o projekty v rámci realizace SPL, tudíž nehrozí konflikt zájm ů (ani nep římý – pokud by se kup ř. ucházel o projekt bývalý člen VK). Funk ční období člen ů Správní i dozor čí rady je v souladu se zákonem t říleté.

- 60 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

Osoby řídící realizaci SPL: Osoba Role Pravomoci: Ing. Vladislav Hynk supervize nad realizací SPL předseda Správní rady Josef K řepela napl ňování SPL ředitel spole čnosti Mgr. Ivan Šulc tvorba a aktualizace SPL, předseda Programového dohled nad souladem SPL a výboru, rozhodovací vyhlašovaných program ů pravomoci v oblasti programové a souvisejících Ing. Karel K říž hodnocení a výb ěr projekt ů předseda Výb ěrové komise, zodpov ědnost za výb ěr projekt ů a jejich souladu s pův. zám ěrem a SPL

9.2. Zdroje MAS pro činnosti spojené s realizací SPL Ředitel- st ředoškolské vzd ělání, zkušenosti s dlouholetou prací ve vedení malé obce, bohaté zkušenosti s čerpáním finan čních prost ředk ů z Programu obnovy venkova, Fondu Vyso činy a krajských fond ů Odbornost člen ů MAS: 1. obce: starostové a místostarostové (zkušení komunální politici) 2. podnikatelé: dlouholeté zkušenosti s podnikáním v místních podmínkách, dobré výsledky a trvalý r ůst živností i firem 3. neziskový sektor: dlouholeté zkušenosti s řízením sportovních oddíl ů, administrace dotací, p ůsobení v organizaci NNO Vzd ělávání: pr ůběžné vzd ělávání lidí p ůsobících na obcích i komunálních politik ů Jazykové znalosti: němčina, angli čtina Technické vybavení: - kancelá ř MAS - veškeré pot řebné technické zázemí Informování obyvatelstva: - www stránky - email - tiskoviny - úřední desky - jednání zastupitelstev - přímý kontakt - setkání s ob čany - veletrhy Předfinancování: - fond (p ředevším ze zdroj ů zú častn ěných obcí)

- 61 - 10. Administrativní postupy

Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

10.1. Registrace projekt ů

SPL bude v území MAS propagován následujícími cestami:
webové stránky MAS: www.mas-trestsko.cz
email MAS: [email protected]
zpravodaj MAS, městská a obecní periodika, další tiskoviny
informace na ú ředních deskách obcí
setkání s ob čany
veletrhy

Postup p ři p řijímání žádostí a jejich projednávání je schematicky uveden v úvodu kapitoly. Vydávání výzev se řídí Pravidly pro vyhlašování p říjmu žádostí na MAS: 1. Výzvu vydává Správní rada MAS . 2. Zve řejn ění výzvy: www MAS, www obcí, obecní periodika, ú řední desky na ú řadech obcí 3. Výzva obsahuje: a) Název MAS a SPL b) Seznam vyhlášených fichí c) Časové rozmezí a místo p říjmu Žádostí o dotaci d) Informaci o termínu p říjmu povinných p říloh k Žádosti o dotaci (tj. zda lze p ředkládat i Žádosti o dotaci neobsahující všechny povinné p řílohy apod. v četn ě nejzazšího termínu pro jejich p ředložení či zda neúplné Žádosti nebudou MAS p řijaty) d) odkaz na internetové stránky MAS e) jméno a kontaktní údaje (telefon, e-mail) na pracovníka MAS poskytujícího informace případným kone čným žadatel ům f) p ředpokládanou alokovanou částku a kolo p říjmu PRV, ve které budou Žádosti registrované na SZIF

Žádosti budou podávány v uvedených časech na MAS, zodpov ědným za zajišt ění této činnosti je manažer MAS. Žadatelé mohou konzultovat své zám ěry na MAS, v případ ě zájmu bude uskute čněno seminá ř pro žadatele. Další informace budou zve řej ňovány na webových stránkách MAS v č. užite čných odkaz ů. Podání žádosti o dotaci - Žadatel podává Žádost o dotaci v termínu výzvy vyhlášeném MAS. - Termíny výzev pro p říjem Žádostí o dotaci místní ak ční skupinou jsou vyhlašovány MAS minimáln ě jednou za kalendá řní rok.

- 63 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

- Žádost o dotaci se podává samostatn ě v rámci jedné Fiche (není možné na základ ě více Fichí podat jeden projekt). - V dané výzv ě m ůže žadatel podat v rámci jedné Fiche na stejný p ředm ět dotace pouze jedinou Žádost o dotaci. - Žadatel podává na MAS elektronickou verzi Žádosti o dotaci. Písemná podoba Žádost bude žadateli vytišt ěna pracovníkem MAS. - Žádost o dotaci p ředkládá a podepisuje žadatel před pracovníkem MAS osobn ě (v případ ě právnických osob pak prost řednictvím jejich statutárního orgánu v souladu se stanoveným zp ůsobem pro právoplatné jednání a podepisování za p říslušnou právnickou osobu) nebo prost řednictvím zmocn ěného zástupce/zástupc ů. - Pokud žadatel podává Žádost prost řednictvím zmocn ěného zástupce/zástupc ů, musí zmocn ěný zástupce k registraci Žádosti p ředložit zvláš ť vytišt ěná čestná prohlášení s úředn ě ov ěř eným podpisem žadatele (v p řípad ě právnických osob pak prost řednictvím jejich statutárního orgánu v souladu se stanoveným zp ůsobem pro právoplatné jednání a podepisování za p říslušnou právnickou osobu). - Sou částí Žádosti o dotaci jsou povnné, p říp. nepovinné p řílohy (viz p říslušná Fiche), D jinak C. Termín pro nejzazší p ředložení všech povinných, p říp. nepovinných p říloh stanoví MAS.

10.2. Zp ůsob výb ěru projekt ů

Hodnocení p řijatelnosti projekt ů, jejich bodování a výb ěr je v kompetenci Výb ěrové komise MAS: - Přijaté Žádosti o dotaci prochází administrativní kontrolou místní ak ční skupiny a kontrolou p řijatelnosti. V případ ě, že po administrativní kontrole zjistí MAS, že je nutné opravit nedostatky nebo dodate čně doložit n ěkterou ze stanovených p říloh, písemn ě vyzve žadatele s pevn ě daným termínem k dopln ění Žádosti o dotaci, a v případ ě nedopln ění ve stanoveném termínu ukon čí administraci dané Žádosti z důvodu nespln ění podmínek Pravidel pro p ředložení Žádosti o dotaci. - Po provedení administrativní kontroly a kontroly p řijatelnosti je MAS povinna prokazateln ě písemn ě informovat žadatele o výsledku kontroly. U Žádostí, které nebyly vy řazeny v rámci administrativní kontroly a kontroly přijatelnosti, provede MAS bodové hodnocení dle p ředem stanovených preferen čních kritérií a vybere projekty k podpo ře za každou Fichi. O výsledku výb ěru je žadatel informováno do 5 pracovních dn ů po kone čném výb ěru projekt ů ze strany MAS nejpozd ěji v den registrace na SZIF, minimáln ě na internetových stránkách MAS. - Žadatel, jehož projekt byl vy řazen na základ ě administrativní kontroly nebo kontroly přijatelnosti MAS, nebo nesouhlasí s bodovým hodnocením, má možnost do 7 pracovních dn ů ode dne následujícího po informování od MAS podat žádost o p řezkoumání postupu MAS na danou MAS. - V případ ě, že nedojde na jednání po podání žádosti o p řezkoumání postupu MAS ke shodnému záv ěru MAS a žadatele, má žadatel právo podat žádost o p řezkoumání postupu MAS na p říslušné RO SZIF a pokud tak u činí, má zárove ň povinnost dát tuto skute čnost MAS na v ědomí.

- 64 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

- Po doru ční žádosti o p řezkoumání postupu MAS na RO SZIF bude provedeno jeho přezkoumání a žadatel bude o výsledku písemn ě informován.

10.3. Realiza ční část

MAS v pr ůběhu realizace jednotlivých projekt ů konzultuje s kone čnými žadateli p řípadné dotazy a problémy. Veškerou administraci i vedení složek projekt ů má na starosti manažer MAS, který k tomuto využívá kancelá ř a další technické zázemí MAS. Dohled nad touto činností p řísluší Správní rad ě resp. dozor čí rad ě MAS. Projekty jsou propláceny p římo ze strany SZIF, ze strany MAS jde o kontrolu spln ění projektu a potvrzení t ěchto skute čností pro ú čely SZIF. O všech t ěchto záležitostech vede manažer MAS evidenci. Kontrola provád ění projekt ů je v kompetenci Dozor čí rady a Monitorovacího výboru. Tyto orgány stanoví pro každý rok plán kontrol. Dále pak provádí tyto orgány kontroly ad hoc v reakci na podn ěty zven čí i na vlastní podn ět. O této činnosti zve řej ňují každoro čně souhrnnou zprávu. Na kontrolách se prakticky podílejí členové t ěchto orgán ů a dále pracovníci MAS.

10.4. Kontrola činnosti MAS

Hlavní orgán kontroly je Dozor čí rada MAS, která je oprávn ěna kontrolovat veškeré orgány a pracovníky MAS. Kontrolu pracovník ů pak provádí i Správní rada MAS MAS bude vydávat Výro ční zprávu o činnosti, jež bude ve řejn ě dostupná (i na www). Účetnictví MAS kontroluje Dozor čí rada. Hodnotící zprávy jsou diskutovány celou členskou základnou a následn ě zve řej ňovány na webových stránkách. Toto hodnocení zahrnuje cíle pro dané období, jejich spln ění či nespln ění, d ůvody p řípadných problém ů a návrhy opat ření a postup ů, které povedou k náprav ě v jednotlivých konkrétních p řípadech i systémov ě.

10.5. Archivace

Přílohou Statutu MAS jsou i Pravidla pro administraci a kontrolu projekt ů a archivaci, jejichž sou částí (p řílohou) je i Archiva ční a skarta ční řád. Technické a kancelá řské zázemí pro archivaci je v kancelá ři MAS.

- 65 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

10.6. Monitoring

Zodpov ědnost za monitoring: Monitorovací výbor MAS Tento výbor navrhuje Správní rad ě monitorovací ukazatele a řídí proces monitoring Zdroje pro monitoring a hodnocení: - účetnictví - výro ční zprávy - pr ůzkum v terénu - dalším z nástroj ů jsou i monitorovací zprávy Monitorovací ukazatele jsou stanoveny tak, aby byly: - relevantní - kvantifikované - spolehlivé - dob ře dostupné Monitorování je realizováno následujícími zp ůsoby: a) sledování pr ůběhu realizace projektu → pr ůběžné b) rutinní sb ěr informací a jejich pr ůběžná evidence c) po ukon čení projektu - monitoring musí odpov ědět mj. a p ředevším na následující otázky: (i) realizovali jsme projekt úpln ě? (ii) realizovali jsme projekt v čas? (iii)realizovali jsme projekt s nep řekro čeným rozpo čtem? Samostatnou kapitolou je strategické monitorování, jež monitoruje zejména globální napl ňování SPL, p říp. Integrované strategie území MAS.

10.7. Vyhodnocení SPL (evaluace)

Hlavní evalua ční orgán: Monitorovací výbor ve spolupráci s Dozor čí radou, Programovým výborem i Správní radou. Monitorovací výbor spolu s Dozor čí radou navrhuje plán vyhodnocování, jenž pak schvaluje Správní rada. Monitorovací výbor s Dozor čí radou pak navrhují i zapracování výsledk ů evaluace do aktualizace SPL, a to jednou ro čně. Hlavní kritéria kvalitní evaluace jsou: - relevance - efektivita

- 66 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

- účinnost - užite čnost - udržitelnost Hodnocení se provádí - ex ante, - v mezidobí, - ex post Hodnocení musí dávat odpov ěď na následující otázky: a) na kolik plníme dlouhodobou vizi či hlavní cíle? b) jakým sm ěrem a kam postupovat nadále?

Sebehodnocení MAS Na sebehodnocení MAS participují všechny orgány MAS i členská základna, by ť je i tato činnost „v gesci“ monitorovacího výboru. Základem pro sebehodnocení jsou dosažené výsledky, pln ění monitorovacích ukazatel ů a hodnotící zprávy monitorovacího výboru. Tyto podklady jsou p ředest řeny k diskusí v MAS a na základ ě této diskuse a podklad ů schvaluje Správní rada jednou ro čně hodnotící zprávu, kterou pak zve řej ňuje na webu. Prob ěhlo st ředn ědobé hodnocení, které bylo provedeno externí firmou z důvodu objektivního hodnocení činnosti MAS. Výsledek hodnocení se odrazil v aktualizaci SPL.

10.8. Propagace MAS

Propagace a informování o MAS jsou zajišt ěny následujícími zp ůsoby:  www  úřední desky  místní periodika  obecní zastupitelstva  přímý kontakt s ob čany  veletrhy  zpravodaje  jednání r ůzných profesních sdružení, komor, atp. Vyhodnocování ú činnost: orgány MAS (Správní rada, Dozor čí rada, ...). Aktualizace www: pr ůběžn ě (redak ční systém) Plán informovanosti: vypracovává manažer MAS, schvaluje Správní rada MAS

- 67 - Strategický plán LEADER MAS T ŘEŠ ŤSKO

11. Zapojení žen, mladých lidí a zem ědělc ů

Mezi členy či partnery MAS se aktivn ě zapojují do činnosti ženy i mladí lidé. Jedná se o starostky obcí, které jsou členy MAS, členky dozor čí a správní rady, monitorovacího výboru a další. • Ing. Miroslava Bárt ů • Martina Vopálenská • Ing. Ladislava Kružíková • Anna Dvo řáková • Mgr. Lucie Pokorná • Jana Mišáková • Ing. Eva Požárová • Jana Novotná • Št ěpánka Šteflová • Mgr. Darina Čermáková • Bohumila Pípová • Ing. Slávka Dokulilová • Karla Mendlová • Zdena Tajovská • Lucie Vopálenská • Pavlína Nováková • Jana Mácová • Eva Nováková • Jana Bulantová • Renata Menšíková • Jana Tomanová • Daniela Hr ůzová • Milada Duchanová • Michaela Padrtová • Radka Oravcová

Krom ě výše uvedených je do činnosti MAS aktivn ě zapojen pan Ji ří Drastich, který podniká v oblasti zem ědělství – lesnictví, pan Vít ězslav Mašek, pan Ladislav Liga č, paní V ěra Řezní čková, pan Lukáš Zahradník, pan Libor Novák, MVDr. Petr Hawerland a pan Tomáš Vácha, kte ří p ůsobí v oblasti zem ědělství.

MAS T řeš ťsko je zam ěř eno na všechny skupiny obyvatelstva. Samoz řejmostí je zd ůrazn ění zam ěř ení na ty skupiny obyvatelstva, které tuto pomoc více pot řebují. Jde především o ženy, mladé lidi, zem ědělce a dále skupinu dlouhodob ě nezam ěstnaných obyvatel. P ři realizaci podpory pak budou tyto skupiny up řednost ňovány, stejn ě tak subjekty, které budou prioritn ě řešit pot řeby t ěchto osob.

- 68 -