DOCSLIB.ORG

Jak Pukaly Ledy Michal Horáček – Jako Jeden Ze Zakladatelů Iniciativy Most – Byl U Prehistorie Naší „Něžné Revoluce“

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Jak Pukaly Ledy Michal Horáček – Jako Jeden Ze Zakladatelů Iniciativy Most – Byl U Prehistorie Naší „Něžné Revoluce“ Michal Horáček Jak pukaly ledy Michal Horáček – jako jeden ze zakladatelů iniciativy Most – byl u prehistorie naší „něžné revoluce“. Ale nejen to. Hlavně byl účastníkem dění v centru této „revoluce“ v Občanském fóru. Byl tehdy opravdu všude a u všeho. Nevěděl jsem, že si to všechno pamatuje a navíc zapisuje. Ale jsem tomu moc rád. Historici mají dík jemu jeden z mála vskutku autentických dokumentů o těch hektických dnech. – Václav Havel 2 Několik slov autora k druhému vydání Co dělají situace? Nastávají. Mnohé už známe, a tak si s nimi umíme poradit. Někdy však známé nejsou, a tu nás zaskočí. A jsou-li mohutné, strhnou. Třeba láska. Anebo... revoluce. Ten, jehož události strhnou do svého proudu, si nemůže zachovat chladnou hlavu. S chladnou hlavou lze pozorovat a hodnotit proud pouze ze břehu. To neznamená jen z jiného prostoru, ale i z jiného času. Pozorovatel může posoudit, co měli lidé smýkaní proudem dělat, a co dělat neměli. To nejdůležitější však udělat nemůže: tok pozorovaných událostí ovlivnit. Proud je mokrý stejně jako ti, které strhl. Stržení mají hlavy horké; o tom, co je třeba podniknout, musí se rozhodovat „z první dobré,“ okamžitě. Jejich činnost je proto intuitivní a ryze praktická. Přinejmenším činnost aktérů listopadové revoluce taková byla; ačkoli jsem pak od lidí stojících na břehu času uslyšel mnohá doporučení, jejichž rozšafnost uznávám, jedno budu tvrdit dál: v proudu událostí nemá rozvážná reflexe a objektivita místo. A já neměl mnoho příležitostí dokonce ani k tomu, abych si psal soustavné záznamy. Ale bylo-li to jen trochu možné, zaznamenával jsem – po notýscích, po útržcích papírů a na okrajích novin – mnohé z toho, co jsem během klíčových 292 hodin revoluce viděl a slyšel, čeho jsem se bál, čemu věřil, co se sám snažil utvářet. Ano, v nejistotě, a především v ní: to nejistota otevírajících se možností je vodou řeky, v níž události proudí. Svůj chaotický deník jsem dopsal před osmnácti lety. Před tolika, kolik potřebuje novorozeně k tomu, aby dospělo. Biologicky, ale třeba i politicky – v plnoprávného občana. Plnoprávný občan se svými právy a svobodami počítá, má je za nezcizitelné. Nesní o tom, že ho v tomto směru něco zaskočí; sní-li o vlastním přepadení, pak o závratné nejistotě lásky nebo vlastní životní cesty. Z relativní jistoty svých práv a svobod se nicméně těšíme dnes; sevřená v ledech nehybného komunistického režimu je moje generace znala jen z doslechu. Jenom v ně doufala. Vím, že pro dnešní osmnáctileté je obtížné naši tehdejší situaci nahlédnout, natož pochopit. Právě proto a zejména pro ně znovu předkládám svůj deník psaný ve dnech, kdy ledy začaly pukat. Je naprosto subjektivní, protože jej psal aktér uprostřed jeku a zuření valících se událostí. Čtenář, který dává přednost objektivním studiím, nepochybně vyhledá spíš práce historiků, tedy lidí píšících z časového odstupu v tichu a klidu archivů. Můj deník je pozvánkou pro ty, kteří chtějí ujít 292 hodin revolučních událostí roku 1989 krok za krokem, lavinovým polem možností, které se teprve otevírají. Je to pozvánka z jistoty do nejistoty. Michal Horáček, listopad 2007 3 PÁTEK 17. LISTOPADU 20:37 „Jsou tady lidi!“ Volají lidi. Jejich několik set. Stojí jednotlivě i v hloučcích mezi žlutobílými antony před obchodním domem Máj na Národní třídě. Proti nim policisté. Přehradili jim cestu. Antonů je sedmnáct. Policistů nepočítaně. Mají nerozlišitelné obličeje a splývají v několikařadou hradbu. Na otázky neodpovídají. Něco se děje, stalo se, stane. Mrštnější z těch postávajících se obracejí o pomoc k útlým kmenům velmi mladých lip. Taky to zkouším. S podprůměrným zdarem. Přesto natahuji krk a nahlédnu přes kordon. Vidím však jen uvolněnou křižovatku Národní se Spálenou a za ní další řady postav v tmavozelených stejnokrojích. Bílé helmy. Snad cosi jako ploty. Za nimi slabě mručí vzdálený dav. Odkudsi huhlá neosobní hlas z policejní vysílačky. Skupinky před Májem se rozrůstají. „Jsou tady lidi!“ Volají tři stařenky před Domem kubánské kultury. Jedna svírá kabelku z kůže, která v jiné éře, v jiném světě, byla asi i na první pohled krokodýlí. Pán středních let, s brýlemi a tváří učitele, se k nim přidává. Mladá dvojice vedle něho taky. Potom všichni. Od úst stoupají bílé obláčky. Lidé chtějí k lidem. Hradba strážců zákona – strážců lidí? – přešlápne. Bojíme se jich, máme ale pocit, že i oni se bojí – nás. Ministerstvo strachu vítězí nade všemi. Takže skrz kordon to nepůjde. Zkusím to obejít, najít skulinu. Určitě se mi to povede. Na dlažebních kostkách okolních ulic jsem vyrůstal. 20:44 Průchodem Platýzu, kde před odchodem do exilu hrával kdysi na věčně rozladěnou kytaru Jaroslav Hutka, pak doleva na Perštýn. I tam ale napříč vozovky i chodníků vyrostla zarytě mlčící zelená bariéra. Dáma s kokršpanělem na vodítku dokazuje otevřeným občanským průkazem, že bydlí ve Spálené. Marně. 20:46 Běžím kolem Bartolomějské. Je uzavřena. Na náměstí před Betlémskou kaplí zase doleva. Ale na Národní to nikudy nejde. Pokračuji Betlémskou. Nejsilnější ostraha hlídá jižní konec ulice Karolíny Světlé. 20:49 Zmatek a tíseň rostou. Že policisté nepouštějí nikoho, kdo by se mohl připojit k zástupům na Národní, to se dá pochopit. Kordony ale nepouštějí nikoho ani ven. Je to nevysvětlitelné, a proto najednou hrozivé. Tady, mezi ústím do Národní třídy a proslulým „Bartákem“, kde jsem uvnitř kachlíkované budovy strávil před lety nejkrušnější hodiny a dny svého života ve 4 vyšetřovnách StB, mi zazní v hlavě čísi věta: Na uprázdněných oltářích poskakují démoni. Tak nějak to bylo. Tak nějak to je. 20:53 Krocínovu taky hlídají. Ani v Divadelní to není jiné. Rozbíhám se po temném schodišti na nábřeží. Provoz tam není rušnější než kdykoliv jindy. Lampy svítí do řídké, lezavé mlhy. 20:55 Dobíhám na roh Národní třídy. Za osvětlenými okny kavárny Slávia si hosté, jako obvykle, pochutnávají na sachr-dortech. Upíjejí kávu: někdo s malíčkem na oušku šálku, jiný s prstem zvednutým, všichni s úsměvem. Trochu mě to uklidňuje. Bůhvíco jsem si namlouval. A navíc – první člověk, na něhož narazím, je ten, jehož jsem se vydal hledat: Michael Kocáb. Podivná náhoda. 21:01 Michael říká, že hlouběji do Národní se nelze dostat; kordon ho zastavil kdesi za budovou ČSAV právě ve chvíli, kdy já to zkoušel směrem od Máje. Teď už jsme měli být oba tři sta metrů odtud, v Karlově ulici. Tam Michael bydlí a tam máme dva dny předem sjednanou schůzku. Jdeme tak rychle, jak jen to Michael dokáže. Předevčírem, během natáčení filmu o Výběru někde v Gottwaldově mauzoleu, stoupl na hřebík trčící z pohozeného prkna. Konečně jsme na místě. Nikdo nás nečeká. Vytahujeme cigarety. Vyprávím o odpoledním představení slavného brněnského Rozrazilu na Chmelnici. Pověst nelhala, říkala se tam pravda – jako by si cenzoři dobrovolně propíchli ušní bubínky. 21:21 Když zašlapujeme vajgly, přibíhá půvabná Annie Kochová z rozhlasové stanice společnosti BBC. Prosí, abychom dojednanou schůzku s ní a s kolegyní Felicity Marshovou odložili. Felicity se jí kdesi ztratila, nepochybně zůstala uvnitř kordonu na Národní. Smluvíme se na jedenáctou, Annie si přitahuje utíkáček a spěchá někam pryč. Vycházíme. Zahýbáme do Liliové, dostáváme se na Betlémské náměstí. Michaelova noha ale bolí pořád silněji, musí často zastavovat. Vracíme se. Potkáváme kohosi povědomého; vypráví o odpolední manifestaci. Prý tam mohlo být čtyřicet, padesát, ale taky až sedmdesát tisíc lidí. Po čerstvé zkušenosti z 28. října, kdy se nás sešlo desetkrát méně a cestující v autobusu s poznávací značkou Hradce Králové si při pohledu na nás ukazovali na hlavu, se mi to nechce věřit. Kdosi povědomý se ovšem dušuje. Šlo se prý z Albertova na Vyšehrad. Všichni manifestanti se tam ani nevešli. Skandovalo se Jsme na špatném hradě!, bylo veselo. 5 Po desáté V Michaelově bytě si dáváme čaj, vařila Marsha Kocábová. Diskutujeme o přípravě dalších návrhů naší iniciativy MOST. Chvíli si vzájemně vyčítáme, že jsme ještě na předsednictvo federální vlády nestačili předat dopis Jiřího Křižana a dalších lidí z nezávislých iniciativ, i když jsme ho na zpola konspirativní schůzce v kavárně obdrželi už před několika dny. Zaříkáme se, že to co nejrychleji napravíme. Před půlnocí Když dospíváme k názoru, že mladé ženy z BBC už nepřijdou, zvoní zvonek. Vchází Felicity. Ve tváři je bílá, zornice rozšířené. Nesouvisle vypráví o masakru. Koukáme na ni a nevíme, co si máme myslet. „Přímo přede mnou,“ říká Felicity, „tak na osm deset stop, srazili k zemi nějakého mladíka. Měli dlouhé obušky... Kopali ho do břicha... Do obličeje... Přestal se hýbat... Asi ho umlátili. Myslím, že byl mrtvý...“ „To není možné!“ Jsem si jist, že přehání. „V našem národě není brutalita,“ říká Michael. „Já to viděla na vlastní oči,“ trvá na svém Felicity. „Proč jste se nerozutekli?“ ptám se. „Nebylo kam... Strašná tlačenice, panika... Udělali uličku, pouštěli ven po jednom, každého bili... Hodně jich zatkli... Měli štíty, helmy, ty dlouhé obušky, byli tam i nějací další, prý parašutisté... Taky mě někam strkali, nakonec uznali můj průkaz a pustili mě, jiní novináři dopadli hůř, rozmlátili jim kamery... Něco takového jsem v životě neviděla.“ Pořád nevěříme. Když v pozdním odpoledni 28. října vyšel průvod Národní třídou, uslyšel jsem policejního důstojníka v čele řad bránících vstupu na most říkat: „Jestli se pokusíte přes nás protlačit, použijeme zbraně.“ Ale přeložili jsme si to jako Tudy vážně nechoďte. Nejenže se nestřílelo, ale necvakly ani kohoutky, zástup odbočil na nábřeží a nikdo mu nepřekážel. „My nejsme suroví. A policajti jsou taky Češi,“ říká znovu Michael. Marsha nabízí hostům kávu. Avšak ještě hodnou chvíli drkotají Felicitiny velké anglické zuby přes kraj šálku. 6 SOBOTA 18. LISTOPADU Po půlnoci Přes vnitřní pavlač jdeme všichni čtyři do Michaelova nahrávacího studia. Ještě není úplně hotové. Ani hudba ne – se skládáním je to letos dost složité. „Není čas na brnkání,“ říká Michael v posledních měsících pořád častěji. Pokouší se zapojit počítač, nakonec se mu to daří. Ozvou se tóny rozpracované skladby pro housle a symfonický orchestr. Po monitoru poskakují noty. Muzika bude podkladem pro náš rozhovor s BBC.
Load more

Recommended publications
  • The Beginning of the Berlin Wall Erin Honseler, Halie Mitchell, Max Schuetze, Callie Wheeler March 10, 2009
    Group 8 Final Project 1 The Beginning of the Berlin Wall Erin Honseler, Halie Mitchell, Max Schuetze, Callie Wheeler March 10, 2009 For twenty-eight years an “iron curtain” divided East and West Berlin in the heart of Germany. Many events prior to the actual construction of the Wall caused East Germany’s leader Erich Honecker to demand the Wall be built. Once the Wall was built the cultural gap between East Germany and West Germany broadened. During the time the Wall stood many people attempted to cross the border illegally without much success. This caused a very unstable relationship between the government of the West (Federal Republic of Germany) and the government of the East (German Democratic Republic). In this paper we will discuss events leading up to the construction of the Berlin Wall, the government that was responsible for the construction of the Wall, how it divided Germany, and how some people tried to escape from the East to the West. Why the Berlin Wall Was Built In order to understand why the Berlin Wall was built, we must first look at the events leading up to the actual construction of the Wall in 1961. In the Aftermath of World War II Germany was split up into four different zones; each zone was controlled by a different country. The western half was split into three different sectors: the British sector, the American sector and the French sector. The Eastern half was controlled by the Soviet Union. Eventually, the three western occupiers unified their three zones and became what is known as the Federal Republic of Germany (FRG).
    [Show full text]
  • Honecker's Policy Toward the Federal Republic and West Berlin
    Scholars Crossing Faculty Publications and Presentations Helms School of Government Spring 1976 Contrast and Continuity: Honecker’s Policy toward the Federal Republic and West Berlin Stephen R. Bowers Liberty University, [email protected] Follow this and additional works at: https://digitalcommons.liberty.edu/gov_fac_pubs Part of the Other Social and Behavioral Sciences Commons, Political Science Commons, and the Public Affairs, Public Policy and Public Administration Commons Recommended Citation Bowers, Stephen R., "Contrast and Continuity: Honecker’s Policy toward the Federal Republic and West Berlin" (1976). Faculty Publications and Presentations. 86. https://digitalcommons.liberty.edu/gov_fac_pubs/86 This Article is brought to you for free and open access by the Helms School of Government at Scholars Crossing. It has been accepted for inclusion in Faculty Publications and Presentations by an authorized administrator of Scholars Crossing. For more information, please contact [email protected]. 308 STEPHEN R. BOWERS 36. Mamatey, pp. 280-286. 37. Ibid., pp. 342-343. CONTRAST AND CONTINUITY: 38. The Letters of Theodore Roosevelt, Volume VIII (Cambridge: Harvard University Press, 1954), p. 1364. 39. Robert Ferrell, 'The United States and East Central Europe Before 1941," in Kertesz, op. cit., p. 22. HONECKER'S POLICY 40. Ibid., p. 24. 41. William R. Caspary, 'The 'Mood Theory': A Study of Public Opinion and Foreign Policy," American Political Science Review LXIV (June, 1970). 42. For discussion on this point see George Kennan, American Diplomacy (New York: Mentor Books, 1951); Walter Lippmann, The Public Philosophy (New York: Mentor Books, TOWARD THE FEDERAL 1955). 43. Gaddis, p. 179. 44. Martin Wei!, "Can the Blacks Do for Africa what the Jews Did for Israel?" Foreign Policy 15 (Summer, 1974), pp.
    [Show full text]
  • After the Wall: the Legal Ramifications of the East German Border Guard Trials in Unified Germany Micah Goodman
    Cornell International Law Journal Volume 29 Article 3 Issue 3 1996 After the Wall: The Legal Ramifications of the East German Border Guard Trials in Unified Germany Micah Goodman Follow this and additional works at: http://scholarship.law.cornell.edu/cilj Part of the Law Commons Recommended Citation Goodman, Micah (1996) "After the Wall: The Legal Ramifications of the East German Border Guard Trials in Unified Germany," Cornell International Law Journal: Vol. 29: Iss. 3, Article 3. Available at: http://scholarship.law.cornell.edu/cilj/vol29/iss3/3 This Note is brought to you for free and open access by Scholarship@Cornell Law: A Digital Repository. It has been accepted for inclusion in Cornell International Law Journal by an authorized administrator of Scholarship@Cornell Law: A Digital Repository. For more information, please contact [email protected]. NOTES After the Wall: The Legal Ramifications of the East German Border Guard Trials in Unified Germany Micah Goodman* Introduction Since the reunification of East and West Germany in 1990, the German government' has tried over fifty2 former East German soldiers for shooting and killing East German citizens who attempted to escape across the East- West German border.3 The government has also indicted a dozen high- ranking East German government officials.4 The German government charged and briefly tried Erich Honecker, the leader of the German Demo- cratic Republic (G.D.R.) from 1971 to 1989, for giving the orders to shoot escaping defectors. 5 While on guard duty at the border between the two * Associate, Rogers & Wells; J.D., Cornell Law School, 1996; B.A., Swarthmore College, 1991.
    [Show full text]
  • Nonviolent Struggle and the Revolution in East Germany
    Nonviolent Struggle and the Revolution in East Germany Nonviolent Struggle and the Revolution in East Germany Roland Bleiker Monograph Series Number 6 The Albert Einstein Institution Copyright 01993 by Roland Bleiker Printed in the United States of America. Printed on Recycled Paper. The Albert Einstein Institution 1430 Massachusetts Avenue Cambridge, MA 02138 ISSN 1052-1054 ISBN 1-880813-07-6 CONTENTS Acknowledgments ................... .... ... .. .... ........... .. .. .................. .. .. ... vii Introduction ..............................................................................................1 Chapter 1 A BRIEF HISTORY OF DOMINATION, OPPOSITION, AND REVOLUTION IN EAST GERMANY .............................................. 5 Repression and Dissent before the 1980s...................................... 6 Mass Protests and the Revolution of 1989 .................................... 7 Chapter 2 THE POWER-DEVOLVING POTENTIAL OF NONVIOLENT S"I'RUGGLE................................................................ 10 Draining the System's Energy: The Role of "Exit" ...................... 10 Displaying the Will for Change: The Role of "Voice" ................ 13 Voluntary Servitude and the Power of Agency: Some Theoretical Reflections ..................................................15 Chapter 3 THE MEDIATION OF NONVIOLENT STRUGGLE: COMPLEX POWER RELATIONSHIPS AND THE ENGINEERING OF HEGEMONIC CONSENT ................................21 The Multiple Faces of the SED Power Base ..................................21 Defending Civil
    [Show full text]
  • Perestroika the Demise of the Communist World?
    Introduction Perestroika The Demise of the Communist World? Francesco Di Palma With the rise to power of Mikhail Gorbachev as general secretary of the Communist Party of the Soviet Union in March 1985, a range of exten- sive reforms were initiated under the headings of glasnost (openness) and perestroika (restructuring). Among other objectives, they sought to make the regime less bureaucratic, to tackle increasing financial woes and to reduce foreign trade imbalances. Given the leading role that Soviet Russia played in bi- and multilateral relations between communist par- ties on both sides of the Iron Curtain, however, these reforms had impor- tant effects not only in the USSR. This book examines both the encounter with Gorbachev’s policies by select European communist parties and the historical actors who helped to guide those policies’ reception and implementation—topics that the historical literature has hitherto failed to analyze systematically.1 It is concerned with the parties’ responses in two respects: firstly, with regard to their mutual political, cultural, and not least financial connections; and secondly, within the context of their bilateral relationships to the hegemonic CPSU. While the “export”2 of Perestroika has been widely acknowledged and extensively described, historians have rarely broached the topic of the independent reformist policies among communist parties that emerged in the 1970s, nor whether and to what extent Gorbachev and his aides may have drawn upon already existing doctrines to buttress their restruc- turing.3 Moving beyond the impact of Perestroika on the Soviet Union and its foreign policy (e.g., the abandonment of the Brezhnev Doctrine), Notes for this chapter begin on page 17.
    [Show full text]
  • Tito's Yugoslavia
    The Search for a Communist Legitimacy: Tito's Yugoslavia Author: Robert Edward Niebuhr Persistent link: http://hdl.handle.net/2345/1953 This work is posted on eScholarship@BC, Boston College University Libraries. Boston College Electronic Thesis or Dissertation, 2008 Copyright is held by the author, with all rights reserved, unless otherwise noted. Boston College The Graduate School of Arts and Sciences Department of History THE SEARCH FOR A COMMUNIST LEGITIMACY: TITO’S YUGOSLAVIA a dissertation by ROBERT EDWARD NIEBUHR submitted in partial fulfillment of the requirements for the degree of Doctor of Philosophy December, 2008 TABLE OF CONTENTS CHAPTER PAGE ABSTRACT . iii ACKNOWLEDGEMENTS . iv LIST OF ABBREVIATIONS . v NOTE ON TRANSLATIONS AND TERMS . vi INTRODUCTION . 1 1 A STRUGGLE FOR THE HEARTS AND MINDS: IDEOLOGY AND YUGOSLAVIA’S THIRD WAY TO PARADISE . 26 2 NONALIGNMENT: YUGOSLAVIA’S ANSWER TO BLOC POLITICS . 74 3 POLITICS OF FEAR AND TOTAL NATIONAL DEFENSE . 133 4 TITO’S TWILIGHT AND THE FEAR OF UNRAVELING . 180 5 CONCLUSION: YUGOSLAVIA AND THE LEGACY OF THE COLD WAR . 245 EPILOGUE: THE TRIUMPH OF FEAR. 254 APPENDIX A: LIST OF KEY LCY OFFICIALS, 1958 . 272 APPENDIX B: ETHNIC COMPOSITION OF JNA, 1963 . 274 BIBLIOGRAPHY . 275 INDEX . 289 © copyright by ROBERT EDWARD NIEBUHR 2008 iii ABSTRACT THE SEARCH FOR A COMMUNIST LEGITIMACY: TITO’S YUGOSLAVIA ROBERT EDWARD NIEBUHR Supervised by Larry Wolff Titoist Yugoslavia—the multiethnic state rising out of the chaos of World War II—is a particularly interesting setting to examine the integrity of the modern nation-state and, more specifically, the viability of a distinctly multi-ethnic nation-building project.
    [Show full text]
  • Information on the WP Leaders' Statements at the Meeting in Crimea
    Parallel History Project on NATO and the Warsaw Pact (PHP) August 2003 Brezhnev’s Crimea Meetings in the 1970s www.isn.ethz.ch/php Edited by Jordan Baev and Anna Locher ________________________________________________________________________________________________ Eastern European Leaders' discussion during the Crimean meeting, 30 - 31 July 1973 [Source: Central State Archive, Sofia, Fond 1-B, Record 35, File 4300] STATEMENTS At the meeting in Crimea At the meeting in Crimea after the Report of Comrade Brezhnev statements have been made by Comrades Edward Gierek, Erich Honecker, Janos Kadar, Andrey Gromyko, Nicolae Ceausescu, Todor Zhivkov, and [Yumjaagiyn] Tsedenbal. All comrades (with the exception of Comrade Ceausescu who on some issues took another stance, different from the common point of view) welcomed the initiative of the Soviet comrades for summoning a Crimean meeting, expressed full agreement with the report of Comrade Brezhnev and his concrete proposals on pressing issues of the international situation and on the cooperation among the brotherly socialist countries, expressed their attitude to the main issues, subject of the discussion at the current meeting in Crimea. Therefore, we shall briefly point out only some moments and aspects in the statements of the comrades at the Crimean meeting. EDWARD GIEREK: […] Comrade Gierek informed about his talks with Pompidou, about the impending visit of Pompidou in Poland and about the forthcoming visit of the French Foreign Minister, which will take place this autumn. He focused on the situation in Great Britain, which wants to join the all-European movement although in the beginning it made efforts to make difficult the solving of the problems of the European security.
    [Show full text]
  • Honeckerâ•Žs Legacy
    Scholars Crossing Faculty Publications and Presentations Helms School of Government 1991 Honecker’s Legacy Stephen R. Bowers Liberty University, [email protected] Follow this and additional works at: https://digitalcommons.liberty.edu/gov_fac_pubs Part of the Other Social and Behavioral Sciences Commons, Political Science Commons, and the Public Affairs, Public Policy and Public Administration Commons Recommended Citation Bowers, Stephen R., "Honecker’s Legacy" (1991). Faculty Publications and Presentations. 64. https://digitalcommons.liberty.edu/gov_fac_pubs/64 This Article is brought to you for free and open access by the Helms School of Government at Scholars Crossing. It has been accepted for inclusion in Faculty Publications and Presentations by an authorized administrator of Scholars Crossing. For more information, please contact [email protected]. HONECKER'S LEGACY STEPHEN R. BOWERS From 1971 until 1989, under the leadership of Erich Honecker, the German Democratic Republic shed its thoroughly dogmatic image and developed a tradition of implementing reforms, particularly economic ones, and successfully blended technology with political orthodoxy when the rest of East Europe was locked in a Stalinist model. Yet, by the time of his removal from power in October, 1989, this former advocate of reforms was widely viewed as the leading opponent of reformist movements within the Soviet bloc. In making this transition from subservient Soviet ally to "maverick", Honecker's regime demonstrated not only an ability to
    [Show full text]
  • October 18, 1988 Note About a Meeting Between Erich Honecker and Qiao Shi
    Digital Archive digitalarchive.wilsoncenter.org International History Declassified October 18, 1988 Note about a Meeting between Erich Honecker and Qiao Shi Citation: “Note about a Meeting between Erich Honecker and Qiao Shi,” October 18, 1988, History and Public Policy Program Digital Archive, SAPMO-BA, DY 30, 2437. http://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/122029 Summary: Erich Honecker and Qiao Shi discuss economic and political reform in China, attempts to foster Sino- Soviet rapprochement, and East German and Chinese attitudes toward chemical and nuclear weapons. Credits: This document was made possible with support from the MacArthur Foundation. Original Language: German Contents: English Translation Scan of Original Document Note about a meeting between the General Secretary of the Central Committee of the Socialist Unity Party of Germany and Chairman of the State Council of the German Democratic Republic, Comrade Erich Honecker, with the Member of the Standing Committee of the Politburo and the Secretariat of the Central Committee of the Communist Party of China and Secretary of the Discipline Control Commission of the Central Committee of the Communist Party of China, Comrade Qiao Shi, on October 18, 1988 in the House of the Central Committee [in Berlin] –--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Comrade Erich Honecker cordially welcomed Comrade Qiao Shi in the name of the members of the Politburo of the Central Committee of the SED and in his own name. He expressed his pleasure to continue with today's meeting the dialogue with leading representatives of the People's Republic of China begun 1986 in Beijing and moving on 1987 in Berlin. He asked Comrade Qiao Shi first to begin with his remarks.
    [Show full text]
  • Communiqué of the Communist Information Bureau #6 the Aftermath of WWII (Thru the 1950S Or So)
    Communiqué of the Communist Information Bureau #6 The Aftermath of WWII (thru the 1950s or so) Colossal Chronology of Communism (and more) 1943 Nov Teheran Conference: Western allies agree to open 2nd front on 1 May 1944 1944 July Opening of Bretton Woods conference (leads to IMF & World Bank) 1945 Feb Yalta conference, starring Roosevelt, Churchill, and Stalin May Soviet forces enter Berlin, ending WWII in Europe US abruptly cuts off lend-lease aid to USSR July Potsdam conference, starring Truman, Attlee, & Stalin 1946 Feb Stalin's "Pre-election" speech Feb George Kennan's "Long Telegram" from Moscow Mar Churchill's "Iron Curtain" speech in Fulton, Missouri 1947 Jan US and Britain fuse their German occupation zones into one "Bizonia" Mar Declaration of "Truman Doctrine" in context of Greek civil war June Introduction of Marshall Plan for Europe Sept Creation of Cominform to replace disbanded Comintern1 1948 Feb Communists under Klement Gottwald take power in Czechoslovakia Western allies agree to create separate constitution for western Germany Mar Rupture between Stalin & Tito (Tito expelled from Cominform) June New currency circulated in western German zones, leading to blockade 1949 March Happy Birthday to Joe! (Stalin's 50th birthday) April Creation of North Atlantic Treaty Organization (NATO) May Soviets abandon blockade of Berlin after successful airlift June London Accords lead to creation of West Germany (FRG) in September Oct Creation of the German Democratic Republic (GDR) Oct Founding of People's Republic of China Month? Creation
    [Show full text]
  • Glasnot and Perestroika: an Evaluation of the Gorbachev Revolution and Its Opportunities for the West
    Denver Journal of International Law & Policy Volume 16 Number 2 Winter/Spring Article 3 May 2020 Glasnot and Perestroika: An Evaluation of the Gorbachev Revolution and Its Opportunities for the West Harold E. Rogers Jr. Follow this and additional works at: https://digitalcommons.du.edu/djilp Recommended Citation Harold E. Rogers, Glasnot and Perestroika: An Evaluation of the Gorbachev Revolution and Its Opportunities for the West, 16 Denv. J. Int'l L. & Pol'y 209 (1988). This Article is brought to you for free and open access by the University of Denver Sturm College of Law at Digital Commons @ DU. It has been accepted for inclusion in Denver Journal of International Law & Policy by an authorized editor of Digital Commons @ DU. For more information, please contact [email protected],dig- [email protected]. ARTICLES Glasnost and Perestroika: An Evaluation of the Gorbachev Revolution and Its Opportunities for the West HAROLD E. ROGERS, JR.* I. INTRODUCTION The Russian Bear is stirring from a long winter's nap, and to the surprise of the western world, is showing a new, friendly smile. The rea- son for the changed appearance, according to its new masters, is the effect of glasnost (openness) and perestroika (restructuring) now sweeping Rus- sia. These changes are so broad and fundamental that they stir world speculation and hope that the cold war may be ending." The principal author of these changes is Mikhail Gorbachev who, in March, 1985, became General Secretary of the Soviet Communist Party.' Since his appointment as Party General Secretary, Gorbachev has star- tled the world with a dazzling succession of new plans and proposals aimed at slowing the arms races, democratizing Soviet society," reforming * Harold E.
    [Show full text]
  • The German Question
    Part II The German Question Gorbachev and the GDR 145 Chapter 7 Gorbachev and the GDR Daniel S. Hamilton The German Democratic Republic (GDR) was the illegitimate off- spring of the Cold War, in the words of one writer, the “state that can- not be.”1 Even after forty years of separate existence, the GDR never became a nation; it was never seen as a 1egitimate state by its own people, by West Germans or even by its own superpower patron, the Soviet Union.2 The illegitimate nature of the East German regime proved to be an incurable birth defect. It was also a characteristic that distinguished East Germany from its socialist neighbors. Unlike Polish, Hungarian or Czechoslovak rulers, the GDR regime could not fall back on distinct national traditions or a sense of historical continuity binding its citi- zens to its leaders. The Finnish diplomat Max Jacobson captured the essence of the GDR’s precarious position: The GDR is fundamentally different from all other Warsaw Pact members. It is not a nation, but a state built on an ideological con- cept. Poland will remain Poland, and Hungary will always be Hun- gary, whatever their social system. But for East Germany, main- taining its socialist system is the reason for its existence.3 As J.F. Brown put it, “history has been full of nations seeking state- hood, but the GDR was a state searching for nationhood.”4 This lack of legitimacy afflicted the regime during the entire 40-year existence of the East German state. Without legitimacy, the regime could never consolidate its internal authority or its external stability.
    [Show full text]