Tom Waits Životní Dráha Posledního Beatnika
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Petra Brabcová, klarinet, 4. ro čník II. stupn ě absolutorium 2010 uč. P.Hlavá č Základní um ělecká škola Český Krumlov TOM WAITS ŽIVOTNÍ DRÁHA POSLEDNÍHO BEATNIKA Pod ěkován í: cht ěla bych tímto pod ěkovat paní Mgr. Václav ě Šnokhousové za okamžik, kdy dodržela sv ůj slib a vtiskla mi do ruky mé první CD Toma Waitse a za pomoc s touto prací. Zárove ň bych cht ěla pod ěkovat panu Marcelu Žákovi za dopln ění mé sbírky tohoto autora. Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatn ě a nesu plnou zodpov ědnost za vše, co zde uvádím. Petra Brabcová Obsah 1. Úvod 5 2. Tom Waits - životní dráha posledního beatnika 6 3. Záv ěr 13 4. Poznámkový aparát 14 5. Seznam použité literatury a pramen ů 15 6. Obrazová p říloha 16 7. Textová p říloha 18 "Jsem typ, ze kterýho obecenstvo šílí, jsem jako jeden z nich - nezodpov ědnej drs ňák, co nikdy nic moc neznamenal, ale pokaždý s ním byla psina. Prost ě ob ěť . Ale mn ě tahle image nevadí." Tom Waits pro Carter and Greenwood 2 1. Úvod Téma životní dráhy Toma Waitse jsme si vybrala proto, že tohoto zp ěváka a hudebníka považuji za d ůležitou ikonu hudby 2. poloviny 20. století a zárove ň p řelomu století 20. a 21. V jeho hudb ě nalézám úctu k tradici blues a jazzu, jakožto hudebním styl ům, ze kterých vychází veškerá hudba, dnes souhrnn ě ozna čována jako nonartificiální, a zárove ň odvahu experimentovat s hudbou a zvukem a neustále posunovat jejich hranice. Dílo Toma Waitse mi imponovalo a pomohlo zorientovat se v dnešním hudebním sv ětě. Ve své práci se pokusím stru čně zmapovat hudební tvorbu tohoto autora, zárove ň s dalšími důležitými a zlomovými okamžiky jeho života, nap ř. jeho první zkušenosti s filmem. Tom Waits přesto stále v ětší částí z ůstává hudebníkem, který za celou dobu své kariéry neustále hudebn ě roste a posouvá se vp řed. Ve své práci zám ěrn ě v závorce uvádím český p řeklad názv ů film ů a knih, protože v České republice je český název originální a všeobecn ě uznávaný, slouží i pro p řípadné lepší dohledání díla. Jména hudebních nosi čů a písní Toma Waitse zám ěrn ě nep řekládám, jejich název v angli čtin ě je oficiální, mimoto, mnohdy to není snadné, nebo ť jména často bývají slovními h říčkami a jejich český p řeklad t ěžko vystihne jejich pointu. 2. Tom Waits - životní dráha posledního beatnika Thomas Alan Waits (dále jen Tom Waits) narozen 7. prosince 1949, je americký písni čká ř, skladatel a p říležitostný herec. Jeho hudební styl se dá popsat (a čkoli velmi nep řesn ě) jako sm ěs šansonu, blues a jazzu s prvky alternativní hudby, která n ěkdy hrani čí s industriální hudbou 1, na kterých si vybudoval pov ěst výrazné hudební osobnosti. Jeho hudba p řechází i v latinsko-americké rytmy, často nechybí ani prvky rocku. Toma Waitse si lze t ěžko p ředstavit jak dít ě, o jeho d ětských letech se lze jen málo dopátrat. On sám nerad tyto informace sd ěluje a ve řejnost v tomto ohledu rád mystifikuje. Na obal své první desky Closing Time uvedl, že se narodil v taxíku s t řídenním strništ ěm. Hned jak vyklouzl ven, na řídil řidi či aby na to šlápl, směr Time Square . Další pokra čování této historky je, že ho řidi č necht ěl pustit ven, dokud nevytáhne prachy ( musel zaplatit dolar osmdesát p ět), což nebyla legrace, protože nem ěl kapsy .2 Historek o narození Toma Waitse existuje n ěkolik, pravdou však je, že Tom se narodil ve čtvrti Pomona v Los Angeles a prvních 10 let svého života vyr ůstal ve Whittieru v Kalifornii, kde se potuloval po ulicích s partou svých kumpán ů. U soused ů se u čil hrát na piano a ke kyta ře ho p řivedl jeho kamarád Billy Swed. Když mu bylo deset let, jeho rodi če, oba dva u čitelé, se rozvedli a s matkou se p řest ěhovali do Chula Visty. Ve čtrnácti letech se jen tak potloukal po 3 Kalifornii a st řídal r ůzná zam ěstnání - prodával zmrzlinu, myl auta, rozvážel pizzu, d ělal barmana, myl nádobí po hospodách, dokonce prý pracoval jako hasi č a pomáhal v nakladatelství biblí. Vyrostl na ulici a to se odrazilo i v jeho dalším život ě, který z části vypadá jako život jeho postav. Tom Waits se už od za čátku své hudební kariéry stylizuje do role vyvrhele a vyhnance sv ěta, tuláka, jehož domov je všude a nikde, kriminálního živlu a dít ěte noci, což je také hlavním nám ětem jeho text ů. V ětšinou píše balady, zabývající se bizardními osudy a charaktery ješt ě bizardn ějších postav. Kriminálníci, násilníci, pasáci, prostitutky a tuláci, jsou hlavními hv ězdami jeho p říb ěhů. Sám jako by pat řil do té samé kategorie. Této role se drží už 40 let a nevypadá to, že by na ni cht ěl něco m ěnit. Byl zat čen za krádež cigaret (což z jeho pohledu byla jen výp ůjčka) a 3x za řízení v opilosti svého cadillacu z roku 1955. Diskutovanou otázkou bylo a je i to, že Tom se zasekl kdesi v 60. letech. V té dob ě v ětšina jeho vrstevník ů poslouchala Beatles a Amerika byla ovlivn ěna érou kv ětinových d ětí, Tom však jimi nikterak ovlivn ěn nebyl. Jeho vzory se stali jazzoví muzikanti, bluesmani, Jack Kerouac 3 a jeho kniha On the Road (Na Cest ě), na kterou Waitsova hudba částe čně odkazuje. Tom mezi rokenrolem "Brouk ů" a hlasem Janis Joplin p ůsobil jako kuriozita - neupravený floutek v poma čkaný čapce, který kou ří jednu cigaretu za druhou. Často je také ozna čován za posledního beatnika. 4 Na konci 60. let d ělal vyhazova če v sandiagském klub Heritage. Už od d ětství ho zajímaly písn ě s příb ěhem a tak pestrobarevná sm ěska muzikant ů na pódiu v baru, kde m ěl zp ěvák neuv ěř iteln ě osobní kontakt s publikem, Toma natolik lákala, že to cht ěl zkusit taky. Založil svou první kapelu „ Systems“ a po barech hráli písn ě jako Hit the Road Jack . Kapela dlouho nevydržela a Tom, zmámený knihou Jacka Kerouacka On the Road se s kamarádem vydal na cestu po USA. Jezdili kam je napadlo, opíjeli se, užívali si. Ale hudba Tomovi chyb ěla a tak se vrátil zp ět do Kalifornie, kde se pono řil do své vlastní tvorby. Za řídil si malé „turné“ po barech v okolí a vybrušoval sv ůj repertoár. V baru Heritage v p řestávkách mezi jednotlivými p ředstaveními využíval volného pódia a bavil hosty svými písn ěmi (dodnes se neví, jestli s tím majitel klubu souhlasil). Každý týden jezdil do L. A. s nad ějí, že si zahraje v legendárním klubu Troubadour. V roce 1972 se mu poda řilo dostat se na pódium a práv ě tehdy si ho všiml manažer Franka Zappy Herb Cohen. Cohen v n ěm vid ěl nový objev a nabídl Tomu Waitsovi práci v hudební branži. Za čal d ělat p ředskokana na koncertech slavn ějším koleg ům (Billy Presto, John Hammond). Nejvíce mu asi pomohlo když dostal nabídku d ělat p ředskokana samotnému Franku Zappovi. Herb Cohen se o n ěj postaral, dal mu prostor k psaní a nechal ho nahrát spoustu písní, které bez Tomova souhlasu v devadesátých letech vydal pod názvem The Early Years . Od roku 1972 Tom pravideln ě vystupoval v klubu Trobadour, kde se zalíbil majiteli spole čnosti Asylum Record Davidu Geffenovi. Po p ředstavení nabídl Waitsovi spolupráci, Tom však musel po čkat na vyjád ření svého manažera Cohena. A Cohen se nakonec Geffeovi ozval. Už v roce 1973 4 vydal Tom Waits své první sólové album Closing Time, které se neprodávalo moc dob ře, ale nahrávací spole čnost Asylum byla odhodlána s podivínem u piana a s nak řáplým hlasem, po kterém lidé na koncertech plivali, spolupracovat dál. Po Closing Time následovala deska The Heart of Saturday Night (1974), v roce 1975 Nighthawks at the Dinner (živá nahrávka, na které je zachycena typická waitsovská pozice vyprav ěč e u piana. Je to však jakési „pseudo live“ album, nebo ť se vlastn ě jedná o studiovou nahrávku, na kterou si Waits pozval svoje kamarády ze svých oblíbených putyk). V roce 1976 vydal desku Small Change . Waits na obalu desky uvedl telefonní číslo a adresu do svého pokoje v motelu Tropicana (který, pokud nebyl na turné, obýval po celá osmdesátá léta) a myslel si, že je to dobrý žert. Nem ěl to ale d ělat, protože od té doby mu volali nadšení fanouškové, třeba i v noci. Jeho popularita stoupala a s tím se za čaly objevovat problémy. Už nebyl barovým zp ěvákem, ale pom ěrn ě známou osobností, motel Tropicana se stal místem, kde bylo možno vid ět Toma Waitse a pro n ěj to znamenalo ztrátu soukromí. Za čal si p řipadat jako v ěze ň. Lidé mu v noci volali a cht ěli slyšet jeho názor na své problémy, zatímco on se cht ěl jen vyspat. V roce 1977 p řišla na řadu deska Foreign Affairs a v roce 1980 Blue Valentine . Na všech albech spole čně se Small Change byl vid ět výrazný posun vp řed, ze šlágr ů u piana v zakou řené putyce se stává blues šansonová hudba doprovázená kapelou, kde Waits nechává vyniknout nejen sv ůj nak řáplý hlas, ale i ostatní hudební nástroje. Finan čně však všechna tato alba byla propadákem, z čehož si Waits ale hlavu ned ělal.