Tom Waits Životní Dráha Posledního Beatnika

Petra Brabcová, klarinet, 4. ro čník II. stupn ě absolutorium 2010 uč. P.Hlavá č

Základní um ělecká škola Český Krumlov

TOM WAITS ŽIVOTNÍ DRÁHA POSLEDNÍHO BEATNIKA

Pod ěkován í: cht ěla bych tímto pod ěkovat paní Mgr. Václav ě Šnokhousové za okamžik, kdy dodržela sv ůj slib a vtiskla mi do ruky mé první CD Toma Waitse a za pomoc s touto prací. Zárove ň bych cht ěla pod ěkovat panu Marcelu Žákovi za dopln ění mé sbírky tohoto autora.

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatn ě a nesu plnou zodpov ědnost za vše, co zde uvádím. Petra Brabcová

Obsah

1. Úvod 5

2. Tom Waits - životní dráha posledního beatnika 6

3. Záv ěr 13

4. Poznámkový aparát 14

5. Seznam použité literatury a pramen ů 15

6. Obrazová p říloha 16

7. Textová p říloha 18

"Jsem typ, ze kterýho obecenstvo šílí, jsem jako jeden z nich - nezodpov ědnej drs ňák, co nikdy nic moc neznamenal, ale pokaždý s ním byla psina. Prost ě ob ěť . Ale mn ě tahle image nevadí."

Tom Waits pro Carter and Greenwood

2 1. Úvod

Téma životní dráhy Toma Waitse jsme si vybrala proto, že tohoto zp ěváka a hudebníka považuji za d ůležitou ikonu hudby 2. poloviny 20. století a zárove ň p řelomu století 20. a 21. V jeho hudb ě nalézám úctu k tradici blues a jazzu, jakožto hudebním styl ům, ze kterých vychází veškerá hudba, dnes souhrnn ě ozna čována jako nonartificiální, a zárove ň odvahu experimentovat s hudbou a zvukem a neustále posunovat jejich hranice. Dílo Toma Waitse mi imponovalo a pomohlo zorientovat se v dnešním hudebním sv ětě. Ve své práci se pokusím stru čně zmapovat hudební tvorbu tohoto autora, zárove ň s dalšími důležitými a zlomovými okamžiky jeho života, nap ř. jeho první zkušenosti s filmem. Tom Waits přesto stále v ětší částí z ůstává hudebníkem, který za celou dobu své kariéry neustále hudebn ě roste a posouvá se vp řed. Ve své práci zám ěrn ě v závorce uvádím český p řeklad názv ů film ů a knih, protože v České republice je český název originální a všeobecn ě uznávaný, slouží i pro p řípadné lepší dohledání díla. Jména hudebních nosi čů a písní Toma Waitse zám ěrn ě nep řekládám, jejich název v angli čtin ě je oficiální, mimoto, mnohdy to není snadné, nebo ť jména často bývají slovními h říčkami a jejich český p řeklad t ěžko vystihne jejich pointu.

2. Tom Waits - životní dráha posledního beatnika Thomas Alan Waits (dále jen Tom Waits) narozen 7. prosince 1949, je americký písni čká ř, skladatel a p říležitostný herec. Jeho hudební styl se dá popsat (a čkoli velmi nep řesn ě) jako sm ěs šansonu, blues a jazzu s prvky alternativní hudby, která n ěkdy hrani čí s industriální hudbou 1, na kterých si vybudoval pov ěst výrazné hudební osobnosti. Jeho hudba p řechází i v latinsko-americké rytmy, často nechybí ani prvky rocku. Toma Waitse si lze t ěžko p ředstavit jak dít ě, o jeho d ětských letech se lze jen málo dopátrat. On sám nerad tyto informace sd ěluje a ve řejnost v tomto ohledu rád mystifikuje. Na obal své první desky Closing Time uvedl, že se narodil v taxíku s t řídenním strništ ěm. Hned jak vyklouzl ven, na řídil řidi či aby na to šlápl, směr Time Square . Další pokra čování této historky je, že ho řidi č necht ěl pustit ven, dokud nevytáhne prachy ( musel zaplatit dolar osmdesát p ět), což nebyla legrace, protože nem ěl kapsy .2 Historek o narození Toma Waitse existuje n ěkolik, pravdou však je, že Tom se narodil ve čtvrti Pomona v Los Angeles a prvních 10 let svého života vyr ůstal ve Whittieru v Kalifornii, kde se potuloval po ulicích s partou svých kumpán ů. U soused ů se u čil hrát na piano a ke kyta ře ho p řivedl jeho kamarád Billy Swed. Když mu bylo deset let, jeho rodi če, oba dva u čitelé, se rozvedli a s matkou se p řest ěhovali do Chula Visty. Ve čtrnácti letech se jen tak potloukal po

3 Kalifornii a st řídal r ůzná zam ěstnání - prodával zmrzlinu, myl auta, rozvážel pizzu, d ělal barmana, myl nádobí po hospodách, dokonce prý pracoval jako hasi č a pomáhal v nakladatelství biblí. Vyrostl na ulici a to se odrazilo i v jeho dalším život ě, který z části vypadá jako život jeho postav. Tom Waits se už od za čátku své hudební kariéry stylizuje do role vyvrhele a vyhnance sv ěta, tuláka, jehož domov je všude a nikde, kriminálního živlu a dít ěte noci, což je také hlavním nám ětem jeho text ů. V ětšinou píše balady, zabývající se bizardními osudy a charaktery ješt ě bizardn ějších postav. Kriminálníci, násilníci, pasáci, prostitutky a tuláci, jsou hlavními hv ězdami jeho p říb ěhů. Sám jako by pat řil do té samé kategorie. Této role se drží už 40 let a nevypadá to, že by na ni cht ěl něco m ěnit. Byl zat čen za krádež cigaret (což z jeho pohledu byla jen výp ůjčka) a 3x za řízení v opilosti svého cadillacu z roku 1955. Diskutovanou otázkou bylo a je i to, že Tom se zasekl kdesi v 60. letech. V té dob ě v ětšina jeho vrstevník ů poslouchala Beatles a Amerika byla ovlivn ěna érou kv ětinových d ětí, Tom však jimi nikterak ovlivn ěn nebyl. Jeho vzory se stali jazzoví muzikanti, bluesmani, Jack Kerouac 3 a jeho kniha On the Road (Na Cest ě), na kterou Waitsova hudba částe čně odkazuje. Tom mezi rokenrolem "Brouk ů" a hlasem Janis Joplin p ůsobil jako kuriozita - neupravený floutek v poma čkaný čapce, který kou ří jednu cigaretu za druhou. Často je také ozna čován za posledního beatnika. 4 Na konci 60. let d ělal vyhazova če v sandiagském klub Heritage. Už od d ětství ho zajímaly písn ě s příb ěhem a tak pestrobarevná sm ěska muzikant ů na pódiu v baru, kde m ěl zp ěvák neuv ěř iteln ě osobní kontakt s publikem, Toma natolik lákala, že to cht ěl zkusit taky. Založil svou první kapelu „ Systems“ a po barech hráli písn ě jako Hit the Road Jack . Kapela dlouho nevydržela a Tom, zmámený knihou Jacka Kerouacka On the Road se s kamarádem vydal na cestu po USA. Jezdili kam je napadlo, opíjeli se, užívali si. Ale hudba Tomovi chyb ěla a tak se vrátil zp ět do Kalifornie, kde se pono řil do své vlastní tvorby. Za řídil si malé „turné“ po barech v okolí a vybrušoval sv ůj repertoár. V baru Heritage v p řestávkách mezi jednotlivými p ředstaveními využíval volného pódia a bavil hosty svými písn ěmi (dodnes se neví, jestli s tím majitel klubu souhlasil). Každý týden jezdil do L. A. s nad ějí, že si zahraje v legendárním klubu Troubadour. V roce 1972 se mu poda řilo dostat se na pódium a práv ě tehdy si ho všiml manažer Franka Zappy Herb Cohen. Cohen v n ěm vid ěl nový objev a nabídl Tomu Waitsovi práci v hudební branži. Za čal d ělat p ředskokana na koncertech slavn ějším koleg ům (Billy Presto, John Hammond). Nejvíce mu asi pomohlo když dostal nabídku d ělat p ředskokana samotnému Franku Zappovi. Herb Cohen se o n ěj postaral, dal mu prostor k psaní a nechal ho nahrát spoustu písní, které bez Tomova souhlasu v devadesátých letech vydal pod názvem The Early Years . Od roku 1972 Tom pravideln ě vystupoval v klubu Trobadour, kde se zalíbil majiteli spole čnosti Asylum Record Davidu Geffenovi. Po p ředstavení nabídl Waitsovi spolupráci, Tom však musel po čkat na vyjád ření svého manažera Cohena. A Cohen se nakonec Geffeovi ozval. Už v roce 1973

4 vydal Tom Waits své první sólové album Closing Time, které se neprodávalo moc dob ře, ale nahrávací spole čnost Asylum byla odhodlána s podivínem u piana a s nak řáplým hlasem, po kterém lidé na koncertech plivali, spolupracovat dál. Po Closing Time následovala deska The Heart of Saturday Night (1974), v roce 1975 Nighthawks at the Dinner (živá nahrávka, na které je zachycena typická waitsovská pozice vyprav ěč e u piana. Je to však jakési „pseudo live“ album, nebo ť se vlastn ě jedná o studiovou nahrávku, na kterou si Waits pozval svoje kamarády ze svých oblíbených putyk). V roce 1976 vydal desku Small Change . Waits na obalu desky uvedl telefonní číslo a adresu do svého pokoje v motelu Tropicana (který, pokud nebyl na turné, obýval po celá osmdesátá léta) a myslel si, že je to dobrý žert. Nem ěl to ale d ělat, protože od té doby mu volali nadšení fanouškové, třeba i v noci. Jeho popularita stoupala a s tím se za čaly objevovat problémy. Už nebyl barovým zp ěvákem, ale pom ěrn ě známou osobností, motel Tropicana se stal místem, kde bylo možno vid ět Toma Waitse a pro n ěj to znamenalo ztrátu soukromí. Za čal si p řipadat jako v ěze ň. Lidé mu v noci volali a cht ěli slyšet jeho názor na své problémy, zatímco on se cht ěl jen vyspat. V roce 1977 p řišla na řadu deska Foreign Affairs a v roce 1980 Blue Valentine . Na všech albech spole čně se Small Change byl vid ět výrazný posun vp řed, ze šlágr ů u piana v zakou řené putyce se stává blues šansonová hudba doprovázená kapelou, kde Waits nechává vyniknout nejen sv ůj nak řáplý hlas, ale i ostatní hudební nástroje. Finan čně však všechna tato alba byla propadákem, z čehož si Waits ale hlavu ned ělal. V té dob ě se také kone čně nasytil Tropicany a toho, že se stala přechodným sídlem rockových hv ězd. Odst ěhoval se proto do domku v ulici Crenshaw Street v Los Angeles. V 80. letech se jeho balady za čaly objevovat ve filmech a on za čal spolupracovat s filma ři. V roce 1978 se na st říbrném plátn ě poprvé objevil v režisérském debutu Sylvestra Stallona Paradise Alley (Cesta k ráji) . V roce 1980 za čala jeho intenzivn ější spolupráce s režisérem Francisem Fordem Coppolou, která vyústila v hudbu k experimentálnímu filmovému muzikálu One from the Hearth (1982), kde si Waits zahrál jednu z postav. Film popisoval život bezdomovc ů v centru Los Angeles . Poprvé se zde z Toma stal um ělec s pevnou pracovní dobou, kv ůli této zkušenosti ho celý projekt tolik lákal. P řesto to nebyl jeho šálek kávy, Waits nebyl zvyklý skládat na p říkaz a proto, že musí, a tak si uprost řed práce ud ělal p řestávku a nato čil desku Heartattack and Vine (1980) . Práce na albu byla doslova maratonem, v noci Tom napsal písni čku, ráno ji odevzdal, odpoledne ji nahrál a pak za čal pracovat na další. Vyhran ění ze stereotypu z řejm ě dodávalo Waitsovi energii, p řesto deska op ět z ůstala ve řejností nedocen ěna. Waits se vrátil k práci na One From Hear t. Když se po dlouhé dob ě vy řešil i problém hlavního ženského hlasu (Crystal Gayleová), mohlo se za čít natá čet. Tom Waits nazpíval spolu s Gayleovou v ětšinu písní. Bohužel, film neprošel u kritiky a stal se propadákem, a čkoliv za soundtrack k tomuto filmu byl autor nominován na Oskara. Pozd ěji dostal

5 Tom n ěkolik malých rolí v dalších Coppolových filmech: The Outsiders (Outside ři) , a Cotton Club (Cotton Club) . Po t ěchto menších rolích dostává v roce1986 p říležitost zahrát si jednu z hlavních postav - Zacka ve filmu režiséra Jima Jarmusche Down by Law (Mimo zákon) . Zlomová chvíle nastala pro Toma na konci roku 1981, kdy se oženil se spisovatelkou a filma řkou Kathleen Brennanovou. Seznámil se s ní díky F. F. Coppolovi a práv ě ona ho donutila psát skladby jinak. Stala se také spoluautorkou a spoluproducentkou jeho desek. N ěkteré své písn ě napsal Tom Waits výhradn ě pro ni ( Illinois, Johnsburg ). Zpo čátku prý spolu žili velice neortodoxním zp ůsobem, dodnes však, když o ní mluví, jedin ě tehdy p řestává vtipkovat. Díky ní také nedbal varování nahrávací spole čnosti a rozešel se s manažerem Cohenem. Což je dnes považováno za dobrý tah - jeho následující alba se pravideln ě objevovala v čele amerických žeb říčků. Rozchod s Cohenem nebyl jednoduchý, Tom zjistil, že spolupráce s ním nebyla tak výhodná, jak si myslel. Autorská práva všech jeho písní vlastnil Cohen a Tom nem ěl ani žádné peníze, protože všechny spravoval také on. S Kathleen se s ním léta soudil, nikdy však neuplatnil nárok na svou hudební prvotinu. Nicmén ě se díky Coppolovi i své manželce postupn ě za čal uklid ňovat a spole čně se svou chotí za čal tvo řit nové album Swordfishtrombones (1983), které definitivn ě ukon čilo Waitsovo snílkovské období . „Toužil jsem po písni čkách, které by byly víc jako lidi, co v nich byli obsažení.“ Toto p řání plní o dva roky pozd ěji na desce Rain Dogs (1985). Jeho tvorba na t ěchto dvou deskách posunula op ět n ěkam jinam a to k hudebn ě-alternativnímu pojetí. Na albu Swordfishtrombones použil celou řadu hudebních kuriozit, jako nap ř. sklen ěnou harmoniku, basovou marimbu, bicí z automobilových sou částek apod. (z řejm ě pod vlivem setkání s Harrym Partchem, hudebním skladatelem, který považoval všechny západní nástroje za p říliš povrchní na to, aby se na n ě dala hrát Hudba.), čímž také zapo čal své hudební experimentování. Jeho desky za čínají být místem, kde se st řetávají latinsko-americké rytmy, poh řební polky a jazzové improvizace. Album Rain Dogs kon čí p řekrásnou gospelovou 5 skladbou „Anywhere I Lay My Head“ , plnou emocí, po které má poslucha č chu ť pustit si celou desku znovu ješt ě jednou. Roku 1986 následovala spolupráce s Chicagskou divadelní spole čností Steppenwolf Theatre Company , které spole čně ze svou manželkou napsal muzikál Frank's Wild Years , v n ěmž si navíc zahrál titulní roli. D ěj byl inspirován písní z alba Swordfishtrombones o malom ěšťákovi, co podpálí sv ůj d ům.V roce 1987 z n ěj vychází další sólové album Frank's Wild Years , které ješt ě více rozvedlo hudební témata p ředchozích dvou desek. Polovinu skladeb napsala Tomova žena Kathleen. Od vydání Frank's Wild Years toužil Waits p řevést p říb ěh do filmové podoby. Když ale zjistil, že jeho plán nevyjde, rozhodl se nato čit snímek, který by spojoval adaptaci hry a záznam z koncertu. Uspo řádal proto turné nazvané Big Time z n ěhož rok poté vyšla jeho první live deska se stejnojmenným názvem. Tohle turné také posloužilo Waitsovu kamarádovi režiséru Chrisu

6 Blumovi, který z n ěj nato čil Waits ův vysn ěný snímek též nazvaný Big Time , který byl podle časopisu Rolling Stone vyhodnocen, jako “nejlepší živé vystoupení v roce 1988“. V pr ůběhu let se objevil ješt ě v n ěkolika filmech, nap říklad v Coppolov ě filmu Dracula (Drákula) , ve filmu Terryho Gilliama The Fisher King ( Král rybá ř), a také v Jarmuschových filmech Mystery Train (Tajuplný vlak ) a Coffee and Cigarets (Kafe a cigára ). Napsal a nazpíval všechny písn ě k ope ře The Black Rider ( Černý jezdec) , kterou v roce 1989 nastudoval excentrický americký skladatel Robert Wilson v Hamburku s n ěmeckým divadelním souborem Thalia. Jde o p říb ěh mladého muže, který uv ěř il ďáblovu triku s magickou kulkou a v den své svatby zast řelil svoji snoubenku. Inspirován je n ěmeckou pov ěstí Gespensterbuch (Strašidlák ). Stejný nám ět p řepracoval i Carl Maria von Weber ve své ope ře Čarost řelec . O t ři roky pozd ěji se Waits k hudb ě z tohoto p ředstavení vrátil a v částe čně p řepracované a znovu nahrané verzi ji v roce 1993 vydal jako regulérní album. Další jeho prací byl divadelní projekt s názvem Alice , inspirován slavnou knihou Alenka v říši div ů Lewise Carrolla. Na n ěm op ět spolupracoval s Robertem Wilsonem. Tom z této práce nevydal v tu dobu ani jednu píse ň, avšak pozd ěji se k nim vrátil. V roce 1992 se podepsal pod hudbu Jarmuschovu k filmu Night On Earth ( Noc na zemi ), soundtrack vydaný k tomuto filmu samostatn ě hudebn ě moc ne říká. Ve filmu dokresluje atmosféru, avšak poslucha či je nabídnut pouze neucelený, neustále se opakující hudební motiv. Vydal také své další sólové album Bone Machine , které je fanoušky považováno za jeho nejrockov ější po čin (a čkoliv kritici tvrdí, že je to Heartattack and Wine ). Když se album natá čelo, Waits prohlásil, že poslouchá-li staré v ěci, je to jako by se díval na obrázky z d ětství. Sice ho dokážou rozn ěžnit, ale zárove ň mu p řipomínají cestu, kterou už musel ujít. 6 Z toho d ůvodu je Bone Machine další hudební kostit řasnou novinkou. Velký d ůraz je zde kladen na rytmiku. Pro nahrávání písní byla použita spousta cizích zvuk ů. Nejoblíben ějším Tomovým nástrojem zde byl tzv. "connundrum", což byla sestava kovových částí ve tvaru k říže, kterou mu vyrobil jeden známý. Výsledek? Album vyhrálo Grammy za nejlepší alternativní album roku 1992. Po albu Bone Machine jakoby mizí ze scény a to na dlouhých 6 let. Se svou ženou se odst ěhoval na ran č v Kalifornské Sonom ě, kde se pln ě v ěnoval roli otce (má t ři d ěti). Finan čně byl zajišt ěn. Jako každá kultovní um ělecká osobnost se ani Waits nevyhnul pokus ům reklamních agentur o využití jeho nezam ěnitelného hlasu a autorského rukopisu p ři propagaci různých výrobk ů. Waits veškeré nabídky k prop ůjčení se reklam ě vytrvale odmítal. P řesto se jeho hlas i písn ě v reklamách bez jeho v ědomí objevily. A čkoliv se Waits p řed spole čností prezentoval jako nepraktický zp ěvák, kterému je okolní sv ět ukradený, zneužití svého díla ubránil u soudu. Nejprve vysoudil n ěkolikasettisícovou částku na správci svých autorských práv, který umožnil užití dvou jeho písní jako hudebního podkladu reklamních spot ů na lewisky a holicí krém. Poté se jeho

7 kouzlo snažil využít i obchodní kolos Frito-Lay. Waitsova písni čka Step Right Up z desky Small Change je parodie na reklamní taháky, p řesto se m ěla stát tahákem na pikantní kuku řičné chipsy Salsa Rio Doritos. Tom automaticky odmítl nabídku na práci pro reklamu a tak se spole čnost rozhodla k namluvení propaga čních hesel angažoval Tomova fanouška a (tém ěř ) dokonalého imitátora Stephena Cartera. Reputace Toma Waitse tím řádn ě utrp ěla, vypadal nyní jako pokrytec, musel vysv ětlovat svým p řátel ům, že hlas z reklamy opravdu není jeho. Dostal se do kruhu potíží, které sám pro sebe nazval „kuku řičná mejlka“. V roce 1990 na spole čnosti vysoudil sumu dvou a půl miliónu dolar ů. Po tomto incidentu Waits zjevn ě ztratil jakoukoli motivaci k ve řejnému prezentování své osoby. Po roce 1992 p říležitostn ě vystupoval na r ůzných charitativních projektech a to bylo vše. Léta ubíhala bez jediné Tomovy desky, bez jediného koncertu. A jak to v takových situacích bývá, čas od času roz čeřila hladinu "zaru čená zpráva" o pravých d ůvodech jeho odmlky. Mluvilo se o nezvladatelném alkoholismu, psychickém zhroucení, kolem poloviny devadesátých let dokonce o úmrtí. Teprve v roce 1999 vyšlo další sólové album Mule Variations, zatím nejlépe prodávaná Waitsova deska, na které se vrací k bluesovému stylu, kterým p řed dvaceti lety bavil lidi po barech. Na úvodní písni Big in Japan spolupracoval Waits s legendárním basákem Lesem Clayppolem z funk metalové trojky Primus. Oplátkou jim Tom Waits vypomohl s chraptivými vokály na desce The Antipop v písni Coattails of a Dead Man . V roce 2002 vyšly hned dv ě jeho alba. Mistr nezklamal a op ět si s fanoušky zašpásoval, protože ob ě dv ě desky Blood Money a Alice vyšly v jeden den a to 4. kv ětna. Ani jedna z nich však nebyla úplnou novinkou, nebo ť se jednalo o hudbu k Wilsonovým divadelním hrám, na kterých pracoval v 90. letech. Naprostou novinkou byla až v roce 2004 deska Real Gone. U ní fanoušek m ůže zcela zapomenout na barové balady s pianem, nebo ť tento nástroj se zde v ůbec nevyskytuje."Ale jo, dotáhl jsem piano do studia.... Ale odkládali jsme na n ěj drinky. Pak taky kabáty. A za chvíli nebylo vid ět...", vysv ětlil absenci nástroje Tom Waits. D ůležitým krokem byl i prostor, který na desce dal svému tehdy osmnáctiletému synovi Caseymu, který na tém ěř u poloviny písní obsluhuje perkuse a navíc jako fanoušek hip-hopu do n ěkolika skladeb zatáhl i gramofony. Neobjevují se ani klasické bicí, v ětšinu rytmických základ ů doslova na řval na pásku sám Mistr. Slyšet je i další spolupráce s dvojicí Les Claypool a Brain z Primus. Rok 2006 p řinesl zatím poslední Waitsovské dílo. Jedná se o trojdesku Orphans s podtituly jednotlivých desek Brawlers, Bawlers & Bastards. Původn ě to m ěla být b ěžná kolekce p řebytk ů z nahrávání p ředchozích desek, písní, které se objevily ve filmech, rarit a dalších t ěžko dostupných vzácností. Waits byl však nespokojený s neuceleností díla a tak se rozhodl napsat n ěkolik nových v ěcí. Z 56 písní je 30 nových. Písn ě jsou

8 rozd ěleny do t ří tematických celk ů (jako by Tom myslel na 3 skupiny svých fanoušk ů). Brawlers je nejblíže experimentujícímu Waitsovi, jak je vnímán v posledních letech. Český hudební kritik Josef Vl ček prohlásil o kytarovém sólu ze skladby 2:19 , že by si zasloužilo čestné místo v u čebnicích moderní kytarové hry (sólo je nejspíš dílem stálého Waitsova kytaristy Marka Ribbota). Bawlers je obrazem toho co Waitse kdysi proslavilo: opilecké, sentimentální balady u piána, často dopln ěny kytarou, smy čci, n ěkde dokonce i basovým klarinetem. Bastards jsou skladby které jsou spojeny s Waitsovými divadelními a hereckými ambicemi. Najdeme mezi nimi jazzové čtení text ů Jacka Kerouaka, Charlese Bukowského 7, instrumentální hudbu a písn ě s neartikulovanými slovy. Nezm ěněný z ůstal i Waits ův styl oblékání. V 60. letech populární obleky s vycpanými rameny, jejichž oblíbenost ho v té dob ě vynesla na vrchol, se v jeho šatníku objevují dodnes. Typický je i svou slabostí pro klobouky, zvlášt ě bu řinky - málokteré vystoupení absolvuje bez ní. O bradce, která s postupem let m ěnila svou velikost, a která je pro n ěj tak typická, ani nemluv ě. Jeho živé koncerty jsou zárove ň kabaretními vystoupeními. Zpo čátku koncertoval v menších sálech, na pódiu vždy vytvo řil kulisu ulice, kde uprost řed stál klavír a v pozadí doprovodná kapela. Často nechyb ěla ani pouli ční lampa, o kterou se Mistr s chutí opíral, když z kapes svého omšelého saka tahal cigaretu. Waits dodnes st řídá piáno, kytaru (akustickou i špan ělskou) a doprovodné perkuse a bubínky, ob čas i harmoniku. Mezi jednotlivými písn ěmi prohazuje r ůzné žertíky a poznámky. Často také mluví o tom, jak vznikla píse ň, kterou se chystá hrát, nebo o jejím d ěji. Ob čas je t ěžké rozeznat, který kousek práv ě vytáhl z kartotéky, a pravdy se dopátráme jen podle textu, protože Tom často m ění melodii celé písn ě. Velmi oblíbené jsou i flitry, které se vždy snášejí na pódium a vytvá ří tak iluzi let dávno minulých.

3. Záv ěr

Waitsova hudba se stala kultovní, spousta autor ů má ve svém repertoáru cover verze jeho písní nap ř. Rod Stewart, The Eagles a jiní (hodn ě se mluvilo i o Scarlett Johanson a jejím albu, Anywhere I Lay My Head , na kterém nazpívala písn ě Toma Waitse). Jeho desky se v USA setkávají se smíšenou odezvou, v ětšinou se ale stanou zlatými v jiných zemích. Mezi hudebníky je uznávanou osobností. Kouzlo jeho díla spo čívá p ředevším v precizních textech, jeho nezam ěnitelném chrapotu, v osobitém experimentování s nástroji a v tom, že nikdy nep řestal být věrný sám sob ě.

9 4. Poznámkový aparát

1. Industriál nebo industriální hudba je termín v sou časné dob ě vyhrazen pro celou řadu hudebních styl ů, jejichž spole čným jmenovatelem je užití ur čitých technik hudební produkce v duchu princip ů tvorby elektronické hudby. Doba vzniku je v po čátku 70. let 20. století. Název „industriální“ byl poprvé použit v polovin ě sedmdesátých let um ělci vydavatelství Industrial Records, kte ří ho definovali a stali zakladateli stylu. Jednalo se o britskou formaci Throobbing Gristle, která svou činnost nazvala jako "hudbu, vytvá řenou pro nové pokolení, vymezujíce se zárove ň proti hudb ě dosud vytvá řené (kterou nazývali "zem ědělskou").

2. Koncert Toma Waitse, Princeton University, Princeton, NJ, 16. dubna 1976

3. Jack Kerouac vlastním jménem Jean-Louis Lebris de Kerouac (1922 - 1969) byl americký spisovatel, jeden z nejvýznamn ějších p ředstavitel ů beat generation. Proslavil se zejména svými autobiografickými romány, zejména pak dílem Na cest ě (On the Road). Jeho dílo je ovlivn ěno asijskými vlivy, blues a jazzem.

4. Beat generation - hnutí vzniklo ve druhé polovin ě 50. let v USA. Beatnici se vyzna čovali nonkonformním zp ůsobem života, stav ěli se do konfrontace s tradi čním zp ůsobem života a s tradi ční literaturou. Pokoušeli se najít vlastní styl, který se projevoval především v popisu svých životních zkušeností – toulání se po USA, happeningy, experimenty s drogami atp.V poezii se auto ři soust ředili na nalezení vztahu mezi autorem a čtená řem, proto za čali svoji poezii ve řejn ě recitovat. Výrazným prvkem, který ovlivnil a inspiroval tyto autory, p ředevším básníky, byl jazz. Ozna čení Beat Generation údajn ě vymyslel Jack Kerouac.

5. Gospel je hudební žánr, význa čný dominantní úlohou vokál ů, p řičemž texty mají náboženský motiv. Dnes používaný p ředevším v k řes ťanské hudb ě. V ětšina forem gospelu užívá Hammondovy varhany, piano, bicí a basovou kytaru. Gospel vzniknul v první čtvrtin ě 20. století v černošských kostelech ve Spojených státech.

6. Peter Orr: Tom Waits at Work in the Fields of Song, Reflex, 6. října 1992

7. Charles Bukowski ( 1920 - 1994) byl americký básník a spisovatel který se proslavil nekonven čními autobiografickými prózami a vulgárním stylem. Vzhledem ke svému stylu bývá často p řiřazován ke spisovatel ům skupiny beat generation, osobn ě se však tomuto za řazení vždy velmi siln ě bránil.

5. Seznam použité literatury a pramen ů

• Divoká léta - hudba a mýtus Toma Waitse, Jay S. Jacobs, ECW Press, 2000

• http://www.tomwaits.com

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Tom_Waits

• http://rockblock.musichall.cz/clanky/waits.htm

• http://kultura.idnes.cz

10 5. Obrazová p říloha

Tom Waits na po čátku své kariéry Waits prožívá každou skladbu v duchu (80. léta) její nálady

Někdy hraje na piano...... jindy na kytaru

Waits s Iggy Poppem ve filmu J. Jarmusche Kafe a cigára, kde hraje prakticky sám sebe.

Sou časná fotografie Toma Waitse

12 6. Textová p říloha

GOD'S AWAY ON BUSINESS | B ŮH JE PRY Č NA SLUŽEBNÍ CEST Ě Waits/Brennan CD Blood Money

I'd sell your heart to the junkman baby | Prodal bych tvoje srdce vetešníkovi, zlato For a buck, for a buck | Za babku, za babku If you're looking for someone | Jestli hledáš n ěkoho To pull you out of that ditch | Kdo by t ě z týhle bryndy vytáh You're out of luck, you're out of luck | Máš sm ůlu, máš sm ůlu

God's away, God's away, | B ůh je pry č, B ůh je pry č God's away on Business, Business | B ůh je pry č na služební cest ě

Digging up the dead with | Vykopávat mrtvýho A shovel and a pick | Lopatou a krumpá čem It's a job, it's a job | Je to zam ěstnání, je to zam ěstnání Bloody moon rising with | Krvavej m ěsíc vycházející A plague and a flood | S morem a potopou Join the mob, join the mob | P řidej se k l ůze, p řidej se k l ůze It's all over, it's all over, it's all over | Je po všem, je po všem, je po všem

13 God's away, God's away, God's away | B ůh je pry č On Business, Business | Na služební cest ě I narrow my eyes like a coin slot baby | Zúžím svoje o či jako otvory na mince Let her ring, let her ring | Nech jí zvonit, nech jí zvonit God's away, God's away | B ůh je pry č, B ůh je pry č God's away on Business | B ůh je na služební cest ě

IF I HAVE TO GO | KDYBYCH MUSEL JÍT Waits/BrennanCD Orphans, Bawlers

AndifIhavetogo,willyourememberme |Akdybychmuseljít,budešnaměvzpomínat orwillyoufindsomeoneelse,whileI'maway|nebosinajdešněkohojinýho,ažbudupryč There'snothingformeinthisworldfullofstrangers |Nenítunicpromě,natomhlesvětě plnymcizíchlidí It'sallsomeoneelse'sidea,Idon'tbelonghere|Celýjetonápadněkohojinýho,nepatřímsem andyoucan'tgowithme,you'llonlyslowmedown|atynemůžešjítsemnou,tymějenom pozdržíš UntilIsendforyou,don'twearyourhairthatway | Nežprotebepošlu,nenosvlasytakhle andifyoucannotbetrue,I'llunderstand|ajestlinemůžešbýtupřímná,pochopímto Tellalltheothersyouholdinyourarms |Řeknivšemostatním,kterýdržíšvesvýchrukou thatIsaidI'dcomebackforyou|Žejsemřek,žeseprotebevrátím I'llleavemyjackettokeepyouwarm|Nechámtusvojíbundu,abysbylavteple that'sallthatIcando|tojevšechno,comůžuudělat AndifIhavetogowillyourememberme| |Akdybychmuseljít,budešnaměvzpomínat orwillyoufindsomeoneelsewhileI'maway|nebosinajdešněkohojinýhoažbudupryč