50 Let Mûstské Hromadné Dopravy V Dûãínû
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
50 let mûstské hromadné dopravy v Dûãínû 50 let mûstské hromadné dopravy v Dûãínû 1950–2000 V˘voj hromadné dopravy osob v první polovinû 20. století Mûstská hromadná doprava provozovaná Dopravním podnikem mûsta Dûãína v letech 1950 aÏ 2000 Dopravní vydavatelství WOLF Autofii publikace: Lubomír Bárta, Franti‰ek Cvrk, Jan Horník, Bohumil Kriv˘, Lubomír Kysela, Václav Novotn˘, Vlastimil PaÏourek, Vojtûch Wolf Fotografie (autofii, majitelé sbírek): Erwin Cettineo (sbírka Gisbert Jäkl) Franti‰ek Cvrk Jifií âermák Milan Du‰ejovsk˘ Miroslav Grisa Ladislav Holub Jan Horník Karel Kobík (sbírka jízdenek) Bohumil Kriv˘ Lubomír Kysela Zdenûk Nesiba Vlastimil PaÏourek Franti‰ek Ryba Jifií ·i‰tík Vojtûch Wolf Libor Zítka Okresní archiv Dûãín Okresní muzeum v Dûãínû KAROSA, a. s. Státní oblastní archiv Litomûfiice, poboãka Dûãín Fotografie na obálce: Trolejbus 8Tr (pÛvodnû 7Tr) ã. 13 v posledních letech provozu na dne‰ním Masarykovû námûstí. Autobus Praga na dûãínském námûstí v roce 1928. Autobus Karosa B 931 E ã. 102 u hlavního nádraÏí âD – kvûten 2000. VÛz 8Tr ã. 22 projíÏdí Oldfiichovem na trase z Bynova do centra mûsta. Pohled na nov˘ dopravní závod DPmD, a. s. – kvûten 2000. © 2000 Vojtûch Wolf – Vydavatelství WOLF & Dopravní podnik mûsta Dûãína, a. s. ÚVODNÍ SLOVO Zámûrem publikace, která se Vám dostává do rukou, je Právû jmenované aktivity pfiedznamenaly rozvoj podnika- snaha o zachycení v˘voje mûstské hromadné dopravy telsk˘ch ãinností a zároveÀ komplexní pfiestavbu celého v Dûãínû od jejího poãátku datovaného k roku 1897, kdy zázemí dopravního podniku realizovanou v posledních pûti mûstská doprava prostfiednictvím droÏek zaji‰Èovala spo- letech. Díky nim Dopravní podnik mûsta Dûãína pfiedsta- jení mezi Dûãínem a Podmokly, aÏ k datu v˘roãí zaloÏení vuje jeden z nejmodernûj‰ích a nejlépe vybaven˘ch pod- Dopravního podniku mûsta Dûãína, pfii jehoÏ pfiíleÏitosti je nikÛ zab˘vajících se mûstskou hromadnou dopravou zároveÀ publikace vydána. v âeské republice. Detailnûj‰í popis v˘voje, pfiestoÏe pravidelné autobusové Vedení spoleãnosti vyuÏívá v˘znamného jubilea doprav- spojení obou mûst bylo provozováno od roku 1923, se ního podniku a chce tímto podûkovat v‰em souãasn˘m vztahuje k provozu mûstské dopravy od roku 1950, kdy na i b˘val˘m zamûstnancÛm, orgánÛm mûsta Dûãína a zastu- základû rozhodnutí Mûstského národního v˘boru v Dûãínû pitelÛm za jejich práci a úsilí, kter˘m se zasadili o rozvoj dochází k zaloÏení a vzniku dopravního podniku, kter˘ a stávající podobu dopravního podniku, kter˘ se právû díky zaãal zaji‰Èovat dopravu pro mûsto a pfiilehlé oblasti nim stal dnes neodmyslitelnou souãástí Ïivota mûsta s tehdy asi 36 tisíci obyvateli. Dûãína. Hned od data zaloÏení podniku vedle sebe zaãaly fungo- Z tohoto pohledu bude i na na‰ich následovnících, aby vat dva dopravní systémy zastoupené trolejbusy a auto- se svou prací stali pfiínosem pro tento podnik a dafiilo se jim busy. Trolejbusová doprava slouÏila do roku 1973, kdy na uchovat, pfiípadnû zvût‰it v˘znam a kvalitu mûstské hro- základû rozhodnutí Rady Mûstského národního v˘boru madné dopravy ve mûstû Dûãínû a jeho okolí. v Dûãínû z roku 1967 zaãalo docházet k postupné likvidaci Urãit˘m pomocníkem a rádcem by mûla b˘t i tato publi- tohoto druhu mûstské dopravy a dále byla roz‰ifiována jiÏ kace, která sv˘m rozsahem, jako první v padesátileté histo- jen doprava autobusová. I pfies tuto skuteãnost je v publi- rii dopravního podniku, zachycuje a zobrazuje v˘voj kaci trolejbusové dopravû vûnován dostateãn˘ prostor, mûstské hromadné dopravy v Dûãínû od jejího vzniku aÏ neboÈ v pomûrnû krátké historii podniku tvofiila po dobu své do jubilejního roku 2000. existence v˘znamn˘ dopravní prvek. V˘voji autobusové dopravy, která v souãasné dobû je a zfiejmû i v budoucnu bude jedin˘m druhem mûstské hro- Ing. Bohumil Bárta, madné dopravy v Dûãínû, je vûnována nejvût‰í pozornost. fieditel Dopravního podniku mûsta Dûãína, a. s. S provozem a údrÏbou autobusÛ jsou spojeny dal‰í v˘znamné aktivity, aÈ uÏ realizace pfiímûstské a zájezdové dopravy, provoz ãerpací stanice, opravárenského závodu nebo mycí linky autobusÛ a nákladních automobilÛ. Dûãín, kvûten 2000 3 DùâÍN – MùSTO NA HRANICI V˘znaãné centrum okresu je nejníÏe poloÏen˘m mûstem název Dûãín. V historii obou mûst se stala spojujícím prv- v âeské republice – pouh˘ch 135 metrÛ nad mofiem. Jeho kem komunikaãní síÈ a dopravní ruch. v˘znam v mezistátním dopravním systému – lodní a Ïelez- Jako prÛmyslové stfiedisko má mûsto bohatou historii, niãní doprava – a ve sféfie turistického ruchu – centrum v jejímÏ prÛbûhu se zde uplatnily prakticky témûfi v‰echny âeskosaského ·v˘carska – pfiedznamenala jeho geogra- obory v˘robní ãinnosti. Specifick˘m rysem aglomerace je fická poloha. územní koncentrace velk˘ch závodÛ v prostoru Rozbûles, Jako pfiirozené historické stfiedisko se v prÛbûhu 20. století Îelenic a Boletic nad Labem. Mûsto je historicky v˘znam- rozrostlo postupnou integrací 50 osad a obcí v rozsáhlou n˘m centrem administrativy a od roku 1850 sídlem orgánÛ sídelní a prÛmyslovou aglomeraci. K vyhranûn˘m charakteris- státní správy. tick˘m znakÛm mûsta, rozdûleného tokem fieky Labe, patfií, Díky hospodáfiskému ústavu v Libverdû, plaveck˘m ‰ko- vedle sepûtí s krajinou, v˘znam hraniãní polohy a dopravy, lám, podmokelské polytechnice, dûãínské stavební ‰kole a také funkce prÛmyslového a obchodního stfiediska. a gymnáziu se mûsto natrvalo zapsalo do dûjin ‰kolství Ve dvacát˘ch letech 19. století byla zahájena v˘stavba v âechách. silnic, od ãtyfiicát˘ch let stoupal v˘znam fiíãní dopravy. První Období po skonãení 2. svûtové války je ve znamení od- parník „Königin Maria“ pfiiplul do Dûãína 14. ãervna 1838 sunu fa‰istick˘ch sympatizantÛ a nûmeckého obyvatelstva ze Saska. âesk˘ parník „Bohemia“ se objevil v Dûãínû na stranû jedné, a pfiílivu nov˘ch obyvatel z vnitrozemí na 26. kvûtna 1841 pfii své komisionální plavbû z Prahy do stranû druhé. PrÛmyslová v˘roba se v závodech velice DráÏìan. Rozhodující pfiedûl ve v˘voji mûsta a pfiilehl˘ch rychle rozbíhala a pfiesuny obyvatelstva nejen uvnitfi aglo- obcí znamenalo zahájení Ïelezniãní dopravy v dubnu 1851. merace vyÏadovaly moderní fie‰ení mûstské hromadné Od roku 1897 spojovaly Dûãín s Podmokly droÏky taÏené dopravy. koÀmi. V˘voj hromadné dopravy osob je obsahem dal‰ích kapitol. Rozvoj mûsta dokumentuje rÛst poãtu obyvatel: Specifick˘m rysem Dûãína je odli‰nost ãástí mûsta na rok 1950 ............................................. 35 645 obyvatel levém bfiehu Labe od tûch na bfiehu pravém. Je v ní skryta 1960 ............................................. 40 060 pamûÈ na existenci dvou mûst – starobylého aÏ ponûkud 1970 ............................................. 44 380 dom˘‰livého Dûãína, stísnûného na pravém bfiehu, a mla- 1980 ............................................. 49 800 d˘ch uvolnûn˘ch Podmokel, rozrÛstajících se na levé 1997 ............................................. 53 427 stranû fieky. Jejich obraz vytváfiely od poãátku objekty prÛ- myslové civilizace a prudk˘ stavební a populaãní rÛst. Po roce 1989 poklesla nebo byla zcela ukonãena v˘roba Teprve nafiízení nûmecké okupaãní správy v roce 1942 v nûkter˘ch tradiãních odvûtvích. Souãasn˘ stav ekonomic- ukonãilo spojením s Dûãínem jejich samostatn˘ v˘voj. kého potenciálu mûsta provázejí sloÏité procesy zmûn vlast- Úfiednû byla obû mûsta v roce 1942 spojena na Dûãín- nick˘ch vztahÛ a organizaãních i v˘robních transformací. Podmokly (tehdy ov‰em Tetschen-Bodenbach). V roce Dûãín byl v roce 1992 jedním ze zakládajících mûst Euro- 1947 byl mûstské aglomeraci potvrzen nov˘ spoleãn˘ regionu ELBE/LABE. Dûãín Podmokly 4 P¤ÍVOZY NA LABI Rozvoj regionální osobní dopravy je na Dûãínsku spojen vût‰inou o men‰í plavidla (do 15 m) s parním strojem aÏ s dobou rozvoje prÛmyslu od poloviny 19. století. Pfielo- o v˘konu do 20 koní a s pohonem lodním ‰roubem, zpravi- mem bylo otevfiení tratû Praha–DráÏìany v roce 1851, dla vyrábûná v lodûnici ÖNWDG v Dresden Übigau. Odtud které nejen podpofiilo rozvoj prÛmyslu v Podmoklech, ale se tato plavidla dostala i do âech. také vedlo k nové orientaci osobní lodní dopravy v regionu. Na Dûãínsku získal první parní pfiívoz Carl Kretschmer, Sasko-ãeská paroplavební spoleãnost v té dobû zaãala drÏitel licence k pfiívozu Staré Mûsto-Rozbûlesy, v roce provozovat osobní lodní dopravu na trase Litomûfiice–DráÏ- 1890. První parní pfiívoz zvan˘ FRITZ (I.) byl postaven ìany jako dopravu místní. Zfiídila nûkolik desítek zastávek, v lodûnici Dresden Übigau za 5480 marek. Podle záznamÛ které slouÏily nejen rekreaci obyvatel, ale také jejich prak- lodûnice mûl délku pouh˘ch 8,5 m, v˘kon parního stroje tick˘m potfiebám – dopravû zboÏí na trh, cestû do práce 4 k a nosnost 25 osob. SlouÏil zejména pro dopravu dûl- apod. Na katastru dne‰ního mûsta Dûãína postupnû zfiídila níkÛ a zamûstnancÛ ze Starého Mûsta do v˘robních pod- zastávky v Dolním Îlebu, âertovû vodû, Rasselnu (naproti nikÛ v Rozbûlesích a Podmoklech. Zdej‰í pfiívoz byl na na druhém bfiehu fieky), Prostfiedním Îlebu, Loubí, Dûãínû Dûãínsku nejv˘nosnûj‰í. (u Parolodû), Podmoklech (na nábfieÏí u restaurace), na Pro stejnou trasu objednal Carl Kretschmer dal‰í pfiívoz Starém Mûstû u pfiívozu, v Kfie‰icích. Saské osobní parníky uÏ v roce 1894. Jmenoval se FRITZ (II.) – délka 9 m, v˘kon tak vlastnû slouÏily mûstské dopravû, neboÈ ulehãovaly parního stroje 4 k. V roce 1908 objednal syn Friedrich cestování obyvatel z okolních obcí do mûsta. Kretschmer dal‰í pfiívoz nazvan˘ MARIE – délka 12,75 m, v˘kon parního stroje 17 k. V letech 1930–1937 je u zdej‰ího pfiívozu uvádûn i motorov˘ pfiívoz o v˘konu 17 k. V roce 1945 od Friedricha Kretschmera získal Ïivnost staromûst- ského pfievozníka do národní správy Franti‰ek Rychnovsk˘. V roce 1946 mu patfiila vedle parníãku MARIE (uvedena nosnost 70 osob) také motorová pramice ANNA pro 41 osobu. Po válce se zde prodávalo zhruba kolem 600–700 t˘denních jízdenek pro cestující, ktefií dennû potfie- bovali jeho sluÏby. Panu Rychnovskému byla jeho Ïivnost zabavena po roce 1952. Parník MARIE se pozdûji dostal na Stfiekov, kde, po motorizaci a pfiestavbû v kfie‰ické lodûnici v 60. letech, slouÏí dodnes. Nahrazen byl pfiívozem s horním lanov˘m vedením, kter˘ zde byl v provozu aÏ do 80.