Rekreační Potenciál Příměstské Krajiny V Modelovém Území Obce Rádlo

REKREAČNÍ POTENCIÁL PŘÍMĚSTSKÉ KRAJINY V MODELOVÉM ÚZEMÍ OBCE RÁDLO

Bakalářská práce

Studijní program: B1301 – Geografie Studijní obor: 1301R022 – Aplikovaná geografie

Autor práce: Zuzana Fólová Vedoucí práce: Ing. Pavel Branda, Ph.D.

Liberec 2014

Poděkování

Tímto bych ráda poděkovala Ing. Pavlu Brandovi, Ph.D. za odbornou pomoc při vedení bakalářské práce. Především děkuji za správné nasměrování a přísun interních informací obce Rádla. Dále děkuji RNDr. Branislavu Nižnanskému, CSc. za cenné připomínky a především za jeho věnovaný čas. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině, která mě během studia ve všech ohledech plně podporovala.

Anotace

Práce je zaměřena na využití příměstské krajiny v těsné blízkosti statutárních měst Jablonce nad Nisou a města Liberce, přesněji na přilehlém území obce Rádlo. Využitím těchto ploch k rekreačnímu účelu se naskýtá možnost rozvoje území v oblasti cestovního ruchu a s tím spojených doprovodných jevů. Práce obsahuje nejprve všeobecnou teoretickou část, kde se zabývám důležitými pojmy a jejich definováním se zaměřením na krajinu kulturní, příměstskou a její využití včetně definování pojmů zaměřených na rekreaci a volný čas. Další část je již praktickou analýzou území, v níž hodnotíme biotické a abiotické prvky krajiny zájmového území. Vyhodnocuji současné zastoupení prvků rekreace v zájmovém území a navrhuji nové druhy volnočasových aktivit, které budou vyhovovat potenciálním rekreantům i samotné obci. Nedílnou součástí práce je dotazníkový průzkum, na jehož základě je analyzován zájem veřejnosti.

Klíčová slova: Rekreační potenciál, rekreace, volnočasový areál, sekundární krajina, využití krajiny, příměstská krajina, Rádlo.

Annotation

This project focuses on using suburban landscape in the vicinity of statutory towns Jabonec nad Nisou and Liberec, more specifically at adjacent area of Rádlo. There is a possibility of development of the tourism area and other related accompanying phenomena by using these areas for recreational purpose. The project firstly contains the general theoretical part, which deals with important concepts and their defining focused on cultural landscape, suburban landscape and its use, including defining of concepts focused on a recreation and free time. Next part is practical analysis of the area in which we rate biotic and abiotic elements of landscape of the specific area. I rate the current representation of recreational elements in the specific area and suggest new types of leisure activities that will satisfy potential vacationers and also the village. An integral element of the project is a questionnaire survey about the interest of public.

Key words: Recreational potential, recreation, leisure complex, secondary landscape, use of land, suburban landscape, Rádlo.

Obsah ÚVOD ...... 11 1 VYUŽITÍ PLOCH A REKREACE V SUBURBÁNNÍM PROSTŘEDÍ ...... 12 1.1 Geografie a využití krajiny ...... 12 1.1.1 Krajinná sféra a krajina ...... 13 1.1.2 Kulturní krajina ...... 13 1.1.3 Využívání krajiny ...... 14 1.2 Charakteristika příměstské krajiny ...... 15 1.3 Volnočasové aktivity a rekreace ...... 16 1.3.1 Rekreace ...... 16 2 VYMEZENÍ A GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ...... 20 2.1 K metodice ...... 20 2.1.1 Zájmové území ...... 20 2.1.2 Geografická charakteristika ...... 21 2.1.3 Charakteristika potenciálu ...... 21 2.2 Fyzickogeografická analýza zájmového území ...... 22 2.2.1 Geologická stavba a geodiverzita území ...... 22 2.2.2 Geomorfologická charakteristika území ...... 22 2.2.3 Půdy...... 24 2.2.4 Vodstvo ...... 25 2.2.5 Podnebí ...... 25 2.2.6 Rostlinstvo a fytocenózy ...... 27 2.2.7 Ochrana přírody a krajiny ...... 28 2.3 Humánně geografická analýza ...... 29 2.3.1 Historie obce ...... 29 2.3.2 Současný stav obce ...... 30 2.4 Krajina v zájmovém území ...... 36 2.4.1 CORINE Land Cover ...... 36 2.4.2 Druhotná krajinná struktura ...... 38 2.4.3 Výpočet rekreačního potenciálu lesa ...... 38 2.4.4 Lesní porosty ...... 42 2.4.5 Střet zájmů v studovaném území ...... 42

3 ANALÝZA A NÁVRH MOŽNOSTÍ VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT V ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ ...... 45 3.1 Současný stav rekreace v obci Rádlo a jejím zázemí ...... 45 3.1.1 Multifunkční magistrála – Nová Hřebenovka...... 45 3.1.2 Naučná stezka Rádlo ...... 46 3.1.3 Naučná stezka Mojžíšův pramen – Císařský kámen ...... 47 3.1.4 Cyklostezka Odra – Nisa ...... 47 3.1.5 Turistické značení ...... 47 3.1.6 Informační tabule a odpočinková místa ...... 47 3.1.7 Bike park Jablonec nad Nisou...... 48 3.1.8 Koupaliště a sportovní hřiště Rádlo ...... 48 3.1.9 Motokrosový areál ...... 50 3.1.10 Císařský kámen ...... 50 3.1.11 Srnčí důl ...... 52 3.1.12 Sportovní areál Vesec ...... 52 3.2 Navrhované druhy sportovního vyžití v zájmovém území ...... 52 3.2.1 Navrhované sportovní aktivity ...... 53 3.2.2 Financování a trvalá udržitelnost ...... 59 3.2.3 Dopady projektu na obec ...... 60 3.2.4 Průzkum zájmu ...... 61 3.2.5 SWOT analýza volnočasového areálu ...... 72 4 DISKUZE ...... 73 5 ZÁVĚR ...... 75 6 ZDROJE ...... 77 7 SEZNAM PŘÍLOH ...... 81 8 PŘÍLOHY ...... 82

Seznam obrázků

Obr. 1 Pyramida závislosti prvků v kulturní (sekundární) krajině ...... 15 Obr. 2 Členění krajiny a krajinného rázu dle Atlasu krajiny ČR ...... 37 Obr. 3 Výpočet faktoru bioklimatu ...... 39 Obr. 4 Určení faktoru diverzity porostu ...... 40 Obr. 5 Určení faktoru přístupnosti ...... 41 Obr. 6 Kategorizace lesních porostů ...... 42 Obr. 7 Prioritní osy CR...... 44 Obr. 8 Dřevěná turistická lávka nad silnicí číslo ...... 46 Obr. 9 Povalový chodník v PR Rádlo ...... 46 Obr. 10 Příklad informační tabulky (Císařský kámen) ...... 48 Obr. 11 Nově zrekonstruované koupaliště na Rádle ...... 49 Obr. 12 Nové dřevěné dětské hřiště ...... 49 Obr. 13 Pohled na koupaliště a přilehlý svah s parkem ...... 49 Obr. 14 Fotbalové hřiště na Rádle ...... 50 Obr. 15 Balvan s pamětní deskou na Císařském kameni ...... 51 Obr. 16 Rozhledna na Císařském kameni ...... 51 Obr. 17 Severozápadní příkré svahy Císařského kamene ...... 51

Seznam tabulek

Tab. 1: Klimatická charakteristika rajónů dle Quitta (1971) ...... 26 Tab. 2: Teplotní poměry v obci Rádlo 2013 ...... 27 Tab. 3: Počet a věkové složení obyvatel Rádla k 31. 12. 2012 ...... 31 Tab. 4: Stanovení rekreačního potenciálu lesních porostů ...... 41 Tab. 5: SWOT analýza volnočasového areálu na Rádle ...... 72

Seznam grafů

Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v obci Rádlo v letech 1994 –2012 ...... 31 Graf 2 Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2008 –2011 ...... 32 Graf 3 Procentuální zastoupení ploch v zájmovém území dle CORINE Land Cover 2006 ...... 37 Graf 4 Genderové zastoupení respondentů ...... 63 Graf 5 Místo bydliště respondentů ...... 63 Graf 6 Věkové složení respondentů ...... 65 Graf 7 Průzkum zájmu o volnočasový areál ...... 65 Graf 8 Dostupnost do volnočasového areálu ...... 66 Graf 9 Důvody nedostupnosti ...... 67 Graf 10 Zájmové složení jednotlivých druhů sportu ...... 68 Graf 11 Jiné druhy sportovních aktivit ...... 68 Graf 12 Zájem o oddechové a kulturní aktivity ...... 69 Graf 13 Jiné aktivity ...... 69 Graf 14 Návštěvnost sportovních a oddechových areálů ...... 70 Graf 15 Sportovní a oddechové aktivity vnitřní a venkovní ...... 71

Seznam použitých zkratek

AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

CASI – Computer Assisted Self-Interviewing (počítačem podporovaná anketa)

CR – cestovní ruch

DKS – druhotná krajinná struktura

EIA – Enviromental Impact Assesment (posuzování vlivů na životní prostředí)

EVL – Evropsky významná lokalita

FIS – federation international de ski (mezinárodní lyžařská federace)

GIS – geografický informační systém

CHKO – chráněná krajinná oblast

INSPIRE – Infrastructure for Spatial Information in Europe (evropská infrastruktura pro prostorové informace)

JH – Jizerské hory

JV – jihovýchod

JZ – jihozápad

MHD – městská hromadná doprava

MZCHÚ – maloplošná zvláště chráněná území

MŽP – ministerstvo životního prostředí

PP – přírodní památka

QR kód – Quick Response (rychlá reakce)

S – sever

SV – severovýchod

SWOT – Strenghts Weaknesses Opportunities Threats (silné, slabé, příležitosti, hrozby)

SZ – severozápad

ÚSES – územní systém ekologické stability

VKP – významný krajinný prvek

ZM10 – Základní mapa České republiky

ÚVOD

Výběr tématu bakalářské práce je výsledkem mého tříletého studia na Technické univerzitě v Liberci a důkladného poznání mnoha aspektů geografie od fyzické přes humánní až po územní plánování. Velkou roli také hraje kladný vztah k přírodě a především znalost území blízkého mému bydlišti. Zkoumaná lokalita je výškově členitá, vegetačně rozmanitá, s výhodnou polohou mezi dvěma velkými městy (Jabloncem nad Nisou a Libercem), v blízkosti rychlostní silnice spojující hlavní město Prahu s Libercem a téměř před branou do Jizerských hor. Uvedené faktory zaručují vysokou atraktivitu a snadnou dostupnost lokality, v níž se nabízí mnoho příležitostí k rozvoji rekreačního potencionálu, který na území již v malé formě existuje.

V práci se zaměřím na návrh využití přírodních ploch a zhodnocení potenciálu krajiny pro sportovní využití ve formě volnočasového rekreačního areálu. Je snahou navrhnout takové sportovní účely, které s sebou přináší co nejmenší zásah do přírodní složky, avšak s maximálním využitím přírodních i kulturních atraktivit lokality. Tedy aby s minimálními zásahy do krajiny byl vytvořen takový sportovní areál, který přispěje nejen obci, ale i kraji a blízkým městům k jejich rozvoji a obyvatelům, potažmo návštěvníkům, k dobré fyzické a psychické kondici.

Cíl práce je zhodnocení potenciálu pro sportovní volnočasový areál na území obce Rádlo a jeho přilehlého okolí. Dílčími cíli je zhodnocení geografických podmínek a navržení takového sportovního vyžití v krajině, které nebude ve střetu s limity přírody a zároveň bude vyhovovat potenciálním návštěvníkům.

Hodnotu obce stručně vystihují slova náměstka ministra pro místní rozvoj Ing. Michaela Janeba: „Obce jsou základními územními jednotkami, od kterých je odvozen rozvoj regionů i celého státu.“ Pokud chce Česká republika dosáhnout udržitelného rozvoje, je nezbytné začít od těch nejmenších složek, tedy obcí. Právě k této rovině je celková koncepce práce směřována.

Každé místo má své originální seskupení specifických vlastností, které vytvářejí určité potenciály pro směřování rozvoje. V případě obce Rádlo je to využití přírodní a rekreační atraktivity území na pomezí dvou velkých měst. Využitelnost těchto potenciálů je přímo závislé na aktivitě správy obce, potažmo samotných obyvatel a velikosti kapitálu. Právě snaha a zaujetí vedení obce o její rozvoj je motivací pro návrh nového volnočasového areálu, jenž obci přinese pozitivní změnu v podobě šetrné formy cestovního ruchu. Současně nabídne jednoduché řešení problému, s nímž se potýkají správy mnoha měst a obcí, tedy zajištění infrastruktury volného času, jenž je svou kvalitou, rozložením a množstvím u většiny sídel naprosto nedostačující.

1 VYUŽITÍ PLOCH A REKREACE V SUBURBÁNNÍM PROSTŘEDÍ

1.1 Geografie a využití krajiny

Abychom mohli identifikovat možná stávající a budoucí rizika vývoje zájmového území, je třeba zpracovat analýzy současných přírodních poměrů. Jedná se o geologické, geomorfologické, pedologické, klimatické, hydrologické a biogeografické poměry, ochranu přírody, ale i humánně-geografické složky v podobě obyvatelstva, ekonomické situace obce, občanské vybavení, infrastruktury a v neposlední řadě historie obce. Všechny zmíněné prvky jsou nezbytné k celkovému posouzení a pochopení řešené krajiny, tedy nejen k povrchové, viditelné, části přírody, ale i té skryté části pod povrchem. Evokujeme, že i plochy o malé rozloze dokážou být vysoce členité a složené z mnoha různých typů hornin, půd či bioty. Právě tyto rozličné faktory dělají samotné území velice pestrým a pro rekreaci atraktivním.

Pro zachování celistvé struktury je využita metodika geografické charakteristiky regionu známá z klasických geografických prací, v nichž bylo použito Hettnerovo schéma jako například u významného slovenského geografa Prof. RNDr. Michala Lukniše, DrSc., jenž ve svém díle s názvem „Geografia krajiny Jura pri Bratislave“ (1977) podává jakýsi vzor základní charakteristiky regionu pro Slovensko. Podobné struktury se drží Doc. RNDr. Rudolf Novodomec, CSc. a RNDr. Branislav Nižnanský, CSc. v příspěvku sborníku z konference Krajiny východního Slovenska v odborných a vědeckých pracích z roku 1997. Toto tradiční schéma popisující region vychází z logického uspořádání dílčích složek a jeho vývoje, tedy od složky „nejnižší“ (reprezentováno litosférou) až po „nejvyšší“ složku (kulturní nadstavba společnosti). Jedna složka by bez druhé neexistovala, tedy je mezi nimi úzká, křehká vazba a každá změna se projeví ať už negativně, tak pozitivně (Mečiar 2005, str. 44). Mimo zmiňované akademiky a jejich práce je schématu využito v upravené struktuře iniciativou evropské komise „INSPIRE“ či ministerstvem životního prostředí a jeho oddělení „EIA“ pro jednotlivé analýzy regionů.

Pro definování dílčích složek je ve fyzickogeografické části využito mapových portálů, především národního geoportálu „INSPIRE“ a jeho jednotlivých mapových databází, z nichž jsou v programu ArcGIS vytvořené přehledové mapy, které jsou v kapitole 3.2. popsány. V části o ochraně přírody jsou využity informace z „AOPK ČR“, konkrétně dostupné z webového serveru mapy.nature.cz. Pro humánně geografickou analýzu zájmového území je využito návrhu územního plánu obce Rádlo z roku 2011 a programu rozvoje obce Rádlo na období 2013–2017. Nedílnou součástí analýzy území je publikace Marka Řeháčka a Jana Pikouse (2013), kteří napsali jednu z prvních knih o samotné obci Rádlo a jejím přilehlém okolí. Zaobírají se jak

12 historií, jednotlivými památkami, obyvateli či pověstmi, tak zjednodušenou fyzickogeografickou analýzou prostředí. Publikace byla nápomocna především pro historickou analýzu území, k pochopení celkového vývoje obce a identifikaci původních sportovních aktivit v území. Pro seznámení s řešeným územím z pohledu krajinného rázu je využito informací z diplomové práce s názvem „Hodnocení krajinného rázu oblasti Císařský kámen na Liberecku“ napsané Kamilou Průchovou roku 2007 v Praze na ČZU, Fakultě lesnické a environmentální.

1.1.1 Krajinná sféra a krajina

Krajinnou sféru můžeme dle Prof. RNDr. Huberta Hilberta, PhD. (2010, s. 3–4 ) zkoumat na základě dvou rozličných modelů studia chápání krajinné struktury. Zaprvé monosystémový model, v němž se studium zaměřuje na jednotlivé dílčí složky a jejich vzájemné vazby, tedy celkové prostorové souvislosti. Zadruhé polysystémový model, jenž studuje krajinnou sféru jako soubor jednotlivých dílčích subsystémů, v níž sledujeme různé hierarchické úrovně. Polysystémový model konkretizuje Miklós a Izakovičová (1997), kteří uvádí, že základními stavebními součástmi modelu jsou prostorové jednotky nižšího řádu. Jde tedy o úroveň krajiny a její organizaci prostředí v holistickém pojetí hierarchicky uspořádaného světa (King in Kolejka 2013, s. 45).

Profesor Hilbert (2010, s. 6) též rozděluje a charakterizuje jednotlivé geografické dimenze – topickou, chórickou, regionální a planetární. Pro účely zkoumání zájmového území je nutno charakterizovat odpovídající dimenzi daného prostranství. V případě oblasti Rádlo se řeší krajinná úroveň v chórické dimenzi (používán termín geokomplex = fyzickogeografický komplex). Ta je tvořená malými přírodními komplexy složenými z prvků topické dimenze či jejich typů. Vzájemné vazby, vztahy mezi sousedními a vzdálenějšími geokomplexy jsou na rozdíl od nižší (topické) dimenze horizontální. Geosystém je dle Sočavy (1974) systém složený ze vzájemně propojených složek přírody, podléhajících zákonitostem působícím v krajinné sféře. Isačenko (1981) hodnotí geosystém jako časoprostorový, složený z geografických prvků čili komponent, které jsou vzájemně propojeny a podmíněny ve svém vývoji i prostorovém rozmístění. Tedy jsou to jednotlivé prvky na sebe vzájemně působící, ovlivňující a fungující.

1.1.2 Kulturní krajina

Jedním ze základních kroků při teoretických úvahách o možném využití krajinných prostorů je dle Bičíka (2010, str. 43) stanovení vhodných a nevhodných přírodních podmínek pro jednotlivé způsoby užití. Při této průvodní analýze se vychází z vymezení přírodních limitů, vyhodnocení potenciálu, kapacity krajiny a z přírodních rizik. Je nezbytné respektovat přírodní

13 podmínky a ekologické zákonitosti, neboť vychází ze samotné filozofie trvale udržitelného rozvoje.

Dle uvedeného autora lidé v krajině vytváří sekundární krajinu, tedy kulturní krajinu tvořenou mozaikou umělých a napůl přirozených systémů, využívaných člověkem, který je hlavním strůjcem prostorového rozmístění. Vlivem viditelných aktivit a činností lidí v zájmové lokalitě je krajina právě řazena do výše uvedeného typu. V kulturní krajině však primární (přírodní) krajinná struktura nezmizí, je zde stále přítomna, a to v podobě geologického podloží, půdního pokryvu, tvaru reliéfu, hydrologických prvků či klimatických podmínek. Kulturní krajina dle Kolejky (s. 112) disponuje čtveřicí vzájemně provázaných krajinných struktur a to přírodní neboli primární, ekonomickou jinak řečeno sekundární či Land use, humánní (terciérní) a v poslední řadě duchovní strukturu, tedy kvartérní, zaobírajíc se spiritualitou, estetikou a percepcí. Dále definuje (s. 108) samotný vznik kulturní krajiny jako postupné přetváření jednotlivých složek a prvků přírodní krajiny člověkem. Do své teorie zahrnuje i globální změny klimatu, ovzduší a v neposlední řádě globalizaci celé lidské společnosti. Též uvádí, že pravá přírodní krajina již na naší planetě v podstatě neexistuje, avšak souhlasí s Bičíkem (2010, s. 43), že podstatou kulturní krajiny je stále krajina přírodní.

Sekundární (námi vytvořená a upravovaná) krajina má dominantní vliv na vnímání krajiny a krajinný ráz. Kulturní krajina je však přímo závislá (Obr. 1) na primární krajině a to jak pozitivní stránkou, tak negativní v podobě limitů. Každá změna ve využívání krajiny má své přímé následky. Dochází ke změně energomateriálových toků v krajině, změně ekologické stability, krajinného rázu či biodiverzity (Bičík 2010, s. 43). Naše společnost má tak neuvěřitelný vliv vytvářet a měnit sekundární krajinnou strukturu dle svého uvážení, avšak tato moc s sebou nese zodpovědnost za stav a fungování krajiny.

1.1.3 Využívání krajiny

Pojem využití krajiny lze dle Kolejky (2013, s. 193) nahradit pojmem krajinná pokrývka, respektive vegetační pokrývka. Právě výrazu krajinná pokrývka bývá přiřazováno anglické spojení „Land Cover“, které slovy Kolejky „…není nejvhodnějším výrazem, neboť vyvolává dojem něčeho, co krajinu pouze pokrývá, ale co k ní harmonicky nepatří. Lepším výrazem jsou formy využití krajiny. Obecně je však pojem krajinná pokrývka hojně používán a jeho zdůvodnění je spíše lingvistické než faktogeografické.“. Land Cover představuje antropogenní nadstavbu tvořenou mozaikou forem využití ploch představující se v ekonomické (sekundární) struktuře. Podstatu Land Cover dokládají prostorově uspořádané plochy lesa, pastvin, luk, orné půdy, zástavby, trvalé kultury a další formy využití ploch.

Obr. 1 Pyramida závislosti prvků v kulturní (sekundární) krajině (zdroj: Müchra a kol. 2003)

1.2 Charakteristika příměstské krajiny

Území je vzhledem k jeho poloze definováno jako příměstská krajina, a to z důvodu těsné blízkosti dvou velkých měst, která přerůstají v aglomeraci. Zkoumané plochy jsou protkané stezkami a ze všech stran ohraničeny zástavbou či komunikací, tedy je na ně kladen vysoký nápor ze strany lidí.

Jak z názvu příměstská krajina vyplývá, jedná se o přechodové území mezi městem a volnou krajinou. Vlivem této polohy je krajina neustále vystavována silnému tlaku člověka. Je silně heterogenní s vysokou vegetační mozaikovostí, která je směsicí ploch vzniklých introdukcí a zbytkovými ploškami původní vegetace. Druhová rozmanitost bývá v tomto území vysoká, obvykle vyšší než rozmanitost přírodní krajiny. K druhové bohatosti přispívají rostliny pěstované v lesních a zahradních školkách. V zastavěných částech příměstské krajiny se vyskytuje mnoho nepůvodních druhů, včetně škůdců, parazitů a plevelů (Forman et Gordon 1993, s. 289–299). Dle Lipského (1999) je příměstská krajina čtvrtým základním typem antropogenní přeměny. Jedná se o krajinu hustě osídlenou s prvky heterogenní mozaiky zastavěných ploch, hustou sítí koridorů, zbytků izolovaných přírodních ekosystémů a obdělávaných prostorů. Krajinu specifikuje jako jemně zrnitou s maximální hodnotou

15 fragmentace a mozaikovosti. Subjektivně vidím příměstskou krajinu jako místo v přímé návaznosti městu, tvořenou zelení a s téměř nulovou zástavbou. Marie Jelínková (1988) vystihuje současný trend příměstské zóny v závislosti na městech. Tedy, že se města rozvíjí na úkor krajiny, přírodní prvky jsou přeměňovány či přímo likvidovány tak, aby byly v pozdější době v různé kvalitě znovu uměle zakládány. Tato smutná pravda je patrná v každém větším či menším městě. Často jsou vynaloženy nemalé finanční prostředky na likvidaci zeleně a vzápětí opět na rekultivaci.

1.3 Volnočasové aktivity a rekreace

V práci je hojně využito slov volnočasový či rekreační, proto je nezbytná jejich definice. Volnočasovými aktivitami se rozumí obecně činnosti, které vykonávají lidé mimo své zaměstnání, a základní povinnosti v rámci volného času. Pojem rekreace lze zjednodušeně popsat jako oddych či odpočinek. Mezi těmito na první pohled odlišnými slovy je úzká vazba a je předpokládáno, že jedno s druhým přímo souvisí. Odborněji řečeno je rekreace dle Schneidera, aj. (2008) činnost člověka v krajinném prostředí, kterou realizuje ve svém volném čase, slouží k regeneraci fyzických a duševních sil a k uspokojování jeho obecných zájmů (Schneider, aj. 2008). Rada pro životní prostředí při vládě ČSR (1981, s. 10) hodnotí rekreaci jako jeden z nejvýznamnějších a nejkomplexnějších součástí volna, jenž je různorodým celkem a zahrnuje velké množství rozmanitých činností. I přes rozličnou různorodost však mají všechny rekreační činnosti svá společná ohraničení, z nichž jsou určujícími prostor a čas.

Vzhledem k tematickému zaměření práce je důležité definovat pojem krajinná rekreologie. Podle uvedeného autora studuje krajinná rekreologie účinky krajinného porostu, řeší rekreační potenciál krajiny a rekreační požadavky společnosti na jeho využívání. Dále hodnotí limity rekreačního využívání krajiny a zabývá se trvale udržitelným rozvojem rekreačního potenciálu. Všechny zmíněné faktory je nezbytné pro dobré fungování volnočasového areálu dále rozvést a uvědomit si důležitost každého z nich.

1.3.1 Rekreace

Je dělena do několika specifických kategorií. První zakládá na časové kategorizaci, a to krátkodobé rekreaci (max. jeden den) a dlouhodobé (více jak 3 dny). Krátkodobou dále dělíme na každodenní (popracovní 2–3 hodiny), polodenní (víkendová), jednodenní (víkendová) a vícedenní (1–3 dny). Další kategorizace je dle prostorovosti, a to na příměstskou (každodenní až jednodenní), ve volné krajině (krátkodobá i dlouhodobá), střediskovou (rekreační oblasti a zařízení) a pobytovou individuální (chatová, chalupářská apod.). Dále je rozdělena podle

16 druhu činnosti na procházky a klidový odpočinek, pohybovou rekreaci, rekreační sportování, myslivost a rybaření a sběr přírodnin (Schneidera, aj. 2008).

V rámci námi řešeného rekreačního areálu je zaměření na cílovou skupinu dle časové kategorizace na popracovní či polodenní. Tedy především pro místní obyvatelé a obyvatele liberecké aglomerace. Ze specifikace časové rekreace vyplývá i prostorová, tedy spadá především pod příměstskou. Z hlediska druhu rekreace jsou v lokalitě umožněny téměř všechny výše zmíněné činnosti mimo rybaření. Jedinci si tak mohou vybrat na základě svého duševního a fyzického rozpoložení.

Vztah přírody a člověka účelně vystihuje Rada pro životní prostředí při vládě (1981), kdy v publikaci Rekreace v krajině říká, že „…žádná doba v minulosti se tolik nesoustředila na racionalismus a technizaci jako epocha naše. Z toho však nelze paušálně usuzovat, že by dnešní racionální člověk, opět jen z racionálních důvodů, vyhledával určité typy krajiny. Přesto, nebo právě proto, potřebuje člověk v tomto světě kus světa jiného, kontrastního, kde by mohl být více sám sebou, kde tak striktně nepůsobí zákony racionálna.“ Tento výrok, i přes dobu minulého režimu, shledávám stále aktuálním i v éře naší. Neustále narůstá potřeba trávit volný čas mimo domov, na nových, neokoukaných místech. Místech, kde převládá přírodní složka a člověk tak může zapomenout na starosti a ruch města, zklidnit myšlenky a dopřát tělu relaxaci.

Rekreační potenciál území udává souhrn ekologických, kulturních, vegetačních a sociálních faktorů určujících maximální schopnosti působení území na rekreační aktivity člověka. Na tento pojem se vážou další jako například rekreační atraktivita území neboli souhrn rekreačně vysoce vhodných přírodních, historických, kulturních a sociálních podmínek území či rekreační dostupnost území udávající vzdálenost místa rekreace vzhledem k jejímu času omezení. Důležitým prvkem je samotná atraktivita území. V podstatě se jedná o souhrn rekreačně vysoce vhodných přírodních, historických, kulturních a sociálních podmínek území. Dále pak rekreační kapacita území (únosnost krajiny podle jejího rekreačního zatížení) a rekreační efekt území (míra vytížení potenciálních rekreačních schopností území). V obdobném duchu se definuje rekreační únosnost území, tedy schopnost území unést reprezentativní soubor na ní provozovaných rekreačních aktivit. Právě rekreační únosnost území je nezbytný faktor při plánování sportovních areálů. Cílem je stanovení únosnosti odhadem mezní hodnoty počtu osob provozující formy rekreace pro danou lokalitu. Únosnost rozdělujeme do pěti složek - fyzicky únosná, ekologicky únosná, ekonomicky únosná, socio- kulturně únosná a psychologicky únosná kapacita (Schneider, aj. 2008).

Množství osob a jeho omezení v podobě maximálního počtu pro dané prostranství a jeho využívání limituje fyzicky únosná kapacita. Zabraňuje fyzické destrukci místa vlivem neuspořádaného, nekontrolovaného a přesyceného užívání. Je specifikována konkrétním počtem

17 osob, který snese daný systém jak nárazově, tak při pravidelném opakování, a během něhož nevzniknou nenávratné škody. Pro volné otevřené prostory je obtížné určit přesný počet maximálního využívání. Především protože se jedná o neohraničené, nekontrolované území, kde se nevybírá vstupné a ve kterém je pohyb osob svévolný. Ekologicky únosná kapacita vymezuje maximální úroveň dlouhodobé turistické zátěže, ze které vyjdou dotčené ekosystémy bez trvalých následků. Výsledná hodnota této kapacity je směrodatnou při zřizování parkovacích ploch v místech nástupu do řešené oblasti. Ekonomicky únosná kapacita je hodnota vycházející z Paretova optima a pomocí optimalizační rovnice určí dlouhodobě udržitelný kompromis mezi ekonomickou vytížeností a kvalitou ŽP v řešené lokalitě. Určuje také míru maximálního ekonomického přínosu cestovního ruchu pro řešenou oblast. Sociokulturně únosná kapacita udává hranici rozvoje cestovního ruchu. Pokud je překročena, aktivita cestovního ruchu způsobuje negativní a nevratné změny v místě v podobě narušení lokálního životního stylu, ztrátě identity či změny v hodnotové hierarchii. Aby se této negativní změně zabránilo, je žádoucí zjistit maximální počet návštěvníků daných prostranství, při kterém rekreace nebrání výkonu životních potřeb místních obyvatel. Psychologicky únosná kapacita indikuje pomocí subjektivních ukazatelů maximální stupeň rozvoje cestovního ruchu v podobě intenzity návštěvnosti, která je stále kompatibilní s daným typem turistického vyžití, vyhledávaným v dané lokalitě. Tato kapacita koresponduje s dosavadními zkušenostmi a očekáváním návštěvníků. (Schneider, aj. 2008, s. 15–17)

Pro využívání krajiny k rekreačním účelům je nutné určit limity užití dané krajiny. V primární rovině je nezbytné specifikovat velikost dotčeného segmentu krajiny. Dále posuzujeme fakt, zda se jedná o limity přímo tvořící rekreační potenciál krajiny (limity vnitřní) nebo limity, které jsou následkem jiných prvků v krajině a ovlivňují rekreační využitelnost krajiny (limity vnější). Vnitřní limity je možno názorně specifikovat jako například již vybudované rekreační areály, v soukromém vlastnictví, oplocené a zpoplatněné (památkové zóny, skalní města, části pláže). Oproti tomu limity vnější jsou rozšířenější a jsou přímo závislé na přírodních poměrech a lidských požadavcích. Pod tento druh limitů spadají ochranná pásma vod, zemědělská půda, ochrana přírody, dálnice, železniční koridory apod. Limity ve využívání krajiny jsou mimo zmiňované omezení přístupnosti či technického rozvoje i v estetickým narušení krajinného rázu a rekreačního potenciálu. Na základě impaktů rekreační využitelnosti krajiny a turismu jsou vytvořena nezbytná omezení, která se musí pro vhodný chod rekreace v území dodržovat. Koherentní složky úzce spjaté s rekreací popisuje Schneider, aj. (2008, s. 21-24), kdy určuje jednotné parametrizace příměstské rekreace na základě funkčních prostorových limit, limit dostupnosti a únosnosti.

S rostoucím zájmem obyvatel měst o krátkodobou rekreaci se klade stále větší postulát na kvalitní dopravní podmínky a vhodnou dopravní obslužnost. Vzdálenost mezi sídlem a místem

18 k příměstské rekreaci se zvětšuje s množstvím obyvatel v daném městě. Tedy čím větší počet obyvatel, tím je přípustná větší dopravní vzdálenost. Například pro město Jablonec nad Nisou (45 305 obyvatel k 31. 12. 2012) je navržená maximální dopravní dojezdová vzdálenost pro polodenní rekreaci 6 km, jednodenní 12 km a vícedenní až 25 km. Pro město Liberec (102 113 obyvatel k 31. 12. 2012) narůstá dopravní vzdálenost u polodenní na 11 km, u jednodenní 22 km a vícedenní 45 km (Schneider, aj. 2008, s. 23). Pro řešení dopravy u rátkodobé rekreace vyplývají přednostně dva požadavky, a to včasná příprava zajištění potřebných dopravních podmínek individuálního motorismu a současně zabezpečení ochrany ŽP a krajiny v lokalitách exponovaných rekreačním zájmem před negativními důsledky rozvoje silniční dopravy.

Neméně důležitou složkou využití území pro rekreační účely je identifikování rekreačních účinků lesních porostů. Ty jsou v zájmovém území hojně zastoupeny masou jehličnatých různověkých porostů. Jedním z pojmů, pevně spjatých s účinky lesních porostů, je rekreační potenciál lesa, tedy souhrn ekologických, vegetačních a hospodářských podmínek lesa, určujících maximální schopnosti jeho působení na rekreační aktivity člověka. Rekreační funkce lesa udává syntetické působení hygienických, zdravotních, léčebných, estetických a psychoemociálních účinků lesa na regeneraci fyzických a psychických sil člověka. Rekreační efekt lesa určuje stupeň využití potenciálních rekreačních schopností lesa pro požadované potřeby rekreace. Konkrétní specifikace na jednotlivé porosty v lese opět zkoumají potenciály ekologických, vegetačních a hospodářských faktorů, struktury a vlastnosti porostu určujících jeho maximální schopnosti rekreačního působení nebo stejně jako u lesů míru využití potenciálních rekreačních schopností porostu pro konkrétní rekreační činnosti (Schneider, aj., 2008). Pro určení a specifikaci vhodnosti lesů k rekreačnímu využití je nezbytné vypočítat dle poněkud složitějších vzorců rekreační potenciál lesních porostů. V tomto případě se vychází z grafů funkcí, které vytvořil Ústav tvorby a ochrany krajiny LDF MZL v Brně (viz kapitola 3. 4).

2 VYMEZENÍ A GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

2.1 K metodice

Kromě rešeršních postupů použitých v předchozí kapitole, tvorby map s využitím GIS a jednoduchého třídění získaných dat je nutno blíže objasnit metodické postupy vymezení zájmového území, metodiku geografické charakteristiky a metodiku výpočtu rekreačního potenciálu.

2.1.1 Zájmové území

Prvním metodickým problémem je odlišení a vymezení zájmového území vzhledem k suburbánnímu charakteru krajiny, kde není možné vzít za základ vymezení hranice katastrálního území obce. Po terénní rekognoskaci a prostudování map (ZM10, letecké snímky, lesnické, katastrální a turistické mapy) se ukázalo jako nejvhodnější odlišit ty plochy, ve kterých je potenciál pro rekreační funkci a nejsou v soukromém vlastnictví. Výsledkem je mapa (příloha „Vymezení zájmového území 2014“), korigovaná vypracováním terénního a kamerálního výzkumu. Zájmové území, jak je již výše zmíněno, není striktně vymezeno pouze katastrálním územím obce Rádlo, ale částečně k.ú. Vratislavice nad Nisou a k.ú. Jablonec nad Nisou. Toto rozšíření má hned dva významy. Jedním z nich je významný turistický prvek rozhledna Císařský kámen (637 m n. m.), která leží již na území libereckých Vratislavic, a přilehlé členité svahy s poměrně silnou říční a hustou cestní sítí. Zmíněné faktory jsou pro sportovní areál vysoce atraktivní, výše uvedená fakta jsou zjištěny z turistické mapy. Druhým důvodem je ekonomická stránka projektu. Obec Rádlo má velmi nízké finanční prostředky, a tak je v jeho zájmu zahrnout do projektu větší města jako Liberec a Jablonec nad Nisou s tím, že by v jejich těsné blízkosti byla vytvořena nástupní místa a areál by se tak stal dobře dostupným obyvatelům těchto dvou velkých měst.

Samotné území v širším spektru vyčlenily antropogenní prvky, které ohraničují zkoumanou lokalitu ze všech světových stran a zabraňují tak možnému rozšiřovaní přírodní složky, ba naopak s postupem času bude lidská činnost svůj tlak na krajinu neustále zvyšovat. Pomyslné hranice tvoří silnice I. třídy, rychlostní silnice R35 a města Jablonec nad Nisou a Liberec. Avšak konkrétně je řešené území v severní části vymezeno většinou hranicí lesa, severovýchodní hranici tvoří kompaktnější zástavba města Jablonce nad Nisou. Tato liniová hranice byla určena z leteckých snímků, lesnických map, ve kterých jsou znázorněny porosty, a z map katastrálních, v nichž je možnost zjištění vlastnických vztahů pozemků. Východní, jižní a západní hranice kopírují hranice katastrálního území obce Rádlo. Severozápadní část se napojuje na liberecký

20 areál Vesec. Celková výměra kompaktního vymezeného území činí 15,1 km2. Mapy zobrazující lokalizaci zájmového území včetně širších vztahů, leteckého snímku či přesného vymezení hranice viz příloha s názvem „Širší vztahy zájmového území (2014)“, str. 81 „Letecký snímek zájmového území (2012)“, str. 82 a „Vymezení zájmového území“ (2014), str. 83.

2.1.2 Geografická charakteristika

Geografická charakteristika zájmového regionu je nezbytnou dílčí částí pro zhodnocení potenciálu území a jeho dalšího využití. Samotná charakteristika je založena na identifikaci regionu, uspořádání a individuálním výběru údajů podle Hettnerova schématu. V práci je vycházeno z příspěvku Doc. RNDr. Rudolfa Novodomce, CSc. a RNDr. Branislava Nižnanského, CSc., kteří se ve sborníku z konference Krajiny východního Slovenska v odborných a vědeckých pracích (1997) zaobírají geografickou charakteristikou území a uvádí regionálně geografické vzorové schéma rozčleněné do třech kategorií. První se věnuje identifikaci regionu, druhá rozlišuje fyzickogeografickou charakteristiku regionu v analytické a syntetické části a v poslední kategorii je humánně geografická charakteristika, která je opět rozlišena do analytické a syntetické části. Informací bylo z velké míry využito, avšak v práci nedošlo ke striktnímu dodržení stejného schématického složení a obsahu, ze kterého bylo vycházeno. Dodržení jednotlivých bodů schéma by bylo velice obsáhlé a stačilo by samotné na jednu kompaktní akademickou práci.

2.1.3 Charakteristika potenciálu

Třetí metodický okruh, který explicitně popíšeme, je zaměřen na nastínění práce s dostupnými informacemi na charakterizování potenciálu a pro návrh možného využití. Důležitým prvkem pro charakterizování potenciálu je samotné zjištění, zdali je území, převážně tvořené lesním porostem, vhodné pro rekreaci. Abychom tento fakt zjistili, je využito výpočtů, na základě kterých můžeme stanovit velikost rekreačního potenciálu lesa. Pro výpočet je nezbytné zjištění několika faktorů působících v území, jako stanovení porostního bioklimatu, porostní diverzity a porostní přístupnosti. Tyto faktory nám po sečtení dají výslednou hodnotu, ze které určíme stav rekreačního potenciálu. Bioklima vychází z počtu dní „teplotní pohody“, tlaku vzduchu a tlaku vodních par. Faktor diverzity porostu vyjadřuje psychoemociální účinky porostu (zápoj, průhlednost, barevnost, radiace, světelné efekty apod.) a poslední faktor přístupnosti vyjadřuje podmínky ekotopu porostu (sklonitost, zamokření, kvalita povrchu, kamenitost). Prakticky je hodnota vyjádřena sklonitostí a kamenitostí. Výsledná hodnota z každého faktoru je zjištěna pomocí grafů funkcí, v nichž stačilo znát jeden či dva prvky. Mimo průměrnou teplotu, která byla zapotřebí ve výpočtu bioklimatu a byla zjištěna dle ročního měření v obci (přístupné z www.radlo.cz), a sklonitost terénu (dle ZM10) jsou ostatní hodnoty

21 zjištěny odhadem vizuální percepce jevu v terénu. Tedy výpočty nejsou založeny na podložených faktech, jelikož jsou zjištěny laickým průzkumem, tedy osobou, která v tomto hledisku nemá dostatečné, odborné vzdělání. Výpočty viz kapitola 3.4.

Mimo zmíněný rekreační potenciál bylo nezbytné zjištění vhodných podmínek k rekreaci, tedy například jak hustá je cestní síť, kolik je vodních ploch a toků, které lokalitu zpestřují, v jakém stavu je dopravní infrastruktura a dojezdové vzdálenosti do větších měst, kolik je v území ubytovacích jednotek, či jaké je zastoupení stávajících prvků cestovního ruchu a určení, zdali je možnost jejich rozvoje. Uvedené dílčí faktory jsou výsledkem rekognoskace terénu a využití dostupných webových serverů, ucelující představu o specifických složkách terénu.

2.2 Fyzickogeografická analýza zájmového území

2.2.1 Geologická stavba a geodiverzita území

Celé zkoumané území spadá do soustavy Českého masivu, přesněji do Krkonošsko- jizerského žulového plutonu vzniklého důsledkem variského vrásnění v prvohorách mladších přibližně před 320 – 305 mil. let. Lokalita je, co se hornin týče, dosti pestrá. Například se zde vyskytuje kvarcit, který není příliš typickou horninou Jizerských hor a jeho výskyt je zde spíše raritou. Území je rozděleno do dvou hlavních horninových pásů. V severní části je tvořen granity až granodiority, horninou typickou pro Jizerské hory, tedy středně zrnitou muskovit- biotickou žulou (tzv. Tanvaldská žula). Jižní část (jižní svahy) utváří metamorfovaná vrstva fylitů s přechody do zelenošedého chlorit-muskovitického svoru. Tyto pásy protínají vodní toky, které mají specifické podloží tvořené nezpevněnými sedimenty, jako jsou hlíny, písky, štěrky či kamení. Východní částí probíhají magmatické hematitové křemenné žíly a ve východní části žíly tvořené lamprofyry (Řeháček 2013). Přehledová mapa všech hornin viz příloha „Geologická stavba zájmového území“.

2.2.2 Geomorfologická charakteristika území

Zkoumaná lokalita se rozkládá mezi nejnižší nadmořskou výškou okolo 400 metrů (u řeky Mohelka) až po nejvyšší bod v území, vrch jménem Císařský kámen o výšce 637 m n. m. Jedná se o tzv. Dobrovodský hřeben táhnoucí se ve směru SZ-JV, jenž je výběžkem Černostudničního hřebene. Z hlediska geomorfologického členění (Demek 1987) spadá území do provincie České vrchoviny, subprovincie Krkonošsko-jesenické (dříve tzv. Sudetské). Vzhledem k větší rozloze se rozkládá hned na několika jednotkách.

IV KRKONOŠSKO-JESENICKÁ SOUSTAVA IVA Krkonošská oblast (podsoustava) IVA-4 Žitavská pánev (celek) IVA-4A Liberecká kotlina (podcelek) IVA-4A-a Vratislavická kotlina (okrsek) IVA-4A-b Jablonecká kotlina (okrsek) IVA-6 Jizerské hory (celek) IVA-6B Jizerská hornatina (podcelek) IVA-6B-f Maršovická vrchovina (okrsek) IVA-8 Krkonošské podhůří (celek) IVA-8A Železnobrodská vrchovina (podcelek) IVA-8A-b Rychnovská kotlina (okrsek)

Vratislavická kotlina – Ve střední a SZ části Liberecké kotliny. Tektonická sníženina mezi Jizerskou hornatinou a Ještědským hřbetem. Tvořena převážně porfyrickým granodioritem a dvojslídnou žulou krkonošsko-jizerského masívu, v pruhu při Ještědském hřbetu proterozoickými a ordovickými fylitickými drobami a fylity s vložkami kvarcitů. Území charakterizováno erozně denudačním pahorkatinným reliéfem se zarovnanými povrchy typu echtplén a pediplén, drobnými suky a žulovými vrchy, odkryté bazální zvětrávající plochy a rozevřenými údolími konsekventních a subsekventních vodních toků v povodí Lužické Nisy. Místy vznikly rozsáhlé proluviálně fluviální kužely, přecházející do říčních teras. 4.– 5. vegetační stupeň. Nepatrně až převážně zalesněná smrkovými porosty s borovicí a bukem, místy čisté borové i bukové porosty. Většinu území zaujímá aglomerace Liberce a přilehlých sídel (Demek 1987).

Jablonecká kotlina – Na JV Liberecké kotliny, tvoří úzký výběžek tektonické sníženiny při Lužické Nise, obklopený vyšším reliéfem Jizerské hornatiny a ležící ve visuté poloze vzhledem k Vratislavické kotlině. Na porfyrickém adamellitu až žule krkonošsko-jizerského masívu vznikl plochý povrch mezi-údolních hřbetů s plošinami na žulových zvětralinách, mělkých údolí, na Z s erozním zářezem Lužické Nisy. Kotlinu na SZ uzavírá úzká hrásť prosečského hřebene (593 m, nejvyšší bod) s tvary zvětrávání o odnosu žuly. 4.–5. vegetační stupeň, nepatrně až převážně zalesněn, smrkové porosty. Na většině území zástavba města Jablonce n. N. (Demek 1987).

Maršovická vrchovina – Při J okraji Jizerské hornatiny. Tvoří členitou kernou až klenbovou vrchovinu při hlavním evropském rozvodí na J od Jablonecké kotliny. Složená převážně z dvojslídné žuly, z části z výrazně porfyrického granodioritu až adamellitu a kontaktně metamorfovaných ordovických sericitických fylitů. Vyznačuje se erozí málo porušenými strukturně denudačními hřbety menších rozměrů a plochými vrchy se zbytky sníženého třetihorního zarovnaného povrchu. Na svazích místy vznikla kamenná moře a balvanové a blokové sutě zabořené do hlubokých zvětralin žuly. Nejvyšší bod Maršovický vrch 743 m,

23 významný bod Císařský kámen 637 m. Vegetační stupně jsou totožné s předcházejícími okrsky. Převážně zalesněná, smrkové porosty s příměsí borovice (Demek 1987).

Rychnovská kotlina – Na SZ Železnobrodské vrchoviny. Malá tektonická sníženina v úzkém výběžku mezi Jizerskou hornatinou a Ještědským hřbetem. Tvořená ordovickými sericitickými fylity s vložkami metadiabasů a kvarcitů, s tektonicky zakleslým reliktem neogenních jezerních sedimentů. Dno má ráz členité pahorkatiny se zbytky zarovnaných povrchů v několika výškových úrovních a s rozevřenými údolími pravoúhlé vodní sítě v povodí horní Mohelky. 4.– 5. vegetační stupeň, středně zalesněná, smrkové porosty s příměsí borovice (Demek 1987).

Geologická stavba má základní vliv na geomorfologické tvary na povrchu. V případě řešeného území se zde nachází mnoho skalních útvarů např. skalní výchozy, balvany či drobné skalky tvořené tvrdou a zvětrávání odolnou žulou. Jedná se především o severní část území, kde jsou tyto skalní tvary hojně zastoupeny. V jižní části, tvořené měkčími fylity, nejsou až na dvě výjimky žádné skalní výchozy či tvary. Krajina tvořená fylity je, co se sklonitosti svahů týče mírnější, oproti tomu severní část tvořena žulovým podložím je vysoce členitá s příkrými svahy.

Stejně jako v blízkosti měst Jablonce a Liberce, které jsou též tvořeny žulovým podloží, jsou i zde viditelné antropogenní tvary reliéfu v podobě lomů. V katastru obce Rádla byla žula intenzivně těžena, kamenicky zpracovávána a vyvážena v poměrně velkém množství. V současné době jsou však lomy nevyužívány (Řeháček 2013). Tato stará antropogenní díla tvoří v území nevšední a zajímavé prvky, kterých bude využito pro zpestření bike trialových stezek.

Povrchové tvary vzniklé působením vnějších geomorfologických činitelů (fluviální, kryogenní, svahovými, biogenními, antropogenními a dalšími pochody) jsou převládajícími prvky reliéfu. Na území je středně hustá stromovitá (dendritická) říční síť se zaříznutými údolími, které mají svahy se sklony 15–20 a více stupňů a s relativními výškami 100–200 m. Údolí potoku Bílá Nisa s mírným spádem je vyplněno říčními sedimenty domácího původu. Území se nachází v chladném až mírně teplém podnebí a bývá zde velké množství dešťových srážek, a to i sněhových. Reliéf je z velké části zalesněný nebo obydlený (Jablonec nad Nisou, Rádlo, Liberec).

2.2.3 Půdy

Z pedologického hlediska převažují půdy typické pro svažité podmínky, kambizemě dystrické, které jsou dominantní především v centru území. Tento typ přechází na sušších a teplejších místech při okraji území do kambizemě mesobazické. V nivách vodních toků je souvisle vyvinut pás fluvizemí, v akumulačních polohách též kambizemě oglejené. Ve východní části

území (okolí Dobré Vody) se vyskytují silně kyselé půdy typu kryptopodzol modální. Půdy jsou kyselé a chudé na živiny, tyto faktory se zřetelně odráží ve složení fytocenóz (Průchová 2007). Díky absenci jílovitého podloží zde není i přes vysoký sklon severních svahů okolo 20% tak vysoká hrozba sesuvů půd, a tedy mohou zde vést jednotlivé trailové a turistické stezky bez větších obav před svahovými pochody. Přehledová mapa půdní stavby území viz příloha „Půdní stavba zájmového území“.

2.2.4 Vodstvo

Území je tvořeno středně hustou stromovitou (dendritickou) říční sítí. Nenachází se zde žádný větší či významnější tok, pouze při jižní hranici říčka Mohelka. Jsou zde spíše menší potoky a ptůčky. Nejvýznamnější tok území je Luční potok, pramenící v blízkosti Milířů, vybíhá u Horního Podlesí mimo řešené území a opět se vrací v blízkosti Vesce. Tento tok je v určitém úseku předmětem ochrany „NATURA 2000“. Nejdelším vodním tokem je Rádelský potok, který pramení východně od Milířů. Právě tento tok zásobuje vodou místní koupaliště a v jižní části obce dva větší rybníky, následně se vlévá do řeky Mohelky. Severní a západní část území je poměrně hustě protkaná velkým množství bezejmenných potoků, které jsou zařezány do příkrých svahů. Z hydrologického hlediska tyto toky spadají do povodí Lužické Nisy. Do území je zahrnut Vesecký rybník lidově nazývaný „Tajch“. Tato vodní plocha je začleněna do území především kvůli rekreačnímu využívání, které by bylo vhodné k relaxaci po sportovních aktivitách. Území je i při absenci větších toků z hydrologického hlediska velmi eminentní, zkoumanou lokalitou prochází významné rozvodí mezi Severním (jižní svahy Dobrovodského hřebenu) a Baltským mořem (severní svahy). Horninové podloží vykazuje propustnost pro vodu hlavně v pásmu jejich přípovrchového rozpojení s obvykle volnou hladinou podzemní vody (Ulmann 1993). Přehledová mapa hydrologické sítě viz příloha s názvem „Hydrologické poměry v zájmovém území (2014)“.

2.2.5 Podnebí

Podnebí je charakterizováno na základě Quittovi klasifikace (1971). Území se nachází v oblasti MT4, tedy v mírně teplé oblasti. Je zde typicky krátké léto, mírné, mírně suché až suché, přechodné období s mírným jarem a podzimem. Zimní období bývá normálně dlouhé, mírně teplé a suché s krátkým trváním sněhové pokrývky (Tab. 1).

Tab. 1: Klimatická charakteristika rajónů dle Quitta (1971)

Klimatická charakteristika Oblast MT4 rajónů dle Quitta (1971)

Počet letních dnů 20-30

Počet dnů s teplotou > 10 °C 140-160

Počet mrazových dnů 110-130

Počet lednových dnů 40-50

Průměrná teplota v lednu -2 až -3

Průměrná teplota v červenci 16-17

Průměrná teplota v dubnu 6-7

Průměrná teplota v říjnu 6-7

Počet dnů se srážkami >= 1mm 110-120

Úhrn srážek ve vegetačním období 350-450

Úhrn srážek v zimním období 250-300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-80

Počet zamračených dnů 150-160

Počet jasných dnů 40-50

(Zdroj: QUITT, E., 1971. Klimatické oblasti Československa, Studia Geographica 16, Brno.)

Mikoláš Konček (1958) v Atlase podnebí Československé republiky obecně charakterizuje území mimo mírně teplou oblast také jako velmi vlhké s průměrnou roční teplotou mezi 7–8 °C s průměrným ročním úhrnem srážek okolo 900 mm.

Obec Rádlo na svých internetových stránkách uveřejňuje každodenní údaje z meteorologické stanice včetně rosného bodu, aktuální vlhkosti a teploty. Tedy mimo zmiňované obecné charakteristiky území dle Quitta a Končeka jsou k dispozici reálná, konkrétní data. Obec toto měření zavedla od října roku 2012, a proto zatím nejsou vhodná data pro korektní srovnání a dlouhodobé statistiky. Průměrná teplota hraje důležitou roli pro vyhodnocení potenciálu území k rekreačním účelům.

Tab. 2: Teplotní poměry v obci Rádlo 2013

Teplotní poměry Obec Rádlo 2013

minimální teplota -8,7°C

maximální teplota 35,1°C

průměrná teplota 9,1°C

nejteplejší měsíc červen (⌀ 21,4°C)

nejstudenější měsíc leden (⌀ -0,9°C)

nejsušší měsíc srpen (⌀ 61,5%)

nejvlhčí měsíc prosinec (⌀ 92,4%)

(zdroj: www.radlo.cz/aktualni-teplota/#rocni)

2.2.6 Rostlinstvo a fytocenózy

Z fytogeografického hlediska náleží řešené území do obvodu Českomoravského mezofytika. Rozkládá se na rozhraní tří různých fytogeografických okresů, a to z největší části Liberecké kotliny, dále pak Železnobrodského podkrkonoší a z nejmenší části Ještědského hřbetu. Dle Culka (1995) se zkoumaná lokalita rozprostírá do tří biogeografických regionů, a to Jizerskohorského, Žitavského a Železnobrodského.

Na základě mapového portálu „Natura 2000“ byl popsán výskyt biotopů, zmapovaných AOPK ČR (2006) v letech 2002 až 2004. Celkově je na území zaznamenáno 22 biotopů, z nichž se některé vyskytují spíše výjimečně a některé jsou převládajícími. Více jak polovinu území zaujímají lesní porosty, ovlivněné hospodářskou činností s převahou smrku, monokultury smrku či geograficky nepůvodních druhů v podobě modřínu a borovice vejmutovky.

Zkoumané plochy se nachází ve 4. až 5. vegetačním stupni, tedy ve stupni bučin, které jsou převládajícím přírodním typem. Vzhledem ke geologickému podloží a poměrně časté degradaci květnatých bučin je nejčastěji vyskytovanou lesní jednotkou biotop L5.4, tedy acidofilní bučiny. Dle Chytrého a kol. (2001) se jedná o listnaté nebo smíšené lesy s převládajícím bukem lesním a příměsí dalších listnáčů. Keřové patro většinou chybí nebo má malou pokryvnost. Pokud je vyvinuto, zmlazují se v něm dřeviny stromového patra. Bylinné patro bývá druhově dosti chudé a zpravidla nepřesahuje 50% pokryvnosti. Na tzv. nahých bučinách může i chybět. Převládají

27 v něm běžné acidofilní lesní druhy a pravidelně se vyskytují druhy vázané na bučiny. Mimo zmiňované acidofilní bučiny jsou lesní složky zastoupeny i mokřadními olšinami, jasanovo- olšovými luhy, hercynskými dubohabřinami či borovými a acidofilními doubravami. Při horním prameništi toků nalezneme rašelinné a podmáčené smrčiny. Poměrně častý je výskyt podmáčených luk T1.5 s převládajícím biotopem vlhké pcháčové louky s výskytem především na vlhčích místech v terénních sníženinách, kolem lučních pramenišť a podél vodotečí. Často až plynule přechází do T1.6 – vlhké tužebníkové lady. Biota ve vodních nádržích je klasifikována jako makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod. Sekundární trávníky a vřesoviště jsou zastoupeny mezofilními ovsíkovými loukami a poháňkovými pastvinami s vydatnějším zastoupením spíše v jižnější části území. Výjimečné je zastoupení brusnicové vegetace skal a drolin. Při pramenech toků je patrná přítomnost lučních a lesních pramenišť popřípadě přechodových rašelinišť. Při jihovýchodních svazích se vyskytuje na kamenitém a skalním podloží štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin.

2.2.7 Ochrana přírody a krajiny

V dané lokalitě se nevyskytuje příliš mnoho prvků, které jsou předmětem ochrany. Nejvýznamnější z nich se nachází při severozápadní hranici, kdy územím protéká Luční potok, spadající pod EVL. Je zde pouze jeden památný strom, významné krajinné prvky (dále jen VKP), prvky ÚSES a plošně nejrozsáhlejší MZCHÚ – PP Rádlo nad koupalištěm. Skutečnost, že do řešeného území nezasahuje velkoplošné chráněné území či jiný významný prvek ochrany usnadňuje vznik sportovního areálu a snižuje množství střetů s limity krajiny.

EVL Luční potok – EVL není vymezena na celé délce toku, ale pouze od rybníku u Horního Podlesí k Vesci. Celkový úsek je tak 3,6 km dlouhý. V zájmovém území se nachází pouze začátek EVL a dolní část u Vesce. Na loukách a mokřadech nivy toku se vyskytuje několik ohrožených a vzácných druhů rostlin, jako například vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), mochna bahenní (Petentilla palustris) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Vyskytují se zde i vzácné druhy hmyzu např. vážka klínatka obecná (Gomphus vulgatissmus) či páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii). Od roku 2007 je na toku prováděn monitoring ryb. Nad soutokem s Veseckým rybníkem se vyskytuje pouze pstruh obecný (Salmo trutta), mřenka mramorová (Brabetula barbetula) a mihule potoční (Lampetra planeri) vyskytující se v celé délce toku, která je hlavním předmětem ochrany.

Přírodní památka Rádlo nad koupalištěm – Toto maloplošné chráněné území, vyhlášené roku 1989 a nacházející se v blízkosti centrální části katastrálního území obce Rádlo, čítá 3,42 ha. Dominantou přírodní památky je mozaika stanovišť v potoční nivě s břehovým porostem, přilehlými rašeliništi, druhotnou olšinou se zbytky lužní vegetace a dominantní

28 sečenou orchidejovou loukou, která je v jarních měsících turistickým lákadlem. V lokalitě nalezneme hned několik významných zvláště chráněných druhů rostlin jako např. prstnatec (Dactylorhzia spp.), všivec bahenní (Pedicularis palustris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a další. PP je od roku 1995 zpřístupněna návštěvníkům pomocí naučné stezky tvořené povalovými chodníčky (Obr. 9) a informačními dvojjazyčnými tabulemi, které seznamují návštěvníky s flórou a faunou rádelské památky (Modrý a Sýkorová 2004).

Památný strom Buk na Rádle – Významný solitérní památný buk lesní (Fagus sylvatica) nacházející se u silnice III. třídy v blízkosti odbočky na Milíře má výšku 20 m a obvod kmene 393 cm. Odhadované stáří stromu je 150 let. Právě stáří a zajímavý tvar koruny byl důvodem k vyhlášení (www.mestojablonec.cz).

Významné krajinné prvky (VKP) – V území se nachází tzv. VKP „ze zákona“(tj. dle § 3 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny). K nim lze obecně v podmínkách řešeného území přiřadit veškeré lesy, vodní toky a plochy přírodního charakteru, rybníky a údolní nivy. Registrované VKP (dle § 6 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny) se v řešeném území nenachází.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) – Systém je v řešeném území tvořen systémem nadregionálního biogeografického významu (biokoridory), systémem nadregionálního významu (vložená místní biocentra), systémem regionálního biogeografického významu (biocentrum) a systémy místního biogeografického významu (biocentra a biokoridory) (ÚP 2011). Trailové a turistické trasy areálu budou navrženy v souladu s prvky ÚSES tak, aby nedošlo ke střetům. Při plánování stezek se klade důraz na minimální zásahy do krajiny a nenarušování lokálních ekosystémů.

2.3 Humánně geografická analýza

Rádlo je méně rozlehlá, avšak polohou překrásná obec ležící na pomezí řeky Nisy a říčky Mohelky, mezi hustými lesy a luční krajinou, mezi Jabloncem nad Nisou a Libercem, mezi Jizerskými horami a Ještědsko-kozákovským hřbetem. I přes blízkost dvou velkých měst si tato obec zachovala svou původní tvář s převládající přírodní složkou.

2.3.1 Historie obce

První písemná zmínka o obci je z roku 1419 ve spojení s původními majiteli obce, kdy klášter v Mnichově Hradišti prodal Jindřichovi z Valdštejna vsi Rychnov a Rádlo za 500 kop českých grošů. Na přelomu 16. a 17. století byla obec osídlena především českými vesničany, avšak postupně docházelo ke stále stupňujícímu vlivu německých sedláků. Toto období mělo

29 značný vliv na současnou strukturu krajiny. Vlivem činnosti hospodářů docházelo k mohutnému mýcení lesů a následnou proměnou krajiny v pole a louky, zachované na mnoha místech dodnes. Roku 1675 existovala na území obce na řece Mohelce papírna a několik mlýnů. Od 18. století byla obec téměř „ovládnuta“ německy mluvícími obyvateli, a to až do jejich odsunu. Roku 1771 byly dle nařízení Marie Terezie poprvé očíslovány všechny chalupy v obci. Výsledné číslo bylo tehdy 137, avšak roku 1807 to již bylo 235 a roku 1864 pak 249 chalup. Ze své výhodné polohy (jazyková hranice a pomezí mezi podhůřím s rozvíjejícími se řemesly a zemědělsky rozvíjeným vnitrozemím) těžila obec v počátcích 19. století, když fungovala jako překladiště a tržiště s obilím pro rozlehlé okolí. Rozvoj obce v tomto období dokazuje nejen navyšující se počet chalup, ale i rozvoj služeb, společenského života a živností. Do první poloviny téhož století získávali obyvatelé obživu v tkalcovství a přadláctví, později rádelští podnikatelé propadli kouzlu rozvíjející se výroby bižuterie, především se zde rozšířilo foukání perel. V době rozkvětu obec čítala 1 800 obyvatel, tedy největší počet v celé historii obce. V letech 1910 až 1921 došlo následkem válečných událostí, hladu a nemocí k výraznému úbytku obyvatel. Tento propad se neustále zvyšoval s příchodem nových událostí jako například 2. světová válka a následně odsun německých obyvatel (Řeháček a Pikous 2013, s. 63–65).

Informace o vzniku názvu jsou dosti rozporuplné. Dle Scheybala a Scheybalové (1998) vznikl název ze staročeského slova „bradlo“, tedy tzv. skalní útes či skála. Ernst Schwartz (Řeháček 2013, str. 35) určil původ názvu ze slovanského slovesa „mít rád“.

2.3.2 Současný stav obce

Obec se nachází v jádrovém území Liberecké aglomerace. I přes jeho zcela autonomní postavení leží ve spádové oblasti statutárního města Jablonce nad Nisou, které má na obec dominantní vliv v podobě dopravních vazeb a dojížďkou obyvatel za prací. Samotná obec se dělí na dvě části, Rádlo a výše položenou část Milíře. Katastrální území obce Rádlo má rozlohu 9,6 km2 a více jak polovinu území tvoří lesní půda (58 %), na jižních stráních je patrné mírné zastoupení orné půdy (9,6 %).

K 31. 12. 2012 (SLDB) žilo v obci 749 obyvatel (Tab. 3). Pozitivní realitou pro rozvoj obce je každoroční nárůst obyvatel (Graf 1). Jedná se především o mladší rodiny, které preferují život v blízkosti přírody, avšak s dobrou dostupností do větších měst především kvůli větší koncentraci pracovních příležitostí. Obec je v tomto směru lidem otevřená a nabízí pozemky pro výstavbu rodinných domů. Z grafu číslo 1 vyplývá, že počet obyvatel má od roku 2004 stoupající tendenci, s příchodem mladých rodin se zvyšuje počet narozených dětí o zhruba 9 dětí ročně a tato hodnota stále stoupá. Z Tab. 3 je patrné, že počet obyvatel 0–14 let převyšuje obyvatele nad 65 let, tedy obec se v dobrém významu vymyká celorepublikovému průměru,

30 jenž se vyznačuje úbytkem dětské složky a navyšujícím se počtem postproduktivní složky vedoucímu k vymírání populace. S nárůstem obyvatel v obci však nepřichází pouze pozitivní doprovodné jevy, ale i hrozby v podobě přeměny kulturní obce na satelitní oblast bez vlastního života. V současné době vzhledem k umístění v příměstské zóně aglomerace dvou velkých měst slouží velké procento objektů jako „druhé bydlení“.

Tab. 3: Počet a věkové složení obyvatel Rádla k 31. 12. 2012

V tom V tom ve věku Průměrný věk Název Počet obce obyvatel muži ženy 0-14 15-64 65 a celkem muži ženy celkem let let více let

Rádlo 749 377 372 138 505 106 39,0 38,5 39,5 (zdroj: ČSÚ)

Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v obci Rádlo v letech 1994 –2012

(Zdroj: ČSÚ) Sdružení v obci

Ze sociálního hlediska je situace v obci relativně stabilní a nenachází se zde žádné přímo vyloučené lokality ani problém s uživateli návykových látek. V obci nežijí žádné národnostní menšiny a pouze 1–2 % obyvatel spadá pod statut sociálně slabých, tedy s nízkými či žádnými příjmy. Je pravděpodobné, že s nárůstem populace bude postupem času stoupat počet obyvatel v důchodovém věku a budou tak kladeny vyšší nároky na kvalitní nabídku sociálních služeb. V současné době na Rádle působí čtyři spolky a jedno občanské sdružení. Občanské sdružení nese název „Rádelské maminy“, a spolky jsou TJ Sokol Rádlo, Hasiči, Chovatelé a Myslivecké sdružení „Zelené údolí“. Zmíněné spolky dostaly roku 2013 ocenění v soutěži Vesnice Libereckého kraje, a to bílou stuhu za činnost mládeže, tedy ocenění za aktivní podílení spolků

31 na společenském životě obce a přirozeného zapojení dětí do všech aktivit obce (www.regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz).

V obci bylo k roku 2012 evidováno 197 ekonomických subjektů. Jedná se především o živnostníky nebo subjekty s maximálním počtem deseti zaměstnanců. Pouze tři subjekty zaměstnávají od 10 do 49 zaměstnanců. Vzhledem k atraktivní poloze obce při síti cyklotras (Odra-Nisa, Nová hřebenovka) a turistických tras je předpokladem ekonomický přínos v podobě cestovního ruchu. Návštěvníci obcí spíše projíždějí a tak je turisticky nejvyužívanější lokalitou kiosek na Milířích, u kterého se současně nachází bezplatná parkovací plocha pro návštěvníky rozhledny Císařský kámen. V odvětví cestovního ruchu se skrývá mnoho příležitostí k hospodářskému rozvoji obce, především v rozšíření nabídky ubytování, které je doposud zastoupeno v minimální míře (pouze 1 penzion).

Zaměstnanost

Míra nezaměstnanosti se k 31. 12. 2011 pohybuje na 6,1 %. Tedy nižší než celorepublikový průměr ve stejném roce. Vývoj nezaměstnanosti téměř kopíruje vývoj v Libereckém kraji a ORP Jablonec nad Nisou. Tento fakt je dán tím, že velké množství obyvatel za prací dojíždí do města Jablonec nad Nisou nebo Liberce (Graf 2.). Je tedy nutné si uvědomit, že obec nacházející se v příměstské zóně aglomerace měst Jablonce nad Nisou a Libercem je právě zmíněnými městy silně ovlivněna.

Graf 2 Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2008 –2011

Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2008-2011 12

9,8 Rádlo 10 9,4 9,29 9,2 8,9 8 9,0 6,43 8,57 7,9 ORP 6 5,7 6,07 Jablonec nad Nisou 4 5,3 Liberecký

2 kraj míra nezaměsstnanosti (%)míra nezaměsstnanosti 0 rok 2008 2009 2010 2011

(Zdroj: ČSÚ) Dopravní infrastruktura

Obec Rádlo disponuje dobrým silniční napojením, především díky poloze mezi dvěma statutárními městy a těsné blízkosti státní rychlostní komunikace (R35). Katastrální území obce

Rádlo protíná ve východní až jižní části silnice I třidy (I/65), která napojuje město Jablonec nad Nisou na rychlostní komunikaci. Obcí prochází krajské silnice III. třídy. Komunikace č. 2876 vedoucí od silnice č. 65, prochází celou obcí až po Jeřmanice. Dále pak silnice č. 2874 vedoucí od odbočky na Milíře do Jeřmanic a komunikace č. 2875 vedoucí z Milířů směrem do Proseče nad Nisou. Zmíněné komunikace jsou doplněny místními obecními cestami, většinou v dostačujícím stavu, avšak vyznačující se úzkou šířkou cesty. Kvalita krajských silnic je většinou průměrná a v některých jejich úsecích jsou nezbytné opravy. U komunikace č. 2874, vedoucí z obce Rádlo směrem do části Milíře je šířka silnice nedostačující, tato skutečnost je dána faktem, že komunikace prochází historickou alejí, která redukuje šíři asfaltu a nad kořeny dochází ke zvlnění vozovky. Tato silnice má být jednou z hlavních příjezdových cest do volnočasového areálu, který bude mít základnu na Milířích. Do budoucna je tak nezbytné rozšíření a oprava komunikace do takové podoby, která bude vyhovovat zvýšeným nárokům na dopravu.

Za vysoce nebezpečnou křižovatku je považována odbočka ze silnice I/65 na Rádlo. Křižovatka se nachází v nepřehledné zatáčce, kde automobily velmi často nerespektují omezení rychlosti. V zatáčce se též vyskytuje zastávka linky MHD a na komunikaci není vyznačen přechod pro chodce. Do budoucna je nezbytné nalézt vyhovující řešení k přestavbě křižovatky a vhodnější přizpůsobení pro chodce potažmo cyklisty. Podél silnic III. třídy je absence chodníků či cyklistických stezek. Pro navrhovaný rozvoj v ohledu k cykloturistice a zpřístupnění obce turistům nejen místním ale i „dálkovým“, je nutné obec v ohledu dopravní infrastruktury značně poupravit a uzpůsobit.

Koncentrace dopravy v obci není příliš hustá a probíhá v periodických cyklech, neboť většina obyvatel je nucena ke každodenní vyjížďce za prací či vzděláním. Nejhustší doprava je v pracovním týdnu v ranních (6:00-9:00) a odpoledních hodinách (14:00-18:00). O víkendech bývá hustota dopravy slabší i přes značný výskyt chat a chalup. Časová dojezdová vzdálenost do města Jablonce nad Nisou je méně než 10 minut, do Liberce přibližně 15 minut a do hlavního města Prahy méně než 60 minut.

Zastoupení parkovacích ploch pro veřejnost není příliš znatelné. Jedno z největších veřejných parkovišť se nachází na Milířích a bylo vybudováno jako doprovodná infrastruktura k rozhledně na Císařském kameni. Parkování je zde bezplatné stejně jako na druhém větším parkovišti nad koupalištěm. Pro potřeby volnočasového centra bude nezbytné rozšíření a zkvalitnění parkoviště v oblasti Milíře. V současné době pojme přibližně 25 vozů, pro rozvoj areálu bude nezbytné zdvojnásobení.

K dopravní obslužnosti obce slouží především autobusová doprava zajišťující spojení s městem Jablonec nad Nisou. K roku 2014 jí obstarává společnost BusLine na lince č. 530151.

V pracovní dny jezdí 3 ranní spoje, jeden dopolední a 6 odpoledních. Poslední spoj jede okolo 19. hodiny. Pro pracovní dojížďku je spojení kvalitní, avšak pokud by obyvatelé potřebovali do města za večerním kulturním vyžití, nezbývá jim než jet automobily či využívat taxi služby. Obdobný problém je o víkendech, kdy jsou zajištěny pouze 3 spoje za den. Autobusová doprava je shledána jako nevyhovující a pro potřeby rozvoje obce v cestovním ruchu bude nezbytné zvláště o víkendech posílení spojů, stejně jako o přidání nástupní zastávky na Milířích, kde doposud není zajištěna žádná dopravní obslužnost.

Ostatní nástupní místa (Lyžařský areál Vesec, Bike park Dobrá Voda, Mojžíšův pramen a Srnčí důl) jsou dostupné především pomocí automobilové dopravy. U každého nástupního místa v současné době je či vznikne parkovací plocha. Nástupní místo Mojžíšův pramen je přístupné z tramvajové dopravy (linka Liberec-Jablonec n. N.) a Srnčí Důl v blízkosti zastávky MHD Jablonec nad Nisou.

V jižní části obce se nachází železniční zastávka Rádlo, ležící na železniční trati č. 030 vedoucí z Pardubic do Liberce. Frekventovaná jednokolejná trať má celostátní význam, avšak na zastávce Rádlo staví pouze osobní vlaky. Jako nebezpečný se jeví úsek v těsné blízkosti zastávky, kde se nachází železniční přejezd zabezpečen pouze světelnou signalizací.

Školství a zdravotnictví

Školství je v obci zastoupeno mateřskou školou a základní školou. Za ostatními vyššími druhy vzdělání je nezbytná dojížďka do Liberce, Jablonce nad Nisou či Rychnova u Jablonce nad Nisou. Mateřská škola je rozložena do dvou tříd a základní škola je typu malotřídky s výukou žáků na 1. stupni (1. až 5. třída).

V budově základní školy se nachází ordinace praktického lékaře, ten však ordinuje pouze jedno odpoledne v týdnu. Obyvatelé Rádla jsou tak nuceni do zdravotnických středisek dojíždět, a to především do Jablonce nad Nisou, kde funguje i nemocnice, nebo do Liberce (Krajská nemocnice). Opět zde panuje silná vazba na okolní města.

Sociální péče

Sociální péče o seniory a zdravotně znevýhodněné jedince zajišťuje v obci především rodina. Nenachází se zde žádné centrum či ústav. Občané jsou tak nuceni dojíždět do Jablonce nad Nisou či Liberce. Vzhledem k aktuálnímu celorepublikovému trendu stárnutí obyvatel se postupem času zvýší nároky na sociální vybavenost obce.

Kultura a vybavenost obce

Kulturní vyžití v obci zajišťuje kulturní dům, v němž se v 1. patře nachází sál, kde se odehrává většina kulturních akcí a představení. Technický stav budovy je však v nevyhovujícím stavu. Sál je vybaven zastaralým zařízením a má nedostatečnou kapacitu. Jedním z možných řešení je vznik centra na Milířích, v němž by sídlilo informační centrum a zázemí pro volnočasový areál Rádlo. Nejvýznamnější kulturní aktivity v obci jsou akce „Vítání adventu“, „Rádlo má talenty“, „Zpívá celé Rádlo“, přednášky, autorská čtení, akce pro děti v podobě karnevalu, dětského dne, mikulášské besídky či vítání občánků. Se vznikem volnočasového areálu se naskýtá možnost rozšíření kulturních akcí především o sportovní a vzdělávací aktivity. Většina volnočasových sportovních aktivit v obci je směřována k míčovým sportům.

V obci se nachází jen jeden obchod se smíšeným zboží. Nejbližší obchod typu supermarket leží v Jablonci nad Nisou zhruba 3,5 km. V obci je pobočka České pošty. Celková občanská vybavenost je slabá, avšak s faktem, že většina obyvatel za prací vyjíždí do větších měst, kde ukonejší své potřeby, poptávka v obci klesá.

Životní prostředí

Oproti dvěma sousedním městům, která se nachází v přilehlých kotlinách, je v obci relativně čisté životní prostředí. Kvalita ovzduší je mimo zimní topnou sezónu v dobrém stavu. Během zimních měsíců je zde vysoká koncentrace lokálních topenišť a ne vždy se jedná o kvalitní paliva. Obcí neprotéká žádná větší řeka a většina vodních toků zde pramení, proto lze říci, že voda má v zájmovém území dobrou kvalitu. Severní příkré svahy, které se sbíhají do vratislavického údolí, představují během silných přívalových dešťů případné riziko eroze půdy a rychlý odtok s nižší retenční schopností. Sběrnou oblastí srážek se pak stává vodní tok Nisa. Jižní svahy, nejčastěji využívané pro zemědělské účely, jsou i přes mechanické obdělávání v dobrém stavu. Při vydatných přívalových srážkách se však retenční schopnost snižuje a taktéž dochází k erozi půd.

Obec v zimním období nepoužívá na komunikace posypovou sůl, ale pouze sněžný pluh a posypový materiál typu štěrkodrť. Je zde snaha být co nejšetrnější k přírodě, protože ne vždy se zabrání úniku těchto pro přírodu škodlivých látek. Sůl poškozuje hlavně zeleň přiléhající ke komunikaci a proniká i do podzemních vod. Jednou z možných hrozeb pro životní prostředí je areál bývalého JZD (brownfields), který v současné době využívá soukromá firma jako sklad na odpad, drť, nepojízdné automobily a mobilní čerpací stanice.

Do jižních částí obce doléhá hluk z blízké komunikace I. třídy a železniční tratě. Jako problematické se rovněž jeví umístění soukromého motokrosového areálu v oblasti Dolní Háje.

Tento typ motorek se také nekontrolovaně pohybuje po lesních a polních cestách v severní části zájmového území, kde mají negativní vliv na zvěř v podobě hlukového znečištění.

V obci se nacházejí sběrná místa s kontejnery na tříděné odpady (sklo, kovy, PET lahve, papír, nápojové kartony TETRA PAK), které pro občany bezplatně zajišťuje obec. Na komunální odpad mají majitelé nemovitostí uzavřenou smlouvu s obcí o pronájmu nádob a odvozu. V řešeném území se nevyskytuje místo pro ukládání biologického odpadu.

Volnočasový areál bude navržen v souladu s životním prostředím a nebude tak představovat hrozbu. Všechny stezky budou navrženy s důrazem na minimální zásah do krajiny a nebudou zasahovat do území se zvýšenou ochranou přírody. Trasování je současně navrhováno tak, aby nedocházelo ke kácení vzrostlých porostů a terénním úpravám.

2.4 Krajina v zájmovém území

2.4.1 CORINE Land Cover

Území je členité s minimálním zastoupením urbanizovaných ploch a hustým vegetačním pokryvem, v převládajícím zastoupení lesní masy táhnoucí se po Dobrovodském hřebenu ve směru SZ-SV. V minulosti, především během německého osídlení, došlo ke kácení či vypalování lesů převážně v blízkosti obydlí, avšak mnoho lesních kultur se podařilo obnovit a na základě toho dnes krajina vypadá tak, jak vypadá. Zmiňované lesní porosty jsou dle CORINE Land Cover (2006) zastoupeny převážně jehličnatými lesy se zastoupením smíšených lesů v severozápadní části. Z grafu 3 je patrné zastoupení jednotlivých složek krajinného pokryvu s převládajícími jehličnatými lesy (69 %), další význačný prvek krajiny tvoří louky a pastviny (14 %) ohraničující zastavěnou část pásového tvaru, charakterizovanou jako městská nesouvislá zástavba (4 %). Orná půda nezavlažovaného typu tvoří 6 % krajinného pokryvu území a nachází se fragmentována na jižních svazích Dobrovodského hřebenu. 3% zastoupení mají zemědělské oblasti s přirozenou vegetací nacházející se v blízkosti větších vodních toků jako například údolí Mohelky a Lužické Nisy (viz příloha mapa „Krajinný pokryv – CORINE Land Cover 2006“). Nejmenší zastoupení mají plochy sportovní a rekreační, které se nacházejí v západním cípu při Veseckém rybníku.

Graf 3 Procentuální zastoupení ploch v zájmovém území dle CORINE Land Cover 2006

(zdroj: Geoportal, dostupné z

http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Land%20cover&keywordList=inspire)

Méně konkrétní členění krajiny a krajinného rázu uvádí Jiří Löwa, aj. v Atlasu krajiny ČR (2010, s. 198–199 ), kde dle autorů spadá zájmové území v centrální části pod krajinu lesní, při jižní hranici pod krajinu lesně-zemědělskou a v západním cípu pod urbanizovanou krajinu (viz Obr. 2).

Obr. 2 Členění krajiny a krajinného rázu dle Atlasu krajiny ČR (zdroj: Löwa, J., Atlas krajiny České republiky 2010, str. 198 – 199)

2.4.2 Druhotná krajinná struktura

DKS území je monitorována na chórické úrovni prostředí v horizontálním směru studovaných vazeb, tedy mezi jednotlivými krajinnými prostorovými jednotkami tzv. polysystémovým modelem. Na rozdíl od služby Land Cover, jenž se zabývá topografii, tedy co se v daném území vyskytuje, se u druhotné krajinné struktury zachází do topologie neboli významu prvku (jaký typ lesa, jaký typ budovy atd.). Na mapě s názvem „Druhotná krajinná struktura zájmového území (2014)“ jsou patrné rozčleněné prvky sekundární krajiny. Opět je zřetelné dominantní postavení lesní masy v severní části území. Z mapy je také patrná složitá a hustá síť lesních stezek, které bude pro volnočasový areál hojně využito, aby se předešlo v co největší míře terénním úpravám a zásahům do krajiny. V současné době je tato cestní síť hojně zneužívána motorkáři, způsobujícími negativní externality v podobě hlukového znečištění, tedy je snaha o jejich vyloučení z prostoru. V zastavěné části převládá individuální zástavba, při níž je typickým výjevem přídomní zahrada, na níž se pěstují klasické zahrádkářské plodiny. Přehledová mapa viz příloha „Druhotná krajinná struktura zájmového území (2014)“.

2.4.3 Výpočet rekreačního potenciálu lesa

Rekreační potenciál lesa již zmiňovaný v kapitole 2.3 a 3.1.3, udává hodnotu potenciálu daného lesa pro rekreační účely. Zjednodušeně lze říci, že nám poukazuje, zda jsou přírodní podmínky pro rekreaci ideální či nikoli. Pro aplikování výpočtu na zkoumané území, konkrétněji lesy v severní části (pásmo SV-SZ) v okolí obce Rádlo, byla nezbytná vizuální rekognoskace terénu, ujasnění a specifikace následných bodů.

Jedním ze skladebných prvků nezbytných pro výpočet rekreačního potenciálu je faktor bioklimatu (BK), jehož hodnota je složena z dalších dílčích veličin jako tlak vodních par, tlak vzduchu a teplota vzduchu. Jediná teplota vzduchu je zjištěna pomocí obecní meteorologické stanice, která zveřejňuje jednotlivá data na webových stránkách obce Rádlo. Průměrná teplota vzduchu za rok 2013 je 9,1°C. Teplota je měřena v obci na jižních svazích, kde je z fyzikálních zákonů předpokládáno větší teplo nežli na svazích severních či v hustých lesích, tedy tato hodnota je v určité míře demagogická. Pro kvalitnější a aktuálnější výpočty by bylo nezbytné podrobnější měření na více místech (nejen v obci). Výsledná hodnota je zjištěna z obr. 3 znázorňující křivku funkce udávající maximální počet dní „příjemné“ teploty ve vegetační době, na jejichž základě je zjištěna finální hodnota bioklimatu, nezbytná pro další výpočet. Tedy BK = 0,87.

Obr. 3 Výpočet faktoru bioklimatu (zdroj: rekreační funkce lesů I., dostupné z: http://www.utok.cz/sites/default/files/data/USERS/u21/dokumenty/Rekrea%C4%8Dn%C3%AD%20funkce %20les%C5%AF_%202010-fin.pdf)

Další složkou nezbytnou k výpočtu je určení faktoru diverzity porostu (DK), která je složena z určení vertikálního zápoje podrostu a bylinného podrostu ve vzájemné diferenciaci. Hodnota podrostního zápoje byla zjištěna odhadem vizuální percepce jevu v terénu, kterou jsem určila jako dvouvrstvý zápoj, neboť lesní porost je povětšinou různorodý s podrosty, charakterizován jako zápoj dokonalý, kdy se větvě stromů vzájemně dotýkají v místech s příměsí zápoje vertikálně odstupňovaného. Dle opětovné vizuální percepce je zvolena pokryvnost vegetace více jak 50% a specifikována jako bohatá, a to především z důvodu bohatého bylinného patra tvořeného mnoha druhy mechů a faktem, že lesy jsou kompaktního charakteru. Opět byla zjištěna hodnota faktoru diverzity z funkce (Obr. 4). Výsledná hodnota je DK = 0,6.

Obr. 4 Určení faktoru diverzity porostu (zdroj: rekreační funkce lesů I. dostupné z: http://www.utok.cz/sites/default/files/data/USERS/u21/dokumenty/Rekrea%C4%8Dn%C3%AD%20funkce %20les%C5%AF_%202010-fin.pdf)

Poslední dílčí složka je faktor přístupnosti (PK) zohledňující sklonitost terénu a kamenitost povrchu. Stupňová sklonitost terénu je zjištěna výpočtem sklonu z vrstevnic. Území je, co se stupně svažitosti týče, různorodé, v některých místech je sklon téměř 30° (svahy od Císařského kamene), jinde pouze 10°. Z toho důvodu je vytvořena střední průměrná hodnota tohoto jevu, u které jsem si vědoma absence výpočetního podložení. Terén je hustě pokryt povrchovými balvany především v blízkosti Císařského kamene a na přilehlých svazích, ve vzdálenějších částech zastoupení tohoto faktoru není tak markantní. Čím větší povrchová kamenitost, tím komplikovanější se stává přístupnost do daného území, avšak v určitém množství vidím kamenný pokryv jako přidanou hodnotu území. Ozvláštňuje krajinu a boří stereotypy krajiny. Procentuálně tak zhodnocuji celkový kamenný pokryv na více jak 15 % avšak méně než 30 %.

Z určených dvou veličin vzešla pomocí grafu funkce opět výsledná hodnota PK = 0,5 (viz Obr. 5).

Obr. 5 Určení faktoru přístupnosti (zdroj: rekreační funkce lesů I., dostupné z: http://www.utok.cz/sites/default/files/data/USERS/u21/dokumenty/Rekrea%C4%8Dn%C3%AD%20funkce %20les%C5%AF_%202010-fin.pdf)

Stanovení rekreačního potenciálu lesních porostů

Hodnota PR Rekreační potenciál

2,80 – 3,0 mimořádný

2,40-2,79 velmi vysoký

1,80-2,39 vysoký

1,50-1,79 průměrný

1,00-1,49 nízký

<1,00 velmi nízký

Tab. 4: Stanovení rekreačního potenciálu lesních porostů (zdroj: rekreační funkce lesů I. dostupné z:http://www.utok.cz/sites/default/files/data/USERS/u21/dokumenty/Rekrea%C4%8Dn%C3%AD%20funkc e%20les%C5%AF_%202010-fin.pdf)

Pro výsledné stanovení rekreačního potenciálu lesních porostů (PR) je nezbytné sečíst vypočtené dílčí složky, PR = BK + DK + PK, tedy 0,87 + 0,6 + 0,5 = 1,97. Na základě tohoto

41 výpočtu lze určit rekreační potenciál jako vysoký (Tab. 4). Jako velkou nevýhodu vidím svou odbornou nezpůsobilost pro každou dílčí složku výpočtu. Jak je již zmíněno v kapitole 3. 1. 3, výzkum je prováděn dle vizuální percepce, tedy tak, jak je daný jev viděn a pojat subjektivně. Pro odbornější výzkum je zapotřebí odborníků a více času pro monitorování daných jevů, na jejichž základě vzniknou kvalitativně vypovídající hodnoty, avšak je předpokládáno, že i tak dopadne výsledek stanovení rekreačního potenciálu podobně, ne-li stejně.

2.4.4 Lesní porosty

Dle kategorizace lesů ve vztahu k rekreaci spadají v současné době lesní porosty explicitně pod hospodářské lesy rekreačně využívané neboli běžně obhospodařované porosty hospodářského lesa, které zohledňují rozličné rekreační aktivity. Z obr. 6 je patrná diverzifikace lesů na hospodářské a lesy zvláštního určení. V současné době je zastoupení rovnoměrně rozděleno, avšak pro vznik a následný rozvoj volnočasového rekreačního areálu se vytvoří nezbytná potřeba extenze lesů zvláštního určení na úkor lesů hospodářských.

Obr. 6 Kategorizace lesních porostů (zdroj: lesní hospodářství v Libereckém kraji dostupné z http://maps.krajlbc.cz/mapserv/php/mapserv3.php?project=lesy&layers=zabaged%20lesmapa%20popisky obci)

2.4.5 Střet zájmů v studovaném území

Řešené území se nachází v těsné blízkosti CHKO Jizerské hory, lze tedy říci, že zde vzniká patrná konkurence. Tato CHKO byla vyhlášena na přelomu let 1967–1968 jako opatření proti problémům vznikajícím střety mezi rozvojovými aktivitami rekreačního využívání území

42 a ochranou přírodních a krajinářských hodnot. V posledních letech neustále narůstá civilizační tlak generovaný především aglomerací dvou velkých měst Liberce a Jablonce nad Nisou (zhruba 150 000 obyvatel) na přírodně a turisticky atraktivní prostředí CHKO Jizerské hory. Tento faktor má za následek územní střety v podobě problémů v udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu. Na tuto překážku reagoval Krajský úřad Libereckého kraje, který zpracoval studie rozvoje cestovního ruchu Jizerských hor, ve kterých je snaha nalézt opatření, která by vedla k usměrnění turistických aktivit v území této CHKO tak, aby byl územní střet minimalizován (Felcman 2013).

Jedním z možných východisek je rozptyl návštěvníků z turisticky nejvytíženějších středisek směrem k ostatním, atraktivním, avšak ne tak známým oblastem v okolí. Tímto by se zmírnil tlak a zvýšila ochrana samotného centra CHKO, zároveň by mohlo dojít k posílení hospodářsky slabších oblastí v blízkosti Jizerských hor jako například Frýdlantska či Tanvaldska. Studie tak pracuje se třemi prioritními směry (viz Obr. 7). Sportovní areál na Rádle navazuje na rozptyl západovýchodním směrem označeným jako priorita 2, která vede podél železniční trati Liberec – Jablonec nad Nisou – Smržovka – Tanvald – Harrachov. Právě tato priorita se hraničně dotýká řešeného území. Z této studie vyplývá, že využití příměstských ploch k rekreačním účelům by mělo pomoci v odlehčení nejvytíženějších středisek Jizerských hor a bude tak v souladu se studií Krajského úřadu (Felcman 2013).

Dané území je pouze při vnějších hranicích CHKO Jizerské hory, a tak jsou zde podmínky k rozvoji daleko benevolentnější a méně přísné než v jednotlivých zónách chráněné krajinné oblasti. Tento faktor je pro budoucí vývoj krajiny v ohledu cestovního ruchu příznivý a dává „volnější ruku“ budoucím investorům a jejich záměrům.

Obr. 7 Prioritní osy CR (zdroj: Studie rozvoje cestovního ruchu 2013)

3 ANALÝZA A NÁVRH MOŽNOSTÍ VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT V ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ

3.1 Současný stav rekreace v obci Rádlo a jejím zázemí

Abychom mohli navrhnout nová sportovní a oddechová vyžití, je nezbytné analyzovat a lokalizovat současné zastoupení podílu rekreace v dotčeném území, jejich možnou návaznost či pravděpodobné střety. Přehledová mapa současného výskytu prvků rekreace a jejich lokalizace viz příloha „Současné zastoupení rekreace v zájmovém území (2014)“ na str. 89.

3.1.1 Multifunkční magistrála – Nová Hřebenovka

Liberecký kraj je současně také příhraničním regionem, a tak je zde, co se týče sportovně zaměřeného cestovního ruchu, snaha stejně jako v mnoha jiných příhraničních oblastech o propojení zemí pomocí turistických stezek. Projekt s názvem Nová Hřebenovka je mezinárodním turistickým produktem a klade si za cíl rovnoměrný rozvoj cestovního ruchu v příhraničních pohoří Česka, Německa a Polska. Základem Nové Hřebenovky jsou tři navzájem oddělené trasy vedoucí z Krkonoš přes Jizerské hory a Lužické hory po Černostudničním a Ještědském hřbetu, až do oblastí Českosaského Švýcarska. Vlivem finanční náročnosti a velkému rozsahu je projekt budován na etapy a v současné době není zcela dokončen. Již z názvu multifunkční magistrála vyplývá, že se nejedná pouze o pěší turistiku, ale jsou vytyčeny i cyklotrasy či trasy pro běh na lyžích. Přes zkoumané území obce Rádlo probíhají dva typy tras (cyklistická a turistická). Právě díky tomuto projektu vznikla nová turistická lávka Rádlo přes hlavní silniční tah z města Jablonce nad Nisou do Prahy. Jedná se o 54 metrů dlouhou dřevěnou lávku často nazývanou jako „Brána do Jizerských hor“ (Obr. 8). Avšak vlivem chyby v projektu je tato lávka téměř nevyužívaná, neboť k ní zatím nejsou přivedeny přístupové trasy. Tento problém s nevyužitím by mohl vyřešit navrhovaný volnočasový areál. Především je snaha zahrnout lávku do bike trailových tratí, a tak by mohla konečně naplno plnit svou funkci. Jako další z dílčích subprojektů Hřebenovky byl návrh informačního a servisního střediska na Milířích, tento projekt se však nedočkal realizace, a tak se zde naskýtá možnost znovuobnovení projektu jako doplňkové infrastruktury pro nový rekreační volnočasový areál na Rádle. Infocentrum by sloužilo nejen pro účely areálu a trasu Hřebenovky, ale současně by nabízelo možnosti ubytování, občerstvení a zázemí kulturních aktivit obce. Hřebenovka by byla v přímém kontaktu s navrhovaným volnočasovým areálem a sloužila by jako jedna z možných přístupových cest do areálu pro cykloturisty i pěší.

Obr. 8 Dřevěná turistická lávka nad silnicí číslo I/65 (zdroj: Zuzana Fólová, leden, 2014)

3.1.2 Naučná stezka Rádlo

Kratší stezka vedoucí po PR Rádlo z rádelského koupaliště severozápadním směrem k malému lesnímu rašeliništi obsahuje 7 zastávek s informačními panely zaměřenými na botaniku a zoologii. Trasa je povětšinou tvořena dřevěnými povalovými chodníčky (Obr. 9), které jsou v současné době vzhledem ke stáří stezky v dobrém stavu. Díky dobré dostupnosti a nízké náročnosti je přístupná pro každého. Stezku protíná silnice III. třídy a není zde dostatečné označení či uzpůsobení komunikace pro bezpečný přechod vozovky, avšak jedná se o přehledný úsek. Naučná stezka nebude v přímém kontaktu s navrhovaným volnočasovým areálem.

Obr. 9 Povalový chodník v PR Rádlo (zdroj: Zuzana Fólová, leden, 2014)

3.1.3 Naučná stezka Mojžíšův pramen – Císařský kámen

Jedná se o poměrně novou stezku vedoucí od restaurace Mojžíšův pramen kopírující současné žluté turistické značení. Vede příkrým terénem přes Milíře k dominantě celého území, rozhledně Císařský kámen, a odtud se vrací zpět k libereckému Vesci. Po obvodu je umístěno šest informačních panelů zaměřených na přírodu, lesy a jejich obyvatele. Vlivem vysokého převýšení a většinou nekvalitní nezpevněné cesty je stezka o trochu náročnější. Na stezce je možný střet s jednou z navrhovaných bike trailových tras. Pro bezpečný průjezd traily a průchod stezkou je nezbytné dostatečné zabezpečení v podobě výstražného značení a oddělení stezek pomocí dřevěné branky, která má zpomalovací charakter a zabraňuje tak kolizi mezi turisty a cyklisty.

3.1.4 Cyklostezka Odra – Nisa

Cyklistická trasa spojující Liberecký kraj s Baltským mořem má neuvěřitelných 591 kilometrů. Začátek trasy je u pramene Nisy v Nové Vsi (ORP Jablonec nad Nisou) a vede po směru toku přes obec Rádlo a Jizerské hory k česko-polsko-německým hranicím, tzv. bodu Trojmezí. Trasa následně směřuje přes německo-polské hranice k soutoku řeky Nisy a Odry a dále pokračuje k Baltskému moři. Po celé trase prochází mnoha historicky zajímavými městy a okouzlující krajinou, čímž zpestřuje již tak nevšední cyklistický zážitek. Trasa probíhá přes Milíře, a tak je opět možnost využit ji jako jedné z cyklistických přístupových cest do areálu.

3.1.5 Turistické značení

Území obce Rádla a přilehlé lesy jsou protkány poměrně hustou sítí turistického značení. Za nejvýznamnější turistický bod jsou považovány Milíře. Setkávají se zde hned tři turistické trasy, a to „zelená“ vedoucí z Hodkovic nad Mohelkou do Vesce, „červená“ z Hejnic do Rychnova u Jablonce nad Nisou a „žlutá“ z Prosečského hřebene na Milíře. Díky tomuto zavedenému značení je lokalita pro aktivní turisty již zažitá a naopak pro nově příchozí dobře dostupná. Opět nastává střet mezi nově navrženými bike trailovými trasami a zavedenými turistickými cestami. Je nezbytné pro bezpečnost všech návštěvníků zajistit taková opatření, aby nedocházelo ke kolizi mezi cyklisty a turisty, a šetrnou cestou sloučit oba druhy rekreace, aniž by došlo k výraznému omezení jedné nebo druhé strany.

3.1.6 Informační tabule a odpočinková místa

Na základě dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Euroregionu Nisa proběhlo roku 2013 znovuobnovení již zavedených informačních tabulí, které byly v nevyhovujícím stavu. Byly přidány nové mapy obce a přilehlého okolí spolu s novým

47 dvojjazyčným textem, jenž byl využit z nově vydané knihy od Marka Řeháčka a Jana Pikouse. Textové části informačních tabulí se věnují určitému místu a jeho historii spolu s pověstmi a zajímavostmi. Na odpočinková místa byly umístěny nové lavičky a zcela nové místo k relaxaci turistů vzniklo na Milířích v rámci projektu Nová Hřebenovka. Obec se snaží jít s novou „moderní“ dobou a tak jsou informační tabule opatřeny QR kódy, po jejichž sejmutí mobilním telefonem či tablety získá dotyčný skrze elektronickou podobu bližší informace o daném místě (Obr. 10).

Obr. 10 Příklad informační tabulky (Císařský kámen) (zdroj: Zuzana Fólová, leden, 2014)

3.1.7 Bike park Jablonec nad Nisou

Téměř na východní hranici vymezeného území vznikla roku 2013 v místě lyžařské sjezdovky Dobrá Voda bike park se sjezdovými tratěmi. Jednotlivé trasy jsou vybudovány dle obtížnosti, tedy je vhodný jak pro amatéry, tak pro zkušené jezdce. Je složen se tří downhillových tratí. Pro účely vyvezení jezdců na začátek trati je využito vleku, tedy vstup do areálu je zahrnut v permanentce. Bike park by v budoucnu mohl sloužit jako jedno z možných nástupových míst k bike trailovým stezkám. U dolní stanice lanovky se v zázemí parku nachází parkoviště, které pojme přibližně padesát automobilů, a restaurace s občerstvením. Bike park by byl přímo napojen stezkami, a tak je možnost zapojení i jiné kategorie cyklistického odvětví. Po propojení by návštěvníci mohli kombinovat trailové a gravity ježdění v jednom. Tedy nevzniká konkurence, ba naopak areály se vzájemně doplňují.

3.1.8 Koupaliště a sportovní hřiště Rádlo

Nově zrekonstruované venkovní koupaliště a sportoviště určené k rekreačním účelům leží v části obce Prostřední ves v těsné blízkosti hlavní komunikace III. třídy. Do 19. století byla tato část zalesněna, avšak v roce 1914 zde byla dokončena stavba nové plovárny s kabinkami a občerstvením. V současné době objekt plovárny bohužel neexistuje a je zachováno pouze samotné koupaliště (Obr. 11). Při rekonstrukci koupaliště a obnově přilehlých pozemků vzniklo

48 v těsné blízkosti dětské hřiště (Obr. 12), park s novou výsadbou (Obr. 13) a výchozí bod naučné stezky Rádlo. Koupání zde není zpoplatněno a je tak plně otevřeno široké veřejnosti. Dostatečné množství laviček a míst k odpočinku dělá rádelské koupaliště jednou z nejatraktivnějších lokalit pro rekreaci v obci. V těsné blízkosti leží sportovní hřiště (Obr. 14), které bylo vybudováno v letech 1927–28 a nedávno renovováno (Řeháček 2013, s. 113). Funkčně se jedná především o pískové fotbalové hřiště s příslušenstvím (tribuny) a beach volejbalové hřiště. I přes větší vzdálenost od hlavního centra volnočasového areálu je snaha toto koupaliště do projektu zahrnout. Voda k rekreaci neodmyslitelně patří, a tak bude sloužit jako doplňková infrastruktura areálu s nutností dojížďky.

Obr. 11 Nově zrekonstruované koupaliště na Rádle (zdroj: Zuzana Fólová, leden, 2014)

Obr. 12 Nové dřevěné dětské hřiště (zdroj: Zuzana Fólová, leden, 2014)

Obr. 13 Pohled na koupaliště a přilehlý svah s parkem (zdroj: Zuzana Fólová, leden, 2014)

Obr. 14 Fotbalové hřiště na Rádle (zdroj: Zuzana Fólová, leden, 2014)

3.1.9 Motokrosový areál

Na přibližně 35 000 m2 se rozkládá areál s ideálním terénem pro tréninky crosscountry. Na umělé trati jsou vybudovány skoky a ostré zatáčky. Areál je svou náročností určen jak pro začátečníky, tak pro zkušené jezdce. Areál spadá pod vlastnictví soukromé osoby a vstup je zpoplatněn. Motokrosový areál nebude v žádném kontaktu s navrhovaným sportovním volnočasovým areálem.

3.1.10 Císařský kámen

Vrchol Císařského kamene již sice neleží v katastrálním území obce Rádlo, ale spadá pod město Liberec. Díky jeho blízkosti je však odjakživa spjat s životy rádelských a milířských obyvatel. Historie tohoto vrchu je velmi pestrá. Během roku 1778, kdy se vrch nazýval ještě Špičák, vystavila rakouská armáda z obavy před Pruskem na vrchu opevnění. Na inspekci se hned několikrát dostavil samotný císař Josef II. Návštěva takové „celebrity“ nebyla v obci zapomenuta a na jeho počet se budovaly například pomníky. Jeden z nich byl po stoletém výročí od poslední inspekce vystavěn na vrcholu, a to v podobě pamětní desky na žulovém balvanu (Obr. 15). V 21. století byla na tom samém vršku postavena nová dřevěná rozhledna s výškou dvaceti metrů a s vyhlídkovou plošinou ve výšce 18,8 metru, slavnostně otevřena byla 19. září roku 2009 (Obr. 16) (Řeháček 2013, s. 134–135). Tato rozhledna je jakýmsi symbolem Rádla a především Milířů. Je jednou z hlavních atraktivit území, která do obce přitahuje turisty nejen místní, ale i z dalekých krajů. Rozhledna jako dominanta zájmového území bude zahrnuta do sítě stezek navržených pro volnočasový areál. Jedním z hlavních problémů zpřístupnění rozhledny pro účely projektu volnočasového areálu je velká svažitost ze severozápadního úbočí (Obr. 17). Velký sklon terénu není pro trailové tratě nejvhodnější, avšak pro pěší turistiku či nordic walking je sklon vyhovující, ba je naopak nezbytným prvkem zpestření. Z jihovýchodní strany je přístup k rozhledně mírnější a pro trailové pěšiny nejpříznivější.

Obr. 15 Balvan s pamětní deskou na Císařském kameni (zdroj: Zuzana Fólová, leden, 2014)

Obr. 16 Rozhledna na Císařském kameni (zdroj: Zuzana Fólová, leden, 2014)

Obr. 17 Severozápadní příkré svahy Císařského kamene (zdroj: Zuzana Fólová, leden, 2014)

3.1.11 Srnčí důl

Sportovní areál leží již v katastrálním území Jablonec nad Nisou u severní hranice zájmového území. Vznik areálu se datuje k 70. letům 20. století. Inspirací pro vytvoření atletického areálu uprostřed lesů byla zahraniční sportoviště. Vznikly zde sektory pro různé atletické odvětví, avšak jedno zde mělo nejkvalitnější podmínky, a to vrhačské sporty. Celkový koncept sportovního lesoparku, kdy sportovci trénují v klidném, tichém prostředí obklopeni přírodou je stále zachován (Vitvar 2007). Areál je veřejně přístupný a není nijak oplocen, s tím jsou však spojena rizika v podobě vandalismu. Spíše než sportovní areál dnes slouží Srnčí důl jako místo venčení domácích mazlíčků obyvatel z přilehlého sídliště. Tomu odpovídá i současný stav areálu, na němž je patrná jeho zašlá sláva. Vzhledem k blízkému přístupu do města Jablonec n. N. a jeho městské hromadné dopravy je snaha o napojení stezek k tomuto areálu, čímž se vytvoří další nástupní místo s přiblížením obyvatelům Jablonce nad Nisou.

3.1.12 Sportovní areál Vesec

Areál rozprostírající se vně a na východní hranici zájmového území. Jeho vznik je datován k roku 2009, kdy město Liberec pořádalo FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování, nový areál hostil běžecké lyžování. Celosezónní areál slouží i po mistrovství světa k pořádání mnoha závodů a kulturních akcí v podobě festivalů. Je využíván jak sportovními reprezentacemi, tak širokou veřejností. V letních měsících se z běžkařských tratí stávají in-line asfaltové dráhy určené pro začátečníky i pokročilé (Statutární město Liberec 2012).

Sportovní areál Vesec nebude příliš velkou konkurencí pro nový volnočasový areál na Rádle, spíše se budou navzájem doplňovat. Vesecký areál je na otevřených prostorách v blízkosti města a jeho stezky jsou tvořeny převážně asfaltovým podkladem, kdežto na Rádle jsou stezky především v lesních porostech na přírodním podloží. Vzhledem k blízkosti města Liberce, dobré dostupnosti MHD a již vybudovaného velkokapacitního parkoviště bude Vesecký areál jedním z hlavních nástupových míst do volnočasového areálu. Po spojení těchto areálů může dojít ke vzniku nového, multifunkčního, integrovaného sportoviště, ve kterém nalezne vyžití každý bez rozdílu fyzické zdatnosti a propojí se tak dvě významná města severních Čech.

3.2 Navrhované druhy sportovního vyžití v zájmovém území

V kapitole 1.3.1 došlo k seznámení se všeobecným pojmem rekreace, avšak práce je zaměřena především na její sportovní odvětví. Tento fakt je určen na základě prostudování zjištěných fyzickogeografických a humánněgeografických podmínek, při níž se zúžila nabídka volnočasových aktivit právě na ty sportovní a to vzhledem k možnostem krajiny. Ta je svým

52 specifickým lesnatým prostředí, sklonitostí a blízkostí měst jednou ze základních důvodů této volby.

Pro příměstskou zónu je klasickým výjevem neorganizované trávení volného času, tedy aktivity jednotlivců a skupin, při nichž jsou využívány volně dostupné nebo osobní zdroje. Jednotlivci často sami nejsou schopni uspokojit své potřeby spojené s volným časem, zpravidla nejsou dostatečné finanční prostředky, moc či kompetence. Pro jejich uspokojení je třeba vytvoření prostorů, které vyhoví jejich nárokům. V našem případě se jedná především o sportovní zařízení vzhledem k umístění areálu do podhorské oblasti, kde mnoho obyvatel tráví volný čas již historicky právě sportovní činností. Tedy lze říci, že sportovní vyžití jako druh volnočasové rekreace je v území vybrán z důvodu vhodných podmínek dané lokality příměstské zóny.

3.2.1 Navrhované sportovní aktivity

Volnočasový rekreační areál bude navržen a realizován tak, aby uspokojil poptávku všech potencionálních návštěvníků se zaměřením na sportovně rekreační aktivity. Sportovní zastání bude jak fyzicky náročnějšího charakteru, tak odpočinkového, relaxačního typu. Cílové zaměření areálu je však přednostně na návštěvníky přibližně do věku 65 let. Tedy především děti a dospělí, neboť majoritní zastoupení zde budou mít sportovní aktivity vyžadující lepší fyzickou zdatnost. Předností areálu je neustálý kontakt návštěvníků s přírodou převážně tvořenou lesním porostem napůl kategorizace lesů zvláštního určení a hospodářských lesů (Obr. 6).

Bike trailové stezky

Jedno z moderních odvětví cyklistiky spadající pod formu šetrné turistiky zažívá v posledních letech na celém území ČR znatelný rozvoj. Jedná se o úzké přírodní stezky projektované a budované na základě speciální metodiky, pomocí které se bike trail stává uceleným a udržitelným produktem pro rekreaci v přírodním prostředí. Trail je tvořen jednostopou (do 1,8 m) stezkou s přírodním povrchem povětšinou jednosměrnou z důvodu zabránění kolize. Stezka nesmí stoupat více než o polovinu sklonu spádnice a její maximální celkový sklon je do 15 %. Trasování stezky probíhá významnými dominantami území ve snaze ukázat pestrost přírody a krajiny včetně rozmanitého reliéfu. Vinoucí se charakter cesty reguluje rychlost, kterou se po ní cyklisté pohybují. Hlavní předností je minimální zásah do přírodního prostředí a s postupem času srůstá s přírodou. Samotné stezky jsou projektovány tak, aby odváděly vodu z povrchu, tedy z jedné strany mírně zařízlé do svahu, z druhé mírně skloněné. Díky tomu je zabráněno vodě, stékající po povrchu stezky, v erozní činnosti (Schneider, aj.

2008, s. 73–74). Podobné, avšak koncepčně rozsáhlejší sítě stezek, se nacházejí v Novém Městě pod Smrkem a nesou název Singltrek pod Smrkem. Vzhledem k dostatečné vzdálenosti obou areálů a jiné koncepci nevzniká příliš velká konkurence.

Bike trailové stezky budou v zájmovém území umístěny na Dobrovodském hřebeni mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou v oblasti lesního masivu. Mimo obousměrné spojky vyznačující se větší šíří stezky budou jednosměrné a trasovány tak, aby tvořily okruhy, které může návštěvník kombinovat, čímž dosáhne zpestření požitku z jízdy. Celá síť stezek bude vybavena jednotným značením a povede přes nejzajímavější lokality území (Císařský vrch, žulové lomy apod.). Jednotlivé trasy se barevně rozčlení na základě specifické obtížnosti. Modrý okruh je význačný technicky nenáročnou trasou s minimálním převýšením. Tento typ stezky zvládnou jak děti, tak lidé fyzicky méně zdatní. Červeně značené okruhy jsou již technicky náročnější tratí a projevuje se zde větší sklonitost, více doplňkových prvků v podobě povalových dřevěných chodníčků a mostků včetně prudších a náročnějších sjezdů. Posledním zastoupeným typem tratě jsou černé úseky definovány jako nejnáročnější prvky trasy, kde je vyžadováno dobrých technických a fyzických zdatností cyklisty.

Celá síť stezek je koncipována jako spojnice mezi Jabloncem nad Nisou a městem Liberec. Bike trailové stezky jsou s ohledem na koncepci ochrany přírody finančně náročnější položkou. Z toho důvodu se výstavba trailových stezek bude provádět na etapy. Jako první bude vystavena páteřní cesta spojující již zmiňovaná města. Postupem času s ohledem na přísun financí se na tuto centrální část budou napojovat další okruhy různých náročností, které umožní vznik komplexního systému stezek. Mapa základního trasování viz příloha na straně 90 „Návrh sítě bike trailů Rádlo (2013)“.

Fit park

Jedná se o novou formu outdoorového fyzického cvičení, pro které jsou využity jednotlivé posilovací stroje uzpůsobené venkovnímu prostředí. Podkladem cvičiště bývá zpevněná plocha pokrytá mondem, gumo-asfaltem či jiným povrchem tlumícím dopady cvičence. Na této ploše pak budou rozmístěny přístroje pro cvičení různé obtížnosti s dostatečným vzájemným odstupem. Přístroje jsou navrženy tak, aby jejich funkčnost odpovídala vybrané fyzické aktivitě a zvolené obtížnosti, tedy aby jej mohl využívat každý bez rozdílu věku. U jednotlivých přístrojů budou umístěny informační tabule nabízející návod k bezpečnému užívání. Během zimního období se hřiště zakryje plachtou tak, aby nedošlo k jeho předčasnému opotřebení. Přidaná hodnota fit parku je absence nutné předběžné rezervace, tak jak to bývá u indoorových posiloven. Nejblíže položený Fit park je v Mladé Boleslavi, tedy v tomto odvětví nevzniká

54 konkurence a pro návštěvníky se otevírají nové možnosti trávení volného času pod širým nebem.

Využití parku bude zcela zdarma v rámci volnočasového areálu v blízkosti správního centra na Milířích. Právě tam bude umístěno nezbytné sociální zařízení v podobě sprch a toalet. Fit park bude v přímém napojení běžecké trasy a nabídne tak nevšední zpestření často až monotónního běhu. Vzhledem k navržení přístrojů je venkovní fitness hřiště možno využívat napříč všemi generacemi, cílová skupina tedy není pouze do věku 65 let. Jednotlivé stroje tvoří prvky ze dřeva, plastu a oceli. Pro podklad fit parku bude využita mulčovací kůra, která připomíná lesní podklad a zachová tak bez výrazného narušení autentičnost prostředí.

Běžecké stezky

Pro jednotlivé trasy bude v maximální míře využito poměrně husté stávající cestní sítě tak, aby bylo zamezeno terénním úpravám. Stezky budou mít specifické značení zabraňující dezorientaci běžců, kteří se budou moci soustředit pouze na běh. Hlavní páteřní trasa bude navržena ze Srnčího dolu v Jablonci nad Nisou přes Milíře do areálu Vesec v Liberci a funkčně bude sloužit především jak obousměrná spojnice dvou měst. S postupem času pak vzniknou jednotlivá napojení k hlavní trase a samostatné okruhy. Při každém křížení cest budou umístěny tabulky s upozorněním a dřevěné branky s omezujícím charakterem, aby se předešlo střetům s cyklisty. Páteřní stezka je vedena členitým územím se značným převýšením. Přibližná délka trasy je 10 km, kdy střed trasy je v Milířích, kde je možnost občerstvení a odpočinku. Výhoda běžeckých stezek je především v jejich povrchu, tvořeném měkkým lesním podkladem (lesní nezpevněné cesty) zabraňujícím opotřebení kloubů a předurčující zdravý pohyb. Mapa páteřní trasy viz příloha „Návrh běžecké páteřní trasy a lokalizace FIT parku v území volnočasového areálu Rádlo (2014)“.

Hipostezky

Hipostezky jsou turistické stezky zaměřené pro jízdu na koni. V České republice jsou rozmístěny nerovnoměrně v rámci některých krajů. V Libereckém kraji jich je v současné době pomálu, avšak s postupem času je naplánován jejich rozvoj. Nejvhodnějším podkladovým materiálem stezek je pružný povrch, jenž je tvořen lesními cestami, pěšinami, loukami, trávníky či hlinito-písečné půdy. Zmíněné povrchy šetří koni klouby i šlachy a nabízí možnost jízdy v rychlejším tempu. Tvrdý povrch v podobě asfaltu, dlažebních kostek, zámkové dlažby, betonu či skal má na jednu stranu výhody, neboť šetří šlachy koní, ale naopak dlouhotrvající vliv může poškozovat klouby. U měkkých povrchů je to přesně naopak. Hipostezky jsou šetrné k přírodě a pokud není zapotřebí výstavba nových stezek (využijí se stávající cesty), nedojde k narušení biodiverzity (Schneider, aj. 2008, s. 67–68).

V rekreačním areálu na Rádle jsou navrhovány až druhotně, tedy až vznikne kompletní síť cyklistických popřípadě běžeckých tras včetně zázemí na Milířích. Nejblíže položená větší jízdárna leží na Proseči, proto je nezbytné napojení stezky severním směrem a co nejmenší kontakt s bike trailovými stezkami. Pro hipostezky bude přednostně využita stávající cestní síť. Povrch stezek bude majoritně tvořen pružnými povrchy v některých úsecích tvrdými v podobě asfaltu. Stezka bude vést převážně lesním terénem, a tak bude spíše jednotvárnou a nepříliš pestrou. Pro budoucí rozvoj je nezbytné napojení z dalších katastrálních území, čímž vznikne kompaktní mnohotvárná jezdecká stezka na severu Čech. Hipostezka přinese do krajiny nový specifický typ návštěvníků, jimž se bude v případě rozvoje muset v některých ohledech obec, potažmo občané, přizpůsobit.

Zimní běžkařské tratě

V rámci udržitelnosti celosezónního charakteru volnočasového areálu je v projektu zahrnuta dvoustopá běžkařská trať upravovaná jak na klasiku, tak skate. Cílovou skupinou jsou především obyvatelé Rádla, tedy místní, rozdílného věku i pohlaví. Trasa bude navržena po jižních loukách, okolo vrchu Hraničník (599 m n. m.). Výhodou tratí je absence mechanického zásahu do terénu. Tratě závisí na protažení skútry či rolbou a můžou svou délku a trasování měnit v závislosti na sněhových podmínkách. Okruh bude začínat na Milířích a odtud jižním směrem převážně po vrstevnici směrem nad obec Rádlo a zpět. Nebudou zde výrazná stoupaní či klesání a podél trati bude zajištěno tyčové značení, které v nepříznivých podmínkách povede lyžaře správnou cestu. Navržená běžecká trať probíhá přes pozemky soukromých majitelů a pro uskutečnění záměru je nezbytné získat jejich souhlas. Délka tratě bude záviset na aktuálních sněhových podmínkách v daném roce. Přibližné trasování viz příloha „Návrh zimní běžkařské trasy v území volnočasového areálu Rádlo (2014)“.

In-line dráha

Tato atraktivní fitness aktivita zažívá v několika posledních letech značný rozmach po celém území České republiky a vyznavačů této rekreačně sportovní aktivity neustále přibývá. Stejně jako všechny předešlé zmíněné formy sportovních aktivit, i in-line bruslení je individuálním sportem. Jedinec ho může provozovat sám bez potřeby a závislosti na ostatních. Pro realizaci in- line dráhy jsou nezbytné terénní zásahy a s tím spojené narušení přírodní složky včetně devastace půdy, snížení retenční složky apod. Nejblíže položená stezka určená pro fitness bruslení se nachází v libereckém Vesci a Jablonci nad Nisou, kde je stezka podél vodní nádrže Mšeno. Ta slouží především obyvatelům stejnojmenného sídliště pro aktivní trávení volného času.

Vznik in-line dráhy je sekundárním dílčím projektem areálu a v počáteční fázi nedojde k napojení do samotného centra na Milířích. Jeho trasování je navrženo při komunikaci I/65 vedoucí z Jablonce nad Nisou směrem k Rychnovu nad Nisou. Stezka by současně sloužila jako zpevněná spojka mezi Jabloncem a Rádlem. V současné době je cesta tvořena různě širokou pěšinou a rozdílnými materiály. Stezka bude koncipována jako obousměrná se systémem jednotného značení. Sloužit bude současně cyklistům i bruslařům. Kratší stezka bude bez výraznějšího převýšení vhodná i pro začátečníky a na trase vzniknou odpočinková místa. Značnou nevýhodou je umístění v lesních porostech, kde vznikají větší nároky na údržbu a úklid stezky. Mapa návrhu stezky viz příloha „Návrh trasování IN-LINE stezky (2014)“.

Minigolf

Druh fyzicky nenáročné sportovní aktivity, kterou může provozovat každý bez rozdílu věku. Jedná se o sport pro celou rodinu včetně zdravotně postižených, pro které je většina sportů nedostupných. Miniaturní verze golfu vznikla ve 30. letech 20. století na území USA jako tréninkový dílčí doplněk samotného golfu. Minigolf se nehraje pouze na rekreační úrovni, ale i na té závodní. V evropských zemích jsou tři možné normované systémy drah, které se liší povrchem. První miniaturgolf, kdy povrch tvoří eternit, betonový minigolf a filcgolf, kdy je konstrukce potažena filcem (Jandová 2009, s. 58 – 61).

Umístění minigolfu je projektováno k samotnému centru areálu, v blízkosti správní budovy s restaurací, kde bude současně půjčovna minigolfových holí a míčků. Hřiště bude sestaveno z 18 drah, jejichž povrch tvoří betonové desky. Okolí drah pokryje zámková dlažba s vegetačními prvky po obvodu. Celková plocha hřiště bude zaujímat plochu o velikosti zhruba 500 m2. Půjčovna hráčských náčiní, stejně jako vstup na oplocené hřiště, bude za poplatek, jenž následně půjde na údržbu a správu hřiště. Hřiště je nezbytné projektovat na rovinatějším místě, tedy pro jeho vznik budou za potřebí nezbytné lehké terénní úpravy v podobě zarovnání plochy. Nejblíže položené funkční hřiště se nachází v Liberci či Tanvaldu.

Lanový park

Jedná se o sportovní prvek sloužící pro aktivní rodinný odpočinek formou jedinečného adrenalinového zážitku. Stezky využívají lesních porostů, přírodních materiálů a lan upevněných povětšinou horizontálním směrem v těsné návaznosti tak, aby vznikla ucelená trasa. Každý individuální strom má uzpůsobenou dřevěnou plošinu, na které si lezci můžou odpočinout. Překážky mezi stromy jsou střídány přeskoky či přejezdy za neustálého sebejištění na doprovodném laně. Trasa se tak stává pestrým nevšedním zážitkem několik metrů nad zemí. (PROJECT OUTDOOR s.r.o. 2014)

Lanový park je dílčím sekundárním projektem, který vznikne pouze za výhradního přání návštěvníků a dostatečných financí. V těsné blízkosti správy areálu se nenachází vhodný lesní porost, jenž by splňoval kritéria nezbytná pro vznik. Přijatelné lesní prostředí je při cestě z Milířů na rozhlednu Císařský kámen, kde jsou stromy staršího věku, tedy v dostatečné výšce a vzájemné vzdálenosti. Z centra areálu by bylo nezbytné docházet zhruba 600 m. Pro obsluhu je nezbytné zajištění certifikovaného instruktora, který v rámci bezpečnosti instruuje všechny návštěvníky před samotným vstupem do parku. Samotný vstup včetně zapůjčení vybavení (sedák, helma) a služby instruktora budou zpoplatněny.

Odpočinková místa a doplňková infrastruktura

Ve volnočasovém areálu na Rádle bude umístěn mobiliář, který nenarušuje ráz krajiny, tedy odpadkové koše, rozcestníky, dřevěné lavičky, stoly a informační tabule. Stezky budou ve vzdálenějších místech od centra areálu vybaveny menšími dřevěnými altány poskytující možnost odpočinku. Stanoviště budou zhruba tři a o jejich úklid a řízení se stará správa areálu.

Budova správy areálu

Jako nezbytný doplněk zvažuje obec budovu správy sportovního volnočasového areálu. Důvodem možného zřízení tohoto objektu je nezbytnost sídla pro správu, ale i zázemí pro návštěvníky. V obci Rádlo není doposud žádná vyhovující stavba, která by splňovala potřebné nároky kladené na tento objekt, jak po technické stránce, tak z pohledu umístění. Jako nejvhodnější lokace pro toto zařízení je část obce Milíře a to především z důvodu geografické otázky. Milíře se nachází přibližně na půl cesty mezi městy Jabloncem nad Nisou a Libercem a jsou na křižovatce několika turistických tras. Tento bod je v dostatečné vzdálenosti od ostatních nástupových míst a v dobré dostupnosti do centra obce Rádlo. Budova bude mít multifunkční charakter, návštěvníci zde mohou nalézt půjčovnu a servis sportovního vybavení, restauraci s venkovní terasou, informační centrum, sociální zařízení, šatny a ubytovací kapacitu s 20 lůžky. Jedná se o hlavní centrum ve výchozím bodě, přibližně uprostřed mezi Jabloncem nad Nisou a Libercem. Stavba je projektována jako jednopatrová, na místě současného občerstvení na Milířích. Dle návrhu územního plánu (2011) se jedná o plochy občanské vybavenosti. V těsné blízkosti se nachází již v současné době parkoviště pro návštěvníky rozhledny na Císařském kameni. Pro budoucí rozvoj a nezbytnou doprovodnou infrastrukturu areálu je nezbytné rozšíření parkovací plochy pro zhruba 50 automobilů. V územním plánu (2011, s. 17) je jedním z koncepčních řešení vznik nové odstavné plochy na Milířích v blízkosti hřbitova, a to v rozsahu cca 20 stání.

3.2.2 Financování a trvalá udržitelnost

Zajistit financování takto velkého projektu je pro menší v současnosti rozrůstající se obec nelehký úkol. Celkový rozpočet volnočasového areálu je v současnosti neznámý a není předmětem této práce, avšak z rozsahu projektu je již nyní zřejmé, že je nad finanční rámec obce Rádlo. Samotný rozpočet obce Rádlo je nedostačující, a tak je za potřebí zahrnout do projektu další dílčí subjekty.

Jako první se naskýtá možnost sdruženého financování za připojení statutárních měst Jablonce nad Nisou a Liberce. Důvodem zapojení jsou větší rozpočty měst a fakt, že u měst větším počtem obyvatel vzniká vysoká poptávka po rekreaci v zeleni, která je v městech takového charakteru často nedostačující. Na tento problém by volnočasový areál racionálně reagoval. Jako druhý možný způsob je zapojení ostatních okolních obcí a měst (Rychnov u Jablonce nad Nisou, Hodkovice, Dlouhý Most, Jeřmanice), avšak jejich rozpočty jsou až na pár výjimek na podobné úrovni jako obce Rádlo. Jelikož není uvažováno o vzniku nástupních míst v jejich blízkosti, je tato spolupráce téměř vyloučena.

Pokud by došlo ke sdruženému financování, tedy podpoře projektu městy Jablonec nad Nisou a Libercem, bude nezbytné založení obecně prospěšné společnosti (dále jen o.p.s.), která bude mít za cíl funkčnost, prosperitu a udržitelnost projektu. Velkou podporu pro rozvoj rekreace, poslední dobou především mimo CHKO Jizerské hory, zajišťuje Krajský úřad Libereckého kraje a jeho odbor cestovního ruchu. Právě při vzniku o.p.s. se dá předpokládat zaštítění a podpora projektu tímto subjektem, ať už morální tak finanční.

Další způsob financování je získání prostředků na základě dotací. Nabízí se dvě možné varianty. První, na první pohled jednodušší, je vytvoření megaprojektu, ze kterého dojde ke kompletnímu financování projektu, avšak tento způsob je ne vždy tím nejvýhodnějším. Například jednou z nevýhod je absence krytí z více zdrojů či stanovené podmínky využití dotace a následné kontroly.

Druhým způsobem získávání dotací je vícezdrojové financování. Složitější způsob, avšak stabilnější v případě problémů. Naskýtá se mnoho dotačních programů, ze kterých je možno čerpat finanční pomoc. Například program přeshraniční spolupráce 2014 - 2020, program rozvoj venkova, udržitelný rozvoj na místní a regionální úrovni, národní program podpory cestovního ruchu 2010 – 2015 či zapojení již do realizovaného projektu Nová hřebenovka, který přes zájmové území prochází a vzniká tak možnost napojení.

Z výše uvedených způsobů financování vybere vedení obce až po zjištění celkových nákladů projektu ten nejvhodnější způsob, avšak jako nejreálnější možnost se jeví zřízení o.p.s., která se bude dále o areál starat a přispěje k udržitelnosti projektu. Právě udržitelnost je v takovémto

59 projektu nezbytnou součástí a důležitým faktorem i při získávání dotací. Je nezbytné zajistit provozní náklady na fungování, lidský kapitál a jejich výplaty, zachovat ráz krajiny a mnoho dalších nezbytných aspektů, se kterými se bude obec muset v budoucnu vypořádat nejen z finančního hlediska. Získání financí na tak velký projekt jako je tento, je během na dlouhou trať a je nezbytným základem mít schopnou, vytrvalou pracovní sílu, která se bude o areál starat ve všech ohledech. Schopný tým a samotná iniciativa obce a jejich občanů je základem předurčujícím kvalitní bezproblémovou realizaci projektu.

3.2.3 Dopady projektu na obec

Vznik volnočasového areálu přináší do obce mnoho pozitivních, ale i negativních důsledků. Rozšíření cestovního ruchu v oblasti s sebou přináší ekonomické, environmentální a sociální dopady. Jako hlavní dopad je rozvoj obce především po ekonomické stránce.

Jedním z pozitivních (ekonomických) dopadů se naskýtá zatraktivnění lokality obce, především pro mladé rodiny, které jsou hlavní cílovou skupinou bytové politiky Rádla. Místa s dobrou dostupností do měst, avšak nacházející se mimo městskou bublinu, jsou lákadlem mladých rodin upřednostňující aktivní život v přírodě s dostatečným uspokojení v odvětví volnočasových aktivit. Všechna tato latentní kritéria jdou ruku v ruce s obcí Rádlo a tak se zvýšenou atraktivitou dochází ke zvýšení poptávky po takovéto lokalitě. S velkým zájmem přichází nárůst ceny stavebních pozemků, které jsou nejčastěji ve vlastnictví obce. Obec nejen, že získá peníze z prodeje pozemků, ale získá nové obyvatelé, kteří přispějí do obecního rozpočtu. Tedy čím více obyvatel, tím více příjmů obci, která je bude například dále investovat do zkvalitnění infrastruktury obce.

Mimo zmiňované zatraktivnění dojde s rozvojem cestovního ruchu v obci k rozvoji služeb (ekonomický dopad). I přes to, že je volnočasový areál směřován na polodenní či jednodenní rekreaci, je pravděpodobný rozvoj ubytovacích a stravovacích kapacit, které v současnosti nejsou příliš rozvinuty. Především se tedy naskýtá příležitost pro drobné soukromé podnikatele. S rozvojem sportovních aktivit v území vznikne poptávka po souvisejících službách (opravna kol, půjčovna sportovního vybavení). I zde je příležitost nejen pro obec, ale i soukromé subjekty. S příchodem soukromých subjektů se v obci naskytnou nová pracovní místa a následně může dojít ke snížení vyjížďky obyvatel za prací.

Jedním z klíčových faktorů rozvoje obce je kvalitní dopravní dostupnost a obslužnost obce vůči střediskům zaměstnanosti. Ta je, co se individuální motorové (i nemotorové) dopravy týče, kvalitní. Veřejná doprava oproti tomu lehce zaostává, právě zde nastane v případě vzniku nového areálu patrný zvrat v podobě posílení linek spojů MHD a přiblížení obce

60 potencionálním návštěvníkům. V současné době je však spojení dle obyvatel dostačující a není třeba jeho rozšíření.

Jedním z negativních jevů jsou environmentální dopady, efekty vyvolané návštěvníky především na přírodní prostředí. Areál bude uzpůsoben k organizované, nemasové rekreaci, tedy návštěvníci jsou vedeni po cestách a stezkách z důvodu zachování a ochrany přírodní složky. Avšak i tak nelze zabránit externalitám spojených s rozvojem cestovního ruchu. Jedním z nich je zvýšené množství vyprodukovaného odpadu, s nímž se bude muset obec vypořádat, dále pak viditelné změny krajinného rázu či například znečištění ovzduší způsobené nárůstem individuální motorové dopravy. Pokud dojde ke zpřístupnění doposud ne příliš známého místa (především v blízkosti měst), nastává riziko záměrného poškození přírodních hodnot, tedy vandalismus. Bohužel tento doprovodný jev je v blízkosti civilizace silně rozšířen a je nezbytné s ním počítat především u volně přístupných bezplatných areálů.

Je důležité si uvědomit dopad přítomnosti návštěvníků na rezidenty neboli sociální dopady. Jedním z negativních dopadů, dotýkající se starousedlíků, je ztráta současné identity místa, do níž se promítne zvýšený zájem a návštěvnost lokality. S tím je spojen doprovodný jev v podobě hlukového znečištění. V blízkosti obce Rádlo je mnoho rekreačních chat a chalup, sloužících jako klidová zóna majitelů, s rozvojem cestovního ruchu je pravděpodobné drobné narušení oddechové zóny. Vzhledem k velikosti, struktuře a lokalizaci obce nelze předpokládat sociální jevy příkladu dualizace společnosti či marginalizace obyvatel. Nepředpokládají se ani kulturní efekty v podobě akulturace, inscenizace atd. především z důvodu polodenní či pouze jednodenní návštěvnosti.

3.2.4 Průzkum zájmu

Pro vznik nového volnočasového areálu je současně nezbytné identifikovat potencionální zájem návštěvníků o sportovní areál v daném místě, potažmo znát jejich vize, představy či případné negativa. Pokud je zájem nedostačující, návštěvníci jsou již s dostupnými stávajícími areály spokojeni, stává se zbytečností investovat do rozvoje volnočasových aktivit a lze raději investice směřovat jiným směrem. Vzájemnou vazbu mezi vedením areálu a návštěvníky shledávám jako nepostradatelnou při vzniku a rozvoji areálu. Právě široká veřejnost bude tím, kdo jej využije, proto je nezbytné zjistit jejich postoj k dané věci. Cílem průzkumu je tedy zjistit celkový zájem veřejnosti o takovýto sportovní areál, který by mohl bezplatně využívat kdokoli, bez ohledu na fyzickou zdatnost.

Průzkum byl proveden metodou kvalitativního výzkumu, částečně formou internetového bezplatného on-line dotazníku na webové stránce www.vyplnto.cz. Dotazníkový průzkum je přednostně zaměřen na skupinu do 65 let, tedy kategorii, která je současně cílovou skupinou

61 samotného volnočasového areálu. Dotazník je sestaven formou názorových otázek, kdy respondenti vypovídají o svých vlastních zkušenostech či stanoviskách k dané věci. Dotazování pomocí počítače (CASI) je technika dotazování, při níž respondent vyplňuje dotazník na počítači, tabletu či interaktivním telefonu bez přímé asistence tazatele.

Cílová skupina byla přednostně rekrutována na základě upoutávky na sociálních sítí a vzájemném sdílení odkazu na dotazník. Právě forma internetového dotazníku zaručuje selektivitu cílové skupiny do 65 let, kdy nad tuto věkovou hranici nebývají dotazovaní internetově aktivní složkou. Výhodou internetového dotazníku je soukromí a zachování kompletní anonymity, avšak limituje se okruh dotazovaných, kteří i přes to, že jsou internetově aktivní, nepůsobí na sociálních sítích. Kvůli tomuto faktu jsem zahrnula současně dotazování pomoci tištěných formulářů, které jsem zanechala v kamenném krámě v centru města Jablonce nad Nisou, jenž se specializuje na prodej sportovního a outdoorového zboží (HUDY Sport), tedy tematicky blízkému.

Sběr dat probíhal v termínu 10. 3. – 17. 3. 2014 a k jeho přímému ukončení proběhla následná analýza získaných dat. Výsledky jsou zpracovány v programu Excel a následně vytvořeny přehledové grafy, vizuálně přibližující získané odpovědi, na základě kterých určíme, zdali je o areál zájem či jaké sportovní aktivity je třeba nejvíce rozvíjet vzhledem k vysoké pozornosti návštěvníků. Dotazník obsahuje pouze 9 otázek a je tvořen především formou jedné správné odpovědi. U dvou otázek pak mají respondenti na výběr z více možností a mohou označit dvě nebo tři pro ně nejzajímavější odpovědi. Malý počet otázek zvyšuje šanci návratnosti a je zaručena reliabilita dotazníku.

Celkový počet respondentů, kteří vyplnili dotazník během výše uvedeného týdne, byl 112 osob. Z toho lehce převládal počet žen v celkovém množství 59 (53 %). Mužů zodpovědělo 53, tedy 47 %. Genderová skladba je tedy téměř vyrovnaná (viz Graf 4).

Graf 4 Genderové zastoupení respondentů

1. pohlaví

žena

47% muž 53%