Recepty Starých Mistrů

RE C E P T Y STA RÝC H M I ST RŮ

R ECEPTY STARÝCH MISTRŮ

Barbora A. Hřebíčková

Computer Press ECEPTY STARÝCH MISTRŮ R Barbora A. Hřebíčková Computer Press, a.s. 2006. Vydání první. Všechna práva vyhrazena. Odpovědný redaktor: Oldřich Růžička Obálka: Vnitřní úprava: Veronika Klímová Sazba: Barbara Slezáková Vydavatelství a nakladatelství Computer Press, nám. 28. dubna 48, 635 00 Brno, http://knihy.cpress.cz ISBN XXXXXXXXXX Prodejní kód: XXXXXX Vydalo nakladatelství Computer Press jako svou XXX. publikaci. Poděkování: Děkuji restaurátoru Antonínu Novákovi, ak. mal. a rest., a studentům Veronice Dubové, Veronice Hladké, Hanuši Jožovi, Andrei Truhlíkové a Blance Valchářové za pomoc při získávání cizojazyčných vydání překlá- daných rukopisů a za pečlivou přípravu prvních překladových verzí ně- kterých receptů. Příprava tohoto rukopisu byla podporována grantem Ministerstva škol- ství VS 97083 a grantem Fondu rozvoje vysokých škol 95/232.

O autorce: Ing. Barbora A. Hřebíčková (nar. 1965 v Praze) studovala chemii (VŠCHT) a filosofii (FF UK). Pracovala jako konzervátorka v Morav- ské galerii v Brně, v Národní knihovně a Středočeském muzeu v Roz- tokách. V letech 1991–2001 přednášela chemii a historii výtvarných materiálů na Akademii výtvarných umění v Praze. V současnosti pracuje v komerční firmě. 5 řů jejich úspěchu. Utilitární přístup k práci, který ŘEDMLUVA přinesl pokrok v hmotném zabezpečení civilizace, nebyl však jednoznačně příznivý pro volnou tvorbu, pro tvorbu neekonomizovatelných hodnot. P Umělecké řemeslo a umění se tehdy definitivně istorické pozadí výtvarné tvorby obsahuje vydělilo z běžné řemeslné výroby a jeho distance celou oblast teoretických a praktických zna- k prvoplánově užitkové produkci začala být chá- lostHí týkajících se hmotné stránky díla. Tato výseč pána jako jeden z jeho určujících rysů. V tomto dějin materiální kultury, která bývá často diskuto- smyslu je obnovená historická reflexe posvátného vána ve spojitosti s restaurováním a konzervací charakteru řemesla a učednictví vítanou inspirací uměleckých děl, zahrnuje technologické postupy legitimační legendy, jíž se profesní společenství zachycené v dobových receptářích. Patří sem však snaží čelit ekonomickému tlaku. i zvyklosti řemeslníků a umělců naznačující sebe- Iniciační charakter učednictví vyžadující pro- reflexi jejich oboru a představy o přírodních zá- měnu celé osobnosti se zachoval po celou dobu konitostech, které ovlivňovaly přístup k materiálu středověku v klášterních dílnách, v hutích stavi- a případné technologické experimenty. telů katedrál a do jisté míry i v organizaci cechů. Písemné prameny ke studiu historie výtvarných Dlouhá učednická léta v dílně malířského mistra technik se spolu s řemeslnickými návody nachá- měla sloužit nejen k důkladnému školení, ale také zejí již mezi babylonskými a egyptskými papyry. k osvojení nálady školy, jejího charakteru a vý- K nejstarším patří technologické postupy k tavení lučnosti. Tradice se předávala výhradně osobním a slévání kovů (papyrus Edwina Smitha, Leiden- stykem a nebyla dostupná zájemcům mimo ko- ský papyrus, Stockoholmský papyrus). K těmto munitu. Takovýto přístup, který pěstoval pocit praktickým návodům se váže řada rituálních sounáležitosti a odpovědnosti vůči komunitě, a magických úkonů, které práci na zemědělských, upřednostňoval integraci umělce a řemeslníka válečnických, ozdobných a sakrálních předmě- do profesního společenství před rozvojem jeho tech povyšují na opakování posvátného aktu, osobnosti a individuality. který poprvé provedl bůh nebo demiurg, kulturní V receptářích nacházíme četná napomenutí, že hrdina zprostředkující ovládnutí kovů mezi svě- k dílu je třeba přistupovat trpělivě, obětavě, bez tem bohů a lidí. Bratrstva metalurgů a kovářů, na myšlenky na peníze a slávu. Má-li se adeptova jejichž umění do značné míry závisel osud civili- práce setkat se zdarem, musí jí přizpůsobit celý zace, tvořila privilegovanou společenskou vrstvu život. Adept musí být střídmý, zbožný, ctít tradi- řídící se zvláštními zvyklosti a uctívající svá ci a studium2. Nejedná se zde o obecný mravní ochranná božstva. Adepti řemesla v průběhu své apel, ale o poukaz na duchovní podstatu díla, učednické doby získávali nejen odborné vědo- při jehož materiálním vznikání se mění a dovr- mosti, ale procházeli také procesem mystického šuje sama autorova existence. Tato synchronie zasvěcení, které končilo rituální iniciací, symbo- je zdůrazňována jako podmínka úspěchu. Váž- lickou smrtí učedníka a jeho vzkříšením na vyšší nost tvorby v archaických společnostech tkvěla duchovní úrovni. Zasvěcenec byl pak vázán ml- v zapojení se do aktu stvoření, opakování gesta čenlivostí, aby vědomosti a vláda nad přírodními dávného heroa3 nebo světce, nikoli v originalitě. silami nepadly do nepovolaných rukou. Samotná práce vydělující člověka z přírody byla Ozvuky posvátného charakteru řemesla, jak činem odvážným, dokonce povážlivým, nebez- jej dokládají desítky archaických mýtů a legend1, pečnou operací hrozící porušit předjednanou ovlivňovaly život řemeslnických bratrstev po celý harmonii stvoření. Vyžadovala proto božské středověk. Na úsvitu nové doby svedly cechy posvěcení a magické zabezpečení. Originalita se a další profesní společenství nelítostný boj s po- v takovém kontextu jeví jako akt lidské pýchy, čínajícím kapitalismem, který vyžadoval společen- jehož následky jsou nepředvídatelné. V techno- skou mobilitu, přizpůsobivost a otevřenost zcela logických příručkách, například v rukopise z hory protichůdnou konzervativní tradici. Zachovávání Athos, nacházíme proto nejen návod jak malovat, tajemství začalo být chápáno jen jako ekonomic- ale také co malovat – ikonografické předpisy. ké opatření. Této přístupnosti informací, v níž je Rozdíl mezi uměním a řemeslem byl setřen, či nezcizitelné autorství myšlenky, její využití a další spíše dosud nevyvinut. rozvoj se však dává k dispozici, se plně přizpůso- Teprve renesance přináší změnu v charakte- bily moderní přírodní a společenské vědy. Tento ru psaných pramenů. Namísto ikonografických 6 demokratický princip se ostatně stal jedním z pilí- doporučení se mezi technologické předpisy mísí 1 Eliade, M.: Kováři a alchymisté, Argo, Praha 2000. 2 Předmluva ke knize Hermeneia, MS. z hory Athos, P. Hetherington (ed.), London 1974 a předmluva ke knize Theophilus: Schedula diversarum artium, Dodwell C.R (ed.), London 1961. úvahy o umění samotném. Namísto popisu tech- nazývány dvěma králi. Žíhány s mědí dávaly bílou nologického a ikonografického kánonu je hledán slitinu podobnou stříbru, což se dalo vyložit jako jeho duch, výtvarný názor dovolující autorské transmutace mědi na stříbro. variace. Popisovány jsou rovněž experimenty Pověst ctihodné sloučeniny měl další pigment, s barevným účinkem pigmentů, složením pojiva rumělka (sirník rtuťnatý). Vzniká totiž sloučením a stálostí malby, jejichž plánování se již podobá rtuti (otce kovů) se sírou (matkou kovů) v černou novodobému přístupu k vědění. modifikaci sirníku rtuťnatého, který odpovídá Celou řadu receptů nacházíme v rukopisech, stavu nigreda. Sublimací vzniká červená modifi- v nichž se technologicky zaměřené návody střídají kace, od které by měl být již jen krůček ke kameni s popisem alchymistických operací (např. čes- mudrců. Další vlastností rumělky je, že při spa- ký rukopis Bavora Rodovského z Hustiřan4). lování v ohni, které symbolizuje smrt, uvolňuje Alchymie je jedním z pramenů představ o přírod- kapku rtuti, kapalinu symbolizující semeno živo- ních zákonitostech, které umělci a autoři receptá- ta. Chová se tedy jako látka schopná mýtického řů přejímali. Hmota byla považována za jednot- obrození skrze smrt. Snad právě to vedlo k víře nou látku, která svým vývojem a zráním nabývá vyskytující se v taoistické medicíně, že pastilky vlastností různých sloučenin, rud, drahých kame- smíšené z medu a rumělky mohou vrátit mládí nů a kovů a podléhá transmutaci, přeměně jedné a prodloužit život. látky v druhou, jednoho kovu v druhý. Cílem al- Mýtické asociace se váží také k posvátnému chymistů bylo připravit nejdokonalejší materii, ká- kameni umělců, lapisu lazuli. Nerost záhadného men mudrců, jehož dotek mění ve zlato všechny původu dovážený z Perských hor provázela po- nedokonalé kovy. Zlato, které nepodléhá korozi věst nebeského kamene. Těží se ostatně dodnes a jehož nádherný lesk je trvalý, bylo vždy spojo- ve vysokohorských údolích Pamíru a Kordiller, váno s věčností a nesmrtelností. kde je k nebeské klenbě už jen několik kroků. Součástí alchymické nauky byla iniciační pro- Jeho temně modrá barva podobná noční oblo- měna alchymistova spojená s postupem labora- ze bývá tečkována zlatavými zrnky kyzu, která torních prací5. První stupeň alchymického díla připomínají hvězdy otištěné do kamene během byla putrefakce, hnití, návrat do původního chao- nesčetných nocí jeho zrání. Zkrátka, na lapisu la- tického stavu hmoty zvaného materia prima6. Byla zuli by se dala archetypální imaginace vyučovat. spojena s iniciační smrtí adeptovou a kontempla- Jeden z jeho názvů, květ kyanu, jej připodobňuje cí pomíjivosti. Následovalo vzkříšení spojené se k modrému květu poznání a nesmrtelnosti, který stavem albedo čili dílo na bílo, při němž vznikaly hraje roli v alchymické symbolice a středověkých bílé sloučeniny. Řada dalších alchymických opera- iniciačních ritech. K dědictví babylonské alchymie cí, v nichž barva hrála důležitou roli, byla završe- patří víra ve vznik kovů z rud pod vlivem svitu jedna vznikem Kamene a osvícením alchymistovým. notlivých planet. Podle planet byly pojmenovává- Náhodné nálezy získané při laborování byly při ny i sloučeniny z kovů vznikající, proto se dodnes symbolickém výkladu velmi inspirativní pro mys- setkáváme s Marsovými barvivy (oxidy železa), tickou obraznost a naopak, zážitky kontemplace Saturnovým octem (octan olovnatý), Venušiným ovlivňovaly alchymistův pohled do nitra záhadné krokusem (oxid měďný) a Merkurovým stříbrem hmoty, ovlivňovaly jeho očekávání a tím i jeho (rtuť). Další ohlasy alchymické symboliky mů- pozorovací schopnost a pomáhaly na světlo moc- žeme slyšet v názvech sirná játra (sirník drasel- nostem, dle jedněch vládnoucím hmotě, dle dru- ný), lilie bílá (rtuť), salamandr (chlorid amonný) hých vládnoucím mysli. Není divu, že tato dob- a Dianin strom (nejčastěji amalgám rtuti a zlata). rodružná cesta tam a zpět mezi duchem a materií Alchymickou nauku je třeba považovat za vědu poutala celé generace myslitelů. vzdělanců, v lidových představách ale přetrvávaly Postup laboratorních úkonů se podle různé mýty mnohem starší. Země je v nich antropo- tradice poněkud liší. Důležitou roli však vždy hra- morfizována jako matka, v jejíchž útrobách se je žluté dílo (citrinitas) a červené dílo (rubedo), z hrud rudy vyvíjejí kovy jako embrya. Obdobně které je již přímým předstupněm Kamene. Této zrají v podzemí drahé kameny7. Křišťál byl napří- symbolické barevnosti výborně vyhovují slouče- klad považován za nezralý diamant, bílý safír za niny arsenu: arsenik (oxid) je bílý, sloučením se nezralý rubín. sírou vzniká žlutý sirník (auripigment), nebo sir- Dobývání rud a jejich zrychlený přerod v kov ník červený (realgar). Tyto dva nerosty, současně byl v takovémto kontextu delikátní úlohou, která používané jako pigmenty, byly alchymisty cho- nutně měla vedle technologie svůj aspekt magický. vány ve velké úctě a i v rukopisech o malbě jsou V lidové víře, kterou přejímali i autoři traktátů, se 7 3 Eliade, M.: Mýtus o věčném návratu, Oikoymenh, Praha 1996. 4 Zachar, O.: Alchymie Bavora Rodovského z Hustiřan, Praha 1905. 5 Jung, C. G.: Představy spásy v alchymii, Brno 2000. 6 Alleau, R.: Aspekty tradiční alchymie, Trigon, Praha 1992. setkáváme i s jiným biologickým obrazem nerost- trivializace. Stále postupující sekularizace spo- ného ložiska: Žíly tvoří podzemní strom vyživo- lečnosti spojená s evropskou filozofií a moderní vaný kořeny tkvícími kdesi v hlubinách. Na jeho vědou (která konstituuje současnou racionalitu) větvích pak rostou minerály jako listy a nerosty. odsunulo většinu archetypických představ mimo Podobně byl popisován vzrůst krystalů při pod- vědomé užívání. zemních pramenech nebo život rud, které bylo Máme tendenci číst staré recepty jen v jejich třeba ve tmě dolu po loveckém způsobu obelstít, poloze technologické a přeskakovat vše, co není a pak se teprve daly chytit a vynést na povrch. pro přípravu pigmentů, klihu nebo bílku nezbyt- Při letmém čtení útržků starých rukopisů pů- né. Schopnost vcítit se do archaického vnímání sobí takováto sdělení jako bizarní nebo poetické světa však zůstává do jisté míry zachována, jak literární ozdoby. Jsou to však narážky na všeo- ukazují soudobé rezonance s praxí tajných nauk, živenost mýtického světa, v němž vše má svou společností iluminátů a přitažlivost nejrůznějších jedinečnou a posvátnou hodnotu. Jeden z La- mýtických taxonomií rozšířených v orientální me- voisierových axiomů, na nichž je postavena mo- dicíně. Do metody vědeckého bádání tyto ozvuky derní chemie, lze parafrázovat takto: Rumělka je včlenit nelze, lze je však učinit předmětem vědec- stále táž sloučenina bez ohledu na postup výroby, kého zkoumání a není důvod vědomě se jimi in- táž v současné Evropě nebo starověké Číně, táž spirovat při vytváření celostního názoru na svět, ve středověkém dole, na barokním obraze nebo v němž je každá věda jenom jedním z pramenů v alchymistově křivuli. Takové prohlášení se poznání. v kontextu mýtického světa jeví jako bezbožná

8 7 Colbus Fribergius: Bergbüüchlein, konec 15. stol., cit. podle předmluvy knihy Georgia Agricoly Dvanáct knih o hornictví a hutnictví (1553), Praha 1933. Secreti diversi e miracolo- si, Gabriele Fallopio, Venetia 1611. Sbírka S. M. Edelsteina, Jerusalem

9 ISTORICKÉ sochařství a v úvodu je popsána výroba cihel a dalších stavebních materiálů. Z pigmentů se PRAMENY zmiňuje o azuritu, zemi zelené, malachitu, auripigmentu, realgaru, indigu, miniu, hlinkách, mě- H děnce a o olovnaté bělobě. ejstarší zachované poznámky o výtvarné Gaius Plinius Secundus (1. stol.) je autor technologii jsou zaznamenány v tzv. Papyru přírodovědného spisu Historia Naturalis.13 Pli- EdwinaN Smitha, který pochází z Egypta 1700 př. nius (23–79 n. l.) byl římský právník, který zces- n. l. a odhaduje se, že zachycuje techniky pochá- toval většinu tehdy známého světa. Jeho Historia zející až z 3. tis. př. n. l. Zmiňuje se o zpracování je věnována Titovi, synovi císaře Vespasiána, mědi, alabastru a sádry, o dřevěných a kamenných a pojednává v 37 knihách o rostlinách, zvláště nástrojích a o barvách k líčení obličeje. Poznatky léčivých a užitkových, o zoologii, geografii, etno- ze starověkých zlomků a archeologických nálezů grafii. Knihy 33–37 jsou věnovány kovům, dra- shrnuje klasické dílo Alfreda Lucase o řemeslné hokamům, minerálním pigmentům a pojednávají výrobě starého Egypta8. i o stavebních a sochařských kamenech. Odkazuje Poznámky týkající se výtvarných materiálů se přitom na některé starší spisy o sochařství, které často nacházejí ve spisech alchymických9, lékař- se nedochovaly. ských a v herbářích, jak je tomu v řadě babylón- Pedanius Dioscurides (1. stol.), řecký lékař, ských a asyrských textů z 1. a 2. tis. př. n. l., které napsal spis De materia medica14, jehož pět knih zpracoval R. C. Thompson10 ve dvacátých až pa- pojednává kromě jiného o aromatických silicích, desátých letech 20. stol. olejích a o rudách, mezi nimiž jsou zmiňovány Hérodotos (5. stol. př. n. l.) referuje útržkovitě také některé pigmenty. o zpracování kovů, látek a kamene v rámci cesto- Leidenský papyrus pochází z Egypta a jsou pisných a dějepisných líčení. v něm řecky popsány způsoby jak připravit in- Dílo Demokrita z Abdéry bylo zřejmě nejstar- koust, jak barvit purpurem a většina receptů ším evropským spisem o malbě a výrobě pigmen- se týká výroby, rafinace a odlévání kovů. Vedle tů. Rukopis se však nedochoval a o jeho obsahu toho obsahuje recepty alchymické a magické. se lze jen dohadovat na základě zmínek a citací Leidenský papyrus není jediný arch a jednotlivé u jiných autorů. jeho části jsou očíslovány. Pro historii výtvarných Theofrastovo dílo O kamenech11 (4. stol. př. materiálů jsou zajímavé listy V. a X. a tzv. Stock- n. l.) pojednává o stavebních, sochařských a mo- holmský papyrus, který je patrně součástí papy- zaikářských kamenech, obsahuje kapitolu o mod- ru X. a pojednává o barvení vlny, napodobování rých kamenech, perlách, jantaru a některých pig- drahých kamenů a jeden recept obsahuje návod mentech. na odstranění písma z papyru. Pseudodemokritos je přízvisko řeckého učen- Paulus Aegineta (6. stol.), řecký lékař, napsal ce Bola (Bolos), který ve 2. stol. př. n. l. napsal knihu De re medica, libri septem15, v níž mimo spis Fyzika a mystika, přopisovaný po dlouhou jiné pojednává o barvivech a inkoustu, o prysky- dobu Demokritovi. Zachované fragmenty obsa- řicích a gumách a některých minerálních pigmen- hují předpis na barvení látky purpurem a návody tech. jak barvit kovy a napodobovat zlato nebo stříbro. Manuskript Lucca (8. stol.) nazvaný Com- Marcus Vitruvius Pollius, římský stavitel, positiones variae nebo také Compositiones ad napsal v 1. stol. př. n. l. populární spis De ar- tingenta musiva16 je psán latinsky a obsahuje chitectura12, který je věnován konstrukci staveb, asi 100 receptů. Pojednává o výrobě barevných stavebním strojům, civilním a vojenským stav- skel pro mozaiku, moření dřeva, obsahuje výčet bám a zlomkovitě pojednává o nástěnné malbě, kovů a minerálů používaných ve zlatnictví a část

8 Lucas, A.: Ancient Egyptian Materials, London 1926. 2. vyd.: Ancient Egyptian Materials and Indu- stries, London 1962. 9 Berthelot, P. E. M.: La chimiea au moyen âge I-II Paris, 1893. 10 Thompson, R. C.: A Dictionary of Assyrian Chemistry and Geology Oxford,1965. 11 Theophrastus: De lapidibus. Euchholz D.E. (ed.), Oxford 1965. 12 Vitruvius Marcus Pollius: Deset knih o architektuře (1.stol. př. n. l.). A. Otoupalík (ed. podle kritické- ho vydání K. Krohna, Lipsko 1912) Praha 1953. 10 13 Plinius, Gaius Secundus: Historia naturalis (1.stol.). Bailey K. C. (ed.): The Plinys Chapters on Che- micals Subjects, London 1929. Též: Mayhoff K. (ed.) Stuttgart 1967, 1970 Též: Rackham N. (ed.), London 1958. 14 Dioscurides, Pedanius: De Materia medica (1. stol.). Wellmann M. (ed.) Berlin 1906–1914, 1958. 15 Aegineta, Paulus: De re medica, libri septem (600). Adams F. (ed.): The Seven Books of Paulus Aegi- neta. Sydenham Soc., London 1844. 16 Ms. Lucca (8. stol.), Compositiones ad tingenta musiva. In: Berger E., Quellenschriften der Malerei des Mittelalters, München 1912, Walluf-Nendeln 1973. Též: Hedfors H. (ed.). Uppsala 1932. receptů pojednává o výrobě rostlinných barviv neia22 zachycuje technologickou a ikonografickou k barvení kůží a k použití v knižní malbě. Další tradici byzantské malby. Rukopis známý z poz- recepty se zabývají výrobou zlata a bronzu, zla- dějších opisů vznikl asi v roce 1730 v jednom cením a výrobou pergamenu. Z pojiv zmiňuje z klášterů na hoře Athos jako kompilace z něko- klihové a voskové pojivo. lika starších rukopisů. V porovnání s malířskými Mappae Clavicula17 je rozsáhlá sbírka 300 příručkami napsanými v západní Evropě v 18. receptů k výrobě pigmentů, kovů a pojiv pochá- stol. je nápadná skutečnost, že rukopis má ryze zející z 8. stol., ale některé recepty jsou zřejmě středověkou podobu, je opisovaný a nikoli tištěný daleko starší. Nápadné jsou shody s Leidenským a zachycuje středověký technologický i ikono- papyrem a manuskriptem Lucca. grafický kánon konzervovaný bez větších změn. Liber Aristotelis de lapidibus18 (9. stol.), Výjimku tvoří poznámky o olejomalbě a některé jedna z knih nesprávně po dlouhou dobu připiso- popisy biblických scén. Nejstarší, technologická vaných Aristotelovi, je napsaná arabsky obsahuje část obsahuje některé texty velmi podobné manu- lékařské a magické recepty a vedle toho i něko- skriptu Lucca napsanému v 9.–10. stol. lik receptů na výrobu pigmentů a odlévání kovů Nejstarší recepty jsou připisovány Panselinovi a skla. a Theophanovi. Poslední část receptů pochází De coloribus et artibus Romanorum, tři knize 16. stol. a nesou známky toho, že autor znal hy Heracliovy 19, pocházejí z 10. a 13. stol. První Theophilův a Cenniniho manuskript. Historická dvě knihy jsou napsány latinsky v 10. stol., třetí osobnost kompilátora Dionysia je, v kontrastu byla připojena ve 13. stol. První dvě veršované s ne zcela jasným původem textů, bohatě dolože- knihy asi ve 20 receptech pojednávají o pigmen- na. Dionysius se narodil kolem roku 1670 a jako tech, inkoustech, výrobě skla a umělých draho- dvanáctiletý odešel z rodné vsi (Fourna či Phurna kamů, zlacení skla a přípravě glazur na keramiku. ve středním Řecku) studovat do Istanbulu. V šest- Třetí kniha obsahuje návody na zlacení a opravu nácti letech vstoupil do kláštera na hoře Athos, starého zlacení, popis techniky niello, přípravu kde se vyučil malířem. Jsou známa i některá jeho podkladů k malbě a další recepty. díla. Sám zmiňuje sv. Jana Křtitele, kterého nama- Liber sacerdotum20 je latinská sbírka autora loval na zeď své cely, a výzdobu kostela ve Four- z 10. či 11. stol., který se podepsal Johannes. Ob- ně. Hermeneiu sepsal jako šedesátiletý, jsou však sahuje více než 200 předpisů, které nesou znaky známy i jeho dřívější rukopisy věnované liturgii tradice Lucca ms. a ms. Mappae Clavicula, k nimž a zachovala se část jeho korespondence. přibyly vlivy arabské. Existují domněnky, že jde Objevitelem Dionysiova rukopisu je francouz- o překlad z arabštiny pořízený ve Ferraře. Po- ský archeolog A. Didron. Koupil jej při své cestě jednává o transmutaci kovů, přípravě pigmentů po řeckých klášterech od mnicha, který jej dosud a barvení mozaikových skel. při malbě používal. Skutečnost, že Didronův De Clarea21 (11. stol.) je traktát neznámé- rukopis nebyl jediný, dokumentuje kniha o by- ho autora nazývaného Anonymus Bernensis. zantské malbě, kterou vydal r. 1832 řecký malíř Traktát detailně pojednává o přípravě bílku pro Euthymius Dimitri a která se s původní nápadně pojení knižní malby, udává výčet barev, pro kte- shoduje. Jinou verzi Dionysiova rukopisu podává ré je bílek vhodným pojivem, a popisuje různé kniha Athanasia Papadopula-Keramea23 vydaná druhy pergamenu. Jedna kapitola je věnována r. 1909. Rukopis, jehož přepisem je, se však ztratil. přípravě šafránu. Z novodobých překladů, které všechny vycházejí Manuskript z hory Athos zvaný též Herme- z Petrohradského vydání rukopisu Papadopula-

17 Mappae Clavicula. C. S. Smith, J.G.Hawthorne: Mappae clavicula, a little key to the world of medieval techniques. Transactions of the American Philosophical Society. New Series vol. 64. Phliladelpia 1974. Též část In: Berger E. (ed.): Quellen der Malerei des Mittelalters. München 1912, Walluf-Nendeln 1973. R. P. Johnson: Notes on some manuscipts of the Mappae Clavicula. Speculum 10 (1935), s. 72–81. R. P. Johnson: Some continental manuscripts of the Mappae Clavicula. Speculum 12 (1937), s. 84–103. 18 Liber Aristotelis de lapidibus (9. stol.). Ruska J. (ed.). Heidelberg 1912. 19 Heraclius: De coloribus et artibus Romanorum (10.–13.stol.). Ilg A. (ed.). Wien 1873, Osnabrück 1970. Též: Merrifiel M.P. (ed.): The Origianl Treatises. London 1849, New York 1966. 20 Liber sacerdotum (10.–11.stol.). In: P. E. M. Berthelot (ed.): La chimia au moyen âge. Paris 1893. Též část In: Berger E. (ed.): Quellen der Malerei des Mittelalters. München 1912, Walluf-Nendeln 1973. 21 De Clarea, Anonymus Bernensis (11. stol.). Hagen H. in: Ilg A. (ed.): Theophilus Presbyter. Wien 1874. 11 Též.: R. E. Straub (ed.): Der Traktat de Clarea der Burgerbibliothek Bern. Jahrbuch Schweizerisches Institu für Kunstwisseschaft 1964, s. 89–114. Též: D. V. Thompson (ed.): The De Clarea of the so-called Anony- mus Bernensis. Technical studies int the field of fine arts 1 (1932), s. 8–19, 69–81. 22 Dyonisius z Phurny, Hermeneia (11.–12. stol.), MS. z hory Athos. In: Berger E., Quellenschriften der Malerei des Mittelalters, München 1912, Walluf-Nendeln 1973. Též: P. Hetherington (ed.). London 1974, 1978. 23 Papadopulos-Kerameus A.: Dionýsius z Furny. St. Petersburg 1900, 1909 (řecký přepis s ruským úvodem G. T. Tchelitscheva). De tinturas, Jose Moya, Barcelona 1691

12 -Keramea, lze citovat anglický Hetheringtonův Neapolský manuskript De arte iluminandi27 překlad24 a italský překlad G. D. Grassa 25. (14. stol.) je italsky psaný rukopis, který pojednává Manuskript pojednává v první části o podkla- o přípravě pigmentů ke knižní malbě a podkladů dech pro malbu a zlacení, v dalších částech o mal- ke zlacení. Popisuje přípravu a používání bílku, bě inkarnátu, o pojivech, přípravě barev pro mal- arabské gumy, rybího klihu, pergamenového kli- bu miniatur a největší část je věnována nástěnné hu, tragantu a měkčení medem a cukrem. malbě. Je základní sbírkou technologických postu- Přibližně ze stejné doby pochází Manuskript pů malby byzantského stylu. z Montpelieru nazvaný Liber diversarum arti- Theophilus Presbyter zvaný též Rugerus (Ro- umi.28 ger) VonHelmereshausen byl řecký mnich, který Rukopisy Jehana LeBégue jsou souborem se na cestách Evropou usadil v benediktinském rukopisů, jejichž opisy pořídil v první polovině klášteře v Helmershausenu. Známý latinský ruko- 15. stol. pařížský advokát Jean LeBégue a doplnil je pis Schedula diversarum artium26 z r. 1100 po- osobně získanými recepty (Experimenta de co- jednává v první knize o nástěnné malbě a míšení loribus29) a slovníkem synonym (Tabula de barev, o malbě na dřevo, o zpracování zlata a zla- vocabulis synonymis et equivocis colorum), cení. V druhé knize se píše o výrobě skla – o stav- který však lze jen stěží považovat za spolehlivý. bě pece, nástrojích, barvení a zlacení skla, o glazu- Soubor obsahuje spis Jehana Archeria30 (Jean rách na keramiku, o malbě na sklo a sestavování Archer), který jako pramen kapitoly nazvané De barevných skleněných oken. Třetí kniha se zabývá coloribus diversis modis tractatur napsané r. zlatnickými pracemi, výrobou emailů a broušením 1398 uvádí zkušenosti vlámského malíře Jacoba kamenů, litím zvonů a varhanních píšťal. Nejstarší Cony. Pojednává o zlacení na pergamenu, papíře dochovaný opis Theophilova rukopisu je uchován a dřevě, zlacení v plameni a o postupu stříbření. ve Vídni jako tzv. Vídeňský kodex. Kapitola De diversis coloribus byla napsána Madridský kodex pochází z r. 1130 a byl na- podle diktátu iluminátora Antonia di Compendio psán v Katalánii. Obsahuje recepty k přípravě ba- a obsahuje další předpisy na zlacení a imitaci zla- rev italského původu a recepty na lití kovů, které cení, barvy vhodné pro fresco, přípravu arabské se shodují s Leidenským papyrem. gumy a barvení kůže. Další součástí je latinský Liber lapidum je latinská kniha franckého bis- manuskript pocházející z konce 14. stol. od nor- kupa Marobuda (12. stol.), v níž je popsáno na manského malíře Pierra de st. Omer31 (Petrus 60 druhů kamenů s jejich medicínskými a magic- Audemaro), který zřejmě znal spis Theophilův kými účinky. a rukopis Mappae Clavicula. Popisuje výrobu ně- Abraham Ben Judah Ibn Hayyim napsal r. kterých pigmentů, postup zlacení a vaření klihu. 1262 v portugalském Loulé knihu Livro de coma Z počátku 15. stol. pochází všeobecně známá se fazen as cores, kde uvedl soupis základních kniha italského malíře Cennina d´Andrey Cen- barev, zásady jejich míšení, výrobu inkoustu z bra- niniho Il Libro dell Arte32. Cennini pojednává zilu, výrobu červeného laku, měděnky, rumělky, postupně o pisátkách, pigmentech a jejich míše- olovnaté běloby a minia a popsal použití indiga ní, o fresce, olejomalbě, přípravě laků, ilumina- a auripigmentu. Uveden je také postup přípravy cích, malbě na látku, malbě na sklo, o závěsných bílku pro pojení knižní malby a způsob přípravy obrazech a o mozaice. laků. Rukopis nadepsaný „Questo libro et ne di Si- mone de Monte Dante dela Zazera ... lo chopiai

24 Hetherington, P.: The Painters Manual of Dionysius of Fourna. Oakwood Publ. California 1974, 1978, 1981, 1989. 25 Grasso G. D.: Dyonisio da Furna: Ermeneutica della Pittura. Naples 1971. 26 Theophilus Presbyter (Rugerus von Helmershausen): Schedula diversarum artium (12. stol.). Dodwell C. R. (ed.). London 1961, 1970. Též: Hawthorne J. G. (ed.): Diversiarum artium schedula. Chicago 1963. 27 Ms. neapolský, De arte iluminandi (14. stol.). D. V. Thompson, G. H. Hamilton (eds.). New Haven 1933. Též: Brunello F. Vicenza 1975. 28 Ms. z Montpellieru (14.stol.), Liber diversarum artium. In: Berger E. (ed.): Quellen der Malerei des Mittelalters. München 1912, Walluf-Nendeln 1973. 29 LeBégue, Jehan (1431): Experimenta de coloribus. In: M.P.Merrifield (ed.): The Original Treatises. London 1847, Dover Publ. New York 1966. 30 Alcherius, Jehan: De diversis coloribus (1411). In: M. P. Merrifield ed.:, The Original Treatises. Lon- 13 don 1847, Dover Publ. New York 1966. 31 Audemaro Petrus (14. stol.): De coloribus faciendis. In: M. P. Merrifield (ed.): The Original Treatises. London 1847, Dover Publ. New York 1966. 32 Cennini Cennino: Il libro del arte (15. stol.). Žikeš E. (ed.): Kniha o umění středověku. Praha 1947. Též: D. V. Thompson (ed.). New Haven 1933, Dover Publ. New York 1963. el mese di novembre 1422“ je uložen v knihovně Bartholomew Glanville napsal r. 1480 v An- Casanatense v Římě. Rukopis je zajímavý tím, že se glii knihu De proprietatibus rerum, která obsa- v něm neopakují recepty známé ze sbírek Mappae huje nejrozličnější praktické recepty, mezi nimiž Clavicula nebo Theophilovy Scheduly34 a patří do je i příprava pigmentů a pojiv. Kniha vyšla tiskem poněkud odlišné tradice Boloňského manuskriptu. v několika desítkách vydání. Soudí se, že autorem nebyl umělec, který by sám Johan Wonnecker von Cuba vydal v Mainzu iluminace prováděl, ale písmák, který recepty opsal r. 1485 německy spis Hortus Sanitatis Minor, z různých pramenů. Některé recepty totiž obsahují jakousi všeobsáhlou přírodovědu, která vedle po- chyby a nejasnosti, jakých by se praktik nedopustil. pisu několika set květin a minerálů zahrnuje různé Boloňský manuskript35 je systematicky členě- léčivé prostředky. Pojednává např. o pryskyřicích, ný soubor receptů pocházející z první poloviny vosku, gumách a silicích, barvivech, některých 15. stol. Je dílem dvou autorů, jejichž jména se pigmentech a kovech, o jantaru a perlách. Na ten- nedochovala. Spis pojednává o přípravě těžených, to spis navazuje o několik let později anonymní umělých a rostlinných modří, o lacích, imitaci zlata, dílo nazvané Hortus Sanitatis Maior popisující výrobě umělých drahokamů a kamenů pro mozai- minerály. ku, o výrobě některých pigmentů, barviv na látku V 16. stol. se objevuje velké množství techno- a kůži a o malbě na terakotu. logických spisů, z nichž jsou zde uvedeny jen ně- Štrasburský manuskript36 je německy psaná které. Jen v Itálii jich bylo napsáno několik desítek sbírka receptů, již neznámý autor rozdělil do tří a zdaleka ne všechny byly znovu vydány v novo- dílů. První zaznamenává návody na výrobu barev dobých reedicích. Zatímco italské spisy se věnují dle popisu mistra Heinricha z Lübecku, recepty více než dříve architektuře a sochařství, ve střední na pozlacování a imitaci zlata pocházejí od mistra Evropě převládají spisy zaměřené na umění ilumi- Andrease z Colmaru a v poslední části autor sám nace a zpracování kovů. pojednává o technice miniatury, o použití olejové- Marciana manuskript42 nazvaný Secreti ho pojiva a o dalších technikách. diversi sestavili různí vědci a umělci v Neapoli. Z velké části totožný je stejně starý spis Aquae Recepty se týkají výroby léčiv, alchymie a z oblasti confidenciae37, který je považován za možnou výtvarné pojednávají o způsobech zlacení, malbě předlohu štrasburského manuskriptu. Ze stejné iluminací, fresce, inkoustech a obrazových lacích. doby a oblasti pochází latinská Liber illuminista- Rukopis je psán italsky a je uchováván v Benát- rius38 uložená v Mnichově. kách. Manuskript padovský, Ricette per far De re aedificatoria39 florentského umělce Leo- ogni sorte di colore43, pojednává o knižních na Battisty Albertiho pochází z r. 1485. Pozdější iluminacích a malbě na sklo. je jeho spis De statua, jeden z mála pramenů věno- vaný jen sochařství, a spis Della pittura40 (1436). Sebastiano Serlino: Sette libri di architetu- ra44 (1537) Od Antonia di Pietra Averlina Filareta, Al- Valentin Boltz VonRuffach: Illuminer- bertiho současníka, pochází kniha nazvaná Trat- buch45(1549) tato di Architettura41 z r. 1451. Andreas Helmreich: Kunstbüchlin (1574)

34 Theophilus Presbyter (Rugerus von Helmershausen): Schedula diversarum artium (12. stol.). Dodwell C. R. (ed.). London 1961, 1970. Též: Hawthorne J. G. (ed.): Diversiarum artium schedula. Chicago 1963. 35 Ms. boloňský, Segreti per colori (15. stol.). In: M. P .Merrifield (ed.): The Original Treatises. London 1847, Dover publ. New York 1966. 36 Ms. štrasburský (15. stol.). Borradaile V. a R. (eds.): The Strasburg Manuscript. London 1966. Též část in: Berger E. (ed.): Quellen der Malerei des Mittelalters. München 1912, Walluf-Nendeln 1973. 37 Aquae conficiendae ad emperandos omnes colores (15. stol.), ms. Leidenské univ. knihovny Voss. Chym. Oct. 6. Arie Wallert (ed.): Technologia Artis III. (1993), s. 134–146. 38 Liber de coloribus illuminatorum sive pictorum (14.–15.stol.). D. V. Thompson (ed.). Speculum 1 (1926), s. 280–307. 39 Alberti, Leone Battista: De re aedificatoria libri X. (1485). Theuer M. (ed.). Wien 1912, Darmstadt 1975. 40 Alberti, Leone Battista: Della pittura libri tre (1436). J. R. Spencer (ed.): Leon Battista Alberti on painting. New Haven 1956, 1966. 14 41 Filarete, Antonio di Pietro Averlino: Trattato di architettura (1451). W. von Oettingen (ed.): Quellenschriften für Kunstgeschichte und Kunsttechnik des Mittelalters und der Neuzeit III. Wien 1890. Též Berger E.: Quellen für Maltechnik während der Renaissance und deren Fogezeit (16. a 17. stol.). München 1901, 2. vyd. Walluf-Nendlen 1973 (Beiträge zur Entwicklungsgeschichte der Maltechnik IV.). 42 Ms. neapolský, Marciana, Secreti diversi (1513–1527). In: Merrifiel M. P. (ed.): The Origianl Treatises, Lon- don 1849, Dover Publ. New York 1966. 43 Ms. padovský, Ricette per far ogni sorte di colore (16. stol.). In: Merrifiel M. P. (ed.): The Original Treatises. London 1849, Dover Publ. New York 1966. Barvířská příručka vydaná v Neapoli r. 1763. Sbírka S. M. Edelsteina, Jeruzalém

15 Titulní strana prvního Richard Tottil: A Very Proper Treatise vydání Plichto de larte 46(1573) z r. 1540. Barvířská Rafaelo Borghini: Il Riposo47 (1584) příručka byla vydána Giovanni Battista Armenini: De veri precet- v Benátkách. ti della pintura48 (1587) Giovanni Paolo Lomazzo: Trattato dell Arte della Pittura49 (1587) Gionaventura Rosetti: Plichto da Larte De Tentori (1540) Michelangelo Biondo: Trattato di Pittura Veneziana50 (1549) Alessio Piemontese: Secreti del reverendo donno Alessio Piemontese51 (1555) Andrea Palladio: I quattro libri dell´architettura 52 (1570) Životy renesančních umělců Giorgia Vasa- riho53 (1550) obsahují technologické poznámky v předmluvě nazvané Úvod do tří umění. Ho- voří zde o různých typech kamenů a o základních pravidlech architektury, dále o proporcích plastik, reliéfech, modelech a sochařských materiálech. Z oblasti malby se věnuje hlavně fresce a sgrafitu, méně malbě na plátně. Na závěr hovoří o různých druzích zlacení. Felipe de Guevara54 přeložil v druhé polovi- ně 16. stol. Vitruviovu knihu o architektuře do španělštiny a opatřil ji poznámkami doplňujícími zrození rud a techniky těžby. Je zde zachycena ar- informace o technice nástěnné malby. Dále kniha chaická tradice popisující vznik a zrání rud jakož- zachycuje historii nástěnné malby v Itálii a použí- to embryí v děloze matky Země. Nezralé kovy vané pigmenty, pojednává o malbě na plátně, dru- v podobě rud jsou násilím dobývány a vynášeny zích plátna a o enkaustice. Dále se věnuje použití na povrch, kde se metalurg ujímá díla přírody, rostlinných šťáv v knižní malbě a malbě na skle. aby pomocí praktik dílem technologických, dílem Bergbüchlein je německy psaná, ilustrovaná magických urychlil zrání až do stadia dokonalé- kniha o dolování zachycující postupy, které se do ho kovu. Současně je zde vykládán ve středově- té doby ústně tradovaly po celé generace. Agricola ku mezi vzdělanci rozšířený názor pocházející za autora knihy označuje lékaře nazývaného Col- z babylonské alchymistické tradice, že kovy se bus Fribergius, který žil ve Freiburgu mezi hor- rodí spojením „rodičů“ tvořených sírou a rtutí. níky, jejichž víru a zvyky líčí a vykládá ve světle Vývin kovů je pak podřízen působení Luny (stří- alchymie. Kniha je psána formou dialogu mistra bro), Slunce (zlato), Marsu (železo), Saturnu (olo- Daniela s učněm. Daniel mu vysvětluje tajemství vo) a Venuše (měď). Své místo zde má i víra ve

44 Serlino, Sebastiano: Sette libri di architetura (1537). Ridgewood 1964. 45 Boltz VonRuffach, Valentin: Illuminierbuch (1549). München 1913, Walluf-Nendeln 197644 Serlino, Sebastiano: Sette libri di architetura (1537). Ridgewood 1964. 45 Boltz VonRuffach, Valentin: Illuminierbuch (1549). München 1913, Walluf-Nendeln 1976. 46 Tottil R.: The art of Limning (1573). Ann Arbor 1932. 47 Borghini Raffaello: Il Riposo (1584). Hildesheim 1968. Též část in: Berger E. (ed.): Quellen der Malerei des Mittelalters. München 1912, Walluf-Nendlen 1973. 48 Armenini, Giovanni Battista: De veri precetti della pittura (1587). Hildesheim - New York 1968, Darmstadt 1971. Část též: Berger E. (ed.): Quellen der Malerei des Mittelalters. München 1912, Walluf-Nendeln 1973. 49 Lomazzo, Giampaolo: Trattato dell´arte della pittura (1584). Část: Berger E. (ed.): Quellen der Malerei des Mittelalters. München 1912, Walluf-Nendeln 1973. 16 50 Biondo, Michel Angelo: Della nobilissima pittura, et della sua arte (1549). Ilg A. (ed.). Quellenschriften 5., Wien 1873. 51 Piemontese A.: Secreti (1555), Darmstaedter E. (ed.), München 1926. Část též v čes. překladu z r. 1605: Zachar O. (ed.): O přípravě barev a užívání jich za starodávna, Časop. pro průmysl chemický 9, (1899). 52 Andrea Palladio: I quattro libri dell´architettura (1570). Milano 1951. 53 Vasari, Giorgio: Le vite de piu eccellenti pittori i scultori ed architetti (1550). Maclehose L., Browm G.B. (eds.): Vasari on Technique., London 1907, Dover Publ. New York 1960. 54 DeGuevara, Felipe: Cometarios de la pintura (1550). Část: Berger E. (ed.): Quellen der Malerei des Mittelal- ters. München 1912, Walluf-Nendlen 1973. zrání kovů k dokonalosti zlata, která je doložena r. 1553, stalo se na dalších dvě stě let hlavní příruč- i z čínské alchymie. Kdyby se všechny kovy nekou hutní technologie a dočkalo se mnoha vydá- chaly v zemském lůně dostatečně dlouho vyvíjet, ní. Agricola žil od r. 1536 v saském městě Chem- bylo by z nich po stovkách tisíc let zlato. nitz (česky Saská Kamenice, v letech 1953–1990 Probierbüchlein je kniha o kovolitectví vyda- známá jako Karl-Marx-Stadt), které bylo rovněž ná r. 1524 v Magdeburgu. hornickým centrem. Stal se zde purkmistrem Vanoccio Biriguccio vydal r. 1540 v Benát- a byl knížetem Moritzem Saským pověřen diplo- kách svoji knihu De la Pirotechnia libri X55. matickými úkoly. Svému feudálnímu pánu věnoval První kapitoly pojednávají o zpracování zlatých Agricola knihu De natura fossilium. Ačkoli zde není a stříbrných rud amalgamací, o slévání drahých pojednáváno o fosíliích v dnešním slova smys- kovů a bronzů, o odlévání, výrobě litiny a zkuj- lu, ale o všech nerostech, nastoluje zde Agricola ňování železa. otázku o původu rostlinných a zvířecích zbytků Celliniho kniha Due tractati (1568) pojedná- v sedimentárních horninách. vá speciálně o zlatnictví. Lazar Ecker, Agricolův krajan a současník, vě- Georgius Agricola je autorem vynikajících noval své dílo vydané r. 1574 obecnějším otázkám a hojně citovaných knih o nerostech, dobývání hutnictví a technice odlévání. a zpracování kovů. Agricola, vlastním jménem Francisco Pacheco (1571–1654), španělský Georg Bauer, narozen v roce 1494 v Glauchau malíř, vydal r. 1571 knihu Arte de la Pintu- v Sasku, zemřel roku 1555 v Saské Kamenici, ra57obsahující poznámky o nástěnné malbě a ole- působil v letech 1527–1530 v Jáchymově jako jomalbě. městský lékař. Klasické vzdělání získal nejprve Spis Giambatisty Volpata58 Modo de tener na univerzitě v Lipsku a medicínu studoval do r. nel dipinger (1685) formou dialogu mezi dvěma 1526 v Bologni a Padově. Jáchymov v době jeho malíři hovoří o podkladech pro nástěnnou malbu pobytu prožíval rozkvět hornictví a Agricolu zde olejem a o přípravě olejového pojiva. zaujalo studium mineralogie, hornictví a hutnic- Bruselský manuskript59 byl napsán francouz- tví. sky r. 1635 malířem Pierrem LeBrunem v Paříži Agricola napsal celou řadu spisů, z nichž nej- a nedlouho poté vyšel tiskem latinsky a anglicky. významnější je montanistické dílo De re metalli- Jeho francouzský název zní Recueil des essaies ca libri XII56, které vyšlo v roce 1556 v Basileji. des merveilles de la peinture. Pojednává o ná- V češtině bylo vydáno v roce 1933 pod názvem stěnné malbě, temperovém pojivu, barvách a la- „Dvanáct knih o hornictví a hutnictví“. Zazna- cích, o malbě na skle a některé eseje jsou zamě- menal proces těžení krušnohorských cínových řeny spíše teoreticky – o proporcích těla, o kráse rud, těžbu stříbra v Jáchymově a další techno- tváře, jak hovořit o krásných malbách. logie, které spatřil na svých četných cestách po Bericht von Bergwercken od Georga Enge- Evropě. R. 1546 vydal čtyři eseje pojednávající lhardta Lohneisse z r. 1617 pojednává o meta- o geografickém rozmístění rudných ložisek, pod- lurgii, oproti Agricolovi však nepřináší zásadně povrchových vodách a plynech, o druzích hornin nové přístupy. a o historii dolování od starověku. Připojen je Alvaro Alonzo Barba pojednává v díle Arte slovník latinských a německých termínů. Jeho nejde los Metalos (1640) o těžbě zlata a stříbra větší ilustrované dílo De re metallica bylo dopsáno v Novém světě.

55 Biringuccio Vanoccio: De la Pirotechnia libri X (1540). Smith C. S., Gnudi M. T. (eds.). New York, Basic Books 1959. 56 Agricola, Georgius (Johann Bauer): Dvanáct knih o hornictví a hutnictví (1553). Praha 1933. Též: H. C. a L. H. Hooverd (eds.): De Re Metallica. London 1950. 57 Pacheco, Francisco: Arte de la pintura Antiguedad y Grandezas (1638). In: Merrifield M. P. (ed.): The Art of Fresco Painting. London 1849, Dover Publ. New York 1966. Z. Véliz (ed.), Comments on Painting in Oil, Studies in Conservation 27, (1982), s. 49–57. Též: Z. Véliz: Artist´s techniques in golden age Spain. Cabridge Univ. Press 1986. 58 Volpato, Giovanni Batista: Modo de tener nel dipinger (1685). In: Merrifield M. P. (ed.), The Original Treatises. London 1846, New York 1966. 59 LeBrun Pierre (ed).: Recueil des essaies des merveilles de la peinture, ms. bruselský (1635). In: M. P. Merrifield: The Original Treatises. London 1847, Dover Publ. New York 1966. 17 Nicholas Hillard: A treatise conserning the Andrea Pozzo: Perspectivae pictorum atque art of limning (1600). architectorum I.-II. (1693). Vicenzo Scamozzi: Dellídea della architet- Antonio Palomino (Don Ascisclo Antonio Pa- tura universale60 (1615). lomino de Castro y Velasco, 1663–1726) proslul Theodore Turquet DeMayerne, francouz- spíše než jako malíř tím, že napsal rozsáhlý třídíl- ský lékař na dvoře anglického krále, napsal ný rukopis Museo pictorico y escala optica64. r. 1620 vědecky pojaté dílo Pictoria, sculptoria První dva díly pojednávají o různých výtvarných et qua subalternarum artium61. Spis obsahuje technikách a jejich historii, třetí díl o slavných fyzické vzorky barviv a komentář týkající se jejich španělských umělcích do r. 1500. kvality a stálosti. Rukopis je uložen v Britském Georg Heinrich Werner: Anweisdung alle muzeu. Arten von Prospektiv vonselbst den Regeln Edward Norgate: Miniatura or the art of der Kunst und Perspektiv vonselbst zeichnen limning (1648). zu lernen nebst Anleitung zum Plafond- und Carlo Ridolfi: Le meraviglie dellárte o ve- Freskomalen65 (Erfurt 1781). ro le vite degli illusti pittori veneti e dello Le Pileur dÁpligny: Traté des couleur stato 62 (1648). matérielles et de la meniere de colorer 66 Joachim Sandrart: Tetsche Academie der (Paris 1779). Bau-, Bild- und Mahlerey-Künste 63 (1675). Jean Felix Watin: Lárt du peintre, doreur, Johann Kunckel: Ars vitraria experimetalis vernisseur 67 (Liége 1778). oder vollkommene Glasmacherkunst (1679) je Robert Dossie: The handmaid to the arts 68 v Lipsku vydaný receptář pojednávající o výrobě (London 1764). skla.

60 Scamozzi, Vicenzo: Dellídea della architettura universale (1615). Bologna 1982. 61 DeMayerne, Theodore Turquet: Pictoria, Sculptoria et subalternarum artium (1620). J. A. VanDeGraaf (ed.). Mijdrecht 1958. Též: Berger E. (ed.): Quellen der Malerei des Mittelalters. München 1912, Walluf-Nendeln. 1973. Též: M. Faidutti, C. Versini (eds.). Audin Lyon 196761 DeMayerne, Theodore Turquet: Pictoria, Sculpto- ria et subalternarum artium (1620). J. A. VanDeGraaf (ed.). Mijdrecht 1958. Též: Berger E. (ed.): Quellen der Malerei des Mittelalters. München 1912, Walluf-Nendeln 1973. Též: M. Faidutti, C. Versini (eds.). Audin Lyon 1967. 62 Carlo Ridolfi: Le meraviglie dellárte o vero le vite degli illusti pittori veneti e dello stato (1648). D. von Hadeln (ed.). Berlin 1914, 1924 (díl I. a II.). 63 Sandrart, Joachim: Tetsche Academie der Bau-, Bild- und Mahlerei-Künste (1675). R. A. Peutzer (ed.). Mün- chen 1925. 64 Palomino Antonio in: Z. Véliz: Artist´s techniques in golden age Spain. Cabridge Univ. Press 1986. Též: M. 18 Augilar (ed.). Madrid 1947. 65 Werner G. H. (1781). Mora M., Mora P., Philippot P. (eds.), Conservation of Wall Painting. Butherwords 1984. Též: Tintelnot H. (ed.): Die Barocke Freskomalerei, München 1951. 66 Le Pileur dÁpligny: Traté des couleur matérielles et de la meniere de colorer (Paris 1779). Minkoff Genéve 1973. 67 Jean Felix Watin: Lárt du peintre, doreur, vernisseur (Liége 1778). L. Laget (ed.). Paris 1977. 68 Robert Dossie: The handmaid to the arts (London 1764). In: Berger E. (ed.): Quellen der Malerei des Mittelalters. München 1912, Walluf-Nendeln 1973. INERÁLNÍ ztrácí svou krásnou barvu a černá. Jako mnoho jiných chtěl i písař Faberius míti svůj dům na ČERVENĚ Aventinu krásně vymalovaný a dal položiti všech- ny stěny peristylu rumělkou, jež však po třiceti M dnech dostala nepěknou barvu a skvrny. Musel proto později dát položiti na první barvu barvy UMĚLKA A RTUŤ jiné. V případě však, že by někdo, kdo je důklad- R nější, rád dosáhl, aby rumělkový nátěr svou barvu (Vitruvius, De architectura, 1. stol. př. n. l., kniha VII.) podržel, ať dá na stěnu po jejím vymalování a po vyschnutí nanésti štětkou punský vosk rozpuště- umělka (minium) byla podle ústního po- ný nad ohněm a promíchaný s troškou oleje. dání poprvé objevena na kilbianských Pak ať nahřívá vosk i stěnu uhlím v želez- Rpolích Efesanů. Je velmi podivuhodná co do své né nádobě, přivede vosk do potu a rozpus- podstaty i co do svých účinků. Vykopává se totiž tí jej tak, že se rovnoměrně rozloží. Nato se ve formě hroudy, která se dříve, než se její zpraco- vosk uhladí svíčkou a čistými hadříky tak, jak váním dojde k rumělce, nazývá rudou jako železo, se to dělá u mramorových soch (řecky se tomu říká je však načervenalejší a má kolem sebe červený ganosis). Ochranný povlak z pontského vosku za poprašek. Při kopání vypouští pod ranami že- tohoto stavu nepřipustí, aby měsíční světlo nebo lezného náčiní hojně slz rtuti, které důlní dělníci paprsky sluneční přicházely do bezprostředního ihned sbírají. styku s takto provedeným nátěrem a vytahovaly Nasbírané hroudy se házejí pro svůj velký obsah z něho barvu. Rumělkové dílny, které bývaly při vlhkosti v hutích do pece, aby vyschly. Jakmile se dolech efezských, jsou nyní přeloženy do Říma, kouř, který z nich oheň svým žárem vyvolal, usadí poněvadž později byla žíla tohoto nerostu obje- na spodku pece, nachází se v peci rtuť. Po vyjmutí vena v zemích hispánských. Z těchto důvodů se hrud z pece nelze kapky, jež se tam usadily, pro je- dopravují valouny do Říma a jsou tam obhospo- jich maličký obsah sebrati. Smetají se proto do ná- dařovány státními nájemci. Příslušné dílny jsou doby s vodou, tam se spojují dohromady a slévají se mezi chrámem Flory a Quirina. v jeden celek. Při obsahu 4 sextariů mají váhu 100 Rumělka bývá falšována příměsí vápna. Jestliže liber. Nalije-li se rtuť do nějaké nádoby a položí-li chce někdo zjistit, zdali falšována není, musí to se na rtuť kámen o váze 100 liber, plave kámen na provésti takto: Vezme kus železného plechu, na něj povrchu a nemůže tuto tekutou látku svou vahou nasype rumělky a plech nechá státi nad ohněm, až ani zmáčknouti, vytlačiti nebo rozptýliti. se rozžhaví. Když se barva žárem změní a zčerná, Rtuť se hodí k použití v mnoha případech, neboť odstaví se plech z ohně. Jestliže rumělka po vystyd- ani stříbrný bronz se nedá bez ní správně pozlatiti. nutí nabude zase původní barvy, je prokázáno, že je Nebo je-li v šatech vetkáno zlato a obnošených šatů bezvadná. Zůstane-li však černá, projeví se tím, že není možno již pro jejich stáří slušně nositi, vkládají byla falšována. Tím jsem o rumělce řekl všechno, se kusy látky z nich do hliněných nádob a spojují se nač jsem mohl připadnouti. nad ohněm. Popel se vhodí do vody a přidá se tam rtuť. Když se voda slije a rtuť nalitá do soukenné- ho pytlíku se rukama promačkává, proniká tlakem puzená rtuť mezerami v látce ven a uvnitř se najde O RUMĚLCE čisté zlato. Nyní se vrátíme ke zpracování rumělky. Vyschlé (Theophilus, 12. stol.) její hroudy se roztlukou v železných hmoždířích a odstranění nečistoty se dosahuje několikerým hceš-li připravit rumělku, vezmi síru – a jsou propráním a žíháním, až vystoupí barva. Poněvadž jí tři druhy: bílá, černá a žlutá. Roztluč ji na však vyloučením rtuti vyprchaly z rumělky její Csuchém kameni a přidej podle váhy dva díly rtuti. přirozené dobré vlastnosti, stává se rumělka chou- Když jsi vše smíchal, uzavři v lahvi, kterou obalíš lostivou a není tak odolná. Nanáší-li se proto při jílem a hrdlo utěsníš, aby páry nemohly ven. Láhev nástěnné malbě v místnostech krytých, nekazí se dej nejprve k mírnému ohni uschnout a pak ji ží- a udržuje svou barvu. V otevřených místnostech, hej na prudkém ohni. Brzy uslyšíš praskání, jak se v peristylech a exedrách, do nichž může slunce uvnitř rtuť slučuje s hořící sírou. Nádobu odstav, až a měsíc vysílati světlo a paprsky, se rumělka kazí, to přestane, a můžeš brát barvu. 19 tří nových hrnců a postav na prudký oheň. Máš-li Výroba rumělky zakřivenou a na konci rozšířenou železnou tyčku podle Agricoly, s dřevěným držadlem, můžeš ji tím míchat. To dě- De re metallica, 1556. láš, dokud není minium dostatečně červené. Černý sulfid rtuťnatý je přesublimován na červenou modifikaci, která se JAK MÍCHAT MINIUM usazuje u hrdla S RUMĚLKOU hliněných lahví. (Petrus Audemaro, 14. stol.)

hce-li kdo iluminovat rukopis, je potřeba používat nejen minium, protože listy, i když jsouC dobře stylizovány, nemusí vypadat hezky, jsou-li příliš mdlé. Z tohoto důvodu je dobré mísit minium s rumělkou, aby byla barva zářivější. Znal jsem ovšem některé osoby, které toto míchání neznaly, nevěda jak mnoho přidat jednoho nebo druhého druhu. Když mě ale budou poslouchat, naučím je všemu mně známému a mohou si to zapamatovat. Když je rumělka velmi dobrá a čerstvá, dávám

69 jí dva díly a sotva třetí díl minia. UMĚLÝ SANDARAK Ale když je rumělka zašedlá a velmi stará, dej A OLOVĚNÁ BĚLOBA polovinu nebo třetinu minia a rumělkou doplň. Je třeba vědět, že čím je rumělka starší, tím je tem- (Vitruvius, De architectura, 1. stol. př. n. l., kniha VII.) nější70 a méně použitelná, a čím je temnější, tím méně se jí může do minia přidávat. Když máš mi- ení nemístné promluviti o výrobě olověné nium rozetřeno, opatrně je smíchej s rumělkou běloby (caerussa). Na Rhodu dávají do kádí, v čisté vodě, a chceš-li s tím rovnou psát, nechej doN nichž nalili octa, chrastí a na ně pokládají plá- vše vyschnout a pak smíchej se starým bílkem, ty olova. Potom kádě utěsní poklopy, aby se ocet chci říci přesně tři až čtyři dny starým. nemohl vypařovat. Po nějakém čase kádě otevřou Když si přeješ s tímto zářivě lesknoucím se mi- a nacházejí bělobu olověnou, která vznikla z kusů niem psát nebo malovat, musíš ještě smíchat tro- olova. Jestliže se běloba olověná pálí v peci, mění chu čisté vody s dříve uvedeným bílkem, se kte- v ohni barvu a stává se sandarakem, čemuž se lidé rým jsi minium smíchal. naučili náhodou při vypuknutí požáru. Tento san- Pak to nanášej dostatečně silně na perga- darak poskytuje daleko lepšího užitku než sanda- men a piš s tím. Stane-li se, že se práce neleskne, rak kopaný v dolech, kde se vyskytuje sám od sebe. věz, že je třeba připsat to vzduchu nebo počasí, je-li vlhké. Je třeba, abys také věděl, že usušíš-li to na ohni, bude to krásně zářit, ale na slunci barva zčerná. Minium může být jak čerstvé, tak připra- C ERUSA A MINIUM vené do zásoby.

(Theophilus, 12. stol. rp. 36)

bys připravil cerusu, nechej si vytepat pláty AK TŘÍT A ČISTIT RUMĚLKU PRO olova a ulož je do dutiny v dřevě, jak jsem J PSANÍ A MALOVÁNÍ MINIATUR napsalA o mědi, a nalij do ní teplý ocet nebo moč. Po měsíci dutinu otevři, oškrábej všechnu bělobu (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 15v-20v) a vrať tam plech jako poprvé. Máš-li běloby dost a chceš si připravit i minium, utři tuto bělobu na ezmi rumělky, kolik si myslíš, že budeš po- 20 kameni bez přidání vody, nasyp ji do dvou nebo Vtřebovat, a utři ji na velmi jemno na porfyro- 69V tomto případě minium. 70 Rumělka v prášku černá přeměnou na černou krystalografickou modifikaci, stejně jako při použití na zdi. vém kameni. Nechej to na tom kameni uschnout OSTLINNÉ a pak to podruhé velmi jemně utři. Tak utřenou rumělku dej do skleněného poháru a temperuj ji ČERVENĚ s dříve zmíněným bílkem. Barvu nechej stát po tři nebo čtyři hodiny, dokud se rumělka neusadí R na dně. Co z bílku přebývá, opatrně slij do nové nádoby, a tak to udělej ještě dvakrát nebo třikrát. O PURPURU Pak můžeš červeně psát nebo malovat na papíře. Jestli se ti zdá, že je barva málo zářivá, pak písmo, (Vitruvius, De architectura, 1. stol. př. n. l., kniha VII.) které jsi napsal, jak jsi potřeboval, velké či malé, nechej uschnout a polož jemně štětcem některou yní přistoupím k výkladu o nachu (ostrum), z dříve popsaných žlutí. Uvidíš, jaké to bude krás- který ze všech barev působí nejlahodně- né a zářivé. Nji svým drahocenným a nádherným vzhledem. Získává se z mořské škeble, přičemž purpurová barva, která se z ní připravuje, není pro pozoro- JAK PŘIPRAVIT RUBRIKU K PSANÍ vatele o nic méně podivuhodná než mnohé jiné A FLORÍROVÁNÍ věci v přírodě, poněvadž nemá na všech místech, kde se vyskytuje, týž barevný odstín. Též se řídí (Aquae conficiendae, 15. stol., rp. 3–4) podle zeměpisné polohy jejího naleziště. Směrem k severozápadu se vyskytuje nach namodralý, otřebuješ-li připravit krásnou rubriku, vezmi v krajích na východu a na západu nasbíraný nach rumělky, kolik chceš, a rozetři ji důkladně na má zbarvení do fialova, ten však, který se získává Pkameni s vodou, co nejjemněji. Když jsi ji rozetřel v zemích jižních, vyskytuje se ostře červený a prá- a vyschla na kameni, nakapej žloutku na kámen vě takový se rodí i na ostrově Rhodu a v jiných po třikrát a sbírej. Do rumělky můžeš přidat i rů- krajích ležících daleko k jihu. žovou červeň (roselin). Pak vezmi druhé vody Nasbírané škeble se železnými nástroji kolem z bílku připravené a přidej ji na kámen, čímž se dokola nařezávají a hustě nachová šťáva, která barva rozředí, a pak ještě na kameni rozetři jedno z těchto řezů prýští v podobě slz, se vymačká- s druhým. Pomocí čistého dřívka seber s kamene vá a zpracovává třením v hmoždířích. Jelikož se do čistého růžku a perem vyzkoušej, zda inkoust nach dobývá z lastur mořských škeblí, zve se os- není příliš hustý. Voda ze sklenice se však nikdy trum. Pro velký obsah soli však rychle vyprahne, nesmí do růžku přilévat. Zastrkují-li se pera do není-li kolem dokola zalit medem. růžku ztuha, ztuhlé je třeba míchat. Potřebuješ-li rubriku zlehka plynoucí pro kvě- tinové zdobení, tehdy rozetři rumělku na kameni dokonale a co nejjemněji, vezmi bílek ze sklenice Mořena barvířská. a rozetři s ním tu barvu. Míchej tak, aby bílku byly Vyobrazení dva díly a třetí díl vody. Měřit se má ořechovou z Mathioliho skořápkou. Vše má být vzájemně promícháno herbáře. a temperuje se tím rubrika ani příliš hustě, ani pří- liš řídce, aby krásně a hbitě plynula z pera.

PÁLENÝ OKR (Vitruvius, De architectura, 1. stol. př. n. l., kniha VII.)

álený okr (usta), který je značně k užitku při omítkových nátěrech, připravuje se takto: PRozpálí se hrouda dobré žluté hlinky, až v ohni žhne. Potom se uhasí octem, načež se z ní stane purpurová barva. 21 Mořena. Ilustrace DRUHY FOLIA A JEHO SMĚSI z Regnaultovy knihy La botanique, 1774. (Theophilus, 12. stol., rp. 31)

sou tři druhy folia – červené, purpurové a mod- ré, a namícháš je tímto způsobem: JVezmi trochu popela, prosij přes plátno, pokrop studenou vodou a uválej z něho šišky podobné chlebům a dej do ohně do běla rozžhavit. Když byly již dlouho bílé, zchlaď je a některou dej do kameninového hrnce s trochou moči a dřívkem zamíchej71. Až se to usadí a vyčeří, přidej červené folium a lehce utři na kameni se čtvrtým dílem nehašeného vápna. Když je to utřené a dostateč- ně navlhčené, propasíruj to přes plátno a můžeš barvu použít k malování štětcem, jímž budeš na- nášet zprvu lehce a pak silněji. Chceš-li namalovat drapérii purpurovou, použij předešlou směs, ale nepřidávej vápno. Nejprve však nakresli perem ornamenty či ptáky, zvířata a listoví a pak, až to bude suché, přetři to lehce O FOLIU A JAK JEJ TEMPEROVAT červeným foliem a pak ještě silněji, a je-li třeba, i potřetí. Nakonec pokryj malbu starým bílkem, (Petrus Audemaro, 14. stol.) který jsi šlehal bez vody. Purpurové a modré folium se netře, ale smísí urpurová barva zvaná lidově folium (ang- se tou vodou bez vápna v lastuře a zamíchá ty- licky, v kteréžto zemi je připravována, se činkou. Když se přes noc ustálo, můžeš je použít, Pnazývá worina) se používá k barvení vlny a bývá jak chceš. Nakonec je nalakuj vaječným bílkem. míchána různým způsobem. Někteří lidé ji mísí Přepálený popel, který ti zbyl, můžeš suchý dlou- s močí nebo s louhem vyrobeným z dřevěného ho uchovávat. popela a používají ji někdy i na stěny. Jiní ji k mal- bě na pergamen mísí s tvarohovým klihem, který Španělský kermes se připravuje následovně. Čerstvý tvaroh musí být z Rossetiho spisu nejdříve proplachován horkou vodou, dokud se Plichto da Larte nevymyje mléko. Pak se tře s vápnem a vodou De Tentori , 1540. v malém moždíři nebo na mramorové desce. Barva, která se chvíli před tím dala znovu roz- močit, se přidává, když je připraveno pojivo, které má být bílé, čisté a zářivé jako mléko. Pojivo se dá do nádobky a barva se do něho naškrábe no- žem. Směs je třeba chránit, aby k ní neměl přístup vzduch. Zdá-li se barva dobrá, může být kdykoli použita k psaní.

ZDE JSOU POPSÁNY TŘI DRUHY FOLIA

(Petrus Audemaro, 14. stol.)

sou tři druhy folia: jeden druh purpurový, dru- hý červený a třetí safírově modrý. Temperují se Jnásledujícím způsobem: Vezmi popel a prosej ho 22 71Příprava sody z popela. Dodatečným žíháním se z popela odstraňují organické zbytky a přídavek moči obsahující amoniak má za následek uvolnění určitého množství hydroxidu sodného, který způsobuje, že směs je ještě zásaditější. Přídavek vápna má stejný účinek (tzv. kaustifikovaný louh). skrze plátno, nalij přes něj studenou vodu, udě- toto budeš dělat, nechej kameninový hrnec plný lej z něj koláčky (jako se dělají bochníky chleba) moči převařit nad ohněm po třikrát nebo čtyři- a vlož do ohně, až se rozžhaví do běla. Když krát. Pak hrnec sundej z ohně a přidej čerstvou jsou koláčky vypalovány po dlouhý čas a jsou tak moč, polovičku nebo méně, až bude (směs) vlaž- žhavé, jak jsem popsal, vlož jich část do hliněné ná, a promíchej. Pak vezmi barvu zvanou folium, nádoby. Nalij na to moč, promíchej hůlkou a když nasyp ji do nádoby, drť ji a rozmělňuj rukama se to úplně usadí, nalij tekutinu na červené foli- a pak to podrž při jedné stěně a moč vylij. Pak um, tři to na kameni a přidej čtvrtinové množství vezmi dříve zmíněný popel, naplň jím sběračku nehašeného vápna. a druhou sběračku naplň foliem. Do nádoby dej Když je to dostatečně zvlhčeno a rozmělněno, popel, pokrop jej, pak přidej folium a hněť to, do- přeceď to skrze látku a pokládej pisátkem všude, kud nemáš folium s popílkem promíchány. kam chceš, zpočátku lehce a pak silněji. Chceš- Pak to znovu tři rukama a nechej stát tři dny -li znázornit roucho na stránce v knize, maluj je dobře přikryté u ohně, aby se to udržovalo v tep- purpurovým foliem zvlhčeným tímtéž pojivem, le. Nejlepší barvu ale dostaneš, když na začátku ale bez vápna. Dělej to perem nebo štětcem. zahřívání přikryješ vše purpurovými kvítky. Jestli si přeješ něco obarvit, nalij do nádoby vodu. Ne- máš-li co obarvit, tvaruj z chladného folia malé placičky, které můžeš uchovávat, jak jen dlouho chceš, uloživše je prve do pece. Turnesol. Ilustrace z Parkinsonova herbáře Theatrum botanicum, 1640. JAK DĚL AT VÝBORNÝ KARMÍNOVÝ LAK

(Jehan LeBégue, 15. stol. rp. 11)

ezmi dubový popel, připrav louh a vař v něm kousky karmínových zrnek (rubea de grana), dokudV se barva extrahuje. Pak slij ten louh a sceď přes lněné plátno. Pak udělej ještě jiný louh: Za- hřej vodu a nasyp do ní jemně třený kamenec (alumine roche) a nechej stát, dokud se nerozpus- tí. Pak sceď přes cedník a přidej k prvnímu louhu, ve kterém se extrahovala zrnka. Ten se ihned srazí a získáš kaši, kterou musíš dobře míchat. Kaši pak vylij na novou vyhloubenou cihlu, která odsaje louh a zůstane na ní suchý lak, který pak seškrá- beš a schováš k dalšímu použití.

FOLIU STAMIPIENSI O – PURPUROVÉ BARVĚ – A JAK JI PŘIPRAVIT LAK ZVANÝ ROSATO (KERMES) (Petrus Audemaro, 14. stol.) (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 110)

ezmi dřevo stromu zvaného jilm a nechej ezmi libru kuliček rosata a nasyp je do sil- ho shořet v ohni. Seber rostlinný popel vy- ného louhu připraveného z popela, jak to Vtvořený na uhlících. Rozdrť jej v hmoždíři a utři Vdělají barvíři, a dělej to v nové glazované nádobě. s močí, aby to bylo husté jako těsto. Udělej z toho Tu pak postav na oheň a mírně povař po dobu, koláčky a vlož je na dva tácy nebo kovové desky co odříkáš dva Otčenáše. Proceď louh s kousky či vypálené cihly a vypaluj je den a půl. Pak je vyn- skrze čisté lněné síto a rukou silně vymačkej, aby dej z ohně, vlož do hmoždíře, roztluč na prášek všechen louh vytekl. Pak louh vrať do nádoby a přesej přes síto nebo skrze sypátko. Zatímco a znovu povař bez kuliček. Zbytky na sítě vyhoď 23 Jedno z nejstarších ROSATO JINÝM ZPŮSOBEM vyobrazení červce nopálového, rytina (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 111) z knihy The manner of propagaing, ezmi popel, jaký používají barvíři, a připrav gathering and curing si kaustický louh. Vyvař popel a až jej budeš ye grana or cochineal, mítV čistý a čirý, přidej, až bude vřít, hrudku živé- 1725, Mellon ho vápna, nikoli hašeného, a přeceď přes husté Univ. Pittsburgh. plátno. Pak vezmi 2 petiti čistého a výborného louhu, dej do glazovaného rendlíku a přidej půl libry odstřižku z nabarvené látky. Pořádně to promíchej, postav na jasný oheň a vař, až se vy- vaří na jednu třetinu. Pak přidej 3 unce kamence (roche alum) a vař to, dokud z toho nezbude třetina. Pak přeceď přes plátno do glazované nádoby a lak seškrábni na novou vyhloubenou cihlu, která vsákne vodu. Když se ti tam nevejde všechen lak, nechej tam jednu dávku 5 hodin a pak opakuj, dokud ti něja- ký lak zbývá. Pak dej do mísy a nechej doschnout na slunci. Když už je lak skoro suchý, rozprostři ho na velmi hladké desce a až úplně doschne, rozkrájej jej na kousky podle svého přání.

a síto dobře vymyj, aby z těch kousků nezůstal ani vlásek. Pak vezmi 5 uncí kamence (roche alum) JAK DĚLAT PĚKNOU RŮŽOVOU tlučeného do podoby jemného prášku a přidej je Z BRAZILU ve správný čas do louhu. Dokud se louh usazuje, což poznáš podle toho, že se tvoří hustá pěna, (Jehan LeBégue, 15. stol. rp. 14) musíš jej míchat čistou lžící po celou dobu chlad- nutí. Pak nalij louh do čistého cedníku a lak se ti ezmi dobré brexillium a jemně jej nastrouhej na něm zachytí. Když proschne, odstraň jej z plát- či nařež a vlož do silného louhu, který sis při- na a nasyp do glazované mísy plné čisté chladné pravilV z dubového popela. Louh musí brexillium vody. zvané též verzino celé převrstvit. Pak to nechej Tam jej míchej a tři, dokud se řádně nerozptýlí, hodinu stát. Vezmi vaječné skořápky dobře stlu- a pěnu, kterou bude tvořit, seber a vyhoď. Pak čené a jemně utřené na porfyrové desce s čistou dobře vymyj cedník a přeceď vodu s lakem. Lak vodou. Vodu pak odstraníš na vyhloubené cihle, zůstane na sítě, zatímco voda s rozpuštěným ka- která ji odsaje. mencem proteče. Pak dáš skořápky do glazované nádoby s tro- Tomu se říká čištění od kamence. Když je lak chou tlučenéno kamence a smícháš. Nakonec skoro suchý, odstraň jej ze síta širokým nožem, sceď louh, ve kterém je brexillium, a nalij na sko- polož na novou dlaždici a nechej uschnout ve stí- řápky s kamencem a míchej, dokud se to všech- nu. Předtím jej však nakrájej na příhodné kousky, no nespojí. Poté směs přeceď přes lněné plátno. nechej jej tak uschnout a budeš hotov. Nakonec lak usuš, ne však na slunci, ale zase na Věz, že čím lépe je lak vyčištěný od kamen- cihle, a získáš překrásnou růžovou barvu. ce, tím je krásnější a trvanlivější, a to je jis- tě dobré. A sleduj ještě jedno tajemství, totiž chceš-li mít barvu zářivější a vytrvávající beze změny, přidej k vařícím se kuličkám hrudku asy foetidy velkou jako ořech.

24 ČTVEROU BARVU Z PRYŽILE chej tam stát přes noc, až červeň klesne ke dnu. DĚLATI Vodu navrchu zlehka odlij, aby zůstala hustá část. Hrnec s hustou barvou postav na kamna a nechej (Piemontese, Secretis, 1555) tam, až barva ztvrdne. Pak ji teprve vyjmi z hrnce. Proseta přes pláténko se nalévá do váčku, který by ezmi přížilové třísky jak mnoho chceš, vař je měl být dost silný, aby nebylo skrz něj vidět. Měl ve vodě, až by třetí díl uvřel, a neb tak dlou- by přitom být špičatý a nahoře široký s obrubou. ho,V až barva pěkná bude, potom vezmi to od ohně Předem se namočí a opět vyždímá, teprve pak se preč, rozděl to na čtyry díly, jeden díl schovej, tedy do něho nalévá uvedená barva a postaví se pak máš pěknou červenosť, mezi druhý díl vápenné do hrnku. To, co prokape nejprve z toho váčku, vody, tedy máš pěknou brunátnou červenosť, je jen trochu červené. Když z něho kape příliš, mezi třetí díl vmíchej luhu, tedy máš pěknou fia- nalij barvu z hrnku zpět do váčku. Pověs váček lovou barevnost. Alumen ex vini faece, tedy máš na hřebík, hrnek postav pod něj a nechej viset temnou barvu. A když pak ty věci do ní vmísíš, přes noc, aby všechna voda prokapala. Vezmi pak má to vše teplé býti. hladké prkénko nebo dlaždici nebo kámen, obrať váček naruby a seškrabej z něho barvu na prkno nebo kámen. Nechej ji vysychat na vzduchu po tři dny a tři noci, až úplně ztvrdne. Pak ji uchovávej ŠARLATOVOU BARVU v měchýři, až budeš potřebovat, budou jí tři nebo Z PRYŽILE UDĚLATI čtyři loty. Toto se nazývá rosselin, jemná růžově červená barva. (Piemontese, Secretis, 1555)

ezmi 2 loty prysilových třísek, půl lotu plevejzu, půl lotu alaunu ztlučeného, smíchej to Mexická nopalerie naskrze,V nalij na to tak mnoho moče, až by ta ma- z 18. stol., rytina terie přikryta byla, nechej to tak státi 3 dni dlouho z knihy The manner a zamíchej to každého dne třikráte neb čtyřikráte, of propagaing, gathering potom proceď to skrze lněný šat a dej to na polé- and curing ye grana vanou mísu. Nechej lak schnouti na nějakém mís- or cochineal, 1725, tě, kam nemůže žádné slunce ani vítr docházeti, Mellon Univ. a schovej to. Jestliže to chceš užívati, temperuj to Pittsburgh. gumovou vodou.

RŮŽOVÁ BARVA NA ZLATO A STŘÍBRO Z BRAZILU (Aquae conficiendae, 15. stol., rp. 34 a 10)

hceš-li připravit krásnou a jemnou růžovou, průhlednou na zlatě, vezmi dřevo brazilové 1C lot nebo 2, dobře nastrouhané, a vyber si jeden ze tří popelů – dubový, vajdyš nebo bukový – a připrav si ho na výheň a zahřej ten louh až k varu a vlož jmenované dřevo. Chceš-li psát či florírovat roselinem, pak té bar- Louh se brzy změní v překrásnou růžovou vy vezmi kolik potřebuješ a tři ji na čistém kameni červeň. Nechej ho stát nějakou chvíli – tím louh s vodou gummi arabské. Temperuj tak, aby nebyla vsákne do sebe veškerou červeň z dřeva. Pak ani příliš hustá, ani příliš řídká. Je-li míra správná, vezmi čištěného kamence jeden settich na jemný náležitě a ráda jde s pera. Také můžeš jemným prášek rozetřený, nasyp prášek navrch dřeva do té štětce tónovat na zlatě a stříbře a na všem, co je barvy a dobře dřívkem promíchej. Přeceď to přes napsáno či natřeno světlou růžovou nebo bílou čistý lněný hadříček do glazovaného hrnce a ne- barvou. 25 VYNIKAJÍCÍ ROSETA Udělej louh z vajdyše a vezmi látku nazývanou lagga, s níž se barví safián, která se musí roztlou- (DeMayerne, 17. stol.) ci na prach. Louh se dá vařit a prach z lagga se vsype do žhavého louhu a rozmíchává se. Nechá ovař unce nejlepšího, velmi červeného a tma- se stát přes noc na dolním konci kamen. Po ránu vého brazilu farnambone72 s uncí kamence se postaví barva k ohni a musí se zvolna promí- veP čtvrtce velmi dobrého červeného vinného chávat. Vaří se asi polovinu doby, za jakou by se octa, dokud se polovina nevypaří. Přeceď a při- rozvařila ryba. dej půl unce nejkrásnější a nejčistší arabské gumy, Do barvy se přitom přidá 1 settich kamence která roztoku dodá krásné modrofialové barvy. a musí se míchat do úplného rozpuštění. Vezmi Jedna unce téže gumy již příliš ztmavuje. Přidá- pak barvu z ohně a nechej odstát. Přeceď barvu vá se na konec vaření. Přecezená rozeta vydrží přes čisté barchánové plátno, vyždímej ji do gla- dobrá i více roků a netvoří usazeninu. K docílení zovaného hrnku a vezmi kamenec na nejjemnější tmavšího odstínu se přidávají lastury ústřic či jiné prášek rozetřený a pomalu rozmíchej v té barvě. mušle a mořští šneci, např. ze St. Michel. Nechají Míchej lžící tak dlouho, až se kamenec docela se překypět silně účinkujícím octem a barva s ni- rozpustí v barvě. Pamatuj, že to poznáš podle mi pak ztmaví. Bude ještě lesklejší a vysychavější, hustoty barvy – až zhoustne jako svařované víno přidáš-li trochu s octem míšené myrhy. a přitom krásně zčervená, nemusíš déle míchat. Pokud je však barva řídká jako voda, musíš při- dat více kamence a v míchání pokračovat, dokud nezhoustne. JAK TAKÉ DĚLAT KARMÍNOVÝ Potom nalij všechnu barvu najednou do váčku LAK Z ŠELAKU zhotoveného podle předchozího popisu. Nechej ten váček viset a odkapávat přes noc, až z něj nic (Jehan LeBégue, 15. stol. rp. 12) nekape – a to je zářivá červeň jako jiskřivě červe- né víno. Trochu barvy vyteče, ale co ve váčku zů- ezmi 1 unci laku, kterému se také říká guma stane, je překrásná jemně červená barva – váček lacha (šelak), nebo také nějaká šarlatová zrn- se obrátí, barva se vysype na kámen a vyškrabuje ka,V jimiž se barví látky. Namoč je do louhu nebo se zevnitř nožem. Barvu dej na vzdušné místo, do moči tak, aby kousky laku nebo zrnka byla nechej ji ztvrdnout a dbej, aby se uchovávala čistá, celá ponořená. Pak to vař půl hodiny na mírném až ji budeš potřebovat. Tato barva se nazývá jem- nekouřícím ohni nejlépe z kovářského uhlí a stále ná pařížská červeň, z nejdražších, jaké najdeš. míchej. Než ustane var, přidej půl unce kamence a půl unce soli (salis geme) dobře utřené s vodou. Nádobu pak z ohně odstav a nechej vše zchladnout. Poté vezmi glazovanou nádobu s trochou DOBRÝ ČERVENÝ LAK moči nebo silného louhu a nalij tam obsah dříve Z ŠEL AKU jmenované nádoby a míchej a třepej pak každé ráno po 15 dní. Pak sceď přes plátěný pytlík a lak, (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 129) který v něm zůstane, uchovej pro další použití. Když pak chceš s lakem malovat, tři jej jemně na ezmi moč a nechej ji stát v láhvi po dobu kameni. Chceš-li udělat laku víc, můžeš znovu va- jednoho týdne. Pak ji nalij do rendlíku a vař, řit scezenou vodu a přidat ingredience, o kterých dokudV se dělá pěna. Pak udělej silný popelový jsem již hovořil. louh a přilij jej. Vezmi surový šelak (gum lac) a roztloukej jej, až bude drobný jako proso. Zalij jej pak tím louhem z moči, který musí být zcela čirý, a míchej tyčinkou. Na gumu (šelak) nalij hor- PŘÍPRAVA PAŘÍŽSKÉ ČERVENĚ kou moč s louhem a dobře míchej. Z ŠEL AKU Obarvený louh pak slij do glazované nádoby. Vezmi také práškový kamenec a smíchej s vodou. (Aquae conficiendae, 15. stol., rp. 35) Pak nalij kamencovou vodu do mušle, která již obsahuje louh obarvený šelakem. Až uvidíš, že se otřebuješ-li udělat pěknou pařížskou červe- na louhu dělá pěna, nepřilévej již více kamence. 26 P nou, pak začni nejprve s přípravou louhu. Pak nachytej vše, co se vysráželo, do lněného 72 Zkomolenina z fernambukového dřeva, ze kterého se brazil získává. plátna, které použiješ jako cedník, a pověs ho, ať gumu, kterou bude třeba sbírat každé tři dny. z něj všechna voda vyteče zpátky do rendlíku, ve Ta se pak vaří s močí a změní tím barvu do kr- kterém je ještě guma. Vše pak opakuj, jak výše vava. Říká se jí také lacha a barví se jí spolu s ka- řečeno, třikrát a získáš tak tři druhy laku, při- mencem kůže nazývaná parcie. Tato guma se čemž ten první bude nejlepší a poslední nejhorší. používá pro mnoho účelů. Rozetři ji velmi dobře Pamatuj, že louh musí být velmi silný udělaný a smíchej s octem nebo s močí. Potom přidej bí- z moči a popela a musí se nalévat velmi horký na lou mouku dobře očištěnou od otrub, zpracuj to práškovou gumu, kterou můžeš taky mít přímo do malých koláčků a upeč v neglazovaném hrnci. na plátně, přes které cedíš, nebo na lněném filtru. Během pečení si toho vezmi kousek na větvičku Pak však musíš louh nalévat opakovaně. Nakonec a to čiň tak dlouho, až uvidíš, že to má dobrou přidáš kamenec a usušíš, co ti zůstane na sítě. barvu. Chceš-li mít barvu velmi červenou, peč to, ale málo. Chceš-li to méně červené, peč více.

J AK SE DĚLÁ KRVAVĚ ČERVENÁ BARVA ZVANÁ LAK (LACHA) J AK PŘIPRAVIT SINOPII JINÝM Z BŘEČŤANU ZPŮSOBEM (Alcherius, 1411, rp. 332) (Petrus Audemaro, 14. stol.)

březnu nařízni peň břečťanu latinsky zvané- hceš-li vyrobit vynikající sinopii, vezmi ho hedera, který se pne po stromech. Sbírej gumu z břečťanu a barvu z mořeny, krátce Vkaždé tři dny šťávu, kterou vyroní, do skleněné toC povař v hrnci s vodou, sejmi z ohně a nechej nádobky. Uvař ji pak s močí a tou červení maluj trochu vychladnout. Pak to rozdrť v moždíři, štětcem. přeceď přes plátno a dobře vymačkej. Pak to opatrně zahřej v míse nebo talířku a dávej pozor, aby se to nezačalo vařit. Na ohni to rychle míchej dřívkem a kontroluj, je-li to dost husté. Je-li tomu J AK SE PŘIPRAVUJE LAK (LACHA) tak, sundej to z ohně a nechej vychladnou a ztuhnout, abys z toho mohl dělat koláčky. Když máš (Petrus Audemaro, 14. stol.) udělány koláčky, nařež je, dej je do mělké jámy a uchovej pro použití. ezmi kousky a třísky brazilského dřeva a po- vař je nad ohněm v čisté nádobě s červeným vínem.V Pak smíchej lak s močí a nechej to vařit dohromady. Až se to udělá, zřeď to a vymačkej. AK VYROBIT PURPUROVÉ Potom vezmi alum a smíchej jej s ostatními přísa- J dami v nádobě nad ohněm trochu přitom míchaje. PLÁTNO PRO PSANÍ A MALOVÁNÍ Pak nádobu sundej z ohně a vylij do mísy. Dobře MINIATUR to rozdrť na kameni, pak lak posbírej, nechej vy- sušit na slunci a ulož jej pak do krabičky. (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 15v–20v)

osbírej okvětní lístky rostliny zvané papatel- lo, což je druh divokého máku. Vymačkej je J AK TAKÉ PŘIPRAVIT SINOPSIS aP šťávu odeber. Na jednu sklenici šťávy měj dob- DE MELL ANA ře třený kamenec v množství jedné fazole. Pak to nanes na plátno, jednou či dvakrát, dokud se ti (Petrus Audemaro, 14. stol.) nebude zdát, že je to zbarveno dostatečně.

řeješ-li si vyrobit sinopis de mellana, vezmi lak (lacca) tvořený gumou z břečťanu, jíž se Pbarví kůže. V měsíci březnu nařež větévky břeč- ťanu křížem na různých místech nebo je navrtej velkou jehlou. Uvidíš pak, jak budou vypocovat 27 INERÁLNÍ PAN JANSON, DOBRÝ MALÍŘ: O AURIPIGMENTU ŽLUTĚ (DeMayerne, 17. stol.) M e zlaté malbě jsou potřebné dva druhy – jeden J AK PŘIPRAVOVAT AURIPIGMENT žlutý a druhý červený. Musí se třít nejprve ve vodě,K a když zaschnou, lze je snadno temperovat (III. kniha Heracliova, 15. stol. rp. 32 a 40) olejem na paletě nebo na kameni, potřebujeme-li větší množství. V samotném oleji se však nikdy uripigment je třen a připravován se žlout- nedá dobře rozetřít. kem následujícím způsobem: Dej si žlou- Nejlepší olej k temperování a pro vysychání je tekA na dlaň, propíchni jej jehlou a proceď skrze olej vařený s klejtem. Dobrým podkladem pro prsty do nádoby. Pak přidej kapku vody a smíchej zlatou malbu je žlutý okr, pokud není příliš svět- jej s orpimentem. Budeš-li se žloutkem míchat lý. Soudím však, že anglický okr je vhodnější, je olej, nikdy nezaschne. Orpiment roztluč v ků- tmavší a celkově lepší. ži a pak tři s vodou na mramorové desce spolu Auripigment můžeš položit na každou barvu s trochou vypálených kostí, aby lépe vysychal. s výjimkou měděnky, žádná barva však nemůže Budeš jej pojit žloutkem k malbě na dřevě nebo být na něj dobře položena, neboť každou ničí po na zdi. Chceš-li ale malovat na papíře, poj jej jako nanesení nebo i ve směsi s výjimkou okru nebo cerusu73. Není-li dobrý, míchej jej s okrem a pak některé podobné žluti pro lomené stíny. Stíny je s ním pracuj. lepší malovat jinými barvami a tento auripigment zachovat jen pro světla. Třeme-li olověný klejt nebo auripigment s olejem, máme jej pak odebí- rat nikoliv železným nebo ocelovým nožem, ný- J AK TEMPEROVAT AURIPIGMENT brž dřevěnou nebo kostěnou stěrkou. (Aquae conficiendae, 15. stol., rp. 15)

hceš-li temperovat auripigment pěkný PAN RYTÍŘ VANDYCK POUŽÍVÁ a lesklý, pak hleď, aby byl třecí kámen před- AURIPIGMENT tímC zvlášť dobře umytý a usušený. Barvy na ká- men polož, kolik chceš, a tři ji důkladně s čirou (DeMayerne, 17. stol.) vodou, co nejjemněji. Až bude rozetřena, vezmi 3 kapky z jednoho žloutku a vodu s vaječným ejkrásnější žluť, jakou je možno mít, která bílkem a znovu všechno roztírej. Dej to do čisté však schne velmi pomalu a kazí jakouko- skořápky nebo do čistého růžku. Podobně vezmi livN jinou barvou, s níž je smíšena. Aby vysychal ohnivou žluť (luschgel)74, utři stejným způsobem auripigment lépe, má se přidat trocha tlučeného jako tu první a měj na paměti, že tyto dvě barvy skla. Pro použití se má nanášet samotný poté, co se zkazí, přejde-li k nim měděnka, minium nebo je drapérie již položena jinými žlutými barvami. olověná běl75. Po vyschnutí této podmalby se mají světlá místa nasadit auripigmentem. Na tento způsob bude dílo dokonalé.

28 73 Tře se nejprve s vodou, pak se nechá vyschnout a tře se s olejem. 74Termín auripigment zde označuje oranžový realgar a žlutý auripigment je označen jako luschgel. 75 Auripigment a realgar uvolňují síru, která reaguje za vzniku tmavě zbarvených sulfidů s olovnatými barvami, měďnatými barvami, případně s pigmenty obsahujícími železo. OSTLINNÉ Bělení a barvení hedvábí. ŽLUTĚ Z manuskriptu Plichto da Larte R De Tentori, Florecie, 1458. Nahoře se RŮHLEDNÁ ŽLUTÁ hedvábí bělí P roztokem siřičitanu, (Ms. štrasburský, 15. stol., rp. 40) dole se máčí v roztoku kamence yní tě naučím, jak připraviti průhlednou žlu- a nakonec se bělí. tou. Vezmi šafránu, kolik potřebuješ, rozdrť Njej a nasyp do lněného šátku. Ten vlož do malířské misky, nalij na něj gumovou vodu, nechej šafrán změknout a šátek vymačkej. Shledáš-li, že barva je příliš tmavá, přidej trochu gumové vody, zamíchej to prstem a uvidíš, jestli je to už dost světlé. Budeš-li ale potřebovat také tmavou žlutou, nepřidávej gumovou vodu a budeš mít dva odstíny dostatečně rozdílné. Tak získáš transparentní žlutou tmavého i světlého odstínu, jak budeš potřebovat. O RŮZNÝCH DRUZÍCH ŠAFRÁNU

(Petrus Audemaro, 14. stol.)

emůžeš použít všechny druhy šafránu pro Barvířská valentinka. malování nebo psaní, proto bys měl vě- Kolem r. 1600. Ndět, že ty, které rostou v naší galské zemi i v celé Francii, nejsou dobré. Třebaže mají jisté podob- nosti s dobrými druhy, přesto nemají přesně jejich barvu, vůni a chuť. Je jistá bylina s bělavými listy a kořeny, rostlina, kterou nazývají krokus (crocum), ale lidově se nazývá šafrán. Vidíš-li, že rostliny jsou ze strany trochu bílé, můžeš si být jist, že jsou dobré. Promneš-li šafrán mezi nasliněnými prsty a máš-li je hned žluté, poznáš, že šafrán pochá- zí z Itálie nebo ze Španělska a je dobrý. Na Sicílii pak, jak říká jistý Isidorus, je nejlepší (druh) zva- ný scoriscos. Značná část znamenitého šafránu pocházejícího odtud je velmi krásné vůně a zla- té barvy. Někteří šafrán pojí vajíčkem, jiní jej s vajíčkem RŮZNÉ ZPŮSOBY, JAK rozmělní, míchají s vodou a pak cedí přes lněné TEMPEROVAT ŠAFRÁN plátno. Já nedělám žádnou z těchto věcí, jen nali- ji čistou dobu do dobře vyčištěné nádoby, pak do (Alcherius, 1411, rp. 337) ní nasypu šafrán a po chvilce, když již vidím, že se voda dobře nasytila, postavím nádobu na chvíli na afrán se někdy temperuje vodou, někdy vej- uhlí, nechám šafrán v tom a pak s pisátkem nebo cem, někdy vínem. Nejlepší však je dát šafrán perem připraveným pro tento účel maluji na kůže doŠ čisté nádoby s množstvím vody a až se na- a jiné věci. Chci-li barvit zimostráz na žluto nebo sákne, povařit jej na uhlí. Pak s ním můžeš psát na červeno, smíchám šafrán s vínem a pak jej na- i malovat, jak jen si přeješ, a věz, že šafrán je čer- nesu. Chceš-li udělat na dřevě lesk, nechej šafrán venější, temperuješ-li jej vínem. suchý a smíchej jej s olejem. 29 Barvení borytem, ŽLUTÁ REZEDA (LARZIKA) v popředí stočené role plátna. Fran- (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 194) couzský manuskript z 15. stol., British ezmi libru rostliny zvané rezeda (herba gual- Museum da), kterou používají barvíři. Jemně ji nasekej, nasypV do glazované nebo cínové nádoby a přidej vody tak, aby byla všechna bylina potopena. Vař, dokud se voda do poloviny nevyvaří. Není-li tam vody dost, přidej potřebné množství, ale ne více. Pak přidej 2 unce travertinu dobře tlučeného, 2 unce olovnaté běloby a půl unce alum de roccho. Až všechno smícháš, ještě chvíli vař, odstav a mí- chej, dokud to nezchladne. Vodu pak odlij a arziku vyklop na novou cihlu uprostřed vyhloubenou, aby se to dokonale usadilo. Pak ji seškrab a nechej uschnout na vyleštěné desce, a tak to bude hotovo.

JAK PŘIPRAVIT ŽLUTOU ARZIKU) (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 10v–13v)

ŘEŠETL Á KOVÁ ŽLUŤ ezmi dobře utřené vaječné skořápky a dej KRÁSNĚJŠÍ NEŽ ORPIMENT je na vyhloubenou cihlu. Pak vezmi arziku, rostlinu,V již užívají barvíři látek, a nechej ji vařit ve (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 105) vodě s trochou kamence. Nalij ji pak na vaječné skořápky a připrav barvu světlou či tmavou, jak ezmi řešetlákové bobule, když jsou právě zra- chceš. lé, vytlač z nich šťávu a uschovej ji v dobře Vuzavřené skleněné nádobě po 14 dní. Až ji budeš chtít používat, vezmi silný louh, čistý a čirý, a vedle toho si připrav na každou mezzetu louhu unci ELMI KRÁSNÉ ŽLUTI práškového kamence. Šťávu vař, co bys odříkal V jeden Otčenáš. Pak hrnec odstav a nechej zchlad- (DeMayerne, 17. stol.) nout. Na každou odlivku kamence dej tři odlivky té šťávy, smíchej vše dobře a vzniklou temně zele- arva, která nebledne a výborně se nanáší, nou směs nechej odstát přes noc. je gumiguta. S modrou dá určitě vynikající Pak vezmi velmi jemnou bílou hlinku, jakou zeleň.B Má jen malou kryvost. Můžeš s ní stínovat používají jircháři, a vmíchej ji rukou postupně do nebo podkládat v slabším i silnějším nátěru. Velmi zelené šťávy, až zhoustne jako kaše. Až to pořádně silný nátěr dává oranžový tón. Žluť avignonská prsty prohněteš, dej uschnout na slunce a hmotu se připravuje z nezralých bobulí řešetláku a malé můžeš dát po usušení nasáknout zelenou barvou příměsi kamence. Z týchž bobulí, když jsou vel- dvakrát i vícekrát, tím bude jasnější a výraznější. mi zralé a černé, vyluhujeme v době kolem sv. Budeš-li chtít, aby barva byla žlutá, utři ji s lou- Martina šťávu, barvící pergamen červenohnědě hem, temperuj bílkem a arabskou gumou a nechej nebo kaštanově hnědě. Tak z téhož ovoce mohou to stát po dvě noci. Chceš-li však vymačkanou šťá- za různých okolností vzniknout tři barvy: žlutá, vu používat hned, utři ji s malým množstvím bílé zelená a hnědá. hlinky a můžeš s ní hned žlutě malovat. Ta šťáva je Ze šťávy bílých růží, v níž rozpustíme trochu dobrá po celý rok, nejlepší však je, když je čerstvá. kamence, vzniká výborná žlutá barva k lavírování Ztvrdne-li ti, smíchej ji s trochou louhu. a iluminování. Gérard říká, že je třeba použít bí- lých květů muškátové růže, v dřevěném špalíčku 30 rozetřít s kouskem kamence a šťávu extrahovat ĚĎNATÉ MODŘE do skleněné nádoby. Barva má schnout ve stínu. Takto získané překrásně žluté barvivo můžeme A ZELENĚ používat nejen k iluminování a lavírování, nýbrž i k barvení cukrových past a rosolů. M

Barvírna AERULEUM ČILI MODŘ C vyobrazená na NEBESKÁ titulní straně (Vitruvius, De architectura, 1. stol. př. n. l., kniha VII.) francouzského tisku z 18. stol. ýroba nebeské modři byla objevena nejprve v Alexandrii, později zařídil její zpracování VestoriusV i v Pozzuoli. Způsob, kterým byla její výroba objevena, je dosti podivuhodný. Rozetře se totiž pískem se sodou tak důkladně, že vznikne jakási moučka. Ta se smíchá s kyperskou mědí, jež byla silnými pilníky zpracována na piliny. Pak se pokropí, aby se moučka mohla spojit dohromady. Nato se z ní rukama uhnětou koule a naskládají se k sobě, aby mohly vyschnouti. Po vyschnutí se dají do hliněného džbánu.

VIRIDE SALSUM (Theophilus, 12. stol., rp. 36)

hceš-li vyrobit zelenou, vezmi dubové dřevo jakékoli šířky i délky a vydlabej v něm otvor jakoC skříňku. Pak vytepej kus mědi do tenkých pruhů libovolné šířky a dlouhé tak, aby šly přes celou šířku otvoru. Pak vezmi mísu soli, dobře ji upěchuj a nechej přes noc v ohni pokrytou řeřa- vým uhlím. Příštího dne ji utři na suchém kameni a opatři si proutky, které uložíš do dvou třetin výšky otvoru. Pak pokryj měděné pláty po obou stranách čistým medem a posyp je utřenou solí. Polož je pak na proutky a přiklop dřevem, které sis pro ten účel připravil, aby žádné páry nemohly ven. Pak vyvrtej otvor v rohu toho dřeva, abys jím mohl lít horký ocet nebo moč, až se třetina dutiny naplní. Pak otvor uzavři. Tu dřevěnou nádržku umísti tak, abys ji mohl ze všech stran obklopit hnojem. Po čtyřech týdnech sundej poklop a co najdeš na mědi, seškrab a uschovej. Pak měď vrať a zahrabej, jak bylo dříve uvedeno.

31 ŠPANĚLSKÁ ZELEŇ se odstranily nečistoty. Potom piš, kresli i maluj s touto zelenou barvou a věř, že šťáva z routy (Theophilus, 12.stol., rp. 36) udělá zeleň ještě lepší než šťáva výše zmíněná. Jsou ale lidé, kteří přidávají šťávu i z jiných rost- hceš-li vyrobit španělskou zeleň, vezmi mě- lin. Na takovou zeleň můžeš pokládat i jiné barvy. děné pláty tence vytepané a pečlivě je oškrá- Také jí můžeš malovat na sinopii, ultramarín nebo Cbej po obou stranách. Pak nalij čistý a teplý ocet na růžovou nebo na jiné věci, protože v ní není do vydlabaného dřeva, jak bylo uvedeno, a vlož ocet a žíravá povaha měděnky je potlačena rost- pláty bez medu i soli. Po dvou týdnech je pro- linnou šťávou. hlédni a oškrábej a čiň tak, dokud nebudeš mít dost barvy.

ZPŮSOB JAK PŘIPRAVIT ZELENOU BARVU POMOCÍ SOLI JAK SE DĚLÁ ZELENÁ, KTERÁ NEMÁ ŽÁDNÉ TĚLO (KRYVOST) (Petrus Audemaro, 14. stol.) (Jehan Alcherius, 1398, rp. 300) ejdříve poslyš jak připravit zelenou barvu s pomocí soli: Zamíchej trochu soli v kame- terak udělat zeleň svou povahou průhlednou Nninovém hrnci nebo v naběračce, zahřej ji a stále a bez těla, která nemá žádnou substanci jako ji míchej, dokud neztratí původní barvu a ne- třebaK šafrán zvaný crocus a která nekryje jiné bar- začne temnět. Pak ji roztluč na prášek a je-li to vy. Díky její lehkosti a zvláštní transparenci skrze potřeba, přelij ji skrze síto potřásaje jím v rukou ni barvy prosvítají. Ale tato barva není mírná jako stejným způsobem, jak zvyknou chlapci třepat šafrán, je naopak leptavá a žíravá a ničí jiné bar- prach v láhvi. Prosej to do kameninového hrnce vy, které jsou na ní položeny nebo s ní smíchány. nebo do nějaké jiné nádoby. Jestliže se do prášku Taková je povaha této zeleně, která se používá na přimíchá nějaký vlas nebo jiná nečistota, měla by papíře a pergamenu. být odstraněna, neboť zůstane-li v tom něco, bar- Vezmi měděnku (verdigris) a trochu sušeného va bude znečištěna. vinného kamene zvaného latinsky tartarus a fran- Potom vše dobře rozdrť, usuš na rovné desce couzsky gravelle, rozetři na prášek a utři s octem z mramoru nebo ze dřeva vyrobené pro ten účel. na tvrdém a hladkém třecím kameni. Pak s tím Pak smíchej trochu mýdla76 s vínem nebo octem, maluj, jak chceš, na papíru i pergamenu v prázd- který připravíš následujícím způsobem: Vezmi ných místech mezi černými čarami, které sis prve dobré víno nebo víno tak kyselé, jak jen se ti po- nakreslil. A nezapomeň, že na zeleň nesmíš polo- daří získat, a nalij ho do kameninového hrnce či žit žádnou jinou barvu. jiné nádoby a nechej ho stát pět až osm dní nebo kolik se ti líbí. Nádobu zakryj prknem nebo kamenem, ale ne zcela, aby do ní mohl proudit vzduch, který způsobí, že víno zkysne. Tak vše nechej na JAK SE DĚLÁ KRYVÁ ZELENÁ slunci nebo to pověs nad oheň. Pak můžeš vzít ocet a uchovávat jej tak dlouhou, jak jen chceš.

(Jehan Alcherius, 1398, rp. 301) Jestliže nemáš žádné mýdlo, nevadí. Buď jak buď, navlhči desku z mědi nebo mosaznou nádo- ak udělat mírně se chovající zelenou barvu, kte- bu nařezanou na pásky, navlhči čistým vínem bez rá má tělo, pro malování na pergamenu a papíru vody nebo ještě octem. Potom rozetři po kovu iJ na lněné látce a podložených dřevěných deskách. stejnoměrně a důkladně sůl tak, aby se měď úpl- Vezmi měděnku (verdigris) a šťávu z rostliny zva- ně obalila. Udělej to velmi tence a hladce, protože né francouzsky flamma (Gladiolus communis). kdyby byla potažena příliš silně, barva by nebyla Šťávu přeceď přes lněné plátno a utři s žíravou dobrá. zelenou na kameni, přidávaje trochu gumové Potřebuješ nádobu z hlíny nebo ze dřeva při- vody. Pak dej do mušle nebo glazovaného hlině- pravenou pro tento účel a naliješ do ní trochu vína ného hrnce a temperuj gumovou vodou a šťávou nebo piva nebo starou zvětralou moč (je lepší než z té rostliny. Gumová voda musí být připravena čerstvá). Plátek mědi nasolený, jak jsem již dříve 32 z čisté arabské gumy a musí být přeceděna, aby popsal, vložíš do nádoby. Když se nechce ponořit 76 První evropské písemné zmínky o používání mýdla se vyskytují na konci 4. stol. a má se za to, že jde o tatarský vynález, který se do Říma dovážel z Galie a z oblastí obývaných Germány. V 8. stol. byla již výroba mýdla běžná a prováděla se varem olivového oleje nebo živočišného tuku s výluhem z popela. do vína či moči, pomož mu tak, že položíš kousek Potom upevni pásky mědi nebo mosazi v nádobě dřeva přes hrnec, který kluzké a zakřivené kousky hůlkami položenými napříč. Měly by být upevněny (nadělané z rozřezaného umyvadla nebo šálku) tak vysoko, jak je jen možno, aby se nemohly do- udrží pevně vedle sebe, bok po boku, aby se jeden týkat octa ani sebe navzájem. Pak nádobu přiklop, druhého nedotýkaly. Pak uzavři hrdlo nádoby, aby zapečeť ji a dej na teplé místo, jakým je koňský se nemohl dovnitř dostat žádný hnůj, a naklaď hnůj nebo slupky z vinného lisu. V zimě nádobu okolo nádoby a pod ni mnoho koňského hnoje přikryj a zakopej do hluboké jámy pod zem a tak a nechej ji tak zahřívat osm nebo devět dní. Poté to nechej po dobu jednoho měsíce. Otevři ji pak, najdeš svou sůl změněnou v zelenou barvu s vy- otřepej a oškrábej, co najdeš na kouscích kovu, nikajícím odstínem. Čím je hnůj teplejší, tím to vlož do mísy nebo hliněné nádoby, dej usušit na bude dříve. Chceš-li, můžeš čekat i sedmnáct nebo slunce a uschovej pro další použití. osmnáct dní, než to odkryješ a vezmeš barvu.

V zimě nebo v létě si určíš dobu podle toho, zda shledáš hnůj teplejší nebo chladnější. A také podle toho, zda jsou destičky vyrobeny z mědi AK SE TAKÉ JINAK VYRÁBÍ nebo mosazi, jak jsem uvedl prve. Shledáš, že J jsou-li vyrobeny z mědi, práce bude dobrá a bar- MĚDĚNKA va bude vyrobena rychleji, ale jsou-li vyrobeny (Petrus Audemaro, 14. stol.) z mosazi, bude to trvat déle. Teplo urychluje pří- pravu barvy, studené počasí ji zpomaluje a zima ji ezmi ocet a nalij ho do mosazné nebo mědě- úplně zastaví. né nádoby a dej na uhlíky, aby se silně vařil. Je třeba také poznamenat, že je-li nádoba při- VPak dobře seber pěnu a utři ji s trochou kamence kryta hnojem v koňské stáji nebo na nějakém na mramorové desce. Pak to nalij do mosazné jiném teplém a uzavřeném místě, je to lepší a prá- nádoby a nechej den nebo dva usadit. Potom slij ce pokračuje rychleji, protože je lépe zahřívána. tekutinu nad usazeninou na dně nádoby, a tím ji Téhož může být dosaženo v hromadě slupek od oddělíš od dříve zmíněných usazenin. Odlož ji hroznů po lisování vína. Z prve uvedených plátků a uchovej pro příští použití. pak musíš oškrábat barvu pomocí nože nebo ně- Potom nalij další ocet na usazeninu a dobře jakého jiného nástroje a jestliže shledáš, že se ze- promíchej. Nechej to tak po čtyři dny, aby se vše lenou barvou je smíchána nějaká bílá sůl, nemusíš usadilo, a získáš pak dobrou zelenou. Je-li (barva) se tím trápit, vyber ji nožem nebo rukou. příliš průzračná nebo tekutá, vlož ji na žhnoucí Potom je třeba plátky kovu umýt, ale tu vodu dřevěné uhlí bez plamene, aby se lehce vařila nevylévej. Podruhé čisti a drhni dřevěným po- a zhoustla. Pak ji nalij do nádoby a uchovej, až jí pelem a otři je pruhem látky, dříve než naneseš bude třeba. čerstvou sůl. Kdyby na nich ulpěla nějaká stará sůl, bylo by to na překážku. Vodu z prvního umývání, které bylo děláno bez popela, nechej ustát, abys mohl po ustátí sbí- JAK PŘIPRAVIT KRÁSNOU MODŘ rat barvu kleslou na dno odebíraje vodu nad ní. LACINÝM ZPŮSOBEM Tato barva může být pojena temperou a míšena s vodou nebo ještě lépe s octem a také s lněným (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 15v–20v) olejem a dokonce i s vaječným bílkem. ezmi hašené vápno, zelenou měděnku a sal armoniac, kolik jednoho, tolik druhého. VšechnoV to utři s močí a budeš mít krásnou modř. PŘÍPRAVA ROUENSKÉ ZELENĚ Až s tím budeš chtít psát, temperuj barvu bílkem, (VIRIDE ROTOMAGENSE) o kterém již byla řeč. (Petrus Audemaro, 14. stol.)

dyž si přeješ vyrobit rouenskou zeleň, vezmi kousky velmi čisté mědi nebo mosazi, na- Kmaž je celé dobrým mýdlem, vlož do čisté nádoby vyrobené pro tento účel a nalij na ně čistý ocet. 33 UMĚLÝ AZUR S VÁPNEM po způsobu filozofů a když lutum zaschne, vlož do pece, ve které se peče chleba. Až se chleba (Ms. boloňský, rp. 33, 15. stol.) upeče 7krát, bude to hotovo.

ezmi 1 unci vápna připraveného z mramoru nebo travertinu, 1 libru měděnky, 2 libry salmi- akuV a vše společně utři na jemný prášek. Smíchej to UMĚLÝ AZUR SE SALMIAKEM na kaši s vinným lihem, pasíruj hustým lněným plát- A GESSEM nem a ulož na měsíc do hnoje v uzavřené nádobě. Pak to vyjmi a nebude-li to tvrdé jako kámen, vrať (Ms. boloňský, rp. 43, 15. stol.) to zpět, dokud to neztvrdne. Získaný azur utři na mramoru a přidej na každou libru té kompozice ezmi 6 uncí měděnky, 1 unci salmiaku, 1 unci dvě libry borytu a tři to smočené kapkou vinného nepáleného gessa a vše promíchej a společ- lihu. Poté, co směs vyschne, ulož ji do semišové- něV tři. Ten prášek napoj a převrstvi tartarovou ho pytlíku, aby byla chráněna před vzduchem. vodou. Všechno vlož do lahve a dobře zavři hrdlo. Pověs láhev na řetěz do kouře na několik dní. Najdeš azur, který musíš jemně utřít, a ten pak schovej. UMĚLÝ AZUR SE SALMIAKEM (Ms. boloňský, rp. 34, 15. stol.) NÁDHERNÝ AZUR NA ZDI ezmi 2 libry salmiaku a 2 libry mosazných hoblin a směs sublimuj 6 až 7krát. Nasyp (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 44) azurV na mramorovou desku na vlhké místo, kde se rozpustí na modrou vodu. Přidej k ní salmiak ak udělat nádherný azur k malování zdí. Vezmi a ona se do něj vsákne. Věz, že to lze udělat s kaž- měděnou nádobu, naplň ji mletým travertinem dým kovem, ale mosaz a měď jsou nejlepší, ale Jdo poloviny a pak ji dolij silným destilovaným oc- také nejdražší. Takový azur má cenu 4 dukátů za tem až po okraj. Zavři ji a ulož na měsíc do hnoje. libru. Až ji pak otevřeš, obdržíš azur, který jemně utřeš a podržíš k dalšímu použití.

UMĚLÝ AZUR SE SALMIAKEM A TARTAREM AZUR Z KAMENCE, VITRIOLU A SANYTRU (Ms. boloňský, rp. 35, 15. stol.) (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 48) ezmi 1 unci salmiaku, 6 uncí měděnky a tři ten prášek na jemno s tartarovým olejem na ezmi kamenec (alum de rocho), římský vitri- mramoru.V Pak jej dej do glazované nádoby a ne- ol a sanytr (sal netrio), každého unci. Destiluj chej několik dní stát. Měděnka se změní v nád- toV v alembiku a vodu pak měj v dobře uzavřené herný azur. nádobě. Pak vezmi kalcinované vaječné skořápky, rozetři je s tou vydestilovanou vodou a usuš je. Tak učiň třikrát. Pak vezmi velmi silný ocet a na každou libru UMĚLÝ AZUR SE SALMIAKEM octa vezmi 5 uncí měděnky (verde ramo). Utři A CERUSOU ji s octem a destiluj v alembiku a s tím destilo- vaným vinným výluhem utři vaječné skořápky (Ms. boloňský, rp. 41, 14. stol.) třikrát nebo čtyřikrát. Pastu pak usuš a uschovej v koženém váčku, neboť je to dobrý azur. Totéž ezmi 1 díl salmiaku, 2 díly měděnky a 1/2 můžeš udělat s travertinem nebo mramorem, ale dílu cerusy. Utři to dohromady s tartarovým vápno z vaječných skořápek je lepší. 34 olejem.V Dej to pak do skleněné nádoby a zatmel MÍŠENÁ MODŘ aby nemohl dovnitř vzduch. Vlož ji pak na měsíc nebo čtyřicet dní pod vinné matoliny. Pak najdeš na (Ms. boloňský, rp. 49, 14. stol.) povrchu velmi světlý azur vhodný na zdi a pod ním vápno, které můžeš vyhodit. ezmi indigo a měděnku dobře třenou a velké množství pryšce (Europhorbium), smíchej Va utři. Dej tu kaši na slunce, nechej uschnout a drce- nou pak používej jako dobrý azur. O POVAZE ZELENĚ ZVANÉ MĚDĚNKA (Cennini, 15. stol., kap. 56) AZUR Z PÁLENÉ MĚDI A SÍRY e zeleň, která se jmenuje měděnka. Sama se- (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 55) bou je velmi zelená a je vyrobena alchymi- ckyJ z mědě a octa. Tato barva je dobrá na obrazy ezmi 2 unce pálené mědi, 1 unci síry a 1 unci tabulové rozdělána temperou klihovou. Hleď, aby tartaru. Utři to dohromady a udělej z toho pas- se nikdy nesetkala s bělobou, protože jsou to vůbec tuV s močí třikrát filtrovanou. Můžeš také použít silný nepřátelé na život a na smrt. Tři ji s octem, který už bílý ocet. Pastu dej do glazované nádoby a vař na sama svou podstatou obsahuje, a chceš-li jí přibarvi- ohni dobře míchaje. Pak ji sejmi, přelij do skleněné ti šťavní zeleň, je pro oko pěkná, ale nevytrvá. Ta je nádoby, dobře uzavři a vystav na slunce na dobu 15 dobrá spíše na papír nebo pergamen míchaná s va- dní. Najdeš v ní pak krásný azur a jestli nebude chtít ječným žloutkem. z moči či octa krystalovat, vlož nádobu do pece, ze které byl právě vytažen chleba.

DOBRÝ AZUR NA ZDI AZUR S VÁPNEM (Jehan LeBégue, 1431, rp. 5) (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 56) ezmi měděnou nádobu a nehašené vápno, kterým ji naplníš do poloviny. Pak ji naplň sil- ezmi libru jemných mosazných pilin, 3 unce nýmV vinným octem a dej na horké místo nebo do nehašeného vápna, 5 uncí tartaru dobře roz- koňského hnoje. Nechej ji tam měsíc. Až ji otevřeš, drcenéhoV a kalcinovaného (je lepší než surový), najdeš dobrou modř na dřevo i na zdi. 4 unce země zelené (terre viridis), 1 unci salmiaku a uhněť to v těsto se silným octem. Směs dej do skleněné či hliněné nádoby, dobře uzavři, aby dovnitř nepronikal vzduch, a ulož do MODŘ ZE STŘÍBRA koňského hnoje či pod vinné matoliny do hloubky dvou či tří stop a nechej to tam 15 dní. Pak to vyndej, (Jehan LeBégue, 1431, rp. 7) dobře rozetři na porfyru a ulož do koženého váčku. Věz, že tento azur je nejlepší na zdi a na omítku. ezmi velmi tenkou destičku stříbra, velkou jak se ti zlíbí. Musíš také mít glazovanou hliněnou Vnádobu s poklicí. Do poloviny spodní části zavěs malý hák, na který pověsíš stříbrnou destičku tak, aby JAK UDĚLAT AZUR NA ZDI se ničeho nedotýkala. Na dno nalij silný vinný ocet (Ms. boloňský, rp. 57, 15. stol.) tak, aby se destičky nedotýkal, ale aby jí byl blízko. Dobře uzavři a zalep a vlož na 15 dní do hnoje nebo ezmi jemně mleté vápno z mramoru. Přidej blízko mírného ohně nebo pod vinné slupky. Nako- měděnku a vlož je do nové glazované nádoby nec oškrábej azur, který najdeš na desce, a chceš-li Vtak, aby byla zaplněna z poloviny. Pamatuj, že vápno ho více, učiň to vše znovu s touže deskou. musí být velmi jemné a čerstvé. Naplň tu nádobu velmi silným červeným nebo bílým octem a uzavři, 35 ZELENĚ PSÁTI A MALOVATI ĚŽENÉ

(Piemontese, Secretis, 1555) MODŘE ezmi grunšpátu, rozdělej jej octem, proceď T skrze lněný šat, tři jej dobře na kameni s vodou aV trochu s medem. Potom, když by uschla, tři jej zase s gumovou vodou, tehdy jest pěkný a spravedlivý. O ZKOUŠENÍ AZURU (III. kniha Heracliova, 15. stol., rp. 51)

PĚKNÁ BARVA PODOBNÁ zur musí být zkoušen následujícím způso- SMARAGDU bem. Vlož jej na železný plát a drž jej nad ohněm,A dokud se nerozžhaví do červena. Pak jej (Piemontese, Secretis, 1557) dej pryč a nechej zchladnout. Jestli kámen nezmě- ní barvu, je dobrý, změní-li ji, je podřadný… ezmi 24 loty dřevěného nebo lněného oleje, 12 lotů utlučeného alaunu, dej to nad uhlí, až by se tenV alaun rozpustil nebo rozplynul, potom vmíchej do toho čistotně utlučený krumšpát, tak mnoho, až O VÝROBĚ MODŘE od svrchu oznámeného olej v hrnci přikryt bude. ULTRAMARÍNOVÉ Přikryj hned rychle ten hrnec a vezmi jej pryč od uhlí. Nechej ho tak státi osm nebo deset dní dlouho. (Cennini, 15. stol., kap. 62) Potom tři to dobře na kameni třecím, vmíchej do toho gumové vody, tehdy bude ta barva tak pěkná ltramarínová modř je vznešená modř, krás- jako přirozený smaragd. ná, nade všechny barvy dokonalejší. Nelze ji aniU dosti vynachváliti a dosti se s ní napracovati. Pro znamenitost této barvy chci o ní pojednati šíře a úplně ti vysvětliti, jak se vyrábí. A dej dobře ZELENÁ BARVA K MALOVÁNÍ pozor, protože ti to bude k užitku a ke cti. S tou- A PSANÍ to barvou a se zlatem, jímž kvetou veškeré práce našeho umění, pracuj na zdi či tabulovém obraze, (Piemontese, Secretis, 1557) hodí se na všechno Napřed vezmi lapis lazuli. Chceš-li věděti, který ezmi grušpátu, stříbrné pěny litargirium řeče- takový kámen je dobrý, tedy je to ten, který je sytěji né, rtuti, každého pokudž dosti jest, smíchej modrý, protože bývá pomíšen s jakýmsi popelem. aV tři to vše dobře spolu s močem od malého pacho- Ten, který má méně barvy od tohoto popele, ten lete, tedy máš podobně smaragdu pěknou zelenost, je lepší. Hleď, aby to byl on nebo modrý kámen netoliko k psaní, ale i k malování. della Magna, který se oku jeví překrásně tak, jako by byl smaltovaný. Tluc jej v přikrytém bronzo- vém moždíři, aby se ti nevyprašoval ven, pak si ho nalož na porfyrový kámen a tři jej za sucha. O AZURU Pak měj síto kryté, jako mívají materialisté na prosívání drog. Prosij tuto drť a tluc znova pod- (DeMayerne, 17. stol.) le potřeby. Pamatuj, že čím to utřeš jemněji, tím jemnější bude modř, ne však tak jadrně tmavě na- zur de roche a krásná popelová modř se pou- fialovělá. Jemnější je vhodnější pro miniatury a na žívají i pro nátěr zbraní a vystouplých či jinak světle modrá roucha bělí nasazovaná. Když máš vA reliéfu zpracovaných věcí. Nejdříve se pokládá tento prášek hotový, kup si u drogisty šest uncí vrstva olověné běloby, pak se napráší modrou bar- smrkové pryskyřice, tři unce mastixce, tři unce vou v prášku a přebytečná se odfoukne. Barva je nového vosku na každou libru lazuli. Dej všec- překrásná a trvanlivá. ky ty věci do nového rendlíku a společně to tav. Pak vezmi kus bílého lněného pláténka a proceď 36 tyto věci do glazované nádoby. Poté, maje jednu jako první odlitá miska je lepší té druhé. Máš-li Tavení kobaltu výtažek v osmnácti miskách a chceš vyrobiti tři podle J. Kunc- druhy modře, tak vezmi po šesti miskách a smí- kela, Ars vitraria chej je spolu. Pamatuj si však, že první dvě várky experimentalis, 1689. barvy, máš-li lapis lazuli dobrý, mají cenu osmi Kobaltová frita je dukátů za jednu unci modře. Poslední dva výluhy tavena v peci a dým jsou horší než popel, proto hleď, abys nepokazil obsahující arsenik dobré modře špatnými a každého dne odpařuj ty odvádí dlouhý misky s louhem, aby modř dobře vyschla. kouřovod mimo Když je máš odpařené, ulož je podle jednotli- lidská obydlí. vých partií do kůže, do měchuřin nebo do měš- ců. Kdyby ten lazulový kámen nebyl býval dost výtečný nebo kdybys nebyl onen kámen třel tak, že modř nepřecházela do fialova, radím ti, abys to trochu přibarvil. Vezmi trochu tlučeného ko- šenilu a trochu brazilového dřeva s košenilem a pěkně to prstem promíchej a nechej státi, ať to schne beze slunce, průvanu a bez ohně. Když shledáš, že je to suché, dej to do kůže nebo do měšce. A věz, že je to dobré a dokonalé. Nechej si to pro sebe, protože je to vzácná znalost umět to pořádně vyrobiti. libru tohoto prášku z lapisu lazuli, smíchej všecky Věz, že je to spíše umění pěkných mladic nežli ty věci dobře pospolu a udělej z toho těsto dobře mužů, neboť ony se neustále zdržují doma a mají propracované a prohnětené. Abys to těsto zby- na to něžnější ručky. Starých žen se však vystříhej. tečně nerozpatlal, vezmi si lněný olej a maž tímto Když se vrátíš ke své modři, abys jí použil, na- olejem stále ruce. Je třeba, abys s tímto těstem ber si, kolik potřebuješ. Máš-li vypracovati světle pracoval aspoň tři dny a tři noci, hněta každého blankytné roucho, chce býti tato barva přetřena dne trochu, a věz, že můžeš uchovat to těsto pat- na našem obvyklém kameni. Když ji potřebuješ náct dní i měsíc, jak dlouho ti bude libo. k malování pozadí, tu chce býti trochu s čistou Když z něj budeš chtít vyložiti modř, dodržuj vodou přetřena, na kameni očištěném a pěkně tento způsob: Udělej z klacku ne tlustého ne ten- umytém. A kdyby se modř sázela a kazila, vezmi kého dvě tyčinky, a to asi stopu dlouhé, dobře na trochu louhu a čisté vody, nalij to do nádoby na to koncích zakulacené a pěkně začištěné. Pak měj to a promíchej dobře. Udělej to dvakráte nebo třikrá- svoje těsto v nádobě glazované, v níž jsi je choval. te a pak bude modř dobře přečištěna. Nevykládám Vlij do něj misku přihřátého louhu a těmi dvěma ti tu nic o příslušných temperách, protože dále tě tyčinkami oběma rukama míchej a obracej a měs soustavně poučím o všech temperách pro tabulové to těsto sem a tam, jako se hněte těsto, když se i nástěnné obrazy i pro malování na železe, papíře, dělá chleba, zrovna takovým způsobem. kameni i na skle. Když jsi to propracoval tak, že je louh dokonale modrý, odlij ho do glazované misky. Pak vezmi zase tolik louhu jako prve a vlij ho na toto těsto zpracovávaje to stejně jako prve. Když louh pěk- JAK SE ZÍSKÁVÁ Z LAPISU LAZULI ně zmodral, odlij ho do druhé misky glazované, ULTRAMARÍNOVÁ BARVA dolij zase na těsto stejné množství louhu a začni jako obvykle. Opakuj to tak po několik dní, až těs- (Gemmarum et lapidum historia, A. DeBoodt, 1609, to se odbarví tak, že už louh se jím nebarví. Pak kap. 119–142) těsto vyhoď, protože už není dobré. Na nějaký stůl před sebe si rozestav všecky misky s výluhy eprůhledný je kámen lazuli, má barvu safí- louhu. Jda po řadě, míchej rukou louh s modří. rovou či květu kyanu, zlatými tečkami nebo Že jsou těžké, klesají ke dnu, kde pak uvidíš vrstvy žilkamiN vyzdobený. Zřejmě takový kámen nazýval těchto modří. Rozvaž si, kolikerého druhu chceš Plinius safírem. Říká totiž, že safír není nikdy prů- modř míti, zda tři druhy nebo čtyři nebo více. hledný a popisuje svítící zlaté tečky, které vskutku Upozorňuji tě však, že první výluhy jsou lepší, tak náš průhledný safír neobsahuje, leč pouze lapis 37 lazuli. Někteří podle Plinia by jej nazývali kyanus, mu přidej tolik medu, kolik pojme slepičí vejce, protože v Řecku se užívá tohoto jména, avšak je vař to v novém hrnci tak dlouho, dokud veškerou zřejmé, že Pliniův cyanus je naším safírem. Uvádí pěnu neoddělíš, tehdy odstav z ohně a uchovej. totiž, že jej lze velice snadno padělat tinkturou, Potom vezmi nejlepší gumy dračí krve, čtyři ale to u neprůhledných kamenů (na rozdíl od již skrupule, rozetři na mramoru s nepatrným množ- zmiňovaného safíru) není možné. stvím dříve popsané vody, dej do skla a přidej to- Předně: dílo se neztratí ani námaha u kamene lik předešlé vody, dokud nebude mít fialovou bar- mnohými zlatými žilkami protkaného a nádherou vu. Tu dobře přikrývkou uchovej k použití, ona vynikajícího. Takový je nejlepší a k tomuto dílu totiž má namíchati barvu prášku. Má-li totiž více nejpříhodnější. Poznává se následovně. Nějaká fialovosti, málo se přidá, má-li jí málo, roztoku se jeho část se položí na žhavé uhlí a hodinu se pod- přidá více. dává plamenům ohně a dmýchání měchem. Když K uschovanému prachu přilévej poznenáh- se pak roztírá v ruce a ztratí barvu, nehodí se. Zů- lu připravený hydromel (medovou vodu) a roztí- stal-li tvrdý, drží-li dřívější barvu, je nejlepší. Jiní, rej co nejlépe v nějaké úzké nádobce. Byla-li by přezkušují-li jeho hodnotu, pokládají částečku na totiž široká, byl bys na škodě a nemohl bys tak železnou plotnu, věříce Vulkánovi, že se podob- rychle tříti. Více než půl libry nemůžeš tříti na- ně rozpálí. Dále pohašují částečky v silném octu. jednou, a tříti budeš i hodinu. Svlažuj prach usta- Shledají-li zachovanou barvu, je to dobrý kámen. vičně hydromelem, aby nepřilnul ke kameni. Na Shledají-li barvu ještě zářivější, je to ten nejlepší. půl libry prachu spotřebuješ asi tři nebo čtyři unce Leč málokdy bývají takto obšťastněni, pouze na- hydromelu. lézají předešlou barvu. Každou půllibru tři na tomže místě a nepřidá- Co se barvy týká, jedna unce se prodává za dva- vej jiné než uvedené vody. Chceš-li si ověřit, zda cet tolarů. Kameny, jejichž odstín je nestejnoměr- jsi správně třel, zjisti zuby, zda prášek skřípe po- ný, poskytují barvy střední, u nichž se rozlišují tři dobně jako písek – tehdy jsi třel správně. Nesmíš stupně. Budiž tedy rozeznáván lapis lazuli podle totiž třít natolik, aby zcela ztratil barvu. Utřený rovnoměrnosti, který má největší hodnotu, zpra- prášek má vysychat bez slunce na kameni. Po vy- covaný na prach. Vložený do zlatnického tyglíku schnutí se snadno znovu rozetře prstem a takto a vystaven silnému ohni, aby se rozžhavil, zacho- může zůstat. Pokud to opravdu dobře nejde a le- vá-li prach po ochlazení předešlou barvu i konzis- pí se na sebe či žmolkovatí, musí být odstraněn tenci a nezmění-li se, pak je to nejlepší lapis. Jest- z kamene. Je to totiž známka tučnosti a lepkavosti liže se ukáže nikoliv prach, nýbrž pasta, bude to medu v něm zůstávajícího, musí se proto vyčistit, spíše sklo a smalt než lapis. Jestliže podrží částeč- aby svého času mohl být vytažen z emplastra. ně formu prachu a částečně bude mít formu těs- ta, je to známka ukazující, že lapis byl nastaven Promývání připraveného lapisu lazuli. příměsí skla. Máš-li při ruce barvířskou pánev či lazebnickou Kámen se zpracovává drobením na malé kous- misku nebo podobnou hliněnou nádobu glazova- ky, jež se promývají vlažnou vodou a ukládají do nou, vlož do ní prach lazuli a dodej sladkého lou- tyglíku. Vystavují se ohni, aby se rozžhavily a jed- hu podle popisu tolik, aby na čtyři prsty přesa- notlivé kousky se pohašují v nejlepším bílém hoval prach lapisu do výšky, a rukou co nejlépe octu, dříve destilovaném skrze filtr. Čím častěji se promni, aby se lépe vyplavil. Až se usadí, vodu toto dílo opakuje, tím lépe. Někteří je opakují se- odlij zpět do své nádoby. Když se prach ve stí- dmkrát. Častým totiž pohašováním se nejlépe kal- nu trochu vysuší, budiž rozprostřen na porfyro- cinuje a snadněji se obrátí v prach nebo snadněji vý kámen, dokud nevyschne docela. Pak se přidá- roztluče a neulpívá na hmoždíři. Onen však ká- vá k emplastru. men, jenž v ohni barvu nezachová nebo jen čás- tečně, se tímto způsobem nezpracovává a nevy- Příprava silného sladkého louhu. žaduje si tuto marnou a zbytečnou práci. Vezmi deset hrstí popela z vinné révy (fermento- Kousky kamene kalcinované řečeným způso- rum vitis) přesátého sítem a dej do nádoby, kte- bem rozluč v kovovém hmoždíři, co nejlépe uza- rá pojme nejméně 30 liber. Budiž v nádobě ot- vřeném, neboť i skulinkami víka hmoždíře vyrá- vor, který je možno uzavřít, vlož tam popel a silně žejí do vzduchu nejlepší a nejjemnější částečky stlač. Přilévej poznenáhla dvacet liber horké vody, barvy. Prášek pečlivě uchovej. Mezitím připrav ná- dokud voda neprojde až ke dnu. Níže otevři malý sledující vodu k očištění prášku. Vezmi vody pra- otvor tak, aby mohla vyjít jen po kapkách. Když 38 menité filtrem destilované jednu a půl libry, k to- už více neteče, ucpi výtok a louh, který dosud vytekl, budeš destilovat skrze filtr a uložíš ve skle- chu vodu, nebylo vaření dostatečně dlouhé. Jiným něné nebo hliněné nádobě. A je to louh ostrý. způsobem to poznáš takto: kapku emplastra stlač Na popel nalij znovu 20 liber teplé vody a zacho- prsty předem smočenými ve vodě a natahuj růz- vej stejný postup jako předešle, abys měl střed- nými směry. Jestliže se roztahuje a vzápětí trhá, je ní louh. Nejinak opakuj další vodou potřetí, abys to známka dokonalého svaření. Vlij uvařené a co získal louh zvaný sladký. nejžhavější emplastrum do Hippokratova rukávu Tyto louhy jsou užitečné k tomu, abys z em- napojeného předtím teplou vodou a sceď tak, aby plastra, vzpírá-li se, snadněji mohl extrahovat la- padalo do nádoby naplněné studenou vodou. Ru- pis lazuli. Mísí se různě podle potřeby díla. káv ještě stlačíš mezi dřevy, aby se bez prodlení Je i jiný louh k odstranění tučnosti emplastra vše mohlo prosít. a jeho mastnoty. Vezmi tartaru kalcinovaného, Když se emplastrum částečně ochladilo, budiž kolik chceš, vař jej v čisté vodě čtvrt hodiny nebo hněteno rukama smočenýma v připraveném lně- o něco déle a uchovej k použití. Tento louh léčí ném oleji, dokud se zcela nezbaví vody. Potom prašivinu a vyrážku a ženy jej používají k líčení. je uchovávej ve studené vodě, denně nebo ob Prach lazuli jím můžeš umýt tak, že tě obšťast- den vylévaje a hned znovu nalévaje – tak se totiž ní krásou barvy. uchová po deset let.

Jaké mají být nádoby, v nichž se drží vody O jemném emplastru k oddělování barev. při promývání prachů kamene. Vezmi 4 unce terebinthiny světlé, 6 uncí borové Má to být nádoba měděná nebo hliněná glazova- pryskyřice čisté, 6 uncí řecké smůly, 1 unci vosku, ná, na dně leštěná nebo vyhlazená a po stranách 3 kvadranty oleje ze lněného semene. Vař stejným musí být opatřena třemi otvory. První asi upro- způsobem jako prve. Třeba pamatovat, že toto se střed nádoby, druhý o málo níže, třetí asi dva prs- uvaří rychleji, neboť je jemnější a dokonce rych- ty nade dnem. leji propouští (odděluje) barvu než předešlé. Všechny mají být zevně uzavřeny, aby voda jimi Je třeba vědět, že chceš-li použít obojího em- nemohla vytékat. Vody z promývání se shromaž- plastra, abys tímto jemnějším získával první bar- ďují v této nádobě a ačkoli na začátku nebývá vu nebo prach lapisu. Nebude-li totiž získávána barva patrná, po desetidenním stání se něco ob- z dokonalého kamene, zdobeného zlatými žilka- jeví na dně. To pak když sbíráš, otevři otvory, aby mi, druhým emplastrem se nedá vytáhnout. Vel- voda vytekla bez pohybu a nezamíchala opět bar- ké umění dostat z kamene nejkrásnější barvu to- vu. Sebrané promyj a připoj k podobnému (od- tiž spočívá ve správné volbě emplastra. Příprava stínu). O nejmocnějším emplastru, s nímž se mísí lněného oleje pro předešlá emplastra. Vezmi kolik lapis lazuli, aby bylo možno oddělit části zářivěj- chceš světlého, krásného lněného oleje šafráno- ší od méně zářivých. Předně musíš mít po ruce vé barvy, průhledného, a nalij do sklenice mající 4 unce světlé a čisté terebinthiny, 6 uncí čištěné tvar volského rohu s otvorem uvnitř. K tomu při- borové pryskyřice, 6 uncí řecké smůly (picis grae- lij pramenitou vodu a hůlkou promíchej olej s vo- ce), 3 unce nejlepšího čistého mastixu a 1 a půl dou. Nechej, aby to odpočívalo spolu, dokud trvá unce oleje z čištěného lněného semene, jak bude přerod oleje (olej vystoupí nahoru). Pak spodním vyloženo později. Potom budiž připraven hrnec otvorem vypusť vodu. Opakuj tento proces de- nový glazovaný a dobře umytý, do něhož vložíš setkrát, dokud nevytéká voda tak čistá, jako byla terpentýn a postavíš na mírný uhlový oheň, aby se před smícháním. Tímto způsobem bude olej vy- rozpouštěl, míchaje dřevěnou lopatkou, jakou ob- čištěn a příhodný k dílu. Nemůžeš-li získat lněný vykle používají lékárníci. olej, náhradou můžeš použít i oleje hořkých man- Až se terpentýn dobře rozpustí, po částech vha- dlí, který není třeba čistit. zuj borovou pryskyřici roztlučenou na malé kou- síčky a míchej. Stejným způsobem přidej později Jakým způsobem se upravený prach lazuli řeckou smůlu a na prach roztlučený mastix. Aby přidává k silnému i jemnému emplastru. se vše dobře spojilo, míchej lopatkou. Avšak je to Vezmi jednu libru rozetřeného kamene připra- dílo mírného ohně. Poté přidej lněný olej a ne- veného popsaným již způsobem a rovněž libru chej na ohni čtvrt hodiny nebo trochu déle, do- silnějšího emplastra, jež jsi předem zevně omyl kud bublá varem. Když usoudíš, že je emplastrum rukou. Rozdrob je na malé kousky a vlož do no- uvařeno, lopatkou, jíž jsi míchal, vyzkoušej, zda vého smaltovaného hrnce předem opláchnutého. pak po kapce proniká vodou. Postav hrnec na horký popel, aby se emplastrum Neboť pokud se tyto kapky rozptylují po povr- rozpustilo. 39 Dej pozor, aby nedošlo k varu. Pokud se ta chy- a sleduj množství oddělující se barvy. Ukáže se, ba stane, může ji napravit přiměřené množství zda lapis byl dokonalý a znamenitý. Získáš z to- lněného oleje. Když se emplastrum rozpustí, vez- hoto prvního zpracování přibližně čtyři nebo pět mi dřevěnou lopatku, kterou se vždy míchá, a po- uncí. Tuto barvu uchováš odděleně, je totiž vyni- maž ji lněným olejem. Potom posyp trochu práš- kající a krásnější než ty další. Z nich druhá, stej- kem lazuli a pozorně přitom míchej emplastrum, ným postupem získaná, bude asi čtyři unce. Třetí dokud se vše nespojí, aby nic z prášku nezůstalo barvu získáš rovněž týmž způsobem, slabě vlaž- mimo. Stane-li se tak, vlij vroucí látku do pánve nou vodou. Čtvrtá bude popelavé barvy, je to dílo plné studené vody a seber pečlivě vše, co se při- nejstudenější vody. Emplastrum budeš lopatkami drželo na hrnci. promačkávat, aby vydalo už všechnu barvu. Ne- Když emplastrum trochu vystydne, aby ses ho chce-li se oddělit, můžeš přidat trochu louhu po- mohl dotýkat rukou, a má už pěknou barvu, je to psaného dříve. Všechny tyto barvy uschováš od- dobré znamení. Namaž si ruce olejem a pohybuj děleně. Je dobré si pamatovat, že extrahování zlehka těstem, zpracovávej ho půl hodiny, aby se barev trvá osm hodin a příprava vyžaduje deset vytratily všechny bubliny. Čím déle budeš hnísti, až dvanáct hodin. tím snadněji bude možno vytáhnouti barvu. Když Pokud vlažná voda oddělí příliš málo barvy, do- jsi již dost pracoval, učiň z toho bochník kulaté- dej třetinu objemu vody jemného louhu. Nestačí- ho tvaru, polož na pánev a přilij studenou vodu. -li to, přidej studený louh. Neuspokojí-li ani to, V této pánvi nechej čtrnáct dnů nebo i více, ne- učiň louh z popele výhonků vinné révy, který po boť čím déle je těsto namočeno, tím snadněji se přecezení trochu povař, aby kyselostí kousl do ja- vytáhne barva a tím bude krásnější. zyka. Posléze tě oblaží, když jej použiješ jako po- slední lék schopný vytáhnouti poslední barvu. Jakým způsobem se z emplastra Týmž louhem můžeš emplastrum promývat za vytáhne barva. horka a pak odlít, co není k použití. Při extraho- Emplastrum připravené k vytažení barvy omyj vání barev se vždy střídá výtěžek se ztrátou. mírně zvnějšku rukama tou vodou, v níž bylo uchováváno. Potom vezmi skleněnou mísu a je- O tvaru lopatek, jimiž se obrací emplastrum. jí dno potři olejem. Vlož emplastrum a přelij čis- Bývají vyřezány ze dřeva, které se snadno vyhlazuje, tou vlažnou vodou, jejíž teplota je při ponoření ať je to javor, platan, zimostráz či podobný druh. dvou prstů sotva znatelná. Nechej emplastrum Délku mají mít půl lokte, tloušťku palce. Okolo v té vodě stát asi čtvrt hodiny v létě, na jaře to ne- konce rozšíření na způsob jader mandlových, ne musí být tak dlouho. Vodu potom vlij do nádo- zcela okrouhlé. Horní část může být kulatá. by dříve popsané a do této připrav další vlažnou vodu. Emplastrum se tak stane měkčí – lepší část Jaká je barva, podle níž se stupňují barvy totiž musí být vytažena velmi zvolna. Chceš-li ji emplastra a čím se vyznačuje. vytáhnout najednou, dílo se špatně vydaří. Mír- První barva, s níž jsou ostatní srovnávány, je po- ně tedy míchej emplastrem shora dolů lopatkami, někud hrubší a obsahuje vždy něco ze zlatých ži- jež budou níže popsány. Pokud snad emplastrum lek, jež jsou součástí kamene. Druhá je proti ní přilne ke dnu nádoby, pomaž si ruce olejem a leh- jemnější, byť již ne tak krásná. Třetí je ještě jem- ce jimi pohybuj, dokud se voda nezbarví. Tu přilij nější, ovšem popelavá a světlejší než ostatní. k předcházející. Emplastrum pak dále obracej lopatkami, aby se nepřilepovalo ke dnu, tak dlouho, Jak se promývají barvy oddělené z emplastra. dokud se voda barví. Když jsou vytaženy z emplastra a voda odlita, do- Věz toliko, že v prvním roztoku málo barvy dej sladkého louhu a rukama odděleně promyj vybarví množství vody. Jakmile je totiž emplas- jednotlivé druhy barev. Každou pak zvlášť uscho- trum připraveno, aby vypouštělo barvu, začnou vej, kde dosud byla, dříve než je naliješ do pat- se z něho odvíjet do vody modré linky na způsob řičných nádob. Barvy promývej tolikrát, dokud slunečních paprsků. Při vyměňování vody přelé- se neodstraní zbytky emplastra. Potom je třikrát vej přes síto, aby se v něm zachytily větší části- nebo čtyřikrát promyj čirou vodou. ce emplastra. Pak přilévej pomalu znovu vlažnou Dokonale se barva vyčistí též jemným způso- vodu a podobně zvolna pohybuj lopatkami. bem. Vezmi žloutků vaječných od slepic krme- Snaž se, aby se emplastrum neroztahovalo a ne- ných zrním, nikoli travou. Hrotem propíchni vypustilo barvu naráz. Tak obrátíš emplastrum žloutek a pokrop jím rovnoměrně barvy, rukama 40 postupně pětkrát až šestkrát. Drž je pohromadě důkladně zamíchej v kaši. Teprve pak je promyj jemnějším nebo sladkým schne ve stínu. Jestliže seschne v tvrdou louhem, dokud u všech nebude louh po odlití tak hmotu, rozetři na prášek. Potom měj po ruce čistý, jako byl předtím. Stejně promývej pak či- 3 unce řecké smůly, 4 unce borové pryskyřice, rou vodou, třikrát nebo čtyřikrát, dokud neshle- 3 unce mastixu, 3 unce kadidla a 2 unce olivové- dáš v pánvičkách vodu stejně čistou jako před naho oleje. Skleněnou misku postav na pomalý oheň, litím. Onen způsob čištění je osvědčený. Málo předtím do ní dej olej, a když se dostatečně rozpálí, známý a tajný je druhý způsob. Dokonalejší jsou přidej pryskyřici, potom smůlu, pak kadidlo a na- totiž barvy, jež se pokropují trochou volské žlu- konec mastix. Míchej přitom důkladně. či, rukama důkladně třou a nakonec víckrát pro- Pak to přelij do jiné misky a trochu povař. Na- mývají čirou vodou, dokud nezůstane čistá a do- konec měj po ruce další nádobku, do níž dáš vy- konalá barva. sušený prach kamene, k němuž pozvolna přili- ješ popsanou vonnou mast míchaje lopatkou, Jak se scedí promytá a čištěná barva. aby vznikla dokonalá směs. Nechej tuto směs je- Cezení je dílo, jímž se odstraňují veškeré nečistoty den den v klidu. K oddělení barevné síly pak nalij z emplastra přimíšené k barvě. na pastu vroucí vodu a přitom pohybuj a míchej Poslední tedy vodu, kterou po čištění přidáš hmotou co nejlépe. Začne-li voda chladnout, odlij k barvě, přeceď skrze síto, pak přes nějakou říd- jí a nalij další horkou. Tak pokračuj, dokud voda kou tkaninu, nakonec přes jemný cendelín. Po ce- nezačne táhnout barvu. Jednotlivé výtažky můžeš zení se náležitě usazují barvy. Až uvidíš vody jas- oddělit a budeš mít rozdílné barvy. né a průzračné, odsaj je houbou ponořenou tak, Jestliže uvidíš, že barva s sebou stáhla i nečis- aby s sebou nestrhla i barvu. Nechej všechny ba- toty, napravíš ji takto. Přidej barvě tolik tartarové revné vody odpočívat ve svých pánvičkách a vysy- vody, aby ji pokryla. Na den nechej být a potom chat ve stínu. Vysušené barvy seber do kožených promyj barvu čirou vodou a bude čistá. Kámen váčků, při jejich zavazování rukou mni a stlačuj k tomuto dílu připravíš takto, když jej tříštíš na barvu, tím se totiž zjemňuje a vyhlíží pak krásněj- kousky. Dej ho do pohárku a žhav, potom pro- ší při otevření váčku. mývej octem. Tak zůstane nejlepší část, jež vzdoruje ohni. Oprava již připravené barvy. Chceš-li míti barvy ještě znamenitější, vmíchej je znovu do silnějšího emplastra na dobu tří dnů a do- držuj výše popsaný postup. Kolikrát tuto práci zo- JAK SE POUŽÍVÁ BARVA LACHURI pakuješ, tolikrát vybranější barvu nalezneš. Při kaž- PŘI NÁSTĚNNÉ MALBĚ dém opakování se však vždy ztratí na váze. Získáš však na tom, že jedna unce vydá za více než tři jiné. (Hermeneia, rp. 68 ) Ultramarínovou barvu pro její nezměrnou cenu malíři užívají jen málokdy. romývej a prosívej otruby a vodu, která pro- Místo toho mají jiné barvy pro modrou na ob- tekla, sbírej. Kal nechej usadit, svrchu to slij razech – modř připravenou z kamene arménské- aP pak uvař. Až to bude uvařeno, můžeš to smíchat ho nebo ze skla této barvy, jež nazývají smaltum. s lapisem lazuli a pokládat na plochu stěny. Jiní Ultramarínová barva se svlažuje ořechovým ole- soudí, že se do vody z propláchnutí má přidat ješ- jem a terpentýnovou silicí. Celou modrou malbu tě jiná, která se s otrubami dlouho vařila a pak se pak potírají tence jakýmsi lakem (vernixe). Tak- filtrovala. Tak z toho bude dobrý klih. Jestli chceš, to pokrytá barva se zaleskne podobně jako led či vyzkoušej to. Když používáš barvu lachuri, dávej sklo a je nejen v kráse skvělejší, než jako dá oděv přitom pozor, aby zeď byla zcela suchá. Vezmi nahému, nýbrž i svou trvanlivostí, když alespoň lachuri na paletu. Přidej k tomu také trochu indi- dvě stě let ani dílem neutrpí na stálosti a kráse. Ja- ga, toho, co se nazývá chinti, protože lachuri na kož i ten div, že barvu oheň nepohltí ani povětří zdi plesniví. Vápenné běloby přidej jako indiga nebo slunce ji nestráví. a dobře utřené nasyp do hrnku. Vytvoř nyní podklad tmavou žlutí, stíny maluj černí a světla maluj Jakým dalším a kratším způsobem z lapisu barvou lachuri. Světlo se nanáší také na umbru oddělit ultramarínovou barvu. s černí nebo na modročernou. Vezmi 1 libru kamene rozdrceného na nejjem- nější prášek a třeného s čirou vodou na porfyru. Vlož do glazované misky, kde prach vy- 41 O ARMÉNSKÉM KAMENI Slabší zůstává rozpuštěna ve vodě. Tuto vodu přelij do jiné misky, kde se usadí na dně levnější (Gemarum et lapidum historia, A. DeBoodt, 1609, barva, kterou uchováš zvlášť. Znamenitější část kap. 142–144) barvy se rozmíchává znovu v další gumové vodě, podobně se nechá v klidu na půl hodiny a pak apis armenius je lesklý, lehký, barvy nebesky se usadí na dně. Voda odlitá po usazení se přidá modré (caeruleus), dobře spojený a zároveň k druhé, méně krásné části bary. Kolikrát zopaku- křehký,L čímž se odlišuje od kamene lazuli. Postrá- ješ toto dílo, tolikrát ti poskytne rozličné barvy, dá rovněž zlaté žíly a jeho barva ohni neodolá. z nichž pozdější budou vždy vůči prvotním krás- Německy ho nazývají Bergblau, galsky verdazur, nější, silnější a hustší. což znamená modrou barvu se zeleným tónem. Má totiž tato modrá barva odstín příjemně naze- lenalý. Proto také věkem zelená, je-li použitý na deskových obrazech. Trvanlivost jako lapis lazuli nemá a zdá se, jako by obsahoval zrna písku.Vel- mi je podobný chryzokolu, který Němci nazývají ZPŮSOB ZÍSKÁNÍ Berkgrün, má však více modrosti. ULTRAMARÍNOVÉ MODŘI Často se nacházejí vedle sebe. Mám kousek Z KAMENE LAZURITU obsahující obojí kámen. Nachází se na různých místech Germánie, z toho zejména v nalezištích stříbra v tyrolském hrabství a jinde, též v Uhrách (DeMayerne, 17. stol.) a Transylvánii. Podle rozšířeného mínění je matkou malachitu. Tomuto názoru neodporuji, neboť yber nejlepší lapis lazuli, co možno nejmod- jsem vyrozuměl od mnohých, kteří to vyzkoušeli, řejšího odstínu, se zlatými zrnky. Můžeš jej že malachit má čistivou schopnost ještě lepší než Vvyzkoušet navlhčením slinou a otřením do vlně- arménský kámen. Lépe však usuzují ti, kteří za ného hadříku: Je-li dobrý, ukáže se krásně lesklá matku arménského kamene považují nikoliv mala- fialová barva. Nebo jiným způsobem – dej kámen chit, nýbrž kyanový kámen. do ohně rozžhavit do červena a vyjmi ještě žhavý Taková je totiž příbuznost všech tří kamenů, že z ohně. Je-li po ochlazení drobivý a při tření mezi častokrát v jediném kameni bývá spatřován společ- prsty se rozpadá na prášek jako hlína, pak je to ně zrozený malachit i kyanus. Použití, cena a pří- kámen špatný a nehodí se pro extrahování mod- prava arménského kamene. Tento kámen si žádají ři. Zůstane-li však tvrdý a zachová svou barvu, je především malíři. Aby jeho barva co nejdéle vytr- dobrý. vala a neměnila se věkem, přidávají k ní nikoli lně- Vezmi pak tohoto kamene jeden funt77, roz- ný olej, nýbrž petroleum, které barvu chrání. Po- tluč jej na kousky velikosti lískového oříšku, dej kud je jeho barva krásná a podobná ultramarínu, do smaltovaného tavícího tyglíku a drž jej ve může se prodávat jedna unce za půl tolaru a do- výhni po dobu jedné hodiny, pak vyhas v bílém konce i za jeden tolar. (Nejkvalitnější ultramarín octu (destilovaný je lepší). Sedmkrát jej tav a zno- stál 1 unce 20 tolarů, méně kvalitní 5 tolarů až půl vu vkládej do octa, aby se dostatečně kalcinoval druhého tolaru.) a aby se snadněji roztloukal na prach. Barva se z kamene získává tímto způsobem: Odlij potom ocet a ponechej kámen samot- Kámen se vhodí do obyčejné vody. Vodou se mí- ný vyschnout. Pak jej tluč v hmoždíři a tři s níže chá a po skončení se nechá na krátký čas usadit, popsanou vodou po celou hodinu. Seber jej pak aby barva, která je těžší, klesla ke dnu. Když se tak z třecího kamene a dej do široké ploché skleněné stane, odlije se voda s tím, co kámen vyplavil do misky a nechej schnout ve stínu, aby slunce ne- jiné nádoby, kde se usadí, co odešlo přebytečně. uškodilo barvě. Potom vyber prášek a uchovávej Znovu se promyje a neužitečná část se odlije. jej ve lněném pláténku dobře zavázaném, dokud Když se již vyplavuje z usazeniny jen málo, je si nepřipravíš pastu a louh, který má modř extra- třeba ji znovu důkladně rozetřít a dát do skleně- hovat. Ale nejprve ti chci popsat vodu, sloužící ke né misky naplněné čirou vodu, v níž byla rozpuš- zjemnění a pročištění prášku. těna arabská guma. Prsty se voda stále míchá, aby Vezmi filtrované pramenité vody 2 funty či se prach kamene neusazoval. Když ukončíš mí- 2 pinty78 a 2 unce bílého medu, postav na sla- chání, po půlhodině se neusadí již celá barva, ale bý oheň, odeber vystupující pěnu a dej ochladit. 42 jen její lepší část. Vezmi dračí krve v množství jednoho muškáto- 77 Funt = 0,5 kg 78 Pinta britská = 0,568 dm3 vého ořechu, rozetři velmi jemně s trochou této rukama v teplé vodě, dokud barvivo nevyjde. Ne- vody a přimíchej zbývající část vody. jde-li vodou extrahovat, nebo už žádné barvivo ne- Pak pasíruj přes lněné plátno do skleněné nádo- vychází, přelij vodu do jiné nádoby a k pastě s lazu- by. Voda nebude příliš červená, ale spíše měňavé- ritem přidej teplý louh z popelu vinné révy a vody, ho zbarvení pavích per, z čehož modř převezme v síle slabší nebo mocnější, podle potřeby. Jakmi- trochu fialovosti. S touto vodou se tře, jak bylo již le vyjde do vody nebo do louhu značné množství výše popsáno. Pasta se připravuje z bílé pryskyři- modři, odlij ji a zachovej jako nejlepší lazur. Přidej ce pinií, řecké smůly nebo kalafuny, mastixu, lně- pak k pastě čerstvý louh, propracuj jako předešle ného oleje, terpentýnu a vosku, od každého unce. a extrahuj druhou várku modrého barviva, a s vy- Nejprve rozpusť terpentýn v jedné nádobě na měněným louhem i várku třetí. slabém ohni, pak přidávej postupně piniovou Tyto modře se získají během osmi hodin a je pryskyřici, kalafunu, mastix, toto vše na třikrá- nutné je nechat v klidu po dalších dvanáct hodin, te a nakonec na kousky nařezaný vosk. Míchej aby v roztoku sedly ke dnu. Pak odlij louh a po- vše pohromadě dřevěnou špachtlí, až se dob- stříkej každou z těchto modří trochou volské žlu- ře promísí, a nakonec k tomu přidej lněný olej. či. Prohněť rukama, abys je zbavil zbytků pasty Míchej ustavičně, dokud se dostatečně nepovaří, a veškerých nečistot. Pak promyj louhem a suš na což se stane asi po čtvrthodině nebo i trochu déle. stinném místě. V této chvíli uslyšíš hukot varu. Pro zkoušku, zda Postříkej čistým vinným lihem, v němž se roz- se to dostatečně uvařilo, ukápni kapku dřevěnou pouštěla trocha brazilského dřeva a nechej pak špachtlí do chladné vody. Ztuhne-li okamžitě, ne- uschnout samotné, k čemuž dostačují obvykle rozplývá se a nelepí se na tvé prsty, dotkneš-li se tři dny. Uchovávej každou várku modři zvlášť ve jí, je to znamení, že je hotová. Odstav pak z ohně váčku z kozí kůže. Ta první je nejlepší a bude jí a nechej stát asi po dobu dvou Otčenášů. alespoň pět uncí. Druhé tři unce nejsou již tak Když už to není příliš horké, protlač přes ko- dobré. Třetí várka, též asi pět uncí, je nejhorší ze nopné plátno pomocí dvou kulatých zimostrázo- všech. vých dřívek síly jednoho prstu a délky půl lokte do bílé glazované keramické nádoby s dostateč- …Je to diamant všech barev pro svou nikdy ne- ným množstvím studené vody. Dokud to zcela předstižitelnou dokonalost. Též prospívá mozku, neztuhne a je jen mírně teplé, aby ses toho mohl a proto je užitečný proti choromyslnosti, závra- dotýkat, vyjmi z vody a vypracuj rukama předem tím, bušení srdce, melancholii a jiným duševním potřenýma lněným olejem. Když jsi vytlačil veš- nemocím. Dávkování: Množství jedné unce ve kerou vodu, nechej vychladnout a je to hotové. vhodných pilulkách, nebo pro melancholii v ex- Jiná pasta: Vezmi čistého terpentýnu 2 unce, pi- traktu z anglického šafránu, pravidelně ve dne niové pryskyřice 5 uncí, mastixu a nového vosku v noci po delší dobu užívat. Je to zvláštní medika- po 2 uncích, oleje z hořkých mandlí nebo sedm- ment, který vyzkoušel Angelus Sale. krát promývaného lněného oleje 1/2 unce. Ostat- ní pak bylo řečeno výše. …Pan rytíř VanDyck: Na moji poznámku, že Extrahování barvy: Rozetři pastu na malé kous- jmenované barvy, tj. azur a zeleň, nanesené tem- ky a rozpusť v hliněném hrnci na slabém ohni, aby perou a poté lakované, jsou stejně dobré, se vyjá- se nepřipálila. Přidej 1 unci79 lněného oleje nebo dřil tak, že on sám na svých obrazech často naná- tolik, kolik bývá třeba na jednu porci salátu. Když ší tyto barvy s gumovou vodou a po vyschnutí je se pasta rozpustí, zamíchej ji dřevěnou špacht- pokryje lakem. Tajemství však spočívá v tom, jak lí, předem potřenou lněným nebo hořkým man- trvale nanést temperovou barvu na olejový pod- dlovým olejem, přidávej postupně prášek lazuri- klad, aby se s ním spojila. Takové spojení se usku- tu a vše promíchávej. Někteří přidávají rozetřenou teční nejjistěji potřením cibulí80. Když to zaschne, pastu do prášku. olejová vrstva vodové barvy přijme a chytí. Po- Pak odstav z ohně, nechej trochu vychladnout, dobně působí volská žluč. aby ses toho mohl dotýkat. Olejem potřenýma rukama pak zpracovávej hnětením tuto pastu po dvě hodiny, aby se lazuritový prášek dokonale v pastě rozptýlil. Nadělej z toho pak kuličky, které dáš do čisté chladné vody a necháš stát až pět dnů. Čím déle stojí, tím čistší bude modř. Chceš-li extrahovat modř, opracuj tyto kuličky 43 79 Unce britská = 28,34 g 80 Cibule obsahuje přírodní smáčedla, saponiny. Obchodníci prodá- OSTLINNÉ vající boryt, socha na portále katedrály MODŘE v Amiensu, 13. stol. R

NÁHRAŽKY BAREV

(Vitruvius, De architectura, 1. stol. př. n. l., kniha VII.)

urpurové barvivo se připravuje také z křídy nabarvené kořenem mořeny a některá jiná Pbarviva se připravují z květů. Chtějí-li kupříkladu omítkáři napodobiti atický okr, vhodí do nádoby s vodou usušené žluté fialy a svaří je nad ohněm. Po náležitém provaření vyklopí obsah na kus plát- na, vymačkají rukama a vodu zbarvenou fialami schytají do hmoždíře. Přidají do ní křídu a jejím rozetřením dosahují barvy atického okru. Skvělou nachovou dělají z borůvek zpracova- ných týmž způsobem a přimíšených do mléka. Kdo nemůže pro vysokou cenu použít malachit (horská zeleň), barví nebeskou modř bylinou zvanou rezeda (luteum), a tak si opatřuje krásné ze- lené barvivo, které se jmenuje barvená horská ze- dnech po letnicích dvanáct hrstí chrp. Sbírat se leň. Při nedostatku indické modři (indigo) barví mají po ránu do poledne. Otrhej okvětní lístky do prstenovou křídu borytem, který Řekové nazývají čisté nádobky a roztluč to v čistém hmoždíři na kaši. Dej pak do čistého barchanového šátečku a pro- mačkej šťávu skrz hadřík do armiacké soli, které Barvírna, někteří říkají sal arabicum. Sůl se v barvě rychle roz- vyobrazení pustí. Pak vezmi pořádně vyprané plátno ze starého z německého šlojíře nebo ubrusu a nastrkej z něj natrhané šátečky manusktiptu, do barvy. Dej jich tolik, aby do sebe vsákly všechnu 18. stol. barvu, tedy, aby nebyly ani příliš mokré ani příliš su- ché a přitom aby barvu přijaly celou. Pak se šátečky pověsí vedle sebe na čistý kožený řemínek na větru, ale ne na slunce, protože slunce vytáhne barvu, a nechají vyschnout do příštího dne. A znovu se mají brát květy čerstvé, tolik jako předtím, otrhat jejich lístky a roztlouci v hmoždíři jako před- tím a přes obyčejný hadříček protlačit šťávu do hlině- né nádobky glazované. Navíc se přidá arabská guma zcela průzračná, která se musí předem rozmočit ve vodě. Gumu je třeba rozmíchat prstem – rozpuště- isatis81 a nahrazují tím indickou modř. ná guma se smísí se šťávou květin. Přidává se též kamenec (alumen glarici), jeden settich jemně rozetřený ŠÁTEČKOVÁ MODŘ na prášek – tento prášek se vsype do předchozí šťávy a míchá se až do úplného rozpuštění kamence. Pak se vezmou předchozí zbarvené hadříčky a na- (Aquae conficiendae, 15. stol., rp. 31, 6 a 32) pájejí se podruhé touto barvou, až se do nich barva úplně vsákne a dokonale se celé obarví. Pak pověs odrý turnesol. Chceš-li udělat pěknou šá- hadříčky na větrném místě a nechej dobře uschnout. 44 M tečkovou modř, nasbírej v prvních osmi Hadříčky potom zaviň do pěkného papíru, ulož 81 Kosatec. do čisté dřevěné krabičky a drž v horním patře na TEMNĚ MODRÝ ŠÁTEČKOVÝ vzduchu, aby se k nim nedostala vlhkost. Chceš-li TURNESOL pak udělat dobrý modrý inkoust lehce plynoucí z pera, který můžeš použít i k florírování, použij šáteč- (Aquae conficiendae, 15. stol., rp. 33) kovou modř. Vezmi jednu dávku velikosti asi jednoho tourského okud chceš připravit temně modré hadříč- groše, vlož do malé skořápky a ze sklenice nalij na ni kové barvivo, vezmi borůvky z první sklizně. trochu vody. Přidej stejné množství jiné vody stud- VezmiP jich plnou mísu a dej je do nového džbán- niční a nechej hadříček v té skořápce rozměknout. ku, dobře ho přikryj a zahrabej do země až k hr- Ždímej hadříček postupně třikrát, až z něj barva pře- dlu a nechej tak stát po osm dní, až začnou hnít. jde do skořápky. Napiš pak s tou barvou nějaké slovo Pak vyndej a roztluč důkladně v čistém hmoždíři a jsou-li písmena příliš sytá nebo příliš tmavá, je bar- a dej do čistého nového hrnku a přilij tam dosta- va příliš hustá. Přidej tedy dvě nebo tři kapky před- tečně vody, tj. vody jednu čtvrtku (quertlin) na chozí vody do skořápky k té barvě, promíchej dů- 1 mísu borůvek. kladně prstem a bude správná. Borůvky i vodu míchej, vezmi soli armoniacké Fialový turnesol. Chceš-li udělat šátečky fialové, 1 settich a stejné množství čištěného kamence (glari- sbírej téhož času červené květy z žita (vlčí máky), ci), přistav hrnek s borůvkami k ohni a nechej trochu kolik potřebuješ, a odtrhávej jejich lístky. Roztluč je rozpustit a mírně přejít varem, aby nic nepřeteklo. důkladně a vymačkej šťávu přes čisté lněné plátno V okamžiku varu stáhni z ohně a nechej odstát. do glazovaného hrnce. Vezmi čištěný kamenec (alu- Pak vezmi armoniacké soli i kamence po jednom men glarici) a je-li šťávy z květů plný hrnec, dej ka- settichu, dej do barvy v tom hrnci a nechej je tam mence 1 settich, je-li málo, o tolik méně ho přidáš. rozpustit. Barva v hrnci ať pořádně vystydne, pak A pamatuj, že na 1 čtvrtku (quertlin) náleží ji přeceď skrz barchan, protlač přes pláténko do 1 settich kamence, když však květů není tolik, není glazovaného hrnce – tím zůstanou slupky a zrnka třeba přidávat celý jeden settich kamence nebo sko- v plátně a barva plátnem do hrnce procházející je již ro žádný. Pak dej pláténka do barvy a až se zcela pěkná a modrá. obarví, pověs je na větrné místo, aby dobře vyschla. Vezmi pak pláténka ze starého šlojíře nebo ubru- Znovu pak naber květů stejné množství jako prve, su, nastrkej je do té barvy, aby se dobře obarvila, pak roztluč je dobře, promačkej šťávu přes plátno, dej pověs na větrné místo a nechej dobře uschnout. Po- plátýnka do šťávy, aby se dobře obarvila. Rozpusť starej se pak o jejich uschování, dej je do papíru jako však v té šťávě arabskou gumu. Pověs pláténka, ne- předchozí várku šátečků. Tyto šátečky se nenamá- chej schnout na větru a zaviň do papíru – a to se na- čejí do barvy dvakrát jako předchozí, neboť jedno zývá fialové hadříčkové barvivo. napojení je dostatečné. Znamenej, že zatímco barva z květů se má uležet přes noc, tato jednoho dne sto- čená ještě téhož dne se sbírá do šátečků.

Indigo, kresba z Regnaultovy knihy INDIGOVÁ MODŘ La botanique, 1774. (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 36)

ezmi skořápky ze slepičích vajec, dobře je umyj a vlož je do nové nádoby, kterou utěsníš lutumV sapientiae. Kalcinuj skořápky a pak je dobře rozetři na kameni. Vezmi pak čisté indigo rozptý- lené v čisté vodě a smíchej je s vápnem na třecím kameni. Chvíli všechno tři a získáš dobrou barvu. Nemáš-li však indigo, použij místo toho pěnu z barvířského borytu a udělej to zrovna tak jako předešle. A věz, že zatímco boryt se vaří v barvíř- ském kotli, musíš odstranit pěnu a smíchat ji s va- ječnými skořápkami a pak to usušit. 45 BORYTOVÁ MODŘ přidej trochu čerstvých bylin, ať je to husté jako ovesná kaše. Nežli to však dáš do kamencové (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 36) vody, musíš tu kaši nalít na mramorovou desku a nechat vyschnout. Pak se to teprve vlhčí kamen- ezmi bylinu zvanou boryt (guatum), roztluč ji covou vodou, sebere, pořádně vysuší a uschová. na jemno a z té drti udělej koule zvící jablka. PakV vezmi na každou libru borytu 2 libry obecné soli, tři unce živé síry a unci kamence. Utři dobře ty věci s rozdrcenými bylinami a pak vše nasyp do JINÝ ZPŮSOB JAK DOBÝVAT měděného kotle s čistou vodou. Směs má vypadat BORYT jako polévka a nemá být příliš hustá. Pak zavěs kotel nad oheň a vař, dokud to nezhoustne jako (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 81) kaše, pak odstav. Kaši vylij na stůl do tenké vrstvy, odkrajuj kousky a usuš je. Tak získáš dobrou oztluč boryt, dej ho do nádoby na slunce tak, indigovou barvu. aby do ní slunce vždy svítilo, a svlažuj močí. RZa několik dní se zrodí červi, kteří budou velcí a plní modré barvy. Vezmi ty červy a roztluč je, Výroba indiga šťávu z nich proceď přes lněné řídké lněné plátno. v Západní Indii, Do ne příliš velkého koláčku zmačkej, co zbylo na 18. stol. plátně, a usuš. Když už je skoro suchý, nařezej ho na menší kousky a dosuš. Tak to bude hotové.

JAK SE DĚLAJÍ ROZLIČNÉ BARVY Z ROSTLIN (Alcherius, 1411, rp. 340)

ři východu slunce vyjdi do polí a nasbírej různých květin rostoucích mezi obilím, jakož Pi jiných bylin. Roztluč a rozetři každý druh zvlášť a smíchej s dobře vypálenou sádrou. Barvu usuš a uschovej k použití. Chceš-li pěknou zelenou, míchej šťávu s páleným vápnem.

JAK PŘIPRAVIT MODROU VODU (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 10v–13v)

osbírej plody bezinky i s jadérky v tom čase, BORYTOVÁ MODŘ SRÁŽENÁ kdy už nejsou zelené, ale ještě nedozrály. Vař NA SÁDRU Pje v kotlíku, a když jsou dostatečně uvařeny, vez- (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 76) mi plátno a sceď šťávu do skleněné nebo glazo- vané nádoby. Pak ji temperuj močí a užívej ji jako ezmi tři díly jemně mletého gessa, šest dílů malířskou barvu. Když uschne, můžeš na ni ma- tlučeného borytu a míchej to a tři, dokud lovat štětcem šťávou z lilií, a tehdy získá modrou zV toho nebude pasta pěkné a hluboké barvy. Pak barvu. Podobně můžeš barvit látku nebo papír, vezmi kamencovou vodu a navlhči gesso i byliny, na který budeš psát zlatými písmeny.

46 JAK PŘIPRAVIT MODROU BARVU Příprava borytu NA L ÁTKU (weitu) podle německé knihy (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 15v–20v) Historische, physische und oeconomische Be- osbírej jisté květiny, jež rostou mezi kukuřicí schreibung des Waidtes a mají pět okvětních plátků a barvu rudých li- z r. 1752. V pozadí Plií. Vezmi tyto okvětní plátky a tři je na kousku sta- jsou pole borytu, rého plátna. Nechej to uschnout a když se ti bude okolo mlýna roze- zdát, že pláténko nemá dostatek barvy, opakuj mílajícího stonky postup podruhé. Můžeš také použít květiny, které se suší rozemletá se nazývají fior di lebio nebo ibio82, jež rovněž ros- masa formovaná do tou mezi obilím. Když se do toho pustíš, posbírej kuliček. kvítky, které mají nebesky modrou barvu a mají mnoho okvětních plátků. Tyto plátky posbírej a vymačkej z nich kousek po kousku šťávu. Pak je ještě vyždímej jednou všechny dohromady, odděl šťávu a nechej ji nasát dobře do plátna, které pak můžeš nechat uschnout na roštu. Vezmi zaschnutí a je použitelná k podkladovému nátěru. také okvětní plátky fior di lino83,vymačkej je a do Tato kyanová modř není k ničemu a brzy vybledá- této šťávy namoč kousek plátna. Nechej jej pak vá. Pomaleji na čistém papíře, je-li to pouze šťá- uschnout stejným způsobem, jak jsem to uvedl již va bez přísad. Šťáva borůvek, jež Němci nazývají dříve, a máčej znovu, není-li dost obarvené. Heidelbeere a Angličané Billberries nebo Hurt- berries, se extrahuje v dvojité nádobě s vodou, pomocí varu a vymačkávání. Je to velmi krásná a zářivá červeň. Po přidání kamence vznikne pře- KYANOVÁ MODŘ krásný purpur, podle množství kamence tmavší nebo méně tmavý… (DeMayerne, 17. stol.) Příprava této barvy: Na oheň jsem postavil cí- novou nádobu s větším množstvím borůvek. Ne- hrpy rostoucí na poli dávají velmi krásnou chal jsem je vařit v čisté studniční vodě, až se po- modř, vylisujeme-li z nich a smícháme pou- lovina vody vyvařila. Odvar byl silně zbarvený Cze s kamencem. Barva se nemění, je i bez přísad a protlačoval jsem jej cedníkem. Nanesený na pa- krásná. Po uschnutí je bledší než v mokrém stavu. pír dával nepříliš brilantní fialovou, jak je patrné Přidáš-li kapku oleje z vinného kamene, vznikne na následujících listech. S touto barvou je psán krásná mořská modř, vynikající na okamžik, ale tento text. trochu později hasne a mění se ve špinavou žluť Vzal jsem jednu plnou lžíci tohoto roztoku připomínající špinavý okr. a přidal trochu kamence, jímž barva silně zmod- Z této šťávy jsem vzal trochu a zalil tím lak- rala. Tato modř tmavla po přidání trochy nehaše- mus nebo turnesol. Zpočátku se trochu červenal, ného vápna jako indigo. Vyzkoušej, co způsobí pak ale přešel do indigové barvy, nepříliš tmavé jiné přísady. Ve stříbrné nádobě tato barva získá- ani světlé, vhodné pro základní podkladový ná- vá fialový odstín84. těr. Zaliješ-li tuto modř nejprve trochou kamence a pak trochou oleje z vinného kamene, vznikne výborná zeleň, jako by to byla měděnka. První modř dává po smíšení s gumigutou špinavou ze- leň použitelnou pro stínování. Vezmi šafránovou tinkturu, jeden díl chrpové modři, tři díly zamíchej a přidej jednu nebo dvě kapky oleje z vinného kamene. Vznikne silná zá- řivá zeleň jako šťavní zeleň, která však tmavne při

47 82 Chrpa. 83 Květ lnu. 84 Barevnost organických barviv bývá ovlivněna tvorbou komplexů s různými kovy. OSTLINNÉ promíchej. Až to po nějakém čase vyschne, roz- dělej barvu s čistým louhem a temperuj trochou ZELENĚ gumy. Chceš-li tmavou zeleň, vezmi řešetlákové bobule ne příliš zralé. Vymačkej z nich šťávu R a čiň jako prve. Jinak uděláš zelenou, když zralé bobule řešetláku uvaříš se stejnou váhou silného JAK TAKÉ UDĚLAT ZELENOU bílého octa, který necháš do poloviny vyvařit. BEZ POUŽITÍ MOSAZI Pak to procedíš do glazované nádoby a budeš z toho brát, až bude potřeba. (Petrus Audemaro, 14. stol.)

dyž chceš udělat zelenou, vezmi uprostřed května trs orlíčků, dobře je roztluč na kaši ZELEŇ Z MYRTY Kv hmoždíři a přeceď šťávu skrze pláténko. Pak vlij šťávu do nádoby a polož ji na slunce, dokud (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 94) nezhoustne. Musí být míšena nejprve s vodou a potom s vajíčkem, chceš-li utřít barvu na dřevo ezmi myrtu, dej ji do glazované nádoby a za- nebo na stěnu. Na pergamen se však musí pou- lij silným octem. Nechej to stát několik dní žívat jako cerusa. aV sbírej pak pěnu, která se na octě utvoří. Je to dobrá zeleň podobná měděnce.

KRÁSNÁ A TMAVÁ ZELEŇ ZELEŇ Z FAZOLÍ (Jehan LeBégue, 15. stol. rp. 45) (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 97) hceš-li vyrobit velmi tmavou a krásnou ze- leň, vezmi čerstvou routu nebo petržel a vy- asbírej zralé francouzské fazole, dej je do tlačC z ní šťávu. Smíchej ji s měděnkou a dobře pytle a lisuj. Vymačkanou šťávu vař a ne- utři na kameni, ulož pak do mušle, přidej trochu Nchej polovinu vyvařit. Pak přidej práškový kame- silného octa zbarveného šafránem nebo také bez nec a odstav z ohně. Tak získáš dobrou a jem- šafránu. Připravíš tak vodu dobrou pro psaní. nou zeleň.

KRÁSNÁ ZELEŇ Z ŘEŠETLÁKU SVĚTLÁ ZELEŇ Z FIALEK (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 88, 93 a 102) (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 104)

ezmi drobné bobulky řešetláku (spinoger- asbírej v březnu fialky, roztluč je a vy- bino), když jsou tak právě zralé, dej je do mačkej šťávu do glazované mísy. Přidej skleněnéV nádoby a rozmačkej je rukama. Postav trochuN dobře třeného kamence, smíchej a pak je pak na slunce a počkej, až bobule klesnou do mísy namoč velmi bílé a nepříliš silné lněné ke dnu a šťáva bude nad nimi. Tu pak přeceď pláténko. Namoč je alespoň třikrát, čím vícekrát, a slupky zahoď. Na libru šťávy pak vezmi dva tím lépe, a mezitím vysuš ve stínu. Až budeš chtít kvarty práškového kamence. Směs dej na slunce barvu používat, temperuj ji gumovou vodou. v dobře uzavřené skleněné nádobě a nechej stát po tři či čtyři dny a tři až čtyřikrát denně to dobře

48 ERNĚ Wiliam Salmon, A HNĚDI Polygraphice, London 1672. Sbírka S. M. Č Edelsteina, Jeruzalém. O ATRAMENTU (Vitruvius, De architectura, 1. stol. př. n. l., kniha VII.)

odám teď výklad o atramentu, které je při stavebních pracích velmi potřeba, aby byl Pznám určitý pracovní postup, jehož k její výrobě používají odborníci věci znalí. Postaví se totiž ko- mora na způsob potní lázně, opatří se důkladně mramorovou štukovou omítkou a uhladí se. Před ní se umístí pícka, z níž vedou vývody do této komory a jejíž topeniště se velmi pečlivě utěsní, aby plamen nešlehal ven. Do pece se nasype smůla. Silný oheň ji spaluje a nutí ji vypouštěti čoud vývody do komory, kde se saze usazují kolem dokola po zdech a po oblouku stropního klenutí. Odtud se saze sbírají a část se jich po propracování s klovatinou upravuje k pou- žívání jako písařská čerň. Do zbytku omítkáři při- míchávají klih a používají ho na stěny. Není-li však po ruce dostatečná zásoba takové černě, je v nut- ném případě třeba zaříditi toto: Spálí se chrastí nebo loučové štěpiny. Po zuhelnění se uhasí a rozetřou v hmoždí- kou dobře zvládnouti, a smýkej jím podle libosti. ři s klihem. Tím vznikne čerň pro omítkové prá- Pak vezmi jisté množství černě, co by byl ořech, ce ne neúhledná. Podobně se dosáhne příjemného a dej ji na ten kámen. Kamenem, který v ruce dr- odstínu černě, jestliže se v peci spálí usušené vin- žíš, tři pěkně a důkladně tu čerň. Pak vezmi čistou né kvasnice. Pak se rozetřou s klihem a tak se jich vodu, buď říční, nebo z pramene, a tři tu barvu použije k nátěrům nástěnným. Čím z lepšího vína za mokra asi půl hodiny nebo i hodinu, anebo jak budou kvasnice opatřeny, tím lépe se dá napodobit chceš dlouho. barva nejen obyčejné černě, ale i černě indické. Věz však, že kdybys ji třel celý rok, že bude ješ- tě černější a ještě do barvy lepší. Pak vezmi třís- ku tenkého dřeva, širokou na tři prsty, jež má břit jako nůž. Touto třískou stíraje, sežeň barvu čis- O PŘÍPRAVĚ ČERNĚ JAK JI TŘÍTI tě a udržuj ji tekutou a ne mnoho suchou, aby se dobře na kameni roztékala a mohl jsi ji dob- (Cennini, 15. stol., kap. 36 a 37) ře tříti a sbírati. Potom ji dej do nádobky a nalij do ní vody tak, aby nádobka byla plná. Ucho- bys čerň náležitě utřel, vezmi porfyrový vávej ji vždycky tekutou a dobře chráněnou před kámen, který je pevný a tvrdý. Je totiž více prachem a vším neřádstvem, to jest ve skříňce, jež druhůA kamenů ke tření barev: porfyr, serpentin pojme více takových nádob na tekutiny. Věz, že a mramor. Serpentin je kámen měkký a není dob- je vícero černých barev. Z černého kamene měkké- rý. Mramor je ještě horší, ježto je příliš měkký. ho je mastná čerň. Upozorňuji tě, že každá barva Nade vše je porfyr. Vezmeš-li pěkně lesklý, je lepší nemastná (suchá) je lepší nežli mastná. Pouze když než ty, které nejsou tak hladké. Pak vezmi kámen, zlatíš zlatem na obraze, pak čím je mastnější, tím který se dobře drží v ruce, také porfyrový, spo- lépe zlato dopadne. Necháme však zatím tuto věc. dem rovný a oblý nahoře jakoby miska a o něco, Pak je tu čerň, která se dělá ze suchých klacků menší, než je miska, podoby takové, aby se dal ru- révy vinné. Ty klacky se spálí a když jsou vypále- 49 Výroba jemné ČERNÁ K PSANÍ NA STŘÍBŘE uhlové černi pro NEBO NA ZLATĚ přípravu inkoustu. Dřevěné tyčky jsou (Jehan LeBégue, 15. stol., rp. 50) naskládány do sudu, ve kterém budou ezmi plumbum ustum a smíchej se sírou, piš páleny. Monumenta s tím na zlato nebo stříbro a pak to zahřívej Pulveris Pyrii, nadV ohněm. Výsledek bude velmi pěkný. 15. stol.

ATRAMENTUM K PSANÍ I K MALOVÁNÍ

(III. kniha Heracliova, 15. stol., rp. 53)

působ výroby inkoustu je následující a hodí se nejen k malování, ale také k psaní. Ná- dobuZ dej dnem vzhůru do komína tak, aby dým z pece vnikal do nádoby. Do pece dej dlaždice tak, aby se rozžhavily, a na ně dej smůlu, aby dým a kopt zachycovala nádoba. Ten kopt pak velmi jemně tři s králičím klihem a získáš výrazně zbarvené atramentum. Do něho pak můžeš přidat dřevěné uhlí nebo vypálené broskvové pecky utřené s klihem. Vypálené vět- vičky také dobře napodobují vzhled atramentu, ale musejí to být nejčernější kousky. Jsou-li přelity dobrým vínem a je k nim přidán klih, dávají barvu, kterou lze dělat měkké stíny.

ny, hodí se na vodu a tím se uhasí. Pak se to tře na způsob jiných černí. A to je pak čerň suchá a ne- mastná, která jako nejdokonalejší se užívá. ČERŇ ZE SUMACHU Jiná čerň se dělá z pálených skořápek mandlí a broskví a je to dokonalá a jemná čerň. Jiná je (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 134 b) čerň, která se dělá tímto způsobem: Vezmi kahanec plný lněného oleje a zapal jej. ezmi malou nádobku plnou sumachové šťávy Pak na něj pokrop čistý plechový rendlík a za- a vař, dokud se nevyvaří na čtvrtinu. Pak přidej řiď to tak, aby plamen byl ode dna rendlíku na dobrouV naběračku rmutu z třecího kamene a vař, až dva až tři prsty a aby kouř plamene narážel na to hladina klesne o dva prsty. Pak přidej 3 unce řím- dno, a chvíli posečkej. ského vitriolu a 3 unce tlučených duběnek a vař, až Vezmi pak rendlík a něčím smeť tuto barvu, to v nádobě zbude jen na dva prsty černi. jest ten čoud či saze, na papír nebo do nějaké ná- doby. A není třeba ani tříti, protože je to velejem- ná barva. A tak naplň několikráte onen kahanec olejem a dej zase znova pod rendlík a nadělej si JAK SE ZÍSKÁVÁ ASFALT tak barvy tolik, kolik potřebuješ. (Agricola, De Re Metallica, 1556, kniha 12.)

sfalt se připravuje z asfaltových vod, z tekuté- ho asfaltu a z asfaltových směsí. Jak nám za- 50 nechalA Plinius ve svých spisech, zavádí se asfaltová a slaná voda v Babylónu ze studní do salinek, silným Výroba lampové žárem slunce se zapařuje a zhušťuje dílem v tekutý černi podle asfalt, dílem v sůl. Asfalt jako lehčí se drží nahoře. Francouzské Plave-li mnoho tekutého asfaltu na vodách pra- encyklopedie menů, čerpá se dížkami nebo jiným nádobím, (1754–1765). plave-li ho však málo, sbírá se do hrnců husími Saze byly zachy- peroutkami, lněnými šátky, chomáči vlasů, sítěmi covány plátnem a jinými předměty, na nichž snadno ulpí. Zahřívá napnutým do se ve velkých hrncích měděných nebo železných tvaru trychtýře. a zahušťuje se ohněm. Jelikož se hodí k rozličnému užití, míchají ně- kteří tekutý asfalt se smolou, jiní s kolomazí, aby jejich hustotu zmírnili. Vařením v hrncích se však asfalt v tvrdou látku změniti nedá. Asfaltová směs se zahřívá týmž způsobem jako směs sirná, totiž v hrncích s děrovaným dnem. Dělává se to ovšem řidčeji, poněvadž se takový asfalt vysoko necení.

ASFALT (DeMayerne, 17. stol.)

louží k prohloubení nejtemnějších partií pleti, po jejich dokonalém vyschnutí. Rovněž pro stínováníS zlata. Vezmi asfalt, lněný olej, přidej trochu umbry pro vyschnutí, oleje tolik, aby ji utři jen takové množství, co spotřebuješ, neboť překrýval na dva prsty, vař olej, až zhoustne jako čím čerstvější je tato čerň, tím bude lepší a tím sirup a zhnědne, pak používej. Stříbrný klejt má lépe se bude natírat. Nikdy nezapomínej ke kaž- pro lak tentýž význam, nejlepší je však použít be- dé černi přidávat přesné množství měděnky. Uží- nátské sklo85. Barvy se prodávají v ulici Bobstay, vej ji tak podle všech pravidel umění. Bude dob- na rohu při vchodu do burzy. ře vysychat, byť poněkud pomaleji než ostatní, z různých hlinek připravované barvy. Pálené je- lení paroží třené na kameni s vodou bude hně- dé jako hlína nebo okr. Míchej s olejem na paletě, PRÁCE S ČERNÍ tak dá krásnou čerň jako jait, jak jsem pozoroval. Barva vyžaduje pro vysychání tytéž přísady, ne- (DeMayerne, 17. stol.) boť sama od sebe neschne. Třená čerň po třech až čtyřech dnech houstne, bude plná malých ků- d pana Mitiuse, vynikajícího malíře. Nejlepší žiček, jež zabraňují roztírání barvy, proto ji pouze všech černí, jež se nejlépe roztírá a s níž žívej čerstvou. možnoO dokonce lazurovat, je čerň slonová nebo čerň připravená z ovčích hnátů. Úlomky se vloží do tyglíku dobře přikrytého cihlou nebo taškou, spáry se vymažou tak, aby nevnikal žádný vzduch. Toto vše se postaví na silný oheň, ne déle než jednu hodinu, aby kosti nezbělely. Tím se látka vypálí do dokonalé černi. Co nejpečlivěji ji pak třeme na poryfovém nebo jiném třecím kameni s ořechovým nebo lněným olejem. Přidej k jednomu funtu černi asi čtyři- cátý díl, tj. čtvrt unce měděnky. Rozumí se tehdy, máš-li před sebou nějakou velkou práci. Jinak 51 85 Asfalt s olejem pomalu schne, přidává se proto sikativum. Umbra obsahuje sikativní příměs oxidů manganu. Benátské sklo je olovnaté a slouží jako sikativní a pastotvorná přísada. ALBA mi odstíněnou barvu pleti (posc), která je zmíně- na výše, a přidej do ní více země zelené a pálené- PLETI ho okru, takže vytvoří tmavší stín než ta předešlá. Nanes ji mezi obočí a oči, pod střed očí, k no- M su, mezi ústa a bradu a na dolní část vousu mla- dých mužů, na dlaně směrem k palcům, na no- MÍŠENÍ TĚLOVÉ BARVY hách nad klouby a na tváře žen a dětí od brady ke skráním. Druhá růžová barva: Pak smíchej ru- (Theophilus, rp. 1–13, 12. stol.) mělku s první růžovou barvou a tím maluj jem- nými tahy střed úst takovým způsobem, aby se ta arva, která je nazývána membrana, se kterou příchozí růžová objevovala nad i pod. Tak to udě- jsou malovány tváře a části těla, je složena lej na tváři, na krku a na čele, vyznač reliéf dlaní, Bnásledovně: Vezmi bělobu, která je vyrobená údů a nehty. z olova, a bez tření ji, tak jak je suchá, dej do mě- Druhé světlo (lumina secunda): Má-li být tvář děné nebo železné nádobky, umísti ji nad oheň ještě kontrastnější a jedna světlá barva ti nestačí, a zahřívej, dokud nezežloutne. Potom ji utři a mí- přimíchej do té předchozí více bílé a maluj jemný- chej s obyčejnou olovnatou bělobou a rumělkou, mi tahy přes první světlo. Tmavá červeň (exudra) dokud nebude mít tělovou barvu. Tuto barvu a zbývající barvy inkarnátu: Smíchej trochu čer- míchej podle toho, jak potřebuješ. Chceš-li mít né s páleným okrem a obdržíš tmavou červeň, červené tváře, přidej rumělku (cenobrium), mají- která se nazývá exudra. Tou črtej okolo panenek -li být bledé, dej více běloby, a chceš-li je sinalé, očí, veprostřed úst a udělej jemné tahy mezi ústy přidej trochu země zelené. a bradou. Zem zelená (prasinus) je pigment, který vypa- Potom s obyčejným páleným okrem namaluj

dá jako měděnka smíchaná s černou. Nepřipravu- obočí, jemné tahy mezi očima a obočími, pod je se třením na kameni, ale rozmíchá se ve vodě očima, na pravé straně nosu při pohledu zepředu, a pak se cedí přes látku. Můžeš ji použít na no- nad nosními dírkami na každé straně, pod ústy, vou zeď a bude mít pěkný tón. První odstíněná na čele, na vpadlých tvářích starých mužů, okolo pleťová barva (posc): Když jsi namíchal pleťovou prstů rukou, reliéf nohou a při pohledu z profilu barvu (membrana) a položil jí tváře a nezahalené také chřípí. Obočí starců nebo kmetů udělej tma- části postav, smíchej s ní zem zelenou, červeň pá- vě šedou, kterou jsi vyplňoval oční panenky. Pak lenou z okru a trochu rumělky. Tak si připravíš obyčejnou černou maluj obočí mladých mužů tmavěji odstíněnou barvu (posc), se kterou vy- tak, aby trochu prosvítala okrová barva pod ním, značíš obočí a oči, chřípí a skráně, linie čela a kr- nosní dírky, po straně úst, na vnější straně rukou ku, obrys tváře, vous mladých mužů a obrys ru- a prstů, a obrysy těla. Udělej všechny linie oko- kou, nohou a všech částí odhaleného těla. lo odhalených částí těla postavy páleným okrem První růžová barva (De rosa prima): Potom a obrys nehtů červení. smíchej s obyčejnou tělovou barvou trochu ru- mělky, přidej trochu minia a připrav barvu, kte- rá je nazývána růžová (rosa). Tím začerveň horní a dolní dáseň, ústa a bradu, krk, jen mírně vrásky JAK MALOVAT OBLIČEJE na čele, čelo samotné na každé straně nad spán- IN FRESCO kem, nos po délce, na každé straně nad chřípími, a obrysy dalších odhalených částí postavy. (Cennini, 15. stol., kap. 72) První světlo (lumina prima): Potom smí- chej s obyčejnou tělovou barvou třenou olov- dyž jsi omítku začistil, měj nádobu glasova- natou bělobu a připrav barvu, která se nazývá nou – všechny tvé nádoby mají být glasované světlá (lumina). S tou budeš malovat obočí, dél- Kve tvaru sklenky s těžkou nohou, aby dobře stály ku nosu, na každé straně nad nosními dírkami, a barvy se nerozlévaly – a dej do ní okru asi je- pěkné linie okolo očí, pod spánky, nad bradou, den bob a nemáš-li temného, vezmi světlý dobře blízko chřípí a na každé straně úst, horní část utřený. Dej ho do nádobky a vezmi trochu černě, čela, střídmě mezi vráskami na čele, krk vepro- tak asi jako je čočka velká, smíchej to s tím ok- střed, okolo uší, okolo obrysu rukou a nohou rem. Pak vezmi trochu běle sangiovanni, asi jako a na nejvyšších místech rukou, nohou a ramen. třetina bobu, vezmi pak na špičku nože světlé 52 Druhá odstíněná pleťová barva: Hned pak vez- cinabrese, smíchej se všemi barvami svrchu uve- denými a rozdělej s čistou vodou tak, aby dobře a přejdi jí všechna středně odstíněná místa obliče- tekla. Udělej si štěteček z tenkých štětin tak silný, je a rukou, nohou a hrudníku, když bys maloval kolik se štětin vejde do husího brku. Tím štěteč- nahou postavu. Pak vezmi pleťovou barvu nej- kem rozvrhni si obličej a štětcem skoro suchým tmavší ze střední nádoby a nanes ji do nejhlubších táhni touto barvou, která se jmenuje ve Florencii stínů, hledě při tom, aby po okrajích u obrysů stá- verdaccio a v Sieně bazzeo. Kdyby se ti zdálo, le bylo vidět tón zelené hlinky. Tímto způsobem když jsi ten obličej vytvořil, že není úplně zdařilý, několikrát za sebou rozmývej barvy mezi sebou namoč velkou štětku do vody a omývaje omítku, do ztracena, až dostaneš pěkný celkový tón, jak to můžeš jej smazati. odpovídá přírodě. Pak měj trochu zelené hlinky v jiné nádobě Chceš-li, aby tvoje práce vypadala velmi svěží, a přistřiženým štětinovým štětcem vymačkaným hleď, abys nikde štětcem nepřetahoval obrys ple- palcem a prostředníkem levé ruky začni nakláda- ťové barvy, leda tam, kde se jedna do druhé roz- ti stíny pod bradou a pak na částech, jež mají býti mývá. Ale když uvidíš pracovati, tu skutečný vý- temné, pod dolním rtem a pod nosem, ze stra- kon ruky ti ukáže daleko více nežli čtený popis. ny pod obočím, silně směrem k nosu, vytráceně Když jsi byl takto naložil všecky pleťové tóny, při- k vnějším koutkům očním. A tak věnuješ svou prav si ještě jinou barvu tělové barvy, a to mno- procítěnou pozornost celému obličeji a rukám, hem světlejší, takřka bílou. Tou polož obočí, vy- kde bude pleť viditelná. pouklinu nosní, vrcholek brady a svršek ušního Pak měj špičatý štětec z veveřích chlupů a tím lalůčku. vylepšuj všechny obrysy nosu, očí, rtů a uší onou Pak vezmi suchý veveří štětec a čistou bělí udě- barvou verdaccio. Jsou někteří mistři, kteří nyní, lej oční bělma a hrot nosu a okraj rtů. Těch vy- když takto obličej je zpodoben, berou trochu běle pouklých roztomilých míst se jen dotkni. Pak si sangiovanni rozdělané s vodou a vyznačují vyvý- připrav trochu černě v jiné nádobce a tímto štět- šené a vystupující části obličeje. Pak naloží červe- cem obtáhni okraj víčka, nosní dírky a otvor ucha. ní poněkud rty, kdežto tváře nasadí barvou, jakou Pak vezmi trochu tmavé sinopie, vykresli oči ze- má jablko. Potom to všechno přejdou vodovou spodu a nos okolo chřípí, obočí a ústa a lehce vy- barvou pleťovou dobře tekutou. stínuj vržený stín pod horním rtem. Prve než ob- Některý malíř položí pleťovou barvou celý rýsuješ takto vykreslené části, štětcem a barvou obličej nejdříve, pak jej přechází barvou verdac- verdaccio přejdi vlasy. cio a nakonec se dotýká bělí na světlech. Leč to Pak tímže štětcem namočeným do běle na nich je způsob těch, kteří málo umějí. Ty se drž toho nasaď světla. Potom vezmi vodou rozdělaný okr způsobu malování, jemuž tě naučím, protože Gi- světlý, napůl sestřiženým štětcem štětinovým na- otto, veliký mistr, jej dodržoval. Měl za žáka po tři plochu vlasů ze široka, jako jsi pokládal tělo- dvacet čtyři roky Taddea Gaddiho florentského, vou barvu. Pak jdi po týchž místech týmž štětcem svého kmotřence. Taddeo Gaddi měl syna Agno- namočeným v tmavém okru, pak špičatým štěteč- la, jehož jsem byl žákem po dvanácte let, a teh- kem veveřím a okrem světlým a bělí sangiovanni dy mne uvedl v tento způsob, jímž Agnolo malo- hledej a zdůrazni vystouplé vlny vlasové. Pak si- val daleko pěkněji a svěžeji než jeho otec Taddeo. nopií přejeď obrysy vlasových pramenů, podob- Napřed měj nádobku s trochou běli sangiovan- ně jako jsi pracoval na obličeji. A tohle ponaučení ni a troškou světlé cinabrese, jednoho asi tolik co ti stačí na vytvoření mladistvého obličeje. druhého. Rozdělej to s čistou vodou a vymačka- ným štětcem z plihlých štětin přejdi onen obličej poté, co jsi nanesl verdaccio. Nasaď tou růžovoučkou barvou rty a ruměnce JAK MALOVAT OBLIČEJE NA ZDI na tvářích. Můj mistr tyto ruměnce spíše posuno- val k uším než k nosu, neboť obličej tak nabývá (Hermeneia, rp. 62–65) na prostorovosti a lépe tak vystupuje, a tyto ru- měnce vytrať do všech stran. Pak měj tři nádobky, přípravě barvy k podkládání tělových partií jež rozředíš na tři tóny pleťové barvy, z nichž nej- při malbě na zdi. Tak namícháš proplasmus: sytější je o polovic jasnější nežli růžová a ostatní OVezmi zem zelenou, tmavý okr, vápennou bělobu dvě postupně jasnější. Pak vezmi nádobku s nej- a čerň. Toto vše utři a udělej s tím podklad všude jasnější barvou a přistřiženým štětinovým štětcem tam, kde chceš malovat pleť. O skicování očních jí naber, mačkej a přejdi všechna vystupující mís- víček a jiných míst, kde se používá pleťová barva: ta obličeje. Pak naber pleťové barvy středně syté Vezmi umbru nebo čerň a stejný díl kaput mortu- 53 um. Dobře to promíchej a naskicuj oči, nos, ruce Druhá pleťová barva: Vezmi … drachem bě- a nohy, pro zřítelnice musíš použít velmi jemnou loby a … drachem červenožlutého okru. Společ- čerň, jako je ta, která se sbírá při doutnání borové- ně je utři a používej pro malbu pleťových částí. Po- ho dřeva, neboť použiješ-li čerň, která se používá kud nemáš červenožlutý okr, vezmi jiný a smíchej pro členění ploch nebo pro oděvy, tak ti vybledne. s trochou bolusu, aby mírně zčervenal. Poté ma- Jak si připravit pleťovou barvu a glykasmus luj tělo, jak je popsáno výše, nepřidávej však pří- pro práci na zdi: Vezmi vápennou bělobu, okr liš mnoho červené. Pokud máš okr z Thasu, nepo- z Thassu (Thassos) a bolus. Pečlivě je utři na třebuješ bolus. mramorové desce a obdržíš krásnou pleťovou Jak udělat střední pleťovou barvu: Dej 2 díly barvu. Vezmi něco z této pleťové barvy, smíchej pleťové barvy a 1 díl či méně podmalby do lastu- to s proplasmem a máš glykasmus. Glykasmem ry, smíchej je a tím vytvoříš střední pleťovou bar- pak maluj pleť, jaks to viděl u krásných tváří na vu. Pleťové části maluj prvně touto barvou. Poté, dobrých obrazech. Chceš-li malovat rychleji, ma- co jsi nanesl podmalbu a namaloval stíny v obliče- luj hlavní rysy pleťovou barvou a jemné detaily ji i jinde, kdes chtěl, nanes střední pleťovou barvu vytvoř směsí glykasmu s pleťovou barvou. Tak to na celou oblast pleti, jak jsem již dříve popsal. Při jde velmi rychle. okrajích maluj měkce tak, aby přecházela v podmal- Jak se používá červeň: Ústa mladých lidí dělej bu. Pak nanes pleťovou barvu na vystupující části, čistým bolusem. Ruměnec nanášej lehce a bolus odstupňuj ji kousek po kousku, stejně jako střední smíchej s pleťovou barvou. Tak můžeš malovat pleťovou barvu. také rty. Ruce a jiné části stínuj velmi lehce čistým U starců s ní vypracuj všechny vrásky a u mla- bolusem. U starých lidí dělej zrovna tak a vlasy dých pouze jamky očí. Později jemně nanes bílou i vousy maluj, jak ses to dříve naučil na ikonách. přes tutéž pleťovou barvu, abys ji zesvětlil, a můžeš přidávat i do předchozí barvy, když ji chceš zesvět- lit. Nanášej tělovou barvu lehce a bílou zrovna tak, nejprve pomocí lehkých dotyků a pak více tam, kde O PŘÍPRAVĚ PLEŤOVÉ BARVY jsou rysy výrazněji modelované. Takto lze namalo- PODLE PANSELINA vat pleť podle Panselina. O červených barvách: Věz, že v případě Panny (Panselinos, Hermeneia) Marie a mladších světců bys měl červeň nanášet jen lehce na tváře. Směsí rumělky a pleťové barvy ma- ej … drachem bílé, … drachem okru, … luj ve stínech a maluješ-li ruce, předej trošku bo- drachem zeleni, která se používá na zeď a … lusu, stejně jako u hlubších vrásek starců. Ostat- Ddrachem černé na mramorovou desku a společně ní partie nad očima by měly být odlišeny použitím je utři. Přesyp pak barvu do misky a používej ji střední pleťové barvy, jak jsem již výše popsal. jako podmalbu, když chceš malovat tělo. Barvy O vlasech a vousech: vezmi tmavý okr a dobře pro malbu očí a jiných částí těla: Smíchej trochu jej zahřej na ohni, až změní barvu na červenočer- černé s trochou octa a nanášej, jak potřebuješ, nou. Pokud chceš pojednávat vlasy Krista a mlad- nejprve lehce a pak silněji. ších světců, smíchej jej s trochou černi a nanes jej V panenkách a stínech očí, obočí a nosních dí- jako první. Opět vezmi trochu stejné podmalby rek přidej čistou čerň nebo, pokud chceš, vezmi a smíchej ji s černí, nanes ji a lehce vystínuj. Polož …drachem umbry a … drachem bolusu a utři je čistou čerň do hlubokých stínů a poté použij tro- společně na mramorové desce. Pak ji nanes, kam chu okru s trochou stejné podmalby, abys dokon- potřebuješ. Zesil stíny čistou umbrou a do pane- čil první vrstvu. nek a nosních dírek nanes čistou čerň. Tak malo- Pro druhou vrstvu, určující základní tón, použij val Panselinos. čistý okr a lehce vystínuj končetiny. Pro malbu úst Jak vytvořit barvu pleti: Vezmi … drachem be- smíchej bělobu a rumělku, pro samotná ústa pou- nátské běli nebo dobré běli francouzské, která se žij pouze rumělku. Stíny dělej rumělkou míchanou v hroudách balí do papíru. Dále … drachem be- s jinými barvami, do nejhlubších stínů přidej čerň nátského okru, nemáš-li benátský, vezmi jiný po- nebo použij čistou umbru. Pro malbu očních víček dobný a … drachem rumělky. Má-li to být zvlášť použij nejdřív zlehka střední pleťový tón a pak sil- krásné, učiň následovně: utři rumělku s vodou, něji nanes pleťovou barvou. Toto je způsob, jakým nechej ji usadit a vodu slij. Sedlinu pak nechej vy- se malují vlasy, rty, ústa a oční víčka mladých mužů. schnout. Smíchej ji s ostatními barvami pro ma- Vlasy a vousy starců jsou malovány takto: Vezmi 54 lování pleti a výsledek bude velmi dobrý. bílou a trochu černé, aby vznikla šedá barva, a po- užij ji jako podmalbu. Udělej tmavší směs a nanes ZPŮSOB MALBY NAHÉHO TĚLA ji jako druhou vrstvu přidávaje více černé v malbě A OBLIČEJŮ stínů. Pokud chceš, nasaď nejvyšší světla šedobílou barvu, ale dej pozor, abys nezkazil malbu. (DeMayerne, 17. stol.) Poté si připrav zředěnou bělobu a nanes jí světla přes základní barevný tón. Ve stínech knírů nasaď oté, co jsme pokryli barvami krajinu i drapé- čistou čerň a čistý bolus v ústech, zatímco pro rty rie, zbývá povědět něco o obličejích a nahém použij červenější pleťovou barvu ztmavenou bo- těle,P což vpravdě jest hlavní věcí celého díla. Zna- lusem. Na oční víčka můžeš dát trochu středního mená to přirozeně, že budou malovány k našemu pleťového tónu. potěšení podle přírody, jakož kterákoliv jiná vidi- telná věc. Začínáme proto obličeji, které může- me malovat libovolně, jak mužské, tak ženské či dětské. MALBA PLEŤOVÝCH PARTIÍ Inkarnát se obvykle dělá z olověné běloby čili cerusy s rumělkou nebo olověným miniem, nebo (DeMayerne, 17. stol.) z lakové červeni a žlutého okru, libovolně podle toho, čeho dílo vyžaduje. Stínovat se může násle- ělová barva: olověná běloba, žlutý okr, čer- dujícími barvami: žlutým okrem, umbrou nebo též vená hlinka. Pro stínování olověná běloba, černí, lakovou červení nebo asfaltem. Tyto barvy, Tžlutý okr, slonová čerň. K malování linek slonová smíšeny s bělobou nebo inkarnátem, mohou být čerň, řešetláková žluť, červená hlinka. Je-li některý připraveny světlejší nebo tmavší podle přání. obličej velmi tmavý, pak vezmi více hnědočerve- Vlasy a vousy malujeme libovolně tmavým ok- né a žlutý okr pro světla. K vysvětlení a oživová- rem, umbrou a podobně. Nasazení světel na nich ní: olověná běloba, trocha lakové červeni a trocha spojujeme jemně a lehce trochou cinobru a lako- žlutého okru. Vlasy: žlutý okr, umbra, slonová vé červeni. Aby tělová barva neboli inkarnát byla čerň. Pro světlé vlasy: žlutý okr, olověná běloba, trvalá, připravujeme ji z běloby a lakové červeni slonová čerň. Černé drapérie: lampová čerň, tro- nebo rumělky a dobrého okru. Kolena, obličej, cha umbry, trocha běloby. Stínuj slonovou černí lokty, samotné ruce a nohy mají být udrženy v po- míšenou s měděnkou. Světla nanášej směsí lam- někud červenějších tónech než ostatní tělo. Běž- pové černi s bělobou a trochou umbry. nou světlou barvu vysvětlujeme na všech partiích podle denního světla, které určuje světlo a stíny.

55 trochu páleného okru s předchozí barvou a udělej AREVNÉ stín na vnějších stranách. Tímto způsobem můžeš míchat barvy pro tři různé drapérie – nachovou, SMĚSI fialovou a bílou. B Smíchej měděnku (viride) se šťavní zelení (succus viridis), přidej trochu žlutého okru a polož tím SMĚSI PRO MALBU DRAPÉRIÍ plochu drapérie. Přidej více šťavní zeleně a udělej NA DŘEVĚ kresbu. Pak přidej ještě trochu černé a udělej stín na vnější straně. Přidej více měděnky do základní (Theophilus, 12. stol.) barvy a maluj první světlé plochy. S čistým viridia- nem pak namaluj světla na nejvyšších místech reli- míchej menescu86 s foliem87 nebo s černou éfu. Není-li barva dost světlá, přidej trochu bílé. a přidej trochu páleného okru. Tím polož Smíchej trochu rumělky s auripigmentem a po- Splochu drapérie. Pak přidej trochu černé a udělej lož plochu drapérie. Přidej trochu páleného okru kresbu. Až budeš hotov, přidej k azurové modři a udělej kresbu. Samotným páleným okrem na- trochu tmavě modré, folia nebo barvy, kterous již maluj stín na vnějších stranách a pak do základní použil, a maluj první světlé plochy. Pak prostou barvy přidej ještě auripigment a namaluj středně azurovou modří namaluj světlejší místa. Nakonec světlé plochy. Prostým auripigmentem pak nama- smíchej trochu bílé s azurovou modří a udělej ně- luj nejvyšší světla. Věz však, že na zeď to použít kolik jemných tahů v nejvyšších světlech. nemůžeš.88 Můžeš také drapérii položit páleným okrem. Bu- Smíchej auripigment s indigem (indicum) nebo de-li se ti zdát bledý, přidej trochu černé. Pak čer- s modrou (menescu) nebo s bezovou šťávou a po- né ještě přidej a udělej kresbu. První světlé plochy lož tím drapérii. Přidej pak ještě více bezinkové namaluj páleným okrem s rumělkou a nejsvětlejší modré nebo tmavě modré nebo indiga a udělej místa polož barvou, do které jsi přidal ještě trochu kresbu. Přidej trochu černé a udělej stín na vnějších minia. stranách. Pak přidej více auripigmentu do základní Položíš-li drapérii rumělkou, smíchej pak s ní barvy a maluj první světlé plochy. Prostým auri- trochu páleného okru a udělej kresbu. Pak přidej pigmentem pak nasaď světla na nejvyšších místech minium a maluj první světlé plochy a nakonec nej- reliéfu. Pamatuj, že cokoli obsahuje auripigment, světlejší místa namaluj samotným miniem. Koneč- nemůžeš použít na zeď. ně, smíchej trochu černé s páleným okrem a udělej Smíchej menescu s foliem a namaluj jím drapérii. stín vně. Přidej více folia a udělej kresbu, pak přidej trochu Čistou měděnku smíchej se žlutým okrem tak, černé a udělej vnější stín. Samotnou modrou (me- aby žlutá převažovala. Polož tím drapérii a kresbu nescu) maluj první světlé plochy. Přidej trochu bílé udělej s přídavkem šťavní zeleně a trochy pálené- a nasaď světla nahoře. ho okru. Smíchej bílou se základní barvou a maluj Smíchej žlutý okr s černou a namaluj tím drapé- nejprve světlé plochy. Přidej více bílé a namaluj rii. Přidej více černé a udělej kresbu. Přidej černé světla navrchu. Smíchej s předchozí barvou šťavní ještě více a udělej stín na vnějších stranách. Přidej zeleň, trochu páleného okru a měděnky a tou bar- více žlutého okru do základní barvy a namaluj vou udělej stín za drapérií. středně světlé plochy. Přidej ještě více a maluj nej- Smíchej šťávu z folia s bělobou a polož jí dra- světlejší plochy navrchu. S páleným okrem (rube- périi. Přidej pak folium a udělej kresbu. Přidej více um) se postupuje zrovna tak. běloby a maluj světlé plochy a místa ještě světlejší Smíchej bílou a měděnku a namaluj tím drapérii. namaluj čistou bělobou. Nakonec smíchej trochu Samotnou měděnkou udělej kresbu. Přidej trochu mletého folia s rumělkou a předchozí barvou šťavní zeleně a udělej stín na vnějších stranách. a namaluj stín za drapérií. Stejnou barvou namaluj Přidej ještě více bílé do základní barvy a namaluj další drapérii, přidej trochu folia a rumělky a udělej středně světlé plochy. Nejvyšší světla pak namaluj kresbu. Do základní barvy přidej bělobu a trochu jen bílou. Smíchej něco černé a trochu páleného rumělky a namaluj první světlé plochy. Přidej více okru s bílou a polož tím plochu drapérie. Přidej běloby a maluj nejvyšší světla. Nakonec smíchej trochu páleného okru a trochu černé a udělej

86 Menesca je do angličtiny překládáno jako tmavě modrá barva. Jde patrně o označení konkrétního pigmentu, 56 nikoli jen o odstín. Jednoznačná identifikace pigmentu je však nejasná. 87 Folium uvádí Theophilus jako barvu červenou, purpurovou a někdy modrou. Termín se používá pro turnesol, barvivo z vratisluně (Crozophora tinctoria), pro lakmus (Roccela tinctoria aj.), orchil (Roccela polycopsis aj.), uvádí se rovněž morella. Všechna tato anthokyanová barviva nabývají v různě kyselém prostředí barvu od fialovočervené po modrou (srov. borůvky, červené zelí). Zda autor míní červený nebo modrý odstín, je nutno odhadnout z kontextu. 88 Ve vápenném pojivu je auripigment nestálý. kresbu. Přidej ještě páleného okru a udělej stín okrem s vápnem a druhý měděnkou bez šťavní vně. Do základní barvy pak přidej bílou a namaluj zeleně namíchanou stejným způsobem. Je-li to středně světlé plochy. Samotnou bílou pak nasaď podklad na zdi pod rumělku, ať je páleného okru světla. Smíchej menescu s bílou výše uvedeným necelá čtvrtina, je-li to podklad na desce, nechť způsobem. Podobně smíchej černou a bílou. Tím je použita rumělka sama smíšená s křídou. Mezi samým způsobem smíchej žlutý okr s bílou a pro pásky vynechej bílé místo. Namíchej pak trochu malbu stínů přidej trochu páleného okru. rumělky s větším množstvím bílé, jak uznáš za vhodné. Namíchej pak další tón s větším množstvím ru- mělky a pak druhý, třetí a čtvrtý, až dosáhneš čis- MÍCHÁNÍ BAREV PRO DRAPÉRIE té rumělky. Pak přimíchej trochu páleného okru, MALOVANÉ NA ZDI pak použiješ okr samotný, pak pálený okr s černí a nakonec samotnou čerň. Stejně tak míchej od- (Theophilus, 12. stol., rp. 15) stíny měděnky, dokud nedojdeš k čisté měděnce. K ní přimíchej šťavní zeleň a pak jí dej ještě více aluješ-li na zdi, vyplň drapérii žlutým ok- a nakonec přidávej černou, až ji použiješ samot- rem, do kterého jsi přidal trochu vápna, nou. Mabys mu dodal jasu. Udělej stíny buď obyčejným Tmavší odstín se dělá ze žlutého okru páleným páleným okrem, nebo zemí zelenou, nebo odstíně- okrem a pak černí, odstín modré (menescu) foli- nou barvou (posc), kterous připravil z téhož okru em a černí, odstín folia páleným okrem a černí. a měděnky. Tělová barva (membrana) je pro mal- Odstíny jsou uspořádány tak, že světlejší leží ke bu na zdi složena ze žlutého okru, rumělky a vá- středu a tmavší se rozkládají ke krajům. Pro kaž- penné běloby. Odstíněnou tělovou barvu (posc), dou barevnost tak můžeš namíchat dvanáct od- nachovou barvu (rosa) a odstín pro nasazení světel stínů90. Chceš-li více odstínů, uspořádej rozložení (lumina) připravíš, jak jsem již napsal. Když jsou tak, že umístíš čistou barvu na sedmé místo91. zobrazovány postavy a další věci na již uschlé Jestli jich chceš devět, dej ji na šesté místo, jestli omítce, nejprve ze všeho ji navlhči vodou a pokra- osm nebo sedm, dej ji na páté místo, jestli šest, tak čuj, dokud není úplně mokrá. na čtvrté místo, a jestli pět, tak na třetí místo. Všechny barvy, které pak použiješ, budeš míchat Když máš jen tři nebo čtyři odstíny, neklaď s vápnem a nanášet do mokrého, aby přilnuly, až čistou barvu mezi ně, ale předchozí barvu smí- zeď uschne. Jako podklad pod lazur89 a měděnku chej s tmavším tónem směrem k tmavému okraji. polož šedou, která se připraví z vápna a černě. Na Tak můžeš malovat okrouhlé i hranaté trůny, linie tuto barvu, až bude suchá, tence nanes lazur tem- u okrajů, kmeny stromů a větve, sloupy, kulaté perovaný vaječným žloutkem, který je silně rozře- věže, sedadla a vše, co má být kulaté. Oblouky ve děný vodou. Aby to bylo krásné, nanes pak ještě sloupoví a v domech jsou také zobrazovány tím- jednu vrstvu. Měděnka se míchá se šťavní zelení to způsobem, jsou ale jednobarevné, takže bílá je a černou. uvnitř a černá zvnějšku. Kulaté věže se malují žlutým okrem tak, že svět- lý tah štětce je uprostřed a po obou stranách je velmi světlý okr, který přechází do šafránové žluti, DUHOVÝ PÁS a až v předposledním tahu štětce je přimíšen pále- ný okr. Nakonec je třeba přidat okru ještě trochu, (Theophilus, 12. stol., rp. 16) takže tón není podobný čistému žlutému okru a nevypadá jako okr pálený. Tak můžeš malovat ás připomínající duhu se skládá z rozličných i věže a sloupy v černé a bílé. Kmeny stromů ma- barev, které se takto kombinují: rumělka luj směsí zelené a okru s trochou černé a šťavní Pa měděnka, rumělka a modrá (menescu), měděnka zeleně. Země a hory se také malují zelenou s ok- a žlutý okr, měděnka a folium, folium a žlutý okr, rem, ale bez šťavní zeleně a s trochou běloby, tak- modrá (menescu) a žlutý okr, rumělka a folium. že jejich střed je světlý a okraje jsou namalovány Namaluj dva pásky o stejné šíři, jeden páleným tmavší tónem s trochou přimíchané černi.Všech-

89 Lazurem je do 15. stol. míněn ultramarín nebo rostlinná modř (o kterou se v tomto případě nejspíš nejedná), později se tento termín vžil pro azurit. 57 90 Na počátku odstavce jsou uvedeny kombinace barev, v nichž jsou párovány teple zbarvené pigmenty (červená ru- mělka, žlutý okr) s pigmenty zbarvenými chladně (modrofialové folium, modrá menesca a zelená měděnka). Vzniká tak šest kombinací a od každé z nich je možno níže uvedeným způsobem připravit 12 odstínů. Pro barevnost červe- no-zelenou to je 1. černá, 2. černá s páleným okrem, 3. pálený okr, 4. pálený okr s rumělkou, 5. rumělka, 6. rumělka s bělobou, prázdné místo, 7. měděnka s bělobou, 8. měděnka, 9. měděnka se šťavní zelení, 10. šťavní zeleň, 11. šťavní zeleň s černí, 12. čerň. 91Čistou barvou se míní vynechávka, místo bez podmalby. ny barvy, které použiješ jako podklad při malbě laková červeň a lampová čerň. na zdi, se mísí s vápnem, aby dobře přilnuly. Pod Jiná zeleň: popelová modř, řešetláková žluť, ma- lazur, menescu a měděnku se podkládá tmavě sikot. Okr nesmí přijít do zelené směsi. šedá. Rumělka, pálený okr, žlutý okr a folium se Světlá zeleň: přidej trochu běloby. nepodkládají a mísí se s vápnem. Mořská zeleň: řešetláková žluť a popelová modř. Moře: vzdálená smalt a běloba, bližší popelová modř a bílá, ještě blíže samotná popelová modř a při břehu přidej trochu řešetlákové žluti. JAK MÍSIT BARVY Obloha: Smalt a běloba. Tu a tam přidej na mra- ky k této barvě trochu slonové černi bez přídavku (DeMayerne, 17. stol.) měděnky, dále směrem dolů přidej ke smaltu a bě- lobě trochu lakové červeni. Kde je slunce, přidej erné drapérie: lampová čerň, trocha umbry, bílou a masikot. Nanášej oblohu naprosto čistými trocha běloby. Stínuj slonovou černí míšenou štětci, jinak budou tvé barvy vybledat. Čs měděnkou. Světla nanášej směsí lampové černi Uhelný oheň: masikot a rumělka. Prohlubuj s bělobou a trochou umbry. černí, vysvětluj samotným masikotem, hlavně na Černé hedvábí: pokryj nejprve slonovou černí plameni, tu a tam trochu minia. s trochou lampové černi, aby se přimastil, aniž bys Dřevo: málo umbry, řešetláková žluť, laková zapomenul měděnku jako prve. Pak vysvětluj bělo- červeň. Vysvětluj žlutým okrem, troškou hnědo- bou, lampovou černí a trochou umbry. Je třeba mít červené a trochou bílé. Stínuj směsí černé umb- tu látku před sebou a mísit barvu na paletě nožem. ry, lakové červeni a řešetlákové žluti, tj. tvé první Černý samet: pouze slonová čerň s měděnkou, směsi přidáš trochu černé. vysvětlování lampovou černí, olověnou bělobou Zlato: žlutý okr, trocha rumělky. Prohlubuj ře- a trochou umbry pro vysychavost. Purpur: laková šetlákovou žlutí, lakovou červení a trochou hně- červeň a smalt, trocha bílé skalice. Má-li být purpur dočervené. Vysvětluj krásným masikotem. světlejší, přidá se trocha běloby. Prohlubuj trochou Stříbro: bílá, lampová čerň, trocha žlutého okru. lampové černi na nejtmavších místech, bez přidání Prohlubuj černí a trochou samotné umbry. Vysvět- měděnky. Vysvětluj bělobou a trochou téže barvy. luj jen bělobou. Červený samet: laková červeň s bílou skalicí. Měď: hlavně hnědočervená se řešetláková žluť. Prohlubuj touž barvou a trochou lampové černi. Vysvětluj žlutým okrem a rumělkou. Prohlubuj Pro světla rumělku, jen hlavní tahy. Pro malování řešetlákovou žlutí, hnědočervenou, lakovou čer- krásného karmazínově červeného sametu je třeba vení a trochou černi. vybrat nejlepší lakovou červeň s trochou rumělky, Železo: bílá a lampová čerň. Vysvětluj bílou světla pak rumělkou a zcela nepatrným množstvím a prohlubuj černí s trochou umbry. Dávej pozor, minia pro vysychavost. když používáš lampovou čerň, pro vysychání je Modré drapérie: smalt a běloba. Ke stínování třeba vždy přidávat trochu umbry. přidej lakovou červeň, vysvětluj bělobou a smaltem. Oranžová: Minium, rumělka s trochou řešetlá- Žluté hedvábí: masikot a řešetlákovou žluť. Vy- kové žluti Vysvětluj samotným miniem. světluj samotným masikotem. Prohlubuj trochou Práce na červeném: Malovat je třeba nejprve lakové červeni a řešetlákové žluti. mrtvými barvami. První nátěr se provede ruměl- Zelená drapérie: popelová modř, řešetláková kou a lakovou červení, nechá se zaschnout, poté žluť, trocha lampové černi. Vysvětluj přidáním tro- se lazuruje krásnou lakovou červení a tou se také chy masikotu ke směsi popelové modři a řešetlákové obtahuje. Na nejhlubších místech se přidává slo- žluti. Tu i tam se dotkni na světlých místech samot- nová čerň, připravená jako jindy s měděnkou a bí- ným masikotem. lou skalicí. Světla se nanášejí rumělkou s trochou Vzdálené krajiny: smalt a olověná běloba. krásného minia nebo rumělkou s nepatrným pří- Trochu blíže: krásná popelová modř a olověná davkem běloby. běloba. Ještě blíže: mnoho popelové modři a málo Krásné dílo v modrém: Použij smalt ve směsi běloby. s olověnou bělí – čím více běli vezmeš, tím lépe Stromy a bližší terén: popelová modř a řešetlá- se bude barva roztírat. Pokryj vše těmito barvami, ková žluť. Stromy: vysvětli masikotem, prohlubuj stínuj lakem, lazuruj poté ultramarínem. Dokud je trochou lampové černi, řešetlákové žluti a popelo- vše ještě čerstvé, posyp ultramarínovým práškem vou modří. a odstraň přebytek velmi jemným štětcem. Stíny 58 Tmavá zeleň: řešetláková žluť, popelová modř, se zachovají a to je skvělé. PRÁCE S MĚŇAVÝMI ŘÍPRAVA DRAPÉRIEMI PODKLADU (DeMayerne, 17. stol.) P – NA DŘEVĚNOU DESKU drapérie mohou být nejrůznější měňavé barvy, jež ani nechci popisovat. Musím však připomenout,U že téměř všechny měnlivé barvy se pojednávají zprvu jako jednoduché barvy a tepr- ÁDRA NA KŮŽI A DŘEVO ve po zaschnutí se vysvětlují jinou barvou. S Práci s lakovou červení stínujeme popelovou (Theophilus, rp. 1–13, 12. stol.) modří a masikotem nebo řešetlákovou žlutí vy- světlujeme. Jiná sestává ze zelené ve stínech a ma- ezmi sádru vypálenou jako vápno nebo také sikotu ve světlech, nebo azur či purpur ve stínech křídu, která se používá při bělení kůží, a jem- a pleťová barva pro světla. Pleťovou barvou něV ji utři na kameni s vodou. Pak ji dej do kame- neboli inkarnátem nazýváme bělobu s rumělkou, ninového hrnce, přilij trochu klihu a hrnec dej na miniem nebo lakovou červení. oheň, dokud se klih nerozplyne. Sádru pak velmi Jiný druh se připravuje ze zelené ve stínech tence rozetři po kůži malířským štětcem a když je a inkarnátu ve světlech. Další měňavá barva se to suché, natři ještě jednu silnější vrstvu. Bude- připravuje z čisté běli ve světlech a nějaké jiné -li třeba, můžeš nanést i vrstvu třetí. Když je to barvy, jež tónuje stíny jako azur, purpur, laková suché, vezmi rostlinu zvanou přeslička (asperella), čerň, zeleň, řešetláková žluť a mnoho jiných. která roste jako rákosí a je uzlovitá. V létě ji na- Jiné měňavé tóny se připravují najednou, jak sbírej a usuš na slunci, abys s ní pak mohl třít běl, sami chceme, jako purpur a popelová modř, aniž dokud není úplně hladká a lesklá. bychom barvy kazili. Podaří se to tehdy, jestliže světlé barvy nezašpiní barvy stínů. Vše závisí na schopnosti složit barvy v soulad tak, jako by to bylo jedno jediné zabarvení, čemuž se lze nejlépe PODKLAD DESKOVÉ MALBY naučit navštěvováním dobrých malířů a pozoro- váním krásných obrazů, především však vlastním (Cennini, 15. stol., kap. 113–121) cvikem. Krepovou látku děláme bělobou tak suše, že řikročme k práci na obraze tabulovém ne- nikde nekryje svou hmotou a nechává vše prosví- boli ikoně. Napřed musí býti tabule či deska tat. Obvykle se zdůrazňují jen určité tahy a záhy- Pzhotovena ze dřeva topolového, které je dobré, by přechodů a ostatní se nechává prázdné či tak nebo z lipového nebo z vrbového. Kdyby tam čistě lazurované, že záhyby prosvítají. Mezitím do byla vadná místa anebo kdyby prkno bylo kazové stínů přidáme nějakou šeď, kterou lazurujeme. a pryskyřičné, dej vyříznouti tolik, aby ten nešvar Tomu se říká „světlé lazurování“, jež provádíme byl pryč, ježto by se to už nikdy nedalo jinak na- bez přidání oleje, jak to bývá u měděnky nebo la- pravit. kové červeni. Hleď, aby dřevo bylo dobře vyschlé a můžeš- -li je dát vyvařiti v kotli vody, nikdy ti takové dřevo nic nevyvede a nebude míti trhlin. A nyní o kazech a děrách. Vezmi kouskový (truhlářský) klih a dej vařit v hrnečku. Vezmi piliny dřevěné, smíchej je s tím klihem, zaplň jím díry a zahlaď dřevěnou třískou. Pak škrab špičkou nože, aby to bylo tak rovné jako ostatní plocha prkna. Ještě se pak podívej pečlivě, zda tam není nějaký hrot nebo hlavička hřebíku, jež by vystupovaly z roviny. Kdyby tam byly, zatluč je do prkna. Pak vezmi klih a staniolové terčíky jako čtyrák velké a přelep místa, kde je železo. To se dělá proto, aby želez- ná rez neprorůstala sádrováním. Plocha obrazu nemá býti přespříliš hladká. Vezmi nejprve klih 59 z odřezků ovčích pergamenů vážený tak, aby se míchej vodu, jež takřka se zkazí, a pak vychází vyvařil na třetinu. Zkus jej, zda je dobrý a lepí. ze sádry ohnivá síla a ona se stane hebkou jako Pak jej přeceď dvakráte i třikráte. Pak měj v jiném hedvábí. Pak se odlije voda a hněte se jako chle- hrnci zpolovic tohoto klihu, vody jako třetí díl, ba a nechá se uschnouti. Takováto sádra se pak a vař to. Pak velkým hebkým štětinovým štětcem prodává v odborných závodech nám, malířům. přetři desku nebo cokoli, co chceš sádrovat, a ne- A této sádry se používá na podklad pro zlacení, chej uschnout. pro nanášenou práci reliéfní a různé pěkné věci. Pak vezmi první klih a tím přetři dvakrát svou Když jsi nanesl vrstvu husté sádry a pěkně práci a vždy to nechej uschnouti mezi každým na- zbrousil a upravil do roviny, naber jemnou sád- tíráním. A pak to bude výtečně naklíženo. A víš ru, dej ji do velké mísy do vody a nechej ji na- ty, co udělá ten první klih. Tato méně silná voda sáti vody, co jí libo. Pak ji nandej po částech na působí zrovna tak, jako kdybys byl ty lačný a sně- porfyrový kámen a, žádné vody už nepřidávaje, dl bys porci cukroví a vypil kalíšek dobrého vína, dokonale a pěkně ji utři. Pak ji sesuň na kus lněné což je vybídnutí k pohodě. Tak to je s tímto prv- silné bílé látky a to opakuj tak dlouho, až jí je zvící ním klihem. Je to příprava dřeva na nakližování bochníku chleba. Pak to do té látky zabal a dbej, a sádrování. aby se z toho co nejvíce vody vytlačilo. Když jsi desku naklížil, vezmi plátno, to Když jsi utřel sádry, kolik potřebuješ (a dlužno jest starší tenké lněné plátno nebo látku z hrubé upozornit, že ji nemáš s klihem mísit na několi- lněné příze bez mastných skvrn. Pak vezmi svůj krát a mít tak různé druhy), vezmi klih, se kterým nejlepší klih a natrhej větší i menší pruhy z toho- jsi míchal sádru hrubou. Vždy se ho dělá najed- to plátna. Namoč je do klihu a rukama je přelep nou tolik, aby se jím rozdělala sádra hrubá i jem- přes prkno, narovnej srazové spáry a pěkně je dla- ná. Jemná sádra vyžaduje méně klihu než hrubá. ní vyrovnej a pak to nechej schnouti dva dny. Věz, Důvodem je, že hrubá je podkladem všech věcí že pro nakližování a sádrování má býti čas větrný a uznáš, že nelze tak vycediti vody z jemné sádry, a suchý. V zimě má klih býti hustší. Pro zlacení aby tam nezůstala. A tak z toho důvodu jen udělej má býti počasí vlhké a deštivé. směle týž klih. Když tabule pěkně uschla, vezmi do ruky noží- Vezmi nyní sádrový bochník a nožíčkem ukra- ček na způsob škrabky dobře škrabající a hledej juj, jako bys krájel sýr, a klaď do hrnku. Pak na na ploše obrazu, zda najdeš uzlíčky nebo nějaký to nalij klihu a rukou rozhněť jako těsto klidně šev plátna a špičkou to sejmi. Pak vezmi hrubé a obraně, aby se ti neudrobovaly kousky. Pak vez- mleté sádry volterranské, čištěné a prosívané jako mi kotlík plný vody a dobře ji ohřej, do něj strč mouka. Dej jí plnou mističku na porfyrový kámen onen hrnek sádry rozdělané s klihovou vodou. a tři ji rukou, co síly máš, tak jako se tře barva. A to ti udrží sádrovou kaši teplou, aniž vře. Kdy- Pak ji seškrábni třískou a dej ji na plochu obrazu by vřela, zkazila by se. a povětší pěknou rovnou třískou tím poryj celou Když to je pěkně teplé, vezmi ikonu a povět- plochu, všude, kam jen tou třískou můžeš. ším štětcem z hebkých štětin namočených mírně Pak měj té sádry natřené, ohřej ji a vezmi heb- do hrnku přetři vše po plochém prkně, po rámu ký štětinový štětec a přetři touto mletou a třenou a po listoví. Při tom prvém nátěru dlaní a prsty sádrou listoví a na rovných místech zase tou třís- všechno pěkně narovnávej a stírej na sádrovém kou. Na jiných místech a na rámech nanes nátěr podkladě spodním, na nějž svrchní kladeš, a tím třikrát i čtyřikrát, na rovných místech však se ho docílíš splynutí toho jemného s hrubým. Když jsi nemůže dávat mnoho. Nechej to schnouti dva s tím hotov, vrať se znovu a rozprostři štětcem nebo tři dny. Pak vezmi železný nožíček a seškra- nátěr druhý, rukou už nestíraje. buj po ploše. Potom to nechej odpočinouti, ale ne doce- Dej si zhotoviti želízka, jež se nazývají raffietti, la zaschnouti, a pak natři znovu, a to kolmo na jak se u malířů vídají na různý způsob upravená. původní směr. A jako obvykle to odstav. Pak to Jdi pěkně po listových skupinách a rámech a dí- natři zase kolmo na poslední směr natírání a tímto vej se, zda nezůstaly zaplněny. A kde tomu tak je, způsobem, vždy udržuje svou sádru teplou, nanes naprav to a zkrátka postarej se, aby každá vada na ten sádrový nátěr nejméně osmkráte. Na partiích ploše i každý nedostatek na rámu tímto sádrová- listových a jiných reliéfech se nanáší méně. Na ním byly vyléčeny. rovné desce plátnem povlečené se nikdy nemůže Teď je třeba, abys měl sádru, jež se nazývá gesso dáti dost, a to proto, že se to pak bude zbrušovati. sotile. Je z téhož sádrovce, ale je čištěna po dobrý Jsou mnozí, kteří třou jemnou sádru také s vodou 60 měsíc a držena namočená ve kbelci. Každého dne a klihem. To je dobré pro sádrování tam, kde se nedával podklad hrubé sádry, jež vyžaduje více následovně: Ohřej trochu vody v měděné nádobě klihu. Takováto sádra jest velmi dobrá pro mode- a měj další vlažnou a studenou vodu připravenou, lování listoví a jiné podobné práce, jichž bývá po- neboť voda, do které chceš dát sádru, nesmí být třebí. Když však děláš takovou sádru pro reliéfní ani studená, ani horká, ale vlažná. Dej ruce do věci, dej do toho trochu bolusu arménského, aby vody a nechej druhého po troškách přisypávat to dostalo nějakou barvu. sádru. Rozmíchávej ji rukama po celé nádobě, aby Když jsi dokončil nátěry sádrou, což má býti se prášek neslepil, a prosij ji tak, aby v ní nezů- skončeno ve jednom dni (kdyby bylo třeba, nastav staly žádné kousky, neboť později ztvrdnou jako noc, abys vykonal všecky nátěry předepsané), ne- kameny a nepůjdou rozmělnit. chej schnouti beze slunce alespoň dva dny a dvě Také dávej pozor, abys nedal příliš mnoho sád- noci. Čím více to necháš vyschnouti, tím bude ry do malé nádoby. To se sádra přilepí ke stěnám lepší. Pak vezmi plenku se třeným uhlem zaváza- nádoby, ztvrdne na kámen a nedostaneš ji ven, nou na způsob měšce a tou pěkně popraš obra- aniž bys nepoškodil nádobu. Do 50 okasů92 vody zovou desku. Pak oprašovačem ze slepičích nebo bys měl dát 20 okasů sádry nebo méně, ale nedá- husích peříček spraš a vyrovnej nános černého vej více. Hleď, abys dával trochu sádry do velké prachu na sádře. A to proto, že do roviny se nedá nádoby, ve které je hodně vody, a všechno bude nikdy dost dobře zbrušovati, a proto, že škrabák, v pořádku. kterým seškrabuješ, je rovný. Když seškrabuješ, Nechej to jeden nebo dva dny ustát, aby se zůstane to bílé jako mléko. A tak jsi upozorněn, sádra usadila, a poté slij vodu po troškách, dokud kde bude třeba více škrabati. sádra nezůstane pohromadě na dně. Nechej ji tro- Měj napřed škrabku (raffietto) rovnou a širokou chu proschnout a pak ji rozprostři na desce, aby na prst a pozorně jdi kolem po ploše, škrabaje při uschla úplně. Pokud spěcháš, vlož ji do jemného tom rám jedenkráte. Potom si vezmi nabrouše- pytle a rychle ji přeceď. Pak pytel rozprostřeš na nou škrabku, lehkou rukou škrabej celou plochu prkno, jak jsme již řekli, a sádra vyschne. a sprašuj oprašovačem z peříček. Podobně škrab Když jsi ji dobře usušil, rozehřej pec podruhé, rám a listoví začišťuj, jakoby to byla slonovina. dej do ní sádru, pak ji zas rozdrť, zpracuj a nechej Někdy, když máš příliš práce, můžeš čistiti rámy na desce uschnout. Pokud pospícháš, vlož ji opět a listoví vlhkým kusem plátna tak, že je budeš do horké pece nebo ji usuš na slunci, což ji vylep- otírat. ší. Dobře rozetřenou ji pak dávej do podkladové směsi, kterou namícháš s klihem. Pokud chceš malovat řadu velkých desek, uvař kůže, aby sis vyrobil čerstvý klih, jak jsme předem psali, neboť starý klih ztrácí svou sílu, leží-li před JAK SE PÁLÍ A MÍCHÁ SÁDRA použitím příliš dlouho. Pokud pospícháš a máš jen několik desek, roztluč trochu sušeného klihu (Hermeneia ) na malé kousky a dej je namočit do vody přes noc v kameninovém hrnci nebo nějaké jiné nádobě dyž chceš pálit a míchat sádru, učiň takto: umístěné v chladu, aby se nezkazily. Nejprve si vyber bílou a lesklou sádru. Roz- Poté je přiveď k varu a míchej tyčkou, dokud Kbij ji nadrobno kladivem. Roztop pec do červena, se nerozpustí. Odeber tolik klihu, kolik bude po- vyndej z ní uhlíky a omeť je dobře větvičkou. třeba na desky, které máš, zřeď vodou a natři je Musíš si však počínat rychle, aby nevychladly. Na- tenkým nátěrem. Hleď, aby klih nevytvářel lesklý syp do nich najednou sádru a přikryj vše tekutým povrch a nedělaly se bubliny, ale aby se dobře vsá- jílem, který sis předem pečlivě připravil. kl do dřeva. Pokud svítí slunce, dej desky ven, aby Dělej to tak, aby neuteklo žádné horko, když první vrstva mohla uschnout. odkryješ pec. Znova ji otevřeš, až to bude su- Později to nedělej, protože by podklad odprýs- ché. Aby ti teplo neutíkalo, dobře pec zapečeť. kal. Poté, co desky řádně uschnou, smíchej sádru Po třech dnech sádru vyndej a pokud je řádně s dobrým klihem v dostatečném množství na pět pálená, je to dobré. Pokud není dostatečně vypá- nebo šest vrstev a vyzkoušej na malé desce. Po- lená, není špatná, ale bude pracnější ji rozdrtit. Po kud je příliš křehký, přidej sádru a horkou vodu, vyjmutí z pece ji rozdrť na mramorové destičce aby podklad zasychal měkčeji. Je-li příliš měkký, a přesij na jemném sítě. Zbytek na sítě znovu přidej více klihu, dokud nezíská správnou konzis- rozdrť a zase přesij. Tak čiň stále, dokud to není tenci. Tím podkladem polož druhou a třetí vrst- dobře rozetřené. Pokud chceš sádru hasit, učiň vu, do čtvrté vrstvy přidej trochu peziri a velmi 61 92 Okas je řecká objemová jednotka l,28 litru. málo mýdla a dokonči nanesením dalších dvou a nevytvoří lesklý povrch, neboť tak by podklad nebo tří vrstev. Varuj se spěchat a nanášet silné oprýskal. Vsákne-li se, bude vše v pořádku. Poté vrstvy, abys měl desky rychle připraveny. Jakmi- si připrav v téže nádobě sádrový podklad dobře le totiž přistoupíš k broušení, jedna vrstva se bude rozmíchaný ve vodě a polévej jím řezbu, až se odpojovat od druhé a povrch bude nepravidelný. pokryje, pak ji otoč a nechej stéci přebytek, stejně Nanášej proto sádru ve velmi tenkých vrstvách jak jsi to dělal s klihem. Opět udělej zkoušku na a udělej jich několik, abys vytvořil dobrý podklad. malém kousku dřeva a nechej nanesený podklad Pokud se v létě obáváš, že bude sádra obsahovat zaschnout. bublinky, udělej silný klih, přeceď jej a nechej na Teprve když bude vše v pořádku, můžeš se pus- chladném místě odstát. tit do díla. Bude-li podklad příliš křehký či příliš Až budeš chtít sádru pokládat, smíchej takové měkký, uprav ho, jak bylo řečeno dříve. Také se množství klihu se sádrou, kolik bude stačit na ujisti, není-li tak teplý, že nepokrývá povrch, ale provedení jedné vrstvy. Pak si namíchej sádru pro stéká do prohlubní a nejde z nich pak vylít. Po- další vrstvu, polož ji a tak pokračuj. To je způsob, kud je naopak příliš hustý a špatně zatéká, přidej jakým se vyhneš bublinkám. Nakonec podklad trochu teplé vody. obruš, nanes kresbu a vyzlať. Nezapomeň, že ne- Neusazuje-li se díky nadměrné řídkosti, po cháš-li příliš dlouho stát klih se sádrou, zkazí se ti. 2–3 nátěrech přimíchej ještě trochu sádry s klihem a pokryj znova povrch. Před nanesením další vrstvy nechej vše dobře vyschnout. Nezáří-li slunce příliš prudce, můžeš první dvě vrstvy na něm usušit. Všechny další ale suš ve stínu, jinak ti JAK SE NANÁŠÍ SÁDROVÝ podklad na vrcholcích řezby odprýská, v prohlub- PODKLAD NA IKONOSTAS ních zatvrdne a s prací nijak nepokročíš. Pro třetí a čtvrtou vrstvu, která bude práci (Hermeneia ) zakončovat, přidej s citem trochu peziri a mý- dla rozpuštěného v teplé vodě. Nadělají-li se ti estliže si přeješ nanést podklad na ikonostas, v podkladu dírky, postupuj jako předtím u desek, který ještě není sestavený, povař nejprve kůže, a podklad bude tak hladký, že jej ani nebudeš Jaby sis připravil lep. Poté rozlož ikonostas na muset brousit. V zimě rozdělej v místnosti, kde zem, a pokud je léto a máš příhodné místo, rozlož pracuješ, velký oheň, aby ti klih netuhl a podklad jej na slunci, aby se dřevo mírně ohřálo. Smíchej dobře stékal. Toto je postup jak nanášet sádru na klih s trochou vody v měděné nádobě a pokryj ikonostas, který ještě není sestaven, a broušení celý ikonostas jednou hustou vrstvou. Klih musí není vůbec třeba, stačí jen nanést bolus a vyzlatit. být horký, aby nezrosolovatěl. Vezmi jednu část Pokud již ikonostas stojí, vezmi si žebřík a začni ikonostasu a drž ji nad nádobou, naber trochu nanášet podklad od nejvyšších míst, stejným způ- zředěného klihu a polévej jím řezbu. sobem, jako jsem již dříve popsal. Nanes štětcem Pak vezmi štětec a zatírej klih do řezby, až je pět až šest nátěrů, nechej vyschnout, vyrovnej řádně nasycena. Otoč ji pak, aby přebytek klihu škrabkou a pak již můžeš nanášet bolus pod zla- stekl zpátky do nádoby. Tak to prováděj se všemi cení. částmi a postupuj z jednoho konce ikonostasu k druhému. Pokud klih vychladne, hleď jej přihřát podruhé nebo potřetí nebo kolikrát je potřeba, aby nezhoustl a aby se roztekl po řezbě, aniž by PODKLAD NA DŘEVO vytvářel žmolky. Pokud jsou díly ikonostasu větší, jeden nebo (DeMayerne, 17. stol.) dva muži by měli pomáhat otáčet a slévat z nich klih. Další by pak měl pracovat štětcem. Pokud řená křída připravená s klihem. Rozpusť 1/2 slunce příliš nepálí, rozlož díly venku, aby uschly. funtu klihu ve 3 funtech vody a přidej tolik Objeví-li se bublinky, odstraň je nožem. Hleď, křídy,T abys mohl natírat. Nátěr křídy vyhlaď, vy- abys vždy nejprve vyzkoušel klih na malém bruš a vyrovnej nožem. Pak nanášej cerusu a um- kousku dřeva a tím se ujistil, že není příliš hustý bru třenou s olejem a nechej vyschnout.

62 ŘÍPRAVA PŘÍPRAVA PLÁTEN PRO OLEJOMALBU PODKLADU P (DeMayerne, 17. stol.) – NA PL ÁTNO látno se klíží klihem připravovaným z od- řezků kůže, ne však příliš silně, jinak by Ppraskalo. Nejprve se klíží silným klihem, který se nanáší přetíráním nožem, aby vyplnil meze- PODKL AD PL ÁTNA PRO ry v plátně, pak se nechá uschnout. Pak vezmi OLEJOMALBU OD NATĚRAČE 1/2 funtu bolusu, 2 unce umbry, rozetři s ole- WALLONA jem a natírej štětcem nebo opět nožem, velmi rovnoměrně. Nechej vyschnout. Po vyschnutí (DeMayerne, 17. stol.) odstraň všechny uzlíky broušením nožem a vyrovnej pemzou, nakonec polož olověnou bělo- a plátno dobře vypnuté na rám a zbavené bu s umbrou běloby funt a umbry unci. všech vystupujících uzlíků nanes jednu Ndávku nepříliš hustého kožního nebo obyčej- ného klihu. Až klih zaschne, podkládej lehce barvou hnědočervenou nebo tmavou anglic- PŘÍPRAVA PLÁTNA kou červeň. Poté podkládej druhou a poslední vrstvu olo- (DeMayerne, 17. stol.) věné běloby, dobře vybraného dřevěného uhlí a trochu umbry, aby rychleji vysychala. Lze po- braham Latombé z Amsterdamu mi říkal, ložit i třetí vrstvu téhož, dvě vrstvy však stačí, že klížit se má nejprve klihem z telecích podklad se nebude bortit a pukat. Řekl mi, že neboA kozlích kožek, v tom prý spočívá celé často podkládá bez klihu. umění. Neboť je-li klih příliš silný, podklad Plátno v tom případě navlhčuje, po nanesení odprýskává a trhá se. Po nátěru klihem, když první vrstvy nechá zaschnout a v suchém stavu je klih ještě vlhký, pokládá plátno na mramoro- obrušuje pemzou. Druhou nebo případně i tře- vou třecí desku, tříčem zatlačuje veškeré spáry tí vrstvu již nanáší stejně jako při prvém způso- a nerovnosti a pak nechá vyschnout. bu. Plátno zůstává měkké a nepraská. Pan Elias Poté podkládá bělobou s trochou umbry. Jed- Fett, malíř z Konstance, mi sdělil, že vícekráte na vrstva stačí, opakuje-li se však dvakrát, docílí již zkoušel tento způsob, došel však k závěru, se vyrovnanějšího povrchu. Pro krajinomalbu že se takto spotřebuje více barvy. by měl být podkladový nátěr světlejší. Na jed- K podkládání je vhodný i okr vypálený do nom obraze Abrahama Latombé, který visel na červena pojený olejem. Pálená hnědočervená vlhké zdi, jsem zjistil, že se barevná vrstva kvůli hlinka se stává přepálením čistší, tmavší a vý- klížení oddělila od plátna. Je proto třeba pod- borně vysychá. Je-li zapotřebí znovu vypnout kládat olejem připraveným na hlazené olověné zpřehýbané a zmačkané plátno, namočí se do desce a po jeho zaschnutí s umbrou nebo jinou vlažné vody, vypracuje se, vytáhne prsty, napne barvou. a nechá vyschnout. Nebo: Nanes první vrstvu umbry a olověné Tak se dokonale vyrovná. Ještě lepší způsob běloby třené v oleji a druhou s černí, jak chceš. je při silnějším klížení rubovou stranu navlh- Umbra kazí barvy93. Používej raději hnědočer- čit, od kraje ke kraji vyhladit pemzou a na to vený, žlutý nebo červený okr, olověnou bělobu nanést lehký nátěr základní barvy, sestávající a uhlovou čerň. z olověné běloby a uhlu. Velmi ohebné plátno získáte přidáním cukru do vody, jíž navlhčujete. Doporučuji však namísto cukru použít med. Vyzkoušejte.

63 93 Poznámky o tom, že umbra, olovnatá běloba nebo minium kazí barvy, se týkají jejich schopnosti urychlovat blednutí organických pigmentů. Obsahují totiž kovové ionty katalyzující oxidaci. K uvedeným barevným změnám nedochází pravidelně. PODKLAD NA PLÁTNO PŘÍPRAVA

(DeMayerne, 17. stol.) PODKLADU řetři plátno nejprve silným klihem, štětino- P – PRO NÁSTĚNNOU vým štětcem, pak přetírej nožem, nechej jed- P MALBU nu noc vysychat. Nanes 2 funty bolusu a 3 unce umbry třené s olejem a podkládej. Vysychá ve 4 dnech. Konečně funt cerusy a unci umbry nechej uschnout. Žádné minium. JAK PRACOVATI NA ZDI IN FRESCO

(Cennini, 15. stol., kap. 67)

OPRAVA OBRAZU NEBO e jménu Nejsvětější Trojice tě chci uvésti do PLÁTNA, Z NĚHOŽ ODPRÝSKÁVÁ malování. Nuže, poučím tě od prvopočátku PŘEKLÍŽENÝ PODKLAD Vjak pracovati na zdi, a ten postup ti bude dodržo- vati krok za krokem. Když chceš na zdi malovati, (DeMayerne, 17. stol.) kteréž malování je nejpříjemnější a nejpůvabnější práce ze všech, musíš mít napřed proseté vápno alý formát se přetahuje přes hranu stolu a prosetý písek. dubového nebo z jiného tvrdého dřeva tak Je-li vápno tučné a čerstvé, vyžaduje dva díly Mdlouho, až se klih rozmístí stejnoměrně a zmizí písku a třetí díl je vápno. praskliny. To se stane v jednom okamžiku. Totéž Promíchej to dobře s vodou a namíchej toho lze učinit u velikého plátna za pomoci více lidí. tolik, aby ti to vystačilo na 15 až 20 dní. Nechej Tento vynález byl učiněn nenadále v mé přítom- to několik dní v klidu, aby z toho vyšel oheň, nosti a uskutečněn na jedné krajině Abrahama protože když oheň ven nevyjde, dostává omítka Latombé a na jednom zcela popraskaném portré- z toho nahozená trhliny. tu hraběte DeSuze. Když se máš dáti do nahazování omítky, na- Taková plátna však již nelze svinovat a je nut- před stěnu opraš, pak ji pořádně odrhni, protože no okamžitě je napnout na rám. Doporučuji rub nikdy nemůže býti dostatečně omyta, a nabírej dobře vypnutého plátna natřít olejem vyvařeným si vápna lžící jednu po druhé a nahazuj jednou do poloviny objemu bez jakékoliv další přísady a dvakrát, aby byla omítka na zdi pěkně rovná. a nechat zaschnout. Pak, když na ní chceš pracovati, pamatuj, že Jiný způsob: Polož popraskané plátno na stůl, máš tuto omítku udělati hrubší a pěkně drsnou. navlhči zezadu a pokus se pomocí pemzy odstra- Pak, podle toho, jaký výjev nebo jaké postavy nit klih. Vytři poté čistým hadříkem. Plátno se pak chceš malovati, když je omítka suchá, vezmi uhel obrátí na druhou stranu, na popraskaná místa se a kresli a komponuj a dobře rozměřuj, když sis položí dvojitý papír a přetírají se a vyhlazují střen- byl předem šňůrou rozvrhl na čtverce plochu kou nože nebo hladítkem ze slonové kosti či skla. a vyznačil její osy. Pak vykresli uhlem, jak jsem Plátno se podle potřeby navlhčí houbou, roztáh- již řekl, výjevy a postavy a hleď, aby tvoje plochy ne, upevní na rám, nechá vyschnout a stejně jako byly vždy stejné a rovnoměrné. při předchozím způsobu natře olejem. Pak vezmi malý štětinový štětec se špičkou, namočený do trochy okru bez tempery, který teče jako voda. Jím obkresli obrysy svých postav, a trochu stínuj, jak jsi to dělával vodovou barvou, když jsi se učil kreslit. Pak opraš peroutkou všechen uhel s kresby. Nato vezmi trochu sinopie bez tempery a štět- cem tenounkým a ostrým si črtej nosy, oči, vlasy a všechny končetiny a obrysy postav. Dělej to tak, aby všechny tyto postavy byly pěkně co do měr rozvrženy, protože ti budou ukazatelem 64 a vodítkem pro postavy, jež ti bude malovati. Pak dělej napřed vlysy a ornamenty na okrajích, jak se JAK SE PŘIPRAVUJE VÁPNO ti zdá. Vezmi vápno pěkně propracované motyč- SE SL ÁMOU kou nebo zednickou lžicí tak řádně, že je mazlavé jako mast. Pak uvažuj, kolik omítky za den mů- (Hermeneia, rp. 54–61 ) žeš zpracovati. To, co se ráno nahodí, do večera musí býti hotovo. Je pravda, že někdy v zimě, ezmi čisté vápno a nasyp je do velké nádržky. v době vlhké, když se pracuje na zdi z kamene, Vyber jemnou slámu, totiž středně silnou, ne zůstane malta čerstvá ještě na následující den. stávajícíV z prachu. Vmíchej ji do vápna hákem. Leč můžeš-li, neloudej se, protože práce fres- Když je to příliš husté, přilévej vodu až do oka- ková, to jest v maltě toho jednoho dne, je nejlep- mžiku, kdy je možno vápno použít k práci. Ne- ší a nejsilnější tempera a nejkrásnější práce, jaká chej to celé dva nebo tři dny stát a můžeš omítat. je. Tak tedy nahoď kus tenounké vrstvy vápenné pěkně rovné, namočiv předem omítku spodní (jádrovou). Pak vezmi štětku z hrubých štětin. Napřed ji namoč do čisté vody, oklepni ji a navlhči omítky JAK SE PŘIPRAVUJE VÁPNO a pak dokola prkénkem či stěrkou jako dlaň širo- S KOUDELÍ kým shlazuj krouživým pohybem mokrou omít- ku vrchní vápennou tak, aby stěrkou se ubralo (Hermeneia, rp. 54–61 ) vápna, kde je ho mnoho, a přidalo se tam, kde je ho málo, a aby se povrch srovnal. Pak zas tu vrst- ezmi nejlépe rozpuštěné vápno a dej ho do vu omítky štětkou zkrop, je-li toho třeba, a rov- malé nádržky. Vezmi roztlučenou koudel ze nou a očištěnou špičkou lžíce shlaď omítku. Pak lnu,V která nemá mnoho dřevitých částí. Otáčej jí si vyznač osu a řiď se tím, co už je hotovo na a skládej, jako při pletení silného provazu, a seky- jiném místě. rou ji rozsekej na co nejmenší kousky, dobře to promíchej, aby se dřevité části oddělily. Koudel potom přenes do síta a lehce prosij do nádržky s vápnem, kde to lopatou nebo hákem promí- NÁVOD K NÁSTĚNNÉ MALBĚ síš dohromady. Udělej to tak pětkrát či šestkrát, dokud vápno nebude tak suché, aby na zdi ne- (Hermeneia, rp. 54-61 ) praskalo. Nechej jej, jako jiné, odležet a máš tak koudelové vápno neboli opsis. dyž chceš pomalovat stěnu, tak hledej dobré vápno, které je mastné jako vepřové sádlo Ka neobsahuje v sobě žádné nevypálené kameny. Když je hubené a obsahuje nevypálené kameny, tak čiň takto: Nejprve si připrav čtverhrannou JAK SE OMÍTÁ ZEĎ dřevěnou nádržku a pod ní vykopej jámu, jak velkou potřebuješ. (Hermeneia, rp. 54–61 ) Potom do ní ulož vápno a zalij vodou, která vápno nasytí, a pozorně promíchávej hákem, těny se vždy malují od shora dolů a zeď se dokud se vápno důkladně nerozpustí a zůstanou před omítáním dobře navlhčí. Je-li zeď hli- jenom kameny. Potom přenes nad otvor nádržky něná,S oškrábej hlínu zednickou lžící jak to jen koš a ponoř jej do otvoru tak, aby do koše pro- půjde, protože obvykle, zvláště na klenbě, se pak nikalo vápenné mléko a kameny zůstávaly vně. vápno odděluje a opadává. Potom ji zase navlhči Pak se takto cezené vápenné mléko nechá v jámě vodou a nahazuj. Je-li zeď z cihel, tak ji navlhčuj dobře ztuhnout, aby se dalo vybírat zednickou pětkrát nebo šestkrát a vápennou omítku udělej lžící. na dva a více prsty silnou, aby si podržela vlhkost po celou dobu práce. Je-li zeď z kamene, tak ji navlhči jen jednou nebo dvakrát a nahazuj ten- ké vrstvy vápna, neboť kámen dobře drží vlhkost a neschne (tak rychle). V zimě nanes první omítku večer a vápno s koudelí polož příští ráno. V dobrém ročním období dělej, co se ti zdá nej- 65 nutnější, a když máš vápno s koudelí naneseno, OJENÍ vyrovnej je dobře zednickou lžící, nechej trochu zaschnout a potom kresli. Když chceš skicovat na PIGMENTŮ zdi, tak nejprve dokonči povrch. Přivaž na jedno rameno železného kružidla dřevěnou hůlku, aby P se prodloužilo, a k ní pak přivaž štětec, s nímž bu- deš nabírat barvu k vyznačení postav a svatozáří. Poté, co jsi vyznačil všechny postavy, vezmi okr RUBÍNOVÁ ČERVEŇ a nejprve je lehce namaluj, potom udělej skicu (DeMayerne, 17. stol.) čistým okrem. Jestliže se skica nevyvedla dobře, oprav ji světlým okrem a přetáhni také svatozáře. yber nejjemnější a nejkrásnější benátský lak, Vyhlaď tuto přípravnou plochu a použij čerň, vy- jaký najdeš, tři jej s terpentýnovým olejem hlaď plochu oděvů a nanes podklad. vV chalcedonovém hmoždíři tak dlouho, až přesta- Hleď dokončit dříve než za hodinu, co jsi vy- ne přijímat tekutinu. To bude trvat velmi dlou- hladil, neboť když budeš dlouho otálet, povrch se ho, přinejmenším až 5 hodin. Dbej, aby dovnitř uzavře, barvu již více nebude přijímat a nebude ti nevnikla nečistota. Zvážíš-li, že je již dostatečně více k užitku. utřen, seber jej do čisté skleněné nádoby a přidej Stejně tak vyhlaď plochu obličejů a jejich obry- podle potřeby terpentýn. Pak ohřívej až do varu, sy vyznač zednickou lžící, kamínkem nebo kostí, abys dosáhl patřičné hustoty. Během vaření lze kterou zaostříš nožem, máš-li jaký. Rovněž tak přidat trochu levandulového oleje. oděvy. Podklad nanes také na obličej, naskicuj Neosvědčí-li se při zkoušce, musí se udělat zno- jej a nanes pleťovou barvu. Jestliže jsi ale meškal vu – tj. utřít lak, jak výše popsáno, mísit s terpen- a povrch se již uzavřel, čiň tak, jak ti to řekneme. týnem a to vše v horkém stavu prosít přes kousek hedvábí; barvu, která protekla, zachytit ve skleně- né nádobě a znovu vařit a zahušťovat. Dej však pozor, aby při ohřívání a vaření nechytla oheň.

JAK SE PŘIPRAVUJE BĚLOBA PRO NÁSTĚNNOU MALBU (Hermeneia, rp. 54–61 ) DOBRÝ MASTIX PRO LAKOVÉ BARVY ezmi vápno z nějaké staré nádrže a takto jej vyzkoušej: Vezmi jej na jazyk, a když ho (DeMayerne, 17. stol.) aniV trochu hořce nestahuje, nýbrž je jako hlína, potom je dobré. Vyber z něho kameny a utři jej, terý snáší horkou vodu.Vezmi asi jednu unci tak vznikne krásná běloba. Nemůžeš-li žádné ta- destilací dobře odmaštěného levandulového kové nalézt, vezmi starou maltu, která zůstala od Koleje, čisté silice. Pak vezmi z nejlepšího sandara- posledního malování, naškrábej ji a tři za sucha ku asi polovinu váhy oleje, utři jemně jako mou- na prášek jako z mramoru. Nasyp jej do nádoby, ku a dej do láhve. Pak vezmi mastix asi polovinu zalij vodou a nechej jej usadit, pak jednou nebo váhy jednoho groše, utři jej stejně a dej do zmí- dvakrát přefiltruj, ať s vodou odejde také koudel něné láhve. Láhev postav na slunce nebo na teplé a sláma. místo a nechej ji tam několik dní; v zimě se musí Potom jej dobře utři a máš dobrou bělobu. ohřívat na velmi mírném ohni. Pokud nenalezneš žádnou takovou maltu, pak Potom vezmi lampovou čerň, připravenou ze čiň takto: Vezmi to samé vápno, s jakým pracu- lněného oleje tak, že nad plamenem držíme des- ješ, a nechej jej vysušit na slunci. Potom ho do- tičku chytáme saze. Tři tuto čerň s připomenutým sti dlouho přepaluj v peci nebo v ohni, pak jej již mastixovým olejem. Podobně pracuj i s jinými utři a pracuj s ním. Vyzkoušej ho také na jazyku barvami. – když je hořké nebo ostré jako to ostatní, se kte- K přípravě bílé je třeba olověné běloby, pro čer- rým omítáš, nepoužívej ho, protože vytvoří krus- venou nejkrásnější lak. Pro zeleň vybírej z hrudky tu a nedá se zpracovávat. Když není hořké, nýbrž měděnky ty nejlepší úlomky. Ukáže-li se tento lak je jako hlína, tak můžeš bez překážky pracovat. nedostatečně lesklým, musí se přidat více mastixu 66 a onoho sandarakového oleje. HYACINTOVÁ BARVA šetrně a dovedně, neboť krásné věci vznikají pouze důkladnou a vybranou přípravou. (DeMayerne, 17. stol.) Pakliže s věcmi chceš takto nakládat, vezmi čistý talíř, ve kterém bys mohl pokaždé bílek připravovat. ezme se Terra merita žluté koření – kůrka se Tento talíř bys neměl nikdy znečistit ničím jiným, ne- ostrouhá, vloží se do sklenice a míchá s levan- chej si ho pouze na bílek. Pravda mnoho lidí připra- dulovýmV olejem. Vysychá za půl až čtvrt hodinky; vuje bílek v umyvadle, ale to nečiní správně, protože pak se přidá benátský terpentýn a šafrán rozmělněný stykem s bronzem zelená. Vskutku, cokoli zůstane v levandulovém oleji, aby se vytáhlo barvivo. Míchej déle v bronzové nádobě, změní barvu a ztratí chuť. vše dohromady, prosej nejprve přes lněné plátno Připrav si také malou metličku: na držátko z pruž- a pak přes hedvábí a delší dobu povař. Potom přidá- ného dřeva v délce prstu nasaď plochou a oválnou vej po kapkách levandulového oleje. část, která bude natolik tenká, že se při šlehání bude ohýbat. Je pravda, že mnoho lidí šlehá bílek lžící nebo čímkoli zahnutým. Těm se však příliš dobrých rad nedostalo, neboť není-li bílek dobře našlehán, barva PŘÍPRAVA PRŮSVITNÉ ZELENĚ se s ním obtížně mísí. Ostatně takovýmito nástroji se bílek velmi těžko našlehá a někdy se to nepodaří (DeMayerne, 17. stol.) vůbec. A tak, jsi-li s přípravami hotov, začni tím, že oddělíš bílek od žloutku. terá se nanáší na zlato nebo stříbro. Podle Pak ho dej na talíř a pořádně a bez ustání šlehej Bouffaultova životopisu. Do malé nádobky zmíněnou metličkou, až se bílek přemění na řídkou dejK benátského terpentýnu 2 unce, terpentýnového pěnu podobnou sněhu, která se lepí k talíři, postup- oleje 1/2 unce, měděnky hrubě na mramoru utřené ně přestává téct a nakonec je tak tuhý, že nevypadne 3 unce. Míchej vše na slabém ohni. Vezmi kousek ani když obrátíš talíř dnem vzhůru. Tedy si zapama- skla, kápni na ně trochu a pozoruj, zda barva do- tuj, že poté, co se bílek začne lepit k talíři, se velmi spěla do patřičné podoby. Přidej pak asi jako ořech zlepší. Skutečně je pravdou, že nedostatečné šlehání velký kousek terry merity, nechej lehce povařit, až bývá léčkou pro mnohé. Je-li bílek našlehaný málo, uvidíš, že zeleň zkrásněla. Pasíruj pomalu skrze je jako lepidlo, barva s ním smíchaná se táhne v nit- plátno. Dřevo, na nějž se má zeleň nanášet, má být kách a je docela zkažená, neboť nestéká z pera. Pra- zlacené. covat s takovou barvou na pergamenu je nepříjemné a nevypadá to pěkně. Když je bílek ušlehaný, polož talíř na čisté a klidné místo a trochu ho nakloň, aby mohla bílková tekutina odkapat z pěny. Samozřejmě, je-li teplé počasí, DE CL AREA dej talíř do chladna, aby se obsah nevysušil. Naopak, je-li venku chladno, polož talíř s bílkem na místo (Anonymus Bernensis, 11. stol.) teplejší, aby nezmrzl. Bílkovou tekutinu oddělenou od pěny nalij do vy- ěl bys vědět, že existují dva způsoby přípravy čištěné skořápky od vejce. Kdyby totiž zůstala v ta- bílku, jeden šleháním, druhý lisováním. Bílek líři po delší dobu, snadno by se zkazila nebo, zvláště připravenýM druhým způsobem je daleko křehčí a je v létě, vyschla. V teplém období totiž stačí pouhý den též více znečištěn od opakovaného protlačování či a noc a obsah v talíři se změní v nepatrnou lep- filtrování přes vlnu nebo látku. Taky pohltí nečistotu kavou loužičku. Ve svém přirozeném obalu však z rukou osoby, které se při přípravě neustále znovu tekutý bílek vydrží déle a dobře se pak mísí s ru- a znovu přelévá přes prsty. Kdokoli se však chce mělkou, miniem, šafránem i dračí krví, azuritem sám přesvědčit, ať si oba uvedené způsoby vyzkouší a dle některých i s barvou zvanou folium. Připouš- a pak je porovná. Uvidí zřetelně a jasně, jak velice tím, že se mohu zdát pošetilý, že ztrácím čas líčením čistý je našlehaný bílek a jak kalný je ten druhý. Ne- takových dětinsky prostých věcí, ale Bůh všemohoucí budeme se již zabývat tím druhými ani srovnáním může i tyto věci proměnit v dobré ovoce. Je mi svěd- obou, ale jen tím užitečnějším, který je darem od kem, že tuto práci nepíšu nadarmo či z marnivosti, Boha, mistra a šiřitele všech dovedností. S obojím ale jako vlídnou odpověď na otázky mnohých lidí. tedy, s barvou i bílkem, by se mělo zacházet velice 67 JAK PŘIPRAVIT VAJEČNÉ POJIVO JAK MALOVATI IN SECCO NA ZDI PRO TEMPEROVÁNÍ BAREV (Cennini, 15. stol., kap. 72) (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 15v–20v) aždou barvou, kterou maluješ in fresco, mů- ezmi bílku, kolik chceš, dej ho do čisté ná- žeš malovati in secco. Dva druhy temper doby, pak vezmi čtyři houby nahoře spojené Kjsou dobré, jedna lepší než druhá. Jedna tempera aV hněť oběma rukama, aby se bílek změnil v pěnu je tato: Vezmi bílek a žloutek z vejce, dej do toho tak hustou, že nevypadne, když obrátíš nádobu něco krájených pazoušků fíkových a dobře to umí- dnem vzhůru. Nechej to pak stát od rána do ve- chej a zřeď, aby to bylo jako víno s vodou smíšené. čera, dokud si to nesedne. Pak to přelij do lahve Pak vypracuj roucha jako u freska nečekaje však a hoď tam taky kousek kafru, ať ti to vydrží třeba na zaschnutí. Kdybys dal příliš mnoho tempery, rok, aniž by se to zkazilo. odlupuje se barva a opadává ze zdi. Buď moudrý a praktický. Předem ti připamatovávám, než začneš malovati, vezmi houbu dobře propranou a měj bílek z vejce se žloutkem a dej to do dvou misek čisté vody POJIVO ZVANÉ ALBUMEN a dobře to navzájem promíchej. A tou houbou napolo vymačkanou potři touto temperou celou (Valentin Boltz VonRuffach, Illuminierbuch, 1549 ) plochu zdi, kterou máš in secco malovati anebo vyzlacovati. ezmi dva bílky a odstraň veškerý žloutek, Druhý druh tempery je vlastně vaječný žloutek. najdi si dlouhé husí brko, rozštěp ho na čty- A věz, že tato tempera je všeobecná, na zeď i na Vřikrát a udělej si tak metličku. Nalij bílek do misky tabulový obraz. Nemůžeš jí dáti příliš mnoho, ale a šlehej ho tak dlouho, až se změní v pěnu a ani buď moudrý a drž se střední cesty. Prve, než po- na dně nezůstane žádná tekutina. stoupíš dále, ti vysvětliti malování roucha in secco Nechej ho den a noc odstát, potom odlij tekutý temperou. Budeme malovati modří ultramaríno- bílek z pěny a přelij ho přes půl unce velmi čisté vou. a čiré arabské gumy. Přidej odstředěný med zví- Vezmi tři nádobky: do prvé dej dva díly modře cí fazole a také plnou lžíci růžové či liliové vody, a třetí díly běloby, do třetí dva díly běloby a třetí aby ti to nezasmrádlo94. Vše důkladně promíchej, díl modře. Zamíchej to s temperou a pak vezmi aby se kousky úplně rozpustily, nalij do sklenice nádobku prázdnou, to jest tu druhou, a naber a dobře ji uzavři, neboť jinak by se mohl dovnitř z jedné nádoby tolik jako z druhé a udělej z toho dostat prach. směs dobře promíchanou štětinovým štětcem, nebo chceš-li, přistřiženým tuhým štětcem veve- řím. A prvou barvou, to jest tou nejtmavší, přejdi tmavé části a sleduj záhyby odstíněné. Pak vezmi střední barvu a ze široka ji pokládej JAK PŘIPRAVIT GUMOVOU VODU a vyjadřuj záhyby, které vystupují z celku. Přitom PRO MALOVÁNÍ je dobře slaďuj vzájemně a rozmývej do ploch, jak jsem tě to naučil při fresku. Pak vezmi barvu (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 15v–20v) nejsvětlejší, dej do ní bělobu s temperou a s ní pře- jdi nejvíce plasticky vystupující záhyby a nasaď je ezmi kousek bílé arabské gumy, tak velký, světle. Pak vezmi trochu čisté běloby a jí vymodeluj jaký potřebuješ, a dej ho do poháru. Pak vez- některá vystupující místa, jak toho žádá tvar těla, Vmi čirou vodu a nalij ji do toho poháru jen tolik, jež je pod šatem. Pak jdi s modří ultramarínovou aby sahala dva prsty nad hrudku. Pohár pak dej čistou a ztemni nakonec nejtemnější záhyby a jena slunce, nebo není-li ho, postav pohár poblíž jich okolí, a tak tímto způsobem pokládáš roucho ohně a nechej stát po dva dny. Ale rozhodně to podle míst a jejich barev, aniž přitom přesahuješ každé čtyři hodiny zamíchej. Pak to přeceď přes nebo patláš jednu barvu do druhé, míse je něžně. pláténko a schovej přikryté, dokud s tím nebudeš A tak se to dělá i s lakem a s každým jiným dru- pracovat. Tak je to vyzkoušené. hem barvy. Nahoď omítku na zeď stejně, jako když se pra- 68 cuje in fresco, jedině s tím rozdílem, že tam na- 94 Desinfekce. hazuješ kus po kuse, kdežto zde si nahodíš celou O POJENÍ BAREV GUMOU plochu, jež se má malovati. Pak vykresli výjev uhlem a ustal jej zředěným inkoustem nebo zředěnou (Theophilus, 12. stol. rp. 25) barvou verdaccio. Potom měj trochu klihu dobře rozpuštěného. šechny druhy barev je možno třít s tímto Ještě lepší nežli klih je tempera z vejce a fíkové olejem, pracuje-li se na dřevě, ale musí být šťávy ušlehaná v misce. Na jedno vejce se dává možnoV je nechat schnout na slunci, neboť vždy, sklínka čisté vody. Potom tím buď mycí houbou, když naneseš barvu, nemůžeš nanášet na ni další, nebo měkkým přistřiženým štětcem přetři jednou dokud ta první neuschne. Zvláště na postavách to celou pracovní plochu a nechej to schnouti aspoň trvá dlouho a je to únavné. den. Chceš-li práci urychlit, vezmi gumu vytékající z třešně nebo švestky, nařež ji na velmi malé kousky a dej do hliněného hrnce. Přidej hodně vody a nechej hrnec na slunci nebo v zimě u ohně, do- VODA K TEMPEROVÁNÍ kud se guma nerozpustí. Opatrně míchej ostrou- VEŠKERÝCH BAREV haným dřívkem. Pak gumu pasíruj přes plátno a můžeš s ní třít (Aquae conficiendae, 15. stol., rp. 1) barvy. Takřka všechny barvy se mohou třít s gumou, jen minium, olovnatá běloba a karmín se hceš-li připraviti vodu, kterou by se tempe- třou s vaječným bílkem. Je-li španělská zeleň po- rovaly veškeré barvy, pak vezmi od lékárníků jena gumou, nemíchá se šťavní zelení, ale může se Cpřípravek gummi arabicum 1 lot, nebo kolik budeš míchat s jinými barvami. potřebovat, vlož do lněného šátku a stáhni dohromady. Pak tluč, až z toho bude prášek v tom šátku… dej do ohřátého glazovaného hrnce, který musí VODA S VOSKEM K TEMPEROVÁNÍ být čistý, a nalij dobré vody horké. Prstem rozetři BAREV pečlivě jedno s druhým a přidej jeden settich bílé myrrhy průhledné a nechej ji též rozplynout v té (Alcherius, 1411, rp. 325) vodě. Přeceď tu vodu skrze čisté hedvábné plátén- ko do čisté sklenice a uschovej k potřebě. Hustá ezmi libru vápna a 12 liber popela a nasypej má být jako olej. obé do vroucí vody a dobře vař. Pak nechej usaditV kal a vodu přeceď přes plátno. Pak vezmi 4 libry tohoto louhu, zahřej jej k varu a nasypej do něj asi dvě unce bílého vosku. Poté vezmi půl dru- JINÁ VODA K TEMPEROVÁNÍ hé unce rybího klihu, nechej ho ve vodě změknout VEŠKERÝCH BAREV a míchej jej pak, dokud nebude jako pasta. Nalij ho do louhu s voskem a společně vař a pak (Aquae conficiendae, 15. stol., rp. 2) přidej ještě půl druhé unce mastixu. Kapku dej na čepel nože nebo na nějaké železo, abys zjistil, je- hceš-li připraviti jinou vodu pro veškeré bar- -li to už hotové. Když je to jako klih, je to dobré. vy, vezmi bílky dvou vajec. Vejcím odejmi Přeceď to přes plátno, dokud je to horké, nechej žloutekC do nějaké čisté misky a vaječný bílek na- usadit a dobře přikryj. Touto vodou můžeš tempe- šlehej lžící, až zřídne. Vezmi pak pěknou mořskou rovat všechny druhy barev. houbu a protlač skrz ni bílek – čtyři až pět hodin trvá, než sebere pěnu. Vezmi pak gummi arabské jeden kvintlík, přidej do vaječného bílku a nechej rozplynout. Potom vezmi obyčejnou lžíci plnou octa a rozmíchej bílkem, přidej do něj asi jako hrášku soli armoniacké. Vodu tu měj k použití ve sklenici.

69 LEJOVÉ ství cerusy a olej. Směs vystav na slunce po dobu jednoho měsíce, aniž bys s ní hýbal. Můžeš to POJIVO nechat i déle a tím to bude lepší. Pak olej přeceď a dobře jej opatruj, neboť jím můžeš temperovat O všechny barvy, jak každou zvlášť, tak ve směsi.

OLEJ PRO TEMPERU I ZLACENÍ

(Cennini, 15. stol., kap. 91) OLEJ e dobře věděti, jak se dělá olej, který se na různé (DeMayerne, 17. stol.) věci k dělání lepkavých podkladů pod zlacení Jpoužívá. Vezmi libru nebo dvě, i tři nebo čtyři, lej se bělí tím, že jej vyliješ na olověnou lněného oleje a dej do nového hrnce. Bude-li gla- bělobu a necháš stát na slunci. Stane se zován, tím to bude lepší. Pak udělej malé ohniště téžO tučnějším a hustším. Nejlepší olej je lněný. nahoře s kulatou dírou tak, aby do ní hrnec právě Má schopnost barvám navrátit jas, je-li zažlout- zapadl a oheň nemohl nahoru, protože by tam lá barva s lněným olejem malovaná a vystavená šlehal velmi rád a vydával by ses v nebezpečí, že slunci. Totéž se nestává u ořechového oleje ani ti olej i dům shoří. Když jsi dohotovil to ohniště, u oleje makového. Makový olej je vhodný pro zapal mírný oheň, neboť čím volněji budeš vařiti, bílé a modré, maluje-li se nebe a vzdušná par- tím bude olej dokonalejší. Svař jej na polovic ob- tie. Přidáš-li při práci s bělí nebo modří trochu jemu a pak bude dobrý. Leč pro podklad ke zla- levandulového oleje, ani trochu nevyblednou, je cení přidej na každou libru oleje jednu unci tekuté to velké tajemství. fermeže, která ať je pěkná a světlá.

JAK PŘIPRAVIT OLEJ HUSTÝ KTERAK SE DĚL Á OLEJ VYHŘÁTÍM NA SLUNCI (DeMayerne, 17. stol.)

(Cennini, 15. stol. kap. 92) istý, velmi vysychavý, schopný míšení s barvami, schopný jim propůjčit kryvost, aby se odle tohoto způsobu je olej dokonalejší na neusazovalyČ u dna. Ohřej dubový popel, jednu malování, na mordent však má býti zahušťo- hrst odpovídající čtvrtině objemu oleje. Zamíchej vanýP na ohni, neboť se tam vaří. Vezmi tedy lněný do toho jednu pintu ořechového oleje. Nechej olej a v letní době jej nalij do bronzového nebo pohromadě až 7 dnů, tolik stačí tvému záměru. měděného kbelce či jiné nádoby. A když slunce Pan Mitius tvrdí, že čím více se olej ohřeje, tím nejvíce pálí, vystav jej na slunce. Olej pak, když se více se zjemní a je schopnější míšení s barvami. odpaří na polovic, je nejlepší na malování. A věz, Vyzkoušej pálené vápno, jež není křídové povahy, že ve Florencii jsem jej shledal nejlepším, jak jen dobře rozetřené na prach. může býti. Dbej, aby se nepohasilo na povětří, dej ho do malého pytlíku z čistého plátna. Mezitím naplň podobný pytlík do běla vypálenými ovčími kostmi nebo jelením či kamzičím parožím a nakonec při- dej jednu třetinku plnou křídy a jemného písku. OLEJ PRO TEMPEROVÁNÍ VŠECH Protlač olej přes tyto tři věci a vyzkoušej, co z ně- BAREV ho bude. Pozoruj, zda se tento olej nebo i lněný olej může destilovat za pomoci vody v alembiku (Alcherius, 1411, rp. 314) či křivuli. Mnozí soudí, že oleje získané lisováním není možné destilovat, nebo jen těžko. hceš-li připravit olej pro temperování všech 70 C barev, vezmi nehašené vápno a stejné množ- SILNĚ VYSYCHAVÝ OLEJ ru a přelij je ořechovým olejem, aby v něm stály. PODOBNÝ LAKU, BEZ KRYVOSTI Postav na slunce a nechej stát tak dlouho, dokud se co nejvíce nezhustí a nestane čirý jak voda. Po delší době zhoustne tolik, až se potáhne a bude (DeMayerne, 17. stol.) schopný klížení. Všimni si, že s tímto olejem schne dokonce i auripigment, který jinak velmi řipravuje se stejně z ořechového jako ze pomalu vysychá. Ovšem auripigment se musí nej- lněného oleje, ořechový je však lepší. Vezmi dřív třít s vodou, nechat vyschnout a pak teprve Poleje jeden a půl sextariu, pařížské míry, jež váží jej bude možno třít s olejem. zhruba 2 pinty, dej ho do nového glazovaného hrnce a přidej půl unce nejjemněji na prach roze- třeného klejtu, zamíchej trochu dřevěnou špachtlí a nechej vařit na slabém ohni na kryté plotně nebo ve dvoře na volném povětří po dvě hodiny. OLEJ, KTERÝ SCHNE JEŠTĚ Objem oleje se zmenší, ne však příliš. Nechej RYCHLEJI NEŽ OSTATNÍ dobře usadit, zamíchej ho pak jen nakláněním ná- doby a uchovej pro veškerou potřebu. (DeMayerne, 17. stol.) Je to vynikající vysychavý prostředek, tak účin- ný, že k jakékoliv těžko schnoucí barvě jej při- apitán Sallé: Bílou skalici, kolik můžeš, vy- mísíš, vysychá. Pan Sallé říkal na návštěvě u pa- paluj na žhavých kamenech tak, aby po roz- ní Soubise: Aby zhotovil rychle vysychavý olej, Ktlučení a varu byla suchá a rozpadla se na prach. používá 3 funty lněného oleje, 1/2 unce zlatého Lněného oleje funt a takto kalcinované skalice klejtu co nejlépe promyté a k rozpuštění 2 unce 2 unce, povař na mírném ohni asi jednu hodinu, levandulového oleje. stále míchej. Odlij olej – nebude tak černý jako Zbraně potřené tímto olejem a vystavené v let- onen s klejtem připravovaný a vyschne přesně za ním odpoledni na slunce, jak jsem si sám ověřil, 4 hodiny. nikdy nerezavějí a olej jim propůjčuje mimo to Makový olej je velmi světlý a používají ho v Ni- překrásné zbarvení, tak, jako když natřeme lakem zozemí, především malíři zabývající se drobnými dřevo. V jiné roční době tento lak vysychá sám ozdobnými věcmi. Tento olej neschne dobře o sobě během dvou dnů. sám o sobě. Třeme jej však s benátským sklem, Vezmi nejsilnější takový olej. Pro opravu sta- ve skleněné láhvi pak tuto směs vystavujeme na rých obrazů je jedinečný a slouží jako lak. Srovnej slunce, každé čtyři dny po dobu 2 týdnů protřepá- se způsobem, který užívá Mitius, aby olej učinil váme. Pro použití odléváme pouze jemným sklo- podobný kanárskému vínu vlivem březnového něním láhve, na skleněném prášku ponecháváme slunce, s klejtem a miniem. Týmž olejem možno zbytek. M. Mitius: makový olej se čiří a stává se napouštět kůže, aby se staly vodovzdornými, jak vysychavějším, ponecháme-li jej po 3 dny na sil- je známo. Lze tímto olejem napustit plátno nebo ném slunci v cínové nádobě přikryté plechovým dykyt – druh látky, z níž jsou zhotoveny pláště, nebo skleněným víkem. kapuce, deštníky a jiné věci. …Říká se, že kůže mrtvé krávy, uložené do jámy a dobře upravené, jakou užívají na boty a škorně, vodu nepropouští tajemství jednoho sedláře. VYBĚLENÍ LNĚNÉHO NEBO OŘECHOVÉHO OLEJE ZA JEDEN MĚSÍC SILNÝ VYSYCHAVÝ OLEJ (DeMayerne, 17. stol.) (DeMayerne, 17. stol.) lehej olej delší dobu s kamencem, přidej mu olověné běloby dokonale třené ve vodě vodu, vystav na slunce a každý den šlehej, až udělej kuličky a nechej je na křídě vystave- Šse olej šleháním vybělí. Vždy znovu vystavuj na Zné slunci nebo na cihlové krytině střechy, dokud slunce, až bude světlý, čirý a průhledný. Odprýs- nevyschnou. Dej pak kuličky do olověného džbe- kává-li malba na obraze kvůli špatnému podkladu, 71 navlhči jej trochu, ale není to vždy nutné, napni co v letní době, jakoby masti95. Tato směs nevoněla nejsilněji na rám, natři z rubu dosti silnou vrstvu špatně a mohla být ihned použita k natírání železa, temperové barvy, třeba španělské běloby, jež ob- aby se zabránilo rezavění. Další použití je na tmavé sahuje způli křídu a způli olověnou běl, přimíchej barvy jako čerň nebo umbra, též na kůži, dykyt, okr a minium s klihem. Nechej všechny trhliny lněné plátno a podobné věci. Též k podkládání vyschnout a uvidíš, že se znovu uzavřou. Barva se obrazů: utři žlutý okr s touto mastí – olejem. Okr pak může umýt mokrou houbou. ovšem musí být předem třen s vodou a dobře vy- sušen. Tuto směs nanes na plátno dobře vypnuté na rámu bez jakéhokoliv předchozího klížení, jež může způsobit odprýskání a odlupování. BĚLENÍ LNĚNÉHO OLEJE Nechej vyschnout, pak vyhlaď pemzou a nanes druhou vrstvu oleje a okru – podle pravidel tvého (DeMayerne, 17. stol.) umění špachtlovým nožem. Až plátno vyschne, je dostatečně pro malbu podloženo. ro potřeby malířství, aby nezměnil barvy. Aby tato směs vysychala ještě rychleji, jen pozo- Jean Jivet, malíř: Vezmi oleje, kolik potře- ruj, zda to nevyvolává tendenci k odlupování, lze Pbuješ, vlij do veliké nádoby, dej na oheň a přidej přidat unce klejtu na unci oleje nebo i více podle piliny. Domnívám se, že dřevo, jež nečerná a je žádaného efektu. Jinak pracuj, jak bylo popsáno lehké, jako např. jedlové, lépe do sebe vtahuje výše. nečistoty pro vyšší obsah pryskyřice. Vrbové či některé podobné je pro tento účel nejvhodnější. Nechej povařit silně asi čtvrt hodiny a potom odstraň sběračkou piliny plovoucí na povrchu. Měj skleněnou nádobu odpovídající množství VODA, JEŽ DODÁVÁ LESKU oleje, hoď na její dno kůrku tvrdého chleba a nalij A SVĚTLOSTI VŠEM BARVÁM do ní olej. Nádobu s olejem nechej stát na slunci, dokud se olej nevybělí a neutvoří se na dně (DeMayerne, 17. stol.) červenavá usazenina. Světlý a čistý olej zůstane nahoře. Obojí lze snadno oddělit, má-li nádoba malbám pod ní ležícím nebo s ní smícha- ve výši asi dvou až tří prstů zvláštní otvor pro ným. Tajemství Geroma Ruscelliho. Vezmi zasunutí brku. olejeA podle libosti, dej do skleněné nebo glazo- vané nádoby s třemi díly octa a míchej důkladně tyčinkou. Činíš-li tak ustavičně od východu slunce do plné noci po 5 dní a potom předestiluješ přes ZAHUŠŤOVÁNÍ VYSYCHAVÉHO filtr, získáš tekutinu čirou jako voda ze studánky. OLEJE Uchovávej ji ve skleněné láhvi a přidej trochu tlu- čeného kamence, tak vydrží dlouhou dobu. Ka- (DeMayerne, 17. stol.) mencovou vodu nepřidávej, jinak se brzy srazí. Tato tekutina má leckterou schopnost, jež není řipraveného s klejtem pro lakování dřeva každému známá. a železa, též pro přípravu podkladu na plát- Pně, který nepraská a neodlupuje se. Vzal jsem 2 unce velmi dobrého nezapáchajícího ořechového oleje a přidal jsem 1 unci dobře vyčištěného klejtu. Držel jsem jej v pánvi na mírném ohni, až se klejt SVĚTLÝ, JEMNÝ A VELMI dokonale rozpustil a spojil s olejem. Potom jsem TEKUTÝ LNĚNÝ OLEJ přidal až 5 vrchovatých lžic vody, což se neobešlo pro chlad vody bez velikého syčení – mělo se při- (DeMayerne, 17. stol.) dat vody teplé. Oheň byl pak zesílen a táž materie vařená dále za stálého promíchávání, až nakonec alij olej s vodou do sklenice, do pánve či vlivem vypaření vody a převaření se zahustila do mísy, přidej bílého písku. Prošlehávej tři- konzistence podobné medu či tučnému máslu Nkrát až čtyřikrát za den, vždy až zbělá jak mléko. 72 95 Vytvořila se emulze oleje a vody, již stabilizuje olovnaté mýdlo jako tenzid. Vystav jej pak trvale na březnové slunce. Za jeden Č IŘENÍ OLEJE VE STÍNU měsíc bude čirý jak voda – vyčistí se a dokonale vybělí. Březnové slunce je užitečnější než slunce (DeMayerne, 17. stol.) celého ostatního roku. Je mírné a nezahušťuje. ento recept jsem získal od Adama, flám- ského malíře, žijícího v Coolmanově ulici. TVezmi nádobu s širokým hrdlem, smíchej v ní vodu s olejem, důkladně vyčištěným dlouhým NEŽLOUTNOUCÍ OLEJ PRO stáním, ušlehej to a nechej pak olej, aby se naho- MALBU NA BÍLOU, AZUR A JINÉ ře znovu sebral. Vezmi pak dobře rozmělněné DRUHY BAREV drobky starého pšeničného chleba, bílý je dob- rý, ale pan Adam používá zásadně černý, roz- (DeMayerne, 17. stol.) drob jej prsty do oleje. Když projdou olejem, berou s sebou veškerou špínu. Každý den jednou ezmi bílá maková semena, vytlač z nich olej důkladně protřepej a v kterékoliv roční době a míchej s barvami. Tento olej špatně schne, nechávej stát ve stínu pokoje. zkusV proto zpevnit přísadou klejtu a olověné bě- Přibližně za jeden měsíc bude olej vybělen loby. a čirý jako voda. Pozoruj, zda se olej nevybělí rychleji, bude-li v létě vystaven na slunci. Tímto způsobem se ovšem více zahustí, bude rychleji vysychat, méně však bude vhodný k malování a práci s barvami. NÁVOD NA BĚLENÍ LNĚNÉHO Vyzkoušej též skleničky s hrdlem dlouhým OLEJE OD PANA RYTÍŘE ANTONIA a rovným jako pro destilaci, do níž se nejprve vhodí rozmělněné drobky chleba, pak se nalije VANDYCKA olej, to vše se dobře protřepe a postaví se do (DeMayerne, 17. stol.) rohu, kde je dostupná pro každodenní protře- pávání. Když je dosaženo žádané čirosti oleje, e dvou vajec se vezmou žloutky a ušleha- oddělí se od vody trychtýřem a přechovává se jí se důkladně se čtvrtkou pohárku třikrát v dobře uzavřené skleněné láhvi. destilovanéhoZ vinného lihu, který se musí se žloutkem dokonale smísit. Vloží se to do láhve a přidá se lněný olej. Olej s přísadami se míchá peroutkou do úplného zakalení. Zavře se otvor láhve a po usazení v několika dnech olej docela BĚLENÍ OLEJE V JEDNOM MĚSÍCI zbělá. S bílkem to nejde, vždy jen žloutek. (DeMayerne, 17. stol.)

ej olej do láhve spolu s vodou a kamencem. Vystav jej slunci a dvakrát či třikrát denně SVĚTLÝ OLEJ Dprotřepej. Lněný olej se vybělí rychle v několika dnech, jestliže na jeden funt oleje přidáš čtvrtinu (DeMayerne, 17. stol.) jemně na prášek roztlučeného nehašeného váp- na. V baňce nebo ve fiole s dlouhým hrdlem jej ezměte 1/2 unce lněného oleje, 1/2 hrnce denně po delší dobu protřepávej, olej se vybělí dešťové vody, 1 díl kamence, 1 díl soli a kou- a nezahustí se. Ne na slunci, spíše ve stínu. Vsek kůrky režného chleba. Dej ohřát, až vystoupí žluť oleje. Pak promíchej a za stálého míchání přihoď hrst pilin z jehličnatého dřeva. Hrnec po- stavte na 5 dní na slunce, oddělí se tak čisté od nečistot v oleji. Ty se pak filtrují přes rozdrobený režný chléb a olověnou bělobu do sklenice. 73 BRAZOVÉ zmíněné pryskyřice, které Římané říkají glassa. Na ten hrnec postav další, menší nádobu s ot- LAKY vůrkem ve dně a utěsni hlínou, ať páry nemohou ven. Pak opatrně zahřívej a míchej železnou tyč- O kou s držadlem. Tak poznáš, kdy bude pryskyřice roztavena. Vedle pak měj v třetím hrnci olej ze lněných semen a až bude pryskyřice roztavená, to SVĚTLÝ TERPENTÝNOVÝ OLEJ poznáš tak, že se bude od míchadla táhnout jako nit, vlij do ní teplý olej a stále míchej. Zahřívej to, (DeMayerne, 17. stol.) ale nevař, a občas zkoušej na dřevě či na kameni, jak je to husté. Dbej na to, abys dal dva díly oleje e musí redestilovat rektifikovat v křivuli, pro- na třetí díl pryskyřice. Když jsi dobře zahřál a jsi tože znovu ztučňuje. Na čtyři nebo pět funtu s dílem spokojen, sundej lak z ohně a ochlaď od- zbýváS asi čtvrt funtu mastného zbytku. Čím lépe krytím hrnce. je destilován, tím lépe bude vysychat a stane se Všechny barvy by se měly nanášet na dřevo tři- čirým jako pramenitá voda. Přefiltruješ-li jej přes krát, ať už třené s olejem, nebo s gumou. Když popel z vinné révy, bude vysychat ještě rychleji. je malba dokončena a usušena, vynes ji na slunce Lze jej destilovat do měděné nádoby. a pečlivě nalakuj. Když se pak lak začne teplem roztékat, vetři ho opatrně dlaní. Tak to udělej tři- krát a malbu nechej doschnout.

JAK SE UDĚLÁ SANDARAKOVÝ LAK JAK PŘIPRAVIT KALAFUNU (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 206) (Hermeneia)

ezmi dva díly pryskyřice z cypřiše (gineparo) ezmi borovicovou pryskyřici, tolik okasů, a jeden díl horkého lněného oleje. Vař spo- kolik chceš, dej ji do měděné nádoby, která Vlečně na mírném ohni a bude-li lak příliš hustý, jeV dost velká, aby pojala dvojnásobné množství, přidej trochu oleje a hlídej, ať se to nepřipálí, pro- než jsi dal dovnitř, a dej ji na oheň zahřát. Hleď, tože pak by byl lak tmavý a neprůhledný. Vař to aby při varu nepřetekla, neboť silně pění. Když půl hodiny, a tak to bude hotovo. vidíš, že pěna stoupá, dej ji pryč z ohně a připra- veným měchem foukej do hrnce, aby nepřetekla, nebo měj připravenou jinou nádobu se studenou vodou, do které ponoříš její spodek. Poté dej zas nádobu na oheň a opakuj postup O LAKU několikrát, dokud nepřestane pěnit. Tímto získáš kalafunu. Sundej nádobu z ohně, nalij obsah do (Theophilus, 12. stol., rp. 21) jiné nádoby až po okraj naplněné vodou, kterou sis prve připravil. Kousky kalafuny pak sesbírej ej něco lněného oleje do malého nového a pečlivě ulož. hrnce a přidej trochu rozdrcené pryskyřice Dzvané sandarak (gummi fornis). Je podobná ka- didlu (tritum), ale na lomu je lesklejší. Dej hrnec na oheň, zahřívej, aniž bys nechal vřít, a nechej to tak, dokud třetina neubude. Dávej však pozor na O VÝROBĚ LAKU Z PEZIRI plamen, protože když to začne hořet, je to těžko k uhašení. Každý obraz nalakovaný tímto lakem (Hermeneia) zjasní a zkrásní a je velmi trvanlivý. Jiným způsobem to uděláš takto: Dej k sobě Vezmi 100 drachem peziri zahuštěného na čtyři kameny, které snesou oheň, aniž by pukly, slunci a 75 drachem kalafuny. Dej je do kameni- 74 a dej na ně nový hrnec. Dej do něj trochu výše nové nádoby na oheň a dobře je promíchej. Poté na slunci vysuš z laku vodu a hleď, abys nanesl Destilační křivule první vrstvu co nejtenčí, aby nepopraskala. Po- na peci. Z knihy kud je lak příliš hustý a nemůžeš ho rozetřít, při- Hieronyma dej trochu naphty, aby se dal rozetřít. Nemáš-li Braunschweiga, naphtu, přidej trochu nevařeného peziri a bude Liber de arte distillandi to v pořádku. Pokud máš hodně mastixu, smí- di simplicibus, Stras- chej 50 drachem kalafuny a 25 drachem mastixu, bourg 1500. a tak to bude dobré. Toto je způsob, jak získat Sbírka S. M. Edel- nejvybranější lak, který dává vysoký lesk a skvělý steina, Jeruzalém. povrch.

96 JINÝ LAK ZE SANTALOZI (Hermeneia, 12. stol.)

ezmi 100 drachem santalozi a dej je na mramorovou destičku nebo do hmoždíře a roz- drťV je na jemný prášek. Dej jej do kameninového hrnce a přidej naphtu nebo peziri, aby se nespálil nebo neztmavl při rozpouštění. Dej hrnec na žhnoucí dřevěné uhlí, přikryj ho taškou, ale často ji zdvíhej, abys míchal tyčkou obsah, dokud se vše Lak schne ve stínu jeden den nebo méně a dává řádně nerozpustí. lesklý povrch. Pokud chceš lakovat, nahřej nejpr- Když vidíš, že je pryskyřice rozpuštěná a začíná ve obraz na slunci nebo u ohně, aby linokopia ne- pěnit, sundej hrnec z ohně a přidej půl okasu pe- opadala. Obraz drž vodorovně, aby lak nestékal. ziri zahuštěného na slunci, musíš ho však přede- Tento lak se nanáší snadno, avšak není nejlepší. hřát. Poté přeceď lak přes jemnou látku a schraňuj v nádobě. Když vidíš, že houstne, přidej trochu naphty na rozředění, abys jej mohl tence nanášet. Jen tak nebude praskat a bude dobrý. O LAKU PŘIPRAVENÉM S RAKI, KTERÝ SCHNE VE STÍNU

LAK S NAPHTOU (Hermeneia, 12. stol.) (Hermeneia, 12. stol.) ezmi velmi silnou raki 97, která byla čtyřikrát až pětkrát destilována, a dej jí 20 drachem ezmi 12 drachem sandaraku a 30 drachem doV malé nádoby. Nádobu uzavři jílem a dej do kalafuny. Rozdrť sandarak na mramorové hořících žhavých uhlíků vařit. Když se vařila, při- destičceV a přesij na sítě, aby byl velmi jemný, pak dej 10 drachem sandaraku jemně namletého. Po rozdrť kalafunu. Obě substance dej do dvou růz- jeho rozpuštění přidej 5 drachem kalafuny a ne- ných kameninových hrnců, aby se rozpustily nad chej celou směs chvíli vařit. žhnoucím dřevěným uhlím. Pak je smíchej, přidej Pak ji přeceď přes jemnou látku a získáš dobrý naphtu a míchej tyčkou. výsledek. Když chceš lakovat obraz, dej ho nej- Naphtu přidávej po troškách, aby se sandarak prve důkladně prohřát na slunce nebo k ohni. nesrážel, a pokud se z jakéhokoliv důvodu srazí, Zahřej lak stejným způsobem a nanes na obraz odeber úplně všechnu naphtu, nechej pouze to, jednu vrstvu štětcem, a když se trochu vsákne, co se srazilo, míchej to nad ohněm, dokud se nanes další vrstvu, ale ne více. Věř, že Benátčané úplně nerozpustí, a pak přidej naphtu zahřívajíc nepoužívají zlato na obrazy, ale místo toho mají směs řádně. Nakonec přeceď skrz jemnou látku lak, který nanášejí na své ikony. a je-li lak hustý, přidej ještě trochu naphty. 75 96 Santalozi – pryskyřice, pravděpodobně jméno místa či zeměpisné oblasti. 97 Bílá kořalka. VŠECHNY BARVY POKRÝVÁME A MBROVÝ L AK ZVANÝ LAKEM SUCCINUM (DeMayerne, 17. stol.) (DeMayerne, 17. stol.)

větlý terpentýnový olej 2 unce, nejkrásněj- mbra se nerozpouští v petroleji. Jak jsem ší a nejsvětlejšího terpentýnového balzámu sám vyzkoušel, sráží se, a je-li nanesena na S1 unci, k tomu trochu sandaraku. Roztav pozvol- nějakýA podklad, olej se vsakuje a ambra zůstává na samotný balzám na vodní lázni. Přidej terpen- v krupičkách bez užitku. V levandulovém oleji se týnový olej a spojí-li se vše dobře, vyjmi z horké rozpouští trochu lépe, po nanesení však dochází vody. Sandarak se rozpustí s trochou zmíněného k podobným nehodám, pryskyřice zůstává na díle oleje a přidá se k ostatnímu, dokud je to horké. jako krusta, která vše zkazí. Pro ambru je zapo- Oleje to pojme tolik, kolik může. třebí mnohem hustší tekutiny, která rozpouště- Dobře se směs připraví roztavením v uzavře- nou ambru podrží a s ní zároveň vysychá na díle ném hliněném hrnci na žhavém písku. Takto při- v průhledném stavu. Nalezl jsem popis takového pravený lak velmi rychle vyschne, jinak ne. Jiný laku v jednom komentáři k malé chirurgii od Pa- způsob, považovaný za lepší: Nejlepšího terpen- racelsa, jak následuje: „Nejlepší tlučenou ambru týnu pryskyřice unci, naphty 2 unce. Spoj obojí na v uzavřené nádobě postav na mírný oheň, tak vodní lázni a dej pozor, aby se nepřipálilo. Tento dlouho, dokud nebude zcela tekutá.“ Když se začíná rozpouštět, přidej třetí díl ter- pentýnu a míchej. Pak přidej více terpentýnu, Destilační a tak dále postupně, stále míchaje, až na 1/2 unce aparát. Křivule je ambry budou 2 unce terpentýnu. Vznikne tak ja- umístěna na vodní kýsi balzám, použitelný na vředy. Je-li příliš tvrdý, lázni zahřívané pecí. dodej lněného oleje. Rozpustil jsem ambru, při- Do pece se přikládá pravil se světlým terpentýnem. Dodal jsem ho asi rourou v pravé čtvrtý díl a tím vznikl lak, který se dá dobře natírat části obrázku. a vysychá, byť velmi pomalu. Aby se takový lak připravil dobře, podle mého mínění má se to učinit následovně: vezmi nej- krásnější ambry na nejjemnější prášek roztlučené, případně třené na porfyrovém kameni s vinným lihem 2 unce. Přilij k tomu až 8 uncí světlého čis- tého terpentýnového oleje a rozpouštěj v alembiku s vaječným bílkem na písečné lázni. Udržuj silný žár, dokud se ambra nerozpustí. Přidej pak za stálého míchání k popsanému vařený lněný či ořechový olej a benátský terpentýn, od každého čtvrt unce, levandulového oleje jednu unci nebo dvě. Nechej vše čtvrthodinku lehce povařit a ten- to lak uchovávej dobře, neboť je překrásný a zcela průhledný. Vyzkoušej, zda extrakt z jantaru není rovněž lak se nikdy neodlupuje a není bílý. Ukáže ti nej- dobrým preparátem pro lak. Připravuje se přelitím přesněji tvé dílo. Terpentýnová pryskyřice časem jemně roztlučeného jantarového prášku vinným vyschne, terpentýnový olej nebo petrolej se vy- lihem. Směs se pak rozpouští pozvolna čtyři ho- paří a nesnáší vodu. Nejlepší lak, odolný vodě, se diny na vodní lázni. Odlij potom vinný líh, ambra připravuje z vysychaného oleje, který nebyl vařen, zůstane při dně ve formě tekutého balzámu. nýbrž zahuštěn vystavením slunci na hladké olo- věné desce.

76 LAK NA PERGAMEN NEBO KŮŽI Zamíchej. Pění-li znovu, odebírej pěnu a nechej důkladně povřít. Poté odstav z ohně a postav na (DeMayerne, 17. stol.) dva dny na horké slunce. Chceš-li lak silnější, při- dej do horkého oleje za stálého míchání 2 unce na říprava tohoto laku je velmi nebezpečná pro prášek tlučeného mastixu. snadné vznícení. Používej k přípravě zvláštní Pkamna.Vezmi 2 funty čistého lněného oleje, v čis- tém kotlíku jej postav na malá kamínka, aby oheň nemohl vyšlehnout a dosahoval jen dolní části LAK OD PŘÍTELE GLORIENA kotle. Uprav mírný oheň, jaký může uvést olej do varu, aniž by přetekl, a odebírej pěnu. Když dobře (DeMayerne, 17. stol.) vypění a vařením se pročistí, přidej funt čistého, na jemný prášek roztlučeného mastixu. Stále míchej, inak též, jak pravil Glorien: terpentýnu funt, lně- dokud se vše nerozpustí. Když se tak stalo, pokra- ného oleje dvojnásobek, tj. 2 funty, vař a pečlivě čuj s vařením na malém ohni. Míchat nepřestávej odpěň.J Pak přidej mastix a vypálené kosti, jako je dokud se lak nezahustí, aby se nepřipálil mastix, výše popsáno. Lak je potom dobrý. stále klesající ke dnu. Abys poznal, zda má lak již dobrou konsistenci, ukápni větší kapku na špachtli, misku nebo na ploché železo. Nechej vychladnout, namoč prst do té kapky a potáhne-li se za ním LAK NA FIGURY OD ALEXIA nitka laku, je to hotovo. Nestalo-li se tak, vař sil- něji. Hotový lak odstav od ohně a nechej vychlad- (DeMayerne, 17. stol.) nout. Přeceď jej přes hadřík do glazované nádoby a uchovávej jej uzavřený. leje z lněných semen ve skleněné baňce vaře- ného unci, velmi krásné ambry 2 unce, roz- Omělni a spoj dobře na mírném ohni a používej za tepla na dřevo, plátno i jiné věci. PRO RYCHLEJŠÍ SCHNUTÍ LAKU Silné kadidlo a písařský lak, to jest guma jalovco- vá, co nejjemněji rozetřít. Benátský terpentýn dej (DeMayerne, 17. stol.) rozpustit na slabém ohni v malém čistém hrníčku a přidávej postupně zmíněný prášek. Rozmíchej ezmi ovčí kost, vlož ji do nového hrnce a za- dobře a vař, aby nebyl lak příliš tekutý. Ještě za lep víko dobrým jílem. Postav jej do velkého horka přeceď. Chceš-li jej použít, nejprve ho ohřej ohněV na dvě hodiny, pak odtáhni a nechej ochla- a potom velmi tence a lehce roztírej. Tvoje dílo dit. Rozetři kosti jemně jako moučku a protřes bude lesklé a velmi brzy vyschne. jemným sítkem. Z tohoto prášku vezmi tolik, co pojme jeden ořech, a zamíchej do horkého laku. Nechej třikrát až čtyřikrát povařit nebo chvíli vařit. Bude velmi dobře vysychat všude, kam ho naneseš. Nemáš-li lněný olej, vezmi starý ořecho- AMBROVÝ L AK vý nebo konopný olej, dobrý a průzračný. Váhy a míry dodržuj jako nahoře. (DeMayerne, 17. stol.)

zal jsem jemně jantar a utřel jej na mramoru nejprve s levandulovým olejem a trochou Vsvětlého terpentýnového oleje. Poněvadž se ne- JINÝ L AK chtěl rozpustit, přidal jsem trochu nejčistšího de- stilovaného jantarového oleje98, který okamžitě (DeMayerne, 17. stol.) prostoupil celou hmotu. Nožem z rohoviny jsem vše sebral a ve sběračce dal nahřát nad mírným p. Starý průzračný konopný olej nechej va- ohněm. Abych zvýšil objem a zabránil vypařo- řit v kotli jako prve a je-li pečlivě odpěně- vání svrchu zmíněných olejů, přidal jsem trochu Rný, přidej bílou pemzu a vypálené ovčí kosti, vše čištěného truhlářského laku. Po krátkém povaření tlučené na jemný prášek a sítem prosypávané. se jantar dokonale rozpustil. Přidal jsem pak, stále 77 98 Olej vzniklý depolymerací jantaru za tepla. Převažuje kyselina jantarová (terpenoidní kyselina). 99 Jantarový lak připravený depolymerací jantaru má totiž tendenci znovu zpolymerovat, tj. ztuhnout. míchaje, terpentýnový olej, až vznikl dostatečně te- z ohně vržena do octa a ve hmoždíři roztlučena. kutý, poněkud kalnější lak, který se dal velmi dobře Výše jmenované látky spolu s lněným olejem se nanášet. musí ve velkém novém hrnci vařit na doutnajícím Aby se připravil dobře, nechal bych jantar něko- uhlí bez plamenů po tři hodiny. Je nutno stále mí- lik dní namočený v silném vinném lihu, pak teprve chat tyčkou, abychom se dotýkali dna nádoby. bych jej utřel s jeho vlastním olejem nebo s přímě- sí levandulového či terpentýnového oleje. Pak by se přidal ořechový olej nebo olej lněný s olověným klejtem vařený, na slunci upravený nebo na polo- JINÝ ČÍNSKÝ LAK vinu vyvařený, aby vysychal. To vše by se smíchalo a postavilo na oheň, lehkým povařením by se do- (DeMayerne, 17. stol.) cílilo dokonalého rozpuštění. Potřebnou hustotu lze pak upravit podle potřeby přidáním malířského sfaltu 3 unce, gumilaku 2 unce, řecké smůly laku, sestávajícího ze stejných dílů benátského ter- 2 unce. Tři každé zvlášť ve hmoždíři s vin- pentýnu a terpentýnového oleje. nýmA lihem, vše najednou pak přesij sítem. V no- I když je tento lak velmi vysychavý, má se při- vém hrnci dej toho vařit s terpentýnovým olejem pravovat jen k okamžité spotřebě, případně podle asi skleničku, až vzkypí dvakrát nebo třikrát. Pře- potřebného množství obnovovat99. Abys měl jan- lij vše do košíku na tři až čtyři listy papíru, aby se tar vždy připravený, drž jej předem ve vinném lihu to ochladilo. Pak pokračuj: Mastixu 2 unce, dračí třený ve sklenici, smočený a dokonale napojený krve 2 unce. svým vlastním olejem, který časem celou hmotu Utluč pohromadě na prášek, prosij sítem a při- jantaru prostoupí a dokonale ji otevře, takže při dej k tomu pryskyřice, jež mezitím ztvrdly na dalších způsobech se bude zpracovávat daleko při- papíru. Vař vše dohromady s jedním žejdlíkem jatelněji. Jantar se buď nemá namáčet ve vinném terpentýnového oleje, nechej dvakrát až třikrát lihu, nebo pak zas nechat vyschnout, jinak by ne- vzkypět a míchej tyčkou, dokud stojí na ohni. přijal další oleje. Nechej samotný vyschnout, bez Když je to dostatečně povařeno, odstav prv- přibližování k ohni. Dobré je sušit jej na slunci. ní hrnec z ohně a vylij do něho, co se nachází v druhém, asi čtvrthodiny před koncem oněch tří hodin, potřebných pro vaření velkého hrnce. Po částech přeceď skrze pevné lněné plátno do JANTAROVÝ LAK jiného hrnce. Přikryj jej. Vydrží 5 let. Použití: Rozpusť klih ve vodě, smíchej lampo- (DeMayerne, 17. stol.) vou čerň s touto tekutinou. Načerni, co chceš lakovat, dvakráte. Pak vezmi výše popsaného laku ezmi jantaru nebo též žluté ambry unci, asfal- tolik, kolik je potřeba, ohřej jej v malém hrnci tu nebo minia unci, benzoe 1/2 unce, terpen- s trochou terpentýnového oleje a když je vše týnovéhoV oleje funt, sandaraku unci. Roztluč vše tekuté, štětcem přetři černá místa. Nechej 5 dní na prášek, smíchej s olejem, postav na oheň, aby schnout. se gumy rozpustily. Dej pozor, abys stále míchal, dokud se vše nerozpustí v tekutinu, pak přeceď přes kousek lněného plátna. LAK (DeMayerne, 17. stol.) ČÍNSKÝ LAK OD PANA FABRI elmi jemný lak pro malé olejomalby připra- (DeMayerne, 17. stol.) vujeme ze stejných částí světlého terpentý- novéhoV balzámu, levandulového oleje a petrole- hraň si obličej! S Boží pomocí! Pintu, tj. pa- je, jež dáme do skleněné nádoby a spolu s ní do řížskou míru lněného oleje, 5 uncí netřené horké vody, aby se vše rovnoměrně promísilo. olověnéC běloby, 2 unce olověného klejtu, 5 uncí Tento lak se natírá vlasovým nebo velmi jemným ambry. Tato poslední má být pálená, po odsunutí štětinovým štětcem. 78 LAK UŽÍVANÝ PRO ILUMINOVÁNÍ, ra, jak jsem již řekl, v malém množství oleje před- VZHLEDEM PODOBNÝ OLEJI běžně rozpuštěna, nalévej do ní postupně a hned míchej zbývající uvařený olej. Míchej to pak ještě (DeMayerne, 17. stol.) po dobu, než dvakrát odříkáš „miserere“, aby se dobře spojilo. Pak odstav z ohně a přihoď svrchu otři malbu zcela lehce jedním tahem světlým zmíněnou cihlovou moučku, zamíchej trochu, při- a čistým klihem z odřezků kůže vyzkoušej kryj a nechej jistou dobu stát. Tím je lak hotov. Pi rybí klih nebo gumovým lakem popsaným v re- ceptuře Illuminierbuch. Když tento vyschne, pře- tři hlavním základním lakem. Alchymistická pec podle Libavia. Alchymia, 1606. PŘÍPRAVA TEKUTÉHO LAKU (DeMayerne, 17. stol.)

ýtah z knihy Summa de Secreti universali inogni materia od Timothea Rossella. Gu- Vmového laku, sandaraku nebo jalovcové gumy funt, lněného oleje 2 funty dej vařit na oheň. Vezmi další nádobu, přidej pomalu 2 unce oleje a míchej stále špachtlí. Olej vař na silném ohni, dokud se celý lak nerozpustí. Chceš-li vědět, kdy bude lak dostatečně uvařen, naber ho trochu na čepel nože. Je-li lepivý a trochu hustý, pak je uvařen. Odstav jej ihned z ohně a přeceď přes plátno namočené ve vodě.

TEKUTÝ A JEMNÝ LAK MASTIX (DeMayerne, 17. stol.) (DeMayerne, 17. stol.) ezmi 2 funty lněného oleje, funt žluté ambry a 5 uncí cihlové moučky. Pak si připrav e rozpouští v rektifikovaném terpentýnovém destilačníV kamínka s dvěma otvory a pro každý oleji, zatímco sandarak v něm rozpustit nelze. z nich jedno dmýchadlo. Oheň budiž uhlový, STento se rozpouští jedině v čistém levandulovém důkladně prohrabávaný. Uprav otvor, do kterého oleji a sedá ke dnu, je-li levandulový olej falšován se vloží glazovaný hrnec, a dobře jej zatmel, aby třeba jen malou dávkou terpentýnového oleje. oheň nedosáhl okraje hrnce, neboť lak se snadno vznítí. Dej do tohoto hrnce ambru a jeden díl jmenovaného oleje, avšak jen tolik, aby přikrýval pryskyřici. Dmýchadlem vyvolej větší oheň, až se ITALSKÝ LAK ambra rozpustí. Protože je velké nebezpečí ohně, měj připra- (DeMayerne, 17. stol.) veno kuchyňské prkénko, jaké užíváš na sekání masa, přikryté namočenými hadry, jímž přikryješ erpentýnový balzám a terpentýnový olej, hrnec, když vzplane. Předtím uvař v samostatné rovné díly smíchej a ohřej v láhvi, přidej tro- nádobě zbývající olej týmž způsobem na slabém Tchu sandaraku, nechej rozpustit a vychladnout. uhlovém ohni a nedopusť, aby přetekl. Budeš ho přilévat k třetímu dílu, a tak jej použiješ. Je-li amb- 79 DOBRÝ L AK oheň, dokud se sandarak nerozpustí, a důkladně promíchej. (DeMayerne, 17. stol.)

ejlepší lak pro staré malby se připravuje z le- vandulového oleje, benátského terpentýnu LAK PODLE PANA DE Na nejlepšího a nejdražšího mastixu, stejně jako COURSELLE předchozí. Čím méně laku naneseme, tím bude lépe, neboť lak napomáhá odprýskávání malby. (DeMayerne, 17. stol.)

ednu unci levandulového oleje a 1/2 unce Jmastixu nechej spolu povřít a když chceš pra- JINÝ DOBRÝ LAK covat, přimíchej trochu ořechového oleje, aby lak vysychal pomaleji. (DeMayerne, 17. stol.)

ovné díly nejčistšího levandulového oleje a nejčistšího benátského terpentýnu dáme JINÝ ZPŮSOB doR skleněné láhve, kterou vložíme do hliněné nádoby naplněné vodou. Necháme vařit, dokud (DeMayerne, 17. stol.) se obě látky nespojí a neutvoří dobrý lak. Ke kaž- dému obvyklému laku přidej trochu ořechového ezmi vinný líh dokonale rektifikovaný, pak oleje nebo na slunci vyčeřeného lněného oleje, lak unci nejbělejšího a nejčistšího na prášek se méně trhá a je odolný vůči vodě a ovzduší. roztlučenéhoV sandaraku a množství jedné mand- le benátského terpentýnu. Do láhve dej nejprve prášek a terpentýn, pak zalij lihem. Láhev postav Alchymistická na zcela mírný oheň, dokud se vše nerozpustí, pec projektovaná pro ještě větší dokonalost můžeš přefiltrovat přes Leonardem daVinci, lněné plátno. Codice Atlantico, Milan LAK S KALAFUNOU

(DeMayerne, 17. stol.)

an DuVinier: Levandulový olej, terpentýn a sandarak. Terpentýnový balzám vaříme ve Pvodní lázni, až po vychlazení popraská, pak jej vy- jmeme a rozetřeme se sandarakem. Nakonec vše dáme povařit s terpentýnem.

JANTAROVÝ L AK PRO IMPRIMITURU (DeMayerne, 17. stol.) VYSYCHAVÝ LAK an LaNire to vykládal u paní Carlile: Ačko- (DeMayerne, 17. stol.) liv jsem tento lak již popsal dříve, přidávám jehoP popis znovu, protože slečna Carlile, ctnost- istého levandulového oleje dvakrát tolik co ná dáma velmi dobře malující, mi sdělila recept 80 Č sandaraku postav v glazovaném hrnci na pana LaNire, vynikajícího hudebníka, který se zabývá malířstvím. Onen jí řekl, jak italští malíři, VELMI SVĚTLÝ LAK PANA aby zabránili vpíjení barev do podmalby mrtvými FETTZE barvami, je lehce pokrývají tímto lakem, jakmile zaschnou. Pak na něm malují. Je však třeba jej (DeMayerne, 17. stol.) změkčit tím způsobem, že na jeden díl řečeného laku patřičně připraveného se dají tři díly vybra- Marseille bývá jistá guma nebo pryskyřice, ného průzračného ořechového oleje. Je-li tento přicházející z Indie v kulatých kouscích ve- lisovaný za studena, tím bude lepší. Vlikosti ořechu obyčejného nebo lískového, po- Vezmi jantar, jemuž se říká též ambra, v prů- dobně jako guma arabská100. Vyhledej mezi mini hledných kouscích, roztluč jej na prach, v malém nejsvětlejší kousky průhledné jako křišťál. Jejich glazovaném hrnku postav na oheň, obklop jej zevní část vystavená vzduchu bývá pokryta žlu- celý uhlíky a stále míchej železnou hůlkou, dokud tavým povlakem, vnitřní je však průhledná jako se nerozplyne a nerozpustí. benátské sklo. Jmenuje se karabe nebo charabe. Když je rozpuštěn, vylij jej na papír a takto Vezmi tuto pryskyřici, nechej ji rozpustit bez uschovej, bude tvrdý a lesklý. Chceš-li z něho při- dalších přísad na stříbrné lžičce na mírném ohni, pravit lak, pak měj k němu čistého lněného oleje vždy tolik, kolik je zapotřebí, neboť to není tak upraveného následujícím způsobem: protřepeš snadno proveditelné. Když se pryskyřice rozpustí jej v glazované nádobě a přidej chlebové kůrky a stane se tekutou, přelij ji do láhve nebo skleněné a kousky olova, a chceš-li, přidej také zlatého klej- nádoby, kterou budeš mít postavenu hned vedle. tu velikosti hrášku k lepšímu vysušení. Pokud přeléváš pomalu, světlá a špinavá slupka Abys poznal, že olej je již odmaštěn, musíš vzít zůstane ve lžičce. pírko a dotknout se jím oleje, dokud se vaří. Spálí- Postav nádobu na dostatečně žhavý písek a nalij -li se pero, je to znamení, že se ještě neodmastil, na gumu dvojnásobek světlého na vodní lázni de- nespaluje-li se již, může se olej přefiltrovat. Pak stilovaného oleje z benátského terpentýnu, ohřej, dáš na mírný oheň do zavřené nádoby vařit jan- aby se vše vařilo nebo spíše lehce vřelo a dokona- tar roztlučený na prášek spolu s olejem, a budeš le se vzájemně spojilo. Tak je připraven lak, kte- tak dlouho promíchávat, dokud se nerozpustí. rý budeš starostlivě opatrovat. Slouží k lakování Pak měj připravené plátno, abys to ještě za hor- i k míšení barev na paletě. Připravoval jsem tento ka přefiltroval. Můžeš lak učinit řidší nebo hustší lak. Guma se rozpouští jen velmi ztěžka, je červe- přidáním více oleje nebo přepuštěného jantaru. ná a neschne. Můj lak je lepší. Uchovávat jej můžeš tak dlouho, jak chceš. Tento lak je velmi červený a používají jej loutnaři. Jak jsem se poté dotázal samotného pana La- Nire na použití tohoto laku, pověděl mi, že míchá NĚKOLIK POZNÁMEK O LAKU dva díly velmi světlého ořechového oleje s jedním NA ILUMINACE dílem popsaného jantarového laku. Obojí se má důkladně spojit na mírném ohni, měkkou houbou (DeMayerne, 16. stol. ) v této směsi namočenou se přejde lehce přes mrt- vé barvy a pak to budou nádherné barvy všech akliže bys na barvy pojené vodovým mé- barev, jež se dokonale vzájemně spojují. diem nanesl olejový lak, zkazíš je. Nejprve Zaschnou, kdykoliv je potřeba a je snadné je musíšP malbu pokrýt vrstvou arabské gumy nebo pak lakovat v jakoukoliv dobu. On sám se to do- bílku, ale jen lehce, jakoby jedním tahem, a ne- zvěděl a recept obdržel od paní Artemisie, dcery vracet se podruhé na stejné místo. Nechej ho Gentileschiho, který maloval výjimečně krásně pěkně proschnout a teprve pak nanášej vodě a jehož některé veliké obrazy jsem měl možnost odolný lak. vidět. Takový lak z arabské gumy či bílku podle kapi- tána Salé se připraví následovně: Vezmi tři bílky poté, cos je našlehal a pěnu nechal rozplynout. Dále 1/2 unce třešňové gumy a 2 unce gumy arabské. Smíchej vše dohromady a přidej stejné množství růžové vody. Obsah zahřej, ale pozor, aby se nezačal vařit. Pak tekutinu přeceď a přidej medu o objemu jedné fazole. Lak je dobré naná- šet rukou, to jest nalít na obraz a dlaní roztírat. 81 100 Kopál. Lze také použít jiný druh laku: Vezmi libru piva, a on odpověděl, že by na to jednoduše dal bílek půl unce arabské gumy, smíchej dohromady našlehaný s trochou cukru a pak olio di Sasso, jiný a povař do chvíle, než vše zhoustne. Bílkový lak druh laku. se časem narušuje a ničí barvy. Jeho schopnost ...Chiara d´ovo je tím nejlepším lakem. Lak sho- dokonale se spojit s malbou je tak velká, že do- ra popisovaný Canninim se používá okolo Paese konce omýváme-li jej opakovaně, nikdy se ne- v Tivoli, velice se leskne. podaří bílek zcela odstranit. Je třeba zvážit, zda by pro zhotovení laku nepostačila vizina, ovšem používaná v horkém stavu. JAK DODAT BARVÁM LESK (De arte iluminandi, 14. stol.) O BÍLKOVÉM LAKU hceš-li dodat lesk všem barvám na perga- (Ms. bruselský, 1635) menu poté, co byly naneseny, ať už v nej- Ctmavších stínech nebo na celé malbě, zvláště na hceš-li uchránit své obrazy před prachem pracích provedených štětcem, učiň následující: a stopami po mouchách, vezmi něco bílku Vezmi jeden díl arabské gumy a jeden díl vaječné- Ca ušlehej ho. Až se přemění jakoby v čirou vodu, ho bílku dobře našlehaného houbou. Smíchej vše tedy až zkapalní, nalakuj jím obrazy. Je-li to poz- ve sklenici či v glazovaném poháru, nanes a ne- ději nutné, bílek lze z malby odstranit přetíráním chej schnout. Jestli chceš, aby byly barvy syté, aby povrchu obrazu kouskem mokré tkaniny. Spolu se leskly stejně jako lak na deskách malířů, pak s bílkem tak odstraníš i nečistoty k němu přile- k této směsi gumy a bílku přidej čistou prameni- pené. Toho by se lakem nedosáhlo. tou vodu. A je-li to nutné, lesk lze zvýšit ještě dal- Když chceš malovat olejem na vosk, musíš ším přidáním bílku. Během míchání je pak dobré vosk nejprve pokrýt vrstvou dobře našlehané- přidat trochu medu, ovšem jen konečkem štětce. ho bílku, aby se na něm barvy dobře zachytily. Vše totiž záleží na množství laku a medu nesmí Usnadníš si tím malování. být ani příliš máloi mnoho. Bílek je též nutno použít na sklo a olovo, stej- Směs pak rovnoměrně rozetři. Až zaschne, ně tak, jako na mramor či alabastr, a to před po- bude lesklá jako skutečný lak. Pamatuj však na to, užitím barev, ať pojených gumou nebo olejem. abys než začneš s lakováním, vyzkoušel směs na místě, kde lakovat nehodláš. Až to zaschne, sleduj, jestli vrstva nepraská, protože to je známka, že medu bylo příliš málo. BÍLKOVÝ L AK Naopak, jestli povrch nezasychá a lepí se ti na prsty, je medu přílišné množství. A tak si každý (Pacheco, 1638)101 musí dát velký pozor, aby používal směsi ve správ- ných poměrech, a to nejen zde, ale vždycky. Deo akmile dobře zaschne matný inkarnát, je užiteč- gratias. Amen. né použít velmi čistý lak pouze na oči, a bude Jto přínosem pro sochy v jakémkoli materiálu. Bíl- kový lak dvakrát nanesený je pro tento účel naprosto spolehlivý, a protože ostatní partie budou B ÍLKOVÝ L AK matné, figury se začnou jevit jako živé a jejich oči se budou lesknout. (Ms. štrasburský, 15. stol. )

hceš-li připravit takový lak, který by dlouho vydržel a cokoliv jím nalakované, aby neztra- BÍLKOVÝ LAK JAKO MEZIVRSTVA tiloC svou krásu a brilanci, pak vezmi dva nebo více bílků (podle potřeby), dobře je ušlehej a odstraň (Richard Symonds, 1650) pěnu. Potom vezmi půl unce arabské gumy, tři čtvrtě unce gumy z mandlovníku nebo z třešně. eptal jsem se Canniniho, jak by dosáhl bar- Arabská guma je pevnější, další dvě zase lesklejší. 82 Z vy obličeje (u obrazu signora Thomase K.), Gumy v uvedených poměrech smíchej dohroma- 101 Symonds R.: Secrete intorno la Pittura vedute et sentire della Prattica del Sig. Gio. Angelo Cannini in Roma, 1650. Autograf London, British Library, MS. Egerton 1636. Též: Beal M.: A study of Richard Symonds. His Italian notebook and their relevance to seventeenth- century painting techniques. New York, Garland 1984. dy, přidej je do připraveného bílku a nechej přes nechej vařit, aniž bys míchal až ke dnu. noc zvláčnět. Když se olej za syčení začne zvedat, odstav hrnec Pak vše důkladně promíchej a na závěr přidej z ohně a pak zas nechej znovu vzkypět. Pro zlatý trošku medu zvící oříšku. Tento lak by měl mít lak postačí dvojí vzkypění, pro černý ještě jednou konzistenci čerstvého medu. Rychle zasychá. Ja- nebo dvakrát, to jest celkem čtyřikrát. Po tomto kákoliv barva, kterou jím nalakuješ, bude lesklá, vaření konečně zapal olej a nějakou dobu pomíchej příjemně vyhlížející a také stálá. Dej však pozor, i pro zlatý i pro černý lak, aby olej zhoustl a ztmavl. abys lak uchovával v dobře uzavřené sklenici. Pracuj velmi opatrně, aby se nestalo, že oheň stráví olej celý. Pro lak zlaté barvy použij žluté ambry funt, té nejkrásnější a nejsvětlejší, jakou seženeš. Pro černou neboli lakovou práci vezmi nejčerve- AKY NA nější. Rozmělni ve velkém hliněném uzavřeném hrnci, až bude téměř tekutá jako voda, přikryj DŘEVO A KŮŽI podle vůle skleněným nebo cínovým víkem. Tuto látku, když se rozplynula jako voda, přidej ke zbý- L vajícímu oleji, který jsi nevařil, 1/2 funtu na prach tlučených zrn gumilaku a smíchej s ostatním. NAPODOBENÍ ČÍNSKÉHO LAKU Rozpouští se to a vzájemně spojuje. Vylij směs ČERNÝM LAKEM na vlhký mramor a udělej z ní koláče. Pak této směsi ambry a gumového laku vezmi 1/2 funtu, můžeš, ale nemusíš, ji rozetřít. Dej do hrnce s ole- (DeMayerne, 17. stol.) jem vařeným podle předchozího návodu a nechej lehce povařit na ohni, aby se vše rozpustilo. Trochu bys zaplnil póry dřeva, natři je směsí klihu promíchávej. Po rozpuštění a částečném ochlazení z odřezků kůže, smíšeného s čtvrtým dílem přidej tolik rektifikovaného terpentýnového oleje, rybíhoA klihu a trochou jemné mouky nebo škrobu, kolik je potřeba, aby lak měl potřebnou tekutost. pokud je to opravdu nutné. Hustota roztoku se má Tento lak se pak cedí ještě v teplém stavu přes podobat řídké polévce. Nanes jej nejméně dvakrát, oboustranně zdrsněný měch z ovčí kůže. Ta má roztírej ihned psí kůží a přesličkou a vylešti kous- býti z rubové i lícové strany podobá kůži kamzičí, kem lněného nebo jiného plátna. Lněné je lepší. upravené škrabáním a odstraňováním malých ne- Když vše dobře vyschlo, nanášej lak. Směs rovností. Takto scezený lak nikdy neklesá ke dnu, pro černou barvu: Smíchej černou hlinku, z níž a pokud se někdy tak za půl roku objeví usazenina se připravují křídy a v Tours jí načerňují boty, drobných nečistot ať již z povahy klejtu nebo am- 2 díly, černou skotskou hlinku velmi lesklou 2 díly, bry, ostatní zůstává zcela čisté. čerň z lampových sazí 1 díl. Utři společně s vodou K přípravě žlutého laku vezmi zmíněný lak a nadělej bochánky či placky. Vyzkoušej i kolín- a trochu terpentýnového oleje, smíchej v malé ná- skou hlinku. době a přidej buď gumiguty, nebo aloe v prášku. Postav směs na slabý oheň, míchej, a když se vše rozpustilo, přidej předchozí lak, zase dobře zamí- chej a ceď přes kůži. Můžeš jej učinit tak barevný, PRAVDIVÝ POPIS AMBROVÉHO kolik budeš chtít. Aloe se rozpouští lépe než gumi- A ČÍNSKÉHO LAKU guta a dává rovněž i lepší zlatou žluť. Gumigutu lak při větším žáru vylučuje a vznikají pak na díle (DeMayerne, 17. stol.) skvrny. Drž se proto raději aloe. Před nanášením černého laku je třeba na tvé ak mi jej diktoval Jehan Haitier. Vezmi lněného dílo položit tmavý podklad lampové černi, již utře- oleje funt, potřebuješ-li černý lak, jakému v Ho- me na mramoru jemně s terpentýnovým olejem Jlandsku říkají Lakework, přidej k němu ambru a trochou černého laku. Na půl pinty černi přidej v hrudkách velikosti oříšku 1/2 funtu, potřebuješ- 2 pinty terpentýnového oleje, k tomu přidej jednu -li lak zlaté barvy, pak vezmeš namísto ambry 1/2 lžíci vrchovatě plnou zmíněného černého laku. Po funtu zlatého klejtu, rovněž v malých kouscích, vyschnutí své dílo obruš, aby se odstranily výkvěty, nikoliv práškový. Toto vař v hliněném hrnci, kte- pak přetři měkkou fermeží, která vysychá v krát- rý pojme alespoň dvě čtvrtky tak, aby tři čtvrtiny kém čase. Po třech hodinách se vytvoří suchá slup- hrnce zůstaly prázdné. Na mírném uhelném ohni ka, které prach již neuškodí. 83 světlý klih, že vypadá jako křišťál čistý a je dobrý LIH na rozdělávání tmavých modří. A když bys někde měl barvy na základní půdě, které nebyly dobře temperou rozdělány, dej na ně jeden nátěr toho- K to klihu, znovu temperuj tyto barvy a zpevni je. Ty pak můžeš lakovati fermeží, jsou-li modré, na tabulovém obraze a dokonce i na obraze nástěn- JAK SE POUŽÍVÁ RYBÍ KLIH A JAK ném. Byl by i na rozdělávání sádry, je však příliš SE ROZDĚLÁVÁ hubený a sádře, na níž se má zlatiti, svědčí klih mírně mastný. (Cennini, 15. stol., kap. 108)

edním z různých druhů klihu je rybí klih. Když se ho dá tabulka do úst natolik, kolik se potře- PERGAMENOVÝ KLIH buje,J a tře se jím na pergamenu nebo na papíře, lepí velmi pevně. A když se rozpustí, je zname- (DeMayerne, 17. stol.) nitý a dokonalý na lepení louten a pěkných věcí z papíru, dřeva nebo kosti. Když jej dáváš roz- ezmi stroužky a odřezky pergamenu, po- pouštět na oheň, přidej vždy na tabulku klihu půl řádnou hrst, dej do hrníčku, nalij studniční sklenky čisté vody. vodu,V promyj a vylij vodu čtyřikrát nebo pětkrát, dokud se neodplaví bílá syrovátka. Pak proceď přes plátno do jiného hrnku, postav do sklepa, aby ... zůstalo chladné. Takového klihu je zapotře- JAK SE DĚLÁ KLIH CARAVELLA bí do podkladu pro zlacení a pro veškeré barvy. A NAČ JE DOBRÝ (Cennini, 15. stol., kap. 109 a 110) JAK PŘIPRAVIT KLIH Z KŮŽÍ ento klih se nazývá klih kouskový a dělá VOLŮ A KRAV se z odřezků čumáčků caravelly, z nožiček, šlachT a mnohých odřezků kožek. Takovýto klih (Petrus Audemaro, 14. stol.) se dělá v lednu až březnu, ve větrné a studené době. Dává se vařiti s čistou vodou tak, až se ezmi kůži z vola nebo z krávy, která již byla vyvaří pod polovic. Pak jej dobře cezený dej do louhována pro obuv, tak silnou, jak jen se plochých nádob, jako jsou lastury na želatinu tiV podaří nalézt. Vlož ji do nádoby, zalij vodou nebo rendlíky, a nechej jej po celou noc státi. a nechej vařit na ohni od rozbřesku letního dne Ráno jej pak nožem nakrájej na řízečky jako až do třetí hodiny dne přidávaje k tomu vodu. chleba. Dej ho na rohož, aby vyschl na větru bez Ulévej vodu, která se vařila příliš dlouho, přidej slunce, a pak bude dokonalý. k tomu čistou a znovu vše uveď do varu až do Takového klihu užívají malíři, sedláři a mnoho šesté hodiny. Pak tuto vodu, která je již téměř různých jiných mistrů. Dokonalý klih na rozdě- vyvařená, vylij a znovu nalij přes kůži vodu čis- lávání sádry pro tabulové obrazy čili ikony. Je to tou. Tuto výměnu ovšem nedělej více než jed- klih, který se dělá z krčků pergamentů kozlečích nou nebo dvakrát. A dávej velký pozor, aby se nebo ovčích a z odřezků takových kůží. Ty se to znovu nezačalo vařit. Když to máš zahřáté do dobře operou, dají se den předem močiti, než je třetiny varu, vlij vodu do jiné nádoby a nechej dáš vařiti. S čistou vodou je dej vařiti tak dlouho, ještě přes tento den a noc vystydnout. až se vyvaří na třetinu. A toho klihu, když nebu- Ráno příštího dne shledáš, že voda v nádobě deš míti klihu tabulkového, používej pro rozdě- zrosolovatěla. Polož na rosol prst a když ti na lávání sádry na sádrování desek pro obrazy a ne něm ulpí, budiž ti známo, že to není dobré a mů- jiného. žeš to vyhodit. Pak tedy naplň hrnec vodou jako A nemůžeš na světě lepšího míti. Klih na roz- předtím a budeš v ní opět zahřívat kůži. dělávání modrých barev dělá se z hoblin perga- Je třeba, abys vodu již více nedoplňoval, ale menu kozlečího nebo ovčího. Dej je vařiti v čisté dávej pozor, aby se to nepřevařilo. Zda je to 84 vodě, až se vyvaří na třetinu. Věz, že je to velmi dobré, poznáš, až to budeš mít dostatečně uva- řené a vychlazené, když na to vložíš prst jako předtím a zjistíš, zda je to tvrdé. Čím pevnější to EPIDLA shledáš, tím to bude lepší. Potom toho dej malé kousky do hliněné nádoby, tu polož na dřevěné uhlí a nechej trochu zahřát. Když sejmeš nádobu L z ohně, vlož ji na mírné teplo pomalého ohně, který připravíš z několika uhlíků, aby to nemoh- lo ztuhnout. J AK SE DĚLÁ Z TĚSTA LEPIDLO Ponoř pak do toho malinký malířský štěteček vyrobený pro tento účel a maluj na pergamen (Cennini, 15. stol., kap. 105) nebo plátno, kam chceš, třeba i doplň dřívější kresby. Jak máš štětečkem namalováno několik edno takové lepidlo dobré pro papírníky a kni- míst, ještě než klih ztuhne, rychle a bez prodlení, haře se osvědčilo při slepování papírů a při lepe- aby mohl cín přilnout, než lepidlo vyschne, po- Jní papíru na cín. Někdy bývá třeba nalepovati k so- syp to spoustou cínového prášku. bě papíry, když se dělají dírkované šablony. Tento Udělej to tak, aby žádná z těch částí, které jsi lep se dělá takto: Vezmi nádobu skoro plnou čisté dokonale potřel štětečkem, nezůstala holá nebo vody a dej ji dobře ohřáti. neobalená cínovým práškem. A tak pokračuj Když se začíná vařiti, měj mouku dobře prosetou postupně i v následujících částech práce, dokud a posupně jí zvolna přisypávej do té nádoby stále nemáš vše zcela zaplněno. při tom míchaje třískou. Nechej to povařiti a hleď, Nakonec shromáždi a sesbírej nadbytečný cí- aby nebyl ten lep příliš hustý. Pak jej odtáhni od nový prášek, který leží rozházený všude kolem ohně a vylij na misku. Chceš-li, aby nepáchl, dej do a není přilepen, a nechej dílo do příštího dne něj soli a pak ho použij, až ho budeš potřebovati. uschnout.

LEPIDLO NA PERGAMEN KLIH Z VYZÍCH MĚCHÝŘKŮ (Jehan LeBégue, 15. stol. rp. 33) (DeMayerne, 17. stol.) ezmi arabskou gumu a bílek, rozpusť gumu ezmi vyzí měchýř do hrníčku nebo třecí v bílku, vysuš to na slunci a chceš-li lep po- misky, nalij na to studniční vodu do výšky Vužívat, navlhči jej na okraji jazykem a použij na ta Vtak přes nebo prsty, postav na žár a nechej po- místa pergamenu, která chceš spojit. Když chceš vařit do hustého těstíčka. Je to ušlechtilý, prů- však slepovat papír, vezmi tvrdou chlebovou stříd- zračný a silný klih, kterým můžeš lepit kov, dřevo ku, roztluč, smíchej s vodou a uvař. Pak to bude a na kámen kůži. Když do něj přimísíš trochu na papír velmi dobré a přidáš-li arabskou gumu tlučeného benátského skla a trochu laku ferme- a bílek, bude to dobré i na pergamen. že, bude z toho dobrý lep na sklo.

LEPIDLO VYROBENÉ Z KŮŽE A PAROHU (Theophilus, 12. stol., rp. 18)

ezmi trochu odřezků z usušené kůže a nařež je na kousky. Pak vezmi kus parohu a rozbij jej ko- Vvářským kladivem na kovadlině. Kousky naplň nový hrnec a zalij vodou. Pak zahřívej, dokud se nevypaří třetina vody, ale dej pozor, aby nevřela. Zkoušej pak dvěma prsty, zda vychladlý klih lepí, a jestli ne, zahří- vej dál. Přelij pak klih do čisté nádoby, doplň vodu a zahřívej jako předtím. Tak to opakuj čtyřikrát. 85 O DĚL ÁNÍ LEPU Z VÁPNA JAK SE DĚLÁ TMEL NA LEPENÍ A Z TVAROHU KAMENŮ (Jehan LeBégue, 15. stol. rp. 43) (Cennini, 15. stol., kap. 106)

e to klih, jehož používají mistři truhláři a dělá e také klih, který je dobrý na lepení kamenů. se z tvarohu namočeného do vody. Rozdělej Ten se dělá z mastixu, z nového vosku, tluče- hoJ s trochou hašeného vápna, seškrábni z pr- néhoJ kamene dobře prosetého, a to vše se taví kénka na prkénko, dej je dobře k sobě a pevně pospolu na ohni. Vezmi ten kámen, okartáčuj jej, je k sobě spoj. dobře ohřej a dej na něj tohoto klihu. Vydrží pak vždycky, i na větru i ve vodě, když jím slepíš brus- ný či mlýnský kámen.

LEP Z TVAROHU NA DESKY OLTÁŘŮ A DVEŘÍ JAK SE DĚLÁ LEPIDLO NA LEPENÍ (Theophilus, 12. stol., rp. 17) SKLENĚNÝCH VÁZ esky oltářů nebo dveří se nejprve pečlivě (Cennini, 15. stol., kap. 107) spojí po jednom kramlí, kterou používa- jíD bednáři a výrobci sudů. Pak se slepí klihem e jeden klih, který je dobrý na lepení skleněných z tvarohu, který se dělá tímto způsobem: Tva- věcí, džbánečků neb jiných krásných věcí da- roh rozkrájíš na malé kousky a vypereš v hmož- mascenskýchJ nebo majolikových, které se rozbily. díři teplou vodou pomocí paličky. Na takovýto klih vezmi tekutou fermež, trochu Vypírat je třeba, dokud voda vždy znovu běloby olověné a měděnky. Přidej do toho té bar- nalévaná odchází zkalená. Pak tvaroh rukou vy, kterou má sklo. Je-li modré, přidej indychu, vymačkáš a dáš do studené vody, dokud neztuh- je-li měděné, dej měděnky. A tři tyto věci dobře ne. Potom jej jemně rozdrť na hladkém prkně pospolu, jak můžeš nejjemněji. kusem dřeva. Pak jej dej znovu do hmoždíře Pak vezmi kusy rozbitých váz či sklenek a i kdy- a pečlivě roztírej paličkou, zatímco přidáváš by na tisíc kusů byly, sestav je k sobě a namaž je vodu s nehašeným vápnem. mírně tence tímto klihem. Pak to nechej schnouti Až vše zhoustne a usadí se, budeš hotov. Tím- několik měsíců na slunci a větru. A uvidíš, že tyto to klihem se spojují desky a drží tak pevně, že je vázy jsou pevné a nepropouštějí tam, kde byly neoddělí ani vlhko, ani horko. Desky pak srov- rozbity, ba více než tam, kde zůstaly neporušené. nej železným hoblíkem. Ten má být zakřivený a se dvěma držadly, abys jej mohl držet oběma rukama. Jím pak shobluješ desky, dveře i štíty, dokud nebudou úplně hladké. LEP Z OLEJE Ty pak pokryješ nevyčiněnou kůží z koně, osla nebo krávy, která byla namočena ve vodě, aby (Jehan LeBégue, 15. stol. rp. 60) bylo možno oškrábat srst. Voda se vyždímá a ků- že ještě vlhká se pak přilepí tvarohovým klihem. ak udělat výborný lep pro lepení tvrdých ma- Nemáš-li kůži, můžeš použít nové plátno a při- terií, jako je křišťál, sklo a gemy, který také lepí lepit je zrovna tak. dřevo,J rohovinu a kameny. Vezmi cerusu nebo prach z pálených cihel a přidej malířský lak nebo, nemáš-li jej, lněný olej s trochou hašeného vápna. Utři to na kameni, lep s tím, co chceš a nechej to uschnout na slunci.

86 O RŮZNÝCH TMELECH OZLACOVÁNÍ

(DeMayerne, 17. stol.) V DESKOVÉ A NÁSTĚNNÉ MALBĚ amenný tmel: Vezmi vosku a lněného oleje P obojího stejné množství, zamíchej se sádrou aK stříhanou vlnou na výhni. Nesmí to však být na ohni. S takovým tmelem potři malované místo. JAK PŘIPRAVIT PODKLAD PRO Bylo by však dobré, aby to, co chceš lepením spo- ZLACENÍ jovat, bylo předem ohřáto. Jiný dobrý tmel… Vezmi 1 díl cihlové moučky (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 10v–13v) a 1 díl vinného kamene, rozetři spolu na drobno, dej do pánve a povař s bílou pryskyřicí nad výhní. ezmi jemnou hašenou sádru v množství jedno- Tmel s tím za tepla. ho ořechu a rozetři ji s trochou čisté vody. Pak Vezmi vápno a sýr ve stejném množství, též ... vezmiV arménský bolus, stačí množství zvící zrnka s mlékem utřené a jen trochu bílé mouky, zamí- hrachu či fazole, a jej samotný rovněž tři s vodou. chej a budeš mít docela dobrý sýrový klih kasein. Máš-li vše utřeno, smíchej to a vezmi nějaký rozpuš- Klih, starý lepí každou věc: Vezmi pryskyřici těný klih a přimíchej jej. Pak vezmi kousek karamelu a vosk ve stejném množství, rozpusť společně nebo cukru a taky trochu ušního mazu a utři to jem- v pánvi nebo nějakém střepu nad výhní, přidej ně všechno dohromady. k tomu bez zhasínání ohně roztlučeného skla Klíh, který jsi použil, musí být tak silný, aby se a cihlové moučky v rovných dílech, ale jen tolik, směs při tření mírně lepila na porfyrový kámen. aby klih, to jest pryskyřice a vosk, zůstal jemně Pak vše mírně zahřej na troše horkého uhlí a při řídký, schopný nanášení. tom můžeš přidat klíh tak, aby to bylo poněkud tekuté. Rozpuštěnou směs nechej několik dní stát v teple, neboť z ohně dostane lepší sílu. A teď s tím můžeš pracovat. Až bude tvá práce suchá, oškrábej ji do hladka, pak zvlhči čistou vodou a polož na ni zlato. Po zaschnutí vylešti. Máš-li podklad pro zlato příliš křehký, znovu to přetři a můžeš přidat trochu bílku s vodou.

JAK POKLÁDAT ZLATO NA CÍN (Jehan LeBégue, 15. stol., rp. 105)

ezmi bílek a rozšlehej ho dobře houbou a tou jej pak nanes na cín. Tu houbu ale vyždímej, aťV není moc mokrá. Pak pokládej jemné zlaté plátky a vyčkej, dokud nebude možno leštit.

JAK POZNAT DOBRÝ CÍN (Petrus Audemaro, 14. stol.)

obrý cín se pozná následujícím způsobem: Přilož k uchu plátek cínu a ohni jej několi- krátD sem a tam, jako bys ho chtěl zlomit. Zvoní-li, to jest vrže a skřípe, je to dobré. Také jinak, od- řízneš-li kousek nožem a neoddělíš jej docela, ale 87 zalomíš jej šestkrát či sedmkrát sem a tam, jako JAK DĚLAT MORDANT bys ho chtěl odlomit a on se neodlomí, můžeš si S ČESNEKEM být jist, že je ten cín velice dobrý. (Jehan LeBégue, 15. stol. rp. 106)

ezmi česnek, jemně jej stluč a pasíruj jem- LEP PRO LINOKOPII ČILI JAK ným sítkem. Pak vezmi, cos protlačil, a utři POUŽÍT ČESNEK NA ZLACENÍ Vna kameni s trochou minia, cerusy a bolusu. Dobře to utři, promíchej a používej, až to začne V TENKÝCH LINKÁCH lepit.

(Hermeneia, 12. stol.)

ezmi v červenci nebo v srpnu velkou palici JAK SE DĚL Á PODKL AD česneku a oloupej ji. Roztluč ji v hmoždí- Z ČESNEKU PRO ZLATO Vři, přeceď přes čistou látku do nádoby a dej na slunce, až se úplně srazí. Dávej pozor, aby do něj (Cennini, 15. stol., kap. 153) nenapadal hmyz ani chlupy. Když se chceš dát do zlacení jemných linek, smíchej tento lep s jakou- ezmi čistého česneku dvě nebo tři misky, koli barvou a dej se do práce. Pouze hleď, abys roztluč jej v hmoždíři, proceď kusem lně- nedal více barvy, než je šťávy, jinak by zlacení Vného plátna dvakráte nebo třikráte. Tuto šťávu nepřilnulo. Nanesenou směs nechej zavadnout, vezmi a tři s ní trochu běloby a bolusu co nej- aby začala lepit, a poté pokládej zlato. Čas od času jemněji. Pak to vlij do nádoby a uschovej, proto- na ně teple dýchni a vyčisti zaječí packou. Když že čím je to starší, tím je to lepší. chceš ikonu lakovat, dej ji nejprve na slunce ohřát, Neber na to česnek mladý, ale z nejlepšího protože jinak linokopia zvlhne a opadá. času, a když to chceš používat, nalij ho do po- lévané nádoby s trochou moče. Klacíkem to pak zamíchej tak pěkně, aby to dobře ze štětce splý- valo a aby se ti tak dobře pracovalo. Takovýmto JAK SE DĚL Á PODKL AD způsobem v půlhodině můžeš pokládati zlato. SVATOZÁŘE A tento mordant má tu povahu, že na poklá- dání zlata na tě čeká půlhodinku, hodinu, den, (Hermeneia, 12. stol.) týden, měsíc i rok, jak dlouho budeš chtít. Cho- vej ho pěkně neprodyšně přikrytý a chraň jej dyž nakreslíš postavu, narýsuj svatozář kru- před prachem. žítkem a nanes na tu plochu sádru, stejně Avšak tento podklad nevzdoruje ani vodě jakoK když jsi prvně připravoval desku. Vezmi ba- a vlhku v kostelích, kde by byl na cihelném zdi- vlněnou nit, důkladně ji namoč v sádrovém pod- vu. Jeho pravé místo je na obraze tabulovém kladu a polož ji okolo svatozáře na vyznačenou a na železe a tam, kde by byl přelakován tekutou linku vytvořenou kružítkem. Narýsuj další kružni- fermeží. ci na vnitřním okraji provázku tak, aby se prová- zek vyrovnal a nebyl nikde pokroucený. Pamatuj, abys používal tenké vlákno pro malé svatozáře a silnější pro širší. JAK UDĚLAT MORDANT, KTERÝ Pokud chceš mít svatozář reliéfní, nanes, až ODOLÁVÁ POVĚTŘÍ vlákno uschne, ještě více sádry, nakresli ornamenty podle libosti a pomocí sádry ve štětci přidej (Jehan LeBégue, 15. stol. rp. 107) 2–3 vrstvy na dekor i na vlákno, aby vystoupilo. Ornamenty vyškrábej kusem ostré kosti a vyzlať. ezmi trochu minia, cerusy, také měděnku, Dej si pozor, aby sádra, kterou používáš pro zvý- bolus a okr, společně to utři s vodou a ne- šený ornament, byla rozdílná od podkladu, který Vchej dobře uschnout. Pak to tři se lněným olejem jsi používal předtím. Abys toho docílil, přidej do a přidej trochu tekutého laku. Nakonec mordant podkladu trochu okru a on bude žlutější. nanes a můžeš pokládat zlato. 88 JAK ZDOBITI ZEĎ ZLACENÍM lepit, pak vezmi ryzí zlato a pořádně je klaď a onen A CÍNOVOU FÓLIÍ cín kryj tím pravým zlatem. Pak to přetři pěkně papírem. Pak odlep cín od prkna a když ho chceš (Cennini, 15. stol., kap. 95–102) upotřebiti, dělej to s tekutou fermeží a nadělej si takových hvězdiček a vzorečků, jaké chceš mít yní ti chci ukázat, jakým způsobem máš zdo- jako při cínu prostém bílém. biti stěnu cínem bílým nebo zlaceným a jak Jak se mají vykrajovati hvězdy a připevňovati na Nryzím zlatem. A pamatuj, že máš stříbrem praco- stěnu. Napřed si máš vykrájet hvězdy všecky podle vati co nejméně můžeš, protože nic nevydrží a br- pravítka. Tam, kam se mají na stěnu umístiti, tam zy zčernává i na zdi i na dřevě. Místo něho užívej dej na modř (kam ta hvězdička přijde) napřed ku- vždycky tepaného cínu nebo staniolu. Pak se také ličku voskovou a pak hvězdu paprskovitě vypracuj, varuj polovičního zlata, jež brzy černá. zrovna tak, jak jsi krájel na prkně. Věz, že se nadělá Nástěnná malba se má zdobiti ponejvíce zlace- mnohem více práce s méně zlatem, než když se ným cínem, protože je to méně nákladné. Radím ti plátkové zlato klade přímo na podklad lepkavý. dobře, aby ses vždycky snažil zlatili jenom pravým Ještě pak, chceš-li dělati svatozáře svatým bez zlatem a abys maloval jen dobrými barvami, jme- lepkavého podkladu, když jsi byl dodělal postavu novitě když máš znázorňovat Pannu Marii. in fresco, vezmi jehlu a narýsuj kolem dokola hlavy A když bys namítal, že chudobná osoba nemůže kruhový obrys. Potom in secco natři tu budoucí dělati takové výdaje, tož ti odpovím, když budeš svatozář na stěně fermeží. Přitiskni na to zlacený pracovati dobře (a vezmi si čas na své dílo) a dob- stín či spíše vrstvu pravého zlata, dej to na onu rými barvami, získáš tolik věhlasu, že bohatý něja- fermež, připlácej to dlaní a uvidíš otisk kruhu, jejž ký pán ti zaplatí za nemajetného, a budeš míti tak jsi jehlou obrýsoval. Pak dobře nabroušenou špič- dobré jméno tím, že používáš jen dobrých barev, kou nože pěkně zlato ořízni a zbytek ulož pro další že tam, kde mistr některý bude za jednu postavu práce. dostávati dukát jeden, tobě se nabídnou dukáty Věz, že svatozář na omítku freska se může na- dva, a tak dosáhneš bezděčně svého zámyslu. nésti malou lžičkou reliéfně tímto způsobem: Když Jako je starodávné přísloví: Kdo mnoho pracuje, jsi byl vykreslil hlavu postavy, vezmi kružidlo a ob- mnoho vydělá. A tam, kde bys nebyl dobře zapla- táhni jím svatozář. Pak vezmi trochu vápna, pěkně cen, Bůh a Panna Maria ti za to požehnají na těle tučného, vyhněteného na způsob masti nebo těsta i na duchu. Jakým způsobem máš krájeti zlacenou a nahoď tímto vápnem tu svatozář, velmi silnou cínovou fólii a jak jí pracovati. Když pracuješ s cí- po okrajích a vytracenou do tenka ke hlavě. Pak nem, ať bílým nebo zlaceným, vždy jej řež nožíč- vezmi zase kružidlo, když jsi byl to vápno pěkně kem. Napřed si vezmi pěkné prkénko ořechové uhladil, nožíkem ořízni to vápno podle linky vyry- nebo hruškové nebo švestkové, pěkně čisté a rov- té kružidlem a svatozář zůstane reliéfně vyvýšená. né, ne příliš tenké, po všech stranách pravoúhlé, Pak vezmi silnou třísku dřeva a jí nadělej paprsky velké jako formát royal. kolem svatozáře. Takovýto pořádek je při malování Pak měj tekutou fermež. To prkénko dobře natři na stěně. fermeží. Pak na ně polož svůj kus cínu pěkně rov- ný a napjatý. Pak řež nožíčkem dobře nabrouše- ným na špičce. Tu přímku, která bude u vlysu, řež podle pravítka na příslušnou šířku, ať už to chceš JAK SE DĚLÁ ZLATÝ RELIÉF jako pouhý cín, nebo chceš-li kusy tak široké, že OTIŠTĚNÝ Z KAMENE bys je potom zdobil černí nebo jinými barvami. Kterak se dělá zlacený cín a jak se na tzv. doraturu (Cennini, 15. stol., kap. 128–130) klade ryzí zlato. Zlacený cín se dělá tímto způsobem: Vezmi prk- ůžeš také míti tesaný kámen s jakýmkoli no dlouhé asi tři nebo čtyři lokte, pěkně čisté, a na- chceš erbovním znakem. Natři jej špekem maž je sádlem nebo lojem. Na to pak polož ten Mnebo škvařeným sádlem. Pak potřebuješ tepaný bílý cín. Pak tekutinou, která se nazývá doratura, cín, který pokryješ nějakou mokrou koudelí a pose natře onen cín na třech nebo čtyřech místech, ložíš cín na předmět, který chceš otisknouti. Tluč na každém místě nemnoho. A dlaní se na to poplá- na to co nejsilněji palicí. Pak vezmi hutnou sád- cává, aby se doratura vyrovnala na všech místech ru třenou s klihem a třískou vyplň takový otisk. docela stejně. Pak to nechej na slunci dobře za- Můžeš pak tím zdobiti na stěně, na kameni a na schnouti. Když je to hodně zaschlé, že už to začíná čemkoli chceš, když na cín naneseš olejový mix- 89 tion. Když zavadl a je lepkavý, dej na to pravé snad bys neměl dosti zručnosti. Pak dobře svůj plátkové zlato. Až to zatvrdne, připevni to na zeď obraz přikryj a chraň před prachem, jak jsem ti lodnickou smolou. Také můžeš vytvořiti plochý pravil. Můžeš také pracovati, jako to dělávali staří. reliéf na zdi. Vezmi tekutou fermež smíšenou To jest povléci po celé ploše obraz plátnem, než s moukou a dobře to vzájemně tři. A nanášej to jej sádruješ, a pak klásti zlato na zelenou hlinku, potom špičatým štětečkem veveřím. Můžeš ješ- kterou jsi třel s libovolným druhem tempery, kte- tě na zdi nanášeti reliéf zrobený z vosku a lodní ré jsem uvedl. smoly. Dva díly vosku, jeden smoly. Nanáší se za Jakým způsobem se klade plátkové zlato na tepla štětcem. tabulovém obraze: Když přijde mírné a vlhké po- časí a chceš-li pokládati zlato, polož ikonu na dvě kozy, aby ležela vodorovně, a dobře ji opraš. Pak vezmi nožíček a hlaď jím zlehka bolus. Když by JAK SE POKLÁDÁ BOLUS PRO nebyla už nikde nijaká boule neb uzlíček či zrníč- ZLACENÍ A JAK SE ZLATÍ ko, odlož nožík. Vezmi pak kus látky z hrubého lnu a hlaď tento (Cennini, 15. stol., kap. 131–139) bolus se svatou rozvahou. Když jej budeš hladit zubem, bude to tím jenom lepší. Když jsi jej tak ezmi bolusu arménského, ale ber jen dobrý. pěkně vyhladil, vezmi sklenku čisté vody skoro Zkus jej rtem a chytá-li dobře, je pravý. Teď plnou a dej do ní trochu oné bílkové tempery, potřebuješV věděti, jak se dělá dokonalá tempera a když nebude zahnilá, tím bude lepší. pro zlacení. Měj vaječný bílek v misce glazované Rozmíchej ji dobře ve sklence s řečenou vo- a čisté. Vezmi košťátko s několika měděnými drá- dou. Vezmi větší štětec veveří udělaný z konečků ty rovně zastřižené a tak, jako bys třel špenát, tak ocásků. Pak vezmi pravé zlato a párem pružných šlehej tento bílek, až se miska naplní tuhou pěnou pinset vezmi něžně plátek. Měj pak list papíru jako sníh. pravoúhle seříznutý. Drž jej v levé ruce a oním Pak vezmi obyčejnou sklenku, nevelikou s tro- štětcem pravou rukou natoč bolusem tolik, kolik chou vody a tu vlij na ten sníh do misky a nechej zabere plátek zlata, který držíš v ruce. Navlhčuj odstáti do rána. S takovouto temperou tři bolus bolus rovnoměrně, aby na jednom místě plátku tak dlouho, jak jen můžeš. Pak vezmi měkkou nebylo více vody nežli na druhém. houbu, dobře ji vyper, namoč do čisté vody a vy- Zařiď si to tak, aby zlato přesahovalo o nějaký ždímej. Potom tam, kde chceš klásti plátkové zla- kousek přes papír, aby se rub papírového listu ne- to, potři lehounce touto houbou nemnoho napo- smočil. Nuže, jakmile jsi se zlatým plátkem dotkl jenou. Pak větším štětcem veveřím to potři touto vody, ihned odtáhni pryč ruku, v níž držíš papír. temperou tekutou jako voda. Vidíš-li snad, že se zlato nepřichytlo všude na Nalož na to ze široka bolusu a dávej pozor na vodě, vezmi trochu nové vaty a tak lehounce, jak vynechávky, které někdy štětec dělává. Potom jen můžeš, přitlač na toto zlato. A tak dále klaď chvilku posečkej, dej bolus zpět do nádobky ostatní plátky. a dbej, aby pro druhý nátěr byl jadrnější a barev- A když navlhčuješ pro druhý plátek, hleď, abys nější. A právě tak jím nanes zlacená místa po dru- táhl štětcem při položeném kuse, tak, aby se na něj hém a zas to nechej nějakou chvíli odpočinout. voda nedostala. A dělej tak, aby ten plátek, který Pak přidej do nádobky bolusu a nanes to po třetí kladeš, přesahoval položený o čárku, a napřed dý- a podobně po čtvrté. A tak bude dohotoven bo- chej na něj, aby zlato se přichytávalo v té části, na lus. Pak se tato práce přikryje látkou, aby byla co níž bylo položeno napřed. Jakmile jsi položil tři možno chráněna před prachem, sluncem a vo- plátky, vrať se a přitlač smotkem vaty první plátek dou. dýchaje na něj, čímž ti projeví, potřebuje-li nějaké Tempera se může dělat i na jiný způsob. Na nápravy. tření bolusu vezmi bílek a dej ho tak celý na por- Měj pak polštářek veliký jako cihla, to jest pěk- fyrový kámen. Potom vezmi práškový bolus a za- ně rovné prkénko opatřené vrchem jemnou kůží, míchej ho do bílku. Tři dobře a zlehka a když ti pěknou bílou, nezamazanou, z jaké se dělají jem- to zasychá na kameni v ruce, doplň trochu čisté né botky. Tu přibij pěkně rozprostřenou a vyplň vody. Potom, když je to dobře rozetřeno, rozdělej prostor mezi prkénkem a kůží postřihovanou to běžně s čistou vodou a podobným způsobem vlnou. Potom na takovýto polštářek plátek zlata jako prve polož tím místa ke zlacení čtyřikráte. pěkně rovně polož a dobře rovným nožem nařež 90 Tento způsob je ti jistější než jiné tempery, když z tohoto zlata kousky, jaké potřebuješ na vyspra- vení chybných míst zbylých. Měj veveří štěteček jej důkladně, rozevři a rozprostři jej na prvý, který se špičkou a ona chybná místa navlhči temperou jsi na zlacené dílo rozestřel. A ihned obživne zlato zmíněnou a navlhčíš slinou násadku štětečku a to a bude způsobilé ke hlazení. ti stačí, abys ten kousíček zlata vzal a položil na Nyní ti ukáži způsob, jak vyhladiti zlato a jakým vadné místo. Když jsi byl takto opatřil rovné plo- způsobem hladiti hlavně do roviny. Vezmi oltářní chy na tolik, kolik ještě téhož dne můžeš vyhladiti, obraz nebo cokoli, na co jsi kladl zlato. Polož jej hleď, abys sebral kousky, tak, jako to dělá mistr, na kozy nebo na lavici. Pak vezmi hladicí kámen který dláždí cestu, tak abys vždycky šetřil zlatem, a tři jej na ňadrech nebo tam, kde máš nejlepší jak jen můžeš hospodaře. Nakonec pokryj bílými nezašpiněný šat, až se pěkně ohřeje, pak si osahej šátečky zlato, které jsi už pokladl. zlato, chce-li už býti hlazeno. Když zjistíš, že zlato je schopné hlazení, vez- Hmatej se zavřenýma očima, vždy jsa na po- mi kámen hematitový, o němž ti povím, kterak chybách, když cítíš, že na kameni už není žádný se dělá. A když bys neměl tento kámen (a lepší prach a že ničím neskřípe, jak to dělá prach mezi pro toho, kdo si to může dovoliti, jsou safíry, zuby, vezmi veveří ocásek a lehkou rukou oprašuj smaragdy a rubíny, čím je takový kámen jemnější, zlacenou plochu. Tak postupně vyhlazuj plochu tím je lepší) je také dobrý zub lví, psí, vlčí, kočičí, napřed jedním, pak druhým směrem, zcela rov- leopardí, zkrátka každého zvířete, které rádo se noměrně a lehce. A kdyby snad někdy při tření masem živí. Měj kámen hematitový a hleď, aby sis kamenem jsi zaznamenal, že zlato není vyrovnané vybral pěkný celistvý bez žil a vláken táhnoucích jako zrcadlo, tehdy vezmi zlato a dej na to místo se od jednoho konce k druhému. celý plátek nebo půl plátku zároveň dechem oví- Pak s ním jdi na brus a srovnej ho, jak nejlépe vaje a pak hned vyhlaď. můžeš. Potom vezmi smirkový prášek a uprav jej Kdyby se ti přihodilo, že by rovina zlaté plochy tím tak, aby neměl výčnělků. Zaokrouhli jej pěkně tě zlobila a nebyla podle tvého přání, udělej to tak na hranách a pak jej upevni do rukojeti dřevěné ještě jednou. A kdyby ta práce snesla takový výdaj se zdířkou mosaznou nebo měděnou. A udělej a věc byla významná a tobě ke cti, bude nejlépe držátko pěkně zakulacené začištěné, aby se na ně takový způsobem znovu položiti celou plochu. dlaň dobře kladla. Když uvidíš, že je zlato dobře vyhlazeno, tož zlato Potom kámen vylešti na tento způsob: Vezmi ztmavne skvělostí. pěkně rovný porfyr, na něj nasyp uhelného práš- Jaké zlato a jak silné je vhodné pro hlazení a pro ku a pak tím kamenem tak, jako kdybys hladil, ru- lepkavý podklad. Věz, že zlata, které se pokládá na kou tlače, kruž po tom kameni porfyrovém. Tím rovinu, by se nemělo tepati z jednoho dukátu více se tvůj kámen zhutní a pěkně zčerná i vyleští se než 100 plátků, kdežto se ho dělá 145 kusů, pro- tak, že se zdá jako diamant. Pak dbej, aby se nikde tože rovina vyžaduje nejlepšího povlaku zlatého. neudeřil nebo nedotkl železa. Když ho chceš pou- A dej pozor, když chceš zlato rozeznati při koupi, žít na hlazení zlata nebo stříbra, měj ho zastrčený ber jenom od dobrého zlatotepce. A podívej se za ňadry, aby nepřičichl k žádné vlhkosti, protože na ně. Když uvidíš, že je zvlněné jako pergamen zlato je velmi záludné. a je temného vzhledu, pak je dobré. Na rámy a na Teď je třeba zlato vyhladiti, protože přišel jeho listy vystačíme spíše se zlatem tenčím, neboť pro čas. V zimě, pravda, můžeš pokládati zlato, kdy drobné zdobné vlysy na olejový podklad chce býti chceš, protože počasí bývá vlhké a pošmourné. zlato co nejtenčí a jako pavučina. V létě však se hodinu zlato pokládá a hodinu se hladí. Ale což, bude-li příliš čerstvé a nadejde-li důvod, aby se hladilo? Pak je dej někam, kde je jakýsi zbytek tepla nebo vánku. Kdyby však bylo JAK DĚLATI SUKNO ZLATEM příliš sucho, drž je v místnosti vlhké, vždy přikry- KRUMPLOVANÉ to. Když je budeš chtíti hladiti, odkryj je napřed s citem, protože každá odřenina mu vadí. (Cennini, 15. stol., kap. 141 a 142) Budeš-li jej ve vinném sklepě při spodku sudu držeti, upraví se k vyhlazování. A bude-li to osm hceš-li dělati plášť nebo suknici nebo po- nebo deset dní nebo měsíc, po který z nějaké pří- dušku se zlatým krumplováním nebo vy- činy se nebude moci hladiti? Pak vezmi plachetku Cšíváním, dej bolus, zlato a proškrábni záhyby nebo osušku pěkně bílou a dej ji na zlato ve skle- roucha. Pak, chceš-li míti roucho červené, polož pě nebo kde vůbec je. Pak měj již šáteček, smoč takto vyhlazené roucho rumělkou, má-li býti jej do čisté vody, vyždímej jej a vytřepej, přitiskni tmavé barvy, dej na ně lak. Má-li se zesvětliti, dej 91 minia, vše to mícháno s vaječným žloutkem. Při- vlysy, odlij toho do malé nádobky a vezmi štěteček tom nesmýkej štětcem příliš silně ani mnohokrát veveří nastrčený do malého brčka holubího nebo za sebou. A zrovna tak, chceš-li je udělati zelené slepičího a udělej si jej pěkně tuhý a vytažený do nebo černé, jak chceš. Kdybys je však chtěl děla- špičky, aby špička málo vykukovala z brka. Pak ti krásně ultramarínově modré, polož je napřed namoč špičku do pojiva a pokryj ozdoby a vlysy. bělobou rozdělanou se žloutkem vaječným. Když A pravím ti, ať není nikdy štětec mnoho napit. tato barva zaschla, nanášej ultramarínovou modř Nebude-li totiž napitý, bude ti dělat práci jemnou s klihem a s několika kapkami žloutku. jako vlásky, což je nejkrásnější dílo. Pak, podle toho, jakého druhu má býti látka Nechej zavadnout a zkus prstem, myslím bříš- šatová, si uděláš proprašovací patrony obrysů, to- kem prstu. Vidíš-li, že to drobátko chytá a drží, tiž napřed si šat vykreslíš na papíře, pak si pěkně vezmi pinzetu, odstřihni půl plátku zlata či stříbra obrysy propícháš maje papír položený na sukně, a polož ho na ten vypracovaný mordent. Přitlač plátně nebo lipovém prkně. Když jsi obrysy pro- to smotkem vaty a pak oním prstem jdi po tom píchal, vezmi prášek podle barvy roucha. Je-li bílé, kousku zlata a přitlačuj, aby dolehl tam, kde ještě proprašuj mletým uhlem zavázaným do pytlíku, neleží. A nedělej to bříškem jiného prstu, protože je-li černé, potom bělobou. Hleď udělat šablony to je nejcitlivější prst, který máš. na všechny strany správné. Starej se, abys měl ruce vždy čisté. A upozor- Když jsi roucho proprášil, vezmi držátko z koš- ňuji tě, že zlato, které se klade na olejové pojivo, ťátka nebo ze silnějšího dřeva nebo kostěné. Na hlavně na těchto jemných pracích, má býti nejten- jedné straně jej přihroť jako pisátko, na druhém čeji vytepané, jaké se dostane. Můžeš to nechat konci ať je klínovité, a dej se do škrabání. Hro- do druhého dne, pěkně opraš peroutkou a vylešti tem držátka jdi a překresluj po všech rouchách bavlněným hadříkem. a druhým koncem odškrabuj a odklízej hned Chceš-li, aby tento lepkavý olejový podklad zrál barvu pěkně, aby se zlato neotřelo. Škrab, co máš osm dní, než se může zlato klásti, nedávej do něj v úmyslu škrabat, buď základní půdu, nebo vlysy měděnky. Chceš-li, aby zrál jen čtyři dny, dej jí ma- a obruby, a to co obnažíš. lounko. Chceš-li, aby byl chytlavý od nešpor do Když by ses do některých tahů nedostal rose- nešpor, dej do něj hodně měděnky a ještě kousek tou, vezmi na to šídlo přihrocené jako pisátko. bolusu. A kdyby se stalo, že by tě někdo zrazoval A na ten způsob se dovídáš, jak se dělají zlatem od přidávání měděnky, ježto na zlatě hlodá, ne- krumplovaná roucha. Chceš-li dělati látku vy- chej jej vymluvit a řekni mu: mám to vyzkoušeno, šívanou stříbrem, klade se stříbro za stejných že zlato se dobře udrží. okolností a stejným způsobem jako zlato. Také ti pravím, že kdybys chtěl tovaryše učit, kterak se klade zlato, tož jim dej pokládati plátkové stříbro, aby nějaké zručnosti nabyli, protože tak nadělají MORDANT, KTERÝ SE SNADNO méně škody. PŘIPRAVÍ (Ms. Boloňský, 15. stol. rp. 167)

JAK DĚLAT DOBRÝ OLEJOVÝ Vezmi dobrý slabý klih s trochou gessa sotile PODKLAD ZLACENÍ a přidej trochu šafránu. Dohromady to rozetři a pokládej tu směs, kam chceš, a nechej uschnout. (Cennini, 15. stol., kap. 151 a 152) Pak na ni dýchni a pokládej zlato a lešti je.

e jeden druh olejového podkladu, jež je doko- Jnalý na zdi, na tabulovém obraze, na skle i na železe a na každém místě a dělá se takto: Vezmeš MORDANT PRO POKLÁDÁNÍ na slunci či na ohni vyhřátý olej a utřeš s ním tro- A LEŠTĚNÍ ZLATA chu olovnaté běloby nebo měděnky. Když jsi to byl rozetřel, že je to jako voda tekuté, dej do toho (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 166) trochu fermeže a nechej povařit pospolu. Pak vezmi polévanou nádobku hliněnou, nalij do ní ezmi gesso sotile v množství zvící ořechu, a nechej odpočinout. Když toho budeš chtít upo- trochu rumělky (cinabrio), ať to má něja- 92 třebiti, buď pro práci na rouchu nebo pro zdobné kouV barvu a žluté aloe asi jednu nebo dvě fazole. Rozetři to společně s čistou vodou na porfyru nebo JAK PŘIPRAVIT BARVY, KTERÉ SE mramoru, dokud se to nezmění ve velmi jemný DAJÍ LEŠTIT prach. Ten vysuš a znovu utři s vodou a znovu usuš. Nakonec to utři s gumovou vodou smíchanou půl ezmi klih, alkohol a trochu bílého vosku, na půl s bílkem a trochou růžového medu a kous- všeho stejný díl, a smíchej nad ohněm, až se kem kandovaného cukru zvící fazole. Když to budeš všechnoV rozpustí. Přidej do toho pigment, dobře třít, přidej nakonec trochu zemního vosku. zamíchej, nanes štětcem, kam potřebuješ, a nechej Utřený prach dej do malého rohu, ať se po dva či uschnout. Pak můžeš barvu leštit. Chceš-li zlatit, tři dny usazuje, pak vyhoď všechnu pěnu, kterou na- nanes plátkové zlato a vylešti je, pouze je nelakuj. jdeš na povrchu. Směs pokládej a vybrus, kde bude položena příliš tlustě. Pak polož i zlato a vylešti je. POLOŽENÍ PLÁTKOVÉHO ZLATA NEBO STŘÍBRA OLEJOVÝ MORDANT (DeMayerne, 17. stol.) (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 171) ozetři žlutý okr s olejem kolik můžeš, přidej ezmi klejt (litargiro), měděnku (verderamo) trochu minia a připrav barvu dostatečně te- a trochu okru a utři s trochou lněného oleje Rkutou. Postav na oheň a přidej trochu česneku. Va tekutým lakem. Rozpracuj to dobře a můžeš to Čím déle budeš vařit, tím bude hustší. Česnek použít ke zlacení obvyklým způsobem. přidávej postupně v malých kouscích. Tato „zlatá barva“ se uchovává ve skle. Maluj štětcem a nechej zaschnout. Pokládej pak zlato, které se na oleji uchytí, a bude to krásné. JAK SE NA ZDI MALUJÍ SVATOZÁŘE (Hermeneia, rp. 53) OLEJ K POKL ÁDÁNÍ dyž jsi naskicoval světce, vyznač jejich svato- PLÁTKOVÉHO ZLATA NA SKLO záře kružidlem. Potom je polož vrstvou vápna sK koudelí a dávej pozor, abys nezakryl vlasy. Na po- (DeMayerne, 17. stol.) ložené části přikliž zlaté plátky tak, aby vápno nebylo vůbec vidět. Položené zlaté plátky obtáhni svrchu ameninu, mramor aj. podle tureckého způ- znovu kružidlem, abys svatozáře zvýraznil. sobu – krásná práce. R.p. Jednu pintu levan- Pak odstraň dřívko, které jsi prve založil102, po- Kdulového oleje dej do silné láhve z dvojitého skla znamenej přesně délku kružidla a vezmi rameno a přidej k ní nejkrásnějšího a nejprůzračnějšího kružidla, klepej naň sekyrou tak dlouho, dokud mastixu a sandaraku po dvou uncích. nebude upevněno na příčné dřívko, a tak udělej Upevni láhev tak, aby se, umístěna v kotli, jehož kolem svatozáře kruh. Ještě než budeš pokládat dno je vystláno senem, nepohybovala a nedotý- zlaté plátky, vyhlaď vápno kolem dokola zednic- kala stěn. Naplň kotel vodou a nechej celý den kou lžící, vykryj svatozář bělobou a violetí a nechej pomalu vařit. Až se tvé drogy rozpustí, prosej olej dobře vyschnout, abys mohl nanášet zlato na mor- přes plátno. Vezmi jednu pintu čistého a světlého dant103. lněného oleje, dvě nové hliněné nádoby, zlatého

102 Tento návod se v základě shoduje se s Cenniniho kapitolou č. 102. Pouze v posledním odstavci Cennini zmiňuje místo vápna s koudelí obvyklou maltu. K pochopení poněkud nejasného místa s kružidlem budiž poukázáno na poznámky Didronovy, jenž naslouchal při práci páteru Josafatovi. „Kružidlo, jehož se používá, je úplně jednoduchý rákos, který je nadvakrát přehnut, uprostřed rozštěpen a provlečen kusem dřívka, které od sebe obě ramena podle libosti vzdaluje nebo přibližuje. Jedno rameno je ostře zašpičatěno, druhé nese štětec.“ (pozn. G. Schäfer) 103 Termín mordant znamená jakýkoli podklad nebo lep pro zlacení (poliment, mixtion, asiso aj.). Někdy se mordant překládá jako mořidlo, v kontextu české odborné terminologie však ve spojení se zlacením nedává toto označení 93 smysl. Zmatení vzniká z toho, že v němčině a angličtině se slovem mordant označuje jednak lep pro zlacení, jednak substrát srážených barviv (laky), jednak kyselinová mořidla na kovy. Překlad mordant = mořidlo je vhodný pouze u čisticích, odmašťovacích a patinačních roztoků na kovy, pro leptadla na sklo a kamencové či jiné lázně předcházející barvení u textilu. Nesnáze působí rovněž termín mordent vyskytující se v němčině, který Manfred Koller vykládá jako jakýkoli mordant s obsahem vosku. klejtu dvě unce. Postav jeden z hrnců s olejem na MITACE ZLATA oheň a když se olej začne rozpalovat, přidej arabskou gumu v množství asi dvou nebo tří oříšků V DESKOVÉ MALBĚ a potom podle míry žhavosti tucet mastixových zrnek. Když se však vaří, nakrájej jednu cibuli I velikosti holubího vejce na čtyři díly a přidej do- vnitř. Když uvidíš, že se olej opět vaří a vyvrhuje velké bubliny, vezmi druhou zmíněnou nádobu, PŘÍPRAVA PURPUREY, KRÁSNÉ přelij olej do ní a postav opět na oheň, až znovu ZLATÉ BARVY začne olej pěnit. Přelévej tolikrát, dokud olej nepřestane pěnit, (LeBégue, 15. stol., rp. 39) přihoď pak půl unce kafru a pomalu míchej, dokud se kafr nerozpustí. Nechej vychladnout ezmi rtuť a cín a společně roztav. Pak vezmi a prosej přes lněné plátno do skleněné láhve a po- sulphur vivum a salmiak, společně rozetři stav na slunce k vyčištění. aV míchej s tím výše zmíněným třením na kameni. Pozn.: Bouffault, zkušený pracovník, mi svěřil takto Pak tím naplň skleněnou láhev tak, aby nebyla svá tajemství na smrtelné posteli. úplně plná, dobře ji oplácej blátem a vstav na Vysychavý lak na dřevo. S tímto lakem se mísí oheň neuzavřenou. Zahřívej ji, dokud hrdlem veškeré barvy k malování květin. Jsou utřeny už uniká dým. Pak ji nechej zchladnout, rozlom předem a ředí se podle potřeby. K pozlacování a uvnitř najdeš nádhernou zlatou barvu použi- dřeva, skla, kamene a všeho ostatního. telnou k iluminování knih a na pergamen. K pozlacování dřeva: Rp.Benátskou ambru, žlu- tý okr a trochu olověného minia utři na kameni s tímto olejem a nanášej. Na sklo a kameninu fa- jáns vezmi tento olej samotný. Poté se nanese zlato O BARVĚ ZL ATÉ ZVANÉ a lehounce zataví nad zcela mírným ohněm, aby PORPORINA sklo neprasklo. Leštěné zlato se dělá s arménským bolusem a leští se kančím nebo psím zubem. (Cennini, 15. stol. kap. 159)

hci ti teď ukázat barvu zlatu podobnou, která je vhodná pro miniaturisty a také snad Cna tabulovém obraze by se mohla upotřebit. Leč varuj se jí jako ohně, neboť nesmíš se s ní při- blížiti žádné zlacené ploše. Nejlepší prostředek proti tomu je vyrýt jehlou rýhu kolem takového zlata, přes ni nepřeskočí. Ona porporina se dělá na tento způsob: Vezmi sůl armiackou, cín, síru, rtuť, každého stejným dílem, jen rtuti méně. Dej ty věci do nádoby železné nebo měděné nebo skleněné a dej je roztavit. Pak to rozmíchej s vaječným bílkem a gumou a pracuj s tím, jak se ti zdá. Budeš-li tím pracovati na rouchách, stínuj buď lakem, modří nebo gessem, vždy míchej barvy pro papír s arabskou gumou.

KRÁSNÉ PURPUREUM (Ms. boloňský, 15. stol., rp. 144)

ezmi unci salmiaku, půl druhé unce síry, unci rtuti a unci cínu. Vezmi láhev s níz- 94 Vkým a širokým hrdlem. Pak smíchej rtuť a cín na ohni, utři s ostatními věcmi a naplň láhev. Tu chceš cín pokládat, a když je to suché, vylešti to pak postav na jasný uhelný oheň. Po dobu, kdy onyxovým kamenem. Pak nanes gumovou vodu bude unikat dým, nechej láhev na ohni a odstav na bílou barvu a nechej ji uschnout. Pak to vy- ji, jakmile uvidíš stříbrnou linku kolem lahve. Pak lešti jako dříve a ukroj si cín do potřebného tva- ji zchlaď, uschovej a až ji budeš chtít používat, ru a potři gumovou vodou. Nechej ji zaschnout utři ji v nádobě s gumovou vodou, a tak to bude a očisti houbičkou namočenou do studené vody. hotové. Setři to pruhem plátna dobře vyždímaným a pak cín klaď. Nakonec jej vylešti, jak jsem již říkal.

TAKÉ NÁTĚR ŽLUČI DĚLÁ DOJEM ZLATA NA MĚDĚNÝCH A ZASE ZNOVU JAK ZLATIT NÁDOBÁCH PLÁTKY NEBO TEPANÝMI LÍSTKY CÍNU (Petrus Audemaro, 14. stol.) (Petrus Audemaro, 14. stol.) dyž oškrábeš měď nožem a vyleštíš ji med- vědím zubem, budeš ji mít zkrášlenu. Potom ezmi rostliny zvané myrrha a aloe, z každé Knanes stejnoměrně na všechna místa malířským stejnou váhu, a když to máš smíchané, vlož štětcem žluč. Když je to suché, nanášej nátěry žlu- doV vhodného množství vody. Pak vše dobře po- če znovu a znovu, a tak napodobíš barvu zlata. vař a když bude povařeno, slij vodu do nádobky. Vezmi plátky cínu dobře na jedné straně pokryté lakem a ponoř je do roztoku na tak dlouho, jak bude potřeba. Pak dobře uvař v nádobě lýko z trn- JAK TAKÉ POUŽÍT CÍNOVÉ ky a do té vody ponoř samotný cín. Odlož ho pak PLÁTKY, ABY KVŮLI CENĚ na stůl, aby uschl. Nebo též smíchej lněný olej a pryskyřici, obojího ZLATA ZLACENÍ NAPODOBOVALY stejné váhové množství, a přidej stejné množství (Petrus Audemaro, 14. stol.) vernixu. Vše dej do hliněného hrnce a dobře to povař. Pak do toho ponoř nalakované plátky cínu řeješ-li si napodobit lístky zlata, vezmi čistý a nakonec je nechej usušit na slunci. cín nebo stříbro a zpracuj ho do velmi ten- Nebo též vlož lněný olej a lýko z trnky do nové- kýchP plátků. Vezmi suché šafránové kvítky, zabal ho hrnce a dobře to povař v krátkém čase na uh- je do pruhu látky a ponoř do gumové vody, dokud lících či jasném ohni. Pak očisti své glassa takové nezměknou. Pak je vyndej a dávej přitom pozor, množství, jaké chceš, a dej to do jiné nádoby. Vez- abys je nezmačkal. Je-li ovšem šafrán, který chceš mi asi polovičku množství kamence a dračí krve namáčet, čerstvý, musíš nejprve položit květy na a dej to do hrnce. plátně na slunce a usušit je. Nakonec přidej trochu pryskyřice a společně Když jsou suché, namoč je ve vodě, jak bylo rozpusť. Jakmile máš všechny složky roztaveny, dříve popsáno. Pak vezmi takto připravenou přidej dříve zmíněný olej, jako kdybys dělal mast, vodu a nanes ji tence jednou přes plátky a ne- vař to spolu a rychle to míchej. Pak do toho ponoř chej to zaschnout. Nebo také vezmi květy vy- nehet, a tak zkusíš, zda je to dobré či nikoli. sušené, jak jsem před tím popsal, a namoč je Nebo též nasbírej proutky z trnky a nechej je na do bílku, který byl trochu našlehán, a zamíchej slunci týden nebo čtrnáct dní. Vyhoď pak vnější to prstem. Krátce na to polož plátky cínu, až je kůru a lýko dávej do hrubého hrnce, až bude plný. každý kus namočen třikrát, a nechávej je mezi Pak vezmi lněný nebo konopný olej a nalij ho do tím usušit. Pak je vylešti onyxovým kamenem hrnce, kolik se tam vejde. Zahřívej to pomalu nad a nemáš-li onyx, namasti cín olejem vyrobeným ohněm, dokud kůra nezuhelnatí. Pak kůru vyhoď ze lněných semen a nechej to zaschnout. Pro a zbylý olej přeceď přes plátno. Vezmi pak prysky- tento účel plátky polož na papír nebo na dřevo. řici a bílé kadidlo, dobře vyčisti hrnec a dej znovu Vezmi dříve připravenou gumu, nalij ji do vlaž- všechny přísady do něj. Zahřívej pak tak dlouho, né vody a nechej ji tam tak dlouho, jak dlouho jak budeš potřebovat. trvá odsloužit mši svatou. Pak naklaď vhodným způsobem čistou bílou barvu na ta místa, kam 95 104 JAK ZÍSKAT ZLATO KEPHALAIA nebo se světlým pryskyřičným olejem olio di raggia a směs bych uchovával zavařenou ve skleněné nádo- (Hermeneia, 12. stol.) bě, v hustotě medu. Pak k použití bych přidal svůj základní magistri lak nebo jiný podobný lak v dosta- ajdi hlemýždě a když jej máš, dej jej do lastury tečně tekutém stavu, aby se dal nanášet štětcem. od ústřice nebo jakékoliv nádoby. Přiblížíš-li Pro snadnější nanášení lze přidat jednu dvaatřice- kN němu zapálenou svíci, vyloučí sliz. Ten pak utři tinu velmi vysychavého ořechového, lněného nebo na mramorové desce spolu s kamencem a arab- konopného oleje. Vyzkoušej pálený olej pro tisk, skou gumou. Tím pak piš a budeš to obdivovat. rovněž olej vařený nebo vařený s pemzou. Pozoruj též, není-li dobré odmastit olej cibulí, chlebovou kůrkou nebo česnekem, dříve než jej postavíš na oheň. ÚVAHY O ROZLIČNÉM SLOŽENÍ LAKU (DeMayerne, 17. stol.) POJEDNÁNÍ O NAPODOBENÍ ZLATA CÍNOVOU FÓLIÍ latý lak na stříbro, staniol, mletý cín atd. Vysky- tují se dva druhy. Jedna je čistá a velmi jemná, (DeMayerne, 17. stol.) jedenZ její funt se prodával za osm šilinků, druhá je špinavá a červenější, rozetřena má oranžovou bar- ro rámy obrazů, pozlacenou kůží, ozdoby vu a stojí jen polovinu ceny první. První i druhá se dřevěného táflování, kabinety a jiné věci. rozpouští ve lněném oleji, rozetřena na kameni. Dá PodobněP na medailony a sádrové sochy. se třením prstů snadno nanášet a rozprostírat, jak to Nejprve vyber nejsvětlejší, nejhladší a co nej- dělají výrobci pozlacované kůže. méně děravou cínovou fólii, jaká se dá udělat. Dobrý druh dává poněkud zelenavější žluť, která Upevni ji na cokoliv pomocí klihu, složeného neodpovídá plně zbarvení zlata – dociluje se toho ze tří dílů velmi jemné výražkové mouky a jed- přidáním trochy lakové červeni alespoň třicetinu cel- noho dílu rybího klihu. Tato směs se nanáší kového množství. Obyčejná gumiguta se hodí lépe zcela tence vlasovým štětcem a ihned se po- a dociluje bez jakékoliv další přísady efektu zlata. kládají fólie předem připravené v patřičných Vzal jsem trochu této a rozetřel jen velmi jemně velikostech. Fólie se přitiskují dlaní přes list na mramoru spolu s novým tekutým základním papíru nebo plátno, též je možno přihladit je magistrálním lakem do sirupovité konzistence. Tato slonovinovým nebo knihařským hladítkem, směs se vysušovala či zhušťovala během tření tak, že aby se ztratily vrásky. jsem byl přinucen přidat terpentýn. Před přidáním Nechej dokonale zaschnout. Sádra velmi silně terpentýnu jsem se pokusil směs roztírat na stříbře a rychle vsakuje vlhkost, a proto je třeba ji pře- prstem, barva byla velmi krásná, avšak málo jasná dem potřít klihem, vícekráte napouštět sádrový a méně průhledná, než by bylo třeba. Po přidání ter- tvar vaječným bílkem ušlehaným fíkovou větvič- pentýnového oleje se dala tato barva natírat štětcem, kou a nechat zaschnout. Je možno i leštit psím snadno a rovnoměrně, v patřičné transparenci, vý- zubem. Někdy dřevo bývá nepravidelné, pak se sledek však byl poněkud matový. vyrovnává jedním nebo dvěma nátěry alabas- Malíř Portmon se domnívá, že po vyschnutí trové sádry s klihem a po zaschnutí se nanáší prvního nátěru se má nanést druhý. Musí se to zmíněný rybí klih nebo klih s trochou vaječného však provést rychle a s cvikem, aby druhý nátěr bílku, na nějž pak přijde cín. nerozpouštěl první. Tento lak či zlatá barva vysy- Jiné členění, květy a další arabesky a podobné chá v ... ? hodinách. se provádí pomocí zlaté barvy nebo páleného Tento zlatý lak se má připravovat v malém množ- okru v takové síle, jaká je zapotřebí, a na tuto ství, jen tolik, kolik je okamžitá potřeba, protože polosuchou vrstvu se nanáší cín a přitlačuje va- příliš rychle vysychá. Portmon myslí, že krásné tou bavlnkou, aby se všude přichytil. Když dílo pozlacené kůže z Amsterodamu se pozlacují touto zcela zaschne, přebytek se odstraní peroutkou, gumigutou. Předpokládá, že gumiguta vařená v oleji zaječí pacičkou nebo kapesníkem. Guma armo- se rozpouští lépe a nanáší se mnohem rovnoměr- niac rozpuštěná v octě je velmi dobrý podklad něji, soudím však, že to není nutné. Rozetřel bych pro lístkové zlato na dřevě a pergamenu a stej- 96 tuto gumu s velmi světlým terpentýnovým olejem ným způsobem může být použita i pro poklá- 104 Kephalaia – velká dekorativní písmena na začátku kapitol. dání cínu na tmavozelený, červenohnědý nebo kůži prostě naloží stříbrné fólie, malují své vzory černý podklad. železem, na hlavní plochy nasadí zeleň, modrou Pro docílení barvy zlata mohou sloužit tři a červeň, a když je vše suché, pokrývají lakem věci. První je šafránová tinktura, vinným lihem sestávajícím z oleje vařeného s klejtem a s aloe extrahovaná a zahuštěná do konzistence sirupu zabarveným, jehož příprava byla popsána na ji- nebo tekutého medu, podle stupně zlata, jejž má ném místě. představovat. Dále nejčistší a nejprůhlednější Ke žlutím: Laková žluť nebo ... Pink? lazuru- aloe v měchýřích, jakou možno získat – při tření je velmi dobře, žlutější je možno ji učinit pří- co nejvíce žlutou, a konečně gumiguta. davkem trochy lakové červeně, na paletě nebo Aloe se dobře rozpouští v destilovaném octě, přímo v díle. Vyzkoušej lakovou žluť s trochou za tepla zůstává rozpuštěna, za studena však šafránové tinktury extrahované ve vinném lihu. klesá ke dnu a sráží se. Nejlépe je rozpustit ji ve velmi dobrém vinném lihu, do roztoku přidat trochu šafránové tinktury a ještě v teplém stavu natírat štětinovým nebo vlasovým štětcem, měk- BENZOOVÝ LAK NA ZLATO kým a jemným, aby nezanechával tahy a barva se rozprostřela rovnoměrně. (DeMayerne, 17. stol.) Gumiguta dává žluť bledší, avšak s přidáním trochy šafránové tinktury je výborná. Nepříjem- a čistou a rozetřenou benzoe nalij dobrý nost, která se naskýtá při nanášení této barvy, vinný líh tak, aby přesahoval na dva prs- spočívá v tom, že cín má v sobě jistou mastno- Nty. Ponechej v klidu dva nebo tři dny a přidej tu, jež nutí barvu srážet se, čímž se vždy znovu několik kousků šafránu. Benzoe se ve vinném odkrývá. Tomu lze zabránit tím, že cínovou fólii lihu částečně rozpouští. Použij roztok na figury, hned po zaschnutí přetřeme a přeleštíme prose- kde se užívá třené zlato. Natírá se štětcem. Dílo tým dřevěným popelem, nebo že smísíme barvy bude lesklé, vysychá okamžitě díky vypařování s vybraným páleným vínem či vinným lihem. vinného lihu a vydrží více než století. Před barevným rozčleněním je třeba na bílou S vodou dává sraženinu, kterou lze použít fólii nanést kresbu. jako lakovou barvu. Učinil jsem tak. Totéž se Tahy provedeme sazovou černí, skotským uh- docílí se styraxem. K lakování stříbra, které jinak lem nebo červenou křídou, temperovanou vy- černá, se má používat světlejších částí benzoe, sychavým olejem, připraveným s klejtem nebo jimž se říká „mandlové“. Tento lak lze použít s dobře vysychajícím lakem. Když tyto tahy za- na jakékoliv věci, vysychá snadno a prach se na schnou, ozlatí se celé pole pomocí výše popsané něm pevně neusazuje – lze jej odstranit snadno zlaté barvy lazury. Členění nebo květinové vý- liščím ocáskem. honky se pak malují benátskou lakovou červení, nejkrásnějšími smalty nebo destilovanou mě- děnkou. První dvě se temperují tekutým bílkem, poslední se tře s destilovaným olejem. LAK K POZLACOVÁNÍ NA CÍNU Z gumiguty a indiga je možno připravit jiný NEBO POSTŘÍBŘENÉ KŮŽI druh zeleně, která je průsvitná jako indigo na- nesené v tenké vrstvě. Ostatní barvy nejsou (DeMayerne, 17. stol.) dostatečně průsvitné, ačkoliv ani laková zeleň není zcela matná a může některou zeleň zastou- azarovi sděleno od jednoho šenkýře, který pit. Nanesené barvy se nechají dobře vyschnout provozuje toto řemeslo a obchoduje s ním. a poté se pokryjí dobrým světlým a průhledným VezmiL 2 funty lněného oleje, vernixu či sanda- lakem, obsahujícím malé množství vyběleného raku a řecké smůly po funtu, šafránu unci. Vař oleje. Tento lak se nanáší dlouhým a měkkým na uzavřeném ohni tak dlouho, až se namočené štětinovým štětcem nebo širokým štětcem vla- péro hned po odtažení zkroutí a vyhlíží spáleně. sovým, a to velmi tence, lehce s obratností. Poté Pak odstav z ohně a přidej funt na prášek rozetře- nechej dílo podle potřeby zasychat. Zahuštěná né aloové pryskyřice postupně v malých dávkách, třená volská žluč je velmi žlutá a průsvitná, bylo a rozmíchávej smrkovým dřívkem. Když je vše by lepší přidat k ní trochu šafránové tinktury. dobře rozmělněno, promíchej ještě jednou rychle Ti, kteří pozlacují kůži na tapety, z toho ne- a důkladně propasíruj částečně vychlazené lně- dělají takové tajemství. Spokojují se s tím, že na ným plátnem. Před použitím vždy trochu ohřívej. 97 Vernix je obyčejná pryskyřice užívaná nábytkáři OZLACOVÁNÍ a mistry intarzie a marquetéry. Používají jej i ma- líři malující dřevěné deštění, lakýrnické zásuvky V KNIŽNÍ MALBĚ a prodejní regály. Aby vysychal rychleji, přidávají na funt vernixu 2 unce levandulového oleje. Tak- P to schne za několik hodin a dává dobrý lesk. LÍSTKOVÉ ZLATO (Theophilus, 12. stol., rp. 23)

ezmi list řeckého pergamenu, který se vyrábí ze lněných hadrů, a potři ho po obou stra- Vnách červení, získanou pálením jemně mletého a sušeného okru. Pak povrch pečlivě lešti zubem z bobra, medvěda či divokého kance, dokud není lesklý a barva k listu dobře nepřilne. Pak rozstří- hej listy na čtyři čtvercové kusy zšíři tří prstů. Připrav si váček z telecího pergamenu téže velikosti a pevně ho zašij. Musí v něm být dost místa, na několik kousků červeně obarveného pergamenu. Až to bude hotovo, vezmi hrudku čistého zlata a buš do něj kladivem na hladké kovadlině, nesmí však při tom popraskat. Plátky pak nařež na čtverečky široké dva prsty. Do měšce dej čtverec červeného pergamenu, na něj doprostřed kousek zlata, pak zase pergamen a pak zase zlato. Pokračuj, dokud není měšec plný, a dbej, aby zlato bylo vždy mezi dvěma listy pergamenu. Pak vezmi bronzové kladivo s širo- kou hlavou a u topůrka úzké a buš jím do měšce na velkém hladkém kameni. Nečiň tak silně, ale zlehka, často prohlížeje, zda je zlato tenké, jaks chtěl. Kdyby zlato začalo vylézat z měšce, od- střihni je malými nůžkami připravenými zvláště pro tuto práci. Tak se připravují zlaté lístky. Když jsi je zten- čil podle přání, odstřihni nůžkami tolik kousků, kolik budeš potřebovat, a sestav z nich svatozáře okolo hlav postav, štoly, okraje závěsů a vše, co si přeješ. K pokládání zlata si připrav vaječný bílek ušle- haný bez vody a štětcem jím natři místo, kam chceš zlato přiložit. Navlhči rukojeť štětce ústy, dotkni se rohu zlatého lístku a co nejrychleji jej přenes na místo a uhlaď štětcem. V tu chvíli dej pozor na průvan a také zadrž dech, neboť když vydechneš, list to odnese a získáš ho zpět jen s obtížemi. Když je zlato položeno a lep zaschlý, můžeš přes něj položit stejným způsobem další lístek a, je-li to třeba i třetí, abys to mohl vyleštit zubem či kamenem do nejzářivějšího lesku. Takové lístky se dají použít i na zeď nebo na táflování, chceš- 98 -li. Nemáš-li zlato, použij cínový plech, který se připravuje následovně: Nejčistší cín vytepej na nek se odlévá jako malý hmoždíř. Jeho palička je kovadlině do tenka a připrav si tolik kusů vhodné upevněná jako kulatá hlava na železné hřídeli, kte- tloušťky, jak to potřebuješ. Když už je cín tenký, rá z ní vyčnívá, silná jako prst a trochu delší než vylešti jej po jedné straně vlněnou látkou a su- půl stopy. Třetina hřídele je zasazena v soustruže- chým, jemně mletým dřevěným uhlím. Pak zase ném kusu dřeva dlouhém asi loket a provrtaném tepej kladivem a znovu tři látkou a uhlím. Tak to dokonale rovným otvorem105. V dolní části, asi střídej, dokud nemáš tenké plátky. Pak lehce lešti čtyři prsty od konce, je kolo ze dřeva nebo olova, kančím zubem na dřevěném prkně, dokud se ne- v polovině hřídele nad kolem je připevněn řemí- zaleskne. nek, za který se tahá, a on se jak kolo otáčí, navíjí Pak pláty polož jeden vedle druhého na prkno tam a zpět. a přilep je voskem, aby se jimi nedalo hnout. Natři Dej ho mezi dva dřevěné sloupky k upevněné je výše uvedeným lakem a usuš na slunci. Opatři lavici, připravené pro tento účel, a přes ně polož si několik proutků mladého dřeva, které nařežeš další prkno, které se dá odstranit i dát nazpět, v dubnu, rozštípni uprostřed a usuš je v kouři. a má uprostřed ze spodní strany jamku, v níž se Pak odstraň kůru, naškrábej žluté lýko do čisté může otáčet palička. pánve a přidej pátý díl šafránu. Když jsi s mlýnkem hotov, dej pečlivě vyčištěné Na to nalij dostatek starého vína nebo piva, zlato do mlýnku, přidej trochu vody, vlož paličku, nechej odstát přes noc a zahřej to ráno na ohni, nasaď vyhloubené prkno a tahej za řemínek, ať aby to bylo vlažné. Do té vody pak ponoř jeden kolo běží tam a zpět, po celé dvě nebo tři hodi- po druhém pláty cínu a často je zvedej, abys vi- ny. Pak sejmi horní prkno, vyjmi paličku a umyj ji děl, zda je jejich barva již dostatečně zlatá. Pak je v téže vodě štětcem. Pak mlýnek vyzvedni, zlato opět přichyť k prknu a natři lakem jako prve. Až s vodou setři na jedno místo štětcem a větší kous- uschnou, budeš mít cínové plechy, které můžeš ky nechej usadit. použít k práci a lepit je klihem z kůže, jak budeš Vodu pak přelij do čistého umyvadla a to zlato, potřebovat. které s vodou odejde, je umleté. Pak dej na zby- Pak vezmi barvy, které budeš používat, utři je tek novou vodu, paličku vrať na místo, stejně tak se lněným olejem, aniž bys přidával vodu, a namí- horní prkno, a znovu semel, až bude vše umleto chej si odstíny pro obličeje a závěsy, zvířata, ptáky a odejde s vodou. Podobně se mele stříbro, bronz a listoví, jak to bylo dříve popsáno s vodou. a měď, ale zlato je třeba mlít opatrněji a často prohlížet, neboť je měkčí než jiné kovy, a proto by mohlo ulpět na mlýnku nebo paličce a hrud- (Theophilus, 12. stol., rp. 27) kovatět. Jestli se ti to z nedbalosti stane, seškrábej slepená zrnka a odstraň je. růsvitná malba se provádí také na dřevě a ně- Zbytek pak znovu mel, až to bude hotové. kteří ji popisují jako zářivou. Dělá se takto: Z umyvadla pak slij vodu s nečistotami a zlato PVezmi cínový plech, který není ani lakovaný, ani opatrně proper v čisté lastuře. Pak na ně nalij další obarvený šafránem. Vylešti ho a přilož na plochu, vodu, míchej štětcem a když jsi tak činil hodinu, kterou chceš malovat. Pak velmi jemně utři barvy přelij vodu do jiné lastury a sbírej jemné částečky, s lněným olejem a hodně řídké je nanes štětcem které odešly s vodou. Znovu přilij vodu, zahřívej a nechej uschnout. na ohni a míchej jako prve a pak zase odlij jemné částice s vodou. Tak pokračuj, dokud zlato úplně nevyčistíš. Potom promývej prášek zase tímto způsobem, TŘENÍ ZLATA PRO ILUMINOVÁNÍ a podruhé a potřetí, a smíchej zlato, které jsi A ODLÉVÁNÍ MLÝNKU shromáždil, s tím prvním. Stejným způsobem se propírá stříbro, bronz a měď. (Theophilus, 12. stol., rp. 28) Pak vezmi měchýř ryby jesetera, třikrát ho proper ve vlažné vodě, rozřež na kousky a nechej oté, cos nakreslil v knize postavy nebo ini- změknout přes noc v hrnečku naplněném vodou. ciály, vezmi trochu čistého zlata a jemně je Ráno pak začni zahřívat, aniž bys vařil, a prsty napilujP do čisté mísy nebo umyvadla. Proper je zkoušej, až to začne lepit. Když prsty drží pevně malířským štětcem v želvím krunýři nebo v moř- u sebe, je to dobré lepidlo. ské lastuře a pak si připrav mlýnek ze slitiny tří částí čisté mědi a čtvrté části cínu bez olova. Mlý- 99 105 Po délce. JAK SE V KNIHÁCH POUŽÍVÁ JAK POKLÁDAT NA PAPÍR ZLATO ZLATO A STŘÍBRO K LEŠTĚNÍ (Theophilus, 12. stol., rp. 29) (Jehan LeBégue, 15. stol., rp. 104)

ezmi čistý suřík a smíchej jej s třetím dílem ezmi gesso sotile a utři jej na kameni s vo- rumělky. Utři ho na kameni s vodou a když dou. Nechej je vychladnout, vezmi něco ne- jeV to pečlivě utřeno, ušlehej bílek. V létě do něj přílišV silného klihu, smíchej s ním a přidej trochu přidej vodu, v zimě nikoli. Když máš čistý bí- minia a cerusy. Polož gesso na papír a nechej vy- lek, nasyp barvu do volského rohu, přidej bílek schnout. Až bude vybroušený, pokládej arménský a zamíchej tyčinkou. Pak namoč štětec a vykryj bolus dobře utřený s bílkem. Až uschne, pokládej všechna místa, kam chceš nanášet zlato. zlato na povrch trochu potřený bílkem a s leště- Pak postav na oheň hrneček s klihem, a když ním vyčkej vhodného času. se rozplyne, nalij jej do lastury se zlatem a zlato s ním proper. Přelij to pak do jiné lastury, abys odstranil nečistoty, přidej ještě trochu horkého klihu a míchej opatrně štětcem, zatímco mušli JAK POKLÁDAT ZLATO NA držíš v levé dlani. PERGAMEN Nanášej zlato tlustě či tence, podle toho, čemu dáváš přednost, ale nesmí tam být moc klihu, (III. kniha Heracliova, 15. stol., rp. 42) nebo zlato zčerná a nebude zářivé. Až zlato uschne, vylešti ho zubem nebo hematitem (lapis ezmi sádru, apulijskou bělobu a cinobr zva- sanguarius), který jsi dobře vybrousil a vyleštil na ný také carminium tak, aby byla třetina sád- hladké a lesklé rohové tabulce. Vry a běloby s cinobrem stejné množství. Dobře Jestli jsi z nedbalosti klih dost nezahřál a zlato to promíchej, utři na mramorové desce a přidej se drolí při tření na prach, nebo je naneseno příliš trochu slabého klihu. Takový mordant slouží pro tlustě, měj po ruce trochu starého bílku a natři jej pokládání zlata, kam jen chceš, a můžeš jej ucho- přes zlato. Když zaschne, zkus to znovu vyleštit vávat po dlouhý čas. zubem nebo kamenem. Tak se nanáší stříbro, bronz i měď a leští se.

JAK SE ZLATÍ NA PAPÍŘE VŠECHNY DRUHY KLIHU PRO (Cennini, 15. stol., kap. 157 a 158) MALBU ZLATEM e třeba, abys měl barvu čili sádru, která se jme- (Theophilus, 12. stol., rp. 31) nuje asiso, a ta se dělá následujícím způsobem. JVezmi trochu jemné práškové sádry a trochu bě- emáš-li rybí měchýř, nakrájej telecí perga- loby olověné, přičemž sádry je méně než třetina. men, proper jej a zahřívej stejným způso- Pak vezmi trochu kandysového cukru, méně než Nbem. Podobně můžeš použít měchýř z úhoře, běloby. Tři tyto věci s čistou vodou co nejjemněji který byl pečlivě oškrábán, nakrájen a proprán. a nechej schnouti beze slunce. Můžeš také třikrát vařit sušené kosti ze štičí hlavy, Když to budeš chtít používat na podklad pro kterou jsi dobře umyl v teplé vodě. Ať jsi připra- zlacení, vezmi toho málo, jen kolik je zapotřebí, vil cokoli, přidej k tomu třetinu gummi lucidissi- a rozdělej to se šlehaným bílkem vaječným. Tím mum a opatrně vař. Klih pak můžeš schovávat, smíšeninu rozřediv, nechej to schnout. Pak vezmi jak dlouho chceš. plátkové zlato a bez dýchání či s dýcháním je mů- žeš pokládati. A jak to zlato položíš, neváhaje vyhlaď jej zubem nebo kamenem hladicím. Pod papírem či pergamenem měj zcela hlaďounké prkénko. Věz, že tímto asisem můžeš psáti písmo, obraz- ce a cokoli chceš, je k tomu způsobilé. A dříve 100 než na ně kladeš zlato, přihlédni, je-li kde třeba špičkou nože něco vyškrábnouti nebo zarovnati Utři s tím i trochu cinobru v množství hráško- či začistiti, protože někdy tvůj štěteček spouští na vého zrnka a též soli armoniacké jako hrášku některém místě více než na jiném. Na to vždy do- a 3 kvítky šafránu, aby se to podobalo žlutosti hlédni. Jiný druh asisa není tak dokonalý ke psa- zlata. Toto všechno rozetři dobře navzájem na ní, je však dobrý na vypracování zlaceného pole. kameni a z kamene přenes do čisté skořápky Vezmi jemnou sádru a třetinu běloby olověné a temperuj jako rubriku (bílek s vodou). Toto a čtvrtinu bolusu červeného s trochou cukru. Tři patří k jemnému zlatu. všecky tyto věci s vaječným bílkem, pak pokládej Stejným způsobem lze na popsaný podklad a nechej uschnouti. klást i stříbro, na něž přijde šafrán. Zde je třeba Hrotem nože pak škrabej a očisti sádrový pod- pamatovat: stříbrné nebo zlaté plátky se mají poklad, pod pergamen dej hladké prkénko nebo hla- kládat na této zlaté barvě tak, že nejprve napíšeš, zený kámen a lešti. Kdyby se stalo, že se to dobře co potřebuješ, na pergamenu olůvkem (plum- nehladí, tak když kladeš zlato, smoč sádrovaný becum) v rozsahu, kolik budeš zlatit. Obtáhni podklad čistou vodou veveřím štětečkem a po a pokryj pak zlatou barvou pečlivě tvary písmen zaschnutí vyhlaď. a srovnej a okroj své zlato v šíři písmene. Vezmi štětec, navlhči jej trochu jazykem a pře- dem odříznuté zlato tím štětcem naber na okraji, aby se k němu přichytilo a zavěsilo se. Veď zlatý JAK POKL ÁDAT ZL ATO plátek k pergamenu a k písmenům a opatrně je V KNIHÁCH nechej na ta písmena klesnout. Barva přitáhne zla- to k sobě a lehce potom zlato přitiskni. Pozlacuj (Segreti per colori, 1450) tak postupně vše, co jsi chtěl a nechej zaschnout. Když je vše dostatečně suché, zlehka otři zlato ezmi vaječný bílek, dobře ušlehaný s mlékem bavlnkou. Pak vezmi malou destičku a podlož z fíkovníku, a jemně práškovou arabskou pod zlacení a vlčím nebo psím zubem lešti zlato gumuV v množství jednoho ořechu. Smoč ji v bíl- pečlivě tak dlouho, až bude mít dostatečný lesk. ku, přidej též trochu čistého šafránu a nechej vše Věz, že zlato se musí ukrojit vždy širší, než je plo- máčet v bílku asi den. Potom vezmi malou hou- cha, která má být pozlacena. Toto je podklad, na bu či malířský štětec, namoč do připravené směsi nějž se za vlhka pokládá zlato a stříbro. a rozetři na místa, kde má být zlato. Vzápětí zlato Chceš-li připravit suchý podklad zlatu a stříb- polož, přitlač kouskem vaty, nechej dobře pro- ru, vezmi rovněž křídu ve stejném množství jako schnout a nakonec přelešti zubem, aby se krásně předtím, rozetři jako prve a přidej k tomu rumělku lesklo a zářilo. v množství jednoho hrášku, soli armoniacké též jako hrášku a 2 kapky medu. Rozetři to všechno dokonale s vodou připravenou z vaječného bílku a temperuj v hustotě stejné jako rubrika (červe- JAK POKLÁDAT ZLATO NA PAPÍR ná k psaní iniciál). Dej to pak do čisté skořápky. A PERGAMEN Pamatuj, že před nanášením se to musí důkladně promíchat a pergamen je třeba dobře vyleštit všu- (Aquae conficiendae, 15. stol., rp. 19–21) de, kde touto zlatou barvou budeš natírat. A když už jsi zlatou barvu natřel, můžeš ji ozdobit čár- hceš-li připravit dobrý podklad, na nějž lze kami. Toto je pravý asis a podklad pro nanášení položit stříbro a zlato, aby bylo pěkné a lesk- zlata a stříbra nasucho. Clé, vezmi nejprve křídu používanou v Liége. Tuto křídu je ovšem třeba připravit. Nejprve se mají vzít štičí šupiny a kosti štičí hlavy a vařit v glazovaném hrnci tak dlouhou, dokud se nevyvaří třetina. Pak JAK DĚLAT LINKY LEŠTĚNÝM se vývar přecedí přes čisté lněné plátno. ZLATEM Dříve zmíněnou křídu rozetři s rybím vývarem, dej to do nějaké čisté skořápky a nechej tam ztvrd- (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 10v–13v) nout, až budeš potřebovat podkládat pro zlacení. Tehdy vezmi připravenou křídu v množství jedno- ezmi hašenou sádru, utři ji s bílkem a trochou ho lískového ořechu a rozetři důkladně na kameni medu a ušního mazu a s malým množstvím s vodou, která byla připravena s vaječným bílkem. klihu.V Nanes a nechej zaschnout. Pak na to dýchni 101 a neprodleně polož zlato. Pak to můžeš přeleštit. JAK POKLÁDAT ZLATO Vezmi gumu amonia a tři ji bez vody a čehokoli NA PERGAMEN jiného. Pak vezmi šťávu z česneku a utři ji s tím. Přidej do toho malou trošku arménského bolusu. (Alcherius, 1398, rp. 291) Pak s tím pracuj a když je to hotové, dýchni na to a pokládej zlato. ak pokládat zlato na pergamen, papír, lněné plátno, sindon, na podložené dřevěné desky Jtak, aby jej bylo možno leštit. Vezmi bílou hlinku zvanou gesso nebo také bílá křída, která se nachá- JAK DĚLAT ZLATÁ PÍSMENA zí v Bologni a v Paříži, a množství arménského MALÁ I VELKÁ bolusu, které odpovídá třetině křídy, a maličko žluté zvané crocus, obecně šafrán. Arménský (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 15v–20v) bolus a šafrán nelze vynechat, nemá-li být barva podkladu bílá, ale žlutavá nebo červenavá. ezmi mléko z fíkovníku a dej ho do šálku. Tak je tomu u papíru, kdy má být podklad jiný Pak vezmi dobrý černý inkoust hojně gumou než jeho bělost, protože to, co je podloženo, je napojenýV a ten tam také nalij, ať je šťáva černá. lépe vidět. Utři všechny ty věci velmi jemně na S tím pak piš a až budeš hotov, na písmena dých- tvrdém leštěném kameni jiným v ruce drženým ni a hned pokládej zlato. Lešti to zubem a pak tři kamenem. Ke tření použij vodu ze studny nebo písmo smotkem bavlny. Všude, kde jsi dýchl na z pramene a udělej tak směs barev, které Fran- podklad, bude písmo přilepené a jinde jej takto couzi říkají asiete. odstraníš. Až to pak vyschne, utři s klihovou vodou, do Totéž jiným způsobem: Vezmi arménský bolus níž jsi dal klih udělaný z odřezků rukavičkářské a tři ho na porfyrovém kameni s čirou vodou. kůže. Piliny z pergamenu jsou také dobré, ale Nechej jej na kameni uschnout, pak tři znovu odřezky z bílé kůže dělají klih silnější. Naposledy s vodou a zas nechej schnout. Přidej mléko z fí- můžeš použít králičí klih, ale musí být horký. kovníku, a když to utřeš, slij do sklenice či gla- zované misky a temperuj tak, aby dobře splývalo z pera. JAK PSÁT ZLATEM

(Jehan LeBégue, 15. stol., rp. 1) JAK FLORÍROVAT (ZDOBIT) ZLATO ěz, že zlatě můžeš psát následující vodou. (Aquae conficiendae, 15. stol., rp. 22–23) Vezmi živou síru (sulphur vivum), slup- kuV z granátového jablka, kamenec, sůl a zlatý hceš jemně zdobit zlato a zkrášlit ho tak, prach, jak mnoho budeš potřebovat. Všechno jako by jedno na druhém kvetlo? Vezmi v lé- to smíchej s gumovou vodou a přidej trochu Ckárně gummi armiacké v množství dvou hrášků, šafránu. Pak s tím můžeš psát. roztluč ji na drobno a nalij na ni bílý ocet do sko- řápky a nechej státi přes noc, aby rozměkla. Odlij zmíněný ocet shora z usazeniny a vezmi takto zpracovanou gumu armiackou a polož na JAK PSÁT ZLATEM čistý třecí kámen. Trochu ji utři na jemno a temperuj v hustotě jako rubrika (k psaní iniciál) s čis- (III. kniha Heracliova, 15. stol., rp. 43) tou vodou a dej ji potom do skořápky a ozdobuj tím zlato a zkrášluj pěkně. ezmi skleněnou láhev, naplň ji močí a ne- Jiným způsobem. Chceš-li to samé udělat jinak, chej ji stát, dokud nebude moč čirá. Pak vezmi žluč lososí nebo nějakého pstruha a rozetři vezmiV bílek dobře rozšlehaný, rozděl jej na dvě tu žluč ve skořápce, přidej kapku octa a zdob tím části a jednu smíchej s močí a druhou pak při- zlato. Chceš-li udělat něco předchozímu podobné dej. Nalij to do rohu, v němž máš jemně třené a rychle, pak vezmi okr z Met a rozetři ho na čis- zlato. Můžeš jím pak psát jako kteroukoli jinou tém kameni s trochou vody z arabské gumy. Zde barvou. 102 popsanou náhražku drž raději v skrytu. JAK UDĚLAT PODKLAD POD MITACE ZLATA ZLACENÍ V KNIŽNÍ MALBĚ (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 15v–20v) I ezmi hašenou sádru, tak mnoho, kolik potřebu- ješ. Přidej pak bolus odpovídající množství tře- tiněV sádry a pak aloe v množství odpovídající třetině JAK SE ILUMINACE ZDOBÍ CÍNEM bolusu. Všechno jemně utři na porfyrovém kameni, A ŠAFRÁNEM nechej to uschnout a pak znovu velmi jemně utři. Přidej trochu kandysového cukru a když to je (Theophilus, 12. stol., rp. 30) dostatečně utřeno, nasyp to do glazovaného poháru a temperuj přiměřeným množstvím bílku, o němž emáš-li nic z těchto věcí, a přece chceš ně- jsem se již dříve zmiňoval. Přidej také ve vodě roz- jakým způsobem ozdobit svou práci, vezmi puštěný zvířecí klih, který se nazývá kožní. Udělej Ntrochu čistého cínu, velice jemně ho naškrábej tento podklad pro zlacení dostatečně tekutý, aby a umel, proper ho jako zlato, s tímtéž klihem ho mohl stékat z pera a abys napsal, co si přeješ. Zdá-li nanes na iniciály a jiná místa, která chceš ozdobit se ti, že písmo není dostatečně plné, obtáhni je. zlatem a stříbrem. Až to budeš mít dobře zaschlé, vyhlaď to škraba- Když jsi cín vyleštil zubem, vezmi šafrán, kte- cím želízkem, aby byl povrch rovný a hladký. Až bu- rým se barví hedvábí, nalij na něj vaječný bílek bez deš chtít přikládat zlato, dýchni na to a neprodleně vody a nechej stát přes noc. Tou barvou druhého pokládej plátky zlata či stříbra. Přitlač je pak telecím dne pokryj plochy, které mají být zlaté, a co má zubem. Očisti pak povrch smotkem bavlny, aby ne- být stříbrné, nechej tak, jak je. Pak nakresli perem přilepené kousky neopadaly. Chceš-li dělat iniciály, smočeným v miniu jemné čáry kolem iniciál, listo- piš tímto podkladem pomocí štětce, jak je popsáno, ví a ornamentů i po okrajích drapérií a jinde. maluj přes první nános, pak to sbrus a můžeš po- kládat plátky.

JAK PSÁT MUSIVNÍM ZLATEM JAK BARVIT A ZL ATIT (Aquae conficiendae, 15. stol., rp. 25) POMERANČE A JINÉ OVOCE saní zlatem na pergamenu. Potřebuješ psát (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 15v–20v) zlaté písmo jak jen drobné chceš Vezmi v lé- Pkárně musivní zlato (aurum musicum) a rozetři ho ezmi klih, o kterém jsem prve mluvil, a na- s vodou na čistém kameni co nejdůkladněji, vezmi moč do něj ruce. Pak jimi pečlivě potři po- pak vodu z arabské gumy jednu část a druhou část Vmeranč nebo jablko, nechej uschnout a udělej to obyčejné vody a míchej obě vody prstem v čisté ještě jednou, dokud klih dobře přijímá. Pak na něj skořápce. Rozřeď na hustotu rubriky a piš s tím, nanes barvu. Ale chceš-li mít jablko zlaté, pokryté co chceš. Nechej zaschnout a lešti hladkým vlčím zlatými písmeny nebo plátky, udělej to následují- zubem. Tolik recept na krásnou lesklou barvu. cím způsobem. Vezmi sal armoniac velmi dobře utřenou na por- fyrovém kameni s močí. Močí temperuj jen málo, jako bys chtěl psát perem, neboť podklad pro JAK PSÁT STŘÍBRNÝM plátky je třeba dělat přes barvu štětcem. Nechej to MARKAZITEM uschnout, pak vezmi zlaté plátky a pokládej je na písmena. Věz, že tato písmena musejí být ponejpr- (Aquae conficiendae, 15. stol., rp. 26) ve zahřátá horkým nožem. Když máš zlato polo- žené, hned na ně přitlač smotkem bavlny a stejnou otřebuješ-li stříbrné písmo, vezmi stříbrný bavlnou otři vyzlacená místa, aby zlato, které se markazit a tři jej s vodou důkladně a jemně. nepřichytilo, opadalo. A na zlato pak ještě můžeš PKdyž je dobře rozetřený, vezmi jej z kamene do malovat krásnými barvami. krásné pěkné velké skořápky a naplň ji vodou. Míchej prstem důkladně a nechej trochu usadit 103 na dně. Pak odlij vodu na povrchu z té skořáp- O PSANÍ NEBO MALOVÁNÍ ky a znovu více vody přidej, míchej jako předtím CÍNEM a nechej usadit. Pak odlij vodu z povrchu, která už by měla být čirá, a vezmi oné vody z gummi (Petrus Audemaro, 14. stol.) arabské jeden díl a obyčejné vody též jeden díl a smíchej tyto dvě vody navzájem a temperuj ob- áš-li v úmyslu malovat nebo psát zlatem vyklým způsobem. nebo stříbrem a nemáš ani jedno, chci říci Piš s tím, co chceš, nechej zaschnout a lešti pak aniM zlato ani stříbro, budeš muset použít násle- pozorně hladkým vlčím zubem. Stříbrné písmo dujícího postupu: Lij velmi čistý cín do pásků bude hladké a lesklé. dlouhých půl stopy nebo trochu více, totiž asi tak, jako když se vyrábí skleněná okna. Potom nožem naškrábej jeden nebo více pásků, kolik chceš, na velmi malé kousky. Pak nasyp hobliny do hmož- JAK PSÁT STŘÍBREM díře vyrobeného z velmi tvrdého kovu, z něhož se vyrábějí zvony. (Jehan LeBégue, 15. stol. rp. 25) Musí být vyroben pro tento účel a upevněn ve dřevě. Je třeba, abys měl třenku nebo paličku, ezmi tři díly rtuti a čtvrtý díl cínu, společně která se v moždíři otáčí, vyrobenou ze stejného roztav a až se směs ochladí, tři to na kameni materiálu. Do tohoto hmoždíře nasyp piliny, na- aV temperuj gumovou vodou. Piš pak s tím a až to lij na to vodu a tři to tahaje řemen dozadu a do- uschne, vylešti zubem psa nebo jiného zvířete. předu. Když začne třenka trochu váznout, tak že Iniciály pak budou krásné zářivé. se nevrací, vyndej ji a vylij vodu a cín do přečisté nádoby. Pak nechej cín v nádobě usednout a vylij vodu opatrně veniž bys vylil cín. Potom nechej cín usušit nad ohněm nebo na JAK DĚLAT STŘÍBRNOU NEBO slunci. Nasyp to na velmi husté pláténko a nechej ZLATOU BARVU K PSANÍ jím jemné částečky projít, zatímco hrubé části ne- projdou. Ty nasyp znovu do hmoždíře a tři je jako (Jehan LeBégue, 15. stol. rp. 32) předtím. A znovu přesej jemné částečky skrze plátno jako předtím a přidej je k jim podobným ezmi mastek, vlož jej do skleněné nádoby z prvního prosévání. a nalij na něj dobrý ocet udělaný z červené- A tak, když jsi cín utřel na velmi jemný prá- Vho vína. Přidej půl unce rtuti a unci rybího klihu, šek, maluj na pergamen nebo na plátno květiny postav to na oheň a až to bude tekuté jako voda, a představy a všechno, co chceš. Pro malování je piš s tím a maluj stříbrné iniciály. Chceš-li psát potřeba nanést na místa, která si přeješ zlatit nebo zlatá písmena, přidej trochu šafránu. stříbřit, klih štětcem z oslích chlupů. Klih tento si můžeš připravit z volských kůží.

JAK PSÁT STŘÍBRNĚ BEZ STŘÍBRA JAK PSÁT INICIÁLY ZLATĚ (Alcherius, 1411, rp. 321) A STŘÍBRNĚ, ANIŽ BYS POUŽIL ZLATO NEBO STŘÍBRO ozetři kamenec (alum) se solí a směs pak propláchni, aby se sůl vyplavila. Kamenec pakR temperuj arabskou gumou a piš s ním. Když (Alcherius, 1411, rp. 324) písmo uschne, vylešti je zubem, a tak ztratí tmavost a bude se lesknout jako stříbro. ezmi do tenka vytepanou destičku jemné mosazi, chceš-li malovat zlatě, nebo cínu, chceš-liV malovat stříbrně. Plátky musejí být tenké jako zlaté plátky k pozlacování a musejí se dů-

104 kladně třít s vodou a roztloukat. Pak je nechej vyschnout na slunci, prášek prosij přes plátno a co TĚTCE na plátně zbude, zvou rozetři a rozdrť v želez- ném či měděném hmoždíři, jaký používají lékár- níci. Pak vyplň iniciály miniem, chceš-li zlatit, ale Š nepokládej žádné minium, chceš-li je mít stříbrné. Až minium uschne, vyplň iniciály klihem a použij na to štětec z oslích žíní. Na klih pak napraš ten KTERAK SE DĚLAJÍ ŠTĚTCE mosazný nebo cínový prášek, nechej den schnout a pak vylešti zubem. (Cennini, 15. stol., kap. 64–66)

terak se dělají štětečky veveří. V malířství se používá dvojího druhu štětců, to jest štětců Kveveřích a štětců z prasečích štětin. Vezmi veveří ocásky (ocásky jiných zvířat nejsou na to dobré) a tyto ocásky mají býti vařené, nikoli syrové. A jir- cháři ti to povědí. Měj tedy jeden takový ocásek. Nejdřív vyškubej chlupy na jeho špičce, kde jsou nejdelší, a použiješ několika takových konečků ocásků a ze šesti nebo osmi budeš míti štětec, kterým se zlatí na obraze, to jest navlhčuje se jím, jak ti později ukážu. Vrať se tedy zase k ocásku a vezmi jej do ruky, sejmi chlupy z prostředky, ty nejrovnější a nejtuž- ší a postupně z nich nadělej chomáčky. Ty namoč do sklenky s čistou vodou a po částečkách je mezi prsty stiskej. Pak je nůžkami přistřihni a když jsi z nich nadělal dosti svazečků, dej jich dohromady tolik, aby to vydalo štětce takové tloušťky, jako potřebuješ. Takové, aby šly právě do brků supích, jako do držátka, a pak takové, aby šly do brku husího, a konečně takové, které by šly do brku slepičích nebo holubích. Když sis nadělal tyto druhy a srovnal jednotli- vé chlupy, aby měly špičky úplně v rovině, vezmi voskovanou nit nebo hedvábí, svaž je dobře dohromady na dva uzlíky, každý druh pro sebe, jak silné chceš ty štětce. Pak vezmi svůj brk, podle množství svázaných chlupů, rozšiř jej na konci nebo jej nařízni. Zastrč ty chlupy do těch brků tak daleko, aby z těch špiček vykukovalo tolik, aby štěteček byl tuh, neboť čím tužší a kratší je, tím je lepší a jemnější. Potom si udělej držátko z javorového, kašta- nového nebo jiného dobrého dřeva, udělej si je pěkně čisté a na koncích tenčí na způsob vřetene tak tlusté, aby šlo právě do toho brku a dlouhé je udělej na píď. A pak máš veveří štětec jak se paří. Jisto je, že veveří štětce musí býti několikera druhu, jako např. na zlacení, štětce na malování na plocho, jež chtějí býti poněkud přistřiženy a přibroušeny na kameni porfyrovém, aby se ob- lomily. Jeden štětec ať je vypracován do špičky ke kreslení obrysů, jiný zase musí být malinkatý na 105 malování postaviček nebo na drobné práce. Ště- O VÝROBĚ ŠTĚTCŮ PRO MALBU tinové štětce se dělají takto: Napřed vezmi štěti- NA ZDI ny z bílého prasete, jež jsou lepší nežli z černého (ale hleď, ať jsou z prasete domácího), a udělej (Hermeneia) z nich velikou pořádnou štětku, na kterou se spotřebuje jedna libra těch štětin, a navaž ji na auč se, jak si udělat štětec k malbě na zeď. tlustší držadlo. Takováto štětka se má opracovati Ty, které se používají ke skicování, jsou ze a ohnouti bílením zdí nebo kropením stěn před Nžíní oslí hřívy nebo volského kotníku, rovněž nahazováním. z podobných kozích chlupů a z tlamy mezka. Promni ji tak, aby ty štětiny byly úplně heboun- Vyrob je tedy takto: Po té, co jsi vlasy svázal, ké. Pak takovou štětku rozvaž a rozlož a nadělej vlož je do orlího brku. Takové slouží k malbě z ní takové hromádky, jaké štětce pro své účely pleti a světlých částí nebo také jiných. Co se chceš hotovit. Nadělej si takových, které mají týče velkých podkladových štětců, ty udělej všecky konce štětin stejně vyrovnané, jimž se říká z prasečích štětin. Navoskuj hedvábné vlákno ustřižené, a nadělej takových, které mají špičku a ovaž jím namísto pera dřevěnou rukojeť. Tak všech druhů a tlouštěk. Potom udělej rukověť ze se dělá štětec k nástěnné malbě. dřeva, jak jsem ti řekl prve, a ovaž každý štětec dvojitou nití navoskovanou. Zastrč dovnitř ono držátko a pěkně rovnoměrně obtoč polovičku délky štětinového svazečku na držátku, a tak to ŠTĚTCE udělej se všemi. Chceš-li uchovati ocásky veveří, aby se do nich (DeMayerne, 17. stol.) nedali moli a aby nelínaly, namoč je do kašovité hlíny. Vymáchej je v tom dobře, pověs a nechej e třeba mít štětinové štětce z nejjemnějších tak. Když je budeš chtít upotřebiti nebo z nich prasečích chlupů. Krátké a měkké jsou nej- dělat štětce, vyper je dobře čistou vodou. Jlepší pro naložení malby. Aby štětce nevyschly, vkládáme je do vody. Jsou-li suché, roztíráme je mýdlem, umýváme a vyplachujeme v teplé vodě. Pro stromoví a první nakládání, což je O VÝROBĚ ŠTĚTCŮ ta nejchoulostivější práce, není špatné použít vydřích štětců, jež jsou dlouhé a pevné. Pro (Hermeneia) zbývající práci je lépe použít štětců z veverčích ocásků, tlustých a krátkých; hodí se i pro kmeny estliže si chceš vyrobit štětce pro malbu, musíš stromů a pro tažení dlouhých a pevných linií. získat několik jezevčích ocasů a vytrhat z nich Po skončení malby dobře vyčisti svoje štětce všechnyJ chlupy, přičemž si necháš pouze chlupy a přechovávej je ve lněném oleji. Palety mají být ze stran. Nyní vezmi chlupy, které jsou rovné, z hruškového dřeva. N.B.: Většina barev poha- řádné a nepoškozené, aby byly štětce dobré na síná jen pro nedbalé vymývání štětců. Proto malbu světel a inkarnátu. Sestříhni je malými malíř pracující na důležitém díle, zejména por- nůžkami a polož na desku každý zvlášť. trétu podle přírody, má mít vždy v zásobě nové Pak je opatrně sesbírej a navlhči ve vodě sví- štětce. raje špičky v nehtech levé ruky a držíce opačný konec druhou rukou. Toto dělej vždy s několika najednou, opatrně je narovnej a svaž je kouskem voskovaného hedvábného vlákna. Hleď, abys neudělal štětec příliš dlouhý. Brko, do kterého chceš štětec upevnit, musí být nejprve namoče- no ve vodě, aby chlupy z něho nevypadly. Shro- máždi špičky všech chlupů tak, aby se mohly po- užít na velké štětce pro malbu spodních vrstev.

106 APÍR schlo. Kdybys viděl, že tvoje nátěry okoraly nebo dostaly tuhý povlak, je to znamením, že tekutina A PERGAMEN byla příliš hustá, a proto když dáš první nátěr, hleď zjednat nápravu. Jak? Přilij do toho čisté P teplé vody. Když to vše je zaschlé a hotové, vezmi nůž a přejeď po barveném papíře lehce břitem, JAK ODSTRANIT PÍSMO abys nějakou tu vločku sňal, kdyby na tom byla. Z PAPÍRU Kterak se papír tónuje na fialovo. Abys tónoval papíry šeře nebo na fialovo, vezmi pro ono množ- (Jehan LeBégue, 15. stol., rp. 2) ství listů, jak jsem nahoře uvedl, půl unce hutné běloby a množství krevele zvící bobu. A tři to po- o uděláš vodou, kterou připravíš z násle- spolu, co nejvíce můžeš, ježto přílišným třením se dujících věcí. Vezmi sanytr, římský vitriol, to nezkazí, nýbrž lépe se vypracuje. A míchej to každéhoT libru, destiluj v alembiku a získáš čirou s temperou podle běžného způsobu. vodu. Namoč do ní špachtli a tři tím litery, které Tónování na indychovo. Vezmi na ten počet chceš odstranit. listů půl unce běloby asi tolik, jako dva boby indychu makabejského, a dobře to spolu utři a temperuj jako prve. Chceš-li tónovat na růžovo, pro uvedený počet TÓNOVÁNÍ PAPÍRU listů vezmi půl unce zelené hlinky množství dvou bobů hutné běloby a jeden bob světlé sinopie. Tři (Cennini, 15. stol., kap. 16. a 18–22.) to obvyklým způsobem a pak to temperuj kliho- vým roztokem. hceš-li tónovati pergamen z koziny anebo Aby se docílilo papíru pleťově růžového, nutno snad list z papíru bavlněného, vezmi za půl ti vzíti na počet listů, jejž jsem uvedl, půl unce ořechuC hlinky zelené, asi polovici toho vezmi hutné běloby a méně, než co by vydal jeden bob okru, a polovici okru vezmi olovnaté běloby pěk- cinobru. Pak to náležitě utři a temperuj. ně tuhé a tolik, co asi je bob, vezmi kostní moučky, Světle popelavě šedou barvu uděláš takto: Vez- o níž jsem ti pravil, že je ku drsnění pro kresbu. mi čtvrtku hutné běloby, okru světlého, co by za Tolik, co činí půl bobu, vezmi cinobru a všecky bob šlo, a méně než půl bobu černě. Obvyklým tyto věci dobře utři na porfyrovém kameni s vo- způsobem to spolu utři a řeď to temperou přidá- dou studniční nebo pramennou nebo říční. Tři vaje ke každému aspoň za bob vypálené kosti. tak dlouho, jak dlouho to vydržíš, protože přetřít je nikdy nemůžeš. Čím více to třeš, tím bude tónování dokonalej- ší. Potom smíchej tyto věci s klihem tohoto míše- PAPIER-MACHÉ PRO ní a jadrnosti: Vezmi tabuličku klihu z odborného ZHOTOVOVÁNÍ RELIÉFŮ závodu, nikoli klihu rybího, a vlož ji do hrnku k odměknutí do tolika čisté vody, co pojmou dvě (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 15v–20v) obyčejné klínky, na dobu šesti hodin. Pak ten hrnek dej na oheň, který je mírný, a seber pěnu, ařež papír z knih na malé kousky a dej vařit když to vře. do kotle. Až se to uvaří, stluč odřezky na Když se to povařilo a když vidíš, že klih je jemnoN v bronzovém hmoždíři a dej znovu pova- dobře rozpuštěn, dvakrát jej proceď. Pak vezmi řit. Sundej pak kotel z ohně a nechej vychladnout, malířskou nádobu tak velkou, aby pojala ty třené abys v té kaši udržel ruku. Slij vodu a uhněť ku- barvy, a nalij do ní tolik té klihové vody, aby dob- ličky, které pak dáš uschnout. Když je budeš chtít ře stékalo se štětce. Vezmi pak štětec štětinový, použít na modelováni reliéfů, dej koule nabobt- povětší, a ať je měkký. Pak vezmi ten papír, který nat do horké vody na dobu jednoho či dvou dnů. chceš tónovati, a rozestři této své barvy po povr- Když pak voda vychladne tak, že v ní už opět chu papíru ze široka lehkým tahem ruky a štět- udržíš ruku, rozmíchej a rozmělni ty koule, které cem polosuchým jednou tím směrem, jednou zas ti budou připadat jako knedlíky. Kaši pak rozetři, druhým, a tak to udělej asi čtyřikrát nebo pětkrát, nanes na své dílo a neboj se toho, neboť se dobře až je papír pěkně rovnoměrně zbarven. A mezi roztírá. Přitlač ji všude houbou, neboť tvá kaše je každým natíráním ať je tolik času, aby to za- bez klihu. 107 I LUMINOVÁNÍ plátnem. Rozpusť kamenec zvlášť v růžové vodě a přidej ho do klihu, který jsi mezitím na slabém (DeMayerne, 17. stol.) ohni opět rozpustil, tolik, aby zůstal tekutý. Ucho- vávej ho v lahvi, nezkazí se a nezčerná. říprava papíru, který nesaje a barvy se na něm lehce nanášejí pan Norgate. PVezmi velmi čistý a světlý rybí, jemně nakráje- ný dej do vody a postav na žhavé uhlí, dokud se TURECKÝ PAPÍR nerozpustí. Nechej rosolovět. Namoč do rosolu měkkou houbu a přetři jí papír – po vstřebání za- (DeMayerne, 17. stol.) schne a stáhne se. Pan Norgate nikdy do svých barev nepřidává žívej všech lehkých barev, jako lakové čer- kamenec, pouze gumu; k velmi světlým a drahým veni, indiga, popelavé modři, lakové zeleně barvám dodává trochu kandisovaného cukru. zU řešetláku, šafránu vláknitého, nikoliv třeného, Přidá-li se tohoto příliš, budou barvy na vzduchu křídové běli. Tři je jemně s benátským mýdlem vlhnout a celé iluminování se zkazí. Iluminování rozpuštěným ve vodě. Barvy musí být velmi te- je třeba pouze čistě „tušovat“ transparentními kuté a každá z nich připravena ve své mušli nebo barvami, jež nemají hmotnost – hlavní princip hrníčku se samostatným štětcem. K použití přidej iluminování spočívá v pečlivém vyšetření běli trochu čištěné volské žluti, kterou v barvách dů- pergamenem či papírem. I barvy pevné, jako azu- kladně rozmícháš prstem rit či popelová modř, jsou-li dobře třeny a pečlivě Vezmi dřevěné korýtko s okrajem vysokým asi lavírovány, lze zbavit takto hmotnosti. dva prsty, naplň je obyčejnou nebo ještě lépe tra- gantovou gumou zahuštěnou vodou. Obyčejná voda je vhodnější tehdy, chceme-li při mramoro- vání jenom vlnky. Mramorujeme tak, že stíráme ÚPRAVA PŘÍLIŠ SAVÉHO PAPÍRU jednu barvu přes druhou, barvy se pak vzájemně K ILUMINOVÁNÍ spojí a prostupují na povrchu mokrem. Používej papíru navlhlého ve sklepě nebo ve (DeMayerne, 17. stol.) vodě namočeného, zavěšeného k odkapání na šňů- ře, stejně jako při tisku. Vezmeš jej za čtyři rohy, p. Klih z rohoviny, paroží, nebo truhlář- položíš na vodu a zručně vyzvedneš. Snese-li to, ský, tj. silný klih 1/2 unce, použil bych rybí sušíš jej na šňůře, jinak položený na rovné ploše. neboR velmi světlý klih z odřezků kůže, ulož do Suchý papír se leští hladítkem nebo zubem. Aby dvou čtvrtinek přihřáté vody a dej na ohni dobře barvy lépe přilnuly, bylo by vhodnější přidat k mý- povařit. Vezmi dvě unce dobře třené a proseté dlové vodě trochu arabské gumy. škrobové moučky a přidej ji k ostatnímu. Když se Tajemství spočívá v co nejjemnějším tření barev. vše dohromady spojilo, přesej skrz lněné plátno Při dostatečně tekutém namíchání se má přidávat a nechej mírně ochladit. pouze tolik žluči, kolik je nevyhnutelné, aby se Přidej dvě unce tlučeného kamence a zamíchej barvy rozplývaly s mírou. Jinak se roztékají do- tyčkou. Natírá se štětcem na papír a nechá vy- nekonečna a výsledek se kazí. Vinný líh obyčejný schnout. Vylisuj a vyhlaď papír a potom v klidu nebo zvláště destilovaný spiritus vini neslouží maluj bez obavy, že by sál. k rozplývání barev, nýbrž pro jejich živost – stávají se mnohem krásnějšími a déle vydrží.

TEKUTÁ VODA PRO PAPÍR MONTILLET NB (DeMayerne, 17. stol.)

p. Rybí klih čistý a světlý, vyber nejlepší povař na středním ohni s růžovou vodou OSTUP HOLANDSKÉHO MALÍŘE takR dlouho, až nanesen na talíř zůstává v ohrani- P 108 čených kapkách. Nechej protéci čistým lněným RETERMONDA Z HAAGU PŘI PRÁCI NA PERGAMENU PEREM NEBO OLŮVKEM ISÁTKA

(DeMayerne, 17. stol.) P

ejprve vypracovává návrh černou křídou KRESBA PISÁTKEM NA KRESLICÍ na papíře. Po dokončení kresby načerňuje TABULCE Nzadní stranu papíru dřevěným uhlím, pokládá jej na pergamen a připevňuje obojí jehlami na stůl. (Cennini, 15. stol. kap. 5–14) Pergamen vybírá nejbělejší, čistý a dostatečně sil- ný. Nepříliš ostrým rydlem obtahuje veškeré linky apřed si připrav destičku zimostrázovou své kresby, patřičně přitlačuje, aby se dostatečně v každé straně z pídi dlouhou, pěkně čistou, obtiskly. Když je to dokončeno, znovu přechází Nto jest pěkně vodou umytou, otřenou a hlazenou uhlem obtištěné tahy pisátkem. mletou sépiovou kostí, takovou, jaké zlatníci po- Pisátko si zhotovuje z rozetřeného okenního užívají pro dělání otisků. A když ta destička bude olova, odlévaného do tyčinkové formy a zaost- pěkně oschlá, vezmi tolik práškové kosti dobře řeného nožem. Linky se mohou tímto olověným po dvě hodiny třené, kolik je potřeba. Čím bude pisátkem táhnout velmi jemně. Po celkovém ob- jemnější, tím je lepší. Pak ji seber, uchovej zaba- tažení se zbytek uhlu odpráší peroutkou a celá fi- lenou do suchého papíru. Když toho kostěného gura olovem kreslená vyjde velmi čistě. Pak vezme prášku budeš míti zapotřebí k sádrování destičky, velký kus bílého papíru, kterým pokryje pergamen vezmi ho méně, než co je velikost bobu a slinou z obou stran, aby byly pokryty i okraje figury, roz- navlhči tento prášek kostěný a rozetři jej pěkně řízne jej příčně tak, aby při práci perem odkrýval po celé desce dříve, než zaschne. Drž si destičku vždy jen místo, na němž se pracuje. levou rukou a dlaní pravé ruky plácej na destičku Vynález olověného pisátka je velmi krásný. Činí tak dlouho, až uvidíš, že je pěkně suchá. A pak je tahy kresby jemnými a čistými. Dají se vymazat pokryta práškem stejnoměrně na všech místech. jen chlebem. Olůvko se nevypotřebovává a na Právě tak dobrá je destička z dobře vyzrálého papíře je lze použít po následující úpravě. dřeva fíkového a také tabulky, jichž užívají ob- Vezmi kosti z dobrých končetin hovězího do- chodníci: ze sádrovaného pergamenu, na nějž je bytka, ovcí nebo sviní těch nejlepších, vypal je do nanesena běloba třená s olejem. Ty se pak kostí dokonalé bělosti, rozetři na nejjemnější prášek, zdrsní, jak jsem již uvedl. rozprostři na papíře a lehce opraš kapesníkem. Je třeba věděti, jaké kosti jsou na to vhodné. Poté můžeš snadněji črtat olůvkem. Taková pří- Vezmi kosti ze žeber a z křídel slepic nebo z ka- prava u pergamenu není nutná, neboť na něm pouna, a čím jsou starší, tím jsou lepší. Tak, jak je olůvko píše své tahy tak dobře, jak jen si můžeš pod stolem nabíráš, tak je hoď na oheň. Když vi- přát. Papír lze upravovat i křídou – i tehdy olůvko díš, že zbělely víc než popel, vytáhni je ven a tři je píše velmi dobře a černě. pěkně na porfyrovém kameni, jak jsem již svrchu Kostní moučka je však lepší. Jinde jsem slyšel, pravil. Pak je použij. Též kost z kýty skopce bývá že velmi dobře píší i pisátka připravená ze směsi dobrá a také lopatka z plecka vyžíhaná na tento olova, vizmutu a cínu. Rovné díly olova a cínu uvedený způsob. Pak měj pisátko ze stříbra nebo se taví společně a nalévají do patřičných forem. z mosaze nebo z čehokoli, jen když hroty jsou ze Vyzkoušej jeden díl obvyklého velmi čistého cínu stříbra pěkně tenké, ohlazené a čisté. a dva díly olova. Může se také kreslit na pergamenu nebo na papíře bavlněném. Na pergamenu můžeš kresliti nebo črtati obvyklým pisátkem, posypav napřed pergamen zmíněným suchým kostním práškem, roztroušeným, rozprášeným po povrchu papíru a setřeným zaječí nožičkou na způsob psacího prachu nebo psacího pokostu. Chceš-li věc zvýrazniti, když jsi ji byl nakreslil, zesil inkoustem na krajních místech a na místech, jež toho potřebují. Záhyby můžeš odstíniti inkoustovou směsí, to jsou dvě kapky inkoustu v ořechové skořápce vody… 109 Ještě můžeš beze zdrsňování kostní moučkou nebo bavlněném papíře, na tabulce nebo na kresliti na takovém papíře i pisátkem olověným, sádrované desce. Vidíš-li, že to jde uspokojivě, a to zhotoveným ze dvou dílů olova a jednoho tak je dobře. dílu cínu. Na papíře bavlněném můžeš kresliti Kdyby uhel byl přepálen, nehodí se na kresle- zmíněným olůvkem bez drsnění kostní moučkou ní, protože se rozláme. Povím ti ještě jiný návod, anebo také s ním. Kdyby se ti přihodilo, že bys jak dělat uhly. Vezmi hliněnou pánev přikrytou přetáhl čáru a chtěl jsi smazati nějakou značku, tak, jak jsem uvedl. Strč ji večer pod oheň a při- kterou jsi tím olůvkem udělal, pak vezmi kousek kryj oheň dobře popelem a jdi si lehnout. Ráno chlebové střídky, tři jí po papíře, a tak vymažeš, uhly budou vypáleny. A tak si můžeš nadělati co budeš chtít. Když jsi se po celý rok takto cvičil, uhly malé i větší podle libosti a uhlů lepších než tu můžeš kresliti na bavlněném papíře, arci perem tyto na světě není. pěkně tence přiříznutým. Chceš-li věděti, kterak se přiřezává husí brk, vezmi pěkně tuhý brk a polož si jej na natažené dva prsty levé ruky spodkem vzhůru a vezmi no- O KAMENI, KTERÝ MÁ žíček dobře nabroušený a tenký. Odeber z brku VLASTNOSTI STEJNÉ JAKO po šířce na prst zdéli a odkrajuj to táhna nožíč- KRESLICÍ UHEL kem k sobě, aby řez šel polovicí brku uprostřed odřezávané délky. (Cennini, 15. stol., kap. 34) Potom polož nožíček na jeden okraj brku (oříz- nutý), to jest na levou stranu, která je proti tobě, eště jsem našel pro kreslení jistý černý kámen, uber mu a vytenči jej ke špičce. Druhý kraj odří- jež pochází z Piemontu, který je pěkně černý zni do kulata a uber jej zase ke špičce. Potom brk aJ tak měkký, že jej můžeš přiřezati nožem. Mů- obrať dolů a polož jej na nehet palce levé ruky žeš si jej dokonale připraviti jako uhel a bude a pozorně a zlehka postupně ubírej u špičky. Při- kreslit podle tvé libosti. řízni na široko nebo do tenka, podle toho, zda chceš perem psáti nebo kresliti.

JAK VYROBIT UHEL NA KRESLENÍ KTERAK SE DĚLAJÍ DOBRÉ, (Hermeneia) DOKONALÉ A JEMNÉ UHLY ezmi pořádný kus zdravého suchého dře- NA KRESLENÍ va, lískového nebo myrtového, a rozřež je (Cennini, 15. stol. kap. 33) Vpilou na kusy. Poté je podélně rozštípej teslicí a nožem je rozřež na kousky tenké jako olo- ezmi prut vrbový, pěkný a suchý, nařež věná pisátka. Naplň jimi hrnec, dej přes něj z něj kulatá dřívka dlouhá asi píď nebo, plátno a všechno zakryj jílem. Pak roztop trou- Vchceš-li, na čtyři prsty dlouhá. Pak z něj nadělej bu, a když je napolo rozpálená, dej tam hrnec. kousky, jako jsou sirky. Svaž je pospolu jakoby Kousky dřeva sesednou a dokonce vydají plave svazeček sirek, napřed je však přihroť na meny. Jakmile plameny dohoří, ihned vyndej způsob vřeten. Potom tyto svazečky spolu pře- hrnec a přikryj ho popelem a suchou hlínou. važ na třech místech drátkem měděným nebo Dej si pozor na to, abys nevyndal dřevo železným. z hrnce dříve, než-li vychladne, neboť pokud Pak vezmi nový hrnek a vlož do něj dřívek, jej odkryješ dříve, vznítí se a zmaříš svou práci. kolik se jen vejde. Dej na to pokličku a utěsni Pokud chceš připravit uhel rychleji, zabal něko- hlínou, aby nikterak tam nemohl vzduch. Pak lik kusů dřeva do papíru nebo látky a zahrabej se večer vydej k pekaři, když má po práci, a strč je uprostřed žhavých oharků. tento hrnek do pece a nechej jej tam až do rána Vzplanou a vydají kouř. Jakmile přestanou a podívej se pak, zda jsou ty uhly vypálené a čer- kouřit, vyndej všechny kousky najednou lopa- né. Kdybys je shledal ne dost vypálené, dej je do tou, zahrabej je do studeného popela nebo do pece znovu, aby se řádně vypálily. A jak to máš země, dokud nevyhasnou, a budou dobré. Toto poznati, že jsou už dost? Vezmi jeden takový je způsob, jakým si umělci připravují uhel pro 110 uhel a kresli na pergamenu, na tónovaném kreslení. TUŽKY VŠECH BAREV mou. Nechej zaschnout, a pak teprve přelakuj. Podle mého soudu je lepší stará, již jednou použi- (DeMayerne, 17. stol.) tá, sněhobílá sádra roztlučená na prášek. Neváže tak silně jako čerstvě pálená, takže je nutno k ní vláště pro obličeje. přimíchat mléko nebo zahnilou klihovou vodu, Látkou k tomu vhodnou je křída, s níž se aby se dobře a jemně vyrovnaly tužky. Zmusí barvy spojit – rumělka, lak, ambra, světlý okr. Vyzkoušej, zda by to šlo s bílým bolusem, S mlékem se vše prohněte, aby se z toho moh- s křídou tu považuji za nejvhodnější, s vápnem ly zhotovit tužky. Druhou látkou je hlinka, z níž mrtvým, dokonale vyhašeným a suchým, atd. Při- se vyrábějí tabákové dýmky, jež se mísí s vodou. pravil bych sádru nebo křídu s odvarem nějaké Tento druh je trvanlivější a méně křehký, roztírá rostlinné substance, jež se podobá barvě, kterou se dobře. Pro lakovou červeň, jež se pro suchost se má pracovat. Pro lakovou červeň bych např. těžce roztírá na papíře, je třeba hlinku mísit a po- použil brazilské dřevo nebo orchil, pro masikot jit benátským mýdlem rozpuštěným ve vodě. Jsou řešetlákovou žluť, gumigutu nebo šafrán, podob- dva druhy dýmkové hlinky – jeden, lepší, je bílý, ně i jiné. Pro zeleň připravovanou z popelové druhý modrý. Poznamenej si a vyzkoušej bílou modři nebo indiga a lakovou zeleň nebo mastix hlinku, z níž se v Paříži vyrábí emailové nádobí. bych však neradil šťavní zeleň. K černé: Napoj křídu, sádru nebo hašené vápno velmi černým nagumovaným inkoustem. Vysuš a roztluč na prach. Z toho vezmi dva díly a přidej Z HOTOVENÍ TUŽEK jeden díl velmi měkké černé křídy a tři díly lam- RŮZNÝCH BAREV pové černi. Zamíchej s mlékem nebo zahnilým odřezkovým klihem. (DeMayerne, 17. stol.)

ro malování na papíře Leonard, mladý flám- ský malíř, pomocník pana Caryho, žák pana UMĚLECKÉ TUŽKY PASTELY VanDycka.P PANA AULMONTA Vezmi barvy a velmi jemně je rozetři na kameni. Rozvažuj při tom, kolik každá z nich může při- (DeMayerne, 17. stol.) jmout sádryiž by se příliš změnila. Některé snesou více, jiné méně, např. laková červeň. U některých átkou, jíž se dodává tužkám hmota těles- se přidává polovina, čtvrtina, třetina, u jiných pěti- nost, je sádra. V jejích velkých vypálených na až šestina. K takto připraveným barvám přidej kusechL se nacházejí dvě substance. Jedna tvr- alabastrovou sádru, vypálenou do úplné bělosti dá, jako křemen ve srovnání se zbytkem, který s trochou obyčejné vody. Udělej pasty, dodržuj činí tužky měkké a poddajné jako krevel rud- míru a uprav je hnětením dlaní do tvaru tužek. ka, ostatní jsou trochu horší, ale o to neméně Papír k malování má mít nějakou barvu, aby se užitečné, lesklé jako zrnka mořské soli. Vezmi zastínila jeho bělost. K tomu účelu slouží kam- a odděl tyto částečky od ostatních, rozetři je na nové saze ve vodě. Tím roztokem protáhni papír, velejemný prášek, ale jedině tehdy, když chceš nechej vyschnout a maluj na to. Jinak můžeš po- pracovat, protože tlučená sádra se snadno kazí užít papíru modrého nebo šedého. stáním a vzduchem, hasne a ztrácí pojivost. Aby se barva udržela na papíru, musí být ten- Vezmi své barvy, rozetři je na kameni s vodou, to papír dostatečně savý. Připravíš si velmi slabý aby vše bylo tekuté jak voda. Dobře promíchej, na- roztok rybího klihu, arabské gumy nebo rozšle- praš na to sádru v množství, aby vše stačila spojit, haného bílku, naliješ do koryta nebo misky a list a znovu zamíchej důkladně špachtlí, nožem nebo pomalovaného papíru položíš rubovou stranou třecím kamenem, ať se vše dobře promísí. Uprav na hladinu a přidržíš oběma konci aniž bys s ním zručně pastu do podélné a dostatečně silné formy, pohyboval. Lepivá voda pronikne papírem, na- aby se z ní daly ukrajovat tužky. Nechej zatáhnout vlhčí barvu aniž by ji smyla, a když vyschne, udrží a sušit a pak jemnou pilkou odřež tužky a seřaď je ji pevně na papíře. Lakuješ-li oděvy, můžeš bez do čisté skříňky na suché místo. jakékoliv přípravy přetřít lehce měkkým štětcem Nedávají-li tužky po vytvrdnutí sádry jemné iluminátorský lak. Obličej nejdříve přetři velmi tahy, pak je nutno barvu třít s vodou, do níž je na- rozředěnou klihovou vodou nebo arabskou gu- strouhána trocha bílého benátského mýdla. Mu- 111 síš však dát pozor, aby se nepřidalo příliš veliké množství, neboť potom se vyschlé tužky lesknou NKOUSTY jako vyleštěné. Dobře udělané mají být matné, měkké, a psát jako ta nejlepší křída. Barvy, jež se srážejí pomocí kamence, jako la- I kové červeně a zeleně, jsou mnohem tvrdší a vy- žadují více mýdla než jiné. Při použití, např. pro INKOUST ohraničení úst, vykreslení očí a nutných stínových tahů, je zapotřebí lehce navlhčit jazykem nebo mít (Theophilus, 12. stol., rp. 38) po ruce navlhčený hadřík, do kterého nakrátko zavineme špičku tužky a hned poté ji použijeme. ro přípravu inkoustu si nařež dřevo z hlohu. Krásnou zeleň je možno připravit z dobré po- Učiň tak v dubnu nebo v květnu, než vyraší pelové modři a lakové zeleně. Chceš-li ji tmavší, listyP a vykvete. Svaž je do otýpek a nechej ležet pak přidej indigo nebo použij přímo indigo a la- ve stínu týden, dva i čtyři, dokud neproschnou. kovou zeleň spolu se sádrou. Aby se barvy na pa- Pak vezmi dřevěnou palici a buš do nich na tvr- píře opravdu přichytily, vezmi nepříliš klížený pa- dém prkně, dokud nepůjde sloupat kůra, kterou pír, přijímající vodu. Namoč jej ve vodě z rybího dáš hned do sudu s vodou. klihu, nechej uschnout a pak proveď svou kresbu. Když už máš sudy dva, tři, čtyři nebo i pět, ne- Vezmi pak papír na obou koncích, polož jej zadní chej je tak stát osm dní, aby voda vytáhla z kůry stranou na čistou vodu, aby vlhkost pronikla na všechnu mízu. Čas od času dej kus kůry do hrn- lícovou stranu. Hbitě poté papír odeber a nechej ce a zbyla-li v ní nějaká míza, vyvaří se. Vyhoď schnout. Tvá kresba bude trvalá. ji pak a dej do hrnce další. Nechej tu vodu ze Doktor Pridion, Londýn. Hlinka připravená ke dvou třetin vyvařit, přelij ji do menšího hrnce zhotovování tabákových dýmek se používá zce- a dál vař, dokud nezačne černat a houstnout. la mokrá, barvy se přidají po libosti, zformují se Dávej dobrý pozor, abys nepřidal jinou vodu, tužky žádané délky a nechají se podle potřeby za- než tu, ve které je míza. Když tedy vidíš, že voda schnout. Tuto masu najdeme už dokonale hoto- zhoustla, přidej třetinu čistého vína, přelij do vou u každého řemeslníka zhotovujícího fajáns. dalších dvou či tří nových hrnců a zahřívej, dokud neuvidíš, že se na povrchu dělá blanka. Pak sundej hrnce z ohně a nechej stát na slunci, dokud se černý inkoust neoddělí od červené- ho kalu. Pak vezmi malé, pečlivě ušité pergame- nové pytlíky podobné měchýřům, nalij do nich inkoust a nechej je schnout pověšené na slunci. Až budou suché, vezmi z pytlíku, kolik potře- buješ, smíchej na ohni s vínem a zelenou skalicí a můžeš psát. Jestli se ti to nepovedlo a inkoust není dost černý, vezmi na palec silný kus železa, rozpal ho v ohni do červena a pak ho hoď do inkoustu.

JAK VYROBIT JEMNÝ INKOUST (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 10v–13v)

hceš-li vyrobit jemný inkoust, vezmi libru duběnek a roztluč je na maličké kousky Ca nasyp je do deseti liber dešťové vody. Nechej to vařit v hrnci, který ještě nebylo používán, dokud se voda z polovice nevyvaří. Odvar pak přeceď a zbytky duběnek vyhoď. Nádobu pak 112 vymyj a vodu nalij zpět. Až tak učiníš, přidej pět DOBRÝ INKOUST liber nejjemnějšího bílého vína, jaké jen nalez- neš, a doplníš tak vodu, která se vyvařila. Zahřej (Mathioli, 17. stol.) to k varu a pak přidej půl libry zcela čisté arab- ské gumy. Přidávej ji kousek po kousku míchaje hceš-li výborný černý inkoust udělati, vez- kovovou hůlkou, dokud se nerozpustí. mi menších kulek duběnkových a tvrdých, Když to bude hotovo, sundej nádobu z ohně zhrubaC protlučených pět lotů, vitriolum tři loty, a přidej půl libry dokonale práškového římského gummi arabského dva loty, soli půl čtvrtce. vitriolu. Pak nádobu přikryj, ať se do ní neprá- Vsyp všechno do polévaného hrnce, nalij na to ší, a nechej tři nebo čtyři dny na klidném místě, půl pinty dobrého bílého vína vřelého a naplň neboť necháš-li to tak osaměle stát, zkrásní to čistý hrnec. Vystav na slunce a nechej státi čtr- a zčerná. Vše pak přeceď přes plátno do glazo- náct dnů. Míchej každý den lopatkou a budeš vané nádoby a chceš-li, aby to bylo zvláště dob- míti výborný inkoust aneb černidlo. ré, přeceď ještě po 15 dnech třikrát. Věz, že vitriol ztrácí sílu v dýmu, proto ho nezahřívej na ohni. Nemáš-li bílého vína, použij červené, to však musí být čisté, čerstvé a málo JAK PŘIPRAVIT INKOUST sytě zbarvené. (INCAUSTUM) A také věz, že dobrou gumu poznáš podle toho, že jde těžko rozlomit. Guma v malých zr- (Petrus Audemaro, 14. stol.) níčkách je o mnoho lepší. Dobrý vitriol poznáš podle jeho barvy, která je krásně modrá a zrna, hceš-li vyrobit inkoust, vezmi, jak je zná- které je těžké a velké, jako u obyčejné soli. Voda mo, kůru z trnky. A když ji máš strženou má být měkká, dešťová nebo i říční, ale nejlep- odC jádra dřeva, naplň jí nádobu a smíchej se ší je z pramene. Dobré duběnky poznáš podle spoustou vody, kterou nesmíš vyměňovat. Dej toho, že jsou malé, svraštělé a uvnitř tvrdé. vše na oheň a nechej povařit jako maso. Pak to sundej a vymačkej (z kůry) vodu, kterou nasála. Nechej pak vodu prudce svařit, až se vyvaří na jednu polovinu. Pak vše nalij do první nádoby JAK UDĚL AT DOBRÉ a nechej ještě vařit. Když se voda částečně vyva- ATRAMENTUM PRO PSANÍ ří, nalij to zpět do další nádoby a nechej vyvařit ještě. (Jehan LeBégue, 15. stol. rp. 47) Když je to naposledy znovu vařeno, vyprázd- ni do velmi malé nádobky a znovu vař. Tehdy, ezmi 4 lahve dobrého vína, bílého nebo čer- když inkoust začne mít hustotu ovesné kaše, veného, a libru důkladně tlučených duběnek. sundej jej z ohně, protože už je uvařen dosta- VDuběnky nechej ve víně 12 dní a každý den je za- tečně. Když jej chceš připravit pro psaní, vezmi míchej tyčinkou. Dvanáctého dne je přeceď přes toho trochu, vlož do hliněné nádobky spolu cedník z jemného lněného plátna, přelij do čisté s dvojnásobným množstvím vína a dávej dobrý nádoby, postav na oheň a zahřej, nesmí se to však pozor, když se to začne znovu zahřívat. vařit. Pak nádobu odstav a nechej ji zchladnout. Tehdy je třeba odstranit nečistoty, které klesly Až bude voda jenom vlažná, nasyp do ní 4 unce na dno a to tak, že vše přecedíš přes látku. Co arabské gumy, která musí být velmi světlá a čistá, ale nesmíš opomenout, je dávat dobrý pozor, a důkladně promíchej. aby ti to nepřekypělo, protože tak bys přišel Pak přidej půl libry římského vitriolu a stále to o velkou část svého díla. míchej, dokud se vše dobře nespojí. Pak to ne- Tehdy, když je to stále ještě horké, smíchej to chej zchladnout a ulož k dalšímu použití. Věz, že se dvěma díly páleného atramentu. Psát s tím inkoust dělaný z vína je pro psaní knih nejlepší, bude možno po pěti dnech nebo týdnu. Je-li neboť litery jím psané neblednou a z pergamenu inkoust bledý a mdlý nebo se vsakuje do perga- jdou špatně vyškrabat. Když ale píšeš inkoustem menu jako voda, nevyhazuj jej, ale dej znovu na udělaným z vody, písmena vyškrábeš snadněji, ale oheň a smíchej ještě s trochou atramentu. může se ti stát, že písmo vybledne. 113 JAK VYŠKRTATI KAVKY to činiti, až by se víno jiné více od té materie nebarvilo. Ta vína dej spolu, vmíchej do toho (Mathioli, 17. stol.) jiného gummi, gallesu a vitrolínu, jakž povědí- no, vystavuj na slunce naposledy, svař to, tedy ezmi třený plevejz, mléko z fíkového listí, bude velmi dobré, poněvadž kolikrát to učiníš, každého pokudž dosti jest, smíchej to, učiň tím lepší černidlo bude. Bude-li pak to černi- Vz toho těsto, nechej toho uschnouti, potom tři dlo husté, vmíchej do něho trochu lihueb je-li to zase na třecím kameni s mlékem z fíkového řídké příliš, vmíchej do něho arabského gummi. listí a nechej toho uschnouti. Když jsi to tak Ale musí gallesové kulky malé, kadeřavé a tvrdé šestkrát učinil, udělej z toho prach a schovej to. býti a vitriolum pěkný, modrý a gummi pěkné A chtěl-li bys černidlo, fleky nebo litery z papíru a světlé. vyhladiti, vezmi vlhkou lněnou šálu, polož ji na ty poskvrny nebo fleky, aby byly vlhčí, potom to posyp tím jmenovaným prachem a nechej ho na tom státi přes noc. O PŘÍPRAVĚ INKOUSTU Ráno setři to lehoučce suchým lněným šátkem z toho, papír bude zas pěkný bílý, že se na něm (Hermeneia, 12. stol.) zase bude moci psáti. Jestli pak flekové docela neodešli, učiň ještě jednou tak, jako prve, tehdy ezmi nejvýše 1 okas kůry z jasanu a dej do docela pominou. Jestli se papír ztenčil, učiň jej nádoby s 1 1/2 okasem vody. Nechej na- tlustě teplým klihem, do něhož plevejzu trochu Vsáknout na 1–2 týdny a dávej na slunce, když nebo mouky vmíšeno jest. chceš. Poté vezmi 1/2 okas vody a rozdrť Vmíchej do něho trochu páleného vína, teh- 10 drachem ricinových bobulí a přidej 15 dra- dy nezmrzne. Jest obyčej papír suchou fermeží chem koncentrované kyseliny. Dej vše do mě- poštrejchovati, tedy nedá písmu prosakovati. děné nádoby a tluč, šlehej, dokud se objem ne- Když se do inkoustu přiliješ vodu, v které byl zmenší na polovinu. Přeceď skrz jemnou látku, močen pelyněk, tehdy myši a červíkové nebu- spláchni zbytek deseti drachmami vody a přidej dou písma žráti. Podobnou moc má i šťáva. do inkoustu, který si právě přecedil přes látku. Poté dej čistý inkoust do čisté nádoby, zahřej ho a přidej 12 drachem rozdrcené velmi čisté arabské gumy. Zahřívej, dokud se guma neroz- ČERNIDLO VELMI DOBRÉ pustí, ale bude-li ji možné rozpustit bez zahřátí, bude inkoust lepší. Budeš-li jej schraňovat ve (Piemontese, Secretis, 1557) skleněné nádobce, budeš moci psát bez pře- kážek, kdykoliv budeš chtít, neboť je to velmi ezmi gallesu, jak mnoho chceš, roztluč to dobrý inkoust. zhruba, dej do železné pánve nad uhlí, vlij Vna to trochu dřevěného oleje, míchej to dobře naskrze, až by trochu pořeřavé ne ryšavé bylo. Potom dej to do polévaného hrnce, nalij na to NEJLEPŠÍ INKOUST, SNADNO bílého vína, až by čtyr neb šesti prstův zvejší PŘIPRAVITELNÝ nad to vzešlo, vmíchej do toho 12 lotů gummi arabicum, 16 lotů tlučeného vitriolum, postav (DeMayerne, 17. stol.) to na některý den na slunce a zamíchej to kaž- dého dne naskrz dobře. Potom vař to při uhlí, p.: Smíchej staré, již zkyslé aloe londýnské až by dosti bylo, přeceď to a schovej. Na tu pinty, napařené bahenní vody pinty a dej pozůstávající materii neb galles můžeš tak čas- doR glazované nádoby. Přidej uncí hrubě tluče-

114 ných červených aleppských duběnek a nechej JAK VYRÁBĚT TAJNÁ PSANÍ na slunci nebo při ohni po tři dny rozměknout. Vař potom pomalu až na pintu, tj. dokud se ne- (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 15v–20v) vyvaří čtyři pětiny objemu, hojně míchaje dubo- vou špachtlí. ezmi dobře tlučené a přesáté duběnky a dej Přidej unce uherského zeleného vitriolu ska- je nabobtnat do vody. Nechej vše stát, do- lice a zamíchej. Odstav z ohně a přidej unce Vkud si prach nesedne na dno, a dávej čtyři sklenice arabské gumy, předem rozpuštěné v tekutém prášku na jednu sklenici vody. S touto vodou piš, kamenci nebo ve vodě, cezené lněným plátnem, co chceš, a až budeš chtít číst, navlhči vitriolem, s přídavkem 1/2 unce mořské soli. Promíchej který jsi rozpustil ve vodě, a písmo se ti objeví. a nechej tekutinu usadit na chladném místě.

JAK OŠKRÁBAT PÍSMO ČERVENOU BARVU K PSANÍ Z PERGAMENU BEZ ŠKRABACÍHO Z PŘÍŽILE NA JINÝ ZPŮSOB ŽELÍZKA UDĚLATI (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 15v–20v) (Piemontese, Secretis, 1557) ezmi šťávu z citronu nebo kyselého pome- ezmi máz jeden studničné vody, jako vlašský ranče a ponoř do ní houbu. Vydrhni popsa- ořech nehašeného vápna, vlož to vápno přes Vný pergamen tou houbou a písmo zmizí tak, jako nocV do té vody, potom proceď to, dej do té vody kdyby tam nikdy nebylo přížilových třísek, pokudž dosti jest, a když by tak 4 hodiny dlouho to postálo, vař to, až by toho polovici uvřelo. Potom vezmi to od něho pryč a vlij to do ně- ČIŠTĚNÍ INKOUSTOVÝCH SKVRN jaké jiné nádoby, vmíchej do toho trochu alaunu A ŠPÍNY NA PAPÍŘE a schovej to, a když bys chtěl tím psáti, vmíchej do toho trochu gummi. Chceš-li pak míti brunát- (DeMayerne, 17. stol.) nou, přimíchej do ní 6 lotů louhu. ejlepší separační vodu, jakou seženeš, nanes na papír perem, tj. chlupatou částí pera, Na nechej působit asi čtvrt hodiny. Předem si mů- JAK PSÁT NEVIDITELNÉ DOPISY žeš udělat zkoušku na zvláštním odřezku papíru. Knihu nebo papír pak vhoď do nádržky s vodou (Ms. Simona de Monte Dante, 1422, folia 15v–20v) a nechej tam do dalšího dne. Vylisuj pak v lisu mezi dvěma prkny, rozprostři na šňůru k vysušení, pro- ak psát neviditelné dopisy, které nelze shléd- myj klihovou vodou s kamencem a znovu vysuš. nout, dokud je nepřiblížíš k ohni. Vezmi soli Skvrny v čerstvém písmenku odcházejí snadněji armoniacJ množství asi jednoho kaštanu a dej ji do než starší. Když se některá namočí nebo postříká půlky sklenice vody. Až se rozpustí, s tou vodou nečistotou, rozeber, odstraň pečlivě nitě a vhoď piš, a budeš-li to chtít číst, nahřej pergamen blíz- jednotlivé archy do zcela čisté vody. Vyměňuj ko ohně, a písmo se objeví tak, jako kdyby bylo vodu dvakrát až třikrát, podle velikosti a druhu psáno inkoustem. skvrn. Po jednom nebo dvou dnech vypalování seber znovu archy, vytlač vodu v lisu a nechej vyschnout. Promyj v klihu a v kamenci a vysuš

115 ARVENÍ LÁTEK KŮŽE NA ČERNO BARVENÍ

A KŮŽE (Mathioli, 17. stol.) B teříž kůže barví, k černidlu užívají volšových kor. Takové kůry a staré železo ševci kladou doK vody, po některém dni bude černá jako inkoust. KORDOVÁNSKÉ KŮŽE NA ZELENO Někteří užívají kuliček aneb šišek volšových do A MODRO BARVITI inkoustu místo gallesu.

(Piemontese, Secretis, 1557)

ezmi kordovánskou kůži, vyhlaď ji mořskou JAK BARVIT NA ČERVENO pěnou, pomaž ji dřevěným olejem, potom BÍLÉ KOSTI kdyžV dobře vypraná jest, vezmi 2 neb 4 loty gallesu ztlučeného, nechej ho hodinu v teplé vodě, (Jehan LeBégue, 15. stol. rp. 51) potom to proceď skrze šat, vlož ten kordovant do toho, nechej ho v tom hodinu a tři ji dobře ozpusť salmiak v čisté vodě, vlož kosti a ne- rukama. Potom vezmi zase ven, vytlač nebo vy- chej je v té vodě dva dny. Pak přidej něco ždímej ji dobře a roztáhni ji. třísekR brazilového dřeva a trochu louhu. To vše Když to vykonáno jest, vezmi Kreutzberen nechej stát další dva dny. Pak kosti vyjmi a budou- v měsíci červenci nachystané, když jsou ještě ze- -li příliš červené, nalož je ještě do vody se salmia- lené, usuš a stluč je a nalij na to vřelé vody a když kem. Nejsou-li červené dost, dej je znovu do čers- to vystydlo, nalij to spolu s těmi jahodami na ty tvě připravené vody s brazilovým dřevem a třísek kůže a tři je dobře holou rukou. Potom vmíchej tam dej víc než prve. Kosti nechej louhovat ještě mezi to též kozích lejn tlučených aneb na popel nějaký čas a pak budou dostatečně červené. spálených. Tři ty kůže opět tím, potom je obmej, Jak barvit na černo rohovinu a zvířecí kosti: oštrýchuj vodu hřbetem nože a roztáhni ji. Vezmi 2 pinty čisté vody, 3 unce rtuti a 2 unce Když se to všecko stane, vezmi ernigl dobře nehašeného vápna. Krátce to povař, odstav a do zralé, vař je chvíli celé v allaunové vodě a když vlažné směsi ponoř kosti. Ty pak budou pěkně zase vystydnou, tři ty kůže opět dobře tím, dej černé. také do toho kozích lejn tlučených, jakž nahoře o tom. Potom myj je a štrejchuj tu vodu nožem zase z toho, potom, když zase zelenou vodou, penzlem poštrýchovány budou, nechej jich JAK ŠTĚTINY SVINSKÉ BARVITI uschnout, tehdy jsou velmi pěkné. Jestliže je pak temné míti chceš, vmíchej do (Piemontese, Secretis, 1557) toho ztlučeného indychu. Také máš věděti, když ten spálený kozího lejna prach do toho mícháš, ezmi svinské štětiny, vyper je dobře, vlož je tedy má voda teplá býti. do alaunové vody tak dlouho, až by trochu Tři kůže šupinami od černých vinných hroznů Vžluté byly, potom vezmi ztlučeného rota, rubia tak dlouho, až by dobře brunátné byly, potom tinctorium nazvaného, pokudž dosti jest, vlož potrus na to tlučeného indychu, tři jej dobře po ji do octa a pověs kotel s vodou nad oheň a dej nich, vyper a nechej je zase uschnouti, potom též do něho neb mezi to ten svrchu řečený rot vyhlaď. Můžeš též dobře ten indych s červeným spolu s tím octem a když počne svírati, přidej vínem temperovati a tím ty vyprané kůže barvi- štětiny a nechej jich trochu se povařiti v tom, ti, tehdy budou pěkné, modré. potom je vezmi pryč od ohně a když to vystyd- Jinak též vezmi chebdí nebo bzynky, vař je ne, vezmi z toho ty štětiny, tehdy jsou pěkné v allaunové vodě, tou vodou štrejchuj a potahuj obarvené. kůži, potom když by uschly, obmej je vodou Když štětiny prve vyprané dobře v alaunové a poštrýchuj jich zase tou barvou jako prve a ne- vodě vařené jsou, tedy barvi je šafránem, jestli chej jich uschnouti. je chceš žluté míti, nebo saftem bezových jahů- dek aneb chebdiových aneb z modrého kosatce 116 kvítí saftem, jestli je modré míti chceš, nebo grunšpátem, jestli je zelené míti chceš. A když bys ČERNOBÍLÝ SKVRNITÝ POVRCH barvu jakoukoli do toho dal, můžeš různé míti, NA SLONOVÉ KOSTI jakž se líbí. (DeMayerne, 17. stol.)

lonovou kost postříkej pomocí kropítka roz- KOSTÍ BARVENÍ žhaveným voskem. Když zchladne, napusť jiS silnou žlučovou vodou, ponoř ji a rychle opět (Piemontese, Secretis, 1557) vytáhni. Potom vhoď svůj kus do pořádné černé barvící lázně a nechej jej tak dlouho, kolik třeba. oněvadž všelijaké bílé kosti, zvláště jelení, Vyjmi, umyj, usuš, odstraň vosk a vyhlaď. Věz, že mohou obarvené býti, tedy můžeš vzít, které toto umění mi sdělil Joseph Petitot, který je získal seP ti líbí, a ty prve zformovati a z nich udělati, co od jednoho londýnského obráběče dřeva. chceš, potom na tento způsob barviti: Vař nejprve ty kosti v alaunové vodě dobrou chvíli, potom vezmi je zase ven a nechej jich oschnouti. Potom vezmi Krunšpát, kozí mléko, každého ŽLUŤ NA KŮŽI A PERGAMEN pokud dosti jest. Dej to do měděné nádoby, vlož do toho ty kosti a zakopej tu nádobu neb hrnec (DeMayerne, 17. stol.) do hnoje 14 dní dlouho. Potom vezmi jej zas ven, tedyť jsou velice pěkné. Můžeš též dobře místo ezmi moč opilce který pil víno, dej ji do cí- kozího mléka moče vzít. Jestliže pak kosti červené nové nebo měděné nádoby, postav na oheň míti chceš, vezmi cinobře aneb pryzilových třísek aV nechej čtyřikrát až pětkrát vzkypět. Měj připra- anebo lacca, ale dej ji do dřevěné neb sklené nádo- ven vybraný šafrán, který jsi sušil na ohni a rozetři by a ne měděné. jej co nejjemněji. Když moč dostatečně povřela, Jinak též kosti se barví: Nejprve a především vař přidej tento šafrán a nechej mírně vzkypět, tím kosti v alaunovie vodě, jakž svrchu učiněno, po- je roztok připraven k použití. Za horka barva tom vezmi vápennou vodu, vmíchej do ní přížily proniká lépe, nesmí se proto nechat vychladnout. anebo cinobře anebo modré neb nějaké jiné barvy, Natírá se jen k tomuto účelu oddělenou měkkou vařiž v ní dobře ty kosti, tehdy budou obarvené houbou – nátěr je takto pravidelnější než prová- dle tvé libosti. děný štětcem. Všelijaké kosti také na zeleno barviti: Vezmi Barva se nanáší z rubu i z líce pergamenu veliký kus nehašeného vápna, polož jej do vody a velínu. Kůže se natírá jen z lícové strany a pro na celý den. Na druhý den míchej, neb zamíchej docílení lesku se po vyschnutí přetírá obyčejným o poledni a večer. Potom sceď to a schovej, po- bílkovým lakem. V tomto případě není nutné pro- tom vezmi kosti, které chceš na zeleno barvit, vař tažení kůže kamencovou vodou, jak se činí před je v allaunovie vodě dobře a kdyby uvařené byly, nátěry jinými barvami. Je-li šafrán dobrý a jemně vezmi je ven zas, usuš je a ostruž je dobře zevnitř, rozetřený, rozpustí se dokonale a ponechává jen polož je do té svrchu řečené vody vápenné, přimí- nepatrné množství zbytku. chej do toho grunšpátu, pokud dosti jest, a vař to všecko opět dobře spolu. Naposledy vezmi ty kosti zas ven, usuš je a dělej z nich, co chceš. Jestliže vápenné vody míti nemůžeš, vezmi místo ní moč, ČERNÁ TELETINA je stejně tak dobrá. NEBO OVČÍ KŮŽE Všelijaké kosti nebo slonové kosti zelené k smaragdu podobné barviti, jiným způsobem. Vezmi (DeMayerne, 17. stol.) aqua fortis nazvanou, vlož do ní měď nebo mosaz, tak dlouho, až by od té vody sežrána byla, potom oželužská čerň se nanáší na kůži před zpra- vezmi ty kosti, prve podle tvé libosti zformované, cováním kartáčem nebo hadrem dvěma ná- vlož je do té svrchu dotčené aqua fortis a nechej Ktěry. Ihned se zpracovává, a když vyschne, přetírá jich v ní přes noc. Tehdy budou pěkné zelené, se inkoustem. Před potažením knihy se přidává rovněž jako smaragd. A jestliže místo mědi nebo trocha olivového oleje roztírá se prstem a poté mosazi stříbro vezmeš, budou pěknější. se dobře vypíná. Tato čerň je velmi krásná. Staré železo nebo plátky železa v libovolném množství 117 se vloží do nádoby a zalijí silným pivem, ač i slab- vodě, naposledy zase v studničné vodě a když se to ší pivo může postačit. Nechej stále temperované všecko stane, dej je do kotle spolu s těmito násle- vždy zalité, a když budeš potřebovat, natři tuto dujícími kusy. Vezmi zrnka, kteráž na šarlat barví tekutinu třikrát až čtyřikrát štětinovým štětcem na (karmasin a cocci grana nazvaný), šest neb osm porézní stranu kůže. Je-li tato tekutina dobrá, stačí lotů, ztluč je na drobno, prosej je skrze sítko, dej i dvojí nátěr. Kůže získá barvu myší, její tmavost je do kotle, vmíchej do toho tak mnoho studničné lze zesílit přetřením inkoustem. vody, až by to hedvábí 4 neb 6 prstů zvýší přikryto Antimon nanesený na ořízku, připravený stej- bylo a na každý funt neb libru hedvábí šest lotů ně jako rumělka či modř v modré separační vodě tlučeného gallesu, neb jestli galles míti nemůžeš, a křídě a poté vyleštěný, dává krásnou barvu olo- 1 lot arsenicum, vař to vše spolu a když počne va. Podobně i cín. Auripigment na ořízce odpuzu- svírati, dej to hedvábí do toho, vař to všecko je moly požírající knihy. Zeleň připravená z indiga 4 hodiny spolu, potom vezmi to hedvábí, nechej a auripigmentu je rovněž proti molům. Když je ho uschnouti ve stínu, tehdy jest velice pěkné. mixtura čerstvá, přidej pro rychlé zčernání trochu měděného vitriolu. Tato tekutina proniká oka- mžitě, kůže ji hned vsakuje. Vypalovaná sazová čerň se nehodí, používá se PLÁTNA ANEB PŘADENA pouze s holandským nebo rybím klihem. Pařížská NA MODRO BARVENÍ čerň je lepší než zmíněná flanderská. Hedvábná čerň, tj. co zbude po barvení hedvábí, se výborně (Mathioli, 17. stol.) hodí k černění kůže a pro vazače knih. Slonová čerň má velmi malou kryvost, mělo by se vyzkou- ezmi plný hrnec vytlučených černých jahod, šet i její použití pro tyto účely. Rumělka je dobrá k tomu plný koflík vinného octa, dva loty na ořízku, též vzdoruje molům, poněvadž sestává ztlučenéhoV kamence, půl lotu ztlučeného vit- ze rtuti. riolu, svař to spolu. Potom ochlaď a až to bude vlažné, vlož do toho předeno aneb plátno a zase je vysuš na větru, vyper ve studené vodě a bude na modro zbarvené. Chceš-li světle modré míti, HEDVÁBÍ NA KARMAZÍN tedy neber žádný vitriol. Pakli chceš ještě světlejší, ČERVENĚ BARVITI přidej k tomu dva loty na prach ztlučených kulek gallesových. (Piemontese, Secretis, 1557)

ezmi benáckého mejdla, pokudž dosti jest, usuš je na slunci, nastrouhej je, rozpusť nebo ŠATY NEB FACALÍTY Vtemperuj je studniční vodou, potom vezmi hedvá- NA ZELENO BARVENÉ bí, obal okolo něho lněnou šálu, vař v této vodě nad ohněm nebo při ohni půl hodiny a obracej, aby (Piemontese, Secretis, 1557) se nespálilo. Potom vezmi to hedvábí ven, vyper je nejprve ve slané vodě, potom v studničné vodě. ezmi grunšpátu, ztluč jej dobře a čistotně, Když se to vykoná, vezmi na jeden každý funt hed- vmíchej do něho 4 perka šafránu, octa routo- vábí 1 libru alaunu rozpuštěného ve studené stud- Vvého saftu, každého zároveň. Vezmi rouchy, smoč ničné vodě, jakž jí mnoho potřeba. je nejprve v moči, když by v stanu zase uschly, Vlož do toho to holé hevábí, ne zabalené do lně- smoč je dvakrát neb třikrát v svrchu jmenovaném né šály, na osm dní dlouho, potom je vyjmi zas ven, saftu, potom nechej jich uschnouti, tehdy jsou vyper nejprve ve studničné vodě, potom v slané dobří a spravedliví.

118 ŮZNÉ TARTAROVÁ SŮL

CHEMIKÁLIE (Riegrův slovník naučný, 1895) R edním z nejúctyhodnějších preparátů chemické Jpraxe vůbec jest sůl tartarová. Dějiny tohoto těla TARTARU A OLEJI JEHO, chemického, v družině ještě s několika, vycházejí O 106 KTERAK HO MÁŠ DĚLATI z temna kulturního vývoje jako paprsky, zpočátku s nepatrnou září a později vždy s větší intenzitou (Rodovský, 17. stol.) a vždy s určitějšími odstíny ve vědeckém spektru. Sůl tartarová na pochodu osvětovém byla jmeno- lej tartarový, totiž vynštýřový takto uči- vitě účastna všech úchylek, do nichž postupující níš: Vezmi vynštejnu libru, ztluč jej dobře duch lidský byl přečasto zaváděn.107 Ov moždíři a potom dobře prosej skrze sýtko. A když z toho bude prach, vezmi hrnek, jakož jsem pravil, obmazaný a dobře vysušený. Na- Projekt cpi toho prachu plný hrnek neb cožť se zdá. „chemického domu“ Zatkajž jej pokličkou a nezamazuje hrnka, jed- podle Libavia, né tak zavři, vstaviž v horké uhlí, přihlaď ten Alchymia 1606 hrnek horkým uhlím dobrým, ať se tím pálí a kalcinuje, dokudž nebude bílá materya. Neboť prve bude černá a když tehdy bude dobře, budeť bílá. Když bude bílá, vyňmi hrnek ven a daj tomu prachu ustydnúti. A kdy ustydne, ztluka jej ihned v moždíři, vespiž jej v čistý pytlík plátěný, velmi tenký, pověsiž jej do pivnice, neb do vlhkosti a postav měděnici pod něj, neb něco sklenného a což z toho prachu vyteče, toť slove oleum tartari, a to schovaj k své potřebě… Aby duchové lítaví před ohněm neutíkali, napoj je volejem tartarovým a nebudouť utíkat od ohně a jest věc skušena. Má se věděti, že du- chové jsúce napojeni volejem síry, volejem tart- arovým a neb vodou armeniackou a neb vodou vitriolovou, bývají fixovaní.

106 Tartar je uhličitan draselný získaný pálením. Je hygroskopický, proto ve vlhké místnosti pohlcuje vodu a v podo- bě louhu odkapává do připravené nádoby. 107 Text se týká staletého hledání podstaty této nejběžnější chemikálie. Uhličitan sodný (soda) a draselný (potaš) jsou dobře rozpustné soli dávající silně zásaditou reakci. Soda a potaš se dlouhou dobu rozlišovaly jen podle původu, rozeznat je podle vlastností nebylo dlouhou dobu možné. Jako prostředek na praní se ve Starém Zákoně nazývá po- taš nebo soda neter, u Aristotela nitra, u Plinia nitrum (od konce 16. stol. je nitrum název pro ledek), u arabských alchymistů natron. U středověkých evropských alchymistů ve 14.–15. stol. se vyskytuje termín alkali pocházející z arabštiny (název pro chaluhy, z jejichž popela se soda získávala), od něhož je odvozen výraz alkalita. Častější byly názvy vztahující se na původ látky. Potaš získávaný z vinného kamene žíháním se nazýval sal tartari, zatímco potaš vyloužený z rostlinného popela sal vegetabile nebo popelná sůl. Od počátku 17. stol. se pro sodu používal ná- zev sal lixiviosum, z něhož vzniklo německé Laugensalz a odtud české louh. Rozlišit sodu a potaš dokázal až v 18.stol. Duhamel DeMonceau (1700–1781). Kalcinovaná soda je termín, který se používá pro uhličitan sodný získaný zahřátím z hydrogenuhličitanu sodného, který produkuje Solwayův způsob výroby. Soda a potaš byly 119 používány k praní díky své schopnosti zmýdelňovat mastné nečistoty a změkčovat vodu. Dále se používaly jako tavivo skla a glazur, k výrobě mýdla, silně zásadité roztoky se používaly k nejrůznějším rozpouštěcím, extrakčním a čisticícm procesům. Soda a potaš se nacházejí jako minerály (např. v Egyptě), běžně se však od starověku vyráběly vyvařením z dřevěného popela (potaš) nebo z popela chaluh (soda). Další postup používal tepelného rozkladu vinanu sodného či sodno-draselného, tzv. vinného kamene. R. 1791 objevil Leblanc výrobu sody z chloridu sodného a v sou- časnosti se používá Solwayův amoniakový způsob objevený r. 1863. Přístroj ke krystali- no s popelem a tepruov třetí den nechť se ustojí zaci na vodní lázni, a cožť nahoře ostane čistého, zbeř to čtvrtý den Alchemiae Gebri v nějaký hrnec a schovaj tu vodu a ten lúh, když Arabis Libri, bude zapotřebí … Vinštíře volej neb voda z vinští- Bern 1545. ře rozpouští všeliké kovy, a toť jest veliká tejnosť přirození, bude-li mu měď přidáno, rozpustíť je a učiní nesmazatedlnou zlata barvu stříbru. Mistr Petr z Narbonenského kláštera, jich pro- kurátor, jest mi důvěrně zjevil, že vinštýř jest pravou a jistou solí filosofskou a přední věcí v umění, jemuž v světě nic rovného není, z nehoť připra- ven bývá merkuryáš filosofský aneb rozvazující menstruum, nebo jest rozvazující věcí v tělích.

SUOL ALKALI TAKTO UČINÍŠ (Rodovský, 17. stol., fol. 348b)

108 SAL ALKALY ezmi v čistý hrnec u veliký toho jistého luhu, ještos jej učinil z vápna a z popela, co (Rodovský, fol. 348b) Vse zdá najvíc. Vezmi pak onoho prachu ještos nadělal z lesního popela, z vajdyše a toliko váp- oto sal algali náleží k našemu umění, ke kaž- na nehašeného a vlož to spolu v ten luh dříve dému tělu kalcinovnému. Jeho přirození jest učiněný. Prve však vlož vápno a potom pak ten Thorké a vlhké a dělá se takto: Sal alkaly dělá se prach z lesného popela, nechať tak sám v so- z popela prosátého a z vápna živého a vody pro- bě kyše spolu za hodinu. Potom kaž to dobře sté. Vezmi 1 libru vápna živého, 1 libru vajdyše, smíšeti spolu a to čtyřikrát neb pětkrát přes den nalej na každé obzvlášť vřelé vody, nech za den a to nechaj toho státi za tři dni, vždy tak čas- a noc státi, potom filtruj dočista a slejíc oba lúhy to míšeje. V čtvrtý den nechť se ustojí dočista v hromadu, vyvař až do soli. Když filtruješ, šetř, a okus prstem na jazyku prudko-li bude a pak abys feces nefiltroval. Ta suol bude vážiti 2 loty. Můžeš také vápna a vajdyše duplovaně vzíti. Přístroj na klacinaci, Alchemiae Gebri Arabis Libri, SAL ALKALI TAKTO MÁŠ DĚLATI Bern 1545. (Rodovský, fol. 348b)

ezmi libru nebo dvě, nebo cožť se zdá, cineres klavelatas, vajdyš německy, česky lesní Vpopel, a to dobře ztlučeš v moždíři a proseješ skrze sýtko a schováš. Potom vezmi dvakrát tolik nehašeného vápna, ještě jest dobře spálené a také bez moždíře ztlučeš a to ztluka, schovajž a měj pak nějakú kadečku nebo túnku a když bude vody nalitá a dčbeř pivovařský neb dva, vespiž v tu vodu nehašeného vápna jako hlava zviecí, kamene toho vajdyše a ztluč jej dobře a popela obecného aspoň věrtel vespi, nechžť tak stojí dva neb tři dni. Ale první a druhý den často míšej a hýbaj to váp- 120 108Sal alkali je zde směs uhličitanu draselného a hydroxidu draselného. Hydroxid draselný vzniká vytěsněním z uhličitanu draselného (tartar kalcinovaný) hydroxidem vápenatým (vápenný lúh). Může se přidávat i oxid vápenatý (živé vápno). Odpadá málo rozpustný uhličitan vápenatý. Tento postup „přiostření“ čili kaustifikace sody či potaše je znám od starověku (zmiňuje jej Plinius, že se s ním setkal v Egyptě). věz, když budeš vařiti, aby vařil v kotlíku a uhle Přístroj na tavení aby bylo z třieštěk a z obecného ohně, jakoby s držákem na ryby vařiti chtěl, a to alkali budeš míti k tomu, hliněné kelímky, cožť jest třeba. Alchemiae Gebri Arabis Libri, Bern 1545.

109 O VODĚ OSTRÉ (Rodovský, 17. stol. fol. 49)110

oda ostrá tímto obyčejem bývá. Vezmi moč dětinský opěněný a ocet dobrý v kterémžto dvémV nech vřieti cineres klavelatas, vajdyš ztluče- ný a vápno živé neb nehašené, donižť třetí strana nezmizie. A kdyžť se kalkus čistí, slíj doluov z kvasnic a schovaj donížť potřebí nebude.

111 LEDEK slí, to což jest čistého nahoře zuostalo, v nějaký kotel neveliký v deset nebo ve dvanácte pint, (Agricola, De Re Metallica, 1556, kniha 12.) přistiž jej k ohni nebo jej vstav na dříví, ješto kotlové na něm stávají. Dajž mu oheň z třesk edek se připravuje ze suché a polotučné půdy, a z uhle, ať vře tři nebo čtyři hodiny, nic jiného jež dráždí chuť slaností s jakousi ostrostí nepřilévaje a nech tak dlúho vře, ažť toho luhu smíšenou,L jestliže ji poněkud zadržíme v ústech. málo v kotle ostane. Taková země se uloží ve vrstvách střídavě s pra- A když chceš věděti dobře-li jest ta materya, chovou směsí do kádí v síle dlani. Prach sestává ze kdyžť vře, vezma to dřevce ješto jím tu ma- dvou dílů páleného vápna nehašeného vodou a tří teryji miešieš, vezmiž krapet nebo dva, ať za dílů popele z rozličných druhů dubu. nehet ukane, ne příliš horce, jestliže se spolu Když byla každá káď naplněna střídavě těmito drží ta materya jako olej a nerozleje se a zdá se látkami až na tři čtvrti stopy, dolije se takovým mastná, tehdyť jest dobře a když dobře bude množstvím vody, až jest plna. Když byla pojala ohledej jazykem na tom což jest na nehtě, jestli do sebe prosakováním ledek v zemi obsažený, prudko, odejmi a schovaj v čistém sklenném vytáhne se zátka, roztok se zachytí ve vaně, z ní hrnku nebo v sklenici, ažť bude zapotřebí. se čerpá džbírky a nalévá se do malých kádí. Také A ta materý jest něco černá, nedotýkaj se jí se prolévá táž země bohatá ledkem dvojí či trojí holýma rukama, neboť projídá ruce i železo. vodou, ale roztoky se spolu nemíchají, nemají-li A pomni, když budeš tu alkali vařiti v kotlu ja- všechny touž chuť, což se stává zřídka nebo ni- kos slyšel, aby měl nějaké dřevo, aby tu matery kdy. Proto se každý první roztok vlévá do jedné často míšel, kdyžby chtěla kypěti. kádě, druhý do druhé a třetí do třetí. Každý dru- Neb když jí dáš veliký oheň, takť bude velmi hý a třetí roztok se nechává prostupovati čerstvou vříti, že by vykypěla a pakli budeš chtíti studenú zemí místo pouhé vody, čímž se z obou připraví vodú zalíti a to kypění staviti, vezmiž toho luhu první roztok, a jakmile ho jest zásoba, vlije se do ješto zuostal v kadečce aneb toho, ještos z něho měděné čtverhranné pánve a do polovice se za- vařil to alkali a zalí tím, nebudeť to škoditi a tak paří.

109 Voda ostrá je voda nasycená amoniakem připravovaná z moči nebo salmiaku, z nichž se amoniak uvolňuje páleným nebo hašeným vápnem. V uvedeném receptu se navíc přidává uhličitan draselný (cineres klavelatas), z něhož vzniká hydroxid draselný). Z roztoku se vysráží uhličitan vápenatý (kalkus). Zaměňuje se zde vinný kámen (vajdyš) a uhličitan draselný z něj připravený. 110 Ebelová I., nepublikováno, grant UK r. 1995–8. Přepis knihy Knížky menší o alchymii Bavora ml. Rodovské- ho z Hustiřan. 121 111 Dusičnan sodný zvaný salpetr je od středověku důležitou surovinou pro výrobu výbušnin a kyseliny dusičné, jak se o tom zmiňují čínské prameny z 12. stol. a arabské prameny z 13. stol., které ledek dovážený přes Indii nazývají čínský sníh. Od 14. stol. se ledek těží v Evropě a jiným jeho zdrojem byly výkvěty na zdech hospodářských staveb, zvláště stájí a zdí sousedících s hnojištěm. V těchto výkvětech bývá obsažen také dusičnan vápenatý zvaný norský ledek. Čištění těženého ledku se provádělo tak, že se do kotle nasypala ledková zemina, popel, vápno, trocha kamence a celá směs se zalila vodou a vařila. Kamenná sůl vykrystalizovala již během varu a dusičnanový roztok krystalizoval po slití během chladnutí. Muž sbírající ale vaří se tak dlouho, až se voda promění v páry sanytrové výkvěty a většina soli se usadí na dně pánve, odkud se vy- ze stěn stáje. bírá železnými naběračkami. Zbylý louh se přelije Vyobrazení do bečky se zkříženými hůlkami, na nichž se po z knihy Monumenta vychladnutí usadí. Pulveris Pyrii, Je-li ho mnoho, zhušťuje se led v ledek tři či konec 15. stol. čtyři dny. Neztuhlý roztok se vylije, uschová a vaří znova. Ledek se vyseká, omyje vlastním roztokem a rozloží po prknech, aby se tam onen roztok vypařil a ledek oschl. Ledku se utvoří z roztoku mnoho nebo málo, podle toho, vsáknul-li do sebe mnoho či málo šťávy. Z přilévaného louhu, jímž se ledek čistí, se tvoří v čisté a čiré podobě.

KAMENEC

(Agricola, De Re Metallica, 1556, kniha 12.)

amenec se vyrábí z rozpuštěného kamence pocházejícího ze zvláštní země nebo z ně- Kkterých kamenů, pyritu nebo jiných nerostů. Nej- Pak se přelije do bečky, a když se tam pod víkem dříve se nasype do dvou nádržek tolik nakopané usadí zemité části a tekutina se zčistí, přilije se zpět země, kolik se dá převézti třemi sty kolečky, pak do téže pánve nebo jiné a zase se vaří. Aby nepře- se louhuje nalitou vodou, a obsahuje-li skalici, tékala, když varem kypí, a dokonaleji se zčistila, i močí nedospělých hochů. vlijí se do ní tři nebo čtyři libry louhu připraveného Dělníci míchají hmotou vícekrát každý den z tří dílů dubového nebo podobného popele a jed- dlouhými a silnými tyčemi, aby se smíchala s vo- noho dílu páleného, ale vodou nehašeného vápna. dou a s močí. Když voda do sebe pojala kame- Brzo potom se ukáže roztok čirým a modravým, nec, vytáhnou zátky a převedou roztok do velké nádržky okrouhlé. Roztok odtud se po několika dnech vpouští žlaby do olověných čtyřhranných Výroba ledku pánví, zapařuje se v nich, až se největší část vody v Německu kolem promění v páry a vyloučí se země tučná a kamen- r. 1580 podle covitá. Sestává se obyčejně z drobné tříště, v níž knihy Lazara. jest nezřídka bělostný a lehounký prášek amiatu V popředí jsou čili sádry. hromady ovčího Po zchladnutí se nalije do kádí, v nichž jsou hnoje smísené upevněny křížem hůlky, a tam se na nich usa- s rostlinnými dí jako kamenec v malých bílých a průsvitných zbytky a sutí. kostkách, jež se suší uložením v sušárnách. Ne- Na povrchu bylo-li přilito moče k roztoku z vylouhované hromad vykvétal hlinité země obsahující skalici, jest nutno vlíti dusičnan vápenatý ji do čirého a čistého roztoku při vaření, neboť (ledek), který odděluje skalici od kamence, takže tento zůsta- se sbíral. ne na dně pánve, kdežto Skalice plave nad ním. a čistil krystalizací. Každý pro sebe se odlije do menších nádob a z těch pak do beček. Kamencový kámen se nejdříve pálí v peci po- dobné vápence tímto způsobem: Na dně pece se vystaví z kamenů klenba, ve které se topí, celý ostatní prázdný prostor pece se vyplní týmiž ka- 122 meny kamencovými a pak se bez přestání pálí oh- něm, až zčervenají a vypouštějí sirný kouř. To se Muž vyškrabávající dostavuje podle jejich různé povahy v době dese- vinný kámen (tartar) ti, jedenácti či více hodin. Po ochlazení se vytáh- ze sudu. Z knihy nou z pece, navezou se na volný prostor a navrší Ortus sanitatis na sebe, aby povstala hromada zdéli asi padesáti vydané r. 1497 stop, která se kropí čtyřicet dní vodou nabíranou ve Štrasburku. hlubokou lžící a to na jaře zrána a večer, v létě i v poledne. V tom čase se zkypřují zvlhčováním jako pále- né vápno a povstává jakási nová hmota budoucí- ho kamence, jež jest měkká a bílá, byly-li kameny před pálením bílé, avšak růžová, má-li v nich sídlo červená barva s bílou smíšená. Pec jest okrouhlá. Aby vydržela žár, jest její spodní díl vystavěn v podobě koše z kamene, jenž ani ohněm netajei se nerozpadá. Nad ním dvě stopy vysoko leží na zdi z týchž kamenů dno velké pánve z měděného plechu. Průměr jejího vydutého a okrouhlého dna má osm stop a na prázdný prostor pod dnem se klade dříví k tope- ní. Nad okrajem dna se vystaví z kamenů pánev kuželovité podoby. Vnitřek se vytře olejem a pak vytmelí, aby mohl zadržeti vroucí vodu. Tmel se dělá z čerstvého vápna, jehož kusy byly hašeny vínem, ze želez- ných okují a skořápek škeblí utřených a smíše- leného a vodou postříkaného kamene, míchají ných s vaječným bílkem a olejem. Tak připravená je kopistěmi ode dna a týmiž lopatkami vybírají pánev se naplní skoro úplně roztokem vpuštěným z pánve kusy nerozpuštěného kamene. Takovým do ní žlaby. Ten jest třeba zahřívati silným ohněm způsobem naházejí na třikrát nebo na čtyřikrát až do varu. Pak do pánve naházejí čtyři dělníci veškerou hmotu v přestávkách dvou či tří hodin, postupně asi osm koleček hmoty povstalé z pá- ve kteréž době se začíná znova vařiti roztok onou kamennou hmotou ochlazený. Tekutinu konečně dosti očištěnou a vhodnou k vylučování vyčerpají hlubokými lžícemi do žla- Krystalizace ledku bů a jimi do třiceti van z dubového dříví. V nich z roztoku zahuště- se roztok vylučuje a zhušťuje v kamenec, v jarní ného na ohni, podle době ve čtyřech dnech, v letní v šesti. Konečně se Lazara Eckera, kamenec vyseká škrabačkou a nožem, jest tučný Beschreibung a vynikající podle povahy kamene a bílý či zarudlý allerfürnemsten podle barvy kamene. mineralischen Ertzt, 1580.

123 112 původní hodnotě jistý malíř. Olejové obrazy byly RESTAUROVÁNÍ zachráněny, ostatní nikoliv. Říká se, že se tak stalo umýváním v mléce. Domnívám se, že k odstranění svrchní špíny a většiny nečistot na malbě nanese- O ných poslouží mléko113, vaječný žloutek114 a bílé benátské mýdlo. K úplnému odstranění všech JAK ČISTIT STARÉ IKONY nečistotiž by se poškodila malba, je však zapotře- bí vodných roztoků, jimž olej vzdoruje. (Hermeneia, 12. stol.) Nesmí být ani příliš hustéi příliš tekuté, aby nenarušily barvy a jiné opět nevymyly. Nesmí se hceš-li čistit staré ikony, nejprve naplň vo- použít separační vody, roztoku soli a kamence, dou koryto, do kterého se vejde celé dílo, aby roztoku, kteréžto tekutiny rozpuštěny a silně zře- Cbylo možné celou ikonu ponořit. Polož ji malbou děny vodou sloužívají k čištění jemnou a měkkou vzhůru, vezmi mírně zahřátý silný alkohol, nanes houbou. Vše se pečlivě vymývá čistou vodou jej na obraz a vtírej širokým štětinovým štětcem, a utírá čistým lněným hadříkem. Nesmí se pone- takovým, jaký se používá na podklad obrazů. Při chat na obraze ani trocha kyselosti, což můžeš vtírání buď opatrný, abys neodstranil barvu, nýbrž zkusit jazykem. jen špínu a lak kousek po kousku. Co se týče par připravených ze soli a vitrio- Musíš být opatrný, abys nečistil ikonu celou na- lu113, předpokládám, že extrakt obojího by byl jednou, pouze po částech, abys ji nezničil. Nejpr- nejúčinnějším prostředkem, neboť podobné ve vyčisti malou část alkoholem a štětcem, a pak reaguje podobně. Vaječný žloutek rozetřený na hned ponoř do koryta, abys odstranil špínu a alko- povrchu obrazu a ponechaný delšímu působení hol z čištěné oblasti. Pak začni čistit opět štětcem pak teplou a nakonec studenou vodou omývaný a alkoholem v jiné oblasti a opět ponoř obraz do odstraňuje veškerou špínu s výjimkou laku, jenž koryta, a tak po částech bude celý obraz vyčištěný je nutno odstranit měkkým mýdlem. Vyzkoušejte a nebude zničený. Pokud však chceš vyčistit celý též valchářskou hlinku. povrch najednou, nezastavuj se během čištění, ne- boť zůstane-li alkohol dlouhou dobu na obraze, barvy a podklad odejdou. Poté, co bude obraz celý dobře vyčištěný, oprav ČIŠTĚNÍ OLEJOVÉHO OBRAZU, poškozené barvy, nalakuj ho a bude jako nový. JEHOŽ BARVY JSOU Nejprve vyzkoušej svou zručnost na malé ikoně, ZAŠLÉ ČASEM a budeš-li úspěšný, můžeš se pustit do větší. Pokud ne, přestaň, abys nezpůsobil škodu a nezarmoutil (DeMayerne, 17. stol.) mistra. To, co ti pravím není jen nějaké povídání, protože já jsem se sice setkal s úspěchem, jinému ymývej nebo lépe vytírej hořčicí, tou kterou však, který tak činil bez zkušenosti, zůstala jen jíme, a když je dostatečně vyčištěn, opláchni holá deska. vodou.V Prachem zašpiněný obraz se má umývat velikou po namočení vymačkanou houbou a po- té má být vystaven hodinu nebo dvě na slunci. Obloha a vzdálené části krajin malované smal- POJEDNÁNÍ O ČIŠTĚNÍ OBRAZŮ tem, popelovou modří, masikotem a olověnou bělobou, tímto způsobem vysvětlají. (DeMayerne, 17. stol.) Naopak místa, kde je užita laková zeleň a lak v obloze či vodě, utrpí škodu. Proto při vystavení rále Karla zaslaných z Itálie do Londýna v lo- na slunce mají být tato místa zakryta kousky na- di, naložené velkými korintskými hrozinkami, lepeného papíru. Platí to pro stromy i jakoukoliv Kna níž bylo umístěno i několik nádob sublimované jinou zeleň, v níž byl užit masikot nebo laková rtuti, jejíž páry vyvolané teplem hrozinek způsobi- žluť. ly zčernání všech maleb. Tyto olejomalby i tempery, inkoustově zčernalé, opětně vyčistil a navrátil

124 112 Nelze použít jako pracovní návod. 113 Obsahuje přírodní tenzidy, které stabilizují disperzi bílkovin ve vodném roztoku. 114 Obsahuje lecitin, přírodní tenzid využívaný i při přípravě tempery. 115 Kyselina chlorovodíková, laboratorně se připravuje zahříváním kuchyňské soli s kyselinou sírovou nebo některým síranem (příprava doložena v 17. stol., Glabuer). Alchymistická laboratoř podle Breughela.

125 Alchymistické značky

126 JINÝ RECEPT NA ČIŠTĚNÍ ODSTRANĚNÍ ŠPÍNY ZE STARÉ OLEJOMALBY (DeMayerne, 17. stol.) (DeMayerne, 17. stol.) iný recept od Abrahama Latombé: Separač- ní voda 1 díl, pramenitá voda 2 nebo 3 díly. vláště z obličejů a světlejších drapérií, jak to UmývejJ obraz pečlivě houbou. Když je vše čisté, dělá pan Soreau, malíř. Rozpusť silný oby- umyj čistou vodu a odstraň veškerou separační Zčejný truhlářský klih, řádně hustý, a rozetři tento vodu. Obraz bude skvěle obnoven. Pracoval horký roztok po obraze. Sejmi po vychladnutí jsem tak. v celém kuse, tím odstraníš veškerou špinavost. Pozoruj, zda lze totéž opakovat bez poškození díla.

OPĚT O ČIŠTĚNÍ (DeMayerne, 17. stol.) ČIŠTĚNÍ OLEJOMALBY větlý popelový louh z vinných matolin (DeMayerne, 17. stol.) mléko rovněž dobře čistí obraz. Stejně tak iS moč. Po vyčištění olejového obrazu vezmi d kapitána Sallé: Tři a čisti zručně měkkým bílek, rozmíchaný ve vodě proutkem nebo čás- mýdlem a velmi jemnou houbou, nechávaje tečně rozčtvrcenou fíkovou stopkou, namoč do mýdloO více či méně stát podle míry zašpiněného toho měkkou houbu a přetři tím obraz. místa. Poté omyj močí a nakonec opláchni hoj- Nechej vyschnout v bezprašné místnosti. Za- ným postřikováním vodou. Voda budiž zpočát- kouřené a podobně zašpiněné obrazy se umý- ku teplá, pak již můžeš oplachovat celými vědry. vají pouze čistou vodou, pečlivě se pak vytírají Soreau říkal: Vaječný bílek, jímž někteří lakují a přetírají vaječným bílkem. Zachovalost takto olejové barvy, je některým barvám velmi škodli- vyčištěného obrazu činí dojem, jako by byl prá- vý a ničí je, jako např. azurové. vě namalován. Také příliš svinuté obrazy se poškozují, jsou-li Tragantová guma rozpuštěná ve škrobovém příliš silně podloženy – trhají se při rozvinování. lepu je výborným lakem namísto vaječného bíl- Dej je na několik dnů do vlhkého sklepa. Tím se ku. Pozoruj, jak oleum vitrioli silně zředěný ve plátno změkčí a můžeš je ještě za vlhka napnout vodě také dobře čistí. Separační voda samotná na rám. Měsíc oživuje barvy neméně než slunce, rozežírá barvy a odnáší je s sebou. když po očištění a umytí vystavíš své obrazy dvě nebo tři noci jeho paprskům.

ČIŠTĚNÍ A OBNOVA STARÝCH OBRAZŮ UMĚNÍ OSVĚŽOVAT TEMPEROVÉ OBRAZY (DeMayerne, 17. stol.) (DeMayerne, 17. stol.) ezmi prosetý uhlový popel, pokryj jím malbu, namoč měkkou houbu do vody a přetí- učinit je leskem rovné obrazům olejovým. Vrej a čisti obraz. Popel škodí barvám. Poté umyj Vynalezl T. DeMayerne. Jsou-li obrazy sta- a opláchni dobře vodou. Když malba uschne, réA a plné špíny, musí se nejprve otřít jemným vezmi středně hustou arabskou gumu rozpuště- a měkkým starým plátnem. Pak se odstraňuje, nou ve vodě a přetři obraz velmi jemnou houbou co možno nejdůkladněji, špína pomocí střídky či dlouhým, měkkým a jemným štětcem. Nechej starého černého chleba, pečlivě, aby se něco potom vyschnout. nepoškodilo. Potom se po obvodě zachytí nití, Filtrační vody po srážení vizmutové běloby nebo pomocí připraveného písku a vazné nitě, obsahují silné důlní soli, z nichž některé dobře napnou na rám. účinkují. Zadní strana se potře velkým štětcem velmi te- kutým rybím klihem, a to takovým způsobem, 127 Alchymistická laboratoř podle Stradana.

128 aby tekutina pronikla do barev namísto pojiva, olejovými barvami a případně ještě přelakovat jež během času ztratilo svou sílu. Tím se bar- pro dodání celkového lesku. Aby obraz získal vy znovu upevní k plátnu a částečně i oživnou. vysokou trvanlivost, zkus na klíženém rubu, Nechej tuto vrstvu zaschnout a nanes pak na ni je-li toho třeba, nanést třetí nátěr. druhý nátěr téhož rybího klihu, poněkud silněj- Tento sestává z polotuhého, ale přesto značně šího, více zavařeného než první, a nechej znovu silného rybího klihu a jemné pšeničné mouky zaschnout. nebo škrobu a poté následující směs: Rozetři Pak širokým, dlouhým a měkkým štětcem na- ambru se lněným olejem do tekutosti oleje, povař tírej přes samotné barvy tj. z lícové strany jeden tuto směs na slabém ohni a míchej, dokud nedo- nátěr světlého a průzračného klihu, dostatečně sáhneš sirupovité konzistence. Nanes štětcem, silného. Pokryj celý obraz tak, aby ses na žádné vysychá brzy a zabraňuje plesnivění plátna i teh- místo vícekráte nevracel. Tento klih budiž o ně- dy, je-li zavěšeno na vlhké zdi. Olověná běloba co více než vlažný, tj. v tom stupni teploty, kdy působí velmi dobře, je-li smíšena s trochou am- se plynule ve vodě rozpouští. Nechej zaschnout bry a nanesena velmi tekutě. Nechej vyschnout a přetři další vrstvou velmi silného klihu, která se podle potřeby. nechá zaschnout pomalu a do úplnosti. Všimni si, že rybí klih je tak pevný, že na něj Tím bude obraz schopen přijmout lak. Ne- můžeš nanášet olejovou barvu dokonce i na taft zalekni se, jestliže se při natírání pokryje malba pro insignie, korouhve či znaky, aniž by se tvořily bílou pěnou, jako by se pokazila. Když vyschne, skvrny. Tentýž klih nanesen na barvy jim pomá- vše opět zmizí. Pak nanes zlehka měkkým štět- há vystoupit a chrání tyto před působením laku, cem nejsvětlejší lak, jaký lze vůbec připravit. který by je jinak učinil tmavšími. Nechej zaschnout, kolik je třeba. Je-li něco na malbě pokaženo, lze to na zaschlý lak vylepšit

129 do předurčeného Království. Tak se stalo, že to, OBRÉ RADY co Bůh zamýšlel stvořit ke chvále a slávě svého jména, obnovili jemu oddaní lidé. Proto nechť zbožná věrnost nezanedbává to, co z moudré D předvídavosti naši předkové přenesli až do na- šeho věku. To, co dal Bůh člověku jako dědictví, THEOPHILUS, SKROMNÝ KNĚZ nechť je zvelebeno snahou a pílí. A dosáhnete- -li čeho, neoslavujte sebe, ale skromně děkujte luha Boží, nehodný jména a povolání mni- Bohu, skrze něhož všechny věci povstaly a bez cha, přeje všem, kdo jsou ochotni vyhnout něhož nic nového nevzniká. A to, co pro sebe seS jalovosti a prázdnotě mysli užitečným za- objevíte, ať není skryto pláštíkem lakomství městnáním rukou a rozjímáním o nových vě- a neukrývá se v komůrce uzavřeného srdce. cech, odměnu v nebi. Odmítejte marnou slávu a s radostným srd- Ve stvoření světa čteme, že člověk byl stvořen cem předávejte všem, kdo hledají. Vzpomeňte k obrazu Božímu a byl oživen Božím vdech- s bázní trestu, který v Evangeliu padl na darem- nutím. Touto výlučnou poctou byl vyvýšen ného služebníka, který nerozmnožil svěřenou nad ostatní živá stvoření a jako tvor schopný hřivnu. Jak jen byl zbaven celé své odměny a zle myšlení získal účast na moudrosti a schopnos- pokárán. V bázni, abych nebyl takto souzen, tech Boží mysli. Vybaven pak svobodnou vůlí darmo teď dávám, já nehodný a křehký smrtel- je poddán svému Stvořiteli a jest mu ctít jeho ník, všem, kdož se chtějí s pokorou učit, co jsem svrchovanost. díky Boží prozřetelnosti darmo vzal, neboť ona Bídně oklamaný zrádným ďáblem ztratil dává všem v hojnosti a žádného nevynechává. skrze hřích neposlušnosti nesmrtelnost, avšak Nabádám teď čtenáře, aby u vědomí Boží las- udělená mu rozumná mysl byla přenesena i na kavosti, jíž se mi dostalo, pochopili, že stejné jeho nejposlednější potomstvo natolik, že kdo- věci má každý na dosah a je na něm, aby přiložil koli vynaloží péči a úsilí, je mocen věd i umění, ruku k dílu. Tak, jako je zlé přivlastňovat si, co jakoby se mu této schopnosti dostalo dědičným nebylo zamýšleno pro něj, tak je i špatné neu- právem. Lidské schopnosti tedy přetrvaly, proje- silovat o své právo a Bohem přislíbené dědic- vily se v rozličných činnostech přinášejících zisk tví. Nechat ležet ladem dary je pošetilost a dílo i potěšení, a budou, až se naplní čas, přeneseny lenosti, a proto, nejmilejší synu, ať jsi kdokoli, nechť je tvé srdce inspirované Bohem v obje- vování rozličných umění. Alchymistické Užij rozumnou mysl a píli k tomu, abys získal, nádobí, podle co tě potěší, a nepohrdej užitečnými věcmi jen Lazara Eckera, proto, že se ti nezdají dost drahocenné nebo Beschreibung allerfür- proto, žes je neočekával. Neboť pošetilý je ob- nemsten mineralischen chodník, který cestou najde poklad v díře, ale Ertzt ,1574. nevyzvedne jej a nepodrží. Kdyby ti réva plodi- la myrrhu, kadidlo a balzám, kdyby ti ze země prýštil olej, mléko a med, kdyby ti na zahradě rostl namísto kopřiv nard, puškvorec a rozličná koření, jistě bys jimi neopovrhoval, ač by byly domácí, a necestoval bys přes země a moře, aby sis obstaral cizí věci, které by nebyly lepší. To bys považoval za velké bláznovství, ale mnoho lidí si zvyklo vážit si drahých věcí, které těžce získali, a nedbají, že stejné a lepší mohou sami najít nebo dostat zdarma. Proto, milý synu, jehož Bůh obšťastnil, vezmi štětec a namíchej barvu inkarnátu ze zemité ze- leně, červeně pálené z okru a přidej trochu ru- mělky. Připrav si tmavší barvu a namaluj obočí, chřípí i skráně a věz, že jsou ti nabízeny zdarma 130 věci, pro které mnozí nasazovali život brázdivše Libaviova pec pro kupelaci a kalcinaci.

131 Čtyři typy přístrojů RADÍM TI DOBŘE k destilaci kyseliny dusičné, vyobraze- (Cennini, 15. stol.) ní z knihy Lazara Eckera Beschreibung by ses vždycky snažil zlatili jenom pravým allerfürnemsten minera- zlatem a abys maloval jen dobrými bar- lischen Ertzt, 1574. vami,A jmenovitě když máš znázorňovat Pannu Marii. A když bys namítal, že chudobná osoba nemůže dělati takové výdaje, tož ti odpovím, když budeš pracovati dobře (a vezmi si čas na své dílo) a dobrými barvami, získáš tolik vě- hlasu, že bohatý nějaký pán ti zaplatí za nema- jetného, a budeš míti tak dobré jméno tím, že používáš jen dobrých barev, že tam, kde mistr některý bude za jednu postavu dostávati dukát jeden, tobě se nabídnou dukáty dva, a tak do- sáhneš bezděčně svého zámyslu. Jako je starodávné přísloví: Kdo mnoho pracuje mnoho vydělá. A tam, kde bys nebyl dobře zapla- cen, Bůh a Panna Maria ti za to požehnají na těle i na duchu.

oceány. Snášeli hlad a zimu a nudnou otročinu PROTOŽ PŘITOM NAJPRVE A 116 ve školách, vše jen z touhy po učení. Přečti si MÁTE ŠESTERO PŘIKÁZÁNÍ s dychtivostí tuto malou práci o rozličných uměních a budeš-li jim věnovat svou lásku, vše (Rodovský, Knížky menší o Alchymii fol. 1) dobře podržíš v paměti. Dobře ji prozkoumej, neboť v ní najdeš, co ví rvní, aby dělník toho umění byl mlčedlivý. Řecko o míšení barev, co umějí ruští řemeslníci A kdož hledá múdrosti, žádajž aby mohl očí ve smaltu a nielu, jak dělají Arabové rytiny a jak Psvých pozdvihnúti k nebesuom a bleskem hořící- umějí zdobit odlévanými i vytlačovanými reliéfy, ho nebe v milosti Boha najvyššího aby osvícen byl, co používá zlatá Itálie ke zkrášlení nádob a řez- aby pravdu písem mudrcuov velikých převysokú bě ze slonoviny a drahých kamenů, čeho si váží múdrostí hluboce skrytú mohl nalézti. Francie v barevné rozmanitosti oken a co zruč- Tak jako jsme my najmenčí z mudrcuov umysli- né Německo velebí v subtilní práci se zlatem, li pravdu o tomto velikém umění vypsati a tovary- stříbrem, mědí, železem, dřevem i kamenem. šom a přáteluom našim najmilejším jistě a neomyl- Až si vše několikráte pročteš a uložíš v pamě- ně jí vydati, však tak, aby vidúce lidé světští a z těla ti, prosím tě, aby ses pokaždé, když budeš z té narození, vidúc neviděli a čtúce aby nerozuměli, práce brát užitek, za mně pomodlil, aby ke mně než-li ti, kterýmž tyto knihy řádně v ruce jich, od byl Bůh milostivý. Však on ví, že jsem ty věci toho komuž náleží podle řádu Svatých mudrcúv nepsal z touhy po lidské pochval či ze ziskuchti- dány budú. vosti, a že jsem si nic cizího nepřivlastnil ani nic Druhé, aby měl duom svuoj a v něm komory vzácného nezamlčel, jakoby to bylo určeno jen dvě nebo tři zvláště, aby mu tam žádný nechodil pro mne. a tu aby v nich mohl puosobiti, díla svá kalcinova- Neučinil jsem nic ze zášti či pro závist, neboť ti, rozpuštěti, dystylovati, sublimovati, jakož o tom jsem vše konal pro Jeho větší čest a slávu a také potom dáme naučení. jsem sloužil potřebám mnohých a hledal jejich Třetí přikázání, aby zachoval časy a hodiny k to- prospěch. mu dílu. Ale věz, že rozpuštění a distilování v zimě se nehodí, ale kalcinování a sublimování jest v létě i v zimě dobré. 132 116Ebelová I., nepublikováno, garant UK r. 1995–8. Přepis knihy Knížky menší o alchymii Barona ml. Rodovského z Hustiřan. a třetí na ustavení, čtvrté na kalcinování, páté na Příprava rozpuštění, šesté na dystilování, sedmé na ssedení kyseliny sírové a tak pořád až do konce. Pak-li by chtěl omočiti sublimování rozpustiti a ssednuti bez dystilování, tehdy v ztrátu budú tvoji všichni prachové. Nebo když je uvřeš, nezuostaneť jich nic, ale všeť zmi- zí. Neb když neustavenými prachy děláš, kteřížto nejsa rozpuštěni ani dystilováni. A budeš co chtíti oměkčiti, nevejdúťiť se smíšejí s těly kovuov. Šesté přikázání, aby všecka nádobí v němžto lékařství má chováno býti nebo vody nebo v oleji nebo na ohni má býti poléváno nebo budeš-li chovati v měděném a voda ostrá bude, zželezníť a pak-li v železném neb v olověném, zčernáť a zkazí se. A pak-li v hliněném, pruojdút a vody se zkazie. Tuto se znamenává v furnelech, totiž o peckách, v nichž máš dělati své dílo… Tuto se znamenává, v který čas a v kterú hodinu máš počínati dílo své. Na počátku tohoto umění máš znamenati, že kdožkolivěk které dílo vespod psaných a jmenovaných dní počne, se zlým koncem to dílo koná-liž se jemu nedokoná po jeho vuoli. A protož sluší vší snažnosti těch se dní varo- vati a vystříhati, aby skrze tu neopatrnost ke škodě nepřišel a tvá práce byla by marná. A jsú tito dnové, v nichžto nepočínaj nižádné- ho díla tvého. Item měsíce ledna den první, dru- hý, pátý a šestý. Item února měsíce první, druhý. Čtvrté přikázání, aby dělník byl ustavičný a ne- Item března měsíce den pátý, šestý, sedmnáctý tesklivý. Pak-li počna nesetrvá, časy i náklady a osmnáctý. Item dubna měsíce den patnáctý a se- ztratí. Odstaupíť zajisté od vás všecken zármutek dmnáctý. Item máje měsíce den osmý a jedenáctý a přijde k vám veliké utěšení, neboť jest zředlo a čtrnáctý. Item měsíce července pátý a osmý. Item umění toho velmi veselé. A autok proti všem zá- měsíce června třetí a jedenáctý a patnáctý. Item rmutkom blahoslavený až otce mnohých milostí. měsíce srpna den osmý a dvadcátý. Item měsíce Druhé znovunarození kdož nalezne toto umění září osmý a třináctý. Item měsíce října. Item mě- a bdí dělaje. síce listopadu dvanáctý a osmnáctý. Item prosince Páté přikázání, aby vedle ustavení toho řemes- měsíce den třetí, sedmý a patnáctý. la dělal nejprv na tření, druhé na sublimování

133 BÍLÉ PIGMENTY

PIGMENT CHEMICKÝ VZOREC DATACE POUŽITÍ

Křemen SiO2 stále náhodné příměsi v těžených pigmentech, stavební materiál

Sádra CaSO4.H2O stále podklady malby, stavební ma- teriál, plnivo, substrát barviv

Talek 3MgO.4SiO2.H2O stále plnivo barev

Barytová běloba BaSO4 výroba od r. 1820 málo v akvarelu a nástěnné malbě, substrát barviv a plnivo

Vizmutová běloba Bi2O3.Bi(NO3)3 v akvarelu

Blancophon BaSO4.CaCO3 výroba od druhé pol. 19. stol. technické nátěry

Cínová běloba SnO2 16. stol. ojediněle při malbě miniatur, glazura na porcelán a fajáns

Kaolin Al2(Si4O10)(OH)2.3Mg(OH)2 od 17. stol. k výrobě plnivo, náhodná příměs porcelánu v hlinkách, některé podklady

Kostní běloba Ca3(PO4)2.CaCO3 stále hlavně v akvarelu Krycí běloba ZnS od poloviny 19. stol. akvarel, pastel, technické nátěry

Křída, CaCO3 stále jako pomocný materiál ve mušlová běloba všech technikách, jako barva v akvarelu, nástěnné mal- bě a jako substrát barviv

Lithopon ZnS.BaSO4 objev r. 1853, technické nátěry výroba od r. 1874

Olovnatá běloba PbCO3.Pb(OH)2 stále v oleji, tempeře, akvarelu, iluminace

Patentní běloba PbCl2.Pb(OH)2 používána v 19. stol v akvarelu

Svatojánská běloba Ca(OH)2.CaCO3 zmiňována v 13. stol. v nástěnné malbě

Titanová běloba TiO2 rutil–výroba od r. 1938, ve všech technikách, anatas–objev r. 1909, substrát barviv, technické nátěry výroba od r. 1924

Vlámská běloba PbSO4.Pb(OH)2 používána v 19. stol v oleji a akvarelu

Wolframová běloba BaWO4, ZnWO4 od poloviny 20. stol Zinková běl ZnO zmiňována r. 1810, akvarel, pastel, výroba od r. 1834 nastavovadlo bělob, technické nátěry

134 ŽLUTÉ PIGMENTY

PIGMENT CHEMICKÝ VZOREC DATACE POUŽITÍ

Antimonová žluť Sb2(CrO4)3 19. stol v akvarelu, tempeře a oleji

Aureolin K3(Co(NO2)6) objev r. 1831, v akvarelu , v oleji málo, výroba při malbě na sklo (modrá b.) od r. 1848

Auripigment As2S3 od starověku do 19. stol., v olejomalbě, tempeře, od poč. 18. stol. syntetický iluminace, při malbě na plech

Bariová žluť BaCrO4 objev 1809, v akvarelu, tempeře a oleji výroba od pol. 19. stol.

Chromová žluť PbCrO4.PbSO4 výroba od poč. 20. stol. v akvarelu, tempeře a oleji Chromtitanová žluť 20. stol. v oleji, tempeře a nástěnné malbě

Kadmiová žluť CdS objev r. 1818, v oleji, tempeře, akvarelu, výroba od r. 1825 jako glazura, barvení skla

Masikot PbO od cca 12. stol. do 19. stol. v olejomalbě a tempeře Musivní zlato SnS zmiňováno od 13. stol. v nástěnné malbě, iluminacích a v malbě na plechu

Neapolská žluť Pb(SbO3)2.Pb(SbO4)2 výroba 17–19. stol., nejvíce v olejomalbě a tempeře rozšířena cca 1650–1850

Nikl-titanová žluť 20. stol. v oleji, tempeře a nástěnné malbě

Olov.-cín. žluť II. PbO.2SnO2.SiO2 od starověku do 19. stol. v olejomalbě, tempeře při malbě na sklo a jako glazura

Olov.-cín. žluť I. 2PbO.SnO2 výroba poč.14. stol.–pol. v olejomalbě a tempeře 18. stol. a pak od r. 1941

Patentní žluť PbCl2.5-7PbO objev r. 1770, používána v akvarelu v I. pol. 19. stol.

Platinová žluť K2PtCl6 20. stol. v oleji, tempeře a nástěnné malbě

Sideritová žluť FeCrO4.Fe(OH)2 19. stol. v akvarelu

Strontiová žluť SrCrO4 19. stol. v akvarelu, tempeře a oleji

Vápenatá žluť CaCrO4 19. stol. v akvarelu, tempeře a oleji

Vizmutová žluť Bi2(CrO4)3 19. stol. v akvarelu, tempeře a oleji

Wolframová žluť H2WO4 20. stol. glazura, k malbě na sklo a porcelán

Zinková žluť ZnCrO4.4Zn(OH)2 objev r. 1809, v akvarelu, tempeře a oleji výroba od r. 1850

135 MODRÉ PIGMENTY

PIGMENT CHEMICKÝ VZOREC DATACE POUŽITÍ

Azurit 2CuCO3.Cu(OH)2 těžený asi do 19. stol., v tempeře, oleji, nástěnné umělý 17–19. stol. malbě, k iluminování, syntetický v akvarelu

Celinová modř CoO.SnO2 objevena 1805, v akvarelu, oleji, tempeře výroba od r. 1860 a k nástěnné malbě

Egyptská modř CuO.SiO2.CaO ve starověkém Egyptě a ant. v nástěnné malbě Římě, novodobá od 19. stol.

Ftalocyaninová ftalocyanan měďnatý objev r. 1928, v akvarelu, tempeře, oleji , modř výroba od r. 1935 v Evropě, nástěnné malbě, k barvení látek od r. 1947 v USA a k technickému použití

Kobaltová modř CoO.Al2O3 objev r. 1775, v akvarelu, tempeře, oleji výroba od r. 1795 a nástěnné malbě

Kobaltová violeť Co2(PO4)3 výroba od r. 1857 v akvarelu, tempeře a oleji

Manganové BaMnO4 objev r. 1907, v akvarelu, oleji, tempeře ceruleum výroba od r. 1935 a v nástěnné malbě

Modrý okr Fe3(PO4)2. H2O od starověku do 19. stol. v akvarelu a oleji

Molybdenová modř MoxOy.nH2O od 19. stol.

Pruská modř Fe4(Fe(CN)6)3 objev 1704 v akvarelu, tempeře a oleji, výroba od r. 1725 k technickému použití

Smalt CoO.SiO2 cca 16.–19. stol., od r. 1825 v oleji, tempeře, málo v nástěnné používán zřídka malbě, glazura na porcelán a keramiku, barvení skla

Ultramarin Na8-10(Al6Si6O24)S2-4 těžený 9. stol.–polovina v oleji, tempeře, nástěnné 19. stol. syntetický objeven malbě, syntetický v akvarelu r. 1826, výroba od r. 1828 a k technickému použití

Wolframová modř WxOy.nH2O od pol. 20. stol.

Manganová violeť (NH4)2Mn2(P2O7)2 objev r. 1868, v akvarelu, oleji a tempeře výroba od r. 1890

Ultramarin ﬁal. Na8-10(Al6Si6O24). od poloviny 19. stol. v oleji, tempeře, akvarelu, nástěnné malbě

S2-4.NaCl

136 ZELENÉ PIGMENTY

PIGMENT CHEMICKÝ VZOREC DATACE POUŽITÍ

Tyrkysový kobalt Cr2O3.CoO.Al2O3 20. stol. v akvarelu, tempeře, oleji a nástěnné malbě

Brunšvická zeleň CuCl2.CuO.nH2O konec 18. stol.

Casselmannova CuSO4.Cu(OH)2 19. stol. zeleň

Chromoxid tupý Cr2O3 objev 1809, v akvarelu, tempeře, oleji, výroba od 1829, nástěnné malbě, k barvení skla, v německu od r. 1862 do glazur a k technickému použití

Chromoxid ohnivý Cr2O3.H2O objev r. 1838, v akvarelu, tempeře, oleji výroba od r. 1859. a nástěnné malbě

Chryzokol CuSiO4.2H2O ve starověku a v 16.–17.stol. v nástěnné malbě

Kasselská zeleň BaMnO4 v oleji a tempeře Kobaltová zeleň CoO.ZnO objev r. 1780, v oleji, tempeře, akvarelu výroba od r. 1830 a k nástěnné malbě

Malachit CuCO3.Cu(OH)2 těžený asi do 19.stol., v tempeře, oleji, k iluminování, synt. cca 16.–17. stol. k nástěnné malbě

Měděnka CuAc2.nH2O asi do pol. 19.stol. v tempeře, oleji, akvarelu, k iluminování a jako tiskařská barva Měďnatý rezinát abietát měďnatý snad od 15. stol. v oleji Scheeleova zeleň CuHAsO objev r. 1778, výroba asi do r. 1814

Svinibrodská zeleň CuAc2.3Cu(AsO2)2 objev r. 1808, v tempeře, akvarelu, oleji, jako výroba 1814–1920 tiskařská barva, k technickému použití,

Ultramarin zelený Na8-10(Al6Si6O24) k technickému použití

Zem zelená Fe(OH)2.Mg(OH)2.Al2O3. stále v tempeře, oleji, akvarelu, SiO2 nástěnné malbě

137 ČERVENÉ PIGMENTY

PIGMENT CHEMICKÝ VZOREC DATACE POUŽITÍ

Kadmium oranž. Cd(S,Se) od r. 1910 v oleji, tempeře, akvarelu, v nástěnné malbě, do glazur, barvení skla, k technickému použití

Molybdenová oranž PbCrO4.PbMoO4.PbSO4 výroba od r. 1930 v akvarelu a k barvení textilu

Antimonová Sb2O3.Sb2S3 používána v 19. stol. v oleji, tempeře, akvarelu, rumělka k technickému použití

Cassiův purpur Ag.SnO2 od pol. 17. stol. k malbě miniatur, na plech a k malbě na sklo

Chromová červeň PbCrO4.PbO objev r. 1809, v oleji, tempeře a akvarelu výroba od r. 1820

Červené hlinky Fe2O3.Al2O3.SiO2 stále v akvarelu, oleji, tempeře, nástěnné malbě, do glazur, k technickému použití

Jodová červeň HgI2 po r. 1811 v akvarelu, méně v oleji Kadmium červené (Cd,Hg)S od r. 1920 v oleji, tempeře, akvarelu, v nástěnné malbě do glazur, barvení skla, k technickému použití

Klejt PbO stále sikativum, výroba fermeže

Minerální turbith HgSO4.2HgO 19. stol. v akvarelu

Minium Pb3O4 od starověku do 19. stol. v oleji, tempeře, k iluminování, tiskařská barva, podklad zlacení

Realgar As4S4 od starověku asi do 19. stol. v oleji, tempeře a k iluminování Rumělka HgS od starověku do pol. 20. stol. v oleji, tempeře, k iluminování, v nástěnné malbě

Železitá červeň Fe2O3 stále, umělá od 18. stol. v akvarelu, tempeře, oleji, nástěnné malbě, do glazur, k barvení skla, k technickému použití

138 HNĚDÉ PIGMENTY

PIGMENT CHEMICKÝ VZOREC DATACE POUŽITÍ

Asfalt bitumosní sloučeniny od 16. stol., rozšířen v 18. stol. v oleji Bitumen bitumosní sloučeniny od 16. stol. v oleji, tempeře a akvarelu

Hnědé hlinky Fe2O3.Mn2O3.Al2O3.SiO2 stále v akvarelu, tempeře, nástěnné malbě, k iluminování, k technickému použití, do glazur

Manganová hněď Mn2O3.nH2O v oleji a k nástěnné malbě, v akvarelu, k technickému použití

Sepie org. barvivo od starověku v akvarelu, jako inkoust, k lavírování

VanDyckova hněď bitumosní sloučeniny od 16. stol. v oleji, tempeře a akvarelu

Čerň antimonová Sb2S3 ve starověku kosmetické použití, zřídka jako výtvarný pigment

Čerň kostní C.Ca3(PO4)2 stále v oleji, akvarelu a tempeře Čerň révová C stále v oleji, akvarelu, tempeře, nástěnné malbě

Čerň lampová C stále v oleji, akvarelu, tempeře, nástěnné malbě, jako tiskařská barva

Černá křída C.Al2O3.SiO2 zmiňována v 17. stol. v akvarelu a ke kreslení zřejmě používána i dříve

Graﬁt (tuha) C asi od poč. 17. stol. v akvarelu, ke kreslení

Kobaltová čerň CoO.Al2O3 20. stol. v akvarelu, oleji, tempeře a nástěnné malbě

Manganová čerň MnO2 od poč. 19. stol. v akvarelu, oleji, tempeře a nástěnné malbě, jako tiskařská barva

Marsova čerň Fe3O4 asi od poč. 18.stol., v akvarelu, tempeře, oleji synt. od r. 1920 a nástěnné malbě

Olůvko Pb od starověku asi do 17. stol. ke kreslení a psaní

139 ČERVENÁ BARVIVA

BARVIVO BARVA SLOŽENÍ PŮVOD DATACE A POUŽITÍ

Akaroid červená pryskyřice stromy rodu Xantothrea laky Alkana červená alkanin (naftochinon) bylina Anchusa tinctoria, textil Macrotomia cephalotes

Brazil červená brazilein (vzniká oxidací strom Caesalpinia crista, indický dovážen a ﬁalová bezbarvého brazilinu) C. brasiliensis, C. vesicaria, do E. od 9. stol., C. eschinata, C. sappan americký od 16. stol., (Indie, Brazílie, Tichomoří) knižní malba, miniatury, textil, inkousty Dračí krev červená pryskyřice a barvivo strom Calamnus draco, dovážena do E. z Indie dracorubin a dracorhodin Xantothrea, Pterocarpus od 18. stol., lazurování (pyriliová b.), třísloviny draco (Venezuela), Croton draco na stříbře a cínu, laky na (Mexiko), Daemonorops draco dřevo, knižní malba (Indie), Dracanea cinabarit (Sokotra), Dracanea draco (Kanár. o.) Durra červená durrasantalin, Sorghum durra orientální barvivo perské luteolinmethyléther koberce

Harmala červená harmol, harmalol bylina Peganum harmala turecké barvivo, anatolské koberce

Kamala červeno- rottlerin, isorottlerin Mallostus philippinensis, Rottleria v 19. stol. export do oranžová tinctoria (Čína, Indie) Evropy, orientální barvivo, textil Kampeška červená hematein (vzniká oxidací strom Haematoxylon cca 17.–19. stol. a fialová hematoxylinu) campeschianum (Mexiko, Brazílie) v akvarelu a k barvení až modrá textilu Kermes červená kyselina kermesová červec druhu Kermes žijící na od starověku do 16. stol. dubu Quercus coccifera v akvarelu, tempeře, oleji, (po celé Eurasii) k iluminování, k barvení textilu, orientální koberce Kermes červená kys. kermesová, červec Porphyrophora polonica ve středověku a novověku pokostový kys. karmínová žijící na kořenech byliny na severu Evropy (anthrachinony) Sceleranthus perennis (náhražka dražších barviv) barvivo nábytkových laků, případně textil Košenila červená kys. karmínová červec rodu Coccus žijící na od r. 1516, vlámské a fialová (anthrachinon) kaktusech Opuntia vulgaris goblény od 17. stol., anatolské koberce od 19. stol., perské k. též v akvarelu, tempeře, oleji, k iluminování, k barvení textilu a ke kosmetickým účelům Kraplak červená karmín a purpurin mořena Rubia tinctorium (hlavní od starověku, synt. (též pseudopurpurin, druh – Středomoří, Provence) karmín od r. 1868– tubuadin, munjistin Rubia iberica (Španělsko) v akvarelu, tempeře, – vše anthrachinony) oleji a k barvení textilu, orientální koberce Kraplak červená alizarin, Oldenlandia umellata (Indie, indické a turecké barvivo antragalloldimethyléther Ceylon, Barma) látek a koberců chayaver (anthrachinony) 140 Kraplak červená až purpurin, Rubia cordifolia (Indie) indické barvivo látek hnědá pseudopurpurin indický (anthrachinony) Kraplak červená morindin, morindon, Morinda citrifolia, M. tinctoria, M. barvivo textilu a červe- soranjidiol umbellata (jižní Asie) javánský nožlutá (anthrachinony) (Mang-koudu) Laka červená kys. lakaová červec Coccus lacca žijící na od 8.stol. barvivo textilu a fialová a erythrolakin stromu Croton lacciferus, Butea v Japonsku, v 13.stol. monosperma, Ficus laccifera používáno v Provincii a ve (tropická Asie) Španělsku, turecké koberce 15.-16.stol., perské koberce 16.-18.stol. barvivo textilu (hedvábí, vlna) a koberců (turecké, perské, turkmenské, mamelucké), barvivo nábytkových laků Orchil červená orcein (směs asi 14 lišejník Roccella polycopsis, 13. -19. stol. v akvarelu a fialová barviv) Lecanora tartarea, Ochrolechia a k barvení textilu, knižní tartarea malba

Purpur purpurová 6,6 dibromindigo mořský šnek Murex tracullus, používán od starověku cca (indolderivát) M. brandauris, Purpurea do 9. stol.k barvení textilu antický haematostoma

Saﬂor červená karthamin (ﬂavonoid) bylina Carthamus tinctoria znám od starověku, rozšířen v 19.stol. v akvarelu a k barvení textilu

Sandarak červená pryskyřice v malbě, lak Santal africký červená santalin (pyryliové Bahia nitida od 19.stol. nábytkové laky barvivo) ,dřevo, barvivo textilu Zdla (vřesna) červená Galiosin (anthrachinon), Gale commune, Myrica gale, do raného středověku na rubiadin (ﬂavonoid) střední a severní Evropa severu Evropy, předchůdce kermesu, germánské textilie

141 MODRÁ A FIALOVÁ BARVIVA

BARVIVO BARVA SLOŽENÍ PŮVOD DATACE A POUŽITÍ

Bez černý ﬁalová sambucyan, Sambucus nigra (Eurasie) knižní malba, textil až modrá chrysanthemin zvl. stř. a sev. Evropa, (anthokyany) ale i Itálie Borůvky ﬁalová myrtilin, delphinidin Vaccinium myrtillus v knižní malbě, textil (anthokyany) (stř. a sev. Evropa)

Boryt modrá bylina Isatis tinctoria, Polygonum od středověku do 16. stol. tinctoria Anglie, do 19. stol. střední Evropa, v akvarelu a tempeře, k barvení látek

Indigo modrá indigotin bylina Indigofera tinctoria, jižní dovoz ve velkém od Asie 16. stol., znám však od starověku, umělé od r. 1897 v akvarelu a tempeře, zřídka v oleji, k barvení látek Kino, tesu oranžová butein, butrin Butea monosperma (Indie, orientální barvivo, stejně (chalkony), fisetin Barma) se nazývá druh třísla, (flavonoly) textil Lakmus modrá azolithmin aj. (směs) lišejník Roccella tinctoria rozšířen v 17. stol., a fialová používán dříve i později v oleji, zřídka v akvarelu a nástěnné malbě Modř mayská modrá indigotin adsorbovaný jižní Amerika nástěnná malba, nepálená do attapulgitu keramika

Turnesol modrá barvivo není známo vratisluň Croton tinctorium, od počátku středověku, až ﬁalová Chrozophora tinctoria (Eurasie) knižní malba, textil

Vinná réva červeno- quercetin (ﬂavonol) Vitis vinifera přídavek do inkoustů ﬁalová a barev k iluminování

14 2 ŽLUTÁ BARVIVA

BARVIVO BARVA SLOŽENÍ PŮVOD DATACE A POUŽITÍ

Aloe žlutá aloin Aloe vera, A. ferox, A. hepatica lazurování na plechu a hnědá Cibule žlutohnědá quercetin (glykosid, Alium cepa (Evropa a Asie) textil falvonol) Dřišťál žlutá dřišťál Berberis vulgaris textil, dřevo, laky, kůže Gumiguta žlutá polysacharid stromy Garcinia morella, dovážena ve velkém a pryskyřice, G. Pistoria, G. travancoriae, od r. 1615, vyskytuje kys. gambogová G. hanburyi se již dříve, používala (xanthonová b.) se do počátku 19. stol. v tempeře, akvarelu, k iluminování, méně v oleji Gunari žlutá crocetin (karotenoid), Cedrela toonal (Indie, Barma, orientální barvivo, textil quercetin (ﬂavonol) Malajsie)

Henna žlutá lawson (naftochinon) bylina Lawsonia alba, L. inermis, v Indii pěstována od a červená L. spinosa (Indie, dovezena starověku, do Evropy do j. Evropy a Anatolie) dovážena snad od středověku, b. látek ve starém Egyptě, kosmetické barvivo, Heřmánek žlutá isorhamnetin, wuercetin, Anthemis tinctoria, Chamaleum turecké koberce myricetin, apigenin, nobile, Matricaria chamomilla luteolin (flavony, (Eurasie) flavonoly) Juglon žlutá juglon (naftochinon) ořešáky Juglans nigra (Středomoří od středověku do 19. stol. a vých. Asie) v akvarelu a k barvení textilu, anatolské koberce Katechu žlutá katechin (tříslovina), Bengal catechu, Areca d., tříslení kůží, barvířství a hnědá qiercetin (flavonoid) Mangrowe c., Accacia c., Ouropariea gambir, Uncaria gambir (j. Asie) Kurkuma žlutá kurkumin bylina Curcuma longa, C. diflora, od středověku do 19. stol. C. tinctoria (Asie, zvl. Indie) v akvarelu, k iluminování, barvivo do potravin

Lo-kao žlutá až rhamnikosid, kys. Rhamnus saxatilis, R. Utilis textil zelená lokanová (ﬂavonoidy) (Čína)

Moruše žlutá morin (ﬂavonol) strom Chrysophora tinctoria dováží se do Evropy a maklurin (východní Asie), Maclura od 16. stol., v akvarelu pomifera (Texas), Artocarpus a k barvení textilu integrifolia (Barma, Jáva), Cudrania javanensis (Jáva) Orelan žlutá až orellin a bixin oreláník Bixa orellana 16.–19. stol. v Evropě, oranžová (karotenoidy) (j. Amerika) barvení látek a fermeže

Piuri (žluť žlutá euxanithan hořečnatý kravská moč cca 1620–1920 v akvarelu indická) a vápenatý a tempeře, méně v oleji Pryšec žlutá až quercetin (falvonol) Europhorbia orientální koberce, knižní oranžová malba 143 Ptačí zob žlutá keř Ligustrum vulgare v průběhu středověku (sev. Evropa) náhražkové barvivo, textil

Quercitron žlutá quercitrin, quercetin dub Quercus tinctoria objev 1775, používán do (flavonoly) (Sev. Amerika) poč. 20. stol. Rezeda žlutá luteolin a apigetin Reseda luteola (Eurasie) od římské doby do (flavony) 19. stol. V malbě 16. stol., byzantské textilie 10. stol., anatolské koberce 16. stol. v akvarelu a k barvení textilu Řešetlák žlutá, rhamnetin, emodin, Rhamnus tinctorius, asi od 12. stol. do hnědá, quercetin (též R. infectorio, R. saxalfillius, 18. stol., v akvarelu, zelená chrysophanová kys., R. alaternus, R. amygdalinus, tempeře, oleji, jamprefol, isorhamnetin, R. Oleoides, R. catharicus k iluminování, orientální rhamnazin – flavonoly, (Eurasie a Čína) koberce anthrachinony, anthokyany) Řešetláková žlutá až emodin, frangulin, Frangula alnus (Eurasie) anatolské koberce, zeleň zelená kys. chrysophanová akvarel (anthrachinony) Santal indický žluto- santalin (pyryliové strom Pterocarpus santalinus cca 16–19. stol. málo oranžová barvivo) v akvarelu, barvení textilu a potravin Stračka žlutá quercetin, kamferol, Delphinium zalil (Írán, orientální barvivo indická isorhamnetin (flavonoly) Afghánistán) orientální koberce Sumach žlutá až fisetin, myricetin strom Rhus corinaria, Cotinus mořidlo textilu a kůží, oranžová (flavonoly), fustin coggygria barivo anatolských (flavonoly) koberců, nábytkové laky Šafrán žlutá crocetin a crocin šafrán Crocus sativus od starověku asi do (karotenoidy) (jižní Evropa, Anatolie, Asie) 18. stol., v Asii ještě ve 20. stol. na iluminace, v akvarelu, imitace zlata na plechu, textil, orientální koberce Vitex žlutá až deriváty luteolinu Vitex agnus-castor (jižní Evropa, turecké koberce, italské (mnišský zelená (flavony) Anatolie) textilie pepř) Žlučový tmavě žlučová barviva volská žluč v akvarelu, lazurování na kámen žlutá plechu Žluť žlutá berberin (alkaloid) Berberis vulgaris (Eurasie) středověk, knižní malba, dřišťálová textil, anatolské koberce Žluť žlutá genistein, luteolin, janovec Genista tinctoria od starověku v severní janovcová kamferol (flavonoidy) Evropě, v Británii a v Anatolii, anatolské koberce, textil v severní Evropě (náhražkové b.)

14 4 masikot Odstíny některých staromistrovských musivní zlato barviv a pigmentů neapolská žluť azurit malachit měděnka zelený verditer modrý verditer smalt ultramarín auripigment realgar rumělka minium brazil dračí krev kampeška kermes košenila henna kraplak laka indigo lakmus turnesol rezeda řešetlák orelan 145 Odstíny různě připravených měděnek:

1. měděnka vzniklá na mědi působením octových par s močí 2. obyčejná měděnka 3. měděnka vzniklá na plechu potřeném solí a medem 4. měděnka se solí 5. měděnka připravená s vápnem 6. rezinát připravený z kalafuny a měděnky 1 2 3

4 5 6

Odstíny karmínu:

1. karmín srážený na kamenec s močí 2. karmín srážený na oxid cíničitý (pinkovou sůl) 3. karmín srážený na kamenec v prostředí sody 4. karmín srážený v prostředí barnatých solí 5. karmín srážený v neutrálním prostředí 6. rozetřená grana ve vodě

1 2 3

146 4 5 6 Azurit, částice Měděnka, částice v mikroskopu v mikroskopu

147 Ultramarín, částice Neutrální měděnka v mikroskopu zeleného odstínu, krystaly Zásaditá měděnka modrého odstínu, jehlicovité krystaly

148 SLOVNÍK ODBORNÝCH TERMÍNŮ

A Albit = minerál, živec, hlinitokřemičitan sodný

Abfeil = z něm. železo viz Na(AlSi3O8) Abrasura de scarleto = viz červeň lešticí Album de Apuleia = viz běloba olovnatá Acetas lixiviae = octan draselný Album de cornu cervi = viz sůl z jeleního rohu Acetum glaciale = ledová kyselina octová, Album de ossibus = viz kostní běloba 100% kyselina octová Album hispanicum = viz olovnatá běloba Acetum lignicum = kyselina octová získaná Album plumbum = uhličitan olovnatý zásaditý, ze dřeva, dřevní ocet viz běloba olovnatá Acidum auricum = kyselina chlorozlatitá Albumen ovi = bílek

H(AuCl4). 4H2O Alcohol sulfuris = sirouhlík Acor boracicus = kyselina boritá Aleopaticum = viz aloe Adamas = diamant Alexandrit = minerál, viz zelená odrůda Adraganthin = viz tragant chryzoberylu Adulár = minerál, hlinitokřemičitan draselný Alexandrit modrý = minerál, viz safír bezbarvý nebo žlutý, měsíček Alia lazurin = arab. viz kermes Aeruca = viz měděnka Alizari = viz kraplak arab. nebo viz kermes Aerugo = viz měděnka Alkali minerale = uhličitan sodný, viz soda Aerugo nobilis = patina, ušlechtilá měděnka Alkali vegetabile = uhličitan draselný, viz potaš Aes = bronz Alkana = červené barvivo alkanin z byliny Alcana Aes cuprum = měď tinctoria, též orkanet, alanet, alkanet, nepravá henna Aes viride = viz měděnka Alkanet = viz alkana Aethiops mercurialis = černý sirník Almandin = minerál, viz fialová odrůda granátu rtuťnatý Aloe = žluté, nahnědlé až nazelenalé barvivo aloin Aethiops mercurialis = černý sirník rtuťnatý, vytékající ve směsi s pryskyřicemi metacinabarit a polysacharidy z rostliny Aloe vera aj Agštejn = jantar Alpaka = 50–70% Cu, Zn, Sn Achát = minerál, bělavý vrstevnatý druh Alum = síran hlinito-draselný, viz kamenec chalcedonu, viz chalcedon Alumen = síran hlinito-draselný, viz kamenec Achinos = viz mastix Alumen glaciei = viz kamenec Achiotte = viz orelan Alumen spongiosum = pálený viz kamenec Achroit = minerál, bezbarvá odrůda Alumen ustum = viz pálený kamenec turmalínu, viz turmalín Alumina = viz kamenec pálený Aitstein = viz jantar Alumina sulfurica = síran hlinitý Akaroid = červená pryskyřice vytékající z keře Aluminii hydras = hydroxid hlinitý, hydratovaný Xantothrea hastilis oxid hlinitý Akštyn = viz jantar Aluzander = chlorid amonný, viz salmiak Akvamarín = minerál, modrozelená odrůda Ambarum = viz jantar berylu, viz beryl Ambra = viz jantar nebo jiná tvrdá pryskyřice, Akvamarín brazilský = minerál, světle modrý viz kopál, též lazurní hnědá barva s načervenalým topaz, viz topaz tonem, pálený okr Akvamarín orientální = minerál, nazelenale Ambroid = za horka slisované úlomky jantaru modrý, viz safír Ametyst = minerál, viz fialová odrůda křemene Akvamarín siamský = minerál, Ametyst orientální = minerál, viz fialový korund modrý, viz zirkon nebo fialový spinel Alabastr = minerál, síran vápenatý Amfibolin = viz zem zelená Alabastr = hornina, jemnozrnný sádrovec Amiatum = viz rumělka

CaSO4.2H2O Amonium = uhličitan amonný, viz salmiak Alanet = viz alkana nebo také čpavek nebo pryskyřice gumiresina Alant = viz kamenec amoniacum 149 Ampoli = viz bolus (ms. Athos) Arikano = viz druh okru Amylum = škrob Arkózy = hrubozrnné pískovce Analin = přepálená sádra, bezvodý síran vápenatý, (zrna 0,05–2 mm) s vodou netuhne Armenikum = viz azurit Anatas = minerál, oxid titaničitý Armenium = viz arménský bolus Andalusit = minerál, křemičitan hlinitý Armiatum = viz salmiak Andradit = minerál, viz druh granátu Arnatto = viz orelan Anglesit = minerál, síran olovnatý Arsen černý = nekovová modifikace arsenu Anhydrit = minerál, bezvodý síran vápenatý Arsen hnědý = nekovová modifikace arsenu Anil = viz indigo Arsen žlutý = nekovová modifikace arsenu Anime = viz kopál Arsenicum rubrum = sirník arsenitý, viz realgar Anion = triviální chem. název rozpouštedla, Arsenicum sulfatorum citrinum = viz auripi- cyklohexanon gment Anortit = minerál, hlinitokřemičitan vápenatý Arsenik = oxid arsenitý, též otrušík, utrých,

Ca(Al2Si2O8) utrejch, arsenový květ, někdy se používá pro viz Anotto = viz orelan auripigment a viz realgar Antichlor = thiosíran sodný (používá se Arsenolit = minerál, oxid arsenitý k odstraňování chloru zbylého po bělení látek, ev. Arsenopyrit = minerál, směsný arsenid a sulfid

ve fotografii) železa FeAs2S2 Antimon = značka Sb, stibium, starověký latinský Arxica = viz rezeda (LeBégue) název horniny antimonitu Asa dulcis = viz benzoin Antimon černý = nekovová modifikace antimonu Asa foetida = viz gumiresina amoniacum Antimon žlutý = nekovová modifikace antimonu Asfalt = minerál, směs bitumenů Antimonit = minerál, sirník antimonitý Asietta = sádrový podklad ke zlacení Antimonum crudum = sirník antimonitý, viz převážně v knižní malbě, obsahuje okrové čerň antimonová až růžové barvy (šafrán, hlinky, bolus) pojený Apatit fosforečnan = chlorid a fluorid vápenatý klihem nebo bílkem, případně s příměsí

3Ca3(PO4)2.Ca(F,Cl)2 arabské gumy, též asiso Apianum = viz zem zelená Asiso = viz asietta Appremment = žlutý sirník arsenitý, Asser = viz asiso viz auripigment Astrakantit = minerál, síran sodno-hořečnatý Aqua = voda, a. communis = v. studničná, tetrahydrát a. fluviatilis = v. říční, a. pluviatilis = v. dešťová, Atacamit = minerál, chlorid měďnatý zásaditý

a. fontis = v. pramenitá, a. destilata = v. destilovaná, CuCl2.3Cu(OH)2 a. marina = v. mořská Atakamit = zásaditý chlodid měďnatý Aqua ardens = viz líh Atrament = uhlíkatý inkoust, lampová čerň, ve Aqua dissolutiva = kyselina dusičná, též lučavka středověku duběnkový inkoust, jakýkoli prostředek Aqua fortis = kys. dusičná, též lučavka na psaní, atramentum sutorium = síran železnatý Aqua regia = lučavka královská k barvení činěné kůže na černo (vznik komplexu Aqua vitae = viz líh obdobného duběnkovému inkoustu), přeneseně Aragonit = minerál, uhličitan vápenatý atrament = síran železnatý Aramnetum = viz atramentum Atrament červený = brazil viz nebo oxid měďný, Arbor Dianae = amalgám rtuti a stříbra případně jakýkoli červený inkoust Arcanum tartari = octan draselný Atramentum = lampová čerň viz nebo inkoust, Arekové oříšky (betel) = zdroj třísla, rostlina barvivo k psaní, barvivo vůbec, Areca catechu (j. Asie) též aramnetum, tingentum Argentum = stříbro Atramentum sutorium = síran měďnatý, viz Argentum coloidale = koloidní stříbro skalice modrá v želatinovém roztoku Aureolin = komplexní hexanitrokobaltitan Argentum vivum = rtuť draselný, též kobaltová žluť, žlutý kobalt, Argilla alba = bílá hlinka, bílý bolus indická žluť nepravá (imitace), Fischerova sůl Argol = vinan sodno-draselný, viz vinný kámen Aurichalcum = mosaz, slitina mědi a zinku Archil = viz orchil Auripetrum = některý lak k imitaci zlata na 150 Ariccio = viz druh okru cínovém plechu Auripigment = minerál, sirník arsenitý As2S3 Balsamodendron gileadense, též egyptský b., Auripigment = žlutý sirník arsenitý, též kaménka, židovský b. zarnek, operment, orpiment, apprement, čínská Balzám guayanský = viz elemi žluť, rauškil (z něm. Rauschgelb), luschgel, žlutý Balzám gurujový = pryskyřice ze stromu arsenik, arsenicum sulfatorum citrinum Dipterocarpus gracilis, též indický dřevěný olej Aurum mosaikum = sirník cíničitý, viz zlato Balzám jesuitský = viz balzám kopajský musivní Balzám kanadský = jedlová pryskyřice, též Aurum musicum = sirník cíničitý, viz zlato medium Palmaroli, balsamum canadense musivní Balzám kopajský = pryskyřice ze stromu Aurum musivum = sirník cíničitý, viz zlato Copaifera officinalis, též kopaiva, capivi, kopaiba, musivní cativo, kopanba, kopahuba, parabalsam, mranham, Aurum potabile = komplexní kys. chlorozlatitá maracaibobalsam, jezuitský balzám, kopajský Austenit = velmi tvrdá modifikace směsných terpentýn krystalů Fe-C stálá při vyšší teplotě nebo v nerez Balzám štrasburský = pryskyřice z jedle Abies ocelích. pectinata, též štrasburský terpentýn, terebinthina Avanturin = minerál, zelený křemen s uzavřenými argenotoratensis, olio di abezzo šupinkami slídy Balzám terpentýnový = viz bordóský balzám Azenzar = arab. červená barva, výraz používán Balzám židovský = viz balzám giledadský pro rumělku, omylem zaměňován za azur Bapir = papír Azorium = ultramarín viz Barilový kámen = viz beryl (Mappae Clavicula) Baryt = minerál, síran barnatý, těživec Azotas bismuthi = dusičnan vizmutitý Baryt žíravý = hydroxid barnatý Azur = modrá barva s nazelenalým tónem, Baryum = značka Ba, barys řec. těžký (baryt čs. nejčastěji azurit nebo umělé měďnaté modře, ale těživec) také rostlinné modře (chrpová) Baryum hydroxydatum = hydroxid barnatý, Azur de roche = modrý druh měděnky viz, též baryum oxidatum hydricum, baryt žíravý viz popelová modř Baryum oxidatum hydricum = hydroxid Azurit = přírodní modrý zásaditý uhličitan barnatý, baryt žíravý měďnatý, též azurum citramarinum, lapis armenius, Basanit = minerál, viz černá zrnitá odrůda jaspisu azzuro dell Alemagna (Cennini), armenicum Baurac = tetraboritan disodný dekahydrát, (Plinius), horský lazur (Agricola), lazur (od 15. stol., viz borax dříve název pro ultramarín nebo pro organický Bauxit = minerál, hydroxooxid hlinitý srážený pigment) Bazaltin = minerál, viz fialová odrůda berylu Azurum citramarinum = viz azurit Báze laková = síran barnatý, viz barytová běloba Azzuro dell Alemagna = viz azurit Beckerit = minerál, viz druh jantaru Azzuro otremarino = viz ultramarín Běloba anatasová = oxid titaničitý v modifikaci anatasu, viz titanová běloba Běloba anglická = uhličitan vápenatý, viz křída Běloba barytová = síran barnatý, též minerál B baryt, blanc fixe, permanentní b., minerální b., nová Balas-rubín = minerál, viz růžový spinel b., sněhová b., laková báze (substrát) Balata = nepružná modifikace kaučuku Běloba cínová = oxid cíničitý, též popel cínový Balsamum canadense = viz kanadský balzám Běloba čínská = sirník zinečnatý, viz běloba Balsamum saturni = octan olovnatý zásaditý, krycí olověný ocet Běloba komorová = uhličitan olovnatý zásaditý, Balzám amyrisový = viz elemi viz běloba olovnatá Balzám benátský = modřínová pryskyřice (Larix Běloba korálová = mletý korál, převažuje decidua) uhličitan vápenatý, případně uhličitan hořečnatý Balzám bordóský = borová pryskyřice, též Běloba kostní = uhličitan a fosforečnan bordóský terpentýn, terebinthina gallica, obyčejný vápenatý, též ossa combusta (Heraclius) balzám, terpentýnový balzám Běloba kovová = oxid zinečnatý, viz zinková Balzám egyptský = viz balzám giledadský běloba Balzám egyptský = viz balzám giledadský Běloba kremžská = uhličitan vápenatý zásaditý, Balzám giledadský = pryskyřice z keře viz olovnatá běloba 151 Běloba krycí = sirník zinečnatý Biadetto d´otremarino = z ital. viz Běloba manganová = uhličitan manganatý ultramarínový popel Běloba mušlová = mleté mušle, převažuje Bianco st. Giovanni = viz svatojánská běloba uhličitan vápenatý Biboricum = viz borax Běloba olovnatá = zásaditý uhličitan olovnatý, Bílek = albumen ovi, clarea též kremžská b., vídeňská b., stříbrná b., Biotit = minerál, slída, hlinitokřemičitan

komorová b., španělská b. (směs s křídou 1:1), K(Mg,Fe)3(AlSi3O10)(OH,F)2 bílé olovo, plavajz, (z něm. Bleiweiss) playvajs, Bisetus = rostlinné barvivo uchovávané v podobě psimithium (Theofrastos), album plumbum, ceros šátečku napojeného několikanásobně barvivem (Theophilus), minium album (Mappae Clavicula), a vysušeného. Nejčastěji modře a červeně, cerusa (např. Boloňský ms.), viz folium bílý klejt. plavajz se používá též pro křídu Bismuthum subnitricum = zásaditý dusičnan Běloba pařížská = uhličitan vápenatý, viz křída vizmutitý, viz vizmutová běloba Běloba patentní = zásaditý chlorid olovnatý Bistr = dřevěné uhlí, též calibo Běloba Pattisonova = zásaditý chlorid olovnatý Bistr manganový = oxid manganičitý nebo

PbCl2.PbO.H2O manganitý, viz burel Běloba perlová = dusičnan vizmutitý zásaditý, viz Bitumen = pergamenový klih nebo těžený asfalt, vizmutová běloba nebo oxychlorid vizmutitý BiOCl v současném slova smyslu hornina obsahující Běloba permanentní = síran barnatý, viz běloba častečně karbonizované barytová organizované zbytky Běloba rutilová = oxid titaničitý, viz titanová Bitumen piscium = klih z rybího měchýře běloba Bixin = viz orelan Běloba sangiovanni = jemně krystalický hydroxid Blanc fixe = viz barytová běloba vápenatý pro fresco (Cennini) Blancophon = běloba 70 % síranu barnatého Běloba sněhová = viz olovnatá běloba a 30 % uhličitanu vápenatého nebo viz zinková b. Bledna = viz borax Běloba stříbrná = uhličitan olovnatý zásaditý, viz Bledník = bór (Pressl) olovnatá b. Blejno arsenové = minerál, sirník arsenitý Běloba svatojánská = jemně krystalický hydroxid Blejno manganové = minerál, sirník manganatý resp. uhličitan vápenatý používaný jako běloba Blejno ohnivé = minerál, sirník a antimonit v nástěnné malbě též bianco st. Giovanni stříbrný Běloba španělská = uhličitan olovnatý zásaditý Blejno Sidotovo = minerál, sirník zinečnatý a křída 1:1, viz též běloba olovnatá, viz též běloba fluoreskující vizmutová Blejno zinkové = minerál, sirník zinečnatý, Běloba titanová = oxid titaničitý, též titanox, sfalerit krystalické modifikace rutil a anatas Bliviz = uhličitan olovantý zásaditý, viz olovnatá Běloba vídeňská = uhličitan vápenatý, viz křída, běloba nebo viz běloba olovnatá Blodum = viz boryt Běloba vizmutová = zásaditý dusičnan vizmutitý, Blue bice = z angl. viz modrý verditer též perlová b., španělská b., florus bismuthi, magiste- Blue black = z angl. révová čerň rium bismuthi, magisterium cosmeticum, markazita Bobule avignonské = , Běloba zinková = oxid zinečnatý, též čínská b., viz řešetláková žluť zinkoxid, spodium (znečištěná kovovým zinkem), Bobule benátské = , nix alba, lana philosophica, spiritus volatilis cadmiae, viz řešetláková žluť florus zinci, tutia, sněžná b., stálá b., bílý vitriol, Bobule turecké = , kovová b. viz řešetláková žluť Benzoe = viz benzoin Bokkam = viz brazil Benzoin = pryskyřice z keře Styrax benzoin, Bolus = červená hlinka, hlinitokřemičitanová též benzoe, asa dulcis, benjamínová guma sedimentární hornina, barevnou složkou jsou oxidy Berenice = viz jantar nebo kopál železa, přeneseně též jiná hlinka jako bílý bolus = Berkblau = z něm. viz modrý verditer kaolin nebo viz sádra, zelený bolus = viz zem Berkgrün = z něm. viz zelený verditer zelená Beryl = minerál, křemičitan hlinito-berylnatý Bolus alba = kaolin nebo jiná bílá hlinka, viz Be Al (Si 0 ) sádra 152 3 2 6 17 Bor = značka B, název odvozen od boraxu Burel = oxid manganičitý, též manganová hněď, Boracicum = viz borax manganová čerň, cementová čerň, braunstein, Boracit = oktaboritan hořečnatý a chlorid manganový bistr, manganová šeď, magnesia nigra, hořečnatý magnesia vitriariorum Borax = tetraboritan disodný dekahydrát, Burgundská violeť = viz manganová violeť též bledna, poras, porasová sůl, baurac, Buřičitka = oxid manganitý (Pressl) boracicum, biboricum, zaměňoval se salmiakem, Buřičnatka = oxid manganatý (Pressl) a chryzokolem a směsmi solí používaných k čištění Buřík = mangan (Presl) kovů před pájením a jako taviva v prubířství Butyrum antimonii = antimonové máslo, Borky (kotvice) = duběnky, zdroj třísla žlabatka chlorid antimonitý kalichová žijící na dubu Quercus macrolepsis Butyrum sulfuris = srážená síra, sírové máslo (Balkán) Bornit = minerál, sirník železnato-měďnatý

Cu3FeS3, kyz pestrý měděný Bornstein = viz jantar C Boryt = modré indigoidní barvivo z rostliny Isatis Cadmolithe = sirník kademnatý se síranem tinctoria, též vitrum, vejt, wait, woad, weitplumen, kademnatým, též cadmophone erwaisda, německé indigo, glastrum (Plinius), Cadmophone = sirník kademnatý a síran barnatý, uvatum (Lucca ms.) též cadmolithe Bosenská mořská pěna = uhličitan hořečnatý Caeruleum = viz ceruleum Brasa = viz brazil Calaminaris = uhličitan zinečnatý, viz kalamín Braunit = minerál, oxid manganitý Calcaria aerata = uhličitan vápenatý Brazil = červené barvivo brazilein extrahované Calcaria extincta = viz vápno hašené z dřeva stromů Caesalpinia, též červené dřevo, Calcaria muriatica = chlorid vápenatý brazilské d., červená pryzule, bokkam, brixilium Calcaria usta = viz vápno pálené (Heraclius), braxilium (LeBégue), brasa, prisilge, Calibo = viz bistr brusilie, brese, rosetta (DeMayerne), roselin, Calibs = ocel verzino (Cennini), prysilium, fernambukové dřevo, Calx ovorum = vápno pálené z vaječných pernambukové d., červený atrament skořápek Brese = viz brazil Calx viva = viz vápno pálené Britannia metal = značka kvalitního cínového Camfor = viz kafr nádobí, 19. stol. Caput mortuum = nafialověle tmavočervený Brixilium = viz brazil oxid železitý, jinak též zbytek po destilaci (mrtvé Brochantit = minerál síran měďnatý tělo) a lešticí červeň (trygion) Brom = značka Br, bromos řec. zápach Carabe = viz jantar nebo kopál Broník = nikl (Pressl) Carbo sarmenti = révová čerň Bronz = slitina mědi a cínu Carmoisin = viz kermes Bronz korinthský = starověká slitina zlata stříbra Carominium = karmín, rumělka, tělová směs a mědi Castor oil = ricinový olej viz též oleum ricini Bronz mincovní = 95 % Cu, Sn, Zn Catechu = viz katechu Bronz sochařský = 80–90 % Cu, Sn, Zn Cathimia = viz kalamín, přeneseně mosaz Brookit = minerál, oxid titaničitý Cathimia argentea = mosaz bílá Brucit = minerál, hydroxid hořečnatý Cathimia aurea = mosaz žlutá Brudev = kyselina bromovodíková (Pressl) Cativo = viz kopajský balzám Brudev = kyselina bromovodíková (19. stol.) Catzydonisstein = z něm. viz chalcedon Brudík = bromovodík (Pressl) Celeste = viz celinová modř Brunum = hnědý okr, pálený okr Celestin = minerál, síran strontnatý Brunus = hnědý okr nebo viz brazil Celidonie = vlaštovičník, žlutá barva Brusilie = viz brazil Cementum = tmel Bruyére = zdroj třísla, rostlina Erica arborea Cenobrium = viz minium nebo viz rumělka (Turecko, Jemen), též bruyérské dřevo na dýmky Cepa = cibule a dýhy Cera japonica = viz vosk japonský Bularminium = viz bolus Cera karnauba = viz vosk karnaubský Burel = minerál, oxid manganičitý, pyroluzit Cera virginea = světlý včelí vosk 153 Cerasus = třešňová guma, oligosacharid Croceum = viz šafrán Ceresin = uhlovodíkový vosk Crocus martis = žlutý oxid železnatý Ceros = uhličitan olovantý zásaditý, viz olovnatá Crocus veneris = viz atrament červený běloba Cukr olověný = zásaditý octan olovnatý Ceruleum = křemičitan měďnatý, měďnaté sklo, Cuprum = měď též egyptské sklo, pompejská modř, též caeruleum, Cutch = viz katechu v širší slova smyslu jakákoli nebesky modrá barva, Cyankali = kyanid draselný celinová modř Ceruleum manganové = manganan barnatý, viz manganová modř Ceruleum scythicum = viz ultramarín Č Cerulus lapis = lapis lazuli, viz ultramarín Čerň antimonová = sirník antimonitý, též Cerusa = uhličitan olovnatý zásaditý, viz běloba minerál antimonit (sirník antimonitý má žlutou olovnatá a černou modifikaci) Cerusa cydar = červený oxid olovnatý, viz klejt Čerň cementová = viz burel Cerusa usta = žlutý oxid olovnatý, viz masikot Čerň kobaltová = oxid kobaltnato-železitý Cerusit = minerál, uhličitan olovnatý Čerň korková = karbonizovaný korek Ceruska = tužka Čerň kostní = fosforečnan vápenatý a uhlík Cetaceum = vorvanina, olej z lebeční dutiny (vzniklý karbonizací organické tkáně), též trygion vorvaně (Physeter macrocefalus), též syncet Čerň manganová = oxid manganičitý, viz burel Cín = značka Sn, stannum, název slitiny olova Čerň révová = karbonizované stonky révy a cínu, z něm. Zinn Čerň slonová = elephantinum, karbonizovaný Cín šedý = prášková modifikace cínu, sloní kel cínový mor Čerň železitá = oxid železnato-železitý, magnetit Cineres klavelatas = uhličitan draselný, viz potaš Červeň africká = viz červeň světlicová Cinis judaicum = viz potaš Červeň asijská = viz červeň světlicová Cinis prati = potaš vyrobený pálením Červeň čínská = viz červeň světlicová vinného kamene Červeň jodová = jodid rtuťnatý, Cinitka = oxid cíničitý (19. stol.) též šarlatový lak Cinobr = červený sirník rtuťnatý, viz rumělka Červeň lešticí = oxid železitý, viz železitá červeň Cinobr australský = zásaditý chroman olovnatý, Červeň nová = viz košenil viz chromová červeň Červeň pařížská = oxid olovnato-olovičitý, viz Cinobr indický = viz dračí krev minium Cinobr zelený = oxid zinečnato-kobaltnatý, viz Červeň perská = oxid železitý, viz železitá červeň

kobaltová zeleň Červeň rtuťno-chromová = Hg2CrO4 chroman Cínovec = minerál, oxid cíničitý, kassiterit rtuťný Cínový mor = prášková modifikace cínu, šedý cín Červeň světlicová = červené barvivo karthamin Cinum = viz švestková guma z byliny Carthamus tinctoria, též saflor, Cire perdue = odlévání do ztraceného vosku č. africká, asijská č., čínská č. (výraz saflor, safra, Citrin = minerál, žlutá odrůda křemene zaffer, cafra se používal také pro meziprodukt Clarea = bílek při výrobě kobaltového skla, smaltu pro jeho Claret = bílek červenofialovou barvu) Claudetit = minerál, oxid arsenitý Červeň španělská = viz železitá červeň Coccarin = viz kořenil Červeň zlatnická = oxid železitý, viz železitá Colophonium = viz kalafuna červeň Courbaryl = viz kopál americký Červeň železitá = oxid železitý, červené hlinky, Cramoisin = viz karmín též minerál hematit, krevel, zlatnická č., lešticí č., Crana = viz kermes kolkothar, tripl, turecká č., perská č., pompejská č., Cremon tartari = vinan sodno-draselný, viz vinný indická č. kámen Čistec = cín Creta = viz křída, nebo bílá hlinka, kaolin aj. Čmýh = formaldehyd (Presl) Creta viridis = viz zem zelená Crimson = viz kermes 154 Crisicula = viz malachit D Dusec = oxid dusičný, kyselina dusičná (Pressl) Daru = arab. viz mastixový balzám ďasičnatka oxid kobaltnatý (Pressl) Ďasičitka = oxid kobaltitý (Pressl) Dusec = kyselina dusičná (19. stol.) Ďasík = kobalt (Presl) Dusičitka = oxid dusnatý (Pressl) Démantoid = minerál, viz zelená odrůda Dusičnatka = oxid dusný (Pressl) andraditu Dusitec = kyselina dusitá (Pressl) Dextrin = produkt odbourávání škrobu, britská Duzík = iridium (Pressl) guma, krystalová g., gummi anglicum Dyers buckthorn = z angl. viz řešetláková žluť Diachilon = viz gumiresina amoniacum Dialogit = minerál, uhličitan manganatý Diamant = minerál, uhlík E Diamant aljašský = minerál, viz křišťál Elektron = viz jantar Diamant arkansaský = minerál, viz diamant Elektrum = slitina zlata a stříbra, bledé zlato Diamant cejlonský = minerál, Elemi = pryskyřice ze stromů Canarium, též viz bezbarvý zirkon guayanský balzám, amyrisový b. Diamant český = minerál, viz křišťál Elephantinum = čerň slonová Diamant marmarošský = minerál, viz křišťál Endich = viz indigo Diamant mexický = minerál, viz křišťál Energit = minerál, thioarseničnan měďnatý

Diamant německý = minerál, viz křišťál Cu3AsS4 Diamant simili = minerál, imitace Epidot = minerál, křemičitan vápenato-hlinito-

Diamant syrský = minerál, viz bezbarvý topaz železnatý Ca2(Al, Fe)3(SiO4)3(OH) Diopsid = minerál, křemičitan vápenato- Epsomit = minerál, síran hořečnatý heptahydrát hořečnatý CaMg(Si2 06) Erbeselengal = viz masikot Dioptas = minerál, křemičitan měďnatý Erbselen = dřišťálová žluť viz, Berberis vulgaris Divi-divi = tříslovina z kůry libidníku Erinitrit = dusitan sodný Caesalpinia coriaria, též siliquae libidibi Erugo = viz měděnka Divi-divi (libi-dibi) = tříslovina, Caesalpinia Erwaisda = viz boryt coraria (Mexiko, J. Amerika) Erythrodanum = kraplak viz (Plinius) Djevalit = minerál, umělý drahokam, oxid Es = bronz zirkoničito-vápenatý Eschel = viz z něm. smalt Dolomit = minerál, uhličitan vápenato- Ethylalkohol = triviální chem. název hořečnatý rozpouštedla, ethanol Dolomit = minerál, uhličitan hořečnatý Etiopský minerál = viz mohr Dranonia = viz krev dračí Euklas = minerál, křemičitan hlinito-berylnatý

Drasličitka = hydroxid draselný (Pressl) BeAlSiO4(OH) Draslík = značka K, (al)kali arab. název roztoku Euphrasium = mastix získaného vyloužením popela Eutektická slitina = viz eutektikum Draslo žíravé = hydroxid draselný Eutektikum = slitina dvou či více kovů, která Dravit = minerál, viz žlutohnědá odrůda má jeden bod tání pro všechny kovy turmalínu Evapority = horniny vzniklé vypařováním Dřevní ocet = kyselina octová, acetum lignicum roztoků Dřevo fernambukové = viz brazil Exudra = tmavá červeň (Theophilus) Dřevo kampeškové = viz kampeška Dřevo modré = viz kampeška Dřevo pernambukové = viz brazil Dřevo santalové = santal F Dřevo sv. Martina = viz kampeška Fabulit = minerál, umělý drahokam, titaničitan Duběnky = (gallae, sodomská jablka) zdroj strontnatý tříslovin, žlabatky rodu Cynipis žijící na dubech Fel metallorum = dusičnan stříbrný, kovová (Quercus) žluč Duběnky čínské = zdroj třísla, mšice Aphis Fel tauri = volská žluč chinesis žijící na škumpách Rhus semialatum Fenakit = minerál, křemičitan berylnatý (Čína) Be (SiO ) 2 4 155 Ferrum = železo s pojivem, následuje vrstva gesso sotile, (viz gesso Ferrum oxidalum = oxid železnatý sotile) Ferrum oxidatum = oxid železitý Gesso sotile = z ital. svrchní vrstva sádrového Fianit = minerál, umělý drahokam, podkladu malby tvořená hašenou sádrou, (viz oxid zirkoničito-vápenatý hašená sádra) nebo mletým sádrovcem, obojí Firmus = obch. název, kaseinové lepidlo pojeno Fischbein = z něm. sépie, sépiové barvivo Giallorino = z ital. olovnato-cíničitá žluť Flores antimonii = oxid antimonitý Gilgen = chrpová modř Florus bismuthi = viz běloba vizmutová Giuggiolino = z ital. viz pálený okr Florus boracis = kyselina boritá Glassa = kopál, lazura, lak Florus zinci = oxid zinečnatý Glastrum = viz boryt Fluorit = minerál, fluorid vápenatý, kazivec Glauberit = minerál, síran sodno-vápenatý Folium = viz turnsol nebo viz lakmus a viz Glauberova sůl = minerál, síran sodný orchil dodekahydrát Fosforit = minerál, zásaditý fosforečnan Glucinum = berylium vápenatý Glycerol = triviální chem. název rozpouštedla, Franklinit = minerál, oxid zinečnato- glycerin manganato-železnatý Glykasmus = dva díly pleťového tónu (běloba, Fuligo = kopt, saze okr, rumělka nebo běloba, okr, bolus nebo běloba, Fumarol = vulkanický jód žlutočervený okr) a jeden díl proplasmu Furusol = viz lakmus (ms. Athos) Fustic = viz morušová žluť Goethit = minerál, oxid železitý hydrát Gomme goute = viz gumiguta Gorma = viz pokostový kermes Gorma = viz pokostový kermes G Grana = viz kermes Gagát = minerál, karbonizované rostlinné Granát = minerál, křemičitanový minerál fosilní zbytky Granát český = minerál, viz pyprop Galbanum = pryskyřice z rostliny Ferula Granát syrský = minerál, viz almandin galbaniflua (Persie), léčivo, imitace zlata, Granát-jade = minerál, viz železný grosulár též druh armoniacké gumy Granátovník = zdroj tříslovin, Punica granatum Galenit = minerál, sirník olovnatý, leštěnec (střední Asie, Persieatolie) olověný Greenockit = minerál, sirník kademnatý Galerumpulver = z něm. mleté duběnky Grosulár = minerál, viz zelená odrůda granátu Galianth = minerál, umělý drahokam, galio- Gtessum = viz jantar gadoliniový granát Guarango = tříslovina, Caesalpinia spinosa Galitzenstein = síran zinečnatý (J. Amerika) Gallae = duběnky Guatum = viz indigo nebo viz boryt Galles = duběnky Guede = viz boryt Galmei = viz kalamín Gum dragon = viz tragant Gama gita = viz gumiguta Gum lac = viz šelak Gambir katechu = japonská rudka tříslovina, Guma africká = viz guma arabská řemidhák Uncaria gambir (Malajsie, Ceylon, vých. Guma akáciová = viz guma arabská Afrika) Guma amoniaková = viz gumiresina amoniacum Gamboge = viz gumiguta Guma anglická = viz dextrin Garancia = viz kraplak Guma arabská = polysacharid vytékající ze Garrat = tříslovina, Acacia nilotica (Indie, trop. stromů Acacia, též africká g., akáciová g., arabicum, Afrika) senegalská g., akáciová g. Gas sylvestre = oxid uhličitý Guma armiacká = viz gumiresina amoniacum Gatab = viz gumiguta Guma benjamínová = viz benzoin Gaude = viz rezeda Guma kordofánová = viz g. arabská Gaugoli = viz indická žluť Guma opopon = viz opopon Gesso grosso = z ital. spodní vrstva sádrového Guma senegalská = viz g. arabská 156 podkladu malby tvořená přepálenou sádrou Gumami elastikum = kaučuk Gumami traganthae = viz tragant Hněď antverpská = bitumen, minerál podobný Gum-booge = viz gumiguta asfaltu Gumi fornis = viz sandarak Hněď florentská = viz hněď Hattchetova Gumiguta = žluté barvivo kys. gambogová Hněď chromová = chroman měďnatý a polysacharidická guma vytékající ze stromů rodu Hněď chromová = CuCrO4 chroman měďnatý Garcinia, též gamma gita, gomme goute, gatab, Hněď kasselská = bitumosní hnědá hlinka, též gum-booge kolínská hlinka, hněď VanDyckova aj Gumiresina amoniacum = pryskyřice Hněď manganová = oxid manganičitý, viz burel a polysacharid z rostliny Dorema amoniacum, též Hněď pruská = oxid železitý získaný žíháním čertovo lejno, diachylon, armiacká guma, galbanum, pruské modři použití: imitace zlata, léčivo a tmel Hněď římská = viz hněď Hattchetova Gumma cinea = viz švestková guma Hněď VanDyckova = bitumosní hnědá hlinka Gumma de cino = viz švestková guma Hnědel = minerál, oxid železitý hydrát, limonit Gumma de prino = viz švestková guma Hořčík = značka Mg, magnesium, podle města Gummi Albaticum = viz arabská guma Magnesia v Thessalii Gummi Album = viz arabská guma Hořčitka = oxid hořečnatý (19. stol.) Gummi aleopaticum = viz aloe Hyacint = minerál, viz skořicově zbarvená odrůda Gummi amigdalarum = mandlová guma zirkonu Gummi cerasorum = třešňová guma Hyacint orientální = minerál, viz růžový korund Gummi cerusarum = třešňová guma Hypermangan = manganistan draselný, též Gummi nequam = třešňová guma permanganát Gummi prunarum = švestková guma Gummi serapinum = feroniová guma Gutaperča = surový kaučuk CH Chafur = viz kafr Chalcedon = minerál, oxid křemičitý, krystalický H hydrát Hard metal = označení kvalitního cínového Chalgoz = vápenné mléko nádobí před r. 1800 Chalkopyrit = minerál, dvojsirník železnato-

Harmala = červené barvivo z keře Peganum měďnatý CuFeS2, kyz měděný harmala Chalkosin = minerál, sirník měďný, leštěnec Hattchetova hněď = tetrakyanoželezitan měďný měďnatý Cu2(Fe(CN)6) Chaluzev = kyselina jodovodíková (19. stol.) Heliodor = minerál, viz žlutá odrůda berylu Chaluzík = jod (Presl) Heliotrop = minerál, viz žlutohnědá odrůda Chasonec = oxid titaničitý (19. stol.) chalcedonu Chasoník = titan (Pressl) Heliotrope = viz turnsol Chlorid uhličitý = triviální chem. název

Hematit = minerál, oxid železitý Fe2O3, krevel rozpouštedla, tetrachlormethan Hemihydrát = míněna pálená sádra Chlorid zlatitý = kyselina chlorozlatitá

CaSO4.1/2H2O H(AuCl4). 4H2O Henna = žluté barvivo a červené barvivo lawson Chochsilber = rtuť z byliny Lawsonia alba, též hinna, kypros Chromit = minerál, oxid kobaltnato-železitý Henna nepravá = viz alkana Chromoxid ohnivý = oxid chromitý hydrát, Hepar sulfuris = polysirník draselný, sirná játra, též Guignetova z., smaragdová z., Pannetierova z., patinující činidlo na zlato norimberská z., s barytem permanentní z. Herba litea = viz rezeda Chromoxid opakní = viz chromoxid tupý Herba lucia = viz rezeda Chromoxid tupý = oxid chromitý, též Casalisova Herba rocchia = viz rezeda z., Dinglerova z., Plessysova z., Schnitzerova z., Hesonit = minerál, viz oranžová odrůda granátu opakní chromoxid, matný viridian Hinna = viz henna Chrysocolla = viz řec. malachit nebo viz chryzokol Hliničitka = oxid hlinitý (Pressl) Chryzoberyl = minerál, hlinitan berylnatý Hlinka kolínská = bitumosní hlinka, Chryzokol = křemičitan měďnatý dihydrát, hnědý pigment též chrysocolla, cedrová zeleň 157 Chryzokol = minerál, hydratovaný křemičitan Jantar = fosilní pryskyřice, též agštyn, agštejn, měďnato-hlinitý karabe, carabe, krabe, ambarum, berenice, elektron, Chryzolit brazilský = minerál, viz chryzoberyl gtessum, sukcinit, ambra nebo viz turmalín Jantar = minerál, fosilní pryskyřice Chryzolit český = minerál, viz vltavín Japičitka = hydroxid lithný (Pressl) Chryzolit sasský = minerál, viz topaz Jarosit = minerál, síran a železnatan draselný Chryzolit sibiřský = minerál, viz démantoid hydratovaný Chryzopras = minerál, viz zelená odrůda Jasnorudek = minerál, thioarsenitan stříbrný

chalcedonu Ag3(AsS3), proustit Chvořík = wolfram (Pressl) Jaspachát = minerál, viz odrůda jaspisu Jaspis = minerál, viz druh chalcedonu Jaspis egyptský = minerál, odrůda jaspisu Jaspis neukirchenský = minerál, šedohnědý E jemně zrnitý jaspis barvený pruskou modří, Ebonit = sírou hustě sesíťovaný kaučuk též německý lapis černé barvy Játra sirná = polysirník draselný Eburit = sírou hustě sesíťovaný kaučuk bílé Jícha bordóská = síran měďnatý ve vápenném barvy (napodobenina slonoviny) mléce Elektrit = korundový prášek k broušení Jiskřík = minerál, viz pyrop drahých kamenů Jovis = cín, též Jupiter, čistec Jupiter = cín I Iarim = arab. uhličitan nebo octan měďnatý, K viz měděnka Kadidlo = pryskyřice z keře Boswelia sacra, též Ilmenit = minerál, titaničitan železnatý olibanum, rander Indaco = viz indigo Kaditeros = řec. cín Indebaudias = viz indigo Kadmeia = viz kalamín Indický dřevný olej = viz africká kopaiva Kadmium = prvek (kov) nebo žlutý až červený Indigo = modré barvivo indigotin z byliny pigment = sirník kademnatý Indigofera tinctoria aj., též Indebaudias, indicum Kadmium = značka Cd, od horniny kalamínu (např. Mappae Clavicula, Theophilus), indaco, (kadmeia), v němž jsou příměsi kadmia endich, arab. anil, nil, indych, indomodř, lulax Kadmophone = světlá žlutá barva, sirník (Lucca ms.), guatum (indigo nebo boryt) kademnatý a síran barnatý Indigo červené = viz orchil Kafr = silice ze dřeva stromu Camphora officinalis Indigo německé = viz boryt aj., též camphora, chafur, camphor Indigolit = minerál, viz modrý turmalín Kainit = minerál, síran hlinito-draselný Indomodř = viz indigo dodekahydrát, kamenec hlinito-draselný Indych = viz indigo Kalafuna = zbytek po destilaci borové pryskyřice, Inch = angl. viz palec též kolophonium, resina, rosin, bednářská smůla, Inkarnát = tělová barva řecká smůla, resina gallica Kalamín = minerál, uhličitan zinečnatý, smithsonit Kalamín = minerál, uhličitan zinečnatý, též J kadmeia, cathimia, kalměj, lapis calaminaris Kalamín křemičitý = minerál, křemičitan Jade indický = minerál, viz avanturin zinečnatý hydrát Jade mexický = minerál, železnatý vápenec, Kalcit = minerál, uhličitan vápenatý uhličitan vápenatý Kalch = viz křída Jade tichomořský = minerál, viz chryzopras Kali borussicum = žlutá krevní sůl Jade transwaalský = minerál, viz zelený grosulár Kali zooticum = červená krevní sůl Jadeit = minerál, křemičitan hlinito-sodný Kaličitka = oxid bismutitý (Pressl) NaAl(Si O ) Kalium cyanatum = kyanid draselný 158 2 6 Kalium chloratum = chlorid draselný Katechu (k. bengálské, k. bombayské) = tříslovina, Kalkus = hydroxid vápenatý, akácie Acacia katechu (Indie, Barma) viz vápno hašené Kauri = viz australský kopál Kalkus = vápenné mléko Kazev = kyselina fluorovodíková (Pressl) Kalměj = uhličitan zinečnatý, Kazík = fluor (Pressl) viz kalamín Kazivec = minerál, fluorid vápenatý, fluorit Kalomel = chlorid rtuťný, sladká rtuť Kentikov = cín Kámen dávivý = vinan antimonito-draselný, Kermes = červené barvivo kys. karmínová, tartarus emeticus produkt hmyzu (coccus kermes) žijícího na Kámen měsíční modrý = minerál, viz chalcedon kermesovém dubu (od sanskrtského kirmidja), Kámen mýdlový = talek též karmín (pro košenilu viz i kermes), karmínový Kámen olejový = viz prubířský kámen lak, karmasin, kuličkový lak, z angl. crimson, Kámen prubířský = buližník, hlinitokřemičitá vermiculo (vermiculus = malý červ), vermilion, vyvřelá hornina coccarin, grana, crana (kuličky), scolecium, arab. Kámen tartarský = viz vinný kámen alia lazurin, alizari, kirmizi (ms. Athos) Kámen vinný = vinan sodno-draselný, též kámen Kerosin = triviální chem. název rozpouštedla, tartarský, argol, tartar benzinová frakce 150–200 °C Kámen žlučový = vápenaté soli žlučových Kieserit = minerál, síran hořečnatý hydrát kyselin, tmavožlutý pigment, obvykle náhražka Kino angophora = tříslovina gophora (Austrálie) Kamenec = síran hlinito-draselný dodekahydrát, Kino buteové = tříslovina, Butea monosperma též alumen, alaun, alum. Někdy se zaměňuje (Indie) s oxidem hlinitým, páleným kamencem (alumina) Kino eukalyptové (Botany Bay) = tříslovina, Kamenec jemenský = síran hlinito-amonný Eucalyptus (Austrálie) hydrát Kino gambijské či africké = tříslovina, Kamenec pálený = oxid hlinitý, též alumen, Pterocarpus erinaceus (Senegal) alumen ustum, alumen spongiosum, alumina Kino indické = tříslovina, Pterocarpus Kamenec římský = viz skalice modrá marsupium (Indie) Kaménka = žlutý sirník arsenitý, viz auripigment Klejt = červený oxid olovnatý, též litargí, Kamínek pekelný = dusičnan stříbrný, lapis cerusa cydar, názvy pro masikot a klejt infernalis se používaly záměrně Kampeška = červené barvivo hematein Klejt stříbrný = uhličitan olovnatý zásaditý, viz extrahované z dřeva stromu Haematoxylon olovnatá běloba campecheanum, též z angl. logwood, Klejt zlatý = oxid olovnatý, viz masikot redwood, blockwood (používá se i pro Kobaltin = minerál, sulfoarsenid kobaltu CoAsS jiná tropická dřeva), d. sv. Martina, kreveň, Kochsilber = rtuť modrá pryzule, modré dřevo Kolkothar = oxid železitý, viz železitá červeň Kandy-spinel = minerál, viz granát ze Srí Lanky Kolomastrika = kaučuk (z lat. gumi elasticum) Kaprubín = minerál, viz pyrop Kolophonium = viz kalafuna Karabe = viz jantar nebo viz kopál Kopahuba = viz balzám kopajský Karagen = polysacharidická klovatina vyvařená Kopaiba = viz balzám kopajský z mechu Chondrus crispus aj., též islandský Kopaiva = viz balzám kopajský mech, irský mech Kopál = fosilní pryskyřice ze stromů např. Karborundum = slynutý karbid křemíku SiC, Agathis, Trachylobium, Hymenaea, též ambra, abrazivum glassaime, krabe, často se výrazy používaly Karmasin = viz kermes záměnně i pro jantar. Africký kopál: kopál kongo, Karmín žlutý = viz quercitron gabun, zanzibar, benguela, Sierra Leone, accra. Karnalit = minerál, chlorid hořečnato-draselný Australský kopál: kauri, novozélandská damara. hexahydrát Americký kopál: courbaryl. Indický kopál: manila, Karneol = minerál, červená odrůda sandaron, manilský balzám viz chalcedonu Kopanba = viz balzám kopajský Kasiteros = cín Koperas = síran měďnatý, viz skalice modrá Kassiterit = minerál, oxid cíničitý, cínovec Kopt = saze z pryskyřičného dřeva Katechu = žluté tříselné barvivo katechin Kornit = sesíťovaný (vulkanizovaný) kaučuk ze stromu Gambir catechu, též cutch plněný šelakem 159 Korund = minerál, oxid hlinitý Květ antimonový = oxid antimonitý, minerál Kořen žlutý = viz kurkuma antimonit Kostec = kyselina fosforečná (19. stol.) Květ kyanu = lapis lazuli nebo jiný modrý minerál Kostík = fosfor (Presl) Květ markazity = oxid vizmutitý Košenil = červené barvivo kys. košenilová Květ vizmutový = viz běloba vizmutová produkované červci rodu Coccus žijících na Květ zinkový = oxid zinečnatý, viz zinková kaktusech rodu Opuntia, tíž cochinilla, krapkarmín běloba

ichovský lak, nová červeň, florentský lak, benátský Kyanid zlatitý = K(Au(CN)4) lak, vídeňský lak, grana Kyanos lithos = řec. lapis lazuli, viz ultramarín Krabe = kopál nebo jantar, přeneseně lak nebo Kypros = viz řec. henna lazura Kyselina karbolová = fenol Kraplak = červené barvivo alizarin a purpurin Kyselina ledová = 100% kyselina octová z kořenu mořeny Rubia tinctoria, též mořenový Kyselina solná = kyselina chlorovodíková lak, alizarin, alizarinový lak, sráž alizarinová, Kyslík = značka O, oxygenium, kyselinotvorný erythrodanum (Plinius), rubia (Mappae Clavicula), Kyz cínový = minerál, sirník měďnato-železito- pandius (Heraclius), garancia, rubea radix, z angl. cíničitý, stanin rosso scuro, z něm. retzel, arab. alizari, alia lazurin Kyz manganový = minerál, dvojsirník manganatý Kraplak žlutý = viz quercitron Kyz měděný = minerál, dvojsirník železnato-

Kreutzberen = z něm., viz řešetláková žluť měďnatý CuFeS2, chalkopyrit Krev dračí = červená pryskyřice s barvivem Kyz pestrý měděný = minerál, sirník železnato-

dracorhodinem a dracorubinem vytékající ze měďnatý Cu3FeS3, bornit stromu Calamnus draco aj., též dranonia, indický Kyz železný = minerál, dvojsirník železnatý, pyrit cinobr, sandragon, sanguis draconic Krevel = minerál, oxid železitý, hematit Kreveň = viz kampeška Krimizi = viz kermes (ms. Athos) L Krokodylit = minerál, viz azbest Lac adulterinum = viz brazil Krokoit = minerál, chroman olovnatý Lac sulfuris = suspenze síry Krokos = viz šafrán Lac-day = červené barvivo laccain extrahované ze Krokum mědi = červený atrament šelaku, produktu hmyzu žijícího na stromu Croton Krunšpát = viz měděnka (z něm. Grünspan, lacciferum, též Lac-dye, Lac-lac španělská zeleň) Lac-dye = viz Lac-day

Kryolit = minerál, fluorohlinitan draselný Na3AlF6 Lac-lac = viz Lac-day Křemen = minerál, oxid křemičitý Lacta = lacca nebo jiný lak Křemenec rosolitý = kyselina křemičitá (19. stol.) Ladanum = pryskyřice ze stromu Cistus ladanum Křementopaz = minerál, viz citrín Ladičitka = oxid kademnatý (Pressl) Křída = uhličitan vápenatý, též creta, melinium, Ladík = kadmium (Presl) používá-li se křída jako pigment (často ve směsi Lachuri = viz azurit nebo viz ultramarín (ms. s olovnatou bělobou), nazývá se někdy pařížská, Athos) anglická nebo vídeňská běloba Lak alizarinový = viz kraplak Křída boloňská = síran vápenatý, Lak benátský = viz košenil sedimentární hlinka Lak flavinový = viz quercitron Křída černá = jílová hornina s obsahem uhlíku, Lak florentský = viz košenil též havraní stříbro Lak francouzský = viz šelak Křišťál = minerál, viz čirá odrůda křemene Lak geraniový = srážené syntetické barvivo eosin Kuplování = viz odhánění Lak japonský = směs polysacharidů a fenolických Kuprit = minerál, oxid měďný derivátů, šťáva ze stromů Rhus, též urushi, Kupršlák = okuje z mědi (oxid měďný, oxid tsuta-urushi nebo yama-urushi, mědnatý) nebo viz měděnka vypalovací lak koshiabura nebo gonzetsu Kuprum = měď, též aes cuprum Lak kočárový = viz kopálový lak Kurbaryl = viz americký kopál Lak mnichovský = viz košenil Kurkuma = žluté barvivo kurkumin z kořene Lak mořenový = viz kraplak rostliny Curcuma longa, též terra merita, turmerik, Lak šarlatový = jodová červeň, jodid rtuťnatý 160 žlutý kořen Lak vídeňský = viz košenil Lak žlutý = viz quercitron nebo moruše Ligroin = lakový benzin, výše vroucí ropná frakce Laka = viz surový šelak, lak nebo srážený Líh = ethanol, aqua vitae, aqua ardens, spiritus vini pigment Lacca, lacha, vernix, glassa se používá ve Líh dřevný = methanol smyslu transparentní barva (obvykle červeň) nebo Líh vinný = triviální chem. název rozpouštedla, bezbarvý pokost ethanol Lakmus = modré a fialové barvivo z lišejníku Lilie bílá = rtuť, též Merkur, merkuriáš, živé Roccela tinctoria aj., též litmus, furusol, stříbro někdy též turnesol a folium Limonit = minerál, oxid železitý hydrát, hnědel Lana bombicina = bavlna Lithargí = červený oxid olovnatý, viz klejt Lana philosophica = oxid zinečnatý, viz zinková Lithium = značka Li, od lithos řec. kámen běloba Lithopon = běloba 30–60 % sulfidu zinečnatého Lapis = dusičnan stříbrný a 40–70 % síranu baratého Lapis armenius = uhličitan měďnatý zásaditý, Lithos armenios = uhličitan měďnatý zásaditý, viz azurit řec. viz azurit Lapis caeruleus = viz skalice modrá Litmus = viz lakmus Lapis ematicum = viz hematit Lixivium pruské = viz žlutá krevní sůl Lapis infernalis = dusičnan stříbrný, pekelný Louh = hydroxid sodný, draselný nebo roztok kamínek sody či potaše, přeneseně každý zásaditý roztok Lapis kalaminaris = uhličitan zinečnatý, (Labaraqův louh). Od starověku se nečistý hydroxid viz kalamín sodný nebo draselný připravoval varem vápenného Lapis lunaris = dusičnan stříbrný mléka s roztokem sody (tzv. kaustifikovaná soda) Lapis německý = minerál, viz modrý barvený Louh javelský = chlornan draselný jaspis Louh Labaraqův = chlornan sodný Lapis solaris = síran barnatý, viz baryt Lulax = viz indigo (Lucca ms.) Lapis švýcarský = minerál, viz modrý barvený Lumina = světlá barva příslušného barevného jaspis tónu pro nanášení světel (Theophilus) Larzica = viz rezeda Luník = selen (Presl) Lazouri = viz azurit nebo viz ultramarín Luschgel = viz auripigment (ms. Athos) Luteum = viz rezeda Lazulit = minerál, fosforečnan železito-hlinito- nebo jiná žluť hořečnatý Luxol = obch. název, alkydový lazurovací lak Lazur = modrá barva, nejčastěji viz azurit, ale také na dřevo, ČR viz ultramarín a jiné modři Luza = viz rezeda Lazur horský = viz azurit Lazurit = minerál, hlinitokřemičitan sodný

Na3(Al3Si3O12).Na2S2 Ledek draselný = dusičnan draselný, viz sanytr M Ledek chilský = dusičnan sodný Magenta = fuchsin, syntetické barvivo Ledek norský = dusičnan vápenatý Magenta = syntetické červeno-fialové organické Legmos = viz lakmus barvivo používané od konce 19. stol., fuchsin Lejno čertovo = viz gumiresina amoniacum Magisterium bismuthi = zásaditý uhličitan Lenzin = mletý sádrovec, síran vápenatý vizmutitý, viz vizmutová běloba Leštěnec měďný = minerál, sirník měďný, Magisterium cosmeticum = zásaditý dusičnan chalkosin vizmutitý, viz vizmutová běloba Leštěnec olověný = minerál, sirník olovnatý, Magisterium saturni = , galenit uhličitan olovnatý Leštěnec stříbrný = minerál, sirník stříbrný, Magisterium sulphuri = suspense síry ve vodě, argentit sirné mléko Leštěnec vizmutový = minerál, sirník vizmutitý Magisterium tartari = , Leucit = minerál, hlinitokřemičitan draselný octan draselný

K(AlSi2O6) Magnes = magnetovec, oxid železnato-železitý Leukoindgo = redukovaná, bezbarvá a rozpustná Magnesia alba = uhličitan hořečnatý, magnesia forma indiga carbonica, magnesia calcinate, magnesia usta, Lignum santali rubrum = viz santal magnesia vista 161 Magnesia calcinate = viz magnesia alba Membrana = směs olovnaté běloby, masikotu Magnesia carbonica = viz magnesia alba a rumělky k malbě pleti (Theophilus) Magnesia nigra = viz burel Menesc = tmavě modrá barva (Theophilus) Magnesia sulfurica = síran hořečnatý, viz Mercurius corrosivus = chlorid rtuťnatý, viz růžová skalice sublimát Magnesia usta = viz magnesia alba Merkurius = rtuť, též merkuriáš, Merkur, lilie Magnesia vista = viz magnesia alba bílá, živé stříbro Magnesia vitriariorum = viz burel Merotec = baryt, síran barnatý, viz barytová Magnesie pálená = oxid hořečnatý běloba Magnesius lapis = magnetovec, oxid železnato- Merotík = baryum železitý, viz železitá čerň Měsíček = minerál, viz adulár Magnetovec = minerál, oxid železnato-železitý Metacinnabarit = černá modifikace sirníku Malaba = viz kino indické rtuťnatého Malagma = amalgám Mídil = glycerin (19. stol.) Malachit = přírodní zelený zásaditý uhličitan Millerit = minerál, sirník nikelnatý měďnatý, též verde azzuro (Cennini), crisicula Milorova mod = viz pruská modř (Heraclius), řec. chrysocolla (srov. chryzokol) Miltos = viz řec. dračí krev Manganit = minerál, hydrooxid manganitý Minium = oranžový oxid olovnato-olovičitý, Manila = viz indický kopál červeň pařížská, olovo červené, olovo oranžové, Maourela = viz turnsol sendracum (též sandarak), suřík Maracaibobalsam = viz balzám kopajský Minium album = uhličitan olovnatý zásaditý, viz Marcasita argentea = vizmut běloba olovnatá Markazit = minerál, viz pyrit Mirabilit = viz Glauberova sůl Markazit = vizmutová ruda nebo sirník železnatý Mirtillus = borůvková červeň Markazita = dusičnan vizmutitý zásaditý, viz Mixtion = lep pro zlacení ev. pokládání jiného vizmutová běloba kovu (stříbro, cín) připravený z vařeného lněného Mars = železo oleje, případně s přísadou klejtu nebo minia pro Marsova barviva = syntetické oxidy železa, umělé rychlejší schnutí. Sikativum nemusí být rozpuštěno, hlinky jak je tomu u fermeže, ale může být jen vmíseno Masikot = žlutý oxid olovnatý, cerusa usta v práškové formě (Plinius), plygal (Valentin Boltz VonRuffach), Mlák = lakmus (19. stol.) erbselengal, masticot, zlatý klejt (DeMayerne) Mléko vápenné = hydroxid vápenatý Máslo antimonové = chlorid antimonitý, též Modř antická = křemičitan měďnatý, butyrum antimonii viz ceruleum Mastek = minerál, steatit Modř antverpská = hexakyanoželeznatan Masticot = oxid olovnatý, viz masikot železitý, viz pruská modř Mastix = pryskyřice z keře Pistacia lentiscus, Modř berlínská = viz m. pruská též achinos Modř brémská = hydroxid měďnatý krystalický Matlochit = minerál, chlorid olovnatý Modř celinová = ceruleum viz nebo oxid Matura-diamant = minerál, viz bezbarvý pálený kobaltnatý a oxid cíničitý zirkon Modř česká = viz smalt Maurelle = viz turnsol Modř čínská = viz m. pruská Měděnka = octan nebo uhličitan měďnatý, Modř delftská = viz m. pruská též řecká zeleň, španělská z., verderamum, špaň. Modř Dumondova = viz smalt cardenillo, z angl. verde eterno, z angl. verderame Modř Gahnova = viz kobaltová modř (Cennini), aerugo, aeruca, viride grecum, crocus Modř islemanitová = molybdenová modř, veneris, aes viride, iarim (ms. Lucca), různé druhy: amorfní směs hydratovaných oxidů molybdenu viride rotomagense (Mappae Clavicula), zásaditá Modř kobaltová = oxid kobaltnato-hlinitý měděnka – popelová modř nebo vápenná modř Modř královská = kobaltové sklo, viz smalt Medium Palmaroli = viz kanadský balzám Modř manganová = fosforečnan manganatý Mech irský = viz karagen Modř molybdenová = viz m. islemanitová Mech islandský = viz karagen Modř olovonatá = z ang. blue black, směs Melinium = viz křída, podle ložiska na řeckém olovnaté běloby a révové modře s šedo-modrým 162 ostrově Mélu nádechem. Modř pařížská = hexakyanoželeznatan železitý, Myrrha = balzám a pryskyřice ze stromu viz modř pruská Balsamodendron myrrha, též smyrna Modř permanentní = viz umělý ultramarín Modř pompejská = viz ceruleum Modř popelová = viz zásaditá měděnka rekrys- talovaná s potašem z popela, viz též modrý verditer N Modř pruská = hexakyanoželeznatan železitý, Nadbuřec = oxid manganistý (Pressl) též berlínská m., pařížská m., Turnbulova m. Naphta = vyšší uhlovodíková frakce při destilaci tverpská m., čínská m., delftská m., saská m., ropy, rozpouštědlo známé od raného středověku železnatá m. a vodní m. (Arábie) Modř pruská přírodní = minerál vivianit, Našatec = chlorid amonný (19. stol.) fosforečnan železitý oktahydrát Natrium carbonicum = uhličitan sodný Modř saská = viz modř pruská Natrium hydricum = hydroxid sodný Modř stříbrná = měděnka viz vzniklá na stříbře Natrium phosphoricum dibasicum = hydro- korozí nečistot mědi genfosforečnan sodný Modř Turnbulova = viz modř pruská Natrium sulfuratum = sirník sodný Modř vápenná = viz zásaditá měděnka Natron = hydroxid sodný nebo uhličitan sodný rekrystalovaná s hašeným vápnem Nebesník = uran (Presl) Modř vodní = viz modř pruská Nefelín = minerál, hlinitokřemičitan sodný

Modř wolframová = koloidní oxidy wolframu Na(AlSiO4) Modř železnatá = viz modř pruská Neter = uhličitan sodný nebo draselný, viz soda Mohr = viz černá krystalografická modifikace Nigrin = minerál, černě zbarvený oxid titaničitý rumělky Nihilum albun = oxid zinečnatý Moldavit = minerál, viz vltavín Nikelin = minerál, arsenid nikelnatý Molybdenit = minerál, sirník molybdenitý Nil = viz indigo Monghyr purree = viz indická žluť Nitrum = uhličitan sodný, viz soda nebo dusičnan Mor cínový = prášková modifikace cínu, sodný, viz sanytr též šedý cín Nitrum flamans = dusičnan antimonitý Mordant = podklad nebo lep pro zlacení (olejový Nitrum tartari = dusičnan draselný, mordant, vodou ředitelný mordant, česnekový viz sanytr mordant, poliment, mixtion) Nix alba = oxid zinečnatý Mordent = z něm. podklad pro zlacení obsahující Nix stibii = oxid antimonitý vosk Morella = viz vratisluň Morganit = minerál, růžová odrůda berylu Mosaz = slitina mědi a zinku O Mosaz červená = 80 % Cu, 20 % Zn Ocelek = minerál, uhličitan železnatý, siderit Mosaz žlutá = 50 % Cu, 50 % Zn Ocet dřevní = kyselina octová získaná ze dřeva Mranham = viz balzám kopajský Ocet olověný = roztok zásaditého octanu Mředev smrtvodka = kyselina kyanovodíková olovnatého v kyselině octové, balsamum saturni (Pressl) Octan amylnatý = triviální chem. název Mředil = kyanid (19. stol.) rozpouštedla, amylacetát Mumie = bitumosní hnědé sloučeniny Octan ethylnatý = triviální chem. název a pryskyřice, včelí produkt nebo mumifikovaná rozpouštedla, ethylacetát tkáň, hnědá organická barva a léčivo Octilka = kyselina octová (19. stol.) Muriaticum sublimatum = chlorid rtuťnatý, viz Ohnivé blejno = minerál, sirník antimonito- sublimát stříbrný Musatura = musivní zlato, Oko kočičí = minerál, bílý, šedý, železný, žlutý barva k musírování na zlatě a hnědý kámen, hydratovaný oxid křemičitý Muskovit = minerál, slída, hlinitokřemičitan Oko kočičí cejlonské = minerál, viz chryzoberyl

KAl2(AlSi3O10)(OH,F) Oko sokolí = minerál, modrošedý křemen Mýdlo sklářské = oxid manganitý nebo viz burel s vlákny krokodilytu Myrobalan = tříslovina, Terminalia chebula Oko tygří = minerál, viz křemen s vlákny azbestu (Indie, Malajsie) Okr = žlutá železitá hlinka, též ocrum, ogra, 163 pálený okr = giuggiolino, Olio di sasso = ital. nafta, některá ropná frakce červený o. = rubrika, též rubeum, (Armenini) žlutý o. = orea terra (Lucca ms.), Olivín = minerál, křemičitan hořečnato-železnatý

žlutý nebo červený o. = synopie, (Mg, Fe)2(SiO4), peridot sandyx = směs o. a minia, též syricum, Olovo bílé = uhličitan olovnatý zásaditý, viz žlutý o. = verger (Štrasburský ms.), též ariccio, běloba olovnatá arikano, asietta = podklad pro zlacení s obsahem Olovo černé = grafit nebo olovo okru, glykasmus = pleťová barva s obsahem okru, Olovo červené = oxid olovnato-olovičitý, viz proplasmus = směs k podmalbě pleťových tónů minium s obsahem okru, posc = tmavá pleťová barva Olovo oranžové = oxid olovnato-olovičitý, viz s obsahem okru minium Okr modrý = viz přírodní pruská modř, minerál Olovo sladké = zásaditý octan olovnatý vivianit Onyx = minerál, viz černobílý druh chalcedonu Olej čínský = tungový o. Opál = minerál, amorfní hydrogel oxidu Olej hřebíčkový, levandulový, růžový, křemičitého rozmarýnový aj. = silice Opál cejlonský = minerál, viz adulár Olej indický dřevěný = viz africká kopaiva nebo Operment = žlutý sirník arsenitý, viz auripigment viz gurujový balzám Opopon = pryskyřice z jihoamerické rostliny Olej konopný = triglycerid, olej z rostliny Opopnax chironium, též opoponová guma, Cannabis sativa opoponax, umbellifera, léčivo, imitace zlata na Olej lněný = triglycerid, olej z rostliny Linum cínovém plechu usitatissimum Opoponax = viz opopon

Olej makový = triglycerid, olej z rostliny Oranž molybdenová = 7PbCrO4.2PbMoO4.

Papaverus somniferum PbSO4 směsný chroman olovnatý, molybdenan Olej minerální = směs vyšších uhlovodíků, ropná olovnatý a síran olovnatý frakce Orea terra = žlutá hlinka Olej ořechový = triglycerid, olej z rostliny Juglans (Lucca ms.), viz okr regia Orelan = žluté barvivo bixin a oranžové orellin ze Olej perilový = triglycerid, olej z rostliny Perilla stromu Bixa orellana, též annoto, arnatto, achiotte, ocimoides ruku, roncon, terra orellana Olej ricinový = triglycerid, olej z rostliny Ricinus Orchil = červené a fialové barvivo orcin communis z lišejníku Roccela polycopsis aj., též červené Olej slunečnicový = triglycerid, olej z rostliny indigo, francouzský purpur, orsilie, persio, Heliantus annus archil, viz folium Olej terpentýnový = viz terpentýn Orientální smaragd = minerál, korund viz Olej tungový = triglycerid, olej z rostliny Aleuritis zelený cordata Orisilie = viz orchil Oleum = olej nebo dýmavá kys. dusičná ev. sírová Orkanet = viz alkana (100 % kyselina nasycená oxidem sirovým) Ortoklas = minerál, živec, hlinitokřemičitan

Oleum caryophylli = hřebíčková silice draselný K(AlSi3O8) Oleum helianthae = slunečnicový olej Ossa combusta = viz kostní běloba (Heraclius) Oleum iuglans = ořechový olej Oleum lini = lněný olej Oleum papavers = makový olej Oleum ricini = ricinový olej, též castor oil P Oleum silicium = vodní sklo, křemičitan sodný Palea ferri = okuje (k přípravě v roztoku duběnkového inkoustu) Oleum tartari = kaše vzniklá z uhličitanu Pandius = viz kraplak draselného (viz tartaru) samovolnou sorpcí vody Pannum folii = vratisluň, folium Oleum vitrioli = 100% kyselina sírová Parabalsam = viz kopajský balzám Oleum vitrioli fumans = dýmavá kyselina sírová Pazourek = minerál, černý hydratovaný oxid (100% kyselina nasycená oxidem) křemičitý s obsahem uhlíku Olibanum = viz kadidlo Pěna mořská = křemičitan hořečnatý a hydroxid 164 Olio di abezzo = z ital. viz štrasburský balzám hořečnatý Pěna mořská bosenská = uhličitan hořečnatý Popel živý = oxid vápenatý, viz pálené vápno Peridot = minerál, olivín, křemičitan hořečnato- Poras = viz borax

železnatý (Mg, Fe)2(SiO4) Porporina = musivní zlato připravené tavením Periklas = minerál, oxid hořečnatý směsi cínu, rtuti a síry Permalba = viz titanová běloba, směs se Potassa caustica = hydroxid draselný zinkovou žlutí, vyráběná v USA Potaš = uhličitan draselný, též sal tartari pro ve 20. letech 20. stol. potaš vyrobenou pálením vinného kamene viz, Permanganát = manganistan draselný, sal vegetabile, popelná sůl, lesní popel, neter, sal hypermangán lixiviosum, alkali minerale, cineres klavelatas, Perowskit = minerál, titaničitan vápenatý do 18. stol. častá záměna se sodou Perse = broskvová guma Prasem = minerál, viz zelená odrůda křemene Persio = viz orchil Precipitát červený = oxid rtuťnatý zásaditý Peseri = vysychavý olej (ms. Athos), též peziri Prinum = viz švestková guma Petia = rostlinné barvivo uchovávané v podobě Prinus = viz švestková guma šátečku napojeného několikanásobně barvivem Prisilge = viz brazil a vysušeného. Nejčastěji modře a červeně. Proplasmus = směs bílé, země zelené, okru Peziri = vysychavý olej (ms. Athos), též peseri a černě k podmalbě pleťových tónů (ms. Athos) Pezza = rostlinné barvivo uchovávané v podobě Proustit = minerál, thioarsenitan stříbrný

šátečku napojeného několikanásobně barvivem Ag3(AsS3), jasnorudek a vysušeného. Nejčastěji modře a červeně Prysilium = viz brazil typu folia viz. Pryzule červená = viz brazil Pezzetta = viz Pezza Pryzule modrá = viz kampeška Piemontský kámen = viz černá křída nebo tuha Pryzule žlutá = viz morušové dřevo Pink = z angl. růžová nebo tmavě žlutá barva Pryzule žlutá nepravá = viz santal Pink yellow = z angl. viz řešetláková žluť Přížila = viz brazil Pinková sůl = chlorcíničitan amonný Pseudomagens = oxid manganičitý, viz burel

NH4SnClO2, barvířské mořidlo Psimithium = viz olovnatá běloba Pix = smůla, směs pryskyřice a éterických olejů Puras = tetraboritan disodný, viz borax Pižol = benzen (Presl) Puree = viz indická žluť Platina = značka Pt, podle plata šp. stříbro Puris = viz borax Plavajz = uhličitan olovnatý zásaditý, viz Purpur antický = červené barvivo dibromidigo olovnatá běloba, přeneseně křída mořského měkkýše (Murex brandauris aj.), též Playvays = uhličitan olovnatý zásaditý, viz purpurissimum, tyrský purpur, královský purpur olovnatá běloba Purpur Cassiův = koloidní roztok oxidu Plazma = minerál, viz tmavozelená zrnitá odrůda cíničitého a zlata jaspisu Purpur francouzský = viz orchil Plumbago = olůvko, přeneseně tuha Purpur tyrský = viz purpur antický Plumbum album = cín nebo uhličitan olovnatý Purpurea = viz porporina zásaditý, viz běloba olovnatá Purpurina = sirník cíničitý, Plumbum citeneum = vizmut viz musivní zlato Plumbum nigrum = olovo, přeneseně tuha Purpurissimum = viz tický purpur Plygal = oxid olovnatý, viz masikot Purpurkarmin = viz košenil Plyn rajský = oxid dusný Purrea arabica = viz indická žluť Plyn vodní = směs oxidu uhelnatého a vodíku Pyragarit = minerál, thioantimonitan stříbrný

Poddusec = oxid dusičitý (Pressl) Ag3(SbS3), temnorudek

Pochvistík = nikl (Presl) Pyrit = minerál, dvojsirník železnatý, FeS2, kyz Poliment = podklad pro zlacení, nejčastěji bolus, železný viz červená hlinka, ale též čerň aj. Pyroboricum = viz borax Polum = viz bolus Pyroluzit = minerál, oxid manganatý, burel Polyhalit = minerál, síran hořečnato-draselno- Pyrop = minerál, viz červená odrůda granátu, vápenatý K2SO4.MgSO4.2CaSO4.2H2O jiskřík Pompholyx = oxid zinečnatý Popel cínový = oxid cíničitý, viz cínová běloba Popel lesní = uhličitan draselný, viz potaš 165 Q Rubín kalifornský = minerál, viz grosulár Rubín sibiřský = minerál, viz červený turmalín Quercitron = žluté barvivo quercitrin Rubínspinel = minerál, viz červený spinel extrahované z kůry dubu Quercus tinctoria, též Rubrica = viz železitý okr žlutý lak, ž. karmín, ž. kraplak, italská ž., Ruku = viz orelan pinková ž., flavinový lak Rumělka = červený sirník rtuťnatý, též Quirmiz = viz arab. kermes cinobr, minium secondarium (Vitruvius), z angl. vermilion, záměnně též vermiculum a sandaracum Rumělka antimonová = sirník antimonitý R a oxid antimonitý nebo samotný sirník antimonitý Rander = viz kadidlo (tón do hněda) Rattan yellow = viz gumiguta Rutil = minerál, oxid titaničitý Realgar = (z arab. rahj al ghar) červený sirník Rutil = oxid titaničitý, viz titanová běloba arsenitý, též umělý sandarak, rubínová síra, Růženín = minerál, viz růžová odrůda křemene arsenové blejno, rubínový arsen, rubínové sklo arsenové, arsenicum rubrum

Realgar = minerál, sirník arsenity As4S4 Regulus manganum = mangan S Resina = viz kalafuna Sádra = síran vápenatý dihydrát (sádrovec), též Resina gallica = viz kalafuna bolus alba, bílý bolus, terra alba, gypsum, minerál Resina laccae = viz šelak sádrovec, alabastr, z ital. gesso Retzel = viz kraplak Sádra hašená = síran vápenatý dihydrát Rezeda = žluté barvivo luteolin z byliny Rezeda připravený hašením pálené sádry ve velkém luteola, též arzika, wau, weld, gaude, luteum přebytku vody, může být míněn podklad typu gesso (Vitruvius), luza (Lucca ms.), herba lucia (Mappae sotile, kdy sádra tvoří jemná netuhnoucí prášek Clavicula), herba litea (Heraclius), herba rocchia vyžadující pojivo i kompaktní odlitá sádra (Neapolský ms.), larzica (Boloňský ms.), arxica Sádra pálená = síran vápenatý hemihydrát (LeBégue) Sádra přepálená = síran vápenatý bezvodý, Risagallo = viz realgar též analin, minerál anhydrit, též gesso grosso Roncon = viz orelan Sádrovec = minerál, síran vápenatý dihydrát, Rongalit = kyselina sulfoxylová, redukční činidlo selenit v barvířství Safír = minerál, modrá, zelená nebo viz oranžová Roselin = viz brazil odrůda korundu Rosetta = viz brazil Safír brazilský = minerál, viz modrý topaz Rosin = viz kalafuna Safír orientální = minerál, viz modrý turmalín Rosso scuro = viz kraplak Safírspinel = minerál, viz modrý spinel Routa =zelené barvivo z rostliny Ruta Saflor = viz světlicová červeň gravenolens Sagapeum = feroniová guma (Ferula persica) Rtuť sladká = chlorid rtuťný Sacharum saturni = octan olovnatý, též olověný Rubea radix = viz kraplak cukr, sladké olovo Rubelit = minerál, viz červený turmalín Sal alembroth = komplexní chlorid rtuťnato- Rubeum = červená hlinka (Theophilus), překládá amonný se také jako pálený okr Sal anglicum = síran hořečnatý, též epsomská Rubín = minerál, viz červený korund sůlglická sůl, hořká sůl Rubín adeleidský = minerál, viz pyrop Sal armenicum = chlorid amonný, viz salmiak Rubín alabandský = minerál, viz almandin Sal catholicum = dusičnan draselný Rubín americký = minerál, viz pyrop Sal cornu cervi = uhličitan amonný, sůl z jeleního Rubín arizonský = minerál, viz pyrop rohu Rubín arsenový = červený sirník arsenitý, viz Sal de duobus = síran draselný realgar Sal diureticum = octan draselný Rubín brazilský = minerál, viz růžový topaz Sal febrifugum Sylvii = , Rubín cejlonský = minerál, viz almandin chlorid draselný 166 Rubín český = minerál, pyrop viz nebo růženín Sal fusibile urinae = fosforečnan sodno-amonný Sal lixiviae = uhličitan draselný, viz potaš Sendracum = viz minium nebo viz sandarak

Sal lixiviosum = uhličitan sodný, viz soda nebo Sepiolit = minerál, křemičitan hořečnatý Mg3(Si6 viz potaš 015).Mg(OH)2.3H2O

Sal maris = chlorid sodný, viz kamenná sůl Seskvikarbonát = Na2CO3.NaHCO3 Sal microcosmuicum = sůl fosoforová Sexton = triviální chem. název rozpouštedla, Sal nitri = dusičnan draselný, viz sanytr cyklohexanon Sal petrae = dusičnan draselný, viz sanytr Sfalerit = minerál, sirník zinečnatý, blejno zinkové Sal polychrestum Glaseri = síran draselný Scheelit = minerál, wolframan vápenatý Sal preparatum = viz sůl kamenná Schüttgelb = viz řešetláková žluť Sal satruni = octan olovnatý Siderit = minerál, uhličitan železnatý, ocelek Sal tartari = uhličitan draselný (získaný pálením Siderit = pojmenování pro komerčně dodávaný vinného kamene – tartaru), viz potaš hnědý pigment, obsahuje siderit, křemen, Sal ungaritale = sůl kamenná cerusitkerit, dolomite, goethit, cryolit, limonit, Sal vegetabile = uhličitan draselný, viz potaš baryt, pyrit a sfalerit Sal volatile siccum = uhličitan amonný Silex = minerál, viz hnědá nebo červená skvrnitá Salarmiak = viz salmiak odrůda jaspisu nebo křemen Salmiak = chlorid amonný, též sal armenium, Siliquae libidibi = viz divi-divi salarmiak, aluzander, amonium Silver pley = slitina cínu a stříbra k výrobě nádobí, Salpetr = dusičnan sodný, viz sanytr 19. stol. Sandarak = pryskyřice ze stromů Thuja, též gumi Silvín = minerál, chlorid draselný fornis, sandarach, sandaracca, ve středověku Simenit = minerál, viz sicilský jantar se název zaměňoval s mastixem a s realgarem Sinopie = růžovo-červená hlinka pocházející Sandaron = viz indický kopál ze Sinope na jižním pobřeží Černého moře, Sandiver = skleněná pěna též jakýkoli červený okr, přeneseně červená barva Sandragon = viz dračí krev Sinopis = viz sinopie Sandyx = směs okru a minia Sinopis de mellana = červený lak z břečťanové Sanguis draconic = viz dračí krev pryskyřice vařené v louhu nebo v moči (Petrus Sankir = viz proplasmus (v ruské tradici malby Audemar) ikon) Sinoplum = viz sinopie Santal = žluté barvivo santalin ze dřeva stromu Sintr = travertin nebo křemitý sintr Pterocarpus santalinus aj., též nepravá žlutá obsahující opál a červená pryzule (podle druhu santalu), lignum Síra rubínová = červený sirník arsenitý, viz santali rubrum realgar Sanytr = dusičnan draselný, též salpetr, nitrum, Síra zlatá = sirník antimonitý, viz musivní zlato chilský ledek, nitrum tartari, Sirev-smradavka = sirovodík (Pressl) sal nitri, sal petrae Skalice bílá = síran zinečnatý heptahydrát Sapgrün = z něm. šťavní zeleň, zeleň převážně Skalice červená = síran kobaltnatý heptahydrát v knižní malbě a akvarelu získávaná z petržele, Skalice modrá = síran měďnatý hexahydrát, česneku, routy, šťovíku a dalších zelených rostlin. modrý vitriol, atramentum sutorium, římský Přeneseně směs kadmia a pruské modře, ev. jiná kamenec, koperas anorganická zeleň Skalice růžová = síran hořečnatý heptahydrát Sapo saracenorum = arabské mýdlo, benátské Skalice zelená = síran železnatý heptahydrát, mýdlo vitriol martův, vitriol zelený Sard = minerál, hnědočervený druh viz Sklo arsenové = viz realgar chalcedonu Sklo egyptské = viz ceruleum Sardonyx = minerál, odrůda achátu viz s černými Sklo kobaltové = viz smalt a bílými proužky Sklo mariánské = průzračná odrůda sádrovce, Sasolin = minerál, kyselina boritá síranu vápenatého Saturn = olovo Sklo olověné = průzračná odrůda anglesitu, Scolecium = viz kermes síranu olovnatého Seedlack = viz šelak Sklo vodní = křemičitan sodný v zásaditém Selenit = minerál, síran vápenatý dihydrát, roztoku sádrovec Sklo vulkanické = křemičitan sodný amorfní Selenit = sádrovec Skoryl = minerál, viz černá odrůda turmalínu 167 Sladičitka = oxid berylnatý (Pressl) Spiritus urinae = amoniak Smalt = křemičitan kobaltnatý, též kobaltové sklo, Spiritus vini = líh šmolka, Dumondova m., královská m., azurová m., Spiritus vitrioli = kyselina sírová nebo oxid česká m., z něm. Eschel sírový

Smaltin = minerál, arsenid kobaltnatý CoAs2 Spiritus volatilis cadmiae = oxid zinečnatý, viz Smaragd = minerál, viz zelená odrůda berylu zinková běloba Smaragd africký = minerál, viz zelený fluorit Spodium = oxid zinečnatý, viz zinková běloba Smaragd brazilský = minerál, viz zelený Spodumen = minerál, křemičitan hlinito-lithný

turmalín LiAl(Si2O6) Smaragd orientální = minerál, oxid hlinitý Sráž alizarinová = viz kraplak zelený Stand oil = olej lněný nebo ořechový vařený Smaragd sibiřský = minerál, viz zelený turmalín v atmosféře spalin Smaragd uralský = minerál, viz démantoid Stanin = minerál, sirník měďnato-železnato- Smaragdová zeleň = viz svinibrodská zeleň cíničitý, kyz cínový Smigma = mýdlo Staniol = cínová folie Smithsonit = minerál, uhličitan zinečnatý, Steatit = minerál, křemičitan hořečnatý

kalamín Mg2(Si4O10)Mg.(OH)2, mastek, talek Smůla bednářská = viz kalafuna Stick lac = viz šelak Smůla řecká = viz kalafuna Stil de grain = viz řešetláková žluť Smyrna = viz myrrha Strassdiamant = imitace diamantu, Soda = uhličitan sodný, též alkali minerale, neter, olovnaté sklo stromečkovitý vzhled nitrum, natron, sodný louh, často se zaměňovala Stříbro havraní = černá křída, jílová hornina s potaší s obsahem uhlíku Soda bicarbona = hydrogenuhličitan sodný Stříbro živé = rtuť Soda kaustifikovaná = soda viz tzv. přiostřená Styrax = pryskyřice z keře Styrax officinalis varem s hydroxidem vápenatým (vzniká hydroxid Sublimát = chlorid rtuťnatý sodný) Succus caulae = zeleň ze zelné šťávy Soda nitrosa = dusitan sodný Succus pori = zeleň z česnekové šťávy Soda vitriolata = síran sodný Succus viridis = zelená šťáva z rostlin, viz Sodalit = minerál, hlinitokřemičitan sodný sapgrün

Na3(Al3Si3O12).NaCl Sukcinit = viz jantar Sodičitka = hydroxid sodný (Pressl) Sůl anglická = síran hořečnatý heptahydrát, Sodík = značka Na, natrium, od neter arab. soda epsomská sůl, sal anglicum, hořká sůl Solev = kyselina chlorovodíková (Pressl) Sůl armiatská = viz salmiak Solfatarit = minerál, síran sodno-hlinitý Sůl cínová = chlorid cínatý dodekahydrát, kamenec hlinito-sodný Sůl červená krevní = ferrikyanid draselný, Solík = chlor (Presl) hexakyanoželezitan draselný Solsequium = viz turnesol Sůl červená krevní = hexakyanoželezitan Soluce hořečnatá = chlorid hořečnatý, amonný draselný, ferrikyanid draselný a amoniak Sůl čichací = uhličitan amonný Sparry iron = angl. viz siderit Sůl epsomská = síran hořečnatý heptahydrát, Spathic iron = angl. viz siderit viz sůl anglická Spekularit = minerál, viz odrůda hematitu Sůl filosofská = oxid sírový, viz spiritus vitrioli Spermacet = viz cetaceum Sůl Fischerova = hexanitrokobaltitan draselný, Spessartin = minerál, viz oranžová odrůda viz aureolin granátu Sůl fosforová = hydrogenfosforečnan sodno- Sphen = minerál, křemičitan titanylo-vápenatý, amonný tetrahydrát titanit Sůl Glauberova = síran sodný dekahydrát Spinel = minerál, hlinitan hořečnatý Sůl Grahamova = směs solí kys. Spinel arizonský = minerál, viz červený granát polyfosforečných Spinel zinečnatý = minerál, oxid hlinito- Sůl hořká = síran hořečnatý heptahydrát, viz zinečnatý Anglická sůl Spiritus fumans Libavii = chlorid cíničitý Sůl jetelová = obch. šťavelany 168 Spiritus salis = kyselina solná a hydrogenšťavelany alkalických kovů Sůl kamenná = chlorid sodný, též sůl Šeď Paynova = směs ultramarínu, marsovy černi kuchyňská, sal commune, sal maris a žlutého okru Sůl Mohrova = síran amonno-železnatý Šelak = pryskyřice produkovaná červci žijícími na hexahydrát stromech Croton lacciferum aj., též francouzský Sůl popelná = viz potaš lak, z angl. stick lac, seedlac, viz laka Sůl porasová = tetraboritan disodný, viz borax Šťavní zeleň = viz sapgrün Sůl purací = viz borax Švábel = selen Sůl rochellská = vinan sodno-draselný, viz vinný kámen Sůl Seignetova = šťavelan sodno-draselný tetrahydrát T Sůl Seignettova = vinan sodno-draselný Talek = minerál, viz steatit tetrahydrát Tanzanit = minerál, viz modrá odrůda zoisitu Sůl Schlippeho = thioantimoničnan sodný Tartar = vinan nebo uhličitan draselný, viz vinný Sůl šťavelová = obch. šťavelany a hydro- kámen nebo viz potaš genšťavelany alkalického kovu, též sůl jetelová Tartarus emeticus = vinan antimonito-draselný, Sůl z jeleního rohu = obch. hydrogenuhličitan dávivý kámen amonný, sal cornu cervi Tavivo černé = směs uhlíku, uhličitanu Sůl zlatá = komplexní chlorozlatitan sodný, draselného a dusičnanu draselného používá se k pozlacování Na(AuCl4). 2H2O Temnorudek = minerál, thioantimonitan

Sůl žlutá krevní = ferrokyanid draselný, stříbrný Ag3(SbS3), pyragarit hexakyanoželeznatan draselný Tennantit = minerál, sirník měďnato-arsenitý

Sulfur auratum = sirník antimonitý, viz musivní 4Cu2S.As2S3 zlato Tenorit = minerál, oxid měďnatý Sulphur vivum = síra, prášková síra, reaktivní Terebinth = některý balzám nebo terpentýn sublimovaná síra Terebinthina argenotoratensis = viz Sumach barvířský = tříslovina, Cotinus štrasburský balzám coggygria (Eurasie) Terebinthina gallica = viz bordóský balzám Sumach koželužský = tříslovina, škumpa Rhus Terebinthové hálky = tříslovina, žlabatky rodu coraria (j. Evropa, zvl. Španělsko a Řecko) Pemphigus žijící na řečících Pistacia terebinthus Sumach provecálský = tříslovina, Coriaria (středomoří), též čínské lusky myrtifolia (Středomoří) Terebinthus cypris = viz mastixový balzám Sumach terstský = tříslovina, škumpa Rhus Terpentýn = silice destilovaná z borové či jiné cotinus (j. Evropa) smůly, též terpentýnový olej, terebinth, turpentin Surma = sirník antimonitý, viz musivní zlato Terpentýn bordóský = viz balzám bordóský Suřík = oxid olovnato-olovičitý, viz minium Terpentýn kopajský = viz balzám kopajský Světlonoš boloňský = sirník barnatý Terpentýn štrasburský = viz balzám štrasburský fluoreskující (se stopovými přísadami kovů, Terpentýnová silice = viz terpentýn fluorescenční pigmenty) Terra alba = sádra viz nebo kaolin Sylvín = minerál, chlorid draselný Terra di Colonia = hněď, bitumosní hlinka, též Syncet = viz vorvanina, vorvaní olej kolínská h., kasselská h., VanDyckova h. Syngenit = minerál, síran draselno-vápenatý Terra merita = viz kurkuma monohydrát Terra orellana = viz orelan Synopie = žlutá hlinka, Petrus Audemaro sinopií Terra rubea = oxid železitý, viz železitá červeň označuje každou krásně červenou barvu včetně Těživec = minerál, síran barnatý, baryt kvalitní rumělky a minia Thalo modř = phtalocyaninová modř Thénardit = minerál, síran sodný Thus = kadidlo Tingentum = barvivo, inkoust Š Tinkal = minerál, tetraboritan disodný, borax Šafrán = barvivo safranin (bylina Crocus Sativus), Titan = značka Ti, podle mythologického z angl. saffron, croceum (Theophilus), croceus obra Titana (Heraclius), suffranus (LeBégue). Název Titanit = minerál, křemičitan titanylo-vápenatý, je odvozen od arab. zaffarau – žluť sphen 169 Tombak = slitina mědi a zinku Tyrkys vídeňský = minerál, modře zbarvený jíl Topaz = minerál, křemičitan hlinitý

Al2(OH,F)2(SiO4) Topaz bahijský = minerál, viz citrín Topaz český = minerál, viz citrín nebo viz U pálený ametyst Uhlík = značka C, podle carbo, lat. uhlí Topaz indický = minerál, viz citrín nebo viz Ultramarín fialový = syntetický ultramarín pálený ametyst obsahující chloridové anionty, též ultramarín Topaz kouřový = minerál, viz záhněda růžový Topaz královský = minerál, oranžovo-žlutý topaz Ultramarín přírodní = modrá složka lapisu viz z Brazílie lazuli, hlinitokřemičitý minerál se sulfidickou Topaz madeira = minerál, viz citrín nebo viz sírou, též azorium (Mappae Clavicula), lazuri pálený ametyst (Lucca ms.), orientální modř, ceruleum scythicum Topaz orientální = minerál, viz korund žlutý (Theofrastus), azurum ultramarinum, azurum Topaz palmyrský = minerál, viz citrín nebo viz transmarinum, azur d´Acre, z něm. Lazurstein. pálený ametyst Název lazur používá pro ultramarín Heraclius, ale Topaz Rio Grande = minerál, viz citrín u Theophila znamená azurit. Lazur však Topaz Salamanka = minerál, viz citrín nebo viz může být jakákoli modř (z lazulus, pálený ametyst latinizovaný arabský výraz pro modř) Topaz serra = minerál, viz citrín nebo viz pálený Ultramarín růžový = syntetický ultramarín ametyst obsahující chloridové anionty, též ultramarín Topaz sibiřský = minerál, viz modrý topaz fialový Topaz skotský = minerál, viz citrín Ultramarín umělý = chemické složení Topaz španělský = minerál, viz citrín nebo viz jako přírodní u., též francouzská m., pálený ametyst francouzský u., Guimetova m., nová m., Topaz zlatý = minerál, viz citrín nebo viz pálený stálá m., permanentní m. Světlé odstíny fialového ametyst u. se nazývají červený u. nebo starorůžový u. Topazkřemen = minerál, viz citrín Ultramarín žlutý = chroman barnatý Topazolit = minerál, viz žlutá odrůda andraditu a chroman strontnatý Topazsafír = minerál, viz žlutý korund Ultramarínový popel = málo kvalitní přírodní Tragacanth = viz tragant ultramarín obsahující množství bezbarvého Tragant = polysacharid ze šťávy keřů Astragalus, materiálu (vápence), poslední šarže po též gumami tragacanthae, adraganthin, tragacanth, extrakci, má šedomodrou barvu, z ital. biadetto gum dragon d´otremarino Travertin = hornina tvořená převážně uhličitanem Umbellifera = viz opopon vápenatým vysráženým z horkých pramenů Urushi = viz japonský lak Tripel = oxid železitý, viz železitá červeň Utrejch žlutý = viz auripigment Troostit = minerál, křemičitan zinečnato-manganatý Uvarovit = minerál, viz zelená odrůda granátu Trygion = viz kostní čerň Uvatum = viz boryt (Lucca ms.) Tungstit = minerál, oxid wolframový Uvit = minerál, viz hnědá odrůda turmalínu Turbith = síran rtuťnatý zásaditý Turmalín = minerál, hlinitoborokřemičitan železnato-hořečnato-vápenatý Turmeric = viz kurkuma Turnesol = viz turnsol V Turnsol = modré barvivo z rostliny Crozophora Vápničitka = oxid vápenatý (Pressl) tinctoria, též morella Vápno hašené = hydroxid vápenatý, též Turpentin = viz terpentýn vápenné mléko (suspenze), vápenná voda (roztok), Turpethum minerale = síran rtuťnatý zásaditý kalkus, vápenný louh, calcaria extincta Turpethum nitricum = zásaditý dusičnan Vápno pálené = oxid vápenatý, též vápenná rtuťnatý zemina, živý popel, žíravé vápno, calx viva, Tutia = oxid zinečnatý, viz zinková běloba calcaria usta Tyrkys = minerál, fosforečnan hlinito-hořečnato- Vápno vídeňské = oxid vápenatý a hořečnatý 170 železitý (pálený dolomit) Vašgold = lak k imitaci zlata na cínovém plechu Vosk cereový = viz vosk karnaubský Vejt = viz vboryt Vosk čínský = esterický vosk produkovaný Venuše = měď hmyzem Coccus ceriferus Verdaccio = z ital. zelenohnědá pigmentová směs Vosk espartový = esterický vosk obalující trávu používaná jako podklad inkarnátu (Cennini) Lygeum spartum Verdaccio = zelená směs k podmalbě tělových Vosk japonský = esterický vosk z listů Rhus tónů, srov. proplasmus a sankir succadanea Verde azzuro = viz z ital. malachit Vosk kandelilový = uhlovodíkový vosk Verde ramum = viz měděnka Vosk karnaubský = esterický vosk z listů Verdelit = minerál, viz zelený turmalín Coperniceia cerifera, též karnauba, cereový v., Verdeterra = viz z ital. zem zelená brazilský v., palmový v. Verdigris = viz měděnka Vosk mikrokrystalický = uhlovodíkový vosk Verditer modrý = uhličitan měďnatý zásaditý, též Vosk montánní = uhlovodíkový vosk umělý azurit, horská modř, lazur, z angl. blue bice, Vosk palmový = viz v. karnaubský z něm. Bergblau. Složení modrých verditerů (azurů) Vosk punský = zmýdelněný včelí vosk (vařený se liší podle postupu výroby s alkálií nebo mořskou vodou) Verditer zelený = umělý zelený zásaditý uhličitan Vosk včelí = esterický vosk, produkt včel Apis měďnatý, též umělý malachit, horská zeleň, mellifera olympská zeleň, maďarská zeleň, brémská zeleň, Vřídlovec = minerál, nahnědlá a načervenalá měďnatá zeleň, irisová zeleň, z angl. green bice, odrůda aragonitu z něm. Bergrün Verger = žlutá hlinka (Štrasburský ms.), viz okr Vermiculo = viz kermes Vermilion = viz rumělka nebo viz kermes W Vernix = lak, fermež nebo pryskyřice Waisdo = viz boryt Verzino = viz brazil Wait = viz boryt Violeť kobaltová = fosforečnan nebo arsenitan Warancia = viz kraplak kobaltnatý Wau = viz rezeda Violeť manganová = dvojfosforečnan Wegdorn = z angl. viz řešetláková žluť manganito-amonný Weitplumen = viz boryt Viride hispanicum = viz měděnka Weld = viz rezeda Viride rotomagense = viz měděnka s mýdlem Weyt = viz boryt (Mappae Clavicula) Whelk red = z angl. viz tyrský purpur Viride salsum = viz druh měděnky, octan White spirit = z angl. lakový benzin, ropná a uhličitan měďnatý (Theophilus) frakce Viridian = oxid chromitý, viz chromoxid tupý White spirit = triviální chem. název Viridian matný = viz chromoxid tupý rozpouštedla, benzinová frakce 140–200 °C Vitiriol červený = oxid měďný, též červený Willemit = minerál, křemičitan zinečnatý atrament nebo červená skalice, síran kobaltnatý Winsorova modř = phtalocyaninová modř heptahydrát Wisdilo = viz boryt Vitriol = kyselina sírová, oxid sírový nebo některý Wisteria yellow = viz gumiguta síran Witherit = minerál, uhličitan barnatý Vitriol bílý = oxid zinečnatý nebo síran zinečnatý Woad = viz z angl. boryt nebo síran hlinitý Wollastonit = minerál, křemičitan vápenatý

Vitriol martův = viz skalice zelená Ca2(Si2 O6) Vitriol modrý = viz skalice modrá Wootz = ocel indického původu (starověk, Vitriol zelený = viz skalice zelená středověk) homogenizovaná přetavením Vitrum = viz boryt v kelímku Vittelum ovi = žloutek Předchůdce damascenské oceli vizmutový květ = zásaditý dusičnan vizmutitý, Wulfenit = minerál, molybdenan olovnatý viz vizmutová běloba Xylol = triviální chem. název rozpouštedla, Vltavín = minerál, meteoritické sklo, amorfní technický xylen křemičitan Vosk brazilský = viz vosk karnaubský 171 Z Zeleň permanentní = oxid chromitý, viz chromoxid tupý Zaffarau = z arab. rostlinná žluť Zeleň Plassyho = fosforečnan chromitý, též Zaffer = z arab. meziprodukt při výrobě smaltu Schnitzerova zeleň nebo viz saflor Zeleň Plassyho = zvaná též Schnitzerova zeleň

Záhněda = minerál, viz hnědá odrůda křemene je CrPO4, fosforečnan chromitý Zallolino = viz z ital. olovnato-cíničitá žluť Zeleň Plessysova = oxid chromitý, viz Zandal = santalové dřevo nebo viz barvivo santal chromoxid tupý Zarnek = žlutý sirník arsenitý, viz auripigment Zeleň Rinmannova = oxid kobaltnato- Zeleň barytová = znečištěný manganan barnatý, zinečnatý, viz zelený kobalt viz kasselská zeleň Zeleň řecká = viz měděnka Zeleň Bottgerova = viz zeleň kasselská Zeleň saská = oxid kobaltnato-zinečnatý, viz Zeleň brémská = viz zelený verditer kobaltová zeleň Zeleň brunšvická = chlorid měďnatý a oxid Zeleň Scheeleova = hydrogenarsenitan mědnatý hydrát měďnatý Zeleň Casalisova = viz chromoxid tupý Zeleň Schnitzerova = viz chromoxid tupý Zeleň Casselmanova = zásaditý síran měďnatý Zeleň smaragdová = viz svinibrodská zeleň Zeleň cedrová = křemičitan měďnatý, viz nebo viz chromoxid chryzokol Zeleň svinibrodská = octan a arsenitan Zeleň císařská = viz svinibrodská zeleň měďnatý, též smaragdová zeleň, ichovská zeleň, Zeleň Dinglerova = viz chromoxid tupý krycí zeleň, císařská zeleň, Mitisova zeleň, pařížská Zeleň Gellerova = oxid kobaltnato-zinečnatý, zeleň, nová zeleň, patentní zeleň, papoušková viz kobaltová zeleň zeleň Zeleň Guignetova = oxid chromitý hydrát, viz Zeleň turecká = oxid kobaltnato-zinečnatý, viz chromoxid ohnivý kobaltová zeleň Zeleň hessenská = viz zem zelená Zeleň zinková = zinková žluť a viz pařížská Zeleň Hoockerova = viz směs gumiguty modř, viz též zeleň kobaltová a pruská modři, (viz pruská modř) Zem zelená = hlinitokřemičitá hornina Zeleň chromová = směs chromové žluti s obsahem hydroxidu železnatého, též zelená a pařížské modři nebo chromoxid hlinka, creta viridis (Vitruvius), apiánská zeleň Zeleň irisová = viz zelený verditer nebo šťáva (Plinius), apianum prasynus (Theophilus), z kosatců prason, prasinus terra, viride terrestre, prasis, Zeleň kasselská = znečištěný manganan verdeterra (Cennini). Pozor, nezaměňovat barnatý, barytová zeleň, Bottgerova zeleň s verditerem, tj. meděnkou nebo umělým Zeleň kobaltová = oxid kobaltnatý a zinečnatý, malachitem a azuritem. Další názvy jsou zinková zeleň (tento název se používá také pro podle místa původu: zeleň veronská, česká, směs zinkové žluti a pařížské modři), Gellerova z., rýnská, saská, kyperská. Název veronéská zelený cinobr, Rinmanova z., turecká z., saská z. zeleň se používá obvykle pro nahnědlou Zeleň krycí = octan a arsenitan měďnatý, viz zem zelenou pálenou. svinibrodská zeleň Zemina hořká = oxid hořečnatý Zeleň Kuhlemannova = zásaditý chlorid Zemina žíravá = oxid vápenatý, viz vápno pálené měďnatý Zinek = značka Zn, zincum Zeleň maďarská = uhličitan měďnatý zásaditý, Zinjafr = z arab. viz cinobr viz malachit Zinkit = minerál, oxid zinečnatý Zeleň manganová = viz zeleň kasselská Zinkoxid = oxid zinečnatý, viz zinková běloba Zeleň Mitisova = octan a uhličitan měďnatý, viz Zirkon = minerál, křemičitan zirkoničitý svinibrodská zeleň Zlatá sůl = chlorozlatitan sodný

Zeleň olympská = uhličitan měďnatý, viz zelený Na(AuCl4). 2H2O verditer Zlato bílé = slitina, 18,5 % Ag, 58,5 % Au Zeleň Pannetierova = oxid chromitý hydrát, viz Zlato červené = slitina, 0,7 % Ag, 58,5 % Au, chromoxid ohnivý 36,4 % Cu Zeleň papoušková = viz svinibrodská zeleň Zlato mincovní = slitina, 10%Ag, 90%Au Zeleň pařížská = viz svinibrodská zeleň Zlato musivní = sirník cíničitý nebo sirník 172 Zeleň patentní = viz svinibrodská zeleň antimonitý, též aurum musicum, aurum musivum, mozaikové zlato, surma, sulfur auratum, přeneseně Žluť sideritová = FeCrO4.Fe(OH)2 zásaditý bronz jako náhražka zlata chroman železnatý Zlato mušlové = zlatý prášek k psaní a malování Žluť strontiová = chroman strontnatý Zlato žluté = slitina, 23 % Ag, 58 % Au, 38 % Cu Žluť španělská = žlutý sirník arsenitý, viz Zn = zinek auripigment Zoisit = minerál, křemičitan vápenato-hlinitý Žluť turnerova = viz patentní žluť Zyčnatka = oxid zinečnatý (19. stol.) Žluť uranová = diuranát sodný Žluť vápenatá = chroman vápenatý Žluť wolframová = kyselina wolframová Žlutý karmín = viz quercitron Ž Žlutý kraplak = viz quercitron Žestík = molybden (Pressl) Župel = telur (Presl) Živce = hlinitokřemičitany, patří k nim ortoklas, draselný žive, plagiokasy (albit, oligoklasdezin, labradorit, bytownit, nortit) Žluť antimonová = chroman antimonitý Žluť bariová = chroman barnatý Žluť brilantní = viz žluť chromová Žluť citronová = viz žluť chromová Žluť čínská = žlutý sirník arsenitý, viz auripigment Žluť holandská = viz řešetláková žluť

Žluť chrom-vizmutová = Bi2(CrO4)3 chroman vizmutitý Žluť chromová = chroman olovnatý a síran olovnatý, odstíny: žluť prvosenková, citronová, pařížská, brilantní aj Žluť indická nepravá = viz aureolin Žluť italská = viz quercitron Žluť kanárská = viz žluť olovnato-cíničitá Žluť kasselská = chlorid olovnatý zásaditý, též patentní žluť, někdy je tak nazýván masikot Žluť kobaltová = viz aureolin Žluť královská = masikot viz nebo viz auripigment Žluť lipská = viz žluť chromová Žluť montpelierská = viz žluť patentní Žluť nikl-titanová = titanát nikelnatý Žluť olovnatá = masikot viz nebo jiná žluť s obsahem olova Žluť olovnato-cíničitá = typ I. podvojný oxid olovnato-cíničitý, nazývá se též kanárská žluť, typ II. obsahují též oxid křemičitý, resp. křemičitany, nazývá se též ital. giallorino Žluť pařížská = chroman olovnatý, viz chromová ž. Žluť pařížská = viz žluť chromová Žluť patentní = chlorid olovnatý zásaditý Žluť pinková = viz quercitron Žluť platinová = hexachloroplatičitan draselný Žluť prvosenková = viz žluť chromová Žluť řešetláková = žluté barvivo rhamnetin z plodů keře Rhus catharica, též benátské bobule, turecké b., avignonské b., stil de grain, z angl. pink yellow, z angl. dyers buckthorn, wegdorn, z něm. Schüttgelb, Kreutzberen 173 OBSAH

PŘEDMLUVA 6 HISTORICKÉ PRAMENY 10 MINERÁLNÍ ČERVENĚ 19 ROSTLINNÉ ČERVENĚ 21 MINERÁLNÍ ŽLUTĚ 28 ROSTLINNÉ ŽLUTĚ 29 MĚĎNATÉ MODŘE A ZELENĚ 31 TĚŽENÉ MODŘE 36 ROSTLINNÉ MODŘE 44 ROSTLINNÉ ZELENĚ 48 ČERNĚA HNĚDI 49 MALBA PLETI 52 BAREVNÉ SMĚSI 56 PŘÍPRAVA PODKLADU NA DŘEVĚNOU DESKU 59 PŘÍPRAVA PODKLADU NA PLÁTNO 63 PŘÍPRAVA PODKLADU PRO NÁSTĚNNOU MALBU 64 POJENÍ PIGMENTŮ 66 OLEJOVÉ POJIVO 70 OBRAZOVÉ LAKY 74 LAKY NADŘEVO A KŮŽI 83 KLIH 84 LEPIDLA 85 POZLACOVÁNÍ V DESKOVÉ A NÁSTĚNNÉ MALBĚ 87 IMITACE ZLATA V DESKOVÉ MALBĚ 94 POZLACOVÁNÍ V KNIŽNÍ MALBĚ 98 IMITACE ZLATA V KNIŽNÍ MALBĚ 103 ŠTĚTCE 105 PAPÍRA PERGAMEN 107 174 PISÁTKA 109 INKOUSTY 112 BARVENÍ LÁTEK A KŮŽE 116 RŮZNÉ CHEMIKÁLIE 119 O RESTAUROVÁNÍ 124 DOBRÉ RADY 130 BÍLÉ PIGMENTY 134 ŽLUTÉ PIGMENTY 135 MODRÉ PIGMENTY 136 ZELENÉ PIGMENTY 137 ČERVENÉ PIGMENTY 137 HNĚDÉ PIGMENTY 138 ČERVENÁ BARVIVA 139 MODRÁ A FIALOVÁ BARVIVA 141 ŽLUTÁ BARVIVA 142 SLOVNÍK ODBORNÝCH TERMÍNŮ 149

175 PRAMENY UVEDENÝCH TEXTŮ

Agricola, Georgius (Johann Bauer): Dvanáct knih o hornictví a hutnictví (1550). Praha 1933 Alexander S. M., Towards a history of art materials part I., II. and III. In: AATA IIC 1969–1970 Alcherius, Jehan: De diversis coloribus (1411). In: M. P. Merrifield (ed.:, The Original Treatises. London 1847, Dover Publ. New York 1966 Audemaro Petrus (14. století): De coloribus faciendis. In: M. P. Merrifield (ed.): The Original Treatises. London 1847, Dover Publ. New York 1966 DeBoodtselm: O modrých kamenech (Anselmi Boetii de Boodt, Brugensis Belgae, Rudolphi secundi, Imperatoris Romanum, personae medici, Gemmarum et lapidum historia, 1609). Technologia Artis 1 (1989), s. 111–122 Aquae conficiendae ad emperandos omnes colores (15. století), ms. Leidenské univ. knihovny Voss. Chym. Oct. 6. Arie Wallert (ed.): Technologia Artis III. (1993), s. 134–146 Cennini Cennino: Il libro del arte (15. století). Žikeš E. (ed.): Kniha o umění středověku. Praha 1947. Též: D. V. Thompson (ed.). New Haven 1933, Dover Publ. New York 1963 DeMayerne, Theodore Turquet: Pictoria, Sculptoria et subalternarum artium (1620). J. A. Van DeGraaf (ed.). Mijdrecht 1958. Též: Berger E. (ed.): Quellen der Malerei des Mittelalters. München 1912, Walluf-Nendeln 1973 Dyonisius z Phurny, Hermeneia (12. století), MS. z hory Athos. In: Berger E., Quellenschriften der Male rei des Mittelalters, München 1912, Walluf-Nendeln 1973. Též: P. Hetherington (ed.). London 1974, 1978 Heraclius: De coloribus et artibus Romanorum (12.–13. století). Ilg A. (ed.). Wien 1873, Osnabrück 1970. Též in: Merrifiel M. P. (ed.): The Origianl Treatises. London 1849, New York 1966 LeBégue, Jehan (1431): Experimenta de coloribus. In: M. P. Merrifield (ed.): The Original Treatises. Lon don 1847, Dover Publ. New York 1966 Merrifield M. P. (ed.): The Art of Fresco paintitng. London 1853, Dover Publ. New York 1966 Merrifield M. P. (ed.): Original Treatises Dating from the 12th to 18th C., London 1849, Dover publ. New York 1966 Ms. boloňský, Segreti per colori (15. století). In: M. P. Merrifield (ed.): The Original Treatises. London 1847, Dover publ. New York 1966 Ms. neapolský, Marciana, Secreti diversi (1513–1527). In: Merrifiel M. P. (ed.): The Original Treatises, London 1849, Dover Publ. New York 1966 Ms. padovský, Ricette per far ogni sorte di colore (16. století). In: Merrifiel M. P. (ed.): The Original Trea- tises. London 1849, Dover Publ. New York 1966 Ms. štrasburský (15. století). Borradaile V. a R. (eds.): The Strasburg Manuscript. London 1966. Též část in: Berger E. (ed.): Quellen der Malerei des Mittelalters. München 1912, Walluf-Nendeln 1973 Piemontese A.: Secreti (1555), Darmstaedter E. (ed.), München 1926. Část též dle čes. překladu z r. 1605: Zachar O. (ed.): O přípravě barev a užívání jich za starodávna, Časop. pro průmysl chemický 9, (1899) Theophilus Presbyter (Rugerus von Helmershausen): Schedula diversarum artium (12. století). Dodwell C.R. (ed.). London 1961, 1970. Též: Hawthorne J. G. (ed.): Diversiarum artium schedula. Chicago 1963 Vasari, Giorgio: Le vite de piu eccellenti pittori i scultori ed architetti (1550). Maclehose L., Browm G. B. (eds.): Vasari on Techniqu., London 1907, Dover Publ. New York 1960 Vitruvius, Marcus Pollius: Deset knih o architektuře (1. století BA). A. Otoupalík (ed.). Praha 1953

176