Masarykova univerzita v Brně Fakulta přírodovědecká DISERTAČNÍ PRÁCE Martin Gajdošík SROVNÁNÍ POTRAVY DVOU DRUHŮ NETOPÝRŮ RODU Eptesicus
Školitel: prof. RNDr. Jiří Gaisler, DrSc. Ostrava, dokončeno 14. července 2003
1 Poděkování: Za cenné rady a všestrannou pozornost a podporu, jíž mé práci věnoval, děkuji prof. RNDr. Jiřímu Gaislerovi DrSc.. Za spolupráci a konzultace při hodnocení dat pak děkuji Mgr. Michalu Andreasovi, PhD.a Mgr. Tomáši Bartoničkovi. Za pomoc při řešení entomologické problematiky děkuji prof. RNDr. Rudolfu Rozkošnému DrSc., RNDr. Pavlu Lautererovi, doc. RNDr. Edmundu Sedlákovi CSc.a ing. Jaroslavu Kalábovi. Za pomoc při tvorbě mikrofotografií jsem zavázán RNDr. Boženě Koubkové, PhD. a Petru Gajdošíkovi. Za poskytnutí dat a spolupráci děkuji RNDr. Pavlu Elederovi . Za podněty a připomínky při dokončování práce dále děkuji RNDr. Zdeňku Řehákovi, Phd. a Mgr. Janu Zukalovi, PhD.. V neposlední řadě patří mé poděkování i spolupracovníkům na středisku Brno AOPK ČR a matce, jež mi umožnili věnovat se této práci.
2 OBSAH 1. ÚVOD ...... 8 1.1. Obecný úvod do problematiky ...... 8 1.2. Biologie studovaných druhů ...... 9 1.2.1. Eptesicus serotinus SCHREBER, 1774 ...... 9 1.2.2. Eptesicus nilssonii (KEYSERLING ET BLASIUS, 1839) ...... 9 1.3. Cíle práce ...... 10 2. POPIS LOKALIT ...... 11 2.1. Obecné údaje ...... 11 2.2. Lokality ...... 11 2.2.1. Brod nad Dyjí ...... 11 2.2.2. Nové Město na Moravě ...... 12 3. METODIKA ...... 14 3.1. Metodika terénních prací ...... 14 3.1.1. Sběr materiálu pro analýzu potravy ...... 14 3.1.2. Sledování lovecké aktivity ...... 14 3.1.3. Vzorkování potravní nabídky ...... 15 3.2. Zpracování materiálu ...... 16 3.2.1. Laboratorní analýza trusu ...... 16 3.2.2. Taxonomie ...... 16 3.2.3. Zpracování výsledků analýzy trusu ...... 17 3.2.4. Zpracování výsledků vzorkování potravní nabídky ...... 20 3.2.5. Zpracování dat získaných analýzou trusu ...... 21 3.2.6. Zpracování dat získaných vzorkováním potravní nabídky ...... 23 4. VÝSLEDKY ...... 27 4.1. Celkové složení potravy studovaných druhů ...... 27 4.1.1. Eptesicus serotinus SCHREBER, 1774 ...... 27 4.1.2. Eptesicus nilssonii (KEYSERLING ET BLASIUS, 1839) ...... 28 4.2. Sezónní dynamika potravy studovaných druhů ...... 30 4.2.1. Eptesicus serotinus SCHREBER, 1774 ...... 30 4.2.1.1. Jednotlivé části sezóny 1997 ...... 30 4.2.1.1.1. Jarní část sezóny 1997 ( 130 158. noc 1997) ...... 30 4.2.1.1.2. Letní část sezóny 1997 ( 169 224. noc 1997) ...... 32 4.2.1.1.3. Podzimní část sezóny 1997 ( 234 255. noc 1997) ...... 34 4.2.1.2. Jednotlivé vzorkovací noci sezóny1997 ...... 36 4.2.1.2.1. Noc z 10. na 11. května 1997 (130. noc 1997) ...... 36 4.2.1.2.2. Noc z 21. na 22. května 1997 (141. noc 1997) ...... 37 4.2.1.2.3. Noc z 30. na 31. května 1997 (150. noc 1997) ...... 38 4.2.1.2.4. Noc z 07. na 08. června 1997 (158. noc 1997) ...... 39
3 4.2.1.2.5. Noc z 18. na 19. června 1997 (169. noc 1997) ...... 40 4.2.1.2.6. Noc z 28. na 29. června 1997 (179. noc 1997) ...... 40 4.2.1.2.7. Noc z 09. na 10. července 1997 (190. noc 1997) ...... 42 4.2.1.2.8. Noc z 20. na 21. července 1997 (201. noc 1997) ...... 43 4.2.1.2.9. Noc z 01. na 02. srpna 1997 (213. noc 1997) ...... 44 4.2.1.2.10. Noc z 12. na 13. srpna 1997 (224. noc 1997) ...... 45 4.2.1.2.11. Noc z 22. na 23. srpna 1997 (234. noc 1997) ...... 46 4.2.1.2.12. Noc z 02. na 03. září 1997 (245. noc 1997) ...... 47 4.2.1.2.13. Noc z 12. na 13. září 1997 (255. noc 1997) ...... 48 4.2.1.3. Syntéza sezóny 1997 ...... 49 4.2.2. Eptesicus nilssonii (KEYSERLING ET BLASIUS, 1839) ...... 51 4.2.2.1. Jednotlivé vzorkovací noci sezóny1998 ...... 51 4.2.2.1.1. Noc z 16. na 17. června 1998 (167. noc 1998) ...... 51 4.2.2.1.2. Noc z 27. na 28. června 1998 (178. noc 1998) ...... 52 4.2.2.1.3. Noc z 09. na 10. července 1998 (190. noc 1998) ...... 53 4.2.2.1.4. Noc z 22. na 23. července 1998 (203. noc 1998) ...... 55 4.2.2.1.5. Noc z 03. na 04. srpna 1998 (215. noc 1998) ...... 56 4.2.2.1.6. Noc z 14. na 15. srpna 1998 (226. noc 1998) ...... 57 4.2.2.2. Syntéza sezóny 1998 ...... 58 4.3. Celková lovecká aktivita studovaných druhů ...... 59 4.3.1. Eptesicus serotinus SCHREBER, 1774 ...... 59 4.3.2. Eptesicus nilssonii (KEYSERLING ET BLASIUS, 1839) ...... 59 4.4. Sezónní dynamika lovecké aktivity studovaných druhů ...... 60 4.4.1. Eptesicus serotinus SCHREBER, 1774 ...... 60 4.4.1.1. Jednotlivé části sezóny 1997 ...... 60 4.4.1.1.1. Jarní část sezóny 1997 ( 130 158. noc 1997) ...... 60 4.4.1.1.2. Letní část sezóny 1997 ( 169 224. noc 1997) ...... 61 4.4.1.1.3. Podzimní část sezóny 1997 ( 234 255. noc 1997) ...... 61 4.4.1.2. Jednotlivé vzorkovací noci sezóny1997 ...... 62 4.4.1.2.1. Noc z 10. na 11. května 1997 (130. noc 1997) ...... 62 4.4.1.2.2. Noc z 21. na 22. května 1997 (141. noc 1997) ...... 62 4.4.1.2.3. Noc z 30. na 31. května 1997 (150. noc 1997) ...... 62 4.4.1.2.4. Noc z 07. na 08. června 1997 (158. noc 1997) ...... 63 4.4.1.2.5. Noc z 18. na 19. června 1997 (169. noc 1997) ...... 63 4.4.1.2.6. Noc z 28. na 29. června 1997 (179. noc 1997) ...... 63 4.4.1.2.7. Noc z 09. na 10. července 1997 (190. noc 1997) ...... 64 4.4.1.2.8. Noc z 20. na 21. července 1997 (201. noc 1997) ...... 64 4.4.1.2.9. Noc z 01. na 02. srpna 1997 (213. noc 1997) ...... 64 4.4.1.2.10. Noc z 12. na 13. srpna 1997 (224. noc 1997) ...... 65 4.4.1.2.11. Noc z 22. na 23. srpna 1997 (234. noc 1997) ...... 65
4 4.4.1.2.12. Noc z 02. na 03. září 1997 (245. noc 1997) ...... 66 4.4.1.2.13. Noc z 12. na 13. září 1997 (255. noc 1997) ...... 66 4.4.1.3. Syntéza sezóny 1997 ...... 66 4.3.2. Eptesicus nilssonii (KEYSERLING ET BLASIUS, 1839) ...... 67 4.3.2.1. Jednotlivé vzorkovací noci sezóny1998 ...... 67 4.3.2.1.1. Noc z 16. na 17. června 1998 (167. noc 1998) ...... 67 4.3.2.1.2. Noc z 27. na 28. června 1998 (178. noc 1998) ...... 67 4.3.2.1.3. Noc z 09. na 10. července 1998 (190. noc 1998) ...... 68 4.3.2.1.4. Noc z 22. na 23. července 1998 (203. noc 1998) ...... 68 4.3.2.1.5. Noc z 03. na 04. srpna 1998 (215. noc 1998) ...... 69 4.3.2.1.6. Noc z 14. na 15. srpna 1998 (226. noc 1998) ...... 69 4.3.2.2. Syntéza sezóny 1998 ...... 69 4.5. Potravní nabídka na lokalitách ...... 70 4.5.1. Brod nad Dyjí ...... 70 4.5.2. Nové Město na Moravě ...... 72 4.6. Sezónní dynamika potravní nabídky na lokalitách ...... 74 4.6.1. Brod nad Dyjí ...... 74 4.6.1.1. Jednotlivé části sezóny 1997 ...... 74 4.6.1.1.1. Jarní část sezóny 1997 ( 130 158. noc 1997) ...... 74 4.6.1.1.2. Letní část sezóny 1997 ( 169 224. noc 1997) ...... 75 4.6.1.1.3. Podzimní část sezóny 1997 ( 234 255. noc 1997) ...... 76 4.6.1.2. Jednotlivé vzorkovací noci sezóny1997 ...... 78 4.6.1.2.1. Noc z 10. na 11. května 1997 (130. noc 1997) ...... 78 4.6.1.2.2. Noc z 21. na 22. května 1997 (141. noc 1997) ...... 79 4.6.1.2.3. Noc z 30. na 31. května 1997 (150. noc 1997) ...... 81 4.6.1.2.4. Noc z 07. na 08. června 1997 (158. noc 1997) ...... 82 4.6.1.2.5. Noc z 18. na 19. června 1997 (169. noc 1997) ...... 83 4.6.1.2.6. Noc z 28. na 29. června 1997 (179. noc 1997) ...... 85 4.6.1.2.7. Noc z 09. na 10. července 1997 (190. noc 1997) ...... 86 4.6.1.2.8. Noc z 20. na 21. července 1997 (201. noc 1997) ...... 87 4.6.1.2.9. Noc z 01. na 02. srpna 1997 (213. noc 1997) ...... 89 4.6.1.2.10. Noc z 12. na 13. srpna 1997 (224. noc 1997) ...... 90 4.6.1.2.11. Noc z 22. na 23. srpna 1997 (234. noc 1997) ...... 91 4.6.1.2.12. Noc z 02. na 03. září 1997 (245. noc 1997) ...... 93 4.6.1.2.13. Noc z 12. na 13. září 1997 (255. noc 1997) ...... 94 4.6.1.3. Syntéza sezóny 1997 ...... 95 4.6.2. Nové Město na Moravě ...... 99 4.6.2.1. Jednotlivé vzorkovací noci sezóny1998 ...... 99 4.6.2.1.1. Noc z 16. na 17. června 1998 (167. noc 1998) ...... 99 4.6.2.1.2. Noc z 27. na 28. června 1998 (178. noc 1998) ...... 101
5 4.6.2.1.3. Noc z 09. na 10. července 1998 (190. noc 1998) ...... 102 4.6.2.1.4. Noc z 22. na 23. července 1998 (203. noc 1998) ...... 103 4.6.2.1.5. Noc z 03. na 04. srpna 1998 (215. noc 1998) ...... 105 4.6.2.1.6. Noc z 14. na 15. srpna 1998 (226. noc 1998) ...... 106 4.6.2.2. Syntéza sezóny 1998 ...... 108 4.7. Srovnání studovaných druhů ...... 110 4.7.1. Celkové složení potravy ...... 110 4.7.2. Sezónní dynamika potravy ...... 115 4.7.2.1. Srovnání jednotlivých časově si odpovídajících vzorkovacích noci sezón 1997 a 1998 ...... 115 4.7.2.1.1. Potrava E. serotinus 169. noci 1997 (18 19. 06. 1997) a E.nilssonii 167. noci 1998 (16 17. 06. 1998) ...... 115 4.7.2.1.2. Potrava E. serotinus 179. noci 1997 (28 29. 06. 1997) a E.nilssonii 178. noci 1998 (27 28. 06. 1998) ...... 116 4.7.2.1.3. Potrava E. serotinus 190. noci 1997 (09 10. 07. 1997) a E.nilssonii 190. noci 1998 (09 10. 07. 1998) ...... 118 4.7.2.1.4. Potrava E. serotinus 201. noci 1997 (20 21. 07. 1997) a E.nilssonii 203. noci 1998 (22 23. 07. 1998) ...... 119 4.7.2.1.5. Potrava E. serotinus 213. noci 1997 (01 02. 08. 1997) a E.nilssonii 215. noci 1998 (03 04. 08. 1998) ...... 120 4.7.2.1.6. Potrava E. serotinus 224. noci 1997 (12 13. 08. 1997) a E.nilssonii 226. noci 1998 (14 15. 08. 1998) ...... 122 4.7.2.2. Syntéza ...... 123 4.7.3. Poznámka k lovecké aktivitě ...... 127 4.7.4. Poznámka k potravní nabídce ...... 128 5. DISKUSE ...... 135 5.1. Současný stav poznání potravy studovaných druhů ...... 135 5.1.1. Eptesicus serotinus SCHREBER, 1774 ...... 135 5.1.1.1. Celkové složení potravy ...... 135 5.1.1.2. Potravní dynamika ...... 138 5.1.1.3. Lovecká aktivita a potravní strategie ...... 140 5.1.2. Eptesicus nilssonii (KEYSERLING ET BLASIUS, 1839)...... 143 5.1.2.1. Celkové složení potravy ...... 143 5.1.2.2. Potravní dynamika ...... 144 5.1.2.3. Lovecká aktivita a potravní strategie ...... 145 5.1.3. Srovnání obou studovaných druhů ...... 148 5.2. Vlastní diskuse ...... 149 5.2.1. Eptesicus serotinus SCHREBER, 1774 ...... 149 5.2.1.1. Celkové složení potravy ...... 149 5.2.1.2. Potravní dynamika ...... 151 5.2.1.3. Lovecká aktivita a potravní strategie ...... 152
6 5.2.2. Eptesicus nilssonii (KEYSERLING ET BLASIUS, 1839)...... 154 5.2.2.1. Celkové složení potravy ...... 154 5.2.2.2. Potravní dynamika ...... 155 5.2.2.3. Lovecká aktivita a potravní strategie ...... 156 5.2.3. Srovnání obou studovaných druhů ...... 157 5.3. Syntéza ...... 163 6. LITERATURA ...... 167 7. PŘÍLOHY ...... 172
7 1. ÚVOD
1.1. Obecný úvod do problematiky
Existence dvojic taxonomicky a ekologicky příbuzných druhů umožňuje zkoumat alternativní strategie chování vycházející ze stejného evolučního pozadí. Získaná data pak mohou sloužit k poznání selekčních tlaků, které tyto strategie ovlivňovaly či ovlivňují (Krebs et Davies 1984). Mezi netopýry (Microchiroptera) vyskytujícími se na území ČR lze nalézt několik dvojic blízce příbuzných či morfologicky podobných druhů: Myotis myotis a M. blythii, M. mystacinus a M. brandtii, M. emarginatus a M. nattereri, Pipistrellus pipistrellus a P. pygmaeus (případně P. pipistrellus a P. nathusii ), Nyctalus noctula a N. leisleri, Plecotus auritus a P. austriacus a konečně Eptesicus serotinus a E. nilssonii. Poslední dva druhy jsou rovněž jedinými zástupci rodu Eptesicus nejen v naší, ale i evropské chiropterofauně. Ve střední Evropě se vyskytují z velké části sympatricky, avšak nikoli syntopicky. Složení potravy je u mnoha netopýrů poměrně málo známo, přes jeho zřejmou důležitost pro ekologii jakéhokoli živočišného druhu. Především nám tedy uniká, na jakých biotopech je potrava lovena; jak si jednotlivé druhy navzájem konkurují; či jaké lovecké strategie používají. U netopýrů tato zjištění komplikuje i noční způsob života. Studium jejich potravy tedy může být pramenem mnoha důležitých informací. Potrava samotná může být studována několika metodami. Prvá z nich, analýza obsahu žaludků je velmi environmentálně nešetrná vůči studovaným exemplářům. U E. serotinus ji použili např. Rejmov et al. (1990) či Sologor (1980). Vzhledem k tomu, že většina našich netopýrů patří mezi druhy ohrožené a zákonem chráněné, je v současnosti prakticky nepoužívaná. Další metodou je analýza požerků (např. Robinson 1990) . Analyzovaným materiálem jsou velké fragmenty těl kořisti, jež jsou netopýry odtrhávána z těl kořisti před jejím sežráním. Tato metoda byla u E. serotinus použita Labesem (1991). U této metody však často není plná jistota, že zkoumané požerky opravdu pocházejí od studovaného druhu; navíc drobná kořist, již netopýr požírá v celku, je jí nezachytitelná. Nejpoužívanější metodou je v sočasnosti proto analýza trusu. Výsledky této metody jsou poměrně spolehlivé (Kunz et Whitaker 1983, Dickman et Huang 1988, Robinson et Stebbings 1993). Většina prací podává přehled pouze o potravě jediného druhu, práce srovnávající dva druhy (např. Swift et Racey 1983) jsou méně časté. Nejvzácněji se objeví práce, studující celé určité společenstvo netopýrů (Andreas 2002). V některých pracích je současně studována i nabídka potravy na lokalitách (např. Bauerová 1978, Robinson 1990, Graf et al. 1992, Taake 1992, Arlettaz 1996, Andreas 2002), a to pomocí nejrůznějších metod; zahrnujících většinou použití různých typů světelných, lepových a padacích pastí; smýkání; či sklepávání. Zjištěné výsledky jsou pak srovnávány s potravním spektrem zjištěným rozborem potravy. Dále je možno studovat potravu a potravní nabídku v souvislosti s biotopovými preferencemi studovaných druhů, jež jsou zjišťovány pomocí detektorů ultrazvuků, vysílaček, noktovizorů, či nejrůznějších světélkujících značek. Kombinací většího množství metod pak lze získat opravdu komplexní poznatky nejen o potravní ekologii studovaných druhů, (Arlettaz 1996); z nichž lze činit i jisté výše zmiňované evoluční závěry.
8 1.2. Biologie studovaných druhů
1.2.1. Eptesicus serotinus SCHREBER, 1774
Druh je v našich podmínkách úkrytově vázán na lidské stavby, patří mezi nejhojnější druhy netopýrů ve městech a běžně se vyskytuje i v intravilánech malých obcí či agrocenózách. Často loví v okolí pouličních lamp (Baagoe 1986, Ahlén 1990, Catto et al. 1996), přičemž většinou přelétá mezi několika sousedícími lampami. Je spíše druhem nižších poloh teplých nížinných oblastí a pahorkatin (Anděra et Horáček 1982, Schober et Grimmberger 1997). Během letního období se vyskytuje do výšky 900 m n. m. (Schober et Grimmberger 1998). Dá se zařadit mezi relativně velké (foto 1.1., 1.2. a 1.3.) netopýry (Lat 48 57 mm), jeho letová silueta i způsob letu jsou poměrně charakteristické. Rovněž echolokační signály se dají lehce rozlišit pohybují se v rozmezí 15 65 kHz s maximem energie od 24 do 27 kHz a rychlostí opakování 6 8 pulsů/s. Mezery v signálu jsou cca 150 ms dlouhé, pulsy cca 11 ms, signál je bez CF složky (Řehák 1999). Co se týče potravní strategie převažuje u něj vzdušný lov (aerial hawking), v potravě je však nalézán i podíl nelétající kořisti, svědčící o lovu v listoví (foliage gleaning) (Blackmore 1963, Gaisler et al. 1990, Andreas 2002), dokládán je rovněž sběr potravy ze země (ground gleaning) (Sologor et Petrusenko 1973, Kurtze 1982, Sologor 1980, Rejmov et al. 1990, Catto et al. 1996) a vyjímečně i lov z vyvýšeného odpočívadla (short flights) (Catto et al. 1996). Druh je řazen mezi vzdušné lovce (aerial hawkers) na pomezí mezi rychle (fast hawking) a pomalu létající (slow hawking) letce do zvláštní kategorie vznášivých sběračů (howering and gleaning bats) (Norberg et Rayner 1987). Dle klasifikace Gaislera et al. (1990) je řazen do kategorie pomalých vzdušných lovců (slow hawking aerial insectivores). Jeho nejčastější kořistí jsou Coleoptera, Lepidoptera a Diptera především pak Nematocera (Sologor et Petrusenko 1973, Sologor 1980, Kurtze 1982, Labee et Voûte 1983, Rejmov et al. 1990, Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1994, Gajdošík 1994, Gerber 1994 in Vaughan 1997, Beck 1995, Catto et al. 1996, Gerber et al. 1996, Zukal et al. 1997, Andreas 2002, Harbusch et Racey 2002). Druh je značně euryekní, je schopen využívat široké spektrum lovišť okolí lamp, okraje lesních porostů , stromořadí a aleje, zahrady a parky, vodní plochy a je schopen rychle využít i nově vzniklá loviště např. čerstvě posečené louky (Catto et al. 1996, Vaughan et al. 1997, Andreas 2002). Andreas (2002) uvádí, že druh loví ponejvíce v otevřené krajině a hlavní složkou jeho potravy jsou Coleoptera . E. serotinus patří mezi druhy s tzv. skupinovým teritoriem na jednom lovišti může lovit společně i celá kolonie (Degn 1983). Autor přitom uvádí, že nepozoroval žádné teritoriální chování. Úkryt opouští E. serotinus často ještě za světla (odtud i zastaralý český název druhu netopýr pozdní). 1.2.2. Eptesicus nilssonii (KEYSERLING ET BLASIUS, 1839)
Druh rovněž často loví v biotopech ovlivněných lidskou činností. Úkrytově je částečně vázán na lidská sídla, nalézán je i ve stromových dutinách., zimuje v jeskyních, sklepeních a štolách. Je obyvatelem lesnatých horských a podhorských oblastí. (Anděra et Horáček 1982, Schober et Grimmberger 1997). Ve středoevropském regionu se vyskytuje do výšky 2300 m n. m., přičemž nálezy letních kolonií nepřekračují výšku 1660 m n.m. (Schober et Grimmberger 1998). Díky synantropizaci je jediným evropským druhem netopýra, jehož areál rozšíření zasahuje až za polární kruh. Patří ke středně velkým (foto 1.1., 1.4. a 1.5.) druhům (LAt 38 44 mm) a preferuje tedy i kořist meších rozměrů. Podobně jako E. serotinus i tento druh často loví v okolí pouličních lamp
9 (Skiba 1986, Rydell 1990, 1991, 1992b, Ahlén 1990, Andreas 2002) avšak na rozdíl od výše uvedeného druhu krouží většinou v okolí jediné lampy. Echolokační signály se pohybují v rozsahu 28 38 kHz, maximum energie je od 28 do 29 kHz, rychlost opakování 5 pulsů/s. Mezery v signálu jsou až 300 ms, pulsy cca 10 14 ms, signál je bez CF složky (Řehák 1999). Je možno zařadit jej stejně jako E. serotinus mezi vzdušné lovce (aerial hawkers), a to na hranici mezi rychlé a pomalé vzdušné lovce (fast / slow hawking ) (Norberg et Rayner 1987). Dle klasifikace Gaislera et al. (1990) je řazen mezi pomalé vzdušné lovce (slow hawking aerial insectivores). Je však třeba dodat, že složení jeho potravy vykazuje i znaky sběru z listoví (Andreas 2002). Hlavní kořistí jsou Diptera především Nematocera, Lepidoptera, Trichoptera, Neuroptera a Coleoptera (Rydell 1986, 1989a, 1992b, Beck 1995, Andreas 2002). Často loví podél alejí a stromořadí, okrajů lesních porostů, nad pasekami, v okolí pouličních lamp, nad lesy, ale i nad vodou. Andreas (2002) uvádí, že druh preferuje lesní biotopy a živí se hlavně Lepidoptera a Neuroptera. Jedná se o teritoriální druh (Rydell 1986). 1.3. Cíle práce
1) Zjistit celkové složení potravy obou druhů na co možná nejpodobnějších lokalitách. 2) Zjistit sezónní dynamiku potravních nik obou druhů. 3) V okolí úkrytu kolonií obou druhů vyhledat hlavní využívaná loviště a sledovat změny v jejich využívání během sezóny. 4) Prozkoumat potravní nabídku na těchto lovištích i mimo ně během sezóny a nalézt případné souvislosti s ní v potravním spektru obou druhů. 5) Stanovit míru potravního oportunismu či specializace obou druhů s přihlédnutím k literárním údajům. 6) Diskutovat potravní strategii obou druhů, a to jak z hlediska konkrétních sledovaných lokalit, tak s přihlédnutím k údajům z literatury. 7) Stanovit případné překrývání potravních nik obou druhů a z hlediska potravní ekologie zhodnotit možnosti jejich alopatrického či sympatrického výskytu.
10 2. POPIS LOKALIT
2.1. Obecné údaje
Obě lokality jsou situovány na jižní Moravě. Jejich polohu v rámci ČR ukazuje mapa 1. 1.. Od sebe jsou vzdáleny cca 83km vzdušnou čarou.
Mapa 1.1. Poloha obou studovaných lokalit v rámci ČR. 2.2. Lokality
2.2.1. Brod nad Dyjí
Lokalita se nachází na jižní Moravě v oblasti Dyjskosvrateckého úvalu, cca 9km severozápadně od Mikulova (č.m.p. 7165), v nadmořské výšce 175m n. m.. Reliéf jejího okolí je plochý až mírně zvlněný, plochý charakter krajiny je kolem hlavních vodních toků a tří umělých vodních nádrží o vodní ploše přes 3000ha přerušován pásy naplavenin a terasami. Klima je teplé, suché s mírnými zimami (Demek et Střída 1971). Podle Culka et al. (1996) se lokalita nachází na území severopanonské podprovincie na rozhraní Mikulovského a Dyjsko Moravského bioregionu. Je silně ovlivněna bezprostředním sousedstvím Horní (Mušovské) nádrže vodního díla Nové mlýny. Potenciálním přirozeným vegetačním pokryvem jsou zde podle Neuhäuslové et al.
11 (2001) především prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris Carpinetum) , dále pak sprašové doubravy s Qercus petraea, Q. pubescens a Q. robur (Qercetum pubescenti roboris) , mahalebkové doubravy (Pruno mahaleb Qercetum pubescentis) a dřínové doubravy (Corno Qercetum). V současnosti je okolí obce tvořeno zejména agrocenózami, přímo v jejím intravilánu se nachází malý rybník. Jihozápadním a severním směrem leží zalesněné plochy (zarostlé zejména akáty, na pobřeží vodního díla pak topoly, olšemi a vrbami). V okolí obce je dále možno nalézt větrolamy (tvořené duby, topoly, jasany, olšemi a akáty), vinice, aleje a stromořadí (tvořené ořešáky, slivoněmi a hrušněmi) a mnohé podmáčené plochy, zarostlé křovinami (zejména vrbami , olšemi a topoly) a rákosím. Výrazným krajinným rysem jsou četné odvodňovací kanály a pobřežní hráze vodního díla. Podrobně terénní situaci v okolí Brodu nad Dyjí spolu s vyznačením polohy úkrytu kolonie zachycuje mapa 2.1.. Výskyt kolonie E. serotinus využívající úkrytu na půdě místního kostela (foto 2.1. a 2.2.) o početnosti až 60 jedinců (1997) je doložen od roku 1993 (Gaisler in verb.). Ve sledované sezóně roku 1997 dosáhla již výše zmíněné maximální početnosti 60ti jedinců, průměrná početnost kolonie při výletu byla 21 jedinců, střední hodnota početnosti pak 21 jedinců. Netopýři se z počátku sezóny v květnu (kontrola 11. 05. 1997) ukrývali ve štěrbině mezi severní stěnou věže a krovem, později od počátku června (08. 06. 1997) obsadili i štěrbinu mezi východní stěnou věže a krovem. Již při další kontrole (19. 06. 1997) se však přesunuli opět do prvotního úkrytu u severní stěny věže, kde se zdržovali až do počátku července (10. 07. 1997), kdy se přesunuli za trámy krovu u jižní stěny věže.Koncem července (21. 07. 1997) se kolonie opět přesunula do úkrytu u severní stěny věže. Začátkem srpna (02. 08. 1997)se pak kolonie po opravě střechy kostela (ucpán výletový otvor ve východní části krovu půdy a hřebenáče přemazány a utěsněny maltou) nakrátko přesunula do špice věže, ale již při další srpnové kontrole (13. 08. 1997) byla opět na původním místě u severní stěny věže, kde setrvávali i během dalších kontrol. Při poslední kontrole v září (13. 09. 1997) byli zbývající netopýři nalezeni ve štěrbině mezi jižní stěnou věže a krovem. Krov půdy kostela je pokryt keramickými taškami, střecha věže pak plechem. Valná část kolonie vylétala zpod severovýchodního rohu věže štěrbinou mezi taškami krovu a plechem, kryjícím římsu vedoucí podél stěn věže (foto 2.1.), v menší míře netopýři využívali k výletu i otvor mezi taškami ve východní části krovu půdy. Sporadicky vylétali i oknem na průčelní (západní) straně věže. Do konce května spolu s netopýry vylétala tímto oknem i Tyto alba, jež obsadila horní patro věže. Přesto, že lov netopýrů nebyl pozorován, v jejích vývržcích nalezených na půdě věže byly identifikovány lebky několika jedinců E. serotinus. Po výletu netopýři často směřovali nad hřbitov při východní stěně kostela, kde lovili mezi stromy a křovisky. Mláďata nebyla autorem v úkrytu kolonie přímo pozorována, avšak dle jejich vokalizace a dle výskytu jejich pelet lze dobu porodů odhadnout na období mezi předposlední (19. 06. 1997) a poslední (29. 06. 1997) červnovou kontrolou. 2.2.2. Nové Město na Moravě
Lokalita se nachází na západní Moravě na rozhraní Hornosvratecké pahorkatiny a Křižanovské vrchoviny, cca 7km od Žďáru nad Sázavou (č.m.p. 6462), v nadmořské výšce 594m n. m. na okraji území CHKO Žďárské vrchy. Pro reliéf jejího okolí jsou charakteristické úzké hřbety a hluboká, široce otevřená údolí. Klima je mírně teplé, mírně vlhké, vysočinného charakteru (Demek et Střída 1971). Podle Culka et al. (1996) se lokalita nachází na území hercynské podprovincie na rozhraní Žďárského a Velkomeziříčského bioregionu. Je
12 ovlivněna svou polohou v relativně chladné a deštivé oblasti Českomoravské vysočiny. Potenciálním přirozeným vegetačním pokryvem jsou zde podle Neuhäuslové et al. (2001) bikové bučiny (Luzulo Fagetum) a smrkové bučiny (Calamagrostio villosae Fagetum). V současnosti tvoří okolí obce agrocenózy a lesní porosty (především smrkové, často s přimíšenými borovicemi, břízami a jeřáby) , jež se ponejvíce rozkládají severozápadně od jejího centra. Jsou zde i četné rybníky, několik z nich prakticky přímo v městské zástavbě. Další skupiny rybníků se nacházejí zejména jihovýchodně a severozápadně od centra města. V okolí obce je možno nalézt i mnohé staré aleje a stromořadí (tvořená kleny, jasany, jírovci a jabloněmi), podmáčená luka, remízky (kde jsou zastoupeny smrky, jeřáby, kleny, břízy,borovice, olše, jasany a modříny) a porosty křovin (zejména vrbové a olšové); rybníky mívají často hráze zarostlé dřevinami (nejčastěji jasany, olšemi, kleny, vrbami a topoly). Podrobně terénní situaci v okolí Nového Města na Moravě spolu s vyznačením polohy úkrytu kolonie zachycuje mapa 2.2.. Výskyt kolonie E. nilssonii o početnosti až 62 jedinců (1995) je doložen již od roku 1991 (Eleder in verb.). Ve sledované sezóně roku 1998 dosáhla maximální početnosti 42 jedinců, průměrná početnost při výletu byla 16 jedinců, střední hodnota početnosti pak 12 jedinců. Netopýři využívali úkrytu na půdě rodinného domku ve Žďárské ulici, č.p.46 (foto 3.1. a 3.2.). Zde se celá kolonie ukrývala ve štěrbině částečně kryté omítkou mezi krovovým trámem a severovýchodní stěnou půdy. Z počátku sezóny část netopýrů zalézala i do spár po vydrolené maltě mezi cihlami výše uvedené stěny a mezi dřevěné laťové obložení severovýchodní části střechy a krov (kontrola 16. 07. 1998).Při poslední kontrole (14. 08. 1997) se zbývající netopýři zdržovali již jen v části štěrbiny kryté omítkou, takže byli pozorovatelní pouze během večerního sčítání při výletu. Krov je pokryt dřevěnými latěmi. Na nich je vrstva térového papíru a na něm plechová střešní krytina. K výletu byla užívána výhradně štěrbina lemující ústí zanořené okapové rýny na jihozápadní straně domu (foto 3.1.). Netopýři prolézali z půdy podél krovového trámu na malou, nepřístupnou půdní prostoru v bezprostředním sousedství půdy, z níž pak vylétali výše zmiňovanou štěrbinou. Po výletu většinou lovili mezi stromy v zahradě na jihozápadní straně domu, a poté pokračovali v této činnosti nad hladinou Kazimírova rybníka, jenž se zahradou sousedí. Mláďata nebyla v úkrytu kolonie autorem přímo pozorována, avšak dle jejich vokalizace a dle výskytu jejich pelet lze dobu porodů odhadnout na období mezi předposlední (10. 07. 1998) a poslední (22. 07. 1998) červencovou kontrolou.
13 3. METODIKA
3.1. Metodika terénních prací
3.1.1. Sběr materiálu pro analýzu potravy
Zcela ideální by jistě bylo sledovat kolonie obou druhů na jediné lokalitě se syntopickým výskytem a vzorkování provádět ve zcela stejných termínech u obou druhů. Takovou lokalitu se však v daném čase nepodařilo nalézt. Byla zde ještě možnost sledovat dvě kolonie na dvou různých lokalitách a vzorkování provádět ve stejných termínech, což však neumožňovala skutečnost, že veškeré terénní práce prováděl autor sám.Proto byly fekální pelety sbírány během dvou různých sezón ( E. serotinus v roce 1997 a E. nilssonii v roce 1998) na dvou různých lokalitách. Mezi sledovanými sezónami však nebylo výraznějších rozdílů co se anomálních teplot či srážek týče (Petrželková et Zukal 2001). Pelety byly sbírány pod úkrytem kolonie s odstupy cca 10 dní od data prvního zjištění netopýrů v úkrytu až do doby definitivního rozpadu kolonie, vždy ráno po nočním vyhledávání lovišť. Ze získaných pelet bylo náhodně vybráno vždy 25 pelet hlavního a 25 pelet náhradního vzorku, jež byly uloženy odděleně do označených plastikových epruvet. Celkem bylo získáno 650 pelet E. serotinus , a 300 pelet E. nilssonii , z nichž bylo analyzováno 325 pelet E. serotinus , rozdělených do 13 vzorků a 150 pelet E. nilssonii , rozdělených do 6 vzorků 3.1.2. Sledování lovecké aktivity
Použita byla metoda detekce ultrazvuků pomocí heterodynovacího detektoru QMC mini, neboť přes jistou podobnost ultrazvukových signálů jsou zkoumané druhy v terénu relativně snadno odlišitelné. Byla zvolena metoda detektorovacích bodů (Furlonger et al. 1987). Každou noc bylo navštíveno celkem 6 skupin biotopů, jež pokrývaly celé spektrum předpokládaných lovišť během sezóny. Na žádném konkrétním lovišti nebylo během sezóny vzorkováno dvakrát, s vyjímkou malého rybníčka v intravilánu obce Brod n. Dyjí, ale i zde se autor snažil o detektorování na různých místech jeho pobřeží. Jednalo se o loviště, využívané prokazatelně po celou sezónu, navíc se další podobný biotop v okolí úkrytu kolonie nenacházel. Autor se rovněž snažil měnit pořadí vzorkovaných skupin biotopů během každé noci. Detekce ultrazvuků byla prováděna pravidelně vždy po dobu 20 min. Byla zaznamenávána přítomnost lovících či přeletujících jedinců a prováděn odhad jejich početnosti na sledovaném vzorkovacím místě. Lovící jedinci byli rozpoznáváni podle charakteristického potravního volání (feeding buzz). Detekce byla, zejména v případě E. serotinus , často kombinována i s přímým vizuálním pozorováním lovících jedinců. Takto bylo během sezóny 1997 na 78 bodových transektech v okolí Brodu n. D. nadetekováno celkem 1560 min a během sezóny 1998 na 36 bodových transektech v okolí Nového Města n. M. celkem 720 min. Polohy jednotlivých bodových transektů v terénu na lokalitě Brod nad Dyjí ukazuje mapa 3.1.; na lokalitě Nové Město na Moravě pak mapa 3.2.. Jednotlivé bodové transekty byly vždy přiřazeny do jedné z těchto skupin biotopů: 1) Intravilán okolí pouličních lamp v zástavbě obcí. 2) Okraj porostu veškeré okraje zapojených porostů dřevin lesů, remízků a větrolamů.
14 3) Rozptýlená zeleň nezapojené porosty dřevin sady, zahrady, aleje, stromořadí, okolí velkých solitérních stromů, malé skupiny stromů, křovinné porosty, louky s mozaikovitými porosty křovin či stromů. 4) Otevřené pobřeží pobřeží, hráze a litorální partie velkých vodních ploch nekryté proti větru porosty stromů ani křovinami často bylinné porosty či rákosiny, někdy s ojedinělými keři či stromy. 5) Kryté pobřeží pobřeží, hráze a litorální partie velkých vodních ploch kryté proti větru porosty stromů či křovinami , často i terénem. 6) Malá vodní plocha rybníčky, tůně a mokřiny, většinou částečně zarostlé mokřadní vegetací či vhkomilnými křovinami, kryté před větrem porosty křovin či stromů. Mezi jednotlivými vzorkovacími nocemi se autor snažil udržovat odstupy cca 10ti dnů, avšak v případech silného nočního deště či bouřky, kdy netopýři zůstávali v úkrytech, bylo detektorování prováděno až během nejbližší další vhodné noci. Pro zpracovávání výsledků byly všechny noci očíslovány svým pořadovým číslem od počátku roku, s tím, že noc z 31. prosince na 1. ledna. byla považována za první noc v daném roce (ani jeden z nich nebyl přestupný). Vzorkování pro druh E. serotinus bylo provedeno 10 11. 05. 1997 (130. noc 1997); 2122. 05. 1997 (141. noc 1997); 30 31. 05. 1997 (150. noc 1997); 07 08. 06. 1997 (158. noc 1997); 18 19. 06. 1997 (169. noc 1997); 28 29. 06. 1997 (179. noc 1997); 09 10. 07. 1997 (190. noc 1997); 20 21. 07. 1997 (201. noc 1997); 01 02. 08. 1997 (213. noc 1997); 12 13. 08. 1997 (224. noc 1997); 22 23. 08. 1997 (234. noc 1997); 02 03. 09. 1997 (224. noc 1994); 12 13. 09. 1997 (255. noc 1997); pro druh E. nilssonii pak 16 17. 06. 1998 (167. noc 1998), 27 28. 06. 1998 (178. noc 1998), 09 10. 07. 1998 (190. noc 1998), 22 23. 07. 1998 (203. noc), 03 04. 08. 1998 (215. noc 1998), 14 15. 08. 1998 (226. noc 1998). 3.1.3. Vzorkování potravní nabídky
Odchyt bezobratlých byl prováděn na jednotlivých bodových transektech ihned po ukončení detektorování pomocí kombinace individuálního lovu síťkou (Rydell 1992a, Rydell et Lancaster 2000) a smýkání. Použita byla dederonová síť o průměru 40 cm a délce 95 cm se skládacím kruhovým rámem na 4 m dlouhé laminátové teleskopické tyči. Hmyz byl loven ve volném prostoru, v okolí korun, vegetace a nad vodou vždy po dobu 10 min, ve výšce cca 4 5 m nad zemí. Po dobu dalších 10 min byl v případě lovu na všech skupinách biotopů kromě intravilánu (tj. kromě lovu u pouličních lamp) smýkán hmyz sedící na povrchu vegetace či korun stromů. Celkem bylo použito cca 100 smýknutí. V případě lovu u výše zmíněných lamp byl ve většině případů po celých 20min odchytáván pouze hmyz v okolí osvětlovacího tělesa lampy. Pouze jestliže s lampou bezprostředně sousedily stromy či křoviny, bylo smýkáno i z jejich povrchu. Odchytávány byly jak roje hmyzu, tak i konkrétní větší exempláře. Ihned po odběru vzorku byl hmyz narkotizován přetažením igelitového sáčku s malým množstvím 96% ethanolu přes síťku. Následně byl celý vzorek vybrán entomologickou pinzetou a umístěn do označené plastikové epruvety, kde byl fixován 96% ethanolem. 3.2. Zpracování materiálu
3.2.1. Laboratorní analýza trusu
Každá peleta byla v laboratoři na 24 hod vložena do 96% ethanolu a poté rozebírána na Petriho misce, položené na milimetrovém papíře v čistém glycerínu pod binokulárními lupami (6,3x0,63 25x4 a 8x0,6 14x7),
15 tedy při cca 4 až 100 a 5 až 98násobném zvětšení (Mc Aney et Fairley 1989). Byl určen počet determinovatelných fragmentů těl kořisti a nedeterminovatelné fragmenty byly rozděleny ve stejném poměru. Tím byl v rámci každé pelety stanoven procentuální objem dané složky potravy (0 100%). Identifikačně významné části byly montovány do Liquido Foure, čímž vznikaly trvalé preparáty, jež sloužily ke kontrole determinace, případně ke srovnávání a bližší determinaci. Takto bylo vytvořeno celkem 100 trvalých preparátů fragmentů potravy E. nilssonii a 926trvalých preparátů fragmentů potravy E. serotinus . Využito bylo rovněž dalších 1015 trvalých preparátů, vytvořených již dříve při příležitosti předchozích prací autora (Gajdošík 1994, Zukal et al. 1997). Pro bližší determinaci posloužilo taktéž celkem 299 mikrofotografií různých fragmentů těl kořisti, fotografovaných při 175 až 1225 násobném zvětšení. Při determinaci byly využity jak entomologické (Bartoš 1953, Kratochvíl 1957a, 1957b, Mařan 1963, Doskočil 1977, Chinery 1976, 1981, 1993a, 1993b, Javorek 1978, Gaisler et Rozkošný 1981, Zahradník 1981, 1987 a 1997, Buchar et al. 1995, Hanel 1995, Reichholf Riehmová 1996 a 1997) tak specializované (Whitaker 1988, Mc Aney et al. 1991, Wolz 1993) práce. V rámci každé pelety bylo rovněž stanoveno přibližné procentuální objemové zastoupení jednotlivých složek potravy, a to tak, že byl stanoven objemový podíl všech identifikovatelných fragmentů a neidentifikovatelné fragmenty pak byly rozděleny ve stejném poměru. 3.2.2. Taxonomie
Veškeré názvy živočišných taxonů jsou v textu psány kurzívou. Systematické zařazení bezobratlých bylo převzato z práce Sedláka (2002). Co se týče systematiky řádu Diptera, jsou příslušníky nadčeledi Muscoidea rozumněny čeledi Scatophagidae, Muscidae, Anthomyidae a Faniidae (Rozkošný in verb.). Fragmenty kořisti byly determinovány vždy alespoň do úrovně řádů, pokud to bylo možné, tak až do úrovně čeledí. Pokud nebyla možná determinace ani do úrovně podřádu, bylo pro jejich označení použito věděckého názvu řádu doplněného zkratkou indet.. Při slučování taxonů kořisti , jež bylo v některých případech provedeno, byly sloučeny zejména čeledi a nadčeledi; přičemž řád Hemiptera byl rozdělen do infrařádů Psyllomorpha a Aphidomorpha a podřádů Cicadomorpha a Heteroptera; a řád Diptera do podřádů Nematocera a Brachycera. Potravní nabídka byla determinována vždy do úrovně řádů, v některých případech i do úrovně podřádů či infrařádů. Při klasifikaci potravní nabídky se jevilo vhodným rozdělení některých taxonů na imága, odlišená zkratkou im. ; nymfy, odlišené zkratkou nym .; případně larvy, odlišené zkratkou lar .. Tyto zkratky jsou umístěny za vědeckým názvem daného taxonu. Dále bylo v případě některých taxonů provedeno rozlišení na okřídlené a bezkřídlé jedince, což bylo provedeno pomocí zkratek okř. či bezkř. umístěných za vědeckým názvem daného taxonu. Druhové názvy netopýrů byly převzaty z práce Gaislera a Bendy (1998) s přihlédnutím k práci Anděry (1999).
16 3.2.3. Zpracování výsledků analýzy trusu
Výsledky byly vyjádřeny pomocí vzorců z práce McAney et al (1991). Pro četné problémy, spojené s kvantifikací jednotlivých složek kořisti pomocí procentuální hmotnosti či minimálního počtu ulovených jedinců byla využita metoda stanovení prosté prezence či absence zbytků dané složky potravy v jednotlivých peletách (Robinson et Stebbings 1993). Pak bylo možno vyjádřit relativní četnost složky potravy z v daném vzorku jako: n() z %()oc z = ⋅100 n() tot kde: %oc (z) je relativní četnost (percentage occurrence) složky potravy z ve vzorku n(z) je počet pelet ve vzorku, v nichž byla přítomna složka potravy z n(tot ) je celkový počet pelet ve vzorku Hodnota relativní četnosti %oc(z) je v podstatě totožná s hodnotou konstance K podle Losose et al. (1985), jež vyjadřuje stálost taxonomického složení vzorku. Vzhledem k tomu, že v jedné peletě bývá většinou obsaženo více složek potravy než jen jedna, je součet všech hodnot %oc větší než 100. Proto byly výsledky vyjádřeny i pomocí relativní frekvence. Relativní frekvence složky potravy z byla vypočítána jako: %()oc z %()f z = ⋅100 ∑%()oc z
kde: %()f z je relativní frekvence (percentage frequency) složky potravy z ve vzorku %oc (z) je relativní četnost složky potravy z ve vzorku
∑ %()oc z je suma relativních četností všech složek potravy ve vzorku
Hodnota relativní frekvence %f(z) vlastně vyjadřuje, podobně jako např. hodnota dominance D (Losos et al. 1985), procentuální zastoupení dané složky potravy ve vzorku. Výsledný součet hodnot relativní frekvence pro všechny složky potravy v jednom vzorku je vždy roven 100. Při srovnávání hodnot relativní frekvence však může dojít i k určitému nadhodnocení významu některých složek potravy především těch, jež se v malém množství vyskytují ve větším počtu pelet v jediném vzorku trusu. Z tohoto důvodu byl hodnocen i objem jednotlivých složek potravy. Použita byla hodnota relativního objemu složky potravy z, jež byla vypočítána jako: ∑%()vol z %()vol z− tot = ⋅100 ∑%()vol tot
17 kde: %()vol z− tot je relativní objem složky z ve vzorku
∑ %()vol z je suma všech relativních objemů složky z ve všech peletách daného vzorku
∑ %()vol tot je suma všech relativních objemů všech složek ve všech peletách daného vzorku. Vzhledem k tomu, že součet relativních objemů všech složek potravy v daném vzorku je roven 100, lze vzorec zjednodušit: ∑%()vol z %()vol z− tot = n() tot kde:
∑ %()vol z je suma všech relativních objemů složky z ve všech peletách daného vzorku
n(tot ) je celkový počet pelet ve vzorku Pro vyjádření přesahu potravních nik byl použit vztah Piankův (Piankaś measure of niche overlap) (Krebs 1989):
n
∑ pij p ik i=1 O = jk n n 2 2 ∑ pij∑ p ik i=1 i=1 kde:
O jk je Piankův koeficient přesahu potravních nik mezi druhy j a k
pij je proporce zdroje i z celkových zdrojů využívaných druhem j
pik je proporce zdroje i z celkových zdrojů využívaných druhem k n je celkový počet zdrojů potravy Tento koeficient nabývá hodnot od 0 do 1,0. Při hodnotě 0 druhy nesdílejí společné zdroje potravy a jejich potravní niky se tedy nepřekrývají, při hodnotě 1,0 druhy využívají zcela identické zdroje potravy na dochází u nich k naprostému překrývání potravních nik. Koeficient je symetrický, takže překryv potravních nik mezi druhy j a k je identický jako překryv potravních nik mezi druhy k a j. Pro vyjádření šířky potravní niky obou sledovaných druhů byl použit vztah Levinsův (Levins´ measure of niche breadth) (Krebs 1989):
18 1 = B 2 ∑ p j
jenž lze zapsat i jako: Y 2 = B 2 ∑ N j kde: B je Levinsův index šířky potravní niky
p j je proporce jedinců využívajících zdroj j , nebo frakce složek v potravě patřící do kategorie j
N j je počet jedinců využívajících zdroj j
Y je celkový počet zkoumaných jedinců přičemž platí, že: N N =j = j p j Y ∑ N j
a zároveň, že: = ∑ p j 1 0, Kromě toho byl využit i vztah Shannon Wienerův (evenness measure of the Shannon Wiener function) (Krebs 1989): H′ J′ = log e n kde: J′ je index vyrovnanosti potravy založený na Shannon Wienerově funkci H′ je Shannon Wienerův index šířky potravní niky
p j je proporce jedinců, využívající zdroj j , nebo frakce složek v potravě patřící do kategorie j n je celkový počet zdrojů přičemž platí, že:
19 ′ = − H∑ pjlog e p j Shannon Wienerův index šířky potravní niky může nabývat hodnot od 0 do nekonečna, index vyrovnanosti potravy pak od 0 do 1,0. Hodnotu 0 je možno interpretovat tak, že potrava je zcela nevyrovnaná to znamená, že je využívána jen jediná její složka. Naproti tomu hodnota 1,0 znamená, že potrava je zcela vyrovnaná to znamená že všechny její složky jsou využívány stejnou měrou (např. je li v potravě 10 složek, pak je každá využívána na 10%). Čili je li hodnota Shannon Wienerova indexu vyrovnanosti potravy rovna 0, vypovídá to o potravní specializaci sledovaného druhu, případně o selektivním lovu jediné složky potravy. Nabývá li hodnoty 1,0 lze mluvit o neselektivním lovu. Dále byla vyjádřena diversita potravy, a to pomocí Shannon Wienerovy funkce (Shannon Wiener measure of diversity) (Krebs 1989): ′ = − H∑( pi )(log2 p i ) kde: H′ je Shannon Wienerův index diversity
pi je proporce celkového vzorku náležející i té složce potravy Z dat byla vyloučena pouze v peletách místy dosti hojně nalézaná nalézaná Acarina, konkrétně larvy příslušníků podřádů Merostigmata a Trombidiformes. Naproti zde byla ponechána nalezená Collembola. a ektoparaziti netopýrů řádu Siphonaptera. 3.2.4. Zpracování výsledků vzorkování potravní nabídky
Výsledky byly vyjádřeny pomocí stanovení prosté prezence či absence daného taxonu v jednotlivých vzorcích. Výsledky vyjádřeny i pomocí relativní frekvence %f , jež odpovídá hodnotě dominance D (Losos et al. 1985), vyjadřující procentuální složení vzorku.. Relativní frekvence taxonu ve vzorku byla vypočítána jako: n % f = ⋅100 s kde: % f je relativní frekvence daného taxonu ve vzorku n je počet jedinců daného taxonu ve vzorku s je součet hodnot n pro všechny taxony nalezené ve vzorku Výsledný součet hodnot relativní frekvence pro všechny taxony v jednom vzorku je vždy roven 100. Hodnota relativní frekvence %f tedy umožňuje provést srovnání s hodnotou relativní frekvence %f(z) , stanovenou pomocí laboratorní analýzy trusu
20 Z dat byla vyloučena ve vzorcích potravy i potravní nabídky se vyskytující Acarina. Ponechána v nich byla nalezená Collembola a Siphonaptera. 3.2.5. Zpracování dat získaných analýzou trusu
Při hodnocení výsledků analýzy trusu byly z hodnot n (z) a z vypočtených hodnot %oc(z) ,%f(z) a %vol(z tot) sestaveno 13 tabulek pro každou sledovanou noc pro druh E. serotinus (tabulky 4.1., 4.2., 4.3., 4.4., 4.5., 4.6., 4.7., 4.8., 4.9., 4.10., 4.11., 4.12. a 4.13) a 6 tabulek pro každou sledovanou noc pro druh E. nilssonii (tabulky 5.1., 5.2., 5.3., 5.4. a 5.6.). Dále byly vytvořeny dvě souhrnné tabulky (tabulky 1.1. a 2.1.) každá pro jeden studovaný druh, jednu sezónu a jednu lokalitu. Vzhledem k tomu, že data pro druh E. nilssonii pocházejí za celou sezónu 1998 pouze z 6ti nocí; byly pro srovnání mezi oběma druhy z dat, získaných pro E. serotinus vytvořeny tři souhrnné tabulky (tabulky 3.1., 3.2. a 3.3.) pro různá období sezóny 1997: suma 4 jarních nocí 1997 (tabulka 3.1.) pro vzorky z 10 11. 05., 21 22. 05.,30 31. 05. a 07 08. 06. 1997 (130 158. noc 1997); suma 6ti letních nocí 1997 (tabulka 3.2.) pro vzorky z 18 19. 06., 28 29. 06., 09 10. 07., 20 21. 07., 01 02. 08. a 12 13. 08. 1997 (169 224. noc 1997) a suma 3 podzimních nocí 1997 (tabulka 3.3.) pro vzorky z 22 23. 08., 02 03. 09. a 12 13. 09. 1997 (234 255. noc 1997). Výsledkem tedy bylo celkem 17 tabulek pro potravu E. serotinus na lokalitě Nové Město na Moravě během sezóny 1997 a 7 tabulek pro potravu E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě během sezóny 1998. Dále bylo pro účely srovnání potravy E. serotinus a E. nilssonii vytvořeno 6 srovnávacích tabulek pro jednotlivých 6 dvojic časově si odpovídajících vzorkovacích nocí obou studovaných sezón (tabulky 6.1., 6.2., 6.3., 6.4., 6.5. a 6. 6.). Byly vytvořeny rovněž 2 tabulky (tabulky 7.1. a 8.1.) každá pro vzorek potravy jednoho studovaného druhu během celé jedné sezóny kde byly jednotlivé taxony potravy pro názornost sloučeny do větších skupin (řádů, podřádů či infrařádů). Z těchto dat byla vyloučena Siphonaptera, Collembola a Acarina. Dále byly vytvořeny 3 tabulky pro vzorky potravy během jednotlivých tří částí sezóny 1997 (tabulky 9.1.,9.2. a 9.3.) u E. serotinus , 13 tabulek pro jednotlivé sledované noci E. serotinus (tabulky 10.1., 10.2., 10.3., 10.4., 10.5., 10.6., 10.7., 10.8., 10.9., 10.10., 10.11., 10.12. a 10.13.) a 6 tabulek pro jednotlivé sledované noci E. nilssonii (tabulky 11.1., 11.2., 11.3., 11.4., 11.5. a 11.6.); všechny na úrovni výše uvedených řádů, podřádů či infrařádů s vyloučením Siphonaptera, Collembola a Acarina. Byly vytvořeny i 2 tabulky jak na úrovni taxonů sloučených do úrovně výše uvedených řádů, podřádů či infrařádů jak je výše uvedeno s vyloučením Siphonaptera, Collembola a Acarina (tabulka 12.1.); tak na úrovni původních taxonů potravy (tabulka 13.1.), srovnávající potravní spektrum obou druhů během obou studovaných sezón. Podobné tabulky (tabulky 14.1. a 15.1.) byly vytvořeny pro srovnání sloučeného vzorku potravy E. serotinus během 6ti letních nocí sezóny 1997 a sloučeného vzorku potravy E. nilssonii během celé sezóny 1998. Dále byly vytvořeny rovněž tabulky pro srovnání potravy obou druhů v jednotlivých 6ti dvojicích časově si odpovídajících vzorkovacích nocí obou studovaných sezón na úrovni výše uvedených sloučených taxonů (tabulky 16.1., 16.2., 16.3., 16.4., 16.5. a 16.6.). Vzhledem k tomu, že nebylo možno předpokládat normální rozložení dat (v souborech je množství nulových hodnot), bylo při jejich statistickém hodnocení nutno použít neparametrického testu.
21 Potravní dynamika každého ze sledovaných druhů byla stanovována pomocí χ 2 testu ( χ 2 square, observed versus expected χ 2 ) pro 32 stupňů volnosti. Testována byla nulová hypotéza že po sobě následující vzorky potravy se statisticky významně neliší. Testovanými veličinami byly relativní frekvence a relativní objem jednotlivých složek potravy. Hodnoty těchto parametrů z časově předcházející vzorkovací noci byly brány jako očekávané (expected), hodnoty z následující vzorkovací noci jako pozorované (observed). Testování bylo provedeno pro každý z obou studovaných druhů. Dále byla testována nulová hypotéza, že souhrnné vzorky potravy E. serotinus za jednotlivé tři části sezóny 1997 (suma 4 jarních, suma 6ti letních a suma 3 podzimních nocí 1997) se statisticky významně neliší.
Testování bylo provedeno pomocí χ 2 testu pro 32 stupňů volnosti. Testovanými veličinami byly relativní frekvence a relativní objem jednotlivých složek potravy, testování bylo provedeno v obou směrech (vzájemnou záměnou pozorovaných observed a očekávaných expected hodnot). Dále byla testována nulová hypotéza, že souhrnné vzorky potravy E. serotinus za jednotlivé tři části sezóny 1997 se statisticky významně neliší od souhrnného vzorku potravy stejného druhu za tuto sezónu.
Testování bylo provedeno pomocí χ 2 testu pro 32 stupňů volnosti. Testovanými veličinami byly relativní frekvence a relativní objem jednotlivých složek potravy, testování bylo provedeno v obou směrech. Dále byly testovány mezidruhové rozdíly v potravě E. serotinus a E. nilssonii , a to tak, že byly pomocí
χ 2 testu pro 32 stupňů volnosti porovnány oba souhrnné vzorky potravy těchto druhů, a to v obou směrech.
Nulová hypotéza byla, že mezidruhové rozdíly neexistují. Testovanými veličinami byly relativní frekvence a relativní objem jednotlivých složek potravy. Dále byly testovány mezidruhové rozdíly v potravě E. serotinus a E. nilssonii , a to tak, že byly pomocí
χ 2 testu pro 32 stupňů volnosti porovnány souhrnný vzorek potravy E. serotinus za 6 letních nocí sezóny 1997 a souhrnný vzorek potravy E. nilssonii , a to v obou směrech. Nulová hypotéza byla opět, že mezidruhové rozdíly neexistují. Testovanými veličinami byly relativní frekvence a relativní objem jednotlivých složek potravy. Dále byly testovány mezidruhové rozdíly v potravě E. serotinus a E. nilssonii , a to tak, že byly pomocí
χ 2 testu pro 32 stupňů volnosti porovnány vždy co do pořadového čísla noci v sezóně dva vzájemně si nejbližší vzorky potravy obou výše uvedených druhů (čili např. během sezóny 1997 v Brodě n. Dyjí odebraný vzorek E. serotinus ze 169. noci a během sezóny 1998 v Novém Městě n. M. odebraný vzorek E. nilssonii ze 167. noci), a to v obou směrech. Testovanými veličinami byly relativní frekvence a relativní objem jednotlivých složek potravy. Statistická průkaznost všech těchto testů byla stanovena na hladině významnosti p = 0,05. V textu je vždy udávána pouze statistická průkaznost testu na hladinách: p > 0,05; p = 0,5; p < 0,05; p = 0,01; p < 0,01; p < 0,001; p = 0,0001; p < 0,0001 a hodnota χ 2 zaokrouhlená na 2 desetinná místa. Přímo vypočtené hodnoty p a χ 2 pro všechny výše uvedené χ 2 testy se nacházejí v příloze (tabulky S 1.1., S 2.1., S 3.1., S 4.1. a S 5.1.), přičemž hodnoty p < 0,5 jsou v nich zvýrazněny. K zjištění průkaznosti rozdílů v zastoupení jednotlivých složek potravy mezi jednotlivými vzorky v rámci jediného druhu, mezi časově si nejbližšími vzorky obou sledovaných druhů, mezi jednotlivými částmi
22 sezóny u E. serotinus i mezi jednotlivými částmi sezóny a souhrnným vzorkem u tohoto druhu byl použit oboustranný test (differences between two proportions). Testovanými veličinami byly opět relativní frekvence a relativní objem jednotlivých složek potravy. Statistická průkaznost testů byla stanovena na hladině významnosti p = 0,05 . U všech vzorků potravy obou studovaných druhů z jediné noci vždy platí, že n = 25; u souhrnného vzorku potravy E. serotinus za celou sezónu 1997 n = 325; u souhrnného vzorku potravy E. nilssonii za celou sezónu 1998 n = 150; u souhrnného vzorku potravy E. serotinus za 4 jarní noci sezóny 1997 n = 100; u souhrnného vzorku potravy E. serotinus za 6 letních nocí sezóny 1997 n = 150; a u souhrnného vzorku potravy E. serotinus za 3 podzimní noci sezóny 1997 n = 75. Statistická průkaznost všech těchto testů byla stanovena na hladině významnosti p = 0,05. V textu je vždy udávána pouze statistická průkaznost testu na hladinách: p > 0,05; p = 0,5; p < 0,05; p < 0,01; p < 0,001; p < 0,0001. Přímo vypočtené hodnoty p pro všechny výše uvedené oboustranné testy se nacházejí v příloze (tabulky S 6.1., S 6.2., S 6.3., S 7.1., S 7.2., S 7.3., S 8.1., S 8.2., S 8.3., S 8.4., S 8.5., S 8.6., S 8.7., S 8.8., S 8.9., S 8.10., S 8.11., S 8.12., S 9.1., S 9.2., S 9.3., S 9.4., S 9.5., S 10.1., S 11.1., S 12.1., S 12.2., S 12.3., S 12.4., S 12.5. a S 12.6.), přičemž hodnoty p < 0,5 jsou v nich zvýrazněny. Pro statistické zpracování těchto dat byl použit počítačový program STATISTICA for Windows, © StatSoft, Inc. (2001), Tulsa, OK, USA, použitý např. v práci Andrease (2002). Z dat byly rovněž vypočteny hodnoty Levinsova indexu šířky potravní niky B, indexu vyrovnanosti potravy založeného na Shannon Wienerově funkci J´ a Shannon Wienerova indexu diversity potravy H´; a to jak pro každou sledovanou noc E. serotinus (grafy 1.1. a 1.2.) i E. nilssonii (grafy 2.1. a 2.2.), tak i pro sumární vzorky potravy E. serotinus a E. nilssonii . Výsledky pro E.serotinus shrnuje tabulka 17.1., pro E. nilssonii tabulka 18.1.. Dále byly výše uvedené ekologické indexy vypočteny rovněž pro všechny tři sumární vzorky potravy E. serotinus během všech tří částí sezóny 1997 (grafy 3.1. a 3.2.).
Dále byly z dat vypočteny příslušné hodnoty Piankova indexu přesahu potravních nik Ojk mezi oběma studovanými druhy, přičemž překryv byl vypočten jak pro souhrnný vzorek potravy E. serotinus během celé sezóny 1997 a E. nilssonii během celé sezóny 1998; tak i pro všechny tři souhrnné vzorky potravy E. serotinus během jednotlivých tří částí sezóny 1997 a souhrnný vzorek potravy E. nilssonii během celé sezóny 1998 (tabulka 19.1. a graf 4.1.) . Dále byly vypočteny hodnoty tohoto ekologického indexu mezi všemi souhrnnými vzorky potravy E. serotinus během všech tří částí sezóny 1997 navzájem (tabulka 20.1. a graf 5.1.); jakož i pro každý z těchto vzorků a souhrnný vzorek potravy E. serotinus během celé této sezóny (tabulka 20.1.). 3.2.6. Zpracování dat získaných vzorkováním potravní nabídky
Při hodnocení výsledků vzorkování potravní nabídky byly z hodnot n, vypočtených hodnot %f , a z hodnot n(z) a %f(z) pocházejících z hodnocení výsledků analýzy trusu sestaveno 13 tabulek pro každou sledovanou noc pro druh E. serotinus (tabulky 24.1., 24.2., 24.3., 24.4., 24.5., 24.6., 24.7., 24.8., 24.9., 24.10., 24.11., 24.12. a 24.13) a 6 tabulek pro každou sledovanou noc pro druh E. nilssonii (tabulky 25.1., 25.2., 25.3., 25.4., 25.5. a 25.6.). Analogicky jako v předešlém hodnocení dat získaných vzorkováním potravy byly vytvořeny rovněž dvě souhrnné tabulky (tabulky 21.1. a 22.1.) každá pro jeden studovaný druh, jednu sezónu a jednu lokalitu; a tři souhrnné tabulky pro různá období sezóny 1997 pro druh E.serotinus (tabulky 23.1., 23.2. a
23 23.3.). Výsledkem tedy bylo dalších 17 tabulek pro celkovou potravní nabídku E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí během sezóny 1997 a 7 tabulek pro celkovou potravní nabídku E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě během sezóny 1998. Vzhledem k tomu, že opět nebylo možno předpokládat normální rozložení dat, bylo nutno při jejich statistickém hodnocení stejně jako v případě výsledků analýzy trusu použít neparametrického testu. Srovnání potravní nabídky na jednotlivých šesti skupinách biotopů se vzorky potravy bylo u obou studovaných druhů provedeno pomocí χ 2 testu ( χ 2 square, observed versus expected χ 2 ) pro 36 stupňů volnosti. Testována byla nulová hypotéza že vzorky potravy (pozorované hodnoty) se statisticky významně neliší od vzorků potravní nabídky (očekávané hodnoty ). Testovanými veličinami byly relativní frekvence jednotlivých složek potravy a frekvence jednotlivých taxonů v nabídce potravy. Dále bylo u obou studovaných druhů provedeno srovnání potravní nabídky na všech nalezených lovištích se vzorky potravy pomocí χ 2 testu pro 36 stupňů volnosti. Testována byla nulová hypotéza že vzorky potravy (pozorované hodnoty) se statisticky významně neliší od vzorků potravní nabídky (očekávané hodnoty). Testovanými veličinami byly relativní frekvence jednotlivých složek potravy a frekvence jednotlivých taxonů v nabídce potravy Dále bylo u obou studovaných druhů provedeno srovnání potravní nabídky na všech skupinách biotopů, kde nebyli nalezeni lovící jedinci se vzorky potravy pomocí χ 2 testu pro 36 stupňů volnosti. Testována byla nulová hypotéza že vzorky potravy (pozorované hodnoty) se statisticky významně neliší od vzorků potravní nabídky (očekávané hodnoty ). Testovanými veličinami byly relativní frekvence jednotlivých složek potravy a frekvence jednotlivých taxonů v nabídce potravy. Dále bylo u obou studovaných druhů provedeno srovnání celé potravní nabídky na všech skupinách biotopů se vzorky potravy pomocí χ 2 testu pro 36 stupňů volnosti. Testována byla nulová hypotéza že vzorky potravy (pozorované hodnoty) se statisticky významně neliší od vzorků potravní nabídky (očekávané hodnoty ). Testovanými veličinami byly relativní frekvence jednotlivých složek potravy a frekvence jednotlivých taxonů v nabídce potravy. Dále byla vytvořena redukovaná varianta každé z výše uvedených 17 tabulek pro celkovou potravní nabídku E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí Nové Město na Moravě během sezóny 1997 (tabulky 26.1., 28.1., 28.2., 28.3., 29.1, 29.2., 29.3., 29.4., 29.5., 29.6., 29.7., 29.8., 29.9., 29.10., 29.11., 29.12. a 29.13.) a 7 tabulek pro celkovou potravní nabídku E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě během sezóny 1998 (tabulky 27.1., 30.1., 30.2., 30.3., 30.4., 30.5. a 30.6.); a to tak, že byly vyloučeny všechny taxony z celkové potravní nabídky mimo ty, jež se objevily v potravě studovaného druhu kdykoliv během obou sezón (tedy mimo ty, jež byly zastoupeny v sumární tabulce potravy pro každý druh). Srovnání redukované potravní nabídky na jednotlivých šesti skupinách biotopů v Brodě nad Dyjí se vzorky potravy bylo pro druh E. serotinus bylo provedeno pomocí χ 2 testu ( χ 2 square, observed versus expected χ 2 ) pro 9 stupňů volnosti. Testována byla nulová hypotéza že vzorky potravy (pozorované hodnoty) se statisticky významně neliší od vzorků potravní nabídky (očekávané hodnoty ). Testovanými veličinami byly relativní frekvence jednotlivých složek potravy a frekvence jednotlivých taxonů v nabídce potravy.
24 Dále bylo provedeno srovnání redukované potravní nabídky na jednotlivých šesti skupinách biotopů v
Novém Městě na Moravě se vzorky potravy bylo pro druh E. nilssonii bylo provedeno pomocí χ 2 testu pro 11 stupňů volnosti. Testována byla nulová hypotéza že vzorky potravy (pozorované hodnoty) se statisticky významně neliší od vzorků potravní nabídky (očekávané hodnoty ). Testovanými veličinami byly relativní frekvence jednotlivých složek potravy a frekvence jednotlivých taxonů v nabídce potravy. Dále bylo provedeno srovnání potravní nabídky na všech nalezených lovištích v Brodě nad Dyjí se vzorky potravy E. serotinus pomocí χ 2 testu pro 9 stupňů volnosti. Testována byla nulová hypotéza že vzorky potravy (pozorované hodnoty) se statisticky významně neliší od vzorků potravní nabídky (očekávané hodnoty ). Testovanými veličinami byly relativní frekvence jednotlivých složek potravy a frekvence jednotlivých taxonů v nabídce potravy Dále bylo provedeno srovnání potravní nabídky na všech nalezených lovištích v Brodě nad Dyjí se vzorky potravy E. nilssonii pomocí χ 2 testu pro 11 stupňů volnosti. Testována byla nulová hypotéza že vzorky potravy (pozorované hodnoty) se statisticky významně neliší od vzorků potravní nabídky (očekávané hodnoty ). Testovanými veličinami byly relativní frekvence jednotlivých složek potravy a frekvence jednotlivých taxonů v nabídce potravy Dále bylo provedeno srovnání potravní nabídky na všech skupinách biotopů, kde nebyli nalezeni lovící jedinci v Brodě nad Dyjí se vzorky potravy E. serotinus pomocí χ 2 testu pro 9 stupňů volnosti. Testována byla nulová hypotéza že vzorky potravy (pozorované hodnoty) se statisticky významně neliší od vzorků potravní nabídky (očekávané hodnoty ). Testovanými veličinami byly relativní frekvence jednotlivých složek potravy a frekvence jednotlivých taxonů v nabídce potravy. Dále bylo provedeno srovnání potravní nabídky na všech skupinách biotopů, kde nebyli nalezeni lovící jedinci v Novém Městě na Moravě se vzorky potravy E. nilssonii pomocí χ 2 testu pro 11 stupňů volnosti.
Testována byla nulová hypotéza že vzorky potravy (pozorované hodnoty) se statisticky významně neliší od vzorků potravní nabídky (očekávané hodnoty ). Testovanými veličinami byly relativní frekvence jednotlivých složek potravy a frekvence jednotlivých taxonů v nabídce potravy. Dále bylo provedeno srovnání celé potravní nabídky na všech skupinách biotopů v Brodě nad Dyjí se vzorky potravy E. serotinus pomocí χ 2 testu pro 9 stupňů volnosti. Testována byla nulová hypotéza že vzorky potravy (pozorované hodnoty) se statisticky významně neliší od vzorků potravní nabídky (očekávané hodnoty ). Testovanými veličinami byly relativní frekvence jednotlivých složek potravy a frekvence jednotlivých taxonů v nabídce potravy. Dále bylo provedeno srovnání celé potravní nabídky na všech skupinách biotopů v Novém Městě na
Moravě se vzorky potravy E. nilssonii pomocí χ 2 testu pro 11 stupňů volnosti. Testována byla nulová hypotéza
že vzorky potravy (pozorované hodnoty) se statisticky významně neliší od vzorků potravní nabídky (očekávané hodnoty ). Testovanými veličinami byly relativní frekvence jednotlivých složek potravy a frekvence jednotlivých taxonů v nabídce potravy. Statistická průkaznost všech těchto testů byla stanovena na hladině významnosti p = 0,05. V textu je vždy udávána pouze statistická průkaznost testu na hladinách: p > 0,05; p = 0,5; p < 0,05; p < 0,01; p < 0,001;
25 p < 0,0001. Přímo vypočtené hodnoty p a χ 2 pro všechny výše uvedené χ 2 testy se nacházejí v příloze
(tabulky S 13.1., S 13.2., S 14.1., S 14.2., S 15.1., S 15.2., S 16.1. a S 16.2.), přičemž hodnoty p < 0,5 jsou v nich zvýrazněny. Pro statistické zpracování těchto dat byl použit počítačový program STATISTICA for Windows, © StatSoft, Inc. (2001), Tulsa, OK, USA, použitý např. v práci Andrease (2002).
26 4. VÝSLEDKY
4.1. Celkové složení potravy studovaných druhů
Pro přehlednost byly z některých grafů týkajících se složení potravy vyloučeny složky potravy vyskytující se v hodnotách %oc(z) < 0,5 (graf 6.1.) či %f(z) < 0,5 (graf 6.2.). 4.1.1. Eptesicus serotinus SCHREBER, 1774
složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 79 24,3 11,7 3,8 Cicadomorpha 12 3,7 1,8 0,7 Neuroptera 3 0,9 0,4 0,4 Coleoptera 162 49,8 23,9 27,6 Lepidoptera 115 35,4 17 4,8 Nematocera 242 74,5 35,7 57,4 Brachycera 9 2,8 1,3 0,3 Hymenoptera 56 17,2 8,3 5 suma 678 208,6 100,1 100 Tabulka 7.1. Složení potravy E. serotinus během sezóny 1997 (vyloučena jsou Siphonaptera a Collembola). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Celkové potravní spektrum druhu na studované lokalitě během sezóny 1997 zachycují tabulka 1.1. a grafy 6.1. a 6.2.. Zjednodušenou představu o něm si lze udělat z tabulky 7.1.. V potravě se vyskytovali příslušníci celkem sedmi hmyzích řádů (Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Lepidoptera, Diptera, Hymenoptera a Siphonaptera). Dále byla ve vzorcích trusu nalezena Collembola. Nejfrekventovanější složkou (33,9%) kořisti byla Diptera čeledi Chironomidae (Nematocera). Významnou složkou potravy (18,7%) byla i Coleoptera čeledi Carabidae. Další často nacházenou složkou potravy (16,2%) byla Lepidoptera. Z ostatních složek byla poměrně dosti zastoupena Hemiptera čeledi Corixidae (8,7%) , méně pak čeledí Lygaeidae (3,8%) a Cixiidae (1,7%) , dále Hymenoptera nadčeledi Formicoidea (5%) a čeledi Ichneumonidae (Apocrita) (3,2%) a Coleoptera čeledi Scarabaeidae (4,1%) a nadčeledi Chrysomeloidea (2%). Z dalších taxonů se v potravě sporadicky vyskytovala Neuroptera čeledi Hemerobiidae (0,4%) , Diptera čeledí Tipulidae (Nematocera) (0,7%) a nadčeledi Muscoidea (Brachycera) (0,7%). Ojediněle byla zaznamenána brachycerní Diptera čeledí Sarcophagidae (0,1%) , Calliphoridae (0,1%) , Chloropidae (0,1%), Muscidae (0,1%) a blíže neidentifikovatelná Coleoptera (0,1%). Pro
27 úplnost je nutno dodat, že ve vzorcích byla nalezena i Collembola (0,1%), patrně sebraná se země či z vegetace; a ektoparazitická Siphonaptera (0,1%). Objemově bezesporu dominují Chironomidae (57,2%) , tvořící přes polovinu objemu potravy, dále pak Carabidae (23,4%) . Naproti tomu Lepidoptera, ač zastoupena se značnou frekvencí, nemají příliš velký objemový význam jejich podíl v potravě (4,8%) se blíží podílu Formicoidea (4%) , Scarabaeidae (3,4%) či Corixidae (2,8%) .V podstatě zanedbatelný je objem Ichneumonidae (0,9%) , Cixiidae (0,9%) , Lygaeidae (0,7%) , Hemerobiidae (0,4%) , Tipulidae (0,2%) a Muscoidea (0,2%). Objemové podíly Sarcophagidae, Calliphoridae, Chloropidae, Muscidae a blíže neidentifikovatelných Coleoptera se pak blíží nule. Potravní nika druhu byla během studované sezóny široká ( B = 5,102) a vyrovnaná ( J´ = 0,6), potrava měla značnou diversitu ( H´ = 2,871) (tabulka 17.1.). datum či období číslo noci B J´ H´ 10 11. 05. 1997 130. 1,943 0,257 1,281 21 22. 05. 1997 141. 2,122 0,314 1,53 30 31. 05. 1997 150. 1,969 0,314 1,542 07 08. 06. 1997 158. 2,596 0,371 1,843 18 19. 06. 1997 169. 2,672 0,314 1,556 28 29. 06. 1997 179. 3,492 0,457 2,253 09 10. 07. 1997 190. 4,92 0,486 2,464 20 21. 07. 1997 201. 5,31 0,514 2,631 01 02. 08. 1997 213. 6,026 0,571 2,824 12 13. 08. 1997 224. 3,943 0,429 2,525 22 23. 08. 1997 234. 4,631 0,514 2,534 02 03. 09. 1997 245. 6,338 0,6 2,998 12 13. 09. 1997 255. 5,876 0,6 3,071 suma 4 jarních nocí 1997 130 158. 2,219 0,3 1,751 suma 6ti letních nocí 1997 169 224. 5,392 0,5 2,724 suma 3 podzimních nocí 1997 234 255. 6,179 0,6 3,107 celá sezóna 1997 5,102 0,6 2,871 Tabulka 17.1. Hodnoty Levinsova indexu šířky potravní niky B, indexu vyrovnanosti potravy založeného na Shannon Wienerově funkci J´ a Shannon Wienerova indexu diversity potravy H´ u E. serotinus. 4.1.2. Eptesicus nilssonii (KEYSERLING ET BLASIUS, 1839)
Celkové potravní spektrum druhu na studované lokalitě během sezóny 1998 zachycují tabulka 2.1. a grafy 7.1. a 7.2.. Zjednodušenou představu o něm si lze udělat z tabulky 8.1.. Potrava obsahovala zástupce celkem osmi hmyzích řádů (Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera, Hymenoptera a Siphonaptera). Dále byla ve vzorcích trusu nalezena Araneida. Dominantní složkou potravy byli
28 Chironomidae (27,9%), doplněná Lepidoptera (26,3%). Frekventovanou složkou potravy byla i Hemiptera čeledi Miridae (20,8%) . Z ostatních složek byla výrazně zastoupena Hemiptera infrařádu Aphidomorpha (4,9%) , dále pak v menší míře brachycerní Diptera nadčeledi Muscoidea (4,2%), Hemiptera infrařádu Psyllomorpha (3,2%)a čeledi Psyllidae (1,6%) , Neuroptera čeledi Hemerobiidae (1,9%) , Coleoptera čeledí Scarabaeidae (2,6%) a Carabidae (1,6%); a dále Trichoptera čeledi Hydropsychidae (1%) . Sporadicky byla přítomna rovněž Hemiptera čeledi Triozidae (0,6%) , brachycerní Diptera čeledi Anisopodidae (0,6%) ; ojediněle pak čeledí Tachynidae (0,3%) a Syrphidae (0,3%) . Dále byla nalezena Hymenoptera nadčeledí Formicoidea (0,3%) a Apoidea (0,3%); a blíže neidentifikovatelná Hymenoptera (0,3%) . Ve vzorcích byla nalezena též ektoparazitická Siphonaptera (0,3%) a dále pak Araneida (0,3%), patrně sebraná z vegetace. složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Psyllomorpha 16 10,7 5,3 1,7 Aphidomorpha 15 10 4,9 0,6 Heteroptera 64 42,7 21,1 26,6 Neuroptera 6 4 2 1,6 Coleoptera 13 8,7 4,3 1,3 Trichoptera 3 2 1 1 Lepidoptera 81 54 26,6 29,8 Nematocera 86 57,3 28,3 34,7 Brachycera 16 10,7 5,3 1,5 Hymenoptera 3 2 1 0,5 Araneida 1 0,7 0,3 0,7 suma 304 202,8 100,1 100,1 Tabulka 8.1. Složení potravy E. nilssonii během sezóny 1998 (vyloučena jsou Diptera indet. a Siphonaptera ). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově nejvýznamnější složkou potravy byli Chironomidae (34,7%) , dále pak Lepidoptera (29,8%) a Miridae (26,6%) . Podíly ostatních složek kořisti byly výrazně nižší jednalo se zejména o Hemerobiidae (1,6%) , Scarabaeidae (1,1%) , Hydropsychidae (1%) a Muscoidea (1,2%) . Téměř zanedbatelné byly objemové podíly Psyllidae (0,9%) , Psyllomorpha (0,7%) , Araneida (0,7%) , Aphidomorpha (0,6%) , Formicoidea (0,4%) , Carabidae (0,3%) a Anisopodidae (0,2%); zejména pak Triozidae (0,1%) , Tachinidae (0,1%) a Apoidea (0,1%) .Nule se pak blížily podíly Syrphidae, Siphonaptera a blíže neidentifikovatelných Hymenoptera .
29 datum či období číslo noci B J´ H´ 16 17. 06. 1998 167. 1,834 0,229 1,213 27 28. 06. 1998 178. 4,481 0,543 2,68 09 10. 07. 1998 190. 5,013 0,543 2,672 22 23. 07. 1998 203. 4,031 0,457 2,314 03 04. 08. 1998 215. 4,79 0,514 2,626 14 15. 08. 1998 226. 2,477 0,371 1,842 celá sezóna 1998 5,07 0,571 3,174 Tabulka 18.1. Hodnoty Levinsova indexu šířky potravní niky B, indexu vyrovnanosti potravy založeného na Shannon Wienerově funkci J´ a Shannon Wienerova indexu diversity potravy H´ u E. nilssonii. Potravní nika druhu byla během studované sezóny široká ( B = 5,07) a vyrovnaná ( J´ = 0,6), potrava měla značnou diversitu ( H´ = 3,174) (tabulka 18.1.). 4.2. Sezónní dynamika potravy studovaných druhů
4.2.1. Eptesicus serotinus SCHREBER, 1774
4.2.1.1. Jednotlivé části sezóny 1997
4.2.1.1.1. Jarní část sezóny 1997 ( 130 158. noc 1997)
Složení sumárního vzorku potravy za tyto čtyři vzorkovací noci (10 11. 05., 21 22. 05., 30 31. 05. a 07 08. 06. 1997 tedy 130., 141., 150. a 158. noc 1997) ukazují tabulka 3.1. a grafy 8.1. a 8.2.. Zjednodušenou představu o něm si lze udělat z tabulky 9.1.. V kořisti jsou zastoupeni příslušníci celkem pěti hmyzích řádů (Coleoptera, Lepidoptera, Diptera, Hymenoptera a Siphonaptera), přimíšena jsou i Collembola. Nejfrekventovanější kořistí jsou Chironomidae (64,8%). Jejich lov je doplňován Scarabaeidae (11,7%) a Lepidoptera (11%). Méně jsou v potravě zastoupeni Carabidae (6,2%), Ichneumonidae (2,1%) a Formicoidea (2,1%). Ojediněle se v kořisti vyskytují i Muscoidea (0,7%), Siphonaptera (0,7%) a Collembola (0,7%). Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Chironomidae (85,9%), doplněná Scarabaeidae (8,2%). Méně byli zastoupeni Carabidae (6,2%) a Lepidoptera (1,8%). Téměř zanedbatelné byly objemové
30 podíly Formicoidea (0,7%), Ichneumonidae (0,6%); a zejména Muscoidea (0,1%), Siphonaptera (0,1%) a Collembola (0,1%). Potravní nika byla během této části sezóny poměrně úzká ( B = 2,219), málo vyrovnaná ( J´ = 0,3); diversita potravy byla nízká ( H´ = 1,751) (tabulka 17.1., grafy 3.1. a 3.2.). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Coleoptera 23 23 16,4 10,9 Lepidoptera 16 16 11,4 1,8 Nematocera 94 94 67,1 85,9 Brachycera 1 1 0,7 0,1 Hymenoptera 6 6 4,3 1,3 suma 140 140 99,9 100 Tabulka 9.1. Složení potravy E. serotinus během 4 jarních nocí (130 158. noci) sezóny 1997 (10. 05. 08. 06. 1997) (vyloučena jsou Siphonaptera a Collembola). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. období číslo noci období číslo noci Ojk suma 4 jarních nocí 1997 130 158. celá sezóna 1997 0,871 suma 6ti letních nocí 1997 169. 224. suma 4 jarních nocí 1997 130 158. 0,75 suma 6ti letních nocí 1997 169. 224. celá sezóna 1997 0,961 suma 3 podzimních nocí 1997 234 255. suma 4 jarních nocí 1997 130 158. 0,766 suma 3 podzimních nocí 1997 234 255. suma 6ti letních nocí 1997 169 224. 0,918 suma 3 podzimních nocí 1997 234 255. celá sezóna 1997 0,958 Tabulka 20.1. Hodnoty Piankova koeficientu přesahu potravních nik Ojk mezi jednotlivými částmi sezóny 1997 navzájem, jakož i celou sezónou 1997 u E. serotinus. Vzorek se statisticky významně liší od souhrnného vzorku potravy za celou sezónu jak co se týče relativní frekvence lovených taxonů ( χ 2 = 52,94; df = 32; p < 0,05 a χ 2 = 79,34; df = 32; p < 0,0001), tak co se týče jejich objemového zastoupení ( χ 2 = 192,11; df = 32; p < 0,0001 a χ 2 = 50,14; df = 32; p < 0,05).
Vykazuje zejména statisticky významně vyšší frekvenci (p < 0,0001) i objemové zastoupení (p < 0,0001) Chironomidae . Dále je zde statisticky významně vyšší podíl (p < 0,01) i objem (p < 0,05) Scarabaeidae. Naproti tomu podíl (p < 0,01) i objem (p < 0,0001) Carabidae je oproti souhrnnému vzorku statisticky významně nižší. Statisticky významně nižší frekvenci mají v jarních vzorcích Lygaeidae (p < 0,01) a Corixidae (p < 0,05), vykazující v tomto období zároveň statisticky nevýznamně nižší objemový podíl (p > 0,05). Oba tyto taxony v jarních vzorcích potravy úplně chybí. Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší relativní frekvenci i objemový
31 podíl vykazují v jarní části sezóny pouze Siphonaptera a Collembola; naproti tomu ve statisticky nevýznamně nižší (p > 0,05) frekvenci i objemu se v tomto období vyskytují Lepidoptera, Ichneumonidae a Formicoidea . Ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižším objemu se v jarních vzorcích vyskytují Muscoidea , jejichž relativní frekvence je však stejná jako v souhrnném vzorku potravy za celou sezónu. V souhrnném vzorku zastoupená Lygaeidae , Cixiidae, Hemerobiidae, Chrysomeloidea, Carabidae, Tipulidae, Sarcophagidae, Calliphoridae, Chloropidae, Muscidae a blíže neidentifikovaná Coleoptera v jarní části sezóny zcela chybí. Překryv potravních nik souhrnného vzorku potravy během této části sezóny vůči souhrnnému vzorku potravy E. serotinus za celou sezónu činil 87,1% ( Ojk = 0,871) (tabulka 20.1. a graf 5.1.). 4.2.1.1.2. Letní část sezóny 1997 ( 169 224. noc 1997)
Složení sumárního vzorku potravy za těchto šest vzorkovacích nocí (18 19. 06., 28 29. 06., 09 10. 07., 20 21. 07., 01 02. 08. a 12 13. 08. 1997 tedy 169., 179., 190., 201., 213. a 224. noc 1997) ukazují tabulka 3.2. a grafy 9.1. a 9.2.. Zjednodušenou představu o něm si lze udělat z tabulky 9.2.. V kořisti jsou zastoupeni příslušníci celkem šesti hmyzích řádů (Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Chironomidae (25,8%), doplněná Carabidae (24,1%) a Lepidoptera (20,9%). V menší míře jsou lovena Formicoidea (7,7%), Corixidae (7,7%), Lygaeidae (5,2%), Ichneumonidae (3,7%) a Cixiidae (3,4%). Ojediněle se v kořisti vyskytují Scarabaeidae (0,6%), Hemerobiidae (0,3%), Muscidae (0,3%) a Muscoidea (0,3%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 40 26,7 11,7 3,8 Cicadomorpha 12 8 3,5 1,5 Neuroptera 1 0,7 0,3 0,7 Coleoptera 85 56,7 24,9 34,9 Lepidoptera 73 48,7 21,4 6,8 Nematocera 90 60 26,4 43 Brachycera 2 1,3 0,6 0,1 Hymenoptera 38 25,3 11,1 9,1 suma 341 227,4 99,9 99,9 Tabulka 9.2. Složení potravy E. serotinus během 6ti letních nocí (169 224. noci) sezóny 1997 (18. 06. 13. 08. 1997). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Chironomidae (43%), doplněná Carabidae (34,8%). Méně byli zastoupeni Formicoidea (7,8%) a Lepidoptera (6,8%); dále pak Corixidae (2%), Lygaeidae (1,8%),
32 Cixiidae (1,5%) a Ichneumonidae (1,4%). Téměř zanedbatelné byly objemové podíly Hemerobiidae (0,7%), Scarabaeidae (0,1%) a Muscidae (0,1%). Potravní nika byla oproti předchozí části sezóny širší ( B = 5,392) a vyrovnanější ( J´ = 0,5), potrava měla větší diversitu ( H´= 2,724) (tabulka 17.1., grafy 3.1 a 3.2.). Co se týče relativní frekvence lovených taxonů, vzorek se statisticky významně neliší od souhrnného vzorku potravy za celou sezónu ( χ 2 = 28,3; df = 32; p > 0,05 a χ 2 = 15,67; df = 32; p > 0,05 ). V případě objemového zastoupení jednotlivých taxonů však již testové výsledky nejsou tak jednoznačné ( χ 2 = 121,4; df = 32; p < 0,0001 a χ 2 = 20,89; df = 32; p > 0,05). Vykazuje statisticky významně nižší frekvenci (p < 0,05) i objemové zastoupení (p < 0,05) Scarabaeidae . Dále je zde statisticky významně nižší objem Chironomidae (p < 0,01), jejichž relativní frekvence je statisticky nevýznamně nižší (p > 0,05). Naproti tomu objem (p < 0,01) Carabidae je oproti souhrnnému vzorku statisticky významně vyšší. Tato složka kořisti vykazuje v letních vzorcích statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší hodnou relativní frekvence. Statisticky nevýznamně vyšší (p > 0,05) frekvence i objemu v souhrnném vzorku potravy během letní části sezóny dosahují Lygaeidae , Cixiidae , Lepidoptera, Muscidae , Ichneumonidae a Formicoidea ; naproti tomu statisticky nevýznamně nižší (p > 0,05) hodnoty obou sledovaných parametrů vykazují Corixidae a Muscoidea . Ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižší frekvenci, ale vyšším relativním objemu se v letních vzorcích vyskytují Hemerobiidae . V souhrnném vzorku zastoupená Chrysomeloidea , Tipulidae , Sarcophagidae , Calliphoridae , Chloropidae a blíže neidentifikovaná Coleoptera v letních vzorcích potravy zcela chybí. Naproti tomu se v letních vzorcích potravy nevyskytují Siphonaptera ani Collembola. Překryv potravních nik souhrnného vzorku potravy během této části sezóny vůči souhrnnému vzorku potravy E. serotinus za celou sezónu činil 96,1% ( Ojk = 0,961) (tabulka 20.1. a graf 5.1.). Vzorek se dále statisticky významně liší od souhrnného vzorku potravy za jarní část sezóny jak co se týče relativní frekvence lovených taxonů ( χ 2 = 304,49; df = 32; p < 0,0001 a χ 2 = 112,37; df = 32; p < 0,0001), tak co se týče jejich objemového zastoupení ( χ 2 = 745,2; df = 32; p < 0,0001 a χ 2 = 498,33; df = 32; p < 0,0001). Vykazuje zejména statisticky významně nižší frekvenci (p < 0,0001) i objemové zastoupení (p < 0,0001) Chironomidae a Scarabaeidae (p < 0,0001; p < 0,0001). Naproti tomu podíl (p = 0,0001) i objem (p < 0,0001) Carabidae je oproti souhrnnému vzorku statisticky významně vyšší. Statisticky významně vyšší frekvenci (p < 0,01) i objemový podíl (p = 0,01) mají v letních vzorcích rovněž Formicoidea ; statisticky významně vyšší frekvenci (p < 0,01) pak Lepidoptera; jejichž objemový podíl je v letních vzorcích pouze statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší. Statisticky významně vyšší frekvenci vykazují v letních vzorcích i Corixidae (p < 0,001) a Lygaeidae (p < 0,01), jejichž objemové podíly zde jsou statisticky nevýznamně vyšší (p > 0,05); a která se v jarních vzorcích potravy vůbec nevyskytují. Statisticky nevýznamně vyšší (p > 0,05) relativní frekvence i relativního objemu dosahují v letních vzorcích Ichneumonidae ; naproti tomu statisticky nevýznamně nižší zastoupení i objemový podíl vykazují v těchto vzorcích Muscoidea. Vsouhrnném vzorku potravy během jarní části sezóny zastoupená Siphonaptera a Collembola v letních vzorcích chybí . Naproti tomu v souhrnném vzorku potravy během letní části sezóny zastoupená Corixidae, Lygaeidae, Cixiidae, Hemerobiidae a Muscidae se v jarních vzorcích nevyskytují.
33 Překryv potravních nik souhrnného vzorku potravy během této části sezóny vůči souhrnnému vzorku potravy E. serotinus během jarní části stejné sezóny činil 72% ( Ojk = 0,72) (tabulka 20.1.). 4.2.1.1.3. Podzimní část sezóny 1997 ( 234 255. noc 1997)
Složení sumárního vzorku potravy za tyto tři vzorkovací noci (22 23. 08., 02 03. 09. a 12 13. 09. 1997 tedy 234., 245. a 255. noc 1997) ukazují tabulka 3.3. a grafy 5.1. a 5.2.. Zjednodušenou představu o něm si lze udělat z tabulky 9.3.. V kořisti jsou zastoupeni opět příslušníci celkem šesti hmyzích řádů (Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Chironomidae (26,3%), doplněná Carabidae (18,4%), Corixidae (16,1%) a Lepidoptera (12%). V menší míře jsou lovena Chrysomeloidea (6,5%), Scarabaeidae (4,6%), Lygaeidae (4,1%), Ichneumonidae (3,2%), Formicoidea (2,3%), Tipulidae (2,3%) a Muscoidea (1,4%). Ojediněle se v kořisti vyskytují Sarcophagidae (0,5%), Calliphoridae (0,5%), Chloropidae (0,5%) a blíže neidentifikovaná Coleoptera (0,5%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 39 52 19,8 8,9 Neuroptera 2 2,7 1 0,3 Coleoptera 54 72 27,4 35,3 Lepidoptera 26 34,7 13,2 4,7 Nematocera 58 77,3 29,4 48,1 Brachycera 6 8 3 0,9 Hymenoptera 12 16 6,1 1,7 suma 197 262,7 99,9 99,9 Tabulka 9.3. Složení potravy E. serotinus během 3 podzimních nocí (234 255. noci) sezóny 1997 (22. 08. 13. 09. 1997). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Chironomidae (47,3%), doplněná Carabidae (28,3%). Méně byli zastoupeni Corixidae (7,9%),dále pak Lepidoptera (4,7%), Scarabaeidae (3,7%), Chrysomeloidea (3,2%), Formicoidea (1,1%) a Lygaeidae (1,1%). Téměř zanedbatelné byly objemové podíly Tipulidae (0,9%), Muscoidea (0,7%), Ichneumonidae (0,5%), Hemerobiidae (0,3%), Sarcophagidae (0,1%), Calliphoridae (0,1%), Chloropidae (0,1%) a blíže neidentifikovaných Coleoptera (0,1%). Potravní nika byla oproti předchozí části sezóny opět širší ( B = 6,179) i vyrovnanější ( J´ = 0,6), potrava měla větší diversitu ( H´ = 3,107) (tabulka 17.1., grafy 3.1. a 3.2.). Vzorek se statisticky významně neliší od souhrnného vzorku potravy za celou sezónu jak co se týče relativní frekvence lovených taxonů ( χ 2 = 16,45; df = 32; p > 0,05 a χ 2 = 34,14; df = 32; p > 0,05 ), tak jejich
34 objemového zastoupení ( χ 2 = 17,33; df = 32; p > 0,05 a χ 2 = 25,07; df = 32; p > 0,05). Vykazuje statisticky významně vyšší frekvenci (p < 0,05) a statisticky nevýznamně vyšší objemový podíl (p > 0,05) Chrysomeloidea . Dále se zde ve statisticky významně vyšším (p < 0,05) objemu a statisticky nevýznamně vyšší (p > 0,05) relativní frekvenci vyskytují Corixidae . Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšších hodnot relativní frekvence i relativního objemu dosahují v potravě během podzimní části sezóny Corixidae , Lygaeidae , Scarabaeidae , Tipulidae , Sarcophagidae , Calliphoridae , Chloropidae , Muscoidea , a blíže neidentifikovaná Coleoptera; naproti tomu statisticky nevýznamně nižší (p > 0,05) hodnoty obou těchto parametrů vykazují ve výše uvedeném období Lepidoptera, Chironomidae a Formicoidea . Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší relativní frekvence a zároveň statisticky nevýznamně nižšího (p > 0,05) objemového podílu dosahují v podzimních vzorcích Hemerobiidae . Naproti tomu statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižší frekvenci a zároveň vyšší objem zaujímají v tomto období Carabidae . Ve zcela stejné frekvenci, ale statisticky nevýznamně nižším (p > 0,05) objemovém podílu se v podzimních vzorcích potravy vyskytují Ichneumonidae . V souhrnném vzorku potravy zastoupená Cixiidae , Muscidae , Siphonaptera a Collembola se během podzimní části sezóny v kořisti nevyskytují. Překryv potravních nik souhrnného vzorku potravy během této části sezóny vůči souhrnnému vzorku potravy E. serotinus za celou sezónu činil 96,1% ( Ojk = 0,961) (tabulka 20.1. a graf 5.1.). Vzorek se dále statisticky významně liší od souhrnného vzorku potravy za jarní část sezóny jak co se týče relativní frekvence lovených taxonů ( χ 2 = 108,14; df = 32; p < 0,0001 a χ 2 = 53,98; df = 32; p < 0,01), tak co se týče jejich objemového zastoupení ( χ 2 = 76,4; df = 32; p < 0,0001 a χ 2 = 271,26; df = 32; p < 0,0001). Vykazuje zejména statisticky významně nižší frekvenci (p < 0,0001) i objemový podíl (p < 0,0001) Chrysomeloidea. Naproti tomu ve statisticky významně vyšší frekvenci (p < 0,05) i objemu (p < 0,0001) se v podzimních vzorcích vyskytují Carabidae . Ve statisticky významně vyšší frekvenci (p = 0,0001) i objemu (p < 0,01) se v tomto období v potravě nacházejí i Corixidae , která během jarní části sezóny v kořisti zcela chybí. Pouze statisticky významně vyšší relativní frekvenci mají v podzimních vzorcích Lygaeidae (p < 0,05) a Chrysomeloidea (p < 0,05), jejichž objemový podíl je v nich statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší. Oba tyto taxony se v potravě rovněž během jarní části sezóny nevyskytují. Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšších hodnot relativní frekvence i relativního objemu dosahují v podzimních vzorcích Lepidoptera, Muscoidea a Formicoidea ; naproti tomu statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižší hodnoty obou těchto parametrů vykazují v tomto období Scarabaeidae . Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší relativní frekvence, leč nižšího objemového zastoupení dosahují během podzimní části sezóny Ichneumonidae . Během jarní části sezóny v kořisti nalézaná Siphonaptera a Collembola se v podzimních vzorcích nenacházejí. Naproti tomu v souhrnném vzorku potravy E. serotinus během podzimní části sezóny se vyskytující Corixidae , Lygaeidae , Hemerobiidae , Chrysomeloidea , Tipulidae , Sarcophagidae , Calliphoridae , Chloropidae a blíže neidentifikovaná Coleoptera v jarních vzorcích potravy zcela chybí. Překryv potravních nik souhrnného vzorku potravy během této části sezóny vůči souhrnnému vzorku potravy E. serotinus během jarní části sezóny činil 76,6% ( Ojk = 0,766) (tabulka 20.1.). Vzorek se dále statisticky významně liší od souhrnného vzorku potravy za letní část sezóny objemovým zastoupením jednotlivých taxonů kořisti ( χ 2 = 59,34; df = 32; p < 0,01 a χ 2 = 157,73; df = 32; p < 0,0001).
Co se týče jejich relativní frekvence, výsledky testů nejsou jednoznačné ( χ 2 = 41,35; df = 32; p > 0,05 a χ 2 =
35 54; df = 32; p < 0,01). Výše uvedený vzorek vykazuje zejména statisticky významně vyšší frekvenci (p < 0,01) i objemové zastoupení (p < 0,01) Scarabaeidae a Corixidae (p < 0,05; p < 0,01). Statisticky významně vyšší jsou rovněž hodnoty relativní frekvence (p < 0,0001) a relativního objemu (p < 0,01) Chrysomeloidea , která se v letních vzorcích potravy vůbec nevyskytovala. Statisticky významně (p < 0,01) vyšší frekvenci a zároveň statisticky nevýznamně vyšší (p > 0,05) objemový podíl zaujímají v kořist během podzimní části sezóny Tipulidae , která během letní části sezóny v potravě taktéž chybí. Naproti tomu statisticky významně nižšího (p < 0,05) objemového podílu a zároveň statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižší relativní frekvence dosahují v kořisti E. serotinus v tomto období Formicoidea . Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší hodnoty frekvence i objemového zastoupení vykazují v podzimních vzorcích potravy Chironomidae a Muscoidea ; naproti tomu statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižších hodnot obou těchto parametrů dosahují ve stejném období sezóny Lygaeidae , Carabidae , Lepidoptera, Ichneumonidae . Ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší relativní frekvenci, ale nižším relativním objemu se během podzimní části sezóny vyskytují Hemerobiidae . V letních vzorcích potravy E. serotinus se objevující Cixiidae a Muscidae se během podzimní části sezóny neobjevují. Naproti tomu v podzimních vzorcích byla nalezena během letní části sezóny se nevyskytující Chrysomeloidea , Tipulidae , Sarcophagidae , Calliphoridae , Chloropidae a blíže neidentifikovaná Coleoptera. Překryv potravních nik souhrnného vzorku potravy během této části sezóny vůči souhrnnému vzorku potravy E. serotinus během letní části stejné sezóny činil 91,8% ( Ojk = 0,918) (tabulka 20.1.). 4.2.1.2. Jednotlivé vzorkovací noci sezóny1997
4.2.1.2.1. Noc z 10. na 11. května 1997 (130. noc 1997)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. serotinus 11. 05. 1997 shrnují tabulka 4.1. a grafy 11.1. a 11.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 10.1.. Potrava obsahovala zástupce celkem tří hmyzích řádů (Coleoptera, Lepidoptera a Diptera). Přimíšena jsou i Collembola. Nejfrekventovanější kořistí jsou Chironomidae (67,7%), doplněná Scarabaeidae (22,6%). V menší míře jsou lovena Lepidoptera (6,5%); ve vzorku se vyskytla i Collembola (3,2%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Coleoptera 7 28 23,3 20 Lepidoptera 2 8 6,7 0,4 Nematocera 21 84 70 79,2 suma 30 120 100 99,6 Tabulka 10.1. Složení potravy E. serotinus během 130. noci sezóny 1997 (10 11. 05. 1997) (vyloučena jsou Collembola). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku.
36 Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Chironomidae (79,2%), doplněná Scarabaeidae (20%). Téměř zanedbatelné byly objemové podíly Lepidoptera (0,4%) a Collembola (0,4%). Potravní nika byla relativně úzká ( B = 1,834) a nevyrovnaná ( J´ = 0,229), potrava měla nízkou diversitu (H´ = 1,213) (tabulka 17.1. a grafy 1.1. a 1.2.). Všechny tři sledované parametry v tomto vzorku dosáhly hodnoty svého sezónního minima. 4.2.1.2.2. Noc z 21. na 22. května 1997 (141. noc 1997)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. serotinus 22. 05. 1997 shrnují tabulka 4.2. a grafy 12.1. a 12.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 10.2.. Potrava obsahovala zástupce celkem čtyř hmyzích řádů (Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Chironomidae (65,8%), doplněná Scarabaeidae (13,2%) a Lepidoptera (13,2%). V menší míře jsou lovena Formicoidea (5,3%) a Carabidae (2,6%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Coleoptera 6 24 15,8 5,4 Lepidoptera 5 20 13,2 1 Nematocera 25 100 65,8 91,6 Hymenoptera 2 2 5,3 2 suma 38 152 100,1 100 Tabulka 10.2. Složení potravy E. serotinus během 141. noci sezóny 1997 (21 22. 05. 1997). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Chironomidae (91,6%). Značně menší byl již objem lovených Scarabaeidae (5%), Formicoidea (2%) a Lepidoptera (1%). Téměř zanedbatelný byl objemový podíl Carabidae (0,4%). Potravní nika se nepatrně rozšířila ( B = 2,122). Potrava je poněkud vyrovnanější než v předchozím vzorku ( J´ = 0,314), mírně se zvýšila i její diversita ( H´ = 1,53) (tabulka 17.1. a grafy 1.1. a 1.2.). Vzorek se statisticky významně neliší od předchozího vzorku potravy jak co se týče relativní frekvence lovených taxonů ( χ 2 = 14,07; df = 32; p > 0,05), tak co se týče jejich objemového zastoupení ( χ 2 = 14,49; df = 32; p > 0,05). Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšších hodnot relativní frekvence i relativního objemu v něm dosahují Lepidoptera; naproti tomu statisticky nevýznamně nižší (p > 0,05) hodnoty obou těchto parametrů nežli v předchozím vzorku vykazují Scarabaeidae . Statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižší relativní frekvence a zároveň statisticky nevýznamně vyššího (p > 0,05) objemového podílu dosahují v tomto vzorku Chironomidae . Ve zcela stejné frekvenci, ale statisticky nevýznamně nižším (p > 0,05) objemovém podílu se v podzimních
37 vzorcích potravy vyskytují. V předchozím vzorku potravy zastoupená Collembola se nyní v kořisti nevyskytují. Naproti tomu se v potravě poprvé během sledované sezóny objevují Carabidae a Formicoidea . 4.2.1.2.3. Noc z 30. na 31. května 1997 (150. noc 1997)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. serotinus 31. 05. 1997 shrnují tabulka 4.3. a grafy 13.1. a 13.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 10.3.. Potrava obsahovala zástupce celkem čtyř hmyzích řádů (Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Siphonaptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Chironomidae (69,7%), doplněná Scarabaeidae (9,1%) a Carabidae (9,1%). V menší míře jsou lovena Lepidoptera (6,1%) a Muscoidea (3%). Ve vzorku trusu z tohoto období se vyskytují i Siphonaptera (3%), jež se do trávícího traktu netopýrů dostala pravděpodobně při čištění srsti. složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Coleoptera 4 16 13,3 12 Lepidoptera 2 8 6,7 1,2 Nematocera 23 92 76,7 86,2 Brachycera 1 4 3,3 0,4 suma 30 120 100 99,8 Tabulka 10.3. Složení potravy E. serotinus během 150. noci sezóny 1997 (30 31. 05. 1997) (vyloučena jsou Siphonaptera). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Chironomidae (86,2%). Značně menší byl již objem lovených Scarabaeidae (6,2%), Carabidae (5,8%) a Lepidoptera (1,2%). Téměř zanedbatelné byly objemové podíly Muscoidea (0,4%) a Siphonaptera (0,2%). Potravní nika se nepatrně zůžila ( B = 1,969). Vyrovnanost potravy se oproti předchozímu vzorku nezměnila ( J´ = 0,314), její diversita se zanedbatelně zvýšila ( H´ = 1,542) (tabulka 17.1. a grafy 1.1. a 1.2.). Co se týče hodnot relativní frekvence jednotlivých taxonů kořisti, vzorek se statisticky významně neliší od předchozího vzorku potravy ( χ 2 = 26,87; df = 32; p > 0,05). Ovšem co se týče jeho objemového složení, je zde signifikantní statistická odlišnost ( χ 2 = 75,55; df = 32; p < 0,0001). Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšších hodnot relativní frekvence i relativního objemu v něm dosahují Carabidae . Ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší relativní frekvenci, leč nižším objemovém podílu byla nalezena Chironomidae ; naproti tomu ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižší frekvenci a vyšším relativním objemu se vyskytovali Scarabaeidae a Lepidoptera. V předchozím vzorku potravy zastoupená Formicoidea se v tomto vzorku kořisti nevyskytují. Naproti tomu se v potravě poprvé během sledované sezóny objevují Muscoidea a Siphonaptera.
38 4.2.1.2.4. Noc z 07. na 08. června 1997 (158. noc 1997)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. serotinus 08. 06. 1997 shrnují tabulka 4.4. a grafy 14.1. a 14.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 10.4.. Potrava obsahovala zástupce celkem čtyř hmyzích řádů (Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Chironomidae (58,1%), doplněná Lepidoptera (16,3%) a Carabidae (11,6%). V menší míře jsou loveni Ichneumonidae (7%) a Scarabaeidae (6,1%); dále pak Formicoidea (2,3%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Coleoptera 6 24 14,3 6,2 Lepidoptera 7 28 16,7 4,4 Nematocera 25 100 59,5 86,4 Hymenoptera 4 16 9,5 3 suma 42 168 100 100 Tabulka 10.4. Složení potravy E. serotinus během 158. noci sezóny 1997 (07 08. 06. 1997). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Chironomidae (86,4%). Značně menší byly objemové podíly lovených Carabidae (4,6%), Lepidoptera (4,4%), Ichneumonidae (2,4%) a Scarabaeidae (1,6%). Téměř zanedbatelný objem zaujímala v kořisti E. serotinus Formicoidea (0,6%). Potravní nika se oproti předchozímu vzorku rozšířila ( B = 2,596), vzrostla i vyrovnanost potravy (J´ = 0,371). Diversita potravy rovněž vzrostla ( H´ = 1,843) (tabulka 17.1. a grafy 1.1. a 1.2.). Vzorek se statisticky významně neliší od předchozího vzorku potravy jak co se týče hodnot relativní frekvence jednotlivých taxonů kořisti ( χ 2 = 27,8; df = 32; p > 0,05), tak co se týče jejich objemového zastoupení ( χ 2 = 12,79; df = 32; p > 0,05 ). Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšších hodnot relativní frekvence i relativního objemu v něm dosahují Lepidoptera; naproti tomu ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) nižší frekvenci i objemovém podílu se vyskytují Scarabaeidae . Ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší relativní frekvenci, leč nižším objemovém podílu byli nalezeni Carabidae ; naproti tomu ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižší frekvenci a vyšším relativním objemu se vyskytovali Chironomidae . V předchozím vzorku potravy zastoupená Muscoidea a Siphonaptera se v tomto vzorku nevyskytují. Naproti tomu se v potravě poprvé během sledované sezóny objevují Ichneumonidae ; opětovně pak Formicoidea .
39 4.2.1.2.5. Noc z 18. na 19. června 1997 (169. noc 1997)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. serotinus 19. 06. 1997 shrnují tabulka 4.5. a grafy 15.1. a 15.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 10.5.. Potrava obsahovala opět zástupce celkem čtyř stejných hmyzích řádů (Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera) jako předchozí vzorek. Nejfrekventovanější kořistí E. serotinus jsou v tomto období Chironomidae (45,5%), doplněná Lepidoptera (38,2%) a Ichneumonidae (14,5%). V menší míře jsou loveni Carabidae (1,8%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Coleoptera 1 4 1,8 1,8 Lepidoptera 21 84 38,2 17,2 Nematocera 25 100 45,5 77 Hymenoptera 8 32 14,5 4 suma 55 220 100 100 Tabulka 10.5. Složení potravy E. serotinus během 169. noci sezóny 1997 (18 19. 06. 1997). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Chironomidae (77%). Značně menší byly objemové podíly lovených Lepidoptera (17,2%); a zejména pak Ichneumonidae (4%) a Carabidae (1,8%). Potravní nika se oproti předchozímu vzorku opět rozšířila ( B = 2,672). Hodnota indexu vyrovnanosti potravy klesla ( J´ = 0,314) zpět k hodnotám z konce května. Snížila se i diversita potravy ( H´ = 1,843) (tabulka 17.1. a grafy 1.1. a 1.2.). Co se týče hodnot relativní frekvence jednotlivých taxonů kořisti, vzorek se statisticky signifikantně liší od předchozího vzorku potravy ( χ 2 = 55,47; df = 32; p < 0,01). Jeho objemového složení však nevykazuje statisticky významnou odlišnost ( χ 2 = 43,23; df = 32; p > 0,05). Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšších hodnot relativní frekvence i relativního objemu dosahují Lepidoptera a Ichneumonidae ; naproti tomu u Carabidae a Chironomidae oba tyto parametry statisticky nesignifikantně klesají (p > 0,05). V předchozím vzorku potravy zastoupení Scarabaeidae se v tomto vzorku kořisti nevyskytují. 4.2.1.2.6. Noc z 28. na 29. června 1997 (179. noc 1997)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. serotinus 29. 06. 1997 shrnují tabulka 4.6. a grafy 16.1. a 16.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 10.6.. Potrava obsahovala zástupce celkem pěti hmyzích řádů (Hemiptera, Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Carabidae (48%), doplněná Formicoidea (16%) a Cixiidae
40 (12%). V menší míře jsou lovena Corixidae (8%), Lepidoptera (8%), Chironomidae (4%) a Ichneumonidae (4%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 4 16 8,2 2,2 Cicadomorpha 6 24 12,2 5,6 Coleoptera 24 96 49 76,2 Lepidoptera 4 16 8,2 2,8 Nematocera 2 8 4,1 4,2 Hymenoptera 9 36 18,4 9 suma 49 196 100,1 100 Tabulka 10.6. Složení potravy E. serotinus během 179. noci sezóny 1997 (28 29. 06. 1997). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Carabidae (76,2%). Značně menší byly objemové podíly lovených Formicoidea (8,4%), Cixiidae (5,6%), Chironomidae (4,2%), Lepidoptera (2,8%) a Corixidae (2,2%). Téměř zanedbatelný byl objemový podíl Ichneumonidae (0,6%). Potravní nika se oproti předchozímu vzorku opět rozšířila ( B = 3,492). Zvýšila se i vyrovnanost (J´ = 0,457) a diversita potravy ( H´ = 2,253) (tabulka 17.1. a grafy 1.1. a 1.2.). Vzorek se statisticky významně liší od předchozího vzorku potravy jak co se týče relativní frekvence lovených taxonů ( χ 2 = 1255,13; df = 32; p < 0,0001), tak co se týče jejich objemového zastoupení
( χ 2 = 3158,98; df = 32; p < 0,0001). Vykazuje zejména statisticky významně vyšší frekvenci (p < 0,0001) i objemový podíl (p < 0,0001) Carabidae . Naproti tomu ve statisticky signifikantně nižší relativní frekvenci (p < 0,01) a zejména pak objemu (p < 0,0001) se v něm nacházejí Chironomidae . Statisticky významně nižší (p < 0,05) frekvenci mají Lepidoptera, jejichž objemový podíl je oproti vzorku předchozímu statisticky nesignifikantně (p > 0,05) nižší. Naproti tomu statisticky významně vyšší (p < 0,05) frekvenci vykazují Formicoidea ; jejichž objem v kořisti je statisticky nesignifikantně (p > 0,05) vyšší. Tento taxon se v předchozím vzorku potravy vůbec nevyskytoval. Statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižších hodnot relativní frekvence i relativního objemu oproti předchozímu vzorku dosahují Ichneumonidae . Ve vzorku se dále poprvé během sezóny vyskytují Corixidae a Cixidae ; opět se v něm pak objevují i Formicoidea , v předcházejícím vzorku potravy zcela chybějící.
41 4.2.1.2.7. Noc z 09. na 10. července 1997 (190. noc 1997)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. serotinus 10. 07. 1997 shrnují tabulka 4.7. a grafy 17.1. a 17.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 10.7.. Potrava obsahovala zástupce celkem čtyř hmyzích řádů (Hemiptera, Coleoptera, Lepidoptera a Diptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Lepidoptera (26,7%), doplněná Chironomidae (23,3%) a Carabidae (23,3%). Dále se v potravě objevují Lygaeidae (11,7%). V menší míře jsou lovena Cixiidae (8,3%) a Scarabaeidae (1,7%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 9 36 15,3 5 Cicadomorpha 5 20 8,5 3,2 Coleoptera 15 60 25,4 43,4 Lepidoptera 16 64 27,1 7,4 Nematocera 14 56 23,7 41 suma 59 536 100 100 Tabulka 10.7. Složení potravy E. serotinus během 190. noci sezóny 1997 (09 10. 07. 1997). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Carabidae (43,2%), doprovázená Chironomidae (41%). Značně menší byly objemové podíly lovených Lepidoptera (7,4%), Lygaeidae (4,2%) a Cixiidae (3,2%). Téměř zanedbatelný byly objemové podíly Corixidae (0,8%) a Scarabaeidae (0,2%). Potravní nika se oproti předchozímu vzorku výrazně rozšířila ( B = 4,92). Zvýšila se i vyrovnanost (J´ = 0,486) a diversita potravy ( H´ = 2,464) (tabulka 17.1. a grafy 1.1. a 1.2.). Vzorek se statisticky významně liší od předchozího vzorku potravy jak co se týče relativní frekvence lovených taxonů ( χ 2 =171,81; df = 32; p < 0,0001), tak co se týče jejich objemového zastoupení ( χ 2 = 355;21 df = 32; p < 0,0001). Vykazuje zejména statisticky významně vyšší objemový podíl (p < 0,01) Chironomidae ; jejichž relativní frekvence v kořisti však vzrostla pouze statisticky nesignifikantně (p > 0,05). Naproti tomu ve statisticky významně nižším relativní objemu (p < 0,05) a nesignifikantně nižší (p > 0,05) frekvenci se v ní nacházejí Carabidae . Statistiky signifikantně (p < 0,05) klesá i hodnota relativní frekvence Formicoidea , jejichž objemový podíl v potravě se statisticky nevýznamně (p > 0,05) snižuje. Tento taxon potravy, obsažený v předchozím vzorku, v kořisti E. serotinus nyní zcela chybí. Ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) vyšší frekvenci i objemu se vyskytují Lepidoptera; naproti tomu statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižších hodnot relativní frekvence i relativního objemu oproti předchozímu vzorku dosahují Corixidae a Cixiidae. V předchozím vzorku potravy zastoupená Ichneumonidae a Formicoidea se v tomto vzorku nevyskytují. Naproti
42 tomu se poprvé během sezóny objevují Lygaeidae ; opětovně se pak vyskytují i Scarabaeidae , v předcházejícím vzorku potravy zcela chybějící. 4.2.1.2.8. Noc z 20. na 21. července 1997 (201. noc 1997)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. serotinus 21. 07. 1997 shrnují tabulka 4.8. a grafy 18.1. a 18.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 10.8.. Potrava obsahovala zástupce celkem šesti hmyzích řádů (Hemiptera, Neuropotera, Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Chironomidae (25,5%), ve velké míře doplněná Carabidae (23,6%). Dále jsou doplňkovou potravou i Formicoidea (18,2%) a Lepidoptera (16,4%). V menší míře jsou loveni Corixidae (7,3%), Lygaeidae (3,6%), Hemerobiidae (1,8%), Muscidae (1,8%) a Formicoidea (1,8%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 5 20 9,3 3,4 Neuroptera 1 4 1,9 4 Coleoptera 13 52 24,1 25,4 Lepidoptera 9 36 16,7 4,8 Nematocera 14 56 25,9 40,8 Brachycera 1 4 1,9 0,4 Hymenoptera 11 44 20,4 21,2 suma 54 216 100,2 100 Tabulka 10.8. Složení potravy E. serotinus během 201. noci sezóny 1997 (20 21. 07. 1997). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Chironomidae (40,8%), doprovázená Carabidae (25,4%). Dále se v kořisti objevují Formicoidea (20%). Menší objemové podíly zaujímala Lepidoptera (4,8%), Hemerobiidae (4%), Corixidae (1,8%), Lygaeidae (1,6%) a Ichneumonidae (1,2%). Téměř zanedbatelný byl v kořisti E. serotinus objem Muscidae (0,4%). Potravní nika se oproti předchozímu vzorku opět rozšířila ( B =5,31), nadále rostla i vyrovnanost potravy ( J´ = 0,514). Zvyšovala se také diversita potravy ( H´ = 2,631) (tabulka 17.1. a grafy 1.1. a 1.2.). Vzorek se statisticky významně neliší od předchozího vzorku potravy jak co se týče hodnot relativní frekvence jednotlivých taxonů kořisti ( χ 2 = 20,85; df = 32; p > 0,05), tak co se týče jejich objemového zastoupení ( χ 2 = 14,51; df = 32; p > 0,05 ). Statisticky signifikantně vyšší relativní frekvence (p < 0,05) i objemu (p < 0,05) v něm dosahují pouze Formicoidea , která se v předchozím vzorku vůbec nevyskytují.
43 Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší jsou hodnoty relativní frekvence i relativního objemu u Corixidae ; naproti tomu ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) nižší frekvenci i objemovém podílu se vyskytují Lygaeidae a Lepidoptera . Ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší relativní frekvenci, leč nižším objemovém podílu byli nalezeni Carabidae a Chironomidae ; naproti tomu ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižší frekvenci a vyšším relativním objemu se vyskytovali. V předchozím vzorku potravy zastoupení Cixiidae a Scarabaeidae a se v tomto vzorku nevyskytují. Naproti tomu se v potravě poprvé během sledované sezóny objevují Hemerobiidae a Muscidae ; opětovně pak Ichneumonidae a Formicoidea . 4.2.1.2.9. Noc z 01. na 02. srpna 1997 (213. noc 1997)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. serotinus 02. 08. 1997 shrnují tabulka 4.9. a grafy 19.1. a 19.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 10.9.. Potrava obsahovala zástupce celkem pěti hmyzích řádů (Hemiptera, Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Carabidae (26,9%), doplněná Chironomidae (17,9%) a Lepidoptera (16,4%). Dále jsou doplňkovou potravou i Lygaeidae (11,9%) a Formicoidea (10,4%). V menší míře jsou loveni Corixidae (9%), Ichneumonidae (3%), Cixiidae (1,5%), Scarabaeidae (1,5%) a Muscoidea (1,5%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 12 48 19,1 7 Cicadomorpha 1 4 1,6 0,2 Coleoptera 18 72 28,6 47,6 Lepidoptera 11 44 17,5 4,6 Nematocera 12 48 19 20 Brachycera 1 4 1,6 0,2 Hymenoptera 8 32 12,7 20 suma 63 252 100,1 99,6 Tabulka 10.9. Složení potravy E. serotinus během 213. noci sezóny 1997 (01 02. 08. 1997). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Carabidae (47,2%), doprovázená Chironomidae (20%). Dále se v kořisti objevují Formicoidea (17,6%). Menší objemové podíly zaujímala Lygaeidae (4,6%), Lepidoptera (4,6%), Ichneumonidae (2,4%) a Corixidae (2,4%). Téměř zanedbatelné byly v kořisti E. serotinus hodnoty relativního objemu Scarabaeidae (0,4%), Cixiidae (0,2%) a Muscoidea (0,2%). Potravní nika se oproti předchozímu vzorku opět rozšířila ( B = 6,026), nadále rostla i vyrovnanost potravy ( J´ = 0,571). Zvýšila se též diversita potravy ( H´ = 2,824) (tabulka 17.1. a grafy 1.1. a 1.2.).
44 Vzorek se statisticky významně neliší od předchozího vzorku potravy jak co se týče hodnot relativní frekvence jednotlivých taxonů kořisti ( χ 2 = 30; df = 32; p > 0,05), tak co se týče jejich objemového zastoupení
( χ 2 = 41,04; df = 32; p > 0,05 ). Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší jsou v něm hodnoty relativní frekvence i relativního objemu u Corixidae , Lygaeidae , Carabidae , Ichneumonidae ; naproti tomu ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) nižší frekvenci i objemovém podílu se vyskytují Chironomidae a Formicoidea . Lepidoptera se nacházejí ve stejné relativní frekvenci jako v předchozím vzorku, ale jejich objem je statisticky nesignifikantně (p > 0,05) nižší. V předchozím vzorku potravy zastoupení Hemerobiidae a Muscidae se v tomto vzorku nevyskytují. Naproti tomu se v kořisti E. serotinus opětovně vyskytují Cixiidae, Scarabaeidae a Muscoidea . 4.2.1.2.10. Noc z 12. na 13. srpna 1997 (224. noc 1997)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. serotinus 13. 08. 1997 shrnují tabulka 4.10. a grafy 20.1. a 20.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 10.10.. Potrava obsahovala opět zástupce celkem pěti stejných hmyzích řádů (Hemiptera, Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Chironomidae (37,1%), doplněná Carabidae (22,6%). Dále jsou doplňkovou potravou Lepidoptera (19,4%) a Corixidae (16,1%). V menší míře jsou loveni Formicoidea (3,2%) a Lygaeidae (1,7%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 10 40 16,4 5,2 Coleoptera 14 56 23 15,2 Lepidoptera 12 48 19,7 4,2 Nematocera 23 92 37,7 74,8 Hymenoptera 2 8 3,3 0,6 suma 61 244 100,1 100 Tabulka 10.10. Složení potravy E. serotinus během 224. noci sezóny 1997 (12 13. 08. 1997). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Chironomidae (74,8%), doprovázená Carabidae (15,2%). Menší objemové podíly zaujímala Corixidae (5%) a Lepidoptera (4,2%). Téměř zanedbatelný byl objem Formicoidea (0,6%) a Lygaeidae (0,2%). Potravní nika se oproti předchozímu vzorku značně zúžila ( B = 3,943), klesla i vyrovnanost potravy (J´ = 0,429). Snížila se též její diversita ( H´ = 2,525) (tabulka 17.1. a grafy 1.1. a 1.2.).
45 Vzorek se statisticky významně liší od předchozího vzorku potravy jak co se týče relativní frekvence lovených taxonů ( χ 2 =48,66; df = 32; p < 0,05), tak především co se týče jejich objemového zastoupení
( χ 2 = 198,53 df = 32; p < 0,0001). Vykazuje zejména statisticky významně vyšší objemový podíl (p < 0,001)
Chironomidae ; jejichž relativní frekvence v kořisti však vzrostla pouze statisticky nesignifikantně (p > 0,05). Naproti tomu ve statisticky významně nižším relativní objemu (p < 0,05) a nesignifikantně nižší (p > 0,05) frekvenci se v ní nacházejí Carabidae . Statistiky signifikantně (p < 0,05) klesá i objemový podíl Formicoidea , jejichž frekvence v potravě se statisticky nevýznamně (p > 0,05) snižuje. Ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) vyšší frekvenci i objemu se vyskytují Corixidae ; naproti tomu statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižších hodnot relativní frekvence i relativního objemu oproti předchozímu vzorku dosahují Lygaeidae. Statisticky nesignifikantně (p > 0,05) roste frekvence a klesá objemový podíl Lepidoptera.V předchozím vzorku potravy zastoupená Cixiidae , Scarabaeidae , Muscoidea a Ichneumonidae se v tomto vzorku nevyskytují. 4.2.1.2.11. Noc z 22. na 23. srpna 1997 (234. noc 1997)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. serotinus 23. 08. 1997 shrnují tabulka 4.11. a grafy 21.1. a 21.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 10.11.. Potrava obsahovala opět zástupce celkem pěti stejných hmyzích řádů (Hemiptera, Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Carabidae (30,8%), doplněná Corixidae (26,2%) a Chironomidae (20%). V menší míře jsou lovena Lepidoptera (9,2%), Ichneumonidae (4,6%), Lygaeidae (3,1%), Scarabaeidae (1,5%), Tipulidae (1,5%), Muscoidea (1,5%) a blíže nedeterminovaná Coleoptera (1,5%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 18 72 28,6 11,6 Coleoptera 21 84 33,3 53,2 Lepidoptera 6 24 9,5 3 Nematocera 14 56 22,2 31,2 Brachycera 1 4 1,6 0,2 Hymenoptera 3 12 4,8 0,8 suma 63 252 100 100 Tabulka 10.11. Složení potravy E. serotinus během 234. noci sezóny 1997 (22 23. 08. 1997). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Carabidae (52,4%), doprovázená Chironomidae (31%). Dále se v kořisti objevují Corixidae (11%). Menší objemový podíl zaujímala Lepidoptera (3%). Téměř zanedbatelné
46 byly v kořisti E. serotinus hodnoty relativního objemu Ichneumonidae (0,8%), Lygaeidae (0,6%), Scarabaeidae (0,6%), Muscoidea (0,2%) a blíže nedeterminovaných Coleoptera (0,2%). Potravní nika se oproti předchozímu vzorku výrazně rozšířila ( B = 4,631), současně výrazně vzrostla i vyrovnanost potravy ( J´ = 0,514). Méně se pak zvýšila její diversita ( H´ = 2,534) (tabulka 17.1. a grafy 1.1. a 1.2.). Co se týče hodnot relativní frekvence jednotlivých taxonů kořisti, vzorek se statisticky významně neliší od předchozího vzorku potravy ( χ 2 =26,91; df = 32; p > 0,05). Ovšem co se týče jeho objemového složení, je zde signifikantní statistická odlišnost ( χ 2 = 125,63; df = 32; p < 0,0001). Vykazuje zejména statisticky významně vyšší objemový podíl (p < 0,01) Carabidae ; jejichž relativní frekvence v kořisti však vzrostla pouze statisticky nesignifikantně (p > 0,05). Naproti tomu ve statisticky významně nižším relativní objemu (p < 0,01) a nesignifikantně nižší (p > 0,05) frekvenci se v ní nacházejí Chironomidae . Ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší frekvenci i objemu se vyskytují Corixidae a Lygaeidae ; naproti tomu statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižších hodnot relativní frekvence i relativního objemu oproti předchozímu vzorku dosahují Lepidoptera.V předchozím vzorku potravy zastoupená Formicoidea se v tomto vzorku nevyskytují. Naproti tomu se v kořisti E. serotinus opětovně vyskytují Scarabaeidae, Muscoidea a Ichneumonidae; poprvé během sledované sezóny se pak objevují Tipulidae a blíže neidentifikovaná Coleoptera. 4.2.1.2.12. Noc z 02. na 03. září 1997 (245. noc 1997)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. serotinus 03. 09. 1997 shrnují tabulka 4.12. a grafy 22.1. a 22.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 10.12.. Potrava obsahovala zástupce celkem šesti stejných hmyzích řádů (Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Chironomidae (43,8%), doplněná Corixidae (11,6%) a Chrysomeloidea (11,6%). V menší míře byla lovena Lygaeidae (7,2%), Scarabaeidae (7,2%), Lepidoptera (7,2%), Carabidae (4,3%), Tipulidae (4,3%), Muscoidea (2,9%), Ichneumonidae (2,9%), Formicoidea (2,9%), Hemerobiidae (1,4%) a Chloropidae (1,4%). Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Chironomidae (43,2%), doprovázená Carabidae (27,6%). V menší míře jsou lovena Lepidoptera (9,4%) a Corixidae (9,2%). Malý objemový podíl zaujímala Scarabaeidae (3,6%), Chrysomeloidea (3%) a Formicoidea (1,8%). Téměř zanedbatelné byly v kořisti E. serotinus hodnoty relativního objemu Hemerobiidae (0,8%), Lygaeidae (0,4%), Ichneumonidae (0,4%), Tipulidae (0,2%), Sarcophagidae (0,2%) a Calliphoridae (0,2%). Šířka potravní niky oproti předchozímu vzorku strmě roste ( B = 6,338). Současně výrazně roste i vyrovnanost potravy ( J´ = 0,6), která dosahuje hodnoty svého sezónního maxima. Výrazně se zvyšuje rovněž diversita potravy (H´ = 2,998) (tabulka 17.1. a grafy 1.1. a 1.2.). Vzorek se statisticky významně neliší od předchozího vzorku potravy jak co se týče hodnot relativní frekvence jednotlivých taxonů kořisti ( χ 2 = 32,12; df = 32; p > 0,05), tak co se týče jejich objemového zastoupení ( χ 2 = 46,15; df = 32; p > 0,05 ). Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšších hodnot relativní frekvence i relativního objemu v něm dosahují Scarabaeidae , Lepidoptera a Chironomidae ; naproti tomu ve
47 statisticky nesignifikantně (p > 0,05) nižší frekvenci i objemovém podílu se vyskytují Corixidae, Lygaeidae, Carabidae a Ichneumonidae . Ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižší relativní frekvenci, leč stejném objemovém podílu byli nalezeni Tipulidae . V předchozím vzorku potravy zastoupená Muscoidea a blíže neidentifikovaná Coleoptera se v tomto vzorku nevyskytují. Naproti tomu se v potravě poprvé během sledované sezóny objevují Chrysomeloidea, Sarcophagidae a Calliphoridae ; opětovně pak Hemerobiidae a Formicoidea . složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 11 44 14,9 9,6 Neuroptera 1 4 1,4 0,8 Coleoptera 20 80 27 34,2 Lepidoptera 15 60 20,3 9,4 Nematocera 20 80 27 43,4 Brachycera 2 8 2,7 0,4 Hymenoptera 5 20 6,8 2,2 suma 74 296 100,1 100 Tabulka 10.12. Složení potravy E. serotinus během 245. noci sezóny 1997 (02 03. 09. 1997). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. 4.2.1.2.13. Noc z 12. na 13. září 1997 (255. noc 1997)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. serotinus 13. 09. 1997 shrnují tabulka 4.13. a grafy 23.1. a 23.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 10.13.. Potrava obsahovala opět zástupce celkem šesti hmyzích řádů (Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Chironomidae (24,1%), doplněná Carabidae (20,5%). Doplňkovou potravou jsou dále Lepidoptera (18,1%) a Corixidae (12%). V menší míře jsou loveni Chrysomeloidea (7,2%), Scarabaeidae (4,8%), Formicoidea (3,6%), Lygaeidae (2,4%), Ichneumonidae (2,4%), Hemerobiidae (1,2%), Tipulidae (1,2%), Sarcophagidae (1,2%) a Calliphoridae (1,2%). Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Chironomidae (67,6). V menší míře byli loveni Scarabaeidae (6,8%) a Chrysomeloidea (6,6%). Malý objemový podíl zaujímali Carabidae (5%), Corixidae (3,4%), Lygaeidae (2,2%), Tipulidae (2,2%), Lepidoptera (1,8%), Muscoidea (1,8%) a Formicoidea (1,6%). Téměř zanedbatelné byly v kořisti E. serotinus hodnoty relativního objemu Chloropidae (0,4%), Ichneumonidae (0,4%) a Hemerobiidae (0,2%). Potravní nika se oproti předchozímu vzorku zužuje ( B = 5,876). Vyrovnanost potravy se nemění (J´ = 0,6) a zůstává na hodnotě svého sezónního maxima. Zvyšuje se diversita potravy ( H´ = 3,071), jež dosahuje hodnoty svého sezónního maxima (tabulka 17.1. a grafy 1.1. a 1.2.).
48 složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 10 40 16,7 5,6 Neuroptera 1 4 1,7 0,2 Coleoptera 13 52 21,7 18,4 Lepidoptera 5 20 8,3 1,8 Nematocera 24 96 40 69,8 Brachycera 3 12 5 2,2 Hymenoptera 4 16 6,7 2 suma 60 240 100,1 100 Tabulka 10.13. Složení potravy E. serotinus během 255. noci sezóny 1997 (12 13. 09. 1997). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Vzorek se statisticky významně liší od předchozího vzorku potravy jak co se týče relativní frekvence lovených taxonů ( χ 2 =48,3; df = 32; p < 0,05), tak především co se týče jejich objemového zastoupení
( χ 2 = 78,23; df = 32; p < 0,0001). Vykazuje statisticky významně nižší objemový podíl (p < 0,05) Carabidae ; jejichž relativní frekvence v kořisti však klesla pouze statisticky nesignifikantně (p > 0,05). Ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší frekvenci i objemu se vyskytují Lygaeidae , Chrysomeloidea , Scarabaeidae , Chironomidae a Tipulidae ; naproti tomu statisticky nesignifikantně (p > 0,05) nižších hodnot relativní frekvence i relativního objemu oproti předchozímu vzorku dosahují Corixidae, Lepidoptera a Formicoidea. Ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší relativní frekvenci, ale nižším objemu se vyskytují Hemerobiidae ; statisticky nesignifikantně (p > 0,05) vyšší hodnotu relativní frekvence a zároveň stejnou hodnotu relativního objemu jako v předchozím vzorku vykazují Ichneumonidae . V předchozím vzorku potravy zastoupení Sarcophagidae a Calliphoridae se v tomto vzorku nevyskytují. Naproti tomu se v potravě E. serotinus poprvé během sledované sezóny objevili Chloropidae ; opětovně pak Muscoidea. 4.2.1.3. Syntéza sezóny 1997
Na počátku května (10 11. 05. 1997 130. noci 1997) jsou lovena ponejvíce Chironomidae , méně Scarabaeidae . V kořisti E. serotinus se dále vyskytovala Lepidoptera a Collembola. Ve druhé polovině května (21 22. 05. 1997 141. noci 1997) jsou hlavní kořistí i nadále Chironomidae , doprovázená stejnými podíly Scarabaeidae a Lepidoptera. Ve vzorku se dále objevila Formicoidea a Carabidae . Na konci května (30 31. 05. 1997 150. noci 1997) se významně mění objemové složení potravy. Hlavní kořistí druhu jsou však i nadále
49 Chironomidae , doprovázená stejnými podíly Carabidae a Scarabaeidae . V potravním spektru byla v tomto období dále zjištěna Lepidoptera, Muscoidea a Siphonaptera. Na počátku června (07 08. 06. 1997 158. noci 1997) zůstávají hlavní kořistí Chironomidae , druhým nejdůležitějším zdrojem potravy se pak stávají Lepidoptera, doplněná Carabidae . Lovena byla i Ichneumonidae , Scarabaeidae a Formicoidea . Vzorek z období první poloviny června (18 19. 06. 1997 169. noci 1997) se významně odlišuje co do frekvence jednotlivých složek potravy. Hlavní kořistí zůstávají i nadále Chironomidae , doplňovaná Lepidoptera a v menší míře Ichneumonidae. V potravním spektru jsou obsaženi rovněž Carabidae . Vzorek z konce června (28 29. 06. 1997 179. noci 1997) již vykazuje významnou odlišnost od předchozího vzorku. Hlavní potravou se stávají Carabidae , doprovázená Formicoidea a v menší míře i Cixiidae ; dříve dominantní Chironomidae z potravního spektra téměř mizí. V kořisti byla nalezena taktéž Corixiidae , Lepidoptera a Ichneumonidae . Vzorek z počátku července (09 10. 07. 1997 190. noci 1997) se opět významně liší. Nejfrekventovanější kořistí jsou Lepidoptera, doprovázená stejnými podíly Carabidae a Chironomidae , kteréžto složky potravě objemově dominují. Dále byla v potravě obsažena Lygaeidae , Cixiidae a Scarabaeidae . Vzorek z období druhé poloviny července (20 21. 07. 1997 201. noci 1997) obsahuje ponejvíce jako nejfrekventovanější kořist Chironomidae , doprovázená Carabidae a Formicoidea . Dále jsou v tomto období lovena Lepidoptera, Corixiidae, Lygaeidae, Hemerobiidae, Muscidae a Formicoidea . Vzorek z počátku srpna (01 02. 08. 1997 213. noci 1997) se významně lišil pouze objemovým zastoupením svých jednotlivých složek. Hlavní složkou kořisti se stala Carabidae , doprovázená Chironomidae a v menší míře Lepidoptera. Celkové potravní spektrum zahrnovalo v tomto období i Lygaeidae, Formicoidea , Corixidae, Ichneumonidae, Cixiidae, Scarabaeidae a Muscoidea . Vzorek z první poloviny srpna (12 13. 08. 1997 224. noci 1997) je již významně odlišný od předchozího, a to zejména po objemové stránce. Hlavní složkou kořisti se stávají znovu Chironomidae . Vedlejší potravou jsou Carabidae , doprovázeni Lepidoptera . Dále vzorek zahrnoval Corixidae, Formicoidea a Lygaeidae . Vzorek z konce srpna (22 23. 08. 1997 234. noci 1997) se významně lišil pouze objemovým zastoupením svých jednotlivých složek. Hlavní kořistí se opět stávají Carabidae , doprovázeni Corixidae a v menší míře i Chironomidae . V potravě se vyskytují i Lepidoptera , Ichneumonidae, Lygaeidae, Scarabaeidae, Tipulidae, Muscoidea a blíže nedeterminovaná Coleoptera. Vzorek z počátku září (02 03. 09. 1997 245. noci 1997) obsahuje jako hlavní složku kořisti Chironomidae , doprovázená stejnými podíly Corixidae a Chrysomeloidea . Dále jsou lovena Lygaeidae, Scarabaeidae , Lepidoptera, Carabidae, Tipulidae, Muscoidea, Ichneumonidae, Formicoidea, Hemerobiidae a Chloropidae . Vzorek z první poloviny září (12 13. 09. 1997 255. noci 1997) se opět významně liší, a to zejména svým objemovým složením. Hlavní potravou nadále zůstávala Chironomidae . Ta byla doprovázena Carabidae , v menší míře pak Lepidoptera a Corixidae . Potravní spektrum v tomto období dále obsahovalo Chrysomeloidea, Scarabaeidae, Formicoidea, Lygaeidae, Ichneumonidae, Hemerobiidae, Tipulidae, Sarcophagidae a Calliphoridae . Vcelku lze tedy konstatovat, že během května jsou převažující kořistí E. serotinus nematocerní Diptera čeledi Chironomidae . Na počátku června v potravě dominují Chironomidae , jež jsou ke konci měsíce ve své roli vystřídána Carabidae . Během první poloviny června se rovněž zvyšuje zastoupení Lepidoptera v kořisti. Během počátku července jsou lovena především Chironomidae , jež postupně do konce měsíce překonají v potravě podíl Carabidae . Ta jsou však i nadále využívána ve značné intenzitě. Zajímavý je i nárůst podílu Formicoidea v potravě během druhé poloviny července. Podíl Lepidoptera v potravě se stabilizuje. Na počátku srpna dochází ke změně potravní preference směrem k lovu Carabidae , přičemž Chironomidae hrají nadále roli doplňkové
50 potravy. V první polovině srpna lze navíc sledovat i významnou roli lovu Formicoidea. Podíl tohoto taxonu kořisti v potravě však během výše uvedeného měsíce klesá, naproti tomu lze sledovat rostoucí roli lovu Corixidae . Podíl Lepidoptera v kořisti kolísá a ke konci srpna tato složka potravy hodně ztrácí na svém předchozím významu. V září je již jasně viditelný efekt nedostatku potravy. Hlavní složkou kořisti byla Chironomidae . Z potravního spektra postupně téměř mizí jak Carabidae , tak i Lepidoptera a Corixidae . V kořisti se objevují Chrysomeloidea , sporadicky i nematocerní Diptera s diurnální aktivitou ( Sarcophagidae, Calliphoridae , Chloropidae ). Z tabulky 7.1. vyplývá, že nejčastější kořistí E. serotinus jsou během sezóny Nematocera, následují Coleoptera a Lepidoptera. Potravní spektrum v menší míře doplňují Heteroptera, dále pak Hymenoptera. V malé míře jsou zastoupena Cicadomorpha a Brachycera, ojediněle Neuroptera. Průběh sezónních změn hodnot relativní četnosti, relativní frekvence a relativního objemu čtyř výše uvedených nejdůležitějších složek kořisti E. serotinus zachycují grafy 24.1., 24.2. a 24.3.. Je z nich patrný zejména intenzivní lov Nematocera počátkem sezóny a nástup lovu Coleoptera zhruba v její polovině. Dále je zde vidět vývoj podílu Lepidoptera v potravě v průběhu sezóny a intenzivní lov některých Coleoptera na jejím počátku; jakož i zvyšující se význam lovu Heteroptera směrem ke konci sezóny. Diversita potravy E. serotinus od jarní ( H´ = 1,751) přes letní ( H´ = 2,724) do podzimní ( H´ = 3,107) části sezóny roste; vyrovnanost potravy vykazuje od jarní ( J´ = 0,3) přes letní ( J´ = 0,5) až k podzimní ( J´ = 0,6) části sezóny také podobnou tendenci. Rovněž potravní nika se od jarní ( B = 2,219) přes letní ( B = 5,392) po podzimní ( B = 6,179) část sezóny rozšiřovala. (tabulka 17.1., grafy 3.1. a 3.2.). Sezónní změny hodnot Levinsova indexu šířky niky B, Shannon Wienerova indexu diversity potravy H´ a indexu vyrovnanosti potravy J´ u druhu E. serotinus zachycují tabulka 16.1. a grafy 1.1. a 1.2.. Diversita potravy dosahuje sezónního minima ( H´ = 1,281) v prvním vzorku sezóny z počátku května (10 11. 05. 1997 130. noci 1997); kdy je nejuzší rovněž i potravní nika ( B = 1,943). Sezónního maxima ( H´ = 3,071) dosahuje diversita potravy ve vzorku z první poloviny září (12 13. 09. 1997 255. noci 1997); potravní nika pak je nejširší ( B = 6,338) na počátku září (02 03. 09. 1997 245. noci 1997). Obě hodnoty v podstatě rostou od počátku sezóny, během srpna je patrný jejich mírný pokles, a pak znovu rostou během září. Vyrovnanost potravy je nejnižší ( J´ = 0,257) taktéž na úplném počátku sezóny ve výše uvedeném prvním květnovém vzorku. Jejího sezónního maxima je dosaženo v září ( J´ = 0,6), a to v obou opět již výše uvedených záříjových vzorcích. Z grafu jsou patrné i její dva menší poklesy během sezóny a to ve vzorku z období první poloviny června (18 19. 06. 1997 169. noci 1997) a z první poloviny srpna (12 13. 08. 1997 224. noci 1997). 4.2.2. Eptesicus nilssonii (KEYSERLING ET BLASIUS, 1839)
4.2.2.1. Jednotlivé vzorkovací noci sezóny1998
4.2.2.1.1. Noc z 16. na 17. června 1998 (167. noc 1998)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. nilssonii 17. 06. 1998 shrnují tabulka 5.1. a grafy 25.1. a 25.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 11.1.. Potrava obsahovala zástupce celkem čtyř hmyzích řádů (Hemiptera, Lepidoptera, Diptera a Siphonaptera ).
51 Nejfrekventovanější kořistí jsou Lepidoptera (70,6%), doplněná Chironomidae (20,6%). V menší míře jsou lovena Miridae (5,9%). Ve vzorku trusu z tohoto období se vyskytují i Siphonaptera (2,9%), jež se do trávícího traktu netopýrů dostala pravděpodobně při čištění srsti. složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 2 8 6,1 0,8 Lepidoptera 24 96 72,7 88,2 Nematocera 7 28 21,2 10,8 suma 33 132 100 99,8 Tabulka 11.1. Složení potravy E. nilssonii během 167. noci sezóny 1998 (16 17. 06. 1998) (vyloučena jsou Siphonaptera). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Lepidoptera (88,2%), doplněná Chironomidae (10,8%). Téměř zanedbatelné byly objemové podíly Miridae (0,8%) a Siphonaptera (0,2%). Potravní nika je v tomto období relativně dosti úzká ( B = 1,834); dosahuje hodnoty svého sezónního minima. Potrava byla nevyrovnaná ( J´ = 0,229); její diversita byla nízká ( H´ = 1,213) (tabulka 18.1. a grafy 2.1. a 2.2.). Oba tyto parametry dosahují rovněž hodnot svých sezónních minim. 4.2.2.1.2. Noc z 27. na 28. června 1998 (178. noc 1998)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. nilssonii 28. 06. 1998 shrnují tabulka 5.2. a grafy 26.1. a 26.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 11.2.. Potrava obsahovala zástupce celkem pěti hmyzích řádů (Hemiptera, Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera ). Nejfrekventovanější kořistí jsou Miridae (40,7%), doplněná Lepidoptera (15,3%). Dále jsou doplňkovou potravou Psyllomorpha (10,2%) a Aphidomorpha (10,2%). V menší míře jsou lovena Muscoidea (8,5%), Psyllidae (6,8%), Triozidae (1,7%), Scarabaeidae (1,7%), Formicoidea (1,7%), blíže neidentifikovaná Diptera (1,7%) a blíže neidentifikovaná Hymenoptera (1,7%). Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Miridae (75,8%), doplněná Lepidoptera (10,2%). Malý objem v kořisti zaujímali Psyllidae (5%), Muscoidea (2,6%), Formicoidea (2,4%), Psyllomorpha (1,8%) a Aphidomorpha (1,2%). Téměř zanedbatelné byly objemové podíly Triozidae (0,4%), Scarabaeidae (0,2%), blíže neidentifikovaných Diptera (0,2%) a blíže neidentifikovaných Hymenoptera (0,2%). Potravní nika se v tomto období značně rozšiřuje (B = 4,481). Rovněž vyrovnanost ( J´ = 0,543). i diversita potravy ( H´ = 2,68)strmě roste; a obě dosahují svých sezónně maximálních hodnot (tabulka 18.1. a grafy 2.1. a 2.2.).
52 Vzorek se statisticky významně liší od předchozího vzorku potravy jak co se týče relativní frekvence lovených taxonů ( χ 2 =272,08; df = 32; p < 0,0001), tak co se týče jejich objemového zastoupení
( χ 2 = 7111,23; df = 32; p < 0,0001). Vykazuje statisticky významně nižší hodnotu relativní frekvence
(p < 0,001) a zejména pak relativního objemu (p < 0,0001) Lepidoptera; naproti tomu statisticky signifikantně vzrostla frekvence (p < 0,01) i objemový podíl (p < 0,01) Miridae . Statisticky významně (p < 0,05) pak klesá relativní frekvence Chironomidae v kořisti; jejichž relativní objem však klesl pouze statisticky nesignifikantně (p > 0,05). Je třeba dodat, že tento taxon kořisti, vyskytující se v předchozím vzorku, v tomto vzorku potravy E. nilssonii zcela chybí. Celkově se tedy v tomto vzorku potravy nevyskytují Chironomidae a Siphonaptera, jenž byli v předchozím vzorku zastoupeni. Naproti tomu se v potravě E. nilssonii poprvé během sledované sezóny objevili Psyllomorpha, Psyllidae , Triozidae , Aphidomorpha, Scarabaeidae , Muscoidea , Formicoidea , blíže neidentifikovaná Diptera a blíže neidentifikovatelná Hymenoptera. složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Psyllomorpha 10 40 17,5 7,2 Aphidomorpha 6 24 10,5 1,2 Heteroptera 24 96 42,1 75,8 Coleoptera 1 4 1,8 0,2 Lepidoptera 9 36 15,8 10,2 Brachycera 5 20 8,8 2,6 Hymenoptera 2 8 3,5 2,6 suma 57 228 100 99,8 Tabulka 11.2. Složení potravy E. nilssonii během 178. noci sezóny 1998 (27 28. 06. 1998) (vyloučena jsou Diptera indet.). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. 4.2.2.1.3. Noc z 09. na 10. července 1998 (190. noc 1998)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. nilssonii 10. 07. 1998 shrnují tabulka 5.3. a grafy 27.1. a 27.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 11.3.. Potrava obsahovala opět zástupce celkem pěti hmyzích řádů (Hemiptera, Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera ). Dále byla v kořisti nalezena Araneida. Nejfrekventovanější kořistí jsou Chironomidae (28,8%), doplněná Miridae (27,1%). Dále jsou doplňkovou potravou Aphidomorpha (13,6%) a Lepidoptera (13,5%). V menší míře jsou lovena Psyllomorpha (6,8%), Psyllidae (1,7%), Triozidae (1,7%), Scarabaeidae (1,7%), Tachinidae (1,7%), Apoidea (1,7%) a Araneida (1,7%).
53 Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Miridae (37,8%), doplněná Chironomidae (33,8%) a Lepidoptera (17,6%). Malý objem v kořisti zaujímali Araneida (4%), Psyllomorpha (2,2%) a Aphidomorpha (2%). Téměř zanedbatelné byly objemové podíly Scarabaeidae (0,8%), Tachinidae (0,8%), Psyllidae (0,4%), Apoidea (0,4%) a Triozidae (0,2%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Psyllomorpha 6 24 10,2 2,8 Aphidomorpha 8 32 13,6 2 Heteroptera 16 64 27,1 37,8 Coleoptera 1 4 1,7 0,8 Lepidoptera 8 32 13,6 17,6 Nematocera 17 68 28,8 33,8 Brachycera 1 4 1,7 0,8 Hymenoptera 1 4 1,7 0,4 Araneida 1 4 1,7 4 suma 59 236 100,1 100 Tabulka 11.3. Složení potravy E. nilssonii během 190. noci sezóny 1998 (09 10. 07. 1998). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Potravní nika se v tomto období dále rozšiřuje ( B = 5,013) a dosahuje hodnoty svého sezónního maxima. Vyrovnanost potravy se oproti předchozímu vzorku nemění a zůstává nadále na hodnotě svého sezónního maxima ( J´ = 0,543). Diversita potravy mírně klesá ( H´ = 2,672), ale i nadále dosahuje relativně vysoké hodnoty (tabulka 18.1. a grafy 2.1. a 2.2.). Vzorek se statisticky významně neliší od předchozího vzorku potravy jak co se týče hodnot relativní frekvence jednotlivých taxonů kořisti ( χ 2 = 24,45; df = 32; p > 0,05), tak co se týče jejich objemového zastoupení ( χ 2 = 36,57; df = 32; p > 0,05 ). Statisticky signifikantně vyšší hodnotu relativní frekvence
(p < 0,01) i relativního objemu (p < 0,01) v něm vykazují Chironomidae ; jež v předchozím vzorku zcela chybí. Ve statisticky významně nižším objemovém podílu (p < 0,01) a zároveň statisticky nevýznamně nižší frekvenci (p > 0,05) oproti předchozímu vzorku se pak v kořisti E. nilssonii vyskytují Miridae . Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšších hodnot relativní frekvence i relativního objemu dosahují Aphidomorpha; naproti tomu ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) nižší frekvenci i objemovém podílu se vyskytují Psyllidae . Ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižší relativní frekvenci, leč vyšším objemovém podílu byla dále nalezena Psyllomorpha a Lepidoptera. Ve stejné frekvenci, ale statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšším objemu se ve vzorku vyskytovali Scarabaeidae ; naproti tomu ve stejné hodnotě relativní frekvence a zároveň ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) nižším objemu se v něm objevila Triozidae . V předchozím vzorku potravy zastoupená Muscoidea, Formicoidea , blíže neidentifikovaná Diptera a blíže neidentifikovaná Hymenoptera se v tomto
54 vzorku nevyskytují. Naproti tomu se v potravě poprvé během sledované sezóny objevují Tachinidae , Apoidea a Araneida; opětovně pak Chironomidae. 4.2.2.1.4. Noc z 22. na 23. července 1998 (203. noc 1998)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. nilssonii 23. 07. 1998 shrnují tabulka 5.4. a grafy 28.1. a 28.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 11.4.. Potrava obsahovala zástupce celkem pěti hmyzích řádů (Hemiptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera a Diptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Chironomidae (33,9%), doplněná Lepidoptera (32,2). Dále jsou doplňkovou potravou Miridae (13,6%). V menší míře jsou loveni Carabidae (6,8%), Scarabaeidae (5,1%), Muscoidea (5,1%) a Hydropsychidae (3,4%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 8 32 13,6 11,8 Coleoptera 7 28 11,9 3 Trichoptera 2 8 3,4 4 Lepidoptera 19 76 32,2 30,2 Nematocera 20 80 33,9 50 Brachycera 3 12 5,1 1 suma 59 236 100,1 100 Tabulka 11.4. Složení potravy E. nilssonii během 203. noci sezóny 1998 (22 23. 07. 1998) . n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Chironomidae (50%), doplněná Lepidoptera (30,2%) a Miridae (11,8%). Malý objem v kořisti zaujímali Hydropsychidae (4%), Scarabaeidae (1,6%), Carabidae (1,4%) a Muscoidea (1%). Potravní nika se v tomto období zužuje ( B = 4,031). Vyrovnanost potravy oproti předchozímu vzorku klesá ( J´ = 0,457). Snižuje se i diversita potravy ( H´ = 2,314) (tabulka 18.1. a grafy 2.1. a 2.2.). Co se týče hodnot relativní frekvence jednotlivých taxonů kořisti, vzorek se statisticky signifikantně liší od předchozího vzorku potravy ( χ 2 = 69,23; df = 32; p < 0,001). Jeho objemového složení však nevykazuje statisticky významnou odlišnost ( χ 2 = 45,47; df = 32; p > 0,05). Statisticky významně vyšší frekvence
(p < 0,001) v něm dosahují Chironomidae , jejichž objemový podíl vzrostl pouze statisticky nesignifikantně (p > 0,05). Statisticky významně nižší hodnotu relativního objemu (p < 0,05) pak vykazují Miridae , jejichž relativní frekvence v potravě se statisticky nesignifikantně (p > 0,05) snížila. Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšších hodnot relativní frekvence i relativního objemu dosahují Scarabaeidae a Lepidoptera. V předchozím vzorku potravy zastoupená Psyllomorpha, Psyllidae , Triozidae , Aphidomorpha, Tachinidae , Apoidea a Araneida
55 se v tomto vzorku kořisti nevyskytují. Naproti tomu se v potravě poprvé během sledované sezóny objevují Carabidae a Hydropsychidae ; opětovně pak Muscoidea . 4.2.2.1.5. Noc z 03. na 04. srpna 1998 (215. noc 1998)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. nilssonii 04. 08. 1998 shrnují tabulka 5.5. a grafy 29.1. a 29.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 11.5.. Potrava obsahovala zástupce celkem šesti hmyzích řádů (Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera a Diptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Chironomidae (31,6%), doplněná Lepidoptera (24,6%). Dále jsou doplňkovou potravou Miridae (19,3%). V menší míře jsou lovena Muscoidea (7%), Hemerobiidae (5,3%), Scarabaeidae (3,5%), Anisopodidae (3,5%), Carabidae (1,8%), Hydropsychidae (1,8%) a Syrphidae (1,8%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 11 44 19,6 27,2 Neuroptera 3 12 5,4 5,4 Coleoptera 3 12 5,4 2,4 Trichoptera 1 4 1,8 2 Lepidoptera 14 56 25 23,8 Nematocera 18 72 32,1 34,8 Brachycera 6 24 10,7 4,4 suma 56 224 100 100 Tabulka 11.5. Složení potravy E. nilssonii během 215. noci sezóny 1998 (03 04. 08. 1998). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Chironomidae (34,8%), doplněná Miridae (27,2%) a Lepidoptera (23,8%). Malý objem v kořisti zaujímali Hemerobiidae (5,4%), Muscoidea (3,2%), Scarabaeidae (2,2%), Hydropsychidae (2%) a Anisopodidae (1%). Téměř zanedbatelné byly objemové podíly Carabidae (0,2%) a Syrphidae (0,2%). Potravní nika se v tomto období rozšiřuje ( B = 4,79). Vyrovnanost potravy rovněž roste ( J´ = 0,514); stejně tak i diversita potravy ( H´ = 2,626) (tabulka 18.1. a grafy 2.1. a 2.2.). Vzorek se statisticky významně neliší od předchozího vzorku potravy jak co se týče hodnot relativní frekvence jednotlivých taxonů kořisti ( χ 2 = 9,98; df = 32; p > 0,05), tak co se týče jejich objemového zastoupení ( χ 2 = 33,17; df = 32; p > 0,05 ). Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšších hodnot relativní frekvence i relativního objemu dosahují Miridae a Muscoidea ; naproti tomu ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) nižší frekvenci i objemovém podílu se vyskytují Carabidae , Hydropsychidae , Lepidoptera a
56 Chironomidae . Ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) nižší relativní frekvenci, leč statisticky nesignifikantně (p > 0,05) vyšším objemovém podílu byla dále nalezena Scarabaeidae . V potravě se poprvé během sledované sezóny objevují Hemerobiidae , Anisopodidae a Syrphidae . 4.2.2.1.6. Noc z 14. na 15. srpna 1998 (226. noc 1998)
Výsledky analýzy trusu, odebraného ve studované kolonii E. nilssonii 04. 08. 1998 shrnují tabulka 5.6. a grafy 30.1. a 30.2.. Zjednodušenou představu o potravním spektru v tomto období si lze udělat z tabulky 11.6.. Potrava obsahovala zástupce celkem pěti hmyzích řádů (Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Lepidoptera a Diptera). Nejfrekventovanější kořistí jsou Chironomidae (60%), doplněná Lepidoptera (17,5%). V menší míře jsou loveni Miridae (7,5%), Hemerobiidae (7,5%), Aphidomorpha (2,5%), Scarabaeidae (2,5%) a Muscoidea (2,5%). složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Aphidomorpha 1 4 2,5 0,2 Heteroptera 3 12 7,5 6 Neuroptera 3 12 7,5 4 Coleoptera 1 4 2,5 1,6 Lepidoptera 7 28 17,5 8,8 Nematocera 24 96 60 79 Brachycera 1 4 2,5 0,4 suma 40 160 100 100 Tabulka 11.6. Složení potravy E. nilssonii během 226. noci sezóny 1998 (14 15. 08. 1998). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově byli nejvýznamnější složkou potravy Chironomidae (79%),doplněná Lepidoptera (8,8%). Malý objem v kořisti zaujímali Miridae (6%), Hemerobiidae (4%) a Scarabaeidae (1,6%). Téměř zanedbatelné byly objemové podíly Muscoidea (0,4%) a Aphidomorpha (0,2%). Potravní nika se v tomto období výrazně zužuje ( B = 2,477). Vyrovnanost potravy rovněž značně klesá (J´ = 0,371); stejně tak i diversita potravy ( H´ = 1,842). Všechny tyto hodnoty dosahovaly téměř svých sezónních minim, zaznamenaných na počátku sledované sezóny.(tabulka 18.1. a grafy 2.1. a 2.2.). Vzorek se statisticky významně liší od předchozího vzorku potravy jak co se týče relativní frekvence lovených taxonů ( χ 2 = 47,78; df = 32; p < 0,05), tak zejména co se týče jejich objemového zastoupení
( χ 2 = 88,49; df = 32; p < 0,0001). Vykazuje statisticky významně vyšší hodnotu relativní frekvence (p < 0,05) a zejména pak relativního objemu (p < 0,01) Chironomidae . Statisticky významně (p < 0,05) pak klesá objemový podíl Miridae v kořisti; jejichž frekvence však klesla pouze statisticky nesignifikantně (p > 0,05). Ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) nižší frekvenci i objemovém podílu se vyskytují Scarabaeidae ,
57 Lepidoptera a Muscoidea . Ve statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší relativní frekvenci, leč statisticky nesignifikantně (p > 0,05) nižším objemovém podílu byli nalezeni Hemerobiidae . V předchozím vzorku potravy zastoupená Carabidae, Hydropsychidae, Anisopodidae a Syrphidae se v tomto vzorku kořisti nevyskytují.. Naproti tomu se v potravě E. nilssonii opětovně objevila Aphidomorpha. 4.2.2.2. Syntéza sezóny 1998
V první polovině června (16 17. 06. 1998 167. noci 1998) jsou hlavní složkou kořisti Lepidoptera, doplněná Chironomidae a v menší míře i Miridae . Ve vzorku byla obsažena i Siphonaptera. Vzorek z konce června (27 28. 06. 1998 178. noci 1998) se již významně lišil. Hlavní kořistí se stala Miridae , doprovázená Lepidoptera; v menší míře jsou lovena Aphidomorpha a Psyllomorpha. V kořisti byla nalezena rovněž Muscoidea, Psyllidae, Triozidae, Scarabaeidae a Formicoidea , a blíže neidentifikovaná Diptera a Hymenoptera. Vzorek z počátku července (09 10. 07. 1998 190. noci 1998) obsahuje jako hlavní kořist Chironomidae , doplňovaná lovem Miridae a v menší míře i Lepidoptera a Aphidomorpha. V potravním spektru se v tomto období vyskytla i Psyllomorpha, Psyllidae, Triozidae, Scarabaeidae, Tachinidae, Apoidea a Araneida. Vzorek z období druhé poloviny července (22 23. 07. 1998 203. noci 1998) se významně odlišuje co do frekvence jednotlivých složek potravy. Hlavní potravou jsou i nadále Chironomidae , doplňovaná lovem Lepidoptera, v menší míře pak Miridae . Dále se v potravě vyskytovala rovněž Carabidae, Scarabaeidae, Muscoidea a Hydropsychidae . Na počátku srpna (03 04. 08. 1998 215. noci 1998) zůstávají hlavní složkou potravy stále Chironomidae , doplňovaná lovem Lepidoptera a v menší míře Miridae . Ve vzorku byla nalezena i Muscoidea, Hemerobiidae, Scarabaeidae, Anisopodidae, Carabidae, Hydropsychidae a Syrphidae . Poslední vzorek sezóny z první poloviny srpna (14 15. 08. 1998 226. noci 1998) se významně lišil zejména svým objemovým složením. Hlavní složkou kořisti však byla i v tomto období nadále Chironomidae , doprovázená Lepidoptera a v menší míře stejnými podíly Miridae a Hemerobiidae . Dále byla v tomto období lovena Aphidomorpha, Scarabaeidae a Muscoidea . Z tabulky 8.1. vyplývá, že nejčastější kořistí E. nilssonii jsou během sezóny Nematocera, jejichž důležitosti téměř dosahují Lepidoptera. Dále jsou dosti intenzivně využívána Heteroptera. Potravní spektrum doplňují Coleoptera, Psyllomorpha, Brachycera a Aphidomorpha. V malé míře jsou zastoupena Neuroptera, Trichoptera a Hymenoptera, ojediněle pak Araneida. Průběh sezónních změn hodnot relativní četnosti, relativní frekvence a relativního objemu čtyř výše uvedených nejdůležitějších složek kořisti E. serotinus zachycují grafy 31.1., 31.2. a 31.3.. Je z nich patrný zejména intenzivní lov Lepidoptera počátkem sezóny a postupné zvyšování podílu Chironomidae směrem k jejímu konci. Dále je zde vidět vývoj podílu Heteroptera v průběhu sezóny, včetně jejich maxima v její první polovině; a intenzivní lov některých Coleoptera na počátku druhé poloviny sezóny. Sezónní změny hodnot Levinsova indexu šířky niky B, Shannon Wienerova indexu diversity potravy H´ a indexu vyrovnanosti potravy J´ u druhu E. nilssonii zachycují tabulka 18.1. a grafy 2.1. a 2.2.. Diversita i vyrovnanost potravy dosahovaly minimálních hodnot ( H´ = 1,213; J´ = 0,229) v prvním
58 vzorku sezóny v první polovině června (16 17. 06. 1998 167. noci 1998). V tomto období byla taktéž potravní nika nejuzší (B = 1,834). Sezónně maximálních hodnot ( H´ = 2,68; J´ = 0,543) pak diversita i vyrovnanost potravy dosáhly na konci června (27 28. 06. 1998 178. noci 1998). Vyrovnanost potravy setrvávala na této hodnotě i na počátku července (09 10. 07. 1998 190. noci 1998) kdy dosáhla i potravní nika největší šířky (B = 5,013). Z grafu je zřejmé, že diversita potravy i šířka potravní niky v podstatě rostou od počátku sezóny, přičemž v druhé polovině července můžeme zaznamenat jejich menší pokles. Na počátku srpna (03 04. 08. 1998 215. noci 1998) nastává ještě jejich menší růst, ale již během první poloviny srpna (14 15. 08. 1998 226. noci 1998) obě hodnoty definitivně klesají. Průběh sezónních změn hodnoty indexu vyrovnanosti potravy je v podstatě identický. 4.3. Celková lovecká aktivita studovaných druhů
4.3.1. Eptesicus serotinus SCHREBER, 1774
Loviště E. serotinus nalezená na lokalitě Brod nad Dyjí během studované sezóny znázorňuje mapa 4.1., počty detekovaných exemplářů pak udává tabulka 31.1.. Prakticky po celou sezónu byl lovecky využíván zejména rybníček přímo v intravilánu obce (malá vodní plocha), kde netopýři lovili celkem po 10 vzorkovacích nocí, přičemž maximálně zde byly nalezeny 3 4 lovící exempláře. Sumární počet lovících jedinců E. serotinus v této skupině biotopů za celou sezónu činil 18 21 exempláře. Dále byly lovišti pobřežní partie vodního díla Nové Mlýny, zejména pak členitého pobřeží Horní nádrže severně od obce; přičemž netopýři poněkud upřednostňovali loviště krytá před větrem (kryté pobřeží), kde byli lovící jedinci nalezeni během 9 vzorkovacích nocí v maximální početnosti 3 5 exemplářů; oproti větru otevřeným lovištím stejného typu (otevřené pobřeží), kde byli zastiženi během 5 vzorkovacích nocí v maximální početnosti 5 10 exemplářů. Sumární počet lovících jedinců ve skupině biotopů ”kryté pobřeží” za celou sezónu činil 14 18 exempláře, ve skupině biotopů ”otevřené pobřeží” 12 19 exempláře. Dále bylo lovecky využíváno i okolí pouličních lamp v intravilánu obce (intravilán); přičemž byly výrazně preferovány bíle svítící lampy. Zde byli lovící E. serotinus nalezeni celkem během 6 vzorkovacích nocí v maximální početnosti 1 2 exempláře. Sumární počet lovících jedinců v této skupině biotopů za celou sezónu činil 6 7 exemplářů.V menší míře byl pozorován lov v okolí izolovaných porostů keřů a stromů. Na lovištích této skupiny biotopů ”rozptýlená zeleň” byli lovící netopýři nalezeni celkem během 3 vzorkovacích nocí v maximální početnosti 2 3 exemplářů. Pro úplnost je třeba dodat, že právě zde byl zastižen i 1 přeletující exemplář. Sumární počet lovících jedinců v této skupině biotopů za celou sezónu činil 5 7 exemplářů. Lovecky využívány byly též okraje větrolamů, zejména jižně od centra obce. Celkem byli v této skupině biotopů ”okraj porostu” lovící netopýři nalezeni během 3 vzorkovacích nocí v maximální početnosti 2 exempláře. Sumární počet lovících jedinců v této skupině biotopů za celou sezónu činil 4 exempláře. Za deštivých či silně větrných nocí nedocházelo vůbec k výletu kolonie; tím méně k lovu.
59 4.3.2. Eptesicus nilssonii (KEYSERLING ET BLASIUS, 1839)
Loviště E. nilssonii nalezená na lokalitě Nové Město na Moravě během studované sezóny znázorňuje mapa 4.2., počty detekovaných exemplářů pak udává tabulka 32.1.. Prakticky po celou sezónu bylo nejvíce lovecky využíváno okolí izolovaných skupin keřů a stromů (rozptýlená zeleň), kde netopýři lovili celkem během 5 vzorkovacích nocí v maximálním počtu 2 exemplářů. Sumární počet lovících jedinců E. nilssonii v této skupině biotopů za celou sezónu činil 6 exemplářů. Byl zde zastižen rovněž 1 přeletující exemplář. Dále byly ve značné míře využívány pobřežní partie větších rybníků kryté před větrem v relativně drsném klimatu lokality byl vliv krytí před větrem sledovatelný víceméně po celou sezónu. Loviště na této skupině biotopů ”kryté pobřeží” byly využívány celkem po 4 vzorkovací noci a maximálně se zde vyskytly 1 2 lovící exempláře. Sumární počet lovících jedinců v této skupině biotopů za celou sezónu činil 4 5 exemplářů. Naproti tomu loviště ve skupině biotopů ”otevřené pobřeží”, lišící se většinou pouze tím, že byla otevřena větru, byla využívána celkem po 2 vzorkovací noci, přičemž zde bylo nalezeno vždy pouze po 1 lovícím exempláři. Sumární počet lovících jedinců v této skupině biotopů za celou sezónu činil 2 exempláře. Vyhledávanými lovišti byly pouliční lampy v intravilánu obce (intravilán) bez výrazné preference bíle svítících lamp. Tato loviště byla využívána během 4 vzorkovacích nocí a vždy zde bylo nalezeno opět pouze po 1 lovícím exempláři. Sumární počet lovících jedinců v této skupině biotopů za celou sezónu činil 4 exempláře. Méně často lovili netopýři v okolí rybníčků a tůněk. I v tomto případě se většinou snažili o krytí před větrem. Lov na této skupině biotopů ”malá vodní plocha” byl pozorován celkem během 3 vzorkovacích nocí a nalezeni zde byli maximálně 3 4 lovící jedinci. Sumární počet lovících jedinců v této skupině biotopů za celou sezónu činil 5 6 exempláře. Lov na okrajích větších zapojených porostů (okraj porostu) nebyl vůbec pozorován. Byl zde zastižen pouze1 přeletující exemplář. Často byl sledován lov za deště; konkrétně 9 10. 07. 1998 (190. noci 1998) na celkem 3 lovištích (rozptýlená zeleň, intravilán a kryté pobřeží) a 03 04. 08. 1998 (215. noci 1998) na celkem 2 lovištích. Ve většině těchto případů si však netopýři volili loviště alespoň částečně před deštěm krytá. 4.4. Sezónní dynamika lovecké aktivity studovaných druhů
4.4.1. Eptesicus serotinus SCHREBER, 1774
4.4.1.1. Jednotlivé části sezóny 1997
4.4.1.1.1. Jarní část sezóny 1997 ( 130 158. noc 1997)
Během této části sezóny (tabulka 31.1.) byla nejvíce využívaná loviště lokalizována na pobřeží Horní nádrže. Ve skupině biotopů ”otevřené pobřeží” zde byli lovící E. serotinus nalezeni celkem během 2 vzorkovacích nocí v maximální početnosti 5 10 exemplářů. Sumární počet lovících jedinců v této skupině biotopů za celou jarní část sezóny činil 9 15 exemplářů. Ve skupině biotopů ”kryté pobřeží” byli lovící jedinci nalezeni celkem během 2 vzorkovacích nocí v maximální početnosti 3 5 exemplářů. Sumární počet lovících jedinců v této skupině biotopů za celou jarní část sezóny činil 7 11 exemplářů. Méně bylo lovecky využíváno okolí rybníčka (malá vodní plocha) v intravilánu obce, kde byli lovící netopýři nalezeni celkem během 3
60 vzorkovacích nocí v maximální početnosti 2 4 exemplářů; a biotopů skupiny ”rozptýlená zeleň”, kde byli lovící jedinci nalezeni také celkem během 3 vzorkovacích nocí, ale v nižší početnosti maximálně 2 3 exempláře. Sumární počet lovících jedinců ve skupině biotopů ”malá vodní plocha” za celou jarní část sezóny činil 6 9 exemplářů; ve skupině biotopů ”rozptýlená zeleň” pak 5 7 exemplářů. Okolí pouličních lamp bylo lovecky využíváno celkem během 2 vzorkovacích nocí, a to vždy pouze 1 lovícím jedincem. Sumární počet lovících jedinců v této skupině biotopů za celou jarní část sezóny činil 2 exempláře. Biotopy skupiny ”okraj porostu” nebyly E. serotinus v tomto období sezóny vůbec využívány. 4.4.1.1.2. Letní část sezóny 1997 ( 169 224. noc 1997)
Během této části sezóny (tabulka 31.1.) byl nejvíce využíváným lovištěm již výše zmiňovaný rybníček (malá vodní plocha) přímo v intravilánu obce, kde byli lovící jedinci nalezeni během všech 6 vzorkovacích nocí v maximální početnosti 3 exemplářů. Sumární počet lovících jedinců v této skupině biotopů za celou letní část sezóny činil 11 exemplářů. O něco méně lovili netopýři nad pobřežními partiemi Horní nádrže krytými před větrem.Ve skupině biotopů ”kryté pobřeží” zde byli lovící E. serotinus nalezeni celkem během 4 vzorkovacích nocí v maximální početnosti 2 exemplářů. Sumární počet lovících jedinců v této skupině biotopů za celou letní část sezóny činil 5 exemplářů. Dále bylo lovecky využíváno okolí pouličních lamp v intravilánu, kde byli lovící jedinci nalezeni celkem během 4 vzorkovacích nocí v maximální početnosti 1 2 exemplářů. Sumární počet lovících jedinců v této skupině biotopů za celou letní část sezóny činil 4 5 exemplářů. Méně lovecké aktivity bylo zaznamenáno v okolí větších zapojených porostů (okraj porostu), kde byli lovící jedinci nalezeni celkem během 3 vzorkovacích nocí v maximální početnosti 2 exemplářů. Sumární počet lovících jedinců v této skupině biotopů za celou letní část sezóny činil 4 exemplářů. Ojediněle netopýři lovili nad pobřežními partiemi Horní nádrže otevřenými větru (otevřené pobřeží), kde byl pouze během 1 vzorkovací noci nalezen 1 lovící exemplář. Oproti jarní části sezóny nebyly E. serotinus v tomto období vůbec lovecky využívány biotopy skupiny ”rozptýlená zeleň”, kde byla zaznamenána pouze přítomnost 1 přeletujícího exempláře. Naproti tomu, oproti předchozí části sezóny začala být využívána loviště ve skupině biotopů ”okraj porostu”. 4.4.1.1.3. Podzimní část sezóny 1997 ( 234 255. noc 1997)
Během této části sezóny (tabulka 31.1.) byly nejvíce využívaným lovištěm pobřežní partie Horní nádrže.Ve skupině biotopů ”otevřené pobřeží” zde byli lovící E. serotinus nalezeni během 2 vzorkovacích nocí v maximální početnosti 1 2 exemplářů; ve skupině biotopů ”kryté pobřeží” byli pak nalezeni také během 2 vzorkovacích nocí v maximální početnosti 1 exempláře. Sumární počet lovících jedinců ve skupině biotopů ”kryté pobřeží” za celou podzimní část sezóny činil 2 3 exempláře. Dále bylo lovecky využíváno okolí malé vodní plochy v intravilánu, kde byl během 1 vzorkovací noci nalezen 1 lovící exemplář. Biotopy skupin ”intravilánů, ”rozptýlená zeleň” a ”okraj porostu” nebyly E. serotinus v tomto období sezóny vůbec využívány. Oproti jarní části sezóny nebyly E. serotinus v tomto období sezóny vůbec lovecky využívány biotopy skupin ”intravilán”, ”rozptýlená zeleň” a ”okraj porostu”; oproti letní části sezóny pak ”intravilán”, a ”okraj porostu”.
61 4.4.1.2. Jednotlivé vzorkovací noci sezóny1997
4.4.1.2.1. Noc z 10. na 11. května 1997 (130. noc 1997)
Hlavním lovištěm E. serotinus byly během této vzorkovací noci pobřežní partie Horní nádrže kryté před větrem (kryté pobřeží), kde bylo nalezeno 3 5 lovících exemplářů, lovících v okolí korun topolů a akátů nedaleko budovy čerpací stanice severně od obce. Méně bylo lovecky využíváno loviště na severozápadním břehu rybníčka v intravilánu obce (malá vodní plocha), kde byly nad porosty orobince nalezeny 2 4 lovící exempláře. Rybníček je kryt proti větru porostem akátů. Loviště ve skupinách biotipů ”intravilán”, ”rozptýlená zeleň”, ”okraj porostu” a ”otevřené pobřeží” nebyly během výše uvedené vzorkovací noci E. serotinus vůbec využívány. 4.4.1.2.2. Noc z 21. na 22. května 1997 (141. noc 1997)
Hlavním lovištěm byly během této vzorkovací noci pobřežní partie Horní nádrže severně od obce, otevřené větru (otevřené pobřeží), kde bylo nalezeno 5 10 exemplářů E. serotinus lovících nad vodou; méně pak podobný biotop krytý proti větru (kryté pobřeží) pobřežním porostem akátů, nacházející se rovněž na pobřeží Horní nádrže dále východním směrem. Zde bylo nalezeno 3 5 exemplářů lovících v okolí korun stromů a nad vodou. Dále bylo využíváno loviště na západním břehu rybníčka v intravilánu obce (malá vodní plocha), kde celkem 2 3 exempláře lovily v okolí korun akátů a nad vodou; a rovněž loviště v ulici jižně od kostela, kde další celkem 2 3 exempláře lovily nad šeříkovými keři a v okolí korun akátů v sousedství oranžově svítící pouliční lampy (rozptýlená zeleň). V menší míře netopýři lovecky využívali i okolí 2 bíle svítících pouličních lamp u rybníčka v obci (intravilán), kde byl nalezen 1 lovící exemplář, přeletující mezi oběma lampami. Biotopy skupiny ”okraj porostu” nebyly během této vzorkovací noci E. serotinus vůbec využívány. Oproti předchozí vzorkovací noci začala být využívána loviště ve skupinách biotopů ”intravilán”, rozptýlená zeleň” a ”kryté pobřeží”. Na těchto biotopech lovili E. serotinus poprvé během studované sezóny. 4.4.1.2.3. Noc z 30. na 31. května 1997 (150. noc 1997)
Během této vzorkovací noci bylo nalezeno jen jediné loviště; a to loučka s rozptýleným porostem akátů nedaleko pobřeží Horní nádrže, nacházející se u budovy čerpací stanice severně od obce (rozptýlená zeleň), kde byly nalezeny celkem 2 3 lovící exempláře E. serotinus . Loviště je dobře kryto před větrem budovou čerpací stanice a silničním náspem. Poblíž loučky se nachází odvodňovací kanál. Jinak nebyli během výše uvedené vzorkovací noci E. serotinus nalezeni na žádné ze sledovaných skupin biotopů. Oproti předchozí vzorkovací noci nebyly E. serotinus v tomto období vůbec lovecky využívány biotopy skupin ”intravilán”, ”kryté pobřeží”, ”otevřené pobřeží” a ”malá vodní plocha”. Sledovaná vzorkovací noc byla neobvykle chladná a větrná
62 4.4.1.2.4. Noc z 07. na 08. června 1997 (158. noc 1997)
Hlavním lovištěm byly během této vzorkovací noci pobřežní partie Horní nádrže nekryté před větrem severně od obce (otevřené pobřeží), kde bylo poblíž mostu vedoucího na hráz směrem k obci Pasohlávky nalezeno 4 5 exemplářů E. serotinus lovících nad vodou. Méně bylo využíváno pobřeží rybníčka v intravilánu (malá vodní plocha), kde byly během této vzorkovací noci nalezeny 2 exempláře lovící nad vodou. Po 1 lovícím exempláři bylo nalezeno ve skupinách biotopů ”intravilán”, ”rozptýlená zeleň” a ”kryté pobřeží”. Výše uvedená loviště byla nalezena na pobřeží Horní nádrže zarostlém akáty s hustým podrostem bezu severně od obce (kryté pobřeží), kde pozorovaný jedinec lovil v okolí korun a nad kvetoucími bezy; dále pak na točně před drůbežárnou (rozptýlená zeleň), kde pozorovaný jedinec lovil v okolí korun skupinky akátů, bříz a topolů, občas zaletujíce k bíle svítícím lampám v objektu drůbežárny; a konečně u oranžově svítící pouliční lampy (intravilán) v obci. Biotopy skupiny ”okraj porostu” nebyly během této vzorkovací noci E. serotinus vůbec využívány. Oproti předchozí vzorkovací noci začala být znovu využívána loviště ve skupinách biotopů ”intravilán”, ”kryté pobřeží”, ”otevřené pobřeží” a ”malá vodní plocha”. 4.4.1.2.5. Noc z 18. na 19. června 1997 (169. noc 1997)
Během této vzorkovací noci E. serotinus lovecky využívali zejména severní pobřeží rybníčka v intravilánu obce (malá vodní plocha), kde byly nalezeny 2 exempláře lovící v okolí osamělé vrby a nad vodou. V menší míře byly lovištěm rovněž pobřežní partie Horní nádrže kryté před větrem (kryté pobřeží) severně od obce, kde byl nalezen 1 lovící exemplář. Loviště je lemováno ze severu porostem olší, vrb a topolů na pobřeží nádrže; z jihu pak rákosinou. Pozorovaný jedinec lovil v okolí korun stromů a nad touto rákosinou. Skupiny biotopů ”intravilán”, ”rozptýlená zeleň”, ”okraj porostu” a ”otevřené pobřeží” nebyly v průběhu této vzorkovací noci E. serotinus vůbec využívány. Oproti předchozí vzorkovací noci nebyly E. serotinus v tomto období vůbec lovecky využívány biotopy skupin ”intravilán”, ”rozptýlená zeleň” a ”otevřené pobřeží”. Během počátku sledované vzorkovací noci nepříliš intenzivně pršelo 4.4.1.2.6. Noc z 28. na 29. června 1997 (179. noc 1997)
Během této vzorkovací noci E. serotinus nadále lovecky využívali zejména západní pobřeží rybníčka v intravilánu obce (malá vodní plocha), kde byly nalezeny 2 exempláře lovící nad porosty orobince a nad vodou. V menší míře byly lovištěm rovněž okraje zapojeného porostu vrb a olší (okraj porostu) u rozlehlé rákosiny severně od obce, kde byl nalezen 1 exemplář lovící v okolí korun stromů. Byl rovněž pozorován zajímavý případ selektivního lovu rojících se drobných Carabidae druhu Pseudoophonus rufipes , kteří se ve značném množství rojili kolem bíle svítící lampy v intravilánu obce spolu s rojícími se Formicoidea, kteří byli zřejmě loveni také. Poblíž lampy se nacházela čerstvě omítnutá stěna domu, po níž rovněž lezlo množství výše zmiňovaných Carabidae , mnoho jedinců lezlo rovněž po sloupu lampy a v jejím nejbližším okolí v trávě. Na tomto lovišti byl nalezen 1 lovící exemplář. Skupiny biotopů ”rozptýlená zeleň”, ”kryté pobřeží” a ”otevřené pobřeží” nebyly během této vzorkovací noci E. serotinus vůbec lovecky využívány. Oproti předchozí
63 vzorkovací noci nebyly E. serotinus v tomto období vůbec lovecky využívány biotopy skupiny ”kryté pobřeží”. Naproti tomu, poprvé během studované sezóny začalo být využíváno loviště ve skupině biotopů ”okraj porostu”; opětovně se pak lovící E. serotinus objevili i v biotopech skupiny ”intravilán”. 4.4.1.2.7. Noc z 09. na 10. července 1997 (190. noc 1997)
Během této vzorkovací noci E. serotinus nadále lovecky využívali zejména jihozápadní část pobřeží rybníčka v intravilánu obce (malá vodní plocha), kde byl nalezen 1 exemplář lovící v okolí korun akátů, nad pobřežní vegetací a nad vodou. Dalším lovištěm bylo okolí 2 bíle svítících pouličních lamp v obci (intravilán), kde hmyz naletoval i na stěnu domu u jedné z lamp; a kde byl nalezen 1 lovící exemplář E. serotinus , jenž přeletoval mezi oběma lampami. Lovecky využíváno bylo také pobřeží Horní nádrže severozápadně od obce kryté proti větru rákosinou s roztroušenými vrbami a akáty (kryté pobřeží); kde byl nalezen 1 exemplář lovící nad rákosinou a v okolí korun stromů. Skupiny biotopů ”rozptýlená zeleň”, ”okraj porostu” a ”otevřené pobřeží” nebyly během této vzorkovací noci E. serotinus vůbec využívány. Oproti předchozí vzorkovací noci nebyly E. serotinus v tomto období vůbec lovecky využívány biotopy skupiny ”okraj porostu”. Naproti tomu opět začalo být využíváno loviště ve skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Sledovaná vzorkovací noc byla poměrně větrná a chladná. 4.4.1.2.8. Noc z 20. na 21. července 1997 (201. noc 1997)
Během této vzorkovací noci E. serotinus i nadále nejvíce lovecky využívali zejména severní břeh rybníčka v intravilánu obce (malá vodní plocha), kde byly nalezeny 3 exempláře lovící nad vodou, v okolí osamělé vrby a nad pobřežní vegetací. Po 2 lovících exemplářích bylo nalezeno nad pobřežím Horní nádrže severovýchodně od obce u budovy čerpací stanice, krytým proti větru porostem vrb a topolů (kryté pobřeží); a dále u okraje větrolamu jižně od obce (okraj porostu), složeného ze vzrostlých topolů a akátů s hustým podrostem bezu. Pozorovaní jedinci lovili v obou případech v okolí korun stromů. Nejméně bylo lovecky využíváno pobřeží Horní nádrže otevřené větru severovýchodně od obce (otevřené pobřeží), lemované roztroušenými vrbinami a rákosím. Zde byl nalezen pouze 1 exemplář lovící nad vodou. Skupiny biotopů ”intravilán” a ”rozptýlená zeleň” nebyly během této vzorkovací noci E. serotinus vůbec využívány. Oproti předchozí vzorkovací noci nebyly E. serotinus v tomto období vůbec lovecky využívány biotopy skupiny ”intravilán”. Naproti tomu začala být znovu využívána loviště ve skupinách biotopů ”okraj porostu” a ”otevřené pobřeží”. 4.4.1.2.9. Noc z 01. na 02. srpna 1997 (213. noc 1997)
Během této vzorkovací noci E. serotinus ve stejné míře lovecky využívali zejména severovýchodní břeh již výše zmiňovaného rybníčka v intravilánu obce (malá vodní plocha), kde pozorovaný jedinec lovil nad vodou a nad porostem orobince; a dále pak okolí bíle svítící pouliční lampy přímo v obci (intravilán). Na obou
64 lovištích bylo nalezeno po 1 lovícím exempláři. Ostatní skupiny biotopů nebyly během této vzorkovací noci E. serotinus vůbec využívány. Pro úplnost je nutno dodat, že nad podmáčenou loukou lemovanou porosty olší, akátů a bezů západně od obce poblíž odvodňovacího kanálu byl detekován 1 přeletující exemplář. Oproti předchozí vzorkovací noci nebyly E. serotinus v tomto období vůbec lovecky využívány biotopy skupin ”okraj porostu”, ”kryté pobřeží” a ”otevřené pobřeží”. Naproti tomu opět začalo být využíváno loviště ve skupině biotopů ”intravilán”. Sledovaná vzorkovací noc byla relativně chladná a větrná. 4.4.1.2.10. Noc z 12. na 13. srpna 1997 (224. noc 1997)
Během této vzorkovací noci E. serotinus opět nejvíce lovecky využívali zejména západní břeh rybníčka v intravilánu obce v okolí porostu akátů (malá vodní plocha), kde byly nalezeny 2 exempláře lovící nad vodou a v okolí korun stromů. Menší lovecká aktivita byla zaznamenána v okolí bíle svítící pouliční lampy přímo v obci (intravilán), kde byly pozorovány 1 2 lovící exempláře. Po 1 lovícím exempláři bylo dále nalezeno u okraje větrolamu jižně od obce, složeného ze vzrostlých javorů a jasanů s podrostem bezu (okraj porostu); a nad pobřežím Horní nádrže západně od obce, krytým proti větru (kryté pobřeží) porostem vrb a akátů, kde pozorovaný jedinec lovil nad vodou, pobřežní vegetací a v okolí korun stromů. Skupiny biotopů ”rozptýlená zeleň” a ”otevřené pobřeží” nebyly během této vzorkovací noci E. serotinus vůbec využívány. Oproti předchozí vzorkovací noci začala být znovu využívána loviště ve skupinách biotopů ”okraj porostu”, ”kryté pobřeží” a ”otevřené pobřeží”. 4.4.1.2.11. Noc z 22. na 23. srpna 1997 (234. noc 1997)
Během této vzorkovací noci E. serotinus nejvíce lovecky využívali pobřežní partie Horní nádrže severně od obce otevřené větru (otevřené pobřeží), a to konkrétně v okolí hráze se silnicí vedoucí do obce Pasohlávky, kde byly nalezeny 1 2 exempláře lovící nad vodou a pobřežní vegetací. Menší lovecká aktivita byla zaznamenána zejména nad severním a severozápadním břehem rybníčka v intravilánu (malá vodní plocha), kde byl pozorován 1 exemplář lovící nad vodou a v okolí korun akátů. Další loviště bylo nalezeno na zarostlém pobřeží Horní nádrže severně od obce, krytém před větrem porostem akátů a rákosím (kryté pobřeží), kde byl nalezen 1 exemplář, lovící nad vodou, pobřežní vegetací a v okolí korun stromů . Skupiny biotopů ”intravilán”, ”rozptýlená zeleň” a ”okraj porostu” nebyly během této vzorkovací noci E. serotinus vůbec využívány. Oproti předchozí vzorkovací noci nebyly E. serotinus v tomto období vůbec lovecky využívány biotopy skupin ”intravilán” a ”okraj porostu”. Naproti tomu, opět začalo být využíváno loviště ve skupině biotopů ”otevřené pobřeží”.
65 4.4.1.2.12. Noc z 02. na 03. září 1997 (245. noc 1997)
Během této vzorkovací noci se bohužel nepodařilo nalézt žádná loviště E. serotinus; a to i přesto, že noc byla teplá a bezvětrná. Oproti předchozí vzorkovací noci nebyly tedy E. serotinus v tomto období vůbec lovecky využívány biotopy skupin ”kryté pobřeží”, ”otevřené pobřeží” a ”malá vodní plocha”. 4.4.1.2.13. Noc z 12. na 13. září 1997 (255. noc 1997)
Během této vzorkovací noci E. serotinus nejvíce lovecky využívali pobřežní partie Horní nádrže; a to jak pobřeží severovýchodně od obce poblíž rozsáhlého porostu rákosu a orobince otevřené větru (otevřené pobřeží), kde byl nalezen 1 exemplář lovící nad vodou a pobřežní vegetací; tak i pobřeží severovýchodně od obce v blízkosti budovy čerpací stanice kryté před větrem porostem vrb (kryté pobřeží), kde byl nalezen opět 1 exemplář lovící nad šeříkovými keři u výše zmíněné budovy a v okolí korun stromů. Ostatní skupiny biotopů nebyly během této vzorkovací noci E. serotinus vůbec využívány.. Oproti předchozí vzorkovací noci začala být znovu využívána loviště ve skupinách biotopů ”kryté pobřeží” a ”otevřené pobřeží”. Sledovaná vzorkovací noc byla již citelně chladná. 4.4.1.3. Syntéza sezóny 1997
Na počátku května (10 11. 05. 1997 130. noci 1997) bylo hlavním lovištěm pobřeží Horní nádrže kryté před větrem, v menší míře pak malá vodní plocha v intravilánu obce. Během druhé poloviny května (21 22. 05. 1997 141. noci 1997) se hlavním lovištěm stává větru otevřené pobřeží Horní nádrže. Lov však nadále pokračuje i na části pobřeží kryté před větrem, v menší míře i u malé vodní plochy v intravilánu a v okolí rozptýlené zeleně. Ojediněle se poprvé během sezóny lovící E. serotinus objevuje u pouličních lamp. Na konci května (30 31. 05. 1997 150. noci 1997) bylo nalezeno pouze jediné loviště v okolí rozptýlené zeleně, což mohlo být ovlivněno extrémně větrnou a chladnou vzorkovací nocí. Počátkem června (07 08. 06. 1997 158. noci 1997) je již opět hlavním lovištěm větru otevřená partie pobřeží Horní nádrže. V menší míře je lovecky využíváno i malé vodní plochy v intravilánu obce; ojediněle pak větru otevřeného pobřeží Horní nádrže, okolí rozptýlené zeleně a pouličních lamp. V první polovině června (18 19. 06. 1997 169. noci 1997) je hlavním lovištěm již znovu malá vodní plocha v intravilánu; méně je využíváno pobřeží Horní nádrže kryté před větrem. Na konci června ( 28 29. 06. 1997 179. noci 1997) je hlavním lovištěm i nadále výše zmiňovaná malá vodní plocha. Méně je znovu lovecky využíváno okolí pouličních lamp; lovící E. serotinus se poprvé během sezóny objevil i u okraje většího zapojeného porostu. Počátkem července (09 10. 07. 1997 190. noci 1997) jsou stejnou měrou lovecky využívány pobřežní partie Horní nádrže kryté před větrem, malá vodní plocha v intravilánu obce i okolí pouličních lamp. Během druhé poloviny července (20 21. 07. 1997 201. noci 1997) se pak hlavním lovištěm stává opět již výše zmiňovaná malá vodní plocha v intravilánu. Méně je využíváno okolí větrolamu a proti větru kryté pobřeží Horní nádrže; ojediněle pak i větru otevřené pobřeží této nádrže. Na počátku srpna (01 02. 08. 1997 213. noci 1997) je ve stejné míře lovecky využívána výše zmiňovaná malá vodní plocha a okolí pouličních lamp. V první polovině srpna (12 13. 08. 1997 224. noci 1997) je již opět
66 hlavním lovištěm výše zmiňovaná malá vodní plocha v intravilánu obce; v menší míře i okolí pouličních lamp. Ojediněle je opětovně využíváno okraje větrolamu a pobřeží Horní nádrže krytého před větrem. Během druhé poloviny srpna (22 23. 08. 1997 234. noci 1997) se hlavním lovištěm stalo pobřeží Horní nádrže otevřené větru. Méně bylo lovecky využíváno pobřeží kryté před větrem a malá vodní plocha v intravilánu obce. Počátkem září (02 03. 09. 1997 245. noci) se nepodařilo nalézt žádné využívané loviště. V první polovině září (12 13. 09. 1997 255. noci 1997) pak byli lovící E. serotinus nalezeni stejnou měrou v pobřežních partiích Horní nádrže; a to jak na větru otevřeném, tak na proti větru krytém pobřeží. Celkově lze konstatovat, že během května E. serotinus loví na pobřežních biotopech malých i větších vodních ploch a v okolí rozptýlené zeleně; od druhé poloviny měsíce pak i u pouličních lamp. V červnu lovecká aktivita nad pobřežními biotopy zůstává zachována, koncem tohoto měsíce pak přibývá i lov na okrajích zapojených porostů, zatím co okolí rozptýlené zeleně je postupně opouštěno. Během července je i nadále lovecky využíváno nejrůznějších typů pobřeží, ke konci měsíce pak méně okolí pouličních lamp a více okrajů porostů. V srpnu E. serotinus loví zpočátku měsíce na okrajích porostů, v okolí pouličních lamp a malých vodních ploch; přičemž v průběhu tohoto měsíce se lovecká aktivita opět přesunuje z okrajů porostů nad pobřeží větších vodních ploch. Koncem srpna přestává být lovištěm i okolí pouličních lamp.V září se pak lovecká aktivita soustřeďuje nad pobřeží větších vodních ploch. 4.3.2. Eptesicus nilssonii (KEYSERLING ET BLASIUS, 1839)
4.3.2.1. Jednotlivé vzorkovací noci sezóny1998
4.3.2.1.1. Noc z 16. na 17. června 1998 (167. noc 1998)
Během této vzorkovací noci E. nilssonii nejvíce lovecky využívali zejména jihovýchodní břeh Kazimírova rybníka (malá vodní plocha) v intravilánu obce, kde byly nalezeny 3 4 exempláře lovící nad vodou, pobřežními porosty puškvorce a v okolí korun olší. Dále bylo lovecky využíváno zejména jižní části hráze rybníka Klečkovce, kryté před větrem porostem klenů a olší (kryté pobřeží); rovněž v intravilánu obce. Na výše uvedené hrázi jsou umístěny 3 oranžově svítící lampy. Byly zde nalezeny 1 2 exempláře lovící nad vodou a v okolí korun stromů. Méně bylo využíváno loviště v okolí porostu borovic, bříz a modřínů u brány rekreačního střediska severně od obce (rozptýlená zeleň), kde byl nalezen 1 exemplář lovící v okolí korun stromů. Poblíž tohoto loviště se v areálu výše zmíněného střediska nacházely 2 bíle svítící lampy. Pro úplnost je třeba dodat, že přelet 1 exempláře byl zaznamenán u okraje smrkového lesa s hustým podrostem bříz a ostružiníku severně od obce u severozápadního úpatí Brožkova vrchu (okraj porostu). Skupiny biotopů ”intravilán” a ”otevřené pobřeží” nebyly během této vzorkovací noci E. nilssonii vůbec využívány. 4.3.2.1.2. Noc z 27. na 28. června 1998 (178. noc 1998)
Během této vzorkovací noci E. nilssonii lovecky využívali jak okolí bíle svítící pouliční lampy (intravilán) přímo v obci; tak severní pobřeží rybníka Křivka (kryté pobřeží), nacházejícího se jihovýchodně od
67 obce. Výše uvedené pobřeží bylo kryté před větrem porostem olší a jasanů a budovou rybářské bašty. Na obou těchto lovištích bylo nalezeno po 1 lovícím exempláři, jež v případě pobřeží lovil nad vodou, pobřežní vegetací a v okolí korun stromů. Ostatní skupiny biotopů nebyly během této vzorkovací noci E. nilssonii vůbec využívány. Oproti předchozí vzorkovací noci začalo být využíváno loviště ve skupině biotopů ”intravilán; naproti tomu lovecká aktivita ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” a ”malá vodní plocha”. nebyla zaznamenána. V zahradě bezprostředně sousedící s úkrytem kolonie byli již pozorováni ojedinělí chroustci letní Amphimallon assimile , nebyl však pozorován jejich případný lov netopýry. Pro úplnost je však třeba dodat, že ve vzorku potravy E. nilssonii z tohoto období se zřejmě vyskytovali.právě tito Scarabaeidae . 4.3.2.1.3. Noc z 09. na 10. července 1998 (190. noc 1998)
Během této vzorkovací noci E. nilssonii nejvíce lovecky využívali zahradu v bezprostředním sousedství úkrytu kolonie (rozptýlená zeleň), kde byly nalezeny 2 exempláře lovící pod korunami třešní a jabloní, a to bez ohledu na začínající déšť. Dalším lovištěm bylo okolí 3 oranžově svítících pouličních lamp (intravilán) přímo v obci (ul. Purkyňova), jež byly alejí vzrostlých klenů a jasanů shora kryty před deštěm. Zde byl nalezen 1 exemplář přeletující pod korunami stromů nad lampami, který zde lovil za deště. Lovecky využíváno bylo i severozápadní části pobřeží rybníka Cihelňáku, nacházejícího se v intravilánu obce; která je kryta před větrem porostem vrb, olší a jasanů (kryté pobřeží). Prostor pod korunami těchto stromů převislými nad vodní hladinou je kryt současně též před deštěm; a právě zde byl nalezen 1 exemplář lovící za deště nad vodou a zároveň pod korunami stromů. Lovištěm byl rovněž severní břeh stejného rybníka, nekrytý proti větru (otevřené pobřeží), kde byl nalezen 1 exemplář lovící nad vodou a v okolí koruny osamělé vrby. Lovecky bylo využíváno rovněž hráze mezi dvěmi malými Kubovskými rybníky (malá vodní plocha), ležícími taktéž v intravilánu obce, krytými proti větru rákosinou a porostem vrb. Byl zde nalezen 1 exemplář lovící nad vodou, rákosinou a výše zmíněnými porosty. Biotopy skupiny ”okraj porostu” během této noci E. nilssonii nevyužívali. Oproti předchozí vzorkovací noci začala být znovu využívána loviště ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” a ”malá vodní plocha”, poprvé ve studované sezóně pak byla zaznamenána lovecká aktivita i ve skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Pro úplnost je nutno dodat, že výše uvedená vzorkovací noc byla deštivá a chladná; což však E. nilssonii v lovecké aktivitě nezabránilo. 4.3.2.1.4. Noc z 22. na 23. července 1998 (203. noc 1998)
Během této vzorkovací noci noci E. nilssonii lovecky využívali okolí bíle svítící pouliční lampy (intravilán) v obci, kde byl nalezen 1 lovící exemplář. Dalším lovištěm byla východní část pobřeží koupaliště severně od obce, nekrytá proti větru (otevřené pobřeží); poblíž budovy správy objektu, na níž je umístěna bíle svítící lampa. Zde byl nalezen 1 exemplář lovící nad vodou, který občas zaletoval i k výše zmíněné lampě. Lovecká aktivita byla zaznamenána i nad severovýchodním břehem rybníka Kněžovec (malá vodní plocha) severně od obce, kde byl nalezen 1 exemplář lovící nad vodou, pobřežní vegetací a porosty vrb. Pro úplnost je nutno dodat, že v městském parku (Vratislavovo nám.) byl během této vzorkovací noci zaznamenán 1 přeletující jedinec. V parku se nacházejí babyky a jírovce (rozptýlená zeleň), v okolí jsou oranžově svítící pouliční lampy,
68 v parku samotném se však žádné lampy nenacházejí. Biotopy skupin ”okraj porostu” a ”kryté pobřeží” během této noci E. nilssonii vůbec nevyužívali. Oproti předchozí vzorkovací noci nebyly vůbec lovecky využívány skupiny biotopů ”rozptýlená zeleň” a ”kryté pobřeží”. Sledovaná vzorkovací noc byla deštivá a chladná; s poryvy silného větru. Zřejmě z tohoto důvodu byla všechna loviště lokalizována tak, že byla proti větru kryta; včetně alespoň částečně proti větru krytého koupaliště, ležícího v terénní depresi. Lov přímo za deště nebyl pozorován. 4.3.2.1.5. Noc z 03. na 04. srpna 1998 (215. noc 1998)
Během této vzorkovací noci E. nilssonii nejvíce lovecky využívali okolí porostu mladých borovic lemujícího plot kravína jihozápadně od obce (rozptýlená zeleň). Za plotem jsou v objektu výše zmíněného kravína střídavě umístěny 2 bíle a 2 oranžově svítící lampy. Byly zde nalezeny 2 exempláře lovící za deště v okolí korun stromů a občas zaletující i k výše uvedeným lampám. Dalším lovištěm bylo okolí oranžově svítící pouliční lampy (intravilán) v obci (ul. Blažíčkova), shora kryté korunou vzrostlé škumpy před deštěm; kde byl nalezen 1 exemplář lovící za deště pod korunou stromu u osvětlovacího tělesa lampy. Dále byla lovecky využívána severozápadní část hráze rybníka Klečkovec v intravilánu obce, krytá před větrem porostem klenů a vrb (kryté pobřeží) v sousedství oranžově svítící lampy; kde byl nalezen 1 exemplář lovící nad vodní hladinou a v okolí korun stromů. Biotopy skupiny ”okraj porostu” , ”otevřené pobřeží” a ”malá vodní plocha” během této noci E. nilssonii nevyužívali. Oproti předchozí vzorkovací noci nebyly v tomto období vůbec lovecky využívány biotopy skupin ”otevřené pobřeží” a ”malá vodní plocha”. Naproti tomu začalo být opět využíváno lovišť ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” a ”kryté pobřeží”. Sledovaná vzorkovací noc byla sice dosti deštivá, ale zároveň i poměrně teplá. 4.3.2.1.6. Noc z 14. na 15. srpna 1998 (226. noc 1998)
Během této vzorkovací noci E. serotinus lovecky využívali pouze okolí porostu bříz lemujících západní plot areálu nemocnice v intravilánu obce (rozptýlená zeleň). Za plotem ve výše zmíněném areálu se nachází velké množství bíle i oranžově svítících lamp. Byl zde nalezen 1 exemplář lovící v okolí korun stromů. Ostatní skupiny biotopů nebyly během této vzorkovací noci E. nilssonii vůbec využívány. Oproti předchozí vzorkovací noci nebyly v tomto období vůbec lovecky využívány biotopy skupin ”intravilán” a ”kryté pobřeží”. 4.3.2.2. Syntéza sezóny 1998
Na počátku června (16 17. 06. 1998 167. noci 1998) bylo hlavním lovištěm pobřeží malé vodní plochy (Kazimírův rybník), v menší míře pak pobřeží větší vodní plochy (Klečkovský rybník) kryté před větrem. Oba tyto rybníky leží v intravilánu obce. Ojediněle je pak lovecky využíváno okolí rozptýlené zeleně. Během druhé poloviny června (27 28. 06. 1998 178. noci 1998) je lovištěm ve stejné míře jak okolí pouličních lamp, tak i před větrem kryté pobřeží větší vodní plochy (rybník Křivka). Počátkem července (09 10. 07. 1998 190. noci
69 1998) je hlavním lovištěm okolí rozptýlené zeleně. V menší míře je lovecky využíváno i jak proti větru kryté, tak i větru otevřené části pobřeží větší vodní plochy (rybník Cihelňák); a dále okolí malých vodních ploch (Kubovské rybníky); jakož i okolí pouličních lamp. Všechna tato loviště ležela v intravilánu obce. Během druhé poloviny července (22 23. 07. 1998 203. noci 1998) se lovecká aktivita rozptyluje jak do okolí pouličních lamp; tak i na větru otevřené pobřeží větší vodní plochy (koupaliště) a do okolí malé vodní plochy (rybník Kněžovec). Počátkem srpna (03 04. 08. 1998 215. noci 1998) je lovecky využíváno zejména okolí.rozptýlené zeleně; méně pak i okolí pouličních lamp a pobřeží větší vodní plochy (rybník Klečkovec) v intravilánu obce kryté před větrem. Během první poloviny srpna (14 15. 08. 1998 226. noci 1998) se jediným lovištěm stává okolí rozptýlené zeleně v intravilánu obce. Celkově lze konstatovat, že během června E. nilssonii loví z počátku měsíce na pobřežních biotopech malých i větších vodních ploch a v okolí rozptýlené zeleně; od druhé poloviny tohoto měsíce pak i u pouličních lamp, zatím co z okolí rozptýlené zeleně, malých vodních ploch a z větru otevřených pobřeží větších vodních ploch mizí. V červenci je hlavním lovištěm z počátku měsíce okolí rozptýlené zeleně. Lovecká aktivita nad pobřežními biotopy všech typů se opět zvyšuje, přičemž netopýři loví nadále i v okolí pouličních lamp. Koncem měsíce je pak stejnou měrou využíváno okolí lamp a pobřeží větších i menších vodních ploch, zatím co okolí rozptýlené zeleně je znovu postupně opouštěno. Lovící netopýři opět mizí i z před větrem krytých pobřeží větších vodních ploch. Během srpna je pak znovu nejvíce lovecky využíváno okolí rozptýlené zeleně; které zůstává preferováno až do konce tohoto měsíce. Méně je loveno nad pobřežím větších vodních ploch krytým před větrem a v okolí pouličních lamp, a to pouze počátkem výše uvedeného měsíce. 4.5. Potravní nabídka na lokalitách
Pro přehlednost byly z grafů týkajících se celkové potravní nabídky vyloučeny taxony vyskytující se v hodnotách %f či %f(z) < 0,5 (grafy 32.1., 33.1., 34.1., 35.1., 36.1., 38.1., 39.1., 40.1., 41.1., 42.1., 43.1., 44.1., 45.1., 46.1., 47.1., 48.1., 49.1., 50.1., 51.1., 52.1., 53.1., 54.1. a 55.1.) . Totéž bylo ze stejného důvodu provedeno u grafů týkajících se potravní nabídky redukované na taxony nalezené v celkovém potravním spektru daného druhu (grafy 32.2., 34.2., 38.2., 39.2., 40.2., 42.2., 43.2., 50.2. a 55.2.). 4.5.1. Brod nad Dyjí
Celkové spektrum potravní nabídky na studované lokalitě během sezóny 1997 zachycují tabulka 21.1. a graf 32.1.. Vyskytovali se v něm příslušníci celkem šestnácti hmyzích řádů (Ephemeroptera, Odonata, Ensifera, Caelifera, Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Megaloptera, Neuroptera, Coleoptera, Mecoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida, Collembola a Isopoda. Nejfrekventovanější složkou (53,6%) celkové potravní nabídky byla imága Diptera podřádu Nematocera, doplněná imágy podřádu Brachycera (11,1%) . Z ostatních složek byla poměrně dosti zastoupena imága Coleoptera (5%), méně pak okřídlená imága Hymenoptera (4,2%); Araneida (3,6%); bezkřídlá Aphidomorpha (3,5%); imága Heteroptera (3,4%), Psyllomorpha (2,9%), Cicadomorpha (2,6%) a Neuroptera
70 (1,5%); nymfy Heteroptera (1,4%); a imága Trichoptera (1,3%). Sporadicky se v celkové potravní nabídce vyskytovala imága Lepidoptera (0,9%); Collembola (0,9%); nymfy Dermaptera (0,8%); okřídlená Aphidomorpha (0,6%); nymfy Cicadomorpha (0,6%); imága Dermaptera (0,5%) a Odonata (0,4%); bezkřídlá imága Hymenoptera; imága Thysanoptera (0,3%); okřídlená imága Psocoptera; larvy Coleoptera (0,2%); bezkřídlá imága Psocoptera; a larvy Lepidoptera (0,1%). V podílech blížících se nule se pak vyskytovala okřídlená imága Mecoptera; imága Ephemeroptera, Ensifera, Caelifera, Megaloptera, Neuroptera; nymfy Ensifera; larvy Hymenoptera; a Isopoda. Na lovištích (tabulka 21.1. a graf 32.1.) byla v průběhu sezóny 1997 celková potravní nabídka vyšší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”, ještě chudší byla potravní nabídka na skupině biotopů ”okraj porostu”. Čtvrtou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”rozptýlená zeleň”, pátou ”malá vodní plocha”; šestou pak ”intravilán”. Zredukujeme li tuto celkovou potravní nabídku pouze na složky, nalézané v potravě E. serotinus na této lokalitě; ať už kdykoli během studované sezóny 1997; zjistíme, že v této redukované potravní nabídce (tabulka 26.1. a graf 32.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (64,5%), doplněná imágy Brachycera (13,3%). Dosti zastoupena jsou v ní imága Coleoptera (6%) a okřídlená imága Hymenoptera (5%). V menším množství se pak vyskytují imága Heteroptera (4,1%), Cicadomorpha (3,1%), Neuroptera (1,8%) a Lepidoptera (1,1%); a Collembola (1,1%). Redukovaná potravní nabídka byla v průběhu sezóny 1997 vyšší na lovištích než mimo ně. Pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky. V celkovém vzorku potravy E. serotinus během celé sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (35,6%), doprovázená imágy Coleoptera (23,8%) a Lepidoptera (16,9%). Ve větší frekvenci jsou zastoupena rovněž imága Heteroptera (11,6%); v menším množství pak okřídlená imága Hymenoptera (8,2%); imága Cicadomorpha (1,8%) a Brachycera (1,3%). Ojediněle byla nalézána imága Neuroptera (0,4%); dále pak Siphonaptera (0,1%) a Collembola (0,1%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od celkové potravní nabídky na všech typech biotopů za celou sezónu 1997 ( χ 2 = 412,1; df = 36; p < 0,0001); statisticky signifikantně se odlišoval rovněž od celkové potravní nabídky na všech lovištích v průběhu tohoto období ( χ 2 = 354,8; df = 36; p < 0,0001) a od celkové potravní nabídky mimo loviště za stejnou sezónu ( χ 2 = 493,9; df = 36; p < 0,0001). Statisticky významná byla také jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během tohoto období ve skupině biotopů
”intravilán” ( χ 2 = 122,7; df = 36; p < 0,0001); stejně tak i ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 =
505,1; df = 36; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 784,5; df = 36; p < 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 675,7; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 2987,8; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha”
( χ 2 = 683,2; df = 36; p < 0,0001).
Celkový vzorek potravy E. serotinus během celé sezóny 1997 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů za toto období ( χ 2 = 321,8; df = 9; p < 0,0001);
71 statisticky významně se odlišoval rovněž od redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 281,7; df = 9; p < 0,0001) a od redukované potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 380; df = 9; p < 0,0001) v průběhu této sezóny. Statisticky signifikantní byla také jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněného období ve skupině biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 104,5; df = 9; p < 0,0001); stejně tak i ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 425,9; df = 9; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 597,2; df = 9; p < 0,0001),
”kryté pobřeží” ( χ 2 = 654,4; df = 9; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 2947,4; df = 9; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 542,9; df = 9; p < 0,0001).
4.5.2. Nové Město na Moravě
Celkové spektrum potravní nabídky na studované lokalitě během sezóny 1998 zachycují tabulka 22.1. a graf 33.1.. Vyskytovali se v něm příslušníci celkem jedenácti hmyzích řádů (Ephemeroptera, Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida, Opilionida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (23,6%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera, doplněná imágy Psyllomorpha (18,2%) a Brachycera (12,9%) . Z ostatních složek byla poměrně dosti zastoupena bezkřídlá imága Aphidomorpha (7,3%); imága Herteroptera (7,2%) a Coleoptera (6,4%); méně pak nymfy Heteroptera (4,4%); okřídlená imága Hymenoptera (3,9%); imága Cicadomorpha (3,4%); Collembola (2,2%); imága Lepidoptera (1,9%); okřídlená Aphidomorpha (1,9%); Araneida (1,6%); imága Thysanoptera (1,2%) a Neuroptera (1,1%). Sporadicky se v celkové potravní nabídce vyskytovala okřídlená imága nymfy Cicadomorpha (0,6%); imága Psocoptera (0,5%); larvy Coleoptera (0,4%); imága Dermaptera (0,3%); bezkřídlá imága Hymenoptera (0,2%); imága Trichoptera (0,2%); larvy Diptera (0,2%); imága Ephemeroptera (0,1%); bezkřídlá imága Psocoptera (0,1%); larvy Lepidoptera (0,1%) a Hymenoptera (0,1%). V podílech blížících se nule se vyskytovaly nymfy Dermaptera; larvy Neuroptera; a Opilionida. Na lovištích (tabulka 22.1. a graf 33.1.) byla v průběhu sezóny 1998 celková potravní nabídka nižší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”okraj porostu”, ještě chudší byla potravní nabídka na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Čtvrtou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”otevřené pobřeří”, pátou ”rozptýlená zeleň”; šestou pak ”intravilán”. Zredukujeme li tuto celkovou potravní nabídku pouze na složky, nalézané v potravě E. nilssonii na této lokalitě; ať už kdykoli během studované sezóny 1998; zjistíme, že v této redukované potravní nabídce (tabulka 27.1. a graf 33.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (29,9%), doplněná imágy Psyllomorpha (23,1%) a Brachycera (16,3%). Dosti zastoupena jsou v ní zastoupena i imága Heteroptera (9,2%) a Coleoptera (8,1%). V menším množství se pak vyskytují okřídlená imága Hymenoptera (4,9%); okřídlená Aphidomorpha (2,4%); imága Lepidoptera (2,4%); Araneida (2,1%); a imága Neuroptera (1,4%). Ojediněle byla nalézána imága Trichoptera (0,3%).
72 Redukovaná potravní nabídka byla v průběhu sezóny 1998 nižší na lovištích než mimo ně. Pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky. V celkovém vzorku potravy E. nilssonii během sezóny 1998 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (28,2%), doprovázená imágy Lepidoptera (26,6%) a Heteroptera (21%). V menším množství se vyskytují imága Psyllomorpha (5,2%), Brachycera (5,2%); okřídlená Aphidomorpha (4,9%); imága Coleoptera (4,3%), Trichoptera (1%); a okřídlená imága Hymenoptera (1%). Ojediněle byla nalézána Siphonaptera (0,3%) a Araneida (0,3%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od celkové potravní nabídky na všech typech biotopů za celou sezónu 1998 ( χ 2 = 396; df = 36; p < 0,0001); statisticky signifikantně se odlišoval rovněž od celkové potravní nabídky na všech lovištích v průběhu tohoto období ( χ 2 = 445,8; df = 36; p < 0,0001) a od celkové potravní nabídky mimo loviště za stejnou sezónu ( χ 2 = 375,2; df = 36; p < 0,0001). Statisticky významná byla také jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během tohoto období ve skupině biotopů
”intravilán” ( χ 2 = 117,2; df = 36; p < 0,0001); stejně tak i ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 =
447,9; df = 36; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 475,5; df = 36; p < 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 905,5; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 626,7; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha”
( χ 2 = 430; df = 36; p < 0,0001).
Celkový vzorek potravy E. nilssonii během celé sezóny 1998 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů za toto období ( χ 2 = 291,6; df = 11; p < 0,0001); statisticky významně se odlišoval rovněž od redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 325,2; df = 11; p < 0,0001) a od redukované potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 278,9; df = 11; p < 0,0001) v průběhu této sezóny. Statisticky signifikantní byla také jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněného období ve skupině biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 106,5; df = 11; p < 0,0001); stejně tak i ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 290,2; df = 11; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 323; df = 11; p < 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 709,5; df = 11; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 484,18; df = 11; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 315; df = 11; p < 0,0001).
73 4.6. Sezónní dynamika potravní nabídky na lokalitách
4.6.1. Brod nad Dyjí
4.6.1.1. Jednotlivé části sezóny 1997
4.6.1.1.1. Jarní část sezóny 1997 ( 130 158. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během tohoto období zachycují tabulka 23.1. a graf 34.1.. Obsahuje příslušníky celkem dvanácti hmyzích řádů (Odonata, Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Megaloptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (67,2%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera (16,2%) . Z ostatních složek byla méně zastoupena imága Coleoptera (3,7%); nymfy Heteroptera (2,9%); okřídlená imága Hymenoptera (2,2%); Araneida (1,5%); imága Trichoptera (1,2%); a nymfy Cicadomorpha (1,1%). Sporadicky se vyskytovala bezkřídlá Aphidomorpha (0,9%); imága Neuroptera (0,5%), Cicadomorpha (0,4%), Heteroptera (0,4%) a Lepidoptera (0,3%); Collembola (0,3%); imága Odonata (0,2%), Thysanoptera (0,2%) a Psyllomorpha (0,2%); nymfy Dermaptera; okřídlená Aphidomorpha (0,2%); bezkřídlá imága Hymenoptera (0,2%); imága Megaloptera (0,1%); a larvy Coleoptera (0,1%). V podílu blížícím se nule se pak vyskytovala okřídlená imága Psocoptera. Na lovištích (tabulka 23.1. a graf 34.1.) byla ve výše uvedeném období celková potravní nabídka vyšší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”, ještě chudší byla potravní nabídka na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Čtvrtou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”okraj porostu”, pátou ”malá vodní plocha”; šestou pak ”intravilán”. V redukované potravní nabídce (tabulka 28.1. a graf 34.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (73,7%), doplněná imágy Brachycera (17,8%). V menším množství se v ní vyskytují imága Coleoptera (4%) a okřídlená imága Hymenoptera (2,4%); sporadicky imága Neuroptera, Heteroptera (0,5%), Cicadomorpha (0,4%) a Lepidoptera (0,4%); a Collembola (0,3%). Redukovaná potravní nabídka byla v jarním období sezóny 1997 vyšší na lovištích než mimo ně. Pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky. Ve vzorku potravy E. serotinus během 4 jarních noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (66,2%), doprovázená imágy Coleoptera (16,2%) a Lepidoptera (11,3%). V menší míře jsou zastoupena okřídlená imága Hymenoptera (4,2%). Ojediněle byla nalézána imága Brachycera (0,7%); Siphonaptera (0,7%) a Collembola (0,7%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od celkové potravní nabídky na všech typech biotopů za stejné období sezóny 1997 ( χ 2 = 473,2; df = 36; p < 0,0001); statisticky signifikantně se odlišoval rovněž od celkové potravní nabídky na všech lovištích v průběhu tohoto období ( χ 2 = 355,6; df = 36; p <
0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště během stejného období ( χ 2 = 1373; df = 36; p < 0,0001).
Statisticky významná byla také jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během tohoto období ve skupině
74 biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 272,7; df = 36; p < 0,0001); stejně tak i ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň”
( χ 2 = 228; df = 36; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 182,9; df = 36; p < 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 =
486; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 94,3; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 =
73,8; df = 36; p < 0,0001). Vzorek potravy E. serotinus během 4 jarních nocí sezóny 1997 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů za toto období ( χ 2 = 354,8; df = 9; p < 0,0001); statisticky významně se odlišoval také od redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 280,6; df = 9; p < 0,0001) a od redukované potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 1352,2; df = 9; p < 0,0001) v průběhu stejného období. Statisticky signifikantní byla i jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněného období ve skupině biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 236,4; df = 9; p < 0,0001); stejně tak i ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 220,9; df = 9; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 139,7; df = 9; p < 0,0001),
”kryté pobřeží” ( χ 2 = 476,9; df = 9; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 77,7; df = 9; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 40,1; df = 9; p < 0,0001).
4.6.1.1.2. Letní část sezóny 1997 ( 169 224. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během tohoto období zachycují tabulka 23.2. a graf 35.1.. Obsahuje příslušníky celkem třinácti hmyzích řádů (Ephemeroptera, Odonata, Ensifera, Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida, Collembola a Isopoda. Nejfrekventovanější složkou (49%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera (10,3%) . Ve větším množství se dále vyskytovala imága Coleoptera (6,3%) a Psyllomorpha (5%). Z ostatních složek byla méně zastoupena okřídlená imága Hymenoptera (4,9%); imága Heteroptera (4,3%); Araneida (3,5%); bezkřídlá Aphidomorpha (3,4%); imága Cicadomorpha (2,9%), Neuroptera (2,1%) a Trichoptera (1,4%); nymfy Dermaptera (1,1%) a Heteroptera (1,1%); a imága Lepidoptera (1,1%). Sporadicky se vyskytovala imága Dermaptera (0,6%); bezkřídlá imága Hymenoptera (0,6%); okřídlená Aphidomorpha (0,5%); imága Thysanoptera (0,4%); nymfy Cicadomorpha (0,4%); Collembola (0,4%); imága Odonata (0,3%); larvy Coleoptera (0,2%); okřídlená imága Psocoptera (0,1%); a larvy Lepidoptera (0,1%).V podílech blížících se nule se pak vyskytovala imága Ephemeroptera a Ensifera; okřídlená imága Psocoptera; nymfy Ensifera; larvy Neuroptera a Hymenoptera; a Isopoda. Na lovištích (tabulka 23.2. a graf 35.1.) byla ve výše uvedeném období celková potravní nabídka nižší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”okraj porostu”, ještě chudší byla potravní nabídka na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Čtvrtou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”rozptýlená zeleň”, pátou ”malá vodní plocha”; šestou pak ”intravilán”.
75 V redukované potravní nabídce (tabulka 28.1. a graf 35.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (60,4%), doplněná imágy Brachycera (12,7%). Dále se ve vyšší frekvenci objevují i imága Coleoptera (7,7%), okřídlená imága Hymenoptera (6%); a imága Heteroptera (5,3%). V menším množství se vyskytují imága Cicadomorpha (3,6%), Neuroptera (2,5%) a Lepidoptera (1,3%); sporadicky Collembola (0,4%). Redukovaná potravní nabídka byla v letním období sezóny 1997 vyšší na lovištích než mimo ně. Pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky. Ve vzorku potravy E. serotinus během 6ti letních noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (26,4%), doprovázená imágy Coleoptera (24,9%) a Lepidoptera (21,4%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Heteroptera (11,7%); a okřídlená imága Hymenoptera (11,1%); méně jsou zastoupena imága Cicadomorpha (3,5%). Ojediněle byla nalézána imága Brachycera (0,6%) a Neuroptera (0,3%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od celkové potravní nabídky na všech typech biotopů za stejné období sezóny 1997 ( χ 2 = 490,4; df = 36; p < 0,0001); statisticky signifikantně se odlišoval rovněž od celkové potravní nabídky na všech lovištích v průběhu tohoto období ( χ 2 = 368,9; df = 36; p <
0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště během stejného období ( χ 2 = 782,3; df = 36; p < 0,0001).
Statisticky významná byla také jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během tohoto období ve skupině biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 187,4; df = 36; p < 0,0001); stejně tak i ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň”
( χ 2 = 695,8; df = 36; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 1211,3; df = 36; p < 0,0001), ”kryté pobřeží”
( χ 2 = 1238,2; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 572,5; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 562,1; df = 36; p < 0,0001).
Vzorek potravy E. serotinus během 6ti letních nocí sezóny 1997 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů za toto období ( χ 2 = 394,3; df = 9; p < 0,0001); statisticky významně se odlišoval rovněž od redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 287,7; df = 9; p < 0,0001) a od redukované potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 589,4; df = 9; p < 0,0001) v průběhu stejného období. Statisticky signifikantní byla i jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněného období ve skupině biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 161,4; df = 9; p < 0,0001); stejně tak i ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 611,6; df = 9; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 934,2; df = 9; p < 0,0001),
”kryté pobřeží” ( χ 2 = 982,4; df = 9; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 233,3; df = 9; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 395,7; df = 9; p < 0,0001).
4.6.1.1.3. Podzimní část sezóny 1997 ( 234 255. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během tohoto období zachycují tabulka 23.3. a graf 36.1.. Obsahuje příslušníky celkem čtrnácti hmyzích řádů (Ephemeroptera, Odonata, Caelifera, Dermaptera,
76 Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Mecoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (52,3%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera. Ve větším množství se dále vyskytovala imága Brachycera (8,1%); bezkřídlá Aphidomorpha (5,9%); a Araneida (5,8%). Z ostatních složek byla méně zastoupena okřídlená imága Hymenoptera (4,4%); imága Heteroptera (4%), Cicadomorpha (3,8%) a Coleoptera (2,9%); Collembola (2,9%); imága Trichoptera (1,4%); okřídlená Aphidomorpha (1,2%); imága Neuroptera (1,2%), Dermaptera (1%) a Lepidoptera (1%). Sporadicky se vyskytovala okřídlená imága Psocoptera (0,8%); nymfy Heteroptera (0,7%); imága Odonata (0,6%); nymfy Dermaptera (0,6%) a Cicadomorpha (0,6%); bezkřídlá imága Psocoptera (0,2%); imága Psyllomorpha (0,2%) a Thysanoptera (0,1%); larvy Neuroptera (0,1%) a Lepidoptera (0,1%); a okřídlená imága Mecoptera (0,1%). V podílech blížících se nule se pak vyskytovala imága Ephemeroptera a Caelifera; bezkřídlá imága Hymenoptera; a larvy Coleoptera a Hymenoptera. Na lovištích (tabulka 23.3. a graf 36.1.) byla ve výše uvedeném období celková potravní nabídka nižší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”, ještě chudší byla potravní nabídka na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Čtvrtou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”intravilán”, pátou ”okraj porostu”; šestou pak ”kryté pobřeží”. V redukované potravní nabídce (tabulka 28.2. a graf 36.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (64,9%), doplněná imágy Brachycera (10%). Dále se ve vyšší frekvenci objevují i okřídlená imága Hymenoptera (5,4%) a imága Heteroptera (5%). V menším množství se vyskytují imága Cicadomorpha (4,7%) a Coleoptera (3,6%); Collembola (3,6%); imága Neuroptera (1,5%) a Lepidoptera (1,3%). Redukovaná potravní nabídka byla v podzimním období sezóny 1997 nižší na lovištích než mimo ně. Pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky. Ve vzorku potravy E. serotinus během 3 podzimních noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (29,4%), doprovázená imágy Coleoptera (27,4%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Heteroptera (19,8%) a Lepidoptera (13,2%); dále pak okřídlená imága Hymenoptera (6,1%). Méně jsou zastoupena imága Brachycera (3%) a Neuroptera (1%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od celkové potravní nabídky na všech typech biotopů za stejné období sezóny 1997 ( χ 2 = 458,3; df = 36; p < 0,0001); statisticky signifikantně se odlišoval rovněž od celkové potravní nabídky na všech lovištích v průběhu tohoto období ( χ 2 = 546,3; df = 36; p <
0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště během stejného období ( χ 2 = 455,5; df = 36; p < 0,0001).
Statisticky významná byla také jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během tohoto období ve skupině biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 491,7; df = 36; p < 0,0001); stejně tak i ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň”
( χ 2 = 740,2; df = 36; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 537,4; df = 36; p < 0,0001), ”kryté pobřeží”
( χ 2 = 200; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 731,3; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha”
( χ 2 = 1526,2; df = 36; p < 0,0001).
77 Vzorek potravy E. serotinus během 3 podzimních nocí sezóny 1997 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů za toto období ( χ 2 = 343; df = 9; p < 0,0001); statisticky významně se odlišoval rovněž od redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 392,4; df = 9; p < 0,0001) a od redukované potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 361,9; df = 9; p < 0,0001) v průběhu stejného období. Statisticky signifikantní byla i jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněného období ve skupině biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 454,1; df = 9; p < 0,0001); stejně tak i ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 553,9; df = 9; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 410,6; df = 9; p < 0,0001),
”kryté pobřeží” ( χ 2 = 152; df = 9; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 477,5; df = 9; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 1409,9; df = 9; p < 0,0001).
4.6.1.2. Jednotlivé vzorkovací noci sezóny1997
4.6.1.2.1. Noc z 10. na 11. května 1997 (130. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 24.1. a graf 37.1.. Obsahuje příslušníky celkem pěti hmyzích řádů (Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida. Nejfrekventovanější složkou (70,2%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera, doplněná imágy Coleoptera (14,6%) . Ve větším množství se dále vyskytovala imága Brachycera (5,3%). Z ostatních složek byla méně zastoupena okřídlená imága Hymenoptera (3,3%); imága Cicadomorpha (2,7%) a Neuroptera (1,3%); a nymfy Heteroptera (1,3%). Sporadicky se vyskytovala imága Heteroptera (0,7%); a Araneida (0,7%). Na lovištích (tabulka 24.1. a graf 37.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka vyšší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” a ”okraj porostu”; ještě chudší byla potravní nabídka na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”otevřené pobřeží”; zcela nulovou pak ”intravilán”. V redukované potravní nabídce (tabulka 29.1. a graf 37.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (71,6%), doplněná imágy Coleoptera (14,9%). Dále se ve vyšší frekvenci objevují imága Brachycera (5,4%). V menším množství se vyskytují okřídlená imága Hymenoptera (3,4%); imága Cicadomorpha (2,7%) a Neuroptera (1,4%); sporadicky imága Heteroptera (0,7%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci vyšší na lovištích než mimo ně. Pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky; s tím, že abundance kořist na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň” byla vyšší (nikoli stejná) než jako na skupině biotopů ”.okraj porostu”. Ve vzorku potravy E. serotinus během této vzorkovací noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (67,7%), doprovázená imágy Coleoptera (22,6%).Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Lepidoptera (6,5%); méně jsou zastoupena imága Collembola (3,2%).
78 Tento vzorek potravy se statisticky významně nelišil od celkové potravní nabídky na všech typech biotopů během stejné vzorkovací noci ( χ 2 = 19,8; df = 36; p > 0,05); ani od celkové potravní nabídky na všech lovištích v jejím průběhu ( χ 2 = 13,2; df = 36; p < 0,0001). Statisticky signifikantně se naopak lišil od celkové potravní nabídky mimo loviště během výše uvedené noci ( χ 2 = 60,4; df = 36; p < 0,01). Statisticky významná byla rovněž jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupině biotopů ”okraj porostu” ( χ 2 = 102,2; df = 36; p < 0,0001); naproti tomu se výše uvedený vzorek potravy statisticky signifikantně nelišil od celkové nabídky potravy během této noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 0; df = 36; p > 0,05), ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 41,7; df = 36; p > 0,05), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 14,9; df = 36; p > 0,05), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 17,5; df = 36; p > 0,05) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 0,9; df = 36; p > 0,05). Vzorek potravy E. serotinus během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1997 se statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů za toto období ( χ 2 = 17,8; df = 9; p < 0,05) a zejména od redukované potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 46,9; df = 9; p < 0,0001). Naproti tomu se statisticky významně nelišil od redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 13,2; df = 9; p > 0,05) během této vzorkovací noci. Statisticky signifikantní byla též jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 41,7; df = 9; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 67,7; df = 9; p < 0,0001) a ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 17,5; df = 9; p < 0,05); naproti tomu statisticky nevýznamná byla jeho odlišnost od redukované nabídky potravy ve skupinách biotopů
”intravilán” ( χ 2 = 0; df = 9; p > 0,05) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 0,9; df = 9; p < 0,05).
4.6.1.2.2. Noc z 21. na 22. května 1997 (141. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 24.2. a graf 38.1.. Obsahuje příslušníky celkem deseti hmyzích řádů (Odonata, Dermaptera, Hemiptera, Megaloptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (71,1%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera (10,6%) . Ve větším množství se dále vyskytovala imága Coleoptera (5,6%). Z ostatních složek byla méně zastoupena Araneida (3,1%); okřídlená imága Hymenoptera (2,7%); nymfy Heteroptera (1%) a imága Trichoptera (1%). Sporadicky se vyskytovala imága Neuroptera (0,8%); Collembola (0,8%); imága Lepidoptera (0,7%), Odonata (0,5%), Cicadomorpha (0,3%), Megaloptera (0,3%); nymfy Dermaptera (0,3%) a Cicadomorpha (0,3%); okřídlená imága Hymenoptera (0,3%); okřídlená Aphidomorpha (0,2%); larvy Lepidoptera (0,2%); imága Psyllomorpha (0,1%); bezkřídlá Aphidomorpha (0,1%) a larvy Coleoptera (0,1%). Na lovištích (tabulka 24.2. a graf 38.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka vyšší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Poněkud méně hmyzu
79 se vyskytovalo na skupině biotopů ”kryté pobřeží”; ještě méně na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”okraj porostu”; šestou pak ”intravilán”. V redukované potravní nabídce (tabulka 29.2. a graf 38.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (76,8%), doplněná imágy Brachycera (11,5%). Dále se ve vyšší frekvenci objevují imága Coleoptera (6,1%). V menším množství se vyskytují okřídlená imága Hymenoptera (2,9%); sporadicky imága Neuroptera (0,8%); Collembola (0,8%); imága Lepidoptera (0,7%) a Cicadomorpha (0,4%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci vyšší na lovištích než mimo ně; nejbohatší byla na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”kryté pobřeží”; ještě méně na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”intravilán”; šestou pak ”okraj porostu”. Ve vzorku potravy E. serotinus během této vzorkovací noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (65,8%), doprovázená imágy Coleoptera (15,8%) a Lepidoptera (13,2). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž okřídlená imága Hymenoptera (5,3%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od celkové potravní nabídky na všech typech biotopů během stejné vzorkovací noci ( χ 2 = 264,7; df = 36; p > 0,0001), i od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 261,4; df = 36; p < 0,0001) či mimo loviště ( χ 2 = 251,9; df = 36; p > 0,0001) v jejím průběhu. Statisticky signifikantní byla rovněž jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 208,6; df = 36; p < 0,0001), ”okraj porostu”
( χ 2 = 251,9; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 405,2; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží”
( χ 2 = 59,1; df = 36; p < 0,001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 72,6; df = 36; p < 0,001); naproti tomu se výše uvedený vzorek potravy statisticky signifikantně nelišil od celkové nabídky potravy během této noci ve skupině biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 31,3; df = 36; p > 0,05).
Vzorek potravy E. serotinus během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1997 se statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 255,7; df = 9; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 224,2; df = 9; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 122,2; df = 9; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná byla také jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 189; df = 9; p <
0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 122,1; df = 9; p < 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 393,7; df = 9; p < 0,0001),
”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 55,4; df = 9; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 0,9; df = 9; p < 0,0001); naproti tomu statisticky nevýznamná byla jeho odlišnost od redukované nabídky potravy ve skupině biotopů
”intravilán” ( χ 2 = 15,4; df = 9; p > 0,05).
80 4.6.1.2.3. Noc z 30. na 31. května 1997 (150. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 24.3. a graf 39.1.. Obsahuje příslušníky celkem osmi hmyzích řádů (Psocoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (67,9%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera (19,5%) . Z ostatních složek byly méně zastoupeny nymfy Cicadomorpha (3,3%); imága Coleoptera (2,1%); okřídlená imága Hymenoptera (1,8%); a nymfy Heteroptera (1,7%). Sporadicky se vyskytovala imága Trichoptera (0,9%); bezkřídlá Aphidomorpha (0,8%); imága Psyllomorpha (0,4%); bezkřídlá imága Hymenoptera (0,2%); Araneida (0,2%); okřídlená imága Psocoptera (0,1%); okřídlená Aphidomorpha (0,1%); imága Cicadomorpha (0,1%), Neuroptera (0,1%) a Lepidoptera (0,1%); a Collembola (0,1%). Na lovištích (tabulka 24.3. a graf 39.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka nižší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”; ještě méně na skupině biotopů ”okraj porostu”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”otevřené pobřeží”; šestou pak ”intravilán”. V redukované potravní nabídce (tabulka 29.3. a graf 39.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (73,6%), doplněná imágy Brachycera (21,1%). V menším množství se vyskytují imága Coleoptera (2,3%) a okřídlená imága Hymenoptera (1,9%); sporadicky imága Heteroptera (0,6%), Cicadomorpha (0,1%), Neuroptera (0,1%) a Lepidoptera (0,1%); a Collembola (0,1%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci nižší na lovištích než mimo ně; nejbohatší byla na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”; ještě méně na skupině biotopů ”okraj porostu”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”malá vodní plocha”; šestou pak ”intravilán”. Ve vzorku potravy E. serotinus během této vzorkovací noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (74,2%), doprovázená imágy Coleoptera (12,9%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Lepidoptera (6,5%). Méně jsou zastoupena imága Brachycera (3,2%); a Siphonaptera (3,2%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od celkové potravní nabídky na všech typech biotopů během stejné vzorkovací noci ( χ 2 = 489,8; df = 36; p > 0,0001), i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 499,5; df = 36; p > 0,0001) v jejím průběhu; naproti tomu nebyl statisticky signifikantně odlišný od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 36,8; df = 36; p > 0,05) během výše uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 110,7; df = 36; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 530,3; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 273,4; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 142,2; df = 36; p < 0,0001); naproti tomu se výše uvedený vzorek potravy statisticky signifikantně nelišil od celkové nabídky potravy během této noci ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 36,8; df = 36; p > 0,05) a ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 31,7; df = 36; p > 0,05).
81 Vzorek potravy E. serotinus během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1997 se statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 476,4; df = 9; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 29,9; df = 9; p < 0,001), i mimo loviště ( χ 2 = 488,3; df = 9; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná byla také jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 110,7; df = 9; p <
0,0001), ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 29,9; df = 9; p < 0,001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 469,8; df = 9; p < 0,0001),
”kryté pobřeží” ( χ 2 = 261,1; df = 9; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 26,6; df = 9; p < 0,01) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 63,4; df = 9; p < 0,0001).
4.6.1.2.4. Noc z 07. na 08. června 1997 (158. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 24.4. a graf 40.1.. Obsahuje příslušníky celkem devíti hmyzích řádů (Dermaptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida. Nejfrekventovanější složkou (62,4%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera (20,5%) . Ve větším množství se dále vyskytovaly nymfy Heteroptera (5,9%). Z ostatních složek byla méně zastoupena bezkřídlá Aphidomorpha (2%); okřídlená imága Hymenoptera (1,8%); imága Trichoptera (1,7%) a Coleoptera (1,6%). Sporadicky se vyskytovala Araneida (0,9%); imága Heteroptera (0,7%), Thysanoptera (0,5%), Neuroptera (0,4%) a Cicadomorpha (0,3%); nymfy Cicadomorpha (0,3%); larvy Coleoptera (0,3%); imága Psyllomorpha (0,2%); okřídlená Aphidomorpha (0,2%); imága Lepidoptera (0,2%); nymfy Dermaptera (0,1%); a bezkřídlá imága Hymenoptera (0,1%). Na lovištích (tabulka 24.4. a graf 40.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka vyšší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”kryté pobřeží”; ještě méně na skupině biotopů ”okraj porostu”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”malá vodní plocha”; šestou pak ”intravilán”. V redukované potravní nabídce (tabulka 29.4. a graf 40.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (71%), doplněná imágy Brachycera (23,4%). V menším množství se vyskytují okřídlená imága Hymenoptera (2%) a imága Coleoptera (1,8%); sporadicky imága Heteroptera (0,8%), Neuroptera(0,5%), Cicadomorpha (0,3%) a Lepidoptera (0,2%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci vyšší na lovištích než mimo ně; pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky. Ve vzorku potravy E. serotinus během této vzorkovací noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (59,5%), doprovázená imágy Lepidoptera (16,7%) a Coleoptera (14,3%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž okřídlená imága Hymenoptera (9,5%).
82 Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od jak celkové potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 1529,2; df = 36; p > 0,0001), tak od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 1554,8; df = 36; p > 0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 154,4; df = 36; p > 0,0001) během výše uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 188,4; df = 36; p < 0,0001), ), ”rozptýlená zeleň”
( χ 2 = 413,2; df = 36; p > 0,0001), ,”okraj porostu” ( χ 2 = 154,4; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží”
( χ 2 = 815,3; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 203,8; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 94,3; df = 36; p < 0,0001).
Vzorek potravy E. serotinus během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1997 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 1503; df = 9; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 1527,6; df = 9; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 138,4; df = 9; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná byla také jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 167; df = 9; p < 0,0001),
”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 408,8; df = 9; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 138,4; df = 9; p < 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 813,6; df = 9; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 161,2; df = 9; p < 0,01) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 54,8; df = 9; p < 0,0001).
4.6.1.2.5. Noc z 18. na 19. června 1997 (169. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 24.5. a graf 41.1.. Obsahuje příslušníky celkem devíti hmyzích řádů (Odonata, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (54,74%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera (16,2%) . Ve větším množství se dále vyskytovala okřídlená imága Hymenoptera (5,3%). Z ostatních složek byla méně zastoupena bezkřídlá Aphidomorpha (4,7%); Araneida (3,6%); imága Trichoptera (3,2%), Coleoptera (2,7%), Heteroptera (1,6%), Psyllomorpha (1,1%) a Neuroptera (1,1%). Sporadicky se vyskytovala okřídlená Aphidomorpha (0,9%); larvvy Coleoptera (0,8%); imága Thysanoptera (0,7%); nymfy Heteroptera (0,7%); imága Cicadomorpha (0,5%); nymfy Cicadomorpha (0,5%); imága Lepidoptera (0,5%); bezkřídlá imága Hymenoptera (0,5%); imága Odonata (0,4%); Collembola (0,3%); a larvy Lepidoptera (0,2%). Na lovištích (tabulka 24.5. a graf 41.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka vyšší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”; ještě méně na skupině biotopů ”okraj porostu”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”malá vodní plocha”; šestou pak ”intravilán”.
83 V redukované potravní nabídce (tabulka 29.5. a graf 41.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (66%), doplněná imágy Brachycera (19,6%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž okřídlená imága Hymenoptera (6,5%). V menším množství byla nalézána imága Coleoptera (3,2%), Heteroptera (1,9%) a Neuroptera (1,3%); sporadicky imága Cicadomorpha (0,5%) a Lepidoptera (0,2%); a Collembola (0,3%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci vyšší na lovištích než mimo ně; pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky. Ve vzorku potravy E. serotinus během této vzorkovací noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (45,5%), doprovázená imágy Lepidoptera (38,2%) a okřídlenými imágy Hymenoptera (14,5%). Méně jsou zastoupena imága Coleoptera (1,8%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od celkové potravní nabídky na všech typech biotopů během stejné vzorkovací noci ( χ 2 = 2897,4; df = 36; p > 0,0001), i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 1449,1; df = 36; p > 0,0001) v jejím průběhu; naproti tomu nebyl statisticky signifikantně odlišný od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 48,8; df = 36; p > 0,05) během výše uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 =1445,1; df = 36; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 64,6; df = 36; p > 0,01), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 97,3; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 71,7; df = 36; p < 0,001); naproti tomu se výše uvedený vzorek potravy statisticky signifikantně nelišil od celkové nabídky potravy během této noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 41,3; df = 36; p > 0,05) a ”kryté pobřeží”
( χ 2 = 44,4; df = 36; p > 0,05).
Vzorek potravy E. serotinus během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1997 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 2883; df = 9; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 37; df = 9; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 1189,6; df = 9; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná byla také jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 25,1; df = 9; p < 0,01),
”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 1801,7; df = 9; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 45,1; df = 9; p < 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 35,6; df = 9; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 44,5; df = 9; p < 0,01) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 32,1; df = 9; p < 0,001).
4.6.1.2.6. Noc z 28. na 29. června 1997 (179. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 24.6. a graf 42.1.. Obsahuje příslušníky celkem dvanácti hmyzích řádů (Odonata, Ensifera, Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a
84 Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (67,4%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera. Ve větším množství se dále vyskytovala bezkřídlá Aphidomorpha (7,6%); a imága Coleoptera (5%). Z ostatních složek byla méně zastoupena imága Brachycera (4%), Cicadomorpha (2,6%), Heteroptera (2%) a Neuroptera (2%); okřídlená imága Hymenoptera (1,8%); imága Psyllomorpha (1,7%); Araneida (1,3%); nymfy Heteroptera (1,1%); a imága Lepidoptera (1%). Sporadicky se vyskytovala okřídlená Aphidomorpha (0,7%); imága Trichoptera (0,5%) a Thysanoptera (0,4%); bezkřídlá imága Hymenoptera (0,3%); nymfy Cicadomorpha (0,2%); imága Odonata (0,1%); a Collembola (0,1%). V podílech blížících se nule se pak vyskytovala imága Dermaptera; okřídlená imága Psocoptera; nymfy Ensifera a Dermaptera; a larvy Neuroptera. Na lovištích (tabulka 24.6. a graf 42.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka nižší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”kryté pobřeží”; ještě méně na skupině biotopů ”okraj porostu”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”intravilán”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”malá vodní plocha”; šestou pak ”rozptýlená zeleň”. V redukované potravní nabídce (tabulka 29.6. a graf 42.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (78,4%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Coleoptera (5,8%). V menším množství byla nalézána imága Brachycera (4,6%), Cicadomorpha (3%), Heteroptera (2,3%) a Neuroptera (2,3%); okřídlená imága Hymenoptera (2,1%); a imága Lepidoptera (1,2%); sporadicky pak Collembola (0,1%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci nižší na lovištích než mimo ně; pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky. Ve vzorku potravy E. serotinus během této vzorkovací noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Coleoptera (49%), doprovázená okřídlenými imágy Hymenoptera (18,4%) a imágy Cicadomorpha (12,2%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Heteroptera (8,2%) a Lepidoptera (8,2%). Méně jsou zastoupena imága Nematocera (4,1%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od jak celkové potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 726,2; df = 36; p > 0,0001), tak od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 241,6; df = 36; p > 0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 2250,6; df = 36; p > 0,0001) během výše uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 =266,1; df = 36; p < 0,0001), ), ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 465; df = 36; p > 0,0001), ,”okraj porostu” ( χ 2 = 507,9; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží”
( χ 2 = 1479,1; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 3030,9; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 269,7; df = 36; p < 0,0001).
Vzorek potravy E. serotinus během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1997 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 609,9; df = 9; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 180,7; df = 9; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 1935,1; df = 9; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná také byla jeho odlišnost od redukované nabídky
85 potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 229,9; df = 9; p <
0,0001), ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 394,2; df = 9; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 389; df = 9; p < 0,0001),
”kryté pobřeží” ( χ 2 = 1378,3; df = 9; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 2698,3; df = 9; p < 0,0001) a
”malá vodní plocha” ( χ 2 = 215,1; df = 9; p < 0,0001).
4.6.1.2.7. Noc z 09. na 10. července 1997 (190. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 24.7. a graf 43.1.. Obsahuje příslušníky celkem jedenácti hmyzích řádů (Odonata, Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida, Collembola a Isopoda. Nejfrekventovanější složkou (24,2%) celkové potravní nabídky byla imága Psyllomorpha, doprovázená imágy Nematocera (16,2%) a Coleoptera (15,5). Ve větším množství se dále vyskytovala imága Brachycera (8,8%); okřídlená imága Hymenoptera (6,5%); imága Heteroptera (5,7%); a nymfy Dermaptera (5,1%). Z ostatních složek byla méně zastoupena Araneida (3,6%); imága Cicadomorpha (3,2%); bezkřídlá imága Hymenoptera (2,4%); imága Neuroptera (2,1%) a Lepidoptera (1,5); nymfy Heteroptera (1,2%) a Cicadomorpha (1%). Sporadicky se vyskytovala bezkřídlá imága Aphidomorpha (0,8%); imága Dermaptera (0,7%) a Trichoptera (0,7%); larvy Lepidoptera (0,3%); imága Odonata (0,2%) a Thysanoptera (0,1%); bezkřídlá imága Psocoptera (0,1%); okřídlená imága Aphidomorpha (0,1%); Collembola (0,1%). a Isopoda (0,1%). Na lovištích (tabulka 24.7. a graf 43.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka nižší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”okraj porostu”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”kryté pobřeží”; ještě méně na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”rozptýlená zeleň”; šestou pak ”intravilán”. V redukované potravní nabídce (tabulka 29.7. a graf 43.2.) jsou hlavní složkou imága Nematocera (27,2%), doprovázená imágy Coleoptera (26,1) a Brachycera (14,7%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž okřídlená imága Hymenoptera (10,9%); méně pak imága Heteroptera (9,6%) a Cicadomorpha (5,4%). V menším množství byla nalézána imága Neuroptera (3,5%) a Lepidoptera (2,5%); sporadicky pak Collembola (0,1%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci nižší na lovištích než mimo ně; pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky. Ve vzorku potravy E. serotinus během této vzorkovací noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Lepidoptera (27,1%), doprovázená imágy Coleoptera (25,4%) a Nematocera (23,7%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Heteroptera (15,3%); méně pak Cicadomorpha (8,5%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od jak celkové potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 529,7; df = 36; p > 0,0001), tak od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 248; df = 36; p > 0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 2506; df = 36; p > 0,0001) během výše
86 uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 =134,7; df = 36; p < 0,0001), ), ”rozptýlená zeleň”
( χ 2 = 77,7; df = 36; p > 0,0001), ,”okraj porostu” ( χ 2 = 1920,1; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží”
( χ 2 = 94,1; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 125,7; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha”
( χ 2 = 943,8; df = 36; p < 0,0001).
Vzorek potravy E. serotinus během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1997 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 276,9; df = 9; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 150,2; df = 9; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 1451,3; df = 9; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná také byla jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 96,1; df = 9; p <
0,0001), ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 63,4; df = 9; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 794,6; df = 9; p < 0,0001),
”kryté pobřeží” ( χ 2 = 54,9; df = 9; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 75,5; df = 9; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 598; df = 9; p < 0,0001).
4.6.1.2.8. Noc z 20. na 21. července 1997 (201. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 24.8. a graf 44.1.. Obsahuje příslušníky celkem dvanácti hmyzích řádů (Ephemeroptera, Odonata, Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (17,7%) celkové potravní nabídky byla imága Heteroptera, doprovázená imágy Brachycera (16,7%). Ve vyšší frekvenci byla nacházena rovněž imága Nematocera (13,2%) a Coleoptera (12,5); a okřídlená imága Hymenoptera (10,9%). Ve větším množství se dále vyskytovala imága Cicadomorpha (7%) a Neuroptera (6,9%). Z ostatních složek byla méně zastoupena Araneida (4,2%); imága Dermaptera (3%); nymfy Heteroptera (1,6%); a imága Trichoptera (1,4%). Sporadicky se vyskytovala imága Psyllomorpha (0,8%) a Lepidoptera (0,8%); nymfy Dermaptera (0,7%); Collembola (0,6%); bezkřídlá Aphidomorpha (0,5%); okřídlená Aphidomorpha (0,4%); okřídlená imága Psocoptera (0,2%); imága Thysanoptera (0,2%), Ephemeroptera (0,1%) a Odonata (0,1%); bezkřídlá imága Psocoptera (0,1%); nymfy Cicadomorpha (0,1%); a bezkřídlá imága Hymenoptera (0,1%). Na lovištích (tabulka 24.8. a graf 44.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka vyšší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”okraj porostu”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”kryté pobřeží”; ještě méně na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”rozptýlená zeleň”; šestou pak ”intravilán”. V redukované potravní nabídce (tabulka 29.8. a graf 44.2.) jsou hlavní složkou opět imága Heteroptera (20,5%), doprovázená imágy Brachycera (19,3) a Nematocera (15,3%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž
87 imága Coleoptera (14,5%); okřídlená imága Hymenoptera (12,6%); méně pak imága Cicadomorpha (8,1 %) a Neuroptera (8%). Sporadicky byla nalézána imága Lepidoptera (0,9%); a Collembola (0,7%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci vyšší na lovištích než mimo ně; pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky. Ve vzorku potravy E. serotinus během této vzorkovací noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (25,9%), doprovázená imágy Coleoptera (24,1%) a okřídlenými imágy Hymenoptera (20,4%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Lepidoptera (16,7%) a Heteroptera (9,3%). Méně jsou zastoupena imága Neuroptera (1,9%) a Brachycera (1,9%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od jak celkové potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 389,1; df = 36; p > 0,0001), tak od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 596,7; df = 36; p > 0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 123; df = 36; p > 0,0001) během výše uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 55,8; df = 36; p < 0,05), ), ”rozptýlená zeleň”
( χ 2 = 104; df = 36; p > 0,0001), ,”okraj porostu” ( χ 2 = 1063,5; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží”
( χ 2 = 212,6; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 68,9; df = 36; p < 0,001) a ”malá vodní plocha”
( χ 2 = 323,7; df = 36; p < 0,0001).
Vzorek potravy E. serotinus během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1997 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 331,2; df = 9; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 485,7; df = 9; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 55,5; df = 9; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná byla také jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 38,7; df = 9; p <
0,0001), ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 50,9; df = 9; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 1030,8; df = 9; p < 0,0001),
”kryté pobřeží” ( χ 2 = 166,2; df = 9; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 60,2; df = 9; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 260,7; df = 9; p < 0,0001).
4.6.1.2.9. Noc z 01. na 02. srpna 1997 (213. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 24.9. a graf 45.1.. Obsahuje příslušníky celkem jedenácti hmyzích řádů (Ensifera, Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (43,2%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera, doprovázená imágy Brachycera (9,8%). Ve větším množství se dále vyskytovala imága Psyllomorpha (9,7%); Araneida (8%); imága Cicadomorpha (8%) a Coleoptera (6,1%); a okřídlená imága
88 Hymenoptera (5,4%). Z ostatních složek byla méně zastoupena imága Heteroptera (2,2%) a Neuroptera (1,9%); nymfy Heteroptera (1,3%) a Dermaptera (1%). Sporadicky se vyskytovala imága Lepidoptera (0,8%); Collembola (0,6%); imága Dermaptera (0,5%) a Trichoptera (0,5%); nymfy Cicadomorpha (0,5%); imága Ensifera (0,1%) a Thysanoptera (0,1%); okřídlená imága Psocoptera (0,1%); okřídlená Aphidomorpha (0,1%); a bezkřídlá imága Hymenoptera (0,1%). Na lovištích (tabulka 24.9. a graf 45.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka nižší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”okraj porostu”; ještě méně na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”intravilán”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”kryté pobřeží”; šestou pak ”otevřené pobřeží”. V redukované potravní nabídce (tabulka 29.9. a graf 45.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (55,4%), doprovázená imágy Brachycera (12,6) a Cicadomorpha (10,3%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Coleoptera (7,8%) a okřídlená imága Hymenoptera (6,9%). Méně jsou zastoupena imága Heteroptera (2,8%), Neuroptera (2,5%) a Lepidoptera (1,1%). Sporadicky byla nalézána Collembola (0,8%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci nižší na lovištích než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”intravilán”; ještě méně na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”okraj porostu”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”kryté pobřeží”; šestou pak ”otevřené pobřeží”. Ve vzorku potravy E. serotinus během této vzorkovací noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Coleoptera (28,6%), doprovázená imágy Nematocera (19%) a Heteroptera (19%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Lepidoptera (17,5%) a okřídlená imága Hymenoptera (12,7%). Méně jsou zastoupena imága Cicadomorpha (1,6%) a Brachycera (1,6%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od jak celkové potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 619,8; df = 36; p > 0,0001), tak od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 787,9; df = 36; p > 0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 627,5; df = 36; p > 0,0001) během výše uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 825,6; df = 36; p < 0,0001), ), ”rozptýlená zeleň”
( χ 2 = 316; df = 36; p > 0,0001), ,”okraj porostu” ( χ 2 = 370,8; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží”
( χ 2 = 276,4; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 87,9; df = 36; p < 0,001) a ”malá vodní plocha”
( χ 2 = 492,8; df = 36; p < 0,0001).
Vzorek potravy E. serotinus během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1997 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 442,7; df = 9; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 716,6; df = 9; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 411,5; df = 9; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná byla také jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 825,5; df = 9; p <
89 0,0001), ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 256,9; df = 9; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 131,3; df = 9; p < 0,0001),
”kryté pobřeží” ( χ 2 = 232,7; df = 9; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 61,8; df = 9; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 419,3; df = 9; p < 0,0001).
4.6.1.2.10. Noc z 12. na 13. srpna 1997 (224. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 24.10. a graf 46.1.. Obsahuje příslušníky celkem jedenácti hmyzích řádů (Odonata, Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (61,9%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera. Ve větším množství se dále vyskytovala imága Brachycera (8,1%). Z ostatních složek byla méně zastoupena imága Heteroptera (4,9%); Araneida (4,1%); okřídlená imága Hymenoptera (3,7%); imága Coleoptera (3,3%) a Lepidoptera (2,2%); nymfy Dermaptera (1,9%); imága Cicadomorpha (1,7%), Odonata (1,1%) a Psyllomorpha (1%); a nymfy Heteroptera (1%). Sporadicky se vyskytovala Collembola (0,9%); imága Neuroptera (0,9%), Dermaptera (0,8%) a Trichoptera (0,7%); bezkřídlá imága Hymenoptera (0,4%); okřídlená imága Psocoptera (0,3%); nymfy Cicadomorpha (0,3%); imága Thysanoptera (0,2%); bezkřídlá Aphidomorpha (0,1%); okřídlená Aphidomorpha (0,1%); a larvy Lepidoptera (0,1%) a Hymenoptera (0,1%). Na lovištích (tabulka 24.10. a graf 46.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka vyšší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”okraj porostu”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”; ještě méně na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”rozptýlená zeleň”; šestou pak ”intravilán”. V redukované potravní nabídce (tabulka 29.10. a graf 46.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (70,7%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Brachycera (9,3%) a Heteroptera (5,6%). Méně jsou zastoupena okřídlená imága Hymenoptera (4,2%); imága Coleoptera (3,7%), Lepidoptera (2,5%), Cicadomorpha (2%) a Neuroptera (1%); a Collembola (1%). Sporadicky byla nalézána imága Lepidoptera (0,9%); a Collembola (0,7%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci vyšší na lovištích než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”okraj porostu”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”; ještě méně na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”intravilán”; šestou pak ”malá vodní plocha”. Ve vzorku potravy E. serotinus během této vzorkovací noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (37,7%), doprovázená imágy Coleoptera (23%) a Lepidoptera (19,7%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Heteroptera (16,4%). Méně jsou zastoupena okřídlená imága Hymenoptera (3,3%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od jak celkové potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 317,2; df = 36; p > 0,0001), tak od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 281,2;
90 df = 36; p > 0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 791,6; df = 36; p > 0,0001) během výše uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla také jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 55,8; df = 36; p < 0,05), ), ”rozptýlená zeleň”
( χ 2 = 339,5; df = 36; p > 0,0001), ,”okraj porostu” ( χ 2 = 672; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží”
( χ 2 = 330,3; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 174,1; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 347,9; df = 36; p < 0,0001).
Vzorek potravy E. serotinus během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1997 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 331,2; df = 9; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 485,7; df = 9; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 55,5; df = 9; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 50,9; df = 9; p < 0,0001),
”okraj porostu” ( χ 2 = 1030,8; df = 9; p < 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 166,2; df = 9; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 60,2; df = 9; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 260,7; df = 9; p < 0,0001); naproti tomu se výše uvedený vzorek potravy statisticky signifikantně nelišil od celkové nabídky potravy během této noci ve skupině biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 36,3; df = 36; p > 0,05).
4.6.1.2.11. Noc z 22. na 23. srpna 1997 (234. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 24.11. a graf 47.1.. Obsahuje příslušníky celkem dvanácti hmyzích řádů (Odonata, Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Mecoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (60,5%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera. Ve větším množství se dále vyskytovala bezkřídlá Aphidomorpha (6,4%) a Araneida (5,9%). Z ostatních složek byla méně zastoupena imága Heteroptera (4,4%), Brachycera (3,6%) a Cicadomorpha (3,2%); okřídlená imága Hymenoptera (2,8%); Collembola (2,4%); imága Coleoptera (2,2%), Trichoptera (2,1%), Odonata (1%) a Lepidoptera (1%). Sporadicky se vyskytovala okřídlená imága Psocoptera (0,9%); imága Dermaptera (0,7%) a Neuroptera (0,6%); nymfy Cicadomorpha (0,6%) a Heteroptera (0,6%); okřídlená Aphidomorpha (0,4%); bezkřídlá imága Psocoptera (0,2%); imága Psyllomorpha (0,2%) a Thysanoptera (0,1%); nymfy Dermaptera (0,1%), larvy Coleoptera (0,1%) a Lepidoptera (0,1%); okřídlená imága Mecoptera (0,1%); a bezkřídlá imága Hymenoptera (0,1%). Na lovištích (tabulka 24.11. a graf 47.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka vyšší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”malá vodní plocha”; ještě méně na skupině biotopů ”intravilán”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”okraj porostu”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”kryté pobřeží”; šestou pak ”rozptýlená zeleň”.
91 V redukované potravní nabídce (tabulka 29.11. a graf 47.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (75%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Heteroptera (5,4%). Méně jsou zastoupena imága Brachycera (4,5%) a Cicadomorpha (3,9%); okřídlená imága Hymenoptera (3,4%); Collembola (3%); a imága Coleoptera (2,8%) a Lepidoptera (1,3%). Sporadicky byla nalézána imága Neuroptera (0,7%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci vyšší na lovištích než mimo ně; pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky. Ve vzorku potravy E. serotinus během této vzorkovací noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Coleoptera (33,3%), doprovázená imágy Heteroptera (28,6%) a Nematocera (22,2%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Lepidoptera (9,5%). Méně jsou zastoupena okřídlená imága Hymenoptera (4,8%); a Brachycera (1,6%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od jak celkové potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 697,6; df = 36; p > 0,0001), tak od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 1238,7; df = 36; p > 0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 481,3; df = 36; p > 0,0001) během výše uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla také jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 634,2; df = 36; p < 0,0001), ,”okraj porostu”
( χ 2 = 947,8; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 617,5; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží”
( χ 2 = 591,9; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 805,2; df = 36; p < 0,0001); naproti tomu se výše uvedený vzorek potravy statisticky signifikantně nelišil od celkové nabídky potravy během této noci ve skupině biotopů ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 43,1; df = 36; p > 0,05).
Vzorek potravy E. serotinus během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1997 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 530,8; df = 9; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 876,3; df = 9; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 423; df = 9; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 584,4; df = 36; p < 0,0001),
”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 30,1; df = 9; p < 0,001), ”okraj porostu” ( χ 2 =849,2; df = 9; p < 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 519,1; df = 9; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 388,1; df = 9; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 =744,7; df = 9; p < 0,0001).
4.6.1.2.12. Noc z 02. na 03. září 1997 (245. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 24.12. a graf 48.1.. Obsahuje příslušníky celkem dvanácti hmyzích řádů (Odonata, Caelifera, Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida. Nejfrekventovanější složkou (46,8%) celkové potravní
92 nabídky byla imága Nematocera, doprovázená imágy Brachycera (13%). Ve větším množství se dále vyskytovala imága Heteroptera (6,7%) a okřídlená imága Hymenoptera (6%). Z ostatních složek byla méně zastoupena imága Coleoptera (4,7%) a Trichoptera (3,7%); Araneida (3,7%); imága Dermaptera (3%) a Cicadomorpha (2,7%); okřídlená imága Psocoptera (2%); bezkřídlá Aphidomorpha (1,3%); nymfy Heteroptera (1,3%); bezkřídlá imága Psocoptera (1%); a imága Lepidoptera (1%). Sporadicky se vyskytovaly nymfy Dermaptera (0,7%) a Cicadomorpha (0,7%); imága Odonata (0,3%), Caelifera (0,3%) a Thysanoptera (0,3%); okřídlená Aphiidomorpha (0,3%); a larvy Lepidoptera (0,3%). Během výše uvedené vzorkovací noci nebyla nalezena žádná loviště. Nejbohatší celková potravní nabídka (tabulka 24.12. a graf 48.1.) byla na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”okraj porostu”; ještě méně na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň” a současně i na skupině biotopů ”.kryté pobřeží”. Čtvrtou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”intravilán”; pátou pak ”otevřené pobřeží”. V redukované potravní nabídce (tabulka 29.12. a graf 48.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (57,9%), doprovázená imágy Brachycera (16,1%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Heteroptera (8,3%); okřídlená imága Hymenoptera (7,4%); a imága Coleoptera (5,8%). Méně jsou zastoupena imága Cicadomorpha (3,3%) a Lepidoptera (1,2%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci nejbohatší na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”okraj porostu”; ještě méně na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”intravilán”; šestou pak ”otevřené pobřeží”. Ve vzorku potravy E. serotinus během této vzorkovací noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (27%) a Coleoptera (27%); doprovázená imágy Lepidoptera (20,3%) a Heteroptera (14,9%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž okřídlená imága Hymenoptera (6,8%). Méně jsou zastoupena imága Brachycera (2,7%) a Neuroptera (1,4%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od celkové potravní nabídky na všech typech biotopů během stejné vzorkovací noci ( χ 2 = 526,6; df = 36; p > 0,0001), i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 526,6; df = 36; p > 0,0001) v jejím průběhu; naproti tomu nebyl statisticky signifikantně odlišný od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 0; df = 36; p > 0,05) během výše uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 85; df = 36; p < 0,0001) , ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 123,5; df = 36; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 157,1; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 86; df = 36; p <
0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 101,7; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 693,2; df = 36; p
< 0,0001). Vzorek potravy E. serotinus během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1997 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 417,7; df = 9; p < 0,0001) i od redukované potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 =417,7; df = 9; p < 0,0001) za toto období; naproti tomu
93 opět nebyl statisticky významně odlišný od redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 0; df = 36; p > 0,05) během výše uvedené vzorkovací noci. Statisticky signifikantní byla též jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 79,4; df = 9; p < 0,0001), ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 96,1; df = 9; p < 0,001), ”okraj porostu” ( χ 2 =117; df = 9; p < 0,0001),
”kryté pobřeží” ( χ 2 = 50; df = 9; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 75,4; df = 9; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 =547,8; df = 9; p < 0,0001).
4.6.1.2.13. Noc z 12. na 13. září 1997 (255. noc 1997)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 24.13. a graf 49.1.. Obsahuje příslušníky celkem třinácti hmyzích řádů (Ephemeroptera, Odonata, Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Mecoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (42,5%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera, doprovázená imágy Brachycera (13%). Ve větším množství se dále vyskytovala bezkřídlá Aphidomorpha (6,3%); okřídlená imága Hymenoptera (6,2%); a Araneida (6,2%). Z ostatních složek byla méně zastoupena imága Cicadomorpha (4,8%); Collembola (4,2%); imága Coleoptera (3,4%) a Heteroptera (3%); okřídlená Aphidomorpha (2,6%); imága Neuroptera (2,2%); nymfy Dermaptera (1,2%); a imága Dermaptera (1%) a Lepidoptera (1%). Sporadicky se vyskytovaly nymfy Heteroptera (0,7%) a Cicadomorpha (0,6%); okřídlená imága Psocoptera (0,4%); larvy Neuroptera (0,2%); imága Ephemeroptera (0,1%), Odonata (0,1%), Thysanoptera (0,1%), Psyllomorpha (0,1%) a Trichoptera (0,1%); bezkřídlá imága Psocoptera (0,1%); a larvy Hymenoptera (0,1%). Na lovištích (tabulka 24.13. a graf 49.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka nižší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”malá vodní plocha”; ještě méně na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”intravilán”; šestou pak ”okraj porostu”. V redukované potravní nabídce (tabulka 29.13. a graf 49.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (53%), doprovázená imágy Brachycera (16,2%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž okřídlená imága Hymenoptera (7,7%); imága Cicadomorpha (6%); a Collembola (5,2%). Méně jsou zastoupena imága Coleoptera (4,2%), Heteroptera (3,7%), Neuroptera (2,8%) a Lepidoptera (1,2%). Sporadicky byla nalézána imága Neuroptera (0,7%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci nižší na lovištích než mimo ně; pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky. Ve vzorku potravy E. serotinus během této vzorkovací noci sezóny 1997 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (40%), doprovázená imágy Coleoptera (21,7%) a Heteroptera (16,7%). Ve vyšší frekvenci se
94 vyskytují rovněž imága Lepidoptera (8,3%); okřídlená imága Hymenoptera (6,7%); a imága Brachycera (5%). Méně jsou zastoupena imága Neuroptera (1,7%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od jak celkové potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 248,6; df = 36; p > 0,0001), tak od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 102,8; df = 36; p > 0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 457,7; df = 36; p > 0,0001) během výše uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 130,2; df = 36; p < 0,0001), ”rozptýlená zeleň”
( χ 2 = 570,4; df = 36; p > 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 196,5; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží”
( χ 2 = 150,2; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 117,9; df = 36; p < 0,001) a ”malá vodní plocha”
( χ 2 = 473,5; df = 36; p < 0,0001).
Vzorek potravy E. serotinus během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1997 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 183,3; df = 9; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 73,1; df = 9; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 341,5; df = 9; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná byla také jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 100,3; df = 9; p <
0,0001), ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 433,8; df = 9; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 96,9; df = 9; p < 0,0001),
”kryté pobřeží” ( χ 2 = 116,8; df = 9; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 84; df = 9; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 357; df = 9; p < 0,0001).
4.6.1.3. Syntéza sezóny 1997
Na počátku května (10 11. 05. 1997 130. noci) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Nematocera, doprovázená imágy Coleoptera. Výrazný je i podíl imág Brachycera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Cicadomorpha a Neuroptera; okřídlená imága Hymenoptera; a nymfy Heteroptera. V redukované potravní nabídce dominují také Nematocera, doprovázená imágy Coleoptera. Stejně jako v celkové potravní nabídce je zřetelný výrazný podíl imág Brachycera. Dále jsou zastoupena zejména okřídlená imága Hymenoptera; a imága Cicadomorpha a Neuroptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Ve druhé polovině května (21 22. 05. 1997 141. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Výrazný podíl představují dále imága Coleoptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména Araneida; okřídlená imága Hymenoptera; nymfy Heteroptera a imága Trichoptera. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Stejně jako v celkové potravní nabídce je zřetelný výrazný podíl imág Coleoptera. Dále jsou zastoupena zejména okřídlená imága Hymenoptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”.
95 Koncem května (30 31. 05. 197 150. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Nematocera v doprovodu imág Brachycera. Z ostatních složek jsou zastoupeny zejména nymfy Cicadomorpha a Heteroptera; imága Coleoptera a okřídlená imága Hymenoptera. V redukované potravní nabídce dominují také imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Dále jsou zastoupena zejména imága Coleoptera a okřídlená imága Hymenoptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Na počátku června (07 08. 06. 1997 158. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Výrazný podíl představují dále nymfy Heteroptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména bezkřídlá Aphidomorpha; okřídlená imága Hymenoptera; a imága Trichoptera a Coleoptera. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Dále jsou zastoupena zejména okřídlená imága Hymenoptera a imága Coleoptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. V první polovině června (18 19. 06. 1997 169. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Výrazný podíl představují dále okřídlená imága Hymenoptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména bezkřídlá Aphidomorpha; Araneida; imága Trichoptera, Coleoptera, Hepteroptera, Psyllomorpha a Neuroptera. V redukované potravní nabídce dominují také imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Zřetelný je opět i výrazný podíl okřídlených imág Hymenoptera. Dále jsou zastoupena zejména imága Coleoptera, Heteroptera a Neuroptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Na konci června (28 29. 06. 1997 179. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Nematocera. Výrazný podíl představují dále bezkřídlá Aphidomorpha a imága Coleoptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Brachycera, Cicadomorpha, Heteroptera, Neuroptera, Psyllomorpha a Lepidoptera; okřídlená imága Hymenoptera; Araneida a nymfy Heteroptera. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera. Stejně jako v celkové potravní nabídce je zřetelný výrazný podíl imág Coleoptera. Dále jsou zastoupena zejména imága Brachycera, Cicadomorpha, Heteroptera, Neuroptera a Lepidoptera; a okřídlená imága Hymenoptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Počátkem července (09 10. 07. 1997 190. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Psyllomorpha, doplněná imágy Nematocera a Coleoptera. Výrazný podíl představují dále imága Bracycera a Heteroptera; okřídlená imága Hymenoptera; a nymfy Dermaptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména Araneida; bezkřídlá imága Hymenoptera; imága Cicadomorpha, Neuroptera a Lepidoptera; a nymfy Heteroptera a Cicadomorpha. V redukované potravní nabídce dominují naproti tomu imága Nematocera, doplněná imágy Coleoptera a Brachycera; méně pak okřídlenými imágy Hymenoptera. Zřetelné jsou výrazné podíly imág Heteroptera a Cicadomorpha. Dále jsou zastoupena zejména imága Neuroptera a Lepidoptera; a Collembola. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”okraj porostu”. Ve druhé polovině července (20 21. 07. 1997 201. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Heteroptera, doplněná imágy Brachycera; méně pak imágy Nematocera a Coleoptera; a okřídlenými imágy Hymenoptera. Výrazný podíl představují dále imága Cicadomorpha a Neuroptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména Araneida; imága Dermaptera a Trichoptera; a nymfy Heteroptera. V
96 redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Heteroptera, doplněná imágy Brachycera a Nematocera; méně pak imágy Coleoptera a okřídlenými imágy Hymenoptera. Zřetelný je výrazný podíl imág Cicadomorpha a Neuroptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”okraj porostu”. Na počátku srpna (01 02. 08. 1997 213. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Výrazný podíl představují dále zejména imága Psyllomorpha, Cicadomorpha a Coleoptera; Araneida; a okřídlená imága Hymenoptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Heteroptera a Neuroptera; a nymfy Heteroptera a Dermaptera. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera; méně pak imágy Cicadomorpha. Zřetelné jsou výrazné podíly imág Coleoptera a okřídlených imág Hymenoptera. Dále jsou zastoupena zejména imága Heteroptera, Neuroptera a Lepidoptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. V první polovině srpna (12 13. 08. 1997 224. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Nematocera. Výrazný podíl představují dále imága Brachycera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Heteroptera, Coleoptera, Lepidoptera, Cicadomorpha, Odonata a Psyllomorpha; Araneida; okřídlená imága Hymenoptera; a nymfy Dermaptera a Heteroptera. V redukované potravní nabídce dominují taktéž imága Nematocera. Zřetelné jsou výrazné podíly imág Brachycera a Heteroptera. Dále jsou zastoupena zejména okřídlená imága Hymenoptera; imága Coleoptera, Lepidoptera, Cicadomorpha a Neuroptera; a Collembola. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”okraj porostu”. Ke konci srpna (22 23. 08. 1997 234. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Nematocera. Výrazný podíl představují dále bezkřídlá Aphidomorpha a Araneida. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Heteroptera, Brachycera, Cicadomopha, Coleoptera, Trichoptera, Odonata a Lepidoptera; okřídlená imága Hymenoptera; a Collembola. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera. Zřetelný je výrazný podíl imág Heteroptera. Dále jsou zastoupena zejména imága Brachycera, Cicadomorpha, Coleoptera a Lepidoptera; okřídlená imága Hymenoptera; a Collembola. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Počátkem září (02 03. 09. 1997 245. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Výrazný podíl představují imága Heteroptera a okřídlená imága Hymenoptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Coleoptera, Trichoptera, Dermaptera, Cicadomorpha a Lepidoptera; Araneida; okřídlená i bezkřídlá imága Psocoptera; bezkřídlá Aphidomorpha; a nymfy Heteroptera. V redukované potravní nabídce dominují také imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Zřetelné jsou výrazné podíly imág Heteroptera a Coleoptera; a okřídlených imág Hymenoptera. Dále jsou zastoupena zejména imága Cicadomorpha a Lepidoptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. V první polovině září (12 13. 09. 1997 255. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Výrazný podíl představují dále bezkřídlá Aphidomorpha, okřídlená imága Hymenoptera, a Araneida. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Cicadomorpha, Coleoptera, Heteroptera, Neuroptera, Dermaptera a Lepidoptera; Collembola; okřídlená Aphidomorpha; a nymfy Dermaptera. V redukované potravní nabídce dominují také imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Zřetelný je i výrazný podíl okřídlených imág Hymenoptera; imág Cicadomorpha; a Collembola. Dále jsou
97 zastoupena zejména imága Coleoptera, Heteroptera, Neuroptera a Lepidoptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Celkem lze tedy konstatovat převahu imág Nematocera v celkové potravní nabídce na lokalitě po valnou většinu studované sezóny. Pouze na počátku července se na krátkou dobu stala hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Psyllomorpha; v druhé polovině stejného měsíce pak imága Heteroptera. Tato hlavní složka potravní nabídky je po většinu sezóny doprovázena imágy Brachycera; s vyjímkou počátku května, kdy se v této roli objevují imága Coleoptera; dále pak počátku července, kdy se v ní objevují imága Nematocera a Coleoptera; a konečně na konci června a v první polovině a ke konci srpna, kdy jsou dominantní imága Nematocera ve své roli osamocena. Ve druhé polovině července se pak spolu i imágy Brachycera ve větším množství objevují i imága Coleoptera a Nematocera; a okřídlená imága Hymenoptera. V celkové potravní nabídce jsou dále výrazné podíly imág Brachycera na počátku května; nymf Heteroptera počátkem června; okřídlených imág Hymenoptera v první polovině června; bezkřídlých Aphidomorpha a imág Coleoptera na konci června; imág Bracycera a Heteroptera, okřídlených imág Hymenoptera a nymf Dermaptera počátkem července; imág Cicadomorpha a Neuroptera ve druhé polovině července; imág Psyllomorpha, Cicadomorpha a Coleoptera, okřídlených imág Hymenoptera, a Araneida na počátku srpna; imág Brachycera v první polovině srpna; bezkřídlých Aphidomorpha a Araneida ke konci srpna; imág Heteroptera a okřídlených imág Hymenoptera počátkem září; a bezkřídlých Aphidomorpha, okřídlených imág Hymenoptera, a Araneida v první polovině září. Co se týče potravní nabídky redukované pouze na skupiny, nalezené během studované sezóny rovněž i v potravě E. serotinus ; její dominantní složkou byla během celé sezóny 1997 imága Nematocera; kromě druhé poloviny června, kdy jsou nakrátko nahrazena imágy Heteroptera. Tato hlavní složka byla doprovázena na počátku května imágy Coleoptera; ve druhé polovině a koncem května, na počátku a v první polovině června, ve druhé polovině července a na počátku a během první poloviny září imágy Brachycera; na počátku července imágy Coleoptera a Brachycera a okřídlenými imágy Hymenoptera; a konečně ve druhé polovině července imágy Brachycera, Nematocera a Coleoptera a okřídlenými imágy Hymenoptera. Na konci června, v první polovině a ke konci srpna je pak dominantní složka osamocena. V redukované potravní nabídce jsou dále výrazné podíly imág Brachycera na počátku května; okřídlených imág Hymenoptera v první polovině června; imág Coleoptera na konci června; imág Heteroptera a Cicadomorpha počátkem července; imág Cicadomorpha a Neuroptera ve druhé polovině července; imág Psyllomorpha, Cicadomorpha a Coleoptera, okřídlených imág Hymenoptera, a Araneida na počátku srpna; imág Brachycera a Heteroptera v první polovině srpna; imág Heteroptera ke konci srpna; imág Heteroptera a Coleoptera, a okřídlených imág Hymenoptera počátkem září; a okřídlených imág Hymenoptera, imág Cicadomorpha, a Collembola v první polovině září. Výsledky statistických testů lze interpretovat tak, že E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí po většinu studované sezóny nelovili zcela neselektivně; ale že určité skupiny potravní nabídky byly selektovány. Tato tendence však byla poněkud oslabena ve vzorcích z počátku sezóny, a v menší míře i v některých srpnových vzorcích. Konkrétně, na počátku května (10 11. 05. 1997 130. noci) nalézáme statisticky významné souvislosti ve složení potravy a v redukované potravní nabídce na skupinách biotopů ”kryté pobřeží” a ”malá vodní plocha”, které byly obě lovecky využívány. Co se týče celkové potravní nabídky, významnou podobnost se složením potravního spektra v tomto období vykazují kromě skupiny biotopů ”okraj porostu”, která nebyla ve sledovaném období lovištěm, všechny ostatní skupiny biotopů. V rámci redukované potravní nabídky byla
98 nalezena statisticky významná shoda mezi složením vzorku potravy E. serotinus z tohoto období a redukovanou potravní nabídkou na všech lovištích. Co se týče celkové potravní nabídky, statisticky významnou shodu vykazuje v tomto období s výše uvedeným vzorkem potravy jak její vzorek na všech lovištích, tak její celkový vzorek na všech skupinách biotopů. Dále, ve druhé polovině května (21 22. 05. 1997 141. noci 1997) byly nalezeny statisticky signifikantní shody jak mezi redukovanou ; tak mezi celkovou nabídkou potravy na skupině biotopů ”intravilán”, která je v tomto období lovecky využívána; a složením vzorku potravy E. serotinus ze stejného období. Další nalezené statisticky signifikantní shody s potravním spektrem tohoto druhu během odpovídajících období se již týkaly pouze celkové potravní nabídky. Jedná se o vzorek z konce května (30 31. 05. 197 150. noci 1997); kdy byla nalezena takováto shoda mezi výše uvedenou potravní nabídkou na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”, jež tehdy byla lovecky využívána; a na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”, která nebyla v tomto období lovištěm. Dále byla pro tutu vzorkovací noc nalezena i shoda celkové potravní nabídky na všech typech lovišť se složením odpovídajícího vzorku potravy. Další takovéto shody byly nalezeny v první polovině června (18 19. 06. 1997 169. noci 1997); a to mezi celkovou potravní nabídkou na skupině biotopů ”intravilán”, jež byla v tomto období lovištěm, a celkovou potravní nabídkou na skupině biotopů ”kryté pobřeží”, kde lovecká aktivita zaznamenána nebyla; a složením vzorku trusu E. serotinus ve stejném období. Statisticky signifikantní byla i podobnost mezi složením tohoto vzorku trusu a celkovou potravní nabídkou na lovištích v tomto období. V první polovině srpna (12 13. 08. 1997 224. noci 1997) byla rovněž nalezena statisticky významná shoda mezi celkovou potravní nabídkou na skupině biotopů ”intravilán”, která byla v daném období lovištěm; a složením vzorku potravy ze stejného období. Další statisticky signifikantní podobnost pak byla nalezena ve vzorku z období konce srpna (22 23. 08. 1997 234. noci 1997) mezi celkovou potravní nabídkou na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”, jež nebyla v tomto období lovecky využívána; a složením odpovídajícího vzorku potravy. Z hodnocení byly vyloučeny srovnání se vzorky celkové i redukované potravní nabídky na skupině biotopů ”intravilán” z konce května (30 31. 05. 197 150. noci 1997), kdy na této skupině biotopů nebyl nalezen vůbec žádný hmyz; a dále na všech lovištích z počátku září (02 03. 09. 1997 245. noci 1997), kdy se nepodařilo nalézt žádná loviště. 4.6.2. Nové Město na Moravě
4.6.2.1. Jednotlivé vzorkovací noci sezóny1998
4.6.2.1.1. Noc z 16. na 17. června 1998 (167. noc 1998)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 25.1. a graf 50.1.. Obsahuje příslušníky celkem devíti hmyzích řádů (Ephemeroptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (70,2%) celkové potravní nabídky byla imága Psyllomorpha, doplněná imágy Nematocera (13,7%) . Ve větším množství se dále vyskytovala imága Heteroptera (8%); nymfy Heteroptera (6,4%); a imága Brachycera (6%). Z ostatních složek byla méně zastoupena imága Cicadomorpha (4,9%); okřídlená imága Hymenoptera (2,3%); imága Coleoptera (2,1%);
99 bezkřídlá Aphidomorpha (1,7%); nymfy Cicadomorpha (1,7%); a Araneida (1,3%). Sporadicky se vyskytovala okřídlená imága Aphidomorpha (0,9%); imága Thysanoptera (0,7%); Collembola (0,6%); imága Lepidoptera (0,4%), Ephemeroptera (0,1%) a Neuroptera (0,1%); okřídlená imága Psocoptera (0,1%); larvy Diptera (0,1%); a bezkřídlá imága Hymenoptera (0,1%). Na lovištích (tabulka 25.1. a graf 50.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka vyšší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”kryté pobřeží”; ještě méně na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”okraj porostu”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”intravilán”; šestou pak ”rozptýlená zeleň”. V redukované potravní nabídce (tabulka 30.1. a graf 50.2.) jsou hlavní složkou opět imága Psyllomorpha (58,3%), doplněná imágy Nematocera (16,4%). Dále se ve vyšší frekvenci objevují imága Heteroptera (9,6%) a Brachycera (7,2%). V menším množství se vyskytují imága Coleoptera (2,6%); okřídlená imága Hymenoptera (2,7%); Araneida (1,5%); a okřídlená Aphidomorpha (1%). Sporadicky byla nalézána imága Lepidoptera (0,5%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci vyšší na lovištích než mimo ně; pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky. Ve vzorku potravy E. nilssonii během této vzorkovací noci sezóny 1998 jsou nejvíce zastoupena imága Lepidoptera (70,6%), doprovázená imágy Nematocera (20,6%).Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Heteroptera (5,9%); méně jsou zastoupena Siphonaptera (2,9%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od jak celkové potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 12401,8; df = 36; p > 0,0001), tak od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 104,2; df = 36; p > 0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 2717,1; df = 36; p > 0,0001) během výše uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 229,9; df = 36; p < 0,0001), ”rozptýlená zeleň”
( χ 2 = 88,9; df = 36; p > 0,0001), ,”okraj porostu” ( χ 2 = 147,1; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží”
( χ 2 = 261,8; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 86,2; df = 36; p < 0,001) a ”malá vodní plocha”
( χ 2 = 91,9; df = 36; p < 0,0001).
Vzorek potravy E. nilssonii během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1998 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 9904; df = 11; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 93,8; df = 11; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 2436,4; df = 11; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 193,7; df = 11; p <
0,0001), ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 88,8; df = 11; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 133,3; df = 11; p <
100 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 212,5; df = 11; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 81,3; df = 11; p <
0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 84,4; df = 11; p < 0,0001).
4.6.2.1.2. Noc z 27. na 28. června 1998 (178. noc 1998)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 25.2. a graf 51.1.. Obsahuje příslušníky celkem deseti hmyzích řádů (Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida, Opilionida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (19,5%) celkové potravní nabídky byla imága Psyllomorpha, doplněná imágy Nematocera (15,3%), Brachycera (13,8%) a Coleoptera (10,8%). Ve větším množství se dále vyskytovala imága Heteroptera (9,5%). Z ostatních složek byly méně zastoupeny nymfy Heteroptera (4,7%); okřídlená imága Hymenoptera (4,3%); imága Lepidoptera (3,2%); Araneida (2,8%); larvy Coleoptera (2,4%); imága Cicadomorpha (1,9%) a Neuroptera (1,9%); bezkřídlá Aphidomorpha (1,6%); okřídlená Aphidomorpha (1,5%); larvy Diptera (1,5%); Collembola (1,5%); a okřídlená imága Psocoptera (1,2%). Sporadicky se vyskytovaly nymfy Cicadomorpha (0,9%); imága Thysanoptera (0,6%) a Trichoptera (0,3%); nymfy Dermaptera (0,1%); bezkřídlá imága Psocoptera (0,1%); a Opilionida (0,1%). Na lovištích (tabulka 25.2. a graf 51.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka nižší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”okraj porostu”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”; ještě méně na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”kryté pobřeží”; šestou pak ”intravilán”. V redukované potravní nabídce (tabulka 30.2. a graf 51.2.) jsou hlavní složkou opět imága Psyllomorpha (23,5%), doplněná imágy Nematocera (18,4%), Brachycera (16,6%) a Coleoptera (13,1%); méně pak imága Heteroptera (11,4%). Dále se ve vyšší frekvenci objevují okřídlená imága Hymenoptera (5,2%). V menším množství se vyskytují imága Lepidoptera (3,9%); Araneida (3,4%); imága Neuroptera (2,3%); a okřídlená Aphidomorpha (1,8%). Sporadicky byla nalézána imága Trichoptera (0,3%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci nižší na lovištích než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”okraj porostu”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”; ještě méně na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”intravilán”; šestou pak ”kryté pobřeží”. Ve vzorku potravy E. nilssonii během této vzorkovací noci sezóny 1998 jsou nejvíce zastoupena imága Heteroptera (42,1%), doprovázená imágy Psyllomorpha (17,6%); méně pak imágy Lepidoptera (15,8%) a okřídlenými Aphidomorpha (10,5%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Brachycera (8,8%); méně jsou zastoupena okřídlená imága Hymenoptera (3,5%); a imága Coleoptera (1,8%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od jak celkové potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 262,2; df = 36; p > 0,0001), tak od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 582; df = 36; p > 0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 238,6; df = 36; p > 0,0001) během výše
101 uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 960,3; df = 36; p < 0,0001), ”rozptýlená zeleň”
( χ 2 = 865,6; df = 36; p > 0,0001), ,”okraj porostu” ( χ 2 = 228,8; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží”
( χ 2 = 335,2; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 685,3; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 571,3; df = 36; p < 0,0001).
Vzorek potravy E. nilssonii během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1998 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 200,9; df = 11; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 418,9; df = 11; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 185,3; df = 11; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 960,3; df = 11; p <
0,0001), ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 765,5; df = 11; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 169,6; df = 11; p <
0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 190,4; df = 11; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 532,1; df = 11; p <
0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 445,7; df = 11; p < 0,0001).
4.6.2.1.3. Noc z 09. na 10. července 1998 (190. noc 1998)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 25.3. a graf 52.1.. Obsahuje příslušníky celkem devíti hmyzích řádů (Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (28,1%) celkové potravní nabídky byla bezkřídlá Aphidomorpha, doplněná imágy Psyllomorpha (19%), Nematocera (14,7%) a Brachycera (10,8%). Ve větším množství se dále vyskytovala imága Coleoptera (6,5%). Z ostatních složek byla méně zastoupena imága Heteroptera (4,9%); okřídlená imága Hymenoptera (4,3%); okřídlená Aphidomorpha (4,2%); imága Cicadomorpha (1,8%); nymfy Heteroptera (1,7%); a imága Lepidoptera (1,1%). Sporadicky se vyskytovala Araneida (0,7%); okřídlená imága Psocoptera (0,5%); imága Neuroptera (0,4%) a Thysanoptera (0,3%); bezkřídlá imága Hymenoptera (0,3%); Collembola (0,3%); nymfy Dermaptera (0,1%); a bezkřídlá imága Psocoptera (0,1%). Na lovištích (tabulka 25.3. a graf 52.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka vyšší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”okraj porostu”; ještě méně na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”otevřené pobřeží”; šestou pak ”intravilán”. V redukované potravní nabídce (tabulka 30.3. a graf 52.2.) jsou hlavní složkou imága Psyllomorpha (28,5%), doplněná imágy Nematocera (22,1%) a Brachycera (16,2%). Dále se ve vyšší frekvenci objevují imága Coleoptera (9,8%) a Heteroptera (7,4%); okřídlená imága Hymenoptera (6,4%); a okřídlená Aphidomorpha
102 (6,3%). V menším množství se vyskytují imága Lepidoptera (1,7%); a Araneida (1,1%). Sporadicky byla nalézána imága Neuroptera (0,6%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci vyšší na lovištích než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”kryté pobřeží”; ještě méně na skupině biotopů ”okraj porostu”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”otevřené pobřeží”; šestou pak ”intravilán”. Ve vzorku potravy E. nilssonii během této vzorkovací noci sezóny 1998 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (28,8%), doprovázená imágy Heteroptera (27,1%); méně pak okřídlenými Aphidomorpha (13,6%); imágy Lepidoptera (13,6%) a Psylomorpha (10,2%). V nižší frekvenci se vyskytují rovněž imága Coleoptera (1,7%) a Brachycera (1,7%); okřídlená imága Hymenoptera (1,7%); a Araneida (1,7%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od jak celkové potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 329,1; df = 36; p > 0,0001), tak od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 383,6; df = 36; p > 0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 536; df = 36; p > 0,0001) během výše uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 118,8; df = 36; p < 0,0001), ”rozptýlená zeleň”
( χ 2 = 896; df = 36; p > 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 536; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží”
( χ 2 = 472,1; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 322,3; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 630,3; df = 36; p < 0,0001).
Vzorek potravy E. nilssonii během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1998 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 182; df = 11; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 239,9; df = 11; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 234,5; df = 11; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 90,6; df = 11; p <
0,0001), ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 567,7; df = 11; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 =234,5; df = 11; p <
0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 450; df = 11; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 256,5; df = 11; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 265,9; df = 11; p < 0,0001).
4.6.2.1.4. Noc z 22. na 23. července 1998 (203. noc 1998)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 25.4. a graf 53.1.. Obsahuje příslušníky celkem jedenácti hmyzích řádů (Ephemeroptera, Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (22,4%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera (15,6%) a Heteroptera (10,8%).
103 Ve větším množství se dále vyskytovala imága Coleoptera (9,4%) a Psyllomorpha (7,8%); Collembola (7%); a nymfy Heteroptera (5,1%). Z ostatních složek byla méně zastoupena imága Cicadomorpha (4,1%) a Lepidoptera (3,5%); bezkřídlá Aphidomorpha (2,7%); okřídlená imága Hymenoptera (2,7%); imága Thysanoptera (2%) a Neuroptera (1,5%); okřídlená Aphidomorpha (1%). Sporadicky se vyskytovala Araneida (0,9%); nymfy Dermaptera (0,7%); larvy Hymenoptera (0,5%); nymfy Cicadomorpha (0,4%); imága Trichoptera (0,4%) a Ephemeroptera (0,3%); okřídlená imága Psocoptera (0,3%); larvy Neuroptera (0,2%) a Coleoptera (0,1%); a bezkřídlá imága Psocoptera (0,1%). Na lovištích (tabulka 25.4. a graf 53.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka vyšší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”okraj porostu”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”malá vodní plocha”; ještě méně na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”rozptýlená zeleň”; šestou pak ”intravilán”. V redukované potravní nabídce (tabulka 30.4. a graf 53.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (29,4%), doplněná imágy Brachycera (20,6%), Heteroptera (14,2%) a Coleoptera (12,4%); méně pak imága Psyllomorpha (10,3%). V menším množství se vyskytují imága Lepidoptera (4,6%); okřídlená imága Hymenoptera (3,6%); imága Neuroptera (2%); okřídlená Aphidomorpha (1,3%); a Araneida (1,2%). Sporadicky byla nalézána imága Trichoptera (0,5%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci vyšší na lovištích než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”okraj porostu”; ještě méně na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”rozptýlená zeleň”; šestou pak ”intravilán”. Ve vzorku potravy E. nilssonii během této vzorkovací noci sezóny 1998 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (33,9%), doprovázená imágy Lepidoptera (32,2%); méně pak imágy Heteroptera (13,6%) a Coleoptera (11,9%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Brachycera (5,1%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od jak celkové potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 309,9; df = 36; p > 0,0001), tak od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 238,1; df = 36; p > 0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 458,9; df = 36; p > 0,0001) během výše uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 84,6; df = 36; p < 0,0001), ”rozptýlená zeleň”
( χ 2 = 173,6; df = 36; p > 0,0001), ,”okraj porostu” ( χ 2 = 1167,9; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží”
( χ 2 = 355,5; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 =323; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha”
( χ 2 = 387,6; df = 36; p < 0,0001).
Vzorek potravy E. nilssonii během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1998 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 213,2; df = 11; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 190,5; df = 11; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 267,6; df = 11; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od redukované nabídky
104 potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 77,4; df = 11; p <
0,0001), ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 80,1; df = 11; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 714,1; df = 11; p <
0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 282,2; df = 11; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 236,7; df = 11; p <
0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 336; df = 11; p < 0,0001).
4.6.2.1.5. Noc z 03. na 04. srpna 1998 (215. noc 1998)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 25.5. a graf 54.1.. Obsahuje příslušníky celkem deseti hmyzích řádů (Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (24,1%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera (21,4%) a Psyllomorpha (11,8%). Ve větším množství se dále vyskytovala imága Heteroptera (9,6%). Z ostatních složek byly méně zastoupeny nymfy Heteroptera (4,4%); okřídlená imága Hymenoptera (3,9%); imága Coleoptera (3,9%), Thysanoptera (3,4%), Lepidoptera (3,4%), Cicadomorpha (3,2%) a Neuroptera (2,9%); Collembola (1,7%); Araneida (1,5%); imága Dermaptera (1,2%); a bezkřídlá Aphidomorpha (1,2%). Sporadicky se vyskytovala okřídlená Aphidomorpha (0,7%); imága Trichoptera (0,7%); okřídlená imága Psocoptera (0,5%); a nymfy Cicadomorpha (0,2%). Na lovištích (tabulka 25.5. a graf 54.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka nižší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”malá vodní plocha”; ještě méně na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”okraj porostu”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”intravilán”; šestou pak ” rozptýlená zeleň”. V redukované potravní nabídce (tabulka 30.5. a graf 54.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (28,7%), doplněná imágy Brachycera (25,4%), méně pak imága Psyllomorpha (14%) a Heteroptera (11,4%). V menším množství se vyskytují okřídlená imága Hymenoptera (4,7%); imága Coleoptera (4,7%), Lepidoptera (4,1%) a Neuroptera (3,5%); a Araneida (1,8%). Sporadicky byla nalézána okřídlená Aphidomorpha (0,9%) a imága Trichoptera (0,9%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci nižší na lovištích než mimo ně; pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky. Ve vzorku potravy E. nilssonii během této vzorkovací noci sezóny 1998 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (32,1%), doprovázená imágy Lepidoptera (25%); méně pak imágy Heteroptera (19,6%) a Brachycera (10,7%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Neuroptera (5,4%), Coleoptera (5,4%) a Trichoptera (1,8%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od jak celkové potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 193,8; df = 36; p > 0,0001), tak od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 308,8; df = 36; p > 0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 155,8; df = 36; p > 0,0001) během výše
105 uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 66; df = 36; p < 0,01), ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 =
81,3; df = 36; p > 0,0001), ,”okraj porostu” ( χ 2 = 241,9; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 65,4; df
= 36; p < 0,01), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 =58; df = 36; p < 0,05) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 116; df = 36; p < 0,0001). Vzorek potravy E. nilssonii během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1998 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 144,8; df = 11; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 275,3; df = 11; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 99,8; df = 11; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 66; df = 11; p < 0,0001),
”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 81,3; df = 11; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 200,7; df = 11; p < 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 55,6; df = 11; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 24,9; df = 11; p < 0,01) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 82,2; df = 11; p < 0,0001).
4.6.2.1.6. Noc z 14. na 15. srpna 1998 (226. noc 1998)
Celkové složení potravní nabídky na studované lokalitě během této vzorkovací noci zachycují tabulka 25.6. a graf 55.1.. Obsahuje příslušníky celkem devíti hmyzích řádů (Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Diptera a Hymenoptera). Dále byla ve vzorcích nalezena Araneida a Collembola. Nejfrekventovanější složkou (41,9%) celkové potravní nabídky byla imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera (12,8%) a Psyllomorpha (10,2%). Ve větším množství se dále vyskytovala okřídlená imága Hymenoptera (5,1%). Z ostatních složek byly méně zastoupeny nymfy Heteroptera (4,1%); imága Coleoptera (4,3%), Cicadomorpha (4,2%) a Heteroptera (3,6%); bezkřídlá Aphidomorpha (3,2%); Araneida (2,4%); okřídlená Aphidomorpha (2%); imága Thysanoptera (1,3%); a Collembola (1,2%). Sporadicky se vyskytovala imága Neuroptera (0,7%) a Lepidoptera (0,6%); nymfy Cicadomorpha (0,5%); okřídlená imága Psocoptera (0,4%); imága Dermaptera (0,3%); bezkřídlá imága Psocoptera (0,2%); a imága Trichoptera (0,1%). Na lovištích (tabulka 25.6. a graf 55.1.) byla během výše uvedené vzorkovací noci celková potravní nabídka nižší než mimo ně; nejbohatší byla pak na skupině biotopů ”okraj porostu”. Poněkud méně hmyzu se vyskytovalo na skupině biotopů ”kryté pobřeží”; ještě méně na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Čtvrtá nejchudší potravní nabídka byla na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Pátou nejmenší abundanci potenciální kořisti vykazovala skupina biotopů ”rozptýlená zeleň”; šestou pak ”intravilán”. V redukované potravní nabídce (tabulka 30.6. a graf 55.2.) jsou hlavní složkou opět imága Nematocera (50%), doplněná imágy Brachycera (15,2%) a Psyllomorpha (12,2). Dále se ve vyšší frekvenci objevují okřídlená imága Hymenoptera (6%); a imága Coleoptera (5,2%). V menším množství se vyskytují imága
106 Heteroptera (4,3%); Araneida (2,9%); a okřídlená Aphidomorpha (2,4%). Sporadicky byla nalézána imága Neuroptera (0,9%), Lepidoptera (0,8%) a Trichoptera (0,1%). Redukovaná potravní nabídka byla během této vzorkovací noci nižší na lovištích než mimo ně; pořadí jednotlivých skupin biotopů podle abundance jejích jednotlivých složek je stejné jako v případě celkové potravní nabídky. Ve vzorku potravy E. nilssonii během této vzorkovací noci sezóny 1998 jsou nejvíce zastoupena imága Nematocera (60%), doprovázená imágy Lepidoptera (17,5%). Ve vyšší frekvenci se vyskytují rovněž imága Heteroptera (7,5%) a Neuroptera (7,5%); méně jsou zastoupena okřídlená Aphidomorpha (2,5%); a imága Coleoptera (2,5%) a Brachycera (2,5%). Tento vzorek potravy se statisticky významně lišil od jak celkové potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 594,5; df = 36; p > 0,0001), tak od celkové potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 353,5,1; df = 36; p > 0,0001) i od celkové potravní nabídky mimo loviště ( χ 2 = 118,1; df = 36; p > 0,0001) během výše uvedené vzorkovací noci. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od celkové nabídky potravy během stejné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 353,5; df = 36; p > 0,0001), ,”okraj porostu”
( χ 2 = 470,7; df = 36; p > 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 1207,7; df = 36; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží”
( χ 2 = 643,5; df = 36; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 582,5; df = 36; p < 0,0001); naproti tomu se výše uvedený vzorek potravy statisticky signifikantně nelišil od celkové nabídky potravy během této noci ve skupině biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 29,8; df = 36; p > 0,05).
Vzorek potravy E. nilssonii během výše uvedené vzorkovací noci sezóny 1998 se rovněž statisticky signifikantně lišil od redukované potravní nabídky na všech typech biotopů ( χ 2 = 434,6; df = 11; p < 0,0001), redukované potravní nabídky na všech lovištích ( χ 2 = 121,9; df = 11; p < 0,0001), i mimo loviště ( χ 2 = 496,3; df = 11; p < 0,0001) za toto období. Statisticky významná byla též jeho odlišnost od redukované nabídky potravy během výše zmíněné vzorkovací noci ve skupinách biotopů ”intravilán” ( χ 2 = 24,2; df = 11; p < 0,05),
”rozptýlená zeleň” ( χ 2 = 121,9; df = 11; p < 0,0001), ”okraj porostu” ( χ 2 = 411,4; df = 11; p < 0,0001), ”kryté pobřeží” ( χ 2 = 1193,5; df = 11; p < 0,0001), ”otevřené pobřeží” ( χ 2 = 460,7; df = 11; p < 0,0001) a ”malá vodní plocha” ( χ 2 = 515,8; df = 11; p < 0,0001).
4.6.2.2. Syntéza sezóny 1998
V první polovině června (16 17. 06. 1998 167. noci 1998) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Psyllomorpha, doprovázená imágy Nematocera. Výrazný je i podíl imág Heteroptera a Brachycera; a nymf Heteroptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Cicadomorpha a Coleoptera; okřídlená imága Hymenoptera; bezkřídlá Aphidomorpha; nymfy Cicadomorpha; a Araneida. V redukované potravní nabídce dominují také Psyllomorpha, doprovázená imágy Nematocera. Stejně jako v celkové potravní nabídce je zřetelný výrazný podíl imág Heteroptera a Brachycera. Dále jsou zastoupena
107 zejména imága Coleoptera; okřídlená imága Hymenoptera; Araneida; a okřídlená Aphidomorpha. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Na konci června (27 28. 06. 1998 178. noci 1998) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Psyllomorpha, doplněná imágy Nematocera a Brachycera; méně pak imágy Coleoptera. Výrazný podíl představují dále imága Heteroptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména nymfy Heteroptera, ; okřídlená imága Hymenoptera; imága Lepidoptera, Cicadomorpha a Neuroptera; Araneida; larvy Coleoptera a Diptera; bezkřídlá i okřídlená Aphidomorpha; Collembola; a okřídlená imága Psocoptera. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Psyllomorpha, doplněná imágy Nematocera a Brachycera; méně pak imágy Coleoptera a Heteroptera. Stejně jako v celkové potravní nabídce je zřetelný výrazný podíl okřídlených imág Hymenoptera. Dále jsou zastoupena zejména imága Lepidoptera a Neuroptera; Araneida; a okřídlená Aphidomorpha. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”okraj porostu”. Počátkem července (09 10. 07. 1998 190. noci 1998) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky bezkřídlá Aphidomorpha, doplněná imágy Psyllomorpha; méně pak imágy Nematocera a Brachycera. Výrazný podíl představují dále imága Coleoptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Heteroptera, Cicadomorpha a Lepidoptera; okřídlená imága Hymenoptera; okřídlená Aphidomorpha a nymfy Heteroptera. V redukované potravní nabídce dominují naproti tomu imága Psyllomorpha, doplněná imágy Nematocera a Brachycera. Zřetelné jsou výrazné podíly imág Coleoptera a Heteroptera; okřídlená imága Hymenoptera; a okřídlená Aphidomorpha. Dále jsou zastoupena zejména imága Lepidoptera; a Araneida. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Ve druhé polovině července (22 23. 07. 1998 203. noci 1998) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera a Heteroptera. Výrazný podíl představují dále imága Coleoptera a Psyllomorpha; Collembola; a nymfy Heteroptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Cicadomorpha, Lepidoptera, Thysanoptera a Neuroptera; bezkřídlá i okřídlená Aphidomorpha; a okřídlená imága Hymenoptera. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera a Heteroptera; méně pak imágy Coleoptera a Psyllomorpha. Dále jsou zastoupena zejména imága Lepidoptera a Neuroptera; okřídlená imága Hymenoptera; okřídlená Aphidomorpha; a Araneida Celková potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”okraj porostu”; redukovaná potravní nabídka pak byla nejbohatší na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Na počátku srpna (03 04. 08. 1998 215. noci 1998) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera a Psyllomorpha. Výrazný podíl představují dále zejména imága Heteroptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména nymfy Heteroptera; okřídlená imága Hymenoptera; imága Coleoptera, Thysanoptera, Lepidoptera, Cicadomorpha, Neuroptera a Dermaptera; Collembola; Araneida; a bezkřídlá Aphidomorpha. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera; méně pak imágy Psyllomorpha a Heteroptera. Dále jsou zastoupena zejména okřídlená imága Hymenoptera; imága Coleoptera, Lepidoptera a Neuroptera; a Araneida. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. V první polovině srpna (14 15. 08. 1998 226. noci 1998) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera a Psyllomorpha. Výrazný podíl představují dále okřídlená imága Hymenoptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména nymfy Heteroptera; imága Coleoptera, Cicadomorpha, Heteroptera a Thysanoptera; bezkřídlá i okřídlená Aphidomorpha; Araneida; a
108 Collembola. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera a Psyllomorpha. Zřetelný je výrazný podíl okřídlených imág Hymenoptera a imág Coleoptera. Dále jsou zastoupena zejména imága Heteroptera; Araneida; a okřídlená Aphidomorpha. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”okraj porostu”. Celkem lze tedy konstatovat převahu imág Psyllomorpha v celkové potravní nabídce na lokalitě na počátku studované sezóny v červnových vzorcích; dále pak krátkodobou dominanci okřídlených Aphidomorpha počátkem července; a poté až do konce sezóny nastává zřetelná dominance imág Nematocera. Tato hlavní složka potravní nabídky je v první polovině června doprovázena imágy Nematocera; na konci června imágy Nematocera, Brachycera a Coleoptera; počátkem července imágy Psyllomorpha, Nematocera a Brachycera; ve druhé polovině července imágy Brachycera a Heteroptera; a konečně na počátku i v první polovině srpna imágy Brachycera a Psyllomorpha. V celkové potravní nabídce jsou dále výrazné podíly imág Heteroptera a Brachycera a nymf Heteroptera v první polovině června; imág Heteroptera na konci června; imág Coleoptera počátkem července; imág Coleoptera a Psyllomorpha, Collembola, a nymf Heteroptera ve druhé polovině července; imág Heteroptera na počátku srpna; a okřídlených imág Hymenoptera v první polovině srpna. Co se týče potravní nabídky redukované pouze na skupiny, nalezené během studované sezóny rovněž i v potravě E. nilssonii ; její dominantní složkou byla během sezóny 1998 v obou červnových vzorkovacích nocích a počátkem července imága Psyllomorpha; ve druhé polovině července a v obou srpnových vzorcích pak imága Nematocera. Tato hlavní složka byla doprovázena v první polovině června imágy Nematocera; na konci června imágy Nematocera, Brachycera, Coleoptera a Heteroptera; počátkem července imágy Nematocera a Brachycera; ve druhé polovině července imágy Brachycera, Heteroptera, Coleoptera a Psyllomorpha; na počátku srpna imágy Brachycera, Psyllomorpha a Heteroptera; a konečně v první polovině srpna imágy Brachycera a Psyllomorpha. Výsledky statistických testů lze interpretovat tak, že E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě po celou studovanou sezónu nelovili neselektivně; ale že určité skupiny potravní nabídky byly selektovány. Jediná statisticky významná podobnost byla nalezena v první polovině srpna (14 15. 08. 1998 226. noci 1998) ve složení vzorku potravy E. nilssonii a celkové potravní nabídce na skupině biotopů ”intravilán”, která však nebyla během výše uvedené vzorkovací noci lovecky využívána. 4.7. Srovnání studovaných druhů
Pro přehlednost byly z grafů srovnávajících složení potravy obou studovaných druhů vyloučeny složky potravy vyskytující se v hodnotách %oc(z) < 0,5 (graf 56.1.), %f(z) < 0,5 (graf 56.2.) a %vol(z tot) < 0,5 (grafy 56.3., 57.3., 58.3., 60.3., 61.3., 62.3. a 63.3.). 4.7.1. Celkové složení potravy
Srovnání celkového složení potravy E. serotinus během sezóny 1997 (n = 325) a E. nilssonii během sezóny 1998 (n = 150) zachycují tabulky 12.1. a 13.1. a grafy 56.1., 56.2. a 56.3.. V potravě obou druhů
109 dominují Chironomidae (33,9% u E. serotinus a 27,9% u E. nilssonii ). Další významnou složkou potravy E. serotinus jsou Carabidae (18,7%); u E. nilssonii pak téměř stejného zastoupení jako Chironomidae dosahují Lepidoptera (26,3%). Ta jsou v potravě E. serotinus zastoupena poněkud méně (16,2%) a jsou tak u tohoto druhu třetí nejfrekventovanější složkou v rámci studované sezóny. V kořisti E. nilssonii hrají podobnou roli Miridae (20,8%) . Z ostatních složek jsou v potravě E. serotinus poměrně často zastoupena Corixidae (8,7%); méně často pak Formicoidea (5%), Scarabaeidae (4,1%), Lygaeidae (3,8%), Ichneumonidae (3,2%), Chrysomeloidea (2%) a Cixiidae (1,7%). Sporadicky se lze setkat s Tipulidae (0,7%), Muscoidea (0,7%) a Hemerobiidae (0,4%). Ojediněle se objevují blíže nedeterminovaná Coleoptera (0,1%), Sarcophagidae (0,1%) , Calliphoridae (0,1%) , Chloropidae (0,1%) a Muscidae (0,1%); nalezena byla i Siphonaptera (0,1%) a Collembola (0,1%). Co se týče E. nilssonii , doplňkem jeho kořisti byla Aphidomorpha (4,9%), Muscoidea (4,2%), Psyllomorpha (3,2%), Scarabaeidae (2,6%), Hemerobiidae (1,9%), Psyllidae (1,6%), Carabidae (1,6%) a Hydropsychidae (1%). Sporadicky jsou zastoupena Triozidae (0,6%), , Anisopodidae (0,6%), , ojediněle Tachinidae (0,3%), Syrphidae (0,3%), blíže neidentifikovaná Diptera (0,3%), Formicoidea (0,3%), Apoidea (0,3%) a blíže neidentifikovaná Hymenoptera (0,3%). Ve vzorcích byla nalezena i Araneida (0,3%) a Siphonaptera (0,3%). Objemově v potravě obou druhů dominovala Chironomidae , a to zejména u E. serotinus (57,2%). jejich relativní objem v potravě E. nilssonii je sice nižší (34,7%), ale i tak jsou v ní objemově nejvýznamnější skupinou kořisti. Roli doplňkové potravy hrají u E. serotinus Carabidae (23,4%); naproti tomu u E. nilssonii Lepidoptera (29,8%), doprovázená Miridae (26,6%). V potravě E. serotinus Lepidoptera nacházíme pouze jako doprovodnou objemovou složku (4,8%). Dalšími méně objemově důležité taxony kořisti E. serotinus jsou zejména Formicoidea (4%), Scarabaeidae (3,4%) a Corixidae (2,8%); v potravě E. nilssonii pak Hemerobiidae (1,6%), Scarabaeidae (1,1%) a Hydropsychidae (1%).V zanedbatelném objemu se v potravním spektru E. serotinus objevila Cixiidae (0,9%), Chrysomeloidea (0,9%), Ichneumonidae (0,9%), Lygaeidae (0,7%); ještě méně pak Hemerobiidae (0,4%), Tipulidae (0,2%) a Muscoidea (0,2%). U E. nilssonii jsou Chironomidae , Lepidoptera a Miridae doprovázeni zejména Hemerobiidae (1,6%) a Muscoidea (1,2%); zanedbatelné jsou pak objemové podíly Psyllidae (0,9%), Psyllomorpha (0,7%), Araneida (0,7%), Aphidomorpha (0,6%); ještě více pak Formicoidea (0,4%), Carabidae (0,3%), Anisopodidae (0,2%), Triozidae (0,1%), Tachinidae (0,1%) a Apoidea (0,1%). Nule se blížily u E. nilssonii objemové podíly Siphonaptera a blíže neidentifikovaných Diptera a Hymenoptera; u E. serotinus pak blíže neidentifikovaných Coleoptera. E. ser. E. nil. složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Psyllomorpha 16 10,7 5,3 1,7 Aphidomorpha 15 10 4,9 0,6 Heteroptera 79 24,3 11,7 3,8 64 42,7 21,1 26,6 Cicadomorpha 12 3,7 1,8 0,7 Neuroptera 3 0,9 0,4 0,4 6 4 2 1,6 Coleoptera 162 49,8 23,9 27,6 13 8,7 4,3 1,3 Trichoptera 3 2 1 1
110 Lepidoptera 115 35,4 17 4,8 81 54 26,6 29,8 Nematocera 242 74,5 35,7 57,4 86 57,3 28,3 34,7 Brachycera 9 2,8 1,3 0,3 16 10,7 5,3 1,5 Hymenoptera 56 17,2 8,3 5 3 2 1 0,5 Araneida 1 0,7 0,3 0,7 suma 678 208,6 100,1 100 304 202,8 100,1 100,1 Tabulka 12.1. Srovnání složení potravy E. serotinus během sezóny 1997 a E. nilssonii během sezóny 1998 (vyloučena jsou Siphonaptera, Collembola a Diptera indet.). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Jelikož během sezóny 1998 bylo získáno pouze 6 vzorků trusu E. nilssonii (n = 150) oproti 13 vzorkům trusu E. serotinus , získaným během sezóny 1997 (n = 325); bylo provedeno i srovnání souhrnného vzorku E. nilssonii se sloučenými 6ti vzorky (tzv. suma 6ti letních nocí 1997) E. serotinus (18. 06. 13. 08. 1997 169. až 224. noc 1997; n = 150) , jež časově odpovídaly vzorkům E. nilssonii (16. 06. 15. 08. 1998 167. až 226. noc 1998; n = 150). Celkové složení potravy obou studovaných druhů během výše uvedených období zachycují tabulky 14.1. a 15.1. a grafy 57.1., 57.2. a 57.3.. Z nich vyplývá, že nejfrekventovanější složkou potravy E. serotinus jsou v tomto období Chironomidae (25,8%), ve značné míře doplňovaná Carabidae (24,1%), méně pak Lepidoptera (20,9%); zatím co v již výše zmíněném sumárním vzorku E. nilssonii jsou rovněž dominantní Chironomidae (27,9%) doprovázena Lepidoptera (26,3%) a Miridae (20,8%); a Carabidae se v něm vyskytují pouze ojediněle (0,3%). Potravní spektrum E. serotinus doplňují v tomto období zejména Corixidae (7,7%), Formicoidea (7,7%) a Lygaeidae (5,2%); méně pak Icneumonidae (3,7%) a Cixiidae (3,4%). Naproti tomu v potravě E. nilssonii hrály doplňkovou roli Aphidomorpha (4,9%), Muscoidea (4,2%), Psyllomorpha (3,2%), Scarabaeidae (2,6%), Hemerobiidae (1,9%), Psyllidae (1,6%), Carabidae (1,6%) a Hydropsychidae (1%); sporadicky se pak vyskytovala Triozidae (0,6%), Anisopodidae (0,6%), Tachinidae (0,3%), Syrphidae (0,3%), blíže neidentifikovaná Diptera (0,3%), Formicoidea (0,3%), Apoidea (0,3%), blíže neidentifikovaná Hymenoptera (0,3%) a Araneida; vyskytla se i Siphonaptera (0,3%). Potravní spektrum E. serotinus během tohoto období je pak sporadicky doplněno Scarabaeidae (0,6%), Hemerobiidae (0,3%), Muscidae (0,3%) a Muscoidea (0,3%).
111 E. ser. E. nil. složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Psyllomorpha 16 10,7 5,3 1,7 Aphidomorpha 15 10 4,9 0,6 Heteroptera 40 26,7 11,7 3,8 64 42,7 21,1 26,6 Cicadomorpha 12 8 3,5 1,5 Neuroptera 1 0,7 0,3 0,7 6 4 2 1,6 Coleoptera 85 56,7 24,9 34,9 13 8,7 4,3 1,3 Trichoptera 3 2 1 1 Lepidoptera 73 48,7 21,4 6,8 81 54 26,6 29,8 Nematocera 90 60 26,4 43 86 57,3 28,3 34,7 Brachycera 2 1,3 0,6 0,1 16 10,7 5,3 1,5 Hymenoptera 38 25,3 11,1 9,1 3 2 1 0,5 Araneida 1 0,7 0,3 0,7 suma 341 227,4 99,9 99,9 304 202,8 100,1 100,1 Tabulka 14.1. Srovnání složení potravy E. serotinus během 6ti letních nocí (169 224. noci) sezóny 1997 (18. 06. 13. 08. 1997 ) a E. nilssonii během sezóny 1998 (vyloučena jsou Siphonaptera a Diptera indet.). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově v potravě E. serotinus v tomto období dominují opět Chironomidae (43%), doprovázená Carabidae (34,8%). V potravě E. nilssonii jsou to; jak je již výše uvedeno; také Chironomidae (34,7%), ovšem v doprovodu Lepidoptera (29,8%) a Miridae (26,6%). Objemově podstatnými složkami se u E. serotinus jeví být i Formicoidea (7,8%) a Lepidoptera (6,8%); objemově méně důležité jsou pak v tomto období Corixidae (2%), Lygaeidae (1,8%), Cixiidae (1,5%) a Ichneumonidae (1,4%). Naproti tomu u E. nilssonii hlavní složky kořisti objemově doplňují Hemerobiidae (1,6%), Muscoidea (1,2%), Scarabaeidae (1,1%) a Hydropsychidae (1%). Zanedbatelné jsou pak ve výše uvedeném období objemové podíly Hemerobiidae (0,7%), Scarabaeidae (0,1%) a Muscidae (0,1%) u E. serotinus ; a Psyllidae (0,9%), Psyllomorpha (0,7%), Araneida (0,7%), Aphidomorpha (0,6%), Formicoidea (0,4%), Carabidae (0,3%), Anisopodidae (0,2%), Triozidae (0,1%), Tachinidae (0,1%) a Apoidea (0,1%). Nule se pak v potravě E. nilssonii blížily podíly Siphonaptera a blíže neidentifikovaných Diptera a Hymenoptera. Diversita potravy E. nilssonii během celé sezóny 1998 dosahovala poněkud vyšší hodnoty ( H´ = 3,174) (tabulka 18.1.) než u E. serotinus a to jak během celé sezóny 1997 ( H´ = 2,871), tak i během období 6ti letních nocí této sezóny ( H´ = 2,724) (tabulka 17.1.). Potrava E. serotinus během celé sezóny 1997 byla poněkud vyrovnanější ( J´ = 0,6) (tabulka 17.1.) než potrava E. nilssonii ( J´ = 0,571) (tabulka 18.1.); ovšem během výše uvedených 6ti letních nocí byla její vyrovnanost zanedbatelně menší ( J´ = 0,5). Přitom hodnoty indexu J´ blížící
112 se 0 je možno interpretovat tak, že dochází k selektivnímu lovu jedné či několika málo složek potravy; hodnoty blížící se 1 pak tak, že všechny složky potravy jsou využívány stejnou měrou. Podle složení potravy by se tedy zdálo, že neselektivní lov kořisti se u E. serotinus soustřeďuje zejména do jarního a podzimního období. Nízké hodnoty indexu vyrovnanosti ( J´ = 0,3), získané ze 4 vzorků potravy E. serotinus z jara a počátku léta (tzv. suma 4 jarních nocí 1997) tento fakt pro počátek sezóny potvrzují; ale dvojnásobná hodnota tohoto indexu ( J´ = 0,6), získaná ze 3 vzorků potravy tohoto druhu z konce léta a počátku podzimu (tzv. suma 3 podzimních nocí 1997) vypovídá o značně neselektivním lovu potravy koncem sezóny. Šířka potravní niky obou druhů byla podobná, přičemž zanedbatelně vyšší hodnoty dosáhla u E. serotinus v průběhu výše uvedených 6ti letních nocí (B = 5,392) (tabulka 17.1.) než během celé sezóny ( B = 5,102); což bylo v obou případech více nežli u E. nilssonii ( B = 5,07) (tabulka 18.1.). Dále lze konstatovat několikanásobnou šířku potravní niky u E. serotinus u sumy výše uvedených 3 vzorků z období na konci sezóny ( B = 6,179) oproti sumě 4 vzorků z období jara a počátku léta ( B = 2,219). E. serotinus E. nilssonii
datum či období číslo noci datum či období číslo noci Ojk 18 19. 06. 1997 169. 16 17. 06. 1998 167. 0,805 28 29. 06. 1997 179. 27 28. 06 1998 178. 0,059 09 10. 07. 1997 190. 09 10. 07. 1998 190. 0,514 20 21. 07. 1997 201. 22 23. 07. 1998 203. 0,718 01 02. 08. 1997 213. 03 04. 08. 1998 215. 0,555 12 13. 08. 1997 224. 14 15. 08. 1998 226. 0,802 suma 6ti letních nocí 1997 169 224. celá sezóna 1998 0,687 celá sezóna 1997 celá sezóna 1998 0,73 Tabulka 19.1. Hodnoty Piankova koeficientu přesahu potravních nik Ojk mezi E. serotinus a E. nilssonii.
Celkový překryv potravních nik (tabulka 19.1.) je 73% ( Ojk = 0,73); bereme li u E. serotinus v úvahu pouze výše zmíněných 6 nocí tak 68,7% ( Ojk = 0,687). Při srovnání hodnot, získaných ze 4 vzorků potravy E. serotinus z jarní části sezóny 1997 a souhrnného vzorku potravy E. nilssonii (n = 150) během celé sezóny
1998, se potravní niky překrývají ze 71,8% ( Ojk = 0,718). Při podobném srovnání hodnot, získaných ze 3 vzorků potravy E. serotinus z podzimního období sezóny 1997 dosahuje tento překryv 63,1% ( Ojk = 0,631). Oba souhrnné vzorky potravy E. serotinus (n = 325) a E. nilssonii (n = 150) vykazovaly vysoce signifikantní statistickou odlišnost jak pro hodnoty relativní frekvence ( χ 2 = 72,19; df = 32; p < 0,0001 a
χ 2 = 301,16; df = 32; p < 0,0001), tak pro hodnoty relativního objemu ( χ 2 = 181,66; df = 32; p < 0,0001 a
χ 2 = 1884,21; df = 32; p < 0,0001). Hlavní složka kořisti obou druhů Chironomidae zaujímala významně vyšší objemový podíl v potravě E. serotinus (p < 0,0001); kde vykazovala rovněž statisticky nesignifikantně (p > 0,05) vyšší relativní frekvenci. V potravě E nilssonii frekvenčně i objemově druhá nejvýznamnější složka Lepidoptera byla druhem E. serotinus využívána ve významně nižší frekvenci (p < 0,01) i objemu (p <
113 0,0001). Další důležitá složka kořisti E. nilssonii Miridae nebyla E. serotinus vůbec lovena (p < 0,0001; p < 0,0001). Pro E. serotinus značně významní Carabidae byli E. nilssonii loveni ve statisticky signifikantně nižší frekvenci (p < 0,0001) i objemu (p < 0,0001). Naproti tomu, E. nilssonii lovená Aphidomorpha, Psyllomorpha a Psyllidae nebyli E. serotinus loveni vůbec, což se projevilo statisticky významnými rozdíly v relativních frekvencích Psyllomorpha (p < 0,01), Psyllidae (p < 0,05) a Aphidomorpha (p < 0,0001). Jejich objemové podíly jsou však v kořisti E. nilssonii vyšší pouze statisticky nesignifikantně (p > 0,05). Druhem E. serotinus lovená Corixidae nejsou E. nilssonii vůbec využívána, což se projevilo jejich statisticky významně nižší relativní frekvencí (p < 0,001) i objemem (p < 0,05) v potravě E. nilssonii . Rovněž lov Formicoidea nebyl u E. nilssonii téměř zaznamenán, což se opět projevilo jejich statisticky signifikantně nižší relativní frekvencí (p < 0,05) a objemem (p<0,05) v potravě tohoto druhu. Poslední statisicky významné rozdíly se týkaly vyšší frekvence Muscoidea v potravě E. nilssonii (p < 0,01), jež zde zároveň vykazují statisticky nesignifikantně (p > 0,05) vyšší podíl; a Ichneumonidae v potravě E. serotinus (p < 0,05), jež zde zároveň vykazují taktéž statisticky nevýznamně vyšší (p > 0,05) hodnotu relativního objemu, a v kořisti E. nilssonii se vůbec nevyskytují. Statisticky nevýznamně vyšší (p > 0,05) frekvenční i objemový podíl v potravě E. serotinus během celé sezóny vykazují Scarabaeidae ; v potravě E. nilssonii pak Hemerobiidae . Ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) vyšší relativní frekvenci se v kořisti E. nilssonii vyskytovala Siphonaptera. Pouze v potravě E. serotinus se vyskytovala Corixidae, Lygaeidae, Cixiidae , Chrysomeloidea , blíže neidentifikovaná Coleoptera, Tipulidae, Sarcophagidae, Calliphoridae, Chloropidae , Muscidae, Ichneumonidae a Collembola; naproti tomu pouze v potravě E. nilssonii byla nacházena Psyllomorpha, Psyllidae, Triozidae , Aphidomorpha, Miridae, Hydropsychidae, Anisopodidae, Tachinidae, Syrphidae, blíže neidentifikovaná Diptera a Hymenoptera, Apoidea a Araneida. Rovněž srovnání souhrnného vzorku E. nilssonii (n = 150) a časově odpovídajícího vzorku z období 6ti letních nocí E. serotinus (n = 150) vykazuje vysoce signifikantní statistickou odlišnost jak pro hodnoty relativní frekvence ( χ 2 = 115,88; df = 32; p < 0,0001 a χ 2 = 541,51; df = 32; p < 0,0001), tak pro hodnoty relativního objemu ( χ 2 = 138,58; df = 32; p < 0,0001 a χ 2 = 4157,75; df = 32; p < 0,0001). Statisticky významně vyššího relativního objemu (p < 0,0001) dosahují v kořisti E. nilssonii Lepidoptera, jejichž objemový podíl je v potravě tohoto druhu pouze statisticky nesignifikantně vyšší (p > 0,05). V potravě E. serotinus vykazují významnější relativní frekvenci (p < 0,0001) i objem (p < 0,0001) Carabidae . Dále jsou tímto druhem ve statisticky významně vyšší frekvenci (p < 0,001) a nesignifikantně vyšším objemu (p > 0,05) lovena Corixidae ; stejně tak jsou ve statisticky signifikantně vyšší frekvenci (p < 0,05) a statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšším objemu lovena i Ichneumonidae . Oba tyto taxony kořisti se v potravě E. nilssonii vůbec nevyskytují. Formicoidea , využívaná oběma druhy, se vyskytla ve významně vyšší relativní frekvenci (p < 0,01) i objemu (p < 0,01) v kořisti E. serotinus . Dalšími složkami potravy, využívanými pouze E. nilssonii byly ve statisticky významně vyšší frekvenci Psyllomorpha (p < 0,05) a Aphidomorpha (p < 0,01), jež byli nalézáni v kořisti tohoto druhu ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) vyšším objemovém podílu; a Miridae, kteří byli nalezeni ve statisticky významně vyšší relativní frekvenci (p < 0,0001), i objemu (p < 0,0001). Žádný z těchto tří taxonů se v kořisti E. serotinus vůbec nevyskytuje. Naproti tomu, pouze v kořisti E. serotinus se ve statisticky signifikantně vyšší frekvenci (p < 0,01) a nevýznamně vyšším objemovém podílu (p > 0,05) objevují Lygaeidae; a stejně tak se v kořisti tohoto druhu objevila ve statisticky signifikantně vyšší relativní frekvenci (p < 0,05) a
114 nevýznamně vyšším objemu (p > 0,05) Cixiidae. Tyto dva taxony pro změnu nejsou vůbec loveny druhem E. nilssonii. Oběma druhy lovená Muscoidea byla ve statisticky významně vyšší frekvenci (p<0,05) a zároveň ve statisticky nesignifikantně vyšším objemovém podílu (p > 0,05) nalezena v potravě E. nilssonii . Statisticky nevýznamně vyšší (p > 0,05) frekvenční i objemový podíl v potravě E. nilssonii zaujímala Hemerobiidae a Scarabaeidae . V kořisti E. serotinus se během letní části sezóny ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) nižší frekvenci, ale zároveň vyšším objemovém podílu nacházela Chironomidae . Pouze ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) vyšší relativní frekvenci se v kořisti E. nilssonii vyskytovala Siphonaptera. Pouze v potravě E. serotinus se vyskytovala Corixidae, Lygaeidae, Cixiidae , , Muscidae a Ichneumonidae; naproti tomu pouze v potravě E. nilssonii byla nacházena Psyllomorpha, Psyllidae, Triozidae , Aphidomorpha, Miridae , Hydropsychidae, Anisopodidae, Tachinidae, Syrphidae, blíže neidentifikovaná Diptera a Hymenoptera, Apoidea, Siphonaptera a Araneida. 4.7.2. Sezónní dynamika potravy
4.7.2.1. Srovnání jednotlivých časově si odpovídajících vzorkovacích noci sezón 1997 a 1998
4.7.2.1.1. Potrava E. serotinus 169. noci 1997 (18 19. 06. 1997) a E.nilssonii 167. noci 1998 (16 17. 06. 1998)
Srovnání složení potravy E. serotinus a E. nilssonii během těchto vzorkovacích nocí zachycují tabulky 6.1. a 16.1. a grafy 58.1., 58.2. a 58.3.. V potravě E. serotinus dominují Chironomidae (45,5%) v doprovodu Lepidoptera (38,2%); naproti tomu hlavní kořistí E. nilssonii jsou Lepidoptera (70,6%) doprovázená Chironomidae (70,6%). Další významnou složkou potravy E. serotinus jsou Ichneumonidae (14,5%), méně pak Carabidae (1,8%); naproti tomu v potravě E. nilssonii roli méně frekventovaného doplňku plnila Miridae (5,9%). Dále se ve vzorcích potravy E. nilssonii vyskytla i ektoparazitická Siphonaptera (2,9%). E. ser. E. nil. složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 2 8 6,1 0,8 Coleoptera 1 4 1,8 1,8 Lepidoptera 21 84 38,2 17,2 24 96 72,7 88,2 Nematocera 25 100 45,5 77 7 28 21,2 10,8 Hymenoptera 8 32 14,5 4 suma 55 220 100 100 33 132 100 99,8 Tabulka 16.1. Srovnání složení potravy E. serotinus během 169. noci sezóny 1997 (18 19. 06. 1997) a E. nilssonii během 167. noci sezóny 1998 (16 17. 06. 1998) (vyloučena jsou Siphonaptera). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku.
115 Objemově v potravě E. serotinus jasně dominovala Chironomidae (77%). jejichž relativní objem v potravě E. nilssonii byl v tomto období podstatně nižší (10,8%). Největší objemový podíl v kořisti E. nilssonii zaujímala Lepidoptera (88,2%), jež byla byla v potravě E.serotinus pouze objemovým doplňkem (17,2%). Dalšími méně objemově důležitými taxony kořisti E. serotinus jsou Ichneumonidae (4%) a Carabidae (1,8%); v potravě E. nilssonii se pak v zanedbatelném objemu vyskytují Miridae (0,8%) a Siphonaptera (0,2%). Tato dvojice vzorků vykazuje vysoce signifikantní statistickou odlišnost jak pro hodnoty relativní frekvence ( χ 2 = 57,41; df = 32; p < 0,01 a χ 2 = 53,77; df = 32; p < 0,01), tak zejména pro hodnoty relativního objemu ( χ 2 = 355,8; df = 32; p < 0,0001 a χ 2 = 463,94; df = 32; p < 0,0001). Statisticky významně vyššího relativního objemu (p < 0,0001) a zároveň statisticky nesignifikantně nižší relativní frekvence (p > 0,05) dosahují v kořisti E. serotinus Chironomidae , naproti tomu v potravě E. nilssonii je výrazně vyšší frekvence (p < 0,05) a zejména objemový podíl (p < 0,0001) Lepidoptera. Pouze v potravě E. serotinus se vyskytovala Carabidae a Ichneumonidae ; naproti tomu pouze v potravě E. nilssonii byla nacházena Miridae a Siphonaptera. Diversita i vyrovnanost potravy byla vyšší u E.serotinus ( H´ = 1,556 oproti H´ = 1,213; J´ = 0,314 oproti J´ = 0,229); podobně i nika E. serotinus byla širší ( B = 2,672 oproti B = 1,834) (tabulky 17.1. a 18.1. a grafy 64.1., 65.1. a 66.1.). Překryv nik dosahuje svého sezónního maxima 80,5% ( Ojk = 0,805) (tabulka 19.1. a graf 4.1.). 4.7.2.1.2. Potrava E. serotinus 179. noci 1997 (28 29. 06. 1997) a E.nilssonii 178. noci 1998 (27 28. 06. 1998)
Srovnání složení potravy E. serotinus a E. nilssonii během těchto vzorkovacích nocí zachycují tabulky 6.2. a 16.2. a grafy 59.1., 59.2. a 59.3.. V potravě E. serotinus dominují Carabidae (48%) v doprovodu Formicoidea (16%) a Cixiidae (12%); naproti tomu hlavní kořistí E. nilssonii jsou Miridae (40,7%) doprovázená Lepidoptera (15,3%), méně pak Psyllomorpha (10,2%) a Aphidomorpha (10,2%). Poněkud méně využívanými složkami potravy jsou u E. serotinus Corixidae (8%) Lepidoptera (8%); u E. nilssonii pak Muscoidea (8,5%) a Psyllidae (6,8%). Potravní spektrum E. serotinus doplňují Chironomidae (4%) a Ichneumonidae (4%); E. nilssonii pak Triozidae (1,7%), Scarabaeidae (1,7%), blíže neidentifikovaná Diptera (1,7%), Formicoidea (1,7%) a blíže neidentifikovaná Hymenoptera (1,7%). Objemově v potravě E. serotinus jasně dominovala Carabidae (76,2%), doprovázená Formicoidea (8,4%) a Cixiidae (5,6%). Největší objemový podíl v kořisti E. nilssonii pak zaujímala Miridae (75,8%), doplňovaná Lepidoptera (10,2%) a Psyllidae (5%). Dalšími méně objemově důležitými taxony kořisti E. serotinus jsou Chironomidae (4,2%), Lepidoptera (2,8%) a Corixidae (2,2%); v potravě E. nilssonii se pak v nízkém objemovém podílu vyskytují Muscoidea (2,6%), Formicoidea (2,4%), Psyllomorpha (1,8%) a Aphidomorpha (1,2%). V téměř zanedbatelných objemových podílech byla v kořisti E. serotinus nalézána Ichneumonidae (0,6%); v kořisti E. nilssonii pak Triozidae (0,4%) a Scarabaeidae (0,2%), a blíže neidentifikovaná Diptera (0,2%) a Hymenoptera (0,2%).
116 E. ser. E. nil. složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Psyllomorpha 10 40 17,5 7,2 Aphidomorpha 6 24 10,5 1,2 Heteroptera 4 16 8,2 2,2 24 96 42,1 75,8 Cicadomorpha 6 24 12,2 5,6 Coleoptera 24 96 49 76,2 1 4 1,8 0,2 Lepidoptera 4 16 8,2 2,8 9 36 15,8 10,2 Nematocera 2 8 4,1 4,2 Brachycera 5 20 8,8 2,6 Hymenoptera 9 36 18,4 9 2 8 3,5 2,6 suma 49 196 100,1 100 57 228 100 99,8 Tabulka 16.2. Srovnání složení potravy E. serotinus během 179. noci sezóny 1997 (28 29. 06. 1997) a E. nilssonii během 178. noci sezóny 1998 (27 28. 06. 1998) (vyloučena jsou Diptera indet.). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Tato dvojice vzorků vykazuje statisticky významné rozdíly jak v hodnotách relativní frekvence
( χ 2 = 95,44; df = 32; p < 0,0001 a χ 2 = 206,97; df = 32; p < 0,0001), tak relativního objemu ( χ 2 = 112,64; df = 32; p < 0,0001 a χ 2 = 107,77; df = 32; p < 0,0001) jednotlivých složek kořisti. Statisticky významně vyššího relativního objemu (p < 0,0001) i frekvence (p < 0,001) dosahují v kořisti E. serotinus Carabidae , naproti tomu v potravě E. nilssonii je významně vyšší frekvence (p < 0,001) a zejména objem (p < 0,0001) Miridae; přičemž oba tyto taxony se v potravě druhého z druhů v tomto období vůbec nevyskytují. . Statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyššího relativního objemu i relativní frekvence dosahují v kořisti E. serotinus Formicoidea , naproti tomu v potravě E. nilssonii se ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) vyšší frekvenci i objemovém podílu nacházela Lepidoptera. Pouze v potravě E. serotinus se vyskytovala Corixidae , Cixiidae , Carabidae , Chironomidae a Ichneumonidae ; naproti tomu pouze v potravě E. nilssonii byla nacházena Psyllomorpha, Psyllidae , Triozidae , Aphidomorpha, Miridae , Scarabaeidae a Muscoidea , a blíže neidentifikovaná Diptera a Hymenoptera. Diversita potravy byla vyšší u E. nilssonii (H´ = 2,68 oproti H´ = 2,253), avšak potrava E. serotinus byla vyrovnanější ( J´ = 0,457 oproti J´ = 0,543) (tabulky 17.1. a 18.1.a grafy 64.1., 65.1. a 66.1.). Potravní nika E. nilssonii byla v tomto období širší ( B = 4,481 oproti B = 3,492). Překryv potravních nik se snížil na 5,9%
(Ojk = 0,059), což představovalo minimální hodnotu v průběhu celé sezóny (tabulka 19.1. a graf 4.1.).
117 4.7.2.1.3. Potrava E. serotinus 190. noci 1997 (09 10. 07. 1997) a E.nilssonii 190. noci 1998 (09 10. 07. 1998)
Srovnání složení potravy E. serotinus a E. nilssonii během těchto vzorkovacích nocí zachycují tabulky 6.3. a 16.3. a grafy 60.1., 60.2. a 60.3.. V potravě E. serotinus dominují Lepidoptera (26,7%) v doprovodu Carabidae (23,3%) a Chironomidae (23,3%); naproti tomu hlavní kořistí E. nilssonii jsou Chironomidae (28,8%) doprovázená Miridae (27,1%). Další významnou složkou potravy E. serotinus jsou Lygaeidae (11,7%), méně pak Cixiidae (8,3%); naproti tomu v potravě E. nilssonii poměrně důležité doplňkové postavení zaujímala Aphidomorpha (13,6%) a Lepidoptera (13,5%), a roli méně frekventovaného doplňku plnila Psyllomorpha (6,8%). Dále se ve vzorcích potravy E. nilssonii vyskytla v zanedbatelné frekvenci Psyllidae (1,7%), Triozidae (1,7%), Scarabaeidae (1,7%), Tachinidae (1,7%), Apoidea (1,7%) a Araneida (1,7%). E. ser. E. nil. složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Psyllomorpha 6 24 10,2 2,8 Aphidomorpha 8 32 13,6 2 Heteroptera 9 36 15,3 5 16 64 27,1 37,8 Cicadomorpha 5 20 8,5 3,2 Coleoptera 15 60 25,4 43,4 1 4 1,7 0,8 Lepidoptera 16 64 27,1 7,4 8 32 13,6 17,6 Nematocera 14 56 23,7 41 17 68 28,8 33,8 Brachycera 1 4 1,7 0,8 Hymenoptera 1 4 1,7 0,4 Araneida 1 4 1,7 4 suma 59 536 100 100 59 236 100,1 100 Tabulka 16.3. Srovnání složení potravy E. serotinus během 190. noci sezóny 1997 (09 10. 07. 1997) a E. nilssonii během 190. noci sezóny 1998 (09 10. 07. 1998). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově v potravě E. serotinus dominovali Carabidae (43,2%) do značné míry doplnění Chironomidae (41%). Naproti tomu v kořisti E. nilssonii byl v tomto období nejvyšší objemový podíl Miridae (37,8%). Tato složka potravy byla ve značném objemu doprovázena Chironomidae (33,8%); v nižším pak Lepidoptera (17,6%), která hrála u E. serotinus pouze roli doplňkové potravy (7,4%). Dalšími méně objemově důležitými taxony kořisti E. serotinus jsou Lygaeidae (4,2%) a Cixiidae (3,2%); v potravě E. nilssonii pak Araneida (4%), Psyllomorpha (2,2%) a Aphidomorpha (2%). V zanedbatelných objemových podílech se v kořisti E. nilssonii vyskytovala Scarabaeidae (0,8%), Tachinidae (0,8%), Psyllidae (0,4%), Apoidea (0,4%), a Triozidae (0,2%).
118 Tato dvojice vzorků vykazuje opět statisticky významně rozdílné hodnoty relativní frekvence ( χ 2 = 56,12; df = 32; p < 0,01 a χ 2 = 69,96; df = 32; p < 0,001) i objemu ( χ 2 = 68,52; df = 32; p < 0,001 a χ 2 = 55,7; df = 32; p < 0,01) jednotlivých složek kořisti. Statisticky významně vyšší frekvence (p < 0,05) a zejména relativního objemu (p < 0,001) v kořisti E. serotinus dosahují Carabidae , naproti tomu v potravě E. nilssonii je významně vyšší frekvence (p < 0,01) a objem (p < 0,01) Miridae. Ve stejné relativní frekvenci, ale statisticky nevýznamně vyšším relativním objemu (p > 0,05) se v kořisti E. nilssonii objevili Scarabaeidae . Lepidoptera se v potravě E. serotinus vyskytla ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) vyšší frekvenci, ale nižším objemu než v kořisti E. nilssonii . Naproti tomu, relativní frekvence Chironomidae byla v potravě E. serotinus v tomto období statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší, avšak jejich objemový podíl byl nižší než v kořisti druhého studovaného druhu. Pouze v potravě E. serotinus se vyskytovala Corixidae, Lygaeidae, Cixiidae a Carabidae ; naproti tomu pouze v potravě E. nilssonii byla nacházena Psyllomorpha, Psyllidae , Triozidae , Aphidomorpha, Miridae , Tachinidae , Apoidea a Araneida. Diversita i vyrovnanost potravy byla nepatrně vyšší u E. nilssonii ( H´ = 2,672 oproti H´ = 2,464; J´ = 0,543 oproti J´ = 0,486), rovněž potravní nika E. nilssonii byla širší ( B = 5,013 oproti B = 4,92) (tabulky
17.1. a 18.1. a grafy 64.1., 65.1. a 66.1.). Překryv potravních nik se zvýšil na 51,4% ( Ojk = 0,514) (tabulka 19.1. a graf 4.1.). 4.7.2.1.4. Potrava E. serotinus 201. noci 1997 (20 21. 07. 1997) a E.nilssonii 203. noci 1998 (22 23. 07. 1998)
Srovnání složení potravy E. serotinus a E. nilssonii během těchto vzorkovacích nocí zachycují tabulky 6.4. a 16.4. a grafy 61.1., 61.2. a 61.3.. V potravě E. serotinus dominují Chironomidae (25,2%) v doprovodu Carabidae (23,6%); naproti tomu hlavní kořistí E. nilssonii jsou Chironomidae (33,9%) doprovázená Lepidoptera (32,3%). Dalšími významnými složkami potravy E. serotinus jsou Formicoidea (18,2%) a Lepidoptera (16,4%), méně pak Corixidae (7,3%); naproti tomu v potravě E. nilssonii poměrně důležité doplňkové postavení zaujímají Miridae (13,6%), méně pak Carabidae (6,8%), Scarabaeidae (5,1%) a Muscoidea (5,1%). Dalšími méně frekvenčně důležitými taxony v kořisti E. serotinus jsou Lygaeidae (3,6%), Hemerobiidae (1,8%), Muscidae (1,8%) a Ichneumonidae (1,8%); v potravě E. nilssonii pak Hydropsychidae (3,4%). Objemově v potravě E. serotinus dominovala Chironomidae (40,8%), doplněná většími objemovými podíly Carabidae (25,4%) a Formicoidea (20%). Rovněž v kořisti E. nilssonii byl v tomto období nejvyšší objemový podíl Chironomidae (50%). Tato složka potravy byla však doprovázena zejména Lepidoptera (30,2%), v nižším objemu pak Miridae (11,8%). Objemově méně důležitými taxony byla v kořisti E. serotinus Lepidoptera (4,8%), Hemerobiidae (4%), Corixidae (1,8%), Lygaeidae (1,6%) a Ichneumonidae (1,2%); v potravě E. nilssonii pak Hydropsychidae (4%), Scarabaeidae (1,6%), Carabidae (1,4%) a Muscoidea (1%). V zanedbatelném objemovém podílu se v kořisti E. serotinus vyskytovala Muscidae (0,4%).
119 E. ser. E. nil. složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 5 20 9,3 3,4 8 32 13,6 11,8 Neuroptera 1 4 1,9 4 Coleoptera 13 52 24,1 25,4 7 28 11,9 3 Trichoptera 2 8 3,4 4 Lepidoptera 9 36 16,7 4,8 19 76 32,2 30,2 Nematocera 14 56 25,9 40,8 20 80 33,9 50 Brachycera 1 4 1,9 0,4 3 12 5,1 1 Hymenoptera 11 44 20,4 21,2 suma 54 216 100,2 100 59 236 100,1 100 Tabulka 16.4. Srovnání složení potravy E. serotinus během 201. noci sezóny 1997 (20 21. 07. 1997) a E. nilssonii během 203. noci sezóny 1998 (22 23. 07. 1998). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Tato dvojice vzorků vykazovala vysoce signifikantní rozdíly jak v hodnotách relativní frekvence
( χ 2 = 64,45; df = 32; p < 0,001 a χ 2 = 78,54; df = 32; p < 0,0001), tak zejména v objemovém zastoupení
( χ 2 = 188,16; df = 32; p < 0,0001 a χ 2 = 452,88; df = 32; p < 0,0001) jednotlivých složek potravy. V kořisti
E. serotinus dosahují statisticky významně vyšších hodnot relativní frekvence (p < 0,05) i objemu (p < 0,05) Formicoidea ; pouze statisticky signifikantně vyššího objemu ( p < 0,05 ) a statisticky nevýznamně vyšší relativní frekvence (p > 0,05) pak Carabidae. Naproti tomu v potravě E. nilssonii je statisticky významně vyšší objem (p < 0,05) a zároveň statisticky nesignifikantně vyšší frekvence (p > 0,05) Lepidoptera. Statisticky nesignifikantně (p > 0,05) vyšší byly v tomto období hodnoty relativní frekvence i objemu Chironomidae v kořisti E. nilssonii . Pouze v potravě E. serotinus se vyskytovala Corixidae, Lygaeidae, Hemerobiidae, Muscidae, Ichneumonidae a Formicoidea ; naproti tomu pouze v potravě E. nilssonii byla nacházena Miridae, Scarabaeidae, Hydropsychidae a Muscoidea . Diversita i vyrovnanost potravy byla vyšší u E. serotinus ( H´ = 2,631 oproti H´ = 2,314; J´ = 0,514 oproti J´ = 0,457), rovněž potravní nika E. serotinus byla širší ( B = 5,31 oproti B = 4,031) (tabulky 17.1. a 18.1. a grafy 64.1., 65.1. a 66.1.). Překryv potravních nik se zvýšil na 71,8% ( Ojk = 0,718) (tabulka 19.1. a graf 4.1.). 4.7.2.1.5. Potrava E. serotinus 213. noci 1997 (01 02. 08. 1997) a E.nilssonii 215. noci 1998 (03 04. 08. 1998)
Srovnání složení potravy E. serotinus a E. nilssonii během těchto vzorkovacích nocí zachycují tabulky 6.5. a 16.5. a grafy 62.1., 62.2. a 62.3.. V potravě E. serotinus dominují Carabidae (26,9%) v doprovodu
120 Chironomidae (17,9%) a Lepidoptera (16,4%); naproti tomu hlavní kořistí E. nilssonii jsou Chironomidae (31,6%) doprovázená Lepidoptera (24,6%). Dalšími významnými složkami potravy E. serotinus jsou Lygaeidae (11,9%) a Formicoidea (10,4%), méně pak Corixidae (9%); naproti tomu v potravě E. nilssonii poměrně důležité doplňkové postavení zaujímají Miridae (19,3%), méně pak Muscoidea (7%) a Hemerobiidae (5,3%). Méně frekvenčně důležitými taxony jsou v kořisti E. serotinus Ichneumonidae (3%), Cixiidae (1,5%) a Scarabaeidae (1,5%); v potravě E. nilssonii pak Scarabaeidae (3,5%), Anisopodidae (3,5%), Carabidae (1,8%), Hydropsychidae (1,8%) a Syrphidae (1,8%). E. ser. E. nil. složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Heteroptera 12 48 19,1 7 11 44 19,6 27,2 Cicadomorpha 1 4 1,6 0,2 Neuroptera 3 12 5,4 5,4 Coleoptera 18 72 28,6 47,6 3 12 5,4 2,4 Trichoptera 1 4 1,8 2 Lepidoptera 11 44 17,5 4,6 14 56 25 23,8 Nematocera 12 48 19 20 18 72 32,1 34,8 Brachycera 1 4 1,6 0,2 6 24 10,7 4,4 Hymenoptera 8 32 12,7 20 suma 63 252 100,1 99,6 56 224 100 100 Tabulka 16.5. Srovnání složení potravy E. serotinus během 213. noci sezóny 1997 (01 02. 08. 1997) a E. nilssonii během 215. noci sezóny 1998 (03 04. 08. 1998). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Objemově v potravě E. serotinus dominovali Carabidae (47,2%), doplnění Chironomidae (20%) a Formicoidea (17,6%). Naproti tomu v kořisti E. nilssonii byl v tomto období nejvyšší objemový podíl Chironomidae (34,8%), jež byla ve značném objemu doprovázena Miridae (27,2%) a Lepidoptera (23,8%). V menším objemovém podílu se v kořisti E. nilssonii objevila Hemerobiidae (5,4%). Dalšími méně objemově důležitými taxony kořisti byly u E. serotinus Lygaeidae (4,6%), Lepidoptera (4,6%), Corixidae (2,4%) a Ichneumonidae (2,4%); v potravě E. nilssonii pak Muscoidea (3,2%), Scarabaeidae (2,2%), Hydropsychidae (2%) a Anisopodidae (1%). V zanedbatelných objemových podílech se v kořisti E. serotinus vyskytla Scarabaeidae (0,4%), Cixiidae (0,2%) a Muscoidea (0,2%); v kořisti E. nilssonii pak Carabidae (0,2%) a Syrphidae (0,2%). Tato dvojice vzorků vykazovala opět statisticky vysoce významné rozdíly v hodnotách relativních frekvencí ( χ 2 = 96,64; df = 32; p < 0,0001 a χ 2 = 395,84; df = 32; p < 0,0001) i objemových podílů
( χ 2 = 218,19; df = 32; p < 0,0001 a χ 2 = 11106,87; df = 32; p < 0,0001) jednotlivých složek kořisti.
Statisticky významně vyššího relativního objemu (p < 0,001) i frekvence (p < 0,05) v kořisti E. serotinus
121 dosahují Carabidae ; pouze statisticky signifikantně vyššího relativního objemu (p < 0,05) a zároveň statisticky nevýznamně vyšší frekvence (p > 0,05) pak Formicoidea , která se v potravě E. nilssonii v tomto období nevyskytla. Naproti tomu v potravě E. nilssonii jsou ve statisticky významně vyšší frekvenci (p < 0,05) i objemu (p < 0,01) zastoupena v kořisti E. serotinus v tomto období zcela chybějící Miridae . V potravě E. nilssonii byly dále v tomto období nalezeny statisticky nevýznamně (p > 0,05) vyšší relativní frekvence i objemové podíly Scarabaeidae , Lepidoptera, Chironomidae a Muscoidea. Pouze v potravě E. serotinus se vyskytovala Corixidae, Lygaeidae, Cixiidae, Ichneumonidae a Formicoidea ; naproti tomu pouze v potravě E. nilssonii byla přítomna Miridae, Hemerobiidae, Hydropsychidae, Anisopodidae a Syrphidae . Diversita i vyrovnanost potravy byla opět vyšší u E. serotinus ( H´ = 2,824 oproti H´ = 2,626; J´ = 0,571 oproti J´ = 0,514), rovněž potravní nika E. serotinus byla výrazně širší ( B = 6,026 oproti B = 4,79)
(tabulka 17.1. a 18.1. a grafy 64.1., 65.1. a 66.1.). Překryv potravních nik klesl na 55,5% ( Ojk = 0,555) (tabulka 19.1. a graf 4.1.). 4.7.2.1.6. Potrava E. serotinus 224. noci 1997 (12 13. 08. 1997) a E.nilssonii 226. noci 1998 (14 15. 08. 1998)
Srovnání složení potravy E. serotinus a E. nilssonii během těchto vzorkovacích nocí zachycují tabulky 6.6. a 16.6. a grafy 63.1., 63.2. a 63.3.. V potravě E. serotinus dominují Chironomidae (37,1%) v doprovodu Carabidae (22,6%) a Lepidoptera (19,4%); naproti tomu hlavní kořistí E. nilssonii jsou Chironomidae (60%), doprovázená rovněž Lepidoptera (17,5%). Další významnou složkou potravy E. serotinus jsou Corixidae (16,1%); naproti tomu v potravě E. nilssonii poněkud méně důležité doplňkové postavení zaujímají Miridae (7,5%) a Hemerobiidae (7,5%). Méně frekvenčně důležitými taxony jsou v kořisti E. serotinus Formicoidea (3,2%) a Lygaeidae (1,7%); v potravě E. nilssonii pak Aphidomorpha (2,5%), Scarabaeidae (2,5%) a Muscoidea (2,5%). Objemově v potravě E. serotinus dominovala Chironomidae (74,8%), doplněná Carabidae (15,2%). Také v kořisti E. nilssonii byl v tomto období nejvyšší objemový podíl Chironomidae (79%). V menším objemovém podílu se v kořisti E. serotinus objevila Corixidae (5%); v kořisti E. nilssonii pak Lepidoptera (8,8%) a Miridae (6%). Ještě méně objemově důležitými taxony kořisti byly u E. serotinus Lepidoptera (4,2%); v potravě E. nilssonii pak Hemerobiidae (4%) a Scarabaeidae (1,6%). V zanedbatelných objemových podílech se v kořisti E. serotinus vyskytla Formicoidea (0,6%) a Lygaeidae (0,2%); v kořisti E. nilssonii pak Muscoidea (0,4%) a Aphidomorpha (0,2%).
Tato dvojice vzorků nevykazovala statisticky významně rozdílná objemová zastoupení ( χ 2 = 26,27; df = 32; p > 0,05 a χ 2 = 14,83; df = 32; p > 0,05), a jen částečně statisticky rozdílné frekvence ( χ 2 = 57,92; df = 32; p < 0,01 a χ 2 = 31,45; df = 32; p > 0,05) jednotlivých taxonů kořisti. Statisticky významně vyšších hodnot relativní frekvence (p < 0,05) i objemu (p < 0,05) v kořisti E. serotinus dosahují Carabidae ; pouze statisticky signifikantně vyšší relativní frekvence (p < 0,05) a zároveň statisticky nevýznamně vyššího objemového podílu pak Corixidae (p < 0,05); přičemž oba tyto taxony se ve výše uvedeném období v potravním spektru E. nilssonii nevyskytovaly. V potravě E. serotinus byla v tomto období nalezena ve statisticky
122 nevýznamně (p > 0,05) vyšší relativní frekvenci a zároveň nižším objemu Lepidoptera. V kořisti E. nilssonii se pak ve statisticky nesignifikantně (p > 0,05) vyšší frekvenci i objemovém podílu vyskytovala Chironomidae . Pouze v potravě E. serotinus se vyskytovala Corixidae, Lygaeidae, Carabidae a Formicoidea ; naproti tomu pouze v potravě E. nilssonii byla přítomna Aphidomorpha, Miridae, Hemerobiidae, Scarabaeidae a Muscoidea . E. ser. E. nil. složka potravy n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) n(z) %oc(z) %f(z) %vol(z tot) Aphidomorpha 1 4 2,5 0,2 Heteroptera 10 40 16,4 5,2 3 12 7,5 6 Neuroptera 3 12 7,5 4 Coleoptera 14 56 23 15,2 1 4 2,5 1,6 Lepidoptera 12 48 19,7 4,2 7 28 17,5 8,8 Nematocera 23 92 37,7 74,8 24 96 60 79 Brachycera 1 4 2,5 0,4 Hymenoptera 2 8 3,3 0,6 suma 61 244 100,1 100 40 160 100 100 Tabulka 16.6. Srovnání složení potravy E. serotinus během 224. noci sezóny 1997 (12 13. 08. 1997) a E. nilssonii během 226. noci sezóny 1998 (14 15. 08. 1998). n(z) = počet pelet v nichž byla přítomna složka potravy z ve vzorku; %oc(z) = relativní četnost složky potravy z ve vzorku; %f(z) = relativní frekvence složky potravy z ve vzorku; %vol(z tot) = relativní objem složky potravy z ve vzorku. Diversita i vyrovnanost potravy byla opět vyšší u E. serotinus ( H´ = 2,525 oproti H´ = 1,842; J´ = 0,429 oproti J´ = 0,371); rovněž potravní nika E. serotinus byla i nadále výrazně širší ( B = 3,943 oproti B = 2,477)
(tabulky 17.1. a 18.1. a grafy 64.1., 65.1. a 66.1.). Přesah potravních nik vzrostl na 80,2% ( Ojk = 0,802). (tabulka 19.1. a graf 4.1.). 4.7.2.2. Syntéza
E. serotinus byli nalezeni v úkrytu kolonie v Brodě nad Dyjí již počátkem května (10 11. 05. 1997 130. noci 1997). V té době lovili především Chironomidae , méně pak Scarabaeidae . V jeho kořisti se dále vyskytovala Lepidoptera a Collembola. Ve druhé polovině května (21 22. 05. 1997 141. noci 1997) jsou hlavní kořistí tohoto druhu i nadále Chironomidae , doprovázená stejnými podíly Scarabaeidae a Lepidoptera. Ve vzorku jeho potravy se dále objevila Formicoidea a Carabidae . Na konci května (30 31. 05. 1997 150. noci 1997) zůstávají hlevní kořistí tohoto druhu Chironomidae , doprovázená stejnými podíly Carabidae a Scarabaeidae . V jeho potravním spektru byla v tomto období dále zjištěna Lepidoptera, Muscoidea a Siphonaptera. Počátkem června (07 08. 06. 1997 158. noci 1997) byli hlavní kořistí i nadále Chironomidae , druhým nejdůležitějším zdrojem potravy se pak stávají Lepidoptera, doplněná Carabidae . Zaznamenána byla rovněž přítomnost Ichneumonidae , Scarabaeidae a Formicoidea . Ve vzorku z období první poloviny června
123 (18 19. 06. 1997 169. noci 1997) dominují i nadále Chironomidae , doplňovaná Lepidoptera a v menší míře Ichneumonidae . Teprve v tomto období (16 17. 06. 1998 167. noci 1998) se v úkrytu kolonie v Novém Městě na Moravě objevují první jedinci E. nilssonii . Hlavní složkou kořisti tohoto druhu jsou v tuto dobu Lepidoptera, doplněná Chironomidae a v menší míře i Miridae . Tato dvojice vzorků se významně liší jak hodnotami relativní frekvence, tak zejména hodnotami relativního objemu jednotlivých lovených skupin kořisti. V potravě E. serotinus jsou ve vyšším objemu zastoupena zejména Chironomidae ; v potravě E. nilssonii pak ve vyšší frekvenci a zejména objemu Lepidoptera. Pouze v potravě E. serotinus se vyskytovala Carabidae a Ichneumonidae ; naproti tomu pouze v potravě E. nilssonii byla nacházena Miridae a Siphonaptera. Koncem června (28 29. 06. 1997 179. noci 1997) z potravního spektra E. serotinus mizí Chironomidae a hlavní potravou se stávají Carabidae , doprovázená Formicoidea a v menší míře i Cixiidae . Vzorek potravy E. nilssonii z tohoto období (27 28. 06. 1998 178. noci 1998) jako hlavní kořist obsahoval Miridae , doprovázená Lepidoptera; v menší míře pak byla lovena Aphidomorpha a Psyllomorpha. Tato dvojice vzorků vykazuje významné rozdíly jak v hodnotách relativní frekvence, tak relativního objemu jednotlivých složek kořisti. V kořisti E. serotinus se ve vyšší frekvenci a zejména objemovém podílu vyskytují Carabidae; naproti tomu v potravě E. nilssonii Miridae . V ptravě obou druhů se v tomto období vyskytují Lepidoptera a Formicoidea . Pouze v kořisti E. serotinus se vyskytovala Corixidae , Cixiidae , Carabidae , Chironomidae a Ichneumonidae ; naproti tomu pouze v potravě E. nilssonii byla nacházena Psyllomorpha, Psyllidae , Triozidae , Aphidomorpha, Miridae , Scarabaeidae a Muscoidea , a blíže neidentifikovaná Diptera a Hymenoptera. Nejfrekventovanější kořistí ve vzorku potravy E. serotinus z počátku července (09 10. 07. 1997 190. noci 1997) byla Lepidoptera, doprovázená stejnými podíly Carabidae a Chironomidae. V potravě E. nilssonii hrají v tomto období (09 10. 07. 1998 190. noci 1998) dominantní roli Chironomidae , doplňovaná lovem Miridae a v menší míře i Lepidoptera a Aphidomorpha. Tato dvojice vzorků vykazovala opět významné rozdíly hodnot relativní frekvence i objemu jednotlivých složek kořisti. V kořisti E. serotinus dosahují významně vyšší relativní frekvence a zejména objemu Carabidae ; naproti tomu v kořisti E. nilssonii je větší frekvenční i objemový podíl Miridae . Dále jsou v kořisti E. nilssonii frekventovanější zejména Scarabaeidae . V potravě obou druhů se dále vyskytovala Lepidoptera a Chironomidae . Pouze v potravě E. serotinus se vyskytovala Corixidae, Lygaeidae, Cixiidae a Carabidae ; naproti tomu pouze v potravě E. nilssonii byla nacházena Psyllomorpha, Psyllidae , Triozidae , Aphidomorpha, Miridae , Tachinidae , Apoidea a Araneida. Vzorek kořisti E. serotinus z období druhé poloviny července (20 21. 07. 1997 201. noci 1997) obsahuje jako nejfrekventovanější kořist Chironomidae , doprovázená Carabidae a Formicoidea . Vzorek potravy E. nilssonii z období druhé poloviny července (22 23. 07. 1998 203. noci 1998) obsahuje jako hlavní kořist také Chironomidae , doplňovaná lovem Lepidoptera, v menší míře pak Miridae . Tato dvojice vzorků vykazovala opět významné rozdíly jak v hodnotách relativní frekvence, tak zejména v objemovém zastoupení jednotlivých složek potravy. V kořisti E. serotinus se ve vyšší frekvenci i objemu vyskytla Formicoidea ; ve vyšším objemu pak i Carabidae. Naproti tomu v potravě E. nilssonii je významně vyšší objem Lepidoptera. V kořisti obou druhů byla nalezena i Chironomidae. Pouze v potravě E. serotinus se vyskytovala Corixidae, Lygaeidae, Hemerobiidae, Muscidae, Ichneumonidae a Formicoidea ; naproti tomu pouze v potravě E. nilssonii byla nacházena Miridae, Scarabaeidae, Hydropsychidae a Muscoidea . Vzorek potravy E. serotinus z počátku srpna (01 02. 08. 1997 213. noci 1997) obsahoval jako svou dominantní složku Carabidae , doprovázená Chironomidae a v menší míře Lepidoptera. Ve stejném období v potravě E. nilssonii (03 04. 08. 1998 215. noci 1998) zůstávají hlavní složkou potravy stále Chironomidae ,
124 doplňovaná lovem Lepidoptera a v menší míře Miridae . Tato dvojice vzorků vykazovala opět významné rozdíly v hodnotách relativních frekvencí i objemových podílů jednotlivých složek kořisti. Vyšší frekvence a zejména objemového podílu dosahují v kořisti E. serotinus Carabidae ; naproti tomu v potravě E. nilssonii Miridae, v potravě E. serotinus chybějící. Dále je v kořisti E. serotinus vyšší zejména objemový podíl Formicoidea , která se v potravě E. nilssonii v tomto období nevyskytla. V potravě obou druhů byla v tomto období nalezena Scarabaeidae , Lepidoptera, Chironomidae a Muscoidea. Pouze v potravě E. serotinus se vyskytovala Corixidae, Lygaeidae, Cixiidae, Ichneumonidae a Formicoidea ; naproti tomu pouze v potravě E. nilssonii byla přítomna Miridae, Hemerobiidae, Hydropsychidae, Anisopodidae a Syrphidae . Vzorek kořisti E. serotinus z první poloviny srpna (12 13. 08. 1997 224. noci 1997) obsahuje jako hlavní složku znovu Chironomidae . Vedlejší potravou jsou Carabidae , doprovázeni Lepidoptera . Dále vzorek zahrnoval Corixidae, Formicoidea a Lygaeidae . Poslední vzorek kořisti E. nilssonii , pocházející rovněž z první poloviny srpna (14 15. 08. 1998 226. noci 1998) obsahoval jako hlavní potravu také Chironomidae , doprovázená Lepidoptera a v menší míře stejnými podíly Miridae a Hemerobiidae . Tato dvojice vzorků nevykazovala významně rozdílná objemová zastoupení, a jen částečně rozdílné hodnoty relativní frekvence jednotlivých taxonů kořisti. V kořisti E. nilssonii se ve vyšší frekvenci i objemu nacházela Carabidae ; zejména ve vyšší relativní frekvenci pak Corixidae ; přičemž oba tyto taxony se ve výše uvedeném období v potravním spektru E. nilssonii nevyskytovaly. V potravě obou druhů pak byla nalezena Lepidoptera a Chironomidae . Pouze v potravě E. serotinus se vyskytovala Corixidae, Lygaeidae, Carabidae a Formicoidea ; naproti tomu pouze v potravě E. nilssonii byla přítomna Aphidomorpha, Miridae, Hemerobiidae, Scarabaeidae a Muscoidea . Vzorek E. serotinus z konce srpna (22 23. 08. 1997 234. noci 1997) obsahuje jako hlavní kořist Carabidae , doprovázená Corixidae a v menší míře i Chironomidae . V potravě se vyskytují i Lepidoptera , Ichneumonidae, Lygaeidae, Scarabaeidae, Tipulidae, Muscoidea a blíže nedeterminovaná Coleoptera. E. nilssonii se již v tomto období na úkrytu kolonie v Novém Městě na Moravě nezdržují. Vzorek E. serotinus z počátku září (02 03. 09. 1997 245. noci 1997) obsahuje jako hlavní složku kořisti Chironomidae , doprovázená stejnými podíly Corixidae a Chrysomeloidea . Dále jsou lovena Lygaeidae, Scarabaeidae , Lepidoptera, Carabidae, Tipulidae, Muscoidea, Ichneumonidae, Formicoidea, Hemerobiidae a Chloropidae . Vzorek E. serotinus z období první poloviny září (12 13. 09. 1997 255. noci 1997) obsahuje jako hlavní potravu opět Chironomidae . Ta byla doprovázena Carabidae , v menší míře pak Lepidoptera a Corixidae . Potravní spektrum v tomto období dále obsahovalo Chrysomeloidea, Scarabaeidae, Formicoidea, Lygaeidae, Ichneumonidae, Hemerobiidae, Tipulidae, Sarcophagidae a Calliphoridae . Vcelku lze tedy konstatovat, že během první poloviny června hlavní diference mezi potravními spektry E. serotinus a E. nilssonii spočívá ve vyšší frekvenci a zejména objemu Chironomidae v kořisti E. serotinus a Lepidoptera v potravě E. nilssonii . Na konci června pak vyšší relativní frekvence a zejména objemu dosahují v kořisti E. serotinus Carabidae ; v kořisti E. nilssonii Miridae . Počátkem července pak dosahují v kořisti E. serotinus vyšší frekvence a zejména objemového podílu Carabidae ; naproti tomu v potravě E. nilssonii je vyšší frekvenční i objemový podíl Miridae . Ve druhé polovině července v potravě E. serotinus dosahují vyšších hodnot relativní frekvence i objemu Formicoidea . Ve vyšším objemovém podílu se v kořisti tohoto druhu vyskytla i Carabidae , naproti tomu v kořisti E. nilssonii Lepidoptera . Na počátku srpna vyšší frekvence a zejména objemového podílu v kořisti E. serotinus dosahují Carabidae ; naproti tomu v kořisti E. nilssonii Miridae . Vyšší objemový podíl zaujímají v potravě E. serotinus rovněž Formicoidea . V první polovině srpna se
125 pak v potravě E. serotinus vyskytovala ve vyšší frekvenci i objemu Carabidae , pouze ve vyšší frekvenci pak Corixidae . Sezónní změny hodnoty Levinsova indexu šířky niky B a Shannon Wienerova indexu diversity potravy H´ , jakož i sezónní změny hodnoty indexu vyrovnanosti potravy J´ u druhu E. serotinus zachycují grafy 1.1. a 1.2.. Diversita potravy dosahuje sezónního minima (H´ = 1,281) v prvním vzorku sezóny na počátku května (10 11. 05. 1997) 130. noci 1997; kdy je nejuzší rovněž i potravní nika ( B = 1,943). Sezónního maxima (H´ = 3,071) dosahuje diversita potravy ve vzorku z první poloviny září (12 13. 09. 1997) 255. noci 1997; potravní nika pak je nejširší ( B = 6,338) na počátku září (02 03. 09. 1997) 245. noci 1997. Obě hodnoty v podstatě rostou od počátku sezóny, během srpna je patrný jejich mírný pokles, a pak znovu rostou během září. Vyrovnanost potravy je nejnižší ( J´ = 0,257) taktéž na úplném počátku sezóny v prvním květnovém vzorku. Sezónního maxima je dosaženo v září ( Jˇ = 0,6), a to v obou vzorcích. Z grafu jsou patrné dva menší poklesy této hodnoty během sezóny a to v polovině června (18 19. 06. 1997) 169. noci 1997 ( J´ = 0,314) a v první polovině srpna (12 13. 08. 1997) 224. noci 1997 (J´ = 0,429). Průběh sezónních změn stejných hodnot u druhu E. nilssonii zachycují grafy 2.1. a 2.2.. Diversita i vyrovnanost potravy dosahovaly minimálních hodnot (H´ = 1,213; J´ = 0,229) v prvním vzorku sezóny v první polovině června (16 17. 06. 1998) 167. noci 1998. V tomto období byla taktéž potravní nika nejužší (B = 1,834). Diversita i vyrovnanost potravy dosáhly sezónně maximálních hodnot ( H´ = 2,68; J´ = 0,543) na konci června (27 28. 06. 1998) 178. noci 1998. Vyrovnanost potravy setrvávala na této hodnotě i na počátku července (09 10. 07. 1998) 190. noci 1998 kdy dosáhla i potravní nika největší šířky ( B = 5,013). Diversita potravy i šířka potravní niky v podstatě rostou od počátku sezóny, přičemž v druhé polovině července můžeme zaznamenat jejich menší pokles ( H´ = 2,314; J´ = 0,457). Na přelomu července a srpna (03 04. 08. 1998) 215. noci 1998 nastává ještě jejich menší růst ( H´ = 2,626; J´= 0,514), ale již během první poloviny srpna (14 15. 08. 1998) 226. noci 1998 obě hodnoty definitivně klesají ( H´ = 1,842; J´´ = 0,371). Průběh sezónních změn hodnoty indexu vyrovnanosti potravy je v podstatě identický. Vzájemné srovnání odpovídajících si hodnot všech těchto tří indexů u obou studovaných druhů zachycuje v případě Shannon Wienerova indexu diversity potravy H´ graf 64.1.; v případě indexu vyrovnanosti potravy založeného na Shannon Wienerově funkci J´ graf 65.1.; a v případě Levinsova indexu šířky potravní niky B graf 66.1.. Průběh sezónních změn hodnoty Piankova koeficientu přesahu potravních nik mezi oběma druhy zachycuje graf 4.1.. Překryv potravních nik je maximální v první polovině června (18 19. 06. 1997 169. noci
1997 u E. serotinus a 16 17. 06. 1998 167. noci 1998 u E. nilssonii ) , kdy činí 80,5% ( Ojk = 0,805). Koncem června (28 29. 06. 1997 179. noci 1997 u E. serotinus a 27 28. 06. 1998 178. noci 1998 u E. nilssonii ) se výrazně snižuje až na 5,9% ( Ojk = 0,059), což představuje hodnotu jeho sezónního minima; ale v dalším vzorku z počátku července (09 10. 07. 1997 190. noci 1997 u E. serotinus a 09 10. 07. 1998 190. noci 1998 u
E. nilsssonii ) již jeho hodnota opět roste na 51,4% ( Ojk = 0,514). V období druhé poloviny července (20 21. 07. 1997 201. noci 1997 u E. serotinus a 22 23. 07. 1998 203. noci 1998 u E. nilssonii ) překryv potravních nik nadále roste až na 71,8% ( Ojk = 0,718). Menší pokles nastává až na počátku srpna (01 02. 08. 1997 213. noci 1997 u E. serotinus a 03 04. 08. 1998 215. noci 1998 u E. nilssonii ), kdy se překryv potravních nik snižuje na 55,5% ( Ojk = 0,555). V první polovině srpna (12 13. 08. 1997 224. noci 1997 u E. serotinus a 14 15. 08.
126 1998 226. noci 1998 u E. nilssonii ) pak jeho hodnota strmě vzrůstá na 80,2% ( Ojk = 0,802), tedy téměř až k hodnotě sezónního maxima. 4.7.3. Poznámka k lovecké aktivitě
E. serotinus se v úkrytu kolonie v Bradě nad Dyjí objevují již na počátku května (10 11. 05. 1997 130. noci 1997) V tomto období bylo jejich hlavním lovištěm pobřeží Horní nádrže kryté před větrem, v menší míře pak malá vodní plocha v intravilánu obce. Během druhé poloviny května (21 22. 05. 1997 141. noci 1997) se hlavním lovištěm stalo větru otevřené pobřeží Horní nádrže. Lov však nadále pokračoval i na části pobřeží kryté před větrem, v menší míře i u malé vodní plochy v intravilánu a v okolí rozptýlené zeleně. Ojediněle se poprvé během sezóny lovící E. serotinus objevili u pouličních lamp. Na konci května (30 31. 05. 1997 150. noci 1997) bylo na této lokalitě nalezeno pouze jediné loviště v okolí rozptýlené zeleně, což mohlo být ovlivněno extrémně větrnou a chladnou vzorkovací nocí. Počátkem června (07 08. 06. 1997 158. noci 1997) je již opět hlavním lovištěm větru otevřená partie pobřeží Horní nádrže. V menší míře je lovecky využíváno i malé vodní plochy v intravilánu obce; ojediněle pak větru otevřeného pobřeží Horní nádrže, okolí rozptýlené zeleně a pouličních lamp. V první polovině června (18 19. 06. 1997 169. noci 1997) je hlavním lovištěm E. serotinus již znovu malá vodní plocha v intravilánu; méně je využíváno pobřeží Horní nádrže kryté před větrem. Právě v tomto období (16 17. 06. 1998 167. noci 1998) se v úkrytu kolonie v Novém městě na Moravě objevuje i E. nilssonii. Jeho hlavním lovištěm bylo pobřeží malé vodní plochy (Kazimírův rybník), v menší míře pak pobřeží větší vodní plochy (Klečkovský rybník) kryté před větrem; ojediněle pak bylo lovecky využíváno okolí rozptýlené zeleně. Na konci června ( 28 29. 06. 1997 179. noci 1997) byla hlavním lovištěm E. serotinus i nadále výše zmiňovaná malá vodní plocha. Méně bylo timto druhem lovecky využíváno okolí pouličních lamp; lovící exemplář se poprvé během sezóny objevil i u okraje většího zapojeného porostu. Lovištěm E. nilssonii je během tohoto období (27 28. 06. 1998 178. noci 1998) je ve stejné míře jak okolí pouličních lamp, tak i před větrem kryté pobřeží větší vodní plochy (rybník Křivka). Počátkem července E. serotinus (09 10. 07. 1997 190. noci 1997) loví stejnou měrou nad pobřežními partiemi Horní nádrže krytými před větrem, malou vodní plocha v intravilánu obce i v okolí pouličních lamp. Pro E. nilssonii bylo v tomto období (09 10. 07. 1998 190. noci 1998) hlavním lovištěm okolí rozptýlené zeleně. V menší míře bylo tímto druhem lovecky využíváno jak proti větru kryté, tak větru otevřené části pobřeží větší vodní plochy (rybník Cihelňák); a dále okolí malých vodních ploch (Kubovské rybníky); jakož i okolí pouličních lamp. Během druhé poloviny července (20 21. 07. 1997 201. noci 1997) se hlavním lovištěm E. serotinus stává opět již výše zmiňovaná malá vodní plocha v intravilánu. Méně je tímto druhem využíváno okolí větrolamu a proti větru kryté pobřeží Horní nádrže; ojediněle pak i větru otevřené pobřeží této nádrže. U E. nilssonii se v tomto období (22 23. 07. 1998 203. noci 1998) lovecká ativita rozptyluje jak do okolí pouličních lamp; tak i na větru otevřené pobřeží větší vodní plochy (koupaliště) a do okolí malé vodní plochy (rybník Kněžovec). Na počátku srpna (01 02. 08. 1997 213. noci 1997) je E. serotinus ve stejné míře lovecky využívána výše zmiňovaná malá vodní plocha a okolí pouličních lamp. V tomto období (03 04. 08. 1998 215. noci 1998) je E. nilssonii lovecky využíváno zejména okolí.rozptýlené zeleně; méně pak i okolí pouličních lamp a pobřeží větší vodní plochy (rybník Klečkovec) v intravilánu obce kryté před větrem. V první polovině srpna (12 13. 08. 1997 224. noci
127 1997) je již opět hlavním lovištěm E. serotinus výše zmiňovaná malá vodní plocha v intravilánu obce; v menší míře i okolí pouličních lamp. Ojediněle je opětovně využíváno okraje větrolamu a pobřeží Horní nádrže krytého před větrem. Ve stejném období (14 15. 08. 1998 226. noci 1998) se pak jediným lovištěm E. nilssonii stává okolí rozptýlené zeleně v intravilánu obce. Během druhé poloviny srpna (22 23. 08. 1997 234. noci 1997) se hlavním lovištěm E. serotinus stalo pobřeží Horní nádrže otevřené větru; méně bylo lovecky využíváno pobřeží kryté před větrem a malá vodní plocha v intravilánu obce. E. nilssonii v tomto období již nejsou v úkrytu kolonie v Novém Městě na Moravě přítomni. Počátkem září (02 03. 09. 1997 245. noci) se u E. serotinus nepodařilo nalézt žádné využívané loviště. V první polovině září (12 13. 09. 1997 255. noci 1997) pak byli lovící E. serotinus nalezeni stejnou měrou v pobřežních partiích Horní nádrže; a to jak na větru otevřeném, tak na proti větru krytém pobřeží. Vcelku lze tedy konstatovat, že během první poloviny června oba druhy v nejvyšší míře lovecky využívaly skupinu biotopů ”malá vodní plocha”. Oba druhy lovily na skupinách biotopů ” kryté pobřeží”. Pouze E. nilssonii lovecky využíval skupinu biotopů ”rozptýlená zeleň”. Na konci června je nadále hlavním lovištěm E. serotinus skupina biotopů ” malá vodní plocha”; ale E. nilssonii využívá se stejnou intenzitou skupiny biotopů ” intravilán” a ”kryté pobřeží”. Oba druhy lovily ve skupině biotopů ” intravilán”. Pouze E. serotinus lovecky využívali skupinu biotopů ”okraj porostu”; pouze E. nilssonii pak skupinu biotopů ”kryté pobřeží”. Počátkem července E. serotinus stejnou měrou lovecky využívá skupiny biotopů ” kryté pobřeží”, ”malá vodní plocha” a ”intravilán”. E. nilssonii pak loví zejména ve skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Oba druhy lovecky využívají skupiny biotopů ”kryté pobřeží”, ”malá vodní plocha” a ”intravilán”. Pouze E. nilssonii lovil na skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” a ”otevřené pobřeží”. Ve druhé polovině července E. serotinus lovecky využívá zejména skupinu biotopů ”malá vodní plocha”; lovecká aktivita E. nilssonii se pak rozptyluje do skupin biotopů ”intravilán”, ”otevřené pobřeží” a ”malá vodní plocha”. Oba druhy loví na skupinách biotopů ”malá vodní plocha” a ”otevřené pobřeží”. Pouze E. serotinus loví v tomto období ve skupinách biotopů ”okraj porostu” a ”kryté pobřeží”; pouze E. nilssonii pak ve skupině biotopů ”intravilán”. Na počátku srpna E. serotinus ve stejné míře lovecky využívá skupiny biotopů ”malá vodní plocha” a ”intravilán”; naproti tomu E. nilssonii zejména skupinu biotopů ”rozptýlená zeleň”. Oba druhy loví ve skupině biotopů ”intravilán”. Pouze E. serotinus loví v tomto období ve skupině biotopů ”malá vodní plocha”; pouze E. nilssonii pak ve skupinách biotopů ”rozptýlená zeleň” a ” kryté pobřeží”. V první polovině srpna je hlavním lovištěm E. serotinus skupina biotopů ”malá vodní plocha”; E. nilssonii pak skupina biotopů ”rozptýlená zeleň”. Pouze E. serotinus loví na skupinách biotopů ”malá vodní plocha, ”intravilán”, ”okraj porostu” a ”kryté pobřeží”; pouze E. nilssonii pak na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. 4.7.4. Poznámka k potravní nabídce
Na počátku května (10 11. 05. 1997 130. noci) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí imága Nematocera, doprovázená imágy Coleoptera. Výrazný je i podíl imág Brachycera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Cicadomorpha a Neuroptera; okřídlená imága Hymenoptera; a nymfy Heteroptera. V redukované potravní nabídce dominují také Nematocera, doprovázená imágy Coleoptera. Stejně jako v celkové potravní nabídce je zřetelný výrazný podíl imág
128 Brachycera. Dále jsou zastoupena zejména okřídlená imága Hymenoptera; a imága Cicadomorpha a Neuroptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Celková potravní nabídka na výše uvedené lokalitě v tomto období obsahovala imága Cicadomorpha, Heteroptera, Neuroptera, Coleoptera, Nematocera, Brachycera; okřídlená imága Hymenoptera; nymfy Heteroptera; a Araneida. E. nilssonii se v tomto období ještě v úkrytu kolonie na lokalitě Nové Město na Moravě nevyskytují. Ve druhé polovině května (21 22. 05. 1997 141. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na výše uvedené lokalitě imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Výrazný podíl představují dále imága Coleoptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména Araneida; okřídlená imága Hymenoptera; nymfy Heteroptera a imága Trichoptera. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Stejně jako v celkové potravní nabídce je zřetelný výrazný podíl imág Coleoptera. Dále jsou zastoupena zejména okřídlená imága Hymenoptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Celková potravní nabídka na výše uvedené lokalitě v tomto období obsahuje imága Odonata, Psyllomorpha, Cicadomorpha, Megaloptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Nematocera a Brachycera; okřídlená i bezkřídlá imága Hymenoptera; okřídlená i bezkřídlá Aphidomorpha; larvy Coleoptera a Lepidoptera; nymfy Dermaptera, Cicadomorpha a Heteroptera; Araneida; a Collembola. E. nilssonii se v tomto období v úkrytu kolonie na lokalitě Nové Město na Moravě stále ještě nevyskytují. Koncem května (30 31. 05. 197 150. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí imága Nematocera v doprovodu imág Brachycera. Z ostatních složek jsou zastoupeny zejména nymfy Cicadomorpha a Heteroptera; imága Coleoptera a okřídlená imága Hymenoptera. V redukované potravní nabídce dominují také imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Dále jsou zastoupena zejména imága Coleoptera a okřídlená imága Hymenoptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Celková potravní nabídka na výše uvedené lokalitě v tomto období zahrnuje okřídlená imága Psocoptera; imága Psyllomorpha, Cicadomorpha, Heteroptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Nematocera a Brachycera; okřídlená i bezkřídlá imága Hymenoptera; okřídlená i bezkřídlá Aphidomorpha; nymfy Cicadomorpha a Heteroptera; Araneida; a Collembola. E. nilssonii se v úkrytu kolonie na lokalitě Nové Město na Moravě stále ještě nevyskytují. Na počátku června (07 08. 06. 1997 158. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Výrazný podíl představují dále nymfy Heteroptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména bezkřídlá Aphidomorpha; okřídlená imága Hymenoptera; a imága Trichoptera a Coleoptera. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Dále jsou zastoupena zejména okřídlená imága Hymenoptera a imága Coleoptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. V celkové potravní nabídce ve výše uvedeném období jsou na této lokalitě zastoupena imága Thysanoptera, Psyllomorpha, Ciacdomorpha, Heteroptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Nematocera a Brachycera; okřídlená i bezkřídlá imága Hymenoptera; okřídlená i bezkřídlá Aphidomorpha; larvy Coleoptera; nymfy Dermaptera, Cicadomorpha a Heteroptera; a Araneida. V první polovině června (18 19. 06. 1997 169. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Výrazný podíl představují dále okřídlená imága Hymenoptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména bezkřídlá
129 Aphidomorpha; Araneida; imága Trichoptera, Coleoptera, Hepteroptera, Psyllomorpha a Neuroptera. V redukované potravní nabídce dominují také imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Zřetelný je opět i výrazný podíl okřídlených imág Hymenoptera. Dále jsou zastoupena zejména imága Coleoptera, Heteroptera a Neuroptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. V tomto období (16 17. 06. 1998 167. noci 1998) se rovněž objevují v úkrytu kolonie v Novém Městě na Moravě E. nilssonii . Na této lokalitě jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky imága Psyllomorpha, doprovázená imágy Nematocera. Výrazný je i podíl imág Heteroptera a Brachycera; a nymf Heteroptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Cicadomorpha a Coleoptera; okřídlená imága Hymenoptera; bezkřídlá Aphidomorpha; nymfy Cicadomorpha; a Araneida. V redukované potravní nabídce dominují také Psyllomorpha, doprovázená imágy Nematocera. Stejně jako v celkové potravní nabídce je zřetelný výrazný podíl imág Heteroptera a Brachycera. Dále jsou zastoupena zejména imága Coleoptera; okřídlená imága Hymenoptera; Araneida; a okřídlená Aphidomorpha. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. Na obou lokalitách byla v celkové potravní nabídce nalezena imága Thysanoptera, Psyllomorpha, Cicadomorpha, Heteroptera, Neuroptera, Coleoptera, Lepidoptera, Nematocera a Brachycera; bezkřídlá i okřídlená imága Hymenoptera; bezkřídlá i okřídlená Aphidomorpha; nymfy Cicadomorpha a Heteroptera; Araneida; a Collembola. Pouze na lokalitě Brod nad Dyjí se vyskytla imága Odonata a Trichoptera; a larvy Neuroptera, Coleoptera a Lepidoptera; pouze na lokalitě Nové Město na Moravě pak imága Ephemeroptera; okřídlená imága Psocoptera; a larvy Diptera. Na konci června (28 29. 06. 1997 179. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí imága Nematocera. Výrazný podíl představují dále bezkřídlá Aphidomorpha a imága Coleoptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Brachycera, Cicadomorpha, Heteroptera, Neuroptera, Psyllomorpha a Lepidoptera; okřídlená imága Hymenoptera; Araneida a nymfy Heteroptera. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera. Stejně jako v celkové potravní nabídce je zřetelný výrazný podíl imág Coleoptera. Dále jsou zastoupena zejména imága Brachycera, Cicadomorpha, Heteroptera, Neuroptera a Lepidoptera; a okřídlená imága Hymenoptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. Hlavní složkou celkové potravní nabídky E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě jsou ve stejném období (27 28. 06. 1998 178. noci 1998) imága Psyllomorpha, doplněná imágy Nematocera a Brachycera; méně pak imágy Coleoptera. Výrazný podíl představují dále imága Heteroptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména nymfy Heteroptera; okřídlená imága Hymenoptera; imága Lepidoptera, Cicadomorpha a Neuroptera; Araneida; larvy Coleoptera a Diptera; bezkřídlá i okřídlená Aphidomorpha; Collembola; a okřídlená imága Psocoptera. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Psyllomorpha, doplněná imágy Nematocera a Brachycera; méně pak imágy Coleoptera a Heteroptera. Stejně jako v celkové potravní nabídce je zřetelný výrazný podíl okřídlených imág Hymenoptera. Dále jsou zastoupena zejména imága Lepidoptera a Neuroptera; Araneida; a okřídlená Aphidomorpha. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”okraj porostu”. Na obou lokalitách byla v celkové potravní nabídce nalezena imága Thysanoptera, Psyllomorpha, Cicadomorpha, Heteroptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Nematocera a Brachycera; okřídlená imága Psocoptera; okřídlená i bezkřídlá imága Hymenoptera; okřídlená i bezkřídlá Aphidomorpha; nymfy Dermaptera, Cicadomorpha a Heteroptera; Araneida; a Collembola. Pouze na lokalitě Brod nad Dyjí se vyskytla imága
130 Odonata a Dermaptera; larvy Neuroptera; a nymfy Ensifera; pouze na lokalitě Nové Město na Moravě pak bezkřídlá imága Psocoptera; larvy Coleoptera, Diptera a Hymenoptera; a Opilionida. Počátkem července (09 10. 07. 1997 190. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí imága Psyllomorpha, doplněná imágy Nematocera a Coleoptera. Výrazný podíl představují dále imága Bracycera a Heteroptera; okřídlená imága Hymenoptera; a nymfy Dermaptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména Araneida; bezkřídlá imága Hymenoptera; imága Cicadomorpha, Neuroptera a Lepidoptera; a nymfy Heteroptera a Cicadomorpha. V redukované potravní nabídce dominují naproti tomu imága Nematocera, doplněná imágy Coleoptera a Brachycera; méně pak okřídlenými imágy Hymenoptera. Zřetelné jsou výrazné podíly imág Heteroptera a Cicadomorpha. Dále jsou zastoupena zejména imága Neuroptera a Lepidoptera; a Collembola. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”okraj porostu”. Na lokalitě Nové Město na Moravě jsou v tomto období (09 10. 07. 1998 190. noci 1998) hlavní složkou celkové potravní nabídky E. nilssonii bezkřídlá Aphidomorpha, doplněná imágy Psyllomorpha; méně pak imágy Nematocera a Brachycera. Výrazný podíl představují dále imága Coleoptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Heteroptera, Cicadomorpha a Lepidoptera; okřídlená imága Hymenoptera; okřídlená Aphidomorpha a nymfy Heteroptera. V redukované potravní nabídce dominují naproti tomu imága Psyllomorpha, doplněná imágy Nematocera a Brachycera. Zřetelné jsou výrazné podíly imág Coleoptera a Heteroptera; okřídlená imága Hymenoptera; a okřídlená Aphidomorpha. Dále jsou zastoupena zejména imága Lepidoptera; a Araneida. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Na obou lokalitách byla v celkové potravní nabídce nalezena imága Thysanoptera, Psyllomorpha, Cicadomorpha, Heteroptera, Neuroptera, Coleoptera, Lepidoptera, Nematocera a Brachycera; okřídlená i bezkřídlá imága Psocoptera a Hymenoptera; okřídlená i bezkřídlá Aphidomorpha; nymfy Dermaptera a Heteroptera; Araneida a Collembola. Pouze na lokalitě Brod nad Dyjí se vyskytla imága Odonata, Dermaptera a Trichoptera; larvy Lepidoptera; nymfy Cicadomorpha; a Isopoda; pouze na lokalitě Nové Město na Moravě pak okřídlená imága Psocoptera. Ve druhé polovině července (20 21. 07. 1997 201. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí imága Heteroptera, doplněná imágy Brachycera; méně pak imágy Nematocera a Coleoptera; a okřídlenými imágy Hymenoptera. Výrazný podíl představují dále imága Cicadomorpha a Neuroptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména Araneida; imága Dermaptera a Trichoptera; a nymfy Heteroptera. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Heteroptera, doplněná imágy Brachycera a Nematocera; méně pak imágy Coleoptera a okřídlenými imágy Hymenoptera. Zřetelný je výrazný podíl imág Cicadomorpha a Neuroptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”okraj porostu”. Ve stejném období (22 23. 07. 1998 203. noci 1998) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera a Heteroptera. Výrazný podíl představují dále imága Coleoptera a Psyllomorpha; Collembola; a nymfy Heteroptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Cicadomorpha, Lepidoptera, Thysanoptera a Neuroptera; bezkřídlá i okřídlená Aphidomorpha; a okřídlená imága Hymenoptera. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera a Heteroptera; méně pak imágy Coleoptera a Psyllomorpha. Dále jsou zastoupena zejména imága Lepidoptera a Neuroptera; okřídlená imága Hymenoptera; okřídlená Aphidomorpha; a Araneida Na obou lokalitách byla v celkové potravní nabídce nalezena imága Ephemeroptera, Dermaptera, Thysanoptera, Psyllomorpha, Cicadomorpha, Heteroptera,
131 Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Nematocera a Brachycera; okřídlená i bezkřídlá imága Psocoptera a Hymenoptera; okřídlená i bezkřídlá Aphidomorpha; nymfy Cicadomorpha a Heteroptera; Araneida; a Collembola. Pouze na lokalitě Brod nad Dyjí se vyskytla imága Odonata; a nymfy Dermaptera; pouze na lokalitě Nové Město na Moravě pak larvy Neuroptera, Coleoptera, Lepidoptera a Hymenoptera. Na počátku srpna (01 02. 08. 1997 213. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Výrazný podíl představují dále zejména imága Psyllomorpha, Cicadomorpha a Coleoptera; Araneida; a okřídlená imága Hymenoptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Heteroptera a Neuroptera; a nymfy Heteroptera a Dermaptera. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera; méně pak imágy Cicadomorpha. Zřetelné jsou výrazné podíly imág Coleoptera a okřídlených imág Hymenoptera. Dále jsou zastoupena zejména imága Heteroptera, Neuroptera a Lepidoptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. Ve stejném období (03 04. 08. 1998 215. noci 1998) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera a Psyllomorpha. Výrazný podíl představují dále zejména imága Heteroptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména nymfy Heteroptera; okřídlená imága Hymenoptera; imága Coleoptera, Thysanoptera, Lepidoptera, Cicadomorpha, Neuroptera a Dermaptera; Collembola; Araneida; a bezkřídlá Aphidomorpha. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera; méně pak imágy Psyllomorpha a Heteroptera. Dále jsou zastoupena zejména okřídlená imága Hymenoptera; imága Coleoptera, Lepidoptera a Neuroptera; a Araneida. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”kryté pobřeží”. Na obou lokalitách byla v celkové potravní nabídce nalezena imága Dermaptera, Thysanoptera, Psyllomorpha, Cicadomorpha, Heteroptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Nematocera a Brachycera; okřídlená imága Psocoptera a Hymenoptera; okřídlená Aphidomorpha; nymfy Cicadomorpha a Heteroptera; Araneida; a Collembola. Pouze na lokalitě Brod nad Dyjí se vyskytla imága Ensifera; bezkřídlá imága Hymenoptera; a nymfy Dermaptera; pouze na lokalitě Nové Město na Moravě pak bezkřídlá Aphidomorpha. V první polovině srpna (12 13. 08. 1997 224. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí imága Nematocera. Výrazný podíl představují dále imága Brachycera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Heteroptera, Coleoptera, Lepidoptera, Cicadomorpha, Odonata a Psyllomorpha; Araneida; okřídlená imága Hymenoptera; a nymfy Dermaptera a Heteroptera. V redukované potravní nabídce dominují taktéž imága Nematocera. Zřetelné jsou výrazné podíly imág Brachycera a Heteroptera. Dále jsou zastoupena zejména okřídlená imága Hymenoptera; imága Coleoptera, Lepidoptera, Cicadomorpha a Neuroptera; a Collembola. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”okraj porostu”. Hlavní složkou celkové potravní nabídky E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě jsou ve stejném období (14 15. 08. 1998 226. noci 1998) imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera a Psyllomorpha. Výrazný podíl představují dále okřídlená imága Hymenoptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména nymfy Heteroptera; imága Coleoptera, Cicadomorpha, Heteroptera a Thysanoptera; bezkřídlá i okřídlená Aphidomorpha; Araneida; a Collembola. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera a Psyllomorpha. Zřetelný je výrazný podíl okřídlených imág Hymenoptera a imág Coleoptera. Dále jsou zastoupena zejména imága Heteroptera; Araneida; a okřídlená Aphidomorpha. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”okraj
132 porostu”. Na obou lokalitách byla v celkové potravní nabídce nalezena imága Dermaptera, Thysanoptera, Psyllomorpha, Cicadomorpha, Heteroptera, Neuroptera, Coleoptera, Trichoptera, Lepidoptera, Nematocera a Brachycera; okřídlená imága Psocoptera; okřídlená i bezkřídlá imáda Hymenoptera; okřídlená i bezkřídlá Aphidomorpha; larvy Lepidoptera; nymfy Cicadomorpha a Heteroptera; Araneida; a Collembola. Pouze na lokalitě Brod nad Dyjí se vyskytla imága Odonata; larvy Neuroptera a Hymenoptera; a nymfy Dermaptera; pouze na lokalitě Nové Město na Moravě pak bezkřídlá imága Psocoptera; a larvy Coleoptera. Ke konci srpna (22 23. 08. 1997 234. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí imága Nematocera. Výrazný podíl představují dále bezkřídlá Aphidomorpha a Araneida. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Heteroptera, Brachycera, Cicadomopha, Coleoptera, Trichoptera, Odonata a Lepidoptera; okřídlená imága Hymenoptera; a Collembola. V redukované potravní nabídce dominují rovněž imága Nematocera. Zřetelný je výrazný podíl imág Heteroptera. Dále jsou zastoupena zejména imága Brachycera, Cicadomorpha, Coleoptera a Lepidoptera; okřídlená imága Hymenoptera; a Collembola. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”otevřené pobřeží”. V celkové potravní nabídce ve výše uvedeném období jsou na této lokalitě zastoupena imága Odonata , Dermaptera, Thysanoptera, Psyllomorpha , Cicadomorpha , Heteroptera , Neuroptera , Coleoptera , Trichoptera , Lepidoptera , Nematocera a Brachycera ; okřídlená i bezkřídlá imága Psocoptera a Hymenoptera ; okřídlená imága Mecoptera; okřídlená i bezkřídlá Aphidomorpha ; larvy Coleoptera a Lepidoptera ; nymfy Dermaptera , Cicadomorpha a Heteroptera; Araneida; a Collembola. E. nilssonii se v tomto období v úkrytu kolonie na lokalitě Nové Město na Moravě již nevyskytují. Počátkem září (02 03. 09. 1997 245. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Výrazný podíl představují imága Heteroptera a okřídlená imága Hymenoptera. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Coleoptera, Trichoptera, Dermaptera, Cicadomorpha a Lepidoptera; Araneida; okřídlená i bezkřídlá imága Psocoptera; bezkřídlá Aphidomorpha; a nymfy Heteroptera. V redukované potravní nabídce dominují také imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Zřetelné jsou výrazné podíly imág Heteroptera a Coleoptera; a okřídlených imág Hymenoptera. Dále jsou zastoupena zejména imága Cicadomorpha a Lepidoptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”malá vodní plocha”. V celkové potravní nabídce ve výše uvedeném období jsou na této lokalitě zastoupena imága Odonata , Caelifera , Dermaptera , Thysanoptera, Cicadomorpha , Heteroptera , Coleoptera , Trichoptera , Lepidoptera , Nematocera a Brachycera; okřídlená i bezkřídlá imága Psocoptera ; okřídlená imága Hymenoptera ; okřídlená i bezkřídlá Aphidomorpha ; larvy Lepidoptera ; nymfy Dermaptera , Cicadomorpha a Heteroptera; a Araneida . V první polovině září (12 13. 09. 1997 255. noci 1997) jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky tohoto druhu na výše uvedené lokalitě imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Výrazný podíl představují dále bezkřídlá Aphidomorpha, okřídlená imága Hymenoptera, a Araneida. Z ostatních složek jsou zastoupena zejména imága Cicadomorpha, Coleoptera, Heteroptera, Neuroptera, Dermaptera a Lepidoptera; Collembola; okřídlená Aphidomorpha; a nymfy Dermaptera. V redukované potravní nabídce dominují také imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera. Zřetelný je i výrazný podíl okřídlených imág Hymenoptera; imág Cicadomorpha; a Collembola. Dále jsou zastoupena zejména imága Coleoptera, Heteroptera, Neuroptera a Lepidoptera. Celková i redukovaná potravní nabídka byla nejbohatší na skupině biotopů ”rozptýlená zeleň”. V celkové potravní nabídce ve výše uvedeném období jsou na této lokalitě zastoupena imága Ephemeroptera,
133 Odonata , Dermaptera , Thysanoptera, Psyllomorpha , Cicadomorpha , Heteroptera , Neuroptera, Coleoptera , Trichoptera , Lepidoptera , Nematocera a Brachycera ; okřídlená i bezkřídlá imága Psocoptera; okřídlená imága Mecoptera a Hymenoptera; okřídlená i bezkřídlá Aphidomorpha ; larvy Neuroptera a Hymenoptera ; nymfy Dermaptera , Cicadomorpha a Heteroptera ; Araneida; a Collembola. Vcelku lze tedy konstatovat, že během první poloviny června jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera, v menší míře pak imágy Hymenoptera; zatím co potravní nabídka E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě je tvořena zejména imágy Psyllomorpha, doprovázenými imágy Nematocera, v menší míře pak imágy Heteroptera a Brachycera; a nymfami Heteroptera. Na konci června jsou v celkové potravní nabídce E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí dominantní imága Nematocera, doprovázená bezkřídlými Aphidomorpha a imágy Coleoptera; naproti tomu v celkové potravní nabídce E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě se objevila opět zejména imága Psyllomorpha, doplněná imágy Nematocera, Brachycera a Coleoptera, méně pak imágy Heteroptera. Počátkem července jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí imága Psyllomorpha, doplněná imágy Nematocera a Coleoptera, v menší míře rovněž imágy Bracycera a Heteroptera, okřídlenými imágy Hymenoptera, a nymfami Dermaptera. Dominující složkou celkové potravní nabídky E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě pak byla bezkřídlá Aphidomorpha, doplněná imágy Psyllomorpha, Nematocera a Brachycera, méně pak i imágy Coleoptera. Ve druhé polovině července hrají v celkové potravní nabídce E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí hlavní roli imága Heteroptera, doplněná imágy Brachycera, Nematocera a Coleoptera, a okřídlenými imágy Hymenoptera, v menší míře i imágy Cicadomorpha a Neuroptera. Hlavní složkou celkové potravní nabídky E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě jsou pak imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera a Heteroptera; méně pak imágy Coleoptera a Psyllomorpha; Collembola; a nymfami Heteroptera. Na počátku srpna jsou hlavní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí imága Nematocera, doplněná imágy Brachycera, v menších podílech pak imágy Psyllomorpha, Cicadomorpha a Coleoptera; Araneida; a okřídlenými imágy Hymenoptera. Rovněž v celkové potravní nabídce E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě jsou hlavní složkou imága Nematocera. Ta jsou doplněna imágy Brachycera a Psyllomorpha, v menším množství imágy Heteroptera. V první polovině srpna se dominantní složkou celkové potravní nabídky E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí stávají imága Nematocera doprovázená menším podílem imág Brachycera. Také v celkové potravní nabídce E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě hlavní složkou imága Nematocera. Ta jsou doplněna imágy Brachycera a Psyllomorpha, a rovněž menším podílem okřídlených imág Hymenoptera.
134 5. DISKUSE
5.1. Současný stav poznání potravy studovaných druhů
5.1.1. Eptesicus serotinus SCHREBER, 1774
5.1.1.1. Celkové složení potravy
O složení potravy tohoto druhu je dnes již dosti dokladů (Kurskov 1968 in Vaughan 1997, Sologor et Petrusenko 1973, Kurskov 1974, Rumler 1974, Sologor 1980, Kurskov 1981 in Vaughan 1997, Kurtze 1982, Labee et Voûte 1983, Rejmov et al. 1990, Labes 1991, Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1994, Gajdošík 1994, Gerber 1994 in Vaughan 1997, Beck 1995, Gerber et al. 1996, Zukal et al. 1997, Andreas 2002, Harbusch et Racey 2002). Kurskov (1968, 1981) in Vaughan (1997) podle všeho studoval potravu E. serotinus na území Běloruska jak pomocí analýzy obsahu žaludků, tak pomocí analýzy požerků a trusu. Hlavní kořistí druhu jsou podle tohoto autora Coleoptera a Diptera, méně pak Lepidoptera a Orthoptera. Sologor et Petrusenko (1973) studovali potravní spektrum tohoto druhu pomocí analýzy obsahu žaludků a analýzy trusu v oblasti středního Podněproví (Ukrajina). V trusu i obsahu žaludků dominovala Diptera čeledí Simuliidae, Culicidae a Chironomidae, méně Tipulidae ; dále pak Coleoptera čeledí Carabidae a Scarabaeidae , méně Dytiscidae , Staphylinidae, Lucanidae, Heteroceridae, Elateridae, Coccinellidae, Tenebrioidae, Cerambycidae a Chrysomelidae . Méně byla zastoupena Heteroptera čeledí Notonectidae, Naucoridae, Corixidae, Tingitidae a Pentatomidae ; Trichoptera; a Hymenoptera čeledí Ichneumonidae a Formicidae . Dále tito autoři v potravě E. serotinus nalezli Ephemeroptera; Ensifera čeledí Tettigoniidae, Oecanthidae a Gryllotalpidae ; Neuroptera čeledí Myrmeleontidae a Chrysopidae ; a Lepidoptera čeledí Noctuidae a Geometridae . Ve vzorcích byla nalezena i Gastropoda konkrétně páskovka žíhaná Cepaea vindobonensis . Autoři uvádějí široké spektrum podrobně determinované kořisti zejména řádu Coleoptera; v němž se z Carabidae vyskytují hrbáč osenní Zabrus tenebrioides, okresulka písečná Clivina fossor , svižník polní Cicindela campestris a svižník C. germanica , krajník Calosoma auropunctatum , střevlíčči Bembidion biguttatum, B. assimile, B. fumigatum, B. varium, Panagaeus bipustulatus, Badister peltatas, Chloenius tristis, Pterostichus sericeus, P. cupreus, P. gracilis, Agonum gracilipes, Ophonus puncticollis, O. rufipes, O. calceatus, Stenolophus discophorus, S. mixtus a Anizodactylus sigviatas , kvapníci Amara similata, A. bifrons, A. fulva, A. consularis, A. apricaria, A majuscula, A. aulica, A. conveiscula, Harpalus smaragdinus, H. flavescens, H. rubripes, H. froelichi a H. hirtipes ; ze Scarabaeidae Codocera ferruginea, Pleurophorus caesus a Pentodon idiota , hnojníci Aphodius fossor a A. prodromus , lejnožrout Onthophagus taurus , výkalník měsíční Copris lunaris , nosorožík kapucínek Oryctes nasicornis , chroust obecný Melolontha melolontha , chroust maďalový M. hippocastani , chroust mlynařík Polyphylla fullo , chroustek jarní Rhizotrogus aestivus , chroustek letní Amphimallon assimile , chroustek hnědý Serica brunnea a chroustek Rhizotrogus aequinoctialis ; z Dytiscidae potápník Ilybius fuliginosus ; ze Staphylinidae drabčíci rodu Trogophloeus ; z Lucanidae roháč obecný Lucanus cervus ; z Elateridae kovařík Melanotus brunipes ; z Coccinellidae slunéčko sedmitečné Coccinella septempunctata ; z Tenebrionidae potemník Tribolium madens ; z Cerambycidae tesařík
135 piluna Prionus coriarius ; z Chrysomelidae Silona sulcifrons ; a z Heteroceridae Heterocerus fenestratus . Dále byla nalezena Heteroptera, konkrétně z Tingidae siťnatka hrušňová Stephanitis pyri ; z Pentatomidae kněžice kuželovitá Aelia acuminata ; z Notonectidae znakoplavka obecná Notonecta glauca ; z Naucoridae bodule rodu Naucoris ; a z Corixidae klešťanky rodu Corixa . Z Caelifera se v kořisti E. serotinus vyskytla z Tettigoniidae kobylka zelená Tettigonia viridissima ; z Oecanthidae cvrčivec révový Oecanthus pelluscens ; a z Gryllotalpidae krtonožka obecná Gryllotalpa gryllotalpa. Z Neuroptera se v potravním spektru výše uvedeného druhu objevila z Myrmeleontidae mravkolev obecný Myrmeleon formicarius a z Chrysopidae zlatoočka skvrnitá Chrysopa perla ; z Lepidoptera pak z Noctuidae osenice rodu Agrotis a z Geometridae drsnokřídleci rodu Lycia . Lovena byla rovněž nematocerní Diptera, a to z Tipulidae tiplice rodu Tipula ; z Culicidae komáři rodů Aedes a Culex ; ze Simullidae muchničky rodu Simulium ; a z Chironomidae pakomáři rodu Chironomus . Z Hymenoptera čeledi Formicidae se v kořisti E. serotinus vyskytli mravenec lesní Formica rufa a mravenec obecný Lasius niger ; z Ephemeroptera jepice obecná Ephemera vulgata ; z Trichoptera pak chrostíci rodu Anabolia . Kurskov (1974) v další práci z oblasti Běloruska nalezl v potravě E. serotinus zejména větší Coleoptera a noční Lepidoptera. Rumler (1974) pozoroval lov chrostků rodů Amphimallon a Rhizotrogus . Dále tento autor z pozorovánílovících jedinců usuzuje, že dalšími složkami potravy E. serotinus jsou chrousti rodu Melolontha , nematocerní Diptera čeledí Culicudae a Chironomidae , Ephemeroptera a Trichoptera. Sologor (1980) uvádí v kořisti tohoto druhu z oblasti Ukrajiny stanovované z obsahu žaludků a trusu zejména Diptera čeledí Culicidae , Simuliidae a Chironomidae , méně pak Bibionodae, Tabanidae, Dolichopodidae, Chloropidae, Muscidae a Calliphoridae ; doprovázená Coleoptera čeledí Scarabaeidae a Carabidae. Méně byla lovena Lepidoptera čeledí Zygaenidae, Tortricidae, Yponomeutidae, Sphingidae, Pyralidae , Geometridae a Noctuidae . Dále tento autor uvádí přítomnost Ensifera čeledi Grylotalpidae , Odonata, Ephemeroptera, Blattodea, Hemiptera, Neuroptera, Trichoptera a Hymenoptera. V potravě byla nalezena rovněž Araneida a Gatropoda. Kurtze (1982) použil metodu analýzy trusu E. serotinus z oblasti Německa. Hlavní kořistí podle tohoto autora byla Lepidoptera, doprovázená Coleoptera; v menším množství pak i Diptera. V potravě byla dále nalezena Trichoptera a Hymenoptera. Labee et Voûte (1983) v práci z oblasti Holandska použili taktéž metodu analýzy trusu. V potravě jimi studovaných E. serotinus převládala Diptera podřádu Nematocera doprovázená Coleoptera a Lepidoptera. Dále se v potravním spektru vyskytovala Heteroptera, Neuroptera, Trichoptera a Diptera podřádu Brachycera. Autoři uvádějí pozorování lovu hnojníků druhu Aphodius rufipes . Rejmov et al. (1990) studovali potravu výše uvedeného druhu na území Uzbekistánu pomocí analýzy obsahu žaludků. Tito autoři v kořisti E. serotinus nalezli zejména Diptera čeledí Tipulidae, Tabanidae, Chloropidae, Culicidae, Chironomidae, Muscidae a Calliphoridae ; Coleoptera čeledí Scarabaeidae , Tenebrioidae, Elateridae, Coccinellidae, Dytiscidae, Staphylinidae, Dermestidae, Chrysomelidae a Curculionidae ; Lepidoptera čeledí Sphingidae, Eseometridae, Pyralidae, Geometridae a Noctuidae ; a Hymenoptera čeledí Ichneumonidae, Braconidae, Chalcididae, Apidae a Formicidae . Dále byla v kořisti zastoupena Heteroptera čeledí Miridae, Naucoridae , Notonectidae a Pentatomidae ; Neuroptera čeledi Chrysopidae ; Trichoptera čeledi Limnephilidae ; Ensifera zejména čeledi Gryllotalpidae ; a Araneida. V obsahu žaludků byla nalezena i Gastropoda.
136 Labes (1991) analyzoval požerky nalezené na půdách kostelů v Německu, v nichž byla nejvíce zastoupena Lepidoptera čeledi Noctuidae , méně pak čeledí Nymphalidae, Sphingidae a Arctiidae . Robinson et Stebbings (1993) studovali potravu E. serotinus na území Anglie pomocí analýzy trusu. Hlavní kořistí jsou podle těchto autorů Coleoptera čeledí Scarabaeidae, méně pak Geotrupidae a ojediněle Carabidae a Silphidae. V kořisti se v malých podílech dále vyskytla Lepidoptera; Hymenoptera; Hemiptera; a Diptera čeledí Tipulidae a Culicidae . Ojediněle se v potravním spektru objevila i Neuroptera, Trichoptera, a Heteroptera čeledi Pentatomidae . Autoři uvádějí, že jimi pozorovaní E. serotinus často lovili hnojníky Aphodius rufipes a A. erraticus ; dále pak chrobáky velké Geotrupes stercorarius , chrousty obecné Melolontha melolontha a chroustky letní Amphimallon assimile; dále pak byli v kořisti nalezeni hrobařík černý Necrophorus humator , střevlíček Patrobus excavatus a kněžice rudonohá Pentatoma rufipes . Catto et al. (1994) v práci z území Anglie došli pomocí analýzy trusu k podobným výsledkům. Hlavní potravou jsou podle těchto autorů Coleoptera zejména čeledi Scarabaeidae , především chrousti rodu Melolontha a hnojníci rodu Aphodius ; doprovázená Diptera čeledi Tipulidae a dalšími drobnými Diptera. Dále byla v kořisti E. serotinus nalezena Hymenoptera čeledi Ichneumonidae a Lepidoptera. Ojediněle se v potravě tohoto druhu vyskytovala též Neuroptera čeledi Hemerobiidae ; Plecoptera; Hemiptera podřádu Heteroptera a infrařádu Aphidomorpha; a Coleoptera čeledi Silphidae , konkrétně několik exemplářů hrobaříka černého Necrophorus humator . V práci z území Moravy (Gajdošík 1994) autor studoval potravní spektrum E. serotinus pomocí analýzy trusu. Hlavní složkou kořisti byla Diptera čeledi Chironomidae , doprovázená Coleoptera čeledí Carabidae a Scarabaeidae ; méně pak Hymenoptera čeledi Ichneumonidae a nadčeledi Formicoidea ; a Heteroptera čeledí Lygaeidae a Corixidae . V malém podílu byla v kořisti přítomna Lepidoptera; ojediněle se objevila Diptera čeledi Muscidae ; Coleoptera čeledi Curculionidae ; Heteroptera nadčeledi Pentatomoidea a čeledí Anthocoridae a Miridae ; Homoptera čeledi Cixiidae a nadčeledi Aphidoidea ; Hymenoptera nadčeledi Apoidea ; či Caelifera. Gerber (1994) in Vaughan (1997) použila metodu ananýzy trusu u E. serotinus z území Švýcarska. Hlavní kořistí zde byla Coleoptera čeledí Carabidae, Cerambycidae, Geotrupidae, Elateridae, Curculionidae a Silphidae ; doprovázená Lepidoptera a Trichoptera; méně pak Hemiptera, Hymenoptera; a Diptera čeledí Mycetophilidae a Sciaridae . V menším podílu se v potravě výše uvedeného druhu vyskytla Neuroptera; ojediněle pak Orthoptera a Araneida. Na území Švýcarska studoval potravní spektrum tohoto druhu pomocí analýzy trusu i Beck (1995). Hlavní kořistí jsou podle něj Coleoptera, předevší čeledí Scarabaeidae a Geotrupidae ; doplňovaná vysokými podíly Lepidoptera a Diptera, zejména čeledí Tipulidae a Chironomidae . Dále jsou v kořisti značně zastoupena Trichoptera čeledi Hydropsychidae ; méně pak Hymenoptera a Hemiptera. V malých podílech byla nalezena Neuroptera čeledí Hemerobiidae a Chrysopidae; a Ephemeroptera čeledi Baetidae . Autor udává, že z Coleptera jsou loveni zejména chrousti rodu Melolontha , chrobáci rodu Geotrupes a hnojníci rodu Aphodius . Gerber et al. (1996) použili opět metodu analýzy trusu u E. serotinus z území Švýcarska. Výše uvedení autoři rozdělili zkoumané kolonie E. serotinus do 3 skupin podle složení jejich potravy. V první skupině dominují jako hlavní kořist Coleoptera, především Scarabaeidae ; ve druhé Trichoptera; ve třetí pak Lepidoptera. Celkově byli hlavní složkou kořisti Coleoptera, zejména čeledi Scarabaeidae , méně Carabidae, Elateridae , Cerambycidae , Curculionidae a Geotrupidae ; doprovázená Lepidoptera; méně pak Trichoptera především čeledi
137 Hydropsychidae . Ve větších podílech se vyskytovala Diptera zejména podřádu Nematocera čeledí Tipulidae a Chironomidae ; Hymenoptera zejména čeledi Formicidae ; Neuroptera čeledí Hemerobiidae a Chrysopidae ; a Heteroptera čeledi Corixidae . Ojediněle byla nalezena Coleoptera čeledi Silphidae ; Diptera čeledí Mycetophilidae , Sciaridae a blíže neidentifikovaná Brachycera; Heteroptera čeledí Pentatomidae a Miridae , Hemiptera podřádu Cicadomorpha a infrařádu Aphidomorpha; Orthoptera; a Araneida. Autoři uvádějí v potravě vysoký podíl chroustů rodu Melolontha , chroustků rodu Amphimallon a nadčeledí Rutelinae a Sericinae , hnojníků rodu Aphodius ; dále pak byli loveni chroust obecný Melolontha melolontha , chroust maďalový M. hippocastani , chroust mlynařík Polyphylla fullo , listokaz zahradní Phyllopertha horticola a kněžice rudorohá Pentatoma rufipes . Zukal et al. (1997) studovali potravní spektrum výše uvedeného druhu pomocí analýzy trusu v oblasti Moravy. Dominantními složkami potravy zde byla Coleoptera čeledí Carabidae a Scarabaeidae ; a Diptera čeledi Chironomidae . Vyšší podíly v kořisti zaujímala dále Hymenoptera nadčeledi Formicoidea a čeledi Ichneumonidae ; a Heteroptera čeledí Lygaeidae a Corixidae . Dále byla lovena i Lepidoptera. Ojediněle se v kořisti vyskytovala Homoptera a Orthoptera. Andreas (2002) pomocí analýzy trusu E. serotinus opět z oblasti Moravy zjistil, že v potravě tohoto druhu převažují Coleoptera čeledí Scarabaeidae, Carabidae a Cerambycidae ; doprovázená Lepidoptera; Hymenoptera nadčeledi Formicoidea a čeledi Ichneumonidae ; Heteroptera čeledí Pentatomidae, Lygaeidae , Anthocoridae, Corixidae a Miridae ; a Neuroptera čeledí Hemerobiidae a Chrysopidae . Zastoupena jsou rovněž Diptera čeledi Tipulidae ; a Trichoptera. V malém podílu se vyskytovala i Hemiptera podřádu Cicadomorpha. Autor udává lov chroustka jarního Amphimallon aestivus , chroustka hnědého Serica brunnea , chroustů rodu Melolontha, a střevlíčků tribu Harpalini . Harbusch et Racey (2002) studovali potravu výše uvedeného druhu na území Německa a Lucemburska pomocí analýzy trusu. V kořisti nalezli Coleoptera především čeledí Scarabaeidae a Carabidae ; Diptera čeledi Tipulidae ; Heteroptera čeledi Pentatomidae a Hymenoptera čeledi Ichneumonidae , konkrétně podčeledi Ophioninae . Autoři rovněž dokládají výskyt chroustů rodu Melolontha , chroustků rodu Amphimallon , hnojníků rodu Aphodius , a kněžic rodu Pentatoma v potravním spektru výše uvedeného druhu. 5.1.1.2. Potravní dynamika
Kurtze (1982) uvádí, že v potravě E. serotinus dominují Coleoptera v srpnu a Lepidoptera v červnu. Labee et Voûte (1983) zaznamenali nárůst podílu Lepidopter od jara do léta a pokles početnosti Nematocera. Tito autoři dále uvádějí, že na jaře jsou hlavní kořistí Nematocera, zatím co Lepidoptera a Coleoptera jsou jí na podzim. V květnu jsou hlavní kořistí Nematocera, doplněná Coleptera, v malém množství Lepidoptera; na konci května Nematocera, doplněná Lepidoptera a malým podílem Coleoptera; v červnu Nematocera doplněná Coleoptera, malým podílem Lepidoptera a ojediněle se vyskytujícími Brachycera. V červenci jsou na jimi studované lokalitě dominantní potravou Coleoptera doprovázená vysokým podílem Lepidoptera, méně pak Nematocera, ojediněle se objevují Heteroptera a Brachycera. V srpnu jsou hlavní potravou i nadále Coleoptera, ale jejich podíl se již téměř vyrovnává s podílem Nematocera, dále se ve vysokém podílu vyskytují Lepidoptera, ojediněle pak Neuroptera, Trichoptera a Brachycera. V září jsou pak dominující
138 složkou potravy Lepidoptera, doprovázená Coleoptera; v malých podílech se objevují Nematocera a sporadicky Brachycera. V potravě dosahují nejvyšších podílů Nematocera v květnu; Lepidoptera a Brachycera v září; Coleoptera a Heteroptera v červenci; Neuroptera a Trichoptera v srpnu. Naopak minimálního zastoupení v kořisti dosahovala Nematocera v září; Coleoptera koncem května; a Lepidoptera v květnu. V potravním spektru chyběla mimo období července Heteroptera; a mimo období srpna Trichoptera a Neuroptera. Brachycera se pak v kořisti E. serotinus nevyskytovala v průběhu května. Robinson et Stebbings (1993) uvádějí, že podíl Coleoptera stoupá od jara do července a pak opět klesá; Lepidoptera se v potravě vyskytují v červenci; výskyt Hemiptera pak vrcholí od konce července do počátku srpna. Zde se však jedná o lov Scarabaeidae na pastvinách, nikoliv o lov Carabidae . Podobně je popisována sezónní dynamika druhu v práci Catta et al. (1994). Tito autoři nacházeli v průběhu jara vysoký podíl Diptera, jenž během léta klesal; v červnu byl maximální podíl Coleoptera rodů Melolontha a Aphodius , v červenci je pak rod Melolontha zcela nahrazen tímto rodem. Coleoptera rodu Aphodius zvyšují svůj podíl v potravě až do září, kdy tvoří její zcela dominantní složku. Výskyt Lepidoptera vrcholil v červenci. Podle těchto autorů jsou v červnu dominantní složkou potravy Coleoptera, zejména Scarabaeidae ; doprovázená malými Diptera; v menší míře pak Tipulidae spolu s kategorií označenou jako ”ostatní”, zahrnující Hemerobiidae , Plecoptera, Heteroptera a Aphidomorpha. Malý podíl představují Ichneumonidae , ojediněle jsou nalézána Lepidoptera. V červenci se ještě nadále zvyšuje dominance Coleoptera. Ta jsou doprovázena snižujícím se podílem malých Diptera; méně pak Lepidoptera, jejichž podíl oproti předchozímu měsíci roste. Dále se v potravě vyskytují menší podíly Tipulidae a ”ostatních”, ojediněle byla nalezena i Ichneumonidae . V srpnu dosahují Coleoptera nejvyšší dominance. V malém podílu je doprovázejí Ichneumonidae , jejichž podíl roste; a ”ostatní”; ojediněle se vyskytují malá Diptera a Lepidoptera; Tipulidae z kořisti mizí. V září se pak ještě zvyšuje dominance Coleoptera; jež doplňují Ichneumonidae , jejichž podíl nadále roste. V malém podílu se objevují malá Diptera, ”ostatní” a Tipulidae ; Lepidoptera z potravního spektra mizí. Coleoptera dosahují svého maximálního podílu v září; Lepidoptera v červenci; malá Diptera, Tipulidae a Ichneumonidae v červnu. Minimální podíl zaujímají Coleoptera v červnu; Ichneumonidae v červenci; Lepidoptera v září, kdy v potravě zcela chybí; malá Diptera v srpnu; a Tipulidae rovněž v srpnu, kdy v potravě chybí. Ostatní složky kořisti (výše uvedená Hemerobiidae , Plecoptera, Heteroptera a Aphidomorpha) byly nejhojnější v červnu, nejméně hojné pak v červenci a srpnu. Gajdošík (1994) uvádí, že v květnu dominují Diptera, doplňovaná Coleoptera, s malými podíly Heteroptera a Hymenoptera. V červnu jsou hlavní potravou Diptera, doplňovaná Coleoptera, jejiž podíly oproti předchozímu období klesají; dále v menší míře Lepidoptera a Hymenoptera, jejichž podíl roste; a malé podíly Heteroptera, jejichž zastoupení rovněž roste, a Homoptera. Počátkem července jsou hlavní potravou i nadále Diptera doprovázená Coleoptera, jejichž podíly klesají; a vysokým podílem Hymenoptera, jejichž podíl naproti tomu roste; dále pak menším množstvím Heteroptera, jejichž zastoupení se zvyšuje; a malým podílem Lepidoptera, jejichž podíl klesá. Z potravního spektra mizí Homoptera. Již koncem července se dominantní složkou kořisti stávají Coleoptera, jejichž podíl v potravě výrazně roste. Ta jsou doplněna lovem Diptera, jejichž podíl naproti tomu výrazně klesl; méně i Hymenoptera, jejichž zastoupení se rovněž snížilo. Ve vysokém podílu se vyskytla i Lepidoptera, jejichž zastoupení výrazně vzrostlo; v malých podílech naopak Heteroptera, jejichž podíl klesl; Homoptera a Caelifera. V srpnu nadále dominují Coleoptera, jejichž podíl mírně klesl; doprovázená vysokým podílem Diptera, jež výrazně vzrostl; dále pak Lepidoptera, jejichž zastoupení kleslo; a v malých
139 podílech se vyskytující Heteroptera, jejichž podíl vzrostl; a Hymenoptera, jejichž zastoupení výrazně kleslo. Z potravního spektra mizí Caelifera a Homoptera. V září se podíly Coleoptera i Diptera v potravě vyrovnávají, přičemž oba klesly oproti předchozímu období. Tato jsou doprovázena vysokým podílem Heteroptera, jejichž zastoupení výrazně vzrostlo. V menší míře jsou zastoupena Hymenoptera, jejichž podíl se zvýšil; ještě méně pak Lepidoptera, jejichž zastoupení kleslo.Sezónně maximální zastoupení vykazovala Diptera v květnu; Coleoptera, Lepidoptera, Homoptera a Caelifera ve druhé polovině července; Hymenoptera během první poloviny července, a Heteroptera v září. Minimálních podílů v kořisti dosahují Diptera ve druhé polovině července; Coleoptera v první polovině července; Hymenoptera a Heteroptera v květnu; Lepidoptera chybí v potravním spektru v květnu; Homoptera v květnu, v první polovině července, srpnu a září; a Caelifera ve všech vzorcích mimo druhou polovinu července. Gerber et al. (1996) konstatují významný podíl Scarabaeidae v kořisti v květnu a červnu. Carabidae se podle nich objevují v malém množství v květnu a pak až od července, přičemž jejich podíl směrem ke konci sezóny roste. Andreas (2002) konstatuje, že významný přelom ve složení potravy tohoto druhu nastává mezi červnem a červencem, kdy dochází ze změně hlavní potravní složky, jíž jsou od počátku sezóny Scarabaeidae , za Carabidae . Kromě toho přibývá Lepidoptera a naopak klesá podíl Tipulidae . Autor uvádí, že E. serotinus se na jaře a počátkem léta živí především Scarabaeidae a Tipulidae ; v červenci asrpnu pak jsou Scarabaeidae nahrazeni jinými skupinami Coleoptera. 5.1.1.3. Lovecká aktivita a potravní strategie
E. serotinus se tedy jeví být druhem značně přizpůsobivým vůči aktuální nabídce potravy v nejrůznějších typech krajiny. K podobným závěrům dochází i Gerber (1994) in Vaughan (1997) a opakuje je i znovu (Gerber et al. 1996). Uvádí. že v Německu nebyl E. serotinus většinou nacházen poblíž vod , ale často lovil nad korumami stromů v lesích (Hildenhagen et Taake 1982); v Anglii využíval k lovu zejména posečených luk a pastvin (Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1994, Catto et al. 1996) a okolí bíle svítících pouličních lamp (Catto et al. 1996); a na Ukrajině lovil zejména v okolí mokřin, lesíků a porostů křovin (Sologor 1980). Lov nad pastvinami dokládají i Catto et al. (1996), lov v okolí lamp Schober et Grimmmberger (1989) v Británii , Ahlén (1990) ve Skandinávii a Gajdošík (1994) na Moravě. Okolí velkých vodních ploch je lovecky využíváno v Uzbekistánu (Rejmov et al. 1990) a v Holandsku (Labee et Voûte 1983). Degn (1983) dokládá z území Dánska lov ponejvíce podél okrajů lesů a v okolí skupin stromů, méně nad rybníky a nad poli. Ojediněle byl tímto autorem pozorován lov v bučině pod korunami stromů. Konstatuje značnou různorodost lovišť i druhů lovecké aktivity oproti ostatním příslušníkům čeledi Vespertilionidae . Lov poblíž vegetace uvádí u příslušníků rodu Eptesicus též Baagoe (1986). Gaisler et al. (1990) uvádějí, že E. serotinus byli pozorováni v městských i vesnických intravilánech, parcích a parkových prostředích, a na mýtinách v lesích. Schober et Grimmberger (1989) uvádějí, že E. serotinus létá pomalu cca 6 10 m nad zemí, lovíce v zahradách, na okrajích lesů, okolo pouličních lamp a nad rumišti.
140 Lov v okolí starých stromů dokládá Glas (1980 1981). Podle Gerber et al. (1996) je E. serotinus druhem z hlediska volby loveckého prostředí flexibilním; jež sice dává přednost lovu poblíž vegetace, ale je schopen získávat kořist i ve volném vzdušném prostoru. Výše uvedení autoři rozdělili zkoumané kolonie E. serotinus do 3 skupin podle složení jejich potravy (viz. výše). Rovněž Beck (1995) uvádí, že analýzy kořisti E. serotinus ukazují její velmi široké spektrum. Tento autor dále udává, že E. serotinus byli pozorováni mimo jiné i při lovu rojícího se hmyzu nad vodami a v jejich okolí. Catto et al. (1996) uvádějí jako výčet potravních strategií používaných tímto druhem vzdušný lov (aerial hawking), kdy netopýři loví nad pastvinami ve výšce cca 10 15 m nejčastěji chrousty obecné Melolontha melolontha a kořist přitom konsumují v letu; tak lov z vyvýšeného odpočívadla (short flights), kdy se netopýři zejména za teplého a bezvětrného počasí později během noci zavěšují na budovách a stromech poblíž místa výskytu kořisti; a konečně i sběr kořisti ze země (ground gleaning), kdy netopýři krouží nízko nad čerstvě posečenou trávou a občas přistávají lovíce na zemi vyletující chroustky letní Amphimallon assimile . Jako prakticky simultánní loviště udávají okolí farmy s intenzivním chovem dobytka a hromadami hnoje, dále pak okolí bíle svítících pouličních lamp. Tito autoři uvádějí. že E. serotinus je díky své široké potravní nice (Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1994) schopný využívat široký rozsah nejrůznějších typů habitatů. Stejný způsob lovu jako poslední uvedený pozorovali Robinson et Stebbings (1993), jež pozorovali lovící exemláře ve výšce cca 3m nad pastvinami. Tito se příležitostně spouštěli k zemi a lovili vyletující chrobáky Geotrupes stercorarius . Autoři pozorovali E. serotinus i poté, co při pronásledování hmyzu přistál na zem. Stejní autoři (Robinson et Stebbings 1997) uvádějí, že v květnu, červnu a červenci se E. serotinus vyskytovali častěji na okrajích zapojených listnatých porostů, méně nad pastvinami.V srpnu a září se netopýři přesouvali nad pastviny, a výskyt na okrajích lesů a remízků klesl. V říjnu již lovili pouze nad pastvinami. Celkem bylo nalezeno těmito autory 8 lovišť. Nejvíce frekventovaným lovištěm byla pastvina obklopená smíšeným opadavým lesem, využívaná v červnu a září. Lovící exempláře létaly nad pastvinami 3 4 m vysoko, občas se snášejíce až na zem, kde lovily kořist. Někdy létaly ve výšce cca 30 cm nad zemí, pronásledujíce velká Coleoptera. V květnu a počátkem června E. serotinus brzy z večera létali nad okrajů posečených luk a využívaných pastvin, často podél okraje listnatého lesa či živého plotu a lovili zde chroustky Amphimallon sp . a chrousty Melolontha sp ., vylétající z trávy. Později v noci lovili nad a na okrajích lesních porostů.V srpnu, září a říjnu nebyli již E. serotinus vidět nad lukami, ale přesunuli se nad využívané pastviny. Nikdy nebyli pozorováni uvnitř zapojených lesních porostů, ale podél jejich okrajů či nad pasekami lovili. Často zde byli pozorováni nad korunami či podél lesních cest. Zaznamenán byl společný lov s Nyctalus noctula, Plecotus auritus a Pipistrellus pipistrellus . Blackmore (1963) udává pozorování E. serotinus lovících ve výšce cca 15 m v okolí korun stromů při sběru kořisti z listoví. Netopýři někdy dopadali s roztaženýmí křídly na nejvyšší větvě, aby se zde zmocnili kořisti; příležitostně se prý za ní spouštěli i k zemi. Cranbrook (1964) pozoroval nízko lovící skupinu E. serotinus a N. noctula , lovící společně chroustky A. assimile , vyletující z větrolamů. Lov těchto chrostků vzletujících z posečené trávy tak, že netopýři přistávají a loví je na zemi popisují rovněž Catto et al. (1994).
141 Všechny tři výše uvedené lovecké strategie (aerial hawking, groud gleaning, short flights) u E. serotinus konstatuje Andreas (2002); přičemž za převažující se dá považovat vzdušný lov, za částečně využívaný sběr ze země, a za řídký lov z vyvýšeného odpořívadla. V případě sběru kořisti ze země E. serotinus preferuje čerstvě posečená luka. Teto autor konstatuje, že potravní strategie výše uvedeného druhu vykazuje i prvky sběru z listoví (foliage gleaning). E. serotinus pak celkově označuje za vzdušného lovce se silným zaměřením na Coleoptera a obvykle významným zastoupením Nematocera, dobře schopného sbírat ze země větší nepříliš dobře létající kořist, a snad i pronásledovat ji v listoví. Za doklad sběru kořisti ze země lze považovat i výskyt prokazatelně nelétavého hmyzu v ní, např. Blattodea (Sologor 1980), či krtonožky obecné Gryllotalpa gryllotalpa (Sologor et Petrusenko 1974, Sologor 1980, Rejmov et al. 1990). O tomtéž vypovídá již výše rozebíraná přítomnost Gastropoda (Sologor et Petrusenko 1973, Sologor 1980, Rejmov et al. 1990), a a kaménků (Kurtze 1982); naproti tomu přítomnost Araneida (Sologor 1980, Rejmov et al. 1990, Gerber 1994 in Vaughan 1997, Gerber et al. 1996) či fragmenty vegetace (Kurtze 1982, Andreas 2002) mohou ukazovat na sběr kořisti z listoví. Fragmenty vegetace však mohou být interpretovány i jako doklad, že E. serotinus sbírá kořist částečně i z povrchu vegetace (foliage gleaning), na což by mohla ukazovat i přítomnost Dermaptera v potravě (Sologor et Petrusenko 1974). Norberg et Rayner (1987) řadí E. serotinus do skupiny druhů s nízkým tvarovým poměrem křídel (low aspect ratio), podskupiny s průměrným rozpětím (average wingspan) a nízkým tvarovým poměrem (low aspect ratio) křídel, kam začleňují z našich druhů též Myotis bechsteinii, M. emarginatus, M. mystacinus, Barbastella barbastellus , Plecotus auritus a P. austiacus . Uvádějí, že všechny tyto druhy mají průměrné nebo nízké zatížení křídel, konce křídel pak jsou krátké a zakulacené, netopýři létají většinou pomalu poblíž či ve vegetaci, a slyšitelně mávají křídly. Dále uvádějí, že druhy se zakulacenějšími konci křídel, jejichž výskyt je v rámci této skupiny korelován s nižším plošným zatížením křídel, dovedou lépe manévrovat. Vyskytuje se zde mnoho sběračů kořisti z různých povrchů (např. M. bechsteinii, M. emarginatus , P. auritus a jiní). Mnohé druhy této kategorie létají pouze na krátké vzdálenosti. Rod Eptesicus obecně je pak těmito autory řazen na hranici mezi rychle létající (fast hawking) druhy s echolokací na delší vzdálenosti (long range echolocation), vysokým stranovým poměrem křídla (high wing aspect ratio) a jeho vyšším plošným zatížením (wing loading); a pomalé letce (slow hawking) s echolokací na kratší vzdálenosti (short range echolocation), s nižším stanovým poměrem a plošným zatížením křídla; tedy na hranici mezi rychlé a pomalé vzdušné lovce (fast/slow hawking). Jak je uváděno již výše v této práci, dle klasifikace Gaislera et al. (1990) je E. serotinus řazen do kategorie pomalých vzdušných lovců (slow hawking aerial insectivores), kam tito autoři řadí z našich druhů ještě Rhinolophus hipposideros, R. ferrumequinum, Myotis mystacinus, M.. brandtii, Pipistellus pipistrellus, P. nathusii, Eptesicus nilssonii a Barbastella barbastellus . Autoři dále uvádějí, že rody Eptesicus a Pipistrellus jsou rychlejšími letci nežli ostatní zde jmenované; a E. serotinus navíc projevuje ve své lovecké strategii prvky další skupiny, a to sběračů z listoví (foliage gleaners). Tento druh řadí Norberg et Rayner (1987) mezi členy širší kategorie vznášivých sběračů (gleaning and howering bats).
142 5.1.2. Eptesicus nilssonii (KEYSERLING ET BLASIUS, 1839)
5.1.2.1. Celkové složení potravy
Dokladů týkajících se složení potravy E. nilssonii je o mnoho méně než u předchozího druhu (Kurskov 1974, Rydell 1986, 1989a, 1992b, Beck 1995, Andreas 2002). Kurskov (1974) v práci z území Běloruska uvádí jako kořist tohoto druhu především Lepidoptera čeledí Tineidae, Tortricidae, Pyralidae, Lasiocampidae, Bombycidae, Notodontidae, Sphingidae, Geometridae , Liparidae, Arctiidae a Noctuidae ; a Coleoptera čeledí Curculionidae a Haliplidae . Rydell (1986a) studoval potravu E. nilssonii pomocí analýzy trusu ve Švédsku. V jeho kořisti zde dominovala drobná Diptera podřádu Nematocera, především čeledi Chironomidae . Dále se situace lišila podle toho, zda netopýři lovili nad jezery či nad zemědělskou půdou. Nad jezery byla hlavní složka kořisti doprovázena především Lepidoptera, méně pak Trichoptera; nad zemědělskou půdou pak Lepidoptera a v menší míře Coleoptera čeledi Scarabaeidae . Dále se v potravě nad jezery vyskytla v menším podílu Ephemeroptera, sporadicky pak Neuroptera čeledi Hemerobiidae, Megaloptera a Coleoptera. Nad zemědělskou půdou to byla především Trichoptera, méně pak Hemerobiidae a Megaloptera; sporadicky Ephemeroptera. V zásadě se dá říci, že nejdůležitější složkou potravy jsou podle tohoto autora Nematocera čeledi Chironomidae ; doprovázená Lepidoptera a Coleoptera čeledi Scarabaeidae ; v menší míře pak potrava obsahuje Trichoptera, Ephemeroptera, Megaloptera čeledi Sialidae a Neuroptera čeledi Hemerobiidae . Autor uvádí, že na lovištích i v kořisti E. nilssonii byly nalezeny střechatky rodu Sialis . Stejný autor (Rydell 1989a) pokračoval ve studiu potravního spektra tohoto druhu na území Švédska i nadále, a to opět stejnou metodou. Ve výše uvedené práci jsou za hlavní potravu druhu označena Diptera podřádu Nematocera; doprovázená téměř stejnými podíly Coleoptera a Lepidoptera. Dále byla v kořisti E. nilssonii obsažena ve větším podílu Trichoptera; v menších podílech pak Dermaptera a Diptera čeledí Tipulidae a Calliphoridae ; ojediněle se vyskytla i Araneida a Opilionida. Tento autor pokračoval ve studiu potravy E. nilssonii i v další práci opět ze stejné oblasti (Rydell 1992), a to znovu pomocí analýzy trusu. Dominantní složkou kořisti se jevila být drobná Diptera, především čeledi Culicidae ; doprovázená Hymenoptera a Trichoptera. V menším množství se v potravě vyskytovala i Lepidoptera, dále Coleoptera a Ephemeroptera. Beck (1995) studoval potravu výše uvedeného druhu na území Švýcarska rovněž pomocí analýzy trusu. Hlavní kořistí jsou podle tohoto autora Diptera, především čeledí Chironomidae a Tipulidae ; doprovázená téměř stejně vysokým podílem Lepidoptera. Vysoký je v potravě i podíl Neuroptera, zejména čeledi Hemerobiidae ; a Hemiptera, zejména infrařádu Aphidomorpha. Dále byla v kořisti nalezena Coleoptera, Trichoptera, Hymenoptera a ojediněle i Plecoptera. Andreas (2002) pomocí analýzy trusu E. nilssonii z oblasti Moravy stanovil jako dominantní složku potravy Lepidoptera, doprovázená Neuroptera čeledí Hemerobiidae, Chrysopidae a Osmylidae . Dále jsou v kořisti vyšší podíly Diptera čeledí Chironomidae , Tipulidae, Syrphidae a Muscidae ; Heteroptera čeledí Corixidae, Miridae a Anthocoridae ; a Hemiptera infrařádu Aphidomorpha. Byla nalezena rovněž Coleoptera čeledí Staphylinidae, Carabidae a Cerambycidae ; Trichoptera; Hymenoptera; Hemiptera infrařádu Cicadomorpha; a Araneida.
143 5.1.2.2. Potravní dynamika
Rydell (1986a) studoval potravu E. nilssonii během jedné sezóny (1982) nad jezery a během dvou sezón (1982 a 1984) nad zemědělskou půdou. Nad jezery byla ve druhé polovině května dominantní složkou kořisti výše uvedeného druhu Nematocera, doprovázená Lepidoptera, v menší míře se vyskytují Trichoptera, sporadicky Neuroptera a Megaloptera. Během první poloviny června jsou zde lovena i nadále zejména Nematocera, jejichž podíl klesá; doplňovaná Lepidoptera, jejichž podíl naproti tomu roste. V menším podílu se v kořisti vyskytla Trichoptera, jejichž podíl vzrostl; sporadicky Neuroptera a Megaloptera, jejichž podíl klesl; ojediněle pak Coleoptera. Ve druhé polovině června značně klesá podíl Nematocera, jež jsou však i nadále dominantní složkou potravy. Jejich podílu téměř dosahují Trichoptetra. Dále je v kořisti značné množství Lepidoptera, jejichž podíl však oproti předchozímu vzorku klesá; menší množství Coleoptera, jejichž podíl roste; a malý podíl Ephemeroptera. Z potravního spektra mizí Neuroptera a Megaloptera. Během první poloviny července se hlavní složkou kořisti stávají Lepidoptera, jejichž podíl výrazně roste; doprovázená Nematocera, jejichž podíl rovněž roste. Dále jsou v potravě značně zastoupena Trichoptera, jejichž podíl klesl; a v malém podílu, jež však oproti předchozímu vzorku vzrostl, se objevují Ephemeroptera. Coleoptera z potravního spektra mizí. Ve druhé polovině července pak v trusu E. nilssoni lovících nad jezery dominují Nematocera, jejichž podíl oproti počátku července vzrostl; doprovázená Trichoptera, jejichž podíl vzrostl mnohem výrazněji. Ve značném množství jsou zastoupena Lepidoptera, jejichž podíl však výrazně klesl; v menším množství Ephemeroptera, jejichž podíl vzrostl; a sporadicky se znovu objevují Coleoptera. Nematocera, Neuroptera a Megaloptera dosahovala maximálního zastoupení ve druhé polovině května; Lepidoptera v první polovině července; Trichoptera ve druhé polovině června, Ephemeroptera během druhé poloviny července; a Coleoptera ve druhé polovině června. Naopak minimální podíl v potravě vykazovala Nematocera v první polovině července; Lepidoptera během první poloviny června; a Trichoptera ve druhé polovině května. Coleoptera pak v potravě chyběla během druhé poloviny května a první poloviny července; Ephemeroptera během druhé poloviny května a první poloviny června; Neuroptera a Megaloptera během druhé poloviny června a celého července. Nad zemědělskou půdou byla během první studované sezóny během první poloviny června hlavní potravou Nematocera doprovázená Lepidoptera; méně pak byla nalézána Neuroptera a Megaloptera. Během druhé poloviny června nadále dominovala Nematocera, jejichž podíl oproti předchozímu období výrazně klesl; téměř stejného zastoupení dosáhla Lepidoptera, jejichž podíl naopak stoupl. Ve značném množství se vyskytují Coleoptera, méně Trichoptera a sporadicky Neuroptera a Megaloptera, jejichž podíl klesá. V první polovině července nastává dominance Lepidoptera, jejichž podíl se nadále zvyšuje; která jsou doplňována lovem Nematocera, jejichž podíl naopak klesá; méně pak Coleoptera, jejichž podíl roste. V kořisti se sporadicky objevují i Trichoptera, jejichž podíl klesá; mizí Neuroptera a Megaloptera. Během druhé poloviny července je obnoveno dominantní postavení Nematocera, jejichž podíl roste. Téměř stejného zastoupení však dosahují Lepidoptera, jejichž podíl klesá, doprovázená Coleoptera, jejichž podíl naproti tomu roste. V malém množství jsou pak zastoupena Trichoptera, jejichž podíl v kořisti taktéž roste. Svého maximálního zastoupení během výše uvedené sezóny dosahují Nematocera, Neuroptera a Megaloptera v první polovině června; Lepidoptera během první poloviny července; Trichoptera a Coleoptera ve druhé polovině července. Naopak minimální podíl v potravě vykazovala Nematocera během první poloviny července; a Lepidoptera během první poloviny června.
144 Coleoptera a Trichoptera chyběla v potravním spektru během první poloviny června; Neuroptera a Megaloptera v červenci. Během druhé sledované sezóny byla nad zemědělskou půdou ve druhé polovině května hlavní potravou Nematocera, doplněná vysokým podílem Lepidoptera, méně pak Coleoptera. V malém množství se v kořisti E. nilssonii vyskytla Ephemeroptera; sporadicky Trichoptera. Během první poloviny června pak výrazně roste podíl Nematocera, jenž nadále v potravě dominují; doprovázena Lepidoptera, jejichž zastoupení výrazně klesá. V malém množství se vyskytla Trichoptera, jejichž podíl vzrostl; sporadicky pak Coleoptera, jejichž podíl výrazně klesl. Ephemeroptera z potravy mizí. Ve druhé polovině června výrazně klesá podíl Nematocera, jež i nadále v kořisti dominují; doprovázena Lepidoptera, jejichž zastoupení výrazně roste; a téměř stejně vysokým podílem Coleoptera, jejichž zastoupení se také výrazně zvýšilo. Sporadicky se v kořisti vyskytla Trichoptera, jejichž podíl oproti předchozímu období klesl. Také ve druhé polovině července jsou hlavní potravou Nematocera, jejichž podíl nadále klesá; doplňovaná Lepidoptera, a téměř stejně vysokým podílem Coleoptera, jejichž zastoupení v obou případech mírně pokleslo. V malém množství jsou přítomna Trichoptera, jejichž podíl se zvýšil. Maximálního zastoupení v kořisti dosáhla Nematocera během první poloviny června; Lepidoptera a Ephemeroptera ve druhé polovině května; Trichoptera v první polovině července; a Coleoptera během druhé poloviny června. Naopak minimální podíl v potravě vykazovala Nematocera během první poloviny července; Lepidoptera a Coleoptera v první polovině června; a Trichoptera ve druhé polovině června. Ephemeroptera chyběla v potravním spektru ve všech vzorcích kromě období druhé poloviny května. Tentýž autor ve své další práci (Rydell 1992a) srovnává vzorky potravy E. nilssonii z období počátku července a konce srpna. Na počátku července jsou dominantní kořistí druhu drobná Diptera, doprovázená Hymenoptera. Vysoký podíl v potravě mají i Trichoptera, méně se vyskytují Lepidoptera. Koncem srpna jsou i nadále hlavní kořistí drobná Diptera, jejichž podíl oproti červencovému vzorku poněkud klesá; doplňovaná Trichoptera, jejichž zastoupení naopak výrazně roste. V malém podílu se objevují v potravě Ephemeroptera; sporadicky pak Coleoptera. Lepidoptera z potravního spektra mizí. 5.1.2.3. Lovecká aktivita a potravní strategie
Rydell (1986a) srovnával několik lokalit ve Švédsku. První z nich bylo okolí dvou oligotrofních jezer spojených potůčkem, obklopené listnatým lesem, z menší části pak smrkovou školkou a ornou půdou. Druhou bylo okolí malé vesnice, jež byla obklopena především otevřenou zemědělskou půdou, na níž se nacházelo pouze několik osamělých stromů, remízků a starší smrkový porost. Autor uvádí, že lovící E. nilssonii byli pozorováni ve volném prostoru, nikdy ne pod nebo mezi korunami stromů uvnitř zapojených porostů. Běžně se však zdržovali poblíž vegetace, a často lovili v okolí korun stromů na úrovni jejich listoví ve výšca cca 5 15 m, v okolí budov či nad otevřenými habitaty jako jsou luka a jezera. Vzácněji netopýři lovili cca 2 5 m nad povrchem půdy; ojediněle byl pozorován lov vysoko nad korunami stromů, cca 100 m nad zemí. Autor nalezl tři typy lovišť, přičemž nejvíce byla preferováno okolí jezer, méně byly lovecky využívány okraje lesů, a nejméně zemědělská půda. Exempláře lovící nad zemědělskou půdou se zdržovaly v okolí budov či osamělých stromů, méně často nad loučkami. Prostor nad velkými otevřenými poli, pastvinami a smrkovými školkami byl využíván
145 pouze k přeletům. Autor uzavírá, že E. nilssonii loví převážně na malých, individuálních lovištích v okolí stromů a nad vodou; přičemž okolí jezer bylo zcela jasně naprosto preferovaným lovištěm. Tentýž autor (Rydell 1986b) uvádí, že E. nilssonii nalezl v několika typech habitatů, obyčejně lovící ve víceméně volném vzdušném prostoru. okolo 2 10 m nad zemí. Lovící jedinci se vyskytovali pravidelně na stejných lovištích noc co noc, lovíce povětšinou poblíž struktur přitahujících hmyz. Bezprostředně po výletu lovili členové kolonie v okolí stromů u úkrytu kolonie. Po 20 40 min se rozlétali na loviště v okolí, jichž v průběhu noci vystřídali několik. Rozlehlá otevřená pole a pastviny byly užívány pouze k přeletům. Okolí stromů u úkrytu kolonie bylo využíváno ponejvíce během května, kdy tyto stromy kvetly. Lov poblíž vegetace uvádí u příslušníků rodu Eptesicus též výše uvedený Baagoe (1986). (Rydell 1989b) dále popisuje lov E. nilssonii bezprostředně po výletu kolonie v parku poblíž jejího úkrytu; odkud se netopýři rozlétali do otevřené zemědělské krajiny, kde již měli každý svá individuální loviště v okolí osamělých stromů, budov a okrajů lesních porostů. Na každém z nich se zdrželi po několik minut, a pak pokračovali dále na následující loviště. Schober et Grimmberger (1989) uvádějí jako loviště otevřené plochy, především nad vodou. Taktéž udávají lov ve výšce vrcholků stromů, kde se E. nilssonii může i zavěšovat a odpočívat. Let je (na rozdíl od např. E. serotinus ) rychlý, s mnoha kličkami. Autoři dále uvádějí, že E. nilssonii loví i za drobného deště. Tentýž autor (Rydell 1991) nalezl lovící E. nilssonii v okolí bíle svítících pouličních lamp, kde se lovící netopýři objevili v květnu a zmizeli během pozdního léta. Autor zaznamenává i přesun netopýrů počátkem léta z vesnických intravilánů s veřejným osvětlením do okolní krajiny, a jejich návrat zpět v pozdním létě. Lov u lamp udávají u tohoto druhu již Skiba (1986) a Ahlén (1990). Výše uvedený autor (Rydell 1992a) v další práci uvádí, že E. nilssonii lovili většinou ve výšce 5 15 m, tedy pod úrovní vrcholků stromů, podél lesních okrajů, nad políčky, bažinkami a jinými přirozeně či uměle vzniklými otevřenými prostorami v lesích či s lesními porosty hraničícími.; ojediněle pak i nad úrovní vrcholků stromů ve výšce cca 50 a více m.V prvém případě se pohybovali v okruhu cca 10 20 m od vegetace, přičemž se vyhýbali rozlehlejším otevřeným prostorům (např. extenzivně využívaná pole). Ve většině případů poletovali přímo tam a zpět v omezeném prostoru (cca 0 1 ha), udržujíce si přibližně konstantní výškovou hladinu. V případě lovu pod úrovní vrcholků stromů lovili E. nilssonii většinou individuálně, jen zřídka 2 3 jedinci létali po stejných či překrývajících se letových trasách. Netopýři lovící nad úrovní vrcholků stromů naopak lovili obyčejně ve skupinách na 3 5 překrývajících se a tedy těžko definovatelných letových trasách. Stejný autor (Rydell 1992b) znovu konstatuje využívání okolí pouličních lamp na území Švédska druhem E. nilssonii . Ve své souhrnné práci o výše uvedeném druhu (Rydell 1990) tento autor konstatuje, že E. nilssonii loví na různých habitatech jak během sezońy, tak i v různých částech svého areálu. Během léta loví co nejblíže úkrytu kolonie (cca několik set m), a to především v listnatých lesích a na okrajích větších lesních porostů. Během jara i podzimu však podnikají několika kilometrové přelety na loviště, a to především do vesnických intravilánů k pouličním lampám. Jsou li dosažitelé mokřady či jezera, jsou preferovanými lovišti během celé sezóny. De Jong (1994) uvádí, že E. nilssonii loví povětšinou poblíž ukrytu kolonie (cca 600 m), a jeho nejvíce preferovaným lovištěm jsou jezera a mokřady. Nicméně, jak abundance hmyzu klesá, netopýři začínají vyhledávat loviště vzdálenější od úkrytu kolonie (cca 4 5 km). Po odstavení mláďat létají do vzdálenosti cca 20
146 30 km lovit v listnatých lesích a nad eutrofními jezery. Autor v okolí úkrytu studované kolonie E. nilssonii vyčlenil 6 skupin habitatů: jezera, mokřady, ornou půdu, jehličnaté lesy, listnaté lesy a paseky. Počátkem sezóny v květnu byl preferován lov nad jezery, a netopýři se vyhýbali orné půdě, jehličnatým lesům a pasekám. Okolí jezer bylo přitom využíváno významně více než ostatní skupiny habitatů. Během první poloviny června význam jezer jako lovišť poklesl, a poněkud se zvýšilo využívání jehličnatých lesů a pasek. Nicméně, okolí jezer bylo i tak stále preferováno; netopýři se pak vyhýbali orné půdě a oběma typům lesů. Jezera byla využívána signifikantně více než listnaté lesy; naopak jehličnaté lesy a paseky byly využívány významně méně než mokřady, orná půda a listnaté lesy. Ve druhé polovině června a na počátku července byla preferovanými lovišti jezera i mokřady; a netopýři se vyhýbali oběma typům lesů. Jezera a paseky byly přitom využívány signifikantně více než mokřady a listnaté lesy. Během první poloviny srpna podnikali netopýři dlouhé přelety na loviště k jezeru, jenž bylo více eutrofizováno než jezero v sousedství úkrytu kolonie. Od druhé poloviny srpna létali lovící jedinci až 30 km daleko ke vzdálenému jezeru, kde lovili nad vodou a v okolních listnatých lesích. Mnozí jedinci navštěvovali v průběhu těchto období stále stejné pořadí lovišť noc co noc; přičemž každou noc začínali lovit na stejném lovišti, a pak pokračovali na následující, a dokonce užívali k odpočinku stále stejných stromů. Autor uvádí, že na rozdíl od jiných druhů netopýrů, E. nilssonii se při pohybu v krajině nedrží lineárních krajinných prvků, jako jsou např. stromořadí, vedení vysokého napětí či okraje lesů, ale míří nejkratší cestou přímo na loviště rychlostí cca 24 km/h. Beck (1995) krátce konstatuje, že E. nilssonii loví především poblíž vod či nad vodou. Jensen et al. (2001) uvádí, že druh loví poblíž či uvnitř vegetace. Andreas (2002) uvádí u E. nilssonii lov v blízkosti vegetace a v okolí pouličních lamp. Tento autor na základě výskytu velkého podílu Chironomidae v potravě předpokládá u E. nilssonii velký význam vzdušného lovectví (aerial hawking), nicméně poměrně častá přítomnost Brachycera v potravě podle něj naznačuje, že druh je schopen lovit i v těsnější blízkosti vegatace; ovšem její zbytky v jeho potravě nalezeny nebyly. Druh snad podobně jako E. serotinus částečně využívá i sběr kořisti z listoví (foliage gleaning). Jako potravní startegii E. nilssonii tento autor uvádí vzdušný lov (aerial hawking). Za doklad sběru kořisti z listoví lze považovat výskyt určitých skupin kořisti v ní, např. denních Brachycera, ať již Calliphoridae (Rydell 1989a), či Muscidae a Syrphidae (Andreas 2002) či Dermaptera (Rydell 1989a). O tomtéž vypovídá přítomnost Araneida (Rydell 1989a, Andreas 2002), Opilionida (Rydell 1989a) či Dermaptera (Rydell 1989a). Norberg et Rayner (1987) řadí E. nilssonii do skupiny druhů s průměrným tvarovým poměrem křídel (average aspect ratio), podskupiny druhů s průměrným rozpětím (average wingspan) a průměrným tvarovým poměrem (average aspect ratio) křídel, kam začleňují z našich druhů též Myotis dasycneme, Miniopterus schreibersii a Vespertilio murinus. Uvádějí, že většina z nich má krátké a kulaté konce křídel. Predikují, že tyto druhy mají široké spektrum letových schopností od pomalého manévrovaného letu ve vegetaci po vzdušný lov v částečně otevřeném prostoru; přičemž např. M. dasycneme loví nad vodou, M. schreibersii pak létá rychle, ač jeho křídla nejsou nijak pozoruhodně malá, a byl pozorován při lovu ve velkých výškách (high altitude hawking). Obecně je rod Eptesicus těmito autory řazen na hranici mezi rychlé a pomalé vzdušné lovce (fast/slow hawking). Jak je uváděno již výše v této práci, dle klasifikace Gaislera et al. (1990) je E. nilssonii řazen mezi pomalé vzdušné lovce (slow hawking aerial insectivores), kam tito autoři řadí z našich druhů ještě Rhinolophus hipposideros, R. ferrumequinum, Myotis mystacinus, M.. brandtii, Pipistellus pipistrellus, P.
147 nathusii, Eptesicus serotinus a Barbastella barbastellus . Jak uvádím již výše, autoři dodávají, že rody Eptesicus a Pipistrellus jsou rychlejšími letci nežli ostatní zde jmenované; a E. serotinus navíc projevuje ve své lovecké strategii prvky sběračů z listoví (foliage gleaners). 5.1.3. Srovnání obou studovaných druhů
Oba výše uvedené druhy rodu Eptesicus byly doposud srovnávány jen sporadicky (Norberg et Rayner 1987, Gaisler et al. 1990, Catto et al. 1994, Andreas 2002). Srovnání z prací Norberg et Rayner (1987) a Gaisler et al. (1990) jsou již uvedena výše. Za určitá srovnání se dají považovat též již výše citované údaje o potravě obou druhů z práce Kurskova (1974) a zejména o potravě a lovištích z práce Becka (1995). Catto et al. (1994) pouze krátce uvádějí, že složení potravy E. serotinus se dosti podobá potravnímu spektru jeho menšího příbuzného E. nilssonii , ačkoli E. nilssonii loví více drobnějšího hmyzu. Kurskov (1974) uvádí, že v potravě E. serotinus převládají větší brouci a motýli, v potravě E. nilssonii pak motýli a drobnější brouci. Beck (1995) považuje za hlavní složku potravy E. serotinus Coleoptera, doprovázená Lepidoptera a jen o málo menším podílem Diptera; zatím co E. nilssonii loví zejména Diptera, jež v jeho kořisti ve vysokém podílu doprovázejí Lepidoptera, méně pak Neuroptera. Dále se v potravním spektru E. serotinus vyskytují vyšší podíly Trichoptera, méně pak Hemiptera a Hymenoptera; v potravě E. nilssonii jsou to především Hemiptera, jež se objevují v jen o málo menším podílu než u E. serotinus . V nízkém zastoupení tento autor v kořisti E. serotinus konstatuje Neuroptera, sporadicky Ephemeroptera; v kořisti E. nilssonii pak Coleoptera, méně Trichoptera, sporadicky Hymenoptera a ojediněle Plecoptera. V potravním spektru E. serotinus byla ve výrazně vyšších podílech nalezena Coleoptera, Hymenoptera a Trichoptera, v méně rozdílných Hemiptera; v potravním spektru E. nilssonii byla výrazně více zastoupena Diptera, Lepidoptera a Neuroptera. Ephemeroptera byla nalezena pouze v kořisti E. serotinus ; Plecoptera pouze v potravě E. nilssonii . Autor dodává, že z Diptera byla oběma druhy lovena zejména Chironomidae a Tipulidae ; z Neuroptera pak Hemerobiidae ; pouze druhem E. serotinus pak Chrysopidae . Dále E. serotinus lovili z Coleoptera především Scarabaeidae (rody Melolontha a Aphodius ) a Geotrupidae (rod Geotrupes ), z Trichoptera Hydropsychidae , a z Ephemeroptera Baetidae ; E. nilssonii pak z Hemiptera zejména Aphidomorpha. Zřejmě nejdůkladněji provedl zatím srovnání obou výše uvedených druhů Andreas (2002). Ten konstatuje, že E. nilssonii má v potravě výraznější zastoupení menších a měkčích potravních složek. Vyšší zastoupení větších Coleoptera podle tohoto autora ukazuje na schopnost E. serotinus manipulovat s velkou a chitinizovanou kořistí. Naopak u E. nilssonii četnější zastoupení Brachycera ukazuje na lov v těsnější blízkosti vegetace. Další statisticky průkazné rozdíly spočívaly ve vyšším podílu Lepidoptera, Chironomidae , drobných Nematocera, Neuroptera a Aphidomorpha v kořisti E. nilssonii ; a Hymenoptera v kořisti E. serotinus . Pouze v potravě E. nilssonii byla nalezena Chironomidae , Aphidomorpha a Araneida. Statisticky nesignifikantně vyšší byly v potravě E. serotinus podíly Trichoptera a Heteroptera; v potravě E. nilssonii pak Tipulidae a Cicadomorpha. Přesah potravních nik podle tohoto autora dosahuje v letním období 69%, celkově pak 70,8%. Pro druh E. serotinus je tedy na autorem studované lokalitě druh E. nilssonii nejvážnějším potravním konkurentem. Šířka potravní niky a její diverzita byla u obou druhů stejná. Co se týče dalších společných rysů
148 obou druhů, autor udává společnou strategii vzdušného lovectví; časté využívání lovu v okolí pouličních lamp; a též podobné parametry letového aparátu. Hlavní odlišností mezi E. serotinus a E. nilssonii spočívají podle autora v jiné velikosti a jistém rozdílu v biotopových nárocích, což potvrzují i mnozí jiní autoři (Anděra et Horáček 1982, Schober et Grimmberger 1997). V závěru práce výše uvedený autor konstatuje, že zatím co E. serotinus na studované lokalitě loví především Coleoptera; E. nilssonii se živí zejména Lepidoptera a Neuroptera. Loveckou strategií na výše uvedené lokalitě byl u E. nilssonii vzdušný lov (aerial hawking), jenž převládal jako lovecká strategie i u E. serotinus . 5.2. Vlastní diskuse
5.2.1. Eptesicus serotinus SCHREBER, 1774
5.2.1.1. Celkové složení potravy
Ve studovaných vzorcích potravy E. serotinus jasně převažovala nematocerní Diptera čeledi Chironomidae . Význam Diptera zejména pak Nematocera zdůrazňuje již několik výše uvedených autorů (Kurskov 1968 a 1981 in Vaughan 1997, Sologor et Petrusenko 1973, Sologor 1980, Rejmov et al. 1990, Labee et Voûte 1983, Gajdošík 1994, Beck 1995, Zukal et al. 1997), ač jejich značná část (Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1994, Gerber 1994 in Vaughan 1997, Beck 1995, Gerber et al. 1996, Andreas 2002) udává jako hlavní zdroj potravy Coleoptera. Čeleď Chironomidae byla nalezena ve vysokém podílu pouze několika autory (Sologor et Petrusenko 1973, Sologor 1980, Rejmov et al. 1990, Gajdošík 1994) ; ovšem její výslyt v potravě je poměrně častý (Beck 1995, Gerber et al. 1996, Zukal et al. 1997). Jiné taxony Nematocera nalezli v kořisti E. serotinus Sologor et Petrusenko (1973), Sologor (1980) a Rejmov et al. (1990) Robinson et Stebings (1993), Catto et al. (1994) Gerber (1994) in Vaughan (1997), Beck (1995), Gerber et al. (1996) a Andreas (2002; blíže nedeterminovaná Nematocera uvádějí Labee et Voûte (1983); obecnou přítomnost Diptera v potravě E. serotinus udávají Kurskov (1968, 1981) in Vaughan (1997) a Kurtze (1982). Rovněž přítomnost Coleopera čeledi Carabidae v kořisti byla ve studovaných vzorcích značná; naproti tomu mnoha autory ve velkých množstvích uvádění Scarabaeidae (např. Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1994) nebyli příliš loveni. Převažující lov Carabidae je dokládán z lokalit obklopených lesními biotopy či agrocenózami (Gajdošík 1994, Gerber 1994 in Vaughan 1997, Zukal et al. 1997, Andreas 2002), či biotopy stepního charakteru (Sologor et Petrusenko 1973, Sologor 1980); naproti tomu velké podíly Scarabaeidae se vyskytují na bezlesých lokalitách obklopených pastvinami (Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1994). Mnozí autoři v potravě nalezli obě výše uvedené čeledi (Sologor et Petrusenko 1973, Sologor 1980, Robinson et Stebbings 1993, Gajdošík 1994, Gerber et al. 1996, Zukal et al. 1997, Andreas 2002, Harbusch et Racey 2002); pouze přítomnost Scarabaeidae pak udávají Rejmov et al. (1990), Catto et al. (1994) a Beck (1995); pouze přítomnost Carabidae pak konstatuje Gerber (1994) in Vaughan (1997). Z dalších taxonů řádu Coleoptera je zajímavý výskyt příslušníků nadčeledi Chrysomeloidea , udávaných zatím pouze východoevropskými autory (Sologor et Petrusenko 1973, Rejmov et al. 1990), kteří se shodují na výskytu čeledi Chrysomelidae v potravě. Jinak, mnohými autory (Kurskov 1974, Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1994, Gerber 1994 in Vaughan 1997, Beck 1995, Gerber et al. 199, Andeas 2002) bylo konstatováno dominantní postavení Coleoptera v
149 potravním spektru. Jiné taxony Coleoptera nalezli v kořisti E. serotinus Sologor et Petrusenko (1973), Rejmov et al. (1990), Robinson et Stebbings (1993), Catto et al. (1994), Gerber (1994) in Vaughan (1997), Beck (1995), Gerber et al. (1996) a Andreas (2002); pouze obecnou přítomnost Coleoptera v jeho potravním spektru pak udávají Kurskov (1968, 1981) in Vaughan (1997), Kurskov (1974) a Kurtze (1982). Ojediněle byla nalezena i zřejmě dosti drobnotělá, blíže neidentifikovaná Coleoptera. Co se týče ve studovaných vzorcích často nalézaných Lepidoptera, vyjímečně jsou považována za hlavní kořist (Kurtze 1982, Labes 1991), většina autorů se však shoduje na jejich sezónním významu (Kurskov 1968 a 1981 in Vaughan 1997, Sologor et Petrusenko 1973, Kurskov 1974, Sologor 1980, Labee et Voûte 1983, Rejmov et al. 1990, Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1994, Gajdošík 1994, Gerber 1994 in Vaughan 1997, Beck 1995, Gerber 1996, Zukal et al. 1997, Andreas 2002). Zajímavý je výskyt Corixidae , jež byla nalézána i jinými autory (Sologor et Petrusenko 1973, Gajdošík 1994, Gerber et al. 1996, Zukal et al. 1997, Andreas 2002); v malém množství byla zaznamenána i v literatuře sporadicky uváděná Lygaeidae (Gajdošík 1994, Zukal et al. 1997, Andreas 2002). Blíže nespecifikovaná Heteroptera v kořisti E. serotinus nalezli Labee et Voûte (1983) a Catto et al. (1994); Heteroptera jiných čeledí pak Rejmov et al. (1990), Robinson et Stebbings (1993), Gajdošík (1994), Gerber et al. (1996), Andeas (2002) a Harbusch et Racey (2002). Blíže nedeterminovaná Hemiptera pak v potravě tohoto druhu objevili Sologor (1980), Robinson et Stebbings (1993), Catto et al. (1994), Gerber (1994) in Vaughan (1997) a Beck (1995). Sezónní význam měla rovněž často dokládaná Formicoidea (Sologor et Petrusenko 1973, Rejmov et al. 1990, Gajdošík 1994, Gerber et al. 1996, Zukal et al. 1997, Andreas 2002) a Ichneumonidae (Sologor et Petrusenko 1973, Rejmov et al. 1990, Catto et al. 1994, Gajdošík 1994, Zukal et al. 1997, Andreas 2002, Harbusch et Racey 2002). Jiné taxony Hymenoptera v kořisti E. serotinus nalezli Rejmov et al. (1990); blíže nespecifikovaná Hymenoptera pak Sologor (1980), Kurtze (1982), Robinson et Stebbings (1993), Gerber (1994) in Vaughan (1997) a Beck (1995). V malých množstvích se v potravním spektru vyskytla Hemerobiidae (Catto et al. 1994, Beck 1995, Gerber et al. 1996, Andreas 2002). Někteří autoři (Sologor 1980, Labee et Voûte 1983, Robinson et Stebbings 1993, Gerber 1994 in Vaughan 1997) uvádějí z kořisti E. serotinus blíže nspecifikovaná Neuroptera; mnozí autoři (Sologor et Petrusenko 1973, Rejmov et al. 1990, Beck 1995, Gerber et al. 1996, Andreas 2002) i Neuroptera jiných čeledí než Hemerobiidae . Mnozí autoři potvrzují povněž výskyt Tipulidae (Sologor et Petrusenko 1973, Rejmov 1990, Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1994, Beck 1995, Gerber et al. 1996, Andreas 2002, Harbusch et Racey 20002), jež byla přítomna také jen v malém podílu. Nematocera jiných taxonů v potravě E. serotinus nalezli Sologor et Petrusenko (1973), Sologor (1980), Rejmov et al. (1990), Robinson et Stebbings (1993) a Gerber (1994) in Vaughan (1997). Dále byla v malém podílu nalezena diurnální Brachycera čeledí Calliphoridae (Sologor 1980, Rejmov et al. 1990), Chloropidae (Sologor 1980, Rejmov et al. 1990), Muscidae (Sologor 1980, Rejmov et al. 1990, Gajdošík 1994); a nadčeledi Muscoidea . Jiné taxony Brachycera než tyto uvádí z potravy E. serotinus Sologor (1980) a Rejmov et al. (1990); obecně konstatovali přítomnost Brachycera v potravním spektru výše uvedeného druhu Labee et Voûte (1983) a Gerber et al. (1996). Výskyt Cixiidae byl zaznamenán pouze v materiálu z nedaleké lokality Drnholec (Gajdošík 1994); příslušníky podřádu Cicadomorpha v potravě E. serotinus nalezli Gerber et al. (196) a Andreas (2002); příslušníky jiných taxonů Hemiptera Robinson et Stebbings (1993), Catto et al. (1994) a Gerber et al. (1996).
150 Pouze obecný údaj o přítomnosti Hemiptera v potravním spektru tohoto druhu uvádějí Sologor (1980), Robinson et Stebbings (1993) a Gerber (1994) in Vaughan (1997); o přítomnosti Homoptera pak Zukal et al. (1997). Výskyt Sarcophagidae nebyl literárními údaji potvrzen. Výskyt jiných čeledí Brachycera v kořisti E. serotinus uvádějí Slogor (1980), Rejmov et al. (1990) a Gajdošík (1994). V potravě přimíšená Collembola by mohla; podobně jako Gastropoda (Sologor et Petrusenko 1973, Sologor 1980, Rejmov et al. 1990), Araneida (Sologor 1980, Rejmov et al. 1990, Gerber 1994 in Vaughan 1997, Gerber et al. 1996) či fragmenty vegetace (Kurtze 1982, Andreas 2002) a kaménky (Kurtze 1982) dokládat tendenci ke sběru kořisti se země, jež byl přímo pozorován např. v Británii (Catto et al. 1994). Výše uvedené fragmenty vegetace však mohou být interpretovány i jako doklad hypotézy Hutsona (1991), že E. serotinus sbírá kořist částečně i z povrchu vegetace (Gaisler et al. 1990). Jinak není výskyt Collembola v potravě E. serotinus potvrzován žádným z autorů. Ojediněle byla nalezena rovněž ektoparazitická Siphonaptera. V celku lze říci, že studované vzorky potravy se zejména vysokým podílem nematocerních Diptera lišily jak od výsledků z území Británie (Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1994), tak i z lokalit německých (Kurtze 1982, Labes 1991, Harbusch et Racey 2002), švýcarských (Gerber 1994 in Vaughan 1997, Beck 1995, Gerber et al. 1997); ukrajinských (Sologor et Petrusenko 1973, Sologor 1980), i běloruských (Kurskov 1968, 1981 in Vaugha 1997, Kurskov 1974). Dokonce i práce z nedaleko položené jihomoravské lokality Ledové sluje (Andreas 2002) podává poněkud odlišný obraz potravního spektra. Nejpodobnější složení kořisti E. serotinus se objevuje na lokalitě Waarder v provincii Jižní Holandsko (Labee et Voûte 1983), jistou podobnost mají i údaje z okolí Dautkulské údolní nádrže v Uzbekistánu (Rejmov et al. 1990). Co se týče výše zmiňovaných údajů z Holandska, jsou zde v největším množství lovena Nematocera; méně Coleoptera a Lepidoptera. V menším množství jsou nalézána Hetroptera. Neuroptera a Trichoptera. Shoda obou vzorků jde tak daleko , že ani zde nechybí malé množství zřejmě diurnálních Brachycera. Vysvětlením je, že na všech lokalitách se jedná o vliv sousedství velkých vodních ploch. Tuto teorii potvrzuje i fakt, že celkově nejpodobnější potravní spektrum bylo zaznamenáno na nedaleké lokalitě Drnholec (Gajdošík 1994), ležící rovněž v sousedství vodního díla Nové Mlýny. 5.2.1.2. Potravní dynamika
Co se týče sezónní dynamiky potravy E. serotinus , doložena je změna hlavní kořisti koncem června z Nematocera na Carabidae (Gajdošík 1994, Gerber et al. 1996, Andreas 2002). Lov rojících se střevlíčků Pseudoophonus rufipes , masově naletujících na pouliční lampy; byl pozorován přímo v terénu (28 29. 06. 1997 179. noci 1997). Stejně tak byl pozorován u pouličních lamp lov druhů Clivina fossor, Europhilus thoreyi, Ophonus azureus , O. rufibarbis a Harpalus froelichi ; klešťanek rodů Corixa a Sigara a rojících se mravenců. Dále byl nalezen oportunní lov Scarabaeidae v květnu (Labee et Voûte 1983, Gajdošík 1994, Gerber et al. 1996, Andres 2002), Ichneumonidae v první polovině června (Catto et al. 1994), rojících se Formicoidea na konci června a zejména ve druhé polovině července (Gajdošík 1994), a Corixidae v září (Gajdošík 1994) a zejména pak v koncem srpna. Lepidoptera se ve vzorcích potravní nabídky příliš neobjevují, ale přesto jsou rovněž
151 důležitou složkou potravy, a to zejména v červnu a na počátku července (Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1994, Andreas 2002), jsou však v menší míře využívána i ke konci sezóny. K jejich lovu dochází u pouličních lamp, kde však byla použitou metodou vzorkování potravní nabídky zachytitelná podstatně hůře než ostatní, poměrně neobratně na světlo naletující hmyz. V září byla patrně díky nedostatku jiné kořisti lovena rovněž Chrysomeloidea. Muscoidea se objevují v kořisti zejména v první polovině září (Labee et Voûte 1983). Vcelku lze konstatovat, že maximálních podílů během sezóny dosáhla Corixidae ve druhé polovině srpna, Lygaeidae na počátku srpna; Cixiidae a Carabidae na konci června; Hemerobiidae, Muscidae a Formicoidea během druhé poloviny července; Chrysomeloidea v první polovině září; Scarabaeidae a Collembola na počátku května; Lepidoptera a Ichneumonidae během první poloviny června; Chironomidae na konci května; Tipulidae a Chloropidae během první poloviny září; a Sarcophagidae, Calliphoridae a Muscoidea počátkem září; Minimálního zastoupení dosahovala Lepidoptera na konci května; a Chironomidae koncem června. V potravním spektru chyběla Corixidae a Lygaeidae během celého května a počátku a první poloviny června; Cixiidae v květnu, na počátku a v první polovině června, ve druhé polovině července, v srpnu a září; Hemerobiidae a Chrysomeloidea ve všech vzorcích kromě září; Carabidae na počátku května; Scarabaeidae během první i druhé poloviny června, a ve druhé polovině července; Tipulidae ve všech vzorcích kromě září; Sarcophagidae a Calliphoridae ve všech vzorcích kromě počátku září; Cloropidae ve všech vzorcích kromě první poloviny září; Muscidae ve všech vzorcích mimo druhou polovinu července; Muscoidea ve všech vzorcích mimo konec května, počátek srpna, druhou polovinu srpna a první polovinu září; Ichneumonidae v květnu, první polovině července a srpna; Formicoidea na počátku a konci května, v první olovině června a července, a ve druhé polovině srpna; a Collembola ve všech vzorcích mimo počátku května. 5.2.1.3. Lovecká aktivita a potravní strategie
Studovaná kolonie využívala jako loviště zejména okolí malých i větších vodních ploch, což odpovídá pouze pozorováním z Uzbekistánu (Rejmov et al. 1990) a Holandska (Labee et Voûte 1983), a rovněž s údaji Becka (1995) a částečně i Degna (1983). Tento fakt též příliš nekoresponduje s údaji z lokality Ledové sluje, ležící též v regionu Jižní Moravy (Andreas 2002), či z lokalit Drnholec a Perná (Gajdošík 1994), nicméně dobře odpovídá terénním podmínkám v okolí i zjištěnému potravnímu spektru. Nejvíce využívaným lovištěm byla malá vodní plocha rybníčka v přímo intravilánu obce, krytá před větrem akátovým porostem. Zde byla lovena především Chironomidae , v době výletu imág pak i Trichoptera druhů Oecetis ochracea, O. lacustris, Ecnomus tenellus a Mystacides nigra . Rovněž v případě pobřeží větších vodních ploch byl vliv krytí před větrem zřejmý. Na těchto biotopech byli loveni opět především Chironomidae a Trichoptera. Lov nad vodou potvrzuje Beck (1995). Výrazný byl i lov v okolí bíle svítících pouličních lamp, dobře zdokumentovaný v literatuře (Schober et Grimmmberger 1989, Ahlén 1990, Catto et al. 1994, Gajdošík 1994, Gerber 1994 in Vaughan 1997, Catto et al. 1996, Andreas 2002). Přímo pozorován byl ve výše uvedeném případě lovu na bíle svítící lampy naletujících okresulek písečných Clivina fossor ; střevlíčků Europhilus thoreyi, Ophonus azureus , O. rufibarbis; kvapníků Harpalus froelichi; a zejména pak střevlíčků Pseudoophonus rufipes . Z nich přímo C. fossor a H. froelichi nalezli v potravě E. serotinus rovněž Sologor et Petrusenko (1973), kteří uvádějí i další, odlišné druhy střevlíčků rodu Ophonus . Podobně byl pozorován lov rojících se mravenců, jež také přitahovalo světlo výše uvedených
152 lamp. Tento taxon přitom z potravního spektra uvádějí mnozí autoři (Sologor et Petrusenko 1973, Rejmov et al. 1990, Gajdošík 1994, Gerber et al. 1996, Zukal et al. 1997, Andreas 2002). Zaznamenán byl rovněž stejný způsob lovu klešťanek rodů Corixa a Sigara , naletujících na lampy; přitom rod Corixa nalezli v kořisti E. serotiunus již výše zmínění Sologor a Rejmov (1973); čeleď Corixidae pak Gajdošík (1994), Gerber et al. (1996), Zukal et al. (1997) a Andreas (2002). V okolí bíle svítících lamp byl pozorován i lov rojící se Chironomidae; a selektivní lov větších Lepidoptera. Zajímavé je, že rojící se chrostíky O. ochracea, O. lacustris a E. tenellus , jež také ve značných masách nalétali na bíle svítící lampu poblíž rybníčka v intravilánu, netopýři ignorovali; avšak u bíle svítící lamp jinde v intravilánu byl lov této složky kořisti pozorován, ač v trusu její zbytky nalezeny nebyly . Méně častý byl v literatuře často uváděný lov v okolí rozptýlené zeleně (Sologor 1980, Glas 1980 1981, Degn 1983, Schober et Grimmberger 1989, Ahlén 1990, Gaisler et al. 1990, Gerber 1994 in Vaughan 1997), kde byl během května a počátku června pozorován lov rojících se chroustků jarních Rhizotrogus aestivus (Sologor et Petrusenko 1973). Z literatury je častěji udáván lov chroustků letních Amphimallon assimile (Cranbrook 1964, Sologor et Petrusenko 1974, Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1996, Andreas 2002), jehož výskyt kulminuje většinou během června a na počátku července; přičemž někteří autoři konstatují pouze obecně lov chroustků rodu Amphimallon a Rhizotrogus (Rumler 1974); či pouze Amphimallon (Gerber et al. 1996, Robinson et Stebbings 1997, Harbusch et Racey 2002). Nepříliš často pak jsou nalézáni chroustek hnědý Serica brunea (Sologor et Petrusenko 1973, Andreas 2002), případně jsou obecně konstatováni chroustci podčeledí Sericinae a Rutelinae (Gerber et al. 1996). Pro úplnost, Sologor et Petrusenko (1973) uvádějí z kořisti E. serotinus i jiný druh rodu Rhizotrogus . Okolí zapojených porostů a větrolamů (Cranbrook 1964, Degn 1983, Schober et Grimmberger 1989, Limpens et Kapteyn 1991, Gajdošík 1994, Robinson et Stebbings 1997) je využíváno zejména během léta. V květnu byly využívány zejména výše uvedené pobřežní biotopy, méně okolí rozptýlené zeleně a pouličních lamp; v červnu přibyl lov na okrajích zapojených porostů a okolí rozptýlené zeleně bylo opuštěno. Během července byly nadále nejvíce využívaná loviště nad vodními plochami, ke konci měsíce pokleslo vzužívání okolí lamp a zvýšila se lovecká aktivita na okrajích porostů. V srpnu se E. serotinus přesunují z okrajů porostů zejména nad pobřeží větších vodních ploch, koncem měsíce netopýři opoustějí i okolí pouličních lamp; a v září již loví pouze nad většími vodními plochami. To sice příliš neodpovídá poznatkům z oblasti Anglie (Robinson et Stebbings 1997), leč na vině je patrně zejména podstatně odlišný ráz krajiny v okolí Novomlýnských nádrží. Autorem byl pozorován pouze vzdušný lov (aerial hawking), i když leckdy i v poměrně malé výšce nad zemí (Catto et al. 1996, Robinson et Stebbings 1997) či nad vodou. V potravě však byly nalezeny některé složky, jako např. denní brachycerní Diptera čeledí Calliphoridae, Chloropidae, Muscidae a Sarcophagidae , ukazující na možnost sběru kořisti z listoví (Blackmore 1963, Gaisler et al. 1990, Andreas 2002). Jako doklad sběru z listoví či ze země (Sologor et Petrusenko 1974, Sologor 1980, Kurtze 1982, Rejmov et al. 1990, Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1994, Gerber 1994 in Vaughan 1997, Catto et al. 1996, Gerber 1996, Robinson et Stebbings 1997, Andreas 2002) by bylo možno prezentovat i ojediněle nalezená Collembola. Jak je uváděno již výše, E. serotinus se tedy podle všeho jeví být druhem značně přizpůsobivým vůči aktuální nabídce potravy v nejrůznějších typech krajiny (Gerber 1994 in Vaughan 1997, Gerber et al. 1996, Catto et al. 1996).
153 5.2.2. Eptesicus nilssonii (KEYSERLING ET BLASIUS, 1839)
5.2.2.1. Celkové složení potravy
Ve studovaných vzorcích potravy E. nilssonii převažovala nematocerní Diptera čeledi Chironomidae. Tento fakt potvrzuje množství autorů (Rydell 1986a, 1989a, Beck 1995), vesměs udávajících jako hlavní složku potravy drobná Nematocera (Rydell 1989a), či přímo Chironomidae (Rydell 1986a, Beck 1995). Rydell (1992a) uvádí jako dominantní složku ,potravy také drobná Nematocera, leč zmiňuje zejména čeleď Culicicae. Čeleď Chironomidae v kořisti E. nilssonii nalezl i Andreas (2002). Jiné taxony Nematocera z potravy výše uvedeného druhu uvádí Rydell (1989a), Beck (1995) a Andreas (2002). Tato složka kořisti je těsně následována Lepidoptera, jež někteří autoři uvádějí jako hlavní kořist (Kurskov 1974, Andreas 2002). Významnou doprovodnou roli Lepidoptera naopak zdůrazňují Rydell (1986a, 1989a) a Beck (1995). Výskyt menšího podílu této složky potravy v kořisti E. nilssonii zmiňuje další práce jednoho z výše uvedených autorů (Rydell 1992a). Téměř stejně vysokého zastoupení dosahovala ve studovaných vzorcích trusu Heteroptera čeledi Miridae . Její výskyt v potravě ve značném podílu potvrzuje Andreas (2002). tento autor uvádí rovněž výskyt dalších čeledí tohoto podřádu. Méně výrazný byl výskyt Aphidomorpha, potrzovaný více autory (Beck 1995, Andreas 2002); dále pak Brachycera, a to zejména čeledi Muscoidea , ojediněle pak čeledí Anisopodidae, Tachinidae, Syrphidae a blíže neidentifikovaných Diptera. Nález Syrphidae a Muscidae v potravě E. nilssonii uvádí i Andreas (2002). Jinou čeleď Brachycera ( Calliphoridae ) nalezl v trusu tohoto druhu Rydell (1989a). Dále byl nalezen menší podíl Psyllomorpha, jež nebyla dosud v potravním spektru výše uvedeného druhu zaznamenána; naproti tomu výskyt Scarabaeidae , jenž byla ve studovaném vzorku rovněž nalezena v malém podílu, je dosti dobře doložen (Rydell 1986a). Stejný autor uvádí v dalších pracích rovněž obecně výskyt Coleoptera v kořisti E. nilssonii (Rydell 1989a, 1992a), což potvrzuje i Beck (1995). Jiné čeledi Coleoptera nalezli v potravě E. nilssonii Kurskov (1974) a Andreas (2002). Sporadicky se v potravě vyskytovala Hemerobiidae , potvrzovaná i dalšími autory (Rydell 1986a, Beck 1995, Andreas 2002); přičemž posledně jmenovaný udává i výskyt dalších čeledí Neuroptera. Potvrzován je i sporadický výskyt Carabidae (Beck 1995, Andreas 2002); obecně výskyt Coleoptera v potravě uvádějí již výše uvedené práce Rydella (1989a, 1992a) a Becka (1995); Coleoptera jiných čeledí nalezl pak opět Andreas (2002). Naproti tomu ve studovaných vzorcích se sporadicky vyskytující Psyllidae doposud nebyla jiným autorem nalezena. Potrava rovněž obsahovala malý podíl Hydropsychidae ; přičemž výskyt této čeledi nepotvrzuje žádný z autorů. Faktem však je, že Trichoptera považuje za významnou složku potravy Rydell (1986a, 1989a, 1992a). Menší podíl Trichoptera objevili v kořisti E. nilsssonii naproti tomu Beck (1995) a Andreas (2002). Ojediněle se v potravním spektru E. nilssonii vyskytla Triozidae , nepotvrzovaná žádným z autorů; již výše zmiňovaná Anisopodidae, Tachynidae, Syrphidae a blíže nedeterminovaná, zřejmě dosti drobnotělá Diptera. Dále byla nalezena Formicoidea, Apoidea a blíže nedeterminovaná drobnotělá Hymenoptera, přičemž žádná z nich nejsou přímo potvrzovaná nikým z autorů; nicméně mnohé práce (Rydell 1992a, Beck 1995, Andreas 2002) uvádějí obecně výskyt Hymenoptera v kořisti E. nilssonii . Zajímavý je ojedinělý nález
154 Araneida, jež byla v kořisti výše uvedeného druhu konstatována též Rydellem (1989a). V souvislosti s výskytem denních Brachycera je tuto složku potravy E. nilssonii možno interpretovat jako doklad tendence tohoto druhu k lovu z listoví (Andreas 2002), neboť lov v sousedství či uvnitř vegetace lze považovat již za prokázaný (Jensen et al. 2001). Ojediněle byla nalezena též ektoparazitická Siphonaptera. Studovanému vzorku potravy se dosti podobá potravní spektrum E. nilssonii z oblasti Švédska (Rydell 1986a, 1989a) i Švýcarska (Beck 1995); kde byla hlavní potravou taktéž Chironomidae (či jiná drobná Nematocera), doprovázená Lepidoptera. V případě Švýcarska je shoda i v nezanedbatelném podílu Aphidomorpha; naopak výrazně nižší byl ve studovaném vzorku podíl Hemerobiidae . Naopak na švédských lokalitách (Rydell 1986a, 1989a) se ve značně větším množství objevovala v kořisti E. nilssonii Trichoptera. Co do doplňkové potravy se liší zjištění Rydella (1992a) z další švédské lokality, jež uvádí, že dominantní lov drobných Nematocera byl doplňován zejména Hymenoptera a Trichoptera. Výrazně odlišné bylo pak složení potravního spektra tohoto druhu zaznamenané Kurskovem (1974) z oblasti Běloruska a Andreasem (2002) z oblasti jižní Moravy, což je zřejmě způsobeno charakterem studovaných lokalit. Práce Andrease (2002) se týká zalesněné lokality s absencí jezer a mokřadů, charakteristických pro oblast Švédska; podobně zřejmě i práce Kurskova (1974). Naproti tomu, lov nad vodami, ovšem pouze ve velmi obecné podobě, uvádí výše citovaný Beck (1995) z území Švýcarska. Ve všech případech lovu nad vodami se však zřejmě jednalo o vodní plochy poněkud jiného typu, nežli jsou rybníky v oblasti Českomoravské vrchoviny; což by mohlo vysvětlovat např. rozdílné zastoupení Trichoptera oproti výše uvedeným švédským lokalitám. 5.2.2.2. Potravní dynamika
Co se týče sezónní dynamiky potravy E. nilssonii , nedoložena je změna hlavní kořisti koncem června z Lepidoptera na Miridae. Pokles podílu Lepidoptera však během tohoto období zaznamenal Rydell nad jezery (1986a). Stejný autor tamtéž uvádí i pokles podílu Nematocera ve stejném období, ač v období počátku června jsou ještě v kořisti poměrně frekventovaná; nicméně v jeho případě zůstávají Nematocera nadále hlavní kořistí. Výrazný vzrůst podílu Nematocera od počátku července dokládá stejný autor opět v případě E. nilssonii lovících nad jezery (Rydell 1986a), nicméně jejich dominance v kořisti podle něj nastává až koncem července. Druhou kulminaci Lepidoptera jako doplňkové potravy koncem července nedokládá žádný z autorů. Lepidoptera jsou důležitou složkou potravy zejména v červnu , méně pak od druhé poloviny července až do konce sezóny , což se liší od Rydellem (1996a, 1992a) studovaných skandinávských populací E. nilssonii . Oportunní lov Miridae od konce června do konce července není v literatuře doložen; rovněž oportunní lov Aphidomorpha koncem června a zejména na počátku července; Psyllomorpha, Psyllidae a Triozidae v první polovině července a zejména koncem června; a též sporadický lov Carabidae počátkem srpna nelze z literatury doložit. Naproti tomu, sezónně významný lov Scarabaeidae během druhé poloviny července udává během obou sledovaných sezón nad zemědělskou půdou i Rydell (1986a). Výskyt Hemerobiidae během první poloviny a zejména koncem srpna není potvrzen. Rydell (1986a) uvádí kulminaci tohoto taxonu v kořisti nad jezery ve druhé polovině května a nad zemědělskou půdou během první poloviny června; ovšem tento autor ve výše uvedené práci již během srpna vzorkování neprováděl. Trichoptera byla ve studovaném vzorku nalézána zejména koncem července, což
155 odpovídá zjištění Rydella (1986a) nad zemědělskou půdou; ovšem nad jezery je podle tohoto autora situace diametrálně jiná. Výskyt Brachycera byl zaznamenán zejména koncem června, ovšem z literatury je v tomto období nepotvrzen. Vcelku lze konstatovat, že maximálních podílů během sezóny dosáhla Psyllomorpha, Psyllidae, Miridae a Formicoidea ve druhé polovině června; Triozidae ve druhé polovině června a prvé polovině července; Aphidomorpha, Apoidea a Araneida během prvé poloviny července; Hemerobiidae během první poloviny srpna; Carabidae na počátku srpna; Scarabaeidae a Hydropsychidae během druhé poloviny července; Lepidoptera v první polovině června; Chironomidae během první poloviny srpna; Anisopodidae a Syrphidae na počátku srpna; a Muscoidea během druhé poloviny června. Minimálního zastoupení dosahovala Miridae a Lepidoptera během první poloviny června. V potravním spektru chyběla Psyllomorpha, Psyllidae a Triozidae během první poloviny června, druhé poloviny července a srpnu; Aphidomorpha a Scarabaeidae během první poloviny června, druhé poloviny července a v srpnu; Hemerobiidae ve všech vzorcích kromě srpna; Carabidae , Anisopodidae a Syrphidae ve všech vzorcích kromě počátku srpna; Hydropsychidae ve všech vzorcích kromě druhé poloviny července a první poloviny srpna; Chironomidae během druhé poloviny června; Tachinidae, Apoidea a Araneida ve všech vzorcích kromě počátku července; Muscoidea během první poloviny června i července; a Formicoidea ve všech vzorcích kromě druhé poloviny června. 5.2.2.3. Lovecká aktivita a potravní strategie
Studovaná kolonie využívala jako loviště ponejvíce okolí rozptýlených skupin stromů a keřů, což se podobá situaci popisované Rydellem (1986a, 1986b,1989b) z území Švédska. Lov v okolí vegetace udávají též Baagoe (1987), Jensen et al. (2001) a Andreas (2002). ). Zde byl během června a na počátku července pozorován lov rojících se chroustků letních Amphimallon assimile . Dále byly dosti frekventovanými lovišti i okolí tůněk a malých vodních ploch, kde byla lovena Chironomidae , Hydropsychidae a snad i Psyllomorpha; méně pak rybníky, zejména jejich partie kryté před větrem, přičemž lov nad vodními plochami potvrzují Rydell (1986a), Schober et Grimmberger (1989), De Jong (1994) a Beck (1995). Zde byla lovena především Chironomidae, méně pak Hydropsychidae . Vliv krytí před větrem na výběr loviště byl sledovatelný po celou sezónu. Vyhledáváno bylo i okolí pouličních lamp (Skiba 1986, Rydell 1990, 1991, 1992b, Ahlén 1990, Andreas 2002), přičemž preference bíle svítících nebyla pozorována. Zde byla selektivně lovena Lepidoptera, Miridae a Hemerobiidae ; oportunisticky pak roje Psyllomorpha a Aphidomorpha. Během deštivých nocí však byl autorem zaznamenán jistý vliv toho, zda byla lampa kryta před deštěm. Vůbec nebyl pozorován lov na okrajích větších zapojených porostů. To je dosti zajímavým faktem, vzhledem k tomu, že lov na okrajích lesů, nad pasekami a lesními cestami pozoroval ve Švédsku Rydell (1989b, 1990, 1992a), v menší míře pak i De Jong (1994). Na studované lokalitě jsou během června lovecky využívány zejména okolí malých i větších vodních ploch, méně pak rozptýlené zeleně; od druhé poloviny měsíce i okolí pouličních lamp, přičemž netopýři zůstávají pouze v okolí větších vodních ploch krytých proti větru. V červenci z počátku měsíce E. nilssonii loví zejména poblíž rozptýlené zeleně, méně nad všemi typy pobřeží a u lamp; koncem měsíce je pak okolí rozptýlené zeleně opět opouštěno, zatím co využíváno je okolí lamp a pobřeží větších i menších vodních ploch
156 Na počátku srpna je pak znovu nejvíce využíváno okolí rozptýlené zeleně, méně pak pobřeží větších vodních ploch kryté před větrem a okolí pouličních lamp. Během první poloviny srpna pak netopýři loví pouze v okolí rozptýlené zeleně. To se místy neshoduje s pozorováními De Jongovými (1194), jež však pocházejí z nepříliš řídce obydlené části Skandinávie. Autorem byl pozorován pouze vzdušný lov (aerial hawking), často rychlejší ve větší výšce (cca 10 m ) než u E. serotinus (Schober et Grimmberger 1989, Rydell 1986a, 1986b). Níže E. nilssonii létali většinou pouze nad vodou. V potravě však byly nalezeny některé složky, jako Araneida a denní brachycerní Diptera čeledí Anisopodidae, Tachinidae, Syrphidae a Muscidae , jakož i dalších blíže nedeterminovaných čeledí nadčeledi Muscoidea ukazující na možnost sběru kořisti z listoví (Rydell 1989a, Andreas 2002). Pozorován byl lov i za mírného deště (Schober et Grimmberger 1989). Celkově se tedy E. nilssonii jeví být druhem značně otužilým vůči relativně drsnému klimatu studované lokality, což potvrzuje již jeho rozšíření (Schober et Grimmberger 1989, Rydell 1992a). 5.2.3. Srovnání obou studovaných druhů
Pro vzájemné srovnání potravního spektra obou druhů jsou důležité zejména hodnoty Piankova koeficientu překryvu potravních nik Ojk. . Celkový překryv potravních nik E. serotinus a E. nilssonii činí 73%
(Ojk = 0,73), což ukazuje na značnou vzájemnou konkurenci. Během jarní části sezóny (květen a počátek června) dosahuje tento překryv nejvyšší hodnoty, a to 71,8% ( Ojk = 0,718), během letní (první a druhá polovina června,
červenec , počátek a první polovina srpna) činí 68,7% ( Ojk = 0,687), v podzimní části sezóny (druhá polovina srpna a září) pak 63,1% ( Ojk = 0,631). To odpovídá údajům Andreasovým (20002), jenž nalezl v letním období překryv 69% ( Ojk = 0,69), celkově pak 70,8% ( Ojk = 0,708). Lze tedy poměrně spolehlivě konstatovat vzájemnou konkurenci obou druhů. E. nilssonii obsadil studovaný úkryt kolonie v Novém městě na Moravě až v první polovině června, což se jeví býti logickým uvážíme li relativně drsné podmínky této lokality a zejména nejvyšší hodnotu překryvu potravních nik mezi oběma studovanými druhy právě během jarního období. Z podrobného srovnání jednotlivých letních nocí dále vyplývá, že konkurence mezi nimi je vysoká zejména počátkem a koncem letního období; kdy výše zmíněný překryv dosahuje v první polovině června 80,5% ( Ojk =
0,805), a v první polovině srpna 80,2% ( Ojk = 0,802). Naopak nejméně si oba druhy konkurovaly během druhé poloviny června , kdy překryv jejich potravních nik vykazuje pouhých 5,9% ( Ojk = 0,059). Když se podrobně podíváme na potravní spektrum obou druhů během výše uvedených letních vzorkovacích nocí (první polovina června, první polovina srpna, a druhá polovina června), vidíme, že během první poloviny června oba druhy lovily do značné míry Chironomidae , jež byla pro E. serotinus v tomto období hlavní a pro E. nilssonii doplňkovou kořistí. Hlavní kořistí E. nilssonii byla naopak Lepidoptera, jež byla pro změnu lovena jako doplňková potrava E. serotinus . Dále E. serotinus lovil v jisté míře ještě Ichneumonidae , sporadicky Carabidae ; E. nilssonii pak v malé míře Miridae . Během první poloviny srpna, kdy je konkurence mezi oběmi druhy také extrémně vysoká, byla hlavní potravou obou druhů Chironomidae , doplňovaná v kořisti E. serotinus Carabidae a v kořisti E. nilssonii Lepidoptera. Přitom Lepidoptera byla E. serotinus ve značné míře též využívána; zatímco Carabidae se v tomto období v potravě E. nilssonii neobjevili. E. serotinus rovněž využíval ve větší míře Corixidae, E. nilssonii vůbec nelovená. V potravním spektru E. nilsssonii byla pak v
157 poněkud podílech nalezena Miridae a Hemerobiidae . V malých podílech se v tomto období v kořisti E. serotinus vyskytla Formicoidea a Lygaeidae ; v kořisti E. nilssonii Aphidomorpha, Muscoidea a Scarabaeidae . Během druhé poloviny června, kdy si oba druhy naopak konkurovaly zcela minimálně, jsou hlavní složkou potravy E. serotinus Carabidae , doprovázená Formicoidea , v menší míře i Cixiidae ; naopak E. nilssonii se orientuje zejména na lov Miridae , doplňovaných Lepidoptera a v menších podílech i Psyllomorpha a Aphidomorpha . Dále byly v potravním spektru E. serotinus v tomto období nalezeny ve vyšší frekvenci Corixidae a Lepidoptera, u E. nilssonii pak Muscoidea a Psyllidae ; v malém množství loví E. serotinus Chironomidae a Ichneumonidae , E. nilssonii pak Triozidae, Scarabaeidae, Formicoidea a blíže nedeterminovaná drobná Diptera a Hymenoptera. Vidíme tedy, že v období největší vzájemné konkurence oba druhy lovily ve velké míře Chironomidae a Lepidoptera, zatímco v období nejnižšího překrývání potravních nik se E. serotinus orientuje na lov Carabidae a E. nilssonii na oportunní lov Miridae . Potravní spektrum vykazuje překryv prakticky pouze v lovu Lepidoptera, jenž je však mnohem intenzivnější u E. nilssonii ; a Formicoidea , jež byla naopak lovena zejména E. serotinus . Muscidae v potravě E. nilssonii mohou ukazovat na lov z povrchu listoví, kdežto Carabidae v potravě E. serotinus mohou být sbíráni ze země. To by opět odpovídalo údajům Andrease (2002), poukazujícího na větší podíl Coleoptera a Hymenoptera v potravě E. serotinus ; a Lepidoptera, Heteroptera a Brachycera v potravě E. nilssonii . Vyšší zastoupení Coleoptera v kořisti E. serotinus a Lepidoptera v kořisti E. nilssonii udává i Beck (1995), jenž mezi potravou E. nilsssonii uvádí i Aphidomorpha. Odpovídá tomu i konstatování Catta et al. (1994), že složení potravy E. serotinus se dosti podobá potravnímu spektru jeho menšího příbuzného E. nilssonii , ačkoli E. nilssonii loví více drobnějšího hmyzu.
Mimo výše uvedená období jsou během první poloviny července ( Ojk = 0,514) hlavní potravou E. serotinus Lepidoptera v doprovodu Carabidae a Chironomidae , méně pak Lygaeidae ; zatímco v kořisti E. nilssonii dominují Chironimidae doplněná Miridae a v menších podílech Aphidomorpha a Lepidoptera. V potravním spektru E. serotinus se vyskytují v menších podílech Cixiidae , ojediněle Corixidae a Scarabaeidae ; v kořisti E. nilssonii pak Psyllomorpha, sporadicky Psyllidae , Triozidae , Scarabaeidae, Tachinidae, Apoidea a
Araneida. Během druhé poloviny tohoto měsíce ( Ojk = 0,718), kdy se překryv potravních nik opět zvyšuje, oba druhy preferují Chironomidae ; v případě E. serotinus doplňovaná lovem Carabidae , méně pak Formicoidea a Lepidoptera; v případě E. nilssonii lovem Lepidoptera a menším podílem Miridae . Dále se v kořisti E. serotinus lze setkat s vyšším podílem Corixidae ; v kořisti E.nilssonii pak Carabidae, Scarabaeidae a Muscoidea . Sporadicky se v potravním spektru E. serotinus v tomto období objevila Lygaeidae, Hemerobiidae, Muscidae a
Ichneumonidae ; v kořisti E. nilssonii pak Hydropsychidae . Konečně na počátku srpna ( Ojk = 0,555) jsou dominantním skupinou v kořisti E. serotinus Carabidae , v kořisti E. nilssonii pak Chironomidae ; doprovázená u E. serotinus Chironomidae , Lepidoptera a méně Lygaeidae a Formicoidea ; u E. nilssonii pak taktéž Lepidoptera a poněkud méně Miridae . V menších podílech se v potravě E. serotinus vyskytla zejména Corixidae , méně Ichneumonidae ; v potravě E. nilssonii Muscoidea a Hemerobiidae , méně Scarabaeidae a Anisopodidae . Ojediněle byla v potravním spektru E. serotinus v tomto období nalezena Cixiidae, Scarabaeidae a Muscoidea ; v potravním spektru E. nilssonii pak Carabidae, Hydropsychidae a Syrphidae . Je zde tedy vidět jak tendenci E. serotinus k lovu Coleoptera a E. nilssonii k lovu Lepidoptera, tak i výskyt oportunně lovených Formicoidea , Ichneumonidae a Corixidae u E. serotinus ; a Miridae , Psyllomorpha, Aphidomorpha, Hemerobiidae a Hydropsychidae u E. nilssonii . Oba druhy si jasně konkurují zejména společným využíváním Chironomidae a Lepidoptera. Opět lze snadno zaregistrovat vyšší podíl Brachycera a Araneida , jakož i
158 Scarabaeidae v kořisti E. nilssonii a Carabidae v kořisti E. serotinus . Tyto tendence dosti odpovídají již výše citovaným údajům z literatury (Kurskov 1974, Catto et al. 1994, Beck 1995, Andreas 2002). Co se týče šířky potravní niky a potravní diversity, hodnoty se u obou druhů dosti blíží. Potrava E. serotinus během celé sezóny byla sice poněkud vyrovnanější ( J´ = 0,6) než potrava E. nilssonii ( J´ = 0,571); leč během letní části sezóny byla její vyrovnanost nižší (J´ = 0,5), ovšem pouze zanedbatelně. Během jara je pak potravní spektrum E. serotinus málo vyrovnané ( J´ = 0,3), během podzimní části sezóny pak dvojnásobně vyšší (J´ = 0,6). Výsledky srovnání potravy E. serotinus s potravní nabídkou ukazují na selektivní lov během celé sezóny, přičemž tato tendence je oslabena víceméně jen na jejím počátku. Stejná srovnání u E. nilssonii ukazují na selektivní lov během celé sezóny. Diversita potravy dosáhla zanedbatelně nižší hodnoty ( H´ = 2,871) u E. serotinus v průběhu celé sezóny, kdy se v potravě vyskytlo celkem 20 různých složek; než během letního období ( H´ = 2,724), kdy bylo nalezeno celkem 12 různých složek; což bylo v obou případech méně než u E. nilssonii ( H´ = 3,174), u nějž bylo determinováno celkem 21 složek potravy. Rozdíl však není nikterak výrazný. Srovnáme li hodnoty vyrovnanosti a šířky potravní niky obou druhů v rámci jednotlivých vzorkovacích nocí letní části obou sezón (první dvojice hodnot je pro E. serotinus , druhá pro E. nilssonii ); pak během první poloviny června je potrava E. serotinus vyrovnanější a její diversita vyšší ( J´ = 0,314; J´ = 0,229; H´ = 1,556; H´ = 1,213); během druhé poloviny stejného měsíce je potrava E. serotinus i nadále vyrovnanější, ale její diversita je vyšší u E. nilssonii ( J´ = 0,457; J´ = 0,543; H´ = 2,253; H´ = 2,68); během první poloviny července je pak diversita i vyrovnanost potravy nepatrně vyšší u E. nilssonii ( H´ = 2,464; H´ = 2,672´; J´ = 0,486; J´ = 0,543); během druhé poloviny tohoto měsíce se pak situace obrací a diversita i vyrovnanost potravy je vyšší u E. serotinus ( H´ = 2,631; H´ = 2,314; J´ = 0,514; J´ = 0,457); na počátku srpna tato tendence pokračuje ( H´ = 2,824; H´ = 2,626; J´ = 0,571; J´ = 0,514); a nemění se ani během první poloviny srpna (H´ = 2,525; H´ = 1,842; J´ = 0,429; J´ = 0,371). Je však vidět, že tyto diference nejsou nijak vysoké, což potvrzuje Andreas (2002). Šířka potravní niky dosáhla zanedbatelně vyšší hodnoty ( B = 5,102) u E. serotinus v průběhu celé sezóny, než během letního období ( B = 5,392); což bylo v obou případech více než u E. nilssonii ( B = 5, 07). Rozdíl však opět není nikterak výrazný. Co se týče jednotlivých vzorkovacích nocí během letní části sezóny; během první poloviny června byla výrazně širší potravní nika E. serotinus ( B = 2,672; B = 1,834); během druhé poloviny stejného měsíce E. nilssonii ( B = 3,492; B = 4,481); během první poloviny července tato tendence pokračovala ( B = 4,92; B = 5,013); během druhé poloviny tohoto měsíce pak byla již opět výrazně širší potravní nika E. serotinus ( B = 5,31; B = 4,031); na počátku srpna se tato diference mírně snížila ( B = 6,026; B = 4,79); a během první poloviny stejného měsíce se dá konstatovat její nejvýraznější zvýšení ( B = 3,943; B = 2,477). To opět vcelku odpovídá literárním odkazům na mimořádně širokou potravní niku E. serotinus (Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1994, Gerber 1994 in Vaughan 1997, Beck 1995, Gerber et al. 1996), která má však ve světle zjištěných skutečností spíše sezónní charakter. Srovnání celých sezón již neukazují příliš veliký rozdíl mezi oběma druhy, což se shoduje se závěry Andrease (2002). Co se týče srovnání celkového potravního spektra obou druhů, E. serotinus vykazuje v potravě zejména vyšší objem Chironomidae , kdežto E. nilssonii vyšší objem a zejména frekvenci Lepidoptera. Dále E. serotinus loví ve značně vyšší frekvenci i objemu Carabidae ; zatím co E. nilssonii se ve vyšší frekvenci živí Aphidomorpha, méně i Psyllomorpha a Psyllidae , jejichž lovu se E. serotinus vyhýbá. Naproti tomu E. serotinus ve vyšší frekvenci i objemu využíval Corixidae , jež vůbec neloví E. nilssonii . Též lov Formicoidea probíhá u
159 E. serotinus intenzivněji, takže jejich objem i frekvence v potravě jsou vyšší. Poslední významnou diferencí je vyšší frekvence Muscoidea v kořisti E. nilssonii a Ichneumonidae v kořisti E. serotinus ; přičemž je nutno podotknout, že E. nilssonii Ichneumonidae neloví. To se poměrně dobře shoduje s pozorováními Andrease (2002), chybí zde pouze tímto autorem uváděný výrazně vyšší podíl Neuroptera v potravě E. nilssonii ; naproti tomu byly větší rozdíly ve využívání Psyllomorpha a Psyllidae E. nilssonii a Heteroptera E. serotinus . Dosažené výsledky se pak od výsledků tohoto autora liší zejména výrazně vyšším zastoupením Chironomidae v kořisti E. serotinus . Kurskov (1974) uvádí, že v potravě E. serotinus převládají větší brouci a motýli, v potravě E. nilssonii pak motýli a drobnější brouci; což rovněž víceméně odpovídá výše uvedeným poznatkům. Též Beck (1995) tyto závěry v mnohém potvrzuje; jeho údaje se však poněkud liší zejména vyšším zastoupením Trichoptera v kořisti E. serotinus a Neuroptera v kořisti E. nilssonii . Dále tento autor uvádí jako hlavní potravu E. serotinus Coleoptera, což však může dobře odpovídat situaci, kdy netopýři loví zejména nad pastvinami, jak se zdá dle nejvíce zastoupených rodů Coleoptera v této práci, jako hlavní potravu E. nilssonii pak Lepidoptera. E. nilssonii má v potravě výraznější zastoupení menších a měkčích potravních složek. Vyšší zastoupení větších Coleoptera podle tohoto autora ukazuje na schopnost E. serotinus manipulovat s velkou a chitinizovanou kořistí. Naopak u E. nilssonii četnější zastoupení Brachycera ukazuje na lov v těsnější blízkosti vegetace. Další statisticky průkazné rozdíly spočívaly ve vyšším podílu Lepidoptera, Chironomidae , drobných Nematocera, Neuroptera a Aphidomorpha v kořisti E. nilssonii ; a Hymenoptera v kořisti E. serotinus . Pouze v potravě E. nilssonii byla nalezena Chironomidae , Aphidomorpha a Araneida. Statisticky nesignifikantně vyšší byly v potravě E. serotinus podíly Trichoptera a Heteroptera; v potravě E. nilssonii pak Tipulidae a Cicadomorpha. Co se týče srovnání potravního spektra obou druhů během letních částí obou sezón (první polovina června až první polovina srpna), v potravě E. serotinus se vyskytují ve významně vyšší frekvenci i objemu Carabidae , zatímco v kořisti E. nilssonii je výrazně vyšší objem Lepidoptera. Dále jsou E. serotinus ve vyšší frekvenci lovena Corixidae a Ichneumonidae , v potravě E. nilssonii se vůbec nevyskytující. Formicoidea se ve vyšší frekvenci i objemu objevila v potravě E. serotinus . Naproti tomu, E. nilssonii využívá ve vyšší frekvenci Psyllomorpha a Aphidomorpha, ve značně vyšší frekvenci i objemu pak Miridae ; jež E. serotinus neloví. Pouze E. serotinus ve vyšší frekvenci lovil Lygaeidae , ve vyšší frekvenci i objemu pak Cixiidae . Oběma druhy lovená Muscoidea se ve vyšší frekvenci nacházela v potravě E. nilssonii . Během první poloviny června, v období nejvyšší vzájemné konkurence, dosahují výrazně vyššího objemu v kořisti E. serotinus Chironomidae ; naproti tomu v potravě E. nilssonii je vyšší frekvence a zejména objemový podíl Lepidoptera. V období druhé poloviny června, kdy je vzájemná konkurence naopak minimální, dosahují výrazně vyšší frekvence a zejména objemu v kořisti E. serotinus Carabidae ; naproti tomu v kořisti E. nilssonii Miridae ; přičemž tyto skupiny potravy nejsou druhým druhem loveny. Během první poloviny července je situace podobná v potravě E. serotinus mají i nadále vyšší frekvenci a zejména objem Carabidae ; v potravě E. nilssonii pak Miridae . V období druhé poloviny stejného měsíce byla v kořisti E. serotinus ve vyšším objemu i frekvenci nalezena Formicoidea , a pouze ve vyšším objemu Carabidae ; naproti tomu v kořisti E. nilssonii byla ve vyšším objemu přítomna Lepidoptera. Na počátku srpna kdy si oba druhy opět konkurují ve zvýšené míře, dosahovala vyšší frekvence a zejména objemu v potravě E. serotinus opět Carabidae , pouze vyššího objemu Formicoidea ; naopak v potravě E. nilssonii jsou ve vyšší frekvenci i objemu zase zastoupena Miridae, v kořisti E. serotinus chybějící. Konečně, počátkem srpna, kdy si oba druhy opět konkurují ve zvýšené míře, nadále vykazují vyšší frekvenci i objem v potravním spektru E. serotinus Carabidae , pouze vyšší
160 frekvenci pak Corixidae ; přičemž oba tyto taxony se v potravě E. nilssonii neobjevují. To se vcelku shoduje jak s údaji Becka (1995) o preferenci lovu Coleoptera, méně pak Hymenoptera u E. serotinus a Lepidoptera u E. nilssonii ; tak s výsledky Andrease (2002), jenž zdůrazňuje taktéž především lov Coleoptera, méně pak Hymenoptera u E. serotinus a Lepidoptera u E. nilssonii , dále pak lov Hymenoptera u E. serotinus . Rozdíly ve výskytu Brachycera, malých Nematocera, Neuroptera a Aphidomorpha byly tímto autorem nalezeny výraznější; kdežto rozdíly ve využívání Heteroptera méně výrazné, což částečně vysvětluje fakt, že podle studovaného materiálu každý z druhů intenzivně loví jinou čeleď tohoto podřádu ( E. serotinus spíše Corixidae a E. nilssonii Miridae ). Podstatným rozdílem studovaných vzorků potravy oproti výsledkům tohoto autora je zejména výrazná převaha Chironomidae v kořisti E. serotinus , přičemž dle výše uvedeného autora tuto čeleď loví pouze E. nilssonii . Rovněž podle Becka (1995) lov Diptera (zejména čeledí Chironomidae a Tipulidae ) preferuje E. nilssonii , nikoliv E. serotinus . Dále tento autor stejně jako předešlý uvádí výrazně vyšší využívání Neuroptera druhem E. nilssonii a Trichoptera druhem E. serotinus , než bylo prokázáno ve studovaném materiálu. Co se týče srovnání preferovaných lovišť obou druhů, jeví se u E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí poměrně výrazná vazba na lov nad vodními plochami, již sice v menší míře vykazuje i E. nilssonii , který vyhledává především okolí rozptýlené zeleně. To u E. serotinus nebylo příliš pozorováno, naproti tomu E. nilssonii nebyli nalezeni na okrajích zapojených porostů, E. serotinus lovecky využívaných (např. okraje větrolamů). V okolí rozptýlené zeleně byl pozorován během června a počátku července u E. nilssonii lov rojících se chroustků letních Amphimallon assimile ; zatím co E. serotinus lovili na stejné skupině habitatů během května a počátku června chroustky jarní Rhizotrogus aestivus . Co se týče lovu nad vodními plochami, oba druhy vyhledávaly okolí malých vodních plocha, v okolí velkých vodních ploch pak E. nilssonii lovili spíše nad partiemi krytými proti větru. Jak E. serotinus (Schober et Grimmmberger 1989, Ahlén 1990, Catto et al. 1994, Gajdošík 1994, Gerber 1994 in Vaughan 1997, Catto et al. 1996, Andreas 2002), tak E. nilssonii (Skiba 1986, Rydell 1990, 1991, 1992b, Ahlén 1990, Andreas 2002) vykazují tendenci k lovu v okolí pouličních lamp, přičemž si však počínají poněkud odlišným způsobem. Zatím co E. serotinus přelétá většinou od lampy k lampě např. podél ulice aniž se zastaví tam a zpět; E. nilssonii často krouží poblíž jediné lampy, zejména je li lampa kryta korunou stromu, a teprve pak odlétá k další lampě. Dále, E. serotinus loví u lamp ve větší výšce, a snaží se držet mimo světelný kužel nad osvětlovacím tělesem; kdežto E. nilssonii loví níže, takže je lépe pozorovatelný. To potvzuje i Řehák (in verb.). U E. serotinus byla zaznamenána tendence k preferenci bíle svítících lamp, v jejichž okolí se vyskytovalo více kořisti; kdežto pro E. nilssonii bylo zřejmě podstatnější, je li lampa kryta proti větru a dešti. Tato tendence ke krytí před větrem a deštěm byla při lovu u E. nilssonii vůbec zajímavá. Podmiňuje patrně jeho schopnost lovit i během deštivých a větrných nocí, kdy E. serotinus zůstávají v úkrytu; a tím mu dává možnost využívání i celkově méně klimaticky příznivé krajiny s drsnějším podnebím, kratším vegetačním obdobím a chudšími zdroji potravy. Logickým jevem je pak i pozorovaný pozdní přílet E. nilssonii do úkrytu kolonie a jeho brzké opuštění. E. nilssonii je tedy schopen osídlovat lesnaté horské a podhorské oblasti, a svým areálem zasahovat až za polární kruh; naproti tomu E. serotinus je druhem vázaným na relativně teplé nížiny a pahorkatiny, a jeho areál nesahá zdaleka tolik na sever. Horáček (1986) charakterizuje E. serotinus jako druh charakteristický pro středoevropskou kulturní krajinu, zatímco E. nilssonii jako druh středoevropského horského lesa. Anděra et Horáček (1982) uvádějí, že E. serotinus je rozšířen v celé Evropě s vyjímkou Fennoskandie od jižní Anglie přes Bělorusko, Ukrajinu, jižní Rusko, Střední Asii, Mongolsko a Čínu až do Koreje; přičemž na jih zasahuje do severní Afriky, Arábie, Íránu a Afghánistánu. V rámci ČR pak patří v
161 teplejších nížinných či pahorkatinných oblastech dokonce k jedněm z nejhojnějších druhů netopýrů. U E. nilssonii tito autoři uvádějí, že žije na velkém areálu od střední Evropy po Japonsko, přičemž na severu probíhá hranice jeho rozšíření zhruba po úrovni polárního kruhu, a místy jej i přesahuje; na jihu pak zasahuje di Iráku, Íránu, Střední Asie, Kašmíru a Číny. Ve střední Evropě je druh podle těchto autorů obyvatelem lesnatých horských a podhorských, spíše chladnějších oblastí, jež v létě vystupuje i vysoko do hor ke hranici lesa. V těchto oblastech nemusí být vzácný, zatím co v nížinách se nevyskytuje. Schober et Grimmberger (1989) uvádějí, že E. serotinus je rozšířen v celé Evropě až po 55° severní šířky, na jihu pak obývá celý Mediterán až po Kavkaz. Naproti tomu E. nilssonii , žijící v celé Skandinávii, Estonsku a Litvě, ve východním a jihovýchodním Německu, Švýcarsku, Rakousku, Čechách, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku; tedy v celé severní, střední a východní Evropě; je podle těchto autorů jediným evropským netopýrem, jehož areál zasahuje až za polární kruh. Dále udávají (Schober et Grimmberger 1998), že zatím co E. serotinus preferuje především nížiny do 900 m n. m.; E. nilssonii je v regionu střední Evropy druhem parhorkatin a horských oblastí, a je zde nalézán do výšky 2300 m n. m., přičemž nálezy letních kolonií nepřekračují výšku 1660 m n. m.m. Pelikán et al. (1997) uvádějí E. serotinus jako typický synantropní druh, jež obývá území celé ČR kromě horských oblastí; jinak jeho rozsáhlý areál sahá od jižní Anglie, Francie a Portugalska přes střední a jižní Evropu a Asii do jižní Sibiře, Číny a Koreje; kromě toho se vyskytuje v severní Africe, Přední a Střední Asii a části Indie. E. nilssonii je těmito autory charakterizován jako druh horských jehličnatých, popřípadě smíšených lesů. Reichholf (1996) udává rovněž výskyt E. nilssonii za polárním kruhem a dodává, že na jihu dává druh přednost vysokohorským podmínkám a lze jej nalézt až do výšky 2000 m n. m.. Co se týče preference různých typů lovišť během sezóny, E. serotinus během první poloviny května využíval na studované lokalitě zejména před větrem kryté pobřeží větších vodních ploch, méně okolí malých vodních ploch; během druhé poloviny stejného měsíce pak nejvíce větru otevřená pobřeží větších vodních ploch, méně před větrem kryté stejné typy pobřeží, dále v menší míře okolí malých vodních ploch a rozptýlené zeleně, sporadicky okolí pouličních lamp; na konci května pak tento druh intenzivně lovil v okolí rozptýlené zeleně. Během počátku června E. serotinus nejvíce lovecky využívali větru otevřené pobřežní biotopy velkých vodních ploch, méně okolí malých vodních ploch, sporadicky okolí lamp, rozptýlené zeleně a před větrem krytá pobřeží větších vodních ploch. V první polovině června, kdy je konkurence mezi oběma druhy nejvyšší , E. serotinus nejvíce lovil v okolí malých vodních ploch, méně nad před větrem krytými pobřežími větších vodních ploch; stejně tak i E. nilssonii , jež kromě okolí malých vodních ploch v menší míře lovecky využíval i kryté pobřeží větších vodních ploch, sporadicky i okolí rozptýlené zeleně. Během druhé poloviny června, kdy si oba druhy naopak konkurují nejméně, E. serotinus i nadále preferoval lov v okolí malých vodních ploch, méně na okrajích porostů a v sousedství pouličních lamp; E. nilssonii pak lovil stejnou měrou nad pobřežím větších vodních ploch krytým proti větru a též v okolí lamp. V průběhu první poloviny července E. serotinus loví stejnou měrou v okolí malých vodních ploch, pouličních lamp a nad pobřežím větších vodních ploch krytým proti větru; E. nilssonii preferuje lov v okolí rozptýlené zeleně, méně pak využívá též okolí malých vodních ploch, pouličních lamp a oba typy pobřeží větších vodních ploch. Během druhé poloviny července E. serotinus již opět nejvíce lovecky využívá okolí malých vodních ploch, méně okraje porostů a před větrem krytá pobřeží větších vodních ploch, sporadicky pak pobřeží stejného typu otevřená větru; přičemž E. nilssonii loví stejnou rovněž v okolí malých vodních ploch, jako nad větru otevřeným pobřežím větších vodních ploch a v sousedství pouličních lamp. Počátkem srpna E. serotinus stejnou měrou lovecky využívá okolí malých vodních ploch a
162 pouličních lamp; E. nilssonii pak preferuje okolí rozptýlené zeleně, méně i proti větru krytá pobřeží větších vodních ploch a taktéž okolí lamp. Během první poloviny srpna, kdy se konkurence mezi oběma druhy opět zvyšuje, se E. serotinus orientuje na lov v okolí malých vodních ploch, méně v okolí pouličních lamp, a sporadicky na okrajích porostů a nad proti větru krytým pobřežím větších vodních ploch; zatímco E. nilssonii se omezuje na lov v okolí rozptýlené zeleně. Během druhé poloviny srpna pak E. serotinus loví nejvíce nad větru otevřeným pobřežím větších vodních ploch, méně nad stejným typem pobřeží krytým proti větru a nad malými vodními plochami. V první polovině září tento druh nejvíce lovecky využíval pobřeží větších vodních ploch. Autor pozoroval u obou druhů v terénu pouze vzdušný lov (aerial hawking), i když složení potravního spektra E. serotinus ( Calliphoridae, Chloropidae, Muscidae a Sarcophagidae, Collembola) ukazuje i na možnost sběru kořisti z listoví (foliage gleaning) (Blackmore 1963, Sologor 1980, Kurtze 1982, Gaisler et al. 1990, Rejmov et al. 1990, Gerber 1994 in Vaughan 1997, Gerber 1996, Andreas 2002); či ze země (ground gleaning) (Sologor et Petrusenko 1973, Sologor 1980, Kurtze 1982, Rejmov et al. 1990, Robinson et Stebbings 1993, Catto et al. 1996, Robinson et Stebbings 1997, Andreas 2002). Kořist E. nilssonii pak poměrně jednoznačně vykazuje elementy (Araneida, Anisopodidae, Tachinidae, Syrphidae , Muscidae a Muscoidea) sběru z povrchu vegetace (foliage gleaning) (Rydell 1989a, Andreas 2002). Tendence k lovu v okolí vegetace byla mnohem výraznější u E. nilssonii, jak potvrzují např. Rydell (1986a), Andreas (2002) či Jensen et al. (2001). E. nilssonii lovil, kromě případů lovu v okolí lamp, ve větší výšce než E. serotinus. Schober et Grimmberger (1989) udávají lov většinou ve výšče cca 6 10 m nad zemí u E. serotinus , Rydell 5 15 m (1986a) či 2 10 m (1986b) u E. nilssonii . A autorovi se subjektivně jevilo, že větší rychlostí, létal při lovu E. nilssonii , což potvrzují Schober et Grimmberger (1989). Zatím co u E. serotinus bylo poměrně často nalezeno několik jedinců na jediném lovišti, u E. nilssonii to bylo vyjímkou, což se poměrně shoduje s údaji z literatury (Degn 1983, Rydell 1986b). 5.3. Syntéza
1) Hlavní potravou E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí byla v průběhu studované sezóny nematocerní Diptera čeledi Chironomidae , doprovázená zejména Coleoptera čeledi Carabidae , méně pak Lepidoptera. Dále byla v kořisti tohoto druhu zastoupena Heteroptera čeledí Corixidae a Lygaeidae ; Hymenoptera čeledi Ichneumonidae a nadčeledi Formicoidea ; Coleoptera čeledi Scarabaeidae a nadčeledi Chrysomeloidea ; Neuroptera čeledi Hemerobiidae ; nematocerní Diptera čeledi Tipulidae ; brachycerní Diptera čeledí Sarcophagidae, Calliphoridae, Chloropidae, Muscidae a nadčeledi Muscoidea ; a Collembola. Hlavní potravou E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě byla v průběhu studované sezóny rovněž nematocerní Diptera čeledi Chironomidae , doprovázená Lepidoptera a v menší míře Heteroptera čeledi Miridae . Dále se v jeho potravním spektru vyskytovala Hemiptera infrařádů Aphidomorpha a Psyllomorpha a čeledí Psyllidae a Triozidae ; Neuroptera čeledi Hemerobiidae ; Coleoptera čeledí Carabidae a Scarabaeidae ; Trichoptera čeledi Hydropsychidae ; brachycerní Diptera čeledí Anisopodidae, Tachinidae, Syrphidae a nadčeledi Muscoidea ; Hymenoptera nadčeledí Apoidea a Formicoidea ; a Araneida. Ve vzorcích trusu obou druhů se vyskytla příměs Siphonaptera.
163 2) Na lokalitě Brod nad Dyjí E. serotinus během první poloviny května lovil především Chironomidae , doplněná Scarabaeidae ; k nimž během druhé poloviny měsíce přistupuje i lov Lepidoptera. Na konci května jsou v dominantní míře lovena zejména Chironomidae s menšími podíly Scarabaeidae a Carabidae ; na počátku června Chironomidae , doplněná Lepidoptera, méně pak Carabidae ; a během první poloviny června nadále Chironomidae doprovázená Lepidoptera a méně i Ichneumonidae . Během druhé poloviny tohoto měsíce nastupuje dominance Carabidae , doplňovaných zejména lovem Formicoidea , méně Cixiidae ; v období první poloviny července jsou i nadále hlavní potravou Carabidae , doplňovaná lovem Chironomidae a méně i Lepidoptera. Během druhé poloviny července pak opět nastává dominance Chironomidae , doprovázených především Carabidae , v menší míře Formicoidea ; počátkem srpna jsou však hlavní potravou již opět Carabidae v doprovodu Chironomidae , méně pak Lepidoptera a Formicoidea . Během první poloviny srpna E. serotinus loví zejména Chironomidae v doprovodu Carabidae , méně Lepidoptera; ve druhé polovině stejného měsíce se stávají hlavní kořistí opět Carabidae , doplňovaná Chironomidae a Corixidae . Na počátku září jsou dominantní složkou potravy Chironomidae , doprovázená Carabidae, méně Lepidoptera; a konečně během první poloviny září nadále dominují Chironomidae , doplňovaná lovem Chrysomeloidea a Corixidae . Na lokalitě Nové Město na Moravě E.nilssonii lovili během první poloviny června zejména Lepidoptera, doprovázená Chironomidae ; během druhé poloviny června v jejich potravě dominují Miridae , doplňovaná lovem Lepidoptera, méně Aphidomorpha a Psyllomorpha; během první poloviny července jsou hlavní potravou nadále Miridae , doplněná Chironomidae , méně Lepidoptera; v období druhé poloviny stejného měsíce pak dominují Chironomidae , doplněná Lepidoptera, méně Miridae ; na počátku srpna jsou nadále hlavní kořistí Chironomidae , doplněná Lepidoptera a Miridae ; během první poloviny srpna pak jsou v nejvyšší míře lovena opět Chironomidae , doprovázená Lepidoptera. 3) Hlavním lovištěm E. serotinus byly v květnu zejména pobřeží vodních ploch, koncem května i okolí rozptýlené zeleně a pouličních lamp; po celý červen pak nadále okolí menších i větších vodních ploch, méně pouličních lamp, počátkem měsíce pak sporadicky i okolí rozptýlené zeleně a koncem měsíce okraje porostů. V červenci je lovecká aktivita rozložena v první polovině měsíce do okolí pouličních lamp a nd vodní plochy, během jeho druhé poloviny nad vodní plochy a na okraje porostů. V srpnu E. serotinus loví počátkem měsíce v okolí lamp a malých vodních ploch; během první poloviny měsíce pak v menší míře též na okrajích porostů a nad většími vodními plochami. Během druhé poloviny srpna je nejvíce využíváno lovišť nad velkými i malými vodními plochami; během první poloviny září nadále nad pobřežím větších vodních ploch. Hlavním lovištěm E. nilssonii bylo během první poloviny června okolí malých i větších vodních ploch, méně i rozptýlené zeleně; ve druhé polovině tohoto měsíce pak pobřeží větších vodních ploch a okolí pouličních lamp; během první poloviny července zejména okolí rozptýlené zeleně, méně všechny typy pobřeží a okolí pouličních lamp; ve druhé polovině stejného měsíce se situace v podtatě nezmněnila až na to, že již nebylo využíváno okolí lamp. Na počátku srpna E. nilssonii lovili hlavně v okolí rozptýlené zeleně, méně pouličních lamp a nad pobřežím větších vodních ploch; během první poloviny tohoto měsíce pak již pouze v okolí rozptýlené zeleně.
164 4) Na lokalitě Brod nad Dyjí převládala v potravní nabídce imága Nematocera, pouze na počátku července je vystřídala imága Psyllomorpha, a ve druhé polovině stejného měsíce imága Heteroptera. Tato hlavní složka byla po většinu sezóny doprovázena zejména imágy Brachycera; kromě počátku května, kdy se v této roli ocitla imága Coleoptera; počátku července, kdy byla výše zmíněná Psyllomorpha doprovázena imágy Nematocera a Coleoptera; a koncem června, v první polovině a na konci srpna, kdy byla imága Nematocera ve své dominantní roli osamocena. Během druhé poloviny července sespolu s imágy Brachycera objevila ve větším zastoupení imága Coleoptera a Nematocera, a okřídlená imága Hymenoptera. To zřejmě souvisí s využitím Nematocera ( Chironomidae ) jako hlavní potravy E. serotinus na této lokalitě. Dále, během druhé poloviny července vrcholili lov okřídlených imág Hymenoptera ( Formicoidea ). Coleoptera ( Carabidae ) byla nejintenzivněji lovena na konci června, Heteroptera ( Corixidae ) během druhé poloviny srpna, a imága Hymenoptera ( Ichneumonidae ) během první poloviny června; což dynamice potravní nabídky též odpovídá. Tato totiž vykazuje mimo jiné méně výrazné podíly imág Coeloptera v období konce června a počátku srpna, imág Heteroptera během počátkem července a září, a okřídlených imág Hymenoptera během první poloviny června, počátkem července a srpna, a rovněž v září. Odpovídá též fakt, že na počátku května došlo k oportunnímu lovu Coleoptera ( Scarabaeidae ). Na lokalitě Nové Město na Moravě dominovala v potravní nabídce během června imága Psyllomorpha; počátkem července okřídlená Aphidomorpha; a poté až do konce studované sezóny nastala dominance imág Nematocera. Hlavní složka potravní nabídky byla během první poloviny června doprovázena především imágy Nematocera; na konci června kromě toho i imágy Brachycera a Coleoptera; počátkem července imágy Psyllomorpha, Nematocera a Brachycera; během druhé poloviny července imágy Brachycera a Heteroptera; a na počátku i během první poloviny srpna imágy Brachycera a Psyllomorpha. To celkem souhlasí s tím, že imága Psyllomorpha dosáhla v potravě E. nilssonii na této lokalitě maximálního podílu během druhé poloviny června; okřídlená Aphidomorpha během první poloviny července; a dále že imága Nematocera ( Chironomidae ) byla hlavní potravou od druhé poloviny července. Oportunní lov imág Coleoptera ( Scarabaeidae ) vrcholící během druhé poloviny června zhruba odpovídá výraznému podílu imág Coleoptera v potravní nabídce koncem června; maximum lovu imág Heteroptera ( Miridae) během druhé poloviny června pak odpovídá méně výraznému podílu imág Heteroptera v potravní nabídce v první polovině a na konci června, a na počátku srpna; rovněž lov imág Psyllomorpha ( Psyllidae kumulující během druhé poloviny června a Triozidae jež byl nejvyšší ve druhé polovině června a prvé polovině července), lze dobře vysvětlit. Lov Brachycera, jenž dosahoval nejvyšší intenzity během druhé poloviny června (Muscoidea ), méně pak na počátku srpna ( Anisopodidae a Syrphidae ) též viditelně souvisel s potravní nabídkou. 5) E. serotinus na lokalitě Brod nad Dyjí neselektivně loví především Chironomidae ; částečně je též specializován na lov Carabidae , jež v největší míře využíval na konci června. Zřejmě selektivně jsou zejména v okolí pouličních lamp lovena Lepidoptera, a to především během první poloviny června. Bylo též možno sledovat oportunní lov Scarabaeidae ( Rhizotrogus aestivus ) zejména během počátku května, Ichneumonidae během první poloviny června, Formicoidea během druhé poloviny července, Corixidae ve druhé polovině srpna, a Chrysomeloidea během první poloviny září. Carabidae mohou být lovena u pouličních lamp.
165 E. nilssonii na lokalitě Nové Město na Moravě je neselektivním oportunním lovcem drobnotělého hmyzu, především Chironomidae ; méně pak Miridae , jež byla lovena zejména během druhé poloviny června. Velmi významnou složkou potravy byla též Lepidoptera, selektivně lovená zejména u pouličních především během první poloviny června. Oportunní lov bylo možno sledovat v případě Scarabaeidae ( Amphimallon assimile ) ponejvíce během druhé poloviny července, Psyllomorpha ve druhé polovině června, Aphidomorpha během prvé poloviny července, Hemerobiidae v období první poloviny srpna, a Hydropsychidae během druhé poloviny července. V potravním spektru se rovněž objevuje nezanedbatelný obsah Brachycera (zejména Muscoidea ), a to především během druhé poloviny června. 6) Oba druhy jsou principiálně vzdušnými lovci (aerial insectivores); E. serotinus však zřejmě loví i potravu ze země (ground gleaning) a snad i z listoví (foliage fleaning); zatím co E. nilssonii vykazuje prvky lovu z listoví, a to ve větší míře než předešlý druh. Vzhledem ke své velikosti zvládne E. serotinus ulovení větší a více inkrustované kořisti. 7) 6) Potravní niky E. serotinus a E. nilssonii se sice poněkud liší, ale jejich vzájemný překryv je značný; a první poloviny srpna. To je způsobeno především značnou tendencí k lovu nematocerních Diptera (Chironomidae ) a Lepidoptera u obou druhů. Výše uvedený překryv je naopak nejnižší během druhé poloviny června; kdy se E. serotinus orientují zejména na lov Carabidae a Formicoidea , E. nilssonii pak na hlavně lov Miridae a Lepidoptera. Nicméně, je možno celkem zodpovědně konstatovat, že oba druhy jsou si vzájemně pravděpodobně největšími potravními konkurenty. Tento stav řeší především využíváním jiných typů krajiny; a to je zřejmě i důvodem, proč je sympatrický výskyt E. serotinus a E. nilssonii poměrně vzácný; syntopický pak dosud neznámý. Zatímco E. serotinus se vyskytuje nejhojněji v nížinách, kde je bohatší nabídka potravy; E. nilssonii je obyvatelem chladnějších v podhorských a horských oblastí, což souvisí s chudší nabídkou potravy, kratším vegetačním obdobím, a tedy i poměrně kratším trváním letních kolonií. Celkově otužilejší E. nilssonii je, na rozdíl od E. serotinus , schopen lovit i za mírného deště či za větrných a chladných nocí. Vzhledem k odlišnosti klimatu obou studovaných lokalit by bylo pro dalším srovnávání nejlépe studovat oba druhy pomocí vhodné metodiky na jediné lokalitě, či alespoň na dvou co nejpodobnějších lokalitách.
166 6. LITERATURA
AHLÉN, I., 1990: Identification of bats in flight. Swedish society for conservation of nature & The Swedish youth association for enviromental studies and conservation, 50 pp. ANDĚRA, M., 1999: České názvy živočichů II. Savci (Mammalia). Praha: Národní muzeum (zoologické oddělení PM), 146 pp. ANDĚRA, M. & HORÁČEK, I., 1982: Poznáváme naše savce . Praha: Mladá fronta, 256 pp. ANDREAS, M., 2002: Potravní ekologie společenstva netopýrů. Disertační práce Ústavu aplikované ekologie Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, 163 pp. ARLETTAZ, R., 1996: Feeding behaviour and foraging strategy of free living mouse eared bats, Myotis myotis and Myotis blythii . Anim. Behav . 51 : 1 11. BAAGOE, H. J., 1986: Summer occurence of Vespertilio murinus Linne 1758 and Eptesicus serotinus (Schreber , 1780) (Chiroptera, Mammalia) on Zealand, Denmark, based on records of roosts and registrations with bat detectors. Ann. Naturhist. Mus ., Wien 88 89 : 281 291. BARTOŠ, E., 1953: Klíč k určování hmyzích řádů. Praha: Academia, 64 pp. BAUEROVÁ, Z., 1978: Contribution to the trophic ecology of Myotis myotis . Folia Zool. 27 : 305 316. BECK, A., 1995: Fecal analyses of European bat species. Myotis 32 33 : 109 119. BLACKMORE, M., 1963: Bats: noctuleś, Leislerś and serotines. Anim. Britain 18 : 1 28. BUCHAR, J., DUCHÁČ, V., HŮRKA, K. & LELLÁK, J., 1995: Klíč k určování bezobratlých . Praha: Scientia, 285 pp. CATTO, C. M. C., HUTSON, A. M. & RACEY, P. A., 1994: The diet of Eptesicus serotinus in southern England. Folia Zool . 43 : 307 314. CATTO, C. M. C., HUTSON, A. M., RACEY, P. A. & STEPHENSON, P. J., 1996: Foraging behaviour and habitat use of the serotine bat ( Eptesicus serotinus ) in southern England. J. Zool., Lond. 238 : 623 633. CRANBROOK, EARL of, 1965: Notes on a foraging group of serotine bats (Eptesicus serotinus , Schreber). Trans. Suffolk Nat. Soc. 13 : 15 19. CULEK, M., GRULICH, V. & POVOLNÝ, D., (eds.), 1996: Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 347 pp. DEGN, H. J., 1983: Field activity of a colony of serotine bats ( Eptesicus serotinus ). Nyctalus (N. F.) 6: 521 530. DE JONG, J., 1994: Habitat use, home range and activity pattern of the northern bat, Eptesicus nilssonii , in a hemiboreal coniferous forest. 39 56. In: DE JONG, J., 1994: Distribution patterns and habitat use by bats in relation to landscape heterogeneity, and consequences for conservation . Dissertation, Departament of Wildlife Ecology, Swedish University of Agricultural Sciences, Uppsala, 132 pp. DEMEK, J. & STŘÍDA, M., (eds.), 1971: Geography of Czechoslovakia . Prague: Academia, 330 pp. DOSKOČIL, J., (ed.), 1977. Klíč zvířeny ČSSR . Díl V. Praha: Academia, 376 pp. DICKMAN, C. R. & HUANG, C., 1988: The reliability of fecal analysis as a method for determining the diet of insectinorous mammals. J. Mammal . 69 : 108 113.
167 FURLONGER, C. L., DEWAR, H. J. & FENTON, M. B., 1987: Habitat use by foraging insectivorous bats. Can. J. Zool. 65 : 284 288. GAJDOŠÍK, M., 1994: Potrava a potravní aktivita netopýra večerního Eptesicus serotinus (Schreber, 1774). Dipl. práce Katedry zoologie a ekologie PřF MU Brno, 215 pp. GAISLER, J. & BENDA, P., 1998: Poznámky k počtu a názvům evropských druhů netopýrů. Vespertilio 3: 135 146. GAISLER, J., CHYTIL, J. & VLAŠÍN, M., 1990: The bats of S Moravian lowlands (Czechoslovakia) over thirty years. Acta Sc. Nat. Brno 24 (9): 1 50. GAISLER, J. & ROZKOŠNÝ, R., 1981: Terénní práce ze zoologie. Brno: skripta PřF UJEP Brno (2. přepracované vydání), 317 pp. GERBER, E., 1994: Vegleichende Nahrungsanalyse bei der Breitflügelfledermaus Eptesicus serotinus (Schreber, 1774) (Mammalia, Chiroptera) in verschiedenen Regionen der Schweiz. Thesis, University of Zurich. In: VAUGHAN, N., 1997: The diets of British bats (Chiroptera). Mammal Rev. 27 (2): 77 94. GERBER, E., HAFFNER, M. & ZISWILER, V., 1996: Vergleichende Nahrungsanalyse bei der Breitflügefledermaus Eptesicus serotinus (Schreiber, 1774) (Mammalia, Chiroptera) in verschiedenen Regionen der Schweiz. Myotis, Bonn 34 : 35 43. GLAS, G. H., 1980 1981: Activities of serotine bats ( Eptesicus serotinus ) in a nursing roost. Myotis 18 19 : 137 141. GRAF, M., STUTZ, H. P. B. & ZISWILER, V., 1992: Regionale und saisonale Unterschiede in der Nahrungszusammensetzung des Grossen Mausohrs Myotis myotis (Chiroptera: Vespertilionidae) in der Schweiz. Z. Sauget . 57 : 193 200. HANEL, L., 1995: Metodika sledování výskytu vážek (Odonata). Praha: AOPK Praha, 78 pp. HARBUSCH, C. & RACEY, P. A. , 2002: Acpects of the ecology of serotine bats Eptesicus serotinus in contrasting landscapes. Abstracts, IX h European Bat Research Symposium, Le Havre 2002 : 24. HILDENHAGEN, U. & TAAKE, K. H., 1982: Zur Bestandssituation und Biologie der Breitflügelfledermaus Eptesicus serotinus (Schreber, 1774) im nordöstlichen Westfalen. Natur und Heimat 42 : 21 26. HORÁČEK, I., 1986: Létající savci . Praha: Academia. 152 pp. CHINERY, M., 1976: Insekten Mitteleuropas. Ein Taschenbuch für Zoologen und Naturfreunde. Hamburg und Berlin: Paul Parey, 389 pp. CHINERY, M., 1981: Les insectes d´Europe en couleurs . Nemours: Bordas, 380 pp. CHINERY, M., 1993a: Insect of Britain and Western Europe . London: Harper Collins Publishers, 320 pp. CHINERY, M., 1993b: Insect of Britain and Northern Europe . London Glasgow New York Sydney Auckland Toronto Johannesburg: Harper Collins Publishers, 320 pp. JAVOREK, V., 1978: Kapesní atlas ploštic a křísů. Praha: SPN, 398 pp. JENSEN, M. E., MILLER, E. A. & RYDELL, J., 2001: Detection of prey in a cluttered environment by the northern bat Eptesicus nilssoni. J. Exp. Biol . 204 : 199 208. KRATOCHVÍL, J., (ed.), 1957a: Klíč zvířeny ČSR. Díl II. Praha: Academia, 746 pp. KRATOCHVÍL, J., (ed.), 1957b: Klíč zvířeny ČSR. Díl III. Praha: Academia, 869 pp. KREBS, C. J., 1989: Ecological Methodology . New York: Harper Collins Publishers, 654 pp.
168 KREBS, J. R. & DAVIES, N. B., 1984: Behavioural Ecology: An Evolutionary Approach . Oxford: Blackwell Scientific Publications (2 nd edition), 389 pp.
KUNZ, T. H. & WHITAKER, J. O., J R., 1983: An evaluation of fecal analysis for determining food habits of insectivorous bats. Can. J. Zool. 61 : 1317 1321. KURSKOV, A. N., 1968: Rol´ rukokrylych v uničtoženji nasekomych vreditělej lesnovo i selskovo chozjajstva Bělověžskaja Pušča, Minsk 2: 147 155. In: VAUGHAN, N., 1997: The diets of British bats (Chiroptera). Mammal Rev. 27 (2): 77 94. KURSKOV, A. N., 1974: Rukokrylye Bělorussii i ich ochrana. Rukokrylye materijaly pěrvogo vsesojuznogo sověščanija po rukokrylym, Leningrad. 1974 : 55 58. KURSKOV, A. N., 1981: Rukokrylye Bělorussiii . Minsk: Nauka i Technika. In: VAUGHAN, N., 1997: The diets of British bats (Chiroptera). Mammal Rev. 27 (2): 77 94. KURTZE, W., 1982: Beobachtungen zur Flugaktivität und Ernährung der Breitflügel Fledermaus Eptesicus serotinus (Schreber). Drosera 82 : 39 46. LABEE, A. H. & VOÛTE, A. M., 1983: Voedselkeuze van een Kolonie Laatvliegers Eptesicus serotinus (Schreber, 1774). Lutra 26 : 12 19. LABES, R., 1991: Zu den Beutetieren der Breitflügelfledermäus, Eptesicus serotinus . Nyctalus (N. F.) 4: 79 84. LOSOS, B., GULIČKA, J., LELLÁK, J. & PELIKÁN, J., 1985: Ekologie živočichů . Praha: SPN, 320 pp. MAŘAN, J., 1963: Naši brouci. Praha: SNDK, 405 pp. MC ANEY, M. & FAIRLEY, J. S., 1989: Analyssis of the diet of lesser horseshoe bat Rhinolophus hipposideros in the west of Ireland . J. Zool., Lond . 216: 325 338. MC ANEY, M., SHIEL, C. B., SULLIVAN, C. B. & FAIRLEY, J. S., 1991: Analysis of bat droppings. Occasional Publications of the Mammal Society 14 : 1 48. NEUHÄUSLOVÁ, Z., BLAŽKOVÁ, D., GRULICH, V., HUSOVÁ, M., CHYTRÝ, M., JENÍK, J., JIRÁSEK, J., KOLBEK, J., KROPÁČ, Z., LOŽEK, V., MORAVEC, J., PRACH, K., RYBNÍČEK, K., RYBNÍČKOVÁ, E. & SÁDLO, J., 2001: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky . Praha: Academia, 341. NORBERG, U. M. & RAYNER, J. M. V., 1987: Ecological morphology and flight in bats (Mammalia; Chiroptera): wing adaptations, flight performance, foraging strategy and echolocation. Phil. Trans. R. Soc. Lond. B 316 : 335 427. PELIKÁN, J., GAISLER, J. & RÖDL, P., 1997: Naši savci . Praha: Academia, 164 pp. PETRŽELKOVÁ, K. & ZUKAL, J., 2001: Emergence behaviour of the serotine bat ( Eptesicus serotinus ) under predation risk. Netherlands Journal of Zoology 51 : 395 414. REICHHOLF, J., 1996: Savci . Praha: Ikar, 287 pp. REICHHOLF RIEHMOVÁ, H., 1996: Motýli . Praha: Ikar, 287 pp. REICHHOLF RIEHMOVÁ, H., 1997: Hmyz a pavoukovci. Praha: Ikar, 287 pp. REJMOV, R. R., KULUMBETOVA, T. T. & KIDIRBAJEVA, A. J., 1990: K pitaniju netopyrja karlika (Pipistrellus pipistrellus) i pozdněvo kožana (Eptesicus serotinus) v Karakalpakii. Rukokrylye materijaly pjatogo vsesojuznogo sověščanija po rukokrylym, Penza. 1990 : 92 94. ROBINSON, M. F., 1990: Prey selection by the brown long eared bat ( Plecotus auritus ). Myotis 28 : 5 18.
169 ROBINSON, M. F. & STEBBINGS, R. E., 1993: Food of the serotine bat, Eptesicus serotinus is faecal analysis a valid qualitative and quantitative technique? J. Zool., Lond . 213 : 239 248. ROBINSON, M. F. & STEBBINGS, R. E., 1997: Home range and habitat use by the serotine bat, Eptesicus serotinus , in England. J. Zool., Lond . 243 : 117 136. RUMLER, Z., 1974: Příspěvek k poznání ekologie a etologie netopýra pozdního Eptesicus serotinus (Schreber, 1774) se zvláštním zřetelem k letové aktivitě . Dipl. práce PřF UJEP Brno, 134 pp. RYDELL, J., 1986a: Foraging and the diet of the northern bat Eptesicus nilssoni in Sweden. Horlarct. Ecol. 9: 272 276. RYDELL, J., 1986b: Feeding teritoriality in female northern bats, Eptesicus nilssonii . Ethology 72 : 329 337. RYDELL, J., 1989a: Food habits of northern ( Eptesicus nilssonii ) and brown long eared ( Plecotus auritus ) bats in Sweden. Holarct. Ecol . 12 : 16 20. RYDELL, J., 1989b: Feedeng activity of the northern bat ( Eptesicus nilssonii ) during pregnancy and lactation. Oecologia 80 : 562 565. RYDELL, J., 1990: Ecology of the northern bat Eptesicus nilssoni during pregnancy and lactation . Dissertation, Departament of Ecology, Animal ecology, Lund university, 103 pp. RYDELL, J., 1991: Seasonal use of iluminated areas by foraging northern bats Eptesicus nilssoni . Holarct. Ecol. 14 : 203 207. RYDELL, J., 1992a: Occurence of bats in northernmost Sweden (65° N) and their feeding ecology in summer. J. Zool., Lond. 227 : 517 529. RYDELL, J., 1992b : Exploitation of insect around streetlamps by bats in Sweden. Function. Ecol . 6: 744 750. RYDELL, J. & LANCASTER, W. C., 2000: Flight and thermoregulation in months were shaped by predation from bats: OIKOS 88 : 13 18. ŘEHÁK, Z., 1999: Central European bat sounds. Nietopierze 1: 29 37. SEDLÁK, E., 2002: Zoologie bezobratlých . Brno: skripta PřF MU Brno, (2. přepracované vydání), 537 pp. SCHOBER, W. & GRIMMBERGER, E., 1989: A guide to bats of Britain and Europe . London: Hamlyn Publ. (2 nd ed.), 224 pp. SCHOBER, W. & GRIMMBERGER, E., 1997: The bats of Europe and North America . Neptune City: THF Publications, Inc., 239 pp. SCHOBER, W. & GRIMMBERGER, E., 1998: Die Fledermäuse Europas . Stuttgart: Kosmos, 224 pp. SKIBA, R., 1986: Verbreitung und Verhalten der Nordfledermaus, Eptesicus nilssoni , im Westharz. Beitr. Naturk. Niedersachs. 39 : 35 44. SOLOGOR, E. A., 1980: K izučeniju pitanija Vespertilio serotinus. Pp 188 190. In: SOKOLOV, V. E., (ed.): Voprosy teriologii: Rukokrylye. Moskva: Nauka, 314 pp. SOLOGOR, E. A. & PETRUSENKO, A. A., 1973: K izučeniju pitanija rukokrylych (Chiroptera) Sredněvo Pridněprovja. Věstnik zoologii, Kijev, 7 (3): 40 45. SWIFT, S. M. & RACEY, P. A., 1983: Resource partitioning in two species of vespertilionid bats (Chiroptera) occupying the same roost. J. Zool., Lond . 200 : 249 259. TAAKE, K. H., 1992: Strategien der Ressourcennutzung an Waldgewässern jagenden Fledermäuse (Chiroptera:Vespertilionidae). Myotis 30 : 7 73.
170 VAUGHAN, N., JONES, G. & HARRIS, S., 1997: Habitat use by bats (Chiroptera) assessed by means of broad band acoustic method. J. Apl. Ecol . 34 : 716 730.
WHITAKER, J. O., J R, 1988: Food Habits Analysis of Insectivorous bats. Pp. 171 189. In: KUNZ, T. H., (ed.): Ecological and behavioral methods for the study of bats . Washington and London: Smithsonian Institution Press. 533 pp. WOLZ, I., 1993: Das Beutespektrum der Bechsteinfledermaus Myotis bechsteini (Kuhl, 1818) ermittelt aus Kotanalysen. Myotis 31 : 27 68. ZAHRADNÍK, J., 1981: Náš hmyz . Praha: Albatros, 444 pp. ZAHRADNÍK, J., 1987: Naši motýli . Praha: Albatros, 457 pp. ZAHRADNÍK, J., 1997: Blanokřídlí . Praha: Artia, 182 pp. ZUKAL, J., GAJDOŠÍK, M. & ŘEHÁK, Z., : 1997: The diet and foraging strategy of Eptesicus serotinus in southern Moravian Agrocoenoses. Bat Research News 38 (2): 30 31.
171 7. PŘÍLOHY
172