bulletin občianskeho združenia KLUB.AKVA.SK

12/7.7.2008/ 4 x 4 o "Crystal Red" a vodě AMERICKÉ CICHLIDY Amatitlania nigrofasciata geofágové Cryptoheros sajica

MEXICKÝ DENÍK (2.): YUCATÁN Caridina cf. cantonensis 'Tiger' reportáže – akvaristika Rizlaci BB, Exotic Show 2008 BB, Interzoo Norimberg 2008 AKVALETO 2008 recenzie – Fishes of Kuching Rivers editoriál v y c h á d z a a k o dv o j m e s a č n í k v e le k t r o n i c k e j p o d o b e / f o rm á t . pd f / Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK editoriál

Milé akvaristky, milí akvaristé, neměla jsem původně vůbec v úmyslu to zmiňovat, ale dete mít nějakou dobu čas na obyčejné radosti, jaké předsta- dvanáctka uzavírá dva roky fungování Akvária. To by mělo vují třeba naše stará dobrá – byť malá – akvária. znamenat, že už je zaběhnuté, stabilní a přináší radost adek- Určitě bychom chtěli jedno z budoucích čísel věnovat vátní našemu očekávání, s kterým jsme si jej pořizovali. Mám opravdu velkým akváriím. Pokud s nimi máte nějaké osobní dojem, že někteří akvaristé „akčnějšího“ ražení by ani ty dva zkušenosti, nebo poměrně reálnou představu, jak by měl váš roky čekat nevydrželi; jiní by možná právě teď usoudili, že je splněný sen jednou vypadat, napište nám, budeme rádi. To se čas na radikální přestavbu. samozřejmě týká jakýchkoliv vašich přání, námětů, otázek. Občas hledám ve starších číslech nějaký článek, potřebuju Mám pocit, že být akvaristou je v této době velmi dobré. se podívat, o čem jsme psali a jak... a právě dnes mě to listo- Můžeme cestovat – přímo za rybami nebo se „jen“ dívat na ta vání tak zaujalo, že jsem si stihla prohlédnout všechna čísla. zmíněná veřejná akvária; importéři si troufají do nabídkových Cítím milou povinnost znovu na tomto místě poděkovat všem, listů zahrnovat takové „špeky“, že snad vůbec neberou ohle- kteří kdy do Akvária nějak přispěli – ať už do tohoto čísla dy na muka, která nám tím způsobí (a přitom zbytečně, pro- nebo do některého z minulých, protože každý článek nebo tože sehnat lze snad už všechno – jen kam s tím?); máme tu fotografie z něj udělali to, čím je dnes. internet a díky němu také mnohem snáze dostupnější světo- Ale změním téma, o Akváriu jsem opravdu psát nechtěla vou literaturu; existují tisíce inspirativních webových stránek – zato o akváriu. Napadá mě v posledních dnech neodbytná a okolo nich se pohybují ještě početnější tisíce lidí, kteří nás myšlenka – opravdu bych chtěla mít obří akvárium? (Slovo mnohdy překvapí svými znalostmi a nadšením, s jakým se „obří“ si můžeme vykládat každý podle svého.) Chtěla. Viděla akvaristice věnují. A právě tohle všechno je myslím veliká jsem docela nedávno několik obrovských nádrží; bylo to velmi škoda nevyužít a neponořit se do toho naplno. Protože teď inspirativní a stalo se to zrovna v období, kdy mám pocit, že opravdu můžete mít akvárium jako z časopisu, mít tu rybu, nic není nemožné a že když se člověk zakousne, dosáhne o které jste vždy snili... nebo konečně začít o rybách a akvá- mnoha cílů. Možná, že takové období zrovna prožíváte také – riích snít, pokud jste to snad dosud nedělali! pak si dejte veliký pozor, abyste při prázdninových toulkách obsah nezašli do nějakého veřejného akvária. Přeci jen je realizace Příjemné snění! takového snu dost obtížná a mohlo by to znamenat, že nebu- Markéta Rejlková

(Foto: Markéta Rejlková) Akvárium – dvojmesačník, vydáva KLUB.AKVA.SK – 12. číslo (vyšlo 7.7. 2008)

Redakčná rada: Branislav Barčin, Norman Durný, Peter Kaclík, Miloslav Pešek, Markéta Rejlková // [email protected]

Na vzniku tohto čísla sa podieľali: Troels Anderesen, Norman Durný (alias Norman), Daniel Farkaš (alias Krumpi), Suzanne M. Gray, Martin Haláč (alias roger), Jon Hanson, Ľubomír Holubčík (alias pigeon), Šárka Horváthová (alias Sharon), Jaroslav Chalupek (alias Quercus), Klaus Christensen, Jakub Jelínek (alias zvejk), Peter Kaclík (alias skala, www.sozo.sk), Christel Kasselmann, Oliver Knott, Tomáš Kubík (alias pytel), Roman Lang (alias Langosh), Fabio Lorusso, Tomáš Pařízek (alias thomaZ), Ole Pedersen, Markéta Rejlková (alias Raviolka, sweb.cz/maniakva), Roman Slaboch (alias SoRex, www.akvarium.cz/1899), Khanh Ta (alias Khanh) Zákaz kopírovania a rozširovania textového či obrazového materiálu bez písomného súhlasu redakcie. © KLUB.AKVA.SK

2 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK obsah

Akvárium, číslo 12:

4 Editoriál...... 2 Obsah...... 3 Téma: americké cichlidy Promluvy...... 4 Americké cichlidy – moje zkušenosti s chovem...... 8 Cryptoheros sajica – kančík zelenooký...... 12 Cichlida předem odsouzená...... 14 Geophagus sp. Tapajos Red Head...... 18 Geophagus & Co...... 23 32 Rastliny: Honba za novými echinodory...... 30 Bezstavovce: 4 x 4 o "Crystal Red" a vodě...... 32 Profil: Caridina cf. cantonensis 'Tiger'...... 35 Zaujímavosti: 40 Odchov mant v akváriu...... 36 Samci řeší pochybnosti o otcovství kanibalismem..38 Střípky ze světa...... 39 Aquadesign: Jeden rok...... 40 43 Biotopy: Mexický deník (2.): Yucatán...... 43 Reportáže: Akvaristika Rizlaci, Banská Bystrica...... 56 Exotic Show 2008, Banská Bystrica...... 60 Interzoo Norimberg 2008...... 64 Akvaristické leto v Bratislave 2008...... 68 60 Recenzie: Atack K.: Fishes of Kuching Rivers...... 74 Aktuálne: Pozvánka na Akvaristickú jeseň v Bratislave...... 76

téma

AKVARISTICKÁ JESEŇ Bratislava 11.-12.10.2008

3 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma TÉMA: AMERICKÉ CICHLIDY

Americké cichlidy patří mezi nejoblíbenější akvarijní ryby – ale v drtivé většině případů akvaristé vybírají z atraktivních trpasli- čích cichlidek nebo z „placatých“ ryb, skalárů a terčovců. My půjdeme jiným směrem a v tomto čísle Akvária se podíváme zblízka na některé ze „zbývajících“ cichlid Střední a Jižní Ameriky. Nechme se vést akvaristy, kteří těmto rybám propadli...

(Foto: Šárka Horváthová)

PROMLUVY

Šárka Horváthová

Středoamerické cichlidy jsou mou velkou láskou. Mám svého druhu. Zajímavé je, že mláďata jiného druhu samička ráda jejich temperament, život v akci. Je tak snadné si je za- nerozliší pohledem; jsou u ní v bezpečí až do chvíle, kdy je milovat. I když je fakt, že jsem vztah k nim nejspíš zdědila po vezme do tlamky. Vlastní mládě vyplivne, kdežto cizí obvykle svém otci, který míval doma akvária snad se všemi tehdy do- spolkne. Přesto má zatoulaný potěr, zejména stejného druhu, stupnými druhy. Vše fungovalo tak jednoduše a samozřejmě, určitou šanci na přežití i u cizí samice, pokud se vylíhnul že mě ani nenapadlo, že by mohl jejich chov působit jakékoliv v blízkém sousedství. potíže. Až když jsem se po čase sama začala americkým cich- Potěr také dokáže rozlišit blízkost matky, a to ať své nebo lidám věnovat, zjistila jsem, že nic samozřejmého v akvaris- cizí; při zbloudění nerozlišuje mezi různými samicemi vodící tice není. Ale pochopit, co cichlidy chtějí říct, není nijak těžké. mláďata a přidá se k té nejbližší. Na blízkost samce mladý Většina lidí říká, jak jsou cichlidy úžasné pro jejich rodi- potěr podobným způsobem nereaguje, kdežto samec má stej- čovskou péči, impozantní ve svých soubojích. Mě ale fascinuje ný instinkt, jako samička. Toto chování je výhodné pro velké jejich mimořádná schopnost komunikace. A právě s ní souvisí a silné samce, kteří mohou mít i dvě samice ve svém teritoriu veškeré další chování cichlid, které lidé tolik obdivují. a ty si mláďata navzájem nepožírají, naopak, lépe pomáhají obhajovat jeho území i potomky. Komunikace mezi rodiči a potěrem Bylo také prokázáno, že mláďata reagují na chemický Nejrannějším způsobem komunikace je pravděpodobně podnět vylučovaný jinou rybou při strachu nebo napadení. řeč pomocí chemických signálů. Podle prováděných výzkumů Shlukují se v takovém případě instinktivně do těsného hejna a i podle mé zkušenosti jsou matky schopny rozlišit mláďata v blízkosti dna, ať pod vedením matky, tak i mláďata od mat- svého druhu, ale špatně již potěr podobného stáří jiné samice ky oddělené, i když jim bezprostředně nebezpečí nehrozí.

4 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma

Odrostlá mláďata nemusí čelit žádné agresi. Napadený samec chce naznačit, že o boj nemá zájem. (Foto: Šárka Horváthová) (Foto: Šárka Horváthová)

Obrana proti agresi Výstrahy Je zajímavé, že mláďata většiny amerických cichlid jsou Pokud mají ryby dostatek prostoru a komunita je již velmi podobně zbarvena – několik tmavých, obvykle verti- stabilizovaná, omezuje se agrese převážně jen na výstrahy. kálních pruhů nebo skvrn na hnědošedém podkladu. Lze Zježená napnutá hřbetní ploutev, naduté hrdlo, rozevřené se domnívat, že toto zbarvení tlumí agresi vůči nedospělým skřele a syté zbarvení jsou klasickými znaky hrozby. Roze- rybám. I podle mé zkušenosti je možné mladé rybky ještě víráním skřelí vydávají ryby i akustické signály. takto zbarvené přidat do akvária s dospělými rybami téměř Také v období ochrany potěru se ryby často vybarvují bez potíží – pokud jsou ve velikosti, kdy je dospělí nemohou velmi kontrastně, aby upozornili na možnou agresi. Zají- sežrat. mavé je, že v párech útočí ryby vzájemně na stejné pohlaví – samec proti samci a samice proti samici.

Mladé různých druhů a stáří vypadají hodně podobně. (Foto: Šárka Horváthová)

Také submisivní samci se chrání před útoky zbarvením podobným samicím nebo dokonce mláďatům, a přestože dominantní samci zcela jistě poznají pohlaví čichem nebo podle jiných vizuálních znaků, agrese vůči takto zbarveným protivníkům je podstatně mírnější. Stejně tak samičky, které nejsou připraveny se třít, tlumí své charakteristické barevné znaky a odrazují samce od dotírání. Kromě krycího nebo tlumeného a nevýrazného zbarvení je klasickým znakem podřízenosti sklopení hřbetní ploutve nebo manévr, kdy podřízená ryba při bezprostředním kon- taktu zaujme nestandardní horizontální polohu na boku nebo vertikálně hlavou vzhůru vůči útočníkovi; tím obvykle útok I malé cichlidy umí pěkně vycenit zoubky. odvrátí. (Foto: Šárka Horváthová)

5 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma

(Foto: Šárka Horváthová)

Komunikace mezi partnery Namlouvací rituály mezi partnery jsou jedna z nejú- žasnějších podívaných. Kromě charakteristických svatebních tanců bývá i zbarvení ryb nejpestřejší. Při svádění samičky, především nové, se samec snaží vypadat co největší, některým Namlouvací tance jsou úžasná podívaná. druhům se v této době mohutně zvětšuje čelní hrb. Kromě (Foto: Šárka Horváthová) vizuálních a pochopitelně chemických signálů většina samců používá také specifické akustické signály, které jsou po ze- sílení dokonce slyšitelné lidským uchem. Stabilní starý pár se již před výtěrem příliš s namlouváním nenamáhá, zato ryby nešetří vzájemnými letmými dotyky, kterými upevňují svou soudržnost. Identifikace partnera zrakem je pravděpodobně tím nejdůležitějším parametrem, přestože i chemické podněty čichem a sluchem jsou důležité. Partneři se zcela bezpečně poznají, i pokud jsou rozděleni do dvou těsně sousedících akvárií, a to podle tvaru, zbarvení a charakteristických po- hybů; dokonce poznají svého partnera na videozáznamu. Jsou popsány případy, kdy rozdělený pár na sousedící straně akvárií připravil opticky kompaktní hnízdo a jen na V období hlídání potěru mají ryby často kontrastní základě vizuálního kontaktu se vytřel. I když se to zdá fan- zbarvení. (Foto: Šárka Horváthová) tastické, nejsou tyto případy zřejmě až tak ojedinělé. Před časem jsem rozdělila pár Cryptoheros spilurus, kde samec přestal jevit zájem o tření, i když samička naléhala. Samec se mezitím spároval se samicí A. nigrofasciata, samička ve společenské nádrži o ostatní samce nejevila zájem. Nedávno jsem samce s nigrofasciátkou přemístila do malého akvária vedle společenské nádrže. Původní samička obsadila souse- dící stranu akvária a zbarvila se ke tření, stejně jako samec v druhé nádrži. Jakmile jsem obě ryby přelovila do společné nádrže, okamžitě se vytřely. Důležitá je také komunikace mezi partnery v době ochra- ny potěru. Především samička neustále upozorňuje samce dotyky i lehkým kousnutím, že potřebuje pomoc a vynucuje si jeho pozornost, protože samci mívají tendence v období, kdy hlídá samice potěr, flirtovat nebo se vytřít s jinou volnou Partneři nešetří vzájemnými dotyky. samicí. (Foto: Šárka Horváthová)

6 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma

Většinou také poznají majitele a lidi žijící s nimi ve společné domácnosti, pravděpodobně podle zvuku, a reagují klidněji a vstřícněji, než na okukující cizince. Ovšem pokud chováte zejména velké dravé cichlidy, které vodí mladé, měj- te na paměti, že žádné části vašeho těla nejsou v akváriu ví- tány a budou neprodleně bolestivě napadeny!

Samička někdy používá úhybný manévr před vlastním partnerem. (Foto: Šárka Horváthová)

Komunikace s ostatními rybami Je známo, že americké cichlidy se dobře dorozumí s cichli- dami africkými, stejně jako s krunýřovci. Především kru- nýřovci mívají zvláštní zvyk projevovat svou tvrdohlavost a místo toho, aby před rozčilenými cichlidami unikli, stavějí se sami do vyzývavé výhružné pozice. Naopak ostatní druhy ryb, pokud nejsou zabity a sežrány, svou komunikaci obvykle omezí na opuštění nebezpečného prostoru :-). Přesto většina druhů ryb snadno pochopí, kdy jim hrozí útok a kdy jsou (Foto: Šárka Horváthová) v blízkosti cichlid relativně v bezpečí. A protože výzkum komunikačních signálů cichlid ještě zdaleka není u konce, všichni chovatelé mohou stále nacházet nové a překvapující slůvka jejich řeči. Hodně štěstí :-)!

Tvrdohlaví krunýřovci. (Foto: Šárka Horváthová)

A nakonec – komunikace s majitelem Většina amerických cichlid aktivně reaguje na život kolem akvária. Dají se skvěle naučit na krmení z ruky, některé ostý- chavě, jiné pro baštu vyskakují vysoko nad hladinu, nechávají se i pohladit a doteku ruky majitele se neobávají. Pokud ak- várium stojí u televize, stává se, že ryby připlují k blízké straně a televizi sledují. Kdo pozoruje koho? (Foto: Šárka Horváthová)

7 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma AMERICKÉ CICHLIDY – MOJE ZKUŠENOSTI S CHOVEM

Tomáš Kubík

Jsou to trpaslíci i obři. Majestátní vysoké skaláry i bleskurychlí hřebenáči. Jsou zářivě rudé i smutně šedé. Jsou obrovsky náročné i bez zvláštních nároků. Jsou to rváči i kliďasové. Vegetariáni i masožravci… Hodně široká je tahle rybí rodina. Mají však společné dvě věci. Všechny vyrostly z malých prcků, které vychovali jejich starostliví rodiče, a jsou to osobnosti. Po několika dnech poznáte, která ryba je která. Víte, jak se zachová a jaké má vztahy k ostatním v akváriu. Hlavně kvůli tomu mě tato skupina ryb zaujala.

Takhle nějak si představuji akvárium pro jihoamerické cichlidy. (Foto: Tomáš Kubík)

Asi jako u spousty z vás byl mojí první zkušeností s čeledí Teď trochu blíže o druzích, které mi nejvíc ulpěly v paměti: Cichlidae chov skalár. Měli jsme tehdy 4 kusy v 80-litrové nádrži (to bylo moje vůbec první akvárium). Brzy však chcíply a nahradili je čichavci, paví očka a bůh ví co. Mezi těmi kančík zelenooký rybkami se však objevily jakési zlaté ryby, ale nebyly to jen tak Cryptoheros sajica obyčejné ryby... Od té doby jsem si pořizoval převážně Je to typický středoamerický kančík. U mě dorostl něco americké cichlidy. Po kančících příčnopruhých (Amatitlania málo přes 10 cm. Choval jsem pár v 60-litrovém akváriu nigrofasciata) přišly akary potoční (Aequidens rivulatus). Za a bylo to ažaž. Samec ovládl celou nádrž, samici často čas jsem narazil na akaru kolumbijskou (Aequidens metae). pronásledoval, ale občas se to obrátilo. Samice zčernala a Ta byla pro mě tehdy jako zjevení, nic jsem o ní nevěděl. proháněla jeho. Byl čas rozmnožování. Mladých bylo vždycky Následovalo období malých jihoamerických cichlidek. spousty. Docela rostly, jen se jich potom zbavit. Páreček akarek zelených (Nannacara anomala) vystřídaly Nároky na prostředí nemá takřka žádné. Snáší i nižší cichlidky Agassizovy (Apistogramma agassizi) a cichlidky teploty a ne zrovna ideální akvarijní vodu. S krmením nejsou Ramirezovy (Mikrogeophagus ramirezi). Dokonce jsem po- žádné problémy. měrně brzy slavil první odchovy všech těchto druhů. Chov s jinými cichlidami bych doporučil jen v patřičně Dalším druhem cichlid, který jsem si pořídil, byl kančík velké nádrži. Jako společníky je nutné vybrat druhy podob- zelenooký (Cryptoheros sajica). Potom jsem objevil cichlidy ného ražení, ale ne moc silné. Když jsem dal zbylou samici mnohotrnné (Herotilapia multispinosa). Zažil jsem ještě kamarádovi do asi 300-litrové nádrže se společenstvím krátké epizody s kančíkem červenohrdlým (Thorichthys cichlid, kterému vládli kančíci perleťoví, nebála se jim meeki) a s některými dalšími jiho- i středoamerickými druhy. postavit a to se jí stalo osudným. Choval jsem také pestřence Thomasova (Anomalochromis thomasi), který sice nepochází z Ameriky, ale má k ame- rickým cichlidám blízko. cichlidka Agassizova Z amerických cichlid momentálně vlastním jen Geopha- Apistograma agassizi gus sp. Tapajos Red Head. Je to hlavně z časových a pros- torových důvodů. Jsem totiž student a své ryby často vidím Krásná rybička, zajímavá svým chováním i zbarvením. jen jednou za čtrnáct dnů. Choval jsem skupinku 1 samce a 2 samic.

8 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma

Myslím, že je vhodnější spíše pro pokročilejšího chovatele, který miluje cichlidy a nemá dost místa pro velké ryby. Vyžaduje měkkou vodu s minimem dusíkatých látek. Za péči se odmění zážitkem v podobě potomstva. Jistě si tuto nebo jinou cichlidku rodu Apistogramma ještě někdy pořídím.

akarka zelená Nannacara anomala Trochu více průbojná, než cichlidky rodu Apistogramma. Méně náročná na vodu. Na samičce je zajímavé její proměn- livé zbarvení a nebojácnost. Vhodná pro začínající chovatele malých cichlidek, k větším mírným cichlidám i do společen- ského akvária. Aequidens metae – samec. (Foto: Tomáš Kubík) akara kolumbijská Aequidens metae cichlida mnohotrnná Jeden z druhů mého srdce. Úplně se chvěji, když vidím Herotilapia multispinosa dospělou rybu, jak na mě civí. Jsou to velcí nemotorní Nádherná cichlida ze Střední Ameriky, chvíli nenápadně mamlasové. šedivá a za okamžik žlutá s černým podélným pruhem. Měl jsem je dvakrát, ale vždycky jsem je musel dát pryč. Dospělé ryby mají pro mě nepopsatelně přitažlivý tvar těla. Chtějí velké akvárium a společnost podobných cichlid. Byla radost je pozorovat. Neosvědčil se mi chov těchto akar se skalárami. S jinými Podle některých chovatelů ničí rostliny, ale já jsem s tím cichlidami podobného ražení se snášejí dobře. nikdy problémy neměl. Na kvalitu vody není o moc náročnější Na potravu jsou vybíravé, granule jim moc nejedou, zato než kančík zelenooký. milují vodní rostliny, okusují echinodory, z hladiny během Přišla mi docela mírná. K sehranému páru jsem přidal docela krátké doby vyzobaly všechen okřehek (Lemna minor). další cichlidy (Thorichthys meeki, Aequidens pulcher). Byly Počítám s nimi do několikakubíkové nádrže, která je mým přijaty docela dobře. Pokud budu znovu zakládat středo- snem. americké akvárium, bude to kvůli ní.

Aequidens metae – samice nad jikrami. (Foto: Tomáš Kubík) Herotilapia multispinosa. (Foto: Tomáš Kubík)

9 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma

Geophagus sp. Tapajos Red Head – dospívající ryba. (Foto: Tomáš Kubík)

Geophag us sp. Tapajos Red Head Moje momentální vášeň, patří do skupiny „Eartheaters“. Red Headi snesou i relativně tvrdou vodu. Já je mám ve vodě kolem 15 °dGH. pH je ideální kolem neutrálu. Jediné, na co si musíme dávat pozor, je jejich náchylnosti na zvýšený obsah NO2-. Neničí rostliny. Kupodivu mi přijde, že ani moc neryjí. Jenom v době tření. Jsou mírumilovní, mohu doporučit chov se skalárami. Choval jsem je i s akarami kolumbijskými. Dokonce uvažuji o společném chovu s hejnem teter. Na krmení nejsou nároční, žerou všechna běžná krmiva: mražený a živý plankton, vločky, granule i tablety pro kru- Geophagus sp. Tapajos Red Head nad jikrami. nýřovce. Krmení sbírají téměř výhradně ze dna. Dalo by se (Foto: Tomáš Kubík) říci, že jsou to ideální ryby do velkých společenských nádrží amazonského typu. K dnešnímu dni mají mláďata asi dva měsíce. Potřebují Cesta k úspěšnému chovu byla těžká. První ryby kvalitní vodu. Při jakémkoli zvýšení obsahu NO2- okamžitě jsem vypiplal do nádherných kousků. Přišel jsem o ně díky „visí“ na hladině. Jako potravu ze začátku přijímala žábro- nepozornosti mého bratra, který krmil v mé nepřítomnosti. nožku, brzy byla schopná pozřít mražený cyklop. Dostávají Dal granulí moc, zvýšil se obsah NO2- a tři ryby ze čtyř a ochotně přijímají i různá suchá krmiva. Jediný problém odešly, i když ostatní druhy v nádrži byly v pořádku. je velmi pomalý růst, který popisují i jiní chovatelé. Oplakal jsem je. Z mých zkušeností vyplývá, že Geophagus sp. Tapajos Red Po čase jsem získal další pár a několik mladých. Jeden Head není ryba pro každého. Rozhodně ji nemůžu doporučit známý mi poradil, jak na výtěr. Velmi důležitá je změna začínajícím chovatelům amerických cichlid. Potřebuje určitou prostředí, hlavně výměna vody. Všechny svoje síly jsem tedy péči a za tu se odvděčí. vložil do jejich odchovu. Pár dní po přelovení nového páru do nádrže jsem zaznamenal výtěr. Samice se spárovala se stávajícím samcem. Společně čistili velký kámen, ale samec nevěděl, jak na tření. Samici odháněl a nenechal ji v klidu klást jikry. Nakladla jich jen několik, a tak se první výtěr nezdařil. Zvolil jsem tedy jinou taktiku: původní pár putoval do nového akvária. Tři týdny jsem si akvária ani nevšiml, potom následovala výměna většiny vody. To mělo napodobit onu změnu prostředí. Proběhlo mnoho opakování této periody, několik pokusů namíchat různou vodu. Pár neúspěšných výtěrů a vyšlo to. Konečně jsem se mohl radovat z hejna mladých a divit se, když najednou všechny zmizely. Dospělci je během pár minut vyzobali. O to větší bylo překvapení, když je zase Geophagus sp. Tapajos Red Head – potěr a rodiče. vyplivli a já poprvé zažil, co je to tlamovec. (Foto: Tomáš Kubík)

10 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma

Už jen pár slov na závěr Za ty roky, co se zabývám americkými cichlidami, jsem zjistil, že se dají chovat v téměř jakkoli velké nádrži a v jakýchkoli podmínkách. Můžeme jim zařídit skalnatou nádrž s tvrdou vodou; akvárium plné kořenů a černé měkké vody; nebo nádrž zarostlou rostlinami. Musíme však vědět, který druh do které nádrže patří. U amerických cichlid je velmi důležité zvolit správné spoluobyvatele. Je nutné dávat k sobě ryby pocházející ze stejného prostředí, mající stejnou náturu, aby se dokázaly mezi ostatními prosadit. Dejte jim co potřebují, chvilku je pozorujte a brzy si je zamilujete. Cichlasoma octofasciatum – samec. (Foto: Tomáš Kubík)

Thorichthys meeki – samice. (Foto: Tomáš Kubík)

11 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma CRYPTOHEROS SAJICA – KANČÍK ZELENOOKÝ

Daniel Farkaš

Cryptoheros (Archocentrus) sajica je snadno chovatelný a rozmnožitelný a nepříliš agresivní druh kančíka. Jelikož jsem dlouho nenašel nějakou zmínku o této rybě a nabídla se mi možnost to napravit, tak v níže uvedených řádcích nebudu popisovat jejich fyziologii či historii jejich objevení a chovu, ale pouze mé osobní poznatky o tomto zajímavém a hojně rozšířeném kančíkovi.

Samice strážící mladé. (Foto: Daniel Farkaš)

Ty ale u samic v době tření úplně zbělají, podobně jako zbarvení celého těla, které se změní na přední polovině na černé a na zadní polovině do zcela světle šedivé barvy. Toto Samec Cryptoheros sajica. (Foto: Daniel Farkaš) jakoby rozpůlení předěluje jeden černý pruh. U samců je tělo vysoké, mohutné a dospělému samci se tvoří velký tukový hrbol na hlavě.

S potravou nejsou nároční, skvěle spořádají vločky nebo granule pro akvarijní ryby, ale i moučné červy, dešťovky, kousky masa... a i když jsou to vesměs klidné ryby, tak i nějaký ten pomalejší malý spoluobyvatel akvária se může stát součástí jejich jídelníčku. Jsou to ryby, které se hodí i do společenských akvárií o objemu alespoň 100 litrů a výše. Mají klidnou povahu a v akvariích nevyvolávají skoro žádné spory, většinou se jen při větší hustotě projeví mezidruhová rivalita.

Samice Cryptoheros sajica. (Foto: Daniel Farkaš)

Kančík zelenooký je kančík dorůstající velikosti kolem 15 cm (samec; samice jen 8 cm). Samec je šedohnědý s až modrofialovím zabarvením, které je nejvíce rozšířeno na ploutvích; na skřelích mívá spíše jemný nádech do modra. Tělo je doplněno více či méně zřetelnými svislými pruhy. Samice je taktéž hnědošedá, ale se zlatožlutými ploutvemi a žlutá barva pozvolna přechází až do těla, kde je nejvíce viditelná na horních partiích těla a břicha. Skřele má taktéž zbarvené do modra. Nejvýraznější prvek, podle kterého mají tyto cichlidy i český přídomek, jsou zelené až tyrkysové duhovky očí. Cryptoheros sajica. (Foto: Daniel Farkaš)

12 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma

Zpravidla první pokusy o rodičovství nedopadnou moc dobře, jelikož jikry či mladé buď rodiče pro nevědomost neuchrání, nebo sami sežerou. Ale po získání zkušeností bývají výbornými rodiči a není problém mít odchov ve spo- lečném akváriu. Jiker bývá zhruba 200 i více. V mém případě se uchytil potěr z velmi rychle následovaného dalšího tření, takže jiker bylo asi tak 100-120 a počet přeživších je kolem 25 dospě- lých kusů. Mladí kančíci pohlavně dospívají zhruba po roce a čtvrt, kdy se dá už i s jistotou rozlišit pohlaví. Velmi rychle rostou a alfa samci během dvou let získají mohutné tělo a velký tukový hrbol, který bych k poměru těla přirovnal k hrbu, jaký mají samci Vieja.

Samec Cryptoheros sajica. (Foto: Daniel Farkaš)

I v období tření nejsou přespříliš agresivní. Dokáží si bez problému obhájit své teritorium a uchránit mladé, ale žádné útoky „navíc“ se nekonají. Jediný větší neduh by mohl být problém s vyrýváním rostlin při přípravě hnízda, ale to je vlastnost všech podob- ných cichlid.

Když se teď zaměřím na rozmnožování, tak je téměř bezproblémové. Stoprocentně se ryby naladí například při částečné výměně vody, což, jak jsem u svých svěřenců pozoroval, je dáno jejich vyšší citlivostí na dusičnany. Samec Cryptoheros sajica. (Foto: Daniel Farkaš) Nejraději se třou do úkrytů, u mne to je kokosová skořápka, do které se samec sotva vejde, ale ten těsný prostor je asi Je to nenáročná cichlida, která je ale spíše než zbarvením to pravé. zajímavá stavbou těla a u kančíků nevídanou menší agre- sivitou (což vám například potvrdí i návštěva, která se nebude rozplývat nad barevností chovanců, ale spíše se zeptá, co je to za komické kapry:-)).

Rodina. (Foto: Daniel Farkaš)

13 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma CICHLIDA PŘEDEM ODSOUZENÁ

Šárka Horváthová

Kančík příčnopruhý, Amatitlania nigrofasciata, už svým Nezmar, nebo ideální ryba? běžným anglickým názvem „convict cichlid“ (convict = od- Vzhledem k tomu, že se vyskytuje ve většině řek, potoků, souzenec) bezděky odráží všeobecný postoj naší veřejnosti, tůní a jezer od Mexika až po Panamu, v mělkých i hlubokých, i když byl odvozen od jeho zbarvení s tmavými pruhy na tekoucích i stojatých vodách, snese poměrně velké rozmezí světlém podkladu. Ačkoliv směrem na západ i přes oceán je teploty (19-36 °C), má vysokou toleranci chemických para- tahle ryba velmi oblíbená a vzbuzuje neutuchající nadšení metrů a jediné, co potřebuje, je dobré prokysličení vody. svých majitelů, u nás je její chov téměř ostuda, degradace do Dokonce ani voda s vysokým obsahem dusičnanů, ve které podřadné ligy. by jiné ryby hynuly, nebo čerstvě založené akvárium mu Pro znalé je to nezmar nehodný pozornosti, který vyvede nepůsobí výrazné potíže. mladé i v plastovém kyblíku, vhodný maximálně do zadní Na potravu není kančík příčnopruhý nijak náročný; nádrže jako neustálý dodavatel krmiva pro „lepší ryby“. přestože dá přednost mraženému nebo živému krmivu a Pro neznalé je to protivná, mimořádně agresivní ryba, která čerstvé rostlinné stravě, spokojí se i s obyčejnými vločkami rozkope akvárium, zničí rostliny a zabije všechny ostatní nebo granulemi, i když za cenu méně výrazného zbarvení. nevinné rybičky. Pro svůj nevelký vzrůst (samice 8, samec max. 15 cm) ne- Musím uznat, že všechna tvrzení jsou víceméně pravdivá, potřebuje velké akvárium (pro pár asi 80 litrů, pro komu- ovšem záleží na úhlu pohledu. nitu od 200 litrů). Proto si radost z jeho chovu mohou dovolit

Amatitlania nigrofasciata. (Foto: Šárka Horváthová)

14 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma zaneprázdnění workoholici, unavení bohémové i obyvatelé malých bytů. Pokud mají kančíci příčnopruzí dostatek pros- toru k růstu a kvalitní, rozmanitou potravu, jsou navíc oprav- du nádherní.

Vytrvalý rodič – výjimka? Rozmnožuje se velmi snadno. Pár je možno sestavit ná- hodně, na výběr partnera nejsou nároční. Nepotřebují žádné zvláštní podněty ke tření, třou se pravidelně co 2-3 týdny. Samec naléhá na nepřipravenou samičku. Jikry v počtu kolem 300 kladou na rovné pevné plochy, (Foto: Šárka Horváthová) nejlépe do úkrytu, ale v případě nouze i na plochý kámen nebo sklo akvária. Rodiče potěr bedlivě střeží a ostatní obyvatele akvária Potěr se líhne přibližně za 72 hodin. Matka ho zpravidla v této době obyčejně zaženou do rohů a za dekorace. Samec přenese do připravené štěrbiny nebo uloží do substrátu dna. se potěru intenzivně věnuje asi dva týdny, samice až 6 týdnů. Začátečníci si obvykle myslí, že rodiče kuklící se mladé sežrali Bývá ovšem potíž mladé kančíky příčnopruhé nejen prodat, a od jiker je zoufale odlovují. Není to v žádném případě nutné ale i darovat. Je proto vhodné mít v akváriu spolubydlící, a ani vhodné, kančíci příčnopruzí jsou jedni z nejlepších rodi- kteří budou mladé lovit, nebo je odlovit a zkrmit v jiném čů a málokdy se stává, že svou snůšku sami sežerou. akváriu. Nejvhodnější doba je po dvou týdnech, potěr je ještě Vykuklený potěr ještě není vyvinut, je zbytečné ho do malý a snadno zkonzumovatelný pro většinu ryb, zároveň rozplavání krmit. Rozplave se během dalších 72-96 hodin, samička je již ochotna přijmout výzvy svého partnera k dal- v závislosti na teplotě vody. Poté je zcela samostatný, ochotně šímu tření. Pokud snůšku odebereme samici dříve, zbyteč- přijímá drobnou potravu jako cyklop nebo rozdrcené běžné ně ji vystavujeme stresu z dotírání samce, na které není sušené krmivo pro ryby. připravena.

Nepřipravená samička potlačí typické vybarvení. (Foto: Šárka Horváthová)

15 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma

O mladé pečují s grácií a lehkostí. (Foto: Šárka Horváthová)

Potomky, kteří v akváriu zůstanou, rodiče akceptují po- Opravdu agresor? měrně dlouhou dobu. Pokud je akvárium dostatečně velké, Za určitých okolností jsou velmi agresivní. Především pár nejsou výraznější spory ani po dosažení jejich pohlavní dos- v malé nádrži nesnese při tření žádné jiné ryby a většinou své pělosti. spoluobyvatele zabije nebo přinutí k opuštění akvária. Ovšem Mladé dospívají nestejnoměrně, nejvyspělejší jsou schop- čím větší mají prostor, tím jsou mírnější. Pokud mají možnost ni se třít již v 16-ti týdnech, ale pro co nejlepší vzrůst a vývin obsadit zhruba 80-100 litrů v komunitní nádrži, nevšímají jedinců je vhodné zabránit předčasnému tření. si ani docela malých ryb a nenapadají jiné teritoriální ryby V akváriu s rodiči se obvykle námluvy nepovedou, při dokonce ani v době, kdy hlídají potěr. Mám dva páry spolu odlovení je lépe pohlaví oddělit. Čím dříve budou mít s dalšími rybami v 300 litrovém akváriu a musím říct, že jsou mladé, tím hůře rostou, pravděpodobně proto, že se věnují to spíše pohodoví kapříci, než bojovní agresoři. více ostraze a péči o potěr a méně se dostanou k dostateč- Je velice vhodné layout akvária co nejvíce rozčlenit, nému množství potravy. Také v příliš malých akváriích ryby nejlepší jsou mohutné proděravěné a rozvětvené kořeny zakrní a i po přemístění do akvárií vhodnějších již nedosáh- rozmístěné v celé nádrži. Pak není problém chovat i několik nou maximální velikosti. párů v jednom akváriu, i když jinak jsou samci vnitrodruhově Přes všechny strasti s odbytem mladých je vždycky kouzel- velice nesnášenliví. Agresivita cichlid také stoupá s rostoucí né vidět hejno čerstvě rozplavaného potěru, sledovat samici teplotou, je dobré udržovat teplotu mezi 22 a 25 °C. krmící mláďata a majestátného samce hlídat okolí. Tato scéna Je zajímavé, že právě tito kančíci jsou velmi často použí- nikdy neomrzí děti a vždycky uchvátí každou návštěvu. Jenže váni chovateli velkých agresivních cichlid jako „rozptylovači“, podobně intenzivně se tře většina středoamerických cichlid. především při potížích s agresí samce vůči samici. V jejich A také i v poměrně nevhodných podmínkách. Většina mla- přítomnosti se původně nestabilní a problematický pár spojí dých je odolná a snadno odchovatelná. Kančíci příčnopruzí proti společnému nepříteli a dokonce dokáže vychovat mladé. ale patří k jedněm z mála, kde nemají samci tendence sa- Příčnopruzí nejsou typické společenské ryby, ale není mici napadat, natož utlouci. To je podle mě velmi příjemná pravda, že nejsou schopni soužití v různorodé komunitě. vlastnost. Pokud jsou podmínky optimální, komunikace ryb se omezuje

16 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma na vzájemné „hádky“, jak říká moje malá dcera, výhružné a ústupné postoje; snadno si najdou své místo i jiné ryby, krunýřovci, sumci, velké tetry, malé i větší temperamentní cichlidy. Pak tyto ryby nabídnou svému chovateli v každé denní i roční době akční a zábavnou podívanou.

Především samičky se rády pletou do cizích sporů, které se jich netýkají. (Foto: Šárka Horváthová)

Myslím, že jsem nesdělila nic, co by čtenář nevěděl. Snad jen, že všechny mínusy této atraktivní ryby jsou z jiného úhlu Při tření nigrofasciátů se i velké ryby raději ukryjí. pohledu nepřekonatelnými plusy. Že tahle temperamentní (Foto: Šárka Horváthová) malá cichlida dokáže člověku dát spoustu radosti, aniž by nárokovala zvláštní péči. A že si zaslouží být v čele žebříčku oblíbenosti i u nás, národa fajnšmekrů a světově uznávané akvaristické velmoci. Protože pokud získá lásku dalšího čl- víčka, přinutí ho akvaristice zcela podlehnout. A to je fajn, ne?

Pár spolupracuje při zpacifikování vetřelce, aniž by ho Amatitlania nigrofasciata – pár. (Foto: Šárka Horváthová) poranili. (Foto: Šárka Horváthová)

Ničitel, nebo stavitel? Je pravda, že chtějí mít rozhodující podíl na vzhledu svého obydlí. Pokud ale chovatel na jejich hru přistoupí, není prob- lém najít vzájemný kompromis. Dokonce i některé rostliny jsou schopny u těchto kančíků prosperovat. Tvorba layoutu ve spolupráci s cichlidami není nikdy u konce, je to neustálá změna a vymýšlení fíglů, kdy kreativita ryb ani majitele není omezena. Kančíci příčnopruzí se svými destruktivními schopnostmi zdaleka nemůžou rovnat většině ostatních stře- doamerických cichlid, jsou poměrně tolerantní k záměrům akvaristy. Amatitlania nigrofasciata. (Foto: Šárka Horváthová)

17 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma MÉ ZKUŠENOSTI S GEOPHAGUS SP. TAPAJOS RED HEAD

Tomáš Pařízek

Geophagus sp. Tapajos Red Head. (Foto: Tomáš Pařízek)

Geophagus sp. Río Tapajos pochází z brazilského jezera V prvním roku jejich života jsem zaznamenával zvýšenou Tapajos, ležícím na Río Tapajos při jeho ústí do Amazonky. vnitrodruhovou agresivitu, pošťuchování a vzájemné předvá- Patří do skupiny tzv. eartheaters – požíračů země. Neustále dění. V tomto období jsem přišel z nezjištěných příčin o jednu v tlamě přesívají substrát a hledají v něm potravu. Z tohoto rybu. Po cca roce a půl jsem musel vyměnit jejich starou důvodu by měl dno nádrže tvořit jemný neostrý substrát. nádrž za novou. Hned po jejich přestěhování začalo docházet Dorůstají 25 cm. Jsou citliví na kvalitu vody. ke změnám chování. V tomto období jsem už začal jasně rozeznávat pohlaví ryb (1 M a 2 F). Každá ryba si vybrala Mé geofágy jsem koupil jakožto odchov odchytového páru, své útočiště a to bedlivě střežila. Asi po týdnu se dal dohro- tudíž F1 generaci. Byli odchováni v brněnském Sklorexu, mady pár, začalo velké, velmi zajímavé dvoření, poté příprava a proto už od narození navyklí na tvrdou vodu. třecího místa a po pár dnech se pár vytřel na břidlicové dno Je až s podivem, že se odchov podařil v 16 °dGH, při jeskyně. pH ~ 8. Bohužel o tento chovný pár Sklorex brzy přišel, byl První výtěr nebyl úspěšný. Geofágové sdíleli nádrž s He- sežrán arowanou ve výstavní nádrži. ros severus a Pterophyllum scalare. O potěr rodiče přišli Od začátku jsem měl 4 mladé, sotva 5 cm velké geofágy spíše z důvodu neschopnosti jej uhlídat před ostatním osa- v 300 l nádrži. Nádrž byla vybavena několika kořeny, jako zenstvem. Tapajos Red Head jsou jinak mírumilovné ryby, substrát byl použit jemný křemenný písek frakce cca 0,8 mm. mohou být chovány i s menšími druhy teter, v době tření jsou Ryby byly krmeny převážně živou a mraženou potravou, však značně agresivní. Pozoroval jsem značnou nervozitu kterou tvořily artemie, gamarus, krill, nitěnky, patentky. samce i samice, spojenou s agresivními útoky na ostatní Převážně ale živými patentkymi a nitěnkami. Jejich růst obyvatele nádrže. Jedna skalára to bohužel nepřežila. Proto byl pomalý. jsem páru nechal samotnou nádrž.

18 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma

Stará nádrž pro geofágy. (Foto: Tomáš Pařízek)

Nová nádrž. (Foto: Tomáš Pařízek)

A ještě jeden pohled na novou nádrž. (Foto: Tomáš Pařízek)

19 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma

Stáří 1 týden. (Foto: Tomáš Pařízek)

Po třech týdnech měl potěr asi 1 cm. Malé ryby začaly přijímat už i nitěnky. V tuto dobu je rodiče skrývali v tlamách pouze přes noc a v případě hrozícího nebezpečí. V šesti týd- nech se už neskrývaly rybky vůbec. Následující výtěry přicházely v intervalech 4-8 týdnů. Jelikož jsem mladé neodlovoval, byl nový potěr vždy požrán jejich staršími sourozenci.

Snůška jiker na kameni. (Foto: Tomáš Pařízek)

Zhruba po měsíci začlo další dvoření, tentokrát už úspěš- né. Tehdy jsem nepoužíval žádné prostředky na úpravu vody, tak byly její parametry následující: 16 °dGH, pH 8, 26 °C. Vím, že jsou údaje v rozporu s běžně dostupnými infor- macemi, nicméně to fungovalo. Pár se vytíral 1 x za necelý měsíc. Vždy se jednalo o snůšku cca 150-ti jiker, ze které byly jen malé ztráty. Jikry rodiče sbírali do tlam po 24 hodinách, po týdnu byl již potěr rozplavaný, velkosti cca 2 mm. O potěr se starali oba rodiče. Myslím, že se dokonce podíleli i na jeho krmení. Malé rybky se krmily v proudu vody, vypouštěném ze skřelí rodičů. Potěr ve stáří 3 týdny. (Foto: Tomáš Pařízek)

Samice sbírá mladé. (Foto: Tomáš Pařízek) Potěr ve stáří 6 týdnů. (Foto: Tomáš Pařízek)

20 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma

Potěr ve stáří 4 týdny. (Foto: Tomáš Pařízek)

Mladí geofágové likvidují spirulinovou tabletu. (Foto: Tomáš Pařízek)

Stáří 2 měsíce. (Foto: Tomáš Pařízek)

Geophagus sp. Tapajos Red Head. (Foto: Tomáš Pařízek)

Stáří 3 měsíce. (Foto: Tomáš Pařízek)

Po cca dvou letech jsem chtěl vyzkoušet zase jinou oblast akvaristiky, resp. rostlinné akvárium s minirybami, tak jsem chovný pár přenechal kolegovi. K chovu jihoamerických cichlid bych se ale chtěl vrátit. Jsou mou srdcovou záležitostí, hlavně eartheaters. Všem tuto skupinu vřele doporučuji. „Jihoamerické“ akvárium. (Foto: Tomáš Pařízek)

21 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma

Geophagus sp. Tapajos Red Head – samec. (Foto: Tomáš Pařízek)

Akvárium s geofágy. (Foto: Tomáš Pařízek)

22 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma GEOPHAGUS & CO.

Roman Lang

Když jsem byl prvně požádán, abych napsal krátké „pojednání“ o mé nádrži, která je prezentována na několika akvastránkách trochu nadneseně jako „Geophagus & Co.“, byl jsem trochu na rozpacích. Může to někoho zajímat? Mně osobně to akvárium (AQ) zase nějak extra pozoruhodné nepřijde a znám i celkem dost jiných nádrží, které pracují či pracovaly s tématikou Jižní Ameriky a perleťovek (namát- kou AQ wladyse či thomaZe) a určitě by i dost lidí zaujaly. Ale budiž. Nakonec jsem se nechal přemluvit a pokud tento článek čtete, tak byl zřejmě i uznán za publikovatelný :). V nepos- lední řadě jsem si totiž řekl, že možná by pro někoho mohl být i malou inspirací do světa „eartheaters“ – ryb, které byly v minulosti, dle mého názoru, mezi českými (a možná i slo- venskými) akvaristy poněkud opomíjeny. I když na druhou stranu musím přiznat, že poslední dobou se možná začíná blýskat na lepší časy – minimálně v jejich dostupnosti mezi prodejci. A tyto ryby si to určitě zaslouží.

Geophagus steindachneri – samec. (Foto: Roman Lang)

Přiznám se, že jsem z počátku koketoval i s možností vytvořit kolonii cichlidek. Akvaristé si bohužel často myslí, že malé cichlidce stačí malé AQ, a v nich se je také potom snaží chovat. Nejenže to není pravda, ale navíc skutečně mnohé přirozené aspekty chování vyniknou až v chovu ve Geophagus sp. „Pindare“. (Foto: Roman Lang) skupině, na což je ale vzhledem k jejich poměrně velké vnitrodruhové agresivitě potřeba dostatečně velká nádrž. Já jsem se po několika dlouhých letech, kdy jsem byl od Pro základní chovnou skupinu polygamních cichlidek (řek- akvaristiky odtržen (znáte to – škola, podnájmy, časté stěho- něme 3 samci a 9 samic) jsou rozměry dna 100 x 40 cm vání...), znovu poprvé vrátil s pouhými 84 litry (znáte to skutečně málo. To jsem ale trochu odbočil (a jak se znám, – nedostatek prostoru, manželka/partnerka...). S tímto obje- tak ne naposledy :)). mem jsem ještě na nějaké větší cichlidy ani nepomyslel, i když Tak tedy, když jsem měl jasno, co v AQ mít nebudu, začal trpasličí cichlidky je dostatečně a téměř plnohodnotně (tedy jsem přemýšlet, co naopak by tam být mohlo. Jistě mi mnozí až na tu velikost) zastoupily. dáte za pravdu, že tato fáze akvaristiky je jedna z jejích Po roce se mi ale už zdálo, že „protivník“ doma je dos- nejpříjemnějších – můžeme totiž maximálně popustit uzdu tatečně zpracován na to, abych se pomalu mohl začít ohlížet fantazii a vymýšlet všechny možné i nemožné kombinace po něčem větším. Píši „větším“, ale když pak dodám, že se rybek. Realita je potom samozřejmě už o něčem jiném. jedná o 160 litrů, tak to mnohým s jejich „bazény“ přijde Má výchozí pozice byla víceméně jasná – zdrojová pražská úsměvné. Ale vzhledem k prostorové dispozici bytu (jde vodovodní voda má okolo 8 °dGH a 4 °dKH a tu jsem nikte- o mezonetový byt, v kterém je většina stěn skosena) šlo rak upravovat nehodlal. S lehkým srdcem jsem tedy přeskočil o maximum, co jsem si mohl dovolit, a přitom minimum pro Afriku (pro kterou je to nakonec stejně moc malá nádrž) chov většiny plánovaných ryb. Takže relativní spokojenost. i Střední Ameriku (u té jsem měl navíc obavy z přeci jen

23 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma trochu vyšší agresivity místních cichlid, která se v menší Vrátil jsem se tedy k poněkud konzervativnějšímu pojetí nádrži může lehce stát smrtící zbraní) a obloukem jsem se s rostlinami, a protože kvůli rybám jsem zastáncem spíše dostal zpět k Jižní Americe. Jako každý akvarista, který není nedosvětlených než přesvětlených nádrží (občas jen kroutím již úplný začátečník a preferuje ryby nad rostlinami, jsem hlavou nad tím, co někteří „rostlinkáři“ do svých ryb pouští), se poohlížel po něčem přeci jen méně běžném, co navíc volil jsem kytky obecně nenáročné a odolnější. U Aqua Daho v mém případě doroste tak okolo 15 cm. Mj. jsem uvažoval jsem si objednal směsku echinodorů a jeden druh valisnerie i o Aequidens metae – krásné, ale bohužel přehlížené cich- s tím, že ne všem druhům se bude dařit, což se později lidě, od níž mne nakonec odradila jen její možná velikost samozřejmě potvrdilo. 20 cm (i když kdo ví, jak je to v reále). Při brouzdání na všech Jisté nebezpečí pro rostliny představují i samotné perle- možných zahraničních stránkách a fórech, které mají co do ťovky. Ne, že by je cíleně ničily nebo dokonce žraly, ale činění s cichlidami, jsem opakovaně narážel na „eartheaters“ intuitivně okolo nich hledají něco k žrádlu a neustálé a postupem času jsem docházel k přesvědčení, že teoreticky „postrkování“ mladým rostlinám hodně ztěžuje zakořenění. mám vybráno. Tady bych doporučil si pořídit pokud možno již vzrostlejší Co mne přesvědčilo? V první řadě jde o poměrně (na cich- kytky nebo nechat nádrž dost dlouho bez ryb, aby se rostliny lidy) mírumilovné ryby, které se většinou spokojí s pouhým měly dost času „usadit“. Hladinu pokrývají se střídavými odehnáním rivala (nyní mluvím o tzv. pravých perleťovkách úspěchy Pistia, Ceratopteris thalictroides a Ceratophyllum rodu Geophagus – „true Geophagus“ – tedy mimo komplex demersum – jsou období, kdy se jim vysloveně daří, a období, brasiliensis a crassilabris), některé druhy dorůstají i do při- kdy bych je nejraději vyhodil. jatelně malých rozměrů, mají celkem unikátní způsob cho- Plastové pozadí polské provenience je z Hornbachu – vání, kdy při hledání potravy přesívají substrát a z pohledu musím uznat, že provedení bylo opravdu kvalitní a realistické, rozmnožování to jsou tlamovci (larvo- i ovofilní). To byla pro nicméně vhledem k tomu, že časem postupně téměř celé mne tak zajímavá kombinace, že jí prostě nešlo odolat :)). zarostlo jávským mechem, moc z něj nakonec vidět není. Na levé straně je velký kořen, který je možná rozměrný až Původně jsem měl v plánu se maximálně přiblížit realitě moc a několikrát jsem už uvažoval i o jeho výměně. Důvodem, říčního habitatu, tj. vytvořit ponuré a tmavé AQ s minimem že se tak nestalo, je to, že je oblíbeným úkrytem ryb – shora rostlin a naopak množství kořenů, větví a listí. Možná vám se na něm pravidelně tře pár Laetacara dorsigera a ve stínu to nezní moc zajímavě a ono se to navíc nedá ani moc dobře pod ním je oblíbené místo jednoho samce G. sp. „Pindare“. popsat, ale pokud jste se někdy na netu setkali s jednou A samozřejmě i jeho nesporná dominantnost hraje roli :). z nádrží Poláka Norberta Sabata, vystupujícího pod nickem Pravou stranu pro odlehčení kompozice layoutu (toto slovní Duch (jen větve, listí a rybky Apistogramma trifasciata), tak spojení byste asi od cichlidáře nečekali :)) tvoří několik tušíte, o čem mluvím. Nakonec jsem ale realisticky připustil, pokroucených větví, které jsem našel na dně jednoho že taková podívaná se zřejmě stejně brzo okouká a navíc vypuštěného rybníka a též slouží jako výborná schovávačka s listím je poměrně práce. No nějak si to člověk musí pro ryby. Z rostlin levou stranu AQ uzavírá Myriophyllum odůvodnit...:) aquaticum a pravou Vallisneria rubra. Na jednom nejmeno-

Geophagus sp. „Pindare“ – pár. (Foto: Roman Lang)

24 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma vaném zahraničním cichlidfóru se mi dostalo rady na roz- šíření volné plochy dna. Souhlasím s tím, že nemám možná zrovna typickou nádrž pro „zeměžrouty“, ale sám jsem tak trochu ve schizofrenní situaci. Na jednu stranu se rybám snažím poskytnout co největší volný prostor pro plavání a prosívání dna, na stranu druhou kytky zvyšují přirozenou členitost nádrže (což vzhledem k její velikosti je více než vhodné) a dále trochu přispívají k biologické rovnováze v AQ. Musím se ale přiznat, že s myšlenkou vymýcení středu nádrže Geophagus & Co. – 1. den. (Foto: Roman Lang) si často hraji... Než se dostanu k rybám, kvůli kterým tento článek vlastně vzniká a o nichž ještě nepadlo téměř žádné slovo, zmíním se krátce o filtraci. Že nádrž s cichlidami potřebuje kvalitní filtraci je bez debaty. Já jsem vzhledem k velikosti ryb začínal s filtrem Tetratec EX 600, který byl posléze vyměněn za EX 700 a nakonec doplněn Eheimem classic 2213. Tetru mám spíše na mechanickou filtraci a Eheim na biologickou – tomu jsem se snažil přizpůsobit i použití filtračních náplní a umí- stění nasání filtru. Objem filtrační hmoty tvoří přibližně Geophagus & Co. – 10. den. (Foto: Roman Lang) 8 litrů, což je okolo 6 % (vycházím-li z toho, že čistý objem nádrže je okolo 130 litrů).

Geophagus & Co. – 60. den. (Foto: Roman Lang) Geophagus & Co. – 1. den. (Foto: Roman Lang)

Geophagus & Co. – 1. den. (Foto: Roman Lang) Geophagus & Co. – 7. měsíc. (Foto: Roman Lang)

Geophagus & Co. – 1. den. (Foto: Roman Lang) Geophagus & Co. – 10. den. (Foto: Roman Lang) Geophagus & Co. – 10. měsíc. (Foto: Roman Lang)

25 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma

Vivariem – mnozí z vás si možná ještě pamatuji útulnou, ale opravdu malinkatou prodejnu v centru Mělníka), který mi však bohužel odpověděl (a ani mne to vlastně nepřek- vapilo), že uvedené ryby nejsou v žádné nabídce, kterou má k dispozici (včetně importérů). V tu chvíli jsem to vzdal (nechtělo se mi stále dívat jen na to, jak se mi v AQ prohání neonky, které jsem tam dal v době jeho záběhu) a volil pro mne to nejmenší „zlo“ – koupil jsem si tři ryby relativně dostupného druhu G. steindachneri, o kterém zdroje tvrdily, že má okolo 15 cm standardní délky. Jde o tzv. „nepravou“ perleťovku, což znamená, že pokud dojde v budoucnu k revizi rodu Geophagus, je velmi pravdě- podobné, že pro komplex crassilabris (mimo G. steindach- Geophagus taeniopareius. (Foto: Roman Lang) neri zahrnuje i G. crassilabris a G. pellegrini) bude vytvořen vlastní rod (obdobně se hovoří o komplexu brasiliensis). Ufff a nyní konečně k rybám. Jak už jsem zmiňoval, I když jde o rybu relativně vnitrodruhově agresivní (mimo AQ bylo od počátku plánováno pro perleťovky, a to perle- fyziognomie je toto jeden z odlišných rysů od „pravých“ perle- ťovky menšího vzrůstu. Tady jsem se však dostal do střetu ťovek), doufal jsem, že členité AQ jejich útočnost utlumí. s realitou – před dvěma roky, kdy jsem AQ zakládal, bylo V jejich prospěch pak přispělo to, že jsem viděl jeden vzrostlý téměř nemožné na ryby této skupiny dorůstající k 15 cm pár na výstavě v Rychnově, který plaval v nádrži společně narazit. I po tom, co jsem po nějaký čas vytrvale procházel s hejnem potěru, na což byl moc hezký pohled. český akvaristický internet, jsem byl stále víceméně na nule. Pořídil jsem si tedy skupinu tří ryb, které byly v době Pouze z doslechu jsem se dozvěděl, že brněnský Sklorex nabízí nákupu ještě příliš mladé na určení pohlaví – předpokládal k prodeji Geophagus sp. „Tapajos Red Head“ (pokud si dobře jsem však, že jsem si přivezl 1 samce a 2 samice, což se pamatuji, mělo jít o F1 či F2 generaci jejich vlastního naštěstí potvrdilo (výhodou tohoto druhu je zřetelný sexuální odchovu), ale u těchto ryb jsem si nebyl jistý jejich velikostí. dimorfismus, což u „pravých“ perleťovek není). Vzhledem Na internetu u ryb se jménem G. sp. „Tapajos Red Head“ k tomu, že většinou kupuji mladé ryby, tak jejich pohlaví či „Orange Head“ udávají různé zdroje různou délku – mohu často pouze odhadovat – obecně se mi nejvíce osvědčilo nejčastěji mezi 15-25 cm. Mezi akvaristy se má za to, že jde vycházet z velikosti; na zbarvení se vzhledem ke stresu ryb o dva různé druhy, ale Thomas Weidner ve své knize South v akvaristikách velmi spoléhat nedá. American Eatheaters píše pouze o G. sp. Tapajos „Orange Head“ (a jako synonymum uvádí „Red Cheek“) – tedy pouze o jednom druhu. Je tedy k diskusi, zda se jedná o dva druhy, nebo jen barevné či lokální varianty jednoho druhu. Situaci navíc neulehčuje ani to, že existují další barevně velmi podobné nepopsané druhy G. sp. „Tapajos II“ a G. sp. „Araguari – Orange Head“. Mimochodem publikaci Thomase Weidnera by měl mít každý, kdo se jen trochu vzdáleně zajímá o „eartheaters“ – přestože je vydaná již v roce 2002, nic lepšího do rozsahu ani kvality o těchto rybách dosud stále nevyšlo. Bohužel mám dojem, že anglická verze knihy je již rozebraná a k dispozici je pouze v německém jazyce (pokud vůbec). Já jsem ji koupil přímo na internetových stránkách nakladatelství Cichlidpress o prázdninách minulého roku za $50,95. Nicméně je možné, že v některém z internetových obchodů se nějaký zapomenutý Geophagus steindachneri – samice nosící jikry. výtisk najde – za pokus to určitě stojí. To jen malá odbočka :). (Foto: Roman Lang) Podle Weidnera důstají tyto ryby 17, max. až 20 cm a sám pan Šmerda ze Sklorexu mi potvrdil, že jejich jedinci mají Ryby se sice zabydlely rychle, ale bohužel se poměrně záhy k 17 cm. Pokoušel jsem se tedy objevit i něco jiného, ale bez potvrdila jejich vnitrodruhová nesnášenlivost – samec obě úspěchu. Nakonec jsem se svým malým seznamem, který samice během měsíce ubil, resp. uhonil. To se nejčastěji stává obsahoval ryby druhu Geophagus sp. „Pindare“, Geophagus v případech, kdy samice nejsou připraveny ke tření, ale sp. „Rio Are“ (Areoes) a Geophagus taeniopareius oslovil s ohledem na jejich věk zřejmě nepůjde o tento případ. pana Kučeru z Vivaria (to bylo ještě v době před „novým“ Dokoupil jsem tedy rovnou další tři samice, protože jsem se

26 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma obával budoucích možných ztrát a současně jsem chtěl samcovu pozornost roztříštit mezi co nejvíce objektů. To se mi víceméně podařilo, protože k dalšímu úhynu již nedošlo, ale přesto bylo zřejmé, že samice nejsou zcela v pohodě. G. steindachneri má být harémová ryba, ale mé zkuše- nosti jsou jiné. Samec vždy preferoval pouze jednu samici a zbylé dvě nemilosrdně zaháněl. To probíhalo vždy do doby, dokud favorizovaná samice nosila potěr v tlamce. Díky stresujícímu prostředí to bývalo až 28 dnů (v normálním prostředí to je tak o polovinu méně), ale o potěr vždy po vypuštění přišla – byl jsem svědkem několika úspěšných lovů i zbývajících samic – i když nakonec došlo i k úspěšnému odchovu dvou jedinců, a to díky tomu, že se jim podařilo ukrýt za pozadí. Samec si potom vybral další samici a vše se Geophagus sp. „Pindare“. (Foto: Roman Lang) opakovalo. Nakonec jsem to byl já, kdo to nevydržel a celou skupinu jsem přibližně po roce prodal. Je pravděpodobné, že Takže přibližně po roce od založení AQ jsem dosáhl k uvedenému chování přispěl i malý objem nádrže, nicméně vysněného stavu – skupina perleťovek, která je v AQ střídavě i dle dostupné literatury lze usuzovat, že tyto vzorce chovaní doprovázena různými druhy trpasličích cichlidek (Apisto- budou u samce časté. Jinak při přiměřeně velké nádrži lze gramma, Nannacara, Laetacara). Předpokládal jsem tedy G. steindachneri doporučit i méně zkušeným akvaristům, „stop stav“, jenže znáte to – prostě přijde nabídka, které se protože jde o relativně nenáročné ryby. Tím, že se jedná nedá odolat :). Současně s novou skupinou G. sp. „Pindare“ o ovofilního tlamovce, získává navíc mezi jihoamerickými Vivarium nabízelo i údajné G. pellegrini. Přestože jde o blízké cichlidami punc jisté výjimečnosti. větší příbuzné G. steindachneri a lze tedy předpokládat jejich obdobný temperament, říkal jsem si, že s ohledem na jejich Nyní se vrátím v čase trochu zpět – v listopadu 2006 vzácnost to risknu a několik si jich pořídím. Perleťovky totiž (tedy asi po pěti měsících od mého dotazu na dostupnost obecně rostou velmi pomalu, což mi dávalo několik měsíců menších druhů perleťovek) se mi ozval pan Kučera s tím, k případnému vyřešení situace. Přiznávám, že tady asi ne- že má v obchodě 10 ryb druhu Geophagus sp. „Pindare“, jsem zrovna dobrým příkladem zodpovědného akvaristy, které se mu náhodou podařilo objevit v nabídce jednoho ale když prostě musíte tak musíte (to známe asi všichni :)). z velkoobchodů a zda prý mám stále ještě zájem – ryby mi Ještě než jsem dorazil do Vivaria, bylo přes maily byly nabídnuty ještě před tím, že byly zařazeny do prodeje. vyjasněno, že jde o druh G. taeniopareius – jde o jednoho V té době se mi zrovna začínaly pravidelně třít perleťovky z těch nejmenších geophágů (nejmenším je G. gramme- červenopřilbé (G. steindachneri), u kterých pomalu uzrávala pareius s 10 cm, který se však v akvahobby snad vůbec myšlenka na jejich prodej, takže jsem na nabídku jedno- nevyskytuje). Vzal jsem si opět čtyři ryby s plným vědomím, značně kývl. Vzal jsem si tedy pět kusů s tím, že může dojít že mám poměrně přerybníno. Předpokládal jsem, že porov- k nějakému úhynu a perleťovky navíc jsou společenské ryby, nám chování obou druhů ryb v dospělosti nebo počkám na které život ve skupině preferují. případné spárování a ten druh si potom nechám – tak daleko Rybky byly od počátku aktivní a potravu přijímaly velmi jsem to ale nakonec nedotáhl. dobře, nicméně měly minimální přírůstky spolu se stále propadlými bříšky. Tipoval jsem to na vnitřní parazity a snažil se je přeléčit Entizolem, ale bez většího úspěchu. Z původních pěti mi tři postupně uhynuly. Pokusil jsem se tedy sestavu doplnit z původní skupiny z Vivaria, ale i tam již dva kusy uhynuly – vzal jsem si tedy zbylé tři s velkorysou nabídkou, že pokud mi některá ryb uhyne, budou mi vráceny peníze. Tato prodloužená několikaměsíční nabídky byla i využita, protože opět dva kusy uhynuly. To, že z původní skupiny deseti ryb jich sedm uhynulo, potvrzuje jednoznačně proble- matičnost celé dodávky – bohužel bez pitvy ryb se nedá udělat žádný jednoznačný závěr. Zůstaly mi tedy nakonec pouhé tři ryby, z nichž se nakonec ukázalo, že jde o jednu samici a dva samce. Po několika dalších měsících se mi podařilo ve Vivariu koupit ještě jednu rybku a naštěstí jsem se opět trefil do pohlaví, tj. na potřebnou samici. Geophagus taeniopareius. (Foto: Roman Lang)

27 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma

Přestože se oběma druhům relativně dařilo a spolužití Uvolnění prostoru se na Pindare okamžitě projevilo – probíhalo bez větších problémů, bylo zcela patrné, že menší začaly si mezi sebou okamžitě vyjasňovat postavení, o což se G. taeniopareius získává svou aktivitou pomalu navrch. předtím vůbec nesnažily. Dominantní samec se navíc dvořil Ryby to byly daleko živější a nebojácnější – alfa samec neměl jedné ze samic, která se po několika dnech nechala zlákat a problém např. dorážet i na mou ruku. Nijak to nebolelo a vytvořili pár (jak už jsem psal, pohlavní dimorfismus je zde i když jsem to vždy čekal, neobešlo se čištění nádrže pra- minimální – v tomto případě je samec pouze o něco větší videlně bez spršky nadávek :). Naproti tomu všechny ryby s mírně protaženějšími ploutvemi). Za několik dalších dnů do jedné respektovaly vodící samice cichlidek – ty dokázaly se i zdálo, že se ryby chystají ke tření, protože pravidelně naprosto bez větší námahy zahnat i několikanásobně vetší čistily jeden kámen a k obrazu svému poupravovaly i rostliny perleťovku. Na ruku však žádná cichlidka nikdy nezaútočila – v jeho okolí. To trvalo několik dnů, ale žádný výsledek jsem jedinou odlišnou zkušenost mám s Anomalochromis thomasi nepozoroval. Zda to bylo jen jakési falešné tření nebo byly ve svém druhém AQ – thomasky vždy na ruku doráží, ať už jikry hned sežrány, nevím. jsou ve tření nebo ne – z ruky se dají dokonce i krmit, ale to Druhé kolo námluv proběhlo za další měsíc a tentokrát se už jsem zase trochu odbočil...:) vytřely na kousek břidlice přímo pod velký kořen – jikry byly Výsledkem tedy bylo to, že Pindare byly stále v defenzivě po nakladení zasypány tenkou vrstvou písku kvůli maskování. a evidentně se v AQ necítily zcela dobře. K rozhodnutí roz- Samec i samice se sice zdržovali v přímé blízkosti, ale nikoliv loučit se s jedním druhem předčasně přispěl i fakt, že filtrace nad nimi (žádné ovívání ploutvemi). Nebyl jsem svědkem i po doplnění o druhý filtr již na osm dospívajících cichlid tření, takže ani netuším, za jak dlouho se larvy vykulily (8-12 cm) nestačila, což se začalo projevovat měřitelnými (dle literatury 24 hodin). Zpočátku je nosili samec i samice, hodnotami NO2- (a u ryb zřetelně zrychleným dýcháním). ale později je měl již výlučně samec – celkem to bylo 13 dnů. Kdyby byly ryby umístěny v samostatné nádrži, lze před- pokládat kratší dobu nošení (literatura uvádí 9-12 dnů). Z mé strany má samec určitě obdiv, protože během 20 dnů žral pouze jednou (vytřely se během mé dovolené). V době odevzdání tohoto článku jsem poprvé viděl rodiče obklopené hejnem drobečků. Je úžasné sledovat, jak rychle je samec schopen posbírat to neposedné klubko zpět do tlamy. Jaká je předpokládaná životnost potěru ve společenské nádrži není třeba zmiňovat. Minimálně první odchov chci ale zkusit nechat na jen rodičích...

Geophagus sp. „Pindare“ – samec. (Foto: Roman Lang)

A nastalo tedy nepříjemné rozhodování, komu dát před- nost; třebaže to nebylo zcela jednoduché, od počátku jsem inklinoval spíše k G. sp. „Pindare“. Nehledě na to, jakou jsem s nimi měl zpočátku „piplačku“, jsou to daleko klidnější ryby, což jednoznačně preferuji. Důležité bylo i to, že již šlo o plně dospělé jedince (alespoň původní tři ryby), a tudíž jsem dou- fal i v jejich co nejbližší tření („pravé“ perleťovky většinou dospívají poměrně pozdě – okolo 18 měsíců, ale např. u ryb rodu Satanoperca jsou to 2-3 roky). Pro G. taeniopareius Geophagus sp. „Pindare“ – mladé ryby. (Foto: Roman Lang) hovořil jejich menší vrůst a jejich neobvyklé zbarvení – od téměř citrónově žluté až po opalizující zelinkavou. Pindare Závěrem mohu potvrdit, že perleťovky jsou obecně mírné mají pouze výraznější barvu ploutví (zejména břišních), ryby (v porovnání s ostatními cichlidami), které lze chovat již převládají červené pruhy doplněné modrými – obdobné od středních nádrží (řekněme 150 litrů); více je samozřejmě zbarvení má i v těle, ale je daleko méně výrazné. Zbarvení lépe. Voda jim vyhovuje měkčí a mírně kyselá, ale bez prob- ryby hodně záleží na její momentální náladě a dopadu světla lémů tolerují i vyšší hodnoty. Citlivější jsou pouze na dusíkaté (jednoznačně nejlepší jsou přímé sluneční paprsky – na látky (některým druhů nevyhovuje dlouhodobá koncentrace kochání stačí i několik minut denně :) ). Nakonec jsem se tedy NO3- již od 50 mg/l). Další výhodou je, že ani při své velikosti rozloučil ze žluťásky, ale byl jsem rád, že se stěhují jen o dvě neničí rostliny. Co se týká stravy, bez problémů přijímají jaké- patra níže a do dobrých rukou :). koliv krmení od umělého po živé.

28 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK téma

Geophagus sp. „Pindare“ – pár. (Foto: Roman Lang)

Já osobně nevidím žádný důvod, proč si tyto ryby nepořídit. Problémem může být pouze jejich poměrně malá dostupnost – běžně na ně stále určitě nenarazíte a i specia- lizovanější akvaristiky mají velmi omezený sortiment. Čím více je ale budou lidé poptávat, tím větší nabídky se časem dočkáme. Takže s chutí do toho :). rastliny P.S. Děkuji Hance za pochopení a trpělivost:))

Některé rybky vhodné jako spolubydlící k perleťovkám:

Rineloricaria microlepidogaster. (Foto: Roman Lang)

Apistogramma macmasteri “Red Mask“ – samec. (Foto: Roman Lang) Rineloricaria sp. (L010a). (Foto: Roman Lang)

29 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK rastliny HONBA ZA NOVÝMI ECHINODORY

Troels Andersen, Claus Christensen, Ole Pedersen

Neustálý vznik nových variet rodu Echinodorus si vyžadu- Bereme do úvahy i barvu, protože různé tóny zelené a je vážný přístup k výběrovým kritériím ve vývojovém oddělení červené vytváří proměnlivý obraz akvária. Proto hledáme firmy Tropica. Kdy vlastně máme opravdu nový echinodor významné a nápadné rozdíly v barvě, spíše než abychom se místo toho, aby se jednalo spíše o nové jméno pro rostlinu, zaměřili na malé rozdíly v počtu „fleků“. A nakonec, života- která se nepříliš odlišuje od třicítky různých typů, které už schopnost představuje neméně důležité kritérium při našem množíme v naší pěstírně? Pro akvaristu je tohle oprávněná výběrovém procesu. Bohužel, mnoho nových variet se jeví otázka. slabší oproti původním „divokým“ druhům, což vede k prob- Nedávno jsme vybrali Echinodorus 'Aquartica' a Echino- lémům v naší pěstírně a následně také ke zklamání akvaristů. dorus 'Red Diamond' a nyní bychom chtěli objasnit, proč se Na základě těchto kritérií můžeme hrdě představit malý domníváme, že jde o dva nové, skutečně jedinečné typy a kompaktní Echinodorus 'Aquartica' a nádherně zbarvený echinodorů. Echinodorus 'Red Diamond'. Rod Echinodorus patří k těm nejsnáze množitelným mezi všemi vodními rostlinami, a proto je také snadné vytvořit nové variety. Rozmnožování tohoto rodu odstartovalo v býva- lé DDR, kde byl styk s okolními státy dost omezený; pěstírny se proto nemohly spoléhat v rozšiřování svého sortimentu na nové importy z přírodních sběrů. Místo toho se pěstírna Hans Barth pustila do vytváření nových variet pomocí křížení a jiných technik, zahrnujících mutace vyvolané chemikáliemi a zářením.

Echinodorus 'Aquartica' v malé skupině, použitý v popředí akvária. (Foto: Oliver Knott)

Echinodorus 'Aq uartica'

Echinodorus 'Aquartica' vznikl křížením několika růz- ných echinodorů, mimo jiné Echinodorus horemanni a někte- rých forem s oválnými listy. Varietu vytvořil Kristian Iversen z dánské firmy Aquartica. Echinodorus 'Red Diamond' vypadá v akváriu opravdu Echinodorus 'Aquartica' je unikátní díky svému nízkému a nádherně. (Foto: Oliver Knott) kompaktnímu vzrůstu, což z něj dělá vhodnou a atraktivní rostlinu do popředí. Roste pomalu a dokonce i po několika Později došlo k tomu, že se na celém světě začaly pro- měsících nepřesahuje jeho výška 10-15 cm. V kontrastu dukovat nové variety echinodorů. Proto jsme my v Tropice k jiným rostlinám rodu Echinodorus, jeho oválné a svěže ze- vystavení často rozhodnutí, jestli nové formy zařadíme nebo lené emerzní listy přežívají, když rostlinu ponoříme do vody ne do naší nabídky jako nové variety. V tomto procesu se a zasadíme do akvária. Zvláštní listy odlišují tento echinodor řídíme přísnými pravidly, abychom se vyhnuli tomu, že „roz- od jiných, vhodných také do popředí, jako je např. Echino- šíříme“ nabídku o rostliny, které se jen nepatrně liší od třiceti dorus tenellus. Echinodorus 'Aquartica' se hodí do menších variet, které už pěstujeme. akvárií jako solitérní rostlina nebo, jak je ilustrováno na foto- Velikost, barva a životaschopnost jsou pro nás tři nejdů- grafii, v menších skupinách po 5-6 jedincích. ležitější výběrová kritéria. Mnoho zástupců rodu Echinodorus Při vyšší světelné intenzitě se někdy objeví červenavé nebo představuje velmi vzrostlé rostliny, takže spíše hledáme něco růžové zabarvení; při menší intenzitě má potom Echinodorus s menším vzrůstem; variety vhodné do popředí nebo do střed- 'Aquartica' kratší listy a kompaktnější vzrůst. Jde o nenároč- ní části akvária, raději ve skupinách, protože solitérní echi- nou rostlinu, která je odlišná a atraktivní, takže věříme, že se nodory jsou již bohatě k dispozici. velmi brzo stane mezi akvaristy populární.

30 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK rastliny

Echinodorus ' Red Diamond'

Echinodorus 'Red Diamond' pochází z Ukrajiny a pravdě- podobně za jeho vznikem stojí křížení mezi Echinodorus horemanni 'Red' a Echinodorus x barthii. Výsledkem je at- raktivní rostlina s protáhlými listy, vhodná do popředí nebo do střední zóny akvária; zbarvení se pohybuje mezi slabě růžovou až k temně rubínové. Obzvlášť tato hra barev dělá z Echinodorus 'Red Diamond' velmi zajímavou rostlinu; často můžeme na jedné rostlině pozorovat mnoho různých odstínů. Na rozdíl od značné části ostatních echinodorů, Echinodorus 'Red Diamond' si ucho- vává drobný vzrůst, což z něj dělá výbornou solitéru i do malých nádrží. Ve větších akváriích doporučujeme sadit sku- pinu 5-6 exeplářů. Růst Echinodorus 'Red Diamond' podporuje výživný sub- strát; za optimálních podmínek může produkovat 1-2 nové listy týdně. Dobré osvětlení přispívá k rubínovému zabarvení listů. Echinodorus 'Red Diamond' je snadno pěstovatelná rostlina a se svými mnoha odstíny zelené a červené nám poskytuje krásný a nápadný kontrast k zelené stěně rostlin v pozadí akvária. bezstavovce

Echinodorus 'Red Diamond' se svými překrásnými Zdroj: rubínovými listy. (Foto: Christel Kasselmann) [1] www.tropica.com

Pripravte sa na nový ročník súťaže... VÝSTAVA MINIAKVÁRIÍ AKVAZIMA 2008 Sledujte klub.akva.sk!

31 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK bezstavovce 4 x 4 O "CRYSTAL RED" A VODĚ

Norman Durný, Jaroslav Chalupek, Khanh Ta, Jakub Jelínek

Čtyři akvaristé, více či méně úspěšní chovatelé Caridina cf. cantonensis "Crystal Red", se s námi podělili o své zkušenosti s chovem těchto krevetek a odpověděli na čtyři otázky, týkající se vody:

1. Jaké jsou optimální parametry vody (pH, tvrdost, alkalita, obsah solí...) pro chov "Crystal Red"? 2. Jsou "Crystal Red" citlivé na obsah dusíkatých látek? Jak reagují na výměnu vody? 3. Jaké rozmezí teplot snášejí a jaká teplota je pro ně ideální? 4. Je lepší proudící, nebo stojatá voda?

Norman Durný meriam len vodivosť a tá predstavuje vo vstupnej vode pre crystalky cca 150 μS/cm, v akváriu je to potom okolo 200. Crystalky chovám, resp. s prestávkami sa snažím chovať Celková tvrdosť predstavuje asi 4 °dGH. Či sú však moje para- asi tri roky. Mal som ich už priamo od rôznych chovateľov, metre optimálne, je veľmi diskutabilné. ale aj z rôznych obchodov či výstav. Crystalky považujem stále za veľmi problematický druh v mojich podmienkach, 2. Povestnú „citlivosť“ crystaliek na dusíkaté látky pova- rovnako ako Macrobrachium lanchesteri. žujem za výmysel, u mňa sa nič podobné neprejavuje. Obsah Takmer vždy je kameňom úrazu výmena vody. Keď vodu NO3- do 50 mg/l im nespôsobuje nič ani v dospelosti, ani nemením, nemnožia sa; keď vymením, je to buď dobré, mladým. Obsah NO2- a ostatných dusíkatých látok neme- alebo zlé, niekedy až veľmi zlé. Starostlivosť o ne by som na- riam. S výmenou vody je to však trošku alchýmia, niekedy až zval „piplačkou“. Mením im vodu dva krát týždenne cca 1/3 vyslovene šťastie či nešťastie. Niekedy reagujú krevetky na objemu akvária. Vodu miešam deionizovanú a vodovodnú výmenu veľmi pozitívne a niekedy 90 % z nich výmenu vody a pripravujem ju 3-4 dni vopred. Akvárium neodkalujem, proste nezvládne. Pritom robím výmenu vždy rovnako, ako aj len stiahnem vodu a novú nechám dokvapkávať zo suda. Po- prípravu vody tri dni vopred. Viacmenej upodozrievam vstup- malé pritekanie novej vody sa mi osvedčilo, prípadné úhyny nú vodu z obsahu niečoho, čo nie som schopný zmerať, ináč si sú takto menšie. neviem tieto úhyny vysvetliť. Keď všetko ide ako má, sú crystalky veľmi produktívne a v podstate aj vcelku rýchlo rastú, takže nie je problém mať 3. O ideálnej teplote neviem zhola nič. Každý jeden úspeš- behom mesiaca niekoľko desiatok až stoviek mladých od pár ný chovateľ, s ktorým som sa o crystalkách rozprával, prisahá samičiek. No u mňa vždy príde nejaká nečakaná udalosť a na úplne inú teplotu. U mňa prosperujú pri teplotách od z niekoľko sto mladých ostane len zopár, ledva na záchranu 18 °C do 28 °C. Ohrievače nepoužívam, takže teplota vody mojej populácie. „kopíruje“ teplotu v chovni. Čo však môžem jednoznačne odporúčiť, je veľmi striedme kŕmenie. Aj jednorázové prekŕmenie sa mi už na nich vypo- 4. Skúšal som chovať crystalky v akváriách s čerpadlami – mstilo. V podstate treba kŕmiť tak, „aby rástol mach a ne- a teda relatívne silnejším prúdením vody – aj v akváriách bez rástli riasy“. Toto bolo u mňa asi najzložitejšie pri crystal- akéhokoľvek pohybu vody. Nevšimol som si pri týchto cho- kách, pretože iné druhy krevetiek, čo mám, s týmto až taký voch žiadne rozdiely v ich živote. Momentálne ich chovám problém nemajú. Čím kŕmiť je podľa mojich skúseností v akváriu so zavedeným veľmi slabým vzduchovaním. úplne jedno len platí pravidlo číslo jedna – málo. Momentálne som svoj chov „zvládol udržať“, o nejakej masívnej produkcii zďaleka nemôžem hovoriť, no niekoľko kúskov sa občas pre kamarátov nájde. Taktiež by som si ešte netrúfol nasadiť u mňa crystalky do okrasného akvária, ale sú zatiaľ mojim favoritom, „keď vyrastiem“ :-).

1. Na túto otázku je veľmi ťažké odpovedať – povedal by som, že rovnako ako na všetky pri crystalkách. V podstate som sa kedysi snažil držať vodu s pH pod 7, ale keďže pri mojej vstupnej vode je to „sizyfovská“ práca, tak teraz mám crystalky vo vode s pH od 7,5 do 9. Alkalitu neviem presne, Caridina cf. cantonensis "Crystal Red". (Foto: Norman Durný)

32 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK bezstavovce

Dnes po roce zkušeností mohu říci, že se jedná o poměrně nenáročné chovance. Původně obývaly jedno malé 25-litrové akvárium, v současné době obývají 5 nádrží o objemu 100 l a 5 malých 25 l. Od června do června je ze 7 krevetek 700 vyexpedováno a hrubým odhadem nejméně stejný počet jich mám doma.

1. Původní divoké formy z jihovýchodu Číny, tedy před- chůdci našich chovatelských forem, obývají říčky a potoky s kamenitým nebo písčitým dnem. Žijí pospolitě v koloniích Caridina cf. cantonensis "Crystal Red". na zastíněných místech tam, kde voda vytváří pomaleji (Foto: Jaroslav Chalupek) tekoucí zátoky a naplavují se organické zbytky (listy stromů, větve, utopený hmyz). Hodnoty vody jsou uváděny pH 5,8 -7, Jaroslav Chalupek dGH do 5 °, teplota podle ročního období od 15-28 °C. Já k chovu používám vodovodní vodu bez úprav, s parametry: Jako k chovateli akvarijních rybek se ke mně donesly pH 6-7, 1 °dKH, 5 °dGH, vodivost 110 μS. roku 2004 zvěsti o existenci nového, silně se rozvíjejícího trendu akvaristiky – chovu krevetek. Nijak jsem tomu dále 2. Podle mých dosavadních zkušeností jsou poměrně nevěnoval pozornost, až když se mezi několika zdejšími tolerantní k dusíkatým látkám, jednou týdně výměna 1/5 akvaristy objevily Red Cherry. Při prvním setkání na vlastní až 1/4 obsahu vody v akváriu je dostačující pro udržení opti- oči na mne tihle droboučcí tvorečkové neudělali nijak záz- málních hodnot. Na výměnu vody reagují zvýšenou aktivitou, račný dojem a věnoval jsem se dál svým rybkám. lepším zbarvením a chutí k příjmu potravy. Jsou citlivé na Až v roce 2007, když se objevila na titulní straně časo- stopy těžkých kovů rozpuštěných ve vodě, včetně běžně po- pisu Akva Fórum fotografie Red Crystal, mne zaujalo jejich užívaných léčiv pro akvarijní rybky založených na bázi mědi. překrásné zbarvení. Po přečtení článku mne začala myšlen- ka na pořízení takové krásy nahlodávat stále častěji, a když 3. V chovu krevetek Crystal Red se zdá není teplota až tak se uvolnilo malé 25 l akvárium, podle mých představ k jejich důležitým faktorem, jaký je mu přikládán důraz. Při přepravě chovu jako stvořené, už jsem neodolal. jsou schopny přežít i 10 °C bez úhony na zdraví. Němečtí Zařízení bylo jednoduché, klasický molitanový filtr, přátelé mi radili nejlepší teplotu pro chov 22 °C. V mých kousek plochého břidlicového kamene obsypaného jemným akváriích, kde dosahuje teplota běžně 25-27 °C a v horkých pískem, malý kořen a trs jávského mechu. U zdejšího letních dnech často až 30 °C, by teoreticky byly předem od- vývozce akvarijních rybek jsem zakoupil 7 krevetek na souzeny k zániku. Zjevně jim to nevadí, ochotně se množí. zkoušku. Jedna z nich nosila pár vajíček, po transportu jich Z toho lze usuzovat následující: možná kratší délka života, většinu odhodila a zbyly tři, které zdárně donosila. K mé než uváděné až 2 roky; zvýšený metabolismus, který dohání radosti se skupinka rozrostla o tři maličké, kterým dospělci větším množstvím potravy. nijak neubližují. V té době jsem své chovance v nádrži stále hledal, místo 4. Už z podmínek, které mají v přírodě, je jasné, že jim krásně červené barvy byla jen hnědavá a místo bílé jen prů- nejlépe vyhovuje dobře prokysličená, lehce proudící voda. svitné pásky. Jen výjimečně se na některé z nich objevilo S oblibou plavou proti proudu z vyústění filtru do nádrže. klasické zbarvení. Z dalšího vrhu se narodilo již 40 mladých. Zpočátku byly krevetky krmeny řasou setřenou ze spodu krycích skel akvárií + krmnými tabletami pro akvarijní rybky. S přibývající početností populace se konečně dosta- vilo i červenobílé zbarvení, už jsem je po akváriu nemusel pracně zrakem hledat. Byly zkrátka všude. Již ve stáří 3-4 měsíců jsou pohlavně dospělé, samičky začínají nosit vajíčka a nastává populační exploze. Tady nastává problém s dostatečným množstvím potravy. Proto zahraniční chovatelé, kteří produkují krevetky ve velkém, zkrmují prakticky jakékoliv granulované krmivo, králičím počínaje až po kočičí. Sám jsem problém vyřešil prvním, co mne napadlo: vařením kopřiv, které rostou všude poblíž Caridina cf. cantonensis "Crystal Red". domu. (Foto: Jaroslav Chalupek)

33 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK bezstavovce

Khanh Ta Jakub Jelínek

Při prohlížení obrázků na internetu jsem se do těhle kre- Caridina cf. cantonensis "Crystal Red" patří zajisté vetek zamiloval. Hned jsem si o nich začal shánět informace k „obtížnějším“ krevetkám. Při dodržení, nebo spíše vyho- a do první koupě jsem šel s tím, že je odchovám – a to se mi vění optimálním podmínkám, je však velmi snadno množi- také po pár týdnech povedlo. Takže nejdůležitější je mít co telná. Hlavní problém v odchovu vidím ve velké citlivosti nejvíce informací a pečlivá příprava – a množení jde skoro mláďat na parametry vody. Především dusíkaté látky a samo. Vybírám si pouze nejhezčí kusy a odchovávám spíše pH. Zatímco dospělci přežívají v nádrži s NO3- 40 mg/l pro kvalitu, než pro kvantitu. a pH i 8,2, mláďata mají problémy už při NO3- > 20 mg/l Pro úspěšný chov kvalitních jedinců je kromě správných a pH > 7,4. parametrů vody důležitá strava. V žádné odchovničce by ne- Mně osobně se nejvíce osvědčily nádrže bez substrátu, měly chybět zelené přisedlé řasy, jávský mech, dubové listí, jen s plovoucími rychle rostoucími rostlinami a dřevem, po- „bublifuk“ a kvalitní granule pro krevety. případě listím. Je pravda, že taková nádrž nepůsobí příliš esteticky a krevetky nejsou moc vidět. V jiné konfiguraci však nejsem schopen udržen NO3- dostatečně nízké. 1. Optimum pH 6-7 (nejlépe 6,5), 4-8 °dGH (nejlépe 5-6), Krystalky jsem poprvé zkoušel chovat před třemi lety, 3 °dKH, NO3- do 10 mg/l (nejlépe 0-5), NO2- 0 mg/l. kdy jsem vlastně s krevetkami začínal vůbec. S minimem informací a žádnými zkušenostmi to nedopadlo příliš dobře. 2. Na dusíkaté látky jsou docela hodně náchylné. Dávat Pak jsem si dal téměř dva roky pauzu a věnoval se jiným je do nádrže s minimálním výskytem NO2- je velký risk. druhům. Před rokem jsem v podstatě nechtěně koupil 6 kusů. NO3- podle mých zkušeností snášejí asi do 30 mg/l. Více jsem Moc jsem si od toho nesliboval. Nicméně povedlo se a od té neměl možnost vyzkoušet. Při výměně vody musíme být doby krystalky víceméně úspěšně množím (vždy je co vylep- opatrní. Měním den odstátou vodu se stejnou teplotou, jako je šovat). Za cíl do budoucna si kladu především postupné zlep- v nádrži. Nejlepší je měnit každé 3 dny 1/5 vody se stejnými šování vzhledu svých chovanců selektivním křížením. Jde mi parametry. Musíme dávat pozor na změny pH. Při velké tedy především o kvalitu, ne o kvantitu. změně pH a větším množství vyměněné vody umírají. Nej- náchylnější na to jsou těhotné samičky. 1. Nevím, zda se jedná o parametry optimální, nicméně se 3. 20-26 °C (nejlépe 23 °C). Při 23-24 °C se mi nejrych- snažím udržovat vodu mírně kyselou a relativně měkkou. leji množily. Aktuální měřené parametry mám pH 6,8, alkalita 3 °dKH, tvrdost 4 °dGH. Těchto hodnot dosahuji přidáváním rašeliny 4. Nejlepší je pro ně filtr poháněný vzduchem. Mají rády do filtru. Vstupní vodu mám pH 7,8, tvrdost i alkalita 11 °. hodně okysličenou vodu a mírně proudící, takže pro ně ideál. Stojatá voda není dobrá a prudce proudící z vnitřních filtrů 2. Krystalky na obsah dusíkatých látek citlivé jsou. Hod- také ne. noty je vhodné držet co nejnižší. U NO2- a NH3+ nulové. Vodu vyměňuji příležitostně 1 x týdně až 1 x za 14 dní, dle aktuální potřeby. Vždy tak 1/10 objemu. Vodu nikterak ne- upravuji. Natočím z kohoutku a vlévám do akvária.

3. Prakticky mám vyzkoušené rozmezí 18-27 °C. Jako ideální bych viděl teplotní rozsah 22-25 °C. Já chovám kre- vetky v nádržích s teplotou 23 °C. V případě veder se snažím o max. 25 °C. Pokud je v okolí teplota vyšší, je vhodné vodu v akváriu chladit.

4. V nádržích mám vodu spíše proudící. Nemyslím však, že by proudění vody mělo vliv na úspěch chovu. Na zahra- ničních fórech jsou často popisovány úspěchy i v nádržích bez aktivní filtrace. Caridina cf. cantonensis "Crystal Red". (Foto: Khanh Ta)

34 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK bezstavovce

Latinský názov Caridina cf. cantonensis 'Tiger' Slovenský názov/synonymum žiadny Pôvod Južná Čína, Hongkong Veľkosť samice okolo 30 mm, samci 25 mm Správanie mierumilovná Popis Malá krevetka, na priesvitnom tele s miernym oranžovým nádychom hlavy a chvosta päť viac alebo menej výrazných lomených pruhov. Pruhy môžu byť od sýto čiernej cez hnedú až po tehlovo červenú, výnimočne červenú farbu, občas lemované bielym až krémovým lemom. Medzi pásmi sa môžu ale nemusia objaviť drobné bodky bielej, hnedej alebo čiernej farby. Samice sú vždy väčšie a mohutnejšie ako samce, väčšinou výraznejšie sfarbené. Vajíčka nosiacich samíc zo začiatku hnedé, postupne blednúce až do oranžovej farby. Rostrum krátke s drobnými zubmi. Oči bledohnedé s čiernym stredom.

Minimálna Optimálna Maximálna Teplota °C 16 24 28 pH 6 okolo 7 8,5 Celková tvrdosť °dGH 2 okolo 6 10 zaujímavosti Potrava Všežravec – odumierajúce časti rastlín, planktón a mikroorganizmy žijúce na rastlinách a dekorácii, bežné krmivo pre akváriové ryby, riasy. Rôzna zelenina, ovocie. Rozmnožovanie Špecializovaný typ, celý cyklus prebieha v sladkej vode, z vajíčok sa liahnu životaschopné približne 1,5-2 mm veľké, samostatné mláďatá. Pohlavné rozdiely Samice sú väčšie, mohutnejšie, väčšinou výraznejšie sfarbené. Plodnosť Do 50 mladých približne každých 6 týždňov v závislosti od veku a kondície samice, zväčša však len do 30. Požiadavky na chov Akvárium od 20 l objemu, hustejšie zarastené jemnolistými rastlinami a machmi, kore- ne. Výmena aspoň 1/3 vody týždenne za vodu s rovnakým pH a teplotou, pretože sú citlivejšie na prudké zmeny. Odchov Jednoduchý, po udomácnení sa a prispôsobení sa podmienkam. Pri zanedbaní výmeny vody zastavia samičky produkciu vajíčok. Prírodná forma je plodnejšia, keď v zimnom období klesne teplota vody k 16-17 °C. Dospelé jedince si mladých nevšímajú.

Zvláštnosti V dnešnej dobe pri rôznych vyšľachtených formách sa aj pri základnej forme objavujú mladé iných foriem. Príbuzné druhy/variety Vyšľachtené variety s bledými očami tzv. “blond“, s modrým telom, albinotické s červe- ným pruhovaním, celočierne formy a rôzne kombinácie.

Caridina cf. cantonensis 'Tiger' – samec. Caridina cf. cantonensis 'Tiger' – samica. (Foto: Norman Durný) (Foto: Norman Durný)

35 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK zaujímavosti ODCHOV MANT V AKVÁRIU

Markéta Rejlková

Zatímco my jsme v úterý 17. června trávili čas všelijak, Manta birostris daleké Japonsko se radovalo. Z události, která určitě stojí za povšimnutí všem milovníkům přírody, potažmo návštěvní- Manta atlantská, manta velká nebo jednoduše rejnok kům a obdivovatelům veřejných akvárií – a sice z narození manta – to je český název podivuhodné paryby, která brázdí mantího „drobečka“. světové tropické oceány a dokonce i teplejší vody mírného Jedná se teprve o druhou podobnou událost na světě. pásma. Bylo rozlišováno několik druhů; téměř jistě jde ale Akvárií, která chovají manty, je z pochopitelných důvodů jen o lokální variety. Je to vůbec největší rejnok, na šířku velmi málo – manty mají ohromné prostorové nároky. může měřit až 6,7 m (udává se někdy ale až 9 m!); je přitom Světový primát mezi veřejnými akvárii má v tomto ohledu širší, než delší. Není nic známé o délce jejich života; nepochybně japonské Churaumi Aquarium v Okinawě [1], odhaduje se, že by to mohlo být okolo 25 let. Manty váží až které chová manty nejdéle a nejúspěšněji. Dokladem je fakt, 2000 kg a navzdory své velikosti nejsou nijak nebezpečné – že oba známé porody mant se uskutečnily právě zde. velmi poklidně proplouvají vodou. Žijí většinou samotářsky v hloubkách do 30 m, často ale První porod manty v zajetí sledovalo 16.6.2007 celé navštěvují korálové útesy, kde je pak můžeme obdivovat Japonsko prostřednictvím televizních kamer. Video si můžete ve skupinách. Přicházejí se sem nasytit a zejména dopřát prohlédnout zde: [2]. Vůbec poprvé tak měli vědci možnost tělu očistu – svým způsobem se „zavěsí“ šikmo nad útesem sledovat porod zblízka a dozvědět se třeba to, že gravidita a úplně v klidu se svěří do péče ryb-čističů. trvala 374 dní díky tomu, že páření rodičů v akváriu o rok Živí se planktonem a drobnými obyvateli moří, včetně dříve neušlo pozornosti. Samička při porodu měla rozpětí ryb. K tomu jim slouží velká ústa, která mají na rozdíl od „křídel“ 1,9 m. Zajímá vás, kolik měřilo mládě? Ale to přece jiných rejnoků umístěná na přední straně hlavy. Po stranách byl rozměr čerstvého „miminka“! Jeho matka měřila 4,2 m a úst jsou dva laloky, které slouží ke směrování vodního prou- otec 3,5 m. Manty se rodí „srolované“ a hned po porodu jsou du do hladové tlamy. Tyto laloky, pokud manta neloví, složí plně samostatné. Bohužel, malá samička po pěti dnech do pozice, v níž kladou vodě nejmenší odpor. uhynula – příčinou byla údajně zranění, která si způsobila, Dříve byly manty komerčně běžně lovené harpunováním, když ji otec zahnal proti stěně akvária. Odlovení do bezpečné hlavně u Filipín, Japonska a v Mexickém zálivu. Vzhledem nádrže přišlo pozdě a první mantí miminko narozené v lidské k tomu, že jejich úlovky se drasticky snížily, lov pokračuje péči nepřežilo. už jen v malé míře v japonských vodách. Lokálně jsou mantí Druhý potomek stejných rodičů se narodil 17.6.2008, populace snadno zranitelné, protože se rozmnožují relativně po 366 dnech gravidity. Tentokrát jde o samečka, který pomalu a je přitom snadné je ulovit. Ve světovém měřítku je má rozpětí „jen“ 1,8 m. Ošetřovatelé nenechali nic náhodě a jich dostatek a tento překrásný tvor není zatím považovaný krátce po porodu mládě odlovili a přesunuli do jiného zaří- za ohroženého, ale vědci už zvedají varovně ukazováček. zení, kde ho budou pečlivě ošetřovat a vykrmovat. O mantách toho totiž víme opravdu málo. Na fotografii níže můžete vidět malou mantu krátce po narození, ještě ve velkém výstavním akváriu spolu s jinými mantami a žraloky. Vedení akvária si přeje, aby se sem malý Poznatky o rozmnožování byly doposud jen velmi sporé. zázrak brzo vrátil a mohli si ho prohlédnout návštěvníci. Manty jsou ovoviviparní a mají vnitřní oplození. Páření mant bylo natočeno v roce 1997 poblíž břehů Japonska a jednalo se o první podrobnější poznatky pro vědu. O příchodu na svět bylo až do okinawských událostí známo ještě méně – jedna samice, harpunovaná u Severní Karolíny, vypudila z těla již dobře vyvinuté mládě. Vzhledem ke stresu, kterému byla ulovená manta vystavená, však nebylo možné odhadnout, nakolik šlo o normální průběh porodu. O délce gravidity ne- bylo známo nic; velikost mláďat po narození byla podle nej- menších zaznamenaných jedinců odhadována na 1,2 m. Okinawští drobečci tedy tuto hranici významně překročili. Nepotvrdila se ani teorie, že před dalším zabřeznutím si mantí mámy mohou „dopřávat“ rok oddychu. Otázkou samo- (Foto: Okinawa Churaumi Aquarium) zřejmě je, nakolik je to ovlivněné akvarijním prostředím.

36 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK zaujímavosti

Vystavovat manty je pro mnohá velká akvária neustálým lákadlem; a to i přesto, že jejich aklimatizace je obzvlášť slo- žitá a často tito obři v zajetí odmítají přijímat potravu a po několika týdnech hynou. Okinawa se může pyšnit nejen uni- kátními výsledky v odchovu, ale také tím, že jako první zvládli poskytnout mantám vhodné prostředí a daří se jim je chovat dlouhodobě, už od roku 1988. Samec, který je šťastným otcem obou zaznamenaných přírůstků, uvízl náhodou v rybářské síti v roce 1992. Jeho partnerka se do akvária dostala podobným způsobem o šest let později. Okinawské akvárium se chce nyní zaměřit nejen na další úspěchy v odchovu tajemných mant, ale také se po- kouší o rozmnožení největších paryb, žraloků obrovských. Nezbývá, než jim popřát hodně štěstí a „maličké“ mantě držet palce, ať za rok můžeme oslavit její narozeniny :-)! (Foto: Jon Hanson)

Okinawa Churaumi Aquarium:

Disponuje 77 akvárii s celkovým objemem 10 000 m3.

Největší nádrží je Kuroshio s objemem 7500 m3. Jeho rozměry 35 x 27 x 10 m z něj dělají druhé největší světové akvárium. Návštěvníci se do něj dívají přes úplně největší akrylátovou tabuli na světě s rozměry 22,5 x 8,2 x 0,6 m. V akváriu žijí manty, žraloci obrovští, velcí tuňáci a dalších asi 60 druhů ryb.

[1] www.kaiyouhaku.com/en/index.html [2] www.japanprobe.com/?p=2037 [3] www.sharks.org (Foto: NOAA)

Okinawa Churaumi Aquarium – nádrž Kuroshio, kde došlo k radostné události. (Foto: Megapixie, Wikimedia Commons)

37 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK zaujímavosti SAMCI ŘEŠÍ POCHYBNOSTI O SVÉM OTCOVSTVÍ KANIBALISMEM

Markéta Rejlková

Mnoho vědeckých studií dokazuje, že (nejen) samci ryb u druhů, které pečují o jikry nebo i o potěr, po tření čelí otázce – sežrat, či nesežrat? Při tom zvažují, jestli se energie investovaná do péče o potomky vyplatí, nebo je lépe neplýtvat silami a naopak se aspoň dobře najíst. Rozhodující přitom jsou faktory jako vlastní momentální kondice, dostupnost zdroje výživy pro potěr, výskyt vhodných partnerů pro případné nové tření a také jistota, že potomci jsou opravdu vlastní. Samice pocho- pitelně mají poslední otázku mnohem snáze zodpovězenou (ačkoli jsou i z akvárií známé případy, kdy se se samcem třely dvě samice). Výzkumy a teorie se proto zaměřují přede-vším na zkoumání, jak se s rozhodováním vypořádají samci.

Jak je to ale u ryb, které se péči o jikry nebo potěr vůbec Dvoření u Telmatherina sarasinorum. Samci pěti nevěnují? Zdánlivě se ke svému rodičovství staví lehkomyslně různých barevných variet s ozdobnými sekundárními a třením pro ně vše skončilo. Jelikož nás akvaristy stále trápí, pohlavními znaky intenzivně bojují o přízeň jediné samice že mnoho ryb své jikry náruživě požírá, možná pro nás bude s krycím zbarvením. U všech barevných forem může dojít k rychlé změně taktiky od dvoření k „vtírání“; všechny zajímavá informace, že i zde lze vysledovat určité souvislosti. formy zřejmě také praktikují rodičovský kanibalismus. Vědecké práce prokázaly, že vizuální rozpoznání samčího (Foto: Suzanne M. Gray) rivala při tření zvyšuje pravděpodobnost, že samec snůšku sežere. Ačkoli nemusí po tření investovat již žádnou energii, U samic nebylo nikdy pozorováno žraní jiker po vlastním bývá pro něj v nejistotě často lepší jikry sežrat a tak se posílit tření, ačkoli jikry jiných druhů ryb (případně jiných samic před novým pokusem o rozmnožení v situaci, kdy bude mít vlastního druhu?) žerou. větší šance, že se otcem stane právě a jedině on. Samci, kteří se účastnili dvoření, a tedy měli i oficiální právo se stát otci, se po tření obvykle vraceli na místo na Ojedinělou práci publikovali v časopisu The American Na- jakousi obhlídku. Občas přitom žrali jikry. Čím více samců turalist [1] tři vědci, kteří se několik let věnovali pozorování se účastnilo tření, tím větší pravděpodobnost byla, že „vítěz“ tření u drobné rybky Telmatherina sarasinorum pocházející jikry alespoň částečně zlikviduje. (Mimochodem, před pár ze Sulawesi. Pozorování probíhalo přímo v přirozeném prost- dny jsem pozorovala tření Sawbwa resplendens – samec se ředí. Článek je k dispozici volně na internetu [2] a je v něm také po aktu vrátil na místo činu a téměř vždy jikry sežral, zajímavě analyzováno chování ryb v průběhu dvoření, tření i když to dělal tak nějak „rozvážně“. V akváriu byli i další a bezprostředně po něm. samci a občas se chtěli ke tření připojit. Samice jikry nežrala.) Samci druhů nepečujících o potomky, tak jak je tomu Lze tedy usuzovat, že v případě druhů nepečujících o jikry právě u Telmatherina sarasinorum, investují mnoho ener- nejde o rozhodování, jestli se vyplatí nebo nevyplatí dále gie do bojů s rivaly a do získání přízně samičky. Během tření investovat energii zrovna do této snůšky. Samci spíše řeší u nich pak byly rozlišeny tři samčí role: otázku, jestli jim stojí za to pohrdnout výživnou potravou, 1) vítěz, který se dvořil, stal se vyvoleným a tak se tře v páru jakou jikry představují. Je-li velká pravděpodobnost, že jde se samicí; o jejich vlastní děti, spíše tomuto nutkání odolají. 2) vetřelec, který v boji o samici neuspěl (případně se o to ani nepokoušel), přesto by se chtěl rozmnožovat; snaží se vy- Volně zpracováno podle: stihnout ten správný moment a přiblížit se k páru v okamžiku [1] Gray S.M., Dill L.M., McKinnon J.S. (2007): Cuckoldry incites vypuštění pohlavních produktů – vsází na šanci, že právě jeho cannibalism: male fish turn to cannibalism when perceived certainty spermie alespoň u části jiker zvítězí; of paternity decreases. The American Naturalist, February 2007, 3) parazit, který využívá zaujetí rodičů a nijak se nesnaží do University of Chicago Press Journals. pohlavního aktu zapojit – jednoduše se připlaval najíst. [2] www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/510604

38 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK zaujímavosti STŘÍPKY ZE SVĚTA

Markéta Rejlková

Dobrá zpráva pro všechny akvaristy, kteří by si mohli připadat znudění, že už všechny ryby znají – stačí sledovat vědecké publikace a zjistíte, že ještě stále velmi často dochází k objevování a/nebo popisování nových druhů, které mají potenciál stát se akvarijní rybou. V posledních měsících byla „úroda“ bohatá, vybírám jen malý zlomek:

Gogo atratus – tak se jmenuje nový madagaskarský sumec. Autoři popisu [1] podle velkých jiker předpokládají, že se u tohoto druhu může vyskytovat nějaký druh rodičovské péče. Více podrobností a fotografii najdete na stránkách PFK [2]. Tampichthys sp. (Foto: Markéta Rejlková) Mimochodem je tam mezi komentáři čtenářů příspěvek: „Vypadá jak synodontis za kolik se bude dát koupit“ (Kit V Mexiku sice nedošlo k objevení nového druhu, ale vědci se Morrisson)... Ehm, nemůžu se ubránit rozpakům, když něk- přesto rozhodli systematikou trošku zamíchat. Šest zástupců teří lidé bez sebemenších znalostí vlastností a nároků kupují rodu Dionda z horního povodí Río Pánuco tak přesunuli živé tvory očima očima. „Fajn, tohle se mi celkem líbí, chci to do nově ustanoveného rodu Tampichthys [8]. Jedná se o a zaplatím to, když to nebude moc drahé.“ drobné kaprovité rybky, které na první pohled nezapřou svůj příbuzenský vztah ke známým akvarijním čističům „SAE“. [1] Ng H.H., Sparks J.S., Loiselle P.V. (2008): A new species of cat- fish of the genus Gogo from northeastern Madagascar (Siluriformes: [8] Schönhuth S., Doadrio I., Dominguez-Dominguez O., Hillis D.M., Anchariidae). Copeia 2008, pp. 395–400. Mayden R.L. (2008): Molecular evolution of southern North [2] www.practicalfishkeeping.co.uk/pfk/pages/item.php?news=1727 American Cyprinidae (Actinopterygii), with the description of the new genus Tampichthys from central Mexico. Molecular Hyphessobrycon khardinae je pro změnu nově popsaná Phylogenetics and Evolution 47, pp. 729–756. tetra [3], pocházející z východobrazilské řeky Río Itaparaná. Lokalita výskytu je podle všeho typicky „černovodní“ – namě- Na stránkách PFK [9] můžete najít chronologický přehled řená vodivost 36 µS je poněkud mimo podmínky běžných většiny nově zveřejňovaných popisů ryb. Za květen a červen akvárií. Další podrobnosti najdete zde: [4]. tam najdete mimo jiné odkazy také na nové popisy cichlid (Apistogramma barlowi, Dicrossus gladicauda, [3] Zarske A. (2008): Hyphessobrycon khardinae sp. n. – ein neuer Australoheros ribeirae, Amphilophus astorquii, A. Blutsalmler aus Brasilien (Teleostei: Characiformes: Characidae). Vertebrate Zoology 58, pp. 5–13. chancho, A. flaveolus), velkého množství sumců a také [4] www.practicalfishkeeping.co.uk/pfk/pages/item.php?news=1729 popisy teter, hlavaček, rejnoků... aquadesign Rivulus formosensis [5], Rivulus giarettai [6], Lepto- [9] www.practicalfishkeeping.co.uk/pfk/pages/allnews.php lebias itanhaensis [7] jsou některé z nových halančíkář- ských objevů, které za poslední měsíc zveřejnil Wilson Costa. A ještě na závěr jednu informaci z jiného soudku – japon- Soudě podle tempa zveřejňování jeho článků se počet zná- ští vědci [10] při studiu tanganických cichlid dospěli k zají- mých druhů halančíků v Brazílii bude ještě zvyšovat. mavému závěru ohledně výběru partnerů. Perissodus mic- rolepis je šupinožravý druh, tj. napadá jiné ryby a z boku jim [5] Costa W.J.E.M. (2008): Rivulus formosensis, a new aplocheiloid speciálně přizpůsobenými ústy seškrabuje šupiny. Každá ryba killifish from the upper Corrente River drainage, upper Paraná River při útoku otevírá ústa buď nalevo, nebo napravo, a podle toho basin, central Brazil (Cyprinodontiformes: Rivulidae). Ichthyological jsou vyvinuté i příslušné svaly a kosti. Vědci nyní zjistily, že Exploration of Freshwaters 19, pp. 85–90. z 24 párů Perissodus microlepis jich 21 tvořily opačné dvoji- [6] Costa W.J.E.M. (2008): Rivulus giarettai, a new killifish from the Araguari River drainage, upper Paraná River basin, Brazil ce, tj. jedna ryba orientovaná nalevo a druhá napravo. Přisu- (Cyprinodontiformes: Rivulidae). Ichthyological Exploration of zují to tomu, že takto složený pár může svá mláďata lépe Freshwaters 19, pp. 91–95. ochránit proti vetřelcům. No není ta rybí říše zajímavá ;-)? [7] Costa W.J.E.M. (2008): Monophyly and taxonomy of the Neotropical seasonal killifish genus Leptolebias (Teleostei: [10] Takahashi T., Hori M. (in press): Evidence of disassortative Aplocheiloidei: Rivulidae), with the description of a new genus. mating in a Tanganyikan cichlid fish and its role in the maintenance Zoological Journal of the Linnean Society 153, pp. 147–160. of intrapopulation dimorphism. Biology Letters, Royal Society Publ.

39 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK aquadesign JEDEN ROK

Fabio Lorusso

Už uběhl jeden rok od okamžiku, kdy jsem se pustil do řebné pro skladbu substrátu. Kameny Dragon Stones už dobrodružství s touhle mojí poslední nádrží. Nastává tedy očištěné, kořeny namočené. ideální příležitost oslavit první narozeniny vyprávěním o tom, Chyběla jen nádrž. Ale nakonec dorazila také ta. Akvárium jak se akvárium vyvíjelo. Vitrea 120 x 50 x 50 cm. Nádherné. Osazené čtyřmi trubicemi Moje akvaristická abstinence v té době kulminovala. T5 (ve skutečnosti trochu maličko pro můj záměr, ale už jsem Předchozí nádrž byla zrušená, smutně prázdná následkem plánoval rozšíření světelného parku). Vnější filtr Praktiko300. jednoho nešťastného incidentu (zaseknuté počítadlo, všechno Suma sumárum, měl jsem všechno, abych mohl začít. zastavené jeden celý týden: hotová zkáza!). V mezičase, A tak... hurá na to! když jsem si nemohl máčet ruce ve vodě, trávil jsem čas Připevním modré pozadí na zadní stěnu akvária, uchytím jednak plánováním budoucího akvária a také procházením trubice a filtrační okruh. Potom následuje ta zábavnější a internetu. kreativnější část. Vytvoření nosné struktury takzvaného Až jsem jednou náhodně natrefil na Aquaplanta Forum „layoutu“. Ve své mysli jsem chtěl vytvořit čistou cestičku, a otevřel se přede mnou úplně nový svět! Desítky příznivců která se ztrácí v houštině porostu. Jak jsem řekl, tak jsem rostlinných akvárií. Místo přesně podle mého vkusu. Pro udělal (to je jen obrazné vyjádření!!). Pomocí Dragon Stone utišení a nasycení mého hladu po vědomostech. Nekonečné jsem vymezil oblasti, kde měly růst rostliny, a ohraničil tak večery strávené procházením starých i nových diskusí. budoucí pěšinku. Nápady, techniky, teorie... musel jsem přehodnotit některé Následovaly mnohé pokusy, abych našel strukturu věci týkající se mého přístupu k rostlinným akváriím, odhodit dostatečně stabilní a zároveň vyhovující mým nákresům. několik předsudků, příjemně jsem si rozšířil obzory. Dřevo, zaklíněné mezi kameny, by mělo připomínat větve. A touha začít znovu s akváriem narůstala exponenciálně. Bohužel se mi nepodařilo sehnat štíhlé a křivolaké kousky, tak Pryč se starou nádrží. Pryč se starými materiály. Všechno jsem se musel spokojit s tím, co jsem měl. nové. Bude to pro mě akvárium nejen experimentální, ale Když byly na svém místě prvky čistě dekorační, přistoupil také s opatrnější péčí, zaměřenou především na prosperitu jsem k samotnému dnu. V zónách, kde měly být později rostlin a na vytvoření krajinky – podle možností příjemné. rostliny, jsem rozprostřel pozzolanu, nadrobil tam trochu Začal jsem si opatřovat vše potřebné. Trochu diskuse uhlí, které mělo zabránit případnému hnití a adsorbovat na fóru, trochu pozitivní zkušenosti v jednom miniakváriu, toxické složky, které mohly eventuálně v této vrstvě sub- trochu obtížná dostupnost a vysoké ceny špičkových znač- strátu vznikat; potom přišla na řadu směs lateritu a Fondo kových produktů, trochu moje touha zkusit si to po svém, Attivo, pak znovu tenká vrstva pozzolany a uhlí a nakonec trochu z toho všeho mě vedlo k volbě akadamy jako substrátu samotná akadama. pro mé budoucí akvárium. Substrát má výšku – podle konkrétní zóny akvária – od Čtení knihy Ekologie rostlinného akvária od Diany Wal- zhruba tří do > 12 cm. Tam, kde jsem nechtěl mít rostliny, stad mě nemohlo nenalákat na vyzkoušení zeminy v akvá- jsem rozprostřel bílý, velmi jemný písek. Já vím, sám jsem si riu. Zvolil jsem i laterit, použil jsem Fondo Attivo Anubias tím strčil hlavu do oprátky. Udržovat písek čistý měla být a trochu vulkanické pozzolany: měl jsem teď všechno pot- další veliká výzva. Kde by jinak byla veškerá zábava?

(Foto: Fabio Lorusso)

40 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK aquadesign

(Foto: Fabio Lorusso)

Přišel okamžik napuštění vody. Pomalu, abych příliš ne- směrovat, usměrňovat: tohle jsou zbraně, které nám umožní zbořil to, co jsem doteď vykonal. Vodovodní vodou, abych kontrolovat a podporovat růst rostlin. Na konec jsou to ony, solemi saturoval nenasytnou akadamu. Potom jsem zapojil které rozhodují, kudy se vydat. Ne vždycky je možné přizpů- filtr, naplněný jen filtrační vatou; účelem bylo odstranit sobit rostliny výběru layoutu, pro který jsme se rozhodli. prach, který se z akadamy uvolnil. Čekal jsem jeden týden, Někdy musíme přistoupit ke kompromisům. A tehdy jsou to aby se stabilizovaly hodnoty vody, několikrát jsem měnil právě rostliny, které nám svou prosperitou, tvarem, barvami vodu, vyměnil jsem náplně filtru a opatřil jsem si rostliny. navrhnou alternativní cestu vývoje akvária, lišící se od té, Samozřejmě, že nutkání sázet rostliny mě okamžitě pře- kterou jsme měli ve svých představách na počátku. mohlo. Měl jsem jasnou představu toho, co mělo ve výsledku A také tohle akváriu nebylo výjimkou. „Nahnal“ jsem být mé akvárium, včetně rostlin, které by ho utvářely... ale všechno dovnitř a čekal jsem trpělivě, až na mě rostliny zač- poněkud se mi to vymklo z ruky. Trochu proto, že v okamžiku nou promlouvat. Zpočátku byl jejich jazyk zmatený, nebo nákupu mi všechny rostliny připadaly krásné a použitelné; jsem zkrátka nebyl ještě naladěný na jejich vlnu. Ale trochu také proto, že konec konců jsem nemohl nikdy vědět, pomaloučku, krok za krokem se začínaly vynořovat vodící jak budou v akváriu působit – dokud to nevyzkouším. linie. Od počáteční a téměř (z mého pohledu) nevyhnutelné Výsledek: napěchoval jsem akvárium zelenou (a růžovou). změti skupin a kompozic se začaly ukazovat možnosti jednot- Ze všech svých předchozích pokusů o založení a udržování livých rostlinných skupin oproti ostatním. Některé složky akvária jsem si odnesl jeden silný poznatek. A sice, že bez tedy byly postupně začleněny, zmenšeny, nebo prostě na- ohledu na všechny projekty a schémata, akvárium se řídí svou hrazeny. Jakmile došlo k určení pozice nebo důležitosti ně- vlastní individualitou, která není vždy v souladu s tím, co jaké skupiny, už to dávalo základ následným úpravám. Šlo jsme si na začátku vzali do hlavy. Pozorovat, chápat, řídit, tak trochu o štafetový běh. Téměř bez konce.

(Foto: Fabio Lorusso)

41 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK aquadesign

Akvárium je něco jako obraz, který se neustále mění a sekeru. Takže přijdou ke slovu časté částečné výměny vody, vyvíjí. Skoro vždycky je složitější donutit ho setrvat v neměn- pečlivé zastřihování rostlin, úprava hnojení a akvárium se nosti, než nechat ho podstupovat a trpět naše rozmary zase dostane zpět do formy. nejrůznějších zásahů a proměn. Tyto fáze, které se střídaly, mi přesto dovolily ocenit Dostal jsem se tak k tomu, že jsem dosáhl kompozice, rozvoj a růst některých rostlin; a rozhodujícím způsobem mě která byla podle mě příjemná, ve své koncepci podobná, ovlivnily ve chvíli, kdy jsem začal provádět některé podstatné i když prakticky dost vzdálená od představy, kterou jsem úpravy mé podvodní kompozice. opečovával a zplodil před několika měsíci. Klíčovým byl okamžik, kdy jsem získal tenké a pokroucené Malou a důležitou zmínku si zaslouží péče o akvárium větvičky, jaké jsem už dlouhý čas marně sháněl. A tak jsem se, v tomto období. Přidal jsem pátou trubici T5, 4000 K. Měnil po měsících pozorování a čekání, rozhodl. Zrušil jsem všechny jsem vodu v týdenním intervalu, cca 15 % objemu (částečně větší kusy dřeva, přetvořil jsem některé hranice „chodníčku“, z vodovodu a částečně z reverzní osmózy). Hnojil jsem na prostříhal jsem vybrané trsy rostlin a na jejich úkor zvětšil týdenní bázi, používal jsem slavné a věhlasné PMDD podle jiné, využil jsem naplno všestrannost a jednoduchost mechu receptury doktora Perise. Žádný přídavek fosforu ani dusíku, „Weeping Moss“, přidal jsem další nové esence ke své sbírce s výjimkou několika málo kapek Clisma Lax každý týden. a obětoval místo nich některé stávající. Pro akvárium to zna- Většinu makroprvků „zajišťoval“ metabolismus ryb (asi menalo začátek nového období rozvoje, ještě pořád odpovída- třicítka Trigonostigma hengeli a heteromorpha, 8 Melano- jícího mému původnímu záměru, který jsem nikdy neopustil, taenia praecox, 2 páry Mikrogeophagus ramirezi, 3 Crosso- jen v čase přepracoval a upravil. cheilus siamensis, 2 Rineloricaria filamentosa a jeden samec Od této chvíle už jsem péči o akvárium dodržoval s velkou Apistogramma cacatuoides, který tu byl dočasně). Celkově pečlivostí. Nedovolil jsem už rostlinám, aby zdivočely, skoro vzato jsem nikdy na rostlinách neviděl žádné příznaky ne- nikdy jsem nevynechal pravidelnou výměnu vody. Měl jsem dostatku čehokoli. Rostly tak, že jsem je musel zastřihovat jeden cíl: zviditelnit můj výtvor. Měl jsem z něj velkou radost každý týden. a hodně uspokojení, ale díval jsem se na něj sám. Podpořen Několikrát jsem čelil invazím nehezkých vláknitých řas; také několika kamarády, rozhodl jsem se připravit akvárium samotné rostliny, častější výměny vody a také Crossocheilus na velký skok. Přihlásit ho do fotografické soutěže; jistě ne siamensis mi pomohly v tomhle nekonečném boji. proto, abych ho viděl vítězit, ale čistě pro zábavu, radost a Ubíhají měsíce a nádrž prochází obdobími různé prospe- zadostiučinění, že si akvária někdo všimne a třeba ho ocení rity. Kvůli prostému nedostatku času jsem ji občas nechal spolu se mnou. Ale také proto, abych se dozvěděl o chybách několik týdnů bez kontroly a bez výměn vody. Potom mě a nesouladech, kterých bych si sám nevšiml; tak bych se mohl rostliny, které svým růstem překonaly veškerou únosnou poučit a zlepšit, až budu zakládat další akvária. míru, donutily k brutálním, ale nevyhnutelným zásahům. Teď, když píšu tento článek, se uzávěrka soutěže blíží a Přesně v souladu s mými absencemi se zcela dochvilně nádrž dosahuje vrcholu své zralosti. A pravděpodobně také objevovaly mé vláknité přítelkyně. Skoro jako kdyby mě své existence. I když cítím důvěrné sblížení, nastává okamžik, akvárium chtělo, svými vlastními prostředky, povolat zpátky kdy už konkrétní akvárium nemůže dát více, přes který se do služby nebo mě potrestat za to, že jsem ho nějakým nemůže dostat. A tohle akvárium se pravděpodobně v tom způsobem zanedbal. bodě právě nachází. Jeho nejkrásnější chvíle, která bude na- Akvárium tohoto typu bohužel není možné nikdy věky zachycená na posledním snímku. ponechat na delší dobu svému osudu. Rostliny ti s radostí biotopy rozhodí pečlivě udržovaný layout, řasy vždy vykopou válečnou Poslední pocta akváriu Passage across the wood:

(Foto: Fabio Lorusso)

42 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK biotopy MEXICKÝ DENÍK (2): YUCATÁN

Markéta Rejlková

Yucatán je místem, kam zamíří většina zahraničních návštěvníků Mexika. Tento poloostrov, který se stáčí severně do Mexického zálivu (a díky tomu je také mnohem snazší doletovou destinací než Mexico City pro velmi početné lety směřující do Mexika z Floridy), nabízí „turistický ráj“. Bílé pláže Karibiku okolo známého letoviska Cancún, potápění na ostrově Cozumel (kde mimochodem začíná druhá největší korálová bariéra světa) a samozřejmě i nespočet mayských památek. To zní dost ohavně turisticky a kromě Karibiku jsem zatím nezmínila žádnou vodu. Ono to taky na první pohled vypadá, že tu žádná není – naštěstí jsou tu však cenoty. Cenoty jsou důvodem, proč jsem se na Yucatán já osobně těšila z celého Mexika nejvíc a zklamaná jsem rozhodně nebyla. Oč tu vlastně kráčí? Kdysi dávno byl Yucatánský poloostrov součástí mořského dna. Jeho povrch proto tvoří vápenaté usazeniny, vzniklé ze schránek odumřelých mořských organismů. Když došlo k vyzdvižení Yucatánu nad úroveň moře, důsledkem jeho vápenité stavby bylo, že si dešťová voda velmi snadno našla cestu do podzemí, kde vznikla mohutná síť podzemních řek. Veškerá povrchová voda proto z Yucatánu zmizela a srážky byly odváděné do moře v podzemí. Během poslední doby ledové, kdy byla větší část vody na Zemi zadržována v ledovcích, došlo k poklesu hladiny světových oceánů a tomu Yucatán vděčí za nádhernou krápníkovou výzdobu, která se při prosakování vody do podzemních jeskyní v tomto období vytvořila. Když ledovce opět roztály, podzemní prostory se svými stalaktity a stalagmity byly opět zatopeny a tak to zůstalo až do dneška. Někde se strop nad podzemními řekami propadl a máme tak možnost z větší nebo menší výšky hladinu spatřit; jinde jsou však ohromné úseky řek ztracené v temnotě. Cenoty (z mayského slova d'zonot, označující podzemní prostory naplněné vodou) jsou až na několik vzácných výjimek jedinými místy, kde najdeme na Yucatánu vodu; mám tedy na mysli vodu v přírodě, vodovodní sítě a jiné civilizační vymoženosti nechávám stranou – jde nám přeci o ryby ;-). Proto je Mayové jako uctívali posvátné, používali je jako zdroj pitné vody, ale také jako místa pro obětování nebo pochovávání zesnulých. A stavěli si u nich pochopitelně svá města. Proto jsou některé cenoty v blízkosti známých památek zpřístupněné veřejnosti a patří k oblíbeným turistickým atrakcím. Jiné jsou známé a přístupné jen potápěčům a velká spousta cenotů prostě slouží místním jako koupaliště za vesnicí. Zajímavostí je, že celkový počet cenotů na Yucatánu se odhaduje na tři tisícovky a aspoň minimálně prozkoumaná je z nich méně než polovina. A dostávám se k tomu nejdůležitějšímu – pochopitelně tu žijí ryby. V otevřených částech najdeme určitý omezený počet druhů, zejména cichlid a živorodek a také tetry a sumce. V temnotách neprobádaných cenotů žijí různé slepé druhy ryb, ale i kre- vetky a další tvorové. Podzemní řeky odvádějí vodu do moře, takže blízko pobřeží je často slaná voda a proto tu najdeme velmi zvláštní společenstvo živočichů. Probádat cenoty by si vyžádalo samostatnou výpravu, ale aspoň jsme z nich malinko okusili...

(Zdroj: Googlemaps)

43 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK biotopy

Když jsme překročili hranice státu Campeche a ocitli se tak na Yucatánu, krajina působila zatím pořád stejným dojmem. Zanedlouho jsme si ale nemohli nevšimnout jedné podstatné změny – chyběla tu voda. Tabasco bylo plné říček, kanálů a rybníčků podél silnic (pravda, až na vzácné výjimky oplocených). Tady jsme jeli několik hodin, aniž bychom narazili na nějakou lokalitu, kde bychom mohli trochu vymá- chat zabahněné sítě. Vidina akvaristicky promarněného dne vzala naštěstí za své poté, co se před Champotonem objevilo podél silnice semtam mokré místo. Když se bažiny zformovaly do zcela zřetelného – a navíc přístupného! – vodního toku, konečně jsme zastavili a vyskákali z auta. Co na tom, že to bylo uprostřed ne zrovna půvabné vesničky. O mnoho horší bylo zjištění, že je venku strašlivé horko. Sednout si zase pěkně do (Foto: Markéta Rejlková) klimatizovaného auta a netýrat se nesmyslným okukováním vesnické stoky byla myšlenka, která se mi mihla hlavou; Pohled pod vodu na první pohled nepřinesl nic zvláštního dlouho tam ale nepobyla. Na rozdíl od nás, kteří jsme – bahno na dně, všude rozkládající se rostlinné zbytky, propadli lovecké a pozorovatelské vášni a na tomto malebném ponořené části „rákosí“ porostlé chuchvalci zelených řas. místě jsme strávili dvě a půl hodiny. Pročpak to? A občas se z té mlhy vynořila tetra nebo cichlida.

(Foto: Markéta Rejlková)

(Foto: Markéta Rejlková) Holá fakta nám teď zpětně prozradí, že voda zde byla „průměrně mexická“ – pH 7,96, 280 μS, ovšem teplota vody zde byla rekordní, 32,6 °C. Teplota vzduchu dosahovala 45,9 °C (!) a voda pomalu tekla. Osvěživá koupel se tedy nekonala, co nás tu zdrželo byly samozřejmě ryby. Naposledy jsme tu viděli Belonesox belizanus; kromě štik také obrovské velifery, tetry, cichlidy, gambusie... to všechno v množství, kombinacích a velikostech, že nás z toho přecházely oči.

(Foto: Markéta Rejlková)

Stačilo ovšem chvilku počkat, zorientovat se a vysledovat, kde jsou místa pohybu ryb... vzápětí se před námi otevřelo (Foto: Markéta Rejlková) ohromné divadlo. Vítejte „u velifer“!

44 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK biotopy

(Foto: Markéta Rejlková)

Hejna živorodek byla fascinující. Proplétala se mezi rost- linami, kde byl hluboký stín. Občas potom z tohoto „lesa“ vyplulo celé hejno ven, na slunci se jejich těla zatřpytila a zase stejně rychle zmizela. Bylo to opravu kouzelné, protože živo- rodky působily jako šedý komparz v pozadí za cichlidami! (Tohle malé rýpnutí do mých milých spolucestovatelů jsem si nemohla odpustit – ve skutečnosti jsme lokalitu pojmenovali opravdu „u velifer“, čímž je jednoznačně řečeno, jaké ryby nás tady nejvíce okouzlily.) Poté, co jsme viděli na vlastní oči, jak má vypadat velifera, se už asi nikdo z nás nebude rozplý- Velifery tady byly prostě nádherné, obrovské, samci měli vat nad krásou a kondicí u nás vystavovaných šlechtěných na spodku ocasní ploutve jakoby náznak černého mečíku a variet... čímž ale netvrdím, že předtím jsme to snad dělali ;-). předváděli své výstavní hřbetní ploutve v úchvatném tanci. (Foto: Markéta Rejlková)

V šeru působily přízračně i tetry rodu Astyanax, staré známé z Tabasca. (Foto: Markéta Rejlková)

Ve společném hejnu s veliferami byly často i šedé „molly“... (Foto: Markéta Rejlková)

Tyhle tetry jsou celkem pěkné, narazili jsme na ně ještě na ...ne vždy ale byly úplně šedé a přehlédnutelné – všimněte mnoha dalších lokalitách. Na téhle měřily až 10 cm. si černého samce napravo. (Foto: Markéta Rejlková) (Foto: Markéta Rejlková)

45 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK biotopy

Čeho jsme si „u velifer“ bohatě užili byly samozřejmě cich- lidy. Těšila jsem se, že v Mexiku uvidím Thorichthys meeki, jednu z „nejklasičtějších“ středoamerických cichlid. Tady se mi mé přání splnilo. Co mě překvapilo, tihle kančíci tu nebyli nijak velcí, ti z rychnovské výstavy by je hravě strčili do kapsy. Pravdou je, že tu – alespoň co se cichlid týká – byly většinou mladé ryby. Neviděli jsme tu žádný potěr, jedině „salvínka“ evidentně strážila jikry.

Rybky podobného vzezření jsme vídali velmi často a pracovně jsme je nazývali „vieja“, protože mladé ryby tohoto rodu jsou většinou podobně zbarvené a těžko odlišitelné. Po konzultaci s předním mexickým odborníkem na cichlidy Juanem Miguelem Artigasem můžeme rybu na snímku určit jako Paratheraps synspilus (u nás je známější pod synonymem Vieja synspila). Tady na některých místech Yucatánu vytváří odlišné lokální formy. (Foto: Markéta Rejlková) Thorichthys meeki. (Foto: Markéta Rejlková)

Thorichthys pasionis. (Foto: Markéta Rejlková) Paratheraps synspilus. (Foto: Markéta Rejlková)

A ještě jednou Thorichthys meeki, v pozadí je Paratheraps synspilus – už ztarší a vybarvené ryby. 'Cichlasoma' salvini. (Foto: Markéta Rejlková) (Foto: Markéta Rejlková)

46 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK biotopy

'Cichlasoma' salvini soustředěně pozorující místečko Cichlidí idylka. (Foto: Markéta Rejlková) pod listem. Se vší pravděpodobností se tam ukrývaly jikry. Salvínka hlídala okolí ostražitě, ale nijak zuřivě, v její Naprostý klid a samozřejmost, se kterou plynul život tady blízkosti tak pokojně proplouvaly živorodky i nejrůznější pod vodou, mě ohromně překvapily a donutily přehodnotit druhy cichlid. Občas se vzdálila a prozkoumávala okolí do mé představy o přirozeném chování ryb. Žádné zuřivé brá- vzdálenosti asi půl metru. Většinou však takto „zírala“ nění teritoria! Jistě, za vším je mnohonásobně větší prostor, s minimálním odstupem a nenechala se vůbec rušit. (Foto: Markéta Rejlková) který mají ryby k dispozici. Neznamená to ale, že se navzájem vyhýbají – naopak, dochází mezi nimi k blízkému kontaktu. Ať už jsou to jedinci stejného druhu, nebo „cizí“, pokojně vedle sebe propátrávají okolí, míjejí se a dotýkají. Ještě jedna myšlenka se mi při pohledu na bahnitou pustinu a hejna velkých zdravých ryb neodbytně začala vtírat – copak asi všechny ty ryby jedí??

V pozadí je už známý kančík Thorichthys meeki. Před ním se v bahnitém dně probírá Archocentrus octofasciatus. Tenhle kančík byl velice plachý a před neznámým zvědavým člověkem prchal vždycky rychle do skrytu rostlin. To vůbec neplatilo o ostatních rybách (nejen cichlidách), které mě chvíli nedůvěřivě sledovaly a potom mě klidně ignorovaly. (Foto: Markéta Rejlková) Thorichthys pasionis. (Foto: Markéta Rejlková)

47 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK biotopy

Z cenotu. (Foto: Markéta Rejlková)

Co jsou cenoty jsem už vysvětlila v úvodu článku. Teď vám tedy konečně nějaký cenot a jeho obyvatele představím. První příležitost podívat se do cenotu se nám naskytla nedaleko slavných mayských památek Chichen Itzá. Cenot se jmenoval Yokd'zonot a upozorňovala na něj malá nenápadná cedule na hlavní silnici. Vybíralo se tu vstupné jako na jakékoliv jiné veřejné koupaliště; nenechali jsme se odradit přítomnou hrstkou turistů, kteří chladivou vodu stejně brzo opustili, a cenot jsme měli sami pro sebe. Šlo o cenot otevřený, kde už nebyl původní jeskynní strop. Zato do vody sahaly kořeny stromů a stěny celé jámy působily dost divoce.

(Foto: Markéta Rejlková)

V těchto otevřených cenotech žijí „normální“ ryby, tj. nikoli slepé jeskynní druhy. Nicméně druhová skladba je podstatně chudší než v tekoucích vodách a díky tomu, že cenoty mají relativně malý objem a jsou odkázány jen na organickou hmotu, která napadá seshora (případně sem je podzemní cestou donesena z jiného cenotu), mnoho ryb se tu neuživí. Existuje poměrně úzký okruh druhů, které se v ceno- tech vyskytují. Jsou to hlavně zástupci rodů Paratheraps, Parachromis, Thorichthys, 'Cichlasoma', nám už známé tetry (Foto: Markéta Rejlková) Astyanax mexicanus a z živorodek různé molly a gambusie.

48 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK biotopy

Úplně nejtypičtější rybou je ale sumec, Rhamdia guate- malensis. Tohoto černočerného sumce jsme viděli i v jednom jeskynním cenotu, osvětlovaném jen uměle – sloužil jako atraktivní malé koupaliště s pěknou krápníkovou výzdobou. Sumců bylo v jeskyni málo; tady v Yokd'zonot se zdržovali v mnohačetných hejnech a poklidně a tak nějak tajemně klouzali vodou. Nebáli se lidí, i když si hlídali asi metrovou únikovou vzdálenost. Největší jedinci měřili okolo 30 cm.

Ale ano, v cenotu opravdu žijí tilapie! Ty jsou ovšem nepůvodní, ale v celém Mexiku (vlastně by se dalo napsat v celém světě) jsou to oblíbené konzumní ryby. Jejich přítomnost tady je smutná a šokující. (Foto: Markéta Rejlková)

Rhamdia guatemalensis. (Foto: Markéta Rejlková)

'Cichlasoma' urophthalmus, další druh typický pro yucatánské cenoty. Vzhledem ke svému omezenému výskytu jde o jednu z nejohroženějších mexických cichlid. Kořeny sahající do vody vytvářejí prazvláštní kulisy. (Foto: Markéta Rejlková) (Foto: Markéta Rejlková)

A tady najdeme jednu z příčin ohrožení původních endemických druhů. Ten roztomilý růžový kapřík je samozřejmě také cichlida, stejně jako velká modrá ryba nalevo... (Foto: Markéta Rejlková) Staré známé gambusie a molly. (Foto: Markéta Rejlková)

49 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK biotopy

Než se ponoříme do dalšího cenotu, ještě si oddychneme u skutečného jezera. Sice jsem psala, že Yucatán je prakticky bez povrchové vody, několik málo výjimek se ale najde. My jsme si udělali zastávku u „jezerního města“ Cobá, čehož jsme využili k návštěvě památek, bloudění v rozpáleném odpoledni, nebezpečným gurmánským zážitkům, koupání v jeskyni a v neposlední řadě i k prohlídce jezera. Tady jsme se ale doč- kali zklamání, na první pohled ze břehu nebyly žádné ryby patrné a na bližší zkoumání jsme jaksi neměli odvahu vzhledem k tomu, že v jezeře žili krokodýli. O jejich přítom- nosti jsme neměli pochyby, místní podnikavec si na této straně jezera zkonstruoval molo a za malý poplatek na něj pouštěl turisty a také zde krokodýly krmil. Kampak se asi odvalí, když mají plný žaludek...?

Odhalené břehy porůstaly i nízké polštářovité trsy kvetoucí Bacopa monnieri. Tato rostlinka je mezi akvaristy dobře známá. Znali ji i staří Mayové, kteří ji nazývali ya'ax-kach (ya'ax = zelený, kach = místo) a místa s výskytem této rostliny vyhledávali. Bacopa monnieri je totiž – což nás akvaristy nepřekvapí – vlhkomilným druhem, signalizujícím přítomnost vody. Voda byla pro Maye obrovským darem umožňujícím život, obzvlášť tady na Yucatánu. (Foto: Markéta Rejlková)

Jezero v Cobá. (Foto: Markéta Rejlková)

Pěkné a velké ulity ampulárek jsem nikdy nezapomněla aspoň vyfotit. (Foto: Markéta Rejlková)

Následoval přesun k moři; jeden nejmenovaný účastník výpravy při prvním pohledu na Karibik vyhlásil, že už s námi dál nejede a zůstává tady. Reakce většiny byly přesně opačné. To, že jsme tu nemohli normálně lovit ryby (nebylo kde), na nás působilo skličujícím dojmem a touha opustit Yucatán Ryby se tedy nekonaly, zato tu byl velmi pěkně porostlý sílila. Ale mně se ještě nechtělo, vždyť jsme z cenotů neviděli břeh – na snímku Hydrocotyle sp. (Foto: Markéta Rejlková) skoro nic!

50 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK biotopy

V oblasti mezi Tulúmem a Cancúnem je velmi populární aktivitou potápění a šnorchlování v cenotech. Zašnorchlovali jsme si sami v cenotech u Chichen Itzá a Cobá. Mé potápěčské já tady řešilo dilema, jestli se potápět v cenotech, nebo v moři. V těchto místech totiž začíná druhá největší korálová bariéra světa a to zní opravdu lákavě... vyřešily to za mě místní potá- pěčské agentury v Tulúmu, protože až na výjimky se odsud jezdí všichni potápět jen do cenotů. Bylo rozhodnuto. Co mě pobavilo, bylo zjištění, že se budu potápět s Čechy. Dva bratři se tu živili potápěním a ohromně je to bavilo a navíc velmi slušně živilo – není divu, v cenotech je na co koukat a potápěčů sem jezdí opravdu hodně. Potápěla jsem se ve dvou cenotech – Gran Cenote a Ca- lavera. Každý z nich byl jiný; Gran Cenote byl čistě sladko- vodní, s porosty leknínů při břehu a s hejny teter a živorodek Gran Cenote. (Foto: Markéta Rejlková) v otevřené části. Většina ponoru probíhala v jeskynní části, kde byla bohatá krápníková výzdoba. Tam jsme žádné ryby Idylka leknínů, příjemně chladivé vody (tedy aspoň na neviděli, s výjimkou jedné hlavačky, která se tiskla nenápadně mexické poměry) a hejn ryb byla téměř dokonalá. Pravda, k vápenaté stěně. rušilo mě trochu vědomí, že jsme téměř v epicentru turistic- Zvláštní je, že tu nebyli vůbec sumci a zřejmě ani cichlidy kého ruchu v Mexiku; potápěla jsem se sama a věděla jsem, že – i když u těch je pravděpodobné, že se odstěhovaly do ostatní by místo smažení na pláži raději zase někde hledali klidnějších částí cenotu, kde je nerušili potápěči a šnorchlaři. ryby. Jsem jim vděčná, že na mě vydrželi čekat a dopřáli mi Na Gran Cenote bylo relativně rušno (tj. 10-20 lidí ve vodě). tenhle jedinečný cenotový zážitek.

Gran Cenote. (Foto: Markéta Rejlková)

51 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK biotopy

Astyanax mexicanus je ohromně zvědavá a nebojácná tetra. (Foto: Markéta Rejlková)

Druhý cenot, Calavera, ležel blízko moře a ve spodní části pod 12 m v něm byla mořská voda. Plocha, kde se stýká slaná a sladká voda se nazývá haloklina a kromě změny salinity Calavera je nepřístupná, musí se do ní skočit z asi třímetro- jsem si na ní i v neoprenu všimla změny teploty. Cenoty mají vé výšky. Otvorem o průměru cca 7 m padá na hladinu celoročně teplotu asi 25-26 °C; mořská voda je o stupeň či dva denní světlo. Díky tomu na dně, které je uprostřed cenotu teplejší. Plavat přes haloklinu byl velký zážitek, doprovázený vyvýšené do jakéhosi kopečku a sahá jen několik metrů pod hladinu, rostou řasy. Na těch se „pasou“ tetry. Dno se zajímavými optickými efekty. V obou částech cenotu byly ryby potom prudce svažuje do všech stran a pod stěny cenotu a zřejmě jim střídání prostředí nedělalo větší problémy; ceno- vybíhají temné chodby, nořící se do slané vody. ty jsou zde kromě toho všechny spojené sítí podzemních řek. (Foto: Markéta Rejlková) A zase se zde nabízí otázka – čím se všechny ty ryby živí?

Astyanax mexicanus. (Foto: Markéta Rejlková)

52 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK biotopy

Další typ biotopu, který jsme tady na Yucatánu viděli, bylo ústí řeky do moře s porosty mangrovníků a také pobřeží ohromné slané laguny, kde jsme ze sluncem rozpáleného mola mohli pozorovat konečně nějaké jiné, zajímavé ryby.

Tam vzadu je Karibik... (Foto: Markéta Rejlková)

Astyanax mexicanus. (Foto: Markéta Rejlková)

O tetrách Astyanax mexicanus jsem se dočetla nejednu zajímavost; vzhledem k tomu, že jsou rozšířené po celém Mexiku, hrají poměrně důležitou úlohu v ekologii vodních společenstev. Ještě se k tomu určitě dostanu, až přijdou na řadu severní lokality. Tady v cenotech ale dochází k obzvlášť pozoruhodnému jevu. Některé populace Astyanax mexicanus, žijící v jeskyn- ních částech vodní sítě, jsou slepé. Slepé tetry zná asi většina akvaristů alespoň z obrázku; existuje jich několik druhů a tohle je jeden z nich. Zvláštní ale v tomto případě je, že Mangrovy. (Foto: Markéta Rejlková) populace stejného druhu, žijící v otevřené vodě, mají nor- málně vyvinuté oči. Smutný důsledek vzrůstající obliby cenotů mezi potápěči, který zároveň budí pozornost mezi vědci a ochranáři, je změna v chování těchto teter za posledních 10-15 let. „Povrchové“ populace Astyanax mexicanus se adaptovaly na měnící se situaci tak, že se naučily podnikat výpravy do hlu- bin cenotů. Využívají přitom paprsků světla, vycházejících z potápěčských svítilen. Ono se to nezdá, ale tento druh teter je velmi dravý a žravý – potápěči mu takto dávají šanci dostat se do dříve nepřístupných míst a pustošit tam všechny jeskynní druhy, které jsou proti podobným predátorům zcela bezbranné. Výsledkem je, že už tak vzácných jeskynních ryb a bezobratlých na všech potápěčsky populárních lokalitách postupně ubývá, aniž by na tom potápěči samotní nesli vinu. Jak odnaučit dravé tetry tomuto chování je zatím velkou neznámou. Vzdušné kořeny mangrovníků. (Foto: Markéta Rejlková)

53 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK biotopy

Mladý mořský chňapal – Lutjanus sp. (Foto: Roman Slaboch)

Asi metrové ryby v ústí řeky. (Foto: Markéta Rejlková)

Krásně skvrnitá molly. (Foto: Roman Slaboch)

Kromě ryb zachycených na fotkách jsme v laguně viděli i velké mořské ryby; spolu s molly a čtverzubci se na mělčině proháněli také halančíci Jordanella floridae. Tahle lokalita rozhodně stála za vidění! Teď už nás ale u moře nic nedrželo a zahájili jsme ústup Mezi vzdušnými kořeny mangrovníků se proplétal veliký z Yucatánu. Po poněkud dramatickém úseku silnice bez čer- strakatý čtverzubec. (Foto: Markéta Rejlková) pacích stanic, zato s prázdnotou žbluňkající nádrží našeho auta, jsme se dostali na silnici vedoucí od Chetumalu napříč Yucatánem zpátky do míst, kde jsme si před několika dny tak dosyta užili bláta, štik a gambusií :-). Tentokrát jsme se ale zpátky těšili. Udělali jsme si několik zastávek, jakmile byla příležitost dostat se k vodě; a ryby tu byly už zase víceméně takové, jaké jsme potkávali před Yucatánem.

Sphoeroides testudineus. (Foto: Markéta Rejlková) Slaná laguna. (Foto: Markéta Rejlková)

54 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK biotopy

Molly s nápadně žlutou řitní ploutví. (Foto: Markéta Rejlková)

Rostlina z čeledi Alismataceae. (Foto: Markéta Rejlková)

Tady jsme se do vody moc nepouštěli, protože nám místní řekli, že tu žijí krokodýli. Každopádně tu byli komáři a nijak nás nešetřili. Místní lidé nám také řekli, že tu loví velké, až půlmetrové cichlidy. My jsme mezi vegetací Cichlidy, tetry, živorodky... (Foto: Markéta Rejlková) zahlédli molly, gambusie a živorodky štikovité. pH 7,04,1370 μS, teplota vody 32,3 °C. (Foto: Markéta Rejlková)

Tohoto kančíka jsme našli mrtvého, zřejmě padl za oběť místnímu rybáři. (Foto: Markéta Rejlková)

Kvetoucí Utricularia sp. (Foto: Roman Slaboch) reportáže A to je všechno z Yucatánu. Byli jsme prakticky v polovině cesty, co se času týká. Došlo na přehodnocování plánů a rozhodování, co ještě v Mexiku chceme a můžeme stihnout. Bez váhání jsme se shodli, že toho chceme vidět co nejvíc. Následovat tedy mělo několik dní cestovních, obětovaných na nutný přesun na sever. A přitom jsme si samozřejmě ob- Mladý Thorichthys meeki. (Foto: Markéta Rejlková) čas zalovili, ať nám cesta lépe utíká... tak o tom příště :-)!

55 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže AKVARISTIKA RIZLACI, BANSKÁ BYSTRICA

Peter Kaclík

a teraristov. Za predajným pultom sa nachádzajú tri väčšie kovové stojany, na ktorých sú umiestnené rôzne druhy filtrov do akvárií, vzduchovacie motorčeky, ohrievače, korene a kamene ako aj keramiky slúžiace na dekoráciu do akvárií. Okrem iného aj potreby pre chovateľov teráriových zvierat, hlodavcov, vtákov a v neposlednom rade aj pre chovateľov psov a mačiek.

Po vstupe do predajne sa mi naskytol tento pohľad. RIZLACI smerom na ústredné námestie v Banskej Bystrici. (Foto: Peter Kaclík) (Foto: Peter Kaclík) V tejto miestnosti, v ľavej časti sa nachádzajú kovové Prečo sa akvaristika volá RIZLACI? Nuž preto, lebo sa jej stojany, na ktorých je celkom umiestnených 50 akvárií, majiteľ dohodol s manželkou, že názov predajne bude zložený pričom najväčšie má objem 550 litrov. V strede miestnosti z jeho mena Richard, jej mena Zlatica a ich spoločného sa nachádza aj antikorová tzv. „vaňa“, ktorá má objem do priezviska Cirák. Akvaristika sa nachádza v Banskej Bystrici 1000 litrov a v nej spokojne plávajú rôzne farebné druhy na nám. SNP č. 20. Vchod do predajne je z Lazovnej ulice, karasov a koi kaprov ako aj jeseterov, určených hlavne do čo je od námestia asi 60 metrov. Predajňa má len krátku vonkajších záhradných jazierok. históriu, brány otvorila po prvýkrát 6. novembra 2006 a má rozlohu 89 m2. Je orientovaná hlavne na predaj akváriových rybičiek a predaj rastliniek do akvárií. Je to Rišov koníček, ktorému sa s menším prestávkami venuje takmer 30 rokov. V akváriách sa nachádza veľmi široký výber rybičiek z celého sveta. V tejto predajni sa v poslednom období konajú aj tzv. „akva stretká“, na ktorých sa stretávajú skúsení ale aj menej skúsení akvaristi, ktorí sa vzájomne obohacujú o vedo- mosti z oblasti akvaristiky. V najväčšej miestnosti, sa nachádza predajný pult, na ktorom sú umiestnené rôzne druhy granulovaného, vloč- kového a mrazeného krmiva v rozváženom stave, ale aj v originálnom balení, teráriá s rôznymi druhmi hadov a iných teráriových zvierat. Ponuka krmív je pestrá, nájdu sa tu najmä výrobky firiem TROPICAL, SAK, DAJANA. Mrazené (Foto: Peter Kaclík) krmivá sú zastúpené v plnej zostave. Veľmi kladne hodnotím, že Richard máva v ponuke aj živú potravu – koretru, patentku V druhej miestnosti sa nachádzajú rôzne druhy terárií a nitenky. V presklenej časti predajného pultu sú rôzne a akvárií a klietok. V tejto miestnosti sú aj teráriá s väčšími pochúťky pre psov a mačky, ako aj potreby pre akvaristov druhmi plazov a klietky s rôznymi druhmi okrasných vtákov.

56 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže

Ponuku rastlín tvorí prevažne ponuka Aqua-DAHO v emerznej aj v submerznej forme. Obľúbené sú najmä druhy rodov Anubias, Cryptocoryne a Crinum. Liečivá v akvaristike sú najmä od firmy SERA. Riša ryby bavia a je to vidieť aj v jeho predajni. V nádr- žiach sa nachádza veľké množstvo druhov rýb, z ktorých viaceré nepatria do bežného sortimentu v chovateľských obchodoch. Riša som poznal ešte predtým, ako si „spravil“ akvaristiku a poznal som ho ako nadšenca, ktorý vtedy pre seba aktívne sám zháňal ryby od výmyslu sveta. Pravde- podobne tomu zostal verný, pretože v jeho obchode vždy nájdete zaujímavé kúsky aj pre ostrieľaného chovateľa.

Veľmi žravá kaprovitá rybka. (Foto: Peter Kaclík)

Neakvaristická časť. (Foto: Peter Kaclík)

Neolamprologus tretocephalus. (Foto: Peter Kaclík)

Nádrže s rybami. (Foto: Peter Kaclík) Exodon paradoxus. (Foto: Peter Kaclík)

57 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže

Vieja bifasciata. (Foto: Peter Kaclík) Chovateľská forma Heros severus. (Foto: Peter Kaclík)

Uaru amphiacanthoides. (Foto: Peter Kaclík)

Geophagus brasiliensis. (Foto: Peter Kaclík)

Cichlasoma festae. (Foto: Peter Kaclík)

'Cichlasoma' salvini. (Foto: Peter Kaclík)

Archocentrus spilurus. (Foto: Peter Kaclík) Thoracochromis brauschi. (Foto: Peter Kaclík)

58 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže

Ctenolucius hujeta. (Foto: Peter Kaclík)

Je škoda, že predajňa spredu nepôsobí prívetivo. Fasáda mestskej steny je ošarpaná a doslova škaredá. Ďalšou vecou, Ctenopoma acutirostre. (Foto: Peter Kaclík) ktorá by sa hodila ku nádržiam, je pozadie, keďže akvária v stojanoch sú bez neho. Lepšie by vynikli ryby aj rastliny a celé by to získalo kompaktnosť. (V čase mojej nedávnej návštevy EXOTIC Show v Banskej Bystrici som zistil, že Richard za akvária pozadia už dal.) Keď som raz bol posledný krát u Richarda, trochu ma prekvapilo, že v nádržiach nebola čistá voda. O to viac som preto pozeral po rybách, v akom sú stave. Ako chovateľ mám Tetraodon schoutedeni. (Foto: Peter Kaclík) viac nádrží a dobre viem, že nie vždy sú moje akvária udržiavané práve esteticky. Podstatné je pre mňa, či sú ryby a rastliny v poriadku. A v akvaristike RIZLACI boli vtedy ryby očividne v poriadku, resp. si myslím, že im bolo výborne. Pre lepší pocit – bola sobota a nebolo otvorené pre verejnosť – by to vtedy chcelo pred novým týždňom vypustiť nádrže a napustiť čerstvú vodu.

Distichodus affinis. (Foto: Peter Kaclík)

Akvaristika RIZLACI. (Foto: Peter Kaclík)

Akvaristika RIZLACI je pre mňa veľmi zaujímavá. Nie je to typická uhladená predajňa, premyslená do detailov, ale je to dielo, ktoré sa stavia za pochodu. Zanietený akvarista by si mal do nej cestu nájsť a verím tomu, že vďaka zaujímavým rybám vo výbornom stave a prístupu personálu sa tam aj často vráti.

Botia lohachata. (Foto: Peter Kaclík)

59 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže EXOTIC SHOW 2008, BANSKÁ BYSTRICA

Peter Kaclík

16.-20.5.2008 sa v Banskej Bystrici na Dolnej ulici 25 Dlhoplutvé gupky (podľa chovateľov) konalo 2. kolo ME Guppy-páry a medzinárodná súťaž bojov- 1. Boguslaw Micinski (PL/KPR) 2-1-11 155.67 níc Betta splendens. Výstavy som sa aktívne sám zúčastnil, 2. Vávlav Štafl (CZ/AKV) 2-1-8/11 150.33 pretože som posudzoval gupky spolu s Januszom Oziome- 3. Ing. Ivan Krouský (CZ/AKV) 2-1-10/4 149.00 kom (PTAT), Boguslavom Micinskym (KPR), Vladimírom 4. Filip Micinski (PL/KPR) 2-3-1 148.67 Protivom (IRIS) a Jaroslavom Balejom (ČKG). Ja som zastu- 5.-7. Alexander Piorek (PL/PTAT) 2-3-1 148.33 poval náš KLUB.AKVA.SK (KAS). Vedúci výstavy bol Marián 5.-7. Jan Gawtowic (PL/KPR) 2-3-1 148.33 Stieranka, medzinárodným pozorovateľom bol Ivan Vyslúžil. 5.-7. Krzysztof Kujawa (PL/MOL) 2-1-10/2 148.33 Klasifikovalo sa 148 kolekcií zo štyroch českých klubov: AKV, 8. Branislav Barčin (SK/KAS) 2-3-1 148.00 ČKG, ČSCH a IRIS, z jedného talianskeho: AIG, z troch 9. Ján Budai (SK/SZCH) 2-1-9 147.67 poľských: KPR, MOL a PTAT, dvoch slovenských: KAS a 10. Václav Kříž (CZ/IRIS) 2-1-8/11 147.33 SZCH. 8 kolekcií bolo od neorganizovaných chovateľov. Krátkoplutvé gupky (podľa chovateľov) Medzinárodná výstava bojovníc 1. Janusz Oziomek (PT/PTAT) 11-3-11 148.00 Vedúcim výstavy bol Marián Stieranka. Posudzoval 2. JUDr. Vladimír Protiva (CZ/IRIS) 9-1-11 147.00 Vladimír Hulman (CZ, ČSCH), Alfred Gorny (PL/PTAT) a Ján 3. Pindeš & Tokušev (SK/SZCH) 11-1-11 145.00 Budai (SK/SZCH). Klasifikovalo sa 99 kolekcií z jedného 4. Lukáš Jakubec (SK/SZCH) 11-1-11 144.00 českého klubu: ČSCH, z jedného poľského: PTAT a dvoch 5. Vladimír Sládek (CZ/IRIS) 11-3-1 142.33 slovenských: KAS a SZCH. Dve kolekcie boli od neorganizo- 6.-7. Štefan Tóth (SK/SZCH) 11-3-1 141.33 vaného chovateľa. 6.-7. Branislav Barčin (SK/KAS) 11-1-11 141.33 K súťaži bojovníc mám jednu negatívnu poznámku – 8. Diego Montanari (I/AIG) 9-1-9 141.00 použité čierne pozadie v súťaži bojovníc bolo nešťastným 9. Ivan Barla (SK/SZCH) 11-1-11 140.67 riešením, ryby boli slabšie vidieť. Súčasťou celej akcie 10. Ing. Marián Stieranka (SK/SZCH) 11-1-11 140.00 EXOTIK Show bol aj predaj rýb, vodných rastlín, akva- ristického a iného chovateľského tovaru, kvetov. Výstavu Mečíkaté gupky (podľa chovateľov) dotvárali pekne osadené okrasné akvária a fotografie, ktoré 1. Václav Štafl (CZ/AKV) 5-1-18 150.67 pochádzali z našej súťaže na Akvaristickej jari 2008. Medzi 2. Vladimír Sládek (CZ/IRIS) 6-3-11 148.00 okrasnými nádržami bolo aj jedno morské akvárium. 3. Richard Tokušev (SK/SZCH) 5-1-9 145.00 4. Norbert Ivanič (SK/SZCH) 5-1-9 145.00 5. Václav Kříž (CZ/IRIS) 5-1-11 143,67 6. Peter Kaclík (SK/KAS) 5-1-9 143.33 Výsledky: 7.-8. Ján Budai (SK/SZCH) 5-1-17 139.00 7.-8. Pindeš & Tokušev (SK/SZCH) 7-1-18 139.00 Bojovnice (podľa chovateľov) 9. Jozef Felt (CZ/IRIS) 5-1-9 138.33 1. Alfred Gorny (PL/PTAT) R-M-mramorová 78.00 10. Branislav Barčin (SK/KAS) 7-1-18 136.67 2. Jozef Lipinski (PT/PTAT) F-G-červená 76.00 3. Richard Tokušev (SK/SZCH) F-G-modrá 75.00 4.-6. Martin Fodor (SK/SZCH) F-G-modrá 74.00 4.-6. Katarzyna Oziomek (PL/PTAT) F-G-červená 74.00 4.-6. Maria Gorny (PL/PTAT) R-M-butterfly 74.00 8.-9. Peter Bulla (SK/SZCH) F-G-červená 73.00 8.-9. Ján Budai (SK/SZCH) F-G-červená 73.00 10.-14. Anna Oziomek (PL/PTAT) R-G-modrá 72.00 10.-14. Ing. Róbert Mateides (SK/SZCH) F-G-modrá 72.00 10.-14. Ján Slobodník (SK/SZCH) F-G-červená 72.00 10.-14. Milan Vetrák (SK/SZCH) F-G-modrá 72.00 10.-14. Pawel Oziomek (PL/PTAT) R-G-červená 72.00 10.-14. Janusz Ozomek (PL/PTAT) R-G-čierna 72.00 (Foto: Peter Kaclík)

60 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže

(Foto: Peter Kaclík)

Výstava gupiek. (Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

Súťaž bojovníc. (Foto: Peter Kaclík)

Odovzdávanie cien. (Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík) (Foto: Peter Kaclík)

61 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže

(Foto: Peter Kaclík)

Ako vidno, o zábavu núdza nebola. (Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík) (Foto: Peter Kaclík)

62 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže

(Foto: Peter Kaclík) Napravo od výstavy bojovníc a okrem toho ešte na chodbách pred vstupom do miestnosti sa nachádzali fotografie z výstavy KLUBu.AKVA.SK počas Akvaristickej jari 2007. (Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

Morské akvárium ma príjemne prekvapilo. (Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík) Okrasné akváriá. (Foto: Peter Kaclík)

63 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže INTERZOO NORIMBERG 2008

Peter Kaclík

Dlhý čas som odolával lákavému poznaniu, pozrieť sa na chovateľský veľtrh do Norimbergu – INTERZOO [1]. Koná sa len každé dva roky. Tento rok som sa tam napokon dostal. Obával som sa časového stresu, keďže sme šli len na otočku – na jediný deň. Moje obavy sa však pomerne rýchlo rozplynuli. Priznám sa, že neholdujem príliš kadejakým tech- nickým vymoženostiam. Páčia sa mi prešpekulované akvaris- tické výrobky, ale neženiem sa za nimi. V Norimbergu som videl veľmi veľa pekných oblekov na telách manažérov, vážne výrazy Číňanov, Indov, Pakistancov, Nemcov, Čechov, Ja- poncov, Talianov, Rusov a ktoviekoho ešte. Smrdelo to tam biznisom a to mne nebolo práve celkom po chuti. Áno, veľtrh je určený pre firemného klienta, napriek tomu mne to až na výnimky prišlo priveľmi vážne. Prekvapilo ma, že výstavná plocha nebola ani zďaleka tak veľká, ako som čakal. Očakával som minimálne trikrát väčšiu plochu, na ktorej by boli vystavovatelia. Keď si predstavím, že by som tam mal byť dva dni, tak by som sa tam nudil. Dnu sme spolu s mojimi kamarátmi vošli hneď po Návštevník si prezerá použitú techniku. (Foto: Peter Kaclík) otvorení. Po jednej hodine popoludní som mal za sebou pro- vizórny obed aj prehliadku celej výstavnej plochy. Potom som si dal ešte jedno kolo. V Norimbergu som videl veľmi veľa pekných morských akvárií, veľa svietiacich trubíc nad 10 000 K do zeleno žia- riacich sladkovodných nádrží. Mrzelo nás všetkých, že sme sa zväčša stretli s neochotou predať tovar priamo na mieste. Chápem, že sme boli na veľtrhu, ale napr. postrkať do akvárií v košíčkoch rastliny s cenovkami a potom nič nepredať je pre mňa nepríjemné poznanie. Páčila sa mi veľmi časť, ktorú zabezpečil Heiko Bleher, ktorý tam aj bol. Poskytol tam pekné pohľady na kvázi biotopové akvária, kde napodobňoval rôzne časti sveta, ktoré iste sám pochodil. Pamätám si Čínu, Amazon. Tieto akvária vynikali prirodzenou krásou a boli aj poučné. Ako chovateľa gupiek ma potešilo, že som tam videl vo viacerých prípadoch celkom pekné gupky. Neboli to výstavné kusy, ale iste by som si z nich rád kúpil. Aj som presvedčený o tom, že predstavujú dobre predajný tovar. Čakal som v Norimbergu lepší výber krmív, viac možnosti nakúpiť, väčšiu výstavnú plochu. Ak sa mi niekedy v budúc- nosti podarí zájsť do Norimbergu, tak určite pôjdem v nedeľu. Myslím si, že v nedeľu sa predajachtivosť vystavovateľov ra- dikálne zvýši.

[1] www.interzoo.com

Heiko Bleher. (Foto: Peter Kaclík)

64 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže

(Foto: Peter Kaclík)

Jedno z rokovaní, ktorých tam prebiehali stovky. (Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík) (Foto: Peter Kaclík)

Dúhovkárska nádrž. (Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

Krásne sladkovodné akvárium plné afrických cichlíd (odhadom 1000-litrové). (Foto: Peter Kaclík) (Foto: Peter Kaclík)

65 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík) Nasleduje pohľad do akvárií, ktoré pripravil Heiko Bleher:

(Foto: Peter Kaclík) (Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

Rarita – živý Nautilus sp. (Foto: Peter Kaclík) (Foto: Peter Kaclík)

66 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík) (Foto: Peter Kaclík)

67 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže AKVARISTICKÉ LETO V BRATISLAVE 2008

Martin Haláč, Peter Kaclík

Našu tohtoročnú letnú akciu sme si v KLUBe.AKVA.SK [1] Víťazi podľa výstavných tried: naplánovali na posledný májový víkend (31.5.-1.6.). Letné HM - Halfmoon - Hristo Atanasov EHBBC/AT – 84,5 horúčavy dorazili do Bratislavy plnou silou – a bohužiaľ do- DT - Doubletail - Hristo Atanasov EHBBC/AT – 84 razili trochu aj našich potenciálnych návštevníkov, ktorých CT - Crowntail - Richard Tokušev SZCH/SK – 82 prišlo menej, ako sme očakávali. Akciu navštívilo 550 pla- PK - Plakat - Hristo Atanasov EHBBC/AT – 87 tiacich návštevníkov prevažne zo Slovenska, ale zavítali k nám VT - Veiltail - Milan Líbal KAS/SK – 85 aj akvaristi z Čiech, Maďarska a Rakúska. Medzi nimi bolo RT - Roundtail - Ivan Vyslúžil SZCH/SK – 82 viac známych mien, napríklad Franta Csefay z Brna, Vladko CV - Kombinované variety - Martin Džujko FREE/SK – 81,5 Bydžovský, ktorý mal aj odbornú prednášku. Prišiel aj stály STF - Singletail female - Ján Pavlovič ČLA/SK – 82 návštevník klubových akcií Roman Slaboch z Prahy, ktorý sa DTF - Doubletail - Hristo Atanasaov EHBBC/AT – 68 dokonca aktívne zapojil do prípravy akcie. Ďakujeme Roman! Nechýbal ani čestný člen nášho klubu, pravidelný návštevník pán Norbert Dokoupil. Výpočet osobností akvaristiky, ktoré navštívili Akvaleto, týmto samozrejme nekončí, známymi aj menej známymi akvaristami sa to hemžilo od rána do večera. V mene klubu ďakujem všetkým, ktorí prišli – a dúfame, že prídu aj nabudúce.

Hlavným motívom akcie bol druhý ročník medzinárodnej výstavy bojovníc. Súťažné kolekcie začali chodiť už nie- koľko dní dopredu, posledné priniesli osobne páni majitelia (majiteľky) rýb vo štvrtok, deň pred posudzovaním. Tento rok sme nepritiahli žiadne bojovnice z Ázie, ale stredná Európa bola zastúpená perfektne. Zúčastnilo sa 30 chovateľov zo Výstava bojovníc. (Foto: Ľubomír Holubčík) Slovenska, Česka, Poľska a Rakúska. Súťažné kolekcie sa posudzovali podľa štandardu ČLA. Bohužiaľ sa zatiaľ tento štandard vo svete veľmi neujal, takže budúci rok nás možno čaká v tomto smere zmena. Uvidíme... Posudzovali naši priatelia z Martina – Boris Burger (SZCH) a Ľudovít Fujko (SZCH), k nim sa pridal Ján Pavlovič (ČLA). Medzinárodným pozorovateľom bol Miloslav Pešek (KAS), vedúcim výstavy a hlavným organizátorom súťažnej výstavy bol Branislav Barčin. Zatriedenie rýb do jednotlivých tried a kategórií je náročná a mravenčia činnosť a to neho- vorím o hodnotení a prideľovaní bodov. Začalo to v piatok ráno, skončilo neskoro večer. V DK Ružinov som sa v piatok počas dňa zastavil 4-5 razy a tí páni tam neúnavne sledovali súťažné bojovnice vždy, keď som išiel okolo. Stále. Vonku bolo Hristo Atanasov. (Foto: Peter Kaclík) okolo 30 °C, vo vnútri o pár stupňov menej. Večer bolo všet- ko obodované, zapísané a rozhodnuté. 142 kolekcií bojovníc bolo ohodnotených a už sa tešili na nedeľu, keď ich získajú v dražbe noví majitelia. Náš klub (KAS/SK) zastupovali štyria chovatelia so 43 kolekciami, SZCH/SK 12/21, ČLA/CZ 2/20, ČLA/SK 2/9, PTAT/PL 6/10, DISKUS/AT 1/4, EHBBC/AT 1/21 a dvaja chovatelia zo Slovenska s 9 kolekciami nie sú v žiadnom spolku. Celkovým víťazom sa stal Hristo Atanasov (EHBBC/AT) s 87 b. Na 2. mieste skončil Miloslav Pešek (KAS/SK) – 86 b., bronzový stupienok obsadil Milan Líbal (KAS/SK) s 85 b. (Foto: Peter Kaclík)

68 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík) (Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík) (Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík) (Foto: Peter Kaclík)

69 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže

(Foto: Peter Kaclík) (Foto: Peter Kaclík)

V piatok bol zhon aj v zadnej miestnosti, kde členovia klubu pripravovali výstavné nádrže s cichlidami. Nebola to megalomanská výstava obrích nádrži, ale názorná ukážka rozmanitosti druhov a biotopov cichlíd. Zastúpené boli cich- lidy afrických jazier a biotopov juhoamerických riek. Vidieť ste mohli tieto druhy: Nannacara anomala, Nan- nacara taenia, Pterophyllum scalare, Cleithracara maronii, Dicrossus maculatus, Heros severus, Apistogramma tri- fasciata, Apistogramma hongsloi, Apistogramma viejita, Lamprologus ornatipinnis, Labidochromis caeruleus, Me- lanochromis cyaneorhabdos, Maylandia estherae Marma- lade Cat. Nádrže s cichlidami boli vkusne a účelovo zariadené (Foto: Peter Kaclík) a ryby sa ukázali v krásnych farbách. Na jesennej akcii vám predstavíme na obdobnej výstave niektoré druhy divokých živorodiek.

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík) Pterophyllum scalare. (Foto: Peter Kaclík)

70 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže

Nannacara anomala – samec. (Foto: Peter Kaclík)

Heros severus – chovateľská forma. (Foto: Peter Kaclík)

Nannacara anomala – samica. (Foto: Peter Kaclík)

Heros severus – chovateľská forma. (Foto: Peter Kaclík)

Nannacara taenia – samec. (Foto: Peter Kaclík)

Cleithracara maronii. (Foto: Peter Kaclík) Nannacara taenia – samica. (Foto: Peter Kaclík)

71 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže

Melanochromis cyaneorhabdos. (Foto: Peter Kaclík) Dicrossus maculatus. (Foto: Peter Kaclík)

Maylandia estherae Marmalade Cat. (Foto: Peter Kaclík) Apistogramma hongsloi – samec. (Foto: Peter Kaclík)

Lamprologus ornatipinnis. (Foto: Peter Kaclík)

Apistogramma hongsloi – samica. (Foto: Peter Kaclík) V sobotu o 13-tej hodine začala prvá prednáška. Pred- nášal známy český akvarista Vladko Bydžovský o amerických trpasličích cichlidkách, druhú prednášku mala členka klubu a šéfredaktorka časopisu, ktorý práve čítate, Markéta Rejlková. Jej prednáška bola venovaná Mexiku z pohľadu akvaristu. Prvej prednášky som sa nezúčastnil, aj keď som sa na ňu veľmi tešil. Dôvod bol prostý, kolega z klubu Norman Durný už tradične predával v klubovom stánku a keďže druhá predá- vajúca Markéta sa pripravovala na prednášku, bol pripravený obslúžiť zákazníkov aj počas prednášok. Keď som počul Normana, ako si vzdychol, aká je to škoda, že nemôže vidieť a počuť pána Bydžovského, sadol som si za klubový predajný stôl a vyskúšal som si funkciu predávajúceho. Celkom zau- Labidochromis caeruleus. (Foto: Peter Kaclík) jímavá skúsenosť.

72 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK reportáže

Norman si prednášku užil, ale ďalšiu prednášku som si pre zmenu užil ja. Ako je všetkým známe, Mexiko je pre akvaristu raj. Markétina prednáška, vlastne to ani nebola prednáška – stručný popis lokality, vyskytujúce sa rastliny a ryby. Niekoľkominútové videá priamo z podvodného sveta plného živorodiek a cichlíd. Úžasné. Hodina ubehla veľmi rýchlo a návštevníci prednášok boli očividne spokojní a určite aj bohatší na vedomosti.

Akvatrhy boli tentoraz v menšom rozsahu, ale aj napriek tomu bolo z čoho vyberať. Uhorková sezóna zasiahla aj akva- ristiku, jeseň bude určite bohatšia. Tešíme sa na všetkých. Prídite – neoľutujete! Rakúski priatelia. (Foto: Ľubomír Holubčík) Ceny pre výhercov súťaží na Akvalete venovali firmy FYTOSEL [1] a KOBLASA [2]. Ďakujeme! recenzie

[1] klub.akva.sk [2] www.fytosel.cz [3] www.volny.cz/pkoblasa/

Vest a Norman. (Foto: Ľubomír Holubčík)

Barkyho ponuka. (Foto: Ľubomír Holubčík)

Sobotný predaj. (Foto: Ľubomír Holubčík)

Ivan si chystá svoj stôl. (Foto: Ľubomír Holubčík) Obchodovanie s bojovnicami. (Foto: Ľubomír Holubčík)

73 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK recenzie THE FISHES OF KUCHING RIVERS Katherine Atack – 2006 – Natural History Publications (Borneo), 200 pp.

Markéta Rejlková

Před samotnou atlasovou částí jsou čtyři úvodní sekce, rozdělené ještě na podkapitolky. První část knihy, úvod, nám podá základní přehled o Bor- neu, o rybách v malajském státě Sarawak, o Kuchingu a jeho okolí a také o samotném výzkumném projektu. Získáme tak představu o tom, jak řeky a jejich vodní režim vypadaly ještě nedávno a jak vypadají nyní, po desetiletém fungování regu- lační brány, která podstatně omezuje vliv přílivu na některé úseky řek. Vzhledem k tomu, že my takové řeky pochopitelně nemáme a asi málokdo z nás si dokáže představit, jak to vlast- ně s tou brakickou zónou funguje, je to celkem zajímavé čtení. Bohužel je tato část knihy hodně stručná (10 stran). Když jsem tuhle knížku zahlédla na Exotica Haustier- Ještě stručnější je část druhá, ekologie. Ta shrnuje ty messe ve Vídni loni na podzim, stačilo mi jen rychlé prolis- nejzákladnější poznatky o ekologii sladkovodních, brakických tování a byla moje. Téměř padesát procent knihy zabírají a mořských ekosystémů. S ohledem na cílovou skupinu čte- fotografie – a ty jsou opravdu vynikající. Na fotografii tato nářů, tedy laiky se zájmem o ryby a vodní prostředí, je myslím kniha staví, i když nejde rozhodně o nějakou knížku k pou- zpracována dost povrchně, nicméně se tu dočteme zajímavá hému prohlížení, kde se nedočtete nic zajímavého. fakta vztažená na konkrétní podmínky Sarawaku. Úplný název knihy by bylo možné volně přeložit jako Atlas ryb z řek v okolí Kuchingu, Sarawak, Malajské Borneo. Nejde o překlad, ale o anglický originál – mimochodem bornejské nakladatelství Natural History Publications má ve své nabídce zajímavých knih v angličtině více. Autorka Katherine Atack se normálně zabývá studiem korálových útesů, takže zdánlivě není tou nejpovolanější oso- bou, která by měla psát o sladkovodních rybách. Ono to ale tak docela o sladkovodních rybách není; část ichtyofauny řek v okolí Kuchingu totiž tvoří druhy z brakických a dokonce i mořských vod. Kniha vznikla jako jeden z výstupů projektu, který financovala vláda Sarawaku a dánská grantová agentura DANIDA. Cílem projektu bylo zmapovat ryby v okolí Ku- chingu a navrhnout monitoring stavu vod do budoucna.

74 Akvárium, číslo 12 KLUB.AKVA.SK recenzie

Třetí část, biologie, je pro nás milovníky ryb nadbytečná. Najdeme v ní základní údaje o fyziologii, morfologii, rozmno- žování a chování ryb; více zajímavých příkladů najdeme snad v každém lepším akvaristickém časopise, ale budiž autorce přiznáno plus za to, že myslela i na jiné čtenáře a tyto základ- ní kapitolky do knihy zahrnula. Poslední z úvodních částí se jmenuje ryby a lidé a naj- deme tu jen velmi povrchní údaje o místním rybářství, strán- ku o akvaristice (kterou snad ale neradím ani číst) a odstavec o ochraně bez nějaké místní souvislosti.

Fotografie doprovází text, kde najdeme místní název, stručný popis každého druhu, údaje o jeho biologii, prefero- vaných biotopech a potravě, o možné záměně, případně různé zvláštnosti – samozřejmě jen tehdy, pokud jsou vůbec nějaké bližší informace o konkrétním druhu známé. Nepochybně vás teď zajímá, jaké ryby vůbec v knize najdete a jestli mezi nimi jsou nějaké známé akvarijní druhy. Vězte tedy, že byste zklamaní nebyli – kromě nezbytných mořských sardinek, obřích sumců a kaprovitých ryb se na vás z fotografií dívají i důvěrně známí čichavci, hrotočelci, no- žovci, hadohlavci, stříkouni, čtverzubci, hlavačky, lezci atd. A kromě toho spousta neznámých ryb, introdukované druhy jako např. některé cichlidy... opravdu pěkná přehlídka!

Máme-li za sebou úvod – který, ač to tak možná ke konci vyznělo, nepovažuji za zbytečný ani nepovedený, tedy s výjim- kou jeho úplně poslední části – můžeme se s chutí pustit do prohlídky rybí nádhery, která tu žije. Kniha představuje úplně všechny druhy, které byly v okolí Kuchingu zaznamenány během dvouletého výzkumu. Celkem jde o 114 druhů, většinu z nich zachycují i fotografie. Informace v textu jsou stručné, ale opravdu zajímavé. Jak jsem už zmínila (a jak můžete koneckonců posoudit Pokud máte rádi ryby a baví vás se o nich něco dozvídat, sami v náhledech z knihy), fotografie knihu nejen zdobí, určitě vám tuhle knížku můžu doporučit. A pokud byste se ale dělají z ní pastvu pro oči. Všechny ryby jsou zachycené náhodou někdy chystali na Borneo, vůbec s koupí neváhejte! na černém podkladě a až na několik snímků, které by bylo možné spočítat na prstech jedné ruky, jsou technicky vyni- Kde nakupovat: kající. Většinou jde o klasické atlasové zobrazení celé ryby; v případě, že je ryba pozoruhodná nějakým detailem, najde- Internetová knihkupectví cca 100 USD + poštovné me připojený ještě druhý snímek zblízka. Všechny ryby byly www.nhpborneo.com 26 USD + poštovné focené živé nebo krátce po usmrcení; bohužel na některých je Jazyk: anglický patrné poškození, které utrpěly při lovu, ale i zde se jedná o malé procento. Hodnocení: 4/5

75