MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Současná
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií Michaela Mudriková Bakalářská diplomová práce Současná scéna elektronické taneční hudby v Brně Vedoucí práce: PhDr. Martin Flašar, PhD. 2017 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a s využitím uvedených zdrojů. V Brně dne 10.5. 2017 podpis: Zde bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce PhDr. Martinu Flašarovi, PhD. za cenné rady a připomínky. Dále děkuji všem svým přátelům za trpělivost a podporu. 1. ÚVOD ............................................................................................................................................. 6 2. VYMEZENÍ POJMU ELEKTRONICKÁ HUDBA ..................................................................... 8 3. ELEKTRONICKÁ TANEČNÍ HUDBA ...................................................................................... 9 4. ŽÁNRY A SUBŽÁNRY .............................................................................................................. 11 4.1. BREAKBEAT .......................................................................................................................... 12 4.2. ELECTRO ................................................................................................................................ 13 4.3. HOUSE ..................................................................................................................................... 14 4.4. TECHNO .................................................................................................................................. 16 4.5. TRANCE .................................................................................................................................. 18 4.6. DRUM AND BASS .................................................................................................................. 19 4.7. DUBSTEP ................................................................................................................................ 21 5. VZNIK A HISTORIE (OD PRVNÍHO SYNTEZÁTORU PO SKUTEČNOU HUDBU) ... 22 5.1. SKUTEČNÁ HUDBA? ............................................................................................................ 24 6. POČÁTKY ELEKTRONICKÉ TANEČNÍ HUDBY V ČR ..................................................... 27 7. POČÁTKY ELEKTRONICKÉ HUDBY V BRNĚ - SITUACE PO ROCE 1989 ................ 28 8. SOUČASNÁ SCÉNA ELEKTRONICKÉ TANEČNÍ HUDBY V BRNĚ................................ 29 8.1. GENERACE DRUM AND BASS ............................................................................................ 29 8.2. KOMUNITNÍ ŠAMANOVÉ .................................................................................................... 32 8.3. EXPERIMENTÁLNÍ TECHNO .............................................................................................. 34 8.3.1. BASTL INSTRUMENTS .................................................................................................... 34 8.3.2. AVA KOLEKTIV ................................................................................................................. 36 8.3.3. HRTL ................................................................................................................................... 37 8.4. NENÍ HOUSE JAKO HOUSE ................................................................................................. 39 9. KDO DALŠÍ SE NA BRNĚNSKÉ SCÉNĚ PODÍLÍ? .............................................................. 40 10. ZÁVĚR .................................................................................................................................... 42 11. RESUMÉ ................................................................................................................................. 44 12. LITERATURA A PRAMENY ............................................................................................... 45 13. PŘÍLOHY ................................................................................................................................ 50 13.1. ROZHOVOR S DJI SIX BEAT UNDER A ATTEMPT ...................................................... 50 13.2. ROZHOVOR S DAVIDEM VALIAŠKEM .......................................................................... 57 13.3. PŘEPIS E-MAILOVÉ KONVERZACE S JANOU MELUZINOVOU - DJ JANE MILTZ 65 13.4. PŘEPIS E-MAILOVÉ KONVERZACE S JANEM WINKLEREM ................................... 69 1. ÚVOD Důvodem, proč jsem si pro svoji bakalářskou diplomovou práci zvolila téma Současná scéna elektronické taneční hudby v Brně, byla má vlastní zvědavost a touha dozvědět se o brněnské scéně něco nového. Sama se orientuji spíše v oblasti kytarové scény, nicméně když jsem se za studiem přistěhovala do Brna, začala jsem akce s elektronickou taneční hudbou hojně navštěvovat. Hned na úvod zdůrazním, že to byly (a stále jsou) akce s hudbou nekomerční. Posléze jsem se v této hudbě začala lehce orientovat, mé vlastní poznatky z akcí mi však nestačily k tomu, abych si o brněnské scéně udělala dokonalý obrázek. První interpreti, se kterými jsem se z brněnské scény setkala, byli rezidentní DJové spadající pod klub Perpetuum. Drum and bass je v Brně velmi oblíbený a Perpetuum je jediným místním klubem, který se na tento žánr specializuje. Následně se můj zájem přesunul ke stylu techno a zejména jeho experimentálním odnožím. Setkala jsem se s Leošem Hortem, vystupujícím pod uměleckým jménem HRTL, který mi doslova otevřel oči a dveře do světa syntezátorů a modulárů. AVA kolektiv byl pak již ujištěním, že se zde nachází velice hodnotné a bohaté hudební podhoubí. Mile překvapujícím zjištěním bylo, že dokonce i mezi mé spolužáky patří nadaní hudební producenti a DJové. Konkrétně teď myslím Janu Meluzinovou, rezidentní DJku klubu VIBE. Rozhodla jsem se, že se průzkumu brněnské scény budu věnovat i nadále a pokusím se ji co nejlépe zmapovat, specifikovat, případně najít společné znaky aktuálně působících DJs a producentů. Práce tak může být v budoucnu přínosná jakožto přehledová studie pro další detailnější průzkumy. 6 „NEPŘETRŽITÝ RYTMUS. MINIMALISMUS... TANEC. NOVÝ ROZMĚR VĚDOMÍ... JINÝ VZTAH K REALITĚ. HOWGH. “ v&v1 V prvních kapitolách se zabývám základními pojmy, jako jsou elektronická hudba, elektronická taneční hudba a podobně. Snažím se vše uvést do správného kontextu, věnuji se jak vzniku elektronické hudby samotné, tak jejímu vývoji, vzniku nových stylů a následně i uchycení na české scéně a postupnému rozvíjení se v důležité kapitoly hudebních dějin na našem území. K této části jsem nejvíce využívala knihy Hudba ohně, dále Beaty, bigbeaty, breakbeaty, slovníku Encyklopedie kulturních trendů devadesátých let a v neposlední řadě jsem čerpala z diplomové práce Styly elektronické taneční hudby v rámci české scény Šárky Tomanové, která v ní přiblížila a zmapovala hudební styly, které se na našem území vyskytují a podle níž jsem se mohla lépe zorientovat v tom, kam má směřovat mé pátrání. Pro porozumění funkce syntetizérů jsem se obracela na knihu Tajemství syntezátorů od Viktora Kotrubenka. Hojně jsem také využívala internetových zdrojů, a to zejména portálu Techno.cz, který obsahuje spoustu informací jak o české scéně obecně, tak o té brněnské, YouTube.com, díky němuž jsem si ujasnila rozdíly mezi jednotlivými styly a další. Pro přehled o scéně brněnské jsem využívala magazíny TICHO, HIS VOICE, a BASSLINE, a to jejich tištěné i internetové verze. Tato práce je zaměřena na současnou situaci v Brně, a tak k ní zcela logicky neexistuje mnoho zdrojů. Rozhodla jsem se proto, že druhou část práce zpracuji ve formě rozhovorů s lidmi, kteří brněnskou scénu nějakým způsobem ovlivňují, utvářejí a přispívají do ní. Osvědčila se mi tzv. „metoda sněhové koule“, kdy jsem během rozhovorů dostávala kontakty na další vlivná jména z brněnské scény, která – přestože se mi se všemi nepodařilo uskutečnit rozhovor – se v mé práci nacházejí. 1 Mazec na konci tisíciletí. Ticho: Současník hudby. 1996, 1(1), 15. 7 Problémy, které se mi naskytly, byly hlavně komunikační. Nepodařilo se mi například zkontaktovat nikoho z klubu Tabarin, tudíž jsem kapitolu s ním související musela z osnovy práce odstranit; nebo se respondenti nacházeli mimo Brno, či dokonce mimo republiku, což bylo důvodem k využití mailové komunikace, která není pro rozhovor zcela ideální. Nepodařilo se mi také zjistit, zda se na brněnské scéně nacházejí zástupci stylů electro, breakbeat a dubstep. Jsem si však jistá, že podstatné informace pro utvoření přehledu jsem od všech respondentů získala. 2. Vymezení pojmu elektronická hudba Jelikož je tato práce zaměřena na elektronickou hudbu, definovat ji je, dle mého názoru, nezbytné a žádoucí. Ovšem již definovat elektronickou hudbu obecně, se jeví jako náročné. Je to hudba poměrně mladá, její kořeny sahají do sedmdesátých let minulého století a vzhledem k tomu, že je tato hudba pořád ve svém vývoji a neustále se proměňuje, lze tvrdit, že je možné pouze určit několik znaků, které ji odlišují od jiných typů hudby. Už jen samotný pojem „elektronická hudba“ není zcela definitivní. Velmi často se také setkáváme s pojmem „elektroakustická hudba“. Elektronickou hudbou rozumíme takovou hudbu, která využívá různých druhů elektronických technologií. Těmito technologiemi mohou být například počítače, samplery, syntezátory, moduláry a další nástroje, které jsou schopny vytvářet neboli generovat zvuk. U elektronické hudby obecně platí, že je přehrávána prostřednictvím reproduktorů, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s běžnými hudebními nástroji. Je tedy zcela