MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA

Ústav hudební vědy

Teorie interaktivních médií

Michaela Mudriková Bakalářská diplomová práce

Současná scéna elektronické taneční hudby v Brně

Vedoucí práce: PhDr. Martin Flašar, PhD.

2017

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a s využitím uvedených zdrojů.

V Brně dne 10.5. 2017 podpis:

Zde bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce PhDr. Martinu Flašarovi, PhD. za cenné rady a připomínky. Dále děkuji všem svým přátelům za trpělivost a podporu.

1. ÚVOD ...... 6

2. VYMEZENÍ POJMU ELEKTRONICKÁ HUDBA ...... 8

3. ELEKTRONICKÁ TANEČNÍ HUDBA ...... 9

4. ŽÁNRY A SUBŽÁNRY ...... 11

4.1. BREAKBEAT ...... 12

4.2. ELECTRO ...... 13

4.3. HOUSE ...... 14

4.4. TECHNO ...... 16

4.5. TRANCE ...... 18

4.6. DRUM AND BASS ...... 19

4.7. DUBSTEP ...... 21

5. VZNIK A HISTORIE (OD PRVNÍHO SYNTEZÁTORU PO SKUTEČNOU HUDBU) ... 22

5.1. SKUTEČNÁ HUDBA? ...... 24

6. POČÁTKY ELEKTRONICKÉ TANEČNÍ HUDBY V ČR ...... 27

7. POČÁTKY ELEKTRONICKÉ HUDBY V BRNĚ - SITUACE PO ROCE 1989 ...... 28

8. SOUČASNÁ SCÉNA ELEKTRONICKÉ TANEČNÍ HUDBY V BRNĚ...... 29

8.1. GENERACE DRUM AND BASS ...... 29

8.2. KOMUNITNÍ ŠAMANOVÉ ...... 32

8.3. EXPERIMENTÁLNÍ TECHNO ...... 34

8.3.1. BASTL INSTRUMENTS ...... 34

8.3.2. AVA KOLEKTIV ...... 36

8.3.3. HRTL ...... 37

8.4. NENÍ HOUSE JAKO HOUSE ...... 39

9. KDO DALŠÍ SE NA BRNĚNSKÉ SCÉNĚ PODÍLÍ? ...... 40

10. ZÁVĚR ...... 42

11. RESUMÉ ...... 44

12. LITERATURA A PRAMENY ...... 45

13. PŘÍLOHY ...... 50

13.1. ROZHOVOR S DJI SIX BEAT UNDER A ATTEMPT ...... 50

13.2. ROZHOVOR S DAVIDEM VALIAŠKEM ...... 57

13.3. PŘEPIS E-MAILOVÉ KONVERZACE S JANOU MELUZINOVOU - DJ JANE MILTZ 65

13.4. PŘEPIS E-MAILOVÉ KONVERZACE S JANEM WINKLEREM ...... 69

1. ÚVOD

Důvodem, proč jsem si pro svoji bakalářskou diplomovou práci zvolila téma Současná scéna elektronické taneční hudby v Brně, byla má vlastní zvědavost a touha dozvědět se o brněnské scéně něco nového. Sama se orientuji spíše v oblasti kytarové scény, nicméně když jsem se za studiem přistěhovala do Brna, začala jsem akce s elektronickou taneční hudbou hojně navštěvovat. Hned na úvod zdůrazním, že to byly (a stále jsou) akce s hudbou nekomerční.

Posléze jsem se v této hudbě začala lehce orientovat, mé vlastní poznatky z akcí mi však nestačily k tomu, abych si o brněnské scéně udělala dokonalý obrázek.

První interpreti, se kterými jsem se z brněnské scény setkala, byli rezidentní DJové spadající pod klub Perpetuum. Drum and bass je v Brně velmi oblíbený a Perpetuum je jediným místním klubem, který se na tento žánr specializuje. Následně se můj zájem přesunul ke stylu techno a zejména jeho experimentálním odnožím. Setkala jsem se s Leošem Hortem, vystupujícím pod uměleckým jménem HRTL, který mi doslova otevřel oči a dveře do světa syntezátorů a modulárů. AVA kolektiv byl pak již ujištěním, že se zde nachází velice hodnotné a bohaté hudební podhoubí. Mile překvapujícím zjištěním bylo, že dokonce i mezi mé spolužáky patří nadaní hudební producenti a DJové. Konkrétně teď myslím Janu Meluzinovou, rezidentní DJku klubu VIBE.

Rozhodla jsem se, že se průzkumu brněnské scény budu věnovat i nadále a pokusím se ji co nejlépe zmapovat, specifikovat, případně najít společné znaky aktuálně působících DJs a producentů.

Práce tak může být v budoucnu přínosná jakožto přehledová studie pro další detailnější průzkumy.

6

„NEPŘETRŽITÝ RYTMUS. MINIMALISMUS... TANEC. NOVÝ ROZMĚR VĚDOMÍ... JINÝ VZTAH K REALITĚ. HOWGH. “

v&v1

V prvních kapitolách se zabývám základními pojmy, jako jsou elektronická hudba, elektronická taneční hudba a podobně. Snažím se vše uvést do správného kontextu, věnuji se jak vzniku elektronické hudby samotné, tak jejímu vývoji, vzniku nových stylů a následně i uchycení na české scéně a postupnému rozvíjení se v důležité kapitoly hudebních dějin na našem území. K této části jsem nejvíce využívala knihy Hudba ohně, dále Beaty, bigbeaty, breakbeaty, slovníku Encyklopedie kulturních trendů devadesátých let a v neposlední řadě jsem čerpala z diplomové práce Styly elektronické taneční hudby v rámci české scény Šárky Tomanové, která v ní přiblížila a zmapovala hudební styly, které se na našem území vyskytují a podle níž jsem se mohla lépe zorientovat v tom, kam má směřovat mé pátrání. Pro porozumění funkce syntetizérů jsem se obracela na knihu Tajemství syntezátorů od Viktora Kotrubenka. Hojně jsem také využívala internetových zdrojů, a to zejména portálu Techno.cz, který obsahuje spoustu informací jak o české scéně obecně, tak o té brněnské, YouTube.com, díky němuž jsem si ujasnila rozdíly mezi jednotlivými styly a další. Pro přehled o scéně brněnské jsem využívala magazíny TICHO, HIS VOICE, a BASSLINE, a to jejich tištěné i internetové verze.

Tato práce je zaměřena na současnou situaci v Brně, a tak k ní zcela logicky neexistuje mnoho zdrojů. Rozhodla jsem se proto, že druhou část práce zpracuji ve formě rozhovorů s lidmi, kteří brněnskou scénu nějakým způsobem ovlivňují, utvářejí a přispívají do ní. Osvědčila se mi tzv. „metoda sněhové koule“, kdy jsem během rozhovorů dostávala kontakty na další vlivná jména z brněnské scény, která – přestože se mi se všemi nepodařilo uskutečnit rozhovor – se v mé práci nacházejí.

1 Mazec na konci tisíciletí. Ticho: Současník hudby. 1996, 1(1), 15.

7

Problémy, které se mi naskytly, byly hlavně komunikační. Nepodařilo se mi například zkontaktovat nikoho z klubu Tabarin, tudíž jsem kapitolu s ním související musela z osnovy práce odstranit; nebo se respondenti nacházeli mimo Brno, či dokonce mimo republiku, což bylo důvodem k využití mailové komunikace, která není pro rozhovor zcela ideální. Nepodařilo se mi také zjistit, zda se na brněnské scéně nacházejí zástupci stylů electro, breakbeat a dubstep.

Jsem si však jistá, že podstatné informace pro utvoření přehledu jsem od všech respondentů získala.

2. Vymezení pojmu elektronická hudba

Jelikož je tato práce zaměřena na elektronickou hudbu, definovat ji je, dle mého názoru, nezbytné a žádoucí.

Ovšem již definovat elektronickou hudbu obecně, se jeví jako náročné. Je to hudba poměrně mladá, její kořeny sahají do sedmdesátých let minulého století a vzhledem k tomu, že je tato hudba pořád ve svém vývoji a neustále se proměňuje, lze tvrdit, že je možné pouze určit několik znaků, které ji odlišují od jiných typů hudby.

Už jen samotný pojem „elektronická hudba“ není zcela definitivní. Velmi často se také setkáváme s pojmem „elektroakustická hudba“.

Elektronickou hudbou rozumíme takovou hudbu, která využívá různých druhů elektronických technologií. Těmito technologiemi mohou být například počítače, samplery, syntezátory, moduláry a další nástroje, které jsou schopny vytvářet neboli generovat zvuk. U elektronické hudby obecně platí, že je přehrávána prostřednictvím reproduktorů, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s běžnými hudebními nástroji. Je tedy zcela logické, že elektronická hudba začala vznikat s rozvojem technologií. Jako příklad mohu uvést styl house, jehož vznik je podmíněn vynálezu drum machine – tzv. automatického bubeníka. Detailněji se vzniku a historii elektronické hudby budu věnovat v kapitolách níže.

Velmi často bývá elektronická hudba automaticky označována jako elektronická taneční hudba. Dochází zde sice ke spojení technologie a umění, to však není podmínkou k vytvoření pravidelného rytmu, konkrétně pak 4/4 taktu, jež je právě pro elektronickou taneční hudbu

8 jednou ze základních charakteristik. Podle amerického hudebního skladatele a teoretika Bena Neilla, je elektronická taneční hudba jen jednou z variant elektronické hudby samotné, a z této teorie bude má práce vycházet.

Využívání syntezátorů se stalo velmi častým jevem téměř u všech druhů hudby, a přeci se hned nejedná o hudbu taneční. Jaký je tedy mezi elektronickou hudbou a elektronickou hudbou taneční rozdíl?

3. Elektronická taneční hudba

„V poslední době je velice populární svádět posluchače k tanci a myslím, že je to zdravé. “

- Perry Farrell 2

Jak je již výše zmiňováno, jednou z hlavních charakteristik elektronické taneční hudby (dále jen ETH) je její specifický repetitivní rytmus. U některých stylů (o kterých budu hovořit níže) může být tak výrazný, že melodii, která se ve skladbě nachází, vytěsní do pozadí. ETH je tvořena na základě různých úseků - tzv. patternů (rytmických, harmonických nebo melodických) a jejich vzájemném prolínání, vrstvení se. To ve skladbě vytváří nejrůznější gradace a motivy. Vzniká pak hudební stopa, která se nazývá track.

Track může být rozdělen do několika částí. V první části se představují jednotlivé patterny, které se budou vyskytovat v celé skladbě. Ty se na sebe mohou buď různě vrstvit, prolínat se, nebo se objevovat postupně s určitou a plynulou návazností. Obecně také platí, že se zde vyskytne hlavní motiv skladby. Motivem rozumíme melodii, která se posléze objevuje v celé skladbě a je pro ni charakteristickým prvkem. Další část přináší propojení několika patternů (není nutné propojení všech), hlavní melodie a přidávání dalších zvuků a nejrůznějších samplů. Ke konci této části začíná docházet k postupné gradaci, zesílení, dynamičnosti, v mnoha případech zrychlení rytmu. Hovorově bývá tato část označována jako „nájezd“. V této gradující podobě přichází skladba do části třetí. Zde opět dochází k prolínání jednotlivých

2 DALY, Steven a Nathaniel WICE. Alt. culture: Encyklopedie kulturních trendů devadesátých let. Brno: BOOKS, 1999, s. 104. ISBN 80-7242-065-8.

9 patternů s klíčovou melodií, repetici a následnému závěru. Ten nastává buď postupným odebíráním patternů a zpomalováním rytmu nebo absolutním vygradováním skladby, kdy již není možný jiný krok, než ukončení. Toto schéma skladby však není pevně dané a není definicí pro složení všech tracků v rámci ETH. Zejména pak v alternativních odnožích dochází k výskytu zcela odlišně stavěných tracků – například s naprosto volným rytmem, chybějícím melodickým motivem či dalšími odchylkami.

Jak již zmiňuji výše, jednou z hlavních charakteristik ETH je její specifický rytmus. Právě on je tím hlavním tahounem celé skladby a „nutí“ své posluchače k tanci. ETH tedy lze chápat jako hudbu určenou primárně k intenzivnímu tanečnímu prožitku.

„Historically, however, EDM has been defined by its relationship to the dance floor. Most of this music is made with the expectation that it will be played in dance enviroments, where the crowd's response to it will determine its success or failure. Even the exceptions to this general principle vary in ways that demonstrate their connectedness to the dance-floor tradition: some music draws upon the conventions of EDM, but manipulates them so much that the results are no longer suitable for the dance floor, while the other genres are written expressedly for not dancing. “3

Neodmyslitelnou součástí ETH je DJ. Tato zkratka vychází z anglického originálu disc jockey, kdy slovem disc je myšlena gramofonová deska a jockey v českém překladu neznamená nic jiného, než žokej, tedy jezdec. Ve volném překladu slovní spojení znamená „člověk, který ovládá, nebo řídí desky“. V historické souvislosti DJ skutečně „ovládal“ gramofonové desky, kdy ještě za pomocí mixážního pultu „míchal“ hudbu dohromady a vytvářel tak vlastní verzi písně, neboli remix. DJ však v současnosti může znamenat několik variant této funkce. Může to být člověk, který pouze vybírá a pouští hudbu - například rádiový DJ. V hudbě, kterou pouští pro své publikum, neproběhly žádné změny. V komerční sféře do této kategorie lze zařadit i diskotékové DJe (mluvíme­li o velikých komerčních diskotékách, kde hlavní roli hraje marketing a co největší zisk peněz). Tito DJové již s originální hudbou provádí určité změny, ty jsou však minimální. Jedná se zejména o plynulou návaznost písní, popř. zrychlení či zpomalení tempa. Dalším „druhem“ DJe, se kterým se lze setkat, je již DJ, který provádí slyšitelné změny a nějak se v písni realizuje. Poslední pomyslnou kategorií je

3 BUTLER, Mark J. Unlocking the groove: rhythm, meter, and musical design in electronic dance music. Bloomington: Indiana University Press, 2006, s. 8 ISBN 978-0-253218-04-9. 10

DJ, který je zároveň producentem. Producent hudbu vytváří od samého začátku, od prvotních zvuků a basových linek, které samy o sobě nemají tak veliký význam. Tracky vytváří buď za pomocí softwarů (ty povětšinou nahrazují původní analogové syntezátory a moduláry), nebo na již zmiňované syntezátory a moduláry. Track může být dvojí hodnoty - kompletně zpracován jako celek, hotová skladba, kterou je možno živě přehrát bez dalších úprav, nebo naopak je vytvořen jako základ pro další úpravy a živé mixování před publikem.

„Electronic Dance Music (EDM) has taken the world by storm. Whether it be through the indispensable albums of the commercially successful artists, or the can’t miss sets of the most electrifying stage performers, people are finally beginning to accept Electronic music as a constant presence on their record shelves, iTunes track list or audio albums. Even the artists of Electronic music are giving glamorous and celebrity pop stars a run for their money. It won’t be too long before children start dreaming about standing behind a turn table instead of picking up a guitar.“4

4. Žánry a subžánry

Elektronická taneční hudba je z hlediska dělení do nejrůznějších „stylů“ a „podstylů“ snad jednou z nejbarvitějších. Její kategorizace je přímo úměrná vzniku a následnému vývoji elektronických technologií, stejně tak, jako následné využívání těchto technologií při produkci hudby samotné. Jak zmiňuji v úvodu, příkladem nechť je styl house, jehož vznik je podmíněn vytvoření automatického bubeníka drum machine.

Dalším aspektem je konzumní společnost. Lidé (posluchači) mají neustálé tendence objevovat něco nového, rádoby neotřelého. Vyhledávají proto nejrůznější detaily, které by mohly být právě oním charakteristickým prvkem nového stylu.

Nové hudební styly v rámci ETH mohou vzniknout i tzv. hudební fúzí, neboli pronikáním několika hudebních stylů. Ty se vzájemně ovlivňují, prolínají a dávají tak vzniknout novým stylům ETH, jež ještě nebyly definovány.

4 Breakbeat: The Lesser Known Genre of EDM - Global Sound Authority. Global Sound Authority [online]. 2017 [cit. 2017-04-24]. Dostupné z: http://www.globalsoundauthority.com/breakbeat/

11

Z těchto definic zcela logicky vyplývá, že stylů v rámci ETH je téměř nespočetné množství. Proto jsem se v tomto případě rozhodla čerpat z magisterské práce Šárky Tomanové, která v ní zmapovala styly ETH, jež se vyskytují na území České republiky.

„Po dlouhém promýšlení jsem pro svoji práci vymezila sedm hlavních stylů, které považuji za dílčí styly ETH vyskytující se na území ČR – electro, techno, house, trance, breakbeat, drum’n’bass a dubstep. Každý z vyjmenovaných stylů má mnoho dalších podstylů, některé z nich jsem vybrala, na základě frekvence výskytu na českých tanečních párty, a detailněji popsala. Často se jedná o styly, které mezi sebou zfúzovaly a vytvořily nový svébytný podstyl, který se hojně produkuje a poslouchá. Co se týká stylového členění ETH na mezinárodní úrovni, je dost nejednotné a roztříštěné díky již zmiňovanému neustálému štěpení. Navíc se jednotlivé evropské scény i americká navzájem liší, v každé fungují jiné hudební trendy. “5

Nyní již přejdu k samotnému definování výše zmíněných stylů ETH:

4.1. BREAKBEAT

Breakbeat je ještě společně s technem ze všech stylů elektronické taneční hudby nejstarším. Jeho historie a první objevování se na scéně, se datuje až do 60. a 70. let, kdy hip hopoví DJové začali experimentovat s rytmem a do svých tracků vmíchávat něco nového, neobvyklého. Tím byl právě breakbeatový rytmus - nepravidelný, zlomený, synkopový, o rychlosti 120 - 140 BPM, v němž docházelo k přesunu těžké doby na lehkou, vycházející z tradiční kultury a hudby afrických domorodců.6 Charakteristickým samplem breakbeatu se stal „amen break“, který zahrál bubeník Gregory C. Coleman. Ten vycházel ze skladby „Amen, Brother“7 od kapely The Winstons. Obecně breakbeat hojně využívá bubenické samply. Krom samplů byl tvořen i jinak – například DJ Frankie Bones jej vytvářel tak, že pouštěl dvě

5 TOMANOVÁ. Styly elektronické taneční hudby v rámci české scény. České Budějovice, 2012. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Mgr. Martin Voříšek, Ph.D.

6 5. díl: Beat 4/4? Tady platí jinačí počty.. Techno.cz (party, fotky, house, trance, techno) [online]. [cit. 2017-05-01]. Dostupné z: http://www.techno.cz/clanek/25216/5.-dil-beat-44-tady-plati-jinaci-pocty..c

7 The Winstons - Amen Brother. YouTube [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=GxZuq57_bYM 12 totožné desky, jednu však o nepatrný časový úsek později. Tím opět docházelo k nepravidelnému a lámavému rytmu.

Díky rytmu, na který se dalo velmi dobře tancovat, byl breakbeat oblíben zejména mezi tanečníky – tancující breakdance.

Přestože se tvorba následujících interpretů vyvinula odlišnými, či podobnými směry, nesmíme opomenout zmínit jména jako The Chemical Brothers, nebo The Prodigy. Zejména album Jericho od The Prodigy je pro tento styl důležitým.

Na začátku 90. let začal breakbeat ovlivňovat další hudební styly, a následně jejich fúzí dal vzniknout jungleu a drum and bassu, které převzaly jeho vládu a často je tak breakbeat označován jako nedoceněný a nepochopený, v horších případech bývají breakbeatová díla označována právě za zmiňovaný drum and bass nebo jungle. „V současné době se snaha o rozškatulkování hudebních stylů do mnoha sub-žánrů, dotkla i breakbeatu. Big beat, nu school breaks nebo progressive breaks jsou jen zlomkem všech možných i nemožných škatulek. Breakbeatem jako takovým se snaží okořenit své sety řada house, trance,...[...]“8

To platí také pro Českou republiku, přestože se u nás pravidelně odehrávala akce Breakbeat Converence, byla po roce ukončena. Platí však, že na drum and bassových festivalech a větších akcích (jako je třeba festival Let It Roll), má breakbeat také své místo. Jedinou čistě breakbetovou akcí je festival Soundfeer, který se odehrává i v současnosti.

V Brně se s breakbeatem můžeme setkat v klubu Perpetuum.

4.2. ELECTRO

Své základy a kořeny má electro z hlediska geografického v černošských komunitách z New Yorku, odkud se styl přenesl do Velké Británie, kde byl označován spíše jako experimentální a undergroundový. Ve Velké Británii se také zpočátku nedostal téměř žádné oblibě, neboť – nyní se již dostáváme od geografických kořenů k těm hudebním – černošská hudba nebyla mezi bělošským publikem považována za hodnotnou. Electro totiž vychází z funku (a

8 5. díl: Beat 4/4? Tady platí jinačí počty.. Techno.cz (party, fotky, house, trance, techno) [online]. [cit. 2017-05-01]. Dostupné z: http://www.techno.cz/clanek/25216/5.-dil-beat-44-tady-plati-jinaci-pocty..c 13 mnohdy bývá i do současnosti označováno jako electro-funk), do nějž byly, s postupným vývojem, zařazovány elektronické prvky a nástroje. Tím klíčovým je syntezátor Roland TR- 808. Dalšími nástroji využívanými v tomto hudebním stylu, jsou syntetizéry s klaviaturou a moduláry hlasu. Díky modulárům hlasu bývá electro často spojováno s termíny jako sci-fi, neboť ve výsledku navozují pocit zkreslenosti hlasu, který je využíván ve filmovém průmyslu jako zbarvení hlasu mimozemských civilizací apod. Častými tématy bývá vesmír, roboti a scénáře o zániku lidstva, není to však podmínkou.

Electro se tedy krom syntezátorů vyznačuje ostrým synkopovým rytmem, který nemilosrdně táhne celou skladbu až do samého konce, a k tomu „vesmírnými“ melodiemi, popřípadě zpěvem, který nastupuje v přísných liniích.

Průkopníky electra jsou bezesporu německá skupina Kraftwerk, která krom pojmu electro bývá spojována se styly jako synthpop, krautrock, industrial. Další vlivnou kapelou je Afrika Bambaata, jejichž hit, který nahráli společně se skupinou Soulsonic Force – Planet Rock9, bývá často označován jako hit, jež pomohl definovat styl electro.

V České republice se tímto stylem prezentuje několik DJs, kteří obecně znamenají pro českou elektronickou hudební scénu velký přínos. Jsou to DJové Orbith, jež byl prvním DJem, který na našem území začal tento styl hrát a dále například DJ Tokátko. Z produkce je určitě třeba zmínit původem brněnskou kapelu MIDI Lidi, dnes již neexistující Ecstasy of Saint Theresa, nebo Vanessa.

4.3. HOUSE

House by se dal označit jako jeden z nejuniverzálnějších hudebních stylů - díky velkému množství svých odnoží (deep house, acid house, ambient house, progressive, electro-house, french house, vocal, grind, bubblegum house a další) je možné jej poslouchat téměř za každé situace – od relaxace po divoce protančené noci.

Tento styl vznikl v osmdesátých letech v Chicagu. Existuje několik teorií, jak se pojem samotný začal používat. Tou první je, že veškeré prvotní nahrávky vznikaly u hudebních

9 Afrika Bambaataa - Planet Rock. YouTube [online]. [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=hh1AypBaIEk 14 producentů doma (house = dům). Další teorie se váže k Chicagskému klubu The Warehouse, kde působil první houseový DJ Frankie Knuckles. Když se začínaly zavírat kluby v okolí Warehousu, veškerá klientela se začala stahovat právě do něj. Setkávali se zde gayové nejrůznějších národností a to vytvořilo "domáckou" (house-ovou) atmosféru10. Poslední teorie se váže k již zmiňovanému klubu, a to čistě k jeho názvu. V této době vrcholí popularita disca a právě z něj house vzešel. V kombinaci se sytějšími bicími o frekvenci 120 BPM, typickým 4/4 tanečním rytmem, syntetizátorovou basovou linkou, samply, přidáním hlasu, dalších efektů a vlivy soulu a funku vytvořilo něco nového.

První houseovou nahrávkou je Your Love11 od dvojice Jamieho Principleho a zmiňovaného Frankieho Knucklese, která vznikla v roce 1983. Přestože díky pozdějším charakteristikám housu můžeme s jistotou tvrdit, že se jedná o track tohoto stylu, tehdy byl definován pouze jako „něco nového“. Tracky, jež skutečně jako první nesly jistou škatulku „house“, byly It's House a Time to Jack (přičemž pojmem „Jack“ je charakterizován tanec, který se tančil speciálně na houseovou hudbu, k vidění například zde12). Důležitým jménem na houseové scéně je i Marshall Jefferson. Jeho track s názvem Move Your Body bývá mnohými hudebními kritiky označován jako „hymna houseu“. Tato skladba také posunula house do komerční sféry a ten se začal hrát po celém světě. Jak už to však bývá, právě kvůli komerci vzniklo spoustu mutací, které se za tento styl ani nedají považovat. Výše zmiňovaná univerzálnost stylu si vysloužila i své špatné vlastnosti – bývá nejčastějším stylem, do kterého bývají zremixovány například i skladby rockových kapel. Jako příklad zde uvedu píseň Conductor od britské skupiny TOY13.

Pro Českou republiku house znamená poměrně zásadní pojem, objevuje se na našem území od poloviny devadesátých let. Bohatá pardubická taneční scéna přinášela house párty v klubu Life a v roce 1997 se díky zásluze Aleše Blehy konal festival Summer'97, mnohými označován jako předchůdce legendárního Summer of Love. Už v roce 1998 vznikl festival Hradhouse, z jehož názvu je patrné, na jakou hudbu byl orientován. Jelikož se house poměrně snadno a často zaměňuje s technem, jsou i jména českých interpretů

10 2. díl: House music… it's a spiritual thing!. Techno.cz (party, fotky, house, trance, techno) [online]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné z: http://www.techno.cz/clanek/24963/2.-dil-house-music..-its-a-spiritual- thing 11 Frankie Knuckles & Jamie Principle - Your Love. YouTube [online]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=f8HdqPej-Ps 12 Learn to Dance to any House Song | Jacking House Tutorial. YouTube [online]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=2v0owCMj-O4 13 TOY - Conductor (Tom Furse Extrapolation mix). YouTube [online]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=3BhgbO7bFlQ 15 hrající tyto styly, téměř všechna totožná – DJ Loutka, DJ Formi, DJ Tráva, DJ Bidlo, DJ Josef Sedloň, Michael Burian, Roman Rai, DJane nebo Lucca14.

V Brně vznikl klub VIBE, jehož hlavní myšlenkou je právě produkce housové hudby. Působí zde tři rezidentní DJové, přičemž první dva jmenovaní jsou zakladateli tohoto klubu - DJ Andrew Darren, Saddan a Jane Miltz. Všem se budu věnovat v dalších kapitolách.

4.4. TECHNO

Vznik techna také směřuje do osmdesátých let, a to konkrétně do Detroitu. „The Detroit underground has been experimenting with technology,“ declared Juan Atkins, “stretching it rather than simply using it. As the price of sequencers and synthesisers has dropped, so the experimentation has become more intense. Basically, we're tired of the R&B system, so a new progressive sound has emerged. We call it Techno.“15Jak už vyplývá z této definice od Tima Barra, techno je odvozené od slova „technologic“, tedy technologický. Detroit je industriálním městem plným automobilového a dalšího průmyslu, a právě tyto zvuky, zvuky z továren má tento pojem symbolizovat. Když začal tento průmysl ve městě opadat a chýlil se ke krachu, vytvořilo se pro vznik tohoto stylu skvělé podhoubí.

Jako první začali techno produkovat Kevin Saunderson, Derrick May a Juan Atkins. Tzv. Bellevilská trojka (později se k nim začal řadit ještě Eddie Fowlkes), jak se jim nazývalo podle malého města nedaleko Detroitu, kde bydleli na studentských kolejích, hledala inspiraci převážně v rádiích, kde se hráli například Kraftwerk. Nahrávkou Techno City16 z roku 1984 však nebyl stvrzen vznik nového hudebního stylu. Stalo se tak až po vydání kompilace Techno! The new dance sound of Detroit17, a to zejména

14 TOMANOVÁ. Styly elektronické taneční hudby v rámci české scény. České Budějovice, 2012. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Mgr. Martin Voříšek, Ph.D. 15 Introduction. BARR, Tim. Techno: The rough guide. London: The Penguin Group, 2000, s. 7. ISBN 1-85828-434-1. 16 Cybotron - Techno City. YouTube [online]. [cit. 2017-05-01]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=U3NfI9jbUGI 17 Techno! The New Dance Sound Of Detroit (Full Album). YouTube [online]. [cit. 2017-05-01]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=i3u7NUBfhk4 16 v Evropě, protože v Detroitu i přes veškerou snahu DJů, se mu nepodařilo uchytit. Z Evropy se s úspěchem začalo šířit do celého světa.

Techno bývá velmi často zaměňováno s housem, nebo označováno jako jeho následovník. Vývojová linie housu se však odvíjí v jiném městě - Chicagu a obecně house má jiné charakteristické prvky, než techno. To se vyznačuje tempem od 140 do 160 BPM. „Pozadí pro syntetické zvuky tvoří rytmický pattern vyplněný především striktně ostinátním beatem basového bubnu, který udeří na každou dobu ve 4/4 metru. Údery basového bubnu jsou nejčastěji doplněny zvukem činelu hi-hat, jenž vyplňuje rytmickými figuracemi prostor mezi hlavními dobami.“18 Techno také není tak rytmicky předvídatelné, jak se může nezkušenému posluchači zdát. Ponurou atmosféru krachujícího města navozují syntetizéry a moduláry (nejčastěji Roland CR-68, Roland CR-78 a TR-909).

Nejčastěji zmiňovanou a nechvalnou mutací techna je freetekno. Nechvalnou z důvodu, že freetekno je známé zejména kvůli nelegálním festivalům a párty uprostřed luk a polí19, nevhodným chováním jejich účastníků a v neposlední řadě užívání drog. Opomíjím dokonce i skutečnost, že freetekno má naprosto jiný nejen rytmus (až 220 BPM), temnější zvuk a oproti techno je mnohem tvrdší. Protože se techno s úspěchem uchytilo po celém světě, existují odnože, které se pojmenovaly podle zemí svého vzniku - švédské, španělské, italské apod.; dále pak Detroit, acid, hardtechno, minimal techno a další.

Česká republika techno přijala s otevřenou náručí. Nejznámějším propagátorem techna byl Aleš Bleha, který zde uspořádal množství akcí a festivalů. Těch se u nás do současné doby koná spoustu - od legendárního Summer of Love, přes Creamfields, Hradhouse, Svojšice, Cosmic Trip aj. Průkopnická jména z české techno scény jsou - jak zmiňuji v kapitole „HOUSE“ - totožná s těmi housovými. Zmínit mohu ještě například DJ Agenta.

Brno patří k důležitým bodům technoscény, lze i tvrdit, že byla a pravděpodobně i je rozvinutější, než například Pražská - nejen, že se zde konaly ty největší halové techno akce (Supersonic Garage, Citadela a Apokalypsa), ale velice rozvinutá je zde i nezávislá techno

18 TOMANOVÁ. Styly elektronické taneční hudby v rámci české scény. České Budějovice, 2012. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Mgr. Martin Voříšek, Ph.D. 19 V těchto případech mnohdy dochází k záměně s „rave párty“, ty byly oproti teknivalům poklidnějšího rázu i rozměrů. Tekno akce jsou masivní, určené pro každého, nehledě na to, že na 'rave' akcích se hrála jiná hudba. 17 scéna. Působí zde AVA kolektiv, v Kabinetu MÚZ má své působiště Kosmospiel a MUAH!, je zde i několik samostatně působících DJs a firma Bastl Instruments, vyrábějící své vlastní syntetizátory a moduláry. Všem zmiňovaným uskupením se detailněji budu věnovat v kapitolách níže.

4.5. TRANCE

Trance znamená v překladu trans, hypnotický stav mysli, extáze. Hudební styl nesoucí toto označení se vyvinul z techna, housu a velký podíl na něm má i ambientní hudba. Jeho rychlost se pohybuje od 130 do 160 BPM a výstavba tracků je následující: objevuje se zde spoustu motivů, které se opakují během celé doby trvání a častý je také výskyt nájezdů, nebo naopak breakdownů 20 , to vše bývá jemně vybarvené zvuky syntezátorů (například Roland TB-303, který se díky trancu dočkal svého „spasení“). Kombinace těchto prvků měla posluchačům navodit hypnotickou atmosféru a postupně je dovést k onomu transu, či extázi.

Trance vznikl na přelomu osmdesátých a devadesátých let v Německu. Do té doby se v Berlíně pořádaly – kvůli cenzuře – nelegální house párty, na kterých se hrálo techno a house. Po pádu Berlínské zdi se v ulicích tohoto města začal pořádat festival taneční elektronické hudby s názvem Love Parade. Ten byl zaměřen zejména na techno, ale později začal upřednostňovat právě trance. Na popularitě trance nabyl nejspíše z důvodu umožnění tance a pohybu posluchače. Oproti pomalé a zasněné ambientní hudbě, která ke svému vnímání vyžadovala klid a pomalý rytmus neumožnil lidem tančit, trance právě díky tanci zintenzivnil svůj prožitek.

První „tranceovou“ skladbou byla Age of Love21, jež má na svědomí stejnojmenný projekt. Dalšími vlivnými interprety byli například projekt Dance2Trance, který však zobrazuje spíše komerčnější sféru, nebo DJ Dag, Oliver Lieb, Torsten Stenzel, Sven Väth či Jam & Spoon. Zásadním jménem je i producent Robert Miles, který se svým hitem Children dal podněty ke vzniku první odnoše trancu – dream trance. V následujících letech se trance dočkal velkého boomu. Začaly se pořádat halové párty, na kterých se trance pozvolna objevoval, později

20 Breakdown je opakem nájezdu – je to tedy náhlý zlom, klesnutí melodie, či utnutí tracku na krátkou dobu. 21 The Age Of Love - The Age Of Love. YouTube [online]. [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=30eXKMfrVcw 18 přišel jeho velký komerční úspěch, čímž ztratil svoji originalitu, a díky nejrůznějším úpravám se už ani nedal považovat za tentýž styl. Na těchto akcích hráli DJové jako Tiësto, Armin van Buuren nebo Ferry Corsten, BT, Sasha, John Digweed, Paul van Dyk a další.

Stejně jako u všech dalších hudebních stylů, má i trance své mutace. Existuje jich velké množství - progressive, acid, euphoric/epic, goa, psychedelic (zkráceně psytrance), ibiza trance, future pop a další.

V České republice patří trance mezi oblíbené styly, a v současnosti jeho popularita stále vzrůstá. Již v roce 2006 byly na našem území pořádány halové akce, kde se trance hrál (Trancemission a Sensation). Mezi vlivná jména patří například Roman Rai, Djka LayDeejane, Psyrix, Fractal, Cymoon nebo Michael C.

Nejpopulárnější odnoží tranceu je na našem území v současnosti psytrance. Ten se krom výše zmiňovaných charakteristik vyznačuje ještě zapojením živých hudebních nástrojů – například vydrnkáváním jednoduchých melodií na kytaru, klavír apod. Roste i zájem o psytranceové akce, které se konají na nejrůznějších místech – od klubů, přes festivalové louky, po opuštěné továrny. Specifická je pro ně výzdoba – psychedelické vzory, kresby a obrazy nejrůzněji rozvěšené po prostorách, všechny vlastnoručně vyrobeny samotnými organizátory akce, nakresleny UV barvami. Bývá také zvykem, že UV barvami přijdou pomalováni samotní návštěvníci – zejména se kreslí různé obrazce na obličej apod. Krom psychedelických kreseb se objevují batikované vzory, a lze se setkat i s označením „moderní hippies“ (styčné body s touto subkulturou jsou opravdu viditelné).

V Brně působí skupina fanoušků PSYTRANCE BRNO (o nichž budu hovořit v dalších kapitolách), kteří se zabývají organizování akcí, festivalů.

4.6. DRUM AND BASS

Jak již ze samotného názvu vyplývá, základními prvky drum and bassu jsou rytmus a výrazná basová linka.

Velmi často také bývá drum and bass označován jako synonymum pro slovo jungle, podle některých teoretiků je ale mezi těmito styly několik rozdílů. Jungle považují za rychlejší, jeho basové lince přikládají původ v dubu a reggae, a písně bývají zpravidla zpívané černošským

19 zpěvákem. Jungle můžeme chápat doslovně jako džungli – v hudební sféře myšleno jako změť zvuků a rytmu. O drum and bassu se hovoří jako o stylu pomalejším, jehož rytmus je označován jako breakbeatový – nerovný, zlomený. Výrazná basová linka se pak rytmem nejrůzněji proplétá a vytváří tak barvité variace, které v kombinaci s dalšími volně se promíchávajícími melodiemi či zpěvy utváří silné a efektivní tracky. Jak jungle, tak posléze vzniklý drum and bass, patří mezi styly, které se zrodily ve Velké Británii, konkrétně na Londýnské klubové scéně na přelomu devadesátých let. V této době zde vrcholí období spojené hlavně s „rave parties“, nekonečné párty spojované zejména s houseovou hudbou a drogami, uspořádávané v prostorách nevyužívaných skladů, budov, či později v otevřeném prostranství luk. Tyto akce se začínají dostávat do povědomí médií, nastává období komercializace, a umělci začínají zároveň experimentovat se zvuky a rytmem. Po téměř neměnném houseovém rytmu, je drum and bass pro posluchače příjemnou změnou, a tak tento styl rychle začínal nabývat na popularitě. Svého největšího hudebního rozmachu a oblíbenosti dosahoval kolem roku 1994. Mezi první zástupce britské drum and bassové scény pak patřil DJ Goldie, jehož album Timeless je považováno hudebními kritiky jako přelomové, neboť do něj zasadil nový prvek – ženský zpěv, který celé album pozdvihl do jiné úrovně. Další mi zásadními jmény pro drum and bassovou scénu jsou například DJ Aphrodite, Andy C, Hype a další22.

V České republice je drum and bass jedním z nejoblíbenějších stylů ETH. Svědčí o tom jak hojně navštěvované klubové akce po celé zemi, tak hudební festivaly, na které se sjíždí tisíce fanoušků. Jmenujme například nejznámější festival Let It Roll, který je specializovaný vyloženě na tento styl, další festivaly taneční hudby v České republice mají zpravidla svoji drum and bassovou stage (Electronic Beats for Love, Shotgun Festival a další) a za zmínku také stojí Czech DNB Avards, tedy ceny v oblasti drum and bassu. Důležitými jmény jsou DJ Pixie, Philip TBC, IM Cyber, Sayko a další.23 Tato jména patří k průkopníkům tohoto stylu u nás.

22 TOMANOVÁ. Styly elektronické taneční hudby v rámci české scény. České Budějovice, 2012. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Mgr. Martin Voříšek, Ph.D.

23 Tamtéž.

20

Brno má na této scéně hojné zastoupení jak z řad DJs, tak producentů, ale i klubů, kde se akce konají. Je to zejména klub Perpetuum a jeho rezidentní DJové, jimž se budu věnovat v kapitole níže, dále pak klub Favál a komerční akce organizuje také klub Fléda.

Drum and bass patří mezi styly, které mají veliké množství mutací – podstylů. V některých případech se může jednat o téměř nepatrné změny tempa, které laik může považovat za nevýrazné a tedy těžko rozpoznatelné. K těmto můžeme zařadit například ragga jungle a jump-up. Zatímco ragga jungle oplývá výraznými vokály, jump-up bývá nazývám propracovanějším a "vyspělejším". Temnou a zlověstnou atmosféru evokují dnb odnože s předponou „dark“ - darkstep, darkcore, darkjungle. Vlivy techna lze logicky nalézt u techstepu, naopak prvky jazzu, soulu a také klasického techna slyšíme u tzv. intelligent dnb. Neurofunk může působit klamavě – ať už rytmem, který posluchači evokuje rychlost okolo 80 BPM, ale ve skutečnosti je 170 BPM, tak minimalisticky čistým zvukem, ve skutečnosti ale ostrými bicími a nevraživě působícími zvuky. Liquid funk v sobě nese určité kouzlo a jemnost, což mají na svědomí vysamplované nejrůznější smyčcové nástroje, zároveň evokující „veselou“ a příjemnou atmosféru.

Jak již zmiňuji výše, drum and bass je velmi barvitým a rozmanitým hudebním stylem, a právě proto se těší takové oblíbenosti nejen v České republice, ale po celém světě.

4.7. DUBSTEP

Dalším a zároveň nejmladším stylem, který si na svoji listinu připisuje Velká Británie, je dubstep. Ponurý, avšak ostrý, se sci-fi tématikou o zkáze světa a využitím hlasů, které jsou ovšem převedeny do umělé verze; s tempem okolo 138-142 BPM.

Důvodem, proč zní dubstep tak ostře, nenávistně a zároveň jako z jiného světa, může být, podle Veselého fakt, že generace, která dělala doposud elektronickou hudbu, již odrostla, nebo jej také přirovnává k „dojezdu“ a špatné extázi, která se údajně v těchto letech začala objevovat na trhu.

Dubstepové kořeny lze hledat v dub reggae, a to z důvodu častého samplování reggae do dubstepových tracků. To však bylo jen určité období vývoje tohoto stylu. Další teorie uvádí, že má základy také v britském stylu garage.

21

Důležitým, avšak poněkud smutným bodem, je rok 2005. Hudební producent Skream vydal singl Midnight Request Life24. Ten okamžitě získal nálepku jakési hymny. Osoby, které se dále podílely na tvorbě dubstepové scény, jsou například Kode9, Benga, Digital Mystikz, Caspa, Rusko.25 Avšak svý vzestupem a rozšířením se do celého světa, ztratil dubstep svoji auru a hlavně ve Spojených státech amerických se stal velmi komerčním a populárním. Oproti syrovému zvuku britského dubstepu, je ten americký zpopularizovaný, a tudíž ne tolik hodnotný. Americkými interprety jsou například světoznámý Skrillex nebo Bassnectar.

Charakteristiku tohoto stylu u nás popisuje Tomanová ve své práci následovně: „Zvuk českého dubstepu až na výjimky nesleduje mainstreamové americké a britské trendy, zůstal u prvotního dubem ovlivněného zvuku nebo se věnuje experimentálnějším záležitostem pohybujícím se někde mezi zvuky post-dubstepu. Takovémuto popisu vyhovují producenti Nailer, Ans, Rhyan Harden, Subject Lost a Side9000 sdružující se okolo české dubstepové vydavatelské společnosti Owntempo recordings.“26

Interpretů hrajících tento styl je nad mé očekávání poměrně mnoho – Drymansound, což je dvojice DJů Dryman a Davis, dále Andels, Merak, Philip TBC. Důležité je však podotknout, že většina se nezabývá jen a pouze jedním stylem. Ve spoustě případů se jedná o kombinaci několika stylů, a to zejména drum and bassu a dubu.

5. Vznik a historie (od prvního syntezátoru po skutečnou hudbu)

První pokusy o využití samotné elektřiny k tvorbě zvuků, se uskutečnily již v osmnáctém století. V roce 1900 dr. Thaddeus Cahill sestrojil tzv. dynamophon. Tento přístroj pracoval na bázi generování signálů, konkrétně dvanácti. Audion Piano byl hudební nástroj, jehož strůjcem je Američan Lee De Forest. „Jeho zvuk byl mnohými připodobňován houslím, flétně, žesťům anebo i něčemu, co lidé dosud nikdy

24 The Winstons - Amen Brother. YouTube [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=GxZuq57_bYM 25 TOMANOVÁ. Styly elektronické taneční hudby v rámci české scény. České Budějovice, 2012. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Mgr. Martin Voříšek, Ph.D. 26 TOMANOVÁ. Styly elektronické taneční hudby v rámci české scény. České Budějovice, 2012. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Mgr. Martin Voříšek, Ph.D. 22 neslyšeli a neuměli to k ničemu přiřadit. “27 Skutečným hudebním nástrojem, jež pracoval elektronicky, byl aeterophon. Do provozu jej uvedl Leon Theremin, autor pozdějšího thereminu, a to v roce 1920. „Výchozími signály pro tvorbu tónů byly kmity o kmitočtu vyšším, než je nejvyšší slyšitelný kmitočet (300 kHz). Složením dvou takových signálů vznikl průběh o parametrech, které vyplývaly z rozdílných frekvencí výchozích vlnění. Vzniklý průběh byl po dalším frekvenčním zpracování již slyšitelný.“28 Pokud chtěl člověk ovládat výšku tónů, stačilo oddálit či přiblížit ruku od antén, které přístroj řídily. Do konce padesátých let se využívaly také tzv. Martetonovy vlny.

„První nástroje, které můžeme označovat za předchůdce syntezátorů, se objevily v padesátých letech. V elektronických laboratořích RCA (Radio Corporation of America) byl vyvinut nástroj zvaný Electronic Music Synthetizer, sovětští vědci uvedli syntezátor ANS, který byl programovatelný na základě graficko-optického principu. Vývojem těchto nástrojů se zabývaly i týmy v jiných zemích světa, jako např. vývojové skupiny firem Philips (Holandsko) a Marconi (Kanada), ve výzkumných pracovištích NDR vznikl nástroj zvaný subhachrod. V šedesátých letech se objevil první syntezátor. Jeho konstruktérem byl R. A. Moog. “29 Moogův syntezátor měl podobu kláves a stal se prvním široce užívaným, čímž prakticky odstartoval využívání syntezátorů obecně.

Vícehlasé nástroje se potom objevily na konci sedmdesátých let. V této době také přišly na svět první bicí automaty. Byly vyráběny firmou Roland. První typy nesly název CR-68 a CR- 78. Typ TR-808 byl kvůli svému špatnému zvuku nahrazen typem TR-909. Když nastoupil do hry počítač, byl nejprve využíván za účelem řízení činnosti hudebního nástroje, později ale začal být využíván i k samotnému kompozičnímu procesu. První taková skladba, jež byla zadána počítači nese název Illiac-Suite a je zkomponována pro smyčcový kvartet. Toto dílo bylo zadáno počítači Hillerem a Isaacsonem v letech 1956- 1957.30

27 1. díl: Jak to všechno začalo. Techno.cz (party, fotky, house, trance, techno) [online]. 2008 [cit. 2017-04-29]. Dostupné z: http://www.techno.cz/clanek/24865/1.-dil-jak-to-vsechno-zacalo

28 KOTRUBENKO, Viktor. Tajemství syntezátorů. Praha: Supraphon, o. p., 1988, s. 23. ISBN 02-044- 88. 29 Tamtéž, s. 24. 30 Tamtéž, s. 25. 23

5.1. Skutečná hudba?

Elektronická taneční hudba vznikala na několika samostatně se vyvíjejících platformách. Nutné je však podotknout, že začala vznikat a vyvíjet se nikoliv svojí vlastní cestou, ale postupným přidáváním elektronických prvků do hudby akustické.

Šedesátá léta jsou pevně spojena se stylem zvaným disco. Tomu lze za místo vzniku přiřadit New York. Zde se poprvé začali vyskytovat DJové, kteří mixovali již existující nahrávky. Své kořeny jinak disco nachází v soulu, funku a latinskoamerických rytmech a výrazným pravidelným rytmem vyznačujícím se basovým bubnem. Tento styl je také úzce spjatý s homosexuální a černošskou menšinou, obě totiž patřily k nejčastějším návštěvníkům klubů, ve kterých se house začal hrát. Tyto menšiny si skrze taneční hudbu chtěly splnit své sny týkající se rasové a sexuální rovnosti.31

Sedmdesátá léta patří další platformě, a to té evropské. V Německu začínají kapely experimentovat s elektronickými vychytávkami a do popředí se dostávají Kraftwerk. „Kraftwerk byli či jsou označováni za avantgardní hudebníky, tvůrce industriální hudby, zakladatele elektronického popu, kmotry techna a dokonce i za ‚düsseldorfské Beach Boys‘.“ 32 Využívali hlasové moduláry, syntetizér Minimoog a to ještě podtrhli „vesmírným“ konceptem své tvorby. Moduláry, které se v té době v Německu využívaly, patřily mezi ty finančně nejnákladnější. Jednalo se o Tangerine Dream, Klaus Schulze a další od firmy Moog. Kraftwerk byli kapelou, která styl electro rozšířila do celého světa, a to hlavně díky skladbě Trans-Europe Express.

Osmdesátá léta daly za vznik stylům house a techno, a pozornost se opět přesouvá do Spojených států amerických. Za rodné město housu je označováno Chicago. Nejpopulárnějším klubem byl The Warehouse, kde se scházeli zejména černošští a latino gayové. Posléze se však v Chicagu začaly zavírat okolní kluby a fanoušci taneční hudby se začali scházet právě v tomto klubu. Termín house poprvé použil Frankie Knuckles, který v klubu působil jako DJ, a to proto, že zde i přes počáteční nepokoje nastala domácká a mírumilovná atmosféra.

31 Taneční a DJská kultura. VESELÝ, Karel. Hudba ohně: Radikální černá hudba od azzu po hip hop a dále. Praha: BiggBoss, 2010, s. 308. ISBN 978-80-903973-1-6. 32 BUSSY, Pascal. Kraftwerk: Člověk, stroj a hudba. X Publishing, 2008, s. 45. ISBN 978-0-946719- 09-9. 24

S vytvořením syntezátoru TB-303 od firmy Roland v roce 1982, jeho specifickému nakyslému zvuku a promícháním s prvky hip hopu vznikl acid-house. TB-303 byl syntetizérem původně vytvořeným pro kytaristy, ale dokázal vytvořit nespočetné množství zvuků, které se uchytily na taneční sféře mnohem pevněji. House bývá mnohdy také označován jako jemnější forma techna. V Detroitu se rodí tzv. „Detroit techno“, které vystřídá tehdy populární soul. Za zakladatele jsou považováni Kevin Saunderson, Derrick May a Juan Atkins. Využívání syntezátorů už je samozřejmostí a pozdější vliv techna se odráží téměř v každém stylu elektronické taneční hudby.

Devadesátá léta patří pojmům jako „rave“ a „raveparties“. Přesouváme se do Velké Británie. Oblíbenou přímořskou destinací Britů se stala slunná Ibiza. Vládla zde příjemná a laskavá atmosféra, neboť se na ni sjížděli ze stejného důvodu tzv. post-hippies. Pořádaly se zde plážové i klubové taneční párty, které trvaly do pozdních ranních hodin. Jelikož se zprávy o tomto „prázdninovém“ ostrově rozšířily do celého světa, začali se na Ibizu sjíždět i nejrůznější DJové. A tak došlo k setkání hned několika hudebních kultur – detroitského techna, chicagského housu a vlivných latinskoamerických rytmů. Ibiza je také proslulá hojným užíváním drogy MDMA neboli extáze, která umožňuje posluchači větší hudební prožitek, vyvolává empatii a zakrývá stud ve společnosti. I díky této droze DJové na Ibize rádi experimentovali, a to můžeme dát za vznik kulturnímu stylu, který se nazval „rave“. Po návratu z dovolené se mladí DJové pokoušeli dostat tento nový styl mezi klubovou scénu v Británii, to se však nestalo reálným.

„Od počátku devadesátých let, kdy se 'house-kultuře' (dance culture) začalo všude tak dařit, zapustila kořínky i na britských ostrovech. A hlavně v Londýně. “33 Byť Londýnská klubová scéna patřila v té době k jedné z nejšťavnatějších, nebylo možné v ní tento prapodivný styl řádně ukotvit. „Rave parties“ se tak začaly pořádat v opuštěných budovách a skladech a je pro ně charakteristických několik znaků – několika hodinové, někdy i několikadenní hudební maratony, tématicky vyzdobené prostory, promítací plochy, odpočívací místnosti vonící po vonných tyčinkách, ve kterých se servíroval čaj, džusy a vody, ale také v neposlední řadě drogy, které, jak zmiňuji výše, umožnily účastníkům intenzivnější hudební prožitek a větší výdrž v tanci. „Zajímavé by mohlo být přirovnat ‚ravové prostory‘ k chrámu. Chrám, spíše

33 Mazec na konci tisíciletí. Ticho: Současník hudby. 1996, 1(1), 14. 25 posvátné místo primitivního kmene, je slavnostně vyzdoben, zní dunivá rytmická hudba a stovky lidí se s její pomocí snaží překročit sama sebe, dosáhnout extáze. “34 Samotný DJ pak bývával přirovnáván k šamanovi, který posluchače usměrňoval na cestě do jiné říše.35

Pro tuto dobu mi přijde vhodná následující charakteristika:

„Dnes už reggae ustoupilo do pozadí a poslouchá se techno-pop a ‚rave‘, místo u westernů se lidé baví u filmů Quentina Tarantina. A kultura zrozena z ‚techno-popu‘ a hlavně ‚ravu‘ - tzv. Dance Culture se rozrůstá do nezanedbatelných rozměrů. Představte si ji jako Páralovo mnohozvíře; expanzivně bují, živena ze všech světových stran. V tomhle zlomku nezadržitelné lidské evoluce však nelze s jistotou říct, jestli bude k něčemu dobrá nebo ne. Na rozdíl od ‚techna‘ (techno-popu), současného nejstádnějšího a nejkomerčnějšího německého sportu, je ‚rave‘ nová šťavnatá míza vyživující již tak dost zasloužilý britský underground. Stručně řečeno, je to o něčem jiném. “36

Tyto rave parties však začaly být britskou vládou zakazovány. Prvotním impulzem začaly být úmrtí návštěvníků těchto akcí, a to povětšinou z důvodu nadměrného užití drog a následného infarktu. Organizátorům nezbylo nic jiného, než se přesunout do prostředí hudebních klubů. A právě v těchto klubech začínají hudební producenti opět experimentovat s novými formami tvorby tracků. Z těchto experimentů později vzniká jungle a také drum and bass, styl, který o pár let později stojí na postu „top“ elektronické taneční hudby. Jungle je agresivnější, ovlivněný funkem a breakbeatovým rytmem. Ten je tak rychlý, že jej živý bubeník není schopný zahrát. Hudební evoluce nadále pokračuje a jungle začíná ovlivňovat více a více stylů - jazz, r'n'b a v neposlední řadě techno. Od roku 1995 se začíná používat termín drum and bass. Dalšími hudebními styly vzniklými v devadesátých letech jsou například gabba - styl, jehož rychlost se pohybuje i na 250 BPM; grime - který bývá označován jako „britská odpověď na hip hop“, garage, trance (a jeho odnože), trip hop a další.

V polovině tzv. nulté dekády se objevil dubstep. Využíval samply lidských hlasů, výraznou basovou linku a další efekty, pomalejší rytmus. Mnohdy také označován jako pomalejší drum and bass.

34 Tamtéž. 35 Taneční a DJská kultura. VESELÝ, Karel. Hudba ohně: Radikální černá hudba od jazzu po hip hop a dále. Praha: BiggBoss, 2010, s. 322. ISBN 978-80-903973-1-6. 36 Mazec na konci tisíciletí. Ticho: Současník hudby. 1996, 1(1), 14. 26

Novinkou této doby byl také 'unsound'- frekvence hudby, která umožnila posluchači hudbu vnímat nejen sluchem, ale celým tělem, jinými vjemy. Tím se elektronická hudba ještě více posunula a otevřela nové dveře lidského vnímání.

6. Počátky elektronické taneční hudby v ČR

Česká republika samozřejmě není kolébkou elektronické taneční hudby. Je však ovlivněna hudebními velmocemi, jako byly a jsou Spojené státy americké, Velká Británie, Německo a nesmíme také opomenout okolní země. ETH u nás se začala formovat v devadesátých letech – konkrétně na jejich samém počátku, a to díky otevření hranic a zrušení cenzury, což pro naši zemi znamenalo hlavně přísun turistů, a tudíž nové inspirace, techniky a možností. Jednou z prvních kapel, která svoji tvorbu začala stáčet ke klasifikaci „elektronická hudba“, byla kapela Ecstasy of Saint Theresa. DJové, kteří se začali ETH zabývat a vnášet ji mezi posluchače, to zpočátku neměli tak jednoduché, jelikož k obecnému přijetí posluchači se dostávala pozvolna a obtížnou cestou. Jména, která dnes již nesou označení „legendární“, jsou například DJ Bidlo, Loutka, Agent, Koogi nebo Josef Sedloň. Jakmile se ETH dostala více do podvědomí, nabyla na oblíbenosti a celkovém zájmu o ni.

V této době se pohybujeme stále na nekomerční až undergroundové scéně. Organizovaly se tzv. house party, o jejichž existenci zpočátku vědělo jen několik zasvěcených lidí a nejbližších přátel organizátorů. Tyto malé akce později v některých případech přerostly do velkých komerčních parties, které se i u nás pořádaly v opuštěných továrnách, budovách a skladech. Zejména Brno se těmito halovými akcemi stalo proslulé - konaly se tu jmenovitě akce Orion Hall, Citadela, Apokalypsa nebo Supersonic Garage.

S rostoucí popularitou ETH začaly na našem území postupně vznikat kluby, v nichž se začaly pořádat akce s elektronickou hudbou - v Praze to byly například Radost FX, Roxy, Mecca; v Brně Perpetuum, Mersey,Vyhlídka či Remix; v Olomouci dodnes fungující S-Klub a důležitou součástí české elektronické hudební scény bylo také město Pardubice. Nejen tam, ale i po celé republice, působil Aleš Bleha - osoba, která je pro naši elektronickou hudební scénu zcela zásadní. Jeho prvotní zásluhou byl pořad Candies of Indies, který se vysílal v pardubickém rádiu a jehož byl uvaděčem. Prezentoval zde vlastní poznatky o

27 elektronické hudbě, a to samozřejmě včetně ukázek. Později zakládá Bleha rádio Life, opět v Pardubicích. Avšak rádia nejsou jedinou zásluhou Aleše Blehy. Krom magazínů, o kterých hovořím níže, se věnoval organizaci velkého množství festivalů zaměřených na ETH. Technival ve Staré Huti u Dobříše, Lipnice, Lucky People Center a hlavně Summer of Love, který patří k nejznámějším.

Vznikly časopisy, které šířily povědomí o nejrůznějších stylech ETH dále. Jmenovitě například Tripmag, který patřil z hudebních magazínů mezi nejstarší a většinou ve své příloze obsahoval CD, avšak v roce 200937 ukončil svoji činnost; Ultramix, Rave, Bassline a další. Většina zmiňovaných magazínů má v současné době svoji internetovou verzi. Televizní stanice začaly vysílat hudební pořady Paskvil, Ultramix a zmínky o ETH u nás se objevovaly poskrovnu i v Noci s Andělem. Přínosným bylo také Radio 1, které bylo prvním radiem, které se na tuto hudbu zaměřovalo.

Lidé se začínají v ETH lépe orientovat, a to má za následek vznik subkultur a „škatulkování“ se k určitým stylům. Nejpopulárnější jsou styly techno a house, později korunu popularity přebírá drum'n'bass a trance.

7. Počátky elektronické hudby v Brně - situace po roce 1989

Po roce 1989 začala elektronická taneční hudba úspěšně zapouštět kořeny i v Brně. Zpočátku se jednalo zejména o scénu, která se soustřeďovala kolem klubů Harlem, Šedá Litina (bývalé slévárně Královopolské strojírny), TetraHydroClubu, obecně nazývaného „THC“, kde se – ještě společně s klubem Mersey – brněnská scéna pomalu formovala.38

Ve vybydlených prostorách, squatech a opuštěných halách se konaly převážně nelegální rave párty, které si příznivci jednotlivých stylů organizovali sami. Tyto párty byly pouze pro „zasvěcené“ – mediálně se nerozšiřovaly a udržovaly si komunitní význam. Konaly se například v Lužánkách, Malé Americe, v prostorách dnešní Fait Gallery, kde se původně

37 XMAG končí, známe důvod. Poslouchej.net [online]. 2009 [cit. 2017-04-29]. Dostupné z: http://www.poslouchej.net/9139-XMAG-konci-zname-duvod-.html 38 Pět minut před začátkem: Spolková, Harlem, TetraHydroClub. Brno - město hudby [online]. 2015 [cit. 2017-05-06]. Dostupné z: http://www.mestohudby.cz/publicistika/clanky/pet-minut-pred-zacatkem- spolkova-harlem-tetrahydroclub

28 nacházel squat, v dnes již neexistující Vlněně, v brněnské Zbrojovce nebo v kempu nedaleko dnešního klubu Favál, v tzv. Malé Austrálii. Detailnější informace se mi bohužel nepodařilo zjistit.

Krom alternativní hudební scény byla pro Brno podstatná i scéna komerční. Město totiž již od samého počátku tzv. „halových akcí“ patřilo mezi ty nejaktivnější.

„První halová akce v Brně vypukla v roce 1997 v hale na kolečkové brusle v Boby centru a organizoval ji Pavel Tesař. Od té doby se Brno stalo centrem jedinečného fenoménu, který se tento pátek dočká pokračování v podobě Orion Hall.“39 Supersonic Garage se konaly nejprve v prostorách garáží hotelu International, po třech letech a téměř dvouroční odmlce se přesunuly do továrny Mosilana u nádraží. Poslední akce Supersonic Garage se uskutečnila v roce 2002 a za dobu její existence na ní vystoupili DJové jako Oliver Maas, Louis Osborne, Marusha, Brenda Russel, Orbith, Jerry, Lucca nebo Dave Fish. Halové akce v Brně okamžitě narostly obrovské popularity a začalo se jich pořádat hned několik. V roce 1999 vznikla akce s názvem Bassblaster. Ta se konala nejprve v Boby centru, posléze v hale Rondo. Na Silvestra pak proběhla Millenium Z. Souběžně s ní se připravovala akce, která je doposud označována jako „legendární“. Orion Hall probíhala zejména na brněnském výstavišti v pavilonu H, ale jedenkrát se odehrála i mimo Brno – v Ostravě. Během úspěšných let své existence vzrostla její popularita natolik, že v pořadí čtrnáctá Orion Hall se mohla pochlubit návštěvností 15 000 lidí, a to zejména díky účasti Carla Coxe. V dalších letech zde vystoupili například i The Prodigy. Citadela pak jen potvrdila neopadající zájem posluchačů elektronické taneční hudby.

8. SOUČASNÁ SCÉNA ELEKTRONICKÉ TANEČNÍ HUDBY V BRNĚ

8.1. GENERACE DRUM AND BASS

Brněnská drum and bassová scéna patří mezi ty nejvíce aktivní. Nejen, že zde působí velké množství DJů a producentů, ale o fungování se stará mnoho nadšených promotérů, kteří se

39 Brněnské halovky I. Techno.cz (party, fotky, house, trance, techno) [online]. [cit. 2017-05-01]. Dostupné z: http://www.techno.cz/clanek/27725/brnenske-halovky-i 29

(nejen) do klubu Perpetuum40 snaží dovážet jména, která jsou legendárními jak pro komerční sféru, tak pro tu undergroundovou. „V Brně jsou tři hlavní promotérské crews. Redrum, Pohon a Bassinfection. Dalo by se o nich mluvit jako o konkurenci ale v zásadě to tak v našem případě úplně neplatí. Celý tenhle trojlístek se snaží realizovat svou představu o hudebních akcích v úplně jiných klubech, jiném měřítku a s jinými umělci. My jsme se rozhodli (Soul Ex Machina - pozn. au.), že nechceme zvát DJs jenom proto, že jsou populární a akce nám tím pádem vydělají dost peněz a budeme je moct udělat ve velkých klubech. Naopak jsme zaplnili prázdné místo na brněnské scéně tím, že pořádáme menší akce, kam si zveme spíše undergroundové DJs ze zahraničí, kteří jsou daleko od mainstreamu nebo jsou teprve na vzestupu a ví o nich hrstka zapálených posluchačů.“ 41 Tyto akce mají název Resoulution a konají se v pátky. Soul Ex Machina také dříve pořádali pravidelné středeční párty DNB Wednesdays, ale s přibýváním akcí došlo v organizaci k určitým změnám. „ [...] Nakonec to ale bylo strašně moc práce a tak se rozdělily tyhle večery mezi celkem 4 skupiny DJs, které se o ně každý měsíc dělí. Díky tomu má každá středa svůj vlastní unikátní vibe, a to je podle mě super.“42

Brno je dosti specifické i při výběru druhu drum and bassu. „V Brně odjakživa funguje přímá úměra mezi tvrdostí hudby a její návštěvností. Nejvíce měly odjakživa úspěch akce, kde hraje neurofunk a další tvrdé subžánry DnB, které někdy už skoro přechází do Tekkna. [...] v Brně má dost lidí rádo i tvrdou rockovou nebo metalovou hudbu a od té je často jen krůček k tvrdé elektronické hudbě. V zásadě (a trestuhodně zjednodušeně) by se motivace lidí, kteří chodí na tyhle akce, daly shrnout do dvou kategorií. Jednou z nich jsou lidé, kteří opravdu upřímně mají rádi tento druh agresivní hudby a vyhledávají ho. Těch je menšina. Ti další prostě na tyhle akce chodí, protože mají rádi tu atmosféru rozjeté párty, drogy, svobodu, anonymitu. Jsou to prostě hedonisté.“43

S tímto hudebním stylem se současní DJové i promotéři začali setkávat již na střední škole. Tam většinou slyšeli první tracky, které je ovlivnily až po dosavadní tvorbu. Zatímco DJ Six Beat Under je ovlivněn zejména jazzem, world music, funky a hip hopem, a hraje převážně liquid funk a deep drum and bass, Attempt se ubírá k té temnější stránce. „V minulosti to byl

40 Klub Perpetuum, nacházející se v centru Brna na ulici Jezuitská, byl na elektronickou hudbu zaměřen již od svého otevření v roce 2001. Po změně majitele a produkčního, která proběhla o čtyři roky později, se zařadil mezi brněnské hojně navštěvované kluby a je jediným klubem, který se specializuje pouze na elektronickou hudbu, zejména pak styly house, techno a v posledních letech hojně drum and bass. V současné době je klubovým produkčním pan David Linhart. 41 MUDRIKOVÁ, Michaela. Rozhovor s DJi Six Beat Under a Attempt. Brno, 3.5. 2017 42 Tamtéž. 43Tamtéž. 30 především techstep a neurofunk, nyní temný deep, minimal, halftempo, jungle a různé kombinace tohoto všeho dohromady. Vše veskrze neveselé, syrové, syntetické a hodně dystopicky atmosférické.“ 44Inspirací jim jsou jména, která ovlivnila tento styl obecně – Black Sun Empire, Synthetix, DJ Trace, Ed Rush, Optical, Fierce, Dom & Roland, Technical Itch, dBridge a další.

K otázce vybavení je třeba se stavět odděleně. Zcela logicky se bude lišit výbava DJe s tou producentskou. „Prvním vybavením mne byl midi kontroler a notebook. Toho jsem se obratem zbavil a pořídil si gramofony Reloop 4000 M3D (nyní už nahrazené klubovým standardem – párem Technics SL1210 Mk2) a jednoduchým analogovým mixpultem Reloop RMX20. Nějakou dobu jsem měl digital vinyl system Serato, který skrz zvukovou kartu a vinyly s časovou stopou umožňují hrát z notebooku, té jsem se však zbavil a nyní doma hraju čistě z desek. V klubu ale většinou volím digital v podobě playerů a usb disků. [...]Využívám Presonus StudioOne 3, pak hromada VST pluginů; syntezátory (xFer Serum, KHS One, Vember audio Surge...), samplery (izotope Iris2) a mnoho efektů a toolů.“45

Pro neustálý chod a vývoj scény je třeba velkého nadšení, zapálení, odvahy a také investice. Většina akcí, které pořádá Soul Ex Machina, jsou financovány z jejich vlastních úspor a není vždy pevně dáno, že se jim vložené peníze vrátí. To je nevýhodou organizace nemainstreamových akcí. Talenty, které by v budoucnu mohli silně ovlivnit brněnskou scénu, lze hledat mezi mladými DJi, kteří už v současné době patří mezi členy některé z lokálních crews.

„Budoucnost vidím osobně v té mladé generaci, která se vytvořila v naší SEM crew (Soul Ex Machina - pozn. au.), Liquidators a Pohon crew a která má čas a náladu jít s dobou a hledat zajímavou hudbu.“46

Plné znění rozhovoru s DJi Six Beat Under a Attempt viz. příloha.

44Tamtéž. 45Tamtéž. 46Tamtéž. 31

8.2. KOMUNITNÍ ŠAMANOVÉ

Psytrance se na brněnské scéně objevuje překvapivě dlouho. Původně se příznivci tohoto stylu a podobného smýšlení scházeli v prostorách Spodního Traktu, který se nacházel na ulici Jánská v centru Brna a sloužil těmto lidem jako jejich komunitní útočiště. Zde začaly vznikat první nápady ohledně organizování akcí v tomto duchu. Ty se v minulosti konaly například v prostorách bývalé Vlněny, brněnské Zbrojovky, v Lužánkách nebo bývalém squatu, který se nacházel v budově současné Fait Gallery, vedle Galerie Vaňkovka.

Důležitým faktem je, že se nejedná o žádnou organizaci, ale skupinu lidí, kteří se znají a zcela dobrovolně a s nadšením se do tohoto komunitního života zapojují. „Není to nijak ohraničená skupina, žádná organizace ani nic podobného. Úplně původně tady tahle banda - tady v Brně jsou tři takové bandy, bývaly čtyři...[...]. Založili Shiva Trance, a nám se doposud přezdívá ‚Shiváci‘, což nemá žádný důvod, jen to tak je už o začátku. Zároveň existuje kapela, která se jmenuje Shivanan. Tu vede Ivan Jašek, což je člověk, který tady byl úplně od začátku a v těch prvních letech, kdy v Brně byly první akce. Tehdy to dělali tzv. ‚Bujóni‘, kteří už dnes neexistují a byl tu i jeden šaman z Ruska.“47

Spojení se šamanstvím a ezoterikou je jednou z hlavních myšlenek tohoto stylu. Na každé akci se například nachází čajovna a odpočinková tzv. chill-out zóna, kde se podávají nejrůznější čaje. „[...] čaje na podporu mozku, nebo třeba když už je člověk "rozbitej", tak různé bylinky, co ho můžou spravit, případně něco na spaní atd. Pojí se to i s "psycare" (péče o lidi, co užili nadměrné množství drog, nebo jim droga nesedla - pozn. au.). Lidi na této scéně berou drogy. Možná i víc, než že pijí alkohol. Občas je potřeba se o ně postarat, protože lidi jsou blbí.“48

V současnosti v Brně působí zejména uskupení Shiva Trance a Planet Blue Society. Ti pořádají akce v prostorách klubů Music Lab, Yacht a Favál. Co se týče venkovních akcí a festivalů, nemají stálé místo. To ale organizátoři nepovažují za žádný problém, ba naopak. V neposlední řadě se organizují akce nelegální. Ty se konají většinou nedaleko Brna, na loukách, či soukromých pozemcích, s jejichž majiteli se pořadatelé dohodnou. Tyto párty nemají žádnou propagaci – respektive hlavními propagátory jsou lidé samotní.

47 MUDRIKOVÁ, Michaela. Rozhovor s Davidem Valiaškem. Brno, 4.5. 2017. 48 Tamtéž. 32

Prostory, kde se akce pořádají, bývají zpravidla kompletně přetvořeny dekoracemi v podobě nejrůznějších plachet s UV malbami. I o tuto výzdobu se stará jen několik členů skupinky. „Je nějaké kmenové jádro, které pořádá ty akce. Jsou lidé, kteří nám pomáhají atd. Jedná se třeba přibližně o 15 - 30 lidí a většinou jednu akci z naší strany dělá tak 10 lidí plus hudebníci, dekoratéři. Většinou ti lidé jednak hrají, tak dekorují a ještě všechno organizují a tak.“49 Krom skupinek lidí, kteří se starají o to, aby akce vůbec mohla vzniknout, je Brno bohaté i na hudební produkci a DJe. Podle Davida Valiaška se v Brně nachází zhruba pět producentů, několik DJů a dále tzv. amatéři, kteří se hudbě věnují jen okrajově jako koníčku. Potvrzuje také, že většina DJů a producentů jsou bývalými DJi a producenty stylu techno.

„[...]technaři, kteří zjistili, že může být nejen ‚rychta‘, ale může být i zajímavá ‚rychta‘. Odrostlí technaři.“50

Důvodem, proč se nekonají velké psytranceové párty, je jednoduchá myšlenka – jde o zachování komunity. Přestože psytrance obecně v současné době narůstá na oblibě nejen po celé republice a lze jej už vidět i ve vysílání komerčních hudebních kanálů, jako je například televize Óčko, aktivní členové této komunity pořádají akce zejména pro malý specifický okruh lidí. Nejkomerčnějším psytranceovým festivalem je festival UFO BUFO, který navštěvuje zhruba 800 návštěvníků. V okolí Brna se pořádá Global Chill-Out Festival, zaměřený nikoliv na psytrance, ale chill- outovou hudbu, který očekává hranici návštěvnosti okolo 300 lidí.

Psytrance (nejen) v Brně je komunitou, která se na všem podílí jako celek. Je založena na vzájemné pomoci, souznění, respektování a pozitivnímu vztahu k životnímu prostředí. Patří sem vegani, vegetariáni. Většina členů této komunity má určitý vztah k šamanismu, ezoterice, cvičení jógy a kladný vztah drogám – převážně LSD a houbám lysohlávkám, které užívají na akcích.

Mírumilovné chování a životní postoj jim již několikrát vynesl nálepku „novodobí hippies“ a oni sami to nevyvracejí.

49 Tamtéž. 50 Tamtéž. 33

8.3. EXPERIMENTÁLNÍ TECHNO

8.3.1. BASTL INSTRUMENTS

Bastl instruments je komerční část projektu umělecké dvojice Ondřeje Merty a Václava Pelouška navazující na čistě uměleckou tvorbu zaštítěnou názvem Standuino. Standuino vzniklo v rámci projektu REMAKE (REthinking Media Artsin Kollaborative Environments), který Merta s Pelouškem vedli v roce 2011 a téma náplně věnovali svému bývalému kantorovi z Fakulty výtvarného umění VUT Stanislavovi Filipovi. Jedná se o navázání na českou tradici kutilství neboli „bastlení“. V počáteční fázi projekt spočíval ve vytvoření klonu elektronické platformy Arduino, který autoři pojmenovali právě po svém vzoru a který navrhli tak, aby mohl fungovat jako univerzální základ pro (relativně snadnou) výrobu elektronických nástrojů a přístrojů využitelných v tvorbě hudebníků a výtvarných umělců, přičemž všechny hardwarové i softwarové součásti projektu měly být zásadně open source. 51 Postupně se Merta s Pelouškem dostali k internetovému prodeji samplerů, syntezátorů, sekvencerů a jiných nástrojů založených na digitálních technologiích, a tak přibyl komerční rozměr jejich projektu, který se nyní řadí pod Bastl Instruments.52 Rozdělení projektu na dvě části zvolila dvojice hlavně kvůli lepší orientaci mezi uměleckou tvorbou samotnou a komerčním prodejem, ale obě části jsou pevně provázány a jedna k druhé neodmyslitelně patří.

Jejich internetová distribuce započala s digitálním syntezátorem fraAngelico, který je jak v části hardwarové tak softwarové otevřen všem možným uživatelským úpravám, tedy „hackování“ a reprezentuje základní myšlenku celého projektu Bastl Instruments, jako prodej open source hudebních nástrojů.53 Na fraAngelico navázal v krátké době frauAngelico, ovšem tentokrát jen software aplikovaný na hardware fraAngelica, který univerzální syntezátor upgradoval na syntezátor zvuků bicích nástrojů, založených na microsamplingu.54 Typickým rysem nástrojů Standuino prodávaných v rámci Bastl Instruments je variabilita, flexibilita a otevřená možnosti všemožného upgradu. Do první generace nástrojů přibyl microGranny,

51 SEIFFARTH, Carsten, Carsten STABENOW a Golo FÖLLMER. Sound Exchange: Experimental Music Cultures in Central and Eastern Europe. Saabrücken: PFAU Verlag, 2012, s. 231. ISBN 978-3- 89727-487-7. 52 BASTL INSTRUMENTS [online]. 2014 [cit. 2017-05-03]. Dostupné z: http://www.bastl- instruments.com/ 53 fraAngelico synth. In: Standuino [online]. 2014 [cit. 2017-05-03]. Dostupné z: http://www.standuino.eu/musical-instruments/fra-angelico/ 54 FrauAngelico – drum synthesizer based on fraAngelico. In: Standuino [online]. 2014 [cit. 2017-05- 03]. Dostupné z: http://www.standuino.eu/musical-instruments/frauangelico/ 34 granulární sampler využívající SD-kartu jako úložiště zvuků a hudebních úryvků. Naprogramovaný a hardwarově sestavený syntezátor „π“ nabízel zdánlivě nekonečné množství zvukových a sekvenčních možností, které může uživatel neomezeně dlouho zkoumat a testovat, aniž by nad nimi získal kontrolu. Pro zvýšení počtu náhodných kombinací pak nástroj disponuje „randomizéry“ – kabelovými spojkami, které lze libovolně spojovat a rozpojovat za účelem dosažení nových nečekaných efektů.55 Právě tato funkce se nejvíce blíží „circuit bendingu“ – náhodným zásahům do hardwaru elektronického zařízení, jejichž důsledek neumíme předvídat. „Live soldering“, tedy mechanické spojování a rozpojování součástí elektrického obvodu v průběhu hudební produkce v tomto případě není nutný, neboť vlastnost „živě“ ovlivňovat funkce nástroje je tu dána už povahou zařízení, které s podobnými aktivitami předem počítá a je pro ně hardwarově vybaveno. K tomuto tajemnému nástroji navíc záměrně nebyl poskytován návod na použití, aby muzikant nebyl ochuzen o radost z objevování skrytých možností.56

Mimo jiné se Ondřej Merta ve své individuální tvorbě věnoval konceptuálním instalacím a objektů zaměřených hlavně na zkoumání společenských, náboženských či ekonomických systémů a umístění jednotlivce v nich.57 Avšak již v průběhu studia na FaVU se věnoval hudbě, a to v rámci elektrofolkové skupiny Hugo a Zoe, kterou založil s Johanou Mertou, jeho manželkou a k níž se později přidal i Václav Peloušek. Hudba Hugo a Zoe je založena na zpěvu a 8-bitovém zvuku, jehož zdrojem je gameboy doplněn o klarinet nebo ukulele.58

Václav Peloušek se v počátcích svých studií věnoval videu a performance, poměrně záhy se však začal důkladněji zabývat programováním a elektronikou.59 Pro svou výtvarnou tvorbu prezentovanou v galerijním prostoru vytvářel interaktivní animace a instalace, nebo syntezátory zvuku a obrazu. Obrazová produkce doprovázela vystoupení Hugo a Zoe. Jeho velkým vzorem a důležitou osobností pro jeho tvorbu byl jeho učitel Stanislav Filip. Ten se Pelouškovi pomohl zorientovat v elektronických technologiích, který pak s omezenými prostředky započal s výrobou vlastních nástrojů. Postupně se od výtvarného umění stále více

55 Π. In: Standuino [online]. 2014 [cit. 2017-05-03]. Dostupné z: http://www.standuino.eu/musical- instruments/pi/ 56 STOLKOVÁ, Klára. Bakalářská oborová práce: STANDUINO / BASTL INSTRUMENTS: PROJEKT NA POMEZÍ MEDIÁLNÍHO UMENÍ, KUTILSTVÍ A PODNIKÁNÍ, Ústav hudební vědy FF MU, 2014. 57 Tamtéž. 58 HUGO A ZOE (CZ). In: RESET: ART SCI TECH PLATFORMA PRAHA [online]. 2010 [cit. 2017-05- 03]. Dostupné z: http://www.platforma-reset.cz/hugo-a-zoe-cz.html 59 Václav Peloušek [online]. 2013 [cit. 2017-05-03]. Dostupné z: http://www.pelousek.net/ 35 zaměřoval na zvuk, experimentální elektronickou hudbu a skladbu, jež se staly jeho hlavními oblastmi tvorby.60

8.3.2. AVA kolektiv

AVA kolektiv. Původně studentský pořad na Rádiu R - AVAntýry a jeho současně vedený blog vyústil ve vytvoření kolektivu lidí, kteří mají stejné hudební cítění, názory na klubovou scénu a snaží se obohatit brněnskou nezávislou scénu o neobvyklé hudební a vizuální zážitky. Projekt doposud přinesl a stále přináší pro Brno nové způsoby využívání opuštěných prostorů, kdy například pro sérii koncertů nazvanou Půdní půdy byly vybrány nejrůznější půdy domů. Jde zde o využití prostor, které denně míjíme, zapomněli jsme na ně, vytěsnili z mysli. Dále organizují klasické koncerty, zejména v klubu Kabinet MÚZ, nebo naopak rave parties, na Kraví hoře.

Útočištěm AVY se stalo tzv. Rumiště, které se nachází v Králově Poli. Adresa není přesněji známa, avšak každý nově příchozí je vítán.

„Co děláme, bylo vždycky důsledkem nějakého přirozeného, i když reflektovaného vývoje. Když jsme měli pocit, že ve městě je pouze minimum variací na taneční parties, začali jsme dělat večírky věnované okrajovým tendencím v taneční hudbě nebo jsme zkoušeli vsadit experimentálnější hudbu do prostředí klubových party. Chillový večírek, kam si můžeš jít poslechnout jinou taneční elektroniku nebo ambient. Akce, kde se můžeš nechat unášet hudbou, která může přesahovat základní paradigma rovného rytmu dominujícího taneční scéně, a přitom si dovede, a to záleží na podmínkách, ve kterých to děláš, zachovat patřičný groove. Můžeš si jen tak poslouchat, tančit, můžeš se bavit s lidmi okolo a hudbu vnímat jenom jako podmaz, můžeš tam spát nebo si jet svůj soukromý čajový dýchánek, je to na tobě. V tomhle vnímám odlišnost těchhle eklektických klubových večírků, které děláme, od toho, co se děje třeba na našich koncertech.“61

60 STOLKOVÁ, Klára. Bakalářská oborová práce: STANDUINO / BASTL INSTRUMENTS: PROJEKT NA POMEZÍ MEDIÁLNÍHO UMENÍ, KUTILSTVÍ A PODNIKÁNÍ, Ústav hudební vědy FF MU, 2014. 61 AVA: Chodí lidi, které zajímá i celková koncepce. A těch je čím dál víc. Hudební server FMZine.cz [online]. [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: http://www.fullmoonzine.cz/clanky/ava-chodi-lidi- ktere-zajima-i-celkova-koncepce-tech-je-cim-dal-vic 36

AVA kolektiv má čtyři zakládající členy, tvoří jej Snediggen Snurssla, Jakub Ryšávka, Marek Salamon, Michal Fridrich a později se k nim přidal Matěj Kotouček.

Hlavními myšlenkami kolektivu jsou nezávislost a DIY. Veškeré akce jsou organizovány kolektivem, ten má však nevyřčené pravidlo, že se na nich podílí všichni, a to včetně návštěvníků. Neexistuje na nich klasický řád, vše se nechává volně plynout, a přesto je schopno fungovat bez problému. AVA zve jména jak ze zahraničí, tak česká, spolupracuje s nezávislými labely, jako například KLaNGundKRaCH nebo Exitab, ale jednotliví členové sami také produkují hudbu. Úzce spolupracují také s Bastl Intruments, se kterými pořádají jak poslechové večírky, tak ty divoké plné zvuků nejrůznějších syntezátorů a modulárů. „Motivací AVY i Bastlu je ale především šíření kultury a velebení Brna. Tyto akce se dělají nezištně a je v nejlepším zájmu všech na nich spolupracovat, spojit síly a snažit se nekonkurovat si v termínech. Posledních pár větších večírků bylo navíc organizovaných dohromady (viz Uno Rave, Noise Kitchen Synth fest), tento víkend (5. - 7.5. 2017 - pozn. au.) AVA s Bastlem byli na „tour“ v Pardubicích, Vídni a Bratislavě. Scéna v Brně je každopádně natolik malá, že by bylo vyloženě hloupé si jakkoli a s kýmkoli konkurovat..“62

8.3.3. HRTL

Na hranici mezi performance, experimentální hudbou a podle jeho vlastních slov – organizovaným chaosem – produkuje svoji hudbu Leoš Hort. Vystupující pod uměleckým jménem HRTL, se řadí mezi stále více oceňované interprety, cena Anděla za elektronickou hudbu tomu může být jen důkazem.

Důvodů, proč HRTL nevyužívá pro svoji tvorbu ani živá vystoupení počítač, je několik. Pracovat s analogovými syntezátory, bicími moduláry a oscilátory jej naplňuje mnohem více, než kdyby měl hudbu vytvářet v jakémkoliv programu k tomu určeném. Dalším důvodem je jisté propojení publika a vystupujícího – jakmile člověk vytváří něco živě a umožňuje posluchači do procesu tvorby přímo nahlížet, vzniká zde určitý vztah, při kterém dochází

62 MUDRIKOVÁ, Michaela. Přepis e-mailové konverzace s Janem Winklerem. Brno, 6.5. 2017

37 nejen ke zvýšené pozornosti diváka, ale také k určitému napojení na sebe, přičemž hudba pak může být vytvářena přímo „na míru“. Mizí také nepříjemné situace, které by DJe-producenta řadily mezi komerční DJe hrající tzv. „na přání“.

Průběh svých živých vystoupení nechává HRTL volný, náhodný. Někdy se tak lze setkat s divokým techno setem, jindy s acid housem, či dokonce s ambientem nebo chill-outovou hudbou. V rozhovoru pro Excelentmag.cz uvedl, že svůj set zapojí v současnosti během půl hodiny, dříve tento proces trval více, jak hodinu.63

K tomu, že se jeho tvorba bude ubírat tímto specifickým směrem, dospěl po svém návratu ze studijního pobytu v Maďarsku, kde pobýval půl roku. Po příjezdu začal prohledávat bazary a skupovat syntezátory a moduláry.

Založil vydavatelství Bűkko Tapes, jehož hlavní myšlenkou je objevování interpretů, kteří svoji hudbu tvoří podobným, tedy analogovým, způsobem. Tyto interprety pak zkontaktuje a jejich dílo vydá na kazetách. Úzce také spolupracuje s Bastl Intruments. Je vedoucím Noise Kitchen – prostor, kde se nacházejí nejnovější výrobky této společnosti a kdokoliv si je zde smí vyzkoušet. V rámci spolupráce si syntezátory vyrábí také sám.

HRTL má na kontě jedno album s názvem Dataloss, které však bylo nahráváno dvakrát. Napoprvé se shodou nešťastných náhod kompletně smazalo a Hort je musel celé nahrát znovu. A přestože mu tato činnost trvala „pouze“ půl roku, dostal za album ocenění již zmiňovaného Anděla.64 Po tomto úspěchu vzbudil i větší zájem médií, což mu umožnilo hraní na festivalech jako Colours of Ostrava nebo Pohoda. Sám však tvrdí, že největší radost mu dělá pozvání na akce, které se nesou ve stejném duchu, jako jeho hudba - v duchu DIY, na hranicích nejrůznějších stylů, v prostředí, které má svoji atmosféru a mezi lidmi, kteří tohle vše dokáží ocenit.

63 HRTL vyrábí hudbu z organizovanýho chaosu. Excelentmag [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: http://www.excelentmag.cz/m/interview/interview/a/hrtl-vyrabi-hudbu-z-organizovanyho-chaosu

64 Tamtéž.

38

Leoš Hort se jeví pro brněnskou scénu unikátní. Přestože se podobným směrem tvorby hudby v poslední době začíná ubírat více a více umělců, on zůstává tím prvním, který odstartoval v Brně tento trend.

8.4. NENÍ HOUSE JAKO HOUSE

Byť bychom mohli – vzhledem k ohromným halovým akcím, které se odehrávaly v devadesátých letech – tvrdit, že Brno by mohlo být domovským městem tohoto hudebního stylu, není tomu tak. Po úspěšných letech došlo k úpadku a lze tvrdit, že brněnská houseová scéna už není tak hluboko a pevně ukotvená, jako například techno či drum and bass. Hlavní důvody, proč tomu tak je, jsou turistický ruch a konkurence. „Především tu není tolik turistů, kteří už jsou běžně zvyklí tancovat v klubu na house a techno a jejich hudební vzdělání je jinde.“65 Pokud se v Brně ve stejný den koná vícero akcí se zaměřením na elektronickou taneční hudbu, většinou upřednostní fanoušci výše zmiňované styly.

Houseovou hudbu se snaží propagovat a znovu začlenit do brněnské scény nedávno vzniklý klub VIBE. Založit jej však nebylo hlavní myšlenkou Andrew Darena a Daniela Kováře, vystupujícího pod uměleckým jménem Saddan. Tito dva přátelé původně pořádali taneční akce s názvem VIBE, které měly v Brně až nečekaný úspěch. Po návratu z Velké Británie se však rozhodli, že založit si vlastní klub by - po úspěších se stejnojmennými akcemi - nemusel být veliký problém, a tak se v roce 2015 klub otevřel. Oba výše zmiňovaní zakladatelé působí zároveň v klubu i jako rezidentní DJové. Jelikož je klubem mladým a na jeho vzniku i chodu se podílejí lidé nižší věkové kategorie, kteří se orientují v aktuálních trendech jak hudebních, tak designových, je pro klub jedním z charakteristických prvků jeho minimalistický vzhled, který se odráží v jeho interiéru, ale také ve formě propagačních materiálů, zejména pak Facebookových událostí a plakátů. Základem plakátů bývá esteticky výrazné pozadí či fotografie, jednoduché bílé linie a stručné, avšak zcela dostačující informace o konané události. O Facebook, Instagram i vzhled plakátů se stará další rezidentní DJka Jane Miltz. Ve VIBU působí již od samého počátku - nejen, že svým setem otevírala klub samotný, ale s jeho zakladateli byla v kontaktu ještě dávno před vznikem. „Byla jsem přítomná u mnohých debat a u vzniku nových nápadů, pomáhala jsem je

65 MUDRIKOVÁ, Michaela. Přepis e-mailové konverzace s Janou Meluzinovou - DJ Jane Miltz. Brno, 6.5. 2017. 39 vyvíjet a později s přípravou prostorů a od otevření tam rezidentně hraju a dělám různé práce. Takový druhý domov.“66

V Brně je podle i podle jejího názoru oblíbené hlavně techno a drum and bass. Tím se chce klub VIBE úmyslně odlišovat od těch ostatních. Sama Jane Miltz se specializuje jak na house (převážně deep house a tech house), tak na techno. Své sety se v poslední době učí připravovat v programu Ableton Live, vlastní syntetizátory a Groovebox a v nejbližší době chce začít s vlastní hudební produkcí a tvorbou tracků. Nad přípravou setů na nadcházející akci dokáže jen s výběrem vhodných tracků strávit hodiny. Vystupovala i na několika akcích mimo Brno, převážně v Praze, ale díky jednomu ze svých přátel, žijícímu dlouhodobě v Německu, odehrála svůj set i v Augsburgu. Brněnská scéna se podle ní velmi rychle rozvíjí a stoupá. Produkční místních klubů se snaží přivážet kvalitní jména z elektronické hudební scény. A ta je v současnosti více než pestrá.

9. Kdo další se na brněnské scéně podílí?

Aby přehledová studie o elektronické taneční scéně v Brně byla úplná, je třeba ji doplnit o zbylé, avšak žádoucí části.

V předchozích kapitolách se zabývám převážně autorskou hudební tvorbou a kluby, ve kterých se tyto akce konají. Za těmito a mnohými dalšími akcemi však stojí krom interpretů schopní bookeři a produkční klubů. V Brně na nezávislé scéně působí několik uskupení. Jsou jimi Bumbum Satori67, pod nějž patří jména jak z české a brněnské scény, tak jména zahraniční. Jmenovitě například brněnský elektronický projekt 1flfsoap, jejichž performance je založené čistě na improvizaci na hudební nástroje a syntezátory; dále elektronická kapela Midi Lidi, či Vložte Kočku. Druhým uskupením je Standart Island. Společně pak pořádají akce s nezávislou elektronickou hudbou v klubech Kabinet MÚZ, PRAHA/Fórum pro architekturu a média a další.

66 Tamtéž. 67 Bumbum Satori [online]. 2017 [cit. 2017-05-06]. Dostupné z: http://www.bumbumsatori.org/

40

Za zmínku stojí i showcase festival Itch My Hahaha, který je společným projektem výše zmiňovaných klubů Kabinet MÚZ a Praha v Brně (Fórum pro architekturu a média). Tento festival probíhal od září 2015 do března 2016 a byl zaměřen na nemainstreamovou hudbu.

Projekt Skupina68 je projektem Filipa Johánka, Tomáše Šenkyříka a Filipa Drábka, kteří se zabývají zejména terénními nahrávkami, zvukovou intervencí a dalšími experimentálními zvukovými projevy. V rámci pravidelných nedělních poslechových akcí s názvem S(o)unday Mixtapes své nahrávky v prostorách klubu Praha v Brně prezentují a zvou hosty tvořící díla podobného charakteru.

Nezbytnou součástí jakékoliv hudební scény jsou v současné době také magazíny. V roce 1996 a 1997 vycházel časopis TICHO, který se zaobíral vyloženě brněnskou nezávislou scénou. V současné době žádný tištěný magazín nevychází, avšak své sídlo má v Brně redakce elektronického magazínu Rave.cz (Rave.cz vycházel v minulosti také v tištěné podobě) obsahující přehledné články týkající se jak komerční, tak nezávislé elektronické hudby.

68 Music I Skupina [online]. 2017 [cit. 2017-05-06]. Dostupné z: https://skupina.bandcamp.com/

41

10. ZÁVĚR

Důvodem ke zvolení tématu „Současná scéna elektronické taneční hudby v Brně“ byl nejen můj osobní zájem dozvědět se o místní kultuře a elektronické hudbě obecně něco nového, ale také chuť vytvořit přehledovou studii v tomto směru. Jelikož se tato hudba stále proměňuje a vyvíjí, neexistuje – co se týká brněnské scény – žádná studie ani práce, která by zachycovala její aktuální stav a situaci, a to v jakékoliv době.

Ve své práci jsem se inspirovala diplomovou prací Šárky Tomanové, která v ní zmapovala styly elektronické hudby, které se vyskytují na české scéně. Tato práce mi byla vodítkem a usměrněním mého pátrání po hudebních stylech v Brně.

V prvních kapitolách se věnuji definování základních pojmů, a to „elektronická hudba“ a „elektronická taneční hudba“. Hlavním důvodem definice byl fakt, že se setkávám s názory, které tyto dva pojmy sjednocují. Jelikož se zabývám určitými hudebními styly, považovala jsem za nezbytné určit důležité mezníky ve vývoji elektronické hudby obecně a posléze jednotlivých hudebních stylů, se kterými se u nás lze setkat.

Brněnská scéna nezávislé elektronické taneční hudby se jeví jako rozmanitá. Dominují jí celkem čtyři hudební styly, a to drum and bass, house, techno a psytrance. Drum and bass je v Brně zakořeněný dlouho a má zde určitou tradici. Fanoušci, DJové a producenti se scházejí ke klubu Perpetuum, který se na tento hudební styl specializuje. V Brně působí tři promotérské crews, a to Redrum, Pohon a Bassinfection, které se orientují spíše v komerční sféře. V rámci průzkumu jsem vedla rozhovor se zástupci další, tentokrát nezávislé promotérské crew – Soul Ex Machina, konkrétně s promotérem a DJem Six Beat Under a producentem Attempt. House je stylem, který zde vládl v devadesátých letech, nyní se ale na místní scéně pokouší znovu pevně uchytit. Nově vzniklý klub VIBE svoji dramaturgii drží právě na této hudbě. Mnohdy však bojuje s konkurencí, neboť drum and bassové a techno akce jsou navštěvovány více. Nezávislá techno scéna je v současnosti velmi aktivní. Působí zde AVA kolektiv, který organizuje akce například na opuštěných místech, a dává jim tak jakýsi „druhý dech“ a nové využití. Bastl Instruments je společností, která vznikla z čistého nadšení do analogového zvuku a výsledkem je její známost po celém světě a výroba syntezátorů na zakázku. AVA

42 kolektiv i Bastl Instruments spolu úzce spolupracují a jsou významným kulturním obohacením města Brna. Důležitým zástupcem je HRTL. Patří mezi první interprety, kteří v Brně v posledních letech začali tvořit hudbu jen pomocí syntezátorů a modulárů. Za svoji desku získal ocenění Anděla a spustil tak vlnu inspirace pro to, že hudbu lze tvořit i jinak. Psytrance je stylem hudby, který má snad nejdéle přetrvávající komunitu z výše zmiňovaných stylů. Shiva Crew a Planet Blue Society organizují tematicky zaměřené akce, festivaly i nelegální párty. Je zde asi pět DJů a producentů, jejichž jména se mi však nepodařilo zjistit.

S výjimkou stylu house mají všechny předešle zmiňované styly několik společných znaků. Patrně tím nejpodstatnějším je udržení v komunitní „velikosti“. Organizátoři akcí nemají zájem o velký počet návštěvníků a už vůbec ne o zájem médií. Akce jsou uskutečňovány zejména pro nejužší okruh lidí. Až na výjimku drum and bassu nevyužívají téměř žádné propagace (u AVA kolektivu, Psytrance Brno a Bastl Instruments je to maximálně forma Facebookové události, Soul Ex Machina využívá i výlet plakátů) a povědomí o události udržují jen díky lidem pohybujícím se v určitém okruhu. Všichni také vyznávají myšlenku DIY - akce tvoří sami, z vlastní iniciativy a zájmu, s cílem představit určité komunitě nové věci.

Jak již zmiňuji v úvodu, hlavním problémem ve výzkumu byla komunikace, kvůli které jsem také musela z osnovy odstranit jednu kapitolu a kvůli mailové komunikaci s některými respondenty se mi nepodařilo získat veškeré potřebné (mnohdy i zásadní nebo detailní) informace. Nepodařilo se mi také nalézt žádné zástupce z hudebních stylů electro, breakbeat a dubstep, a právě proto si myslím, že brněnská scéna stále stojí za to být výzkumným objektem dalších prací.

43

11. RESUMÉ

Bakalářská diplomová práce s názvem „Současná scéna elektronické taneční hudby“ v Brně je přehledovou studií o producentech, DJích a promotérech, kteří v současné době na brněnské nezávislé a klubové scéně působí, a přispívají tak ke kulturnímu rozvoji tohoto města. První část práce se zabývá základními definicemi o elektronické hudbě a jejích stylech, stručně mapuje její vznik a vývoj, počátky v České republice, a poté se zaměřuje na brněnskou scénu. Přináší vhled do komunit nezávislé elektronické hudby a stylů drum and bass, house, psytrance a techno.

RESUME

This bachelor thesis entitled „The current stage of electronic dance music in Brno“ is an overview about the producers, DJs and promotes, who are currently working in Brno's independent and club scene and are contributing to the culture development the city. The first part of this thesis deals with the basic definitions of electronic music and its genres, briefly maps out its origin and development, beginnings in the Czech Republic and then focuses on the scene in Brno. The thesis will explore independent electronic music communities and drum and bass, house, psytrance and techno.

44

12. LITERATURA A PRAMENY

Literatura

ADAMS, Sally a Wynford HICKS. Interviewing for journalists. 2nd ed. New York: Routledge, 2009. ISBN 0203888855.

BARR, Tim. Techno: The rough guide. London: The Penguin Group, 2000. ISBN 1-85828- 434-1.

BUSSY, Pascal. Kraftwerk: Člověk, stroj a hudba. X Publishing, 2008, s. 45. ISBN 978-0- 946719-09-9.

BUTLER, Mark J. Unlocking the groove: rhythm, meter, and musical design in electronic dance music. Bloomington: Indiana University Press, 2006. ISBN 978-0-253218-04-9.

COLLINS, Nick, Margaret SCHNEDEL a Scott WILSON. Electronic Music. Cambridge: Cambridge University Press, 2013. ISBN 9781107648173.

ČUŘÍK, Jaroslav a kol. Nové trendy v médiích. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 97880-210-5825-5.

ČUŘÍK, Jaroslav. Zpravodajské žánry v tištěných a online médiích. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2014. ISBN 978-80-210-7590-0.

DALY, Steven a Nathaniel WICE. Alt. culture: Encyklopedie kulturních trendů devadesátých let. Brno: BOOKS, 1999. ISBN 80-7242-065-8.

DOMES, Martin. Časopisy elektronické taneční scény v ČR. Brno, 2003

HOLOMEK, Ondřej. Subkultura techno v České republice. Brno, 2005.

KOTRUBENKO, Viktor. Tajemství syntezátorů. Praha: Supraphon, o. p., 1988. ISBN 02- 044-88.

LOSKOT, Vojtěch. Počátky techna v České republice (soubor publicistických rozhovorů pro hudební časopis Full Moon). Brno, 2016.

45

LUKÁŠ, Bc. Petr. Přínos Gijse Gieskese v oblasti umění nových médií. Brno, 2016.

MINÁŘOVÁ, Eva. Stylistika pro žurnalisty. Praha: Grada, 2011. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-2979-4. OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3., rozš. vyd. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-266-7.

ŠKAŘUPOVÁ, Kateřina. Drogy a taneční scéna v Brně. Brno, 2004.

ŠKAŘUPOVÁ, Kateřina. On-line magazíny o elektronické taneční hudbě. Brno, 2002.

SEIFFARTH, Carsten, Carsten STABENOW a Golo FÖLLMER. Sound Exchange: Experimental Music Cultures in Central and Eastern Europe. Saabrücken: PFAU Verlag, 2012. ISBN 978-3-89727-487-7.

STOLKOVÁ, Klára. Bakalářská oborová práce: STANDUINO / BASTL INSTRUMENTS: PROJEKT NA POMEZÍ MEDIÁLNÍHO UMENÍ, KUTILSTVÍ A PODNIKÁNÍ, Ústav hudební vědy FF MU, 2014.

TOMANOVÁ, Šárka. Styly elektronické taneční hudby v rámci české scény. České Budějovice, 2012. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Mgr. Martin Voříšek, Ph.D.

VESELÁ, Kristýna. Brněnská scéna freetekna z hlediska členů komunity. Brno, 2010.

VESELÝ, Karel. Hudba ohně: Radikální černá hudba od azzu po hip hop a dále. Praha: BiggBoss, 2010. ISBN 978-80-903973-1-6.

Internetové zdroje

Π. In: Standuino [online]. 2014 [cit. 2017-05-03]. Dostupné z: http://www.standuino.eu/musical- instruments/pi/

46

1. díl: Jak to všechno začalo. Techno.cz (party, fotky, house, trance, techno) [online]. 2008 [cit. 2017-04-29]. Dostupné z: http://www.techno.cz/clanek/24865/1.-dil-jak-to-vsechno- zacalo

2. díl: House music… it's a spiritual thing!. Techno.cz (party, fotky, house, trance, techno) [online]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné z: http://www.techno.cz/clanek/24963/2.-dil- house-music..-its-a-spiritual-thing

5. díl: Beat 4/4? Tady platí jinačí počty.. Techno.cz (party, fotky, house, trance, techno) [online]. [cit. 2017-05-01]. Dostupné z: http://www.techno.cz/clanek/25216/5.-dil- beat-44-tady-plati-jinaci-pocty..c

Afrika Bambaataa - Planet Rock. YouTube [online]. [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=hh1AypBaIEk

AVA: Chodí lidi, které zajímá i celková koncepce. A těch je čím dál víc. Hudební server FMZine.cz [online]. [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: http://www.fullmoonzine.cz/clanky/ava- chodi-lidi-ktere-zajima-i-celkova-koncepce-tech-je-cim-dal-vic

BASTL INSTRUMENTS [online]. 2014 [cit. 2017-05-03]. Dostupné z: http://www.bastl- instruments.com/

Brněnské halovky I. Techno.cz (party, fotky, house, trance, techno) [online]. [cit. 2017-05- 01]. Dostupné z: http://www.techno.cz/clanek/27725/brnenske-halovky-i

Breakbeat: The Lesser Known Genre of EDM - Global Sound Authority. Global Sound Authority [online]. 2017 [cit. 2017-04-24]. Dostupné z: http://www.globalsoundauthority.com/breakbeat/

Bumbum Satori [online]. 2017 [cit. 2017-05-06]. Dostupné z: http://www.bumbumsatori.org/

Cybotron - Techno City. YouTube [online]. [cit. 2017-05-01]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=U3NfI9jbUGI

Frankie Knuckles & Jamie Principle - Your Love. YouTube [online]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=f8HdqPej-Ps fraAngelico synth. In: Standuino [online]. 2014 [cit. 2017-05-03]. Dostupné z: http://www.standuino.eu/musical-instruments/fra-angelico/

47

FrauAngelico – drum synthesizer based on fraAngelico. In: Standuino [online]. 2014 [cit. 2017-05-03]. Dostupné z: http://www.standuino.eu/musical-instruments/frauangelico/

HRTL vyrábí hudbu z organizovanýho chaosu. Excelentmag [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: http://www.excelentmag.cz/m/interview/interview/a/hrtl-vyrabi-hudbu-z- organizovanyho-chaosu

HUGO A ZOE (CZ). In: RESET: ART SCI TECH PLATFORMA PRAHA [online]. 2010 [cit. 2017-05-03]. Dostupné z: http://www.platforma-reset.cz/hugo-a-zoe-cz.html

Learn to Dance to any House Song | Jacking House Tutorial. YouTube [online]. [cit. 2017-04- 30]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=2v0owCMj-O4

Music I Skupina [online]. 2017 [cit. 2017-05-06]. Dostupné z: https://skupina.bandcamp.com/

Mazec na konci tisíciletí. Ticho: Současník hudby. 1996, 1(1), 15.

Pět minut před začátkem: Spolková, Harlem, TetraHydroClub. Brno - město hudby [online]. 2015 [cit. 2017-05-06]. Dostupné z: http://www.mestohudby.cz/publicistika/clanky/pet- minut-pred-zacatkem-spolkova-harlem-tetrahydroclub

Techno! The New Dance Sound Of Detroit (Full Album). YouTube [online]. [cit. 2017-05- 01]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=i3u7NUBfhk4

The Age Of Love - The Age Of Love. YouTube [online]. [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=30eXKMfrVcw

The Winstons - Amen Brother. YouTube [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=GxZuq57_bYM

TOY - Conductor (Tom Furse Extrapolation mix). YouTube [online]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=3BhgbO7bFlQ

Václav Peloušek [online]. 2013 [cit. 2017-05-03]. Dostupné z: http://www.pelousek.net/

XMAG končí, známe důvod. Poslouchej.net [online]. 2009 [cit. 2017-04-29]. Dostupné z: http://www.poslouchej.net/9139-XMAG-konci-zname-duvod-.html

48

Autorské a výzkumné rozhovory

MUDRIKOVÁ, Michaela. Rozhovor s DJi Six Beat Under a Attempt. Brno, 3.5. 2017

MUDRIKOVÁ, Michaela. Rozhovor s Davidem Valiaškem. Brno, 4.5. 2017

MUDRIKOVÁ, Michaela. Přepis e-mailové konverzace s Janou Meluzinovou - DJ Jane Miltz. Brno, 6.5. 2017.

MUDRIKOVÁ, Michaela. Přepis e-mailové konverzace s Janem Winklerem. Brno, 6.5. 2017

49

13. Přílohy

13.1. Rozhovor s DJi Six Beat Under a Attempt

3.5. 2017

TVORBA

Jak jsi se dostal k tomuto stylu hudby?

Six Beat Under (dále SBU) – K Drum&Bassu jsem se dostal přes kamaráda na střední škole, který mi pustil snad mou úplně první skladbu v tomto stylu. Nebyla popravdě moc známá ani populární. Ale asi po 10ti letech jsem se rozhodl, že ji najdu a asi po měsíci hledání a vyptávání se toho kamaráda jsem ji fakt našel. Je furt skvělá! Každopádně elektronickou muzikou jsem měl rád už delší dobu předtím. Ani ne tak nějaké klasické techno ale spíš různé fúze například s jazzem, worldmusic, funky nebo hip-hopem. To pak dost výrazně i formovalo to, kterým směrem jsem se rozhodl ubírat jako Drum&Bassový DJ. Jazzové nástroje, africké bubínky, funky synťáky a hip-hopové vokály. To všechno mám strašně rád a snažím se to vždycky reprezentovat i když hraju v klubu.

Attempt – Moje cesta k DnB byla dlouhá. Během studia střední školy jsem se dostal k internetu a začal objevovat nové hudební světy. Jako člověka, který opravdu nemá příliš v lásce veselé písničky mne tou dobou oslovoval ponurý a melancholický instrumentální hiphop, který najednou ale přestával stačit. Projevila se touha po tvrdším hudebním,stylu kombinující temnotu, energii a silnou atmosféru. Experimentoval jsem s mnoha: EBM, industrial, ambient, psytrance; no a poté přišla skladba od Future Prophecies nazvaná Magnetic. A tam to bylo všechno v jednom. Do této doby jsem dnb příliš neprožíval, okolí ho moc neposlouchalo a pokud ano, tak odlišné subžánry, co mne nebaví ani doposud. Pak už šlo vše rychle. Ponoření se do techstepu a neurofunku, první parties a myšlenky na to, že bych se jednou taky za ten mixák rád postavil.

50

Co byl prvotní impuls k tomu, začít takovou hudbu dělat?

Attempt – Ty chvíle, kdy se mi nelíbilo, co mi DJové hrají (smích). Dlouho jsem byl jen DJ, produkce mi přišla jako něco, čeho sám nemůžu dosáhnout. To se časem změnilo s novými přáteli, kteří mne do světa produkce zasvětili. A potom s prvními výsledky přišla i motivace v tom pokračovat.

Co nebo kdo je tvojí největší hudební inspirací a proč?

SBU - Odjakživa byl mým DJským idolem především dBridge. Nejenom, že je jeden ze zakladatelů legendárních Bad Company, ale jako producent vytvořil úplně nový subžánr DnB, který se silně ovlivněný minimalismem, hip-hopem a ambientem. Pojmenoval ho Autonomic a spolu s lidmi jako jsou Instra:mental, Consequence nebo ASC se jim výrazným způsobem podařilo zpopularizovat minimalismus v Drum&Bassu. Především je ale naprosto unikátním DJem. Uplně na jiném levelu. V jednu chvíli parket roztančí, potom pohrouží do meditace. Hraje spoustu věcí, které nikdy nevyšly a nevyjdou, takže člověk se vlastně ani neupíná na to, jestli zná jeho selekci ale může si uplně naplno užít ten komplexní zážitek ze setu.

Attempt – Nejsem člověk, který by k někomu vzhlížel. Nicméně pokud mohu někoho takto nazvat, určitě to budou Black Sun Empire, Synthetix, DJ Trace, Ed Rush, Optical, Fierce, Dom & Roland, Technical Itch a mnoho dalších „olschoolerů“, kteří definovali syrový, temný sound, co mne dodnes oslovuje a který považuju za měřítko kvality i doposud, kdy se moje pozornost zaměřila na deepovější a minimalnější hudbu.

Jaké sis pořídil první vybavení?

SBU – Začínal jsem s klasickými CD playery Denon DNS1200. Zdaleka to nebyl žádný klubový standard. Spíše pro začátečníky na domácí hraní. Ale dodnes je doma používám. Časem jsem si pořídil zvukovou kartu, díky které nemusím převádět tracky na flashdisk nebo vypalovat, a můžu hrát přes CD playery rovnou z počítače díky timecode modu, kterým pomocí playerů ovládám hudbu v počítači. Je to super především, protože mě v zásadě nezajímá, jakou mám kde techniku. Stačí, aby to přehrávalo CD a můžu se cítit jako doma.

51

Dneska je hodně DJů zvyklých hrát z nejnovějších playerů a hrají z nich skvělé sety. Ale pak přijdou k nějakým starším modelům a jsou z toho rozmrzelí, protože mají malý displej a omezené možnosti. Což úplně chápu. Taky by mě to štvalo. Proto si vozím svůj vlastní displej a playery jsou pro mě vlastně jenom ovladače, kterými ovládám počítač.

Attempt – Prvním vybavením mne byl midi kontroler a notebook. Toho jsem se obratem zbavil a pořídil si gramofony Reloop 4000 M3D (nyní už nahrazené klubovým standardem – párem Technics SL1210 Mk2) a jednoduchým analogovým mixpultem Reloop RMX20. Nějakou dobu jsem měl digital vinyl system Serato, který skrz zvukovou kartu a vinyly s časovou stopou umožňují hrát z notebooku, té jsem se však zbavil a nyní doma hraju čistě z desek. V klubu ale většinou volím digital v podobě playerů a usb disků.

V jakých programech pracuješ?

Attempt – Využívám Presonus StudioOne 3, pak hromada VST pluginů; syntezátory (xFer Serum, KHS One, Vember audio Surge...), samplery (izotope Iris2) a mnoho efektů a toolů.

Jak dlouho ti trvá vytvořit track?

Attempt – Někdy i opravdu dlouho, klidně i rok. Nedělám si ze skládání povinnost a taktéž nedávám veškerý svůj materiál na veřejnost.

Specializuješ se na nějaký určitý druh d'n'b?

SBU – Odjakživa hrávám především deep DnB a liquid funk. Jak už jsem popsal, jsem ovlivněn hlavně jazzem, worldmusic, klasickým hip-hopem ale i minimalismem. Postupem času jsem se tak dostal i k minimalističtějším subžánrům jako je autonomic, ambient a různé další druhy hudby, které hrají na poloviční rychlost než Drum&Bass. Dnes už je u těchto undergroundových stylů strašně težké dát je do nějaké škatulky. Všechno se to překrývá a ovlivňuje. Často se to prostě označuje jako Bass Music a když to chce člověk dál specifikovat, tak třeba dodá, že je to hudba okolo 170ti úderů za minutu.

Attempt – V minulosti to byl především techstep a neurofunk, nyní temný deep, minimal,

52 halftempo, jungle a ruzne kombinace tohoto všeho dohromady. Vše veskrze neveselé, syrové, syntetické a hodně dystopicky atmosferické.

Co považuješ za svůj první úspěch?

SBU – Asi když jsme byli poprvé pozvání do Bratislavy do radiového pořadu legendárního Lixxe, kterého jsme k nám tehdy pozvali a on byl nadšen z toho, jak se mu tu líbilo a tak nás pozval k němu do studia. Určitě bylo skvělé zahrát si taky v legendárním pražském klubu Cross. To je prostě dost unikátní zážitek.

Attempt – První hraní vůbec na Flédě, první vydaný track, hraní na Signall:FM; úspěchy jsou pro mne relevantní a spíš se snažím být sám se sebou spokojený, než honit trofeje.

Jak ses poprvé dostal do klubu Perpetuum?

SBU – Perpetuum je jeden z nejstarších brněnských hudebních klubů v pravém slova smyslu, takže každý se tam občas během svého mládí ocitl. Nikdy by mě nenapadlo, že to jednou bude moje základna. Ale naskytla se příležitost ve chvíli, kdy bylo DJské vakuum po určitých neshodách mezi majiteli a promotéry. My jsme toho využili a vzhledem k našemu elánu, se kterým jsme do toho šli, se nám podařilo se tam uchytit natrvalo.

Attempt – V Perpetu jsem začal hrát cca rok před vznikem Soul Ex Machiny, cca přelom roku 2013, 2014. Tenkrát tam měli na starost dnb středy kluci z Beat Poison Squad, kteří se později sloučili s Pohon crew a pohybem věcí vlastně přenechali tuto organizaci nám. Časem jsme se, kromě střed, dostali k pořádání naší první klubovky s názvem Soul Ex Machina Takeover a později párty Resoulution, kterou děláme doteď.

Jaké je v Perpetuu technické vybavení?

SBU – Všechno, co je potřeba ke klasickým hudebním akcím s DJs. Několik CD playerů, gramofony, mixážní pult. Zvuk je udělaný na zakázku a relativně dostačující.

53

Co bylo hlavní myšlenkou vzniku Soul Ex Machina? Kolik má členů?

SBU – SEM vznikla jako spojení dvou různých skupin skrze jeden partnerský vztah. Není to až tak originální nebo zajímavé, ale tak už to chodí. Prostě nás dala dohromady sestra jednoho z mých nejlepších kamarádů z Jundrova a její přítel, který zase pocházel ze Šlapanic. Tak nějak jsme zjistili, že hrajeme podobné věci, které jinak v Brně tou dobou neměly žádné zastání a člověk si je nemohl nikde poslechnout. Tak jsme se dali dohromady a začali jsme dělat takové uplně miniaturní akce v různých pochybných podnicích. Potom se k nám dostala ta informace, že v Perpetu je prostor se realizovat jako DJs a potažmo jako promotéři a tím se daly věci do pohybu. Za cca rok už jsme byli v té užší DnB komunitě jako její součást. Nebylo to bez konfliktů samozřejmě. Ale vzhledem k tomu, že hudebně a stylově jsme v Brně dost unikátní, tak jsme v zásadě nikomu nelezli moc do zelí a časem se situace uklidnila a ostatní promotéři nás začali brát pozitivně a přátelsky.

Máte nějakou konkurenci?

SBU – V Brně jsou tři hlavní promotérské crews. Redrum, Pohon a Bassinfection. Dalo by se o nich mluvit jako o konkurenci, ale v zásadě to tak v našem případě úplně neplatí. Celý tenhle trojlístek se snaží realizovat svoji představu o hudebních akcích v úplně jiných klubech, jiném měřítku a s jinými umělci. My jsme se rozhodli, že nechceme zvát DJs jenom proto, že jsou populární a akce nám tím pádem vydělají dost peněz a budeme je moct udělat ve velkých klubech. Naopak jsme zaplnili prázdné místo na brněnské scéně tím, že pořádáme menší akce, kam si zveme spíše undergroundové DJs ze zahraničí, kteří jsou daleko od mainstreamu nebo jsou teprve na vzestupu a ví o nich hrstka zapálených posluchačů.

Jak v současnosti tvoříš hudbu, změnilo se něco od začátku?

Attempt – Netvořím tak dlouho, abych měl nějaké relevantní porovnání. Snad jen, počítače jsou stále rychlejší, programy vychytanější, pluginy dostupnější (i zadarmo) a návody „jak na to“ se válí všude po síti. V současnosti mám svoje malé digitální domácí studio – počítač, studiové repro a midi klávesy, které časem hodlám obohatit o nějaký hardware, který v současnosti ale už není nezbytný.

54

PROMOTÉRSTVÍ

Co všechno krom hraní pro Perpetuum děláš?

SBU – Tak především pořádáme naše páteční akce, které se jmenují Resoulution. Snažíme se zvát do Brna jména, která by sem nikdo jiný nedovezl. Jména, která jsou často mnohem zajímavější z hudebního hlediska než z hlediska toho, jak moc to bude rachotit a jak moc to bude obří akce. Někdy vybereme někoho trošku víc populárního, někdy zase nějaké jméno vyloženě pro „fajnšmekry“, ale v zásadě nikdy to nejsou takové ty hvězdy, které jsou zrovna v kurzu. Jednak akce financujem z vlastní kapsy, takže by to pro nás bylo mnohem náročnější a museli bychom nejspíš přesunout akci i do nějakého většího prostoru, druhak nás tyhle jména jednoduše hudebně nezajímají.

Kromě toho jsme dlouhou dobu organizovali každý týden středeční DnB večery. Nakonec to ale bylo strašně moc práce, a tak se rozdělily tyhle večery mezi celkem 4 skupiny DJs, které se o ně každý měsíc dělí. Díky tomu má každá středa svůj vlastní unikátní vibe a to je podle mě super.

Jaké akce mají největší úspěch? Podle čeho se jejich návštěvnost odvíjí?

SBU – V Brně odjakživa funguje přímá úměra mezi tvrdostí hudby a její návštěvností. Nejvíce měly odjakživa úspěch akce, kde hraje neurofunk a další tvrdé subžánry DnB, které někdy už skoro přechází do Tekkna. Důvodů pro tohle je strašně moc a vždycky, když se to člověk snaží popsat, tak to vyzní špatně a zjednodušeně. Takže nemám iluzi o tom, jak se to podaří mě.

Každopádně s tím mají hodně společného určitě drogy, které se odjakživa na těchto typech akcí berou ve velkém. Nemá smysl si nic namlouvat. Když má v tobě člověk extázi, tak potřebuje hudbu v rychlém tempu. Určitě s tím má taky hodně společného, že v Brně má dost lidí rádo i tvrdou rockovou nebo metalovou hudbu a od té je často jen krůček k tvrdé elektronické hudbě. V zásadě (a trestuhodně zjednodušeně) by se motivace lidí, kteří chodí na tyhle akce, daly shrnout do dvou kategorií. Jednou z nich jsou lidé, kteří opravdu upřímně mají rádi tento druh agresivní hudby a vyhledávají ho. Těch je menšina. Ti další prostě na tyhle akce chodí, protože mají rádi tu atmosféru rozjeté párty, drogy, svobodu, anonymitu. Jsou to prostě hedonisté. V posledních letech se situace ale trošku mění. Ať už je to díky nám

55 jako SEM crew nebo Liquidators ale i třeba Pohon crew, tedy promotérům, kteří zvou DJs na základě vyloženě hudebních kritérií. Kdo zažil atmosféru našich parties a těch klasických tvrdých, potvrdí, že ten rozdíl je zjevný. Neříkám, že se na těch aktuálních akcích neberou drogy, to už prostě k hudbě a hudebním akcím patří, ale je evidentní, že lidé dneska mnohem více chodí za hudbou než prostě jenom za zážitkem.

Vyhledávají fanoušci v Brně určitý druh d'n'b?

SBU 2 To je tak trochu už popsáno v minulé odpovědi.

Jaká je největší cílová skupina při pořádání těchto akcí?

SBU – Jsou to především lidé ve věku 16–30. Starší už jsou pak většinou buď DJs a nebo existuje samozřejmě pár nadšenců, kteří chodí odjakživa.

Jaká jména se ti podařilo do Brna dovézt?

SBU – Dovezli jsme sem například legendárního Loxyho a Cerna, liquidového krále BCeeho, potom stoupající hvězdy Villema a Phila Tangenta, undegroundové DBR UK. Je toho už za těch pár let fakt hodně.

Co nejaktuálnějšího v současnosti připravuješ?

SBU – Aktuálně budeme pořádat akci 12ho května, na kterou jsme pozvali talentované duo DJs a producentů z Bristolu, kteří si říkali Mystic State. Tvoří především deepový Drum&Bass a momentálně jsou spíš méně známí. Ale podle je nás je jenom otázka času, kdy se jim podaří prorazit.

56

Co si myslíš o brněnské elektronické taneční scéně? Najdou se zde kvalitní DJs a producenti? Je podle tebe rozmanitá?

SBU – Je tu spousta skvělých DJs. Ať už zkušených matadorů jako je třeba Hrrrnec nebo Sayko nebo třeba mladých a talentovaných jako je třeba naturalizovaný slovák Johney či Sinner. Na druhou stranu si myslím, že v Brně je spousta DJs, kteří mají výborně zvládnutou techniku DJingu. Umí skvěle rozjet párty, rychle míchat tracky a nepustit z parketu. Bohužel strašně moc z nich už nemá čas hledat si aktuální muziku a hraje ty stejné věci, co hráli před několika lety. Prostě co se týče selekce, tak nemají moc čím zaujmout. Tady mluvím především o té starší generaci. Často jsou to opravdu i jména, která žijí ze své minulé slávy. Budoucnost vidím osobně v té mladé generaci, která se vytvořila v naší SEM crew, Liquidators a Pohon crew a která má čas a náladu jít s dobou a hledat zajímavou hudbu.

13.2. Rozhovor s Davidem Valiaškem

4.5. 2017

David Valiašek (27 let) je organizátorem festivalu Global Chill-Out, dále se zabývá dekoracemi psytranceových akcí. Vystudoval obor Výtvarná výchova na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a od 18ti let se živí jako grafik v soukromé firmě.

Mohl bys na úvod představit psytrance obecně?

Psytrance jako takový je spíš undergrounový elektronický žánr, vychází defacto ze základů trancu, techna, ravu, a takovýchto věcí, kdy vlastně v 80. a 90. letech měl takový boom. V dnešní době se to dělí na 2 hlavní vlny, s tím, že ta jedna je ta progresivní vlna, na západě, je to už jakoby nová forma, a pak je ta tradiční forma, kdy je to spojené s nějakým šamanismem, je to napojené na přírodní lidi, na ezoteriky.. Je to hudba, která dokáže navodit tranzový stav, jako klasický trance, ale tady se pracuje s určitou vlnovou délkou, s velmi specifickou basovou linkou, která odpovídá nějakým tělesným pochodům atd. Na té basové lince je to postavené, to je ten nejvýraznější prvek, a potom spoustu různých "divných" zvuků, které na první poslech možná nemusí dávat žádný

57 smysl, ale když se do toho člověk zanoří, tak zjistí, že to je nesmírně složitá hudba, což je vlastně rozdíl oproti klasickému trancu - psytrance je fakt složitá hudba. Je to těžké na mozek, je to hodně spojené nějakými změnami stavu vědomí, kdy člověk dokáže vnímat tolik zvuků a tolik různých nesourodostí v hudbě, že si na tom najde to, co se mu tam líbí.

Kdy jsi se s touto hudbou poprvé setkal?

Já jsem se s tím osobně setkal poprvé asi v roce 2004, to mi bylo 14 a můj brácha, který je zhruba o 2,5 roku starší, to přitáhl odněkud z internátu. Mně se to hrozně nelíbilo, protože to bylo opravdu složité a nepřišlo mi to nijak zajímavé. Pak jsem se přestěhoval do Brna, tady jsem se začal setkávat s lidmi u bubínků a u žonglování a z podobných subkultur, hráli jsme hudbu hodně ve spojení s ethno scénou. Pak jsem zjistil, že ti lidé jsou docela zajímaví a pořádají nějaké jakože psytranceové akce. O prvních parties jako takových jsem slyšel někdy v 16, v roce 2006, věděl jsem, že je dělají, ale neúčastnil jsem se jich, ale dělali jsme třeba srazy, kde se malovaly plachty. A v roce 2007 jsem byl na své první párty a shodou náhod jsem tam rovnou začal vybírat vstupné, protože to bylo potřeba.Všichni jsme se už tehdy znali a od té doby to dělám pořád.

A co to bylo za lidi? Nějaký spolek?

Není to nijak ohraničená skupina, žádná organizace ani nic podobného. Úplně původně tady tahle banda - tady v Brně jsou tři takové bandy, bývaly čtyři; tak tady tahle banda se znala ze Spodního Traktu, což je legendární undergroundová brněnská hospoda, kde právě působí jeden „lídr“, takový guru skoro. On tam měl čajovnu, kde se všichni scházeli, hráli na nějaké ethno nástroje a zajímali se o takové ty „hippie“ věci, až vlastně začali dělat párty. Založili Shiva Trance, a nám se doposud přezdívá „Shiváci“, což nemá žádný důvod, jen to tak je už o začátku. Zároveň existuje kapela, která se jmenuje Shivanan. Tu vede Ivan Jašek, což je člověk, který tady byl úplně od začátku a v těch prvních letech, kdy v Brně byly první akce. Tehdy to dělali tzv. „Bujóni“, kteří už dnes neexistují a byl tu i jeden šaman z Ruska.

58

Šaman?

Šaman je člověk, který se věnuje nějaké šamanský praxi - člověk si představí šamana, jako nějakého indiána, ale třeba bába kořenářka by se taky dala pokládat za šamana, je to jen o tom, jak se to formuluje. Na východě Ruska je taková forma šamanismu spojena právě s přírodou, nějakou tenzí. A když se sem ten šaman dostal, tak lidé tady začali dělat takové párty.

A kde se tehdy dělaly párty?

V Lužánkách byla akce, tam, kde je dnešní Fait Gallery, kde je Vaňkovka jako taková, tak dřív byla budova s obřím squatem, a tam se dělaly obří elektronický párty. Ale to já jsem nezažil, to už jsem jenom slyšel z vyprávění.

Vraťme se zpátky, jak vznikli Shiváci a kolik vás je?

Nás je úplně neohraničený počet lidí. Je nějaké kmenové jádro, které pořádá ty akce. Jsou lidé, kteří nám pomáhají atd. Jedná se třeba přibližně o 15 - 30 lidí a většinou jednu akci z naší strany dělá tak 10 lidí plus hudebníci, dekoratéři. Většinou ti lidé jednak hrají, tak dekorují a ještě všechno organizují a tak.

Je tady v Brně vůbec někdo, kdo dělá psytranceovou hudbu?

Ano ano ano, tady je spousta lidí. Právě Ivan Jašek, kterého jsem zmínil, je poměrně úspěšný producent. Je to vynikající muzikant a sám produkuje vlastní věci. Jak chill-outové, tak psytrancové - to je taky hodně spojené - chill out s psytrancem. Taky má kapelu a další tři nebo čtyři projekty. Pak jsou tady nějací DJové, kteří třeba kdysi hráli techno a dneska dělají psytrancového DJe a k tomu dělají i vlastní věci. Je tady Jiřík a já bych řekl, že to je nejlepší psytranceový DJ v celém Brně. Určitě přímo tady je 5 producentů, pak jsou tady nějací DJové, a pak amatéři.

59

A kde se všude v současnosti pořádají akce po Brně?

Dělají se tady přímo v Music Labu, kde sedíme. My jsme začali před rokem a půl dělat chill- outové večírky, protože pořádáme chill-loutový festival. Je to o tom, že 1x za měsíc se sem pozve nějaký živý projekt, něco vyloženě zajímavého, jeden nějaký DJ a autor. Snažíme se přinášet něco zajímavého. Pak se tady dělají psytranceové akce nově v novém klubu Druhý Pád, teď v prosinci jsme vlastně dělali úplně první párty, co tam byla, v únoru pak byla druhá. Dále se dělají na Favále. Tam je dělá druhá skupinka - Planet Blue Society. Ti dělají vyloženě psytranceové párty. Potom jsou tu Slováci. Slováci dělají párty v Yachtu.

Takže se akce organizují pravidelně na určitých místech?

Jsou tady prostory, kde se třeba dělají akce jednou za čas. My nemáme, nebo dosud jsme neměli žádný pevný klub, takže my jsme měli akci skoro pokaždé někde jinde. Dělají se na nejrůznějších místech, kde by člověk někdy ani netipoval, že by se tam mohla dělat taková párty.

Kdysi ještě, když stála Vlněna, což vlastně není až tak kdysi, je to jen pár měsíců, co ji zbořili, tak se dělaly na Vlněně a dělaly se několik let na Zbrojovce. Jednou jsme měli párty v Lužánkách, přímo oficiální legální párty, kdy to pořádali tekknaři. Byla tam velká tekkno stage a u toho byla i psytrancová stage. To je, tuším, nějakých 5 - 6 let zpátky.

Dále jsou tady venkovní prostory. Dělaly se akce na Malé Austrálii. To je takový prostor naproti Faválu, tam je kemp, který patřil dřív Favoritu. Tam se to dalo pronajmout a udělala se na tom místě prostě akce. Ale byla tam asi 4x a vždycky to mělo velkou stížnost, protože nedaleko je hotel a hosté si stěžovali na rámus.

Děláme ještě také zimní open air. Je toho hodně. V současnosti asi nejvíc párty děláme my Shiváci v posledních letech. Planet Blue Night jsou docela pravidelné, ale oni jsou takoví docela specifičtí. Dříve to bývalo v Perpetu, teď na Favále a ano, je to psytrance, ale spíš už jako v takové té základní formě, kdy my se snažíme spíš dělat takové ty "šamanské párty", více ezoterické, i když je to takové škaredé slovo.. (smích)

60

Pak se různě dělají nelegální "skřítkovské" párty. My tomu říkáme skřítkovské, protože většinou se to dělá někde v lese, poblíž Brna.

Takže ty "skřítkovské" párty fungují pořád na principu, že se to ví jen mezi "svýma"?

Přesně tak.

Proč se akce Planet Blue Night přesunuly z Perpeta na Favál?

To vůbec netuším.

Ty jsi jedním z organizátorů Global Chill-Out Festivalu...

Je to festival chill-outové hudby, což znamená, že tam není žádný psytrance, ale je tam psychedelický chill-out. Je tam ještě taky druhá scéna, která je na tu hlavní, chill-outovou, napojená. My se snažíme vždy na festivalech dělat i chill-outovou stage, protože lidi si potřebují odpočinout od hluku, rámusu a všeho. To dělá právě takového ducha - říká se spirit párty - takovej ten „feeling“. Právě Global Chill-Out Festival je z rukou Ivana Jaška, který se původně snažil udělat festival...pro lidi. Jenomže to byl hrozně prodělečný ročník. Přišlo málo lidí, nebylo úplně nejlepší počasí a celkově to prostě úplně nevyšlo, takže druhý rok byl jenom tak soukromý, ale o to zajímavější, protože to bylo v zahradách u Tišnova. A to trvalo skoro 10 dní, byli tam různí zahraniční hosté, převážně kamarádi ze scény. Přijeli, zahráli, udělali dekorace, kempovalo se. Vlastně udělala se taková kempovací session s hudbou a hraním. Pak jsme našli nové místo, které je kousek od Brna, a to byly louky, které patřily ranči. Tam se to úspěšně dělalo, tuším, 2x, a potom jsme už potřebovali vyloženě větší prostor. Další ročník jsme se zkusili spojit s lidmi, kteří dělají ještě další festival, myslím, že to byl festival Zdraví. Tím jsme to ještě trošku okořenili, protože jsme od nich měli spoustu workshopů, normálně zaměřených na ekologii, různé alternativní způsoby života. Ten ročník byl na Malé Austrálii. Byla tam spousta rozbořených chatek, protože město je skoro zbořilo, když je tam osídlily

61

"nekalé živly se stříkačkama". Město je pak chtělo nějak vyhnat a oni tam všechno nechali, včetně těch stříkaček. Takže vlastně tím, že jsme ten festival pojmenovali názvem Ekologicum, jsme ten prostor revitalizovali. Udělal se tam velice nádherný festival, podle mě jeden z nejzajímavějších. Měli jsme tam velmi zajímavé a významné hosty ze Švýcarska, hrál tam Master Margarita, což je prostě taková chill-outová ikona, zároveň je to člověk, který produkuje pro celou scénu chill-loutových festivalů. Další rok byl ve Křtinách, to už bylo nudnější, ale taky jsme měli zajímavé hosty, pak přišel následující rok, kdy se to udělalo jenom maličké, na jednom takovém ekologickém statku. Pozvali se tam jen přátele a udělala se tam maličká session, akusticky.

Katastrofický rok se uskutečnil u Veverské Bítyšky, kde se stalo, že po týdenním chystání ve čtvrtek večer přišla příšerná bouřka a celý festival úplně zničila. Všechny stany, technika, všechno bylo zničené a další den měl začínat festival. K tomu nepřijel headliner, protože musel do nemocnice. Ale dopadlo to nakonec velmi pěkně, obvolali jsme kamarády ze scény, kteří přijeli pomoct a znovu jsme to postavili.

Tento rok máme zase nové místo, už nemáme žádný podnázev a jdeme tam pod tímto jménem. Je pozvaný E-Mantra, což je úžasný autor, a spoustu dalších zajímavých jmen z Česka i ze zahraničí. Bude to dobré.

Jezdíš na psytranceové festivaly/akce i jako návštěvník a ne organizátor?

Spíše ne, my to máme tak zajímavě. Když jezdíme na festivaly, tak s sebou bereme svoji vlastní čajovnu, která existuje jen na festivalech nebo párty. A je to taková speciální čajovna. Tam nemáš žádné lístky a my máme zároveň všichni rádi kvalitní čaje. Máme tam velmi zajímavou nabídku - čaje na podporu mozku, nebo třeba když už je člověk "rozbitej", tak různé bylinky, co ho můžou spravit, případně něco na spaní atd. Pojí se to i s "psycare" (péče o lidi, co užili nadměrné množství drog, nebo jim droga nesedla - pozn. au.). Lidi na této scéně berou drogy. Možná i víc, než že pijí alkohol. Občas je potřeba se o ně postarat, protože lidi jsou blbí. Neví, co dělají, není to bezpečné a může se stát, že přestřelíš z extáze, emka (mefedronu - pozn. au.) a co potom..

62

Děláš pro festivaly ještě něco dalšího?

Já dělám ty dekorace jako takové. Vymýšlím to a maluju.

A kolik času ti to zabere?

Děláme to třeba v 6, 7 lidech. Dokážeme to připravovat týden dopředu, 2 dny dopředu zvládneme to i za 4 hodiny. Ale aspoň 4 hodiny to chce. (smích) Čím více času je, tím lepší to je. Je to jako takové tibetské mandaly, které vysypávají, a pak to sfouknou. Ty věci se často dělají jednorázově, a pak se to prostě zboří a už nejsou. To je pro psytrance typické - výzdoba se dělá přímo pro ten prostor, kdy dojde k jeho absolutnímu přetvoření a poslední den se to úplně odstraní a zničí.

Co si myslíš o české psytranceové scéně?

Je zvrácená. (smích)

Je zvrácená, ale je skvělá. Teď se bude 19. května dělat Fénix festival, a to přijedou úplně všichni. A bude to skvělé.

A kde to bude?

Bude to v Jižních Čechách. Je to trošku na motivy Burning Mana - velká socha, co se pak zapálí. A je to...komunitní.

Je psytrance komunitní?

Psytrance je vyloženě komunitní záležitost. V Praze se to už ale přetáčí do komerce. Už teď jsem viděl na Óčku nějaký psytrance video z Boom festivalu a říkám si „Coo?“. A my se právě snažíme to udržet v undergroundu, ale současný trendy jsou takové, že to začíná být trendy, což je průser.

63

Global Chill-Out ale je spíš komerčnější, nebo ne?

Musí se to udělat, aby se to zaplatilo. Základy na takový festival jsou třeba 120 000 korun a vlastně celý rok, co děláme Chill-Out Eveningy, tak vyděláváme na to, abychom měli alespoň nějaký základ a potřebujeme, aby přišlo alespoň 300 lidí. Což je reálné. Na největší český psytranceový festival UFO BUFO jezdí dnes asi 800 lidí, což začíná být fakt velké, ale..nejlepší jsou ty menší věci. (úsměv)

Jak řešíte propagaci?

Dřív se dělaly plakáty, dnes sociální sítě, takže primárně na nich. Ale největší propagace jsou lidé. Lidé si to řeknou mezi sebou a pozvou se. Já provozuji stránku Psytrance Brno. Tím, že reklamu můžeme cílit na fanoušky této stránky včetně jejich přátel, dokážeme oslovit třeba 7 000 lidí. Pak existuje stránka Psytrance na Moravě, kde je už spoustu lidí a tam se to už na přátele nevyplatí cílit. To už by bylo moc. Ale lidé málokdy přijedou odněkud na lokální festival, pokud tam není něco vyloženě zajímavého. Na Moravu jezdí lidi z Rakouska, ti tady pořádají párty. Na rakouské scéně hrozně jede speed. A to jsou prostě "speedpárty", a protože tam na to úplně nemají podmínky, tak to udělají v Česku. Většinou různě někde u hranic, protože tady si to mohou dovolit, ale tam u nich je to horší.

Myslíš si, že většina lidí, co tu hudbu dělá, dříve hrála techno?

Skoro z pravidla. Primárně ta scéna je zaměřená na "vege lidi", většinou jsou to vegani, vegetariáni. Já teda ne, ale mám to rád. Pak je zaměřená na "čakra lidi", "jóga lidi", a pak taková ta druhá odnož, a to jsou technaři, kteří zjistili, že může být nejen "rychta", ale může být i zajímavá "rychta". Odrostlí technaři. (smích)

64

13.3. Přepis e-mailové konverzace s Janou Meluzinovou - DJ Jane Miltz

6.5. 2017

Jak jsi se dostala k tomuto stylu hudby?

Kamarádky z dřívější brigády mě jednou vzaly na párty na Flédu, kde to všechno začalo.

Co byl prvotní impuls k tomu, začít takovou hudbu dělat?

Zjistila jsem, že vibrace vycházející z reproduktorů mě dodávají neskutečnou energii. Potom jsem často seděla doma u počítače a hledala novou hudbu, kterou jsem chtěla sdílet a šířit mezi ostatní. Chtěla jsem lidem poskytnout stejnou radost, kterou jsem z té hudby měla já.

Co nebo kdo je tvojí největší hudební inspirací a proč?

Inspiruji se pořád někde. Poslouchám sety na internetu i na akcích, kam chodím, koukám na videa, Facebook i Instagram DJů a producentů. Hodně mě baví poslouchat nové i starší tracky a rozebírat si je na jednotlivé části.

Jaké sis pořídila první vybavení?

Nejdřív jsem si koupila kontroler Reloop mixage interface a hrála z počítače přes program Traktor, ale asi po roce po přesvědčování kamarádů jsem přešla na hraní z cd-playerů pioneer. Mnohem víc tam musíš vnímat hudbu, počítat doby a navíc teď můžu chodit jen s flashkou a sluchátkama a kdykoliv zahrát.

65

V jakých programech pracuješ?

Písničky na flashku nahrávám pomocí Rekordboxu, aby se mi na playerech ukazovala křivka. Jinak začínám používat Ableton Live, kde se učím dělat svoji hudbu a později bych chtěla zkusit i obdobu pro Apple Logic Pro.

Jak dlouho ti trvá vytvořit track?

Zatím jsem žádný svůj vlastní nevytvořila, jen hledám všechno, co se mi líbí a co se mi zrovna hodí na nadcházející párty. Tomu se věnuju klidně hodiny.

Specializuješ se na nějaký určitý druh elektronické hudby?

Ano. Mám ve sbírce pomalý house od asi 110 BPM přes deep house a techhouse, pohybujících se okolo 120 BPM, až po pomalejší i tvrdší techno v rychlosti 125BPM a výš.

Co považuješ za svůj první úspěch?

Všechno, co mě od začátku postupně posunovalo, považuju za úspěch, ale hodně vzpomínám na hraní, kdy jsem otvírala klub VIBE. Z toho jsem byla hodně nervózní a zároveň jsem měla obrovskou radost, že jsem dostala takovou příležitost.

Jak ses poprvé dostala ke klubu VIBE?

V klubu Netopýr pod Flédou, kde jsem měla svoje první hraní, jsem poznala Saddana, který tam tou dobou taky hrál a bydlel v té době s Andrewem. Začala jsem k nim chodit celkem často na návštěvy, kde se začal rodit nápad otevřít klub. Byla jsem přítomná u mnohých debat a u vzniku nových nápadů, pomáhala jsem je vyvíjet a později s přípravou prostorů a od otevření tam rezidentně hraju a dělám různé práce. Takový druhý domov.

66

Jaké je ve VIBU technické vybavení?

Máme playery Pioneer 2000-Nexus – pamatuji si, když kluci otvírali krabici, to byla velká radost; mixážní pult nevím přesně značku, dva gramofony, dva odposlechy a dva reproduktory.

Co všechno krom hraní pro VIBE děláš?

Příspěvky na Facebook, plakáty, Instagram, web a různě, co je zrovna potřeba.

Vyhledávají fanoušci v Brně určitý druh taneční hudby?

Tady je pořád hodně oblíbené klasické techno, od kterého se my ale chceme odlišit. Je to hodně stejná melodie a rytmus a často mi přijde, že celé sety jsou úplně stejné. Hodně lidí tu však už najelo na tu novou vlnu a mají rádi hudbu, co hrajeme my. Potom je tu samozřejmě komunita d'n'b a nejvíc je tu lidí, co chodí na rádiovou taneční hudbu do nejmenovaných klubů... ale tomu bych asi neříkala fanoušci.

Co nejaktuálnějšího v současnosti připravuješ?

Naučit se dělat svoji hudbu! Mám doba nějaké syntezátory a Groovebox, plánuju si koupit reproduktory, naučit se s Abletonem, nahrávat různé zvuky, co bych použila k tvorbě. Hrát hudbu ostatních umělců mě hodně baví, vzniká toho strašně moc kvalitního a baví mě to šířit, ale nevyrovná se to vlastní tvorbě. Chci se naučit hrát na nové nástroje.

Co si myslíš o brněnské elektronické taneční scéně? Najdou se zde kvalitní DJs a producenti? Je podle tebe rozmanitá?

Stoupá to. Poslední dobou je tu každou chvíli nějaké kvalitní jméno, na které stojí za to jít. Kluby stále posunují laťku výš se zvanými jmény. Zároveň je těžké najít někoho takového, kdo naláká lidi, ale finančně tě nezruinuje. Dá se to, ale člověk musí dělat dobrou reklamu.

67

DJs a producentů tu myslím moc není, hodně lidí se stěhuje do Prahy nebo jinam, aby se posunuli dál. Tady to zas tolik nejde, není tu tolik příležitostí.

Na jakých akcích mimo Brno jsi hrála?

Bylo jich už dost, ale v Praze třeba na Chillin Prague, v Hodoníně na jedné krásné venkovní akci na louce pod hvězdami, co pořádali Lovers nebo v Německu v Augsburgu, kde bydlel hodně dlouho můj pražský kamarád, co teď žije ve Vídni, a vozil tam jména z Prahy.

V čem je podle tebe brněnská scéna odlišná (např. od té pražské)?

Především tu není tolik turistů, kteří už jsou běžně zvyklí tancovat v klubu na house a techno a jejich hudební vzdělání je jinde. Takže v Praze uděláš akci a máš větší jistotu, že to bude zajímat více lidí. Zároveň je tam samozřejmě i větší konkurence, ale když v Brně uděláš akci v den nějaké jiné a větší, vezme ti to hodně návštěvníků.

68

13.4. Přepis e-mailové konverzace s Janem Winklerem

6.5. 2017

Kolik členů má v současnosti Bastl Instruments?

Já tam posledního půl roku nepracuju, takže přesné číslo ti nedokážu říct, ale je to zhruba okolo 25. Plus jsou tam momentálně dva stážisti z USA.

AVA kolektiv x Bastl Instruments - jedná se o konkurenci, dva samostatně fungující projekty, nebo spolupráci? A proč?

Řekl bych že obě tyhle skupiny k sobě dost dobře sedí. Konkurovat si to snad ani pořádně nemůže – Bastl především vyrábí synťáky a akce organizované pod jeho hlavičkou se týkají z 99% právě syntezátorové scény a DIY workshopů. AVA se zase odjakživa zaměřuje na komorní alternativní koncerty a občas zorganizuje nějaký hudební workshopy nebo větší party, v čemž se pak AVA i Bastl často prolínají a vzájemně doplňují. Motivací AVY i Bastlu je ale především šíření kultury a velebení Brna. Tyto akce se dělají nezištně a je v nejlepším zájmu všech na nich spolupracovat, spojit síly a snažit se nekonkurovat si v termínech. Posledních pár větších večírků bylo navíc organizovaných dohromady (viz Uno Rave, Noise Kitchen Synth fest), tento víkend (5. - 7.5. 2017 - pozn. au.) AVA s Bastlem byli na „tour“ v Pardubicích, Vídni a Bratislavě. Scéna v Brně je každopádně natolik malá, že by bylo vyloženě hloupé si jakkoli a s kýmkoli konkurovat.. Tohle je spíš doména klubů jako Tabarin a 7. nebe. :)))

Kosmospiel x Bastl - jedná se o konkurenci, dva samostatně fungující projekty, nebo spolupráci? A proč?

Tak tady je odpověď podobná jako u AVY, jen s tím rozdílem, že v Bastlu momentálně pracují tři kluci z Kosmospielu – Andels, Plast a Levi, tzn. je otázka, jestli to už není tak trochu jedno a to samé.

69

Jinak platí cca to samé co u AVY - na Kosmospiel akce (vč. Techno údržby) zveme další lidi z Bastlu i ty, kteří tam třeba nepracují, ale skrze Bastl jsme poznali. Na těch „Bastláckých“ akcích samozřejmě často taky hrajeme. Kosmospiel teď sice mírně hibernuje, ale pokud třeba v létě zase něco uděláme, bude to dost pravděpodobně úzce spjaté i s Bastlem.

70