Trh Práce Ve Městě Brně a Jeho Zázemí

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodov ědecká fakulta Geografický ústav

Kristýna KOR ČEKOVÁ

TRH PRÁCE VE M ĚST Ě BRN Ě A JEHO ZÁZEMÍ

Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav TOUŠEK, CSc.

______Brno 2008 Jméno a p říjmení autora: Kristýna Kor čeková

Název diplomové práce: Trh práce ve m ěst ě Brn ě a jeho zázemí

Název v angli čtin ě: Labour market in Brno and its surroundings

Studijní obor (sm ěr): Sociální geografie

Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Václav TOUŠEK, CSc.

Rok obhajoby: 2008

Anotace

Diplomová práce se zabývá analýzou a hodnocením trhu práce v Brn ě a zázemí od konce osmdesátých let do roku 2005 a následn ě podrobným zkoumáním situace na trhu práce v roce 2006. Pozornost je v ěnována jak problematice nezam ěstnanosti a aspekt ům s ní souvisejících, tak zm ěnám ve struktu ře zam ěstnanosti b ěhem sledovaného období a vlivu dojíž ďky na strukturu zam ěstnanosti. Část práce je zam ěř ena rovn ěž na roli zahrani čních investor ů v rozvoji trhu práce v Brn ě a zázemí a na postavení pracujících cizinc ů na trhu práce v tomto regionu.

Annotation This diploma thesis is concerned with an analysis and evaluation of the labour market in Brno and its surroundings from the late 1980´s until 2005 and is followed by a detailed research of the situation on the labour market in 2006. Close attention is paid to unemployment and to problems related to it as well as to changes in the structure of the employment in the period in question and also to the influence of commutes on the structure of the employment. A part of the thesis is also aimed at the role foreign investors play in the development of the labour market in Brno and its surroundings and at the role of foreign workers in this labour market in the region.

Klí čová slova:

Trh práce, Brno, zázemí Brna, zam ěstnanost, nezam ěstnanost

Key words:

Labour market, Brno, surroundings of Brno, employment, unemployment

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatn ě pod vedením doc. RNDr. Václava Touška, CSc. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.

V Brn ě dne

Děkuji svému vedoucímu práce doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za cenné p řipomínky a rady, které mi pomohly p ři vypracování této práce.

OBSAH:

1 ÚVOD...... 9

2 P ŘEHLED LITERATURY ...... 10 2.1 Trh práce o čima geograf ů ...... 10 2.2 Trh práce o čima sociolog ů...... 12 2.3 Trh práce o čima ekonom ů ...... 13 2.4 Výzkumný ústav práce a sociálních v ěcí...... 13 2.5 Mezinárodní organizace práce ...... 14

3 ZDROJE DAT A METODIKA ZPRACOVÁNÍ ...... 15 3.1 Vymezení území ...... 15 3.2.1 Správa služeb zam ěstnanosti Ministerstva práce a sociálních v ěcí ČR...... 16 3.2.2 Pr ůzkum zam ěstnanosti ...... 17 3.2.3 Data ze s čítání lidu, dom ů a byt ů...... 18 3.3 Metodika zpracování dat...... 19

4 VÝVOJ NEZAM ĚSTNANOSTI NA BRN ĚNSKU DO ROKU 2005...... 23 4.1 Transformace trhu práce ...... 23 4.2 Vývoj nezam ěstnanosti na Brn ěnsku v letech 1990 – 2005 ...... 24 4.2.1 Období 1990 – 1993 – 1. etapa...... 26 4.2.2 Období 1993 – 1997 – 2. etapa...... 29 4.2.3 Období 1997 – 2000 – 3. etapa...... 31 4.2.4 Období 2000 – 2005 – 4. etapa...... 33

5 VÝVOJ NEZAM ĚSTNANOSTI NA BRN ĚNSKU V ROCE 2006...... 36 5.1 Struktura uchaze čů o zam ěstnání na Brn ěnsku...... 39 5.1.1 Problém dlouhodobé nezam ěstnanosti...... 42 5.2 Další rizikové skupiny uchaze čů na trhu práce...... 43 5.3 Regionální rozdíly...... 45

6 ZM ĚNY VE STRUKTU ŘE ZAM ĚSTNANOSTI NA BRN ĚNSKU...... 51 6.1 Struktura zam ěstnanosti v odv ětvích NH v roce 1989...... 51 6.1.1 Nejv ětší pr ůmyslové podniky na Brn ěnsku na konci 80. let ...... 56 6.2 Struktura zam ěstnanosti v roce 2001 ...... 58 6.3 Vliv dojíž ďky za prací na zam ěstnanost na Brn ěnsku...... 61 6.4 Zahrani ční investo ři na Brn ěnsku ...... 63

7. STRUKTURA ZAM ĚSTNANOSTI NA BRN ĚNSKU V ROCE 2006...... 68 7.1 Struktura zam ěstnaných v odv ětvích NH podle pohlaví...... 69

7.2 Struktura zam ěstnaných v odv ětvích NH podle nejvyššího stupn ě dosaženého vzd ělání...... 71 7.3 Porovnání struktury zam ěstnaných podle odv ětví NH mezi roky ...... 73 2005 a 2006 a nejv ětší zam ěstnavatelé na Brn ěnsku...... 73

8 CIZINCI NA TRHU PRÁCE NA BRN ĚNSKU ...... 78

9 ZÁV ĚR ...... 82

LITERATURA: ...... 84

PRAMENY:...... 87

1 ÚVOD

Práce je každodenní sou částí našeho života, obklopuje nás a ovliv ňuje nás. Je výrazným spole čenským m ěř ítkem a má vliv na životní úrove ň člov ěka. Trh práce se stává stále více diskutovaným tématem a zajistit stabilitu a rozvoj trhu práce je v sou časné dob ě prioritou řady spole čností. Od konce osmdesátých let se situace na trhu práce v České republice velmi zm ěnila. P řes četné vzestupy a pády často ovlivn ěné situací české ekonomiky jsme se dostali do pom ěrn ě stabilního období, kdy je trh práce výrazn ě ovliv ňován vstupem České republiky do Evropské unie. Tato diplomová práce se zam ěř uje na situaci trhu práce v Brn ě a jeho zázemí. Problematikou trhu práce v Brn ě se zabývala řada autor ů, avšak úkolem této práce je poukázat na roli Brna a zázemí jako celku na českém trhu práce a také nazna čit, jak m ůže centrum ovliv ňovat své zázemí. Jedním z hlavních cíl ů diplomové práce je analýza a zhodnocení vývoje situace na trhu práce v Brn ě a zázemí do roku 2005. Sou částí analýzy je zkoumání nezam ěstnanosti prost řednictvím čty ř vývojových etap. D ůraz je kladen na hodnocení vývoje po čtu uchaze čů a volných pracovních míst a hodnocení nezam ěstnanosti prost řednictvím ukazatel ů vypovídajících o situaci nezam ěstnaných na trhu práce. Pozornost je rovn ěž věnovaná struktu ře zam ěstnaných v roce 1989 a zm ěnám, ke kterým došlo b ěhem devadesátých let. Diplomová práce také poukazuje na vliv dojíž ďky za prací, na strukturu zam ěstnaných a na roli zahrani čních investor ů v rozvoji trhu práce. Druhým hlavním cílem je podrobná analýza a zhodnocení situace na trhu práce v Brn ě a zázemí v roce 2006. Zde je pozornost v ěnována jednak vývoji nezam ěstnanosti během roku 2006, ale také struktu ře uchaze čů o zam ěstnání v četn ě uchaze čů s horším uplatn ěním na trhu práce. Zkoumány jsou rovn ěž regionální rozdíly až do úrovn ě obcí. Sou částí této analýzy je hodnocení struktury zam ěstnaných v Brn ě a zázemí v roce 2006 včetn ě nejv ětších zam ěstnavatel ů. Toto hodnocení je provedeno na základ ě dotazníkového šet ření organizovaného odborem regionálního rozvoje Krajského ú řadu Jihomoravského kraje ve spolupráci s úřady práce v tomto kraji. Díl čím cílem diplomové práce je objasnit roli cizinc ů na trhu práce v Brn ě a zázemí a na základ ě získaných poznatk ů z analýzy trhu práce až do roku 2006 se pokusit nastínit očekávané trendy, které by mohly ve vývoji trhu práce v tomto regionu nastat.

2 P ŘEHLED LITERATURY

Mezníkem ve vývoji zkoumání trhu práce v České republice byl rok 1961, kdy bylo realizováno první s čítání lidu, domů a byt ů na našem území. Toto šet ření poprvé poskytlo objektivní informace o struktu ře zam ěstnaných osob, ale také údaje o dojížd ějících a vyjížd ějících za prací. Do té doby byly publikace o dojíž ďce vydávány na základ ě anketárního šet ření, které provád ěly zejména regionální plánovací instituce. V poválečném období byly informace o dojíž ďce publikovány nap ř. B. Šilhanem (1947) nebo J. Mrkosem (1948). Na základ ě dat ze s čítání lidu mohla být provád ěna regionalizace území, či klasifikace sídelní struktury, což byl výrazný posun jak pro samotnou sociální geografii, která se zabývala trhem práce, tak pro jiné v ědní disciplíny. Velmi významnou prací druhé poloviny 20. stol. je publikace Z. Lázni čky „ Funk ční klasifikace obcí ČSR“ vydaná v roce 1974. Lázni čka zde využil k vytvo ření typologie a klasifikace sídel na území našeho státu data o odv ětvové struktu ře zam ěstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva a data o obyvatelstvu dojížd ějícím za prací. Jelikož do roku 1989 existovala tzv. „nulová nezam ěstnanost“, p ředm ětem zkoumání odborník ů na trh práce byla tedy zejména odv ětvová struktura zam ěstnaných a dojíž ďka a vyjíž ďka za prací. Po roce 1989 se objevil nový fenomén - nezam ěstnanost, jehož podstata a specifika za čala zajímat nejen geografy, ale i další skupiny odborník ů p ředevším z řad ekonom ů a sociolog ů. Každá ze jmenovaných skupin nahlíží na studium nezam ěstnanosti a celkov ě na studium trhu práce trochu jiným zp ůsobem.

2.1 Trh práce o čima geograf ů

Geografové zkoumají trh práce p ředevším z prostorového hlediska, tedy zajímají se i o jednotlivé regiony a o rozdíly mezi nimi. P ředm ětem studie není jen nezam ěstnanost a problémy s ní související, ale také odv ětvová struktura zam ěstnanosti, jejíž analýza m ůže sloužit jako podkladový materiál i pro jiné obory. V sou časné dob ě je jedním z nejvýznamn ějších pracoviš ť zabývající se trhem práce Centrum regionálního rozvoje p ři Masarykov ě univerzit ě. Mezi členy pat ří p ředevším pracovníci katedry geografie P řírodov ědecké fakulty, katedry ekonomie regionálního rozvoje a správy Ekonomicko – správní fakulty a katedry sociální politiky a sociální práce Fakulty sociálních studií. Mezi činnosti tohoto centra pat ří mimo jiné každoro ční vydávání zprávy o pr ůzkumu zam ěstnanosti v Brn ě resp. v Jihomoravském kraji. Tyto zprávy jsou zpracovány a vydávány na základ ě dotazníkových šet ření provád ěných odborem regionálního rozvoje Krajského ú řadu Jihomoravského kraje ve spolupráci s ú řady práce zkoumané oblasti. Mezi autory, kte ří se podílejí na t ěchto zprávách pat ří nap ř. V. Toušek, T. Krej čí, R. Hubl. Tito geografové se podíleli i na řad ě dalších výzkum ů týkajících se nap ř. „Nejv ětších center dojíž ďky za prací na Morav ě a ve Slezsku v letech 1991 – 2001“ (V. Toušek, T. Krej čí, P. Tonev a další, 2005). Jako podkladový materiál pro diplomovou 10

práci rovn ěž posloužil článek „Objektivní pohled na pracovní místa ve m ěst ě Brn ě a jeho zázemí“ (V. Toušek, T. Krej čí, R. Řeřicha, 2004). Mezi odborníky na trh práce se řadí Š. Palcrová, která se této problematice v ěnuje již řadu let nejen jako studentka Geografického ústavu Přírodov ědecké fakulty Masarykovy univerzity, ale také jako analytik trhu práce p ůsobící na Ú řadu práce m ěsta Brna. Specializuje se zejména na trh práce v Jihomoravském kraji a stejnojmenná rigorózní práce z roku 2007 byla významným zdrojem informací p ři zpracování této práce. Trh práce významn ě ovliv ňují rovn ěž p římé zahrani ční investice. Touto tématikou se zabývá geograf J. Kunc v sou časné dob ě p ůsobící na kated ře regionální ekonomie a správy p ři Ekonomicko-správní fakult ě Masarykovy univerzity. Pro získání informací o zahrani čních investorech a o fungování p římých zahrani čních investic byla cenným přínosem zejména diserta ční práce tohoto autora na téma „Transformace českého pr ůmyslu po roce 1989 – vliv p římých zahrani čních investic“ zabývající se jednak geografií pr ůmyslu ve sv ětě jako v ědní disciplínou, transforma čním obdobím po roce 1989 v četn ě dopad ů na celou českou ekonomiku a p ředevším na oblast pr ůmyslu a v neposlední řad ě přímými zahrani čními investicemi coby možným indikátorem rozvoje region ů. Autor svoji pozornost v ěnoval zejména Jihomoravskému kraji a kraji Vyso čina. Příkladem geografa, který se v ěnuje studiu trhu práce, je rovn ěž D. Drbohlav., pracovník katedry sociální geografie a regionálního rozvoje na Univerzit ě Karlov ě v Praze. Specialista na mezinárodní migrace se v souvislosti s trhem práce zam ěř uje na zam ěstnávání zahrani ční pracovní síly a zkoumá její pozice na trhu práce. Jedním z článk ů vydaných v roce 2006 je „Trh práce a migrace v Česku“. Na této zpráv ě spolupracoval s geografem z ústecké univerzity M. Je řábkem. Na Univerzit ě Karlov ě p ůsobí také geograf J. Tomeš, který se nezam ěstnaností zabývá od po čátku 90. let. Mimo jiné zkoumá regionální problémy a následky transformace postkomunistických zemí. V rámci tohoto výzkumu se v ěnuje i geografii práce a nezam ěstnanosti. O problematice regionálních rozdíl ů v nezam ěstnanosti jako indikátoru transforma čních zm ěn hovo ří ve stejnojmenné kapitole, která je sou částí monografie M. Hampla a kol. „Geografická organizace spole čnosti a transforma ční procesy v České republice“ z roku 1996. Další geografické pracovišt ě, kde je trhu práce v ěnovaná pozornost, je nap ř. katedra sociální geografie a regionálního rozvoje p ři Ostravské univerzit ě. Zde p ůsobí P. Wilam, který se mimo jiné zabýval trhem práce a dojíž ďkou za prací v Moravskoslezském kraji (2003). Nebo také katedra geografie na Jiho české univerzit ě v Českých Bud ějovicích, kde se trhu práce a zejména dojíž ďce za prací se v nedávné dob ě za čal v ěnovat J. Čekal.

2.2 Trh práce o čima sociolog ů

Sociologické pojetí trhu práce úzce souvisí se sociologií práce. Sociologové se často v ěnují nezam ěstnanosti jako jevu, který má vliv na postavení jedince a jeho za člen ění do spole čnosti. Nejvýznamn ějším pracovišt ěm je pravd ěpodobn ě Fakulta sociálních studií na Masarykov ě univerzit ě. Zde p ůsobí významný sociolog a odborník na trh práce T. Sirovátka. Ve svých odborných publikacích a článcích v ěnuje pozornost zejména postavení ur čitých sociálních skupin na trhu práce, otázce dlouhodobé nezam ěstnanosti, nezam ěstnanosti a sociální politice nebo také sociálním faktor ům, které mají vliv na český trh práce. Ve sborníku prací s názvem „Sociální exkluze“ popisuje sociální exkluzi jako jev, který se nedá p řesn ě vymezit, ale v podstat ě jde „ o odtržení od d ůležitých oblastí života v ur čité komunit ě nap ř. odtržení od sv ěta placené práce, stejn ě tak jako odtržení od p řirozených a spole čenských vazeb“. V empirické studii na téma „Nerovné pozice muž ů a žen na trhu práce“ v České republice se v ěnuje problematice postavení žen v zam ěstnání. Uvádí zde, že i když se postavení žen na trhu práce výrazn ě zlepšilo, jakási segregace či diskriminace stále existuje. M ůže jít o profesní generovou segregaci, nebo o tzv. „sklen ěný strop“, kdy žena v rámci stejné profese nemá šanci dosáhnout stejné pozice jako muž. Tato „diskriminace“ je spojena s tím, že žena je považována za potenciální rodi čku s mate řskými povinnostmi. Tuto situaci se snaží interpretovat pomocí vybraných ukazatel ů, které mají na zam ěstnanost žen vliv, a to vzd ělání, v ěk, po čet d ětí a forma soužití.

Dalším d ůležitým autorem p ůsobícím na Fakult ě sociálních studií je P. Mareš. Ve svých publikacích se také často v ěnuje marginalizovaným skupinám obyvatelstva a jejich možnostem uplatn ění na trhu práce (p ř. publikace spole čně s J. Vyhlídalem, „M ěnící se rizika a šance na trhu práce“, 2006). Ve své zpráv ě „Faktory sociálního vylou čení“ (2006) se zabývá konceptem sociální exkluze a jeho vlivem na zam ěř ení sociální politiky v České republice. Rozebírá zde také otázku rómského obyvatelstva na trhu práce v ČR. P řehledný a ucelený pohled na nezam ěstnanost p ředstavuje v publikaci „Nezam ěstnanost jako sociální problém“ (1998). Zde se v ěnuje nap ř. typologii nezam ěstnanosti, vývoji nezam ěstnanosti v České republice i evropských zemích. Říká, že nezam ěstnanost je t řeba zkoumat jednak uvnit ř populace, ale také mezi jednotlivými populacemi. Jedin ě tento p řístup m ůže informovat o nezam ěstnanosti a jejich specifických rysech. B ěžná míra nezam ěstnanosti podává jen všeobecný pohled na skute čný stav nezam ěstnanosti. V této publikaci také zkoumá faktory mající vliv na nezam ěstnanost a popisuje vliv ztráty zam ěstnání na člov ěka a na jeho postavení ve spole čnosti.

2.3 Trh práce o čima ekonom ů

Jak uvádí Milan Šimek, docent ekonomické fakulty Vysoké školy bá ňské – Technické univerzity v Ostrav ě, ve své publikaci „Ekonomie trhu práce“ z roku 2007, ekonomové se p ři zkoumání trhu práce zam ěř ují zejména na nabídku práce a poptávku po práci, zkoumají také rozdíly ve mzdách, p ůsobení odbor ů na trhu práce a možné zásahy státu na trhu práce. Na nezam ěstnanost je nahlíženo mnoha r ůznými pohledy. Liberální ekonomové ji chápou jako d ůsledek nepružnosti nabídky práce a ur čitou míru nezam ěstnanosti považují za nutnou. Tato nezam ěstnanost by se dala nazvat „dobrovolnou nezam ěstnaností“, kdy potenciální zam ěstnanec rozhoduje, zda nabízené zam ěstnaní za ur čitou mzdu p říjme. Ve výsledku to znamená, že pokud má zájem pracovat, práci si vždy najde. Nezam ěstnanost je v tomto p řípad ě považována spíše za neochotu p řijmout zam ěstnání za mén ě výhodných podmínek, a ť už mzdových, nebo jiných. Zastánci Keynese zase tvrdí, že jakási nutná nezam ěstnanost sice existuje, ale jedná se o nezam ěstnanost „nedobrovolnou“, která vzniká d ůsledkem technologického pokroku, tedy nahrazování fyzických pracovník ů stroji a také neustálým nedostatkem poptávky. Trhem práce ve vztahu k sociální politice se zabývá ekonomka A. Kade řábková z Vysoké školy ekonomické v Praze. Další autorkou z řad ekonom ů je M. Mayerová z Ekonomické fakulty Západo české univerzity v Plzni. V souvislosti s trhem práce se zam ěř uje p ředevším na politiku zam ěstnanosti v České republice a v zemích Evropské unie.

2.4 Výzkumný ústav práce a sociálních v ěcí

Problematika trhu práce a zam ěstnanosti je jedním z témat, na které se zam ěř uje Výzkumný ústav práce a sociálních v ěcí (VÚPSV). Historie tohoto ústavu má po čátek již v roce 1919, kdy byl založen Sociální ústav Československé republiky, první výzkumné pracovišt ě v oblasti práce a sociálních v ěcí na našem území. Mezi hlavní okruhy výzkumné činnosti sou časného VÚPSV krom ě problematiky trhu práce pat ří zejména sociální dialog a pracovní vztahy, sociální ochrana, rodinná politika, p říjmová a mzdová politika a také obecné otázky sociální politiky. Výzkumná skupina trhu práce a zam ěstnanosti se v sou časné dob ě v ěnuje především analýze koncepce zam ěstnanosti, analýze zdroj ů a rozd ělení pracovních sil, dále pak regionálním trh ům práce, regionální i státní politice zam ěstnanosti, mezinárodní pracovní migraci, procesu marginalizace a specifickým skupinám na trhu práce. Postavením cizinc ů na trhu práce a pracovní migrací, v četn ě analýzy d ůsledk ů vstupu České republiky do Evropské unie, se zabývá Milada Horáková. Nap ř. v roce 2003 byla vydána publikace „Cizinci na trhu práce v České republice v letech 1994 - 2004“, 13

která se v ěnuje postavení cizinc ů na trhu práce v České republice. Dalším zdrojem informací byl také výzkumným ústavem pravideln ě vydávaný Bulletin „Mezinárodní pracovní migrace v ČR“, který obsahuje aktuální data a dostupné časové řady týkající se pr ůběhu základních forem mezinárodních pracovních migrací až na úrove ň okres ů. Důležité byly rovn ěž poznatky z publikace D. Krause zabývající se problematikou gendru na trhu práce (2005). K ucelení teoretického základu p řisp ěla publikace „Stav a struktura zam ěstnanosti a vývojové tendence (v poptávce po práci)“ (2004) od kolektivu autor ů D. Krause, M. Nekolová, J. Kux a O. Stupnytskyy a publikace „Nabídka pracovních sil“ z roku 2003 od Z. Karpíška.

2.5 Mezinárodní organizace práce

Mezinárodní organizace práce (International Labour Ofiice - ILO) založená již v roce 1919 se mimo jiné snaží zlepšit pracovní podmínky pro muže a ženy a podporuje zajišt ění lepších p říležitostí pro získávání vhodného zam ěstnání. Tato instituce vydává také mnoho publikací a odborných článk ů týkající se tématu trhu práce. Nap ř. v lednu 2007 byl publikován výzkum, který byl realizován ILO ve spolupráci s WTO (World Trade Organization) na téma „Trade and Employment: Challenges for policy research“. Studie se zabývala vztahem obchodu a zam ěstnanosti. Svou pozornost věnovala zejména vztah ům mezi obchodní politikou, politikou zam ěstnanosti a sociální politikou. Tato studie m ůže být p řínosem p ředevším pro specialisty na trh práce, zam ěstnance i zam ěstnavatele a také tv ůrce již zmi ňovaných politik. V únoru 2006 byla vydána publikace autorky L. Wirth „Breaking through the Glass Ceiling: Woman in management“. Jak už název napovídá, publikace se zabývá rozdílným postavením žen a muž ů na trhu práce. Zkoumá postavení žen v různých oblastech jako jsou ve řejné služby, finan čnictví či bankovnictví. Také nabízí ur čité možnosti a strategie vedoucí ke zlepšování kvalifikace žen a tím i k odbourání tzv. „sklen ěného stropu“.

Jedním z dalších výstup ů organizace ILO je jednou za 2 roky vydávaný bulletin (Bulletin of Labour Statistic) obsahující statistická data za p ředcházející období. Zkoumá zejména všeobecnou úrove ň zam ěstnanosti, zam ěstnanost a výši mezd v nezem ědělských odv ětvích, zam ěstnanost a výši mezd v pr ůmyslové výrob ě, po čet a procento nezam ěstnaných a pr ůměrný po čet odpracovaných hodin v nezem ědělských odv ětvích a v pr ůmyslu.

3 ZDROJE DAT A METODIKA ZPRACOVÁNÍ

3.1 Vymezení území

Diplomová práce se zabývá situací na trhu práce v Brn ě a jeho zázemí. To m ůže být vymezeno r ůznými zp ůsoby. Jeden z možných a častých zp ůsob ů je vymezení prost řednictvím dojíž ďky za prací. V této práci je zázemí Brna definováno jako území celého okresu Brno – venkov. P ředm ětem studie je tedy území Brna a Brna – venkova, které je v práci často ozna čováno jako „Brn ěnsko“. V tomto regionu žilo na konci roku 2006 p řes p ůl milionu obyvatel. Okres Brno - m ěsto tvo ří statutární m ěsto Brno, druhé nejv ětší m ěsto České republiky a zárove ň centrum jižní Moravy. Na území m ěsta Brna žije tém ěř t řetina obyvatel Jihomoravského kraje, jejich po čet k 31.12.2006 byl 366 680 obyvatel. Rozloha města je 230 km 2, hustota zalidn ění je tedy 1 594 obyv./km 2. Z územn ě správního pohledu se m ěsto Brno člení na 29 m ěstských částí, z nichž nejv ětší je Brno – st řed a nejmenší Brno – Út ěchov. Okres Brno – venkov obklopuje m ěsto Brno a nemá vlastní okresní m ěsto. Sídla některých orgán ů ve řejné správy tohoto okresu se nachází v Brn ě. Od 1.1.2003 bylo v okrese vymezeno 6 obcí s rozší řenou p ůsobností (ORP), na které byla p řenesena významná část kompetencí okresního ú řadu po jeho zániku k 31.12.2002. Konkrétn ě se jednalo o m ěsta: Ivan čice, Ku řim, Rosice, Tišnov a Židlochovice. T ěmto obcím s rozší řenou p ůsobností byly p řiřazeny také jejich správní obvody. V té dob ě bylo na území okresu 137 obcí, z nichž 12 m ělo statut m ěsta. Mimo zmi ňované obce s rozší řenou p ůsobností to byly ješt ě Oslavany, Zbýšov, Mod řice, Újezd u Brna, Rajhrad a Dolní Kounice. Od 1.1.2005 p řešlo do Jihomoravského kraje 25 obcí z kraje Vyso čina, které se staly obcemi okresu Brno – venkov. Jednalo se o 24 obcí z okresu Ž ďár nad Sázavou a 1 obec z okresu T řebí č. Po čet obcí se tak zvýšil ze 137 na 162 obcí. Na konci roku 2006 činila rozloha okresu 1 238 km 2 a žilo zde 175 151 obyvatel. Hustota zalidn ění byla tedy 141 obyv./km 2. K 1.1.2007 došlo k další zm ěně správního uspo řádání okresu. Bylo p řiřazeno dalších 25 obcí, po čet obcí se tedy zvýšil ze 162 na 187 obcí, p řičemž 14 obcí p řešlo z okresu Blansko, 7 obcí z okresu B řeclav a 4 obce z okresu Znojmo. Sou částí okresu je nyní také správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Poho řelice a správní území obcí s rozší řenou p ůsobností nyní odpovídá území okresu. K 1.1.2007 byla rozloha okresu 1 499 km 2 a po čet obyvatel se zvýšil o 17,9 tis. Na 1 km 2 tak p řipadá 128 obyvatel (Zpráva Úřadu práce Brno – venkov, 2006).

Diplomová práce však již nebere z řetel na administrativní zm ěny po 31.12.2006. Při hodnocení vývoje situace na trhu práce v období 1990 – 2004 tvo ří Brn ěnsko m ěsto Brno a pouze 137 obcí okresu Brno – venkov, tedy t ěch obcí, které byly sou částí okresu i v období do 31.12.2004. P ři hodnocení situace na trhu práce v letech 2005 – 2006 je území Brn ěnska vymezeno administrativními hranicemi platnými k 31.12.2006, tedy Brn ěnsko je tvo řeno Brnem a 162 obcemi okresu Brno – venkov.

3.2 Zdroje dat

Před rokem 1989 byl zdrojem informací o zam ěstnanosti systém podnikového výkaznictví. Data z výkazu byla zpracována do podrobných tabulek a zve řej ňována za p říslušné územní jednotky v publikaci Českého statistického ú řadu s názvem „Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru národního hospodá řství v krajích a okresech podle odv ětví národního hospodá řství v ČSR“. Na základ ě údaj ů z tohoto zdroje je také provád ěna analýza struktury zam ěstnanosti na Brn ěnsku v roce 1989. S transforma čními zm ěnami doprovázenými vznikem soukromého sektoru a št ěpení velkých podnik ů nebylo již možné postihnout plnou zam ěstnanost systémem podnikového výkaznictví. Česká statistika musela zavést ur čitá opat ření a jedním z nich byl nov ě zavedený pr ůzkum výb ěrové šet ření pracovních sil (VŠPS). Data z tohoto šet ření jsou významným zdrojem informací o trhu práce v ČR, avšak pro ú čely této práce nejsou vyhovující, nebo ť sahají pouze do úrovn ě kraj ů. Dalším významným zdrojem dat poskytující informace o trhu práce jsou data Správy služeb zam ěstnanosti Ministerstva práce a sociálních v ěcí ČR (MPSV) zahrnující rovn ěž data GIS prostorové analýzy a data ze S čítání lidu, dom ů a byt ů (SLDB) publikované Českým statistickým ú řadem ( ČSÚ). Obou t ěchto zdroj ů bylo v diplomové práci využito. Navíc byla pro ú čely práce využita data z databáze ekonomických subjekt ů Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity (CRR MU). Informace o cizincích na území ČR byly čerpány z bulletinu č. 19 Mezinárodní pracovní migrace v ČR vydávaném Výzkumným ústavem práce a sociálních v ěcí (VÚPSV).

3.2.1 Správa služeb zam ěstnanosti Ministerstva práce a sociálních v ěcí ČR

Správa služeb zam ěstnanosti Ministerstva práce a sociálních v ěcí (MPSV) publikuje již od roku 1990 m ěsí ční a čtvrtletní statistiky podávající informace o trhu práce v ČR až do úrovn ě okres ů. Od 1.1.1999 jsou n ěkteré údaje MPSV k dispozici také v elektronické podob ě. M ěsí ční statistiky obsahují údaje o pracovní síle za územní jednotku o po čtu evidovaných uchaze čů o zam ěstnání, v četn ě informací o skupinách uchaze čů s horším uplatn ěním na trhu práce jako jsou osoby se zdravotním postižením (OZP) nebo absolventi a o po čtu volných pracovních míst rovn ěž v četn ě specifikace pro OZP a absolventy. Čtvrtletní statistiky informují o struktu ře uchaze čů o zam ěstnání

i volných pracovních míst. Do m ěsí čních statistik MPSV byly v roce 2004 za řazeny také údaje za jednotlivé obce (ekonomicky aktivní, po čet uchaze čů o zam ěstnání, míra nezam ěstnanosti). Data MPSV byla v diplomové práci využita zejména p ři hodnocení vývoje trhu práce na Brn ěnsku v letech 1990 – 2005 a také p ři podrobn ější analýze trhu práce na Brn ěnsku v roce 2006.

Sou částí databáze Ministerstva práce a sociálních v ěcí jsou také data GIS prostorové analýzy podávající informace o trhu práce až do úrovn ě jednotlivých obcí. Údaje o uchaze čích a volných místech evidovaných ú řady práce jsou uspo řádány do 4 soubor ů ozna čovaných jako tzv. GIS prostorová analýza 0 – 3. Poskytují informace o struktu ře nezam ěstnaných podle pohlaví, v ěku (p ětileté v ěkové kategorie), vzd ělání (kódy KKOV), klasifikace zam ěstnanosti (KZAM-R) a délky evidence a v p řípad ě volných pracovních míst o struktu ře dle vzd ělání a klasifikace zam ěstnanosti až do úrovn ě obcí resp. m ěstských částí. Celkový po čet absolutních ukazatel ů, které poskytuje tato statistika, je 171, v p řípad ě relativních údaj ů pak 170. Lze tedy p ředpokládat, že práv ě tento soubor ukazatel ů poskytuje vcelku objektivní pohled na situaci na trhu práce (Toušek, V., 2007). Pro ú čely této diplomové práce byly využity údaje za okresy Brno – m ěsto a Brno-venkov k 31.12.2005 a k 31.12.2006 a na základ ě t ěchto dat mohla být provedena analýza regionálních rozdíl ů na Brn ěnsku.

3.2.2 Pr ůzkum zam ěstnanosti

Pro pot řebu analýzy struktury zam ěstnanosti v roce 2005 a 2006 byla v diplomové práci využita databáze výsledk ů dotazníkového šet ření týkající se pr ůzkumu zam ěstnanosti v Jihomoravském kraji organizovaného ú řady práce (ÚP) se sídlem v tomto kraji ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje Krajského ú řadu (KÚ) Jihomoravského kraje. Pro pot řeby diplomové práce byla využita pouze databáze za okresy Brno – m ěsto a Brno – venkov k 31.12.2005 a k 31.12.2006. Poslední dotazníkové šet ření, provád ěné již pátým rokem, bylo realizováno v lednu 2007. Šet ření m ělo up řesnit stávající databázi ekonomických subjekt ů, které p ůsobí na území Jihomoravského kraje. Dalším zpracováním bylo pov ěř eno Centrum pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity (CCR MU). Soubor oslovených firem vychází z monitoringu jednotlivých ú řad ů práce, z Registru ekonomických subjekt ů ČSÚ a vzhledem k tomu, že jsou oslovovány i spole čnosti, které na území kraje mají provozovnu, i když sídlo je umíst ěno jinde, využívá se rovn ěž internetová aplikace Registru živnostenského podnikání a také telefonního seznamu. Po čet ekonomických subjekt ů, od nichž se vypln ěné dotazníky vrátily na ú řady práce a byly poskytnuty k dalšímu zpracování, postupn ě roste. Zatímco k 31.12.2003 bylo zpracováno 2 315 dotazník ů, k 31.12.2006 to bylo již 2 924 dotazník ů. Pr ůzkum se soust ředil především na subjekty s více než 20 zam ěstnanci, ale stále více je i t ěch menších:

k 31.12.2003 tvo řily firmy s více než 20 pracovníky tém ěř 90 % z celého souboru dotazník ů, kdežto k 31.12.2006 již jen 77 % (Toušek, V. a kol., 2007). Před kone čnou analýzou dotazník ů získaných terénním šet řením musely prob ěhnout ur čité úpravy, a to v následujícím smyslu:

• v případ ě, že na území okresu p ůsobil jeden subjekt, ale byly vypln ěny dva či více dotazník ů za jeho díl čí jednotky (stejné I ČO), data z jednotlivých dotazník ů byla se čtena (tato úprava se týkala nap ř. Českých drah, bank, spo řitelen), tzn. že po čet dotazník ů byl redukován,

• v případ ě, že subjekt m ěl sídlo v okrese, ve kterém nikoho nezam ěstnával a uvedl po čet pracovník ů, ale ne, ve kterém okrese pracují, byl dotazník vyřazen,

• v případ ě, že byl dotazník na ú řad práce vrácen, subjekt však na území okresu nikoho nezam ěstnával ani k 31.12.2005 ani k 31.12.2006, byl dotazník rovn ěž vy řazen.

3.2.3 Data ze s čítání lidu, dom ů a byt ů

Dalším zdrojem podrobných dat je S čítání lidu, dom ů a byt ů (SLDB). Toto s čítání je provád ěno v period ě deseti let a poslední v ČR bylo realizováno v roce 2001. S čítání lidu, dom ů a byt ů organizuje Český statistický ú řad ve spolupráci s krajskými ú řady a obcemi a poskytuje informace o obyvatelstvu a domovním a bytovém fondu. Na základ ě údaj ů z toho s čítání byla v diplomové práci provedena analýza struktury zam ěstnanosti podle odv ětví národního hospodá řství (NH) na Brn ěnsku v roce 2001. K podrobn ější analýze struktury zam ěstnanosti v roce 2001 byla využita rovn ěž data ze s čítání lidu o po čtu vyjížd ějících a dojížd ějíc za prací. Metodika zjiš ťování t ěchto údaj ů je však odlišná od metodiky používané pro charakteristiku zam ěstnanosti v roce 1989 (podnikové výkaznictví), proto nejsou p říslušná data zcela srovnatelná., však pro nazna čení zm ěn ve struktu ře zam ěstnanosti na Brn ěnsku zcela dosta čující. Došlo také ke zm ěnám v klasifikaci ekonomické činnosti. Jednotná klasifikace národního hospodá řství byla nahrazena Odv ětvovou klasifikací ekonomických činností (OKE Č) platnou od roku 1992. V roce 2001 zahrnoval primární sektor zem ědělství v četn ě lesnictví a rybolovu. Část vodního hospodá řství, odv ětví, které bylo ješt ě v roce 1991 celé sou částí priméru, se p řesunulo do sekundéru (výroba a rozvod vody). Dalším p říkladem zm ěny bylo nov ě vzniklé odv ětví služby pro podniky, jehož sou částí je rovn ěž v ěda a výzkum, činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti. Příkladem zm ěny v pr ůmyslových odv ětvích je výroba nábytku, která byla ve staré klasifikaci řazena do d řevozpracujícího pr ůmyslu a dnes již pat ří do odv ětví „ostatní zpracovatelský pr ůmysl. Podobný p řípad nastal ve strojírenství, kde se řada provoz ů osamostatnila (slévárny, kovozpracující dílny) a byla p řevedena do odv ětví hutnictví a kovozpracující pr ůmysl (Palcrová, Š., 2007).

3.3 Metodika zpracování dat

Základní metodou této diplomové práce je komparativní analýza. P ři hodnocení zam ěstnanosti a nezam ěstnanosti jsou srovnávány jak časové, tak prostorové údaje. Nej čast ěji jsou porovnávány údaje za region Brn ěnsko s údaji České republiky ( ČR). Jsou však také zkoumány odlišnosti mezi centrem a jeho zázemím. Nej čast ěji používanými ukazateli pro analýzu trhu práce jsou míra nezam ěstnanosti (MN) a po čet uchaze čů připadajících na jedno volné pracovní místo (na 1 VPM). Ve zp ůsobu výpo čtu míry nezam ěstnanosti docházelo b ěhem sledovaného období (1990 – 2006) k řad ě zm ěnám. Do konce února 1991 byla míra nezam ěstnanosti po čítána jako podíl registrovaných uchaze čů o zam ěstnání z obyvatelstva produktivního v ěku. Protože obyvatelstvo v produktivním v ěku zahrnovalo i osoby nepracující v produktivním věku (p ř. studenti, invalidní d ůchodci), byla vykazovaná míra nezam ěstnanosti nižší, než tomu bylo ve skute čnosti. Po čet obyvatel v produktivním v ěku byl až o 15 % více než obyvatel ve stejné dob ě ekonomicky aktivních. Jedním z návrh ů jak upravit zp ůsob výpo čtu míry nezam ěstnanosti byl podíl nezam ěstnaných a ekonomicky aktivních bez pracujících d ůchodc ů a žen na mate řské a delší mate řské dovolené (Pitner, J., Toušek, V., 1993). V březnu 1991 došlo k významné zm ěně zp ůsobu výpo čtu míry nezam ěstnanosti a to tak, že se rovnala podílu uchaze čů na obyvatelstvu zam ěstnaném v národním hospodá řství. Takto po čítaná míra nezam ěstnanosti se sice zna čně p řiblížila skute čnosti, avšak pouze v údajích za celou ČR. V městských okresech (v četn ě Brna) ČR byla míra nezam ěstnanosti ve skute čnosti vyšší než vykazovaná, nebo ť byla brána v úvahu i dojíž ďka za prací. Pracující člov ěk p řispíval k pracovnímu potenciálu okresu, v němž pracoval, naopak nezam ěstnaný člov ěk se musel registrovat v míst ě bydlišt ě a ne v míst ě pracovišt ě. Zkreslena byla také míra nezam ěstnanosti v tzv. venkovských okresech aglomerací (v četn ě okresu Brno – venkov), kde byla skute čná míra nezam ěstnanosti naopak nižší než vykazovaná (Pitner, J., Toušek, V., 1993). V únoru 1992 zavedlo Ministerstvo práce a sociálních v ěcí pojem disponibilní pracovní síla, která p ředstavovala sou čet zam ěstnaných v národním hospodá řství a registrovaných uchaze čů bydlících v dané územní jednotce. Míra nezam ěstnanosti se tedy rovnala podílu uchaze čů o zam ěstnání z této pracovní síly. Pro ú čely této práce byl v letech 1990 – 1994 jmenovatel vzorce pro výpo čet míry nezam ěstnanosti nahrazen hodnotou vycházející z přibližného pr ůměru hodnot b ěhem tohoto období. Touto úpravou by se m ěla míra nezam ěstnanosti v těchto letech více p řiblížit skute čnosti. K zásadním úpravám zp ůsobu výpo čtu míry nezam ěstnanosti došlo v dubnu roku 1994, kdy za čalo Ministerstvo práce a sociálních v ěcí spolupracovat s Českým statistickým úřadem. ČSÚ za čal čtvrtletn ě poskytovat Správ ě služby zam ěstnanosti MPSV údaje

pot řebné k výpo čtu míry nezam ěstnanosti až do úrovn ě okres ů – tzv. pracovní síla (za pomoci dat o ekonomicky aktivním obyvatelstvu ze s čítání 1991 a dat z výb ěrového šet ření pracovních sil). Od dubna 1994 se tedy míra nezam ěstnanosti rovnala podílu uchaze čů zam ěstnání z pracovní síly. Lze tedy říci, že tento výpo čet již tém ěř odpovídal skute čnosti. K menší úprav ě došlo v roce 1997, kdy byli z pracovní síly vy ňaty osoby pobírající rodi čovský p řísp ěvek. Aby se metodika výpo čtu míry nezam ěstnanosti ješt ě více p řiblížila metodice Mezinárodní organizace práce (ILO) došlo k 1.7.2004 k další úprav ě. Mezi po čet uchaze čů o zam ěstnání byli zahrnuti pouze dosažitelní uchaze či, tedy ti, kte ří mohou do práce nastoupit tém ěř okamžit ě po nabídnutí volného pracovního místa. Mezi nedosažitelné uchaze če pat ří ti, kte ří jsou:

• ve vazb ě či ve výkonu trestu,

• v pracovní neschopnosti,

• na rekvalifika čních kurzech,

• vykonávají krátkodobé zam ěstnání,

• pobírají pen ěžitou pomoc v mate řství nebo hmotné zabezpe čení po dobu mate řské dovolené Tito uchaze či si podle metodiky ILO nemohou aktivn ě hledat práci a nejsou považováni za nezam ěstnané. Míra nezam ěstnanosti pracující s dosažitelnými uchaze či vykazuje nižší hodnoty než míra nezam ěstnanosti dle staré metodiky zahrnující všechny uchaze če o zam ěstnání, tedy metodiky p řed rokem 2004. Tento zp ůsob výpo čtu je použit k analýze trhu práce na Brn ěnsku v roce 2006. K analýze vývoje trhu práce na Brn ěnsku v letech 1990 – 2005 je kv ůli srovnatelnosti dat používána ješt ě stará metodika zahrnující všechny uchaze če o zam ěstnání. Míra nezam ěstnanosti m ěstských částí Brna je z důvodu nedostupnosti údaj ů o pracovní síle po čítána jako podíl dosažitelných uchaze čů o zam ěstnání a ekonomicky aktivních osob zjišt ěných ze s čítání lidu v roce 2001.

Vzorec pro výpo čet míry nezam ěstnanosti dle staré metodiky:

celkový po čet uchaze čů o zam ěstnání evidovaní na ÚP MN = ------* 100 pracovní síla

Vzorec pro výpo čet míry nezam ěstnanosti nové metodiky:

dosažitelní uchaze či o zam ěstnání evidovaní na ÚP MN = ------* 100 pracovní síla

Míra nezam ěstnanosti r ůzných skupin obyvatelstva se ozna čuje jako specifická míra nezam ěstnanosti. Vypo čítá se podílem po čtu uchaze čů z ur čité skupiny obyvatelstva (p ř. v ěkové skupiny) a pracovní síly téže skupiny obyvatelstva. V diplomové práci je používána míra nezam ěstnanosti žen. Díky nedostupnosti informací o po čtu ženské pracovní síly byly hodnoty p řevzaty ze statistik Správy služeb zam ěstnanosti MPSV.

Dalším využívaným ukazatelem z řad míry nezam ěstnanosti je míra dlouhodobé nezam ěstnanosti (MDN), která je po čítána z po čtu uchaze čů o zam ěstnání, kte ří jsou v evidenci ú řadu práce déle než 12 m ěsíc ů.

Vzorec pro výpo čet dlouhodobé nezam ěstnanosti:

uchaze či o zam ěstnání evidovaní na ÚP déle než 12 m ěsíc ů MDN = ------*100 pracovní síla

Ukazatel, který p ři hodnocení trhu práce zohled ňuje aktuální nabídku volných pracovních míst, je ukazatel „po čet uchaze čů o zam ěstnání p řipadající na jedno volné pracovní místo“. Jak je z řejmé z názvu, ukazatel se vypo čítá jako pom ěr po čtu uchaze čů o zam ěstnání a po čtu volných pracovních míst v daném území ke konci sledovaného období. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je situace na trhu práce mén ě p říznivá. Pro charakterizování míry specializace jednotlivých sektor ů národního hospodá řství resp. odv ětví byl použit ukazatel index specializace. Vypo čítá se jako pom ěr podílu daného odv ětví na celkové zam ěstnanosti okresu resp. území k podílu tohoto odv ětví na celkové zam ěstnanosti v České republice. Vyšší míru specializace vykazují odv ětví, jejichž index specializace je vyšší než 1,0.

Vzorec pro výpo čet indexu specializace:

Oij O = ∑ ij I S , Oi

∑ Oi

kde Oij je po čet zam ěstnanc ů v i-tém odv ětví v okrese resp. na Brn ěsku j, ΣOij je celkový po čet zam ěstnaných v okrese resp. na Brn ěnsku, Oi je po čet zam ěstnaných v i-tém odv ětví v ČR a ΣOi je celkový po čet zam ěstnaných v ČR.

Dalším indexem charakterizujícím zm ěny mezi jednotlivými roky je index r ůstu. Když je hodnota indexu vyšší než 100 % znamená to, že se nap ř. po čet pracovník ů daného odv ětví meziro čně zvýšil, pokud je index menší než 100 % po čet pracovník ů daného odv ětví se meziro čně snížil.

Vzorec pro výpo čet indexu r ůstu:

Z I = j ,t 2 ×100 (%) N Z j ,t1

kde IN je index r ůstu daného ukazatele Z (nap ř. po čet pracovník ů) v území j v roce t2 ve srovnání s rokem t1 v procentech.

4 VÝVOJ NEZAM ĚSTNANOSTI NA BRN ĚNSKU DO ROKU 2005

4.1 Transformace trhu práce

Ekonomika konce 80. let se vyzna čovala nízkou produktivitou práce související s přezam ěstnaností, která byla typická pro centráln ě plánovanou ekonomiku. Zastánci centrálního řízení tvrdili, že práv ě vysoká míra zam ěstnanosti a neexistující nezam ěstnanost jsou hlavními výhodami centráln ě plánované ekonomiky (CPE) oproti tržnímu systému hospodá řství. Zdali však tento fakt lze považovat za výhodu bylo otázkou diskuze, nebo ť statisticky sice nezam ěstnanost neexistovala a všichni, kdo mohli pobírat mzdu, ji pobírali, avšak z ekonomického hlediska lze jen t ěžko hovo řit o plné zam ěstnanosti. Ne všichni pracovníci odvád ěli tak kvalitní práci a s takovou intenzitou, aby výsledek jejich práce byl adekvátní mzd ě, která jim náležela. Daná produkce by byla zřejm ě dosažena i s menším po čtem pracovník ů. Otev řená nezam ěstnanost byla tedy nahrazena tzv. skrytou nezam ěstnaností a teoreticky by se dalo říci, že místo podpory v nezam ěstnanosti byla vyplácena mzda. Bylo t řeba zahájit řadu ekonomických reforem, avšak názory na to, jak konkrétn ě by m ěly probíhat, se lišily. Bylo však jasné, že je t řeba vytvo řit standardní tržní hospodá řský systém s uvoln ěným trhem práce, ve kterém hraje velkou roli soukromé vlastnictví (Jonáš, J., 1997).

Bylo prognózováno, že po zahájení ekonomických reforem dojde ke snížení produkce, zvýšení cen a také k nár ůstu nezam ěstnanosti. Tém ěř ve všech bývalých zemích CPE se nezam ěstnanost opravdu zvýšila avšak p řekvapiv ě Česká republika tento markantní vzestup neznamenala. V roce 1990 byla míra nezam ěstnanosti v ČR 0,7 %, v roce 1991 sice nepatrn ě stoupla (4,1 %), ale v dalších p ěti letech nep řekro čila hranici 4 %. J. Jonáš ve své publikaci uvádí, že a č byly trhy práce východoevropských ekonomik vystaveny v podstat ě stejnému mechanismu p ůsobení, mezi trhy práce t ěchto ekonomik existovaly před zahájením reforem ur čité rozdíly. Jednak se vyzna čovaly odlišným podílem zam ěstnanosti v zem ědělství na celkové zam ěstnanosti, jednak odlišnou kvalifika ční strukturou pracovní síly, ČR m ěla pom ěrn ě p říznivou vzd ělaností strukturu obyvatelstva.

Během transformace došlo ke snížení po čtu pracujících, jak v celé České republice, tak na Brn ěnsku. Bylo pot řeba zlikvidovat tzv. sociální zam ěstnanost, což m ělo za následek, že n ěkteré skupiny obyvatelstva jako nap ř. d ůchodci, ženy v domácnosti, či zdravotn ě postižení byly za řazeny do skupiny ekonomicky neaktivních osob. Ke snižování zam ěstnanosti p řispívaly zvýšené nároky na produktivitu práce a rovn ěž probíhající privatizace realizovaná prost řednictvím ne vždy vhodn ě zvolených metod, což se také odrazilo na úbytku pracovník ů v pr ůmyslu na Brn ěnsku. (Palcrová, Š., 2007).

4.2 Vývoj nezam ěstnanosti na Brn ěnsku v letech 1990 – 2005

Během sledovaného období došlo ve vývoji trhu práce na Brn ěnsku k mnoha zm ěnám. Tab. 1 – 4 zobrazují vývoj základních charakteristik a ukazatel ů jako jsou uchaze či o zam ěstnání, míra nezam ěstnanosti, po čet volných pracovních míst a po čet uchaze čů p řipadajících na jedno volné pracovní místo (1 VPM).

Tab. 1: Po čet neumíst ěných uchaze čů na Brn ěnsku a v ČR v letech 1990 – 2005. Neumíst ění uchaze či Roky Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko ČR 1990 1 529 391 1 920 39 379 1991 6 141 2 796 8 937 221 749 1992 3 610 1 746 5 356 134 788 1993 3 584 1 834 5 418 185 216 1994 3 358 1 519 4 877 166 480 1995 3 217 1 452 4 669 153 041 1996 3 947 1 946 5 893 186 339 1997 6 835 2 698 9 533 268 902 1998 11 996 4 305 16 301 386 918 1999 16 403 5 592 21 995 487 623 2000 16 141 5 119 21 260 457 369 2001 16 934 5 516 22 450 461 923 2002 19 892 6 702 26 594 514 435 2003 21 153 6 966 28 119 542 420 2004 20 890 6 582 27 472 541 675 2005 19 773 6 452 26 225 510 416 Pramen: Správa služeb zam ěstnanosti MPSV ČR

Tab. 2: Míra nezam ěstnanosti na Brn ěnsku a v ČR v letech 1990 – 2005. Míra nezam ěstnanosti* [%] Roky Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko ČR 1990 0,8 0,5 0,7 0,7 1991 3,1 3,7 3,2 4,1 1992 1,8 2,3 1,9 2,6 1993 1,8 2,4 2,0 3,5 1994 1,6 2,1 1,8 3,3 1995 1,6 1,9 1,7 3,0 1996 2,0 2,5 2,1 3,6 1997 3,4 3,5 3,5 5,2 1998 6,0 5,6 5,9 7,5 1999 8,1 7,2 7,8 9,4 2000 7,9 6,7 7,6 8,8 2001 8,6 7,2 8,2 8,9 2002 10,0 8,7 9,7 9,8 2003 10,9 8,6 10,2 10,3 2004 10,5 7,9 9,7 10,1 2005 9,8 7,4 9,1 9,4 Pramen: Správa služeb zam ěstnanosti MPSV ČR, * vlastní výpo čty dle staré metodiky

Nejvíce uchaze čů o zam ěstnání bylo na Brn ěnsku b ěhem sledovaného období na konci roku 2003, ve stejném roce byla také nejvyšší hodnota míry nezam ěstnanosti. Nejvíce uchaze čů na 1 VPM p řipadalo na konci roku 1999 a nejvíce VPM bylo zaznamenáno v roce 1990.

Tab. 3: Volná pracovní místa na Brn ěnsku a v ČR v letech 1990 – 2005. Volná pracovní místa (VPM) Roky Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko ČR 1990 3 811 693 4 504 57 616 1991 2 822 104 2 926 48 402 1992 1 991 495 2 486 79 422 1993 1 529 687 2 216 53 938 1994 2 674 716 3 390 75 936 1995 2 369 974 3 343 88 047 1996 2 290 872 3 162 83 976 1997 1 560 674 2 234 62 984 1998 475 435 910 37 641 1999 559 291 850 35 117 2000 1 278 364 1 642 52 060 2001 1 421 394 1 815 52 084 2002 782 615 1 397 40 651 2003 816 384 1 200 40 188 2004 1 099 609 1 708 51 203 2005 2 696 779 3 475 52 164 Pramen: Správa služeb zam ěstnanosti MPSV ČR

Tab. 4: Po čet uchaze čů na jedno volné pracovní místo na Brn ěnsku a v ČR v letech 1990 – 2005. Po čet uchaze čů na jedno volné pracovní místo Roky Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko ČR 1990 0,4 0,6 0,4 0,7 1991 2,2 26,9 3,1 4,6 1992 1,8 3,5 2,2 1,7 1993 2,3 2,7 2,4 3,4 1994 1,3 2,1 1,4 2,2 1995 1,4 1,5 1,4 1,7 1996 1,7 2,2 1,9 2,2 1997 4,4 4,0 4,3 4,3 1998 25,3 9,9 17,9 10,3 1999 29,3 19,2 25,9 13,9 2000 12,6 14,1 12,9 8,8 2001 11,9 14,0 12,4 8,9 2002 25,4 10,9 19,0 12,7 2003 25,9 18,1 23,4 13,5 2004 19,0 10,8 16,1 10,6 2005 7,3 8,3 7,5 9,8 Pramen: Správa služeb zam ěstnanosti MPSV ČR , vlastní výpo čty

Na základ ě sledovaných ukazatel ů byl vývoj trhu práce rozd ělen do čty ř etap. První etapa 1990 – 1993 zachycuje období recese po prvních transforma čních zm ěnách. Následující etapa 1993 – 1997 by se dala ozna čit jako období stabilizace trhu práce. T řetí etapa 1997 – 2000 je obdobím op ětovné recese, poslední čtvrtá etapa zahrnuje zm ěny na trhu práce mezi roky 2000 – 2005. Podobné rozd ělení vývoje české ekonomiky použil V. Sp ěvá ček ve své publikaci z roku 2002. Zdrojem dat pro vytvo ření obr. 1 – 26 je Správa Služeb zam ěstnanosti MPSV, míra nezam ěstnanosti a po čet uchaze čů p řipadajících na jedno volné pracovní místo jsou prezentovány na základ ě vlastních výpo čtů.

4.2.1 Období 1990 – 1993 – 1. etapa

Typickým rysem tohoto období byl proces deindustrializace a s tím spojená mobilita pracovní síly mezi sektory národního hospodá řství zejména ze sekundárního sektoru do sektoru služeb. Vše souviselo s restriktivní politikou, prohlubováním odbytové krize, nevyjasn ěností výrobních program ů a platební neschopností podnik ů (Toušek, V., Hrabcová, M., 2000). Nár ůst po čtu zam ěstnaných v terciárním sektoru byl mnohdy podpo řen organiza čními meziodv ětvovými zm ěnami, které souvisely s osamostatněním n ěkterých provoz ů zajiš ťujících jinou činnost než hlavní. P říkladem mohou být zam ěstnanci stravovacího za řízení, které bylo sou částí pr ůmyslového podniku. Zam ěstnanci p ůvodn ě řazení do sekundárního sektoru byli po osamostatn ění za řízení řazeni do terciárního sektoru. K samotnému zeštíhlování podnik ů o výrobní d ělníky došlo až v roce 1991, což se výrazn ě projevilo na mí ře nezam ěstnanosti jak na Brn ěnsku, tak v celé ČR (Kunc, J., 1999).

Obr. 1, 2: Po čet uchaze čů a po čet VPM na Brn ěnsku a v ČR v letech 1990 – 1993. Brn ěnsko ČR 10000 250000

8000 200000

6000 150000

4000 100000

2000 50000

0 0 1990 1991 1992 1993 1990 1991 1992 1993 Roky Roky

Po čet uchaze čů Po čet VPM Po čet uchaze čů Po čet VPM

Obr. 1 Obr. 2

Díky vysoké mí ře specializace a velké územní koncentraci pr ůmyslu v centru Brna došlo k markantnímu úbytku zam ěstnanc ů v pr ůmyslových odv ětvích. Byl zaznamenán pokles pracovník ů až o polovinu. Po čet neumíst ěných uchaze čů na Brn ěnsku se b ěhem roku 1991 zvýšil o více než 7 tis. osob a po čet volných pracovních míst klesl o více než 1,5 tis. (obr. 1). V následujících dvou letech se situace zlepšila. Po čet volných pracovních míst sice nadále klesal, ale po čet neumíst ěných uchaze čů se o více než t řetinu snížil.

Obr. 3, 4: Míra nezam ěstnanosti a po čet uchaze čů na 1 VPM na Brn ěnsku a v ČR v letech 1990 – 1993.

5,0 5,0

4,0 4,0

3,0 na 1 VPM 3,0 čů stnanosti[%] ě 2,0 2,0

1,0 1,0 etuchaze č Po

Míranezam 0,0 0,0 1990 1991 1992 1993 1990 1991 1992 1993 Roky Roky

Brn ěnsko ČR Brn ěnsko ČR

Obr. 3 Obr. 4

Míra nezam ěstnanosti na Brn ěnsku se z hodnoty 0,7 % v roce 1990 zvýšila na hodnotu 3,2 % v roce 1991, došlo tedy k nár ůstu o 2,3 procentní body. Na konci roku 1991 na jedno volné pracovní místo p řipadali 3,1 uchaze či (obr. 4). V následujících letech se situace zlepšila, míra nezam ěstnanosti poklesla a i p řes nepatrné zvýšení v roce 1993 nep řekro čila 2 %. Snížil se rovn ěž po čet uchaze čů na volné pracovní místo až na hodnotu 2,2. O rok pozd ěji hodnota ukazatele v důsledku poklesu volných pracovních míst mírn ě vrostla.

Pr ůběh vývoje míry nezam ěstnanosti v ČR m ěl ve srovnání s Brn ěnskem podobný, snad více dynami čtější charakter. A č na konci roku 1990 byla hodnota míry nezam ěstnanosti v ČR i na Brn ěnsku stejná, v pr ůběhu dalších let míra nezam ěstnanosti v ČR rostla rychlejším tempem a pod úrove ň Brn ěnska se už nedostala. Dynami čtěji se v ČR m ěnil i po čet uchaze čů na volné pracovní místo. Po razantním zvýšení v roce 1991, došlo v roce 1992 k výraznému poklesu, a to na 1,7 uchaze čů na 1 VPM, což bylo mén ě než na Brn ěnsku. O rok pozd ěji se hodnota ukazatele op ět zvýšila.

Obr. 5, 6: Míra nezam ěstnanosti a po čet uchaze čů na 1 VPM v okresech Brno – m ěsto a Brno – venkov v letech 1990 – 1993. 4,0 30,0

25,0 3,0 20,0 na 1 VPM stnaosti[%] čů

ě 2,0 15,0 10,0 1,0 etuchaze

č 5,0 Po Míranezam 0,0 0,0 1990 1991 1992 1993 1990 1991 1992 1993 Roky Roky Brno - m ěsto Brno - venkov Brno - m ěsto Brno - venkov

Obr. 5 Obr. 6

Jak je patrné z obr. 5 míra nezam ěstnanosti m ěla v Brn ě i v zázemí podobný vývojový trend, avšak od roku 1991 p řesahovaly hodnoty zázemí hodnoty m ěsta. Nejv ětší rozdíly mezi Brnem a zázemím se projevily v roce 1991 v ukazateli po čtu uchaze čů připadajících na jedno volné pracovní místo. Celkový po čet uchaze čů v zázemí se zvýšil tém ěř 7x a zárove ň došlo k výraznému poklesu volných pracovních míst. Na konci tohoto roku p řipadalo v zázemí Brna na jedno volné pracovní místo 26,9 uchaze čů . V následujících letech se situace op ět srovnala (obr. 6).

Vývoj zázemí Brna m ěl v některých sm ěrech odlišný charakter než samotné m ěsto. Ačkoliv pr ůmyslová odv ětví zaznamenala ztrátu velkého po čtu zam ěstnanc ů, snad díky nižšímu stupni industrializace, nebyl tento pokles tak markantní jako v případ ě Brna. Velkou roli v zázemí Brna hrálo zem ědělství. Po transformaci se muselo zem ědělství přizp ůsobit novým sociáln ě ekonomickým podmínkám. Zm ěnily se majetkoprávní vztahy a p ůda i zem ědělský majetek byly restituovány. Po čet zam ěstnanc ů se snížil a za čaly se prohlubovat mzdové rozdíly mezi zem ědělstvím a ostatními odv ětvími národního hospodá řství. Ke snížení p řisp ěla zejména likvidace sociální zam ěstnanosti, nebo ť byla pot řeba zvýšit produktivitu práce. Po transformaci zem ědělských družstev a privatizace státních statk ů se situace mírn ě stabilizovala, pokles pracovník ů byl pozvoln ější. I když došlo k úbytku pracovník ů, zem ědělství v okrese Brno – venkov m ělo stále významné postavení (V ěžník, A., 2000).

4.2.2 Období 1993 – 1997 – 2. etapa

V první polovin ě této etapy se situace na Brn ěnsku díky makroekonomické stabilit ě v ČR, ale také díky p řizp ůsobování podnik ů novým tržním podmínkám zlepšovala a stabilizovala. Pokles po čtu uchaze čů doprovázel vzestup po čtu volných pracovních míst. Situace se zm ěnila v roce 1996, kdy se po čet uchaze čů o zam ěstnání za čal výrazn ěji zvyšovat soub ěžn ě s poklesem po čtu volných pracovních míst. Na konci roku 1997 bylo na Brn ěnsku evidováno 9,5 tis. nezam ěstnaných a 2,2 tis. volných pracovních míst. Zvyšovat se za čala i míra nezam ěstnanosti a v roce 1997 dosahovala hodnoty 3,5 %. V tomto období byla propušt ěna řada pracovník ů velkých pr ůmyslových podnik ů, v nichž prob ěhla neúsp ěšná, či nedokon čená privatizace. Ve velké mí ře se ocitli na ú řad ě práce, nebo ť terciární sektor již nebyl schopen takové množství pracovník ů absorbovat (Palcrová, Š., 2007).

Obr. 7, 8: Po čet uchaze čů a VPM na Brn ěnsku a v ČR v letech 1993 – 1997.

Brn ěnsko ČR 10000 300000

8000 250000 200000 6000 150000 4000 100000 2000 50000 0 0 1993 1994 1995 1996 1997 1993 1994 1995 1996 1997 Roky Roky Po čet uchaze čů Po čet VPM Po čet uchaze čů Po čet VPM

Obr. 7 Obr. 8

Míra nezam ěstnanosti se na Brn ěnsku b ěhem po čátku této etapy pohybovala do 2 % a stejn ě tak po čet uchaze čů p řipadajících na jedno volné pracovní místo nep řekro čil hranici 2. Zlom nastal v roce 1996, kdy se míra nezam ěstnanosti za čala pomalu zvyšovat a na konci roku 1997 již dosahovala hodnoty 3,5 % (obr. 9). Ve stejném roce p řipadali na jedno volené pracovní místo 4,3 uchaze či (obr. 10). Vývoj míry nezam ěstnanosti v ČR probíhal v podobném duchu, tedy trend byl zachován, jen hodnoty byly vyšší než na Brn ěnsku. Na konci roku 1993 byla míra nezam ěstnanosti v ČR 3,5 %, v pr ůběhu této etapy klesla na 3 % a na konci roku 1997 již dosahovala hodnoty 5,2 %. Po čet uchaze čů připadajících na 1 VPM byl na po čátku tohoto období vyšší než v Brn ě a zázemí, však v záv ěru etapy se situace srovnala a na jedno volné pracovní místo p řipadal v ČR i na Brn ěnsku stejný po čet uchaze čů .

Obr. 9, 10: Míra nezam ěstnanosti a po čet uchaze čů na 1 VPM na Brn ěnsku a v ČR v letech 1993 – 1997.

6,0 5,0 5,0 4,0 4,0

na 1 VPM 1 na 3,0 stnanosti [%] stnanosti

3,0 čů ě 2,0 2,0

1,0 uchaze et 1,0 č Míra nezam Míra 0,0 Po 0,0 1993 1994 1995 1996 1997 1993 1994 1995 1996 1997 Roky Roky Brn ěnsko ČR Brn ěnsko ČR

Obr. 9 Obr. 10

Obr. 11, 12 znázor ňují vztah mezi Brnem a jeho zázemím v druhé etap ě vývoje. Míra nezam ěstnanosti zázemí op ět kopírovala pr ůběh míry nezam ěstnanosti centra avšak ve vyšších hodnotách a až v záv ěru etapy se tyto hodnoty vyrovnaly. Rok 1997 byl posledním rokem, kdy byla míra nezam ěstnanosti v okrese Brno – venkov vyšší než v Brn ě. Z ukazatele po čtu uchaze čů na 1 VPM je patrný do jisté míry odlišný vývoj situace v Brn ě a situace v jeho zázemí. V Brn ě byl prudší pokles ukazatele následován vzestupem již v pr ůběhu roku 1995, zatímco v zázemí Brna se hodnota ukazatele za čala zvyšovat až o rok pozd ěji. Na konci roku 1997 p řipadalo v Brn ě na 1 VPM 4,4 uchaze čů , čímž se jádro dostalo nad úrove ň svého zázemí (4,0 uchaze či/1 VPM).

Obr. 11, 12: Míra nezam ěstnanosti a po čet uchaze čů na 1 VPM v okresech Brno - m ěsto a Brno - venkov v letech 1993 – 1997. 4,0 5,0

4,0 3,0

na 1VPM na 3,0 čů stnaosti [%] stnaosti

ě 2,0 2,0

1,0 uchaze et 1,0 č Po Míra nezam Míra 0,0 0,0 1993 1994 1995 1996 1997 1993 1994 1995 1996 1997 Roky Roky Brno - m ěsto Brno - venkov Brno - m ěsto Brno - venkov

Obr. 11 Obr.12

4.2.3 Období 1997 – 2000 – 3. etapa

Období mezi roky 1997 – 1999 bývá ozna čováno jako fáze hospodá řské recese, která byla provázena finan ční a m ěnovou krizí, což m ělo neblahý dopad i na trh práce v oblasti Brn ěnska. B ěhem tohoto období se za čal výrazn ě zvyšovat po čet nezam ěstnaných (obr. 13), za první t ři roky této etapy se zvýšil tém ěř o 12,5 tis. Ve stejné dob ě klesl po čet volných pracovních míst o 1,4 tis až na 850 míst. V roce 2000 se situace zm ěnila k lepšímu, pokles po čtu uchaze čů byl doprovázen r ůstem po čtu pracovních míst až na dvojnásobek hodnoty roku 1999. Vývoj po čtu nezam ěstnaných a volných pracovních míst měl v ČR podobný pr ůběh jako na Brn ěnsku (obr. 14).

Obr. 13, 14: Po čet uchaze čů a VPM na Brn ěnsku a v ČR v letech 1997 – 2000.

Brn ěnsko ČR 500000 25000 400000 20000 300000 15000 200000 10000

5000 100000

0 0 1997 1998 1999 2000 1997 1998 1999 2000 Roky Roky Po čet uchaze čů Po čet VPM Po čet uchaze čů Po čet VPM

Obr. 13 Obr. 14

Obr. 15, 16: Míra nezam ěstnanosti a po čet uchaze čů na 1 VPM na Brn ěnsku a v ČR v letech 1997 – 2000.

10,0 30,0

8,0 25,0 20,0

6,0 1na VPM čů stnanosti [%] stnanosti

ě 15,0 4,0 10,0

2,0 uchaze et č 5,0 Po Míranezam 0,0 0,0 1997 1998 1999 2000 1997 1998 1999 2000 Roky Roky Brn ěnsko ČR Brn ěnsko ČR

Obr. 15 Obr. 16

Míra nezam ěstnanosti na Brn ěnsku se od po čátku etapy zvýšila z 3,5 % na 7,8 % v roce 1999. Ve stejném roce na jedno volné pracovní místo p řipadalo 25,9 uchaze čů . V roce 2000 se situace zlepšila ve všech ohledech. Díky snížení po čtu uchaze čů klesla i míra nezam ěstnanosti v regionu. Po čet uchaze čů na jedno volné pracovní místo se z hodnoty 25,9 snížil na 12,9 uchaze čů . Tento pokles však byl spíše jen odrazovým můstkem pro další zvyšování nezam ěstnanosti v následujících letech.

Ve srovnání s ČR se projevovaly diferenciace zejména v po čtu uchaze čů na volné pracovní místo. Pr ůběh hodnoty ukazatele na Brn ěnsku byl b ěhem této etapy výrazn ě vyšší než v ČR. V roce 1999 se rozdíl prohloubil až na 12 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Míra nezam ěstnanosti v ČR dosáhla maxima 9,4 % v roce 1999.

Obr. 17, 18: Míra nezam ěstnanosti a po čet uchaze čů na 1 VPM v okresech Brno – m ěsto a Brno – venkov v letech 1997 – 2000. 10,0 30,0

25,0 8,0 20,0

6,0 1na VPM čů stnaosti[%] 15,0 ě 4,0 10,0 et uchaze et

2,0 č 5,0 Po Míranezam 0,0 0,0 1997 1998 1999 2000 1997 1998 1999 2000 Roky Roky Brno - m ěsto Brno - venkov Brno - m ěsto Brno - venkov

Obr. 17 Obr. 18

Od roku 1997 se míra nezam ěstnanosti v samotném Brn ě zvyšovala rychlejším tempem než v jeho zázemí (obr. 17). V roce 1999, kdy byla míra nezam ěstnanosti nejvyšší, se hodnoty mezi okresy lišily o 0,9 procentního bodu. I p řes snížení v následujícím roce se tento rozdíl stále více prohluboval. Ješt ě markantn ější rozdíly jsou sledovatelné ve vývoji po čtu uchaze čů p řipadajících na jedno volné pracovní místo (obr. 18), kdy v Brn ě za čal tento po čet v roce 1997 prudce nar ůstat a na konci roku 1999 p řipadalo na 1 VPM 29,3 uchaze čů , což bylo výrazn ě více, než v zázemí Brna, kde vzestup probíhal pozvoln ěji a po čet uchaze čů na 1 VPM nep řekročil hranici 20. Po prudkém vzestupu následoval v roce 2000 prudký pokles a po čet uchaze čů na 1 VPM se v Brn ě snížil pod úrove ň jeho zázemí.

4.2.4 Období 2000 – 2005 – 4. etapa

Po mírném zlepšení v roce 2000 se také díky ekonomickým problém ům českého hospodá řství situace na trhu práce v Brn ě a zázemí i v ČR op ět zhoršila. Po čet uchaze čů rostl až do roku 2003, kdy bylo na Brn ěnsku registrováno rekordních více než 28 tis. uchaze čů (obr. 19), tedy od roku 2000 se po čet zvýšil tém ěř o 7 tis. osob. Zárove ň došlo k poklesu po čtu pracovních míst, avšak minima z roku 1999 dosaženo nebylo. Nejmén ě volných pracovních míst této etapy bylo evidováno v roce 2003, a to 1,2 tis. (obr. 19). Situace se za čala zlepšovat až v roce 2004. Po čet uchaze čů se postupn ě snižoval a na konci roku 2005 bylo mezi nezam ěstnanými 26,2 tis. a na základ ě vyvíjející se situace se mohl p ředpokládat další pokles. Po čet volných pracovních míst od roku 2004 rostl a na konci roku 2005 bylo registrováno necelé 3,5 tis. volných pracovních míst.

Obr. 19, 20: Po čet uchaze čů a VPM na Brn ěnsku a v ČR v letech 2000 – 2005.

Brn ěnsko ČR 30000 600000 25000 500000 20000 400000 15000 300000 10000 200000

5000 100000 0 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Roky Roky Po čet uchaze čů Po čet VPM Po čet uchaze čů Po čet VPM

Obr. 19 Obr.20

Růst po čtu VPM byl však zna čně ovlivn ěn zm ěnou zákona v říjnu 2004 (č. 435/2004 Sb. o zam ěstnanosti), kdy došlo k významným zm ěnám v povinnosti získávání pracovního povolení pro cizince. Dle § 89 musí pro svoji činnost pracovní povolení nov ě získat také cizinci ze zemí mimo EHP a Švýcarsko působící na území ČR v roli spole čník ů či statutárního orgánu obchodní spole čnosti nebo člena družstva p ři pln ění b ěžných úkol ů. Vzhledem k tomu, že je tudíž nutno nahlásit tyto pozice spole čník ů a družstevník ů na ú řad ě práce jako volná místa, projevila se v praxi ú činnost § 89 výrazným zvýšením nabídky volných pracovních míst v evidenci ú řad ů práce, a to od prosince 2004. Ve skute čnosti se však o typická volná pracovní místa nejedná, nebo ť zam ěstnavatelé v těchto p řípadech pouze žádají o povolení na již obsazená pracovní místa (fáze probíhající v prosinci 2004 a v lednu 2005) nebo na místa sice nová, ale ur čená

výhradn ě pro cizince z tzv. t řetích zemí v postavení spole čníka či družstevníka (zbývající část roku 2005). P řínosem by m ělo být v ětší podchycení cizinc ů p ůsobících na území ČR než d říve (Toušek, V. a kol., 2007).

Míra nezam ěstnanosti v první polovin ě této etapy rostla a v roce 2003 dosahovala hodnoty 10,2 %, čímž se dostala t ěsn ě pod úrove ň ČR (10,3 %) a zárove ň dosáhla maximální hodnoty b ěhem celého sledovaného období (obr. 21). S výrazným poklesem po čtu volných pracovních míst se po čet uchaze čů na Brn ěnsku p řipadajících na jedno volné pracovní místo zvýšil z původní hodnoty 12,9 v roce 2000 na 23,4 na konci roku 2003 (obr. 22). Ve stejném roce v ČR p řipadalo na jedno volné pracovní místo 13,5 uchaze čů , Brn ěnsko se tedy pohybovalo výrazn ě nad pr ůměrem ČR. V následujících letech se tento nep říznivý vývoj pozastavil a situace na trhu práce se za čala pomalu zlepšovat. Míra nezam ěstnanosti klesla na 9,1 % na konci roku 2005 a po čet uchaze čů se ve stejném roce snížil na t řetinu hodnoty z roku 2003. Ve srovnání s ČR bylo zlepšení situace na Brn ěnsku výrazn ější a na konci roku 2005 byly hodnoty míry nezam ěstnanosti i po čtu uchaze čů p řipadajících na jedno volné pracovní místo pod úrovní ČR.

Obr. 21, 22: Míra nezam ěstnanosti a po čet uchaze čů na 1 VPM na Brn ěnsku a v ČR v letech 2000 – 2005.

12,0 25,0

10,0 20,0 8,0

na 1na VPM 15,0 čů stnanosti [%] stnanosti 6,0 ě 10,0 4,0

et uchaze et 5,0 2,0 č Po Míranezam 0,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Roky Roky Brn ěnsko ČR Brn ěnsko ČR

Obr. 21 Obr. 22

Při srovnání Brna se svým zázemím je z řejmé, že vývoj nezam ěstnanosti se b ěhem poslední etapy v některých bodech lišil (obr. 23). Míra nezam ěstnanosti sice za čala stoupat zárove ň, ale v zázemí Brna gradovala již v roce 2002 a v následujících letech už jen klesala. Brno dosáhlo nejvyšší hodnoty v roce 2003, kdy se p řiblížilo k hranici 11 % a tím celou situaci na Brn ěnsku zna čně ovlivnilo. Odlišný pr ůběh byl zaznamenán i u po čtu uchaze čů na jedno volné pracovní místo. Zatímco v Brn ě se hodnota ukazatele za čala zvyšovat již v roce 2002, ve stejném roce tento ukazatel v zázemí Brna poklesl. Otev řely

se tak pomyslné n ůžky mezi jádrem a jeho zázemím až na rozdíl 14,5 uchaze čů připadajících na jedno volné pracovní místo. V dalších letech se tento rozdíl snižoval a na konci roku 2005 se Brno dostalo po čtem 7,3 uchaze čů na jedno volné pracovní místo pod úrove ň svého zázemí (obr. 24).

Obr. 23, 24: Míra nezam ěstnanosti a po čet uchaze čů na 1 VPM v okresech Brno – m ěsto a Brno – venkov v letech 2000 - 2005. 30,0 30,0

25,0 25,0

20,0 20,0 na 1na VPM stnaosti[%] čů ě 15,0 15,0

10,0 10,0 et uchaze et 5,0 č 5,0 Míranezam Po 0,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Roky Roky Brno - m ěsto Brno - venkov Brno - m ěsto Brno - venkov

Obr. 23 Obr. 24

Všechny sledované charakteristiky zaznamenaly b ěhem období 1990 – 2005 zna čné zm ěny. Míra nezam ěstnanosti Brn ěnska se po celé sledované období pohybovala pod úrovní ČR. Hodnot ě ČR se p řiblížila pouze v roce 2003, kdy dosáhla maxima za sledované období. Vývoj po čtu volných pracovních míst m ěl v Brn ě a jeho zázemí dynami čtější charakter, od kterého se odvíjel i po čet uchaze čů p řipadajících na jedno volné pracovní místo. V prvních dvou etapách vývoje se hodnota ukazatele regionu pohybovala pod úrovní ČR. V následujících dvou etapách naopak vykazovala vyšší hodnoty než ČR. Stav trhu práce na Brn ěnsku na konci roku 2005 napovídal, že v následujícím roce bude situace stále více p říznivá.

5 VÝVOJ NEZAM ĚSTNANOSTI NA BRN ĚNSKU V ROCE 2006

Se zlepšením ekonomiky ČR v poslední dob ě se také zlepšila situace na trhu práce na Brn ěnsku. Míra nezam ěstnanosti se v roce 2006 oproti p ředchozímu roku op ět snížila, pokra čoval také pokles po čtu uchaze čů doprovázený r ůstem po čtu volných pracovních míst, což vedlo ke snížení po čtu uchaze čů p řipadajících na volné pracovní místo.

Po čet uchaze čů o zam ěstnání se na Brn ěnsku během roku 2006 postupn ě snižoval. Mírný nár ůst z řejm ě související i s přílivem čerstvých absolvent ů do evidence ú řadu práce nastal v letních m ěsících. P řes zvýšení po čtu uchaze čů v červenci pokra čovala klesající tendence až do listopadu. V prosinci došlo op ět k mírnému zvýšení a mezi nezam ěstnanými bylo necelých 22,7 tis. osob, což znamená meziro ční pokles o více než 3,7 tis. uchaze čů . Meziro ční pokles byl zaznamenán také na úrovni ČR, po čet uchaze čů se poprvé od roku 2001 dostal pod hranici p ůl milionu.

Tab. 5: Po čet uchaze čů na Brn ěnsku a v ČR v pr ůběhu roku 2006. Neumíst ění uchaze či Měsíce Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko ČR leden 19 869 6 610 26 479 531 235 únor 19 750 6 570 26 320 531 235 březen 19 387 6 314 25 701 514 759 duben 18 880 6 017 24 897 486 163 kv ěten 18 455 5 826 24 281 463 042 červen 18 198 5 643 23 841 451 106 červenec 18 648 5 783 24 431 458 270 srpen 18 536 5 870 24 406 458 729 zá ří 18 199 5 948 24 147 454 182 říjen 17 572 5 683 23 255 439 788 listopad 17 035 5 456 22 491 432 573 prosinec 17 078 5 571 22 649 448 545 Pramen: Správa služeb zam ěstnanosti MPSV, 2006

S vývojem po čtu uchaze čů o zam ěstnání se na Brn ěnsku také vyvíjela míra nezam ěstnanosti (tab. 6). V první polovin ě roku poklesla z 8,5 % v lednu na 7,6 %, v červnu. V letních m ěsících se nepatrn ě zvýšila, avšak hranici 8 % již nep řekro čila. Nejnižší hodnoty dosáhla v listopadu 2006 a po mírném zvýšení v prosinci byla míra nezam ěstnanosti k 31.12.2006 7,2 %. P ři srovnání s ČR je z řejmé, že a č byla míra nezam ěstnanosti na po čátku roku vyšší než na Brn ěnsku, rozdíly se srovnaly v letních měsících. D ůvodem je sezónní zam ěstnanost nap ř. ve stavebnictví, nebo cestovním ruchu, která však na samotné Brn ěnsko nemá tak výrazný vliv jako v jiných částech republiky. Od června, kdy se míra nezam ěstnanosti ČR snížila na 7,9 %, se již do konce roku nad 8 % nedostala.

Tab. 6: Míra nezam ěstnanosti na Brn ěnsku a v ČR v pr ůběhu roku 2006. Míra nezam ěstnanosti [%] Měsíce Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko ČR leden 9,1 6,9 8,5 9,2 únor 9,1 6,8 8,4 9,1 březen 8,9 6,5 8,2 8,8 duben 8,7 6,2 7,9 8,3 kv ěten 8,5 6,0 7,7 7,9 červen 8,4 5,8 7,6 7,7 červenec 8,6 6,0 7,9 7,9 srpen 8,6 6,2 7,9 7,9 zá ří 8,4 6,2 7,7 7,8 říjen 8,0 5,8 7,3 7,4 listopad 7,8 5,5 7,1 7,3 prosinec 7,9 5,7 7,2 7,7 Pramen: Správa služeb zam ěstnanosti MPSV, 2006; vlastní výpo čty

Tab. 7: Po čet volných pracovních míst na Brn ěnsku a v ČR v pr ůběhu roku 2006. Volná pracovní místa Měsíce Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko ČR leden 3 364 909 4 273 59 359 únor 3 833 1 141 4 974 66 487 březen 3 949 1 177 5 126 70 473 duben 3 387 1 229 4 616 74 148 kv ěten 4 081 1 184 5 265 80 902 červen 4 329 1 266 5 595 85 945 červenec 3 107 1 245 4 352 88 217 srpen 3 767 1 240 5 007 94 217 zá ří 2 943 1 280 4 223 97 543 říjen 3 240 1 380 4 620 10 1139 listopad 2 948 1 607 4 555 98 966 prosinec 2 306 1 650 3 956 93 425 Pramen: Správa služeb zam ěstnanosti MPSV, 2006

Na Brn ěnsku se v roce 2006 se oproti p ředešlému roku pr ůměrný po čet pracovních míst zvýšil. B ěhem roku byl vývoj volných pracovních míst zna čně kolísavý. Nejvyšší po čet volných pracovních míst (tab. 7) byl evidován v červnu, a to p řes 5,5 tis. Nejnižší po čet byl zaznamenán v prosinci, kdy se dostal pod hranici 4 tis. míst. I p řes tuto nižší hodnotu se v prosinci 2006 ve srovnání s prosincem 2005 po čet volných pracovních míst zvýšil tém ěř o 500. Výrazný vliv na rostoucí po čet pracovních míst, avšak v menší mí ře než v předešlém roce, má stále zákon o zam ěstnanosti 435/2004 Sb. zmi ňovaný v předchozí kapitole. V ČR byl pr ůběh vývoje po čtu volných pracovních míst v republice plynulejší a stoupal až do října. V zimních m ěsících došlo k poklesu, ale oproti prosinci 2005 se po čet volných pracovních míst zvýšil tém ěř o 43 tis.

Tab. 8: Po čet uchaze čů na jedno volné pracovní místo na Brn ěnsku a v ČR v pr ůběhu roku 2006. Po čet uchaze čů na jedno volné pracovní místo Měsíce Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko ČR leden 5,9 7,3 6,2 8,9 únor 5,2 5,8 5,3 8,0 březen 4,9 5,4 5,0 7,3 duben 5,6 4,9 5,4 6,6 kv ěten 4,5 4,9 4,6 5,7 červen 4,2 4,5 4,3 5,2 červenec 6,0 4,6 5,6 5,2 srpen 4,9 4,7 4,9 4,9 zá ří 6,2 4,6 5,7 4,7 říjen 5,4 4,1 5,0 4,3 listopad 5,8 3,4 4,9 4,4 prosinec 7,4 3,4 5,7 4,8 Pramen: Správa služeb zam ěstnanosti MPSV, 2006; vlastní výpo čty

Díky stále rostoucímu po čtu volných pracovních míst se na Brn ěnsku hodnota ukazatele po čtu uchaze čů p řipadajících na jedno volné pracovní místo držela na pom ěrn ě nízkých hodnotách. Nejvíce uchaze čů (6,2) na 1 VPM p řipadalo v lednu a v pr ůběhu roku nebyla hranice 6 uchaze čů již p řekro čena. Nejnižší hodnota ukazatele byla zaznamenána v červnu, kdy na jedno volné pracovní místo p řipadalo 4,3 uchaze čů . Ve srovnání s ČR se Brn ěnsko pohybovalo na nižších hodnotách až do srpna, kdy se situace srovnala a hodnoty ukazatele na Brn ěnsku byly až do konce roku vyšší než v ČR. Celkový pr ůběh vývoje hodnoty ukazatele byl v ČR op ět plynulejší, postupný pokles trvající do října byl následován nepatrným vzestupem v zimních m ěsících, oproti tomu na Brn ěnsku hodnota ukazatele b ěhem roku zna čně kolísala v závislosti na po čtu volných pracovních míst.

Rozdíly mezi Brnem a zázemím se projevily zejména ve vývoji po čtu volných pracovních míst a tedy i v hodnotách ukazatele „po čet uchaze čů na jedno volné pracovní místo“. Zatímco po čet volných pracovních míst v zázemí Brna až na drobn ější výkyvy v kv ětnu a letních m ěsících až do konce roku stoupal, po čet volných pracovních míst v samotném m ěst ě se v pr ůběhu roku neustále m ěnil a ve výsledku m ěl spíše klesající tendenci (obr. 25). Stejný pr ůběh m ěl tedy i po čet uchaze čů p řipadajících na jedno volné pracovní místo. V zázemí Brna se ukazatel b ěhem roku zna čně snížil a v prosinci na jedno volné pracovní místo p řipadalo pouze 3,4 uchaze čů , zatímco v Brn ě ve stejném m ěsíci 7,4 uchaze čů . Po čet uchaze čů a míra nezam ěstnanosti m ěla jak v Brn ě, tak v zázemí podobný vývojový trend, jen zázemí Brna se pohybovalo v nižších hodnotách, proto také nejsou grafy znázor ňující vývoj t ěchto charakteristik uvedeny.

Obr. 25, 26: Po čet VPM a po čet uchaze čů na 1 VPM v okresech Brno – m ěsto a Brno – venkov v pr ůběhu roku 2006 . 4500 8,0 4000 7,0 3500 6,0 3000 5,0 2500 na1VPM čů 4,0 et VPM et

č 2000 3,0 Po 1500

et uchaze et 2,0

1000 č

500 Po 1,0 0 0,0 IIIIIIIVVVIVIIVIIIIXXXIXII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce Měsíce Brno - m ěsto Brno - venkov Brno - m ěsto Brno - venkov

Obr. 25 Obr.26

5.1 Struktura uchaze čů o zam ěstnání na Brn ěnsku

V pr ůběhu roku 2006 tvo řily na Brn ěnsku více než 50 % uchaze čů o zam ěstnání ženy. Jejich podíl se zvýšil zejména v letních m ěsících, což z řejm ě souvisí se sezónní nabídkou pracovních míst, kdy pracovní pozice zejména z oblasti stavebnictví a zem ědělství využívají spíše muži než ženy. Jak už bylo řečeno, sezónní zam ěstnanost neovliv ňuje trh práce Brn ěnska v takové mí ře jako jiné části republiky, avšak ur čitý vliv tohoto jevu zde existuje. Dalším d ůvodem m ůže být p říliv zam ěstnanc ů ze školství (v ětšinou ženy) do evidence ú řadů práce, p ředevším ze základních a mate řských škol, během letních m ěsíc ů resp. b ěhem „období prázdnin“ (Palcrová, Š., 2007).

Tyto aspekty také ovliv ňují míru nezam ěstnanosti žen, která bývá zpravidla vyšší než míra nezam ěstnanosti muž ů a v letních m ěsících se tyto rozdíly ješt ě zv ětšují. B ěhem roku 2006 na Brn ěnsku míra nezam ěstnanosti žen vykazovala hodnoty nad 8,5 %, zatímco míra nezam ěstnanosti muž ů nep řekro čila hranici 7 %. Rozdíly mezi mírou nezam ěstnanosti se na za čátku roku pohybovaly do 3 procentních bod ů, pozd ěji se za čaly zvyšovat a nejv ětší rozdíl mezi mírou nezam ěstnanosti žen a muž ů nastal v srpnu, kdy míra nezam ěstnanosti žen byla vyšší tém ěř o 4 procentní body, a tedy dosáhla maximální hodnoty roku 2006. Nejnižší míra nezam ěstnanosti žen byla zjišt ěna v listopadu.

Obr. 27: Podíl uchaze čů o zam ěstnání na Brn ěnsku podle pohlaví v pr ůběhu roku 2006.

100,0

80,0 [%]

čů 60,0 Muži

40,0 Ženy

Podíl uchaze Podíl 20,0

0,0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce

Pramen: Správa služeb zam ěstnanosti MPSV, 2006, vlastní výpo čty

Ženy a zejména ženy s dětmi jsou považovány za rizikovou skupinu na trhu práce. Jejich situace se neustále zlepšuje, avšak jistá forma segregace stále existuje. U mladých žen bývá často spojena s možným odchodem na mate řskou dovolenou, čímž se žena m ůže stát pro zam ěstnavatele neperspektivním zam ěstnancem. Častou formou bývá také profesní segregace ve form ě tzv. sklen ěného stropu, kdy žena v rámci stejné profese nem ůže dosáhnou stejné pracovní pozice jako muž (Wirth, L., 2006).

Tab. 9: Struktura uchaze čů o zam ěstnání podle v ěkových kategorií na Brn ěnsku v letech 2005 a 2006.

Věkové 2005 2006 Index zm ěny 2006/2005 kategorie Brn ěnsko % Brn ěnsko % [%] do 24 let 5 028 19,2 3 919 17,3 77,9 25-29 3 655 13,9 2 965 13,1 81,1 30-34 3 424 13,1 3 103 13,7 90,6 35-39 2 731 10,4 2 381 10,5 87,2 40-44 2 638 10,1 2 361 10,4 89,5 45-49 2 707 10,3 2 240 9,9 82,7 50-54 3 220 12,3 2 818 12,4 87,5 nad 55 let 2 822 10,8 2 862 12,6 101,4 Celkem 26 225 100,0 22 649 100,0 86,4 Pramen: Správa služeb zam ěstnanosti MPSV, 2006

Jak nazna čuje index zm ěny v tab. 9, na Brn ěnsku došlo k poklesu ve všech věkových kategoriích krom ě kategorie uchaze čů nad 55 let. Nejv ětší pokles byl zaznamenán u kategorie osob do 24 let. Na konci roku 2005 bylo registrováno p řes 5 tis. uchaze čů této kategorie a rok pozd ěji již necelé 4 tis. uchaze čů . Nár ůst po čtu uchaze čů nejvyšší v ěkové kategorie je z řejm ě ovlivn ěn demografickým stárnutím obyvatelstva,

které je zvýrazn ěno p řílivem silných popula čních ro čník ů z povále čného období. V úprav ě zákona z roku 2004 došlo také ke zm ěnám p ři vyplácení podpory v nezam ěstnanosti v podob ě prodloužení podp ůrčí doby ve vyšších v ěkových kategoriích. Tento fakt by mohl mít na rostoucí po čet uchaze čů nad 55 let také vliv.

Tab. 10: Struktura uchaze čů o zam ěstnání podle vzd ělanostních kategorií na Brn ěnsku v letech 2005 a 2006 2005 2006 Index zm ěny Typ vzd ělání Brn ěnsko % Brn ěnsko % 2006/2005 [%] základní 7 317 27,9 6 459 28,5 88,3 SŠ *bez maturity 10 043 38,3 8 340 36,8 83,0 SŠ *s maturitou 7 078 27,0 6 191 27,3 87,5 vysokoškolské 1 787 6,8 1 659 7,3 92,8 Celkem 26 225 100,0 22 649 100,0 86,4 Pramen: Správa služeb zam ěstnanosti MPSV, 2006 * SŠ - st ředoškolské

Na konci roku 2006 p řevažovali uchaze či o zam ěstnání se st ředoškolským vzd ěláním bez maturity. Jejich podíl činil tém ěř 37 %. Tém ěř t řetinu zaujímali nezam ěstnaní se základním vzd ěláním a st ředoškolským vzd ěláním s maturitou. Nejmén ě uchaze čů bylo tedy z řad vysokoškolák ů. Z indexu zm ěny v tab. 10 je z řejmé, že k poklesu uchaze čů oproti roku 2005 došlo v roce 2006 ve všech sledovaných kategoriích. Nejv ětší pokles byl registrován u st ředoškoláku bez maturity, naopak jen mírn ě poklesl po čet vysokoškolských uchaze čů .

Tab. 11: Struktura uchaze čů o zam ěstnání podle délky evidence na Brn ěnsku v letech 2005 a 2006.

2005 2006 Index zm ěny Délka evidence 2006/2005 [%] Brn ěnsko % Brn ěnsko % mén ě než 3 m ěsíce 5 356 20,4 5 008 22,1 93,5 3 - 6 m ěsíc ů 4 565 17,4 4 035 17,8 88,4 6 - 12 m ěsíc ů 4 364 16,6 3 587 15,8 82,2 déle než 12 m ěsíc ů 11 940 45,5 10 019 44,2 83,9 Celkem 26 225 100,0 22 649 100,0 86,4 Pramen: Správa služeb zam ěstnanosti MPSV, 2006

Na základ ě analýzy nezam ěstnanosti podle délky evidence bylo dokázáno, že i p řes mírné zlepšení v posledních letech je dlouhodobá nezam ěstnanost v Brn ě a zázemí stále přetrvávajícím problémem. Jak v roce 2005 tak v roce 2006 tvo řily uchaze či evidovaní déle než 12 m ěsíc ů nejv ětší podíl. I když se v roce 2006 po čet t ěchto uchaze čů snížil, stále tvo řili tém ěř polovinu všech nezam ěstnaných na Brn ěnsku, což je více než pr ůměr ČR, kde podíl dlouhodob ě nezam ěstnaných tvo řil „pouze“ necelou t řetinu uchaze čů o práci.

5.1.1 Problém dlouhodobé nezam ěstnanosti

Dlouhodobá nezam ěstnanost je považována p ředevším za sociální problém, nebo ť má vliv jak na psychiku člov ěka, tak na jeho postavení ve spole čnosti. Nejen sám nezam ěstnaný je vystaven p ůsobení d ůsledk ů tohoto stavu, ale celá situace se p řenesen ě dotýká také jeho rodiny. Mezi dlouhodob ě nezam ěstnanými se často vyskytují lidé s nízkým vzd ěláním, či odlišným kulturním p řesv ědčením, osoby se zdravotním postižením, nebo ženy s malými d ětmi. T ěm, kte ří jsou nezam ěstnaní jen krátkodob ě, se mnohdy zprost ředkovává práce snadn ěji a za nižších náklad ů než dlouhodob ě nezam ěstnaným. Na dlouhodobou nezam ěstnanost m ůže mít vliv jak nezájem ze strany zam ěstnavatel ů, tak nezájem ze strany zam ěstnance nap ř. o mén ě placené zam ěstnání. Dalšími faktory mohou být místo bydlišt ě a s tím související dojížd ění. Nap ř. n ěkteré profese vyžadují t řísm ěnný provoz a m ůže být často problematické až nemožné ze strany jedince, který nebydlí v míst ě potenciálního pracovišt ě, aby tyto podmínky splnil. S tím částe čně souvisí i nízká kvalifikace, či nedostate čná praxe. Vy řazení z pracovního procesu na delší dobu, m ůže vyústit až v sociálním izolaci, kdy se člov ěk pomalu ocitá na okraji spole čnosti. Pak m ůže být velmi t ěžké se navrátit do p ůvodního zp ůsobu života, natož pak do zam ěstnání.

Obr. 28: Míra dlouhodobé nezam ěstnanosti na Brn ěnsku a v ČR v letech 1999 – 2006. 5,0 4,5 4,0

stnanosti 3,5 ě 3,0 2,5

[% ] 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

Míra dlouhobé nezam 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Roky Brn ěnsko ČR

Pramen: Správa služeb zam ěstnanosti MPSV, 2006, vlastní výpo čty

Od p řelomu nového tisíciletí až do roku 2003 se míra dlouhodobé nezam ěstnanosti na Brn ěnsku stále zvyšovala. V roce 2003 dosáhla hodnoty 4,4 % a dostala se tak nad pr ůměr ČR. V následujících letech došlo k nepatrnému poklesu, ale na úrove ň ČR se míra dlouhodobé nezam ěstnanosti na Brn ěnsku dostala až na konci roku 2006. Míra

nezam ěstnanosti v měst ě Brn ě je vyšší než v okolí, stejn ě tak tomu je v případ ě dlouhodobé nezam ěstnanosti. Mezi osoby postižené dlouhodobou nezam ěstnaností pat ří často sociáln ě slabší jedinci, pro které je m ěsto vhodn ějším úto čišt ěm a mají zde více možností a prost ředk ů, jak svoji situaci zvládat.

Mareš (1998) ve své publikaci uvádí, že možné vysvětlení r ůstu je, že dlouhodobá nezam ěstnanost roste s po čtem nezam ěstnaných v důsledku konkurence mezi nimi a tím i obtížnost jejich návratu do placeného zam ěstnání. Druhým možným vysv ětlením je také postupné hromad ění nezam ěstnaných z p ředchozích období a jejich následné setrvání v nezam ěstnanosti. D ůvodem může být jednak nízký lidský kapitál (poptávka roste spíše po kvalifikované pracovní síle) a jednak díky sociálnímu státu a výši jeho podpor, které mnohdy vyváží výši dosažitelné mzdy. Od roku 2003 za čala míra dlouhodobé nezam ěstnanosti na všech úrovních pozvoln ě klesat. V roce 2006 dosáhl v Brn ě tento ukazatel hodnoty 3,9 %, tedy vyšší než republikový pr ůměr (3,4 %) a také než hodnota v okrese Brno – venkov (2,2 %). Situaci na Brn ěnsku pozitivn ě ovlivnil vstup mnoha zahrani čních firem, které nabízí volná pracovní místa i pro mén ě kvalifikované pracovníky, a také řada projekt ů podporujících nezam ěstnané (rekvalifika ční kurzy, dotace apod). Prudší pokles v roce 2005 m ůže souviset i se vstupem ČR do EU, kdy zna čně vzrostla pracovní migrace.

5.2 Další rizikové skupiny uchaze čů na trhu práce

Jednou z rizikových skupin na trhu práce jsou absolventi. Absolventem se rozumí osoba, které od ukon čení docházky do škol všech stup ňů ješt ě neuplynuly dva roky bez ohledu na to, zda a jak dlouho pracovala v oboru, který vystudovala. Tato definice platí od června 2004, d říve se jednalo o osobu s praxí ve vystudovaném oboru kratší než dva roky. Absolventi jsou často díky nedostate čné praxi a zkušenostem považováni za mén ě hodnotnou pracovní sílu. Dalšími d ůvody, pro č zam ěstnavatelé necht ějí p řijímat absolventy, jsou nesamostatnost p ři pln ění úkol ů, dlouhá doba na zapracování a často přehnané mzdové nároky. V dotazníkovém šet ření Ú řadu práce bylo zjišt ěno, že k přijímání absolvent ů se negativn ě staví zam ěstnavatelé z odv ětví stavebnictví, školství a zdravotnictví, tedy z odv ětví, které vyžadují praktické zkušenosti. V roce 2006 byla v Brn ě nejv ětší poptávka po absolventech se st ředoškolským vzd ěláním bez maturity, nadále pak po vysokoškolsky vzd ělaných absolventech z oblasti výpo četní techniky.

Situace absolvent ů na trhu práce se v posledních letech zlepšila. S celkovým zlepšením hospodá řské situace v ČR je také spojena tvorba nových pracovních míst. Díky vstupu ČR do EU existuje daleko více možností uplatnit se na trhu práce v zahrani čí, čehož řada absolvent ů využívá. Na konci roku 2005 bylo mezi uchaze či o zam ěstnání na Brn ěnsku tém ěř 1,8 tis. absolvent ů. O rok pozd ěji tedy k 31.12.2006 bylo zaznamenáno necelých 1,5 tis. absolvent ů, což znamená podíl 6,5 % z celkového po čtu uchaze čů .

Ve srovnání s ČR byl tento podíl nižší (7,1 %). P ři studování zm ěn po čtu absolvent ů mezi uchaze či o zam ěstnání je t řeba také brát v úvahu demografický charakter české spole čnosti. Na trh práce vstupují popula čně slabší ro čníky z osmdesátých a devadesátých let, tedy menší množství mladých lidí, než tomu bylo v minulosti.

Tab. 12: Po čet absolvent ů a OZP* na Brn ěnsku a v ČR v pr ůběhu roku 2006. Po čet uchaze čů o zam ěstnání Brn ěnsko ČR Měsíce z toho z toho Celkem Celkem absolventi OZP absolventi OZP leden 26 479 1 718 3 857 531 235 35 535 76 526 únor 26 320 1 680 3 846 531 235 34 871 76 522 březen 25 701 1 626 3 804 514 759 33 255 76 324 duben 24 897 1 522 3 777 486 163 30 653 74 996 kv ěten 24 281 1 357 3 784 463 042 26 809 73 985 červen 23 841 1 196 3720 451 106 23 463 72 852 červenec 24 431 1 359 3 723 458 270 26 281 72 882 srpen 24 406 1 569 3 692 458 729 31 490 72 319 zá ří 24 147 2 025 3 662 454 182 40 400 71 146 říjen 23 255 1 813 3 643 439 788 35 606 70 590 listopad 22 491 1 555 3 609 432 573 30 879 70 371 prosinec 22 649 1 476 3 636 448 545 29 808 71 318 Pramen: Správa služeb zam ěstnanosti MPSV, 2006, *OZP – osoby se zdravotním postižením

V pr ůběhu roku 2006 byl nejmenší po čet absolvent ů zaznamenán v červnu. V tomto období se ucházelo o práci necelých 1,2 tis. absolvent ů. Naopak nejvíce jich bylo evidováno tradi čně v měsíci zá ří, a to p řes 2 tis. V jiném m ěsíci roku 2006 hranice 2 tis. překro čena nebyla. V ČR se situace vyvíjela podobn ě, v červnu bylo registrováno 23,5 tis. uchaze čů a v zá ří se po čet absolvent ů mezi uchaze či vyšplhal p řes 40 tis. .

Další rizikovou skupinou na trhu práce jsou osoby se zdravotním postižením (OZP). Tyto osoby mají horší uplatn ění na trhu práce a n ěkdy jsou bohužel považovány za mén ě hodnotnou pracovní sílu. Z těchto d ůvodu je jim v ěnována zvýšená ochrana na trhu práce, a ť ve form ě povinností, které musí zam ěstnavatelé plnit, či nap ř. ve form ě pracovní rehabilitace, tedy činnosti zam ěř ené na získání a udržení vhodného zam ěstnání. Zam ěstnavatelé s více než 25 zam ěstnanci v pracovním pom ěru jsou povinni zam ěstnávat podíl OZP ve výši 4 % na celkovém po čtu zam ěstnanc ů. Mimo vytvo ření pracovního pom ěru s OZP existují i jiné možnosti, kterými m ůže zam ěstnavatel svým povinnostem dostát. Jednak odebíráním výrobk ů, služeb a zadáváním zakázek zam ěstnavatel ům zam ěstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením a odebíráním výrobk ů z chrán ěných dílen, nebo odvodem do státního rozpo čtu. Chrán ěnou pracovní dílnou se rozumí pracovišt ě zam ěstnavatele vymezené na základ ě dohody s úřadem práce a p řizp ůsobené pro zam ěstnávání OZP, kde je v pr ůměrném ro čním p řepo čtu zam ěstnáno

více než 60 % OZP. Na vytvo ření chrán ěné dílny m ůže být poskytnut zam ěstnavateli přísp ěvek. P řísp ěvek ú řadu práce m ůže být poskytnut i na další alternativu zam ěstnávání OZP, kterou je chrán ěné pracovní místo. Toto místo je vytvo řeno zam ěstnavatelem pro OZP a m ůže být provozováno pod dobu nejmén ě 2 let (Zákon o zam ěstnanosti 2004).

Na konci roku 2006 bylo na Brn ěnsku mezi uchaze či o zam ěstnání p řes 3,5 tis. osob se zdravotním postižením. Oproti roku 2005 se absolutní po čet snížil o 246 osob, pokles však nebyl tak intenzivní jako v případ ě všech nezam ěstnaných, proto meziro ční podíl OZP na celkovém po čtu uchaze čů nepatrn ě vzrostl. Na konci roku 2006 činil 16,1 %, což bylo o 0,2 procentní body více než podíl OZP v ČR. V pr ůběhu roku 2006 byl nejv ětší po čet uchaze čů se zdravotním postižením registrován v lednu. P řes jen velmi nepatrné zvýšení v kv ětnu a v červenci se po čet v následujících m ěsících snižoval. Nejmén ě uchaze čů se ZP bylo registrováno v listopadu, a to 3,6 tis. osob.

Rozdíly mezi Brnem a jeho zázemím byly patrné zejména v podílu OZP na celkovém po čtu uchaze čů . K 31.12.2006 tvo řil podíl uchaze čů se zdravotním postižením v Brn ě 14,5 %, zatímco podíl uchaze čů v zázemí byl 20,8 %. Ve m ěst ě Brn ě byl tedy podíl OZP nižší než v ČR (15,9 %), naopak v okrese Brno – venkov byl podíl uchaze čů se zdravotním postižením na celkovém po čtu uchaze čů vyšší. V ětšina zam ěstnanc ů z okolí Brna dojíždí za prací do samotného Brna, nebo do v ětších m ěst v okresu a práv ě snížená možnost pracovní mobility m ůže být pro OZP často další překážkou pro uplatn ění v zam ěstnání. V rámci aktivní politiky zam ěstnanosti je snaha podporovat chrán ěná pracovní místa pro OZP, v lo ňském roce byl v zázemí poskytnut příp ěvek nap ř. na provoz chrán ěné dílny družstvu Služba Brno v Pop ůvkách, nebo šlapanické firm ě Čegan Production, kde na konci roku 2006 pracovalo 40 osob se zdravotním postižením. Faktem z ůstává, že v ětší m ěsto nabízí pro osoby se zdravotním postižením více pracovních p říležitostí jednak díky v ětšímu množství organizací, či firem, které se zam ěř ují na zam ěstnávání OZP, ale také p řítomností řady firem s více než 25 zam ěstnanci, které pak mají již zmi ňované povinnosti v ůč i OZP ze zákona.

5.3 Regionální rozdíly

Na území Brn ěnska se na konci roku 2006 nacházelo 163 obcí (v četn ě Brna). Jak už bylo zmi ňováno v úvodní části práce, tyto obce byly seskupeny do správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností (ORP). K 31.12.2006 se na Brn ěnsku nacházelo 7 správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností, a to Brno, Ivan čice, Ku řim, Rosice, Šlapanice, Tišnov a Židlochovice. Sou částí t ěchto 7 ORP bylo 161 obcí. Zbylé dv ě obce Malešovice a Odrovice spadaly v té dob ě pod správní obvod ORP Poho řelice, který byl z větší části sou částí okresu B řeclav. K přesnému slad ění hranic správních obvod ů ORP a okresu Brno – venkov došlo až po administrativních zm ěnách v roce 2007.

Tab. 13: Po čet uchaze čů o zam ěstnání a volná pracovní místa ve správních obvodech ORP na Brn ěnsku k 31.12.2005 k 31.12.2006. Po čet uchaze čů VPM ORP 2005 2006 2005 2006 Brno 19 773 17 078 2 696 2 306 Ivan čice 1 100 900 282 393 Ku řim 627 534 85 240 Rosice 980 927 60 189 Šlapanice 1 702 1 449 181 440 Tišnov 967 850 113 208 Židlochovice 1 004 853 57 179 Pramen: GIS prostorová analýza, 2005, 2006 Ve všech správních obvodech ORP na území Brn ěnska se po čet uchaze čů meziro čně snížil. Nejv ětší pokles po čtu nezam ěstnaných vykazoval správní obvod ORP Ivan čice, kde na konci roku 2006 bylo registrováno tém ěř o 20 % nezam ěstnaných mén ě než v roce 2005. Naopak nejmenší pokles nezam ěstnaných byl registrován ve správním obvodu ORP Rosice, kde se po čet uchaze čů meziro čně snížil pouze o 5 %. Správní obvod ORP Brno tvo řený m ěstem Brnem se se svou popula ční velikostí vymyká, proto je samoz řejmé, že nejvíce uchaze čů o zam ěstnání a také volných pracovních míst bylo zaznamenáno práv ě zde. Mimo Brna bylo na konci roku 2006 nejvíce uchaze čů registrováno ve správním obvodu ORP Šlapanice (tém ěř 1,5 tis.), dále pak ORP Rosice (927) a ORP Ivan čice (900). Nejmén ě uchaze čů o zam ěstnání zaznamenal správní obvod ORP Ku řim (534).

Meziro čně se po čet volných pracovních míst zvýšil ve všech obvodech ORP krom ě Brna, kde došlo k meziro čnímu snížení p řibližn ě o 15 % VPM. Nejv ětší nár ůst byl zachycen v obvodu ORP Rosice a ORP Židlochovice. V obou správních obvodech dosahoval po čet volných pracovních míst na konci roku 2006 p řibližn ě trojnásobku po čtu v roce 2005. Nejmén ě výrazný nár ůst byl evidován ve správním obvodu ORP Ivan čice (39 %). Krom ě Brna bylo nejvíce volných pracovních míst ve správním obvodu ORP Šlapanice. Zde bylo ke konci roku 2006 registrováno 440 volných pracovních míst. Nejmén ě volných pracovních míst bylo k dispozici ve správním obvodu ORP Židlochovice (179) a ORP Rosice (189).

Mezi roky 2005 a 2006 došlo ve všech správních obvodech Brn ěnska ke snížení míry nezam ěstnanosti (tab. 14). V jednotlivých obvodech ORP prob ěhlo toto snížení s jinou intenzitou. Nejv ětší pokles byl zaznamenán u správního obvodu ORP Ivan čice, a to o 17 % z původní hodnoty, naopak nejmén ě výrazné snížení v podob ě 8 % p ůvodní hodnoty prob ěhlo ve správním obvodu ORP Rosice. Analýza míry nezam ěstnanosti v roce 2006 prokázala mezi jednotlivým správními obvody ORP ur čité rozdíly. Mezi nejnižší a nejvyšší zjišt ěnou hodnotu byl rozdíl 3 procentní body. Vyšší míru nezam ěstnanosti než

byla pr ůměrná hodnota Brn ěnska vykazovaly správní obvody ORP Brno, ORP Rosice a ORP Ivan čice. Naopak nejnižší mírou nezam ěstnanosti se vyzna čoval správní obvod ORP Šlapanice, jehož míra nezam ěstnanosti 5,2 % byla nejnižší i v rámci všech správních obvod ů ORP Jihomoravského kraje.

Tab. 14: Míra nezam ěstnanosti a po čet uchaze čů na volné pracovní místo ve správních obvodech ORP na Brn ěnsku k 31.12.2005 k 31.12.2006. Míra nezam ěstnanosti [%] Po čet uchaze čů na 1 VPM ORP 2005 2006 2005 2006 Brno 9,6 8,2 8,8 8,6 Ivan čice 9,1 7,6 3,9 2,3 Ku řim 6,3 5,4 7,4 2,2 Rosice 8,6 7,9 16,3 4,9 Šlapanice 6,1 5,2 9,4 3,3 Tišnov 7,8 7,0 8,6 4,1 Židlochovice 6,5 5,5 17,6 4,8 Brn ěnsko* 8,9 7,2 8,6 5,7 Pramen: GIS prostorová analýza, 2005, 2006, vlastní výpo čty (míra nezam ěstnanosti dle nové metodiky) * Brn ěnsko v četn ě Malešovic a Odrovic

Z analýzy meziro čních rozdíl ů ukazatele „po čet uchaze čů p řipadajících na jedno volné pracovní místo“ v jednotlivých obvodech ORP vyplývá velká míra diferenciace. Krom ě Brna zaznamenaly všechny správní obvody ORP meziroční pokles, p řičemž v ětšina obvod ů o více než polovinu p ůvodní hodnoty. Nejvýrazn ější pokles byl registrován ve správním obvodu ORP Židlochovice, kde se po čet uchaze čů p řipadajících na jedno volné pracovní místo snížil z 17,6 na 4,8. Podobn ě výrazná snížení zaznamenaly rovn ěž správní obvody ORP Rosice a ORP Ku řim, zde se ukazatel snížil tém ěř o 70 % p ůvodní hodnoty. Mezi jednotlivými správními obvody ORP existovaly rovn ěž ur čité rozdíly. Rozp ětí mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou na konci roku 2006 p ředstavovalo 6,4 uchaze čů na volné pracovní místo. Hodnotu ukazatele vyšší, než je pr ůměrná hodnota Brn ěnska, zaznamenalo pouze Brno. V ostatních správních obvodech nep řesáhl ukazatel hodnotu 5 uchaze čů na volné pracovní místo. Nejmén ě uchaze čů na volné pracovní místo p řipadalo ve správních obvodech ORP Ku řim a ORP Ivan čice.

Regionální rozdíly je možné sledovat až do úrovn ě obcí. Obr. 29 znázor ňuje míru nezam ěstnanosti v obcích na Brn ěnsku na konci roku 2005 a obr. 30 míru nezam ěstnanosti na konci roku 2006. V roce 2005 bylo na Brn ěnsku 19 obcí, jejichž míra nezam ěstnanosti byla vyšší než 11 %. Tyto obce byly koncentrovány především v západní části území Brn ěnska. Tém ěř polovina t ěchto obcí náležela do správního obvodu ORP Tišnov a t řetina obcí do správního obvodu ORP Ivan čice. Míra nezam ěstnanosti pod 5,1 % byla na konci roku 2005 registrována ve 22 obcích na Brn ěnsku. Rozmíst ění t ěchto obcí bylo rozptýlené, ale v ětšina se soust ředila v oblastech v blízkosti Brna. Tém ěř polovina obcí byla sou částí

správního obvodu ORP Šlapanice a necelá t řetina sou částí správního obvodu ORP Tišnov. V roce 2006 se po četní skladba t ěchto kategorií zm ěnila k lepšímu. Do skupiny s mírou nezam ěstnanosti vyšší než 11 % patřilo 14 obcí koncentrovaných zejména v severozápadní části území Brn ěnska a ze dvou t řetin náležících do správního obvodu ORP Tišnov. Míra nezam ěstnanosti pod 5,1 % byla evidována ve 42 obcích p řevážn ě na sever a na jih od Brna, z nichž více než t řetina byla sou částí správního obvodu ORP Šlapanice.

Obr. 29: Míra nezam ěstnanosti v obcích Brn ěnska k 31.12.2005.

Pramen: GIS – prostorová analýza, Ú řad práce Brno, 2005, vlastní výpo čty

Nejvyšší míra nezam ěstnanosti v roce 2005 byla zjišt ěna v obci Ku řimské Jest řabí (ORP Tišnov) a dosahovala hodnoty 20,4 %. Dalších 5 obcí vykazovalo míru nezam ěstnanosti vyšší než 15 %. Mezi obcemi s více než 500 ekonomicky aktivními obyvateli a vyšší mírou nezam ěstnanosti byla m ěsta Dolní Kounice (11,9 %) a Zbýšov (11,1 %). Nejnižší hodnota míry nezam ěstnanosti 3,5 % byla v roce 2005 registrována v obci Jav ůrek (ORP Rosice). Ve stejném roce mezi obce s více než 500 ekonomicky aktivními obyvateli a nízkou mírou nezam ěstnaností pat řily St řelice (4,4 %), m ěsto Rajhrad (4,5 %), Troubsko (4,8 %) a Moravany (4,9 %).

V roce 2006 vykazovalo nejvyšší míru nezam ěstnanosti rovn ěž Ku řimské Jest řabí, ale hodnota se meziro čně snížila na 16,7 % a zárove ň byla tato obec jedinou obcí s mírou nezam ěstnanosti vyšší než 15 %. Mezi v ětší obce s mírou nezam ěstnanosti nad 11 % pouze Zastávka (12,1 %). Nejnižší míru nezam ěstnanosti, a to nulovou, m ěly v tomto roce obce Lubné a Říkonín. Zde však p ůsobí pouze kolem 20 ekonomicky aktivních obyvatel, což situaci zna čně zkresluje. Z obcí s více než 350 ekonomicky aktivními obyvateli byla nízká míra nezam ěstnanosti v Moravských Knínicích (2,8 %), v Babicích nad Svitavou (3 %), s více než 1000 ekonomicky aktivními obyvateli ve St řelicích (3,9 %), Rajhradu (4 %), Mod řicích (4 %), O řechov ě (4,3 %), Židlochovicích (4,8 %) a v Ku řimi (5 %).

Obr. 30: Míra nezam ěstnanosti v obcích Brn ěnska k 31.12.2006.

Pramen: GIS – prostorová analýza, Ú řad práce Brno, 2006, vlastní výpo čty

Index zm ěny nazna čuje, do jaké míry se zm ěnila míra nezam ěstnanosti mezi roky 2005 a 2006, a ť už v pozitivním, či negativním smyslu. Nár ůst míry nezam ěstnanosti prob ěhl u 42 obcí Brn ěnska. Míra nezam ěstnanosti se meziro čně nezm ěnila, tedy index specializace byl roven 100 %, u 12 obcí. Pokles míry nezam ěstnanosti byl registrován u 109 obcí. Mezi obcemi, kde meziro čně míra nezam ěstnanosti výrazn ě vzrostla, či poklesla jsou zejména obce s menším po čtem ekonomicky aktivních obyvatel. Proto je

třeba brát v úvahu, že výrazný nár ůst resp. pokles míry nezam ěstnanosti mohl být resp. byl zp ůsoben zvýšením, či snížením pouze o jednotky po čtu nezam ěstnaných. Tento fakt se týká také 4 obcí, kde míra nezam ěstnanosti meziro čně narostla o více než 50 % p ůvodní hodnoty. Mezi tyto obce pat řily Nelepe č – Žern ůvka, Hvozdec Drahonín a Hlína. Z obcí s více než 500 ekonomicky aktivními obyvateli zaznamenaly zvýšení míry nezam ěstnanosti pouze Moravany z 4,9 % na 5,8 %, P ředklášte ří z 5,9 % na 6,9 % a Zastávka z 10,7 % na 12,1 %. Nejvýrazn ější pokles, tedy o více než polovinu p ůvodní hodnoty míry nezam ěstnanosti byl evidován u 13 obcí, z nichž pouze Babice nad Svitavou mají více než 400 ekonomicky aktivních obyvatel. Mezi v ětší obce (nad 500 ekonomicky aktivních obyvatel), ve kterých se míra nezam ěstnanosti snížila o více než t řetinu, pat ří Zbraslav a Rajhradice. Z 12 m ěst nacházejících se na území Brn ěnska se míra nezam ěstnanosti meziro čně snížila nejvíce v Mod řicích z 5,4 % na 4 % a nejmén ě poklesla v Rosicích z 7,7 % na 7,2 % a ve Šlapanicích 5,5 % na 5,2%.

Obr. 31: Index zm ěny míry nezam ěstnanosti na Brn ěnsku mezi roky 2005 a 2006.

Pramen: GIS – prostorová analýza, Ú řad práce Brno, 2006, vlastní výpo čty

Zkoumání a znázorn ění po čtu volných pracovních míst až do úrovn ě obcí je ovlivn ěné faktem, že ve velkém množství obcí nebylo evidováno žádné volné pracovní místo. Nejvíce pracovních míst se nacházelo ve m ěstech a v ětších obcích. P ři analýze po čtu uchaze čů p řipadajících na jedno volné pracovní místo bylo zjišt ěno, že nejvyšší hodnota ukazatele byla registrována ve Zbýšov ě (11,3) a nejnižší v Mod řicích (0,9).

6 ZM ĚNY VE STRUKTU ŘE ZAM ĚSTNANOSTI NA BRN ĚNSKU

6.1 Struktura zam ěstnanosti v odv ětvích NH v roce 1989

Po 2. sv ětové válce probíhala v Brn ě a okolí podle typického vzoru socialistických zemí industrializace. Brno získávalo stále více charakter pr ůmyslového m ěsta na úkor dalších funkcí. P řisp ěly k tomu centráln ě plánovaná ekonomika (CPE) a zam ěř ení na t ěžký pr ůmysl. Výroba se soust ředila do oblastí strojírenské a elektrotechnické výroby. Již v polovin ě 60. let p ůsobily dv ě t řetiny zam ěstnanc ů pr ůmyslu ve čty řech nejv ětších pr ůmyslových podnicích – Zetor, Zbrojovka, Královopolská strojírna a První brn ěnská strojírna. Na p řelomu 60. a 70. let 20. století se řadilo Brno spolu s Prahou a Ostravou mezi nejv ětší pr ůmyslová st řediska bývalého Československa (Mulí ček, O., 2004).

Situace na trhu práce na konci 80. let byla výrazn ě ovlivn ěna centráln ě plánovanou ekonomikou. Jejím hlavním cílem bylo dodržovat p ětiletý plán a tomu bylo pod řízeno veškeré d ění. Na jakých pozicích a kdo bude pracovat ur čovalo ve v ětšin ě p řípadech plánovací centrum prost řednictvím odbor ů okresních národních výbor ů. Výplata mezd měla být založena na ideologickém základ ě – všichni jsou si rovni, což vedlo k výrazné nivelizaci a deformované struktu ře mezd. Up řednost ňována byla „d ělnická t řída“ a zam ěstnanci na jiných pozicích byli ozna čování jako „pracující inteligence“ (Musil, P., 2006). Nezam ěstnanost byla v této dob ě tém ěř nulová a pokud existovala, jednalo se o tzv. skrytou nezam ěstnanost. Toto období se vyzna čovalo nízkou zadlužeností ekonomiky, která byla však celkov ě neefektivní, p řevažovaly velké podniky a trh práce byl zna čně deformován. Dalším typickým rysem tohoto období byla nadbyte čná zam ěstnanost (Horáková, M., 2005).

Na konci roku 1989 pracovalo na Brn ěnsku 304,2 tis. pracovník ů, z toho 249,5 tis. v měst ě Brn ě a 54,8 tis. v zázemí Brna. Pr ůmyslová odv ětví a stavebnictví soust ředily 52 % z celkového po čtu pracovník ů na Brn ěnsku, 42 % p ůsobilo v terciárním sektoru a v priméru pracovalo 6 % všech zam ěstnanc ů.

Při srovnání dat Brn ěnska s Českou republikou (obr. 32) je z řejmé, že nejv ětší mírou diferenciace se vyzna čoval primární sektor. Zde byl díky dominantnímu postavení Brna zemědělský charakter zázemí Brna potla čen. Na Brn ěnsku se tedy podíl zam ěstnaných v tomto sektoru pohyboval daleko pod pr ůměrem ČR, o čemž sv ědčí i hodnota indexu specializace (tab. 16). V sekundárním sektoru činil podíl zam ěstnanc ů v ČR 48,5 %, tedy o n ěco mén ě než v obou okresech. Zastoupení zam ěstnanc ů v pr ůmyslové výrob ě bylo na Brn ěnsku i v ČR podobné, podíl zam ěstnaných se tedy lišil zejména v odv ětví stavebnictví (v četn ě geologické a projektové činnosti), ve kterém bylo na Brn ěnsku zam ěstnáno 11,9 % pracovník ů, zatímco v ČR 8 % pracovník ů. Také index

specializace byl pro toto odv ětví vysoký, dosahoval hodnoty 1,5. V terciárním bylo v rámci ČR zam ěstnáno 38,4 % osob, tedy tém ěř o 4,5 procentní body mén ě než na Brn ěnsku.

Obr. 32: Podíl zam ěstnanc ů v jednotlivých sektorech NH na Brn ěnsku a v ČR k 31.12.1989.

60,0 51,9 48,5 50,0 42,1

[%] 38,4

ů 40,0

Brn ěnsko

stnanc 30,0 ě ČR

20,0 13,1 Podíl zam Podíl 10,0 6,0

0,0 I. sektor II. sektor III. sektor Sektory

Pramen: Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odv ětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ 1990, vlastní výpo čty

Tab. 15: Struktura zam ěstnanosti v odv ětvích NH na Brn ěnsku na konci roku 1989. Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko Sektory a odv ětví NH abs. % abs. % abs. % I. sektor 6 585 2,6 11 621 21,2 18 206 6,0 zem ědělství 4 309 1,7 10 735 19,6 15 044 5,0 lesnictví 1 030 0,4 585 1,1 1 615 0,5 vodní hospodá řství 1 246 0,5 301 0,5 1 547 0,5 II. sektor 130 940 52,5 27 012 49,3 157 952 51,9 pr ůmysl 97 420 39,1 24 248 44,3 121 668 40,0 stavebnictví 33 520 13,4 2 764 5,0 36 284 11,9 III. sektor 111 928 44,9 16 148 29,5 128 076 42,1 doprava a spoje 18 429 7,4 2 577 4,7 21 006 6,9 obchod 25 626 10,3 4 342 7,9 29 968 9,9 výzkum a vývoj 6 640 2,7 924 1,7 7 564 2,5 bytové hospodá řství 6 550 2,6 436 0,8 6 986 2,3 školství 18 610 7,5 3 430 6,3 22 040 7,2 zdravotnictví a sociální pé če 15 523 6,2 1 763 3,2 17 286 5,7 pen ěžnictví a pojiš ťovnictví 1 361 0,5 59 0,1 1 420 0,5 ostatní služby 19 189 7,7 2 617 4,8 21 806 7,2 Celkem 249 453 100,0 54 781 100,0 304 234 100,0 Pramen: Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odv ětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ 1990

Tab. 16: Index specializace odv ětví NH na Brn ěnsku na konci roku 1989. Sektory a odv ětví NH Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko I. sektor 0,2 1,6 0,5 zem ědělství 0,2 1,7 0,4 lesnictví 0,4 1,0 0,5 vodní hospodá řství 0,8 0,9 0,8 II. sektor 1,1 1,0 1,1 pr ůmysl 1,0 1,1 1,0 stavebnictví 1,7 0,6 1,5 III. sektor 1,2 0,8 1,1 obchod 1,0 0,6 0,9 doprava a spoje 1,0 0,8 1,0 výzkum a vývoj 2,2 1,4 2,1 bytové hospodá řství 1,8 0,5 1,5 školství 1,2 1,0 1,2 zdravotnictví a sociální pé če 1,2 0,6 1,1 pen ěžnictví a pojiš ťovnictví 1,1 0,2 0,9 ostatní služby 1,1 0,7 1,0 Celkem 1,0 1,0 1,0 Pramen: Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odv ětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ 1990, vlastní výpo čty

Rozdíly mezi Brnem a jeho zázemím samoz řejm ě existovaly (tab. 15). Díky svým půdním a klimatickým podmínkám má zázemí Brna bohatou zem ědělskou tradici. Na konci roku 1989 bylo v okrese Brno - venkov zam ěstnáno 20 % osob v zem ědělství. Toto odv ětví se vyzna čovalo vysokou mírou specializace. Index specializace m ěl hodnotu 1,7 (tab. 16). Dalo by se tedy říci, že relativní zastoupení pracovník ů v zem ědělství v okrese Brno - venkov bylo tém ěř 1,7x v ětší než relativní zastoupení pracovník ů v tomto odv ětví v celé ČR. V samotném m ěst ě byl podíl zem ědělských pracovník ů pochopiteln ě nízký, na konci sledovaného období činil 1,7 %. Struktura zam ěstnanosti v sekundárním sektoru byla v obou okresech z hlediska pom ěrného zastoupení velmi podobná. Jak v Brn ě, tak v jeho zázemí bylo zam ěstnáno p řibližn ě 50 % osob. Rozdíl se tedy vyrovnával v terciéru, kde v Brn ě p ůsobilo tém ěř 45 % zam ěstnaných, a to zejména v odv ětvích obchod (10,3 %.), školství (7,5 %), doprava a spoje (7,4 %.) a zdravotnictví (6,2 %.). Významný podíl m ělo také odv ětví ostatní služby (7,7 %.), které zahrnovalo nap ř. komunální, obchodní, nebo technologické služby. V okrese Brno - venkov činil podíl zam ěstnaných v terciéru 30 % z celkového po čtu pracovník ů v tomto okrese a stejn ě tak byly zam ěstnanecky nejvýznamn ějším odv ětvími obchod (7,9 %.) a školství (6,3 %.). Terciární sektor byl velmi d ůležitý pro pr ůmyslovou výrobu. N ěkterá jeho odv ětví se vyzna čovala vysokou mírou specializace (tab. 16). Jednalo se zejména o odv ětví v ědy a výzkumu, které prost řednictvím řady výzkumných ústav ů a v ědeckých pracoviš ť p ři vysokých školách, tvo řilo kvalitní a pevnou základnu pro brn ěnské pr ůmyslové podniky.

Vysokou mírou specializace se v Brn ě vyzna čovalo také odv ětví bytového hospodá řství. Pro 70. i 80 léta byla typická bytová výstavba zejména družstevní nebo podniková, která byla realizována p ředevším ve v ětších pr ůmyslových m ěstech. Vyšší index specializace na území Brna m ělo také školství, jeho hodnota zde dosahovala 1,5, v okrese Brno – venkov jen 1,0.

Jak už bylo řečeno, na konci 80. let bylo Brno ryze pr ůmyslovým m ěstem. K 31.12.1989 p ůsobilo na Brn ěnsku v pr ůmyslových odv ětvích 121,7 tis. zam ěstnanc ů. Na základ ě vývoje pr ůmyslu v různých etapách svého p ůsobení vznikla v Brn ě zna čná odv ětvová a územní koncentrace pr ůmyslu. Tab. 17 popisuje zastoupení zam ěstnanc ů v jednotlivých pr ůmyslových odv ětvích. Jednotlivé podíly vychází z celkového po čtu pr ůmyslových zam ěstnanc ů, nikoliv ze všech zam ěstnanc ů sektor ů NH. Jednozna čně dominantní postavení m ěla na Brn ěnsku strojírenská výroba. V Brn ě pracovalo ve strojírenství 54,9 % (53,4 tis.) zam ěstnanc ů pr ůmyslu a v jeho zázemí 32,8 % (7,9 tis.) z celkového po čtu pracovník ů v pr ůmyslu. Brno se svým zázemím v podílu zam ěstnanc ů výrazn ě p řed čilo ČR, kde ve strojírenství pracovalo 28,5 % osob z celkového po čtu zam ěstnaných v pr ůmyslu. Vysokou míru specializace, ale také územní koncentrace strojírenské výroby v Brn ě, potvrzuje index specializace (tab. 18), jehož hodnota byla na území Brna – m ěsta 1,9 a 1,2 v jeho zázemí. Brn ěnské podniky se staly zdrojem výrobního programu i pro další pr ůmyslové podniky, které ležely mimo hranice Brna a okolí. P říkladem m ůže být výroba kuli čkových ložisek, která m ěla své po čátky v brn ěnských ZKL, Zbrojovka či Tesla Brno, která p řenechala část fungující výroby Tesle Valašské Mezi říčí, Kolín a Liberec.

Tab. 17: Struktura zam ěstnanosti v odv ětvích pr ůmyslu na Brn ěnsku na konci roku 1989. Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko Odv ětví abs. % abs. % abs. % Pr ůmysl celkem 97 420 100,0 24 248 100,0 121 668 100,0 paliv a energetiky 4 276 4,4 2719 11,2 6 995 5,7 hutnický 158 0,2 - - 158 0,2 chemický 2 911 3,0 1 190 4,9 4 101 3,4 strojírenský 53 464 54,9 7 947 32,8 61 411 50,5 elektrotechnický 9 928 10,2 868 3,6 10 796 8,9 sklá řský a stavebních hmot 1 607 1,6 2 368 9,8 3 975 3,3 dřevozpracující 1 483 1,5 630 2,6 2 113 1,7 kovozpracující 2 199 2,3 671 2,8 2 870 2,4 papírenský a polygrafický 3 610 3,7 637 2,6 4 247 3,5 TOK* 9 360 9,6 4 831 19,9 14 191 11,7 potraviná řský 4 967 5,1 1 720 7,1 6 687 5,5 ostatní 3 457 3,5 667 2,8 4 124 3,4 Pramen: Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odv ětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ 1990, *TOK - textilní, od ěvní a kožed ělný pr ůmysl

Velkou tradici má na Brn ěnsku také textilní pr ůmysl. Na konci roku 1989 bylo v tomto odv ětví zam ěstnáno více než 14 tis. osob (11,1 %). Velký po čet pracovník ů zam ěstnávali jak klasické textilky jako Vln ěna a Mosilana, tak výrobci obuvi (p ř. Závody G. Klimenta). Zde je ovšem t řeba vyzdvihnout zázemí Brna, kde v textilním, kožedělném a od ěvním pr ůmyslu bylo zam ěstnáno tém ěř 20 % osob. V tomto sm ěru Česká republika za okresem Brno - venkov zaostávala, ve stejném odv ětví zam ěstnávala 13,1 % osob. Okres Brno – venkov se vyzna čoval vysokou mírou specializace, a to p ředevším díky kožed ělnému pr ůmyslu. Index specializace odv ětví TOK m ěl hodnotu 1,5, p řičemž samostatný kožed ělný pr ůmysl m ěl hodnotu 2,3. V Brn ě bylo v těchto odv ětvích zam ěstnáno 9,6 % osob, tedy tém ěř 9,5 tis.pracovník ů, avšak ve srovnání s ČR je tento podíl nižší a index specializace zdaleka nedosahuje hodnoty 1,0.

Tab. 18: Index specializace v odv ětvích pr ůmyslu na Brn ěnsku na konci roku 1989. Odv ětví Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko Pr ůmysl celkem 1,0 1,0 1,0 paliv a energetiky 0,4 0,9 0,5 hutnický 0,0 - 0,0 chemický 0,5 0,9 0,6 strojírenský 1,9 1,2 1,8 elektrotechnický 1,5 0,5 1,3 sklá řský a stavebních hmot 0,3 1,6 0,5 dřevozpracující 0,4 0,7 0,5 kovozpracující 0,4 0,5 0,4 papírenský a polygrafický 1,7 1,2 1,6 textilní 0,7 1,5 0,9 potraviná řský 0,7 1,0 0,8 ostatní 1,3 1,0 1,2 Pramen: Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odv ětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ 1990, vlastní výpo čty

Dalším významným odv ětvím Brn ěnska, co se tý če po čtu zam ěstnanc ů, byl elektrotechnický pr ůmysl. Zam ěstnával tém ěř 11 tis. pracovník ů (8,9 %), takže i ve srovnání s ČR (6,7 %) byl tento podíl vyšší, což podtrhuje index specializace, jehož hodnoto pro toto odv ětví byla 1,3, p řičemž v ětší koncentrace elektrotechnického pr ůmyslu byla spíše v Brn ě než v jeho zázemí. V podílu zam ěstnaných m ěl na Brn ěnsku významné postavení také pr ůmysl paliv a energetiky. Zam ěstnával tém ěř 7 tis. osob a na zam ěstnanosti v pr ůmyslu se podílel 5,7 %. Avšak ve srovnání s republikovým pr ůměrem (12,4 %) nebylo toto odv ětví p říliš významné. Za zmínku jist ě stojí i potraviná řský pr ůmysl, který se na Brn ěnsku po druhé sv ětové válce v po čtu zam ěstnanc ů propracoval až na druhé místo. Díky rychlému nár ůstu obyvatelstva bylo pot řeba adekvátní zásobování potravinami. Postupem času sice svoji pozici na špi čce ztrácel, ale i na konci 80. let zam ěstnával nemalý po čet osob. Ty se soust ředily zejména v masném pr ůmyslu, který m ěl

v Brn ě bohatou tradici, také v pekárenství, či v pivovarnictví. Na Brn ěnsku p ůsobilo v potraviná řství více než 6,5 tis pracovník ů, tedy 5,5 % osob. Ve srovnání s ČR je tento podíl nižší (6,9 %) a index specializace nedosahuje hodnoty 1,0.

Obr. 33: Struktura zam ěstnanosti v pr ůmyslových odv ětvích na Brn ěnsku a v ČR na konci roku 1989 (bez strojírenského pr ůmyslu). 20,0

[%] 16,0 ů

12,0 stnanc ě 8,0

4,0

Podíl zam Podíl 0,0

í í ý ý í n í y k ý t c c l ý n k k í í ý i t k c o j j t k i c i c k s a t i i u u c x ř t e n m i e s t m n c c f á g h a a t o r u e h a n r r r i e h h c h p c e p v n c z z g t í y a e o n o o l r r t a t b v v o o e e o v k ř p p i e v k l l a d a a e t s ý p k a s ý n e k r s í ř p lá a Brn ěnsko k p s ČR Odv ětví

Pramen: Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odv ětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ 1990, vlastní výpo čty Pozn.: Pro lepší srovnatelnost nebylo do grafu zahrnuto strojírenství, které vykazuje výrazn ě vyšší hodnoty

Pro ucelení hodnocení zam ěstnanosti v pr ůmyslu na Brn ěnsku je t řeba zmínit odv ětví, které se sice na celkové zam ěstnanosti významn ě nepodílelo, avšak v rámci celé republiky m ělo d ůležité postavení. Jedná se o papírenský a polygrafický pr ůmysl, jehož index specializace na Brn ěnsku m ěl hodnotu 1,6, avšak pojímal jen 3,5 % zam ěstnaných. Do jisté míry m ěl podobné postavení pr ůmysl sklá řský a stavebních hmot. V rámci celkového po čtu pr ůmyslových pracovník ů na Brn ěnsku nehrál velkou roli, avšak v zázemí Brna, zejména díky p řítomnosti řady podnik ů zabývajících se p řípravou stavebních hmot, našel v tomto odv ětví uplatn ění velký po čet pracovník ů. Také index specializace v rámci brn ěnského zázemí byl vysoký, dosahoval hodnoty 1,6.

6.1.1 Nejv ětší pr ůmyslové podniky na Brn ěnsku na konci 80. let

V roce 1989 p ůsobilo na Brn ěnsku 79 pr ůmyslových subjekt ů (databáze CRR MU). V tab. 19 jsou uvedeny podniky, které m ěly v roce 1989 více než 1,5 tis. zam ěstnanc ů. Těchto 17 podnik ů zam ěstnávalo více než polovinu veškerého obyvatelstva pracujícího

v pr ůmyslu na Brn ěnsku. V ětšina m ěla svá ředitelství a závody p římo v Brn ě, ale řada z nich sídlila i mimo brn ěnský prostor. Nap ř. První brn ěnská strojírna m ěla sv ůj závod v Oslavanech, MEZ v Drásov ě a CEVA m ěla krom ě malom ěř ické cementárny také cementárnu v Mokré Horákov a vápenici v Čebín ě.

Tab. 19: Nejv ětší pr ůmyslové podniky na Brn ěnsku na konci roku 1987 (nad 1500 zam ěstnanc ů). Po čet Po řadí Název Okres Místo zam ěstnanc ů 1 Zetor BM Brno 10 351 2 Zbrojovka BM Brno 9 415 3 První brn ěnská strojírna BM, BV Brno, Oslavany 6 717 4 Královopolská strojírna BM Brno 6 557 5 TOS Ku řim BO Ku řim 4 572 6 Tesla BM Brno 3 007 7 Chemont BM Brno 2 608 8 ETZ J. Fu číka BM Brno 2 593 9 Elektro-montážní podnik BM Brno 2 436 10 Sigma Brno BM Brno 2 375 11 MEZ BM, BV Brno, Drásov 2 309 12 závod G.K. T řebí č BO Hrušovany u Brna 1 882 13 Vln ěna Brno BM Brno 1 868 14 CEVA BM, BV Brno, Mokrá Horákov, Čebín 1 841 15 Šmeralovy závody Brno BM Brno 1 828 16 Mosilana BM, BV Brno, Ivan čice 1 825 17 ZTS BM, BV Brno, Rosice 1 622 Pramen: Databáze CRR MU Brno pr ůmysl 1989 (Uvedené podniky m ěly své závody i mimo Brno a jeho zázemí, avšak po čet pracovník ů uvedený v tab. 19 se týká jen pobo ček nacházejících se v okrese Brno – m ěsto - BM a Brno – venkov - BV)

Jak už bylo řečeno nejvíce zam ěstnanc ů pojímaly podniky Zetor a Zbrojovka. Po čátky Zetoru sahají až do roku 1946. Od té doby se podnik rozvíjel a pozd ěji pat řil spolu s dalšími v rámci řady výrobních program ů socialistického pr ůmyslu k monopolním producent ům (Mulí ček, O., 2004). V roce 1989 zam ěstnával Zetor na Brn ěnsku p řes 10 tis. osob. Zbrojovka vznikla již v roce 1918 z armádních d ělost řeleckých dílen. Její výroba se postupn ě vyvíjela od oprav vagónu a vojenských pušek, p řes automobily, jízdní kola až po obráb ěcí stroje. V 80. letech se její výroba soust ředila p ředevším na kancelá řskou, sd ělovací a výpo četní techniku, na výrobu dieselových motor ů pro traktory a speciálního ná řadí. Již v roce 1946 zam ěstnávala p řes 7,5 tis. pracovník ů. Svého vrcholu v po čtu zam ěstnaných osob však dosahovala v šedesátých letech. Dále m ěl po čet zam ěstnaných sestupnou tendenci a na konci 80. letech zam ěstnávala Zbrojovka na Brn ěnsku necelých 9,5 tis. osob.

Specialista na parní kotle a parní turbíny První brn ěnská strojírna byla rovn ěž významným zam ěstnavatelem na Brn ěnsku. B ěhem jejího rozvoje se po čet pracovník ů vyhoupl na hodnotu vyšší než 10 tis. v roce 1966, dále se zam ěstnanost pohybovala kolem 9,5 tis. osob. V roce 1989 pak zam ěstnávala První brn ěnská strojírna p řes 6 tis. osob v brn ěnském závodu a více než 350 osob v závodu v Oslavanech. Mezi podniky, které zam ěstnávaly více než 5 tis. osob pat řila také Královopolská strojírna (6,5 tis.). Z tradic brn ěnské Zbrojovky vyšel další významný zam ěstnavatel sídlící v okrese Brno – venkov TOS Ku řim s 4,5 tis.pracovníky. Tesla, která m ěla řadu koncern ů po celé České republice i na Slovensku, ve svých brn ěnských závodech zam ěstnávala p řes 3 tis. osob.

Jak už bylo zmi ňováno historie textilního pr ůmyslu na Brn ěnsku sahá až daleko do minulosti. P řed nástupem etapy strojírenských podnik ů pat řil textilní pr ůmysl coby zam ěstnavatel na vrchol, i když na vývoji po čtu zam ěstnanc ů se zna čně podepisovaly události, které naši zemi postihly. Významnými textilkami byly Mosilana a Vln ěna. První zmi ňovaná vznikla již v roce 1946 jako Moravskoslezské vlna řské závody. Pozd ěji byly z Mosilany vy člen ěny n ěkteré závody a byly z řízeny národní podniky Vlnap a Lanus. Název Lanus byl následn ě nahrazen názvem Vln ěna. Po čet zam ěstnanc ů obou textilek se postupn ě snižoval a na konci 80. let zam ěstnávaly dohromady p řibližn ě 3,7 tis. osob.

Mezi další významné zam ěstnavatele pat řily rovn ěž ETZ J. Fu číka (2,6 tis.), Sigma Brno (2,4 tis.), MEZ (2,3 tis.), či Šmeralovy závody s 1,8 tis. zam ěstnanci, které vzešly ze Spojených brn ěnských sléváren. Nad 1 tis. osob zam ěstnávaly také nap ř. Jihomoravské elektrárny nebo Brn ěnské papírny.

6.2 Struktura zam ěstnanosti v roce 2001

Struktura zam ěstnanosti se od roku 1989 výrazn ě zm ěnila. Na tuto zm ěnu m ěl vliv zejména útlum a zánik velkých podniků a také vznik nových podnik ů spojených v ětšinou se zahrani čními investory. Jak už bylo zmi ňováno v předchozích kapitolách b ěhem desetiletí došlo k výraznému úbytku pracovník ů sekundárního sektoru ve prosp ěch sektoru terciárního. Celkový po čet pracovník ů se v pr ůběhu desetiletí snížil.

Na základ ě s čítání lidu z roku 2001 bylo zjišt ěno, že po čet pracovník ů klesl od roku 1989 tém ěř o 55 tis.. K 1.3.2001 bylo na Brn ěnsku zam ěstnáno necelých 250 tis. pracovník ů, což p ředstavuje podíl 5,2 % z celkového po čtu zam ěstnaných osob v ČR. Během devadesátých let rostl po čet pracovník ů terciárního sektoru na úkor sekundárního sektoru, ale také na úkor primárního sektoru. V roce 2001 p ůsobilo v primárním sektoru 2,3 % zam ěstnaných, v sekundárním sektoru 34,9 % a terciární sektor pojímal 62,8 % zam ěstnaných.

Tab. 20: Struktura zam ěstnanosti na Brn ěnsku podle odv ětví NH k 1.3.2001. Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko Sektory a odv ětví NH abs. % abs. % abs. % I. sektor 1 925 1,1 3 716 5,1 5 640 2,3 II. sektor 54 015 30,6 33 206 45,5 87 220 34,9 pr ůmysl celkem 35 827 20,3 24 457 33,5 60 284 24,1 těžební 198 0,1 209 0,3 407 0,2 potraviná řský 3 536 2,0 2 864 3,9 6 400 2,6 textilní, od ěvní a kožed ělný 3 154 1,8 3 316 4,5 6 470 2,6 dřevozpracující 1 068 0,6 1 245 1,7 2 313 0,9 papírenský a polygrafický 2 239 1,3 968 1,3 3 207 1,3 chemický 1 543 0,9 844 1,2 2 387 1,0 sklá řský a stavebních hmot - - 342 0,5 342 0,1 hutnický a kovozpracující 4 284 2,4 3 613 4,9 7 897 3,2 strojírenský 8 931 5,1 5 436 7,4 14 367 5,8 elektrotechnický 4 131 2,3 1 933 2,6 6 065 2,4 ostatní zpracovatelský pr ůmysl 2 998 1,7 1 998 2,7 4 996 2,0 výroba energie a vody 3 745 2,1 1 688 2,3 5 433 2,2 stavebnictví 18 188 10,3 8 749 12,0 26 936 10,8 III. Sektor 120 780 68,3 36 115 49,4 156 895 62,8 obchod 24 600 13,9 8 640 11,8 33 240 13,3 pohostinství a ubytování 7 761 4,4 2 300 3,1 10 061 4,0 doprava a spoje 12 016 6,8 5 088 7,0 17 104 6,8 pen ěžnictví a pojiš ťovnictví 4 386 2,5 1 177 1,6 5 563 2,2 služby pro podniky 18 683 10,6 3 968 5,4 22 651 9,1 ve řejná správa 11 998 6,8 3 948 5,4 15 946 6,4 školství 14 368 8,1 3 888 5,3 18 256 7,3 zdravotnictví a sociální pé če 14 466 8,2 4 059 5,6 18 525 7,4 ostatní služby 12 502 7,1 3 048 4,2 15 549 6,2 Celkem 176 719 100,0 73 037 100,0 249 756 100,0 Pramen: S čítání lidu, dom ů a byt ů 2001, ČSÚ

Zm ěny v sekundárním sektoru na Brn ěnsku postihly zejména pr ůmyslová odv ětví. Zatímco v roce 1989 činil podíl zam ěstnaných v pr ůmyslových odv ětví 40 %, v roce 2001 činil tento podíl 24,1 %. Z hlediska po čtu zam ěstnanc ů pat řilo mezi nejvýznamn ější odv ětví stále strojírenství, dále pak hutnický a kovozpracující pr ůmysl. Podíl osob pracujících ve stavebnictví se p říliš nezm ěnil, v obou letech p ůsobilo v tomto odv ětví kolem 11 % zam ěstnaných. Jak už bylo řečeno, terciární sektor v roce 2001 pojímal tém ěř dv ě t řetiny zam ěstnaných na Brn ěnsku. Z hlediska zam ěstnanosti bylo v roce 2001 stejn ě jako v roce 1989 nejvýznamn ějším odv ětvím obchod, kde bylo zam ěstnáno 13,3 % osob. 9,1 % osob zam ěstnávalo nov ě vzniklé odv ětví služby pro podniky zahrnující také v ědu, výzkum a činnosti v oblasti nemovitostí. P řes 7 % osob zam ěstnávalo jak zdravotnictví a sociální pé če, tak školství.

Stejn ě jako v roce 1989 existovaly i v roce 2001 rozdíly mezi Brnem a zázemím. Zázemí Brna zam ěstnávalo v ětší podíl osob nejen v primárním sektoru, ale také v sekundárním sektoru. Naopak podíl zam ěstnaných ve službách byl ve srovnání s Brnem daleko nižší. Jednotlivá odv ětví se výrazn ě nelišila, v ětšinou se jednalo o n ěkolik procentních bod ů. Nejv ětší rozdíl v podílu zam ěstnaných mezi Brnem a zázemím byl registrován v odv ětví služby pro podniky, kde Brno zam ěstnávalo 10,6 % osob a zázemí pouze 5,4 % osob. Rozdíl nad 2,5 procentních bod ů ve prosp ěch Brna bylo zaznamenáno také v odv ětvích zdravotnictví, školství a ostatní služby. Naopak zázemí Brna vykazovalo vyšší podíly zam ěstnaných v dřevozpracujícím, hutnickém a kovozpracujícím pr ůmyslu.

Tab. 21: Index specializace v sektorech a odv ětvích NH na Brn ěnsku k 1.3.2001. Index specializace Odv ětví NH Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko I. sektor 0,2 1,1 0,5 II. sektor 0,7 1,1 0,9 pr ůmysl celkem 0,6 1,1 0,8 těžební 0,1 0,2 0,1 potraviná řský 0,5 1,0 0,7 textilní, od ěvní a kožed ělný 0,5 1,2 0,7 dřevozpracující 0,3 0,8 0,5 papírenský a polygrafický 1,0 1,1 1,0 chemický 1,6 2,2 1,8 sklá řský a stavebních hmot - 0,3 0,1 hutnický 0,6 1,2 0,8 strojírenský 0,9 1,3 1,0 elektrotechnický 1,3 1,5 1,4 ostatní zpracovatelský pr ůmysl 0,7 1,2 0,8 výroba energie a vody 1,0 1,0 1,0 stavebnictví 1,1 1,3 1,2 III. Sektor 1,3 0,9 1,2 obchod 1,2 1,0 1,2 pohostinství a ubytování 1,1 0,8 1,0 doprava a spoje 0,9 1,0 0,9 pen ěžnictví a pojiš ťovnictví 1,1 0,7 1,0 služby pro podniky 1,9 1,0 1,6 ve řejná správa 1,0 0,8 1,0 školství 1,4 0,9 1,3 zdravotnictví a sociální pé če 1,4 0,9 1,2 ostatní služby 1,3 0,8 1,1 Celkem 1,0 1,0 1,0 Pramen: S čítání lidu, dom ů a byt ů 2001, ČSÚ, vlastní výpo čty

Při srovnání dat Brn ěnska s ČR nebyl primární ani sekundární sektor celkov ě p říliš významný, index specializace byl u obou nižší než 1,0. Významná však byla n ěkterá odv ětví sekundárního sektoru. Nejvyšší index specializace vykazoval chemický pr ůmysl (1,8) a pr ůmysl elektrotechnický (1,4). Index specializace 1,2 m ělo také stavebnictví.

Nejen co do po čtu zam ěstnanc ů, ale také z hlediska významu byl dominantní sektor služeb, jehož index specializace dosahoval hodnoty 1,2. Ve srovnání s ČR byly podíly zam ěstnaných na Brn ěnsku tém ěř ve všech odv ětvích stejné nebo vyšší. Výjimku tvo řilo pouze odv ětví doprava a spoje, kde byl index specializace menší než 1,0. Nejvýznamn ějšími odv ětvími byly služby pro podniky s indexem specializace 1,6 a školství 1,3. Hodnotu vyšší než jedna vykazovalo rovn ěž odv ětví obchod, zdravotnictví a ostatní služby.

6.3 Vliv dojíž ďky za prací na zam ěstnanost na Brn ěnsku

Dojíž ďka za prací tvo ří významnou složku prostorové mobility obyvatelstva. Je vyvolaná p ředevším nesouladem mezi rozmíst ěním ekonomicky aktivního obyvatelstva a pracovních p říležitostí. Jednozna čně se podílí na formování funk čně prostorových vazeb v sídelní struktu ře. Dojíž ďkou se rozumí pohyb obyvatelstva p řes administrativní hranice obce a pro analýzu dojíž ďky do zam ěstnání jsou d ůležité informace o objemu, sm ěru a frekvenci dojíž ďky.

Dojíž ďka za prací je jedním z možných a častých zp ůsob ů, jak vyjád řit vztah zázemí ke svému jádru. Za dojíž ďkové zázemí Brna jsou považovány ty obce, ze kterých alespo ň 10 % zam ěstnaných vyjíždí do Brna (Krej čí, T. a kol, 2004). Pokud by se tímto zp ůsobem vymezovalo zázemí Brna, složení obcí, jež do n ěj náleží, by bylo odlišné od složení obcí okresu Brno – venkov. Do dojíž ďkového zázemí by se řadily obce i s jiných okres ů a naopak n ěkteré obce okresu Brno – venkov by v tomto vymezení nebyly.

Od roku 1991 se charakter dojíž ďky za prací do Brna zm ěnil. Celkov ě se po čet dojížd ějících zvýšil, avšak poklesla dojíž ďka z obcí nacházejících se v blízkosti Brna a naopak vzrostla dojíž ďka za prací ze vzdálen ějších obcí. D ůvodem je pravd ěpodobn ě fakt, že v nejbližším zázemí Brna vznikaly krom ě výstavby rodinných dom ů rovn ěž pracovní p říležitost p ředevším v oblasti terciárního sektoru a byly koncentrovány zejména v obcích s výhodnou dopravní dostupností. Tato situace byla jednozna čně spojena s prohlubujícím se procesem suburbanizace na Brn ěnsku (Krej čí, T. a kol, 2004).

Tab. 22 rozebírá po čet dojížd ějících ze zázemí p ředstavované okresem Brno - venkov do Brna a naopak. V roce 2001 dojížd ělo do Brna 65,1 tis. osob, z toho tém ěř 45 % dojížd ělo z okresu Brno – venkov, tedy ze zázemí Brna jak je definované v této diplomové práci. Význam primárního sektoru je z hlediska dojíž ďky ze zázemí do Brna zanedbatelný. Do sekundární sektoru dojížd ělo ze zázemí do Brna tém ěř 12 tis. osob, což p ředstavovalo podíl 44,5 % na všech dojížd ějících do tohoto sektoru do Brna. Do sektoru služeb vyjížd ělo p řes 17 tis. osob, tedy 45 % z celkového po čtu dojížd ějících do tohoto sektoru. I p řes pokles dojíž ďky v nejbližším zázemí Brna vysoké podíly jednotlivých sektor ů dokazují význam pracovní síly zázemí Brna pro samotné m ěsto.

Tab. 22: Struktura zam ěstnaných vyjížd ějících za prací ze zázemí do jádra a naopak na Brn ěnsku k 1.3.2001. zázemí → jádro jádro → zázemí Sektory NH abs. %* abs. %* I. sektor 348 49,9 183 49,5 II. sektor 11 810 44,5 2 461 51,6 III. sektor 17 055 45,0 2 937 40,7 Celkem 29 213 44,9 5 581 41,3 Pramen: SLDB 2001, ČSÚ, vlastní výpo čty * % - podíl zam ěstnaných dojížd ějících do Brna z okresu Brno – venkov z celkového po čtu všech dojížd ějících do Brna.

Po čet vyjížd ějících za prací z Brna do zázemí je samoz řejm ě výrazn ě nižší. V roce 2001 takto vyjížd ělo 5,6 tis. osob, z toho jen nepatrná část do primárního sektoru. Do sekundéru v zázemí Brna dojížd ělo necelé 2,5 tis. zam ěstnaných, což p ředstavovalo více než polovinu dojížd ějících do tohoto sektoru a do sektoru služeb dojížděli necelé 3 tis. zam ěstnaných, tedy 40,7 % z celkového po čtu dojížd ějících. Nižší podíl dojížd ějících do sektoru služeb ovliv ňuje fakt, že řada ekonomicky aktivních obyvatel z Brna dojíždí za službami do Prahy. Z Brna do Prahy vyjíždí celkem 1 ,9 tis. zam ěstnaných a z toho 78,5 % do sektoru služeb.

Jednotlivé dojíž ďkové proudy mají vliv na strukturu zam ěstnanosti. Struktura zam ěstnanosti podle s čítání lidu sice podává informace o obyvatelstvu ekonomicky aktivním resp. zam ěstnaném, které m ělo trvalé bydlišt ě na území Brn ěnska, avšak v těchto údajích nebylo zahrnuto obyvatelstvo vyjížd ějící a dojížd ějící za prací na Brn ěnsko, které má trvalé bydlišt ě mimo Brn ěnsko. Vezmeme-li v úvahu po čet dojížd ějících a po čet vyjížd ějících do Brna resp. z Brna, struktura zam ěstnanosti Na Brn ěnsku se m ůže více, či mén ě výrazn ě zm ěnit.

Tab. 23: Struktura zam ěstnanosti podle sektoru NH na Brn ěnsku po zohledn ění vyjížd ějících a dojížd ějících za prací k 1.3.2001. Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko Sektory NH abs. % abs. % abs. % I. sektor 2 252 1,0 3 695 7,0 5 947 2,1 II. sektor 75 800 33,2 26 333 49,9 102 133 36,3 III. sektor 150 443 65,8 22 768 43,1 173 211 61,6 Celkem 228 495 100,0 52 796 100,0 281 291 100,0 Pramen. SLDB 2001, ČSÚ, vlastní výpo čty Po zohledn ění dojíž ďky resp. vyjíž ďky za prací se tedy celkový po čet zam ěstnaných na Brn ěnsku zvýšil z 249,8 tis. osob na 281,3 tis. osob. Podíl zam ěstnaných v jednotlivých sektorech na Brn ěnsku se výrazn ě nezm ěnil. Primární sektor zam ěstnával 2,1 %, sekundární sektor si s 36,3 % zam ěstnanými mírn ě polepšil na úkor sektoru služeb, který po zohledn ění dojíž ďky zam ěstnával 61,6 %. Rozdíly se objevily až mezi okresy.

Zatímco v Brn ě po zohledn ění dojíž ďky stoupl celkový po čet zam ěstnaných z 176,7 tis. osob na 228,5 tis., v zázemí Brna se po čet zam ěstnaných snížil z 73 tis. na 52,8 tis. V podílu zam ěstnaných v jednotlivých sektorech v Brn ě nedošlo k výrazným zm ěnám, pouze se nepatrn ě zvýšil podíl sekundárního sektoru na úkor terciárního sektoru. V zázemí Brna vzrostl význam jak primárního sektoru, tak sektoru sekundárního, ve kterém se podíl pracovník ů zvýšil o více než 4 procentní body, zatímco sektor služeb vykazoval podíl pracovník ů o 6,3 procentních bod ů nižší než p řed zohledn ěním dojíž ďky a vyjíž ďky za prací.

Zhoršující se situace na trhu práce v po čáte čních letech nového tisíciletí bývá často od ůvod ňována úbytkem po čtu pracovních míst. Jako podkladové materiály pro tuto hypotézu sloužily výsledky ze s čítaní lidu z let 1991 a 2001. B ěhem tohoto období po čet obsazených pracovních míst výrazn ě klesl. Výsledky t ěchto dvou s čítání však nejsou zcela srovnatelné, již ve vymezení pojmu „ekonomicky aktivní obyvatelstvo“ se dají najít rozdíly. V roce 1991 se do této kategorie řadili i ženy na tzv. další mate řské dovolené a osoby pobírající rodi čovský p řísp ěvek, pokud trval jejich pracovní pom ěr. V roce 2001 byly tyto kategorie zahrnuty do ekonomicky neaktivního obyvatelstva. V roce 1991 se také při výpo čtu po čtu pracovních místa uvažovalo ekonomicky aktivní obyvatelstvo v četn ě osob nezam ěstnaných, z řejm ě z toho d ůvodu, že jejich po čet nebyl p říliš vysoký. V roce 2001 bylo p ři výpo čtu pracovních míst uvažováno jen s osobami zam ěstnanými. Vezmou- li se v potaz tyto a ješt ě řada dalších skute čností, je z řejmé, že úbytek pracovních míst nebyl v Brn ě a jeho zázemí tak výrazný a nelze tedy p ředpokládat, že nár ůst nezam ěstnanosti v následující letech byl zp ůsoben výhradn ě úbytkem po čtu pracovních míst (Krej čí, T. a kol., 2004).

6.4 Zahrani ční investo ři na Brn ěnsku

Krom ě dojíž ďky a vyjíž ďky ovliv ňují zam ěstnanost a v ůbec celkovou situaci na trhu práce zahrani ční investo ři. V dnešní dob ě stále postupujícího procesu globalizace se prost řednictvím časoprostorové komprese i vzdálená místa stávají bližší. M ěsta i regiony mezi sebou soupe ří a snaží se vyzdvihnout své kvality a p řednosti, aby p řilákaly firmy i zahrani ční investory práv ě na jejich území. A č by se na první pohled mohlo zdát, že p řiliv zahrani čních investic je spíše ekonomickým tématem a p ředm ětem ekonomických analýz, trh práce je nedílnou sou částí tohoto procesu, nebo ť zahrani ční investice s sebou přináší pracovní p říležitosti a tím zárove ň ovliv ňují a rozvíjí trh práce.

Během ekonomické transformace v České republice docházelo mimo privatizace, také k zakládání zcela nových areál ů v nových oblastech tzv. na zelené louce. Tyto provozovny často vznikaly práv ě z podn ětu zahrani čních investor ů, kte ří prost řednictvím přímých zahrani čních investic (PZI), realizovali své podnikatelské zám ěry na našem území. Tyto investice p řispívaly ke vzniku nových pracovních míst a částe čně tak byl

kompenzován propad velkých pr ůmyslových podnik ů. Práv ě tyto nov ě založené podniky zřejm ě p řisp ěly k oddálení vysoké míry nezam ěstnanosti, která byla po p řechodu ze systému centráln ě plánované ekonomiky na tržní systém hospodá řství, o čekávána (Palcrová, Š., 2007).

Přímé zahrani ční investice mají na zam ěstnanost a obecn ě na trh práce zna čný vliv. Podle ČNB je p římou zahrani ční investicí 10% a vyšší podíl zahrani čního investora na základním jm ění spole čnosti, p řičemž podmínkou je trvalý zájem investora o spole čnost a také jeho podíl na řízení. Investo ři mimo jiné p ři výb ěru lokalit, do nichž by mohli investovat, kladou d ůraz na vyvinutou infrastrukturu a na kvalifikovanost pracovní síly, což bývá často považováno práv ě za p řednosti brn ěnské aglomerace. Z důvodu nižších náklad ů byla více podporována stavba provozoven na zelené louce, nebo ť revitalizace starých objekt ů byla často nákladn ější a složit ější.

Jedna z prvních areál ů zahrani ční spole čnosti vybudovaný na zelené louce v zázemí Brna v Moravanech, byl v 1. polovin ě 90. let byl nový závod JULI Motorenwerk, spole čný podnik dvou n ěmeckých spole čností LINDE AG a JUNGHEINRICH AG. Tento závod se specializoval na stavbu stroj ů s mechanickým pohonem a také na výrobu elektromotor ů. V sou časnosti tato spole čnost zam ěstnává p řibližn ě 400 osob a pat ří tak k předním zam ěstnavatel ům brn ěnského zázemí. Naopak bývalé výrobní haly podniku Botex Hrušovany u Brna využila n ěmecká spole čnost Romika. Vznikla tak firma Romika Industrie a.s., která se specializovala na výrobu obuvi a v roce 2003 zam ěstnávala p řes 400 osob. V sou časnosti je společnost v konkursu.

Dalším p říkladem brzkého vstupu zahrani ční investice do pr ůmyslového podniku může být vstup zahrani čního kapitálu do První brn ěnské strojírny. Po zm ěnách v roce 1989 prošla spole čnost hlubokou restrukturalizací. V roce 1993 byl založen spole čný podnik ABB První brn ěnská strojírna s nadnárodním koncernem Asea Brown Boveri. V té dob ě vlastnila ABB podíl 67 % a První brn ěnská strojírna 33 %. V roce 1997 odkoupila ABB 33 % podíl a umožnila tak První brn ěnské strojírn ě privatizaci tzv. českou cestou, kdy si spole čnost koupil její management. Spole čnost ABB První brn ěnská strojírna se přejmenovala na ABB Energetické systémy a pozd ěji po vstupu ALSTOM na ABB ALSTOM Power Czech (Brno Business, 2000). Po necelém roce prodala ABB sv ůj podíl a vznikla tak spole čnost ALSTOM Power. Dalším aktérem vstupujícím na scénu byla spole čnost Siemens, která v roce 2003 odkoupila od ALSTOMU divizi turbín a o rok pozd ěji tak vznikla firma Siemens Industrial Turbomachinery. V červnu 2006 odkoupila od ALSTOMU další divizi, a to Heat Recovery and Plants, spole čnost AUSTRIAN Energy & Environment AG.

Spole čnost Siemens vstoupila v roce 1994 do p ůvodního závodu MEZ v Drásov ě, který se stal sou částí podniku Siemens se sídlem v Mohelnici. V roce 2001 se závod

osamostatnil a vznikla tak nová spole čnost SEM Drásov Siemens Electric Machines, která na konci roku 2006 zam ěstnávala tém ěř 500 osob. Dalšími p říklady vstupu zahrani čního kapitálu je spole čnost Českomoravský cement (cementárna Mokrá, vápenice Čebín), kde se uplatnil rakouský kapitál spole čnosti Heidelberg Cement, nebo spole čnost BEGHELL – ELPLAST, významný výrobce nouzového osv ětlení, která vznikla v roce 1999 vstupem italské spole čnosti Beghelli do brn ěnské firmy Elplast. Po vstupu zahrani čního kapitálu bylo nutné provést radikální zm ěny, které vedly k revitalizaci podniku, došlo k rozší ření sortimentu a investicím do nových technologií.

Za zmínku stojí také transformace a vstup zahrani čního kapitálu do podniku Zetor, jednoho z nejúsp ěšn ějších zam ěstnavatel ů osmdesátých let. Situace v tomto n ěkolikrát státem oddlužovaném podniku, který b ěhem devadesátých let procházel zna čnou krizí, se zlepšila po vstupu slovenské skupiny HTC Holding, která odkoupila asi 98% akciový podíl v Zetoru. Nadále byla zahájena realizace restrukturaliza čních opat ření ke snížení náklad ů p ři udržení úrovn ě prodeje traktor ů, motor ů, a náhradních díl ů. Spole čnost v posledních letech zam ěstnává trvale více než tisíc pracovník ů a stále zvyšuje produkci i kvalitu výrobk ů. V případ ě dalšího giganta z osmdesátých let – Zbrojovky Brno se úsp ěšný návrat na sv ětové trhy nekonal. Spole čnost byla v devadesátých letech rozdrobena v rámci holdingu na n ěkolik dce řiných spole čností. Ty byly postupn ě rozprodávány, likvidovány nebo vstupovaly do konkurzu. V Brn ě a jeho zázemí se v sou časné dob ě zabývá výrobou tradi čních zbraní mén ě než 100 (Toušek, V., Vašková, L., 2003).

K lepšímu vývoji situace na trhu práce, ke zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu a v ůbec ke zvýšení zájmu o investování domácích i zahrani čních investor ů v ČR měl v roce 1998 p řisp ět nov ě zavedený systém investi čních pobídek. Spole čnostem byly a jsou poskytovány výhody v podob ě dotací na nov ě vytvo řená pracovní místa a dotací na rekvalifikaci, dalšími výhodami jsou rovn ěž da ňové a celní úlevy, nebo možnost levn ějšího získání pozemku. Z hlediska investic mají rostoucí význam pr ůmyslové a v ědeckotechnické parky. Ty se jako specifická forma investi ční pobídky stávají pro zahrani ční investory stále více atraktivn ější. Lákavé je zejména kvalitní zázemí umož ňující rozvoj spole čnosti. Úsp ěšnými pr ůmyslovými zónami na Brn ěnsku jsou Central Trade Park Mod řice a Central Trade Park Brno na Černovické terase. V ědeckotechnickým parkem je pak Český technologický park Brno, který je p řipojen k budovám Vysokého učení technického, kde má také zdroj kvalifikované pracovní síly. Tento park vznikl jako spole čná investice m ěsta Brna a britské nadnárodní spole čnosti P&O. Poskytuje prostory především pro výzkum, vývoj a lehký pr ůmysl. P říkladem renomované spole čností, která se v roce 2001 rozhodla založit své technické a výzkumné centrum práv ě zde, je po číta čová firma IBM Global Services Delivery Center .

Mod řická pr ůmyslová zóna je od svého vzniku spjata se spole čností CTP Project Incest, která v ČR investuje na více místech. Spole čnost byla založena v roce 1996 skupinou nizozemských stavebních podnikatel ů a investor ů. V roce 2001 skoupila pozemky, snažila se vybudovat dostate čnou infrastrukturu, za čala stav ět výrobní prostory na klí č a pronajímat je vybraným spole čnostem. Prvními podniky, které v CTP zahájily svou činnost byly v roce 2002 logistická spole čnost Danzas a výrobce automatických dve řních systém ů pro kolejová vozidla IFE CR, který na konci roku 2006 zam ěstnával p řes 300 osob. V roce 2002 byly dostav ěny prostory také pro britsko-americkou spole čnost IMI Norgren, výrobce strojírenských komponent ů pro vzduchotechniku. Mezi další investory a zárove ň významné zam ěstnavatele pat ří nap ř. spole čnost Andrew Telecommunications poskytující systémy a služby pro komunika ční za řízení, nebo spole čnost s americkým kapitálem Danaher Motion, která vyrábí pr ůmyslové aplikace pro letecký a vojenský pr ůmysl. Tato spole čnost na konci roku 2006 zam ěstnávala p řes 300 osob.

Mod řická pr ůmyslová zóna a Černovická terasa mají pom ěrn ě odlišný „výrobní program“, zatímco pr ůmyslová zóna v Mod řicích se stále více orientuje na nevýrobní investice (logistika, distribuce, výzkum a vývoj) menších a st ředních spole čností, Černovická terasa hledá p ředevším st řední a v ětší investory ve zpracovatelském pr ůmyslu (Kunc, J., 2005). Historie pr ůmyslové zóny Černovická terasa je spojována se spole čností Flextronics, která je p říkladem nezda řené investi ční pobídky. Tato spole čnost získala podporu ve form ě p římých dotací na volná pracovní místa, da ňových úlev a také možnost využívat bezcelní zóny. Velká podpora byla také ze strany Brna a místního ú řadu práce. Spole čnost koupila pozemky o rozloze 40 ha za 1 K č ro čně, na oplátku však p řislíbila vytvo ření až 3. tis. pracovních p říležitostí a investice po dobu dalších p ěti let (Toušek, V. a kol., 2006). Její p říchod byl jeden z pozitivních vliv ů na zam ěstnanost na Brn ěnsku. V období svého nejv ětšího rozmachu zam ěstnávala kolem 2 tis. osob. Pro své zam ěstnance zajiš ťovala také n ěkolik dotovaných autobusových linek. Vytvo řila se pom ěrn ě dobrá spolupráce s brn ěnskými vysokými školami technického zam ěř ení. Avšak netrvalo dlouho a spole čnost Flextronics v roce 2002 svoji činnost na Černovické terase ukon čila a p řesunula výrobu do Ma ďarska. Díky stabilnímu zázemí a dostate čné kvalifikované pracovní síle si Flextronics v Brn ě ponechal výzkumné pracovišt ě. B ěhem odchodu spole čnosti docházelo k propoušt ění velkého množství pracovník ů, což m ělo negativní dopad na trh práce na Brn ěnsku. Ješt ě v roce 2002 za čal Flextronics jednat s vážnými zájemci a v roce 2003 p řevzala výrobní haly spole čnost Honeywell, výrobce a dodavatel různorodých technologií a poskytovatel rozli čných pr ůmyslových služeb zákazník ům po celém sv ětě. Tato spole čnost zde vybudovala vlastní vývojové centrum a v sou časné dob ě své zam ěstnanecké kapacity neustále rozši řuje.

Situace se zapln ěním Černovické terasy se za čala zlepšovat až po vstupu již zmi ňované spole čnosti CTP Project Invest, která tak vytvo řila pr ůmyslovou zónu Central Trade Park Brno. Na Černovickou terasu vstupovaly p řevážn ě japonské firmy. Jednou z nich byl výrobce a prodejce klimatických za řízení Daikin Device Czech Republic, který zde za čal vyráb ět kompresorové jednotky. Na konci roku 2006 pro spole čnost pracovalo více než 350 osob. Dalším investorem v roce 2005 byla tchajwanská spole čnost zabývající se výrobou po číta čových komponent GigaByte Technology, která v Brn ě na Černovické terase vybudovala nové hi-tech opravárenské centrum. V tomto centru najdou uplatn ění zejména vysokoškoláci a st ředoškoláci vzd ělaní v oboru elektronika a elektrotechnika.

Ač se p ůvodní programy podpory PZI se týkaly oblastí v rámci zpracovatelského pr ůmyslu, na za čátku nového tisíciletí byla stále v ětší snaha prosazovat podporu investic do oblasti informa čních technologií a strategických služeb, mezi které se řadí také centra sdílených služeb. Projekty zahrnující investice do strategických služeb nevyžadují na rozdíl od projekt ů zpracovatelského pr ůmyslu vysoké po čáte ční investice, avšak vyžadují vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, které je t řeba zajistit adekvátní finan ční ohodnocení. Mezi projekty realizované v roce 2005 pat ří vstup indické spole čnosti Progeon, která poskytuje služby v oblasti outsourcingu. Řada investor ů z oblasti strategických služeb najde uplatn ění v nov ě vybudovaném Spielberk Office Parku. V roce 2005 zde založila své call centrum n ěmecká letecká spole čnost Lufthansa.

Přímé zahrani ční investice mají jednozna čně na rozvoj trhu práce v regionech pozitivní vliv. Region, do kterého proudí investice se stane zdrojem pracovních p říležitostí nejen pro obyvatele samotného regionu, ale také pro obyvatele z okolí. Je však t řeba brát v úvahu, že z globálního hlediska mohou PZI také podporovat r ůst regionálních rozdíl ů. Stále totiž do jisté míry platí, že si investo ři vybírají lokality, kde najdou stabilní zázemí s dostate čně vyvinutou infrastrukturou a kvalifikovanou pracovní silou, což řada region ů postižených vysokou mírou nezam ěstnanosti nespl ňuje. I když jsou investi ční pobídky do těchto lokalit ješt ě výhodn ější, investor dá v mnoha p řípadech p řednost práv ě stabilnímu ekonomickému zázemí.

7. STRUKTURA ZAM ĚSTNANOSTI NA BRN ĚNSKU V ROCE 2006

Jediným zdrojem úplných informací o struktu ře zam ěstnanosti na okresní úrovni je sčítání lidu, dom ů a byt ů provád ěné v period ě deseti let. Jak už bylo zmi ňováno v metodické části práce, v intercensálním období sice probíhá výb ěrové šet ření pracovních sil, které poskytuje kvalitní informace o struktu ře zam ěstnanosti, avšak výsledky tohoto šet ření jsou publikovány pouze do úrovn ě kraj ů. Aby byla struktura zam ěstnanosti zmapována také v nižších územních jednotkách, od roku 2001 jsou realizována dotazníková šet ření týkající se pr ůzkumu zam ěstnanosti. Tato šet ření organizuje odbor regionálního rozvoje Krajského ú řadu (KÚ) Jihomoravského kraje ve spolupráci s úřady práce v tomto kraji (viz. kapitola. 3.2.2). Výstupem šet ření je databáze obsahující informace o ekonomických subjektech daného území a o struktu ře zam ěstnaných tohoto území. Za využití této databáze mohla být zpracována podrobn ější analýza struktury zam ěstnanosti na Brn ěnsku k 31.12.2006. Pro komparaci dat a nazna čení vývojových trend ů byly v diplomové práci použity rovn ěž údaje o ekonomických subjektech a struktu ře zam ěstnaných z roku 2005. Poslední dotazníkové šet ření bylo realizováno v lednu 2007. Z větších zam ěstnavatel ů dotazník nezaslaly nebo Krajskému ú řadu neposkytly následující organizace:

Brno-město • Telefónica O2 Czech Republic, a.s. (d říve ČESKÝ TELECOM, a.s.) • Honeywell, s.r.o. • Symbol Technologies Czech Republic, s.r.o. • Volksbank CZ, a. s.

Brno-venkov • BONAGRO, a.s.

Na Brněnsku bylo dotazníkovým šet řením podchyceno 1 629 ekonomických subjekt ů. Z toho 31 firem p ůsobilo v primárním sektoru, 851 v sekundárním sektoru a 1 014 v terciárním sektoru. Z pr ůmyslových odv ětví bylo nejvíce firem zaznamenáno v hutnickém a kovozpracujícím pr ůmyslu (75) a ve strojírenství (73). Ve stavebnictví bylo evidováno 170 firem. V sektoru služeb v po čtu ekonomických subjekt ů dominovala odv ětví obchod (243), školství (231) a odv ětví služby pro podniky (229). V těchto 1 629 ekonomických subjektech bylo na konci roku 2006 zaměstnáno 148,5 tis. osob, z toho 1,6 tis. osob (1 %) v primárním sektoru, 51,4 tis. osob (34,6 %) v sekundárním sektoru a 95,6 tis. osob (64,4 %) v terciárním sektoru.

7.1 Struktura zam ěstnaných v odv ětvích NH podle pohlaví

Z celkového po čtu 148,5 tis. pracovník ů byla více než polovina tvo řena muži (53,3 %). Ženy tedy p ředstavovaly 46,7 % zam ěstnaných osob. Nejmén ě pracovník ů bylo zam ěstnáno v primárním sektoru, ve kterém m ěli v ětší zastoupení muži, jejich podíl na celkové zam ěstnanosti tohoto sektoru činil 69 %.

Tab. 24: Struktura zam ěstnanosti na Brn ěnsku podle odv ětví NH a pohlaví k 31.12.2006. Po čet pracovník ů Po čet Sektory a odv ětví NH celkem muži ženy firem abs. % abs. % abs. % I. sektor 34 1558 1,0 950 61,0 608 39,0 II. sektor 581 51 380 34,6 35 406 68,9 15 974 31,1 pr ůmysl 411 40 851 27,5 26 388 64,6 14 463 35,4 těžební 5 92 0,1 65 70,7 27 29,3 potraviná řský 41 3 589 2,4 1 691 47,1 1 898 52,9 textilní, od ěvní a kožed ělný 23 2 274 1,5 608 26,7 1 666 73,3 dřevozpracující 13 312 0,2 248 79,5 64 20,5 papírenský a polygrafický 30 2 789 1,9 1 294 46,4 1 495 53,6 chemický 36 2 258 1,5 1 279 56,6 979 43,4 sklá řský a stavebních hmot 22 1 564 1,1 1 248 79,8 316 20,2 hutnický a kovozpracující 75 6 285 4,2 5 200 82,7 1 085 17,3 strojírenský 73 8 703 5,9 6 694 76,9 2 009 23,1 elektrotechnický 52 9 012 6,1 5 653 62,7 3 359 37,3 ostatní zpracovatelský 25 1 322 0,9 678 51,3 644 48,7 výroba energie a vody 16 2 651 1,8 1 730 65,3 921 34,7 stavebnictví 170 10 529 7,1 9 018 85,6 1 511 14,4 III. sektor 1 014 95 594 64,4 42 753 44,7 52 841 55,3 obchod 243 12 274 8,3 5 716 46,6 6 558 53,4 pohostinství a ubytování 34 1 801 1,2 702 39,0 1 099 61,0 doprava a spoje 63 10 955 7,4 7 924 72,3 3 031 27,7 pen ěžnictví a pojiš ťovnictví 18 2 776 1,9 742 26,7 2 034 73,3 služby pro podniky 229 13 861 9,3 7 982 57,6 5 879 42,4 ve řejná správa 58 12 992 8,7 5 960 45,9 7 032 54,1 školství 231 19 999 13,5 7607 38,0 12 392 62,0 zdravotnictví a sociální pé če 64 14 670 9,9 3016 20,6 11 654 79,4 ostatní služby 74 6 266 4,2 3104 49,5 3 162 50,5 Celkem 1 629 148 532 100,0 79109 53,3 69 423 46,7 Pramen: Dotazníkové šet ření Krajského ú řadu a Ú řad ů práce Brno – m ěsto, Brno - venkov, 2007

Nejv ětší rozdíly v zastoupení mužské a ženské pracovní síly byly dle o čekávání zaznamenány v odv ětvích sekundárního sektoru. Na konci roku 2006 bylo ve stavebnictví zam ěstnáno 85,6 % a tedy pouze 14,4 % žen. V jednotlivých pr ůmyslových odv ětvích muži dominovali zejména v hutnickém a kovozpracujícím pr ůmyslu (82,7 %), v pr ůmyslu sklá řském a stavebních hmot (79,8 %), ve d řevozpracujícím pr ůmyslu (79,5 %) a ve strojírenství (76,9 %). Naopak ženským pr ůmyslových odv ětvím byl pouze textilní,

od ěvní a kožed ělný pr ůmysl (73,3 %). Mezi odv ětví, kde ženy zaujímaly více než 50 % zam ěstnaných pat řily ješt ě potraviná řský pr ůmysl (52,9 %) a papírenský a polygrafický pr ůmysl (53,6 %).

Obr. 34: Podíl muž ů a žen zam ěstnaných v pr ůmyslových odv ětvích NH na Brn ěnsku k 31.12.2006. Pr ůmysl 100,0

80,0

60,0

40,0

20,0

0,0 ský vní a ř žební ě lný ě t ě ský a ř chemický vody ostatní strojírenský hutnický a polygrafický papírenský a sklá evozpracující kožed ř potraviná kovozpracující d zpracovatelský výroba energie a stavebních hmot textilní, od elektrotechnický muži ženy

Pramen: Dotazníkové šet ření Krajského ú řadu a Ú řad ů práce Brno – m ěsto, Brno - venkov, 2007 vlastní výpo čty

Obr. 35: Podíl muž ů a žen zam ěstnaných ve službách na Brn ěnsku k 31.12.2006 Služby 100,0

80,0

60,0

40,0

20,0

0,0 e č obchod spoje školství ovnictví žnictví a ť podniky doprava a ě služby pro ejná správa ř ubytování zdravotnictví pen pojiš a sociální pé ve ostatní služby pohostinství a muži ženy

Pramen: Dotazníkové šet ření Krajského ú řadu a Ú řad ů práce Brno – m ěsto, Brno - venkov, 2007 vlastní výpo čty

V terciárním sektoru m ěly v ětší zastoupení ženy. Jejich podíl na celkovém po čtu zam ěstnaných činil 55,3 %, muži tedy zaujímali 44,7 % zam ěstnaných v tomto sektoru. Převaha žen se projevila tém ěř ve všech odv ětvích. Více než polovina muž ů bylo zam ěstnáno pouze v odv ětvích doprava a spoje (72,3 %) a služby pro podniky (57,6 %). Nejvíce žen pracovalo ve zdravotnictví (79,4 %) a v pen ěžnictví a pojiš ťovnictví (73,3 %). Ve školství, které je považováno za odv ětví, kde pracují zejména ženy, bylo zastoupení žen mén ě výrazné (62 %). D ůvodem m ůže být p řítomnost řady vysokých škol (v četn ě Univerzity obrany) v Brn ě, kde jsou častými zam ěstnanci práv ě muži.

7.2 Struktura zam ěstnaných v odv ětvích NH podle nejvyššího stupn ě dosaženého vzd ělání

Dotazníkové šet ření prokázalo v Brn ě a zázemí vysokou kvalifikovanost pracovní síly. Na konci roku 2006 byl podíl pracovník ů se st ředoškolským vzd ěláním s maturitou a s vysokoškolským vzd ěláním 62,9 %, což je v ětší podíl i ve srovnání s ČR (dle VŠPS 52,4 %). Mezi zam ěstnanci bylo nejmén ě pracovník ů se základním vzd ěláním, a to 6,3 %. Ve výrobních sektorech byli dominantní skupinou st ředoškolsky vzd ělaní pracovníci s maturitou. V primárním sektoru tvo řila tato skupina více než polovinu zam ěstnaných a v sekundárním sektoru tém ěř polovinu zam ěstnaných. Po četnou skupinou pracovník ů sekundárního sektoru byla rovn ěž více než t řetina osob se st ředoškolským vzd ěláním s maturitou. Sektor služeb vykazoval vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Tém ěř polovina zam ěstnaných m ěla minimáln ě st ředoškolské vzd ělání s maturitou a více než t řetinu zam ěstnanc ů tvo řili vysokoškolsky vzd ělaní pracovníci.

Obr. 36: Podíl pracovník ů podle nejvyššího stupn ě dosaženého vzd ělání v sektorech NH na Brn ěnsku k 31.12.2006.

100%

80%

60%

40%

20%

0% I. sektor II. sektor III. sektor

ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ

Pramen: Dotazníkové šet ření Krajského ú řadu a Ú řad ů práce Brno – m ěsto, Brno - venkov, 2007 vlastní výpo čty

Tab. 25: Struktura zam ěstnaných na Brn ěnsku podle odv ětví NH a nejvyššího dosaženého stupn ě vzd ělání k 31.12.2006. Pracovníci s nejvyšším dosaženým stupn ěm vzd ělání Sektory a odv ětví NH základním SŠ bez maturity SŠ s maturitou vysokoškolským celkem abs. % abs. % abs. % abs. % I. sektor 1 558 133 8,5 918 58,9 354 22,7 153 9,8 II. sektor 51 380 3 837 7,5 25 020 48,7 15 870 30,9 6 653 12,9 pr ůmysl 40 851 3 188 7,8 19 719 48,3 12 975 31,8 4 969 12,2 t ěžební 92 1 1,1 18 19,6 36 39,1 37 40,2 potraviná řský 3 589 317 8,8 2 087 58,1 969 27,0 216 6,0 textilní, od ěvní a kožed ělný 2 274 430 18,9 1 377 60,6 388 17,1 79 3,5 d řevozpracující 312 18 5,8 171 54,8 102 32,7 21 6,7 papírenský a polygrafický 2 789 269 9,6 1 235 44,3 980 35,1 305 10,9 chemický 2 258 166 7,4 924 40,9 803 35,6 365 16,2 sklářský a stavebních hmot 1 564 70 4,5 730 46,7 565 36,1 199 12,7 hutnický a kovozpracující 6 285 549 8,7 3 490 55,5 1 737 27,6 509 8,1 strojírenský 8 703 609 7,0 4 144 47,6 2 753 31,6 1 197 13,8 elektrotechnický 9 012 468 5,2 4 139 45,9 3 088 34,3 1 317 14,6 ostatní zpracovatelský 1 322 185 14,0 679 51,4 370 28,0 88 6,7 výroba energie a vody 2 651 106 4,0 725 27,3 1 184 44,7 636 24,0 stavebnictví 10 529 649 6,2 5 301 50,3 2 895 27,5 1 684 16,0 III. sektor 95 594 5 396 5,6 19 806 20,7 40 824 42,7 29 568 30,9 obchod 12 274 975 7,9 4 779 38,9 5 260 42,9 1 260 10,3 pohostinství a ubytování 1 801 218 12,1 762 42,3 732 40,6 89 4,9 doprava a spoje 10 955 719 6,6 5 145 47,0 4 289 39,2 802 7,3 pen ěžnictví a pojiš ťovnictví 2 776 14 0,5 77 2,8 2 025 72,9 660 23,8 služby pro podniky 13 861 853 6,2 2 468 17,8 5 362 38,7 5 178 37,4 ve řejná správa 12 992 197 1,5 1 036 8,0 7 415 57,1 4 344 33,4 školství 19 999 777 3,9 2 115 10,6 4 826 24,1 12 281 61,4 zdravotnictví a sociální pé če 14 670 1 167 8,0 1 803 12,3 8 231 56,1 3 469 23,6 ostatní služby 6 266 476 7,6 1 621 25,9 2 684 42,8 1 485 23,7 Celkem 148 532 9 366 6,3 45 744 30,8 57 048 38,4 36 374 24,5 Pramen: Dotazníkové šet ření Krajského ú řadu a Úřad ů práce Brno – m ěsto, Brno - venkov, 2007

Při odv ětvové analýze struktury zam ěstnanosti pr ůmyslových odv ětví a stavebnictví bylo zjišt ěno, že osoby se základním vzd ěláním se v pr ůmyslových odv ětvích nejvíce uplat ňovali v textilním, od ěvním a kožed ělném pr ůmyslu (18,9 %) a v odv ětví zahrnující ostatní zpracovatelský pr ůmysl (14 %). Více než 60 % st ředoškolsky vzd ělaných pracovník ů bez maturity p ůsobilo v textilním, od ěvním a kožed ělném pr ůmyslu a více než polovinu t ěchto pracovník ů pojímala rovn ěž odv ětví potraviná řský pr ůmysl, hutnický a kovozpracující pr ůmysl a ostatní zpracovatelský pr ůmysl. Nad 50 % takto vzd ělaných osob zam ěstnávalo též stavebnictví. Více než t řetina pracovník ů se st ředoškolským vzd ěláním s maturitou p ůsobila v pr ůmyslu sklá řském a stavebních hmot, v chemickém, papírenském a polygrafickém a v pr ůmyslu elektrotechnickém. Pro vysokoškolsky

vzd ělané pracovníky byla významnými odv ětvími chemický (16,2 %) a elektrotechnický pr ůmysl (14,6 %). Nutno podotknout, že a č se na celkové zam ěstnanosti Brn ěnska p říliš nepodílí, výrazný podíl kvalifikované pracovní síly (st ředoškoláci s maturitou, vysokoškoláci) m ěl t ěžební pr ůmysl a výroba energie a vody. Na Brn ěnsku se totiž nachází pouze vedení firem spadajících do t ěchto odv ětví a samotná pracovišt ě zam ěstnávající mén ě kvalifikovanou pracovní sílu jsou umíst ěna na jiných místech ČR.

Z analýzy struktury zam ěstnanosti sektoru služeb vyplývá, že nejv ětší podíl pracovník ů se základním vzd ěláním zam ěstnává pohostinství a ubytování (12,1 %). Tém ěř polovina osob se st ředoškolským vzd ěláním našla uplatn ění v odv ětví doprava a spoje. Nad 40 % takto vzd ělaných osob zam ěstnávalo rovn ěž odv ětví pohostinství a ubytování. Tém ěř t ři čtvrtiny st ředoškolák ů s maturitou, kte ří jsou pro sektor služeb výrazným zdrojem pracovní síly, p ůsobilo v odv ětví pen ěžnictví a pojiš ťovnictví. Více než polovinu těchto pracovník ů zam ěstnávala také odv ětví ve řejná správa a zdravotnictví a sociální pé če. Dv ě t řetiny vysokoškolsky vzd ělaných pracovník ů zam ěstnávalo školství a více než třetina vysokoškolák ů p ůsobila v odv ětví služby pro podniky a ve ve řejné správ ě.

7.3 Porovnání struktury zam ěstnaných podle odv ětví NH mezi roky 2005 a 2006 a nejv ětší zam ěstnavatelé na Brn ěnsku

Struktura zam ěstnaných podle odv ětví NH se na Brněnsku v roce 2006 oproti předešlému roku p říliš nezm ěnila. Pro srovnatelnost údaj ů byly z databáze z roku 2005 využity pouze údaje o organizacích vyskytující se rovn ěž v databázi z roku 2006. Tedy v obou p řípadech se jedná o po čet pracovník ů zam ěstnaných v 1 629 ekonomických subjektech. Celkový po čet pracovník ů v obou okresech dohromady vzrostl o tém ěř 1,9 tis. osob. K úbytku zam ěstnanc ů došlo pouze v primárním sektoru, a to o necelou desetinu. Sekundární i terciární sektor zaznamenal v roce 2006 mírný nár ůst po čtu pracovník ů. Index zm ěny nejlépe vystihuje nár ůst a pokles zam ěstnanc ů v jednotlivých odv ětvích NH. Z pr ůmyslových odv ětví p řibylo nejvíce pracovník ů v elektrotechnickém, zde se po čet zam ěstnaných zvýšil o 9 %, v d řevozpracujícím o 7,2 % a ve strojírenském pr ůmyslu o 6,6 %. Naopak o 7,1 % pracovník ů mén ě než v roce 2005 vykazoval t ěžební pr ůmysl. V terciárním sektoru vzrostl alespo ň nepatrn ě po čet pracovník ů tém ěř ve všech odv ětvích. Výjimkou z ůstaly odv ětví doprava a spoje a pen ěžnictví a pojiš ťovnictví, kde se po čet pracovník ů mírn ě zredukoval. Nejv ětší nár ůst zam ěstnaných byl zaznamenán ve ve řejné správ ě, a to o více než 3 %. Naopak nejnižší nár ůst zam ěstnaných vykazovalo zdravotnictví (o 0,5 %).

Tab. 26: Struktura zam ěstnaných na Brn ěnsku podle odv ětví NH k 31.12.2005 a k 31.12.2006. Po čet pracovník ů Index ě Sektory a odv ětví NH 2005 2006 zm ny 2006/2005 abs. % abs. % [%] I. sektor 1 711 1,2 1 558 1,0 91,1 II. sektor 50 202 34,2 51 380 34,6 102,3 pr ůmysl 39 781 27,1 40 851 27,5 102,7 těžební 99 0,1 92 0,1 92,9 potraviná řský 37 53 2,6 3 589 2,4 95,6 textilní, od ěvní a kožed ělný 2 261 1,5 2 274 1,5 100,6 dřevozpracující 291 0,2 312 0,2 107,2 papírenský a polygrafický 2 772 1,9 2 789 1,9 100,6 chemický 2 162 1,5 2 258 1,5 104,4 sklá řský a stavebních hmot 1 526 1,0 1 564 1,1 102,5 hutnický a kovozpracující 6 308 4,3 6 285 4,2 99,6 strojírenský 8 164 5,6 8 703 5,9 106,6 elektrotechnický 8 259 5,6 9 012 6,1 109,1 ostatní zpracovatelský 1 410 1,0 1 322 0,9 93,8 výroba energie a vody 2 776 1,9 2 651 1,8 95,5 stavebnictví 10 421 7,1 10 529 7,1 101,0 III. sektor 94 724 64,6 95 594 64,4 100,9 obchod 12 134 8,3 12 274 8,3 101,2 pohostinství a ubytování 1 792 1,2 1 801 1,2 100,5 doprava a spoje 11 224 7,7 10 955 7,4 97,6 pen ěžnictví a pojiš ťovnictví 2 779 1,9 2 776 1,9 99,9 služby pro podniky 13 669 9,3 13 861 9,3 101,4 ve řejná správa 12 575 8,6 12 992 8,7 103,3 školství 19 766 13,5 19 999 13,5 101,2 zdravotnictví a sociální pé če 14 644 10,0 14 670 9,9 100,2 ostatní služby 6 141 4,2 6 266 4,2 102,0 Celkem 146 637 100,0 148 532 100,0 101,3 Pramen: Dotazníkové šet ření Krajského ú řadu a Ú řad ů práce Brno – m ěsto, Brno – venkov, 2007 vlastní výpo čty

Struktura nejv ětších zam ěstnavatel ů v Brn ě a zázemí se v roce 2006 byla velmi podobná struktu ře p ředchozího roku. Jelikož by se p ři hodnocení nejv ětších zam ěstnavatel ů na Brn ěnsku dostala do první desítky pouze jediná firma ze zázemí Brna, byly tabulky rozd ěleny na dv ě části, z nichž první uvádí 10 nejv ětších zam ěstnavatel ů v Brn ě (tab. 27) a druhá v jeho zázemí (tab. 28). V Brn ě byly mezi nejv ětšími zam ěstnavateli pouze podniky nevýrobního sektoru. Tém ěř ve všech uvedených organizacích došlo meziro čně ke zvýšení po čtu zam ěstnanc ů. Po čet pracovník ů poklesl pouze u Českých drah a České pošty. Nejvyšší nár ůst po čtu zam ěstnaných zaznamenala spole čnost TESCO STORES ČR po p řevzetí obchodních dom ů spole čnosti Carrefour Česká republika. Po čet pracovník ů se b ěhem roku 2006 zvýšil z 970 osob až na 1329 osob. Druhým ekonomickým subjektem, kde se po čet pracovník ů meziro čně zvýšil o více než 250 osob, byla Masarykova univerzita. Nár ůst zam ěstnanc ů p řes 150 osob byl evidován u Policie České republiky.

Tab. 27: 10 nejvýznamn ějších zam ěstnavatel ů v Brn ě k 31.12. 2006. Po čet zam ěstnanc ů k 31.12. Po řadí Název Po řadí 2005 2006 1 Fakultní nemocnice Brno 4 759 4 740 1 2 Masarykova univerzita 4 116 3 861 2 3 Statutární m ěsto Brno 2 956 2 892 3 4 Dopravní podnik m ěsta Brna 2 954 2 878 4 5 Policie České republiky, správa JmK 2 769 2 614 7 6 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brn ě 2 714 2 675 5 7 Vysoké u čení technické v Brn ě 2 714 2 654 6 8 České dráhy 2 482 2 638 8 9 Česká pošta 1 946 2 175 9 10 TESCO STORES ČR 1 329 970 17 Pramen: Dotazníkové šet ření Krajského ú řadu a Ú řad ů práce Brno – m ěsto, Brno - venkov, 2007

Nejvýznamn ějším zam ěstnavatelem na Brn ěnsku na konci roku 2006 byla stejn ě jako v předchozím roce Fakultní nemocnice Brno. K 31.122006 zam ěstnávala tém ěř 5 tis. osob. Sou částí tohoto zdravotnického za řízení jsou Fakultní nemocnice s poliklinikou v Brn ě - Bohunicích, Fakultní d ětská nemocnice J. G. Mendela a Fakultní porodnice na Obilním trhu. B ěhem roku 2006 bylo ve Fakultní nemocnici Brno zam ěstnáno p řes 700 nových pracovník ů, avšak také s velkým množstvím zam ěstnanc ů byl pracovní pom ěr ukon čen, proto tedy rozdíl v po čtu zam ěstnanc ů mezi roky 2005 a 2006 nebyl p říliš markantní.

Druhým nejvýznamn ějším zam ěstnavatelem v Brn ě je Masarykova univerzita, která ke konci roku 2006 zam ěstnávala p řes 4 tis. Vysoké školy obecn ě mají zna čný podíl na zam ěstnanosti Brna. Vysoké u čení technická zam ěstnávalo v roce 2006 tém ěř 3 tis. osob a Mendelova zem ědělská a lesnická univerzita p řes 1 tis. osob. Díky p řítomnosti řady vysokých škol se stále více o Brn ě za číná hovo řit jako o univerzitním m ěst ě. Tento fakt podporuje i výstavba kampusu Masarykovy univerzity v Bohunicích. Strategická poloha v blízkosti Fakultní nemocnice Brno umož ňuje úzkou spolupráci mezi nemocnicí a Léka řskou fakultou a také s n ěkterými obory P řírodov ědecké fakulty (chemie, biologie).

Mezi desítku nejvýznamn ějších zam ěstnavatel ů se v roce 2006 řadily také Statutární m ěsto Brno a Dopravní podnik m ěsta Brna. Každá z těchto organizací zam ěstnávala necelé 3 tis. osob.

Mimo zam ěstnavatele z žeb říčku zaznamenaly n ěkteré další spole čnosti pom ěrn ě vysoký nár ůst pracovník ů. Spole čnost IBM Global Services Delivery Center navýšila po čet svých zam ěstnanc ů o 300 osob. Na konci roku 2006 zam ěstnávala 463 pracovník ů. Ve skute čnosti však tato firma zam ěstnává daleko více osob (tém ěř 1,5 tis.), p řičemž asi dv ě t řetiny zam ěstnávaly zprost ředkovatelské agentury. Pouze minimum zam ěstnanc ů

tvoří ob čané ČR. Uplatn ění zde nacházejí p ředevším absolventi obor ů týkajících se informa čních technologií nejen z Evropy, ale i z Afriky a Asie (Toušek, V. a kol, 2007). Nár ůst po čtu pracovník ů o více než 250 osob byl evidován také u již zmi ňované spole čnosti sídlící na Černovické terase Daikin Device Czech Republic. Spole čnost v roce 2006 zam ěstnávala p řes 350 osob. Tchajwanská firma BenQ Technologies, která v Brn ě podniká od roku 2005, navýšila po čet svých pracovník ů z přibližn ě 70 na 330 osob.

V některých spole čnostech v Brn ě naopak došlo k výrazn ějšímu poklesu po čtu zam ěstnanc ů. Jak už bylo zmi ňováno v kapitole 6.4 v roce 2006 vstoupila na Brn ěnsko spole čnost Austrian Energy & Environment CZ odkoupením divize spole čnosti ALSTOM Power. Tato skute čnost p řisp ěla k tomu, že se v ALSTOM Power b ěhem roku 2006 snížil po čet zam ěstnanc ů tém ěř o 200 osob. Výrazný úbytek zam ěstnanc ů byl registrován rovn ěž u spole čností CZECH TEL. (295 osob).

I když je zázemí Brna v bezprost ředním vlivu samotného m ěsta a hodn ě lidí nachází pracovní p říležitosti práv ě zde, v okolí Brna se vyskytuje řada podnik ů, které zam ěstnávají velké množství pracovník ů. K vytvo ření mnoha pracovních p říležitostí v zázemí Brna p řisp ěl rovn ěž rozvoj již zmi ňované pr ůmyslové zóny Central Trade Park Mod řice. Na rozdíl od Brna se v jeho zázemí mezi nejv ětšími zam ěstnavateli na konci roku 2006 nacházeli p ředevším pr ůmyslové podniky, z nichž t ři byly postaveny na zelené louce. Jedná se o spole čnosti Tyco Electronics, ANDREW Telecommunications a JULI Motorenwerk. Jedinou organizací nevýrobního sektoru byla Nemocnice Ivan čice.

Tab. 28: 10 nejvýznamn ějších zam ěstnavatel ů v okrese Brno - venkov k 31.12.2006. Po čet zam ěstnanc ů Po řadí Po řadí Název Sídlo k 31.12. 2006 2005 2006 2005 1 Tyco Electronics Czech Ku řim 1 887 1 880 1 2 Hartmann - Rico Veverská Bitýška 821 879 2 3 ANDREW Telecommunications Mod řice 726 726 3 4 KOVOLIT, akciová spole čnost Mod řice 642 634 5 5 TOS KU ŘIM Ku řim 635 677 4 6 SEM Drásov Siemens Electric Machines Drásov 492 411 9 7 Moravskoslezské dr ůbež. závody Promt Mod řice 484 565 6 8 JULI Motorenwerk Moravany 433 421 8 9 SLÉVÁRNA KU ŘIM Ku řim 425 446 7 10 NEMOCNICE IVAN ČICE Ivan čice 354 368 10 Pramen: Dotazníkové šet ření Krajského ú řadu a Ú řad ů práce Brno – m ěsto, Brno - venkov, 2007

Po čet pracovník ů v těchto zam ěstnanecky nejvýznamn ějších firmách se meziro čně výrazn ě nezm ěnil. K nár ůstu po čtu zam ěstnaných došlo pouze u t ěchto spole čností: Tyco Electronics, KOVOLIT, Siemens Electric Machines a JULI Motorenwerk., přičemž nejvyšší nár ůst zaznamenala spole čnost Siemens Electric Machines, a to o 81

pracovník ů. Naopak nejv ětší pokles pracovník ů týkající se rovn ěž 81 osob byl zachycen u firmy Moravskoslezské dr ůbežá řské závody Promt. V ostatních z uvedených spole čností nebyl úbytek pracovník ů vyšší než 60 osob.

Nejvíce pracovník ů zam ěstnávala v roce 2006 stejn ě jako v předešlém roce spole čnost Tyco Electronics. Na konci roku 2006 zde p ůsobilo tém ěř 1,9 tis. osob. Tato spole čnost sídlící v blízkosti Ku řimi pat ří mezi nejv ětší sv ětové konstruktéry, výrobce a dodavatele elektronických komponent a poskytovatele sí ťových a bezdrátových systém ů. Spole čnost má provozy ve více než 150 zemích. V roce 1993 byla založena obchodní kancelá ř v Brn ě a v roce 1997 byla zahájena výstavba výrobní haly na pozemcích v Ku řimi. Zam ěstnanost od té doby výrazn ě vrostla.

Dalším zam ěstnavatelem, který byl v roce 2006 stejn ě jako v roce p ředešlém v žeb říčku na druhém míst ě, byla spole čnost s německým kapitálem Hartmann – Rico, výrobce a distributor zdravotnických prost ředk ů a hygienických výrobk ů v ČR. Od roku 1993 dokázala spole čnost zvýšit obrat více než p ětinásobn ě, po čet zam ěstnanc ů však vzrostl jen o t řetinu. Na konci roku 2006 zam ěstnávala spole čnost p řes 800 osob.

Více než 700 zam ěstnaných p ůsobilo ve spole čnosti ANDREW Telecommunications sídlící v pr ůmyslové zón ě Central Trade Park Mod řice a p řes 600 zam ěstnaných pracovalo v podnicích s velkou tradicí na Brn ěnsku KOVOLIT v Mod řicích a TOS Ku řim. Mezi nejvýznamn ější zam ěstnavatele se zahrani čním kapitálem pat řily ješt ě firmy Siemens Electric Machines a JULI Motorenwerk s více než 400 zam ěstnanci.

Mimo žeb říček nejvýznamn ějších zam ěstnavatel ů zaznamenala nár ůst po čtu pracovník ů tchajwanská spole čnost Inventec, která b ěhem roku 2006 p řesunula svou výrobu výkonných po číta čů do Central Trade Parku v Mod řicích V této zón ě buduje spole čnost už od roku 2004 montážní závod. Inventec pat ří mezi sv ětové výrobce po číta čů a spot řební elektroniky v četn ě televizor ů a mobilních telefon ů. V ětšinu z nich však montuje pod cizí zna čkou. B ěhem roku 2006 vzrostl po čet zam ěstnanc ů v této firm ě z 8 osob na 274 osob.

8 CIZINCI NA TRHU PRÁCE NA BRN ĚNSKU

Na trhu práce na Brn ěnsku p ůsobí a ovlivňují jej rovn ěž cizí státní p říslušníci. P řed rokem 1989 byly vztahy ČSSR se sv ětem v oblasti pracovních migrací založeny p ředevším na platném systému plánovaného hospodá řství a dále na internacionální pomoci. Systém zam ěstnávání cizinc ů byl zajiš ťován prost řednictvím mezivládních dohod. Krom ě tohoto zp ůsobu zam ěstnávání probíhalo také zam ěstnávání na základ ě obchodních smluv. Jednalo se zejména o kontrakty stavebních a stavebn ě-montážních firem a hlavními aktéry byli především polští pracovníci. Velmi po četnou skupinou cizinc ů na našem území byli vietnamští pracovníci. S ekonomickými zm ěnami v roce 1989 se zm ěnila i situace v oblasti pracovní migrace. Mezivládní dohody byly ukon čeny a pracovníci z cizích zemí p ředevším z Vietnamu byli nuceni vrátit se zp ět do vlasti (Boušková, P. 1999). Zam ěstnávání cizinc ů i po roce 1990 bylo b ěžnou sou částí trhu práce. Česká republika se stala atraktivní lokalitou zejména pro migranty z východních zemí, kte ří zde cht ěli získat zam ěstnání a pobyt. Mezníkem ve vývoji po čtu cizinc ů na území ČR resp. na Brn ěnsku byl rok 1993, kdy došlo k rozpadu československé federace. Od té doby pat řili mezi cizince rovn ěž ob čané Slovenské republiky (SR), kte ří byli zam ěstnávaní na základn ě Smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou. Pro ostatní cizince platilo, že k získání zam ěstnání na našem území pot řebovali pracovní povolení, nebo živnostenské oprávnění. Vývoj po čtu cizinc ů v Brn ě a zázemí v letech 1997 – 2006 zachycují tabulky 29-31. Z důvodu srovnatelnosti dat byla vytvo řena kategorie ostatní cizinci. Tato skupina zahrnuje cizince s pracovním povolením v četn ě ob čan ů Evropské unie (EU) a rovn ěž ob čan ů Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska, kte ří však od 1.5.2004, tedy od vstupu ČR do EU, již nepot řebují pracovní povolení a mají stejný režim jako občané SR.

Tab. 29: Cizinci na trhu práce v Brn ě v letech 1997 – 2006. Cizinci 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 ob čané SR 4 866 4 810 4039 4915 4314 2716 3426 3466 4495 5781 s živnostenským 1 793 1 441 2086 2222 2751 2577 2826 2936 3190 3011 oprávn ěním ostatní cizinci 2 329 2 085 1 690 1 740 1 587 1 209 1 049 1 243 3 344 6 031 Celkem 8 988 8 336 7815 8877 8652 6502 7301 7645 11029 14823 Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VÚPSV 2007

Tab. 30: Cizinci na trhu práce v okrese Brno - venkov v letech 1997 – 2006. Cizinci 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 ob čané SR 565 612 641 716 212 305 451 719 638 882 s živnostenským 336 270 456 542 600 562 592 694 991 1038 oprávn ěním ostatní cizinci 465 440 294 194 200 188 298 190 337 422 Celkem 1 366 1 322 1 391 1 452 1 012 1 055 1 341 1 603 1 966 2 342 Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VÚPSV 2007

Tab. 31: Cizinci na trhu práce na Brn ěnsku v letech 1997 – 2006. Cizinci 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 ob čané SR 5 431 5 422 4 680 5 631 4 526 3 021 3 877 4 185 5 133 6 663 s živnostenským 2 129 1 711 2 542 2 764 3 351 3 139 3 418 3 630 4 181 4 049 oprávn ěním ostatní cizinci 2 794 2 525 1 984 1 934 1 787 1 397 1 347 1 433 3 681 6 453 Celkem 10 354 9 658 9 206 10 329 9 664 7 557 8 642 9 248 12 995 17 165 Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VÚPSV 2007

Obr. 37: Cizinci na trhu práce na Brn ěnsku v letech 1997 – 2006.

20 000 18 000 16 000 14 000 ů 12 000 10 000 et cizinc

č 8 000

Po 6 000 4 000 2 000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Roky

ob čané SR s živnostenským oprávn ěním ostatní cizinci

Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VÚPSV, 2007

Obr. 38: Podíl cizinc ů na pracovní síle na Brn ěnsku v letech 1997 – 2006.

8,0

7,0

6,0

5,0

4,0

na pracovní síle [%] 3,0 ů 2,0

1,0

0,0 Podíl cizinc Podíl 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Roky Brno - m ěsto Brno - venkov Brn ěnsko ČR

Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VÚPSV, 2007

Rok 1997 byl dalším významným rokem ve vývoji po čtu cizinc ů v ČR resp. na Brn ěnsku. V tomto roce byla dosažena maximální hodnota po čtu cizinc ů na našem území b ěhem devadesátých let. Na konci roku 1997 bylo na Brn ěnsku zam ěstnáno p řes 10 tis. cizinc ů, z nichž více než 50 % tvo řili ob čané SR. Podíl cizinc ů na pracovní síle na činil 3,8 %. Tento podíl se shodoval s podílem cizinc ů v celé ČR. V následujících letech v důsledku zhoršení situace české ekonomiky po čet pracujících cizinc ů poklesl. V roce 1999 bylo v Brn ě a zázemí zam ěstnáno 9,2 tis. cizinc ů, což bylo 3,3 % pracovní síly regionu. Ve stejném roce dosáhl podíl cizinc ů na pracovní síle v ČR rekordního minima, a to 2,9 %. Situace se zm ěnila v roce 2000, kdy po čet cizinc ů na Brn ěnsku vyšplhal op ět přes 10 tis., však op ětné zhoršení ekonomické situace na našem území v následujících letech vedlo k jejich poklesu. Na konci roku 2002 zde pracovalo jen 7,5 tis. cizinc ů, což bylo nejmén ě za sledované období. Podíl cizinc ů na pracovní síle Brn ěnska se snížil na 2,7 %, tedy mén ě než v ČR (3,1 %). Po čet pracujících cizinc ů se za čal zvyšovat od roku 2003. Tento r ůst byl zvýrazn ěn vstupem ČR do EU 1.5.2004, kdy výrazn ě vzrostla zahrani ční pracovní migrace. Ke zvýšení po čtu registrovaných cizinc ů v roce 2004 přisp ěla rovn ěž úprava zákona o zam ěstnanosti, který umožnil podchytit dosud nevidovanou část p ůsobících cizinc ů (družstevníci, spole čníci).

Na konci roku 2006 bylo v Brn ě a zázemí registrováno 17,2 tis. pracujících cizinců, což p ředstavuje 5,9 % pracovní síly regionu ( ČR 4,6 %). Z toho 39 % tvo řili ob čané SR, 23 % cizinci s živnostenským oprávn ěním a 38 % cizinci spadající do kategorie ostatní cizinci. Mimo ob čan ů SR p ůsobili ve sledovaném území zejména cizinci z Ukrajiny. K 31.12.2006 bylo na Brn ěnsku registrováno 4,3 tis. pracovník ů z tohoto státu. Mezi další zahrani ční pracovníky, kte ří zde p ůsobili ve v ětším po čtu, pat řili nap ř. zam ěstnanci z Polska, N ěmecka a Vietnamu.

Tab. 32: Po čet cizinc ů a jejich podíl na pracovní síle ve vybraných územích ČR k 31.12.2006. Území Po čet cizinc ů Podíl na pracovní síle [%] Pražská aglomerace 88 840 10,7 Praha 80 395 11,2 zázemí* 8 445 7,6 Plze ňská aglomerace 12 232 7,2 Plze ň 9 498 10,2 zázemí* 2 734 3,5 Brn ěnská aglomerace 17 165 5,9 Brno 14 823 7,3 zázemí 2 342 2,6 ČR 250797 4,6 Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VÚPSV, 2007 * zázemí m ěst je tvo řeno okresy Praha – západ, Praha – východ resp. Plzeň – jih, Plze ň - sever

Tab. 32 srovnává po čet pracujících cizinc ů ve velkom ěstských aglomeracích ČR. Do srovnání není zahrnuta Ostravská aglomerace, nebo ť podíl pracujících cizinc ů na pracovní síle m ěsta nedosahuje ani 5 %. Nejvíce cizinc ů bylo zam ěstnáno v pražské aglomeraci. Ke konci roku 2006 zde p ůsobilo tém ěř 90 tis. cizinc ů, což p ředstavuje 10,7 % pracovní síly území. V plze ňské aglomeraci byl ve stejném roce po čet cizinc ů p řibližn ě 12,2 tis., tedy mén ě než na Brn ěnsku. Podíl 7,2 % na pracovní síle však hodnotu brněnské aglomerace p řekra čoval. Ve všech sledovaných územích se podíl cizinc ů na pracovní síle pohyboval nad pr ůměrem ČR. Pro cizince jsou atraktivní zejména samotná m ěsta, než jejich zázemí, nebo ť je zde více pracovních p říležitostí. Na konci roku 2006 dosahoval podíl zam ěstnaných cizinc ů na pracovní síle v měst ě Plze ň 10,2 % (k čemuž p řispívá Městský pr ůmyslový park Plze ň – Borská pole), zatímco v zázemí m ěsta byl tento podíl 3,5 %, stejn ě tak v brn ěnské aglomeraci byl podíl pracujících cizinc ů na pracovní síle v zázemí velmi nízký, a to 2,6 %. V případ ě pražské aglomerace je situace jiná. Podíl pracujících cizinc ů na pracovní síle v zázemí m ěsta dosahoval hodnoty 7,6 %, což je dokonce více než podíl zam ěstnaných cizinc ů na pracovní síle v Brn ě. Provozní náklady firem p římo v Praze jsou velmi vysoké, proto si spole čnosti pro své pobo čky vybírají místa spíše v zázemí Prahy.

Postavení cizinc ů na trhu práce bývá častým p ředm ětem ekonomických a politických diskuzí, avšak na základ ě mnoha analýz a výzkum ů bylo zjišt ěno, že se trh práce bez cizí pracovní síly neobejde. Je třeba uspo řádat vztahy mezi domácí a cizí pracovní silou tak, aby došlo k vzájemnému souladu a nedocházelo tak ke zbyte čnému nap ětí na trhu práce mezi ob ěma stranami. V uplynulých letech se data z oblasti mezinárodních migrací zna čně zlepšila, avšak jistá část ekonomických aktivit cizinc ů nelze zachytit a podat tak úplné informace o jejich postavení v ekonomice, proto stále z ůstává problémem nelegální zam ěstnávání cizinc ů. Tyto osoby se uplat ňují zejména na nekvalifikovaných pozicích (nap ř. mytí nádobí, úklid, pomocná pracovní síla atd.). Pokrokem této problematiky je novela zákona z roku 2004, kde je definován pojem „nelegální zam ěstnávání“. Tomuto tématu je v ěnována stále v ětší pozornost a jejich podíl na zam ěstnanosti se z řejm ě snižuje. Lze tak vyvodit z lepší kontroly migrace a také v důsledku lepších zákon ů (Horáková, M., 2005).

9 ZÁV ĚR

Trh práce v Brn ě a jeho zázemí byl stejn ě jako jiné části republiky ovlivn ěn ekonomickou transformací probíhající na našem území již od po čátku devadesátých let. V té dob ě se struktura zam ěstnanosti výrazn ě pr ůmyslového regionu za čala m ěnit. Po čet pracovník ů zejména ve výrobních sektorech se za čal snižovat a zárove ň rostl význam d říve poddimenzovaného nevýrobního sektoru. O čekávaný výrazný nár ůst míry nezam ěstnanosti se dostavil až v druhé polovin ě devadesátých let. Toto období ozna čované jako fáze hospodá řské recese bylo doprovázeno finan ční a m ěnovou krizí. Ke zhoršení celé situace přisp ěl rovn ěž nevhodn ě zvolený zp ůsob kuponové privatizace a nedostate čné právní zázemí České republiky, které by umožnilo snadnou vymahatelnost dluh ů. P řestože se tato krize dotkla i Brn ěnska, pat řil tento region po celé sledované období mezi oblasti s mírou nezam ěstnanosti vykazující nižší hodnoty než pr ůměr České republiky. Úrove ň míry nezam ěstnanosti se p řiblížila pr ůměrné hodnot ě v ČR pouze v roce 2003. V následujících letech se situace v Brn ě a zázemí z hlediska nezam ěstnanosti za čala zlepšovat. V roce 2007 se oproti roku 2006 po čet nezam ěstnaných snížil o čtvrtinu a po čet volných pracovních míst zejména v Brn ě výrazn ě narostl. Meziro čně se zvýšil až 1,5 krát. B ěhem roku 2007 se nadále snižovala i míra nezam ěstnanosti. Na konci tohoto roku dosahovala hodnoty 5,2 %, což bylo op ět mén ě než pr ůměrná hodnota za Českou republiku.

Rozvoj trhu práce na Brn ěnsku byl významn ě ovliv ňován zahrani čními investory. Na p řelomu nového tisíciletí investovali v regionu p ředevším pr ůmysloví zam ěstnavatelé, pro n ěž byl atraktivní dostatek volné, kvalifikované a levné pracovní síly. Velké množství investic sm ěř ovalo do pr ůmyslových zón Central Trade Park Mod řice a Central Trade park Brno. Tyto zóny výrazn ě p řisp ěly k vytvo ření nových pracovních p říležitostí v brn ěnské aglomeraci. V posledních letech se investo ři stále více zam ěř ují na investice do oblastí informa čních technologií a strategických služeb s vysokou přidanou hodnotou. Budují zde svá centra (p ř. Spielberk Office Park, Brno Business Park, Platinium), kde se uplat ňuje především vysoce kvalifikovaná pracovní síla.

Tyto zahrani ční spole čnosti by m ěly v budoucnu prost řednictvím tvorby pracovních příležitostí p řispívat k příznivému vývoji na trhu práce v Brn ě i v jeho zázemí. P říkladem je spole čnost Daikin Device Czech Republic, která plánuje zvýšit po čet pracovních míst ze 350 v roce 2006 až na 800 v následujících letech. Problémem z řejm ě tedy nebude nedostatek volných pracovních míst, avšak mohlo by dojít k profesnímu a kvalifika čnímu nesouladu poptávky a nabídky na trhu práce. Na základ ě pr ůzkumu zam ěstnanosti bylo zjišt ěno, že poptávka je zejména po kvalifikovaných strojírenských d ělnících, stavebních a strojírenských technicích a inženýrech a také odbornících zabývajících se výpo četní technikou. Nedostatkové profese bývají často obsazeny zahrani čními pracovníky. Zárove ň by mohlo dojít k odlivu kvalifikované pracovní síly (p ř. léka ři) do zahrani čí, kde je úrove ň

mezd stále vyšší než v ČR. S uvoln ěním pracovního trhu po vstupu ČR do Evropské unie význam pracovní migrace stále roste. Tento trend bude p řetrvávat pravd ěpodobn ě i v budoucnosti.

Na nár ůstu zam ěstnanosti se nepodílí jen zahrani ční firmy, ale zvýšení po čtu pracovník ů lze o čekávat i u nejv ětších zam ěstnavatel ů Brn ěnska v roce 2006. Vzhledem k rostoucímu významu Brna coby univerzitního m ěsta lze předpokládat nár ůst pracovník ů vysokých škol zejména Masarykovy univerzity. Tento fakt podporuje i výstavba kampusu MU v Bohunicích. Zvýšení po čtu pracovník ů nastane rovn ěž v případ ě Fakultní nemocnice Brno. Zde však nejde o celkové zvýšení stavu zam ěstnaných, avšak spíše o p řesun pracovník ů z rušené Úrazové nemocnice v Brn ě na Kolišti. Specializované traumacentrum se má odtud p řesunout práv ě do Fakultní nemocnice v Bohunicích. K r ůstu pracovník ů v oblasti zdravotnictví by m ěl p řisp ět multifunk ční léka řský technologický park - Mezinárodní centrum klinického výzkumu Brno. Tento park vzniká v areálu Fakultní nemocnice u Sv. Anny.

Brno se svým zázemím je lokalitou s vysokým rozvojovým potenciálem. Vysoce kvalifikovaná pracovní síla a pom ěrn ě výhodná dopravní dostupnost p řispívají ke zvýšení atraktivity pro realizování podnikatelských zám ěrů na tomto území. Na základ ě získaných poznatk ů b ěhem zpracování diplomové práce a také na základ ě vývoje v roce 2007 lze očekávat, že situace na trhu práce v Brn ě a zázemí se bude i v nejbližší budoucnosti nadále zlepšovat.

LITERATURA:

[1] BAŠTOVÁ, M., F ŇUKAL, M., KREJ ČÍ, T., TONEV, P., TOUŠEK, V.: Nejv ětší centra dojíž ďky za prací na Morav ě a ve Slezsku v letech 1991-2001. In I. mezinárodní Ba ťova regionalistická ko1nference 25.26. listopadu, Zlín. Sborník přísp ěvk ů - CD Rom.xxx. Univerzita Tomáše Bati, Zlín, 2005, s. 1 - 15.

[2] BOUŠKOVÁ, P.: Pracovní migrace cizinc ů v České republice v 70. až 90. letech, Správa služeb zam ěstnanosti MPSV, 1999, 8 s.

[3] DRBOHLAV, D., JE ŘÁBEK, M.: Trh práce a migrace v Česku – ohlédnutí za spole čným projektem geografických pracoviš ť. Demografie 48, č. 4, Praha, 2006, s. 291 - 294.

[4] HORÁKOVÁ, M., MACOUNOVÁ, I.: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19. 1. vyd. VÚPSV, Praha, 2007, 63 s.

[5] HORÁKOVÁ, M.: Cizinci na trhu práce v České republice v letech 1994 – 2005. 1. vyd. VÚPSV, Praha, 2005, 35 s.

[6] HORÁKOVÁ, M.: Mezinárodní migrace a migrace cizí pracovní síly. 1. vyd. VÚPSV, Praha, 2003, 97 s.

[7] HORÁKOVÁ, M.: Prom ěny trhu práce v české republice po roce 1989 se z řetelem na pracovní migraci. VÚPSV, Praha, 2005.

[8] JANSEN, M., LEE, E.: Trade and Employment: Challenges for policy research. World Trade Organization, Geneva, 2007, 115 p.

[9] JONÁŠ J.: Ekonomická transformace v České republice. Makroekonomický vývoj a hospodá řská politika. 1 vyd. Praha, 1997, 207 s.

[10] KARPÍŠEK, Z.: Nabídka pracovních sil (Vybrané problémy dalšího vývoje zdroj ů pracovních sil v ČR).1. vyd. VÚPSV, Praha, 2003, 83 s.

[11] KRAUSE, D., KUX, J., NEKOLOVÁ, M., STUPNYTSKYY, O.: Stav a struktura zam ěstnanosti a vývojové tendence (v poptávce po práci). VÚPSV, Praha, 2004, 58 s.

[12] KRAUSE, D.: Moderní spole čnost a její prom ěny: Gender v managementu. 1. vyd. VÚPSV, Praha, 2005, 37 s.

[13] KREJ ČÍ, T., TOUŠEK,V., ŘEŘICHA, R.: Objektivní pohled na pracovní místa ve m ěst ě Brn ě a jeho zázemí. In Geografické informácie 8. Stredoeurópsky priestor. Geografia v kontexte nového regionálneho rozvoja. Univerzita Konštantína Filozofa, Nitra, 2004, s. 264 - 270.

[14] KULHAVÝ, V., SIROVÁTKA, T. : Nerovné pozice muž ů a žen na trhu práce v České republice. Empirická studie. In Rodina, zam ěstnání a sociální politika. 2006. 1 vyd. František Šalé - ALBERT, Brno, 2006. s. 151 - 163.

[15] KUNC, J.: Transformace českého pr ůmyslu po roce 1989 - vliv p římých zahrani čních investic. Diserta ční práce, Katedra geografie P řF MU, Brno, 2005, 169 s.

[16] KUNC, J.: Zm ěny v pr ůmyslu m ěsta Brna a jejich vliv na situaci na trhu práce. In Folia Geographica 3, Zborník štúdií z XII. zjazdu SGS, ro č. XXXII. Prešov: Acta Facultatis studiorum humatinatis et naturae Universitatis Prešoviensis, Prešov, 1999, s. 175 – 183.

[17] LÁZNI ČKA, Z.: Funk ční klasifikace obcí české socialistické republiky (ekonomická struktura obcí ČSR podle pracovních p říležitostí). Sešit 2. Academia, Praha, 1974, 88 s.

[18] MAREŠ, P.: Faktory sociálního vylou čení. 1. vyd. VÚPSV, Praha, 2006, 41 s.

[19] MAREŠ, P.: Nezam ěstnanost jako sociální problém. 2. vyd. Sociologické nakladatelství, Praha, 1998, 172 str.

[20] MULÍ ČEK, O.: M ěsto Brno v období transformace. Diserta ční práce, Katedra geografie P řF MU, Brno, 2004, s. 47 - 72.

[21] MUSIL, P.: Tendence na českém trhu práce v období transformace. Working paper č. 7/2006, Centrum výzkumu konkuren ční schopnosti české ekonomiky, Praha, 2006, 28 s.

[22] PALCROVÁ, Š.: Trh práce v Jihomoravském kraji. Rigorózní práce, Katedra geografie P řF MU, Brno, 2007, 99 s.

[23] PITNER, J., TOUŠEK, V.: K výpo čtu míry nezam ěstnanosti v České republice. In: Statistika . Ekonomicko statistický časopis. – ro č. 73, č. 11, 1993, s. 439 - 447.

[24] SIROVÁTKA, T.: Sociální exkluze In: Sborník prací FSS Masarykovy univerzity, Politika pracovního trhu a sociální inkluze. 1. vyd. Masarykova univerzita, Brno, 2003, s. 87 - 107.

[25] ŠIMEK, M.: Ekonomie trhu práce. 1. vyd., Ekonomická fakulta VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ostrava, 2007, 171 str.

[26] TOMEŠ, J.: Vývoj regionálních rozdíl ů v nezam ěstnanosti jako indikátor transforma čních zm ěn. In: Hampl, M., a kol.: Geografická organizace spole čnosti a transforma ční procesy v České republice. DemoArt, Praha, 1996, s. 255 - 301.

[27] TOUŠEK, V. a kolektiv: Pr ůzkum zam ěstnanosti ve m ěst ě Brn ě k 31.12.2006, CRR, Masarykova univerzita, Brno, 2007, 37 s.

[28] TOUŠEK, V. a kolektiv: Pr ůzkum zam ěstnanosti ve m ěst ě Brn ě k 31.12.2005, CRR, Masarykova univerzita, Brno, 2006, 49 s.

[29] TOUŠEK, V., HRABCOVÁ, M.: Unemloyment in the Czech Republic. In: Skripta - Geography. Volume 26-28/1996 -98 .1, Masaryk University, 2000, Brno, s. 55 – 85.

[30] TOUŠEK, V.: Trh práce a regionální rozvoj. P řírodov ědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2007, 5 s.

[31] TOUŠEK, V.,VAŠKOVÁ, L.: Trh práce ve m ěst ě Brn ě - zm ěny po roce 1989. In VI. mezinárodní kolokvium o regionálních v ědách, Sborník referát ů. 1. vyd., Masarykova univerzita, Brno, 2003, s. 229 - 240.

[32] VĚŽNÍK A.: Regionální geografické aspekty transformace zem ědělství ČR. Katedra geografie P řF MU, Brno, 2000, 13 s.

[33] VYHLÍDAL, J., MAREŠ, P: M ěnící se rizika a šance na trhu práce (Analýza postavení a šancí vybraných rizikových skupin na trhu práce). 1. vyd. VÚPSV, Praha, 2006, 67 s.

[34] WILAM, P. Trh práce v Českém T ěšín ě. 1. vyd. Wydawnictvo Uniwersytetu Ślaskiego, Katovice, 2001, s. 155-168.

[35] WIRTH, L.: Breaking through the Glass Ceiling: Woman in management. International Labour Office, Geneva, 2006, 186 p.

[36] ZŘÍDKAVESELÝ, F.: Vývoj brn ěnského pr ůmyslu od poloviny 18. století. In: Brno - m ěsto řemesel, pr ůmyslu a obchodu, publikace k oslavám 750 let ud ělení m ěstských privilegií Brnu , SNIP&Co, 1993, s. 15-40.

PRAMENY:

[1] Databáze CRR MU Brno pr ůmysl 1989. [2] Dotazníkové šet ření Krajského ú řadu a Ú řad ů práce Brno – m ěsto, Brno – venkov, 2005, 2006. [3] GIS – prostorová analýza, Ú řad práce Brno – m ěsto, Brno-venkov, 2005, 2006.

[4] Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odv ětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ, 1990. [5] Uchaze či o zam ěstnání a volná pracovní místa. Správa služeb zam ěstnanosti, MPSV ČR, Praha, 1990 – 2006. [6] Výsledky S čítání lidu, dom ů a byt ů 2001, ČSÚ, Praha, 2003. [7] Zákon o zam ěstnanosti 2004. [8] Zam ěstnanost a nezam ěstnanost v ČR podle výsledk ů výb ěrového šet ření pracovních sil - ro ční pr ůměry za rok 2006. ČSÚ, Praha, 2007. [9] Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Brno-venkov v roce 2006.

Internetové zdroje informací: mesta.obce.cz portal.mpsv.cz www.cnb.cz www.czechinvest.org www.czso.cz www.ibrno.cz (Brno Business) www.ilo.org www.vupsv.cz