Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav
Těšínsko v systému euroregionů (bakalářská diplomová práce)
Tomáš Kotra
Vedoucí práce: doc. PhDr. Vladimír Goněc, CSc. Brno 2010 Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl všechnu použitou literaturu a prameny. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům.
V Ostravě, 7. 5. 2010 ……………………...
vlastnoruční podpis
2 Na tomto místě chci poděkovat doc. PhDr. Vladimíru Goňci, CSc., vedoucímu této bakalářské diplomové práce, za odborný dozor, trpělivost a čas, jenž věnoval této práci a dále všem pracovníkům a činitelům v euroregionech na Těšínsku, kteří byli ochotni poskytnout mi svůj čas a postřehy. Mé díky patří bezpochyby i mé rodině a blízkým, kteří mě v době mého studia podporovali.
3 Bibliografický záznam KOTRA, Tomáš: Těšínsko v systému euroregionů. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav, 2010. 54 s. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Vladimír Goněc, CSc.
Anotace Diplomová práce „Těšínsko v systému euroregionů“ pojednává o vzniku a funkčnosti institucí euroregionů na území historického Těšínska. Problematika regionů se v současnosti dostává na přední místa zájmu v Evropské unii. Euroregiony bývaly v minulosti popisovány příliš optimisticky a nekriticky, v zápalu jakési euforie, toho se tato práce snaží vyvarovat. Autor zkoumá nejprve genezi a vývoj instituce euroregionů v západní Evropě. Dále si všímá kulturně-historických předpokladů, majících vliv na vznik euroregionů na Těšínsku. Posléze popisuje dva vzniklé euroregiony na území Těšínska, srovnává je především z hledisek historických, kulturních, geografických a hospodářských. V závěrečné fázi se snaží nastínit nejmarkantnější problémy nově vznikajících euroregionálních struktur a jejich vzájemnou rivalitu. Annotation Diploma thesis „Teschen Silesia in the system of euroregions“ firstly deals with the genesis and function of euroregions in Teschen Silesia. Importance of problematic of euroregions is nowadays arising in European Union. Euroregions were described too hopefully and uncritically in the flush of euphoria, what this work tries to avoid. Author examines the genesis and development of euroregions in western Europe. Than deals with cultural and historical conditions, which have influenced the birth of the institution. Work describes two euroregions in Teschen Silesia, compare them in historical, cultural, geographical and economical conditions. Lastly, there are spelled the most evident problems of newly born euroregional structures, and their own rivalry.
Klíčová slova Euroregiony – Přeshraniční spolupráce – Těšínské Slezsko – Integrace – Česko-polská hranice – Regionální politika Keywords Euroregions – Cross border cooperation – Teschen Silesia – Integration – Czech-polish border – Regional policy
4 OBSAH
ÚVOD………………………………………………………………………….. 8
1. Geneze přeshraniční spolupráce a instituce euroregionů…………..10 1.1 Nutné partnerství!?.………….....…………………………...……………………..…10 1.2 Přeshraniční spolupráce a její formy....……………………...…………………….....11 1.3 Regionální politika……...……………………………...…………………………….12 1.4 Západoevropské struktury...... ………….13 1.5 Euroregiony!?...... 15 1.5.1 Definice euroregionu (definice, cíle, financování)…...………..………………...15 1.5.2 Madridská úmluva …………………………………………………..…………..16 1.5.3 Euroregiony v 90. letech…………………………...... ……………………18
2. Těšínsko a historický vývoj ve 20. století (1918-1989)………...……19 2.1 Do rozpadu Rakousko-Uherska…...………………………………………………....19 2.2 Rozdělení Těšínska………………………………………………………………...... 20 2.3 Meziválečné období…………………………………………………………...……..21 2.4 Těšínsko v období komunismu...…………………………………………………….22
3. Situace po roce 1989, vznik integračních struktur na Těšínsku .….25 3.1 Geopolitická situace …………………...……………………………………………...25 3.2 Středoevropské iniciativy…..………….....……………………………………………25 3.3 Česko-polská iniciativa a spolupráce…….....…..………………..……………………26 3.4 Problémy spolupráce………..…………...... ………………………………………...27 3.5 První integrační snahy na Těšínsku……….....………..………………………………28
5 4. Euroregion Těšínské Slezsko....……………………………...………..30 4.1 Obecné parametry ………………………...………………………………..……….30 4.2 Historie vzniku………………………………………………….……………...……32 4.3 Právní status………………………………………………………………………....33 4.3.1 Subjektivita………………...……………………………………………………..33 4.3.2 Struktura………………………………………………………………….……….34 4.4 Financování……………………..…...………………………………………………..35 4.5 Cíle euroregionu……………………...………………………………...……………..35 4.5.1 Proklamované……………………………………………………………………..36 4.5.2 Splněné...... ………………………………………………………...……….37 4.6 Vztahy s ostatními aktéry (vertikální a horizontální)………….…...……………….37 4.7 Zhodnocení funkčnosti euroregionu…………...…………...... ……………….38
5. Euroregion Beskydy………….………………………………………..40 5.1 Obecné parametry…...……………………………….…...... ……………….....40 5.2 Historie vzniku…………………….………………..…….………………………….41 5.3 Právní status………………………………………..…….………..…………………42 5.3.1 Subjektivita…………………....…………….……………………………………42 5.3.2 Struktura………………………....…….…………………………………...……..43 5.4 Financování………………………………………..…………………………………44 5.5 Cíle euroregionu………………….………………....……………………….……….45 5.5.1 Proklamované…………………...…………………………………..……………45 5.5.2 Splněné…………………………...…………………………..…………………..46 5.6 Vztahy s ostatními aktéry (vertikální a horizontální)…..…………….…………..…47 5.7 Zhodnocení funkčnosti euroregionu…………...... ………..……………………..47
6. Problémy euroregionů na Těšínsku a vzájemná komparace…..…...49 6.1 Vzájemné vztahy euroregionů..…………………………………...………...………..49 6.2 Komparace regionů a jejich největší problémy……………………………...…...... …50 6.3 Vývojové perspektivy……………………………………………………...…...…….51
6 7. ZÁVĚR……………………………………………..………………..53
8. PŘÍLOHY……………………………………………………….…..55
9. POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA………………....………...66
7 ÚVOD
Hlavním tématem práce bude regionální politika Evropské unie (dále také EU), se speciálním zaměřením na tematiku euroregionů na Těšínsku a jejich zvláštnosti. Cílem bude popsat vznik a vývoj instituce euroregionů na Těšínsku s ohledem na kulturní a historickou tradici regionu a také instituce. Tato problematika se v současnosti dostává na výsluní zájmu. Je to jistě způsobeno i neustále se zvyšujícími finančními prostředky EU vynakládanými na regionální politiku a přeshraniční spolupráci.1 Polská republika je druhým největším sousedem ČR a vzájemná koordinace přeshraniční spolupráce se po roce 1989 a změně smyslu funkčnosti státních hranic dostávala stále více na pořad dne. Česko-polské vztahy se i v tomto ohledu rozvíjejí pozitivní cestou a sledují podobné zahraničně politické cíle, což nebývalo zvykem. Těšínsko je jediným tradičním hraničním územím mezi českým a polským „živlem“. Oba národy se v této oblasti dlouhodobě střetávaly a tvořily spolu specifičnost regionu, která má nezanedbatelný vliv na vývoj instituce euroregionů na tomto území. Formování nových euroregionů ve střední Evropě v 90. letech si bralo za vzor zejména zkušenosti ze západní Evropy, kde se přeshraniční struktury formovaly cestou aktuální potřeby regionálních územních celků již od 50. let.2 Vývoj ve střední Evropě byl v lecčem rozdílný. Úvodní pasáže práce se zabývají historií, vznikem a postupným vytvořením instituce euroregionů, rozborem této instituce a její funkčností v západoevropských strukturách, která byla později převáděna na středoevropský prostor. Dále se budeme zabývat historickým, kulturním a politickým podhoubím, vedoucím ke vzniku instituce euroregionů na Těšínsku. Následující část práce se zaměří na dva euroregiony vzniknuvší na území historického Těšínska a pokusí se popsat jejich parametry, strukturu, cíle a především funkčnost. Po popisu těchto skutečností při vzniku a tvorbě euroregionů se dostaneme k zajímavému popisu vzájemné kooperace těchto dvou euroregionů.3 Ty se dostaly do konfliktu při svém vzniku, ten byl sice zažehnán, ale problém zůstal nevyřešen. Popis tohoto
1 Financování Strukturální politiky se v období 2000-2006 vyrovnalo Společné zemědělské politice. Pro období 2007-2013 ji dokonce překonává, což je historicky výjimečný stav. 2 Tato přirozená tvorba vývoje euroregionu se nazývá cestou „zdola“. 3 Euroregion Beskydy a Euroregion Těšínské Slezsko.
8 vzájemného soupeření a také snaha o ukázku recepce instituce euroregionů v názorech obyvatelstva na Těšínsku a zhodnocení dosavadní funkce euroregionů a jejich perspektivy budou tvořit závěrečnou část práce.
Dosavadní průzkum na poli euroregionálních struktur se vyznačoval především ekonomickými, politologickými či právnickými analýzami. Téma vzniku a „porodních" problémů euroregionů na Těšínsku je vhodné také z pohledu historicko-kulturních příčin a jejich vlivu na současný stav.4 Nicméně v takovéto práci, zaměřené převážně do období dějin současnosti, je nezbytná rozsáhlá spolupráce s dalšími vědními disciplinami, a to především s regionální geografií, ekonomií, právem, sociálními vědami či s oborem regionálního rozvoje. Interdisciplinarita je nezbytná pro dostatečnou šíři pohledu na celou problematiku. Dřívější práce zabývající se zkoumaným tématem se často nedokázaly vyvarovat vlně optimismu a nadšení a přejímaly informace o euroregionech značně nekriticky. To se v novějších pracích daří potlačit, a tak vznikají přesnější a šíře zaměřené studie.5 Práce zkoumá jak zahraniční literaturu (Perkmann, Klausen, Goldsmith, Dobrowolski, Chwalba, Kadlubiec, Malendowski atp.), tak i literaturu českou (Dočkal, Gawrecká, Jeřábek, Parma, Siwek, Skokan, Toušek atp.). Zejména práce Víta Dočkala se zabývá danou tematikou velmi zajímavě, nestranně a výstižně, nicméně nejnovější data a vývojové změny v ní již chybí. V současnosti vzniká mnoho prací v universitním prostředí, které se zabývají konkrétními problémy regionálního vývoje a politiky podrobněji a ve větším rozsahu (Dočkal, Kostková, Matějíčková, Michl, Nováková, Sabelová, Swaczynová, Wojtasová atp.). Tyto práce se soustřeďují na konkrétní právní, hospodářské či kulturní problémy regionu. Zahraniční práce zkoumají regionalismus spíše z obecného hlediska a byly také k těmto účelům použity. Hlavními užitými metodami byla komparace, orální historie a analýza primárních institucionálních pramenů. Dále byly využity především studie české, polské, ale i zahraniční odborné studie, zabývající se obecněji sledovanou problematikou. Důležitými prameny jsou také internetové zdroje z provenience Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR, Ministerstva zahraničních věcí Polska a Českého statistického úřadu. Často byly využívány také oficiální webové stránky zkoumaných euroregionů, Evropské unie a Asociace evropských hraničních regionů.
4 Podobně jako to praktikuje britský historik Norman Davies. 5 Např. Dočkal, V. (ed.): Růžový obláček a náraz na hranu reality. Brno: IIPS, 2005.
9 1. Geneze přeshraniční spolupráce a instituce euroregionů
V následující kapitole se pokusím nastínit vývoj, funkci a účel přeshraniční spolupráce a euroregionálních struktur. Cílem práce jistě není zevrubný popis a obecné definice euroregionů či přeshraniční spolupráce. Sledovaným úkolem je především popis konkrétních problémů euroregionů na Těšínsku, nicméně alespoň základní vnik do vývoje integračních regionálních snah je nutný. Zabývat se budeme také prvními snahami západoevropských regionů o vznik přeshraniční spolupráce. Zde bude nastíněna nutnost kooperace a zlepšení sousedských vztahů, vedoucí k zlepšení pochopení na obou stranách hranice a také k ekonomické prosperitě do té doby okrajových oblastí.
1.1 Nutné partnerství!?
Dvacáté století svým bouřlivým vývojem vytvořilo v Evropě spoustu bariér, ať jde o překážky politické, celní či mezilidské. Vytvořilo také mnoho překážek v myslích lidí.6 7 Eskalovaný nacionalismus minulého století přispěl k tvorbě těchto předsudků ke svým sousedům. Vedl ke strachu ze všeho cizího a k tvorbě stereotypů. Soupeřivá nálada státních nacionalismů dovedla Evropu do stavu nevraživosti a ke ztrátě schopnosti promyšleného posuzování citlivých otázek „sousedských vztahů“. To se výrazně podepsalo také na pozdějších problémech v hraničních oblastech. Říká se jim hranice, v současnosti také s oblibou „jizvy dějin“. Ty byly v minulých desetiletích vytvářeny uměle a často zcela nesmyslně v dříve zcela logicky a smysluplně kooperujících a propojených regionálních oblastech.8 Takto bylo mnoho úspěšných struktur rozbito ve jménu politických či hospodářských zájmů. „Hospodářské aktivity, obchod a obyvatelstvo měly sklon k postupnému posunu směrem do vnitrozemí národních států. Dopravní cesty vedly především z vojenských důvodů často pouze paralelně s hranicemi. V příhraničních oblastech s přírodním bohatstvím, jako jsou uhlí a ruda, se rozvinul ve spojení s vysokou hustotou osídlení významný průmysl přinášející blahobyt, což bylo opět příčinou žádostivosti na straně sousedů a vedlo
6 Za výborný příklad tohoto stavu by nám mohla posloužit současná situace v bývalé NDR a vývoj po roce 1989. 7 Viz SOCIUS- begleitet Veränderungen in gemeinnützigen Organisationen, [online], URL:
10 k resentimentům a válkám.“ 9 Prosperující regiony byly odsunuty na oblast periferie zájmu a ochuzeny o kontakt se svými tradičními sousedy. Města byla rozdělena zdmi10, celní tarify se zvyšovaly, stejně jako neprostupnost státních hranic. Snad poučením z druhé války nacionalismus v západní Evropě ubral na své bojovnosti. Tradiční nepřátelství francouzsko-německé se dlouhodobě stalo přátelstvím a posléze se přeměnilo v motor evropské integrace. Do popředí se dostala jednání o zlepšení situace v regionech a snaha o znovuoživení ekonomické aktivity zaostávajících oblastí. Nikoliv přátelství, ale spíše ekonomické výhody vedly západoevropské reriony ke spolupráci. Začaly se zdůrazňovat také specifika okrajových oblastí. Evropské státy si již nemohly dovolit další válečnou katastrofu. Jistě i ztráta evropské prestiže v bipolárním sovětsko-americkém světě a strach ze SSSR vedl západní Evropu k širší spolupráci. Vedle jednání o společné obraně (která byla podporována hlavně USA), pod silným vlivem války v Koreji, se začaly postupně objevovat i první snahy zdola o postupnou reintegraci dříve fungujících hraničních regionů Evropy.
1.2 Přeshraniční spolupráce a její formy
Tyto poválečné snahy vyústily v poměrně živelnou aktivitu v regionech. Ty se jako první začaly především na hranici mezi Německem, Nizozemím, Francií a Švýcarskem rozvíjet. Pokusy o oživení přeshraniční spolupráce nebyly zpočátku nikterak institucionálně svázány. Podle Klausena a Goldsmithe11 je možné rozlišovat osm základních ideálních typů přeshraniční spolupráce, které lze dělit dle četnosti kontaktů, rozsahu spolupráce a právní struktury jednotlivých aktérů. Tato klasifikace začíná u prvního stupně spolupráce, kterou vidí jako „příležitostnou kooperaci“, ta je málo frekventovaná a zaobírá se krizovými situacemi či kulturní a sportovní výměnou. V osmi kategoriích se od neformální nečetné spolupráce dostaneme až k spolupráci formální, za jejíž nejvyšší formu je považována právě spolupráce na platformě euroregionů. Ta představuje teritoriální, víceúčelové spojení obcí ve dvou či více zemích.
9 Matějíčková, L.: Euroregiony na Moravě - forma přeshraniční spolupráce. (Diplomová práce), Brno: ESF MU, 2007, s. 19. 10 V případě Těšínska ne příliš vodnatou řekou Olší. 11 Goldsmith, M.J.F. - Klausen, K.K.: European integration and local government. Cheltenham: Edward Elgar Publishing Limited, 1997, s. 46-47.
11 Tato forma ovšem není jediná. Známý je i fenomén twinningu12, který se také může vyvinout do silné iniciativy přeshraniční spolupráce dvou a více subjektů (škol, měst atp. ). Z těchto hledisek je definice přeshraniční spolupráce složitější. Dle Víta Dočkala lze regionální spolupráci charakterizovat jako: „Společnou aktivitu regionálních aktérů, která primárně směřuje k oboustrannému rozvoji regionů, ve kterých aktéři působí. Sekundárně pak i k rozvoji aktérů samotných.“13 Pro tuto práci je velmi zajímavé také rozdělení Markuse Perkmanna14, který charakterizuje spolupráci dle souvislosti území. Toto dělení je značně jednoduché, ale velmi se hodí pro vzájemnou situaci euroregionů na Těšínsku, kde jeden euroregion v mnohém omezuje možnosti spolupráce druhého, jak uvidíme později.
1.3 Regionální politika
Definice a informace z oblasti regionální politiky EU jsou na českých informačních portálech značně vágní a postrádají upozornění na problémy s touto politikou spojené. Obsahují nejzákladnější teze, především o pozitivních aspektech regionální politiky. Portál www.europa.eu popisuje regionální politiku takto: „Přestože je Evropská unie jednou z nejbohatších částí světa, existují mezi jejími regiony výrazné rozdíly, pokud jde o příjem a příležitosti. Prostřednictvím své regionální politiky EU přesouvá prostředky z bohatých regionů do chudších. Cílem je modernizovat zaostávající regiony a umožnit jim, aby se dostaly na úroveň zbytku Unie… Soudržnost vychází ze zásady, že zmenšení rozdílů v příjmech a bohatství mezi jednotlivými regiony je přínosem pro všechny.“15 Regionální politika nebyla od podpisu Římských smluv až do roku 1986 pevněji právně zakotvena, nebyla kohesivní. Samozřejmě zde již od vzniku Evropského společenství (dále také ES) fungovaly regionální iniciativy v rámci ESF, EAGGF a ERD16, ovšem až Jednotný evropský akt z roku 1986 zakotvil společnou regionální politiku s ohledem na vznik jednotného trhu. Regionální politika se stala o to nutnější s přistoupením méně vyspělých států s tzv. „středomořskou ekonomikou“, Řecka (1981), Portugalska a Španělska (1986). Jak je v současnosti vidět, tyto státy také hůře odolávají ekonomickým krizím.
12 Z anglického twin – zdvojený. 13 Dočkal, V. (ed.). Op. cit., s. 12. 14 Perkmann, M.: Globalization, regionalization, and cross-border regions. New York : Palgrave MacMillan, 2002. 15 Viz Regionální politika, [online], URL:
12 Regionální politika opět měnila svou tvář s přijetím Maastrichtské smlouvy o EU a nových členů Rakouska a především Švédska a Finska (1995), kde byly zvýhodněny málo zalidněné regiony skandinávských států. Stejný trend nastal v regionální politice i pro období 2000-2006, toto období mělo připravit EU a země především z východního bloku na „velké“ rozšíření. Především tato politika již ovlivnila výrazněji i české regiony.17 Oblast regionální politiky v současnosti intenzivně nabírá na důležitosti, a proto si jí také více všímá vědecká obec. Jak již bylo zmíněno, finančně nejnáročnější politikou EU byla dlouhodobě politika zemědělská, která byla vždy ve francouzském perimetru. Nastolený trend ovšem signalizuje, že politika regionální tu zemědělskou nejen v období 2007-2013 vyrovná, ale také předběhne. Pro období 2007-2013 budou výdaje na regionální politiku představovat 36 % rozpočtu EU a dosáhnou výše 347 miliard eur. Prioritou jsou v současnosti členské státy EU ve střední a východní Evropě a regiony ostatních členských států se zvláštními potřebami.18 Dvanáct zemí, které byly připojeny k unii v roce 2004 a 2007, má možnost čerpat v období 2007-2013 51 % všech výdajů na regionální rozvoj, přestože v nich žije méně než čtvrtina celkového obyvatelstva unie, 30% zdrojů je určeno na ochranu životního prostředí.19 Regionální politika je v současnosti úzce propojena s institucí euroregionů. V minulosti tomu tak nebylo, a proto byl vývoj západoevropských regionálních struktur zcela odlišný od středoevropských. Tudíž jsou tyto dva fenomény takřka nesrovnatelné z hlediska vývoje.
1.4 Západoevropské struktury
EU není s přeshraničními euroregiony přímo institucionálně spojena. Vznikaly, jak již bylo zmíněno, živelně mnohem dříve, než ES vytvořilo regionální politiku podporující přeshraniční spolupráci. ES také dokázalo smysluplně využít již nezávisle vytvořené platformy pro svou politiku. Jen málo zemí Evropy má tak stálé hranice jako je hranice portugalsko – španělská. Od 70. let praktikují příhraniční oblasti Evropy svou iniciativu ve stále větší míře za pomoci Sdružení evropských příhraničních regionů (AGEG). To bylo založeno roku 1971. Sdružení postupně navázalo úzké kontakty s Radou Evropy, s
17 Viz Skokan, K.: Evropská regionální politika. Ostrava: Repronis, 2003. 18 Pro regiony s HDP nižším než 75 % průměru EU. 19 Viz 2007-2013 Focus on growth and jobs, [online], URL:
13 Evropským parlamentem, Evropskou komisí a s národními vládami. Právě Rada Evropy se již od svého vzniku v roce 1949 intenzivně věnovala regionální a hraniční problematice, kterou vnímala po válce o to intenzivněji jako jablko sváru. V západní Evropě se tento typ přeshraničních iniciativ vyvíjel evoluční cestou zdola. Vznikla konkrétní potřeba institucí, osob či podniků po spolupráci. Ta se rozšiřovala v rostoucí kontakty a spolupráci v neformálních iniciativách, které se postupně vyvíjely. Jejich vznik byl posléze zastřešen vznikem instituce euroregionů. Západoevropské euroregiony začaly vznikat v 50. letech především na hranicích států a mezi regiony se společným ekonomickým, politickým a často také kulturním stupněm vývoje. V roce 1958 byl založen na německo-nizozemské hranici první historický euroregion nazvaný Euregio, nacházející se v blízkosti Enschede a Gronau. Každý ze vznikajících euroregionů se vyznačoval vyšší či nižší funkčností a šíří záběru iniciativ od kulturní výměny až po složité projekty z oblasti hospodářství a infrastruktury. Vznikalo také mnoho prací o přeshraniční spolupráci na ideálních modelech. Tím se často stával Velký region Saar-Lor-Lux.20 Limitující byla jak tuhá administrativa, tak i chybějící právní subjektivita euroregionů. Z mnoha prací věnujících se obecné klasifikaci a definici přeshraniční spolupráce je většina psána v rámci západoevropské struktury regionálního vývoje. Některé práce se zabývají také konkrétními problémy (např. státní suverenitou).21 Postřehy z těchto obecných prací se často nedají přenést na středoevropskou oblast s ohledem na rozdílný historický vývoj v regionech. Středoevropský prostor tak doposud zůstává z vědeckého hlediska ne příliš probádanou oblastí. První průzkumy vznikající na universitách se zaměřují především na důkladné sondy z oblasti ekonomie22 či práva. Zevrubná práce obecnějšího charakteru u nás doposud chybí. Z polské provenience například Włodzimierz Malendowski.23
20 Např. Dobrowolski, P. - Lata, M.: Wielki region. Wroclaw: Atla2, 2001. 21 Malendowski, W. - Szcepaniak M.: Euroregiony, mosty do Europy bez granic. Wroclaw: Elipsa, 2000. 22 Sabelová, S.: Strategie rozvoje a realizace aktivit Euroregionu Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński (česká část). (Diplomová práce), Brno: ESF MU, 2003. 23 Malendowski, W.: Euroregiony, pierwszy krok do integracji europejskiej. Wroclaw: Alta2, 1998.
14 1.5 Euroregiony!?
Rozdíly mezi euroregionálními strukturami v západní a střední Evropě jsou zcela zřejmé. Tato část práce by měla posloužit definici ideálního euroregionu obecně, posléze se bude zabývat Madridskou úmluvou a situací v euroregionech v 90. letech.
1.5.1 Definice euroregionu
Je mnoho definic euroregionu a i ty se časem vyvíjejí, liší se ovšem jen v detailech, jsou povětšinou obecné a vesměs platné. Centrum pro regionální rozvoj České republiky definuje euroregion jako „nadnárodní typ svazků či sdružení měst a obcí, jehož cílem je podpora a realizace projektů odrážející všechny formy spolupráce mezi smluvními stranami. Zakládání takovýchto svazků je důsledkem snahy o odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice. Jejich spolupráce zasahuje do všech oblastí života občanů na kulturní, sociální, hospodářské a infrastrukturní úrovni“.24 Definice mohou být také konkrétnější: „Euroregiony jsou formou přeshraniční spolupráce místních či regionálních samospráv nejen mezi zeměmi EU, ale také mezi členskými a nečlenskými zeměmi (např. Euroregion Karélie). Jedná se o sdružení spolu přímo sousedících subjektů na opačných stranách hranic alespoň dvou států. Může se jednat o obce, kraje (regiony), příp. další úrovně (departementy apod.) či jejich sdružení (např. Klub Euroregionu Labe) a další právnické osoby.“25 Dle AEBR (Asociace evropských hraničních regionů) může euroregion plnit tyto čtyři funkce:26 1. sdružení lokálních či regionálních autorit na obou stranách hranice, někdy i se společným zastupitelským orgánem 2. příhraniční sdružení se stálým sekretariátem a technickým a administrativním týmem s vlastními zdroji 3. právnickou osobou ve formě neziskové asociace působící na obou stranách hranice v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy 4. sdružení smluvní povahy ve formě mezistátních dohod za účasti podstátních jednotek.
24 Viz Euroregiony, [online], URL:
15 Důvodem vzniku euroregionů je především řešení problémů vzniklých v periferních příhraničních oblastech, které nemohou být řešeny jen z jedné strany hranice a je na nich nutná spolupráce. Cílem euroregionů je také získávání finančních dotací z fondů EU. Tato funkce se ovšem často zvrhává a stává se jedinou činností euroregionu. Ztrácí se tak schopnost kooperace a tvorby přeshraničních projektů a aktivit. Takto se euroregion stává jen institucí k vymámení peněz z fondů EU a pozbývá nejpodstatnější část své funkce. Takovýchto příkladů se dá nalézt mnoho. Cíle euroregionů jsou zejména v oblasti kultury, životního prostředí, územního plánování a dopravní infrastruktury, cestovního ruchu a ekonomiky, rozvoje zaostávajících oblastí a správy souvisle urbanizovaných oblastí. Infrastruktura a koordinace hospodářství a podniků je často hodnocena za nejvyšší stupeň funkčnosti euroregionu. Přeshraniční spolupráce je v rámci regionální politiky EU financována programy INTERREG a Phare27 CBC (Cross-border Cooperation). Projekty jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů EU, hlavně z výše zmíněného fondu Evropského regionálního rozvoje - ERDF.28 Vedle přímých dotací z EU získávají euroregiony peníze také z členských příspěvků z obcí, sdružení obcí,29 podporujících členů, darů a podobně.
1.5.2 Madridská úmluva
Až do počátku 80. let nebyla instituce euroregionů právně zakotvena. ES si ovšem povšimlo výhodnosti této již stvořené platformy pro svou regionální politiku, a tak byl vyvinut tlak na právní kodifikaci instituce. Právní rámec přeshraniční spolupráce byl položen „Evropskou rámcovou úmluvou o přeshraniční spolupráci“ (tzv. Madridská úmluva), ta byla schválena Radou Evropy v Madridu 21. května 1980. „Ve svých 12-ti kapitolách formulovala základní směry přeshraniční spolupráce zemí EU a následně i zemí usilujících o přijetí. Smluvní strany se v ní zavazují k odstraňování politických, administrativních a správních hranic, které komplikují vzájemnou spolupráci regionálních a komunálních společenství příslušejících k odlišným státům.“30 V roce 1995
27 Program Phare byl vytvořen v roce 1989 pro Maďarsko a Polsko a jejich hospodářskou rekonstrukci a předávání know-how. 28 Viz Nováková, M.: Česko-polská přeshraniční spolupráce a euroregiony. (Diplomová práce), Brno: FSS MU, 2003. 29 Výše těchto příspěvků je určena v Kč za obyvatele obce (většinou 1,5 -2 Kč). 30 Viz Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci mezi územními orgány. In: Cesta do Evropské unie. Základní dokumenty evropské regionální politiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 1997, s. 6-9.
16 byl k „Madridské úmluvě“31 připojen dodatkový protokol, podepsaný ve Štrasburku. Ten měl zaručit možnosti právního manévrování pro euroregiony. Také tvorba euroregionů v ČR byla poznamenána Madridskou úmluvou. I když v ČR nebyla tato smlouva v té době přijata. Tvorba euroregionů se nejdříve rozvinula na hranicích česko-německých, až později byl tento proces odstartován na hranicích s ostatními sousedskými státy. To vše se odehrávalo v duchu „Madridské úmluvy“. Důležitou legislativní složkou podporující přeshraniční spolupráci byla také Evropská charta místní samosprávy, která byla přijata 15.10.1985 ve Štrasburku, ta přiznala regionálním aktérům právo na sdružování i v mezinárodním měřítku. Dalším právním dokumentem je Evropská charta hraničních a přeshraničních regionů, schválena 20. listopadu 1981 a její novější verze 1. prosince 1995.32 Výše zmíněná smlouva uvádí, že instituce euroregionů nemá konkurenční snahy vůči národnímu státu. Euroregiony nejsou konkurencí k nim a nevytváří žádný druh regionální vlády. Jsou závislé na dotacích z EU a také na regionálních zastupitelích. Téma suverenity státu je častou diskusní platformou a také častým cílem kritiky z nacionalistických kruhů. Stát si nicméně zachovává právo rozhodovat a sám určuje, kolik pravomocí euroregionům přiřkne. Princip subsidiarity by měl ovšem v euroregionech časem fungovat. Některé euroregionální instituce však ve svých názvech ani nepoužívají slovo euroregion. Často zmiňovaným problémem všech euroregionů a speciálně těch na našem území je právní subjektivita.33 Euroregiony bývají jednoduše děleny na euroregiony s právní subjektivitou a bez ní. Ve většině případů v ČR subjektivita chybí. Kámen úrazu tkví v neschopnosti dohodnout se na přijetí právního systému státu jedné strany euroregionu, který by platil pro celé území. Často je tento stav vnímán jako problém, který tvoří překážku k vynutitelnosti závaznosti určité dohody na obou stranách hranice. Některé euroregiony ji ovšem jako problém nevidí a jsou schopny spolupracovat i bez právních závazků a vynutitelnosti. To vše uvidíme později na příkladu těšínských euroregionů.
31 V angličtině: European outline convention on trans-frontier co-operation between territorial communities or authorities. Francouzsky: Convention-cadre Européene sur la coopération transfrontialere des collectivés ou autorités territoriales. 32 Viz Evropská charta místní samosprávy. In: Cesta do Evropské unie. Základní dokumenty evropské regionální politiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 1997, s. 31-36. 33 Viz Michl, P.: Česko-slovenské euroregiony jako platformy přeshraniční spolupráce. (Diplomová práce), Brno: ESF MU, 2009.
17 1.5.3 Euroregiony v 90.letech
Perkmann vidí ohromný boom euroregionů na počátku 90. let především v podpoře přeshraniční spolupráce ES.34 To je viditelné hlavně na středoevropském prostoru, kde tvorba euroregionů započala takřka ihned po pádu komunismu a byla podmíněna finančními stimuly. Nutné je zmínit, že s přijetím nových států se otevřel také nový prostor pro euroregiony. Tento stav byl jistě zapříčiněn jak touhou po „návratu do Evropy“, tak i strachem vyspělých západoevropských států o své hraniční oblasti. Obava o zvýšení kriminality měla být vyplacena snahou zlepšit postavení svých sousedů. Je zřejmé, že tvorba euroregionů začala urychleně, již v roce 1991, na hranici s Německem. Průkopníkem byl především trojmezní Euroregion Nisa. Euroregiony na hranicích s členskými státy EU mohly vznikat živelněji také proto, že byly finančně sponzorovány z prostředků evropských fondů a docházelo zde také k uplatnění dříve nabytých zkušeností z Německa. Na hranicích česko-polských byla tato možnost otevřena až programem CREDO z let 1996-1999. V roce 1999 byl pro tuto oblast otevřen také program CBC Phare. A zde začala druhá vlna vzniku euroregionů na území ČR.
34 Perkmann, M. Op. cit.
18 2. Těšínsko a historický vývoj ve 20. století (1918-1989)
Oblast Těšínska byla od nepaměti jednolitým územním celkem, knížectvím patřícím do Slezska. Město Těšín se rozkládá na březích řeky Olše, nedaleko od vrcholů Slezských Beskyd. Geograficky tvoří vstupní bránu na Moravu, jak z oblasti Krakowska, tak i z oblasti Kysuce. Je důležitou komunikační oblastí, kterou procházely stezky spojující povodí Moravy, Odry, Wisły a Váhu. V dlouhém historickém vývoji bylo území vždy jednotné se správním centrem v Těšíně, celá oblast byla tradičně prodchnuta specifickým kulturním a folklórním životem. Na západních hranicích je Těšínsko ohraničeno toky řek Ostravice a Odry. Východní, polskou hranici, tvoří řeka Bělá. Historickým správním centrem je město Těšín. Dnes je Těšínsko rozděleno mezi Česko a Polsko přibližně v poměru 56:44. Těšínsko tedy na české straně zahrnuje Slezskou Ostravu, okres Karviná (Havířov, Orlovou, Bohumín, Český Těšín) a část okresu Frýdek-Místek (Frýdek, Třinec, Jablůnkov). Na polské straně je to především okres Cieszyn až po město Bielsko-Biała. Bielsko náleží k historickému Těšínsku, Biała je v Malopolsku. V ČR je Těšínsko součástí Moravskoslezského kraje, v Polsku Hornoslezského vojvodství.
2.1 Do rozpadu Rakousko-Uherska
Oblast dlouhodobě ležela na rozhraní českých a polských zájmů. Proto i na její historii měly svůj podíl. Až dodnes se vyskytují silné nacionalistické tendence.35 Těšínsko zprvu spadalo pod vliv Velkomoravské říše, jejíž vliv sahal nejspíše až ke Krakowu. Po jejím rozpadu pod tlakem Maďarů se území ocitá na periferii zájmu, kde nejspíše nedosahovaly vlivy z Polska ani z Čech. Boleslav Chrabrý na konci 10. století načas připojil Těšínsko k Polsku. Břetislav I., český kníže, sice dokázal Těšínsko získat zpět, jeho reálný vliv na území je však velmi sporný. Posléze připadlo Těšínsko opět Piastovcům. Po smrti Boleslava III. roku 1138 se polský stát začal drolit. Roku 1163 bylo Slezsko rozděleno mezi Piastovci a Těšínsko se dostalo pod vliv opolských vévodů. V roce 1290 bylo Měškem I. Těšínským založeno Těšínské knížectví. To se začalo postupně od Polska přiklánět k Českému
35 Např.: Zaolzie- Serwis informacyjny - historia i współczesność, [online], URL:
19 království. Měškova dcera Viola Těšínská se dokonce stala ženou posledního Přemyslovce Václava III. V roce 1327 se Těšínsko stalo lénem českého krále. Těšínsko se postupně začalo zadlužovat, panství byla rozprodávána, územím neustále procházela vojska, což eskalovalo za Třicetileté války. Knížectví se nevyhnulo sporům mezi protestanty a katolíky, náboženské svobody zde však byly hlubší než v Čechách či na Moravě po Obnoveném zřízení zemském a Těšínsko se stalo jakousi „baštou“ evangelictví. V roce 1653 definitivně vymřeli těšínští Piastovci a celé knížectví připadlo jako odúmrť českému králi. Zadlužené knížectví si také prošlo zbojnickým odbojem proti nevolnictví, které bylo zrušeno v roce 1781.36 Také v Rakousko-Uhersku tvořilo Těšínsko významný tranzitní prvek. Bylo hlavní spojnicí na trasách Krakow – Bohumín – Vídeň a Bohumín – Vratislav – Berlín. Z solných dolů Wieliczka a z Ostravské pánve se po železnici dovážely důležité suroviny. Bohumín tvořil a neustále tvoří důležitou železniční křižovatku evropského významu. Pro Těšínsko je neméně podstatná Košicko-bohumínská dráha ve směru východ-západ. Město Těšín bylo důležitým správním a administrativním centrem. Celá oblast se v období průmyslové revoluce překotně vyvíjela s ohledem na svou výhodnou geografickou polohu a surovinnou základnu, ke které nepatřilo jen uhlí, ale také dřevo. V oblasti se střetávaly národní živly nejen české a polské, ale také německé a židovské. Těšínsko si prošlo érou českých, německých a polských nacionálních hnutí. Změnu ve významu Těšínska přineslo připojení Haliče roku 1772. Tím významně vzrostl tranzitní význam oblasti. Byla vystavěna silnice mezi Lvovem a Olomoucí, na tu navázala Severní dráha císaře Ferdinanda. Pro území Těšínska byla velmi podstatná také Dráha moravských a slezských měst, která přímo prochází Těšínem a pokračuje směrem na Bielsko.37 Celé území bylo v 19. století silně industrializované, hospodářsky propojené a patřilo k jednoznačně nejzalidněnějším oblastem monarchie. Právě vysoká hustota osídlení je pro Těšínsko velmi typická a pro současnou reintegraci oblasti rozhodující.
2.2 Rozdělení Těšínska
Po Velké válce a rozpadu habsburské monarchie vyplul na povrch problém Těšínska. Historicky jednotné území bylo zmítáno nacionálními rozpory. Československo a Polsko vedlo spory o území až do roku 1958, kdy byla podepsána Sověty iniciovaná smlouva o 36 Viz Těšínsko. 1. díl: Přírodní prostředí, dějiny, obyvatelstvo, nářečí, zaměstnání. Šenov u Ostravy : Tilia, 1997. 37 V současnosti se spekuluje o její rentabilitě.
20 vzájemných hranicích.38 V roce 1919 tento spor vedl dokonce až k Sedmidenní válce, kde Poláci zdůrazňovali národní požadavky, které byly silněji slyšet než ty české a německé.39 Češi zase nutně potřebovali uhelný revír a Košicko-bohumínskou dráhu. Ta byla jedinou železniční spojnicí se Slovenskem. Její nezbytnost pro nový stát byla o to větší kvůli problémům s maďarskou invazí a nutností transportu vojsk. Česká armáda zatlačila polskou. V roce 1920 bylo území rozděleno mezi oba státy, rozhodla tak 28. července 1920 konference velvyslanců v belgickém Spa.40 Polsku připadl bílský politický okres a část těšínského a fryštátského okresu (celkem 1 002 km² s celkem 139 630 obyvateli, z toho 61,1 % hovořících polsky, 1,4 % hovořících česky a 31,1 % hovořících německy). Československu připadl frýdecký politický okres a většina z okresů Těšín a Fryštát (celkem 1280 km2 s celkem 295 191 obyvateli, z toho 48,6 % hovořících polsky, 39,9 % hovořících česky a 11,3 % hovořících německy).41 Město Těšín bylo rozděleno řekou Olší, vodnatou většinou jen v jarních měsících. Z předměstí Saská Kupa (Sachsenberg) vzniklo nové město - Český Těšín. Hranice se od řeky Olše odklání pouze v oblasti Fryštátu (Karviné). Česká část Těšínska je Poláky obecně nazývána Zaolzie.42 Tak bylo historicky takřka tisíciletí jednotné území v roce 1920 rozděleno hranicí, která se postupem času víc a víc utužovala a stávala neprostupnější. K tomuto stavu dospěl nacionalismus 20. století a zájmy komunistického režimu. Bylo vytvořeno mnoho národních stereotypů a bariér v myslích lidí. Tisíc let jednotnosti ovšem zachovalo předpoklady pro reintegraci území v jiných geopolitických podmínkách.
2.3 Meziválečné období
V ČSR došlo k prvnímu sčítaní lidu roku 1921, kde kritériem národnosti již nebyla jen „obcovací řeč“, nýbrž mateřský jazyk. To umožnilo přihlásit se ke své národnosti také židům nebo cikánům.43 Polovina obyvatelstva se přiřadila k národnosti české, 38% k polské a 10% k německé. Tato sčítání ovšem Poláci neuznávali a neuznávají za objektivní. Do ledna 1934 se spíše setkáváme s kladným pohledem Polska na národnostní politiku Československa. Předělem byl až měsíc leden 1934, kdy byla v Polsku zorganizována kampaň k 15. výročí Sedmidenní války.
38 Viz Parma, J.: Spor o Těšínsko ve 20. letech 20. století, [online], URL:
21 Takřka celé „Zaolzie“ bylo v roce 1938 opět připojeno k Polsku na základě ultimáta. Poláci obsazení Těšínska považovali za zadostiučinění, Češi si stěžovali na tvrdou polonizaci. Nacionalismus hrál stále silnou roli. Již zcela ve stínu druhé války, po porážce Polska Německem, došlo k připojení k Říši. Podle soupisu obyvatel pořízeného Němci roku 1939 je největší národnost slezská 37 % , k české národnosti se hlásilo 21 % obyvatel, k polské 24 % a k německé 18 %. Zde je krásně vidět přímá úměra statistiky k poměru k vládní moci. Obyvatelstvo ale jistě silně cítilo svou regionální specifičnost zakódovanou také ve vlastním nářečí „ponaszymu“, které je dodnes silně rozšířené a oblast je místy bilingvní, česko- polská, se školstvím v obou jazycích.44 Po válce byl obnoven hraniční status quo ante, z období před říjnem 1938. 45
2.4 Těšínsko v období komunismu
Ihned po válce byly ze strany Polska opět vzneseny požadavky na připojení Těšínska. Hranice Polska se po roce 1945 posunuly západně na hraniční čáru na Nise a Odře, východní polské oblasti, s druhý největším polským městem Lvovem, byly ztraceny ve prospěch SSSR. Poláci se nevzdávali myšlenky na vytvoření národnostně homogenního státu. Dále byly rozdmýchávány spory o území Hlubčicka, Kladska a Ratibořska, s významným podílem české menšiny. SSSR přidělil tato území Polsku. Polský nacionalismus je v sousedství Ruska a Německa46 zcela pochopitelný, dalo by se říci, až nutný. Vztah Poláků k Čechům z polského hlediska sousedského soužití je zdaleka nejklidnější a nejméně problémový. V roce 1947 byla mezi Československem a Polskem podepsána Smlouva o přátelství a vzájemné pomoci, takřka vynucená vlivem SSSR. Přispěla však k uklidnění situace, která byla „definitivně“ vyřešena až v roce 1958. 17. října byla ratifikována smlouva o konečném vytyčení státních hranic, která nabyla platnosti v únoru následujícího roku. Po druhé válce se začala situace v pohraničí přitvrzovat. Mnoho tradičních hraničních přechodů bylo uzavíráno, cestovní ruch se omezil, vzájemné kontakty postupně ochably. Hranice se začala stávat skutečnou hranicí. Nejčilejší kontakty se samozřejmě udržely v oblasti Těšínska, kde komunikaci nebránila vysoká pohoří a lidé, jež oddělovala hranice, byli často svázáni v rodinných svazcích. Hustota osídlení a jeho provázanost ve všech aspektech zaměstnání, školství, kultury a dalších silně znesnadňovala hraniční oddělení.
44 Viz Kostková, D.: Bilingvální vzdělávání na polských základních školách na území Těšínského Slezska. (Diplomová práce), Brno: FF MU, 2009. 45 Viz Gawrecká, M.: Československé Slezsko mezi světovými válkami 1918-1938. Opava : SU, 2004. 46 Oba státy měly vždy velmi silné nacionalistické cítění.
22 V roce 1960 se ztratilo administrativní vymezení Těšínska v rámci okresů. V 60. letech nebyl zájem na udržování regionálních tradic a zřejmě také působil strach z vytvoření jednoho okresu se silnou polskou menšinou. Zde jistě negativně zapůsobila Cieślarova platforma k vytvoření národnostní autonomie z roku 1951. Území těšínského okresu tak bylo rozděleno do „velkých“ okresů Frýdek-Místek a Karviná. Město ztratilo svou tradiční administrativní funkci, pozici regionálního centra a přitažlivost. Tento stav přetrvával až doposud, kdy se město stalo sídlem euroregionální iniciativy.47 Zajímavé je, že při okupaci v srpnu 1968 neoperovala polská vojska v oblasti Těšínska. To bylo v ohledu na historické reminiscence pro SSSR zcela nežádoucí. I přesto docházelo v oblasti Těšínska k projevům národnostní nesnášenlivosti z obou stran.48 K takovýmto událostem dochází výjimečně i v současnosti. Do roku 1980 byly přeshraniční kontakty s Polskem možné a poměrně časté. Po vzniku hnutí Solidarita v Polsku se začal hraniční styk přísně omezovat s ohledem na možný „přenos infekce“ do věrného Československa. Pro překročení hranice bylo nutné jednorázové povolení úřadů. Tak se na Těšínsku děly paradoxní situace, kde lidé nakupovali levný polský textil a kryli se povolením ke vstupu do Polska, například za účelem navštívení svatby rodiny v Polsku. Často měli plná auta oblečení, ale sako chybělo. Po pádu bipolární soustavy, rozpadu Varšavské smlouvy se ve střední Evropě vytvořila specifická situace. Funkce hranic se měla zcela změnit. To se dařilo takřka ihned na hranicích s Německem. Česko-polská hranice zůstávala ještě dlouho limitující.49 Všechny tyto historické a kulturní aspekty a předpoklady měly nemalý vliv na následnou tvorbu regionální politiky a spolupráce v oblasti Těšínska.50 V roce 2009 označil Lech Kaczyński, bývalý polský president, obsazení Těšínska za „hřích a chybu“.51 Josef Szymeczek, předseda Kongresu Poláků v ČR, rozporuplně upozornil Václava Klause, že by bylo vhodné se omluvit za český útok v roce 1919, kdy Polsko „bránilo Evropu před bolševiky“, tato diskuze byla velmi nacionálně ožehavá.
47 Viz Prokop, R.: Charakteristika a postavení Euroregionu Těšínské Slezsko v česko-polských vztazích. Časopis Slezského zemského muzea 54, 2005. 48 Viz Blažek, P.: Polsko a Československo v roce 1968. In: Blažek, P.- Kamiński, Ł. - Vévoda, R. (eds.): Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference ve Varšavě, 4.-5. září 2003. Praha: Dokořán, 1998. 49 Viz Vencálek, J.: Přeshraniční spolupráce jako schopnost a ochota adaptace nových impulsů při rozvoji konstruktivně synergických vztahů. In: Wahla, A. - Lednický, V. - Janečková,V. (eds.): Euroregionální přeshraniční spolupráce na česko-polské hranici. Ostrava: OU, 2001, s. 33. 50 Viz Havrlant, M.: Specifika česko-polských euroregionů na příkladu příhraničí Moravskoslezského kraje. In: Balej, M. - Jeřábek, M. (eds.): Pohraničí, přeshraniční spolupráce a euroregiony. Ústí nad Labem: Česká geografická společnost, 2002, s. 29. 51 Obsazení části čs.pohraničí v r. 1938 byl hřích, [online], URL:
23 V české části Těšínska žije v současnosti takřka půl milionu obyvatel, více než desetina je tvořena polskou menšinou. Oblast je dvoujazyčná s rozšířeným polským školstvím, jak již bylo zmíněno. V obcích nechybí dvoujazyčné názvy a cedule. Těšínsko je místem nejhustšího protestantského osídlení v republice české, tak i polské. V ČR má Těšínsko nezvykle vysoký podíl religiózního obyvatelstva. Na polském území Těšínska se česká menšina takřka nevyskytuje. Etnografická hranice se udržuje přibližně v ose Karviná – Havířov – Hnojník – Třinec – Jablůnkov.52 Na území Těšínska vzniklo mnoho polských menšinových organizací. Mezi nejdůležitější patří Kongres Poláků, Rada Poláků, PZKO a další.53 Menšinové situaci se věnuje silná akademická pozornost.54 Nutné je zmínit, že polská menšina a jazyk má v současnosti spíše tendenci ustupovat. Polská menšina demograficky stárne a Poláků v regionu ubývá. Stejně je tomu i u kdysi výrazné menšiny slovenské. Je otázkou, do jaké míry je tento stav zapříčiněn státem55 a jak jej ovlivní nově nastolená regionální politika.
52 Siwek, T.: Česko-polská etnická hranice. Ostrava: OU, 1996. 53 Viz Polské organizace, [online], URL:
24 3. Situace po roce 1989, vznik integračních struktur na Těšínsku
Jak již bylo řečeno, rok 1989 revolučně nezměnil jen geopolitickou mapu, ale zamával také se situací v regionech. Přeshraniční spolupráce se na Těšínsku začala vyvíjet poměrně opožděně a s určitými problémy. Ty překonala a s časem nabyla na intenzitě, kterou si udržela až do současnosti.
3.1 Geopolitická situace
Pro rozvoj euroregionů na Těšínsku je důležitá především situace ve vztazích česko- polských. Ty se začaly bilaterálně vyvíjet ihned po roce 1989, vznikla Krakovská deklarace, Smlouva o dobrém sousedství atp. Na pořad dne se dostaly otázky jako vstup do NATO a EU.56 Česko a Polsko v tomto ohledu logicky zaujalo podobná stanoviska. Postupně země vstoupily jak do NATO, tak z našeho pohledu poměrně opožděně v květnu 2004 do EU. Tím završily svůj postupný „návrat do Evropy“.
3.2 Středoevropské iniciativy
Začalo se objevovat mnoho konceptů nového rozvoje regionální spolupráce. V polských kruzích se uvažovalo dokonce o česko-polském bloku. K takovýmto ideám se Československo stavělo poměrně skepticky. Spolupráce v rámci společné zahraniční politiky a hospodářství byla však považována za prospěšnou. Již v roce 1990 se z iniciativy Václava Havla zrodila koncepce Visegrádské trojky. Ta byla dotvořena v únoru roku 1991. Tato smlouva o těsné spolupráci mezi třemi středoevropskými státy se stala základem nových vztahů. Nastavila a formulovala také podmínky pro nově vznikající spolupráci ve střední Evropě a na poli regionů.57 Tato středoevropská spolupráce se stala problematičtější od roku 1992. Vypukla válka v Jugoslávii. Československo se z období „pomlčkové války“ dostalo do fáze dvou samostatných států. Obě země nastolily konzervativní kurz. Klaus a Mečiar se stali jakýmsi
56 Viz Chwalba,A.:Polsko1989-2009. Ostrava: CDK, 2009. 57 Viz Historie V4, [online], URL:
25 zosobněním přerušení společné středoevropské snahy. Zdůrazňovali individuální úsilí, a tím se jim podařilo úspěšně zabrzdit projekt mezinárodní regionální spolupráce. Od roku 1990 bylo Československo členem Středoevropské iniciativy. Stejně jako Polsko a postupně dalších 15 zemí, v rozdílném mezinárodním postavení. V roce 1992 byla v polském Krakowě podepsána obchodní dohoda CEFTA. Ta měla ve středoevropském prostoru oživit hospodářskou spolupráci pomocí zóny volného obchodu. Společná snaha česko-polská se začala oživovat až v roce 1996. V458 obnovila svou funkčnost v roce 1998. Vztahy se začaly urovnávat a země nastolily bezproblémovější období spolupráce, které trvá až do současnosti. Tyto mezinárodní vztahy se projevily také na vzniku silnější přeshraniční spolupráce. Česko-polské vztahy se začaly rozvíjet především v oblasti hospodářství. Jeho obrat neustále vzrůstá. Tak se vytvořily svazky, které posilují také nutnou spolupráci v regionech.
3.3 Česko-polská iniciativa a spolupráce
Polsko vždy patřilo k největším obchodním partnerům ČR. Obrat se se zlepšujícími vztahy neustále zvyšuje.59 Obchodní výměna zůstává znevýhodňující, ovšem již v roce 1997 byla v rámci CEFTA odbourána cla na průmyslové výrobky. Důležitou zájmovou oblastí je dopravní infrastruktura. Ta je problematická především v hraničních oblastech, kde mnohdy komunikace zcela chybí a nejsou napojeny na síť sousedského státu. Jedná se jak o dálnice,60 tak i o silnice nižších tříd. Významnými počiny v této oblasti je jak obchvat Těšína, tak i vybudování dálnice na Frýdek-Místek a Bielsko-Biała.61 Spojení na Slovensko je nevyhovující. Problematická jsou také železniční spojení, kde jsou v mezinárodních spojích mezi ČR a Polskem přemrštěné ceny a špatná dopravní návaznost.62 Pro region je významný mezinárodní železniční přejezd Petrovice u Karviné – Zebrzydowice, kde prochází doprava ve směru Varšava – Vídeň. Dalšími důležitými železničními uzly jsou také Bohumín, Čadca a Český Těšín. Situace je velmi nevýhodná pro rozvoj přeshraničního podnikání, cestovního ruchu atp. Dalším problémem, který je konkrétně na Těšínsku slabší, bývá jazyková bariéra. Iniciativy v těchto oblastech,
58 Rozšířeno na V4 s ohledem na rozpad naší republiky. 59 ČR vyváží především technologicky vyspělejší výrobky (auta, karosérie, chemické výrobky atp.). Polsko vyváží své tradiční produkty (uhlí, koks, hutnické výrobky, zemědělské produkty, sýry, nábytek atp.). 60 Viz Jeřábek, M.: Specifika jednotlivých úseků pohraničí ČR. In: Jeřábek, M. (ed.): Reflexe regionálního rozvoje pohraničí ČR. Praha: Sociologický ústav AV, 2001, s. 22. 61 Výstavba této dálnice byla iniciována Euroregionem Těšínské Slezsko. 62 To vyniká především při srovnání se spolupráci na železnici se Slovenskou republikou, kde je situace jednodušší díky starým strukturám. Také spolupráce na hranicích s Německem a Rakouskem je o poznání snazší.
26 především turistice, často vznikají zdola, z nutnosti spolupráce. Tyto iniciativy jsou výhodné pro obě strany, jelikož zvyšují konkurenci, zlevňují služby a snižují nezaměstnanost v regionech.63 Právě nezaměstnanost je především v severní části regionu (Karvinsko) jedním z největších problémů. Transformace průmyslu po roce 1989 a vysoká hustota osídlení jsou problémy, se kterými má instituce euroregionu napomoci bojovat. V Moravskoslezském kraji je důležitá také kooperace v oblasti životního prostředí. To dlouhodobě platí za nejhorší v celé EU. V posledních letech se za pomoci silných investic a mezinárodní spolupráce daří negativní aspekty průmyslového regionu zlepšovat. Nejhorší situace panuje právě v severní části Euroregionu Těšínské Slezsko. Kde je krajina zdevastována uhelným hornictvím. Oblast hraničních přechodů je pro vzájemnou spolupráci nepominutelná. Obecně se dá říci, že se situace od roku 1990 silně zlepšila. Byly zpřístupněny některé z dříve uzavřených přechodů. Vůbec nejfrekventovanějším silničním přechodem na česko-polské hranici je přechod v Chotěbuzi. V nedávné době se otevřela spousta dalších silničních přechodů (Chałupki, Boguszowice, Dolní Marklovice, Horní Lištná). Zpřístupňují se také menší turistické přechody ve Slezských Beskydech (Čantoryje, Nýdek, Velký Stožek, Jasnowice). Významným usnadněním života je také vznik lávek a pěších přechodů přes Olši v Těšíně a vybudování společného parku Zahrada obou břehů podél řeky.64 Dostupnost se zlepšila především vstoupením ČR a Polska do Schengenského prostoru65 v roce 2007, kdy padla na Těšínsku nejcitelnější část hranice. Aktivity kulturní a sportovní výměny se v současnosti přesouvají spíše do oblasti místních samospráv a euroregionů, jejich počet neustále roste a kontakty se sousedy jsou stále častější.
3.4 Problémy spolupráce
Jak již bylo zmíněno, největší problémy přeshraniční spolupráce tvoří infrastruktura, která často úplně chybí, jindy je neefektivní nebo drahá. Na jiných částech hranice ji znesnadňuje terén.
63 Viz Regionální politika, [online], URL:
27 Dalším problémem je jazyková bariéra. Na Těšínsku však není tento problém tak ožehavý, část obyvatelstva je bilingvní, další umí polsky alespoň zčásti. Na území jsou školy vyučující polský jazyk. Poptávka po polsky mluvících zaměstnancích se zvyšuje s ohledem na hospodářské propojení nejen na Těšínsku, ale i jinde v republice. Nedostatek financí a strach podniků ze silnější konkurence ze zahraničí jsou dalšími limitujícími faktory. Kulturně historické antagonismy v oblasti Těšínska jsou snad již vyčpělou stránkou, v současnosti spíše převládá snaha o využívání a objevování sousedských výhod.
3.5 První integrační snahy na Těšínsku
V ČR se často dělí vznik euroregionů dle takzvaných vln vzniku. Ta první odstartovala ihned na počátku 90. let - mezi roky 1991-1993. K těmto euroregionům se řadí především struktury vznikající na hranicích s Německem. Ty měly k dispozici zkušenosti svých německých sousedů na tvorbě a funkčnosti euroregionů, rozsáhlejší finanční zdroje z EU - především z fondu Phare a v neposlední řadě také 10 let fungování navíc. Je tedy logické, že tyto euroregiony dokázaly, za čas jim doposud vymezený, udělat větší pokroky, nežli euroregiony vznikající až v druhé vlně. K nim patří také euroregiony na Těšínsku. Vývoj vedoucí ke vzniku euroregionů v ČR se dá rámcově spojit s postupným vznikem regionálních rozvojových agentur.66 Ty vznikaly z nutnosti a popudu obcí či jejich sdružení. Agentury byly potřebné hlavně pro získávání dotací z EU. Tento finanční stimul přispěl nejvýznamněji k jejich tvorbě. Po určitém čase fungování spolupráce začaly vznikat přeshraniční sdružení uzavírající smlouvy o své přeshraniční spolupráci. Z tohoto vývoje posléze vznikají euroregiony. Tak by se dal nastínit typický vývoj struktury. Vzorem pro euroregiony v ČR se staly euroregiony z hranic Německa se zeměmi Beneluxu či Francií. V ČR doposud existuje 13 euroregionů, 6 jich spolupracuje s Polskou republikou. Regionální představitelé na Těšínsku již od počátku 90. let zdůrazňovali silnou touhu po spolupráci, ale upřednostňovali nutnost tento proces neuspěchat a ověřit si dříve možnosti spolupráce.67 Ta byla zbržděna na vládní úrovni. Již v roce 1989 se v Těšíně setkali zástupci OF a Solidarity.Od počátku 90. let vznikaly v regionu sdružení měst a obcí (Sdružení měst a obcí Horního Slezska a Sdružení obcí severní Moravy a Slezska). Tato sdružení vzniklá roku
66 Na Těšínsku tuto funkci plní třinecká společnost HRAT. Více níže. 67 Dočkal, V. (ed.). Op. cit., s. 116.
28 1992 si kladla za cíl vznik velkého Euroregionu Slezsko k roku 1995 či 1996. Kvůli kompetenčním problémům a obtížné komunikaci při sladění požadavků obcí k založení velkého euroregionu nedošlo.68 Postupem času se regionální spolupráce začala soustřeďovat na menší územní celky, a tak došlo v roce 1998 k založení Euroregionu Těšínské Slezsko a posléze i dalších. V současnosti se pozornost opět kloní k větším strukturám a k posílení vzájemné kooperace euroregionů. Regionální specifika byla často skloňována, kořeny regionu nutně vedly k rozšířené spolupráci. Ta se až do současnosti vyvíjí až na výjimky takřka ukázkově. Spolupráce se Slovenskem byla silně zvažována již od roku 1993. Mečiarova vláda se ovšem stala neprostupnou hrází této snaze. Dalším aspektem byla tradiční česko-polská historie na Těšínsku. Kooperace se slovenskou stranou se posléze realizovala v Euroregiony Beskydy, který de facto rozdělil historické Těšínsko mezi dvě euroregionální struktury. Mezi nimi ihned vznikly rozpory, jelikož se obě cítily poškozovány na úkor druhé.
68 Mašata, J.: Kalendárium česko-polských pohraničních vztahů na Těšínsku v letech 1990-1999. Těšínsko 2, 2000, s. 17-21.
29 4. Euroregion Těšínské Slezsko
Tématicky je jistě logické začít nejdříve s popisem euroregionální struktury, která zabírá hlavní část Těšínska a především jeho historické jádro s tradičním centrem v Těšíně. Druhý Euroregion Beskydy (dále také EB) bude popsán posléze. Vznik Euroregionu Těšínské Slezsko (dále také ETS) bylo logickým završením dlouhodobých integračních snah. Období rozdělení ve 20. století je v současnosti úspěšně překonáváno. Samotný euroregion se svým vznikem a funkčností své spolupráce rychle zařadil k nejúspěšnějším euroregionálním strukturám v České republice a je často ukazován jako příklad fungující a dynamicky se rozvíjející iniciativy, trpí ale také svými nezanedbatelnými nedostatky. I přes svou malou příhraniční rozlohu plní svou funkci. Nezabírá však celé území historického Těšínska, jak již bylo zmíněno, jeho hornatá část s centrem ve Frýdku se nalézá v níže popsaném Euroregionu Beskydy. V roce 1997 bylo nabídnuto členství v ETS také frýdeckým obcím, ty však svou účast odmítly a v roce 2000 se zařadily do EB. Tento stav však na funkčnost ETS nemá příliš vliv. Vít Dočkal tento euroregion – ETS – hodnotí kladně a řadí jej do kategorie vyvíjejících se euroregionů.69 ETS zaobírá svou činností jen hraniční oblast česko-polskou, se slovenskou stranou v rámci euroregionu nespolupracuje, což je nejspíš dáno čistě česko-polskou historií Těšínska a geografickými podmínkami. Se slovenskou stranou můžeme pozorovat spíše twinningové aktivity, které mají v současnosti tendenci se vyvíjet.
4.1 Obecné parametry
ETS se rozkládá na hranicích mezi severovýchodní částí České republiky v Moravskoslezském kraji (okresy Karviná a Frýdek-Místek) a jihem Polské republiky, zde zaobírá část Slezského vojvodství. Euroregion zabírá území 60 obcí70 a plochu takřka 1400 km2. Svou rozlohou je ETS nejmenší ze všech česko-polských euroregionů. Problémem v určení počtu obyvatel je také to, že se údaje na oficiálních stránkách ETS mírně liší v české a v polské verzi. Na území euroregionu (dle české strany) žije 630 000 obyvatel71, hustota
69 Dočkal, V. (ed.). Op. cit., s. 12. 70 44 obcí na území ČR a 16 na území Polska. 71 Dle polské strany 680 000 obyvatel. Viz Podstawowe informacje o Euroregionie, [online], URL:
30 zalidnění činí 450 obyvatel na km2, čímž území silně překračuje průměr obou států. Sídelní homogenita na území euroregionu takřka neexistuje. Severní část je silně poznamenána aglomeračními tendencemi a vlivem uhelné těžby, hustota zalidnění zde přesahuje 800 obyvatel na km2. Venkovská sídla jsou zde spíše jen pozůstatky minulosti. Většina pracovně činného obyvatelstva je zaměstnána v průmyslu.72 Na české straně především ve velkých firmách. Největšími městy jsou na polské straně železniční uzel Jastrzębie Zdrój - 101 850 obyvatel, na straně české Havířov - 89 000 obyvatel. Jak již bylo řečeno, Těšínsko je dlouhodobě transitní oblastí a spojnicí mezi severní (baltskou) a jižní částí Evropy. Po celé délce hranice se nalézá hustá síť hraničních přechodů.73 Hranice ETS mezi ČR a Polskem začíná na severozápadě mezi městy Bohumín a Jastrzębie Zdrój, vine se podél řeky Olše,74 k městu Karviná, kde hranice tok Olše mírně opouští. Dalšími významnými městy v severozápadní průmyslové části jsou: Havířov, Orlová, Dětmarovice (ČR) a Godów, Skoczów, Strumień a Zebrzydowice (PL). Dále se hranice táhne podél Olše až do centra euroregionu v Těšíně. Ihned za ním se začíná zdvihat pohoří Slezských Beskyd. Nejvyššími vrcholy jsou Skrzyczne - 1257 m. n. m. (PL), s lanovkou, rozlehlým lyžařským areálem a vysílačem, Barania Góra - 1220 m. n. m. (PL) a hraniční Velká Čantoryje - 995 m. n. m. (CZ/PL), která se svou rozhlednou ční nad Těšínem a tvoří dominantu regionu. V Moravskoslezských Beskydech jsou výškově a turisticky zajímavé Ropice - 1082 m. n. m. a lanovkou vybavený Javorový - 1031 m. n. m. Významnými městy v jihovýchodní polovině ETS jsou Hnojník, Jablůnkov a ocelářský Třinec (ČR) a Goleszów, Ustroń a lázeňská Wisła (PL). Po hřebeni Slezských Beskyd dobíhá hranice ETS až k nejvýše položeným obcím regionu Istebné (PL), Bukovci a Hrčavě (ČR) s „gorolskou“ kulturou s jazykem takřka nesrozumitelným ani pro Čechy ani pro Poláky. V těchto vsích dosahuje na území ČR jazykový podíl polštiny až k 80%.75 Krajina je zde lesnatá s pastvinami, častými „grúni“ (holými hřebeny), vysoko položená a vlnitá. Časté jsou tradiční dřevěné stavby (především kostely). Z těchto skutečností plyne, že hornatá jižní část regionu se zaměřila hlavně na rozvoj cestovního ruchu.
72 Viz Sabelová, S. Op. cit. 73 Tím nejfrekventovanějším je přechod v Chotěbuzi, který je nejfrekventovanější v rámci celé česko-polské hranice. 74 Ta je spolu s polskou Wisłou nejdelší a nejvodnatější řekou euroregionu. 75 Především v Bukovci, Gutech, Hrádku, Hrčavě , Košařiskách, Nýdku, Tyře, Vendryni atd.
31 4.2 Historie vzniku
Pomalu startující spolupráce se začala po rozpadu systému sovětských satelitů projevovat nejprve na nejzákladnější bázi spolupráce mezi starosty a zastupitelstvy Cieszyna a Českého Těšína.76 Tato forma se od nejzákladnější komunikace vyvinula až ke složitějším společným projektům.77 Později začala vznikat složitější regionální sdružení na obou stranách hranice. Například Svaz měst a obcí okresu Karviná, Regionální rada rozvoje a spolupráce Třinec (dále RR)78, Związek Komunalny Ziemi Cieszyńskiej79 vzniknuvší již v roce 1991.80 Tyto tři sdružení podepsaly 24.3. 1993 v Českém Těšíně Smlouvu o regionální spolupráci. Zajímavé je zejména působení RR především v období před vznikem ETS. Ta působila jako jakýsi motor integrace, jelikož v sobě obsahuje i významné hospodářské a ekonomické činitele.81 Stala se prvopočátkem vzniku euroregionu a ukázala nutnost této spolupráce. V roce 1996 byla v Kyjově podepsána nová smlouva. Ta již předpokládala vznik koordinačních skupin. Takto nastavená situace po vyjasnění mezinárodních vztahů začala přímo směřovat k myšlenkám na vznik euroregionu. Polská strana usilovala o dřívější vznik ETS, česká strana však nechtěla situaci uspěchat.82 Až do této doby probíhala česko-polská spolupráce bez dotací z EU a představítelům ETS se toto období jevilo jako nejméně problémové. ETS totiž nebyl vytvořen za účelem čerpání peněz z fondů, nýbrž z konkrétních potřeb regionu83 (rozhovor s V. Laštůvkou). Snahy dozrály až za dva roky a tak Euroregion Těšínské Slezsko – Ślask Cienszyński vznikl až v poslední „vlně vzniku“ euroregionů v ČR. „Euroregion vznikl dne 22. 4. 1998 podpisem smlouvy v Cieszyne mezi Regionálním sdružením pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska, které bylo tvořeno Sdružením obcí Jablunkovska, Svazem obcí okresu Karviná a Regionální radou rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci na české straně a sdružením Stowarzyszenie
76 Viz Urząd Miejski w Cieszyne, [online], URL:
32 Rozwoju i Współpracy Regionalnej "Olza" na polské straně.“84 Také Vít Dočkal vidí vznik a úspěšnost euroregionu v silných historicko-kulturních vazbách a aspektech regionu.85 ETS tedy vznikl evoluční cestou zdola, navázal na dřívější, neuměle vzniklá regionální sdružení, vznikl také díky snaze a touze obyvatel regionu po spolupráci.
4.3 Právní status
Legislativní zakotvení euroregionálních struktur je velmi podstatné pro jejich následnou funkčnost a flexibilitu spolupráce. Již Madridská úmluva z roku 1981 dává euroregionům k příkladu určité vzory zakládacích smluv, kterými se vznikající euroregiony mohou, ale nemusí řídit. ETS se viditelně dle své zakládací smlouvy takovýmto vzorem nechal inspirovat, leč jej doslovně neopsal. Reagoval spíše na dřívější smlouvy z let 1993 a 1996 o regionální spolupráci a také na smlouvy již právně ukotvených euroregionů na česko- polské hranici.86
4.3.1 Subjektivita
Nositeli právní subjektivity jsou v případě ETS dvě regionální sdružení: české a polské (Olza). Obě disponují svou vlastní právní subjektivitou, kterou samotný euroregion nedisponuje! Ten je jakousi zastřešující organizací dvou regionálních sdružení a sdružení obcí na území dvou států, které mezi sebou uzavřely smlouvu o spolupráci. Tento svazek je tedy velmi volný, jeho organizace a právní struktura je na druhou stranu velmi přehledná a pro ETS poměrně vyhovující. To, že ETS postrádá právní subjektivitu, se může jevit jako problém. Mnoho jiných, uměle zkonstruovaných, euroregionů díky vakanci subjektivity trpí nulovou garancí vynutitelnosti závazků, a tudíž strachem z realizace složitějších projektů. ETS ovšem funguje díky své přirozenosti a závazky se prostě dodržují, jelikož je na nich široký zájem. ETS je jen rámec spolupráce, která fungovala již před jeho založením. Subjektivita není vnímáná jako potřebná a obě národní strany euroregionu si chtějí ponechat svou specifičnost, spíše než pokrok by mohla probudit národnostní spory o to čí právní strukturu použít.
84 Viz Těšínské Slezsko – Ślask Cienszyński, [online], URL:
33 4.3.2 Struktura
K základům struktury ETS jsme se již vyjádřili. ETS je tedy zastřešující organizací pro Regionální sdružení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska (ČR) a pro Stowarzyszenie Rozwoju i Współpracy Regionalnej „Olza“ (PL). Ty podléhají právnímu systému svých států a disponují vlastní subjektivitou. Strukturálně je ETS značně rozvinutý a tudíž i složitý. To vyplývá z postupného vzniku regionálních struktur směrem zdola. ETS byl pouze završením těchto snah a jen složitou strukturu zinstitucionalizoval. Regionální sdružení (ČR) se dále skládá z Sdružení obcí okresu Karviná, Jablůnkovska a RR v Třinci. Orgány ETS jsou Rada euroregionu: 4 členové (česká část), 4 členové (polská část), je zde předseda rady a místopředseda rady. Rada má standardní funkce rady, jmenuje členy, schvaluje záměry atp. Dále je zde: Sekretariát euroregionu: 1 sekretář (česká část), 1 sekretář (polská část).87 Sekretariát je volen Radou ETS a je logickým administrativním centrem ETS. Ohromnou devizou je, že oba sekretariáty jsou od sebe vzdáleny cca 5 minut vlažné chůze, tudíž je spolupráce a komunikace snad na nejvyšším možném stupni, na rozdíl od jiných euroregionů. Český sekretariát je dokonce symbolicky umístěn na hraničním mostě Družby přes Olši. Otázkou zůstává, proč se oba sekretariáty doposud nedokázaly sloučit v jeden? Důvod je obdobný jako u právní subjektivity. Hranice v hlavách lidí neustále přetrvává a přesun centra do jedné části by byl negativně vnímán v části druhé. A to ne jen u představitelů ETS, ale také u obyvatelstva. Čas pro společné centrum tak doposud nedozrál. Důležitou ekonomickou roli u ETS hraje Hospodářská a rozvojová agentura Třinecka (HRAT).88 Ta byla založena v roce 1995 a ETS svým způsobem šetří peníze vynaložené za pracovní sílu, jelikož vypracovává návrhy projektů realizovaných z fondů EU, provádí analýzy atp. Tento druh spolupráce by se dal vytýčit za příklad ostatním euroregionům. HRAT po vzniku ETS v roce 1998 nadále s euroregionem spolupracuje.
87 Viz Orgány ETS, [online], URL:
34 4.4 Financování
Euroregion vznikal až v pozdějším období a tak nemohl využít finančních programů, které byly používány na hranicích se starými členskými státy EU, především s Německem. ETS byl zpočátku financován především z předstupních programů Phare CREDO (cyklostezky), a Phare CBC (turismus, propagace, infrastruktura). Dále byly čerpány peníze z fondu INTERREG 2000-2006. V současnosti jsou peníze čerpány především z fondu EU INTERREG III.A pro léta 2007-2013.89 Problémem všech euroregionů v ČR, ne jen ETS, byla a je podfinancovanost. Některé euroregiony nebyly vůbec schopny zaplatit stálé pracovníky pro tvorbu projektů a administrativu, někdy nedokázaly ani financovat svůj podíl na schválených projektech a tak bloudí v kruhu. Buďto žádné projekty nezvládnou nebo se soustředí jen na ty levnější z oblasti kulturní výměny a cestovního ruchu, které nemají takové ekonomické dopady jako oblast hospodářství či infrastruktury. Některé euroregiony dodnes fungují jako jakési „černé díry“ pro čerpání peněz z fondů EU a nesoustředí se na skutečně smysluplnou činnost. Tato cesta je zavrženíhodná a nejspíše nemá žádný smysl ji podporovat. ETS se dokázal těmto problémům zčásti vyhnout díky své tradici. Například prostřednictvím výše zmíněného HRATu, který ušetřil finance za pracovní sílu. ETS i tak trpí nedostatkem financí a není schopen uskutečnit nákladnější projekty. ETS není financován jen z fondů EU, ale také ze členských příspěvků, který se vybírají v poměru k počtu obyvatel obcí. ETS je hustě osídlen a tak tyto finance nejsou zanedbatelné. Dalším zdrojem příjmů mohou být dotace (z kraje, města), dary a dokonce úroky z účtů. Zvážit by se mělo také silnější zapojení krajů či státu do problematiky euroregionů s ohledem na financování podílu na projektech. A také zvětšení pravomocí regionálních samospráv.
4.5 Cíle euroregionu
Jaké jsou hlavní úkoly euroregionů? Již byly zmíněny základní teze o pozitivním dopadu zacelování „jizev dějin“ a dalších hospodářských výhodách pro příhraniční oblasti.
89 Viz Fond mikroprojektů, [online], URL:
35 Samozřejmě, že euroregiony mají neustále problémy s hospodářskou kooperací a budováním rozvětvenější infrastruktury, to je vzhledem k omezeným finančním zdrojům logické. Ekonomické výhody by ovšem měly nutit oddělené regiony k užší spolupráci, kterou by se při správné komunikaci mohly odbourat případné spory (např. nacionalistické). Proto bývají u euroregionů často skloňovanými cíli především oblast kulturní výměny (školy), spolupráce v turistickém ruchu či v Moravskoslezském kraji oblast ochrany životního prostředí. Snaha je vyvíjena také o hlubší poznání a pochopení svých sousedů, čemuž má napomáhat především kulturní výměna. Také regionální politika je cílem polemik a diskuzí, často se zmiňuje nesmyslnost těchto supranacionálních snah a ztráta národní kultury. Tento strach o ztrátu tradic je často oprávněný, nesmíme ale zapomínat na to, že i regiony mohou mít svou zvláštní kulturu a tradice, jako je tomu v případě Těšínska. Ekonomické výhody jsou nesporné. Je zřejmé, že zkoumat celkové důsledky nově nastavené regionální politiky budou moci až příští generace, v současnosti jsme jen „prvními průzkumníky“.
4.5.1 Proklamované
ETS si vytyčil za cíle podporu rozvoje příhraniční oblasti zejména v těchto bodech:90 • výměna zkušeností a informací při rozvoji regionu • výměna zkušeností a informací z oblasti trhu práce • spolupráce při územním plánování • řešení společných zájmů v oblasti dopravy, komunikací, spojů a bezpečnosti obyvatel • řešení společných problémů ekologie a životního prostředí • spolupráce při prevenci a řešení důsledků živelných pohrom • spolupráce v oblasti hospodářské a obchodní • rozvoj turismu a cestovního ruchu včetně rozvoje a dalšího zlepšování hraničního styku • akce podporující rozvoj kultury, osvěty a sportu, zejména poskytování informací o jednotlivých aktivitách • kulturní výměna a péče o společné kulturní dědictví • vzájemná spolupráce záchranných a horských služeb na území euroregionu • spolupráce mezi školami a mládeži na území euroregionu
90 Viz Úkoly a cíle, [online], URL:
36 Takováto definice je značně široká a obecná, zaobírá se snad všemi cíli, které si euroregiony stanoví. Podobné cíle si stanovil také EB a mnohé další. Otázkou zůstává, které z nich je schopen uskutečnit. Takto stanovené cíle nemají žádnou vypovídací hodnotu. V ETS byly již před jeho vznikem rozvíjeny aktivity především v oblasti společného plánování regionálního rozvoje, infrastruktury a cestovního ruchu. ETS přiznává, že pro projekty z oblasti infrastruktury zkoumal historické skutečnosti a čerpal zkušenosti z období před rozdělením. Je zde viditelná snaha po návaznosti infrastruktury91 (rozhovor s V. Laštůvkou).
4.5.2 Splněné
ETS dokázal plnit své cíle v poměrně široké škále. Tak se podařilo vytvořit širokou síť cyklostezek REGIOTOUR, navazujících na síť cyklostezek vedoucích celou střední Evropou.92 Živelně vznikly mezi obcemi Istebná (PL) a Bukovec trasy pro nordic walking. Významný rozvoj zaznamenala také kooperace horských služeb, vytvoření společných map, strategie rozvoje turismu a turistických tras. Nemalý rozvoj zaznamenaly také Turistická informační centra v programu INFOREG 2000.93 Podařily se i dva významné projekty v oblasti infrastruktury, které si vyžádaly jednoznačně nejvyšší finanční injekce (4,6 mil EUR). Prvním bylo křížení komunikací s dráhou ČD. Druhým byl projekt „myší díra“, zprovozňující komunikaci u hraničního přechodu Horní Lištná – Leszna Górna. Ta výrazně zkracuje cestu z Třince do Ustroně. Euroregion plní také mnoho dalších projektů v oblasti kulturní výměny. Dalo by se říci, že hlavní vytyčené cíle se daří zčásti plnit, a to i přes nedostatek financí. ETS se soustředí především na cíle z oblasti turistického ruchu, výměny zkušeností a infrastruktury. Hlavním cílem však je reintegrace regionu jako územního celku a zachování jeho kulturní specifičnosti.
4.6 Vztahy s ostatními aktéry (vertikální a horizontální)
Vztahy k ostatním činitelům v regionech jsou neméně důležitou složkou. Za horizontální vztahy můžeme považovat především poměr k aktérům regionálním, tedy k krajům, rozvojovým agenturám, městům atp. 91 Rozhovor s Václavem Laštůvkou, předseda ETS, 4.5.2010. 92 Viz Wojtasová, B.: Možnosti cykloturistiky v oblasti Těšínských Beskyd. (Diplomová práce), Brno: FSpS MU, 2009. 93 Viz Swaczynová, P.: Turistická informační centra jako součást informačního systému regionu (se zaměřením na Euroregion Těšínské Slezsko). (Diplomová práce), Brno: FF MU, 2009.
37 ETS má rozvinuté vztahy, především s rozvojovou agenturou HRAT a ostravskou rozvojovou agenturou. Tato spolupráce je výjimečná a ETS velmi pomáhá v udržení aktivity a životaschopnosti. Moravskoslezský kraj se na funkčnosti euroregionu finančně příliš nepodílí. Vztah s městem Těšín je také výjimečný a na ploše dvojmostí dochází k významné twinningové aktivitě a spolupráci městských úřadů, jak v dopravě, knihovnách či sportovním vyžití. Města společně pořádají divadelní přehlídku „Na hranici“, festivaly „Olza fest“ a „Těšínský jazzový podzim“, společnou městskou oslavu svátku „Tří bratří“ a „Slezský bál“, setkání polských a českých spisovatelů, skautů a další.94 Město má výhledovou možnost stát se opět centrem oblasti, což může vzbuzovat pochopitelný neklid u měst jako Frýdek-Místek, Karviná či Bielsko-Biała. Vertikální vztahy se utvářejí především v poměru k ostatním regionálním aktérům, českým i zahraničním. Také ke sdružení regionů – Asociaci euroregionů ČR (AEČR) a k AEBR, či přímo k státům. AEČR je poměrně mladá organizace, do které prozatím vstupují spíše euroregiony na hranicích s starými členskými státy.95 Ty ostatní spolupráci nevidí jako přínosnou a do AEČR nevstupují, vidí ji spíše jako jakousi spící platformu, budoucí vstup ovšem není vyloučen. Je poměrně zarážející, že české euroregiony, které mají takřka identické zájmy, se nedokázaly sjednotit ve společné instituci. Antagonismus podporuje i nevraživý vztah mezi polským Bielsko-Biała (EB) a Cieszynem (ETS), kvůli zrušení a obnovení „powiatu“96 Cieszyn. ETS se zařadil do AEBR,97 instituce sdružující evropské hraniční regiony. To je v ČR poměrně zajímavá skutečnost. Výhodnost tohoto vztahu tkví především v možnosti čerpání zkušeností z starších a zkušenějších struktur. ETS udržuje poměrně široké a konkrétní vztahy s mnoha regionálními aktéry. Ty dokáže využívat k šetření vlastních prostředků, k čerpání zkušeností a k usnadnění své vlastní činnosti.
4.7 Zhodnocení funkčnosti euroregionu
ETS je sice malou, ale dynamicky se rozvíjející euroregionální strukturou, které má tendence k dalšímu rozvoji svých aktivit. To je způsobeno především kulturní tradicí této
94 Viz Oficiální stránky města Český Těšín, [online], URL:
38 spolupráce a výhodnou geografickou polohou. Mezi obyvateli ETS je euroregion vnímán spíše zprostředkovaně přes své projekty a dosažené cíle. Lidé se neztotožňují s ETS, ale spíše s regionem obecně. Mladší generace opět vnímá město spíše jako jeden celek, ne jen jako prostor pro výhodné nákupy. Dříve vzniklá snaha se velmi úspěšně zařadila do euroregionální struktury. Jedním z problémů, které doposud nebyly silněji vyřešeny, je právě vztah k EB a také jistá podfinancovanost. Je nutné podotknout, že internetová prezentace a přístup k informacím je snazší u EB než u ETS. U euroregionu se tu a tam vyskytnou odlišné národní zájmy, které je složitější utišit, což je s ohledem na minulost pochopitelné. Vzájemná komunikace se však většinou daří. ETS plní většinu z široce vytyčených cílů, k usnadnění práce využívá inovativních a ekonomicky efektivních metod. Přirozenost spolupráce v ETS je její hlavní devízou a její pokračování má jistě smysl, jelikož je zde potenciál k dalšímu zintenzivnění a zkvalitnění spolupráce.
39 5. Euroregion Beskydy
Pojícím prvkem Euroregionu Beskydy (EB) je, jak jasně z názvu vyplývá, rozlehlé pohoří Beskyd. Od tohoto faktu se odvíjí také rozsah euroregionu, které je plošně značně větší nežli ETS a také zaměření činnosti EB zejména na oblast turistického ruchu a kulturní výměny. EB je vůbec prvním euroregionem rozkládajícím se na území tří postkomunistických států,98 nedá se jej však označit za euroregion trojmezní, jelikož samotné trojmezí99 se nachází v ETS. Česká část EB je tak od té polské zcela oddělena územím ETS, což značně komplikuje spolupráci. EB má také kratší hranici s slovenskou stranou než ETS. EB vznikal v druhé vlně vzniku euroregionů, spíše z iniciativy slovensko-polské. Česká část se ke spolupráci připojila až s jistým časovým odstupem. Spolupráce mezi slovenskou a polskou stranou byla značně živelnější, kvůli podmínkám snazší a tudíž i efektivnější. Leč pro naší práci bude zajímavá především situace v české části EB, která zahrnuje oblast historického Těšínska a možnosti spolupráce této části euroregionu se svými zahraničními partnery.
5.1 Obecné parametry
Z oficiálních internetových stránek EB se můžeme dočíst, že: „Euroregion Beskydy leží v pohraniční oblasti severovýchodní části České republiky, severozápadní části Slovenské republiky a jižní části Polské republiky. Srdcem euroregionu jsou města na české straně Frýdek-Místek, na polské straně Bielsko-Biała a na slovenské straně Žilina. Euroregionem prochází hlavní tah spojující severní, jižní a východní Evropu. Z hlediska státní správy zahrnuje euroregion v ČR okres Frýdek- Místek, příhraniční část okresu Karviná, v Polsku vojvodství Bielsko-Biała a na Slovensku města a obce Žilinského kraje.“100 Informace o přesné rozloze a počtu obyvatel jsou rozdílné, a to i na oficiálních stránkách tří zúčastněných stran, jiné údaje uvádějí i odborné publikace. Nejvyšší údaje uvádí
98 České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky. 99 Katastrálně v obci Hrčava. 100 Viz Euroregion Beskydy- Úvod, [online], URL:
40 Michl: „Celková rozloha území je 9147 km2 a celkový počet obyvatel je cca 1 177 000 obyvatel.“101 Zde se především rozloha zdá značně nadsazená. Jednoznačně nejvyšší údaje uvádí polská strana EB.102 Realističtěji se jeví oficiální údaje české a slovenské strany, ty uvádějí rozlohu 4 905,5 km2 a 961 491 obyvatel.103 Z toho 972 km2 a 161 000 obyvatel na území ČR (58 obcí a 5 měst) se sídlem ve Frýdku-Místku (65 000 obyvatel), 2 083,5 km2 a 295 491 obyvatel se nachází na území SR, jmenujme zejména sídelní Žilinu, dále Bytču, Čadcu, Kysucké Nové Město a Námestovo (72 obcí a 8 měst). Na území Polska 1 850 km2 a 505 000 obyvatel (28 obcí a 3 města). Významná města jsou sídelní Bielsko-Biała, Szczyrk a Żywiec.104 Česká část EB je vzhledem k poměru mezi členstvím v EB a okresu Frýdek-Místek velmi kompaktní. Většina obcí okresu se v EB angažuje, velmi aktivní a silnou pozici má město Frýdek-Místek, které napomáhá EB v jeho fungování, především v oblasti administrativy. Také rozhodovací proces je usnadněn.105 Celé území je geograficky velmi členité a hornaté s významnými vodními plochami.106 Nejvodnatějšími toky jsou Váh, Orava, Kysuca a Ostravice. Terén silně komplikuje vývoj infrastruktury, kde se významné snahy vyvíjejí spíše na hranici slovensko-polské, kde se spolupráce vyvinula dříve. Celá oblast je prodchnuta salašnickým způsobem hospodaření a častými pastvinami a je turisticky velmi atraktivní.
5.2 Historie vzniku
„Sdružení "Region Beskydy" se sídlem ve Frýdku-Místku, Zespół "Region Beskidy" se sídlem v Bielsko-Białej a Zdruzenie "Region Beskydy" se sídlem v Žilině se ve smyslu Dohody mezi vládami všech zúčastněných stran o přeshraniční spolupráci s přihlédnutím k Evropské rámcové úmluvě o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo úřady, přijaté Radou Evropy v Madridu 21. května 1980, v souladu se Smlouvou o slovensko-polském společenství pod názvem EUROREGION "Beskydy" podepsané dne 18. února 2000 v Rajczi ve smyslu usnesení Prezidia EUROREGIONU "Beskydy" přijatého slovenskou a polskou stranou dne 2. června 2000 v Žilině se rozhodli dne 9. června 2000, jakožto zástupci příhraničních regionů z České republiky, Polska a
101 Michl, P. Op. cit., s. 18. 102 Stejně je tomu i u ETS. 103 Viz Štatistické informácie o Euroregióne Beskydy, [online], URL:
41 Slovenska podepsat dohodu ve městě Frýdek-Místek. Došlo tak k přidružení české strany-konkrétně Regionu Beskydy do již existujícího Euroregionu Beskydy.“107 Takto je charakterizován vývoj a vznik EB z pohledu české strany. De facto jsou v tomto stručném odstavci zahrnuta všechny podstatné informace z historie vzniku EB. Myšlenka k vzniku takovéto struktury se zrodila již v první polovině 90. let. Nebyla však silněji prosazována a byla zatlačena negativním postojem Mečiarovy vlády. Hlavním impulsem bylo rozšíření programu Phare CBC v roce 1999. Česká strana se tak později připojila k dříve vzniknuvší slovensko-polské iniciativě z nutnosti společného využívání finančních injekcí z EU v procesu sjednocování hospodářské politiky a legislativy. 21. dubna 2000 se na Okresním úřadě ve Frýdku-Místku setkali zástupci sdružení měst a obcí a pod patronací přednosty Okresního úřadu Jiřího Kajzara a místostarosty Frýdku-Místku Petra Rafaje založili sdružení Regionu Beskydy, který se stal partnerem podobných sdružení na území PL a SR.
5.3 Právní status
Právní zakotvení euroregionů v ČR si je rámcově u všech regionů velmi podobné jak strukturou, tak i vakancí právní subjektivity. Ta je u západoevropských euroregionů rozšířená a napomáhá intenzivnější a snazší spolupráci. Nejpodstatnějším dokumentem je u EB, stejně jako u ETS, zakládající smlouva a stanovy (viz. Příloha). Vzorové smlouvy z Madridské úmluvy byly doporučeny k použití mezivládními úmluvami. Jejich přímá aplikace ovšem nenastala a je vypozorovatelná jen v preambuli smlouvy.
5.3.1 Subjektivita
Již za zakládající smlouvy je zcela zřejmé, že EB nedisponuje právní subjektivitou. Stejně je tomu i u ETS. Tento stav je obvyklý u všech euroregionů na hranicích ČR. U mnoha euroregionálních struktur je tento stav hodnocen jako veliká překážka v realizaci náročných projektů a jejich případné vynutitelnosti na druhé straně hranice. Tento problém je často skloňován také u EB. Strach z nesplněných slibů blokuje rozsáhlejší spolupráci. Tato bariéra je častěji zmiňována z české strany euroregionu, který chybějící právní subjektivitou
107 Viz Euroregion Beskydy- Úvod, [online], URL:
42 vysvětluje poměrně nízký stupeň spolupráce u EB. Slovenská strana problém nevnímá tak ožehavě a dokonce si myslí, že závaznost projektů je díky prezidiu a principu delegování vynutitelná (rozhovor s M. Rejdou).108 Slovensko-polská spolupráce v EB je značně živelnější, možná i z těchto důvodů se spolupráce zde vyvíjí snadněji a lépe a na problém se subjektivitou není pohlíženo tak ožehavě. Faktem zůstává, že ani jedna strana EB se tento problém nesnažila důsledně řešit ani řešení iniciovat. Subjektivita tak může sloužit také jako jakási výmluva k nižšímu stupni spolupráce z české strany. Ta má logicky složitější podmínky k tvorbě projektů z oblasti infrastruktury, obchodu, územního plánování či podnikání, jelikož česká část EB nemá hranici s polskou částí a od Slovenska je oddělena vysokým a rozsáhlým masivem Beskyd. Spolupráce v české části se tak může jevit jako dosti umělá, až na oblast turismu a ryze domácích projektů. Mezi městy Frýdek-Místek a Žilina se nevyvíjí ani twinningová aktivita, která se mezi Bielsko-Biała a Žilinou úspěšně rozvíjí (podobně je tomu u Českého Těšína a Cieszyna). Na rozdíl od ETS je problém s chybějící právní subjektivitou vnímán jako opravdová překážka, která prozatím nejvíce brání silnější integraci. Té jistě nepomáhá ani jistá odříznutost české části od zbytku euroregionu.
5.3.2 Struktura
EB se skládá z české, slovenské a polské části. Zde postupně vznikly tři nezávislá sdružení nazvaná shodně: „Region Beskydy“, které jsou „de jure“ sdruženími obcí a měst daného státu. Každá část má vlastní majetek, vedení a také sídlo. K jednomu sídlu nedošlo v počátcích EB nejspíše kvůli chybějící právní subjektivitě. Tyto tři části jsou zastřešeny v instituci euroregionu, který má sloužit jako úzká platforma pro spolupráci. EB se však ihned od počátku spolupráce nesnažil o nadnárodní strukturu.109 Nejvyšším orgánem EB je Prezídium.110 To se skládá z patnácti členů, po pěti z každé národní části. Předseda se střídá každý rok. Prezidium zastupuje EB navenek, prezentuje jej, určuje vývoj spolupráce a schvaluje financování (viz. Stanovy: § 6). Nadnárodním orgánem měla být revizní komise, tvořená třemi zástupci každé části EB. Měla vykonávat kontrolní funkci EB. Snahou bylo vytvořit také pracovní skupiny, ty
108 Dočkal, V. (ed.). Op. cit., s. 83. 109 Viz Zakládající smlouva § 1 Obecná ustanovení. 110 Viz Prezídium Euroregiónu Beskydy, [online], URL:
43 měly tvořit praktickou činnost v EB. Ty ovšem narazily na problém již při svém vzniku, v české části narazily na neefektivnost a nedostatek financí a byly zrušeny. Česká část EB je schopna zaměstnat jen jednoho stálého zaměstnance, který zajišťuje veškerou funkčnost EB. V české části EB chybí spolupráce s rozvojovou agenturou. Ta sídlí v Ostravě a ETS s ní spolupracuje, možná to je vnímáno jako překážka, kvůli neustálým „žabomyším“ sporům.111 „Praktickou činnost Regionu Beskydy tak provádí sekretariát. Jeden zaměstnanec aktivity sekretariátu, zahrnující i administraci česko-polského fondu mikroprojektů na území daných stran ERB, pochopitelně není s to pokrýt. V minulosti se tento personální deficit řešil tím, že práci RB vykonávali zaměstnanci města Frýdek–Místek, které bylo z velké části i plátcem jejich mzdy.“112 Podfinancovanost je vnímána jako další ožehavý problém, především s ohledem na spolufinancování projektů z fondů EU a platy zaměstnanců. Přechod k jednotnému euroregionu s právní subjektivitou by vyžadoval sloučení částí do jednoho celku. Toto není v současné chvíli z více důvodů možné. S tímto je spojena otázka společného sídla, právní subjektivity, společného rozpočtu, majetku atp. Struktura a potažmo subjektivita EB je tak zásadní otázkou rozsáhlejšího rozvoje EB k euroregionu západoevropského typu.
5.4 Financování
Zdroje financí jsou u EB logicky podobné jako u dříve popsaného ETS. U EB byly čerpány prostředky ze stejných fondů EU jako u ETS. Je nutné zmínit, že jistým brzdícím faktorem integrace je chybějící společný rozpočet. Finance jsou u všech tří částí samostatné, z čehož plynou také obavy o vynutitelnost projektů. Příjmy EB tvoří také členské příspěvky113, dotace, dary, úroky z účtů a ekonomické aktivity euroregionu. EB na rozdíl od ostatních euroregionů nedostává dotace z Moravskoslezského kraje. Nejvýznamnější pomoc EB poskytuje především město Frýdek- Místek. To se v minulosti staralo o agendu a administrativu EB, v současnosti poskytuje půjčky na spolufinancování projektů. Finance však nestačí ani na pokrytí platu jednoho zaměstnance, finanční podpora regionálními aktéry je velmi nízká a tak je EB silně podfinancován a s problémy shání peníze na spolufinancování.
111 Slovenská část dokázala vyvinout spolupráci s ARRZA – Agenturou pro regionální rozvoj v Žilině. A spolupracuje také s Žilinskou universitou a Živnostenskou komorou. Nejefektivněji vyřešila finanční situaci strana polská. Zde má regionální správa na nejnižší úrovni nejširší kompetence ze všech národních stran. V ČR je situace nejsložitější. 112 Michl, P. Op. cit., s. 24. 113 Ty činí 2,5Kč v ČR, 1,5 Ks na Slovensku. Roční výnos na české straně je takřka 0,5 milionu Kč.
44 EB je na české straně existencionálně závislý na zvýšení svých finančních prostředků, jinak nebude euroregion udržitelný. Nutná je především spolupráce s regionálními aktéry, rozvojovými agenturami a také krajem. Spolupráce s městem a obcemi ve sdruženích je na druhou stranu velmi dobrá.
5.5 Cíle euroregionu
Na oficiálních stránkách se můžeme dočíst o těchto vytyčených cílech EB: „Výhodou takto vzniklého euroregionu je to, že zástupci všech tří beskydských regionů teď mohou žádat Evropskou unii o peníze na společné projekty. Hlavním cílem vytvoření EUROREGIONU "Beskydy" jsou společné aktivity za účelem rovnoměrného a vyváženého rozvoje regionu a sbližování jeho obyvatel a institucí v příhraničních oblastech, a to zejména v oblastech výměny zkušeností a informací týkajících se regionu, trhu práce, územního plánování a stavebnictví, řešení společných problémů v oblastech dopravy, dopravních sítí, spojů a telekomunikací, problémů ekologie a životního prostředí, hospodářství, obchodu, průmyslu a spoustu jiných aktivit, včetně rozvoje turistiky a cestovního ruchu.“114 Zajímavě vyzní především hned na začátek umístěná, a tudíž vyzdvihnutá možnost čerpání peněz z fondů EU. Regionální spolupráce a projekty by měly vznikat spíše z nutné potřeby regionálních aktérů o určité konkrétní potřeby, ne jen kvůli možnosti čerpání peněz, jak to může částečně z textu vyznít.
5.5.1 Proklamované
EB si své cíle stanovil velmi obecně podobně jako ETS. Většina cílů vznikala ze slovenské iniciativy a na slovenské straně EB. Vytyčené cíle můžeme vyčíst z Smlouvy o česko-polsko-slovenském společenství (viz. Přílohy). Obecnými cíli EB jsou: „Společné aktivity za účelem rovnoměrného a vyváženého rozvoje regionu a sbližování jeho obyvatel a institucí v příhraničních oblastech.“ Cíle byly sepsány spíše direktivní cestou „shora“, a proto přesně neodrážejí realitu. Konkrétními vymezenými cíli jsou velmi obecné a takřka klasické „všeobsahující“ cíle euroregionů. Euroregion se tedy soustředí na plnění cílů z oblasti:
• výměny zkušeností a informací týkajících se rozvoje regionu • výměny zkušeností a informací týkajících se trhu práce
114 Viz Euroregionu Beskydy, [online], URL:
45 • územního plánování a stavebnictví • řešení společných problémů v oblastech dopravy,dopravních sítí, spojů a telekomunikací • řešení společných problémů týkajících se ekologie a životního prostředí • hospodářství, obchodu, průmyslu, malého a středního podnikání, zemědělství, lesního hospodářství, potravinářského průmyslu • rozvoje turistiky a cestovního ruchu, s ohledem na zlepšení podmínek pro turistický ruch v pohraniční oblasti
• školství, výměny mládeže a sportu
• osvěty, kulturní výměny a péče o společné kulturní dědictví • prevence a odstraňování následků živelních pohrom • péče o bezpečnost obyvatel, vzájemné spolupráce záchranných služeb na území euroregionu
Nutné je zdůraznit zejména spolupráci v oblasti turistiky a cestovního ruchu. Dále se euroregion snažil podporovat na regionální úrovni všechny činnosti, které měly napomoci ke vstupu České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky do Evropské unie. Euroregion také podporuje uzavírání mezinárodních smluv, vedoucích k přeshraniční spolupráci.
5.5.2 Splněné
V zakládací euforii široce navržené cíle postupem času vyčpěly. Pracovní skupiny se ukázaly jako finančně neudržitelné, hospodářská spolupráce jako nedostupná a v dané situaci nemožná. Tak je rozsah spolupráce omezen po celou dobu fungování euroregionu na oblast kultury, cestovního ruchu a sportovní výměny. EB je v současnosti nejvíce společnou platformou pro propagaci turistických možností a přírodních krás. Podrobněji je možné se s projekty seznámit na oficiálních stránkách EB, nejpropracovanější jsou přesvědčivě stránky slovenské strany.115 Za zmínku jistě stojí vytvoření sítě cyklostezek (367 000 Kč), koňských stezek, společné turistické mapy euroregionu (190 000 Kč) a další iniciativy z oblasti cestovního
115 Viz Projekty, [online], URL:
46 ruchu, jako účast na veletrzích či projekt „Gastronomie bez hranic“ (170 000 Kč). Na hlubší hospodářskou činnost se prozatím EB bohužel nezaměřuje s ohledem na složitou finanční situaci. Zlepšení se nekoná ani po přijetí programu INTERREG pro období 2007-2013.
5.6 Vztahy s ostatními aktéry (vertikální a horizontální)
Vertikální vztahy, tedy vztahy s aktéry na regionální úrovni, jsme již stručně popsali. Již od počátku spolupráce měl EB nejlepší vztahy s městem Frýdek-Místek. To i v současnosti plní pro euroregion nezastupitelnou funkci a napomáhá v jeho existenci nejmarkantněji. Problémovější je již vztah k Moravskoslezskému kraji. Zde se EB nedočkává přílišné podpory. To se dá vysvětlit vysokým počtem euroregionů v kraji. EB nevykazuje ani spolupráci s rozvojovou agenturou v Ostravě (ARR),116 ani spolupráci s regionálními hospodářskými aktéry, jelikož k takovéto spolupráci chybí podnět. EB se na úrovni horizontální nevčlenil ani do AEČR.117 Tato platforma, založená z popudu Euroregionu Nisa, je považována za nepružnou a mrtvou. A tak kontakt s dříve založenými euroregiony na západě ČR chybí. Konkrétnější vztahy můžeme nalézt ve vztahu k sousedním euroregionům.118 Je nutné podotknout, že spolupráce mezi těmito regiony by jistě mohla být těsnější. Minimálně u vztahu k ETS a Euroregionu Bílé Karpaty. EB se na rozdíl od ETS neúčastní ani spolupráce v Asociaci evropských hraničních regionů (AEBR). Vidí ji jako finančně náročnou a nepřínosnou.
5.7 Zhodnocení funkčnosti euroregionu
EB byl na rozdíl od ETS vytvořen umělou cestou shora. Jeho jednotlivé národní části nejsou doposud příliš propojené. Ať už kvůli chybějící právní subjektivitě nebo složitým podmínkám geografickým či situaci při zakládání EB. Velkým limitem pro další rozvoj směrem k integrované struktuře západoevropského typu je také nedostatek financí. Současný stav spolupráce je považován za dosažitelné maximum, přesto je nutné říci, že euroregion není doposud integrovanou strukturou a slouží spíše jako informační platforma a platforma pro spolupráci v oblasti cestovního ruchu, což jistě nesplňuje široké zakladatelské představy. Česká část euroregionu je geograficky od zbytku EB odříznuta územím ETS a
116 Viz Historie ARR, [online], URL:
47 pohořím Beskyd. Problémem je také situace v dopravní infrastruktuře. Chybí především komunikace mezi Frýdkem-Místkem a Žilinou. Ani mezi Žilinou a Bielskem není v plánu dálniční propojení. Složitá situace na poli infrastruktury je jednou z hlavních brzd hlubší hospodářské integrace regionu. Bez vyřešení problémů subjektivity, společné struktury a financí nebude další intenzivní rozvoj integrace u EB možný. Nutné je také navázat intenzivnější vztahy s regionálními aktéry. Řešení by jistě mohla přinést úzká spolupráce s ETS, která by oživila iniciativu česko-polskou a také by přinesla větší finanční flexibilitu. Vždyť silniční spojení mezi Bielskem (EB) a Frýdkem-Místkem (EB) vede přímo přes Těšín (ETS). Tato územní provázanost ke spolupráci přímo vybízí. Spolupráce se prozatím nejeví z hlediska odlišných struktur jako možná, i když ji euroregionální aktéři do budoucna nezavrhují. Nesmí však být něčí porážkou. Takto by se stala jen zdrojem dalších bojů119 (rozhovor s V. Laštůvkou).
119 Rozhovor s Václavem Laštůvkou, předseda ETS, 4.5.2010.
48 6. Problémy euroregionů na Těšínsku a vzájemná komparace
Závěrečná část práce se bude zabývat zejména vztahy obou zkoumaných euroregionálních struktur, jejich největšími problémy a výhledovými perspektivami. Především pro tuto část bylo využito kontaktů s představiteli euroregionů, jelikož pro takovýto popis je zcela nutný nejaktuálnější možný vnik do problematiky. Nicméně regionální aktéři přiznávají, že současným stavem v českých částech mohou velmi silně zamíchat blížící se volby, jak komunální, tak i parlamentní. Před euroregiony na Těšínsku dodnes zbývá dlouhá cesta a mnoho práce. Podstatné jsou především zkušenosti a dobrá, diplomatická komunikace. Euroregiony v této oblasti doposud nedozrály k větší spolupráci, a proto se jejich slučování jeví složitě.
6.1 Vzájemné vztahy euroregionů
Ihned po vzniku obou struktur na konci 90. let dospěly oba euroregiony k vzájemnému konfliktu. Komunikace, natož jakákoliv forma spolupráce mezi nimi, nebyla takřka možná. Předávání zkušeností nefungovalo. Spolupráce mezi euroregiony je především o lidech a jejich vzájemných vztazích. V počátcích docházelo k mnohým žabomyším konfliktům, ultimativním vyjednáváním, neústupnosti a neschopnosti nalézat kompromis. Euroregiony proti sobě namísto spolupráce bojovaly. Tento vztah byl však vzhledem k územní provázanosti neudržitelný. Jádro konfliktu však neleželo jen v lidech, jeho nejzávažnější příčinou byl v první řadě boj o peníze ze společného fondu. Peníze se tak staly největším jablkem sváru. EB se cítil poškozen, vzhledem ke své ohromné rozloze, počet obyvatel a délka hranice však hovořila proti němu. ETS nebyl ochoten věnovat polovinu peněz na pro něj problematicky realizovatelné přeshraniční projekty EB.120 Dále pak nastal konflikt o kompetence a územní nároky. Spor se dlouhodobě nedařilo překonat a oba euroregiony nepřispívaly k jeho řešení, spíše se vzájemným kontaktům a komunikaci vyhýbaly, aby „nešťouraly do vosího hnízda“. Tak se od konfliktu přešlo k mlčení. Nové, drobnější spory se opět rozhořely okolo čerpání peněz z fondu mikroprojektů121 (rozhovor s D. Valáškovou).
120 S ohledem na chybějící hranici je tento argument pochopitelný. 121 Rozhovor s Dagmar Valáškovou, sekretář EB, 21.4.2010.
49 Postupem času se spory uklidnily, nejspíše také díky tomu, že společné čerpání peněz z fondů bylo rozděleno a euroregiony tím ztratily důvod ke sporům. Postupně spolu začaly komunikovat a nalézat společnou řeč. V současnosti se dají vzájemné vztahy ETS a EB označit za korektní a přátelské především na poli osobních kontaktů. Zástupci ETS se nedávno účastnili oslav 10. výročí EB. Drobné bariéry však neustále přetrvávají. Na půdě senátu nedávno probíhaly diskuze o možné širší spolupráci, které však vyzněly do ztracena. Oba euroregiony do budoucnosti nevylučují možnou širší spolupráci či jakousi formu spojení. V současnosti však tento stav nedozrál. Oba euroregiony jsou zcela rozdílné v oblasti právní struktury a své funkčnosti. Mají také rozdílné cíle a perspektivy. EB je s tímto zaměřením bližší spíše s Euroregionem Bílé Karpaty, kterému však chybí onen „bohatý mecenáš“.122 Z těchto hledisek se představitelům prozatím jeví širší spolupráce jako nemožná.
6.2 Komparace regionů a jejich největší problémy
Oba euroregiony se strukturálně velice liší. EB funguje spíše jako iniciátor spolupráce a snaží se ukazovat cestu, kudy by se měla iniciativa vyvíjet. Pomáhá obcím a jejich starostům a zastupitelům k tvorbě nových pracovních míst především v oblasti turistického ruchu a jeho podpory. V „zapadlých“ beskydských vsích chybí kořeny hlubších hospodářských aktivit, a tak se snaha o oživení tímto způsobem může jevit jako jediná možná. Dojíždění za zaměstnáním do ostravské aglomerace v Beskydech po roce 1989 s rostoucím propouštěním upadlo. ETS namísto toho sám iniciuje složitější projekty v oblasti infrastruktury. Hospodářské aktivity a hustota zalidnění výrazně ovlivňují aktivity euroregionu. Silně mu k plnění hospodářských projektů napomáhá agentura HRAT. Tak se ETS snaží vyvinout v plně integrovaný region, k čemuž má i historické předpoklady. Občas se však vyskytnou problémy v komunikaci a v interpretaci minulosti. Největší rozdíl tak mezi euroregiony tkví zejména v odlišném přístupu, myšlení a názoru na funkci instituce euroregionu. Oba mají svůj hlavní pojící prvek jinde. EB jej spatřuje v pohoří Beskyd, a tedy v rozvoji turismu. ETS se soustředí na reintegraci území v jeden historický celek, zdůrazňuje však nutnost zachování rozdílů národních částí. Jejich potlačování by mohlo mít negativní následky. Do budoucna bude nezbytně nutné vyřešit především problémy s financováním a právní subjektivitou. Ta je velmi citlivě vnímána u
122 V EB jej tvoří město Frýdek-Místek.
50 EB. Sami představitelé vidí její vyřešení jako nezbytnost pro další rozvoj spolupráce. Dohoda mezi národními částmi je však největší brzdou a spor je veden především o to, čí právní řád se bude používat. Řešení v tomto ohledu se tak dá očekávat nejdříve kolem roku 2015123 (rozhovor s D. Valáškovou).
6.3 Vývojové perspektivy
Již na počátku 90. let se vytvořila snaha o vznik velkého slezského regionu, zůstala však nenaplněna s ohledem na rozdílné zájmy. V současnosti dochází v EU opět k obrodě větších regionálních uskupení (ESÚS).124 125Děje se tak i na území ČR. Na území Těšínska se postupně oživuje myšlenka na vznik většího euroregionu, zahrnujícího všechny česko-polské euroregiony a také trojmezní euroregiony Nisa a Beskydy. Tato možnost by byla ovšem velmi složitá na realizaci a prozatím chybí vůle. Na úrovni krajů je tato iniciativa již dohodnuta. Zmíněné euroregiony mají potíže s komunikací a kompromisním jednáním. Problémem je domluva již na nejnižší úrovni, euroregiony nejsou schopny dosáhnout shody ani v jednotlivých národních částech, natož se dohodnout s druhou stranou. Iniciativa není nijak aktivněji stimulována a k hlubší spolupráci prozatím nedozrál čas. Otázkou je zda je takováto snaha opravdu možná a přínosná. ETS spatřuje tuto možnost spíše v modulové spolupráci jen ve vytyčených oblastech.126 Ve větší struktuře tak spatřuje spíše negativně jen prostor pro čerpání peněz s ohledem na velikost území127 (rozhovor s V. Laštůvkou). Myšlenka úzké spolupráce mezi ETS a EB se z tohoto pohledu komunikace jeví schůdněji. Také osobní kontakty by spolupráci umožňovaly, problém však leží v již zmíněných rozdílných strukturách. Proto se veškeré změny v organizaci v nejbližší budoucnosti nedají předpokládat128 (rozhovor s D. Valáškovou). EB v současnosti nevnímá vakanci hranice s polskou stranou jako ožehavý problém. Nevýhodu spatřuje „jen“ v nemožnosti tvorby přímých přeshraničních projektů typu mosty přes Olši či infrastruktura, jako je tomu v ETS. Výhodu spatřuje v nevytváření třecích ploch s polskou stranou, která je v EB spatřována jako nejaktivnější a nejpragmatičtější.
123 Rozhovor s Dagmar Valáškovou, sekretář EB, 21.4.2010. 124 Evropská seskupení pro územní spolupráci. 125 Viz Evropská seskupení pro územní spolupráci, [online], URL:
51 Euroregiony na Těšínsku jsou vývojově poměrně mladé. Je možné říci, že v počátku byly peníze z fondů využívány velmi účelně, postupně se však začaly objevovat projekty bez většího přínosu.129 V posledních letech byly uskutečněny významné pokroky. Regiony citlivě vnímají všechny své nedostatky a tuší, že bez vyřešení vnitřních problémů nebudou schopny dále spolupráci rozvíjet.130
129 Např.velmi časté konference představitelů euroregionů. 130 Především právní subjektivita, financování a rozdílné postoje sdružení obcí.
52 7. ZÁVĚR
Práce se snažila zaostřit na instituci euroregionů v aspektech historických, politických, kulturních, právních, geografických či hospodářských. Okrajově se zabývala také situací v česko-polských vztazích v nedávné době, které se dají zhodnotit jako nejlepší v historii. Společná hranice se však neustále jeví jako limitující faktor a brzdí spolupráci především v oblasti dopravní infrastruktury a hospodářského propojení, které by přispělo k oživení pracovních možností a konkurenceschopnosti v regionech. První pokroky v této oblasti již byly učiněny, mnoho dalších ovšem zbývá. Jistě by další oživení přineslo i ulehčení složité demografické situaci a vystěhovalectví zejména u mladých lidí. Hlavním cílem výzkumu byla situace ve dvou euroregionech na území Těšínska, které nedávno překonaly první desetiletí své existence, jejich kořeny zde sahají až na počátek 90. let. Pozornost jsme soustředili také na porovnání těchto dvou celků, které se velmi liší nejvíce strukturálně a typem vzniku. Na práci je dobře viditelné, že jen právní či ekonomický pohled ne vždy zcela přesně reflektuje skutečnost a vliv je nutno přisoudit také kulturním tradicím a zvyklostem. ETS má ze všech česko-polských regionů jednoznačně nejpříznivější možnosti rozvoje v oblasti sociální, kulturní či hospodářské, jelikož se zde lze kontinuálně opřít o řadu zkušeností z minulosti. Tyto předpoklady ETS naplňuje a v následujících letech má jistě výhledovou možnost stát se reintegrovaným regionem. Euroregion citlivě vnímá, že jeho prvotní nároky na vytvoření územního celku z celého území historického Těšínska nebyly naplněny. Obyvatelé se neztotožňují s institucí euroregionu, ale s regionem či městem obecně. Regionální cítění a vazby na Těšínsku se dají považovat za velmi silné, historické problémy jsou však také vnímatelné až do současnosti. EB je rozsáhlým euroregionem složeným ze tří národních částí. Jeho aktivity se soustředí především na podporu turistického ruchu a kulturní výměny, což se dá ve složitých podmínkách považovat za úspěch. Česká část euroregionu postrádá na zbytek EB silnější geografické či ekonomické vazby, což znesnadňuje širší aktivity. Česká strana je však na svém území dosti aktivní. V současnosti se EB daří překonat antagonismy s ETS a oba regiony se ke společné spolupráci začínají stavět čelem. Jsou to opravdu jen první krůčky, vzájemné partnerství a
53 kooperace by bezesporu prospěla na obou stranách. EB by tímto způsobem mohl navázat užší spolupráci s partnery v Polsku, od kterých je ETS odděluje. Tímto způsobem se opět dostává na pořad dne myšlenka o euroregionu většího územního rozsahu, jak byl zamýšlen na počátku 90. let. Za uplynulé desetiletí existence se oběma euroregionům na Těšínsku podařilo dosáhnout výrazných úspěchů v odbourávání hraničních bariér. Otázkou jsou výhledové možnosti do budoucna, které se bez větší finanční podpory jeví spíše skepticky. Brzdou spolupráce je také silná omezenost samospráv v českých částech euroregionů a jejich nepřímé financování. Oba euroregiony by měly společně dále napomáhat v řešení a hledání východisek z útlumových tendencí uhelného průmyslu a složité demografické situace. Otázkou zůstává i větší uplatnění ekologického zemědělství. Instituce euroregionů má za hlavní cíl zacelování hraničních ekonomických jizev v Evropě a tím vytvořit jednotný ekonomický prostor. Čím více se příhraniční regiony spojí, tím těžší bude je opět oddělit a ochudit o ekonomické výhody a kulturní pestrost. Tato cesta nemálo napomáhá i vnitřní evropské bezpečnosti a stabilitě v kdysi tak citlivých hraničních oblastech. Nesmíme však zcela opomíjet euroskeptický pohled, ten by jistě poukázal na vakanci evropské ideje, kterou spatřuje jen ve vyčpělém křesťanství. V regionální politice a tvorbě jakéhosi evropanství tak spatřuje jen tvorbu dalšího nacionalismu. Otázkou, na kterou prozatím odpovědět nedokážeme, je otázka směřování euroregionů. Napodobí euroregiony na území ČR západoevropské euroregiony, spolupracující intenzivně ve všech směrech a tvořící jeden regionální celek v Evropě regionů? Směřují české euroregiony k větším územním celkům? To jsou otázky, na které odpoví teprve další generace a dějiny!
54 8. PŘÍLOHY
Tabulka č. 1: Vzájemná obchodní výměna ČR a Polska v letech 1993-2001 (v mil. USD) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Export 381 449 682 690 870 971 1014 1200 2192 PR do ČR Import 410 557 966 1031 1306 1491 1496 1560 1734 PR z ČR Obraty 791 1006 1648 1721 2176 2462 2483 2760 3926 Zdroj: Widomská, M. : Polsko, náš perspektivní hospodářský partner. In: Wahla, A. - Lednický, V. - Janečková,V. (eds.): Euroregionální přeshraniční spolupráce na česko-polské hranici. Ostrava: OU, 2001, s. 67.
Obrázek č. 1: Euroregiony v ČR
Zdroj: www2.czso.cz
55 Tabulka č. 2: Přehled euroregionů na území ČR seřazený podle data jejich vzniku Počet Počet obcí ** obyvatel Plocha Bývalé Sousední Poř. Euroregion Vznik 2 **** celkem celkem (km ) okresy stát LB* , JN, Neisse / 1. 124 21. 12. 1991 1. 759. 000 12. 193 SM, DC D, PL Nisa / Nysa (část), CL UL , LT, 2. Elbe/Labe 184 24. 6. 1992 1. 400. 000 5. 547 DC (část), D TP (část) MO , CV, Krušnohoří/ 3. 72 18.12.1992 770. 000 5. 338 LN, TP D Erzgebirge (část) KV, CH , 4. Egrensis 70 3. 2. 1993 2. 000. 000 17. 000 D SO, TC Šumava/Ba yerischer DO, KT, 5. 276 20. 9. 1993 1. 260. 000 16. 345 D, A Wald/Mühl PR , CK viertel TU, RK , 6. Glacensis 65 5. 12. 1996 500. 000 8. 351 UO, SU, JE, PL HK BR (část), Praděd/Prad 7. 84 2. 7. 1997 342. 000 4. 078 JE / Mor. PL ziad Beroun Těšínské KA (část), Slezsko/Słą 8. 59 22. 4. 1998 657. 000 1. 528 FM (část) / PL sk Třinec Cieszyński OP , BR 9. Silesia 43 20. 9. 1998 359. 000 1. 469 (část), NJ PL (část) HO, ZN, BV, 10. Pomoraví *** ***** 23. 6. 1999 997. 332 14. 300 SK, A Břeclav, Třebíč Beskydy / 11. 133 9. 6. 2000 992. 100 3. 844 FM , KA PL, SK Beskidy Euroregion CB, JI, JH, 12. Silva 334 13. 4. 2000 380. 845 4. 750 A PI, TA Nortica Bílé ZL , UH, 13. Karpaty/Bie ***** 30. 7. 2000 1.219.347 8. 609 VS, SK le Karpaty Kroměříž *) Tučně vyznačená města, resp. zkratky SPZ, označují sídla na české straně euroregionů. **) Stav k 31. srpnu 2002 - počty obcí se neustále mění. ***)Tento euroregion některé publikace označují jako Jižní Moravu-Západne Slovensko-Weinviertel. ****) Dnes části krajů. Členem žádného ze stávajících euroregionů nejsou všechny obce okresu (Členství v euroregionu vzniká zaplacením příspěvků.). *****) Údaje chybí. Zdroj: dokumenty vydávané euroregiony, internetové stránky jednotlivých euroregionů a Jirousek, J.: Euroregiony, [online], URL: < http://www.integrace.cz > [cit. 2010-03-19].
56 Tabulka č. 3: Získané dotace z programu CBC Phare -Region Beskydy Název projektu Získaný grant 90% Vlastní příspěvek Celková částka 10% projektu 100% Sport nezná hranic 2. 601 EUR 289 EUR 2. 890 EUR Propagační 3. 824 EUR 425 EUR 4. 249 EUR materiál ERB Mapa ERB 5. 800 EUR 646 EUR 6. 446 EUR Gastronomie bez 4. 468 EUR 497 EUR 4. 965 EUR hranic Součet projekty RB 16. 693 EUR 1. 857 EUR 18. 550 EUR 555. 410 Kč 61. 786 Kč 617. 196 Kč
Bílá ; cyklostezky 9. 934 EUR 1. 103 EUR 11. 037 EUR 330. 524 Kč 36. 699 Kč 367. 223 Kč
Součet projekty RB 27. 730 EUR 2. 960 EUR 30. 690 EUR a Bílá 885. 934 Kč 98. 485 Kč 984. 419 Kč
Zdroj: Sekretariát Euroregionu Beskydy
Tabulka č. 4: Výše dostupných prostředků INTERREG IIIA dle hranice Příhraniční miliony € % region ČR – Sasko 9,90 18 ČR – Bavorsko 8,60 15,64 ČR – Rakousko 11,00 20,00 ČR – Polsko 16,50 30,00 ČR – Slovensko 9,00 16,36 Celkem 55,00 100,00 Zdroj: brožura Iniciativa Společenství Interreg IIIA
Tabulka č. 5: Patnáct nejvyspělejších regionů NUTS II kandidátských zemí (HDP na obyvatele podle parity kupní síly za rok 1998 k průměru EU) HDP na obyvatele Region Země v PPS (EU=100) Praha Česká republika 114,7 Bratislavský Kraj Slovensko 99,4 Kozep- Magyarorszag Maďarsko 72,4 Jihozápad Česká republika 57,4 Ostravský Česká republika 56,6 Nyugat-Dunantul Maďarsko 54,1 Jihovýchod Česká republika 53,4 Severozápad Česká republika 52,9
57 Severovýchod Česká republika 52,7 Mazowieckie Polsko 52,7 Střední Morava Česká republika 51,5 Kozep-Dunantul Maďarsko 48,0 Středočeský Česká republika 46,7 Západné Slovensko Slovensko 44,3 Stredné Slovensko Slovensko 42,1 Zdroj: Eurostat
Graf č. 1: Vyspělost regionů v ČR (HDP na obyvatele podle parity kupní síly k průměru EU)
Zdroj: ČSÚ
58 Obrázek č. 2: Těšínsko v současnosti (v polské části české názvy)
Zdroj:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a5/Slask_cieszynski-Mapa_T%C4%9B %C5%A1%C3%ADnska.png
Tabulka č. 6: Celkové alokace financí pro Evropskou územní spolupráci na období 2007-2013 ( v Kč) Cíl 3 Celkové finanční ERDF (85%) Prostředky členských států prostředky (100%) (15%) ČR – Sasko 243 996 406 207 396 944 36 599 432 ČR – Bavorsko 135 894 647 115 510 449 20 384 198 ČR – Rakousko 126 394 580 107 435 393 18 959 187 ČR – Slovensko 109 106 049 92 740 141 16 365 907 ČR – Polsko 258 187 467 219 459 344 38 728 123 Zdroj: www.crr.cz
59 Obrázek č. 3: Euroregiony na německých hranicích
Zdroj: www.aebr.net
Obrázek č. 4: Euroregion Beskydy (Dobře viditelný ETS zabírající polsko-českou hranici)
Zdroj: Oficiální stránky Euroregionu Beskydy
60 Obrázek č. 5: Euroregion Těšínské Slezsko (zastoupení obcí, česká část)
Zdroj: www.czso.cz
Obrázek č. 6: Euroregion Beskydy (zastoupení obcí, česká část)
Zdroj: www.czso.cz
61 Obrázek č. 7: Euroregion Pomoraví (zastoupení obcí, česká část), srovnání kompaktnosti členství obcí v euroregionech. Obce Euroregionu Pomoraví jsou v pohledu na vstup značně nejisté s ohledem na plánovaný vznik větších euroregionálních struktur v oblasti.
Zdroj: www.czso.cz
Obrázek č. 8: Evropské přeshraniční regionální struktury
Zdroj: www.aebr.net
62 Dokument č.1: Smlouva o česko-polsko-slovenském společenství
EUROREGION „Beskydy“ uzavřena dne 9. června 2000 ve Frýdku-Místku mezi: českou stranou v zastoupení: Sdružení „Region Beskydy“ v zastoupení: Ing. Petr Rafaj IČO: 70632073 sídlo: 738 22 Frýdek-Místek, ul. Těšínská 1147 bankovní spojení: Komerční banka a.s. Frýdek-Místek číslo účtu: 273598410277/0100 a polskou stranou v zastoupení: Stowarzyszenie „Region Beskidy“ v zastoupení: Jerzy Krawczyk IČO: 072310256 sídlo: 43-300 Bielsko-Biala, ul. Piastowska 40 bankovní spojení: KREDYT BANK PBI SA, pobočka Bielsko-Biala číslo účtu: 15001357-10025-121350023960 a slovenskou stranou v zastoupení: Združenie „Región Beskydy“ v zastoupení: Miroslav Rejda IČO: 36148474 sídlo: 011 31 Žilina, Námestie obetí komunizmu 1 bankovní spojení: PKB Žilina číslo účtu: 0300066001/5600
PREAMBULE Sdružení „Region Beskydy“ se sídlem ve Frýdku-Místku, Sdružení „Region Beskidy“ se sídlem v Bielsko-Bialej a Sdružení „Region Beskydy“ se sídlem v Žilině, dále nazývané smluvní strany, • v rámci podpory myšlenky spolupráce a evropské jednoty, • v úsilí o rozvoj vzájemných a přátelských styků mezi Českou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou, ve smyslu „Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o přeshraniční spolupráci“ uzavřené dne 8. září 1994 ve Varšavě, ve smyslu „Dohody mezi vládou Polské republiky a vládou Slovenské republiky o přeshraniční spolupráci“ uzavřené dne 18. srpna 1994 ve Varšavě, současně s přihlédnutím k „Evropské rámcové úmluvě o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo úřady“, přijaté Radou Evropy v Madridu 21. května 1980, v souladu se Smlouvou o slovensko-polském společenství pod názvem EUROREGION „Beskydy“ podepsané dne 18. února 2000 v Rajczi a ve smyslu usnesení Prezídia EUROREGIONU „Beskydy“ přijatého slovenskou a polskou stranou dne 2. června 2000 v Žilině. se rozhodly uzavřít:
Smlouvu o česko-polsko-slovenském společenství s názvem EUROREGION „Beskydy“ § 1 OBECNÁ USTANOVENÍ 1. Tato smlouva není v rozporu s obsahem příslušných právních předpisů, platných ve státech jednotlivých smluvních stran. 2. Euroregion nemá nadnárodní ani nadstátní charakter, nýbrž je dobrovolným společenstvím sdružení. Toto společenství slouží vzájemné spolupráci sdružení.
63 § 2 NÁZEV, SÍDLO A ZNAK 1. Název česko-polsko-slovenského společenství sdružení, nazývaného dále Euroregion, zní v českém jazyce EUROREGION „Beskydy“, v polském jazyce EUROREGION „Beskidy“ a ve slovenském jazyce EUROREGIÓN „Beskydy“. 2. Sídlem Euroregionu je Frýdek-Místek v České republice, Bielsko-Biala v Polské republice a Žilina ve Slovenské republice. 3. Euroregion bude používat znak, který bude vytvořen do dvou měsíců ode dne podepsání smlouvy, ochrana názvu a znaku je záležitostí jednotlivých smluvních stran.
§ 3 ÚZEMNÍ PŮSOBNOST 1. Euroregion působí na území Sdružení „Region Beskydy“ se sídlem ve Frýdku-Místku, na území Sdružení „Region Beskidy“ se sídlem v Bielsko-Bialej a na území Sdružení „Region Beskydy“ se sídlem v Žilině. 2. Strany smlouvy se budou průběžně informovat o změnách ve složení svých sdružení a dále o územních změnách v jednotlivých částech Euroregionu.
§ 4 PRÁVNÍ VYMEZENÍ 1. Euroregion je smlouvou o společenství českých, polských a slovenských sdružení obcí, řádně registrovaných v České republice, v Polské republice a ve Slovenské republice. 2. Euroregion nemá právní subjektivitu. 3. Spolupráce v rámci Euroregionu je zaměřená na harmonizaci činností v souladu se záměry Euroregionu, uvedenými v § 5 smlouvy. 4. Euroregion a všechny jeho orgány působí v souladu s právními předpisy České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky. 5. Podrobné zásady činnosti Euroregionu upravují jeho stanovy, které schvaluje prezidium Euroregionu.
§ 5 CÍLE ČESKO-POLSKO-SLOVENSKÉHO SPOLEČENSTVÍ A FORMY SPOLUPRÁCE V EUROREGIONU 1. Cílem česko-polsko-slovenského společenství a spolupráce v Euroregionu jsou společné aktivity za účelem rovnoměrného a vyváženého rozvoje regionu a sbližování jeho obyvatel a institucí v příhraničních oblastech. 2. Cíle uvedené v § 5, bod 1, budou realizovány zejména spolupráci v oblastech: 2.1. výměny zkušeností a informací týkajících se rozvoje regionu 2.2. výměny zkušeností a informací týkajících se trhu práce 2.3. územního plánování a stavebnictví 2.4. řešení společných problémů v oblastech dopravy, dopravních sítí, spojů a telekomunikací 2.5. řešení společných problémů týkajících se ekologie a životního prostředí 2.6. hospodářství, obchodu, průmyslu, malého a středního podnikání 2.7. zemědělství, lesního hospodářství, potravinářského průmyslu 2.8. rozvoje turistiky a cestovního ruchu, s ohledem na zlepšení podmínek pro turistický ruch v pohraniční oblasti 2.9. školství, výměny mládeže a sportu 2.10.osvěty, kulturní výměny a péče o společné kulturní dědictví 2.11. prevence a odstraňování následků živelních pohrom 2.12 péče o bezpečnost obyvatel, vzájemné spolupráce záchranných služeb na území Euroregionu 3. Euroregion podporuje na regionální úrovni všechny činnosti, které vedou ke vstupu České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky do Evropské unie. 4. Euroregion podporuje uzavírání mezinárodních smluv, vedoucích k přeshraniční spolupráci.
§ 6 ORGÁNY EUROREGIONU 1. Orgány Euroregionu, jejich ustanovení a působnost určují stanovy, které jsou přílohou č. 1 k této smlouvě.
64 § 7 MAJETEK EUROREGIONU 1. Majetek Euroregionu tvoří zejména: 1.1. členské příspěvky 1.2. dotace 1.3. dary 1.4. úroky z peněžních prostředků uložených na bankovním účtu 1.5. finanční a jiná plnění, která jsou výsledkem činnosti Euroregionu 2. Smluvní strany mají přístup k informacím, týkajícím se dispozice s fondy Euroregionu.
§ 8 ZRUŠENÍ EUROREGIONU 1. Euroregion bude zrušen, když jeden z jeho členů oznámí písemně dobrovolné ukončení svého členství. 2. O záměru vystoupení z Euroregionu by měl člen informovat Prezídium nejméně šest měsíců před plánovaným termínem vystoupení. 3. O způsobu likvidace orgánu a vzájemném uspokojení pohledávek členům rozhoduje Prezídium Euroregionu.
§ 9 DOBA PLATNOSTI SMLOUVY 1. Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. 2. Smlouvu je možné změnit, pokud se smluvní strany dohodnou. Změny smlouvy je nutné zhotovit písemně, jinak jsou neplatné. 3. Smlouva ztratí platnost, když jedna ze smluvních stran ohlásí své vystoupení z Euroregionu Prezídiu minimálně šest měsíců před plánovaným termínem vystoupení.
§ 10 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Smlouva byla vyhotovena v pěti výtiscích v jazyce českém, v pěti výtiscích v jazyce polském a v pěti výtiscích v jazyce slovenském, přičemž všechny verze mají stejnou právní moc. 2. Každá smluvní strana obdrží tři výtisky ve svém jazyce a jeden výtisk v jazyce ostatních smluvních stran. 3. Všechny výtisky smlouvy jsou podepsány statutárními zástupci smluvních stran. 4. Tato smlouva dnem podpisu rozšiřuje původní dvoustrannou smlouvu mezi polskou a slovenskou stranou podepsanou dne 18. února 2000 v Rajczi. 5. Smlouva nabývá platnosti dnem jejího podpisu dne 9. června 2000 ve Frýdku-Místku.
Podpisy smluvních stran:
Sdružení „Region Beskydy“ ……………………………………………….. (Česká republika) Stowarzyszenie „Region Beskidy“………………………………………………. (Polská republika) Združenie „Región Beskydy“ ……………………………………………….. (Slovenská republika)
Zdroj: Oficiální stránky Euroregionu Beskydy: http://www.euroregion-beskydy.cz/euroregion/index.php
65 9. POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA
Primární zdroje:
Tištěné:
Amsterodamská smlouva, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2000. Cesta do Evropské unie. Základní dokumenty evropské regionální politiky, Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 1997. Informační materiály a výroční zprávy Euroregionu Beskydy.
Informační materiály a výroční zprávy Euroregionu Těšínské Slezsko.
Smlouva o česko-polsko-slovenském společenství s názvem Euroregion „Beskydy“.
Ústní:
Rozhovor s Dagmar Valáškovou, sekretář EB, 21.4.2010. Rozhovor s Václavem Laštůvkou, předseda ETS, 4.5.2010.
Elektronické:
Dokumenty Rady ministrů EU https://wcd.coe.int Oficiální portál legislativy EU http://eur-lex.europa.eu Oficiální stránky AEBR http://www.aebr.net Oficiální stránky Asociace evropský regionů http://www.aer.eu Oficiální stránky Evropské komise EU http://ec.europa.eu Oficiální stránky Centra pro regionální rozvoj České republiky http://www.crr.cz Oficiální stránky Českého statistického úřadu http://www.czso.cz Oficiální stránky EU http://europa.eu Oficiální stránky Euroregionu Beskidy http://www.euroregion-beskidy.pl Oficiální stránky Euroregionu Beskydy http://www .euroregion-beskydy.cz Oficiální stránky Euroregiónu Beskydy http://www.beskydy.sk Oficiální stránky Euroregionu Těšínské Slezsko http://euroregion.inforeg.cz Oficiální stránky INTERREG IIIA pro cz-pl přeshraniční spolupráci http://www.interreg3a.cz Oficiální stránky Městského úřadu v Cieszyně http://www.um.cieszyn.pl Oficiální stránky Města Český Těšín http://www.tesin.cz
66 Oficiální stránky Petra Rafaje http://www.rafajpetr.cz Oficiální stránky Rady Evropy http://www.coe.int Oficiální stránky Regionu Beskydy http://www.regionbeskydy.cz Portál Euractiv (CZ) http://www.euractiv.cz Portál Euractiv (SK) http://www.euractiv.sk Portál Euroskop http://www.euroskop.cz Portál EUROREGIOforum http://www.euregioforum.at Portál Integrace http://www.integrace.cz Portál Socius http://www.socius.de Portál Strukturalni-fondy http://www.strukturalni-fondy.cz Portál Strukturalnifondy http://www.strukturalnifondy.cz Stránky Ministerstva financí ČR http:// www.mfcr.cz Stránky Ministerstva pro místní rozvoj ČR http://www.mmr.cz Stránky věnované polské menšině http://polskamensina.3nec.cz Stránky Visegrádské skupiny http://www.visegradgroup.eu Stránky Zaolzie http:// www.zaolzie.org
Sekundární zdroje:
Literatura:
Alcnauer, J.: Euroregióny s posobnosťou na Slovensku a propagácia cestovného ruchu na ich www stránkách. In: Nezval, P. (ed.): Rozvoj regionů v integrující se Evropě. Karviná: SU, 2001.
Bensch, M. - Blecha, L.: Hodnocení proměn na česko-polském pohraničí v letech 1990-2001. In: Grochalski, S. M. (ed.) : Vstup ČR a Polska do EU z pohledu euroregionů na česko-polském příhraničí. Opava: SU, 2001.
Blažek, P.: Polsko a Československo v roce 1968. In: Blažek, P.- Kamiński, Ł. - Vévoda, R. (eds.): Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference ve Varšavě, 4.-5. září 2003. Praha: Dokořán, 1998.
Cochrane, A.: Beyond a nation state? Building Euro-regions. In: Bullmann, U.: Die Politik der Dritten Ebene: Regionen in Europa der Union. Baden-Baden, Nomos Verlagsgeselschaft, 1994.
Dobrowolski, P. - Lata, M.: Wielki region. Wroclaw: Atla2, 2001.
Dočkal, V. (ed.): Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky - Růžový obláček a hrana reality. Brno: IIPS, 2005.
Dočkal, V.: Přeshraniční spolupráce v EU a její právní zakotvení. (Diplomová práce), Brno: PRF MU, 2006.
Fiala, P.- Pitrová, M.: Evropská unie. Brno: CDK, 2003.
Gawrecká, M.: Československé Slezsko mezi světovými válkami 1918-1938. Opava : SU, 2004.
Havrlant, M.: Specifika česko-polských euroregionů na příkladu příhraničí Moravskoslezského kraje. In: Balej, M. - Jeřábek, M. (eds.): Pohraničí, přeshraniční spolupráce a euroregiony. Ústí nad Labem: Česká geografická společnost, 2002.
67 Havrlant, M.: Euroregiony v příhraničí Moravskoslezského kraje, jejich problémy a bariéry rozvoje. In: Wahla, A. - Lednický, V. - Janečková,V. (eds.): Euroregionální přeshraniční spolupráce na česko-polské hranici. Ostrava: OU, 2001.
Chwalba,A.: Polsko 1989-2009. Ostrava: CDK, 2009.
Goldsmith, M. J. F - Klausen, K. K.: European integration and local government. Cheltenham: Edward Elgar Publishing Limited, 1997.
Jarzombek, M.: Ocena przemian na pograniczu polsko-czeskim w latach 1990-2001. In: Grochalski, S. M. (ed.) : Vstup ČR a Polska do EU z pohledu euroregionů na česko-polském příhraničí. Opava: SU, 2001.
Jeřábek, M.: Specifika jednotlivých úseků pohraničí ČR. In: Jeřábek, M. (ed.): Reflexe regionálního rozvoje pohraničí ČR. Praha: Sociologický ústav AV, 2001.
Jeřábek, M. a kol. : České pohraniční - bariéra nebo prostor zprostředkování. Praha: Academia, 2004.
Kadlubiec, K. D. a kol.: Polská národní menšina na Těšínsku v České republice (1920 - 1995). Český Těšín: Findir, 1997.
Kostková, D.: Bilingvální vzdělávání na polských základních školách na území Těšínského Slezska. (Diplomová práce), Brno: FF MU, 2009.
Malendowski, W - Szcepaniak M.: Euroregiony, mosty do Europy bez granic. Wroclaw: Elipsa, 2000.
Malendowski, W.: Euroregiony, pierwszy krok do integracji europejskiej. Wroclaw: Alta2, 1998.
Mašata, J.: Kalendárium česko-polských pohraničních vztahů na Těšínsku v letech 1990-1999. Těšínsko 2, 2000.
Matějíčková, L.: Euroregiony na Moravě - forma přeshraniční spolupráce. (Diplomová práce), Brno: ESF MU, 2007.
Michl, P.: Evropeizace přeshraniční spolupráce v ČR. (Diplomová práce), Brno: FSS MU, 2009.
Michl, P.: Česko - slovenské euroregiony jako platformy přeshraniční spolupráce. (Diplomová práce), Brno: ESF MU, 2009.
Netolický, V. : Euroregiony: úvod do problematiky. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007.
Nováková, M.: Česko-polská přeshraniční spolupráce a euroregiony. (Diplomová práce), Brno: FSS MU, 2003.
Parma, J.: Spor o Těšínsko ve 20. letech 20. století, [online], URL:
Perkmann, M.: Globalization, regionalization, and cross-border regions. New York : Palgrave MacMillan, 2002.
Perkmann, M. : The rise of the Euroregion. A bird´s eye perspective on European cross border co-operation, [online], URL:
Prokop, R.: Charakteristika a postavení Euroregionu Těšínské Slezsko v česko-polských vztazích. Časopis Slezského zemského muzea 54, 2005.
Sabelová, S.: Strategie rozvoje a realizace aktivit Euroregionu Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński (Česká část). (Diplomová práce), Brno: ESF MU, 2003.
Siwek, T.: Česko-polská etnická hranice. Ostrava: OU, 1996.
Skokan, K.: Evropská regionální politika v kontextu vstupu ČR do EU. Ostrava: Repronis, 2003.
Staňková, M.: Přeshraniční spolupráce v EU. (Diplomová práce), Brno: ESF MU, 2006.
68 Swaczynová, P.: Turistická informační centra jako součást informačního systému regionu (se zaměřením na Euroregion Těšínské Slezsko). (Diplomová práce), Brno: FF MU, 2009.
Štofko, S.: Euroregión Beskydy - cezhraničná spolupráca na česko-poĺsko-slovenskom pohraničí. In: Wahla, A. - Lednický, V. - Janečková,V. (eds.): Euroregionální přeshraniční spolupráce na česko-polské hranici. Ostrava: OU, 2001.
Szelong, K.: Plebiscit a otázka sebeurčení těšínského obyvatelstva 1918-1920. Těšínsko 1, 2001.
Těšínsko. 1. díl: Přírodní prostředí, dějiny, obyvatelstvo, nářečí, zaměstnání. Šenov u Ostravy : Tilia, 1997.
Valenta, J.: Arbitraž z 28. července 1920 po osmdesáti letech. Těšínsko 2, 2001.
Vencálek, J.: Přeshraniční spolupráce jako schopnost a ochota adaptace nových impulsů při rozvoji konstruktivně synergických vztahů. In: Wahla, A. - Lednický, V. - Janečková,V. (eds.): Euroregionální přeshraniční spolupráce na česko-polské hranici. Ostrava: OU, 2001.
Wahla, A.: Euroregiony a sdružení obcí a měst na česko-polském příhraničí. Ostrava: OU, 2001.
Widomská, M.: Polsko, náš perspektivní hospodářský partner. In: Wahla, A. - Lednický, V. - Janečková, V. (eds.): Euroregionální přeshraniční spolupráce na česko-polské hranici. Ostrava: OU, 2001.
69