Heuristická Analýza Desktopových Nástrojů Pro Tvorbu Myšlenkových Map
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
ODNOTENIE VEDY / INFORMAČNÉ TECHNOLÓGIE HODNOTENIE VEDY / INFORMAČNÉ TECHNOLÓGIE GUMPENBERGER, C. et al. Bibliometric practices and activities at the University of Vienna . In: Library Management , vol. 33, no. 3, 2012, p. 174-183. CORRALL, S. et al. Bibliometrics and Research Data Management Services: Emerging Trends in Library Support for Research. In: Library Trends , vol. 61, no. , 2013, p. 634-674. ONDRIŠOVÁ, M. 2011. Bibliometria [online]. Bratislava: Stimul. 2011. ISBN 978-80-8127-035-2 [cit. 2014-09-05], Dostupné na : https://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ ondrisova.pdf * Článok bol prezentovaný na konferencii Digitálna knižnica – Úsvit či súmrak verejných a akademických knižníc , ktorá sa konala 10. – 12. 2014 v Jasnej. Mgr. Beáta Bellérová, PhD. [email protected] (Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Slovenská poľnohospodárska knižnica) Heuristická analýza desktopových nástrojů pro tvorbu myšlenkových map Článek se věnuje desktopovým nástrojům vhodných Metodologie heuristické analýzy pro tvorbu myšlenkových map. Všechny nástroje prošly heuristickou analýzou. Byla vytvořena přehledná ta - Testování aplikací pro tvorbu myšlenkových map na desktopu bulka popisující nástroje podle daných kritérií. Na ta - vycházelo z konceptu heuristické analýzy, především pak bulku navazuje popis jednotlivých aplikací a návrh z pojetí Nilsena Normana. 2 Pro výzkum bylo třeba odpovědět nástrojů vybraným cílových skupinám. na několik základních otázek: 1. Jaké aplikace vybrat? Úvod 2. Podle jakých parametrů je testovat? Myšlenkové mapy nabývají na významu v mnoha oblastech 3. Jaký zvolit způsob vyhodnocení testování. života člověka. Svoji popularitu tak nacházejí mezi osobami Pokud jde o výběr aplikací, pak byl proveden smíšenou me - v běžném životě i např. mezi žáky, o čemž svědčí mj. nově vy - 1 todou. V případě Linuxových aplikací šlo o nástroje přístupné cházející literatura. Pomáhají k zápisu myšlenek a informací zdarma z Centra softwaru Ubunt ,3 což je základní správce re - různým skupinám obyvatel od studentů přes zaměstnance , až pozitářů v nejrozšířenější Linuxové distribuci. Byl zde tak po podnikatele. Své praktické využití mají při zápisu na kla - uplatněn princip snadné dostupnosti a současně alespoň mi - sický papír pomocí tužky a dalších psacích potřeb. Papír je nimální garance funkčnosti a dostatečného vývojového stádia vhodným nástrojem zejména v případě, pokud je potřebné produktu s ohledem na podmínky pro zařazení repozitáře do ponechat volný tok myšlenek, rychle je zapisovat a podpořit centra. kreativní a kritické myšlení. Volba papíru je vhodná i pro osoby, které se s mapami teprve seznamují. V neposlední Aplikace pro Windows byly volené s ohledem na nejčastěji řadě jej pak volí ti, kteří potřebují zapisovat kdykoliv a kde - uváděné žebříčky nejlepších nebo nejpoužívanějších aplikací koliv, a ti, kteří nemají vstřícný vztah k technologiím. tohoto druhu, tedy na základě mediální analýzy. 4 Důraz byl opět kladen na cenu tak , aby byly tyto nástroje v co možná Své místo však zaujímají i různé desktopové nástroje, které největší míře zdarma. Mimo tyto dva základní zdroje byly do tvorbu myšlenkových map mohou určitým osobám usnadňo - testování zařazeny aplikace na tvorbu diagramů (yEd Graph vat. Některé z nástrojů cílí na určitou skupinu osob (např. ná - Editor a Visio) s ohledem na reflexi cílových skupin a rozšíře - stroje určené manažerům), jiné svoji cílovou skupinu nemají. nosti podobných nástrojů. Cílem výběru zde nebyla úplnost Uživatelé mají možnost pomocí těchto nástrojů tvořit mapy (pro velké množství nástrojů v článku nerealizovatelná), ale rychleji, využívat symbolů a obrázků z nabídky, vkládat svá snaha o pokrytí nástrojů, které budou dostupné pro osoby, digitální data, mapu sdílet s dalšími uživateli či pomocí mapy které budou v rámci person uvažovány. prezentovat téma. Následující analýza nástrojů se snaží po - stihnout vybrané skupiny osob (persony) a navrhnout jim dva Stejně jako u článku Heuristická analýza aplikací na tvorbu vhodné nástroje pro jejich práci s myšlenkami a informacemi. myšlenkových map v tabletu ,5 jsme použili smíšenou heuris - 1 Např. BUZAN, Tony. Myšlenkové mapy pro děti. Brno: Bizbooks, 2013. 2 NIELSEN, Jakob. 10 Usability Heuristics for User Interface Design. Nielsen Norman Group [online]. 1995 [cit. 2013-08-21]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/ten-usabilityheuristics/ . 3 Games and apps. Ubuntu. 4 Především pak TORBJORNSEN, Hilde. 15 Great Mindmapping Tools and Apps., SMITH, Grace. 24 Essential Mind Mapping and Brainstorming Tools. a HENRY, Alan. Five Best Mind Mapping Tools. 5 ČERNÝ, Michal a Dagmar CHYTKOVÁ. Heuristická analýza aplikací na tvorbu myšlenkových map v tabletu. ProInflow [online]. 31.10.2013 [cit. 21.01.2014]. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/heuristicka-analyza-aplikaci-na-tvorbu- myslenkovych-map-v-tabletu. ISSN 1804- 2406. 38 NFORMAČNÉ TECHNOLÓGIE INFORMAČNÉ TECHNOLÓGIE tickou analýzu, která vycházela z 10 Usability Heuristics tvorby téměř nepřemýšlet. 12 Aspekt interakce člověka a pro - for User Interface Design od Nilse Normana 6 a First Principles středí není možné zanedbat. Jde o jeden z důvodů, proč místo of Interaction Design 7 Bruce Tognazziniho. A současně umo - exaktního rozložení bodové škály mezi jednotlivé parametry žňoval tvorbu myšlenkových map, jak ji navrhuje Tony Buzan, volíme heuristickou analýzu využívající také antropologického tedy zkoumání , zda software umožňuje :8 či psychologického aspektu. práce s obrázky – jak předpřipravené symboly, tak Poslední třetí aspekt na výše uvedené navazuje. Jestliže také ty z externích zdrojů; máme k dispozici relevantní údaje o funkcionální výbavě jed - notlivých nástrojů, je nutné hledat cestu pro jejich posouzení. práce s barvami; Není ale možné generalizovat, neboť informatik bude mít jiné možnost nastavení písma a vizuálního stylu; požadavky než designer nebo student na střední škole. Aby - organické nepravouhlé větve s měnící se tloušťkou. chom dokázaly výsledky alespoň částečně interpretovat , na - bízíme devět základní person 13 , jejichž stručnou Ke specifičnosti samotné tvorby myšlenkových map je pak charakteristiku dále uvedeme: nutné připojit kritéria a funkce, které jsou očekávané od ná - strojů, které umožňují digitální zpracování dat :9 student humanitních nebo společenských věd , student přírodovědný či technický , možnost manipulovat s uzly či větvemi, měnit jejich barvu, druh písma; student umělec , práce s odkazy a poznámkami; student informatik či programátor , import; učitel nebo vědec na VŠ , manažer, ekonom , export a tisk; učitel na ZŠ či SŠ , možnost týmové spolupráce a dostupnost pro mo - bilní platformu. spisovatel , dítě, žák ZŠ či SŠ . K těmto parametrům lze říci, že tvoří onu specifickou bázi, která odlišuje třídu aplikací pro tvorbu myšlenkových map od libovol - Je přitom zřejmé, že každý z nich bude mít potřeby jiné a také ného jiného softwaru. Jejich volba vychází jak z praktické ex - funkce, které pro něj budou nejdůležitější , se budou lišit. pertní zkušenosti autorů, tak z konceptu uvažovaných person. Námi nabízená interpretace výsledků pak směřuje k nalezení co možná nejlepších nástrojů pro daný typ persony. Zmíněná kritéria zásadním způsobem rozšiřují možnosti prak - tické využitelnosti myšlenkových map – např. již tím, že na - Charakteristika person bízí možnost jejich editace a tvorby prostřednictvím tabletů či mobilních zařízení, což je z hlediska informačního chování Student humanitních nebo společenských věd na VŠ po - a změn, které probíhají v souvislosti s nárůstem takových za - třebuje v rámci myšlenkové mapy řešit problémy související řízení , mimořádně důležitý aspekt .10 S tím souvisí také mož - s jeho seminárními či závěrečnými pracemi. Je zvyklý použí - nost spolupráce, tedy efektivního využití myšlenkových map vat symboly, čas od času nějaké obrázky. Je spíše průměrným jako prostředku pro spolupráci a budování kolaborativních uživatelem počítače, nevyžaduje pokročilé metody zpravování projektů 11 . Je až s podivem, jak malá část nástrojů (mezi tes - dat nebo práci se schématy a jinými druhy grafické represen - tovanými aplikacemi) spolupráci více lidí na jednom projektu tace informací. Je nutné, aby nástroj umožňoval práci s po - podporovala. známkami, ale jejich obsahem nebudou rovnice, tabulky či napojení na databáze. Vyžaduje spíše intuitivní ovládání. Další aspekt, který je třeba v průběhu testování zvažovat , je kvalita grafického rozhraní a celková intuitivnost a použitel - Student přírodovědný či technický má vyšší znalosti ovlá - nost systému. Pokud mají být myšlenkové mapy předev- dání aplikací. Řeší pomocí map menší projekty, výzkumné ším kreativním nástrojem, který pomáhá pracovat s myslí otázky, dekomponuje složitý problém. Užitečná je podpora La - a pojmy, tak není žádoucí, aby prostředí bylo zbytečně ro - TeXu, ve kterém buď práci píše, nebo alespoň sází vzorce. Ne - bustní a náročné. Větší množství funkcí tak může být na vyžaduje příliš kreativní prostředí, uživatelské rozhraní má až škodu použitelnosti. Uživatel by v ideálním případě měl s ná - sekundární roli. Nutná je podpora práce nejen s poznámkami, strojem pracovat zcela intuitivně aofunkcích během samotné ale také s obrázky nebo odkazy. 6 NIELSEN, Jakob. 10 Usability Heuristics for User Interface Design. Nielsen Norman Group [online]. 1995 [cit. 2013-08-21]. Do - stupné z: http://www.nngroup.com/articles/ten-usability-heuristics/ 7 TOGNAZZINI, Bruce. First Principles