Gentianales a Lamiales Bez Společných Výrazných Morfologických Znaků
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Trvalky Přehled druhů - Lamidy Vývojová linie Lamiidy (Lamiids) samostatná skupina v rámci Asterid v APG IV zahrnuje 8 řádů, velké jsou ale jen Gentianales a Lamiales bez společných výrazných morfologických znaků PREZENTACE © JN Řád Gentianales* Čeleď Gentianaceae (hořcovité) byliny až stromy, listy vstřícné, 4-5merní květy, plodem je u většiny druhů tobolka distribution: worldwide, but especially temperate, about half the genera in South America 99/1740, ČR 5/19 © JN Gentiana acaulis (hořec) Hranice Gentianaceae (hořcovité) Gentiana (hořec) Původ: hlavně horské oblasti mírného pásu Auroasie a Ameriky Popis: nízké i středně vysoké rostliny s jednoduchými lista a velkými nálevkovitými nejčastěji modrými (vzácněji fialovými, bílými, nebo žlutými) květy Pěstování: většina hořců vyžaduje slunná dobře drenážovaná, ale nevysýchavá stanoviště substrát: podle druhů, kamenitý, propustný Množení: výsevem na podzim, semena klíčí až po prodělání zimy, řízkování v létě (řízky se nesmí přehřát) Použití: skalničky Další druhy: Gentiana sino-ornata (hořec ozdobný)ze Z Číny a Tibetu, G. acaulis roste v evropských horách na kyselých půdách, kvete v květnu až červnu, G. clusii roste v Evropských horách na vápenci, G. asclepiadea roste na horských loukách Evropských pohoří, kvete až koncem léta. Drobnější druhy jsou řazeny do rodu Gentianella © JN Gentiana acaulis © JN Gentiana sino-ornata © JN Gentiana asclepiadea (hořec tolitovitý) © JN Gentiana scabra © JN Gentiana tibetica © JN Gentianella nivalis Alpy Řád Gentianales* Čeleď Apocyanaceae (toješťovité) zahrnuje i Asclepiadaceae (klejichovité) dřeviny i byliny, liány i sukulenty, často s mléčnicemi plodem tobolka nebo měchýřky rozšíření: largely tropical to warm temperate 400/4555 Prezentace © JN © JN Vinca minor 'Illumination' Apocyanaceae (toješťovité) Vinca (barvínek) Původ: Evropa a přilehlé oblasti SZ Afriky a JZ Asie Stanoviště v přírodě: lesy, křoviny, zarostlé skály Popis: poléhavá až vystoupavá rostlina šířící se šlahouny s nápadnými modrými kolem 1 cm velkými květy Pěstování: nenáročné trvalky pro polostinná místa substrát: humózní, dobře zásobený živinami, přiměřeně vlhký Množení: řízkováním šlahounů Použití: stinná místa ve skalkách i jinde v zahradě, podrost pod stromy a keři Další druhy: i u nás původní V. minor, Středozemní V. major na nevhodných stanovištích vymrzá © JN Vinca minor 'Atropurpureum' © JN Vinca major © JN Asclepias tuberosa Průhonický park © JN Dipladenia © JN Dipladenia Řád Boraginales Čeleď Boraginaceae (brutnákovité) byliny, vzácně keře, liány a stromky listy jednoduché, celokrajné, většinou drsné od tuhých štětinovitých chlupů květenstvím je vijan plodem tvrdky na dně vytrvalého kalicha rozšíření: téměř kosmopolitní, těžiště Mediterán 148/2740, ČR 16/40 PREZENTACE © JN © JN Pulmonaria obscura Boraginaceae (brutnákovité) Pulmonaria (plicník) Původ: Evropa a Z Asie (P. mollissima i střední Asie) Popis: nízké až středně vysoké trvalky s přízemní růžicí listů, drsně chlupatými, některé druhy skvrnitými listy, ozdobné svými růžovými až modrými květy v koncových květenstvích Pěstování: polostín, nejlépe roste v podrostu světlého listnatého lesa substrát: humózní, mírně vlhký provzdušněný Množení: dělením trsů Použití: hajní partie zahrad Druhy: krom našeho druhu Pulmonaria officinalis (plicník lékařský) a P. obscura se pěstuje P. saccharata z Francia a Itálie, Z Evropská P. longifolia, nebo karpatsko Balkánaksý P. rubra © JN Pulmonaria saccharata 'Opal' © JN Myosotis sylvatica (pomněnka lesní) Boraginaceae (brutnákovité) Myosotis (pomněnka) Původ: hlavně Z Eurasie a Nový Zéland Popis: jednoleté i vytrvalé nízké až středně vysoké trvalky s blankytně modrými 5 četnými květy Pěstování: polostinná nevysýchavá stanoviště, řada druhů je mokřadních substrát: propustný ale ne vysžchavý u horských druhů, humózní vlhký u většiny nížiných druhů Množení: semeny, dělením trsů Použití: nízké horské druhy na vlhká místa ve skalkách, mokřadní k jezírkům Druhy: jako skalničky se pěstuje např. M. alpestris, na polostinných stanovištích se pěstuje M. sylvatica (p. lesní) – krom modrokvětých se pěstují i cv. s bílými a růžovými kvítky, jako bahenní rostlina na břehy jezírek se hodí M. palustris agg. © JN Myosotis palustris (pomněnka bahenní) © JN Omphalodes verna (pupkovec jarní) Boraginaceae (brutnákovité) Omphalodes (pupkovec) Původ: Z Eurasie Popis: pomněnkám podobné rostliny, s modrými kvítky, širšími listy a „pupkovitými“ plody Pěstování: polostinná až stinná stanoviště substrát: humózní, vlhký substrát Množení: semeny Použití: podrost, pokryvné trvalky i do stinných partií zahrad Druhy: nejběžněji pěstovaný je Omphalodes verna ze střední a JV Evropy © JN Omphalodes verna (pupkovec jarní) Řád Lamiales největší a nejdiverzifikovanější řád skupiny Lamiid podle APG IV zahrnuje 24 čeledí klasifikace rodů do čeledí podléhá neustálým úpravám Čeleď Plantaginaceae (jitrocelovité) diverzifikovaná čeleď zahnující bývalé Callitrichaceae, Hippuridaceae, Globulariaceae, Plantaginaceae s. str. a mnoho bývalých Scrophulariaceae byliny, občas i vodní, vzácně keře nebo stromky morfologicky diverzifikovaná čeleď rozšíření: kosmopolitní s těžištěm v mírném pásu 90/1900, ČR 15/75 PREZENTACE © JN © JN Erinus alpinus © JN Globularia cordifolia J Morava Plantaginaceae (jitrocelovité) Globularia (koulenka) Původ: Stř. a J Evropa, Makaronézie, S Afrika, JZ Asie Popis: nízké skalničky s nápadným kulovitým květenstvím modrých kvítků Pěstování: nenáročná skalnička pro slunná suchá stanoviště substrát: propustný, některé druhy preferují vápenec Množení: řízkováním růžic v létě, výsevem v zimě nebo předjaří Použití: skalnička pro slunná teplá místa Druhy: Stř. a J Evropa a Z Turecko: G. cordifolia, Stř. a Z Evropa G. bisnagarica Veronica spicata © JN Plantaginaceae (jitrocelovité) Hebe Původ: hlavně nový Zéland, J Amerika, a ostrovy J polokoule Popis: stálezelené rostliny často s kožovitými nebo „cypřišovitě vypadajícími“ listy a hrozny květů Pěstování: rostliny jsou málo mrazuodolné, často u nás vymrzají substrát: propustný, snáší zasolení (rostou na pobřeží) Množení: Použití: trvalka pro chráněná stanoviště Druhy: H. albicans, H. recurva a mnoho dalších druhů, kříženců i kultivarů © JN Hebe cv. © JN Hebe 'Violacea' © JN Hebe cv. Penstemon campanulatus © JN © JN Wulfenia © JN © JN Cymbalaria muralis (zvěšivec zední) Řád Lamiales* Čeleď Acanthaceae (paznechtníkovité) herbs, shrubs, vines or trees (of mangroves) distribution: mostly tropical 220/4000 významná čeleď tropických bylin Acanthus (paznechtník) u nás se některé jihoevropské druhy pěstují jako okrasné rostliny Obrázek © Magnus Manske, CC BY-SA 3.0 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/P1000255_Acanthus_spinosus_%28Spiny_bear%27s_breeches%29_%28Acanthaceae%29_Plant.JP G/450px-P1000255_Acanthus_spinosus_%28Spiny_bear%27s_breeches%29_%28Acanthaceae%29_Plant.JPG © JN Acanthus hungaricus © JN World of Plants Sources for Botanical Courses Řád Lamiales* Čeleď Bignoniaceae (trubačovité) woody, trees or shrubs distribution: mainly tropical, esp. South America 110/800 Catalpa bignoioides (katalpa trubačovitá) původem ze S Ameriky, u nás pěstovaná v parcích © Simpson 2010 Obrázek © JN; World of Plants © JN Incarvillea delavayi 'Snowtop' Bignoniaceae (trubačovité) Incarvillea (dvojostice) Původ: hory střední a V Asie a Himálaje Popis: rostliny okrasné velkými trubkovitými květy se složenými listy Pěstování: slunné až polostinné stanoviště substrát: dobře drenážovaný, humózní, ale nevysýchavý Množení: semeny, bazální řízky začátkem léta Použití: nízké druhy pro nevysychavé skalky, vyšší pro trvalkové výsadby Druhy: do 25 cm dorůstá I. mairei z Číny, Tibetu a Nepálu s 5 četnými listy až 16 cm dlouhými a květy 6 cm dlouhé purpurově karmínové s bílým jícnem, pěstují se i bělokvěté kultivary. horská I. delavayi z Číny dorůstá 40 cm květy má purpurově růžové až 7 cm dlouhé. © JN Campsis radicans (trubač) Řád Lamiales Čeleď Lamiaceae (hluchavkovité) byliny, polokeře, keře, v tropech stromy lodyha často čtyřhranná listy vstřícné, většinou jednoduché, křižmostojné, často chlupaté, nebo žláznaté některé obsahují silice květní obaly rozlišené: kalich z 5 lístků často dvoupyský, vytrvalý; koruna z 5 lístků 2 pyskatá, někdy horní pysk zakrnělý tyčinky 2 nebo 4 často dvoumocné, srůstají s bází koruny plodem tvrdky rozšíření: kosmopolitní, hlavně mírný pás a subtropy 236/7176, ČR 27/70 následují hlavní vybrané druhy hojné v ČR nebo pěstované PREZENTACE © JN © JN Ajuga reptans (zběhovec plazivý) Lamiaceae (hluchavkovité) Ajuga (zběhovec) Původ: Euroasie, Afrika, Austrálie Popis: nízké rostliny často s plazivými výběžky a hrozny modrých květů Pěstování: polostinná i slunná dostatečně vlhká stanoviště substrát: hlinitý, humózní Množení: dělením trsů, sama se rozrůstá výběžky, semeny Použití: rostliny schopná pokrýt rozsáhlé plochy, podrost pod keře a stromy i vlhčí místa ve skalkách, přechody do trávníku… Druhy: Ajuga reptans, pěstuje se ve více kultivarech s růžovými , různě modrými i bílými květy a také s fialovými listy, podobný je Eroasijský A. pyramidalis, žluté květy má A. chamaepitys © JN Lavandula angustifolia (levandule lékařská) Lamiaceae (hluchavkovité) Lavandula (levandule) Původ: Starý Svět Popis: byliny, i dřevnatějící polokeře, často s úzkými šeděplstanatými listy a hrozny často fialových květů Pěstování: slunná vysýchavá místa s dobrou drenáží substrát: propustný Množení: dělením trsů, semeny Použití: suché zídky, slunné skalky Druhy: spolehlivě mrazuvzdorná u nás je J Evrospká Lavandula angustifolia (levandule lékařská), Středomořské L.