Uherské Hradiště) Bakalářská Práce

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Samostatnost či svébytnost příměstské lokality – na příkladu Míkovic (Uherské Hradiště) Bakalářská práce

Monika Kölblová

Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.

Geografický ústav

BRNO 2020

Bibliografický záznam

Autor: Monika Kölblová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Název práce: Samostatnost či svébytnost příměstské lokality – na příkladu Míkovic (Uherské Hradiště) Studijní program: Geografie a kartografie Studijní obor: Geografie Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Akademický rok: 2019/2020 Počet stran: 49 + 6 Klíčová slova: Suburbanizace, dekoncentrace, zázemí, příměstská lokalita, jádro, přirozená měna, migrace, dojížďka za prací, dopravní spojení, městská hromadná doprava, Uherské Hradiště, Míkovice

Bibliografic Entry

Author: Monika Kölblová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography Title of Thesis: Independence or distinctiveness of a suburban location – on the example of Míkovice (Uherské Hradiště)

Degree Programme: Geography and Cartography Field of Study: Geography Supervisor: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Academic Year: 2019/2020 Number of Pages: 49 + 6 Keywords: Suburbanization, de-concentration, hinterland, core, suburban location, natural currency, migration, commuting to work, transport connection, public transport, Uherské Hradiště, Míkovice

Abstrakt

Cílem této práce je nalezení vzájemných vazeb, které propojují místní část a vlastní město v daném prostoru. Práce je zaměřena na místní část Míkovice ve vztahu k městu Uherské Hradiště. V práci byla analyzována přirozená měna obyvatel a migrace jako součást procesu suburbanizace. Dále byla zkoumána dojížďka, a to na základě dat ze SLDB a dopravního spojení mezi Míkovicemi, Uherským Hradištěm a Kunovicemi, k nimž v minulosti analyzované sídlo spádovalo. Výsledkem je zhodnocení mj. vnitrookresní migrace a deklarování dostředivých či odstředivých sil v návaznosti na vazby mezi příměstskou lokalitou a jádrem města. Získané poznatky dokládají, že současná spádovost Míkovic k Uherskému Hradišti je dána současnou náležitostí Míkovic pod správu města.

Abstract

The bachelor thesis aims to find mutual ties that connect the local part and the city itself in a particular area. The work is focused on the local part Míkovice concerning the town of Uherské Hradiště. The work analyzed the natural currency of the population and migration as part of the process of suburbanization. Commuting was also examined, based on data from the Census and the transport connection between Míkovice, Uherské Hradiště, and Kunovice, to which the analyzed headquarters in the past belonged. The result is an evaluation of, among other things, intra-district migration and the declaration of centripetal or centrifugal forces in connection with the links between the suburban locality and the city center. The acquired knowledge proves that the current slope of Míkovice to Uherské Hradiště is given by the current affiliation of Míkovice under the administration of the town.

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala zejména vedoucímu své bakalářské práce, panu doc. RNDr. Milanovi Jeřábkovi, Ph.D. nejen za odborné vedení a poskytnutí klíčových zdrojů, ale také za trpělivost, podnětné připomínky i cenné rady při konzultacích. Dále bych ráda poděkovala také mým nejbližším a přátelům, kteří mi byli po celou dobu oporou.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracoval(-a) samostatně pod vedením doc. RNDr. Milana Jeřábka, Ph.D. a s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

Brno, 28. 5. 2020

Monika Kölblová

OBSAH

1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE ...... 9 2 TEORETICKÉ ZARÁMOVÁNÍ ...... 10 2.1 Přirozený pohyb obyvatelstva ...... 10 2.2 Mobilita obyvatelstva ...... 11 2.3 Obyvatelstvo a doprava ...... 14 3 METODIKA ...... 16 4 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO ÚZEMÍ ...... 18 5 POPULAČNÍ VÝVOJ ...... 24 5.1 Přirozená měna obyvatelstva ...... 24 5.2 Mechanický pohyb obyvatel ...... 25 5.2.1 Meziokresní migrace ...... 26 5.2.2 Vnitrookresní migrace ...... 30 5.2.3 Periodický pohyb obyvatel ...... 34 6 DOPRAVNÍ SPOJENÍ MEZI VYBRANÝMI OBCEMI ...... 37 7 ZÁVĚR ...... 40 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 42 Tištěná literatura ...... 42 Elektronické zdroje ...... 43 SEZNAM ZKRATEK ...... 47 SEZNAM PŘÍLOH ...... 49

1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE Řada měst se v současnosti potýká s úbytkem populace a výjimku netvoří ani město Uherské Hradiště, v jehož blízkosti se nachází i jeho místní část Míkovice. Tento proces dekoncentrace obyvatel se postupně od 90. let 20. století odráží na blízkém zázemí měst i na vzdálenějším venkově. Důsledkem této dekoncentrace je právě nástup fenoménu zvaného suburbanizace, který lze pozorovat v příměstských lokalitách dál od samotného centra města. Přední motivací pro zpracování tohoto tématu se stal zejména vlastní zájem o území Míkovic ve vztahu k Uherskému Hradišti. V této práci se snažím sledovat suburbanizační trendy a další faktory s tím spojené, abych zjistila, do jaké míry jsou Míkovice nyní provázány s městem Uherské Hradiště, a to na úkor své dřívější samostatnosti.

První část bakalářské práce se věnuje dostupné odborné literatuře a hledání souvislostí mezi dále zkoumanými tématy, které se týkají socioekonomických jevů a charakteristik obyvatelstva a sídel. Vybraná odborná literatura reflektuje zejména přirozený a mechanický pohyb obyvatel, jež byly stěžejní pro tuto práci. Druhá část práce se věnuje konkrétní socioekonomické situaci na území Míkovic, jakožto jednoho ze zázemí jádra, resp. dnes součástí města Uherské Hradiště (dále také UH). Následující kapitola se věnuje přirozené měně obyvatel jak Míkovic, tak i UH, jakožto součást základních demografických jevů. Dále je práce zaměřena na mobilitu obyvatelstva, a to zejména na migraci, mimo to v kontextu okresů ČR, ale i v rámci okresu Uherské Hradiště a jeho jednotlivých obcí vzhledem k městu UH.

Výsledná analýza parciálních částí je shrnuta do map (kartogramů), z nichž jsou interpretovány stěžejní poznatky probíhající migrace v určitém časovém úseku. Výsledky jsou rovněž dávány do souvislostí s procesem suburbanizace a jeho pojetí na území města Uherské Hradiště, a to konkrétně v jeho zázemí, Míkovicích. V další části práce je pozornost věnována také dojížďce, přesněji ve smyslu odstředivých a dostředivých sil vzhledem k centru a jeho zázemí. Navazující část se týká dopravního spojení, jako významného prostředku v mobilitě každého obyvatele.

Závěr této práce shrnuje dílčí části analýz do jednoho celkového výstupu, kdy syntéza takto získaných poznatků vede ke zformulování rozporuplnosti mezi dvojicí sídel Míkovice/Uherské Hradiště a Míkovice/Kunovice.

2 TEORETICKÉ ZARÁMOVÁNÍ

2.1 Přirozený pohyb obyvatelstva Obyvatelstvo a s ním související procesy jsou typické svými dynamickými změnami jak v prostoru, tak i v čase. Přirozenou měnou obyvatelstva se rozumí populační procesy, které zahrnují růst počtu obyvatel rozením a ztrátu obyvatel umíráním. Ve výsledku těchto procesů se pak jedná o přirozený přírůstek nebo úbytek obyvatelstva. (VYSTOUPIL a kol., 1995)

Porodnost

Porodnost (natalita) je jedním z klíčových demografických procesů, který představuje základní složku demografické reprodukce populací. Základním ukazatelem porodnosti je hrubá míra porodnosti (hmp), která se vypočítá jako počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel v daném roce ze středního stavu obyvatel. (HŮLE, 2004–2014)

Podle Rychtaříkové (2010) byla Česká republika již koncem 50. let 20. století prototypem země, která historicky patřila k západnímu demografickému typu reprodukce. Tyto země byly charakteristické zejména nízkým přirozeným přírůstkem či nízkou kojeneckou úmrtností (BURCIN a kol., 2010). V roce 2018 bylo v ČR registrováno celkem 114 036 živě narozených dětí, tj. o 0,4 tisíce méně než v roce 2017. V rámci předchozího desetiletí se nejvíce dětí živě narodilo v roce 2008 (119 570), poté počty klesaly až na 106 751 v roce 2013. Naopak od roku 2014 do roku 2017 byl sledován každoroční nárůst, na 114 405 živě narozených dětí v roce 2017. V roce 2018 byl čtyřletý růst vystřídán poklesem porodnosti. Při srovnání let 2008 a 2018 byl v roce 2018 počet živě narozených o 5,5 tisíce nižší, což bylo způsobeno zejména úbytkem žen v reprodukčním věku 15–49 let (2 536 vs. 2 370 tisíc). (ČSÚ, 2019b)

Úmrtnost Druhou důležitou složkou přirozené měny obyvatelstva je úmrtnost (mortalita). Spolu s porodností představují základní složku demografické reprodukce populací.

(HŮLE, 2004–2014) Převážně má úmrtnost schopnost charakterizovat všeobecnou úroveň

úmrtnosti (VYSTOUPIL a kol., 1995).

Co se vývoje úmrtnosti týče, v polovině 20. století se Česká republika (tehdy přirozeně jako součást Československa) stala zemí s nejrychlejším poklesem úmrtnosti v Evropě. S odstupem času se pomalu začínají proměňovat i příčiny úmrtí. V roce 2018 10

zemřelo v ČR 112,9 tisíce obyvatel, nejvíce od roku 1996 (117,9 tisíce úmrtí v roce 1995). Muži tvořili 51 % všech zemřelých. Naděje dožití při narození (v roce 2018) se meziročně zvýšila jen mírně, u obou pohlaví o desetinu roku, u mužů na 76,1 let a u žen na 81,9 let. (ČSÚ, 2019c)

2.2 Mobilita obyvatelstva Mechanický pohyb či mobilita obyvatelstva je určitá změna v zařazení jedince (obyvatele) v nějakém systému určených jednotek (útvarů). Pokud se bude jednat o jednotky prostorové, rozumí se tím prostorová mobilita obyvatelstva (či regionální). (TOUŠEK a kol., 2008)

S mobilitou velmi úzce souvisí hlavně doprava, která je neustále ovlivňována prostředím, ve kterém se také formuje. Proto nemůžeme na žádném místě nalézt vše, co k životu potřebujeme. Díky tomuto faktu dochází k přemísťování ať už sebe sama, nebo i celých populací či zboží v podobě potravin aj. (ŠLAMPA, 1967) Díky propojeným vazbám mezi různými regiony vznikají nové předpoklady jak pro život, tak i pro pracovní pozice a obecně ekonomickou a lidskou činnost. Aby propojenost regionů fungovala, je zapotřebí kvalitní dopravní síť, která celý přenos energie umožní. Na konci tohoto pohybu můžeme sledovat několik procesů, kterými můžou být např. koncentrace nebo v opačném případě dekoncentrace obyvatelstva. (MIRVALD, 1993)

Geografická mobilita obyvatelstva zahrnuje všechny typy přemísťování člověka, a to bez ohledu na vzdálenost (uvnitř regionů, vnitrostátní, zahraniční), délku trvání (trvalé, dočasné), účel pohybu (ekonomický, politický) či formu (individuální, skupinové).

(MARYÁŠ, VYSTOUPIL, 2004) V zásadě můžeme rozlišit čtyři typy prostorových pohybů

(TOUŠEK a kol., 2008), přičemž některým se budu věnovat v praktické části:

a. Migrace (stěhování obyvatelstva) b. Dočasné změny pobytu (sezónní migrace) c. Pravidelný (periodický) pohyb d. Nepravidelné dočasné pohyby obyvatel

Migrace obyvatel

Migrace má více různých podob a lze ji rozdělit dle velkého množství kritérií. Na migraci se můžeme dívat z mnoha odlišných úhlů pohledu: dle délky trvání, dle vzdálenosti, periodicity, dle trasy (vnitřní/vnější), či podle dobrovolnosti atp. Při vnímání mechanického pohybu obyvatelstva se naskytne jako jedna z možností pozorování vnitřní a vnější migrace. Obzvlášť zajímavou, z pohledu menšího území, se jeví vnitřní migrace, jejíž součástí je taktéž proces suburbanizace. Suburbanizační proces lze (u nás – pozn. autorky) významně pozorovat od poloviny 90. let 20. století, kdy došlo k zisku nových obyvatel na venkově i v zázemí měst, a to v závislosti na migraci obyvatel z centrálních městských částí

(BINEK a kol., 2010a).

Fenoménem poslední doby se stala bezesporu proměna společenských podmínek, která následně vedla i ke změnám prostorovým, tj. k přesunu části městského obyvatelstva do jeho zázemí. Suburbanizace, která je součástí původního procesu urbanizace, má nespočet různých definic vysvětlující její význam a zároveň i mnoho úhlů pohledu celkového hodnocení. Z geografického hlediska by se jednalo o hodnocení procesu suburbanizace, jako změny v prostorovém uspořádání sídel či obyvatelstva. Na druhou stranu sociologické studie chápou suburbanizaci spíše jako změnu v organizaci a celkové struktuře společnosti, a také ve způsobu života. Pro komplexnější hodnocení můžeme tyto dva názory propojit a získat tak pohled na suburbanizaci jako na změnu v sociálně- prostorovém uspořádání společnosti. (OUŘEDNÍČEK, 2002)

Společenskými podmínkami, ve spojitosti se suburbanizací, jsou brány např. touha po bydlení v příznivém životním prostředí a práce v dostupném ekonomickém centru. Stimulem pro tento vývoj je především nižší cena pozemků i finanční náročnost investic v menších obcích. (Uherské Hradiště, 2019) Se všemi těmito výše uvedenými jevy se setkáváme právě i v případě města Uherské Hradiště.

Ztráta obyvatel má v daném regionu zejména negativní dopady. Emigrační oblasti přicházejí ve většině případů o mladé obyvatele, kteří představují budoucnost každé populace. Tito lidé jsou nejčastěji v produktivním a zároveň reprodukčním věku. Dochází zde k „odlivu mozků“ tzn., že emigrují jednak lidé vyššího vzdělání, nebo také kvalifikovanější osoby. V ziskových oblastech se koncentrují lidé zejména v produktivním

věku, kteří si plánují založit rodinu a usadit se. Tyto oblasti se pak vyznačují výraznou dynamikou přirozeného pohybu obyvatelstva. (TOUŠEK a kol., 2008)

Jednotlivé trendy migrace mohou být ovlivňovány specifickými vlivy, které obecně označujeme jako push a pull faktory. Push faktory se vztahují na místo, ze kterého lidé odcházejí. Příkladem push faktorů může být např. vysoká nezaměstnanost, špatná kvalita života, konflikty (náboženské aj.). Pull faktory se naopak rozumí vtáhnutí (přilákání) obyvatel do nové lokality. Mezi pull faktory můžeme zařadit např. větší nabídku pracovních příležitostí, vyšší mzdy, vysokou kvalitu života, dobrou dopravní dostupnost, více možností vzdělaní atp. (PALÁT, 2014) Tyto faktory tak determinují migrační trasy obyvatel a vytváří diferencovanou intenzitu a směr migrací.

Periodický pohyb obyvatel

Periodický pohyb je další formou mobility obyvatelstva. Nejčastěji tento pravidelný pohyb realizují lidé dojíždějící do zaměstnání. Pohyb zejména ekonomicky aktivních obyvatel vyplývá z rozdílnosti místa jejich pracoviště a místa trvalého bydliště. Stejný princip a podobné znaky vykazuje zároveň i dojížďka žáků/studentů do škol. (TOUŠEK, KUNC,

VYSTOUPIL a kol., 2008) Periodický (pravidelný) pohyb je tedy nejčastěji spojován s vyjížďkou či dojížďkou do zaměstnání a škol. Centra dojížďky nabízející pracovní příležitosti nebo vzdělání se nejčastěji koncentrují do měst a do zázemí, přičemž na venkov dosahují jen zřídka. Nutnost mobility je tedy v tomto případě pro lidi ze zázemí nevyhnutelná, a proto jsou obyvatelé nuceni pravidelně dojíždět.

O rozvoj periodického pohybu obyvatel se také „zasloužila“ celková sídelní struktura. Velké množství poměrně malých sídel neumožňuje tak pestrou a bohatou nabídku škol či pracovních míst v každém regionu, a tak si lidé přivykli na každodenní dojíždění. V případě větších měst je zase nutné překonat do škol a zaměstnání větší vzdálenosti, což právě usnadní jakýkoliv dopravní prostředek. Při tomto pohybu tak obyvatelé využívají nejčastěji vlastní automobil nebo městskou hromadnou dopravu, ať už silniční, železniční nebo jejich kombinaci. Jaký dopravní prostředek využijí, také závisí na kvalitě dopravní dostupnosti daného regionu či míře flexibility, kterou preferují sami obyvatelé.

Nepravidelný pohyb obyvatel

Jako nepravidelný pohyb je nejčastěji chápána mobilita v rámci cestovního ruchu a rekreace, ale také dojížďka za službami či nákupy. (MARYÁŠ, VYSTOUPIL, 2004) Nepravidelný pohyb obyvatelstva za nákupy může být velmi klíčový z hlediska obslužných procesů daného území. Výzkumy prostorové mobility obyvatelstva za maloobchodními službami jsou příkladem utváření nodálních (spádových) socioekonomických regionů, a to na základě tzv. obslužného principu. (SZCZYRBA, 2005)

2.3 Obyvatelstvo a doprava Doprava, ve spojitosti s lidskou činností, je nedílnou součástí přenosu energií a informací v prostoru a v čase. Doprava jako taková se neustále nachází v interakci jak s fyzickogeografickými složkami, tak i se samotnými lidskými aktivitami. Díky zpřístupnění různých míst začala být doprava chápána jako aktivní činitel. Z toho vyplývá, že dochází k formování míst, kde se soustřeďují ekonomické i sociální aktivity. Zároveň se také určuje intenzita kontaktů populace a dochází k prostorové diferenciaci socioekonomické sféry. Zajímavá je proto zvláště oblast geografie dopravy, která se blíže zaobírá problematikou vzdálenosti či dostupnosti a také dopravní obslužnosti. (VYSTOUPIL a kol., 1995)

Dopravní spojení hraje velkou roli v mobilitě každého obyvatele. Důležitou součástí přepravy obyvatel se stala zejména městská hromadná doprava (MHD). Takto uspořádaný systém zajišťuje přemísťování osob, hmotných předmětů v objemových, časových a prostorových souvislostech za použití vhodných dopravních prostředků a technologií

(ŠIROKÝ, 2005). Konkrétněji je MHD určena pro přepravu osob na území města a v jeho spádovém území. Zároveň je také podstatná pro zajištění stability a rozvoje města jak z hlediska kvality, tak i kvantity v podobě dopravní obslužnosti. (FOLPRECHT, KŘIVDA,

OLIVKOVÁ, 2005)

K výraznému posunu v organizaci veřejné dopravy, i ke zlepšení dopravní obslužnosti obcí v řadě regionů, došlo hlavně v posledních letech, kdy začaly jednotlivé kraje budovat systémy integrované veřejné dopravy, ve kterých se velmi často kombinuje autobusová doprava s železniční. Dopravní obslužnost spojů městské hromadné dopravy do příměstských oblastí totiž často vykazuje značné rozdíly v počtu spojů mezi pracovními dny a víkendy. V posledních letech se současně stále více rozvíjí i budování komunikací pro 14

rozvoj cyklodopravy. Tato oblast dopravní infrastruktury je totiž velmi podporována z národních, a hlavně evropských dotačních zdrojů. Připojení obce na stávající cyklotrasy či cyklostezky může významně oživit sezónní cestovní ruch a přispět tak k dalšímu rozvoji obce. (BINEK a kol., 2010b) Doprava a vybavenost lokality infrastrukturou jsou jedny z nejzásadnějších vstupních podmínek pro novou výstavbu, ať už komerční nebo rezidenční. Pokud se jedná o suburbánní oblasti v blízkosti větších měst, můžeme sledovat v lokalizaci nové výstavby značnou nerovnoměrnost. Výstavba je většinou koncentrována do oblastí v blízkosti příhodných dopravních komunikací a zároveň také splňuje požadavek pro bydlení v dosahu města. V souvislosti s touto novou výstavbou postupně dochází ke zlepšení infrastruktury i k celkovému posílení dopravního spojení. Z tohoto pohledu lze proces suburbanizace, vzhledem k obci, hodnotit pozitivně, protože neustálý příliv nových rezidentů bude zároveň přinášet i nové požadavky na rozšíření služeb v obci. (OUŘEDNÍČEK, 2002) Rozvoj a růst dopravní sítě v širším okolí měst přispěl i ke zvýšení zájmu využívat osobní automobil.

Dojížďka za prací do centra nebo dosažitelnost služeb se stala velmi rychlá. (SÝKORA, 2002) Alternativou je zde stále městská hromadná doprava (MHD), která by měla dostatečně pokrýt nově zastavěné území. Případná další expanze příměstských lokalit by měla tedy vyžadovat i změnu či přizpůsobení koncepce hromadné dopravy do jakéhosi funkčně uceleného integrovaného systému. (MULÍČEK, 2002)

3 METODIKA Problematika týkající se suburbanizačních a dekoncentračních procesů vzhledem k centrům měst je bez pochyb jednou z novodobých tendencí a v současnosti se s těmito procesy setkáváme poměrně běžně. V této práci pracuji s předpokladem, že suburbanizační proces lze sledovat i v případě Uherského Hradiště a jeho okolí. Proto je pro přijetí/vyvrácení této hypotézy nutné provést soubor kroků, jejichž výsledky povedou k deklaraci tohoto trendu na vybraném území či nikoli.

Pro získání relevantních poznatků je dobré nejprve provést geografickou charakteristiku zvoleného území, a to především ze socioekonomického hlediska, které je stěžejní pro tuto analýzu. Co se fyzickogeografické analýzy týká, i přesto, že je uvedena v zadání, dospěla jsem k závěru, že zjištěné poznatky neměly žádnou vazbu na konečné řešené téma, a proto do práce není zařazena. Data pro stěžejní socioekonomickou charakteristiku lze získat z portálů ČSÚ, Kurzy.cz, Ministerstva průmyslu a obchodu, města Uherské Hradiště nebo Mapy.cz. Tyto portály jsou základním zdrojem informací pro různý výběr a metodické vymezení potřebných indikátorů. Jejich předností je poměrně široká komplexnost a dobrá dostupnost dat v různých časových obdobích.

Další část bude zaměřena na analýzu populačního vývoje obyvatel, ať už úbytek nebo přírůstek, a to konktrétně na území Míkovic. Tímto krokem můžeme dospět k závěru, zda obyvatelstvo v Míkovicích postupně stárne dle celorepublikového trendu nebo se populační vývoj více či méně odlišuje. Problematiku může představovat zejména malá populační velikost, a tedy možné výkyvy v porovnání obecně nízkých hodnot příslušného demografického procesu. Současně bude analyzován i podíl obyvatel Míkovic vzhledem k UH, což může doložit jakousi vůli obyvatel, resp. atraktivitu zkoumané lokality, žít právě na území Míkovic v čase. Potřebná data pro provedení analýzy lze získat z portálu ČSÚ a konkrétní data týkající se Míkovic byla poskytnuta městem Uherské Hradiště, anebo jsou zapsána v místní kronice IV.

Dalšímu zkoumání, v zájmu problematiky suburbanizace a dekoncentrace, bude podroben i mechanický pohyb obyvatel. Stěžejní část se bude věnovat hlavně migraci obyvatelstva, jednak v rámci okresů ČR, ale také v rámci samotného okresu UH. Původně bylo záměrem sledovat migraci obyvatel samotných Míkovic. Hodnocení území Míkovic, jakožto místní části Uherské Hradiště, z hlediska mobility však nebylo možné. Objem vnitřní migrace v České republice je totiž dán stěhováním z obce do jiné obce (nikoliv mezi 16

místními částmi jedné obce, kde se tento pohyb se neeviduje). Proto byl tento prvotní záměr nahrazen vnitrookresní migrací vztaženou k městu Uherské Hradiště. Při zjištění převažujícího podílu vnitrookresní migrace lze předpokládat, že na vybraném území dochází k suburbánním procesům, s čímž souvisejí i další změny prostorového uspořádání. Při výpočtu intenzity migrace bude také možné sledovat a doložit trend poklesu stěhování na větší vzdálenosti. Migrační saldo nám zase dokáže celkovou ziskovost či ztrátovost sledovaného území. Všechny výstupy budou shrnuty do výsledných map, které budou dobře deklarovat zjištěné výsledky migračního chování v rámci okresů ČR i v případě vybraného okresu UH. V menší míře je v rámci mechanického pohybu obyvatel zmíněn také periodický pohyb, který se zaobírá zejména dojížďkou do zaměstnání. Data týkající se migračního chování mi byla poskytnuta konkrétním pracovníkem Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy z originální databáze ČSÚ. Další potřebná data jsou libovolně dohledatelná na portále ČSÚ.

V neposlední řadě je v práci zařazena analýza dopravního spojení mezi vybranými obcemi, což může být jeden z dalších předpokladů pro vnímání území Míkovic jako zázemí města Uherské Hradiště. Analýza je provedena konkrétně u linek MHD, které obsluhují Míkovice. Důležitou roli zde hraje nejen četnost spojů, ale také časová dostupnost do centra, která by měla kompenzovat volbu náhradní automobilové dopravy, jež se stává v současnosti čím dál více významnou. Vstupní data do analýzy dopravního spojení jsem získala od konkrétní osoby ze společnosti ČSAD Uherské Hradiště, a. s. Další potřebné podklady, týkající se četnosti spojů, časové dostupnosti a vzdálenosti, lze nalézt na veřejném portále IDOS.cz.

4 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO ÚZEMÍ

Obr. 1 Katastrální území Míkovic a jeho zájmového okolí (zdroj dat: ArcČR 500, 2014; souřad. systém WGS_1984_UTM_Zone_33N)

Míkovice jsou z prostorového (orografického) hlediska situovány do menšího údolí. Konkrétně se rozprostírají od levého břehu řeky Olšavy směrem k lesu Hlubočku, což je přibližně podél Míkovického potoka. Okolní krajina má zvlněný ráz a zvedá se od rovin podél řeky přes svažitá pole až k vyvýšeným lesům. Na krajině je také velmi patrný vliv člověka, který ji postupem času přetváří a upravuje, ať už přímo či nepřímo (mikovice.eu, 2008–2020).

Uherské Hradiště je dle nového uspořádání územní veřejné správy obcí s rozšířenou pravomocí (tzv. obec III. stupně), v jejímž správním obvodu žije přes 90 tis. obyvatel. Město je součástí Zlínského kraje (NUTS 3), který společně s Olomouckým krajem vytváří tzv. region soudržnosti NUTS 2 Střední Morava. (Uherské Hradiště, 2019)

Obyvatelstvo

Samotné město Uherské Hradiště čítalo v roce posledního sčítání (2011) 25 818 obyvatel (ČSÚ, 2015). Míkovice, jakožto jedna z jeho místních částí, měly téhož roku 888 obyvatel (ČSÚ, 2015). V současnosti (na základě průběžné evidence) obývá Uherské Hradiště 25 212 obyvatel (ČSÚ, 2019a). Od roku 1990 zaznamenáváme v UH postupný nárůst počtu obyvatel. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhlo Uherské Hradiště v roce 2001. V témže roce také dochází k přelomu a dále pak počet obyvatel naopak klesá. Důležité je ale říci, že k vysokému nárůstu obyvatel dochází zejména na přelomu let 1970–1980, kdy jsou k Uherskému Hradišti připojeny dříve samostatné obce Míkovice a Vésky. Se zvyšujícím se počtem obyvatel také souvisí i narůstající výstavba, větší zábor půdy a rozšiřující se zázemí. V případě Míkovic můžeme největší nárůst podílu domů sledovat právě na přelomu let 1980–1991, kdy se Míkovice staly součástí města Uherské Hradiště.

Tab. 1 Vývoj počtu obyvatel a vývoj počtu domů v Uherském Hradišti a jeho městské části Míkovic v letech 1900–2011 Počet obyvatel Počet domů Rok Podíl [%] Podíl [%] Uherské Hradiště Míkovice Uherské Hradiště Míkovice 1900 8 925 493 5,5 1 062 93 8,8 1910 9 451 546 5,8 1 202 104 8,7 1921 10 051 568 5,7 1 270 109 8,6 1930 10 554 588 5,6 1 598 141 8,8 1950 13 402 723 5,4 2 092 171 8,2 1961 15 616 824 5,3 2 201 188 8,5 1970 19 427 880 4,5 2 408 205 8,5 1980 25 015 856 3,4 2 719 206 7,6 1991 26 765 825 3,1 3 052 245 8,0 2001 26 876 826 3,1 3 363 245 7,3 2011 25 818 888 3,4 3 735 281 7,5 (zdroj dat: ČSÚ, 2015 – vlastní zpracování)

10,0 8,8 8,7 8,6 8,8 8,5 8,5 9,0 8,2 8,0 8,0 7,6 7,3 7,5 7,0 5,5 5,8 5,7 5,6 6,0 5,4 5,3 5,0 4,5

Podíl[%] 4,0 3,4 3,4 3,1 3,1 3,0 2,0 1,0 0,0 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rok

Podíl počtu obyvatel Míkovic [%] Podíl počtu domů Míkovic [%]

Obr. 2 Podíl počtu obyvatel a počtu domů v městské části Míkovice vzhledem k Uherskému Hradišti v letech 1900–2011 (zdroj dat: ČSÚ, 2015 – vlastní zpracování)

Obr. 2 zobrazuje vývoj počtu obyvatel i vývoj počtu domů v Míkovicích vzhledem k Uherskému Hradišti. Podíl počtu domů má v čase poměrně nelineární průběh. Vyskytují se zde výkyvy ať při poklesu nebo navýšení výsledného podílu. Největší podíl domů byl zaznamenán v roce 1990 a 1930 a to 8,8 %. Poté má křivka tendenci klesat. Nejméně domů se na území Míkovic nacházelo v roce 2001 (7,3 %). Po tomto roce nastává mírný nárůst o 0,2 %. Co se počtu obyvatel týče, vývoj (trajektorie) je více lineárního charakteru. Nejvyššího podílu počtu obyvatel dosáhly Míkovice v roce 1910, kdy hodnota dosahovala 5,8 %. Od tohoto roku zaznamenáváme neustálý pokles a k nejnižší hodnotě se dostáváme v letech 1991 a 2001, kdy podíl v obou případech činil pouhé 3,1 %. Z celkového hlediska můžeme konstatovat, že v průběhu těchto let docházelo k nárůstu podílu domů, nikoliv však obyvatel.

Hospodářství Od 60. let 20. století se zaměstnanost obce začala měnit. Obyvatelé Míkovic nacházeli zaměstnání převážně v odvětví průmyslu. Nejvíce lidí v těchto letech zaměstnával Let v Kunovicích či MESIT holding a.s. (ILÍK, 2009) Na samotném katastru Míkovic v současnosti působí firma Agroeko-chov, s. r. o., která poskytuje zejména služby pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2020). Na adrese Míkovic se aktuálně také nachází 35 právnických osob, které jsou registrovány v RES. (Kurzy.cz, 2000–2020)

Silniční doprava Na území Uherského Hradiště se nachází průtahy silnic I., II. a III. třídy. Silnice I/50 vede skrze kraje Jihomoravský a Zlínský, konkrétně z Brna přes Uherské Hradiště na hraniční přechod Starý Hrozenkov, a na Slovensko dále pokračuje ve směru Trenčín (Mapy.cz, 2020). Na tuto uvedenou silnice I. třídy navazují na území města UH silnice II/497 do Zlína a silnice III/05014 napojující části města Sady, Vésky a Míkovice (Uherské Hradiště, 2019).

Občanská vybavenost V samotném středu Míkovic byl v letech 1966–1968 vybudován kulturní dům. Kulturní dům je aktivně využíván po celý rok a soustřeďuje se v něm veškeré kulturní dění Míkovic. V přístavku kulturního domu má své sídlo i místní knihovna, která je pobočkou knihovny B. B. Buchlovana v Uherském Hradišti (Uherské Hradiště, 2019). Od roku 2008 patří kulturní dům pod Klub kultury Uherské Hradiště (ILÍK, 2009). Nedílnou součástí Míkovic je také mateřská škola, která byla otevřena roku 1981 a je aktivní dodnes. V Míkovicích se také nachází kaple sv. Anežky České, která byla vysvěcena roku 1941. Ve středu sídla byla vystavěna (v roce 1967) prodejna SD Jednota, kde se v současnosti nachází prodejna ENAPO. Kromě obchodu byla v Míkovicích zřízena i hospoda, ta se dnes nalézá na místní křižovatce naproti obchodu. Pro sport a volnočasové aktivity je v Míkovicích pod Přehradou vybudováno víceúčelové hřiště nebo bikrosová trať.

Míkovice v pojetí Strategické vize pro Uherské Hradiště do roku 2030

Pro město Uherské Hradiště byl vytvořen strategický dokument, který představuje obraz a vizi budoucnosti města, přičemž jeho hlavní myšlenkou je dlouhodobé směřování rozvoje města (nyní do roku 2030).

V rámci dokumentu Strategická vize pro Uherské Hradiště do roku 2030 jsou např. do revitalizace města zahrnuty i okrajové části území, což se týká i oblasti Míkovic. Tento podnět přichází právě díky zesilující suburbanizaci v centrech okrajových částí města. Jako konkrétní příklad lze uvést např. revitalizaci a úpravu školní zahrady mateřské školy v Míkovicích nebo vystavění víceúčelového hřiště či bikrosové závodní trati. K dalším řešením místních problémů přispívá např. i MA211, jejíž je UH členem. Město se v dalších případech vyrovnává s různými územními bariérami svého rozvoje, např. konfigurace

1 Místní agenda 21 (MA21) je program obcí (a regionů) prosazující principy trvale udržitelného řešení místních problémů. Klade si za cíl vypracování strategií i dílčích akčních plánů rozvoje. (ČERMÁK, VOBECKÁ a kol., 2011) 21

vodních toků, železnice, silničních tahů apod. Právě to přispívá značnou měrou k dlouhodobému vylidňování jeho centrálních částí (Uherské Hradiště, Mařatice a Jarošov) a naopak dochází k populačnímu růstu jak sousedních měst, obcí v nejbližším okolí Uherského Hradiště, tak i místních částí města, kterými jsou právě Míkovice nebo Vésky a Sady. (Uherské Hradiště, 2019) Z dokumentu tedy vyplývá, že i samotné město UH chápe území jeho místních částí (tedy i Míkovice) jako oblast pro růst suburbií, náležících k městu.

Dalším okruhem problémů města urbanistického rázu jsou problémy způsobené polycentrickým vývojem města. Dnešní podoba města UH vznikla srůstem několika původně samostatných sídel (Uherské Hradiště, Mařatice, Jarošov, Sady, Vésky, Míkovice). Každá z historických epoch zanechala na území města stopy své stavební kultury i urbanismu Velkou Moravou počínaje, socialistickým realismem a sídelní kaší konče. Převážná část zastavěného území města je v současné době stabilizována. Další problémy se objevují převážně na kompozičně nedořešeném styku srůstajících subcenter v podobě vzniku vnitřních periferií. Dle SWOT analýzy2 města Uherské Hradiště patří polycentrický rozvoj sídelní aglomerace do části vnímané jako „Ohrožení“. UH s tímto faktem počítá a je připraveno ho do budoucna řešit. Na území města můžeme najít plochy opuštěné, nevyužité, či využívané problematicky a zároveň nedostatečně. Nové rozvojové plochy jsou pak vymezovány především na okrajích místních částí Mařatice, Jarošov, Sady, Vésky, Míkovice a Jarošov. (Uherské Hradiště, 2019)

Jedním z dalších diskutovaných témat je obecně doprava. V případě železniční dopravy je v dokumentu zmíněna její významná role zejména v dojížďce za prací, do škol a službami, z důvodu průchodu tratě celostátního významu (trať č. 341 Brno – Veselí nad Moravou – Bylnice procházející Kunovicemi a místními částmi Vésky). (Uherské Hradiště, 2019) Samotnými Míkovice však trať neprochází, přímo dostupná je pouze na území sousedních Vések. Z mého pohledu proto vidím zásadní a více využitelnou spíše autobusovou dopravu na úkor té železniční.

Při celkovém hodnocení dosavadního řešení MHD na území UH/Staré Město/Kunovice naráží město na stále trvající problém, kterým je nedostatečná obsluha některých částí města. V rámci samotného města je to několik významných lokalit, které nemají dostupnost k zastávkám v požadované kvalitě, nebo je jejich rozložení na trasách

2 SWOT analýza je komplexní metoda kvalitativního hodnocení rozvojových předpokladů určitého subjektu, která se člení na čtyři skupiny faktorů (slabé stránky, silné stránky, příležitosti a hrozby). (HOLEČEK a kol., 2009) 22

méně četné. Konkrétní problémy vznikají právě v případě vzdálenosti jednotlivých zastávek, které jsou od sebe vzdálené téměř 1,5 km, a to v zastavěném území. Toto rozložení je pro MHD v celém souměstí bezesporu nedostatečné. S nedostatečností se rovněž potýká i nabídka spojů s následným intervalem 60 minut. Takováto nabídka spojů v území s bytovou zástavbou nemůže přimět obyvatele ke změně jejich chování, a to ve smyslu jejich preference individuální automobilové dopravy. (Uherské Hradiště, 2019) Co se obslužnosti Míkovic týká, jeví se poměrně na dobré úrovni. Ve strategickém dokumentu je uveden pouze problém týkající se zastávky MHD v ulici Na příkopě, kde nejsou poskytnuty žádné podmínky pro přecházení chodců. Doposud tam možná tyto podmínky nevznikly z toho důvodu, že zastávka slouží pouze pro vybrané příměstské spoje a je tudíž výrazně méně frekventovaná.

5 POPULAČNÍ VÝVOJ 5.1 Přirozená měna obyvatelstva Přirozenou měnu obyvatelstva jsem v této práci sledovala podrobněji pouze na území Míkovic. Následující graf zobrazuje podíl počtu obyvatel Míkovic z celkového počtu obyvatel UH v letech 1995–2020. Největší podíl obyvatel byl v Míkovicích v rozmezí let 2011–2015, a také i v pětiletém rozmezí dříve. V současnosti (2016–2020) podíl obyvatel mírně klesá, avšak tyto hodnoty jsou naopak oproti letům 1995–2005 mírně zvýšené. Míkovice tedy můžou představovat příhodné místo pro život v dosahu Uherského Hradiště.

3,70 3,50 3,30 3,10 3,53 3,54

Podíl[%] 3,40 2,90 3,27 2,70 2,99 2,50 1995–2000 2001–2005 2006–2010 2011–2015 2016–2020 Rok Podíl obyv. Míkovic [%]

Obr. 3 Podíl počtu obyvatel v Míkovicích vzhledem k Uherskému Hradišti v letech 1995–2020 (zdroj dat: Město Uherské Hradiště, 2020; ČSÚ, 2020a; ČSÚ, 2020b – vlastní zpracování)

Tab. 2 Přirozený přírůstek obyvatel Míkovic v letech 2003–2019

Absolutní Relativní Počet obyv. Rok Narození Zemřelí přirozený přirozený k 1. 1. přírůstek přírůstek [‰] 2003 7 10 847 -3 -3,54 2004 7 4 867 3 3,46 2005 6 6 890 0 0,00 2006 2 4 898 -2 -2,23 2007 6 6 890 0 0,00 2008 8 4 895 4 4,47 2009 6 9 905 -3 -3,31 2010 2 5 908 -3 -3,30 2011 6 9 897 -3 -3,34 2012 3 7 897 -4 -4,46 2013 3 12 901 -9 -9,99 2014 3 11 893 -8 -8,96 2015 3 6 878 -3 -3,42 2016 4 6 861 -2 -2,32 2017 - 3 860 - - 2018 - 14 856 - - 2019 7 8 860 -1 -1,16 (zdroj dat: Město Uherské Hradiště, 2020; AUTRATA, 2003–2019 – vlastní zpracování)

Pozn.: (-) neuvedeno 24

Výše uvedená Tab. 2 ukazuje hodnoty přirozeného přírůstku obyvatel v Míkovicích. Z celkového pohledu jsou zjištěné hodnoty převážně záporné a na území se setkáváme spíše s přirozeným úbytkem obyvatel než jeho přírůstkem. Nejvyšší relativní přirozený úbytek obyvatel nastal v letech 2013 a 2014. Na druhou stranu kladné hodnoty byly nejvyšší v roce 2008. Do tohoto roku se v Míkovicích nevyskytoval tak vysoký přirozený úbytek obyvatel, ke kterému viditelně dochází právě po roce 2008. Tento fakt můžeme přisuzovat jevu zvanému stárnutí populace, kdy dochází v rámci populace ke zvyšování podílu starších osob. Současně je s tímto trendem spojován také pokles porodnosti a navyšuje se zároveň střední délka života. V roce 2015 přestal úbytek obyvatel nabývat na intenzitě a dochází postupně k mírnému zlepšení. I přes nekompletní data se toto zlepšení přeneslo i do roku 2019.

5.2 Mechanický pohyb obyvatel V rámci této práce bych se chtěla zaměřit převážně na vnitřní migraci okresu Uherské Hradiště vztaženou k městu Uherské Hradiště, jehož součástí je i jeho místní část Míkovice, které v současnosti tvoří vzdálenější zázemí města. Pro tuto analýzu byla vybrána rozmezí let 2005–2017, a za toto vybrané období byly sledovány proudy přistěhovalých či vystěhovalých osob a taktéž celkové relativní saldo migrace, ať už vnější (v závislosti na ostatních okresech) či vnitřní (v rámci okresu Uherské Hradiště). Samotné hodnocení území Míkovic, jakožto místní části Uherské Hradiště nebylo možné, jelikož objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce (nikoliv mezi místními částmi jedné obce, kde se tento pohyb se neeviduje).

Tab. 3 Struktura a intenzita migrace obyvatel okresu Uherské Hradiště v letech 2005–2017

Přistěhovalí Vystěhovalí Intenzita migrace [‰] 05–09 10–14 15–17 05–09 10–14 15–17 05–09 10–14 15–17 Migrace 4 980 4 409 3 046 5 126 4 574 3 153 10 106 8 983 6 199 celkem Podíl vnitrookresní 81,6 79,5 79,0 84,0 82,4 81,7 70,2 62,6 43,5 migrace [%] Podíl meziokresní 18,4 20,5 21,0 16,0 17,6 18,3 17,1 15,3 10,6 migrace [%] (zdroj dat: ČSÚ, 2020c; ČSÚ, 2020d; ČSÚ/KSGRR PřF UK3 – vlastní zpracování)

3 Originální databáze ČSÚ. Individuální informace byly poskytnuty panem doc. Čermákem. 25

Celkově je podíl [%] vnitrookresní migrace na území Uherského Hradiště výrazně vyšší než migrace meziokresní. Tento fakt přetrvává po dobu všech sledovaných let. Převyšující podíl vnitrookresní migrace může být způsoben právě procesem suburbanizace na území Uherského Hradiště, díky kterému dochází ke změně v prostorovém uspořádání primárně v rámci okresu než mimo něj. Pokud dojde k vystěhování osob z centra do zázemí města, nejsou tak obyvatelé z velké části nuceni opustit své zaměstnání, které je z těchto oblastí vzhledem k centru snadno dosažitelné. Zároveň při opuštění center získají příznivější podmínky pro život. Pokud se bude jednat o meziokresní migraci, může jít z velké části právě o změnu zaměstnání, která je již mimo okres, a tedy nutnost změny bydliště kvůli časové dosažitelnosti.

V případě intenzity migrace jsou hodnoty přepočteny na střední stav obyvatelstva. Tímto způsobem je totiž možné doložit pokles trvalé změny bydliště a jeho předpokládanou „náhradu“ dojížďkou. Trend klesající intenzity migrace se vyznačuje poklesem stěhování na větší vzdálenosti. Lidé zůstávají spíše na menších územních jednotkách a celkově se zvyšuje i atraktivita menších obcí zejména do 5 tis. obyvatel, popř. menších. Naopak větší města se v důsledku toho stávají postupně ztrátovýma. Stejný průběh můžeme pozorovat i v případě samotného Uherského Hradiště, které v první polovině 90. let 20. století zaznamenalo významný pokles celkového přírůstku obyvatel a ve druhé polovině 90. let 20. st. byly zachyceny úplně nejnižší (záporné) hodnoty (Uherské Hradiště, 2019). Na úkor tohoto trendu na významnosti získává denní mobilita, kdy lidé dojíždí za prací či do škol z širokého zázemí, výjimku zde netvoří ani periodická dojížďka.

5.2.1 Meziokresní migrace Dle migračních proudů můžeme vnitřní migraci strukturovat do několika skupin, resp. vzdálenostních zón. Analýza migrace nám zprostředkuje širší úhel pohledu na sledované migrační proudy i prostorové vazby území.

Tab. 4 Přistěhovalí do vybraných okresů v rozmezí let 2005–2017

2005–2009 2010–2014 2015–2017 Celkem Okres Abs. Podíl [%] Abs. Podíl [%] Abs. Podíl [%] Abs. Podíl [%] Hodonín 133 2,2 100 1,8 68 1,8 301 1,94 Zlín 150 2,5 207 3,7 162 4,2 519 3,35 Kroměříž 33 0,5 27 0,5 34 0,9 94 0,61 HO+ZL+KR 316 5,2 334 6,0 264 6,8 914 5,90 (zdroj dat: ČSÚ/KSGRR PřF UK – vlastní zpracování)

Tab. 5 Vystěhovalí do vybraných okresů v rozmezí let 2005–2017

2005–2009 2010–2014 2015–2017 Celkem Okres Abs. Podíl [%] Abs. Podíl [%] Abs. Podíl [%] Abs. Podíl [%] Hodonín 243 4,0 153 2,8 137 3,6 533 3,44 Zlín 186 3,0 204 3,7 146 3,8 536 3,46 Kroměříž 33 0,5 49 0,9 64 1,7 146 0,94 HO+ZL+KR 462 7,6 406 7,4 347 9,0 1 215 7,85 (zdroj dat: ČSÚ/KSGRR PřF UK – vlastní zpracování)

Tab. 4 a 5 znázorňují přehledy absolutních hodnot i jejich podílů týkajících se migrace, se zaměřením na okresy sousedící s okresem UH. Z jihovýchodní strany sdílí okres Uherské Hradiště státní hranici se Slovenskem, tato případná migrace však sledována nebyla. Silné vazby se následně ukazují právě vzhledem k sousedním okresům, které jsou, co do vzdálenosti, těmi nejdosažitelnějšími. Výjimkou naopak můžeme označit okres Kroměříž, který má s okresem Uherské Hradiště nejkratší společnou hranici a výměna osob, oproti ostatním sousedním okresům, je zde na výrazně nižší hodnotě. Významný vliv na tomto faktu může mít bezesporu i populační velikost příslušných okresů.

Tab. 6 Nejvyšší migrační obrat deseti vybraných okresů ČR s okresem Uherské Hradiště v letech 2005–2017

Migrační Okres Přistěhovalí Vystěhovalí obrat Zlín 519 536 1 055 Hodonín 301 533 834 Hlavní město Praha 576 169 745 Brno-město 341 206 547 Kroměříž 94 146 240 Brno-venkov 104 76 180 Olomouc 86 65 151 Vyškov 73 52 125 Břeclav 61 62 123 (zdroj dat: ČSÚ/KSGRR PřF UK – vlastní zpracování)

Tab. 6 nám vyjadřuje skutečný pohyb obyvatel mezi příslušnými jednotkami v letech 2005–2017. Vybrané okresy jsou v tabulce záměrně seřazeny sestupně, dle vypočtených hodnot migračního obratu pro celkově lepší přehlednost. Nejvýznamnějšími okresy jsou v tomto případě Zlín a Hodonín, které jsou zároveň přímo sousedícími okresy. Dalšími okresy s poměrně vysokým obratem jsou hlavní město Praha, Brno-město nebo Kroměříž. Výsledné hodnoty poměrně dobře reflektují zjištěnou vzájemnost pohybu obyvatel mezi danými okresy.

V následujících mapách je zobrazena migrace obyvatel okresu Uherské Hradiště v závislosti na okresu jejich vystěhování nebo přistěhování v rozmezí let 2005–2017, a také je zde zobrazeno relativní migrační saldo okresu Uherské Hradiště [‰] s okresy ČR pro stejné časové období. Konečný podíl [%] přistěhovalých či vystěhovalých je vypočten z celkové migrace ve vybraných letech.

Obr. 4 Přistěhovalí [%] z okresu Uherské Hradiště do okresů ČR v letech 2005–2017 (zdroj dat: ČSÚ/KSGRR PřF UK; ArcČR 500, 2014; souřad. systém WGS_1984_UTM_Zone_33N)

Obr. 5 Vystěhovalí [%] z okresů ČR do okresu Uherské Hradiště v letech 2005–2017 (zdroj dat: ČSÚ/KSGRR PřF UK; ArcČR 500, 2014; souřad. systém WGS_1984_UTM_Zone_33N)

Obr. 6 Relativní migrační saldo [‰] okresu Uherské Hradiště s okresy ČR v letech 2005–2017 (zdroj dat: ČSÚ/KSGRR PřF UK; ČSÚ, 2020d; ArcČR 500, 2014; souřad. systém WGS_1984_UTM_Zone_33N)

Mapa podílu přistěhovalých osob zobrazuje oblasti, do kterých se nejčastěji stěhují osoby z okresu UH. Nejčastěji jsou to oblasti v blízkosti okresu UH a také převážně regiony na území Moravy. Významně ziskové jsou zejména okresy Praha, Brno, a také sousedící 29

okresy s okresem UH. Další výše uvedená mapa ukazuje podíl vystěhovalých osob z okresů ČR do zájmového okresu UH. I v tomto případě jsou nejintenzivnější vazby viditelné převážně na území Moravy a v těsné blízkosti samotného okresu Uherské Hradiště. Výjimku tvoří opět jen okresy Praha a Brno, které jsou, nejen dle přistěhovalých, ale i vystěhovalých osob opět významné. Dle celkového zrelativizovaného migračního salda je nejvíce ztrátový okres Hodonín, jelikož zde převládají ve sledovaných letech vyšší hodnoty vystěhovalých osob než přistěhovalých, a to v přepočtu na 1000 obyvatel středního stavu. Kladné migrační saldo naopak vykazují, vzhledem k okresu UH, Praha a přilehlé okresy a dále Brno-město nebo Vyškov. Jedná se tedy o lokality, kde leží významná a populačně velká města.

Důvodem kladného relativního migračního salda v těchto regionech, vzhledem k okresu UH, může být zejména odchod mladších obyvatel za vzděláním nebo lepšími pracovními příležitostmi. Tyto regiony mohou být ovlivňovány tzv. pull faktory, díky kterým se stávají více atraktivní a přilákají nové obyvatele. Je to dáno ať už lepšími pracovními příležitostmi, vyšším platovým ohodnocením nebo i možností vzdělání či seberealizace atp. Ztrátové oblasti z hlediska obyvatel mohou být naopak ovlivňovány tzv. push faktory, tedy takovými vlivy, které přinutí obyvatele opustit stávající místo. Můžeme do nich zařadit faktory jako nedostatek pracovních příležitostí, vliv špatné sociální situace, zhoršující se životní prostřední nebo i celková kvalita života aj.

5.2.2 Vnitrookresní migrace V rámci vnitrookresní migrace se blíže zaměřím na okres Uherské Hradiště a jeho obce. V okresu se nachází celkem 78 obcí, z toho 7 měst a 3 městyse (RIS, 2019). V roce 2019 zde žilo celkem 142 306 obyvatel (ČSÚ, 2019a) a to na rozloze 991 km2 (ČSÚ, 2016).

Tab. 7 Podíl [%] přistěhovalých a vystěhovalých osob ve vnitrookresní migraci pro vybrané obce okresu Uherské Hradiště v rozmezí let 2005–2017

Podíl přistěhovalých [%] Podíl vystěhovalých [%] Město 2005–2009 2010–2014 2015–2017 2005–2009 2010–2014 2015–2017 Uherské 42,87 48,81 52,27 61,43 58,31 54,58 Hradiště Kunovice 16,14 13,68 15,20 10,42 11,08 12,05

Staré Město 8,33 6,26 6,07 5,09 5,99 6,69

Celkem 67,34 68,75 73,54 76,94 75,38 73,32 (zdroj dat: ČSÚ/KSGRR PřF UK – vlastní zpracování)

Tab. 7 je výběrem obcí s největším procentuálním zastoupením sledovaných vnitrookresních migračních proudů v rámci okresu Uherské Hradiště. Patří mezi ně samotné Uherské Hradiště, dále pak Kunovice a také Staré Město. V minulosti až do roku 1990 tvořila tato města jeden celek (souměstí). V současné době jsou všechny tyto obce samostatné a nabývají statusu města, přičemž se nachází v těsné blízkosti vedle sebe. Tím vzniklo funkčně propojené a integrované trojměstí – jeden sídelní celek složený ze tří administrativně samostatných subjektů – obcí. Lze tedy předpokládat, že i tento historický faktor významně ovlivňuje proces stěhování obyvatel právě do těchto obcí či do jejich zázemí.

V případě UH je vždy dominantní podíl vystěhovalých osob. Město celkově bojuje s odlivem obyvatel. Tyto zjištěné výsledky mohou reflektovat také problematiku tzv. shrinking cities, které se vyznačují právě populačním zmenšováním. Největší problém tkví ve faktu, že v UH pobývá mnoho lidí, ale zároveň zde nemají trvalé bydliště (Slovácký deník, 2013). V rámci UH můžeme tedy uvažovat o suburbanizačních tendencích.

Tab. 8 Kladné saldo migrace města Uherské Hradiště s 10 vybranými obcemi okresu Uherské Hradiště v letech 2005–2017

Obce 2005–2009 2010–2014 2015–2017 Celkem

Kunovice 270 96 83 449

Staré Město 154 2 -26 130

Buchlovice 36 51 25 112

Ostrožská Nová Ves 43 42 4 89

Břestek 36 10 12 58

Zlechov 51 6 0 57

Bílovice 19 21 15 55

Nedakonice 34 12 0 46

Podolí 42 8 -4 46

Topolná 14 7 10 31 (zdroj dat: ČSÚ/KSGRR PřF UK – vlastní zpracování)

Tab. 9 Záporné saldo migrace města Uherské Hradiště s 10 vybranými obcemi okresu Uherské Hradiště v letech 2005–2017

Obce 2005–2009 2010–2014 2015–2017 Celkem Uherský Brod -42 -24 -1 -67 Ostrožská Lhota -10 -8 -15 -33 Strání -12 -11 0 -23 Bánov -7 -7 -7 -21

Vážany 1 -6 -13 -18

Boršice -8 -8 1 -15

Boršice u Blatnice -6 -1 -3 -10 Dolní Němčí 6 -11 -3 -8 Osvětimany -1 -4 -3 -8 Medlovice -2 -2 -3 -7 (zdroj dat: ČSÚ/KSGRR PřF UK – vlastní zpracování)

Výše uvedené tabulky (Tab. 8 a Tab. 9) zobrazují vybrané obce okresu Uherské Hradiště a jejich kladné/záporné saldo migrace s městem Uherské Hradiště v průběhu let 2005–2017. Největší kladné migrační saldo vykazuje s UH obec Kunovice. Dále také Staré Město a podobně významnými jsou i Buchlovice. Takový to migrační růst (zisk) může být dán např. těsnou blízkostí jednotlivých obcí s městem Uherské Hradiště. Poměrně vysoké kladné migrační saldo se ukazuje i v případě obce Podolí, která přímo sousedí s Míkovicemi. Suburbanizační procesy jsou v případě města UH dále zesilovány zejména díky jeho uzavřené poloze, která je omezena bezprostřední blízkostí dalších dvou měst (Kunovice, Staré Město).

Jako další jsou zde naopak obce s negativním migračním saldem. Záporné saldo migrace má Uherské Hradiště nejvíce s obcemi Uherský Brod, Ostrožská Lhota, Strání nebo Bánov. Takovýto migrační úbytek (ztráta) obyvatel může být zapříčiněna právě polohou jednotlivých obcí, které jsou jednak poměrně vzdálené od Uherského Hradiště, ale také se nachází v blízkosti pohraničí.

Níže uvedené mapy zobrazují podíl meziobecní migrace obyvatel [%], z celkové migrace za okres UH, kteří se vystěhovali nebo přistěhovali do jednotlivých obcí v rámci okresu Uherské Hradiště v letech 2005–2017.

Obr. 7 Podíl přistěhovalých osob [%], z celkové migrace okresu UH, do obcí okresu Uherské Hradiště v letech 2005–2017 (zdroj dat: ČSÚ/KSGRR PřF UK; ArcČR 500, 2014; souřad. systém WGS_1984_UTM_Zone_33N)

Obr. 8 Podíl vystěhovalých osob [%], z celkové migrace okresu UH, z obcích okresu Uherské Hradiště v letech 2005–2017 (zdroj dat: ČSÚ/KSGRR PřF UK; ArcČR 500, 2014; souřad. systém WGS_1984_UTM_Zone_33N)

Na jedné z výše uvedených map (Obr. 7) je dle podílu přistěhovalých osob viditelná koncentrace právě v těsné blízkosti Uherského Hradiště a blízkého okolí. Pokud bychom se podívali v čase dozadu, oblast s vysokým podílem přistěhovalých osob se v současnosti značně rozrůstá a stává se v prostoru více rozptýlenou, na rozdíl od let minulých. Tento fakt můžeme považovat za jistou formu metropolizace vztaženou k samotnému městu, resp. hranicím okresu UH. Současně také můžeme z prostorového hlediska pozorovat zvýšenou atraktivitu západní části území než té východní. Vysvětlením může být právě sdílená hranice se Slovenskem, kde příhraničí tvoří periferní oblast (z hlediska okresu, ale i kraje a státu) a osídlení je zde nepoměrně slabší. Zároveň zde nenalezneme ani žádná významná ekonomická centra. Vylidňování a nehostinnost pohraničí je také dána historickými událostmi.

5.2.3 Periodický pohyb obyvatel Nutnost mobility je pro lidi ze zázemí často nevyhnutelná, a proto jsou obyvatelé velmi často nuceni dojíždět. Tento model lze jednoduše přenést i na území Míkovic. Samotné Míkovice nedisponují množstvím pracovních příležitostí, a proto je většina obyvatel nucena dojíždět do okolních obcí. Nejvýznamnějšími centry dojížďky se jeví zejména blízké Kunovice a samozřejmě UH a vzdálenější Staré Město. Tato centra platí jednak pro dojížďku do zaměstnání, ale také škol. Dojíždění vlastním automobilem do zaměstnání je v souvislosti s aktuálním trendem individuální automobilové dopravy stále častější. Pokud se jedná o dojíždění do škol, velkou roli zde hraje naopak městská hromadná doprava.

Tab. 10 Ekonomická aktivita obyvatelstva města Uherské Hradiště dle SLDB 2011

Obyvatelstvo celkem Ekonomická aktivita abs. % obyvatelstvo celkem 25 818 100,0 Ekonomicky aktivní celkem 13 105 50,8 zaměstnaní 11 882 46,0 nezaměstnaní 1 223 54,0 Ekonomicky neaktivní celkem 11 878 46,0 nepracující důchodci 5 978 - žáci, studenti, učni 3 600 - Osoby s nezjištěnou ek. aktivitou 835 3,2 (zdroj dat: ČSÚ, 2020e – vlastní zpracování)

Dle SLDB 2011 bylo v Uherském Hradišti celkem 50,8 % ekonomicky aktivních obyvatel. V souvislosti se stárnutím obyvatelstva a také se změnou životního stylu starších lidí může docházet i k tomu, že se míra ekonomické aktivity starších lidí zvyšuje. Tuto část,

zároveň tvoří převážně osoby, které jsou nezaměstnané nebo práci hledají. Zaměstnaní tvoří tedy celkem 46,0 % a jsou zde zahrnuty i ženy na mateřské dovolené nebo pracující lidé v důchodu. Ekonomicky neaktivních obyvatel je v UH méně než ekonomicky aktivních a konečný podíl tvoří 46 %. Do ekonomicky neaktivního obyvatelstva jsou zahrnuti jednak žáci, studenti a učni, ale také i nepracující osoby v důchodovém věku. Nezjištěná ekonomická aktivita tvoří menšinový podíl 3,2 %.

Tab. 11 Vyjížďka a dojížďka obyvatel do zaměstnání v obcích Uherské Hradiště a Kunovice dle SLDB 2011

Uherské Hradiště Kunovice Dojíždějící do zaměstnání celkem 6 671 2 238 Vyjíždějící do zaměstnání celkem 2 993 1 054 1. nejdůležitější směr Staré Město Uherské Hradiště počet vyjíždějících 639 560 Převládající směry vyjížďky 2. nejdůležitější směr Kunovice Staré Město počet vyjíždějících 536 138 (zdroj dat: ČSÚ, 2014 – vlastní zpracování)

Obr. 9 Podíl osob vyjíždějících z jednotlivých obcí do zaměstnání do obce UH [%] z celkového počtu vyjíždějících osob z okresu Uherské Hradiště dle SLDB 2011 (zdroj dat: ČSÚ, 2014; ArcČR 500, 2014; souřad. systém WGS_1984_UTM_Zone_33N)

Dojížďku do zaměstnání můžeme považovat za významný regionální proces. V každém regionu se soustřeďuje centrum, v některých případech i centra, dojížďky za

prací. Za takovéto centrum můžeme v rámci okresu považovat právě město Uherské Hradiště. To je dáno díky výraznému převýšení počtu dojíždějících osob za prací z města nad počtem vyjíždějících osob. Nejdůležitějším směrem vyjížďky vzhledem k UH se stalo Staré Město (639 vyjíždějících osob) a druhým směrem vyjížďky se staly Kunovice (536). Při porovnání zjištěných směrů s Kunovicemi je zjevné, že zde budou dva nejdůležitější směry právě UH a Staré Město. I tímto faktem lze opět demonstrovat kompaktnost a vzájemnou propojenost těchto území, což odkazuje na společnou minulost, kterou měla tato města dříve jako jedno souměstí a částečně i dnes. Charakter souměstí se výrazně nezměnil a současně zůstává znatelné jen administrativní oddělení. Další vyjížďka směřující do UH je významná i ze vzdálenějšího města Uherský Brod, Ostrožské Nové Vsi nebo z Hluku. Zdárně převažuje tedy dojížďka z ostatních obcí okresu UH. Mimo okres Uherské Hradiště jsou významnými obcemi vyjížďky např. Veselí nad Moravou nebo Zlín.

6 DOPRAVNÍ SPOJENÍ MEZI VYBRANÝMI OBCEMI Co se hromadné dopravy týká, mohou cestující v rámci města i jeho částí využívat služeb dopravního podniku ČSAD Uherské Hradiště, a.s. a to prostřednictvím 8 autobusových linek. (ČSAD BUS Uherské Hradiště a.s., 2020a) Celé schéma současného linkového vedení MHD v Uherském Hradišti viz. Příl. 4. V Míkovicích se konkrétně nacházejí 2 autobusové zastávky pod názvem Uherské Hradiště, Míkovice, Hlavní (pro linky MHD 2, 6 a vybrané příměstské spoje) a Uherské Hradiště, Míkovice, Na Příkopě (pouze pro vybrané příměstské spoje). K obsluze území slouží i vzdálenější železniční zastávka Vésky přístupná pěším podchodem pod silnicí I/50 na území vedlejšího sídla. (Uherské Hradiště, 2018b)

Významným faktorem, a to nejen na území Uherského Hradiště, se stal velký počet dojíždějících a velká spádovost města, které poskytuje nejrůznější služby obyvatelům ve svém nemalém správním obvodu. Význam této skutečnosti je nyní nadále posilován o samotnou migraci obyvatel z měst do jejich zázemí. Problémy města přímo či nepřímo vznikají z již zmíněných územních podmínek. Nejzávažnější a nejhůře řešitelné jsou zejména problémy dopravy. Se vzrůstajícím stupněm automobilizace totiž současně vznikají problémy s kapacitou některých komunikací, přičemž jejich zkapacitnění je často limitováno aktuální zástavbou. (Uherské Hradiště, 2019)

Provoz městské hromadné dopravy, s hlavním centrem v UH, se komplexně vztahuje na souměstí Staré Město, Uherské Hradiště a Kunovice. Díky obslužnosti těchto tří, dnes již samostatných měst, připomíná linkový provoz spíše intenzitu klasických linek regionální autobusové dopravy než opravdu ryze městský provoz. S tím souvisí i současná dekoncentrace zastávek, tzn. méně zastávek v centru města a se zvětšující se vzdáleností od centra, četnost zastávek naopak roste. Pro zlepšení celého provozu MHD je potřeba co nejdříve vybudovat některé nové autobusové zastávky nebo provést úpravy zastávek stávajících. Není totiž obvyklé, aby byla koncentrace zastávek na okrajích města výrazně vyšší než v jeho centru. (KOLAŘÍK, 2020b)

Tab. 12 Charakteristiky směrů jízdy MHD Uherské Hradiště v roce 2020

Míkovice → UH → Míkovice → Kunovice → UH Míkovice Kunovice Míkovice Všední den 34 34 19 15 Počet spojů MHD Víkend 22 20 10 12 První spoj 5:24 6:45 7:00 5:17 Všední den Poslední spoj 20:30 22:05 22:20 20:24 První spoj 6:28 8:30 8:45 6:22 Víkend Poslední spoj 17:45 18:45 22:46 17:39 Průměrná doba jízdy [min.] 13,5 15 6 6 Vzdálenost [km] 6 6 3 3 (zdroj dat: Mapy.cz, 2020; IDOS.cz, 2020 – vlastní zpracování)

Pro Míkovice jsou nejvíce dosažitelná dvě centra. Blíže situované Kunovice a vzdálenější Uherské Hradiště. Dle intenzity spojů, ať už ve všední dny nebo o víkendech, je znatelnější větší provázanost Míkovic s UH než se sousedními Kunovicemi. Dříve mohly být Kunovice stěžejní zejména díky jejich těsné blízkosti a dosažitelnosti základních služeb, nebo také díky známému leteckému či potravinářskému průmyslu, který zaměstnával velký počet lidí z širšího okolí. Dalším důvodem mohly být i poštovní služby, které byly pro Míkovice a Kunovice do roku 2015 společné, spolu i se směrovacím číslem (Slovácký deník, 2015). Za hlavní fakt nynějšího obratu spádovosti vůči UH můžeme považovat náležitost Míkovic pod správu UH. Uherské Hradiště jako takové může v současnosti nabídnout větší škálu pracovních příležitostí a celkově větší a rozmanitější nabídku služeb, kulturních akcí i volnočasových aktivit.

Tab. 13 Počet přepravených osob v MHD s nástupy v Míkovicích a jejich podíl [%] na linkách 2, 6 v letech 2005–2019

2005–2009 2010–2014 2015–2019 Linka 2 směr Kunovice 134 637 107 420 93 384 → dále do UH Podíl linky 2 [%] 1,4 1,4 1,3 Linka 6 směr Kunovice 126 694 103 583 100 506 → dále do UH Podíl linky 6 [%] 1,3 1,3 1,4 Celkem MHD 9 936 316 7 692 441 6 936 339 (zdroj dat: ČSAD BUS Uherské Hradiště a.s., 2020c – vlastní zpracování)

Míkovice jsou na Uherské Hradiště napojeny díky MHD obousměrně. Jeden ze směrů vede přes sousední obec Kunovice a druhý směr vede přes další městské části UH, a to Vésky a Sady. I když v průběhu let je znatelný výrazný celkový pokles přepravených osob na vybraných linkách, při porovnání podílů přepravených osob vidíme spíše

stagnaci/stabilizaci přepravených osob v čase. Tento nárůst může být výsledkem snažení města Uherské Hradiště, které v rámci svého akčního plánu Programu rozvoje města, usiluje právě o zlepšení obslužnosti území veřejnou dopravou, do kterého spadají i všechny dílčí části města UH (Uherské Hradiště, 2018a). Město podniká různé kroky, aby zmírnilo tendenci obyvatel dopravovat se do centra individuálně za pomocí automobilu, což je v posledních letech považováno za určitý trend v mobilitě obyvatel. Vysvětlením tohoto trendu bývá často právě suplování nedostatečně pružné veřejné dopravy. Jedny z kroků, které město UH podniká v rámci zlepšení obslužnosti, je např. posílení spojů MHD o víkendech a svátcích, zlepšení obslužnosti všech částí města ve večerních hodinách, zřízení nových zastávek MHD v místech, kde chybí nebo zlepšování informačního a orientačního systému veřejné dopravy apod. (Uherské Hradiště, 2019).

Tab. 14 Počty nástupů a jejich indexy v zastávce Míkovice pro linky č. 2 a 6 v letech 2005–2019

Index [%] Index [%] Index [%] Linka 2005–2009 2010–2014 2015–2019 10–14/05–09 15–19/10–14 15–19/05–09 2 směr Kunovice → 134 637 107 420 93 384 79,8 86,9 69,4 dále do UH 6 směr Vésky → 126 694 103 583 100 506 81,8 97,0 79,3 dále do UH (zdroj dat: ČSAD BUS Uherské Hradiště a.s., 2020c – vlastní zpracování)

Tab. 14 zachycuje absolutní počty osob, které nastoupily do MHD na území Míkovic a také srovnání vypočtených indexů za vybraná časová období. I na těchto číslech můžeme pozorovat pokles počtu stavů cestujících. Svůj podíl na tom může mít již výše zmíněná individuální doprava. Nejvyšší index v případě linky 2 vyšel při porovnání let 2015–2019 a 2010–2014. V těchto letech došlo k nejméně výrazným změnám, co se počtu nástupů v Míkovicích týče. Nejvýraznější změny lze pozorovat při porovnání let 2015–2019 a 2005–2009. S větším odstupem času tedy dochází i k větším změnám (poklesu) počtu přepravených osob. V případě linky 6 se jedná o stejný průběh, avšak indexy dosahují vyšších hodnot než u linky 2, tedy rozdíly jsou ve srovnání s linkou 2 výrazně menší.

Pokud se ale podíváme na finanční stránku věci, je přeprava pomocí MHD do centra UH poměrně výhodná. Na linkách dopravce ČSAD BUS Uherské Hradiště a.s. je stanoveno odlišně od základního ceníku jednotné jízdné dle tarifu ČSAD BUS Uherské Hradiště, a.s. pro jízdy v úsecích mezi zastávkami obvodu MHD Uherské Hradiště/Kunovice/Staré Město, a to na částku 12 Kč (základní plné jízdné) pro všechny vzdálenosti (ČSAD BUS Uherské Hradiště a. s., 2020b).

7 ZÁVĚR Jedním z trendů poslední doby je prostorové rozšiřování měst prostřednictvím procesu suburbanizace. V příměstských zónách tak vznikají nové příležitosti pro bydlení a rozvoj zástavby. Rezidenční funkce města se tedy postupně přesouvá do okrajových částí, k čemuž však nedochází v případě pracovních příležitostí nebo vzdělání. Proto současně s tímto trendem dochází i ke zkvalitňování infrastruktury a celkové dopravní dostupnosti těchto oblastí vzhledem k centru. Toto obecné shrnutí procesu suburbanizace bylo po jednotlivých částech zkoumáno a přeneseno i na zájmové území Míkovic a Uherského Hradiště.

Práce se tedy jednak zabývala mechanickým pohybem obyvatel. Jedna z dílčích analýz plánovaná v rámci vnitrookresní migrace však nemohla být provedena dle původního zamýšlení, a to z důvodu absence dat týkajících se Míkovic. Proto byla tato prvoplánová data nahrazena hodnotami migrace týkajících se okresu UH, vztaženou k městu Uherské Hradiště. Co se mých předpokladů týká, potvrdila se mi domněnka, že na území okresu UH je možné pozorovat změny v prostorovém uspořádání, a to v závislosti na suburbánních procesech, které se projevují v tomto regionu díky významnému podílu vnitrookresní migrace. Tento fakt také dokládá i trend klesající intenzity migrace, který je specifický poklesem stěhování osob na větší vzdálenosti. V důsledku toho se zvyšuje i atraktivita menších měst a dochází k růstu suburbií, a to na úkor populačně se zmenšujících jádrových oblastí.

V rámci vnitrookresní migrace byla zjištěna nejintenzivnější výměna osob zejména mezi obcemi UH, Kunovice a Staré Město, kdy tyto obce tvořily v minulosti jeden sídelní celek (souměstí). V Uherském Hradišti však dominuje vždy podíl vystěhovalých osob nad přistěhovalými a město v posledních letech bojuje s odlivem obyvatel. Tuto problematiku lze přirovnat k procesu shrinking cities, kdy dochází k populačnímu zmenšování měst a zároveň i rozvoji suburbanizačních tendencích. Při této analýze také vyšlo najevo, že z celkového prostorového hlediska má vyšší atraktivitu západní část území okresu než ta východní. Relevantním vysvětlením se zdá být sdílená hranice se Slovenskem, kde příhraničí tvoří periferní oblast (z hlediska okresu, ale i kraje a státu) se znatelně slabším poměrem osídlení. Vylidňování a nehostinnost pohraničí je dána také historickými událostmi. Při analýze meziokresní migrace se ukázaly nejsilnější vazby právě vzhledem k nejbližším sousedním okresům, kterými jsou Hodonín, Zlín a Kroměříž. Případná migrace přes hranice se Slovenskem sledována nebyla.

Migrace prováděná na kratší vzdálenosti je často doplňována zvýšenou mobilitou obyvatel. To platí i v případě Uherského Hradiště a jeho zázemí (Míkovic). V tomto smyslu můžeme mezi těmito dvěma body uvažovat i mnou predikované dostředivé i odstředivé síly, které je možné díky mobilitě obyvatel provádět na každodenní bázi. Dostředivé síly se uplatňují převážně vzhledem k jádru města jakožto centra pracovních příležitostí, vzdělání i služeb. Na druhou stranu odstředivé síly se projevují vzhledem od centra, a to díky přesunu trvalého pobytu do zázemí města, kdy okrajové části slouží převážně k obytné funkci a navozují pocit lepší kvality života. Tyto vztahy a vzájemná propojenost jsou však něčím relativně ,,novým“, co se Míkovic a Uherského Hradiště týče. V době, kdy byly Míkovice samostatnou obcí tyto vazby probíhaly mnohem intenzivněji mezi Míkovice a sousedními Kunovice.

Za hlavní fakt nynějšího obratu spádovosti vůči UH můžeme považovat změnu náležitosti Míkovic pod správu města (na rozdíl od dřívější spjatosti s Kunovicemi). Současně jsou Míkovice také zahrnuty do Strategické vize, vytvořené pro město Uherské Hradiště. Toto sloučení se projevilo i v případě analýzy počtu domů a obyvatel na území Míkovic. Největší nárůst podílu domů se ukázal právě na přelomu let 1980–1991, kdy se Míkovice staly součástí města Uherské Hradiště. Z celkového pohledu jsem dospěla k závěru, že v průběhu těchto let docházelo k nárůstu podílu domů, nikoliv však obyvatel, což poukazuje na změnu charakteru Míkovic, jakožto jednoho ze zázemí města Uherské Hradiště.

Uherské Hradiště jako takové, může v současnosti nabídnout větší škálu pracovních příležitostí, což dokládá i poměrně vysoký podíl vyjíždějící osob do zaměstnání do UH ze široké škály obcí stejnojmenného okresu. Dále může UH nabídnout celkově větší a rozmanitější nabídku služeb, kulturních akcí i volnočasových aktivit než Kunovice, které i přes silné vazby z minulosti, jsou dnes spíše v pozadí. Ke spádovosti také přispívá dostatečně funkční dopravní spojení daných oblastí, které i přes nárůst trendu individuální automobilové dopravy, dostatečným způsobem obsluhuje Míkovice, které jsou na UH napojeny obousměrně prostřednictvím MHD.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Tištěná literatura

AUTRATA, B. (2003–2019): Kronika Míkovic IV, 502 s.

BINEK, J., SVOBODOVÁ, H., HOLEČEK, J., PŘIBYLÍKOVÁ, A., CHABIČOVSKÁ, K.,

GALVASOVÁ, I. (2010a): Synergie ve venkovském prostoru. Přístupy k řešení problémů rozvoje venkovských obcí. 1. vydání. GaREP, spol. s r. o., Brno, 120 s.

BINEK, J., SVOBODOVÁ, H., CHABIČOVSKÁ, K., HOLEČEK, J., GALVASOVÁ, I. (2010b) Rozvojové možnosti obcí. 1. vydání. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 52 s. https://www.mmr.cz/getmedia/5a2e3c9c-0a0e-4737-a66e-a67424bc24c6/Brozura- Rozvojove-moznosti-obci-MMR_Brozura.pdf (5. 5. 2020)

BURCIN, B., FIALOVÁ, L., RYCHTAŘÍKOVÁ, J. a kol. (2010): Demografická situace České republiky: Proměny a kontexty 1993–2008. 1. vydání. SLON, Praha, 238 s.

ČERMÁK, D., VOBECKÁ, J. a kol. (2011): Spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě: význam, praxe, příslib. 1. vydání. SLON v koedici se Sociologickým ústavem AV ČR, v. v. i., Praha, 229 s.

FOLPRECHT, J., KŘIVDA, V., OLIVKOVÁ, I. (2005): Městská hromadná doprava. 1. vydání. VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ostrava, 124 s.

HOLEČEK, J., BINEK, J., GALVASOVÁ, I., CHABIČOVSKÁ, K., SVOBODOVÁ, H. (2009): Obec a její rozvoj v širších souvislostech. GaREP, Brno, 74 s.

ILÍK, F. (2009): Míkovice slovácká dědina. Město Uherské Hradiště, Uherské Hradiště, 143 s.

MARYÁŠ, J., VYSTOUPIL, J. (2004): Ekonomická geografie. 1. vydání. Masarykova univerzita, Brno, 152 s.

MIRVALD, S. (1993): Geografie dopravy. 1. vydání. Západočeská univerzita, Plzeň, 80 s.

MULÍČEK, O. (2002): Suburbanizace v Brně a jeho okolí. In: SÝKORA, L. (ed.): Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Ústav pro ekopolitiku, Praha, 171–181 s.

OUŘEDNÍČEK, M. (2002): Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu. In: SÝKORA, L. (ed.): Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Ústav pro ekopolitiku, Praha, 39–54 s.

SÝKORA, L. (2002): Suburbanizace a její důsledky: Výzva pro výzkum, usměrňování rozvoje

území a společenskou angažovanost. In: SÝKORA, L. (ed.): Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Ústav pro ekopolitiku, Praha, 9–19 s.

SZCZYRBA, Z. (2005): Maloobchod v ČR po roce 1989. Vývoj a trendy se zaměřením na geografickou organizaci. 1. vydání. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 126 s.

ŠIROKÝ, J. (2005): Základy technologie řízení dopravy. 1. vydání. Institut Jana Pernera, Pardubice, 176 s.

ŠLAMPA, O. (1967): Všeobecná geografie dopravy. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 116 s.

TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J. a kol. (2008): Ekonomické a sociální geografie. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň, 411 s.

VYSTOUPIL, J., MARYÁŠ, J., ŘEHÁK, S., MLÁDEK, J. (1995): Ekonomická geografie. 1. vydání. Masarykova univerzita, Brno, 138 s.

Elektronické zdroje ARCDATA PRAHA (2014): Digitální vektorová geografická databáze České republiky ArcČR® 500 3.2, https://www.arcdata.cz/produkty/geograficka-data/arccr-500 (24. 3. 2020)

ČSAD BUS Uherské Hradiště a.s. [2020c]: Anonymizovaná databáze (5. 5. 2020)

ČSÚ (2014): Dojížďka do zaměstnání a škol podle Sčítání lidu, domů a bytů-Zlínský kraj – 2011. Okres Uherské Hradiště, https://www.czso.cz/csu/czso/23072-13-n- k3131_2013-15 (5. 5. 2020) 43

ČSÚ (2004): Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl, https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001- 877ljn6lu9 (15. 1. 2020)

ČSÚ (2015): Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Zlínský kraj, https://www.czso.cz/csu/czso/iii-pocet-obyvatel-a-domu-podle-kraju-okresu-obci-a- casti-obci-v-letech-1869-2011_2015 (13. 2. 2020)

ČSÚ (2016): Charakteristika okresu Uherské Hradiště, https://www.czso.cz/csu/xz/charakteristika_okresu_uherske_hradiste (24. 3. 2020)

ČSÚ (2019a): Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2019, https://www.czso.cz/csu/czso/pocet- obyvatel-v-obcich-za0wri436p (24. 3. 2020)

ČSÚ (2019b): Vývoj obyvatelstva České republiky – 2018. Porodnost, https://www.czso.cz/csu/czso/vyvoj-obyvatelstva-ceske-republiky-2018

ČSÚ (2019c): Vývoj obyvatelstva České republiky – 2018. Úmrtnost, https://www.czso.cz/csu/czso/vyvoj-obyvatelstva-ceske-republiky-2018

ČSÚ (2020a): Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2020, https://www.czso.cz/csu/czso/pocet- obyvatel-v-obcich-k-112019 (5. 5. 2020)

ČSÚ (2020b): Veřejná databáze. Počet obyvatel v obcích vybraného SO ORP. SO ORP Uherské Hradiště, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup- objekt- vyhledavani&pvo=RSO14&vyhltext=Po%25C4%258Det%2Bobyvatel%2Bv%2Bo bc%25C3%25ADch&bkvt=UG_EjWV0IG9ieXZhdGVsIHYgb2Jjw61jaA..&z=T& f=TABULKA&katalog=all&pvokc=65&pvoch=7207 (5. 5. 2020)

ČSÚ (2020c): Veřejná databáze. Pohyb obyvatelstva – vybrané území Zlínský kraj, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt- vyhledavani&vyhltext=st%C5%99edn%C3%AD+stav+obyvatelstva&bkvt=c3TFm WVkbsOtIHN0YXYgb2J5dmF0ZWxzdHZh&pvo=DEM05&z=T&f=TABULKA &katalog=all&u=v97__VUZEMI__100__3131&&c=v3~3__RP2016&str=v97 (5. 5. 2020)

ČSÚ (2020d): Veřejná databáze. Pohyb obyvatelstva – vybrané území okres Uherské Hradiště, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt- vyhledavani&vyhltext=st%C5%99edn%C3%AD+stav+obyvatelstva&bkvt=c3TFm WVkbsOtIHN0YXYgb2J5dmF0ZWxzdHZh&pvo=DEM05&z=T&f=TABULKA &katalog=all&c=v3~3__RP2016&&u=v100__VUZEMI__101__40835&str=v100 (5. 5. 2020)

ČSÚ (2020e): Veřejná databáze. SLDB 2011. Uherské Hradiště (okres Uherské Hradiště), https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil- uzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__43__592005# (5. 5. 2020)

ČSÚ/KSGRR PřF UK [2020]: Originální databáze (5. 5. 2020)

IDOS.cz (2020): Vyhledání spojení, https://idos.idnes.cz/vlakyautobusymhdvse/spojeni/ (13. 2. 2020)

KOLAŘÍK, J. [2020a]: Schéma současného linkového vedení MHD v Uherském Hradišti, Starém Městě a Kunovicích, https://mhduh.cz/kritika-a-navrhy-reseni/zastavky-v- soumesti/ (5. 5. 2020)

KOLAŘÍK, J. [2020b]: Za lepší MHD Uherské Hradiště. Zastávky v souměstí, https://mhduh.cz/kritika-a-navrhy-reseni/zastavky-v-soumesti/ (5. 5. 2020)

Město Uherské Hradiště [2020]: Anonymizovaná databáze

Ministerstvo průmyslu a obchodu [2020]: Vyhledávání podnikatelského subjektu, http://www.rzp.cz/cgi- bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJFND&OKRES=&CASTOBCE=&O BEC=&ULICE=&CDOM=&COR=&COZ=&ICO=29214599&OBCHJM=&OBC HJMATD=0&ROLES=P&JMENO=&PRIJMENI=&NAROZENI=&ROLE=&VY PIS=1&PODLE=subjekt (24. 3. 2020)

PALÁT, M. (2014): Příčiny vzniku migrace a reflexe souvisejících teorií. In: XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Mendelova univerzita, Brno, 708– 714 s., https://is.muni.cz/do/econ/soubory/katedry/kres/4884317/48596005/091_2014.pdf (13. 2. 2020)

Slovácký deník (2015): Míkovice se dočkají nové dodací pošty i nového PSČ, https://slovacky.denik.cz/zpravy_region/mikovice-se-dockaji-nove-dodaci-posty-i- noveho-psc-20150528.html (5. 5. 2020)

Slovácký deník (2013): Počet obyvatel v největších slováckých městech klesá, https://slovacky.denik.cz/tydenik_slovacko/pocet-obyvatel-v-nejvetsich- slovackych-mestech-klesa-20140119.html (5. 5. 2020)

Uherské Hradiště (2018a): Akční plán Programu rozvoje města Uherské Hradiště 2019-2024, https://www.mesto-uh.cz/akcni-plan-programu-rozvoje-mesta-uherske- hradiste-2019-2024 (5. 5. 2020)

Uherské Hradiště (2018b): Koncepce veřejné dopravy v Uherském Hradišti, 1 Analytická část, https://www.mesto-uh.cz/koncepce-verejne-dopravy-v-uherskem-hradisti (5. 5. 2020)

Uherské Hradiště (2019): Program rozvoje města Uherské Hradiště do roku 2030, https://www.mesto-uh.cz/program-mesta-do-roku-2030 (24. 3. 2020) 46

SEZNAM ZKRATEK ČR Česká republika

ČSAD Československá státní automobilová doprava

ČSÚ Český statistický úřad

IDOS Informační dopravní systém

KSGRR Katedra sociální geografie a regionálního rozvoj k. ú. katastrální území

MA21 Místní agenda 21

MHD Městská hromadná doprava

PřF Přírodovědecká fakulta

RES Registr ekonomických subjektů

RIS Regionální informační servis

SLDB Sčítání lidu, domů a bytů

UH Uherské Hradiště

UK Univerzita Karlova

PŘÍLOHY

SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Tabulka zpracovaných dat meziokresní migrace vzhledem k UH v letech 2005–2017

Příl. 2 Tabulka zpracovaných dat vnitrookresní migrace vzhledem k UH v letech 2005–2017

Příl. 3 Podíl osob [%] vyjíždějících z obcí okresu UH do zaměstnání v obci Uherské Hradiště z celkového počtu vyjíždějících osob z okresu UH dle SLDB 2011

Příl. 4 Schéma linkového vedení MHD v Uherském Hradišti, Starém Městě a Kunovicích

Příl. 1 Tabulka zpracovaných dat meziokresní migrace vzhledem k UH v letech 2005–2017

Absolutní Relativní Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační Střední stav Okres migrační migrační celkem celkem obrat obyvatel saldo saldo [‰]

Hlavní město Praha 576 169 745 1 237 943 407 0,33 Brno-město 341 206 547 378 968 135 0,36 Praha-západ 62 17 79 123 105 45 0,37 Brno-venkov 104 76 180 205 312 28 0,14 Praha-východ 42 14 56 149 557 28 0,19 Ostrava-město 69 44 113 330 865 25 0,08 Olomouc 86 65 151 231 715 21 0,09 Vyškov 73 52 125 89 115 21 0,24 České Budějovice 28 8 36 186 832 20 0,11 Mladá Boleslav 23 5 28 123 259 18 0,15 Plzeň-město 24 8 32 184 924 16 0,09 Mělník 27 12 39 104 079 15 0,14 Pardubice 22 7 29 167 504 15 0,09 Kolín 12 3 15 96 314 9 0,09 Chrudim 12 4 16 104 382 8 0,08 Prachatice 7 0 7 51 165 7 0,14 Rakovník 9 2 11 55 473 7 0,13 Hradec Králové 10 4 14 162 762 6 0,04 Chomutov 14 8 22 125 937 6 0,05 Jičín 8 2 10 79 803 6 0,08 Karlovy Vary 12 6 18 118 652 6 0,05 Příbram 12 6 18 113 552 6 0,05 Tábor 8 2 10 102 753 6 0,06 Beroun 9 4 13 85 462 5 0,06 Ústí nad Labem 7 2 9 120 558 5 0,04 Žďár nad Sázavou 15 10 25 118 842 5 0,04 Litoměřice 10 6 16 119 285 4 0,03 Český Krumlov 3 0 3 61 369 3 0,05 Děčín 8 5 13 132 821 3 0,02 Jeseník 11 8 19 40 614 3 0,07 Kutná Hora 8 5 13 74 188 3 0,04 Liberec 17 14 31 170 291 3 0,02 Most 7 4 11 114 903 3 0,03 Písek 4 1 5 70 462 3 0,04 Plzeň-jih 4 1 5 62 003 3 0,05 Kladno 27 25 52 158 881 2 0,01 Klatovy 5 3 8 87 652 2 0,02 Semily 6 4 10 74 827 2 0,03 Svitavy 11 9 20 105 161 2 0,02 Ústí nad Orlicí 15 13 28 139 213 2 0,01 Benešov 2 1 3 95 214 1 0,01

Příl. 1 Tabulka zpracovaných dat meziokresní migrace vzhledem k UH v letech 2005–2017 (pokračování)

Přistěho Absolutní Relativní Vystěhovalí Migrační Střední stav Okres valí migrační migrační celkem obrat obyvatel celkem saldo saldo [‰]

Strakonice 3 2 5 70 766 1 0,01 Havlíčkův Brod 5 5 10 95 098 0 0,00 Trutnov 7 7 14 120 197 0 0,00 Břeclav 61 62 123 114 677 -1 -0,01 Jindřichův Hradec 1 2 3 92 560 -1 -0,01 Nymburk 12 13 25 94 010 -1 -0,01 Opava 20 21 41 177 206 -1 -0,01 Náchod 3 5 8 112 268 -2 -0,02 Prostějov 28 30 58 109 606 -2 -0,02 Louny 4 7 11 86 607 -3 -0,03 Pelhřimov 5 8 13 72 441 -3 -0,04 Rychnov nad Kněžnou 8 11 19 79 020 -3 -0,04 Česká Lípa 3 7 10 103 212 -4 -0,04 Cheb 4 8 12 93 126 -4 -0,04 Jablonec nad Nisou 1 5 6 89 802 -4 -0,04 Plzeň-sever 1 5 6 75 457 -4 -0,05 Šumperk 13 17 30 123 712 -4 -0,03 Tachov 1 5 6 53 140 -4 -0,08 Rokycany 1 6 7 47 620 -5 -0,10 Blansko 11 17 28 106 678 -6 -0,06 Třebíč 10 16 26 113 515 -6 -0,05 Sokolov 3 10 13 91 741 -7 -0,08 Bruntál 20 28 48 96 508 -8 -0,08 Domažlice 3 11 14 60 701 -8 -0,13 Teplice 4 12 16 128 484 -8 -0,06 Jihlava 10 19 29 112 076 -9 -0,08 Znojmo 14 24 38 113 119 -10 -0,09 Nový Jičín 13 24 37 152 318 -11 -0,07 Přerov 43 58 101 133 201 -15 -0,11 Zlín 519 536 1 055 192 975 -17 -0,09 Vsetín 48 68 116 145 168 -20 -0,14 Frýdek-Místek 10 32 42 211 518 -22 -0,10 Karviná 25 55 80 264 211 -30 -0,11 Kroměříž 94 146 240 107 523 -52 -0,48 Hodonín 301 533 834 156 764 -232 -1,48 Uherské Hradiště 12 421 12 830 25 251 143 930 -409 -2,84 (zdroj dat: ČSÚ/KSGRR PřF UK; ČSÚ, 2020d – vlastní zpracování)

Příl. 2 Tabulka zpracovaných dat vnitrookresní migrace vzhledem k UH v letech 2005–2017

Přistěhovalí Podíl [%] Vystěhovalí Podíl [%] Migrace Obec celkem přistěhovalých celkem vystěhovalých celkem

Kunovice 1 870 15,0 1 421 11,1 449

Staré Město 876 7,0 746 5,8 130

Buchlovice 206 1,7 94 0,7 112

Ostrožská Nová Ves 246 2,0 157 1,2 89

Břestek 108 0,9 50 0,4 58

Zlechov 143 1,1 86 0,7 57

Bílovice 134 1,1 79 0,6 55

Nedakonice 105 0,8 59 0,5 46

Podolí 112 0,9 66 0,5 46

Topolná 78 0,6 47 0,4 31

Salaš 60 0,5 30 0,2 30

Sušice 56 0,5 31 0,2 25

Jalubí 131 1,1 107 0,8 24

Modrá 58 0,5 36 0,3 22

Horní Němčí 33 0,3 13 0,1 20

Kostelany nad Moravou 83 0,7 64 0,5 19

Košíky 43 0,3 25 0,2 18

Hluk 167 1,3 150 1,2 17

Kudlovice 58 0,5 41 0,3 17

Nezdenice 25 0,2 9 0,1 16

Kněžpole 109 0,9 94 0,7 15

Popovice 95 0,8 81 0,6 14

Traplice 56 0,5 42 0,3 14

Újezdec 22 0,2 10 0,1 12

Jankovice 25 0,2 14 0,1 11

Nivnice 29 0,2 19 0,1 10

Stříbrnice 29 0,2 19 0,1 10

Veletiny 23 0,2 13 0,1 10

Vlčnov 63 0,5 53 0,4 10

Hradčovice 25 0,2 16 0,1 9

Slavkov 15 0,1 6 0,0 9

Stupava 9 0,1 0 0,0 9

Uherský Ostroh 152 1,2 143 1,1 9

Huštěnovice 74 0,6 66 0,5 8

Polešovice 101 0,8 93 0,7 8

Částkov 16 0,1 10 0,1 6

Nedachlebice 45 0,4 41 0,3 4

Pitín 9 0,1 5 0,0 4

Prakšice 16 0,1 12 0,1 4

Březolupy 63 0,5 60 0,5 3

Bystřice pod Lopeníkem 10 0,1 7 0,1 3

Příl. 2 Tabulka zpracovaných dat vnitrookresní migrace vzhledem k UH v letech 2005–2017 (pokračování)

Přistěhovalí Podíl [%] Vystěhovalí Podíl [%] Migrace Obec celkem přistěhovalých celkem vystěhovalých celkem

Drslavice 9 0,1 6 0,0 3

Hostějov 6 0,0 3 0,0 3

Velehrad 106 0,9 103 0,8 3

Pašovice 9 0,1 7 0,1 2

Vyškovec 4 0,0 2 0,0 2

Záhorovice 10 0,1 8 0,1 2

Zlámanec 7 0,1 5 0,0 2

Korytná 2 0,0 1 0,0 1 Žítková 3 0,0 2 0,0 1 Babice 87 0,7 87 0,7 0

Bojkovice 35 0,3 35 0,3 0

Hostětín 0 0,0 0 0,0 0

Komňa 1 0,0 1 0,0 0

Ořechov 45 0,4 45 0,4 0

Staré Hutě 3 0,0 3 0,0 0

Vápenice 2 0,0 2 0,0 0

Lopeník 3 0,0 4 0,0 -1

Starý Hrozenkov 4 0,0 5 0,0 -1

Svárov 9 0,1 10 0,1 -1

Rudice 7 0,1 10 0,1 -3

Tupesy 68 0,5 71 0,6 -3

Mistřice 72 0,6 76 0,6 -4

Suchá Loz 2 0,0 6 0,0 -4

Šumice 8 0,1 12 0,1 -4

Tučapy 17 0,1 21 0,2 -4

Březová 14 0,1 21 0,2 -7

Medlovice 14 0,1 21 0,2 -7

Dolní Němčí 65 0,5 73 0,6 -8

Osvětimany 33 0,3 41 0,3 -8

Boršice u Blatnice 19 0,2 29 0,2 -10

Boršice 83 0,7 98 0,8 -15

Vážany 10 0,1 28 0,2 -18

Bánov 11 0,1 32 0,2 -21

Strání 22 0,2 45 0,4 -23

Ostrožská Lhota 32 0,3 65 0,5 -33

Uherský Brod 156 1,3 223 1,7 -67

Uherské Hradiště 5 879 47,3 7 537 58,6 -1 658 CELKEM 12 435 100 12 853 100 -418 (zdroj dat: ČSÚ/KSGRR PřF UK – vlastní zpracování)

Příl. 3 Podíl osob [%] vyjíždějících z obcí okresu Uherské Hradiště do zaměstnání v obci UH z celkového počtu vyjíždějících osob z okresu UH dle SLDB 2011

Obec Celkem Podíl [%] Obec Celkem Podíl [%] Staré Město 639 11,3 Jankovice 36 0,6 Kunovice 539 9,5 Bojkovice 34 0,6 Uherský Brod 268 4,7 Vážany 33 0,6 Ostrožská Nová Ves 253 4,5 Salaš 31 0,5 Hluk 196 3,5 Stříbrnice 30 0,5 Uherský Ostroh 195 3,4 Sušice 28 0,5 Buchlovice 178 3,1 Šumice 28 0,5 Bílovice 164 2,9 Boršice u Blatnice 27 0,5 Kněžpole 155 2,7 Částkov 27 0,5 Boršice 149 2,6 Košíky 27 0,5 Mistřice 132 2,3 Medlovice 24 0,4 Polešovice 129 2,3 Horní Němčí 20 0,4 Ostrožská Lhota 123 2,2 Prakšice 19 0,3 Dolní Němčí 122 2,2 Slavkov 19 0,3 Zlechov 119 2,1 Zlámanec 18 0,3 Nedakonice 110 1,9 Bystřice pod Lopeníkem 17 0,3 Jalubí 103 1,8 Pašovice 17 0,3 Březolupy 101 1,8 Tučapy 16 0,3 Topolná 99 1,7 Drslavice 15 0,3 Vlčnov 98 1,7 Korytná 15 0,3 Kostelany nad Moravou 89 1,6 Záhorovice 15 0,3 Podolí 83 1,5 Suchá Loz 14 0,2 Babice 81 1,4 Březová 10 0,2 Popovice 76 1,3 Starý Hrozenkov 10 0,2 Velehrad 76 1,3 Nezdenice 9 0,2 Nedachlebice 75 1,3 Újezdec 9 0,2 Traplice 71 1,3 Komňa 8 0,1 Nivnice 68 1,2 Svárov 8 0,1 Tupesy 68 1,2 Pitín 7 0,1 Břestek 67 1,2 Staré Hutě 7 0,1 Strání 62 1,1 Hostějov 0 0,0 Modrá 61 1,1 Hostětín 0 0,0 Huštěnovice 59 1,0 Lopeník 0 0,0 Hradčovice 58 1,0 Rudice 0 0,0 Bánov 53 0,9 Stupava 0 0,0 Kudlovice 52 0,9 Uherské Hradiště 0 0,0 Osvětimany 47 0,8 Vápenice 0 0,0 Ořechov 40 0,7 Vyškovec 0 0,0 Veletiny 38 0,7 Žítková 0 0,0 (zdroj dat: ČSÚ, 2014 – vlastní zpracování)

Příl. 4 Schéma linkového vedení MHD v Uherském Hradišti, Starém Městě a Kunovicích

(převzato z: KOLAŘÍK, 2020a)