R0004 Focke-Wulf Fw 190A-8/R2 1:48
A FEW WORDS FIRST The second half of the Second World War saw the Focke-Wulf Fw 190, in its various forms, emerge as the best of what was available to the Luftwaffe. The dedicated fighter version was a high performance, heavily armed machine. Its development had a precarious beginning, against a 1938 specification issued by the TechnishesAmt, RLM. The first prototype took to the air on June 1, 1939. After a series of improvements and even radical changes, the design culminated in the fall of 1940 in the pre-series version Fw 190A-0 to the tune of twenty-eight pieces. Six of these were retained by the test unit Erprobungsstaffel 190 at Rechlin, which was tasked with conducting service trials. These revealed a wide range of flaws to the point where the RLM halted further development. Despite this, on the basis of urgings from the test unit staff, the aircraft was not shelved. After a series of some fifty modifications, the RLM gave the go ahead for the Fw 190 to be taken into inventory of the Luftwaffe. In June, 1941, the Luftwaffe accepted the first of 100 ordered Fw 190A-1s, armed with four 7.9 mm MG 17s. By September, 1941, II/JG 26 was completely equipped with the type, operating on the Western Front. November saw the production of the next version Fw 190A-2, powered by a BMW 801C-2, and armed with two 7.9 mm MG 17s and two MG 151s of 20 mm caliber in the wings. Part of this series received an additional pair of 20 mm MG FFs, thus attaining an armament standard of later types.Asignificant advancement to the design came in the spring of 1942, when the BMW 801D-2 became available, who’s installation gave birth to the Fw 190A-3. July saw the development of the improved A-4. Both were armed with what became the standard two fuselage mounted MG 17s, two wing mounted MG 151 cannon, and two MG FF cannon, placed inboard of the wheel wells. During 1942, production had intensified, and a production facility was set up under license at Fieseler. Thanks in part to this, production rose in 1942 to 1,878 units as opposed to 224 in 1941. Large-scale production of the A-5 was initiated in April, 1943, with an identical wing to the A-4, but with a nose extension that would become standard on all subsequent Fw 190A versions up to the A-9, and also on the corresponding F types. July saw the development of a new, strengthened wing, which incorporated MG 151s instead of the MG FFs in the outer position. The adoption of this wing developed theA-6 version. Further changes developed theA-7, produced during the end of 1943. This version came about with the replacement of the fuselage mounted MG 17s with 13 mm MG 131s. Further improvements led to the Fw 190A-8, and this version became the most widely produced with some 1400 units made. The most significant change to this variant was the installation of the GM-1 nitrous-oxide injection system, for temporary power boost in combat. A portion of A-8 production was built as the A-8/R2 and A-8/R8, armed with MK 108 cannon in the outer wing location, and with armoured slabs added to the cockpit sides and a modified canopy. The final production version of the BMW 801 powered fighter was the Fw190A-9, equipped with the BMW 801TS of 2000 hp (1470 kW). There was a parallel development of these fighter optimized aircraft with a dedicated fighter-bomber version, the Fw 190F. These aircraft had reduced wing armament to two MG 151 cannon in the wingroot position. The engine was optimized for low level operation, and the armament options varied to satisfy the ground attack role, including bombs of various weight classes and a variety of anti-tank rockets. This branched into the extended range Fw 190G version. Development of the thoroughbred fighter continued in the guise of the Fw 190D, which began to reach Luftwaffe units in the second half of 1944, and was the result of mounting an in-line Jumo 213A-1 engine into a modified Fw 190A-8 airframe. Although the Fw 190 never achieved the widespread usage of the competing Bf 109, its contribution to the German Air Force was certainly significant through the second half of WWII. Fw 190s saw service on the Western Front as well as in the East. As heavy fighters with imposing firepower, they found themselves integral components, from 1943 onwards, within the units tasked with the protection of the Reich from the ominous clouds of allied four-engined bombers. This is where the A-8 version was instrumental, along with it’sA-8/R2 armoured development. This version, with its firepower, was a very ominous and daunting foe for the bomber crews. From the second half of 1944, their danger was kept in check to a degree by escorting P-47s, and necessitated the development of the P-51 Mustang. NĚKOLIK SLOV ÚVODEM Vedruhé polovině 2. světové války patřil Focke-Wulf Fw 190 různých verzí k tomu nejlepšž ímu,č ím Luftwaffe disponovala. Stíhací verze Fw 190 představovaly výkonný, tě ce vyzbrojený stroj. Jeho nesnadný vývoj zač al v roce 1938 na základě specifikací TechnishesAmtu RLM. První prototyp poprvé vzlétl 1.č ervna 1939. Po řadě změn a mnohdy radikálních úprav se vývoj na podzim roku 1940 dopracoval k předsériové verzi Fw 190A-0, vyrobené ve 28 kusech.Šžš est těchto strojů obdr ela na jaře 1941 zku ební jednotka Erprobungsstaffel 190 na leti š ti v Rechlinu, která s nimi prováděla provozní zkoušžžš ky. Ty odhalily takové mno ství nedostatků, e RLM téměř zastavil dal í vývoj. Nicméně, na doporuč ení personálu zku ššž ební jednotky dostal stroj anci. Po provedení více ne 50 změn na draku letounu vydalo RLM povolení k zařazení Fw 190 do řadové služ by u Luftwaffe. Vč ervnu 1941 převzala Luftwaffe první za sta objednaných sériových Fw 190A-1, vyzbrojenýchč tyřmi kulomety MG 17 ráž e 7,9 mm. V září 1941 jimi byla vyzbrojena celá II/JG 26 na západní frontě. V listopadu pak zač ala výroba dalš í verze, Fw 190A-2, poháněné motorem BMW 801C-2 a vyzbrojené dvěma kulomety MG 17 a dvěma kanóny MG 151 rážžžš e 20 mm v křídlech.Čč ást této série měla také přídavné kanóny MG FF rá e 20 mm, ím se výzbroj dostávala na pozděj í vysoký standard. K významné změně došžžššž lo na jaře 1942, kdy byl k dispozici motor BMW 801D-2, jeho montá dala vzniknout verzi A-3. Vč ervenci pak výroba plynule pře la na zlep enou verzi A-4. Obě u byly standardně vyzbrojeny dvěma trupovými kulomety MG 17, dvěma křídelními kanóny MG 151 a dvěma kanóny MG FF, montovanými rovněžšž do křídla vně podvozkových achet. V roce 1942 u výroba nabíhala do vysokých obrátek, rozjela se rovněž licenč ní stavba Fw 190 u firmy Fieseler. I díky tomu dosáhla celková produkce roku 1942 1 878 strojů, oproti 224 kusům vyrobených v roce 1941. V dubnu 1943 výroba přešžššž la na velkosériovou verziA-5, s identickým křídlem jako u verzeA-4, ale s prodlou eným trupem, který se stal nadále základní souč ástí draku v ech pozděj ích verzí a po A-9, včč etně bitevních verzí Fw 190 F. V ervenci bylo k dispozici nové, zesílené křídlo, v němžš byly na vněj í pozici instalovány kulomety MG 151 místo MG FF. Instalace tohoto křídla přinesla verzi A-6. Dalš í změnou na výrobních linkách byla verze A-7, vyráběná na konci roku 1943. Vznikla nahrazením trupových kulometů MG 17 kulomety MG 131 rážše 13 mm. V únoru 1944 pak dal í úpravy vedly k verzi A-8, která se stala nejrozšš ířeněj í verzí tohoto letounu s bezmála 1400 vyrobenými stroji. Nejpodstatněj š í změnou byla instalace zařízení GM-1, krátkodobě zvy š ujícího výkon motoru vstřikováním oxidu dusného do motoru.Č ást produkce verze A-8 byla vyrobena ve variantě A-8/R2 a A-8/R8, vybavené kanóny MK 108 na vnějš ích pozicích křídel, a přídavným pancéřováním pilotního prostoru a překrytu kabiny. Poslední sériově vyráběnou stíhací verzí s motorem BMW 801 byla v roce 1945 verze A-9, vybavená motorem BMW 801TS o výkonu 2 000 k (1 470 kW). Paralelně s vývojem stíhacích verzí probíhal vývoj bitevních verzí Fw 190F. Tyto strojem měly křídelní výzbroj redukovánu na dva kanóny MG 151 na vnitřních pozicích. Výkon motoru byl optimalizován pro operace v nižš ích letových hladinách. Stroje disponovaly velkou š kálou podvě š ené výzbroje pro protizemní útoky, zahrnující bomby různých rá ž í a řadu variant protitankových raket. Vzniklo rovněžž několik variant verze G, co byl stíhací bombardér s prodlou ž eným doletem. Vývojčč istě stíhacích verzí pokra oval verzí Fw 190D, dodávanou jednotkám Luftwaffe od srpna 1944. Fw 190D vznikl instalací motoru Jumo 213A-1 do upraveného draku Fw 190A-8. Ač koli Fw 190 nikdy nedosáhl u stíhacích jednotek Luftwaffe tak velkého rozš íření jako konkurenč ní Bf 109, stal se významnou součč ástí vále ného úsilí německého letectva ve druhé polovině 2. světové války. Fw 190 bojovaly jak na západní, tak na východní v frontě. Jako těž ké stíhací stroje s impozantní výzbrojí získávaly od roku 1943 na významu v jednotkách protivzdušš né obrany Ří e, kde se uplatnily v boji proti tě ž kýmč tyřmotorovým bombardérům. V této roli byla významná předev š ím verze A-8 a její pancéřovaná varianta A-8/R2. Tyto stroje s jejich zesílenou výzbrojí byly pro spojenecké bombardéry skuteč ně vražšš edné. Od druhé poloviny roku 1944 ov em jejich hrozbu stále úspě něji eliminovaly doprovodné stíhač ky P-47D a předevš ím vynikající P-51D Mustang.
Fw 190A-8/R2 of 5./JG4, piloted by Oberfahnrich Franz Schaar. Despite his age of twenty, he was the commander of the Staffel. It would appear that the aircraft in question is his third 'White 16', and explains the insignia 'Fratz III'. He achieved four kills, and two of these, B-17s, came on September 11, 1944. With this aircraft, he bellied in after downing a B-24 on the 27th of September. On January 1st, 1945, Schaar was shot down by light flak flying Operation Bodenplatte in 'White 18', which was photographed earlier at Prague-Kbely airfield. One of his subordinates, Gefr. Walter Wagner, was taken prisoner at St. Trond with his well known Focke-Wulf White '11'.
Fw 190A-8/R2 z 5./JG 4 pilota Oberfähnricha Franze Schaara.Ač koli mu bylo jen 20 let, byl už velitelem Staffel. Jedná se zřejmě o jeho třetí „bílou 16“, a proto ji má označ enou jako Fratz III. Docílil přinejmenš ím 4 vítězství, z toho dvě (B-17) připadají právě na 11. září 1944. S tímto strojem přistál 27. září na břicho po sestřelu Liberatoru. Schaar byl 1. ledna 1945 při operaci Bodenplatte sestřelen lehkým flakem s letounem „bílá 18“, který by dříve vyfotografován na základně Praha-Kbely. Jeden z jeho podřízených, Gefr. Walter Wagner, padl do zajetí na základně St. Trond s dobře známým Focke-Wulfem „bílá 11“.
TECHNICALSPECIFICATIONS Fw 190A-8: TECHNICKÁ DATA Fw 190A-8 Span: 10.506 m rozpětí: 10,506 m Length: 9.100 m délka: 9,1 m Empty Weight: 3,050 kg prázdná váha: 3 050 kg Take-Off Weight: 4,272 kg vzletová váha: 4 272 kg Maximum Speed at 5500m: 647 km/h maximální rychlost: ve výš ce 5 500 m 647 km/h Cruising Speed: 480 km/h cestovní rychlost: 480 km/h Climb Rate: 17.5 m/sec stoupavost: 17,5 m/s Time to 6,000 m: 9.1 minutes doba výstupu do 6 000 m: 9,1 min Ceiling: 10,300 m dostup: 10 300 m Range: 1,035 km (1,470 km with external drop tank) dolet 1 035 km (s přídavnou nádrž í 1 470 km) Powerplant: One BMW 801D-2, 2100 hp (1567 kw) 14 cylinder engine motor: BMW 801D-2 o výkonu 1730 k (1272 kW) Armament: Varied,but typically two 13 mm MG131 machine guns, and four 20 mm MG 151 cannon výzbroj: 2x MG 131 rážž e 13 mm, 4x MG 151 rá e 20 mm ATTENTIONUPOZORNĚNÍ ACHTUNG ATTENTION
Carefully read instruction sheet before assembling. When you use glue or paint, do not use near open flame and use in well ventilated room. Keep out of reach of small children. Children must not be allowed to suck any part, or pull vinyl bag over the head.
Před započetím stavby si pečlivě prostudujte stavební návod. Při používání barev a lepidel pracujte v dobře větrané místnosti. Lepidla ani barvy nepoužívejte v blízkosti otevřeného ohně. Model není určen malým dětem, mohlo by dojít k požití drobných dílů.
Iire soigneusement la fiche d´instructions avant d´assembler. Ne pas utiliser de colle ou de peinture a` proximité d´une flamme nue, et aérer la piece de temps en temps. Garder hors de portée des enfants en bas âge. Ne pas laisser les enfants mettre en bouche ou sucer les pie` ces, ou passer un sachet vinyl sur la tete.
Von dem Zusammensetzen die Bauanleitung gut durchlesen. Kleber und Farbe nicht nahe von offenem Feuer verwenden und das Fenster von Zeit zu Zeit Belüftung öffnen. Bausatz von kleinen Kindern fernhalten. Verhüten Sie, daß Kinder irgendwelche Bauteile in den Mund nehmen oder Plastiktüten über den Kopf ziehen.
INSTRUKTION SIGNS INSTR. SYMBOLYINSTRUKTION SINNBILDEN SYMBOLES
OPTIONAL BEND OPEN HOLE SYMETRICAL ASSEMBLY NOTCH REMOVE APPLY EXPRESS MASK VOLBA OHNOUT VYVRTAT OTVOR SYMETRICKÁ MONTÁŽ ZÁŘEZ ODŘÍZNOUT POUŽÍT EXPRESS MASK FACULTATIF PLIER SIL VOUS PLAIT FAIRE UN TROU MONTAGE SYMÉTRIQUE L INCISION RETIRER NABARVIT PŘED SLEPENÍM NACH BELIEBEN BITTE BIEGEN OFFNEN SYMMETRISCHE AUFBAU DER EINSCHNITT ENTFERNEN AND PAINT BEFORE GLUING
PARTSDÍLY TEILE PIECES B> PLASTIC PARTS J> 2 pcs. 11 3 9 14 1 4 5 6 13 E> 12 2 3 8 10 9 4 7 20 15 17 10 24 16 18 23 19 21 22 31 34 25 30 32 28 28 33 26 27 29 35 36 1 42 37 41 26 27 38 39 40 43 44 46 48 50 52 B> 51 45 47 10 49 53 56 64 2 pcs. 1 65 68 14 H> eduard 57 10 60 61 59 59 67 54 55 58 66 4 56 1 10 62 63 12 2 27 K> 2 pcs. 7 8 2 12 3 4 5 6 9 3 9 11 28
7 3 18 19 25 9 10 11 12 13 15 16 22 24 8 17 13 17 18 14 19 26 14 15 16 20 21 23 23 C> 20 21 25 27 28 I> 2 pcs. 22 26 1 24 4 23 55 5 5 66
1 N> 2 pcs. 42 11 12 PE - PHOTO ETCHED DETAIL PARTS 12 7 8 2 pcs. 9 10 13 13 3 5 14 18 10 17 9 20 15 6 11 4 19 16 21 78 3 22
-Parts not for use. -Teile werden nicht verwendet. -Pieces a ne pas utiliser. -Tyto díly nepoužívejte při stavbě. - COLOURSBARVY FARBEN PEINTURE
GSi Creos (GUNZE) AQUEOUS Mr.COLOR AQUEOUS Mr.COLOR H2 C002 BLACK H 304 C304 OLIVE DRAB H3 C003 RED H 344 RUST H4 C004 YELLOW H 421 C121 RLM81 BROWN VIOLET H7 C007 BROWN C116 RLM66 BLACK GRAY H11 C062 FLAT WHITE C117 RLM76 LIGHT BLUE H12 C018 FLAT BLACK C123 RLM83 DARK GREEN H47 C041 RED BROWN Mr.METAL COLOR H64 C017 RLM71 DARK GREEN MC214 DARK IRON H65 C018 RLM70 BLACK GREEN MC218 ALUMINIUM H69 C037 RLM75 GRAY MC213 STEEL H70 C060 RLM02 GRAY Mr.COLOR SUPER METALLIC 2 H77 C137 TIRE BLACK SM01 SUPER CHROME C116 RLM 66 PE36 BLACK GRAY PE34 PE28 J43, J44 2 pcs. PE23 plastic J43 PE4 J44 I17 C116 C116 PE3 RLM 66 RLM 66 BLACK GRAY BLACK GRAY
C116 H22 RLM 66 H16 BLACK GRAY J23 C116 PE36 RLM 66 BLACK GRAY PE9 J17 C116 RLM 66 BLACK GRAY plastic C116 RLM 66 BLACK GRAY C116 RLM 66 BLACK GRAY H16 H22
I17
I17 PE11 C116 RLM 66 BLACK GRAY H22 PE8
J68 PE6
PE7 PE30 PE5 PE30 PE29 PE20 PE31 PE24 PE27 PE33 PE16 PE21 PE1 PE19 PE19 PE2 J22
K28 C116 RLM 66 C116 BLACK GRAY RLM 66 BLACK GRAY PE25 PE30 J19
C116 PE30 RLM 66 BLACK GRAY
J59
J59 C116 RLM 66 BLACK GRAY
3 MARKINGA ;;;;B C D E ONLY H70 I21 H6 C060 RLM02 GRAY H5 H19 H70 C060 MC214 RLM02 GRAY DARK IRON H70 C060 RLM02 GRAY H18
MC214 DARK IRON H70 C060 H3 RLM02 GRAY
I4 H70 C060 RLM02 GRAY H21
H20 H70 C060 RLM02 GRAY
B2
C116 B3 RLM 66 C3 PE15 PE14 BLACK GRAY PE32 C1
C116 RLM 66 BLACK GRAY PE13
C116 RLM 66 BLACK GRAY
C116 C116 RLM 66 BLACK GRAY RLM 66 BLACK GRAY
C116 RLM 66 B2, B3 - MARKING A ; B ;;C D BLACK GRAY C1, C3 - MARKING E ; F ;;G H
B3
C1 K22
H77 C137 K15 TIRE BLACK B2 K14
H2 C002 C3 H70 BLACK C060 RLM02 GRAY
H70 C060 RLM02 GRAY K13 4 IF K23/ K2 DROP TANK RACK IS TO BE INSTALLED JEN POKUD BUDETE INSTALOVAT I16 H70 ZÁVĚSNÍK K23/ K2 C060 W.Gr.21 RLM02 GRAY ROCKET J18
K20 ANTENNA I16
J18
B1
E W.Gr.21 ROCKET J24
H70 C060 B1 H344 RLM02 GRAY RUST
E B1 - MARKING E ; F ; G E-MARKING A ; B ;;;C D H
J56 J65
H70 C060 J66 RLM02 GRAY J9 J57
H70 C060 RLM02 GRAY
H70 C060 H70 RLM02 GRAY C060 RLM02 GRAY J9
B1
E
5 H70 J4 C060 H12 RLM02 GRAY
H70 C060 RLM02 GRAY H70 J4 C060 RLM02 GRAY
MC214 J62 DARK IRON
J27
J63
MC214 DARK IRON J27
DON’T USE PART J3 IF CANNON BAY HATCH I18/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION NEINSTALUJTE DÍL J3 H70 OPEN C060 POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU RLM02 GRAY I18/ I19 ZAVŘENÝ J10 J3
H70 C060 MC214 RLM02 GRAY H70 DARK IRON C060 RLM02 GRAY
C2 CLOSED HATCH I18/ I19 ONLY H70 JEN PRO ZAVŘENÝ KRYT I18/ I19 C060 RLM02 GRAY I14
OPEN
DON’T USE PART J3 IF CANNON BAY HATCH I18/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION NEINSTALUJTE DÍL J3 POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU J10 I18/ I19 ZAVŘENÝ C4
MC214 DARK IRON J3
I15 H70 C060 RLM02 GRAY
H70 CLOSED HATCH I18/ I19 ONLY C060 JEN PRO ZAVŘENÝ KRYT I18/ I19 6 RLM02 GRAY C4
C2
GLUE PART H27 INTO PART K6 FIRST, THEN GLUE PHOTO-ETCHED PARTS PE17/PE18 ONTO PART H27
VLEPTE NEJPRVE DÍL H27 DO DÍLU K6, B1 E POTOM VLEPTE KOVOVÉ DÍLY PE17/PE18 NA DÍL H27
H27 PE17 PE18
C116 RLM 66 H47 C116 BLACK GRAY C041 RLM 66 BLACK GRAY H7 RED BROWN N4 K6 C116 RLM 66 BLACK GRAY PE26
C116 RLM 66 N4 BLACK GRAY H47 K6 C041 RED BROWN
K16
K9
7 J31 J50 H12 C033 FLAT BLACK H12 C033 FLAT BLACK MC213 STEEL J36 MC213 STEEL K3 K4
H12 C033 FLAT BLACK K1
J38 J29
K5 MC218 ALUMINIUM
H12 C033 MC218 FLAT BLACK ALUMINIUM H12 C033 H12 FLAT BLACK C033 K21 FLAT BLACK J39
TEMPLATE ONLY! DO NOT GLUE! THIS SERVES TO ATTAIN EXACT EXHAUST POSITION AND IS DISCARDED AFTERWARDS I2 ŠABLONA! NELEPIT! SLOUŽÍ K USAZENÍ VÝFUKŮ DO SPRÁVNÉ POZICE. PO NALEPENÍ VÝFUKŮ SE ODSTRANÍ
H 344 RUST J33
J42 J55
H 344 J51 RUST
H 344 RUST J16 J2 J15 J13 H 344 RUST
K27 I2
H12 C033 FLAT BLACK
8 J35 I4 J34
H70 C060 J34 RLM02 GRAY
J35 K18 STEP 1 J34 H70 J25 C060 STEP 2 STEP 3 I4 J25 RLM02 GRAY
H70 C060 RLM02 GRAY DON’T USE IF CANNON BAY HATCH I18/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION NEINSTALUJTE POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU I18/ I19 ZAVŘENÝ
H70 N6 - MARKING H C060 RLM02 GRAY J47 J46
H4 N6 K25
K26 H25
H13
J11
J58
J53
H5 J53 MC218 ALUMINIUM H6 J58 9 J28 H70 K11 C060 K10 RLM02 GRAY
H70 C060 RLM02 GRAY SM01 SUPER CHROM K7
H70 C060 RLM02 GRAY
K17 H77 C137 TIRE BLACK H2 C002 BLACK
J1
H77 H70 C137 J14 J28 C060 TIRE BLACK RLM02 GRAY H2 H70 C002 C060 BLACK RLM02 GRAY H70 C060 RLM02 GRAY J1 SM01 SUPER CHROM J14 H1 K8 H70 o 8 C060 RLM02 GRAY H70 H2 C060 RLM02 GRAY
J37
H70 C060 RLM02 GRAY PE39 H8 H70 C060 RLM02 GRAY J30
10 2 pcs. W.Gr.21 ROCKETS USED ON SOME AIRCRAFT ONLY I9 RAKETY W.Gr.21 BYLY POUŽITY JEN NA NĚKTERÝCH LETADLECH J40 J32
I5 I22 I10 I12 I5
4 pcs. MC218 ALUMINIUM MC218 PE10 ALUMINIUM I6 PE12 H70 C060 RLM02 GRAY I11 H70 C060 RLM02 GRAY
I13
H80 KHAKI GREEN I13 I6
K24 FWD
C117 K2 RLM 76 LIGHT BLUE
C117 RLM 76 LIGHT BLUE C117 RLM 76 H70 H8 LIGHT BLUE C060 C008 RLM02 GRAY SILVER
H70 J60 ? PE37 - MARKING C060 RLM02 GRAY J8 A ;;B ;;;C D G H K24 J5 K2 J21 J49 PE37 C117 RLM 76 LIGHT BLUE C117 J60 RLM 76 J61 LIGHT BLUE
J52
H70 H8 C060 C008 J26 RLM02 GRAY SILVER
J6 MARKINGE ONLY
J20 H70 C060 J48 RLM02 GRAY J7
J26
MARKINGE ONLY
11 MARKING N1 - OPEN CANOPY J45 MARKING D C116 J45 N7 - CLOSED CANOPY RLM 66 A B C E C116 BLACK GRAY ; ; ; ; RLM 66 BLACK GRAY
F ; G ; H C116 K19 RLM 66 C116 BLACK GRAY RLM 66 J67 C116 BLACK GRAY RLM 66 K12 K12 BLACK GRAY C116 RLM 66 BLACK GRAY
N11 N1 N7 PE22 H47 H47 C041 RED BROWN PE22 C041 RED BROWN N2 N8
PE35 N10 PE35 N2 - OPEN CANOPY N10, N11 - MARKING E ; G N8 - CLOSED CANOPY
N5 - MARKING A ; B ;;C ;;D F H N9 - MARKING E ; G N5 N9
H65 C018 RLM 70 PE40 BLACK GREEN
3 pcs. I1
H65 I8 C018 RLM 70 OPEN BLACK GREEN CLOSED H17 H70 I19 C060 RLM02 GRAY I18 CLOSED
H70 C060 I18 RLM02 GRAY I19 OPEN OPEN
CLOSED HATCH ONLY
PE37
12 A ALFRED BINDSEIL, 6./JG 1, Störmede, Germany, Spring 1944
Fw 190A-8, 6./JG 1, based at Stormede, Germany, spring of 1944. The pilot of this machine was Feldwebel Alfred Bindseil, who's commanding officer at the time was Heinz Bär. Bindseil achieved five victories, one of which was on the 13th of May, 1944, when he severed the tail surfaces of a Mustang with his propeller. Despite damage to his own aircraft, he managed to land safely back at his base. He went MIA on June 20, 1944, after combat with Spitfires at St. Lo, in France. His aircraft is currently reconstructed and displayed in Germany.
Fw 190A-8, 6./JG 1, základna Störmede, Německo, jaro 1944. Pilotem tohoto stroje byl Feldwebel Alfred Bindseil a jeho velitelem byl v té době proslulý Heinz Bär. Fw. Bindseil získal celkem 5 vítězství. Jedno z nich, Mustang z 13. května 1944, docílil tak, že svou vrtulí odsekl protivníkovu stroji část ocasních ploch. Jeho Focke-Wulf měl poškozenou vrtuli, ale podařilo se mu bezpečně přistát na základně. Od 20. července 1944 je nezvěstný po boji se Spitfiry u St. Lo ve Francii. Jeho letoun je v současnosti v této podobě zrekonstruován a vystaven v Německu.
H64 H69 54 H304 28 8 H69 41 H69 H304 17 37 304 37 37 304 26
6(13)
H3 3
43
H3 3 117 H4 117 4
H3 H3 3 3
H69 H304 H304 37 33304 304
117
H3 H3 H3 3 3 3
H3 3
H4 4 10 10
H3 H3 3 3
41 H69 8 28 37 H304 H69 H64 304 37 17 26 6(13)
H3 3
117
H3 YELLOW H4 RED 4 3 H304 H64 H69 RLM 74 RLM 71 RLM 76 117 RLM 75 37 304 17 eduard 13 B RUDOLF ARTNER, 9./JG 5, Herdla, Norway, Spring 1945
One of the personal mounts of Rudolf Artner, in which he flew combat against British aircraft on February 9th, 1945. During this engagement, he achieved two aerial victories. His total ran to some twenty, and besides Soviet and British aircraft to his credit, he also counted two Finnish aircraft towards the end of the conflict. One of these was a Ju 88, which he destroyed flying a Bf 109 on the 10th of October, 1944. He also downed Soviet P-40s,Airacobras and Bostons.Artner hailed from southernAustria, and for his capabilities as a pilot, he was chosen as a wingman by such aces as Heinrich Ehrler and Walter Schuck. ¨ Jedná se o osobní letoun Fw. Rudolfa Artnera, který s ním absolvoval proslulý boj s britskými letouny 9. února 1945. Během tohoto střetnutí docílil dvou sestřelů. Celkem měl cca 20 vítězství. Mimo britských a sovětských letounů byly na jeho kontě i dva finské stroje z tzv. Laponské války. Jeden z nich byl Junkers Ju 88, který Artner se svou stodevítkou zničil v boji 10. října 1944. Na jeho kontě jsou i ruské Curtissy P-40, Airacobry a Bostony. Artner pochází z Dolního Rakouska a kvůli jeho pilotním a střeleckým schopnostem si ho brali jako wingmana taková esa jako Heinrich Ehrler nebo Walter Schuck.
H64 H69 33 H304 16 H304 8 H69 25 17 37 304 304 37
36 6(13)
H3 3
43
H2 H4 2 4 117 H11 62 117 H3 H3 3 3
33H69 H304 37 304
117
H3 H3 H3 3 3 3
H304 304
H2 2
H4 4
10 10 24 24 H3 H3 3 3 H11 62
25
8 16 H304 H69 H64 304 37 17 37 6(13)
H3 3
43
117
H3 H2 YELLOW H4 RED BLACK WHITE H11 H11 4 3 2 62 117 62 H304 H69 RLM 71 H64 RLM 76 117 RLM 75 37 RLM 74 304 17 eduard 14 C WATHER DAHL, Stab/JG 300, Jüterborg, Germany, December 1944
This was the personal mount of Major Walther Dahl, commander of JG 300. It cannot be ruled out that this aircraft was armed with 30 mm cannon at the wing roots. The unit marking carried by JG 300 may have been applied to the opposite side of the forward fuselage as well as that illustrated. There are no photographs documenting the rear of this aircraft, and so it is possible that the quick recognition blue-white-blue fuselage band replaced the red band used by JG 300 up to around the end of November, 1944. Walther Dahl flew initially with JG 3, saw combat on the Eastern Front, over Malta, and later over Germany. In June, 1944, he was given command of JG 300. This was lost at the end of November, 1944 due to a falling out of favor with Hermann Göring, but stayed on with the unit for some time after. Later, he became an inspector of day fighters and as opportunities presented themselves, participated in combat flights, during which by the end of the war, he achieved thirty kills, some on the Me 262. Over a total of some 700 sorties, 129 aerial victories were attained, 45 of which were in the west, including 30 four-engined bombers and eight Mustangs. In the east, 84 victories made up a part of his total, including 34 Il-2s. He was awarded the Knight’s Cross with Oak Leaf.
Osobní stroj Majora Walthera Dahla, velitele JG 300. Není vyloučeno, že byl vybaven 30 mm kanóny ve vnějších křídelních schránkách. Znak na přídi, který nosily letouny štábu JG 300, mohl být aplikován i z druhé strany. Zadní část stroje zatím není známa z fotografií a tak nelze vyloučit, že jako prvek rychlé identifikace byl na trupu modro-bílo-modrý pruh namísto červeného, který se u JG 300 používal přibližně do konce roku 1944. Walther Dahl zpočátku létal u JG 3, bojoval na východní frontě, nad Maltou a později i nad Německem. Kommodorem JG 300 se stal v červnu 1944, kvůli svým sporům s Hermannem Göringem byl na konci listopadu 1944 z funkce odvolán, ale u jednotky ještě nějaký čas zůstal. Později se stal Inspektorem denních stíhačů a příležitostně podnikal bojové lety, při nichž až do konce války zaznamenal dalších 30 sestřelů (několik na Me 262). Celkem při takřka 700 bojových letech dosáhl 129 vítězství, z toho 45 na Západě (včetně 30 čtyřmotorákůa8Mustangů) a 84 na Východě (včetně 34 Il-2). Byl vyznamenán Rytířským křížem s Dubovou ratolestí.
H64 H69 55 ? 56 H304 31 H304 2 17 37 304 304
6(13)
H3 3
20 H3 H4 117 3 117 4 H3 H3 3 3 Y1 ? Y2 Y1 ? Y2
33H69 H304 37 304
AB
Z1?Z2 117
H3 H3 3 H3 3 3
H4 4 10 10
H3 H3 3 3
H3 H69 3 37 8 38 H304 H69 H64 304 48 ? 49 37 17
6(13)
H3 3
117
H3 YELLOW H4 RED 117 4 3 H4 20 H69 H304 H64 4 RLM 76 RLM 75 RLM 74 RLM 71 117 37 304 17 eduard 15 D W.Nr.737 938, JG 301, North Germany, May 1945
The red/yellow fuselage band places this aircraft in the services of JG 301. Reportedly, its werk number was 737 938, but it is possible that the tail section on this aircraft was a replacement unit from another. JG 301 was formed as one of several “Wilde Sau” units, tasked with night fighting with single engined fighters. Later, it was tasked with interception of American bomber units, and by the end of the war, had been moved to eastern Germany for the defense of Berlin. By that time encounters with both American and British machines were common. This aircraft was abandoned at Leck in northern Germany.
Červeno-žlutý pruh na trupu určuje příslušnost tohoto stroje k JG 301. Údajně měl výrobní číslo 737 938, ale je možné, že ocasní část stroje a tedy i výrobní číslo pocházela z jiného stroje. Není vyloučeno, že trupové číslo bylo černé. JG 301 byla založena jako jedna z jednotek „Wilde Sau“, tedy útvarů pro noční stíhání jednomotorovými stroji. Později létala proti americkým bombardovacím svazům a na konci války byla nasazena i ve východním Německu v rámci obrany Berlína. Současně se ale střetávala i s britskými a americkými stroji. Kapitulovala v Lecku na severu Německa.
H69 17 ? 18 2 H69 37 123 37 22
9(12)
H3 3 H421 121 H64 17
H3 H4 3 4 117
117
H3 H3 3 3
H69 33H69 37 123 37
117
H3 H3 H3 3 3 3 123
H3 3 H4 4
11
H3 H3 3 3
H69 37 2 123 17 ? 18 H69 H64 123 37 17 22
9(12)
H3 3
H421 121
H3 YELLOW H4 RED RLM 81 H421 4 3 121 117 H69 H64 RLM 76 RLM 75 RLM 83 RLM 71 117 37 123 17 eduard 16 E WILHELM MORITZ, IV.(Sturm) / JG 3, Memmingen, Germany, July 1944
Fw 190A-8/R2, flown by Commander of IV.(Sturm) / JG 3 'Udet', Hptm. Wilhelm Moritz. The aircraft was based at Memmingen, June, 1944. Moritz propagated the dark coloring of the front end of the Focke-Wulfs of his Gruppe. The unit emblem of 'Udet' appeared typically on the starboard side of the engine cowling only. Moritz accumulated a total of over 500 combat flights over the Eastern and Western Fronts, and achieved 44 victories. He was awarded the Knight's Cross and was among the most successful of fighter unit commanders tasked with confronting four engined heavy bombers.
Fw 190A-8/R2 velitele IV.(Sturm) / JG 3 „Udet“ Hptm. Wilhelma Moritze. Základna Memmingen, červenec 1944. Moritz byl iniciátorem tmavého zbarvení přídí Focke-Wulfů jeho Gruppe. Emblém eskadry „Udet“ byl na motorových krytech Focke-Wulfů většinou jen zprava. Moritz během druhé světové války na západní a východní frontě absolvoval přes 500 bojových letů a sestřelil 44 letounů. Byl vyznamenán Rytířským křížem a patřil mezi nejúspěšnější velitele stíhacích jednotek nasazených proti čtyřmotorovým bombardérům.
H2 H2 53 32 H304 40H3048 H69 15 2 2 304 304 37
6(13)
H3 3
43 H11 62 117
H3 H3 3 3 Y1 ? Y2 Y1 ? Y2
H69 H2 H2 H304 37 332 2 304
AB
Z1?Z2 117 H3 3 H3 H3 3 3
H11 62
H2 2 51111 H3 H3 3 3
H11 H69 14 62 37 8 40 H304 H2 H2 304 31 52 2 2
6(13)
H3 3
117
14
H3 H2 WHITE H11 RED BLACK 43 62 3 2
H69 H304 RLM 76 RLM 75 RLM 74 117 37 304 eduard 17 F WILLI MAXIMOWITZ, IV.(Sturm) / JG 3, Dreux, France, June 1944
Fw 190A-8/R2, 11. Staffel IV. (Sturm)/JG 3 'Udet', flown out of Dreux by Uffz.Willi Maximowitz during the invasion in June, 1944. At the time, this aircraft was equipped with bomb racks. Maximowitz began combat flying at the beginning of 1944 with Sturmstaffel 1, which was tasked with the development of tactics to combat four-engined heavy bombers. He achieved a total of 22 aerial victories, and was awarded the German Cross in Gold. He went MIAafter engaging Soviet fighters on the 20th ofApril, 1945, near Frankfurt. Most of his victories were four engined bombers.
Fw 190 A-8/R2 s nímž létal z Dreux v červnu 1944 během spojenecké invaze Uffz. Willi Maximowitz u 11. Staffel IV.(Sturm) / JG 3 „Udet“. Jeho stroj byl v této době vybaven závěsníkem pro pumový náklad. Maximowitz začal bojově létat na počátku roku 1944 u Sturmstaffel 1, která ověřovala nové metody boje proti čtyřmotorovým bombardérům. Do konce války získal 22 vítězství a byl vyznamenán Německým křížem ve zlatě. Zůstal nezvěstný po boji se sovětskými stíhači 20. dubna 1945 u Frankfurtu. Většinu jeho vítězství představovaly čtyřmotorové bombardéry.
H2 H2 53 34 H304 394 H304 H69 15 2 2 304 304 37
6(13)
H3 3
42 H11 62 117
H3 H3 3 3
H69 H2 H2 H304 37 332 2 304
117 H3 3 H3 H3 3 3
H11 62
H2 2 10 10 H3 H3 3 3
H11 H69 H304 62 37 304 4 39 H304 H2 H2 304 33 52 2 2
6(13)
H3 3
117
14
H3 H2 WHITE H11 RED BLACK 42 62 3 2
H69 H304 RLM 76 RLM 75 RLM 74 117 37 304 eduard 18 G FRIEDRICH-KARL FRANK, II.(Sturm) / JG 4, Welzow, Germany, September 1944
Reconstruction of Fw 190A-8/R2 (W.Nr. 681323), Yellow '8', of II.(Sturm) / JG 4, which was shot down on September 11th, 1944 over the Ore Mountains, and a piece of which is included with your kit. The pilot, Fw. Friedrich-Karl Frank, bailed successfully. II.(Sturm) / JG4 fielded a good number of aircraft in the fall of 1944. For example, the inventory at the beginning of September included 71 Focke-Wulfs. However, during the course of the same month, over 40 of these were lost, and thirty had to go through general repairs and overhauls.
Rekonstrukce stroje Fw 190A-8/R2 (W. Nr. 681323) „žlutá 8“ z II.(Sturm) / JG 4, který byl 11. září 1944 sestřelen v boji nad Krušnohořím a jeho část je přibalena k vaší stavebnici. Jeho pilot, Fw. Friedrich-Karl Frank, seskočil na padáku. II(Sturm). / JG 4 disponovala na podzim 1944 vysokým počtem letadel. Například na počátku září měla 71 Focke-Wulfů. Avšak během tohoto měsíce bylo přes 40 jejích strojů sestřeleno a asi 30 jich muselo být předáno ke generální opravě.
H64 H69 47 H2 H304 29H3048 H69 15 17 37 2 304 304 37
23 6(13)
H3 3
19 H2 H11 H2 2 62 2 117
H3 H3 3 3
H69 H304 37 33304
117 H3 3 H3 H3 3 3
H2 2 H11 62
H2 2
11 11 H3 H3 3 3
H69 8 29 37 H304 H2 H69 H64 304 2 37 17 23 6(13)
H3 3
117
19 H3 H2 WHITE H11 RED BLACK 62 3 2 H304 H69 RLM 74 RLM 71 H64 RLM 76 117 RLM 75 37 304 17 eduard 19 H PAUL LIXFELD, 6./JG 300, late 1944
Fw 190A-8/R 2, 6./JG 300 'Wilde Sau' piloted by Uffz. Paul Lixfeld. This machine had its machine guns removed, and the unused troughs were faired over with special aerodynamic fairings. 6./JG 300 was a part of II.(Sturm) / JG 300. It was one of three Sturmgruppe, which were formed by the Luftwaffe specifically to counter four engined heavy bombers. Lixfeld achieved two aerial victories, one of which was a B-24 Liberator, on December 17, 1944, over Moravia. He was downed during combat and managed to bail out of his stricken aircraft.
Fw 190A-8/R2, 6./JG 300 „Wilde Sau“ jehož pilotem byl Uffz. Paul Lixfeld. Stroj měl odmontované kulomety a nevyužité výstřelné kanálky byly kapotovány speciálními aero- dynamickými kryty. 6./JG 300 byla součástí II.(Sturm) / JG 300. Byla jednou ze tří Sturmgruppe, které Luftwaffe zorganizovala speciálně pro boj se čtyřmotorovými bombardéry. Lixfeld docílil celkem dvou vítězství. Jedním z nich byl B-24 Liberator, který sestřelil 17. prosince 1944 nad Moravou. Sám byl ale v boji sestřelen a seskočil na padáku.
H64 50 H69 H304 45H2 30 H3048 H69 44 17 37 304 2 304 37
6(13)
H3 3
43 H4 H7 117 4 7 117
H3 H3 3 3
H69 33H304 37 304
117 H3 3 H3 H3 3 3
H7 7
H4 4 11 11 H3 H3 3 3
H69 44 37 8 30 51 H69 H304 H69 H64 37 304 37 17
6(13)
H3 3
117
H3 H7 YELLOW H4 RED BROWN 43 4 3 7 H4 4 117 H69 H304 H64 RLM 76 RLM 75 RLM 74 RLM 71 117 37 304 17 eduard 20 © EDUARD M.A., 2007 www.eduard.com Printed in Czech Republic