Místní integrovaná strategie hospodářského a sociálního rozvoje
Program hospodářského a sociálního rozvoje Společný región (česká část) 2010
Příprava dokumentu je spolufinancovaná z Evropského fondu regionálního rozvoje Zpracováno v období květen 2010- březen 2011 Počet stran celkem 168 ( dokument 157 stran + přílohy 11 stran)
1 1. Obsah
The table of contents is empty because none of the paragraph styles selected in the Document Inspector are used in the document.
Příloha č.1 Vzor dotazníku ankety č.1 (2 strany)
Příloha č.2 Vzor dotazníku ankety č.2 (9 stran)
2 2. Tvůrce strategie
Místní akční skupina (MAS)
Název subjektu: Místní akční skupina Partnerství venkova Adresa: Vísky 96, 679 33 Vísky Datum založení MAS: 14.1.2005 Datum registrace MAS: dne 25.1.2005 pod č. VS/1-1/59777/05-R Právní forma: Občanské sdružení IČO: 26989018 Web: www.visky.cz
Statutární zástupci MAS:
Předseda MAS: Ing. Stanislav Kamba Telefon: + 420 516 474 480, +420 602 745 680 E-mail: [email protected]
Manažer MAS:
Petr Dvořáček Telefon: + 420 774 457 340 E-mail: [email protected]
Projektový manažer MAS:
Ing. Jana Přichystalová Telefon: + 420 774 457 342 E-mail: [email protected]
Lokalizace MAS:
Mikroregiony: Svazek obcí Letovicko, Svazek obcí Malá Haná Okres (NUTS IV): Blansko Kraj (NUTS III): Jihomoravský Region (NUTS II): Jihovýchod
Externí zpracovatel strategie:
Název firmy: Ing. Olga Ondráčková OREGIO Adresa firmy: Vojtěchov- Pláňavy 10, 539 01 Hlinsko IČ: 735 80 015
3 Telefon: + 420 777 111 078 E-mail: [email protected] Kontaktní osoba: Olga Ondráčková
3. Analýza území
3.1.Úvod
Cílem analýzy území MAS Partnerství venkova je specifikace potřeb lokality české strany Společného regionu z hlediska jejího dalšího vývoje tak, aby v maximální míře odrážely jak podmínky, tak skutečné potřeby daného společného území, na kterém se veškeré aktivity odehrávají.
Území MAS Partnerství venkova se rozkládá na území 2 mikroregionů, a sice Svazku obcí Letovicko a Svazku obcí Malá Haná. Oba mikroregiony na sebe územně navazují a od roku 2002 úzce spolupracují. Svazek obcí Letovicko a Svazek obcí Malá Haná jsou sdružení obcí, která byla založena v souladu s ustanoveními §49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ke znásobení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahující svým rozsahem a významem jednotlivé účastnické obce a region.
Mikroregion Letovicko jako sdružení obcí byl založen 18. května 2000. Dne 11. prosince 2001 se v souladu s platnou legislativou transformoval na Svazek obcí Letovicko. Nejvyšším orgánem mikroregionu Letovicko je Valná hromada. Je tvořena zástupci všech členů mikroregionu. Členy svazku obcí jsou tyto obce: Deštná, Horní Poříčí, Horní Smržov, Křetín, Lazinov, Letovice, Míchov, Pamětice, Petrov, Prostřední Poříčí, Roubanina, Skrchov, Stvolová, Vísky, Vranová a Chrudichromy. (MAS zastupuje celý Svazek obcí Letovicko, vyjma obce Chrudichromy, která je již členem MAS Boskovicko PLUS a dle pravidel a principů Leader nemůže být 1 obec členem zároveň dvou MAS).
Svazek obcí Malá Haná byl založen dne 26.11.2001 na setkání starostů obcí Velké Opatovice, Cetkovice, Uhřice, Úsobrno, Borotín, Malá Roudka, Světlá, Vanovice, Šebetov. Nejvyšším orgánem Svazku obcí Malá Haná je Valná hromada. Je tvořena zástupci všech č lenů mikroregionu.
3.1.1.Heraldika území
Borotín Cetkovice Deštná
4
Horní Poříčí Horní Smržov Křetín
Lazinov Letovice Malá Roudka
Míchov Pamětice Petrov
5 Prostřední Poříčí Roubanina Skrchov
Stvolová Světlá Šebetov
Uhřice Úsobrno Vanovice
Velké Opatovice Vísky Vranová
6 3.2.Prostorová charakteristika území a umístění MAS v ČR Celková rozloha MAS Partnerství venkova činí 18 807,39 ha (cca 188 km2), obsahuje 24 obcí. Území sousedících mikroregionů Letovicko a Malá Haná se nachází v NUTS II Jihovýchod, v nejsevernější části Jihomoravského kraje (NUTS III), v okrese Blansko (NUTS IV). Oba mikroregiony hraničí na severu s okresem Svitavy v Pardubickém kraji, zbytek území je obklopen okresem Blansko v Jihomoravském kraji, kromě části území Malé Hané, které hraničí na východě ještě s okresem Prostějov v Olomouckém kraji. Mikroregion Letovicko se nachází v mírně zvlněném rázu krajiny na východním okraji Českomoravské vrchoviny s poměrně bohatým lesním porostem, jihovýchodní část spadá do geomorfologické jednotky Boskovické brázdy. Malá Haná se nachází východně od tohoto regionu. Ráz krajiny je také mírně zvlněný a množství lesů je srovnatelné. Území leží na rozhraní vlivů tří velkých administrativních center. Prvním z nich je Brno – sídlo vlastního kraje na jihu, druhým je Olomouc na východě a třetím jsou Pardubice na severozápadě.
Svazek obcí Letovicko zaujímá plochu 103 km2, což představuje 10,6 % plochy okresu Blansko, s celkovým počtem 9 953 obyvatel (k 31.12.2009), tj. přibližně 8,9 % obyvatelstva blanenského okresu. Mikroregion sdružuje celkem 16 obcí ( v MAS je ze Svazku obcí přihlášeno pouze 15 obcí- bez obce Chrudichromy, která je podle pravidel Leader již členem MAS Boskovicko PLUS, není tedy v MAS Partnerství venkova registrována).
Oblast Svazku Malá Haná zaujímá plochu 85 km2 a žije zde na 7 835 obyvatel ( k 31.12.2009) v devíti obcích. Mapa 1 : Poloha MAS Partnerství venkova v rámci ČR a v rámci okresu
7 Zdroj: http://www.mapy.cz
8 Mapa 2: Poloha MAS Partnerství venkova v rámci okresu
Zdroj: http://ias.kr-jihomoravsky.cz:8080/website/mikrose/viewer.htm
3.3.Historie Řada archeologických nálezů svědčí o tom, že úrodné nižší polohy boskovické brázdy byly člověku známy již v prehistorické době. Základní sídelní struktura, vzniklá převážně v průběhu 13.století, se v podstatě dochovala až do dnešních dob. Ještě na počátku 15. století bylo nejvýznamnějším sídlem v dotčeném území královské město Jevíčko, jeho roli postupně přebírají do dnešních dob Boskovice Lokalita v Borotíně – na hřbetě „Borotínského čihadla“ byl objeven bronzový poklad z období popelnicových polí (12.-11.století př. n. l.). Lokalita v Úsobrně – opevněná tvrz v trati „Durana“, snad souvisí s existencí „provincie a celnice úsobrnské“, zmiňované r. 1145 a 1228-58. Nálezy dokládají osídlení až do 15. století. Lokalita ve Velkých Opatovicích – na hřbetě „Opatovického hradiska“ jihozápadně od města jsou zbytky opevněného hradiska, na němž bylo zjištěno osídlení ze sklonku starší doby bronzové (17. století př. n.l.), z období popelnicových polí (6.-5. století př.n.l.) a z doby hradištní. Postupnou vnitřní kolonizací bylo území osídlováno zejména v 11. a 12. století, vyšší polohy lemujících pahorkatin a vrchovin čekaly na trvalejší přítomnost člověka až do kolonizace ve 13. a 14. století. Nejstarší obce jsou uváděny v písemných pramenech Cetkovice – 1078, Uhřice – 1078, Šebetov – 1078, Úsobrno – 1073, Vanovice – 1167, většina ostatních ve století 13.
9 Obec Světlá byla založena později (uváděna poprvé 1499).
3.4.Socio-demografické podmínky území MAS Oba územní celky mají téměř stejnou průměrnou hustotu zalidnění 96 a 95 obyvatel na 1 km2. Oba regiony jsou svou hustotou osídlení výrazně pod průměrem jak okresním (115 ob./km2), celostátním (131 ob./1 km2), tak i krajským (163 ob./1km2), což dokládá venkovský charakter převážné části jejich území. Tabulka 1: Seznam obcí Svazku obcí Letovicko k 1.1.2010
Obec Počet obyvatel Rozloha správního celkem území (ha)
Deštná 232 330,00 Horní Poříčí 255 506,00 Horní Smržov 134 389,00 Křetín 502 605,00 Lazinov 153 386,00 Letovice 6940 5102,00 Míchov 145 305,00 Pamětice 227 350,00 Petrov 152 316,00 Roubanina 137 268,00 Prostřední Poříčí 267 480,00 Skrchov 103 212,00 Stvolová 138 375,00 Vísky 234 379,00 Vranová 334 390,00 Celkem 9 953 10 393,00 Zdroj: ČSÚ, 2010 Tabulka 2: Seznam obcí Svazku obcí Malá Haná k 1.1.2010
Obec Počet obyvatel Rozloha správního celkem území (ha)
Borotín 419 762,80 Cetkovice 744 853,14 Malá Roudka 192 385,50 Světlá 223 223,27 Šebetov 916 942,67 Uhřice 291 657,46 Úsobrno 436 780,46
10 Vanovice 543 1215,34 Velké Opatovice 4071 2593,75 Celkem 7 835 8414,39 Zdroj: ČSÚ, 2010
Průměrná hustota zalidnění MAS Partnerství venkova je 95 obyvatel na 1 km2. Pro sídelní strukturu je charakteristická velká míra roztříštěnosti. Obce jsou malé, ale vesměs leží v malé vzdálenosti od sebe.
Kromě Letovic a Velkých Opatovic, které jsou městy s počtem obyvatel nad 4 000, neexistuje na území MAS větší významnější středisko. Ostatní obce jsou všechny pod 1 000 obyvatel, většina jich je pod 500 obyvatel.
Tabulka 3: Velikostní struktura Svazku obcí Malá Haná v roce 2004
Počet obyvatel < 499 500 -999 1000 -1999 > 2000 Počet obcí 5 3 0 1 Počet obyvatel 1611 2204 0 4163 Počet obyv. (%) 20,20 27,63 0 52,17 Zdroj: ČSÚ, 2004
Tabulka 4: Velikostní struktura Svazku obcí Letovicko v roce 2004
Počet obyvatel < 499 500 -999 1000 -1999 > 2000 Počet obcí 13 1 0 1 Počet obyvatel 2483 509 0 6799 Počet obyv. (%) 25,36 5,19 0 69,44 Zdroj: ČSÚ, 2004
Tabulka 5: Velikostní struktura Svazku obcí Malá Haná v roce 2010
Počet obyvatel < 499 500 -999 1000 -1999 > 2000 Počet obcí 5 3 0 1 Počet obyvatel 1561 2203 0 4071 Počet obyv. (%) 19,93 28,11 0 51,96 Celkový počet obyvatel k 1.1.2010 je 7 835 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 6: Velikostní struktura Svazku obcí Letovicko v roce 2010
Počet obyvatel < 499 500 -999 1000 -1999 > 2000
11 Počet obcí 13 1 0 1 Počet obyvatel 2511 502 0 6940 Počet obyv. (%) 25,23 5,04 0 69,73
Celkový počet obyvatel k 1.1.2010 je 9 953 Zdroj: ČSÚ, 2010
3.4.1.Vývoj počtu obyvatel Tabulka 7: Vývoj počtu obyvatel v obci Borotín 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 214 muži 205 celkem 63 292 64 419 2008 ženy 218 muži 212 celkem 66 297 67 430 2007 ženy 216 muži 208 celkem 73 289 62 424 2006 ženy 223 muži 208 celkem 76 293 62 431 2005 ženy 226 muži 209 celkem 435 Zdroj: ČSÚ, 2010 Tabulka 8: Vývoj počtu obyvatel v obci Cetkovice 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 378 muži 366 celkem 131 513 100 744 2008 ženy 371 muži 365 celkem 136 504 96 736 2007 ženy 368 muži 362 celkem 133 505 92 730
12 2006 ženy 367 muži 362 celkem 137 499 93 729 2005 ženy 366 muži 363 celkem 729 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 9: Vývoj počtu obyvatel v obci Deštná 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 116 muži 116 celkem 34 164 34 232 2008 ženy 113 muži 115 celkem 31 166 31 228 2007 ženy 110 muži 114 celkem 32 163 29 224 2006 ženy 110 muži 114 celkem 36 163 31 224 2005 ženy 112 muži 119 celkem 231 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 10: Vývoj počtu obyvatel v obci Horní Poříčí 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 127 muži 128 celkem 34 181 40 255 2008 ženy 128 muži 128 celkem 33 182 41 256 2007 ženy 128 muži 126 celkem 34 177 43 254 2006 ženy 127 13 2006 muži 128 celkem 38 175 42 255 2005 ženy 129 muži 130 celkem 259 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 11: Vývoj počtu obyvatel v obci Horní Smržov 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 68 muži 66 celkem 23 94 17 134 2008 ženy 66 muži 66 celkem 22 96 14 132 2007 ženy 64 muži 66 celkem 21 93 16 130 2006 ženy 68 muži 69 celkem 29 93 15 137 2005 ženy 68 muži 69 celkem 137 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 12: Vývoj počtu obyvatel v obci Křetín 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 257 muži 245 celkem 66 352 84 502 2008 ženy 264 muži 243 celkem 74 350 83 507 2007 ženy 272 muži 242 celkem 80 358 76 514 2006 ženy 272 muži 243
14 2006
celkem 76 368 71 515 2005 ženy 270 muži 244 celkem 514 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 13: Vývoj počtu obyvatel v obci Lazinov 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 80 muži 73 celkem 20 110 23 153 2008 ženy 81 muži 72 celkem 21 109 23 153 2007 ženy 83 muži 72 celkem 23 112 20 155 2006 ženy 84 muži 74 celkem 26 112 20 158 2005 ženy 86 muži 72 celkem 158 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 14: Vývoj počtu obyvatel v obci Letovice 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 3547 muži 3393 celkem 1 009 4734 1197 6940 2008 ženy 3566 muži 3391 celkem 1019 4744 1194 6957 2007 ženy 3555 muži 3359 celkem 1010 4747 1157 6914 2006 ženy 3550
15 2006 muži 3367 celkem 1024 4762 1131 6917 2005 ženy 3544 muži 3351 celkem 6895 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 15: Vývoj počtu obyvatel v obci Malá Roudka 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 92 muži 100 celkem 14 141 37 192 2008 ženy 91 muži 97 celkem 12 139 37 188 2007 ženy 93 muži 96 celkem 16 135 38 189 2006 ženy 93 muži 98 celkem 18 134 39 191 2005 ženy 95 muži 101 celkem 196 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 16: Vývoj počtu obyvatel v obci Míchov 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 74 muži 71 celkem 31 88 26 145 2008 ženy 70 muži 72 celkem 26 89 27 142 2007 ženy 72 muži 72 celkem 27 92 25 144 16 2006 ženy 71 muži 71 celkem 25 93 24 142 2005 ženy 72 muži 72 celkem 144 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 17: Vývoj počtu obyvatel v obci Pamětice 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 105 muži 122 celkem 43 159 25 227 2008 ženy 106 muži 119 celkem 38 160 27 225 2007 ženy 105 muži 119 celkem 39 156 29 224 2006 ženy 104 muži 117 celkem 43 150 28 221 2005 ženy 103 muži 117 celkem 220 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 18: Vývoj počtu obyvatel v obci Petrov 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 72 muži 80 celkem 28 101 23 152 2008 ženy 72 muži 79 celkem 29 100 22 151 2007 ženy 71 muži 76 celkem 27 102 18 147 2006 ženy 70
17 2006 muži 75 celkem 25 101 19 145 2005 ženy 71 muži 74 celkem 145 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 19: Vývoj počtu obyvatel v obci Prostřední Poříčí 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 119 muži 148 celkem 37 185 45 267 2008 ženy 114 muži 139 celkem 30 178 45 253 2007 ženy 120 muži 143 celkem 38 176 49 263 2006 ženy 123 muži 140 celkem 40 176 47 263 2005 ženy 123 muži 142 celkem 265 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 20: Vývoj počtu obyvatel v obci Roubanina 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 81 muži 56 celkem 25 84 28 137 2008 ženy 82 muži 57 celkem 25 85 29 139 2007 ženy 81 muži 57 celkem 28 81 29 138 2006 ženy 80
18 2006 muži 59 celkem 30 82 27 139 2005 ženy 82 muži 60 celkem 142 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 21: Vývoj počtu obyvatel v obci Skrchov 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 54 muži 49 celkem 23 66 14 103 2008 ženy 55 muži 48 celkem 24 65 14 103 2007 ženy 49 muži 47 celkem 18 63 15 96 2006 ženy 51 muži 47 celkem 17 64 17 98 2005 ženy 49 muži 46 celkem 95 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 22: Vývoj počtu obyvatel v obci Stvolová 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 70 muži 68 celkem 19 89 30 138 2008 ženy 67 muži 67 celkem 18 87 29 134 2007 ženy 66 muži 68 celkem 21 83 30 134 2006 ženy 68
19 2006 muži 69 celkem 21 86 30 137 2005 ženy 67 muži 72 celkem 139 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 23: Vývoj počtu obyvatel v obci Světlá 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 109 muži 114 celkem 28 163 32 223 2008 ženy 104 muži 112 celkem 28 158 30 216 2007 ženy 104 muži 113 celkem 30 159 28 217 2006 ženy 101 muži 109 celkem 27 155 28 210 2005 ženy 106 muži 110 celkem 216 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 24: Vývoj počtu obyvatel v obci Šebetov 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 542 muži 374 celkem 115 679 122 916 2008 ženy 551 muži 371 celkem 117 680 125 922 2007 ženy 555 muži 361 celkem 109 684 123 916 2006 ženy 101 20 2006 muži 109 celkem 27 155 28 210 2005 ženy 106 muži 110 celkem 216 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 25: Vývoj počtu obyvatel v obci Uhřice 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 151 muži 140 celkem 39 206 46 291 2008 ženy 152 muži 145 celkem 42 210 45 297 2007 ženy 150 muži 141 celkem 46 203 42 291 2006 ženy 154 muži 143 celkem 52 207 38 297 2005 ženy 150 muži 138 celkem 288 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 26: Vývoj počtu obyvatel v obci Úsobrno 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 229 muži 207 celkem 59 285 92 436 2008 ženy 234 muži 218 celkem 61 301 90 452 2007 ženy 240 muži 216
21 2007
celkem 64 307 85 456 2006 ženy 239 muži 211 celkem 58 309 83 450 2005 ženy 241 muži 214 celkem 455 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 27: Vývoj počtu obyvatel v obci Vanovice 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 274 muži 269 celkem 79 377 87 543 2008 ženy 278 muži 267 celkem 83 377 85 545 2007 ženy 276 muži 260 celkem 80 368 88 536 2006 ženy 272 muži 258 celkem 79 369 82 530 2005 ženy 276 muži 256 celkem 532 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 28: Vývoj počtu obyvatel v obci Velké Opatovice 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 1982 muži 2089 celkem 595 2893 583 4071 2008 ženy 1978 muži 2096 celkem 608 2891 575 4074
22 2007 ženy 1963 muži 2101 celkem 601 2909 554 4064 2006 ženy 1965 muži 2119 celkem 631 2919 534 4084 2005 ženy 1982 muži 2141 celkem 4123 Zdroj: ČSÚ, 2010 Tabulka 29: Vývoj počtu obyvatel v obci Vísky 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 122 muži 112 celkem 33 164 37 234 2008 ženy 126 muži 114 celkem 36 168 36 240 2007 ženy 121 muži 110 celkem 37 158 36 231 2006 ženy 120 muži 104 celkem 38 150 36 224 2005 ženy 120 muži 107 celkem 227 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 30: Vývoj počtu obyvatel v obci Vranová 2005-2009
OBYVATELSTVO CELKEM 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 2009 ženy 160 muži 174 celkem 40 242 52 334 2008 ženy 159 muži 172 celkem 41 240 50 331 2007 ženy 160 muži 174
23 2007
celkem 42 242 50 334 2006 ženy 163 muži 181 celkem 48 245 51 344 2005 ženy 161 muži 178 celkem 339 Zdroj: ČSÚ, 2010
Počet obyvatel na území MAS od roku 2004 celkově vzrostl z 17 683 obyvatel na 17 788 obyvatel, nárůst v tomto období činí 0,6% trvale žijících obyvatel, přičemž ale nárůst nebyl každoročně rovnoměrný, např. v roce 2007 byl zaznamenán naopak pokles počtu obyvatel o 1,06 % oproti roku 2004.
Úbytek a nárůst obyvatel v regionu není ani rovnoměrně vyvážen v obou mikroregionech, v uvedeném období Svazek obcí Malá Haná zaznamenal pokles počtu obyvatel, a to z 8 024 na 7 835- celkem tedy pokles o 2,35 %.
Naopak Svazku obcí Letovicko vzrostl počet obyvatel území v uvedeném období z 9 659 na 9 953, nárůst od roku 2004 k 1.1.2010 činil tedy 3,04%.
Nedá se říci, že by změny počtu trvale žijících obyvatel byly způsobeny jen stěhováním „mladých“ do větších sídel (Letovice, Velké Opatovice) za lepšími službami a pracovními příležitostmi. Úbytek a nárůst obyvatel v rámci obou regionů je mezi malými a velkými sídly plošný a téměř vyvážený.
Celkově lze říci, že počet obyvatel v regionu má stále postupně mírně vzrůstající tendenci, což je pozitivní oproti jiným venkovským regionům, u kterých dochází k vysokému úbytku obyvatel zejména z důvodu stěhování za prací či lepší a větší a pestřejší nabídky služeb.
Graf 1: Celkový vývoj počtu obyvatel MAS Partnerství venkova 1998-2009
24 Zdroj: ČSÚ, 2010
25 Tabulka 31: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Borotín 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Borotín Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 5 6 11 17 -1 -6 -7 1999 6 7 17 5 -1 12 11 2000 8 9 9 120 -1 -111 -112 2001 4 8 12 12 -4 - -4 2002 5 7 22 8 -2 14 12 2003 2 4 9 10 -2 -1 -3 2004 7 2 2 7 5 -5 - 2005 1 3 8 14 -2 -6 -8 2006 4 4 4 8 - -4 -4 2007 1 5 9 12 -4 -3 -7 2008 2 4 13 5 -2 8 6 2009 6 9 5 13 -3 -8 -11
Tabulka 32: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Cetkovice 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Cetkovice Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 13 12 24 14 1 10 11 1999 8 6 11 4 2 7 9 2000 8 10 4 9 -2 -5 -7 2001 6 9 15 15 -3 - -3 2002 5 10 21 12 -5 9 4 2003 2 6 10 4 -4 6 2 2004 6 8 6 7 -2 -1 -3 2005 9 4 7 10 5 -3 2 2006 6 5 21 22 1 -1 - 2007 9 3 12 17 6 -5 1 2008 8 6 16 12 2 4 6 2009 4 6 13 3 -2 10 8
26 Tabulka 33: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Deštná 1998-2009
Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Deštná Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 5 3 11 3 2 8 10 1999 - 3 8 5 -3 3 - 2000 2 5 5 - -3 5 2 2001 5 1 7 13 4 -6 -2 2002 - 3 4 10 -3 -6 -9 2003 2 2 12 3 - 9 9 2004 2 5 6 1 -3 5 2 2005 5 5 1 7 - -6 -6 2006 - 2 8 7 -2 1 -1 2007 1 3 8 12 -2 -4 -6 2008 3 4 7 2 -1 5 4 2009 2 2 9 5 - 4 4
Tabulka 34: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Horní Poříčí 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Horní Poříčí Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 1 5 2 2 -4 - -4 1999 3 3 5 3 - 2 2 2000 2 4 5 10 -2 -5 -7 2001 1 - 2 2 1 - 1 2002 1 5 - 4 -4 -4 -8 2003 2 6 3 2 -4 1 -3 2004 - 2 1 5 -2 -4 -6 2005 3 2 3 7 1 -4 -3 2006 2 5 1 2 -3 -1 -4 2007 1 3 5 4 -2 1 -1 2008 2 5 6 1 -3 5 2 2009 4 5 4 4 -1 - -1
27 Tabulka 35: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Horní Smržov 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Horní Smržov Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 2 1 2 1 1 1 2 1999 5 2 2 9 3 -7 -4 2000 1 3 1 5 -2 -4 -6 2001 3 1 1 - 2 1 3 2002 1 - 4 3 1 1 2 2003 2 - 2 3 2 -1 1 2004 2 1 - 3 1 -3 -2 2005 3 4 - 1 -1 -1 -2 2006 2 1 1 2 1 -1 - 2007 1 1 7 14 - -7 -7 2008 2 4 5 1 -2 4 2 2009 3 - 2 3 3 -1 2
Tabulka 36: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Křetín 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Křetín Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 3 7 4 17 -4 -13 -17 1999 3 4 6 11 -1 -5 -6 2000 5 6 20 13 -1 7 6 2001 3 7 6 8 -4 -2 -6 2002 3 2 21 10 1 11 12 2003 5 6 11 8 -1 3 2 2004 4 11 22 15 -7 7 - 2005 9 6 11 9 3 2 5 2006 3 2 11 11 1 - 1 2007 6 6 8 9 - -1 -1 2008 4 5 6 12 -1 -6 -7 2009 4 6 13 16 -2 -3 -5
28 Tabulka 37: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Lazinov 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Lazinov Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 1 2 5 5 -1 - -1 1999 1 1 5 10 - -5 -5 2000 1 1 2 1 - 1 1 2001 - 1 8 3 -1 5 4 2002 - 2 4 12 -2 -8 -10 2003 2 1 8 4 1 4 5 2004 2 3 3 4 -1 -1 -2 2005 - 1 16 - -1 16 15 2006 2 2 3 3 - - - 2007 - 1 - 2 -1 -2 -3 2008 - 1 3 4 -1 -1 -2 2009 1 1 2 2 - - -
Tabulka 38: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Letovice 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Letovice Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 69 78 125 107 -9 18 9 1999 50 68 91 75 -18 16 -2 2000 68 76 78 61 -8 17 9 2001 52 62 138 83 -10 55 45 2002 51 61 182 91 -10 91 81 2003 72 78 213 153 -6 60 54 2004 59 73 195 181 -14 14 - 2005 68 86 257 143 -18 114 96 2006 69 81 238 204 -12 34 22 2007 77 82 195 193 -5 2 -3 2008 79 64 174 146 15 28 43 2009 69 85 132 133 -16 -1 -17
29 Tabulka 39: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Malá Roudka 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Malá Roudka Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 2 2 5 7 - -2 -2 1999 1 5 2 1 -4 1 -3 2000 - 1 5 4 -1 1 - 2001 - 1 3 6 -1 -3 -4 2002 - - 6 2 - 4 4 2003 - 3 - 4 -3 -4 -7 2004 2 1 1 3 1 -2 -1 2005 1 3 6 3 -2 3 1 2006 - 3 - 2 -3 -2 -5 2007 - 4 2 - -4 2 -2 2008 - 2 2 1 -2 1 -1 2009 2 2 4 - - 4 4
Tabulka 40: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Míchov 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Míchov Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 3 2 1 2 1 -1 - 1999 2 4 2 3 -2 -1 -3 2000 4 1 2 - 3 2 5 2001 - 1 - 1 -1 -1 -2 2002 3 3 - 2 - -2 -2 2003 1 3 - - -2 - -2 2004 - 1 - - -1 - -1 2005 3 1 1 2 2 -1 1 2006 1 2 - 1 -1 -1 -2 2007 4 2 3 3 2 - 2 2008 1 - 2 5 1 -3 -2 2009 3 3 5 2 - 3 3
30 Tabulka 41: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Pamětice 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Pamětice Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 3 1 4 2 2 2 4 1999 - 6 3 9 -6 -6 -12 2000 3 - 4 2 3 2 5 2001 7 - - 1 7 -1 6 2002 3 5 - 5 -2 -5 -7 2003 - - - 3 - -3 -3 2004 3 1 7 2 2 5 7 2005 5 2 8 2 3 6 9 2006 2 1 5 5 1 - 1 2007 1 - 6 4 1 2 3 2008 1 3 8 5 -2 3 1 2009 6 3 3 4 3 -1 2
Tabulka 42: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Petrov 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Petrov Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 4 3 3 3 1 - 1 1999 3 1 - 3 2 -3 -1 2000 1 - - 3 1 -3 -2 2001 2 4 2 4 -2 -2 -4 2002 3 2 1 - 1 1 2 2003 - 3 1 3 -3 -2 -5 2004 3 3 2 - - 2 2 2005 2 1 2 7 1 -5 -4 2006 - 1 1 - -1 1 - 2007 3 1 - - 2 - 2 2008 2 1 5 2 1 3 4 2009 1 - - - 1 - 1
31 Tabulka 43: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Prostřední Poříčí 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Prostřední Poříčí Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 5 3 4 2 2 2 4 1999 2 4 4 6 -2 -2 -4 2000 2 2 6 8 - -2 -2 2001 4 3 4 4 1 - 1 2002 - 1 2 4 -1 -2 -3 2003 2 4 3 1 -2 2 - 2004 2 3 - 4 -1 -4 -5 2005 1 2 7 6 -1 1 - 2006 2 5 4 3 -3 1 -2 2007 2 2 2 2 - - - 2008 - 3 - 7 -3 -7 -10 2009 5 3 14 2 2 12 14
Tabulka 44: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Roubanina 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Roubanina Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 3 3 4 2 - 2 2 1999 1 1 9 - - 9 9 2000 1 3 1 1 -2 - -2 2001 1 - 6 1 1 5 6 2002 - 1 - 3 -1 -3 -4 2003 3 1 5 3 2 2 4 2004 2 2 1 - - 1 1 2005 2 - 9 1 2 8 10 2006 2 - 4 9 2 -5 -3 2007 2 2 7 8 - -1 -1 2008 - - 1 - - 1 1 2009 - 3 2 1 -3 1 -2
32 Tabulka 45: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Skrchov 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Skrchov Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 3 - 2 - 3 2 5 1999 1 1 4 - - 4 4 2000 1 2 1 2 -1 -1 -2 2001 - 1 - 2 -1 -2 -3 2002 - - - 2 - -2 -2 2003 2 1 - 5 1 -5 -4 2004 - 1 6 2 -1 4 3 2005 - 1 4 5 -1 -1 -2 2006 2 - 5 4 2 1 3 2007 1 1 1 3 - -2 -2 2008 5 3 5 - 2 5 7 2009 1 1 - - - - -
Tabulka 46: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Stvolová 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Stvolová Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 2 1 6 11 1 -5 -4 1999 - 6 1 1 -6 - -6 2000 1 - 4 - 1 4 5 2001 2 3 2 3 -1 -1 -2 2002 1 2 1 4 -1 -3 -4 2003 1 3 2 5 -2 -3 -5 2004 - 3 - - -3 - -3 2005 2 5 2 9 -3 -7 -10 2006 2 4 2 2 -2 - -2 2007 1 1 - 3 - -3 -3 2008 1 3 3 1 -2 2 - 2009 - - 5 1 - 4 4
33 Tabulka 47: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Světlá 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Světlá Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 - 1 - 2 -1 -2 -3 1999 1 - - 4 1 -4 -3 2000 3 3 10 1 - 9 9 2001 2 2 12 2 - 10 10 2002 2 3 12 4 -1 8 7 2003 2 - 6 1 2 5 7 2004 1 2 11 7 -1 4 3 2005 3 5 7 6 -2 1 -1 2006 1 1 3 9 - -6 -6 2007 2 3 11 3 -1 8 7 2008 2 1 4 6 1 -2 -1 2009 1 1 7 - - 7 7
Tabulka 48: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Šebetov 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Šebetov Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 4 14 14 12 -10 2 -8 1999 6 14 32 18 -8 14 6 2000 5 16 31 19 -11 12 1 2001 7 12 17 15 -5 2 -3 2002 5 15 7 15 -10 -8 -18 2003 8 10 16 16 -2 - -2 2004 5 15 20 12 -10 8 -2 2005 8 12 18 22 -4 -4 -8 2006 7 11 35 21 -4 14 10 2007 7 11 33 24 -4 9 5 2008 11 14 37 28 -3 9 6 2009 12 14 13 17 -2 -4 -6
34 Tabulka 49: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Uhřice 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Uhřice Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 2 7 4 8 -5 -4 -9 1999 2 2 4 10 - -6 -6 2000 3 6 1 7 -3 -6 -9 2001 4 5 15 5 -1 10 9 2002 3 4 - 5 -1 -5 -6 2003 2 10 4 10 -8 -6 -14 2004 4 8 4 4 -4 - -4 2005 3 2 3 7 1 -4 -3 2006 1 5 18 5 -4 13 9 2007 4 4 8 14 - -6 -6 2008 1 - 8 3 1 5 6 2009 2 6 2 4 -4 -2 -6
Tabulka 50: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Úsobrno 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Úsobrno Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 8 3 10 12 5 -2 3 1999 3 8 5 9 -5 -4 -9 2000 8 6 9 8 2 1 3 2001 1 7 6 15 -6 -9 -15 2002 6 - 14 9 6 5 11 2003 4 6 14 6 -2 8 6 2004 3 6 4 13 -3 -9 -12 2005 7 5 12 17 2 -5 -3 2006 5 7 6 9 -2 -3 -5 2007 6 2 13 11 4 2 6 2008 4 4 6 10 - -4 -4 2009 2 10 2 10 -8 -8 -16
35 Tabulka 51: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Vanovice 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Vanovice Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 11 6 21 9 5 12 17 1999 4 3 12 20 1 -8 -7 2000 6 6 17 6 - 11 11 2001 6 14 4 16 -8 -12 -20 2002 3 9 7 20 -6 -13 -19 2003 5 8 22 10 -3 12 9 2004 2 10 13 14 -8 -1 -9 2005 3 8 3 5 -5 -2 -7 2006 4 6 12 12 -2 - -2 2007 8 4 15 13 4 2 6 2008 8 9 25 15 -1 10 9 2009 7 7 10 12 - -2 -2
Tabulka 52: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Velké Opatovice 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Velké Opatovice Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 32 45 73 78 -13 -5 -18 1999 41 30 80 86 11 -6 5 2000 38 26 183 82 12 101 113 2001 35 36 79 84 -1 -5 -6 2002 37 38 70 78 -1 -8 -9 2003 43 35 83 86 8 -3 5 2004 34 36 87 99 -2 -12 -14 2005 29 37 72 96 -8 -24 -32 2006 34 41 71 103 -7 -32 -39 2007 29 49 104 104 -20 - -20 2008 60 38 70 82 22 -12 10 2009 43 40 59 65 3 -6 -3
36 Tabulka 53: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Vísky 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Vísky Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 2 1 - 1 1 -1 - 1999 3 7 - 4 -4 -4 -8 2000 1 1 3 3 - - - 2001 5 3 - 3 2 -3 -1 2002 1 1 - 6 - -6 -6 2003 4 2 10 1 2 9 11 2004 2 4 - 2 -2 -2 -4 2005 2 - 3 1 2 2 4 2006 2 2 7 10 - -3 -3 2007 3 2 10 4 1 6 7 2008 5 3 9 2 2 7 9 2009 3 3 1 7 - -6 -6
Tabulka 54: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Vranová 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010
Přírůstek a úbytek obyvatel obce Vranová Přírůstek Přírůstek Přírůstek celkový Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 4 5 27 4 -1 23 22 1999 4 2 9 10 2 -1 1 2000 2 1 11 5 1 6 7 2001 3 3 7 1 - 6 6 2002 3 3 9 5 - 4 4 2003 3 4 11 7 -1 4 3 2004 2 2 9 9 - - - 2005 6 3 10 7 3 3 6 2006 5 4 5 1 1 4 5 2007 2 3 6 15 -1 -9 -10 2008 2 5 2 2 -3 - -3 2009 1 2 11 7 -1 4 3
37 Počet obyvatel na území MAS se s hospodářským rozvojem od 17. stol. trvale zvyšoval, maxima dosáhl ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století. Problematiku obyvatelstva je nutné sledovat v širším politickém, ekonomickém a sociálním kontextu vývoje v posledních letech.
Podstatně se mění charakteristiky demografického vývoje obyvatelstva. Zatímco dříve se zvyšoval počet obyvatel ČR jako celek, budoucí vývojová tendence je opačná. V okrese Blansko od r. 1961 počet obyvatel stagnoval, v období 1990-1991 se snížil o 5%. Vývoj v posledních 10 letech zastavil tendence výrazného ubývání počtu obyvatel, v posledních 2 letech došlo k mírnému nárůstu. Prakticky celých posledních 30 let dochází na území MAS k mírnému snižování počtu obyvatel. Během 90. let došlo sice ke zpomalení tohoto trendu, ale vzhledem k celkovému trendu v rámci ČR nelze očekávat, že by docházelo v příštích letech k markantnímu přírůstku počtu obyvatel.
Všeobecně nepříznivý populační vývoj úzce souvisí s nízkou mírou urbanizace území a velkým počtem malých venkovských obcí. Pro tyto obce je příznačné jak stárnutí a vymírání obyvatelstva (obecný trend ve všech venkovských prostorech v ČR), tak také stěhování venkovského obyvatelstva do měst. Na celém území MAS je však úbytek i nárůst obyvatel rovnoměrný jak v malých obcích, tak ve větších městech.
3.4.2.Národnost, menšiny
Sledování národností a menšin hraje významnou roli na územích, která jsou národnostně a etnicky smíchaná anebo na území hraničních. Data byla zpracována na základě statistických údajů dle sčítání lidu v roce 2001 (zdroj dat ČSÚ 2001).
Tabulky 55,56: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Borotín, Cetkovice 2001
Obyvatelstvo Borotín celkem 438 Obyvatelstvo Cetkovice celkem 718 česká 307 česká 483 moravská 124 moravská 225 slezská slezská z toho 0 z toho 0 národnost slovenská 1 národnost slovenská 0 romská 0 romská 1
38 národnost národnost
polská 0 polská 0 německá 1 německá 0 ukrajinská 0 ukrajinská 0 vietnamská 0 vietnamská 0 Zdroj: ČSÚ, 2010 Tabulky 57,58: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Deštná, Horní Poříčí 2001
Obyvatelstvo Deštná celkem Obyvatelstvo Horní Poříčí 279 239 celkem česká 193 česká 221 moravská 34 moravská 55 slezská slezská z toho 0 z toho 0 národnost slovenská 0 národnost slovenská 1 romská 0 romská 0 polská 0 polská 0 německá 0 německá 0 ukrajinská 0 ukrajinská 1 vietnamská 0 vietnamská 0 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky 59,60: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Horní Smržov, Křetín 2001
Obyvatelstvo Horní Smržov Obyvatelstvo Křetín celkem 502 137 celkem česká 86 česká 366 moravská 49 moravská 131 slezská slezská z toho 1 z toho 0 národnost slovenská 1 národnost slovenská 4 romská 0 romská 0 polská 0 polská 0 německá 0 německá 0 ukrajinská 0 ukrajinská 0 vietnamská 0 vietnamská 0 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky 61,62: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Lazinov, Letovice 2001
39 Obyvatelstvo Lazinov celkem 144 Obyvatelstvo Letovice celkem 6640 česká 112 česká 5214 moravská 30 moravská 1227 slezská slezská z toho 0 z toho 1 národnost slovenská 0 národnost slovenská 29 romská 0 romská 0 polská 0 polská 2 německá 0 německá 1 ukrajinská 2 ukrajinská 12 vietnamská 0 vietnamská 0 Zdroj: ČSÚ, 2010
40 Tabulky 63,64: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Malá Roudka, Míchov 2001
Obyvatelstvo Malá Roudka Obyvatelstvo Míchov celkem 150 203 celkem česká 139 česká 71 moravská 60 moravská 73 slezská slezská z toho 1 z toho 0 národnost slovenská 0 národnost slovenská 5 romská 0 romská 0 polská 0 polská 0 německá 0 německá 0 ukrajinská 0 ukrajinská 0 vietnamská 0 vietnamská 0 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky 65,66: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Pamětice, Petrov 2001
Obyvatelstvo Pamětice celkem 210 Obyvatelstvo Petrov celkem 150 česká 162 česká 107 moravská 47 moravská 40 slezská slezská z toho 0 z toho 0 národnost slovenská 0 národnost slovenská 0 romská 0 romská 0 polská 0 polská 3 německá 0 německá 0 ukrajinská 0 ukrajinská 0 vietnamská 0 vietnamská 0 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky 67,68: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Prostřední Poříčí, Roubanina 2001
Obyvatelstvo Prostřední Poříčí Obyvatelstvo Roubanina 125 274 celkem celkem česká 230 česká 80 moravská 39 moravská 43 slezská slezská z toho 0 z toho 0 národnost slovenská 0 národnost slovenská 0
41 z toho z toho národnost národnost romská 0 romská 0 polská 0 polská 1 německá 00 německá 1 ukrajinská 0 ukrajinská 0 vietnamská 0 vietnamská 0 Zdroj: ČSÚ, 2010
42 Tabulky 69,70: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Skrchov, Stvolová 2001
Obyvatelstvo Skrchov celkem 102 Obyvatelstvo Stvolová celkem 164 česká 72 česká 138 moravská 24 moravská 20 slezská slezská z toho 0 z toho 0 národnost slovenská 0 národnost slovenská 0 romská 0 romská 0 polská 0 polská 0 německá 0 německá 0 ukrajinská 0 ukrajinská 0 vietnamská 0 vietnamská 0 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky 71,72: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Světlá, Šebetov 2001
Obyvatelstvo Světlá celkem 195 Obyvatelstvo Šebetov celkem 936 česká 132 česká 684 moravská 60 moravská 202 slezská slezská z toho 0 z toho 1 národnost slovenská 0 národnost slovenská 14 romská 0 romská 0 polská 0 polská 0 německá 0 německá 1 ukrajinská 0 ukrajinská 0 vietnamská 0 vietnamská 0 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky 73,74: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Uhřice, Úsobrno 2001
Obyvatelstvo Uhřice celkem 305 Obyvatelstvo Úsobrno celkem 467 česká 220 česká 373 moravská 81 moravská 89 slezská slezská z toho 0 z toho 0 národnost slovenská 1 národnost slovenská 0
43 z toho z toho národnost národnost romská 1 romská 0 polská 0 polská 0 německá 0 německá 0 ukrajinská 0 ukrajinská 0 vietnamská 0 vietnamská 0 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky 75,76: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Vanovice, Velké Opatovice 2001
Obyvatelstvo Vanovice celkem Obyvatelstvo Velké Opatovice 4192 570 celkem česká 405 česká 3408 moravská 151 moravská 606 slezská slezská z toho 0 z toho 0 národnost slovenská 8 národnost slovenská 29 romská 1 romská 0 polská 0 polská 2 německá 0 německá 8 ukrajinská 1 ukrajinská 8 vietnamská 0 vietnamská 0 Zdroj: ČSÚ, 2010 Tabulky 77,78: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Vísky, Vranová 2001
Obyvatelstvo Vísky celkem 222 Obyvatelstvo Vranová celkem 321 česká 148 česká 216 moravská 73 moravská 90 slezská slezská z toho 0 z toho 1 národnost slovenská 0 národnost slovenská 7 romská 0 romská 0 polská 0 polská 0 německá 0 německá 0 ukrajinská 0 ukrajinská 0 vietnamská 0 vietnamská 0 Zdroj: ČSÚ, 2010
Graf 2: Celkový stav národností na území MAS Partnerství venkova v roce 2001 Zdroj: ČSÚ, 2010
44 Graf 3: Počet osob hlásících se k jiné národnosti, než české nebo moravské v MAS Partnerství venkova v roce 2001
Zdroj: ČSÚ, 2010
Z uvedených údajů je zřejmé, že území Letovicka a území Malé Hané nepatří v rámci ČR k územím hraničním ani územím vyznačujícím se výrazně osídleným etnickými menšinami. Na území MAS Partnerství venkova se hlásí pouze 0,88% obyvatel z celkového počtu 17 292, kteří se v roce 20001 přihlásili k nějaké jiné národnosti, než české a moravské. Největší zastoupení tvoří národnost česká (78,46%) a dále moravská (20,66%). Pouze 5 osob se
45 přihlásilo k národnosti slezské, 100 osob k národnosti slovenské, 3 obyvatelé k národnosti romské, 8 osob k národnosti polské, 12 k německé, 24 k národnosti ukrajinské a k vietnamské národnosti se nepřihlásil nikdo. Necelých 500 osob se nepřihlásilo k národnosti žádné.
3.4.3.Náboženství
Jihomoravský kraj je všeobecně v rámci České republiky považován za lokalitu s vysokým významem náboženství a historií tradic pro obyvatele. Oba svazky obcí MAS Partnerství venkova patří sice k nejsevernějším mikroregionům jihomoravského kraje, víra je však přesto velice silným aspektem pro obyvatele. Tuto skutečnost můžeme pozorovat zejména v menších obcích, naopak ve městech, kde je již atmosféra daleko méně osobní, se nachází mnohem více osob bez vyznání. Také proto byly statistiky v oblasti náboženství pojmuty jak ve vztahu k zastoupení obyvatel v jednotlivých obcí MAS, tak k věkové struktuře celého okresu Blansko, stejně jako k mužskému a ženskému pohlaví v okrese Blansko. Tyto aspekty jsou v praxi velmi kombinovány. Zdrojem všech údajů jsou data ČSÚ. Tab. 79,80: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Borotín, Cetkovice 2001Zdroj: ČSÚ, 2010 Obyvatelstvo Cetkovice celkem 718 Obyvatelstvo Borotín celkem 438 Věřící 525 Věřící 228 církev římskokatolická 496 církev římskokatolická 194 církev českosl. husitská 0 církev českosl. husitská 0 z toho českobratrská církev evangel. 23 z toho českobratrská církev evangel. 32 pravoslavná církev 0 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 1 Jehovovi Bez vyznání 146 Bez vyznání 169 Nezjištěné vyznání 64 Nezjištěné vyznání 24 Tab. 81,82: Obyvatelstvo podle
Obyvatelstvo celkem 239 Obyvatelstvo celkem 279 Věřící 139 Věřící 207 církev římskokatolická 118 církev římskokatolická 198 církev českosl. husitská 0 církev českosl. husitská 0 z toho českobratrská církev evangel. 15 z toho českobratrská církev evangel. 4 pravoslavná církev 0 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 0 Jehovovi Bez vyznání 43 Bez vyznání 68 Nezjištěné vyznání 29 Nezjištěné vyznání 32 náboženského vyznání v obci Deštná, Horní Poříčí 2001 Zdroj: ČSÚ, 2010 46 Tab. 83,84: Obyvatelstvo podle Obyvatelstvo Horní Smržov celkem 137 Obyvatelstvo Křetín celkem 502 Věřící 100 Věřící 366 z toho církev římskokatolická 42 z toho církev římskokatolická 357 církev českosl. husitská 0 církev českosl. husitská 0 českobratrská církev evangel. 31 českobratrská církev evangel. 8 pravoslavná církev 0 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 0 Jehovovi Bez vyznání 81 Bez vyznání 20 Nezjištěné vyznání 55 Nezjištěné vyznání 17 náboženského vyznání v obci Horní Smržov, Křetín 2001
Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky 85,86: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Lazinov, Letovice 2001
Obyvatelstvo Lazinov celkem 144 Obyvatelstvo Letovice celkem 6640 Věřící 60 Věřící 3675 církev římskokatolická 57 církev římskokatolická 3134 církev českosl. husitská 0 církev českosl. husitská 15 z toho českobratrská církev evangel. 0 z toho českobratrská církev evangel. 241 pravoslavná církev 2 pravoslavná církev 5 Nábož. společn. Svědk. 0 Nábož. společn. Svědk. 4 Jehovovi Jehovovi Bez vyznání 66 Bez vyznání 2219 Nezjištěné vyznání 18 Nezjištěné vyznání 746
Zdroj: ČSÚ, 2010
Obyvatelstvo Malá Roudka celkem 203 Obyvatelstvo Míchov celkem 150 Věřící 115 Věřící 85 církev římskokatolická 102 církev římskokatolická 63 církev českosl. husitská 1 církev českosl. husitská 0 z toho z toho českobratrská církev evangel. 10 47 českobratrská církev evangel. 22 pravoslavná církev 0 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 0 Jehovovi Bez vyznání 65 Bez vyznání 40 Nezjištěné vyznání 0 Nezjištěné vyznání 48 Tab. 87,88: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Malá Roudka, Míchov 2001
Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky 89,90: Obyvatelstvo podle Obyvatelstvo Pamětice celkem 210 Obyvatelstvo Petrov celkem 125 Věřící 182 Věřící 107 z toho církev římskokatolická 176 z toho církev římskokatolická 71 církev českosl. husitská 0 církev českosl. husitská 0 českobratrská církev evangel. 4 českobratrská církev evangel. 7 pravoslavná církev 0 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 0 Jehovovi Bez vyznání 15 Bez vyznání 20 Nezjištěné vyznání 3 Nezjištěné vyznání 8 náboženského vyznání v obci Pamětice, Petrov 2001
Zdroj: ČSÚ, 2010Tab. 91,92: Obyvatelstvo podle náb. vyznání v obci Prostřední Poříčí, Roubanina 2001 Zdroj: ČSÚ, 2010
Obyvatelstvo Prostřední Poříčí 274 Obyvatelstvo Roubanina celkem 125 celkem Věřící 221 Věřící 107 církev římskokatolická 214 církev římskokatolická 71 církev českosl. husitská 0 církev českosl. husitská 0 z toho českobratrská církev evangel. 1 z toho českobratrská církev evangel. 7 pravoslavná církev 0 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 0 Jehovovi Bez vyznání 15 Bez vyznání 15 Nezjištěné vyznání 3 Nezjištěné vyznání 38
Obyvatelstvo Skrchov celkem 102 Obyvatelstvo Stvolová celkem 164 Věřící 69 48Věřící 78 církev římskokatolická 53 církev římskokatolická 69 církev českosl. husitská 0 církev českosl. husitská 0 z toho z toho českobratrská církev evangel. 16 českobratrská církev evangel. 6 pravoslavná církev 0 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 0 Jehovovi Bez vyznání 49 Bez vyznání 20 Nezjištěné vyznání 37 Nezjištěné vyznání 13 Tabulky 93,94: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Skrchov, Stvolová 2001Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky 95,96: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Světlá, Šebetov 2001
Obyvatelstvo Světlá celkem 195 Obyvatelstvo Šebetov celkem 936 Věřící 111 Věřící 429 z toho církev římskokatolická 77 z toho církev římskokatolická 391 církev českosl. husitská 0 církev českosl. husitská 1 českobratrská církev evangel. 28 českobratrská církev evangel. 12 pravoslavná církev 0 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 8 Jehovovi Bez vyznání 337 Bez vyznání 54 Nezjištěné vyznání 170 Nezjištěné vyznání 20 Zdroj: ČSÚ, 2010 Tabulky 97,98: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Uhřice, Úsobrno 2001 Zdroj: ČSÚ, 2010 Obyvatelstvo Uhřice celkem 305 Obyvatelstvo Úsobrno celkem 467 Věřící 204 Věřící 264 církev římskokatolická 161 církev římskokatolická 241 církev českosl. husitská 0 církev českosl. husitská 0 z toho českobratrská církev evangel. 33 z toho českobratrská církev evangel. 3 pravoslavná církev 0 pravoslavná církev 1 Nábož. společn. Svědk. 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 0 Jehovovi Bez vyznání 139 Bez vyznání 73 Nezjištěné vyznání 64 Nezjištěné vyznání 28
Tabulky 99,100: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Vanovice, Velké Opatovice 2001Zdroj: ČSÚ, 2010
Obyvatelstvo Vanovice celkem 570 Obyvatelstvo Velké Opatovice celkem 4192 Věřící 297 Věřící 1773 církev římskokatolická 138 církev římskokatolická 1583 církev českosl. husitská 0 církev českosl. husitská 15 z toho z toho českobratrská církev evangel. 155 českobratrská církev evangel. 81 pravoslavná církev 0 pravoslavná církev 4 Nábož. společn. Svědk. 10 Nábož. společn. Svědk. 0 49 Jehovovi Jehovovi Bez vyznání 209 Bez vyznání 1829 Nezjištěné vyznání 64 Nezjištěné vyznání 590 Tabulky 101,102: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Vísky, Vranová 2001
Obyvatelstvo Vísky celkem 222 Obyvatelstvo Vranová celkem 321 Věřící 170 Věřící 207 z toho církev římskokatolická 131 z toho církev římskokatolická 195 církev českosl. husitská 0 církev českosl. husitská 0 českobratrská církev evangel. 32 českobratrská církev evangel. 1 pravoslavná církev 0 pravoslavná církev 2 Nábož. společn. Svědk. 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 0 Jehovovi Bez vyznání 89 Bez vyznání 40 Nezjištěné vyznání 25 Nezjištěné vyznání 12 Zdroj: ČSÚ, 2010
Graf 4: Celkový stav náboženství na území MAS Partnerství venkova v roce 2001 Zdroj: ČSÚ, 2010
Graf 5: Rozložení typů náboženství na území MAS Partnerství venkova v roce 2001 Zdroj: ČSÚ, 2010
50 Tabulka 103: Rozložení náboženského vyznání obyvatel v okrese Blansko k datu sčítání obyvatel v roce 2001celkem Zdroj: ČSÚ, 2010
z toho
Nábože Věková Českob Pravosl nská Církev struktura/ Celkem Věřící Bez Nezjišt Církev Církev ratrská avná spol. Adventi % zastoupení vyznání ěno římskok čsl. církev církev v Svědko stů atolická husitská evangel. českých vé sedméh zemích Jehovov o dne i Obyvatelstvo celkem
Celkem 107 70253 636 48 311 461 1 761 83 129 125 42 31311753
0 - 14 17 945 6 857 6 225 24 165 10 18 30 8 596 2492 % 16,66 12,78 12,88 5 9 12 14 24 20,31 21,2 15 - 19 7 482 2 783 2 486 15 80 4 13 10 3 863 836 % 6,94 5,18 5,14 3 4 4 10 8 9,13 7,11 20 - 24 8 947 3 179 2 802 17 90 5 15 12 4 836 932 % 8,30 5,92 5,80 3 5 6 11 9 11,42 7,93 25 - 29 9 176 3 338 2 963 10 84 16 13 13 4 756 1082 % 8,52 6,22 6,13 2 4 19 10 10 11,24 9,20 30 - 34 7 015 2 673 2 360 12 70 6 12 5 3 497 845 % 6,51 4,98 4,88 2 3 7 9 4 8,26 7,19 51 35 - 39 6 968 2 805 2 485 18 91 6 12 8 3 357 806 % 6,46 5,23 5,14 4 5 7 9 4 7,93 6,86 40 - 44 7 103 3 078 2 729 24 100 8 10 4 3 229 796 % 6,59 5,73 5,64 5 5 9 7 3 7,63 6,77 45 - 49 8 082 3 666 3 254 24 136 6 8 9 3 489 927 % 7,50 6,83 6,73 5 7 7 6 7 8,24 7,88 50 - 54 7 962 4 446 3 969 42 175 8 8 8 2 580 936 % 7,39 8,29 8,21 9 10 9 6 6 6,09 7,96 55 - 59 6 643 4 533 4 118 38 160 5 4 6 1 413 697 % 6,16 8,45 8,52 8 9 6 3 4 3,33 5,93 60 - 64 5 174 4 006 3 677 44 135 1 4 4 770 398 % 4,80 7,46 7,61 9 7 1 3 3 1,82 3,38 65 - 69 4 812 3 837 3 563 45 130 1 2 3 657 318 % 4,46 7,15 7,37 9 7 1 2 2 1,55 2,70 70 - 74 4 440 3 567 3 253 57 136 2 2 6 589 284 % 4,12 6,65 6,73 12 7 2 2 4 1,39 2,41 75 - 79 3 255 2 651 2 402 55 115 1 6 3 402 202 % 3,02 4,94 4,97 11 6 1 4 3 0,95 1,72 80 a více 2 684 2 209 2 018 36 94 4 2 4 277 198 % 2,49 4,11 4,17 8 5 4 2 3 0,65 1,68 nezjištěno 14 8 7 - - - - - 2 4 % 0,01 0,01 0,01 0 0 0 0 0 0 0,03
Tabulka 104: Rozložení náboženského vyznání obyvatel v okrese Blansko k datu sčítání obyvatel v roce 2001 (muži) Zdroj: ČSÚ, 2010
z toho Prav oslav Nábože Věková Českob ná nská Církev struktura/ Celkem Věřící Círke Církev círke spol. Adventi Nezjišt ratrská ěno % zastoupení v čsl. církev v v Svědko stů říms husitská evangel. český vé sedméh kokat ch Jehovov o dne Bez olick zemíc i vyznán á h í Muži Celkem 52 78624 137 21 706 200 776 35 48 58 22 564 6085
0 - 14 9 166 3 434 3 112 16 75 7 9 12 4 407 1325 % 17,36 12,97 14,34 8 9 20 18 20,7 19,53 21,74 15 - 19 3 808 1 343 1 212 3 34 3 5 8 2 032 433 % 7,21 5,56 5,58 1 4 8 10,4 13,79 9 7,11 20 - 24 4 560 1 524 1 340 10 44 1 4 6 2 591 445 % 8,63 6,31 6,17 5 5 2 8,3 10,3 11,48 7,31 25 - 29 4 776 1 632 1 439 8 38 5 6 6 2 558 586 % 9,04 6,76 6,63 4 5 14 12,5 10,3 11,33 9,63 30 - 34 3 619 1 331 1 186 5 30 4 5 3 1 834 454 % 6,85 5,15 5,46 2 3,8 11 10,4 5,15 8,12 7,46 35 - 39 3 657 1 407 1 246 14 45 1 4 4 1 829 421 % 6,92 5,83 5,74 7 5 2 8,3 6,89 8,1 6,91 40 - 44 3 654 1 465 1 307 8 47 2 5 1 1 759 430
52 % 6,92 6,07 6,02 4 5 5 10,4 1,7 7,79 7,06 45 - 49 4 024 1 612 1 418 14 62 2 3 4 1 908 504 % 7,62 6,68 6,53 7 8 5 6,25 6,8 8,45 8,28 50 - 54 3 980 2 058 1 813 17 93 3 5 6 1 452 470 % 7,54 8,52 8,35 8 12 5 10,4 10,2 6,43 7,72 55 - 59 3 209 2 060 1 879 13 70 2 - 2 778 371 % 6,07 8,53 8,65 6 9 5 0 3,4 3,44 6,09 60 - 64 2 383 1 750 1 608 19 51 1 1 2 426 207 % 4,51 7,25 7,41 9 6 2 2 3,4 1,88 3,40 65 - 69 2 123 1 602 1 484 21 56 1 - 1 350 171 % 4,02 6,63 6,83 10 7 2 0 1,7 1,55 2,81 70 - 74 1 806 1 366 1 252 19 59 1 - 2 323 117 % 3,41 5,66 5,76 9 7,6 2 0 3,4 1,43 1,92 75 - 79 1 193 912 827 20 39 1 1 1 195 86 % 2,26 3,77 3,81 10 5 2 2 1,7 0,86 1,41 80 a více 818 635 578 13 33 1 - - 121 62 % 1,54 2,63 2,66 6 4,2 2 0 0 0,53 1,01 nezjištěno 10 6 5 - - - - - 1 3 % 0,01 0,02 0,02 0 0 0 0 0 0 0,05
Tabulka 105: Rozložení náboženského vyznání obyvatel v okrese Blansko k datu sčítání obyvatel v roce 2001 (ženy )
z toho Prav oslav Nábože Věková Českob ná nská Církev Círke Církev círke spol. Adventi Nezjišt struktura/ % Celkem Věřící ratrská ěno zastoupení v čsl. církev v v Svědko stů říms husitská evangel. český vé sedméh kokat ch Jehovov o dne Bez olick zemíc i vyzn á h ání Ženy Celkem 54 91629 499 26 605 261 985 48 81 67 19 749 5668
0 - 14 8 779 3 423 3 113 8 90 3 9 18 4 189 1167 % 15,98 11,60 11,70 3,06 9,13 6,25 11,11 26,86 21,21 20,58 15 - 19 3 674 1 440 1 274 12 46 1 8 2 1 831 403 % 6,69 4,88 4,78 4,59 4,67 2,08 9,87 2,98 9,27 7,1 20 - 24 4 387 1 655 1 462 7 46 4 11 6 2 245 487 % 7,98 5,361 5,49 2,68 4,67 8,33 13,58 8,95 11,36 8,58 25 - 29 4 400 1 706 1 524 2 46 11 7 7 2 198 496 % 8,01 5,78 5,73 0,76 4,67 22,91 8,64 10,44 11,12 8,74 30 - 34 3 396 1 342 1 174 7 40 2 7 2 1 663 391 % 6,18 4,54 4,41 2,68 4,06 4,16 8,64 2,98 8,42 6,89 35 - 39 3 311 1 398 1 239 4 46 5 8 4 1 528 385 % 6,02 4,73 4,66 1,52 4,67 11,11 9,87 5,99 7,73 6,79 53 40 - 44 3 449 1 613 1 422 16 53 6 5 3 1 470 366 % 6,28 2,71 5,34 6,13 5,38 12,49 6,17 4,47 7,44 6,45 45 - 49 4 058 2 054 1 836 10 74 4 5 5 1 581 423 % 7,39 6,96 6,90 3,83 7,51 8,33 6,17 7,46 8,00 7,46 50 - 54 3 982 2 388 2 156 25 82 5 3 2 1 128 466 % 7,25 8,09 8,10 9,57 8,32 11,11 3,70 2,98 5,71 8,21 55 - 59 3 434 2 473 2 239 25 90 3 4 4 635 326 % 6,25 8,38 8,41 9,57 9,13 6,25 4,93 5,99 3,21 5,75 60 - 64 2 791 2 256 2 069 25 84 - 3 2 344 191 % 5,08 7,64 7,77 9,57 8,52 0 3,70 2,98 1,74 3,36 65 - 69 2 689 2 235 2 079 24 74 - 2 2 307 147 % 4,89 7,57 7,81 9,57 7,51 0 2,47 2,98 1,55 2,59 70 - 74 2 634 2 201 2 001 38 77 1 2 4 266 167 % 4,80 7,46 7,52 14,55 7,81 2,08 2,47 5,99 1,34 2,94 75 - 79 2 062 1 739 1 575 35 76 - 5 2 207 116 % 3,75 5,89 5,92 13,4 7,71 0 6,17 2,98 1,04 2,04 80 a více 1 866 1 574 1 440 23 61 3 2 4 156 136 % 3,39 5,33 5,41 8,81 6,19 6,25 2,47 5,99 0,78 2,39 nezjištěno 4 2 2 - - - - - 1 1 % 0,01 0 0 0 0 0 0 0 0 0,01
Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 106: Rozložení obyvatelstva podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví obyvatel v okrese Blansko k datu sčítání obyvatel v roce 2001 o z toho Nábože Českobr Pravosla nská Církev Věková Církev Církev vná spol. Advent Bez struktura Celkem Věřící atrská vyznání Nezjištěno římskok čsl. církev církev v Svědko istů atolická husitská evangel. českých vé sedméh zemích Jehovo o dne vi Obyvatelstvo celkem 11753 Celkem 107 702 53 636 48 311 461 1 761 83 129 125 42 313 0 - 14 17 945 6 857 6 225 24 165 10 18 30 8 596 2492 15 - 19 7 482 2 783 2 486 15 80 4 13 10 3 863 836 20 - 24 8 947 3 179 2 802 17 90 5 15 12 4 836 932 25 - 29 9 176 3 338 2 963 10 84 16 13 13 4 756 1082 30 - 34 7 015 2 673 2 360 12 70 6 12 5 3 497 845 35 - 39 6 968 2 805 2 485 18 91 6 12 8 3 357 806 40 - 44 7 103 3 078 2 729 24 100 8 10 4 3 229 796 45 - 49 8 082 3 666 3 254 24 136 6 8 9 3 489 927 50 - 54 7 962 4 446 3 969 42 175 8 8 8 2 580 936 55 - 59 6 643 4 533 4 118 38 160 5 4 6 1 413 697 60 - 64 5 174 4 006 3 677 44 135 1 4 4 770 398 65 - 69 4 812 3 837 3 563 45 130 1 2 3 657 318
54 70 - 74 4 440 3 567 3 253 57 136 2 2 6 589 284 75 - 79 3 255 2 651 2 402 55 115 1 6 3 402 202 80 a více 2 684 2 209 2 018 36 94 4 2 4 277 198 nezjištěno 14 8 7 - - - - - 2 4 Muži 6085 Celkem 52 786 24 137 21 706 200 776 35 48 58 22 564 0 - 14 9 166 3 434 3 112 16 75 7 9 12 4 407 1325 15 - 19 3 808 1 343 1 212 3 34 3 5 8 2 032 433 20 - 24 4 560 1 524 1 340 10 44 1 4 6 2 591 445 25 - 29 4 776 1 632 1 439 8 38 5 6 6 2 558 586 30 - 34 3 619 1 331 1 186 5 30 4 5 3 1 834 454 35 - 39 3 657 1 407 1 246 14 45 1 4 4 1 829 421 40 - 44 3 654 1 465 1 307 8 47 2 5 1 1 759 430 45 - 49 4 024 1 612 1 418 14 62 2 3 4 1 908 504 50 - 54 3 980 2 058 1 813 17 93 3 5 6 1 452 470 55 - 59 3 209 2 060 1 879 13 70 2 - 2 778 371 60 - 64 2 383 1 750 1 608 19 51 1 1 2 426 207 65 - 69 2 123 1 602 1 484 21 56 1 - 1 350 171 70 - 74 1 806 1 366 1 252 19 59 1 - 2 323 117 75 - 79 1 193 912 827 20 39 1 1 1 195 86 80 a více 818 635 578 13 33 1 - - 121 62 nezjištěno 10 6 5 - - - - - 1 3 Ženy 5668 Celkem 54 916 29 499 26 605 261 985 48 81 67 19 749 0 - 14 8 779 3 423 3 113 8 90 3 9 18 4 189 1167 15 - 19 3 674 1 440 1 274 12 46 1 8 2 1 831 403 20 - 24 4 387 1 655 1 462 7 46 4 11 6 2 245 487 25 - 29 4 400 1 706 1 524 2 46 11 7 7 2 198 496 30 - 34 3 396 1 342 1 174 7 40 2 7 2 1 663 391 35 - 39 3 311 1 398 1 239 4 46 5 8 4 1 528 385 40 - 44 3 449 1 613 1 422 16 53 6 5 3 1 470 366 45 - 49 4 058 2 054 1 836 10 74 4 5 5 1 581 423 50 - 54 3 982 2 388 2 156 25 82 5 3 2 1 128 466 55 - 59 3 434 2 473 2 239 25 90 3 4 4 635 326 60 - 64 2 791 2 256 2 069 25 84 - 3 2 344 191 65 - 69 2 689 2 235 2 079 24 74 - 2 2 307 147 70 - 74 2 634 2 201 2 001 38 77 1 2 4 266 167 75 - 79 2 062 1 739 1 575 35 76 - 5 2 207 116 80 a více 1 866 1 574 1 440 23 61 3 2 4 156 136 nezjištěno 4 2 2 - - - - - 1 1 Zdroj: ČSÚ, 2010
3.4.4.Vzdělání
Tabulky: 107, 108 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Borotín, Cetkovice 200Zdroj: ČSÚ, 2010
Obyvatelstvo Borotína 15leté a starší 354 Obyvatelstvo Cetkovic 15leté a starší 576 bez vzdělání 0 bez vzdělání 0 v tom základní vč. neukončeného 84 v tom základní vč. neukončeného 124 podle vyučení a stř. odborné bez mat. 169 podle vyučení a stř. odborné bez mat. 262 stupně stupně úplné střední s maturitou 74 vzdělání vzdělání úplné střední s maturitou 132 vyšší odborné a nástavbové 12 vyšší odborné a nástavbové 16 55 vysokoškolské 13 vysokoškolské 35 nezjištěné vzdělání 2 nezjištěné vzdělání 7 Tabulky: 109, 110 Obyvatelstvo podle Obyvatelstvo Deštné 15leté a starší 195 bez vzdělání 0 Obyvatelstvo Horního Poříčí 15leté a starší 226 v tom základní vč. neukončeného 51 bez vzdělání 0 podle vyučení a stř. odborné bez mat. 108 v tom základní vč. neukončeného 51 stupně podle úplné střední s maturitou 23 vyučení a stř. odborné bez mat. 118 vzdělání stupně vyšší odborné a nástavbové 3 vzdělání úplné střední s maturitou 43 vysokoškolské 4 vyšší odborné a nástavbové 8 nezjištěné vzdělání 6 vysokoškolské 3 nezjištěné vzdělání 3 stupně vzdělání Deštná, Horní Poříčí 2001Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky: 111, 112 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Horní Smržov, Křetín 2001Zdroj: ČSÚ, 2010 Obyvatelstvo Křetína 15leté a starší 429 bez vzdělání 0 v tom základní vč. neukončeného 102 podle vyučení a stř. odborné bez mat. 204 stupně vzdělání úplné střední s maturitou 80 vyšší odborné a nástavbové 15 vysokoškolské 18 nezjištěné vzdělání 10
Obyvatelstvo Horního Smržova 15leté a 102 starší bez vzdělání 0 v tom základní vč. neukončeného 33 podle stupně vyučení a stř. odborné bez mat. 47 vzdělání úplné střední s maturitou 15 vyšší odborné a nástavbové 4 vysokoškolské 3 nezjištěné vzdělání 0 Tabulky: 113, 114 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Lazinov, Letovice 2001
Obyvatelstvo Lazinova15leté a starší 121 Obyvatelstvo Letovic 15leté a starší 5516 bez vzdělání 0 bez vzdělání 12 v tom základní vč. neukončeného 25 v tom základní vč. neukončeného 1141 podle 56 podle vyučení a stř. odborné bez mat. 51 vyučení a stř. odborné bez mat. 2363 stupně stupně úplné střední s maturitou 1359 vzdělání úplné střední s maturitou 33 vzdělání vyšší odborné a nástavbové 5 vyšší odborné a nástavbové 216 vysokoškolské 7 vysokoškolské 387 nezjištěné vzdělání 0 nezjištěné vzdělání 38 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky: 115, 116 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Malá Roudka, Míchov 2001
Obyvatelstvo Malé Roudky 15leté a starší 172 Obyvatelstvo Míchova 15leté a starší 125 bez vzdělání 1 bez vzdělání 2 v tom základní vč. neukončeného 49 v tom základní vč. neukončeného 28 podle vyučení a stř. odborné bez mat. 87 podle vyučení a stř. odborné bez mat. 54 stupně stupně úplné střední s maturitou 26 vzdělání vzdělání úplné střední s maturitou 27 vyšší odborné a nástavbové 2 vyšší odborné a nástavbové 6 vysokoškolské 3 vysokoškolské 7 nezjištěné vzdělání 4 nezjištěné vzdělání 1
Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky: 117, 118 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Pamětice, Petrov 2001
Obyvatelstvo Pamětic 15leté a starší 171Obyvatelstvo Petrova 15leté a starší 124 bez vzdělání 0 bez vzdělání 1 v tom základní vč. neukončeného 54v tom základní vč. neukončeného 44 podle vyučení a stř. odborné bez mat. 80podle vyučení a stř. odborné bez mat. 52 stupně stupně úplné střední s maturitou 32 vzdělání vzdělání úplné střední s maturitou 22 vyšší odborné a nástavbové 1 vyšší odborné a nástavbové 2 vysokoškolské 3 vysokoškolské 3 nezjištěné vzdělání 1 nezjištěné vzdělání 0
Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky:119,120 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Prostřední Poříčí, Roubanina 2001
Obyvatelstvo Prostředního Poříčí 15leté a starší 214 Obyvatelstvo Roubaniny 15leté a starší 90 bez vzdělání 0 bez vzdělání 1 v tom základní vč. neukončeného 72 v tom základní vč. neukončeného 27 podle vyučení a stř. odborné bez mat. 100 podle vyučení a stř. odborné bez mat. 42 stupně stupně úplné střední s maturitou 35 vzdělání vzdělání úplné střední s maturitou 13 vyšší odborné a nástavbové 3 vyšší odborné a nástavbové 3 vysokoškolské 4 vysokoškolské 4 nezjištěné vzdělání 0 nezjištěné vzdělání 0
Zdroj: ČSÚ, 2010 Tabulky: 121, 122 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Skrchov, Stvolová 2001
Obyvatelstvo Skrchova 15leté a starší 81 Obyvatelstvo Stvolové 15leté a starší 136 v tom bez vzdělání 57 0 v tom bez vzdělání 0 podle základní vč. neukončeného 20 podle základní vč. neukončeného 37 stupně stupně vyučení a stř. odborné bez mat. 33 vyučení a stř. odborné bez mat. 58 vzdělání vzdělání úplné střední s maturitou 18 úplné střední s maturitou 27 vyšší odborné a nástavbové 3 vyšší odborné a nástavbové 5 vysokoškolské 7 vysokoškolské 5 nezjištěné vzdělání 0 nezjištěné vzdělání 4 Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky: 123, 124 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Světlá, Šebetov 2001
Obyvatelstvo Světlé 15leté a starší 158 Obyvatelstvo Šebetova 15leté a starší 795 v tom bez vzdělání 0 v tom bez vzdělání 135 podle základní vč. neukončeného 44 podle základní vč. neukončeného 201 stupně vyučení a stř. odborné bez mat. 72 stupně vyučení a stř. odborné bez mat. 291 vzdělání vzdělání úplné střední s maturitou 30 úplné střední s maturitou 116 vyšší odborné a nástavbové 2 vyšší odborné a nástavbové 23 vysokoškolské 9 vysokoškolské 22 nezjištěné vzdělání 1 nezjištěné vzdělání 7
Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky: 125, 126 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Uhřice, Úsobrno 2001
Obyvatelstvo Uhřic 15leté a starší 255 Obyvatelstvo Úsobrna 15leté a starší 398 v tom bez vzdělání 1 v tom bez vzdělání 2 podle základní vč. neukončeného 74 podle základní vč. neukončeného 116 stupně vyučení a stř. odborné bez mat. 100 stupně vyučení a stř. odborné bez mat. 178 vzdělání vzdělání úplné střední s maturitou 60 úplné střední s maturitou 82 vyšší odborné a nástavbové 7 vyšší odborné a nástavbové 9 vysokoškolské 12 vysokoškolské 10 nezjištěné vzdělání 1 nezjištěné vzdělání 1
Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulky: 127, 128 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Vanovice, Velké Opatovice 2001
Obyvatelstvo Vanovic 15leté a starší 467 Obyvatelstvo Velkých Opatovic 15leté a starší 3445 v tom bez vzdělání 2 v tom bez vzdělání 80 podle základní vč. neukončeného 131 podle základní vč. neukončeného 880 stupně stupně vyučení a stř. odborné bez mat. 213 vyučení a stř. odborné bez mat. 1432 vzdělání vzdělání úplné střední s maturitou 88 úplné střední s maturitou 722 vyšší odborné a nástavbové 15 vyšší odborné a nástavbové 107 vysokoškolské 17 vysokoškolské 180 nezjištěné vzdělání 1 nezjištěné vzdělání 44
Zdroj: ČSÚ, 2010
Obyvatelstvo Vísek 15leté a starší 184 Obyvatelstvo Vranové 15leté a starší 261 v tom bez vzdělání 0 v tom bez vzdělání 0 podle základní vč. neukončeného 58 46 podle základní vč. neukončeného 52 stupně stupně vyučení a stř. odborné bez mat. 85 vyučení a stř. odborné bez mat. 107 vzdělání vzdělání úplné střední s maturitou 38 úplné střední s maturitou 71 vyšší odborné a nástavbové 3 vyšší odborné a nástavbové 13 vysokoškolské 12 vysokoškolské 17 nezjištěné vzdělání 0 nezjištěné vzdělání 1 Tabulky:129,130 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Vísky, Vranová 2001Zdroj: ČSÚ, 2010 Graf 6: Stav vzdělanosti na území MAS Partnerství venkova 2001, Zdroj: ČSÚ, 2010
Graf 7: Zastoupení vzdělanosti na území okresu Blansko v roce 2001, Zdroj: ČSÚ, 2010
Tabulka 131: Rozdělení obyvatelstvo podle pohlaví a stupně vzdělání 1991, 2001, okres Blansko, Zdroj: ČSÚ, 2010
59 1991 200 celkem muži ženy celkem muži ženy Počet Obyvatelstvo celkem 84 782 41 041 43 741 89 757 43 620 46 137 v tom vzdělání: základní včetně neukončeného 20 190 9 070 19 120 20 050 6 061 13 989 vyučení bez maturity 29 901 18 856 11 045 2 796 12 638 8 158 střední odborné bez maturity 4 182 1 763 2 419 17 049 9 740 7 309 vyučení s maturitou 1 145 866 279 1 278 853 425 úplné střední všeobecné s maturitou 20 912 1 067 1 845 4 062 1 432 2 630 úplné střední odborné s maturitou 13 430 6 314 116 16 117 7 346 8 771 nástavbové studium . . . 1 925 682 1 243 vyšší odborné 121 70 51 1 037 487 550 vysokoškolské 4 427 2 873 1 554 6 286 3 761 2 525 v tom: univerzitní 1 845 758 1 087 2 638 967 1 671 technické 1 605 1 413 192 2 056 1 799 257 ekonomické 199 114 85 721 410 311 zemědělské a veterinární 647 482 165 536 400 136 umělecké 20 13 7 40 22 18 ostatní 111 93 18 295 163 132 z toho bakalářské . . 367 176 191 vědecká příprava . . . 145 129 16 bez vzdělání 384 126 258 366 145 221 nezjištěno 90 36 54 646 346 300 v % Obyvatelstvo celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 v tom vzdělání: základní včetně neukončeného 33,3 22,1 3,7 22,3 13,9 30,3 vyučení bez maturity 35,3 45,9 25,3 23,2 29,0 17,7 střední odborné bez maturity 4,9 4,3 5,5 19,0 22,3 15,8 vyučení s maturitou 1,4 2,1 0,6 1,4 2,0 0,9 úplné střední všeobecné s maturitou 3,4 2,6 4,2 4,5 3,3 5,7 úplné střední odborn s matur tou 15,8 15,4 16,3 18,0 16,8 19,0 nástavbové studium . . . 2,1 1,6 2,7 vyšší odborné 0,1 0,2 0,1 1,2 1,1 1,2 vysokoškolské 5,2 7,0 3,6 7,0 8,6 5,5 v tom: univerzitní 41,7 26,4 70,0 42,0 25,7 66,2 technické 36,2 49,2 12,3 32,7 47,8 10,2 ekonomické 4,5 4,0 5,5 11,5 10,9 12,3 zem60ědělské a veterinární 14,6 16,8 10,6 8,5 10,6 5,4 umělecké 0,4 0,4 0,4 0,6 0, 0,7 ostatní 2,6 3,2 1,2 4,7 4,3 5,2 z toho bakalářské . . . 0,4 0,4 0,4 vědecká příprava . . . 0,2 0,3 0,0 bez vzdělání 0,5 0,3 0,6 0,4 0,3 0,5 nezjištěno 0,1 0,1 0,1 0,7 0,8 0,7
Tabulka 132: Rozdělení obyvatelstva podle věku a stupně vzdělání 1991, 2001, okres Blansko, Zdroj: ČSÚ, 2010
Věková struktura Celkem Nejvyšší ukončené vzdělání základní vč. neukončeného vyuč. a střední odborné bez maturity úplné střední s maturi ou vč. nástavbového vyšší odborné vysokoškolské bez vzdělání nezjištěn
Obyvatelstvo celkem Celkem 89 757 20 050 37 845 23 382 1 037 6 431 366 646 15 - 19 7 482 5 994 712 653 - - 4 119 20 - 24 8 947 434 3 064 4 779 2 1 335 11 63 25 - 29 9 176 318 4 438 3 282 103 955 13 67 30 - 34 7 015 262 3 3 6 2 501 50 791 25 60 35 - 39 6 968 370 3 240 2 370 40 892 24 32 40 - 44 7 103 636 3 647 1 927 43 771 40 39 45 - 49 8 082 1 133 4 213 1 871 72 698 47 48 50 - 54 7 962 1 067 4 128 1 965 64 628 71 39 55 - 59 6 643 1 411 3 003 1 535 80 521 41 52 60 - 64 5 174 1 561 2 245 958 78 297 19 16 65 - 69 4 812 1 828 1 986 636 73 252 21 16 70 - 74 4 440 1 873 1 852 423 97 152 16 27 75 - 79 3 255 1 589 1 177 310 44 88 16 31 80 a více 2 684 1 574 813 169 32 50 18 28 3.4.5.Bytová výstavba Tabulka 133: Přírůstky a úbytky bytů v jednotlivých obcích MAS PV v období 2006-2010 Zdroj: ČSÚ, 2010
2006 2007 2008 2009
Název obce Přírůstky Úbytky Přírůstky Úbytky Přírůstky Úbytky Přírůstky Úbytky bytů bytů bytů bytů bytů bytů bytů bytů
Borotín - - - - 1 - 2 - Cetkovice 2 - 1 - 1 - 9 - Deštná ------Horní Poříčí ------1 - Horní Smržov ------Křetín ------5 - Lazinov ------Letovice 7 - 7 - 39 - 12 - Malá Roudka ------2 - Míchov - - 1 - - - - - Pamětice 2 - 1 - 3 - 2 - Petrov - - 2 - - - - - Prostřední Poříčí ------3 - Roubanina ------1 - Skrchov ------Stvolová ------Světlá - - 1 - 3 - 1 - Šebetov 2 2 3 - 11 - - - Uhřice ------3 - Úsobrno 1 - - - 1 - 1 - Vanovice - - 1 - - - - - Velké Opatovice 9 - 9 - 11 - 9 - Vísky 1 - 1 - - - - - Vranová - - 1 - 4 - 3 -
Graf 8: Roční nárůst bytů celkem za MAS Partnerství venkova v letech 2006-2009
Zdroj: ČSÚ, 2010
61 Z uvedené statistiky je evidentní, že přesto, že nárůst počtu bytů není markantní, je pozvolný. Přesto za poslední 4 roky vzrostl celkový počet bytů na území MAS celkem o 180 jednotek a pouze 2 bytové jednotky zanikly.
3.4.6.Nezaměstnanost
Zásadním způsobem se změnila ekonomická struktura na celém území, dochází k celkovému posilování terciální sféry. Objevil se dříve neznámý problém nezaměstnanosti, pohybuje se v průměru ČR kolem 10%.
Vzniká potřeba nových pracovních sil a nových ploch pro některá, především obchodní zařízení a zařízení pro využití volného času, zejména na území měst a v jejich zázemí. Restrukturalizované ekonomické základně stále neodpovídá rozmístění obyvatelstva v území i přes růst jednotlivých průmyslových zón v regionu. To bylo do roku 1990 usměrňováno potřebami průmyslu a koncentrováno do tradičních center okresních a dalších významných měst. Obyvatelstvo se novým podmínkám přizpůsobuje a bude přizpůsobovat pomalu.
Podstatně omezená bytová výstavba neumožňuje vzniknout trhu bytů v potřebném rozsahu, obyvatelstvo nemůže volněji migrovat do rozvojovějších oblastí, a tím zajišťovat lepší pracovní podmínky a výběr zaměstnání. Změněné sociální podmínky ovlivňují také negativně reprodukci obyvatelstva.
Tabulka 134 : Míra nezaměstnanosti jednotlivých obcí od leden 2005-leden 2010
62 1.1.200 1.1.20 1.1.200 1.1.201 Míra 6 08 9 0 1.1.200 1.1.20 Nezaměstnanosti 5 07 (%)
Borotín 8,9 12,3 9,9 8,9 9,9 18,2 Cetkovice 8,5 6,9 6,9 5,7 9,4 13,6 Deštná 19,8 12,1 10,3 7,8 11,2 15,5 Horní Poříčí 5,9 4,4 5,9 5,2 9,6 13,3 Horní Smržov 16,1 11,3 12,9 11,3 11,3 14,5 Křetín 8,7 7,5 7,1 5,8 7,5 9,5 Lazinov 11,4 10,0 4,3 4,3 5,7 7,1 Letovice 10,6 9,6 9,1 6,5 9,2 12,6 Malá Roudka 12,0 8,7 4,3 7,6 14,1 18,5 Míchov 12,7 7,9 4,8 4,8 6,3 20,6 Pamětice 7,3 7,3 9,4 7,3 14,6 13,5 Petrov 21,7 21,7 11,6 5,8 10,1 14,5 Prostřední Poříčí 12,5 11,7 15,0 6,7 10,0 14,2 Roubanina 34,3 14,3 31,4 17,1 22,9 37,1 Skrchov 6,8 9,1 2,3 6,8 6,8 20,5 Stvolová 4,6 0 3,1 0 3,1 9,2 Světlá 11,0 8,8 6,6 8,8 12,1 23,1 Šebetov 9,5 9,3 9,8 5,6 10,1 16,7 Uhřice 12,2 8,6 15,1 10,1 11,5 16,5 Úsobrno 10,0 5 3,2 5,5 8,2 18,6 Vanovice 12,4 10,4 8,8 7,2 13,3 21,7 Velké Opatovice 10,3 8,9 7,5 5,7 10,1 14,0 Vísky 11,3 10,3 6,2 7,2 8,2 19,6 Vranová 8,3 6,9 5,5 3,4 3,4 9,7
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/
63 Graf 9: Vývoj míry nezaměstnanosti okres Blansko 2004-2009
zdroj: www://portal.mpsv.cz
V rámci okresu Blansko činila nezaměstnanost k 31.12.2009 9,9%. V severní části okresu Blansko, tedy na území MAS Partnerství venkova, se obyvatelé však všeobecně potýkají lokálně s daleko vyšší nezaměstnaností než na území jižnějším. Je to dáno jak přirozenou skladbou větších center v jižní části území okresu, tak také menší vzdáleností od největší moravské metropole Města Brna, které je pro některé profese vzdálenostně dostupné a lidé tam tak nacházejí často pracovní uplatnění.
Nezaměstnanost úzce souvisí s celkovým vývojem na trhu práce a se stabilitou ekonomických subjektů, resp. jejich odbytovými možnostmi, a dále velmi silně se strukturou regionální ekonomiky.
Míra nezaměstnanosti na území okresu Blansko v letech 2006-2009 měla nejdříve klesající tendenci, ale v průběhu roku se neustále postupně zvyšuje až na 9,9% k 31.12.2009. Stav nezaměstnanosti je v rámci regionu však velmi různorodý, u jednotlivých, zejména menších obcí, markantně převyšuje průměr ČR, dále průměrnou hodnotu Jihomoravského kraje a také hodnotu v okrese Blansko. V roce 2010 byl právě okres Blansko vyhlášen nově v rámci ČR jako jeden ze slabých regionů, kterému patří zvláštní podpora pro slabé okresy. Právě faktor nezaměstnanosti se také jako jeden z aspektů podílí na zařazení regionu v rámci Č R do seznamu postižených území. Vývoj v roce 2010 se nejeví podle znalosti území a stavu místní ekonomiky jako optimistický, celkový pokles ekonomiky v rámci ČR v rámci hospodářské krize má vliv i na jednotlivá odvětví a také na jednotlivé regiony. Podle signálů v území by se mohla míra nezaměstnanosti snížit až v průběhu roku 2011, tedy statistická čísla s menší mírou nezaměstnanosti by mohla být k dispozici a ž v průběhu roku 2012.
64 3.5.Ekonomická infrastruktura
Charakter osídlení MAS Partnerství venkova je výrazně venkovský, z ekonomického pohledu rázu průmyslově-zemědělského. Většina obyvatelstva Letovicka je zaměstnaná v průmyslu a službách, ale současně značnou část jeho plochy představují území využívaná pro zemědělskou činnost, především pro zemědělskou činnost typickou v podhorských oblastech (pícninářství, pěstování méně náročných plodin, chov skotu). Průmyslových ploch v regionu Malá Haná je minimum a jsou soustředěny převážně do Velkých Opatovic, případně Úsobrna (Sklárny Moravia).
Tabulka 135 : Registrované ekonomické subjekty k 31.12.2006
v tom z toho Ekonomické právnické z toho fyzické Název obce subjekty osoby obchodní osoby celkem živnostníci zemědělští celkem společnosti celkem podnikatelé
Borotín 63 8 1 55 39 2 Cetkovice 102 16 7 86 72 3 Deštná 29 7 - 22 19 - Horní Poříčí 58 6 2 52 36 4 Horní Smržov 21 2 1 19 15 2 Křetín 86 13 3 73 62 2 Lazinov 44 6 3 38 34 2 Letovice 1 202 209 98 993 863 18 Malá Roudka 19 2 - 17 16 - Míchov 35 4 - 31 18 4 Pamětice 31 7 4 24 15 1 Petrov 24 3 - 21 10 2 Prostřední Poříčí 26 5 2 21 18 - Roubanina 15 4 - 11 9 - Skrchov 20 6 1 14 10 - Stvolová 27 4 2 23 17 2 Světlá 31 2 - 29 22 1 Šebetov 120 12 4 108 81 1 Uhřice 53 8 1 45 31 - Úsobrno 45 10 2 35 31 - Vanovice 72 11 2 61 46 4 Velké Opatovice 538 102 33 436 382 5 Vísky 63 19 8 44 24 3 Vranová 51 8 2 43 34 1
Zdroj: ČSÚ, 2010
65 Na okraji většiny obcí byly vybudovány rozsáhlé areály živočišné výroby. Jejich využití v současnosti v důsledku snížení chovů hospodářských zvířat stagnuje. Značná část těchto ploch je v územních plánech předurčena k přestavbě (průmyslové zóny, distribuce, služby apod.). Zájem investorů je však stále malý. Uvnitř obcí je většinou dostatek plochy k dostavbám, kapacita nových stavebních ploch pro bydlení v extravilánu je dostatečná i v případě velkých požadavků. Žádoucí je však dokončit nejprve regeneraci a modernizaci stávajícího bytového fondu a zastavět volné proluky uvnitř obce.
Tabulka 136 : Registrované ekonomické subjekty k 31.12.2007
v tom z toho Ekonomické právnické z toho fyzické Název obce subjekty osoby obchodní osoby celkem živnostníci zemědělští celkem společnosti celkem podnikatelé
Borotín 64 7 1 57 42 3 Cetkovice 109 18 9 91 78 4 Deštná 29 7 - 22 19 - Horní Poříčí 59 5 2 54 38 4 Horní Smržov 21 2 1 19 15 2 Křetín 87 13 3 74 64 1 Lazinov 46 6 3 40 36 2 Letovice 1 214 221 104 993 867 18 Malá Roudka 19 2 - 17 16 - Míchov 35 4 - 31 18 5 Pamětice 33 7 4 26 17 1 Petrov 26 3 - 23 12 2 Prostřední Poříčí 27 5 2 22 19 - Roubanina 15 4 - 11 9 - Skrchov 20 6 1 14 10 - Stvolová 28 4 2 24 18 3 Světlá 33 2 - 31 24 1 Šebetov 128 13 6 115 88 2 Uhřice 56 9 1 47 33 - Úsobrno 45 9 1 36 32 - Vanovice 69 11 2 58 44 4 Velké Opatovice 540 103 31 437 387 5 Vísky 65 20 9 45 27 2 Vranová 52 7 2 45 36 1
Zdroj: ČSÚ, 2010
66 Tabulka 137 : Registrované ekonomické subjekty k 31.12.2008
v tom z toho Ekonomické Název obce subjekty právnické z toho fyzické osoby obchodní osoby celkem živnostníci zemědělští celkem společnosti celkem podnikatelé
Borotín 65 8 1 57 41 4 Cetkovice 112 20 10 92 79 4 Deštná 30 8 - 22 19 - Horní Poříčí 60 5 2 55 39 4 Horní Smržov 27 2 1 25 21 2 Křetín 86 12 2 74 64 2 Lazinov 47 6 3 41 37 2 Letovice 1 279 246 119 1 033 910 17 Malá Roudka 20 2 - 18 17 - Míchov 37 4 - 33 20 5 Pamětice 32 7 4 25 16 1 Petrov 27 3 - 24 13 2 Prostřední Poříčí 28 5 2 23 20 - Roubanina 19 4 - 15 13 - Skrchov 20 6 1 14 10 - Stvolová 29 4 2 25 18 4 Světlá 36 3 - 33 25 1 Šebetov 127 14 7 113 87 3 Uhřice 59 10 1 49 35 - Úsobrno 45 9 1 36 32 - Vanovice 74 11 2 63 49 4 Velké Opatovice 562 107 33 455 404 7 Vísky 62 17 8 45 27 2 Vranová 57 7 2 50 41 1
Zdroj: ČSÚ, 2010
67 Tabulka 138 : Registrované ekonomické subjekty k 31.12.2009
v tom z toho Ekonomické právnické z toho fyzické Název obce subjekty osoby obchodní osoby celkem živnostníci zemědělští celkem společnosti celkem podnikatelé
Borotín 53 8 1 45 39 4 Cetkovice 115 20 10 95 88 4 Deštná 33 8 - 25 22 1 Horní Poříčí 52 6 3 46 40 4 Horní Smržov 25 2 1 23 20 3 Křetín 83 12 2 71 64 2 Lazinov 47 6 3 41 38 2 Letovice 1 290 255 121 1 035 960 19 Malá Roudka 21 2 - 19 19 - Míchov 29 4 - 25 19 5 Pamětice 32 7 4 25 20 4 Petrov 20 3 - 17 15 2 Prostřední Poříčí 25 4 1 21 21 - Roubanina 19 4 - 15 15 - Skrchov 19 6 1 13 12 - Stvolová 26 4 2 22 18 4 Světlá 34 3 - 31 26 2 Šebetov 126 15 7 111 104 3 Uhřice 55 10 1 45 40 1 Úsobrno 45 9 1 36 36 - Vanovice 71 12 3 59 51 4 Velké Opatovice 568 110 37 458 426 8 Vísky 49 17 8 32 29 3 Vranová 57 8 3 49 44 1
Zdroj: ČSÚ, 2010
68 Graf 10: Rozložení ekonomických subjektů na území MAS Partnerství venkova 2006-2009
Zdroj: ČSÚ, 2010
3.5.1.Průmyslová výroba Po roce 1989 došlo v ČR k výrazným změnám v průmyslové výrobě. Dřívější velké státní podniky byly většinou zprivatizovány, v řadě případů se rozpadly na několik firem. Naopak některé nové závody byly postaveny tzv. „na zelené louce“. Oblast obou mikroregionů patří mezi zemědělsko-průmyslové oblasti ČR.
Velké Opatovice jsou významným průmyslovým střediskem. Nejvýznamnější firmou je továrna na Žáruvzdorné zboží (P.D. REFACTORIES CZ). Firma v poslední době snižuje počet zaměstnanců, územně je stabilizovaná. V Úsobrně sídlí Sklárny Moravia, a.s. Firma trvale zvyšuje objem výroby a navyšuje stavy zaměstnanců. Plánuje se nárůst počtu zaměstnanců až na 160. Na Letovicku najdeme tři větší strojírenské podniky. Jediným podnikem se zahraniční kapitálovou účastí je firma ABL, s.r.o. se švédským kapitálem. Vyrábí regálové systémy, zabývá se zpracováním plechů na CNC strojích. Kovostroj Křetín produkuje pásové pily. MD Let se zaměřuje na zakázkovou strojírenskou výrobu a svařování hliníku a nerezu.
69 Stavebnictví patří k poměrně rovnoměrně rozšířenému odvětví národního hospodářství. Ekoterm má širokou škálu činností: montáže topení, vody, plynu, stavební a zemní práce, výroba nábytkových úchytek, kovovýroba, výroba tepla, sušení dřeva, doprava a další. Keramika Letovice patří mezi tradiční výrobce kachlů pro stavbu kamen a krbů, dále vyrábí kamnářské šamoty, suché a plastické keramické hmoty, šamotové komínové vložky. Dalšími podniky v této oblasti jsou Letostav spol. s.r.o., zabývající se stavebními pracemi a poskytující řadu řemeslných činností, Kamenoprůmysl Komárek, zpracovávající přírodní kámen, Metal Granit spol. s r.o., vyrábějící široký sortiment užitkových i dekoračních předmětů z kamene.
Tylex a.s. je největším výrobcem záclon v ČR, dále najdeme v jeho sortimentu ubrusy, krajky, krajkovinu, výšivky, tyl a technické síťoviny. Z dalších průmyslových firem v Letovicích mají větší význam jen Letovické strojírny, a.s. a Wood and Plastics Industries, s.r.o.
Graf 11: Celkový počet ekonomických subjektů na území MAS Partnerství venkova 2006-2009
Zdroj: ČSÚ, 2010
Návrhové plochy pro rozvoj průmyslu, tak jak je uvádí schválený ÚPN SÚ Letovice, jsou situovány severovýchodně od nádraží ČD. Jedná se v podstatě o rozšíření stávající průmyslové zóny. Limitujícím faktorem využití průmyslového areálu je jeho poloha v zátopovém území řeky Svitavy, do plochy zasahuje ÚSES. Výstavba je podmíněna 70 provedením protipovodňových opatření a respektováním vymezeného ÚSES, tak jak je navrženo v ÚPN SÚ Letovice. Mimo město Letovice se na Letovicku z významnějších firem nachází jen Teluria, s.r.o., významný producent barev, laků a lepidel ve Skrchově. Firma Teluria je od roku 2002 držitelem certifikátu ISO a mnohé z jejich výrobků nesou ocenění Ekologicky šetrný výrobek.
V ostatních obcích Letovicka není průmysl lokalizován a vzhledem k velikosti těchto obcí se zde jeho umístění ani nenavrhuje.
71 Graf 12: Vývoj počtu právnických osob na území MAS Partnerství venkova 2006-2009
Zdroj: ČSÚ, 2010
Graf 13: Vývoj počtu obchodních společností na území MAS Partnerství venkova 2006-2009
Zdroj: ČSÚ, 2010
72 Graf 14: Vývoj počtu fyzických osob na území MAS Partnerství venkova 2006-2009
Zdroj: ČSÚ, 2010
Graf 15: Vývoj počtu živnostníků na území MAS Partnerství venkova 2006-2009
Zdroj: ČSÚ, 2010
3.5.2.Zemědělství
Převážnou část území MAS Partnerství venkova zaujímá zemědělská půda (63 % Letovicko, 49% 73 Malá Haná), lesní půda pak zabírá v obou mikroregionech přes 30 %.
Tabulka 139 : Druhy pozemků k 31.12.2009
Ch Za Ov Trv Ze Les Vo Zas Ost mel hra ocn alé mě ní dní tav atn OBEC/ Or nic dy é tra děl pů plo ěné í ROZLOHA DRUH ná e Vin sad vní ská da chy plo plo SPRÁVNÍHO POZEMKU pů ice y por pů chy chy ÚZEMÍ (ha) (ha) da ost da y
Borotín 291 0 0 28 65 65 449 257 3 12 42 763 Cetkovice 581 0 0 23 2 53 658 126 9 13 46 853 Deštná 122 0 0 10 1 60 192 94 1 4 38 329 Horní Poříčí 161 0 0 13 3 147 323 124 2 5 52 506 Horní Smržov 125 0 0 6 0 50 181 176 2 3 29 391 Křetín 129 0 0 14 5 57 205 314 15 7 53 595 Lazinov 87 0 0 6 1 42 136 156 53 3 38 386 Letovice 1829 0 0 171 55 605 2661 1774 75 94 498 5 101 Malá Roudka 227 0 0 8 0 37 272 94 0 4 16 386 Míchov 98 0 0 7 2 33 140 140 4 3 18 305 Pamětice 187 0 0 10 1 32 231 86 1 4 28 350 Petrov 140 0 0 4 0 56 199 71 1 3 42 316 Prostřední 489 Poříčí 173 0 0 15 3 98 289 143 2 5 49 Roubanina 144 0 0 5 1 26 176 72 1 3 17 269 Skrchov 107 0 0 6 0 32 145 32 4 3 28 212 Stvolová 46 0 0 9 3 93 151 199 1 3 21 375 Světlá 171 0 0 12 1 19 203 2 1 5 13 223 Šebetov 280 0 0 30 8 55 373 477 4 17 71 943 Uhřice 419 0 0 15 3 14 451 160 4 9 35 658 Úsobrno 89 0 0 16 0 95 201 538 4 9 28 780 Vanovice 644 0 0 34 53 94 825 280 7 16 87 1 215 Velké 2 593 Opatovice 1391 0 0 59 6 238 1693 632 12 48 208 Vísky 184 0 0 8 7 44 243 105 0 5 25 378 Vranová 186 0 0 12 2 44 245 93 11 5 36 390 7 10 18 806 CELKEM 811 0 0 521 222 2 089 642 6 145 217 283 1518 Zdroj: ČSÚ, 2010
Řešené území patří z hlediska podmínek pro zemědělskou výrobu ke kvalitnějším oblastem v ČR. V podstatě lze doporučit pro hospodaření v řešeném území následující zásady: - na orné půdě hospodařit podle zásad trvale udržitelného zemědělství
74 - svažitou půdu zatravnit - louky a pastviny sklízet kosením nebo pastvou - nepřístupné, kamenité plochy zalesnit Struktura rostlinné výroby bude vycházet ze současného stavu, který odpovídá zařazení půd do výrobních oblastí. Ovocné sady zůstanou i nadále v okolí Borotína, Vanovic, Brťova a Velkých Opatovic. Skladováním a zpracováním ovoce se zabývá řada nově vzniklých subjektů, využívajících stávající kapacity bez územních nároků (Borotín, Vanovice). Specialitou v regionu je tradiční školkařtví v obci Vanovice, zaměřené na nové odrůdy ovocných stromů a okrasných keřů. Zejména z ekonomických důvodů bylo omezeno používání průmyslových hnojiv (dávky čistých živin v půdě poklesly). Snížením stavu skotu došlo i ke snížení produkce chlévské mrvy, jejíž náhradou mohou být komposty. V rostlinné výrobě se i na úrodnější půdy rozšiřuje používání půdoochranných systémů šetrných k půdě.
Graf 16: Rozložení druhů pozemků na území MAS Partnerství venkova k 31.12.2009
Zdroj: ČSÚ, 2010
Lze předpokládat, že se některé subjekty zaměří na výrobu zdravotně nezávadných potravin, v tom případě bude žádoucí zřídit v řešeném území alespoň jednu laboratoř, která by v budoucnu udělovala certifikát biopotravin. Živočišná výroba bude v zájmovém území zaměřena na produkci mléka, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Vyšší koncentrace chovu skotu zůstane zřejmě v obci Šebetov, Brťov, Cetkovice, Vanovice, Uhřice, chov prasat v obci Vanovice, Šebetov, chov drůbeže v obci Brťov. 75 Převážná většina kapacity živočišné výroby bude soustředěna ve stávajících objektech. Je třeba počítat i se vznikem malých farem soukromě hospodařících rolníků, kteří se budou vracet do sídel i malých stájí uvnitř obytné zástavby. Vedle farem lze předpokládat rozvoj agroturistiky, ovšem za předpokladu vzniku kvalitní infrastruktury a služeb. Speciální problematikou je u většiny zemědělských objektů nepříznivý stavební stav, ekologická a estetická úroveň. Rovněž je třeba prosazovat ozelenění areálů, jejich odclonění od obytné zástavby či volné krajiny. U nevyužívaných objektů zemědělských areálů (např. drůbežárna v Opatovicích, kravíny v obcích Pamětice, Drválovice) bude nutno přikročit k jejich asanaci, nebude-li existovat perspektiva jejich využití. V mnoha případech není vybudována dostatečná síť účelových zemědělských komunikací, která by umožnila vyloučit zemědělskou dopravu ze zastavěného území obce. Doporučuje se řešit tuto situaci v rámci komplexních pozemkových úprav. Na obhospodařování zemědělské půdy se podílejí převážně přetransformovaná ZD, ZOD, DV, v menší míře soukromí vlastnící či nájemci - viz graf č. 17 počet fyzických osob- zemědělců). Od roku 1990 počet pracovníků v zemědělství neustále klesal, k zásadnímu snížení došlo v letech 1992 a 1993 v souvislosti s transformací zemědělských družstev a privatizaci státních statků. Na druhé straně, od vstupu ČR do EU po roce 2004, mírně počet zemědělců i díky dotační politice roste a zlepšuje se i věková struktura pracovníků. Přetrvává požadavek na zvýšení kvalifikace dosavadních zaměstnanců. V posledních letech mírně roste i počet zemědělců- soukromníků- fyzických osob, zejména mladých začínajících zemědělců do 40 let. Ve vztahu zemědělství k cestovnímu ruchu a rekreaci půjde o vytváření podmínek pro vzájemné výhodné propojení zemědělského hospodaření s rozvojem rekreace a cestovního ruchu (agroturistika, pobytová rekreace, apod.). Pro agroturistiku jsou zde dobré teoretické předpoklady, avšak pro realizaci chybí dostatečný kapitál pro rozšíření č i rekonstrukci zemědělských usedlostí s možností ubytování, stravování, chovu koní, ovcí. Chybějí často doplňkové služby. I toto se však výrazně s podporou dotační politiky do venkovského cestovního ruchu zlepšuje- viz například rozvoj Agrocentra Ohrada ve Vískách, který, krom ubytování, stravování a agroturistiky, nabízí už i další doplňkové služby- například i wellness a rehabilitační pobyty pro všechny věkové skupiny na úrovni známých lázeňských středisek. Tabulka 140: Výpis zemědělských organizací v území MAS Partnerství venkova Název organizace Sídlo Ing. Jurka Deštná 121, 679 61 Chladil Petr Dolní Smržov 52, 679 65 Štrych Jan Meziříčko 85, 679 61 Tomanová Marta Meziříčko 61, 679 61 Širůček František Kladoruby 4, 679 61 Havránek Josef Svárov 2, 679 63 Barták Antonín Meziříčko 23, 679 61 Toul Tomáš Míchov 13, 679 61 Čejka Marek Míchov 55, 679 61 Dvořáček Stanislav Kochov 10, 679 61
76 Název organizace Sídlo Holas Vojtěch Horní Poříčí 104, 679 62 Zedník Ladislav Horní Poříčí 3, 679 62 Lžičař Zdeněk Horní Poříčí 122, 679 62 Chladil Otto Slatinka 8, 679 61 LEDEKO, a.s. Pražská 76, 679 61 Letovice Bránský Jaroslav Stvolová-Vlkov 15, 679 65 Vondál Josef Vísky 70, 679 33 HOLAS CZ s.r.o. Lazinov 97, 679 62 Mlčoch Martin Cetkovice 29, 679 38 LESCUS Cetkovice, s.r.o. Cetkovice 43, 679 38 Ing. Rosenberg Antonín Šebetov 60, 679 35 Jalový Roman Bezděčí 10, 679 64 VOS zemědělců, a.s. Dlouhá 599, 679 63 Velké Opatovice Horák Miroslav Vanovice 53, 679 36 Janková Jana Třebětín 10, 679 61 Letovice Tenora Bohuslav Petrov 14, 679 62 Zdroj: Agentura pro zemědělství a venkov, pobočka Blansko
Graf 17: Vývoj počtu zemědělců na území MAS Partnerství venkova 2006-2009
Zdroj: ČSÚ, 2010
Je třeba také zvážit možnost využívání polních cest, na kterých probíhá zemědělský provoz, pro rekreační účely – pěší turistiku, cykloturistiku a jízdu na koni. Zemědělské komunikace by měly být zpevněné a alespoň jednostranně ozeleněné. V tomto směru nachází uplatnění 77 tvorba či aktualizace územních plánů jednotlivých obcí, vymezující trasy cyklostezek v rámci katastrálního území s návazností na systém cyklotras regionálních a nadregionálních, postupně vybavovaných odpovídající vybavenosti (informační centra, servis, ubytování, občerstvení), která se může stát vhodnou doplňkovou činností při zajišťování zemědělské výroby. Zde hraje MAS velkou roli, protože napomáhá spolupráci mezi subjekty veřejné a neveřejné sféry, pomáhá při rozvoji a tvorbě koncepčních dokumentů a posiluje vzájemnou spolupráci v regionu mezi orgány a obyvateli.
3.5.3.Lesní hospodářství Význam lesního hospodářství pro společnost spočívá nejen v produkci dřevní hmoty, ale především v plnění ostatních celospolečensky významných funkcích, jako je ochrana zdrojů pitné vody, ochrana půd, rekreace, ekostabilizační a krajinotvorná funkce lesa, atd. Les je jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí. Základní právní normou v oblasti lesního hospodářství je zákon č. 289/1995 Sb. Lesy zaujímají cca 30% území MAS Partnerství venkova. V řešeném území jsou početně nejvíce zastoupeny lesy jehličnaté. Ochrana lesa vyžaduje dlouhodobé dodržování principů a zásad hospodářských opatření, zvláště pak při zvyšování stability lesa proti škodlivým činitelům. S ochranou lesa bezprostředně souvisí zakládání, pěstování a obnova lesních porostů. Je proto nutné uplatňovat všechny dostupné metody hospodaření včetně jejich kombinací, které jsou vhodné pro dané lokality, s důslednou snahou o zabezpečení přirozené obnovy cílových dřevin. Kalamitám není možno hospodaření v lese zcela zabránit, je však možné vhodnými opatřeními zmenšovat jejich rozsah. Kalamity negativně ovlivňují pěstování, obnovu a plánovitost hospodaření v lese. Potenciální přirozená vegetace, tj. vegetace odpovídající současným geologickým, orografickým a klimatickým podmínkám s vyloučením všech antropogenních faktorů, se podstatně liší od složení vegetace současné. V řešeném území jsou dva lesní hospodářské celky LHC Uhřice a LHC Cetkovice. V Cetkovicích je rovněž provozována lesní školka. Společnosti zajišťující činnost v lese (těžba), pěstební práce: Lescus s.r.o. Cetkovice. Manipulační a expediční sklady, pily: Manipulační sklad Šebetov.
3.6.Doprava a technická infrastruktura Pokrytí území komunikacemi a vybavenost technickou infrastrukturou je jednou ze základních charakteristik daného území. Určuje dostupnost daného území vůči okolí, kvalitu bydlení obyvatel, ale především potenciálním investorům podávají informaci o tom, jak jednoduché či naopak složité bude napojení nové podnikatelské investice na rozvody elektřiny, plynu, zdroje vody, kanalizaci a čistírnu odpadních vod (ČOV) a dále dopravní dostupnost různých typů dopravy. S rozvojem informačních technologií se k tomu stále více zásadně řadí i pokrytí dobrým signálem mobilních operátorů a možnost rychlého připojení k Internetu.
78 3.6.1.Doprava Z dopravního hlediska je poloha mikroregionu Letovicka vcelku výhodnější než poloha Malé Hané. Územím Letovicka prochází I. český železniční koridor (IV. panevropský multimodální koridor) a evropská trasa E 461 (silnice I. třídy č. 43). Obě tyto dopravní tepny představují významné spojnice ve středoevropském prostoru ve směru SZ-JV (železnice) a v severo- jižním směru (silnice), což umožňuje relativně bezproblémové napojení na centrum kraje a poskytuje tudíž dobré předpoklady pro další rozvoj obou regionů. Dá se tedy konstatovat, že se jedná o regiony, které mají z hlediska infrastruktury dobré předpoklady pro rozvoj. Je však též nutné dodat, že rozvojové podmínky jsou vázány převážně na venkovský prostor s relativně slabou hospodářskou základnou. Naopak výraznou předností je existence kvalitního, čistého a esteticky atraktivního životního prostředí.
Silniční doprava
Svým významem je v dopravních vztazích nejvýznamnější doprava silniční jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. Silniční síť v důsledku postupného růstu přeprav a růstu motorizace, nedostatečné průběžné obnovy a modernizace v minulém období dlouhodobě nevyhovuje současným potřebám dopravního provozu. Podle vládního usnesení 631/1993 o rozvoji dálnic a čtyřpruhových komunikací, včetně pozdějších novel, se již dlouho počítá s výstavbou rychlostní komunikace R 43, která bude procházet územím MAS Partnerství venkova a umožní napojení na krajské město Brno na jihu a na severu na vyšší komunikace ve směru západ – východ (R35 H.Králové – Olomouc). S postupnou výstavbou bude tato silnice přebírat převážnou část provozu stávající silnice č. 43 Svitavy-Letovice-Brno a bude postupně narůstat její nadregionální význam jako součásti evropské silniční sítě (tah E461). Budování tohoto zásadního tahu je maximálně podporováno i vzniklým svazek obcí na podporu R 43, ale tuto stavbu provází stálé majetkové problémy, v době krize a vládních úspor také finanční a prioritní problémy dostavby silnic a dálnic v rámci ČR ze strany vlády. V obcích byla postupně vybudována poměrně rozsáhlá síť místních komunikací. Část MK má zpevněný povrch (penetrační makadam, nověji hutněné asfaltové vrstvy), ostatní jsou nezpevněné (záhumní cesty). Technický stav místních komunikací většinou není dobrý. V posledních 5 letech se ji daří i díky dotační politice hojně rekonstruovat. Pouze u dopravně významnějších místních komunikací by mělo dojít k oddělení pohybu chodců a vozidel. Ostatní jsou z dopravního hlediska zklidněné se souběžným pohybem vozidel i chodců. V posledních letech dochází většinou k úpravě veřejných prostranství jako celku, tedy nejen k rekonstrukci komunikací, případně chodníků, ale i k výsadbě či revitalizaci zeleně a dobudování venkovního mobiliáře. V mnohých obcích tak rostou různé oddychové zóny či parčíky a obnovují se zanedbané návsi a náměstí. Úprava komunikací a veřejných prostor má následně velký vliv na zlepšení vzhled jednotlivých obcí. I přes velký posun v oblasti vzhledu a udržování kvalitních místních komunikací je stále nedostatek finančních prostředků, který neumožňuje obcím provádět opravy a zkvalitňování technického stavu místních komunikací v potřebném rozsahu. Některé lokality regionu vzhledem ke své nadmořské výšce a poměrně náročnějším zimním podmínkám vysoce trpí.
79 Železniční doprava
Základní systém pro obsluhu území doplňuje železniční doprava. Po roce 1989 značně pokleslo zatížení železničních tratí především omezením nákladní dopravy. Snadnější dostupnost autobusové dopravy při cenově srovnatelných nákladech pohodlí cestování způsobuje malý zájem o osobní železniční dopravu, důsledkem je a další omezování železničních osobních spojů. Přes řešené území prochází trať ČD č. 262 Skalice nad Svitavou - (Boskovice – Jevíčko) - Chornice – Česká Třebová. Situace na této trati je stabilizovaná a ČD nepřipravují žádné větší rekonstrukce. Jedná se o obslužnou, jednokolejnou neelektrifikovanou regionální trať. Umožňuje cestování do významných železničních uzlů Brna a České Třebové a odtud s přestupem dál s využitím komfortních vlaků včetně mezinárodních spojů (rychlíky EC v relaci Vídeň – Praha – (Berlín) apod). Trať v době svého vzniku umožňovala například pohodlný příjezd lázeňských hostů z Vídně do Velké Roudky.
IDS JMK
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, zkráceně IDS JMK, vznikal postupně po etapách a jeho cílem bylo zavedení provázanosti veřejné dopravy na celém území jihomoravského kraje. IDS zahájil provoz 1. ledna 2004 a od 4. 3. 2007 byla spuštěna etapa E4, která zahrnuje Boskovicko. V červenci 2010 byla dokončena poslední etapa. Hlavním důvodem zavedení systému byla stále větší nepřehlednost a neekonomičnost existující veřejné dopravy provozované řadou soukromých subjektů. S narůstajícím počtem dopravců se mnozí cestující ve složité spleti jízdních řádů a rozdílných cen přestávali orientovat a volili pro svou cestu raději osobní automobil. Toto východisko bylo špatné nejen z hlediska životního prostředí, ale se snižováním počtu cestujících musí pochopitelně narůstat i ceny pro ty, kteří jsou na veřejnou dopravu odkázáni. Zavedení systému IDS je velmi kvitováno zejména občany, kteří často využívají spojů směrem Boskovice, Blansko, Brno. Velká část občanů pracuje také mimo region vzhledem k zajímavým možnostem pracovního uplatnění a finančního ohodnocení.
Počet linek zahrnujících IDS s vyznačením nejvíce používaných a významných spojů pro území Letovicka a Malé Hané
Počet linek v IDS JMK 330 Počet vlakových linek 25 Počet tramvajových linek v Brně (čísla 1 až 13) 13 Počet trolejbusových linek v Brně (čísla 20 až 40) 13 Počet autobusových linek v Brně (čísla 40 do 100) 49 Počet linek městské dopravy v Adamově 1 Počet linek městské dopravy v Blansku 7 Počet linek městské dopravy v Břeclavi 9 Počet linek městské dopravy v Hodoníně 4
80 Počet linek městské dopravy v Kyjově 3 Počet linek městské dopravy v Mikulově 1 Počet linek městské dopravy ve Vyškově 4 Počet linek městské dopravy ve Znojmě 7 Počet regionálních autobusových linek 194
Výhody systému IDS JMK:
• Jednotná jízdenka • Sjednocené jízdné • Předplatní jízdenka • Pravidelnost odjezdů • Možnosti přestupů • Zlepšení služeb • Zlepšení informovanosti
Garanci nad IDS JMK převzal Jihomoravský kraj spolu s městem Brnem formou nově založené společnosti pro koordinaci dopravního systému jihomoravského kraje KORDIS JMK, spol. s r.o.
Nemotorová doprava
Územím prochází tyto turistické pěší trasy :
červená : Jaroměřice – Jevíčko – Velké Opatovice – Velká Roudka – Letovice - Olešnice žlutá : Velké Opatovice, nádraží – centrum Šebetov – Horní Štěpánov – Šubířov – Dzbel modrá : Kunštát – Letovice – Vanovice – Šebetov – Boskovice Jaroměřice – Vrchhora (Uhřice) – Horní Štěpánov – Sloup
Místní cyklotrasy byly v posledních letech z větší části na území MAS dobudovány. Nadregionální a regionální trasy mají v budoucnu propojit všechna významná místa v řešeném území a spojit ho s ostatními oblastmi ČR, případně i se zahraničím. Na tyto trasy budou napojeny místní cyklotrasy, které zavedou turisty do všech zajímavých míst v území.
Cyklistický provoz má v současné době význam a podporu státních orgánů, neboť bicykl se považuje za ekologicky vhodný dopravní prostředek. Na zřizování cyklostezek se poskytují dotace ze státního rozpočtu a v ÚPN se zařazují do veřejně prospěšných staveb. Cyklistické trasy jsou směrovány do turisticky atraktivních míst, ke kulturním památkám a přírodním zajímavostem. Navrhují a zřizují je místní a okresní organizace. Garantem sítí cyklistických
81 tras je Klub českých turistů (KČT). Cyklistické trasy jsou podle důležitosti zařazeny do tříd, jako v silniční síti, včetně číslování. Stále rozšiřována a budována je dále síť cyklotras. Tyto vedou ve většině případů po stávajících, méně frekventovaných silnicích III. třídy, místních komunikacích, asfaltových nebo jinak zpevněných polních a lesních cestách.
Současný stav:
Cyklistické trasy II. třídy : č. 61 (Moravská Třebová – Městečko Trnávka – Jaroměřice – Úsobrno – Horní Štěpánov - Žďárná) s dalším napojením na Boskovice místními cyklotrasami po lesních cestách nad Šebetovem.
Cyklistické trasy IV.třídy (označení/trasa/délka km) :
4066 Jevíčko-Velké Opatovice 16 km 5085 Sloup-Rájec-Jestřebí- Kunštát-Telecí 47 km 5142 Kunštát-Letovice 8 km 5144 Nýrov- Býkovice 8 km 5146 Velké Opatovice – Novičí – Letovice, 16 km 5147 Velké Opatovice – Borotín- Vísky- Letovice, 18 km 5148 Velké Opatovice – Slatina, 6 km 5160 Letovice- Hutě rozc. 13 km 5161 Sulíkov- Křenov 26 km 5162 Skrchov-Stvolová 1 km 5163 Podolí- Boskovice 6 km 5164 Letovice žel. st.- Dolní Hráčov 6 km 5165 Drválovice – Kladoruby, 4 km 5166 Lazinov-Letovice žel. st. 5 km 5167 Na červené-Deštné- Rumburk 10 km 5169 Skrchov- Dolní Smržov 3 km 5230 Borotín (křižovatka)- Cetkovice- Pohora
Nově byla v roce 2010 vybudována cyklostezka Svitávka- Letovice, Zboněk v délce 1,5 km.
Letecká doprava
Letecká doprava má na celkovém objemu dopravy malý podíl, lze však předpokládat její postupná nárůst. V řešeném území se žádné zařízení pro leteckou dopravu nenachází, ani se ve výhledu nepočítá s jeho výstavbou. Leteckou dopravu zajišťuje letiště v Brně – Tuřanech,
82 východně centra Brna, které bude dobře dostupné po vybudování rychlostní komunikace R43 (60 km).
3.6.2.Vodní hospodářství, zásobování vodou
Zásobení vodou
Území MAS Partnerství venkova disponuje dostatečnou kapacitou kvalitních vodních zdrojů a vysoce integrovanou soustavou skupinových vodovodů umožňujících v případě potřeby převody pitné vody mezi hlavními zdrojovými oblastmi okresu. Některé menší obce disponují vlastními zdroji vody- prameny a vodojemy, větší obce jsou napojeny na veřejnou vodovodní síť. Ke správě těchto veřejných obecních vodovodů a kanalizace obce vytvořily Svazek měst a obcí okresu Blansko. Provoz a údržbu zajišťuje Vodárenská akciová společnost a.s., divize Boskovice.
Čištění odpadních vod a kanalizace
V současné době je v širším území pouze část obcí (větší sídla), které mají Č OV v provozu nebo rozestavěnou a další část obcí má zpracovány různé návrhy koncepcí v různých úrovních od studií až po dokumentaci ke stavebnímu povolení. Významní producenti odpadních vod v regionu mají ČOV vlastní.
Původně významné zdroje znečištění vod jsou podchyceny, nicméně v povodích zbývají ještě menší zdroje znečištění. Je zpracován Program rozvoje vodovodů a kanalizací, okres Blansko, č erven 1994, Zpracovatel PROVO, s.r.o. Křižíkova 70, Blansko, který je postupně naplňován.
Pokud jde o vlastní kanalizační sítě, jedná se většinou o dešťovou kanalizaci, která byla vybudována svépomocí během 60. a 70. let bez celkové koncepce a často nebyla provedena ani v souladu s tehdy platnými předpisy. Tyto kanalizace zpravidla odvádějí i některé splaškové vody.
Vodní toky, nádrže, ochrana proti povodním
Extrémní povodně v roce 1997 na Moravě a v roce 2002 v Čechách přinesly kromě značných materiálních škod a ztrát na životech také úvahy a limitech lidských zásahů v povodí toků, limitech hospodářského využití údolních niv a pochyby o prospěšnosti ryze exaktních přístupů při regulaci řek. Snaha předejít v budoucnu podobným katastrofám úzce souvisí s nutností posílit přirozenou i umělou retenční schopnost území, s obnovou přirozených odtokových poměrů v rámci povodí a původních ekosystémů v údolních nivách. Stejnou hrozbou jako katastrofální povodně představují extrémní sucha. Právě prudké výkyvy srážkových úhrnů, přisuzované globálním klimatickým změnám, mohou mít nepředvídatelný dopad na vodohospodářskou bilanci příštích let. Tato okolnost musí vést k důslednější
83 ochraně veškerých vodních zdrojů, jejich racionálnímu využívání a zejména k zachování těch přírodních podmínek, které tvorbu vodních zásob umožňují. V této souvislosti nelze rovněž opomenout význam umělých vodních nádrží, zejména v zemědělsky využívaných oblastech.
Za jednoznačně pozitivní trend uplynulého období lze považovat výrazný pokles potřeby pitné vody, a tím i šetrnější využívání stávajících vodních zdrojů a celkově nižší objem odpadních vod. Značné prostředky byly vynaloženy do výstavby čistíren odpadních vod a jejich rekonstrukci, navzdory tomu podíl nečištěných odpadních vod vypouštěných do vodotečí je i nadále vysoký.
Celé území náleží do povodí řeky Moravy, jež náleží k povodí Dunaje, který odvádí vody do Černého moře.
Úpravy a revitalizace vodních toků
Obecnými cíli koncepčních řešení jsou zejména revitalizační procesy v povodích a na tocích, s nimiž souvisí řada dílčích problematik – zemědělství, průmysl, lesní půda, retenční schopnost krajiny, vlastní říční síť. Koncepce rozvoje v oblasti vodních toků má v současné době těžiště právě v těchto procesech, avšak s nutností zachovat některé funkce, zejména ochranu před účinky přívalových vod.
V kontextu revitalizačních procesů je proto třeba zaměřit pozornost na: - retenční schopnost krajiny - zpomalení odtoku - akumulaci vody v malých nádržích, resp. mokřadech
V této souvislosti je nutná náprava některých nevhodně provedených velkoplošných meliorací, pozemkových úprav, úprav toků. Retenční schopnost krajiny je možno zvyšovat novými nádržemi nebo obnovou zrušených, ale také v mokřadech a podporou infiltrace např. zdržením vzdouvacími objekty, zpomalením průtoku. Zcela nezastupitelný je zde význam lesa jako prostředku ochrany pře povodněmi a erozí svahů.
Území není bezprostředně ohroženo záplavami, určité nebezpečí představují přívalové vody na úbočích svahů lemujících kotliny. Srážky při prudkých bouřkách v nedávné době způsobily značné škody v některých obcích (Vanovice). Je třeba zvýšenou pozornost věnovat údržbě stávajících zařízení pro odvod dešťových vod (kanalizace, příkopy ap.) a vybudování v případě potřeby nových zařízení. V koridorech pro odvod přívalových vod je vždy po určité období, kdy je sucho, projevují snahy po zástavbě, příkopy se zanáší a zarůstají náletovou zelení. Takové překážky brání odtoku vod, zpětným vzdutím se rozšiřují i zatápěné plochy a zvyšuje se rozsah škod. Těmto tendencím je třeba nekompromisně zabránit.
84 Malé vodní nádrže tvoří v krajině významný prvek její ekologické stability. Výstavba nových malých vodních nádrží ve vhodných místech povodí nebo rekonstrukce dříve zrušených nádrží je jedním z efektivních prvků revitalizace krajiny. Vodní nádrže působí v krajině prakticky ve všech případech pozitivně. Obecně lze konstatovat, že žádná malá vodní nádrž není pouze jednoúčelová (zásobní nádrž, ochranné, rybochovné, nádrže upravující vlastnosti vody, hospodářské, speciální účelové, asanační, rekreační, nádrže na ochranu flory a fauny, nádrže krajinotvorné).
3.6.3.Energetické zdroje, elektrická energie, plynofikace, vytápění Energetická tematika má v rozvoji venkova důležité postavení. Uvědomujeme si nutnost zabývat se jí v celé šíři, neboť řešení otázek spojených se zacházením s energií rozhodne budoucnost celé naší planety, ale také jednotlivých venkovských oblastí. Princip trvale udržitelného života, zachování našeho současného světa i pro budoucí pokolení, je v rámci energetické politiky jedním z nejdůležitějších kritérií. Lidstvo spaluje v současnosti obrovské množství tun nafty, uhlí a zemního plynu. Postupné vyčerpávání zdrojů povede v dohledné době nejen k citelnému nedostatku a nevratnému růstu cen, ale také se projeví především množstvím CO2 v ovzduší, což pravděpodobně způsobí změny podnebí se znepokojujícími důsledky. „Čistá“ atomová energie v sobě nese nezanedbatelné bezpečnostní riziko a navíc se jako alternativa zpochybnila haváriemi v posledních desetiletích.
Zodpovědná energetická politika směřuje k využívání obnovitelných zdrojů energie a sluneční energie. Tento druh energie nabízí jasné výhody:
• jistotu zásobování nezávislou na krizových situacích v mezinárodní politice • je obnovitelný, nespotřebovávají se omezené a vyčerpatelné přírodní zdroje surovin • vysoká efektivita vytváření pracovních míst a zhodnocování místních zdrojů • odpovídá nové etice odpovědného chování člověka k planetě Zemi, která je také v souladu s budoucí celoevropskou politikou (podle Evropská komise se má dosud malý podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě do roku 2010 zdvojnásobit na více jak 10%)
Skandinávské země, především Dánsko, dokazují, že přechod na obnovitelné zdroje energie není pouze nutný, ale také prakticky proveditelný. Systémy a technologie pro využívání obnovitelných zdrojů energie patří k nejúčinnějším růstovým trhům a průkopníci z toho přirozeně profitují nejvíce.
Jedním z těžišť v oblasti obnovitelných energetických zdrojů je v podmínkách obou mikroregionů biomasa, dále potom fotovoltaické panely.
Masivní podpora obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím evropských dotací do oblasti životního prostředí i dotačního programu ČR (zejména Zelená úsporám) napomáhá i na území
85 Letovic a malé Hané nejen zavádět nové a alternativní zdroje energie, které jsou obnovitelné, ale také napomáhá zateplování objektů, které spotřebovanou energii šetří. Nových možností využili jak jednotliví občané při zateplování a výměně kotlů na fosilní paliva ve svých rodinných domech, tak obce při zateplování veřejnoprávních budov. Nových možností využily i některé firmy pro změnu způsobu vytápění svých objektů, úspory nákladů na výrobu ve svých provozovnách anebo za účelem dalšího prodeje ekologicky vyrobené energie.
Elektrická energie
V zásobování elektrickou energií je celé území jihomoravského kraje výrazně dovozovým územím. Rozhodující energetický zdroj, Jaderná elektrárna Dukovany, leží mimo kraj. Distribuční společností je Jihomoravská energetika a.s.
Rozvodny nadřazené soustavy nejsou provozovány ani se o nich výhledově neuvažuje – jedná se rozvodny 400/110, příp. 220/110 kV. Řešené území je zásobováno elektrickou energií z distribuční sítě soustavy, která je majetkem a.s. Jihomoravská energetika.
Hlavním napájecím zdrojem pro zajištění elektrické energie v území jsou rozvodny 110/22 kV – Boskovice a Velké Opatovice, napájeny z rozvodny nadřazené soustavy 400 kV Čebín. Plánuje se výstavba transformace 110/22kV Letovice.
Kromě těchto vedení 110 kV je v území vybudována celá soustava hlavních napájecích linek 22 kV. Na tato napájecí vedení jsou potom připojeny jednotlivé odbočky a přípojky, ze které jsou napájeny veškeré transformační stanice TS 22/0,4, zajišťující odběry elektrické energie pro maloodběratele, střední odběr i velkoodběratele v řešeném území.
Při rekonstrukcích sítí nebo výstavbě nových tras vedení VN a TR je nutné soustředit liniové prvky v krajině tak, aby nedocházelo ke střetům funkčního využívání ploch. Při plánování nové výstavby, eventuálně při provádění různých staveb montážních prací nebo zemních pracích je nutno respektovat ochranná pásma, stanovená Energetickým zákonem č. 458/2000 Sb.
Plynofikace a vytápění
V řešeném území není provozována žádná soustava centrálního zásobování teplem. Vliv individuálních topenišť na pevná paliva, negativně ovlivňujících ovzduší exhalacemi, je na území mikroregionu vzhledem ke stupni plynofikace velmi malý.
V budoucnu se budou obce snažit využívat možnosti alternativních zdrojů, podporu omezení kotlů na fosilní paliva nabídl program Zelená úsporám, který mnoho občanů pro své rodinné domy využilo. Tento krok přispěl k omezení znečištění v ovzduší.
86 Alternativní a obnovitelné zdroje jsou vzhledem k přírodním podmínkám mikroregionu perspektivním způsobem pro ekologicky šetrné získávání energie. Jejich využitím šetříme nejen primární zdroje energie (uhlí, plyn, ropu), ale i naše životní prostředí. Jedná se především o energii solární, větrnou a využití biomasy.
V řešeném území je rozhodující distribuční plynárenskou společností Jihomoravská plynárenská a.s. Zásobování je zajištěno z rozsáhlé sítě vysokotlakých plynovodů. Podstatným důvodem pro provozování tepelných zdrojů spalujících zemní plyn je ekologický přínos. Diskutovanou složkou emisí při spalování zemního plynu jsou oxidy dusíku (Nox). Jejich množství je ale menší než při spalování pevných paliv a podstatné je prakticky odstranění oxidu siřičitého a pevných látek (popílku).
3.6.4.Telekomunikační služby, vysokorychlostní Internet Na řešeném území je v podstatě dokončena výstavba digitální telefonní sítě a digitálních ústředen a to tak, aby v průměru z 90% pokryla telefonizaci bytů s příslušnou rezervou pro ostatní uživatele a podnikatelské aktivity včetně rozvojových rezerv. V rámci ÚPD je třeba do všech nových zástaveb bytové občanské vybavenosti i průmyslových, zahrnout kabelovou a optickou síť pro zprostředkování telefonních, textových, videotextových a datových služeb.
Z dalších spojovacích zařízení se v daném území nacházejí dálkové optické kabely a metalické místní kabely, které jsou ve správě bývalého Českého Telecomu (O2). Nové optické kabely jsou převážně vedeny v souběhu s kabely metalickými nebo v trasách nových. Tyto jsou převážně vedeny podél komunikací. O pevné linky však přestává být, vzhledem k neustále vyšší dostupnosti jak pokrytí, tak cenové dostupnosti mobilních telefonů, zájem.
Telefonizace prostřednictvím mobilních telefonů vykazuje obrovskou dynamiku, služby operátorů mobilních sítí jsou výrazně dostupné na většině území mikroregionu.
Také připojení území a jednotlivých domácností k vysokorychlostnímu Internetu patří v současné době k nutné samozřejmosti „zasíťování“ území. Některé části MAS jsou pokryty připojením pomocí pevných linek technologie ADSL, někde je využito k připojení ještě vytáčeného spojení (prostřednictvím pevných telefonních stanic) a neustále více se rozmáhá a zlepšuje připojení vzduchem (WIFI), které nabízejí různí poskytovatelé konektivity.
Dostupnost připojení k Internetu se zvyšuje jednak neustálým zkvalitňováním technologií, a tím větší dostupností uživatelům, ale také masivním využíváním, snižováním cen služeb a „popularizací“ Internetu, a to jak ve školách a domácnostech, tak ve všech oblastech podnikání.
Vzhledem k vysoké dostupnosti i četnosti používaných mobilních telefonů operátoři nezaháleli a nabízejí velmi levně dostupné připojení k Internetu, které nevyžaduje instalaci žádného dalšího
87 pevného zařízení nebo vybudování sítě a Internet v mobilu je tak dostupný svému uživateli „na každém kroku“.
Mobilní telefony a Internet tedy jednoznačně ovládly jak oblast podnikání, jsou samozřejmostí v oblasti školství a velmi dostupné i jednotlivým občanům a domácnostem.
3.7.Sociální infrastruktura a služby Tab. 141: Vybavenost obcí MAS vybranými druhy a zařízeními služeb 2010 Zdroj: ČSÚ, 2010 a informace z jednotlivých obcí
R Jiné zařízení O K es D bc O K P Pr St ul T P D Pr ta U ět Z K K h. vo adPr oj ak o Z tu ěl H ot ro ů ur byP B sk Š K ni K ou st ce eř ád iš t. m M Š rn oc ři OBEC ra ge m. ac to oš an ý ú os hoin pa ře - ni el ťolé at Š 1. í vi št vi ri zb e, vá ta ka lé pl tel vno liš di ze ct na vnka ol st d čn ě ny e . poní ka ná a tě sk l. ví a ř og ů a ho ř a m st. Arboretum,páleni Borotín A A A A A A A A A A A A ce Výletiště u KD, Cetkovice víceúčelové A A A A A A A A A A A A A A hřiště Kurt- Deštná A A A A A A A A tenis,volejbal Horní Poříčí A A A A Horn.Smrž Venkovské ov A A A A A muzeum Křetín A A A A A A A A A A A A A A A Lazinov A A A A A A A Letovice A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A Malá Výletiště Roudka A A A A Míchov A A A Pamětice A A A A A Výletiště, hřiště 88 Petrov A A A A Prostř. Poříčí A A A A A Roubanina A A A A A Výletiště Skrchov A A Kurt- Stvolová A A A A tenis,volejbal Výletiště, Světlá A A A A volejbal Šebetov A A A A A A A A A A A A A A A A A A Výletiště, hřiště Výlet.,kurty- Uhřice A A A A A vol,ten Dět.hřiště, kurty Úsobrno A A A A A A A A A A A A tenis, volejbal Výlet.,kurty- Vanovice A A A A A A A A A A A A vol,ten Kurty ten Velké Opat. A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A +vol,zámek Bowling, expozice Vísky minerálů, přír. A A A A A A A A A A A A areál Víceúčelové Vranová A A A A A A A hřiště
3.7.1.Komerční služby Rostoucí význam služeb a jejich rychlá diverzifikace ukázaly, že zahrnovat veškeré služby do jednoho sektoru ztrácí svoji ekonomickou logiku – jedná se totiž o velmi různorodou produkci z hlediska vlivu na ekonomický růst i ekonomický rozvoj. Část služeb, která souvisí s produkcí, distribucí a spotřebou materiálních statků, je nazývána komerční služby. Jedná se o služby nevýrobního charakteru, výrobní a opravárenské služby, maloobchodní služby a finanční a poštovní služby. Představitelé obcí považují vybavenost obcí službami spíše za nevyhovující. V mnoha obcích fungují pouze potraviny nebo smíšené zboží, chybí jakékoli specializované obchody či služby. Kvalita komerčních služeb je nejvíce ohrožována konkurencí v podobě supermarketů a vylidňováním obcí. Č tvrtina obcí místní podnikatele ve službách zvýhodňuje, nejčastěji formou poskytnutí obecních prostor, nízkého nebo nulového nájmu, osvobození od poplatků apod.
3.7.2.Veřejné služby K ekonomickému a sociálnímu rozvoji přispívají služby rozvíjející lidský potenciál. Oblast veřejných služeb zahrnuje zařízení, instituce a programy, které sice nemají přímou vazbu na hospodářský výkon regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu regionu v budoucnosti. Zdrojem informací o rozmístění těchto služeb na území mikroregionu byly především informace z jednotlivých obecních úřadů obcí (existence služeb
89 a subjektů služby poskytující), dále dotazníkové šetření provedené v jednotlivých obcích v roce 2010 a také všeobecné trendy ve vývoji (školství, sociální péče, zdravotnictví).
Podle dotazníkové ankety z roku 2010 tazatelé hodnotili jako velmi kvalitní úroveň předškolního a základního školství a aktivitu a kvalitu služeb obecních úřadů na území obou svazků obcí. Jako velmi slabá byla hodnocena naopak v obou regionech úroveň dopravní situace a úroveň spolupráce a vztahů mezi občany, podnikateli a veřejnou sférou.
3.7.3.Školství Zřizovateli základních škol jsou obce, financování škol je pro ně náročné, většina zastupitelstev obcí vidí velkou důležitost existence školy pro stabilitu sídel. Nepříznivý demografický vývoj v příštích letech pravděpodobně vyvolá tlak na další redukci sítě především ve školách, kde počet žáků v mnoha případech klesá pod limit stanovený zákonem č. 138/95 Sb. Kvalita výuky je dobrá, i když existují rozdíly mezi jednotlivými základními š kolami, promítající se v uplatnění absolventů na středních školách. V přijímání žáků na střední školy existují rozdíly mezi městskými a venkovskými ZŠ dané nižší motivací na venkově dosahovat vyššího vzdělání. Na území MAS fungují základní školy v Deštné, Křetíně, Vískách, Vanovicích, Úsobrně, Šebetově, Cetkovicích (neúplné ZŠ), pouze v Letovicích a ve Velkých Opatovicích se nachází úplná základní škola ( 1.-9. třída). Ze zbývajících obcí žáci dojíždějí. Za středoškolským a vysokoškolským vzděláním obyvatelé regionu dojíždějí do větších měst. V Letovicích sídlí dvě střední školy: SOŠ a SOU – Masarykova škola práce a Biskupské gymnázium. Z dalších škol se v Letovicích nachází ZUŠ a Základní škola Tyršova (dříve Zvláštní škola Letovice). Ve Velkých Opatovicích je k dispozici Střední odborné učiliště, střední odborná škola. Další střední školy jsou v Blansku, Boskovicích a v Brně, kde jsou i vysoké školy. Existence mateřských škol je dána možnostmi obcí a jejich velikostí, většinou existence MŠ kopíruje existenci základní školství (v obci, kde není ZŠ, není ani MŠ a rodiče děti odvážejí do škol v okolních obcích).
3.7.4.Zdravotnictví a sociální služby Základem zdravotní péče v území je síť praktických lékařů a zdravotních středisek. V části obcí MAS fungují ordinace praktického lékaře, občané menších obcí dojíždějí za zdravotnickou péčí do větších sídel. Specializovanou lékařskou péči – gynekologická, kožní, ortopedická a jiné ordinace – zajišťují lékaři ve větších centrech- Boskovicích, Velkých Opatovicích a Letovicích, kde se také nachází Nemocnice milosrdných bratří (120 lůžek). Samostatné polikliniky v území nejsou. Za specializovanou péčí dojíždějí občané do Brna. 90 Pro obyvatele mikroregionu je dostupná i záchranná služba se sídlem v Boskovicích. Dále se v okolí nachází několik specializovaných zdravotnických zařízení – Dětská léčebna pohybových poruch v Boskovicích (30 lůžek), dětská ozdravovna v Křetíně (70 lůžek). TRN Babice nad Svitavou (nemocnice TBC a respiračních chorob, 85 lůžek), Dětská léčebna se speleoterapií Ostrov u Macochy (42 lůžek).
Sociální péče na území MAS je zajišťována zejména v rodinách. Sociální péči zajišťuje také Pečovatelská služby- Centrum sociálních služeb v Letovicích a Oblastní charita Blansko. Do některých obcí vozí letovická pečovatelská služba seniorům obědy. Pro seniory, kteří potřebují zvláštní péči, jsou určeny Dům s pečovatelskou službou a Domovinka v Letovicích. Ve městě se také nachází Denní stacionář Agapé pro postižené děti a mládež. V budově šebetovského zámku je s kapacitou cca 150 lůžek provozován domov pro osoby ze zdravotním postižením a zvláštním režimem prostřednictvím organizace Sociální služby, p.o. Šebetov.
Postupně však bude narůstat potřeba sociální péče pro ohrožené skupiny obyvatel, seniory apod. (sociální bydlení, zdravotnické a jiné služby atd.)
Potřebná budou i další sociální zařízení jako domov pro matky s dětmi, azylové domy, domovy s pečovatelskou službou apod. Tato zařízení budou plně v kompetenci obcí. Město Letovice je součástí Národní sítě zdravých měst ČR, což je součást mezinárodního projektu, iniciovaného Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Tento projekt je zaměřen na podporu zdraví, udržitelného rozvoje a kvality života. „Zdravé město“ je prestižní označení. Zdravá města, obce a regiony systematicky podporují kvalitu veřejné správy, kvalitu strategického plánování a řízení s ohledem na udržitelný rozvoj a podporu zdraví, aktivně se ptají svých obyvatel na jejich názory. Akční plán města Letovic, vytvořený pro časový horizont roku 2015, předpokládá pozitivní změny v oblasti zdravého životního stylu, životního prostředí, sociální péče, aktivního odpočinku, kultury a vzdělanosti, zaměstnanosti, dopravy a bezpečnosti. V roce 2005 byly realizovány např. plavecký výcvik dětí, turistické vycházky, Městský den zdraví apod. Z mikroregionálního hlediska je nevýhodou fakt, že se tyto aktivity soustřeďují (až na výjimky) pouze do města Letovic, bez přímých vazeb na další obce mikroregionu. 3.7.5.Kultura a sport Kulturní zařízení na území MAS v jednotlivých obcích zastoupeny nejvíce knihovnami a kulturními domy. Je nutná jejich finanční podpora, neboť v současné době je nákup knih pro některé skupiny obyvatelstva finančně nedostupný, což zvyšuje důležitost existence veřejných knihoven, zejména v menších obcích. Knihovny je však třeba vybavit počítači s připojením na Internet, aby se mohly stát kanálem pro získávání informací a vyspělou komunikaci.
Z širšího pohledu hraje významnou roli pro obyvatele MAS zejména město Boskovice, které je tradičním kulturním centrem. Velkým nedostatkem je, že se na území dnešní MAS nekonají žádné významnější kulturní akce, snad jen ve Vanovicích, kde je již každoročně od měsíce června do konce srpna uspořádán cyklus 4 koncertů spojených s výstavou výtvarných prací.
91 Tyto koncerty a výstavy zajišťuje v prostorách evangelického kostela církev českobratrská- evangelická, ve spolupráci s obcí Vanovice. Chybí zde muzea (mimo unikátního Kartografického muzea ve Velkých Opatovicích, Muzea zemědělské techniky a vybavení domácností v Horním Smržově, Muzea sklářství v Úsobrně a Stálé expozice minerálů a fosilií Václava Stoupala) a stálé prostory pro konání výstav umění, koncerty ap. Důležitým rysem kulturního života Letovicka je náboženství – při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 se k víře v Boha přihlásilo 55,1 % obyvatel mikroregionu, což je o třetinu více než průměrně v Jihomoravském kraji a dvojnásobný podíl oproti průměru ČR. Mezi věřícími převažují katolíci (90,83 %), významný podíl zaujímají také evangelíci (8,41%)- viz. graf 5: Rozložení typů náboženství na území MAS Partnerství venkova v roce 2001. Sportovní zařízení jsou zastoupena hlavně hřišti. Podle výsledků dotazníkového šetření se hřiště nachází ve většině obcí MAS. V Letovicích je v provozu také stadion. Především dostatečný počet hřišť je dobrým předpokladem rozvoje volnočasových aktivit dětí, který je tou nejlepší prevencí sociálně patologických jevů. Také velký počet knihoven je dobrým předpokladem k vytvoření veřejně přístupných informačních sítí, které by jistě přispělo k rozvoji posilování identifikace obyvatelstva s regionem. Naopak nedostatek tělocvičen vede k výraznému omezení tělovýchovných aktivit v zimním období. Nejnaléhavějším problémem v oblasti sportu začíná být zanedbanost a špatný technický stav řady objektů sportovní infrastruktury a nedostatek náročnějších sportovních zařízení jak pro sportovní vyžití široké veřejnosti (kryté plavecké bazény, koupaliště, haly, zařízení pro netradiční sporty). V obcích panuje čilý spolkový život, nejčastěji se sdružují hasiči, Sokolové, myslivci a různé sportovní kluby. Ostatní spolky během 90. let většinou zanikly, ale vznikají i nová uskupení, věnující se tradicím v regionech, tanci anebo cvičení, zejména pro ženy.
3.8.Životní prostředí
3.8.1.Klima a ovzduší Jihomoravský kraj je podnebně ovlivněn nadmořskou výškou, vertikální členitostí území, polohou vzhledem k převládajícím větrům a otevřeností k jihu.
Složité mezoklimatické poměry a nepravidelné rozložení zdrojů znečištění ovzduší vede k velmi proměnlivé distribuci exhalací. Okres Blansko patří do skupiny „velmi č istých“ okresů. I přes menší úhrny prašných emisí může za nepříznivých povětrnostních situacích docházet k hromadění prašného znečištění. Takové situace nastávají v 17-22% dnů, převážně v chladné části roku, kdy jsou také denní úhrny produkce prašných emisí výrazně vyšší (domácí topeniště). Podmínky pro výskyt plošně rozlehlé, ale méně mocné místní inverze, má údolí Uhřického potoka mezi Uhřicemi a Borotínem.
92 Přestože většina kraje spadá do teplé klimatické oblasti, tak celé území MAS leží v oblasti mírně teplé. Tato oblast je ještě charakteristická dlouhým, teplým létem a krátkou, mírnou zimou. Dlouhodobá průměrná roční teplota se pohybuje v kraji mezi 6 – 10°C. Ve vyšších polohách jsou tyto teploty přibližně o 1°C menší. V nejteplejším měsíci roku červenci se dlouhodobé roční teploty pohybují v rozmezí 16 – 18°C. Naopak v nejchladnějším měsíci lednu to je pouze -2 – -5°C. Z pohledu množství srážek se řadí území MAS mezi mírný krajský nadprůměr, neboť průměrný srážkový úhrn na celém území činí 600 – 700 mm. V kotlinách a těsných údolích se často vyskytují teplotní inverze a vytvářejí mlhy, zvláště na podzim a v zimě (údolí Svitavy). Obecně lze ale konstatovat, že ovzduší je na dobré úrovni, hlavně v malých obcích. Pouze v inverzní poloze města Letovice se občas vyskytnou vyšší koncentrace škodlivin, způsobené nejen uzavřeným údolím Svitavy, ale především lokalizací průmyslové výroby v těsné blízkosti města.
3.8.2.Voda Prvek voda je nezastupitelnou součástí abiotické složky přírodního prostředí, umožňující intenzivní přínos látek a energie, přičemž sám je ž ivotním prostředím mnoha organismů. Z povrchových útvarů jsou nejvíce zastoupeny tekoucí vody, i když jsou představovány ponejvíce menšími vodními toky.
Vodní bilance kraje není příznivá. Převážná většina kraje náleží k oblastem chudým na podzemní vody, což je zapříčiněno přítomností krystalických hornin, které obsahují pramenné oblasti Českomoravské vrchoviny. Zásoby vody podzemních vod jsou v křídových pískovcích. Mezi jednu ze dvou hydrologických dominant území patří řeka Svitava. Řešeným územím protéká Jevíčka, jejímiž přítoky jsou Uhřický a Úsobrnský potok. Dále toky Bělá a Semíč, které jsou levými přítoky řeky Svitavy. Celková délka toku Svitavy je 98 km (na území Letovicka to je přibližně 7 až 8 km), plocha povodí 1160 km² a průtok je ovlivněn odběry I. a II. Březovského vodovodu (1m3 za sekundu z celkového průtoku 3,5m3 za sekundu). Spadá do povodí řeky Svratky a dále k povodí Černého moře. Mezi její největší mikroregionální přítok patří říčka Křetínka, která se do Svitavy vlévá ve městě Letovice. Na Křetince leží druhá vodní dominanta Letovicka, což je vodní nádrž Letovice. Přehrada se nalézá západně od města při silnici vedoucí do Křetína a dále do Poličky. Změnila tvářnost krajiny mezi Letovicemi a Křetínem. Stavba přehrady proběhla v letech 1972 – 1976. Ř íčku Křetinku přehradila hráz o délce v koruně 143 m a výšce 28,5 m. Tím vznikla údolní nádrž o délce 2,9 km, objemu 11,5 miliónu m³ vody a hloubce přes 27 m. Maximální plocha této vodní nádrže je 111 ha. Nádrž byla vybudovaná za účelem nadlepšení průtoku v řece Svitavě, sportovního rybářství a vodáctví, k rekreaci, není zde však povolena výstavba individuálních rekreačních objektů. Další přítoky řeky Svitavy jsou už všechny pravé a od severu to jsou říčky Zavadilka, Kladorubka (je na ní zbudován Letovický rybník) a Semíč. Potok Semíč se sice již nevlévá do Svitavy na území mikroregionu, ale protéká přes katastry obcí Letovicka. Řeka Svitava je částečně znečištěna především z důvodu umístění průmyslu ve městech (Svitavy, Letovice, Blansko a Brno), kterými protéká a odpadní komunální vodou. Z hlediska dopravy je oblast Letovické přehrady 93 upravena hygienickými pásmy. Jelikož ještě není v obcích kolem přehrady vybudovaná kvalitní splašková kanalizace s napojením na ČOV, tak může docházet k jejímu znečištění a dlouhodobému zhoršení kvality vody. Velkým probléme této vodní nádrže jsou sinice a řasy, jejichž rozvoj souvisí s teplotou a přesycením vody živinami z polí a obcí. To má své následky pro celý mikroregion, a to nejen z hlediska hydrologického, ale také z hlediska cestovního ruchu.
3.8.3.Půdy V obou svazcích obcí- Malé Hané a Letovicku převládají půdní druhy hlinité a písčitohlinité. Podél vodních toků jsou půdy těžší, převážně jílovito-hlinité. Z půdních typů jsou nejvíce rozšířeny hnědozemě, dále jsou tu zastoupeny hnědé půdy a také nivní hydromorfní půdy, na Malé Hané i černozemě (nadprůměrně produkční půdy). V nedávné socialistické minulosti bylo prováděno mnoho č inností, které způsobily vážné škody na půdním fondu ČR. Největší hrozbou pro půdu je č lověkem vyvolaná zrychlená větrná (na Letovicku není tolik výrazná) a vodní eroze, kterou je ohroženo minimálně 50% půd rovnoměrně rozmístěných po celé republice. Je to způsobeno tím, že více jak 70% zemědělského půdního fondu leží na svažitých pozemcích (z toho polovina na svazích o sklonu větším než 5°). To se týká i území MAS. Dnes se prosazuje trend extenzifikace půdy, což je asi nejúčinnější opatření proti její erozi. Rovněž na půdu působí negativně používání nadmíry umělých hnojiv a přílišného zasolování půd okolo silničních komunikací. To se díky restrukturalizaci a poklesu zemědělské výroby v 90. letech velmi zlepšilo. V současnosti je velká poptávka po ekologických výrobcích, u kterých se zakazuje používání umělých hnojiv při jejich pěstování. Poslední škodlivou složkou půd jsou kyselé deště, které způsobují jejich zvýšenou kyselost (až 2 – 3 pH) a následkem toho menší úrodnost.
V rámci nových pozemkových úprav je nutno vytvořit systém protierozních opatření, prostřednictvím protierozních osevních postupů a realizací biotechnických staveb (meze, terasy, pásy zeleně aj.) Protierozní opatření budou velmi nákladná, přičemž nelze v dnešní době předpokládat, že budou mít majitelé pozemků dostatek prostředků na jejich realizaci. Pro snížení erozního ohrožení půd je nutno omezit velkoplošné holoseče, včasně zalesňovat holiny, zvyšovat podíl přirozených druhů dřevin, zpevnit hlavní lesní cesty. Na půdách nejvíce erozně ohrožených je nutné zvýšit podíl trvalé vegetace, a to např. pomocí navrhovaných biokoridorů, biocenter resp. interakčních prvků, které je na zemědělské půdě nejúčelnější fixovat při realizaci komplexních úprav.
Meliorace
Rozsah odvodnění v řešeném území je poměrně rozsáhlý, novější meliorační stavby mohou zkomplikovat prodej pozemků vzhledem k vyšší ceně. S většinou zařízení lze uvažovat tzv. na dožití. V okrese Blansko bylo 7985 ha odvodněných pozemků (18%). V zásadě lze považovat
94 výstavbu meliorací za ukončenou, přesto pokud budou ještě některé stavby realizovány, musí se jejich řešení na rozdíl od současné praxe klást daleko větší důraz na potřeby ochrany krajiny. Jednotlivé stavby bude nutno řešit tak, aby nezpůsobovaly rychlý odtok vody z území, který má za následek záplavy na dolních tocích řek a větší odvodnění podmínit výstavbou malých retenčních nádrží.
3.8.4.Ochrana přírody a krajiny Oba mikroregiony patří mezi regiony České republiky s nejlepším životním prostředím. Je to dáno především díky absenci velkých průmyslových podniků (kromě Letovic) v mikroregionu a jeho částečně periferní polohou na rozhraní krajů.
V řešeném území se nachází lokality obecné i zvláštní ochrany přírody. V rámci obecné ochrany přírody je kladen největší důraz na ochranu všech pozitivních, přírodních a přírodě blízkých segmentů v rámci maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných území (registrované významné krajinné prvky a přírodní parky), na ochranu krajinného rázu a na obnovu ekologických vztahů prostřednictvím ÚSES.
V řešeném území se nachází registrované prvky, které jsou evidovány pro svou ekologickou nebo estetickou hodnotu (tzv. ekologicky významné krajinné segmenty-EVSK). Tyto lokality jsou průběžně hodnoceny a některé z nich registrovány jako významné krajinné prvky. Významnými krajinnými prvky jsou v obecné poloze i údolní nivy, lesy, rybníky, vodní toky.
Důležitým úkolem ochrany přírody a krajiny je udržení její biodiverzity. V kulturní, člověkem využívané krajině budou vždy významně zastoupeny z ekologického hlediska méně stabilní nebo nestabilní ekosystémy záměrně udržované pro vysokou produkci biomasy, např. polní kultury a hospodářské lesy. Plochy člověkem destabilizovaných ekosystémů je třeba vyvážit vhodně rozloženými plochami ekologicky stabilních přírodních a přirozených ekosystémů s vysokou biodiverzitou.
Vstupem do EU Česká republika převzala i legislativu Evropského společenství ohledně ochrany přírody. V současnosti jde hlavně o dokument zvaný NATURA 2000, týkající se ochrany stanovišť a ptačích oblastí. Na území MAS je vyčleněna pouze oblast ochrany stanovišť, která se nachází v údolí ř eky Svitavy. Ptačí oblasti zde vymezeny nejsou. Tato území mají svůj speciální režim zacházení především pro hospodářskou činnost podobně jako chráněná území vymezená českou legislativou.
K významným rizikům, která se v mikroregionu vyskytují, patří povodně. Na území mikroregionu hrozí povodně zejména v okolí řeky Svitavy, ovšem bez rizika nejsou ani lokality položené při jejich přítocích. Z toho důvodu bude potřebná podpora vhodných a efektivních protipovodňových opatření, která by mohla povodním buď zabránit či případně minimalizovat jimi působené škody.
95 MAS má vynikající předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj svou přírodou a záleží na lidech, jak ji dokáží využívat v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Rezervy jsou v dalším zjemňování režimů péče o kulturní krajinu, její přírodu, kterou nelze automaticky chápat jako zdroj a je nezbytný uvážený přístup. Především jde o udržení kulturní krajiny snížení jejího maximalistického využívání, ale zároveň zabránění zpustnutí krajiny. Působí zde faktor poklesu zájmu o krajinu, který může na jedné straně vést k posílení biodiverzity, ale na druhé straně i k riziku zaplevelení krajiny. Vše záleží na lidech a péče o lidské zdroje by měla být i jedním z faktorů trvalé udržitelnosti celé lokality MAS.
Mapa 3: Chráněná území, přírodní parky, přírodních rezervace a významné krajinné prvky Jihomoravského kraje
Zdroj: AOPK ČR
3.8.5.Odpady
Odpadové hospodářství tvoří nedílnou součást technické obsluhy řešeného území. Hospodaření s odpady vyžaduje vždy specifický přístup pro každý podnik, obec, město, okres či region. Je však nutné, aby řešení v jednotlivých případech vycházelo ze skutečných podmínek a stavu v daném řešeném území s ohledem na základní strategii v odpadovém hospodářství. Odpady jsou jedním z nejzávažnějších faktorů znehodnocujících ž ivotní prostředí.
96 V řešeném území není rozhodující oblastní skládka. Naprostá převaha odpadů se sváží na skládku Březina v okrese Svitavy. Povolené skládky objemného interního odpadu (výkopová zemina, kamenivo, stavební suť) jsou v Boskovicích, Adamově, Černé Hoře, Kunštátě. Nemocniční odpad je zneškodňován firmou EURO-TREND Adamov, která provádí sběr do uzavřených kontejnerů a odváží jej do spaloven. Separovaný odpad není příliš rozvinut. Uskutečňuje se sběrem do připravených nádob v obcích. Nejrozšířenější je sběr skla, papíru a plastů. Staré zátěže jsou trvalým problémem. Chybí vyčerpávající evidence a zejména klasifikace jejich nebezpečnosti.
3.9.Cestovní ruch a rekreace Obecně lze za hlavní turistickou atraktivitu v mikroregionech považovat esteticky hodnotnou, členitou a rozmanitou krajinu, ve které se střídají lesy, louky, pole a v některých případech i vodní plochy. Nejedná se tedy o konkrétní historické objekty nebo pamětihodnosti, nýbrž o soubor drobných atraktivit, které v kombinaci s přírodním rámcem skýtají v době, kdy se lehké formy turistiky opět těší zvýšené oblibě, dobré vyhlídky na rozvoj do budoucna. Propagaci krajinných krás území MAS (včetně jeho hodnoty ekologické – čisté a klidné prostředí) lze považovat za nejsilnější stránku Letovicka a Malé Hané z hlediska možností rozvoje cestovního ruchu, kterou je třeba uchovat a s ohledem na životní prostředí, co nejlépe využít.
Na území se nachází několik atraktivit, které by svým regionálním významem a v kombinaci s polohou v blízkosti krajského města i relativně dobrým dopravním spojením mohly umožnit rozvoj turismu v regionu. To platí především pro zámek v Letovicích, Křetínskou přehradu (vodní nádrž Letovice), která je vhodná k rekreačnímu využívání a několik drobných dalších atraktivit (koupaliště v Letovicích, zámek v Křetíně, kostely v Roubanině, Vískách, Kochově, Křetíně a Letovicích a Vanovicích, Arboretum Borotín).
Významným atraktivním místem pro návštěvníky jsou muzea ve Velkých Opatovicích ( unikátní kartografické muzeum), v Horním Smržově ( Muzeum zemědělské techniky a vybavení domácností), v Úsobrně (Muzeum sklářství) a ve Vískách stálá expozice minerálů a fosilií Václava Stoupala. Z hlediska konkrétních forem turistického ruchu je nutné zmínit ne zcela dostatečné napojení všech částí regionů na stávající síť značených turistických stezek Klubu českých turistů. V oblasti existuje také potenciál pro rozvoj lyžování, jak pro zbudování menších sjezdových svahů pro začátečníky, tak především pro běh na lyžích. V neposlední řadě je vhodné zvážit další nové možnosti rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím cykloturistiky a agroturistiky, dvou forem cestovního ruchu, které nabývají na popularitě v posledních letech. Pro agroturistiku skýtají Letovicko i Malá Haná velmi vhodné podmínky díky půvabnosti své zemědělské krajiny.
97 Velký rozvoj v tomto směru zaznamenal v posledních letech na našem území areál Agrocentra Ohrada ve Vískách, který nabízí turistům a návštěvníkům regionu krom ubytování, stravování a agroturistiky už i další doplňkové služby- jízda na koních, wellness, masáže a rehabilitační pobyty pro všechny věkové skupiny na úrovni známých lázeňských středisek. Na území Cetkovic funguje také farma CH, kde jsou nabízeny vyjížďky na koních a výukové dětské tábory s jízdou na koních.
Rovněž z hlediska cykloturistiky, která představuje vhodný doplněk k agroturistice jako další z forem šetrné turistiky, je potenciál regionu dosud ne zcela využit. Jeho poloha je přitom velmi vhodná, protože se nachází mezi třemi dálkovými cyklotrasami celostátního významu – trasa Znojmo-Jeseník, která prochází severně od mikroregionu přes Svojanov a Brněnec, dále Pražská cyklotrasa, která jde ve směru SZ-JV přes Nedvědici na Bystřici nad Pernštejnem a trasa Břeclav-Hradec Králové, která prochází východně od regionu (přes Moravský kras, východně od Boskovic a přes Šebetov dál směrem na severozápad). Seznam místních cyklotras je uveden v kap. 2.6.1 Doprava- Nemotorová doprava. Z tohoto pohledu je zřejmý potenciál, který by mohl být využit propojením těchto dvou spojnic přes území MAS. Zajímavostí MAS je i lokální biokoridor, který vede bezprostředním okolím dálničního tělesa ve směru Vídeň–Vratislav, jehož výstavba byla zahájena za II. světové války. S ohledem na kvalitní dopravní, zejména železniční, napojení obou regionů jak na Brno, tak i na Prahu, by dokonce při vhodném natrasování mohlo území MAS sehrát roli jakéhosi nástupního či koncového místa cykloturistů pro zmíněné dvě trasy.
Území Svazku obcí Letovicka
K přírodním zajímavostem patří:
• Letovice – přírodní park Letovice, významný krajinný prvek Letovské amfibolity, významný krajinný prvek Lada nad Slatinkou, přírodní park Babolský háj, evidovaný krajinný prvek bývalé lázně Andělka (Kladoruby), Skalní útvar Kamenná svatba (Kochov); • Vlkov - významný krajinný prvek Vlkovské jalovce; • Podolí - významný krajinný prvek Lada nad Hodiškou; • Skrchov - významný krajinný prvek Meandry u Skrchova, mokřady; • Horní Poříčí - významný krajinný prvek Ščerky; • Od Brna do Letovic a dále údolím Křetínky vedla původní Trstenická stezka do Čech přes Svojanov, Poličku, Litomyšl. Leží na ní obce Vranová, Křetín, Dolní, Prostřední a Horní Poříčí. V roce 1976 byla za Letovicemi vybudována Vodní nádrž Letovice, která slouží k rekreaci i rybolovu. Oblíbená je cyklovyjížďka z Letovic kolem přehrady na hrad Svojanov.
Území Svazku obcí Malá Haná
K přírodním zajímavostem patří: 98 • Úsobrno - přírodní rezervace Durana; • Borotín - Arboretum Borotín (jako součást lokálního biocentra V Občinách)bylo založeno v roce 1918 majiteli panství, rodinou Riedlů; obnoveno bylo v 80. letech minulého století. Směrem na sever a severozápad vedou z Borotína vycházkové trasy k Borotínskému čihadlu (538 m.n.m.) a Opatovickému hradisku (514 m.n.m.) s reliéfy Petra Bezruče a Josefa Bohuslava Foerstera od Karla Otáhala, které jsou součástí významného regionálního biokoridoru vedoucího od Pamětic ke Smolenské přehradě poblíž Velkých Opatovic; • Velké Opatovice – přírodní park, zámecký park; • Naučná stezka Hanýsek- vznikla r.2006 a je pojmenována podle mikroregionu Malá Haná. Stezka je koncipována jako okruh 9km s odbočkou na Kamennou svatbu. Stezka prochází obcemi Velká Roudka a Borotín. Zajímavosti: Opatovické hradisko, reliéfy Petra Bezruče a skladatele J.B.Foerstra, vytesané do skály ak. sochařem K. Otáhalem, pověstmi opředený pískovcový útvar Rýbrcoulovo srdce, bývalé lázně ve Velké Roudce s kvalitní pitnou vodou, kamenný útvar Kamenná svatba připomínající zkamenělé koňské spřežení a svatební kočáry a v neposlední řadě Borotínské arboretum zahrnujícími přes 2000 druhů rostlin a pohyblivé betlémy. • Šebetov - přírodní park, zámecký park, nepřístupný.
4. Vyhodnocení dosavadních koncepcí
4.1.Popis dosud realizovaných programů na území MAS
Tabulka 142: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Deštná za léta 1996-2010
Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Deštná Plynofikace 3 500 Kabelová televize 740 Hřiště s umělým povrchem 800 1996-2006 Oprava místních komunikací 750 Oprava dešťové kanalizace 370 2007-2010 Energetické úspory MŠ a ZŠ Deštná 3 000 Rekonstrukce veřejného prostranství obce 5 600 Deštná Arch. průzkum a revital. hrádku Rumberk 3 000 Rozšíření osvětlení 80 Pěší stezka 300 Dešťová kanalizace 600
99 Tabulka 143: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Horní Poříčí za léta 1996-2010
Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Horní Poříčí Oprava místních komunikací (1996-98) 2 309 Oprava hasičské zbrojnice 530 1996-2006 Oprava mostků pro pěší 320 2007-2010 Prořez a úprava přerostlých stromů 154 Projektová dokumentace protipovod.opatření 202 Vybudování nové komunikace 2007 393 Odstranění poškozené obecní budovy 498 Vybudování nové komunikace 2009 833 Opravy komunikací v obci 2010 581 Tabulka 144: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Horní Smržov za léta 1996-2010
Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Horní Smržov Cyklohřiště 199 Plynofikace obce, vč. OÚ 2 130 Čekárna Draha, odstavný pruh, kanalizace 409 Muzeum 6 945 Rekonstrukce rozhlasu 285 1996-2006 Sekačka traktůrek Husqarna 150 Vodovod 543 Rekonstrukce vodní nádrže 404 Hřiště na malou kopanou 196 Zprovoznění muzeum 556 Oprava místní komunikace a úprava veřejného 1849 prostranství „DRAHA“ Obnova kulturních prvků vesnice 2050 Pro občany naší obce (rekonstrukce hřbitova a 3425 okolí, oprava místních komunikací) Projekt MLA 144 2007-2010 Veřejné osvětlení , rozhlas 200 Podpora kulturního života v obcí + jarmark 146 Radnice – vybavení, oprava 191 Vodovod, kanalizace, plynofikace – nové RD 1332
Tabulka 145: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Křetín za léta 1996-2010
Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Křetín Rekonstrukce ZŠ 16 800 Revitalizace říčních systémů 1 400 Plynofikace 2 500 Rekonstrukce místních komunikace 1 850 100 Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Rekonstrukce rybníka 1 200 Kanalizace a inženýrské sítě pro RD 3 600 Oprava hřbitova 1 800 Dětské hřiště u ZŠ 1 200 Vybudování chodníků 2 100 1996-2006 Prodloužení vodovodních řádů 300 Přístřešek u pohostinství 500 Oprava místních komunikací 313 Výstroj hasiči 130 Czech point 80 2007-2010 Dostavba venkovního podia 100 Pořízení požárního vozidla 100 Czech point 58 Rekonstrukce pož. zbrojnice 1.etapa 312 Tabulka 146: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Lazinov za léta 1996-2010
Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Lazinov Výstavba budovy OÚ, obchodu a hospody 5 000 1996-2006 Výstavba tech. infrastruktury pro rod. domy 3 100 Plynofikace obce 1 500 Rozšíření hlavní místní komunikace 1440 Sanace sklepa pod místní komunikací 230 2007-2010 Vybudování odpočinkové zóny na návsi 290 Rekonstrukce veřejných ploch – I. etapa 5200 Rekonstrukce veřejných ploch – II. etapa 5000
Tabulka 147: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Město Letovice za léta 1996-2010
Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Letovice ČOV a kanalizace 116 398 Dům s pečovatelskou službou 42 000 Nadstavba bytů (Komenského) 20 757 Plynofikace 14 348 Vodovod Zábludov 10 431 Nadstavba bytů (Bezručova) 6 228 Vodovod Zboněk 5 272 Rekonstrukce mostu 2 230 Oprava a zateplení střechy MŠ Komenského 537 Plynofikace Kulturního domu 1 543 Plynofikace ZŠ 1 252 Územní plán 1 000 Oprava fasády ZŠ Tyršova 5 791 Regulace topení v ZŠ Komenského 975 101 Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Rekonstrukce kuchyně v ZŠ Komenského 3 731 Rekonstrukce kuchyně MŠ Třebětínská 909 Rekonstrukce kuchyně a rozvodů el. MŠ Čapk 2 116 Kanalizace Zábludov 658 Rek. Podlahy a stropu v sále KD 3 102 Lapák štěrku na ČVO 1 937 Domov důchodců 85 500 Bytový dům (30 BJ ) na ul. J. Haška 28 271 Vodovod Jasinov 7 314 Kanalizace Příční 1 601 Rek. Masarykova nám. (II. A III. etapa ) 6 911 Bezbariérové úpravy chodníků 1 072 Opravy místních komunikací 15 847 Parkoviště Komenského 988 Skatepark 960 1996-2006 Inženýr. sítě Třebětín II. 10 064 Vodovod Podolí 5 033 Dovybavení sběrného dvora 1 800 Propustek Babolky 4 071 Regenerace panelového sídliště 3 494 Oprava kapličky 97 Zatrubnění vodního toku 310 Cyklostezka U Královce-Rybníky 701 Oprava MK A. Krejčího 4 517 MŠ Čapkova 4 933 Regenerace objektů ZŠ a MŠ 37 234 Rekonstrukce radnice 17 066 Víceúčelový sportovní areál 11 675 Bezbariérový přístup MKS Letovice 1 591 Regenerace panelového sídliště II.etapa 4 649 Rekultivace skládky 9 262 Územní plán Letovice 1 809 Rekonstrukce dětských hřišť 599 2007-2010 Oprava místní komunikace v ul. Na Vyhlídce 943
Tabulka 148: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Míchov za léta 1996-2010
Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Míchov Plynofikace (1998-99) 1 900 Vodovod (1994-1996) 1 300 Rekonstrukce el. sítě 700 1996-2006 Oprava místních komunikací 490 Oprava střechy kulturního domu 640
102 Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Oprava kapličky 180 Park před kulturním domem 90 Bezbariérový přístup a rekonstrukce WC v KD 380 Dokončení plynofikace kultur. domu 200 Oprava místních komunikací u kapličky 210 Kanalizace - „pod rybnikem“ 350 Oprava místních komunikací – Příhony 760 2007-2010 Oprava chodníků 260
Tabulka 149: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Pamětice za léta 1996-2010
Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Pamětice Plynofikace 2 500 Opravy místních komunikací 720 Výstavba požární zbrojnice 1 700 Obnova historického sklepa na návsi 200 Oprava kapličky 350 1996-2006 Rozšíření vodovodu 320 Výstavba 2 čekáren autobusové dopravy 420 Zbudování sportovního hřiště 100 Obnova komunikace a veřejné zeleně 3 190 Dětské hřiště 80 Zřízení Czechpoint 90 2007-2010 Územní plán 220 Oprava a modernizace KD 750 Víceúčelové sportovní hřiště 563
Tabulka 150: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Petrov za léta 1996-2010
Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Petrov Plynofikace 1 950 Vodovod 1 200 Kabelová televize 525 1996-2006 Plynofikace a rekonstrukce Obecního úřadu 339 Opravy místních komunikací 1 400 Úpravy chodníků v obci 85
103 Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Rekonstrukce místního rozhlasu 195 Oprava střechy na budově obecního úřadu 240 Pořízení výzbroje a výstroje pro JSDH 32 Oprava střechy na budově OÚ – dokončení 423 2007-2010 Pořízení automobilu pro JSDH 314 Zateplení střechy a izolace budovy OÚ Petrov 341
Tabulka 151: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Prostřední Poříčí za léta 1996-2010
Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Prostřední Poříčí 1996-2006 Opravy místních komunikací 1 800 Oprava Obecního úřadu 1 200 2007-2010 Rekonstrukce OÚ 1 240 Úprava centrální části obce 3 400
Tabulka 152: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Roubanina za léta 1996-2010
Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Roubanina 1996-2006 Plynofikace (1. fáze) 1 500 Kanalizace 1 000 Opěrná zeď 1 000 Projekt účelně a krásně pro mladou generaci 5 000 2007-2010 3. etapa opravy místních komunikací 2 000
Tabulka 153: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Skrchov za léta 1996-2010
Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Skrchov Opravy komunikací a výkupy pozemků 885 Plynofikace 400 1996-2006 Rekonstrukce kapličky a obecního úřadu 210 Rekonstrukce hřiště 110 Oprava a rekonstrukce místního rozhlasu 95 2007-2010 Rozšíření obecní knihovny 100 Oprava vybavení obecní knihovny 70
104 Tabulka 154: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Stvolová za léta 1996-2010
Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Stvolová Opravy komunikací 700 Úprava prostranství u obec. úřadu a čekárna 596 Cyklo trasa Stvolová – Rozhrání 212 Oprava kapličky ve Vlkově 180 Oprava obec. úřadu + knihovna a soc. zařízení 240 1996-2006 Rekonstrukce sociál. zař. v obecní hospodě 300 Nové vytápění na tuhá paliva v obec. hospodě 340 Oprava komunikace 500 Oprava opěrné zdi u řeky Svitavy 1820 Stavba přístřešku pro muzikanty 424 2007-2010 Oprava komunikace ve Vlkově 380
Tabulka 155: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Vísky za léta 1996-2010
Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Vísky Půdní vestavba ZŠ 3 500 Přírodní sportovně-kulturní areál 1 350 Travnaté hřiště 200 Rekonstrukce místních komunikací 1 200 Rekonstrukce ZŠ 3 000 Nástupní ostrůvek u ZŠ 300 Rekonstrukce veř. osvětlení 450 Plynofikace 3 200 1996-2006 Výstavba víceúčelové budovy OÚ 10 200 Revitalizace veřejných prostranství v obci 3 299 Vísky I. etapa Partnerská spolupráce Vísek 143 Příprava projektové dokumentace pro 110 2007-2010 revitalizaci Základní a mateřské školy Vísky Revitalizace veřejných prostranství v obci 4 850 Vísky – II. etapa Dokončení Přírodního kulturně-sportovního 357 areálu Vísky Škola obnovy venkova 2007 193 Obnova a propagace vítěze Vesnice roku 2008 1 250 Jihomoravského kraje Obnova drobných sakrálních staveb v obci 572 Vísky Dětské hřiště 50 Vybavení MŠ a ZŠ 53 Terénní úpravy návsi 228 Zařízení sportovně-kulturního areálu 650 105 Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Škola obnovy venkova 2008 286 Bezpečností úprava areálu 357 Škola obnovy venkova 2009 286 Obnova drobných sakrálních staveb 572 Dokončení přírodního kulturně sportovního 430 areálu Vísky Revitalizace veřejných prostranství v obci 250 Úprava přírodního kulturně sportovního areálu 430 Škola obnovy venkova Vísky 2010 286 Výstavba skladu pro komunální techniku 312 Příprava projektové dokumentace 143 Vybavení hasičské jednotky 143
Tabulka 156: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Vranová za léta 1996-2010
Obec (mikroregion LETOVICKO) Náklady v tis. Kč
Vranová Rekonstrukce Kulturního domu 1 800 Plynofikace 1 000 Oprava komunikací 240 Rekonstrukce autobusové čekárny 386 1996-2006 Rekonstrukce budovy kulturního domu 950 Oprava místních komunikací 729 Víceúčelové hřiště 551 Oprava hasičského vozu 68 Czech point 81 Rekonstrukce kulturního domu 13541 Rekonstrukce fotbalového hřiště 4628 2007-2010 Dětské hřiště 262
Tabulka 157: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná- Obec Borotín za léta 1996-2010
Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) Náklady v tis. Kč
Borotín Plynofikace obce 2 000 Územní plán obce 242 Oprava MK 3 495 Oprava budovy Stará škola 1 300
106 Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) Náklady v tis. Kč
Úprava prostor nového OÚ a pošty 800 Výstavba nové autob. čekárny 412 Obnova zeleně a oprava rybníka arboreta 1 737 1996-2006 Vybudování bezdrát. rozhlasu 600 Oprava MK 700 Oprava veřejného osvětlení 450 Pořízení projekt. dokumentace na rekonstrukci 80 multifunkčního domu Oprava střechy na budově mateřské školy 345 Pořízení proj. dokumentace na rekonstrukci 80 místních komunikací Realizace projektu „Projdeme se novou obcí“ (rekonstrukce MK, dopr. značení, revitalizace zeleně, nákup techniky na údržbu 4250 zeleně, vybudování dět. koutku a schodů ke kostelu) Vybudování dětského hřiště v mateřské škole 105 Realizace projektu“ Školka mých snů“ – 791 rekonstrukce MŠ Vymalování rekonstruovaných prostor v MŠ 30 Vybudování obecní knihovny a vybavení 500 nábytkem 2007-2010 Nákup výstroje a výzbroje JSDH Borotín 150 Tabulka 158: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná- Obec Cetkovice za léta 1996-2010
Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) Náklady v tis. Kč
Cetkovice Plynofikace 4 321 Oprava a rekonstrukce OÚ 1 892 Oprava kostela a fary 4 140 Zřízení bezdrátového rozhlasu 570 1996-2006 Generální oprava MŠ 860 Generální oprava ZŠ 2 230 Oprava MK a chodníku střed 1 850 Výstavba ČOV a kanalizace 35 200 Rekonstrukce kuchyně MŠ 460 Rekonstrukce a zatravnění hřiště 1 400 Rekonstrukce MK Úvoz 490 Czech point – kontaktní místo 69 Obnova a ochrana lesních porostů 397 Oprava kulturního domu 255 Komunikace „Ke Smeťáku“ 541 MŠ – výměna oken a dveří 620 Rekonstrukce části veř. osvětlení Cetkovice 370 LHP 43 Hasiči výzbroj a výstroj 263 Cetkovice sportu a kultuře 2 826
107 Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) Náklady v tis. Kč
Rekonstrukce místních komunikace Hlavní, 1 375 Zahradní, část Polní Rekonstrukce místních komunikací Brodecká, 960 Brodek, Hliníky, u kulturního domu Rekonstrukce pomníku padlých 22 Rekonstrukce místní komunikace Sportovní 1 960 Hřiště 2 900 Oprava střechy OÚ 890 Oprava křížků 186 2007-2010 Dětské hřiště 590
Tabulka 159: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná- Obec Malá Roudka za léta 1996-2010
Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) Náklady v tis. Kč
Malá Roudka, Skočova Lhota Úprava návsi a stavba autobusových čekáren 1 100 Opravy místních komunikací 2 520 Stavba vodojemu 2 100 Rekonstrukce OÚ 850 1996-2006 Chodníky v obci 420 Oprava místních komunikací 208 Oprava opěrné zídky 271 Rozšíření veřejného osvětlení 306 2007-2010 Oprava požární techniky 20 Tabulka 160: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná- Obec Světlá za léta 1996-2010
Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) Náklady v tis. Kč
Světlá Plynofikace obce 2 800 Oprava MK 1 100 Plynofikace a oprava stropů na Obú 555 Přívod NN k prameništi 72 Oprava budovy Obú 160 Výkup pozemků k výstavbě 445 Rozšíření sítě NN u RD 482 Rozšíření sítě veř. osvětlení u RD 106 Autobusová zastávka s čekárnou 202 Oprava MK v obci 200 Inženýr. sítě 2 141 Vybudování vrtu pro posílení prameniště 401 Oprava MK 247 1996-2006 Vybudování komunikace u RD 655 Hasičské vozidlo FORD Tranzit 120
108 Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) Náklady v tis. Kč
Proj.dokumentace „Biologický rybník“ 320 2007-2010 Proj.dokumentace“Úprava návsi“ 75 Výměna části vodovodní sítě 200 Chodníky kolem hl.silnice 800 Komunikace v nové zástavbě 860 Bezdrátový rozhlas 280
Tabulka 161: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná- Obec Šebetov za léta 1996-2010
Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) Náklady v tis. Kč
Šebetov Čistírna odpadních vod 8 984 Bezdrátový rozhlas 441 Hasičská cisterna 2 200 Zastávka veřejné dopravy 163 1996-2006 Chodník - náves 299 Chodníky – od křižovatky 482 Chodníky k Zábraní 178 Místní komunikace Horní Zábraní 750 Filtrace vody - koupaliště 248 Venkovní hodiny 70 Rekonstrukce vodovodu a kanalizace -Zábraní 660 Kabelová televize + rozšíření 480 Bytový dům 16.391 Vodojem – investiční příspěvek Svazku VaK 6676 Rekonstrukce kiosku koupaliště 420 Dětské hřiště náves + kopec 151 Zvukové zařízení Dolby SR – Kino 170 Oprava koupaliště 87 Informační panely 226 Oprava komunikace Kopec 435 2007-2010 Chodník Kopec 318 2007-2010 Oprava komunikace Náves 563 Oprava komunikace Dolní Zábraní 1148 Dešťová Kanalizace Čtvrti 527 Rekonstrukce kanalizace Ohrazdy 313 Oprava OÚ (sanační omítka, zateplení střechy 232 Oprava autobusových čekáren 98 Oprava fasády KD 150
Tabulka 162: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná- Obec Uhřice za léta 1996-2010
109 Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) Náklady v tis. Kč
Uhřice Inženýrské sítě 430 Komunikace před r. 2000 580 Plynofikace 1 500 Komunikace po r. 2000 2 440 Chodník 1 000 Komunikace 1 300 Veřejné osvětlení 140 Územní plán 167 Čekárna 180 1996-2006 Oprava obecního úřadu 600 MŠ střecha 300 Obslužná budova sportovního areálu 158 Dotace na hospodaření v lesích 269 Oprava místní komunikace 115 2007-2010 Dostavba venkovního podia 100 Pořízení požárního vozidla 100 Czech point 58 Obnova veřejného rozhlasu 350 Oprava zdi požární nádrže 147 Rekonstrukce veřejného osvětlení 230
Tabulka 163: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná- Obec Úsobrno za léta 1996-2010
Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) Náklady v tis. Kč
Úsobrno Rekonstrukce vodovodu 11 079 Vybudování zábradlí u MK 55 Výstavba 2 bytů 558 1996-2006 Plynofikace 1 bytu 49 Dostavba věže kostela 1 759 Úprava okolí kostela 514 Rekonstrukce místních komunikací 1 614 Oprava místních komunikací 7 179 Rekonstrukce věře, střechy lodi a fasády a 2 273 okolí kostela sv. Cyrila a Metoděje 3 etapy rekonstrukce a dostavby objektu č.p. 1 595 46
2007-2010 110 Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) Náklady v tis. Kč
Obnova vybraných místních komunikací 1 013 2007-2010 v obci Úsobrno – rok 2010
Tabulka 164: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná-Obec Vanovice za léta 1996-2010
Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) Náklady v tis. Kč
Vanovice, Drválovice Stavba autobusových čekáren 650 Plynofikace obou obcí 4 150 Rekonstrukce kultur, domu 950 Oprava budovy OÚ 1 150 Chodníky v obci Vanovice 1 850 Chodníky na hřbitově 950 Opravy MK do r. 2000 v obou obcích 1 930 Propojení vodovodu Vanovice-Drválovice 563 Plynofikace kultur. domu a OÚ 950 Rekonstrukce vodovodu Vanovice 750 Víceúčelové hřiště 1 600 1996-2006 Oprava MK po r. 2000 v obou obcích 3 500 Výměna oken a dveří v kultur. domě a ve 1 200 škole Rekonstrukce přízemí OÚ a přestěhování 800 pošty do přízemí OÚ, nový nábytek Výstavba inž.sítí pro výstavbu RD 7 000 2007-2010 Zřízení nového parku J.A. Komenského 100 Rekonstukce el.instalace v kultur. domě 1 200 Oprava MK projektu Leader 900 Rekonstrukce střechy na sociál.zaříz. školy 500
Tabulka 165: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná-Město Velké Opatovice za léta 1996-2010
Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) Náklady v tis. Kč
Velké Opatovice veřejné osvětlení 680 Požární vozidlo 6 000 Požární vozidlo 400 veřejný rozhlas 1 940 opravy komunikací 14 500 chodníky a opěrné zdi 1 350 ČOV a kanalizace 2 650 výstavba nových bytových jednotek 14 470 rekonstrukce zámku 26 550 Základní škola - oprava střechy 2 300 - oprava bazénu 1 700
111 Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) Náklady v tis. Kč
kabelová televize 18 000 Infocentrum 650 inženýrské sítě – rodinné domy „Pod Dubím“ 11 500 koupaliště 2 500 1996-2006 zámecký park 450 Dostavba Moravského kartografického centra 9 000 Výstavba letního koupaliště 46 000 Oprava střech zámku 500 Nákup požárního vozidla 1 400 Projektová dokumentace Rekonstrukce a intenzifikace ČOV 6 500 Oslava 700. výročí založení města 500 Dostavba Jihozápadního křídla zámku 9 600 Škola vzduchotechnika 1 500 Škola rekonstrukce bazénu 1 700 Ulice Krátká vodovod, kanalizace, komunikace 2 400 Dětské hřiště 360 Parkoviště Nám. Míru 450 Odvodnění garáží u fotbal. hřiště 350 Komunikace Pod skalou 400 Expozice MKC 2 500 Lesopark Strážnice 2 120 Chodníky opravy , bezbariérové nájezdy 800 Škola zateplení etapa 2010 10 500 Fotovoltaická elektrárna 17 000 Repasované nákladní auto 750 Úprava starého hřbitova 350 Kamerový systém v parku 100 Rekonstrukce čerpací stanice na pitnou vodu 1 500 Veřejné osvětlení doplnění světelných bodů 300 skatepark 400 2007-2010 Rozšíření nový hřbitov 200 Bezděčí oprava požární nádrže 470 hřiště 80 1996-2006 občanský výbor a kulturní dům - fasáda 165 občanský výbor a kulturní dům -sociální zař. 150 2007-2010 Oprava komunikací 250 Brťov 1996-2006 oprava kapličky 250 Obchod střecha 200 Oprava budovy občanské samosprávy 150 2007-2010 Restaurování soch 100 Dokončení opravy kapličky 80 Korbelova Lhota oprava požární zbrojnice 200 1996-2006 komunikace 95 Střecha kapličky 110 2007-2010 Regenerace zeleně 80
112 Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) Náklady v tis. Kč 2007-2010 Dětské hřiště 50 Svárov 1996-2006 komunikace 70 komunikace 50 2007-2010 Oprava kapličky 50 Velká Roudka komunikace 500 1996-2006 kotelna 60 Oprava vchodu do kulturního 2007-2010 sálu 60 Studna – zajištění dostatku pitné vody 300
Tabulka 166: Největší kapitálové výdaje společných projektů mikroregionu Letovicko za dobu jeho existence ( květen 2000-2010 )
Mikroregion LETOVICKO Náklady v tis. Kč -společné akce 2005 Oprava kapliček Vísky, Míchov, Zábludov, 311 kříž Roubanská a Vranová Škola obnovy venkova Vísky- zřízení 72 Strategie rozvoje 65 2006 Škola obnovy venkova- pokračování 88 Oprava dopravního značení v obcích Letovice, Deštná, Lazinov, Rubanina, Skrchov, 272 Stvolová, Chrudichromy 2007 Obnova mobiliářů 50 Program projektových manažerů 100 2008 Obecní mobiliář 382 2009 Škola obnovy venkova 60 Obecní mobiliář a komunální vybavení 425 2010 Škola obnovy venkova 60 Obecní mobiliář a komunální vybavení 398
Tabulka 167: Největší kapitálové výdaje společných projektů mikroregionu Malá Haná za dobu jeho existence ( listopad 2001 -2010 )
Mikroregion MALÁ HANÁ Náklady v tis. Kč - společné akce 2001-2003 Příprava strategie rozvoje 200 2004
113 Mikroregion MALÁ HANÁ Náklady v tis. Kč - společné akce Projekt tajemství a záhady Malé Hané 270 2005 Projekt Malá Haná 2005 340 Aktualizace strategie rozvoje mikroregionu 92 Propagace na Regiontour BVV 2005 21 2006 Projekt Malá Haná 2005 254 Propagace na Region tour BVV 21 2007 Pilotní turistická akce 20 Úprava www stránek mikroregionu 30 Příprava a vydání propagačních materiálů 50 Doplnění venkovního mobiliáře v obcích 100 Semináře eko-výchova, obnovitelné zdroje en. 50 2008 *zajištění 2.ročníku cyklovýletu „Okolo Malé Hané“ *tisk knihy „Proměny Malé Hané“ 370 *realizace projektu „10x nej“ *zajištění provozu web stránek *realizace zájezdu do obce Hostětín EKO *tisk nástěnného kalendáře 100 *nákup mobiliáře Propagace Regiontour 2008 25 Zpracování rozvojových projektů 25 mikroregionu Příspěvek na provoz infocentra Velké 84 Opatovice 2009 *tisk pohlednic panorama Malé Hané *tisk skládačky 10xnej 100 *úprava web stránek *zajištění 3.ročníku „Okolo Malé Hané“ * dovybavení kluboven 325 * nákup křovinořezu Propagace Regiontour 2009 25 Příspěvek na provoz infocentra Velké 100 Opatovice 2010 *zajištění 4.ročníku cyklovýletu „Okolo Malé Hané“ 60 *úprava web stránek *nákup a zabudování pítek pitné vody pro turisty a občany * čištění jezírek v lese pro zvěř 386 * tisk propagačních tiskovin „Prameny a vody Malé Hané“ Příspěvek na provoz infocentra Velké 100 Opatovice
Tabulka 168: Největší kapitálové výdaje společných projektů MAS Partnerství venkova
114 MAS Partnerství venkova Náklady v tis. Kč -společné akce 2006-2007 Realizace strategie LEADER ČR 2006 4 899
Vybudování přírodně sportovního areálu- 1 350 Obec Vísky Stroj na údržbu zeleně v obci- Obec Horní 150 Smržov Bezdrátový rozhlas- Obec Borotín 600 Stroj na vyžínání trávy,pro údržbu příkopů a 2 499 mezí Ledeko- Letovice a.s. MAS- realizace strategie 300 2009 Realizace SPL-PRV- LEADER Stáje pro prasata, středisko Vanovice- zateplení, vnější omítky 562 Obnova místních komunikací v obci Vanovice 901 Obnova přístupové cesty k evangelickému 404 kostelu a hřbitovu v obci Vanovice Rekonstrukce veřejných ploch v obci Vranová 493 Oprava místní komunikace v ulici Na Vyhlídce 943 Rekonstrukce sociálního zázemí Sokolovny 1 000 Vísky CETKOVICE sportu a kultuře 2 826 Dětské hřiště 527 Školka mých snů 845 Akumulační vytápění pro dům hasičů 165 Rekonstrukce dětských hřišť 626 Modernizace kulturního domu v obci Pamětice 680 MAS- realizace SPL 1 200 2009 ostatní projekty Kam na Boskovicku? (společně s MAS 1 998 celkem Boskovicko PLUS) ROP NUTS II JV ( 800 MAS PV) Spoločný región (Společně s RRA Senica SK) 3 996 celkem Přeshraniční spolupráce ČR-SR (956 MAS PV) 2010 Realizace SPL-PRV- LEADER Obnova vybraných místních komunikací 1 013 Revitalizace hřbitova v obci Vísky 1 466 Cetkovice pro úsporu energií 738 Revitalizace povrchu skateparkového 245 hřiště Modernizace kulturního domu v obci 1 203 Vanovice Modernizace stáje skotu 3 523 Boudy pro telata 576 Vzdělaný venkov – prosperita regionu 286 Rekonstrukce zastřešení krmiště – „panelák“ 1 473 středsiko Šebetov MAS- realizace SPL 1 200 2010 ostatní projekty (2 940 celkem) Našim nejmenším- PRV IV.2.1 1 065 MAS PV
115 MAS Partnerství venkova Náklady v tis. Kč -společné akce Krajem pověstí a bájí aneb Pověsti a pohádky (1 880 celkem) od Svitavy, od Svratky (společně s MAS 752 MAS PV Boskovicko PLUS) ROP NUTS II JV S chuťou po stopách historie a krás prírody… ( 2 507 celkem) (Společně s RRA Senica SK) 180 MAS PV Přeshraniční spolupráce ČR-SR Celkem MAS 29 155
Celkem projekty, které ještě nebyly započítány 15 322
Od roku 1996 do roku 2006 se na území Letovicka a Malé Hané proinvestovalo plných 765 002 mil. Kč, v letech 2007-2010 425 038 mil. Kč. Od roku 2007, kdy k subjektům přibyla i místní akční skupina se svou stabilní roční částkou, se výše investic dále posiluje a je evidentní, že i velké možnosti dotačních titulů byly hojně využity. Od roku 2007 se navýšily realizované investice v průměru o 39% ročně oproti letům do roku 2006.
Většina financí byla v letech 1996-2006 použita na realizaci projektů základní infrastruktury v jednotlivých obcích, od roku 2007 výstavba základní infrastruktury pokračuje, je však postupně doplňována i investicemi do občanské vybavenosti, do zemědělských subjektů a také do vybavení neziskových organizací. Nově po roce 2007 se začíná rozšiřovat partnerská spolupráce, a to nejen na území sousedních místních akčních skupin, ale také v rámci spolupráce s MAS v jiných krajích a také spolupráce přeshraniční. Rozšiřování aktivit a navazování partnerství s jinými regiony vede k dalším novým možnostem spolupráce v různých oblastech do budoucna. Od doby existence obou mikroregionů a MAS se velmi dobře rozvíjí vzájemná spolupráce i uvnitř regionu při hledání možností a společných projektů, majících efekt pro širší region.
4.2.Rozvojové programy a strategie územních celků V rámci MAS byly v minulosti zpracovány následující strategické dokumenty:
• Strategie mikroregionu Letovicko (aktualizovaná verze prosinec 2005) • Rozvojová strategie mikroregionu Malá Haná (verze z roku 2003) • Záměr MAS pro Leader ČR 2006 (zpracováno březen 2006) • Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013- květen 2007
Místní integrovaná strategie hospodářského a sociálního rozvoje navazuje na uvedené koncepční dokumenty území a prolíná aktivity obou svazků obcí i MAS Partnerství venkova.
116 Pro tvorbu Místní integrované strategie hospodářského a sociálního rozvoje bylo krom výše uvedených strategických dokumentů zpracovaných na území MAS také využito : - dotazníkového šetření na území obou mikroregionů, které probíhalo v červnu 2010 (výsledky ankety jsou vyhodnoceny a zpracovány v bodu 5 tohoto dokumentu, formulář použitého dotazníku je poté přiložen jako příloha č.1 dokumentu) - pracovním týmem zpracované SWOT analýzy pro jednotlivé oblasti, která je uvedena v bodu 4 tohoto dokumentu - statistických dat a přehledů vývoje zpracovaných JM krajem, MPSV, ČSÚ - detailních průzkumů a informací z jednotlivých obcí (matriky, školy, OÚ...)
4.2.1.Dotazníková anketa I na území MAS- červen 2010
Hodnocení dotazníkové ankety probíhalo v období června 2010, anketa probíhala anonymní formou na území obou svazků obcí plošně a rovnoměrně. Dotazníkové ankety se zúčastnilo celkem 217 osob regionu, což představuje odpovědi vzorku populace ve výši cca 1,25 % počtu všech obyvatel MAS Partnerství venkova.
Na otázky ankety odpovídala přibližně jedna třetina mužů a dvě třetiny žen, převážně produktivního pracovního věku od 26 do 59 let, středoškolského vzdělání a většinou pracujících v pozicích zaměstnanců.
Tazatelé hodnotili jako velmi kvalitní úroveň předškolního a základního školství a jako velmi dobrou aktivitu a kvalitu služeb obecních úřadů v obou mikroregionech.
Jako velmi slabá byla hodnocena naopak v obou regionech úroveň dopravní situace a úroveň spolupráce a vztahů mezi občany, podnikateli a veřejnou sférou.
Hodnocení ostatních kritérií byla v kategorii „průměrná“ a označilo ji 30-60% všech tazatelů obou mikroregionů.
Z ankety také vyplynulo, že zdroj informovanosti směřuje u starších osob k tiskovinám, u mladších osob naopak k elektronickému zdroji- Internetu . Až 36 % obyvatel využívá k informovanosti o dění v regionu Internet a tištěné zpravodaje a regionální tisk čte pravidelně až 37% dotázaných, přičemž většina tazatelů používá více zdrojů informací. Nemalou roli však stále hrají veřejné vývěsky obecních úřadů.
Grafy 17-38 dotazníková anketa I
117 118 119 6. Náměty na zlepšení v oblasti péče o předškolní děti v regionu
Nedostatečná kapacita školek 7 Méně sloučených tříd 1 Lepší stav dětských hřišť 8 Lepší vybavení 3 Seznamování dětí s přírodou 2 Lepší stravování 2 Delší provozní doba v MŠ 3 Interaktivní tabule 1 Lepší příprava na školu, rozvíjení znalostí 4
120 8. Náměty na zlepšení v oblasti základního školství v regionu
Větší finanční podpora vesnických škol 2 Kvalitnější vybavení a prostředí tříd 7 Podpora talentů 1 Zvýšit pravomoci učitelů 1 Sjednotit učebnice a osnovy škol 1 Větší důraz na jazykové znalosti 3 Kvalifikovanější pedagogové 1 Lepší informovanost rodičů 2 Méně sloučených tříd 2 Nezatěžovat děti nadměrným učivem 1
121 10. Náměty na zlepšení v oblasti středoškolského a učňovského školství v regionu
Zlepšení vybavení škol 1 Větší rozsah učebních oborů v regionu 14 Zvýšení kvality škol 2 Sjednotit učebnice a osnovy maturitních předmětů 1
122 12. Náměty na zlepšení v oblasti kvality bydlení v regionu
Více bytů pro mladé rodiny 9 Volné byty za menší nájem pro sociálně slabé rodiny 1 Větší byty 1 Větší pozemky okolo rodinných domů 1 Chybí penzion 1
123 14. Náměty na zlepšení v oblasti péče o seniory v regionu
Upřednostnit příjem místních seniorů do domova důchodců 1 Více míst v domovech pro seniory 2 Seznamování mladých s prostředím pro seniory 2 Výstavba domovů pro důchodce 9 Nedostatečná dopravní obslužnost pro seniory 2 Zlepšení péče a služeb – nákupy, obědy 6 Společné zájezdy, akce 1
124 16. Náměty na zlepšení v oblasti zdravotnických služeb v regionu
Výběr mezi doktory 2, lepší vybavení 1 Denní pohotovost 3 Více zdravotních středisek 8 Na Letovicku chybí ultrazvuk a rentgen 1 Zvýšit úroveň nemocnic a zdravotních služeb 8 Chybí dětská ordinace 1, nemocnice 2, více lékáren 8,
125 18. Náměty na zlepšení v oblasti sportovního vyžití v regionu
Zimní stadión 6 Více dětských hřišť5 Cyklostezky boskovickou brázdou 11 Aquapark 1 Plavecký bazén 5 Horolezecká stěna 1 Hokejová hala 2 Lyžařský svah 6 Víceúčelová sportovní hala 12 Florbalové hřiště 2 Lepší sportovní vybavení 3 Sportovní kluby pro děti od 6 let Wellness 1 Lyžařské trasy 2 Vodní sporty 1
126
20. Náměty na zlepšení kulturních, společenských a sportovních akcích
Spolupráce škol a kulturních zařízení 2 Více kulturních akcí v malých obcích 9 Více sportovních akcí 2 Stálé kino 1 Více zájmových aktivit 4 Akce zaměřené na životní prostředí
127 22. Náměty na zlepšení v oblasti mimoškolních aktivit dětí a mládeže
Taneční kroužky 1 Chybí DDM pro děti 3 Více kroužků pro děti 10
128 24. Náměty na zlepšení v oblasti ostatních služeb v regionu
Nedostatek obchodů s kvalitním zbožím 1 Lepší obsluha pošty 1 Více rozmanitých služeb 3
26. Náměty na zlepšení v oblasti dopravní situace v regionu
Špatný stav silnic, R43 32 Častější spoje mezi vesnicemi a městy 6 Zvýšit počet školních autobusů 4 Návaznost autobusů 8 Některé linky nejsou využité 1 Dostavět starou dálnici 2 Odklopení kamionů 1
129 28. Náměty na zlepšení vzhledu veřejných prostranství
Hezčí parky ve městech 6 Hezká náměstí s lavičkami a zelení 1 Okrasné stromy 1 Lepší údržba zelených ploch 13 Více odpadkových košů 5 Lepší péče o památky 2 Více parkovacích míst 2
130 30. Náměty na zlepšení v oblasti bezpečnosti v regionu
Více přechodů pro chodce 5 Více chodníků 1 Zvýšit dohled nad dopravními přestupky 3 Více policistů 7 Prevence pro mládež 1 Retardéry okolo škol 2
131 32. Náměty na zlepšení v oblasti služeb OÚ občanům
Zlepšit rychlost a přesnost informací 1 Více informovanosti v obcích 4 Více aktivit v obci 1 Reakce na podněty občanů 2 Častější úřední hodiny 1
132
133 36. Náměty na zlepšení komunikace mezi všemi složkami v regionu
Pravidelné veřejné schůze 2 Větší propojenost a informovanost 6
37. Další náměty a připomínky ke zkvalitnění života a rozvoji v regionu, tipy na zlepšení…
Lavičky na sednutí u autobusových zastávek 1 Vytváření pracovních míst 1 Samostatná finanční podpora obcí 1 Vybavení školní družiny 1 Víceúčelová hřiště pro hodiny TV 1 Propagace ekologie třídění odpadů 1
VYHODNOCENÍ ankety I:
Pokud byly při hodnocení hodnoty součtů výborný a velmi dobrý nad 80 %, lze považovat úroveň statistiky jako vynikající
Pokud byly při hodnocení hodnoty součtů výborný a velmi dobrý 60-80 %, lze považovat úroveň statistiky jako nadprůměrně kvalitní, s možností drobných zlepšení
Pokud byly při hodnocení hodnoty součtů výborný a velmi dobrý 30-60%, lze považovat úroveň statistiky jako průměrnou, s vhodností dalších zlepšení
Pokud byly při hodnocení hodnoty součtů výborný a velmi dobrý pod 30%, je stav konkrétního zjištění považován za alarmující, s akutní nutností zlepšení
Tabulka 169 vyhodnocení ankety I
134 Téma otázky Vy Na Pr AlaPOZNÁMK Č. nik dp ům rm A ot. ají rů ěrn ují cí mě ý cí rný
5 Kvalita péče pro předškolní děti x + 7 Úroveň základního školství x + 9 Možnosti středního školství a učňovského školství x 11 Kapacita a kvalita bydlení x 13 Zajištění péče o seniory x 15 Nabídka a dostatečnost zdravotnických služeb x 17 Podmínky, kvalita a možnosti sportování x 19 Nabídka kulturních, společenských a sportovních akcí x 21 Úroveň a nabídka mimoškolních aktivit pro děti a x + mládeže 23 Úroveň a kvalita ostatních služeb x 25 Stav dopravní situace x ! 27 Vzhled veřejných ploch a prostranství x 29 Úroveň bezpečnosti obyvatel x 31 Aktivity obecních úřadů a kvalita jejich služeb x + 33 Úroveň informovanosti občanů o dění v regionu x 35 Úroveň spolupráce a vztahů mezi občany, podnik. a x ! veř. sf.
Výsledky ankety byly srovnány s výsledky ankety provedené podle totožného dotazníku v roce 2006. V žádné z oblastí nedošlo k překvapivé změně, výrazněji se však zhoršila dopravní situace a naopak mírně poklesla přesto stále výborná reputace úrovně předškolního a základního školství. Došlo i ke všeobecnému zhoršení komunikace na úrovni mezi občany, podnikatelskou a veřejnou sférou. Výsledky ankety budou také sloužit jako podklad k aktualizaci integrované strategie rozvoje a strategického plánu MAS Partnerství venkova. 4.2.2.Dotazník. anketa II na území MAS-červenec 2010 Pro účel konceptu místní integrované strategie hospodářského a sociálního rozvoje na území MAS Partnerství venkova, hodnoceného dle vlastních postřehů a občanské spokojenosti obyvatel příslušné oblasti, bylo v anketě II vybráno z celkového počtu 24 obcí celkem 10 obcí na základě předem stanovených kritérií následovně: • Centrum svazku obcí Letovicko, tedy město Letovice (bez místních částí)
135 • Centrum svazku obcí Malá Haná, tedy město Velké Opatovice (bez místních částí)
• Obce, ve kterých byl uskutečněn nebo v současné době probíhá některý z projektů za účasti MAS Partnerství venkova:
Mikroregion Letovicko Malá Haná Vísky Vanovice Vybraná obec Horní Smržov Cetkovice
• Obce, ve kterých je z důvodu absence realizovaného projektu za účasti MAS Partnerství venkova předpoklad, že toto sdružení zatím není příliš známé:
Mikroregion Letovicko Malá Haná Prostřední Poříčí Malá Roudka Vybraná obec Skrchov Světlá
Statistický soubor je tvořen celkem 17 788 obyvateli. Průzkum je proveden metodou statistického šetření, konkrétně formou dotazníku prostřednictvím osoby dotazovatele. Vzor dotazníku je uveden v příloze č.2. Jako reprezentativní výběr je stanoveno výše uvedených 10 obcí s celkovým počtem 10 905 obyvatel, vyjmuta je ovšem věková skupina 0-9 let (celkem 1073 osob). Výběr je tedy tvořen souhrnně 9 832 obyvateli. Dotazováno bude 1% celkového výběru, pro snadnější účel zpracování cca 100 osob, v každé obci reprezentováno 10 dotazovanými. Výběr je uskutečněn metodou záměrnou.
V dotazníku jsou především sledovány následující parametry: A. BLOK KVALITY ŽIVOTA A OBČANSKÉ SPOKOJENOSTI - Spokojenost občanů se službami, vybavením a dostupnými možnostmi v obci a regionu, klasifikována dle velikosti obce
B. BLOK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - Názory na stav životního prostředí v obci a péče o něj, návrhy na zlepšení
C. BLOK CESTOVNÍHO RUCHU A PÉČE O PAMÁTKY - Cestovní ruch, stav památek a péče o ně
D. BLOK ROZVOJE OBCE - Potřebnost dotací v jednotlivých oblastech rozvoje obce
E. BLOK INFORMOVANOSTI OBYVATEL O MAS PARTNERSTVÍ VENKOVA →
V otázce informovanosti občanů o MAS Partnerství venkova:
136 • Výsledný kontrast mezi dotazovanými v největších městech daného území (tedy v Letovicích a ve Velkých Opatovicích) versus dotazovaní obyvatelé na vesnicích, kde lze předpokládat větší shodu v množství i obsahu informací.
• Výsledný kontrast mezi obyvateli obcí, ve kterých je díky realizovaným projektům za účasti MAS Partnerství venkova předpoklad informovanosti obyvatel o tomto sdružení versus obce, kde tento předpoklad není očekáván. VYHODNOCENÍ ankety II:
První tři bloky jsou hodnoceny dle velikosti obce, konkrétně dle počtu obyvatel obce. Výsledné hodnoty jsou rozděleny do 3 kategorií - obce velké nad 3000 obyvatel, středně velké – 500 až 3000 obyvatel a malé do 500 obyvatel. Známkuje se jako ve škole, tedy 1 – výborně, 2 – velmi dobře, 3 – dobře, 4 – dostatečně, 5 – nedostatečně. Výsledná známka odpovídá průměru získaných odpovědí.
Tabulka 170 A-BLOK KVALITY ŽIVOTA A OBČANSKÉ SPOKOJENOSTI
Výsledná známka Velikost obce Do 500 500 - 3000 Nad 3000 obyvatel obyvatel obyvatel 1. Je podle Vás v obci dostatek Obchod 1 1 1 Služby 1 1 1 Kulturní zařízení 1 1 1 Sportovní zařízení 1 2 3 2. Zdravotnické služby v regionu Obvodní lékaři 1 1 1 Stomatologové 1 1 1 3. Péče o seniory v regionu Domovy důchodců 1 1 1 Dostupnost služeb 1 1 1 Akce pro seniory 2 2 1 4. Kvalita péče o předškolní děti v regionu Kvalita mateřských škol 1 1 1 Dostatek míst 1 1 3 Akce pro předškolní děti 1 1 1 5. Úroveň základního školství v regionu Dostatek základních škol 1 1 1 Kvalita výuky 1 1 1 6. Úroveň středního školství v regionu
137 Dostatek středních škol 1 1 1 Kvalita výuky 2 2 3 7. Kapacita a kvalita bydlení Kapacita domů, bytů 2 1 1 Kvalita bydlení 1 1 1 Cenová dostupnost 2 2 3 Nabídka stavebních parcel 2 1 1 8. Dostupnost obce Hromadná doprava 1 1 1 Údržba komunikací 2 2 2 9. Dopravní situace v obci Stav dopravní situace 2 1 3 Značení, přechody 2 1 1 10. Podmínky pro podnikání v regionu
Možnosti podnikání 2 1 1 11. Kulturní, společenské a sportovní akce v regionu Nabídka 2 2 2 12. Sportování v regionu Možnosti 2 2 3 13. Veřejná prostranství v obci Dostatek veřejných ploch 1 1 2 Vzhled, estetičnost 2 2 2 14. Informovanost občanů o dění v regionu Úroveň informovanosti 2 2 2 15. Obecní úřad Kvalita služeb 2 2 2
Tabulka 171 B-BLOK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Výsledná známka Velikost obce Do 500 500 - 3000 Nad 3000 obyvatel obyvatel obyvatel 1. Stav životního prostředí v obci Stav ovzduší 1 1 1 Stav vodních toků 2 2 2 Stav půdy 2 2 2 Stav lesů, parků 1 1 2 2. Péče o životní prostředí
138 Péče ze strany obce 3 3 3 Péče ze strany občanů 3 3 2 3. Veřejná zeleň Vzhled 2 2 2 Údržba 2 2 2 4. Problematika černých skládek v okolí Existence 2 2 1 5. Pitná voda Kvalita 3 1 1 Dostatek 3 1 1 6. Nakládání s odpady Svoz a likvidace 4 4 3 Dostupné možnosti třídění 4 4 3 Vzdálenost kontejnerů na separaci odpadu 3 3 3 Jak využíváte možnosti třídění? 3 2 2 7. Stavby - rostlinná a živočišná výroba Vzhled v krajině 3 3 3 Dopady - hluk, zápach 2 2 1 8. Alternativní zdroje energie Vhodnost 3 2 1
Tabulka 172 C-BLOK CESTOVNÍHO RUCHU A PÉČE O PAMÁTKY
Výsledná známka Velikost obce Do 500 500 - 3000 Nad 3000 obyvatel obyvatel obyvatel 1. Cestovní ruch Možnosti a podpora 3 2 2 2. Péče o památky Stav, vzhled 3 3 2 Péče 3 3 2
D-BLOK ROZVOJE OBCE
1. Kam by podle Vás bylo nejvhodnější směřovat dotace? Číselné pořadí určuje důležitost opatření dle názorů obyvatel.
1. Vzhled obce – úprava veřejných prostranství, investice do výsadby veřejné zeleně, vytvoření veřejných ploch určených pro setkávání obyvatel a jejich odpočinek. 2. Oprava významných památek, především drobné sakrální architektury v intravilánu obce a jejím okolí – obnovit přirozený genius loci obce a paměť krajiny a zatraktivnit obec potenciálním návštěvníkům. 139 3. Rozvoj možností pro volný čas – projekty zaměřit především na děti a mládež a přizpůsobit se současným trendům (skatepark, in-line, BMX, lanová centra atp.) 4. Snížení nezaměstnanosti – zaměřit se zejména na vytvoření pracovních míst pro sociálně slabší spoluobčany 5. Rozvoj kultury, podpora spolků – SDH, sportovní oddíly, ochotnické divadlo, spolková činnost mládeže aj. 6. Podpora zelené ekonomiky a alternativních zdrojů energie 7. Podpora zemědělců
E-BLOK INFORMOVANOSTI OBČANŮ O MAS PARTNERSTVÍ VENKOVA
1. Výsledky šetření v centrech mikroregionů – v Letovicích a Velkých Opatovicích
Grafy 39-47 dotazníková anketa II
• Znáte MAS Partnerství venkova?
2. Výsledky šetření v obcích, které již mají za sebou některý z úspěšně realizovaných projektů za účasti MAS Partnerství venkova – obce Vanovice, Cetkovice, Vísky a Horní Smržov
• Znáte MAS Partnerství venkova?
140 3. Výsledky šetření v obcích, které za sebou zatím žádný z úspěšně realizovaných projektů nemají – obce Světlá, Malá Roudka, Prostřední Poříčí a Skrchov
• Znáte MAS Partnerství venkova?
Pokud ANO (týká se celkem 41 osob):
• Co je dle Vašeho názoru hlavním cílem MAS Partnerství venkova?
141 • Setkali jste se někdy v minulosti s nějakým reklamním výrobkem či propagační akcí MAS Partnerství venkova?
• Uvítali byste více informací o MAS partnerství venkova?
142 • Kde jste se setkali s informacemi o MAS Partnerství venkova?
• Znáte nějaký projekt na kterém se MAS Partnerství venkova podílela/podílí?
143 • Kam by podle Vás měla MAS Partnerství venkova především směřovat svoje aktivity?
Náměty na zlepšení v jednotlivých oblastech, možná místa střetů
Za každou kategorii je uvedeno vždy 5 nejčastějších odpovědí: PÉČE O PŘEDŠKOLNÍ DĚTI - Budovat dětská hřiště, moderní prolézačky
- Zvýšit bezpečnost dětských hřišť
- Dostatečná kapacita mateřských škol
- Nabízet dětem dostatek volnočasových aktivit (předškoláček atp.)
- Vyvážená a nutričně bohatá strava v jídelnách
ZÁKLADNÍ ŠKOLY - Zlepšit úroveň výuky jazyků a jazykové schopnosti pedagogů, zvýšit nabídku výuky o nové jazyky, v současné době atraktivnější (francouština, španělština)
- Investice do vybavení škol a pomůcek do výuky (počítačové učebny, tělocvičny)
144 - Více mladých učitelů s moderními metodami výuky
- Více tzv. peer programů – tedy vrstevnických preventivních programů, zaměřených např. na vztahy ve třídě, šikanu, drogy atp.
- Přeshraniční spolupráce škol, výměnné pobyty
STŘEDNÍ ŠKOLY - Zkvalitnit výuku na středních školách, především na Opatovsku
- Na Opatovsku chybí kvalitní střední školy a kvalifikovaní pedagogové
- Zlepšit úroveň výuky jazyků a jazykové schopnosti pedagogů, zvýšit nabídku výuky o nové jazyky, v současné době atraktivnější (francouština, španělština)
- Podpora řemeslných oborů
- Více tzv. peer programů – tedy vrstevnických preventivních programů, zaměřených např. na vztahy ve třídě, šikanu, drogy atp.
DOPRAVNÍ SITUACE, BEZPEČNOST NA SILNICI - Opravy komunikací
- Častější policejní hlídky v obcích, v obcích je častý problém s dodržováním maximální povolené rychlosti
- Na vesnicích časté znečištění veřejných komunikací průjezdy zemědělské mechanizace – občané požadují opatření ze strany obce
- Údržba vegetace, která často snižuje přehlednost komunikací, často i zakrývá dopravní značení
- Instalace radarových systémů měření rychlosti
KVALITA BYDLENÍ, PROBLEMATIKA PITNÉ VODY - Opatření proti stále se zvyšujícím cenám stavebních parcel a bytů
- Vysoké ceny pronájmů
- Výstavba bytů pro sociálně slabší
- Nedostatek pitné vody, který často i zabraňuje nové výstavbě domů (př. Prostřední Poříčí)
- Špatná kvalita pitné vody (př. Horní Smržov)
145 KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ AKCE - Podpora místních spolků (SDH, ochotnická divadla)
- Investice do oprav kulturních domů a do jejich vybavení
- Podpora folklóru (jarmarky, slavnosti atp.)
- Podporovat typické akce jako jsou plesy, taneční zábavy, festivaly a koncerty
- Soutěže pro mladé talenty
SPORT - Krytý bazén
- Kluziště
- Inovace – skateparky, in-line trasy, outdoorová centra, BMX
- Zvýšit nabídku cvičení pro ženy, sportovních kurzů
- Organizovat závody pro děti, mládež, ale i pro dospělé
PAMÁTKY - Investice do oprav drobné sakrální architektury – kříže, boží muka, kapličky
- Opravy hřbitovů a kostelů
- Investice do areálu zámku ve Velkých Opatovicích
- Rekonstrukce památkových domů – bývalých záložen, továren
- Informační tabule u významných objektů
VEŘEJNÉ PLOCHY A PROSTRANSTVÍ - Úpravy veřejných ploch, údržba veřejné zeleně, výsadba dřevin – starat se především o prvky typické pro charakter vesnice, tedy návesní rybníky, lipové aleje atp.
- Dostatek příjemných přírodních koutů pro setkávání obyvatel obce
- Investice do parků, typická skladba dřevin, vhodné parkové travní směsy, květinové záhony, zvýšit celkovou estetičnost
- V obcích, které nemají vybudovanou kanalizaci problém, pokud potok znečištěný splašky protéká místem setkávání se dětí
- Dostatek laviček a odpadkových košů (+ sáčky na exkrementy – Letovice), pítka
146 SLUŽBY OBECNÍCH ÚŘADŮ - Zlepšit spolupráci zastupitelů města a občanů
- Více se dotazovat občanů na jejich názor
- Dělat více pro potřeby občanů než pro prezentaci obce
- Zpřehlednit informace na obecní vývěsce, internetu
- Pořádat informační schůzky pro obyvatele dle potřeby
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - Investice do protipovodňových opatření, rozvolnění toků do meandrů, odtrubnění
- Budovat kanalizace, čisté vodní toky – akce pro veřejnost na čistění toků a jejich břehů, vhodná rybí osádka rybníků, výsadba doprovodné a břehové vegetace
- Protierozní opatření (např. svah pod kostelem sv. Prokopa, Letovice)
- Novou zástavbu situovat pouze na půdu s nízkou bonitou, zachovat tak produkční plochy pro obživu obyvatel a potřeby zemědělců
- Zkvalitnit odpadové hospodářství – více kontejnerů na separaci odpadu (vesnice – často chybí kontejnery na plasty, Letovice – málo možností pro třídění papíru) Závěr
Hlavním cílem dotazníkové ankety bylo přiblížit obyvatelům území mikroregionů Letovicko a Malá Haná hlavní priority a cíle MAS Partnerství venkova a především získat od občanů tzv. zpětnou vazbu. Tedy od co nejširší a nejpestřejší skupiny obyvatelstva nasbírat cenné informace o tom, jak by oni sami postupovali při rozdělování finančních prostředků, určených na podporu rozvoje jejich obce, regionu. Dotazovaní měli možnost zahrát si na fiktivního "starostu regionu" a sami rozhodnout, kam by svoje snahy směřovali. I. Pokud bychom si priority a cíle, vyřčené z úst samotných občanů, postavily na stupeň vítězů, situace by vypadala následovně:
II.
1. místo147 2. místo 3. místo Oprava významných 1. místo Rozvoj možností pro památek, především Vzhled obce – úprava veřejných volný čas – projekty drobné sakrální zaměřit především na architektury – obnovit prostranství, investice do výsadby děti a mládež a genius loci obce a veřejné zeleně, vytvoření přizpůsobit se zatraktivnit obec veřejných ploch určených pro současným trendům potenciálním setkávání obyvatel a jejich (skatepark, inline, návštěvníkům odpočinek BMX, lanová centra atp.)
Dále by občané rozdělili finanční prostředky na níže popsané cíle v následujícím pořadí: Snížení nezaměstnanosti – zaměřit se zejména na vytvoření pracovních míst pro sociálně slabší, nábor pracovních sil na veřejně prospěšné práce
Rozvoj kultury, podpora spolků – SDH, sportovní oddíly, ochotnické divadlo, spolková činnost mládeže aj.
Podpora zelené ekonomiky a alternativních zdrojů energie
Podpora zemědělců
III. Dotazník se dále zaměřoval zejména na spokojenost občanů, kvalitu života v obci a regionu a stav životního prostředí a péči o něj. Šetření mělo především upozornit na možná místa střetů, problémy v obci a regionu a dotázat se obyvatel na to, co jim nejvíce vadí a co by rádi změnili. Mezi hlavní problémy, na které výsledky dotazníku upozornily, patří:
Nedostatečná úroveň odpadového hospodářství, nakládání s odpady. Často v obci chybí kontejnery na tříděný odpad a jiné možnosti separace odpadu, pokud ne, není četnost jejich svozu dostatečná. Přeplněné kontejnery a nepořádek okolo poté akorát odrazují obyvatele od třídění, znečišťují okolí a kazí celkový vzhled obce.
Nedostatečná péče o památky. Památky často chátrají, péče není věnována ani drobné sakrální architektuře (kříže, boží muka atp.). Obce tak často ztrácí svoji identickou
148 atmosféru, nejsou atraktivní pro turisty. U významných objektů v mnoha případech chybí informační tabule.
Nedostatečná péče o životní prostředí, především o vodní toky a půdu. V menších obcích chybí kanalizace. Často schází i dostatečná doprovodná a břehová vegetace, což podporuje splach znečišťujících látek do toků. V oblasti ochrany půdy je třeba zaměřit se více na protierozní opatření – časté případy především vodní eroze ochuzují půdu o ty nejcennější živiny, znehodnocují půdu a znemožňují jí plnit produkční funkci a zajišťovat tak obživu obyvatel.
Obyvatelé si často stěžují i na kvalitu a dostatek pitné vody, zejména v menších obcích. Jsou známy i případy, kdy díky nedostatečnému zajištění zásobování pitnou vodou není možná výstavba nových domů.
V mikroregionu Malá Haná není podle názoru obyvatel dostatečná nabídka a kvalita středních škol.
V Letovicích a ve Velkých Opatovicích nejsou dostatečné možnosti pro sportovní vyžití (krytý bazén, kluziště atp.). Lidé většinou za sportem dojíždí do Boskovic.
Investovat by se mělo i do staveb rostlinné a živočišné výroby – ty často svým vzhledem naprosto kazí okolní krajinu
5. Analýza silných a slabých stránek (SWOT)
5.1.Ekonomika a podnikání
Tabulka 173 Silné stránky Slabé stránky • Výhodná poloha u podružného evropského • Nízká míra podnikatelské aktivity dopravního koridoru (plánovaná komunikace • Absence hnacích firem v širším území R43) • Podmíněně vhodné podmínky pro umístění • Ložiska nerostných surovin (žáruvzdorné jíly, nových investic cihlářské hlíny) • Nepřipravenost pro nové investice, neúplná • Existence regionální železniční trati (trať č. infrastruktura 262) • Špatná dopravní dostupnost a stav • Volné stávající výrobní objekty komunikací • Možnost nové výstavby na nevyužitých • Menší podíl vysokoškolsky vzdělaných plochách v areálech zemědělské výroby obyvatel s dostupnou infrastrukturou • Nízká kvalifikace a malá mobilita velké části • Probíhají přípravy průmyslových zón obyvatel • Relativně nižší míra nezaměstnanosti v rámci • Obtížné podmínky pro začínající podnikatele ČR • Přítomnost větších podniků 149 • Přizpůsobivost a flexibilita zaměstnanců v oblasti dělnických profesí • Komparativní výhoda nižších nákladů na mzdy • Poměrně vysoký potenciál cestovního ruchu Příležitosti Hrozby • Zlepšení podmínek pro umisťování nových • Zpožďování investic státu, zejména investic po realizaci komunikace R43 komunikace R43 • Využití podpory státu a EU při zakládání a • Nedostatek investičních prostředků pro modernizaci malých a středních podniků dobudování infrastruktury • Programy pro podporu podnikání, řemesel, • Neúspěšnost aktivit směřujících k získání pomoc při vzniku nových podnikatelských investorů subjektů • Konkurence regionů při získávání dotací a • Rozvoj podnikání v menších obcích podpor • Zvýhodňování podnikatelů ve službách • Migrace vysokoškolsky vzdělaných obyvatel • Využití programů pro rozvoj venkova do větších center v oblasti diverzifikace hospodářských činností • Nedostatečná motivace ke zvyšování jako doplňkového zdroje obživy obyvatel kvalifikace a vzdělávání • Celoživotní vzdělávání • Využití volných kapacit 5.2.Technická infrastruktura
Tabulka 174 Silné stránky Slabé stránky
• Dostatečná hustota silniční sítě • Neuspokojivý technický stav silniční sítě • Plánovaná výstavba rychlostní komunikace • Pomalý postup výstavby rychlostní silnice R43 R43 • Existence mezinárodní železniční trati č.260 • Absence přechodů pro chodce před školami, Brno- Česká Třebová (součást koridoru nepřehlednými místy Berlín- Praha- Budapešť- Istanbul) • Nízké využití regionální železniční trati • Hustá síť cyklotras • Nedostatečné čištění odpadních vod • Dostatečné množství kvalitní pitné vody • Nepřipravenost infrastruktury pro nové v regionu splňující normu ČSN investice • Ukončení plynofikace ve všech obcích (až na • Nedostatečná ploch a připravenost území pro výjimky) stavbu rodinných domů • Dostatečné pokrytí rozvodnými sítěmi • Špatná dopravní obslužnost obcí o sobotách elektrické energie a nedělích • Dobré podmínky pro využití alternativních a • Neschválené územní plány ve všech obcích obnovitelných zdrojů energie • Nevyužívání obnovitelných a alternativních • Zájem o výstavbu rodinných domů- atraktivní zdrojů energie území • Dostupnost telefonních služeb a Internetu
Příležitosti Hrozby • Využití podpory státu a EU při využití • Potíže v oblasti provozování regionálních netradičních zdrojů energie železničních tratí • Využití podpory státu a EU pro zlepšení stavu • Nedostupnost investičních prostředků komunikací II. a III. třídy a místních • Nedostatečná motivace ke třídění odpadů a komunikací využívání netradičních zdrojů energie • Využití podpory státu a EU pro zajištění čistoty odpadních vod • Využití programů pro podporu infrastruktury pro bydlení • Optimalizace systému veřejné dopravy • Využití programů pro rozvoj venkova
150 Tabulka 175 Silné stránky Slabé stránky • Velmi dobré půdní podmínky pro zemědělství, potenciál území • Převládající špatná ekonomická situace zemědělských podniků neumožňující • Tradice zemědělství a ovocnářství investice a inovace • Kvalifikované zkušené vedení zemědělských subjektů • Nedostatek moderních zpracovatelských kapacit, odbytových • Pružnost a přizpůsobivost pracovníků center zemědělských produktů, • Zájem o modernizace kvalitních skladovacích kapacit • Existence zemědělských podpor a dotací • Redukované stavy chovů skotu s negativními dopady na hospodaření na zemědělské půdě a využití ploch horší kvality • Nízká produktivita práce, přetrvávání dřívější praxe extenzívního hospodaření JZD
Příležitosti Hrozby • Využití podpory státu a EU směřující k • Potíže v oblasti zemědělství v rámci ČR modernizaci a zvýšení konkurenceschopnosti a kraje, absence hnacích firem zemědělství v regionu • Zapojení do programů pro rozvoj venkova • Výkyvy trhu (metoda Leader) • Dumpingové ceny zemědělských • Diverzifikace zemědělství, doplňkové služby produktů ze zahraničí k zemědělské výrobě • Regulované objemy dodávek a • Rozvoj venkovské turistiky a nabídky vyráběných množství v rámci EU ubytování na venkově (agroturistika, • Choroby v zemědělství s dopadem na ekoturistika, hippoturistika) lidské zdraví (výskyt, mediální kampaň, • Podpora ovocnářství pokles trhu) • Zájem obchodu o kvalitní produkty a produkty • Kalamity a přírodní katastrofy ekologických hospodářství • Nedostupnost investičních prostředků • „Certifikace místních produktů“- značky • Nízká aktivita při využívání nabízených garantující jejich kvalitu podpor, zavádění inovací, pěstování • Pořádání různých propagačních akcí na prodej netradičních plodin apod. regionálních produktů • Nedostatečná motivace ke zvyšování • Zlepšení informovanosti občanů o kvalitních kvalifikace a vzdělávání výrobcích a jejich dostupnosti v regionu • Kolaps zemědělství, zaplevelení krajiny • Účast zemědělských subjektů na výstavách, veletrzích, trzích a jarmarcích
151 5.3. Zemědělství a lesnictví
Tabulka 176 Silné stránky Slabé stránky • Příznivé přírodní podmínky, příjemné • Potřeba dobudování technické infrastruktury krajinné prostředí (vodovody, kanalizace, místní komunikace, • Jedinečná kulturní tradice spojená informační sítě) s prostředím, relativně živá lidová kultura a • Nízký stupeň vybavení místní občanskou tradice vybaveností a zařízeními veřejných služeb • Relativně dobrý stav bytového fondu • Nižší kvalita dopravní obslužnosti, obtížná venkovských sídel, veřejných budov a dopravní dostupnost prostranství • Potřeba sociální stabilizace mladé generace v • Spolkový život regionu • Vylidňování regionu • Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva znemožňuje vznik kvalifikovaných pracovních míst • Zlepšení vzhledu obcí
Příležitosti Hrozby • Využití podpory státu a EU směřující k • Nízká účast občanů na programech rozvoje modernizaci venkovských regionů municipalit a regionu • Zapojení všech subjektů území do iniciativy • Nedostatek finančních prostředků k rychlejší Leader realizaci potřebných investic • Prezentace tradic a jejich podpora • Změny globálních podmínek ovlivňující • Mezinárodní spolupráce s jinými regiony udržitelnost rozvoje • Zapojení do programů pro rozvoj venkova • Setrvačnost extenzívního hospodaření • Podpora alternativních ekonomických v krajině činností (řemesel, živností a služeb) ve • Ztráta zájmu občanů o veřejné dění venkovském prostoru • Podpora venkovské turistiky • Podpora „hrdosti“ na svůj region • Systematická příprava projektů a získávání dotací podporujících rozvoj regionu • Zřízení turistických informačních center ve vybraných obcích MAS • Spolupráce s okolními územními celky (MAS, mikroregiony) • Zkvalitnění informovanosti občanů (reg. tisk, www stránky)
152 5.4. Rozvoj regionu
Tabulka 177 Silné stránky Slabé stránky • Rezervy v oblasti spolupráce obce- • Zkušenosti samosprávy obcí z POV podnikatelé- církve- NNO- občané • Zkušenosti MAS pracující metodou Leader • Rezervy ve využití nevyužívaných výrobních a • Dobrá úroveň a aktivita místní samosprávy zemědělských objektů) • Velký pokrok ve vybavení venkova • Nízká vybavenost zdravotnickými zařízeními infrastrukturou • Nedostatečná vybavenost službami, • Relativně kvalitní sociální prostředí v některých obcích i maloobchodem • Dobrá úroveň mezilidských vztahů, vysoká • Vysoký podíl obyvatel dojíždějících za prací úroveň neformálních vztahů • Zastaralé vybavení MŠ a ZŠ • Volné objekty pro bydlení • Nedostatečná nabídka středních škol • Dostatek prostoru pro novou výstavbu • Velký podíl osob dlouhodobě nezaměstnan. rodinných domů • Absence náročnějších kulturních akcí • Dobrý stav základního vybavení pro sport a • Migrace obyvatel za prací a kvalitnějšími volný čas službami • Zatím nízká úroveň výskytu sociálně • Nedostatek hřišť různých typů patologických jevů • Nevyřešené plochy pro stavby nových • Relativně dobrá síť MŠ a 1. stupně ZŠ rodinných domů, nedostatečná infrastruktura, územní plán • Poptávka po penzionu pro seniory Příležitosti Hrozby • Aktivizace obyvatel, spolků, neziskových • Špatné uplatnění absolventů škol a organizací rekvalifikačních kurzů • Nevyužitá veřejná vybavenost obcí (kulturní • Nedostatečná motivace ke zvyšování domy, školy, školky) kvalifikace a vzdělávání • Možnost využití volných hosp. budov • Nedostatečná motivace ke spolupráci mezi • Obnovení tradičních trhů, výročních sektory a zapojení občanů do rozvojových slavností programů • Sdružování finančních prostředků při • Ztráta zájmu občanů o veřejné dění a ztráta realizaci rozvojových programů aktivit různých spolků • Zřízení informačního systému regionu a • Rušení škol v důsledku poklesu populace zpřístupnění informací prostřednictvím • Nárůst sociálně patologických jevů v důsledku internetu nedostatečných příležitostí volnočasových • Prevence sociálně patologických jevů aktivit formou a rozšiřování nabídky mimoškolních činností pro děti a mládež • Aktualizace územních plánů ve spojení s informačním systémem o území • Zkvalitnění a aktuálnost informací o dění 153 v regionu (zpravodaje, reg. tisk, www stránky obcí a spolků...) • Celoživotní vzdělávání obyvatel 5.5.Lidské zdroje a občanská společnostŽivotní prostředí a
Tabulka 178 Silné stránky Slabé stránky
• Atraktivní a kvalitní životní prostředí • Poškození životního prostředí a krajiny v rámci ČR způsobené zejména nevhodnými způsoby • Rozmanitost přírodního prostředí, krajiny a hospodaření zemědělských podniků, relativně sídel území celé MAS nízký stupeň ekologické stability území • Dobrý rekreační potenciál v letní sezóně • Deficit vodních ploch • Kvalitní vodní zdroje • Nevyhovující stav vodních toků • Vysoká úroveň přirozené úrodnosti • Nedostatečné čištění odpadních vod zemědělských půd • Nevyužívání obnovitelných zdrojů energie • Hustá síť cyklotras • Černé skládky na obecních pozemcích • Málo vodních prvků v obcích (pítka, fontány) • V důsledku špatné dostupnosti do zaměstnání a četnosti spojů častější využití vlastních vozů (zvýšená doprava, znečištění a zátěž krajiny)
Příležitosti Hrozby
• Propojení ochrany krajiny s jejím • Nedostupnost investičních prostředků obděláváním v inteligentním systému • Narušení oběhu vody v krajině neuváženými využívání přírodních zdrojů technickými zásahy • Zmírňování dopadů zemědělské výroby na • Nedostatečná motivace ke třídění odpadů a kulturní krajinu využívání netradičních zdrojů energie • Sladění zpřístupnění atraktivních lokalit • Přírodní katastrofy (povodně, polomy) MAS s masovou devastací krajiny • Tvorba vymezených naučných tras zajímavými místy regionu • Využití podpory státu a EU při využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie • Využití programů pro rozvoj venkova • Realizace programu úspor energie • Zavedení systému třídění a sběru odpadů • Zavádění kompostáren a zpracování bioodpadů • Realizace programu revitalizace krajiny, obnova luk a pastvin • Zvýšené využití biomasy • Preventivní protipovodňová opatření
154 přírodní zdroje
Tabulka 179 Silné stránky • Scénicky velmi zdravá a atraktivní krajina Slabé stránky pro cestovní ruch • Nedostatečné vybavení území rozvinutou • Dobré možnosti venkovské turistiky, turistickou infrastrukturou agroturistiky ve vazbě na ovocnářství, chov • Nedostatečná síť turistických cest, turistických koní apod. programů • Existující vysoká poptávka po aktivitách ve • Neuspokojivý stav silniční sítě venkovské krajině • Nízké využití regionální železniční trati • Návaznost na atraktivní turistické destinace • Chybí turistická atraktivita nadregionálního regionu (Boskovice, Blansko) významu • Široká nabídka ubytovacích služeb • Nedostatek víceúčelových hřišť a dětských • Hustá síť cyklotras hřišť a ostatních sportovních ploch • Poměrně dobrá úroveň zajištění základních • Někde nepořádek v obcích- špatný dojem kulturních a sportovních aktivit návštěvníků • Existence regionální železniční trati se • Nedostatečná nabídka služeb doplňkové spojením na Brno turistické infrastruktury • Dobrá dostupnost krajských měst Brno, • Chybí informační databáze o nabídce na území Olomouc na realizaci víkendových a mikroregionu krátkodobých výletů • Neexistující organizační struktura cestovního • Velké množství chat a chalup- sezónní ruchu v regionu zvýšení počtu obyvatel Příležitosti Hrozby • Využití programů pro rozvoj venkova • Pokles zájmu turistů v důsledku nedostatečně • Využití strukturálních fondů podporujících kvalitní či absentující infrastruktury v oblasti rozvoj cest. ruchu a návazných služeb služeb cestovního ruchu • Podpora podnikatelských subjektů • Potíže v oblasti provozování regionálních pracujících v cestovním ruchu železničních tratí • Realizace tematických programů venkovské • Nedostupnost investičních prostředků na turistiky opravu památek a objektů lidové architektury • Cílená propagace (infocentra v regionu, • Opožděnost nebo nepřipravenost na čerpání tištěné letáčky s popisy lokalit, tras, památek, finančních podpor pro cestovní ruch z EU jak významných míst, internetové prezentace podnikatelů, tak obcí a tematicky zaměřených obcí a spolků na www stránkách, NNO objednávkový systém ubyt. zařízení a služeb • Neúspěšnost aktivit směřujících k získání na ubytování „po netu“ nových investorů • Zapojení do propagace v rámci JM kraje • Nedostatečná údržba tratí, jejich značení a v rámci ČR vydávání map a popisů • Mezinárodní propagace území a jeho krás (jazykové mutace propagačních brožur a www stránek, mezinárodní veletrhy a semináře cestovního ruchu)
155 5.6. Cestovní ruch
6. Vize a strategie hospodářského a sociálního rozvoje MAS Partnerství venkova
Při řešení otázek sociálně-ekonomického rozvoje integrovaného území je prioritou rozvoj venkovské společnosti a zlepšení života obyvatel, péče o krajinu a venkovské území, rozvoj turistiky a také podpora rozvoje restrukturalizační zemědělské a průmyslové výroby. Pro všechny oblasti je nutnou podmínkou rozvoje dobrá dopravní a technická infrastruktura a veřejná vybavenost obcí. Oba svazky obcí MAS se zaměřují na podporu aktivit, které vedou k oživení kulturního a společenského života v obcích, prohloubení navázaného meziregionálního i mezinárodního partnerství a spolupráci a součinnosti všech skupin místních obyvatel. Investice směřují do doplnění občanské vybavenosti obcí, zlepšení dopravní obslužnosti a místních komunikací, stavu veřejných prostranství a úrovně služeb. Dalšími řešenými oblastmi jsou koncepční příprava regenerace krajiny. Kultivované přírodní prostředí a kulturní aktivity jsou podmínkou na rozvinutí doplňkových ekonomických aktivit – rekreace, turistiky a agroturistiky. Podmínkou pro umisťování náročnějších investic je dostatek kvalifikovaných pracovníků v regionu. Předpokladem pro novou výstavbu a revitalizaci krajiny je postupné zpracování komplexních pozemkových úprav.
Strategie je zpracována do roku 2013 a vychází ze 3. tématické osy Národního programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013
Diverzifikace mimo zemědělství a kvalita života na venkově , kam patří následující okruhy zájmu MAS:
• Opatření na diverzifikaci hospodářských činností venkova: diverzifikace do nezemědělských činností, podpora živností a mikropodniků (do 10 zaměstnanců), cestovní ruch • Opatření na kvalitu života: základní občanské vybavení a služby, infrastruktura, obnova a rozvoj vesnic, péče o přírodní a kulturní dědictví, osvěta • Školení venkovských subjektů • Budování schopností místních partnerství
Na základě dosavadního stavu poznání je možné formulovat vizi rozvoje MAS Partnerství venkova takto:
156 Dosažení harmonického a udržitelného rozvoje celého regionu v oblasti hospodářství, lidských zdrojů a podnikatelské činnosti, podporovaného odpovídající technickou infrastrukturou a rozvojem cestovního ruchu, v kvalitním životním prostředí za využití potenciálu všech složek obyvatel a partnerské spolupráce s ostatními regiony.
7. Strategické cíle
Jednotlivé cíle strategie územního rozvoje pro území MAS Partnerství venkova byly stanoveny na základě definice vize MAS, dále zpracovaných strategií rozvoje obou mikroregionů (strategie mikroregionu Letovicko, Rozvojové strategie svazku obcí Malá Haná) a také na základě dotazníkových šetření uskutečněných v období červen-červenec 2010 na území jednotlivých obcí obou svazků obcí. Dále bylo ke tvorbě strategických cílů využito SWOT analýzy zpracované přípravným týmem MAS a dalších dílčích šetření a informací zástupců MAS ve vztahu k jednotlivým OÚ a obcím. Strategické cíle byly nadefinovány podle jednotlivých okruhů a oblastí zájmu.
7.1.Definice strategických cílů Strategický cíl 1 – Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, podpora zaměstnanosti Rozvoj podnikatelských aktivit malých a středních podniků na území MAS, podpora unikátní krajové výroby, nových efektivních technologií, tradičních ř emesel, produktů a výrobků, podpora diverzifikace zemědělských subjektů do oblasti služeb, cestovního ruchu a dalších nezemědělských aktivit, má velký význam pro utváření celého území a následně i rozvoj zaměstnanosti v regionu. Úlohou MAS je integrace území v této oblasti, která probíhá prostřednictvím komunikace jednotlivých subjektů uvnitř MAS a dále veřejným projednáváním i mimo ni. Výslednými aktivitami je veřejná podpora této oblasti a výčet činností, vedoucích k růstu, zlepšení informovanosti a podpoře počtu MSP na celém území. Zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti občanů na celém území MAS je možné podpořit také např. zvyšováním vzdělanosti obyvatel, tj. pořádáním tematicky zaměřených vzdělávacích kurzů, zajištěním rekvalifikací atd. Nezbytná je úzká spolupráce s úřadem práce a nastavení nástrojů aktivní politiky zaměstnaností (např. veřejně prospěšných prací) podle specifik území regionu.
Opatření 1.1 Zřízení průmyslových zón – investice do infrastruktury a příprava pozemků pro výstavbu
157 Opatření 1.2 Podpora místního zakládání malých a středních podniků, zejména firem přinášejících výrobu s vyspělou technologií, vysokou přidanou hodnotou a s využitím místních zdrojů Opatření 1.3 Podpora odbytu výrobků místních ř emesel (tradiční trhy, jarmarky, poutě apod.) Opatření 1.4 Podpora diverzifikace činností v zemědělství a doplňkových činností zemědělských rodin (agroturistika, alternativní energie apod.), adaptace zemědělského sektoru na evropské standardy Opatření 1.5 Obnova a využití zanedbaných hospodářských budov pro podnikatelskou činnost Opatření 1.6 Informační služby pro podniky Opatření 1.7 Celoživotní vzdělávání a zvyšování vzdělanosti obyvatel
Strategický cíl 2 – Polyfunkční využívání a technická infrastruktura krajiny Pro rozvoj území je podstatná péče o kvalitní životní prostředí a udržitelnost krajiny.
S touto oblastí je jednoznačně spjata i kvalita technické infrastruktury na daném území, jejíž budování je, jako v každé jiné venkovské oblasti v ČR, nákladným a dlouhodobým problémem (funkční vodovodní řády, ČOV, napojení na kanalizace a oprava a budování stokových systémů), trápícím většinu zastupitelstev obcí.
Do tohoto strategického cíle spadá i ochrana území MAS před následky velkých vod, kterým jsou vystavena některá území MAS (protipovodňová a protierozivní opatření, suché poldry, retenční nádrže apod.).
Podporováno bude využívání ekologických paliv, obnovitelných a alternativních zdrojů energie (biomasy, solární zdroje, speciální eko-kotle apod. ).
Komplexní pozemkové úpravy přispívají k vyjasnění vlastnických vztahů a jsou významné pro rozvoj zemědělského i jiného podnikání. Z tohoto důvodu by obce měly dohlížet na jejich provádění a požadovat jejich brzké dokončení.
Opatření 2.1 Podpora dobudování technické infrastruktury na území MAS Opatření 2.2 Podpora využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie Opatření 2.3 Návrh a realizace komplexních pozemkových úprav Opatření 2.4 Realizace protierozních a protipovodňových opatření a opatření na zvýšení retenční schopnosti zemědělské a lesní krajiny Opatření 2.5 Rozvoj prvků územního systému ekologické stability s vícefunkčním využitím (biokoridory, revitalizace říčních toků, protierozní prvky, stezky, místní komunikace)
158 Strategický cíl 3 – Obnova a rozvoj vesnic, kultura, sport, volný čas Předpokladem pro hodnocení obce jako atraktivního území, ve kterém lidé rádi, dobře a spokojeně žijí a pracují, je příležitost k bydlení, kvalitně vybudovaná infrastruktura v oblasti sociálních služeb (zajištění zdravotní a sociální péče), ale zejména také školství na všech úrovních, dále dobrá dopravní dostupnost a obslužnost v regionu, atraktivní vzhled celé krajiny a podpora volnočasových aktivit jednotlivců i spolků.
Úkolem tohoto strategického cíle je rozvoj všech prvků, které podporují spokojený život občana na území MAS.
Občanská vybavenost a dostupnost služeb jsou základními znaky kvality života v obci. Je třeba zajistit jejich základní úroveň, aby nedocházelo ke stěhování ven z obcí. Výstavba bytů pro mladé rodiny může rovněž výrazně přispět k udržení těchto obyvatel v obci. Také je potřeba udržovat a zkvalitňovat prostředí obcí a pečovat o historické a kulturní dědictví území obou mikroregionů.
Žádaná je podpora volnočasových aktivit, společenských a kulturních akcí a ostatních spolkových činností.
Úspěšný rozvoj obce je založen na lidech, kteří v ní žijí. I lidským zdrojů je třeba věnovat zvýšenou pozornost vedoucí k jejich rozvoji, a to nejen zlepšováním a dostupností celoživotního vzdělávání, ale také zlepšením informovanosti, budování informačních systému a dostupností těchto technologií. MAS pracující metodou Leader v rámci regionu na bázi partnerské spolupráce všech „vrstev“ subjektů. Efektivita rozvojových aktivit se zvyšuje při spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Oba sektory mají svá specifika, své klady a zápory při realizaci jednotlivých činností. Je proto žádoucí využít silných stránek těchto sektorů a spolupracovat při běžné činnosti i při rozvojových projektech. Samozřejmostí je pak i navazování další spolupráce „vně“ MAS, s ostatními regiony a MAS, a to jak v ČR, tak i v zahraničí.
Opatření 3.1 Podpora aktivit volného času Opatření 3.2 Rozvoj informovanosti o dění na celém území regionu- provázanost- informační systémy, komunikační technologie, sítě Opatření 3.3 Péče o kulturní dědictví, ochrana a obnova památek a místních pamětihodností, památek lidové kultury Opatření 3.4 Podpora širších vazeb regionu, spolupráce na úrovni mezikrajské a mezinárodní, podpora nových aktivit (utkání, kulturní výměny, apod.) Opatření 3.5 Rekonstrukce a výstavba objektů občanského vybavení, škol a zařízení pro výuku včetně investic do vybavení Opatření 3.6 Rozšíření komunálních technických služeb, zkvalitnění nakládání s odpady Opatření 3.7 Zlepšení dopravní obslužnosti obcí 159 Opatření 3.8 Program účasti a iniciativy občanů při obnově veřejných prostor Opatření 3.9 Výstavba a úpravy veřejných prostor (obnova veřejných prostranství a jejich funkcí, veřejné osvětlení, dlažby, výsadby apod.), obecní a rekreační zeleně, parků a úprava vodních toků v zastavěném území obcí Strategický cíl 4 – Venkovská turistika, partnerství Cestovní ruch se ve vybraných částech MAS stal poměrně významným ekonomickým odvětvím; důležitou roli zde hraje agroturistika a venkovská turistika. K využití potenciálu cestovního ruchu je třeba vytvořit ucelený koncept a cílené produkty a tyto produkty účelně propagovat.
Základním předpokladem rozvoje cestovního ruchu je dostatečná a kvalitní základní turistická infrastruktura. K těm patří zejména ubytování a stravování a také tvorba různých cyklotras a tematických stezek v terénu (naučné stezky, vodní trasy, hippostezky....). Na základní infrastrukturu pak navazují další doprovodné služby a produkty cestovního ruchu (cyklopůjčovny, muzea, vodní plochy ke koupání, místa občerstvení a odpočinku, průvodcovské služby, tematicky laděné pobyty, výlety apod.). Dobrá informovanost a propagace o produktech a nabídkách jednotlivým návštěvníkům regionu v celé MAS je nedílnou součástí dobře propracované kampaně v oblasti cestovního ruchu (infocentra, informační systémy, nezávislé turistické organizace, letáky, brožury, mapy...... ).
Opatření 4.1 Vybudování místní nezávislé turistické organizace, jejího zázemí a provozního zabezpečení Opatření 4.2 Marketing cestovního ruchu, vytvoření loga, jeho registrace a následné zavedení do praxe v rámci mikroregionu, ve vnější prezentaci, v médiích apod. (korespondence obcí, www stránky, propagační materiály a další) Opatření 4.3 Infrastruktura cestovního ruchu a) Areály pro koupání a letní rekreaci b) Lázeňská zařízení c) Zařízení pro agroturistiku d) Cyklostezky e) Trasy pro jízdu na koních (hippoturistika) f) Ubytovací kapacity, stravování, služby g) Drobná rekreační zařízení, kempy h) Výroční slavnosti, krajové speciality, možnost ochutnávky, nákupu i) Turistické informační centrum j) Informační tabule, navigace, inventář (přístřešky, lavičky, odp. koše apod.) Opatření 4.4 Podpora iniciativ a nových služeb v oblasti cestovního ruchu, začínajících podnikatelů, investorů a jejich odborný růst
160 Opatření 4.5 Péče o krajinu, sídla a kulturní dědictví v zájmu cestovního ruchu- zatraktivnění krajiny Opatření 4.6 Dopravní dosažitelnost území Opatření 4.7 Partnerství a spolupráce s ostatními mikroregiony a MAS, mikroregionem Mor. Třebová, navazování ostatních partnerství mezi MAS v ČR i zahraničí
Dosažení harmonického a udržitelného rozvoje celého regionu v oblasti hospodářství, lidských zdrojů a podnikatelské činnosti, podporovaného odpovídající tech. infrastrukturou a rozvojem cest. ruchu, v kvalitním životním prostředí za využití potenciálu všech složek obyvatel a partnerské spolupráce s ostatními regiony.
VENKOVSKÁ OBNOVA A ROZVOJ TURISTIKA, VESNIC, KULTURA, PARTNERSTVÍ SPORT, VOLNÝ ČAS
Opatření 1.1: Opatření 2.1: Opatření 3.1: Průmyslové zóny- Podpora dobudování Podpora aktivit investice,ROZVOJ infrastrukt., A POLYFUNKtech. infrastrukturyČNÍ volného času DIVERZIFIKACEpříprava pozemků VYUŽÍVÁNÍ A TECH. HOSP. ČINNOSTÍ, INFRASTR. Opatření 2.2: PODPORA ZAMĚST. KRAJINY Opatření 3.2: Podpora využívání Opatření 4.2: alternat. a obnovit. 161 Rozvoj informovanosti Marketing a propagace Cíl 1: zdrojCílů 2:energie Cílv reg. 3: Cíl 4: Vytvoření aktivního Zlepšení stavu a udržení Zlepšení života na Rozvojcest. infrastruktury, ruchu podnikatelského sektoru živ. prostředí, prevence vesnici, infrastruktura služeb , akcí a propagace a zvýšení zaměstnanosti přír. anomálií a katastrof soc. služeb, podpora cestovního ruchu na volnočas. aktivit obyv. území MAS, partnerství Opatření 4.1: Vybud. nezávislé turist. organizace
Opatření 1.2: PodporaMSP s vysp. technol., využití místních zdrojů Opatření 2.3: Návrh Opatření 3.3: a realizace Péče o kult. dědictví, Opatření 4.3: komplexních Opatření 1.3: ochrana a obnova Infrastruktura pozemkových úprav Podpora odbytu památek a lid.kultury cestovního ruchu výrobků míst. řemesel
Opatření 2.4 Realiz. Opatření3.4: protieroz. a protipov. Podpora mezikraj. a Opatření 4.4: opatření mezinárod. aktivit Opatření 1.4: Podpora iniciativ Podpora diverzifik. cestovního ruchu zemědělství a doplň. činností zem. rodin Opatření 3.5: Opatření 2.5: Obč. vybav, školy- Opatření 4.5: Rozvoj prvků územ. rekonstr., obnova systému ekol. stability Péče o krajinu v zájmu Opatření 1.5: cest. ruchu Obnova a využití zanedb. hosp. budov pro podnik. činnost Opatření 3.6: Opatření 3.7: Rozš.komun. a tech. Opatření 4.6: Zlepšení doprav. služeb a nakládání s Dopravní Opatření 1.6: obslužnosti obcí odpady dosažitelnost území Informační služby pro podniky Opatření 4.7: Opatření 3.9: Partnerství+spolupr. Opatření 1.7: Opatření 3.8: Výstavba a úprava Program účasti a s ostat.mikroregiony a Celoživot. vzděl. a MAS i zahranič. zvyš. vzdělanosti veř. prostor iniciativ občanů 8. Implementace a ocenění jednotlivých aktivit a návrh finančního plánu přeshraniční spolupráce
9. Zásobník projektů
Zásobník projektů je krátkodobým, ale živým a neustále doplňovaným dokumentem, jehož účelem je konkretizovat a naplňovat cíle stanovené v obecné rovině Integrované strategie rozvoje území MAS . Shrnuje aktivity, jež by měly být na daném území realizovány v nejbližších 3 dalších letech. Aktivity blízké realizaci jsou většinou lépe připraveny a propracovány, aktivit plánované pro další období shrnují projekty většinou v úrovní záměrů, studií, výhledů. Všechny typy projektů pak slouží k naplnění strategických cílů. Jde o „nejpracovnější“ část strategie rozvoje, kterou je nutné aktivně rozvíjet a průběžně kontrolovat její plnění. Nejméně každé dva až tři roky je třeba posoudit dosažený pokrok, navrhnout nové projekty, resp. oživit staré nerealizované projekty a vyhodnotit reálnost cílů 162 stanovených v programu rozvoje. Optimální je ale každoroční revize projektů a témat, provedení úprav či doplnění nových záměrů. Tento strategický dokument MAS Partnerství venkova je zpracováván v době, kdy členové MAS mají již zkušenosti s realizací projektů MZe v rámci programu Leader ČR 2006 a dvouletou zkušenost s realizací Strategického plánu Leader z osy IV. Programu rozvoje venkova. Svazky obcí jako samostatné celky mají zkušenosti s realizací „partnerských projektů“ uvnitř mikroregionů, a to jak na bázi obec-obec, tak na bázi obce- spolky- podnikatelské subjekty-občané. Samotné obce mikroregionů pak mají velkou zkušenost s realizací vlastních investičních záměrů, projektů, akcí a iniciativ, jsou zapojeny do Programu obnovy venkova a již několik let využívají možnosti získat finanční prostředky z různých dotačních titulů v rámci kraje, v rámci ČR (např. Zelená úsporám) i v rámci strukturálních fondů ( Program rozvoje venkova, Regionální operační program NUTS II JV, Operační program životní prostředí, Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost apod. a ostatních aktivit EU (například projekty přeshraniční spolupráce ČR-SR).
Na území MAS existuje množství rozvojových záměrů, které vyjadřují představy o potřebných krocích rozvoje území v nejbližším období. Pramenem k získání informací o těchto záměrech byl jak široký průzkum veřejnosti, tak informace poskytnuté starosty jednotlivých obcí, které mají navázánu těsnější spolupráci mezi podnikatelskými subjekty a spolky uvnitř regionu.
V následujících tabulkách jsou sumarizovány aktivity a projekty, které se v rámci území MAS připravují a je předpoklad je realizovat v nejbližším období, tedy v letech 2011 až 2013.
Tabulka 180: Předpokládané akce-aktivity v jednotlivých obcích mikroregionu Letovicko pro léta 2011-2013
Náklady v tis. Kč Letovice 2011-2013 Vodovod Slatinka 2 700 Parkoviště Nové město 4 300 Cyklostezsky 6 000 Sběrný dvůr u TS 5 500 Rekonstrukce náměstí 5 000 Rekonstrukce místních komunikací 12 000 Protipovodňová opatření poldr Kladorubka 5 000 Rozhledna 1 200
163 Sportoviště – kluziště 3 000 Vodovod Chlum 5 800 Objekt stálá výstava z historie města a regionu 5 500 Vodovod Babolky 4 500 Koupaliště rozšíření 7 000 Kulturní dům vzduchotechnika 3 000 Rekonstrukce ČOV 12 000 Vodovod Novičí 5 500 Rekonstrukce VO 4 500 Rekonstrukce drobné architektury 2 000 Deštná 2011-2013 Oprava místních komunikací 1 200 Stavba kulturně společenského areálu 1 000 Dětské hřiště 500 Horní Poříčí 2011-2013 Místní komunikace 1 000 Horní Smržov 2011-2013 Rozhledna, stezka 4 000 Kanalizace, čistírna 10 000 Křetín 2011 – 2013 Chodníky 1 500 Kulturní dům – modernizace 4 000 Oprava OÚ 400 Lazinov 2011 – 2013 Výměna všech septiků za ČOV 3 000 Čistící filtr před zátokou 300 Míchov 2011 – 2013 Dřevěný altán 90 Oprava místních komunikací 800 Pamětice 2011-2013 Zasíťování stavebních pozemků 400 Petrov 2011-2013 Oprava hostince, vestavba podkroví 850 Rekonstrukce KD a vestavba podkroví 700 Příprava výstavby kanalizace a ČOV 600 Prostřední Poříčí 2011 – 2013
164 Rekonstrukce mostů 1 300 Roubanina 2011 – 2013 Rozhledna s hvězd. tel.+techn. zázemím 3 000 Inž. sítě pro plánovanou byt. výstavbu 2 000 Skrchov 2011 – 2013 Oprava vodovod Borová + napojení části 1 500 Oprava hasičské zbrojnice 100 Obnova stromového porostu na hřišti 50 Revitalizace okolí obecního úřadu 400 Stvolová 2011 – 2013 Parkovací plochy, hřiště 900 Rozšíření vodojemu ve Vlkově 350 Autobusová čekárna 300 Chodníky u st. silnice 400 Vísky 2011 – 2013 Rozšíření prameniště vodovodu 1 200 Hřiště s umělým povrchem 2 000 Inženýrské sítě pro rod. domy 5 000 Obecní rybník 3 000 Vranová 2011 – 2013 Inženýrské sítě pro RD 3 000 Kabiny na hřišti 5 000
CELKEM 151 640
Tabulka 181: Předpokládané akce-aktivity v jednotlivých obcích mikroreg. Malá Haná pro léta 2011-2013
Náklady v tis. Kč Borotín 2011-2013 Odkup pozemků na stavební parcely 500 Oprava střechy nad kulturním domem 150 Projekt inženýr. sítí ke stavebním parcelám 200 Výstavba podkrovních bytů na MŠ 2 000 Oprava koupaliště a sportovního areálu 1 000 Oprava pavilonu v arboretu 500
165 Rekonstrukce vodovodu 1 000 Cetkovice 2011-2013 Rekonstrukce veřejného osvětlení 750 Inženýr. sítě k nové zástavbě 3 000 Výměna oken ZŠ 600 Malá Roudka, Skočova Lhota 2011-2013 Dřevěný altán – Skočova |Lhota 90 Rekonstrukce hřiště 5 000 Opravy místních komunikací 500 Revitalizace zeleně 1 000 Světlá 2011-2013 Oprava místních komunikací 1 000 ČOV 1 000 Rozšíření budovy OÚ 2 000 Šebetov 2011 – 2013 Oprava místních komunikací 1 000 Pořízení herních prvků a vzdělávacích pomůcek do MŠ 500 Úprava zázemí pro společenské akce v zámeckém 700 parku Uhřice 2011 – 2013 Oprava místních komunikací 2 500 Úsobrno 2011 – 2013 Kabiny pro TJ Úsobrno 2 000 Oprava místních komunikací 1 500 Vanovice, Drválovice 2011-2013 Rekonstrukce a dostavba kulturního domu 2 500 Oprava ZŠ a MŠ Vanovice 1300 Výstavba domu s pečovatelskou službou 5 500 Rekonstrukce výletiště u kulturního domu 450 Dětské hřiště v Drválovicích 120 Rekonstrukce vodovodu ve Vanovicích 1 300 Protipovodňová opatření ve Vanovicích 9 500 Posílení vodovodu o nový zdroj 1 750 Velké Opatovice 2011 – 2013 Chodníky 2 000 Kanalizace 2 000 Oprava zámku 4 000
166 Oprava komunikací 6 000 Dům peč. služby 50 000 Škola – hřiště 3 000 Zdravotní středisko – okna 1 000 Hasičské auto 8 000 Rekonstrukce ČOV 50 000
CELKEM 174 410
Tabulka 182: Předpokládané společné akce-aktivity mikroregionu Letovicko pro léta 2011-2013
Mikroregion Letovicko 2011 - 2013 Zdravě, krásně a bezpečně na Křetínce 8 000 Dobudování, obnova a rozšíření cyklostezek v mikror. 2 500 CELKEM 10 500
Tabulka 183: Předpokládané společné akce-aktivity mikroregionu Malá Haná pro léta 2011-2013
Mikroregion Malá Haná 2011 - 2013 Zadání a zhotovení projektu na turistickou rozhlednu 300 v mikroregionu Vybudování turistické rozhledny 3 000 Vybudování naučných stezek včetně info tabulí 500 Uspořádání setkání mikroregionu ČR 400 Vybudování půjčovny kol včetně vybavení 500 CELKEM 4 700
Tabulka 184: Předpokládané společné akce-aktivity mikroregionu MAS Partnerství venkova pro léta 2011-2013
Mikroregion MAS Partnerství venkova 2011 - 2013 Partnerský projekt Našim nejmenším (Celkem 2 950) 1 065 MAS PV Partnerský projekt Našim dětem (Celkem 4 900) 1 310 MAS PV Partnerský projekt Cestička do školy (Celkem 4 400) 999 MAS PV
167 CELKEM 3 374
10. Závěr
Dlouhodobá strategie rozvoje MAS Partnerství venkova vychází z kontextu regionální politiky ČR. Jejím hlavním a dlouhodobým cílem je :
Dosažení harmonického a udržitelného rozvoje celého regionu v oblasti hospodářství, lidských zdrojů a podnikatelské činnosti, podporovaného odpovídající technickou infrastrukturou a rozvojem cestovního ruchu, v kvalitním životním prostředí za využití potenciálu všech složek obyvatel a partnerské spolupráce s ostatními regiony.
Činnost MAS směřuje ke zvyšování atraktivity členských obcí z hlediska využití potenciálu krajiny v oblasti cestovního ruchu, zlepšení dostupnosti a vyžití těchto služeb i pro občany, ale také k prohlubování spolupráce s ostatními regiony v rámci ČR i mimo ni.
Cílem aktivit je uchování a rozvoj potenciálu obou mikroregionů v návaznosti na lokální zdroje, zvýšení propagace regionu jako destinace cestovního ruchu s odpovídajícím kulturně-sportovním zázemím a místem pro spokojený život všech občanů a podnikatelů, sdružení a spolků. Cílem je také využití synergického efektu ze spolupráce s ostatními regiony, tvorba společných projektů s efektivitou i pro další území.
Zvýšení podpory využívání těchto zdrojů povede k diverzifikaci ekonomických činností místních podnikatelů v zemědělství a k celkovému zlepšení ekonomického prostředí na venkově vedoucímu k trvale udržitelnému rozvoji a stabilizaci pracovních příležitostí na 168 venkově. Pro rozvoj cílové oblasti regionů sdružených do Místní akční skupiny je nezbytné využití přírodního potenciálu pro agroturistiku díky velmi vhodným podmínkám – půvabnosti zemědělské krajiny, v němž rozvoj agroturistiky a cykloturistiky jako šetrné formy cestovního ruchu představuje vhodný doplněk, neboť region se nachází mezi třemi dálkovými cyklotrasami celostátního významu.
Kvalitativně už byly a dále budou procesy a aktivity MAS posíleny připravující se další návaznou spoluprací MAS Partnerství venkova s jinými MAS či sdruženími pracujícími na principu Leader nebo subjekty s regionálními prioritami, a to jak v rámci regionu, tak v rámci ČR i mimo ni, v zahraničí.
169