ÚZEMNÍ PLÁN Uni čov

ODŮVODNĚNÍ

2019

TEXTOVÁ ČÁST

PROJEKT „ÚZEMNÍ PLÁN UNI ČOV“ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ

1

ÚZEMNÍ PLÁN UNI ČOV ------

textová část

Po řizovatel: Městský ú řad Uni čov Úřad územního plánování

Zpracovatel: Ing. arch. Vojt ěch Mencl Kounicova 39, 602 00 Brno

Datum: Únor 2019

Vedoucí projektant: Ing. arch. Vojt ěch Mencl

Projektanti profesí: Ing. arch. Vojt ěch Mencl - urbanistické řešení Ing. Vojt ěch Joura - vodní hospodá řství Ing. Radka Slatkovská - přírodní podmínky, úses Vladimír Marek - energetika Miloslava Škvarilová - doprava

2

OD ŮVODN ĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU UNI ČOVA - TEXTOVÁ ČÁST

OBSAH :

A. POSTUP P ŘI PO ŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 5 1. D ůvody pro po řízení územního plánu 5 2. Postup prací 5

B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ 5 Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAH Ů 1. Vymezení řešeného území 5 2. Postavení m ěsta v systému osídlení 6 3. Širší vztahy dopravní infrastruktury 6 4. Širší vztahy technické infrastruktury 8 5. Širší krajinné vztahy 8

C. KOMPLEXNÍ OD ŮVODN ĚNÍ NÁVRHU 8 1. Základní koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot 8 2. Urbanistická koncepce 8 2.1 Urbanistická koncepce 2.2 Koncepce rozvoje bydlení 2.3 Koncepce ob čanského vybavení 2.4 Výrobní, skladové, zem ědělské a ostatní podnikatelské aktivity 2.5 Sport a rekreace 2.6 Koncepce dopravní infrastruktury 2.7 Zásobování vodou 2.8 Odkanalizování 2.9 Zásobování elektrickou energií 2.10 Zásobování plynem 2.11 Zásobování teplem 2.12 Elektronická komunika ční za řízení 2.13 Odpadové hospodá řství 2.14 Ochrana kulturních památek a podmínky ochrany památkov ě chrán ěných území 3. Koncepce uspo řádání krajiny 53 3.1 Morfologie krajiny 3.2 Uspo řádání krajiny 3.3 Vodní toky a plochy, protipovod ňová, reten ční a protierozní opat ření 3.4 Ochrana p řírody a krajiny 3.5 Územní systém ekologické stability 4. Řešení požadavk ů vyplývajících ze zvláštních právních p ředpis ů 75 4.1 Ochrana zdravých životních podmínek 4.2 Civilní a požární ochrana 4.3 Obrana státu 4.4 Ochrana ložisek nerostných surovin

D. VYHODNOCENÍ Ú ČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POT ŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH 78 1. Vazby na Politiku územního rozvoje, Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje a Zadání územního plánu Uni čova 78 2. Od ůvodn ění rozvoje hlavních funkcí 79 2.1 Rozvoj výrobních, skladovacích, zem ědělských a ostatních podnikatelských aktivit 2.2 Rozvoj bydlení 2.3 Rozvoj ob čanského vybavení 2.4 Rozvoj sportu a rekreace

3

E. VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEM ĚDĚLSKÝ P ŮDNÍ FOND A POZEMKY UR ČENÉ K FUNKCI LESA 81

F. VYHODNOCENÍ SPLN ĚNÍ POŽADAVK Ů ZADÁNÍ 96 1. Soulad s Politikou územního rozvoje 96 2. Požadavky vyplývající ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje 100 3. Požadavky na řešení vyplývající z Územn ě analytických podklad ů 102 4. Požadavky na rozvoj území obce 102 5. Požadavky na plošné a prostorové uspo řádání území, urbanistickou koncepci a koncepci uspo řádání krajiny 104 6. Požadavky na řešení ve řejné infrastruktury 105 6.1 Dopravní infrastruktura 6.2 Technická infrastruktura 6.3 Ob čanské vybavení 6.4 Ve řejná prostranství 7. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území 111 8. Požadavky na ve řejn ě prosp ěšné stavby, ve řejn ě prosp ěšná opat ření a asanace 112 9. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních st řet ů zájm ů a problém ů v území 112 10. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch p řestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose 112 11. Požadavky na vymezení ploch a koridor ů, ve kterých bude uloženo prov ěř ení zm ěn jejich využití územní studií 113 12. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o zm ěnách jejich využití stanoveny regula čním plánem 114 13. Požadavky na vyhodnocování vliv ů územního plánu na udržitelný rozvoj území 114 14. Požadavek na zpracování variant 114 15. Soulad s cíly a úkoly územního plánování 114 16. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních p ředpis ů 115 17. Požadavky na uspo řádání návrhu územního plánu 117

G. VÝ ČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S OD ŮVODN ĚNÍM POT ŘEBY JEJICH VYMEZENÍ 119 H. VÝSLEDEK P ŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 119

I. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH VYHODNOCENÍ 119

J. VYHODNOCENÍ P ŘIPOMÍNEK 119

K. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJM Ů, SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, CITOVANÝCH ZÁKON Ů A VYHLÁŠEK 120

4

A. POSTUP P ŘI PO ŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU UNI ČOVA

1. D ůvody pro po řízení územního plánu

Platný Územní plán m ěsta Uni čova byl schválen usnesením Zastupitelstva m ěsta Uni čova dne 22.9.2000 pod č. usnesení 13/6 a od té doby byl zm ěněn osmi zm ěnami, po řizování zm ěny č. 7 ÚP je přerušeno a projednávají se zm ěny č. 10 a č. 11 územního plánu m ěsta. Územní plán m ěsta Uni čova byl p řipravován od roku 1998 a jeho cílem bylo zhodnotit možnosti bezkolizního rozvoje jednotlivých funk čních složek sídla a pro rozvoj navrhnout pot řebné kapacity dopravních a inženýrských za řízení, zpracovat ÚSES pro celé řešené území, stanovit regula ční zásady s ohledem na zachování estetické úrovn ě obrazu sídla a navrhnout pot řebná opat ření pro udržení, případn ě zlepšení kvality životního prost ředí a zajišt ění trvale udržitelného rozvoje. Nahradil územní plán m ěsta z roku 1968. Územní plán m ěsta sloužil jako základní a hlavní územní podklad pro řízení procesu p řestavby a rozvoje města. Reagoval na zm ěněnou spole čenskou situaci po roce 1989 a její územní dopady, související zejména se zm ěnou majetkoprávních vztah ů, restrukturalizaci podnik ů, nár ůstem soukromé podnikatelské sféry, apod. Významné bylo zejména vymezení území pro pr ůmyslovou zónu m ěsta a podnikatelské aktivity, vy člen ění území pro novou bytovou výstavbu, ob čanskou vybavenost, dopravní a technickou infrastrukturu. Územní plán m ěsta byl schválen pro návrhové období do konce roku 2015. V sou časné dob ě je spole čensko-ekonomická situace m ěsta pro další období pom ěrn ě stabilizovaná, po čet obyvatel se ustálil pod hranicí 12 000 a do budoucna je možné p ředvídat jeho pot řeby a nároky. Je nutné zabývat se novými lokalitami pro bydlení, ob čanskou vybavenost, výrobní aktivity, vyhodnotit koncepci dopravy a technické infrastruktury, prvky ÚSES. Dalším d ůvodem po řízení nového územního plánu m ěsta jsou legislativní zm ěny. Dne 1.1.2007 nabyl účinnosti nový stavební zákon, který omezil platnost územních plán ů a územních plán ů sídelních útvar ů schválených po 1. červenci 1992 a to k datu 31.12.2011. Následn ě dne 3.6.2008 nabyla ú činnosti novela stavebního zákona, která prodloužila platnost územních plán ů schválených p řed 1.1.2007 do roku 2015 s tím, že tyto územní plány je možné dle požadavku zákona upravit a v rozsahu provedené zm ěny projednat. I když m ěsto Uni čov hodlá po řídit nový územní plán, považuje stávající územní plán jako zásadní východisko a podklad pro korekci systému regulace města p ři zachování maximální kontinuity s dosavadním územním vývojem. Ve faktické rovin ě se dle územního plánu naplnily p ředpoklady v bydlení, produk čních, komer čních a výrobních plochách. Byly vytvo řeny nové lokality bydlení, pr ůmyslová zóna m ěsta, došlo k rozvoji m ěsta v oblasti spole čensko-kulturních a sportovních aktivit. Vybudována byla sí ť cyklostezek a byla zpracována koncepce dopravy m ěsta. Cílem nového územního plánu je vytvo řit p ředpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spo čívající ve vyváženém vztahu podmínek pro p říznivé životní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území tak, aby byly uspokojeny pot řeby sou časné generace a nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Zastupitelstvo m ěsta Uni čova proto usnesením č. UZ11/20/2013 ze dne 16.12.2013 rozhodlo o po řízení nového územního plánu.

2. Postup prací

Bude dopln ěno na základ ě výsledk ů projednání

B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAH Ů

1. Vymezení řešeného území

(1) Řešené území tvo ří katastrální území místních částí m ěsta Uni čova - Benkov, Brní čko, D ětřichov, Dolní Sukolom, Horní Sukolom, Nová D ědina, Renoty, St řelice a Uni čov o celkové rozloze 4827 ha. (2) Hranice řešeného území je zakreslena ve všech výkresech.

5

2. Postavení m ěsta v systému osídlení

(1) M ěsto Uni čov je významným regionálním centrem Olomouckého kraje. Leží v Rozvojové oblasti OB8 vymezené Politikou ůzemního rozvoje ČR a up řesn ěnou v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje pod ozna čením RO1 Olomouc. (2) Uni čov je m ěstem s pov ěř eným obecním ú řadem pro správní obvod Uni čov, Dlouhá Lou čka, Lipinka, Medlov, Nová Hrade čná, Paseka, Šumvald, Troubelice, Újezd a Želechovice s 22.474 obyvateli k roku 2016. (3) M ěsto Uni čov má 11.358 obyvatel (5.6.2017). Pracovní p říležitosti, vybavení obchodem a službami, školství a turistická atraktivita p řivád ějí do m ěsta další návšt ěvníky. Potenciáln ě je po čet denn ě přítomných v rozmezí 12.500 – 13.000. (4) D ůležitou roli hraje blízkost dalších sídel, zejména hlavního krajského m ěsta Olomouce, Litovle, Šternberku a Mohelnice. (5) Z hlediska ekonomického rozvoje jsou obce ORP Uni čov Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje za řazeny mezi specifické oblasti, ve kterých se projevují problémy v oblasti hospodá řského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel. Za zásadní problémy se považuje vysoká míra nezam ěstnanosti, nevyvážená vzd ělanostní struktura, nízká úrove ň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací. V t ěchto oblastech a tedy také v Uni čov ě je uloženo vytvá řet územní p ředpoklady pro další rozvoj podnikatelských aktivit. (6) Uni čov obklopují Rekrea ční krajinné zóny Sovinecko, Šternbersko a Bouzovsko. Vlastní území m ěsta je zem ědělsky exploatováno a z rekrea čního hlediska má malý potenciál. Proto je velmi d ůležité vytvá řet pro rozvoj všech vhodných forem rekreace obyvatel územní p ředpoklady.

3. Širší vztahy dopravní infrastruktury

3.1 Silni ční doprava

(1) Územím Uni čova prochází silnice: II/444 Mohelnice – Uni čov - Šternberk - Hrani čné Petrovice - Domašov nad Byst řicí - Město Libavá II/446 Olomouc - Pňovice - Želechovice - Uni čov - Šumvald – Šumperk - Hanušovice - Staré M ěsto - hranice Polska II/449 Prost ějov - Nám ěšť na Hané - Litovel - Uni čov - Dlouhá Lou čka - Rýma řov III/31548 Úsov - Klopina - Pískov - Troubelice - Lazce - (II/446 Cihlový Mlýn) III/44415 Uni čov - Benkov III/44416 Dolní Sukolom - Brní čko III/44417 Brní čko - Paseka - Huzová III/44621 St řelice - Dětřichov - Pňovice III/44623 Brní čko - Želechovice III/44624 Uni čov - spojovací III/44626 Uni čov - příjezdná III/44627 Lazce - silnice II/446, Plíšk ův mlýn III/4493 Horní Sukulom - Nová D ědina III/4494 St řelice - Benkov - Medlov III/4495 Benkov – Králová (2) Silnice II. t ř. budou upravovány mimo zastav ěné území v kategorii S 7,5/80 a v zastav ěném území města a místních částech pak ve funk ční podskupin ě C MO2 10/8/50. Na silnici II/449 leží obce St řelice a Horní a Dolní Sukolom. Na silnici II/446 leží obec Nová D ědina a na silnici II/444 Brní čko. (3) Dopl ňkem dopravní obsluhy je systém silnic III.t řídy.Tyto silnice propojují místní části navzájem a nebo je dopravn ě p řipojují k Uni čovu. Silnice III/44415 p řipojuje k Uni čovu Benkov, silnice III/44621 připojuje D ětřichov a Renoty na silnici II/449 a tím na Uni čov. Silnice III/31548, III/44416, III/44417, III/44623, III/44627, III/44623, III/4493, III/4494 propojují obce náležející administrativn ě Uni čovu navzájem. Silnice III/44626 p řipojuje železni ční zastávku na silnici II/446 v zastav ěném území m ěsta a silnice III/44624 propojuje silnice II/446 a II/444 a tím kompletuje vnit řní dopravní okruh m ěsta v historické trase p ůvodního historického opevn ění. Silnice III.t řídy jsou rovn ěž v majetku Olomouckého

6 kraje a budou upravovány mimo zastav ěné území v kategorii S 6,5/60 a v zastav ěném území ve funk ční podskupin ě C MO2 8/6,5/50. Silnice III. t řídy jsou lokálního významu.

3.2 Železni ční doprava

(1) Územím Uni čova prochází celostátní železni ční tra ť č. 292 Olomouc - Šumperk, která je p řipojena v Olomouci na celostátní železni ční tra ť č. 270 (Praha) - Česká T řebová - Přerov - Bohumín, Mošnov, Ostrava Airport - Studénka, po níž je veden rychlostní koridor. (2) Pro m ěsto je z řízena vlaková stanice Uni čov a zastávka Uni čov. U obou je z řízena rovn ěž autobusová zastávka, a tímto je umožn ěno provázání obou druh ů dopravy.

3.3 P ěší a cyklistická doprava

(1) V území m ěsta nejsou vedeny žádné zna čené turistické trasy, mimo nau čnou stezku v lesoparku na severovýchodním okraji Uni čova u řeky Oskavy. Pro p ěší je mimo zastav ěná území ve volné krajin ě možno používat ú čelové komunikace. K místním částem jsou již dnes vybudovány cyklostezky podél některých silnic jako stezky pro p ěší a cyklisty ve funk ční podskupin ě D a další jsou navrženy k dopln ění. (2) Územím Uni čova prochází čty ři cyklotrasy : 511 - Litovel - Červenka - Dětřichov - Želechovice - Brní čko - Paseka - Sovinec - Křížov - Stránské - Rýma řov 6028 - Úsov - Králová - Benkov - Uni čov - Brní čko 6032 - Pod Rabštejnem - Bed řichov - Oskava - Dolní Libina - Nová Hrade čná - Troubelice - Lazce - Uni čov - Brní čko 6235 - Uni čov - St řelice - Litovel, Nový Dv ůr Cyklotrasy jsou částe čně vedeny v zastav ěných územích obcemi po vybudovaných cyklostezkách, místních i ú čelových komunikacích a silnicích. Vedení je z řejmé z koordina čního výkresu ÚP. Sou časný systém tras je paprs čit ě veden centrem Uni čova do místních částí a sousedících obcí a k turistickým cíl ům v kraji. Uni čov je pro cyklotrasy tranzitním m ěstem a sou časn ě k řižovatkou. Vzhledem k charakteru krajiny slouží cyklistická doprava k přesunu obyvatel v rámci m ěsta a pro sportovní využití.

3.4 Ve řejná hromadná doprava

(1) M ěsto Uni čov je obslouženo autobusovovou a železni ční dopravou, které jsou navzájem provázány. Na železni ční stanici a zastávce jsou rovn ěž zastávky autobusové. (2) Mimo dálkové trasy do Jeseníku, Brna, Rýma řova a na Ov čárnu jsou všechny spoje sou částí Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje a dopravn ě propojují Uni čov s místními částmi, obcemi ORP Uni čov, krajským m ěstem Olomoucí, Litovlí, Mohelnicí, Záb řehem a Šternberkem.

3.5 Doprava v klidu

Mimo zastav ěná území m ěsta Uni čova a jednotlivých částí jsou parkovací plochy umíst ěny v samostatných výrobních areálech, pro které výhradn ě parkovišt ě slouží. Parkování a odstavování aut v zastavitelném území je vyhodnoceno v části C.2.6 Koncepce dopravní infrastruktury.

3.6 Vodní doprava

Mezi Uni čovem a St řelicemi prochází rezerva koridoru pro vybudování vodního plavebního kanálu Dunaj - Odra - Labe.

3.7 Letecká doprava

V katastru místní části D ětřichov je stávající neve řejné letišt ě pro sportovní létání - St ředisko leteckých sport ů. Dopravn ě je dostupné ú čelovou zpevn ěnou komunikací z D ětřichova. Podmínkou provozu je zákaz p řeletu nad zastav ěným územím. 7

4. Širší vztahy technické infrastruktury

4.1 Zásobování vodou a odkanalizování

(1) Zásobování m ěsta pitnou vodou je provád ěno ze skupinového vodovodu Uni čov, zdrojem jsou jímací území Haukovice a Brní čko. Místní část D ětřichov je zásobena ze skupinového vodovodu Olomouc - podskupiny Litovel. (2) V Uni čov ě a Brní čku je vybudována kanaliza ční sí ť s čistírnou odpadních vod. Ostatní místní části mají poze deš ťové kanalizace.

4.2.Energetika

(1) Územím prochází z rozvodny R110/22kV Červenka nadzemní vedení napájecí soustavy nadmístního významu v majetku ČEZ Distribuce a.s. v nap ěť ové hladin ě 110kV, která propojují další rozvodny v okolním regionu. (2) Ve sm ěru Jih – SV je trasován napájecí VTL plynovod DN 200, PN 25, který zásobuje region. (3) Zásobování teplem je ve vlastním Uni čov ě z části z centrálních tepelných zdroj ů, dále v četn ě místních částí individuálními zdroji. (4) Území m ěsta je pln ě pokryto elektronickými komunika čními za řízeními.

5. Širší krajinné vazby

(1) Uni čov se nachází na Uni čovské plošin ě v severovýchodní části Hornomoravského úvalu v podh ůř í Hrubého a Nízkého Jeseníku. Krajinu tvo ří široká říční niva Oskavy a navazující rovina p řecházející postupn ě sm ěrem k západu a východu v plochou pahorkatinu. (2) Uni čovsko je sou částí krajinného celku Haná s charakterem otev řené kulturní venkovské krajiny s dominantní zem ědělskou funkcí. Tento charakter je podle požadavk ů ZÚR Olomouckého kraje pot řebné udržet. (3) Vodní toky Oskava a Oslava mají v území Uni čova vymezena záplavová území v četn ě aktivních zón. (4) Do řešeného území zasahuje Chrán ěná krajinná oblast, Evropsky významná lokalita a Pta čí oblast Litovelské Pomoraví. Tato území je nutné pln ě respektovat. (5) V širším m ěř ítku je vymezen nadregionální, regionální a lokální územní systém ekologické stability krajiny. V návrhu územního plánu je dopln ěn a up řesn ěn podle aktuálního stavu krajiny a dalších zájm ů v území.

C. KOMPLEXNÍ OD ŮVODN ĚNÍ NÁVRHU

1. Základní koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot

(1) Základní koncepce rozvoje Uni čova je zam ěř ena na posílení jeho pozice významného regionálního centra Olomouckého kraje zasazeného do krajinného rámce nabízejícího kvalitní životní prost ředí, s pracovními p říležitostmi, možnostmi kvalitního bydlení a vybavení v četn ě plnohodnotných volno časových a rekrea čních aktivit. (2) Územní plán definuje rozvoj sídel s ohledem na historickou urbanistickou osnovu m ěsta a jeho částí a krajinné hodnoty území. Sm ěry rozvoje m ěsta jsou determinovány existujícími limity v území. Především je to ochrana sídel proti záplavám, koridory dopravních staveb a bonitní p ůdní fond.

2. Urbanistická koncepce

2.1 Celková koncepce

(1) Koncepce rozvoje Uni čova navazuje na koncepci rozvoje p ředchozího územního plánu z roku 2000 a dále ji rozvíjí. (2) Polycentrický charakter m ěsta je dále rozvíjen s ohledem na rozvojový potenciál jednotlivých částí.

8

(3) Zásadn ě je respektován rozdílný charakter jednotlivých částí – městský charakter vlastního Uni čova a venkovský charakter ostatních částí. (4) Je respektováno historické jádro Uni čova a centrální prostory – návsi ostatních částí jako jejich přirozená t ěžišt ě. (5) Jsou zachovány všechny dosud nezastav ěné plochy pro bytovou výstavbu dosavadního územního plánu a následných zm ěn. Pot řebný rozvoj ploch pro bytovou výstavbu na n ě prostorov ě navazuje. Rovn ěž jsou zachovány všechny dosud nezastav ěné plochy pro výrobu a podnikání. (6) Je respektován návrh širšího dopravního skeletu, rozší řena je sí ť p ěších a cyklistických cest v návaznosti na rozvoj jednotlivých částí. (7) Je navrženo podstatné rozší ření krajinné, sídelní a rekrea ční zelen ě. (8) Pro celý Uni čov je navržena pot řebná technická infrastruktura. (9) Prioritní pro rozvoj všech funk čních složek je využití ploch p řestavby. Nové zastavitelné plochy ve vlastním Uni čov ě dotvá řejí již zastav ěné plochy a vytvá řejí s nimi funk ční zóny. Územní plán vymezuje : - rozvojové území bydlení „Generála Svobody“, - rozvojové území bydlení „Pod Šibenikem“, - rozvojové území bydlení „Za sídlišt ěm“, - rozvojové území bydlení „Za nemocnicí“, - rozvojové území bydlení „Na nivách“, - Velká pr ůmyslová oblast, - Malá pr ůmyslová oblast 2. V Uni čov ě jsou dále vymezeny plochy rezerv dopl ňující rozvojová území : - rezerva pro bydlení „Generála Svobody“, - rezerva pro bydlení „Za nemocnicí“. V ostatních částech Uni čova nové zastavitelné části dopl ňují zastav ěné území. Celkový p řehled obsahuje následující tabulka.

Zastavitelné plochy

Ozn. Kat.území Lokalita Kód Využití Plocha Byt. Ob. v ha jed. Rozvojové území bydlení „Generála Svobody“ 288 634 Z1.1 Uničov Gen. Svobody BH bydlení v bytových domech 3,42 126 277 Z1.2 Uničov Gen. Svobody BH bydlení v bytových domech 4,33 162 357 Z1.3 Uničov Gen. Svobody W vodní a vodohospodářské plochy, 0,67 protipovodňové hráze Z1.4 Uničov Gen. Svobody ZV veřejná prostranství – veřejná zeleň 0,73 Z1.5 Uničov Gen. Svobody ZV veřejná prostranství – veřejná zeleň 0,072 Z1.6 Uničov Gen . Svobody PV plochy veřejných prostranství 0,28 Z1.7 Uničov Gen. Svobody PV plochy veřejných prostranství 0,1 Z1.8 Uničov Gen. Svobody OM občanské vybavení – komerční zařízení 0,26 Rozvojové území bydlení „Pod Šibeníkem“ 190 418 Z2.1 Uničov Po d Šibeníkem BI bydlení v rodinných domech – městské a 3,42 39 86 příměstské Z2.2 Uničov Pod Šibeníkem BI bydlení v rodinných domech – městské a 2,43 27 59 příměstské Z2.3 Uničov Pod Šibeníkem BI bydlení v rodinných domech – městské a 5,2 60 13 2 příměstské Z2.4 Uničov Pod Šibeníkem OS občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní 0,97 zařízení

9

Z2.5 Uničov Pod Šibeníkem OS občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní 0,83 zařízení Z2.6 Uničov Šibeník RN rekreace na plochách přírodního charakteru 15,17 Z2.7 Uničov Šibeník RN rekreace na plochách přírodního charakteru 7,34 Z2.8 Uničov Pod Šibeníkem ZV veřejná prostranství – veřejná zeleň 3,34 Z2.9 Uničov Pod Šibeníkem PV plochy veřejných prostranství 0,42 Z2.10 Uničov Pod Šibeníkem PV plochy veřejných prostranství 0,64 Z2.11 Uničov Pod Šibeníkem PV plochy veřejných prostranství 0,43 Z2.12 Uničov Pod Šibeníkem W vodní a vodohospodářské plochy, 1,1 protipovodňové hráze Z2.13 Uničov Pod Šibeníkem BI bydlení v bytových domech 0,67 32 70

Z2.14 Uničov Pod Šibeníkem BH bydlení v bytových domech 1,1 32 71 Rozvojové území bydlení „Za sídlištěm“ 139 306 Z3.1 Uničov Za sídlištěm BI bydlení v rodinných domech – městské a 4,3 49 108 příměstské Z3.2 Uničov Za sídlištěm BI bydlení v rodinných do mech – městské a 4,96 58 128 příměstské Z3.3 Uničov Za sídlištěm BH bydlení v bytových domech 0,92 32 70 Z3.4 Uničov Za sídlištěm PV plochy veřejných prostranství 0,37 Z3.5 Uničov Za sídlištěm PV plochy veřejných prostranství 0,15 Z3.6 Uničov Za sí dlištěm PV plochy veřejných prostranství 0,14 Z3.7 Uničov Za sídlištěm PV plochy veřejných prostranství 1,7 Rozvojové území bydlení „Za nemocnicí“ 142 326 Z4.1 Uničov Za nemocnicí BH bydlení v bytových domech 3,2 118 260 Z4.2 Uničov Za nemocnicí BI bydlení v rodinných domech – městské a 0,53 6 13 příměstské Z4.3 Uničov Za nemocnicí BI bydlení v rodinných domech – městské a 0,81 10 22 příměstské Z4.4 Uničov Za nemocnicí BI bydlení v rodinných domech – městské a 0,28 8 18 příměstské Z4.6 Uničov Za nemocnicí, OH občanské vybavení - hřbitovy 0,66 hřbitov Z4.7 Uničov Za nemocnicí ZV veřejná prostranství – veřejná zeleň 0,93 Z4.8 Uničov Za nemocnicí ZV veřejná prostranství – veřejná zeleň 0,45 Z4.9 Uničov Za nemocnicí PV plochy veřejných prost ranství 0,09 Rozvojové území bydlení „Na Nivách“ 21 48 Z5.1 Uničov Na Nivách BI bydlení v rodinných domech – městské a 0,07 1 2 příměstské Z5.2 Uničov Na Nivách BI bydlení v rodinných domech – městské a 0,2 2 4 příměstské Z5.3 Uničov Na Nivách BI by dlení v rodinných domech – městské a 1,77 18 40 příměstské Z5.4 Uničov Na Nivách RN rekreace na plochách přírodního charakteru 13,21 Zastavitelné plochy Uničov - město 5 12 Z6.1 Uničov U Stadionu BI bydlení v rodinných domech – městské a 0, 32 2 4 příměstské

10

Z6.2 Uničov Cihlový mlýn BI bydlení v rodinných domech – městské a 1,18 2 5 příměstské Z6.3 Uničov Litovelská OM občanské vybavení – komerční zařízení 3,05 Z6.4 Uničov Stadion OS občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní 0,08 zařízení Z6. 5 Uničov Nádražní OV občanské vybavení – veřejná infrastruktura 0,63 Z6.6 Uničov Malá DS plochy dopravní infrastruktury 0,92 průmyslová zóna Z6.7 Uničov Litovelská VL výroba a skladování – lehký průmysl 1,43 Z6.8 Uničov Velká VL výroba a skladování – lehký průmysl 21,9 průmyslová zóna Z6.9 Uničov Velká VL výroba a skladování – lehký průmysl 5,65 průmyslová zóna Z6.10 Uničov Malá VL výroba a skladování – lehký průmysl 0,99 průmyslová zóna Z6.11 Uničov Malá VL výroba a sklad ování – lehký průmysl 0,5 průmyslová zóna Z6.12 Uničov Velká DS plochy dopravní infrastruktury 0,79 průmyslová zóna Z6.13 Uničov U Oskavy W vodní a vodohospodářské plochy, 0,26 protipovodňové hráze Z6.14 Uničov Malá W vodní a vodohospodářské ploc hy, 0,41 průmyslová zóna protipovodňové hráze Z6.15 Uničov Malá W vodní a vodohospodářské plochy, 0,33 průmyslová zóna protipovodňové hráze Z6.16 Uničov Medelská ZV veřejná prostranství – veřejná zeleň 0,26 Z6.17 Dolní Kalová pole II. ZV veřejná prostrans tví – veřejná zeleň 7,2 Sukolom Z6.18 Uničov U ČOV TI technická infrastruktura - rozvodna 0,87 Z6.19 Uničov Velká W vodní a vodohospodářské plochy, průmyslová zóna protipovodňové hráze 1,14 Z6.20 Uničov Mohelnická/ PV plochy dopravní infrast ruktury – okružní 0,075 Gen. Svobody křižovatka Z6.21 Uničov Mohelnická/ plochy dopravní infrastruktury – okružní 0,071 Gen. Svobody PV křižovatka Z6.22 Uničov Mohelnická/ PV plochy dopravní infrastruktury – okružní 0,079 Hrdinů křižovatka Z6.23 Uničov Moheln ická/ PV plochy dopravní infrastruktury – okružní 0,053 Hrdinů křižovatka Z6.24 Uničov Za Nemocnicí PV plochy dopravní infrastruktury – propojení 0,22 Litovelská Z6.25 Uničov U koupaliště DS plochy dopravní infrastruktury – parkoviště 0,12 Z6.26 Uničov U hřbitova DS plochy dopravní infrastruktury – parkoviště 0,04 Z6.27 Uničov U Unexu DS plochy dopravní infrastruktury – parkoviště 0,61 Z6.28 Uničov U pekáren VL výroba a skladování – lehký průmysl 0,46 Z6.29 Uničov Malá ZV veřejná prostranství – veřejná zeleň 0,32 průmyslová zóna Z6.30 Uničov Malá BI bydlení v rodinných domech – městské a 0,6 1 3 průmyslová zóna příměstské Z6.31 Uničov U kravína W vodní a vodohospodářské plochy, 1,78

11

protipovodňové hráze Z6.32 Uničov U kravína ZV veře jná prostranství – veřejná zeleň 0,66 Z6.33 Uničov U kravína ZV veřejná prostranství – veřejná zeleň 0,74 Z6.34 Uničov U kravína ZV veřejná prostranství – veřejná zeleň 1,04 Z6.35 Uničov U kravína ZV veřejná prostranství – veřejná zeleň 0,58

Zastavitelné plochy Dolní Sukolom 10 22 Z7.1 Dolní U silnice BV bydlení v rodinných domech - venkovské 1,07 6 13 Sukolom Z7.2 Dolní U kříže BV bydlení v rodinných domech - venkovské 0,43 4 9 Sukolom Z7.3 Dolní U silnice VL výroba a skladování – lehký průmysl 1,13 Sukolom Z7.4 Dolní U silnice OM občanské vybavení – komerční zařízení 0,68 Sukolom Z7.5 Dolní V lukách W vodní a vodohospodářské plochy, 0,25 Sukolom protipovodňové hráze Z7.6 Dolní U železnice W vodní a vodohospodářské plochy, 1,09 Sukolom protipovodňové hráze Z7.7 Dolní U Unexu VT výroba a skladování – těžký průmysl 7,12 Sukolom Z7.8 Dolní Mezi vodami W vodní a vodohospodářské plochy, 1,31 Sukolom

Zastavitelné plochy Brníčko 24 53 Z8.1 Brníčko U svodnice I. BI bydle ní v rodinných domech – městské a 1,23 10 22 příměstské Z8.2 Brníčko U svodnice II. BI bydlení v rodinných domech – městské a 1,1 9 20 příměstské Z8.3 Brníčko Za hospodou BV bydlení v rodinných domech - venkovské 0,6 5 11 Z8.4 Brníčko U Oskavy OS občans ké vybavení – tělovýchovná a sportovní 1,2 zařízení Z8.5 Brníčko Na Újezd OM občanské vybavení – komerční zařízení 0,48 Z8.6 Brníčko Sever W vodní a vodohospodářské plochy, 0,77 protipovodňové hráze Z8.7 Brníčko Jih W vodní a vodohospodářské ploch y, 1,21 protipovodňové hráze Z8.8 Brníčko Sever VL výroba a skladování – lehký průmysl 3,69

Zastavitelné plochy Střelice 21 45 Z9.1 Střelice Zahrady východ BV bydlení v rodinných domech - venkovské 2,0 19 41 Z9.4 Střelice Na Benkov BV bydl ení v rodinných domech - venkovské 0,12 2 4 Z9.5 Střelice farma VL výroba a skladování – lehký průmysl 1,02 Zastavitelné plochy Benkov u Střelic 16 35 Z10.1 Benkov u Sever BV bydlení v rodinných domech - venkovské 0,29 2 4 Střelic Z10.2 Benkov u Jih BV bydlení v rodinných domech - venkovské 0,92 7 16 Střelic Z10.3 Benkov u Východ I. BV bydlení v rodinných domech - venkovské 0,49 5 11 Střelic

12

Z10.4 Benkov u Východ II. BV bydlení v rodinných domech - venkovské 0,2 2 4 Střelic Zastavitelné plochy Reno ty 22 48 Z11.1 Renoty Obec BV bydlení v rodinných domech - venkovské 1,15 10 22 Z11.2 Renoty Lánek BV bydlení v rodinných domech - venkovské 0,42 3 7 Z11.3 Renoty Dolní BV bydlení v rodinných domech - venkovské 0,69 6 13 záhumenky Z11.4 Renoty Jih I. BV bydlení v rodinných domech - venkovské 0,19 1 2 Z11.5 Renoty Jih II. BV bydlení v rodinných domech - venkovské 0,26 2 4 Z11.6 Renoty U Benkovského W vodní a vod ohospodářské plochy, 0,44 potoka protipovodňové hráze Zastavitelné plochy Dětřichov 11 24 Z12.1 Dětřichov Obec I. BV bydlení v rodinných domech - venkovské 1,04 9 20 Z12.2 Dětřichov Obec II. BV bydlení v rodinných domech - venkovské 0,18 2 4 Z12.3 Dětřichov Biocentrum W vodní a vodohospodářské plochy, 2,9

Z12.4 Dětřichov Východ W vodní a vodohospodářské plochy, 1,18 protipovodňové hráze Zastavitelné plochy Nová Dědina 11 24 Z13.1 Nová Východ I. BV bydlení v rodinných domech - venkovské 1,36 6 14 Dědina Z13.3 Nová Východ III. BV bydlení v rodinných domech - venkovské 0,3 1 2 Dědina Z13.4 Nová Sever BV bydlení v rodinných domech - venkovské 0,61 2 4 Dědina Z13.5 Nová Jih BV bydlení v rodinných domech - venkovské 0,65 2 4 Dědina Z13.6 Nová Výc hod I. ZV veřejná prostranství – veřejná zeleň 0,12 Dědina Z13.7 Nová Východ III. ZV veřejná prostranství – veřejná zeleň 0,01 Dědina Zastavitelné plochy Horní Sukolom 9 20 Z14.1 Horní Sever BV bydlení v rodinných domech - venkovské 1,13 9 20 Sukolom Z14. 2 Horní Oslava W vodní a vodohospodářské plochy, 0,2 Sukolom protipovodňové hráze Celkem 909 2000

Plochy p řestavbové

Ozn. Kat.území Lokalita Kód Využití Plocha Byt. Obyv. v ha jed. P1 Uničov Kalová pole I. OM občanské vybavení – komerční zařízení 4,38 P2 Uničov Nádražní OM občanské vybavení – komerční zařízení 0,06 P3 Uničov Nádražní OM občanské vybavení – komerční zařízení 0,29 P4 Uničov Mohelnická OM občanské vybavení – komerční zařízení 0,44 P5 Uničov Mohelnická - OM občanské vybavení – komerční zařízení 0,34 Střední

13

P6 Uničov Hrdinů OM občanské vybavení – komerční zařízení 0,26 P7 Uničov Medelská SC plochy smíšené obytné – centrum města 0,09 6 13 P8 Uničov Staškova SM plochy smíšené obytné - městské 0,3 6 13 P9 Uničo v Panská/Olomoucká SC plochy smíšené obytné – centrum města 0,13 4 9 P10 Uničov Zahradní BI bydlení v rodinných domech – městské a 3,6 35 77 příměstské P11 Uničov J. z Poděbrad BI bydlení v rodinných domech – městské a 0,7 5 11 příměstské P12 Uničov J. z Poděbrad BH bydlení v bytových domech 0,13 6 13 P13 Uničov Gen. Svobody BH bydlení v bytových domech 0,14 6 13 P14 Uničov Šumperká BH bydlení v bytových domech 0,16 6 13 P15 Uničov Stromořadí BH bydlení v bytových domech 0,41 14 31 P16 Uničov Med elská SC plochy smíšené obytné – centrum města 0,1 6 13 P17 Uničov Nádražní DS plochy dopravní infrastruktury 0,54 P18 Střelice samoobsluha BV bydlení v rodinných domech - venkovské 0,15 1 2 P19 Uničov Litovelská, kravín VL výroba a skladování – lehký průmysl 8,40 P20 Uničov Cukrovar SM plochy smíšené obytné - městské 0,15 P21 Uničov Cukrovar SM plochy smíšené obytné - městské 2,83 P22 Uničov Cukrovar ZV veřejná prostranství – veřejná zeleň 0,21 Celkem 95 208

Plochy rezerv

Ozn. Kat.území Lokalita Kód Využití Plocha Byt. Obyv. v ha jed. R1 Uničov Gen. Svobody BI bydlení v rodinných domech – městské a 4,97 60 132 příměstské R2 Uničov Gen. Svobody BI bydlení v rodinných domech – městské a 3,19 38 84 příměstské R3 Uničov Gen. Sv obody PV plochy veřejných prostranství 0,6 R4 Uničov Za nemocnicí BI bydlení v rodinných domech – městské a 3,69 44 97 příměstské R5 Uničov Za nemocnicí BI bydlení v rodinných domech – městské a 4,62 54 119 příměstské R6 Uničov Za nemocnicí PV ploch y veřejných prostranství 0,45

R7 Uničov Za Šibeníkem TI technická infrastruktura - skládka 10,2 R8 Uničov Malá VL výroba a skladování – lehký průmysl 5,2 průmyslová zóna Celkem 196 432

Koridory

Ozn. Kat.území Lokalita Kód Využití KO R 0.1 Uničov, Brníčko, Uničov DS koridor dopravní infrastruktury obchvatu města

14

Střelice, Dolní Sukolom KOR 0.2 Uničov Uničov u ČOV TS koridor technické infrastruktury elektrovodu napojení rozvodny KOR 0.3 Benkov, Střelice, Uničov W kor idor vodní cesty Dunaj – Odra - Labe Renoty, Dětřichov KOR 0.4 Benkov, Střelice Benkov, Střelice DS koridor dopravní infrastruktury obchvatu Litovle KOR 0.5 Benkov, Střelice Benkov, Střelice TI koridor technické infrastruktury - vodovodního přivaděče napojení vodních zdrojů na úpravnu vody Dubicko a propojení úpravny se skupinovým vodovodem Litovel

2.2 Koncepce rozvoje bydlení

(1) Na základ ě rozvojového potenciálu Uni čova a s ním spojených demografických p ředpoklad ů jsou k roku 2030 plochy bydlení dimenzovány pro 12.000 potenciálních obyvatel. (2) Prioritn ě jsou k zástavb ě navrženy plochy p řestavby. (3) Ve vlastním Uni čov ě umíst ění nových ploch navazuje na dosud nezastav ěné plochy dané p ůvodním územním plánem a vytvá ří s nimi ucelené části m ěsta. (4) V ostatních částech jsou nové plochy navrženy ve vazb ě na stávající zástavbu. (5) Územní člen ění po čtu byt ů a obyvatel k roku 2030 obsahuje následující tabulka. V po čtech byt ů a obyvatel k roku 2030 jsou zahrnuty p ředpoklady úbytku trvale obydlených byt ů.

Územní člen ění po čtu byt ů a obyvatel k roku 2030

stav 2017 návrh 2030 část m ěsta obyvatel bytových jednotek obyvatel bytových jednotek Benkov 221 76 240 83 Brníčko 294 130 380 145 Dětřichov 120 48 140 54 Dolní Sukolom 208 67 230 72 Horní Sukolom 111 39 120 42 Nová Dědina 127 44 180 62 Renoty 179 68 220 84 Střelice 415 145 470 168 Uničov 9683 4123 10 020 4754 Uničov celkem 11 358 4 740 12 000 5464 Rezerva 432 196

2.3 Koncepce ob čanského vybavení

(1) Plochy pro ob čanské vybavení navržené stávajícím územním plánem jsou pln ě respektovány a jsou pro další období v zásad ě dosta čující. (2) Základní úlohu m ěstského centra má historické jádro m ěsta s přirozeným t ěžišt ěm – nám ěstím. Rozvojová plocha severn ě od historického jádra na míst ě bývalého cukrovaru ur čená pro plošná za řízení obchodu a služeb má pro návrhové období dostate čnou kapacitu. (3) Ve venkovských částech se nenavrhují zásadní rozvojové plochy. (4) Obytné plochy jsou navrženy jako smíšené obytné a umož ňují tedy realizaci obchod ů a služeb v jejich rámci.

2.4 Výrobní, skladovací, zem ědělské a ostatní podnikatelské aktivity

(1) Zásadní úlohu pro další rozvoj podnikání a z něj vyplývajícího rozvoje m ěsta mají Velká pr ůmyslová zóna, Malá pr ůmyslová zóna 2 a zóna Unexu.

15

(2) Velká pr ůmyslová zóna je ur čena pro velké pr ůmyslové podniky a má dostatek ploch pro další rozvoj. (3) Malá pr ůmyslová zóna byla ur čena pro místní st řední a malé podniky. V sou časné dob ě je pln ě využita. Vzhledem k pokra čujícímu zájmu o z řizování a lokalizaci malých a st ředních podnik ů je na ploše mezi Velkou pr ůmyslovou zónou a ulicí Šumperskou navržena Malá pr ůmyslová zóna 2. Rozvojovou plochu má také zóna Unexu. (4) V Uni čov ě jsou dále menší území navržená pro podnikatelské aktivity. (5) Drobné provozovny je možné umístit ve smíšené obytné zástavb ě, pokud nebudou negativn ě p ůsobit na své okolí. (6) Zem ědělské areály umíst ěné v jednotlivých částech m ěsta z ůstávají ve svých hranicích. Výjimku tvo ří díl čí rozší ření ve St řelicích a v Dolním Sukolomu.

2.5 Sport a rekreace

(1) Základní rekrea ční zónu tvo ří pás podél Oskavy s řadou p říležitostí pro sport a rekreaci. Územní plán ji dopl ňuje o plochu krajinn ě upravené rekrea ční zelen ě na jihu m ěsta v návaznosti na obytnou rozvojovou zónu Za nemocnicí. (2) Obdobn ě pro rostoucí západní část m ěsta rozši řuje rekrea ční území Šibeniku o herní a polyfunk ční louky a o lesopark. (3) Spolu s rozší řeným m ěstským parkem tato území poskytnou dostatek rekrea čních ploch v přirozené docházkové a dojíž ďkou vzdálenosti sítí stávajících a nov ě navržených p ěších a cyklistických tras. (4) Územní plán respektuje všechny dosud nevyužité plochy pro sport. Rozši řuje je o plochu pro sportovní vybavení navazující na sportovní halu v západní části m ěsta. (5) V ostatních částech Uni čova územní plán respektuje všechny stávající sportovní plochy a jejich rozší ření stávajícím územním plánem.

2.6 Koncepce dopravní infrastruktury

Cílem návrhu územního plánu je vytvo řit na území m ěsta v návaznosti na širší vztahy sí ť vzájemn ě provázaných dopravních za řízení zajiš ťujících v pot řebné kvalit ě všechny dopravní aktivity.

2.6.1 Silni ční doprava

(1) Navržené trasy silnic II. t řídy vyvedou tranzitní dopravu ze zastav ěného území Uni čova a umožní bezkolizní dopravní obsluhu výrobních zón. V sou časné dob ě se p řipravuje první část řešení mezi silnicemi II/444 a II/446, tj. mezi ulicí Mohelskou a Šumperskou. Silnice II/449 s nimi peážuje. Tento úsek dopravního řešení vy řeší také mimoúrov ňové k řížení s železni ční tratí Olomouc – Šumperk a tím snížení nebezpe čných p řejezd ů v ulici Šumperská. Tímto řešením budou výrobní zóny na severozápad ě připojeny na D35 v Mohelnici. Návrh respektuje řešení silnice II/449 v úseku D35 v Litovli, obchvat Litovle, Červenky, St řelic a Dolní Sukolomi. Silnice je nadregionálního významu a propojuje m ěsto s D35 a D46. M ěsto leží v rozvojové oblasti RO1 Olomouc dle ZÚR Olomouckého kraje a II/449 je základním dopravním tahem v území. V návrhu nového koridoru silnic II. t řídy ÚP up řesnil trasy s ohledem na k řížení koridoru silnic se železni ční tratí Olomouc – Šumperk a návrhem rozvojových ploch. Rovn ěž je navržena nová ší ře dopravního koridoru (100 m) tak, aby v jeho rámci mohly být vyřešeny pot řebné zábory plochy pro zemní t ěleso silnic pro mimoúrov ňové k řížení s železni ční tratí a pro plošné zábory pot řebné vy řešení všech křižovatek. Pro k řížení silnice III/44416 s t ělesem železni ční trat ě č. 290 bude pot řeba držet širší koridor vzhledem k tomu, že bude prohlouben podjezd a tím vznikne plošný nárok na zemní t ěleso nové trasy II/444, p řipojení parkovišt ě Unexu, autobusové a vlakové zastávky a podjezdu silnice III/44416, po které bude vedena cyklostezka do Dolní Sukolomi po realizaci nové trasy II/444. Dopravní řešení respektuje hlavní zásady Dopravního generelu m ěsta i zastav ěného území m ěsta. (2) Po realizaci vn ějšího dopravního okruhu silnic II/444 a 449 bude část vnit řního dopravního okruhu převedena mezi silnice III. t řídy. Silnice II/446 z ůstane bez úprav trasy, bude procházet ulicemi Olomoucká, Stašková, Hrdin ů a v ul. Mohelnické se p řipojí na navrhovaný obchvat. Zbytek trasy II/446 bude v ulici Šumperské a části Mohelnické p řeveden mezi silnice III. t řídy.

16

Silnice III. t řídy z ůstanou bez úprav trasy jak ve m ěst ě, tak v ostatních místních částech. ÚP předpokládá úpravy pouze do funk čních skupin tak, aby byly odstran ěny dopravní závady a zvýšena bezpe čnost. (3) Stávající skelet místních komunikací je stabilizován jak historickou zástavbou - je zachován st ředov ěký p ůdorys m ěsta s vnit řním okruhem podél p ůvodních hradeb, tak novodobou s výstavbou sídliš ť. Stávající místní komunikace budou upravovány ve funk čních skupinách a podskupinách z důvodu zajišt ění bezpe čnosti dopravy a budou ponechány ve stávajících trasách. Navrhované trasy navazují na stávající dopravní skelet v četn ě funk čního zat říd ění. Pro navrhované plochy jsou místní komunikace p řípustné na plochách obytné zástavby a ve řejných prostranstvích. (4) Na silnicích II/444,446,449 a III/44624 byla s čítána intenzita dopravy, jejíž výsledky jsou ve řejn ě přístupné naposledy v roce 2016. V sou časné dob ě je vedena veškerá doprava vnit řním dopravním okruhem historickou trasou kolem bývalých hradeb. Ve všech místech s čítání došlo k nár ůstu dopravy. Vzhledem k tomu, že je navržen další rozvoj výrobních ploch a rozvoj firmy Miele bude realizován v blízké dob ě, bude nár ůst do budoucna ješt ě výrazn ější. Porovnání intenzity dopravy mezi roky 2016 a 2010 obsahuje následující tabulka.

Intenzita dopravy vozidel/24hodin v Uni čov ě

rok silnice vozidel/24hod. Úsek s čítání % nár ůstu 2016 II/444 3354 Mohelnická ul. č. úseku 7-1031 25 2010 2514 2016 II/444 8476 Mohelnická č.ú úseku 7-1032 19 2010 6886 2016 II/444 6646 Šternberská č. úseku 7 - 1041 8 2010 6102 2016 II/444 6426 Šternberská č. úseku 7 - 1046 9 2010 5831 2016 II/446 2552 Olomoucká č. úseku 7 - 1941 29

2010 1876 2016 II/446 3694 Stašková č. úseku 7 - 1942 34 2010 2431 2016 II/446 4813 Hrdin ů č. úseku 7 - 1944 28 2010 3478 2016 II/446 9590 Šumperská č. úseku 7 - 1991 30 2010 6719 2016 II/449 6383 Litovelská č. úseku 7 - 0591 12 2010 5608 2016 III/44624 4460 Stromo řadí č. úseku 7 - 1941 8 2010 4112

17

Nejv ětší nár ůst intenzity dopravy je na silnici II/446 od Olomouce na ulici Mohelnickou a pak dále severn ě centra m ěsta pr ůmyslovými zónami na Šumperk a pak na silnici II/444 po silnici II/446 v ulici Šumperské. V p řípad ě realizace navržených obytných zón p ři silnicích vni řního okruhu II/444, 446, 0449 a III/44624 bude nutno zpracovat p řesn ější hlukovou studii, p řípadn ě pro realizaci stavby provést p římé m ěř ení a protihluková opat ření jako sou část stavebního řízení, pokud již nebude vybudován vn ější dopravní okruh mimo zastav ěné uzemí m ěsta. Totéž platí i pro místní části Brní čko (II/444), Dolní a Horní Sukolom (II/449). St řelice ( II/449). Chrán ěné prostory budou navrženy dle zák. 258 Sb.,o ochran ě ve řejného zdraví tak, aby na nich nevznikaly požadavky na omezování provozu na silnici na základě zákona o ochran ě zdraví.

2.6.2 Železni ční doprava

Těleso železni ční trat ě č. 290 Olomouc – Šumperk z ůstane zachováno. Tra ť bude rekonstruována formou elektrifikace. Dále bude vybudováno v souvislosti s budováním navržených tras silnic II/444 a II/449 mostem mimoúrov ňové k řížení západn ě Uni čova a na východ ě podjezdem silnice III/44416, který bude prohlouben a rozší řen v rámci rekonstrukce trati. Toto řešení zvýší bezpe čnost dopravy, sníží se po čet úrov ňových p řejezd ů na trati. Z ůstane jen úrov ňový p řejezd v ulici Šumperská. 2.6.3 Cyklistická a p ěší doprava

(1) Územím Uni čova a. místních částí prochází čty ři cyklotrasy: 511 - Dětřichov - Brní čko, 6028 - Benkov - Uni čov - Brní čko, 6032 - Uni čov - Brní čko, 6235 - Uni čov - St řelice. Cyklotrasy jsou částe čně vedeny v zastav ěných územích po vybudovaných cyklostezkách, místních i účelových komunikacích a silnicích. Vedení je z řejmé z koordina čního výkresu ÚP. Sou časný systém tras je paprs čit ě veden centrem Uni čova do místních částí a k turistickým cíl ům v kraji. Uni čov je pro cyklotrasy tranzitním m ěstem a sou časn ě k řižovatkou. Vzhledem k charakteru krajiny slouží cyklistická doprava jednak k doprav ě obyvatel v rámci m ěsta, do místních částí a do sousedních obcí, a také ke sportovnímu využití. (2) Cyklistická doprava tvo ří až 40% dopravy ve m ěst ě. Územní plán ve vlastním Uni čov ě navrhuje podstatné rozší ření cyklostezek. Je navržena: - dostavba cyklostezky v ulici Mohelnické a Šternberské sm ěrem na místní část Brní čko, - dostavba od zimního stadionu a ulicí Balcárkovou do lesoparku Pod Šibeníkem, - zaokruhování stávající trasy podél Oskavy (pravý b řeh), ú čelovými komunikacemi do D ětřichova, Renot a St řelic (podél silnice III/44621), - zaokruhování stávající trasy ul. Sadová, podél rybníka na II/449, k řižovatka s II/446 (ul. Šumperská) a do Dolní Sukolomi, - zaokruhování trasy podél potoka Lukavice po obou b řezích s propojením na lesopark Šibeník. (3) ÚP navrhuje další propojení Uni čova a místních částí a se sousedními obcemi: - z Nové D ědiny na cyklotrasu č.6032 po stávající ú čelové polní komunikaci - po silnici III/44417 Brní čko, Paseka, - po silnici III/4494 St řelice,Benkov, Medlov, - po silnici III/4495 Benkov, Králová, - podél silnice II/449 do St řelic – dostavba, - podél silnice II/444 na Újezd, - po silnici III/44416 Brní čko, Dolní Sukolom (po realizaci obchvatu II/444), - podél silnice II/449 Šumperská (II/ 446) Sadová, Dolní Sukolom, Horní Sukolom, - podél silnice II/446 Nová D ědina, Šumvald. (4) P ěší trasy ve m ěst ě a v ostatních místních částech jsou vesm ěs vedeny podél silnic a místních komunikací. V lokalitách sídliš ť jsou chodníky vedeny i na plochách ve řejných prostranstvích a plochách zelen ě jako nejkratší p ěší spojení k cíl ům jako je bydlení, ob čanské vybavení a k zastávkám hromadné dopravy. Jejich funkcí je zajistit bezpe čný pohyb chodc ů po zastav ěném území m ěsta i místních částí.

18

(5) V katastru m ěsta i v místních částech nejsou vedeny žádné zna čené turistické trasy, mimo nau čnou stezku v lesoparku na severovýchodním okraji Uni čova u řeky Oskavy. Pro p ěší je mimo zastav ěná území ve volné krajin ě možno používat ú čelové komunikace. K místním částem Uni čova jsou již dnes vybudovány cyklostezky podél n ěkterých silnic jako stezky pro p ěší a cyklisty ve funk ční podskupin ě D2a další ÚP dopl ňuje. (6) V návrhu ÚP jsou p ěší trasy ve m ěst ě i krajin ě dopln ěny do systému propojujícího stávající zastav ěné plochy s navrženými a s okolní krajinou. Zásadou je respektování prostupnosti krajiny.

2.6.4 Ve řejná hromadná doprava

(1) Autobusová hromadná doprava je v Uni čov ě zajišt ěna v Uni čov ě linkami: - 720 290 Brno - Prost ějov - Olomouc - Šumperk - Jeseník - 850 881 Rýma řov -Tvrdlov, Ruda-Uni čov - 890 727 Olomouc - Rýma řov - Malá Morávka, Karlov, Malá Morávka, Ov čárna, to čna - 890 750 Uni čov - Šumvald - Oskava, Bed řichov - 890 751 Uni čov - Újezd - Dlouhá Lou čka - 890 752 Uni čov -Úsov - 890 755 Uni čov - Dlouhá Lou čka, Plinkout - Řide č - Šternberk - 890 756 Uni čov - Troubelice – Šumvald - Libina - 890 757 Uni čov - Dlouhá Lou čka – Paseka - Uni čov - 890 758 Uni čov - Troubelice - Lipinka - 891 760 Uni čov - Horní M ěsto - Rýma řov - 890 764 Uni čov - Št ěpánov - Olomouc - 890 783 Litovel - Pňovice - St řeň - Náklo - 890 801 Litovel - Medlov - Uni čov - 890 803 Litovel - Uni čov - 890 806 Uni čov - Benkov - Dětřichov - Uni čov - 890 846 Velký Týnec, Vsisko, Olympia - Uni čov - 930 372 Záb řeh - Klopina - Rokle - Uni čov - 930 455 Mohelnice - Uni čov - Šternberk - Vítkov - Ostrava - 950 107 Jeseník - Olomouc - Brno Uni čovem projíždí a je obsloužen celkem 20-ti linkami, z toho je 16 sou částí Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje.

(2) Trasování linek autobusové dopravy do budoucna dozná zm ěny po vybudování podjezdu na silnici III/44416 u Unexu, kde v sou časnosti autobus podjezdem neprojede z d ůvodu nízké podjezdné výšky. Tato stavba, která souvisí s rekonstrukcí železni ční trati Olomouc – Šumperk umožní zrušit úrov ňový přejezd, který je dopravní závadou a upravit umíst ění a p říjezd k zastávce Uni čov, Unex a železni ční zastávky Uni čov, zastávka. Autobusové zastávky v Uni čov ě a místních částech jsou vybaveny zastávkovým zálivem, nástupištěm a případn ě čekárnou. Pokud n ěkde tyto prvky chybí, je jejich realizace p řípustná v plochách ve řejných prostranství a v plochách dopravy.

Seznam autobusových zastávek: - Uni čov - hřbitov, u pomníku, Unex, železni ční stanice, autobusová stanice, poliklinika, Bezru čovo nám ěstí, Tesco, Šumperská, Dukelská, Pekárna, Spina čka, Sídlišt ě Pionýr ů, sídlišt ě Moravské nám ěstí. - St řelice - nám ěstí, pošta. - Renoty - náves. - Horní Sukolom - restaurace, Horní Sukolom rozcestí. - Dolní Sukolom – restaurace. - Brní čko - Jednota, Brní čko rozcestí. - Nová D ědina - restaurace TERCO. - Dětřichov - náves. - Benkov - restaurace. 19

Vzhledem ke stabilizované poloze zastávek ÚP jejich polohu nem ění. Po p řesunu autobusového nádraží v Uni čov ě bude v míst ě na ulici Ji řího z Pod ěbrad z řízena jen zastávka. Autobusové nádraží bude vybudováno v p ředprostoru železni ční stanice Uni čov jako sou část komfortního dopravního terminálu. (3) Železni ční doprava je na trati č. 290 Olomouc - Šumperk zajišt ěna v pracovní dny 24 spoji a vždy 61 spoji. Stanice Uni čov a Uni čov - zastávka budou zachovány, na ploše Českých drah v ulici Nádražní bude vybudován dopravní terminál z d ůvodu zvýšení kvality hromadné dopravy.

2.6.5 Doprava v klidu

(1) Ve vlastním Uni čov ě je navržena výstavba 879 nových b.j. P ři o čekávané automobilizaci 2,5 to prakticky znamená výstavbu 1 odstavného stání pro 1 b.j. Na navrhovaných plochách bydlení ÚP předpokládá u rodinných dom ů výstavbu garáže nebo parkovacího místa v rámci pozemku. U bytových dom ů výstavbu v rámci pozemku domu nebo na ve řejných prostranstvích v okolí. (2) V pr ůmyslových areálech jsou parkovací místa v četn ě parkování kamion ů realizovány v rámci jednotlivých podnik ů. Pro vymíst ění parkování kamion ů z nevhodných ploch v zastav ěném území ÚP navrhuje u areálu Unexu plochu pro parkování 50 kamion ů a plochu Z6.6 v malé pr ůmyslové zón ě 2 pro 60 kamion ů. Plochy budou ve řejn ě p řístupné.

V rámci nov ě navržených výrobních ploch je nutné v rámci povolovacích proces ů výstavby zajistit pot řebný po čet odstavných a parkovacích stání. (3) Pro ob čanské vybavení ÚP navrhuje rozší ření parkovacích ploch u koupališt ě o 60 míst, u h řbitova o 30 míst. Na navržených plochách ob čanských vybavení je pot řebné jako podmínku jejich výstavby zajistit parkovací stání dle ČSN 73 6110. (4) Parkování v ostatních místních částech Uni čova vyhovuje pro sou časnou pot řebu. Nová parkovací místa budou řešena v souvislosti s novou výstavbou pro automobilizaci 1:2,5.

2.6.6 Vodní doprava

Mezi Uni čovem a St řelicemi je respektována územní rezerva pro plavební kanál Dunaj - 0dra - Labe. Pro dopravu m ěsta se zatím neuvažuje.

2.6.7 Letecká doprava

V D ětřichov ě je stávající neve řejné sportovní letišt ě - St ředisko leteckých sport ů, které je v návrhu ÚP ponecháno beze zm ěn.

2.7 Zásobování vodou

(1) Stav:

Ve m ěst ě Uni čov je vybudován ve řejný vodovod, který je v majetku Vodohospodá řské spole čnosti Olomouc, a.s.. Provoz vodovodu zajiš ťuje. Moravská vodárenská, a.s.. Na vodovod jsou napojeny místní části Brní čko, Benkov, St řelice, Renoty. V roce 2017 byla napojena místní část Nová D ědina, a probíhá výstavba vodovodních řad ů v mítsních částech Dolní Sukolom a Horní Sukolom. V sou časné dob ě je na něj napojeno cca 98 % obyvatel. Zdrojem vody je skupinový vodovod Uni čov zásobující krom ě tohoto města rovn ěž sídla Brní čko, Želechovice, Benkov, St řelice a Renoty. Voda pro SV Uni čov je získávána ze dvou prameniš ť (Haukovice a Brní čko). Prameništ ě Haukovice o vydatnosti 30,0 l/s je tvo řeno vrtanou studnou hloubky 25 m + čerpací stanicí. Z tohoto zdroje je voda p řivád ěna jednak do ÚV Šibeník a jednak je v množství asi 2,0 l/s p ředávána do obce Paseka a druhým řadem pak do obce Újezd. Výtla čný řad dopravuje vodu z ČS Haukovice do ÚV Šibeník s akumulací 2 x 150 m 3. Dalším zdrojem vody je jímací území Brní čko. Jedná se o dv ě studny – Brní čko I o vydatnosti 8 l/s, Brní čko II – 12,0 l/s. Čerpací stanice u t ěchto prameniš ť jsou napojeny na výtla čný řad ze zdroje Haukovice. V ÚV Šibeník o kapacit ě 50l/s dochází k úprav ě vody (aerace + hygienické zabezpe čení), a odtud je voda čerpána do věžového vodojemu Šibeník 200 +800 m 3. Tento VDJ zásobuje p řes nový p řívodní řad DN 300 vyšší

20 tlakové pásmo m ěsta Uni čova (+ Dlouhou Lou čku a Novou D ědinu, po vybudování distribu ční sít ě i Horní a Dolní Sukolom). Nižší tlakové pásmo je zásobováno ze zemního vodojemu Benkov 2 x 950 m 3 (max. hl. 267,20) p řes p řívodní řad DN 400. VDJ Benkov pak zásobuje skupinu obcí Benkov, Renoty a St řelice. Skupinový vodovod Uni čov je provozován ve dvou tlakových pásmech. Rozhraní tlakových pásem v Uni čov ě je tvo řeno ulicemi Šumperská, Nádražní, Pod ěbradova, Hrdin ů a Nemocni ční. Vyšší tlakové pásmo (VTP) je pod tlakem VVDJ Šibeník. Ve VTP jsou zahrnuty lokality: pr ůmyslová zóna, sídlišt ě G. Svobody, sídlišt ě Dukelská, celá vnit řní zástavba ohrani čená ulicemi Hrdin ů, Litovelská, Mohelnická a sídlišt ě Nemocni ční. Nižší tlakové pásmo (NTP) je zásobeno z vodojemu Benkov a zahrnuje východní část m ěsta Uni čov a napojené místní části. Rozvodná vodovodní sí ť SV Uni čov je zhotovena z materiál ů litina, PVC a PE v profilech DN 80 – 400 Zásobovací řady a jednotlivé v ětve jsou osazeny sek čními šoupaty a požárními hydranty, které slouží rovn ěž k odvzduš ňování a odkalování vodovodní sít ě. Dále jsou dle možností a pot řeby jednotlivé zásobovací řady zokruhovány a zárove ň vybíhají do krajových částí zástavby. V místní části D ětřichov je vybudován ve řejný vodovod, který spravuje Vodohospodá řská spole čnost Čerlinka s.r.o. Vodovod byl vybudován v roce 1985 a v sou časné dob ě je na n ěj napojeno asi 80 % obyvatel. Zdrojem vody je jímací území Litovel odkud je voda čerpána do zemního vodojemu Chudobín 3 x 1 000 + 1 500 m3 (304,55 – 299,55). Tento VDJ je i řídícím vodojemem SV Olomouc - podskupiny Litovel. Vodovodní p řivad ěč DN 200 – 300 dopravuje vodu z VDJ Chudobín pro skupinu obcí B řezová, Lhota, St řeň, P ňovice, Strukov, Žerotín a Hnojice. P řívodní řad DN 225 délky 2 650 m je napojen na vodovodní sí ť obce P ňovice a zásobuje D ětřichov v jednom tlakovém pásmu. Rozvodná vodovodní sí ť je zhotovena z trub PVC a PE v profilech DN 80 – 125.

Bilance dle PRVK Olomouckého kraje :

Město Uni čov

21

Benkov

Brní čko

Dětřichov

22

Dolní Sukolom Ozn: Jednotky 2000 2010 2015

Položka

Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 0 0 210 Voda vyrobená celkem VVR tis. m 3/r 0 0 10,7 Voda fakturovaná VFC tis. m 3/r 0 0 9,3 Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis. m 3/r 0 0 8,4

Spec. pot ř. fakt. obyvatelstva Qs,d l/(os.den) 0 0 110

Spec. pot ř. fakt. vody Qs l/(os.den) 0 0 121,7

Spec. pot ř. vody vyrobené Qs,v l/(os.den) 0 0 140 3 Pr ům. denní pot řeba Qp m /d 0 0 29,4 3 Max. denní pot řeba Qd m /d 0 0 44,1

Horní Sukolom Ozn: Jednotky 2000 2010 2015

Položka

Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 0 0 105 Voda vyrobená celkem VVR tis. m 3/r 0 0 4,8 Voda fakturovaná VFC tis. m 3/r 0 0 4,2 Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis. m 3/r 0 0 4,2

Spec. pot ř. fakt. obyvatelstva Qs,d l/(os.den) 0 0 110

Spec. pot ř. fakt. vody Qs l/(os.den) 0 0 110

Spec. pot ř. vody vyrobené Qs,v l/(os.den) 0 0 126,5 3 Pr ům. denní pot řeba Qp m /d 0 0 13,3 3 Max. denní pot řeba Qd m /d 0 0 19,9

Nová D ědina Ozn: Jednotky 2000 2010 2015

Položka

Po čet zásob.obyvatel Nz obyv. 0 0 95 Voda vyrobená celkem VVR tis. m 3/r 0 0 5,1 Voda fakturovaná VFC tis. m 3/r 0 0 4,5 Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis. m 3/r 0 0 3,8

Spec. pot ř. fakt. obyvatelstva Qs,d l/(os.den) 0 0 110

Spec. pot ř. fakt. vody Qs l/(os.den) 0 0 128,7

Spec. pot ř. vody vyrobené Qs,v l/(os.den) 0 0 148,1 3 Pr ům. denní pot řeba Qp m /d 0 0 14,1 3 Max. denní pot řeba Qd m /d 0 0 21,1

23

Renoty

St řelice

Výpo čet pot řeby vody dle Přílohy č.12 Vyhlášky č.120/2011 Sb.: výhled pro návrh ÚP dle příslušnosti ke skupinovým vodovod ům:

SV Uni čov

Obyvatelstvo – město Uni čov a místní části Horní Sukolom, Dolní Sukolom, Nová D ědina, Benkov, Renoty, St řelice a Brní čko

Po čet obyvatel 11 860 S tab. Spot řebou 96 l/den Spot řeba vody pro obyvatelstvo celkem 1138,56 m3/den Koeficient denní nerovnom ěr. 1,3 Kd Pot řeba pro obyvatelstvo 1138,56 (1480,13) m3/den (max. m3/den)

24

Vybavenost sídla + ostatní pot řeba

Odhad pot řeby vody pro vybavenost sídla a ostatní vybavenost byl stanoven na základ ě rozboru stávající spot řeby vody, ze kterého vyplývá, že z celkového množství fakturované vody (VFC) p řipadá 75 % na obyvatelstvo a 25 % na vybavenost obce a ostatní pot řebu. Pot řeba vody pro vybavenost obce a ostatní pot řebu tedy byla odhadnuta na 33% z pot řeby vody pro obyvatelstvo ve výhledu územního plánu. 3 Qp-vybavenost = 0,33 * Q p-obyv = 0,33 * 1138,56 = 375,73 m /den

Pot řeba vody - pr ům. (max. denní)

Obyvatelstvo 1138,56 (1480,13) Vybavenost, výroba + ostatní 375,73 CELKEM 1514,29 (1855,86)

Qp = 1514,29 m 3/den qp = 17,53 l/s Qd = 1855,86 m 3/den qd = 21,47 l/s SV Olomouc- větev Litovel

Obyvatelstvo –místní část D ětřichov

Po čet obyvatel 140 S tab. Spot řebou 96 l/den Spot řeba vody pro obyvatelstvo celkem 13,44 m3/den Koeficient denní nerovnom ěr. 1,5 Kd Pot řeba pro obyvatelstvo 13,44 (20,16) m3/den (max. m3/den)

Vybavenost sídla + ostatní pot řeba

Odhad pot řeby vody pro vybavenost sídla a ostatní vybavenost byl stanoven na základ ě rozboru stávající spot řeby vody, ze kterého vyplývá, že z celkového množství fakturované vody (VFC) p řipadá 80 % na obyvatelstvo a 20 % na vybavenost obce a ostatní pot řebu. Pot řeba vody pro vybavenost obce a ostatní pot řebu tedy byla odhadnuta na 25% z pot řeby vody pro obyvatelstvo ve výhledu územního plánu.

3 Qp-vybavenost = 0,25 * Q p-obyv = 0,25 * 13,44 = 3,36 m /den

Pot řeba vody - pr ům. (max. denní)

Obyvatelstvo 13,44 (20,16) Vybavenost, výroba + ostatní 3,36 CELKEM 16,80 (23,52)

Qp = 16,80 m 3/den qp = 0,19 l/s Qd = 23,52 m 3/den qd = 0,27 l/s

Kapacita stávajících zdroj ů je dostate čná pro sou časný stav i pro zásobování rozvojových ploch. 25

(2) Návrh zásobování vodou

Dle vypo čtené pot řeby vody s bilancí je stávající zdroj vody dostate čně kapacitní pro stávající i výhledovou zástavbu ve m ěst ě v četn ě místních částí.

Stávající systém zásobování z ůstane zachován, vodovod bude i nadále provozován ve dvou tlakových pásmech. Stávající vodovodní trubní sí ť bude dopln ěna o nové řady, které budou sloužit pro zásobování rozvojových ploch vodou.

Návrh vodovodu pro m ěsto Uni čov a místní části Benkov, St řelice, Renoty, D ětřichov, Brní čko

Stávající vodovodní trubní sí ť bude dopln ěna o nové řady, které budou sloužit pro zásobování vodou. Navrhované vodovodní řady budou v maximální mí ře zaokruhovány. Tlaková pásma jsou p ři návrhu respektována. Materiál a profily nového potrubí budou řešit následující stupn ě projektové dokumentace na základ ě podrobného výpo čtu. Vzhledem k pr ůtoku požární vody (u zástavby do t ří podlaží 6,7 l/s) však předpokládáme v zaokruhovaných řadech DN min. 100 a u v ětví min. DN 80. (P ři výpo čtech stanovujících profily potrubí je nutné zejména v koncových úsecích vzít v úvahu možnou stagnaci vody v potrubí p ři normálním provozu, která m ůže mít negativní vliv na jakost vody v potrubí). P ři p řípadných podchodech pod silnicí bude potrubí opat řeno chráni čkou, rýha vypln ěna betonem, aby nedošlo k pozd ějšímu sedání vozovky. Požární hydranty budou budovány dle pot řeby jako podzemní nebo nadzemní, jejich umíst ění vyplyne při podrobn ějším zpracování na základ ě podélného profilu, kdy se osadí do zlomových bod ů a budou zárove ň plnit funkci kalosvod ů a vzdušník ů. P ři návrhu bude dále dodržena podmínka max. vzdálenosti mezi jednotlivými požárními hydranty a nejv ětší vzdálenost od objekt ů dle ČSN.

Návrh vodovodu pro místní části Dolní Sukolom, Horní Sukolom, Nová D ědina

Uvedené místní části budou zásobeny vodou prost řednictvím nové ve řejné distribu ční sít ě, která je v sou časnosti realizována dle projektové dokumentace "Skupinový vodovod SOMU sever -1. část (místní části Uni čova - Dolní Sukolom, Horní Sukolom, Nová D ědina)" zpracované spole čností AGPOL s.r.o., Olomouc v říjnu 2010. Stavba byla povolena M ěstským ú řadem Uni čov dne 5.5. 2011 pod Č.j.: MUUV 5425/2011 ŽP. Zásobování dotčených místních částí je řešeno napojením jejich nov ě navrhovaných distribu čních sítí na Skupinový vodovod (SV) Uni čov. Navržená sí ť zajistí dopravu spot řební a protipožární vody pro obyvatelstvo a vybavenost uvedených místní části m ěsta. Obec Dlouhá Lou čka v roce 2013 vybudovala hlavní p řivád ěcí vodovodní řad A, aby se na n ěj mohla napojit svou částí p řivád ěcího řadu. V sou časné dob ě se na již tento vybudovaný řad A p řipojila místní část Nová D ědina, zkolaudováno v b řeznu 2017. V sou časné dob ě se na p řiváděcí řad A p řipojuje i budovaná distribu ční sít v místní části Horní Sukolom. Distribu ční sí ť ve všech spot řebištích je mimo úseky v chráni čkách navržena z tlakových trub hrdlových PVC DN 80 a DN 100 mm. V chráni čkách bude instalováno potrubí PE DN 100 mm a DN 80 mm.

Objekty na řadech distribu ční sít ě:

Křížení komunikací a k řížení vodních tok ů Mlýnský náhon, Oskava a Oslava bude řešeno bezvýkopovým uložením chráni ček. Armaturní a vodom ěrné šachty jsou navrženy železobetonové. V šachtách budou osazeny šoupátkové uzáv ěry, montážní vložky, armatury pro odkalení a odvzdušn ění potrubí. Na síti v intravilánu jsou navrženy podzemní a nadzemní hydranty, které mimo protipožární funkce budou sloužit i pro odkalení a odvzdušn ění potrubí.

Napojení Šumvaldu a místní části B řevenec

Obce Šumvald a B řevenec budou napojeny na SV Uni čov z přivad ěč e na Dlouhou Lou čku. Do grafické části byla zakreslena trasa p řivad ěč e Šumvald (HDPE DN 125) v četn ě čerpací stanice. Technické řešení napojení bylo p řejato z dokumentace „Studie vodovodu Šumvald a B řevenec“ zpracované spole čností AQOL Olomouc v roce 2016.

26

Návrh vodovodu – napojení vodních zdroj ů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko a propojení úpravny se skupinovým vodovodem Litovel

Jedná se o návrh koridoru v ší ři 400m pro vodovodní řady p řivád ějící vodu z rezervních vodních zdroj ů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice do úpravny vody Dubicko a koridoru pro vodovodní řady propojující úpravnu vody Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel . Vodovodní p řívad ěč by m ěl posílit zdroje skupinového vodovodu Olomouc v p řípad ě napln ění prognóz výhledové pot řeby vody a předpokládaného propojení skupinového vodovodu Olomouc s vodojemem Stráž na Prost ějovsku. Doprava vody do ÚV Litovel je řešena čerpáním. Voda z ÚV Dubicko bude gravita čně dopravována do navržené čerpací stanice Úsov, situované západn ě Úsova v nezastav ěném území. Čerpací stanicí bude voda zvedána do navrženého VDJ Hlivice. Dále gravita čním řadem bude voda p řivád ěna do ÚV prameništ ě Litovel. Koridor řadu bude veden nezastav ěným územím severn ě až východn ě nad CHKO , po katastrech Dubicko, Stav ěnice, Úsov, Hlivice, Benkov u St řelic, St řelice, Červenka, Litovel.

3. Ochranná pásma

Ochranné pásmo vodovodu (dle z.274/2001 §23 odst.3) :

- potrubí do DN 500 v četn ě - 1,5 m na ob ě strany od vn ějšího líce potrubí,

- potrubí nad DN 500 - 2,5 m na ob ě strany od vn ějšího líce potrubí.

V území je vyhlášeno ochranné pásmo vodního zdroje II.stupn ě Brní čko - vyhlásil MÚ Uni čov 7.2.2011 pod č.j. MUUV 18122/2010 ŽP.

Chrán ěná oblast podzemní akumulace vod - CHOPAV - Kvartér řeky Moravy.

2. 8 Odkanalizování

(1) Stav:

V Uni čov ě je vybudovaná kanalizace směř ovaná na ČOV umíst ěnou jižn ě od zástavby na pravém b řehu Oskavy. P řevážná část stokové sít ě v četn ě ČOV je ve vlastnictví Vodohospodá řské spole čnosti Olomouc, a.s. a spravována spole čností MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s.. Kanaliza ční sí ť byla budována postupn ě od r. 1958 do r. 2016. Sí ť je pom ěrn ě hustá a je na ni napojena v ětšina obyvatelstva a pr ům. podnik ů. Je provedena z betonových, ŽB, kameninových a PVC trub DN 300- 2 200 (na sb ěra či „A“ je část provedena v tlamovém profilu 2300/2200 mm). na trase je jeden odleh čovací objekt. Deš ťové vody p řepadají do Oskavy. Do kmenové stoky jsou napojeny sb ěra če B, C, D. Na síti jsou revizní a soutokové šachty a uli ční vpusti osazené na p řípojkách. V povodí sb ěra če „A“ jsou na kanaliza ční sí ť města napojeny odpadní vody z pr ůmyslové zóny – jednotná kanalizace. Pr ůmyslová zóna ze severní části m ěsta je odkanalizována oddílnou kanalizací do sb ěra če „B“ (zóna 1 a 2), část do sb ěra če „A“ (p řilehlá část zóny 1). Kanaliza ční sí ť je jednotná jen v lokalit ě „U parku“ a „U Oskavy“ a místní části Brní čko je kanalizace oddílná. Kanalizace místních částí. V místní části Brní čko byla vybudována tlaková splašková kanalizace zaúst ěná do sb ěra če B kanalizace m ěsta Uni čova. Ostatní místní části mají položené pouze deš ťové kanalizace, odvád ějící často i p řepady ze septik ů. Deš ťové kanalizace jsou tvo řeny menšími skupinami se samostatnými výustmi, nelze je tedy využít pro odvod splaškových vod k případným místním ČOV.

(2) Návrh:

Uni čov

V řešeném území m ěsta je navržen kombinovaný systém jednotné a oddílné kanalizace. Oddílná kanalizace je navržena na návrhových plochách bydlení na západním okraji sou časn ě zastav ěného území (návrhové plochy Z1.1. – Z3.4.) V uvedených lokalitách budou splaškové vody odvád ěny splaškovou kanalizací, která bude napojována na stávající jednotný kanaliza ční systém m ěsta. V rámci navrhovaných opat ření jsou navrženy nové čerpací stanice k přečerpání odpadních vod v lokalitách

27 s nep říznivými spádovými pom ěry. Umíst ění navržených čerpacích stanic bylo vyzna čeno do výkresové části ÚP. Návrh čerpacích stanic byl proveden pouze orienta čně, definitivní řešení p řečerpávání splaškových vod budou řešit navazující stupn ě projektové dokumentace, které stanoví i profily a materiál navrhovaných stok. Deš ťová voda bude odvád ěna navrženou deš ťovou kanalizací nebo otev řenými příkopy do vodního toku Lukavice. U nové zástavby budou dodržovány zásady hospoda ření s deš ťovou vodou, odtokový sou činitel pro jednotlivé pozemky nebude zvyšován nad hodnotu 0,4 u bytových dom ů a 0,3 u rodinných dom ů.

Na zbývajících návrhových plochách je bu ď stávající jednotná kanalizace nebo je navržena jednotná kanalizace, která navazuje na stávající jednotný kanaliza ční systém m ěsta.

Horní Sukolom

V místní části Horní Sukolom byla navržena oddílná kanalizace. Splaškové vody budou odvád ěny splaškovou tlakovou kanalizací. Do územního plánu byl p řevzat kanaliza ční systém navržený projektovou dokumentací „Horní Sukolom – tlaková splašková kanalizace“, zpracovanou spole čností AGPOL s.r.o., Olomouc v červnu 2017. Na p ředm ětnou stavbu bylo M ěstským ú řadem Uni čov vydáno stavební povolení (dne 31.7.2017, Spis. zna čka: ŽP 590/2017 JSo, Č.j.: MUUV 7313/2017 ŽP). Uvedená projektová dokumentace stavby řeší výstavbu tlakové kanalizace v četn ě objekt ů čerpacích stanic a výtlak ů z čerpacích stanic pro ú čel odvád ění splaškových odpadních vod z části m ěsta Uni čova – místní části Horní Sukolom do kanaliza ční sítě m ěsta Uni čova. Pro dopravu odpadních vod z místní části do kanaliza ční sít ě m ěsta bude sloužit hlavní stoka tlakové kanalizace „V“, která bude napojena na hlavní tlakovou stoku vedenou k místní části Nová D ědina. Hlavní stoka tlakové kanalizace pro Horní Sukolom bude vedena od Nové D ědiny podél silnice II/449, dále nezastav ěným územím mezi Novou D ědinou a Horní Sukolomí, v zem ědělských pozemcích, v soub ěhu se stávající vodovodním řadem (p řivad ěč em). Na hlavní stoku navazují v zastav ěném území k.ú. Horní Sukolomi vedlejší stoky systému tlakové kanalizace. Stoky kanalizace budou tvo řeny PE potrubím d63 – d90. Systém tlakové kanalizace v Horní Sukolomi je tvo řen v ětvenou sítí sb ěrných tlakových stok, na které jsou napojeny výtlaky od čerpacích stanic. Pro každou nemovitost p říp. dv ě nemovitosti bude z řízena čerpací jímka, do které budou gravita čními p řípojkami p řivád ěny splaškové odpadní vody z p řipojovaných objekt ů.

Deš ťová voda bude odvád ěna stávající deš ťovou kanalizací nebo otev řenými p říkopy do vodních tok ů. U nové zástavby budou dodržovány zásady hospoda ření s deš ťovou vodou, odtokový sou činitel pro jednotlivé pozemky nebude zvyšován nad hodnotu 0,4.

Dolní Sukolom

V místní části Dolní Sukolom byla navržena oddílná kanalizace. Splaškové vody budou odvád ěny splaškovou tlakovou kanalizací. Do územního plánu byl p řevzat kanaliza ční systém navržený projektovou dokumentací „Dolní Sukolom – tlaková splašková kanalizace“, zpracovanou spole čností AGPOL s.r.o., Olomouc v červnu 2017. Na p ředm ětnou stavbu bylo M ěstským ú řadem Uni čov vydáno stavební povolení (dne 31.7.2017, Spis. zna čka: ŽP 586/2017 JSo, Č.j.: MUUV 7105/2017 ŽP). Uvedená projektová dokumentace stavby řeší výstavbu tlakové kanalizace v četn ě objekt ů čerpacích stanic a výtlak ů z čerpacích stanic pro ú čely odvád ění splaškových odpadních vod z části m ěsta Uni čova – místní části Dolní Sukolom do kanaliza ční sít ě m ěsta Uni čova. Pro napojení navržené tlakové kanalizace na sí ť m ěsta Uni čova bude využito stávající tlakové kanalizace odvádějící splaškové odpadní vody z areálu koupališt ě v Uni čov ě, která je umíst ěna na okraji pozemk ů v soub ěhu se silnicí II/449. Stávající tlaková kanalizace je zaúst ěna do stoky gravita ční splaškové kanalizace v koncové kanaliza ční šacht ě v pr ůmyslové zón ě. Systém tlakové kanalizace v Dolní Sukolomi je tvořen v ětvenou sítí sb ěrných tlakových stok, na které jsou napojeny výtlaky od čerpacích stanic. Pro každou nemovitost p říp. dv ě nemovitosti bude z řízena čerpací jímka, do které budou gravita čními p řípojkami p řivád ěny splaškové odpadní vody z p řipojovaných objekt ů. Stoky kanalizace budou tvo řeny PE potrubím d63 – d90.

Deš ťová voda bude odvád ěna stávající deš ťovou kanalizací nebo otev řenými p říkopy do vodních tok ů. U nové zástavby budou dodržovány zásady hospoda ření s deš ťovou vodou, odtokový sou činitel pro jednotlivé pozemky nebude zvyšován nad hodnotu 0,4.

28

Nová D ědina

V místní části Nová D ědina byla navržena oddílná kanalizace. Splaškové vody budou odvád ěny splaškovou tlakovou kanalizací. Do územního plánu byl p řevzat kanaliza ční systém navržený projektovou dokumentací „Uni čov, m. č. Nová D ědina – tlaková kanalizace“, zpracovanou spole čností AGPOL s.r.o., Olomouc v červnu 2017. Na p ředm ětnou stavbu bylo M ěstským ú řadem Uni čov vydáno stavební povolení (dne 31.7.2017, Spis. zna čka: ŽP 575/2017 Oku, Č.j.: MUUV 6868/2017 ŽP). Uvedená projektová dokumentace stavby řeší výstavbu tlakové kanalizace v četn ě objekt ů čerpacích stanic a výtlak ů z čerpacích stanic pro Nová D ědina (hlavní stoka tlakové kanalizace „V“ i z místní části Horní Sukolom) do ve řejné gravita ční kanaliza ční stoky kanaliza ční sít ě m ěsta Uni čova. Pro napojení navržené tlakové kanalizace na sí ť m ěsta Uni čova bude využito stávající tlakové kanalizace, odvád ějící splaškové odpadní vody z areálu koupališt ě v Uni čov ě. Stávající tlaková kanalizace je zaúst ěna do stoky gravita ční splaškové kanalizace v koncové kanaliza ční šacht ě v pr ůmyslové zón ě. Stoky kanalizace budou tvo řeny PE potrubím d63 – d110.

Deš ťová voda bude odvád ěna stávající deš ťovou kanalizací nebo otev řenými p říkopy do vodních tok ů. U nové zástavby budou dodržovány zásady hospoda ření s deš ťovou vodou, odtokový sou činitel pro jednotlivé pozemky nebude zvyšován nad hodnotu 0,4.

Brní čko Splaškové vody z ploch s uvažovanou zástavbou budou odvád ěny stávající sítí tlakové splaškové kanalizace. Kanaliza ční systém bude rozší řen o stoky odvád ějící splaškové vody z návrhové lokality Z7.7 na severu popisované m ěstské části. Deš ťová voda bude odvád ěna stávající deš ťovou kanalizací nebo otev řenými p říkopy do vodních tok ů. U nové zástavby budou dodržovány zásady hospoda ření s deš ťovou vodou, odtokový sou činitel pro jednotlivé pozemky nebude zvyšován nad hodnotu 0,4.

Benkov, St řelice, Renoty, D ěř ichov

V uvedených místních částech je navržena kompletní splašková tlaková kanalizace. Systém kanalizace v jednotlivých místních částech je tvo řen v ětvenou sítí sb ěrných tlakových stok, na které jsou napojeny výtlaky od čerpacích stanic. Pro každou nemovitost p říp. dv ě nemovitosti bude z řízena čerpací jímka, do které budou gravita čními p řípojkami p řivád ěny splaškové odpadní vody z p řipojovaných objekt ů. Jednotlivé místní části budou propojeny hlavními stokami tlakové kanalizace, které se propojí západn ě od St řelic, odkud budou napojeny tlakovým p řivad ěč em na m ěstskou ČOV Uni čov.

Deš ťová voda bude odvád ěna stávající deš ťovou kanalizací nebo otev řenými p říkopy do vodních tok ů. U nové zástavby budou dodržovány zásady hospoda ření s deš ťovou vodou, odtokový sou činitel pro jednotlivé pozemky nebude zvyšován nad hodnotu 0,4.

Zásady hospoda ření s deš ťovou vodou

Nakládání s deš ťovými vodami se navrhuje řešit komplexn ě, ekologicky vhodn ě a vodohospodá řsky únosn ě tak, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových pom ěrů. Srážkové vody u nov ě navržených lokalit budou v souladu se zákonem zneškod ňovány na pozemcích jednotlivých investor ů a mohou být odvád ěny do p řilehlých vodote čí pouze po p ředchozím zadržení, a to za p ředpokladu, že na základ ě geologického pr ůzkumu bude prokázáno, že srážkové vody není možné zasakovat v míst ě – na pozemcích jednotlivých vlastník ů. P ři návrhu nové zástavby doporu čujeme minimalizovat rozsah zpevn ěných ploch a p říliš nezvyšovat odtokový sou činitel dané lokality – předkládaný územní plán předepisuje pro zástavbu RD max. odtokový sou činitel 0,3, pro zástavbu bytovými domy 0,4. Pro toto řešení je nezbytné p ři návrhu p řísn ě dodržovat zásady povrchové retence, v četn ě budování reten čních prostor ů v zelených plochách (miskovité sníženiny se škrtícím odtokem apod.). U nov ě navržených RD se p ředpokládá s vyvedením deš ťových vod ze st řech na terén a s jejich zachycováním pro závlahu.

29

2.8.2 Čišt ění odpadních vod

(1) Stav:

Centrální ČOV pro řešenou oblast se nachází na jižním okraji m ěsta Uni čov na pravém b řehu řeky Oskavy. ČOV je ve vlastnictví Vodohospodá řské spole čnosti Olomouc, a. s., provozovatelem je spole čnost MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a. s. ČOV je řešena jako mechanicko-biologická s anaerobní stabilizací kal ů s chemickým srážením fosforu navrženou na 20 tis. ekvivalentních obyvatel (EO) s návrhovým pr ůtokem (Q) 4 337,5 m3/den., po rekonstrukci provedené v roce 2003 s terciálním stupn ěm čišt ění. Vy čišt ěné odpadní vody z ČOV ústí do řeky Oskavy. ČOV Uni čov má kapacitu 160 l/s na mechanický stupe ň čišt ění, kde je část vod odleh čena a na biologický stupe ň natéká 115 I/s. ČOV je i p ři dalším rozvoji m ěsta a odkanalizování místních částí schopna čistit p řivád ěné odpadní vody. V letech 2000-2003 byla čistírna celkov ě zrekonstruována, uspo řádání technologické linky ČOV po rekonstrukci je následující:

1) Hrubé p řed čišt ění v objektu deš ťové zdrže 2) Mechanické čist ění sestávající z kompaktního hrubého p řed čišt ění Huber Rotamat Ro5 3) Vstupní čerpací stanice 4) Usazovací nádrž 5) Anaerobní reaktor 6) Ob ěhová aktivace 7) Dosazovací nádrž 8) Terciální stupe ň čišt ění (mikrosíto) + m ěrný objekt 9) Usklad ňovací nádrž 10) Strojní zahušt ění p řebyte čného kalu, mobilní odvodn ění stabilizovaných kal ů 11) Dmýchárna

Projektované vstupní parametry:

Přítok na ČOV BSK 5 276,7 mg/I 1 200 kg/den CHSK Cr 567,1 mg/I 2 460 kg/den NL 249,6 mg/I 1 082,5 kg/den NC 46,2 mg/I 200,6 kg/den PC 9 mg/I 39 kg/den Po čet ekvivalentních obyvatel - 20 000 EO 60

Projektem garantované odtokové parametry

Ukazatel jednotka hodnota „p" hodnota „m" -1 CHSK Cr mg.l ; 80 120 -1 BSK 5 mg.l 20 40 NL mg.l -1 25 50 -1 Nanorg mg.l 20 30 -1 PC mg.l 3 6

Areál spole čnosti UNEX a.s., zahrnující i firmy v jeho areálu, je odkanalizován jednotnou kanalizací napojenou na vlastní ČOV s odtokovou kanalizací vyúst ěnou do vodního toku Oskava.

(2) Návrh čišt ění odpadních vod

Dle vyjád ření provozovatele je ČOV dostate čné kapacitní pro stávající i výhledové pot řeby m ěsta Uni čova v četn ě řešených místních částí.

30

Výpo čet produkce odpadních vod :

Při stanovení množství OV vycházíme z celkové vypo čtené pot řeby vody pro obyvatelstvo, ob čanskou vybavenost a výrobu – výhled (pro oblasti p říslušné k SV Uni čov i SV Olomouc – větev Litovel):

Qp = 1531,09 m 3/den qp = 17,72 l/s Qd = 1879,38 m 3/den qd = 21,75 l/s

Výpo čet zne čišt ění odpadních vod - po čet obyvatel 12 000 :

Zne čišt ění na jednoho obyvatele BSK 5 60 g/den NL 49,5 g/den Ncelk 9,9 g/den Pcelk 2,25 g/den Celkové množství BSK 5 = 12000 x 0,060 = 720,00 kg/den NL = 12000 x 0,0495 = 594,00 kg/den Ncelk = 12000 x 0,0099 = 118,80 kg/den Pcelk = 12000 x 0,0025 = 30,00 kg/den 2.8.3 Ochranná pásma Ochranné pásmo kanalizace (dle zák.274/2001 §23 odst.3): - potrubí do DN 500 v četn ě - 1,5 m na ob ě strany od vn ějšího líce potrubí, - potrubí nad DN 500 - 2,5 m na ob ě strany od vn ějšího líce potrubí. 2..9 Zásobování elektrickou energií

2.9.1 P řenosové soustavy a zdroje

(1) Stav:

Řešeným územím m ěsta neprochází vedení p řenosové soustavy nap ěť ové hladiny VVN 220 a 400 kV. Rovn ěž zde nejsou vybudovány žádné zdroje el.energie nadmístního významu.

(2) Návrh:

Nová za řízení p řenosové soustavy rovn ěž nejsou navrhována.

2.9.2 Distribu ční soustava a zdroje

(1) Stav:

Územím řešeného ÚP prochází z rozvodny Červenka nadzemní vedení napájecí distribu ční soustavy nadmístního významu v majetku ČEZ Distribuce a.s. v nap ěť ové hladin ě 110 kV. Jedná se o t ři trasy propojující další rozvodny v regionu s transformací 110/22 kV a jedno napájecí dvojité vedení pro pr ůmyslový areál Unex. Jsou to: - dvojité vedení VVN č. 572/587 Červenka – Mohelnice / Červenka – Ráje ček - dvojité vedení VVN č. 585/586 Červenka – Olomouc – Hodolany - dvojité vedení VVN č. 589/590 Červenka – Uni čov Unex - jednoduché vedení VVN č. 598 Červenka – Šternberk Tato stávající nadzemní vedení jsou návrhem ÚP v celém rozsahu respektována v četn ě jejich OP. Stav rozvodné soustavy VVn 110kV je mechanicky p řenosov ě dobrý.

31

(2) Návrh:

Vzhledem k plánované elektrifikaci železni ční trat ě procházející řešeným územím byl dán požadavek na umíst ění napájecího bodu pro železni ční trakci, který je řešen zm ěnou č. 15 platného ÚP. Tato projednávaná zm ěna č. 15 je zapracována do nového návrhu ÚP jak vyplynulo z požadavku ČEZ Distribuce a.s. odd ělení Rozvoje Morava na vybudování napájecího bodu v nap ěť ové hladin ě 110kV pro napájení železni ční trakce v prostoru Uničova. Požadavek je v návrhu ÚP akceptován, jedná se o plochu 0,87ha pro umíst ění vlastní rozvodny 110kV – Z6.18 U ČOV – kód TI a koridor pro trasu nadzemního vedení VVN 2 x 110kV v ší ři cca 55m a délce cca 290m. Umíst ění rozvodny navazuje jižn ě na stávající areál ČOV. Koridor pro umíst ění vedení, které bude napojeno smy čkou ze stávajícího vedení VVN 2x 110kV pro areál Unex, je trasován kolmo ke stávajícímu vedení. Z hlediska zdroj ů se na řešeném území nenachází klasické zdroje energie, ani ve výhledu s nimi není uvažováno. V sou časné dob ě se jedná o zdroje místního významu, které dodávají vyrobenou elektrickou energii do stávající distribu ční sít ě NN. Jedná se o dv ě soukromé malé vodní elektrárny (MVE), každá o výkonu cca do 30kV. Jejich výkon je odvislý od pr ůtoku vody ve vodote či. První je umíst ěna v k.ú. Nová Dědina v lokalit ě Fojtský Mlýn na Mlýnském potoku, provozovatel Schneider Ji ří, Uni čov. Druhá je umíst ěna na říčce Oskava u jezu – MVE Sadová, provozovatel Dorušák Miroslav, Nová Hrade čná 76. Z obnovitelných zdroj ů jsou na řešeném území ÚP provozovány v menším rozsahu fotovoltaické elektrárny (FVE), které instalovaným výkonem zásadně neovliv ňují zásobování území, jsou zapojeny přímo do distribu ční sít ě na stran ě NN – převážn ě se jedná o jejich umístn ění na st řechách dom ů. Pouze v areálu ZD Brní čko jsou panely FVE umíst ěny na st řechách zem ědělských objekt ů, výkon je vyveden do p ředávací stožárové trafostanice TS 3 – OC 0244 – FVE LUMIX. V návrhovém období ÚP není uvažováno s výstavbou velkoplošných FVE, bude ale podporováno jejich provozování v soukromém, p řípadn ě komer čním sektoru na vlastních objektech. Rovn ěž zde nejsou vybudovány v ětrné elektrárny (VE), ani v rozvojovém plánu není uvažováno s jejich výstavbou na řešeném území. Významn ější zdroje el. energie jsou dv ě provozované kogenera ční jednotky (KGJ) umíst ěné v kotelnách pro centrální zásobování teplem (CZT), které jsou v majetku spole čnosti AHP 3T s.r.o. Praha 6 se sídlem Brat ří Čapk ů 821, Uni čov. Tyto jsou osazené v kotelnách K3 Plze ňská a K5 Nemocni ční. Tepelný výkon KGJ kotelny K3 Plze ňská je 658kW, el. výkon cca 420kW, KGJ kotelny K5 Nemocni ční má tepelný výkon 920kW, el. výkon cca 580kW. Výkon je z obou KGJ dodáván do distribu ční sít ě ČEZ Distribuce prost řednictvím p ředávacích trafostanic TS31 – OC 0307 Plze ňská a TS32 – OC 0347 Nemocni ční s transformací 22/0,4 kV. S výstavbou dalších KGJ v sou časné dob ě jejich provozovatel neuvažuje. Výhledov ě je však možné po vytvo ření podmínek ze strany ČEZ a vyhodnocení jejich využití v č. ekonomických náklad ů tyto realizovat i u dalších kotelen. Stávající elektrická vedení a za řízení v území jsou respektována.

2.9.3 Zásobování m ěsta a jeho částí (1) Stav:

Požadavky na zajišt ění pot řebného p říkonu jsou ovlivn ěnytím, že území je zásobováno energiemi dvojcestn ě elekt řinou a zemním plynem. Nep ředpokládá se výrazné zvyšování požadavk ů na zajišt ění příkonu pro vytáp ění, va ření a oh řev TUV, nebo ť pro tyto ú čely je v návrhu uvažováno v převážné mí ře s využitím plynu. Užití elektrické energie pro vytáp ění je v území v malém rozsahu. Pro návrhové období se p ředpokládá elektrické vytáp ění v rozsahu do 10% bytového fondu s ohledem na možnost využití dostate čně kapacitn ě dimenzované plynovodní sít ě v četn ě místních částí. Město v četn ě místních částí je zásobováno z rozvodny 110/22kV Červenka nadzemním vedením t řemi kmenovými linkami VN 22kV. Jedná se o dvojité vedení č. 90 a č. 310 na spole čných p říhradových stožárech trasované z jižního sm ěru v soub ěhu se státní silnicí od Červenky, kde na JZ okraji m ěsta křižuje silnici a po jeho západním okraji pokra čuje sm ěrem severním, kde kmenové vedení č. 90

32 zaús ťuje do TS 49 – OC 9773 D řeva řské závody a vedení č. 310 zaús ťuje do trafostanice TS 35 – OC 9760 Miele a pokra čuje sm ěrem severním, kde zaús ťuje do spínací stanice VN 22kV. Z těchto dvou kmenových vedení jsou p řipojené trafostanice v západní části m ěsta. T řetí kmenové vedení č. 331, které je trasováno v soub ěhu s dvojitým vedením č.90 a 310 na jižním okraji m ěsta uhýbá do V a SV sm ěru a tvo ří obchvat pro p řipojení TS v jižní a východní části území. Severní a SV část území je zásobována vedením VN č. 77 z R110/22 kV Šternberk, ze sm ěru od Sovince vedením č. 76, vedením č. 319 z R110/22kV B řidli čná a VN č. 324 z R110/22kV Ráje ček. Uvedená čty ři vedení zásobující severní část území jsou zapojena do spínací stanice VN 22 kV Uničov (OC 9178), která je umíst ěná severn ě od pr ůmyslové zóny. Napájecí kmenová nadzemní vedení v zastav ěných částech m ěsta p řechází na podzemní kabelovou sí ť se vzájemným propojením primární soustavy pro zajišt ění spolehlivého provozu sít ě. Tato je propojena smy čkováním p řes jednotlivé distribu ční i odb ěratelské trafostanice v území. Mimo zastav ěná území města a v integrovaných obcích je provedena nadzemním vedením s ukon čením na stožárových trafostanicích. Stávající vedení vyhovuje sou časným i výhledovým požadavk ům.

Vlastní m ěsto je z hlediska sou časných požadavk ů na dodávku elektrické energie pln ě zajišt ěno. Úpravy stávajících nadzemních sítí VN budou p řevážn ě spo čívat v přeložkách vedení a úpravou stávajícího trasování v lokalitách, kde dojde v důsledku výstavby ke st řetu se stávajícím trasováním a tím výraznému využití ploch. Dále bude ze strany provozovatele distribu ční soustavy provád ěna modernizace a rekonstrukce stávajících sítí a transforma čních stanic podle plánu obnovy v jednotlivých lokalitách v č. náhrady nadzemních sítí za podzemní kabelové a stožárové trafostanice za kioskové. Primární vedení jsou v dobrém technickém stavu, z hlediska mechanických i p řenosových možností a s dostate čnou rezervou pokrývají elektrickým výkonem pot řeby m ěsta u všech odb ěratel ů.

Transforma ční stanice 22/0,4 kV (TS)

Provozované distribu ční trafostanice jsou v převážné části nov ějšího provedení v dobrém stavu, u starších typ ů je provád ěna postupn ě jejich modernizace p řípadn ě rekonstrukce. P řevážná část je realizována jako zd ěné kioskové – zejména v kabelové primární síti, v okrajových částech m ěsta venkovní stožárové – betonové a ocelové - příhradové. Transforma ční výkon u distribu čních stožárových TS je ve výkonové řad ě do 400 kVA, u kioskových 1 x 630 – 2 x 630 kVA. Pokud se jedná o TS odb ěratelské, jsou částe čně provozovány jako stožárové – betonové a ocelové příhradové do výkonové řady 400 – 630 kVA, u zd ěných 1000kVA – případn ě u vstupních TS podle pot řeby na zajišt ění provozu a výkonu odb ěratele. V místních částech jsou distribu ční i odb ěratelské TS provedeny jako stožárové. Nejv ětší odb ěratel výkonu v řešeném území je strojírenský podnik UNEX, který je zásobován z vlastní vstupní trafostanice umíst ěné v areálu s transformací 110/22 kV prost řednictvím dvojitého napájecího vedení 110kV z rozvodny R110/22kV Červenka. Umíst ění stávajících TS je z hlediska plošného pokrytí území transforma čním výkonem pro sou časnou pot řebu vyhovující. Po technické stránce p řevážn ě vyhovují i výhledovým pot řebám.

33

Přehled stávajících transforma čních stanic:

Uni čov

Stávající distribu ční transforma ční stanice.

Ozna čení TS Název Konstruk čn Typ. výkon Využití Poznámka í provedení (kVA) (uživatel) TS 1 Pod ěbradova kiosková 630 ČEZ OC 4485 TS 2 Č OC 4486 Nerudova kiosková 630 EZ TS 3 Stromo řadí kiosková 630 ČEZ OC 4487 TS 4 Školní kiosková 2 x 630 ČEZ OC 4490 TS 5 Brat ří Čapk ů kiosková 2 x 630 ČEZ OC 4491 kotelna TS 6 Dukelská kiosková 630 ČEZ OC 4492 TS 7 Nivy kiosková 2 x 630 ČEZ OC 4493 TS 8 Šumperská I kiosková 630 ČEZ OC 4494 TS 9 Plze ňská kiosková 630 ČEZ OC 4495 TS 10 Národní D ům kiosková 2 x 630 ČEZ OC 4496 TS 11 Generála kiosková 2 x 630 ČEZ OC 4497 Svobody TS 12 Šumperská kiosková 630 ČEZ OC 4498 TS 13 U Stadionu kiosková 2 x 630 ČEZ OC 4499 TS 14 U Parku kiosková 630 ČEZ OC 4500 TS 15 Nemocni ční kiosková 2 x 630 ČEZ OC 4501 TS 16 Hospodá řská kiosková 630 ČEZ OC 4502 TS 17 Olomoucká kiosková 630 ČEZ OC 4503 TS 18 Domov UNEX kiosková 630 ČEZ OC 4504 TS 19 Litovelská kiosková 630 ČEZ OC 4506 TS 20 Šumperská II kiosková 630 ČEZ OC 4507 TS 21 1 sl. bet. Želechovická 400 ČEZ OC 4508 BTS TS 22 Statek kiosková 630 ČEZ OC 4702

34

Ozna čení TS Název Konstruk čn Typ. výkon Využití Poznámka í provedení (kVA) (uživatel) TS 23 Medelská kiosková 630 ČEZ OC 4800 TS 24 Rozvodna příhradová 400 ČEZ OC 4813 Byty TS 25 1 sl. bet. připojena MVE Chaty Nad ěje 400 ČEZ OC 4834 BTS Dorušák TS 26 Jiráskova kiosková 630 ČEZ OC 4850 TS 27 PRO-LOGIC kiosková 630 ČEZ OC 0287

Max. kapacita trafostanic pro distribu ční odb ěr je do 20,7 MVA.

Stávající odb ěratelské transforma ční stanice.

Ozna čení TS Název Konstruk ční Typ. výkon Využití Poznámka provedení (kVA) (uživatel) TS 30 ZD stožárová 400 cizí OC 0294 TS 31 KGJ kiosková 630 cizí předávací stanice OC 0307 Plze ňská TS 32 KGJ kiosková 630 cizí předávací stanice OC 0349 Nemocni ční TS 33 Tesco kiosková 630 cizí OC 9073 TS 34 Černý kiosková 630 cizí OC 9291 Components TS 35 Miele zd ěná vstupní cizí OC 9760 TS 36 ZNZZ stožárová 400 cizí OC 9761 TS 37 ZD stožárová 400 cizí výhledov ě zrušit OC 9762 TS 38 Základní rekonstruovat na stožárová 400 cizí OC 9763 škola kiosek 630 (2 x 630) TS 39 Vodojem stožárová 400 cizí úprava p řipojení OC 9764 TS 40 rekonstruovat na U Pekárny stožárová 400 cizí OC 9765 kiosek 630 TS 41 ČOV stožárová 400 cizí OC 9766 TS 42 Autoservis stožárová 400 cizí OC 9767 TS 43 Farmakon stožárová 400 cizí OC 9768 TS 44 Pošta ATÚ kiosková 630 cizí OC 9769 TS 45 Thona I zd ěná 1 600 cizí OC 9770 TS 46 Zimní kiosková 630 cizí

35

Ozna čení TS Název Konstruk ční Typ. výkon Využití Poznámka provedení (kVA) (uživatel) OC 9772 Stadion TS 47 Dřeva řské zd ěná 1 000 cizí OC 9773 závody TS 48 Koupališt ě zd ěná 630 cizí OC 9774 TS 49 ZD Závlaha příhradová 400 cizí OC 9775 TS 50 UNEX 4 sl. bet. OC 9776 strojírny – 400 cizí BTS ČS TS 51 Benzina stožárová 400 cizí OC 9777 TS 52 ČS OC 9778 Deš ťových kiosková 630 cizí vod TS 53 Thona II zd ěná - cizí OC 9779 TS 54 IRR Solution zd ěná - cizí OC 9781 TS 55 Mora TOP zd ěná - cizí OC 9928 SPÍNACÍ OC 9178 zd ěná - ČEZ STANICE

Přehled trafostanic v ostatních částech Uni čova. Benkov Ozna čení TS Název Konstruk ční Typ. výkon Využití Poznámka provedení (kVA) (uživatel) TS 1 Obec stožárová 400 ČEZ distr. OC 4610 TS 2 ě OC 9741 ZD stožárová 400 odb ratelská

Brní čko Ozna čení TS Název Konst ruk ční Typ. výkon Využití Poznámka provedení (kVA) (uživatel) TS 1 RS stožárová 400 ČEZ distr. OC 4505 Plynostanice TS 2 Č OC 4601 Obec stožárová 400 EZ distr. TS 3 FVE Lumix stožárová 400 ČEZ distr. předávací OC 0244 TS 4 ZD stožárová 400 odběratelská OC 9143 TS 5 JUZO stožárová 400 odb ěratelská OC 9744

36

Dětřichov Ozna čení TS Název Konstruk ční Typ. výkon Využití Poznámka provedení (kVA) (uživatel) TS 1 Obec stožárová 400 ČEZ distr. OC 4617

Dolní Sukulom Ozna čení TS Název Konstruk ční Typ. výkon Využití Poznámka provedení (kVA) (uživatel) TS 1 K Uni čovu stožárová 400 ČEZ distr. OC 4527 TS 2 Č OC 4528 ZD stožárová 400 EZ distr. TS 3 Obec stožárová 400 ČEZ distr. OC 4827 TS 4 Na 1 sl. bet. 400 ČEZ distr. OC 0215 Kompostu BTS TS 5 Cihelna stožárová 400 odb ěratelská OC 9747

Horní Sukolom Ozna čení TS Název Konstruk ční Typ. výkon Využití Poznámka provedení (kVA) (uživatel) TS 1 Obec stožárová 400 ČEZ distr. OC 4510

Nová D ědina Ozna čení TS Název Konstruk ční Typ. výkon Využití Poznámka provedení (kVA) (uživatel) TS 1 Obec stožárová 400 ČEZ distr. OC 4509 TS 2 ě ě OC 9116 Farmakon zd ná 2 x 630 odb ratelská TS 3 ČS Benzina stožárová 400 odb ěratelská OC 9751 TS 4 Dr ůbežá řský stožárová 400 odb ěratelská MVE Schneider OC 9780 závod

Renoty Ozna čení TS Název Konstruk ční Typ. výkon Využití Poznámka provedení (kVA) (uživatel) TS 1 K Července stožárová 400 ČEZ distr. OC 4618 TS 2 Č OC 4619 Bytovky stožárová 400 EZ distr. TS 3 ZD stožárová 400 odb ěratelská OC 9754

37

St řelice Ozna čení TS Název Konstruk ční Typ. výkon Využití Poznámka provedení (kVA) (uživatel) TS 1 Obec – u hl. stožárová 400 ČEZ distr. OC 4566 silnice TS 2 Obec stožárová 400 ČEZ distr. OC 4567 St řelice TS 3 2 sl. bet. ZD 630 odb ěratelská OC 9756 BTS TS 4 Ubytovna stožárová 400 odb ěratelská OC 9757 COLCHI

Umíst ění stávajících distribu čních trafostanic je z hlediska plošného pokrytí území obce transforma čním výkonem vyhovující i pro návrh.

Rozvodná sí ť NN:

Distribu ční rozvodná sí ť je v zastav ěné části m ěsta provedena podzemní kabelovou sítí, v okrajových částech v minimálním rozsahu nadzemním vedením vodi či AlFe a záv ěsnými kabely AES. V místních částech je realizována nadzemním vedením vodi či AlFe a záv ěsnými kabely AES. V Nové D ědin ě je po rekonstrukci, provedena podzemní kabelovou sítí. V místní části Benkov je částe čně rekonstruovaná, výhledov ě bude dokon čena její modernizace. Její technický stav je vyhovující, podle pot řeby je postupn ě provád ěno její rozší ření nebo posílení podle požadavk ů na zajišt ění p říkonu v dané lokalit ě v aktuálním čase a podle plánu obnovy je sí ť modernizována.

(2) Návrh:

Zpracovaná výkonová bilance vychází pro výhledové období ze stávajícího odb ěru z DTS a ze stanovení podílových maxim v četn ě nových odb ěrů u jednotlivých odb ěratelských sfér, tj. bytového fondu, ob čanského vybavení a podnikatelských aktivit. Z energetického hlediska je pro bilanci pot řebného p říkonu respektováno, že m ěsto je v četn ě m ěstských částí zásobováno energiemi dvojcestn ě, tj. elekt řinou a zemním plynem. Bilance pot řebného p říkonu je zpracována po konzultaci s provozovatelem distribu ční sít ě ČEZ a uvažuje s výhledovou hodnotou m ěrného zatížení na úrovni trafostanice pro nov ě navrhovanou bytovou výstavbu p ři uvažovaném podílu elektrického vytáp ění do 10% a stupe ň elektrizace B1, B2 s pr ůměrnou hodnotou pro typ zástavby m ěsta „vilové čtvrti“ 2,7 kW/byt. Pro nebytový odb ěr 0,35 kW/byt. V uvedených hodnotách m ěrného zatížení je p ři dnešním trendu r ůstu spot řeby zahrnuta realiza ční i výhledová hodnota. Pro podnikatelské aktivity vzhledem ke skute čnosti, že není znám podnikatelský zám ěr pro jednotlivé navrhované lokality, není možné objektivn ě ur čit nároky na zajišt ění pot řebného p říkonu pro dané plochy. Pro návrh se p ředpokládá, že bude možné částe čně využít i stávající distribu ční trafostanice, které jsou umíst ěné v blízkosti rozvojových ploch a jejich kapacita není vytížená. V případ ě, že požadovaný p říkon nebude možné zajistit ze stávajících DTS, budou v jednotlivých lokalitách vybudovány nové zahuš ťovací distribuční, p řípadn ě odb ěratelské transforma ční stanice. Pro návrhové období k roku 2030 je bilancován celkový po čet obyvatel 12.000 a po čet byt ů v řešeném ÚPn 5.464. Z toho m ěsto Uni čov po čet byt ů 4.754 a po čet obyvatel 10.020, v místních částech celkový po čet obyvatel 1.980 a po čet byt ů 710. Po čet byt ů v roce 2017 je v celém území 4.740, z toho m ěsto Uni čov 4.123 b.j., v přidružených obcích 617 b.j.

38

Pro stávající ÚP byla celková bilance pot řebného p říkonu pro bytový fond města Uni čov a ostatní komunální spot řebu (ob čanské vybavení, drobné podnikání, služby apod.) stanovena takto:

1) Bytový fond - 4.369 b.j. 8.808 kVA 2) Ostatní komunální spot řeba - napojeno z DTS 1.528 kVA Celkem pot řebný transforma ční p říkon 10.336 kVA

Pro navrhovaný ÚP je bilancován po čet byt ů v návrhovém období do roku 2030 pro m ěsto Uni čov 4.754 b.j., to znamená že navýšení požadovaného p říkonu je nutné zajistit pro 385 b.j. (4754 – 4369), bilancováno 400 b.j..

1) Bytový fond - 400 b.j. x 2,7 kW 1.080 kVA 2) Nebytové odb ěry - ostatní komunální spot řeba napojeno z DTS 400 b.j. x 0,35kW 140 kVA 3) Podnikatelské aktivity - drobná výroba, služby napojeno z DTS - odborný odhad 150 kVA Celkem pot řebný transforma ční p říkon 1.370 kVA

4) U nov ě navržených lokalit (Z6.10, Z6.11, P19 ) o rozloze cca 10 ha se p ředpokládá reálné využití plochy pro pot řeby zajišt ění elektrického p říkonu p ři koeficientu 0,7 cca 7ha. Tomu odpovídá orienta ční výpo čtový p říkon pro m ěrné zatížení 10W/m 2 na úrovni TS p ři ú činíku v síti 0,95 a optimálním využití transformátoru na 80% 700kW. Požadovaný p říkon bude pro výrobní plochy zajiš ťován individuáln ě podle požadavk ů jednotlivých podnikatelských subjekt ů vybudováním odb ěratelských trafostanic v daných lokalitách.

Pro ur čení celkového soudobého zatížení všech odb ěratelských skupin je t řeba po čítat se vzájemnou soudobostí maxim. P ředpokládáme, že maxima je dosahováno v dopolední špi čce, pak u sféry bydlení uvažujeme koeficient soudobosti 0,4 u ob čanské vybavenosti 0,6 a u výrobní sféry 0,9. Celkové navýšení pot řebného p říkonu pro bytový fond a OV pro m ěsto Uni čov potom bude cca 651 kW a pro výrobní plochy cca 700kW, tzn. celkem 1,4 MW.

Bilancovaný p říkon pro řešené území bude v návrhovém období zajišt ěn ze stávající distribu ční soustavy po její úprav ě, rozší ření a výstavb ě nových zahuš ťovacích distribu čních a odb ěratelských trafostanic. Pro ostatní části Uni čova je v ÚPn pro návrhové období bilancován celkový po čat byt ů 710 b.j., sou časný stav 617 b.j., tj. nár ůst o 93 b.j., který je rozložen v jednotlivých obcích takto:

Místní část Stav b.j. Návrh b.j. Nár ůst b.j. r. 2017 r. 2030 v ÚP Benkov 76 83 6 Brní čko 130 145 31 Dětřichov 48 54 12 Dolní Sukulom 67 72 12 Horní Sukulom 39 42 - Nová D ědina 44 62 28 Renoty 68 84 21 St řelice 145 168 14 Celkem 617 710 124

Pro tyto části je stanoveno m ěrné zatížení pro bytové odb ěry pro kategorii „venkovské obce“ 2,8 kW/byt a pro nebytový odb ěr 0,35 kW/byt. Tomu odpovídá p ři ú činíku v síti 0,95 a zatížení TR na 80% hodnota měrného p říkonu na TS 3,7 kVA a 0,46 kVA. Z hlediska rozvoje jednotlivých sídel se v návrhovém ÚP jedná o stabilizované obce, kde požadavky na zajišt ění p říkonu el. energie jsou p řevážn ě pro rozvoj bytové výstavby (kategorie B1, ‚B2), nebytové odb ěry, p řípadn ě malé podnikatele, služby atp., které jsou bilancovány v platném ÚP v každé obci.

39

Benkov

1) Bytový fond – bilancováno 76 b.j. 230 kVA 2) Nebytové odb ěry – OV, služby, drobné podnikání - napojeno z DTS 40 kVA Sou čet 270 kVA 3) Navrhované b.j. – nár ůst 7 x 3,7 kVA 25,9 kVA 4) Nebytové odb ěry – 6 x 0,46 kVA 3,2 kVA Sou čet – navýšení 25 kVA Celkový p říkon 295 kVA.

Požadovaný p říkon bude zajišt ěn ze stávající distribu ční trafostanice a nové zahuš ťovací stožárové DTS do 400kVA p ři ploše Z10.2 Jih.

Brní čko

1) Bytový fond – bilancováno 144 b.j. 298 kVA 2) Nebytové odb ěry – OV, služby, drobné podnikání - napojeno z DTS 50 kVA Sou čet - bilan ční v ÚP 348 kVA 3) Navrhované b.j. – nár ůst 31 x 3,7 kVA 114,7 kVA 4) Nebytové odb ěry – 31 x 0,46 kVA 14,3 kVA Sou čet – navýšení 129 kVA Celkový p říkon 477 kVA

Požadovaný p říkon bude zajišt ěn ze stávajících distribu čních trafostanic a nové zahuš ťovací kioskové DTS do 630kVA (její umíst ění p řevzato z platného ÚP) p ři ploše bydlení Z8.1 U Svodnice I.

Dětřichov

1) Bytový fond – bilancováno 42 b.j. 125 kVA 2) Nebytové odběry – OV, služby, drobné podnikání - napojeno z DTS 21 kVA Sou čet - bilan ční v ÚP 146 kVA 3) Navrhované b.j. – nár ůst 12 x 3,7 kVA 44,5 kVA 4) Nebytové odb ěry – 12 x 0,46 kVA 5,5 kVA Sou čet – navýšení 50 kVA Celkový p říkon 196 kVA

Požadovaný p říkon bude zajišt ěn ze stávající distribu ční stožárové trafostanice do 400kVA.

Dolní Sukulom

1) Bytový fond – bilancováno 60 b.j. 177 kVA 2) Nebytové odb ěry – OV, služby, drobné podnikání - napojeno z DTS 108 kVA Sou čet - bilan ční v ÚP 285 kVA 3) Navrhované b.j. – nár ůst 12 x 3,7 kVA 44,5 kVA 4) Nebytové odb ěry – 12 x 0,46 kVA 5,5 kVA Sou čet – navýšení 50 kVA Celkový p říkon 355 kVA

Požadovaný p říkon bude zajišt ěn ze stávající distribu ční sít ě NN jejím rozší řením, v obci jsou umíst ěny 3 stožárové DTS ve výkonové řad ě do 400kVA. Výrobní plocha Z7.7 U Unexu navazuje na stávající pr ůmyslový areál nad prostorem bývalé cihelny, která bude p řipojena p řípojkou VN z rekonstruovaného nadzemního vedení k TS 4 Na Kompostu. Zásobování této plochy bude realizováno vybudováním odb ěratelské trafostanice podle požadavku na zajišt ění p říkonu bu ď prost řednictvím stožárových TS do 400kVA p řípadn ě kioskovými do 630kVA. Předpokládá se p říkon cca 1 MVA. 40

Horní Sukolom

1) Bytový fond – bilancováno 42 b.j. 144 kVA 2) Nebytové odb ěry – OV, služby, drobné podnikání - napojeno z DTS 24 kVA Sou čet - bilan ční v ÚP 168 kVA Celkový p říkon 168 kVA

Požadovaný p říkon bude zajišt ěn ze stávající distribu ční stožárové trafostanice do 400kVA.

Nová D ědina

1) Bytový fond – bilancováno 30 b.j. 88 kVA 2) Nebytové odb ěry – OV, služby, drobné podnikání - napojeno z DTS 15 kVA Sou čet - bilan ční v ÚP 103 kVA 3) Navrhované b.j. – nár ůst 32 x 3,7 kVA 118 kVA 4) Nebytové odb ěry – 32 x 0,46 kVA 15 kVA Sou čet – navýšení 133 kVA Celkový p říkon 236 kVA

Požadovaný p říkon bude zajišt ěn ze stávající distribu ční stožárové trafostanice do 400kVA.

Renoty

1) Bytový fond – bilancováno 63 b.j. 186 kVA 2) Nebytové odb ěry – OV, služby, drobné podnikání - napojeno z DTS 31 kVA Sou čet - bilan ční v ÚP 217 kVA 3) Navrhované b.j. – nár ůst 21 x 3,7 kVA 78 kVA 4) Nebytové odb ěry – 21 x 0,46 kVA 10 kVA Sou čet – navýšení 88 kVA Celkový p říkon 305 kVA

Požadovaný p říkon bude zajišt ěn ze dvou stávajících distribu čních stožárových trafostanic do 400kVA.

St řelice 1) Bytový fond – bilancováno 154 b.j. 454 kVA 2) Nebytové odb ěry – OV, služby, drobné podnikání - napojeno z DTS 76 kVA Sou čet - bilan ční v ÚP 530 kVA 3) Navrhované b.j. – nár ůst 14 x 3,7 kVA 52 kVA 4) Nebytové odb ěry – 14 x 0,46 kVA 6 kVA 5) OV – služby 20 kVA Sou čet – navýšení 78 kVA Celkový p říkon 608 kVA

Požadovaný p říkon bude zajišt ěn ze dvou stávajících distribu čních stožárových trafostanic do 400kVA.

Celkový výpo čtový p říkon pro integrované obce činí 2,6 MVA, pro m ěsto Uni čov 2,1 MVA, tzn. že celkové navýšení pro řešené území v ÚPn je 4,72 MVA.

Návrh úprav a rozší ření distribu ční soustavy - sítí

V návrhovém období z ůstanou v zásad ě zachovány trasy stávajících kmenových vedení v napěť ové hladin ě 22 a 110 kV. V návrhovém období z ůstane v zásad ě bez podstatných zm ěn konfigurace napájecí sít ě VN 22kV v č. spínací stanice umíst ěné severn ě od pr ůmyslové zóny.

41

Pro zvýšení p řenosových možností kmenových vedení a posílení výkonu v přilehlém regionu je v sou časné dob ě projek čně p řipravena výstavba dalšího nového napaje če VN 22kV (pracovn ě ozna čeno č.1226) z R 110/22kV Červenka do spínací stanice Uni čov. Tato je vedena v úseku od rozvodny v trase dosavadního jednoduchého vedení č. 331 zásobujícího J a JV část Uni čova, které bude soub ěžn ě rekonstruováno a do místa rozd ělení spole čné trasy bude realizováno jako dvojité na ocelových příhradových stožárech. Jednoduchý úsek stávajícího vedení č. 331 k místu napojení na stávající primární sí ť bude zachován. Nové kmenové vedení č. 1226 od místa rozd ělení bude pokra čovat severním sm ěrem do spínací stanice Uni čov. Další výstavba nových vedení VN 22kV v území není navrhována, úpravy tras p řevážn ě spo čívají v budování nových transforma čních stanic a p řípojek VN vyvolaných výstavbou na rozvojových plochách bydlení a podnikatelských aktivit. Zásadn ě se jedná a vymíst ění a úpravu části trasy dvojitého napaje če 22kV č. 90 a č. 310 v úseku od vstupu do zastav ěné části území na JZ okraji Uni čova p ři silnici Litovelská až po spínací stanici Uni čov. Tento úsek prochází p řes koncep ční návrhové plochy pro rozvoj bydlení a tím výrazn ě omezuje jejich využití (plocha 1- návaznost na sídlišt ě Generála Svobody, plocha 2- Pod Šibenikem, plocha 3- Za Sídlišt ěm a návrhovou plochu 8 – Velká pr ůmyslová zóna). Jejím přeložením v úseku od ulice Litovelská dojde k nahrazení nadzemního vedení podzemní kabelovou trasou. Nadzemní vedení bude ukon čeno u vodote če Lukavice, odkud bude dále pokra čovat sm ěrem severním podzemním kabelem. Uložení kabelu bude v zeleném pásu, který je v soub ěhu s vodote čí Lukavice – plochy ve řejného prostranství Z1.4, Z1.5 a Z2.8. Po k řížení železni ční trat ě ČD bude trasa pokra čovat dále p řes Velkou pr ůmyslovou zónu (8) – plochy Z6.8, Z6.9 a Z6.12, ve které bude možné z procházejících kabel ů p řipojit podle nárok ů investor ů další odb ěratelské trafostanice. V rámci zrušení úseku nadzemního vedení č.90 a č. 310 budou též zrušeny nadzemní p řípojky pro napojené trafostanice a tyto budou p řepojeny smy čkou z nové kabelové trasy, krom ě TS 39 – OC 9764 Vodojem, který bude připojen nadzemní p řípojkou z nového napáje če. P řipojení z kabelové trasy smy čkou bude nov ě navržená TS 4 U Zimního stadionu, odkud bude dále pokra čovat kabel pro rekonstruovanou kioskovou TS OC 9763 – ZŠ, která bude p řes smy čku propojena do trafostanice OC 9772 Zimní Stadion a tím dojde k propojení se stávající kabelovou sítí VN. Další úprava zm ěnou trasy bude zrušení části nadzemní p řípojky k TS – OC 4491 Brat ří Čapk ů, kde na kabelový p řechod se napojí nový kabel a bude pokra čovat sm ěrem severním k nov ě navrhované TS 3, plocha Z1.2 a dále pokra čuje ke zrušené nadzemní p řípojce k TS-OC 4497 Generála Svobody, kde se propojí na stávající kabelosvod. Taktéž bude p řepojena stávající TS-OC 9765 U Pekárny ze stávající nadzemní p řípojky smy čkou na napájecí kabelovou trasu, p řípadn ě propojit TS-OC 9765 U Pekárny s navrhovanou TS 3 a nerealizovat propojení s TS-OC 4491 Brat ří Čapk ů. Zp ůsob p řipojení realizovat podle etapizace výstavby v časové návaznosti. Kabelová trasa č.90 v lokalit ě pr ůmyslové zóny (plocha Z6.8) bude propojena v prostoru rušeného nadzemního vedení se stávajícím kabelovým vedením k TS- OC 9773 D řeva řské závody. Kabelové vedení č.310 bude v tomtéž prostoru – přechod nadzemního vedení na kabelové propojeno na stávající kabelové vedení k TS-OC9760 Miele a p řes smy čku bude pokra čovat do spínací stanice Uni čov. V návaznosti na navrhované vymíst ění nadzemního vedení VN č.90 z návrhových lokalit pro rozvoj bydlení a uplatn ění požadavku z platného ÚP na propojení vedení č.90 s kmenovým vedením č.331 na jižním okraji m ěsta bude tento propoj proveden podzemním kabelovým vedením s napojením na koncovém bod ě nadzemního vedení u vodote če Lukavice, na kterém budou umíst ěny dva kabelosvody. Jeden p řes stávající TS-OC 9777 Benzina a TS-OC 0287 Pro Logic po stávající odbo čný stožár ve sm ěru k TS Benzina , k TS Nemocni ční a TS Želechovická. Výhledov ě je u téže propojovací v ětve uvažováno s demontáží stožárové TS-OC 9762. S ohledem na skute čnost realizace propojovacího vedení podzemním kabelem je možné podle provozovatele distribu ční sít ě ČEZ a.s. zrušit odb ěratelskou TS Benzina (OC 9777) a požadovaný odb ěr, který je možné s ohledem na p říkon ČS p řipojit ze stávající distribu ční sít ě NN v kategorii MO. Plochy p řestavby P19 – „Litovelská - kravín“ bude možné napojit na zdroj el. energie ze stávající sít ě NN pokud požadavek na zajišt ění p říkonu bude možné zajistit s ohledem na sou časné vytížení distribu ční sít ě v č. p říslušných TS v území. V případ ě, že bude nutné vybudování odb ěratelské TS, tato bude připojena vlastní p řípojkou VN ze stávající sít ě p ři lokalit ě v území. Na nové rozvojové ploše bydlení „Za Nemocnicí“ je navrhováno vybudování nové kioskové trafostanice TS 2 2 x 630 KVA (p řevzato z původního ÚP) s připojením do smy čky k TS-OC 4501 Nemocni ční.

42

Dalším územím m ěsta, kde dochází ke kolizi s trasováním stávajícího napaje če VN č.77 – Šternberk – Spínací stanice Uni čov je v severní trase navrhovaného obchvatu. V úseku cca 400m stávající trasa uvedeného vedení prochází v koridoru plánované komunikace, který bude p řeložen za obchvat ve sm ěru k městu. V tomto úseku bude též nutné upravit nadzemní p řípojku VN k TS 3 - OC 9751 Čerpací stanice Nová D ědina a TS 48- OC 9773 Koupališt ě Uni čov. Pokud se jedná o napájecí kabelový vývod z VN č.77 do pr ůmyslové zóny ve sm ěru jižním k TS 53 – OC 9779 Thona II je trasován středem rozvojového území 9 – Malé pr ůmyslové zóny 2 – plocha Z6.10 je možné jej ponechat, pouze upravit odbo čení z kmenového vedení na podzemní kabelovou trasu, kterou je možné využít k napojení smy čkou na výstavbu odb ěratelských TS. V případ ě, že trasa p ři výstavb ě plochy výrazn ě ovlivní její ú čelné využití, trasu p řeložit do soub ěhu se stávající komunikací ve sm ěru ke spínací stanici. Pro napojení nových odb ěrných míst v území je možné též využít nadzemní p řípojku k TS 3 Čerpací stanice. Řešit operativn ě v aktuálním čase p ři zástavb ě území. Z platného ÚP je p řevzat po konzultaci s provozovatelem sítí návrh na propojení napaje čů VN č. 331 a VN č. 77 na východním okraji zastav ěného území. P ůvodní návrh v ÚP je řešen nadzemním vedením mezi TS 25 – OC 4834 Chaty Nad ěje – MVE Dorušák a TS 1 – OC 4505 RS Plynostanice Brní čko. S ohledem na návrh v ÚP, že trasa prochází plochou 14 – rozší ření parku, bude propojení realizováno kabelovým vedením. Z této stávající odbo čky - úsek ke stávající TS 4 – OC 0215 Na Kompostu, Dolní Sukulom a TS Cihelna je navrhována nadzemní p řípojka VN pro návrhovou plochu výroby a skladování Z7.7 – Dolní Sukulom – U Unexu – převzato z ÚP. Na konci ulice Sadová p řed vstupem do m ěstského parku je navrhováno zrušení nadzemního vedení VN mezi TS 43 – OC 9768 Farmakon a TS 14 – OC 4500 U Parku a propojení podzemním kabelem.

Navrhované rekonstrukce stávajících transforma čních stanic a výstavba nových

Vzhledem k podmínce, že pro návrhové plochy bytové výstavby budou zpracovány územní studie, přesné umíst ění TS v č. p řípojek i jejich po čet bude up řesn ěn v rámci zpracovávání t ěchto studií s ohledem na skute čný rozsah výstavby v dané lokalit ě. Zásobení nových ploch výroby a skladování bude zajišt ěno z nových odb ěratelských TS, pokud nebude možné menší odb ěry p řipojit ze stávajících DTS v přilehlém území. Tyto se p řipojí ze stávajících vedení procházejících danou lokalitou. Jejich umíst ění, po čet a konstruk ční provedené bude řešeno individuáln ě podle požadavku investora na zajišt ění p říkonu.

Rekonstrukce TS a úpravy p řipojení

Ve stávající zástavb ě m ěsta budou podle plánu obnovy a provozních požadavk ů - zajišt ění zvýšeného výkonu transformátor ů (TR), výměna technologií, zm ěna zp ůsobu p řipojení - nadzemní vedení, podzemní kabel, rekonstrukce stávajících DTS i odb ěratelských trafostanic, kioskové a stožárové.

TS 37 – OC 9262 ZD – výhledov ě zrušit TS 38 – OC 9763 ZŠ – rekonstruovat na kioskovou 1 x (2x) 630kVA TS 39 – OC 9764 Vodojem – zm ěna p řipojení TS 40 – OC 9765 U Pekárny – zm ěna p řipojení – podzemní kabel, rekonstruovat na kiosek 1 x 630 kVA TS 43 – OC 9768 Farmakon – zm ěna p řipojení – podzemní kabel TS 51 – OC 9777 Benzina – zm ěna p řipojení – podzemní kabel, zvážit její výhledové zrušení, napojit z distribu ční sít ě NN

Nov ě navrhované TS – bytová a ob čanská výstavba, odb ěratelské a p řevzaté z platného ÚP

TS 1 – plocha P10 Zahradní – plocha bydlení - kiosek 630kVA TS 2 – plocha Z4.1 Za Nemocnicí – plocha bydlení – kiosek 2 x 630kVA TS 3 – plocha Z1.2 Generála Svobody – plocha bydlení – kiosek 2 x 630kVA TS 4 – plocha Z2.4 Pod Šibeníkem – plocha OV, sportovní TS 5 – plocha Z3.2 Za Sídlišt ěm – plocha bydlení – kiosek 1 x (2x) 630kVA TS 6 – plocha Z8.1 Brní čko – plocha bydlení TS 7 – plocha Z7.7 U Unexu – výroba – skladování 43

Rozvodná sí ť NN

Distribu ční rozvodnou sí ť NN v lokalitách soust řed ěné bytové zástavby RD a BD řešit podzemní kabelovou sítí v č. ve řejného osv ětlení. Ve stávající zástavb ě m ěsta p ři pot řeb ě jejího rozší ření bude navázáno na její stávající stav. V přidružených obcích nejsou zásadní úpravy sítí VN a DTS navrhovány, pouze v Benkov ě je pro zlepšení plošného pokrytí území navržena zahuš ťovací DTS ve stožárovém provedení s nadzemní přípojkou VN a bude nutné dokon čit modernizaci distribu ční sít ě. V ostatních místních částech pro nov ě navrhovanou výstavbu bude stávající sí ť NN rozší řena navázáním na stávající stav, je vyhovující i pro návrhové období. V případ ě zvýšených nárok ů na zajišt ění příkonu bude provedena vým ěna stávajících transformátor ů za vyšší výkonové jednotky. Její p řípadné úpravy budou realizovány podle vyvolané pot řeby v aktuálním čase a podle plánu obnovy provozovatele.

Koncepce navrhovaného řešení na výhledové zásobování elektrickou energií byla konzultována s ČEZ Distribuce , odd. Rozvoje P řerov, v pr ůběhu zpracování ÚP – kv ěten 2017.

(3) Ochranná pásma – elektrická za řízení

Při plánování nové výstavby, eventuáln ě p ři provád ění r ůzných stavebn ě-montážních nebo podzemních prací je nutné respektovat v prostoru stávajících i nov ě navrhovaných tras energetických vedení a za řízení jejich ochranná pásma. Stanovení ochranných pásem energetických d ěl je dáno Energetickým zákonem č.458/2000 Sb., § 46 a § 98 zákona, ve zn ění Zákona č. 314/2009 Sb. v č. navazujících zm ěn a dopl ňků.

Pro informaci uvádíme ší řky ochranných pásem vedení. Vzdálenost se vždy po čítá od kolmého pr ůmětu krajního vodi če. vedení vybudovaná vedení budovaná do 31.12.1994 po 1.1.1995 VN – nad 1kV do 35 kV v č. 10 m 7m VVN – nad 35 kV do 110 kV v č. 15 m 12 m

Pro vedení budovaná po 1. 1. 2001 platí následující hodnoty: a) u nap ětí nad 1 kV a do 35 kV v četn ě 1. pro vodi če bez izolace 7 m 2. pro vodi če s izolací základní 2 m 3. pro záv ěsná kabelová vedení 1 m b) u nap ětí nad 35 kV do 110 kV v četn ě 1. pro vodi če bez izolace 12 m 2. pro vodi če s izolací základní 5 m

Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV v četn ě činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV pak 3 m po obou stranách krajního kabelu.

V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno: - vysazovat chmelnice a nechat r ůst porosty nad výšku 3 m,

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno: - vysazovat trvalé porosty a p řejížd ět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s nap ětím v ětším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení či vn ějšího líce obvodového zdiva.

44 b) u stožárových elektrických stanic s převodem nap ětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úrove ň nízkého nap ětí 7 m, u stanic budovaných do 31.12. 1994 – 10 m c) u kompaktních a zd ěných elektrických stanic s p řevodem nap ětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úrove ň nízkého nap ětí 2 m, d) u vestavných elektrických stanic 1m od obestav ění.

Ochranné pásmo výrobny elekt řiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vzdálenosti 20 m od vn ějšího líce obvodového plášt ě, p řípadn ě oplocení výrobny elekt řiny. Písemný souhlas s činností v ochranném pásmu, p řípadn ě výjimky z velikosti ochranného pásma ud ěluje p říslušný provozovatel distribu ční či p řenosové soustavy v případech, pokud to technické a bezpe čnostní podmínky dovolují. Ochranná pásma stanovená podle d řív ějších p ředpis ů, v č. ud ělených výjimek z ustanovení o ochranných pásmech, z ůstávají zachována i po dob ě ú činnosti tohoto zákona (viz § 98 zákona 458/2000 Sb.). Z tohoto vyplývá, že u všech stávajících elektrických za řízení je nutno respektovat d řív ější vymezení OP.

2.10 Zásobování plynem

(1) Stav

Město Uni čov v četn ě místních částí Benkov, Brní čko, D ětřichov, Dolní a Horní Sukolom, Nová D ědina, Renoty a St řelice je komplexn ě plynofikováno, p řipojeno je z vysokotlakého (VTL) plynovodu (do 40 bar) DN 200 PN 40 trasovaného z jižního sm ěru od Litovle, pokra čuje sm ěrem severním po východním okraji řešeného území p řes k.ú. Brní čko až k železni ční trati Šternberk – Uni čov – Šumperk, kde v jejím soub ěhu uhýbá východním sm ěrem a řešené území opouští. Z této trasy jsou napojeny 4 VTL p řípojky pro distribu ční regula ční stanice (RS) a 2 odb ěratelské: Distribu ční RS 1 – VTL/STL – západní okraj Brní čka p ři ulici Šternberská 4000m 3/h Distribu ční RS 2 – VTL/STL/NTL – jižní okraj m ěsta p ři ulici Litovelská, 8000m 3/h Distribu ční RS 3 – VTL/STL – Dolní Sukolom, 1200m 3/h, z této RS jsou zásobeny Horní a Dolní Sukulom, Nová D ědina a severní okraj Uni čova v četn ě pr ůmyslové zóny, pro kterou generel předpokládá p říkon cca 2000m 3/h Distribu ční RS 4 – VTL/STL – Renoty – z této RS jsou zásobeny D ětřichov. Renoty, St řelice, Benkov Na STL v ětev z RS 1 jsou p řipojeny ve m ěst ě další dv ě regula ční stanice STL/NTL : - na opa čném b řehu Oskavy s kapacitou 1200 m 3/h - při ulici Šumperská 3000m 3/h Pr ůmyslový areál Unex je zásobován VTL p řípojkou DN 150 PN 40 s ukon čením ve vlastní odb ěratelské RS VTL/STL 6300m 3/h. Další odb ěratelská RS je umíst ěna v k.ú. Nová D ědina p ři areálu Rybá řství (lokalita Fojtský mlýn). V řešeném území je VTL potrubí chrán ěno katodovou ochranou (KO). Stanice KO (SKO) je umíst ěna u distribu ční regula ční stanice RS 3 Dolní Sukulom. Východn ě od SKO ve vzdálenosti cca 1000m je uloženo anodové uzemn ění (AU) p řipojené podzemním kabelem NN. Systém katodové ochrany musí být v celém rozsahu respektován v č. podzemní kabelové p řípojky pro AU. Ochranné pásmo AU je 100m od vlastní anody ve všech sm ěrech. Pokud je navrhována nová výstavba v blízkosti AU, je nutné provést korozní pr ůzkum, aby nedošlo k narušení konstrukce staveb. Vlastní rozvodná sí ť ve m ěst ě je provozována p řevážn ě v NTL úrovni, zejména se jedná o centrální část města. V polovin ě 90. let minulého století, kdy docházelo k požadavkům na p řestavbu tehdejších vým ěníkových stanic na plynové kotelny, byla posílena sí ť STL rozvod ů v trase Litovelská – Pod ěbradova. Tento úsek STL sít ě je vyveden od RS 2 Litovelská. Dále byla prodloužena v ětev STL sít ě od RS STL/NTL p ři ulici Šumperská severním sm ěrem k areálu technických služeb, kdy po vybudování nové distribu ční regula ční stanice RS 3 VTL/STL Dolní Sukulom byla vyvedena jižn ě v ětev p řes obec do

45 severní části Uni čova a propojena se stávající v ětví u technických služeb. Dále byla realizována v ětev STL sít ě od RS 1 Brní čko, která vytvá ří obchvat po východní a SV centrální části m ěsta a je propojena pod druhou RS STL/NTL na ulici Šumperská na stávající STL soustavu. Tímto rozší řením sít ě došlo k vytvo ření uzav řeného okruhu kolem vnit řní části m ěsta posilující STL sítí a k napl ňování návrhu generelu plynofikace m ěsta Uni čov, který byl zpracován v druhé polovin ě 90. let. Tím bylo dosaženo výrazného plošného posílení a pot řebné tlakové stability distribu ční sít ě. Z větve STL sít ě do místní části Brní čko je STL p řípojkou napojena obec Želechovice, která je samostatná a nepat ří do svazku m ěsta. Obdobná je situace i u RS 4 VTL/STL Renoty, ze které je prodloužením p řivad ěč e z Benkova napojena samostatná obec Medlov. Z hlediska využitelnosti zdroj ů zemního plynu mají pro zásobování m ěsta klí čový význam regula ční stanice RS 1 Brní čko, RS 2 ulice Litovelská a RS 3 Dolní Sukolom s celkovou kapacitou 15000m 3/h. Lze předpokládat, že jejich kapacitu, která sou časnému stavu s rezervou vyhovuje, bude možno s dalším nár ůstem odb ěru zvýšit technologickým p řezbrojením stávajícího za řízení. Zejména se jedná o RS 3, u které generel uvažuje s výkonem 3000m 3/h, nyní provozována s kapacitou 1200m 3/h. Trend rozvoje m ěstské plynovodní sít ě ve m ěst ě se ubírá cestou posílení STL části ve řejného distribu čního rozvodu. Využití STL plynovod ů je prakticky v každé aglomeraci všestrann ější, nebo ť po odd ělení regula čním uzlem jsou tyto schopny vylepšovat tlakové pom ěry i NTL části sít ě. Podle p ředb ěžného odhadu by pr ůmyslovou zónu mohl pokrýt zdroj s výkonem cca 2000 m 3/h. Dimenzovaná RS 3(celkem 3000 m 3/h) je výsledkem sou čtu odb ěrů vmístních částech Nová D ědina, Horní a Dolní Sukolom a pr ůmyslová zóna Uni čov – sever.

(2) Návrh

Postupn ě v etapách budou realizovány návrhy na modernizaci plynovodní sít ě podle zpracovaného generelu plynofikace m ěsta. Pro nov ě navrhované rozvojové plochy bydlení se předpokládá využití plynu v max. mí ře i pro vytáp ění v rozsahu cca do 95%, rovn ěž je možné jeho využití i pro rozvojové plochy výroby a skladování. Specifická pot řeba plynu v kategorii „C“ – obyvatelstvo je uvažována 1,5 m 3 /hod p ři ro ční spot řeb ě 2000 m3 /rok/odb ěratel. Tato spot řeba je pln ě pokryta v č. ostatní skupiny odb ěratel ů. Pro návrhové období ÚP k roku 2030 je pro m ěsto Uni čov navrhováno 4754 b.j., stav v r. 2017 4123 b.j., tzn. navýšení oproti sou časnému stavu p ři 95% plynofikaci 600 b.j. a zvýšení hodinového p říkonu o :

600 b.j. x 1,5 m 3 /hod tj. cca 900 m 3 /hod p ři koef. sou časnosti 1 600 b.j. x 2000 m 3 /rok tj. cca 1,200.000 m 3 /rok ostatní odb ěr (výrobní zóny, OV, služby) odb. odhad cca 100 m 3 /hod a 200.000 m 3 /rok

Celkové navýšení se p ředpokládá – 1000 m 3 /hod a 1,400.000 m 3 /rok

Reálná hodnota se však p ředpokládá nižší. Rozší ření místní sít ě do individuálních lokalit výstavby naváže na stávající stav v dané lokalit ě rozší řením STL p řípadn ě NTL sít ě, p řípadn ě p římo p řípojkami s doregulací u jednotlivých odb ěratel ů. U větších skupin zástavby vytvo řit podmínky pro možnost napojení ze STL sít ě. Pro navrhované centrální rozvojové území bydlení mezi vodote čí Lukavice a stávající zástavbou 1 – lokalita Generála Svobody, 2 – lokalita Pod Šibeníkem, 3 – lokalita Za sídlišt ěm bude vybudována nová napájecí v ětev STL sít ě, která se v jižní části m ěsta napojí na stávající STL vývod s RS 2 Litovelská a na severním okraji území propojí do STL sít ě na ulici Mohelnická, čímž dojde k posílení stávající STL sít ě v daném území. Z této v ětve bude vybudována zásobovací sí ť pro realizovanou výstavbu v této části území. Napájecí v ětev bude uložena v zeleném pásu v soub ěhu s vodote čí Lukavice – plochy ve řejného prostranství Z1.4, Z1.5 a Z2.8. Z této v ětve bude napojena rozvodná sí ť pro jednotlivé plochy v zástavb ě území. Rozší ření sít ě bude provedeno plastovým potrubím LPE.

46

Pro výstavbu bytových dom ů se p ředpokládá kumulace odb ěru plynu do centrálních tepelných zdroj ů, které síť zat ěžují bodov ě. Rodinné domy budou napojovány na uli ční plynovodní sít ě individuálními přípojkami, které odb ěry naopak rozptýlí. Všechna ostatní provozovaná plynovodní za řízení v tlakové hladin ě do 40 Bar jsou ve správ ě GasNet s.r.o., odbor správy DS Morava sever, člen Innogy a jsou v celém rozsahu respektována. Pouze na koncovém bodu úseku VTL p řípojky k RS 2 Litovelská dochází ke kolizní situaci, kdy tato prochází v délce cca 100m návrhovou plochou Z6.3 – OV – komer ční za řízení a dále návrhovou plochou 4 – rozvoj bydlení Za nemocnicí v délce cca 450m – lokality R4, R5, které v návrhu ÚP jsou za řazeny do rezervní plochy a není tedy v této etap ě řešeno její p řípadné vymíst ění v č. umíst ění stávající RS 2. Úsek procházející plochou Z6.3 je respektován, p ři řešení výstavby nutno konzultovat s provozovatelem plynovodního za řízení. V sou časné dob ě GasNet s.r.o. zajiš ťuje pro GRID Services s.r.o. podklady pro akci REKO VTL DV – 34004 Litovel – Uni čov. Jedná se o rekonstrukci stávajícího VTL plynovodu DN200, PN 25 č.643004 Litovel – Uni čov 1. část. Rekonstruovaná trasa probíhá podle p ředané situace ve stop ě stávajícího potrubí, návrhem ÚP je v celém rozsahu respektována.

(3) Ochranná pásma – plynovody

Pro zajišt ění bezpe čnosti a spolehlivosti provozu plynovod ů je nutno p ři provád ění zemních prací, výstavb ě objekt ů, inženýrských sítí, z řizování skládek apod. respektovat ochranná pásma plyn. potrubí a RS ve smyslu Energetického zákona 452/2000 Sb., § 68, § 69, § 98 ve zn ění zákona 314/2009 Sb. v č. navazujících zm ěn a dopl ňků. Též je nutno respektovat ustanovení ČSN EN 1594, ČSN EN 12 007 - 1- 4, TPG-G 70 204 a ČSN 73 6005. Ochranné a bezpe čnostní pásmo je vymezeno vodorovnou vzdáleností od půdorysu za řízení (potrubí) na ob ě strany. Ochranné pásmo činí: a) u NTL a STL plynovod ů a p řípojek jimiž se rozvád ějí plyny vzastav ěném území obce 1 m b) u ostatních plynovod ů a plynovodních p řípojek 4 m c) u technologických objekt ů 4 m

Bezpe čnostní pásma plynových za řízení činí - vybudované do 30. 6. 2009 po 1.7.2009 Podzemní zásobníky (od oplocení) 250 m 250 m Regula ční stanice VTL do tl. 40 bar ů v č. 10 m 10 m Vysokotlaké plynovody a p řípojky do tl. 40 bar ů vč. do DN 100 15 m 10 m do DN 250 20 m Veškeré stavební činnosti, umís ťování konstrukcí, zemní práce, z řizování skládek a usklad ňování materiál ů v OP a BP lze provád ět pouze s p ředchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz plynárenského za řízení. Souhlas není sou částí stavebního řízení. Vysazování trvalých porost ů ko řenících do v ětší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemk ů o ší řce 2 m na ob ě strany od osy plynovodu, nebo p řípojky lze pouze na základ ě souhlasu provozovatele p řepravní soustavy nebo provozovatele distribu ční soustavy. Krom ě vlastních potrubí, trasovaných danou lokalitou se v jejich OP a BP, p řípadn ě i mimo n ě mohou vyskytovat i další za řízení, která s provozem souvisí a která je nutno respektovat. Zejména se jedná o stanice katodové ochrany (SKAO), p řípadn ě anodové uzemn ění katodové ochrany (AUKAO), jejichž uložení musí být respektováno zejména s ohledem na zajišt ění ochrany konstrukcí nov ě navrhovaných objekt ů p řed negativními ú činky t ěchto za řízení (možný výskyt bludných proud ů a tím narušení konstrukcí). Konkrétní stav a podmínky, které mohou ovlivnit realizaci zám ěrů nutno ov ěř it a projednat s provozovateli daného za řízení. Ochranná pásma, stanovená podle d řív ějších p ředpis ů v četn ě ud ělených výjimek z ustanovení o ochranných pásmech z ůstávají zachována i po dob ě ú činnosti tohoto zákona (viz § 98 zákona 458/2000 Sb.). Z tohoto vyplývá, že u všech stávajících plynárenských za řízení je nutno respektovat dřív ější vymezení OP a BP.

47

2.11 Zásobování teplem

(1) Stav

Řešené území m ěsta je zásobováno p řevážn ě decentralizovaným zp ůsobem individuálními zdroji – úst řední nebo etážové topení. Dále je zásobováno z centrálních tepelných zdroj ů (CTZ) a v sídlištích – obytných souborech z domovních a blokových kotelen. Pro vytáp ění m ěsta je p řevážn ě využíváno jako médium zemní plyn. Pouze v minimálním rozsahu jsou využívaná jiná média ( el. energie, št ěpky, obnovitelné zdroje, uhlí aj.). Na po čátku 90. let minulého století ve m ěst ě Uni čov prošlo tepelné hospodá řství výraznou prom ěnou, představovanou rekonstrukcí tehdejších uhelných kotelen a vým ěníkových stanic pára – voda a voda – voda. Vým ěníkové stanice byly postupn ě rušeny a p řestavovány na kotelny, jejichž topným médiem se stal zemní plyn. Centrální zásobování CZT p ředstavuje p ět kotelen v západní části m ěsta a v nemocnici. Ty zajiš ťují vytáp ění v rozsah pro cca 2100 b.j. a částe čně objekty služeb, OV, školy, nemocnice, polikliniku v okruhu jejich umíst ění. Nový rozvoj CZT v sou časné dob ě není, jeho stav je stabilizovaný.

Kotelny CZT jsou v majetku spole čnosti AHP 3T s.r.o.,Praha 6,sídlo Brat ří Čapk ů 821, 78391 Uni čov. Jedná se celkem o 5 kotelen:

K1 – Dukelská – tepelný výkon 4204 kW K2 – Brat ří Čapk ů– tepelný výkon 2372 kW K3 – Plze ňská – tepelný výkon 3328 kW a kogenera ční jednotka (KGJ) – tep. výkon 658 kW K4 – Ji řího z Pod ěbrad – tepelný výkon 3811 kW K5 – Nemocni ční – tepelný výkon 4067 kW a kogenera ční jednotka – tep. výkon 971kW Ze zdroj ů CZT je k dispozici 17.782 kW tepelného výkonu a z KGJ – tep.výkon 1.575 kW Celkem je k dispozici 19.354 kW tepelného výkonu. Vyrobená el. energie z KGJ je v hodnot ě cca 1000kW p ředávána p řes p ředávací trafostanice do distribu ční rozvodné sít ě VN.Tyto kotelny zajiš ťují teplo jak pro oh řev TUV, tak pro otop objekt ů. V kotelnách CZT jsou v sou časné dob ě výkonové rezervy cca do 20%, které je možné v případ ě pot řeby účeln ě využít. Další provozovatel vytáp ění ve m ěst ě je spole čnost BYTPOL UNI s.r.o., Panská 45, Uni čov. Ta provozuje blokové kotelny obytných dom ů a částe čně ve ve řejných budovách. Jedná se o kotelny umíst ěné p řevážn ě v západní části m ěsta a to: Dv ě kotelny – ul. Brat ří Čapk ů – sociální služby – tep. výkon 335kW Dv ě kotelny – ul. Na Nivách – byt. domy – tep. výkon 150kW Tři kotelny – ul. Pionýr ů – tep. výkon 308kW Dv ě kotelny – ul. Balcárkova – tep. výkon 96kW Jedna kotelna – ul. Gymnazijní – centrum soc. služeb – tep. výkon 145kW Dv ě kotelny – Městský ú řad Uni čov – tep. výkon 340kW Jedna kotelna – ul. Haškova – tep. výkon 280kW Z blokových kotelen je celkem získán tep. výkon 1.654kW

Další obytné objekty, komer ční, služeb a soukromých provozovatel ů jsou vytáp ěny individuáln ě – topné medium p řevážn ě zemní plyn. V sou časné dob ě jsou ze strany uživatel ů preferovány individuální zdroje, proto p řipojování nových odb ěrů stagnuje. U starší, zejména nízkopodlažní zástavby v č. rodinných dom ů i nov ě navrhovaných staveb je tepelná energie zajiš ťována z lokálních zdroj ů. Pr ůmyslové závody mají vybudovány vlastní výtopny, vyráb ějí teplo výhradn ě pro vlastní pot řeby.

(2) Návrh

V rámci dalšího rozvoje m ěsta, zejména v oblasti výstavby RD a BD se p ředpokládá pro vytáp ění využití

48 v maximální mí ře ušlechtilých paliv, zejména zemního plynu, nebo ť se uvažuje s rozší řením plynovodní sít ě i do nov ě navrhovaných lokalit zástavby. Užití elektrické energie u nové zástavby se neuvažuje plošn ě, pouze v individuálních p řípadech cca do 10%. Pro návrhové období je nutné se zam ěř it na využívání obnovitelných zdroj ů. Při realizaci elektrického vytáp ění se p ředpokládá m ěrný p říkon 12 – 15 kW na domácnost, p ři využití plynu 1,5 – 1,8 m³/hod. Pro ob čanskou vybavenost, komunální odb ěry a podnikatelské subjekty je nutné ur čit pot řebný p říkon individuáln ě - podle druhu použitého média, rozsahu vytáp ěných prostor, ú čelu a velikosti objektu. Pro zásobování teplem v místních částech není vybudován žádný centrální tepelný zdroj s ohledem na charakter zástavby, kde p řevažují RD. V sou časné dob ě je zásobování teplem zajiš ťováno ve všech RD individuáln ě. Část bytového fondu využívá pro vytáp ění zemní plyn formou úst ředního vytáp ění v rozsahu cca 90 – 95%, další skupinu tvo ří v minimálním rozsahu vytáp ění el. energií a ve zbývající části jsou využívány obnovitelné zdroje a minimáln ě tuhá paliva. Výhledov ě se p ředpokládá využití zemního plynu jako zásadního topného média. Skupina el. vytáp ění se pohybuje cca do 8% byt. fondu, i výhledov ě je s elektrickým vytáp ěním uvažováno max. do 10% bytového fondu s ohledem na dostate čnou dimenzi místní STL plynovodní sít ě a kapacitu regula ční stanice, kdy bylo p ři zpracovávání generelu plynofikací obcí uvažováno s max. využitím zemního plynu i pro vytáp ění. Obdobná situace je i u objekt ů OV.

2.12 Elektronická komunika ční za řízení

Stávající trasy technických sítí ve výkresové části ÚP byly p řevzaty z poskytnutých podklad ů ÚAP a provozovatele za řízení CETIN a.s.. Ve výkresové dokumentaci jsou zakresleny pouze hlavní trasy kabelových sítí, zejména mimo zastav ěné části území. V zastav ěných částech je nutné p ředpokládat s ohledem na zna čný rozsah telekomunika čních sítí, že jsou uložené p ři všech místních komunikacích. Proto je nutné, aby p ři výkopových pracích v území požádal investor provozovatele o jejich vyjád ření k uložení telekomunika čních sítí.

2.12.1 P řenosová sí ť

(1) Stav

V k.ú. m ěsta Uni čov a místních částí jsou v jejich zastav ěných částech a v soub ěhu s přístupovými komunikacemi v území i mimo zastav ěné části řešené ÚP uloženy stávající trasy telekomunika čních metalických a optických kabel ů p řenosové a p řístupové sít ě, které musí být v celém rozsahu respektovány. Krom ě provozovatele p řenosové a p řístupové sít ě CETIN, a.s. jsou v k.ú. provozovány i další integrované dálkové trasy p řenosové elektronické komunika ční sít ě – ČD, SITEL, SELF apod.. V sou časné dob ě jsou v řešeném území t ři trasy kabel ů podzemní p řenosové sít ě, které kon čí v telekomunika ční budov ě Uni čov. Jedna z tras prochází obcí Brní čko p ři státní silnici, druhá mimo zastav ěnou část obce. T řetí trasa prochází obcí St řelice, je vedena mimo zastav ěnou část obcí Benkov a Renoty. V území jsou také položeny trubky pro optické dálkové kabely z úst ředny Uni čov p řes St řelice a Červenku do Litovle. Všechna podzemní vedení musí být respektována. Ochranné pásmo telekomunika čních kabel ů je 1,5 m na každou stranu od jeho uložení.

(2) Návrh

Nová za řízení p řenosové sít ě nejsou navrhována.

2.12.2 Telefonní za řízení a sít ě

(1) Stav

Ze spojových za řízení je v obci vybudována ú častnická telefonní sí ť, která je ve správ ě CETIN, a.s..

49

V rámci digitalizace telefonního provozu byla provedena ve m ěst ě komplexní modernizace místní telefonní sít ě. Ta je provedena zemním kabelem, dimenzována na 100 % telefonizaci bytového fondu s účelovou rezervou pro její rozší ření do nových lokalit výstavby a pro p řipojení ostatních uživatel ů - ob č. vybavenost, podnikatelskou sféru a pod. Účastnické telefonní stanice v Uni čov ě a integrovaných obcích jsou p řipojeny do telekomunika ční sít ě CETIN, a.s. z digitální úst ředny Uni čov umíst ěné v telekomunika ční budov ě v ulici Panská 8, která je sou částí UTO Šternberk. Pro rozvojové období je sou časný stav vyhovující.

(2) Návrh

V rozvojovém období v návaznosti na realizaci výstavby v nov ě navrhovaných lokalitách bude místní účastnická sí ť podle pot řeby a požadavk ů na z řízení nových ú častnických stanic operativn ě rozši řována navázáním na stávající stav, její rozši řování v nových lokalitách bude řešeno podzemní kabelovou sítí ve vymezených plochách. Rozvojem nových telekomunika čních technologií bude možné alternativn ě zajistit p řipojení ú častnických stanic v návrhových plochách, p řípadn ě i ve stávající zástavb ě bezdrátovou sítí využitím technologie LTE. Vzhledem k tomu, že ve m ěst ě i mimo jeho intravilán jsou a budou uložena v zemi spojová vedení a za řízení, zejména zemní kabely, je nutné, aby p řed provád ěním jakýchkoliv zemních prací, p říp. p řed povolovacím řízením všech druh ů staveb a inženýrských sítí, bylo investorem, požádáno o vyjád ření, zda a kde se v daném prostoru nachází podzemní spojová za řízení, a to jak ve správ ě CETIN, a.s., tak i jiných uživatel ů – provozovatel ů ( ČD, MV, MO, ObÚ, Self apod.). Tato za řízení jsou ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb. § 102, 103 chrán ěna ochranným pásmem, které je nutno respektovat a činí 1,5 m na každou stranu od krajního vedení. Pro ukládání kabelového vedení v zastav ěném území platí zvláštní p ředpisy, zejména ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související.

2.12.3 Mobilní telefonní sí ť

(1) Stav

Krom ě pevné telekomunika ční sít ě ve správ ě CETIN, a.s. je území pokryto signálem mobilní telefonní sít ě GSM. V území jsou vybudovány základnové stanice mobilní sít ě operátora T-Mobile, O2, Vodafone, které musí být respektovány.

(2) Návrh

K budování základnových stanic GSM sít ě nejsou v sou časné dob ě známy žádné požadavky.

2.12.4 Ostatní elektronická komunika ční za řízení

(1) Stav

Mimo podzemních kabelových sítí komunika ční techniky prochází nad k.ú. m ěsta paprsky radioreléových tras ve správ ě Radiokomunikací Praha, CETIN a datové sít ě dalších provozovatel ů. Území m ěsta je plošn ě pokryto radiovými signály elektronických komunikací – telefony, internet, TV, rozhlas. V Uni čov ě a místních částech je z řízen místní rozhlas (MR). Ve m ěst ě je provozován bezdrátovým přenosem. Ozvu čení je realizováno rozmíst ěním reproduktorových hnízd s autonomním napájením. V místních částech je proveden nadzemním vedením, vodi če sít ě MR jsou p řevážn ě umíst ěny na op ěrných bodech rozvodné sít ě NN, p řípadn ě VO. P ři rozši řování do nových lokalit výstavby bude navázáno na sou časný stav, který vyhovuje i pro návrhové období. Internet je v území provozován různými operátory bezdrátovou sítí, dále je možné využívat televizní sít ě CETIN a mobilních operátor ů.

50

Zájmy všech provozovatel ů elektronických komunika čních za řízení a sítí musí být v celém rozsahu respektovány.

(2) Návrh

Nová komunika ční za řízení nejsou navrhována, nejsou známy požadavky ani nároky na vymezení ploch, které by bylo nutné akceptovat v návrhu ÚP. 2.12.5 Ochranná pásma – komunika ční za řízení

K ochran ě komunika čních za řízení se z řizují ochranná pásma podle zákona č.127/2005Sb., §102, 103. Ochranné pásmo podzemních telekomunika čních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. Vzhledem k tomu, že ve měst ě i mimo jeho zastav ěné území jsou a budou v zemi uložena spojová vedení a za řízení, zejména zemní kabely, je nutné aby p řed provád ěním jakýchkoliv zemních prací v řešené lokalit ě, p řípadn ě p řed povolovacím řízením všech druh ů staveb a inženýrských sítí bylo investorem požádáno o vyjád ření, zda a kde se v daném prostoru nachází spojová za řízení, a to jak ve správ ě SOKS O2, tak i jiných uživatel ů-provozovatel ů (MV, MO, OU apod.) Tato za řízení jsou ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb. § 102, 103 chrán ěna ochranným pásmem. V OP podzemních telekomunika čních vedení je zakázáno: a) provád ět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce b) zřizovat stavby či umís ťovat konstrukce nebo jiná podobná za řízení a provád ět činnosti, které by znesnad ňovaly p řístup k podzemnímu telekom. vedení c) vysazovat trvalé porosty Ochranná pásma ostatních telekomunika čních za řízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ochranná pásma nadzemních telekomunika čních vedení vznikají dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního p ředpisu (zákon č.183/2006 Sb.,-stavební zákon) a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umís ťovat je řáby, vysazovat porosty, z řizovat vysokofrekven ční zařízení a nebo jinak zp ůsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení. Toto ustanovení se týká i radioreleových tras (RRT). Rozsah OP a jejich výšku nad terénem vymezují České radiokomunikace Praha ( ČRa). Ustanovení o OP podle zákona 127/2005 Sb. se týká všech komunika čních za řízení, sloužících danému účelu bez ohledu na oprávn ěného provozovatele (uživatele) tzn. nap ř. Telefonica O2 a.s., ČD, ČRa, MO, MV, Transgas a další pokud nejsou uložena v OP daného za řízení, pro které slouží – dálkové trasy plynu, produktovod ů, ČD apod. Pro ukládání kabelového vedení v zastav ěném území platí zvláštní p ředpisy, zejména ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související.

2.13 Odpadové hospodá řství

Návrh územního plánu na základ ě Plánu odpadového hospodá řství m ěsta Uni čova - 2016 vytvá ří územní p ředpoklady pro vytvo ření komplexní sít ě za řízení k nakládání s odpady: - respektuje stávající komunitní kompostárnu v k.ú. Dolní Sukolom a návrh na její rozší ření, - v rámci dopravního řešení města zlepšuje dopravní spojení do Centra odpadového hospodá řství Medlov a k dot řiďovací lince v Záb řehu, - respektuje sb ěrný dv ůr v Uni čov ě, - respektuje stávající kompostárnu v k.ú. Dolní Sukolom, - respektuje plochu pro výhledové umíst ění skládky odpadu v západní části k.ú. Uni čova.

2.14 Ochrana kulturních památek a podmínky ochrany památkov ě chrán ěných území

Historické centrum m ěsta Uni čova bylo roku 1992 vyhlášeno m ěstskou památkovou zónou (MPZ).

51

Nemovité kulturní památky na území m ěsta Uni čova: Číslo rejstříku Sídelní útvar Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění č.or. IdReg 32196 / 8-1991 Uničov Uničov kostel Nanebevzetí Kostelní náměstí 143753 P. Marie 14548 / 8-1992 Uničov Uničov městské opevnění 124938 20104 / 8-2261 Uničov Uničov krucifix Šternberská ul. 130912 51976 / 9-107 Uničov Uničov krucifix Kostelní nám., na V straně před 471794 kostelem Nanebevzetí P. Marie 50918 / 9-84 Uničov Uničov krucifix železný Olomoucká ul. u kostela 4407 97 Povýšení sv. Kříže 19419 / 8-2504 Uničov Uničov socha P. Marie u hřbitova 130184 47156 / 8-2677 Uničov Uničov socha sv. Jana Mohelnická ul. 159707 Nepomuckého 16892 / 8-2004 Uničov Uničov sousoší sv. Jana Olomoucká ul. 127486 Nepomuckého 33124 / 8-2005 Uničov Uničov sloup se sochou Kostelní náměstí, u kostela 144751 kojící P. Marie 32898 / 8-2260 Uničov Uničov sloup se sochou sv. za městem, vpravo od silnice k 144506 Anny Samotřetí Lazcům 34890 / 8-2001 Uničov Uničov sloup se sousoším - Masarykovo náměstí 146630 Mariánský sloup 40420 / 8-2007 Uničov Uničov pomník padlým křižovatka ulic Střední a 152488 volyňským Čechům Husova 33461 / 8-2002 Uničov Uničov kašna s Neptunem Masarykovo náměstí 145105 15871 / 8-2003 Uničov Uničov kašna s orlem Masarykovo náměstí 126388 28536 / 8-2966 Uničov Uničov čp.1 radnice Masarykovo náměstí 1 139850 44972 / 8-2967 Uničov Uničov čp.4 měšťanský dům Masarykovo nám. 39 157380 51962 / 9-95 Uničov Uničov čp.5 měšťanský dům Masarykovo nám. 471832 24356 / 8-1996 Uničov Uničov čp.10 měšťanský dům Masarykovo náměstí 33 135416 19996 / 8-1997 Uničov Uničov čp.20 měšťanský dům Masarykovo náměstí 23 130794 31863 / 8-1994 Uničov Uničov čp.22 měšťanský dům Masarykovo náměstí 21 143407 51983 / 9-99 Uničov Uničov čp.25 měšťanský dům Masarykovo náměstí 472078 16882 / 8-2968 Uničov Uničov čp.29 měšťanský dům Masarykovo náměstí 127475 31119 / 8-2740 Uničov Uničov čp.37 měšťanský dům Masarykovo náměstí 142615 27712 / 8-2969 Uničov Uničov čp.39 měšťanský dům Masarykovo nám. 4 138972 20807 / 8-1995 Uničov Uničov čp.40 měšťanský dům Masarykovo náměstí 3 131654 21247 / 8-2971 Uničov Uničov čp.83 městský dům dr. Edvarda Beneše 14 132121 41474 / 8-2970 Uničov Uničov čp.123 městský dům Medelská ul. 6 153586 46367 / 8-1993 Uničov Uničov čp.125 městské opevnění, z Medelská ul. 10 158869 toho jen: Medelská brána 10894 / 9-4 Uničov Uničov čp.153 fara Kostelní nám. 11 123791 31080 / 8-2006 Uničov Uničov čp.205 věznice městská Příční ul. 7 142574 30868 / 8-1999 Uničov Uničov čp.217 klášter minoritů s Haškova, Olomoucká 142345 kostelem Povýšení sv. Kříže 20831 / 8-2000 Uničov Uničov čp.322 městské opevnění - Olomoucká ul. 23 131679 bašta Vodní branka 27072 / 8-1998 Uničov Uničov čp.480 městský dům nám. Bezručovo 2 138294

52

3. Koncepce uspo řádání krajiny

3.1 Morfologie krajiny Uni čov se nachází na Uni čovské plošin ě v severovýchodní části Hornomoravského úvalu v podh ůř í Hrubého a Nízkého Jeseníku.Geomorfologické podmínky z tohoto prostoru vytvá řejí relativn ě uzav řený celek, který se otevírá pouze jižním sm ěrem mezi St řelicemi a Mlad ějovicemi do St ředomoravské nivy Hornomoravského úvalu. Uni čovsko d ělí řeka Oskava vlévající se dále do Moravy. Inunda ční území okolo Oskavy a dalších menších vodote čí je rovinaté. Z terénu ob čas vystupují samostatná výrazná návrší. Na východním b řehu Oskavy v úseku od Horní Sukolomi se nachází výrazná kumula ční terasa.

3.2 Uspo řádání krajiny

3.2.1 Krajinný ráz územního obvodu m ěsta Uni čova

(1) Zájmové území je sou částí krajinného (konvizuálního) celku A. Haná, který tvo ří široký prostor Hornomoravského úvalu.

Prostorové vymezení: ohrani čen na SV dominantním čelním svahem Oderských vrch ů a Nízkého Jeseníku, na JZ nevýraznými svahy Drahanské aZáb řežské vrchoviny, na J čelními svahy Karpatského masivu, na SZ otev řen do Mohelenské brázdy a na JV do Moravské brány.

(2) Matrice: je tvo řena rovinami starosídelní krajiny, polní krajiny a niv. Je jádrovým územím st ředov ěké Moravy (Olomoucký úd ěl) s původním slovanským osídlením. I v 19. století zde zásadn ě p řevažovalo české osídlení.

(3) Osy: rozhodující osy tvo ří okraje - břehy širokých niv Moravy, Be čvy, Hané, Romže, Blaty a Oskavy a trasy starých zemských stezek z Olomouce na Prahu, Opavu a Brno.

(4) Póly: je to masiv Velkého Kosí ře a na druhé stran ě stavebn ě stvrzená dominanta Svatého Kope čku u Olomouce a vodní plochy Tova čovských jezer. Dále pak m ěstské dominanty Olomouc, Šternberk, Uni čov, Litovel, Prost ějov, P řerov a další. Zájmové území tvo ří severní výběžek celku Hané, Krajinnou osou je niva Oskavy – st ředem zájmového území prochází od S k J.

3.2.2 Zásady ochrany krajinného rázu

(1) U krajinných matric jde p ředevším o ochranu a podporu rozvoje jejich rozhodujících atribut ů -- udržení charakteru otev řené kulturní venkovské krajiny s dominantní zem ědělskou funkcí. Osídlení v četn ě urbanizace rozvíjet p ředevším na b řezích niv ( řet ězové urbaniza ční koridory).

(2) U krajinných os věnovat pozornost okraj ům širokých niv - břehy (okraje) širokých niv Moravy, Be čvy, Hané, Romže, Blaty, Oskavy a Kladské Nisy, které vždy byly a jsou rozhodujícími osami rozvoje osídlení v nížinách. Řet ěz obcí na t ěchto liniích jevil a jeví jasné tendence ke spojování do řet ězc ů. Rozvojový fenomén sídel, odd ělující nivu řek (která by nikdy nem ěla být zastavována) na jedné stran ě od okolní ploché zem ědělskékrajiny na stran ě druhé, by m ěl být obecn ě dodržován, - vodním tok ům - Morava, Romže, T řeb ůvka, Moravská Sázava, B řezná, Branná, Desná, Oskava, Oslava, Pasecký potok, Sitka, Trusovický potok, Byst řice, Ludina, Odra, Vidnávka, B ělá a Rusava v údolích, vždy byly osami p řírodními, které však zásadním zp ůsobem ovliv ňovaly orientaci krajinných struktur v okolí ( člen ění pozemk ů i jejich blok ů kolmo na tok). „Žeb říčkové“ uspo řádáni ploch a objektů okolo nich by proto m ělo být obecn ě preferováno.

(3) U krajinných pól ů věnovat pozornost dominantním p řevýšeným vrchol ům.

53

3.2.3 Charakteristika krajinného rázu zájmového území - typologická diferenciace

(1) Kulturn ě - historická charakteristika : Rámcový sídelní krajinný typ: 3 - krajiny vrcholné st ředov ěké kolonizace hercynského okruhu Rámcový typ využití krajiny: Z - krajiny zem ědělské Rámcový typ georeliéfu krajiny: 2 - krajiny vrchovin Hercynika, 4 - krajiny rovin 11 - krajiny širokých říčních niv

(2) Matrice je tak tvo řena krajinnou texturou 2Z11, 2Z4 a 2Z2 - zem ědělské krajiny vrcholné st ředov ěké kolonizace širokých říčních niv, rovin a vrchovin Hercynika.

3.2.4 Individuální diferenciace krajiny

(1) Konvizuální celek zájmového území je ohrani čen z jihu zalesn ěnou nivou Moravy, na Z i V pak horizontem vyvýšenin na p řechodu centrální roviny do vrchovinného reliéfu - Skalky u Medlova, Benkovský kopec, Vyst říbro, Zlaté návrší. K S je otev řený pokra čující nivou Oskavy. Krajinné ohrani čení je polootev řené, uplat ňují se horizonty supervizuálních celk ů (h řebeny Jeseník ů, Záb řežská vrchovina). Rastr vzrostlé d řevinné vegetace v liniích podél tok ů (ojedin ěle podél komunikací) člení krajinu na díl čí pohledov ě uzav řené krajinné celky.

(2) Matrici tvo ří otev řená zem ědělská krajina plochého reliéfu s nevelkými obcemi, člen ěná zejména doprovodnou zelení komunikací, vodních tok ů a kanál ů. Hlavní osou je tok Oskavy, p ři severním okraji území též Oslavy. Ostatní toky v území jsou drobné vesm ěs s nevyvinutou nivou.

(3) Póly: Významným pólem je m ěsto Uni čov s pom ěrn ě kompaktní zástavbou respektující kulturní dominantu historického jádra. Mén ě výraznými póly jsou pak vyvýšeniny Benkovský kopec a Šibeník.

54

3.2.5 Zásady ochrany krajinného rázu v území

(1) Krajinný ráz je t řeba chránit tak, aby z ůstaly zachovány nejhodnotn ější segmenty všech typ ů krajin (dle typologické diferenciace) a zárove ň, aby si maximální část území udržela alespo ň své základní charakteristiky (dle individuální diferenciace). Práv ě toto propojení zmín ěných p řístup ů by m ělo potenciáln ě zajistit náležitou územní ochranu krajiny. Krajinné horizonty supervizuálních celk ů, tzn. míst KR, jsou viditelná ze širokého okolí a jedná se tedy o místa prioritní ochrany krajinného rázu. (2) Zásadní je zachovat charakter otev řené kulturní - převážn ě zem ědělské venkovské krajiny. Zám ěry v území nesm ějí zasahovat do žádného významného krajinného horizontu, lokalizací a rozm ěry nebudou ovliv ňovat žádný p řírodní či kulturní pól. (3) Mimo sídla je žádoucí respektovat krajinné celky vymezené d řevinnou vegetací a tuto výšku nep řekra čovat. V případ ě narušení m ěř ítka krajiny v ětší hmotou - nap ř. dopravní stavby - je vhodné kompenzovat tento vliv výsadbou zapojeného pásu strom ů. (4) Návrh územního plánu výše uvedené požadavky respektuje.

3.3 Vodní toky a plochy, protipovod ňová, reten ční a protierozní opat ření

3.3.1 Hydrologické pom ěry

(1) Stav:

Řešené území leží v povodí řeky Dunaje. Dále dot čená katastrální území náleží k povodí III. řádu Morava od T řeb ůvky po Be čvu, p řesn ěji do povodí 4-10-03-0361 Oskava po náhon, 4-10-03-0362 náhon z Oskavy, 4-10-03-0363 Oskava po Oslavu, 4-10-03-0510 Oslava po Plinkoutský potok, 4-10-03-0520 Plinkoutský potok – ústí, 4-10-03-0530 Oslava – ústí, 4-10-03-0540 Oskava po Lukavici, 4-10-03-0550 Lukavice po D ědinkovký potok, 4-10-03-0560 D ědinkovský potok – ústí, 4-10-03-0570 Lukavice – ústí, 4-10-03-0581 Oskava po bezejmenný tok, 4-10-03-0590 Hlavnice – ústí, 4-10-03-0160 Benkovský potok po Píse čnou, 4-10-03-0170 Píse čná – ústí, 4-10-03-0181 Benkovský potok po Kobylník a 4-10-03-0060 Třídvorka – ústí. Hlavní osou hydrografické sít ě řešeného území je řeka Oskava, která protéká řešeným územím od severu k jihu v ř. km 18,0 - 26,1. V dotčeném úseku se do Oskavy zprava vlévá tok Lukavice (v četn ě jejích pravostranných p řítok ů D ědinkovský potok a Panský p říkop), z levé strany do Oskavy ústí tok Oslava (v četn ě levostranného p řítoku Plinkoutského potoka). Jižní a jihozápadní část území řešeného předkládaným územním plánem je odvod ňována Benkovským potokem (levostranný p řítok řeky Moravy) a jeho pravostranným p řítokem Píse čnou. Vody z jihovýchodní části řešeného území jsou odvád ěný tokem Hlavnice, který je pravostranným p řítokem Oskavy (ústí toku do Oskavy je situováno mimo zájmové území).

Seznam vodních tok ů ______název vod. toku č. povodí ID toku správce ______Oskava 4-10-03-0361, -0363 10100064 Povodí Moravy, s.p. -0540, -0581 Oslava 4-10-03-0510 10100314 Povodí Moravy, s.p. Plinkoutský potok 4-10-03-0520 10194893 Povodí Moravy, s.p. Lukavice 4-10-03-0550, -0570 10200785 Povodí Moravy, s.p. Panský p říkop 4-10-03-0570 10193415 Povodí Moravy, s.p. Dědinkovský potok 4-10-03-0560 10199101 Povodí Moravy, s.p. Benkovský potok 4-10-03-0181, -0160 10197340 Povodí Moravy, s.p. Píse čná 4-10-03-0170 10194312 Neur čuje se Hlavnice 4-10-03-0590 10203504 Povodí Moravy, s.p.

Řeka Oskava pramení v Hanušovické vrchovin ě severn ě od obce Bed řichov v nadmo řské výšce 831,1 m. Te če p řevážn ě jižním sm ěrem. Protéká Oskavou, Uni čovem, Pňovicemi a Št ěpánovem. Do

55

Moravy se vlévá v ř. km 239,500 severn ě od Olomouce v nadmo řské výšce 213,3 m. Celý tok je 50,35 km dlouhý s pr ůměrným spádem 1,24 ‰. Pr ůměrný ro ční pr ůtok p ři ústí do Moravy je okolo 3,4 m3/s. Vodní tok byl v minulosti upraven, nap římen, koryto je zahloubeno, má pravidelný profil ve tvaru jednoduchého nebo dvojitého lichob ěžníku, B řehy jsou zpevn ěny vegetací, často ješt ě stabilizovány záhozem z lomového kamene. Toto opevn ění se postupn ě zanáší a zar ůstá vegetací. P ři k řížení s dopravními stavbami nebo v některých úsecích v zastav ěných územích má koryto profil obdélníka s opevn ěním ve form ě kamenné dlažby do betonu.

Hydrologické údaje Profil Oskava – silni ční most Uni čov - Brní čko

Plocha povodí 256,26 km 2 Pr ůměrný dlouhodobý ro ční pr ůtok Qa = 1,82 m 3/s

N - leté pr ůtoky

N 1 5 10 50 100 let 3 QN 16,2 34,5 43,4 65,9 76,6 m /s

Ostatní vodní toky, vyskytující se v řešeném území, postrádají p řirozený charakter, jsou v ětšinou regulované, se strmými b řehy a pravidelným lichob ěžníkovým korytem.

Jediné významn ější vodní nádrže, umíst ěné do řešeného území jsou nádrže rybni ční soustavy v Městském parku Uni čov. Soustava šesti rybník ů o celkové ploše bezmála čty ř hektar ů má užitný objem více než 35 tisíc metr ů krychlových, ovšem v krizových situacích dokáže zadržet až dvojnásobek tohoto množství vody. Jedná se o bo ční, nepr ůto čné nádrže, které jsou navázány na systém Oskavy a náhonu (místní název Mlýnský náhon). Tyto vodní plochy jsou využívány ke sportovnímu rybolovu, d ůležitá je i jejich krajinotvorná funkce. V roce 2009 prob ěhla revitalizace této rybni ční soustavy.

(2) Návrh

Na stávajících tocích a nádržích bude provád ěna b ěžná údržba - čišt ění od sedimentu a údržba břehových porost ů, kontrola a manipulace s funk čními objekty dle platných provozních a manipula čních řád ů.

Pro revitalizaci vodních tok ů byly vymezeny úseky na toku Lukavice a jejího levostranného p řítoku. (Návrhové plochy Z1.4, Z1.5 a Z2.12) V souvislosti s výstavbou soub ěžných protipovodňových hrází bude provedeno rozší ření nivy zmín ěných tok ů v dot čených úsecích, bude provedena celková revitalizace koryta – ve vytvo řené niv ě bude vytvo řeno nové, členité koryto, které bude meandrovat v rámci nov ě vytvo řené nivy. Revitalizace ostatních vodních tok ů bude provád ěna na plochách vymezených pro ÚSES. Hlavními cíli revitalizace jsou zpomalení odtoku vody z krajiny, zpest ření podmínek pro výskyt bioty, refugií pro zlepšení možnosti p řežití vodních organism ů za nízkých pr ůtok ů, připušt ění či p římá podpora korytotvorných proces ů. Zajišt ění migra ční prostupnosti. Vytvo ření územních podmínek pro vznik integrovaných funkcí: protipovodňových, p řírodoochranných, rybá řských, rekrea čních a dalších. P ři eventuálních návrzích revitalizace tok ů a za řízení na nich je t řeba (po konzultaci se správcem toku) p řim ěř en ě respektovat jak stávající b řehové porosty, tak i charakter koryt vodote čí jako krajinotvorný prvek. Přesnou podobu revitaliza čních úprav ur čí další stupn ě projektové dokumentace na základ ě hydrotechnického, hydrologického a biologického posouzení jednotlivých vodních tok ů.

V rámci revitalizace území byly vymezeny plochy pro výstavbu mok řadních ploch a drobných vodních nádrží. Jedná se o lokality v k.ú. Renoty – v zastav ěném území m ěstské části a v jihovýchodním cípu katastrálního území, dále v k.ú. D ětříchov – na západním okraji zastav ěného území a v k.ú. Dolní Sukolom, severozápadn ě od zastav ěného území místní části. Ú čelem t ěchto staveb bude zadržení vody v krajin ě a zlepšení hydrologické situace, ochrana p řírody a tvorba krajiny. Nádrže bude dopln ěny 56 vysázením druhov ě pat řičného b řehového porostu. Parametry nádrží, vodní bilanci, podobu výpustného za řízení ur čí navazující stupn ě projektové dokumentace. Umíst ění ploch pro vodní nádrže je patrné z výkresové části ÚP.

3.3.2 Ochrana p řed povodn ěmi

(1) Stav :

V roce 2017 bylo stanoveno nové záplavové území pro řeku Oskavu v četn ě aktivních zón (Stanovení záplavového území v četn ě vymezení aktivních zón významného vodního toku Oskava v km 0,000 – 45,206 a drobných vodních tok ů - Hlavnice v km 0,000 – 8,061, Mlado ňovský potok v km 0,000 – 0,782, Václavovský potok v km 0,000 – 0,215 a Zlatý potok v km 0,000 – 0,384 - stanoveno krajským ú řadem Olomouckého kraje pod č.j. KUOK 28909/2017, dne 20.3.2017). Dále do řešeného území zasahuje záplavové území Oslavy (Stanovení záplavového území v četn ě vymezení aktivních zón významného vodního toku Oslava v km 0,000 – 13,744 - 45,206 - stanoveno krajským ú řadem Olomouckého kraje pod č.j. KUOK 39966/2016, dne 9.5.2016). V roce 2018 bylo Povodím Moravy stanoveno záplavové území toku Lukavice Km 0,000-12,034 v četn ě D ědinkovského potoka, Medlovského potoka a drobných přítok ů. Do výkresové části územního plánu byla p řevzata území pro rozliv p ři stoleté povodni a rozsah aktivních zón. Záplavové území zasahuje i do sou časn ě zastav ěného území obce.

(2) Návrh :

Návrh PPO v rámci ÚP p řejímá opat ření navržená v platném územním plánu, v dokumentaci pro územní řízení “Uni čov – protipovod ňová opat ření“ (zpracovatel Agroprojekt Olomouc – 11/2008) a v Komplexních pozemkových úpravách Horní Sukolom (zpracovatel GEOCENTRUM, spol. s r.o. Olomouc – 1/2008). Uvedené dokumentace byly zpracovány na základ ě dnes již neaktuálních dat (aktuální záplavové území pro Oskavu bylo stanoveno v roce 2017, pro Oslavu v roce 2016). Z tohoto d ůvodu byly v návrzích provedeny úpravy protipovod ňových opat ření, a to na základ ě konzultací s vodoprávním ú řadem (M ěÚ Uni čov, Odbor životního prost ředí) a správcem povodí (Povodí Moravy s.p. – Ing. Gimun).

Navržena byla tato opat ření: • Návrh koridoru pro umíst ění protipovod ňové hráze na levém b řehu oslavy západn ě od zastav ěného území m ěstské části Horní Sukolom – návrhová plocha Z14.2. Hráz bude sou části tělesa polní cesty navrhované v rámci KPÚ Horní Sukolom. Sou částí návrh ů obsažených v KPÚ jsou i opat ření na vodním p říkopu. Jedná se o otev řený meliora ční odpad podél západní hranice intravilánu obce, p řeveden pod silnicí III. t řídy č. III/4493 mostem M2 a dále pak pokra čuje sm ěrem k jihozápadu a je zaúst ěn do vodního toku Oslava. Návrh opat ření: vy čišt ění a odstran ění nános ů, p řípadné prohloubení a zpevn ění profilu koryta, rekonstrukce objekt ů na toku, dopln ění a rekonstrukce doprovodné zelen ě.

• Návrhová trasa záchytných p říkop ů Nová D ědina. V jižní části katastru Nová D ědina je navržen příkop v příčném profilu lichob ěžník o ší řce dna 600 mm, hloubce 500 mm a sklonech svah ů 1:2,5. Podél silnice do Nové D ědiny je navržen p říkop provedený jako silni ční s p řevedením vody propustkem do p říkopu za silnicí. P říkop má ší řku dna 600 mm , pr ůměrnou hloubku 500mm a sklony svah ů 1:2.

• Návrh plochy pro dosypání stávající hráze – návrhová plocha Z7.5. Na katastrální hranici mezi Horní a Dolní Sukolomí bude zvýšena polní cesta k usm ěrn ění rozlivu do inundace Oslavy a dopln ěna zvýšenou hrázkou na levém b řehu p ůvodního koryta v sou časné dob ě využívaného jako odpad. Hrázka navazuje na stávající korunu hráze. Koruna hrázky bude ší řky 3,0 m, svahy jsou ve sklonu 1:2.

57

• K zachycení rozliv ů nad rozvodnou ČEZ Distribuce, a. s. je navržena trasa pro m ělký pr ůleh s vyúst ěním do nového propustku pod silnicí a napojením na stávající odpad. V p říčném profilu je navržen lichob ěžník o ší řce dna 600 mm, hloubce 500 mm a sklonech svah ů 1:3.

• V prostoru severn ě nad pr ůmyslovou zónou bude zastav ěná část ochrán ěna sypanou zemní hrází s p řevád ěním omezených pr ůtok ů do vtoku na k řižovatce (odb. na Troubelice). Vlastní hráz obtá čí zastav ěnou část se zahradami u k řižovatky cest. Hráz odd ěluje plochu odvodn ění od zastav ěné neodvodn ěné části území – návrhová plocha Z6.15.

• Na jižním okraji Dolní Sukolomi bude zkapacitn ěn propust pod silnicí odstran ěním zídky na vtoku a dopln ěním kapacitního potrubí v prostoru za zahradami s pro čist ěním záchyt. p říkopu. Navrhovaný záchytný p říkop je délky 55,0 m. Trubní kanál je navržen v profilu DN 800 mm.

• Návrh koridoru pro umíst ění protipovod ňové hráze (návrhová plocha Z6.19), která bude sou části tělesa plánovaného obchvatu Uni čova severozápadn ě od zastav ěného území m ěsta.

• Návrh plochy pro umíst ění protipovod ňové hráze na pravém břehu Oskavy, hráz bude na severu navázána na t ěleso komunikace u koupališt ě a na jihu na t ěleso železnice Uni čov - Šternberk (návrhová plocha Z6.14). • Návrhová plocha pro zemní hráz poldru. Nad železniční tratí soust řeďuje vody ochranná hráz a opevn ěný násyp trati Uni čov - Šternberk. Zemní hráz je navržena v délce 400 m s ší řkou koruny 3,0 m a výškou 1,2 - 2,1 m. Kóta koruny hráze je 240,00 m.n.m. (návrhová plocha Z7.6). Pod tratí je voda p řevedena spodní výpustí DN 600 do stávajícího mostu.

• Návrhová plocha pro ochrannou hrázku (návrhová plocha Z6.13). Podél zahrádek bude na pravém b řehu Oskavy provedeno dosypání hráze a propojení hráze na b řehu s hrází mezi zahradami. Ochranná hrázka je navržena v délce 255 m, navazuje na stávající hráz, je řešena jako zemní o ší řce koruny 3,0 m a pr ůměrné výšce 1,0 m. V km 0,100 — 0,170 bude provedeno dosypání hrázky k stávající hrázi mezi zahradami tak, aby ší řka koruny hrázky byla 3,0 m. Ukon čení hrázky je navrženo na pravob řežní hráz cukrovarského náhonu. Pr ůměrná výška dosypané hrázky je 0,6 m a sklony svah ů 1:2.

• Návrhové plochy pro umíst ění protipovod ňových hrází chránící návrhové plochy pro zástavbu v západní části zastav ěného území m ěsta Uni čov (plochy Z1.3 a Z2.12). navrhované hráze budou vedeny po levém b řehu Lukavice a jejího levostranného p řítoku. V souvislosti s výstavbou hrází bude provedeno rozší ření nivy zmín ěných tok ů v dot čených úsecích, bude provedena celková revitalizace koryta – viz. kapitola Vodní plochy a toky - návrh. Na deš ťové navržené kanalizaci, která je na n ěkolika místech zaúst ěna p řes navrhované protipovod ňové hráze, je nutné provést protipovod ňová opat ření. Ú čelem t ěchto protipovod ňových opat ření je od čerpání deš ťových vod z rozvojových ploch v p řípad ě povod ňových pr ůtok ů v recipientu. Protipovod ňová opat ření zahrnují vybudování nových protipovod ňových čerpacích stanic v četn ě souvisejících deš ťových stok a výtlak ů. Čerpací stanice p řečerpá deš ťové vody p řes ochrannou protipovod ňovou hráz do vodního toku.

• Návrhové plochy pro ochranné protipovod ňové hráze Brní čko (plochy Z8.6 a Z8.7). V návrhu byly vymezeny koridory pro umíst ění hráze po severním okraji zástavby Brní čka, která bude chránit stavby p řed zaplavením. Ochranná hráz je navržena i na jižním okraji zastav ěného území, chránící zástavbu p řed zp ětným vzdutím vody p ři povod ňových stavech na řece Oskav ě. Je navržena i trasa pro umíst ění zakrytého kanálu p řevád ějící vodu p řes ohrázovanou zástavbu Brní čka do toku Hlavnice.

58

• Zastav ěné území místní části D ětřichov bude ochrán ěna sypanou zemní hrází s p řevád ěním omezených pr ůtok ů do vtoku na k řižovatce. Vlastní hráz obtá čí zastav ěnou část se zahradami z východní a jihovýchodní strany – návrhová plocha Z12.4.

V sou časné dob ě tedy není zpracována dokumentace řešící komplexní ochranu m ěsta a jejich částí p řed povodn ěmi, která by vycházela z aktualizovaných dat (aktuální záplavové území pro Oskavu bylo stanoveno v roce 2017, pro Oslavu v roce 2016). Proto navrhujeme vypracovat kompletní studii protipovod ňových opat ření pro řešené území m ěsta a m ěstských částí na základ ě aktuálních podklad ů s posouzením stávajících protipovod ňových opat ření s případným dopln ěním nebo zm ěnou technických parametr ů. Dále je nezbytné, aby správce dot čeného povodí (Povodí Moravy s.p.) provedl posouzení vlivu aktualizovaných protipovod ňových opat ření na rozsah sou časn ě stanovených záplavových území a ochranu m ěsta p řed povodní na úrovni Q 100 .

(3) Umis ťování staveb do záplavového území

Dle vodního zákona § 67 platí omezení v záplavových územích:

(1) V aktivní zón ě záplavový území se nesmí umís ťovat, povolovat ani provád ět stavby s výjimkou vodních d ěl, jimiž se upravuje vodní tok, p řevád ějí povod ňové pr ůtoky, provád ějí opat ření na ochranu před povodn ěmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové pom ěry, staveb pro jímání vod, odvád ění odpadních vod a odvád ění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, z řizování konstrukcí chmelnic, jsou-li z řizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochran ě chmele, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, za podmínky, že sou časn ě budou provedena taková opat ření, že bude minimalizován vliv na povod ňové pr ůtoky.

(2) V aktivní zón ě je dále zakázáno a) t ěžit nerosty a zeminu zp ůsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provád ět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, b) skladovat odplavitelný materiál, látky a p ředm ěty, c) z řizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné p řekážky, d) z řizovat tábory, kempy a jiná do časná ubytovací za řízení.

(3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území m ůže vodoprávní ú řad stanovit omezující podmínky. Takto postupuje i v p řípad ě, není-li aktivní zóna stanovena.

Zárove ň platí závazná část Plánu oblasti povodí Moravy pro území Olomouckého kraje, která byla schválena usnesením č. UZ/11/32/2009 z 11. zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje konaného dne 11.12. 2009 . V této dokumentaci se k umis ťování staveb do záplavových území uvádí: V záplavovém území mimo aktivní zónu povolit realizaci nových staveb pouze v zastav ěném území a s tím, že tyto stavby nesmí být podsklepené a p řízemní podlaží bude vyvýšeno nad okolní terén. V záplavovém území zásadn ě neumís ťovat rizikové objekty typu nemocnice, domovy d ůchodc ů či školní a předškolní za řízení. Takové rizikové objekty by také nem ěly být umis ťovány bezprost ředn ě za vysokými ochrannými hrázemi (h>2 m). V p řípad ě, že se takové objekty navrhují pod ochranou vysokých hrází, je nutné tuto skute čnost p ři jejich projektování zohlednit. Záplavová území, kde se dosud nenachází žádná zástavba, udržet bez staveb pro možnost rozlivu velkých vod a nepovolovat zde žádné nové stavební objekty vedoucí k postupné urbanizaci t ěchto prostor ů. Vzhledem k těmto skute čnostem byly návrhové rozvojové plochy bydlení, rekreace, výroby a vybavenosti umíst ěny mimo aktivní zónu stanovených záplavových území. Do záplavového území mimo aktivní zónu byly rozvojové plochy umís ťovány do ploch, které budou po realizaci komplexních opat ření PPO mimo záplavu. Do stanovení nového záplavového území, které bude možno vymezit až po realizaci jednotlivých opat ření PPO, nebude možné na plochách v sou časn ě stanovených záplavových územích připustit novou výstavbu. 59

3.3.3 Ochranná pásma

Manipula ční pruh kolem vodních tok ů - Oskava a Oslava 8 m od b řehových hran, ostatní toky 6 m od břehových hran.

3.4 Ochrana p řírody a krajiny

Návrh územního plánu respektuje všechny zájmy v území chrán ěné dle zákona č.114/92Sb. o ochran ě přírody a krajiny ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.

(1) Obecná ochrana p řírody :

- Významné krajinné prvky - VKP - (dle §3), VKP ze zákona: les, vodní tok , údolní niva, rybník roztroušen ě po celém území - většinou sou částí ÚSES v četn ě interak čních prvk ů. - Dřeviny rostoucí mimo les: roztroušen ě po celém území. - Registrované VKP (dle §6): VKP Městský park Uni čiv, VKP Remíz u toku Lukavice. - Územní systém ekologické stability krajiny - nadregionální, regionální a lokální územní systém ekologické stability krajiny - existuje stávající vymezení, obsahem návrhu je jeho up řesn ění a dopln ění podle aktuálního stavu krajiny s ohledem na další zájmy v území důrazem na dodržení parametr ů prvk ů ÚSES,

- Památné stromy vyhlášené v řešeném území : -- Platan Římských v zastav ěném území m ěsta Uni čova (Bezru čovo nám ěstí), -- Dub u Králové, Medlov, u silnice Králová - Nový Dv ůr- na hranici k.ú. Králová a k.ú. Benkov - v CHKO Litovelské Pomoraví -- Lipový dv ůr (3 ks.). Na okraji obce Benkov.

(2) Zvlášt ě chrán ěná území :

- Do řešeného území zasahuje v jihozápadní části CHKO Litovelské Pomoraví II. zónou ochrany. - Maloplošná CHÚ nejsou v z.ú. vyhlášena.

(3) Soustava Natura 2000 :

- Do řešeného území zasahuje Evropsky významná lokalita Litovelské Pomoraví. Kód lokality CZ0714073, Rozloha: 9458 ha, Kategorie CHKO. - Do řešeného území zasahuje Pta čí oblast Litovelské Pomoraví - Kód lokality CZ0711018. Rozloha: 9318 ha, Kategorie: CHKO.

(4) Zájmy chrán ěné z jiných titul ů :

- Migra čně významné území - do řešeného území nezasahuje - Ochranné pásmo vodního toku - všechny vodní toky v území (Oskava, Oslava, Benkovský, p., p. Píse čná, D ědinský, Lukavice), - Přírodní parky - řešené území nezasahuje do žádného p řírodního parku.

3.5 Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je definován jako vzájemn ě propojený soubor přirozených i pozm ěněných, avšak p řírod ě blízkých ekosystém ů, které udržují p řírodní rovnováhu. Vymezuje se ve t řech hierarchických úrovních, a to nadregionální, regionální a lokální (místní). Základními prvky ÚSES jsou biocentra, biokoridory a dopln ěny mohou být interak čními prvky.

60

Podkladem pro up řesn ění územního systému ekologické stability byl územn ě technický podklad MMR ČR a MŽP ČR „Regionální a nadregionální ÚSES ČR“ (Bínová, Culek 1996), ZÚR Olomouckého kraje, Územn ě analytické podklady, stávající vymezení ÚSES v platném územním plánu pro řešené území a v platných územních plánech sousedících obcí a vymezení ÚSES v rámci schválené KPÚ Horní Sukolom.

(1) Nadregionální a regionální ÚSES

Do řešeného území zasahuje od jihozápadu nadregionální biocentrum NRBC (13) Vrapa č – Doubrava. Jihovýchodního okraje řešeného území se dotýká NRBC (14) Ramena řeky Moravy (na hranici k.ú. u Dětřichova). Od tohoto nadregionálního biocentra vychází sm ěrem k severu po řece Oskav ě regionální biokoridor tvo řený částmi RK 907, RK 908, RK 909. V řešeném území jsou na n ěm vymezena dv ě regionální biocentra RBC 1811 Na Oskav ě a RBC 424 Šumvald. Nadmístní systém ÚSES v této podob ě je vymezen v platných ZÚR Olomouckého kraje a je v ÚP Uni čova pln ě respektován. V rámci zpracování ÚP došlo ke zp řesn ění vymezení regionálního biokoridoru a regionálních biocenter s ohledem na dodržení minimálních prostorových parametr ů. Sou částí regionálního biokoridoru jsou vložená lokální biocentra v pot řebných prostorových parametrech.

(2) Lokální ÚSES

Lokální ÚSES navazuje na skladebné části vyšších úrovní a optimalizuje a propojuje skladebné části v ucelený systém. Lokální biocentra jsou vložená v trasách lokálních biokoridor ů. Lokální ÚSES reprezentuje spole čenstva normální a zamok řené hydrické řady. Zamok řenou hydrickou řadu biokoridory podél vodote čí : - LBK 2 podél Oslavy po její ústí do Oskavy v RBC 424 Šumvald, - LBK 3 podél Lukavice z k.ú. Medlov (p řítok D ědinský p.) a Lazce (Lukavice - Selka) po ústí do Oskavy v RBC 1811 Na Oskav ě, - LBK 5 Benkovský p. a potok Píse čná z k.ú. Králová a Medlov po ústí do Oskavy v NRBC14. Spole čenstva normální hydrické řady reprezentují : - LBK 4 - propojení RBC 424 a NRBC 13 p řibližn ě po západní hranici řešeného území, - LBK 6 - propojení LBC12 a NRBC 13 (bez dalších návazností), - LBK7 - propojení LBK4 a LBK6 p řes Benkovský kopec - s návazností v k.ú. Medlov (Skalka) a k.ú. Lazce (Vyst říbro), - LBK 9 - propojení RBK 908 se spol. normální hydrické řady V od Uni čova s napojením na ÚSES v k.ú. Újezd, Paseka, Želechovice ( BK normální hydrické řady ve sm ěru S-J a ve sm ěru V-Z.), - LBK 8 - navazující na ÚSES v k.ú. Dlouhá Lou čka, v KPÚ H. Sukolom vymezený pouze jako sada interak čních prvk ů. (3) Interak ční prvky

Interak ční prvky ÚP navrhuje tam, kde je jejich rozmíst ění jednozna čně dáno tj. podél komunikací a polních cest. Funkci navržených interak čních prvk ů mohou plnit i jednostranné výsadby d řevin, což je především podél polních cest z provozních d ůvod ů vhodn ější. Krom ě domácích druh ů d řevin, vhodných do alejových výsadeb jako jsou lípy, duby, babyky, habry, je vhodné obnovovat vysokokmenné výsadby ovocných d řevin místních odr ůd. Interak ční prvky jsou navrženy pouze sm ěrn ě, up řesn ění jejich trasování a dopln ění dalších IP, nap říklad v rámci pozemkových úprav je v souladu s územním plánem.

(4) Prostupnost krajiny

Prostupnost krajiny navrhujeme regulovat prost řednictvím komplexního informa čního systému v krajin ě, provázaného na úpravy atraktivit krajiny pro turistiku, zejména p ěší a cykloturistiku. Doporu čujeme zpracovat komplexní studii s návrhem postupných úprav v četn ě návrhu osazení mobiliá ře.

61

(5) Podrobný popis návrhu územního systému ekologické stability obsahují následující tabulky.

62

Nadregionální ÚSES Geobio cenolo Stupeň gická ekologic Výměra Katastrální stav - Biogeografický typizac ké Charakteristika současného v z.ú. Typ cílového Označení území Kultura funkčnost význam e stability stavu Cílová výměra (ha) (ha) společenstva Návrh opatření Cílová druhová skladba lužní lesy podél řeky mezofilní Králová, Moravy a jednotlivé přítoky hájové, nivní, dle Plánu péče NRBC 13 Řimice, a ramena řeky Moravy, lesní -směs Vrapač - Mladeč, les, TTP, tok, včetně slepých ramen a dřevin Doubrava Střelice ost.pl. funkční nadregionální 2BC4 4.V porostů kolem nich 1100 ha 2,246 lužního lesa, dle Plánu péče Horka n. M., Hynkov, nivní, vodní, Štěpánov, luční Střeň, Lhota lužní lesy podél řeky spoločenstva, NRBC 14 n. M., Moravy a jednotlivé přítoky lesní -hlavní Ramena Unčovice, a ramena řeky Moravy, dřevina, řeky Pňovice, les, TTP, tok, včetně slepých ramen a směs dřevin Moravy Litovel ost.pl. funkční nadregionální 2BC4 4.V porostů kolem nich 1101 ha 0 lužního lesa dle Plánu péče

Regionální ÚSES Geobioc Biogeo enologic Stupeň Cílová Cílová Cílová Katastrální stav - grafický ká ekologické Charakteristika současného výměra šířka Cílová délka Typ cílového druhová Označení Vymezení území Kultura funkčnost význam typizace stability stavu (ha) (m) (m) společenstva Návrh opatření skladba Biokoridor podél Oskavy, šířka toku je 5 m. Po obou stranách Rozšířit biokoridor na se nachází břehový porost o Břehové porosty: minimální šířku 50 metrů, šířce asi 5 a 5 m. Dub (, vrba Alni glutinosae – doplnit keřové patro. olše , jasan , ve spodní etáži saliceta, Querci Předpokládá se db4, ol2, vr2, z RBC 242 do tok, orná, regioná pomístně javor. Na pravém roboris – excentrická poloha toku js1, lp1, jv, RBK907a LBC12 Nová Dědina TTP částeč.funkční lní 2BC4 4 břehu v jižní části tovární areál. 2,84 50 700 fraxineta sup. v trase biokoridoru. keřové patro Biokoridor podél Oskavy. Tok je Rozšířit biokoridor na napřímený, ohrázovaný, šířka minimální šířku 50 metrů. toku je 7 m. Po obou stranách Předpokládá se se nachází břehový porost o Břehové porosty: excentrická poloha toku šířce asi 4 a 4 m. Břehový Alni glutinosae – v trase biokoridoru. Dolní porost je mladšího věku – vrby, saliceta, Querci Výchovné zásahy db4, ol2, vr2, BK mezi RBC Sukolom, regioná javory, olše o výšce okolo 15 roboris – v mladších hustějších js1, lp1, jv, RBK908h 424 a LBC9 (Uničov) tok, orná částeč.funkční lní 2BC4 3, 4 m. 2,12 50 510 fraxineta sup. částech. keřové patro Biokoridor podél Oskavy, šířka Břehové porosty: Rozšířit biokoridor na tok, toku je 7 - 8 m. Po obou Alni glutinosae – minimální šířku 50 metrů. db4, ol2, vr2, BK mezi BC 8 zahrada, regioná stranách se nachází břehový saliceta, Querci Předpokládá se js1, lp1, jv, RBK908g a 9 Uničov TTP částeč.funkční lní 2BC4 3, 4 porost o šířce asi 4 a 4 m. 1,96 50 400 roboris – excentrická poloha toku keřové patro

63

Geobioc Biogeo enologic Stupeň Cílová Cílová Cílová Katastrální stav - grafický ká ekologické Charakteristika současného výměra šířka Cílová délka Typ cílového druhová Označení Vymezení území Kultura funkčnost význam typizace stability stavu (ha) (m) (m) společenstva Návrh opatření skladba Břehový porost je mladšího fraxineta sup. v trase biokoridoru. věku – vrby, javory, olše o Výchovné zásahy výšce okolo 16 m. v mladších hustějších částech. Biokoridor podél Oskavy, tok regulován, šířka toku je 7 - 8 m, po obou stranách se nachází břehový porost o šířce asi 4 a 4 m. Břehový porost je mladšího věku – vrby, javory, olše o výšce okolo 16 m – JV, OL, BŘ. Břehové porosty: Rozšířit biokoridor na U zdymadla starší skupina OL, Alni glutinosae – minimální šířku 50 metrů. Dolní JS, VB. Nedostatečná šířka BK saliceta, Querci Předpokládá se db3, ol2, vr2, BK mezi BC Sukolom, tok, TTP, regioná (oplocené zahrádky, sportovní roboris – excentrická poloha toku js2, lp1, jv, RBK908f 7a a 8 Uničov ost. plocha částeč.funkční lní 2BC4 1 - 4 plochy apod.) 2,4 50 575 fraxineta sup. v trase biokoridoru. keřové patro. Biokoridor podél Oskavy, šířka toku je 7 - 8 m. Biokoridor Břehové porosty: prochází parkem. V této části je Alni glutinosae – zúžen. Tok je regulován. Řídký saliceta, Querci db3, ol2, vr2, BK mezi BC 6 městský regioná břehový porost je tvořen ol, js, roboris – Rozšířit biokoridor na js2, lp1, jv, RBK908e a 7a Uničov park funkční lní 2BC5 3 - 3 vr. 3,49 40 304 fraxineta sup. minimální šířku 40 metrů. keřové patro. Biokoridor podél Oskavy, šířka toku je 7 - 8 m. Biokoridor prochází obcí, kříží silnici. Břehové porosty: V této části je zúžen. Tok je Alni glutinosae – regulován. Na horní hraně saliceta, Querci db3, ol2, vr2, BK mezi BC 5 Uničov, tok, TTP, regioná ohrázování mladá stromořadí roboris – Rozšířit biokoridor na js2, lp1, jv, RBK908d a 6 Brníčko ost. plocha částeč.funkční lní 2BC4 2 - 3 po obou březích. 3,49 40 425 fraxineta sup. minimální šířku 40 metrů. keřové patro. Biokoridor podél Oskavy, šířka Břehové porosty: toku je 7 - 8 m. Tok je Alni glutinosae – regulován. Na horní hraně saliceta, Querci db3, ol2, vr2, BK mezi BC 4 Uničov, tok, TTP, regioná ohrázování mladá stromořadí roboris – Rozšířit biokoridor na js2, lp1, jv, RBK908c a 5 Brníčko ost. plocha částeč.funkční lní 2BC4 2 - 3 po obou březích. 3,16 40 505 fraxineta sup. minimální šířku 40 metrů. keřové patro. Biokoridor podél Oskavy, šířka Břehové porosty: toku je 8 m. Po obou stranách Alni glutinosae – db3, ol2, vr2, tok, TTP, se nachází břehový porost o saliceta, Querci js2, lp1, jv, BK mezi BC 3 Uničov, ost. regioná šířce asi 4 a 4 m – js 20/19, ol roboris – Rozšířit biokoridor na keřové vnější RBK908b a 4 Želechovice plocha, les částeč.funkční lní 2BC4 1 - 4 19/19, tp, vr, bez černý, brslen. 2,94 50 678 fraxineta sup. minimální šířku 50 metrů. plášť. Biokoridor podél Oskavy, šířka Břehové porosty: Rozšířit biokoridor na db3, ol2, vr2, BK mezi RBC regioná toku je 9 m;. Po obou stranách Alni glutinosae – minimální šířku 50 metrů, js2, lp1, jv, RBK908a 1811 a BC 3 Uničov tok částeč.funkční lní 2BC4 1 - 4 se nezapojený porost jasanů, 3,18 50 466 saliceta, Querci doplnit břehový porost. keřové vnější

64

Geobioc Biogeo enologic Stupeň Cílová Cílová Cílová Katastrální stav - grafický ká ekologické Charakteristika současného výměra šířka Cílová délka Typ cílového druhová Označení Vymezení území Kultura funkčnost význam typizace stability stavu (ha) (m) (m) společenstva Návrh opatření skladba topolů, vrb. roboris – plášť. fraxineta sup. Břehové porosty: Biokoridor podél Oskavy, šířka Alni glutinosae – Doplnit BK v chybějících toku 10 m, bez souvislého saliceta, Querci částech. Rozšířit db3, ol2, vr2, BK mezi BC1 Dětřichov, MIMO regioná břehového porostu, ojediněle roboris – biokoridor na minimální js2, lp1, jv, RBK909b a BC 2 Želechovice Z.Ú. částeč.funkční lní 2BC4 1 - 4 OL, VR, JAS, SM. 2,77 40 652 fraxineta sup. šířku 40 metrů. keřové patro. Břehové porosty: Doplnit BK v chybějících Biokoridor podél Oskavy, šířka Alni glutinosae – částech. Rozšířit toku je 9 – 10 m. Jednotlivě OL. saliceta, Querci biokoridor na minimální db3, ol2, vr2, BK mezi RBC Dětřichov, MIMO regioná Místy břehový porost zcela roboris – šířku 40 metrů, doplnit js2, lp1, jv, RBK909c 1811 a BC 2 Želechovice Z.Ú. částeč.funkční lní 2BC4 1 - 4 chybí. 2,77 40 665 fraxineta sup. břehový porost. keřové patro.

Regionální ÚSES Geobioc Biogeo enologic Stupeň Cílová Cílová Cílová Katastrální grafický ká ekologické Charakteristika současného výměra šířka Cílová délka Typ cílového druhová Označení Název území Kultura význam typizace stability stavu (ha) (m) (m) společenstva Návrh opatření skladba db4, js2, ol1, 31,25 lesní: Ulmi – vr 1, hb1, Regionální biocentrum na (10,20 fraxineta carpini lp(jv)1. Vnější soutoku Oskavy a Lukavice. v s přechodem do lem tvořen Břehový porost na soutoku je řešené Alni glutinosae – keřovým tok, tvořen vrbinami, olší, topolem a m saliceta, Querci patrem – RBC Dětřichov, ostatní pl., regioná jasanem, ojediněle dubem. Tok katastru roboris – Rozšířit biocentrum na růže, hloh, 1811 Na Oskavě Želechovice orná chybějící lní 2BC4 1 - 4 Oskavy má přirozený charakter. ) fraxineta sup. orné půdě, svída, brslen. Regionální biocentrum na db4, js2, ol1, soutoku Oskavy a Oslavy. lesní: Ulmi – vr 1, hb1, Břehový porost na soutoku je fraxineta carpini lp(jv)1. Vnější tvořen vrbinami, olší, topolem a s přechodem do lem tvořen jasanem, ojediněle dubem. Tok Alni glutinosae – keřovým Horní tok, Oskavy má přirozený charakter, saliceta, Querci patrem – Sukolom, ostatní pl., regioná Oslava je regulovaná. roboris – Rozšířit biocentrum na růže, hloh, RBC 424 Šumvald Nová Dědina orná částeč.funkční lní 2BC4 1 - 4 26,45 fraxineta sup. orné půdě, svída, brslen.

65

Regionální ÚSES – lokální biocentra vložená do regionálního biokoridoru Geobioc Biogeo enologic Stupeň Cílová Cílová Cílová Katastrální grafický ká ekologické Charakteristika současného výměra šířka Cílová délka Typ cílového druhová Označení Název území Kultura význam typizace stability stavu (ha) (m) (m) společenstva Návrh opatření skladba MIMO Lokální ŘEŠENÉ vložené LBC 1 Třetí voda ÚZEMÍ chybějící RBK lesní: Ulmi – fraxineta carpini s přechodem do Rozšířit biocentrum na Navržené biocentrum na toku Alni glutinosae – orné půdě, Vnější lem tok, Lokální Oskavy. Plocha je bez saliceta, Querci tvořen bude keřovým db5, js1, ol1, Dětřichov, ostatní pl., vložené břehového porostu a kromě roboris – patrem – růže, hloh, vr 1, hb1, LBC 2 Přední díly 2Pňovice orná chybějící RBK 2BC4 1-2 lemu toku využívána jako pole. 3,05 fraxineta sup. svída, brslen. lp(jv)1. Nově navržené biocentrum na lesní: Ulmi – Rozšířit biocentrum na tok, Lokální toku Oskavy. Základ tvoří fraxineta carpini, orné půdě, Vnější lem db4, js2, ol1, ostatní pl., vložené břehové porosty - TP, OL, VR, Querci roboris – tvořen keřovým patrem – vr 1, hb1, LBC 3 Pod čističkou Uničov orná částeč.funkční RBK 2BC4 1 - 4 JS 3,99 fraxineta sup., růže, hloh, svída, brslen. lp(jv)1. Vymezené BC převážně na orné, základ tvoří dvě drobné lesní plochy na L břehu a regulovaný tok Oskavy lesní: Ulmi – Rozšířit biocentrum na tok, Lokální s břehovým porostem na vnější fraxineta carpini, orné půdě, . Vnější lem Brníčko, ostatní pl., vložené starně bermy - OL, JV,JS,BR, Querci roboris – tvořen keřovým patrem – db4, jl2, js2, LBC 4 Nad čističkou Uničov les částeč.funkční RBK 2BC4 1 - 4 TP, VB, bse. 3,91 fraxineta sup., růže, hloh, svída, brslen. hb1, lp(jv)1 Nově vymezené BC z důvodu dodržení prostorových db 4, js 2, hb parametrů. V současnosti se 1, lp1, jv1, ol zde nachází pole. V biocentru 1, vr. Vnější je zahrnutý regulovaný tok lem tvořen Oskavy. U vlastního koryta je lesní: Ulmi – keřovým tok, Lokální po obou stranách 5m lavice, fraxineta carpini, patrem – Brníčko, ostatní pl., vložené která se zvedá. Na vrcholové Querci roboris – růže, hloh, BC 5 U cesty Uničov orná, TTP částeč.funkční RBK 2BC4 1, 2 hraně je řada OL a KL . 3,28 fraxineta sup., Založit biocentrum, svída. Zvážit úpravu této části parkových trávníků na BC vymezené v jižní části květnatou uničovského městského parku louku - (z důvodů dodržení spec.osivo tok, Lokální prostorových parametrů). autochtonních ost.pl.- vložené Rozvolněný břehový porost, Zachovat způsob využití druhů bylin, BC 6 Louka Uničov zeleň, TTP částeč.funkční RBK 2BC5 2-4 většinu plochy tvoří TTP. 1,37 luční, vodní - TTP kosit jen 2x 66

Geobioc Biogeo enologic Stupeň Cílová Cílová Cílová Katastrální grafický ká ekologické Charakteristika současného výměra šířka Cílová délka Typ cílového druhová Označení Název území Kultura význam typizace stability stavu (ha) (m) (m) společenstva Návrh opatření skladba ročně a po částech (se 14den.odst.) Zvážit úpravu této části parkových trávníků na květnatou louku - spec.osivo autochtonních BC vymezené v jižní části druhů bylin, uničovského městského parku. kosit jen 2x tok, Rozvolněný břehový porost lesní: Ulmi – Primární funkce ročně a po vodní pl., Lokální tvoří DB, LP, JS, VB,TP,JV, KL, fraxineta carpini, estetická. Doplnit spodní částech (se ost.pl.- vložené SM, BR, s keřovým lemem – Querci roboris – etáž novými výsadbami, 14denním BC 7a Park Uničov zeleň, částeč.funkční RBK 2BC4 1 - 4 brslen, svída. 3 fraxineta sup. rozšíření keřového patra. odstupem) lesní: Ulmi – fraxineta carpini tok, Částečně funkční LBC – mezi s přechodem do vodní pl., meandrujícím tokem Oskavy a Alni glutinosae – Dolní ost.pl.- Lokální náhonem (Z hranice BC). saliceta, Querci Rozšířit biocentrum na db5, js1, hb1, Sukolom, zeleň, vložené Základ tvoří břehový porost – roboris – výměru 3 ha - založit lp1, jv1, ol1, BC 8 U zahrádek Uničov orná, TTP funkční RBK 2BC4 1 - 4 olše, javor mléč, vrba 4,64 fraxineta sup. trvalý porost. vr lesní: Ulmi – fraxineta carpini Částečně funkční BC na s přechodem do soutoku Oskavy a náhonu. Alni glutinosae – tok, Lokální Základem jsou břehové porosty saliceta, Querci Probírka v mladších db5, js1, jl1, vodní pl vložené - TP, OL, JS, JV. Zbývající roboris – skupinách. Založit trvalý hb1, lp1, jv1, BC 9 V lukách Dolní Sukolom orná, TTP funkční RBK 2BC4 2-4 plochu tvoří TTP. 3,86 fraxineta sup. porost. ol, vr Biocentrum v současné době tvoří břehové porosty podél Lesní: Ulmi – Oskavy a na východní straně fraxineta carpini břehový porost podél ramene s přechodem do Oskavy a drobný lesík. Porost Alni glutinosae – Založit trvalý porost tok, orná, Lokální je tvořen vrbou, topolem, olší , saliceta, Querci s cílovým společenstvem db5, js2, hb1, Nová Dědina, TTP, vložené 2BC4, dubem. Na ostatní ploše se 1,09 v roboris – jasanové doubravy lp1, jv1, ol, vr, BC 12 Nad Valchou Šumvald neplodná funkční RBK 2B3 2-4 nachází pole. z.ú, fraxineta sup. s dubem letním. tp

67

Lokální ÚSES Geobioc Biogeo enologic Stupeň Cílová Cílová Cílová Katastrální grafický ká ekologické Charakteristika současného výměra šířka Cílová délka Typ cílového druhová Označení Název území Kultura význam typizace stability stavu (ha) (m) (m) společenstva Návrh opatření skladba Ve stávající části BC nově vymezené u lesní: Ulmi – probírkou upravit železniční trati. Základem fraxineta carpini, zakmenění. Rozšířit jerekultivovaná zatravněná Querci roboris – biocentrum - travobylinná 2B3, plocha s rozptýlenou zelení a fraxineta sup., společenstva s db5, hb1, orná, ost. 2BD3, zapojený stávající porost (smrk, Fagi – querceta křovinnými lemy a lp2, jv1, ol1, BC 7b Za dráhou Dolní Sukolom plocha, les částeč.funkční lokální 2BC4 1-4 olše, klen, bříza). 3,17 tiliae rozptýlenou vegetací vr, js Nefunkční BC na soutoku Benkovského p. a přítoku. Základem je břehový porost db3, ol2, lp2, orná, ost. topolu černého, zbytek tvoří lesní: Ulmi – js2, jv1, vr, BC 10 U háječku Benkov plocha, les částeč.funkční lokální 2BC4 1 pole. 3,2 fraxineta carpini Založit BC výsadbou. keře Částečně funkční BC na soutoku Oslavy a regulované vodoteče. Západním okrajem prochází meandrující koryto v létě patrně vysýchajícího ramene. Základem je břehový porost tvořený olší, javorem, jasanem a topolem. Převážně v Z okraji se nachází vzrostlý porost se zastoupením olše lší, javorem, jasanem, javorem, topolem, dubem, modřínem, borovicí . Ve spodní etáži se Lesní: Ulmi – Probírka v mladších nachází jasan, habr, bez černý. fraxineta carpini skupinách – především Patrně v důsledku s přechodem do ve smrku a v hustějších mysliveckého využívání byla Alni glutinosae – částech břehového založena v SV části smrková saliceta, Querci porostu. Tlumit smrk ve monokultura jako kryt pro roboris – prospěch vtroušených db5, js2, hb1, LBC 11 Dlouhá TTP Horní Sukolom tok, TTP částeč.funkční lokální 2BC4 1-4 drobnou zvěř. 4,55 fraxineta sup. listnáčů. lp1, jv1, jl+ Lesní: Ulmi – fraxineta carpini Téměř funkční biocentrum mezi s přechodem do Cílová Lukavicí a Panským příkopem. Alni glutinosae – Postupná přeměna druhová Za Základem je břehový porost a saliceta, Querci druhové skladby, skladba: db5, drůbežárnou Uničov, doprovodný porost (TP, OL, roboris – podpora dřevin „tvrdého js2, hb1, lp1, LBC 12 (II) Renoty tok, TTP částeč.funkční lokální 2BC3 2, 3 VR, JS,SM) a TTP. 3,41 fraxineta sup. luhu“. jv1, ol, vr, tp Panský Uničov, Téměř funkční biocent rum mezi Lesní: Ulmi – Postupná přeměna Cílová LBC 13 příkop (Za Renoty les, tok funkční lokální 2BC4 3, 4 Lukavicí a Panským příkopem. 4,64 fraxineta carpini druhové skladby, druhová 68

Geobioc Biogeo enologic Stupeň Cílová Cílová Cílová Katastrální grafický ká ekologické Charakteristika současného výměra šířka Cílová délka Typ cílového druhová Označení Název území Kultura význam typizace stability stavu (ha) (m) (m) společenstva Návrh opatření skladba drůbežárnou Základem je břehový porost a s přechodem do podpora dřevin „tvrdého skladba: db5, I) doprovodný porost (TP, OL, Alni glutinosae – luhu“. js2, hb1, lp1, VR, JS,SM) a TTP. saliceta, Querci jv1, ol, vr, tp roboris – fraxineta sup. Téměř funkční biocentrum propojené s potokem Lukavice. V břehovém porostu tp 38/26, br 29/23, ol 30/25, zakmenění Cílová 10. Západní část po probírce, Lesní: Fagi – druhová vyskytuje se spodní etáž. querceta tiliae, skladba: db5, Pod les, orná, 2BD3, Zastoupen md 35/25 v Z okraji, Ulmi – fraxineta bk2, hb1, lp1, LBC 14 Šibeníkem Uničov ost.pl. částeč.funkční lokální 2BC4 1, 4, 5 js, bř, tp, ol. 8,62 carpini Doplnění chybějící části. jv1, ol, vr, js Lesní: Ulmi – fraxineta carpini s přechodem do cílová Alni glutinosae – druhová chybějící LBC (navrženo k saliceta, Querci skladba: db5, U Nové 2B3, dodržení minimálních roboris – js2, ol1, lp1, LBC 15 Dědiny Nová Dědina orná chybějící lokální 2BD3 14 parametrů ÚSES) 3 fraxineta sup. Založení BC výsadbou. jv1, vr, tp Lesní: Ulmi – fraxineta carpini s přechodem do cílová Alni glutinosae – druhová saliceta, Querci skladba: db5, Uničov, orná, ost. 2B3 , částečně funkční LBC na roboris – Postupná přeměna js2, ol1, lp1, LBC 16 U trati Medlov plocha, tok chybějící lokální 2BC4, 1 - 4 potoku Lukavice. 4,62 fraxineta sup. druhové skladby - jv1, vr, tp Lesní: Ulmi – Částečně funkční biocentrum fraxineta carpini na Benkovském potoce. Část s přechodem do Cílová plochy podmáčená. Na pravém Alni glutinosae – druhová břehu vzrostlá skupina TP, OL, saliceta, Querci Doplnění chybějících skladba: db4, Dětřichov, ost.plocha, VR.Na levém břehu roboris – částí biocentra js2, ol2, lp1, LBC 17 U mostu Renoty TTP, orná funkční lokální 2BC4, 2-4 roztroušeně TP, OL, VR. 6,41 fraxineta sup. výsadbou. jv1, vr, tp Cílová druhová udržovat porosty TTP skladba: db4, Mokřad u ost.plocha, Částečně funkční biocentrum - periodickým sečením, js2, ol2, lp1, LBC 17a Dětřichova Dětřichov TTP, orná funkční lokální 2BC4, 2-4 založeno v r.2015 2,95 udržovat dřevib- jv1, vr, tp Renoty, orná, ost. 2BC4, Navržené část.funkční Lesní: Fagi – Cílová LBC 18 Bažina Střelice plocha, tok částeč.funkční lokální 2B3 1 biocentrum na Benkovském 3,42 querceta typica, Založit LBC výsadbou. druhová 69

Geobioc Biogeo enologic Stupeň Cílová Cílová Cílová Katastrální grafický ká ekologické Charakteristika současného výměra šířka Cílová délka Typ cílového druhová Označení Název území Kultura význam typizace stability stavu (ha) (m) (m) společenstva Návrh opatření skladba potoce (zde s břehovým Ulmi – fraxineta skladba: db5, porostem). Plocha je bez carpini bk2, jv1, lp1, trvalého porostu a je využívána js1, vr, tp, jako pole. keřové patro. Lesní: Ulmi – fraxineta carpini Cílová Navržené část.funkčníí s přechodem do druhová biocentrum na soutoku Alni glutinosae – skladba: db4, Benkovského potoka a potoka saliceta, Querci ol2, jv2, lp1, Benkov, orná, ost. Písečná. Základem je břehový roboris – js1, vr, tp, LBC 19 V rybníku Střelice plocha, tok částeč.funkční lokální 2BC4 1, 2 porost – tp, ol, js, vr. 7,89 fraxineta sup. Založit LBC výsadbou. keřové patro. Fagi – querceta Benkov, 2B3, Navržené část.funkčníí typica, Fagi – db6, bk2, LBC 20 Na farském Střelice TTP, orná částeč.funkční lokální 2BD3 1-4 biocentrum 3,05 querceta tiliae Doplnit chybějící části. hb1, lp1, js Fagi – querceta BENKOVSKÝ 2B3, Navržené část.funkčníí typica, Fagi – db6, bk2, LBC 21 KOP. Benkov TTP, ost. částeč.funkční lokální 2BD3 1-4 biocentrum 4,47 querceta tiliae Doplnit chybějící části. hb1, lp1, js Biokoridor podél Oslavy, šířka toku je 5 – 6 m. Po obou stranách se nachází břehový Břehové porosty: Doplnit břehový porost porost o šířce cca4 m (TP, JS, Alni glutinosae – ve střední části, doplnit OL, JV,BŘ). Tok je regulovaný. saliceta, Querci keřové patro.Rozšířit js3, db2, ol2, BK mezi BC TTP, orná, Ve střední části levý břeh bez roboris – biokoridor na minimální vr2, lp1, jv, LBK 2a 10 a 11 Horní Sukolom tok částeč.funkční lokální 2BC4 3 břehového porostu. 1,54 ha 20 414 fraxineta sup. šířku 20 metrů. keřové patro Probírka v přehoustlých výmladkových částech. Biokoridor podél Oslavy, šířka Břehové porosty: Perspektivně je třeba toku je 5 – 6 m. Po obou Alni glutinosae – doplnit keřové stranách se nachází břehový saliceta, Querci patro.Rozšířit biokoridor js3, db2, ol2, porost o šířce asi 5 m (TP, JS, roboris – na minimální šířku 20 vr2, lp1, jv, LBK 2b z BC 11 Horní Sukolom TTP částeč.funkční lokální 2BC4 3 OL, JV). 1,82 ha 20 923 fraxineta sup. metrů. keřové patro Břehové porosty: Ulmi – fraxineta carpini s přechodem do Alni glutinosae – Renoty, Biokoridor podél potoka saliceta, Querci Doplnit a rozšířit db3, ol2, vr2, z RBC 1811 Uničov, Lukavice, šířka toku je 2 m. roboris – biokoridor na minimální js2, lp1, jv, LBK 3a do BC13 (Dětřichov) tok, orná částeč.funkční lokální 2BC4 2, 3 Ojediněle ol, vr, jv. 3,10 ha 15 1500 fraxineta sup. šířku 15 m. keřové patro. z BC 13 do orná, tok, Biokoridor podél potoka Břehové porosty: Doplnit a rozšířit db3, ol2, vr2, LBK 3b BC 14 Uničov TTP částeč.funkční lokální 2BC4 2, 3 Lukavice, šířka toku je 2 m. Po 2,26 ha 15 1120 Ulmi – fraxineta biokoridor na minimální js2, lp1, jv, 70

Geobioc Biogeo enologic Stupeň Cílová Cílová Cílová Katastrální grafický ká ekologické Charakteristika současného výměra šířka Cílová délka Typ cílového druhová Označení Název území Kultura význam typizace stability stavu (ha) (m) (m) společenstva Návrh opatření skladba levém břehu řada topolů carpini šířku 15 m. keřové patro. černých, pravý břeh bez s přechodem do porostu, v podrostu chrastice Alni glutinosae – rákosovitá Baldingera saliceta, Querci arundinacea. roboris – fraxineta sup. Břehové porosty: Ulmi – fraxineta carpini s přechodem do Biokoridor podél potoka Alni glutinosae – Lukavice, šířka toku je 2 m. saliceta, Querci Doplnit a rozšířit db3, ol2, vr2, z BC 14 do orná, tok, Nezapojený břehový porost OL, roboris – biokoridor na minimální js2, lp1, jv, LBK 3c BC 15 Uničov TTP částeč.funkční lokální 2BC4 2, 3 JS, VR, JV 2,5 15 1250 fraxineta sup. šířku 15 m. keřové patro. Břehové porosty: Ulmi – fraxineta carpini s přechodem do Biokoridor podél potoka Alni glutinosae – Lukavice, šířka toku je 1-2 m. saliceta, Querci Doplnit a rozšířit db3, ol2, vr2, z BC 15 do orná, tok, Břehový porost tvoří ojediněle roboris – biokoridor na minimální js2, lp1, jv, LBK 3d BC 16 Uničov TTP částeč.funkční lokální 2BC4 2, 3 topol černý, jasan, olše. 0,89 15 583 fraxineta sup. šířku 15 m. keřové patro. Břehové porosty: Biokoridor podél Dědinského Ulmi – fraxineta potoka k LBC v k.ú. Medlov, carpini šířka toku je 2 m. Břehový s přechodem do porost tvoří ojediněle topol Alni glutinosae – z BC 15 do černý, v podrostu chrastice saliceta, Querci Doplnit a rozšířit db3, ol2, vr2, BC v k.ú. Uničov, rákosovitá Baldingera roboris – biokoridor na minimální js2, lp1, jv, LBK 3e Medlov Medlov orná, tok, částeč.funkční lokální 2BC4 2, 3 arundinacea. 1,57 15 914 fraxineta sup. šířku 15 m. keřové patro. Chybějící propojení spol. Dolní normální hydrické řady, část v Ligustri – Sukolom, 2B3, nivě Oskavy a podél náhonu querceta aceris z LBC 16a do Uničov, Nová 2BC3, částečně funkční, většina sup., Ulmi – Založit biokoridor db6, bk2, LBK 4a LBC15 Dědina orná, TTP chybějící lokální (2BC4) 1, 2, 3 polem, 1,562 15 1041 fraxineta carpini minimální šířky 15 m. hb1, lp1, js Ligustri – 2B3, Chybějící propojení spol. querceta aceris z RBC 424 do Uničov, Nová 2BC3, normální hydrické řady, většina sup., Ulmi – Založit biokoridor db6, bk2, LBK 4b LBC16a Dědina orná, TTP chybějící lokální (2BC4) 1, 2, 3 polem, úsek podél Lukavice. 3,015 15 2010 fraxineta carpini minimální šířky 15 m. hb1, lp1, js z LBC 16 do Uničov, 2B3, Chybějící propojení spol. Ligustri – Založit biokoridor db6, bk2, LBK 4c LBC Na Medlov orná, TTP chybějící lokální 2BC3, 1, 2, 4 normální hydrické řady, část v 0,759 15 506 querceta aceris minimální šířky 15 m. hb1, lp1, js 71

Geobioc Biogeo enologic Stupeň Cílová Cílová Cílová Katastrální grafický ká ekologické Charakteristika současného výměra šířka Cílová délka Typ cílového druhová Označení Název území Kultura význam typizace stability stavu (ha) (m) (m) společenstva Návrh opatření skladba lukách v k.ú. (2BC4) trase LBK 3e(Dědinský p.), sup., Ulmi – Medlov většina polem, fraxineta carpini z LBC 16 do Chybějící propojení spol. LBC U normální hydrické řady, Ligustri – Medlovského Uničov, 2B3, navrženo polem podél hranice querceta aceris p. v k.ú. Benkov, 2BC3, k. ú, (celková délka 1978m, sup., Ulmi – Založit biokoridor db6, bk2, LBK 4d Medlov Medlov orná, TTP chybějící lokální (2BC4) 1, 2, 5 část v k.ú. Medlov) 1,923 15 1282 fraxineta carpini minimální šířky 15 m. hb1, lp1, js z LBC u Chybějící propojení spol. Medlovského normální hydrické řady, Ligustri – p. v k.ú. 2B3, navrženo polem podél hranice querceta aceris Medlov do Benkov, 2BC3, k. ú, (celková délka 1978m, sup., Ulmi – Založit biokoridor db6, bk2, LBK 4e LBC10 Medlov orná, tok chybějící lokální (2BC4) 1, 2, 6 část v k.ú. Medlov) 2,053 16 1283 fraxineta carpini minimální šířky 15 m. hb1, lp1, js Chybějící propojení spol. z LBC10 do normální hydrické řady, Ligustri – NRBC 13 v 2B3, navrženo polem podél hranice querceta aceris k.ú. Králová a Benkov, 2BC3, k. ú, (celková délka 1978m, sup., Ulmi – Založit biokoridor db6, bk2, LBK 4f Červenka Králová orná chybějící lokální (2BC4) 1, 2, 7 část v k.ú. Králová) 2,183 17 1284 fraxineta carpini minimální šířky 15 m. hb1, lp1, js Biokoridor podél Benkovského potoka – regulovaný kanál - Břehové porosty: šířka toku 2 m. Doprovodný Ulmi – fraxineta břehový porost – vrba, topol, carpini olše, jasan. Místy břehový s přechodem do porost chybí. Ve střední části Alni glutinosae – Rozšířit biokoridor na Dětřichov, malá porostní skupina zahrnutá saliceta, Querci minimální šířku 15 metrů. db4, ol2, vr2, z BC 17 do Renoty, Tři orná, tok, do BK – ol, js, tp, vr (výška 22 – roboris – Je třeba doplnit keřové js1, lp1, jv, LBK 5a NRBC 14 Dvory u Litovle TTP částeč.funkční lokální 2BC4 2 - 4 27 m). 2,82 15 1880 fraxineta sup. patro. keřové patro Biokoridor podél Benkovského Břehové porosty: potoka– regulovaný kanál - Ulmi – fraxineta šířka toku 2 m. Prochází vesnicí carpini Renoty. Většinou bez s přechodem do souvislého břehového porostu, Alni glutinosae – Rozšířit biokoridor na orná, tok, místy ol, vr. Severně od BC 17 saliceta, Querci minimální šířku 15 metrů. db4, ol2, vr2, z BC 17 do TTP, les, malá porostní skupina ol, js, tp, roboris – Je třeba doplnit keřové js1, lp1, jv, LBK 5b 18 Renoty ost.pl. částeč.funkční lokální 2BC4 1 - 3 vr. 3,298 15 1545 fraxineta sup. patro. keřové patro Břehové porosty: Biokoridor podél Benkovského Ulmi – fraxineta potoka – regulovaný kanál - carpini tok, orná, šířka toku 2 m. Prochází vesnicí s přechodem do zahrada, Střelice. Většinou bez Alni glutinosae – Doplnit chybějící části. db4, ol2, vr2, z BC 18 do Střelice, TTP, souvislého břehového porostu, saliceta, Querci Rozšířit biokoridor na js1, lp1, jv, LBK 5c 19 Benkov ost.pl. částeč.funkční lokální 2BC4 1 - 4 místy ol, vr. 1,74 15 1792 roboris – minimální šířku 15 metrů. keřové patro 72

Geobioc Biogeo enologic Stupeň Cílová Cílová Cílová Katastrální grafický ká ekologické Charakteristika současného výměra šířka Cílová délka Typ cílového druhová Označení Název území Kultura význam typizace stability stavu (ha) (m) (m) společenstva Návrh opatření skladba Břehové porosty: Ulmi – fraxineta Biokoridor podél Benkovského carpini potoka – regulovaný kanál - s přechodem do šířka toku 2 m. Prochází vesnicí Alni glutinosae – Střelice. Většinou bez saliceta, Querci Doplnit chybějící části. db4, ol2, vr2, z BC 19 do Střelice, tok, orná, souvislého břehového porostu, roboris – Rozšířit biokoridor na js1, lp1, jv, LBK 5d 10 Benkov TTP částeč.funkční lokální 2BC4 1 - 4 místy ol, vr. 2,075 15 1383 fraxineta sup. minimální šířku 15 metrů. keřové patro Břehové porosty: Ulmi – fraxineta carpini Biokoridor podél Benkovského s přechodem do tok, potoka – regulovaný kanál - Alni glutinosae – orná, TTP, šířka toku 2 m. Většinou bez saliceta, Querci Doplnit chybějící části. db4, ol2, vr2, z BC 8 do k.ú. Benkov, ost.pl. – souvislého břehového porostu, roboris – Rozšířit biokoridor na js1, lp1, jv, LBK 5e Králová Králová zeleň částeč.funkční lokální 2BC4 1 - 4 místy ol, vr. 0,301 16 188 fraxineta sup. minimální šířku 15 metrů. keřové patro Břehové porosty: Biokoridor podél p. Písečná – Ulmi – fraxineta regulovaný kanál - šířka toku 2 carpini m. Na sousedním katastru s přechodem do nepokračuje - navazuje na Alni glutinosae – LBK4f- normální hydrické řady. saliceta, Querci Doplnit chybějící části. db4, ol2, vr2, z BC 19 na Střelice, tok, Většinou bez souvislého roboris – Rozšířit biokoridor na js1, lp1, jv, LBK 5f hranici k.ú. Benkov orná částeč.funkční lokální 2BC4 2 - 4 břehového porostu, místy ol, vr. 3,056 16 1910 fraxineta sup. minimální šířku 15 metrů. keřové patro Břehové porosty: Ulmi – fraxineta carpini Částečně funkční biokoridor s přechodem do podél Panského příkopu a Alni glutinosae – propojení na BK 5 přes pole. saliceta, Querci Doplnit chybějící části. db3, ol3, vr2, z BC12 do Uničov, Základem jsou břehové porosty roboris – Rozšířit biokoridor na js1, lp1, jv, LBK 6a BC13 Renoty tok, orná částeč.funkční lokální 2BC4 1 - 4 – TP, OL, VR, keřové patro. 2,895 15 1930 fraxineta sup. minimální šířku 15 metrů. keřové patro Břehové porosty: Ulmi – fraxineta carpini Částečně funkční biokoridor s přechodem do podél Panského příkopu a Alni glutinosae – Střelice, propojení na BK 5 přes pole. saliceta, Querci Doplnit chybějící části. db3, ol3, vr2, z BC 13 do Benkov, Základem jsou břehové porosty roboris – Rozšířit biokoridor na js1, lp1, jv, LBK 6b BC19 Uničov tok, orná částeč.funkční lokální 2BC4 1 - 4 – TP, OL, VR, keřové patro. 2,895 15 1930 fraxineta sup. minimální šířku 15 metrů. keřové patro LBK 6c z BC 19 do Střelice, tok, orná částeč.funkční lokální 2BC5 2 - 4 Částečně funkční biokoridor 1,52 16 950 Břehové porosty: Doplnit chybějící části. db3, ol3, vr2,

73

Geobioc Biogeo enologic Stupeň Cílová Cílová Cílová Katastrální grafický ká ekologické Charakteristika současného výměra šířka Cílová délka Typ cílového druhová Označení Název území Kultura význam typizace stability stavu (ha) (m) (m) společenstva Návrh opatření skladba NRBCVrapač - Benkov podél melioračního příkopu a Ulmi – fraxineta Rozšířit biokoridor na js1, lp1, jv, Doubrava propojení na NRBC přes pole. carpini minimální šířku 15 metrů. keřové patro Základem jsou břehové porosty s přechodem do – TP, OL, VR, keřové patro. Alni glutinosae – saliceta, Querci roboris – fraxineta sup. Břehové p orosty: Ulmi – fraxineta carpini Částečně funkční biokoridor s přechodem do podél Panského příkopu a Alni glutinosae – propojení na BK 5 přes pole. saliceta, Querci Doplnit chybějící části. db3, ol3, vr2, z BK 6b do Základem jsou břehové porosty roboris – Rozšířit biokoridor na js1, lp1, jv, LBK 7a BC20 Střelice,Uničov tok, orná částeč.funkční lokální 2BC4 1-4 – TP, OL, VR, keřové patro. 2,9 15 1930 fraxineta sup. minimální šířku 15 metrů. keřové patro Fagi – querceta z BC20 do 2B3, Neexistující biokoridor na orné typica, Fagi – Založit BK výsadbou. db6, bk2, LBK 7b BC21 Benkov tok, orná chybějící lokální 2BC3 1-3 půdě. 0,7 15 484 querceta tiliae Šířka 15 m. hb1, lp1, js z BC21 do Fagi – querceta BC v k.ú. Benkov, orná, 2B3, Neexistující biokoridor na orné typica, Fagi – Založit BK výsadbou. db6, bk2, LBK 7c Medlov Uničov ost.pl. chybějící lokální 2BC3 1-3 půdě. 25,5 15 17010 querceta tiliae Šířka 15 m. hb1, lp1, js Částečně funkční biokoridor propojení podél SV hranice k.ú. dvou LBC Dlouhá ost.plocha Základem jsou lesní porosty v Fagi – querceta v k.ú. Dlouhá Loučka, Horní – zeleň, 2B3, KPÚ vymezené jako IP, v ÚAP typica, Fagi – Založit BK výsadbou. db6, bk2, LBK 8 Loučka Sukolom orná částeč.funkční lokální 2BC3 1-4 vedené jako LBK. 2,3 15 1500 querceta tiliae Šířka 15 m. hb1, lp1, js Dolní 2B3, Fagi – querceta z BC 7a do Sukolom, orná, 2BD3, Neexistující biokoridor na typica, Fagi – Založit BK výsadbou. db6, bk2, LBK 9a BC 7b Brníčko, Újezd ost.pl. částeč.funkční lokální 2BC4 1 neobdělávané nebo orné půdě. 0,94 15 450 querceta tiliae Šířka 15 m. hb1, lp1 z BC 7b do Dolní 2B3, Fagi – querceta BCv Sukolom, orná, 2BD3, Neexistující biokoridor na typica, Fagi – Založit BK výsadbou. db6, bk2, LBK 9b k.ú.Újezd Brníčko, Újezd ost.pl. chybějící lokální 2BC5 2 neobdělávané nebo orné půdě. 2,68 15 1785 querceta tiliae Šířka 15 m. hb1, lp2 z BC 22 v k.ú. Újezd do BC 23 v k.ú. Dlouhá Dolní Loučka Sukolom, Fagi – querceta (celková Brníčko typica, Fagi – délka cca (Újezd. orná, 2B3, Neexistující biokoridor na orné querceta tiliae Založit BK výsadbou. db6, bk2, LBK 9c 2400m) Dl.Loučka) ost.pl. chybějící lokální 2BD3 1 půdě. 2,61 15 1740 fraxineta sup. Šířka 15 m. hb1, lp1, js

74

4. Řešení požadavk ů vyplývajících ze zvláštních právních p ředpis ů

4.1 Ochrana zdravých životních podmínek

(1) Návrh územního plánu vytvá ří na území Uni čova p ředpoklady pro zdravé životní podmínky. Hlavními problémy na území m ěsta jsou: - nedostate čné vybavení území technickou infrastrukturou, - dopady hluku a zne čišt ění ovzduší z dopravy a pr ůmyslu. (2) K odstran ění nedostate čného vybavení území m ěsta technickou infrastrukturou navrhuje územní plán pot řebné rozší ření sítí a za řízení TI pro plné vybavení všech částí m ěsta. Podrobný popis je obsažen v části C.2.7-2.12. (3) Ke zlepšení situace v oblasti dopad ů hluku a zne čist ění ovzduší územní plán : - navrhuje odvedení tranzitní a p ředevším nákladní dopravy na obchvaty mimo zastav ěné a zastavitelné území m ěsta. Podrobné vyhodnocení obsahuje část C.2.6 Koncepce dopravní infrastruktury. - podporuje elektrifikaci železni ční trati Olomouc - Šumperk, - podporuje bezemisní dopravu rozší řením sít ě p ěších cest a cyklostezek, - podporuje výsadbu izola ční zelen ě okolo zdroj ů zne čišt ění, - návrh využití ploch respektuje kvalitu ovzduší v jednotlivých lokalitách a vzdálenost zdroj ů hluku, zne čis ťujících emisí a pachových látek. (4) Specifické řešení vyžaduje zne čišt ění ovzduší z UNEXu, které je podmín ěné technologickými zm ěnami. (5) P ři řešení územní studie rozvojového území bydlení Pod Šibenikem bude nutné stanovit návrh opat ření provozu sportovní st řelnice na Šibeniku k dodržení požadavk ů na ochranu p řed nadm ěrným hlukem. (6) K ochran ě bydlení p řed nep říznivými ú činky hluky stanovuje územní plán tyto podmínky p řípustnosti využití pro uvedené lokality:

Lokalita Z7.1 - k. ú. Dolní Sukolom Přípustnost bude posouzena v rámci následného řízení dle stavebního zákona pr ůkazem hygienických limit ů hluku z provozu pr ůmyslového areálu (plocha VL) a navrhované plochy občanského vybavení - komer ční za řízení Z7.4 (plocha OM), v denní a no ční dob ě, pro chrán ěný venkovní prostor stavby. (§ 2 odst. 2, 3 a 4, § 82 odst. 2 písmo j) zákona Č. 258/2000 Sb.).

Lokality Z8.l a Z8.2 - k. ú. Brní čko Přípustnost bude posouzena v rámci následného řízení dle stavebního zákona pr ůkazem hygienických limit ů hluku z provozu komunikace IV444, v denní a no ční dob ě, pro chrán ěný venkovní prostor stavby (§ 2 odst. 2, 3 a 4, § 82 odst. 2 písmo j) zákona č. 258/2000 Sb.).

Lokalita Z8.3 - k. ú. Brní čko Přípustnost bude posouzena v rámci následného řízení dle stavebního zákona pr ůkazem hygienických limit ů hluku z provozu stávajícího pr ůmyslového areálu UNEX a dr ůbežárny, v denní a no ční dob ě, pro chrán ěný venkovní prostor stavby (§ 2 odst. 2, 3 a 4, § 82 odst. 2 písmo j) zákona č. 258/2000 Sb.).

Lokality Z13.l a Z13.3 - k. ú. Nová D ědina Orgán ochrany ve řejného zdraví považuje lokality za podmín ěně p řípustné jako lokality pro bydlení. Přípustnost bude posouzena v rámci následného řízení dle stavebního zákona pr ůkazem hygienických limit ů hluku z provozu komunikace IV446, v denní a no ční dob ě, pro chrán ěný venkovní prostor stavby (§ 2 odst. 2, 3 a 4, § 82 odst. 2 písmo j) zákona č. 258/2000 Sb.).

Lokalita Z13.5 - k. ú. Nová D ědina Přípustnost bude posouzena v rámci následného řízení dle stavebního zákona pr ůkazem hygienických limit ů hluku z provozu stávajícího výrobního areálu VL, v denní a no ční dob ě, pro chrán ěný venkovní prostor stavby (§ 2 odst. 2, 3 a 4, § 82 odst. 2 písmo j) zákona č. 258/2000 Sb.).

Plocha p řestavby P15 - k. ú. Uni čov Přípustnost bude posouzena v rámci následného řízení dle stavebního zákona pr ůkazem hygienických limit ů hluku z provozu výrobního areálu (Bezru čovo nám ěstí) a komunikace vedoucí ulicí Stromo řadí v

75

Uničov ě, v denní a no ční dob ě, pro chrán ěný venkovní prostor stavby (§ 2 odst. 2, 3 a 4, § 82 odst. 2 písmo j) zákona č. 258/2000 Sb.).

Zám ěry dopravy (statická, silni ční, event. železni ční, letecká) je nutno orgánu ochrany ve řejného zdraví v následném řízení dokladovat, že ve řejné zdraví nebude negativn ě dopravou ohroženo a že budou spln ěny v denní a no ční dob ě hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb stávajících či nov ě navrhovaných. Využití plochy KOR 0.1 (koridor dopravní infrastruktury obchvatu města) se jeví jako podmín ěně p řípustné (§ 82 odst. 2 písmo j, t zákona č. 258/2000 Sb.).

4.2 Civilní a požární ochrana

Podkladem pro civilní a požární ochranu je „Havarijní plán Olomouckého kraje“ a „Krizový plán ORP Uni čov“. Kryty CO, nebezpe čné výroby se speciálním režimem mimo zde uvedené, tepelné a jaderné elektrárny, a t ěžba se na území Uni čova nenachází. Ochrana p řed povodn ěmi je řešena v části C3.3 vodní toky a plochy v četn ě protipovod ňových opat ření této zprávy. Přehled možných rizik a analýzy ohrožení a p řehled prvk ů kritické infrastruktury je obsažen v přehledu možných zdroj ů rizik a analýze ohrožení m ěsta Uni čova.

76

4.3 Obrana státu

Celé území spadá do zájmového území A ČR. V Újezd ě se nachází objekt d ůležitý pro obranu státu , který vytvá ří zájmové území pro elektronické komunika ční za řízení, dále zde prochází koridory radioreléových tras a vzdušný letecký prostor. Ministerstvo obrany ČR uplatnilo následující požadavky na respektování a zapracování limit ů a zájm ů do textové a grafické části ÚPn Uni čov :

Zájmové území Ministerstva obrany pro nadzemní stavby, které je nutno respektovat podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu.

Zájmové území je roz člen ěno výškov ě následujícím zp ůsobem: Zájmové území Ministerstva obrany pro nadzemní výstavbu p řesahující 100 m nad terénem (v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu p řesahující 100 m n.t. jen na základ ě závazného stanoviska Ministerstva obrany). Zájmové území Ministerstva obrany pro nadzemní výstavbu p řesahující 150 m nad terénem (v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu p řesahující 150 m n.t. jen na základ ě závazného stanoviska Ministerstva obrany).

Vzdušný prostor Ministerstva obrany, který je nutno respektovat podle ustanovení § 41 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o zm ěně a dopln ění zákona č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. V tomto vymezeném území - vzdušném prostoru pro létání v malých a p řízemních výškách lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu vysíla čů , výškových staveb, staveb tvo řících dominanty v terénu, v ětrných elektráren, speciálních staveb, zejména staveb s vertikální ochranou (nap ř. st řelnice, nádrže plynu, trhací jámy), venkovního vedení VN a VNN, rozší ření stávajících nebo povolení nových t ěžebních prostor ů jen na základ ě závazného stanoviska Ministerstva obrany. Ve vzdušném prostoru vyhlášeném od zem ě je nutno posoudit také výsadbu vzrostlé zelen ě. Výstavba a výsadba m ůže být výškov ě omezena nebo zakázána.

Zájmové území elektronického komunika čního za řízení Ministerstva obrany, které je nutno respektovat podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu). V tomto vymezeném území (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže vy jmenované druhy staveb jen na základ ě závazného stanoviska Ministerstva obrany. - Ve vymezeném území do 10 km lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu a rekonstrukci výškových staveb, v ětrných elektráren, pr ůmyslových staveb (výrobních hal, sklad ů, sil, hangár ů apod.), pr ůmyslových zón, vedení VN a VVN, výkonných vysíla čů , převad ěčů , základ nových stanic mobilních operátor ů a podobných technologií v celém kmito čtovém pásmu jen na základ ě závazného stanoviska Ministerstva obrany. - Ve vymezeném území do 5 km lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu a rekonstrukci objekt ů s p ředpokládaným provozem zanzení zp ůsobujících elektromagnetické rušení (svá ření, velké elektromotory, generátory elektrického proudu a jiné výkonné zdroje elektromagnetického za řízení) a staveb uvedených ve vymezeném území do 10 km jen na základ ě závazného stanoviska Ministerstva obrany. - Ve vymezeném území do 3 km lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu a rekon strukci trafo stanic, fotovoltaických elektráren, vedení NN, rozsáhlé územní zm ěny (rozsáhlé sady, zalesn ění, t ěžba), z řizování nebo zm ěny velkých vodních ploch a staveb

77 uvedených ve vymezeném území do 10 km a do 5 km jen na základ ě závazného stanoviska Ministerstva obrany. - Ve vymezeném území do 2 km lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou výstavbu a rekonstrukci staveb, v četn ě staveb a zm ěn uvedených ve vymezeném území do 3 km, 5 km a 10 km jen na základ ě závazného stanoviska Ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu).

Výstavba a rekonstrukce staveb i územní zm ěny mohou být ve výše uvedených zájmových územích Ministerstva obrany omezeny nebo vylou čeny. Na celém správním území je zájem Ministerstva obrany posuzován z hlediska povolování níže uvedených druh ů staveb podle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb.. Na celém správním území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základ ě závazného stanoviska Ministerstva obrany: - výstavba, rekonstrukce a opravy dálni ční sít ě, rychlostních komunikací, silnic L II. a III. t řídy - výstavba a rekonstrukce železni čních tratí a jejich objekt ů - výstavba a rekonstrukce letiš ť všech druh ů, v četn ě za řízení - výstavba vedení VN a VVN - výstavba v ětrných elektráren - výstavba radioelektronických za řízení (radiové, radioloka ční, radionaviga ční, telemetrická) v četn ě anténních systém ů a op ěrných konstrukcí (nap ř. základnové stanice .... ) - výstavba objekt ů a za řízení vysokých 30 m a více nad terénem - výstavba vodních nádrží (p řehrady, rybníky) - výstavba objekt ů tvo řících dominanty v území (nap ř. rozhledny)

(5) Návrh ÚP tyto požadavky respektuje.

4.4 Ochrana ložisek nerostných surovin

(1) V územním plánu nejsou vymezeny žádné nové lokality pro dobývání nerostných surovin.

(2) Je nutné respektovat - plošná poddolovaná území 4065, 4089, 4100 a 4105 v k.ú. Benkov, - bodové 4124 v k.ú. Dolní Sukolom, - 2 nevýhradní ložiska - 3130600 Uni čov okolí, objekt net ěžený, a 3130601 Uni čov okolí, objekt net ěžený.

D. VYHODNOCENÍ Ú ČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POT ŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

1. Vazby na Politiku územního rozvoje ČR, Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje a Zadání územního plánu Uni čova

(1) M ěsto Uni čov je významným regionálním centrem Olomouckého kraje.Je obcí s pov ěř eným obecním úřadem pro správní obvod s 22.471 obyvateli k roku 2016. Leží v Rozvojové oblasti národního zájmu OB8 Olomouc vymezené Politikou územního rozvoje ČR a up řesn ěné v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje pod ozna čením RO1 Olomouc. Uni čov a ostatní obce p říslušející k ORP Uni čov jsou Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje za řazeny mezi specifické oblasti, ve kterých se projevují problémy v oblasti hospodá řského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel. Za zásadní problémy se považuje vysoká míra nezam ěstnanosti, nevyvážená vzd ělanostní struktura, nízká úrove ň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací. V těchto oblastech, a tedy také v Uni čov ě, jako pólu ORP, je uloženo vytvá řet územní p ředpoklady pro další rozvoj podnikatelských aktivit. (2) Podle Zadání územního plánu Uni čova je v sou časné dob ě situace m ěsta pro další období pom ěrn ě stabilizovaná, po čet obyvatel se ustálil pod hranicí 12.000 a do budoucna je možné p ředvídat jeho pot řeby a nároky. Je nutné zhodnotit sou časné využití zastav ěného území a zabývat se novými 78 lokalitami pro bydlení, ob čanské vybavení, výrobní aktivity, vyhodnotit koncepci dopravy a technické infrastruktury, prvky ÚSES. (3) Návrh územního plánu řeší nové lokality pro bydlení, ob čanské vybavení a výrobní aktivity prioritn ě přestavbou a dostavbou zastav ěného území, a dále vymezením nových zastavitelných ploch navazujících na sou časné zastav ěné území. (4) Zásadním problémem m ěsta je zatížení z tranzitní, zejména nákladní dopravy. Návrh územního plánu respektuje dopravní koridory pro p řeložky silnic II/444, 446, 449, jejichž realizace umožní bezkolizní tranzit územím. (5) Návrh územního plánu řeší komplexní vybavení všech sídel technickou infrastrukturou. (6) Uni čov obklopují Rekrea ční krajinné zóny Sovinecko, Šternbersko a Bouzovsko. Vlastní území města je zem ědělsky exploatováno a má jen malý rekrea ční potenciál. Proto návrh územního plánu vytvá ří územní podmínky pro rozvoj všech vhodných forem rekreace obyvatel. (7) Návrh územního plánu Územní systém ekologické stability rozvíjí do ucelené soustavy a provazuje s dalšími zájmy v území. (8) Územní plán řeší ochranu území Uni čova p řed povodn ěmi.

Podrobné vyhodnocení spln ění požadavk ů PUR ČR, ZUR OK a Zadání územního plánu Uni čova je obsaženo v části F této zprávy.

2. Od ůvodn ění rozvoje hlavních funkcí

2.1 Rozvoj výrobních, skladovacích, zem ědělských a ostatních podnikatelských aktivit

(1) V zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje a v Zadání územního plánu je uloženo vytvá řet územní p ředpoklady pro další rozvoj podnikatelských aktivit. Olomoucký kraj a m ěsto Uni čov tento úkol založením a rozvojem Velké pr ůmyslové oblasti a dalších rozvojových ploch napl ňuje. (2) Vzhledem k zájmu o rozší ření stávajících a lokalizaci nových podnik ů územní plán dále rozvíjí Velkou pr ůmyslovou oblast ur čenou pro velké pr ůmyslové podniky, navrhuje novou Malou pr ůmyslovou zónu 2 ur čenou pro místní malé a st řední podniky a rozvíjí pr ůmyslovou zónu Unexu. Tato území spolu s dalšími menšími lokalitami p ředstavují potenciál pro 2.000 nových pracovních míst.

2.2 Rozvoj bydlení

(1) Vzhledem k dosavadnímu rozsáhlému rozvoji podnikatelských aktivit je v Uni čov ě nedostatek disponibilních byt ů a s tím spojený odchod části ekonomicky aktivních obyvatel mimo m ěsto. Další rozvoj podnikatelských aktivit, oživení bytové výstavby, zlepšení územních podmínek pro kvalitu života spolu s celkovým demografickým vývojem vytvá ří p ředpoklad pro stabilizaci a v dalších letech pro nárůst po čtu stálých obyvatel ze sou časných 11.358 na cílových 12.000. Pro tento po čet územní plán navrhuje rozvoj ploch pro bydlení a dimenzuje ostatní funk ční systémy. (2) Vývoj po čtu stálých obyvatel, po čtu byt ů a po čtu stálých obyvatel na 1 b.j. do roku 2030 obsahuje následující tabulka.

Vývoj po čtu stálých obyvatel, po čtu byt ů a po čtu stálých obyvatel na 1 b.j. v Uni čov ě

sčítání 1991 sčítání 2001 sčítání 2011 5.6.2017 návrh 2030

ob. b.j. ob/bj ob. b.j. ob/bj ob. b.j. ob/bj ob. b.j. ob/bj ob. b.j. ob/bj

12831 4383 2,93 12 466 4499 2,77 11659 4632 2,52 11,358 4740 2,40 12000 5455 2,20

Předpokládaný po čet obyvatel na 1 b.j. je odvozen z pokra čujícího snižování podle analýz ČSÚ - viz nap říklad „Projekce domácností ČR do roku 2030“. Pro rok 2030 z tohoto vývoje vyplývá pot řeba 5.455 b.j..

79

(3) Pot řebu nových byt ů p ředkládá následující tabulka.

Pot řeba výstavby nových bytových jednotek.

Předpokládaný Zůstatek Po čet trvale Pot řeba b.j. pro úbytek po čtu trvale Pot řeba nových b.j. obydlených 12 000 obyvatel sou časn ě trvale obydlených k roku 2030 b.j. k roku k roku 2030 obydlených b.j. b.j. k roku 2017 k roku 2030 2030

UNI ČOV 4740 b.j. 280 b.j. 4460 b.j. 5455 b.j. 995 b.j.

Předpokládaný úbytek trvale obydlených b.j. je odvozen z pokra čujícího zvyšování podílu úbytku na trvale obydlených b.j. podle statistických analýz a publikacích MMR – nap říklad „Koncepce rozvoje bydlení do roku 2020“.

Do roku 2030 je tedy pot řeba zajistit 995 b.j.

(4) Plochy pro novou bytovou výstavbu tedy musí splňovat pot řebu umístit 995 b.j.

Prioritn ě je pot řebné využít dosud nevyužité plochy a plochy p řestavby v zastav ěném území. Tato zastavitelná území mají celkovou rozlohu 5,91 ha a umožní výstavbu celkem 95 b.j., z toho na ploše 1,46 ha 54 b.j. v bytových domech a na ploše 4,45 ha 41 b.j. v rodinných domech.

Vzhledem k pot řebné kontinuit ě jsou zachovány všechny dosud nezastav ěné plochy pro bytové domy vymezené stávajícím UP. Tato území mají rozlohu 11,21 ha pro výstavbu 423 b.j.

Celkem je pro novou bytovou výstavbu navrženo 61,81 ha zastavitelných ploch s celkovou kapacitou 1.004 b.j, z toho 15,06 ha pro výstavbu 562 b.j. v bytových domech a 46,75 ha pro výstavbu 442 b.j. v rodinných domech.

Tento po čet odpovídá požadavku na 995 nových bytových jednotek.

S ohledem na pot řebu dlouhodobého koncep čního urbanistického řešení v četn ě řešení návazností dopravní a technické infrastruktury jsou v návrhu vymezeny rezervní plochy pro bydlení o celkové rozloze 16,47 ha pro rodinné domy se 169 b.j..

Celkový p řehled navržených ploch shrnuje následující tabulka.

80

Celkový návrh ploch pro bytovou výstavbu.

Nov ě Dosud nevyužité navržené plochy a plochy zastavitelné přestavby plochy mimo v zastav ěném zastav ěné území území Plochy celkem Rezervní plochy

Celkem ha 5,91 ha 55,9 ha 61,81 ha 16,47 ha

Pro bytové domy 1,46 ha 13,6 ha 15,06 ha Z toho ha Pro rodinné domy 4,45 ha 42,3 ha 46,75 ha 16,47 ha

Celkem b.j. 95 b.j. 909 b.j. 1004 b.j. 196 b.j

V bytových domech 54 b.j. 508 b.j. 562 b.j. 64 b.j. Z toho b.j. V rodinných domech 41 b.j. 401 b.j. 442 b.j. 132 b.j.

Pro souvislá území pro bytové domy je navrženo využití území 250 m2/b.j., pro souvislá území pro rodinné domy ve vlastním Uni čov ě 800 m2/b.j. a ve venkovských částech 1.200 m2/b.j. V souvislých územích pro bydlení je na každé 2 hektary ur čeno 1.000 m2 ploch ve řejných prostranství.

2.3 Rozvoj ob čanského vybavení

(1) Základní rozvojovou zónou je plocha na míst ě bývalého cukrovaru ur čená pro plošná za řízení obchodu a služeb. Pro služby je ur čena plocha p ři ulici Litovelské. (2) Ostatní plochy ob čanského vybavení p ředstavují díl čí dopl ňková území resp.rozší ření stávajících za řízení. Celkov ě jsou plochy ob čanského vybavení rozší řeny o 11,55 ha, z toho 5,77 ha na p řestavbových plochách.

2.4 Rozvoj sportu a rekreace

(1) Vzhledem k jednostrann ě zem ědělsky využívanému území Uni čovska je pro zvýšení sídelní atraktivity Uni čova rozvoj sportovních a rekrea čních ploch velmi d ůležitý. (2) Územní plán rozši řuje základní rekrea ční pás podél Oskavy o plochu rozši řující m ěstský park a novou plochu krajinn ě upravené rekrea ční zelen ě na jihu m ěsta. Pro rostoucí západní obytnou zónu rozši řuje rekrea ční území Šibeniku o herní a pobytové louky a o lesopark. Celkov ě jsou tak sportovní a rekrea ční plochy rozší řeny o 38,88 ha.

E. VYHODNOCENÍ P ŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDK Ů NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEM ĚDĚLSKÝ P ŮDNÍ FOND A POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCE LESA

Použitá metodika

Spole čné metodické doporu čení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prost ředí MŽP „Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský půdní fond v územním plánu“ vydané Ústavem územního rozvoje v srpnu 2013.

81

Organizace a základní člen ění p ředpokládaných zábor ů zem ědělské p ůdy

- Navržený zábor zem ědělské p ůdy nenarušuje organizaci ZPF, nenaruší hydrologické ani odtokové pom ěry v území. - Územním plánem jsou maximáln ě respektovány objekty zem ědělské prvovýroby. - Územním plánem není ztížen zp ůsob obhospoda řování zem ědělských pozemk ů. - Plochy navazují na zastav ěné území sídla, jsou navrženy v návaznosti na stávající komunikace a v lokalitách, které umož ňují napojení na existující i plánovanou technickou infrastrukturu. - U jednotlivých lokalit pro stavbu rodinných dom ů mimo zastav ěné území obce bude v maximální možné mí ře dodržován čl. III – odst. (2) c) metodického pokynu odboru ochrany lesa a p ůdy ministerstva životního prost ředí České republiky ze dne 1. 10. 1996.

Zd ůvodn ění navržené koncepce

Řešení územního plánu vychází z priority vytvo ření p ředpoklad ů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, spo čívající ve vyváženém vztahu podmínek pro p říznivé životní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území. Výsledná koncepce je založena na t ěchto premisách: Rozložení p ůd v nižších t řídách ochrany v řešeném území neumož ňuje jejich využití pro rozvoj obce. Jedná se o enklávy ve volné krajin ě, bez vazby na zastav ěná území, a jejich stavební využití by vedlo k narušení krajinného rázu, fragmentaci krajiny a suburbanizaci, v rozporu s obecn ě platnými principy územního rozvoje. S ohledem na výše uvedené a skute čnost, že zastav ěné území a na n ěj navazující území leží tém ěř výlu čně na plochách v I. tříd ě ochrany ZPF, nebylo možno vyhnout se p ři respektování všech limit ů v území (stávající urbanistická struktura s polohou plochy pr ůmyslové výroby, aktivní zóna záplavového území,) zábor ům ZPF v I. a II. t říd ě ochrany. Nové rozvojové plochy bydlení proto byly s ohledem na kompaktnost stávající zástavby navrženy převážn ě na okrajích zastav ěného území. P řednostn ě byly p řevzaty lokality vymezené a prov ěř ené stávajícím územním plánem na západním okraji zastavěného území. Jako náhrada za již zastav ěné plochy stávajícího územního plánu bylo v zájmu vyváženého urbanistického rozvoje obce navrženo dopln ění zastav ěného území západním sm ěrem. Nové plochy pro rozší ření výroby byly s ohledem na provozní vazby a technologickou provázanost navrženy v návaznosti na stávající areály. Podrobn ěji je pot řeba nových rozvojových ploch zd ůvodn ěna v kapitole D.2.

1. Územní plán Uni čov navrhuje plochy pro bydlení v celkovém rozsahu 57,1ha zábor ů ZPF. Z toho plochy pro samotné m ěsto Uni čov p ředstavují 41,06ha a plochy pro místní části 16,04ha. 2. Velkou část těchto zábor ů p ředstavují plochy již d říve vymezené platným územním plánem. Ve m ěst ě Uni čov ě se jedná o 27,06ha, v místních částech o 12,17ha. 3. Územní plán Uni čov prov ěř il doposud nevyužité plochy navržené již platným územním plánem v celkovém rozsahu 39,23ha a nebylo shledáno d ůvodným jejich vy řazení. Zrušením t ěchto ploch nebo přeřazením do II. etapy by se m ěsto Uni čov vystavilo riziku žalob ze strany vlastník ů a požadavk ům na finan ční náhradu za zrušení ur čení pozemku k zastav ění. 4. Plochy bydlení v části Uni čov - město v celkovém rozsahu 14,42ha byly za řazeny do II. etapy. Jedná se p řevážn ě o plochy navržené nad rámec ploch vymezených platným územním plánem. Tyto plochy svým rozsahem zárove ň odpovídají již zastav ěným plochám platného ÚP v rozsahu 16,9ha. 5. Plochy bydlení v první etap ě v rozsahu 26,64ha p ředstavují p řevážn ě rozsah ploch vymezených platným územním plánem a doposud nevyužitých – 27,06ha. 3. Do druhé etapy byly p řeřazeny návrhové plochy bydlení na západním okraji m ěsta v lokalitách „Generála Svobody“ – Z1.1 a tém ěř celá lokalita „ Pod Šibeníkem“ - Z2.1, Z2.2, Z2.3 a Z2.9. 5. Zábor ZPF pro funkci bydlení je v Uni čov ě – měst ě 26,64 ha v I. etap ě a 14,42ha v II. etap ě. 6. Využití ploch za řazených do II. etapy je podmín ěno:

82

II. etapa výstavby rozvojového území "Generála Svobody" - využití plochy Z1.1 je podmín ěno využitím – zastav ěním ploch Z1.2a a Z1.2b minimáln ě ze 60%. II. etapa výstavby rozvojového území "Pod Šibeníkem" - využití ploch Z2.1, Z2.2 a Z2.9, je podmín ěno využitím - zastav ěním ploch Z2.13, Z2.14 a Z2.10 minimáln ě ze 60%. Využití plochy Z2.3 je podmín ěno využitím - zastav ěním ploch Z3.1, Z3.2, Z3.3, Z2.11, Z3.4, Z3.5 minimáln ě ze 60%. Rekapitulace zábor ů ZPF pro bydlení dle částí m ěsta a navržených etap: místní část zábor ZPF I.ETAPA II.ETAPA z toho plochy již zastav ěné celkem(ha) přejímané plochy zábor ů z platného ÚP ZPFplatného ÚP Uni čov m ěsto 41,06ha 26,64ha 14,42ha 27,06ha 11,14ha Dolní Sukolom 1,25ha 1,25ha 1,24ha - Brní čko 2,93ha 2,93ha 2,93ha 1,84ha St řelice 2,07ha 2,07ha 2,18ha 2,0ha Benkov u 1,81ha 1,81ha 0,34ha 0,39ha St řelic Renoty 2,73ha 2,73ha 2,59ha 0,38ha Dětřichov 1,23ha 1,23ha 1,23ha - Nová D ědina 2,92ha 2,92ha 1,66ha 1,15ha Horní 1,05ha 1,05ha - - Sukolom Celkem 57,1ha 42,6ha 14,42ha 39,23ha 16,9ha

Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu p ůdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dot čené p ůdy, údaje o za řazení zem ědělské p ůdy do stup ňů p řednosti v ochran ě

Rekapitulace nárok ů na plochy dle BPEJ a t říd ochrany

č Seznam dot ených BPEJ Rekapitulace podle kvality ů p dy BPEJ třída ochr. vým ěra - ha třída ochr. vým ěra - ha 30300 I. 32,39 I. 79,46 35900 III. 15,41 II. 35,2 31000 I. 37,64 III. 17,61 31400 II. 24,19 IV. 0,82 34200 II. 1,89 35800 II. 6,68 30900 I. 10,36 32210 IV. 0,82 30810 III. 0,58 34300 III. 1,65 35600 I. 1,51

Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (PUPFL)

V řešeném území jsou plochy lesní p ůdy situovány p řevážn ě v jihozápadní části. Územním plánem nejsou zabírány pozemky ur čené pro pln ění funkcí lesa.

83

VYHODNOCENÍ VŠECH ZÁBORU ZPF DLE JEDNOTLIVÝCH LOKALIT

Rušené lokality a upravené výměry na základě výsledků společného jednání jsou znázorněny přeškrtnutým písmem, doplněné lokality jsou zvýrazněny modře.

KVALITA POZEMKŮ REŽIM PLOCHY VÝMĚRA z toho nevyužitá ODNÍMANÁ PLOCHA CELKOVÁ zastavěné zastavitelné plocha záboru výměra území plochy původního

třída územního plánu kultura dle Kat. BPEJ ochr. Ozn. Lokalita Kód Využití [ha] KN [ha] [ha] [ha] území Rozvojové území bydlení „Generála Svobody“ Z1.1 Uničov Gen. BH bydlení v bytových dome ch 3,42 orná 30300 I. 3,42 3,42 3,42 Svobody Z1.2a Uničov Gen. BH bydlení v bytových domech 1,62 orná, 30300 I. 1,62 1,62 1,62 Svobody zahrada Z1.2b Uničov Gen. BH bydlení v bytových domech 1,26 orná 30300 I. 1,26 1,26 1,23 Svobody Z1.4 Uničov Gen. ZV veřejná prostranství – 0,92 orná 30300 I. 0,73 Svobody veřejná zeleň 0,92 - 35900 III. 0,19 Z1.5 Uničov Gen. ZV veřejná prostranství – 0,09 orná 35900 III. 0,09 0,09 - Svobody veřejná zeleň Z1.6 Uničov Gen. PV plochy veřejných prostranství 0,28 orná 30300 I. 0,28 0,28 0,28 Svobody Z1.8 Uničov Gen. OM plochy občanského vybavení 0,26 orná 30300 I. 0,26 0,26 0,26 Svobody Celkem: 7,85 7,85 6,81 Rozvojové území bydlení „Pod Šibeníkem“ Z2.1 Uničov Pod BI bydlení v rodinných domech 3,42 orná 30300 I. 3,42 3,42 0,46 Šibeníkem – městské a příměstské Z2.2 Uničov Pod BI bydlení v rodinných domech 2,42 orná 30300 I. 2,42 2,42 0,5 Šibeníkem – městské a příměstské Z2.3 Uničov Pod BI bydlení v rodinných domech 5,16 orná 3030 0 I. 3,93 5,16 3,11

84

KVALITA POZEMKŮ REŽIM PLOCHY VÝMĚRA z toho nevyužitá ODNÍMANÁ PLOCHA CELKOVÁ zastavěné zastavitelné plocha záboru výměra území plochy původního

třída územního plánu kultura dle Kat. BPEJ ochr. Ozn. Lokalita Kód Využití [ha] KN [ha] [ha] [ha] území Šibeníkem – městské a příměstské 35900 III. 1,23 Z2.4 Uničov Pod OS občanské vybavení – 0,97 orná 30300 I. Šibeníkem tělovýchovná a sportovní 0,97 0,97 0,97 zařízení Z2.5 Uničov Pod OS občanské vybavení – 0,83 orná 30300 I. Šibeníkem tělovýchovná a sportovní 0,83 0,83 0,04 zařízení Z2.8a Uničov Pod ZV veřejná prostranství – 1,17 orná 35900 III. 1,17 1,17 - Šibeníkem veřejná zeleň Z2.8b Uničov Pod ZV veřejná prostranství – 1,18 orná 35900 III. 0,89 1,18 Šibeníkem veřejná zeleň - 30300 I. 0,29 Z2.9 Uničov Pod PV plochy veřejných prostranství 0,42 orná 30300 I. 0,42 0,42 0,13 Šibeníkem Z2.10 Uničov Pod PV plochy veřejných prostranství 0,57 orná 30300 I. 0,57 0,57 0,2 Šibeníkem Z2.11 Uničov Pod PV plochy veřejných prostranství 0,42 orná 35 900 III. 0,26 Šibeníkem 0,42 0,22 30300 I. 0,16 Z2.13 Uničov Pod BI bydlení v bytových domech 1,64 orná 30300 I. 0,61 0,61 0,61 Šibeníkem Z2.14 Uničov Pod BH bydlení v bytových domech 1,64 orná 30300 I. 1,03 1,03 1,03 Šibeníkem Celkem: 18,2 18,2 7,27 Ro zvojové území bydlení „Za sídlištěm“ Z3.1 Uničov Za sídlištěm BI bydlení v rodinných domech 4,3 orná, 35900 III. 3,12 4,3 1,43

85

KVALITA POZEMKŮ REŽIM PLOCHY VÝMĚRA z toho nevyužitá ODNÍMANÁ PLOCHA CELKOVÁ zastavěné zastavitelné plocha záboru výměra území plochy původního

třída územního plánu kultura dle Kat. BPEJ ochr. Ozn. Lokalita Kód Využití [ha] KN [ha] [ha] [ha] území – městské a příměstské zahrada 30300 I. 1,18 Z3.2 Uničov Za sídlištěm BI bydlení v rodinných domech 4,95 orná 35900 III. 2,17 – městské a příměstské 4,95 0,79 30300 I. 2,78 31000 I. 0,01 Z3.3 Uničov Za sídlištěm BH plochy bydlení v bytových 0,92 orná 31000 I. 0,51 domech 0,92 0,82 30300 I. 0,41 Z3.4 Uničov Za sídlištěm PV plochy veřejných prostranství 0,3 7 orná 35900 III. 0,12 0,37 0,17 30300 I. 0,25 Z3.5 Uničov Za sídlištěm PV plochy veřejných prostranství 0,15 orná 30300 I. 0,12 0,15 0,13 31000 I. 0,03 Z3.6 Uničov Za sídlištěm PV plochy veřejných prostranství 0,14 orná 30300 I. 0,12 0,14 0,13 31000 I. 0,02 Z3.7 Uničov Za sídlištěm OM plochy občanského vybavení 1,69 orná 30300 I. 1,23 1,69 - 35900 III. 0,46 Celkem: 12,52 12,52 3,47 Rozvojové území bydlení „Za nemocnicí“ Z4.1 Uničov Za BH bydlení v bytových domech 3,19 zahrada, 31000 I. nemocnicí ostatní 3,19 3,19 3,17 p. Z4.2 Uničov Za BI bydlení v rodinných domech 0,53 orná 31000 I. 0,53 0,53 0,53 nemocnicí – městské a příměstské Za bydlení v rodinných domech Z4.3 Uničov BI 0,81 orná 31000 I. 0,81 0,81 0,81 nemocnicí – městské a příměstské Z4.4 Uničov Za BI bydlení v rodinných domech 0,58 orná 31000 I. 0,58 0,58 0,58

86

KVALITA POZEMKŮ REŽIM PLOCHY VÝMĚRA z toho nevyužitá ODNÍMANÁ PLOCHA CELKOVÁ zastavěné zastavitelné plocha záboru výměra území plochy původního

třída územního plánu kultura dle Kat. BPEJ ochr. Ozn. Lokalita Kód Využití [ha] KN [ha] [ha] [ha] území nemocnicí – městské a příměstské Za Z4.6 Uničov nemocnicí, OH občanské vybavení - hřbitovy 0,66 zahrada 31000 I. 0,66 0,66 - hřbitov Za veřejná prostranství – Z4.7 Uničov ZV 0,93 zahrada 31000 I. 0,93 0,93 - nemocnicí veřejná zeleň Za veřejná prostranství – 0,17 0,17 0,17 Z4.8 Uničov ZV zahrada 31000 I. - nemocnicí veřejná zeleň 0,45 0,45 0,45 Za Z4.9 Uničov PV plochy veřejných prostranství 0,09 orná 31000 I. 0,09 0,09 0,09 nemocnicí Celkem: 7,24 0,98 6,26 5,18 Rozvojové území bydlení „Na Nivách“ bydlení v rodinných domech Z5.2 Uničov Na Nivách BI 0,1 orná 31000 I. 0,1 0,1 - – městské a příměstské bydlení v rodinných do mech Z5.3 Uničov Na Nivách BI 1,77 orná 31000 I. 1,77 1,77 1,72 – městské a příměstské Celkem: 1,87 1,87 1,72 Zastavitelné plochy Uničov - město bydlení v rodinných domech Z6.1 Uničov U Stadionu BI 0,32 zahrada 31000 I. 0,32 0,32 0,27 – městské a příměstské bydlení v rodinných domech 1,42 1,42 1,42 1,42 Z6.2 Uničov Cihlový mlýn BI orná 31400 II. – městské a příměstské 1,18 1,18 1,18 1,18 občanské vybavení – orná, Z6.3 Uničov Litovelská OM 3,05 31000 I. 3,05 3,05 3,05 komerční zařízení zahrada občan ské vybavení – Z6.4 Uničov Stadion OS tělovýchovná a sportovní 0,08 zahrada 30300 I. 0,08 0,08 - zařízení Z6.5 Uničov Nádražní OV občanské vybavení – veřejná 0,63 orná 30300 I. 0,63 0,45 0,18 0,62 87

KVALITA POZEMKŮ REŽIM PLOCHY VÝMĚRA z toho nevyužitá ODNÍMANÁ PLOCHA CELKOVÁ zastavěné zastavitelné plocha záboru výměra území plochy původního

třída územního plánu kultura dle Kat. BPEJ ochr. Ozn. Lokalita Kód Využití [ha] KN [ha] [ha] [ha] území infrastruktura Malá dopravní infrastruktura Z6.6 Uničov průmyslová DS 0,92 orná 31400 II. 0,92 0,92 - silniční zóna výroba a skladování – lehký Z6.7 Uničov Litovelská VL 1,43 orná 30300 I. 0,67 průmysl 1,43 0,1 1,43 31000 I. 0,94 Velká výroba a skladování – lehký Z6.8a Uničov průmyslová VL 18,78 orná 31000 I. 16,05 průmysl zóna 18,78 18,78 34200 III. 0,83

31400 II. 1,9 Velká výroba a skladování – lehký Z6.8b Uničov průmyslová VL 2,63 orná 34200 III. 0,35 průmysl 2,63 2,63 zóna 31400 II. 2,28 Velká výroba a skladování – leh ký Z6.9 Uničov průmyslová VL průmysl 5,65 orná 31400 II. 5,65 5,65 5,65 zóna Malá výroba a skladování – lehký 7,46 0,61 Z6.10 Uničov průmyslová VL orná 34200 III. průmysl 0,99 0,1 zóna 0,99 - 6,81 31400 II. 0,89 Malá výroba a skladování – lehký 0,5 Z6.11 Uničov průmyslová VL orná 31400 II. 0,5 0,5 0,42 průmysl zóna Z6.12 Uničov Velká DS plochy dopravní 0,79 orná, 31400 II. 0,79 0,79 0,79 88

KVALITA POZEMKŮ REŽIM PLOCHY VÝMĚRA z toho nevyužitá ODNÍMANÁ PLOCHA CELKOVÁ zastavěné zastavitelné plocha záboru výměra území plochy původního

třída územního plánu kultura dle Kat. BPEJ ochr. Ozn. Lokalita Kód Využití [ha] KN [ha] [ha] [ha] území průmyslová infrastruktury ostatní zóna p. , ttp veřejná prostranství – Z6.16 Uničov Medelská ZV 0,26 zahrada 31000 I. 0,26 0,26 - veřejná zeleň Dolní Kalová pole veřejná prostranství – Z6.17 Sukolo ZV 7,2 orná 35800 II. 2,9 2,9 - II. veřejná zeleň m technická infrastruktura - Z6.18 Uničov U ČOV TI 0,87 orná 31000 I. 0,87 0,87 - rozvodna plochy dopravn í Mohelnická/ Z6.23 Uničov DS infrastruktury – okružní 0,05 zahrada 31000 I. 0,05 0,05 - Hrdinů křižovatka plochy dopravní Za Z6.24 Uničov DS infrastruktury – propojení 0,2 zahrada 31000 I. 0,2 0,2 - Nemocnicí Litovelská plochy dopravní Z6.25 Uničov U koupaliště DS 0,12 orná 31400 II. 0,11 infrastruktury – parkoviště 0,12 - 35800 II. 0,009 plochy dopravní Z6.26 Uničov U hřbitova DS 0,04 orná 31000 I. 0,04 0,04 - infrastruktury – parkoviště orná, výroba a skladování – lehký 0,46 zahrada, Z6.28 Uničov U pekáren VL 31000 I. 0,46 0,11 0,35 0,35 průmysl ostatní plocha Malá veřejná prostranství – Z6.29 Uničov průmyslová ZV 0,32 orná 31400 II. 0,32 0,32 veřejná zeleň zóna Z6.30 Uničov Malá BI bydlení v rodinných domech 0,6 zahrada 31400 II. 0, 6 0,6 -

89

KVALITA POZEMKŮ REŽIM PLOCHY VÝMĚRA z toho nevyužitá ODNÍMANÁ PLOCHA CELKOVÁ zastavěné zastavitelné plocha záboru výměra území plochy původního

třída územního plánu kultura dle Kat. BPEJ ochr. Ozn. Lokalita Kód Využití [ha] KN [ha] [ha] [ha] území průmyslová – městské a příměstské zóna veřejná prostranství – Z6.32 Uničov U Kravína ZV 0,66 orná 35900 III. 0,66 0,66 veřejná zeleň veřejná prostranství – Z6.33 Uničov U Kravína ZV 0,74 orná 35900 III. 0,74 0,74 veřejná zeleň veřejná prostranství – Z6.34 Uničov U Kravína ZV 1,04 orná 35900 III. 1,04 1,04 veřejná zeleň veřejná prostranství – Z6.35 Uničov U Kravína ZV 0,58 orná 35900 III. 0,12 1,04 veřejná zeleň 35600 I. 0,42 0,42 výroba a skladování – lehký 8,4 P19 Uničov U Kravína VL orná 35900 III. 0,94 0,94 průmysl 30300 I. 2,44 2,44 Celkem: 42,52 7,76 34,68 34,8 50,16 42,4 Zastavitelné plochy Dolní Sukolom Dolní bydlení v rodinných domech - Z7.1 Sukolo U silnice BV 1,07 orná 30900 I. 0,81 0,81 0,81 venkovské m Dolní bydlení v rodinných domech - Z7.2 Sukolo U kříže BV 0,43 orná 30900 I. 0,43 0,43 0,43 venkovské m Dolní výroba a skladování – lehký Z7.3 Sukolo U silnice VL 1,13 orná 30900 I. 1,08 1,08 1,06 průmysl m Dolní občanské vybavení – Z7.4 U silnice OM 0,64 orná 35800 II. 0,53 0,64 0,64 Sukolo komerční zařízení 90

KVALITA POZEMKŮ REŽIM PLOCHY VÝMĚRA z toho nevyužitá ODNÍMANÁ PLOCHA CELKOVÁ zastavěné zastavitelné plocha záboru výměra území plochy původního

třída územního plánu kultura dle Kat. BPEJ ochr. Ozn. Lokalita Kód Využití [ha] KN [ha] [ha] [ha] území m 30900 I. 0,11 Dolní Z7.7 výroba a skladování – těžký Sukolo U Unexu VT 7,1 orná 30900 I. 7,1 7,1 7,1 průmysl m Celkem: 10,06 10,06 10,04 Zastavitelné plochy Brníčko bydlení v rodinných domech Z8.1 Brníčko U svodnice I. BI 1,23 orná 35800 II. 1,23 1,23 1,23 – městské a příměstské U svodnice bydlení v rodinných domech Z8.2 Brníčko BI 1,1 orná 35800 II. 0,28 II. – městské a příměstské 1,1 1,1 32210 IV. 0,82 bydlení v rodinných domech - Z8.3 Brníčko Za hospodou BV 0,6 orná 30810 III. 0,58 venkovské 0,6 0,6 30900 I. 0,02 občanské vybavení – Z8.4 Brníčko U Oskavy OS tělovýchovná a sportovní 0,96 orná 35800 II. 0,96 0,96 0,96 zařízení občanské vybavení – Z8.5 Brníčko Na Újezd OM 0,48 orná 30900 I. 0,48 0,48 0,48 komerční zařízení výroba a skladování – lehký Z8.8 Brníčko Biomac VL 2,9 orná 30900 I. 3,53 průmysl 3,7 - 35800 II. 0,17 Celkem: 8,07 1,56 6,5 1 5,65 Zastavitelné plochy Střelice Zahrady bydlení v rodinných domech - orná, Z9.1 Střelice BV 2,06 31000 I. 2,06 2,06 2,06 východ venkovské ostatní

91

KVALITA POZEMKŮ REŽIM PLOCHY VÝMĚRA z toho nevyužitá ODNÍMANÁ PLOCHA CELKOVÁ zastavěné zastavitelné plocha záboru výměra území plochy původního

třída územního plánu kultura dle Kat. BPEJ ochr. Ozn. Lokalita Kód Využití [ha] KN [ha] [ha] [ha] území p. bydlení v rodinných domech - Z9.4 Střelice Na Benkov BV 0,12 orná 35800 II. 0,09 0,12 venkovské 0,12

31000 I. 0,03 výroba a skladování – lehký Z9.5 Střelice farma VL 1,02 orná 31000 I. 0,37 průmysl 1,02 1,02 34300 III. 0,65

Celkem: 3,2 1,02 2,18 3,2 Zastavitelné plochy Benkov u Střelic Benkov bydlení v rodinných domech - Z10.1 u Sever BV 0,29 orná 31000 I. 0,29 0,29 - venkovské Střelic Benkov bydlení v rodinných domech - Z10.2a u Jih BV 0,65 orná 31000 I. 0,55 venkovské 0,65 0,34 Střelic 34200 III. 0,1 Benkov bydlení v rodinných domech - Z10.2b u Jih BV 0,15 orná 31000 I. 0,14 venkovské 0,1 0,05 - Střelic 34200 III. 0,01 Benkov bydlení v rodinných domech - Z10.3 u Východ I. BV 0,49 orná 31000 I. 0,49 0,49 venkovské Střelic Benkov bydlení v rodinných domech - Z10.4 u Východ II. BV 0,2 orná 31000 I. 0,2 0,2 venkovské Střelic Celkem: 1,78 0,1 1,68 0,34 92

KVALITA POZEMKŮ REŽIM PLOCHY VÝMĚRA z toho nevyužitá ODNÍMANÁ PLOCHA CELKOVÁ zastavěné zastavitelné plocha záboru výměra území plochy původního

třída územního plánu kultura dle Kat. BPEJ ochr. Ozn. Lokalita Kód Využití [ha] KN [ha] [ha] [ha] území Zastavitelné plochy Renoty bydlení v rodinných domech - Z11.1 Renoty Obec BV 1,15 orná 31000 I. 1,15 1,15 1,15 venkovské bydlení v rodinných domech - Z11.2 Renoty Lánek BV 0,42 orná 31000 I. 0,42 0,42 0,42 venkovské Dolní bydlení v rodinných domech - Z11.3 Renoty BV 0,69 orná 34300 III. 0,69 0,69 0,56 záhumenky venkovské bydlení v rodinných domech - Z11.4 Renoty Jih I. BV 0,2 ttp. 35600 I. 0,2 0,2 0,2 venkovské bydlení v rodinných domech - 0,26 Z11.5 Renoty Jih II. BV 0,26 ttp. 35600 I. 0,26 0,26 venkovské Celkem: 2,72 2,72 2,59 Zastavitelné plochy Dětřichov ttp., Dětřich bydlení v rodinných domech - Z12.1 Obec I. BV 1,04 zahrada, 35600 I. 1,04 1,04 1,04 ov venkovské orná Dětřich bydlení v rodinných domech - Z12.2 Obec II. BV 0,18 orná 31000 I. 0,18 0,18 0,18 ov venkovské Celkem: 1,23 1,23 1,23 Zastavitelné plochy Nov á Dědina ttp., Nová bydlení v rodinných domech - Z13.1 Východ I. BV 1,36 zahrada, 31400 II. 1,36 1,36 1,36 Dědina venkovské orná Nová bydlení v rodinných domech - Z13.3 Východ III. BV 0,3 zahrada 31400 II. 0,3 0,3 0,3 Dědina venkovské Nová bydlení v rodinných domech - Z13.4 Sever BV 0,61 orná 31400 II. 0,61 0,61 - Dědina venkovské Z13.5 Nová Jih BV bydlení v rodinných domech - 0,65 orná 31400 II. 0,65 0,65 - 93

KVALITA POZEMKŮ REŽIM PLOCHY VÝMĚRA z toho nevyužitá ODNÍMANÁ PLOCHA CELKOVÁ zastavěné zastavitelné plocha záboru výměra území plochy původního

třída územního plánu kultura dle Kat. BPEJ ochr. Ozn. Lokalita Kód Využití [ha] KN [ha] [ha] [ha] území Dědina venkovské Nová veřejná prostranství – Z13.6 Východ I. ZV 0,12 zahrada 31400 II. 0,12 0,12 0,12 Dědina veřejná zeleň Nová veřejná prostranství – Z13.7 Východ III. ZV 0,01 zahrada 31400 II. 0,01 0,01 0,01 Dědina veřejná zeleň Celkem: 3,14 3,14 1,88 Zastavitelné plochy Horní Sukolom Horní bydlení v rodinných domech - Z14.1 Sukolo Sever BV 1,13 orná 31400 II. 1,05 1,05 venkovské m Celkem: 1,05 1,05 Plochy přestavbové občanské vybavení – P4 Uničov Mohelnická OM 0,44 zahrada 30300 I. 0,18 0,18 0,18 komerční zařízení Mohelnická - občanské vybavení – P5 Uničov OM 0,34 zahrada 31000 I. 0,22 0,22 0,22 Střední komerční zařízení plochy smíšené obytné - P8 Uničov Staškova SM 0,3 zahrada 31000 I. 0,11 0,11 0,11 městské bydlení v rodinných domech P10 Uničov Zahradní BI 3,6 orná 31400 II. 2,99 – městské a příměstské 3,2 3,2 35800 II. 0,21 J. z bydlení v rodinných domech P11 Uničov BI 0,7 orná 30300 I. 0,15 0,15 0,15 Poděbrad – městské a příměstské J. z P12 Uničov BH bydlení v bytových domech 0,23 zahrada 31400 II. 0,007 0,007 0,007 Poděbrad P14 Uničov Šumperká BH bydlení v byto vých domech 0,159 zahrada 31400 II. 0,159 0,159 0,159 Celkem: 4,026 4,026 4,026

94

KVALITA POZEMKŮ REŽIM PLOCHY VÝMĚRA z toho nevyužitá ODNÍMANÁ PLOCHA CELKOVÁ zastavěné zastavitelné plocha záboru výměra území plochy původního

třída územního plánu kultura dle Kat. BPEJ ochr. Ozn. Lokalita Kód Využití [ha] KN [ha] [ha] [ha] území CELKEM VŠE: 133,12 17,02 115,8 88,2

Koridory - návrh Označení Katastrální Účel koridoru Délka Šířka Šířka Počet a plo cha křižovatek Celkový zábor ZPF (ha) území koridoru koridoru kvalif. kvalif. odhad (1křižovatka – 8ha) (m) (m) odhad (m) KOR 0.1 Uničov, koridor dopravní 10 923 100 25 6 křižovatek - 48ha 75,3ha Brníčko, infrastruktury - obchvatu Střelice, Dolní města Sukolom

95

F. VYHODNOCENÍ SPLN ĚNÍ POŽADAVK Ů ZADÁNÍ

1. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR (1) Územní plán je v souladu s Politikou územního rozvoje ve zn ění Aktualizace č.1 schválené usnesením vlády č.276 ze dne 15.4.2015. (2) Řešené území je dle Politiky územního rozvoje sou částí Rozvojové oblasti národního významu OB8 Rozvojová oblast Olomouc up řesn ěnou v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje pod ozna čením RO1 Olomouc. Územní plán spl ňuje všechny požadavky stanovené pro rozvojovou oblast RO1 Olomouc, jak byly up řesn ěny v ZÚR Olomouckého kraje : - vytvá ří územní podmínky pro další rozvoj podnikatelských aktivit, - dopravní koncepce řeší územní souvislosti dopravních vazeb Uni čova na R35 p ři minimalizaci dopad ů na podmínky životního prost ředí, - koordinuje rozvoj Uni čova s protipovod ňovou ochranou území a zájmy ochrany p řírody - respektuje roli Olomouce jako hlavního rozvojového pólu oblasti RO1 a posiluje vzájemné vazby zejména zlepšením dopravního spojení. Další požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje. (3) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Územní plán vytvá ří podmínky pro polycentrický rozvoj sídelních struktur proporcionálním rozvojem všech částí Uni čova. (4) Zachovat jedine čný ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedine čné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Územní plán pro jednotlivé části území Uni čova ur čuje územní podmínky odpovídající jejich poloze v osídlení, urbanistické struktu ře a obrazu v kulturní krajin ě. (5) P ři stanovování funk čního využití území zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodá řský rozvoj a životní úrove ň obyvatel, hledat p řitom vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území. Územní plán řeší komplexn ě celé území Uni čova s ohledem na vyvážené vazby rozvoje sídelních a krajinných struktur. (6) Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastav ěného území a zajistit ochranu nezastav ěného území. Vytvá řet p ředpoklady p ředevším pro nové využívání opušt ěných areálú a ploch (tzv.brownfield pr ůmyslového, zemědělského a jiného p ůvodu). V návrhu územního plánu jsou prioritn ě využity plochy p řestavby a dosud nezastav ěné plochy v zastav ěném území. (7) V rozvojových oblastech a rozvojových osách vytvá řet vedle podmínek pro vznik územních systém ů ekologické stability i podmínky pro vznik souvislých ploch ve řejn ě p řístupné zelen ě, umož ňujících prostupnost krajiny, její rekrea ční využití a zachování reproduk ční schopnosti, pozornost p řitom v ěnovat i vytvá ření podmínek pro vznik a rozvoj lesních porost ů. Územní plán navrhuje revitalizaci stávajících linií a ploch ve řejné zelen ě a vznik nových souvislých ploch a linií umož ňujících rekrea ční využití a prostupnost krajiny. (8) Podle místních podmínek vytvá řet p ředpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitn ění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny, dopravní a technickou infrastrukturu umis ťovat s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny, je-li to ú čelné do spole čných koridor ů. Návrh územního plánu respektuje dopravní koridory pro p řeložky silnic II/444,446,449, realizací návrhu bude zlepšeno p řipojení na D35, které není možné v sou časnosti využívat pro t ěžkou dopravu vzhledem k nedostate čné podjezdní výšce II/449 pod železni ční tratí Praha – Bohumín – Studénka. Severní obchvat II/444 pak zajistí bezkolizní tranzit územím a kvalitní dopravní dostupnost výrobních areál ů stávajících a navrhovaných zatím v první etap ě budování s p řipojením na D35 v Mohelnici. Silnice II/449 je mimo Uni čov vedena obchvatem východn ě obce St řelice a Dolní Sukolomí. Silnice II/444 je vedena obchvatem východn ě Brní čka. Technické vybavení je dle možností soust řed ěno do spole čných koridor ů s dopravní infrastrukturou resp. do vlastních TI koridor ů. Celkové řešení územního plánu je zam ěř eno na minimalizaci krajinné fragmentace (9) Zlepšovat dostupnost, zejména uvnit ř rozvojových oblastí, rozši řováním sít ě ve řejné hromadné dopravy šetrné k životnímu prost ředí.

96

Návrh ÚP vytvá ří územní p ředpoklady pro vytvo ření dopravního terminálu železni ční a autobusové dopravy v železni ční stanici Uni čov. (10) Zajistit územní ochranu ploch pot řebných pro umis ťování opat ření na ochranu p řed povodn ěmi a pro vymezení území ur čených k rozliv ům povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjime čných a zvláš ť od ůvodn ěných p řípadech. V územním plánu je navržena koncepce protipovod ňové ochrany. Návrhové plochy pro zástavbu jsou navrhovány mimo aktivní zónu záplavového území. (11) Ve ve řejném zájmu chránit a rozvíjet p řírodní, civiliza ční a kulturní hodnoty území, v četn ě urbanistického, architektonického a archeologického d ědictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedine čné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají zna čnou hodnotu, nap ř. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s pot řebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V n ěkterých p řípadech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je t řeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase prom ěnným celkem, který vyžaduje tv ůrčí, avšak citlivý p řístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její st ěžejní kulturní, p řírodní a užitné hodnoty. Územní plán d ůsledn ě chrání a rozvíjí p řírodní, civiliza ční a kulturní hodnoty území. Pro jednotlivé části území Uni čova stanoví územní podmínky odpovídající poloze v osídlení a urbanistické struktu ře. V siln ě zem ědělsky exploatované krajin ě posiluje celky, linie a prvky krajinné zelen ě. (12) Bránit upadání venkovské krajiny jako d ůsledku nedostatku lidských zásah ů. Územní plán řeší celé území Uni čova v četn ě venkovské krajiny. (13) P ředcházet p ři zm ěnách nebo vytvá ření urbánního prost ředí prostorov ě sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální d ůsledky a navrhovat p ři územn ě plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovn ě. V Uni čov ě nedochází k sociální segregaci a územní plán návrhem otev řené urbanistické struktury vytvá ří podmínky, aby tomu tak bylo i v budoucnu. (14) P ři stanovování zp ůsobu využití území v územn ě plánovací dokumentaci dávat p řednost komplexním řešením p řed uplat ňováním jednostranných hledisek a požadavk ů, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. P ři řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohled ňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodá řského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapot řebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s ur čením a charakterem oblastí, os, ploch a koridor ů vymezených v PÚR ČR. Územní plán pln ě respektuje postavení m ěsta v Rozvojové oblasti RO1 Olomouc a spl ňuje všechny požadavky PÚR ČR, jak byly up řesn ěny v ZÚR Olomouckého kraje. Navrhuje komplexní rozvoj sídel a krajiny zvyšující kvalitu života obyvatel a hospodá řský rozvoj území (15) Vytvá řet v území podmínky k odstra ňování d ůsledk ů náhlých hospodá řských zm ěn lokalizací zastavitelných ploch pro vytvá ření pracovních p říležitostí, zejména v regionech strukturáln ě postižených a hospodá řsky slabých a napomoci tak řešení problém ů v t ěchto územích. Územní plán návrhem nových ploch pro lokalizaci podnikatelských zám ěrů vytvá ří územní podmínky pro další vytvá ření podnikatelských p říležitostí. (16) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvá řet p ředpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. Územní plán navrhuje proporcionální rozvoj všech částí m ěsta – vlastního Uni čova i jeho venkovských částí. Rozvoj Uni čova v rámci RO1 Olomouc posiluje jak vlastní konkurenceschopnost, tak i konkurenceschopnost celého Olomoucka. (17) Vytvá řet p ředpoklady pro polyfunk ční využívání opušt ěných areál ů a ploch, hospodárn ě využívat zastav ěné území (podpora p řestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastav ěného území (zejména zem ědělské a lesní p ůdy) a zachování ve řejné zelen ě, v četn ě minimalizace její fragmentace . Cílem je ú čelné využívání a uspo řádání území úsporné v nárocích na ve řejné rozpo čty na dopravu a energie, které koordinací ve řejných a soukromých zájm ů na rozvoji území omezují negativní d ůsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Územní plán celkovou koncepcí rozvoje sídel a krajiny vytvá ří územní podmínky pro ú čelné využívání a úsporné uspo řádání území m ěsta.

97

(18) Rozvojové zám ěry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umís ťovat do co nejmén ě konfliktních lokalit a následn ě podporovat pot řebná kompenza ční opat ření. S ohledem na to p ři územn ě plánovací činnosti, pokud je to možné a od ůvodn ěné respektovat ve řejné zájmy nap ř. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prost ředí, zejména formou d ůsledné ochrany zvlášt ě chrán ěných území, lokalit soustavy Natura 2000, mok řad ů, ochranných pásem vodních zdroj ů, chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zem ědělského a lesního p ůdního fondu. Vytvá řet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systém ů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability k zajišt ění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajin ě a pro ochranu krajinných prvk ů p řírodního charakteru v zastav ěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územn ě plánovací činnosti vytvá řet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvá řet podmínky pro využití p řírodních zdroj ů. (Viz také Evropská úmluva o krajin ě.) Do zájmového území zasahuje (v k.ú. St řelice a v k.ú. Benkov) EVL Litovelské Pomoraví a Pta čí oblast Litovelské Pomoraví. D ůsledná ochrana t ěchto území je zachována. Není navrhována žádná zm ěna využití území, která by se t ěchto ploch dotýkala. Jihovýchodní část (p řibližn ě t řetina) řešeného území leží v CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Rozvojové plochy jsou navrhovány mimo tuto oblast, s výjimkou ploch, které nelze umístit jinam a bez vlivu na CHOPAV. Pro územní plán byl navržen ÚSES s náležitostmi místního plánu - generelu. (19) Vymezit a chránit ve spolupráci s dot čenými obcemi p řed zastav ěním pozemky nezbytné pro vytvo ření souvislých ploch ve řejn ě p řístupné zelen ě (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativn ě poznamenána lidskou činností, s využitím její p řirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pás ů nezastav ěného území v bezprost ředním okolí velkých m ěst, zp ůsobilých pro nenáro čné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porost ů a zachování prostupnosti krajiny. Návrh územního plánu tyto požadavky respektuje. (20) Vytvá řet podmínky pro rozvoj a využití p ředpoklad ů území pro r ůzné formy cestovního ruchu (nap ř. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), p ři zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umož ňují celoro ční využití pro r ůzné formy turistiky Územní plán zachovává a rozvíjí hodnoty území d ůležité pro cestovní ruch. Dopl ňuje systém p ěších a cyklistických cest do uceleného systému propojujícího celé území Uni čova vnit řně i s okolím. (21) Podle místních podmínek vytvářet p ředpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitn ění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. P ři umís ťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z t ěchto hledisek ú čelné, umís ťovat tato za řízení soub ěžn ě. Nep řípustné je vytvá ření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li sou částí transevropské silni ční sít ě, volit tak, aby byly v dostate čném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. Celková koncepce realizace navržených tras silnic II. t řídy vytvá ří p ředpoklady pro lepší prostupnost řešeného území a silnice jsou navrženy a budou realizovány v dostate čné kategorii S7,5/80. Trasy jsou navrženy v dostate čné vzdálenosti od zástavby. Pro vy řešení dobré dostupnosti území Uni čovska je nezbytn ě nutné vybudovat novou trasu II/449, tj. obchvat Červenky a Litovle. Vybudování částe čné trasy obchvatu II/444, která se v sou časnosti projektuje, vy řeší dopravní obsluhu zejména pr ůmyslových zón na sever Uni čova pouze částe čně a to na západní a severní stran ě m ěsta. (22) Vytvá řet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalit ňováním dopravní infrastruktury s ohledem na pot řeby ve řejné dopravy a požadavky ochrany ve řejného zdraví, zejména uvnit ř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na zm ěny ve řejné dopravní infrastruktury a ve řejné dopravy. Vytvá řet podmínky pro zvyšování bezpe čnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpe čnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany p řed hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvá řet v území podmínky pro environmentáln ě šetrné formy dopravy (nap ř. železni ční, cyklistickou). Dopravní infrastruktura je navržena v nových trasách, takže po dobudování vn ějšího dopravního okruhu bude automaticky zvýšena bezpe čnost, plynulost a ochrana p řed hlukem z dopravy.

98

Železni ční doprava z ůstane zachována s možností dle pot řeby provést úpravu četnosti dopravy. Po rekonstrukci a elektrifikaci trat ě č. 292 m ůže být zvýšena provozní rychlost. Sou částí návrhu je také dopln ění cyklostezek v kategorii D s provozem pro p ěší a cyklisty vedené podél stávajících silnic. Dopln ěné trasy vytvo ří hustou sí ť cyklostezek, které z Uni čova obslouží i okolní obce. (23) Vytvá řet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva p řed potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy p ůdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch pot řebných pro umís ťování staveb a opat ření na ochranu p řed povodn ěmi a pro vymezení území ur čených k řízeným rozliv ům povodní. Vytvá řet podmínky pro zvýšení p řirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k um ělé akumulaci vod . V zastav ěných územích a zastavitelných plochách vytvá řet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání deš ťových vod jako zdroje vody a s cílem zmír ňování ú čink ů povodní. V územním plánu je navržena koncepce protipovod ňové ochrany. (24) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umis ťovat do nich ve řejnou infrastrukturu jen ve zcela výjime čných a zvláš ť od ůvodn ěných p řípadech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro p řemíst ění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povod ňových škod. Návrhové plochy pro zástavbu jsou navrhovány mimo aktivní zónu záplavového území, zástavba umíst ěná do záplavového území mimo aktivní zónu bude chráněna navrženou protipovod ňovou ochranou. (25) Vytvá řet podmínky pro koordinované umís ťování ve řejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její ú čelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvá řet rovn ěž podmínky pro zkvalitn ění dopravní dostupnosti obcí (m ěst), které jsou p řirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktu ře t ěchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problém ů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastr ů) k dialogu všech partner ů, na které mají zm ěny v území dopad a kte ří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prosp ěch územního rozvoje. P ři územn ě plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvo ření výkonné sít ě osobní i nákladní železni ční, silni ční, vodní dopravy. Železni ční tra ť Olomouc – Šumperk bude rekonstruována a elektrifikována. P ři rekonstrukci bude upraven podjezd na silnici III/44416, a tím zvýšena prostupnost území, v četn ě možnosti upravit linky autobusové dopravy IDS OK, kterou nyní nelze podjezdem vést. Silni ční trasy budou postupn ě budovány v nových silni čních koridorech a bude vytvá řen vn ější dopravní okruh Uni čova silnicemi II. t řídy, č. 444, 446, 449, které severn ě Uni čova peážují v jedné trase. Sou částí řešení je i postupné budování obchvat ů Dolní Sukolomi, St řelic a Brní čka. (26) Pro zajišt ění kvality života obyvatel zohled ňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech pot řebných dlouhodobých souvislostech, v četn ě nárok ů na ve řejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních m ěstských prostor ů a ve řejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci ve řejného i soukromého sektoru s ve řejností. Územní plán vytvá ří územní podmínky pro komplexní rozvoj území v jeho dlouhodobých souvislostech v četn ě nárok ů na ve řejnou infrastrukturu. Chrání a rozvíjí kvalitní m ěstské prostory včetn ě vytvo ření podmínek pro vznik nových. (27) Zvláštní pozornost v ěnovat návaznosti r ůzných druh ů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní m ěstskou hromadnou dopravu umož ňující ú čelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, ob čanského vybavení, ve řejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prost ředí. Vytvá řet tak podmínky pro rozvoj ú činného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatel ům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvá řet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sít ě p ěších a cyklistických cest. ÚP Navrhuje p řemístit autobusové nádraží do ochranného pásma dráhy a částe čně na její plochu a tím umožnit dokonalejší provázání t ěchto dvou druh ů dopravy. V prostoru stávajícího autobusového nádraží by z ůstala zachována zastávka autobus ů a plocha by byla částe čně využita pro parkování. S postupným budováním vn ějšího silni čního okruhu bude nutno upravit trasy autobusové dopravy a i jejich další optimalizaci pro cestující ob čany.Trasy pro cyklisty a chodníky pro p ěší jsou zachovány

99 a rozši řovány. Stávající trasy cyklostezek a cyklotras budou dopln ěny navrženými trasami podél silni ční sít ě a po ú čelových komunikacích. Jejich stavba bude p řípustná na zem ědělských a dopravních plochách. V rámci m ěsta ÚP navrhuje zaokruhování cyklotras a cyklostezek v četn ě pěších chodník ů. (28) Úrove ň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby spl ňovala požadavky na vysokou kvalitu života v sou časnosti i v budoucnosti. Územní plán navhuje komplexní udžitelné vybavení TI celého území Uni čova. (29) Vytvá řet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpe čné výroby energie z obnovitelných zdroj ů, šetrné k životnímu prost ředí, s cílem minimalizace jejich negativních vliv ů a rizik p ři respektování p řednosti zajišt ění bezpe čného zásobování území energiemi. Výroba elektrické energie z obnovitelných zdroj ů – FVE, VE, není v řešeném území navrhována. (30) P ři stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodn ěných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní m ěstské struktury, zdravé prost ředí a účinnou infrastrukturu v ěnovat pozornost vymezení ploch p řestavby. V Uni čov ě nejsou znevýhodn ěná obytná území vyžadující p řestavbu.

2. Požadavky vyplývající za Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje ve zn ění aktualizace č.2a ze dne 24.4.2017

(1) M ěsto Uni čov leží v rozvojové oblasti RO 1 Olomouc, v územním plánu je proto nutné řešit územní souvislosti dopravních vazeb Uni čova a Litovle na R35 p ři minimalizaci dopad ů na podmínky životního prost ředí. ÚP Uni čova respektuje návrh koridoru silnice nadregionálního významu II/449 sm ěrem na Litovel a R 35 a také návrh II/444 na Mohelnici rovn ěž na R35. Realizací navržených silni čních tras mimo zastav ěnou část budou minimalizovány dopady na životní prost ředí. (2) Považovat za limitní rozsah nových rozvojových ploch pro podnikání nadmístního významu o souvislé ploše nad 10 ha, které jsou obsaženy ve schváleném územním plánu m ěsta. Územní plán pro podnikání nadmístního významu p řebírá dosud nevyužité plochy ve Velké pr ůmyslové oblasti navržené p ředchozím územním plánem z roku 2000 a jeho zm ěnami. (3) Akceptovat územní rezervu pro výstavbu vodní cesty Dunaj- Odra-Labe. Koridor pro výstavbu vodní cesty byl p řevzat jako územní rezerva. (4) Akceptovat významný tah nadregionálního významu silnice II/449(Rýma řov) - Uni čov - Litovel - Un čovice. ÚP respektuje navržený tah silnice nadregionálního významu II/449, který p řipojuje Uni čov na D35 a její navržený koridor, který je tvo řen obchvatem St řelic, Uni čova (D39) a Dolní Sukolomí (D036). (5) Na území obce hájit koridory pro návrh p řeložek na komunika čních tazích nadregionálního významu – silnice II/449 Uni čov – St řelice. Koridor pro navrženou trasu silnice II/449 je veden mimo zastav ěné území Uni čova a Dolní Sukolomi. Nejblíže se koridor dotýká navrženého rozší ření výrobní zóny na severním okraji m ěsta, kde došlo k úprav ě trasy tak, aby byla respektována navržená plocha. Silnice II. t řídy, které v sou časnosti tvo ří vnit řní dopravní okruh v Uni čov ě, budou dle postupu stavby vn ějšího dopravního okruhu p řevád ěny do kategorie silnic III. t řídy. (6) Respektovat ve řejn ě prosp ěšné stavby D39, (p řeložka II/449 Uni čov - St řelice), D43 (p řeložka II/444 Uni čov-Brní čko), D036 (nová stavba a částe čná úprava polohy koridoru II/449, Dolní Sukolom - Uni čov). Návrh územního plánu respektuje ve řejn ě prosp ěšné stavby D39 (II/449 Uni čov-St řelice), D43 (II/444 Uni čov – Brní čko) a D036 (obchvat II/449 Dolní Sukolomi). (7) Na území obce územn ě hájit koridory pro další navrhované p řeložky. Vzhledem k tomu, že hlavní tranzitní dopravu bude možno po realizaci navržených tras silnic II. třídy p řevést na vn ější dopravní okruh, jsou navrženy pouze koridory pro úpravu dopravních závad v Horní Sukolomi a Nové D ědin ě. V Uni čov ě navrhujeme úpravu k řižovatek na ulici Mohelnická x Generála Svobody a Mohelnická x Hrdin ů. (8) U navrhovaných dopravních koridor ů řešit ochranu urbanizovaných území p řed nep říznivými účinky dopravy, zejména hluku. Navržené dopravní koridory jsou vedeny mimo zastav ěná a zastavitelná území.

100

(9) Respektovat celostátní železni ční tra ť č. 290 Olomouc - Šumperk. Těleso a pozemek železni ční trat ě Olomouc - Šumperk jsou respektovány. Pro výškové řešení podjezdu silnice III/44416 je navrženo rozší ření dopravního koridoru silnice II/444, které umožní vybudování podjezdu dle normy, aby sloužil pro t ěžkou a autobusovou dopravu. (10) M ěsto Uni čov leží ve specifické oblasti, ve které se projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje - požadavky jsou uvedeny v textové části Zásad územního rozvoje. Z hlediska ekonomického rozvoje jsou obce p říslušející k ORP Uni čov za řazeny mezi specifické oblasti, ve kterých se projevují problémy hospodá řského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel. Za zásadní se považuje vysoká míra nezam ěstnanosti, nevyvážená vzd ělanostní struktura, nízká úrove ň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací.Je zde uloženo vytvá řet územní p ředpoklady pro další rozvoj podnikatelských aktivit. Územní plán vytváří územní p ředpoklady pro další rozvoj podnikatelských aktivit p ředevším návrhem dostavby Velké pr ůmyslové zóny, výstavbou Malé prúmyslové zóny 2 a dostavbou pr ůmyslové zóny UNEXU. Pro podnikatelské aktivity jsou dále vymezena menší území. (11) Respektovat a uplat ňovat požadavky a opat ření ke zlepšení kvality ovzduší uvedené v Integrovaném programu snižování emisí Olomouckého kraje a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje. Územní plán vytvá ří územní podmínky pro uplatn ění požadavk ů ke zlepšení kvality ovzduší dle těchto programú. (12) Respektovat a aplikovat zásady stanovené Územní energetickou koncepcí Olomouckého kraje. Zásady stanovené Územní energetickou konceocí Olomouckého kraje jsou respektovány. (13) Respektovat za řízení a stavby nadmístního významu elektriza ční soustavy s jejich ochrannými pásmy. Je navrženo vybudování napájecího bodu pro elektrifikaci železni ční trakce R110/22kV v četn ě nadzemní VVN p řípojky. (14) Respektovat základní koncepci rozvoje zásobování území plynem. Je respektován návrh na rekonstrukci VTL plynovodu v úseku od Červenky do Brní čka. (15) Respektovat stávající elektronické komunika ční za řízení a liniové stavby komunika ční infrastruktury nadmístního významu. Stávající stavby elektronických za řízení a liniové stavby jsou v celém rozsahu respektovány. (16) Respektovat " Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje ". V roce 2016 byl p řejmenován na „Strategii rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje“. Územní plán vytvá ří územní předpoklady pro všechny priority s vazbou na územní plánování. (17) Respektovat platné územn ě plánovací dokumentace sousedních obcí a koordinovat s nimi funk ční a prostorové využití řešeného území (ve řejnou infrastrukturu , USES, cyklistické stezky …). Návrh respektuje řešení územních plán ů sousedních obcí a koordinuje s nimi využití řešeného území. (18) Respektovat Aktualizaci plánu rozvoje vodovod ů a kanalizací Olomouckého kraje a ze schválené Plány oblasti povodí Dyje, Moravy a Odry. Uvedené dokumenty jsou územním plánem respektovány (19) Respektovat požadavky Územního generelu dopravy. Návrh respektuje Územní generel dopravy upravený podle up řesn ěného návrhu zastav ěného a zastavitelného území a návrhu rekonstrukce železni ční trati Olomouc -Šumperk. (20) Respektovat požadavky Koncepce odpadového hospodá řství Olomouckého kraje a Plánu odpadového hospodá řství Olomouckého kraje. Územní plán tyto dokumenty a požadavky respektuje. (21) Respektovat a up řesnit návrhy nadregionálních a regionálních prvk ů ÚSES, respektovat ve řejn ě prosp ěšná opat ření – regionální biokoridor RK 908 a regionální biocentra 424, 1811. Územní plán zp řes ňuje vymezení regionálních prvk ů ÚSES tak aby spl ňovaly nutné prostorové parametry a nekolidovaly s jinými zájmy v území. (22) P ři řešení zm ěn využití území, p ři up řes ňování tras liniových staveb v rámci vymezených koridor ů vždy hledat řešení, která vylou čí, pop ř. budou minimalizovat vlivy na vyhlášená chrán ěná území, evropsky významné lokality a pta čí oblasti soustavy NATURA 2000, p řírodní parky, registrované významné krajinné prvky.

101

Do zájmového území zasahuje v k.ú.St řelice a Benkov CHKO, EVL a Pta čí oblast Litovelské Pomoraví. V území se nachází 2 registrované významné krajinné prvky – VKP m ěstský park Uni čov a VKP Remíz u toku Lukavice. Není navrhována žádná zm ěna využití území, která by se t ěchto ploch dotýkala. Vyhlášená maloplošná chrán ěná území se v území nevyskytují. (23) Respektovat zásady ochrany kulturních památek a podmínky ochrany památkov ě chrán ěných území. Územní plán pln ě respektuje všechny kulturní památky a památkov ě chrán ěné území v Uni čov ě. (24) V územním plánu akceptovat čerpací stanice pohonných hmot za člen ěné do nouzového zásobování ropnými produkty (Uni čov - Litovelská). V návrhu územního plánu respektujeme ob ě čerpací stanice pohonných hmot na ulici Litovelská na silnici II/449 na jižním okraji m ěsta. (25) Respektovat požadavky na zachování kulturních a p řírodních hodnot a ochranu krajinného rázu při umis ťování fotovoltaických elektráren v území. Územní plán umíst ění fotovoltaických elektráren nenavrhuje. (26) Respektovat regulativy pro umis ťování v ětrných elektráren stanovené v Územní studii „V ětrné elektrárny na území Olomouckého kraje“. ÚP umíst ění v ětrných elektráren nenavrhuje.

3. Požadavky na řešení vyplývající z územn ě analytických podklad ů

(1) Řešit zásah zastavitelných ploch a zastav ěného území v ochranném pásmu vodního zdroje. Ochranné pásmo vodního zdroje je územním plánem respektováno. (2) Řešit zásah zastavitelných ploch a zastav ěného území v záplavovém územíQ100. V územním plánu je navržena koncepce protipovod ňové ochrany. (3) Řešit zát ěž silnic II. t říd v zastav ěném území. Zát ěž t ěchto silnic je v ÚP řešena. (4) Řešit zásah zastavitelné plochy do významného krajinného prvku a do regionálního biokoridoru. Územní plán zp řes ňuje vymezení regionálních prvk ů ÚSES tak, aby spl ňovaly nutné prostorové parametry a nekolidovaly s jinými zájmy v území. (5) Řešit problém k řížení koridoru silnice II. t řídy s lokálním biokoridorem. (6) Řešit pr ůchod koridoru silnice II. třídy lokálním biocentrem. (7) Řešit pr ůchod koridoru silnice II. t řídy záplavovým územím. (8) Řešit st řet územní rezervy pro vodní cestu s lokálním biocentrem a regionálním biocentrem. Řešení problém ů 5-8 je sou částí návrhu ÚSES. (9) Řešit st řet koridoru silnic II. t řídy se zastavitelnými plochami. Rozvoj obytné výstavby, která je navržena na jižním a západním okraji stávající zástavby území města není ve st řetu s navrženými koridory silnic. (10) Řešit zát ěž zastav ěného území brownfieldy. Návrh řeší prioritní využití území brownfield ů pro novou výstavbu.

4. Požadavky na rozvoj obce

Rozvoj správního území m ěsta Uni čova, navržený územním plánem bude vytvá řet p ředpoklady pro udržitelný rozvoj území v souladu s PÚR ČR a ZÚR OK a se Strategií rozvoje m ěsta a bude spl ňovat tyto územní požadavky: (1) Pozemky s vydaným ÚR a s realizovanými stavbami, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí, budou zakresleny do zastavitelných ploch. Jsou zakresleny do zastavitelných ploch. (2) Plochy pro rozvoj bydlení, vymezené platným ÚP, budou vyhodnoceny z hlediska jejich aktuálnosti. Všechny dosud nezastav ěné plochy pro rozvoj bydlení vymezené územním plánem z roku 2000 byly p řevzaty do nového územního plánu. (3) ÚP vymezí nové plochy pro bydlení s ohledem na pot řeby m ěsta. Na základ ě vyhodnocení rozvojového potenciálu Uni čova a s ním spojených demografických předpoklad ů jsou k roku 2030 plochy bydlení dimenzovány pro 12.000 obyvatel.

102

(4) ÚP převezme řešení vycházející ze schválených a vydaných zm ěn stávajícího ÚP. Územní plán p řevzal všechna řešení vycházející ze schválených a vydaných zm ěn stávajícího územního plánu. (5) ÚP aktualizuje na základ ě hospodá řského vývoje m ěsta soubor ploch produk čního a komer čního území stávajícího ÚP. Vhodnými opat řeními bude řešena vazba t ěchto ploch na plochy bydlení. Územní plán respektuje všechny dosud nezastav ěné plochy pro komer ční, výrobní, skladovací a zem ědělské podnikatelské aktivity a s ohledem na hospodá řský vývoj m ěsta je rozši řuje o Malou pr ůmyslovou zónu 2. (6) Tvorbu koncepce uspo řádání krajiny je t řeba koordinovat se schváleným plánem spole čných za řízení komplexních pozemkových úprav. Návrh pozemkových úprav byl respektován. (7) ÚP bude maximáln ě zachovávat stávající ve řejnou zele ň. Zm ěny využití území se nedotknou stávající ve řejné zelen ě. Lokalizace prvk ů ÚSES v plochách ve řejné zelen ě je funkcí p řekryvnou - znamená jen p řísn ější ochranu stávajícího využití ve řejné zelen ě p řed zm ěnou využití území. (8) ÚP prov ěř í koncepci silni ční dopravy navrženou platným ÚP a generelem dopravy m ěsta. Návrh ÚP Uni čova drží koncepci silni čního obchvatu silnic II/444, 446 a 449 jako vn ějšího dopravního okruhu. Dále se jedná o úpravu trasy silnice nadregionálního významu II/449, která dopravn ě propojuje m ěsto s D35 a D46, silnice II/446 p řipojuje Uni čov na I/11 v Šumperku a dále na polské hranice, silnice II/444 pak p řipojuje m ěsto na D35 v Mohelnici a na D46 ve Šternberku. Řešení dopravy je prvo řadou záležitostí, kterou je nutné řešit zásadním zp ůsobem s ohledem na postupující rozvoj m ěsta. V sou časném návrhu nového koridoru silnic II. t řídy je provedeno up řesn ění trasy s ohledem ke k řížení koridoru silnic se železni ční tratí Olomouc – Šumperk a návrh rozvojových ploch. Rovn ěž je navržena nová ší ře dopravního koridoru (100 m) tak, aby v jeho rámci mohly být vy řešeny pot řebné zábory plochy pro zemní t ěleso silnic, pro mimoúrov ňové k řížení s železni ční tratí a pro plošnézábory vy řešení všech k řižovatek. Pro k řížení silnice III/44416 s t ělesem železni ční trat ě č. 290 bude pot řeba držet širší koridor vzhledem k tomu, že bude prohlouben podjezd a tím vznikne plošný nárok na zemní t ěleso nové trasy II/444, p řipojení parkovišt ě Unexu, autobusové a vlakové zastávky a podjezdu silnice III/44416, po které bude vedena cyklostezka do Dolní Sukolomi po realizaci nové trasy II/444. Dopravní řešení respektuje hlavní zásady Dopravního generelu m ěsta. (9) ÚP zajistí v závislosti na urbanistickém rozvoji správního území m ěsta maximální prostupnost území cyklistickou dopravou. V sou časné dob ě je Uni čov protkán hustou sítí jak cyklotras, tak cyklostezek. Na stávající i navrhovanou sí ť cyklistické dopravy ve m ěst ě jsou navázány cyklotrasy a cyklostezky, které připojují obce ve správním obvodu k Uni čovu a dále i za hranice m ěsta. Pro další rozvoj navrhujeme další dopln ění tras a stezek a zejména v Uni čov ě jejich zaokruhování. Dopln ění a návrh nových tras cyklistické dopravy je, vzhledem k tomu, že cyklistická doprava v Uni čov ě a jeho správním územím tvo ří až 40%, nezbytný pro další rozvoj a mobilitu ob čan ů. (10) ÚP vymezí plochy dopravní a technické infrastruktury, jejichž pot řeba vyplyne ze souvislosti s nov ě vymezenými rozvojovými plochami. V zastav ěném a zastavitelném území m ěsta a obcí jsou navrženy plochy pro řešení dopravních závad, plochy pro nové místní komunikace, komunikace pro p ěší a cyklistické trasy a stezky a parkovací plochy. Rovn ěž jsou vymezeny plochy a trasy pro TI. Zásadou návrhu je zejména zvýšení prostupnosti m ěsta a obcí, zvýšení bezpe čnosti obyvatel a celkového komfortu bydlení ve měst ě a obcích. (11) ÚP prov ěř í stávající plochy ob čanského vybavení a dle pot řeb navrhne nové. Plochy pro ob čanské vybavení navržené stávajícím územním plánem jsou pln ě respektovány a jsou pro další období dosta čující. (12) ÚP prov ěří stávající plochy rekreace a sportu a dle pot řeb navrhne nové. Územní plán navrhuje doplnit základní rekrea ční zónu – pás podél Oskavy o plochu krajinn ě upravené rekrea ční zelen ě na jihu m ěsta a rozši řuje rekrea ční území Šibeniku. Spolu s rozší řeným městským parkem odpovídají pot řebám m ěsta.

103

(13) ÚP prov ěř í rozsah stávajících ploch individuální rekreace (zahrádká řských kolonií ) a dle pot řeb navrhne jejich omezení. Územní plán respektuje stávající plochy zahrádká řských kolonií.

5. Požadavky na plošné a prostorové uspo řádání území, urbanistickou koncepci a koncepci uspo řádání krajiny

(1) Územní rozvoj sídla navrhnout tak, aby byla zachována kompaktní p ůdorysná forma sídla, respektovat krajinný rámec, nezastavovat horizonty. Územní rozvoj všech částí Uni čova respektuje kompaktní p ůdorysnou formu jednotlivých sídel. Pln ě respektuje a rozvíjí krajinný rámec. Nenavrhuje žádné dominantní stavby ohrožující m ěstské a krajinné horizonty. (2) P ři řešení funk čního a prostorového uspo řádání respektovat p ůvodní urbanistickou a architektonickou strukturu sídla. Urbanistická a architektonická struktura jednotlivých částí m ěsta je pln ě respektována a rozvíjena – jak m ěstská struktura vlastního Uni čova, tak venkovská struktura ostatních částí. (3) Stávající urbanistická koncepce bude zachována - bude respektováno a posíleno centrum obce, respektovány dominanty obce a stávající charakter sídla a hladina zástavby. Zastavitelné plochy budou řešeny tak, aby sídlo vhodn ě zahuš ťovaly a minimalizovaly tím zábor krajiny. Územní plán stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití. Je respektováno a posíleno historické jádro m ěsta tvo řící p řirozené centrum Uni čova a centrální prostory – návsi ostatních částí. Jsou respektovány stávající dominanty, charakter a hladina zástavby ve všech částech m ěsta. Zastavitelné plochy prioritn ě využívají dosud nezastav ěné plochy a plochy p řestavby v zastav ěném území. Pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití stanoví územní plán pot řebné podmínky. (4) Bude prov ěř eno umístění rozvojových ploch bydlení. Rozvojové plochy budou navrženy tak, aby v co nejv ětší mí ře byly využity prostorové rezervy v sou časn ě zastav ěném území a p římo na n ě navazovaly. Rozvojové plochy bydlení v mí ře dané možnostmi využívají prostorové rezervy v sou časn ě zastav ěném území. Nové rozvojové plochy bydlení navazují na stávající obytná území. (5) Řešením územního plánu nutno respektovat místní památky a ostatní architektonicky významné stavby a drobnou sakrální architekturu - boží muka, k říže, pomníky. Územní plán je pln ě respektuje. (6) V návrhu územního plánu obce budou navrženy transforma ční plochy v oblasti ZPF - zatravn ění, zatravn ění s porosty na svazích ohrožených erozí a v blízkosti vodních tok ů. Podél veškerých vodních tok ů jsou navrženy biokoridory s minimální ší řkou15m u lokálních a 40m u regionálního – tok Oskavy, pop řípad ě interak ční prvky s minimální ší řkou 5m, které p ředstavují zatravn ěné plochy s dřevinnou vegetací. (7) V záplavovém území toku nebudou navrhovány zastavitelné plochy. Nová zástavba je navržena mimo aktivní zónu záplavového území. (8) Bude up řesn ěn a zpracován nadregionální a regionální územní systém ekologické stability, vyplývající ze Zásad územního rozvoje a navrženo řešení lokálního a místního ÚSES. Byly zp řesn ěny hranice biocenter a trasy biokoridor ů. (9) Bude navržena revitalizace stávajících potok ů. V návrhu byly vymezeny plochy pro revitalizaci vodních tok ů. (10) Budou navrženy výsadby vhodných d řevin podél stávajících vodote čí a polních cest v úsecích, kde dosud chybí. ÚP vytvá ří územní p ředpoklady pro dosadbu liniové zelen ě. (11) Budou navrženy liniové a plošné výsadby kolem stávajících objekt ů výroby, zejména mezi nimi a obytnou zástavbou s funkcí clonnou, protiprachovou a protihlukovou. Územní plán pro tento požadavek vytvá ří územní p ředpoklady. (12) Tvorbu koncepce uspo řádání krajiny je t řeba koordinovat s plánem spole čných za řízení komplexních pozemkových úprav. Návrh Pozemkových úprav je respektován.

104

(13) Plošné uspo řádání území bude odpovídat požadavk ům vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve zn ění pozd ějších novel. Plošné uspo řádání území spl ňuje obecné požadavky na využívání území.

6. Požadavky na řešení ve řejné infrastruktury

6.1 Dopravní infrastruktura

6.1.1 Silni ční doprava

(1). Základní koncepce silni ční dopravy bude respektovat požadavky vyplývající ze ZÚR OK. Dle ZÚR OK navrhujeme dopravní koridor, kterým bude vedena navržená trasa jako vn ější dopravní okruh. Silnice II/449 bude vedena jako obchvat St řelic z jihu, dále bude k řižovat silnici II/444 ( ul. Mohelnická ), na severu pak silnici II/446 (ul. Šumperská). Od této k řižovatky pak jako II/444 zp ět na stávající trasu II/444 jižn ě Brní čka. (2). ÚP prov ěř í a p řevezme s možností korekcí základní koncepci řešení silni ční sít ě ze stávajícího ÚP a zpracovaného generelu „Stabilizace komunika ční sít ě m ěsta Uni čova“. V návrhu komunika ční sít ě ÚP respektuje stávající koncepci řešení silni ční sít ě a ostatních druh ů dopravy v platném ÚP a rovn ěž dopravní koncepci Generelu dopravy Uni čova. Ŕešení je prov ěř eno podrobným terénním pr ůzkumem, který je dopln ěn prostudováním dostupných dokument ů územního plánování. Je navržena korekce dopravního koridoru na severu Uni čova v míst ě návrhového rozvoj velké pr ůmyslové zóny. Dále u areálu Unexu v míst ě k řížení podjezdem je navržena úprava plochy koridoru. Rovn ěž je zm ěněna ší řka dopravního koridoru na 100 m, která je nutná pro zajišt ění pozemk ů pro stavbu silnic a zejména mimoúrov ňové p řekro čení železni ční trat ě nadjezdem na západ ě Uni čova. (3). Je nutné respektovat koridory pro výstavbu obchvatu m ěsta. Koridory jsou respektovány. (4). V území s nevyhovujícím dopravním systémem bude navrženo nové řešení k odstran ění závad na komunika ční síti m ěsta a jeho místních částí. V návrhu dopravy m ěsta návrh ÚP řeší úpravy k řižovatek nyní silnic II. t řídy s místními komunikacemi a k řižovatek silnic. Tím odstra ňuje dopravní závady v zastav ěném území. Navrhuje se vybudování okružních k řižovatek, které plní i funkci zpomalení provozu v místech pohybu chodc ů a aut a tím dojde i ke zvýšení bezpe čnosti dopravy. Tvar okružní k řižovatky je up řednostn ěn, protože již je taková vybudována na k řižovatce ulic Mohelská, Šumperská a Šternberská, tj. silnic II/444 a II/446. Dopravní skelet silnic a místních komunikací v zastav ěném území Uni čova a obcí je stabilizován a fixován stávající, mnohdy historickou zástavbou. Celkový dopravní návrh silnic II. t ř. odstra ňuje závadné vedení dopravy zastav ěným územím do pr ůmyslového areálu na severu m ěsta. Bude tak vyloučena t ěžká doprava z historického jádra města a snížena intenzita p řejezd ů p řes úrov ňový p řejezd p řes železní tra ť v ulici Šumperské. Sou částí dopravního řešení je i silni ční obchvat II/449 St řelic a II/444 v Dolní Sukolomi. (5). Umíst ění nové zástavby v blízkosti komunikací a silnic bude řešeno tak, aby v budoucnu nevznikaly nároky na ochranu zástavby p řed škodlivými ú činky dopravy. Rozvojové plochy pro bydlení jsou umíst ěny mimo zdroje hluku z dopravy. (6). ÚPn bude řešit nové komunikace vymezením ploch pro dopravu (nad řazené a sb ěrné komunikace) a ploch pro ve řejná prostranství (komunikace obslužné). V zastav ěném území budou nové komunikace navrhovány s minimalizací nutných asana čních úprav. Silnice II. t ř. v zastav ěném a zastavitelném území v Uni čov ě, St řelicích a Dolní Sukolomi budou po vybudování obchvat ů p řevedeny mezi silnice III.t řídy, mimo silnici II/446 a tím upraveny do funk ční podskupiny C MO2 10/8/50. Silnice III/44415, 44416, 44417, 44621,44623, 44624, 44626, 44627, 4493, 4494, 4495 navrhujeme upravovat v zastavitelném a zastav ěném do funk ční podskupiny C MO2 8/6,5/50m tj. jako obslužné s možností neomezené dopravní obsluhy nemovitostí. Jako komunikace obslužné s možností neomezené dopravní obsluhy nemovitostí ve funk ční podskupin ě C, budou upravovány i d ůležité místní komunikace pro p římou dopravní obsluhu.

105

Vytvo ří se tak dopravní systém, který zvýší prostupnost m ěsta pro automobilovou dopravu. Bude se jednat o ulice: Dukelská, Pionýr ů, Plze ňská, B ří Čapk ů, Ji řího z Pod ěbrad, Tyršova, Nemocni ční. Ostatní místní komunikace budou upravovány ve funk ční podskupin ě D 1 s možností smíšeného provozu dle uvážení obce. Místní komunikace v místních částech jsou navrženy k úprav ě do kategorie D1 s tím, že hlavními dopravn ě obslužnými trasami jsou silnice. Silnice II. t řídy budou v zastav ěném území obcí upravovány do funk ční skupiny C MO210/8/50 a III. třídy do funk ční skupiny C MO2 8/6,5/50, tj. jako komunikace obslužné, s možností neomezené dopravní obsluhy nemovitostí. (7). Dopravní struktura m ěsta bude řešena jako schéma jednotlivých kategorií komunika čního skeletu, tvarové řešení k řižovatek bude standardn ě nezávazné. Místní komunikace v zastav ěném území budou řešeny ve dvou funk čních skupinách, a to C, jako obslužné s p římou obsluhou zástavby a nebo funk ční podskupin ě D1 v obytné zón ě s možností smíšeného provozu. Je p řípustná i organizace dopravy, tj. zavedení jednosm ěrného provozu. Při řešení k řižovatek je nutno vycházet z ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Křižovatky silnic budou upraveny s ohledem na již vybudovanou okružní k řižovatku. (8). Navrhnout asanaci bodových dopravních závad - bez zásah ů do p řilehlé zástavby. ÚP nenavrhuje žádné asanace se zásahy do p řilehlé zástavby. (9). Navrhnout místní komunikace v místech kde chybí zejména v zastavitelných plochách . V zastavitelných plochách jsou navrženy p řípustné komunikace v plochách ve řejných prostranstvích s doporu čením funk ční skupiny. (10). Místní komunikace budou upravovány ve stávajících trasách ve smyslu zlepšení dopravn ě- technických parametr ů, zkvalitn ění povrchu a jejich odvodn ění dle p říslušných norem. Návrh úprav stávajících místních komunikací bude respektovat stabilizované trasy a jejich úprava bude spo čívat ve zlepšení parametr ů tak, aby zejména vyhov ěly pohybu záchranných sbor ů a dle návrhových prvk ů funk čních skupin. (11). Navrhnout plochy pro zajišt ění parkovacích pot řeb dle platných norem, zejména pro funkce ob čanské vybavenosti. V zastav ěném území Uni čova jsou vybudovány jednak rozsáhlé areály garáží a to v lokalitách sídliš ť. Ty slouží pro odstavení vozidel. Zástavba rodinnými domy řeší parkování a odstavení vozidel na svém pozemku. V lokalitách stávajících sídliš ť jsou parkovišt ě vybudovány. Pro navrženou zástavbu je nutno řešit parkování a odstavování vozidel v rámci stavebních parcel, to pro automobilizaci 1:2,5, tj. 400 vozidel na 1000 obyvatel. Pro plochy výroby je nutno zajistit parkování v areálu dle po čtu zam ěstnanc ů a návšt ěvník ů, pro navrhované ob čanské vybavení nutno řešit parkování na pozemku vybavení jako závazné v pr ůběhu stavebního řízení. (12). Hájit sí ť ú čelových komunikací a polních cest v krajin ě. Sí ť ú čelových komunikací a polních cest zachováváme, jejich vedení bylo prov ěř eno terénním pr ůzkumem. Zm ěny mohou nastat p řípadn ě v projektu pozemkových úprav. Dopln ění pot řebných tras v od ůvodn ěných p řípadech je p řípustné bez omezení.

6.1.2 Železni ční doprava

(1). Trasa stávající železni ční trat ě č. 290 bude na území m ěsta považována za stabilizovanou a bude územn ě hájena v souvislosti s její modernizací a elektrifikací. Železni ční tra ť Olomouc - Šumperk je v území stabilizovaná, v nejbližší dob ě se bude realizovat její elektrifikace a úpravy mimoúrov ňového k řížení. (2). Poloha železni čního nádraží na území m ěsta bude považována za stabilizovanou. Železni ční stanice a zastávka Uni čov budou zachovány. Uni čov, zastávka bude dopravn ě napojena nov ě na silni ční sí ť a bude zrušen úrov ňový p řejezd na autobusovou zastávku a parkovišt ě Unexu. Na stanici Uni čov je navrženo autobusové nádraží v rámci ochranného pásma dráhy a částe čně i na pozemku dráhy ve volném p ředprostoru nádražních budov. (3). Vyhodnotit stav a velikost budovy nádraží Uni čov. V p řípad ě realizace autobusového nádraží bude možno stani ční budovu použít i pro n ě a vybudovat tak pln ě funk ční a vybavený dopravní terminál IDS OK.

106

(4). ÚP posoudí a vyhodnotí význam stávajících a ÚP navržených vle čkových tratí v návaznosti na rozvojové plochy pr ůmyslu, výroby a skladového hospodá řství. Do pr ůmyslových areál ů na severu m ěsta a do Unexu jsou vle čky zavedeny. S novými vle čkami se v návrhu ÚP nepo čítá, nebyly požadovány .

6.1.3 Letecká doprava

(1). ÚP prov ěř í a bude respektovat vzletové a náletové koridory letišt ě v D ětřichov ě. Stávající neve řejné letišt ě pro sportovní létání - St ředisko leteckých sport ů je dopravn ě dostupné účelovou zpevn ěnou komunikací z obce. Podmínkou provozu je zákaz přeletu nad obcí. Je respektován stávající stav letišt ě, žádný rozvoj a plošný zábor ÚP nenavrhuje.

6.1.4 Autobusová doprava

(1). ÚP prov ěř í velikost a polohu stávajícího BUS nádraží. V centru m ěsta na k řižovatce ulice Ji řího z Pod ěbrad a Mohelnické je stávající autobusové nádraží. V sou časnosti není v dobrém stavebním stavu a výrazn ě neodpovídá sou časným požadavk ům na kulturu cestování. Není vybaveno kvalitním za řízením pro cestující v četn ě sociálního za řízení dle platných hygienických požadavk ů. Nástupišt ě rovn ěž neposkytuje komfort jako jsou p říst řešky proti dešti a slunci, lavi čky, koše na odpadky a informa ční systém jak pro obyvatele, tak pro turisty. Autobusové nádraží je umíst ěno na dopravn ě nevhodném míst ě, které neumož ňuje maximální možnost propojení s vlakovou dopravou, které je v Integrovaném dopravním systému celostátním trendem. Takové propojení umožní vybudování moderního dopravního terminálu. ÚP navrhuje k řižovatku ulic J. Z Pod ěbrad x Mohelnická upravit p řípadn ě jako okružní, což p ři realizaci m ůže zasáhnout částe čně i plochu autobusového nádraží. Pro m ěsto a okolní obce je hromadná autobusová doprava zajišt ěna v ětšinou IDS Olomouckého kraje. Uni čovem projíždí a je obsloužen celkem 20-ti linkami, z toho je 16 sou částí Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje. V pracovní dny je Uni čov obsloužen 254-mi spoji, v sobotu 41 spojem, v ned ěli 39-ti spoji a vždy 20-ti spoji. Zatížení stávajícího autobusového nádraží neumož ňuje další rozvoj a zkvalitn ění dopravních služeb. Autobusové zastávky v obcích i v ulicích Uni čova jsou vybaveny zastávkovým zálivem, nástupišt ěm a p řípadn ě čekárnou. Pokud n ěkde tyto prvky chybí je jejich realizace p řípustná v plochách ve řejného prostranství a nebo v plochách dopravy dle pot řeby obcí a nebo m ěsta. Trasování linek autobusové dopravy do budoucna dozná zm ěny v případ ě vybudování podjezdu na silnici III/44416 u Unexu, kde v sou časnosti autobus podjezdem neprojede z d ůvodu nízké podjezdné výšky. Tato stavba, která souvisí s rekonstrukcí železni ční trati Olomouc – Šumperk umožní zrušit úrov ňový p řejezd, který je dopravní závadou a upravit umíst ění a p říjezd k zastávce Uni čov, Unex, žel. stanice a na parkovišt ě p řed Unexem.

6.1.5 P ěší a cyklistická doprava

(1). ÚP bude respektovat stávající cyklistické a p ěší trasy, vyhodnotí a zapracuje studie cyklistické dopravy m ěsta Uni čova a sousedních obcí . Chodníky pro p ěší jsou ve m ěst ě a obcích vybudovány podél komunikací, v Uni čov ě na plochách ve řejných prostranstvích jako p ěší trasy k místním cíl ům. Dostavba souvisí s navrženými zastavitelnými plochami a jejich dopravními trasami. ÚP respektuje stávající systém cyklotras a cyklostezek v zastav ěném a zastavitelném území m ěsta . Na tento systém jsou pak navázány navrhované trasy a stezky. Podrobnosti viz kap. C.2.6. (2). ÚP zajistí v závislosti na urbanistickém rozvoji m ěsta a obslužnosti území maximální prostupnost území návrhem tras a komunikací p ěší a cyklistické dopravy, ve vazb ě na stávající sí ť pěších a cyklistických tras a stezek. Trasy a komunikace budou navrhovány s ohledem na lokalizaci stávajících a navrhovaných ploch bydlení a ob čanské vybavenosti.

107

Chodníky pro p ěší jsou v Uni čově a v obcích vedeny v ětšinou podél komunikací, na ve řejných prostranstvích a jako sou část cyklostezek pro cyklisty a p ěší ve funk ční podskupin ě D2. Chodníky mohou být realizovány dle pot řeby jako sou část ve řejných prostranství. V centru m ěsta je navržena dostavba cyklostezky v ulici Mohelnické a Šternberské sm ěrem na místní část Brní čko. Dále pak od zimního stadionu a ulicí Balcárkovou do navrženého areálu lesoparku č. 11 Pod Šibeníkem. V rámci ve řejných prostranství je p řípustné realizovat v zastav ěném a zastavitelném území m ěsta a v obcích cyklostezky a trasy dle pot řeby obyvatel. V Uni čov ě je navrženo dopln ění cyklostezek a cyklotras, zaokruhováním, vzhledem k tomu, že v sou časnosti jsou vedeny z centra paprs čit ě. Navržené cyklostezky v Uni čov ě – zaokruhování stávajících tras: - podél Oskavy (pravý b řeh), ú čelovými komunikacemi do D ětřichova, Renot a St řelic (podél silnice III/44621) - ul. Sadová, podél rybníka na II/449, k řižovatka s II/446(ul. Šumperská) a do Dolního Sukolomu - podél vodote če Lukavice po obou b řezích s propojením rozší řeným lesoparkem Šibeník. (3).Trasování cyklostezek spojujících jednotlivá sídla, a to i ve sm ěrech za hranice správního území města, bude maximalizovat jejich soub ěh se stávající silni ční sítí. Realizované zna čené cyklotrasy v řešeném území prochází sídly: č. 511 D ětřichov,Brní čko č. 6028 Uni čov,Benkov,Brní čko č. 6032 Uni čov, Brní čko č. 6235 Uni čov, St řelice. ÚP navrhuje propojení cyklotrasou Uni čov a sídla: - z Nové D ědiny na cyklotrasu č.6032 po stávající ú čelové polní komunikaci - po silnici III/44417 Brní čko, Paseka - po silnici III/4494 St řelice,Benkov, Medlov - po silnici III/4495 Benkov, Králová. (4). ÚP bude řešit napojení samotného sídla na jeho místní části a na okolní obce. Realizované cyklostezky budou dopln ěny : - podél silnice II/449 do St řelic (dostavba) - podél silnice II/444 na Újezd - po silnici III/44416 Brní čko, Dolní Sukolom (po realizaci obchvatu II/444) - podél silnice II/449 Šumperská (II/ 446) Sadová, Dolní Sukolom, Horní Sukolom - podél silnice II/446 Nová D ědina, Šumvald.

6.1.6 Statická doprava

(1). ÚP prov ěř í a vyhodnotí stávající parkovací plochy a plochy pro parkování navržené ve stávajícím ÚP. Byly prov ěř eny stávající plochy pro parkování a parkovišt ě pro více parkujících aut. Rovn ěž byly prov ěř eny i garážové areály pro odstavení komunikacích a na parcelách rodinných dom ů. Na větších parkovištích a na garážovacích plochách je nyní 3492 míst, dalších 400 lze odhadnout na jiných plochách, celkem tedy 3892 míst. Další parkovací místa jsou v areálech výroby, v črtn ě parkování kamion ů. (2). ÚP bude sledovat p ředevším možnosti pokrytí a vymezení nárok ů na odstavování vozidel poblíž centra m ěsta. Je navrženo rozší ření parkování u h řbitova a parkovišt ě u koupališt ě. Dále u vlakové stanice na ul. Nádražní. V rámci ve řejných prostranství je p řípustné budovat parkovací plochy dle aktuální pot řeby a rozhodnutí ú řadu v rámci stavebního řízení. Převedením plochy autobusového nádraží na parkovišt ě bude posíleno parkování v centru m ěsta. (3). ÚP vymezí dopravní plochy pro odstavování nákladních vozidel tranzitní i cílové dopravy. Byla vymezena plocha pro parkování kamion ů u areálu Unex plocha pro 50 kamion ů. Plocha bude ve řejn ě p řístupná jako pokra čování stávající parkovací plochy na západní stran ě výrobního areálu.

108

6.2 Technická infrastruktura:

6.2.1. Vodní hospodá řství

(1). ÚP bude p ři návrhu zásobování vodou a odkanalizování postupovat v soulad s Plánem rozvoje vodovod ů a kanalizací Olomouckého kraje. PRVK Olomouckého kraje je územním plánem respektován. (2). Navrhnout zásobování vodou místních částí Nová D ědina, Horní Sukolom, Dolní Sukolom. Zásobování vodou místních částí Nová D ědina, Horní Sukolom, Dolní Sukolom je v územním plánu navrženo. (3). ÚP bude respektovat trasy a objekty stávajících vodovodních a kanaliza čních řad ů a za řízení a stávající vodní zdroje. Stav je územním plánem respektován. (4). ÚP bude respektovat plánované investi ční akce týkající se úprav, rozší ření a rekonstrukce stokové sít ě, spolufinancované z prost ředk ů EU. Respektováno. (5). ÚP prov ěř í navržený systém odkanalizování místních částí m ěsta (tlakovou kanalizaci) a případn ě navrhne vhodn ější a ekonomi čtější řešení. S ohledem na již projek čně p řipravené systémy odkanalizování je i ve zbývajících lokalitách navržena oddílná kanalizace se splaškovou tlakovou kanalizací. (6). Odkanalizování řešit ve vazb ě na zásobování vodou, na čistotu vodních tok ů, na řešení hospoda ření s vodou, na protipovod ňovou ochranu. Návrh odkanalizování zohled ňuje uvedená hlediska. (7). P ři návrhu nových rozvojových ploch, dostavbách a rekonverzích zohlednit kapacitní možnosti stokové sít ě, územní náro čnost řešení odkanalizování, ekonomické hledisko a hlediska ekologická. V návrhu odkanalizování jsou tyto požadavky spln ěny. (8). P ři návrhu nových ploch a p ři p řestavbách území stanovit limity odtokového množství, p řípadn ě odtokový koeficient z daného území s ohledem na stávající možnosti kanaliza ční sít ě a p řípadné investice do vyvolaných rekonstrukcí řešit s ohledem na sou časný požadovaný trend hospoda ření s deš ťovou vodou. Byly stanoveny zásady pro hospoda ření s deš ťovou vodou a navrženy maximální odtokové koeficienty odtoku z navrhovaných ploch pro zástavbu. (9). Navrhnout hospoda ření s deš ťovými vodami, navrhnout opat ření pro zlepšení retence vody v krajin ě. Byly stanoveny zásady pro hospoda ření s deš ťovou vodou. (10). Řešit zp ůsob zajišt ění nezhoršování odtokových pom ěrů v návrhových lokalitách a vymezení prostor ů pro realizaci nezbytných technických opat ření k dosažení tohoto cíle. Byly vymezeny plochy pro revitalizaci vodních tok ů a území. (11).Podle místních podmínek řešit problematiku extravilánových vod. Problematika je v ÚP řešena.

6.2.2 Energetika

(1). ÚP vyhodnotí aktuální stav tras, objekt ů a obslužnosti plynovodní a energetické soustavy, pop řípad ě navrhne dopln ění systém ů. (2). Cílem je navrhnout zásobování elektrickou energií tak, aby všechny aktivity v souladu s požadavky odb ěratel ů byly pokryty. (3). Vymezit plochy technické vybavenosti pro elektroenergetická za řízení s významem zásobování elektrickou energií velké části území a zakreslit umíst ění zásadních objekt ů technické vybavenosti (distribu ční a odb ěratelské transformovny, rozvodny 22 kV). (4). Zohlednit možnost posílení transforma čního výkonu v lokalitách s vysokými nároky na požadovaný nár ůst spot řeby elektrické energie, v četn ě možnosti rozší ření stávající sít ě. (5). Pro návrhové plochy, po posouzení kapacitních možností stávající sít ě, navrhnout její dopln ění a rozší ření.

109

K požadavk ům 1-5: Územní plán v oblasti energetiky navrhuje v souvislosti s návrhem rozvoje města ucelené koncepce zásobování elektrickou energií a plynem. Podrobné řešení obsahuje část C.2.7.

6.2.3 Telekomunikace

(1). ÚP vymezí v případ ě nutnosti nezbytné plochy technické infrastruktury pro telekomunika ční za řízení s významem zajišt ění telekomunika čních služeb na rozsáhlé části území. Jedná se o telekomunika ční úst ředny a plochy radiokomunika čních vysíla čů . (2). ÚP zohlední p ři návrhu rozvojových ploch možnost rozvoje stávající telekomunika ční sít ě a telekomunika čních služeb. Požadavky 1 a 2 podrobn ě řeší koncepce Telekomunikací v části C.2.7.

6.3 Nakládání s odpady a ovzduší

(1). ÚP bude respektovat záv ěry plynoucí z Koncepce odpadového hospodá řství Olomouckého kraje a Plánu odpadového hospodá řství Olomouckého kraje a prov ěř í problematiku nakládání s odpady, stabilizuje a vymezí sb ěrná st řediska odpad ů a recyklace. ÚP respektuje záv ěry výše uvedených dokument ů a systém odpadového hospodá řství pln ě respektuje. (2). ÚP bude respektovat Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje a Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje. Návrh ÚP požadavky t ěchto dokument ů pln ě respektuje. (3). ÚP prov ěř í aktuálnost plochy pro skládku navrženou ÚP. Je ponechána jako územní rezerva.

6.4 Ob čanské vybavení

(1) ÚP bude respektovat stávající ob čanské vybavení, zejména za řízení sloužící pro vzd ělávání a výchovu, t ělovýchovu a sport, sociální a zdravotní služby, kulturu, ve řejnou správu a ochranu obyvatelstva, územní rezervy pro jejich rozvoj budou chrán ěny. Územní plán pln ě respektuje stávající ob čanské vybavení Uni čova a všechny dosud nezastav ěné plochy navržené územním plánem z roku 2000. (2) ÚP vyhodnotí pot řebu ploch pro ob čanskou vybavenost nemístního významu, zejména pro kulturní, vzd ělávací a sportovní za řízení a za řízení pro ve řejnou správu. Tyto plochy budou umís ťovány ve vazb ě na centrum m ěsta nebo ve vazb ě na dostate čně kapacitní dopravní infrastrukturu, d ůraz bude kladen na jejich dopravní dostupnost. Budou prov ěř eny nové plochy pro umíst ění víceú čelových sportovních za řízení. Plochy pro ob čanskou vybavenost nemístního významu jsou převzaty z stávajícího územního plánu a jsou pro další období dostate čné. Základní rozvojové území p ředstavuje i nadále zóna na ploše bývalého cukrovaru. (3) Další rozvoj obytných území bude podmín ěn p řim ěř enou dostupností ob čanské vybavenosti a rezervních ploch obzvlášt ě pro základní ob čanskou vybavenost standardn ěnekomer čního charakteru (vzd ělání, výchova, bezpe čnost, ..). Nov ě navrhovanávybavenost bude p řednostn ě sm ěř ována do lokálních center a rozvojových os urbanistické struktury. Budou stanoveny podmínky pro zajišt ění dostate čného rozsahu ploch pro rekreaci a relaxaci obyvatel v plochách bydlení, zejména v lokalitách s bytovými domy. Ve stávajících monofunk čních a extenzívn ě využívaných plochách bydlení budou vytvo řeny podmínky pro dopln ění ob čanské vybavenosti v rámci polyfunk čního využití. Obytná území mají p řim ěř enou dostupnost ob čanské vybavenosti. Jsou klasifikována jako plochy obytné-smíšené umož ňující realizaci obchod ů a služeb v jejich rámci. Územní plán vytvá ří územní podmínky pro zajišt ění dostate čného rozsahu ploch pro rekreaci a relaxaci obyvatel v plochách bydlení resp. v p římé návaznosti.

110

6.5 Ve řejná prostranství

(1) Bude zajišt ěna ochrana a rozvoj stávajících ve řejných prostranství. V zastavitelných plochách a v plochách p řestavby budou stanoveny podmínky pro vymezování ve řejných prostranství podél ve řejných komunikací a pro vymezování veřejných prostranství v návaznosti na ustanovení § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, zejména s cílem zajistit dostate čný rozsah ve řejné zelen ě a prostorové podmínky pro p ěší a cyklistické komunikace v těchto plochách. Územní plán chrání všechna stávající ve řejná prostranství. V zastavitených plochách a v plochách přestavby stanoví podmínky pro vymezování ve řejných prostranství podle §7 a §22 Vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území.

7. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území

(1) ÚP bude respektovat nemovité kulturní památky zapsané v Úst ředním seznamu kulturních památek nacházejících se na území m ěsta. Územní plán je pln ě respektuje. (2) ÚP bude respektovat urbanistické a architektonické hodnoty místního významu, tj. objekty přispívající ke kulturnímu d ědictví a identit ě m ěsta, které nepožívají zákonné ochrany památkové pé če. Územní plán pln ě respektuje kvalitní urbanistické a architektonické hodnoty na území Uni čova. (3) ÚP bude chránit památky místního významu (kříže, pomníky, boží muka, kapli čky apod.). Územní plán je chrání v plném rozsahu. (4) ÚP bude chránit charakter zástavby historického centra m ěsta a respektovat jádra urbanistické struktury vesnických částí. Územní plán chrání charakter urbanistické struktury historického jádra m ěsta a rozvíjí jádrová území vesnických částí. (5) ÚP bude respektovat p řírodní i stavební dominanty (v četn ě jejich vymezí možnosti vytvá ření nových dominant (orienta čních i identifika čních bod ů) p ředevším v návaznosti na hlavní vjezdy do města, nepotla čující význam historického panorama m ěsta. Územní plán respektuje a rozvíjí p řírodní a stavební dominanty urbanistické struktury m ěsta. Vymezuje nové orienta ční a identifika ční body v návaznosti na styk nových částí m ěsta s krajinou. (6) ÚP vymezí jednotlivé krajinné celky území na základ ě jejich krajinného rázu daného reliéfem, přírodními prvky a urbanistickou strukturou. Zd ůvodní výb ěr p řírodních, urbanistických a kulturních hodnot jednotlivých částí území, které je nezbytné respektovat. Podrobné řešení obsahuje část C.3. (7) ÚP bude chránit ÚSES, pop ř. bude-li to nezbytné, vyhodnotí podmínky pro korekci jeho prvk ů a vytvo ří prostor pro založení prvk ů chyb ějících, v četn ě interak čních prvk ů a rozptýlené krajinné zelen ě. Plochy pro ÚSES vymezené v rámci komplexních pozemkových úprav a dosud platného územního plánu byly v návrhu v maximální možné mí ře respektovány. Lokalizace prvk ů ÚSES byla aktualizována s ohledem na aktuální stav krajiny a další zájmy v území tak, aby byly dodrženy prostorové parametry ÚSES v souladu s platnou metodikou. Byla dopln ěna chyb ějící biocentra a propojení s ÚSES sousedních katastr ů, byla navržena sí ť interak čních prvk ů dopl ňující sí ť biokoridor ů. (8) ÚP bude respektovat významné krajinné prvky. Registrované VKP byly respektovány, tvo ří kostru ekologické stability a sou část ÚSES. (9) Bude zajišt ěna územní ochrana prvk ů podléhajících zákonné ochran ě (Chrán ěná krajinná oblast Litovelské Pomoraví, Natura 2000). Do zájmového území zasahuje v k.ú.St řelice a Benkov CHKO Litovelské Pomoraví, EVL Litovelské Pomoraví a Pta čí oblast Litovelské Pomoraví. Není navrhována žádná zm ěna využit území, která by se t ěchto ploch dotýkala. (10) Bude zpracován plán ÚSES a zapracován do územního plánu obce. Na základ ě stávajících podklad ů Uni čova a sousedních obcí, platné dokumentace KPÚ a podrobných pr ůzkum ů v území byl návrh ÚSES zp řesn ěn do úrovn ě a podrobnosti Plánu ÚSES a zapracován do návrhu územního plánu.

111

(11) Budou respektovány významné krajinné prvky ve smyslu § 36 zákona č. 114/92 Sb. VKP jsou respektovány a vesm ěs tvo ří kostru ÚSES. (12) Budou respektovány pozemky ur čené pro pln ění funkce lesa, v četn ě ochranného pásma. Lesní pozemky jsou pln ě respektovány. (13) Vyhodnocení záboru p ůdy bude sou částí odůvodn ění a bude zpracováno ve smyslu zpracovaných zm ěn a to v tabulkové části a v grafické části. Vyhodnocení bude provedeno podle zákona o ochran ě ZPF č. 334/1992 Sb., a vyhlášky ministerstva životního prost ředí č. 13/1994 Sb. ve zn ění pozd ějších předpis ů. Zem ědělská p ůda ur čená k záboru bude vyhodnocena podle kultur zem ědělské p ůdy se za řazením do bonitních p ůdn ě ekologických jednotek (BPEJ) a do t říd ochrany zem ědělské p ůdy. Vyhodnocení záboru p ůdy odpovídá t ěmto požadavk ům. (14) Budou respektovány požadavky vyplývající ze zákona o ochran ě ZPF, aby byla v maximální mí ře zajišt ěna ochrana p ůdy, navrhnout a zd ůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochran ZPF a ostatních zákonem chrán ěných zájm ů nejvýhodn ější. Návrh územního plánu tyto požadavky respektuje. Prioritn ě využívá dosud nezastav ěné a přestavbové plochy v zastav ěném území, zábor ZPF dle možností minimalizuje, mimo jiné racionálním využitím zastavitelných ploch. (15) Budou vyhodnoceny d ůsledky navrhovaného řešení na pozemky určené k pln ění funkcí lesa. Navržené řešení se lesních pozemk ů nedotýká.

8. Požadavky na ve řejn ě prosp ěšné stavby, ve řejn ě prosp ěšná opat ření a asanace

(1) Ve řejn ě prosp ěšné stavby a ve řejn ě prosp ěšná opat ření budou v maximální možné mí ře umís ťovány na pozemcích ve vlastnictví města, kraje a České republiky. Územní plán tento požadavek pln ě respektuje. (2) Ve řejn ě prosp ěšné stavby, ve řejn ě prosp ěšná opat ření a asanace budou vymezeny s uvedením parcelních čísel dot čených pozemk ůa budou člen ěny na ty: - pro které lze vyvlastnit i vložit p ředkupní právo - pro které lze pouze vyvlastnit - pro které lze pouze vložit p ředkupní právo. Řešení územního plánu obsahuje p říslušný rozklad ve řejn ě prosp ěšných staveb, opat ření a asanací.

9. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních st řet ů zájm ů a problém ů v území

V územním plánu je t řeba vy řešit urbanistické, dopravní a hygienické závady v území, vzájemné st řety zám ěrů na provedení zm ěn v území a st řety t ěchto zám ěrů s limity využití území, ohrožení území rizikovými p řírodními vlivy: - vytvo řit územní podmínky pro řešení urbanistických, dopravních a hygienických závad ( negativní následky vedení pr ůjezdné dopravy centrem obce ) - řešit vzájemné st řety zám ěrů na provedení zm ěn v území a st řety t ěchto limitů s limity využití území - řešit ohrožení území povodn ěmi a jinými rizikovými p řírodními jevy - řešit nevyváženost mezi územními podmínkami pro udržitelný rozvoj území. Spln ění t ěchto požadavk ů je obsaženo v příslušných částech od ůvodn ění.

10. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch p řestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose

(1) ÚP vymezí hranici zastav ěného území obce v souladu s § 58 SZ a uvede datum, ke kterému byla vymezena. Požadavek je v územním plánu obsažen. (2) V rámci zachování kontinuity vývoje se p ředpokládá zachování zastavitelných ploch vymezených stávajícím ÚP, s výjimkou t ěch, pro jejichž vy řazení budou závažné d ůvody. P ředpokládá se

112 přehodnocení rozsahu stávajících zastavitelných ploch s možností jejich rozší ření, pop ř. od ůvodn ěné redukce. Dosud nezastav ěné zastavitelné plochy vymezené stávajícím územním plánem jsou respektovány a v pot řebném rozsahu rozší řeny o nov ě navrhované zastavitelné plochy. (3) Nové zastavitelné plochy budou vymezovány pouze v předpokládaných sm ěrech dlouhodobého vývoje a s ohledem na prokazatelné pot řeby rozvoje m ěsta a jeho správního území a míru využití zastav ěného území, dále s ohledem na ú čelné využití a prostorové uspo řádání území a na hospodárné využívání ve řejné infrastruktury. V souladu se zásadami stanovenými ZÚR OK budou k záboru ZPF navrhovány pouze nezbytn ě nutné plochy, p řitom budou up řednost ňovány návrhy na půdách horší kvality. D ůraz bude kladen na proveditelnost s ohledem na vlastnickou strukturu a reálnou dostupnost dopravní a technické infrastruktury. Všechny tyto požadavky jsou v návrhu územního plánu respektovány. (4) P ři vymezování zastavitelných ploch pro bydlení bude zajišt ěna dostupnost ve řejných prostranství, ve řejné zelen ě a míst pro krátkodobou rekreaci, dále bude zohled ňována dostupnost ob čanské vybavenosti. D ůraz bude kladen na zajišt ění kvality bydlení, zejména na jeho ochranu před hlukem a negativními vlivy dopravy a p řed negativními ú činky sousedních ploch. Budou stanoveny podmínky prostorové regulace zastavitelných ploch s ohledem na jejich efektivní využití a charakter území, p řitom budou vytvo řeny podmínky pro vznik široké škály forem bydlení. V od ůvodn ěných p řípadech bude stanovena míra maximálního zastav ění pozemk ů zajišt ěna důsledná ochrana p řed živelným a nekoncep čním zastavováním ploch, budou stanoveny podmínky pro řešení ve řejných prostranství. Všechny požadavky na vymezování zastavitelných ploch pro bydlení jsou v návrhu územního plánu respektovány. (5) Zastavitelné plochy pro umíst ění podnikatelských aktivit budou v souladu s požadavky ZÚR OK vymezovány zejmén v návaznosti na nad řazený systém dopravní a technické infrastruktury a s ohledem na zásady ochrany p řírodních a kulturních hodnot území. Při umís ťování ploch s koncentrovanou výrobní činností budou vytvo řeny podmínky pro minimalizaci negativních vliv ů na plochy bydlení. Tyto požadavky na lokalizaci podnikatelských aktivit jsou v řešení územního plánu pln ě zohledn ěny. (6) Jako plochy transforma ční budou vymezeny zejména problematicky využívané plochy bývalých areál ů, které ztratily charakter jednotného areálového konceptu, jsou rozprodány, využívány a dále chaoticky zastavovány jako samostatné pozemky. Budou vytvo řeny podmínky pro za člen ění t ěchto ploch do struktury m ěsta a stanoveny podmínky pro vymezení ve řejných prostranství a pro ochranu sousedních ploch, p řitom bude zohledn ěna i otázka bezpe čnosti obyvatelstva (nebezpe čí vzniku požár ů, mimo řádných událostí s únikem nebezpe čných látek a pod.). Hlavní transforma ční plochou je území bývalého cukrovaru ur čené pro výstavbu ob čanského vybavení. Pro její nové využití územní plán stanovil požadavek řešení územní studií. (7) Zastavitelná území nebudou vymezována v těch částech m ěsta, kde by další rozvoj vyvolával negativní dopady na již zastav ěné území a zhoršoval kvalitu obytného prost ředí, pokud se jejich vymezení ukáže jako žádoucí, musí být stanoveny podmínky pro další rozvoj. Navržené řešení územního plánu nevyvolává negativní dopady na již zastav ěné území.

11. Požadavky na vymezení ploch a koridor ů, ve kterých bude uloženo prov ěř ení zm ěn jejich využití územní studií

ÚP ozna čí plochy a koridory, pro které bude vhodné prov ěř it jejich využití územní studií. Pro každou navrženou plochu a koridor bude po jejím odsouhlasení a domluv ě s po řizovatelem a zástupcem objednatele stanovena lh ůta pro její po řízení, její schválení po řizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územn ě plánovací činnosti. Územní studie stanoví zejména koncepci ve řejných prostranství, obecné podmínky prostorové regulace (nap ř. uli ční a stavební čáru, odstup zástavby od sousedních ploch s jinou funkcí, mocnost a charakter izola ční zelen ě, apod.), koncepci ob čanské vybavenosti s ohledem na funkce vymezeného území a koncepci ve řejné infrastruktury. Územní studie bude stanovena tam, kde : - podmínky prostorové regulace vzhledem k jejich rozsahu nebo charakteru nebude možné

113

nebo ú čelné stanovit územním plánem - dále v zastavitelných plochách bydlení ohrožených hlukem z dopravy - v plochách, jejichž využití m ůže mít negativní dopad na sousední plochy bydlení - v plochách transforma čních (p řestavbových) bude prov ěř ení zm ěn jejich využití územní studií podmín ěno vždy. Územní plán v souladu s těmito požadavky stanoví zpracování územní studie pro všechny rozvojové a transforma ční zóny.

12. Požadavky na vymezení ploch a koridor ů, pro které budou podmínky pro rozhodování o zm ěnách jejich využití stanoveny regula čním plánem

Plochy a koridory, ve kterých je po řízení a vydání regula čního plánu podmínkou pro rozhodování o zm ěnách jejich využití, budou navrženy v případ ě, že to bude ú čelné na základ ě pot řeby zd ůvodn ěné v ÚP. Pro každou takto vyzna čenou plochu ÚP stanoví zárove ň zadání pro zpracování regula čního plánu. Územní plán nenavrhuje zpracování regula čních plán ů.

13. Požadavky na vyhodnocování vliv ů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dot čený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vliv ů na životní prost ředí nebo pokud nevylou čil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či pta čí oblast

Vyhodnocení vlivu územního plánu Uni čov na udržitelný rozvoj území bude zpracováno v případ ě, že dot čený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatní tento požadavek, nebo pokud nebude vylou čen významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo pta čí oblast. Vyhodnocení vliv ů územního plánu na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno.

14. Případný požadavek na zpracování variant

Pokud dojde zhotovitel p ři zpracování návrhu k názoru, že existují pro n ěkterou z problematik ÚP rovnocenn ě možná řešení, budou zpracovány varianty řešení, které budou posuzovány v souladu se stavebním zákonem. Kritériem p ři rozhodování bude : - ochrana ve řejných zájm ů vyplývajících ze zvláštních právních p ředpis ů - soulad s celkovou urbanistickou koncepcí m ěsta - soulad se zvoleným systémem regulace m ěsta - minimalizace zásah ů do privátních vlastnických práv. Územní plán není zpracován ve variantách.

15. Soulad s cíly a úkoly územního plánování

15.1 Soulad s požadavky stavebního zákona

Při zpracování územního plánu bylo postupováno v souladu s příslušnými ustanoveními stavebního zákona a vyhlášky č,500/2006 Sb. o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti v platném zn ění a s vyhláškou č.501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Základní člen ění ploch s rozdílným zp ůsobem využití bylo stanoveno dle této vyhlášky. Jednotlivé plochy s rozdílným zp ůsobem využití jsou v souladu s metodikou MINIS Olomouckého kraje.

15.2. Soulad s cily územního plánování

Územní plán je v souladu s cíly územního plánování dle §18 Stavebního zákona. (1) Koncepce územního plánu vytvá ří p ředpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území. K dosažení tohoto cíle posiluje a harmonizuje všechny urbánní funkce, stabilizuje dopravní skelet a

114 vymezuje hlavní rozvojové lokality s ohledem na krajinné hodnoty území a kvalitu životního prost ředí. (2) V souladu s PÚR ČR a ZÚR Olomouckého kraje stanoví pro m ěsto Uni čov odpovídající urbanistickou koncepci. Stanoví koncepci prostorového uspo řádání a vymezuje plochy s rozdílným zp ůsobem využití se stanovením jejich podmínek. (3) Koordinace ve řejných a soukromých zájm ů v území je zabezpe čena p ředevším stanovením ve řejn ě prosp ěšných staveb a opat ření. (4) Koordinace ve řejných a soukromých zám ěrů je zajišt ěna zapracováním požadavk ů zadání, následným projednáním návrhu ve spole čném jednání a ve řejným projednáním a zapracováním připomínek ve form ě pokyn ů pro úpravu územního plánu. (5) Územním plánem jsou rozvíjeny p řírodní, civiliza ční a kulturní hodnoty. Ochrana krajiny je zabezpe čena vymezením ploch nezastav ěného území a stanovením krajinných typ ů. (6) Podmínky pro umis ťování technické infrastruktury jsou stanoveny v jednotlivých podmínkách pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití.

15.3 Soulad s úkoly územního plánování

Územní plán je v souladu s úkoly územního plánování dle §19 Stavebního zákona. (1) Koncepce územního plánu je stanovena na základ ě posouzení p řírodních, civiliza čních a kulturních hodnot. (2) Na základ ě pot řeb ekonomického a sociálního rozvoje je v souladu s principy udržitelného rozvoje a s ohledem na podmínky a hodnoty území urbanistická koncepce řešena tak, že nov ě navrhované rozvojové plochy dopl ňují a rozvíjí sou časnou urbanistickou strukturu. (3) Územní plán je zpracován na základ ě prov ěř ení a posouzení pot řeb zm ěn v území. Pot řeby zm ěn byly formulovány v zadání a byly up řesn ěny v pr ůběhu zpracování. (4) Územní plán stanoví urbanistické a architektonické požadavky na využívání území vymezením a stanovením podmínek p ředevším pro plochy podle významu, plochy s rozdílným zp ůsobem využití, koncepci prostorového využití a další koncepce a systémy. (5) Územní plán stanoví podmínky pro provedení zm ěn v území prost řednictvím podmínek pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití, pro plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury, pro plochy a koridory ÚSES a pro krajinné typy.

16. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních p ředpis ů (nap říklad požadavky na ochranu ve řejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpe čnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany p řed povodn ěmi a jinými rizikovými přírodními jevy.

(1) Územní plán bude respektovat podmínky ochrany zdravých životních podmínek a zájmy civilní a požární ochrany. Územní plán tyto podmínky a zájmy pln ě respektuje. (2) Budou respektovány objekty a plochy ur čené k obran ě státu a jejich ochranná pásma. Ochranná pásma objektú a ploch ur čených k obran ě státu územní plán respektuje. (3) Budou respektovány stávající poddolovaná území. Jsou respektována. (4) Budou respektovány záplavová území vodních toků a navržená protierozní opat ření. Záplavová území vodních tok ů a navržená protierozní opat ření jsou respektována. (5) V souladu s požadavky zákona č. 222/1999 Sb., o zajiš ťování obrany České republiky a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, budou respektována ochranná pásma radiových zabezpe čovacích za řízení, letecké koridory, zájmové území d ůležité pro obranu státu a stavby a objekty ve vlastnictví ČR – ministerstva obrany. Územní plán tyto požadavky pln ě respektuje. (6) V souladu s požadavky zákona č. 258/2000 Sb., o ochran ě ve řejného zdraví, bude vyhodnocena míra zát ěže obyvatelstva rizikovými faktory životního prostředí, zejména se zam ěř ením na problematiku hluku a kvalitu ovzduší.

115

Územní plán na základ ě vyhodnocení zát ěže obyvatel hlukem a zne čist ěním ovzduší navrhuje konkretní řešení ke zlepšení situace. (7) V souladu s požadavky zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochran ě, a s požadavky na vytvá ření předpoklad ů pro zajišt ění udržitelného rozvoje území bude vyhodnocen dopad rozvojových zám ěrů na vytvá ření podmínek stability a bezpe čnosti obyvatel regionu ve vazb ě na rozvoj a modernizaci prvk ů bezpe čnosti území. Územní plán spl ňuje požadavky požární a civilní ochrany. (8) V souladu s požadavky zákona č. 44/1988 Sb., o ochran ě a využití nerostného bohatství, budou respektována chrán ěná ložisková území a nebude ohrožena vyt ěžitelnost všech zásob výhradních ložisek nerostných surovin. V řešeném území nejsou chrán ěná ložisková území ani výhradní ložiska nerostných surovin. (9) ÚP zapracuje zpracované pozemkové úpravy. Jsou zapracovány.

V Územním plánu budou respektovány požadavky:

(10) Krajského ú řadu Olomouckého kraje, Odboru strategického rozvoje kraje, Odd ělení územního plánu a stavebního řádu, uvedené ve stanovisku č.j. KUOK/78947/2014/OSR/7129 ze dne 2.9.2014 Požaduje respektovat požadavky vyplývající ze stavebního zákona a dalších právních p ředpis ů, dokument ů Olomouckého kraje a požadavky dot čených orgán ů. Územní plán tyto požadavky pln ě respektuje. (11) Krajského ú řadu Olomouckého kraje, Odboru dopravy a silni čního hospodá řství, uvedené ve vyjád ření č.j KUOK/78952/2014/ODSH- SH/7267 ze dne 4.9.2014. Požadavky neuplat ňuje. (12) Krajského ú řadu Olomouckého kraje, Odboru životního prost ředí a zem ědělství, uvedené ve stanovisku č.j. KUOK 87503/2014 ze dne 10.10.2014 (ze stanoviska mimo jiné vyplývá, že ÚP není nezbytné a ú čelné komplexn ě posuzovat z hlediska vliv ů na životní prost ředí). Z hlediska ochrany přírody uvedená koncepce nem ůže mít významný vliv na p říznivý stav p ředm ětu ochrany p řírody nebo celistvost evropsky významné lokality nebo pta čí oblasti. Posuzování vlivu na životní prost ředí není nezbytné a ú čelné komplexn ě posuzovat. Ochrana ZPF - stanovisko vymezuje postup p ři zpracování „Vyhodnocení p ředpokládaných důsledk ů řešení na ZPF“. Lesní hospodá řství – stanovisko vymezuje postup p ři ochran ě PUPFL. Ochrana ovzduší – požaduje respektovat p říslušné krajské dokumenty. Vodní hospodá řství – požaduje respektovat dokumenty týkající se řešeného území. Územní plán požadavky pln ě akceptuje. (13) Krajského ú řadu Olomouckého kraje, Odboru životního prost ředí a zem ědělství, uvedené ve stanovisku č.j. KUOK 84598/2014 ze dne16.9.2014. Uvedená koncepce nem ůže mít samostatn ě nebo ve spojení s jinými koncepcemi významný vliv na p říznivý stav p ředm ětu ochrany p řírody nebo celistvost evropsky významné lokality nebo pta čí oblasti. (14) Správy CHKO Litovelské Pomoraví, uvedené ve stanovisku č.j. 01521/LM/2014/AOPK ze dne 7.10.2014. Uvedená koncepce nem ůže mít samostatn ě nebo ve spojení s jinýmí koncepcemi významný vliv na příznivý stav p ředm ětu ochrany p řírody nebo celistvost Evropsky významné lokality Litovelské Pomoraví nebo Pta čí oblast Litovelské Pomoraví. (15) Ministerstva životního prost ředí, odboru výkonu státní správy VIII, uvedené ve stanovisku č.j. 60708/ENV/14 ze dne 12.9.2014. Na území m ěsta se nenachází výhradní ložiska nerostných surovin. (16) Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje, uvedené ve stanovisku č.j. KHSOC/19075/2014/OC/HOK ze dne 15.9.2014. Požaduje v ÚP specifikaci a konkrétní vymezení návrhu jednotlivých ploch pro bydlení, výrobu, ob čanskou vybavenost a dopravu. Územní plán tento požadavek napl ňuje.

116

(17) Ministerstva obrany ČR, Agentury hospoda ření s nemovitým majetkem, uvedené ve stanovisku Sp.zn. 48626/2014-6440-OÚZ-BR ze dne 5.9.2014. Uplat ňuje požadavky na respektování a zapracování limit ů a zájm ů MO ČR do územního plánu. Územní plán požadavky pln ě respektuje. (18) ČR-STÁTNÍ ENERGETICKÉ INSPEKCE, územního inspektorátu pro Olomoucký kraj, uvedené ve stanovisku zn.1064/14/71.104/Št ze dne 9.9.2014. Doporu čuje aplikovat zásady stanovené Územní energetickou koncepcí OK. Územní plán doporu čení akceptuje. (19) Ministerstva dopravy ČR, uvedené ve stanovisku zn.647/2014- 910-UPR/3 ze dne 8.9.2014. Uplat ňuje požadavky k železni ční a vodní doprav ě. Územní plán je pln ě respektuje. (20) Ředitelství silnic a dálnic ČR, uvedené ve vyjád ření zn.002611/11300/2014 ze dne 4.9.2014. Uplat ňuje požadavky k silni ční doprav ě. Územní plán je pln ě respektuje. (21) Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Olomoucký kraj, uvedené ve stanovisku č.j. SVS/2014/064427-M ze dne 29.8.2014. Souhlasí se zadáním územního plánu. (22) Správy železni ční dopravní cesty, státní organizace Praha, uvedené ve vyjád ření zn. 38005/2014-026 ze dne 2.9.2014. Požaduje respektovat ochranná pásma železni ční trati Olomouc - Šumperk a návrh její elektrizace. Územní plán požadavky pln ě respektuje.

17. Požadavky na uspo řádání návrhu územního plánu a na uspo řádání obsahu jejich od ůvodn ění s ohledem na charakter území a problémy k řešení v četn ě m ěř ítek výkres ů a po čtu vyhotovení

(1) Bude dodržen obsah člen ění územního plánu podle p řílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. (2) Územní plán bude zpracován digitáln ě nad katastrální mapou. (3) Územní plán bude zpracován metodikou MINIS (jednotná metodika pro zpracování územních plán ů obcí Olomouckého kraje). (4) Návrh územního plánu bude pro ú čely spole čného jednání odevzdán ve dvou vyhotoveních. (5) Upravený návrh územního plánu podle výsledk ů spole čného jednání s dot čenými orgány a posouzení návrhu krajským ú řadem bude odevzdán pro ú čely ve řejného projednání ve dvou vyhotoveních. (6) Bude-li nutné na základ ě ve řejného projednání návrh územního plánu upravit, bude odevzdán výsledný návrh ÚP ve čty řech vyhotoveních. Nebude-li vyžadována na základ ě ve řejného projednání úprava návrhu, budou dotišt ěna další dv ě vyhotovení návrhu. Výsledný návrh bude odevzdán spolu s datovým nosi čem (4x).

Návrh ÚP bude zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho provád ěcích vyhlášek a bude obsahovat zejména:

A/ Textovou část a) vymezení zastav ěného území b) základní koncepci rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot c) urbanistickou koncepci, v četn ě vymezení zastavitelných ploch, ploch p řestavby a systému sídelní zelen ě d) koncepci ve řejné infrastruktury, v četn ě podmínek pro její umis ťování e) koncepci uspo řádání krajiny, v četn ě vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ěny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opat ření, ochranu p řed povodn ěmi, rekreaci, dobývání nerost ů a podobn ě

117 f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp ůsobem využití s ur čením p řevažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, p řípustného využití, nep řípustného využití (v četn ě stanovení, ve kterých plochách je vylou čeno umís ťování staveb, za řízení a jiných opat ření pro ú čely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípad ě stanovení podmín ěně přípustného využití t ěchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspo řádání, v četn ě základních podmínek ochrany krajinného rázu (nap říklad výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí vým ěry pro vymezování stavebních pozemk ů a intenzity jejich využití) g) vymezení ve řejn ě prosp ěšných staveb, ve řejn ě prosp ěšných opat ření, staveb a opat ření k zajiš ťování obrany a bezpe čnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemk ům a stavbám vyvlastnit. h) vymezení dalších ve řejn ě prosp ěšných staveb a opat ření, pro které lze uplatnit p ředkupní právo, s uvedením v čí prosp ěch je p ředkupní právo z řizováno, parcelních čísel pozemk ů, názvu katastrálního území a p řípadn ě dalších údaj ů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona i) stanovení kompenza čních opat ření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona j) údaje o po čtu list ů územního plánu a po čtu výkres ů k němu p řipojené grafické části.

Pokud je to ú čelné, textová část územního plánu dále obsahuje a) vymezení ploch a koridor ů územních rezerv a stanovení podmínek možného budoucího využití, včetn ě podmínek pro jeho prov ěř ení b) vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o zm ěnách v území podmín ěno dohodou o parcelaci c) vymezení ploch a koridor ů, ve kterých je rozhodování o zm ěnách v území podmín ěno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její po řízení a p řim ěř ené lh ůty vložení dat o této studii do evidence územn ě plánovací činnosti d) vymezení ploch a koridor ů, ve kterých je rozhodování o zm ěnách v území podmín ěno vydáním regula čního plánu, zadání regula čního plánu v rozsahu podle p řílohy č. 9 , a u regula čního plánu z podn ětu stanovení p řim ěř ené lh ůty pro jeho vydání e) stanovení po řadí zm ěn v území (etapizaci) f) vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které m ůže vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt

B/ Grafickou část a) výkres základního člen ění území obsahující vyzna čení hraniczastav ěného území, zastavitelných ploch, ploch p řestavby, ploch a koridor ů územních rezerv a ploch a koridor ů, ve kterých je rozhodování o z měnách v území podmín ěno uzav řením dohody o parcelaci, zpracováním územní studie nebo vydáním regula čního plánu – v měř ítku 1 : 5 000 b) hlavní výkres obsahující urbanistickou koncepci, vymezení ploch s rozdílným zp ůsobem využití, zastav ěného území, zastavitelných ploch a ploch p řestavby, dále koncepci uspo řádání krajiny včetn ě ploch s navrženou zm ěnou využití, koncepci ve řejné infrastruktury v četn ě vymezení ploch a koridor ů pro dopravní a technickou infrastrukturu, ploch a koridor ů pro územní rezervy, v případ ě pot řeby lze urbanistickou koncepci, koncepci uspo řádání krajiny a koncepci ve řejné infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech – v měř ítku 1 : 5 000 c) výkres ve řejn ě prosp ěšných staveb, opat ření a asanací – v měř ítku 1 : 5 000 d) dle pot řeby výkres po řadí zm ěn v území ( etapizace ) – v měř ítku 1 : 25 000

Výkresy grafické části budou zpracovány nad katastrální mapou zachycující návaznost na území sousedních obcí.

Od ůvodn ění územního plánu bude obsahovat zejména :

A/ Textovou část

Textová část od ůvodn ění územního plánu obsahuje, krom ě náležitostí vyplývajících ze správního řádu a náležitostí uvedených v § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona, zejména : a) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah ů v území

118 b) vyhodnocení spln ění požadavk ů zadání, pop ř. vyhodnocení souladu 1. se schváleným výb ěrem nejvhodn ější varianty a podmínkami k její úprav ě v případ ě postupu podle § 51 odst. 2 stavebního zákona 2. s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu v případ ě postupu podle § 51 odst. 3 stavebního zákona 3. s pokyny k úprav ě návrhu územního plánu v případ ě postupu podle § 54 odst. 3 stavebního zákona 4. s rozhodnutím o po řízení územního plánu a o jeho obsahu v případ ě postupu podle § 55 odst. 3 stavebního zákona c) vý čet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s od ůvodn ěním pot řeby jejich vymezení d) vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa

B/ Grafickou část

Grafická část od ůvodn ění územního plánu bude obsahovat zejména : a) koordina ční výkres (dle pot řeby vybrané části) – v měř ítku 1 : 5 000 b) výkres širších vztahů, dokumentující vazby na území sousedních obcí – v měř ítku 1 : 50 000 c) výkres p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu – v měř ítku 1 : 5 000 - Výkresy grafické části budou zpracovány nad katastrální mapou zachycující návaznost na území sousedních obcí. - Výkresy budou zobrazovat jevy zobrazitelné v daném m ěř ítku - Grafická část m ůže být dopln ěna schématy - Odchylky od vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, p ři vymezování ploch, budou řádn ě zd ůvodn ěny - V pr ůběhu zpracování budou svolány min 4 pracovn ě kontrolní výbory - Návrh ÚP k projednání bude p ředán v po čtu 2 paré - Návrh ÚP projednaný se zapracovanými p řipomínkami bude p ředán ve 4 paré - Všechny fáze ÚP budou po jeho vydání p ředány objednateli v elektronické podob ě ve formátech *.doc, *.rtf, *.excel, *.dgn a ve 4 vyhotoveních na datovém nosi či.

Návrh územního plánu je zpracován v souladu s těmito požadavky.

G. VÝ ČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S OD ŮVODN ĚNÍM POT ŘEBY JEJICH VYMEZENÍ Územní plán vymezuje koridor KOR 0.5 v ší ři 400m pro vodovodní řady propojující úpravnu vody Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel . Trasa koridoru byly prov ěř ena krajskou územní studií „VP1 Návrh vodovodu – napojení vodních zdroj ů Leština , Hrabová , Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko a propojení úpravny se skupinovým vodovodem Litovel“ a je prov ěř ován Aktualizací č.2a ZÚR OK jako ve řejn ě prosp ěšná stavba V2.

H. VÝSLEDEK P ŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Bude dopln ěno v rámci projednávání

I. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH VYHODNOCENÍ

Bude dopln ěno v rámci projednávání

J. VYHODNOCENÍ P ŘIPOMÍNEK

Bude dopln ěno v rámci projednávání

119

K. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJM Ů, SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, CITOVANÝCH ZÁKON Ů A VYHLÁŠEK

Seznam pojm ů Uveden je výklad obsahu pojm ů, které jsou v dokumentaci ÚP Uni čov v užity v ur čitém specifickém významu. Pojmy definované související legislativou nebo jinými obecnými dokumenty jsou užity v tomto obecn ě platném významu. Asana ční služby služby zam ěř ené na zlepšení hygienických podmínek v urbanizovaném území, nap ř.: služby související s likvidací odpad ů a odpady - sb ěr, p říprava k likvidaci a likvidace odpad ů; zpracování odpad ů k dalšímu využití, opat ření primární hygienické prevence, mechanická o čista za řízení technické infrastruktury p ředevším vodohospodá řských za řízení apod. Budova stavba s nadzemní částí, která je prostorov ě soust řed ěna a navenek uzav řena obvodovými st ěnami a st řešní konstrukcí. Celková zastav ěná plocha je plocha zastav ěná stavbou (budovou) a jinými objekty v č. p řístavk ů. Dále se do celkové zastav ěné plochy zapo čítávají parkovací stání. Cyklokoridor koridor vymezený pro umíst ění cyklostezky, cyklotrasy nebo jízdního pruhu pro cyklisty.) Funk ční celek Při posuzování toho, co je funk ční celek, se vychází z řešení stavby v dokumentaci pro územní řízení - tam by m ěly být zdokumentovány veškeré objekty, které jsou sou částí stavby - jednoho funk čního celku. V situa čním výkresu je vyzna čena hranice staveništ ě, ze které je patrno, co je sou částí stavby. P ři posouzení velikosti stavby v p řípad ě, že se jedná o stavební soubor, ve kterém je více staveb (funk čních celk ů), pak je rozhodující, zda jsou stavby mezi sebou provozn ě nebo technologicky propojeny (vnit řní dve ře mezi jednotlivými budovami, spole čné p řípojky, spole čné zdravotn ě technické instalace). "Jedna stavba" by m ěla být autonomní jednotkou nezávislou na okolních stavbách. Spole čné užívání ve řejného prostranství pro provoz více staveb (parkovišt ě, komunikace nebo zele ň) nelze považovat za provozní nebo technologické propojení. Vztažnou plochou pro vyhodnocení podmínky maximální zastavitelnosti jsou nejen parcely stavebníka, ale i další plochy na ve řejném prostranství, na kterých je stavba umís ťována - sjezdy, parkovišt ě, komunikace, ozelen ěné plochy (pokud jsou sou částí stavby), koridory pro vedení p řípojek apod. Pokud jsou stejné plochy ve řejného prostranství upravovány a mají být užívány spole čně pro provoz více staveb, je t řeba zastavitelnost posoudit souhrnn ě pro celý stavební soubor.

Maloobchod prodej zboží kone čnému spot řebiteli. Nerušící charakter stavby nebo za řízení, které negativními ú činky svého provozování, výrobním nebo technickým za řízením nebo jejich výstupy a vlivy nenarušuje provoz a užívání staveb a za řízeni ve svém okolí a nezhoršuje životni prost ředí souvisejícího území nad b ěžn ě p řípustnou míru. Ob čanské vybavení ve řejné vybavení, které vytvá ří podmínky a zázemí pro činnosti provád ěné ve ve řejném zájmu. Ob čanské vybavení komerční stavby, za řízení služeb s kapacitou nadmístního významu; nap ř. maloobchodní centra, velkokapacitní ubytování, stravování, služby, administrativa apod. Měř ítko zástavby pom ěrná velikost a proporce budov nebo funk čních částí budov . Nakládání s odpady zejména sb ěr, výkup, shromaž ďování, skladování, t říd ění, úprava, recyklace, využívání, odstra ňování, p řeprava a doprava odpad ů. Podkroví standardn ě p řístupný prostor ur čený k běžnému užívání, jehož strop je tvo řen konstrukcí sklonité st řechy a zpravidla vytvá ří nejvyšší podlaží budovy. Podkroví není plné podlaží, pokud plocha, vymezená vn ějším lícem obvodové konstrukce ve výšce 1 m nad úrovní podlahy, není v ětší, než zastav ěná 120

plocha budovy vymezená svislým pr ůmětem vn ějšího líce obvodové konstrukce na styku s p řilehlým terénem a sou časn ě, pokud je nad nejmén ě ½ podlahové plochy sv ětlá výška místností nižší než 2,6 m. Podlaží nadzemní podlaží se považuje za nadzemní, pokud alespo ň ½ obrysu vn ějšího líce obvodové konstrukce ve výšce 1,5 m nad úrovní podlahy je nad úrovní přilehlého terénu. Podlaží plné podlaží se považuje za plné, pokud plocha, vymezená vn ějším lícem obvodové konstrukce ve výšce 1 m nad úrovní podlahy, je nejmén ě 90% zastav ěné plochy budovy vymezené svislým pr ůmětem vn ějšího líce obvodové konstrukce na styku s p řilehlým terénem. Podlaží ustupující podlaží se považuje za ustupující, pokud plocha, vymezená vn ějším lícem obvodové konstrukce ve výšce 1 m nad úrovní podlahy, je nejvýše 90% zastav ěné plochy budovy vymezené svislým pr ůmětem vn ějšího líce obvodové konstrukce na styku s p řilehlým terénem. Proluka nezastav ěný prostor ve stávající souvislé ulicové zástavb ě (v četn ě nezastav ěného nároží), který je ur čen k zastav ění. Přípustná míra souhrn legislativních a normových limit ů omezujících p ředm ětný jev. Rekreace individuální nebo spole čenské využití volného času, jehož sou částí m ůže být odpo činek, aktivní pohyb, aktivní nebo pasivní ú čast na r ůzných kulturních, sportovních nebo jiných spole čenských akcích, aktivity v cestovním ruchu, turistika apod. Sklonitá st řecha st řecha s minimálním sklonem vn ějšího líce konstrukce 10°. Stavby a za řízení pro rekreaci stavby a za řízení, které vytvá řejí podmínky a zázemí pro rekreaci. Slu čitelnost schopnost nerušící koexistence činností, staveb a za řízení v těsné územní návaznosti. Služba hospodá řská činnost uspokojující ur čitou pot řebu spot řebitele. Zahrnují nap ř. komunální služby – kade řnické, masérské, ubytovací, sklená řské, instalatérské, topená řské, plynárenské, reklamní, informa ční, láze ňské, realitní, projekční, servisní, prádelny, údržba zelen ě. Související dopravní infrastruktura dopravní infrastruktura sloužící pro uspokojení potřeb vymezené plochy s rozdílným zp ůsobem využití a zajiš ťující její provozování (nap ř. komunikace, obratišt ě, parkování), nep řenáší nadmístní dopravní vztahy. Stabilizované území lokalita, kde je stavební činnost ukon čena na rozhodující vým ěř e ploch, existující zástavba má jasn ě definovanou strukturu a charakter bez zásadních urbanistických závad; územním plánem stanovené využití stabilizovaného území vyjad řuje jeho dosavadní funkci. Tradi ční zástavba stavební objekty, které historicky navazují na stavební vývoj v daném míst ě. Urbanistická struktura výsledek prostorového uspo řádání soubor ů staveb, lokalit a m ěsta; rozumí se jím navzájem se ovliv ňující prostorové prvky, které tvo ří nap ř. bloky, ulice, stavební čáry, budovy nebo ve řejná prostranství. Vybavenost pro každodenní rekreaci krátkodobé volno časové aktivity obyvatel, které jsou provád ěny pravideln ě (denn ě - týdn ě) zpravidla v těsné návaznosti na místo bydlišt ě nebo pracovišt ě; jako vybavenost pro každodenní rekreaci slouží stavby nebo za řízení vytvá řející podmínky pro nerušený a bezpe čný pobyt v kvalitním prost ředí, a uspokojování základních pot řeb souvisejících s relaxací a odpo činkem (nap ř. prvky drobné architektury se související náplní kulturní, spole čenskou, zábavní, nebo s nabídkou souvisejícího prodeje a služeb). Zahrádká řská činnost činnost provozovaná na zahrádce (pozemku) zahrnující zejména p ěstování ovocných strom ů, zeleniny a kv ětin, zpracování plod ů pro vlastní spot řebu a pěstování okrasných d řevin a rostlin

121

Zem ědělská prvovýroba základní fáze zem ědělské výroby, která spo čívá v p ěstování hospodá řsky významných plodin a jejich základního zpracování.

A) Význam zkratek v dokumentaci ÚP Uni čov

Uveden je význam zkratek, které jsou v dokumentaci územního plánu užity v ur čitém specifickém významu nebo nejsou obecn ě b ěžn ě používané.

BP bezpe čnostní pásmo ČOV čistírna odpadních vod D-O-L pr ůplav Dunaj – Odra – Labe EO ekvivalentních obyvatel EVL evropsky významná lokalita KPO komplexní protipovod ňová ochrana NN nízké nap ětí NTL nízký tlak (plyn) OP ochranné pásmo PPO protipovod ňová ochrana PUPFL pozemky ur čené k pln ění funkce lesa PÚR ČR politika územního rozvoje České republiky RS regula ční stanice plynu STL st řední tlak (plyn) ÚAP územn ě analytické podklady ÚP územní plán ÚSES územní systém ekologické stability VN vysoké nap ětí VPS ve řejn ě prosp ěšné stavby VTL vysoký tlak (plyn) VVN velmi vysoké nap ětí elektrické energie VVTL velmi vysoký tlak (plyn) ZPF zem ědělsky p ůdní fond ŽP životni prost ředí ZÚ záplavové území ZÚR OK zásady územního rozvoje Olomouckého kraje

122