Okres Mladá Boleslav

GEOLOGIE Na podkladû vápnit˘ch pískovcÛ aÏ písãit˘ch vápencÛ stfiedního turonu je ni- va fieky Jizery. Vyvinuty jsou zde fluvizemû a na nûkolika místech vystupují svahové prameny s po- kryvem glejÛ, okolo kter˘ch se vytváfiejí slabé povlaky pûnovcÛ. Vseverní ãásti území sem zasa- hují lehké písãité pÛdy ‰tûrkopís- kov˘ch teras Jizery.

KVùTENA Svah s men‰ími 2 mokfiady je porostl˘ aÏ 200 let star˘m listnat˘m lesem b˘valé baÏantnice. Vzhledem k velké- mu zamokfiení má znaãné za- stoupení jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior). Dále se ve stromo- vém patru uplatÀuje dub zimní (Quercus petraea) a d. letní (Q. robur), javor mléã (Acer platanoides) i j. klen (A. pseu- doplatanus) a jilm habrolist˘ (Ulmus minor) a j. horsk˘ (U. 3 glabra). Vbylinném patfie na- jdeme vedle bûÏn˘ch nitrofil- ních druhÛ nûkteré indikaãní 1 prvky habrov˘ch doubrav, napfi. sasanku hajní (Anemonoides nemorosa) as. pryskyfiníkovi- tou (A. ranunculoides), prvo- BaÏantnice senku jarní (Primula veris), dymnivku dutou (Corydalis Pfiírodní cava), vraní oko ãtyfilisté (Paris rezervace u Loukova quadrifolia), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura) Severozápadní svah údolí Jizery nad nejniωí terasou a dal‰í. 4 fieky mezi Loukovem a Svijany. V letním aspektu pfievaÏuje br‰- lice kozí noha (Aegopodium Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: podagraria) a pitulník Ïlut˘ VYUÎITÍ V ochranném pás- Loukov 232 – 274 m (Galeobdolon luteum). Neda- mu pfiírodní rezervace je objekt uMnichova Hradi‰tû leko chránûného území v nivû b˘valé hájovny, kter˘ má b˘t Jizery je men‰í populace áronu opraven a vyuÏíván jako infor- V˘mûra: 7,2 ha Vyhlá‰eno: 2000 plamatého (Arum maculatum), maãní stfiedisko o v˘znamu kra- coÏ je první nález v dolním Po- jinotvorn˘ch programÛ a ochra- jizefií – v posledních letech se ny pfiírody. Pfiedmûtem ochrany je dubohabfiina stfiídaná sva- v‰ak tento druh ‰ífií po proudu. hov˘mi prameni‰ti. ZVͤENA Les je hojnû osíd- len ptactvem. Mnohé druhy zde hnízdí – napfi. strakapoud vel- k˘ (Dendropos major), holub hfiivnáã (Columba oenas), Ïlu- na zelená (Picus viridis), ze sov pu‰tík obecn˘ (Strix aluco), ka- 1 Pohled do interiéru starého lous u‰at˘ (Asio otus), z pûvcÛ listnatého porostu s pfievahou jasanu pûnice slavíková (Sylvia borin) ztepilého. a p. ãernohlavá (S. atricapilla), 2 Strakapoud velk˘ (Dendroco- s˘kora babka (Parus palustris) pos major) je na‰ím nejroz‰ífienûj- ãi drozd brávník (Turdus visci- ‰ím ‰plhavcem (Piciformes), Ïije ve vorus). Z obojÏivelníkÛ zde byl v‰ech typech vzrostl˘ch stromov˘ch zaznamenán skokan hnûd˘ (Ra- porostÛ. na temporaria). Bezobratlí Ïi- 3 V podrostu starého listnatého voãichové nebyli zkoumáni, lze lesa rostou i ménû bûÏné druhy jako v‰ak pfiedpokládat v˘skyt druhÛ je bradáãek vejãit˘ (Listera ovata). vázan˘ch na staré stromy a pra- 4 Aron plamat˘ (Arum macula- meni‰tû. tum) roste v tûsné blízkosti rezervace. MB 11 331 Stfiední âechy

1

GEOLOGIE Geologické a borov˘ch doubrav ve stáfií 150 podloÏí tvofií kfiídové (stfiední aÏ 200 let se nachází uprostfied Pfiírodní turon) vápnité pískovce pfiekryté rozsáhl˘ch brand˘sk˘ch lesÛ po- památka âern˘ orel ãtvrtohorními (mlad‰í pleisto- dobného charakteru, na polab- cén) ‰tûrkopískov˘mi terasami. sk˘ch ‰tûrkopískov˘ch terasách. Lesní oddûlení, 700 m na severov˘chod od Nového Vestce. Te rén je rovinn˘, pÛdy jsou pís- Na vyvinut˘ch hnûd˘ch pÛdách ãité aÏ ‰tûrkovité, typu arenické to jsou oligotrofní lipové doub- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: kambizemû aÏ podzolu. ravy (Tilio-Betuletum). Ve stro- Otradovice 178–184 m movém patfie pfievládá dub KVùTENA Komplex pfieváÏ- zimní (Quercus petraea) a let- V˘mûra: 8,8 ha Vyhlá‰eno: 1933 nû kulturního lesa s pfievahou ní. Dále je vtrou‰ena lípa ma- borovice lesní (Pinus sylvestris) lolistá, bfiíza bûlokorá nebo Jde o lipovou doubravu na nízké terase Jizery. a pfiírodû blízk˘ch lipov˘ch ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa). Z nepÛvodních druhÛ je zde vzácnû smrk ztepil˘ (Picea abi- nû chudém bylinném patru do- ních bylin konvalinka vonná es), borovice ãerná (Pinus ni- minují trávy jako lipnice hajní (Convallaria majalis), ptaãinec gra) a dub ãerven˘ (Quercus (Poa nemoralis), strdivka nicí velkokvût˘ (Stellaria holostea) rubra). Kefiové patro vesmûs (Melica nutans), na vlhãích a jestfiábník zední (Hieracium 1 Borová doubrava roste na ‰tûr- chybí, coÏ je pravdûpodobnû zpÛ- místech i bezkolenec rákosovit˘ murorum). Z indikaãních dru- kopískové terase. sobeno okusem zvûfií. V pomûr- (Molinia arundinacea), z ostat- hÛ acidofilních doubrav roste 332 MB 12 Okres Mladá Boleslav

osa), rozrazil lékafisk˘ (Veroni- ca officinalis), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), tfiezalka teãkovaná (Hyperi- cum perforatum) azchránû- n˘ch druhÛ na svûtlinách bûlo- záfika vûtvitá (Anthericum ra- mosum).

ZVͤENA Jedním z dÛvo- dÛ vyhlá‰ení chránûného území byla ochrana hnízdi‰tû mande- líka hajního (Coracias garru- lus), kter˘ zde ale pfiinejmen‰ím od 60. let 20. století nebyl pozo- rován. Dnes se zde vyskytují bûÏnûj‰í lesní druhy (typick˘ je zde napfi. budníãek lesní Phyl- loscopus sibilatrix nebo lejsek bûlokrk˘ – Ficedula albicollis), i nûkteré vzácnûj‰í druhy (stra- kapoud prostfiední – Dendro- copos medius, lejsek mal˘ – Fi- cedula parva akrahujec obecn˘ HISTORIE Brand˘ské pan- – Accipiter nisus). Díky ab- ství patfiilo ãeské královské ko- senci kefiového patra zde témûfi mofie a lesy královské honitbû. chybûjí ptaãí druhy vázané na To znamenalo do urãité míry hust‰í podrost, relativnû více záchranu velkého lesního kom- jsou zde zastoupeny druhy hníz- plexu pfied kultivací na zemû- dící v dutinách star˘ch stromÛ. dûlskou pÛdu, jak to bylo v Po- V tÛÀce se rozmnoÏuje ãolek labí bûÏné. Hospodáfiskou obno- obecn˘ (Triturus vulgaris), sko- vou lesa v‰ak do‰lo ke znaãn˘m kan ‰tíhl˘ (Rana dalmatina), zmûnám ve prospûch borovice, ropucha obecná (Bufo bufo) místy i zcela nepÛvodního smr- a skokan hnûd˘ (Rana tempo- ku, dubu ãerveného nebo akátu. raria). Plazi jsou zastoupeni sle- p˘‰em kfiehk˘m (Anguis fragi- VYUÎITÍ V lesích se hospo- lis), uÏovkou obojkovou (Natrix dafií v souladu se zachováním 3 natrix) a je‰tûrkou obecnou (La- pfiirozené struktury lesního spo- certa agilis). Ze savcÛ byl na leãenstva. území zji‰tûn netop˘r velk˘ (Myotis myotis), n. u‰at˘ (Ple- POZNÁMKA Vbrand˘sk˘ch cotus auritus), n. hvízdav˘ (Pi- lesích se na území okresu vysky- pistrellus pipistrellus) a dále tuje je‰tû nûkolik lokalit, vyhlá- bûÏní hmyzoÏravci a hlodavci. ‰en˘ch pfied rokem 1945 za re- Z bezobratl˘ch byli blíÏe zkou- zervace. Jejich právní podstata máni brouci a pavouci, ktefií je nejasná, v oficiálních sezna- zde prezentují dobfie vyvinuté mech státní ochrany pfiírody ne- spoleãenstvo níÏinn˘ch lesÛ. Za byly a nejsou uvádûny. Jedná se 4 zmínku stojí v˘skyt chránûného o lokality: Lipové paseky (lesní krajníka hnûdého (Calosoma odd. 116e), Ve zmrzlém (lesní inquisitor) a nûkolika teplomil- odd. 117/1), KfiíÏová lípa (lesní n˘ch druhÛ pavoukÛ, napfi. kfii- odd. 109) a Kobylí hlava, ves- ÏákÛ Araniella opistographa mûs lesy podobného charakteru a Gibbaranea bituberculata, jako âern˘ orel. V blízkosti na snovaãky Dipoena melanogas- okraji Ïelezniãního tûlesa u Otra- ter, skálovky Trachyzelotes pe- dovic se do nedávna vyskytovala destris, bûÏníkÛ Tmarus piger pomûrnû bohatá lokalita konik- 2 Ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria a Xysticus cambridgei nebo lece luãního ãeského (Pulsatilla holostea) indikuje pfiechod k mírnû Abacoproeces saltu- pratensis bohemica) 2 pavuãenky subsp. snû- acidofilním lipov˘m doubravám. um. V této oblasti byli naleze- kter˘mi dal‰ími zajímav˘mi dru- 3 S˘kora babka (Parus palustris) ni i vzácnûj‰í, na duby vázaní hy. Dodnes je podél trati mezi je pomûrnû bûÏnou obyvatelkou list- v chránûném území kostfia- tesafiíci Pseudostrangalia reves- nádraÏím St. Boleslav a zastáv- nat˘ch lesÛ, odkud proniká i do par- va ovãí (Festuca ovina), ãern˘‰ tita, Necydalis maior, Ropalo- kou Otradovice fietûz zajímav˘ch kÛ a zahrad. Hnízdí v dutinách. luã ní (Melampyrum pra- pus femoratus a Clytus tropi- psamofytních spoleãenstev (svaz 4 Na lesních svûtlinách a rozvol- tense), jestfiábník LachenalÛv cus. V okolí tÛnûk po tûÏbû písku Corynephorion). nûn˘ch místech se v letním období (Hieracium lachenalii), met- se vyskytují hydrofilní druhy vyskytuje krásn˘ mot˘l perleÈovec liãka kfiivolaká (Avenella flexu- stfievlíkÛ. BIBLIOGRAFIE 381, 1107 stfiíbropásek (Argynnis paphia). MB 13 333 Stfiední âechy

1

2

GEOLOGIE Horninov˘ 3 podklad tvofií svrchnokfiídové (stfiední turon) vápnité pískovce jizerského souvrství, které vystu- (Carex acutiformis), o. latna- pují ve svazích údolí. V bázi tou (C. paniculata), svízelem Národní území jsou zvodnûlé aluviální bahenním (Galium palustre) pfiírodní památka Klokoãka sedimenty. Z pÛd se na su‰‰ích, a ‰i‰ákem vroubkovan˘m (Scu- vyv˘‰en˘ch místech vyvinuly tellaria galericulata). Rostou Podmáãená ol‰ina v nivû Bûlé 300 m severnû od Malého kambizemû arenické aÏ podzo- v polohách s vysokou hladinou Reãkova. ly, v nivû gleje, organozemû a flu- vody, která leÏí po vût‰inu roku vizemû. nad pÛdním povrchem – stano- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: vi‰tû je syceno boãními vrstevní- Bûlá pod Bezdûzem 222 m KVùTENA Chránûné úze- mi prameny. Na nejvlhãích mís- mí bylo v dobû vyhlá‰ení baÏi- tech tvofií porost sítina uzlíkatá V˘mûra: 3,0 ha Vyhlá‰eno: 1956 natou (slatinnou) loukou, která (Juncus subnodulosus), vzácnû pozdûji nebyla kosena a postupnû se v ‰ir‰ím údolí Bûlé vyskytuje Lokalitu tvofií mokfiadní ol‰ina stfiídaná bezko- zarÛstala rákosem a náletov˘mi i s. alpská (J. alpino-articula- ol‰emi. Dnes je tvofií mozaika tus). Dále se vyskytuje ostfiice lencov˘mi loukami a porosty rákosin a vysok˘ch vodních a baÏinn˘ch spoleãen- nedo‰áchor (Carex pseudocy- ostfiic v nivû potoka Bûlá s hojn˘m v˘skytem po- stev – vysok˘ch ostfiic, ãásteãnû perus), ‰Èovík koÀsk˘ (Rumex pelivky sibifiské. rákosin a potoãních i mokfiad- hydrolapathum), lilek potmû- ních ol‰in (Carici acutiformis chuÈ (Solanum dulcamara), – Alnetum). Nejvût‰í plochu ze vzácn˘ch a chránûn˘ch dru- nat˘ bor na suché písãité elevaci horsk˘ Pachyta quadrimacula- zaujímají eurosibifiská spoleãen- hÛ zábûlník bahenní (Coma- s nûkter˘mi vzácnûj‰ími druhy, ta. Z ménû bûÏn˘ch druhÛ ptá- stva vysok˘ch ostfiic (Magnoca- rum palustre) a nejv˘znam- k nimÏ patfií i bûlozáfika vûtvitá kÛ zde Ïije lindu‰ka lesní (An- ricion elatae) s ostfiicí ostrou nûj‰í z nich popelivka sibifiská (Anthericum ramosum). thus trivialis) ãi cvrãilka fiíãní (Ligularia sibirica). Popelivka (Locustella fluviatilis). sibifiská je povaÏována za gla- ZVͤENA Podrobnûji byli ciální relikt a jejích nûkolik lo- sledováni pavouci, z nichÏ se zde VYUÎITÍ Území není ob- kalit na Dokesku a Bakovsku vyskytuje fiada vzácn˘ch vlhko- hospodafiované a není vefiejnosti pfiedstavuje jednu z izolovan˘ch miln˘ch druhÛ typick˘ch pro pfiístupné. Je nutné obãasné od- arel jejího pfieváÏnû kontinen- pfiirozené mokfiady, napfi. slí- stranûní náletÛ ol‰í. tálního areálu v Asii. V posled- ìák Hygrolycosa rubrofasciata, 1 Lindu‰ka lesní (Anthus trivi- ní dobû stoupá hladina pod- plachetnatky Aphileta misera, POZNÁMKA Chránûné úze- alis) je nenápadn˘m, ale pomûrnû Centromerus levitarsis Kaest- roz‰ífien˘m obyvatelem fiid‰ích lesÛ, zemní vody a území se zamok- , mí je negativnû ovlivÀováno lesních okrajÛ a pasek. fiuje v dÛsledku zaná‰ení fiíãky neria pullata a Taranucnus se- zneãi‰tûním fiíãky Bûlé odpady Bûlé. To má vliv na zmûny rost- tosus, pavuãenka Erigonella z papírny v Bûlé. Název národní 2 Kapradiník baÏinn˘ (Thely- linného porostu; vymizela na- ignobilis nebo skákavky Mar- pfiírodní památky je zavádûjící, pteris palustris) se v poslední dobû (Meny- pissa radiata Neon valentu- na lokalitû ‰ífií díky jejímu vût‰ímu pfiíklad vachta trojlistá a protoÏe pramen Klokoãka u ka- zavodnûní boãními prameny. anthes trifoliata), naopak sílí lus. Z mûkk˘‰Û je v˘znamn˘ ple sv. Stapina leÏí sice nedaleko, 3 populace kapradiníku baÏin- pfiedev‰ím v˘skyt reliktního plÏe ale v údolí Rokytky, pfiítoku Bûlé, Pohled na porost kvetoucí po- ného (Thelypteris palustris). Perpolita petronella, dále zde mimo chránûné území. pelivky sibifiské (Ligularia sibirica). Její lokality v severních âechách Okraje nivy lemuje bezkolenec byl zji‰tûn okruÏákovit˘ plÏ jsou povaÏovány za relikt jejího vût- modr˘ (Molinia caerulea) atfi- Anisus vortex a toãenka plochá BIBLIOGRAFIE 403, 442, ‰ího roz‰ífiení v raném postglaciálu. tina ‰edavá (Calamagrostis ca- (Valvata cristata). Z tesafiíkÛ 885, 1107, 1214, 1215, 1854 V souãasné dobû je tûÏi‰tû jejího roz- nescens). Souãástí chránûného zde byly nalezeny napfi. druhy ‰ífiení ve svûtl˘ch lesích jiÏní Sibifie. území je i pfiírodû blízk˘ kvût- Grammoptera ustulata a pod- MAPA ÚZEMÍ strana 360 334 MB 14 Okres Mladá Boleslav

2

3

BIBLIOGRAFIE 1049, 1107, 1842

MAPA ÚZEMÍ 1 strana 359

data), kostfiava Ïlábkatá (Festuca Pfiírodní rupicola), hvozdík kartouzek památka Lom u Chrástu (Dianthus carthusianorum) i vzácnûj‰í silenka u‰nice (Sile- Stûna opu‰tûného stûnového lomu a svah nad ní, u Ïelez- ne otites) atrávniãka obecná niãní trati 700 m severozápadnû od Bezdûãína, 300 m (Armeria elongata). jiÏnû od Chrástu. ZVͤENA Zoologick˘ v˘- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: znam samotné lomové stûny Chrást 210 – 232 m a dna lomu je mal˘, ale zajíma- vé zoocenózy je moÏno nalézt na V˘mûra: 1,469 ha Vyhlá‰eno: 1984 fragmentu stepi nad lomem, souãásti rozsáhlej‰ích jiÏnû ori- entovan˘ch xerotermních strání Chránûno je v˘znamné nalezi‰tû kfiídov˘ch zka- táhnoucích se odsud západním menûlin a dÛleÏit˘ stratigrafick˘ profil vrstvami smûrem, které by si zaslouÏily jizerského souvrství stfiedního turonu. zv˘‰en˘ ochranáfisk˘ zájem. Díl- ãími v˘zkumy zde byly zji‰tûny napfi. tfii druhy sviÏníkÛ, vzác- GEOLOGIE Území pfiírod- 20. století a od té doby lom nûj‰í stfievlíci Carabus ullrichi, ní památky tvofií opu‰tûn˘ já- postupnû zarÛstal kfiovinami Harpalus signaticornis a Op- mov˘ lom s kolm˘mi stûnami a stromy odpovídajícími vesmûs honus nitidulus, nesytka sr‰Ào- o v˘‰ce 8–10 m, rozmûrÛ pfii- druhové skladbû potenciálních vá (Sesia apiformis), mravkolev bliÏnû 100 × 40 m, zaloÏen˘ acidofilních a habrov˘ch doub- bûÏn˘ (Myrmeleon formicari- v kfiídov˘ch vápnit˘ch pískov- rav. Pfiesto je lokalita zajímavá us),cvrãek polní (Gryllus cam- cích (stfiední turon). Zdej‰í hor- i botanicky díky v˘skytu frag- pestris), bohatá fauna blano- niny obsahují velké mnoÏství mentÛ subxerotermních trávníkÛ kfiídl˘ch a pavoukÛ (napfi. teplo- nejrÛznûj‰ích zkamenûlin mofi- svazu Bromion erecti se svefie- milné druhy kfiiÏák Agalenatea sk˘ch ÏivoãichÛ – mlÏÛ, plÏÛ, pem vzpfiímen˘m (Bromus erec- redii, snovaãka Dipoena mela- lodûnek, serpulidÛ, mechovek tus),váleãkou prapofiitou (Bra- nogaster, zápfiedník Clubiona a dal‰ích. Lomovou ãinností zde chypodium pinnatum), ostfiicí brevipes a skákavka Phlegra byl odkryt jeden z nejúplnûj‰ích chabou (Carex flacca) ao. níz- festiva). profilÛ jizerského souvrství stfied- kou (C. humilis), smldníkem ního turonu ãeské kfiídy. Vlastní ole‰níkovit˘m (Peucedanum VYUÎITÍ V posledních le- plochu lomu pokr˘vá pouze od- oreoselinum), pcháãem bezlo- tech dochází k rychlému zarÛstá- (Cirsium acaulon), valov˘ materiál s vysok˘m po- dyÏn˘m ní lokality a ta získává charakter 1 dílem písku. Postupnû dochází z chránûn˘ch druhÛ i kru‰tíkem refugia pro drobnou faunu. Ná- Otevfiená lomová stûna ve váp- k v˘voji chud˘ch kambizemí tmavoãerven˘m (Epipactis atro- letové dfieviny jsou ãásteãnû od- nit˘ch pískovcích stfiedního turonu. 2 a pararendzin. rubens) prolínající se s acidofil- straÀovány a jsou tak uvolÀová- Nautiloid Eutrephoceras ga- nûj‰ími trávníky svazu Koele- ny pohledy na chránûn˘ skalní lea ze stfiedního turonu. KVùTENA TûÏba v lomu rio-Phleion sdruhy jako smûlek profil. 3 Klepeta raka Protocallianassa byla zastavena jiÏ v 50. letech jehlancovit˘ (Koeleria pyrami- antiqua ze stfiedního turonu. MB 15 335 Stfiední âechy

1

GEOLOGIE Mrtvé rameno dou, nûkdy je celé území pfiepla- má zhruba tvar písmene „U“ vováno velk˘mi vodami. Tyto Pfiírodní srameny smûrem k západu aÏ jevy se neváÏí jen na období jar- památka Podhradská tÛÀ jihozápadu. Jizera protéká na ního tání snûhu, ale vlivem kli- protilehlém okraji nivy, tj. asi matick˘ch v˘kyvÛ a ztráty re- Mrtvé, pfieváÏnû zakolmatované rameno Jizery 800 m 150 m daleko. Mrtvé rameno je tenãní schopnosti krajiny se vy- jihozápadnû od obce Podhradí. trvale dotováno podzemní vo- skytují i bûhem ostatních roãních období. Bûhem roku hladina ra- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: mene mírnû kolísá. Horninové Zvífietice 210 m podloÏí tvofií vápnité pískovce aÏ písãité vápence kfiídy (stfiední V˘mûra: 3,07 ha Vyhlá‰eno: 1998 turon). Na nich jsou naplaveny mocné jizerské nivní hlíny se Jedná se o mrtvá ramena fieky Jizery lemovaná vr- znaãn˘m podílem písku a va- bami a ol‰emi, chrasticí rákosovitou, zblochanem lounÛ kfiemene a hornin. Vyvi- nuta je fluvizem s plochami gle- vodním a kosatcem Ïlut˘m. V tÛních roste vodní 1 Bfiehové porosty tvofií vrby jÛ a hnilokalu v zazemÀova- rostlinstvo, zejména stulík Ïlut˘. a ol‰e. ném mrtvém ramenu Jizery. 336 MB 16 Okres Mladá Boleslav

druhÛ se zde vyskytuje ostfiice pobfieÏní (Carex riparia), o. ba- nátská Carex buekii), ‰mel oko- liãnat˘ (Butomus umbellatus) a ‰ípatka vodní (Sagittaria sa- gittifolia). Pfii obou koncích vy- znívání mrtvého ramene v ne- zfietelné litorální fázi jsou vyvi- nuta druhovû pomûrnû chudá spoleãenstva vysok˘ch ostfiic, rov- nûÏ kosením omezená na úzk˘ pruh. Dominantní jsou stfiídavû ostfiice ‰tíhlá (Carex gracilis), ao. zobánkatá (C. rostrata), (Phalaro- doprovázené chrasticí 2 ides arundinacea), ostfiicí dvou- fiadou (C. disticha), lilkem pot- mûchutí (Solanum dulcamara) S. triandra, S. cinerea) a jejich a místy koloniemi ostfiice trsnaté kfiíÏenci, dále pak kru‰ina ol‰o- (Carex paniculata). PfieváÏná vá (Frangula alnus). ãást mrtvého ramene, nûkdy se- V˘‰e uvedená pfiirozená spole- zónnû zcela vysychajícího, je po- ãenstva obklopují kulturní, ale krytá kefiovou a stromovou vege- stále pfiírodû blízké vlhké louky, tací. V jihov˘chodním v˘bûÏku pravidelnû i dvakrát roãnû seka- je baÏinná ol‰ina. Hlavní dfie- né. Na nejvlhãích anebo stfiída- vinou je ol‰e lepkavá (Alnus glu- vû mokr˘ch stanovi‰tích jsou to tinosa), vtrou‰en je jasan ztepil˘ spoleãenstva s blatouchem ba- (Fraxinus excelsior), pfii okra- henním (podsvaz Calthenion), jích i kefie bezu ãerného (Sam- kde vedle bûÏn˘ch indikaãních bucus nigra). ¤ídk˘ podrost druhÛ roste i ohroÏená ostfiice (Carex caespitosa) tvofií hlavnû ostfiice – o. pro- trsnatá a pta- 3 dlouÏená (Carex elongata), o. ãinec bahenní (Stellaria palu- mûch˘fikatá (C. vesicaria), o. stris) azvy‰‰ích poloh splaven˘ zobánkatá (C. rostrata) avPo- hadí kofien vût‰í (Bistorta ma- jizefií vzácná o. nedo‰áchor jor). Tam kde je kosení omezeno (C. pseudocyperus), dále trávy nebo je nepravidelné, mûní se zblochan vodní (Glyceria ma- pfiedcházející spoleãenstva ve vy- xima) a opût chrastice rákosovi- sokobylinná lada s dominant- tá, dále pak kolonie fiefii‰nice ním tuÏebníkem jilmov˘m (Fi- hofiké (Cardamine amara). Na lipendula ulmaria), kde se uplat- relativnû su‰‰ích partiích jsou Àuje i vzácnûj‰í ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum). druhy, naznaãující vztah k úva- Vza- 4 lov˘m jilmov˘m luhÛm, napfi. mokfien˘ch pfiíkopech a na se‰la- orsej jarní (Ficaria bulbifera), pávan˘ch cestách v okolí pfiib˘va- kfiivatec Ïlut˘ (Gagea lutea), jí dal‰í typy mokfiadních druhÛ, BIBLIOGRAFIE 1209 net˘kavka nedÛtklivá (Impati- které dotváfiejí obraz chránûného MAPA ÚZEMÍ strana 361 ens noli-tangere) a ptaãinec území, napfi. Ïabník jitrocelov˘ hajní (Stellaria nemorum) aj. (Alisma plantago-aquatica), V ohybu ramene vystfiídají ol‰i- psárka plavá (Alopecurus ae- nu porosty vrby bílé (Salix alba) qualis), bahniãka obecná (Eleo- V okolí jsou vyvinuty hnûdo- av. kfiehké (S. fragilis), rovnûÏ charis palustris s. l.) apod. zemû. zde je bylinné patro nesouvislé. Vedle nûkter˘ch jmenovan˘ch ZVͤENA Ze vzácnûj‰ích KVùTENA Vodní spoleãen- zde roste karbinec evropsk˘ (Ly- pavoukÛ se tu vyskytuje napfi. stva jsou vázána na severozá- copus europaeus), vrbina pe- pavuãenka Walckenaeria uni- padní ãást ramene, hladina je nízková (Lysimachia nummu- cornis a na rákosu Ïijící ská- pokryta listy vzpl˘vav˘ch i kofie- laria), rukev obojÏivelná (Ro- kavka Marpissa radiata. Pfii po- nujících makrofyt (Lemnetea, rippa amphibia) a ostruÏiník drobném prÛzkumu stfievlíkÛ Potametea): rdestu vzpl˘vavého jeÏiník (Rubus caesius); v létû zde byly zji‰tûny vzácné druhy (Potamogeton natans) a stulí- b˘vají su‰‰í místa plo‰nû zarost- Trichocellus placidus, Paradro- 2 ku Ïlutého (Nuphar lutea), mís- lá kopfiivou dvoudomou (Urti- mius longiceps, Leistus ter- Mezi vodními rostlinami se ty i okfiehku men‰ího (Lemna ca dioica). Typick˘ je v˘skyt liá- minatus a chránûn˘ Carabus uplatní i ‰ípatka vodní (Sagittaria minor).Zponofien˘ch rostlin se ny chmelu otáãivého (Humulus ullrichi. Z mûkk˘‰Û zde byl za- sagittifolia). zde nachází okfiehek trojbrázd˘ lupulus). Porosty kefiov˘ch vrb znamenán vodní plÏ svinutec 3 Ostfiice zobánkatá (Carex (Lemna trisulca) a bublinatka vytváfiejí víceménû mozaikovit˘ zplo‰tûl˘ (Anisus vortex). rostrata) je souãástí rákosin a poros- jiÏní (Utricularia australis). plá‰È nebo men‰í skupiny v lou- tÛ vysok˘ch ostfiic. Místy jsou vyvinuty rákosiny ce. Tvofií je fiada druhÛ vrb VYUÎITÍ TÛnû vyuÏívají 4 Plo‰tice kle‰Èanky jsou ãast˘mi (Phragmition). Vedle bûÏn˘ch (Salix purpurea, S. viminalis, sportovní rybáfii. prÛvodci mrtv˘ch fiíãních ramen. MB 17 337 Stfiední âechy

1

GEOLOGIE Horninov˘ torickou, ãásteãnû i souãasnou podklad území tvofií kfiídové lidskou ãinností. Potenciální ve- Národní (stfiední turon) vápnité pískovce getací je zde teplomilná doubra- pfiírodní památka Radouã jizerského souvrství, které vystu- va, mimo stávající chránûné pují v podobû pfiirozen˘ch v˘- území pak acidofilní doubrava, âást skalnatého svahu na levém bfiehu kaÀonovitého chozÛ i umûle odlámané stûny dodnes ve fragmentech zachova- údolí Jizery s opu‰tûn˘m lomem u mostu do Podlázek. opu‰tûného lomu a ãasto vytvá- ná.V souãasné dobû nelesní ãást fiejí pfievislé skalní stupnû. Jsou chránûného území pfiedstavuje Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: bohat˘m zdrojem nálezÛ kfiído- podivuhodnou mozaiku malo- Debfi 225– 240 m v˘ch zkamenûlin – mlÏÛ, plÏÛ, plo‰nû zastoupen˘ch skalních amonitÛ, mechovek a dal‰ích. atravinobylinn˘ch spoleãen- V˘mûra: 1,47 ha Vyhlá‰eno: 1977 Na vápnit˘ch pískovcích se vy- stev. V horní ãásti západního tváfiejí pararendziny a litozemû svahu s vystupujícími skalkami Pfiedmûtem ochrany jsou skalní a travinobylinná v iniciálních stadiích na hra- jsou pion˘rská spoleãenstva skal- spoleãenstva na svazích tvofien˘ch vápnit˘mi pís- nách skalních stupÀÛ, jinde ních ‰tûrbin svazu Cystopteri- shlub‰ím humusov˘m horizon- dion. Roste zde napfi. sleziník kovci s ojedinûl˘m v˘skytem devaterky poléhavé, tem. Na plo‰inû se rychle odváp- routiãka (Asplenium ruta-mu- na pfiilehlé plo‰inû se nacházejí oligotrofní písãi- Àují a mûní se na oligotrofní raria) a s. severní (A. septentri- ny a vfiesovi‰tû. kambizemû aÏ podzoly. onale), puch˘finík kfiehk˘ (Cy- stopteris fragilis), dále zvonek KVùTENA Je nepochybné, okrouhlolist˘ (Campanula ro- roste drobná lipnice cibulkatá pallens) a mochnou píseãnou Ïe souãasná nelesní vegetace je tundifolia), kakost holubiãí (Ge- (Poa bulbosa), vyhledávající se- (Potentilla arenaria). BûÏná je ze znaãné ãásti podmínûna his- ranium columbinum), kyselka ‰lapávaná stanovi‰tû. dále mafiinka psí (Asperula cy- obecná tenkolistá (Acetosella Tam, kde se vytvofiila alespoÀ nanchica), silenka u‰nice (Sile- multifida subsp. tenuifolia), primitivní pÛda typu litozem ne otites), ãesnek chlumní (Al- rozchodník ostr˘ (Sedum acre), aÏ pararendzina, rostou me- lium senescens), pamûtník rolní r. tenkolist˘ (S. boloniense), r. zerovité porosty travin. Je to (Acinos arvensis), matefiídou‰- bíl˘ (Oreosedum album) iroz- pûknû vyvinuté spoleãenstvo ka ãasná (Thymus praecox), chodníkovec velk˘ (Hylotele- svízele sivého a kostfiavy sivé strdivka sedmihradská (Melica phium maximum) a netfiesko- (Asperulo glaucae-Festucetum transsilvanica); vzácn˘ je zlato- 1 Pohled k severu na svahy Ra- vec v˘bûÏkat˘ (Jovibarba sobo- pallentis), vesmûs s dominanta- vlásek obecn˘ (Linosyris vulga- douãe (vpravo) s údolím Jizery. lifera). Na podobném stanovi‰ti mi kostfiavou sivou (Festuca ris), koniklec luãní ãesk˘ (Pulsa- 338 MB 18 Okres Mladá Boleslav

nûji zkoumáni byli pavouci, ktefií zde vytváfiejí dobfie vyvi- nuté teplomilné spoleãenstvo sfiadou vzácn˘ch druhÛ typic- k˘ch pro stepní lokality (napfi. stepník rud˘ Eresus cinnaberi- nus, snovaãka Dipoena mela- nogaster, skálovka Zelotes lon- gipes, listovník Thanatus are- narius, bûÏník Tmarus piger nebo skákavka Phlegra festiva). Z mûkk˘‰Û zde byl nalezen v˘- 2 znamn˘ teplomiln˘ plÏ Pupilla triplicata. V území hnízdí bûÏ- nûj‰í druhy ptákÛ kfiovin a otev- fien˘ch ploch (pûnice apod.). V˘znamn˘ je v˘skyt sysla obec- ného (Spermophilus citellus) na pfiilehlé plo‰inû.

VYUÎITÍ Na území je tfie- ba citlivû regulovat náv‰tûvnost 3 vzhledem k blízkosti mûsta a od- straÀovat ‰ífiící se akát. Na pís- ãité plo‰inû je naopak urãité trvalé naru‰ování povrchu nut- né pro zachování druhÛ písãin a nezpevnûn˘ch pÛd.

POZNÁMKA 1 Vzácná kvû- tena Radouãe je známa jiÏ od 4 2. poloviny 19. století. V roce 1885 nav‰tívil lokalitu nestor ãesk˘ch botanikÛ prof. L. âe- rolní (Filago arvensis) ab. ne- lakovsk˘. V roce 1916 vlastnil jmen‰í (F. minima), mrvka my‰í pozemek nynûj‰ího chránûného ocásek (Vulpia myuros) a chme- tilla pratensis subsp. bohemi- elatius). Z barevnû nápadn˘ch území Okra‰lovací spolek v Mla- rek mnohoplod˘ (Scleranthus ca), nejvzácnûj‰í pak devaterka bylin tvofií místy souvislé porosty dé Boleslavi. V roce 1922 byla polycarpos). Vût‰inou jde o vzác- poléhavá (Fumana procum- napfi. bíle kvetoucí svízel siv˘ vyhlá‰ena ochrana devaterky po- né nebo ohroÏené druhy. Na nû bens), která zde má jedinou (Galium glaucum) a bûlozáfika léhavé na plo‰e pouh˘ch 30 m2, navazují sukcesnû vyvinutûj‰í lokalitu v âechách. Zdej‰í po- vûtvitá (Anthericum ramo- pod správou velkostatku v Kos- spoleãenstva svazu Hyperico pulace je i pfies pfiechodné po‰ko- sum), Ïlut˘ hlaváã Ïlutav˘ (Sca- monosích. perforati-Scleranthion peren- zení imisemi pomûrnû stabi- biosa ochroleuca) a svízel syfii‰- nis s vy‰‰í pokryvností i stabili- lizována. Poãet asi 30 aÏ 40 ks Èov˘ (Galium verum) nebo rÛ- POZNÁMKA 2 Na ‰tûrko- tou. Charakterizují je druhy je v‰ak velice nízk˘ a bylo by Ïová ãiãorka pestrá (Coronilla pískové plo‰inû navazující na vhodné uvaÏovat o umûlém roz- varia) a chrpa por˘nská (Acosta chránûné území, která dfiíve mnoÏení populace. Na zazem- rhenana). ¤ada dal‰ích druhÛ slouÏila jako vojenské cviãi‰tû, nûné suti pod skalkami se zbyt- vãetnû druhÛ rostoucích na jsou ochranáfisky rovnûÏ velmi ky spra‰e je zapojené travinné blízk˘ch lokalitách dokresluje cenná, tentokrát acidofilní aÏ spoleãenstvo ostfiice nízké a kost- botanick˘ v˘znam území. Dol- psamofilní spoleãenstva, ãásteã- fiavy Ïlábkaté (Carici humilis- ní ãást svahu zarÛstá kfiovina- nû i semixerotermní trávníky se Festucetum sulcatae) s kavy- mi, kde dominuje svída krvavá svefiepem vzpfiímen˘m. lem Ivanov˘m (Stipa joannis). (Swida sanguinea), ptaãí zob Na otevfien˘ch píscích jsou me- 2 (Fumana Z dal‰ích travin je typick˘ smû- obecn˘ (Ligustrum vulgare) zernatá spoleãenstva s paleã- Devaterka poléhavá procumbens) má na Radouãi je- lek jehlancovit˘ (Koeleria pyra- a hlohy (Crataegus laevigata, kovcem ‰ed˘m (Corynephorus dinou lokalitu v âechách, jako sub- midata) (K. mac- C. monogyna, C. calycina), canescens), a s. ‰tíhl˘ × kde se uplatÀuje mediteránní a subatlantsk˘ druh rantha), ovsífi luãní (Helicto- sledovány jsou v sukcesi jasa- bûlolist nejmen‰í (Filago mini- roste roztrou‰enû v Nûmecku na váp- trichon pratense), bojínek tuh˘ nem, místy i akátem. Pouze na ma), kolenec jarní (Spergula nit˘ch skalách a písãinách, ale i na (Phleum phleoides), vousatka horní hranû svahu je trnka morisonii), nahoprutka píseã- jiÏní Moravû a u Vídnû. (Bothriochloa ischae- (Prunus spinosa). (Teesdalia nudicaulis), prstnatá ná ma- 3 Sameãek nosoroÏíka kapucín- mum). Na hlub‰ích rendzino- tefiídou‰ka úzkolistá (Thymus ka (Oryctes nasicornis) má na ãele idních pÛdách na ãásti svahu na- ZVͤENA Lokalita hostí serpyllum) avbohaté populaci nápadn˘ roh. V˘voj larev trvá nû- stupuje váleãka prapofiitá (Bra- cenné teplomilné zoocenózy. Îi- kriticky ohroÏen˘ smil píseãn˘ kolik let a nejãastûji probíhá ve chypodium pinnatum), svefiep je zde fiada chránûn˘ch a ohro- (Helichrysum arenarium). Ob- ztrouchnivûl˘ch pafiezech dubÛ a bu- vzpfiímen˘ (Bromus erectus), Ïen˘ch druhÛ bezobratl˘ch, ãas se nalézají druhy naru‰ova- kÛ, ve starém kompostu nebo v dfie- lipnice úzkolistá (Poa angusti- napfi. majka fialová (Meloe vi- n˘ch písãit˘ch pÛd, jako je ovsí- vûném odpadu na pilách. folia) a koneãnû i expanzivní olaceus) a nosoroÏík kapucínek ãek obecn˘ (Aira caryophyllea) 4 MlÏ Crassatella arcacea ze ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenatherum (Oryctes nasicornis). Podrob- ao. ãasn˘ (A. praecox), bûlolist stfiedního turonu. MB 19 339 Stfiední âechy

ostfiice jarní (Carex caryophyl- lea), hvozdík kropenat˘ (Di- anthus deltoides), tfiezalka teã- kovaná (Hypericum perfora- tum), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), ‰Èovík nej- men‰í (Rumex acetosella), opût chmerek mnohoplod˘ (Scle- ranthus polycarpos), dále roÏec rolní (Cerastium arvense), pa- vinec modr˘ (Jasione monta- na), pelynûk ladní (Artemisia campestris), lipnice smáãklá (Poa compressa), l. cibulkatá (P. bulbosa) a nûkteré jiÏ zmí- nûné druhy. Mozaikovitû se podle intenzity se‰lapu uplatÀu- jí dal‰í druhy. Místy jsou domi- nantními druhy trávniãka pro- dlouÏená (Armeria elongata) a kostfiava drsnolistá (Festuca trachyphylla), jinde svízel sy- (Galium verum), fii‰Èov˘ chlu- 5 páãek obecn˘ (Pilosella offici- narum) a jetel rolní (Trifolium arvense). obecn˘ (Polygala vulgaris), ma- Na vyvinutûj‰ích pÛdách rostou tefiídou‰ka polejovitá (Thymus spoleãenstva s kefiíãky jako je pulegioides), violka psí (Viola vfies obecn˘ (Calluna vulgaris) canina), hvozdík kropenat˘ akruãinka nûmecká (Genista (Dianthus deltoides) azvonek germanica) a spoleãnû s nimi okrouhlolist˘ (Campanula ro- rostou kociánek dvoudom˘ (An- tundifolia). Na pÛdnû pfiízni- tennaria dioica), ostfiice kulko- vûj‰ích stanovi‰tích jsou dobfie nosná (Carex pilulifera), svûtlík vyvinuta subxerotermní vfieso- tuh˘ (Euphrasia stricta), s. lé- vi‰tû s pry‰cem chvojkou (svaz kafisk˘ (E. rostkoviana) a moch- Euphorbio-Callunion), kde ros- na nátrÏník (Potentilla erecta). te i svízel syfii‰Èov˘ (Galium ve- Jen místy na velmi mûlk˘ch pÛ- rum), tfiezalka teãkovaná (Hy- pericum perforatum), dách s plo‰nû vystupujícím skal- bedrník 6 ním podkladem se vyskytují frag- men‰í (Pimpinella saxifraga), menty druhotn˘ch smilkov˘ch mochna jarní (Potentilla taber- pastvin, které se jinak ãastûji naemontani) a opût silná popu- vyskytují v horsk˘ch polohách lace smilu píseãného (Helichry- avokrese jsou pomûrnû vzácné sum arenarium). Vût‰í ãást plo- (svaz Violion caninae) – ztrav ‰iny je zalesnûná. Pouze na jsou zastoupeny smilka tuhá okrajích a v prÛseku pod vede- (Nardus stricta), trojzubec po- ním vysokého napûtí jsou vyvi- léhav˘ (Sieglingia decumbens), nuta travinná spoleãenstva se kostfiava ovãí (Festuca ovina), svefiepem vzpfiímen˘m (Bromus psineãek obecn˘ (Agrostis ca- erectus) aváleãkou prapofiitou pillaris), vzácnûji p. tuh˘ (A. (Brachypodium pinnatum), vinealis), metliãka kfiivolaká kde najdeme typické druhy jako (Deschampsia flexuosa), vítod je ostfiice chabá (Carex flacca), pcháã bezlodyÏn˘ (Cirsium acaulon), vítod chocholat˘ (Po- lygala comosa) a ãernohlávek velkokvût˘ (Prunella grandiflo- ra), doprovázené hlaváãem Ïlu- tav˘m (Scabiosa ochroleuca), jehlicí trnitou (Ononis spino- sa), na oglejen˘ch místech místy Ïe je tu fiada ruderálních dru- symbrium altissimum) aj. Sa- 5 Leteck˘ pohled na ‰tûrkopísko- bezkolencem modr˘m (Mo- hÛ, které v‰ak pfiírodovûdeckou mozfiejmû je nutné systematicky vou terasu s fiadou acidofilních spo- linia caerulea). hodnotu chránûného území dra- omezovat a odstraÀovat místy leãenstev. Plocha slouÏila do nedáv- maticky nesniÏují a navíc jsou expanzivní tfitinu kfiovi‰tní a pfie- na jako vojenské cviãi‰tû. POZNÁMKA 3 Vzhledem vhodn˘m managementem odstra- dev‰ím akát. 6 Pohled na skalní step s fiadou k blízkosti mûsta, tendenci umis- nitelné. Nûkteré z tûchto druhÛ kvetoucích rostlin i xerotermních Èovat zde divoké skládky a turis- jsou i fytogeograficky zajímavé, BIBLIOGRAFIE 732, 968, trav. tickému náporu je pochopitelné, jako napfi. hulevník vysok˘ (Si- 1049, 1107, 1130, 1131, 1418 340 MB 20 Okres Mladá Boleslav

popelivky sibifiské (Ligularia si- birica), nápadného druhu z ãe- ledi hvûzdnicovit˘ch, jejíÏ areál se prostírá na jiÏní Sibifii od Uralu po âínu. Nûkolik málo západnûji leÏících lokalit je re- liktem jejího vût‰ího roz‰ífiení vran˘ch dobách poledov˘ch. Roste v nezastínûn˘ch ãástech mokfiadÛ a pfii zarÛstání mok- fiadními ol‰inami ustupuje. Vod- ní a prameni‰tní spoleãenstva jsou vázána na tok Rokytky a její ãetná ramena. Prameni‰tû svazu Cardaminion amarae charakterizuje fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara), blatouch bahenní (Caltha palustris), mokr˘‰ stfiídavolist˘ (Chryso- splenium alternifolium), ostfii- ce fiídkoklasá (Carex remota), vzácnû ãarovník prostfiední (Cir- caea intermedia), vrbina hajní (Lysimachia nemorum) anû- které játrovky a mechy. Semite- restrická pobfieÏní spoleãenstva (Glycerietum fluitantis, Beru- letum angustifoliae, Nasturti- etum officinalis) jsou zastoupe- na druhy jak vzpl˘vav˘ch, tak vzpfiímen˘ch rostlin, napfi. potoã- ník vzpfiímen˘ (Berula erecta), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), zblochan vzpl˘vav˘ (Glyceria fluitans), pfiesliãka bahenní (Equisetum palustre), pomnûnka bahenní volnokvûtá (Myosotis palustris subsp. la- xiflora), vzácná potoãnice Nas- turtium ×sterile, krtiãník stin- n˘ (Scrophularia umbrosa), zevar jednoduch˘ (Sparganium emersum), rozrazil vodní (Ve- ronica anagallis-aquatica) ar. potoãní (V. beccabunga). Na nûkter˘ch místech se stagnu- jící, Ïivinami obohacenou vo- dou jsou vyvinuta spoleãenstva vysok˘ch ostfiic (Magnocaricion 1 elatae) s ostfiicí ostrou (Carex acutiformis), o. latnatou (C. paniculata), svízelem bahenním GEOLOGIE Skalní podklad (Galium palustre), smldníkem Národní tvofií kfiídové (stfiední turon) bahenním (Peucedanum pa- pfiírodní památka Reãkov vápnité pískovce, na nichÏ jsou lustre), ‰i‰ákem vroubkovan˘m vyvinuty zvodnûlé nivní sedi- Niva Rokytky 300 m severnû od Velkého Reãkova. menty s pfievahou písãité sloÏky. Vût‰inu území tvofií zvodnûlá Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: saprická organozem, gleje a flu- Nová Ves u Bakova 220 m vizemû.

V˘mûra: 3,45 ha Vyhlá‰eno: 1949 KVùTENA Chránûné úze- mí pfiedstavuje komplex vod- Mokfiadní ol‰iny a rákosiny v nivû potoka Rokyt- ních a mokfiadních oligo- aÏ ky jsou refugiem velmi vzácné rostliny popelivky mezotrofních spoleãenstev, ze znaãné ãásti antropicky ovlivnû- sibifiské (Ligularia sibirica) na izolované lokalitû. n˘ch a degradovan˘ch. Pfiesto 1 Mokfiadní porosty v nivû poto- jsou stále bohat˘m nalezi‰tûm ka Rokytky. MB 21 341 Stfiední âechy

(Scutellaria galericulata), popfi. i Caricion gracilis s ostfiicí ‰tíh- lou (Carex gracilis), o. li‰ãí (C. vulpina) a chrasticí ráko- sovitou (Phalaroides arundi- nacea). Nejcennûj‰í bezlesá spoleãenstva ostfiicovo-mechov˘ch slatini‰È lze zafiadit do svazu Caricion davallianae s témûfi úpln˘m zastoupením indikaãní skupiny; roste zde ostfiice Da- vallova (Carex davalliana), o. ‰upinoplodá (C. lepidocarpa), o. prosová (Carex panicea), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa), sítina uzlíkatá (Juncus subno- dulosus), tolije bahenní (Par- nassia palustris), kozlík dvou- dom˘ (Valeriana dioica), su- chop˘r ‰irolist˘ (Eriophorum 2 latifolium), skfiípinka smáãknu- tá (Blysmus compressus), ko- hátka kalí‰katá (Tofieldia caly- culata),rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) akru‰- tík bahenní (Epipactis palu- stris). Kultivací pfiecházejí tato spoleãenstva ve slatinné louky s dominantním bezkolencem modr˘m (Molinia caerulea), kde se uplatÀuje ostfiice chabá (Ca- rex flacca), pcháã ‰ed˘ (Cir- sium canum), svízel severní (Galium boreale), hadilka obec- ná (Ophioglossum vulgatum), mochna nátrÏník (Potentilla erecta), krvavec toten (Sangui- sorba officinalis), ole‰ník kmí- nolist˘ (Selinum carvifolia), síti- (Juncus inflexus) 3 na sivá a vzác- né vstavaãovité, prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) a p. li- stenat˘ (D. longebracteata), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata) avemeník dvoulist˘ (Platanthe- ra bifolia). mi druhy Macrogastra plicatula v posledních letech opût k rozvo- Mokfiadní ol‰iny (zejména Ca- a Semilimax semilimax. Dru- ji populace popelivky i dal‰ích rici acutiformis-Alnetum) zau- hovû poãetnou avifaunu tvofií svûtlomiln˘ch druhÛ. jímají znaãn˘ prostor a mají smûs prvkÛ lesních (datel ãern˘ tendenci ‰ífiit se na nedostateãnû – Dryocopus martius, pu‰tík POZNÁMKA Pfii prvních obhospodafiované slatinné a ra- obecn˘ – Strix aluco) a mok- provûrkách v roce 1962 bylo ‰elinné louky. V potoãních a mok- fiadních (chfiástal vodní – Ral- území povaÏováno za „dno b˘- fiadních ol‰inách se i v tûchto lus aquaticus, cvrãilka fiíãní – valého rybníka“. Toto tvrzení se níÏinn˘ch polohách pfiirozenû Locustella fluviatilis). Existují studiem archiválií ukázalo jako vyskytuje smrk ztepil˘ (Picea historické záznamy o v˘skytu tet- mylné. Domnûlá hráz je pouze abies) a borovice lesní (Pinus fieva hlu‰ce (Tetrao urogallus) historick˘m náspem úãelové ces- sylvestris). Porosty tak upomí- a mandelíka hajního (Coracias ty pfies potok Rokytka a její nají na boreální tajgu. garrulus). zbahnûlou nivu. V souãasnosti je navrÏeno roz‰ífiení chránûné- ZVͤENA VYUÎITÍ 2 Popelivka sibifiská (Ligularia Hodnotné je spo- V 60. letech ho území proti proudu Rokytky sibirica) má zde nejpoãetnûj‰í popu- leãenstvo bezobratl˘ch vázan˘ch 20. století bylo je‰tû území sla- aÏ k místu, kde nivu pfietíná sil- laci z nûkolika mála lokalit v údolí na mokfiady. Z pavoukÛ zde by- tinnou loukou, která ale jiÏ teh- nice na obec Maníkovice, a v˘- Bûlé a na Dokesku. lo zji‰tûno nûkolik vzácn˘ch dy zarÛstala rákosem a náletem chodním smûrem aÏ k obci No- 3 Úbory popelivky poskytují bo- vlhkomiln˘ch druhÛ, napfi. slí- dfievin – ol‰í, borovicí nebo kru- vá Ves. hatou pastvu hmyzu, na obrázku ba- ìák Hygrolycosa rubrofasciata ‰inou a smrkem. Proto od zaãát- boãka síÈkovaná (Araschnia levana) nebo plachetnatky Saaristoa ab- ku osmdesát˘ch let probíhají BIBLIOGRAFIE 35, 403, a paãmelák panensk˘ (Psithyrus ve- normis a Taranucnus setosus. rÛzné asanaãní zásahy, likvidace 442, 621, 796, 885, 939, stalis). PlÏi jsou zastoupeni napfi. lesní- náletu a kosení rákosí, coÏ vedlo 1107, 1214, 1215, 1258, 1425 342 MB 22 Okres Mladá Boleslav

2

se pohybuje mezi 2 –5 m a v˘‰- ka je 2 – 3 m. V˘klenek zaãíná asi 100 m nad ústím Zábrdky a pokraãuje souvisle k jihov˘- chodu v délce kolem 350 m. Místy jsou vyvinuty dal‰í v˘- klenky a pfievisy. V˘klenky slouÏí jako doklad star‰ích terasov˘ch úrovní Jizery a jejího postupné- ho zahlubování do stran bûhem pleistocénu. PÛdy jsou nevyvi- nuté, jen místy se vytváfiejí para- rendziny aÏ litozemû.

KVùTENA Skalní stûnu le- muje na horním okraji porost bûÏn˘ch kefiÛ a listnat˘ch stro- mÛ s podrostem nitrofilních druhÛ obohacen˘ch nûkter˘mi lesními druhy, k nimÏ patfií fiimbaba chocholiãnatá (Pyre- thrum corymbosum), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), svízel lesní (Galium sylvati- cum) nebo baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis).

ZVͤENA Z obojÏivelníkÛ zde byla zaznamenána ropucha obecná (Bufo bufo), skokan (Rana temporaria) 1 hnûd˘ as. skfiehotav˘ (R. ridibunda).

GEOLOGIE V okolí Mni- VYUÎITÍ Vúzemí pfiírodní chova Hradi‰tû vytváfií Jizera památky se odstraÀují nevhodné Skalní sruby místy kaÀon zahlouben˘ do dfieviny, které zastiÀují v˘hled Pfiírodní skalního podkladu, tvofieného na geologick˘ fenomén. památka Jizery kfiídov˘mi (stfiední turon, ji- zerské souvrství) vápnit˘mi slí- BIBLIOGRAFIE 61, 76, Prav˘ svah údolí Jizery v délce 400 m od jejího soutoku novci, vápnit˘mi pískovci a pís- 882, 1049, 1107, 1363 se Zábrdkou k jihov˘chodu, 1 km západnû od Mnichova ãit˘mi vápenci. ¤eka si zde Hradi‰tû. vytvofiila pomûrnû úzké a hlu- MAPA ÚZEMÍ strana 359 boké koryto. V urãit˘ch obdo- bích, kdy bylo v fiece více vody, Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: mûla fieka tendenci se roz‰ifiovat Pt˘rov 220 – 244 m do stran a podemílala bfiehy (boãní eroze). V pevn˘ch vápni- V˘mûra: 2,05 ha Vyhlá‰eno: 1979 t˘ch horninách se bfiehy nezfií- tily a v˘klenky, které fieka vytvo- 1 Pfiedmûtem ochrany je geomorfologicky nejv˘- fiila, se zachovaly. V území Pseudokrasov˘ v˘klenek vznik- l˘ fiíãní erozí. raznûj‰í pseudokrasov˘ v˘klenek Jizery, pomûrnû pfiírodní památky tvofií prav˘ bfieh Jizery 20 m vysok˘ sráz. 2 PlÏ Torquesia fittoniana, ty- ojedinûlá forma fiíãní eroze. Asi 10 m nad údolní nivou je pick˘ pro jizerské souvrství, sbíran˘ hlavní v˘klenek, jehoÏ hloubka na Skalních srubech. MB 23 343 Stfiední âechy

1

GEOLOGIE Podklad území pilého (Picea abies) místy i vy- tvofií kfiídové (stfiední turon) slí- sazená borovice lesní (Pinus syl- Pfiírodní novce a vápnité pískovce, které vestris), modfiín opadav˘ (Larix památka Slepeã jsou pfiekryty hlinit˘mi pokry- decidua), vejmutovka (Pinus vy. V nich vznikly erozí nûko- strobus) nebo douglaska (Pseu- Jihozápadní ãást lesního komplexu 1,1 km na severov˘- lik metrÛ hluboké suché rokle. dotsuga menziesii). Jen malá chod od Kochánek. PÛdní pokryv pfiedstavují kam- ãást má charakter pfiírodního bizemû, na slínovcích pararend- lesa, napfi. habrové doubravy, Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ziny. na jiÏních svazích i teplomilné Benátky nad Jizerou, 210–243 m doubravy s relativnû zachova- Kochánky KVùTENA Chránûné úze- l˘m bylinn˘m patrem. V˘znaãná mí je ãástí b˘valé rozsáhlej‰í je koncentrace vzácn˘ch a chrá- V˘mûra: 7,8 ha Vyhlá‰eno: 1984 obory, kde znaãnou ãást pokr˘- nûn˘ch druhÛ. Pfiedev‰ím jsou vají monokultury smrku zte- to vstavaãovité, silnû ohroÏen˘ stfievíãník pantoflíãek (Cypri- Jedná se o pfiemûnûn˘ les s pfievahou borovice pedium calceolus), kter˘ má ve asmrku, kter˘ roste na plo‰e pÛvodní dubohab- Slepãi v souãasné dobû jedinou fiiny a teplomilné doubravy. Na území pfiírodní lokalitu v mladoboleslavském památky jsou fragmenty tûchto lesních spoleãen- okrese. Jeho populace je pomûr- nû slabá a navíc v prostfiedí po- stev s v˘skytem chránûné rostliny stfievíãníku zmûnûném v˘sadbou jehliãna- pantoflíãku. 1 Habrová doubrava v PP Slepeã. nÛ. Z dal‰ích vstavaãovit˘ch je 344 MB 24 Okres Mladá Boleslav

3 4

kaãních druhÛ habrov˘ch, bu- a ohroÏen˘ch druhÛ krascÛ (na kov˘ch i teplomiln˘ch doubrav borovice vázan˘ krasec osmiteã- byl zaznamenán samorostlík n˘ Buprestis octoguttata akra- klasnat˘ (Actaea spicata), ostfii- sec mûìák Chalcophora maria- ce horská (Carex montana), na) a tesafiíkÛ (napfi. Leioderus svízel okrouhlolist˘ (Galium kollari, Molorchus umbellata- rotundifolium), piÏmovka mo- rum, Notorhina punctata). Za ‰usová (Adoxa moschatellina), zmínku stojí i baboãka Ara- violka srstnatá (Viola hirta). schnia levana, potravnû vázaná Teplomiln˘ plamének pfiím˘ na porosty kopfiivy dvoudomé. (Clematis recta) nebo sasanka Pfii arachnologickém prÛzkumu 5 lesní (Anemone sylvestris) ros- byly zji‰tûny nûkteré vzácnûj‰í tou jiÏnû od území pfiírodní druhy pavoukÛ (bûÏníci Xysti- památky. V hospodáfisk˘ch po- cus cambridgei, X. lanio). Jsou rostech se smrkem pfievaÏují ru- odtud udávány v‰echny tfii dru- derální druhy, které vytûsÀují hy na‰ich ropuch. Na tepl˘ch druhy pÛvodní. Vedle net˘kav- stanovi‰tích se vyskytuje uÏovka ky malokvûté (Impatiens parvi- hladká (Coronella austriaca). flora) atfitiny kfiovi‰tní (Cala- Druhovû poãetná je lesní avi- magrostis epigejos) je to obtíÏná fauna s vysok˘m zastoupením „bufieÀ“ z ostruÏiníkÛ (Rubus dutinov˘ch hnízdiãÛ, napfi. ‰pl- fruticosus agg., R. caesius, R. havcÛ (Ïluna zelená – Picus vi- idaeus). Z lupenat˘ch hub je od- ridis a datel ãern˘ – Dryoco- tuduvádûna velmi vzácná tep- pus martius). Vyskytují se zde 6 lomilná pozemní náramkovitka sovy, napfi. kalous u‰at˘ (Asio Ïlutozelená (Floccularia strami- otus), pu‰tík obecn˘ (Strix alu- nea) a je‰tû vzácnûj‰í kukmák co), dále Ïluva hajní (Oriolus dfievní (Volvariella caesiotincta). oriolus), mlynafiík dlouhoocas˘ (Aegithalos caudatus) a dudek ZVͤENA Zajímavá fau- chocholat˘ (Upupa epops). Byl na, která díky ãlenitosti georeli- zaznamenán i v˘skyt ohroÏe- éfu a historickému v˘voji (nále- ného lejska ‰edého (Muscicapa zy subrecentních ulit plÏÛ na- striata) a strakapouda prostfied- 2 Jedinec jarní generace baboãky znaãují, Ïe je‰tû nedávno byl les ního (Dendropos medius). síÈkované (Araschnia levana) se sv˘m prosvûtlen a mûl men‰í rozlohu zbarvením v˘raznû li‰í od vzhledu je- neÏ dnes) zahrnuje prvky teplo- VYUÎITÍ Vdobovém doku- dincÛ generace letní, ktefií jsou tmaví. milné i montánní – napfi. stfiev- mentu z roku 1830 mûla b˘t 3 Stfievíãník pantoflíãek (Cypri- líky Carabus arvensis a C. gla- slepeãská obora borov˘m lesem pedium calceolus), silnû ohroÏen˘ bratus. Ze stfievlíkovit˘ch zde s v˘stavky smrku. Provádûním druh, se v území udrÏuje v nûkolika byly dále nalezeny vzácnûj‰í dru- potfiebn˘ch biotechnick˘ch zása- peãlivû evidovan˘ch exempláfiích. Amara brunnea Molops ela- hy , hÛ se v souãasnosti dafií udrÏet 4 Okrotice bílá (Cephalanthera tus, Calosoma inquisitor, Cara- 2 poãetnost populace stfievíãníku damasonium) je jednou ze vstava- bus convexus, C. auronitens a posilovat jeho vitalitu. Nutn˘ ãovit˘ch rostlin, které dokládají hod- a C. ullrichi. Z území pfiírodní postupn˘ pfievod lesa k pfiiroze- notu lokality. roztrou‰ena (i v blízkém okolí) památky je udáván zavleãen˘ né skladbû. Otázkou ov‰em je, 5 Ostfiice horská (Carex monta- okrotice bílá (Cephalanthera plÏ suchomilka Cernuella ne- zda se zde zbavovat jehliãnanÛ, na) se vyskytuje ve skupinách listna- damasonium), vemeník dvou- glecta. Velmi hodnotné je spo- zejména borovice. tého lesa a indikuje pÛvodní habro- list˘ (Platanthera bifolia), kru‰- leãenstvo xylofágních broukÛ. vou doubravu. (Epipactis helle- BIBLIOGRAFIE tík ‰irolist˘ Vyskytuje se zde roháã obecn˘ 1049, 6 Kukmák dfievní (Volvariella borine), hlístník hnízdák (Ne- (Lucanus cervus), zlatohlávek 1107, 1252, 1524, 1588 caesiotincta), velmi vzácná drob- ottia nidus-avis), udáván je skvostn˘ (Cetonischema aeru- ná lupenatá houba s nápadnû ‰e- ivstavaã nachov˘ (Orchis pur- ginosa) vázan˘ na dutiny sta- MAPA ÚZEMÍ strana 362 dou pochvou na spodu tfienû, roste purea). Ze zajímav˘ch a indi- r˘ch stromÛ, nûkolik vzácn˘ch ze zbytkÛ dfieva listnáãÛ. MB 25 345 Stfiední âechy

1

né). Na nivních hlínách vzni- kají fluvizemû aÏ gleje. Území Pfiírodní leÏí v úseku nivy Jizery mezi ob- památka Stará Jizera cemi DraÏice a Horky nad Jize- rou. ¤eka Jizera zde tvofií v˘raz- Dvû izolovaná mrtvá ramena Jizery, spojená ochrann˘m n˘ meandr ve tvaru „U“ v celé pásmem, mezi Horkami nad Jizerou a DraÏicemi. ‰ífii nivy, tj. cca 500 m. Svahy údolí mají relativní v˘‰ku 40 Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: aÏ 60 m. Sklon je znaãnû pro- Brodce nad Jizerou, 194 m 2 mûnliv˘ – místy jen 25°, u jezu Horky nad Jizerou uDraÏic jsou témûfi svislé stûny stfiedoturonského stáfií ve slí- V˘mûra: 2,54 ha Vyhlá‰eno: 1987 GEOLOGIE Celé území je nit˘ch aÏ vápnit˘ch pískovcích tvofieno nivními hlínami. V sou- ãeské kfiídové pánve. V nivû Ji- sedství chránûného území vystu- zery jsou zachována dvû mrtvá Území pfiírodní památky tvofií dvû mrtvá ramena pují na svazích údolí kfiídové ramena (tÛnû). Vût‰í, zvané Jizery se spoleãenstvy plovoucích a kofienících (stfiední turon) vápnité pískovce Stará Jizera, má tvar podkovy hydrofyt, obklopená pobfieÏními rákosinami, po- a slínovce s ãetn˘mi zkamenûli- a leÏí na vnitfiní stranû meand- rosty vysok˘ch ostfiic, kefiov˘mi vrbinami a kose- nami (mlÏi, plÏi, mechovky a ji- ru. Men‰í, rybáfii zvané Mûsíc, leÏí na jeho vnûj‰í stranû pod sil- n˘mi kulturními loukami. TÛnû se rychle zazem- nicí. Obû mrtvá ramena jsou sy- Àují a jsou syceny fiíãní vodou jen pfii vysokém cena jednak vysokou podzemní stavu hladiny Jizery. vodou, jednak záplavami, kte- ré se v posledních letech pravidel- nû opakují. sulca), voìanka Ïabí (Hydro- leknínu bûlostného (Nymphaea charis morsus-ranae), vodní candida). Z bahnitého dna KVùTENA Vegetaci tvofií mor kanadsk˘ (Elodea cana- ubfiehu vyrÛstá ‰mel okoliãnat˘ série hydrofilních aÏ mezofil- densis) arÛÏkatec ponofien˘ (Butomus umbellatus) azejmé- ních spoleãenstev. Vodní hladi- (Ceratophyllum demersum). na Ïebratka bahenní (Hottonia nu tÛnû Stará Jizera pokr˘vají Tyto druhy jsou na nûkolika palustris). PobfieÏní vegetace druhovû chudá spoleãenstva plo- místech doprovázeny ve dnû ko- vãetnû spoleãenstev obnaÏeného 1 Okraje tÛnû zarÛstají porosty voucích a vzná‰ejících se rost- fienujícími rostlinami, napfi. stu- bahnitého dna je poznamená- vysok˘ch ostfiic. lin tfiídy Lemnetea – laku‰ník líkem Ïlut˘m (Nuphar lutea), na rybochovn˘m hospodafiením. 2 Mezi ostfiicemi se uplatÀuje okrouhl˘ (Batrachium circina- rdesnem obojÏiveln˘m (Persica- Prakticky zde chybûjí souvislej‰í ‰mel okoliãnat˘ (Butomus umbel- tum), okfiehek men‰í (Lemna ria amphibia) a nûkolika trsy porosty rákosin, které jsou vyse- latus). minor) ao. trojbrázd˘ (L. tri- (asi vysazeného) chránûného kávány. V úzkém pruhu pfii po- 346 MB 26 Okres Mladá Boleslav

4

3 bfieÏí rostou kromû pfievládajícího trivialis), lilkem potmûchutí v. kfiehká (S. fragilis), v. popela- rákosu obecného (Phragmites (Solanum dulcamara), po- vá (S. cinerea), v. trojmuÏná australis) a chrastice rákosovité mnûnkou bahenní volnokvûtou (S. triandra) av. nachová (S. (Phalaroides arundinacea) dal- (Myosotis palustris subsp. laxif- purpurea), vtrou‰ena je kru‰ina ‰í vysoké byliny, napfi. orobinec lora) a místy pfiesliãkou bahenní ol‰ová (Frangula alnus) a bez (Typha angustifolia), (Equisetum palustre). (Sambucus nigra) úzkolist˘ Znaã- ãern˘ aoví- 5 kosatec Ïlut˘ (Iris pseudaco- nou ãást nivy zaujímají vlhké její je nûkteré na‰e liány – chmel rus), ‰ípatka vodní (Sagitta- aÏ podmáãené louky, i kdyÏ jejich otáãiv˘ (Humulus lupulus), ria sagittifolia), zblochan vodní plocha byla v nedávné minulosti opletník plotní (Calystegia se- sulcatus, ãi Platynus livens) (Glyceria maxima) a z. vzpl˘- ipfies statut chránûného území pium) a kokotice evropská (Cus- a pavoukÛ (napfi. slíìáci Pirata vav˘ (G. fluitans), zevar jedno- zmen‰ena rozoráním. K nejvlh- cuta europaea) cizopasící zde piscatorius a Arctosa leopar- duch˘ (Sparganium emersum), ãím, trvale podmáãen˘m a na ja- na kopfiivách. V bfiehov˘ch po- dus). V tÛních se rozmnoÏují Ïabník jitrocelov˘ (Alisma plan- fie barevnû pestr˘m typÛm patfií rostech se uplatÀují dfieviny – obojÏivelníci vãetnû kriticky ohro- tago-aquatica), pfiízemní patro porosty v jihozápadní ãásti území dub letní (Quercus robur), ja- Ïeného skokana skfiehotavého pokr˘vá pryskyfiník plaziv˘ (Ra- s blatouchem bahenním (Calt- san ztepil˘ (Fraxinus excelsior), (Rana ridibunda). Z ptákÛ nunculus repens) a vrbina pe- ha palustris) a dále s dûhelem le- jilm vaz (Ulmus laevis), ol‰e stojí za zmínku slavík obecn˘ nízková (Lysimachia nummu- sním (Angelica sylvestris), hra- lepkavá (Alnus glutinosa), mé- (Luscinia megarhynchos), popfi. laria). Na bahnit˘ch bfiezích se chorem luãním (Lathyrus pra- nû o. ‰edá (A. incana) a topoly, Ïluva hajní (Oriolus oriolus). vyskytuje dvouzubec trojdíln˘ tensis), kohoutkem luãním pÛvodnû topol ãern˘ (Populus (Bidens tripartita), rukev ba- (Lychnis flos-cuculi), kostiva- nigra), dnes vesmûs euroameric- VYUÎITÍ TÛnû vyuÏívají Ïinná (Rorippa palustris), kar- lem lékafisk˘m (Symphytum of- ké kultivary a t. osika (P. tre- sportovní rybáfii. binec evropsk˘ (Lycopus euro- ficinale) i vzácn˘m, smetanovû mula). Z kefiÛ je ãastá stfiemcha paeus), rdesno peprné (Persica- kvetoucím kostivalem ãesk˘m (S. obecná (Padus avium). Mimo BIBLIOGRAFIE 944, 1107, ria hydropiper) amochna husí bohemicum). Na nesekan˘ch bûÏn˘ch bylinn˘ch druhÛ je ná- 1131, 1206, 1478, 1637 (Potentilla anserina). TÛÀ partiích vysokobylinn˘ch lad je padná zplanûlá veãernice vonná Mûsíc je v nûkter˘ch obdobích té- dominantní tuÏebník jilmov˘ (Hesperis matronalis), pÛvo- MAPA ÚZEMÍ strana 359 mûfi celá zarostlá laku‰níkem (Filipendula ulmaria), kakost dem z jiÏní Evropy, u nás druh okrouhl˘m (Batrachium circi- baÏinn˘ (Geranium palustre) zahrádek, a velice rychle se ‰ífií- natum), rÛÏkatcem ponofien˘m a obecnû vzácnûj‰í ÏluÈucha cí net˘kavka Ïláznatá (Impati- (Ceratophyllum demersum), lesklá (Thalictrum lucidum). ens glandulifera). Svahy Jizery vodním morem kanadsk˘m Navazují ovsíkové kosené louky – jiÏ mimo chránûné území – (Elodea canadensis), místy téÏ s typickou druhovou skladbou. jsou ve vût‰í mífie pokryty lesem, hvûzdo‰em (Callitriche sp.). Z pfiírodních potenciálních spo- zãásti pfiírodû blízk˘mi habro- Nad hladinu vyãnívá kofienují- leãenstev, tj. luÏních kfiovin a le- v˘mi a teplomiln˘mi doubrava- cí halucha vodní (Oenanthe sÛ, se v nivû zachovaly jen malé mi, zãásti loukami i s nûkter˘mi aquatica), ‰Èovík pfiímofisk˘ (Ru- plochy a fragmenty vãetnû sta- v˘znaãn˘mi xerotermními dru- 3 mex maritimus) a zblochan r˘ch solitérních dubÛ, z nichÏ hy (svaz Bromion erecti). Leteck˘ pohled na mrtvá ra- vzpl˘vav˘ (Glyceria fluitans). vût‰ina (napadená tracheomy- mena Jizery a souãasn˘ tok fieky. Na pobfieÏní vegetaci navazují kózou) pomalu odumírá. V oko- ZVͤENA Jde o refugium 4 Îabník jitrocelov˘ (Alisma rÛznû velké porosty vysok˘ch os- lí obou mrtv˘ch ramen jsou vy- vodních a mokfiadních Ïivoãi- plantago-aquatica) roste v rákosi- tfiic s dominantní ostfiicí ‰tíhlou vinuty kefiovité vrbiny, které jsou chÛ. Z bezobratl˘ch zde byly nách. (Carex gracilis), dále o. li‰ãí (C. plo‰nû vymezeny obhospodafiová- zji‰tûny nûkteré druhy na mok- 5 Mandelinka topolová (Chry- vulpina) ao. mûch˘fikatou (C. ním luk. Tvofií je pfiedev‰ím vr- fiady vázan˘ch stfievlíãkÛ (Ela- somela populi) klade vajíãka na vesicaria), lipnicí obecnou (Poa ba ko‰íkáfiská (Salix viminalis), phrus aureus, Porotachys bi- spodní stranu listÛ topolu osiky. MB 27 347 Stfiední âechy

1

ãasto nacházejí valouny kfieme- ne a chalcedonu. Na nûkolika Pfiírodní místech jsou malé opu‰tûné lo- památka Velk˘ Radechov mové jámy. Podobné vrchy jsou ivokolí – 1,5 km severoseve- Zalesnûn˘ vrchol vrchu Radechov (392,2 m n. m.) rozápadnû leÏí Mal˘ Radechov 2,4 km západnû od Dolní Krupé. (357,1 m) a 1,5 km západose- verozápadnû Lysá hora (365 m). Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Na svazích jsou vyvinuty nasy- Dolní Krupá 359 – 392 m cené i kyselé kambizemû s hoj- 2 n˘m obsahem ‰tûrkopískového V˘mûra: 21,99 ha Vyhlá‰eno: 1999 materiálu.

GEOLOGIE Horninov˘ KVùTENA Na úpatí kuÏele Vulkanick˘ kuÏel prostupuje kfiídov˘mi pískovci. podklad tvofií kfiídové vápnité na pískovcích roste chud˘ bor Úpatí je zalesnûno borem, na vrcholu kvûtnatá pískovce (stfiední turon) prora- a acidofilní buãina s borÛvkou buãina a teplomiln˘ trávník Ïené Ïilou olivinického ãediãe. ãernou (Vaccinium myrtillus), Pod vrcholem jsou podloÏní brusinkou obecnou (Rhodoco- horniny pfiekryty jizerskou ‰tûr- ccum vitis-idaea), vfiesem obec- kopískovou terasou, ve které se n˘m (Calluna vulgaris), hasiv- kou orliãí (Pteridium aquili- num) asmilkou tuhou (Nardus stricta). Smûrem k vrcholu na- vazuje na v˘stupech ãediãe buãi- na o stáfií stromÛ 150 aÏ 200 let. Ve stromovém patru je ved- 1 le dominantního buku lesního Buãina na úpatí ãediãové Ïíly. (Fagus sylvatica) vtrou‰ena lípa 2 aN3 ezalesnûn˘ ãediãov˘ malolistá (Tilia cordata) aja- vrchol vystupující nad bukov˘ les po- vor klen (Acer pseudoplata- rÛstají nûkteré teplomilné druhy ja- nus), místy i borovice lesní (Pi- ko napfi. (2) klinopád obecn˘ (Cli- nus sylvestris); v kefiovém pat- nopodium vulgare) nebo (3) pry‰ec (Tithymalus cyparissias). ru se vyskytne l˘kovec jedovat˘ 3 chvojka (Daphne mezereum). Dokládají tzv. vrcholov˘ fenomén, âasté jsou kdy osamûlé vrcholy jsou vystaveny acidofilní druhy, jako je ostfiice extrémním klimatick˘m podmín- kulkonosná (Carex pilulifera) (Mercurialis perennis), lipnice net˘kavka nedÛtklivá (Impati- kám, které nedovolí trvalé uchycení a‰Èavel kysel˘ (Oxalis acetosel- hajní (Poa nemoralis), kapraì ens noli-tangere), pitulník Ïlu- dfievin. la), dále pak baÏanka vytrvalá samec (Dryopteris filix-mas), t˘ (Galeobdolon luteum), sví- 348 MB 28 Okres Mladá Boleslav

7

cedivka Amaurobius jugorum a podhorsk˘ stfievlík zlatoleskl˘ (Carabus auronitens). Bohat‰í je zfiejmû fauna xylofágÛ a bez- obratl˘ch potravnû vázan˘ch na buk a dub, která v‰ak nebyla podrobnûji zkoumána. Zji‰tûni zde byli nûktefií obojÏivelníci, jako napfi. ãolek obecn˘ (Tritu- rus vulgaris) a ã. horsk˘ (T. al- pestris), z plazÛ je‰tûrka obecná (Lacerta agilis). Poãetná je lesní 4 avifauna s vysok˘m zastoupe- ním dutinov˘ch hnízdiãÛ (datel ãern˘ – Dryocopus martius, hy, zejména strdivka jednokvûtá holub doupÀák – Columba (Melica uniflora). Podrost je oenas, z drobn˘ch pûvcÛ napfi. v‰ak znaãnû degradován velk˘m lejsek bûlokrk˘ – Ficedula albi- okusem zvûfií. Vlastní kuÏel pfií- collis). rodní památky byl rozru‰en men‰ími lomy, pfiesto v‰ak je za- VYUÎITÍ Území je obklo- chován travnat˘ vrcholek s po- peno souvisl˘m lesním porostem rostem váleãky prapofiité (Bra- spfievahou borovice. Vzhledem chypodium pinnatum) a kost- kvût‰í úÏivnosti listnatého po- fiavy Ïlábkaté (Festuca rupicola) rostu v chránûném území se sem spry‰cem chvojkou (Tithyma- nápadnû stahuje vysoká zvûfi lus cyparissias) a nûkolika dal- z okolí, která chránûné území ‰ími, pomûrnû teplomiln˘mi dru- po‰kozuje. hy jako je ãiãorka pestrá (Co- ronilla varia), pamûtník rolní BIBLIOGRAFIE 1637 (Acinos arvensis) MAPA ÚZEMÍ 5 a klinopád strana 362 obecn˘ (Clinopodium vulga- re), dále mochna stfiíbrná (Po- tentilla argentea), krvavec men- ‰í (Sanguisorba minor) apod. Jedná se o zajímav˘ pfiíklad vr- cholového fenoménu, kter˘ b˘vá ãasto vyvinut na osamocen˘ch vrcholech, napfi. na Kfiivoklát- 4 PrÛhled na nezalesnûn˘ vrchol sku nebo v âeském stfiedohofií. s pestr˘m trávníkem. Území pfiírodní památky je 5 Stfievlík zlatoleskl˘ (Carabus souãástí územního systému eko- auronitens) je obyvatelem podhor- logické stability a je dÛleÏit˘m sk˘ch a horsk˘ch lesÛ. Dosahuje ve- ãlánkem mezi vlastním Pojize- likosti 18– 26 mm. fiím a centrální ãástí Ralské pa- 6 V buãinû roste strdivka jedno- horkatiny. kvûtá (Melica uniflora), druh sub- oceánského roz‰ífiení, kter˘ se ve ZVͤENA 6 Fauna epigeic- stfiedních âechách vyskytuje jen ve k˘ch bezobratl˘ch je zde pomûr- vlhãích, chladnûj‰ích polohách. nû chudá, zejména v ãásti po- 7 Datel ãern˘ (Dryocopus mar- zel okrouhlolist˘ (Galium ro- olka lesní (Viola reichenbachi- rostlé borovou doubravou. Ze tius) je typick˘m obyvatelem roz- tundifolium), kakost smrdut˘ ana). S nadmofiskou v˘‰kou pfii- vzácnûj‰ích druhÛ zde byl za- sáhlej‰ích lesÛ, hnízdní dutiny si te- (Geranium robertianum) avi- b˘vají nároãnûj‰í buãinné dru- znamenán teplomiln˘ pavouk sá zejména ve star˘ch bucích. MB 29 349 Stfiední âechy

1

gravitaãním odsedáním ãástí tû- lesa od pukliny, jeÏ vede stfiedem tûlesa. Zde je moÏno pozorovat Vrch Baba sérii hornin – kompaktní Ïíly Pfiírodní olivinického nefelinitu se zrny rezervace uKosmonos olivínu (název je odvozen od olivovû zeleného zbarvení), mís- Lesní komplex mezi Chudoplesy a Horními Stakory, ty se rozpadající v pravideln˘ch 1 km jiÏnû od Bakova nad Jizerou. 2 ‰estibok˘ch sloupcích, dále brek- cie, sloÏené z ostrohrann˘ch Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: úlomkÛ vulkanick˘ch a slínov- Chudoplesy, 230– 363 m GEOLOGIE Vkrajinû v˘- cov˘ch hornin, tufy, vzniklé spe- znamn˘ vrch je tvofien vyprepa- ãením vulkanického popela apod. Horní Stakory, rovan˘mi tfietihorními sopeã- Zajímavostí jsou i zvlá‰tní kfií- Kosmonosy n˘mi komíny Dûdka a Baby dové minerály vzniklé pfiemû- (362,8 m n. m.). Ty jsou tvofie- nou pÛvodních slínovcÛ v kon- V˘mûra: 242,7 ha Vyhlá‰eno: 1950 ny olivinick˘m nefelinitem taktu se Ïhav˘m magmatem; a komínov˘mi brekciemi, které jsou velmi pevné a kfiehké, proto Jedná se o v˘znaãn˘ zalesnûn˘ hfieben se dvûma proráÏejí okolní svrchokfiídové název porcelanit. V jejich okolí vrcholy z vypreparovan˘ch tfietihorních sopeã- slínovce (svrchní turon). Oba jsou ãetná kamenná mofie, na vrcholy jsou naru‰eny ãetn˘mi svazích sesuvy. Na sopeãn˘ch n˘ch komínÛ z olivinického nefelinitu. Svahy trhlinami a starou tûÏbou. horninách jsou pÛdními typy pokr˘vají podle ekologick˘ch podmínek habrové Uprostfied vulkanického tûlesa je rankery, kambizemû a na slí- doubravy, mochnové doubravy, hrachorové doub- asi 100 m dlouhá a nûkde jen novcích pÛdy typu pararendzin. ravy, bikové doubravy a na severním svahu kvût- metr ‰iroká soutûska, vzniklá Na úboãích Baby je nûkolik vrs- tevních pramenÛ, které napájejí naté buãiny. Na v˘stupech pramenÛ je vzácná irybníãky, napfi. Bosák nad mo- prameni‰tní flóra, na pfiechodu lesa do zemûdûl- torestem Avion na západním ské krajiny louky a pastviny. svahu, rybníãek pfii horním okraji obce Horní Stakory na jiÏním svahu nebo na jihozá- nosti pokr˘vají pfieváÏnou ãást Znaãná ãást listnat˘ch porostÛ padním úpatí nejv˘znamnûj‰í chránûného území, kde jsou vy- je tvofiena pafiezinou s degra- 1 Celkov˘ pohled na zalesnûn˘ Pansk˘ rybník. vinuty kambizemû. Stromové dovan˘mi pÛdami, a tím i by- ãediãov˘ dvojvrchol Baby a Dûdka. patro tvofií pfiedev‰ím dub zim- linn˘m patrem. Nûkteré partie KVùTENA (Quercus petraea) 2 Mochna bílá (Potentilla al- Klimatu teplé ní , d. letní mají pozmûnûnou druhovou ba) je indikaãním druhem moch- oblasti, kolinnímu vegetaãnímu (Q. robur) a habr obecn˘ (Car- skladbu smûrem k acidofilním nové doubravy na uléhav˘ch, stfií- stupni odpovídají habrové doub- pinus betulus). Jejich vzájemn˘ doubravám. Doprovodnou dfie- davû podmáãen˘ch, slabû kysel˘ch ravy (Melampyro nemorosi- podíl je ovlivÀován hospodáfi- vinou je javor mléã (Acer plata- pÛdách. -Carpinetum), které v souãas- skou ãinností ve prospûch habru. noides), j. klen (A. pseudoplata- 350 MB 30 Okres Mladá Boleslav

rallorhiza trifida), ohroÏen˘ ve- meník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), v. zelenav˘ (P. chlo- rantha) a okrotice bílá (Cepha- lanthera damasonium), coÏ jsou v‰e chránûné druhy, dále bradá- ãek vejãit˘ (Listera ovata), kru‰- tík ‰irolist˘ (Epipactis hellebori- ne) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). Stfievíãník pantoflí- ãek (Cypripedium calceolus) je zde jiÏ del‰í dobu nezvûstn˘. Druh˘m typem jsou stfiedoev- ropské teplomilné doubravy se subkontinentálními prvky a mír- n˘mi acidofyty buì na mûlk˘ch such˘ch pÛdách (Sorbo tormi- nalis-Quercetum) nebo na stfií- davû mokr˘ch vys˘chav˘ch sta- novi‰tích (slínovcích) hlavnû na západním úpatí návr‰í (Poten- 3 tillo albae-Quercetum). Z v˘- znaãn˘ch druhÛ u druhého typu najdeme mochnu bílou (Poten- tilla alba), srpici barvífiskou (Serratula tinctoria), bukvici lékafiskou (Betonica officinalis), hvozdík py‰n˘ (Dianthus super- bus), hrachor ãern˘ (Lathyrus niger), ãern˘‰ luãní (Melapyrum pratense), u prvního typu napfi. kozinec sladk˘ (Astragalus gly- cyphyllos), marulku klinopád (Clinopodium vulgare), lipnici hajní (Poa nemoralis) nebo kos- tfiavu ovãí (Festuca ovina). Nûkteré porosty vykazují podob- nost s acidofilními doubravami, ale tento stav je zpÛsoben de- gradací pÛdy dlouhodob˘m pa- fiezov˘m hospodáfistvím, coÏ se v podrostu projevuje v˘skytem acidofytÛ jako biky bûlavé (Lu- zula luzuloides), 4 borÛvky ãerné (Vaccinium myrtillus), kostfia- vy ovãí (Festuca ovina), kruãin- nus) a j. babyka (A. campestre), ficky i mezoklimaticky. Prvním rundinaria), medovník velkok- ky barvífiské (Genista tincto- jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsi- typem jsou doubravy s v˘skytem vût˘ (Melittis melissophyllum), ria) a k. nûmecké (G. germani- or), tfie‰eÀ ptaãí (Cerasus avi- submediteránních event. pon- hrachor ãern˘ (Lathyrus niger), ca), fiadou taxonÛ mechorostÛ um), místy jefiáb bfiek (Sorbus tick˘ch druhÛ a absencí acido- fiimbaba chocholiãnatá (Pyret- a li‰ejníkÛ a dokonce i smilky torminalis) ahru‰eÀ polniãka fytÛ. Baba je hraniãní lokalitou hrum corymbosum), jetel al- tuhé (Nardus stricta). (Pyrus pyraster). Kefiové patro je dubu p˘fiitého (Quercus pubes- pínsk˘ (Trifolium alpestre), ko- RovnûÏ nevyhranûn˘ charakter místy vyvinuto dobfie, místy té- cens) – v souãasné dobû nezvûst- kofiík vonn˘ (Polygonatum odo- mají porosty s bukem na severo- mûfi chybí. Kromû jiÏ uveden˘ch ného – a nûkteré porosty na v˘- ratum), oman vrbolist˘ (Inula západních svazích ãediãového dfievin jej tvofií hlohy (Crataegus slunn˘ch svazích na slínovco- salicina) ao. hnidák (I. conyza), sp. div.), líska obecná (Corylus vém i neovulkanickém podkladu roztrou‰enû lilie zlatohlávek (Li- avellana), na svûtlinách pak pta- odpovídají do znaãné míry ‰i- lium martagon), vzácnû i bûlo- ãí zob obecn˘ (Ligustrum vulga- pákov˘m doubravám asociace záfika vûtvitá (Anthericum ra- re), svída krvavá (Swida sangui- Corno-Quercetum event. i La- mosum), kdysi i tfiemdava bílá nea) atrnka (Prunus spinosa). thyro versicoloris-Quercetum (Dictamnus albus). Bylinné patro je typické pro hab- pubescentis. Fytogeografickou raritou je po- rové doubravy, s v˘razn˘m jar- Z typick˘ch prvkÛ zde rostou, mûrnû hojn˘ v˘skyt netypick˘ch ním aspektem geofytÛ. místy i pospolitû kamejka mod- forem silenky obrovské (Oberna 3 Puklina ve vulkanickém tûlese I kdyÏ základním lesním typem ronachová (Lithospermum pur- antelopum). Jedineãn˘ je sou- tvofií soutûsku, jejíÏ stûny jsou porost- Baby jsou habrové doubravy, purocaeruleum), prorostlík srpo- bor vstavaãovit˘ch, kter˘ tvofií lé kapradinami a mechorosty, vrcho- zásadní pfiírodovûdeck˘ v˘znam vit˘ i dlouholist˘ (Bupleurum silnû ohroÏen˘ vstavaã nachov˘ lové skalky teplomiln˘mi trávníky. má série typÛ teplomiln˘ch doub- falcatum, B. longifolium), toli- (Orchis purpurea), silnû ohro- 4 Buãina na severov˘chodním rav, druhovû ovlivnûn˘ch eda- ta lékafiská (Vincetoxicum hi- Ïená korálice trojklanná (Co- svahu Baby. MB 31 351 Stfiední âechy

ku (Fagus sylvatica) je ve stro- movém patfie silnû zastoupen javor klen (Acer pseudoplata- nus) a lípa velkolistá (Tilia pla- typhyllos), v chudém kefiovém patru je zajímav˘ l˘kovec jedo- vat˘ (Daphne mezereum). By- linné patro je omezeno silnou vrstvou opadu. Z typick˘ch dru- hÛ zde zastihneme napfi. samo- rostlík klasnat˘ (Actaea spica- 5 ta), jarmanku vût‰í (Astran- tia major), Ïindavu evropskou 8 (Sanicula europaea), prorostlík dlouholist˘ (Bupleurum longi- folium), vûsenku nachovou um) i kdyÏ jeho v˘skyt je asi ad- aroháã obecn˘ (Lucanus cer- (Prenanthes purpurea) a svízel ventivní, dále ãernohlávek dfií- vus). Na xerotermních okrajích vonn˘ (Galium odoratum). pat˘ (Prunella laciniata), jetel lesa byly zaznamenány nûkteré Na svazích Baby je nûkolik vrs- bledoÏlut˘ (Trifolium ochroleu- vzácnûj‰í druhy stfievlíãkÛ (Har- tevních pramenÛ a potÛãkÛ, na con), naposledy v roce 1964, palus caspius roubali, Lebia které jsou vázána hygrofilní spo- hvozdík svazãit˘ (Dianthus ar- cruxminor, Ophonus melleti, leãenstva. V souãasnosti je vy- meria), ostfiice Michelova (Ca- Carabus arvensis, C. ullrichi) schl˘ rybníãek Bosák na severo- rex michelii), prorostlík srpovit˘ adva druhy sviÏníkÛ (Cicinde- západním svahu, kde byl vedle (Bupleurum falcatum), zvo- la campestris, C. sylvicola). bûÏn˘ch druhÛ rákosin a porostÛ nek klubkat˘ (Campanula glo- ZobojÏivelníkÛ se vyskytuje mj. vysok˘ch ostfiic zaznamenán ‰á- merata), kdysi i vstavaã osmah- ãolek velk˘ (Triturus cristatus), (Cyperus fuscus) (Orchis ustulata) (Bombina bom- 6 chor hnûd˘ l˘ . Naopak kuÀka obecná a ostfiice ‰áchorovitá (Carex bo- na západním úpatí jsou místy bina) arosniãka zelená (Hyla hemica). Na potÛãku na úpatí zachovalé slatinné louky. Nûk- arborea), z plazÛ napfi. uÏovka je fragment ol‰iny (Pruno-Fra- teré druhy jiÏ byly jmenovány, obojková (Natrix natrix). Dru- xinetum), kdysi dokonce mokré z dal‰ích je to kozlík dvoudom˘ hovû poãetná je pfieváÏnû lesní louky, dodnes s tfiemi chránûn˘- (Valeriana dioica), zemûÏluã avifauna (napfi. lejsek ãernohla- mi druhy – kosatcem sibifisk˘m pravá (Centaurium erythraea) v˘ – Ficedula hypoleuca a stra- (Iris sibirica), omûjem pestr˘m a chránûn˘ prstnatec májov˘ kapoud prostfiední – Dendro- (Aconitum variegatum) a upo- (Dactylorhiza majalis). Dal‰í copos medius). Ze savcÛ stojí línem nejvy‰‰ím (Trollius altis- existence obou typÛ travních za pozornost v˘skyt tfií druhÛ simus). Na skalách vrcholu Ba- porostÛ je závislá na vhodném netop˘rÛ a ãastá pfiítomnost ku- by aDûdka jsou fragmentárnû managementu. Z lupenat˘ch ny skalní (Martes foina). vyvinuta spoleãenstva skalních hub tam byl nalezen napfi. vel- VYUÎITÍ 7 ‰tûrbin a primitivních pÛd, spo- mi vzácn˘ pavuãinec ‰edomod- Území je lesnicky leãenstva zastínûn˘ch poloh s ka- r˘ (Cortinarius dionysiae). obhospodafiováno podle podkla- pradinami jako jsou sleziník ãer- dÛ ochranáfiského plánu. dvojvr‰í, které fytocenologicky ven˘ (Asplenium trichomanes), ZVͤENA Území je díky oscilují mezi kvûtnatou buãinou s. routiãka (A. ruta-muraria), s. své rozsáhlosti a pestrosti bioto- POZNÁMKA 1 Typické jsou a suÈov˘m lesem (Eu-Fagenion, severní (A. septentrionale), bu- pÛ zoologicky velmi cenné. Po- idrobné aÏ stfiednû velké sesuvy, Aceri-Carpinetum). Vedle bu- kovník vápencov˘ (Gymnocar- drobnûji zkoumáni byli mûkk˘‰i zvlá‰tû na západním svahu pod pium robertianum), puch˘finík (byla zde nalezena napfi. citlivá samotou Brejlov, které jsou stále kfiehk˘ (Cystopteris fragilis) lesní závornatka Macrogastra Ïivé. V 70. letech 20. století a spoleãenstva such˘ch v˘slun- plicatula), pavouci (napfi. vzác- sjelo nûkolik mohutn˘ch blokÛ n˘ch poloh s kostfiavou Ïlábka- ná teplomilná pavuãenka Aba- horniny o 20 aÏ 50 m níÏe tou (Festuca rupicola), lipnicí coproeces saltuum a bûÏník islesním porostem. Stromy ma- smáãknutou (Poa compressa), Xysticus cambridgei nebo na- jí dnes typick˘ ‰avlovit˘ rÛst. Na mochnou stfiíbrnou (Potentil- opak chladnomilná skálovka obnaÏené pÛdû se v prvních le- la argentea), huseníkem lys˘m Haplodrassus soerenseni; nû- tech objevovala ãistá poãetná (Arabis glabra), voskovkou men- kolik vzácn˘ch vlhkomiln˘ch populace chránûného medovní- 5 aP6 rorostlík dlouholist˘ (Cerinthe minor) (Bupleurum longifolium) stejnû ja- ‰í aj. druhÛ se vyskytuje na mokfiadu ku velkokvûtého. ko vstavaã nachov˘ (Orchis purpu- Rezervace je lemována rÛznû ‰i- urybníka v severní ãásti chránû- rea) je souãástí teplomiln˘ch dfiíno- rok˘m pásem pfiírodû blízk˘ch ného území) a brouci. Druhovû POZNÁMKA 2 Pro nesrov- v˘ch doubrav. a pfiírodovûdecky cenn˘ch ne- poãetná je zejména fauna xylo- nalosti mezi vyhlá‰kou a skuteã- 7 Vemeník zelenav˘ (Platanthe- lesních spoleãenstev, o které by fágÛ. Za zmínku stojí tesafiíci n˘m stavem (mj. ãást chránûné- ra chlorantha) se vyskytuje ve svût- vrámci moÏností mûla b˘t roz- Obrium cantharinum, Xylot- ho území nyní zabírá dálnice) l˘ch dubov˘ch lesích. ‰ífiena. Jsou to pfiedev‰ím teplo- rechus arvicola, na ofie‰áku byly pfievzaty hranice podle les- Tetrops starki 8 (Martes martes) milné plá‰tû, lemy a trávníky Ïijící , kovafiík ního hospodáfiského plánu. Kuna lesní je Brachygonus megerlei vázána pfieváÏnû na vût‰í lesní kom- (typu bílé stránû) pfiedev‰ím na akrasec plexy na rozdíl od kuny skalní (M. jiÏním okraji, které jsou druho- Poecilonota dives. Na dutiny BIBLIOGRAFIE 1049, 1107, foina), které vyhovuje otevfienûj‰í vû velmi bohaté. Mezi v˘znaãné stromÛ jsou vázáni listorozí 1131, 1204, 1210, 1843, 1854 krajina a která proniká i do lid- druhy patfií pfiedev‰ím bílojetel brouci, tj. zlatohlávek skvostn˘ sk˘ch sídel. bylinn˘ (Dorycnium herbace- (Cetonischema aeruginosa) MAPA ÚZEMÍ strana 360 352 MB 32 Okres Mladá Boleslav

1

KVùTENA Základním po- sk˘ lékárník a v˘znaãn˘ botanik Pfiírodní tenciálním vegetaãním typem Václav Jan Sekera. Ve skalních památka Vrch Káãov ‰ir‰ího území vrchu Káãov jsou ‰tûrbinách vlastního vulkanitu habrové doubravy, reprezenta- a kfiídov˘ch hornin a na plo- Severozápadní svah vrchu Káãov (350,5 m n. m.) na tivnû místy vyvinuté v b˘valé chách s mûlk˘mi pÛdami pfie- jiÏním okraji obce Sychrov nad Jizerou. pfiírodní rezervaci a baÏantnici váÏnû na jiÏnû orientovan˘ch Káãov, kde je na jiÏním svahu plochách se vyskytuje kostfiava Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: vrchu pfiechod do teplomilné sivá (Festuca pallens) a k. Ïláb- Sychrov nad Jizerou 310 – 345 m doubravy, podobnû jako na ne- katá (F. rupicola), pamûtník dalekém vulkanickém dvojvr‰í rolní (Acinos arvensis), tafiin- V˘mûra: 1,8577 ha Vyhlá‰eno: 1953 Velká a Malá Horka (310,2 m ka kali‰ní (Alyssum alyssoi- n. m.), jiÏnû od Káãova. Na vr- des), pelynûk ladní (Artemisia Pfiedmûtem ochrany je geomorfologick˘ útvar – cholu Káãova vãetnû vlastního campestris), sleziník severní skalního v˘tvoru se vlivem mik- (Asplenium septentrionale) ãi vypreparovaná ãediãová Ïíla a vegetace skalních roklimatu, podmínûného expo- lipnice smáãknutá (Poa com- spár. zicí i vystupujícím podkladem, pressa), na zastínûn˘ch svazích vytváfiejí ekologické podmínky osladiã obecn˘ (Polypodium k udrÏení xerotermních prvkÛ, vulgare). GEOLOGIE Geologické nantám zdej‰ího kraje. Îhavá jejichÏ tûÏi‰tû roz‰ífiení v Poji- podloÏí blízkého okolí Káãova láva pfii své cestû k zemskému zefií je v makroklimaticky tep- tvofií kfiídové (turon) pískovce povrchu kontaktnû pfiemûnila lej‰ích oblastech jiÏnû od Ká- a slínovce. V tfietihorách, prav- okolní horniny. Vznikl tzv. ká- ãova. V˘skyt, resp. koncentrace dûpodobnû ve spodním miocé- ãovák – kontaktnû pfiemûnûn˘ níÏe zmínûn˘ch prvkÛ mÛÏe nu, zde do‰lo k sopeãnému v˘- pískovec, kter˘ má natavená mít charakter reliktu – pozÛ- buchu, pfii kterém Ïhavé lávy zrna kfiemene. Díky tomu se dá statku v˘skytu z teplej‰ích obdo- leucititického ãediãe prorazily snadno mlít. Pískovec mûl pÛ- bí poledov˘ch dob, ale rovnûÏ se nadloÏní vrstvy svrchního turo- vodnû vápnit˘ tmel, a tak vli- mohly uchytit v novûj‰í dobû, nu a koniaku. V tfietihorách vem vysoké teploty vznikl póro- protoÏe skalní ekotopy pfiírodní a ãtvrtohorách pak docházelo vit˘ pískovec, kter˘ je lehk˘ památky vznikly z velké ãásti kerozním pochodÛm a povr- anavíc ve vodû tvrdne. Proto se umûle obnaÏením tûÏbou. Pro- chová ãást sopky byla zniãena. uÏíval ke stavbû jezÛ. Vlastní stfiednictvím sopeãn˘ch vrchÛ – Dnes je obnaÏena pouze pfiívod- ãediãová skalka se vypíná asi ostrÛvkÛ – tak vyzafiují teplo- 1 Pohled na okolní krajinu tvo- ní ãást sopky – sopeãn˘ komín. 10 m nad své okolí. Málo moc- milné prvky smûrem na sever. fienou kfiídov˘mi pískovci a slínovci, Ten má bizarní tvar a skalka n˘ pÛdní horizont je tvofien Na tento fakt upozornil jiÏ na obzoru se r˘sují vrchy z tfietihor- patfií k geomorfologick˘m domi- kambizemûmi a rankery. vroce 1869 mnichovohradi‰È- ních vyvfielin. MB 33 353 Stfiední âechy

2

ZVͤENA Samotné chránû- né území nemá vût‰í zoologick˘ v˘znam. Cenné se ale zdají b˘t okolní pfieváÏnû listnaté lesy, které jsou refugiem fiady bezo- bratl˘ch a ptákÛ. Zfiejmû z tûch- to lesních biotopÛ pronikly do vlastního chránûného území nû- které vzácnûj‰í druhy pavoukÛ (pavuãenka Walckenaeria cor- niculans ãi plachetnatka Saa- ristoa abnormis) a stfievlíkÛ (Carabus ullrichi a Harpalus quadripunctatus).

VYUÎITÍ Kolem ãediãové skály je bezlesí, na ostatní plo‰e listnat˘ les. Pro chránûné území byl zpracován plán péãe. Jeho hlavní zásadou je uchování bezlesí v bezprostfiední blízkosti vrcholu, aby zÛstal neru‰en˘ v˘- hled na tento morfologicky za- jímav˘ útvar. Cílem lesního hos- 3 podafiení je postupnû vytvofiit porosty s pfiirozenou druhovou skladbou podporováním pÛvod- POZNÁMKA Ochrana pfií- lení tohoto pozemku byl poÏa- rymbosum), hvozdík svazãit˘ ních dfievin a odstraÀováním rody komplexu Káãova je po- davek osázení okolí ãediãového (Dianthus armeria), brãál men- dfievin nepÛvodních. V nûkoli- mûrnû sloÏitá. Chránûné území suku listnat˘mi, nízce rostoucí- ‰í (Vinca minor), bradáãek vej- ka posledních letech zde probû- je tvofieno v˘bûÏkem vrchu Ká- mi dfievinami tak, aby vrchol ãit˘ (Listera ovata), srpice bar- hla fiada asanaãních zásahÛ pfii ãova a jeho nejbliωím okolím. zÛstal vyhlídkov˘m bodem a ãe- vífiská (Serratula tinctoria), nichÏ byly pfiedev‰ím káceny Na jihozápadním svahu a úpatí diãov˘ suk nebyl zakryt poros- ostfiice chabá (Carex flacca) dfieviny. vrchu byla v roce 1950 zfiízena tem. Bylo zde vysázeno celkem a bukvice lékafiská (Betonica pfiírodní rezervace Káãov o plo‰e na 13 tisíc sazenic a zalesÀová- officinalis). Celkem bylo v tûch- 29,2 ha za úãelem „ochrany list- ní probíhalo aÏ do roku 1944. to porostech zji‰tûno 166 druhÛ natého smí‰eného porostu s hníz- Ipfies svÛj pfiírodovûdn˘ v˘znam vy‰‰ích rostlin a 16 druhÛ me- di‰ti ptactva”. byla rezervace v roce 1965 zru- chorostÛ. Kromû v˘‰e uveden˘ch Ochrana území vlastního ãedi- ‰ena. Skuteãností je, Ïe pfiírodû i nadmutice bobulnatá (Cucu- ãového vrchu o rozloze 1,8577 blízká stará dubohabfiina je na- balus baccifer), rÛÏe polní (Ro- hektaru byla vyhlá‰ena v roce ru‰ena porosty smrkÛ, borovice sa agrestis) adfiín jarní (Cor- 1953. JiÏ v listopadu 1925 a dal‰ích nevhodn˘ch dfievin. nus mas), jehoÏ zdej‰í populace 2 Bukvice lékafiská (Betonica of- v‰ak pfiidûlil Státní pozemkov˘ Pfiesto má svÛj pfiírodovûdeck˘ je nejasného pÛvodu. ficinalis) se vyskytuje spolu s dal‰ími úfiad v Praze vrch Káãov katast- v˘znam, protoÏe vedle bûÏn˘ch druhy v sousedním lesním porostu, ru obce Sychrov do správy odbo- hájov˘ch prvkÛ se zde vyskytuje BIBLIOGRAFIE 37, 1049, kter˘ byl v minulosti téÏ souãástí re- ru Klubu ãesk˘ch turistÛ v Mni- ifiada vzácnûj‰ích nebo fytogeo- 1107, 1127, 1259, 1355, 1443, zervace a indikuje pÛvodnost listna- chovû Hradi‰ti. Jedná se tedy graficky zajímav˘ch subtermo- 1701, 1843 tého lesa. sv˘m zpÛsobem o jednu z nej- fytÛ jako klinopád obecn˘ (Cli- 3 Vypreparovan˘ sopeãn˘ komín star‰ích rezervací v âeské repub- nopodium vulgare), fiimbaba MAPA ÚZEMÍ strana 362 je dominantou kraje. lice. Jednou z podmínek pfiidû- chocholiãnatá (Pyrethrum co- 354 MB 34 Okres Mladá Boleslav

Pfiírodní park âíÏovky

Vyhlá‰en v roce 1998 Okresním úfiadem v Mladé teras. Zatímco plo‰iny pÛvodnû pokr˘valy kyselé Boleslavi na rozloze 386 ha. doubravy, na slínov˘ch svazích pfievaÏovaly daleko pestfiej‰í dubohabfiiny, které se zde místy dodnes Ve srovnání s jin˘mi pfiírodními parky jde o území zachovaly. Kyselé doubravy byly zãásti nahrazeny nepatrné rozlohy, které v podstatû zahrnuje jen kulturními bory. ·iroké úvalovité údolí u âíÏovek návr‰í Kfiemenice západnû od Domousnic, sever- je zãásti obdûláno a na jeho vlhkém dnû je zbudo- nûji leÏící údolí s osadou âíÏovky a mírné návr‰í le- vána celá soustava drobn˘ch rybníãkÛ. Tento pfií- mující toto údolí na severu. Kfiemenice s kótou rodní park pfiedstavuje v podstatû severní pokraão- 334,2 m n. m. podstatnû pfievy‰uje úroveÀ jiÏnûji vání lesní oblasti Jabkenicka a tvofií lesnat˘ rámec leÏící Jabkenické plo‰iny, neboÈ pfiedstavuje v˘- odlesnûné krajiny na v˘chod od Mladé Boleslavi. chodní ukonãení v˘razného Chloumeckého hfibe- Jeho v˘znam je pfieváÏnû krajináfisk˘, jedná se ale tu. Vrcholovou plo‰inu Kfiemenice tvofií druhohor- také o refugium nûkter˘ch vzácnûj‰ích druhÛ orga- ní coniacké kvádrové pískovce, pod nimiÏ ve nismÛ, napfi. mokfiadní kapradiník baÏinn˘ (Thely- svazích vystupují svrchnoturonské slíny. Plo‰inu pteris palustris) a suchomiln˘ smldník ole‰níkov˘ návr‰í na sever od âíÏovek kryjí ‰tûrkopísky star˘ch (Peucedanum oreoselinum).

1 Listnaté háje na obl˘ch návr- 1 ‰ích se stfiídají se ‰irok˘mi nivami sfiadou rybníãkÛ. MB 35 355 Stfiední âechy

Pfiírodní park Chlum

Vyhlá‰en v roce 2000 Okresním úfiadem v Mladé v˘znamnûj‰í je Îerãick˘ potok se soustavou ryb- Boleslavi na rozloze 1320 ha. níãkÛ. V celém území je nûkolik mal˘ch vrstev- n˘ch pramenÛ a pfii úpatí svahÛ men‰í rybníãky. Pfiírodní park tvofií pruh zalesnûn˘ch a travnat˘ch PÛdy v území jsou pfieváÏnû hnûdozemního cha- svahÛ jihov˘chodnû od Mladé Boleslavi od obce rakteru, na spra‰ích slabû oglejené. V nelesních Nepfievázka na západû k obci Lhotky na v˘chodû. ekosystémech na slínech, jílech a pískovcích jsou Jedná se o rozlehl˘ komplex pfiírodû blízk˘ch les- pararendziny, v lesních porostech jsou pÛdy kam- ních i nelesních ekosystémÛ na plo‰inû a svazích bizemní, místy podzolované. Klima v území je tep- Chloumeckého hfibetu. Chloumeck˘ hfibet je v˘- lé aÏ mírnû teplé, mírnû suché s mírnou zimou. razn˘ nesoumûrn˘ hrásÈov˘ hfibet protaÏen˘ ve PrÛmûrn˘ roãní úhrn sráÏek ãiní kolem 550 mm, smûru V–Z, na koniack˘ch kaolinick˘ch a jílovi- prÛmûrná roãní teplota vzduchu je 8,2 °C. t˘ch pískovcích a slínovcích, s relikty pliocenního Souãasnou vegetaci tvofií mezofilní listnaté lesy, zarovnaného povrchu na vrcholové ãásti a se spra- teplomilné trávníky a men‰í mokfiady na prameni‰- ‰ov˘mi závûjemi na mírnûj‰ím jiÏním svahu. Nej- tích a kolem vodních tokÛ a rybníkÛ. Nejvût‰í ãást vy‰‰í bod „U doubku“ mûfií 367 m n. m., zvlnûná lesÛ tvofií habrové doubravy, místy ochuzené, a na vrcholová plo‰ina se pohybuje ve v˘‰kách do severních svazích kvûtnaté buãiny. Na jiÏních a ji- 300 m n. m. a úpatí svahÛ kolem 220 m n. m. Na hozápadních svazích rostou teplomilné doubravy plo‰inû je pramenná oblast pfiítokÛ Klenice, Dob- s dubem p˘fiit˘m (Quercus pubescens) a dal‰ími rovky a Vlkavy. Rozvodí mezi Jizerou a Labem se druhy jako je tfiemdava bílá (Dictamnus albus), táhne pfii severních svazích Chlumu. Na nûkolika vstavaã nachov˘ (Orchis purpurea), kamejka mod- místech Chloumeckého hfibetu jsou pfiíãná údolí se ronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), okro- sezónními ãi trval˘mi drobn˘mi toky, z nichÏ nej- tice bílá (Cephalanthera damasonium). V návaznos-

1

1 Mladoboleslavsk˘ Chlum budovan˘ vodorovnû uloÏen˘mi souvrstvími svrchní kfiídy je krajinnou dominantou v jiÏním pfiedpolí âeského ráje. Jeho svahy brázdí ãetné sesuvy, vrcholovou plo‰inu tvofií deska pískovcÛ. 356 MB 36 Okres Mladá Boleslav

ti na teplomilné doubravy rostou na jiÏních svazích ní okraje je vázán dekorativní mot˘l batolec duho- mozaikovitû kfioviny a trávníky s pfievaÏující váleã- v˘ (Apatura iris). Teplomilné trávníky a kfioviny kou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) napfi. jsou biotopem teplomiln˘ch bezobratl˘ch, napfi. uNepfievázky, mezi S˘ãinou a Vinafiicemi. Na sli- pavouka sklípkánka ãerného (Atypus piceus) nebo nit˘ch svazích dochází k nátrÏím a sesuvÛm a sva- mot˘la soumraãníka slézového (Carcharodus alce- hy mají charakter tzv. bíl˘ch strání. Ze vzácnûj‰ích ae). Chloumeck˘ hfibet je souãástí regionálního druhÛ tohoto ekosystému se vyskytuje rÛÏe keltská a lokálního územního systému ekologické stability (Rosa gallica), bílojetel bylinn˘ (Dorycnium her- a uvnitfi nûj bylo vybráno 8 v˘znamn˘ch krajin- baceum), pelynûk pontick˘ (Artemisia pontica), ko- n˘ch prvkÛ. Chloumeck˘ hfibet má bohatou histo- zinec dánsk˘ (Astragalus danicus), hadí mord ‰pa- rii. Byly zde nalezeny slovanské mohyly Ïárov˘ch nûlsk˘ (Scorzonera hispanica), ostfiice Michelova hrobÛ ze 7.–8. století. V poloze Na Hrádku bylo (Carex michelii), oman vrbolist˘ (Inula salicina), v mlad‰í dobû hradi‰tní opevnûné sídlo, kde je za- ãern˘‰ rolní (Melampyrum arvense), ledenec pfií- chováno pozdûj‰í stfiedovûké valové opevnûní hra- mofisk˘ (Tetragonolobus maritimus) apod. Ve vlh- du pánÛ z Chlumu. Ze stfiední doby hradi‰tní po- ãích partiích lesÛ je v˘znamná ostfiice chlupatá chází hradi‰tû ·védské ‰ance, kde je zachován (Carex pilosa). Dal‰í pfiírodovûdecky v˘znamnou mohutn˘ val s ãelní hradební zdí a pfiíkop. Opev- lokalitou jsou prameni‰tû, mokfiady a louky v nivû nûní bylo pravdûpodobnû pouÏito za tfiicetileté vál- Îerãického potoka, kde upoutá nápadná prvosen- ky ‰védsk˘m vojskem. U pramene Ïelezité vody ka jarní a lilie zlatohlávek. Cel˘ lesní komplex je s údajnû léãiv˘mi úãinky nad Jemníky je postavena v˘znamn˘m refugiem ÏivoãichÛ. Z broukÛ zde byl kapliãka, láznû z 18. století zanikly. mj. zaznamenán kozlíãek osikov˘ (Saperda popul- nea), jehoÏ larvy se vyvíjejí ve dfievû topolÛ. Na les-

2

3

2 Zfiady druhÛ, které jsou charakteristické pro slinité „bílé stránû“ je nej- hojnûj‰í oman vrbolist˘ (Inula salicina). 3 Rzounek vykrajovan˘ (Drepanopteryx phalaenoides) patfií mezi ménû nápadné zástupce síÈokfiídlého hmyzu. MB 37 357 Stfiední âechy

Pfiírodní park Jabkenicko

Vyhlá‰en v roce 1998 Okresním úfiadem v Mladé doubravy, dnes zãásti pfiemûnûné na kulturní bory Boleslavi. Plocha parku ãiní 1 701 ha. a místy i smrkové monokultury. V místech v˘chozÛ slínÛ pfiecházejí do zbytku dubohabfiin, v zamokfie- Jádrem pfiírodního parku men‰í rozlohy je známá n˘ch sníÏeninách do ol‰in. V˘znamn˘m krajinn˘m Jabkenická obora zabírající 556 ha, k níÏ pfiiléhá prvkem je soustava rybníkÛ na Jabkenickém poto- lesní oblast táhnoucí se k obci Ledce na severov˘- ce uvnitfi obory, z nichÏ nejvût‰í je Vidlák s rozlo- chodû. Patfií sem i pfieváÏnû zemûdûlská krajina hou 7 ha, nad nímÏ se na nevysokém, ale dosti v˘- sroztrou‰en˘mi háji a rybníky zasahující k západu razném pahorku tyãí pravûké hradi‰tû Hrádek. Ve aÏ po silnici Jabkenice – Pûãice. Jde o plochou kra- stfiedovûku snad zde stála tvrz Jabkenice. Rybníky jinu s nevelk˘mi v˘‰kov˘mi rozdíly, jejíÏ nejniωí jsou dnes v˘znamn˘m refugiem fiady vodních Ïivo- bod leÏí u Pûãic v 220 m n. m. a nejvy‰‰í na lesnaté ãichÛ i rostlin. Jabkenická obora ve‰la do povûdo- plo‰inû severov˘chodnû od Jabkenic v 263 m n. m. mí ‰ir‰í vefiejnosti ve dvou smûrech. V barokní Horninové podloÏí tvofií druhohorní svrchnokfií- myslivnû na okraji obory Ïil v letech 1875–1884 dové svrchnoturonské slíny, které v‰ak vystupují na Bedfiich Smetana, kter˘ zde sloÏil jednak opery povrch jen v údolních záfiezech a v níÏe poloÏené Hubiãka a âertova stûna, jednak známé dílo Z mé- bezlesé oblasti pfii okrajích parku. Lesy se zde za- ho Ïivota. Druhou pamûtihodností je samotn˘ chovaly jen díky rozlehlému pokryvu chud˘ch ‰tûr- provoz obory, kde se dnes chová pfiedev‰ím daÀãí kopískÛ usazen˘ch staropleistocenní Jizerou, které zvûfi, ale v minulosti zde probíhal pokusn˘ chov kryjí rozlehlou rozvodní plo‰inu pfii jihov˘chodní exotick˘ch zvífiat, pfiedev‰ím australského p‰trosa hranici okresu Mladá Boleslav. PÛvodnû to byly ky- emu a jihoamerického hlodavce mary patagonské, selé bikové (Luzulo albidae-Quercetum petraeae) nehledû k plameÀákÛm a jelenÛm sika. abezkolencové (Molinio arundinaceae-Quercetum)

2

1

1 Zalesnûné plo‰iny pokryté zbytky ‰tûrkov˘ch náplavÛ staropleistocenní Jizery zpestfiují mûlká údolí s cel˘mi kaskádami ãist˘ch rybníkÛ. 2 Teplomilnou váÏku rudou (Sympetrum sanguineum) lze u nás spatfiit v letních mûsících v okolí stojat˘ch vod. 358 MB 38 Okres Mladá Boleslav

LOM U CHRÁSTU STR. 335

SKALNÍ SRUBY JIZERY STR. 343

STARÁ JIZERA STR. 346

MB 39 359 Stfiední âechy

VRCH BABA U KOSMONOS STR. 350

KLOKOâKA STR. 334

360 MB 40 Okres Mladá Boleslav

PODHRADSKÁ TÒ≈ STR. 336

MB 41 361 Stfiední âechy

SLEPEâ STR. 344

VELK¯ RADECHOV STR. 348

VRCH KÁâOV STR. 353

362 MB 42 Okres Mladá Boleslav

1

Památné stromy 13. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Bfiezinka pod Bezdûzem, p. ã. 641/1, náves, po stranách brány statku ã. p. 9. O: 290, 1. Lípa malolistá, k. ú. Bûlá pod Bezdûzem, p. ã. 361/1, okraj 397 cm, Vs: 30 m, S: 150–200 let. lesního porostu ve svahu u restaurace U Koníãka. O: 340 cm, 14. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Bfiezinka pod Bezdûzem, Vs: 24 m, S: 150 let. p. ã. 641/1, park na návsi, u kapliãky. O: 236, 373 cm, Vs: 30 m, 2. Lípa malolistá, k. ú. Bûlá pod Bezdûzem, p. ã. 755, ve dvofie S: 150–200 let. usedlosti „Na jeteli“. O: 518 cm, Vs: 14 m, S: 250 let. 15. Dub letní, k. ú. Bfiezno u Mladé Boleslavi, p. ã. 766/2, na 3. Lípa malolistá, k. ú. Bûlá pod Bezdûzem, p. ã. 243, v dláÏdû- zahradû hájovny Ovãín, vpravo od silnice do Domousnice. né plo‰e pfied starou ‰kolou v blízkosti klá‰tera augustiniánÛ. O: 495 cm, Vs: 28 m, S: 250 let. O: 310 cm, Vs: 17 m, S: 180 let. 16. Dub letní, k. ú. Buda, p. ã. 327/1, solitera v poli u osady Zájez- 4. ·ácholan pfii‰piãatûl˘ (Magnolia acuminata), k. ú. Bûlá pod dy u Horky. O: 630 cm, Vs: 15 m, S: 300 let. Bezdûzem, p. ã. 92/1, v travnaté plo‰e pfied klá‰terem augustini- 17. Lípa malolistá, k. ú. Dolní Krupá u Mnichova Hradi‰tû, p. ã. ánÛ, vpravo od silnice na Doksy. O: 180 cm, Vs: 16 m, S: asi 478, u kfiíÏku vpravo u silnice na Bûlou pod Bezdûzem. O: 550 cm, 100 let. Vs: 12 m, S: 250 let. 5. Hru‰eÀ obecná, k. ú. Benátky nad Jizerou, p. ã. 6/1, v parku pod 18. Lípa malolistá, skupina 10 stromÛ, k. ú. Dolní Krupá u Mni- zámkem. O: 240 cm, Vs: 11 m, S: 200 let. chova Hradi‰tû, p. ã. 673/1, pfied farou. O: 130– 370 cm, 6. Jinan dvoulaloãn˘ (Ginkgo biloba), k. ú. Benátky nad Jizerou, Vs: 23 – 30 m, S: 100–200 let. p. ã. 10, zahrada za zámeckou zdí vpravo od hlavního pfiístupu 19. BfieãÈan popínav˘, jasan ztepil˘, k. ú. Domousnice, p. ã. 5/1, ve do zámku. O: 430 cm, Vs: 16 m, S: 200 let. stfiedu zámeckého parku. Jasan, na kterém se bfieãÈan popíná, je 7. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Bezdûdice, p. ã. 804/2, v souãasné dobû prakticky such˘. O: jasan 410 cm, bfieãÈan u ko- u kfiíÏku v zatáãce silnice (vlevo) pfii pfiíjezdu od Bfiezovic. fienÛ má prÛmûr 25 cm, Vs: jasan 26 m, bfieãÈan prorÛstá aÏ do O: 423, 330 cm, Vs: 35, 30 m, S: 250 let. koruny, S: 200 let. 8. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Bezdûdice, p. ã. 812/1, 20. Dub letní, k. ú. Domousnice, p. ã. 14/2, ve svahu u polní cesty náves za obchodem. O: 400, 260 cm, Vs: 35 m, S: 250, 150 let. za zámeãkem. O: 570 cm, Vs: 26 m, S: 300 let. 9. Hlo‰ina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia), k. ú. Bezno, p. ã. 21. Lípa malolistá, k. ú. Domousnice, p. ã. 14/2, ve svahu u polní 65/3, zahrada domu ã. p. 75 v tûsné blízkosti silnice. O: 230 cm, cesty za zámeãkem, nad dubem. O: kmen se rozdvojuje v 1,3 m Vs: 17 m, S: 120 let. v˘‰ky, obvod jednotliv˘ch kmenÛ 355 a 380 cm, Vs: 25 m, 10. Lípa malolistá, k. ú. BoseÀ, p. ã. 416/1, za objektem b˘valého stat- S: 300 let. ku pod hradem Valeãov, vpravo od silnice na Dneboh. O: 794 cm, Vs: 27 m, S: asi 400 let. 11. Dub letní, skupina 4 stromÛ, k. ú. Bfiezinka pod Bezdûzem, p. ã. 641/5, hráz rybníka u hostince. O: 376, 256, 202, 236 cm, V: 30 m, S: 150 let. 12. Lípa malolistá, k. ú. Bfiezinka pod Bezdûzem, p. ã. 641/1, ná- ves, u MejzrÛ (mezi ã. p. 53 a 12). O: 535 cm, Vs: 40 m, S: 300 let. 1 Dub letní u osady Zájezdy. MB 43 363 Stfiední âechy

22. Moru‰ovník bíl˘ (Morus alba), k. ú. Hlavenec, p. ã. 401/1, pfied statkem ã. p. 13. O: 282 cm, Vs: 13 m, S: 150 let. 23. Dub letní, k. ú. Horky nad Jizerou, p. ã. 69, pod silnicí na Cho- tûtov v zahradû domu ã. p. 105. O: 420 cm, Vs: 23 m, S: 250 let. 24. Dub letní, k. ú. Jabkenice, p. ã. 47/1, pfied vstupem do Jabke- nické obory. O: 435 cm, Vs: 23 m, S: 200 let. 25. Jírovec maìal, skupina 2 stromÛ, k. ú. Jabkenice, p. ã. 476/1, pfied dfievûnou zvoniãkou na návsi (kulturní památka). O: 300, 280 cm, Vs: 21 m, S: 150 let. 26. Lípa malolistá, k. ú. Jivina, p. ã. 618/1, na zadní návsi. O: 495 cm, Vs: 19 m, S: 250 let. 27. Lípa malolistá, k. ú. Jizerní Vtelno, p. ã. 89, nejstar‰í strom na nádvofií zámku Stránov. O: 454 cm, Vs: 15 m, S: 300 let. 28. Lípa malolistá, k. ú. Jizerní Vtelno, p. ã. 545/5, pfii silnici u kfiíÏku (BoÏí muka) v poli, za hfibitovem. O: 480 cm, Vs: 20 m, S: 157 let. 29. Platan západní, stromofiadí 11 stromÛ, k. ú. Jizerní Vtelno, p. ã. 89, nádvofií zámku Stránov, podél vodní nádrÏe. O: 160 – 295 cm, Vs: 17–22 m, S: 150 let. 30. Buk lesní (Fagus silvatica „Pendula“), k. ú. JosefÛv DÛl, p. ã. 44/8, b˘val˘ park, u obytného domu. O: 342 cm, Vs: 12 m, S: 140 let. 31. Liliovník tulipánokvût˘ (Liliodendron tulipifera), k. ú. JosefÛv DÛl, p. ã. 44/1, v b˘valém parku u opu‰tûné budovy. O: 233 cm, Vs: 20 m, S: 130 let. 32. Platan javorolist˘, k. ú. JosefÛv DÛl, p. ã. 44/1, b˘val˘ park, v sousedství liliovníku. O: 443 cm, Vs: 22 m, S: 130 let. 33. Líska turecká (Corylus colurna), k. ú. Klá‰ter Hradi‰tû nad Ji- zerou, p. ã. 112, v objektu pivovaru, na b˘valé klá‰terní zahra- 2 dû. O: 345 cm, Vs: 17 m, S: 200 let. 34. Lípa malolistá, k. ú. Koryta u Mnichova Hradi‰tû, p. ã. 789/18, pfied ã. p. 30 na návsi v horní ãásti obce. O: 550 cm, Vs: 12 m, S: 250 let. 35. Lípa malolistá, k. ú. Kostelní Hlavno, p. ã. 407, vlevo od sil- nice do Tufiic v polích u kfiíÏku. O: 250, 270 cm, Vs: 25 m, S: 150 let. 36. Dub letní, fiada 8 stromÛ, k. ú. Ko‰átky, p. ã. 96, 97/8, podél cesty k hájovnû na okraji b˘valého parku u zámku, vpravo od sil- nice smûr By‰ice. O: 545–635 cm, Vs: 24 –29 m, S: 350 let. 37. Dub letní, skupina 7 stromÛ, k. ú. Loukov u Mnichova Hra- di‰tû, p. ã. 739/2, 742/3, na hrázi b˘valého rybníka. O: 215 aÏ 610 cm, Vs: 20–25 m, S: 200– 300 let. 38. Borovice lesní, k. ú. MeãefiíÏ, p. ã. 395/2 (PK 401), na vyv˘‰e- ninû Horka v˘chodnû od obce (nad silem). V˘razná krajinná do- minanta. O: 134 cm, Vs: 7 m, S: 90 let. 39. Lípa malolistá, k. ú. MeãefiíÏ, p. ã. 686/1, pfied vchodem do are- álu kostela. O: 385 cm, Vs: 10 m, S: 200 let. 40. Borovice vejmutovka, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 1618/1, v are- álu stfiediska Povodí Labe, RoÏátov. O: 263 cm, Vs: 28 m, S: 150 let. 41. Buk lesní, skupina 2 stromÛ, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 430, zá- meck˘ park Neuberk. O: 331, 283 cm, Vs: 32, 28 m, S: 200 let. 42. Buk lesní, skupina 6 stromÛ, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 1144/2, mûstsk˘ park ·tûpánka, u letního kina. O: 127– 238 cm, Vs: 24 aÏ 27 m, S: asi 100 let. 43. Buk lesní ãervenolist˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 244/13, mûst- sk˘ park ·tûpánka, u Koliby. O: 293 cm, Vs: 23 m, S: 150 let. 3 44. Buk lesní pfievisl˘, skupina 3 stromÛ, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 408, na dvofie lihovaru – pozÛstatek b˘valého lesoparku u vily majitele. O: 280, 185, 290 cm, Vs: 22–23 m, S: 150 let. 45. Dfiezovec trojtrnn˘ (Gleditsia triacanthos), skupina 6 stromÛ, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 243, ve Viniãné ulici, pod Obchodní akademií. O: 64 –135 cm, Vs: 15 – 20 m, S: asi 70 let. 46. Dub letní sloupovit˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 430, zámeck˘ park Neuberk. O: 440 cm, Vs: 29 m, S: 200 let. 2 47. Dub letní sloupovit˘, skupina 3 stromÛ, k. ú. Mladá Boleslav, Duby letní na hrázi b˘valého rybníka, k. ú. Loukov. p. ã. 408, ve dvofie lihovaru, pozÛstatek b˘valého lesoparku u vi- 3 Skupina 4 lip malolist˘ch na kfiiÏovatce za hfibitovem u obce Vince. ly majitele. O: 400, 247, 245 cm, Vs: 28, 28, 25 m, S: 150 let. 364 MB 44 Okres Mladá Boleslav

4

48. Dub letní sloupovit˘, skupina 3 stromÛ, k. ú. Mladá Boleslav, 62. Dub letní, k. ú. Pûãice, p. ã. 511/1, louka nad rybníkem Ka- p. ã. 1157/5, mûstsk˘ park ·tûpánka, u hudebního pavilonu. menec. Dnes je strom zcela such˘, tento stav je dÛsledkem silné- O: 258, 269, 320 cm, Vs: 28 m, S: 150 let. ho napadení ochmetem. Prozatím bude ponechán jako torzo. 49. Dub zimní (Quercus petraea var. mespilifolia), k. ú. Mladá O: 567 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. Boleslav, p. ã. 1220/3, mûstsk˘ park na Komenského námûstí. 63. Dub letní, k. ú. Pûãice, p. ã. 419/10, u polní cesty od hájovny po- O: 217 cm, Vs: 16 m, S: 150 let. dél lesa k samotû Ovãárny. Strom je dut˘, dutina byla nûkolikrát 50. Jilm habrolist˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 1144/1, mûstsk˘ park vypálena, byl napaden ochmetem, dnes Ïije prakticky pouze jed- ·tûpánka, u Koliby. O: 284 cm, Vs: 30 m, S: 150 let. na vûtev. O: 747 cm, Vs: 35 m, S: 350 let. 51. Jinan dvoulaloãn˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 1220/3, mûstsk˘ 64. Dub letní, skupina 2 stromÛ, k. ú. Pûãice, p. ã. 582/1, louka za park na Komenského námûstí. O: 0,5 m nad zemí se dûlí kmen hájovnou v Pûãické baÏantnici. Na louce byly pÛvodnû ãtyfii mo- na tfii základní, obvod jednotliv˘ch kmenÛ je 154, 162, 191 cm, hutné stromy, dnes z nich Ïije pouze jeden (napaden ochmetem), Vs: 10 m, S: 150 let. ostatní uschly, dva z nich se i vyvrátily. Uschl˘ stojící strom proza- 52. Platan javorolist˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 210, okraj mûst- tím ponechán jako torzo. O: (Ïijící) 410 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. ského parku ·tûpánka pod ulicí Vinafiskou. O: 281 cm, Vs: 27 m, 65. Dub letní, skupina 2 stromÛ, k. ú. Pûãice, Pûãická baÏantnice. S: 150 let. Jsou napadeny ochmetem evropsk˘m (Loranthus europaeus), 53. Platan javorolist˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 11047/9, zahra- prosychají. V Pûãické baÏantnici je celá fiada podobnû mohut- da matefiské ‰koly „·tûpánka“ na Celnû. O: 232 cm, Vs: 18 m, n˘ch dubÛ, v‰echny je dfiíve ãi pozdûji ãeká podobn˘ osud, S: 120 let. ochmetem jsou napadeny prakticky v‰echny. O: 571, 560 cm, 54. Platan javorolist˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 195/13, pfied Vs: 20 m, S: 300 let. 3. Z· v Táborské ulici. O: 129 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 66. Dub letní, skupina 2 stromÛ, k. ú. Pûãice, Pûãická baÏantnice. 55. Topol ãern˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 419, dvÛr lihovaru, po- Stromy jsou napadeny ochmetem, prosychají. O: 443, 399 cm, zÛstatek b˘valého lesoparku. O: 485 cm, Vs: 26 m, S: 200 let. Vs: 20 m, S: 250 let. 56. Dub letní, k. ú. Mnichovo Hradi‰tû, p. ã. 393, v areálu likérky, 67. Hru‰eÀ obecná, dva soliterní stromy, k. ú. Plazy, p. ã. 439, 175, vpravo od silnice do Klá‰tera–Hradi‰tû nad Jizerou, vpravo pfied na západním okraji obce (polní cesta do ZaluÏan), na okraji po- mostem pfies Jizeru. O: 557 cm, Vs: 26 m, S: 250 let. le. O: 288, 312 cm, Vs: 15, 14 m, S: 200 let. 57. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Mukafiov u Jiviny, p. ã. 68. Dub letní, skupina 6 stromÛ, k. ú. Pt˘rov, p. ã. 468/1, na louce 431/7, západnû od obce na vyv˘‰eninû u polní cesty u kfiíÏku. vlevo od silnice Klá‰ter–Hradi‰tû–Maníkovice za kfiiÏovatkou O: 310, 330 cm, Vs: 28, 27 m, S: 150 let. na Pt˘rov. PÛvodnû v záznamech z roku 1948 zde uvádûna sku- 58. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Neveklovice, p. ã. 614/1, pina 10 dubÛ, které postupnû usychaly, vyhlá‰eno 8; dnes z uve- na návsi u kapliãky. O: 305, 215 cm, Vs: 17 m, S: 150–200 let. 59. Dub letní, k. ú. Pûãice, polesí Ledce, hráz b˘valého rybníka za há- jovnou v Pûãické baÏantnici. Jednalo se o velmi star˘ strom, kter˘ dnes prakticky neexistuje, uschl a rozlámal se, jeho pozÛstatky zÛ- staly na místû. O: byl 658 cm, Vs: asi 10 m, S: 300 aÏ 400 let. 60. Dub letní, k. ú. Pûãice, polesí Ledce, asi 200 m od hráze Hlu- bokého rybníka ve smrkovém porostu. O: 585 cm, Vs: 20 m, S: 350 let. 61. Dub letní, k. ú. Pûãice, polesí Ledce, v blízkosti Hlubokého ryb- níka, okraj lesa vlevo od cesty ze samoty Ovãárny. O: 637 cm, Vs: 20 m, S: 350 let. 4 Skupina 2 lip malolist˘ch u Bezdûdic. MB 45 365 Stfiední âechy

5 6

den˘ch ‰esti jiÏ dal‰í dva suché. O: 565 –625 cm, suché neuve- 75. Lípa malolistá, skupina 4 stromÛ, k. ú. Vinec, p. ã. 379/1, na kfii- deny. Vs: 20– 30 m, S: 250– 300 let. Ïovatce za hfibitovem. O: 250–280 cm, Vs: 18–20 m, S: 150 let. 69. Lípa malolistá, skupina 7 stromÛ, k. ú. StráÏi‰tû u Jiviny, p. ã. 76. Dub letní, k. ú. Vlkava, p. ã. 36, ohyb hráze Vlkavského rybní- 441/1, 441/2, náves. O: 203 – 417 cm, Vs: 13 – 30 m, S: 150 ka, vpravo od silnice na Lipník (âachovice). O: 505 cm, Vs: 18 m, aÏ 250 let. S: 250 let. 70. Lípa malolistá, k. ú. Sudomûfi, p. ã. 516/2, náves u silnice pfii 77. Lípa malolistá, k. ú. V‰ejany, p. ã. 194/9, v parku pfied ‰kolou. vjezdu do obce. O: 482 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. Poslední z pÛvodnû tfií lip vysázen˘ch kolem sochy sv. Jana Ne- 71. Dub letní, k. ú. Sychrov nad Jizerou, samota Hnûvousice, p. ã. pomuckého (dílo jednoho ze ÏákÛ Matyá‰e Brauna). O: 370 cm, 2760, na ostrovû u vodní elektrárny u náhonu. O: 360 cm, Vs: 17 m, S: 300 let. Vs: 24 m, S: 200 let. 78. Jírovec maìal, k. ú. Zamachy, p. ã. 356/1, kfiiÏovatka silnic na 72. Lípa malolistá, k. ú. Sychrov nad Jizerou, samota Hnûvousice, Kadlín a Mûlnické Vtelno. O: 473 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. p. ã. 2760, na ostrovû u vodní elektrárny v blízkosti mostu pfies 79. Lípa velkolistá, k. ú. Zamachy, p. ã. 1, ve dvofie statku ã. p. 1, náhon. O: 396 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. „U Ma‰kÛ“. Velmi star˘ strom s korunou vytvofienou prakticky 73. Buk lesní, k. ú. Ujkovice, p. ã. 485/2, na zalesnûné stráni nad z v˘mladkÛ na skofiepinovém torzu kmene. O: 678 cm, Vs: 12 m, rybníkem v blízkosti okraje pole západnû od obce. O: 490 cm, S: 400 let. Vs: 28 m, S: 250 let. 80. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Zvífietice, osada Podhrá- 74. Dub letní „Ujkovick˘“, k. ú. Ujkovice, p. ã. 462/3, na valech dí, p. ã. 305/119, vlevo od silnice do Josefova Dolu, okraj obce, b˘valého dvora, západní okraj obce. O: 910 cm, Vs: 18 m, naproti domu ã. p. 30. O: 535, 515 cm, Vs: 27, 29 m, S: 250 S: 500 let. aÏ 300 let.

5 Lípa malolistá ve V‰ejanech se sochou sv. Jana Nepomuckého. 6 Dub letní u Pûãic. 366 MB 46