Okres Mladá Boleslav GEOLOGIE Na podkladû vápnit˘ch pískovcÛ aÏ písãit˘ch vápencÛ stfiedního turonu je ni- va fieky Jizery. Vyvinuty jsou zde fluvizemû a na nûkolika místech vystupují svahové prameny s po- kryvem glejÛ, okolo kter˘ch se vytváfiejí slabé povlaky pûnovcÛ. Vseverní ãásti území sem zasa- hují lehké písãité pÛdy ‰tûrkopís- kov˘ch teras Jizery. KVùTENA Svah s men‰ími 2 mokfiady je porostl˘ aÏ 200 let star˘m listnat˘m lesem b˘valé baÏantnice. Vzhledem k velké- mu zamokfiení má znaãné za- stoupení jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior). Dále se ve stromo- vém patru uplatÀuje dub zimní (Quercus petraea) a d. letní (Q. robur), javor mléã (Acer platanoides) i j. klen (A. pseu- doplatanus) a jilm habrolist˘ (Ulmus minor) a j. horsk˘ (U. 3 glabra). Vbylinném patfie na- jdeme vedle bûÏn˘ch nitrofil- ních druhÛ nûkteré indikaãní 1 prvky habrov˘ch doubrav, napfi. sasanku hajní (Anemonoides nemorosa) as. pryskyfiníkovi- tou (A. ranunculoides), prvo- BaÏantnice senku jarní (Primula veris), dymnivku dutou (Corydalis Pfiírodní cava), vraní oko ãtyfilisté (Paris rezervace u Loukova quadrifolia), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura) Severozápadní svah údolí Jizery nad nejniωí terasou a dal‰í. 4 fieky mezi Loukovem a Svijany. V letním aspektu pfievaÏuje br‰- lice kozí noha (Aegopodium Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: podagraria) a pitulník Ïlut˘ VYUÎITÍ V ochranném pás- Loukov 232 – 274 m (Galeobdolon luteum). Neda- mu pfiírodní rezervace je objekt uMnichova Hradi‰tû leko chránûného území v nivû b˘valé hájovny, kter˘ má b˘t Jizery je men‰í populace áronu opraven a vyuÏíván jako infor- V˘mûra: 7,2 ha Vyhlá‰eno: 2000 plamatého (Arum maculatum), maãní stfiedisko o v˘znamu kra- coÏ je první nález v dolním Po- jinotvorn˘ch programÛ a ochra- jizefií – v posledních letech se ny pfiírody. Pfiedmûtem ochrany je dubohabfiina stfiídaná sva- v‰ak tento druh ‰ífií po proudu. hov˘mi prameni‰ti. ZVͤENA Les je hojnû osíd- len ptactvem. Mnohé druhy zde hnízdí – napfi. strakapoud vel- k˘ (Dendropos major), holub hfiivnáã (Columba oenas), Ïlu- na zelená (Picus viridis), ze sov pu‰tík obecn˘ (Strix aluco), ka- 1 Pohled do interiéru starého lous u‰at˘ (Asio otus), z pûvcÛ listnatého porostu s pfievahou jasanu pûnice slavíková (Sylvia borin) ztepilého. a p. ãernohlavá (S. atricapilla), 2 Strakapoud velk˘ (Dendroco- s˘kora babka (Parus palustris) pos major) je na‰ím nejroz‰ífienûj- ãi drozd brávník (Turdus visci- ‰ím ‰plhavcem (Piciformes), Ïije ve vorus). Z obojÏivelníkÛ zde byl v‰ech typech vzrostl˘ch stromov˘ch zaznamenán skokan hnûd˘ (Ra- porostÛ. na temporaria). Bezobratlí Ïi- 3 V podrostu starého listnatého voãichové nebyli zkoumáni, lze lesa rostou i ménû bûÏné druhy jako v‰ak pfiedpokládat v˘skyt druhÛ je bradáãek vejãit˘ (Listera ovata). vázan˘ch na staré stromy a pra- 4 Aron plamat˘ (Arum macula- meni‰tû. tum) roste v tûsné blízkosti rezervace. MB 11 331 Stfiední âechy 1 GEOLOGIE Geologické a borov˘ch doubrav ve stáfií 150 podloÏí tvofií kfiídové (stfiední aÏ 200 let se nachází uprostfied Pfiírodní turon) vápnité pískovce pfiekryté rozsáhl˘ch brand˘sk˘ch lesÛ po- památka âern˘ orel ãtvrtohorními (mlad‰í pleisto- dobného charakteru, na polab- cén) ‰tûrkopískov˘mi terasami. sk˘ch ‰tûrkopískov˘ch terasách. Lesní oddûlení, 700 m na severov˘chod od Nového Vestce. Te rén je rovinn˘, pÛdy jsou pís- Na vyvinut˘ch hnûd˘ch pÛdách ãité aÏ ‰tûrkovité, typu arenické to jsou oligotrofní lipové doub- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: kambizemû aÏ podzolu. ravy (Tilio-Betuletum). Ve stro- Otradovice 178–184 m movém patfie pfievládá dub KVùTENA Komplex pfieváÏ- zimní (Quercus petraea) a let- V˘mûra: 8,8 ha Vyhlá‰eno: 1933 nû kulturního lesa s pfievahou ní. Dále je vtrou‰ena lípa ma- borovice lesní (Pinus sylvestris) lolistá, bfiíza bûlokorá nebo Jde o lipovou doubravu na nízké terase Jizery. a pfiírodû blízk˘ch lipov˘ch ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa). Z nepÛvodních druhÛ je zde vzácnû smrk ztepil˘ (Picea abi- nû chudém bylinném patru do- ních bylin konvalinka vonná es), borovice ãerná (Pinus ni- minují trávy jako lipnice hajní (Convallaria majalis), ptaãinec gra) a dub ãerven˘ (Quercus (Poa nemoralis), strdivka nicí velkokvût˘ (Stellaria holostea) rubra). Kefiové patro vesmûs (Melica nutans), na vlhãích a jestfiábník zední (Hieracium 1 Borová doubrava roste na ‰tûr- chybí, coÏ je pravdûpodobnû zpÛ- místech i bezkolenec rákosovit˘ murorum). Z indikaãních dru- kopískové terase. sobeno okusem zvûfií. V pomûr- (Molinia arundinacea), z ostat- hÛ acidofilních doubrav roste 332 MB 12 Okres Mladá Boleslav osa), rozrazil lékafisk˘ (Veroni- ca officinalis), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), tfiezalka teãkovaná (Hyperi- cum perforatum) azchránû- n˘ch druhÛ na svûtlinách bûlo- záfika vûtvitá (Anthericum ra- mosum). ZVͤENA Jedním z dÛvo- dÛ vyhlá‰ení chránûného území byla ochrana hnízdi‰tû mande- líka hajního (Coracias garru- lus), kter˘ zde ale pfiinejmen‰ím od 60. let 20. století nebyl pozo- rován. Dnes se zde vyskytují bûÏnûj‰í lesní druhy (typick˘ je zde napfi. budníãek lesní Phyl- loscopus sibilatrix nebo lejsek bûlokrk˘ – Ficedula albicollis), i nûkteré vzácnûj‰í druhy (stra- kapoud prostfiední – Dendro- copos medius, lejsek mal˘ – Fi- cedula parva akrahujec obecn˘ HISTORIE Brand˘ské pan- – Accipiter nisus). Díky ab- ství patfiilo ãeské královské ko- senci kefiového patra zde témûfi mofie a lesy královské honitbû. chybûjí ptaãí druhy vázané na To znamenalo do urãité míry hust‰í podrost, relativnû více záchranu velkého lesního kom- jsou zde zastoupeny druhy hníz- plexu pfied kultivací na zemû- dící v dutinách star˘ch stromÛ. dûlskou pÛdu, jak to bylo v Po- V tÛÀce se rozmnoÏuje ãolek labí bûÏné. Hospodáfiskou obno- obecn˘ (Triturus vulgaris), sko- vou lesa v‰ak do‰lo ke znaãn˘m kan ‰tíhl˘ (Rana dalmatina), zmûnám ve prospûch borovice, ropucha obecná (Bufo bufo) místy i zcela nepÛvodního smr- a skokan hnûd˘ (Rana tempo- ku, dubu ãerveného nebo akátu. raria). Plazi jsou zastoupeni sle- p˘‰em kfiehk˘m (Anguis fragi- VYUÎITÍ V lesích se hospo- lis), uÏovkou obojkovou (Natrix dafií v souladu se zachováním 3 natrix) a je‰tûrkou obecnou (La- pfiirozené struktury lesního spo- certa agilis). Ze savcÛ byl na leãenstva. území zji‰tûn netop˘r velk˘ (Myotis myotis), n. u‰at˘ (Ple- POZNÁMKA Vbrand˘sk˘ch cotus auritus), n. hvízdav˘ (Pi- lesích se na území okresu vysky- pistrellus pipistrellus) a dále tuje je‰tû nûkolik lokalit, vyhlá- bûÏní hmyzoÏravci a hlodavci. ‰en˘ch pfied rokem 1945 za re- Z bezobratl˘ch byli blíÏe zkou- zervace. Jejich právní podstata máni brouci a pavouci, ktefií je nejasná, v oficiálních sezna- zde prezentují dobfie vyvinuté mech státní ochrany pfiírody ne- spoleãenstvo níÏinn˘ch lesÛ. Za byly a nejsou uvádûny. Jedná se 4 zmínku stojí v˘skyt chránûného o lokality: Lipové paseky (lesní krajníka hnûdého (Calosoma odd. 116e), Ve zmrzlém (lesní inquisitor) a nûkolika teplomil- odd. 117/1), KfiíÏová lípa (lesní n˘ch druhÛ pavoukÛ, napfi. kfii- odd. 109) a Kobylí hlava, ves- ÏákÛ Araniella opistographa mûs lesy podobného charakteru a Gibbaranea bituberculata, jako âern˘ orel. V blízkosti na snovaãky Dipoena melanogas- okraji Ïelezniãního tûlesa u Otra- ter, skálovky Trachyzelotes pe- dovic se do nedávna vyskytovala destris, bûÏníkÛ Tmarus piger pomûrnû bohatá lokalita konik- 2 Ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria a Xysticus cambridgei nebo lece luãního ãeského (Pulsatilla holostea) indikuje pfiechod k mírnû Abacoproeces saltu- pratensis bohemica) 2 pavuãenky subsp. snû- acidofilním lipov˘m doubravám. um. V této oblasti byli naleze- kter˘mi dal‰ími zajímav˘mi dru- 3 S˘kora babka (Parus palustris) ni i vzácnûj‰í, na duby vázaní hy. Dodnes je podél trati mezi je pomûrnû bûÏnou obyvatelkou list- v chránûném území kostfia- tesafiíci Pseudostrangalia reves- nádraÏím St. Boleslav a zastáv- nat˘ch lesÛ, odkud proniká i do par- va ovãí (Festuca ovina), ãern˘‰ tita, Necydalis maior, Ropalo- kou Otradovice fietûz zajímav˘ch kÛ a zahrad. Hnízdí v dutinách. luã ní (Melampyrum pra- pus femoratus a Clytus tropi- psamofytních spoleãenstev (svaz 4 Na lesních svûtlinách a rozvol- tense), jestfiábník LachenalÛv cus. V okolí tÛnûk po tûÏbû písku Corynephorion). nûn˘ch místech se v letním období (Hieracium lachenalii), met- se vyskytují hydrofilní druhy vyskytuje krásn˘ mot˘l perleÈovec liãka kfiivolaká (Avenella flexu- stfievlíkÛ. BIBLIOGRAFIE 381, 1107 stfiíbropásek (Argynnis paphia). MB 13 333 Stfiední âechy 1 2 GEOLOGIE Horninov˘ 3 podklad tvofií svrchnokfiídové (stfiední turon) vápnité pískovce jizerského souvrství, které vystu- (Carex acutiformis), o. latna- pují ve svazích údolí. V bázi tou (C. paniculata), svízelem Národní území jsou zvodnûlé aluviální bahenním (Galium palustre) pfiírodní památka Klokoãka sedimenty. Z pÛd se na su‰‰ích, a ‰i‰ákem vroubkovan˘m (Scu- vyv˘‰en˘ch místech vyvinuly tellaria galericulata). Rostou Podmáãená ol‰ina v nivû Bûlé 300 m severnû od Malého kambizemû arenické aÏ podzo- v polohách s vysokou hladinou Reãkova. ly, v nivû gleje, organozemû a flu- vody, která leÏí po vût‰inu roku vizemû. nad pÛdním povrchem – stano- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: vi‰tû je syceno boãními vrstevní- Bûlá pod Bezdûzem 222 m KVùTENA Chránûné úze- mi prameny. Na nejvlhãích mís- mí bylo v dobû vyhlá‰ení baÏi- tech tvofií porost sítina uzlíkatá V˘mûra: 3,0 ha Vyhlá‰eno: 1956 natou (slatinnou) loukou, která (Juncus subnodulosus), vzácnû pozdûji nebyla kosena a postupnû se v ‰ir‰ím údolí Bûlé vyskytuje Lokalitu tvofií mokfiadní ol‰ina stfiídaná bezko- zarÛstala rákosem a náletov˘mi i s. alpská (J. alpino-articula- ol‰emi. Dnes je tvofií mozaika tus). Dále se vyskytuje ostfiice lencov˘mi loukami a porosty rákosin a vysok˘ch vodních a baÏinn˘ch spoleãen- nedo‰áchor (Carex pseudocy- ostfiic v nivû potoka Bûlá s hojn˘m v˘skytem po- stev – vysok˘ch ostfiic, ãásteãnû perus), ‰Èovík koÀsk˘ (Rumex pelivky sibifiské. rákosin a potoãních i mokfiad- hydrolapathum), lilek potmû- ních ol‰in (Carici acutiformis chuÈ (Solanum dulcamara), – Alnetum). Nejvût‰í plochu ze vzácn˘ch a chránûn˘ch dru- nat˘ bor na suché písãité elevaci horsk˘ Pachyta quadrimacula- zaujímají eurosibifiská spoleãen- hÛ zábûlník bahenní (Coma- s nûkter˘mi vzácnûj‰ími druhy, ta.