Strategie Rozvoje Cestovního Ruchu V Destinační Oblasti Kraj Blanických Rytířů

STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V DESTINAČNÍ OBLASTI KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ

ČÁST A.

ANALYTICKÁ ČÁST

Obsah

1. ANALÝZA NABÍDKY CESTOVNÍHO RUCHU3 1.1. LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY3 1.1.1. Geografická poloha a přírodní podmínky3 1.1.2. Historie a sociálně ekonomická charakteristika6 1.1.3 Životní prostředí7 1.1.4. Atraktivity8 1.1.5. Aktivity22 1.1.6. Značení regionálních produktů23 1.2. Realizační předpoklady24 1.2.1. Dopravní infrastruktura24 1.2.2. Návštěvnická Infrastruktura26 1.3. SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY pro účast obyvatelstva na cestovním ruchu30 1.3.1. Objektivní selektivní předpoklady30 1.3.2. Subjektivní selektivní předpoklady destinace32 2. Analýza návštěvnosti a spotřebitelského chování34 2.1. Počet přenocování34 2.2. Návštěvnost turistických cílů34 2.3. Návštěvnost infocenter35 3. Analýza způsobu řízení cestovního ruchu36 3.1. Koordinace36 3.2. Kooperace37 3.3. Komunikace38 4. SWOT analýza39 5. Seznam příloh43

1. ANALÝZA NABÍDKY CESTOVNÍHO RUCHU

1.1. LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY

1.1.1. GEOGRAFICKÁ POLOHA A PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ Turistická destinace KBR leží v jihovýchodní části Středočeského kraje v regionu tradičně označovaném jako Podblanicko. Destinace je vymezena katastry obcí Čechtice, Hulice, Kamberk, Kondrac, Keblov, Heřmaničky, Louňovice pod Blaníkem, Mezno, Miličín, Načeradec, Neustupov, Olbramovice, Pravonín, Ratměřice, Smilkov, Soutice, Trhový Štěpánov, Veliš, Vlašim, Vojkov, Votice, Vrchotovy Janovice, Zruč nad Sázavou, Zvěstov, Pavlovice, Horka II, Pavlovice, Řimovice, Tehov, Ostrov, Hradiště, Vracovice, Kladruby, Rataje, Chlum, Zdislavice, Javorník, Kuňovice, Mnichovice, Chmelná, Borovnice, Strojetice a Miřetice. Většina turistické destinace leží v okrese Benešov, kromě města Zruč nad Sázavou a obce Horka II, které leží v okrese Kutná Hora.

Mapa území je v příloze č. 1.1.1.

GEOMORFOLOGIE Severojižní osou území je tok řeky Blanice. Ta zároveň tvoří dno tzv. Blanické brázdy, s nejvyšším vrchem Blaník (638 m n. m.), který je turistickou, přírodní a kulturní dominantou turistické destinace. Při severní hranici destinace protéká vodácky využívaná řeka Sázava. Na východě ohraničuje destinaci přehradní nádrž Švihov na řece Želivce – hlavní zdroj pitné vody pro Prahu.

Dle geomorfologického uspořádání oblast spadá do Českomoravské subprovincie. Území destinace se nachází na těchto geomorfologických jednotkách:

Středočeská pahorkatina: • Benešovská pahorkatina • Vlašimská pahorkatina Českomoravská vrchovina: • Křemešnická vrchovina Celá tato oblast se jeví jako mírně zvlněná krajina plná pahorků a říčních údolí. Nejvyšší místa této oblasti přesahují svou výškou 600 m n. m. Přes charakter pahorkatiny až vrchoviny je v regionu jen málo míst, která se hodí pro sjezdové lyžování. Pokud existují, pak v případě sněhu mají primárně lokální funkci.

GEOLOGIE Území se vyznačuje geologickou pestrostí. Díky ní a existujícímu turistickému potenciálu byl na většině území destinace vyhlášen Národní geopark Kraj blanických rytířů.

V severojižním směru oblast protíná příkopová propadlina Blanická brázda, která je protkána velkým množstvím rudních žil, které poznamenávaly tvář kraje od raného středověku. Pozůstatky po dolování zlata a jiných rud jsou dodnes patrny. Nejvýznamnějším důlním ložiskem je bývalý zlatodůl Roudný, který na sklonku 19. stol patřil k nejvýznamnějším nalezištím zlaté rudy v Rakousku Uhersku.

Moldanubikum

Na většině území destinace se setkáme s horninami jednotvárné a pestré skupiny moldanubika.

Ve starší jednotvárné skupině převažují pararuly s draselným živcem, cordieritem a biotitem a migmatity. Horniny vznikaly původně jako mořské sedimenty, které se uložily před 1 miliardou až 450 miliony let. Následná přeměna těchto mořských sedimentů na pararuly nastala v průběhu mladších horotvorných procesů, kdy byly horniny zatlačovány do hloubek 20–150 km – do oblastí zvýšených tlaků a teplot. Pararuly jednotvárné skupiny vytváří např. vrch Kalvárii nad Miličínem.

V pestré skupině moldanubika jsou kromě pararul přítomny kvarcity, krystalické vápence a mramory, erlány, grafitické a bazické metamorfované vulkanické horniny (např. amfibolity) a také hadce. Původní stáří sedimentů pestré skupiny je 610 milionů let – tj. nejmladší část starohor. S horninami pestré skupiny je možné se seznámit v bývalých lomech na krystalické vápence u Jinošova a Votic, erlán lze pozorovat v údolí Brodce u Blaníku, hadce se vyskytují u Dolních Kralovic a Kamberku.

Podél tektonických hranic mezi pestrou a monotónní skupinou se vyskytují světlé ortoruly, často s nápadnou páskovanou stavbou. Charakteristickým příkladem je blanická ortorula, běžně obsahující hojný turmalín a ojediněle granát. Ukázky ortorul, lze vidět na Velkém a Malém Blaníku, v Křížovském a Štěpánovském lomu.

Středočeský plutonický komplex

Na západě zasahují na území destinace vyvřelé horniny středočeského plutonického komplexu. Jedná se o soubor granitoidních hlubinných vyvřelin, vzniklých v závěrečných fázích variského vrásnění před 335–325 miliony let. V destinaci se můžeme setkat s vyvřelými horninami různých typů, od světlých žul až po tmavé syenity (např. Džbány).

Třetihory a čtvrtohory

Říční síť, tak jak ji známe dnes, začala vznikat v mladších třetihorách. Říční sedimenty na území destinace jsou významné také z hlediska obsahu zlata a fungují jako indikátory zrudnění vázaného na Blanickou brázdu. Destinaci protéká střední tok řeky Sázavy charakteristický hlubokými meandry a skalními výchozy. V širší nivě se zachovaly opuštěné říční meandry a terasy třetihorního čtvrtohorního stáří.

V případě Blanice převažuje erozní říční činnosti nad akumulační. Zachovaly se proto pouze terasy z mladších období čtvrtohor.

Doklady chladného čtvrtohorního klimatu můžeme ještě najít v podobě akumulací sprašových hlín. Tyto sedimenty vznikly v průběhu poslední doby ledové z prachu vyvátého větrem z plání chráněných pouze sporou glaciální vegetací. V omezených rozlohách se vyskytují ve Vlašimi a u Čechova, kde dosahuji mocností do 8 m.

Mrazové zvětrávání hornin moldanubika má také na svědomí periglaciální jevy, jakými jsou např. mrazové sruby a skalní útvary. Bloková (kamenná) moře, hromadící se na svazích Blaníku a dalších elevací jsou společně s akumulacemi svahových sedimentů na úpatích kopců také výsledkem zvětrávání a svahových procesů v chladných periglaciálních podmínkách.

V klimaticky příznivých dobách meziledových, a hlavně v holocénu vznikaly v závislosti na rozšíření vegetace a intenzitě zvětrávání na povrchu různé typy půd. Nejrozšířenějším půdním typem je hnědá půda – kambizem (půda pahorkatin). Pod jehličnatými lesy se můžeme setkat s lesními půdami, označovanými jako podzol.

Příznivé klima má na svědomí také lokálně omezené rozpouštění a krasovění krystalických vápenců a erlánů. Jeho výsledkem jsou jeskyně a malé krasové dutiny s krápníky ve vápencích u Jinošova a v kaňonu Brodce u Velkého Blaníku.

VEGETACE Téměř jednu třetinu plochy pokrývají smíšené lesy, nejvíce jsou zastoupeny smrky, borovice, olše, buky, duby, břízy a jasany. Na vrcholu Blaníka i na jiných místech – vrcholových partiích místních kopců – je možné najít původní bukové porosty. V zimních měsících dosahují průměrné teploty -2 až -4 °C, v letním období vystupují na 17 až 19°C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je cca 50 až 70, počet letních dnů se pohybuje kolem 40 až 50.

VODSTVO Veškeré území destinace spadá do povodí Sázavy, které je součástí povodí Vltavy. Nejvýznamnějšími přítoky na území destinace jsou řeky Želivka a Blanice a Janovický potok.

V regionu chybí velké vodní plochy s rekreačním potenciálem, nicméně je zde poměrně vysoký počet rybníků, které byť menšího rozměru, naplňují potřebu letního koupání. Řeka Sázava má rekreační potenciál pro vodní turistiku, který je bohatě využíván, a má velký význam pro turistický ruch.

Malé vodní plochy jsou často v údolích a místech s mokřadní vegetací, která je na řadě míst regionu důvodem pro ochranu přírody; nejen v okolí Blaníka, ale také v údolí Jinošov u Vlašimi je řada rezervací, které chrání tato původní vzácná společenstva rostlin a živočichů (např. Podhrázský rybník u Olbramovic).

Řeky a některé rybníky jsou využívány pro sportovní rybolov a s ním spojenou turistikou a podnikáním (Rybník Kamberk). Na hospodářsky využívaných rybnících se zejména v podzimním obdobím pořádají oblíbené výlovy spojené s veselicemi a prodejem rybích pokrmů.

ZEMĚDĚLSTVÍ Regionální zemědělci hospodaří obvykle v kombinovaných režimech jak s rostlinnou, tak živočišnou výrobou. Obvykle se jedná o pěstování potravinářských obilnin, řepky olejky a pícnin pro krmení hospodářských zvířat. Na řadě míst regionu, zejména na svažitých pozemcích a v blízkosti vodních ploch se pomalu rozšiřuje extenzivní chov masného skotu na trvalých travních porostech s pobytem na pastvině po většinu roku. Konvenční zemědělství nemá i přes vysoký stupeň zornění v regionu na poměrně kamenitých nepříliš kvalitních půdách předpoklady pro dramatický růst efektivity s negativním dopadem na krajinu.

V regionu je tradiční chov koní a řada farem nabízí ježdění na koních (např. Farma Loreta, Ježdění pro všechny), ale i ubytování (Farma Blaník, Biofarma Dolejší mlýn u Kamberka).

KRAJINA Krajina v Kraji blanických rytířů se nemůže pochlubit historickými schematickými úpravami, přestože je její malebnost k barokním krajinám často přirovnávána. Harmonické střídání lesních a menších zemědělských ploch s různými kulturami, liniová vegetace, říční a potoční nivy, malé vodní plochy a poměrně hustá síť cest vypadají zejména při pohledu z výšky velmi malebně. V kraji nedošlo až na drobné výjimky k pozemkovým úpravám. Řada

5 obcí rozhodla k obnově původních alejí a stromořadí, které obnovuje sama nebo ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody Vlašim.

Terén mírně zvlněné krajiny je vhodný pro cykloturistiku i pěší turistiku. Krajina je dostatečně pestrá a zajímavá s pěknými výhledy, ale pohyb v ní není přespříliš náročný.

1.1.2. HISTORIE A SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA Nejstarší dějiny území spadajícího do Kraje blanických rytířů jsou zatím poměrně málo prozkoumány. Dodnes se nepodařilo nalézt přesvědčivé důkazy o tom, že by byla zdejší krajina v době neolitické revoluce trvaleji osídlena. Na druhou stranu jsou ale ojedinělé nálezy ze střední a mladší doby kamenné dokladem toho, že pro pravěkého člověka nebylo toto teritorium zcela neznámé a věnoval mu pozornost minimálně v rámci svých prospekčních cest za zvěří a nerostnými surovinami. Nejvýznamnější známou pravěkou lokalitou, která současně patří k turisticky atraktivním místům, je tak až halštatsko-laténské hradiště na vrcholu Velkého Blaníku z 5. století před n. l. Také dokladů raně slovanského osídlení je v kraji doloženo relativně málo, mezi nejznámější lokality z tohoto období patří Libež ležící severně od Vlašimi.

Zcela zásadní vliv na formování podblanické krajiny mělo až období středověké vnitřní kolonizace ve 12. století. Tehdy byly položeny základy sídelní struktury, která v hlavních rysech v téměř nezměněné podobě existuje dodnes. Kolonizační proces byl na území Kraje Blanických rytířů až na zcela nepatrné výjimky v rukou šlechty (rody Benešoviců, Divišoviců, Janoviců a další) a církve (pražské biskupství, premonstrátský řád a další). Postupně se budovala síť správních středisek a opevněných šlechtických sídel, z nichž některá patří k návštěvnicky atraktivním dominantám regionu dodnes (Vlašim, Zruč nad Sázavou, Vrchotovy Janovice, Ratměřice, Odlochovice a další), a síť sakrálních staveb (z nich k architektonicky cenným a turisticky zajímavým patří kupříkladu románské kostely v bezprostředním okolí Blaníků – Kondrac, Načeradec, Pravonín, Libouň). Další vlna kolonizace, prováděná zejména drobnou šlechtou zhruba od poloviny 12. do poloviny 13. století, zaplnila i okraje jednotlivých dosud vzniklých sídelních komor.

Na přelomu 14. a 15. století bylo na území okresu Benešov přibližně 480 sídel, převážně zemědělských vesnic, ve kterých bylo průměrně po 10 až 15 rolnických usedlostech. Přibližně na každou sedmou až osmou vesnici připadal farní kostel. V průměru na 35 až 40 vesnic připadalo sídlo městského typu, co do velikosti a významu se však jednalo ve většině případů spíše o trhové osady regionálního významu. Městům a městečkům byla postupně v průběhu 15. a 16. století udělována tržní privilegia a byla jim i potvrzována jejich městská práva. Nejvýznamnějšími sídly městského typu se stali na území Kraje Blanických rytířů Vlašim, Trhový Štěpánov, Zruč nad Sázavou, Votice. Nicméně tato městečka měla pouze úzce regionální význam.

Velkým dějinným zlomem bylo v regionu, ostatně stejně jako v prostoru celé střední Evropy, období třicetileté války v první polovině 17. století. V důsledku válečných útrap, hladomorů, nemocí a migrace výrazně pokles počet obyvatel, odhaduje se, že po roce 1650 byla až 1/3 všech zdejších usedlostí pustých. Bezesporu nejvýznamnější historickou událostí tohoto období spjatou s Podblanickem byla bitva u Jankova mezi švédskou a císařskou armádou v březnu roku 1645. Bylo to jedno z nejkrvavějších a svým rozsahem jedno z největších vojenských střetnutí celé třicetileté války, které značně poznamenalo celý kraj. Samotná bitva přinesla zkázu především vsím, které se nacházely bezprostředně na Jankovském bojišti, nicméně přesuny desetitisícových armád krajem před a po bitvě znamenaly rabování a plundrování pro vsi a městečka v celém regionu. Jankovská bitva je významnou dějinnou událostí evropského významu a skýtá velký potenciál pro cestovní ruch. V místě bitvy stojí památník navazující na naučné stezky a pořádají se zde pravidelné rekonstrukce bitvy. Muzejní expozice věnovaná bitvě se nachází také ve zrekonstruovaném votickém františkánském klášteře.

V novověku došlo v případě Podblanicka k jisté vývojové stagnaci. Období do konce 18. století je spjato především s budováním šlechtických velkostatků, které určovaly v rozhodující míře podobu zdejší krajiny a sídel. Do dnešních dnů se dochovala na území Kraje blanických rytířů řada hospodářských objektů vzniklých právě v této době (mlýny, pivovary, areály panských dvorů, sýpky atd.). Šlechtické velkostatky se od konce 18. století pokoušely v rámci procesu protoindustrializace o zavedení průmyslové výroby v regionu. Byly budovány manufakturní přádelny, papírny, lihovary, továrna na kameninu a jiné podobné provozy. Většina z těchto pokusů o podnikání v režii šlechty však neměla dlouhého trvání, proces industrializace Podblanicka se zastavil a region zůstal až do 20. století zcela zemědělský. Postupné zlepšování hospodářské situace v období baroka se ovšem odrazilo v bohatém zastoupen barokní architektury v regionu. Právě díky hojným stavebním úpravám šlechtických sídel a sakrálních staveb v této dějinné etapě a díky viditelným zásahům do krajiny, které vyplývaly z osvícenských reforem habsburského soustátí na přelomu 18. a 19. století (např. úpravy cestní sítě či lesního hospodaření) získal region svou dnešní nezaměnitelnou malebnou tvář, která je jednou z jeho nejcennějších deviz z hlediska cestovního ruchu.

Výrazné změny přinesl rok 1848, kdy se otevřela cesta k vybudování moderní státní správy a samosprávy. V důsledku reforem správního systému došlo k dalšímu rozvoji těch center regionu, která se stala sídly správních úřadů (Vlašim, Votice, Zruč nad Sázavou), ostatní dosud významnější města a městečka naopak začala stagnovat (např. Trhový Štěpánov, Čechtice, Vrchotovy Janovice a další). Od konce 19. století začal v kraji probíhat depopulační proces, když venkovské obyvatelstvo začalo odcházet za prací do městských center. Významným faktorem rozvoje regionu se však v této době stal rozvoj moderní dopravní sítě, zejména výstavba silnic a železničních tratí. Z hlediska turistického ruchu je dnes kupříkladu pro Kraj blanických rytířů významná železniční trať z Prahy do Světlé nad Sázavou, která se stala všeobecně známou pod názvem „Posázavský Pacifik“ v době rozvoje trampingu a turistiky na počátku 20. století, a k jejímuž vybudování došlo právě na přelomu 19. a 20. století.

20. století se svými dějinnými zvraty pochopitelně poznamenalo i Podblanicko. Skutečně výrazné zásahy do podoby podblanické krajiny proběhly ve druhé polovině 20. století v rámci kolektivizace zemědělství a snahy o vytvoření „socialistického venkova“. Zásadně se projevily na rozložení orné, respektive lesní půdy v krajině a v návaznosti na to v menší míře na síti polních a lesních cest. Ovšem sídelní struktura většiny území spadajícího do Kraje Blanických rytířů zůstala naštěstí i přes veškeré negativní zásahy do dnešních dnů v podobě, jakou získala ve středověku. Z dalších výrazných zásahů do krajiny ve 20. století je v regionu možno vyzdvihnout výstavbu vodního díla Švihov či dálnice mezi Prahou a Brnem. Obě tyto významné technické stavby však již dnes mají potenciál v rámci turistického ruchu (Vodní dům, nedostavěná torza starých dálničních mostů), který bude možno do budoucna rozvíjet.

1.1.3 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Životní prostředí a jeho kvalita je definována souborem faktických ukazatelů, nicméně pro tuto studii je důležité vnímání obyvatel, a to, jak region na návštěvníky působí.

V rámci celé zkoumané oblasti neexistuje výrazný znečišťovatel životního prostředí. Komplex výrobních objektů v areálu Sellier & Bellot ve Vlašimi a v přilehlém průmyslovém areálu je nejvíce exponovanou částí, ale i zde není s ohledem na výrobní aktivity a použité technologie zásadní problém se znečištěním, které by tvořilo bariéru pro rozvoj cestovního ruchu. Bariéru pro rozvoj cestovního ruchu netvoří ani menší výrobní závody ve Voticích – Mokate Czech s.r.o., KAVALIERGLASS a.s. a NVision, Czech Repulic a.s.

Kvalita povrchových vod není z pohledu kraje vnímána jako rizikový faktor, ani zde nepůsobí významný znečišťovatel. Kvalita vod pod Vlašimí v Blanici je stabilizovaná díky v devadesátých letech inovované technologii

čištění splaškových vod. Velikost toků v regionu, jejich nízká regulace a míra využití zakládají na dobrou samočistící schopnost.

V regionu chybí v řadě menších obcí čistírny odpadních vod, nicméně opět není možné tento fakt vnímat jako bariéru v rozvoji cestovního ruchu.

Přítomnost CHKO Blaník a dalších maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) dokonale vyváží veškeré výše jmenované negativní faktory. Vysoký podíl zalesněných ploch, diverzifikovaná zemědělská výroba, počínající přítomnost trvalých travních porostů a extenzivní zemědělské výroby zejména v okolí Blaníka a v přírodním parku Žebrák-Džbány jsou pozitivními externalitami. Trvalá obnova liniových krajinných prvků, péče o volně rostoucí dřeviny a další aktivity na poli ochrany přírody jsou také z pohledu životního prostředí a krajiny silným argumentem pro rozvoj cestovního ruchu.

Obce v regionu disponují infrastrukturou pro sběr tříděného odpadu, a to obvykle na místech, která protínají cesty turistů. Naopak v místech turistických cílů na řadě míst infrastruktura pro sběr odpadu chybí a výsledkem je přítomnost odpadků v krajině. Díky aktivitám obecních úřadů a častých akcí na poli úklidu odpadků se daří držet množství černých skládek na úrovni, která dramaticky neroste. Problém je zejména v okolí obcí.

1.1.4. ATRAKTIVITY

KULTURNĚ HISTORICKÉ ATRAKTIVITY Turistická destinace KBR nemůže nabídnout významné památky, kterými jsou např. památkové městské zóny zapsané v seznamu UNESCO (ve Středočeském kraji Kutná Hora). Středočeský kraj obecně má na svém území celou řadu památek, nicméně je ve značném stínu Prahy.

Četné atraktivity cestovního ruchu vyplývají jednak z přírodních dispozic, jednak z celkového kulturně historického rozvoje regionu. Mezi atraktivitami cestovního ruchu hraje jednoznačně největší roli Blaník, kde je kombinována přírodní, historická a kulturní atraktivita a jeho jednoznačné zařazení do kategorie není možné.

VELKÝ A MALÝ BLANÍK

V rámci KBR je nejvýznamnější lokalitou z pohledu historických a přírodních památek Velký a Malý Blaník. Především díky blanickému mýtu patří k místům neodmyslitelně spjatým s formováním moderního českého národa a patří tak mezi lokality národního významu.

Nejstarší doklady pravěkého osídlení Velkého Blaníku lze časově zařadit do 5. století př. n. l., kdy na jeho temeni stálo halštatsko-laténské hradiště, které připomínají dodnes dochované mohutné obranné kamenné valy.

V polovině 12. století jsou doloženy počátky středověké kolonizace regionu. V roce 1149 byl řeholníky z želivského kláštera založen ženský premonstrátský klášter v Louňovicích pod Blaníkem, který se podílel významnou měrou na osídlovacím procesu povodí Blanice. V souvislosti s louňovickým klášterem je možno odvozovat počátky nedalekých obcí Kondrac, Pravonín či Libouň, kde se dodnes dochovaly cenné románské kostely. Ve stejné době, ale na klášteru nezávisle byl založen také Načeradec, doložený v pramenech k roku 1184.

Ve 14. století se v historických písemných pramenech objevuje vrch Blaník spjatý také s existencí blanického hradu, ovšem jeho přesná lokalizace není dodnes známa. Pravděpodobně stál na vrcholu Velkého Blaníku a využíval ke své obraně i pravěkých kamenných valů. Faktický zánik louňovického premonstrátského kláštera v srpnu roku 1420, kdy jej vypálili husité, přineslo výrazné změny v majetkové držbě kraje okolo Blaníků.

Bezprostředně po skončení husitských válek se Louňovice pod Blaníkem a oba Blaníky staly majetkem města Tábor. Po 1547 zdejší majetek získal rod Skuhrovských, kteří mimo jiné vystavěli v Louňovicích zdejší panské sídlo, které svou vrcholně renesanční podobu získalo za posledního šlechtického majitele louňovického panství Lva Adama z Říčan. Ten před svou smrtí v roce 1672 odkazuje své statky pražskému arcibiskupství. To Velký a Malý Blaník s výjimkou let následujících po roce 1948, kdy byl církevní majetek znárodněn, vlastní dodnes.

Nejvýznamnějším fenoménem spjatým s horou Blaník a celým Podblanickem je samozřejmě blanická pověst o vojsku spícímu v hoře, které vyjede ku pomoci, až bude národu nejhůře. Ačkoli tato pověst není ve svém jádru s ohledem na Blaník určitě původní a vyskytuje se ve spojení s mnoha místy nejen v Čechách a na Moravě, ale i jinde v Evropě, v mysli Čechů mělo a má „blanické vojsko“ zcela jedinečné postavení. Je možno říci, že v 19. století se blanická pověst stala jedním z mýtů stojících u počátků moderního českého národa.

Kořeny pověsti je nutno hledat na přelomu 14. a 15. století. V 70. letech 15. století se pak již jádro blanické pověsti, tedy vojsko spící v hoře a rozhodující bitva na úpatí Blaníku, objevuje úplné, a to ve spisku náboženského blouznivce Mikuláše Vlásenického. V této době se ale pověst zmiňuje o anonymním vojsku bez jmenovaného vůdce. A v této podobě se začala postupně pověst šířit v následujících stoletích v Čechách, zejména jako součást mezi lidem velice populárních „Proroctví slepého mládence“ a „Proroctví Sibylina“. Za podobu, která je dnes obecně známá, tedy za vojsko rytířů v čele se sv. Václavem vděčí pak blanická pověst především spisovateli Aloisi Jiráskovi, který ji v této podobě zahrnul do svých „Starých pověstí českých“, vydaných poprvé v roce 1894.

Čeští obrozenci a vlastenci nalezli v blanické pověsti výstižnou metaforu pro své snahy o konstituování českého národa v duchu moderního nacionalismu druhé poloviny 19. století. Blaník se proto stal místem četných aktivit. Byly zde pořádány poutě a tábory lidu. První pouť na Blaník uspořádal Baron Karel Villani v roce 1851. V roce 1868 se stal Blaník součástí nejvýznamnější manifestace vzmáhajícího se moderního českého národa – položení základního kamene Národního divadla v Praze. Také z Blaníku byl vylomen kámen, který byl slavnostně převezen do Prahy a uložen do základů Národního divadla. S jistou mírou nadsázky lze tvrdit, že v 19. a na počátku 20. století nebylo významného českého spisovatele, skladatele či malíře, který by nezpracoval ve svém díle blanický motiv. Mezi nejznámějším počiny v tomto směru jistě patří skladba „Blaník“, kterou skladatel Bedřich Smetana zařadil do svého cyklu symfonických básní „Má vlast“, nebo jeden z cyklu devíti obrazů posvátných českých a moravských míst, který pro předsíň královské lóže Národního divadla namaloval Julius Mařák.

K vrcholu Velkého Blaníku neodmyslitelně patří rozhledna. Pražský arcibiskup kardinál František hrabě Schönborn nechal na místě triangulačního jehlance v roce 1895 vystavět první blanickou rozhlednu. Tato 20 metrů vysoká rozhledna se v roce 1936 zřítila pod náporem větru. Na jejím místě byla pak vystavěna v roce 1941 Klubem českých turistů dle návrhu ing. arch. Alexandra Hanuše rozhledna stávající.

V roce 1981 je vyhlášena Chráněná krajinná oblast Blaník. Činnost Správy CHKO se zpočátku zaměřila na ochranu zeleně a dokumentaci negativních jevů. Později došlo k vyhlášení maloplošných chráněných území (např. v roce 1992 Přírodní rezervace Velký Blaník). Správa podniká i praktická opatření (budování tůní, výsadba alejí).

Na Velkém Blaníku je interaktivní naučná stezka S rytířem na Blaník. Přírodu i blanickou legendu prezentuje návštěvnické středisko Dům přírody Blaníku u Kondrace.

Dominantou Malého Blaníku je torzo oktogonální barokní kaple sv. Máří Magdaleny stojící těsně pod jeho vrcholem. Na místě starší původní kaple sv. Máří Magdaleny byla vystavěna v roce 1753. Svému účelu však sloužila velice krátce, a sice do přelomu 70. a 80. let 18. století, kdy byla na základě josefínských reforem zrušena. Následně začala chátrat a postupně se proměnila v romantickou zříceninu, která je vyhledávaným turistickým cílem.

HRADY, ZÁMKY, TVRZE

Vlašimský park a zámek. Vlašimský hrad byl vystavěn na ostrohu nad řekou Blanicí na počátku 14. století pány z Vlašimi. Z původního gotického hradu, který byl budován především ve 14. století za vlastnictví rodu Jenštejnů, se dodnes zachovaly pozůstatky v architektuře severního zámeckého křídla s věží. V 15. a 16. století, kdy Vlašim vlastnil rod Trčků z Lípy a Vostrovcové z Kralovic, byl původní hrad postupně přestavován na reprezentativní šlechtické sídlo v renesančním duchu. Svou dnešní podobu získal vlašimský zámek v 19. století za svých posledních šlechtických majitelů knížat z Auerspergu, kteří jej přestavěli v klasicistním duchu.

V údolí řeky Blanice přiléhajícím k vlašimskému zámku byla do 18. století obora s lovnou zvěří a zámecká zahrada. V poslední čtvrtině 18. století na jejich místě začali budovat tehdejší majitelé panství Marie Josefa z Trautsonu a její manžel Karel Josef z Auerspergu zámecký park v romantickém duchu.

Postupně vznikl jedinečný přírodně krajinářský park doplněný množstvím romantických staveb a zákoutí, o kterém J. Schaller ve své „Topografii Království českého“ z roku 1788 napsal, že svou krásou vyniká téměř nad všechny ostatní parky v Čechách. V roce 1805 bylo vydáno album 24 kolorovaných rytin W. Bergera podle kreseb malíře A. Pucherny, které zachycuje původní podobu parku.

Na území parku se nachází celá řada dochovaných historických romantických staveb, které jsou obnoveny či v současné době prochází rekonstrukcí. Jedná se zejména o Čínský pavilon, Starý hrad, vstupní brány do parku, Znosimskou, Domašínskou a Vlašimskou. Mnoho fragmentů původních staveb dnes spolu s přírodními památkami, vzácnými dřevinami a krajinářskými výhledy propojuje naučná stezka s řadou herních prvků pro děti.

Zámek a park Zruč nad Sázavou patří k nejatraktivnějším cílům destinace a nabízí řadu expozic a aktivit pro návštěvníky. Historie zručského panství sahá pravděpodobně až do počátku vrcholného středověku. Současná podoba zámku je završením mnohasetletého vývoje této stavby. Od středověkého hradu, přes pevnost, renesanční zámek, barokní či klasicistní panství, sídlo národního výboru a dalších institucí až do dnešní podoby. Prvním majitelem a zároveň stavitelem hradu byl Heřman ze Zruče. Od roku 1334 vlastnili panství na Zruči více než 200 let Kolowraté. V roce 1553 kupuje od Kolowratů Zruč Jiří Kalenic z Kalenic. Černým letopočtem je pro zámek rok 1781, kdy celý zámek vyhořel. Byla zničena renesanční výzdoba interiérů, veškerý mobiliář a také archiv.

O zásadní přestavbu do dnešní podoby se zasloužil rod Schebků. Roku 1885 koupil zručský velkostatek i se zámkem stavitel železnic Jan Schebek (zemřel 1889) přezdívaný také „Král železnic“. Jeho syn Adolf Schebek nechal zámek v letech 1892–1894 přestavět v pseudogotickém stylu. Přestavbu zadal tehdy známému architektovi Janu Vejrychovi. Dominantou interiéru se stal rytířský sál (dnešní Zelená jídelna) spojený nově postaveným mostkem přímo se zámeckým parkem.

Po roce 1989 byl zámek v rámci restitučních nároků potomkům rodiny Schebků vrácen. V roce 2003 město Zruč nad Sázavou zámek i park odkoupilo. Od roku 2006 až do roku 2015 proběhly tři etapy rekonstrukce zámeckých budov, parku, přilehlých budov i hospodářských stavení v nynějším Zručském dvoře.

V současné době je jižní křídlo zámku zpřístupněno turistům ve dvou prohlídkových okruzích, v podkroví je jedna z největších expozic dětských hraček v ČR, jak současných, tak i historických, zvaná Království panenek. V hradním příkopu je vybudována Zábavně-naučná stezka rytíře Miloty z Kolowrat a v části letní kino. V bývalé sýpce je interaktivní expozice Příběh řeky Sázavy a ve Zručském dvoře (bývalé hospodářské stavení Schebků) byla otevřena expozice Vodácké muzeum. Středověká Kolowratská věž v těsné blízkosti zámku je upravena na vyhlídkovou s interaktivními prvky pro děti v každém patře. Kolem zámeckého parku vede dvoukilometrová naučná stezka s naučnými panely a interaktivními prvky pro děti. (zdroj: webové stránky zámku Zruč nad Sázavou)

Zámek Vrchotovy Janovice – Původně kamenná gotická tvrz pánů z Janovic, chráněná vodním příkopem, se postupně proměnila v renesanční zámek, který se stal v 17. a 18. století hlavním sídlem votické větve hrabat z Vrtby. K poslední velké přestavbě došlo v polovině 19. století, kdy nabyl zámek své současné, novogotické podoby. Posledním majitelem zámku byla baronka Sidonie Nádherná, mecenáška a organizátorka kulturního života. Zámek je součástí Národního muzea a nabízí stálé expozice: „Společnost v Čechách 19. století, „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“ a „České zvonařství“.

Jižně od zámku stojí jeho bývalé hospodářské a správní budovy. Kolem zámku se rozprostírá krajinářský park, uprostřed něhož je rybník Za vraty.

Louňovice pod Blaníkem – zámek je situovaný při západní frontě náměstí, zbudovaný na pravidelném půdorysu s nárožími zpevněnými válcovými věžemi. Původně zbudován jako renesanční tvrz Oldřichem Skuhrovským na základech klášterního proboštství. Kolem r. 1675 zámek barokně upraven. Nález renesančních sgrafit na jižní fasádě nádvorního křídla. Malby byly provedeny v pásech a jednalo se pravděpodobně o zachycení starozákonního námětu Noemovy archy. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků v době objevu (závěr 70.– 80. let dvacátého století) byly malby opětně zabíleny. Nyní v zámku sídlí místní infocentrum, muzeum a restaurace.

Klasicistní zámek Ratměřice je obklopen rozsáhlým zámeckým parkem. Nejvýrazněji podobu zámku ovlivnily významné rody Chotků (18. století), Kabešů (19. století) a současný majitel, který zde zbudoval luxusní hotel a restauraci. Citlivě revitalizovaný zámecký park s nejvyššími sekvojovci v Čechách a restaurace jsou přístupné veřejnosti.

Zámek Čechtice byl postaven v letech 1656 až 1658 a u jeho zrodu stál František Antonín Josef, hrabě von Holleweil. Nikdy nebyl stavebně zcela dokončen. Ke konci 17. stol. nebo začátkem 18. stol. bylo prodlouženo západní křídlo. Zámek tak získal svou dnešní podobu barokní trojkřídlé jednopatrové budovy s průjezdem a balkónem uprostřed středního křídla. Po roce 1841 se stala majiteli knížata z Auerspergu. Od nich obec zámek koupila v roce 1926 a přestavěla jej na školu, která zde byla až do roku 1996. Není bez zajímavosti, že na čechtickém zámku provedl v roce 1840 jedno ze svých prvních klavírních vystoupení mladičký Bedřich Smetana. Nyní je v zámku hotel se službami wellness a únikovou místností.

Zámek Martinice – v roce 1588 dostavěl tehdejší majitel Martinic Trystram Lukavecký z Lukavce ve vsi tvrz. Téměř o sto let později pak nový vlastník Jiří Vražda z Kunvaldu vystavěl naproti staré tvrzi raně barokní zámeček, který byl dokončen v roce 1680. Zámek je jednopatrová budova obdélníkového tvaru. V přízemí i v patře jsou na vnitřní straně do bývalého nádvoří zazděny arkády. Zámek je ve špatném stavu, ale je postupně opravován. V současné době v něm sídlí občanské sdružení Anno Domine Martinice, které zde provozuje vyhlášené velké vetešnictví a pořádá kulturní akce. V roce 2018 zde otevřelo expozici na téma starých řemesel a prvorepublikového obchodu.

Zámek Odlochovice stojí na místě středověké tvrze. Roku 1737 nechal majitel František Zhořský ze Zhoře vystavět v sousedství svého sídla barokní kapli sv. Jana Nepomuckého. Počátkem druhé poloviny 19. století byl kolem zámku zřízen nevelký anglický park podle návrhu J. Ferka. Jeho součástí jsou umělecké a architektonické prvky, z nichž stojí za připomenutí sochařská výzdoba u kašny znázorňující alegorie ročních období, pocházející z první čtvrtiny 18. století, dále pak zahradní altánek a v jeho blízkosti stojící umělá jeskyně. Roku 1892 přestavěl Marian Rombald zámek do nynější novorenesanční podoby. Po roce 1945 sloužil zámek jako domov důchodců, jeho činnost byla ukončena roku 1978. Následně byla v odlochovickém zámku zřízena pobočka Ústavu sociální péče Ratměřice. Dnes zde působí Integrované centrum sociálních služeb Odlochovice. Centrum zde provozuje kavárnu pro veřejnost. Několikrát ročně zde pořádá jarmarky a koncerty. Park je přístupný veřejnosti.

Zámek Růžkovy Lhotice – Nevelký dvoukřídlý zámek v barokním duchu tvoří hlavní dvoupatrová část téměř čtvercového půdorysu, k níž přiléhá nižší patrové obdélné křídlo s arkádovou chodbou na nádvoří. Zámek stojí na místě tvrze ze 14. století, kterou nechal vystavět Oneš Tluksa ze Lhotic. V letech 1835–1844 patřil zámeček Františku Smetanovi, otci hudebního skladatele Bedřicha Smetany, který sem často zajížděl a načerpal zde také některé náměty pro svá hudební díla. Na východní fasádě nižšího zámku křídla byla v roce 1924 podle návrhu architekta Josefa Gočára umístěna busta Bedřicha Smetany, jejímž autorem je Otokar Španiel. V zámku sídlí od roku 1984 pobočka Muzea Podblanicka a je zde umístěna expozice Hudební tradice Podblanicka, která kromě Bedřicha Smetany připomíná i další skladatele, kteří v průběhu staletí v regionu působili Jana Dismase Zelenku, Josefa Leopolda Dukáta, Josefa Suka, Zdeňka Fibicha a další.

Načeradec – pozůstatky pozdně gotické tvrze – doložena v 16. stol, zanikla po požáru v r. 1661. Pozůstatkem tvrze mohutná pozdně gotická čtvercová věž, zvýšená později o užší nástavbu se střechou. Dnes zvonice, dříve též městské skladiště soli.

Načeradec – zámek – zbudován r. 1734 jako patrová budova s členěným průčelím a mansardovou střechou. Od r. 1926 v majetku státu, býval zde domov pro válečné sirotky. Bylo zde nápravné zařízení pro mladistvé. Od roku 2017 vlastní objekt Úřad státu pro zastupování ve věcech majetkových, v březnu roku 2019 jej poslal již po páté do veřejné dražby. Zámek není přístupný.

Nespery – tvrz – dnes barokní sýpka se zbytky obytné věže, opěráku a suterénu původní tvrze. Poprvé byla zmíněna r. 1483 jako majetek Jana Řepy z Neveklova. Do r. 1681 ji vlastnili Chobotští z Ostředku. Roku 1693 tvrz přestala být panským sídlem. Příležitostně, při společenských akcích, pořádaných SDH Nespery a na požádání, je tvrz zpřístupněna.

Zámek Smilkov byl postaven ze zdiva starší tvrze pravděpodobně na konci 17. stol. rodinou Talmberků. Později byl několikrát přestavován a koncem 18. stol. byla kolem vybudována barokní zahrada. Po r. 1945 byl v zámku umístěn domov důchodců, dnes prochází rekonstrukcí. Zámek je patrová dvoukřídlá budova s půdorysem ve tvaru písmene L a s představeným dvouramenným schodištěm u dvorního průčelí východního křídla. Před zámkem stojí kaple sv. Anny. Zámek obklopuje rozlehlý park, terasovitě upravený jako italská zahrada, který se táhne až k rybníku. V parku je pozoruhodný barokní teatron z roku 1750 zdobený alegorickými sousošími od Lazara Widmana a Tomáše Hatláka. Teatron představoval unikátní terasovou zahradní kompozici divadelního charakteru. Po revoluci v roce 1989 se stal zámek předmětem dlouholetých soudních sporů. Neutěšené budovy a park koupil v roce 2018 nový majitel, který část areálu rekonstruuje a v sousedství parku buduje nový komplex hotelového typu.

Zámek Vojkov byl přestavěn ze starší tvrze. Přestavbou r. 1872 získal druhé patro a poté byl přestavěn ještě po r. 1886. Dnešní zámek tvoří obdélná dvoupatrová budova s deseti okenními osami, k níž je na severozápadě připojen rizalit zakončený terasou a osmibokou věží zakončenou neogotickým cimbuřím. Roku 1945 byl zámek zabaven a dnes v něm sídlí domov důchodců.

Zchátralé zámky – Kraj blanických rytířů měl v minulosti hustou síť šlechtických sídel, z nichž ne všechny našly své uplatnění i v současnosti. Zejména zámky v soukromém vlastnictví jsou ohroženy na existenci a jejich havarijní stav dělá starosti obcím a kazí dojem z jejich návštěvy. Příkladem jsou zámky v Pravoníně a Souticích. Zámek Zvěstov získala do vlastnictví obec a postupně ho rekonstruuje. Plánuje objekt a park využít z části jako turistický cíl.

SAKRÁLNÍ OBJEKTY Klášter sv. Františka z Assisi ve Voticích – Klášter se skládá ze čtyřech jednopatrových budov, uprostřed se nachází rajský dvůr.

Klášter sv. Františka z Assisi nechal v roce 1627 vybudovat Sezima Z Vrtby tehdejší majitel Votického panství. Učinil tak proto, že všichni jeho potomci zemřely v raném věku. Přislíbil Bohu, že když mu dá dědice, nechá vystavět pro františkány klášter. Tak se také stalo a všichni jeho potomci dostali druhé jméno František nebo Františka až do vymření rodu 1807.

Podle pověsti měl klášter stát na návrší stranou Čeřenské hory, ale toto místo se mu zdálo nedůstojné, a tak rozhodnutí nechal na jelenovi ze své obory, která se rozkládala v jižní části Votic. Tam, kde jelen složí parohy, tam bude stát klášter.

Stavba kláštera byla dokončena v roce 1629. O rok později do Votic přišlo 12 františkánů v čele s kvardiánem Řehořem Lomnickým.

V roce 1629 byl postaven klášterní kostel sv. Františka, o dva roky později byl vysvěcen. V křídle kláštera, přilehajícímu ke kostelu je umístěna Galerie sv. Františka – galerie se sakrálním uměním.

V klášteře jsou umístěny expozice: Jankow 1645, Ze života františkánů, Historie františkánského kláštera ve Voticích, Osobnosti Voticka, Barevné krásy Voticka, Černobílé krásy Voticka, Město Votice. V listopadu roku 2018 byla otevřena celorepublikově ojedinělé expozice „Ve jménu šťastných zítřků“ Kolektivizace na Voticku, připomínající proces kolektivizace na venkově v 50. letech 20. století. V červenci 2019 bylo vybudováno Vlastivědné muzeum s geologickou expozicí národního geoparku Kraj blanických rytířů.

Malý Blaník – zřícenina kaple sv. Maří Magdaleny – stavba polygonální pozdně barokní kaple pochází z r. 1735, stojí na základech starší stavby. Ve své době cílem mariánských poutí. V r. 1780 byla kaple zrušena a propadla zkáze. Na konci 19. století byla přistavěna dřevěná kaplička, dnes dochovaná jen na kresbách a pohlednicích. V kapli přebýval poustevník.

Husův sbor ve Vlašimi je situován v centru města Vlašim, východně od římskokatolického kostela sv. Jiljí. Tento kostel Církve československé husitské byl postaven v letech 1924 až 1926. Jedná se o obdélnou stavbu s věží po straně a balkónem na vydutém průčelí. Věžní hodiny z roku 1926 pocházejí z dílny hodináře Adamce z Kutné Hory. Varhany pocházejí z roku 1946 a jsou dílem továrny Jana Tučka z Kutné Hory. Představuje zajímavý doklad církevní architektury první poloviny 20. století, kdy docházelo ke kombinování funkcionalistických a tradicionalistických prvků architektury. Věž kostela po předchozí domluvě slouží jako rozhledna.

Kostel Povýšení svatého Kříže ve Zruči nad Sázavou z počátku 13. století. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1334, kdy je již uváděn jako farní. Stejně jako město i kostel postihlo za dobu jeho existence mnoho pohrom, které zničily většinu původní stavby, z níž se dochovaly pouze části obvodového zdiva lodě a zřejmě i věže. Ta byla původně vyšší a tvořila významnou dominantu města. Z období gotiky se dochoval lomený oblouk, původně vchod, jenž se dnes nachází uvnitř kaple Božího hrob. Od roku 2019 je kostel ve všední dny veřejnosti přístupný.

Loreta u Vlašimi – kaple je situována jihovýchodním směrem od Vlašimi na tzv. Spáleném vrchu. Jedná se o barokní obdélnou mariánskou kapli na vysokém soklu se stěnami členěnými vpadlými poli a pilastry s ionizujícími hlavicemi, nesoucími římsu a atiku. Loretu u Vlašimi vystavěl stavitel Jan Jiří Erhardt v letech 1703 až 1706 z popudu tehdejšího majitele vlašimského panství hraběte Františka Antonína z Weissenwolfu. Hrabě František Antonín z Weissenwolfu ve své poslední vůli roku 1715 ustanovil při kapli zvláštního kněze, který zde každý den sloužil mši svatou a určil mu 300 zlatých ročního důchodu. Pro tohoto kněze byl pak mezi lety 1715 až 1722 vystavěn v blízkosti kaple obytný domek. Domek, původně určený jako obydlí duchovního, byl postupně přestavěn a sloužil jako panská hospoda a také jako myslivna. Terasa, na které kaple stojí, sloužila dříve jako malý hřbitov, na kterém bývali pochováváni jednak mecenáši kaple a jednak úředníci vlašimského panství zejména knížecí lesníci a hajní. Hlavní pouť na Loretě připadá na svátek Narození Panny Marie (8. září) a tradice poutí se zde udržela dodnes. Loretské pouti bývaly v 19. století velmi slavné. V okolí kaple se nachází cenná víceřadá lipová olej se statutem „památný strom“.

Louňovice pod Blaníkem – klášter – ženský premonstrátský klášter založen v pol. 12. století, první jeptišky přišly do Louňovic z Porýní ze Steinfeldu. Klášter byl hospodářským i duchovním centrem oblasti. Nepřetrval husitské války, 23. 8. 1420 byl vypálen a již nebyl obnoven. Zbytek klášterní zdi odkryt za budovou obecního úřadu.

Louňovice pod Blaníkem – kostel Nanebevzetí P. Marie – je gotického založení. Byl však zcela zbarokizován ve 2. polovině 17. století.

Kondrac – kostel sv. Bartoloměje – románský tribunový kostel, vznikl před rokem 1200. Z původní románské dispozice se zachovala loď, tribuna a celé západní průčelí završené dvěma věžicemi se sdruženými okny. Význam kostela umocňují i nástěnné malby zachované v lodi kostela a datované do první čtvrtiny 13. století.

Libouň – rotunda sv. Václava – kostel o válcové lodi, s apsidou a hranolovou věží na západě vznikl nejspíše v první čtvrtině 13. století. Architektura kostela, jeho vcelku slohově jednotné raně až vrcholně barokní vybavení, umožňuje odkrytí nástěnných maleb v lodi i presbytáři. K velmi zajímavým patří postavy světic (Kateřina, Barbora), které vznikly nejspíše po roce 1500. Dokumentují tak, že zdobeny byly nejen význačné architektonické památky v kulturních centrech, ale i prosté venkovské kostelíky.

Načeradec – kostel sv. Petra a Pavla – nejstarší části stavby představuje obvodové zdivo lodi a západní věž posunutá mimo její osu. Věž se v prvním patře, kde byla tribuna, otvírá obloukem do lodi. Tato stavební dispozice odpovídá polovině 12. století. Další stavební úpravy pocházejí ze 13. a 15. století.

Veliš – kostel sv. Josefa – původně gotický kostel, zbarokizovaný r. 1722. Věž kostela s dřevěnou nástavbou.

Pravonín – rotunda Sv. Jana Křtitele – dominantou obce je kostel, románská rotunda z poloviny 12. století, zasvěcená sv. Janu Křtiteli. Na severní straně přistavěna barokní sakristie s mansardovou střechou, v jejímž patře je oratoř, obdobná budova přiléhá i na západě k věži. Kostel obklopen hřbitovem. Kostel byl vybudován s velkou pravděpodobností v souvislosti s činností ženského premonstrátského kláštera v Louňovicích pod Blaníkem.

Trhový Štěpánov – gotický kostel sv. Bartoloměje – obec s bohatou historií i současností leží 10 km severovýchodně od města Vlašim. První písemná zmínka v historických pramenech je z r. 1126, v r. 1290 byla biskupem Tobiášem z Bechyně povýšena na město. Pravděpodobně z té doby má historickou pečeť i městský znak. Ve 14. stol. se východně od obce dolovalo zlato a Trhový Štěpánov zaznamenal největší rozkvět. Byl sídlem děkanátu zahrnujícího 64 farností. Majiteli byli pražští biskupové a později arcibiskupové. Po r. 1422, když arcibiskup Konrád z Vechty přestoupil k husitství, se stal Trhový Štěpánov majetkem světské šlechty. Jeho majiteli byli např. Zdeněk Zručský z Chřenovic, Trčkové z Lípy, hraběnka Waldsteinová a další. V městě byl r. 1668 vystavěn na místě původního hradu zámek, který v r. 1741 vyhořel a již nebyl obnoven. Zajímavou památkou je starý židovský hřbitov v Trhovém Štěpánově, který svému účelu sloužil od 30. let 18. století. Na hřbitově jsou také umístěny náhrobky ze zrušeného židovského hřbitova v Dolních Kralovicích. Ve Štěpánově působí Muzeum Štěpánovska.

Zdislavice – kostel sv. Petra a Pavla – první zápisy o obci Zdislavice jsou z roku 1352. Jejím zakladatelem byl jistý Zdislav. Po dvou staletích povýšila na městys. V blízkosti kostela se nachází nevelká stavba kostnice z 19. stol. Další kulturní památkou je socha sv. Jana Nepomuckého. Ve Zdislavicích se narodil spisovatel a překladatel Jan Osten.

Hrádek u Vlašimi – kostel sv. Matouše je pozdně románského původu z 1. pol. 13. století. Věž, boční kaple a celkový vzhled pochází ze 17. století. Kostel je cílem Mariánských poutí, jedním z nejvýznačnějších v ČR. Tradice poutí k hrádecké Madoně je zachována do dnešních dnů, konají se první, druhou a třetí neděli v červenci. Se zdejším kostelem je spjata významná gotická památka Podblanicka – dřevěná polychromovaná plastika trůnící Panny Marie s Ježíškem, která byla vytvořena v letech 1370 až 1380. Nedaleko hrádeckého kostela je Mariánská studánka.

Domašín – kostel sv. Jakuba a tvrz – renesanční tvrz postavená r. 1584 Smilem Skuhrovským ze Skuhrova. Po roce 1601 využívaná k hospodářským účelům. Poč. 19. stol. vyhořela, poté přestavěna klasicistně.

Vedle sakrální a šlechtické zděné architektury je možné najít v kraji lidové stavby, poměrně zachovalé příklady najdeme ve Světlé, Býkovicích, Lesákách, Karhuli, Křížově, Krasovicích i jinde.

V celém regionu je velké množství dnes povětšinou opravených drobných sakrálních staveb, křížků a kapliček po cestách a v polích. Jejich výčet je publikován. K oblíbeným cílům patří křížové cesty (Kalvárie u Miličína, křížová cesta u Načeradce).

Olbramovice – kostel Všech svatých – první zmínky o kostele pocházejí z druhé poloviny 12. století, kdy byl společně se vsí založen. Jedná se o románský kostel, který byl v roce 1866 ve stejném slohu přestavěn. V průčelí kostela se vypíná Vysoká věž, která byla v roce 1884 přestavěna a získala tak klasickou cibulovitou báni.

Vrchotovy Janovice – kostel sv. Martina – první zmínky z 80.let 12. století, původně románský, do novogotického stylu přestavěný ve 14. století, poslední změny ještě v 18. století, kdy byla zřízena sakristie a panské oratorium se zaskleným obloukem. Zde jsou umístěny znaky Karla a Amálie Nádherných.

Votice – Boží hrob – na bývalém klášterním hřbitově stojí replika Božího hrobu. Tu nechala vystavět v letech 1685 až 1688 hraběnka Marie Františka z Vrtby.

– kostel sv. Václava je nejstarší votickou památkou. Založen byl na začátku 13. století. V jeho věži je přístupná rozhledna. Původní gotický kostel v roce 1731 vyhořel, dnešní podoba je barokní.

Židovský hřbitov Trhový Štěpánov – dle tradice by mohl být založen už roku 1434. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1711. Poslední pohřeb se zde konal před rokem 1943. Po roce 1969 zde byla umístěna část náhrobků ze zrušeného hřbitova v Dolních Kralovicích. Hřbitov byl restaurován v 80. letech 20. století. Na hřbitově jsou náhrobky barokního a klasicistního typu. Hřbitov je volně přístupný.

Židovský hřbitov Votice – první písemná zmínka o něm pochází z roku 1538. Nejstarší dochované náhrobky jsou barokní, pochází z let 1705, 1716 a 1720. Celkem je zde zaměřeno a zdokumentováno 404 náhrobků. Poslední pohřeb se zde konal roku 1962. Na kraji hřbitova stojí márnice. Hřbitov byl restaurován roku 1991. Ve zrekonstruované budově obřadní síně je umístěna stálá expozice s názvem Židé a židovské památky na Voticku.

Další sakrální objekty – Kraj blanických rytířů disponuje velkým množstvím sakrálních památek, dále například: kostel sv. Jana Nepomuckého v Dubu, kostel sv. Vavřince v Bedřichovicích, kostel Narození sv. Vavřince v Jankově, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Keblově, kaple sv. Vojtěcha na hoře Větrov u Votic, kostel sv. Havla v Ratměřicích, kostel Všech svatých v Olbramovicích, kostel sv. Petra a Pavla ve Šlapánově, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Martinicích u Votic, kostel Narození Panny Marie v Miličíně, křížová cesta a kaple Utrpení Páně na hoře Kalvárii u Miličína, kostel sv. Šimona a Judy v Arnoštovicích, kaple sv. Anny ve Smilkově, kostel Nejsvětější Trojice v Daměnicích, kostel sv. Václava v Bolině, kaple sv. Jana Nepomuckého v Odlochovicích, kaple sv. Vojtěcha v Předbořicích, evangelický kostel ve Zruči nad Sázavou, Husův sbor ve Voticích a další drobné sakrální památky (kapličky, zvoničky, Boží muka, kříže).

MĚSTSKÉ ZÓNY A LIDOVÁ ARCHITEKTURA

Městská památková zóna Načeradec byla vyhlášena v roce 2003. V Načeradci je dochován nejstarší půdorys sídla, včetně původní parcelace, do kterého patří celý útvar návrší okolo kostela sv. Petra a Pavla s okolní zástavbou. Dominanty sídla, tj. kostel sv. Petra a Pavla s přilehlou věží – zvonicí, radnicí a nedaleký areál zámku, spolu s okolními měšťanskými domy, z nichž si některé dodnes uchovaly své barokní případně empírové prvky, tvoří hodnotný historický celek a nezaměnitelné, zdálky viditelné panorama Načeradce. K výrazným hodnotám sídla patří i dochovaný charakter prostředí s drobnější nízkopodlažní zástavbou převážně venkovského typu. Načeradec je z krajinářského hlediska také ukázkou zdařilé koexistence urbanistického celku s okolní krajinou. V radnici se nachází expozice Ze života našich předků.

Křivsoudov – první písemnou zmínku o Křivsoudově v pramenech nacházíme datovanou rokem 1276, kdy byl majitelem Křivsoudova purkrabí Pražského hradu Oldřich z Říčan. Asi právě on nechal na konci 13. století vystavět zdejší kostel Narození Panny Marie, který byl v pozdějších staletích několikrát stavebně upraven a do dnešních dnů si podržel svou barokní podobu. Páni z Říčan také vybudovali v Křivsoudově hrad. Ten byl velkoryse přestavěn ve 14. století, kdy bylo panství v majetku pražského arcibiskupství. Již v polovině 16. století je však uváděn v pramenech jako pustý, v roce 1770 byla z jeho pozůstatků vybudována barokní sýpka a také ta zanikla na počátku 20. století. Na místě, kde se tyčil ve středověku křivsoudovský hrad, dnes stojí sokolovna. Štěpán Střela z Rokyc nechal vystavět před rokem 1588 v Křivsoudově renesanční zámek, který sloužil jako vrchnostenské sídlo až do roku 1715, kdy vyhořel. V 19. století byl adaptován spolu s přilehlým dvorem pro bytové účely a do dnešních dnů se ze zámku dochovaly pouze pozůstatky průčelního křídla.

Město Vlašim může dále nabídnout soubor poměrně dobře zachovalých náměstí, která jsou lemována historickými domy, nicméně většina z nich je i přes jejich historickou hodnotu negativně poznamenána pozdějšími rekonstrukcemi. Gotický kostel sv. Jiljí z r. 1523 v centru města a další drobné památky jsou zajímavé a stojí za zhlédnutí.

Lidová architektura Kraje blanických rytířů – středověké osidlování zásadně ovlivnilo tvářnost zdejší krajiny, v níž vznikaly osady soustředěné buď v okrouhlici (Světlá), nebo později podél pravidelně vyměřené obdélné návsi (Horní Lhota, Pravonín, Mnichovice). Podoba městeček byla ovlivněna pravidelným konáním trhů (Načeradec), kde se pohledově uplatnily církevní stavby. V regionu nejsou zastoupeny významnější soubory roubené architektury, ale dochovaly se zajímavé jednotlivé doklady dřevěných hospodářských objektů, jako jsou stodoly a komory (Mnichovice) či archaické sýpky s roubenými klenbami (Kondrac, Krasovice, Radošovice). Zděná lidová architektura v regionu pochází převážně z druhé poloviny 19. století a zejména pak z přelomu 19. a 20. století. Vyznačuje se především jednoduchostí, objekty mají valbové střechy a jsou doplněny vjezdovými bránami. Obytné i hospodářské objekty jsou zdobeny nárožním kvádrováním a šambránami (Býkovice, Mnichovice, Světlá). Přestože je lidová architektura v regionu zastoupena sporadicky, dokresluje charakteristickou podobu sídelních jader zdejších obcí v minulosti.

TECHNICKÉ, MONTÁNNÍ A JINÉ PAMÁTKY

Zlatodůl Roudný – první dobývání zlata v okolí Roudného spadá do období keltského osídlení. Ve středověku se těžba přesunula na primární ložisko na vrchu Roudný. Dnes nalezneme četné pozůstatky starých středověkých děl v takzvaných „Propadlinách“. Významná těžba spadá až do Auerspergského období v druhé polovině 18. století, hlavní období těžby ale nastalo až na počátku 20. století. V době největšího rozmachu zaměstnával důl kolem 400 dělníků a šlo o nejvýnosnější zlatodůl v Rakousku–Uhersku. V třicátých letech došlo k útlumu těžby a nadále pokračovaly jen průzkumné práce s ukončením roku 1956. Po těžbě zůstaly na Roudném četné pozůstatky hlubinné těžby i povrchové útvary. V současné době je na ploše dolního kalojemu vyhlášena přírodní památka Roudný. Lokalitou vede naučná stezka ČSOP Vlašim Zlatodůl Roudný.

Vodní nádrž Švihov (známá spíše pod nesprávným názvem vodní nádrž Želivka) je vodárenská nádrž na řece Želivce, která slouží jako zdroj pitné vody pro téměř celou středočeskou oblast včetně Prahy. Jedná se o největší vodárenskou nádrž v České republice a ve střední Evropě. Výstavba začala v roce 1965 a byla dokončena roku 1975, zkušební odběry vody však začaly roku 1972. Přehrada je vybudována v říčním kilometru 4,29, nad soutokem Želivky se Sázavou. Přímá zemní hráz dosahuje výšky 58 metrů, délka koruny hráze činí 860 m. Dvě odběrné věže a bezpečnostní šachtový přeliv tvoří sdružený objekt. Vodní nádrž protíná mostní konstrukce nedokončené protektorátní dálnice.

Nedaleko hráze stojí návštěvnické středisko Vodní dům, které zajišťuje komentované prohlídky na hráz nádrže a k zatopeným protektorátním mostům.

Barokní špýchar v Olbramovicích byl původně renesanční tvrzí, o níž první zmínka pochází z roku 1563. Objekt se nachází uvnitř zemědělského dvora, a tak během své historie byla budova využívána také k hospodářským účelům. Přes to se zde zachovaly na některých místech zbytky sgrafitové výzdoby. Z objektu vznikl Spolkový dům Karla Pollaka a slouží k setkávání místních obyvatel a konání kulturních akcí a výstav.

Mimo historické objekty stojí za zmínku objekt hvězdárny ve Vlašimi, kde je poskytována pravidelná služba veřejnosti – páteční pozorování a pravidelné akce související s činností a nabídkou hvězdárny. Vlašimskou hvězdárnu provozuje Vlašimská astronomická společnost, o.p.s.

Jak bylo výše uvedeno na historické objekty je v řadě případů navázáno v kulturních aktivitách, pro příklad pravidelné Svatováclavské slavnosti, Divadelní léto a Šternberská noc na Jemništi, Májové slavnosti, Pohádkové léto, Dny evropského dědictví a historické slavnosti.

PŘÍRODNÍ ATRAKTIVITY Zvláště chráněná území

V regionu je nejvýznamnějším přírodním prvkem nejmenší chráněná krajinná oblast naší republiky – Blaník. Důvodem vzniku byla ochrana harmonické, vyvážené krajiny Středních Čech, jejíž ústřední dominantou je památná hora Blaník. Základní charakteristikou oblasti je mozaikovité střídání lesních celků, polí, luk a menších rybníků s vhodně začleněnou zástavbou obcí.

Centrem oblasti je zalesněný masiv Velkého a Malého Blaníku, tvořený ortorulami. Ve vrcholových partiích Velkého a Malého Blaníku se zachovaly původní bučiny se smíšenými suťovými lesy, dnes chráněny jako přírodní rezervace. Přirozenou osou oblasti je říčka Blanice, tekoucí z jihu na sever. Blanice je příkladem neregulovaného meandrujícího toku s přirozeným vodním režimem pravidelných záplav. Díky tomu se v nivě Blanice uchovala společenstva nivních luk a vrbových křovin. Vzácná květena se vyskytuje na rašelinných a podmáčených loukách a na mokřadech při rybnících.

Další významné přírodní prvky jsou zařazeny v následujícím přehledu:

Na území destinace Kraj blanických rytířů se nachází tyto zvláště chráněná území:

• Chráněná krajinná oblast Blaník – vyhlášena 1981 • Národní přírodní památka Hadce u Želivky – vyhlášena 2011 • Přírodní rezervace Velký Blaník – vyhlášena 1992 • Přírodní rezervace Malý Blaník – vyhlášena 1992 • Přírodní rezervace Podlesí – vyhlášena 1993 18

• Přírodní rezervace Štěpánovský potok – vyhlášena 1993 • Přírodní památka Rybník Louňov – vyhlášena 2001 • Přírodní památka Částrovické rybníky – vyhlášena 2001 • Přírodní památka Na Ostrově – vyhlášena 1972 • Přírodní památka V Olších – vyhlášena 1972 • Přírodní park Džbány-Žebrák — vyhlášen 1996 • Evropsky významná lokalita Vlašimská Blanice (CZ0213009) • Evropsky významná lokalita Podlesí (CZ0214014) • Evropsky významná lokalita Na Pramenech (CZ0210003) • Evropsky významná lokalita Řísnice (CZ0210731) • Evropsky významná lokalita Hadce u Hrnčíř (CZ0212008) • Evropsky významná lokalita Želivka (CZ0214016) • Evropsky významná lokalita Štěpánovský potok (CZ0213076) • Evropsky významná lokalita Sedlečský potok (CZ0213069) • Evropsky významná lokalita Štola Mořic (CZ0213620)

Určitou formu ochrany požívají lokality nalézající se ve vymezených prvcích Územního systému ekologické stability, který je v území vymezen ve všech úrovních – řeka Želivka je nadregionálním biokoridorem, územím prochází regionální ÚSES.

V destinaci jsou zejména tyto typy lokalit, které jsou obvykle opatřeny interpretačními prvky:

I. Mokřadní louky Mokřadní lokality jsou nejpočetnější skupinou přírodovědně cenných lokalit destinace.

Podlesí – Komplex rašelinných a mokřadních luk přiléhajících k Velkému a Malému Býkovickému rybníku u Býkovic pod Malým Blaníkem.

Řísnické louky – Komplex mokřadních a rašelinných luk

Na pramenech – Enkláva rašelinných a mokřadních luk včleněná do lesa

Smrčiny – Komplex mokřadních luk

Na Kačíně – Komplex mokřadních a rašelinných luk

II. Vodní toky Blanice – menší řeka s přirozeným tokem. Evropsky významná lokalita je vyhlášena pro ochranu velevruba tupého, mihule potoční a vydry říční Želivka – vodárenská vodní nádrž s plochou 1602,6 ha a délkou 39,1 km. Vodní nádrž Želivka je unikátním ekosystémem, představovaný kombinací velké vodní plochy se zalesněnými břehy Štěpánovský potok – potok je charakteristický přirozeným meandrováním, výskyt mihule potoční Sázava – řeka vytvářející údolí s výraznými skalními výchozy, meandry. Rybářství, vodáctví Soutok Želivky a Sázavy – jeden z nejhezčích a nejromantičtějších soutoků na území naší republiky III. Suťové lesy

Nejvýznamnější ukázky suťových lesů se nacházejí ve vrcholových partiích Velkého a Malého Blaníku a na lokalitě Džbány – Žebrák.

IV. Geologické lokality Rozsahem významnější Dolnokralovické hadce a menší lokalita Hadce u Šelmberka jsou místem výskytu specifické hadcové květeny včetně endemické kuřičky hadcové (Minuartia smejkalii)

Dolnokralovické hadce – Komplex hadcových borů a skalnatých svahů nad přehradou Želivka s výskytem vzácné květeny

Hadce u Šebířova – Okrsek hadcových a kulturních borů na hadcovém tělese s výskytem vzácné květeny

Hadce u Hrnčíř – Okrsek hadcových a kulturních borů na hadcovém tělese s výskytem vzácné květeny

Miličín – Český lev – pararula vytváří na východní straně vrchu Kalvárie malou skálu tvaru lva. Miličínský lev je opředen pověstí související s blanickým vojskem. Z vrchu Kalvárie je vyhlídka do kraje

Hřiva – Červenavě zbarvený křemen vytváří defilé ve vrcholové části hřbetu Hříva. Výskyt minerálů, vyhlídka na Blaník

Chabeřické skály – významný krajinný prvek – výslunné skály nad pravým břehem Sázavy, je zde vyvinut soubor společenstev skalních štěrbin, skalních terásek, sutí a křovin s fragmenty suchomilných trávníků na mělkých silikátových půdách a acidofilních subxerofilních doubrav, místy s reliktním výskytem borovice lesní na skalních ostrožnách

V. Antropomorfní stanoviště Do této kategorie patří jednak romantické zámecké parky (Vlašim, Ratměřice, Odlochovice, Zruč nad Sázavou), jednak opuštěná důlní díla, lomy a pískovny Roudný – přírodní památka na ploše dolního kalojemu bývalého zlatodolu. Naučná stezka Jinošovské údolí – rybniční soustava na potoce Orlina. Vycházkový okruh z Vlašimi Zámecký park Vlašim – staré stromy s výskytem vzácného brouka páchníka hnědého Zámecký park Vrchotovy Janovice – dendrologicky hodnotný, řadí se za park v Průhonicích Zámecký park Ratměřice – památné sekvojovce Zámecký park Odlochovice – ve spojení se zámkem a parkem v Ratměřicích – jsou propojeny lipovou alejí – tvoří krajinářsky hodnotný celek Na ostrově – jalovcové porosty na bývalé pastvině Kupsova skála – selský lom s výskytem lýkovce jedovatého Jinošovské lomy – lomy na krystalický vápenec s krasovými jevy. Vyhlídka, infotabule, žabí ráj Křížovská hůra – opuštěný lom na blanickou ortorulu

MUZEA, GALERIE, NÁVŠTĚVNICKÁ STŘEDISKA

ParaZOO Vlašim je unikátní expozicí zástupců volně žijících živočichů ČR. Uvidíte zde vydry, mluvícího krkavce, černého čápa, dravce, sovy a řadu dalších zvířat, která byla léčena v Záchranné stanici pro živočichy ČSOP Vlašim, ale pro trvalé následky jejich zranění již nemohou být vypuštěna zpět do volné přírody

Včelí svět Hulice – interaktivní expozice o včelách, včelí obchůdek, občerstvení

Vodní dům Hulice – interaktivní expozice o vodě, vodních organismech, o přehradě Želivka, venkovní vodní herní prvky, exkurze na hráz přehrady, vodní obchůdek, občerstvení

Dům přírody Blaníku Kondrac – expozice o přírodě CHKO Blaník a blanické legendě, obchůdek, občerstvení, vstup i parkování zdarma

Hvězdárna Vlašim – nejen pozorování oblohy pro veřejnost

Muzeum Podblanicka – zámek Vlašim – expozice: Zámecké parky a historie parku ve Vlašimi, Zrcadlo minulosti, Expozice loveckého a sportovního střelectví, Auerspergové

Expozice v bývalém klášteře sv. Františka z Assisi Votice – expozice františkánů, z dějin města, bitvy u Jankova, osobností, Galerie sv. Františka (galerie sakrálního umění), expozice „Ve jménu šťastných zítřků“ – kolektivizace na Voticku, Vlastivědné muzeum Voticka

Vodácké muzeum, Zručský dvůr, Zruč nad Sázavou – expozice kánoí, model jezů, dioráma, film

Farní muzeum Kondrac – expozice ze života na faře v 19. století, bylinková zahrádka, výstava o pohřebnictví v márnici

Muzeum – „Od verpánku k Baťovi" ve zručském zámku – o historii obuvnictví v regionu

Království panenek a medvídků ve zručském zámku

Muzeum hudby – Zámek Růžkovy Lhotice – expozice o dějinách hudby na Podblanicku, památník Bedřicha Smetany

Soutické muzeum – venkovské muzeum o historii obce

Muzeum venkova v Kamberku – stará školní třída, zemědělské nářadí, hornické nástroje

Muzeum v Louňovicích pod Blaníkem – expozice k dějinám Blaníku a okolí

Muzeum v Trhovém Štěpánově – sezónní výstavy, expozice „Ze života našich babiček“

Galerie Občanská záložna Vlašim – sezónní výstavy

Muzeum včelařství v Louňovicích pod Blaníkem – malá expozice úlů a včelařského náčiní

Podblanická galerie ve vlašimské bráně, Vlašim – díla regionálních umělců

Příběh řeky Sázavy ve Zruči nad Sázavou – interaktivní expozice o řece a životě lidí ve spojitosti s řekou

Farma-park Blaník – areál s hospodářskými zvířaty a herními prvky, restaurace, ubytování

Motýlárium Votice – ukázky stanovišť s motýly, tematické výstavy

Zábavně-naučná stezka rytíře Miloty z Kolowrat – Stezka je stylizována v duchu výchovy mladých rytířů a děti si mohou vyzkoušet něco z jejich výcviku, čemuž odpovídá i výběr jednotlivých herních prvků

ROZHLEDNY Rozhledny destinace a národního geoparku Kraj blanických rytířů propojuje Velká letní hra s rozhlednami.

Velký Blaník rozhledna – dnešní podobu získala rozhledna v roce 1941, kdy Klub českých turistů vystavěl dřevěnou věž ve tvaru husitské hlásky o výšce 29 m. Součástí věže je výklenek s kamenným oltářem. Pohled z rozhledny umožní prohlídku podblanické krajiny Ze vzdálených míst je při dobré viditelnosti vidět jihočeská Kleť, rozhledna na Vysoké u Kutné Hory či televizní vysílač Cukrák na soutoku Berounky a Vltavy jižně od Prahy.

Věž Václavka nabízí výhled na Votice, prohlídku zvonů i věžních hodin. Věž kostela sv. Václava je přístupná. Kromě výhledu z výšky pětatřiceti metrů nabízí Václavka výstavu děl žáků místní Základní umělecké školy nebo výstavu děl akademického malíře Vladislava Kasky.

Rozhledna Babka u Zruče nad Sázavou – vyhlídková plošina se tyčí 24 m nad okolní terén. Pohled na celé město i jeho okolí – vrch Melechov, vrch Velký Blaník u Vlašimi, vrch Fiolník u Vlastějovic. Na vrcholu je „klikotoč" s informacemi o pozorovaných objektech. Rozhledna je zdarma volně přístupná po celý rok.

Zámecká věž Vlašim je přístupná v rámci prohlídky Muzea Podblanicka. Nabízí vyhlídku na Vlašim a okolí a prohlídku věžních hodin.

1.1.5. AKTIVITY Na historické i přírodní atraktivity se váží dále společenské akce. Ty se následně uplatňují jako samostatné nebo doplňkové cíle, stupeň jejich atraktivity má příznivý vliv na nárůst opakované návštěvnosti (příkladem jsou kulturní akce na zámku Jemniště). Význam památek je posuzován především z hlediska jejich přístupnosti a uplatnění ve sféře cestovního ruchu, bez ohledu na jejich skutečnou hodnotu specifickou (historickou, archeologickou, přírodovědnou apod.). V dalším přehledu se jedná o atraktivity, které lze klasifikovat jako atraktivity oblastního a nadoblastního významu.

Následující kapitoly popisují hlavní tradiční (opakující se) aktivity v destinaci.

KULTURNÍ AKTIVITY

Otevírání turistické sezóny v Kraji blanických rytířů ve Zruči nad Sázavou

Májové slavnosti Vlašim – rozsáhlá akce s návštěvností přes 10 000 lidí v celém zámeckém parku a městě Vlašimi

Ratměřická fontána – velká vodní a světelná show, kterou vytváří místní hasiči na rybníku Lazna

Svatováclavské slavnosti Louňovice pod Blaníkem a Votice – stánky a kulturní program, průvod se sv. Václavem

Vlašimské pohádkové léto a pohádkové léto ve Voticích – každý prázdninový víkend jedno loutkové představení pro děti

Historické slavnosti ve Zruči nad Sázavou – ukázky dobové hudby a zábavy, jarmark

Porcinkule Votice – votická pouť, mše, procesí, pouťové atrakce, hudební vystoupení

Slavnost Božího těla – Vrchotovy Janovice

Pivní slavnosti Votice – stánky s ochutnávkou piv, kulturní program

Rekonstrukce bitvy u Jankova – připomínka bitvy 30. války

Pochod okolo Olbramovic – druhá polovina srpna

Ševcovský jarmark Načeradec – jarmark na náměstí připomínající ševcovskou tradici městyse

Církevní poutě – Loreta Vlašim (okolo 8. 9.), Votice (konec srpna), Hrádek u Vlašimi (několikrát ročně)

TURISTICKÉ AKTIVITY S Rádiem Blaník na Blaník (Kondrac) – masová akce Rádia Blaník

Cesta za zlatem – pochod s rýžováním zlata

Pochod Praha–Prčice (část trasy) – masová turistická akce KČT

Blanický Cyklorytíř – cyklojízda po cyklotrase Po stopách blanických rytířů

Cyklotulák (Votice) – cyklojízda okolím Votic, jarní a podzimní

Pochod okolo Votic

Pochod po stopách bitvy u Jankova

SPORTOVNÍ AKTIVITY Běžecký seriál Běžec Podblanicka a Běžec Podblanicka Junior cup– série regionálních závodů

Zimní běh na Blaník – lednový půlmaraton z Vlašimi na Blaník a zpět

Vodácký maraton – soutěž v jízdě na kánoích na řece Sázavě

Vodácký triatlon – kolo, běh a kánoe

Vlašimská karabina – lezecké závody

Velišskej přespolňák

Májový běh ve Zruči nad Sázavou

Šustův běh v Jankově

1.1.6. ZNAČENÍ REGIONÁLNÍCH PRODUKTŮ

Značku uděluje Český svaz ochránců přírody Vlašim ve spolupráci s Asociací regionálních značek, o.s. a Posázavím o.p.s. O udělení značky rozhoduje komise složená z místních výrobců, poskytovatelů služeb a zástupců organizací, které se věnují rozvojovým aktivitám v regionu.

Regionální značení výrobků nebo služeb je určeno zejména turistům, kterým dovoluje objevovat geopark a užívat si jeho atmosféru novým netradičním způsobem, a místním obyvatelům, kteří mohou nákupem značených výrobků podporovat „své” místní výrobce. Výrobci získají díky značce různé výhody, zejména jednotnou propagaci své produkce, nové kontakty a možnost nových forem spolupráce.

Regionální značkou se označují zpravidla řemeslné výrobky, potraviny a zemědělské produkty a přírodní produkty. Mezi kritéria pro udělení značky výrobkům a službám patří vedle jejich kvality a šetrnosti k přírodě především jejich původ a vazba na region.

Výrobky se značí obvykle pomocí visačky nebo samolepky, případně značkou na etiketě výrobku. Služby označí svou provozovnu smaltovanou tabulkou.

Detailní informace včetně prezentace všech certifikovaných produktů jsou na stránkách www.regionalni- znacky.cz/kraj-blanickych-rytiru.

1.2. REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY

1.2.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

SILNIČNÍ SÍŤ Dopravní infrastruktura je v KBR na dobré úrovni. Region je díky své blízkosti k Praze nejen poměrně snadno dostupný, ale okres Benešov je na tom se svými 46 km dálnice v rámci Středočeského kraje nejlépe. Od Českých Budějovic potažmo Rakouska vede až k jižní hranici destinace dálnice D3, která do budoucna bude pokračovat až do Prahy. Rychlá dostupnost zejména z Prahy předurčuje region jako cíl jednodenních a víkendových návštěv Pražanů. Mnoho Pražanů vlastní v destinaci chaty a chalupy.

Severojižním směrem od Prahy na Tábor prochází západní částí destinace frekventovaná silnice I. třídy č. 3. Regionem dále prochází silnice II. tř. č. 112 z Benešova a Vlašimi dále směrem na Pelhřimov, která navazuje na úseky, jež jsou alternativou k výše uvedené D1. Severojižním směrem je to silnice č. 125 vedoucí z Kolína a Čáslavi přes Vlašim směrem na Tábor. Na tyto komunikace navazuje dostatečná síť místních komunikací.

Silniční síť odpovídá lidnatosti regionu a je v poměrně dobrém stavu. Síť silnic I. a II. třídy společně s komunikacemi nižších tříd a obecními komunikacemi kolem menších sídel tvoří dobrý základ pro rozvoj cestovního ruchu. Komunikace k subjektům poskytujícím služby v cestovním ruchu, stejně jako k turistickým cílům jsou v uspokojivém stavu.

Pro provozování cykloturistiky je možné vozovky označit jako velmi vhodné, žádná z komunikací v regionu, až na páteřní komunikaci 1/3 není zatížena nadměrným pohybem nákladní dopravy či vysokou hustotou osobní dopravy.

V souvislosti se stavbou dálnice D3 čeká turistickou oblast snížení atraktivity bezprostředního okolí dálnice, stavba bude v krajině působit rušivě. Jistá omezení (zvláště, co se týče pěších tras KČT), přináší stavba IV. železničního koridoru v úseku Votice–Sudoměřice (2018-2021).

ŽELEZNICE Do regionu vede několik železničních tratí – z Prahy do Českých Budějovic, z Benešova až do Trhového Štěpánova a trať podél řeky Sázavy z Čerčan do Světlé nad Sázavou a dále a regionální trať mezi Sedlčany a Olbramovicemi. Zruč nad Sázavou je propojena tratí s Kutnou Horou. Hustá síť zastávek mimo silniční tahy předurčuje železnici k většímu využití v rámci domácího cestovního ruchu, zejména ve vazbě na pěší turistiku, cykloturistiku a vodáckou turistiku.

Historicky nejpopulárnější tratí je „Posázavský Pacifik“ procházející podél řeky Sázavy. Paradoxně právě tato trať se v současnosti potýká s největšími problémy a kvůli špatnému stavu na její části funguje náhradní autobusová doprava. Právě tato trať je turisticky velmi atraktivní velkým počtem tunelů, mostů a dalších staveb i trampskou historií.

Část zrušené trasy z Trhového Štěpánova směrem do zaniklých Dolních Kralovic je velice atraktivní trasa pro pěší a cykloturisty i fanoušky železniční historie.

OSTATNÍ FORMY DOPRAVY Letecká doprava v rámci destinace není významná, lokální letiště sice existují, ale z pohledu cestovního ruchu nejsou ve větší míře využitelná.

Pro vodní dopravu nejsou v regionu podmínky.

CYKLOSTEZKY A IN-LINE DRÁHY Zručská cyklostezka propojuje „starou" a „novou" Zruč. Trasa v délce 2,25 km je určena pro cyklisty, in-line bruslaře, pěší a v zimě i pro běžkaře. Trasa vede podél řeky Sázavy. Celá cyklostezka je osvětlená. Pro děti velmi vhodná, žádný kopcovitý terén.

Cyklostezka vozíčkářům přátelská vede od Rehabilitačního ústavu Kladruby k Trhovému Štěpánovu. Stezka je vybavena mobiliářem a záchodem pro vozíčkáře.

ZNAČENÉ CYKLOTRASY

Z pohledu cílů v cestovním ruchu je jednoznačně možné označit za nejrychleji se rozvíjející oblast cykloturistiku a její infrastrukturu.

Region v současné době nabízí následující cyklotrasy, přehled je řazen podle obvyklé kategorizace KČT, který je také pověřen jejich značením.

Dle databáze cyklotras I. - IV. třídy Klubu českých turistů neprochází destinací žádné cyklotrasy I. třídy. Severovýchodní částí destinace prochází cyklotrasa II. Třídy č. 19 – Posázavská cyklotrasa. (Lísek u Žďáru nad Sázavou – Davle) dlouhá 243 km. Destinací prochází 4 cyklotrasy III. třídy a 18 cyklotras VI. třídy, viz Příloha 1.2.1.

V Kraji blanických rytířů existuje regionálně nadstandardní cyklistická infrastruktura díky dvěma tematickým cyklotrasám, které vznikly jako součást rozvojových projektů ve Vlašimi a v Kondraci – „Vlašimské aleje“ a „Po stopách blanických rytířů“.

1.2.2. NÁVŠTĚVNICKÁ INFRASTRUKTURA

UBYTOVÁNÍ

V KBR jsou rozličné možnosti ubytování od hotelů přes penziony až po turistické ubytovny a kempy. Informace o ubytování jsou turistům dostupné kromě běžných turistických serverů i na webových stránkách destinace www.blanik.net . Informace o ubytování poskytují také infocentra.

V destinaci je od roku 2012 udělována značka KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt® i ubytovacím zařízením.

Přehled aktuálních ubytovacích zařízení je uveden v Příloze 1.2.2.

Kempy a rekreační zařízení

V regionu je nedostatek kempů a stání pro karavany. Nejbližší kempy jsou orientovány na okolí Sázavy. Rekreační středisko „Hotel Jizbice“ poskytuje služby typu kemp (kombinace sociálního zázemí, sportovního areálu, restaurace a prostoru pro stavbu stanu), nicméně snaží se primárně soustředit na komunikaci služeb vlastního ubytování (hotel a chatky).

Rekreační zařízení pro hromadné pobyty a bývalé prostory dětských táborů slouží svému účelu (Smršťov).

Celá oblast KBR je aktivně využívána chataři a chalupáři. Chatové osady zasahují do údolí Blanice a přítoků Sázavy a blízkého okolí Blaníka. Individuální rekreace výrazně přispívá k využití lokálních služeb v cestovním ruchu a na řadě míst výrazně pomáhá stabilizaci místních služeb (pohostinství, prodej potravin).

STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ

V KBR je možno se stravovat v různých typech zařízení různé kvality od restaurací přes venkovské hospody po bufety a fastfoody ve městech. Dostupné je i hromadné stravování pro skupiny (školy, zájezdy) buď přímo ve větších ubytovacích zařízeních nebo ve školních jídelnách.

Netradiční formou občerstvení je piknik ve Vlašimském zámeckém parku. Piknikové koše zajišťuje a deky zapůjčuje vlašimské infocentrum. Možný je piknik v ratměřickém zámeckém parku.

V geoparku je od roku 2012 udělována značka KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt® i stravovacím zařízením. V srpnu 2018 tuto značku užívá Rodinná cukrárna ve Vlašimi.

Informace o stravovacích zařízeních jsou turistům dostupné na webových stránkách geoparku www.blanik.net

VODNÍ TURISTIKA Na řece Sázavě, která protéká částí destinace je vázána dostatečná síť kempů a půjčoven lodí. Z nich přímo na území destinace leží v okolí Zruče nad Sázavou:

• Kemp a loděnice půjčovny loví Samba v Horce II – Buda • Chatový kemp V rákosí – Zruč nad Sázavou

Možné výlety z/do kempu v Horce:

Ledeč nad Sázavou – Horka nad Sázavou (20 km) Horka nad Sázavou – Kácov, kemp Pod Mostem (20 km) V Horce a Zruči nad Sázavou působí půjčovny Samba a Dronte.

Blanice nemá s ohledem na stav vody potenciál stát se vodácky zajímavou řekou. Přestože je občas využívána, jedná se o čistě lokální vodáky mimo sezónu, kdy je dost vody.

SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ Bazény, aquaparky

Veřejně přístupný krytý bazén nabízí Vlašim, ale má s ohledem na velikost a kvalitu spíše doplňkový význam. Krytý bazén patří do kategorie menších bazénů (hloubka do 120 cm) a nenabízí mnoho doplňkových služeb.

Koupaliště Vlašim s tobogánem je otevřeno pouze v létě a je poměrně hojně využíváno místními obyvateli. Ostatní sportovní aktivity

Významným sportovištěm, úzce svázaným s podnikem Sellier & Bellot, je sportovní střelnice nedaleko Vlašimi, která je vybavena na řadu sportovních disciplín v oblastní vzduchové, kulové a brokové střelby.

Ve Vlašimi je speciální florbalové hřiště Na Lukách, kuželky, bowling, tenis, bruslení na umělém ledu a další obvyklé sportoviště, vázané primárně na lokální poptávku. Na Městském stadionu ve Voticích je od roku 2018 nová in-line dráha, určená pro rekreační ježdění na kolečkových bruslích. Veřejnost může využít běžecký ovál, workoutové hřiště, víceúčelové hřiště s umělou trávou, skate-park nebo dětské hřiště. Tenisové kurty, kurty na nohejbal, volejbal nebo badminton, bowling a posilovnu nabízí T-Sport Votice. V oblasti sportu nabízí destinace fotbalové stadiony stadion, několik tenisových areálů, kuželkářské dráhy, bowling, fitcentra, venkovní písčité hřiště na beachvolejbal a další sportoviště.

Ve Zruči nad Sázavou se nachází hřiště pro fotbal, tenis, házenou a volejbal. Sportovní areál kromě toho nabízí i hřiště pro seniory a workoutové hřiště.

INFOCENTRA

V KBR působí 4 informační centra, z toho 3 certifikovaná. Všechna infocentra splňují náročná kritéria provozu a poskytovaných služeb.

Podblanické infocentrum Vlašim Zámek 4, 258 01 Vlašim telefon: +420 317 847 207 e-mail: [email protected] 27 www.vlasimskypark.cz

Informační centrum Votice Komenského náměstí 177, 259 01 Votice telefon: +420 317 812 505 e-mail: [email protected] www.mkcvotice.cz

Infocentrum Zruč nad Sázavou Zámek 1, 285 22 Zruč nad Sázavou e-mail: [email protected] telefon: +420 327 531 329 www.mesto-zruc.cz

Informační centrum Louňovice pod Blaníkem (bez certifikace, otevřeno sezónně) Zámek 1, 257 06 Louňovice pod Blaníkem telefon: +420 317 862 022 e-mail: [email protected] [email protected] www.lounovicepodblanikem.cz

NAUČNÉ STEZKY V destinaci je momentálně 19 funkčních naučných stezek o celkové délce 117,5 km. Stezky představují návštěvníkům místní dědictví a zároveň slouží jako tip na výlet. K naučným stezkám KBR pravidelně vydává informační brožurku s nabídkou stezek. K nejnavštěvovanějším patří naučná stezka „S rytířem na Blaník“.

Jejich výčet je v Příloze 1.2.2.c

CESTOVÁNÍ A JÍZDY NA KONÍCH

Hipoturistika je v KBR rozvíjející se formou venkovského cestovního ruchu. V regionu a jeho těsném okolí je řada míst, která v rámci agroturistiky či lokálních služeb nabízí výcvik a projížďky na koni. Jedna agroturistická farma (Buchov) nabízí ježdění na oslu. Krajina má potenciál k dalšímu rozvoji tohoto oboru např. pro budování hipostezek.

Seznam komerčních stájí s trvalou nabídkou je v příloze 1.2.2.d

TURISTIKA PRO HANDICAPOVANÉ

Kraj blanických rytířů má dobrý potenciál pro turistiku pohybově handicapovaných návštěvníků. Nedaleko Vlašimi leží Rehabilitační ústav Kladruby s širokou klientelou včetně zahraničních návštěvníků. Nabídka pro handicapované návštěvníky je zveřejněna na webu geoparku a též v tištěném letáku.

Vhodné turistické cíle s bezbariérovým přístupem a sociálním zařízením: 28

- Vodní dům Hulice – expozice o vodě a o přehradní nádrži Švihov. Celý areál bezbariérový včetně WC Zámecký park Vlašim – bezbariérové toalety na nádvoří, přístupné infocentrum - Včelí svět Hulice – interaktivní expozice o včelách. Přístupná celá budova včetně patra a WC - Farní muzeum Kondrac – bezbariérový přístup do muzea i na toalety, farní zahrada, interaktivní naučná stezka „Rok na vsi“ - paraZOO - Vlašim – expozice záchranné stanice pro zvířata Vlašim, bezbariérový vstup i pohyb, bezbariérové WC - Dům přírody Blaníku – expozice o CHKO Blaník a geoparku Kraj blanických rytířů, přístup do přízemí, bezbariérové WC - Klášter sv. Františka z Assisi ve Voticích – bezbariérový vstup i pohyb, bezbariérové WC - Motýlárium Votice – bezbariérový vstup i pohyb

Dalšími vhodnými turistickými cíli jsou zámecké parky Ratměřice, Odlochovice.

Turistické trasy pro vozíčkáře

V Kladrubech v areálu rehabilitačního ústavu otevřel Klub českých turistů v rámci projektu „Turistika pro všechny“ bezbariérovou turistickou trasu pro vozíčkáře modré a červené obtížnosti. K trase vydal KČT i propagační prospekt s mapkou a popisem zajímavostí.

Přístupnost cílů pro vozíčkáře a kočárky je z mapována na stránkách KBR: http://www.geopark-kbr.cz/cs/1008- geopark-bez-barier.

Jízdy na koních a hipoterapie

Pobyty pro smíšené skupiny zdravých návštěvníků i návštěvníků s různým postižením nabízí např. Jezdecká stáj u Blanického mlýna (týdenní pobyty „Koňská opera“) – www.konskaopera.cz

Rehabilitační ústav Kladruby

RÚ nabízí kromě léčebných i preventivní pobyty - www.rehabilitace.cz

Přehled ubytování a restaurací s bezbariérovým přístupem je v příloze 1.2.2.e.

INCENTIVNÍ CESTOVNÍ RUCH

Skupinky jedoucí mimo tradiční pracovní prostředí, ať už na jednání, školení či vzdělávací „outdoor“ kurz hledají rozmanité prostředí. Pro potřeby incentivního cestovního ruchu je využíváno ubytování různého typu od zámků Libouň a Ratměřice, přes farmy Blaník a Pičín po ubytování u vzdělávacích středisek.

Nabídka ubytování pro incentivní cestoví ruch je v příloze 1.2.2.f

Nabídka aktivit, které odpovídají outdoor aktivitám v rámci incentivní turistiky:

- vodácké výlety na Sázavě - lezecká stěna Spolkový dům Vlašim - lanové překážky Vlašimský zámecký park (v sezóně) - golf Trhový Štěpánov

- hipoturistika - střelnice - firemní dobrovolnictví nabízí např. Český svaz ochránců přírody Vlašim nebo Ochrana fauny ČR ve Voticích - rýžování zlata na Blanici - exkurze s průvodcem - cyklistika – cyklostezky

1.3. SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY PRO ÚČAST OBYVATELSTVA NA CESTOVNÍM RUCHU

1.3.1. OBJEKTIVNÍ SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY Kromě ubytování jsou místní obyvatelé důležitými „konzumenty“ služeb cestovního ruchu. Počet a složení obyvatel určuje potenciál místního obyvatelstva účastnit se cestovního ruchu.

DEMOGRAFICKÉ PŘEDPOKLADY Turistický region KBR je atraktivním místem pro život, o čemž svědčí trvalý mírný přírůstek obyvatelstva přistěhováním. Důležitou roli hraje blízkost regionu k hlavnímu městu. V Praze nachází mnoho obyvatel regionu zaměstnání, a naopak řada obyvatel Prahy hledá bydlení mimo ruch hlavního města s možností zachovat si své zaměstnání. Dojížděním do Prahy jsou tradičně nejvíce zasaženy obce ležící na vlakové trati Praha – České Budějovice (Olbramovice, Votice).

Počet obyvatelstva v okrese Benešov za posledních 5 let mírně vrůstá. Průměrný věk mírně přesahuje 42 let.

Tab. Stav obyvatel k 31.12., Okres Benešov

2013 2014 2015 2016 2017 Počet obyvatel celkem 96 273 96 718 97 085 97 452 97 972 v tom muži 47 580 47 770 48 010 48 161 48 444 podle ženy 48 693 48 948 49 075 49 291 49 528 pohlaví v tom 0-14 14 991 15 270 15 537 15 765 16 095 ve věku (let) 15-64 64 516 63 922 63 422 62 950 62 538 65 a více 16 766 17 526 18 126 18 737 19 339 Průměrný věk 41,5 41,7 41,9 42,1 42,2 Zdroj: ČSÚ

Pohyb obyvatel – Stejně jako v celé republice je nárůst počtu obyvatel dán přistěhováním, poměr narozených a zemřelých je vyrovnaný. Region je atraktivní jako místo k životu. Z 95 459 obyvatel okresu Benešov se 42 405 (téměř polovina) narodila v místě trvalého pobytu. Pouze 1 934 obyvatel jsou cizinci.

Tab. Pohyb obyvatel, Okres Benešov

2013 2014 2015 2016 2017 Živě narození 1 015 1 001 1 086 1 019 1 101 Zemřelí 977 962 1 073 1 041 1 101 Přistěhovalí 1 539 1 596 1 547 1 627 1 776

Vystěhovalí 1 187 1 190 1 193 1 238 1 256 Přírůstek přirozený 38 39 13 -22 - (úbytek) stěhováním 352 406 354 389 520 celkový 390 445 367 367 520 Zdroj: ČSÚ

URBANIZAČNÍ Okres Benešov patří ve Středočeském kraji k těm s nejnižší hustotou zalidnění, nepřesahuje 70 obyvatel na km2.

O něco více než polovina obyvatelstva KBR žije v obcích s počtem obyvatel menším než 3000. Jak ukazuje následující tabulka, jedná se o region venkovského charakteru.

Nižší hustota zalidnění v kombinaci s blízkostí hustě osídlené Prahy a okolí předurčuje region k funkci rekreační zóny pro tyto obyvatele.

Tab. Města a venkov – územní srovnání (počet obcí) obce města celkem méně než 3 000 3 000 a více obyvatel obyvatel poměr obce/města Česká republika 6 258 5 806 452 12,8 Středočeský kraj 1 144 1 070 74 14,5 ORP Kutná Hora 51 48 3 16,0 ORP Vlašim 48 47 1 47,0 ORP Votice 15 14 1 14,0 Součet za ORP zasahující do KBR 156 9 17,3 Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze

EKONOMICKÉ PŘEDPOKLADY Středočeský kraj má po Praze nejvyšší míru ekonomické aktivity obyvatelstva. 62,1% obyvatel nad 15 let bylo v 1.Q 2018 ekonomicky aktivních. Z toho byla míra zaměstnanosti 80,6 %, 2,1 % ekonomicky aktivních obyvatel je nezaměstnaných (údaje ČSÚ). V kraji je tedy podprůměrná nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti v kraji od roku 2013 stále klesá a v roce 2018 je nejnižší za posledních 10 let. Tento trend kopíruje vývoj v celé ČR.

V okrese Benešov byla k 30. 6. 2018 nezaměstnanost 1,46 %, okres má 9. nejnižší nezaměstnanost v rámci ČR. (Zdroj: ČSÚ, Statistický bulletin – Středočeský kraj – 1. až 2. čtvrtletí 2018).

Průměrná mzda je ve Středočeském kraji druhá nejvyšší po Praze.

Poměrně vysoká životní úroveň obyvatel je významná pro jejich účast na cestovním ruchu, a to i v rámci vlastního regionu.

SOCIÁLNÍ PŘEDPOKLADY

Obecně je pro většinu regionu charakteristické stálé osídlení rodáky, kteří jsou nositeli tradice typického českého venkova. Venkovská města regionu (Vlašim, Votice, Zruč nad Sázavou) i menší obce mají historicky bohatou spolkovou činnost, která bývala základem společenského života komunit. Dodnes v regionu působí množství spolků různého zaměření, které mj. vytvářejí množství akcí a aktivit významných pro cestovní ruch (kulturní a sportovní akce, záchrana památek, péče o krajinu, interpretace místního dědictví v terénu aj.) K největším spolkům s dlouho tradicí patří Český svaz ochránců přírody Vlašim, Vlastivědný klub P.A.N. Vlasáka, Vlastivědný klub Votice, Podblanický vědeckotechnický klub železniční, Vlašimská astronomická společnost a další. Bohatost spolkového života dokazuje i ocenění Blanický rytíř, které každoročně od roku 1998 udělují podblanické neziskové organizace třem osobám, které se zasloužily za ochranu a rozvoj kulturního a přírodního dědictví regionu.

Okres Benešov má po okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji druhou nejnižší kriminalitu (Údaj ČSÚ za rok 2017). S počtem 1127 kriminálních činů za rok je okres Benešov oblastí s mírně podprůměrnou kriminalitou (1314 tr. činů/okres) a je právem vnímáno jako území pro návštěvníky i obyvatele bezpečné.

1.3.2. SUBJEKTIVNÍ SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY DESTINACE

OBECNÉ TRENDY CR V ČR I ZAHRANIČÍ Destinace KBR může těžit z následujících trendů v ČR (podle publikace ARTN Trend Report 2018.)

- Obecný růst CR v souvislosti s ekonomickým vývojem v ČR i ve světě. Od roku 2012 v ČR narostl počet hostů o 30 % a o 23% počet přenocování. - Počet domácích hostů roste více než těch zahraničních. Poptávka po domácích dovolených roste v souvislosti s nestabilní situací v jiných evropských zemích (uprchlická krize, terorismus). Proti tomuto trendu může zapůsobit posilování české koruny, které by rezidentům zlevnilo zahraniční dovolené. - Průměrná délka dovolené (pobytu) se zkracuje. Lidé jezdí na více kratších dovolených. Pro tento druh dovolených je destinace KBR vhodná. - Zejména v Praze roste význam sdíleného ubytování, které využívá nový druh klientely mimo masový CR - Roste vytíženost ubytovacích zařízení. Průměrně se v České republice čisté využití lůžek dostalo v roce 2017 nad hranici 50 %. To se projevuje v postupném růstu cen za ubytování. - Růst české ekonomiky přispěl k tomu, že za posledních 5 let vzrostl počet ekonomických subjektů v sektoru ubytování, stravování a pohostinství o 6 %. Ani zavedení EET se neprojevilo snížením počtu subjektů. - Úplný zákaz kouření ve stravovacích zařízeních v roce 2017 podpořil změnu struktury stravovacích zařízení. Především v menších sídlech ustupují tradiční provozy a v lokalitách s vyšší poptávkou vznikají modernější zařízení. - Poskytovatelé služeb se potýkají s nedostatkem pracovníků. Největší problém mají sezónní provozy (v případě KBR vázané na vodáckou turistiku). Dá se předpokládat, že další rozvoj digitální ekonomiky a tzv. smart technologií umožní omezit potřebu lidských zdrojů v rutinních činnostech.

V dlouhodobém plánu je třeba zohlednit i trendy příjezdového CR:

- Mění se skladba zahraničních návštěvníků v ČR. Zatímco návštěvnost z tradičních zemí (Německo, Polsko, USA, Velká Británie) roste jen mírně, ztrojnásobila se návštěvnost z Číny a Jižní Korey. Nevýhodou pro KBR je fakt, že tito návštěvníci míří především do Prahy a do nejnavštěvovanějších zámků mimo destinaci. Jedná se především o organizované skupiny s předem pevně naplánovaným programem, jehož cílem bývá poznávání nejatraktivnějších míst Evropy.

Prozákaznický přístup (Customer–centric approach): Být zákazníkovi neustále nablízku, pomáhat mu s řešením problémů a udržovat s ním neustálý kontakt. V tomto ohledu se uplatňují mj. různé mobilní aplikace. Nezbytné je se zaměřit na klíčové faktory, které turisté řeší v průběhu celého nákupního procesu, od okamžiku zvažování dovolené, přes její průběh až po samotné zhodnocení.

Interaktivita: O spokojenosti návštěvníka s atraktivitou rozhoduje především zážitek. Při představování památek v návštěvnických centrech atd. se uplatňují interaktivní média, rozšířená realita, prvky umožňující uplatnění dalších smyslů. Také v KBR v posledních letech vzniklo několik interaktivních expozic (např. Vodní dům Hulice, Včelí svět Hulice, Dům přírody Blaníku, Příběh řeky Sázavy ve Zruči nad Sázavou)

Autenticita: Cestovatelé chtějí zážitek, emoce a sžití se s navštěvovanou lokalitou. Klíčovou roli v tom hrají místní osobnosti, se kterými návštěvník navazuje kontakt (místní kostelník, lesník, ochranář, farmář… jako průvodce)

Příběh: Příběh pomáhá člověku vytvořit si ke konkrétnímu místu vztah, najít styčné body mezi svým životem a cílem návštěvy. Z tohoto předpokladu vychází mnohé moderní metody interpretace, pedagogiky a uplatňuje se i v mottu CzechTourismu (Česko – země příběhů), ale i např. v kampani národních geoparků (Vyprávíme příběhy Země). Příběh o Blanických rytířích využívá KBR od svých počátků v roce 2005.

Influencer marketing – Propojování značek (včetně např. destinace) a osob s vlivem na velký počet lidí – tzv. influencerů, „ovlivňovatelů“. V digitálním prostředí jde zejm. o blogery nebo instagramery na platformách Instagram, YouTube a Facebook.

VYBRANÉ ZÁJMY A POTŘEBY NÁVŠTĚVNÍKŮ VÝZNAMNÉ PRO DESTINACI KBR Blanická legenda a patriotismus – K Velkému Blaníku se vztahuje řada legend a tradičně je spjat s různými nacionálními i spirituálními aktivitami. To dosvědčuje množství pamětních desek, stromů apod. na úpatí hory i každoročních akcí. Lidé mají tendenci se shromažďovat na Blaníku při zvláštních a pamětihodných příležitostech (svátky, Silvestr, Nový rok).

Popularita šlechtických sídel – koresponduje s množstvím šlechtických sídel v regionu

Hledání víkendového programu pro děti – Rodiče zejm. ve městech stále hledají příležitosti, jak trávit společný čas se svými dětmi.

Historie vojenství – bitva u Jankova 1645, expozice v Jankově a v klášteře sv. Františka z Assisi, naučné stezky, pochody, pietní akce.

Geo a eko-turistika – trávení volného času v přírodě– CHKO Blaník, přírodní park Džbány-Žebrák, přírodní památky, přírodní rezervace – řada značených naučných stezek, pěších tras a cyklotras.

Užívat klidu venkova a mít blízko do Prahy – návštěvníci ze zahraničí a jiných domácích regionů, kteří plánují navštívit a poznávat Prahu nemusí vždy toužit po ubytování v rušné metropoli a za „pražské ceny“. Atraktivita Prahy pro návštěvníky může hrát pro CR v KBR i pozitivní roli.

2. Analýza návštěvnosti a spotřebitelského chování

Vzhledem k tomu, že spolek vznikl před několika měsíci před dokončením strategie a území destinace v té době bylo stále ještě ve vývoji, nemá KBR zpracovaný žádný dotazníkový průzkum pro celé území. Analýza návštěvnosti tedy vychází z dostupných statistických dat ČSÚ a z místního šetření. Místním šetřením se rozumí oslovení konkrétních poskytovatelů služeb a zjišťování počtu lůžek nebo poskytnutí dat měst, která vybírá poplatky za ubytování. Dále analýza vychází ze staršího návštěvnického průzkumu, který dělal národní geopark Kraj blanických rytířů. KBR už jako neformální sdružení vedlo statistiku návštěvnosti turistických cílů která je také podkladem pro tuto kapitolu.

2.1. POČET PŘENOCOVÁNÍ

Tabulka počtu lůžek a přenocování v jednotlivých obcích destinace za roky 2016–2018 je v příloze 2.1.a Stejně jako jinde v ČR i v této destinaci ve sledovaném období narůstá. V posledním roce (2018) vykazují ubytovatelé v destinaci přes 216 tis. nocí. Také v předchozích dvou letech převyšuje počet přenocování v destinaci prokazatelně 200 tis.

Přehled počtu lůžek a přenocování u jednotlivých poskytovatelů ukazuje příloha 2.1.b

2.2. NÁVŠTĚVNOST TURISTICKÝCH CÍLŮ

KBR sleduje návštěvnost turistických cílů od roku 2012. Data poskytují provozovatelé na základě svého prodeje vstupenek nebo jiné formy sledování návštěvnosti. Na Velkém a Malém Blaníku poskytují data sčítače, které provozuje Správa CHKO Blaník. Jak je vidět na následujícím grafu, většina cílů vykazuje v průběhu let mírný nárůst návštěvnosti.

K nejnavštěvovanějším cílům patří Velký Blaník (přes 40 tis. osob ročně jen z nástupního místa Louňovice p. Bl.), dále Vodní dům Hulice, Zámek Zruč nad Sázavou a Farma Blaník Ostrov (kolem 25 tis. osob ročně).

50000 Velký Blaník 45000 Vodní dům 40000 Farma Blaník - Ostrov 35000 Zámek Zruč nad Sázavou 30000 Muzeum Podblanicka Vlašim 25000 Včelí svět - Hulice 20000 paraZOO 15000 Velký Blaník - rozhledna 10000 Vrchotovy Janovice zámek 5000 Malý Blaník 0 Dům přírody Blaníku - Kondrac 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Jak ukazuje tabulka i grafy v příloze 2.2, návštěvnost turistických cílů KBR je soustředěna zejména do letních měsíců. Do prázdninových měsíců červenec a srpen je soustředěno 50 % veškeré návštěvnosti. Po nich jsou nejvyužívanějším obdobím jarní měsíce duben až červen. Řada cílů je přes zimu pro malou návštěvnost uzavřena. Region nemá dobré podmínky pro zimní lyžování, proto nelze výraznou návštěvnost v zimě ani očekávat.

Návštěvnost turistických cílů v KBR po měsících 2018 12000

10000

8000

6000

4000

2000

0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

TIC Votice IC Vlašim nádraží IC Vlašim park IC Zruč Zámek Zruč Vodní dům Včelí svět Dům přírody Klášter Votice IC Louňovice pod Blaníkem Velký Blaník sčítač

2.3. NÁVŠTĚVNOST INFOCENTER

Údaje o návštěvnosti infocenter ukazuje tabulka a grafy v příloze 2.3.

V regionu fungují 3 turistická infocentra celoročně (Vlašim, Votice, Zruč nad Sázavou) a jedno sezónně (Louňovice pod Blaníkem). Nejvyšší návštěvnost má infocentrum ve Zruči nad Sázavou sídlící ve zručském zámku. Toto infocentrum vykazuje v posledních letech nejvýraznější nárůst návštěvnosti. Návštěvnost postupně stoupá i u TIC Votice. U ostatních je trend spíše setrvalý. Zajímavým jevem je pokles návštěvnosti v roce 2015 u TIC Vlašim.

Návštěvnost infocenter se v průběhu roku mění obdobně jako u turistických cílů s tím rozdílem, že rozdíl mezi turistickou sezónou a zbytkem roku je mírnější. Výkyvy tlumí pravděpodobně zejména místní obyvatelstvo.

Vývoj návštěvnosti infocenter KBR souhrnně 40 000

35 000

30 000

25 000

20 000

15 000

10 000

5 000

- 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Podblanické infocentrum Vlašim TIC Zruč nad Sázavou TIC Votice IC Louňovice p.Bl.

3. Analýza způsobu řízení cestovního ruchu

3.1. KOORDINACE

Minulost

Od roku 2008 do roku 2018 koordinoval většinu aktivit cestovního ruchu na Vlašimsku Český svaz ochránců přírody Vlašim v rámci svého programu udržitelného cestovního ruchu Kraj blanických rytířů. Na programu spolupracovali obce regionu, SCHKO Blaník, Muzeum Podblanicka a Půjčovna lodí Samba. Od roku 2014 se k programu připojilo i město Votice, několik obcí na Voticku a město Zruč nad Sázavou, v roce 2018 krátce i město Benešov. ČSOP Vlašim je také koordinátorem národního geoparku Kraj blanických rytířů a značky Kraj blanických rytířů – regionální produkt®.

Díky výše popsanému programu KBR byl v regionu zaveden jednotný grafický styl tiskovin, vznikly společné tiskoviny, systém jejich distribuce, webové stránky, infotabule a řada dalších projektů. Výstupy zajišťoval ČSOP Vlašim ve spolupráci se stále stejným grafikem.

Paralelně s tím koordinovaly dílčí projekty a aktivity mikroregiony a města na svém území.

Současnost

V srpnu 2018 partneři zapojení do jednotné propagace cestovního ruchu v Kraji blanických rytířů založili nový právní subjekt – Kraj blanických rytířů, z.s., který se o od té doby stává koordinátorem cestovního ruchu v KBR. Koordinační funkce, kterou dosud plnilo ČSOP Vlašim, nyní přechází na tento spolek. Kontinuita je zajištěna tím, že ČSOP jako člen spolku zůstává realizátorem mnohých aktivit.

Jedním z efektů založení spolku je aktivizace dalších členů a zapojení více lidí do řízení. Nejvýznamnější úlohu v tom hraje představenstvo spolku a pracovní skupina (platforma 3K). Oba tyto orgány jsou hnacím motorem v dění v CR v KBR. Zejména plánují společné aktivity a zajišťují jejich realizaci.

Budoucnost

Do budoucna bude významným krokem ustanovení funkce manažera destinace na plný úvazek od roku 2020. Od roku 2019 je funkce manažera vykonávána na poloviční úvazek. Osoba manažera je klíčová právě pro koordinaci aktivit. Vzhledem k tomu, že jak území, tak činnosti KBR se za poslední roky rozšířily a budou dále rozšiřovat a KBR z.s. neplánuje mít další zaměstnance, je nezbytné rozdělit koordinaci dílčích programů a projektů mezi více členských subjektů (např. turistickou kartu).

3.2. KOOPERACE

Minulost

Kraj blanických rytířů vznikl jako společný program „zdola“, tj. od počátku je založen na kooperaci partnerů. V začátcích se jednalo zejména o obce a jimi zřizovaná infocentra, neziskové organizace (ČSOP a Muzeum Podblanicka) a Správu CHKO Blaník – AOPK. Partnery spojovala neformální dohoda o partnerství na společném programu. Partneři (kromě SCHKO Blaník a Muzea Podblanicka) se podíleli na práci finančním příspěvkem, účastí na výročních setkáních a pracovních skupinách.

Partneři dále spolupracovali na společných aktivitách, jako je tradiční cyklojízda kolem hory Blaník Blanický Cyklorytíř. V pořádání akce se střídají obce a trase jízdy.

Desítky dalších partnerů – poskytovatelů služeb bylo zapojeno do distribuce tiskovin tak, že v jejich objektech byly umístěny stojany na tiskoviny KBR a ty jim byly několikrát ročně doplňovány.

Úzkou spolupráci měl KBR s MAS Blaník, zejména při přípravě strategie MAS a plánování CR na území MAS.

Zatímco spolupráci uvnitř území fungovala spolupráce na dobré úrovni, kooperace vně území byla minimální a děla se především přes Posázaví, o.p.s. Tato spolupráce spočívala především v poskytování fotografií, textů a tiskovin KBR Posázaví, které je dále používalo pro tiskoviny o Posázaví a k prezentaci na veletrzích apod. Dále Posázaví distribuovalo tiskoviny KBR na svém území mimo KBR a zveřejňovalo tiskové zprávy KBR na svém webu. Naopak dobrá spolupráce s Posázavím o.p.s. byla při udělování značky Kraj blanických rytířů regionální produkt®, kde Posázaví o.p.s. spolupracovalo při propagaci i účastí v certifikační komisi.

Současnost a budoucnost

Kooperace na činnosti KBR z.s. je nastavena na několika různých úrovních:

Nejužším způsobem kooperace je členství ve spolku Kraj blanických rytířů, z.s. Členové se podílejí na činnosti spolku a tím destinace finančním příspěvkem a svou aktivitou a rozhodováním. V rámci činnosti spolku se členové zapojují do dílčích programů podle svého zájmu a potřeb. Na činnosti programů se podílejí rovněž finančně i aktivitou. V roce 2018 měl spolek nastaven jeden program určený pouze členům – Program jednotné propagace. 37

Spolek KBR měl v době schválení této strategie nutno doplnit k datu schválení strategie. Členem se může stát právnická i fyzická osoba.

Další, volnější formou kooperace je partnerství, které je stvrzeno podpisem Dohody o partnerství. Partnerství je spolupráce bez finančního příspěvku. Partneři deklarují vzájemnou podporu a spolupráci při realizaci cestovního ruchu. Partneři dostávají pravidelné informace a jejich akce a aktivity KBR propaguje zejména v elektronických médiích. Partneři jsou v současné době některé obce na území destinace a podnikatelské subjekty.

Zapojení do otevřených programů je další formou spolupráce. Týká se zapojení do konkrétní aktivity. V době vzniku strategie funguje program Velká hra s rozhlednami a program Turistická karta. Fungují také produktové balíčky – Společné vstupenky Zážitky u Želivky, Den ve Vlašimi a Den v Louňovicích pod Blaníkem.

K dalším možnostem spolupráce patří zajištění dílčích placených služeb, např. inzerce v tiskovinách pro poskytovatele služeb CR a regionální producenty. Příkladem jsou tiskoviny Rytířské noviny a brožura Město Vlašim.

Platforma 3K

Pracovní skupina se schází několikrát ročně podle aktuální potřeby. Právě ona je spolu s představenstvem hnacím motorem destinace. Pracovní supina připravuje plány na následující období, řeší konkrétní projekty. Do pracovní skupiny může vyslat svého zástupce každý člen nebo partner KBR. Jednou ročně pořádá KBR otevřené setkání partnerů pro všechny aktéry CR, kde jsou prezentovány aktuální události v CR v regionu a představovány plány DMO i účastníků.

Kooperace s dalšími aktéry CR a regionálního rozvoje:

Spolek KBR je zapojen do spolupráce na udělování regionální značky Kraj blanických rytířů regionální produkt (koordinuje ČSOP Vlašim ve spolupráci s Asociací regionálních značek). Podílí se na udělování ocenění Blanický rytíř ve spolupráci s ostatními neziskovými organizacemi Podblanicka. Úzce spolupracuje s národním geoparkem Kraj blanických rytířů (koordinuje ČSOP Vlašim).

3.3. KOMUNIKACE

Ke komunikačním kanálům patří:

- webové stránky spolku na adrese www.blanik.net alias www.blanicti-rytiri.cz. - Facebooková stránka Kraj blanických rytířů - Facebooková skupina Akce v Kraji blanických rytířů - Instagramový profil KrajBlanickychRytiru - Newsletter Rytířův raport zasílaný na e-mailové adresy členů, partnerů a zájemců - Jednou ročně vydává KBR turistické noviny „Rytířské noviny“ - Členové se setkávají min. jednou ročně na členské schůzi (před založením spolku to bylo setkání partnerů) - Členové a partneři se účastní jednou ročně „Podzimního setkání KBR“, které funguje jako fórum cestovního ruchu s představováním aktivit CR účastníků - S veřejností KBR spolupracuje také vydáváním tiskových zpráv

4. SWOT analýza

SWOT analýza vznikala na strategickém plánování 13. 6. 2019 ve Vlašimi. Poté účastníci přidělovali jednotlivým řádkům body. Podle tohoto klíče jsme stanovili priority v každé oblasti. Prioritní body z každé oblasti jsou zvýrazněny odlišnou barvou polí v tabulce.

počet prioritních SILNÉ STRÁNKY destinace KBR bodů přitažlivé příběhy – Blaničtí rytíři, Sidonie Nádherná, přehrada Švihov a vysídlené obyvatelstvo, 16 Zlatodůl Roudný, Kolektivizace, Příběh Řeky Sázavy

tradiční kulturní akce v regionu, pro místní obyvatele i návštěvníky – Májové slavnosti ve Vlašimi, Svatováclavské slavnosti, Historické slavnosti Zruč, Cyklorytíř, Pohádkové léto, apod.) 11 10 aktivity, které vznikají, jsou vhodně cílené na rodiny s dětmi dobré životní prostředí (čistý vzduch), CHKO Blaník, obecně pěkná krajina s málo průmyslem, 7 venkov síť cyklotras a propagačních materiálů, které se jich týkají (vlašimské aleje, po stopách blanických 2 rytířů, Votická kopretina atd.) potenciálních cílů je v regionu dostatek a stále se rozvíjejí (muzea, galerie, zámecké parky, 1 církevní objekty, hvězdárna apod.) 1 dobrá dostupnost z Prahy 1 zavedená vizuální identita – vtipný maskot 1 hodně aktivních lidí, tradice spolkového života 0 regionální značení výrobků – značka „Kraj blanických rytířů regionální produkt®“

množství udržovaných a interaktivních naučných stezek v regionu – Naučná stezka Zlatodůl Roudný, Naučná stezka s Rytířem na Blaník, Naučná stezka v zámeckém parku ve Vlašimi 0 0 vyhlášení národního geoparku Kraj blanických rytířů na většině území destinace

vznikají nové projekty na rekonstrukci infrastruktury – do regionu přišlo hodně peněz EU 0 0 nově opravené památky a centra měst 0 dobrá dostupnost regionu po dálnici a železnici 0 hodně církevních památek v regionu 0 rozvíjející se geocaching a hustá síť kešek v regionu

počet prioritních Slabé stránky destinace KBR bodů 17 v některých oblastech na zajímavé atraktivity nenavazují další služby (zejm. stravovací, doprava)

9 spíše statické formy propagace (letáky) 7 propagace destinace vně regionu na celostátní a mezinárodní úrovni 6 doposud chybějící profesionální marketér a manažer destinace, Nedostatečné finance na marketéra

2 nedotažená nabídka pro cizojazyčné návštěvníky (tiskoviny, web, tištěné nebo audio průvodce) 2 málo ubytování s kapacitou pro větší skupiny (s kapacitou pro autobus) 2 vybavení pro větší kulturní akce je ve většině destinace nedostatečné nebo zastaralé (kulturní domy apod.)

1 nedostatek zkušeností se zahraničním cest. ruchem 1 na mnoha místech chybí veřejné toalety 1 Želivka a její ochranné pásmo se stalo nepřístupnou části krajiny 1 nedostatek kempů a stání pro karavany 1 spolupráce podnikatelů na propagaci a aktivitách CR 1 zimní turistická nabídka (chybí podmínky pro sjezdové lyžování) 0 málo cílů vyhledávaných zahraničními návštěvníky 0 chybí možnosti koupání v přírodě 0 území s malým počtem komplexních areálů pro rekreaci 0 chybí tematické propagační materiály – Kam v regionu s dětmi? Kam v regionu se psem? Toulky za strašidly, Toulky za pověstmi…

0 málo parkovacích míst – uložení kol 0 některé zámky aj. památky chátrají (majitelé-spekulanti) 0 malé využití potenciálu bitvy u Jankova 0 spolupráce turistických informačních center 0 sportovní vybavenost (plavecké a zimní stadiony, koupaliště, sportoviště, střelnice ve Vlašimi)

počet prioritních PŘÍLEŽITOSTI pro destinaci KBR bodů 11 dotační tituly MAS, MMR, MŽP a Středočeského kraje pro rozvoj návštěvnické infrastruktury a aktivit; možnost spolupráce s MAS jako aktivátorem obcí v investicích do turistiky, dobudování turistické infrastruktury – např. koupaliště, cesty, naučné stezky, turistické značené stezky, cyklostezky, koňské stezky…) 10 tematická turistika (např. geoturistika, církevní památky, technické památky, gastroturistika…), zatím málo využitá témata: legendy, parky, rybářská turistika, gastroturistika aj. 7 spolupráce s okolními regiony 7 využití opuštěného drážního tělesa: cyklostezka a In-line dráha ve Voticích, koleje pro ruční drezínu ve Střezimíři 3 aktivní turistika místních lidí 3 reklama Rádia Golf 3 Malý Blaník jako cíl z výchozího bodu v Louňovicích p.Bl.

2 vhodné ovzduší pro školy v přírodě 1 možnost zapojit se do komunitního plánování při vzniku nových turistických cílů 1 zájem o elektrokola (příležitost pro zřízení půjčoven) 1 budoucí interpretační plán CHKO Blaník – koncepce práce s návštěvníky na Blanících 1 nové netradiční akce 0 nové cílové skupiny: turistické kroužky při rodinných centrech, školách, klubů seniorů 0 spolupráce se Středočeskou DMO a Středočeskou centrálou CR 0 železniční doprava a spolupráce s ČD 0 popularita běhu – „běžecká destinace“ 0 koňské farmy jako základ pro hipoturistiku 0 využití vhodných podmínek České Sibiře pro zimní běžecké trasy 0 veletrhy pro zviditelnění destinace 0 mezinárodní spolupráce v součinnosti s MAS 0 množství subjektů navázaných na vodáckou turistiku na Sázavě 0 rozvoj možností pro alternativní sporty: např. snowkiting v Miličíně 0 orienteering (orientační sporty) 0 RÚ Kladruby se zahraniční klientelou 0 Potencionální cíle – votický klášter 0 tradice výroby střeliva 0 funerální turistika – staré hřbitovy, na nichž jsou pohřbeny významné osobnosti, židovské hřbitovy

počet prioritních HROZBY pro destinaci KBR bodů 14 nedostatečný zájem soukromého, veřejného a neziskového sektoru na spolupráci v oblasti cestovního ruchu v rámci regionu 10 změny v komunitní politice (obce, kraj) 6 zahlcení manažera nového spolku KBR administrativními úkoly spojenými s certifikací 5 nekvalitní poskytování služeb v cestovním ruchu 1 podceňování přípravy pracovníků v cestovním ruchu 0 nedostatečná podpora a nastavení systému CR ze strany státu 0 zpustnutí památek a turistických cílů z finančních nebo majetkoprávních důvodů (chybí peníze na opravy) 0 výstavba nových dálnic a železničních koridorů 0 virtuální svět

5. SEZNAM PŘÍLOH

Číslo přílohy odpovídá číslu kapitoly, ke které náleží

Kapitola Název přílohy

1.1.1. Mapa KBR

1.2.1. Přehled cyklotras na území destinace KBR

1.2.2. Přehled ubytovacích zařízení

1.2.2.c Naučné stezky v Kraji blanických rytířů

1.2.2.d Koňské farmy

1.2.2.e Nabídka služeb pro handicapované návštěvníky

1.2.2.f Nabídka ubytování pro incentivní cestovní ruch

2.1.a Počet lůžek a přenocování podle obcí

2.1.b Počet lůžek a přenocování s výčtem jednotlivých ubytovatelů (NEVEŘEJNÁ PŘÍLOHA)

2.2. Návštěvnost turistických cílů

2.3. Návštěvnost infocenter

Projekt byl realizován za přispění Středočeského kraje.