VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Benešov z hlediska přístupu pro handicapované občany

bakalářská práce

Autor práce: Helena Říhová

Vedoucí práce: Akad. mal. Vladimír Netolička

Jihlava 2020

Copyright © 2020 Helena Říhová

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Tolstého 16, 586 01 Jihlava

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Benešov z hlediska přístupu pro handicapované občany

Autor práce: Helena Říhová

Studijní program: Ekonomika a management

Obor: Cestovní ruch

Název práce: Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Benešov z hlediska přístupu pro handicapované občany.

Cíl práce: Zmapování tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Benešov na základě osobní návštěvy, vlastní fotografické dokumentace i slovního popisu a následné vlastní posouzení jejich přístupnosti pro handicapované občany.

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Akad. mal. Vladimír Netolička

Vedoucí katedry Vedoucí bakalářské práce Katedra cestovního ruchu Abstrakt Říhová, Helena: Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Benešov z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Akademický malíř Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2020. 117 stran.

Teoretická část bakalářské práce se zabývá existujícími druhy zdravotního postižení a průkazů postižení. Praktická část práce se zabývá zmapováním všech přístupných i nepřístupných tvrzí, hradů a zámků, které se nachází v bývalém okrese Benešov.

Klíčová slova Zdravotní postižení; tvrze; hrady; zámky; okres Benešov; památky; mapy

Abstract Říhová, Helena: Strongholds and castles of Benešov in terms of access for the people with handicap. Bachelor’s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor Akad. mal. Vladimír Netolička. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2020. 117 pages.

The theoretical part of the bachelor thesis deals with existing types of disabilities and evidence of disabilities. The practical part of the work deals with the mapping of all accessible and inaccessible fortresses, castles and chateaux, which are located in the former district of Benešov.

Key words Disability; fortress; castles; Benešov country; monuments; maps

Poděkování Velké díky patří mému tátovi, bez kterého by tato bakalářská práce neměla šanci vzniknout, protože se mnou objel a obešel všechny tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Benešov, měl se mnou trpělivost. Zabralo to hodně času, stálo to peníze, ale díky němu mám o čem psát. Dále bych chtěla poděkovat panu Vladimíru Netoličkovi, který mě vzal pod svá křídla, a mohla jsem si u něj tuto práci nechat zapsat, za jeho cenné rady, které mi během psaní dal. Nesmím opomenout poděkovat mé spolužačce, která byla velice ochotná a udělala se mnou rozhovor na základě svých vlastních zkušeností. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat všem, kteří mi s bakalářskou prací pomáhali, co se technické nebo jazykové stránky týče.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

…………………………………….

Podpis studentky

Obsah

Úvod, motivace, cíl práce ...... 1

Úvod ...... 1

Motivace ...... 1

Cíl práce ...... 2

1 Charakteristika bývalého okresu Benešov ...... 3

2 Sociální cestovní ruch ...... 5

3 Osoby se zdravotním postižením jako návštěvníci cestovního ruchu ...... 7

4 Zdravotní postižení ...... 9

5 Tělesné postižení ...... 11

5.1 Definice a vymezení tělesného postižení ...... 11

5.2 Modely zdravotního/tělesného postižení ...... 12

5.2.1 Medicínský/zdravotní model ...... 12

5.2.2 Model osobní tragédie ...... 12

5.2.3 Sociální model ...... 12

5.2.4 Kulturní model ...... 13

6 Mentální postižení ...... 14

6.1 Mentální retardace ...... 14

6.1.1 MKN-10 (F70 – F79) ...... 14

6.1.2 Definice mentální retardace podle MKN-10 ...... 15

7 Zrakové postižení ...... 16

7.1 Etiologie ...... 16

8 Sluchové postižení ...... 18

9 Průkazy OZP ...... 19

9.1 Průkaz TP ...... 19

9.1.1 Výhody pro držitele průkazu TP ...... 19

9.2 Průkaz ZTP ...... 19 9.2.1 Výhody pro držitele průkazu ZTP ...... 20

9.3 Průkaz ZTP/P ...... 20

9.3.1 Výhody pro držitele průkazu ZTP/P ...... 20

10 Motivy cestování zdravotně postižených osob ...... 22

11 Metodika terénního výzkumu ...... 24

12 Seznam tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Benešov ...... 25

12.1 Tvrze ...... 25

12.2 Hrady, zříceniny hradů ...... 25

12.3 Zámky ...... 25

13 Tvrze v bývalém okrese Benešov ...... 27

13.1 Tvrz Beztahov ...... 27

13.2 Tvrz Domašín ...... 28

13.3 Tvrz Kouty ...... 30

13.4 Tvrz Mrač ...... 31

13.5 Tvrz Nespery ...... 33

13.6 Vodní tvrz Popovice ...... 34

14 Hrady a zříceniny hradů v bývalém okrese Benešov ...... 36

14.1 Hrad Český Šternberk ...... 36

14.2 Malý Blaník ...... 38

14.3 Hrad Týnec nad Sázavou ...... 40

14.4 Zřícenina hradu Zbořený Kostelec ...... 42

...... 43

15 Zámky v bývalém okrese Benešov ...... 44

15.1 Zámek Čechtice...... 44

15.2 Zámek Jemniště ...... 45

15.3 Zámek Komorní Hrádek ...... 47

15.4 Zámek Konopiště ...... 48 ...... 51

15.5 Zámek Lešany ...... 52

15.6 Zámek Libouň ...... 53

15.7 Zámek Líšno ...... 55

15.8 Zámek Louňovice pod Blaníkem ...... 56

15.9 Zámek Načeradec ...... 57

15.10 Zámek Neustupov ...... 59

15.11 Zámek Ostředek ...... 60

15.12 Zámek Pravonín ...... 61

15.13 Zámek Ratměřice ...... 63

...... 64

15.14 Zámek Růžkovy Lhotice ...... 64

15.15 Zámek/klášter Sázava ...... 65

15.16 Zámek Smilkov ...... 67

15.17 Zámek Soutice ...... 68

15.18 Zámek Tloskov ...... 70

15.19 Zámek Trhový Štěpánov ...... 72

15.20 Zámek Třebešice ...... 73

15.21 Zámek Tvoršovice ...... 75

15.22 Zámek Vlašim ...... 76

15.23 Zámek Vlčkovice ...... 78

15.24 Zámek Votice ...... 79

15.25 Zámek Vrchotovy Janovice ...... 81

15.26 Zámek Zvěstov ...... 83

16 Mapy přístupných a nepřístupných objektů ...... 85

16.1 Tvrze v bývalém okrese Benešov – nepřístupné ...... 85

16.2 Tvrze v bývalém okrese Benešov – přístupné ...... 85 16.3 Hrady a zříceniny hradů v bývalém okrese Benešov – přístupné ...... 86

16.4 Zámky v bývalém okrese Benešov – nepřístupné ...... 87

16.5 Zámek v bývalém okrese Benešov – přístupné ...... 88

17 Shrnutí ...... 90

18 Závěr ...... 91

18.1 Rozhovor ...... 91

19 Diskuze ...... 93

20 Seznam použité literatury a zdroje ...... 95

20.1 Tištěné zdroje ...... 95

20.2 Internetové zdroje ...... 95

Seznam obrázků Kde není uvedeno jinak, jsou fotografie prací autorky.

Obrázek 1: Parkovací místo u silnice ...... 28 Obrázek 2: Přístupová cesta ...... 28 Obrázek 3: Přístupové cesty, možnost parkování ...... 28 Obrázek 4: Tvrz Beztahov ...... 28 Obrázek 5: Rozbitá silnice u tvrze ...... 29 Obrázek 6: Pohled na tvrz ze silnice ...... 29 Obrázek 7: Parkoviště před tvrzí ...... 29 Obrázek 8: Pohled na tvrz z parkoviště ...... 29 Obrázek 9: Tabule u tvrze ...... 31 Obrázek 10: Příjezdová cesta k tvrzi Kouty ...... 31 Obrázek 11: Tvrz Kouty pohled ze silnice ...... 31 Obrázek 12: Parkovací místa u tvrze ...... 31 Obrázek 13: Vstupní brána do tvrze ...... 32 Obrázek 14: Cesta k tvrzi ...... 32 Obrázek 15: Pohled na tvrz z cesty ...... 32 Obrázek 16: Kamenná cesta k tvrzi ...... 32 Obrázek 17: Cesta u tvrze ...... 33 Obrázek 18: Silnice k tvrzi ...... 33 Obrázek 19: Pohled na tvrz z příjezdové cesty ...... 34 Obrázek 20: Pohled na tvrz z boku ...... 34 Obrázek 21: Pohled na tvrz ze silnice ...... 35 Obrázek 22: Pohled na tvrz z příjezdové cesty ...... 35 Obrázek 23: Parkovací místa u tvrze ...... 35 Obrázek 24: Přístupová cesta k hradu ...... 37 Obrázek 25: Parkoviště pod hradem ...... 37 Obrázek 26: Další přístupová cesta po schodech ...... 38 Obrázek 27: Toalety ...... 37 Obrázek 28: Schody k toaletám ...... 37 Obrázek 29: Kamenné schody do hradu ...... 37 Obrázek 30: Nádvoří hradu ...... 37 Obrázek 34: Přístupová cesta k Malému Blaníku ...... 39 Obrázek 35: Parkoviště pod Malým Blaníkem ...... 39 Obrázek 31: Přístupová cesta v lese ...... 39 Obrázek 32: Malý Blaník ...... 39 Obrázek 33: Přístupová cesta, na dohled Malý Blaník ...... 39 Obrázek 36: Schody do věže ...... 41 Obrázek 37: Kamenné schody k věži a Muzeu ...... 41 Obrázek 38: Přístupová cesta k hradu ...... 41 Obrázek 39: Parkoviště před hradem ...... 41 Obrázek 40: Přístupová cesta ...... 42 Obrázek 41: Parkoviště pod zříceninou ...... 42 Obrázek 42: Jedna část zříceniny ...... 43 Obrázek 43: Druhá část zříceniny ...... 43 Obrázek 44: Strom přes cestu ke zřícenině ...... 43 Obrázek 45: Kamenné schody u zříceniny ...... 43 Obrázek 47: Schody k hlavnímu vstupu ...... 45 Obrázek 46: Přístupová cesta k hlavnímu vchodu ...... 45 Obrázek 49: Pohled na zámek z parkoviště ...... 44 Obrázek 48: Parkoviště vedlejší firmy ...... 44 Obrázek 53: Vchod k toaletám ...... 47 Obrázek 52: Vchod k pokladně ...... 47 Obrázek 51: Kamínky na nádvoří ...... 47 Obrázek 50: Parkoviště u zámku ...... 47 Obrázek 55: Parkovací místa pro handicapované ...... 50 Obrázek 54: Parkoviště zámku Konopiště ...... 50 Obrázek 60: Schody k toaletám ...... 51 Obrázek 61: Vstup na toalety ...... 51 Obrázek 62: Podchod k nádvoří ...... 51 Obrázek 57: Přístupová cesta k zámku ...... 51 Obrázek 59: Přístupová cesta k zámku ...... 51 Obrázek 56: Nádvoří zámku ...... 51 Obrázek 58: Přístupová cesta k zámku ...... 51 Obrázek 63: Přístupová cesta k zámku ...... 53 Obrázek 64: Pohled na zámek z přístupové cesty ...... 53 Obrázek 65: Pohled na zámek skrze bránu ...... 54 Obrázek 66: Přístupová cesta k zámku ...... 54 Obrázek 67: Pohled na zámek skrze bránu ...... 56 Obrázek 68: Příjezdová cesta k zámku ...... 56 Obrázek 69: Brána zámku ...... 56 Obrázek 71: Parkoviště před zámkem ...... 57 Obrázek 70: Zámek Louňovice pod Blaníkem...... 57 Obrázek 72: Zámek pohled ze silnice ...... 58 Obrázek 73: Zámek Načeradec ...... 58 Obrázek 76: Kostky na přístupové cestě ...... 59 Obrázek 77: Přístupová cesta + parkovací místa ...... 59 Obrázek 74: Bližší pohled na zámek ...... 59 Obrázek 75: Pohled na zámek z přístupové cesty ...... 59 Obrázek 78: Přístupová cesta k zámku ...... 61 Obrázek 79: Hlavní vchod k zámku ...... 61 Obrázek 80: Cedule u vchodu ...... 61 Obrázek 81: Pohled na zámek ze silnice ...... 62 Obrázek 82: Přístupová cesta s místy na zaparkování ...... 62 Obrázek 85: Parkovací místa u zámku ...... 63 Obrázek 84: Přístupová cesta s parkovacími místy ...... 63 Obrázek 83: Vstupní brána do areálu zámku ...... 64 Obrázek 87: Pohled na zámek z parkoviště ...... 65 Obrázek 88: Pohled na zámek ze silnice ...... 65 Obrázek 86: Parkoviště před zámkem ...... 65 Obrázek 89: Nádvoří s věží ...... 67 Obrázek 90: Toalety ...... 67 Obrázek 91: Vchod na toalety ...... 67 Obrázek 92: Příjezdová cesta s místy na parkování ...... 67 Obrázek 93: Nádvoří zámku/kláštera ...... 67 Obrázek 94: Pohled na zámek skrze bránu ...... 68 Obrázek 95: Přístupová cesta a místo k zaparkování ...... 68 Obrázek 98: Pohled na zámek z parkoviště ...... 70 Obrázek 96: Parkoviště před zámkem ...... 70 Obrázek 97: Parkoviště před zámkem ...... 70 Obrázek 100: Parkovací místa před zámkem ...... 71 Obrázek 101: Parkoviště před zámkem ...... 71 Obrázek 99: Pohled na zámek z parkoviště ...... 71 Obrázek 104: Pozůstatky zámku ...... 73 Obrázek 105: Přístupová cesta k pozůstatkům zámku ...... 73 Obrázek 102: Parkoviště kousek od pozůstatků zámku ...... 73 Obrázek 103: Parkoviště na návsi ...... 73 Obrázek 106: Pohled na zámek z nádvoří ...... 74 Obrázek 107: Nádvoří zámku ...... 74 Obrázek 108: Pohled na zámek od závory ...... 75 Obrázek 109: Pohled na zámek z příjezdové cesty ...... 75 Obrázek 111: Parkoviště před zámkem ...... 77 Obrázek 110: Pohled na zámek z parku ...... 77 Obrázek 112: Nádvoří, pohled na křídlo se školou ...... 77 Obrázek 113: Infocentrum na nádvoří ...... 77 Obrázek 114: Muzeum Podblanicka ...... 77 Obrázek 115: Kostky před bránou na nádvoří ...... 77 Obrázek 117: Toalety ...... 78 Obrázek 118: Toaleta pro handicapované ...... 78 Obrázek 116: Bezbariérové toalety ...... 78 Obrázek 123: Místo pro handicapované občany ...... 80 Obrázek 119: Pohled na Nový zámek ...... 80 Obrázek 120: Parkoviště u Nového zámku ...... 80 Obrázek 122: Parkoviště u Starého zámku ...... 80 Obrázek 121: Pohled na Starý zámek ...... 80 Obrázek 124: Přístupová cesta k zámku...... 82 Obrázek 125: Parkoviště pod zámkem ...... 82 Obrázek 126: Vstup k prohlídkám ...... 82 Obrázek 127: Schody k toaletám ...... 82 Obrázek 128: Podlaha u pokladny ...... 82 Obrázek 129: Vstupní brána do zámku ...... 82 Obrázek 131: Cesta k zámku ...... 84 Obrázek 130: Pohled na zámek z parkoviště ...... 84 Obrázek 132: Prostor před zámkem ...... 84 Obrázek 133: Místo k zaparkování před zámkem ...... 84 Seznam map

Mapa 1: Zobrazení okresu Benešov na mapě České republiky (zdroj [2]) ...... 3 Mapa 2: Okres Benešov na mapě (zdroj [3]) ...... 4 Mapa 3: Nepřístupné tvrze (zdroj [3]) ...... 85 Mapa 4: Přístupná tvrz (zdroj [3]) ...... 86 Mapa 5: Přístupné hrady a zříceniny (zdroj [3]) ...... 87 Mapa 6: Nepřístupné zámky (zdroj [3]) ...... 88 Mapa 7: Přístupné zámky (zdroj [3]) ...... 89

Seznam tabulek

Tabulka 1: Zhodnocení přístupnosti památky – vzorová tabulka ...... 24 Tabulka 2: Přístupnost tvrze Beztahov ...... 28 Tabulka 3: Přístupnost tvrze Domašín ...... 30 Tabulka 4: Přístupnost tvrze Kouty ...... 31 Tabulka 5: Přístupnost tvrze Mrač ...... 32 Tabulka 6: Přístupnost tvrze Nespery ...... 34 Tabulka 7: Přístupnost vodní tvrze Popovice ...... 35 Tabulka 8: Přístupnost hradu Český Šternberk ...... 38 Tabulka 9: Přístupnost hradu Malý Blaník ...... 40 Tabulka 10: Přístupnost hradu Týnec nad Sázavou ...... 41 Tabulka 11: Přístupnost zříceniny Zbořený Kostelec ...... 43 Tabulka 12: Přístupnost zámku Čechtice ...... 45 Tabulka 13: Přístupnost zámku Jemniště ...... 47 Tabulka 14: Přístupnost zámku Komorní Hrádek ...... 48 Tabulka 15: Přístupnost zámku Konopiště ...... 52 Tabulka 16: Přístupnost zámku Lešany ...... 53 Tabulka 17: Přístupnost zámku Libouň ...... 54 Tabulka 18: Přístupnost zámku Líšno ...... 55 Tabulka 19: Přístupnost zámku Louňovice pod Blaníkem ...... 57 Tabulka 20: Přístupnost zámku Načeradec ...... 58 Tabulka 21: Přístupnost zámku Neustupov ...... 60 Tabulka 22: Přístupnost zámku Ostředek ...... 61 Tabulka 23: Přístupnost zámku Pravonín ...... 62 Tabulka 24: Přístupnost zámku Ratměřice ...... 64 Tabulka 25: Přístupnost zámku Růžkovy Lhotice ...... 65 Tabulka 26: Přístupnost zámku Sázava ...... 67 Tabulka 27: Přístupnost zámku Smilkov ...... 68 Tabulka 28: Přístupnost zámku Soutice ...... 70 Tabulka 29: Přístupnost zámku Tloskov ...... 72 Tabulka 30: Přístupnost zámku Trhový Štěpánov ...... 73 Tabulka 31: Přístupnost zámku Třebešice ...... 74 Tabulka 32: Přístupnost zámku Tvoršovice ...... 76 Tabulka 33: Přístupnost zámku Vlašim ...... 78 Tabulka 34: Přístupnost Starého a Nového zámku Votice ...... 80 Tabulka 35: Přístupnost zámku Vrchotovy Janovice ...... 83 Tabulka 36: Přístupnost zámku Zvěstov ...... 84

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Úvod, motivace, cíl práce

Úvod

Má bakalářská práce nese název „Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Benešov z hlediska přístupu pro handicapované občany.“ Já se ve své práci, hlavně v praktické části, zaměřím na to, jestli jsou nebo nejsou objekty vhodné pro handicapované občany, zejména se zrakovým, mentálním, sluchovým a tělesným postižením. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že si myslím, že i když je člověk nějakým způsobem jiný, nebo postižený, pořád může navštěvovat památky a třeba se podívat, jak vypadají zevnitř. Lokalitu jsem si vybrala hlavně z toho důvodu, že bydlím kousek od Benešova a zajímalo mě, kolik památek se v dané lokalitě nachází a jestli jsou či nejsou pro handicapovaného člověka s nějakým druhem postižení přístupné, nebo nepřístupné.

Moje práce se skládá ze dvou částí, kdy první je teoretická část, kde v první řadě vymezím region Benešov, dále se budu snažit popsat druhy zdravotního postižení a průkazy zdravotního postižení.

Praktická část bude založena na zhodnocení jednotlivých objektů, tedy tvrzí, hradů a zámků, jestli jsou přístupné pro handicapované občany s různým druhem postižení, či nikoli. V praktické části budou k vidění fotografie, které jsem pořídila během mého terénního výzkumu při mapování objektů. Přístupnost památek následně zobrazím i v tabulkách. V poslední části se budou nacházet mapy, kde zobrazím umístění jednotlivých památek. Mapy budou rozděleny podle druhů, tedy tvrzí, hradů a zámků a také jestli jsou pro handicapované občany přístupné, nebo nepřístupné.

Motivace

Proč jsem si vybrala právě toto téma na mou bakalářskou práci? Protože jsem milovník historie a památek a chtěla jsem se podívat na památky také trochu z jiného úhlu, a to z pohledu handicapovaného občana. Protože i člověk, který je postižený a má nějaký handicap, tak by si rád prohlédl památky. Já jsem si vybrala bývalý okres Benešov, protože pocházím kousek odtud a znala jsem v tomto místě jen Konopiště, Jemniště a Český Šternberk, takže jsem si zároveň rozšířila obzory, kolik památek se v dané lokalitě vlastně nachází a jestli jsou nebo nejsou přístupné pro handicapované občany.

1

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Cíl práce

Cílem mé bakalářské práce je zmapování tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Benešov na základě osobní návštěvy, vlastní fotografické dokumentace i slovního popisu a následné vlastní posouzení jejich přístupnosti pro handicapované občany.

2

Vysoká škola polytechnická Jihlava TEORETICKÁ ČÁST

1 Charakteristika bývalého okresu Benešov

Okres Benešov se nachází v jižní části Středočeského kraje. Na západní straně sousedí s okresem Příbram, na severu s okresy Praha-západ a Praha východ. Na východní straně sousedí s okresem Kutná Hora a Havlíčkův Brod, který spadá pod kraj Vysočina. Na jižní straně sousedí s okresem Pelhřimov, který spadá do kraje Vysočina a okresem Tábor, který spadá do kraje jihočeského. [1]

Celková rozloha okresu je 1 475 km2 a je tak druhým největším okresem v kraji. Celkový počet obyvatel je 98,7 tisíc, což je vůči jiným krajům podprůměr a díky jeho hustotě zalidnění, která činí 66,9 obyvatel na km2 je druhá nejnižší v kraji. [1]

Od reformy veřejné správy z 1. ledna roku 2003 se okres člení na 3 správní obvody obcí s rozšířenou působností: Benešov, Vlašim, Votice a 5 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem: Benešov, Sázava, Týnec nad Sázavou, Vlašim, Votice. [1]

V současné době náleží do okresu Benešov 114 obcí, z nichž 9 má status města: Benešov, Vlašim, Týnec nad Sázavou, Votice, Bystřice, Sázava, Neveklov, Pyšely, Trhový Štěpánov. 11 obcí z okresu bylo stanoveno městysem: Divišov, Čechtice, Netvořice, Načeradec, Vrchotovy Janovice, Maršovice, Louňovice pod Blaníkem, Zdislavice, Neustupov, Křivsoudov, Český Šternberk. [1]

Mapa 1: Zobrazení okresu Benešov na mapě České republiky (zdroj [2]) 3

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Mapa 2: Okres Benešov na mapě (zdroj [3])

4

Vysoká škola polytechnická Jihlava

2 Sociální cestovní ruch

Sociální cestovní ruch je relativně novým druhem cestovního ruchu, který se intenzivněji objevil v polovině 20. století. Jako koncept existuje skoro 60 let, ale přístupy k jeho definování se různí. Je to dáno hlavně rozdílností organizačních struktur a procesů, ve kterých se sociální cestovní ruch v jednotlivých zemích Evropské unie vyvíjel a byl realizován. [Linderová, 2018, str. 9]

V praxi se cestovní ruch zaměřuje na čtyři hlavní skupiny: senioři, mládež, rodiny s nízkým příjmem a osoby se zdravotním postižením. Obvykle představuje cenově dostupnou, výhodnou tzv. budget-friendly, což v překladu znamená k rozpočtu přátelskou dovolenou v domácím státě. Někdy se může jednat o jednodenní návštěvy tematických parků, muzeí, nebo jiných atraktivit cestovního ruchu, které jsou dotovány nebo částečně financovány z rozpočtu různých charitativních organizací, nebo jsou pro určité skupiny dostupné za zvýhodněné vstupné. Obecně platí, že sociální cestovní ruch lze chápat jako koncept zastřešující hodně iniciativ, na kterých se podílí veřejný, soukromý i neziskový sektor. [Linderová, 2018]

Sociální cestovní ruch se jako druh cestování objevil poprvé v roce 1936, kdy Mezinárodní organizace práce souhlasila s Úmluvou o placené dovolené. Základní myšlenky Úmluvy jsou uvedeny ve Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948, kde je uvedeno, že každý člověk má právo na odpočinek a volný čas včetně přiměřeného omezení počtu pracovních hodin a pravidelné placené dovolené. [Linderová, 2018]

Bernecker (1955) definoval sociální cestovní ruch jako cestovní ruch méně majetných vrstev obyvatel, který má s ohledem na počet účastníků masový charakter. [Linderová, 2018, str. 10]

Hunziker sociální cestovní ruch definuje jako druh cestovního ruchu vyznačující se účastí osob s nízkými příjmy, v rámci, kterého jsou jim poskytovány specifické služby. Podle Hunzikera je sociální cestovní ruch ušlechtilý ideál boje proti diskriminaci, který umožňuje integraci sociálně slabších vrstev obyvatelstva. [Linderová, 2018, str. 10]

Haulot také přijímá tento pohled na sociální cestovní ruch a zdůrazňuje jeho sociální aspekt. Sociální cestovní ruch by měl podle jeho názoru zajistit větší spravedlnost, důstojnost a kvalitu života pro všechny. Tomu by měl být podřízeny individuální a kolektivní cíle společnosti. Navrhuje, aby se stát kolektivně podílel na podpoře zvyšování kvality života i prostřednictvím

5

Vysoká škola polytechnická Jihlava podpory účasti na cestovním ruchu. Je to zároveň pohled, který stále rezonuje a je podporován i současnou politikou Evropské unie. [Linderová, 2018, str. 10]

V roce 1963 se sociální cestovní ruch dostal do povědomí veřejnosti díky BITS = International Bureau of Social Tourism – Mezinárodní kancelář sociálního cestovního ruchu. V současnosti se společnost jmenuje ISTO = International Social Tourism Organization – Mezinárodní organizace sociálního cestovního ruchu, která sociální cestovní ruch definovala a vymezila kritéria jeho hodnoty. [Linderová, 2018]

Podle organizace ISTO představuje sociální cestovní ruch všechny jevy a pojmy, které vyplývají z účasti sociálně slabších vrstev obyvatel na cestovním ruchu. Sociální cestovní ruch je přitom možné realizovat prostřednictvím správně definovaných sociálních opatření. Sociální cestovní ruch zároveň označuje jako „cestovní ruch pro všechny“ nebo „solidární cestovní ruch“. [Linderová 2018, str. 11]

6

Vysoká škola polytechnická Jihlava

3 Osoby se zdravotním postižením jako návštěvníci cestovního ruchu

Podle Světové zdravotnické organizace žije ve světě přibližně 1 miliarda osob, která trpí nějakým druhem zdravotního postižení, nebo jiným znevýhodněním. 1 miliarda osob odpovídá přibližně 15 % světové populace. Skoro 80 % těchto osob (což představuje 800 milionů) žije v rozvojových zemích. [Linderová, 2018]

Osoby trpící zdravotním postižením představují rostoucí trhový segment cestovního ruchu i v rámci Evropské unie. Přibližně 37 milionů osob z celkové populace Evropské unie trpní zdravotním postižením. Jsou předpoklady, že toto číslo s časem poroste i v důsledku stárnutí populace. Přibližně 120 milionů zdravotně postižených osob a seniorů by uvítalo jakékoliv zlepšení přístupu k jejich potřebám. Je dobré si uvědomit, že zdravotně postižení občané jsou loajální a vrací se na místa, která jsou pro ně dobře přístupná a jsou připravena pro uspokojení jejich potřeb. Například z bezbariérové dostupnosti mohou těžit i další účastníci cestovního ruchu, jako jsou rodiče s dětmi v kočárcích, osoby s těžkými zavazadly nebo těhotné ženy. [Linderová, 2018]

Podle Českého statistického úřadu je zdravotně postiženou osobou ta osoba, jejíž tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti či duševní zdraví jsou odlišné od typického stavu a lze oprávněně předpokládat, že tento stav trvá déle než 1 rok. Odlišnost od typického stavu musí být takového druhu či rozsahu, že obvykle způsobuje omezené nebo faktické znemožnění společenského uplatnění dané osoby. [Linderová, 2018, str. 23]

V Evropské unii se sledováním počtu osob se zdravotním postižením zabývá Eurostat. Ve statistikách se tyto osoby člení na dvě skupiny. Do první skupiny se řadí ti občané, kteří mají problémy se zdravotním postižením, jako jsou problémy se zrakem, sluchem, pohybem nebo problémy v komunikování. Do druhé skupiny patří osoby, které nemohou vykonávat svou práci tak, jak by chtěly, a to díky dlouhodobým zdravotním problémům nebo na základě nějakého postižení. Eurostat uvádí, že v roce 2011 bylo v Evropské unii zjištěno skoro 45 milionů obyvatel ve věku 15–64 let (což činí 14,1 %), kteří mají nějaké zdravotní postižení a byli zařazeni do první kategorie. Více než 20 % těchto obyvatel žije ve Francii, Lucembursku, Rakousku a Finsku. Méně než 10 % těchto obyvatel žije v České republice, Irsku, Řecku, Španělsku, Itálii, na Kypru a na Maltě. Přibližně 35 milionů obyvatel ve věku 15–64 let (což činí 11,1 %) Evropské unie se řadí do druhé kategorie. Závěry jsou tedy takové, že skoro 15 % občanů z Evropské unie nad 16 let trpí nějakým zdravotním postižením, což je dohromady 84 7

Vysoká škola polytechnická Jihlava milionů obyvatel. Zdravotně postižených žen je 28 % a zdravotně postižených můžu je 23 %. [Linderová, 2018]

Údaje z roku 2013 uvádí, že v České republice žije 1 077 673 osob se zdravotním postižením, což je dohromady 10,2 % celkové populace. Během let došlo k mírnému zvýšení těchto obyvatel. Nejvíce osob se zdravotním postižením je ve věkových skupinách 60–74 let a nad 75 let. [Linderová, 2018]

8

Vysoká škola polytechnická Jihlava

4 Zdravotní postižení

Zdravotní postižení můžeme definovat jako omezení možnosti účastnit se života společnosti na stejné úrovni jako ostatní, a to kvůli architektonickým nebo společenským bariérám. [Linderová, 2018, str. 25]

Podle Novosada (2011) se jedná o situaci, kdy je porušena, omezena či znemožněna, tzv. postižena nějaká funkce, schopnost nebo výkon v nějaké činnosti, primárně odkazuje jak na poruchu, orgánovou vadu a omezenou schopnost, tak na vliv tohoto omezení na život jedince. Jedná se o poruchy chování obvyklým způsobem, např. v osobní péči schopnost umýt se nebo krmit sám sebe, při výkonu každodenních činností či pohybových aktivit, tedy při chůzi. [Linderová, 2018, stra. 25]

Světová zdravotnická organizace (WHO = World Health Organization) popisuje postižení jako částečné nebo úplné omezení schopnosti vykonávat některou činnost či více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu. [Linderová, 2018, str. 25]

V roce 1980 vydala Světová zdravotnická organizace Mezinárodní klasifikaci vad, postižení a znevýhodnění. Tato klasifikace vymezila tři základní pojmy. První pojem je vada, která představuje ztrátu nebo abnormálnost psychologické, fyziologické nebo anatomické struktury či funkce. Druhý pojem je postižení, které se vyznačuje omezením nebo ztrátou funkce schopnosti provádět obyčejné činnosti jako zdraví lidé. Třetí pojem je znevýhodnění, kde se jedná o nevýhodu vyplývající pro daného jedince z jeho vad nebo postižení. Vada, nebo postižení danému člověku omezuje, nebo dokonce znemožňuje naplnit roli, která je pro něho normální. [Linderová, 2018]

Hendikep neboli znevýhodnění se pak popisuje jako určitá ztráta či omezení možnosti podílet se na společenském životě, jako je tomu u ostatních lidí. Jedná se o překážku, která ztěžuje výrazně výkon nebo plnění nějakého úkolu významného pro jedince. Znamená to, že tento hendikep ho omezuje v plné samostatnosti, a tak je potřeba pomoc od členů rodiny nebo přátel. [Linderová, 2018, str. 25]

Podle druhu zdravotního postižení se zdravotně postižené osoby rozdělují na osoby s vnitřním postižením a na osoby s vnějším postižením. K vnitřním postižením patří smyslové postižení, postižené osoby diabetem, lidé s kardiovaskulárními poruchami, mentálně postižení a postižení civilizačními chorobami. Do skupiny s vnějším postižením se řadí osoby tělesně postižené, 9

Vysoká škola polytechnická Jihlava osoby trpící revmatismem, dětskou obrnou, svalovou dystrofií, roztroušenou sklerózou, vrozenou nebo poúrazovou tělesnou vadou a jinými navenek projevujícími se chybami trvalého nebo přechodného charakteru. [Linderová, 2018]

Podle Světové organizace cestovního ruchu se k osobám zdravotně postiženým řadí osoby s dlouhodobým tělesným duševním, intelektuálním nebo smyslovým postižením. Mohou sem být zahrnuty i osoby s dočasným zdravotním postižením, osoby s berlemi, senioři, osoby s velkými zavazadly, malé děti, osoby malého nebo velkého vzrůstu, a to hlavně v souvislosti s problémy, které se jim naskytnou při přístupu k cestovnímu ruchu a cestování (Euroklíč). [Linderová, 2018]

Světová organizace cestovního ruchu definuje osoby se zdravotním postižením jako „všechny osoby, jejichž manipulační schopnost, schopnost orientace či pohybu je v běžném prostředí omezená. Jedná se o osoby, které mají zvláštní potřeby při cestování, specifické požadavky na služby ubytovacích zařízení a jiných služeb cestovního ruchu. Patří k nim osoby s tělesným, smyslovým a mentálním postižením, ale také osoby, které vzhledem ke svému zdravotnímu stavu vyžadují zvláštní péči, například senioři nebo osoby odkázané na dočasnou pomoc.“ [Linderová, 2018, str. 26]

Zdravotní postižení mohou být vrozená, která se objevují u 3–5 % obyvatel. Nebo se mohou projevit během života jako důsledek nějaké nehody nebo úrazu, onemocnění nebo genetické poruchy. Větší počet zdravotního postižení nastává v průběhu stárnutí, což je přibližně 50 % takovýchto případů. [Linderová, 2018]

10

Vysoká škola polytechnická Jihlava

5 Tělesné postižení

5.1 Definice a vymezení tělesného postižení

V současné době je tělesné postižení považováno za dlouhodobý nebo trvalý stav, který se charakterizuje orgánovou nebo funkční poruchou, kterou nelze veškerou léčebnou péčí odstranit nebo výrazně zmírnit. Takový stav znamená postižení některé nebo více částí oblasti obvyklého fungování člověka, přináší výrazné snížení reálných možností i životních šancí, omezuje práceschopnost člověka a tím negativně zasahuje do mnoha stránek života postiženého člověka. [Michalík a kol., 2011]

Skupiny občanů s tělesným postižením se řadí do dvou subskupin. První skupinou jsou chronické onemocnění, tedy takové, které nikdy nelze zcela vyléčit. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je takové poškození nebo oslabení fyziologických funkcí lidského organismu, které vyžaduje značnou životosprávu a daný životní styl, kdy je nutné dodržování určitých léčebných opatření. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav snižuje kvalitu života nemocného i jeho blízkých, omezuje výkonnost nemocného člověka nebo odolnost vůči zátěži, námaze a vede k utlumení fyzických aktivit a následně (sekundárně) může vést k omezení pohybu, případně i k degenerativním změnám na nosném a motorickém aparátu dané osoby. Někteří autoři tuto skupinu označují jako interní postižení a zdůrazňují, že většinou takové onemocnění není na první pohled zřejmé. [Michalík a kol., 2011]

Druhou skupinou je tělesné postižení, které je definováno jako omezení hybnosti nebo znemožnění pohybu vedoucí k dysfunkci motorické koordinace v souvislosti s poškozením, vývojovou vadou nebo funkční poruchou nosného a hybného aparátu, centrální nebo periferní poruchou intervence, amputací nebo deformací části motorického systému. Takovéto vady nebo dysfunkce jsou patrné na první pohled a mají charakter trvalého snížení funkční výkonnosti i ztráty schopnosti v některé nebo více oblastech lokomoce (= schopnost pohybu v prostoru). Společným znakem tělesně postižených osob je primární redukce obvyklých pohybových aktivit a v některých případech i částečná, nebo úplná imobilita. Má to zásadní vliv na kvalitu života, soběstačnost a přístup k životním příležitostem postižených občanů. [Michalík a kol., 2011]

11

Vysoká škola polytechnická Jihlava

5.2 Modely zdravotního/tělesného postižení

V tom, jak se společnost dívá na osoby s tělesným či jiným zdravotním postižením lze v současnosti popsat čtyřmi základními modely zdravotního postižení. [Novosad, 2011]

5.2.1 Medicínský/zdravotní model Tento model je primárně založen na tělesné patologii, vadě, postižení a orientuje se na zkoumání a posuzování odlišností, specifičností a onakosti. Snaží se popsat, co je normální a co je abnormální. Představuje negativní pohled na člověka s postižením a zaměřuje se na to, čeho není schopný, co nemůže dělat a v čem je omezený. Medicínský pohled spatřuje návrat a integraci postiženého člověka do společnosti pouze skrze léčbu, rehabilitaci a zdravotnické aktivity. [Novosad, 2011]

5.2.2 Model osobní tragédie Jedná se o ochranitelský a emotivně laděný přístup. Podle tohoto modelu je zdravotní postižení vnímáno s ohledem na sociálně patologické životní situace a lidského neštěstí. Nositelé modelu jsou považováni za osoby, které potřebují soucit a charitu. [Novosad, 2011]

Z prvních dvou modelů vychází předsudek, který je nazýván jako disabilismus, který předpokládá, že člověk s tělesným nebo jiným postižením je více či méně neschopný a závislý na pomoci druhých, kdy jsou popírány skutečné schopnosti a možnosti postiženého člověka. [Novosad, 2011]

5.2.3 Sociální model Tento model podporuje lidi s postižením, aby byli co nejvíce samostatní a nezávislí. Je postaven na prosazování rovných práv, příležitostí a rovného zacházení včetně odstraňování různých typů bariér. Sociální model usiluje o společenskou změnu a posouvá pozornost od orgánového nebo funkčního postižení k postižení jako sociálnímu jevu, respektive k sociálnímu znevýhodnění (handicapu). Sociální model představuje přechod od vnímání zdravotního postižení jako hlavní charakteristiky lidí k práci s důsledky a dopady postižení na existenci, osobní i sociální život postiženého člověka. Aktivity ve prospěch postižených osob se nerealizují z pozice nadřazené osoby, ale mají kooperativní charakter a zaměřují se na překážky, obtížné situace, které ze zdravotního postižení vyplývají. [Novosad, 2011]

12

Vysoká škola polytechnická Jihlava

5.2.4 Kulturní model Antropolog Geertz charakterizuje kulturu jako síť významů, ve které člověk žije, které přijímá od společnosti a předává je svým dětem. Podle Hofsteda se jedná o „kolektivní software“ společnosti. Z dalšího hlediska se jedná o způsob, jak lidé žijí v souladu svých přesvědčení, jazyka a dějin. Sdílené hodnoty, symboly, způsoby chování a gesta vytvářejí dohromady společný rámec lidského jednání, budí vzájemnou důvěru a vytvářejí určitou atmosféru ve společnosti, přičemž pomáhají dobré komunikaci. Kultura tedy představuje zavedené, akceptovatelné způsoby jednání mezi lidmi, otevřené a nepředpojaté vztahy k lidem s postižením. [Novosad, 2011]

Kulturní model je širší než sociální model a orientuje se na morálku, postoje, zvyky a klima ve společnosti, na fungující a nediskriminující vztahy mezi lidmi, respekt k individuálním hodnotám a specifikacím. Vztahy mezi lidmi s postižením a lidmi bez postižení jsou chápány jako doklad kulturně-vzdělanostní úrovně a předpoklad nebo znak civilizované společnosti. [Novosad, 2011]

13

Vysoká škola polytechnická Jihlava

6 Mentální postižení

Pojem mentální postižení nemá přesně definovaný termín, je široce užíván především ve (speciálně)pedagogické a poradenské praxi a má legislativní oporu. Zdravotnická oblast, hlavně psychiatrie a klinická psychologie, využívá termín mentální postižení jako synonymum pojmu mentální retardace. Ve školství může být s ohledem na tradici pojem chápán více ze široka. Terminologický a výkladový slovník speciální pedagogiky (Vašek a kol., 1993) vymazuje mentální postižení jako zastřešující pojem, který se využívá v pedagogické dokumentaci a ve školství, který zahrnuje všechny jedince s IQ pod 85, jedná se tedy o osoby s mentální retardací a osoby, které se nachází na hraničním pásmu mentální retardace. Širší pojetí mentálního postižení ve školství má svou oporu v každodenní praxi, a to u žáků, kteří mají nižší (většinou kognitivní) schopnosti, nezvládají nároky běžné školy, a přitom nejsou mentálně retardování. V nedávné době se na zvláštní školy přeřazovaly děti, které svými schopnostmi nestačily na výuku na základních školách. Mentální postižení je tedy širší pojem zastřešující mentální retardaci i hraniční pásmo kognitivně-sociální disability, které znevýhodňuje klienta při vzdělávání na běžném typu škol a indikuje vyrovnávací či podpůrná opatření edukativního (psychosociálního charakteru). [Valenta, Michalík, Lečbych a kol., 2012]

6.1 Mentální retardace

Mentální retardaci lze vymezit jako vývojovou poruchu rozumových schopností, která je představována především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností s prenatální, perinatální a postnatální etiologií, která oslabuje adaptační schopnosti jedince. [Valenta, Michalík, Lečbych a kol., 2012]

Mentální retardace ve volném překladu znamená zpoždění duševního vývoje a jedná o relativně nejednoznačný termín, který je v současné době vyměřován několika definicemi, které mají společné zaměření na celkové snížení intelektových schopností jedince a jeho schopnost adaptovat se na sociální prostředí. [Valenta, Michalík, Lečbych a kol., 2012]

6.1.1 MKN-10 (F70 – F79) Zkratka MKN znamená Mezinárodní klasifikace nemocí a MKN-10 znamená desátá revize klasifikace. Mezinárodní klasifikace nemocí nám ukazuje stupně mentální retardace na základě posouzení struktury inteligence a posouzení schopnosti a adaptability (adaptačního chování), orientačně inteligenčním kvocientem a mírou zvládání obvyklých sociálně-kulturních nároků

14

Vysoká škola polytechnická Jihlava jedince. Klasifikace vymezuje několik skupin mentální retardace: F70 je Lehká mentální retardace, kdy IQ jedince je mezi 50–69, dříve nazýváno jako debilita. F71 je Středně těžká mentální retardace, nebo také střední mentální retardace, kdy IQ jedince je mezi 35–49, dříve nazýváno imbecilita. F72 je Těžká mentální retardace, kdy IQ jedince je mezi 20–35, dříve nazýváno jako idioimbecilita, prostá idiocie. F73 je Hluboká mentální retardace, kdy IQ jedince je do 19, dříve nazýváno jako idiocie, vegetativní idiocie. F78 je Jiná mentální retardace a poslední F79 je Nespecifikovaná mentální retardace. [Valenta, Michalík, Lečbych a kol., 2012]

6.1.2 Definice mentální retardace podle MKN-10 Mentální retardace je stav, kdy dojde k úplnému zastavení duševního vývoje jedince, nebo neúplného duševního vývoje, který je charakteristický narušením schopností projevujících se v průběhu vývoje a podílejících se na celkové úrovni inteligence. Jedná se především o poznávací, řečové, motorické a sociální dovednosti. Mentální retardace se může vyskytnout s jakoukoli duševní, tělesnou nebo smyslovou poruchou, nebo bez nich. Jedinci s mentální retardací mohou být postiženi několika duševními poruchami. Adaptivní chování bývá narušeno, ale v chráněném sociálním prostředí s dostupnou podporou nemusí být narušení u jedinců s lehkou mentální retardací nápadné. [Valenta, Michalík, Lečbych a kol., 2012]

15

Vysoká škola polytechnická Jihlava

7 Zrakové postižení

Zrak je bez nadsázky považován za jeden z nejdůležitějších smyslů pro člověka. Člověk jej využívá jako primární smysl při získávání až 90 % všech informací. Jakékoliv zrakové postižení stěžuje především orientaci. Pokud se jedná o dlouhodobé nebo trvalé postižení, pak je jím ovlivněna i komunikace, psychická integrita a sociální existence člověka. [Slowík, 2016]

Ne každý, u koho se vyskytne zraková vada je považovaný za osobu se zdravotním postižením. Většina lidí používá pro část svého života brýle nebo kontaktní čočky, které fungují jako korekce jejich snížených zrakových schopností, kdy nejčastěji k tomu dochází vlivem vady akomodace čočky. Takováto vada člověka negativním způsobem prakticky neomezuje, a pokud ano, tak jen minimálně. Projevy takového omezení nejsou příliš významné. Pokud běžná optická korekce nepostačuje a zraková vada člověku způsobuje komplikace při běžných, každodenních činnostech, může se diagnostikovat zrakové postižení určitého stupně. [Slowík, 2016]

Z pohledu tyflopedie (= věda zaměřená na problematiku zrakově postižených osob) se za osobu se zrakovým postižením považuje osoba, která i po optimální korekci (medikamentózní, chirurgické a brýlové) má v běžném životě problémy se získáváním a zpracováním informací zrakovou cestou. Například čtení černotisku nebo zraková orientace v prostoru. [Slowík, 2016. str. 61]

7.1 Etiologie

Příčinou zrakového postižení může být vada nebo porucha v kterékoli části zrakového ústrojí, tedy v oblasti receptoru (zevní oko), nervových drah, které spojují oko s mozkovým centrem (oční nerv) nebo přímo zrakového centra v mozku. Vrozené vady zraku bývají často nějak geneticky podmíněné, případně mohou být způsobeny infekčním onemocněním matky během těhotenství. Některé vady jsou progresivní, kdy se jedná o postupné zhoršování stavu, kdy mohou nastat prognózy úplné ztráty zraku. Kromě samotné příčiny vzniku zrakové vady je důležité období vzniku zrakové vady. Oko jako orgán, se téměř kompletně vyvine už v raném stádiu prenatálního vývoje. To ale neplatí pro nervové dráhy a mozkové centrum, které se jako součást centrální nervové soustavy vyvíjí později. V období po narození se dítě učí fixovat předměty, sledovat pohyb, reagovat na barevné podněty, rozlišovat konkrétní objekty a zvládat vizumotorickou koordinaci. Za normálních okolností je vývoj zrakových funkcí ukončen okolo

16

Vysoká škola polytechnická Jihlava

šestého roku věku dítěte. Pokud doje ke snížení nebo ztrátě zrakových schopností velkou roli hraje přechozí zraková zkušenost, která může rozhodujícím způsobem ovlivnit další vytváření představ a rozvoj orientačních schopností. [Slowík, 2016]

17

Vysoká škola polytechnická Jihlava

8 Sluchové postižení

Pokud bychom jako slyšící ztratili sluch, přijdeme v okamžiku o přísun až 60 % informací, což je nižší újma než v případě ztráty zraku. Lidé, kteří jsou od narození neslyšící, nebo mají těžce postižené sluchové ústrojí, mají rozvinuté určité kompenzační schopnosti, ale sluchový handicap dopadá na jejich životy výrazněji, než by se mohlo zdát. Sluchový handicap vytváří: komunikační bariéru (narušený je vývoj řeči a je omezená schopnost porozumění ostatním); deficit v orientačních schopnostech (postižený člověk si nemůže sluchem doplňovat zrakovou orientaci, proto je jeho orientace v prostoru omezena na rámec zorného pole); psychickou zátěž (postižený člověk žije ve „vězení ticha“); omezení sítě sociálních vztahů (sluchově postižení občané mají problémy v komunikaci); negativní vliv na vývoj myšlení, které vychází z řeči (člověk přemýšlí v pojmech a pro rozvoj myšlení je důležitá vnitřní řeč, která se u jedinců, kteří se narodí jako neslyšící, prakticky nevyvíjí). [Slowík, 2016]

Sluch má bezpečností funkci, protože je to jediný smysl, který zůstává aktivní například i během spánku. Když je člověk v bdělém stavu, tak pomocí sluchových vjemů kontroluje okolí i mimo své zorné pole a jakýkoliv výstražný nebo nebezpečný zvuk vyvolá spontánní obrannou nebo únikovou reakci. Těžce sluchově postižený člověk se v tomto smyslu stává zranitelnějším. Sluchové postižení je co do obsahu pestrý pojem, protože důležitými faktory jsou velikost sluchové ztráty a doba vzniku postižení. [Slowík, 2016]

Sluchové postižení je tedy následek organické nebo funkční vady (poruchy) v kterékoliv části sluchového ústrojí, sluchové dráhy a sluchových korových center, případně funkcionálně percepčních poruch. [Slowík, 2016, str. 74]

Označení sluchově postižený se někdy zaměňuje s pojmem neslyšící. Podle zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob (zákon č. 155/1998 Sb., ve znění pozdějších novel) se za neslyšící považují osoby, které ohluchly ještě před rozvinutím mluvené řeči a u kterých velikost a charakter sluchové vady neumožňuje plnohodnotný rozvoj mluvené řeči. Dále se za neslyšící osoby považují ohluchlé a nedoslýchavé osoby, které sami považují znakovou řeč za primární formu komunikace. Lidé se sluchovým postižením mají možnost identifikovat se s takovým označením, které podle nich optimálně vystihuje jejich stav a vnímání vlastní identity. [Slowík, 2016]

18

Vysoká škola polytechnická Jihlava

9 Průkazy OZP

Na průkaz OZP (= průkaz osoby se zdravotním postižením) má nárok takový člověk, který má více jak jeden rok a má tělesné, smyslové nebo duševní (i mentální) postižení nebo autismus. Průkazy slouží jako doklad, který lidem se zdravotním postižením umožňuje získat nejrůznější výhody a slevy. Výhody a slevy se týkají jízdného v MHD, vlakové a autobusové dopravě, vstupné do muzeí, galerií, na výstavy, sportovní a kulturní akce. Výška slevy závisí na druhu průkazu a na poskytovateli služeb nebo pořadateli akce. Průkazy jsou navázány i na další příspěvky a výhody, jako je například příspěvek na mobilitu nebo parkovací průkaz. [4]

Existují tři druhy průkazů: TP (= tělesně postižený), ZTP (= zvlášť trvale postižený), ZTP/P (= zvlášť tělesně postižený s průvodcem). Dnes jsou tyto průkazy i pro občany, kteří mají jiný typ postižení než jen to tělesné. V zákoně je definováno, kdo má, na který průkaz nárok. [4]

9.1 Průkaz TP

Je těžké určit, kdo má na tento průkaz nárok, ale pravděpodobně ho dostanou lidé s lehkým stupněm mentálního postižení. Výhody pro držitele tohoto průkazu nejsou moc velké. [4]

9.1.1 Výhody pro držitele průkazu TP • Přednostní nárok na místo ve veřejných dopravních prostředcích, • Přednost při vyřizování osobních záležitostí (například na úřadech), ale osobní záležitost není nákup zboží v obchodě nebo vyšetření u lékaře. [4]

9.2 Průkaz ZTP

U tohoto průkazu záleží na posudkovém lékaři, ale pravděpodobně ho dostanou lidé, s lehčím stupněm mentálního postižení, kteří mohou sami cestovat bez doprovodu nebo lidé s lehčím kombinovaným postižením. Lidé cestující sami na několika naučených trasách (do školy nebo do stacionáře a zpět). Pokud cestují na neznámých trasách, musí mít doprovod a měli by dostat průkaz ZTP/P. V praxi nejvíce záleží na informacích, které dostane posudková komise od ošetřujícího lékaře. [4]

Průkaz slouží osobám s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžké funkční postižení pohyblivosti v praxi znamená, že člověk je schopný se pohybovat doma samostatně, ale venku se pohybuje s obtížemi a jen na

19

Vysoká škola polytechnická Jihlava krátké vzdálenosti. Těžké funkční postižení orientace znamená, že se člověk orientuje v domácím prostředí dobře, ale venku se orientuje jen s velkými obtížemi. [4]

9.2.1 Výhody pro držitele průkazu ZTP • Místo v autobusu, tramvaji nebo trolejbusu, vlaku nebo autobusu pro dálkovou dopravu, • Přednost ve frontách na úřadech (ne v obchodech nebo u lékaře), • Bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvaje, trolejbusy, autobusy, metro), • Sleva 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě, • Sleva 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy. [4]

9.3 Průkaz ZTP/P

Tento průkaz je vhodný pro osoby se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. [4]

Zvlášť těžkým a úplným funkčním postižením pohyblivosti je myšleno to, že je člověk schopný chodit doma jen s obtížemi, nebo nemůže chodit vůbec a pohybuje se pomocí invalidního vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace je stav, kdy osoba, o kterou se jedná, není dlouhodobě schopna orientovat se venku. [4]

9.3.1 Výhody pro držitele průkazu ZTP/P • Místo v autobusu, tramvaji nebo trolejbusu, vlaku nebo autobusu pro dálkovou dopravu, • Přednost ve frontách na úřadech (ale ne v obchodě nebo u lékaře), • Bezplatná doprava pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvaje, trolejbusy, autobusy, metro), • Sleva 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě, • Sleva 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy, • Bezplatná doprava průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě (městská hromadná doprava, doprava autobusem a vlakem),

20

Vysoká škola polytechnická Jihlava

• Bezplatná doprava vodícího psa, pokud je osoba úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce. [4]

21

Vysoká škola polytechnická Jihlava

10 Motivy cestování zdravotně postižených osob

Zdravotně postižené osoby se účastní převážně krátkodobých pobytů, které představují prodloužené víkendy v délce tří až čtyř dnů, nebo sedmi denní pobyty. Podle průzkumů se kolem 66 % zdravotně postižených osob účastní domácího cestovního ruchu. Nejčastější motiv cestování je lázeňský cestovní ruch nebo návštěva rodiny, přátel či známých. Během cestování preferují aktivity, jako jsou poznávací autobusové fakultativní výlety, náboženské poutě, cykloturistika, treking, plachtění a další sportovní aktivity. Účast na sportovních aktivitách je podmíněna stupni postižení dané osoby. Osoby s těžkým zdravotním postižením upřednostňují okružní plavby, divadelní představení, koncerty a další kulturní akce v areálu hotelu a využívají možnosti vypůjčení si knih a časopisů a odpočinku na terase. [Linderová, 2018]

Podle Indrové (2008) k hlavním motivům cestování zdravotně postižených osob patří poznávací cestovní ruch, který může být spojen s rekreačním cestovním ruchem poblíž přímořských destinací. Oblíbené jsou okružní plavby lodí, zdravotní a lázeňský cestovní ruch, který bývá spojován s preventivní a regenerační lázeňskou léčbou. Kulturní cestovní ruch je spojený s návštěvami významných hlavních měst. Náboženský cestovní ruch má za cíl navštívit poutní místa a je také oblíbený ze strany zdravotně postižených osob. [Linderová, 2018]

Podle Wildawskeho (2011) při účasti zdravotně postižených osob na cestovním ruchu převládá zájem o cestování, které je podmíněno získáním nových zkušeností a zážitků, poznávaní nového místa, motivuje k úniku z každodenního stresu a umožňuje trávení volného času s rodinou. [Linderová, 2018]

Zdravotně postižené osoby jako největší bariéru vidí v malém povědomí a předsudcích společnosti vůči nim. Často se setkávají s neinformovaností o správném způsobu komunikace. Například zrakově postižená osoba není upozorněna, že pracovník cestovního ruchu mluví k ní a někdy chybí upozornění na potenciální překážky stojící v cestě. Sluchově postižené osoby mají problém například s nezřetelným a příliš rychlým výkladem průvodce. Tělesně postižené osoby mají problém s překonáváním schodů. Odrazuje je také odlišná připravenost poskytování služeb tělesně postiženým osobám, a to i v ubytovacích zařízeních stejné třídy a kategorie. [Linderová, 2018]

Neustálý problém, který stále přervává, jsou architektonické bariéry, které mohou být způsobeny nedostatkem financí na rekonstrukce a debarierizaci, stávající legislativou, která

22

Vysoká škola polytechnická Jihlava neumožňuje zásah kvůli zachování kulturně-historické hodnoty budov nebo nemožností provádět debarierizaci kvůli špatné dostupnosti, například při úpravě turistických stezek. [Linderová, 2018]

23

Vysoká škola polytechnická Jihlava PRAKTICKÁ ČÁST

11 Metodika terénního výzkumu

Cílem mé bakalářské práce je zmapování tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Benešov na základě mé osobní návštěvy, kdy jsem pořizovala vlastní fotografickou dokumentaci, kterou jsem následně podložila vlastním slovním hodnocením. Všechny objekty, které zde budou popisovány, jsem osobně navštívila a pořídila jejich fotografie, tudíž jsem použila metodu terénního výzkumu. Přemýšlela jsem nad tím, jak tuto bakalářskou práci pojmout a rozhodla jsem se, že se při návštěvách uvedených objektů zaměřím na handicapované občany s tělesným, sluchovým, zrakovým a mentálním postižením. Rozhodla jsem se proto, že si myslím, že u nás v České republice se nachází spousta krásných míst, které stojí za návštěvu a prohlídku, ale zdravotně postižení občané mohou být o tyto krásy ochuzeni. V bývalém okrese Benešov je také spousta krásných míst, která jsou ale bohužel pro občany s postižením jen těžko dosažitelné, ať už se nachází na vrcholku kopce, nebo k nim vede špatně udržovaná přístupová cesta. A i postižený člověk může mít zálibu poznávat památky nejen na internetu nebo na mapě. Také jsem k jednotlivým objektům přidala stručnou charakteristiku, abychom věděli, od kdy zde objekty stály a kdo se případně podílel na jejich postavení. Své slovní zhodnocení bych ráda ještě znázornila v tabulce, kterou přikládám níže. Tabulku jsem vytvořila na základě získaných znalostí a poučení z teoretické části mé práce.

Tabulka 1: Zhodnocení přístupnosti památky – vzorová tabulka Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování Přístupová cesta Pohyb po památce Toalety

24

Vysoká škola polytechnická Jihlava

12 Seznam tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Benešov

Seznam všech mých tvrzí, hradů a zámku byl vytvořen podle stránek Národního památkového ústavu. [43]

12.1 Tvrze

• Beztahov • Domašín • Kouty • Mrač • Nespery • Popovice

12.2 Hrady, zříceniny hradů

• Český Šternberk • Malý Blaník • Týnec nad Sázavou • Zbořený Kostelec

12.3 Zámky

• Čechtice • Jemniště • Komorní hrádek • Konopiště • Lešany • Libouň • Líšno • Louňovice • Načeradec • Neustupov • Ostředek • Pravonín

25

Vysoká škola polytechnická Jihlava

• Ratměřice • Růžkovy Lhotice • Sázava • Smilkov • Soutice • Tloskov • Trhový Štěpánov • Tvoršovice • Vlašim • Vlčkovice • Votice • Vrchotovy Janovice • Zvěstov

26

Vysoká škola polytechnická Jihlava

13 Tvrze v bývalém okrese Benešov

13.1 Tvrz Beztahov

Tvrz Beztahov se nachází ve stejnojmenné vesnici nedaleko obce Votice v okrese Benešov. Ve vsi se nacházelo původní panské sídlo, které má kořeny již ve čtrnáctém století. Z původního panského sídla se dochovalo zdivo, které pochází ze století patnáctého. Na začátku třicetileté války se vesnice stala součástí většího panství a tvrz od té doby začala sloužit hospodářským účelům. V roce 1965 se stala chráněnou kulturní památkou. [5]

V roce 1534 vlastnil půlku tvrze Jan Kozel z Kozle, druhá polovina patřila Lvovi Beztahovskému z Říčan. Jan starší z Říčan tvrz spojil a jeho syn Mikuláš se stal hejtmanem Vltavského kraje. Po Bílé hoře tvrz spadla do vlastnictví Sezimovi z Vrby, který tvrz spojil s Vrchotovými Janovicemi. Díky tomuto připojení tvrz začala chátrat. Dochovaly se pouze základy okrouhlé zdi. [6]

Jak jsem již psala, tvrz Beztahov se nachází nedaleko Votic ve stejnojmenné vesnici. Do Beztahova jsme se dostali autem bez problémů podle navigace, ale najít tvrz bylo docela složité, protože nikde žádné ukazatele nebyly. Nakonec jsme se museli zeptat nějaké paní, která procházela kolem a navedla nás. Tvrz se nachází až za vesnicí. Příjezdová cesta k tvrzi byla dost úzká, takže si nedovedu představit, co by se stalo, kdyby se tam potkala dvě auta. Jinak silnice byla v dobrém stavu. Parkovací místo nebylo nijak vymezené, místo pro parkování se nachází u silnice, ale je možné také zaparkovat pár metrů od tvrze. Tvrz je zchátralá a zarostlá, tudíž je pro veřejnost nepřístupná. Handicapovaný člověk se po silnici bude pohybovat dobře, tudíž může tvrz pozorovat ze silnice. Tato tvrz je z venku pro handicapovaného člověka k vidění bez problémů.

27

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 4: Tvrz Beztahov Obrázek 3: Přístupové cesty, možnost parkování

Obrázek 2: Přístupová cesta Obrázek 1: Parkovací místo u silnice

Tabulka 2: Přístupnost tvrze Beztahov Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 1 1 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

13.2 Tvrz Domašín

Tvrz Domašín je renesanční tvrz nacházející se ve stejnojmenné vesnici poblíž města Vlašim. První zmínky o vsi Domašín pocházejí z let 1352–1420, ale tvrz byla postavena později, konkrétně v polovině 16. století a první zmínky o ní pocházejí z roku 1584, kdy se říká, že impulsem ke stavbě se mohl stát požár, který vypukl v Domašíně v roce 1583. V roce 1601 došlo k připojení Domašína k Vlašimi a tvrz tak přestala být panským sídlem. Na jižní straně měla tvrz dvě tři-čtvrtě kruhové věže, které se podobaly schodišťové věži při kostelu sv. Jakuba, který se nachází poblíž tvrze. Podobné věže se nachází i v nedalekých Louňovicích pod

28

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Blaníkem. Na počátku 19. století tvrz vyhořela a jihozápadní tvrz byla zbouraná v r. 1943 při stavbě silnice. [7]

Do Domašína jsme se dostali dobře, protože jsme jeli autem a navigace nás dobře navedla. Ale dělalo nám problém tvrz najít, takže jsem se musela zeptat místních, kteří měli dobrý přehled o své rodné vísce a naštěstí nás navedli. Poté jsme tvrz našli bez problémů, protože dobré poznávací znamení je, že se nachází vedle kostela. Tvrz je pro veřejnost uzavřená, takže dovnitř se nedostane nikdo, ale zvenku je tvrz přístupná. Ne první pohled není tvrz v moc dobrém stavu, podle fotografií můžeme vidět, že tvrz chátrá. Ovšem v době, kdy jsem tvrz navštívila, se opravovala hlavní silnice, takže přístupnost byla značně snížená. Nejlepší pohled na tvrz je z udržovaného parkoviště, kde je pohyb pro handicapovaného nejjednodušší, ale pokud by se chtěl projít podél tvrze, překážkou by mohla být rozbitá silnice. Myslím si, že by bylo dobré, kdyby zrakově a tělesně postižení občané s sebou měli někoho, kdo by jim pomohl překonat cestu na silnici, zejména velký skok z obrubníku dolů.

Obrázek 5: Rozbitá silnice u tvrze Obrázek 6: Pohled na tvrz ze silnice

Obrázek 8: Pohled na tvrz z parkoviště Obrázek 7: Parkoviště před tvrzí

29

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Tabulka 3: Přístupnost tvrze Domašín Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 1 1 cesta Pohyb po 1 1 2 2 2 památce Toalety 5 5 5 5 5

13.3 Tvrz Kouty

Nejstarší zmínka o tvrzi pochází z predikátu Předoty a Svatomíra z Koutů, kteří si dosadili nového faráře do nedalekých Arnoštovic. Před rokem 1394 Kouty získal do vlastnictví Jarohněv Kejhák z Křečovic, kdy tvrz zůstala v jeho držení do poloviny 16. století. V roce 1407 po jeho smrti spravoval Kouty jeho nejstarší syn Jarohněv. Po roce 1606 se Kouty připojily ke Smilkovu a tvrz byla opuštěná. Tvrz Kouty pustla až do roku 1813, kdy byla i definitivně zbořena. [8]

Kouty jsou zříceninou vodní tvrze, někdy se označují jako hrad. Založeny byly ve 14. století. Tvrz Kouty se nachází v severozápadní části stejnojmenné vesnice Kouty. Od roku 1965 jsou Kouty brány jako kulturní památka. Dochované zdi jsou památkou po dvou budovách. [9]

Tuto tvrz jsme našli relativně rychle, protože se nachází hned na pohled vedle hlavní silnice. Hlavní silnice je poměrně úzká, ale dobře zachovaná. Parkovat se dá přímo u tvrze, není tam přímo vyhrazené velké parkoviště, ale jen pár parkovacích míst. Ovšem zřícenina tvrze se nachází jako by v ďolíčku, kdy k ní nevede žádná zpevněná cesta, takže když prší, je půda trochu rozmáčená. Handicapovaní občané, zejména se zrakovým a tělesným postižením by mohli mít trochu problém, ale pokud by měli u sebe pomocnou ruku, mohl by to být hezký zážitek. Jedná o zříceninu, takže tvrz je volně přístupná každému. Nachází se tam i informační

30

Vysoká škola polytechnická Jihlava tabule a lavička. Prostředí je kolem moc krásné, takže je to ideální místo pro odpočinek a pokochání se přírodou.

Obrázek 11: Tvrz Kouty pohled ze silnice Obrázek 12: Parkovací místa u tvrze

Obrázek 10: Příjezdová cesta k tvrzi Kouty Obrázek 9: Tabule u tvrze

Tabulka 4: Přístupnost tvrze Kouty Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 1 1 cesta Pohyb po 1 1 2 2 2 památce Toalety 5 5 5 5 5

13.4 Tvrz Mrač

Tvrz Mrač měla původně tři patra a vznikla už ve 14. století. Tato tvrz je unikátní v tom, že je jedinou zachovalou tvrzí ve střední Evropě, která má plášťové opevnění a kde se nachází jedna palácová a jedna hospodářská budova, která je začleněna do celkového systému opevnění. Součástí celého areálu je i středověký sklep, renesanční statek a zbytky tvrziště z 13. století,

31

Vysoká škola polytechnická Jihlava zřícenina barokního zámečku, mlýn postavený už v roce 1540 a budova bývalého hamru. V současnosti celý areál tvrze funguje jako kulturní centrum, kde se v létě pořádá několik akcí pro děti i dospělé. V současnosti je tvrz v majetku soukromého vlastníka a interiéry jsou přístupné jen zřídka. [10]

Tvrz Mrač je velká kamenná budova na menším kopečku dobře viditelná od silnice. Nachází se kousek za vesnicí Mrač. Do navigace lze zadat přímo místo tvrze, takže není problém se k ní dostat. Nemá přímo vyhrazené parkoviště, takže lze zaparkovat pod přístupovou cestou, kam se ale vejde jen jedno auto. Přístupová cesta je mírně do kopce a je kamenitá, tudíž pro handicapovaného člověka, zejména se zrakovým a tělesným postižením by byla náročnější. Ale s pomocí asistenta by se mohli k památce dostat. Pohyb před tvrzí by mohl být také trochu náročnější, protože terén není moc dobře upravený. Pro veřejnost je tvrz uzavřena, protože je v soukromém vlastnictví a při naší návštěvě se rekonstruovala, takže návštěvníci se mohou pokochat jen pohledem zvenčí.

Obrázek 16: Kamenná cesta k tvrzi Obrázek 14: Cesta k tvrzi

Obrázek 15: Pohled na tvrz z cesty Obrázek 13: Vstupní brána do tvrze

Tabulka 5: Přístupnost tvrze Mrač Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík 32

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Parkování 3 3 3 3 3 Přístupová 2 2 3 3 3 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

13.5 Tvrz Nespery

Dnes se jedná o barokní sýpku se zbytky obytné věže, opěráku a suterénu původní tvrze. První zmínky o tvrzi pochází z roku 1483 jakožto majetku Jana Řepy z Neveklova. Do roku 1681 byla ve vlastnictví Chobotských z Ostředku. V roce 1693 přestala být tvrz panským sídlem. Tvrz se nachází ve stejnojmenné vesnici uprostřed vesnice vedle objektu JZD. Dnes ji využívají hlavně hasiči jako své kulturní centrum. [11]

K tvrzi se dá pohodlně dojet autem, je krásně viditelná od hlavní silnice, nachází se u velkého rybníka, kolem kterého silnice vede. Před tvrzí se dá dobře zaparkovat, přestože tam není přímo parkoviště vyhrazené. V okolí tvrze je cesta trochu rozbitá, ale i tak se tam dá pohodlně pohybovat, což by pro handicapované občany nemusel být větší problém. Bohužel já jsem tvrz navštívila v době, kdy byla zavřená, takže jsem neměla možnost podívat se dovnitř. Ale na pohled je tvrz trochu zchátralá a pro handicapované občany přístupná jen z venku.

Obrázek 18: Silnice k tvrzi Obrázek 17: Cesta u tvrze

33

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 20: Pohled na tvrz z boku Obrázek 19: Pohled na tvrz z příjezdové cesty

Tabulka 6: Přístupnost tvrze Nespery Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 1 1 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

13.6 Vodní tvrz Popovice

První zmínky o vodní tvrzi v Popovicích pochází z roku 1354, kdy byla v majetku Ondřeje z Popovic. Od roku 1488 byla tvrz v majetku Popovských z Bezejovic, kteří ji přestavěli do renesančního stylu. Tvrz neměla moc štěstí na majitele, protože ti se u ní často střídali. V roce 1797 ji koupil Jindřich z Rottenhanu a byla přestavěna na tkalcovnu. Po roce 1989 byla vrácena v restituci a byla postupně rekonstruována. Tvrz se nachází na břehu Mlýnského rybníka v Popovicích a ještě ve 13. století byla obehnaná vodním příkopem. Dnes se uvažuje o znovuobnovení věže. [12]

Vodní tvrz v Popovicích je dočasně uzavřena pro veřejnost, takže návštěvníci se mohou pokochat pouze pohledem na ní zvenčí. Na pohled je tvrz docela zchátralá a neopečovávaná, ale je neustále renovována, takže si myslím, že za pár let bude přístupná veřejnosti. K tvrzi se dá pohodlně dojet autem, vede k ní přímo silnice. Před tvrzí není žádné přímo vyhrazené parkoviště, ale je tam pár míst, kde se dá docela dobře zaparkovat. Na místě, kde jsme zaparkovali my, tak tam je silnice dobře udržovaná, takže se po ní dá dobře pohybovat, pokud se popojde kousek k plotu, odkud je vidět na tvrz lépe, tak tam je trávník, ale i po něm by se 34

Vysoká škola polytechnická Jihlava dalo dobře pohybovat i s invalidním vozíkem, takže tvrz je přístupná pro všechny, i pro handicapované osoby ale bohužel jen k vidění zvenku.

Obrázek 23: Parkovací místa u tvrze Obrázek 21: Pohled na tvrz ze silnice

Obrázek 22: Pohled na tvrz z příjezdové cesty

Tabulka 7: Přístupnost vodní tvrze Popovice Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 1 1 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

35

Vysoká škola polytechnická Jihlava

14 Hrady a zříceniny hradů v bývalém okrese Benešov

14.1 Hrad Český Šternberk

Hrad Český Šternberk byl založen kolem roku 1241 Zdeslavem z Divišova a pojmenoval ho podle rodového erbu – zlaté osmihroté hvězdy. V té době bylo zvykem poněmčovat názvy, tedy Sternberg, protože z němčiny je Stern hvězda a Berg hora. Dodnes je hrad v držení rodu Sternbergů, dnes jej vlastní dvacátá generace. V roce 1467 byl hrad dobyt a následně opraven ve stylu pozdní gotiky. Vylepšil se obranný systém, postavila se předsunutá bašta s břitem tzv. hladomorna, která dneska slouží jako vyhlídka. Další přestavba proběhla ve 2. polovině 17. století, a to ve stylu raného baroka. Hrad tím ztratil obrannou funkci, protože se kladl důraz na pohodlí obyvatel. Od této doby se ve vnitřních prostorách nacházejí zámecké interiéry. Začátkem 20. století byl hrad elektrifikován a byl dokonce vybudován i vodovod a ústřední topení. Na hradě se nachází 15 místností s bohatě zařízeným mobiliářem, který pochází z různých stylových období. [13]

Cesta k hradu Český Šternberk byla dobrá, cesta je přehledná a navigace nás dovedla až na parkoviště, které se nachází pod hradem. Parkoviště je placené, je zde několik míst, dokonce i jedno místo pro autobus, ale nevšimla jsem si žádného místa vyhrazené pro handicapované. K hradu jsme se tedy museli vydat pěšky. Cesta byla do kopce, ale vyasfaltovaná, takže se po ní dobře šlo, tudíž i člověk se sníženou schopností pohybu a občan na invalidním vozíku by se tam dobře dostal. Ovšem bylo by dobré, kdyby někdo ten vozík tlačil, protože cesta je dost do kopce, i já jsem se při stoupání dost zadýchala. Pokud by chtěl hran navštívit člověk se zrakovým postižením, měl by s sebou mít asistenta, protože cesta se později rozdvojuje, tak aby ho navedl tím správným směrem. Cesta nás dovedla na rozcestí, kdy jedna cesta vedla na vyhlídku do hladomorny, která byla také mírně do kopce, a my jsme se vydali k hradu. Cesta na nádvoří začala být vydlážděná kostkami, ale dalo by se po ní jet i s vozíkem a pro osoby se sníženou pohyblivostí by byla cesta bez problémů. Nádvoří bylo také vydlážděné kostkami, ale už většími, ale i tak by se po nich dalo vozíkem jezdit docela dobře. Ovšem přímo na hrad a jeho prohlídkový okruh, vedou velké kamenné schody, kde není žádný výtah pro vozíček, takže tam by se handicapovaný občan na vozíku nemohl podívat. Handicapovaní občané s dalším postižením by se mohli do hradu podívat, ovšem pokud by měl někdo sníženou schopnost pohybu, bylo by dobré mít s sebou asistenta kvůli schodům. Toalety jsou k dispozici za 5 korun, ale vede k nim pár schodů a není tam výtah, nejsou tudíž bezbariérové, takže člověk na

36

Vysoká škola polytechnická Jihlava invalidním vozíku by si na toaletu došel jen stěží. Na toaletách není žádná vyhrazena přímo pro vozíčkáře. Jinak z nádvoří je krásná vyhlídka do okolí. Když to shrnu, tak hrad je přístupný pro veřejnost a pro handicapované občany rovněž, ovšem s výjimkou handicapovaného občana upoutaného na invalidní vozík, ten by se do hradu bohužel nemohl podívat.

Při cestě zpět z hradu jsem si všimla, že tam vede ještě jedna přístupová cesta, která je ovšem složená jen z velkých kamenných schodů, tudíž tudy by se člověk na vozíku nedostal vůbec.

Obrázek 25: Parkoviště pod hradem Obrázek 24: Přístupová cesta k hradu

Obrázek 29: Nádvoří hradu Obrázek 28: Kamenné schody do hradu

Obrázek 27: Schody k toaletám Obrázek 26: Toalety

37

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 30: Další přístupová cesta po schodech

Tabulka 8: Přístupnost hradu Český Šternberk Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 2 2 2 cesta Pohyb po 1 1 2 2 5 památce Toalety 1 1 1 2 5

14.2 Malý Blaník

Zaniklý hrad Malý Blaník se nachází téměř 12 kilometrů jižním směrem od města Vlašim. Ve starších pramenech literatury se někdy můžeme dočíst, že se zde ve středověku nacházel hrad. Domněnky jsou podporovány rozsáhlými terénními nerovnostmi a kamennými valy na vrcholu hory Malý Blaník, ale zřejmě se jedná o pozůstatky pradávného opevněného slovanského sídliště. [14]

První zprávy o hradu Malý Blaník pochází z roku 1402 a to v souvislosti s Václavem IV., který zde byl zajat. Další zprávy pochází z doby husitské revoluce, kdy se v kronice Vavřince z Březové popisuje obsazení Blaníku husity. Předpokládá se, že v této době zde už nějaké opevnění stálo, nebo bylo vybudováno právě v této době. Proto je na mapě pocházející z roku 1518 u Blaníku odznačení pro hrad. Můžeme se tedy domnívat, že hrad Blaník stál na Malém Blaníku. To podporuje i pověst o Blanických rytířích, kteří se ukrývají kdesi v nitru hory a objeví se ve správnou chvíli, až bude českému národu nejhůř. [14]

Musím říct, že přestože pocházím kousek od Louňovic pod Blaníkem, tak jsem na Malém Blaníku byla poprvé. Malý Blaník se nachází na kopci. Parkoviště se nachází u silnice, jedná

38

Vysoká škola polytechnická Jihlava se o větší, neplacené parkoviště v lese pod kopcem. K Malému Blaníku vede cesta lesem. První část je ještě relativně dobrá, kdy se jde lesní cestou, ale nemyslím si, že je cesta vhodná pro invalidní vozík, ale člověk s omezenou schopností pohybu by cestu zvládl. Člověk se zrakovým postižením, by potřeboval pomoct od asistenta. Druhá část cesty je hodně do kopce, lesem, takže se chodí přes různé kameny a kořeny, tudíž tahle cesta je pro handicapovaného člověka na invalidním vozíku nepřístupná. Myslím si, že by cesta byla náročná i pro člověka, který špatně chodí, protože i já jsem často o něco zakopávala a při stoupání jsem se dost zadýchala. Člověk se zrakovým postižením by potřeboval, aby ho někdo vedl, protože cesta je nevyzpytatelná, co se terénu týče. Hrad Malý Blaník je zřícenina, která je uzavřená, tudíž se na ní člověk může podívat jen z venku. Malý Blaník je momentálně v rekonstrukci, ale za dva roky se můžeme těšit na to, že se budeme moci podívat i za bránu.

Obrázek 35: Parkoviště pod Malým Blaníkem Obrázek 34: Přístupová cesta k Malému Blaníku

Obrázek 33: Přístupová cesta v lese Obrázek 32: Přístupová cesta, na dohled Malý Blaník

Obrázek 31: Malý Blaník

39

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Tabulka 9: Přístupnost hradu Malý Blaník

Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 3 3 5 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

14.3 Hrad Týnec nad Sázavou

V Týnci nad Sázavou se nachází hrad s románskou rotundou a gotickou věží. Dále na hradě sídlí Městské muzeum, kde je stálá expozice týnecké kameniny, románské sklepení a archeologická expozice. Hrad byl postaven s románskou rotundou, která byla využita jako hradní kaple, pochází z konce 11. století a je to jedna z nejstarších staveb středních Čech. K rotundě patřil sídelní objekt, který byl odkryt v roce 1969. Tento objekt měl kůlovou konstrukci a pocházel asi z 11. století. Na jeho místě na přelomu 12. a 13. století vznikl kamenný románský palác, ze kterého se dochovalo jen obvodové zdivo. Sídlo mělo hlavně pevnostní funkci. Jméno Týnec pochází z výrazu zatýněná, to znamená opevněná osada. [15]

Hrad s přilehlou rotundou a věží se nachází přímo ve městě Týnec nad Sázavou, takže dostat se k němu nebyl nijak zvlášť velký problém. Ukazatele jsou podél hlavní silnice, a hlavně hrad se nedá přehlédnout, protože jeho věž docela vyčnívá. Parkoviště před hradem je dost malé, vlastně ani nepatří přímo k němu, je neplacené. Cesta k hradu je vydlážděná malými kostkami, po kterých se dá k hradu dobře dostat, takže jsou vhodné i pro invalidní vozík. Ovšem pokud se chce handicapovaný člověk dostat přímo k hradu a k věži, tak nastane problém, protože k hradu vedou velké kamenné schody, po kterých se člověk s vozíkem nedostane. Člověk s omezenou schopností pohybu by se k věži dostal s pomocí docela dobře. Zrakově postižený člověk by potřeboval pomoct hlavně při stoupání po schodech. Na prohlídku se handicapovaný člověk na vozíku také nedostane, protože ve věži jsou schody. Člověk s omezenou schopností pohybu by se dovnitř dostal, ale možná by potřeboval menší pomoc, to samé i člověk se zrakovým postižením, protože uvnitř věže je hodně šero. Do místnosti muzea také vedou asi dva schody, takže ani ten není bezbariérový. Ovšem pro ostatní občany s postiženým by muzeum bylo přístupné. V muzeu se nenachází žádná toaleta pro veřejnost. Takže tento hrad 40

Vysoká škola polytechnická Jihlava s věží je sice přístupný pro veřejnost, ale bohužel není přístupný pro handicapované občany na invalidním vozíku, další handicapovaní občané by se na věž s pomocí druhých mohli dostat.

Obrázek 39: Parkoviště před hradem

Obrázek 37: Kamenné schody k věži a Muzeu Obrázek 36: Schody do věže

Obrázek 38: Přístupová cesta k hradu

Tabulka 10: Přístupnost hradu Týnec nad Sázavou Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 2 2 2 2 2 Přístupová 1 1 2 2 2 cesta Pohyb po 1 1 2 3 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

41

Vysoká škola polytechnická Jihlava

14.4 Zřícenina hradu Zbořený Kostelec

Zřícenina hradu Zbořený Kostelec se nachází naproti vesnici Zbořený Kostelec nedaleko Týnce nad Sázavou. Hrad byl pravděpodobně královského založení a v roce 1342 ho do zástavy dostal Oldřich Medek z Valdeka. V roce 1450 se stal sídlem Kuneše z Rozkoše z Dubé a byl obležen Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Zdeněk Konopišťský nechal pobořený hrad výrazně obnovit. V roce 1467 byl hrad obležen a dobyt vojsky krále Jiřího a od té doby je zříceninou. Dispozice hradu byla v první fázi dvojdílná. V areálu zříceniny je patrná severní a východní část příkopu, zbytek brány, uprostřed městiště s vysokou zdí obdélníkové budovy, na západní straně je vysoké zdivo s třemi mohutnými pilíři a na skále kus věže. [16]

Ke zřícenině Zbořeného Kostelce jsme se autem dostali docela pohodlně, parkoviště tam bylo k dispozici, neplacené, a dokonce u něj byla i Toi Toi, která nebyla bohužel bezbariérová, ale byla v ní tekoucí voda, mýdlo a dezinfekce, což mě mile překvapilo. Tudíž je vhodná pro všechny občany s postižením vyjma handicapovaných na invalidním vozíku. Poté jsme se vydali ke zřícenině. Prvně jsme šli po cestě, která byla krásně vyasfaltovaná, ale po pár metrech jsme zjistili, že jdeme špatně. Tak jsme se vydali druhu cestou, která už byla horší. Zřícenina se nachází na kopci, jde se k ní lesem, takže přístupová cesta není vhodná pro handicapované občany na invalidním vozíku. Pro občany se sníženou schopností pohybu by cesta mohla být problémová, ale zdatnější jedinci by jí možná zvládli. Občané se zrakovým postižením by mohli mít větší problém, protože terén je příkrý, jde se lesem, kdy se musí překračovat různé kořeny a popadané stromy. Cesta byla pořád do kopce a dost špatně přístupná. Když jsme došli přímo ke zřícenině, tak jsme se museli prodírat mezi stromy. Výhled ze zříceniny je sice hezký, ale pro handicapované na invalidním vozíku n nepřístupná. Pro ostatní je to na zvážení, do si věří, protože terén je docela náročný.

Obrázek 41: Parkoviště pod zříceninou Obrázek 40: Přístupová cesta

42

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 44: Strom přes cestu ke zřícenině Obrázek 45: Kamenné schody u zříceniny

Obrázek 42: Jedna část zříceniny Obrázek 43: Druhá část zříceniny

Tabulka 11: Přístupnost zříceniny Zbořený Kostelec Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 3 3 4 4 5 cesta Pohyb po 3 3 4 4 5 památce Toalety 1 1 1 1 5

43

Vysoká škola polytechnická Jihlava

15 Zámky v bývalém okrese Benešov

15.1 Zámek Čechtice

Historie zámku započala v letech 1656–1658, kdy byl zámek vystaven. Vystavit ho nechal František Antonín Josef. Ke konci 17. století nebo začátkem 18. století bylo prodlouženo západní křídlo. V roce 1766 se jako majitel tohoto panství uvádí Karel Josef vin Palm- Gundenfingen. Po roce 1841 se jako majitelé uvádějí Auerspergové. On těchto pánů zámek odkoupila obec a udělala v ní školu, která v něm fungovala až do roku 1996. V dnešní době je zámek v soukromém vlastnictví a funguje jako hotel. [17]

Do Čechtic se dá pohodlně dojet autem a ukazatele na zámek jsou už od začátku vesnice, nachází se pod autobusovým nádražím. Je to docela hezky udržovaná budova. Ovšem nemá pro sebe žádné vyhrazené parkoviště, takže jsme zaparkovali na parkovišti, které patří místní firmě. Toto parkoviště má jen pár parkovacích míst. Vchod do zámku byl z druhé strany, než je parkoviště, přední vchod byl zamčený. Ke vchodu se dá pohodlně dojít po chodníku, po kterém by se dalo dobře dojet i na invalidním vozíku a osoby s dalšími druhy postižení by neměli problém se ke vchodu zámku dostat. Vchod do zámku byl ale také zamčený, takže jsem se nemohla dojít podívat dovnitř, ale vzhledem k tomu, že je v soukromém vlastnictví a je z něho udělaný hotel, ani nevím, jestli by mě tam pustili. K bráně hlavního vchodu vedou kamenné schody a výtah pro invalidní vozík tam není, takže by se tam handicapovaný občan upoutaný na invalidní vozík nedostal, ale osoby s dalšími druhy postižení by problém mít neměli. Tělesně postižená osoba s omezenou možností pohybu by možná potřebovala asistenci při překonávání schodů.

Obrázek 47: Parkoviště vedlejší firmy Obrázek 46: Pohled na zámek z parkoviště

44

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 49: Přístupová cesta k hlavnímu vchodu Obrázek 48: Schody k hlavnímu vstupu

Tabulka 12: Přístupnost zámku Čechtice Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 3 3 3 3 3 Přístupová 1 1 1 1 1 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

15.2 Zámek Jemniště

První zmínky o zámku Jemniště pochází z roku 1381, kdy ho v té době mel v majetku Beneš z Cimburka. V tehdejší době nebyl panským sídlem zámek, ale tvrz obklopená vodním příkopem. Tvrz se nachází v nedaleké vsi. V roce 1717 koupil panství hrabě František Adam s Trauttmansdorffu, který byl původně ze staré štýrské rodiny. Hrabě František nechal v roce 1724 na nedalekém pahorku vybudovat nový zámek, který měl být pro něj více vkusnější. [18]

Zámecký park na Jemništi byl založen kolem roku 1725. Celková rozloha tehdejšího parku bylo nynějších 13 ha a obsahovala soustavu tří rybníků. V roce 1868 Jemniště zakoupil Zdeněk ze Sternberga. Sternbergové zámek obývali až do roku 1943, kdy byl zámek násilně zkonfiskován. Do roku 1995 byl zámek státním majetkem, dokud nebyl znovu vrácen do vlastnictví Sternbergů. Současným majitelem je Jiří Sternberg, který se svou rodinou trvale na zámku žije a usiluje o jeho zvelebení. [18]

K zámku jsme se opět vydali autem. Než jsme našli hlavní parkoviště, tak jsme zabloudili, špatně jsme odbočili a zajeli někam do lesa. Nakonec jsme hlavní parkoviště našli. Parkoviště je velké, vyhrazené přímo pro zámek, je placené. Je zde povoleno parkovat autům i autobusům. 45

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Po parkovišti se dá pohybovat docela dobře, ale není vyasfaltované, ale je ze zvláštní směsi kamenů a písku, ale myslím si, že by se po něm dalo dobře pohybovat i pomocí invalidního vozíku. Ovšem když dojdete za hlavní bránu zámku, vstoupíte na cestu, která je vysypaná menšími kameny. Po těch se špatně chodí a myslím si, že by se po něm invalidní vozík pohyboval docela obtížně, protože by se mohl do těch kamenů zabořit, ale s pomocí druhého člověka by to mohl být menší problém. Tělesně postižená osoba s omezenou schopností pohybu by nemusela mít problém se po nádvoří pohybovat. Tyto malé kameny jsou po celém nádvoří. Ke dveřím na toalety a k pokladně vedou schody, ale prý není problém tam dát desku, aby se vozíkem mohlo vjet dovnitř k pokladně a na toalety. V prostorách toalet se nachází jedna, která je bezbariérová a určená přímo pro lidi s omezeným pohybem. Prohlídky na zámku bohužel bezbariérové nejsou, takže handicapovaný návštěvník na invalidním vozíku se do zámku nepodívá. Osoby s dalšími tělesnými postiženími by se na prohlídky dostaly bez problémů, ale osoba s omezenou schopností pohybu by zřejmě potřebovala asistenta při překonávaní schodů. Takže interiér zámku je pro handicapované občany na invalidním vozíku nepřístupný, ale pro ostatní druhy postižení ano. S vozíkem je možnost si projet park, kde se nachází podobná cesta jako na parkovišti, tudíž je tam prašná cesta s kamínky. K parku se člověk dostane přes pokladny, protože přístup do parku je zpoplatněný. Z pokladny do parku vedou opět schody, ale dá se to zařídit bezbariérovou deskou, aby se tam mohl handicapovaný občan na vozíku podívat. Myslím si, že po parku by se mohl pohybovat relativně bez problémů. Tudíž zámecký

46

Vysoká škola polytechnická Jihlava park, s menší pomocí, je pro handicapované občany na vozíku přístupný a pro ostatní postižení přístupný bez problémů.

Obrázek 53: Parkoviště u zámku Obrázek 52: Kamínky na nádvoří

Obrázek 50: Vchod k toaletám

Obrázek 51: Vchod k pokladně

Tabulka 13: Přístupnost zámku Jemniště Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 2 3 cesta Pohyb po 1 1 1 1 5 památce Toalety 1 1 1 1 1

15.3 Zámek Komorní Hrádek

Jedná se o středověký hrad, který byl přestavěný na barokní zámek. Nachází se na okraji stejnojmenné osady u Chocerad v okrese Benešov. Hrad se původně nazýval Veselý a byl založen konšelem Rackem Kobylou z Dvorce. Nově založený hrad nahradil původní starší

47

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Čejchanov, který stál nedaleko nového hradu. Důvodem postavení bylo zřejmě dobytí Čejchanova v roce 1404 a jeho nevhodná poloha. V roce 1554 koupili Valdštejnové. [19]

Zámek tvoří starší budova z druhé poloviny 16. století a mladší trojkřídlá přestavba ze 17. století. Starší budova je renesanční. Stěny mají sgrafitovou rustiku, v severním křídle se nachází rokoková kaple svaté Trojice. K západní straně přiléhá trojkřídlá novostavba ze 17. století, má hladkou fasádu. Kolem celého zámku se rozprostírá anglický park. [19]

Tento zámek na první pohled vypadá straně pěkně a udržovaně. V době mé návštěvy před zámkem parkoval autobus, takže jsem si myslela, jak bude přístupný. Na místě, kde parkoval autobus, bylo jediné místo, kde se dalo parkovat, takže jsme zaparkovali skoro až u brány, která byla zamčená. Ovšem najednou z vrátnice za námi přišel voják a ptal se, co tam děláme. Protože Komorní Hrádek je sice zámek, ale je to hlavně vojenský střežený objekt, kde se nachází vzdělávací středisko Ministerstva obrany, tudíž je zámek nepřístupný pro veřejnost. Prohlídky zámku jsou možné jen jednou do roka. V areálu objektu se nesmí natáčet ani pořizovat fotografie, takže jsem bohužel nemohla pořídit žádné fotografie, ale myslím si, že je toto taková vzácnost, která stojí za zmínku v mé práci.

Tabulka 14: Přístupnost zámku Komorní Hrádek Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 5 5 5 5 5 Přístupová 5 5 5 5 5 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

15.4 Zámek Konopiště

Zámek Konopiště byl pravděpodobně založen kolem roku 1294 pražským biskupem Tobiášem z Benešova nedaleko svého rodného místa Benešova. Nechal ho postavit podle francouzských pevností, s válcovitými věžemi, s parkánem, 4 bránami a padacím mostem. Po vymření rodu Benešoviců přešlo v roce 1327 do rukou Šternberků, kdy byl v jejich držení po dobu 275 let. Mezi 17. a 19. stoletím se na Konopišti vystřídalo několik vlivných šlechtických rodů, jako byli Hodějovští z Hodějova, na krátkou dobu po bitvě na Bílé Hoře Albrecht z Valdštejna, Michnové z Vacínova, Vrtbové z Vrtby, Lobkovicové a další. Koncem 15. století byl proveden 48

Vysoká škola polytechnická Jihlava zásah do struktury středověkého hradu. Provedl ho Jiří ze Šternberka. Další zásah byl začátkem 17. století Hodějovskými z Hodějova. Vrtbové z Vrtby proměnili Konopiště v barokní rezidenci v 18. století. V roce 1887 zámek společně s celým panstvím zakoupil František Ferdinand d’Este, který byl od roku 1896 následník císařského trůnu. Arcivévoda nechal zámek přestavět v historizujícím stylu a okolí proměnil v krajinářský park. Na místě, kde se nacházela bývalá barokní zahrada, založil Růžovou zahradu se skleníky. Do zámku nechal umístit své rozsáhlé sbírky, které získal dědictvím po italských předcích a svou vlastní sběratelskou činností. František Ferdinand d’Este se v roce 1914 zúčastnil manévrů rakouské armády v Bosně a dne 28. června roku 1914 se společně s manželkou Sofií stali obětmi atentátu v Sarajevu. Atentát spáchal srbský anarchista Gavrilo Princip. Měsíc po tomto incidentu císař František Josef I. vyhlásil Srbsku válku. V roce 1921 Konopiště převzal od arcivévodských dědiců československý stát. Zámek s parkem byl z části zpřístupněn veřejnosti. Během druhé světové války se Konopiště stalo hlavním štábem jednotek SS. Po osvobození bylo opět zpřístupněno pro veřejnost. Zámek se do dnešní podoby zachoval tak, jak ho nechal přestavět František Ferdinand d’Este. Vnitřní vybavení zámku zůstalo skoro stejné, jako v době, kdy ho obýval František Ferdinand se svou rodinou. [20]

Státní zámek Konopiště je hodně známý pro návštěvníky, i já jsem tam byla několikrát, hlavně když jsem byla malá. Ke Konopišti vede několik přístupových cest, jedna vede přímo z Benešova. My jsme jeli autem, takže jsme zaparkovali na velkém centrálním parkovišti. Ihned u vjezdu bylo vidět, kolik je volných parkovacích míst, což mi přijde jako dobrý nápad, aby návštěvníci věděli, kolik volných míst tam je. Parkoviště je samozřejmě placené. Mile mě potěšilo, že je na něm přímo vyhrazeno několik míst, kde mohou parkovat handicapovaní občané. To jsem zatím na žádném jiném parkovišti u zámků neviděla, takže mi to přijde skvělé. Poté jsme se vydali cestou k zámku, která byla vyasfaltovaná, ale místy hodně do kopce, takže handicapovaný občan ať už na invalidním vozíku, nebo se sníženou schopností pohybu se tam dostane bez problémů, akorát stoupání do kopce by tělesně postiženému mohlo dělat trochu problémy. Cesta vede přímo k zámku, takže se dá s invalidním vozíkem dostat přímo na nádvoří. Nádvoří zámku je mírně do kopce a je vydlážděno většími kameny, takže pohyb s invalidním vozíkem by mohl být trochu obtížnější, ale pro osoby s ostatními druhy postižení by pohyb po nádvoří neměl dělat problémy. Toalety nejsou bezbariérové, není zde žádná vyhrazena pro handicapované občany, vede k ní několik schodů. Což mi přijde paradoxní, když na parkovišti je několik vyhrazených míst pro handicapované, že toalety tomu nejsou

49

Vysoká škola polytechnická Jihlava přizpůsobené. U dveří, kudy se vcházelo do zámku, jsou také schody a neviděla jsem, že by tam byl nějaký výtah pro vozíček. Takže pokud je člověk uvázaný na invalidní vozík, do zámku by se podívat nemohl, tudíž je pro něj nepřístupný. Pro zrakově, sluchově, mentálně a tělesně postižené osoby je zámek přístupný, ale vzhledem k tomu, že jsou v něm schody, by bylo dobré mít s sebou asistenta. S invalidním vozíkem se dá pohodlně projíždět parkem, který k zámku připadá.

Obrázek 55: Parkoviště zámku Konopiště Obrázek 54: Parkovací místa pro handicapované

50

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 62: Přístupová cesta k zámku Obrázek 59: Přístupová cesta k zámku

Obrázek 61: Nádvoří zámku Obrázek 60: Přístupová cesta k zámku

Obrázek 58: Podchod k nádvoří Obrázek 57: Vstup na toalety Obrázek 56: Schody k toaletám

51

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Tabulka 15: Přístupnost zámku Konopiště Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 2 2 cesta Pohyb po 1 1 1 3 5 památce Toalety 1 1 1 1 5

15.5 Zámek Lešany

Zámek byl v držení prvního známého majitele Oldřicha Medka z Valdeka do roku 1353. Na počátku 15. století se na zámku vystřídalo několik majitelů, do roku 1683 se zde vystřídal větší počet známých i neznámých rodů (například rody z Chřenovic, Lešanští z Čečelic, Vratislavové z Mitrovic, Čejkové z Olbramovic, Michnové z Vacínova). V roce 1683 Lešany spolu s dalšími třemi vesnicemi koupila pražská Svatovítská kapitula, která měla zámek v držení až do druhé světové války. V roce 1949 spadl zámek do majetku státu. Do 90. let 20. století byl v držení místního zemědělského družstva. V prosinci roku 1996 zámek koupil Ladislav Truhlář. V současné době zámek slouží jako penzion a pořádají se v něm kulturní akce, jako jsou svatby, oslavy, večírky, promoce a firemní akce. [21]

Když jsme hledali zámek Lešany, tak jsme trochu bloudili po místní vesnici, ale nakonec jsme se výsledku dopátrali. Cesta k zámku je poněkud rozbitá, což mě docela překvapilo, že když je ze zámku udělaný hotel, tak ta přístupová cesta není moc opravená. Parkoviště je zde docela velké, ale jen pro návštěvníky hotelu. K zámku připadá i restaurace a bowling, takže parkoviště bylo docela plné. Jak jsem již zmiňovala, tak ze zámku je udělaný penzion, tudíž se tam člověk bez rezervace nedostane, protože hned u vchodu je vrátnice. Pokud by místní penzion chtěl navštívit handicapovaný občan na invalidním vozíku, tak by mu mohlo dělat docela problém přejet přístupovou cestu, která byla dost rozbitá. Pro osoby s ostatními druhy postižení by to neměl být větší problém. Přímo ke vchodu vede cestička vydlážděná většími kostkami, po které by cesta pro handicapovaného člověka na invalidním vozíku měla být docela bez problémů. Tento zámek je pro veřejnost přístupný pouze jako penzion.

52

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 63: Přístupová cesta k zámku Obrázek 64: Pohled na zámek z přístupové cesty

Tabulka 16: Přístupnost zámku Lešany Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 2 2 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

15.6 Zámek Libouň

První zmínky o Libouni pochází z roku 1352, kdy se hovoří o místním kostelu. Vesnice jako taková je o něco starší. Kostel je románská rotunda, lze ho zařadit do 1. poloviny 13. století. Traduje se, že vesnice patřila ke statku premonstrátského kláštera v Louňovicích. Kromě kostela se zde nacházela i náprava s tvrzí. V roce 1382 se v Lubouni usídlil Ondřej Roháč z Dubé a společně se svým bratrem Benešem Libúnem měli tvrz v nájmu od kláštera. V roce 1411 se držitelem tvrze stal Jan Strýček z Libouně. Posledním držitelem tvrze byl Boreš, který po vypálení louňovického kláštera na začátku husitských válek odešel do Vlašimi. O několik let později se do Libouně vrátil, ale bohužel zahynul při vypálení tvrze. Tvrz vypálili táborité a Libouň jim pak připadla. Tvrz obnovena nebyla. Po roce 1690 si tehdejší majitel Libouně Václav Malovec z Malovic nechal postavit nové sídlo na místě bývalé tvrze, a to nynější raně barokní zámek. V roce 1767 za Merie Josefy z Auersperku je zámek kamenný a nachází se v něm sedm pokojů. Při zámku se také nacházela zahrada, která byla obehnána zdí. V roce 1801 zámek vyhořel a nikdy nebyl obnoven do původní velikosti. Zámek patřil k vlašimskému velkostatku až do pozemkové reformy, která proběhla v roce 1924. Do konce 70. let sloužil

53

Vysoká škola polytechnická Jihlava jako hospodářské centrum JZD. V současné době je zámek v soukromém vlastnictví a prochází rekonstrukcí. [22]

Zámek Libouň jsme našli docela dobře, protože se nachází v malé vesničce poblíž Louňovic pod Blaníkem. Autem jsme zastavili přímo před bránou zámku, ale dál jsme se bohužel nedostali, protože zámek byl zavřený. Příjezdová cesta k zámku je poněkud rozbitá a mírně do kopce, jsou na ní volně se povalující kameny, ale myslím si, že pro handicapovaného občana na vozíku by nemusel být problém dojet k bráně. Pro osoby s dalšími zdravotními postiženími by neměl být problém se k bráně dostat. Co jsem vypozorovala skrze bránu, tak dvůr je vydlážděný většími kostkami, takže handicapovaní občané by se po něm měli pohybovat bez problémů. Ovšem na fotografii si můžeme všimnout, že do zámku vedou schody, takže pokud někde není plošina pro invalidní vozík, tak zdravotně postižený občan na vozíku by se do zámku nedostal, tělesně postižený člověk s omezenou schopností pohybu by potřeboval asistenta. Jelikož je ze zámku udělaný penzion a pořádají se tam různé kulturní akce, tak se tam žádné prohlídkové okruhy nekonají. Takže tento zámek je pro veřejnost přístupný jen jako penzion s restaurací, ale nikoli jako prohlídkový zámek.

Obrázek 66: Přístupová cesta k zámku Obrázek 65: Pohled na zámek skrze bránu

Tabulka 17: Přístupnost zámku Libouň Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 4 4 4 4 4 Přístupová 2 2 2 3 3 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

54

Vysoká škola polytechnická Jihlava

15.7 Zámek Líšno

Na místě nynějšího zámku kdysi stával hrad Lešno. Pravděpodobně hrad založil v roce 1367 Beneš z Dubé, jeho syn doprovázel mistra Jana Husa do Kostnice. V roce 1420 husitské vojsko hrad oblehlo, ovšem byl uzavřen mír a vojsko odtáhlo k Říčanům. Po roce 1424 nejsou osudy Líšna tak dobře známy a trvá to do roku 1443, kdy je zde jako majitel prezentován Jan Sádlo ze Smilkova. Od poloviny 15. století měl zámek v držení Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. V roce 1467 bylo Líšno na dva měsíce obléháno a dobyto královským vojskem. Po roce 1478 byl hrad Šternberky pozdně goticky přestavěn. Další rozsáhla přestavba do renesanční podoby proběhla v roce 1536. Během třicetileté války bylo panství zpustošeno. Hrad nikdo neudržoval, chátral, často se měnili majitelé, kteří o hrad nejevili zájem. V roce 1872 započala přestavba do dnešní podoby. Hrad byl přestavěn Čeňkem Daňkem z Esse v romantickém stylu. Od roku 1945 zde byla ústřední škola Československého červeného kříže. V dnešní době má zámek soukromého majitele a pro veřejnost je zcela uzavřen. [23]

Jelikož je zámek trvale uzavřen, tak jsem měla možnost nakouknout jen skrze vstupní bránu. Před zámkem se nenachází žádné velké parkoviště, takže jsme auto zaparkovali skoro před bránou. Z hlavní silnice vede k bráně krátká příjezdová cesta, která je mírně do kopce a je vydlážděná většími kostkami. Pokud by bylo sucho, handicapovaný občan na invalidním vozíku a s omezenou schopností pohybu by se po ní mohl k bráně dostat relativně bez problémů. Ovšem my jsme tam byli v době, kdy zrovna pršelo a ty kostky dost klouzaly, takže si myslí, že handicapovaným osobám s tělesným postiženým by to mohlo dělat maličko problémy. Zrakově, sluchově a mentálně postižené osoby by se k bráně dostaly bez problémů. Zámek je v soukromém vlastnictví, takže je pro veřejnost uzavřený, tudíž nepřístupný pro všechny.

Tabulka 18: Přístupnost zámku Líšno Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 4 4 4 4 4 Přístupová 1 1 1 2 2 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

55

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 68: Příjezdová cesta k zámku Obrázek 67: Pohled na zámek skrze bránu

Obrázek 69: Brána zámku

15.8 Zámek Louňovice pod Blaníkem

Vznik obce Louňovice je spojován s ženským klášterem premonstrátek. Klášter byl založen v polovině 12. století, za husitských válek byl vypálen a zanikl. Majetek získali Táborští, ovšem ten jim byl později zabaven a předán Janovi z Pernštejna, který jej dále prodal Kryštofovi Skuhrovskému ze Skuhrova. Zámek jako takový vznikl přestavbou původní gotické tvrze, kdy první zmínka o přestavbě pochází z 16. století. Začátkem 17. století byly Louňovice v majetku Kryštofa Skuhrovského a došlo k výrazné přestavbě do rozsahu dnešního zámku. V 2. polovině 17. století se majetek stává znovu majetkem církve. V roce 1924 zámek zakoupil TJ Sokol, v jejímž majetku je dodnes. V zámku se nachází stálá expozice věnována obci Louňovice, Blaníku a archeologickému výzkumu bývalého kláštera. [24]

Zámek Louňovice se nedá přehlédnout, protože se nachází přímo na náměstí u hlavní silnice a je vidět i z příjezdové cesty. Před zámkem je velké parkoviště, které není placené. Parkoviště je mírně z kopce, ale není to nic hrozného, je dobře udržované, takže se po něm dá k zámku dobře dostat, ale není tam žádné vyhrazené místo pro občany s handicapem. Jak jsem již psala výše, tak na zámku se nedělají žádné prohlídkové okruhy, je tam pouze výstava stálé expozice, pokud by se chtěl handicapovaný občan jít podívat na expozici, musel by projet nádvořím, a

56

Vysoká škola polytechnická Jihlava najít správné dveře, protože v zámku se nachází restaurace, infocentrum, a ještě obchod s drogistickým zbožím. Pohyb po nádvoří není zas tak náročný, ale ke dveřím se dostane pouze přes malý prážek, ale i to může být pro handicapovaného člověka na invalidním vozíku problém, pokud s sebou nemá nikoho, kdo by mu pomohl. Zámek s nádvořím je volně přístupný, ale vnitřní prostory jsou omezeny otevírací dobou. Uvnitř se nachází schody a výtah k dispozici není, takže handicapovaný občan na invalidním se může pohybovat pouze v přízemí, takže další patra pro něj přístupná nejsou. Osoby se zrakovým, sluchovým a mentálním postižením se mohou pohybovat dobře po nádvoří i po zámku, ale osoby se zrakovým postižením by potřebovaly asistenta, aby nezakopávaly o překážky. Osoba s tělesným postiženým s omezenou možností pohybu by k ruce možná potřeboval asistenta kvůli schodům.

Obrázek 70: Parkoviště před zámkem Obrázek 71: Zámek Louňovice pod Blaníkem

Tabulka 19: Přístupnost zámku Louňovice pod Blaníkem Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 1 2 cesta Pohyb po 1 1 3 2 5 památce Toalety 1 5

15.9 Zámek Načeradec

Městečko Načeradec se nachází jihovýchodním směrem od města Benešov. Zámek nechal na náměstí vystavět v roce 1734 Josef se Starhembergu. Zámek byl postaven na místě původních několika měšťanských domů. Poté se majitelé zámku často střídali. Během první pozemkové reformy v roce 1925 získal zbytkový statek i se zámkem Družina válečných poškozenců, která

57

Vysoká škola polytechnická Jihlava na zámku zřídila dětský domov. Zámek jako dětský domov sloužil do konce 70. let 20. století a poté zde byla umístěna zvláštní internátní škola. V současné době se zde nachází dětský domov i se školou. [25]

Jelikož se zámek v Načeradci nachází ihned na náměstí, tak se nedá přehlédnout. Ovšem v zámku je dětský domov a škola, takže je pro veřejnost nepřístupný, takže se jím můžeme kochat jen zvenčí. Jedná se o velký zámek, který je udržovaný, a určitě stojí za vidění. Nemá pro sebe žádné vyhrazené parkoviště, ale zaparkovat se dá opodál před obchody. Cesta od místa parkování k chodníku u zámku je po menších kostkách, takže cesta může být maličko kostrbatá pro člověka na invalidním vozíku, ale k chodníku je to jen kousek, takže pro osoby se sluchovým mentálním a tělesným postižením by to neměl být problém, osoba zrakově postižená by možná potřebovala asistenta, aby přešla silnici a nezakopla o překážky. Kolem zámku vede chodník, po kterém se dá pohodlně chodit, takže i handicapovaný občan na invalidním vozíku by neměl problém se zde pohybovat.

Obrázek 72: Zámek pohled ze silnice Obrázek 73: Zámek Načeradec

Tabulka 20: Přístupnost zámku Načeradec Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 3 3 3 3 3 Přístupová 1 1 2 2 3 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

58

Vysoká škola polytechnická Jihlava

15.10 Zámek Neustupov

Zámek má kolem sebe velký rozlehlý park a je v těsné blízkosti kostela. Nový zámek byl vystavěn na počátku 17. století Evou Kaplířovou na místě bývalé tvrze, která pocházela pravděpodobně z 12. nebo 13. století. Zámek byl mnohokrát přestavován a rozšiřován. Jeho dnešní podoba je značně zchátralá. Od roku 2000 je ve vlastnictví firmy Intec export a import, s. r. o., která zámek odkoupila od příbuzných zemřelého plukovníka Svobody. Firma začala s velkou rekonstrukcí. U vchodu stojí velká, mohutná lípa, jejíž staří se odhaduje na 600 let. Při zámku stál kdysi i pivovar, který byl v 17. století velmi zpustlý, polorozbořený a nenesl žádného užitku. V roce 1824 byl přestavěn a pivo se v něm vařilo do roku 1916, kdy byla jeho činnost přerušena. Pivovar zanikl po roce 1923. [26]

K zámku Neustupov se dá pohodlně přijet autem skoro až před bránu. Zámek nemá žádné velké vyhrazené parkoviště, ale zaparkovat se dá podél cesty. Cesta, na které lze nechat auto je vydlážděná většími kostkami, takže pohyb pro handicapovaného občana s tělesným postižením by mohl být relativně bez problémů. Brána zámku je mírně do kopce, a pokud je na zemi popadané mokré listí, cesta trochu klouže, ale pokud je sucho, cesta je přístupná. Cesta je dobře přístupná i pro ostatní zdravotně postižené osoby. Jelikož je zámek dočasně uzavřený pro veřejnost, tak se dovnitř nahlédnout nedá, zámek se dá obdivovat pouze zvenku, z pod lípy.

Obrázek 75: Přístupová cesta + parkovací místa Obrázek 74: Kostky na přístupové cestě

Obrázek 77: Pohled na zámek z přístupové cesty Obrázek 76: Bližší pohled na zámek

59

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Tabulka 21: Přístupnost zámku Neustupov Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 2 2 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

15.11 Zámek Ostředek

Vesnice Ostředek se objevuje v polovině 14. století, kdy zde stála tvrz, kde panoval Slávek z Ostředka. Začátkem 18. století byl v Ostředku postaven barokní zámek, který byl upraven v roce 1739 a 1764. Není známo, jestli barokní zámek stojí na místě původní tvrze. V roce 1739 nechal Vilém Mladota ze Solopysk k západnímu průčelí přistavět barokní kapli svatého Jana Nepomuckého. Kaple byla v roce 1765 přestavěna a bohatě vyzdobena. Po přestavbě kaple byla nad vstupní portál vsazena kamenná kartuš s tesanými znaky tří majitelů zámku v 18. století: jesuitů, Mladotů a Puteanů. Během 19. století se na zámku vystřídalo několik majitelů. V 1. polovině 19. století na Ostředku působil jako správce statku František Jaroslav Čech, což byl otec básníka Svatopluka Čecha, který se zde na zámku dne 21. února roku 1946 narodil. Po roce 1869 se zde zase vystřídalo několik majitelů a po roce 1945 zámek propadl státu a sloužil jako domov důchodců. V roce 1960 byla zámecká kaple rekonstruována, byly odstraněny nějaké zchátralé objekty a starý zámecký park byl také upraven. Nyní zámek slouží zdravotnictví Společnost LOTOS – Občanské sdružení péče pro postižené Alzheimerovou chorobou má na zámku provozovnu zdravotně-sociálního zařízení. Zámek je tedy pro veřejnost nepřístupný. [27]

Jak jsem již psala, tak zámek je pro veřejnost nepřístupný, protože se zde nachází zdravotnické středisko pro osoby se zvláštním režimem, proto lze zámek obdivovat jen zvenku. Jelikož stojí podél hlavní silnice, která je v dobrém stavu, může se zde osoba se zdravotním postižením pohybovat bez problémů. Není zde vyhrazené parkoviště, ale dá se zaparkovat vedle příjezdové cesty k zámku, kde je pár míst. Brána zámku byla otevřená, takže jsem si mohla prohlédnout příjezdovou cestu k zámku, která byla v dobrém stavu. Myslím si, že je to proto, že v centru mohou žít lidé, kteří k pohybu potřebují invalidní vozík, takže cesty kolem zámku jsou dobře udržované. 60

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 79: Hlavní vchod k zámku Obrázek 78: Přístupová cesta k zámku

Obrázek 80: Cedule u vchodu

Tabulka 22: Přístupnost zámku Ostředek Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 1 1 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

15.12 Zámek Pravonín

První zmínky o vsi Pravonín pochází z roku 1352, kdy se mluví o farním kostelu. Do husitských válek vesnice patřil ke statku premonstrátského kláštera v Louňovicích pod Blaníkem a od roku 1420 byla v zástavbě světských drtitelů. Později se Pravonín stal samostatným deskovým statkem, kde si vrchnost zřídila tvrz, která se výslovně poprvé uvádí v roce 1916. V první polovině 17. století celá krajina byla jako válečné území a majitelé se hodně střídali. V roce 1661 se tvrz uvádí jako větším dílem zpustlá. Bohužel není známo kdy a za jakého majitele byla tvrz nahrazena novým panským sídlem. Nové panské sídlo je uváděno až v roce 1750. Budova, která se nazývala zámek, byla jednopatrová, krytá šindelem. Celý zámek byl poněkud 61

Vysoká škola polytechnická Jihlava sešlý. Zámek byl v roce 1754 prodán v dražbě a koupil ho pražský purkmistr Jan Václav Vejvoda ze Stromberka a nechal budovu v roce 1765 opravit a ozdobit barokními sochami. V jeho držení zůstal zámek do roku 1800 a poté se majitelé opět hodně střídali. V dnešní době je zámek neudržovaný a chátrá. [28]

Zámek Pravonín nebylo ve vesnici těžké najít, protože se nachází nad hlavní silnicí a je to docela velká budova, která je bohužel téměř rozpadlá a hodně zchátralá. Po cestě se dá přijet až k zámku, kde se dá podél cesty i zaparkovat. Silnice je nově vyasfaltovaná, takže handicapovaný občan by se po ní dobře pohyboval. I ke dveřím zámku vede úzká vyasfaltovaná cesta, takže se člověk, který je upoutaný na invalidní vozík může podívat blíž. Lze se podívat i kousek vedle od zámku, kde je cesta také vyasfaltovaná. Ovšem cesta je obehnána páskami, které nám přesně ukazují, kam se smí a nesmí. Tudíž handicapovaný občan by si mohl zámek prohlédnout z více úhlů a pohyb by neměl nijak zvlášť omezený. Zámek je přístupný pouze zvenku, ale obdivovat ho mohou lidé se zrakovým, sluchovým, mentálním i tělesným postiženým, protože přístupová cesta k němu je dobrá,

Obrázek 82: Přístupová cesta s místy na zaparkování Obrázek 81: Pohled na zámek ze silnice

Tabulka 23: Přístupnost zámku Pravonín Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 1 1 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

62

Vysoká škola polytechnická Jihlava

15.13 Zámek Ratměřice

Zámek se nachází v obci Ratměřice v okrese Benešov přibližně 10 kilometrů od Votic. Historie zámku sahá do začátku 18. století, kdy původní barokní zámek nechali vystavět pánové Kořenští z Terešova. Další majitelé byli baroni ze Sterndhalu, kteří zámek vlastnili v letech 1751–1830. Poté spadl zámek do vlastnictví rodu Chotků. Ferdinand Chotek z Chotkova a Vojína nechal zámek klasicistně přestavět a nechal založit přilehlý anglický krajinářský park. Park je známý dvěma exempláři sekvojovce obrovského, které jsou tu k vidění dodnes. V roce 1925 se novou majitelkou stala Milada Kabešová. Vladimír Kabeš byl synem Miladu a byl to poslední majitel zámku z rodu Kabešů. Po 2. světové válce byl zámek znárodněn a od té doby jej vlastnil stát. V 90. letech 20. století byl zámek panu Kabešovi v restituci navrácen, který nechal opravit stovky metrů zdi kolem parku. Poslední majitel Ing. Tomáš Novák započal rekonstrukce a ze zámku vybudoval hotel s restaurací a kongresovými prostory. [29]

Zámek v Ratměřicích nebylo těžké najít, protože se všude nacházejí velké poutače, které zvou na návštěvu restaurace nebo hotelu. Jelikož je ze zámku udělaný hotel, tak je k dispozici několik parkovacích míst. Cesta k zámku je dobře udržovaná, přestože není vyasfaltovaná, je zpevněná, takže pohyb handicapovaného občana by neměl být obtížný. Zámek je pro veřejnost nepřístupný, pouze pro hosty, kteří mají rezervované ubytování, ale je možné si projít zámecký park, po kterém se dá dobře pohybovat na invalidním vozíku. Cesta je rovněž prašná, ale zpevněná, takže pokud se nenarazí na nějaké překážky ve formě kamenů nebo větví, tak by se handicapovaný občan mohl alespoň podívat po parku, park je vhodně přístupný i pro osoby se zrakovým, sluchovým a mentálním postižením.

Obrázek 83: Parkovací místa u zámku Obrázek 84: Přístupová cesta s parkovacími místy

63

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 85: Vstupní brána do areálu zámku

Tabulka 24: Přístupnost zámku Ratměřice Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 2 2 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

15.14 Zámek Růžkovy Lhotice

První zmínka o vsi Lhotice pochází z roku 1363, kdy se jako první pán uvádí Oneš Tluksa ze Lhotic. V roce 1388 je jako další pán zmiňován Pešík řečený Steklo ze Lhotic. První zmínka o tvrzi ve Lhoticích je z roku 1421. Po majitelích, kteří na tvrzi sídlili, byla tvrz zpustlá a jméno vsi se přejmenovalo na Růžkovy Lhotice. V druhé polovině 18. století byl na místě tvrze postaven prostý patrový zámek. V roce 1835 Lhotice kupuje rodina Smetanova a díky tomu je v průčelí zámku umístěna busta Bedřicha Smetany, který zde strávil několik let. Po druhé světové válce patřil zámek zemědělcům, a to až do roku 1973, kdy se dostal do správy Okresního muzea v Benešově. Zámek byl posléze zrekonstruován do podoby, kterou měl v době Bedřicha Smetany a stal se muzeem Hudební tradice Podblanicka. V dnešní době spadá pod muzeum Vlašim. [30]

Zámek Růžkovy Lhotice se nachází hned u hlavní silnice v docela prudké zatáčce. Během naší návštěvy jsem se dovnitř nedostala, protože byl zámek dočasně uzavřený. Ale je možné si zámek prohlédnout zvenku, jelikož se nachází u dobře udržované silnice, tak handicapovaný občan by neměl mít problém se po ní pohybovat, jen si musí dávat pozor na auta. K dispozici je parkoviště, které je hned před zámkem, ale je dost malé, nanejvýš tak pro tři nebo čtyři auta. 64

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Parkoviště je ale mírně do kopce, takže je trochu problém ve vystupování a nastupování do vozidla. Parkoviště není vyasfaltované, ale je to prašné, zpevněné parkoviště, kde může být pohyb pro handicapovaného člověka maličko obtížnější než po vyasfaltované silnici.

Obrázek 88: Parkoviště před zámkem Obrázek 86: Pohled na zámek z parkoviště

Obrázek 87: Pohled na zámek ze silnice

Tabulka 25: Přístupnost zámku Růžkovy Lhotice Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 2 2 2 2 2 Přístupová 1 1 1 2 2 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

15.15 Zámek/klášter Sázava

Tento zámek byl původně mužským klášterem a jeho historie sahá až do 11. století. Prvním světským majitelem se v roce 1809 stal Vilém Tiegel z Lindenkronu. Areál kláštera začal využívat jako zámek, bral v úvahu, že uprostřed zámeckého areálu se nachází funkční kostel a duchovní správa farnosti. Původní klášterní kostel se po zrušení kláštera stal farním chrámem. V roce 1869 rodina Tiegelů panství prodala panu Janu Fridrichovi Neubergovi. Ten udělal 65

Vysoká škola polytechnická Jihlava neorenesanční a klasicistní úpravy hlavní budovy tak, aby byla více vhodná pro bydlení a měla dobový moderní vzhled. Nově byla vystavěna nová neorenesanční čtvercová věž nad budovou konventu a hlavní účel byl vizuálně setřít ráz klášterní budovy. Po sedmi letech Neubergovi prodali panství velkostatkáři Bedřichu Schwarzovi. Jeden z jeho dědiců prodal část areálu benediktinským mnichům z Emauzského kláštera v Praze, kteří chtějí v Sázavě znovu obnovit klášter. V roce 1940 z Emauz do Sázavy přišel benedikt a kněz Method Klemenz, který zde působil jako farář při chrámu svatého Prokopa. Obnova mnišského života zde díky druhé světové válce a později komunistické totality obnovena nebyla. V současné době je majitelem Národní památkový ústav, který se snaží o rozsáhlou rekonstrukci. [31]

Autem se dá zajet přímo skoro až k bráně kláštera, kde se dá i zaparkovat, ovšem parkovací místa jsou zde omezená, přibližně tak pro deset aut. Cesta, kde se dá zároveň i parkovat, byla vyasfaltovaná a místy trochu rozbitá, ale jinak by se po ní handicapovaný občan mohl pohybovat docela dobře. Problém by mohl nastat, když se projde branami kláštera, protože nádvoří je vysypané velkými kameny, po kterých se nejen špatně chodí, takže pohyb pro člověka s tělesným postiženým s omezenou schopností pohybu, nebo na invalidním vozíku by byl značně ztížený. Podle mého názoru i osoba se zrakovým postižením by potřebovala asistenta, aby případně nezakopla o překážky. Toalety se nachází v horní části nádvoří, ale nejsou bezbariérové, nenachází se tam ani jedna toaleta vyhrazená přímo pro handicapované občany, a ještě k nim vedou asi 2 schody, takže tělesně postižený člověk na invalidním vozíku by se k nim nedostal. Prohlídkové okruhy také nejsou bezbariérové. Takže tento zámek/klášter není přístupný pro tělesně postižené osoby upoutané na invalidní vozík, ale přístupné pro osoby se zrakovým, sluchovým a mentálním postižením.

66

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 93: Nádvoří zámku/kláštera Obrázek 92: Příjezdová cesta s místy na parkování

Obrázek 91: Vchod na toalety Obrázek 90: Toalety Obrázek 89: Nádvoří s věží

Tabulka 26: Přístupnost zámku Sázava Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 3 3 3 cesta Pohyb po 1 1 2 3 5 památce Toalety 1 1 1 2 5

15.16 Zámek Smilkov

Ve 14. století stávala ve Smilkově tvrz, jejíž zdivo pravděpodobně na konci 17. století Talmberkové využili při stavbě dvoukřídlého barokního zámku. Zámek byl později několikrát přestavován. Koncem 18. století vznikla kolem zámku hodnotná barokní zahrada. Dnešní 67

Vysoká škola polytechnická Jihlava podoba zámku je postavena v novogotickém stylu, přestavba proběhla v 19. století. V držení Smilkova se vystřídalo několik rodů a v roce 1930 jej koupil pražský továrník F. Kořán. Po roce 1945 zámek sloužil jako domov důchodců, po roce 1989 se zámek stal předmětem dlouholetých soudních sporů. Nejasné majetkové spory se na zámku hodně podepsaly a jak budova zámku, tak i zámecký park začaly chátrat. V roce 2017 byl zámek i s okolními pozemky nabízen k prodeji. V současné době je zámek v soukromém vlastnictví. Je dočasně uzavřen a pro veřejnost nepřístupný. [32]

Autem se dá pohodlně přijet až před zámeckou bránu a jelikož je zámek pro veřejnost nepřístupný, tak lze zámek obdivovat pouze zvenku a z docela velké dálky. Příjezdová cesta k zámku je mírně do kopce a je trochu rozbitá, takže pohyb handicapovaného člověka by byl trochu obtížnější. Míst k parkování tam není mnoho, je tam místo tak pro jedno maximálně pro dvě auta. Zámek mohou z venku obdivovat všichni zdravotně postižené osoby, ovšem zrakově postižený člověk by mohl mít problém zámek uvidět, záleželo by na stupni postižení.

Obrázek 95: Přístupová cesta a místo k zaparkování Obrázek 94: Pohled na zámek skrze bránu

Tabulka 27: Přístupnost zámku Smilkov Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 4 4 4 4 4 Přístupová 2 2 2 3 3 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

15.17 Zámek Soutice

První zmínky o obci Soutice pochází z roku 1295. Je doloženo, že ve 14. století se zde nacházely dvě tvrze, a to hořejší a dolejší. Pravděpodobně tvrz v obci stála již ve století třináctém. Hořejší 68

Vysoká škola polytechnická Jihlava tvrz zanikla, aniž by o ní byly nějaké významné zmínky. Dolejší tvrz byla vystavena ve stylu gotiky a v roce 1572 opravena a přestavěna do renesanční podoby. V této podobě zůstala do 2. poloviny 17. století. V roce 1671 došlo k další přestavbě, kdy byly strženy gotické budovy a na jejich místě vystavěno nové již zámecké křídlo. Další úpravy proběhly na počátku 18. století, kdy zámek získal podobu mohutné budovy. V roce 1801 prošel zámek klasicistní úpravou a budova byla zvýšena o jedno patro. Další drobné úpravy byly provedeny v roce 1837 a upraven byl i anglický park. V roce 1895 vypukl velký požár zámku. Zámek byl znovuobnoven a v této podobě stojí dodnes. Na zámku se hodně měnili majitelé. Poslední velká úprava zámku proběhla ve 20. století. V soukromém vlastnictví byl zámek až do poloviny 20. století. Později sloužil jako archiv a později byl přeměněn na školu. V 90. letech 20. století byl navrácen dědicům posledního majitele. Od něj v pozdějších letech zámek odkoupil rakouský občan, který zahájil opravy zámku, které trvají velmi dlouhou dobu, zámek je tedy v soukromém vlastnictví a pro veřejnost je nepřístupný. [33]

Dostat se k zámku Soutice bylo docela těžké, protože vesnicí Soutice vedou hodně úzké silnice a my jsme ho z počátku nemohli najít a vždycky když jsme dojeli někam do slepé ulice, nebo nakonec vesnice bylo velmi složité auto otáčet. Nakonec jsme se zeptali nějakého místního pána, který nás navedl. Zámek stojí v menším údolí, před ním se rozprostírá rozlehlé, velké vyasfaltované parkoviště. Tudíž pro handicapovaného člověka by nebylo příliš obtížné se na parkovišti pohybovat, protože je v dobrém stavu. Menší problém by možná byl s tím, že parkoviště je malinko z kopce. Ten místní pán, který nás odkázal na zámek, říkal, že zámek je sice v soukromém vlastnictví, ale majitel zámek přestal opravovat a místo toho ho pronajímá za symbolickou cenu místním, nepřizpůsobivým obyvatelům, nebo obyvatelům bez domova, kteří nemají kam jít, takže nám doporučil, abychom se k zámku moc nepřibližovali. Zámek na první pohled vypadá docela dobře, omítka vypadá nově udělaná, ale prý člověk nemá dát na první dojem, protože uvnitř zámku je to horší. Okolí zámku také vypadalo docela udržovaně. Z parkoviště k němu vede úzká cesta, která je také vyasfaltovaná, ale nevede přímo až ke vchodu, tam už je travnatá plocha. Pokud by měl handicapovaný občan na invalidním vozíku chuť a odvahu, mohl by se dostat blíž, ale přímo ke vchodu by to mohl být trochu problém, protože tam je už cesta nezpevněná. Zámek mohou obdivovat všichni občané se zdravotním postižením, ale jen zvenku.

69

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 98: Parkoviště před zámkem Obrázek 97: Parkoviště před zámkem

Obrázek 96: Pohled na zámek z parkoviště

Tabulka 28: Přístupnost zámku Soutice Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 1 1 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

15.18 Zámek Tloskov

Tvrz a vesnice Tloskov je poprvé zmiňována v roce 1376, kdy majitelem byl Jeniš Jindřich z Tloskova. Další byli Ctibor a Vilém a po nich Kuneš z Tloskova, který Tloskov prodal Janu Řepovi z Neveklova. Původní tvrz byla za Hodějovských přestavěna na opevněný zámek. Přístup k zámku byl po mostě přes výkop, který zámek obklopoval ze všech stran. Zámek byl jednopatrový, nad ním se tyčila věž s hodinami a zvonem. Za rodu Pachtů z Rájova bylo přistavěno druhé patro a byl zřízen park se zahradou a bažantnicí. Baron Wimmer, který zámek vydražil, ho nechal od základů přestavět a roku 1805 ho prodal pruským hrabatům z Pourtalés. Ti nechali přistavět obě křídla zámku sběrem do parku. Věž nechali původní. V roce 1872

70

Vysoká škola polytechnická Jihlava zámek koupil známý průmyslník Čeněk Daněk. V roce 1914 byla zahájená rozsáhlá adaptace hlavního průčelí a celý zámek byl důkladně opraven. V opravách se pokračovalo i během let 1923–1924. Zámecký park dostal podobu anglického parku a měl rozlohu 20 ha. V roce 1943 byl Tloskov zabrán německou okupační správou. V letech 1945–1947 byl v zámku Domov mladých pracovníků a vynálezců. V roce 1948 byl zámek přidělen družstvu Dereda a Umění lidu z Aše. Vyráběly se zde loutky a hračky. Následně zde dva roky působila vojenská poddůstojnická škola. Od roku 1957 byl zámek prázdný, a to až do 1. listopadu roku 1959, kdy byl přidělen ústavu sociální péče pro děti a mládež. Na přelomu 21. století prošel celý areál velkou rekonstrukcí a modernizací. V dnešní době zámek pro veřejnost nepřístupný, protože se v něm nachází Centrum sociálních služeb. [34]

Zámek Tloskov nelze přehlédnout, dá se přijet autem až k zámku. Ovšem jak jsem již uvedla, tak zámek je pro veřejnost nepřístupný, takže se lze na zámek podívat jen z venku. Před zámkem se nachází velké parkoviště, které je dobře udržované, takže je zde krásně hladký povrch. Tudíž handicapovaný občan by se po něm pohyboval bez problémů. Žádné místo na parkovišti není přímo vyhrazeno pro handicapované občany.

Obrázek 100: Parkoviště před zámkem Obrázek 99: Parkovací místa před zámkem

Obrázek 101: Pohled na zámek z parkoviště

71

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Tabulka 29: Přístupnost zámku Tloskov Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 1 1 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

15.19 Zámek Trhový Štěpánov

Podle pověsti vznikl Štěpánov a první panské sídlo v něm již před rokem 995, kdy zde Vladyka Štěpán z kmene Zličanů postavil tvrz. Z roku 1108 se Štěpánov uvádí jako sídlo majitele hradu Leštna nad Sázavou. V roce 1235 jej získali Šternberkové a v roce 1250 pražské biskupství. Biskup Tobiáš z Bechyně v roce 1290 Štěpánov povýšil na město, kolem kostela nechal vybudovat hradbu a tvrz nechal přestavět na kamenný hrad. Rozvoj města byl podmíněn objevením zlata nedaleko obce. Těžba zlata skončila v roce 1390 a město začalo chudnout. Když arcivévoda Konrád z Vechty přestoupil k husitství, tak se hrad stal baštou husitského hnutí v kraji. Po porážce husitů císař Zikmund v roce 1436 hrad daroval Mikuláši Trčkovi z Lípy. Posléze se ve městě i na hradě střídali majitelé. Za vlády císaře Rudolfa II. Hrad kupují měšťané, kteří ho v roce 1596 museli prodat, a novým majitelem byl Petr Karel Holický ze Šternberka. Během třicetileté války kraj pustošilo císařské vojsko, mor, bída a hlad. V roce 1664 bylo město prodáno Ignáci Bohumíru z Houssonu a ten nechal hrad přestavět na zámek. V roce 1741 vypukl ve Štěpánově velký požár, který zničil i zámek. Zámek nebyl obnoven a na jeho místě dnes stojí nová zástavba. Po zámku se zachovala jen část obvodových zdí a kámen ze zámecké brány z roku 1668, který je zazděný ve fasádě domu naproti obecnímu úřadu. [35]

V Trhovém Štěpánově jsme chvíli bloudili, než jsme pozůstatky po zámku našli. Zaparkovat se dá pohodlně na náměstí, parkoviště je zde neplacené a docela velké, nově upravené. Není zde ale žádné vyhrazené místo pro handicapovaného občana. K pozůstatkům se dá dojet autem, nebo jít pěšky z náměstí. Cesta je vyasfaltovaná a dobře upravená, takže pohyb handicapovaného občana by měl být bez problémů. Jelikož se pozůstatky zámku nacházejí u silnice, jsou pozůstatky k vidění pro všechny osoby se zdravotním postižením.

72

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 105: Parkoviště na návsi Obrázek 104: Parkoviště kousek od pozůstatků zámku

Obrázek 103: Přístupová cesta k pozůstatkům zámku Obrázek 102: Pozůstatky zámku

Tabulka 30: Přístupnost zámku Trhový Štěpánov Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 2 2 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

15.20 Zámek Třebešice

Zámecký areál se rozkládá na celkové ploše přibližně 6 ha. Zámek se nachází ve stejnojmenné obci poblíž města Benešov. Zámek se skládá z budov zámku, klasicistní konírny a barokního špýcharu a dalšími hospodářskými budovami bývalého pivovaru a lihovaru. V severní části se nachází bývalý park a ovocný sad. Ve východní části se nachází soustava rybníků, které byly původně vypuštěné, ale v roce 2013 obnoveny. Třebešický zámek je kulturní památkou. Objekt zámku, jakožto renesanční sídlo bylo, založeno přibližně v 2. polovině 16. století. Barokní proměnou prošel ve 2. polovině 17. století, kdy bylo prodlouženo východní křídlo. Větší stavební úpravy proběhly i v 19. století, kdy se jednalo o klasicistní úpravy. V této době byl 73

Vysoká škola polytechnická Jihlava zámek ve vlastnictví Emauzského kláštera a jeho podoba, až na malé úpravy, se zachovala dodnes. Během pozemkové reformy v roce 1924 byl zámecký areál prodán Františku Šestákovi. On jej společně se svou rodinou využíval do roku 1951, kdy z něj byli násilně vystěhováni. Poté zámek sloužil potřebám jednotného zemědělského družstva a byl částečně využíván k bytovým účelům. [36]

Když jsme navštívili tento zámek, tak se nám stal menší trapas, kdy jsme asi vjeli někam, kam jsme neměli. Brána byla otevřená a můj táta se nedal a vjeli jsme až na nádvoří zámku. Venku stál pán, který nám hned vysvětlil, že tam nemáme co pohledávat, že je zámek zavřený. Tak jsem pánovi vysvětlila, že píšu bakalářskou práci na toto téma, jestli bych si mohla zámek vyfotografovat. Pán svolil, ale dovnitř mě nepustil. Jen jsem se dozvěděla, že zámek uvnitř není bezbariérový a že veškeré informace se nachází na webových stránkách. Takže jsem si mohla zámek vyfotografovat jen zvenku. Nádvoří je mírně do kopce vydlážděné většími kostkami, takže pohyb pro handicapovaného občana by mohl být maličko obtížný, ale když by mi někdo pomohl, mohl by si zámek i s přilehlými hospodářskými budovami prohlédnout. Jak mi sám pán řekl, vnitřek zámku není bezbariérový, tudíž interiéry zámku jsou pro handicapovaného občana na invalidním vozíku nepřístupné, ale pro ostatní zdravotně postižené osoby se zrakovým, sluchovým a mentálním postižením přístupné jsou.

Obrázek 106: Pohled na zámek z nádvoří Obrázek 107: Nádvoří zámku

Tabulka 31: Přístupnost zámku Třebešice Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 5 5 5 5 5 Přístupová 1 1 1 2 2 cesta Pohyb po 1 1 1 3 5 památce Toalety 1 1 1 1 5 74

Vysoká škola polytechnická Jihlava

15.21 Zámek Tvoršovice

Ves Tvoršovice se původně jmenovala Tvořešovice a první zmínky o ní pochází z roku 1380, kdy se jako první majitel uvádí vladyka Ješek z Tvoršovic. Rytíři z Tvoršovic se na tvrzi objevují do 15. století. Poté se na tvrzi vystřídalo několik majitelů. V roce 1664 spadá tvrz pod vládu Jana Josefa Radeckého, kterému panství patří až do roku 1765. V roce 1701 byl postaven barokní zámek, vystavit ho nechal Petr Radecký z Radče. Později byl zámek neorenesančně přestavěn společně s hospodářským dvorem a přírodně-krajinářsky hodnotným parkem. Posledním soukromým vlastníkem byl Cyril Bartoň-Dobenín, který zámek zdědil v roce 1947. O rok později byl zámek zestátněn a rodině restitučně navrácen v 90. letech 20. století. V současné době je zámek ve vlastnictví společnosti Golf Konopiště a.s., která od roku 1997 zámek spravuje a postupně areál zámku opravuje. V zámku se nachází restaurace a hotel. Prostory parku jsou využívány pro provoz golfového hřiště. [37]

Zámek v Tvoršovicích není přístupný pro veřejnost, tedy pro veřejnost, která by měla zájem o prohlídku zámku. Do zámku se člověk dostane jen tehdy, má-li rezervaci na hotelu. Zámek je z venku krásný a určitě stojí za vidění. Autem se dá přijet až před parkoviště. Před parkovištěm se nachází závora, přes kterou se nedostane nikdo, pokud nemá rezervaci na hotelu nebo na golfovém hřišti. Prostor před parkovištěm je vyasfaltovaný, tudíž pohyb pro handicapovaného člověka by byl bez problémů, ovšem moc daleko se nedostane, takže tento zámek je možné si prohlédnout jen z venku, a ještě z docela velké dálky.

Obrázek 109: Pohled na zámek z příjezdové cesty Obrázek 108: Pohled na zámek od závory

75

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Tabulka 32: Přístupnost zámku Tvoršovice Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 5 5 5 5 5 Přístupová 1 1 1 1 1 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

15.22 Zámek Vlašim

Vlašimský hrad byl vystavěn na ostrohu nad řekou Blanicí na počátku 14. století pány z Vlašimi. Původní gotický hrad byl budován převážně ve 14. století, kdy ho měl ve vlastnictví rod Jenštejnů. Z původního gotického hradu se zachovaly pozůstatky v architektuře severního zámeckého křídla s věží. Během 15. a 16. století byla Vlašim ve vlastnictví rodu Trčků z Lípy a Vostrovců z Kralovic a původní hrad byl postupně přestavován na reprezentativní šlechtické sídlo v renesančním duchu. Podobu, tak jak ji známe dnes, zámek získal v 19. století za svých posledních šlechtických majitelů knížat z Auerspergu, kteří jej přestavěli do klasicistního stylu. Od roku 1945 je zámek ve vlastnictví města Vlašim. V současné době na zámku sídlí Muzeum Podblanicka a Střední odborné učiliště. [38]

Nejprve bych začala parkovištěm, které se nachází před zámkem. Je docela menší, ale udržované, mírně do kopce a v neděli neplacené, přes týden je placené. Pro handicapovaného člověka by mohlo být trochu problematické, že parkoviště je mírně do kopce. Do zámeckého parku se dá vejít dvěma vstupy, jeden je nahoře u parkoviště a druhý je dole, kdy se prochází pod věžičkami, které slouží jako rozhledna. My jsme šli tím horním vchodem, kdy jsme prošli parkem. Tato trasa je udržovaná, parkem se jde zpevněnou cestou, která po pár metrech navazuje na malé kostky. Dostat se tedy před brány zámku není obtížné. Hned za bránou se nachází informační centrum, kde jsou dispozici klíče k toaletám. Toalety jsou přístupné za poplatek 10 Kč, nachází se pod informačním centrem a jsou bezbariérové. Tudíž vhodné pro handicapovaného člověka na invalidním vozíku. Po nádvoří by se handicapovaný občan mohl pohybovat také dobře, je sice mírně z kopce, ale bez větších bariér. Ale bohužel by se nemohl nikam podívat. Protože na zámku nejsou žádné prohlídkové okruhy, protože se v něm nachází škola středního učiliště. Druhé křídlo zámku tvoří prostory Muzea Podblanicka, kam vedou schody a není tam žádný výtah pro invalidní vozík. Dále se v prostorách zámku nachází 76

Vysoká škola polytechnická Jihlava restaurace, kam rovněž vedou schody. Tudíž Zámek a Muzeum Podblanicka nejsou přístupné pro handicapovaného občana na invalidním vozíku. Pro osoby se zrakovým, sluchovým a mentálním postižením je Muzeum Podblanicka přístupné.

Obrázek 110: Parkoviště před zámkem Obrázek 111: Pohled na zámek z parku

Obrázek 115: Kostky před bránou na nádvoří Obrázek 113: Infocentrum na nádvoří

Obrázek 112: Nádvoří, pohled na křídlo se školou Obrázek 114: Muzeum Podblanicka

77

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 118: Bezbariérové toalety Obrázek 117: Toaleta pro handicapované Obrázek 116: Toalety

Tabulka 33: Přístupnost zámku Vlašim Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 2 2 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 1 1 1 1 1

15.23 Zámek Vlčkovice

První zmínky o vesnici Vlčkovice pochází z roku 1378, kdy prvním zástupcem je uváděn vladyka Přibík z Vlčkovic. Vesnice a první majitel jsou zmiňovány ve sporu s farářem z Neustupova. Z roků 1546 a 1549 jsou první zmínky o tvrzi s dvorem ve Vlčkovicích. V polovině 17. století byla tvrz velmi zchátralá. Není zcela jasné, kdy byla tvrz přestavěna na zámek. Je známo, že zámek už v 19. století stál a často se měnili jeho majitelé. [39]

Zámek Vlčkovice jsme ve vesnici nemohli najít, jediné, co jsme viděli, byla velká zeď, ale za zdí nebylo vidět žádné stavení. Nakonec jsme se zeptali nějaké místního pána, kde se zámek nachází a jak to s ním je v současné době. Zámek je dneska součást jakéhosi velkého hospodářského stavení, tudíž je v soukromém vlastnictví a není pro veřejnost vůbec přístupný 78

Vysoká škola polytechnická Jihlava a prý je hodně zchátralý a majitel se o něj nijak moc nestará. Tudíž tento zámek není přístupný pro veřejnost, takže není přístupný ani pro handicapované občany.

Tabulka 34: Přístupnost zámku Vlčkovice Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 5 5 5 5 5 Přístupová 5 5 5 5 5 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

15.24 Zámek Votice

První zmínky o obci Votice pochází z roku 1318 jako majetek Diviše, který je považován za zakladatele rodu Votických z Votic. Nejstarší panské sídlo pravděpodobně stálo v místech nazývané „Na Hradčanech“ poblíž kostela. Toto sídlo zaniklo pravděpodobně v 16. století. Další panské sídlo je uváděna tvrz, která je dnes nazývána „starý zámek“. Původně se jednalo o dvoukřídlou budovu, která byla opevněna valy a příkopem. Na zámek byla tvrz přestavěna za hraběte Ferdinanda Františka z Vrtby v roce 1653. V roce 1746 zámek vyhořel a nikdy nebyl zcela úplně obnoven. Panstvo se přestěhovalo do nového zámku a starý zámek sloužil jako ubytování úředníků a jako pivovar. Pivovar před požárem stál ve dvoře zámku. V jedné části budovy byla až do 18. století šatlava. Po roce 1948 budovy sloužily jako byty a skladiště. Dneska je areál starého nového zámku ve velmi zchátralém stavu. [40]

Při naší návštěvě Starého a Nového zámku byla zrovna ve Voticích pouť, takže se mi špatně fotografovaly objekty, aniž by tam něco zasahovalo. Parkoviště u Starého zámku se nachází poblíž, je nově udělané a nachází se tam jedno místo pro handicapované občany. Je neplacené. Pohyb po parkovišti by byl pro člověka na invalidním vozíku bezproblémový, protože parkoviště je nově vyasfaltované. Po chodníku by se handicapovaný občan mohl bez problémů dostat před zámek, který by si mohl prohlédnout zvenku. Jelikož je zámek zchátralý, tak je pro veřejnost dočasně uzavřený. U Nového zámku je také nově vybudované parkoviště, které je o něco větší, protože je společné pro místní klášter. To je ovšem placené, ale jinak nově vyasfaltované, takže pohyb po něm by byl pro člověka na invalidním vozíku bezproblémový. Nový zámek se nachází hned u parkoviště, ale bohužel se na něj lze podívat jen z venku, protože

79

Vysoká škola polytechnická Jihlava je také dočasně nepřístupný z důvodu chátrání budovy. Když to shrnu, tak ani Starý, ani Nový zámek nejsou přístupné pro handicapovaného občana, protože jsou oba objekty zavřené. Jako jediné středisko, kde se pořádají výstavy a prohlídky je místní klášter.

Obrázek 123: Parkoviště u Starého zámku Obrázek 122: Místo pro handicapované občany

Obrázek 121: Pohled na Nový zámek Obrázek 120: Parkoviště u Nového zámku

Obrázek 119: Pohled na Starý zámek

Tabulka 35: Přístupnost Starého a Nového zámku Votice Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 1 1 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

80

Vysoká škola polytechnická Jihlava

15.25 Zámek Vrchotovy Janovice

První zmínka o Janovicích pochází z roku 1243, kdy je zmiňován Kunrát z Janovic, který byl předkem panského rodu z Janovic. Zmínky o tvrzi pochází z konce 15. století, kdy zde vládl rod Herbartů. V roce 1704 byl původní zvedací most před hlavním vchodem do tvrze nahrazen kamenným. V dalších úpravách pokračoval Arnošt František z Vrtby, kdy zámek dostal novou rokokovou tvář. Za doby Františka Vratislava byla v roce 1856 dokončena úprava zámeckého exteriéru. Okolí zámku se postupně proměnilo na anglický park s exotickými dřevinami. Janovický zámek dodnes představuje ve stavebním jádře vodní tvrz z konce 15. století a začátku 16. století. Na rokokový zámek byla tvrz přestavěna v 18. století. Jsou zde patrné pozůstatky vodního příkopu. Zámek má tři křídla s trojúhelníkovitým nádvořím. Zámek patří Národnímu muzeu v Praze. [41]

K zámku patří přilehlé parkoviště, které se nachází pod kopcem pár metrů od hlavního vchodu do areálu zámku. Parkoviště je nově zrekonstruované, je neplacené, ale bohužel se na něm nenachází žádné vyhrazené místo pro handicapovaného občana. K hlavní bráně areálu se jde mírně do kopce, ale cesta je udržovaná, takže pohyb pro handicapovaného člověka by měl být bez problémů. Když se vejde do areálu zámku je zde cesta prašná, ale zpevněná. Přímo do zámku se jde po mostě, který je vydlážděn kostkami, ale jelikož je cesta po rovině, pohyb pro handicapovaného občana by neměl být problém. Hlavní bránou zámku se projde rovnou na nádvoří, kde se po levé straně nachází pokladna, kam vede jeden schod, tudíž se tam handicapovaný občan na vozíku nedostane. Nádvoří je ve tvaru trojúhelníku a je mírně z kopce vydlážděné kostkami. Tam by pohyb pro handicapovaného člověk měl být také bez problémů. Ovšem toalety se nachází v nižším patře, kam vedou schody a není tam k dispozici žádný výtah, tudíž jsou pro člověka upoutaného na invalidní vozík nepřístupné. Zámek poskytuje prohlídkové okruhy, vzhledem k tomu, že je patrový a není bezbariérový je vhodný pro osoby se zrakovým sluchovým a mentálním postižením, i tělesným s omezenou možností pohybu, člověk na invalidním vozíku se do zámku bohužel nepodívá.

81

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 125: Parkoviště pod zámkem Obrázek 124: Přístupová cesta k zámku

Obrázek 129: Vstupní brána do zámku Obrázek 128: Podlaha u pokladny

Obrázek 127: Schody k toaletám Obrázek 126: Vstup k prohlídkám

82

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Tabulka 36: Přístupnost zámku Vrchotovy Janovice Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 1 1 1 2 2 cesta Pohyb po 1 1 1 1 5 památce Toalety 1 1 1 1 5

15.26 Zámek Zvěstov

První zmínka o vesnici Zvěstov pochází z roku 1383. Tvrz se poprvé uvádí v pramenech v letech 1440–1443 za Jindřicha z Královic. Z tvrze se zachoval jednoduchý věžovitý palác s mohutným zdivem. Poté se na tvrzi hodně střídali majitelé. Od roku 1541 zde panovali Vidlákové Radimovští ze Slavkova, za kterých byla pravděpodobně tvrz rozšířena o část s průjezdem, a bylo přistavěno nové renesanční křídlo. Za vlády Skuhrovských z Talmberka utrpěla tvrz značné škody a pravděpodobně za panování Jana Kryštofa Malovce byla obnovena. Poté se na ní opět střídali majitelé a tvrz začala hodně chátrat. V roce 1820 dostal zámek do držení Jak Wolf, který se pustil do oprav. Ovšem po jeho panování se na zámku znovu střídali majitelé a dělaly se jen nutné opravy. V roce 1948 se zámek dostal do vlastnictví státu. V 60. letech 20. století byl objekt opuštěný a začal chátrat, renesanční přístavba se zhroutila, propadly se stropy a zdi začaly praskat. V roce 2016 se dostal zámek do majetku obce Zvěstov. [42]

K zámku vede cesta, která je poměrně dobře udržovaná, autem se dá dobře dojet až před zámek. Ovšem tím to hezké končí. Před zámkem je větší prostor, který může být využívaný jako parkoviště, takže míst pro zaparkování je tam dost. Prostor je v rovině, takže pohyb handicapovaného občana by měl být bez problémů, ale v době naší návštěvy se u zámku nacházely velké haldy hlíny a písku, které déšť spláchl i na silnici a místo v těsné blízkosti zámku, takže prostor byl hodně rozbahněný. Pohyb handicapovaného občana se tím značně snížil. Zámek je hodně zchátralý, tudíž interiéry jsou pro veřejnost nepřístupné. Když by bylo hezké počasí a nějaký čas nepršelo, bylo by možné se dostat blíž a nebyl by to problém ani pro handicapovaného občana, ale pokud prší, je možné zámek obdivovat jen z větší vzdálenosti.

83

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obrázek 133: Místo k zaparkování před zámkem Obrázek 132: Prostor před zámkem

Obrázek 130: Cesta k zámku Obrázek 131: Pohled na zámek z parkoviště

Tabulka 37: Přístupnost zámku Zvěstov Tělesné postižení Mentální Sluchové Zrakové Snížená Invalidní postižení postižení postižení pohyblivost vozík Parkování 1 1 1 1 1 Přístupová 2 2 2 3 3 cesta Pohyb po 5 5 5 5 5 památce Toalety 5 5 5 5 5

84

Vysoká škola polytechnická Jihlava

16 Mapy přístupných a nepřístupných objektů

16.1 Tvrze v bývalém okrese Benešov – nepřístupné

Tvrze Beztahov (1), Domašín (2), Mrač (3), Nespery (4) a Popovice (5) jsou pro handicapované občany nepřístupné. Jsou nepřístupné pro veřejnost, protože jsou buď v soukromém vlastnictví, nebo jsou dočasně uzavřené.

Mapa 3: Nepřístupné tvrze (zdroj [3])

16.2 Tvrze v bývalém okrese Benešov – přístupné

Tvrz Kouty jsem vybrala jako jedinou přístupnou tvrz v bývalém okrese Benešov, která je přístupná pro handicapované občany. Dochovaly se po ní jen pozůstatky, kam se veřejně může. Jelikož cesta k pozůstatkům je docela přístupná, handicapovaný občan, který se na zříceninu bude chtít podívat, se k ní dostane bez problémů.

85

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Mapa 4: Přístupná tvrz (zdroj [3])

16.3 Hrady a zříceniny hradů v bývalém okrese Benešov – přístupné

Hrady a zříceniny hradů jsou v okrese Benešov přístupné pro všechny handicapované občany se zrakovým, sluchovým a mentálním postižením. Pro handicapované občany s tělesným postižením s omezenou možností pohybu jsou také přístupné, ale pro člověka upoutaného na invalidní vozík přístupné nejsou. Jedná se o hrady Český Šternberk (1), Malý Blaník (2), Týnec nad Sázavou (3), Zbořený Kostelec (4).

86

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Mapa 5: Přístupné hrady a zříceniny (zdroj [3])

16.4 Zámky v bývalém okrese Benešov – nepřístupné

Nepřístupné zámky v bývalém okrese Benešov jsou ty, které jsou nepřístupné pro veřejnost, protože se nachází v soukromém vlastnictví, nebo jsou v hodně špatném stavu a návštěva není možná. Jedná se o zámky Čechtice (1), Komorní Hrádek (2), Lešany (3), Libouň (4), Líšno (5), Načeradec (6), Neustupov (7), Ostředek, (8), Pravonín, (9), Ratměřice (10), Růžkovy Lhotice (11), Smilkov (12), Soutice (13), Tloskov (14), Tvoršovice (15), Vlašim (16), Vlčkovice (17), Votice (18), Zvěstov (19).

87

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Mapa 6: Nepřístupné zámky (zdroj [3])

16.5 Zámek v bývalém okrese Benešov – přístupné

Zámky v bývalém okrese Benešov jsem jako přístupné vybrala ty, které jsou vhodné pro zdravotně postižené občany. Do všech těchto zámků se dostanou zrakově, sluchově, mentálně a tělesně postižený občané s omezenou možností pohybu, ale ani jeden zámek v okrese Benešov není vhodný pro handicapované občany na invalidním vozíku. Jedná se o zámky Jemniště (1), Konopiště (2), Louňovice pod Blaníkem (3), Sázava (4), Trhový Štěpánov (5), Třebešice (6), Vrchotovy Janovice (7).

88

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Mapa 7: Přístupné zámky (zdroj [3])

89

Vysoká škola polytechnická Jihlava

17 Shrnutí

V teoretické části mé bakalářské práce jsem se snažila popsat nejprve okres Benešov, vymezit jeho rozsah a popsat nějaké základní údaje. Dále jsem se zaměřila na všechny druhy zdravotního postižení, tedy zrakové, sluchové, mentální a tělesné, které jsem popsala. Následně jsem popsala druhy zdravotních průkazů, vypsala jejich stručnou charakteristiku a výhody daných průkazů. Nakonec jsem k teoretické části přidala pár informací o cestovním ruchu zdravotně postižených osob.

V praktické části jsem se zaměřila na zmapování všech přístupných a nepřístupných tvrzí, hradů a zámků, které se v bývalém Okrese Benešov nachází. Všechny dostupné objekty jsem objela, zmapovala a pořídila fotodokumentaci. Celkem se jednalo o šest tvrzí, z nichž pouze jedna je přístupná pro veřejnost, tudíž je přístupná i pro handicapované občany s tělesným postižením. Dále jsem objela čtyři hrady a zříceniny hradů, které jsou všechny pro veřejnost přístupné, tudíž jsou přístupné pro handicapované občany se zdravotním postižením, ovšem výjimkou jsou handicapovaní občané upoutaní na invalidní vozík, kteří se k těmto památkám nemají šanci dostat, protože se nachází v nepřístupném terénu, nebo se uvnitř památky nachází schody a nejsou bezbariérové. Poslední skupinou jsou zámky, kterých bylo dohromady dvacet šest a z toho jich je devatenáct pro veřejnost nepřístupných, tudíž nejsou přístupné ani pro handicapované občany. Je to hlavně z důvodu, že jsou v soukromém vlastnictví, jsou z nich udělané penziony, nebo jsou hodně staré a zchátralé a přístup k nim tedy není možný. Sedm zámků je pro veřejnost přístupných, jsou přístupné i pro handicapované občany se zdravotním postižením, ale opět se zde setkáváme s problémem, že ani jeden z nich není vhodný pro handicapovaného občana upoutaného na invalidní vozík.

V poslední části mé bakalářské práce se nachází mapy, kde jsem vykreslila body jednotlivých objektů, pro lepší představivost, kde se objekty v okrese Benešov nachází, případně jaká města či vesnice jsou kolem nich.

90

Vysoká škola polytechnická Jihlava

18 Závěr

Závěrem bych chtěla říct, že doufám, že tato bakalářská práce bude přínosem pro každého, kdo ji bude číst, že si z ní každý odnese něco nového a případně se stane i inspirací pro návštěvu některých zmiňovaných památek. Já sama jsem byla překvapená, kolik památek se nachází jen pár kilometrů od mého bydliště, o kterých jsem neměla ani ponětí. Zároveň jsem byla i trochu zklamaná, protože většina památek neslouží jako památky pro turisty cestovního ruchu, ale jedná se spíše o ubytovací či stravovací, či jiná zařízení, nebo jich je několik zchátralých. To mi přijde jako velká škoda, protože si myslím, že tento kraj má potenciál návštěvnosti díky zámku Konopiště a Jemniště, ale když by se zpřístupnily i další památky, mohl by se potenciál návštěvnosti o něco zvýšit.

Když jsem objížděla všechny atraktivity na mém seznamu, dodalo mi to jiný pohled na věc, protože jsem se tentokrát nezaměřovala na stavební slohy nebo historii objektů, ale dívala jsem se na to z pohledu člověka, který nemá takové privilegium jako zdravý člověk a je nějakým způsobem omezený. Hodně mě překvapilo a i zklamalo, že žádný z mých navštívených objektů není vhodný pro handicapovaného člověka upoutaného na invalidní vozík. On se sice dostane na nádvoří, ale dovnitř zámku se už nepodívá. To mi přijde jako velká škoda, protože tímto objekty ztrácí své potenciální zákazníky, protože věřím, že handicapovaných lidí, kteří by chtěli cestovat po českých památkách, by se našlo hodně a jsou o takové věci ochuzeni.

Myslím si, že vždycky když teď půjdu po nějaké památce, budu se více zaměřovat na to, jestli je pro handicapové občany vhodná či nikoliv.

18.1 Rozhovor

Na závěr bych chtěla mou bakalářskou práci trochu odlišit od ostatních, a proto jsem se rozhodla, že zde uvedu krátký rozhovor, který jsem vedla se svou spolužačkou, dnes už absolventkou naší školy, která má zrakové postižení. Zeptala jsem se jí na pár otázek, na které mi byla ochotna odpovědět a myslím si, že čtenářům to dá zase jiný pohled na věc, když si přečtou něco málo od člověka, který má nějaké postižení a vidí věci jinak než zdraví lidé. Do jejích odpovědí jsem nijak nezasahovala, nijak je neupravovala, takže jsou naprosto autentické, pouze jsem je dala do přímé řeči.

1) Jaký druh postižení máš? • „Jsem těžce zrakově postižená, konkrétně mám degeneraci sítnice u obou očí.“ 91

Vysoká škola polytechnická Jihlava

2) Cestuješ po památkách, případně jak často? • „Po památkách příliš necestuji kvůli nedostatečnému času kvůli škole.“ 3) Cestuješ sama nebo s někým? • „Pokud navštěvuji novou památku a celkově oblast, musím mít s sebou partnera. Ovšem, pokud místo již znám, mohu cestovat sama.“ 4) Jak se orientuješ na památkách? • „Převážně spoléhám na svůj doprovod, který mě upozorní, kde jsou schody, jak vypadají, kolik jich je, kde začínají a končí. Doprovod mě upozorňuje na různé překážky a případně i ostatní turisty. Pokud si sama dostatečně věřím, chodím sama (nedržím se doprovodu), ovšem neustále ho mám při sobě.“ 5) Co ti dělá největší problém při pohybu na památce? • „Převážně schody, u nich mám velký problém. Nevím, jak vypadají, kde začínají a končí, jak moc jsou příkré a mají mezi sebou rozestupy. Ovšem největším problémem mi dělají různě umístěné překážky v podobě odpadkových košů, cedulí, dekorací a případně i ostatních turistů, kteří jsou velmi nevyzpytatelní.“ 6) Navštívila jsi nějakou památku zmiňovanou v mé bakalářské práci? • „Ano, Konopiště a Čechtice.“ 7) Jsou podle tebe památky přizpůsobené pro handicapované občany? • „Popravdě si již nevzpomínám, jak památky vypadaly, ale budu vycházet z obecné „připravenosti „památek pro hendikepované. Mohu tedy konstatovat, že nejsou vůbec připravené. Pokud se památky začnou připravovat na hendikepované, tak většinou jen tělesně – úpravy povrchů, instalace plošin. Ale na ostatní postižení se velmi často zapomíná a zatím jsem se nikde nesetkala s památkou, která by byla přizpůsobena zrakově postiženému. A to stačí tak málo. Stačilo by přidat signalizaci na schody, zábradlí, zvětšit prospekty a převážně odstranit nahodilé překážky.“ 8) Co by podle tebe mělo být jinak, aby byly přístupné pro lidi s postižením? • „Většinu jsem již popsala v předchozích otázkách. Stačilo by zvětšit propagační materiály, konkrétně větší písmo a upravit barevný podklad. Přidat všude funkční zábradlí, označit schody, odstranit rohože u dveří, různé dekorace a cedule apod.“

92

Vysoká škola polytechnická Jihlava

19 Diskuze

Na toto téma, které jsem si vybrala já, bylo na naší škole napsáno už několik bakalářských prací. Já jsem již zmiňovala, že jsem si jí vybrala proto, že mám ráda památky a historii a chtěla jsem se na cestování po památkách koukat taky trochu z jiného pohledu, konkrétně z pohledu člověka, který to nemá v životě tak jednoduché jako my, nese si s sebou nějaký handicap, ale i takový člověk má právo cestovat po památkách. Bohužel v mé lokalitě okresu Benešov nejsou památky zpřístupněny pro handicapované občany upoutané na invalidní vozík. Přijde mi to škoda, protože pokud by byly přístupné pro handicapované občany na invalidním vozíku, mohly by tak oslovit jinou skupinu návštěvníků.

Pokud někdo přemýšlí o tom, že by si toto téma zvolil i pro svou bakalářskou práci, tak ho mohu jedině doporučit, přinese mu to hodně nových poznatků, nových informací a nových úhlů pohledu. Například já jsem se při studování literatury k teoretické části dozvěděla spoustu nových informací, které mě budou provázet i v běžném životě. Pokud bude mou práci číst ten, kdo si téma vybere, bude dobré počítat s tím, že hlavně praktická část práce je docela náročná, co se času týče, ale i financí, protože benzín ani nafta nejsou zadarmo. Z mé zkušenosti jsme strávili na cestách přibližně šest dní, kdy jsme v daný den cestovali přibližně pět nebo šest hodin a ujeli přes tisíc kilometrů. Je to vlastně zajímavé i statistiky, ovšem kolik financí můj táta vložil do nafty, mi bohužel neřekl. Je dobré se obrnit trpělivostí, protože ne každá památka byla na první pohled viditelná, někdy jsme bloudili.

Ale když bych to měla shrnout, tak jsem ráda, že jsem si toto téma vybrala, a kdybych mohla, tak si ho vyberu znovu, protože se mi práce psala dobře, psala jsem ji s chutí a myslím si, že jsem ji napsala tak nejlíp, jak jsem sama mohla. Doposud to byla moje nejdelší napsaná práce. Zvolila bych stejný styl psaní, stejnou taktiku, jen bych možná pořizovala více obrázku z navštívených míst, aby to bylo ještě o něco přehlednější.

Během mého terénního výzkumu jsem navštívila místa, kde jsem doposud nikdy nebyla a říkala jsem si, že jsou to místa hodně pěkná a zajímavá a proč jsem tam vlastně dřív nejela. Překvapilo mě, o kolika památkách jsem nevěděla. To beru jako jedno z velkých pozitivních věcí, protože teď vím, kolik atraktivit se v okrese Benešov nachází a mohu je doporučit lidem, když se mě zeptají, kam mají jet na výlet.

93

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Doufám, že moje bakalářská práce bude přínosem pro všechny čtenáře a čtenářky, že každý, kdo bude číst mezi řádky, si z ní odnese nové poznatky, případně nové nápady na výlety. Doufám, že bude přínosem i pro další studenty, kteří z mé bakalářské práce budou čerpat inspiraci pro psaní své bakalářské práce.

94

Vysoká škola polytechnická Jihlava

20 Seznam použité literatury a zdroje

20.1 Tištěné zdroje

LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch osob se zdravotním postižením. 377. publikace. Brno: Paido, 2018. ISBN 978-80-7315-267-3.

MICHALÍK A KOL., Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-859-3 (váz.).

NOVOSAD, Libor. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: Diskurzivní pohledy na tělo, tělesnost, pohyb, člověka a tělesné postižení. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-873- 9.

VALENTA, Milan, Jan MICHALÍK, Martin LEČBYCH a a kolektiv. Mentální postižení: v pedagogickém, psychologickém a sociálně-právním kontextu. Praha: Grada, 2012. ISBN 978- 80-247-3829-1.

SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika: 2., aktualizované a doplnění vydání. 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-271-0095-8 (brožováno).

20.2 Internetové zdroje

[1] Charakteristika okresu Benešov. Český statistický úřad [online]. ČSÚ: ČSÚ, 2020 [cit. 2020-11-03]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xs/charakteristika_okresu_benesov

[2] Okres Benešov. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020-11-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Bene%C5%A1ov

[3] Mapy.cz [online]. mapy: Mapy.cz, 2020 [cit. 2020-11-02]. Dostupné z: https://mapy.cz/zakladni?x=14.5124599&y=50.0738559&z=11

[4] Průkaz OZP. Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s. [online]. Česká republika: Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, 2020 [cit. 2020-11-09]. Dostupné z: http://www.spmpcr.cz/pro-rodinu/socialni- davky-a-prukazky/prukaz-ozp/

95

Vysoká škola polytechnická Jihlava

[5] Hrady.cz: Cestujte s přehledem. Hrady.cz [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-22]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/tvrz-beztahov

[6] Beztahov (tvrz). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020-10-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Beztahov_(tvrz)

[7] Domašín. Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [online]. [email protected]: Petr Fabian, Petr Fabian, 2000–2020, Petr Fabian, 2000–2020 [cit. 2020-10-22]. Dostupné z: https://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_domasin.htm

[8] Tvrz Kouty. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995- 2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-22]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/tvrz-kouty

[9] Kouty (hrad). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020-10-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kouty_(hrad)

[10] Tvrz Mrač: Nejzachovalejší středověká tvrz s palácovým opevněním. In: Kudy z nudy [online]. CzechTOurism: CzechTourism, © 2020 CzechTourism [cit. 2020-10-22]. Dostupné z: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/tvrz-mrac-nejzachovalejsi-stredoveka-tvrz-s-pala

[11] Tvrz Nespery. In: Hrady.cz [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-22]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/index.php?OID=2330

[12] Tvrz Popovice. In: Hrady.cz [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-22]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/tvrz-popovice

[13] Hrad Český Šternberk [online]. Český Šternberk: [email protected], 2020 [cit. 2020-10- 24]. Dostupné z: http://www.hradceskysternberk.cz/

[14] Malý Blaník. Apsida [online]. Apsida: Apsida, 2020 [cit. 2020-10-24]. Dostupné z: https://www.apsida.cz/hrady/strednicechy/okrbene/blanik/blanik.htm

[15] Hrad Týnec nad Sázavou. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-24]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/index.php?OID=311&PARAM=11&tid=862&pos=450

96

Vysoká škola polytechnická Jihlava

[16] Hrad Zbořený Kostelec. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-24]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/index.php?OID=330

[17] Zámek Čechtice. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-24]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/?OID=4184

[18] Zámek Jemniště [online]. Zámek Jemniště: CREOS CZ, 2013 [cit. 2020-10-25]. Dostupné z: http://www.jemniste.cz/

[19] Zámek Komorní Hrádek. Obec Chocerady [online]. Chocerady: Galileo Corporation, 2020 [cit. 2020-10-25]. Dostupné z: https://www.chocerady.cz/obcan/choceradske- zajimavosti/zamek-komorni-hradek/

[20] Konopiště [online]. Konopiště: PORTA, 2020 [cit. 2020-10-25]. Dostupné z: https://www.zamek-konopiste.cz/cs

[21] Zámek Lešany. Hrady.cz [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-27]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/zamek-lesany

[22] Zámek Libouň. Hrady.cz [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-11-12]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/zamek-liboun

[23] Zámek Líšno. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copxyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-27]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/zamek-lisno

[24] Zámek Louňovice pod Blaníkem. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-27]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/?OID=1537

[25] Zámek Načeradec. Hrady.cz [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-11-12]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/?OID=4105

[26] Památky Neustupova: Zámek. Neustupov: oficiální web městyse [online]. Neustupov: web & design WEBHOUSE®, redakční systém vismo®, 2020 [cit. 2020-10-27]. Dostupné z: https://www.neustupov.cz/pamatky-neustupova/d-15993

[27] Zámek Ostředek. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-28]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/zamek-ostredek

97

Vysoká škola polytechnická Jihlava

[28] Zámek Pravonín. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-28]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/?OID=4741

[29] Ratměřice (zámek). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020-10-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ratm%C4%9B%C5%99ice_(z%C3%A1mek)

[30] Zámek Růžkovy Lhotice. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-28]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/index.php?OID=2171

[31] Sázava: Oficiální webová prezentace kláštera [online]. Sázava: PORTA, 2020 [cit. 2020- 10-28]. Dostupné z: https://www.klaster-sazava.cz/cs

[32] Zámek Smilkov. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-28]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/zamek-smilkov

[33] Zámek Soutice. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-30]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/zamek-soutice

[34] Centrum sociálních služeb Tloskov [online]. Tloskov: (c) 2008-2013 DÚSP v Tloskově, (c) 2013 - 2020 CSS Tloskov [cit. 2020-10-30]. Dostupné z: https://www.tloskov.eu/index.html

[35] Zámek Trhový Štěpánov. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-30]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/index.php?OID=6226

[36] Zámek Třebešice [online]. Třebešice: Softmedia.cz, © 2009 – 2018 Zámek Třebešice [cit. 2020-10-30]. Dostupné z: https://www.zamektrebesice.cz/

[37] Zámek Tvoršovice. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-30]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/?OID=9148

[38] Zámek a park Vlašim: Vlašimský zámek [online]. Vlašim: Anawe, 2020 [cit. 2020-10-31]. Dostupné z: https://www.vlasimskypark.cz/zamek/

[39] Zámek Vlčkovice. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-31]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/zamek-vlckovice

98

Vysoká škola polytechnická Jihlava

[40] Zámek Votice. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-31]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/index.php?OID=6686

[41] Zámek Vrchotovy Janovice. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-31]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/index.php?OID=727

[42] Zámek Zvěstov. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. Praha: hrady.cz, © Copyright 1995-2020 Hrady.cz [cit. 2020-10-31]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/?OID=1585

[43] Národní památkový ústav [online]. Národní památkový ústav: Národní památkový ústav, 2020 [cit. 2020-11-19]. Dostupné z: https://www.npu.cz/cs

99