Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

STRATEGICKÝ PLÁN

ROZVOJE MIKROREGIONU

ŠUMAVSKÉ PODLESÍ

Vypracování programu je spolufinancováno Vypracování programu je spolufinancováno z prost ředk ů Jiho českého kraje na podporu z prost ředk ů Centra pro regionální rozvoj ČR. mikroregionálních uskupení.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Obsah

Úvod ...... 4 1. Profil mikroregionu ...... 5 1.1 Základní informace o obcích...... 5 1.1.1 Svazek obcí mikroregionu šumavské Podlesí...... 5 1.1.2 Sídelní struktura a demografické údaje...... 5 1.1.3 Realizované a plánované územní akce...... 9 1.2 Historický vývoj na území mikroregionu...... 10 1.2.1 Volyn ě...... 10 1.2.2 Čestice...... 12 1.2.3 Drážov...... 13 1.2.4 Dřešín...... 13 1.2.5 Hoslovice...... 13 1.2.6 Němčice...... 14 1.2.7 Němětice ...... 14 1.2.8 Nihošovice ...... 15 1.2.9 Nišovice...... 15 1.2.10 Nová Ves...... 15 1.2.11 Přechovice...... 16 1.2.12 Úlehle...... 16 1.2.13 Vacovice...... 16 1.3 Poloha, geologické pom ěry a klimatické podmínky...... 16 1.3.1 Strakonický region ...... 16 1.3.2 Horniny a reliéf...... 16 1.3.3 Podnebí...... 17 1.3.4 Půda, vegetace, fauna...... 18 1.3.5 Rybníky...... 20 1.3.6 Vodní toky...... 20 1.3.7 Ostatní vodní plochy...... 21 1.4 Infrastruktura a doprava...... 21 1.4.1 Vodohospodá řská infrastruktura ...... 21 1.4.2 Odpadové hospodá řství ...... 22 1.4.3 Energetická infrastruktura ...... 22 1.4.4 Telekomunika ční infrastruktura...... 23 1.4.5 Doprava a dopravní obslužnost ...... 24 1.4.6 Stav komunikací...... 26 1.4.7 Cyklodoprava ...... 27 1.5 Ekonomické prost ředí ...... 29 1.5.1 Sou časná ekonomická základna...... 32 1.5.2 Významné podniky...... 35 1.5.3 Příležitosti k podnikání...... 35 1.5.4 Struktura zam ěstnanosti...... 35 1.5.5 Nezam ěstnanost...... 36 1.6 Sociální vybavenost ...... 39 1.6.1 Sociální a zdravotní vybavenost...... 39 1.6.2 Pošty, pen ěžní ústavy a další služby ...... 41 1.7 Školství a vzd ělávání ...... 41 1.7.1 St řední školy a odborná u čilišt ě...... 42 1.8 Kultura, cestovní ruch a sport...... 42 1.8.1 Nejvýznamn ější historické památky...... 43 1.8.2 Stravovací a ubytovací možnosti...... 44 1.8.3 Kultura a kulturní za řízení ...... 45 1.8.4 Sportovní a zájmové činnosti...... 47 1.9 Zem ědělství, lesnictví a rybá řství ...... 48 1.9.2 Lesnictví...... 49 1.9.3 Rybá řství...... 49

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 2(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

1.10 Životní prost ředí...... 49 1.10.1 Voda...... 50 1.10.2 Ovzduší...... 50 1.10.3 Ochrana p řírody a staré ekologické zát ěže...... 51 1.10.4 Přírodní památky a chrán ěná území...... 51 2. SWOT...... 52 2.1 Souhrnná SWOT analýza mikroregionu – silné a slabé stránky regionu...... 52 2.2 Souhrnná SWOT analýza mikroregionu – p říležitosti a ohrožení ...... 53 3. Strategická část ...... 54 3.1 Vize mikroregionu šumavské Podlesí...... 54 3.2 Strategie rozvoje...... 55 3.2.1 Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prost ředí ...... 55 3.2.2 Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch...... 56 3.2.2 Prioritní oblast 3: Zem ědělství, lesnictví, rybá řství a rozvoj venkova ...... 57 3.2.3 Prioritní oblast 4: Kvalita života ...... 59 3.3 Specifikace opat ření...... 61 3.3.1 CÍL 1.1...... 61 3.3.2 CÍL 1.2...... 64 3.3.3 CÍL 1.3...... 66 3.3.4 CÍL 2.1...... 68 3.3.5 CÍL 2.2...... 70 3.3.6 CÍL 3.1...... 72 3.3.7 CÍL 3.2...... 74 3.3.8 CÍL 3.3...... 76 3.3.9 CÍL 4.1...... 78 3.3.10 CÍL 4.2...... 81 4. Návrhová část...... 83 4.1 Ak ční plán rozvoj mikroregionu ...... 83 4.1.1 Seznam doporu čených projekt ů...... 83 4.1.2 Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prost ředí ...... 88 4.1.3 Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch...... 91 4.1.4 Prioritní oblast 3: Zem ědělství, lesnictví, rybá řství a rozvoj venkova ...... 93 4.1.5 Prioritní oblast 4: Kvalita života ...... 95 4.2 Zdroje financování ...... 97 4.2.1 Vlastní zdroje financování...... 97 4.2.2 Cizí zdroje financování...... 97 4.3 Doporu čení pro implementaci ...... 99 4.4 Doporu čení pro aktualizaci...... 100 5. Přílohy ...... 101

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 3(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Úvod

Dokument „Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí“ byl zpracován na objednávku Svazku obcí šumavské Podlesí v roce 2004. Jeho snahou je navrhnout st ředn ě- až dlouhodobý rozvoj území šumavského Podlesí, v návaznosti na programové dokumenty srovnatelného nebo vyššího řádu, kterými jsou:

• Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje (dále PRK)

• Regionální opera ční program regionu soudržnosti NUTS 2 Jihozápad (dále ROP)

• Národní rozvojový plán ČR (dále NRP)

Smyslem dokumentu je spole čné propojení a provázání zájm ů a zám ěrů akcí a aktivit venkovských obcí v územn ě uceleném venkovském zájmovém prostoru s cílem dosažení žádoucích zm ěn ve všech obcích takto vymezeného prostoru. Dalším d ůvodem je možnost čerpání finan ční pomoci ze strukturálních fond ů EU jako prost ředku pomáhajícího snižovat ekonomickou a sociální nerovnováhu zemí ucházejících se o vstup do tohoto spole čenství.

Program rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity stanovené strategickými dokumenty Jiho českého kraje a České republiky vyššího řádu ve form ě konkrétních opat ření a projekt ů, ur čuje jejich nositele a navrhuje zp ůsoby financování a implementace. Jeho struktura zahrnuje tyto části:

• analýza hospodá řského a sociálního stavu a vývoje mikroregionu, charakteristika silných a slabých stránek, p říležitostí a ohrožení – analytická část,

• stanovení rozvojové vize mikroregionu, priorit, cílů a opat ření ve čty řech hlavních oblastech rozvoje – infrastruktura a životní prost ředí, zem ědělství a obnova venkova, ekonomické prost ředí, sociální prost ředí a lidské zdroje – strategická část,

• stanovení konkrétních aktivit a návrh ů projekt ů, v četn ě návrhu jejich financování a implementace – návrhová část.

Při zpracování dokumentu hrála rozhodující úlohu pracovní skupina složená ze zástupc ů jednotlivých m ěst, obcí a dalších subjekt ů p ůsobících v jejich správních územích, která zformulovala tzv. SWOT analýzu, dále vizi mikroregionu, priority, cíle a opat ření a v neposlední řad ě konkrétní aktivity a návrhy projekt ů.

Činnost skupiny byla koordinována a usm ěrňována zpracovatelem, kterým byla Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. České Bud ějovice.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 4(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

1. Profil mikroregionu

1.1 Základní informace o obcích

1.1.1 Svazek obcí mikroregionu šumavské Podlesí

Mikroregion šumavské Podlesí, který je vymezen územím 12 obcí a jednoho m ěsta, zaujímá plochu 119,04 km2 a ke dni 1.1.2004 zde žilo celkem 5 961 obyvatel. Hustota zalidn ění tak činila ke stejnému datu 50,07 obyvatel na km2.

Do tohoto území zasahuje rozsáhlé a pom ěrn ě členité území Šumavského podh ůř í, které je erozí vodních tok ů zna čně roz člen ěné a p říkré údolní svahy zde ost ře kontrastují s p řevládajícím kopcovitým terénem.

Z tohoto celku nejv ětší část v řešeném území zaujímá Bavorovská vrchovina se svým jihovýchodn ě od Strakonic se rozkládajícím podcelkem Milo ňovickou pahorkatinou s izolovanými vrchy p řesahujícími 500 m (nejvyšší Ku řimanský 586 m a Ostrý 579 m).

Tabulka číslo 1. Členské m ěsta a obce mikroregionu šumavské Podlesí

OBEC/M ĚSTO STAROSTA TELEFON E-MAIL WWW Čestice Jaromír Brabec 383396237 [email protected] www.cestice.cz Drážov Miroslav Churá ň 724182248 [email protected] www.obecdrazov.pc.cz Dřešín Ing. Zde ňka Šašková 383396423 [email protected] www.dresin.unas.cz Hoslovice Miroslav Votík 383395136 [email protected] Němčice Jan Vastl 383396340 [email protected] Němětice Zden ěk Patera 383373372 [email protected] Nihošovice Václav Lukáš 383372383 [email protected] Nišovice Ji ří Beneš 383372751 [email protected] Nová Ves Jaroslav Kramer 383395164 Plechovice Miroslav Zdychynec 383373531 Úlehle Antonín Hlinka Vacovice Josef Mareš 383396529 Volyn ě Jan Pruner 383372879 [email protected] www.volyne.cz Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, pr ůzkum zpracovatele

1.1.2 Sídelní struktura a demografické údaje

Území mikroregionu má, co se tý če roz člen ění dle správních území, pom ěrn ě složitou strukturu. Je tvo řeno samosprávným územím jednoho m ěsta a 12 obcí, které jsou dále d ěleny na 36 katastrálních území (viz níže uvedená tabulka). Celkov ě se mikroregion šumavské Podlesí rozkládá na ploše 11 904 ha. Nejv ětší území však nespravuje město Volyn ě, ale obec Čestice, nejmenší pak obec Vacovice. Vým ěry správních území jednotlivých členských obcí jsou patrné z tabulky.

Osídlení mikroregionu je pom ěrn ě nevyrovnané, což je dáno p ředevším p řítomností m ěsta Volyn ě, které se svými tém ěř třemi tisíci dv ěmi sty obyvatel tvo ří podstatnou část obyvatelstva mikroregionu. Druhým nejv ětším sídlem mikroregionu je obec Čestice, které má 954 obyvatel ( ČSÚ - S čítání lidu, dom ů a byt ů 2001). Nejmenšími obcí mikroregionu jsou Vacovice, které mají mén ě než 80 obyvatel. Po čty obyvatel ostatních obcí se pohybují v rozmezí mezi cca 80 až 300 stálými obyvateli.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 5(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Tabulka číslo 2. Sídelní struktura m ěst a obcí v mikroregionu šumavské Podlesí

Obyva- Trvale Trvale Obec, telstvo obydlené obydlené Rozloha část obce celkem domy byty

Čestice 954 246 346 2320 Čestice 619 129 219 Doubravice u Volyn ě 84 32 35 Krušlov 60 18 19 Naho řany 76 24 28 Nuzín 47 16 17 Radešov 32 13 14 St řídka 36 14 14 Drážov 292 100 111 1231 Dobrš 70 29 30 Drážov 114 28 36 Kváskovice 22 9 10 Zálesí 86 34 35 Dřešín 267 74 103 892 Dřešín 156 30 55 Dřešínek 20 11 11 Ho řejšice 21 6 7 Chvalšovice 70 27 30 Hoslovice 181 66 72 1078 Hod ějov 65 28 29 Hoslovice 102 33 38 Škrobo čov 14 5 5 Němčice 108 28 42 275 Němčice 108 28 42 Němětice 111 30 40 369 Němětice 111 30 40 Nihošovice 288 73 110 894 Jetišov 19 7 8 Nihošovice 269 66 102 Nišovice 226 66 76 625 Nišovice 226 66 76 Nová Ves 87 42 44 852 Lhota pod K ůstrým 12 6 6 Nová Ves 55 23 25 Víska 20 13 13 Přechovice 106 35 42 395 Přechovice 106 35 42 Úlehle 129 46 52 656 Radkovice 36 14 16 Švejcarova Lhota 24 10 10 Úlehle 69 22 26 Vacovice 73 31 31 260 Vacovice 73 31 31 Volyn ě 3 214 609 1 191 2 058 Čern ětice 88 26 32 Ra čí 27 9 9 Starov 35 12 13 Volyn ě 2 969 530 1 104 Zechovice 95 32 33 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 6(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Z hlediska bytové situace na území mikroregionu je zajímavý údaj o po čtu neobydlených byt ů a dom ů (jde o domy a byty, ve kterých není hlášena žádná osoba k trvalému pobytu, ale jsou využívány k p řechodnému bydlení), jichž se v mikroregionu nachází 29,56 %. Je to dáno p ředevším hojným využíváním t ěchto prostor pro rekrea ční ú čely (víkendové chaty a byty – 61,25 %), dále pak využitím pouze jako p řechodné obydlí (23,84 %). Z d ůvod ů nezp ůsobilosti k bydlení není obydleno 15,33 % bytových prostor.

Tabulka číslo 3. Bytová situace v obcích mikroregionu šumavské Podlesí

Trvale obydlené byty Neobydlené byty z toho z toho v sloužící obydlené nezp ůsobilé k rodinných k rekreaci přechodn ě bydlení 2001 domech celkem po čet v % Počet v % po čet v % po čet v % Mikroregion celkem 2 270 1 496 65,90% 671 411 61,25% 98 23,84% 63 15,33% Čestice 351 277 78,92% 157 105 66,88% 26 16,56% 13 8,28% Drážov 110 104 94,55% 5 2 40,00% 1 20,00% 2 40,00% Dřešín 103 80 77,67% 58 49 84,48% 2 3,45% 3 5,17% Hoslovice 72 68 94,44% 38 30 78,95% 3 7,89% 3 7,89% Němčice 42 31 73,81% 24 20 83,33% 2 8,33% 2 8,33% Němětice 40 34 85,00% 5 0 0,00% 3 60,00% 1 20,00% Nihošovice 112 79 70,54% 33 31 93,94% 0 0,00% 1 3,03% Nišovice 76 68 89,47% 21 14 66,67% 1 4,76% 5 23,81% Nová Ves 42 42 100,00% 55 46 83,64% 3 5,45% 2 3,64% Plechovice 44 37 84,09% 11 4 36,36% 1 9,09% 3 27,27% Úlehle 52 52 100,00% 1 0 0,00% 0 0,00% 1 100,00% Vacovice 31 31 100,00% 12 11 91,67% 0 0,00% 0 0,00% Volyn ě 1 195 593 49,62% 251 99 39,44% 56 22,31% 27 10,76% Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Sledované údaje o domech ukazují, že na území mikroregionu se nachází 1 448 obydlených dom ů, z toho je 92,06 % dom ů rodinných. Jejich stá ří se pohybuje mezi 44 – 62 roky. Neobydlených dom ů je na zvažovaném území 40,19 %, absolutn ě vyjád řeno 603 dom ů. Z nich je 69,42 % využíváno k rekra čnímu bydlení.

Tabulka číslo 4. Domy v obcích mikroregionu šumavské Podlesí

Trvale obydlené domy Neobydlené domy pr ůměrné z toho z toho stá ří sloužící 2001 rodinné domy celkem domu k rekreaci po čet v % v letech po čet v % Mikroregion celkem 1 448 1 333 92,06% 46,2 582 404 69,42% Čestice 246 237 96,34% 56,2 146 102 69,86% Drážov 100 97 97,00% 52,8 6 2 33,33% Dřešín 74 69 93,24% 44,8 54 48 88,89% Hoslovice 66 65 98,48% 62,2 37 29 78,38% Němčice 28 25 89,29% 53,1 23 19 82,61% Němětice 30 29 96,67% 61,7 3 0,00% Nihošovice 74 67 90,54% 60,4 32 31 96,88% Nišovice 66 64 96,97% 47,4 21 14 66,67% Nová Ves 41 41 100,00% 52,6 53 46 86,79%

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 7(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Přechovice 36 34 94,44% 53,1 9 4 44,44% Úlehle 46 46 100,00% 49,9 0 0 0,00% Vacovice 31 31 100,00% 59,6 12 11 91,67% Volyn ě 610 528 86,56% 51,6 186 98 52,69% Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Obyvatelstvo Jiho českého kraje má proti republikovému pr ůměru mladší v ěkovou strukturu (pr ůměrný v ěk je 38,4 roku). To je možné říci i o mikroregionu šumavské Podlesí (pr ůměrný v ěk 38 let), kde má nejv ětší zastoupení v ěková skupina 15 -59 let (63,4 %).

Charakteristickým jevem mikroregionu je silná vazba ostatních členských obcí na p řirozené centrum celé oblasti – m ěsto Volyni. Ta je patrná jednak z dojížd ění obyvatel za prací, za zdravotnickými a sociálními službami a samoz řejm ě i propojením po stránce kultury, sportu a dalších oblastí lidského života.

Následující tabulka uvádí v ěkovou strukturu obyvatel mikroregionu podle posledního S čítání lidu, dom ů a byt ů v b řeznu roku 2001.

Tabulka číslo 5. Věková struktura obyvatel mikroregionu

Po čet Po čet Po čet Po čet Po čet Muži (z Ženy (z Po čet obyvatel obyvatel obyv.ve obyvatel bydlících po č. bydl. po č. bydl. obyvatel ve Obec ve v ěku ve v ěku věku 60 let ve v ěku obyvatel k obyv. k obyv. k věku 0-14 15-59 15-59 a více 65 a více 31.12. 31.12) 31.12) let celkem ženy muži celkem let- ženy Čestice 944 474 470 151 273 314 206 84 Drážov 272 135 137 34 78 83 77 34 Dřešín 263 129 134 44 79 82 58 23 Hoslovice 184 95 89 28 46 65 45 26 Němčice 110 54 56 21 33 34 22 11 Němětice 115 50 65 21 32 34 28 12 Nihošovice 286 140 146 53 82 95 56 29 Nišovice 206 104 102 29 70 71 36 16 NováVes 81 39 42 6 23 24 28 13 Přechovice 107 53 54 15 30 34 28 9 Úlehle 114 58 56 10 24 35 45 19 Vacovice 70 38 32 8 17 22 23 9 Volyn ě 3 194 1 543 1 651 476 1 069 1 032 617 281 Celkem 5 946 2 912 3 034 896 1 856 1 925 1 269 566 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Tabulka číslo 6. Vzd ělanostní struktura mikroregionu

Obyvat. bez Obyvat. vyu č. Obyvatelstvo s Obyvat. s úpl. Obyvatelstvo s vzd. a se zákl. a se st řed. vyšším Obec st řed. vzd ěláním vysokoškolským a neuk. odb. vzd. bez odborným s maturitou vzd ěláním vzd ělán. matur vzd ěláním Čestice 208 352 172 18 33 Drážov 85 97 37 4 12 Dřešín 49 102 51 4 9 Hoslovice 51 59 28 2 7 Němčice 35 39 7 1 2 Němětice 35 43 14 Nihošovice 65 104 43 7 3 Nišovice 46 74 43 2 17

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 8(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

NováVes 38 28 10 1 1 Plechovice 15 36 22 1 8 Úlehle 42 42 21 3 2 Vacovice 22 34 7 1 1 Volyn ě 595 1 070 706 90 188 Celkem 1 286 2 080 1 161 134 283 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Obrázek číslo 1. Grafické vyjád ření vzd ělanostní struktury obyvatelstva mikroregionu

Vzd ělanostní struktura obyvatelstva mikroregionu Obyvat. bez vzd. a se zákl. a neuk. vzd ělán.

5,72% č 2,71% Obyvat. vyu . a se 26,01% st řed. odb. vzd. bez matur 23,48% Obyvat. s úpl. st řed. vzd ěláním s maturitou

Obyvatelstvo s vyšším odborným vzd ěláním

42,07% Obyvatelstvo s vysokoškolským vzd ěláním

1.1.3 Realizované a plánované územní akce

Ješt ě p řed založením svazku se tém ěř všechny členské obce zapojily do Programu obnovy venkova (dále POV) zajiš ťovaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR jako sou část regionální politiky státu. Získané dotace z tohoto programu alespo ň částe čně pokryly jejich investi ční zám ěry a požadavky. Nakonec však nezbytnost koordinace investi čních akcí, propagace území a další spole čné zájmy vedly k založení mikroregionu.

Jednotlivé obce mikroregionu jsou pom ěrn ě aktivní v oblasti podávání projekt ů do Programu obnovy venkova, kterými cht ějí podpo řit sv ůj r ůst a rozvoj. Limitujícím faktorem, jako u všech malých obcí, je fina ční náro čnost jednotlivých projekt ů, která se odráží ve výši vlastního kofinancování. Obce v řešeném mikroregionu jsou pom ěrn ě malé a jejich velikosti odpovídá i velikost jejich rozpo čtů. I p řesto však p ředstavitelé jednotlivých obcí pokra čují krok za krokem v rozvoji svých obcí.

Projekty jsou podávány za jednotlivé obce, ale do budoucna se po čítá i s p řípravou projekt ů za celý mikroregion. Tyto integrované projekty jsou chápány jako hlavní nástroj pro rozvoj celého mikroregionu. Nejenže p řisp ějí k rozvoji celého mikroregionu, ale také p řisp ějí ke globálnímu rozvoji jednotlivých obcí.

Předložené projekty se týkaly hlavn ě technické infrastruktury (silnice, ČOV, kanalizace, plynofikace) a to jak její oprava, tak i její budování. Dále byly realizované projekty zam ěř eny na bytovou výstavbu, výstavbu sportovních za řízení a kone čně zlepšování kvality života místního obyvatelstva.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 9(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Oblasti plánovaných projekt ů jsou následující:

- Infrastruktura a životní prost ředí

- Podnikání a cestovní ruch

- Zem ědělství, lesnictví a rozvoj venkova

- Kvalita života.

Tyto oblasti p ředstavují hlavní prioritní osy, podle nichž bude probíhat rozvoj mikroregionu šumavské Podlesí a jeho členských obcí.

V p říloze je uveden p řehled projekt ů podaných jednotlivými obcemi mikroregionu.

1.2 Historický vývoj na území mikroregionu

Po čátky osídlení se datují již do 14. století p řed n.l., kdy z horního Podunají p řicházely p řes Šumavu skupiny osídlenc ů s vysp ělou mohylovou kulturou. Mohylové poh řbívání (tzv. mohylová kultura) zde pak z ůstalo typickým znakem, i když se obyvatelstvo m ěnilo (bronzový jiho český mohylový lid, lid kultury milavečské, knovízské, halštatské a pozd ěji laténské (Keltové).

Keltské kmeny (5. stol. p řed n.l.) se p řesouvaly do st řední Evropy a zasáhly též až do p ředh ůř í Šumavy. Znakem jsou op ět mohyly, jejichž stopy lze nalézt u Volyn ě a Malenic. Ve st ředním období se Keltové omezují převážn ě na Pootaví (rýžování zlata).

Po opušt ění Kelt ů do p říchodu Slovan ů (5. až 6. století n.l.) byla tato oblast považována za neobydlenou. Slované sem pronikali postupn ě až do 10. století, jak tomu dovolovala neúrodná zalesn ěná krajina a to především podél řek Otavy s Ostružnou, Voly ňky, Podmoklého potoka a Blanice. Hustota osídlení v 10. století se blížila hustot ě sou časné (mohutná hradišt ě budovaná pro ochranu u Sousedovic, Kn ěží hora u Katovic, Hradec u Řepic). V centraliza čním procesu se Slované v Pošumaví dostávají ke kmeni Zli čan ů.

Rýžování zlata a život p ři obchodních stezkách ovliv ňoval kladn ě život v oblasti, postupné budování a rozvoj sídel dokládají listinné prameny p řevážn ě z 11. a 12. století. Vznik jednotlivých obcí posuzovaného regionu.

1.2.1 Volyn ě

V 9. a 10. století tu bylo nejd říve kmenové, pozd ěji knížecí hradišt ě. Roku 1271 je Volyn ě poprvé p řipomínána, roku 1299 se stává městem (v majetku pražské kapituly), v 1. polovin ě 14. století je koloniza čním st řediskem volyňského újezdu, dostává radu výsad. V 15. století vyhrálo m ěsto spor o dovozu soli, roku 1513 se zde p řipomíná cech peka řů (jeden z nejstarších doložených cech ů), v 18. století ve měst ě řada soukenických dílen.

Volyn ě vyrostla u brodu p řes řeku Voly ňku a při k řižovatce cest, její okolní terén je otev řený k jihu a da ří se zde pšenici i ovocným strom ům.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 10(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Z Volyn ě pocházel mistr Martin, Hus ův p řítel a vykonavatel jeho poslední v ůle a mistr Trcha, který psal latinské a české básn ě a za husitských válek podával podobojí.

Z p ůvodního celku tvrze z ůstala jen obdélná stavba, p ředstavuje typ zemanského sídla ze za čátku 14. století, zachovány zbytky opevn ění i se stopami příkopu a parkánu. Tvrz byla postavena sou časn ě s kostelem na míst ě staršího knížecího hradu, ve sklepech tvrze byly objeveny kostrové hroby z 12. a 13. století.

Kostel Všech svatých – hodnotná provincionální stavba slohov ě čistá, gotický kostel, jehož stavba zapo čala roku 1327, zm ěněn v letech 1460-70 v dnešní halové dvouloubí se sí ťovou klenbou, jižní lo ď dokon čená roku 1509, kaple P. Marie z doby po roce 1388, roku 1817 stavební úpravy (v ěž, jižní kruchta, schodišt ě ke kostelu), pozdn ě gotická k řtitelnice z doby kolem roku 1500 (typicky jiho česká), obraz Madony (kopií gotického originálu).

Hřbitovní kostel Prom ěnění Pán ě – hodnotná pozdn ě renesan ční stavba z let 1580-1618 podle návrhu V.Vogarelliho, zbytky renesan čních fresek z doby stavby, roku 1764 p řestav ěná sakristie, po roce 1782 kostel prom ěněn ve skladišt ě, opraven roku 1877 (p řistavena pseudorománská v ěž), poslední úpravy v letech 1938-39.

Děkanský kopec – známá paleontologická lokalita (kosterní nálezy pleistocenních obratlovc ů), židovský h řbitov založen p řed rokem 1724 (nejstarší náhrobky z poloviny 18. století ).

Radnice – renesan ční z let 1521-29, p řestav ěna v 2. polovin ě 16. století a několikrát pozd ěji i uvnit ř.

Domy na nám ěstí – v pr ůjezdu renesan ční lunetová klenba, sklepy z husitské doby, v 8.-9. století procházel t ěmito místy p řední val hradišt ě.

Přírodní park Ostrovec založen roku 1981 p ři náhonu na n ěmž stávaly mlýny, na kopci (1 km od Volyn ě) bylo v laténské dob ě (5.-3. století p řed n.l.) mohylové poh řebišt ě.

Tabulka číslo 7. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar Č.p. Památka 29354 / 3-4471 Volyn ě tvrz, z řícenina 25139 / 3-4478 Volyn ě kostel Prom ěnění Pán ě 38820 / 3-4477 Volyn ě kostel sv. Václava 35825 / 3-4479 Volyn ě kaple And ěla Strážce 16658 / 3-4484 Volyn ě kapli čka sv. Jana Nepomuckého 21048 / 3-4483 Volyn ě kapli čka sv. Ludmily 17614 / 3-4486 Volyn ě židovský h řbitov 41697 / 3-4482 Volyn ě boží muka 18047 / 3-4485 Volyn ě Kříž 24826 / 3-4488 Volyn ě sloup se sochou P. Marie 14749 / 3-4472 Volyn ě Č.p.1 Radnice 21310 / 3-4474 Volyn ě Č.p.41 Měšťanský d ům

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 11(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

16839 / 3-4481 Volyn ě Č.p.45 Měšťanský d ům 30821 / 3-4476 Volyn ě Č.p.121 Děkanství 26947 / 3-4492 Volyn ě Č.p.143 Měšťanský d ům, z toho jen: portál a domovní znamení 14006 / 3-4475 Volyn ě Č.p.150 Měšťanský d ům 15288 / 3-4473 Volyn ě Č.p.? Tvrz 17892 / 3-4480 Volyn ě Č.p.? Synagoga Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.2 Čestice

Na západ od Volyn ě nad údolím potoka Peklov se na Šumavském podlesí nachází starobylá osada Čestice, která vstupuje do historie již v roce 1243. Zdaleka je vid ět v ěž románského kostela St ětí Sv. Jana K řtitele z po čátku 13. století, nejcenn ější památka v obci. Ze zeleného stromoví zámeckého parku prosv ěcuje ran ě barokní zámek z I. Poloviny 17. století. V sou časné dob ě je v něm umíst ěna knihovna, obecní a matri ční ú řad a v druhé části malé regionální muzeum s výstavní síní. Na zalesn ěném návrší nad obcí je odroku 1821 ukryt soubor 6 staveb – Kalvárie. Hlavní svatyn ě – Kaple povýšení sv. K říže – je ve slohu vlašské renesance a p ředsí ň, která stojí na 12 dvorských sloupech. Okolo svatyn ě jsou postaveny 4 menší výklenkové kaple K řížové cesty, které po p řístupové cest ě ve svahu dopl ňuje ješt ě Kaple Matky Boží jako dík za své uzdravení je v roce 1820 nechala zbudovat hrab ěnka Reyová.

Za žulovými balvany na svahu hory Kalvárie vidíme stát d řev ěnou, šindelem pokrytou chaloupku s malou v ěži čkou na st řeše. Je to poustevna, uvnit ř s pěkn ě zachovalou freskovou malbou starého poustevníka. Byla postavena v roce 1821 pravd ěpodobn ě jako atrakce ke zvýšení zájmu o slavn ě mestické pout ě.

Celou obec ješt ě dopl ňuje 7 místních částí – Radešov, St řídka, Doubravice, Po čátky s Prkošínem, Nuzín, Naho řany a Krušlov.

Tabulka číslo 8. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 46930 / 3-4072 Čestice kostel St ětí sv. Jana K řtitele 21322 / 3-4073 Čestice kaple Povýšení sv. K říže 21948 / 3-4077 Čestice výklenková kapli čka sv. Josefa 26027 / 3-4075 Čestice socha sv. Jana Nepomuckého 22978 / 3-4076 Čestice Kašna 22617 / 3-4074 Čestice Čp.9 Fara 24836 / 3-4071 Čestice Čp.? Zámek Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 12(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

1.2.3 Drážov

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1318 (Vilém ze Strakonic). Od roku 1544 se stala majetkem statku v Dobrši. O osad ě Dobrš se objevuje první zmínka, podle pov ěstí, od roku 1007. Od roku 1377 byl ustaven farář na zdejším kostele. O osad ě Zálesí se objevuje první zmínka v roce 1544, která p řináležela k panství Dobrš. Osada Kváskovice p ůvodn ě p řináležela k panství N ěmčice a první zmínka se objevuje v roce 1544. Mezi památky pat ří tvrz v osad ě Dobrš, prvn ě zmi ňovaná roku 1512, kostel Zv ěstování panny Marie, farní budova v Dobrši, zvon v kapli sv Jana a Pavla z roku 1561 od zvona ře Brikcího.

Tabulka číslo 9. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 20047 / 3-4112 Drážov Kapli čka 26642 / 3-6019 Drážov rýžovišt ě zlata 16261 / 3-4111 Drážov čp.7 venkovská usedlost Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.4 Dřešín

Jméno D řešín d říve nesly hned t ři vesnice - nyn ější D řešín byl zvaný Velký Dřešín, D řešínek Prost řední D řešín (nebo také Malý) a Ho řejšice Ho řejší Dřešín. První písemná zmínka je z roku 1407 o tvrzi ve D řešínku. Pocházel odtud Mikeš Chomout. Dv ůr s tvrzí v 16. stol. p říslušel k Dobrši. V r. 1642 však pat řil Václavu Ch řepickému z Modlíškovic, který toho roku statek (tvrz s poplužním dvorem) prodal Janu Markvartovi Kocovi z Dobrše. D řešínek jako samostatný celek držel také rytí ř Antonín z Beriš ů. Od n ěj ho koupil rytí ř ze Stadova, manžel Barbory z Malovc ů. D ědictvím pak p řešel v r. 1780 na Josefa Františka Malovce, majitele panství čestického. Další zpráva o n ěm je až z 19.8.1800, kdy Jan Arnošt z Malovc ů prodal statek čestický Františku hrab ěti ze Sikingen ů za 70.000 zlatých a dv ůr D řešínek za 40.000 zlatých.

1.2.5 Hoslovice

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1352. Místní části: Hoslovice, Hod ějov a Škrobo čov. Mezi zajímavosti obce pat ří návesní kaple a vodní mlýn. Krásná p říroda, rozlehlé lesy s jedine čnou flórou a faunou - oáza klidu a krásy. V krásné okolní p řírod ě je možnost jízdy na koni nebo na kolech, ryba ření, koupání v p řírodním koupališti, dále je k dispozici p řírodní st řelnice.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 13(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Tabulka číslo 10. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 46352 / 3-4121 Hoslovice Kapli čka 23082 / 3-5968 Hoslovice čp.36 vodní mlýn Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.6 Němčice

První zpráva o této obci pochází z roku 1204, kdy Přemysl Otakar I. Daroval n ěkteré poplatky z této osady klášteru sv. Ji ří na Pražském hrad ě. N ěmčice byly tenkrát velmi malé a málo osídlené a všude byly hluboké lesy plné divoké zv ěř e, které se táhly až do nejbližšího okolí. Ve 14. a 15. století zde byla jen menší vladycká sídla. Koncem 15. a za čátkem 16 století pat řila celá tato krajina, N ěmčice a ostatní okolní obce (Zahor čice, Hod ějov a Hoslovice) pánu z Rožmberka. V 16 století byly statky skoupeny a v roce 1544 vlastnicky pat řily k zámku v Dobrši. V pr ůběhu 16. až 17. století N ěmčice pat řila mnoha majitel ům – Adam Ch řepický z Modlíškovice, Ctibor Václav Ch řepický z Modlíškovic, František Albrecht Ch řepický, Ji ří František V ěžník z Věžník, Jan Ignác Dlouhoveský. Nejvíce obci prosp ěl Jan Felix Chanovský, který k přestav ěnému záme čku z roku 1727 – 1729 p řipojil kapli sv. Jana Nepomuckého s vy řezávaným oltá řem, varhany a získal privilegium ke konání ve řejné bohoslužby. Další osobou, která ovlivnila život v obci té doby byl kn ěz Josef Schindinger, ši řitel českých knih a vlastenec. Rytí ři z Dlouhé Vsi se výrazn ě zapsali do historie českého národa, církve i literatury. Byli státníky i um ělci, vojáky i u čenci. Velice p řáli vzd ělanosti. V obci byly i dva mlýny, pivovar a lihovar a od 1. pol. 19. století i cihelna.

Tabulka číslo 11. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 36463 / 3-4267 Němčice výklenková kapli čka 32460 / 3-4266 Němčice čp.? Zámek Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.7 Němětice

Roku 1315 p řipomínány mezi královské vesnice, ústí potoka Peklov do Voly ňky, dnes výroba šípkového čaje. Kaple se štítem ve zlidov ělém baroku (18. století). Název obce pochází od jména majitele tvrze Hradec Něměty. Z blíže neur čených d ůvody tvrz vyho řela. Na jejím míst ě byl provád ěn archeologický pr ůzkum, p ři kterém byly odkryty stopy sv ědčící o proniknutí halštatsko-latenské kultury.

Tabulka číslo 12. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 45674 / 3-4279 Němětice Kapli čka 46048 / 3-4280 Němětice rovinné neopevn ěné sídlišt ě Hradec, archeologické stopy 30855 / 3-4278 Němětice Čp.29 Venkovská usedlost Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 14(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

1.2.8 Nihošovice

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1352. Staletí zdobí Nihošovice kostelík u Antoní čka. Svah pod ním je místem zimních radovánek. V dávné minulosti se na míst ě sou časných Nihošovice nacházelo nehrazené sídlo. Na návrší nad soutokem Neklova a Radkovického potoka se nacházela ves s tvrzí. Podle historických pramen ů byla tvrz darována králem tehdejšímu voly ňskému purkrabímu N ěgošovi. V prvních písemných znínkách je uvád ěn název Nyhossowicz, Nychossowicz či Nyhosswycz. Vesnice a její obyvatelstvo procházelo další historií naší zem ě podobn ě jako v ětšina t ěchto sídel. Život vesnice se te ď více soust řeďuje kolem nových bytovek.Stále si však Nihošovice zachovalisv ůj p ůvab.

Tabulka číslo 13. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 15746 / 3-4275 Nihošovice kaple sv. Antonína 37328 / 3-4274 Nihošovice čp.? zámek - záme ček Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.9 Nišovice

První zmínky o obci Nišovice jsou datovány kolem roku 1400. V té dob ě obec pat řila do vlastnictví Svatovítské kapituly. Lze p ředpokládat, že vlastnictví obce se vyvíjelo obdobn ě jako u nedalekého m ěste čka Volyn ě a okolních obcí. Vyjdeme-li z tohoto p ředpokladu, pak tedy až do poloviny 14. století byl zdejší prostor st řídav ě v držení české královny nebo církve. Od poloviny 14. století až do doby císa řství Josefa II. je obec v církevní držb ě.

Hospodá řsky si obyvatelé Nišovic vedli vždy velmi zdatn ě, o čemž sv ědčí neobvykle velká ran ě industriální výstavba - n ěkolik mlýn ů, pila, cihelna, povoznictví. A to vše skloubeno s tradi čně citlivým p řístupem k prvk ům lidové venkovské architektury, z níž se nám do dnešních dn ů dochovala řada barokních štít ů. O potenciálu obce sv ědčí i její zna čné zalidn ění, vždy ť ješt ě v roce 1900 m ěla obec 461 obyvatel a dalších n ěkolik desítek lidí m ělo k obci své domovské právo.

Samostatnost obce kon čí v roce 1974, kdy byla za člen ěna do správy m ěsta Volyn ě.

V roce 1991 se obec na základ ě referenda op ět osamostat ňuje.

Tabulka číslo 14. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 14301 / 3-4282 Nišovice boží muka 46580 / 3-4281 Nišovice čp.19 venkovská usedlost 20239 / 3-4283 Nišovice čp.33 vodní mlýn Seber ův Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.10 Nová Ves

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1549.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 15(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

1.2.11 Přechovice

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1400.

Tabulka číslo 15. Dochované historické památky

Číslo rejst říku Sídelní útvar čp. Památka 36518 / 3-4315 Přechovice kaple sv. Anny 38570 / 3-4309 Přechovice čp. 1 venkovská usedlost 22267 / 3-4310 Přechovice čp. 2 venkovská usedlost 18544 / 3-4311 Přechovice čp. 5 venkovská usedlost 26565 / 3-4312 Přechovice čp. 9 venkovská usedlost 46189 / 3-4313 Přechovice čp. 11 venkovská usedlost 46415 / 3-4314 Přechovice čp. 13 venkovská usedlost Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, internetové stránky Národního památkového ústavu, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy), internetové stránky obcí

1.2.12 Úlehle

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1318.

1.2.13 Vacovice

První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1467.

1.3 Poloha, geologické pom ěry a klimatické podmínky

1.3.1 Strakonický region

Do jižní části území (Voly ňsko) zasahuje rozsáhlé a pom ěrn ě členité území Šumavského podh ůř í, které je erozí vodních tok ů zna čně roz člen ěné a p říkré údolní svahy zde ost ře kontrastují s p řevládajícím kopcovitým terénem. Z tohoto celku nejv ětší část v řešeném území zaujímá Bavorovská vrchovina se svým jihovýchodn ě od Strakonic se rozkládajícím podcelkem Milo ňovickou pahorkatinou s izolovanými vrchy p řesahujícími 500 m (nejvyšší Ku řimanský 586 m a Ostrý 579 m). Širší okolí Volyn ě pat ří Voly ňské vrchovin ě s řadou vrchol ů p řes 600 m (Kbil 664 m u Lib ětic, Kalný vrch 634 m u Strunkovic nad Voly ňkou, Ostrý vrch 591 m, Breta ň 651 m - jižn ě od Volyn ě). Dalším podcelkem Šumavského podh ůř í, které zasahuje jihozápadní část území je Vimperská vrchovina s Mladotickou na severu (Mladotický vrch 703 m, Damí čský vrch 739 m, Kústrý 839 m) a Vacovickou vrchovinou na jihu, která dosahuje p řes 900 m n.m.

Mezi oba hlavní geomorfologické celky St ředo českou pahorkatinou a Šumavským podh ůř ím ješt ě do oblasti zasahuje podél m ěsta Strakonice Českobud ějovická pánev jako sou část Jiho českých pánví.

Nejvýše položená sídla jsou Vacovice a Hoslovice, nejníže Němětice.

1.3.2 Horniny a reliéf

Celé řešené území náleží k Českému masívu, který je geologicky jednou z nejstarších částí evropské pevniny. V nejstarší dob ě byla tato oblast zalita mo řem, na jehož dn ě se hromadily mohutné vrstvy usazenin z okolní pevniny. Intenzita sedimentace byla velmi r ůzná, proces usazování n ěkolikrát p řerušil ústup mo ře. P ůvodní

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 16(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí měkké a sypké sedimenty se zpev ňovaly a vlivem horotvorných proces ů se dostávaly do v ětších hloubek, kde vlivem vysokých teplot a tlaku zbřidli čnat ěly, (krystalické b řidlice).

Krystalické moldanubikum tvo ří p řevážn ě skalní podklad řešeného území. Jeho jednotvárná série, jejíž původní horniny dosahují n ěkolikakilometrové mocnosti, se usazovala v hlubokých částech mo řské prohlubn ě za pom ěrného tektonického klidu a zna čného nanášení jílovitého a pís čitého materiálu. Z toho pak vznikaly opakovanou p řem ěnou p ředevším biotitické pararuly a migmatity rozli čného typu. P řízna čné je pro tuto jednotvárnou sérii nepatrný podíl hornin odlišného složení, nap ř. krystalických vápenc ů, dolomit ů a ojedin ěle též amfibolit ů.

Pestrá série, jež se od jednotvárné odlišuje četnými vložkami krystalických vápenc ů spolu s p řechodnými polohami dolomit ů, erlan ů, eklogit ů a amfibiolit ů, grafitických hornin a k řemenc ů, je zastoupena v území jen v malé mí ře západn ě a jižn ě od Strakonic.

Jižní část vymezené oblasti zabírá šumavská v ětev moldanubického plutonu. Nejstaršími horninami jsou zde diority, k mladším pat ří granodiority, k nejmladším žuly s bohatým žilným doprovodem. Severozápadní část (mezi Horaž ďovicemi a Strakonicemi) sem proniká st ředo český pluton se zastoupením p ředevším biotitickým granodioritem a k řemitým dioritem červenského typu.

Tyto horniny se t ěží v oblasti na mnoha místech s využitím jako stavební a dekora ční kámen.

1.3.3 Podnebí

Klimaticky se Strakonický region d ělí na dv ě oblasti. Klimatická oblast B3 v podélném pásu Horaž ďovice - Strakonice (mírn ě teplá oblast) s charakteristikou okrsku mírn ě teplý, mírn ě suchý, p řevážn ě s mírnou zimou. Ostatní území leží v okrsku B5 s charakteristikou mírn ě teplý, mírn ě vlhký, vrchovinový.

Pr ůměrná ro ční teplota 6,5 °C, v období vegetace 12,5 °C.

Oblast je dále charakterizována:

• pr ůměrný po čet letních dní v roce 30 - 40

• pr ůměrný po čet ledových dní v roce 40 - 50

• pr ůměrný po čet mrazových dn ů 120 - 130

• po čet dní s teplotou nad 0°C 270

• po čet dní nad 5°C 210

• po čet dní nad 10°C 150

• po čet dní nad 15°C 65

• pr ůměrný po čet:

jasných dn ů 40

zamra čených dn ů 145

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 17(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

s mlhou 57

Pr ůměrné datum prvního mrazivého dne 1.10. a posledního mrazivého dne 1.5.

Tabulka číslo 16. Pr ůměrná teplota vzduchu v jednotlivých m ěsících (dle dlouhodobých klimatických map):

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. -2 -1 3 6 12 15 17 17 12 7 3 -2 Tabulka číslo 17. Dlouhodobý pr ůměrný úhrn srážek v mm v jednotlivých m ěsících:

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 30 27 30 45 70 85 90 65 50 45 35 35 Pr ůměrný ro ční úhrn srážek dosahuje 550 - 600 mm, v období vegetace 400 mm.

Tabulka číslo 18. Úhrn srážek za rok 1998 nam ěř ený na nejbližší stanici Kocelovice:

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 14,4 8,1 43,5 8,3 34,2 243,7 66,4 31,2 104,3 97,4 41,5 20,9 Pr ůměrná relativní vlhkost vzduchu:

v červenci ve 14,00 hodin: 60%

v prosinci ve 14,00 hodin: 87%

Uvedené údaje jsou pr ůměrným ukazatelem, klimatické podmínky jsou úm ěrné nadmo řské výšce, ve které jsou jednotlivá sídla lokalizována. Jihozápadním směrem k okraji popisovaného regionu zasahuje drsn ější klima Šumavského podh ůř í.

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

1.3.4 Půda, vegetace, fauna

Z hlediska p ůdní druhovosti p řevažují v řešeném území hlinité až hlinitopís čité p ůdy. Podle zat říd ění do půdních typ ů p řevažují podzolové p ůdy a podzoly. Do Voly ňské oblasti zasahují již typy hn ědých horských lesních p ůd.

Z hlediska p ůvodu, vývoje a p ředevším druhového zastoupení kv ěteny lze řadit oblast do subhercynské fytogeografické oblasti. P ůvodním vegeta čním krytem byly listnaté lesy a to v Šumavském podhůř í p řevládaly různé druhy bu čin (lipové či dubové bu činy), v nižších polohách v severní části popisovaného území p řevládaly spíše acidofilní doubravy (porosty dubu letního s místy vtroušeným dubem zimním, b řízou a lípou). V dob ě halštatské mohylové kultury došlo vlivem dlouhotrvajícím, p řevážn ě pastevním využíváním k hlubokým zm ěnám ve složení t ěchto p ůvodních les ů nebo k jejich úplné likvidaci. Jejich náhrada b ěhem prvního staletí našeho letopo čtu neznamenala obnovu p ůvodního krytu, ale p řisp ěla ke vzniku relativn ě sušších a teplomiln ějších les ů tvo řených náhradními d řevinami (duby, b řízami, osikami, borovicemi). P řevážná část původních listnatých nebo smíšených les ů byla však nahrazena ekonomicky výnosn ějšími smrkovými monokulturami.

V krajin ě šumavského podh ůř í p řetrvala bohatá a dosti teplomilná nelesní kv ětena. Z travin je to tráva vále čka prapo řitá, kvetoucí druhy zastupuje smolni čka obecná, úro čník bolhoj, čičorka pestrá, jetel horský a

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 18(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí zlatý, r ůzné druhy divizen, pupava obecná. Ke řové patro zastupují porosty trnek, hloh ů, lísek a mnoho druh ů planých r ůží. V lesních okrajích jsou zastoupeny b řízy, osiky, lísky, je řáby a jívy. Na sušších loukách a pastvinách v pahorkatinném prost ředí lze registrovat vzácné vstava če: kuka čky, osmahlého a bezového. Pon ěkud čast ěji se zde vyskytují další vstava čové rostliny: bradá ček vej čitý, vemení ček zelený, vemeník dvoulistý a pětiprstka žežulník.

Ve smrkových monokulturách a druhotných borových lesích je kv ětena chudší. Podrost tu tvo ří hlavn ě bor ůvka, brusinka, v řes, š ťavel kyselý, star ček hajní, p řesli čka lesní, ost řice t řeslicovitá. Z kapradin pak mohutná hasivka orli čí.

V popisovaném území je pom ěrn ě b ěžná lovná zv ěř : srn čí, koroptve, bažanti i zajíci. Pom ěrn ě po četná je i černá zv ěř . V lesích i polích je po četná a typická ornitofauna. B ěžní lesní ptáci jsou brávník lesní, kví čala euroasijská, strakapoud velký, sojka obecná kuka čka obecná. Vyšší polohy hostí kosa horského a o řešníka kropenatého. Z luk a obd ělávaných polí ubývá k řepelky a koroptve polní. V lesopolních okrajích se objevuje poštolka obecná. Z plaz ů a obojživelník ů lze nalézt skokana hn ědého, ropuchu obecnou, rosni čku, ješt ěrku živorodou, slepýše k řehkého a užovku obojkovou.

Dostatek potravní nabídky zde mají b ěžné šelmy jako kuna lesní, hranostaj a lasice kol čava i tcho ř tmavý. Hojn ě se vyskytuje i liška obecná.

Tabulka číslo 19. Struktura p ůdy v mikroregionu šumavské Podlesí

Orná Lesní Vodní Zastav ěné Ostatní Chmelnice Zem ědělská Celkem Obec půda půda plochy plochy plochy (ha) půda (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) (ha) Čestice 990 0 1 560 547 12 22 179 3 310 Drážov 221 0 680 423 5 11 112 1 451 Dřešín 307 0 543 260 8 8 73 1 199 Hoslovice 335 0 755 218 5 9 91 1 413 Němčice 184 0 218 33 3 4 18 459 Němětice 193 0 274 57 6 5 27 562 Nihošovice 352 0 585 211 18 11 68 1 245 Nišovice 204 0 444 99 7 7 69 829 NováVes 94 0 385 416 3 6 42 946 Přechovice 100 0 258 90 5 3 38 495 Úlehle 189 0 431 183 3 6 33 845 Vacovice 24 0 111 116 0 2 30 284 Volyn ě 520 0 1 159 587 29 46 237 2 578 Celkem 3 714 0 7 403 3 241 104 139 1 016 15 618 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 19(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Obrázek číslo 2. Struktura zem ědělské p ůdy

Struktura p ůdy mikoregionu

0,89% 6,51%

0,67% 23,78%

20,75%

0,00%

47,40%

Orná p ůda (ha) Chmelnice (ha) Zem ědělská p ůda (ha) Lesní p ůda (ha) Vodní plochy (ha) Zastav ěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

1.3.5 Rybníky

V popisovaném území zbytkové části okresu existence rybník ů není již tak výrazná. Ve Voly ňské oblasti vzhledem k reliefu Šumavského p ředh ůř í není žádný významný rybník. Ve Strakonické oblasti lze zaznamenat rybníky jižn ě od okresního m ěsta mezi obcemi Sousedovice a Mut ěnicí, kde nejv ětší je Velkohorský rybník a severn ě od Strakonic Horní a Dolní Řepický potok. Menší rybníky se vyskytují v okolí obce Čejetice. Rybníky jsou vesm ěs pronajaty Školnímu rybá řství Protivín nebo jsou vlastn ěny a spravovány obcí.

1.3.6 Vodní toky

Řešená oblast náleží k hydrologickému povodí 1-08 řeky Otavy. Ta v popisovaném mikroregionu nabírá vody z pravé strany Novosedelského potoka a Voly ňky.

Otava vzniká soutokem horských řek Vydry a K řemelné u Čeňkovy pily na Šumav ě, te če severn ě a u Horaž ďovic m ění velkým obloukem sm ěr toku na východní. Do regionu p řitéká od Horaž ďovic. Protéká Strakonicemi a za Čejeticemi opouští region.

Otava pat ří k tok ům s kolísavým vodním stavem, který se rychle m ění po srážkách.

Voly ňka - pramení na svazích Sv ětlé hory, te če tém ěř stále na sever ke Strakonicím, kde ústí na ř.km 54,65 do Otavy

Koryto řeky Otavy a Voly ňky v přirozeném stavu provede l a 2 letou velkou vodu, p ři v ětších pr ůtocích dochází k rozliv ům do údolní nivy. V minulosti byla řeka upravována tak, aby se zátopy omezily. P ři umis ťování jakýchkoliv aktivit do inunda čního území obou řek, je nutné p ředem vy řešit ochranu p řed ú činky velké vody a zajistit bezpe čný pr ůtok velkých vod a pr ůchod led ů po celé trase řeky Otavy a Voly ňky.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 20(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

1.3.7 Ostatní vodní plochy

Vodní plochy v ětšího významu se nacházejí mimo hranice mikroregionu. Jde p ředevším o rybni ční soustavy, budované hlavn ě ve 13. - 16. století. Tyto soustavy jsou soust řed ěny zejména v kotlinách a plochých pahorkatinových reliéfech. Rybníky lze rozd ělit dle soust řed ěného výskytu na Blatenskou, Vod ňanskou a Putimskou rybni ční soustavu.

1.4 Infrastruktura a doprava

Rozvoj technické infrastruktury byl ve sledovaných obcích regionu v minulých desetiletích v souvislosti s rozvojem jen tzv. st řediskových obcí zna čně zanedbáván. Ur čitý pozitivní rozvoj byl zaznamenán jen u v ětších sídel, čímž došlo k dalšímu prohloubení rozdílu ve vybaveností oproti vesnickým lokalitám. I když nespornou roli na stagnaci rozvoje inženýrských sítí m ělo státní vlastnictví a limitovaný zp ůsob investi čních prost ředk ů.

Sou časný stav vybavenosti území technickou infrastrukturou schematicky ilustruje dále uvedená tabulka.

1.4.1 Vodohospodá řská infrastruktura

Situace v oblasti vodohospodá řské infrastruktury je v jednotlivých obcích rozdílná. Z hlediska zásobování pitnou vodou nejsou na území mikroregionu žádné v ětší potíže. Ve řejný vodovod se nenachází pouze v obci Němčice, kde obyvatelé čerpají pitnou vodu z vlastních zdroj ů (studní).

Obecn ě je možné říci, že ve v ětšin ě p řípad ů pokrývá ve řejný vodovod pot řeby obyvatel obcí mikroregionu, jednotlivé místní části pak v n ěkterých p řípadech čerpají vodu z vlastních studní. V této souvislosti je pot řeba zd ůraznit, že vybudování ve řejných vodovod ů i v t ěchto osadách by m ělo být p ředm ětem zájmu každé obce, protože ne ve všech p řípadech mají studn ě pot řebnou vydatnost vody.

Z hlediska kanalizace je situace v obcích dostate čná. Kanaliza ční řád není pouze v obci Vacovice. V oblasti čistíren odpadních vod existují zna čné rezervy nebo ť ČOV jsou pouze v Česticích, Volyni a Nišovicích. V připravovaných projektech v ětšiny obcí je vybudování vlastní ČOV za řazeno, nicmén ě velkým problémem je zna čná finan ční náro čnost spojená s vybudování ČOV. Pro malé obce s malými rozpo čty se jeví jako zna čný problém. Jedním z řešení jsou dota ční tituly zam ěř ené na budování ČOV. I p řesto je vybudování ČOV spojeno se zna čným zadlužením obce.

Tabulka číslo 20. Vodovod

Vodovod O b e c Řad % p řipojení obyvatel Zdroj Čestice Ano 80 obecní a spole čný Němčice Individuální - - Němětice Ano 75 vrty Nihošovice Drážov Ano 35 vrty Volyn ě Ano 90 vrty Nihošovice Hoslovice Ano 90 vrty Nihošovice Ano 80 vrty Nová Ves Ne - - Dřešín Ano 80 studny Nišovice Ano - - Vacovice Ano - -

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 21(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Úlehle Ano - - Přechovice Ano - - Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, pr ůzkum zpracovatele

Tabulka číslo 21. Kanalizace

Kanalizace O b e c Řad ČOV % p řipojení obyvatel Vyúst ění Čestice Ano ano 100 do vodních tok ů Němčice Ano ne 60 rybník, potok Němětice Ano ne 90 vodní tok Drážov Ano ne 49 Potok Volyn ě Ano ano 80 - Hoslovice Ano ne 80 Hoslovický potok Nihošovice Ano ne 100 do potoka Peklov Nová Ves Ano ne 70 do vodote če Dřešín Ano ne 70 do potoka Nišovice Ano ano - - Vacovice Ne ne - - Úlehle Ano ne - - Přechovice ano ne - - Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice, pr ůzkum zpracovatele (p řílohy)

1.4.2 Odpadové hospodá řství

Situace v oblasti svozu tuhého domácího odpadu je rozmanitá. To je dáno hned n ěkolika faktory, kterými jsou nap říklad vzdálenost či výše poplatk ů za poskytované služby. Komunální odpad je odvážen 1 – 2 krát za týden, což závisí na velikosti obce a po čtu obyvatel. Svoz nebezpe čného odpadu (staré televize, ledni čky atd.) probíhá jednou či dvakrát za rok. V nepravidelných intervalech dochází ke svozu starého železa.

Firmy zabezpe čující odvoz odpadu jsou: Rumpold, s. r. o., Recyklace odpad ů a skládky Strakonice, a. s., ROOS P říbram, AMT P říbram, s. r. o., Kovošrot Sušice, Ku čera Vimperk.

1.4.3 Energetická infrastruktura

Obce analyzované oblasti jsou zásobeny elektrickou energií z napájecích zdroj ů - rozvoden 110/22 kV Strakonice, Mirovice, Prachatice, Písek, Vimperk a Mydlovary s jednotným nap ětím v distribu ční síti 22 kV. Z hlediska nad řazené energetické soustavy je to VVN 400 kV probíhající v okolí obce Řepice. Nejv ětší odb ěratelé (i v rámci celého okresu) ČZ Strakonice a České dráhy jsou zásobovány z vlastních rozvoden 110 kV.Rezerva ve stávající síti umož ňuje i požadovaný rozvoj.

Dodávku zemního plynu zajiš ťují v analyzovaných lokalitách výhradn ě Jiho české plynárny a.s. České Bud ějovice realizovanými odbo čkami z dálkového plynovodu DN 600 procházejícím okresem Strakonice. V sou časné dob ě jsou plynofikovány obce mikroregionu Čestice, N ěmětice, Volyn ě a Nihošovice.

O rozvod plynu je v jednotlivých obcích zájem. Jako problematická se jeví otázka finan ční, kdy plošná plynofikace obce je realizována ze sdružených prostředk ů s nejv ětším podílem obce (v četn ě dotací a p ůjček). Plynárenský podnik zpravidla investuje do vysokotlaké p řípojky a regula ční stanice. V obcích s malým po čtem

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 22(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

odb ěratel ů je tuto investici nutno zvážit i s ohledem na to, že p řechod na jiný zdroj vytáp ění si vyžádá i nemalé finan ční prost ředky v p řipojovaných objektech, které musí hradit odb ěratel.

Tabulka číslo 22. Energetická infrastruktura

Plyn O b e c % p řipojení Svoz odpadu Elektrifikace Řad Zdroj obyvatel Čestice Ano JčP, a. s. 66 Rumpold s. r.o., R. O. S, a.s., Sb ěrné ano suroviny Němčice - - - Rumpold s. r. o. ano Němětice Ano JčP, a. s. - ROOS P říbram ano Drážov - - - různé firmy ano Volyn ě Ano JčP, a. s. 60 různé firmy ano Hoslovice - - - Rumpold s. r. o., AMT P říbram, Kovošrot ano Sušice Nihošovice Ano JčP, a. s. 55 Rumpold Vod ňany, Ku čera Vimperk, ano AMT P říbram, ROS Strakonice Nová Ves - - - Rumpold Vod ňany, AMT P říbram ano Dřešín Ne - - Rumpold Vod ňany, AMT P říbram, s. r. o., ano Recyklace odpad ů a skládky (ROS), a.s. Strakonice Nišovice Ne - - - ano Vacovice Ne - - - ano Úlehle Ne - - - ano Plechovice Ne - - - ano Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

1.4.4 Telekomunika ční infrastruktura

Telekomunika ční sít ě jsou v dané oblasti zavedeny do všech obcí, každá obec má také ve řejnou telefonní stanici. P řestože je na území mikroregionu dostate čné množství vysíla čů (zastoupení mají všechny t ři u nás působící spole čnosti), objevují se v n ěkterých oblastech mikroregionu problémy s dosahem signálu poskytovatel ů mobilních telefonních služeb. Je to p ředevším charakterem krajiny v n ěkterých částech mikroregionu. Pevnou telefonní linku využívá 50 – 100 % ob čan ů mikroregionu.

Z hlediska internetového p řipojení není situace nejlepší jak podle pr ůměru České republiky, tak i podle pr ůměru členských stát ů EU. Tradi ční p řipojení (Dial up a jeho formy) jsou sice možné z hlediska vybavenosti každé obce telefonní infrastrukturou, nicmén ě tento druh p řipojení neposkytuje dostate čně kvalitní možnost využití internetu. Další formy p řipojení (satelit, pronajatý okruh, optický kabel atd.) jsou vhodné pro ší ření širokopásmového internetu a nabízejí mnohem kvalitnější p řipojení, avšak jejich využití není možné vždy. Ovliv ňujícími faktory jsou finan ční prost ředky, ráz krajiny a další faktory. I p řesto je ve zvažované oblasti internetové p řipojení využíváno 2 – 5O % ob čan ů.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 23(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Tabulka číslo 23. Telekomunika ční infrastruktura

Telekomunikace

O b e c (ve řejný telefonní Internet % p řipojení obyvatel % p řipojení obyvatel automat)

Čestice ano 100 ano - Němčice Ano 80 ano - Němětice Ano 90 ano 10 Drážov Ano 95 ano 2 Volyn ě Ano - ano - Hoslovice Ano - ano - Nihošovice Ano - ano - Nová Ves Ano 50 ane - Dřešín Ano 100 ano 40 Nišovice Ano - - - Vacovice Ano - - - Úlehle Ano - - - Přechovice Ano - - - Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

1.4.5 Doprava a dopravní obslužnost

Silni ční doprava a sí ť silnic

Územím posuzovaného mikroregionu vede komunikace I. t řídy (B 1) silnice č. 4 p řetínající region severo - jižním sm ěrem. Komunikace propojuje mikroregion s dalšími vn ějšími d ůležitými centry okres ů a kraj ů (Plze ň, Karlovy Vary, Cheb) na západ ě až ke státní hranici s N ěmeckem, Č.Bud ějovice, T řebo ň až ke státní hranici s Rakouskem na východ ě, Vimperk se státní hranicí na jihu a hlavní město severn ě regionu.

Ostatní pom ěrn ě hustou sí ť tvo ří silnice I., II.:

 I/22 - ve sm ěru Klatovy-Horaž ďovice-Strakonice-Vod ňany (s napojením na I/20)

 II/170 - z I/4 -Nihošovice-Čestice-Vacov

 II/142 - Volyn ě-Čep řovice-Bavorov-Netolice

 II/144 - Volyn ě-Vlachovo B řezí

 a silnice III. t řídy p řevážn ě místního významu.

Železni ční sí ť

Základní sí ť železnic je tvo řena tratí č. 190 - České Bud ějovice – Strakonice – Plze ń na ní napojena tra ť regionálního významu č. 208 – B řeznice – Blatná – Strakonice – Volyn ě – Vimperk Strakonice tak p ředstavují železni ční k řižovatku regionálního významu. Železni ční tra ť Č. Bud ějovice - Plze ň je jednokolejná a elektrifikována (st řídavý proud 25 kV). Tra ť č. 208 je rovn ěž jednokolejná provozována v motorové trakci.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 24(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Letecká doprava

Letecká doprava není v regionu provozována, letišt ě ve Strakonicích provozuje sportovní a vrtulníkové létání.

Autobusová dopravní obslužnost

Ke standardu života obyvatel obcí pat ří, že stát ve spolupráci se samosprávou garantují dopravní obslužnost území ve řejnými dopravními prost ředky (v rámci zajišt ění ve řejné služby) s jízdným, které by m ělo být dostupné všem skupinám obyvatelstva. Zdroje pro financování dopravní obslužnosti jsou: ze státního rozpo čtu dotací Okresním ú řad ům s kriterii podle geografického postavení, provozní ztráty a ujetých kilometr ů, z rozpo čtu okresního ú řadu ( částe čnou úhradou provozní ztráty), z municipalitních rozpo čtů a p řípadného p řísp ěvku zam ěstnavatel ů.

Ztrátovost p řepravních linek tak nabyla na významu. Tato ztrátovost byla vesm ěs řešena cestou omezování či rušení tzv. neefektivních linek se sou časnými požadavky rozhodujícího (bývalého monopolního) p řepravce ČSAD na finan ční dotace. Rušení linek a omezování spoj ů má protism ěrné d ůsledky ve snížení zájmu ve řejnosti o ve řejnou dopravu s následkem dalších ztrát.

Zejména pro obce bez školské a zdravotní vybavenosti a nedostatkem pracovních p říležitostí je zabezpe čení dopravní obslužnosti existen ční záležitostí. P ři rozhovorech s jednotlivými starosty zú častn ěných obcí byla úrove ň dopravní obsluhy hodnocena jako nedostate čná (p řevážn ě o víkendech) a pro rozpo čty obcí finan čně náro čná. P řepravní linky jsou podmín ěny provozu školních a p ředškolních za řízení a „šichtám“ v rozhodujících pr ůmyslových podnicích (jednou za čtrnáct dní ve černí linky).

Dopravní sí ť mikroregionu ukazuje následující mapa.

Obrázek číslo 3. Dopravní sí ť mikroregionu

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 25(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Tabulka číslo 24. Dopravní obslužnost

Autobusová doprava Železni ční doprava MHD Obec Po čet Po čet Po čet Po čet Po čet Po čet zastávek spoj ů zastávek spoj ů zastávek spoj ů Čestice 10 14 - - - - Němětice 1 4 1 10 - - Němčice 4 30 - - - - Drážov 8 3 - - - - Volyn ě 9 22 1 9 - - Hoslovice 3 10 - - - - Nihošovice 2 15 - - - - Nová Ves 5 10 - - - - Dřešín 7 20 - - - - Nišovice ------Vacovice ------Úlehle ------Přechovice ------Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

1.4.6 Stav komunikací

Stav komunikací v jednotlivých částech mikroregionu vykazuje zna čné rozdíly, což je dáno i polohou některých obcí na dopravních tazích celokrajského významu, na rozdíl od menších obcí s polohou okrajovou, nemajících význam pro dopravu ve v ětším spádovém území.

V nejlepším stavu se nachází komunikace I. t řídy I/22, která prochází územím mikroregionu a je ve správ ě Ředitelství silnic a dálnic ČR. Komunikace II. t řídy jsou rovn ěž v pom ěrn ě dobrém stavu. Nejhorší situace je u místních komunikací, které jsou v majetku obcí. Obce spravují místní komunikace v délkách od 2 do 29 kilometr ů, p řičemž zhruba 50 až 80 procent t ěchto cest vyžaduje ur čitý stupe ň rekonstrukce. Jedná se v ětšinou o problematiku silnic s nezpevn ěným povrchem, u nichž mají již obce navrženy úpravy, chybí na n ě pouze finan ční prost ředky. Dále se jedná nap říklad o osázení krajnic komunikací vyšší zelení v zájmu zachování venkovského charakteru krajiny.

Tabulka číslo 25. Technická infrastruktura obcí

Délka Ve řejná Skládka Kanalizace Kanalizace místních Ve řejný kanalizace, Plynofikace tuhých Obec (bez nap. na (s nap. na komunikací v vodovod přípojky obce dom. ČOV) ČOV) km po čet odpad ů Čestice 29 1 112 0 1 0 0 Drážov 15 1 11 1 0 0 0 Dřešín 22 1 11 1 0 0 0 Hoslovice 2 1 22 1 0 0 0 Němčice 2 1 5 1 0 0 0 Němětice 3 1 7 0 0 1 0 Nihošovice 11 1 13 1 0 0 0 Nišovice 3 1 58 0 1 0 0 NováVes 5 1 9 1 0 0 0

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 26(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Přechovice 5 1 5 1 0 0 0 Úlehle 4 1 5 1 0 0 0 Vacovice 2 1 0 0 0 0 Volyn ě 17 1 370 0 1 1 1 Celkem 120 13 628 8 3 1 1 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

1.4.7 Cyklodoprava

Vhodnou a stále více vyhledávanou formou turistiky je cykloturistika využívající stávající již zna čené trasy či nov ě vzniklé, (a v rozvojových plánech mnoha municipalit plánované). Jiho české trasy jsou sou částí mezinárodních cyklistických tras.

V sou časné dob ě prochází územím Strakonicka tyto cyklotrasy: 1062, 1067, 1064, 1066, 1045, 1068, 1070, 1072, 1112, 121 a 1071.

1.4.7.1 Předpoklady pro rozvoj cyklistické dopravy

Voly ňsko má vzhledem k charakteru území, na kterém se rozkládá, pom ěrn ě vhodné podmínky pro rozvoj cyklodopravy. Hustá sí ť pozemních komunikací, atraktivní p říroda s množstvím zajímavostí a kulturních památek a pahorkatinná oblast – to vše jsou reálné p ředpoklady pro rozvoj cykloturistiky. Krom ě topografie mikroregionu je pro cyklistickou dopravu optimální i vzdálenost mezi obcemi mikroregionu a centrem oblasti – městem Volyn ě, které samo o sob ě p ředstavuje turisticky atraktivní destinaci. Všechny výše jmenované předpoklady p ředur čují zám ěr rozvíjet sí ť cyklostezek a tras v mikroregionu šumavské Podlesí k úsp ěchu.

Voly ňsko má potencionálním cykloturist ům co nabídnout. Zdejší krajina se vyzna čuje množstvím les ů, množstvím menších rybník ů a místy také magické kameny. Tento kraj je velice vhodný pro cykloturistiku, s většinou málo frekventovanými silnicemi t řetí t řídy často lemovanými alejemi strom ů. P ředpokladem pro rozvoj cykloturistiky je i dobrý p řístup do dané oblasti vlakovými spoji, kterými je možné p řevážet kola.

Cyklistická doprava má na Voly ňsku dobré podmínky rozvoje z d ůvodu:

- Zdravého životního prost ředí regionu

- Zvyšujícího se zájmu turist ů i místních obyvatel o cyklistiku, zdravý životní styl

- Kvalitní a široké nabídky turistických atraktivit a cíl ů – p řírodních a historických památek

- Existence husté sít ě silni čních komunikací vhodných k jízd ě na kole

- Sí ť vyzna čených místních cyklotras, existence projekt ů na zna čení cyklotras v územích, kde cyklotrasy dosud vyzna čeny nejsou

Faktory brzdící rozvoj cyklistické dopravy:

- Špatný povrch komunikací, po kterých jsou cyklotrasy vedeny, chyb ějící nebo zni čené zna čení tras

- Nedostatek finan čních prost ředk ů na obnovu a údržbu zna čení a povrch ů cyklotras

- Nedostatek kvalitních produkt ů v cestovním ruchu a v cykloturistice zvláš ť

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 27(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

- Nedostatek doprovodných služeb – p ůjčovny a opravny kol, stravování a ubytování v malých obcích, vybavení mobiliá řem, informa čními tabulemi apod.

- Malý po čet cyklostezek

Základní sm ěry rozvoje cyklistické dopravy:

- Zajistit rovnom ěrné dozna čení sít ě voly ňských cyklotras dle existujících návrh ů a projekt ů v územích, kde chybí zna čení cyklotras v terénu

- Zajistit postupné vybavení cyklotras mobiliá řem, zlepšit informovanost cyklist ů v terénu

- Zajistit finan ční prost ředky a zdroje (programy EU, státní rozpo čet, Klub českých turist ů, m ěsta, obce, krajský ú řad, centrála cestovního ruchu, sdružené prost ředky podnikatel ů, sponzor ů apod.) na postupnou obnovu a údržbu zna čení a povrch ů cyklotras v místech, kde jsou vážn ě narušeny (povodn ě 2002, následky mraz ů, vandalové apod.)

- Podporovat doprovodné služby cyklist ům – opravny, p ůjčovny apod.

1.4.7.2 Sí ť cyklotras v regionu

Sou časné cyklotrasy

Tabulka číslo 26. Cyklotrasy III. t řídy

Eviden ční Trasa Odbo čky Celkem Pr ůběh trasy číslo km km km Prachatice – Vlachovo B řezí - Volyn ě - Pod Čekankou - Nová Ves – 121 48 0 48 Žichovice

Zdroj: Jiho česká nadace cyklotras

Cyklotrasa K ČT č. 121 Prachatice – Vlachovo B řezí - Volyn ě - Pod Čekankou - Nová Ves – Žichovice ⇒ Celková délka cyklotrasy je 66 km, na území kraje má délku 48 km v úseku Prachatice – Nová Ves. Spojuje jiho české a západo české podh ůř í Šumavy. Vede p řevážn ě po silnicích III. t řídy, s relativn ě dobrým stavem povrchu vozovky. Není vybavena mobiliá řem. Problematický je pr ůjezd Husincem, kde k říží silnici II/141, dále Volyní s k řižovatkou s frekventovanou silnicí I/4. V t ěchto místech je nutné dbát na zvýšenou bezpe čnost turist ů.

Tabulka číslo 27. Cyklotrasy IV. t řídy

Eviden ční Trasa Odbo čky Celkem Pr ůběh trasy okres číslo km km km 1071 Javorník - Vacov – Volyn ě ST 20 0 20 1112 Bavorov - M ěkynec – Volyn ě ST 17 0 17 Strakonice – Hoslovice – Drážov – Dobrš – Drážov – „Amerika“ (dále trasa ST navazuje na cyklotrasy v okrese Prachatice

Zdroj: Jiho česká nadace cyklotras

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 28(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Navrhované cyklotrasy

Trasa: Blatná-Sedlice-Radomyšl- Strakonice-Volyn ě-Čkyn ě-Vimperk-Borová Lada-Bu čina (možný návrh č. 313 dle zna čení K ČT)

Popis trasy:

- z Blatné do Sedlice nutno najít trasu

- Sedlice-Strakonice povede po místní cyklotrase č. 1062

- dále Strakonice-Volyn ě, částe čně povede po č.1070

- z Volyn ě po č.1071 do Čestic , pak odbo čí vlevo do Čkyn ě, ze Čkyn ě do Vimperka je nutno najít trasu

- Vimperk (nám ěstí)-Sloup- odbo čka vlevo na Kvildu, B. Ladu, povede po místních nezna čených silnicích III.t řídy

- B. Lada-Bu čina po trase č. 1040

Trasa č. 121 dle zna čení K ČT ( Žichovice)- Volyn ě- Vlachovo B řezí- Prachatice-Český Krumlov

Popis trasy:

- z Žichovic do Prachatic povede trasa po nyní vyzna čené cyklotrase č. 121,

- je nutné ji prodloužit až do Českého Krumlova, vhodné po místních trasách č. 1139 a č. 1167,

1.5 Ekonomické prost ředí

Hospodá řská základna regionu Strakonicko (vymezeného územím spadajícím pod pov ěř ený ú řad Volyn ě), je - i p řes ur čitá specifika - nesporn ě sou částí hospodá řství na úrovni vyšších územn ě-ekonomických struktur. Těsné prostorové vazby n ěkterých produk čních faktor ů (nap ř. vyjíž ďka a dojíž ďka za prací, poptávkové sm ěry, kooperace, surovinové toky a zejména územní rozsah trhu široké škály zde produkovaných druh ů zboží a služeb) vyžadují posoudit ekonomickou základnu p ředm ětného regionu alespo ň v kontextu celého okresu. Sou časn ě si je třeba uv ědomit skute čnost, že část zde vznikajících výrobk ů p řekra čuje nejen hranice okresu, ale také kraje a některé z nich se úsp ěšn ě uplat ňují i na trzích v zahrani čí.

Přirozeným centrem pr ůmyslové výroby a služeb v mikroregionu je m ěsto Volyn ě.

Vývoj ekonomické základny

Uplynulé desetiletí od roku 1990 je nesporn ě jedním z období v posledních 50ti letech, ve kterém došlo k nejvýrazn ějším (individuáln ě až dramatickým) pohyb ům v ekonomické základn ě na území strakonických municipalit. P řesto i p ředešlé období bylo poznamenáno znatelnými vývojovými zm ěnami ( často nemén ě dramatickými). Jednou z nich bylo, že vedle d říve (do padesátých let) majoritní zem ědělské výroby ( částe čně lesnictvím) se postupn ě dopl ňuje již existující výrobní základna zejména ve strojírenství, textilním/konfek čním a potraviná řském pr ůmyslu o n ěkteré další výrobní provozy t ěchto obor ů.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 29(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Dochází však i k tomu, že administrativním (direktivn ě-politickým) rozhodnutím se umís ťují do tohoto prostoru výroby a další související činnosti, které nemají mnohdy p říliš silnou tradici, ani dostate čné zázemí, nap ř. surovinové. P řesto se významná skupina takto vzniklých podnik ů stabilizuje a spoluvytvá ří (tehdy i v sou časnosti), p řes všechny uskute čněné zm ěny v posledním období, základ ekonomiky regionu Strakonicka. Citelný zásah do struktury ekonomické základny byl proveden v sedmdesátých letech, kdy likvidace menších podnik ů a jejich soust řed ění p ředevším do okresního m ěsta znamenala omezení lokálních pracovních p říležitostí a narušení existujících vazeb mezi jednotlivými produk čními faktory.

Některé obory, které se zde objevují ješt ě v prvé polovin ě tohoto století, se postupn ě výrazn ě omezují, nebo zcela zanikají pro minimální odbyt, a zru čnost z n ěkterých řemesel tak nebyla pozd ěji v plném rozsahu využita. Nejsou rovn ěž zcela využity lokální surovinové zdroje, nap ř. d řevní hmota, která je sice ve zna čném množství těžena v lesích nacházejících se území regionu, její druhotné zpracování však p římo v míst ě t ěžby nebo blízkém okolí by mohlo být v ětší.

Přes velmi silné industriální vlivy p řevládá na v ětšin ě území zem ědělství. Do vývoje zem ědělství v minulosti zasáhlo výrazn ě družstevnictví, které deformovalo základní vlastnické vztahy a často m ělo i negativní dopad na celou krajinu. Družstevní velkovýroba však za 40 let pevn ě zakotvila v hospodá řském život ě, a proto nebyla likvidace/transformace velkých družstev po roce 1990 vždy snadnou záležitostí, nebo ť se mnoho lidí s “družstevním životem” zna čně identifikovalo. Mimo to družstevní zem ědělská výroba spolu se státními dotacemi p řispívala k ur čité stabilizaci vesnice a úbytek vesni čan ů proto nedosahoval takových rozm ěrů jako po r. 1990.

Zásadní zm ěny, probíhající od roku 1990, postihují jednotlivé složky hospodá řské struktury diferencovan ě. Tyto diference se mohou projevovat rozdílným snížením rozsahu výroby, po četností ”zasažených” pracovník ů, časovým pr ůběhem nebo svojí celkovou intenzitou a sociáln ě-ekonomickými d ůsledky. Transforma ční proces, který doposud prob ěhl, zasáhl jak vlastnické vztahy, tak i velikostní a organiza ční skladbu privatizované produk ční základny. Restrukturalizace však probíhá i v současnosti, v řad ě p řípad ů je tak reagováno na n ěkteré makroekonomické, ale i subjektivní faktory.

V n ěkterých nep říznivých tendencích se podle našeho názoru odrážejí již zmín ěné aspekty historického vývoje. Sem pat ří mj. nadm ěrná koncentrace pracovních p říležitostí v n ěkolika podnicích resp. sídlech. Restrukturaliza ční operace v t ěchto firmách (z pozice managementu nepochybn ě oprávn ěných) pak vede k dosti silným vliv ům na celou sociáln ě-ekonomickou sféru okresu. Mimo to se ukazuje, že další nep řim ěř ená konzervace odv ětvové skladby výrobní sféry by mohla vést k riskantní podob ě struktury ekonomické základny jako celku. Není s velkou pravd ěpodobností ukon čen i vývoj oborové struktury potraviná řského pr ůmyslu celého okresu/kraje, op ětn ě s ur čitým rizikem pro p ředm ětný region Strakonicka.

Rozdílné podmínky jsou v dopravní dostupnosti jednotlivých částí řešeného regionu, a to p řes řadu významných dopravních opat ření v uplynulém období. Zdá se, že p řetrvává jistá izolovanost části “vnit řního” prostoru. Tento faktor m ůže negativn ě ovlivnit podnikatelskou aktivitu i celkovou atraktivitu tohoto prostoru v nejbližším období.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 30(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Na druhé stran ě n ěkteré výrazn ější aktivity privátní sféry, které se odrazily ve vzniku dob ře prosperujících firem a stabilita vývoje řady dalších by mohly být základem p říznivé budoucnosti ekonomického vývoje regionu, okresu a celého Jiho českého kraje.

Vývoj a sou časný stav ekonomické základny okresu a regionu

Dlouhodobou hospodá řskou úrove ň mikroregionu zna čně p ředur čuje jeho území a zejména samotné m ěsto Strakonice.

Vývoj ekonomické základny regionu po celou dobu základní transformace (tj. posledních 6-8 let) tedy ur čoval celkový trend hospodá řského vývoje okresu. Jeho silná intenzita se proto p říliš neliší od pr ůměru celého okresu Strakonice. P řesto mají jednotlivé části – Strakonicko (samotné m ěsto i jeho okolí) a Voly ňsko (samotné město Volyn ě a jeho okolí) – částe čně odlišné postavení v rámci okresu ve srovnání s ostatními jeho oblastmi. Souhrnn ě posuzováno nepat řilo toto území v rámci okresu mezi oblasti s výrazně nep říznivým vývojem (m ěř eným mírou nezam ěstnanosti), i když trend k negativnímu vývoji je rovn ěž patrný. Nejvíce postiženým prostorem se však jeví v posledním období okolí m ěsta Strakonice, na které p ůsobí nep řízniv ě n ěkteré významn ější zásahy do ekonomiky okresního m ěsta.

Základní odv ětvová skladba

Okres Strakonice se sice sám charakterizuje jako p řevážn ě zem ědělská oblast a zem ědělství vytvá ří jednu z hlavních forem obživy obyvatelstva, p řesto dominantní pozici v zam ěstnanosti si udržuje pr ůmysl. Tradice textilní výroby, i když v částe čně obm ěněné výrobkové struktu ře, vydržela až do sou časnosti. Ekonomická základna se postupn ě kompletovala o další obory s významnou tradicí (strojírenství), a obory opírající se o velkou základnu zem ědělské prvovýroby. Pr ůmysl a další velké produk ční jednotky jsou soust řed ěny v p řevážné mí ře do nejv ětších m ěst. Specifické postavení má lesnictví a rybníká řství, které v citelné mí ře formují i celou krajinu. Území okresu je rovn ěž významnou rekrea ční oblastí.

Transforma ční proces, který prob ěhl zejména v letech 1992-1994, zasáhl všechna odv ětví. V pr ůmyslu prošla řada podnik ů tzv. velkou privatizací a významná je i ta část hospodá řství okresu, která v rámci restitucí byla předána p ůvodním vlastník ům.

Ekonomické zm ěny se v celém okrese Strakonice i v části spadající do sledovaného regionu odehrály bez velkých krizových problém ů. Oproti jiným okres ům i kraj ům došlo v okrese jen k pr ůměrnému poklesu pracovních míst – zhruba o 10 %. To neznamená, že se nerealizovaly n ěkteré výrazn ější zm ěny jak individuáln ě v jednotlivých firmách, tak i v oborových agregacích nebo odv ětvích jako celku. Dosavadní vývoj však sv ědčí o skute čnosti, že celkov ě ekonomická základna okresu (i regionu) zareagovala na zm ěny vcelku úsp ěšn ě. Důkazem je, že uvol ňované pracovní síly zatím nacházely ve své rozhodující v ětšin ě uplatn ění, a ť již jako samostatn ě ekonomicky činné (živnostenská činnost), tak jako zam ěstnanci nov ě vzniklých privátních firem. Žádná z oblastí okresu není v hlubokém propadu a rozdíly nejsou dramatické.

Celkov ě lze pro celé území konstatovat, že dochází k odv ětvové konverzi s výrazným poklesem podílu zem ědělství a n ěkterých obor ů pr ůmyslu, zejména t ěch, které jsou zajiš ťovány velkými podniky. To je z řetelné i

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 31(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí v regionu Strakonicka na poklesu pr ůmyslové i zem ědělské zam ěstnanosti. Na druhé stran ě se výrazn ě rozvíjí terciární sektor, zejména obchodní sí ť a škála služeb zajiš ťovaných jak pro obyvatele, tak zejména pro podniky.

Přesto lze v posledním období /rok 1997 a dále/ zaznamenat akceleraci ur čitých problém ů. To je evidentní zejména v rychlejším nár ůstu nezam ěstnanosti (a to i p ři globální stabilit ě po čtu pracovních míst). Ani zde však jeho tempo nep řekra čuje celostátní pr ůměr. Podrobn ěji je tato záležitost analyzována v části popisující regionální/lokální Trh práce. Zdá se, že firmy nesta čí vždy reagovat na n ěkteré makroekonomické tendence a doposud fungující dobrá flexibilita, která se projevovala i ve vzniku nových firem a jejich schopnost p řijímat bez velkých problém ů uvol ňovanou pracovní sílu, p řestává fungovat.

1.5.1 Sou časná ekonomická základna

Vzhledem k sídelní struktu ře mikroregionu, která je tvo řena 1 m ěstem a 12 obcemi je sou časná ekonomická zákládna analizováná podle tohoto složení. M ěsto Volyn ě je spadovou oblastí pro celý mikroregion. Celá analýza podnikatelského prost ředí je tedy rozd ělena na dv ě části – m ěsto Volyni a zbývající obce.

Přirozeným centrem pr ůmyslové výroby a služeb v regionu je m ěsto Volyn ě. Strukturu ekonomické základny města Volyn ě ukazuje níže uvedený graf. Nejvíce podnikatelských subjekt ů p ůsobí ve službách (67,6 %). V pr ůmyslu podniká 12,57 % subjekt ů a ve stavebnictví p ůsobí 13,13 % subjekt ů. Na rozdíl od venkovských oblastí je podíl ekonomických subjekt ů malý – 6,7 %.

Obrázek číslo 4. Sou časná struktura podnikání – m ěsto Volyn ě

Struktura ekonomické základny - m ěsto Volyn ě

Zem ědělství, lesnictví, 9,78% 6,70% rybolov Pr ůmysl 3,07% 12,57% 0,42% Stavebnictví

Doprava a spoje

12,99% Obchod, prod. a opr. 13,13% Ostatní obchodní služby

Ve řej. správa, obrana, pen. soc. pojis. 3,77% Školství a zdravotnictví

Ostat. ve řej., social. a 37,57% osobní služby

Struktura ekonomické základny venkovských oblastí se liší od od m ěsta Volyn ě. Stále nejv ětší podíl zaujímají podnikatelské subjekty v terciálním sektoru (služby). Tento podíl je menší než u výše uvedeného m ěsta – 47,11 %. Dalším rozdílem je podíl ekonomických subjekt ů podnikajících v zem ědělství, lesnictví a rybolovu (27,61 %). Podíl subjekt ů podnikajících v pr ůmyslu, respektive ve stavebnictví se pohybuje ve výši 13,89 %, respektive 11,39 %.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 32(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Obrázek číslo 5. Sou časná ekonomická základna – ostatní obce

Struktura ekonomické základy - ostatní obce

ě ě Zem d lství, lesnictví, 1,09% 5,77% rybolov ů 5,15% Pr mysl 27,61%

Stavebnictví 8,89%

Doprava a spoje

Obchod, prod. a opr.

Ostatní obchodní služby

Ve řej. správa, obrana, pen. soc. pojis. 24,49% Školství a zdravotnictví 13,88%

ř Ostat. ve ej., social. a 1,72% osobní služby 11,39%

Z hlediska formy podnikatelský subjekt ů p řevažují ve m ěst ě Volyn ě podnikatelé fyzické osoby a to podílem cca 76,40 %. Dalším nejrozší řen ějším typem formy podnikatelských subjekt ů jsou obchodní spole čnosti (cca 4,61 %), svobodná povolání (cca 4,19 %), samostatn ě hospoda řící rolníci (cca 4,19 %), Akciové spole čnosti (cca 0,42 %), státní organizace (cca 1,26 %), družstevní organizace (cca 0,28 %). Ve m ěst ě se nevyskytují žádné pen ěžní organizace. Zbývající podíl zabírají ostatní organizace (cca 8,66 %).

Obrázek číslo 6. Sou časná ekonomická základna podle právní formy – m ěsto Volyn ě

Struktura ekonomické základny dle právní formy - m ěsto Volyn ě

1,26% 0,42% 0,00% 8,66%

4,19% 0,28%

Státní organizace 4,19% 4,61% Akciové spole čnosti Obchodní spole čnosti Družstevní organizace Pen ěžní organizace Po čet podnikatel ů FO Samostat. hosp. rolníci Svobodná povolání Ostatní

76,40%

Z hlediska formy podnikatelský subjekt ů p řevažují v mikroregionu podnikatelé fyzické osoby a to podílem 56,63 %. Dalším nejrozší řen ějším typem formy podnikatelských subjekt ů jsou samostatn ě hospoda říci rolníci (22,93%), obchodní spole čnosti (4,06 %), svobodná povolání (3,43 %), státní organizace (0,62 %), družstevní organizace (0,94 %), akciové spole čnosti (0,47 %). V ostatních částech mikroregionu se nevyskytují žádné pen ěžní organizace. Zbývající podíl zabírají ostatní organizace (cca 10,92 %).

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 33(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Obrázek číslo 7. Sou časná ekonomická základna podle právní formy – ostatní obce

Struktura ekonomické základny dle právní formy - ostatní obcí

0,62% 0,47% 0,94% 10,92% 0,00% 3,43% Státní organizace 4,06% Akciové spole čnosti Obchodní spole čnosti Družstevní organizace 22,93% Pen ěžní organizace Po čet podnikatel ů FO Samostat. hosp. rolníci Svobodná povolání Ostatní

56,63%

Následující graf znázor ňuje strukturu podnikatelských subjekt ů dle jejich p říslušnosti k jednotlivým odv ětvím podnikání a podle právní formy.

Tabulka číslo 28. Struktura podnik ů v mikroregionu dle oblasti zam ěř ení a právní formy FO FO nosti nosti ů nosti nosti č č celkem celkem mysl Obec ů ů lství, lesnictví, lesnictví, lství, služby služby Ostatní rybolov ě Pr ej., social. a osobní social. ej., žní organizace organizace žní soc. pojis. pojis. soc. d ř ě Stavebnictví Stavebnictví ě etpodnikatel et podnikatelských etpodnikatelských subjekt Doprava a spoje a Doprava č č Státní organizace organizace Státní Svobodná povolání povolání Svobodná Pen Akciové spole Akciové ej. správa, obrana, pen. pen. obrana, ej.správa, Obchod, prod. a opr. a prod. Obchod, Obchodní spole Obchodní ř Po Zem Družstevní organizace organizace Družstevní Po Samostat. hosp. rolníci rolníci hosp. Samostat. Školství a zdravotnictví azdravotnictví Školství Ostatní obchodní služby služby obchodní Ostatní Ve Ostat. ve Ostat. Čestice 212 51 31 20 5 55 22 6 4 18 2 1 11 2 0 124 44 7 21 Drážov 50 12 7 7 2 12 4 4 - 2 - - 1 - - 31 11 1 6 Dřešín 65 14 12 9 - 16 8 4 - 2 - 1 1 1 0 41 12 4 5 Hoslovice 50 17 9 2 1 13 3 3 - 2 1 - 3 1 0 25 14 1 5 Němčice 22 6 3 3 - 8 - 2 - - - - 1 - 0 13 6 - 2 Němětice 22 2 6 7 1 4 - 1 - 1 - - - - 0 17 2 - 3 Nihošovice 66 20 8 11 - 15 6 2 - 4 1 - 4 1 0 36 13 3 8 Nišovice 60 13 7 - 1 20 9 2 2 6 - 1 4 1 0 33 10 3 8 NováVes 33 19 1 6 - 4 - 2 - 1 - - - - 0 14 14 1 4 Přechovice 34 14 2 7 - 5 3 2 - 1 - - 1 - 0 18 12 - 3 Úlehle 13 3 - 1 1 3 1 3 1 - - - - - 0 6 3 1 3 Vacovice 14 6 3 - - 2 1 2 ------0 5 6 1 2 Volyn ě 716 48 90 94 27 269 93 3 22 70 9 3 33 2 0 547 30 30 62 Celkem 1 357 225 179 167 38 426 150 36 29 107 13 6 59 8 0 910 177 52 132 bez Volyn ě 641 177 89 73 11 157 57 33 7 37 4 3 26 6 0 363 147 22 70 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu České Bud ějovice

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 34(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

1.5.2 Významné podniky

Následující tabulky uvád ějí podnikatelské subjekty s 5 a více zam ěstnanci. Nejv ětším z nich je firma Knür s. r. o. se 150 zam ěstnanci. Další tabulka uvádí drobné podnikatelské subjekty respektive firmy s mén ě než 5 zam ěstnanci.

Tabulka číslo 29. Podnikatelské subjekty s 5 a více zam ěstnanci

Po čet Po čet Po čet Zam ěř ení činnosti Sídlo provozoven subjekt ů zam ěstnanc ů provozoven Masna Plechovice 1 6 1 Přechovice Lom Nihošovice 1 10 1 Nihošovice Stanislav a Milan Kulí ř 1 6 2 Nihošovice Kamenolomy ČR 1 10 1 Nihošovice Patera - výtahy, záme čnictví 1 6 2 Němětice čerpací stanice N ěmčice 1 6 1 Strakonice čerpací stanice K říž Martin 1 5 1 Němčice Dřevotex Vracov 1 10 1 Dřešín - Chvalšovice Pila St řídka 1 6 1 Čestice - St řídka N.E.C Nespice 1 12 1 Čestice Peka řství Šimák 1 15 1 Volyn ě Kovoobráb ění 1 8 1 Volyn ě Kovoobráb ění 1 7 1 Volyn ě Vulkánpneuma servis s.r.o. 1 26 1 Nihošovice Čestice - úprava gumového t ěsn ění 1 26 1 Čestice Jemná mechanika 1 40 1 Volyn ě Šumava Group 1 55 2 Volyn ě Knür s.r.o. 1 150 1 Nišovice Celkem 18 405 21 Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Tabulka číslo 30. Drobné podnikatelské subjekty

Po čet Po čet Zam ěř ení činnosti subjekt ů zam ěstnanc ů Pohostinství a restaurace 6 10 Prodejna potravin, smíšené zboží 11 19 Služby 49 88 Celkem 66 117 Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

1.5.3 Příležitosti k podnikání

Ne všechny obce mikroregionu mají zpracovanou územně plánovací dokumentaci. V ětšina z nich však po čítá ve svých správních územích s vy člen ěním ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit, pop ř. dopln ěním stávajících. U menších obcí jsou stávající rozvojové plochy spojeny v ětšinou se zem ědělskými areály nebo s ojedin ělými podniky, které v katastrech obcí sídlí.

1.5.4 Struktura zam ěstnanosti

V mikroregionu šumavské Podlesí je sice do zna čné míry zako řen ěna zem ědělská tradice, o čemž sv ědčí i velký po čet zem ědělských podnik ů, nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel je však p řesto zam ěstnáno v terciální

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 35(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

sfé ře (44,83 %) – ve službách a v sekundární sfé ře (42,49 %) – pr ůmysl a stavebnictví. Ze zjišt ěných údaj ů vyplývá, že i p řes zna čnou zem ědělskou tradici pracuje v primární sfé ře pouze 4,44 % ekonomicky aktivních obyvatel.

Tabulka číslo 31. Struktura zam ěstnanosti

Ekonom. akt. v prim. sekt. Ekonom.akt.v Ekonom.akt.v terciárním Ekonomicky aktivní v Obec (zem ěd. lesn. Rybol) sekund.sekt.(pr ům.a staveb. sektoru (služ.) nezjišt. odv ětvích Čestice 49 198 180 15 Drážov 25 52 37 7 Dřešín 16 58 53 6 Hoslovice 18 33 20 5 Němčice 10 25 11 4 Němětice 16 24 10 2 Nihošovice 25 61 46 2 Nišovice 12 53 51 4 NováVes 4 21 5 4 Plechovice 4 25 17 Úlehle 20 24 9 1 Vacovice 3 15 9 3 Volyn ě 80 611 844 65 Celkem 282 1 200 1 292 118 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Obrázek číslo 8. Struktura zam ěstnanosti dle sektor ů– grafické vyjád ření

Struktura zam ěstnanosti dle sektor ů

4,08% 9,75%

44,67% 41,49%

Ekonom. akt. v prim. sekt. (zem ěd. lesn. Rybol) Ekonom.akt.v sekund.sekt.(pr ům.a staveb. Ekonom.akt.v terciárním sektoru (služ.) Ekonomicky aktivní v nezjišt. odv ětvích

1.5.5 Nezam ěstnanost

Následující tabulky ukazují postupný nár ůst jednotlivých oblastí související s nezam ěstnaností v období od roku 2001 do 2003. Celková nezam ěstnanost území se ze 6,97 % procenta vyšplhala na 8,38 %. Jedná se o pr ůměrnou míru nezam ěstnanosti celého mikroregionu, p řičemž nezam ěstnanost v jednotlivých obcích se v jednotlivých letech vyvíjela individuáln ě. Rovn ěž se projevil nár ůst uchaze čů o pracovní místo, avšak volných míst spíše ubylo.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 36(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Tabulka číslo 32. Žadatelé o práci

Žadatelé o Žadatel ů o Žadatel ů o Žadatel ů o Volná prac. práci k práci k práci k Obec práci k místa ke konci 31.12.2003 - 31.12.2003 - 31.12.2003 - 31.12.2003 měs. ženy ZTP Absolventi Čestice 24 12 2 11 Drážov 10 4 2 1 Dřešín 13 13 2 1 1 Hoslovice 7 4 1 Němčice 11 5 1 Němětice 5 4 2 Nihošovice 14 9 1 1 Nišovice 15 8 2 4 NováVes 6 4 3 1 Plechovice 1 Úlehle 2 1 Vacovice 3 3 3 1 Volyn ě 114 68 21 20 13 Celkem 225 134 41 29 25 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Obrázek číslo 9. Struktura žadatel ů o práci – grafické vyjád ření

Struktura žadatel ů o práci Žadatel ů o práci k 31.12.2003 250 225 Žadatelé o práci k 200 31.12.2003 - ženy Žadatel ů o práci k 150 134

et 31.12.2003 - ZTP č

Po 100 Žadatel ů o práci k 31.12.2003 - 41 50 29 25 Absolventi Volná prac. místa ke 0 konci m ěs. Žadatelé

Tabulka číslo 33. Vývoj míry nazam ěstnanosti

Voly ňsko Rok Po čet Míra nezam ěstnaných nezam ěstnanosti 2001 253 6,97% 2002 258 7,11% 2003 304 8,38% Zdroj: Ú řad práce Strakonice

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 37(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Obrázek číslo 10. Vývoj nezam ěstnanosti na Voly ňsku– grafické vyjád ření

Vývoj nezam ěstnanosti na Voly ňsku

9,00% 315 8,38% 6,97% 7,11% 8,00% 270 304 7,00% 225 258 6,00% stnaných 253 stnanosti ě 180 5,00% ě 4,00% 135 3,00%

etnezam 90

č 2,00% Míranezam Po 45 1,00% 0 0,00% 2001 2002 2003 Rok

Nezam ěstnaní Míra nezam ěstnanosti

Tabulka číslo 34. Ob čané dojížd ějící a vyjížd ějící za prací

Vyjížd.do Vyj. do zam. Dojížd ějící do Vyjížd.do zam ěst. zam ěst. mimo mimo tr. bydl. zam ěstnání do mimo obec trv. obec trv. bydl. denn ě nad 60 obce celkem bydl. den. Obec celkem min. Čestice 257 222 8 Drážov 92 78 11 Dřešín 93 73 9 Hoslovice 41 29 3 Němčice 31 30 Němětice 32 26 Nihošovice 80 72 5 Nišovice 84 74 10 NováVes 24 21 Plechovice 34 32 3 Úlehle 46 39 1 Vacovice 25 23 2 Volyn ě 750 613 51 Celkem 0 1 589 1 332 103 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 38(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Obrázek číslo 11. Dojížd ějící za prací

Dojížd ějící a vyjížd ějící za prací 3,41% 0,00%

44,05% 52,55%

Dojížd ějící do zam ěstnání do obce celkem Vyjížd.do zam ěst. mimo obec trv. bydl. celk Vyjížd.do zam ěst. mimo obec trv. bydl. den. Vyj. do zam. mimo tr. bydl. denn ě nad 60 min.

1.6 Sociální vybavenost

1.6.1 Sociální a zdravotní vybavenost

Zdravotnická za řízení jsou zastoupena v regionu sítí státních a nestátních subjekt ů. Akutní l ůžková pé če je zajišt ěna v okresní nemocnici ve Strakonicích (se spádovým územím i částí okresu Klatovy), s po čtem 327 lůžek. Následná l ůžková pé če je poskytována lé čebnou ve Volyni (80 l ůžek) a rovn ěž v okresní nemocnici, kde byla v roce 1997 z řízena l ůžka následné ošet řovatelské pé če (31 l ůžek) navazující na pé či akutní.

Ambulantní pé če a pé če praktických léka řů je poskytována ordinacemi pro Strakonicko v Čejeticích, Cehnicích, Chráš ťovicích, Jinín ě, Katovicích, Kraselov ě, Novosedlích, Oseku, Para čov ě, Radošovicích, St řelských Hošticích, Št ěkni, Volenicích, (n ěkteré obce spádují do Radomyšle) pro Voly ňsko v Česticích, Hoslovicích, Malenicích a ve Volyni.

Akutní zdravotnická pé če je zajiš ťována samostatnou ZZS se základnou ve Strakonicích a pro okresní působnost ješt ě v Blatné a Vod ňanech.

Pon ěkud řidší je sí ť lékárenských služeb, krom ě dostate čného po čtu lékáren ve Strakonicích a Volyni je v menších obcích pouze v Katovicích.

Zajišt ění sociálních služeb je v lokalit ě dostate čné, pokrývají sou časné kapacity i pot řeby a mají i nadregionální p ůsobnost:

• Ústav sociální pé če pro mentáln ě postižené muže v Oseku 180 l ůžek (pro ženy je nov ě vybudovaný ústav v Ma čkov ě na Blatensku)

• Domovy d ůchodc ů - ve Strakonicích 70 l ůžek (další je rozestav ěn), Št ěkni 120 l ůžek (mimo oblast v Lažanech 79 l ůžek a Vod ňanech 77 l ůžek)

• Domovy - penziony pro d ůchodce ve Strakonicích 22 b.j. (mimo oblast ve Vodňanech 24 b.j.)

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 39(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

• Domovy s pe čovatelskou službou ve Strakonicích 75 bytových jednotek, ve Volyni 37 b.j. a Katovicích 4 byty (mimo řešenou oblast dalších 39 bytových jednotek v Blatné, 15 b.j. v Bavorov ě a 7 ve Lná řích)

V N ěmčicích je z řízeno v bývalém zámeckém objektu nada ční za řízení „SANANYM“ pro drogov ě závislé, ve Strakonicích p ůsobí poradna pro HIV pozitivní pacienty.

Tabulka číslo 35. Vybavenost sociální a zdravotní infrastrukturou v mikroregionu

St řed. Domovy Ústavy Sdružená záchr. Domy s důchodc ů Ambulantní Transfusní sociální Obec ambulantní Nemocnice služby a pe čovatelskou (v č. úst. Jesle za řízení stanice pé če pro za řízení rych. zdr. službou pro círk. dosp ělé pom. os.) Čestice Drážov Dřešín Hoslovice Němčice Němětice Nihošovice Nišovice NováVes Přechovice Úlehle Vacovice Volyn ě 1 Celkem 0 0 0 0 0 0 1 0 0 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Tabulka číslo 36. Zdravotní pé če na území mikroregionu

Po čet Po čet Obec Činnost, zam ěř ení míst provozoven Čestice Praktický a zubní léka ř 1 1 Volyně Nemocnice 90 1 Volyn ě Ambulance 6 1 Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Tabulka číslo 37. Sociální pé če na území mikroregionu

Po čet Po čet Obec Činnost, zam ěř ení míst provozoven Němčice Sananym (lé čebna drogov ě 25 1 závislých) Volyn ě Dům s pe čovateslkou službou 49 1 Volyn ě Dětský domov 40 1 Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 40(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

1.6.2 Pošty, pen ěžní ústavy a další služby

Vybavenost v oblasti poštovních služeb v řešeném území je dosta čující a odpovídá pot řebám obyvatel mikroregionu. N ěkteré menší obce nemají vlastní poštovní pobo čku a jsou tedy napojeny na p říslušný poštovní obvod.

Oblast pen ěžních služeb je soust řed ěna do regionálního centra Volyn ě.

1.7 Školství a vzd ělávání

Vzd ělávací infrastruktura mikroregionu uspokojuje jeho pot řeby jen částe čně. V oblasti základního mate řského a základního školství je vybavenost mikroregionu shledána dosta čující. Trendem sou časné doby je ubývající po čet d ětí a existující školy a školky mají problémy s napln ěním požadovaných stav ů. V blízké budoucnosti má tento trend pokra čovat, tudíž je pravd ěpodobné, že n ěkterá za řízení budou zav řena vzhledem k nízkému po čtu žák ů, který je doprovázen zhoršující se rentabilitou provozu.

Tabulka číslo 38. Vzd ělávací infrastruktura mikroregionu

Základní Základní Školy St řední St řední škola - škola - speciální Základní Vyšší Mate řská odborné odborná Jazyková Dětský Obec nižší vyšší Gymnázium (dr. pro ml. um ělecká odborná škola učilišt ě (v č. škola (v č. škola domov stupe ň st upe ň Vyž. zvl. škola škola zdravotn.) zdravotnické) (1.- 5.ro č.) (1.-9.ro č.) pé či) Čestice 1 1 Drážov Dřešín Hoslovice Němčice Němětice Nihošovice Nišovice NováVes Přechovice Úlehle Vacovice Volyn ě 1 1 1 2 1 1 1 1 1 Celkem 2 0 2 1 0 2 1 1 1 1 1 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Sí ť mate řských a základních škol je svojí hustotou a strukturou dosta čující a odpovídá stávajícímu po čtu obyvatel a jeho v ěkovému rozložení. S ohledem na možnost výb ěru základní školy rodi či žák ů a klesajícímu po čtu obyvatel ve v ěku povinné školní docházky, bude naopak čím dál složit ější školy v menších sídlech (a to i s ohledem na finan ční možnosti obcí) udržet.

Nadregionální p ůsobnost má i zvláštní školní za řízení pro sluchov ě postižené (MŠ i ZŠ, pomocná škola i st řední škola s internátem) ve Vod ňanech.

Ke školským za řízením s nadregionální p ůsobností lze rovn ěž za řadit školy v p řírod ě v Nihošovicích a Ve Volyni.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 41(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Ve Strakonicích rovn ěž p ůsobí Pedagogicko-psychologická poradna a Speciální pedagogické centrum.

Stav škol je r ůznorodý, odvislý p řevážn ě od stá ří budov a jejich konstruk čních systém ů. Nedostate čné kapacity jsou p řevážn ě u t ělocvi čen.

Tabulka číslo 39. Sí ť mate řských škol

Po čet Po čet Druh škol. Zařízení Sídlo míst provozoven mate řská školka 40 1 Čestice mate řská školka 90 1 Volyn ě Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Tabulka číslo 40. Sí ť základních škol

Po čet Po čet Druh škol. Zařízení Sídlo míst provozoven základní škola 250 1 Čestice základní škola 500 1 Volyn ě Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

1.7.1 St řední školy a odborná u čilišt ě

Všeobecn ě platí, že čím vyšší je dosažené vzd ělání, tím jsou vyhlídky na trhu práce lepší a tím snáze se uskute čň uje obnovování kvalifikace a rekvalifikace. Lepší šanci na uplatn ění mají absolventi alespo ň st ředoškolského vzd ělání. V mikroregionu p ůsobí jedno gymnázium, st řední odborné u čilišt ě, dv ě st řední odborné školy a jazyková škola. Další specializované formy vzd ělávání, jakými jsou jazyková nebo um ělecko- pr ůmyslová škola, na území mikroregionu nep ůsobí.

Tabulka číslo 41. Sí ť st ředních škol a u čiliš ť

Po čet Po čet Druh škol. za řízení Sídlo míst provozoven st řední odborná škola a Volyn ě 1 200 2 učilišt ě VOŠ a St řední pr ůmyslová 1 Volyn ě škola

Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

1.8 Kultura, cestovní ruch a sport

Cestovní ruch a rekreace je jednou z nejvýznamn ějších a nejkompletn ějších sou částí volného času. Jejím obsahem není produkt, ale prožitek. Pobytová hodnota volné krajiny je úm ěrná zastoupení esteticky a psychologicky pozitivn ě p ůsobících krajinných prvk ů (p ředevším v ětších lesních ploch, lu čních porost ů, rybník ů, řek a dalších specifických p řírodních prvk ů) umoc ňujících výjime čnost daného krajinného celku. Pobytová hodnota krajiny koresponduje s mírou její ekologické stability a klesá v p řípad ě, že intenzita jejího využívání p řekro čí její možný potenciál.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 42(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Popisovaná oblast je sou částí širšího regionu Jižní Čechy, které jsou práv ě svým p řírodním prost ředím, dochovanými památkami, množstvím vodních tok ů, rybník ů a údolních nádrží hojn ě navšt ěvovanou oblastí.

Turistický cestovní ruch je realizován p ěší turistikou, cykloturistikou, mototuristikou i vodní turistikou. Pro pěší turistiku jsou vyzna čeny turistickými zna čkami trasy p ředevším údolími Otavy a Voly ňky a rozmanitou přírodou Šumavského Podh ůř í. Pro vodní turistiku je využívána Otava splavná od Čeňkovy pily (u Kašperských Hor) po Zvíkov a Voly ňka, která je pro vodáky atraktivní za vyššího stavu od ústí Arnoštského potoka po soutok s Otavou.

Vhodnou a stále více vyhledávanou formou turistiky je cykloturistika využívající stávající již zna čené trasy či nov ě vzniklé, (a v rozvojových plánech mnoha municipalit plánované). Jiho české trasy jsou sou částí mezinárodních cyklistických tras.

1.8.1 Nejvýznamn ější historické památky

Hrady, zámky, tvrze

• Volyn ě - st ředov ěká tvrz (sídlo m ěstského muzea).

• Čestice - ran ě barokní zámek ze 17. století, z části upraven v 17. a rozší řen v 18. století.

• Němčice - ran ě barokní zámek a kaple.

• Nihošovice - p ůvodn ě renesan ční záme ček postaven na míst ě tvrze, p řestav ěn v 17.stol..

• Drážov – tvrz

Církevní stavby

• Kostel Všech svatých ve Volyni

• Pozdn ě románský kostel v Česticích

• Kostel Zv ěstování panny Marie v Dobrši, obec Drážov

Městská architektura

• Volyn ě - Mariánské sousoší na nám ěstí, budova renesan ční radnice s podloubím a v ěží zdobená sgrafity, m ěstské hradby, d ům č.p. 150 s obrannými prvky, nejzachovalejší židovský h řbitov v Čechách.

Lidová architektura

Ze dvou základních typ ů jiho české lidové architektury - roubeného a zd ěného domu je čast ěji zachována zd ěná lidová stavba (tzv. jiho české baroko).

Na Voly ňsku je dochováno a postupn ě obnovováno mnoho objekt ů tzv. „selského baroka“ p řevážn ě z autorské dílny Jakuba Bursy (zednický mistr z nedalekého Vlachova B řezí) a jeho následovník ů v P ředslavicích, Litochovicích, Vep řovicích.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 43(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Další historické a kulturní památky

Hoštice - místo odpo činku zp ěváka Michala Tu čného s náhrobkem ve tvaru klobouku

Malenice - rodišt ě režiséra Zde ňka Podskalského, hrob arch. Josefa Zítka

Hoslovice – vodní mlýn, postavený roku 1568 – 9, stá ří 400 let.

V příloze je uveden jmenný seznam historických památek, památných míst či strom ů tak, jak byly zjišt ěny během pr ůzkumu zpracovatele a porovnány s databází Národního památkového ústavu.

1.8.2 Stravovací a ubytovací možnosti

Důležitou podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu je, krom ě dob ře zajišt ěné turistické infrastruktury a dostate čného množství kulturních a p řírodních atraktivit lákajících návšt ěvníky, také odpovídající sí ť ubytovacích a stravovacích za řízení, kde mohou trávit volný čas jak návšt ěvníci regionu, tak místní obyvatelé.

Z níže uvedeného p řehledu významn ějších ubytovacích za řízení na území mikroregionu (viz tabulka č. 41) je patrné rozložení ubytovacích kapacit v řešené oblasti. P řevážná část t ěchto za řízení je situována ve Volyni. V ostatních obcích mikroregionu je nabídka t ěchto služeb spíše malá. Krom ě typicky venkovských pohostinství, která se nachází v tém ěř každé obci mikroregionu a jsou omezena jak ší ří nabízených služeb, tak otevírací dobou. K rozši řování nabídky ubytovacích a stravovacích služeb je t řeba p řistupovat s ohledem na p řípadné přílišné zat ěžování životního prost ředí, které je v regionu zachovalé a díky n ěmu je zdejší oblast turisticky pom ěrn ě atraktivní.

Otázkou z ůstává, zda je ekonomicky výhodné budovat v dalších obcích mikroregionu ubytovací a stravovací kapacity, nebo ť nabídka turistických atraktivit (vyjma krásné p řírody) není dosta čující. Vývoj by tedy m ěl sm ěř ovat spíše k podpo ře agroturistiky či hippoturistiky a s ní souvisejících služeb (budování ubytovacích za řízení soukromého typu na selských usedlostech nebo renovace již existujících objekt ů v menších sídlech mikroregionu, ve kterých jsou proto ideální podmínky). Tento zp ůsob podnikání by mohl p řisp ět k v ětšímu zájmu obyvatel o turistický ruch. Dalším p ředpokladem je návaznost turistických služeb na cyklostezky, p ěší nau čné stezky apod.

Tabulka číslo 42. Ubytovací a stravovací za řízení v mikroregionu

Restaurace, Hotely, Hotely, Turistické Chatové Kemp (d říve Kemp (d říve Obec jídelny a motely, motely, Pensiony ubytovny osady autokempinky) autokempinky) hostince botely botely

Čestice 1 1 Drážov 1 Dřešín 2 Hoslovice 1 1 Němčice 1 Němětice 1 Nihošovice 2 Nišovice 1 NováVes

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 44(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Plechovice Úlehle 1 Vacovice 1 Volyn ě 7 2 2 Celkem 25 0 4 2 0 0 0 1 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Tabulka číslo 43. Stravovací za řízení

Místo Lokace hostinec Úlehle pohostinství Nová Ves pohostinství "Pod Antonínem" Nihošovice pohostinství Dan ěk – restaurace „U starýho kance“ Hoslovice Pohostinství u Pasák ů Drážov - Zálesí restaurace Lidový d ům Čestice ŠJ ZŠ Čestice Čestice bar Pod kovárnou Čestice ob čerstvení JIMI Čestice pohostinství Pod kapli čkou Náho řany Čestice 5 restaurací Volyn ě 7 pohostinství Volyn ě Vinárna Volyn ě školní jídelna Volyn ě Obecní hostinec Dřešín Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Tabulka číslo 44. Ubytovací za řízení

Po čet Po čet Typ Lokace jednotek míst Tábo řišt ě 1 15 Němětice Pension 1 10 Němětice ubytování ve mlýn ě s možností jízdy na koních 1 - Němětice Penzion ve Chvalšovicích 1 20 Dřešín Penzion v Ho řejšicích 1 20 Dřešín chatová osada 1 152 Dřešín DDM Strakonice 1 - Drážov (Zálesí) Ubytovna 1 60 Drážov restaurace Lidový d ům 1 20 Čestice Penzion „U starýho kance“ 1 - Hoslovice Pension 1 15 Volyn ě Ubytovna 1 8 Volyn ě Hotel 2 40 Volyn ě soukromé ubytování 5 30 Volyn ě internát (o prázdninách) 1 500 Volyn ě Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

1.8.3 Kultura a kulturní za řízení

Cestovní ruch ovliv ňuje rozpo čty m ěst a obcí nejen primárním zp ůsobem (ziskem z prodaných vstupenek atd.), ale také druhotným ovlivn ěním řady odv ětví a sektor ů, jako jsou zejména doprava, obchod, stavebnictví, bankovnictví, telekomunikace, kultura, sport. Multiplika ční efekt cestovního ruchu umož ňuje zachovávat, resp.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 45(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí vytvá řet nové pracovní p říležitosti a finan ční zdroje pro rozvoj území. Tento regionální rozm ěr cestovního ruchu je sou časn ě i stabiliza čním faktorem nejen ve vztahu k místnímu obyvatelstvu, ale i ve vztahu k sociáln ě- kulturnímu zázemí, které cestovní ruch zprost ředkovává pro další zájemce (turisty) a tak zárove ň posiluje místní identitu obyvatelstva z hlediska hrdosti na místní tradice a kulturní specifika.

1.8.3.1 Kulturní za řízení

Převážná v ětšina kulturních za řízení na území mikroregionu se nachází v Česticích nebo Volyni. Naproti tomu v ostatních členských obcích není nabídka služeb poskytovaných stálými kulturními zařízeními tak rozsáhlá. Je to dáno samoz řejm ě p ředevším rentabilitou provozu a omezeným po čtem potenciálních uživatel ů těchto služeb. Nabídka kulturních za řízení v obcích mikroregionu je uvedena v následující tabulce.

Tabulka číslo 45. Kulturní za řízení

Ve řejná Muzeum (v četn ě Kulturní Stálá Zoologická Sakrální Obec knihovna v č. Multikino Divadlo pobo ček a sam. za řízení kina zahrada stavba Pobo ček pam.) ostat. Čestice 2 1 1 1 Drážov 1 1 Dřešín 2 Hoslovice Němčice 1 1 Němětice Nihošovice 1 Nišovice 1 1 NováVes 1 Přechovice 1 Úlehle 1 Vacovice 1 Volyn ě 3 1 1 1 2 Celkem 14 2 0 0 2 9 0 7 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Tabulka číslo 46. Kulturní za řízení

Charakteristika, název Obec, lokace Knihovna Úlehle Knihovna Přechovice Knihovna Nová Ves KZ Nišovice Nišovice Knihovna Němčice kulturní d ům N ěmčice Němčice knihovna v D řešínku Dřešín Knihovna Drážov pam ětní sí ň na zámku v Česticích Čestice místí lidová knihovna Čestice regionální muzeum Čestice sál u restaurace Lidový d ům Čestice informa ční st ředisko Volyn ě městské muzeum Volyn ě 2 soukromé galerie Volyn ě

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 46(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Knihovna Volyn ě Kino Volyn ě Knihovna Nihošovice Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Kulturní akce

V obcích mikroregionu je patrná snaha o zachování místních tradic a zvyk ů v podob ě po řádání malých akcí jako jsou každoro ční plesy, pou ťové oslavy, setkávání rodák ů nebo d ůchodc ů, dny d ětí. Časté je po řádání různých menších slavností a kulturních akcí místního významu, k nimž pat ří masopusty, pálení čarod ějnic, slavnosti piva atd. (v ětšinou pod záštitou p říslušných zájmových spolk ů a sdružení). Tyto aktivity je pot řeba ve vztahu k udržení, obnov ě a rozvoji místních kulturních tradic, venkovského životního stylu, pospolitosti obyvatel obcí a jejich v ědomí odpov ědnosti za rozvoj a obnovu obcí udržovat a pe čovat o n ě.

Seznam kulturní akcí je sou částí p říloh.

1.8.4 Sportovní a zájmové činnosti

Zájem o sport ze strany obyvatel m ěst a obcí je zna čný ukazuje i množství sportovních klub ů, které vyvíjejí aktivní činnost. Pro obyvatele malých obcí jsou sportovní akce po řádané jejich sportovními kluby nejen formou sportovního vyžití, ale také formou podpory sociální integrace. Následující tabulka uvádí jmenovit ě sportovní kluby či organizace p ůsobící v jednotlivých obcích m ěstech mikroregionu.

Jmenný seznam spolk ů je uveden v p říloze.

Tabulka číslo 47. Sportovní možnosti v mikroregionu

Koupališt ě a Hřišt ě (s Tělocvi čny Kryté bazény z Stadiony Stadiony Zimní stadiony Obec bazény (s prov. provozovatelem (v č. školních koupališ ť a bazén ů otev řené kryté kryté i otev řené správcem) nebo spr.) s p říst. ve řej.) Čestice 1 1 Drážov Dřešín Hoslovice 1 1 Němčice 1 Němětice 1 Nihošovice Nišovice 1 NováVes Přechovice Úlehle Vacovice 2 Volyn ě 1 2 4 1 Celkem 3 0 8 6 1 0 0 Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického ú řadu České Bud ějovice

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 47(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Tabulka číslo 48. Sportovní za řízení v jednotlivých obcí

Charakteristika Obec, lokace Fotbalové h řišt ě Nišovice asfaltové víceú čelové h řišt ě Nišovice Motokrosové závodišt ě Nihošovice Hřišt ě Nihošovice Hřišt ě Němětice turistická a cyklo trasa Němětice víceú čelové h řišt ě Němčice Fotbalové h řišt ě Hoslovice hřišt ě na nohejbal v Dobrši Drážov hřišt ě na volejbal Drážov Fotbalové h řišt ě Čestice volejbalové h řišt ě Čestice tělocvi čna ZŠ Čestice Čestice hřišt ě na fotbal Volyn ě tenisové h řišt ě (2x) Volyn ě volejbalové h řišt ě (2x) Volyn ě tělocvi čna (3x) Volyn ě hřišt ě na házenou Volyn ě Basketbalové h řišt ě (1x) Volyn ě Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Ostatní zájmové činnosti

Pro zájmové činnosti v oblasti myslivosti, rybá řství a ochrany p řírody jsou v oblasti mikroregionu velmi dobré podmínky, nebo ť mikroregion disponuje velmi pestrou škálou p řírodních spole čenství a nabízí podmínky jak pro rekrea ční, tak zájmové vyžití spojené s p řírodou a životním prost ředím. Toto se týká p ředevším činnosti v oblasti myslivosti, pro kterou je v mikroregionu velmi vhodné prost ředí s četnými lesními porosty.

Každá obec má sv ůj vlastní sbor dobrovolných hasi čů , často i v místních částech. Z ostatních ob čanských sdružení a spolk ů mají tradi čně nejv ětší zastoupení zájmové spolky zam ěř ené duchovn ě, zdravotnicky atd.

Vzhledem ke zna čnému množství t ěchto spolk ů jsou tyto jmenovit ě uvedeny v příloze.

1.9 Zem ědělství, lesnictví a rybá řství

Zem ědělství a lesnictví pat ří na území mikroregionu k tradi čním a charakteristickým odv ětvím s významným vlivem na údržbu a tvorbu krajiny. S ohledem na rozvíjející se cestovní ruch v oblasti ( četné kulturní a p řírodní zajímavosti, rozši řování ubytovacích možností atd.) a ekologii je nutné v ěnovat zvýšenou pé či ochran ě krajiny ve správních územích jednotlivých obcí. V sou časné dob ě je trendem snižování kvantity a posilování kvality zem ědělské činnosti. Dále je pot řeba dbát na kvalitu a obhospoda řování ploch les ů, rybník ů, pastvin a dalších prvk ů tvo řících venkovskou krajinu.

Ve zvažovaném území mikroregionu je pro zem ědělské ú čely využito 71,23 % celkové rozlohy území. I ve správním území sídelního útvaru m ěsta Volyn ě se provozuje zem ědělství na 1 679 ha, což p ředstavuje 65,12 % celkové rozlohy katastru m ěsta. Podobná situace je i v ostatních obcích mikroregionu, p řičemž v n ěkterých obcích mikroregionu je pom ěr zem ědělské p ůdy ješt ě v ětší. Trendem v zem ědělství je spln ění pravidel welfare

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 48(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

hospodá řských zví řat a zásad správné zem ědělské praxe. Pro celý mikroregion je typická p řítomnost velkých zem ědělských areál ů. Ne vždy jsou tyto areály využívány zcela.

1.9.1 Nejvýznamn ější zem ědělské podniky

Z živo čišné výroby je nejvíce zastoupen chov prasat a skotu, kterým se zabývá p řevážná v ětšina nejv ětších zem ědělských producent ů v mikroregionu i jeho blízkém okolí. Rostlinou výrobu reprezentuje obiloviny; brambory a zelenina.

Tabulka číslo 49. Významné zem ědělské podniky

Po čet Po čet Název subjektu Zam ěř ení výroby Sídla provozoven zam ěstnanc ů provozoven ZOD N ěmětice rostlinná a živo čišná výroba 7 1 Úlehle Ekochov s.r.o. zem ědělství 10 1 Hoslovice Agro čes Čestice rostlinná a živo čišná výroba 15 3 Čestice (Nuzín, Prkošín) SHR MVDr. Dan ěk rostlinná a živo čišná výroba 8 1 Čestice - Naho řany Šumava a.s. rostlinná a živo čišná výroba 50 1 Nišovice ZOD N ěmětice se sídlem v Nihošovicích rostlinná a živo čišná výroba 53 1 Nihošovice ZOD zem ědělství 20 1 Němětice Z.V.O. D řešínek zem ědělství 32 6 Dřešínek Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Dále se na území mikroregionu zem ědělskou činností zabívá 24 subjekt ů. Jedná se p ředevším o samostatn ě hospoda řící rolníky a malá družstva zam ěstnávající mén ě než 5 zam ěstnanc ů.

1.9.2 Lesnictví

Lesní porosty zabírají ve zvažovaném mikroregionu tém ěř 19 % jeho území. Nejv ětší lesní plochu má na svém katastrálním území m ěsta Volyn ě (jedná se o 587 ha). Dalšími v ětší lesní plochy se nacházejí na území obcí Čestice, Nová Ves a Drážov.

1.9.3 Rybá řství

Vodní plochy ve zvažovaném mikroregionu zabírají necelé jedno % z celkové plochy. Mikroregion jako takový nemá dispozice být oblastí se silným zastoupením rybník ů. Je to dáno tím, že vodní plochy nacházející se na území mikroregionu jsou malé a nejsou vhodné pro intenzivní chov ryb. Chovné rybníky se nacházejí mimo území mikroregionu – Vod ňansko. Na území mikroregionu sice slouží n ěkteré vodní plochy pro chov ryb, ale jedná se o nikterak významné chovné plochy.

1.10 Životní prost ředí

V pr ůběhu historického vývoje bylo životní prost ředí řešeného území výrazn ě modelováno činností člov ěka. Členitý reliéf a r ůznorod ě klimatické podmínky území /výb ěžek Bud ějovické pánve podél řeky Otavy – severní část, šumavské podh ůř í – jižní část/ se projevily vznikem rozmanitých biotop ů a stanoviš ť. Na zachování a prohlubování ekologické stability krajiny se podílí existence a rozši řování chrán ěných území, nap ř. Na opukách u Volyn ě, Bažantnice u Pracejovic, Pastvina u P řeš ťovic, T ůně u Hajské a další, v četn ě zpracovaného generelu ÚSES.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 49(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Zatížení radonem je závislé na geologické skladb ě podloží. Geodetickou stavbu území tvo ří z velké části metamorfované horniny s tektonickým pomíšením a vyšším obsahem uranu. Uran 238U se v p řírodní rozpadové řad ě m ění na radium a následn ě na plynný radon 222Rn. Menší zatížení radonem se objevuje na sedimentálním podloží, v území ale výrazn ě p řevažují oblasti s radonovým rizikem vyšším a st ředním . Tento fakt p řináší nutnost realizace protiradonových opat ření.

Stav lesních porost ů, i p řes celkov ě nízkou lesnatost /cca 23%, Jiho český kraj 36,3%, ČR 33,4%/, je stabilizujícím prvkem stavu životního prost ředí. Jako negativní je možno vnímat rozdrobenost vlastnické držby lesních pozemk ů a jejich pr ůměrnou velikost, a dále zastoupení jednotlivých d řevin v porostní skladb ě, kdy dominuje smrk /49,66%, 57,12% zásoby d řevní hmoty/ a borovice /32,98% a 30,57% zásoby d řevní hmoty/. Nevhodná druhová skladba činí lesní ekosystémy mén ě odolnými v ůč i poškození škodlivými činiteli, proto je zvýšení zastoupení listnatých d řevin v rámci obnovního cíle vysoce žádané.

Struktura zem ědělské výroby je p řizp ůsobena jejímu prioritnímu zam ěř ení na živo čišnou výrobu, s orientací zejména na produkci mléka, hov ězího, vep řového a dr ůbežího masa. Pouze menší část výrobních kapacit pro živo čišnou výrobu je stavebn ě, technicky či ekologicky vyhovující.

Snižování kontaminace životního prost ředí zem ědělským odpadem tak vyplývá nikoli z modernizace výrobních technologií, ale z redukce využívání kapacit v d ůsledku omezování produkce.

1.10.1 Voda

V zásobování pitnou vodou je situace v regionu pom ěrn ě uspokojivá. 85% obyvatel je napojeno na ve řejné vodovody. Daleko v ětší d ůraz by m ěl být kladen v této oblasti na výstavbu a napojení obyvatel na ČOV. Významná část sídel , zejména menších, toto za řízení nemá. Tento fakt m ůže sehrát významnou roli v budoucím rozvoji obcí, zejména s ohledem na investi ční náro čnost výstavby sít ě ČOV.

Kvalita povrchových vod se neukazuje být závažným problémem. Voda ve vodních tocích je za řazena převážn ě do III., IV. a V. t řídy jakosti dle hodnocení BSK 5. Dlouhodobým sledováním jakosti vody v tocích je možné konstatovat pozitivní trend, a to zejména v posledních letech. Tento jev souvisí s omezením zne čiš ťování od nejv ětších podnikatel ů a je podporován ponecháním b řehových porost ů a b řeh ů v p řírodním stavu.

1.10.2 Ovzduší

Z hlediska zatížení emisemi pat ří dle údaj ů ČHMV Strakonicko k nejmén ě zatíženým oblastem ČR. P řesto je v souladu se Zákonem 309/1991 Sb. kladen d ůraz na systematické snižování produkce škodlivin u všech zdroj ů zne čiš ťování ovzduší. Zavedením tzv. emisních limit ů pro vypoušt ění škodlivin a jejich následným dodržováním nastal postupný obrat v chování provozovatel ů zdroj ů emisí. Nejv ětší zne čiš ťovatel v regionu – Teplárna Strakonice - provedl denitrifikaci, odsí ření spalin a nahradil TTO nízkosirnatým palivem.

Poškozování životního prost ředí t ěžbou nerostných surovin nehraje významnou roli . Kamenolomy p ůsobí zvýšenou prašností a hlu čností pouze v bezprost ředním okolí.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 50(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

1.10.3 Ochrana p řírody a staré ekologické zát ěže

Životní prost ředí regionu p řes pom ěrn ě uspokojivý stav vykazuje řadu rizik daných existencí historické zát ěže z ekologicky nešetrného chování obyvatel a podnik ů v minulosti. V oblasti obecné ochrany p řírody lze konstatovat, že p řetrvávají dlouhodob ě ne řešené problémy, v četn ě problematického zajišt ění praktické ochrany prvk ů ÚSES.

1.10.4 Přírodní památky a chrán ěná území

Území mikroregionu je atraktivní z hlediska p řírodního prost ředí. Je tedy více než jasné, že na jeho území se nacházejí oblasti, které tvo ří neopomenutelnou sou část našeho d ědictví. Jednotlivé lokality jsou uvedeny v tabulce.

Tabulka číslo 50. Přírodní památky

Charakteristika Obec, lokace významný krajinný prvek - Chvalšovický potok a potok Peklov Dřešín Chvalšovské pastviny Dřešín údolí hoslovické potoka Hoslovice vápenka v Zálesí Drážov Chrán ěná p řírodní rezervace - Vysoká Čestice Biocentrum okolo mlýna Podhorský Němětice Přírodní rezervace Volyn ě Zdroj: pr ůzkum zpracovatele

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 51(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

2. SWOT

2.1 Souhrnná SWOT analýza mikroregionu – silné a slabé stránky regionu

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY  vhodné p řírodní podmínky pro zem ědělství,  nevýhodná poloha na okraji Jiho českého kraje lesnictví a rybá řství  špatná kva lita místních komunikací a silnic  existence regionálního centra Strakonice III.t řídy

 funk ční sdružení obcí, dobré čerpání dotací  nedostate čná spolupráce mezi podnikateli

 dobrý rozvoj pr ůmyslu v centrech mikroregionu  zna čné rozdíly mezi centrem a malými obcemi v mikroregionu  funk ční odpadové hospodá řství  vysoký podíl neobydlených nebo částe čně  existence identity regionu vedoucího ke vzájemné využívaných budov v malých obcích spolupráci v oblasti cestovního ruchu  nízké využití moderních komunika ční ch

technologií

 nedostate čně vyzna čená sí ť cyklistických tras

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 52(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

2.2 Souhrnná SWOT analýza mikroregionu – p říležitosti a ohrožení

PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ  napojení obyvatel na ve řejný vodovod a kanalizaci  nebezpe čí zvýšené eroze p ůdy v d ůsledku v místních částech intenzivního hospoda ření zem ědělc ů

 využití atraktivního p řírodního prost ředí pro  nízká podpora zem ědělc ů ze strany státu a z ní venkovskou turistiku v malých obcích vyplývající snižování po čtu zam ěstnanc ů a zvyšování nezam ěstnanosti v regionu  využívání obnovitelných zdroj ů energie a plynofikace  problémy s napln ěním kapacity mate řských školek a základních škol v obcích – jejich  zvýšené využití dota čních zdroj ů EU uzavírání  diversifikace činnosti zem ědělských podnik ů  špatné nastavení rozd ělení daní, díky kterému  využití objekt ů v majetku obcí pro pot řeby tratí p ředevším malé obce cestovního ruchu nebo podniká ní (nap ř. staré  vyšší provozní náklady pro obecní ú řady objekty škol) (zvyšující se administrativní náro čnost a sou časn ě ě  v tší zapojení obcí mikroregionu do Programu nezvyšující se da ňová výt ěžnost obcí) obnovy venkova a jeho sout ěže Vesnice roku s  reformy školství a dalších oblastí, které se mohou následným využitím získaných finan čních negativn ě promítnout do b ěžného chodu obcí a prost ředk ů pro cíle POV jejich rozpo čtů

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 53(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

3. Strategická část

3.1 Vize mikroregionu šumavské Podlesí

Vize jsou výstižným vyjád řením celého komplexu úkol ů, které mikroregion na jeho rozvojové cest ě čekají.

Region navazující na bohaté p řírodní, kulturní a historické d ědictví, využívající vlastní turistický potenciál, se širokou nabídkou služeb pro rekreaci návšt ěvník ů a odpo činek místních obyvatel.

Region s rozvinutou infrastrukturou, zajiš ťující základní životní pot řeby obyvatel a podnikatel ů i v malých obcích, chránící své pestré p řírodní bohatství, kulturní a historické památky a klidné venkovské prost ředí.

Region s dostatkem pracovních p říležitostí, podporující malé a st řední podnikání, trvale udržitelné hospoda ření v zem ědělství, lesnictví a rybá řství, zam ěř ený na využívání obnovitelných zdroj ů energie.

Region podporující zdravý a kvalitní život všech obyvatel, spokojené bydlení zejména mladých rodin s d ětmi, dostupné zdravotní a sociální služby i pro seniory, rozvoj vzd ělanosti, školství, kultury a sportu.

Region zapojený do organiza čních struktur kraje, státu a sjednocené Evropy.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 54(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

3.2 Strategie rozvoje

3.2.1 Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prost ředí

Cíl 1.1: Zlepšením stavu technické infrastruktury zajistit další rozvoj obcí

Opat ření 1.1.1: Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti

- Aktivita: Rekonstrukce místních komunikací a silnic III. t řídy v obcích, propojení jednotlivých obcí a jejich částí

- Aktivita: Udržet stávající dopravní obslužnost, pop ř. rozši řovat do budoucna po čet spoj ů

Opat ření 1.1.2: Zlepšení zásobování pitnou vodou

- Aktivita: Zajistit maximální pokrytí sídel mikroregionu kvalitní vodou

- Aktivita: Zajistit napojení všech obcí a místních částí na ve řejný vodovod

- Aktivita: Rekonstrukce stávajících a budování nových vodovodních řad ů

Opat ření 1.1.3: Zlepšení čišt ění odpadních vod

- Aktivita: Zajistit čišt ění odpadních vod u malých obcí nebo částí obcí

- Aktivita: Podporovat funk čnost stávajících čistíren odpadních vod a budovat další i v menších sídlech

- Aktivita: Budovat ve řejné kanalizace v malých obcích, zajistit rekonstrukce a rozší ření stávajících sítí

- Aktivita: Budovat kanaliza ční sít ě pro nové zástavby v obcích

Opat ření 1.1.4: Rozvoj informa čních technologií

- Aktivita: Rozvoj po číta čového vybavení a ve řejn ě p řístupného Internetu (knihovny, internetové kavárny, obecní a m ěstské ú řady atd.)

- Aktivita: Zapojení obcí do informa čního systému kraje

- Aktivita: Vytvo ření spole čných www stránek mikroregionu pod patronátem m ěsta Strakonice

- Aktivita: Dovybavit obcí informa čními technologiemi (počíta čové vybavení, internet)

Cíl 1.2: Zlepšit stav ovzduší, zajistit ukládání odpad ů a ochranu p řírody

Opat ření 1.2.1: Zlepšení stavu ovzduší

• Aktivita: Podpora plynofikace, ekologických zp ůsob ů vytáp ění a alternativních zdroj ů vytáp ění

• Aktivita: Postupná náhrada lokálního vytáp ění domácností systémy centrálního zásobování teplem

• Aktivita: Ší řit osv ětu v oblasti ekologických zdroj ů energie a zdrojích jejich financování

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 55(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Opat ření 1.2.2: Zlepšení nakládání s odpady

- Aktivita: Podpo řit využití separovaných odpad ů

- Aktivita: Zamezit vzniku černých skládek

Opat ření 1.2.3: Ochrana p řírody

- Aktivita: Ochrana významných krajinných prvk ů

- Aktivita: Modernizací provoz ů tlumit dopad jejich činnosti na životní prost ředí

- Aktivita: Podpo řit modernizaci zdroj ů zne čištění životního prost ředí

Cíl 1.3: Zajistit ochranu proti povodním

Opat ření 1.3.1: Protipovod ňová ochrana ve řejného a soukromého majetku

- Aktivita: Výstavba protipovod ňových hrází

- Aktivita: Zpevn ění hrází rybník ů a b řeh ů vodote čí

- Aktivita: Výstavba protierozních val ů, mezí a remízk ů na svazích polí, luk a les ů

- Aktivita: Zvyšování reten ční schopnosti krajiny ve vazb ě na územní plánování

- Aktivita: Rozvoj integrovaného záchranného systému

3.2.2 Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch

Cíl 2.1: Zlepšit podmínky pro rozvoj malého a st ředního podnikání

Opat ření 2.1.1: Informa ční služby a poradenství místním podnikatel ům

- Aktivita: Budovat a rozvíjet komunika ční platformy, informa ční sít ě pro podnikatele a obyvatele

- Aktivita: Podpo řit spolupráci mezi podnikateli na úrovni hospodá řských komor (systém seminá řů , poradenství pro místní podnikatele atd.)

- Aktivita: Zapojit místní malé a st řední podnikatele do projednávání d ůležitých m ěstských, obecních nebo celoregionáln ě významných rozhodnutí

- Aktivita: Zlepšovat prezentaci malého a st ředního podnikání (internet, výstavy, veletrhy apod.)

Opat ření 2.1.2: Podpora a rozvoj malého a st ředního podnikání

- Aktivita: Vybudování databáze nevyužitých nemovitostí na území mikroregionu

- Aktivita: Podpora místních produkt ů a tradi čních výrob

- Aktivita: Podpo řit rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem

- Aktivita: Podpo řit p řípravu a rozvoj ploch vy člen ěných pro podnikání

- Aktivita: Využít možnosti financování podnikatelských aktivit ze strany státu a EU

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 56(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Cíl 2.2: Zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu

Opat ření 2.2.1: Zajistit informa ční služby návšt ěvník ům mikroregionu

- Aktivita: Podpora stávající informa ční sít ě pro návšt ěvníky mikroregionu, podpora informa čních center

- Aktivita: Zavedení jednotného naviga čního zna čení k památkám, atraktivitám na území mikroregionu

- Aktivita: Zavedení systému jednotné propagace (spole čné materiály, hudební vizitky, propagace na internetu atd.)

- Aktivita: Odstra ňování jazykových bariér za ú čelem rozvoje p řeshrani ční turistiky

- Aktivita: Podpo řit činnost spolk ů zabývajících se cest. ruchem, (klub turist ů, místní pobo čky hospodá řské komory atd.)

Opat ření 2.2.2: Rozvoj turistických tras, dopl ňkových služeb a infrastruktury

- Aktivita: Budování, údržba a obnova sít ě cyklotras, cyklostezek a p ěších tras, jejich postupné vybavení mobiliá řem

- Aktivita: Vyty čení a zna čení hippostezek

- Aktivita: Podpo řit rozvoj ubytovacích a stravovacích služeb v menších sídlech – podpora agroturistiky

- Aktivita: Budování nau čných stezek a jejich vybavení (informa ční tabule atd.)

- Aktivita: Rozši řování nabídky cestovního ruchu pro zimní období

3.2.2 Prioritní oblast 3: Zem ědělství, lesnictví, rybá řství a rozvoj venkova

Cíl 3.1: Zajistit trvale udržitelné hospoda ření v zem ědělství

Opat ření 3.1.1: Rozvoj alternativních zp ůsob ů zem ědělského podnikání

- Aktivita: Podpo řit rozvoj agroturistiky (ubytování, stravování a prodej specialit na zem ědělských farmách pro turisty)

- Aktivita: Alternativní využití nebo likvidace zanedbaných zem ědělských areál ů v obcích

- Aktivita: Podpo řit ekologické formy zem ědělství

- Aktivita: Zvýšit prezentaci zem ědělství a souvisejících služeb prost řednictvím internetu a dalších médií

- Aktivita: Poskytovat informace o normách a p ředpisech EU zem ědělc ům a zpracovatel ům a poradenství k využití prost ředk ů z EU

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 57(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Opat ření 3.1.2: Udržení zem ědělské výroby na území mikroregionu

- Aktivita: Zavád ění welfare v chovech hospodá řských zví řat a zásady správné zem ědělské praxe

- Aktivita: Podpo řit činnost místních podnik ů p ůsobících v primární sfé ře

- Aktivita: Modernizace technologií hospoda ření

- Aktivita: Provád ění komplexních pozemkových úprav

- Aktivita: Podpo řit diversifikaci činnosti zem ědělských podnik ů

- Aktivita: Využívat informa ční a po číta čové technologie pro zvyšování kvalifikace a vým ěnu informací

Cíl 3.2: Rozvíjet lesnictví a myslivost

Opat ření 3.2.1: Trvale udržitelné hospoda ření v lesích

- Aktivita: Podpora p řírod ě blízkého hospoda ření v lesích

- Aktivita: Zlepšit využívání potenciálu místních les ů pro pot řeby cestovního ruchu

- Aktivita: Obnova a údržba lesních komunikací

- Aktivita: Podpo řit myslivecká sdružení v a obcích

Cíl 3.3: Zachovat venkovský ráz krajiny, obnovit a udržet vzhled obcí

Opat ření 3.3.1: Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny

- Aktivita: Obnova a údržba zelen ě, která se významnou m ěrou podílí na kvalit ě životního prost ředí

- Aktivita: Dopl ňování porost ů zelen ě, b řehových porost ů, udržování odpo činkových míst v krajin ě

- Aktivita: Opravy a údržba polních a lesních cest

- Aktivita: Podpo řit protierozní, izola ční, odvod ňovací a estetickou funkci krajiny

Opat ření 3.3.2: Údržba vesnic, vzhledu obcí

- Aktivita: Údržba historických venkovských stavení

- Aktivita: Rekonstrukce a údržba historických památek na území mikroregionu

- Aktivita: Údržba a úprava ve řejných prostranství, návsí, d ětských h řiš ť, park ů, sportoviš ť atd.

- Aktivita: Údržba a obnova ve řejné zelen ě

- Aktivita: P řipravovat integrované projekty rozvoje venkova a zajiš ťovat finance na jejich realizaci

- Aktivita: Dokon čit zpracování územn ě plánovací dokumentace obcí v souladu se všemi p ředpisy a ve řejnými zájmy

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 58(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

3.2.3 Prioritní oblast 4: Kvalita života

Cíl 4.1: Zajistit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel

Opat ření 4.1.1: Vytvá ření podmínek pro bydlení na venkov ě

- Aktivita: Podpo řit využití stávajícího bytového fondu, který je k dispozici na vesnicích

- Aktivita: Vytvo řit podmínky pro novou bytovou výstavbu v návaznosti na ÚP obcí

- Aktivita: Zajistit bezpe čnosti a informovanosti obyvatel z hlediska civilní ochrany

- Aktivita: Vytvá řet podmínky pro bydlení pro mladé manžele, rodiny s d ětmi atd.

- Aktivita: Podpo řit rozvoj bydlení v nemovitostech užívaných pro rekrea ční ú čely (chata ři, chalupá ři)

Opat ření 4.1.2: Rozvíjení obecné kultury obyvatel

- Aktivita: Podpo řit spolkový život ve m ěstech a obcích mikroregionu

- Aktivita: Podpo řit místní zvyky, lidové tradice, kulturu a řemesla

- Aktivita: Podpo řit činnost knihoven

- Aktivita: Podpo řit vydávání publikací a knih o mikroregionu, jeho historii atd.

Opat ření 4.1.3: Podpora kultury a sportu jako sou části kvality života

- Aktivita: Podpo řit činnost kulturních a sportovních za řízení na území mikroregionu

- Aktivita: Rozvoj kulturních za řízení, divadel, galerií, kin apod.

- Aktivita: Rozvíjení dalších kulturních aktivit (nap ř. mezinárodní hudební festivaly, kulturní léta atd.)

- Aktivita: Výstavba sportovní infrastruktury – sportovní areály, h řišt ě, haly ad.

- Aktivita: Podpo řit sportovní za řízení a spolky, aktivity volného času d ětí a mládeže

- Aktivita: Podpo řit v ětší sportovní a kulturní akce propagující mikroregion

Cíl 4.2: Podporovat rozvoj školství, zdravotnictví a sociálních služeb

Opat ření 4.2.1: Rozvoj školství a vzd ělanosti obyvatel

- Aktivita: Udržení co nejv ětšího po čtu základních a mate řských škol v menších obcích

- Aktivita: Udržet mladou inteligenci (nap ř. mladé pedagogy) formou sociálních jistot v dané oblasti

- Aktivita: Podpora celoživotního vzdělávání obyvatel

- Aktivita: Podpo řit rozši řování mimoškolních aktivit (výchovných, kulturních, sportovních apod.) jako sou část systému prevence p řed sociáln ě patologickými jevy

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 59(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Opat ření 4.2.2: Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb

- Aktivita: Vytvo řit efektivní a funk ční sí ť služeb v oblasti zdravotnických a sociálních služeb

- Aktivita: Podpo řit fungování stávajících zdravotnických za řízení a za řízení sociálních služeb

- Aktivita: Rozši řovat ordina ční hodiny léka řů v menších sídlech mikroregionu

- Aktivita: Zlepšit kvalitu pé če o seniory

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 60(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

3.3 Specifikace opat ření

PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3.3.1 CÍL 1.1

POPIS CÍLE: Technická infrastruktura je d ůležitým faktorem pro další rozvoj obcí. Problémy obcí v oblasti technické infrastruktury se týkají p ředevším kvality povrchu komunikací, čišt ění odpadních vod, napojení obyvatelstva na ve řejný vodovod a nedostate čného zapojení regionu do využívání moderních informa čních a komunika čních technologií. Cílem je dosáhnout na území mikroregionu v oblasti infrastruktury rovnovážného stavu, kdy bude zabezpe čena jak kvalitní dopravní obslužnost a dobrý technický stav pozemních komunikací, tak odpovídající napojení obyvatelstva a nemovitostí na všechny inženýrské sít ě. Dalším cílem je rozvoj vybavení obcí, podnikatelských subjekt ů, ú řad ů a obyvatelstva v oblasti komunika čních a informa čních technologií a rozvoj jejich využívání.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.1.1: Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Stav dopravní infrastruktury v mikroregionu je nedostate čný z hlediska kvality, obnovy a údržby. Silnice II. a III.t řídy jsou postupn ě obnovovány dle možností Jiho českého kraje.Místní komunikace v majetku obcí trpí nedostatkem financí a jsou v ětšinou ve velmi špatném stavu. Je nutná jejich postupná obnova nap ř. v souvislosti s rozvojem sít ě cyklotras a cyklostezek.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Rekonstrukce místních komunikací a silnic III. t řídy v obcích, propojení jednotlivých obcí a jejich částí - Udržet stávající dopravní obslužnost, pop ř. rozši řovat do budoucna po čet spoj ů

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.1.2: Zlepšení zásobování pitnou vodou

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V zásobování vodou jednotlivých obcí jsou zna čné rozdíly. Římovský vodovod byl nov ě zaveden do některých obcí, další obce mají vlastní , tj. obecní vodovody, jejichž základem je zdroj z místních vrtů. V některých obcích je pitná vody získávána z vlastních studen. Sou časný stav vodovodních sít ě však není na všech místech regionu dobrý a na mnoha místech je pot řeba jej upravovat a dopl ňovat.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Zajistit maximální pokrytí sídel mikroregionu kvalitní vodou - Zajistit napojení všech obcí a místních částí na ve řejný vodovod - Rekonstrukce stávajících a budování nových vodovodních řad ů

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.1.3: Zlepšení čišt ění odpadních vod

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Vzhledem k zástavb ě a podmínkám v mikroregionu, není situace v oblasti kanaliza čních sítí a čišt ění odpadních vod ideální. Menší obce nebo místní části obcí nejsou na kanaliza ční sí ť napojeny nebo jejich kanaliza ční sí ť není dosta čující a odpadní vody jsou svád ěny do jímek na vyvážení. N ěkterá (p řevážn ě v ětší) sídla mikroregionu mají vlastní ČOV, v mnoha obcích a místních částech je však pot řeba budovat další čistírny,

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 61(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí aby bylo zabezpe čeno dostate čné čišt ění odpadních vod a dodržení p ředpis ů legislativy o ochran ě životního prost ředí. V n ěkterých obcích je ve řejná kanalizace zavedena pouze částe čně nebo zcela chybí, je proto pot řeba kanaliza ční sí ť dále rozši řovat a zajistit tak co nejv ětší plošné pokrytí mikroregionu.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Zajistit čišt ění odpadních vod u malých obcí nebo částí obcí - Podporovat funk čnost stávajících čistíren odpadních vod a budovat další i v menších sídlech - Budovat ve řejné kanalizace v malých obcích, zajistit rekonstrukce a rozší ření stávajících sítí - Budovat kanaliza ční sít ě pro nové zástavby v obcích

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.1.4: Rozvoj informa čních technologií

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Využití možností informa čních a komunika čních technologií subjekty v mikroregionu neodpovídá standardu zemí EU. Sít ě jsou využívány p řevážn ě k hlasovým telefonním službám. Využití k p řenos ům dat, mapových a grafických produkt ů, hlasu, videa a multimediálních aplikací není dostate čné, a to jak ze strany obcí, tak ze strany podnikatelských subjekt ů a dalších organizací. Pro rozvoj internetových služeb je nutné zajišt ění dostate čného množství ve řejn ě p řístupných koncových stanic na ú řadech, organizacích a za řízeních ve řejné správy. Vlastní internetové stránky má pouze n ěkolik obcí regionu, ani využití možností elektronické pošty, internetu a jejich výhod neodpovídá dnešním možnostem. Cílem opat ření je vybudování a technické vybavení moderní provázané sít ě informa čních technologií, které jsou p ředpokladem pro lepší vzájemnou komunikaci všech sektor ů (ve řejného, podnikatelského i neziskového sektoru), ob čan ů i ve řejné správy a v ětší zapojení ob čan ů do řešení problém ů mikroregionu a jednotlivých obcí.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Rozvoj po číta čového vybavení a ve řejn ě p řístupného Internetu (knihovny, internetové kavárny, obecní a m ěstské ú řady atd.) - Zapojení obcí do informa čního systému kraje - Vytvo ření spole čných www stránek mikroregionu pod patronátem m ěsta Strakonice - Dovybavit obce informa čními technologiemi (po číta čové vybavení, internet)

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.1: - Obce - Podnikatelské subjekty z oblasti zabývající se p římo či nep římo technickou infrastrukturou - Vlastníci nemovitostí, obyvatelé mikroregionu, potažmo i turisté

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, Ministerstva, krajský ú řad Jiho českého kraje, ředitelství silnic a dálnic ČR, projek ční kancelá ře, Správa a údržba silnic, Policie ČR, provozovatelé – dopravci, vodohospodá ři, internetové firmy, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE:

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 62(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Cíl 1.2., Cíl 1.3, Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 4.1 .

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Fond soudržnosti EU

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 63(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3.3.2 CÍL 1.2

POPIS CÍLE: Zdravé životní prost ředí je jednou ze základních podmínek nezbytných pro život lidí na venkov ě. Cílem je za podpory všech níže zmín ěných garant ů udržet a nadále zlepšovat životní prost ředí v mikroregionu. Toho lze dosáhnout podporou zavád ění nových moderních a životnímu prost ředí neškodících technologií (plynofikace, katalyzátory atd.). Dále je pot řeba hospoda řit v souladu s p ředpisy o ochran ě p řírody (nap ř. zabránit vzniku černých skládek, využít separaci odpad ů, tlumit dopad činnosti pr ůmyslových provoz ů na krajinu apod.) a podpo řit zachování přírodních krás mikroregionu

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.2.1: Zlepšení stavu ovzduší

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Zlepšení stavu ovzduší je možné prost řednictvím dokon čení plynofikace obcí (plynofikace není dokon čena především v menších sídlech mikroregionu), využitím obnovitelných zdroj ů energie. Další možností jsou přísp ěvky pro ty, kte ří k ochran ě životního prost ředí používáním alternativních zdroj ů energie p řispívají.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Podpora plynofikace, ekologických zp ůsob ů vytáp ění a alternativních zdroj ů vytáp ění - Postupná náhrada lokálního vytáp ění domácností systémy centrálního zásobování teplem - Ší řit osv ětu v oblasti ekologických zdroj ů energie a zdrojích jejich financování

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.2.2: Zlepšení nakládání s odpady

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Situace v oblasti svozu tuhého domácího odpadu je rozmanitá. To je dáno hned n ěkolika faktory, kterými jsou nap říklad vzdálenost či výše poplatk ů za poskytované služby. Komunální odpad je odvážen 1 – 2 krát za týden, což závisí na velikosti obce a po čtu obyvatel. Svoz nebezpe čného odpadu (staré televize, ledni čky atd.) probíhá jednou či dvakrát za rok. V nepravidelných intervalech dochází ke svozu starého železa. Firmy zabezpe čující odvoz odpadu jsou: Rumpold, s. r. o., Recyklace odpad ů a skládky Strakonice, a. s., ROOS P říbram, AMT P říbram, s. r. o., Kovošrot Sušice, Ku čera Vimperk.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Podpo řit využití separovaných odpad ů • Zamezit vzniku černých skládek

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.2.3: Ochrana p řírody

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V pr ůběhu historického vývoje bylo životní prost ředí řešeného území výrazn ě modelováno činností člov ěka. Členitý reliéf a r ůznorod ě klimatické podmínky území /výb ěžek Bud ějovické pánve podél řeky Otavy – severní část, šumavské podh ůř í – jižní část/ se projevily vznikem rozmanitých biotop ů a stanoviš ť. Na zachování a prohlubování ekologické stability krajiny se podílí existence a rozši řování chrán ěných území, nap ř. Na opukách

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 64(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí u Volyn ě. Na v ětšinu sídel mikroregionu navazuje intenzivn ě obd ělávaná zem ědělská p ůda, kterou v mnoha místech protékají upravované vodní toky. Na území mikroregionu se nachází množství památných strom ů a dalších významných krajinných prvk ů. Zachovalou a atraktivní krajinu mikroregionu a jeho blízkém okolí je pot řeba chránit a udržovat v souladu s platnými p ředpisy o ochran ě p řírody. Dále je d ůležité modernizovat všechny zdroje zne čišt ění tak, aby co nejmén ě škodili životnímu prost ředí.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Ochrana významných krajinných prvk ů - Modernizací provozů tlumit dopad jejich činnosti na životní prost ředí - Podpo řit modernizaci zdroj ů zne čišt ění životního prost ředí

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Podnikatelské subjekty p ůsobící v oblastech ochrany p řírody a souvisejících oborech - Obyvatelé mikroregionu

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, Ministerstva, krajský ú řad Jiho českého kraje, ředitelství silnic a dálnic ČR, projek ční kancelá ře, Správa a údržba silnic, Policie ČR, provozovatelé – dopravci, vodohospodá ři, internetové firmy, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíle 1.1., 1.3., 2.1., Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 3.2., Cíl 3.3., Cíl 4.1.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Sektorový opera ční program Infrastruktura • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Státní politika ŽP (MŽP ČR, 1999), Sm ěrnice SFŽP, Státní program ochrany krajiny a p řírody ČR, Koncepce Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj ů energie • Lesní hospodá řský plán z roku 1996 s platností do konce roku 2005

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 65(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3.3.3 CÍL 1.3

POPIS CÍLE: Vzhledem k následk ům katastrofálních povodní v srpnu 2002 je nutné budovat protipovod ňová opat ření a vytvo řit tak základní p ředpoklady k ochran ě ve řejného majetku státu, obcí a m ěst i soukromého majetku podnikatel ů, zem ědělc ů, vlastník ů p ůdy, les ů a rybník ů a obyvatel mikroregionu. Dále je pot řeba p řipravovat povod ňové plány m ěst a obcí ohrožených povodn ěmi a zlepšovat vzájemnou spolupráci v rámci integrovaného záchranného systému (IZS) a varovných a vyrozumívacích systém ů s cílem ochrany život ů a majetku obyvatel. Dalšími cíly jsou zlepšování vybavenosti jednotlivých složek IZS, zpev ňování hrází rybník ů, zvyšování retence krajiny vhodnými opat řeními v krajin ě, budování stálých i mobilních protipovod ňových zábran, podpora využití geografických zátopových model ů p ři řešení a p ředpovídání povodní, zlepšování vzájemné komunikace mezi všemi zú častn ěnými složkami krizového řízení atd.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 1.3.1: Protipovod ňová ochrana

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Povodn ě v srpnu 2002 zasáhly celé území jižních Čech, nejvíce povodí řek Vltava, Otava, Blanice, Malše, Lužnice a Nežárka. Povode ň prokázala, že v n ěkterých oblastech jsou velmi špatn ě nebo v ůbec nejsou zajišt ěna protipovod ňová opat ření, která by zabránila materiálním škodám a zatopení rozsáhlých území. Jedná se zejména o opat ření, která by zajistila zvýšení reten čních schopností krajiny, dále odvedení povod ňové vlny mimo obydlená území, informovanost obyvatel a subjekt ů IZS v pr ůběhu povodní apod. V nejbližším období je nutné realizovat projekty, které alespo ň částe čně odstranily uvedené nedostatky realizací dále navržených aktivit a projekt ů.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Výstavba protipovod ňových hrází - Zpevn ění hrází rybník ů a b řeh ů vodote čí - Výstavba protierozních val ů, mezí a remízk ů na svazích polí, luk a les ů - Zvyšování reten ční schopnosti krajiny ve vazb ě na územní plánování - Rozvoj integrovaného záchranného systému

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.3: - Obce - Povodí Vltavy - Majitelé les ů, luk a polí, rybník ů a místních vodote čí - Zem ědělci, lesníci a spolky zabývající se ochranou p řírody - Vlastníci nemovitostí v okolí Vltavy, obyvatelstvo

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sousedící sdružení obcí, Ministerstvo životního prost ředí, SFŽP, Agentura ochrany p řírody a krajiny, Státní fond dopravní infrastruktury, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury, Ministerstvo vnitra, Povodí Vltavy, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty

DOBA TRVÁNÍ:

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 66(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

2004 – 2006

VAZBA NA OSTATNÍ CÍLE: Cíle 1.1., Cíl 1.2., Cíl 3.3., Cíl.1.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Fond soudržnosti EU • Dota ční tituly, vyhlášky a na řízení jednotlivých ministerstev • Zákon o vodách, zákon o krizovém řízení • Plánovací dokumentace Povodí Vltavy • Územní plánovací dokumentace obcí • Povod ňový plán ČR, povod ňový plán uceleného povodí, povod ňový plán obce s rozší řenou působností, povod ňové plány obcí a nemovitostí • Havarijní plán Jiho českého kraje • Předpisy pro činnost integrovaného záchranného systému

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 67(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

PRIORITNÍ OBLAST 2: PODNIKÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH 3.3.4 CÍL 2.1

POPIS CÍLE: Šumavské Podlesí není typicky pr ůmyslov ě založeným regionem. Tradici zde má spíše lehký a st řední pr ůmysl a velké podniky jsou soust řed ěny v ekonomickém centru regionu – Strakonicích. V ětšina pr ůmyslové produkce je zabezpe čena prost řednictvím malých a st ředních podnik ů. Díky pom ěrn ě vysokému po čtu turistických atraktivit, je z řejmé, že rozvoj v oblasti podnikání bude spojen především s cestovním ruchem. Zájem jednotlivých obcí o rozvoj podnikání je t řeba podpo řit dostatkem informací, poradenstvím a možnostmi rekvalifikace. Cílovým stavem je rozvoj podnikatelské základny a navazující prosperita obcí, která bude tvo řit základ pro p říjemný život jak obyvatel mikroregionu, tak spokojenost jeho návšt ěvník ů.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 2.1.1: Informa ční služby a poradenství místním podnikatel ům

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Informa ční služby v oblasti podnikání nefungují v mikroregionu na takové úrovni, jaká je obvyklá v zemích EU. M ěly by být podpo řeny aktivity sm ěř ující ke zlepšení vzájemné spolupráce mezi podnikateli, mezi obcemi a podnikateli, na úrovni hospodá řských komor a aktivity v oblasti prezentace místního podnikání prost řednictvím ve řejných médií (internet, veletrhy, výstavy, atd.) Základem by m ělo být vybudování informa čního systému, tj. internetových stránek s napojením všech obcí mikroregionu, který by publikoval veškeré d ění v mikroregionu v četn ě podnikatelských p říležitostí. Zvýšená míra zapojení místních podnikatelských subjekt ů do projednávání d ůležitých bod ů na m ěstských a obecních zastupitelstev by jist ě p řinesla další nár ůst aktivit v oblasti malého a st ředního podnikání na území mikroregionu.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Budovat a rozvíjet komunika ční platformy, informa ční sít ě pro podnikatele a obyvatele - Podpo řit spolupráci mezi podnikateli na úrovní hospodá řských komor (systém seminá řů , poradenství pro místní podnikatele atd.) - Zapojit místní malé a st řední podnikatele do projednávání d ůležitých m ěstských, obecních nebo celoregionáln ě významných rozhodnutí - Zlepšovat prezentaci malého a st ředního podnikání (internet, výstavy, veletrhy apod.)

OPAT ŘENÍ: Opat ření 2.1.2: Podpora a rozvoj malého a st ředního podnikání

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Rozvoj malého a st ředního podnikání (MSP) je významnou p říležitostí pro mikroregion k udržení vlastní identity. MSP navíc pomáhá decentralizovat podnikatelské aktivity a umož ňuje rychlejší rozvoj regionu, vytvá ří nové pracovní p říležitosti, vytvá ří podmínky pro vývoj a zavád ění nových technologií a umož ňuje rychlejší adaptaci na požadavky a výkyvy trhu. Existence místních podnik ů, tradi čních výrob, služeb a řemesel v obcích přispívá k jejich trvalému rozvoji a prosperit ě. Stále však vázne komunikace obcí s podnikateli, jejich spolupráce a vzájemná informovanost. V této oblasti je t řeba využít všechny nástroje, p ředevším služby internetu, osobní jednání starost ů s podnikateli, investice do spole čně využívaných pozemk ů a cest apod. Cílem je nastolení dobrých podmínek pro MSP a jejich spolupráci s obcemi na celém území mikroregionu.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 68(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Vybudování databáze nevyužitých nemovitostí na území mikroregionu • Podpora místních produkt ů a tradi čních výrob • Podpo řit rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem • Podpo řit p řípravu a rozvoj ploch vy člen ěných pro podnikání • Využít možnosti financování podnikatelských aktivit ze strany státu a EU • Podpo řit rozvoj p řeshrani ční podnikatelské a institucionální spolupráce

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Podnikatelské subjekty p ůsobící v oblastech ochrany p řírody a souvisejících oborech - Obyvatelé mikroregionu

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, jednotlivá Ministerstva – zejména Ministerstvo pr ůmyslu, kraj, hospodá řské a agrární komory, podnikatelské subjekty, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 1.1., Cíl 1.2., Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 3.2., Cíl 3.3., Cíl 4.1., Cíl 4.2.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Programy podpory MSP • Státní program podpory poradenství MSP • Krajské dokumenty k podpo ře MSP • OP Pr ůmysl a podnikání • Spole čný regionální opera ční program

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 69(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

PRIORITNÍ OBLAST 2: PODNIKÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH 3.3.5 CÍL 2.2

POPIS CÍLE: Cestovní ruch p ředstavuje pravd ěpodobn ě nejv ětší p říležitost pro rozvoj celého mikroregionu. Na jeho území se nachází velké množství kulturních, turistických a p řírodních zajímavostí. Dostatek turistických zajímavostí však samo o sob ě rozvoj cestovního ruchu nep řinese a je proto t řeba tento rozvoj vhodnými aktivitami podporovat. Jedná se zejména o zkvalitn ění informa čních služeb a zavedení jednotného systému jejich propagace, budování a zna čení turistických tras, rekonstrukci místních památek a celkové propojení a využití kulturních akcí. Hlavním cílem je lepší využití turistického potenciálu mikroregionu, jeho další zkvalit ňování a rozši řování.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 2.2.1: Zajistit informa ční služby návšt ěvník ům mikroregionu

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na území mikroregionu již funguje ur čitá informa ční sí ť, pro pot řeby cestovního ruchu však není dostate čná a je pot řeba ji i nadále rozši řovat. Bude-li mít návšt ěvník k dispozici kvalitní informace o nabídce pro něj zajímavých míst, zvyšuje se celková konkurenceschopnost všech zainteresovaných podnik ů a institucí v mikoregionu. Je tedy pot řeba zvýšit prezentaci všech aktivit a subjekt ů spojených s cestovním ruchem (p ředevším prost řednictvím internetu) s cílem zajistit komplexnost nabídky cestovního ruchu a snadnou rozpoznatelnost jejího p ůvodu a tradice. Dále je vhodné, aby se po dohod ě jednotlivých obcí mikroregionu zavedl jednotný naviga ční systém zna čení památek, který by návšt ěvníkovi umož ňoval jednodušší pohyb po území mikroregionu. Byla by rovn ěž vhodná komplexní propagace regionu pomocí jednotných propaga čních materiál ů na výstavách, veletrzích cestovního ruchu atd. Jako sou část internetových stránek by bylo vhodné uvést databázi historických objekt ů na území jednotlivých obcí, a to jak zrekonstruovaných, tak i t ěch, které pot řebují obnovit.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Podpora stávající informa ční sít ě pro návšt ěvníky mikroregionu, podpora informa čních center - Zavedení jednotného naviga čního zna čení k památkám, atraktivitám na území mikroregionu - Zavedení systému jednotné propagace (spole čné materiály, hudební vizitky, propagace na internetu atd.) - Odstra ňování jazykových bariér za ú čelem rozvoje p řeshrani ční turistiky - Podpo řit činnost spolk ů zabývajících se cestovním ruchem (klub turist ů, místní pobo čky hospodá řské komory atd.)

OPAT ŘENÍ: Opat ření 2.2.2: Rozvoj turistických tras, dopl ňkových služeb a infrastruktury

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Turistická infrastruktura v mikroregionu je vzhledem k rozsahu zdejší nabídky cestovního ruchu nedostate čná. Je pot řeba rozši řovat nabídku ubytovacích a stravovacích služeb (p ředevším v menších sídlech regionu), budovat sí ť cyklotras a hippostezek. Charakter krajiny v mikroregionu umož ňuje další rozvoj cyklistické dopravy. Sou časná sí ť cyklotras však neodpovídá požadavk ům. V návaznosti na standardy cyklodopravy na území ČR je t řeba zabezpe čit zkvalitn ění technického stavu cyklotras, souvisejících místních komunikací a napojení nap ř. na železni ční dopravu. Je také důležité napojit sí ť cyklotras na území mikroregionu na vzdálen ější cíle. V kontextu zkvalit ňování cyklotras je třeba podporovat i rozvoj další nabídky s nimi související (turistické rozhledny, odpo čívadla, vyhlídky).

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 70(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Ubytovací služby jsou soust řed ěny p ředevším ve Strakonicích a Volyni, proto je vzhledem k rozloze regionu a nabídce dalších turistických atraktivit třeba podpo řit i rozvoj ubytovacích služeb v menších obcích. S tím souvisí i rozvoj agroturistiky.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Budování, údržba a obnova sít ě cyklotras, cyklostezek a p ěších tras, jejich postopné vybavení mobiliá řem • Vyty čení a zna čení hippostezek • Podpo řit rozvoj ubytovacích a stravovacích služeb v menších sídlech – podpora agroturistiky • Budování nau čných stezek a jejich vybavení (informa ční tabule atd.) • Rozši řování nabídky cestovního ruchu pro zimní období

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Podnikatelské subjekty spojené s cestovním ruchem - Obyvatelé a návšt ěvníci mikroregionu - Neziskové organizace

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obc í, Ministerstva, kraj, regionální rozvojové agentury, hospodá řské a agrární komory, podnikatelské subjekty, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 2.1., Cíl 3.3., Cíl 4.1.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Sektorový opera ční program Rozvoj venkova a multifunk čního zem ědělství • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Regionální programy rozvoje cestovního ruchu

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 71(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA 3.3.6 CÍL 3.1

POPIS CÍLE: Území mikroregionu šumavské Podlesí je charakterizováno spíše jako zem ědělská oblast, čemuž odpovídá podíl zem ědělské p ůdy (orná a zem ědělská p ůda zabírají tém ěř 71,18 % veškeré plochy). Je zde řada v ětších podnik ů i samostatn ě hospoda řících rolník ů což se odráží i na celkovém vzhledu krajiny. V zemích EU, a nejen v nich, je trendem zvyšování kvality zem ědělství, je pot řeba dbát na kvalitu obhospoda řování ploch les ů, rybník ů, pastvin a dalších prvk ů tvo řících venkovskou krajinu. Je tedy nezbytné dodržovat pravidla welfare hospodá řských zví řat a zásady správné zem ědělské praxe. Udržení, obnova a ú čelné využití p řirozeného produk čního potenciálu zem ědělsky využívané krajiny v návaznosti na vhodnou organizaci a využití pozemk ů je velmi d ůležitou sou částí trvale udržitelného dobrého stavu v zem ědělství. Protože má zem ědělství podstatný vliv na stabilitu p řírodních podmínek a kulturní vzhled krajiny, je d ůležité pod řídit hospoda ření ochran ě p řírody a kulturních památek. Cílovým stavem je zajišt ění kvalitního hospoda ření v zem ědělství za sou časného zachování venkovského rázu krajiny a udržení zdravého životního prost ředí pro obyvatele i návšt ěvníky mikroregionu.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 3.1.1: Rozvoj alternativních zp ůsob ů zem ědělského podnikání

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na území mikroregionu je mnoho zem ědělských podnik ů, ostatní zem ědělská p ůda je spravována drobnými soukromníky. Tradi ční postupy zem ědělské prvovýroby je t řeba doplnit a rozší řit o nové aktivity, které budou dopl ňkovým a mohou se stát i hlavním zdrojem p říjm ů pro zem ědělce. Sem pat ří p ředevším agroturistika, podpora ekologického zem ědělství, alternativní využití zanedbaných zem ědělských areál ů pro pot řeby venkovského podnikání i nezem ědělského charakteru atd. Sou časn ě existuje v mikroregionu naprosto nedostate čná propagace zem ědělství na internetu (prakticky žádný zem ědělský podnik nemá vlastní www stránky). Je proto potřeba tuto oblast tla čit do pop ředí zájmu a snažit se tak o zvýšení konkurenceschopnosti místních zem ědělc ů (vstup ČR do EU). S tím souvisí i zapojení příslušných organizací (agrárních komor apod.) do systému informovanosti o normách a p ředpisech EU a poradenství, které je pot řeba nadále rozvíjet. Celkovým cílem je dosažení konkurenceschopnosti místní zem ědělské produkce.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Podpo řit rozvoj agroturistiky (ubytování, stravování a prodej specialit na zem ědělských farmách pro turisty) - Alternativní využití nebo likvidace zanedbaných zem ědělských areál ů v obcích - Podpo řit ekologické formy zem ědělství - Zvýšení prezentace zem ědělství a souvisejících služeb prost řednictvím internetu a dalších médií - Poskytovat informace o normách a p ředpisech EU zem ědělc ům a zpracovatel ům a poradenství k využití prost ředk ů z EU

OPAT ŘENÍ: Opat ření 3.1.2: Udržení zem ědělské výroby na území mikroregionu

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Již výše bylo uvedeno, že na území mikroregionu je velká koncentrace zem ědělských podnik ů a drobných zem ědělc ů. Živo čišnou výrobu zastupuje p ředevším chov prasat a skotu. Rostlinná výroba pak především

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 72(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí zahrnuje p ěstování řepky, obilovin a brambor. V rámci restrukturalizace zem ědělství v České republice dochází i na šumavském Podlesí k poklesu zem ědělské výroby a sou časn ě i ke snižování pracovních p říležitostí v této oblasti. Dota ční politika státu a EU vůč i zem ědělc ům také není dosta čující a více dotovaná zahrani ční konkurence má oproti tradi čním českým výrobc ům často zna čnou výhodu. Je proto t řeba zvyšovat konkurenceschopnost místních zem ědělc ů vhodnými formami podpory. Dále je pot řeba do budoucna modernizovat zem ědělské technologie, dodržovat zásady správné zem ědělské praxe a welfare hospodá řských zví řat, provád ět komplexní pozemkové úpravy, řešit přetrvávající majetkoprávní a uživatelské vztahy k pozemk ům, podporovat diversifikaci zem ědělských producent ů apod.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Zavád ění welfare v chovech hospodá řských zví řat a zásady správné zem ědělské praxe • Podpo řit činnost místních podnik ů p ůsobících v primární sfé ře • Modernizace technologií hospoda ření • Provád ění komplexních pozemkových úprav • Podpo řit diverzifikaci činnosti zem ědělských podnik ů • Využívat informa ční a po číta čové technologie pro zvyšování kvalifikace a vým ěnu informací

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Podnikatelské subjekty - Zem ědělská družstva a soukromí zem ědělci - Agrární komora - Majitelé nemovitostí a pozemk ů

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, Ministerstva , kraj, regionální rozvojové agentury, hospodá řské a agrární komory, podnikatelské subjekty, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 1.2., Cíl 1.3., Cíl 2.1., Cíl 3.2., Cíl 3.3., Cíl 4.1.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Sektorový opera ční program Rozvoj venkova a multifunk čního zem ědělství • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 73(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA 3.3.7 CÍL 3.2

POPIS CÍLE: Základní strategií hospoda ření Les ů ČR, s.p., je trvale udržitelné obhospoda řování les ů s cílem vytvo ření stabilního, kvalitního, porostov ě a v ěkov ě skupinov ě smíšeného lesa. Je proto pot řeba hospoda řit v biokoridorech a biocentrech podle jednotlivých hospodá řských doporu čení, které jsou rozpracováním p říloh vyhlášky č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plán ů rozvoje les ů a o vymezení hospodá řských soubor ů. P ři realizaci t ěchto opat ření budou lesy na území mirkroegionu plnit veškeré mimoproduk ční funkce les ů.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 3.2.1: Trvale udržitelné hospoda ření v lesích

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V oblasti lesního hospodá řství je pot řeba postupovat podle platného Lesního hospodá řského plánu, který má platnost od roku 1997 do 31.12. 2005 a podle oblastních plán ů rozvoje les ů, které se zpracovávají na období 20ti let. Poškození les ů v mikroregionu je vlivem dobrého hospoda ření jejich stávajících správc ů na nízké úrovni. Lesy nejsou nikterak významn ě poškozeny p ůsobením hmyzu a zv ěř e ani abiotickými činiteli. V n ěkterých částech z ůstává nevy řešena kategorizace les ů u soukromých vlastník ů. D ůležitým bodem p ři rozvoji lesnictví bude udržení zdravé rovnováhy mezi stávajícím dobrým stavem les ů a rozvojem turistiky, zem ědělství a pr ůmyslu – zde bude nezbytná vzájemná komunikace všech dot čených organizací.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Podpora p řírod ě blízkého hospoda ření v lesích - Zlepšit využívání potenciálu u místních les ů pro pot řeby cestovního ruchu - Obnova a údržba lesních komunikacích - Podpo řit myslivecká sdružení v obcích

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Podnikatelské subjekty - Zem ědělská družstva - Lesy ČR a další vlastníci les ů - Obyvatelé, turisté

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, Ministerstva, kraj, spole čnosti zabývající se t ěžbou a zpracováním d řeva, hospodá řské a agrární komory, podnikatelské subjekty, myslivecká sdružení a spolky, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty.

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE:

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 74(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Cíl 1.2., Cíl 1.3., Cíl 3.1., Cíl 3.3.,

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Sektorový opera ční program Rozvoj venkova a multifunk čního zem ědělství • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Lesní hospodá řský plán ČR • Oblastní plány rozvoje les ů

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 75(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA 3.3.8 CÍL 3.3

POPIS CÍLE: Mezi jedny z hlavních cíl ů sou časného venkova pat ří obnova a zachování jeho typicky venkovské krajiny, zachování a obnova vlastní identity a vzhledu obcí, jejich sep ětí s krajinou, zachování jejich typické venkovské zástavby, zachování jeho p řirozené a jedine čné p ůsobivosti v míst ě a v krajin ě a obnova venkovských kulturních památek. Na venkov ě je proto pot řeba provád ět úpravy ve řejných prostor ů a zástaveb, nadále zlepšovat ob čanskou vybavenost a technickou infrastrukturu. Cílem tedy je zabezpe čit úpravy, budování a rekonstrukce návsí, nám ěstí a ve řejných prostranství, park ů, dětských h řiš ť, odpo činkových rekrea čních zelených ploch. Dále je pot řeba nap říklad zabezpe čit výsadbu alejí, nadále dopl ňovat vzhled obcí vhodnou zelení, obnovovat vodní toky a vodote če, hasi čské nádrže apod.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 3.3.1: Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Mikroregion šumavské Podlesí nabízí místním obyvatel ům i p říchozím turist ům v n ěkterých částech atraktivní venkovskou krajinu. Tu je však pot řeba udržovat a vhodn ě o ni pe čovat. V zájmu zachování venkovské krajiny mikroregionu je tedy pot řeba budovat lokální územní systémy ekologické stability a pásy zelen ě k ochran ě p řed vodní a větrnou erozí, chránit místní biotopy a p řírodní útvary, budovat p ěší a cyklistické trasy zajiš ťující propustnost krajiny a její sep ětí s obcemi. Dále je pot řeba udržovat a obnovovat vodní plochy, vodote če, upravovat jejich b řehy, související mostky a propust ě, asanovat svahy, prameny. Všechna tato opat ření by m ěla úzce navazovat na cíle spojené s ochranou p řed povodn ěmi. Zásadním problémem obcí mikroregionu, které mají nízkou hustotou obyvatel, je náro čnost investic do infrastruktury a souvisejících oblastí (doprovodná zele ň, chodníky apod.). Dostate čná úrove ň vybavenosti infrastrukturou je p řitom zásadní podmínkou trvale udržitelného rozvoje venkova. Náro čnost dopravního napojení, zásobování vodou a energií a zabezpe čení základních služeb ve vesnicích prakticky vylu čuje realizaci dalších „nadstavbových“ aktivit bez vn ější pomoci.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Obnova a údržba zelen ě, která se významnou m ěrou podílí na kvalit ě životního prost ředí - Dopl ňování porost ů zelen ě, b řehových porost ů, udržování odpo činkových míst v krajin ě - Opravy a údržba polních a lesních cest - Podpo řit protierozní, izola ční, odvod ňovací a estetickou funkci krajiny

OPAT ŘENÍ: Opat ření 3.3.2: Údržba vesnic, vzhledu obcí

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na šumavském Podlesí se v obcích a krajin ě nachází množství nejr ůzn ějších typ ů památek – kostely, vesnické kapli čky, historicky cenná stavení, chalupy, boží muka a k říže, stromo řadí a další p řírodní památky. Ochrana typicky venkovské krajiny jako základní kulturní hodnoty kraje vyžaduje i ochranu a obnovu jeho stavebního fondu, zejména památek. Údržba obcí by měla zahrnovat i projekty týkající se zejména obnovy objekt ů památkov ě hodnotných, zam ěř ené na rekonstrukce ve řejných budov (radnice, školy, kostely, kulturní domy, prodejny, hostince, apod.), projekty týkající se oprav obytných dom ů, rekrea čních budov, hospodá řských stavení charakterizujících místní tradice, na opravy a údržby místní lidové architektury, využití neobydlených a zanedbaných vesnických budov, apod.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 76(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Cílem tohoto opat ření je tedy dosáhnout souladu ve vzhledu obcí a zachování typických architektonických hodnot.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Údržba historických venkovských stavení • Rekonstrukce a údržba historických památek na území mikroregionu • Údržba a úprava ve řejných prostranství, návsí, d ětských h řiš ť, park ů, sportoviš ť apod. • Údržba a obnova ve řejné zelen ě • Připravovat integrované projekty rozvoje venkova a zajiš ťovat finance na jejich realizaci • Dokon čit zpracování územn ě plánovací dokumentace obcí v souladu se všemi p ředposy a ve řejnými zájmy

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Podnikatelské subjekty - Návšt ěvníci mikroregionu, obyvatelstvo

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, Ministerstva, kraj, hospodá řské a agrární komory, podnikatelské subjekty, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pov ěř eny i další organizace a podnikatelské subjekty.

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 1.1., Cíl 1.2., Cíl 1.3., Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 4.1., Cíl 4.2.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Sektorový opera ční program Rozvoj venkova a multifunk čního zem ědělství • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Rozvojové programy sousedících m ěst, obcí a venkovským mikroregion ů

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 77(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA VENKOVA 3.3.9 CÍL 4.1

POPIS CÍLE: Kvalita života na venkov ě spo čívá v zajišt ění dostupné sít ě vzd ělávacích, zdravotních, sociálních a kulturních za řízení, dopravní obslužnosti, podmínek pro bydlení a trávení volného času. Kladem je i pom ěrn ě rozvinutý spolkový a kulturní život obyvatel mikroregionu. V oblasti kvality života a rozvoje lidských zdroj ů je pot řeba v ěnovat pozornost projekt ům, které jsou zam ěř eny na podporu sociální stabilizace mladé generace na venkov ě, zapojování minoritních skupin do spolkového života na venkov ě, tvorbu vícegenera čních pracovních možností, podporu aktivit zlepšujících komunika ční a osobnostní schopnosti obyvatel venkova, podporu aktivit zvyšujících ú čast místních obyvatel na rozvoji municipalit a podporu činnosti spolk ů a zájmových skupin. Cílovým stavem je spokojený život místních obyvatel využívající všech podmínek pro rozvoj školství, zdravotnictví, sociálního zabezpe čení, bydlení a využití volného času.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 4.1.1: Vytvá ření podmínek pro bydlení na venkov ě

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V dnešní dob ě si všichni stále více uv ědomují, že udržení života na venkov ě je d ůležité nejen pro venkov samotný, ale pro celou naši zemi. Na území mikroregionu existuje velké množství obytných dom ů, které slouží k rekreaci a n ěkteré obce se tak již mnoho let stávají reziden ční oblastí pro obyvatele z jiných částí republiky. V nejmenších osadách regionu je zástavba řidší, ale více se blíží klasickému venkovskému typu. Jednotlivé obce po čítají ve svých územních plánech i s novou zástavbou a mají na ni vy člen ěny i pozemky. Nesta čí však pouze zajiš ťovat podmínky pro novou bytovou výstavbu, problémem je nedostate čná infrastruktura obcí, která úzce souvisí s nedostatkem financí na její rozvoj. Smyslem opat ření je p řipravovat na obecní a mikroregionální úrovni takové podmínky, které p řisp ějí k udržení obyvatelstva v malých obcích a zabrání jejich vyklid ňování, budou čelit nep říznivému demografickému vývoji v okrajových částech jiho českého kraje (mikroregionu) a sou časn ě p řisp ějí k trvale udržitelnému rozvoji venkova.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Podpo řit využití stávajícího bytového fondu, který je k dispozici na vesnicích • Vytvo řit podmínky pro novou bytovou výstavbu v návaznosti na ÚP obcí • Zajistit bezpe čnosti a informovanosti obyvatel z hlediska civilní ochrany • Vytvá řet podmínky pro bydlení pro mladé manžele, rodiny s d ětmi atd. • Podpo řit rozvoj bydlení v nemovitostech užívaných pro rekrea ční ú čely (chata ři, chalupá ři)

OPAT ŘENÍ: Opat ření 4.1.2: Rozvíjení obecné kultury obyvatel

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Ačkoliv je spolkový život v mikoregionu pom ěrn ě rozvinutý (nejv ětší zastoupení mají spolky, hasi čské, myslivecké a kulturní), je pro místní obyvatelstvo, zejména st řední a starší generaci, charakteristická nižší schopnost p řizp ůsobit se zm ěněným spole čenským pom ěrům. P řetrvávající d ůvody konzervativního postoje venkovského obyvatelstva ke stylu svého života, a nedostate čnou v ůli k spoluú časti na život ě své municipality je pot řeba odstra ňovat. To je možné nap říklad podporou lidových tradic, kultury, zvyk ů a řemesel, vydáváním knih a publikací o historii mikroregionu, podporou místních knihoven V knihovnách by se mohl soust řeďovat spole čenský život, nebo ť často jsou jediným kulturním za řízením - zejména v malých obcích. Proto je nutné

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 78(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí zabezpe čit jejich kvalitní vybavení. Cílená podpora odstra ňování uvedených bariér u venkovského obyvatelstva je nezbytným p ředpokladem oživení místních komunit a zlepšení jejich schopností formulovat a řešit své problémy na místní úrovni. Významnou roli mohou sehrát ob čanská sdružení, neziskový sektor a spolupráce s místními školami a knihovnami. Nezbytná je odborná pomoc t ěmto subjekt ům, zejména v souvislosti s p řípravou projekt ů, které by mohly získat podporu z program ů EU.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Podpo řit spolkový život ve m ěstech a obcích mikroregionu • Podpo řit místní zvyky, lidové tradice, kulturu a řemesla • Podpo řit činnost knihoven • Podpo řit vydávání publikací a knih o mikroregionu, jeho historii atd.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 4.1.3: Podpora kultury a sportu jako sou části kvality života

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Kulturní a sportovní život regionu a sí ť kulturních a sportovních za řízení spolu s regionálními kulturními tradicemi by m ěly být rozvíjeny v souladu s moderními metodami oživování spole čenského a kulturního života. Jde o oblast, kde se nejlépe projeví jednak vztah ke krajin ě a jednak schopnost spolupráce ve řejné správy, hospodá řských subjekt ů, státního i soukromého sektoru, škol a neziskových organizací.

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: - Podpo řit činnost kulturních a sportovních za řízení na území mikroregionu - Rozvoj kulturních za řízení, divadel, galerií, kin apod. - Rozvíjení dalších kulturních aktivit (nap ř. mezinárodní hudební festivaly, kulturní léta atd.) - Výstavba sportovní infrastruktury – sportovní areály, h řišt ě, haly ad. - Podpo řit sportovní za řízení a spolky, aktivity volného času d ětí a mládeže - Podpo řit v ětší sportovní a kulturní akce propagující mikroregion

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Obyvatelé mikroregionu sou časní i budoucí - Podnikatelské subjekty - Neziskové organizace - Kulturní a sportovní zájmové spolky

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, školská za řízení, Ú řad práce, neziskové organizace, kulturní, sportovní a další spolky, Evropská Unie.

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 2.1., Cíl 2.2., Cíl 3.3., Cíl 4.2.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 79(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Sektorový opera ční program Rozvoj lidských zdroj ů • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Rozvojové programy sousedících m ěst, obcí a venkovským mikroregion ů

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 80(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA VENKOVA 3.3.10 CÍL 4.2

POPIS CÍLE: Pro spokojený život obyvatel mikroregionu je d ůležité, aby byl pro všechny k dispozici dostatek školských, zdravotnických a sociálních služeb. Úrove ň t ěchto služeb souvisí s možnostmi pracovních p říležitostí v mikroregionu, p řispívá ke stabilit ě obcí a využívání obytných prostor ů i zachování rovnováhy mezi nejmladšími a nejstaršími generacemi. Cílem je dosažení vyvážené situace v oblasti sociální infrastruktury, která vytvo ří základ pro kvalitní životní podmínky všech obyvatel mikroregionu a garantuje p řim ěř ené sociální jistoty, vzd ělání a možnosti rozvoje životního stylu a životních šancí.

OPAT ŘENÍ: Opat ření 4.2.1: Rozvoj školství a vzd ělanosti obyvatel

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Vzd ělanost obyvatelstva je jedním z hlavních p ředpoklad ů pro další rozvoj mikroregionu Vzhledem k velikosti sídel v mikoregionu je patrné, že školská za řízení zde nejsou hojn ě zastoupena. V n ěkterých menších obcích regionu jsou sice mate řské nebo i základní školy (první stupe ň), v ětšina studujících však za studiem dojíždí do v ětších obcí mikroregionu a Strakonic. Vysoké školy se nacházejí mimo území mikroregionu. Základním problémem venkovských škol je nízký po čet žák ů a na to navazující rentabilita provozu. V ětšina obcí již mate řské a základní školy nez řizuje, n ěkteré obce jsou nuceny nevyužité školy rušit. Problémy škol jsou především v oblasti ekonomické a v oblasti lidských zdroj ů (horší vybavenost než m ěstské školy, nedostatek pedagog ů atd.)

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Udržení co nejv ětšího po čtu základních a mate řských škol v menších obcích • Udržet mladou inteligenci (nap ř. mladé pedagogy) formou sociálních jistot v dané oblasti • Podpora celoživotního vzd ělávání obyvatel • Podpo řit rozši řování mimoškolních aktivit (výchovných, kulturních, sportovních apod.) jako sou část systému prevence p řed sociáln ě patologickými jevy

OPAT ŘENÍ: Opat ření 4.2.2: Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb

STRU ČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Služby a za řízení zdravotní a sociální pé če, v četn ě ve řejné zdravotní služby, by m ěly být dostupné ve všech obcích mikroregionu, v pot řebném rozsahu i odborné struktu ře. Sí ť sociálních a zdravotních služeb v mikroregionu je na dobré úrovni a je zabezpe čena op ět zejména prost řednictvím služeb, které jsou ob čan ům k dispozici zejména ve m ěst ě Strakonice a některých v ětších obcí mikroregionu Volyn ě, Čestice). Zde je nemocnice s poliklinikou, zdravotnické st ředisko a n ěkolik soukromých léka řských ordinací. Ostatní obce se do dotvá ření sít ě zdravotních a sociálních služeb zapojují dle možností. Ve v ětšin ě z nich jsou zdravotnické služby zajiš ťovány prost řednictvím dojížd ění do v ětších obcí mikroregionu nebo do Strakonic. Důležitým úkolem v této oblasti je vytvo ření vzájemn ě provázané sít ě zdravotní a sociální pé če schopné adresn ě reagovat na zdravotní a sociální pot řeby ob čan ů. V praxi to znamená vytvo ření a funk ční propojení jednotlivých obor ů a za řízení p ůsobících v t ěchto oblastech. Za řízení v mikroregionu je nutné zapojit do podobného zdravotn ě-sociálního systému v rámci celého kraje.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 81(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

AKTIVITY NAPL ŇUJÍCÍ OPAT ŘENÍ: • Vytvo řit efektivní a funk ční sí ť služeb v oblasti zdravotnických a sociálních služeb • Podpo řit fungování stávajících zdravotnických za řízení a za řízení sociálních služeb • Rozši řovat ordina ční hodiny léka řů v menších sídlech mikroregionu • Zlepšit kvalitu pé če o seniory

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.2: - Obce - Obyvatelé mikroregionu - Školní, zdravotnická a sociální za řízení - Neziskové organizace - Senio ři

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, školská za řízení, Ú řad práce, zdravotnická za řízení, za řízení sociální péče, neziskové organizace, spolky, Evropská Unie

DOBA TRVÁNÍ: 2004 – 2006

VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 2.1., Cíl 2.2., Cíl 4.1.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: • Národní rozvojový plán ČR • Spole čný regionální opera ční program • Sektorový opera ční program Rozvoj lidských zdroj ů • Program rozvoje územního obvodu Jiho českého kraje • Program obnovy venkova • Státní program podpory zam ěstnanosti

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 82(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

4. Návrhová část

4.1 Ak ční plán rozvoj mikroregionu

Ak ční plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí p ředkládá soubor základních projekt ů, které obce i další subjekty p ůsobící na území mikroregionu považují v nejbližší dob ě za nejd ůležit ější. Projekty jsou v souladu se zpracovanou strategickou částí programu za řazeny pod jednotlivá opat ření, která svým obsahem napl ňují.

Doporu čený seznam prioritních projekt ů a jejich p ředkladatel ů je dopln ěn jejich podrobn ějším popisem a odhadem náklad ů v další části této kapitoly.

4.1.1 Seznam doporu čených projekt ů

Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prost ředí Odhadovaná Číslo částka v mil. Název projektu Předkladatel projektu Kč

Cíl 1.1 Zlepšením stavu technické infrastruktury zajistit další rozvoj obcí Opat ření č. 1.1.1 Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti 1.1.1.1. Oprava komunikací Nihošovice 1.1.1.2. Oprava komunikací Čestice 1.1.1.3 Asfaltová komunikace Němětice 1.1.1.4 Oprava a rozší ření místních komunikací Hoslovice 1.1.1.5 Oprava komunikací Nová Ves 1.1.1.6 Rekonstrukce a modernizace komunikací Dřešín 1.1.1.7 Rekonstrukce autobusových zastávek Dřešín 1.1.1.8 Osazení vjezd ů a výjezd ů místních komunikací dopravními zna čkami Dřešín 1.1.1.9 Rekonstrukce autobusových zastávek Drážov 1.1.1.10 Osazení místních komunikací dopravními značkami Drážov 1.1.1.11 Oprava místních komunikací Drážov 1.1.1.12 Silni ční obchvat obce D řešín Dřešín Opat ření č. 1.1.2 Zlepšení zásobování pitnou vodou 1.1.2.1 Rekonstrukce vodovodního řadu Čestice 1.1.2.2 Vodovody pro místní části Drážov 1.1.2.3 Rozší ření vodovodní sít ě Volyn ě 1.1.2.4 Rekonstrukce a zkapacitn ění vodovodu Hoslovice 1.1.2.5 Dobudování ve řejného vodovodu Dřešín 1.1.2.6 Výstavba ve řejného vodovodu D řešínek Dřešín 1.1.2.7 Výstavba ve řejného vodovodu Chvalšovice Dřešín Opat ření č. 1.1.3 Zlepšení čišt ění odpadních vod 1.1.3.1 Čistírna odpadních vod Dřešín 1.1.3.2 Kanalizace Dřešín 1.1.3.3 Rekonstrukce kanalizace Čestice 1.1.3.4 Kanalizace Úlehle 1.1.3.5 Kanalizace Nihošovice 1.1.3.6 Čistírna odpadních vod Úlehle 1.1.3.7 Čistírna odpadních vod Němětice 1.1.3.8 Rekonstrukce a rozší ření kanalizace Němčice 1.1.3.9 Rekonstrukce ČOV Čestice 1.1.3.10 Rozší ření kanaliza ční sít ě Volyn ě 1.1.3.11 Rekonstrukce a zkapacitn ění kanalizace Hoslovice

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 83(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

1.1.3.12 Čistírna odpadních vod Hoslovice 1.1.3.13 Rekonstrukce obecní kanalizace D řešínek Dřešín 1.1.3.14 Výstavba ČOV Chvalšovice Dřešín 1.1.3.15 Rekonstrukce obecní kanalizace Chvalšovice Dřešín 1.1.3.16 Výstavba ČOV D řešínek Dřešín 1.1.3.17 Rekonstrukce a zkapacitn ění kanalizace Drážov Opatření č. 1.1.4 Rozvoj informa čních technologií 1.1.4.1 Rozvedení bezdrátového internetu pro ob čany Čestice 1.1.4.2 Rozvedení bezdrátového internetu pro ob čany Dřešín Cíl 1.2 Zlepšit stav ovzduší, zajistit ukládání odpad ů a ochranu p řírody Opat ření č. 1.2.1 Zlepšení stavu ovzduší 1.2.1.1 Plynofikace obce Úlehle 1.2.1.2 Plynofikace obce a místních částí Čestice Opat ření č. 1.2.2 Zlepšení nakládání s odpady

Opat ření č. 1.2.3 Ochrana p řírody 1.2.3.1 Regenerace rybni čních soustav Čestice Cíl 1.3 Zajistit ochranu proti povodním Opat ření č. 1.3.1 Protipovod ňová ochrana ve řejného a soukromého majetku 1.3.1.1 Oprava rybníka Čestice 1.3.1.2 Ve řejný rozhlas (bezdrátový) Nihošovice 1.3.1.3 Oprava hasi čáren Nihošovice 1.3.1.4 Protipovod ňová opat ření – reten ční nádrž/hasi čská nádrž Němětice 1.3.1.5 Rekonstrukce hasi čské zbrojnice Němčice 1.3.1.6 Ochrana proti povodním Čestice 1.3.1.7 Ve řejný rozhlas Drážov 1.3.1.8 Oprava hasi čské zbrojnice Dřešín 1.3.1.9 Oprava hasi čské zbrojnice v Dřešínku Dřešín 1.3.1.10 Oprava hasi čské zbrojnice ve Chvalšovicích Dřešín 1.3.1.11 Výstavba t ří rybník ů Dřešín 1.3.1.12 Hasi čská zbrojnice v Česticích pro jednotku JPO3 Čestice 1.3.1.13 Oprava hasi čských zbrojnic v mistních částech obce Čestice Čestice 1.3.1.14 Ozvu čení obce bezdrátovým rozhlasem Dřešín 1.3.1.15 Oprava propustku p řes potok Peklov v dřešínských chalupách Dřešín 1.3.1.16 Výstavba odtokových kanál ů v souladu se Studií odtokových pom ěrů Dřešín 1.3.1.17 Ve řejný rozhlas Hoslovice 1.3.1.18 Vybudování zázemí pro hasi če Nišovice CELKEM 59 projekt ů

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 84(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch Číslo Odhadovaná Název projektu Předkladatel projektu částka v mil. K č Cíl 2.1 Zlepšit podmínky pro rozvoj malého a st ředního podnikání Opat ření č. 2.1.1 Informa ční služby a poradenství místním podnikatel ům 2.1.1.1 Umožn ění zavedení bezdrátového internetu pro podnikatele Čestice - Opat ření č. 2.1.2 Podpora a rozvoj malého a st ředního podnikání 2.1.2.1 Infrastruktura pro podnikatelskou zónu Čestice Cíl 2.2 Zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Opat ření č. 2.2.1 Zajistit informa ční služby návšt ěvník ům mikroregionu 2.2.1.1 Informa ční materiály pro návšt ěvníky Čestice Výstavba informa čního st řediska pro Svazek obcí šumavského 2.2.1.2 Podlesí Dřešín Opat ření č. 2.2.2 Rozvoj turistických tras, dopl ňkových služeb a infrastruktury 2.2.2.1 Rozhledna Úlehle 2.2.2.2 Vybudování p řírodní nádrže Čestice 2.2.2.3 Turistická ubytovna Nihošovice 2.2.2.4 Rekonstrukce tábo řišt ě Němětice 2.2.2.5 Obnova zámku pro využití v rozvoji cestovního ruchu Čestice 2.2.2.6 Úprava stávajících prostor regionálního muzea Čestice 2.2.2.7 Využití části zámku pro p řirodní scénu Čestice 2.2.2.8 Vybudování nau čné stezky Čestice 2.2.2.9 Vybavení cyklotras a stezek mapami a mobiliá řem Čestice 2.2.2.10 Zájezdní pohostinství (sport, ubytování, ob čerstvení) Drážov 2.2.2.11 Cyklostezka podél Voly ňky Volyn ě 2.2.2.12 Budování cyklostezek v rámci mikroregionu Hoslovice 2.2.2.13 Výstavba p řírodní vodní nádrže Hoslovice Rekonstrukce bývalé školy ve D řešínku na turistickou 2.2.2.14 ubytovnu Dřešín 2.2.2.15 Výstavba nové cyklostezky D řešín - Dobrš Dřešín 2.2.2.16 Výstavba nové cyklostezky D řešínek – Dobrš Dřešín 2.2.2.17 Výstavba nové cyklostezky D řešínek – Hoslovice Dřešín 2.2.2.18 Výstavba nové cyklostezky D řešín - Čestice Dřešín 2.2.2.19 Rekonstrukce a budování cyklostezek Drážov CELKEM 23 projekt ů

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 85(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Prioritní oblast 3: Zem ědělství, lesnictví, rybá řství a rozvoj venkova Číslo Název projektu Předkladatel Odhadovaná částka v mil. K č projektu Cíl 3.1 Zajistit trvale udržitelné hospoda ření v zem ědělství Opat ření č. 3.1.1 Rozvoj alternativních zp ůsob ů zem ědělského podnikání

Opat ření č. 3.1.2 Udržení zem ědělské výroby na území mikroregionu

Cíl 3.2 Rozvíjet lesnictví, myslivost Opat ření č. 3.2.1 Trvale udržitelné hospoda ření v lesích

Cíl 3.3 Zachovat venkovský ráz krajiny, obnovit a udržet vzhled obcí Opat ření č. 3.3.1. Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny 3.3.1.1 Obnova nemovitých kulturních památek Čestice 3.3.1.2 Oprava kapli čky Dřešín 3.3.1.3 Oprava kapli čky v Dřešínku Dřešín Revitalizace nám ěstí kolem sochy sv. Jana 3.3.1.4 Nepomuckého Čestice Opat ření č. 3.3.2. Údržba vesnic, vzhledu obcí 3.3.2.1 Územní plán obce Dřešín 3.3.2.2 Odstran ění bývalého areál ů Obalovny drti Němětice Sadové úpravy zámeckých park ů a veřejné 3.3.2.3 zelen ě Čestice 3.3.2.4 Oprava h řbitova Drážov 3.3.2.5 Rekonstrukce nám ěstí Hrdin ů Volyn ě 3.3.2.6 Údržba obce Hosloviced 3.3.2.7 Obnova ve řejné zelen ě Hoslovice 3.3.2.8 Úprava ve řejných prostranství Hoslovice 3.3.2.9 Dostavba obecního ú řadu Dřešín 3.3.2.10 Oprava budovy OÚ ve Chvalšovicích Dřešín Dřešín (místní část 3.3.2.11 Obnova bývalé t řeš ňové aleje Dřešínek) Úprava prostranství kolem požární nádrže a 3.3.2.12 chatové oblasti Dřešín 3.3.2.13 Úprava ve řejných prostranství Drážov 3.3.2.14 Úprava ve řejných prostranství Dřešín 3.3.2.15 Obnova ve řejné zelen ě Dřešín CELKEM 18 projekt ů

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 86(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Prioritní oblast 4: Kvalita života Číslo Odhadovaná Název projektu Předkladatel projektu částka v mil. K č Cíl 4.1 Zajistit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel Opat ření č. 4.1.1 Vytvá ření podmínek pro bydlení na venkov ě 4.1.1.1 Bytová výstavba Čestice 4.1.1.2 Příprava pozemk ů na výstavbu rodinných domk ů Němětice 4.1.1.3 Rozší ření ve řejného osv ětlení Němětice 4.1.1.4 Technická infrastrukturu pro lokalitu zástavby Čestice 4.1.1.5 Ve řejné osv ětlení v obci Drážov 4.1.1.6 Půdní vestavby – byty Drážov 4.1.1.7 Regenerace panelového sídlišt ě Volyn ě 4.1.1.8 Zasí ťování pozemk ů pro bydlení Volyn ě 4.1.1.9 Bytová výstavba Hoslovice 4.1.1.10 Bytová výstavba Dřešín 4.1.1.11 Rekonstrukce a rozší ření ve řejného osv ětlení Dřešín Opat ření č. 4.1.2 Rozvíjet obecnou kulturu obyvatel 4.1.2.1 Výstavba spole čenské místnosti Nihošovice 4.1.2.2 Rekonstrukce/vybudování knihovny Nihošovice 4.1.2.3 Výstavba spole čenské místnosti v Dobrši Drážov Opat ření č. 4.1.3 Podpora kultury a sportu jako sou částí kvality života 4.1.3.1 Úprava místní bývalé školy Nihošovice 4.1.3.2 Úprava a rekonstrukce sportovních za řízení Čestice 4.1.3.3 Úpravy obecních prostor Drážov 4.1.3.4 Úprava budovy bývalé školy Drážov 4.1.3.5 Rekonstrukce a rozší ření sportoviš ť Hoslovice 4.1.3.6 Vybudování sportovního h řišt ě Dřešín 4.1.3.7 Přestavba budovy bývalého OÚ v Dřešínku na spole čenské prostory Dřešín 4.1.3.8 Rekonstrukce a p řístavba kulturního za řízení Čestice Přestavba bývalé školy v Dřešínku na spole čenské a sportovní 4.1.3.9 Centrum Dřešín Cíl 4.2 Podporovat rozvoj školství, zdravotnictví a sociálních služeb Opat ření č. 4.2.1 Rozvoj školství a vzd ělanosti obyvatel 4.2.1.1 Zateplení a rekonstrukce MŠ Čestice - 4.2.1.2 Zateplení a rekonstrukce ZŠ Čestice 4.2.1.3 Rekonstrukce t ělocvi čny ZŠ Volyn ě Opat ření č. 4.2.2 Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb 4.2.2.1 Dům pe čovatelské služby Čestice CELKEM 27 projekt ů Obce CELKEM mikroregionu VŠECH 127 projekt ů šumavské PROJEKT Ů Podlesí

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 87(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

4.1.2 Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prost ředí

PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

Cíl 1.1 Zlepšením stavu technické infrastruktury zajistit další rozvoj obcí Opat ření č. 1.1.1 Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti Název projektu: Očekávané náklady: Oprava a rozší ření komunikací a místních komunikací v obcích Nihošovice, Čestice, Nem ětice, Hoslovice, Nová Ves, Dřešín a Drážov Ve správním území výše uvedených obcí je řada místních komunikací, které jsou ve špatném stavu. Tyto cesty jsou využívány nejen ob čany , ale také zem ědělskou a lesní technikou, což je p říčinou sou časného stavu. Uvedené komunikace jsou spojnicemi mezi uvedenými obcemi a n ěkteré se napojují na hlavní silni ční tahy. Po rekonstrukci mohou mimo jiné sloužit jako cyklostezky a p řisp ět tak ke zv ýšení turistického ruchu. Dále dojde ke zlepšení spojení mezi sousedními obcemi. Špatný stav komunikací zna čně ovliv ňuje kvalitu a délku jízdy stejn ě, jako její bezpe čnost. Různé výmoly a trhliny mají za následek rychlejší opot řebení dopravních prost ředk ů. S rekonstrukcí a rozši řováním je spojeno vynaložení zna čného množství prost ředk ů, které však v mnoha p řípadech obce nemají. Existují možnosti jak z prost ředk ů EU, tak i z prost ředk ů národních či krajských, kde je možné tyto prost ředky získat. Kvalitní sí ť komunikací je jedním z prvotních faktor ů ovliv ňujících i p říchod p řípadných investor ů jak ze zahrani čí, tak i z jiných částích republiky.

Název projektu: Očekávané náklady: Rekonstrukce autobusových zastávek v obcích Dřešín a Drážov V obcích D řešín je 7 zastávek a v obci Drážov je 8 zastávek. Některé z nich nejsou v odpovídajícím stavu. Obcemi projíždí 20 spoj ů (D řešín) a 3 spoje (Drážov) . Cílem tohoto projektového zám ěru je zlepšit prost ředí, ve kterém se lidé nacházejí b ěhem čekání na spoj obzvláš tě b ěhem zimních období či špatného po časí. Jedná se o drobné opravy či výstavbu nových zastávek.

Název projektu: Očekávané náklady: Osazení vjezd ů a výjezd ů místních komunikací dopravními zna čkami v obcích Dřešín a Drážov Pro bezpe čný provoz na komu nikací je nutné, aby tyto komunikace byly řádn ě osazeny dopravním zna čením. Jedná se především o místa, kde se místní komunikace napojují na silnice vyšší t řídy. Provoz na silnicích vyšší t řídy bývá zna čný a špatné či žádné zna čení m ůže být d ůsledkem havár ií. Tento projektový zám ěr si klade za cíl ozna čit špatn ě zna čené nebo nezna čené napojení místních komunikací na silnice vyšší třídy a tím vytvo řit podmínky pro bezpe čný provoz na nich. Jedná se o preventivní opat ření mající za cíl sníží možnosti havárií a p řejít takto zran ěním, ztrátám na životech a materiálních škodách.

Opat ření č. 1.1.2 Zlepšení zásobování pitnou vodou Název projektu: Očekávané náklady: Výstavba, rekonstrukce a rozši řování vodovodní sít ě v obcích Čestice, Drážov, Hoslovice, D řešín a v některých místních částech Tyto projektové zám ěry si kladou za cíl vybudování, zrekonstruování či rozši řování vodovodních dít ě ve výše uvedených obcí a zlepšit tak zásobování pitnou vodou obyvatelstva. Kvalita vody je jedním z ukazatel ů a také faktor ů, které r ůzn ě ovliv ňují život obyvatel. Krom ě bezprost ředního dopadu v podob ě kvalitní a dostate čně vodovodní sít ě je s touto aktivitou spojeno také to, že dochází ke zlepšování každodenního života ob čan ů a zkvalit ňování zázemí. To má za následek udržení sou časného obyvatelstva v obci. Některé obce mají také n ěkolik místních částí. Nez řídka nastává situace, kdy je vodovodní sí ť vybudována pouze v některých místních částech nebo je tato sí ť nedosta čující. I na tuto situaci je v projektových zám ěrech myš leno. Tak tomu je nap říklad v obcích Drážov a D řešín, jejichž zám ěrem je práv ě vybudování či rekonstrukce vodovodních sítí v místních částech. Tyto aktivity bývají obvykle spojeny s vynaložením zna čných finan čních prost ředk ů, které jsou pro obce zna čně zat ěžující. Existují ur čité možnosti, ze kterých lze získat alespo ň část finan čních prost ředk ů.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 88(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

Opat ření č. 1.1.3 Zlepšení čišt ění odpadních vod Název projektu: Očekávané náklady: Výstavba a rekonstrukce čistíren odpadních vod v obcích D řešín, Úlehle, Němětice, Čestice, Hoslovice a v některých místních částech Šetrné hospoda ření s vodou má dopad na zlepšování kvality životního prost ředí. Čišt ění odpadních vod je jednou z možností jak dosáhnout zlepšení životního prost ředí. Výstavba čistíren odpadn ích vod je také podmín ěna na řízeními a sm ěrnicemi Evropské unie. Obce od ur čitého po čtu obyvatelstva mají povinnost mít čistírnu odpadních vod. Vybudování takovéhoto za řízení je však spojeno s vynaložením zna čných finan čních prost ředk ů. Obvykle v ětších než mají obce k dispozici. Existuje n ěkolik možností, ze kterých je možné získat část finan čních prost ředk ů. Projektové zám ěry výše uvedených obcí si kladnou za cíl vybudování či rekonstrukci čistíren odpadních vod v četn ě n ěkterých místních částí. Název projektu: Očekávané náklady: Výstavba či rekonstrukce kanaliza ční sít ě v obcích D řešín ě, Čestice, Úlehle, Nihošovice, N ěmčice, Volyn ě, Hoslovice, Drážov a v některých místních částí Smyslem jednotlivých projektových zám ěr výše zmín ěných obcí je vybudování či rekonstrukce kanaliza ční sít ě v takovém kvalit ě a kapacit ě, která bude odpovídat sm ěrnicím a normám jak EU, tak i ČR a zárove ň bude odpovídat pot řebám jednotlivých obcí a místních částí. Efektem kvalitní kanaliza ční sít ě je zlepšování životního prost ředí a kvality života ob čan ů výše uvedených obcí. Opat ření č. 1.1.4 Rozvoj informa čních technologií Název projektu: Očekávané náklady: Rozvedení bezdrátového internetu pro ob čany Možnost využití internetu ob čany obcí mikroregionu není dostate čná. Ch arakter krajiny a odlehlost n ěkterých obcí často znemož ňuje nebo omezuje možnosti p řipojení k internetu. Rozši řování internetu, zejména vysokorychlostního, je jednou z priorit Evropské unie. Republikový pr ůměr nedosahuje pr ůměru evropského. Lepší situace j e spíše ve větších obcích a m ěstech. Na venkov ě je tento pr ůměr ješt ě nižší. Cílem tohoto projektového zám ěru je, za využití příslušných dota čních titul ů, vytvo řit ob čan ům možnost využívat internet. Cíl 1.2 Zlepšit stav ovzduší, zajistit ukládání odpad ů a ochranu p řírody Opat ření č. 1.2.1 Zlepšení stavu ovzduší Název projektu: Očekávané náklady: Plynofikace obce a místních částí v obcích Čestice a Úlehle Plynofikace je jednou z možností jak zlepšovat ovzduší v rámci spole čného cíle obcí mikroregi onu. Plynofikace je však spojena s vynaložení zna čného množství finan čních prost ředk ů, které p řesahují finan ční možnosti obce. Exitují možnosti (Státní fond životního prost ředí, národní i evropské zdroje), jak získat část finan čních prost ředk ů. Dopadem vybudování plynofikace je také zlepšení kvalita života obyvatel. Opat ření č. 1.2.2 Zlepšení nakládání s odpady Název projektu: Očekávané náklady:

Opat ření č. 1.2.3 Ochrana p řírody Název projektu: Očekávané náklady: Regenerace rybni čních soustav v Česticích Na katastrálním území obce Čestice se nachází rybni ční soustava, jejíž stav není ideální. Cílem tohoto projektového zám ěru je regenerace této soustavy a zlepšení jejího stavu a prost ředí. Soustavu bude po této regeneraci možno využít jako pro chov ryb, tak i p řípadn ě pro cestovní ruch jako p řírodního koupališt ě. Cíl 1.3 Zajistit ochranu proti povodním Opat ření č. 1.3.1 Protipovod ňová ochrana ve řejného a soukromého majetku Název projektu: Očekávané náklady: Oprava rybníka a další protipovod ňová opat ření v obcích Čestice, N ěmětice a dřešín

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 89(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

Cílem projektu je zlepši situaci v oblasti ochrany člov ěka, zdraví a majetku p ři krizových situacích jakými byly nap říklad povodn ě v roce 2002. K napln ění tohoto cíle slouží výše uvedené zám ěry. Finan ční prost ředky na tyto projektové zám ěry je možné získat z některých státních či krajských zdroj ů.

Název projektu: Očekávané náklady: Ve řejný rozhlas v obci Nihošovice a Drážov Projekt p ředpokládá instalaci bezdrátového ve řejného rozhlasu ve výše uvedených obcích i v jejích okrajových částech za sou časné likvidace stávajícího nevyhovujícího a poruchového systému. Hlavním cílem projektu je posílit vazbu obce na Integrovaná záchranný systém a zajištění spolehlivosti p řenosu informací pro ob čany m ěsta. Název projektu: Očekávané náklady: Oprava hasi čských zbrojnic a vybudování zázemí v obcích Čestice, Nihošovice, Němčice, Nišovice, Dřešín a místních částech Cílem projektu je zlepši situaci v oblasti ochrany člov ěka, zdraví a majetku p ři krizových situacích jakými byly nap říklad povodn ě v roce 2001. Oprava hasi čských zbrojnic je jednou z možností jak tohoto cíle dosáhnout. Kvalitní a dostate čné zázemí svaz ů dobrovolných hasi čů je hlavním faktorem jak poskytovat ob čan ům rychlou a dostate čně kvalitní pomoc p ři krizových situacích. Název projektu: Očekávané náklady: Výstavba t ří rybník ů v Dřešín ě Projektový zám ěr výstavby t ří rybník ů má za cíl zlepšení ochrany proti povodním, které postihly Českou republiku v roce 2002. Projektový zám ěr je preventivního char akteru. Možnými zdroji finan čních prost ředk ů pro tento projektový zám ěr jsou státní či krajské zdroje.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 90(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

4.1.3 Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch

PRIORITNÍ OBLAST 2: PODNIKÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH

Cíl 2.1 Zlepšit podmínky pro rozvoj malého a st ředního podnikání Opat ření č. 2.1.1 Informa ční služby a poradenství místním podnikatel ům Název projektu: Očekávané náklady: Umožn ění zavedení bezdrátového internetu pro podnikatele v Česticích Zkvalit ňování podnikatelského prost ředí jej jedním z faktor ů, kt eré ovliv ňují p říchod a další rozvoj investic. Výše uvedený projektový zám ěr si klade za cíl zlepšení tohoto prost ředí. Možnost kvalitní komunikace, kterou internet poskytuje, spolu s možností p řístupu k informacím a zviditeln ěním vytvá ří zázemí pro sou časné i budoucí podnikatele a p řípadné investory.

Opat ření č. 2.1.2 Podpora a rozvoj malého a st ředního podnikání Název projektu: Očekávané náklady: Infrastruktura pro podnikatelskou zónu Vytvo ření podnikatelské zóny je velmi náro čné jak na management, tak i na finan ční prost ředky. Je nezbytné, aby zóna byla vybavena pot řebnou infrastrukturou v dostate čné kvalit ě. Sou částí budování podnikatelské zóny je i kvalitní marketing. Finan ční prost ředky je možné čerpat jak z evropských, tak i ze státních a krajsk ých zdroj ů. Budování zóny je spojeno s rizikem, nicmén ě úsp ěch s sebou p řináší nová pracovní místa a vyšší p říjmy pro obec.

Cíl 2.2 Zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Opat ření č. 2.2.1 Zajistit informa ční služby návšt ěvník ům mikroregionu Název projektu: Očekávané náklady: Informa ční materiály pro návšt ěvníky Důležitým faktorem pro p říliv turist ů na území mikroregionu je zviditeln ění a informování o možnostech, které mikroregion nabízí. K tomu slouží vytvo ření materiál ů, které budou návšt ěvník ům poskytovat dostatek informacích o možnostech mikroreogionu. Tyto informa ční materiály je možné využít i v elektronické podob ě na stránkách jednotlivých obcí. Finan ční prost ředky na jejich tvorbu lze získat jak z krajských, tak i z evropských zdrojů.

Název projektu: Očekávané náklady: Výstavba informa čního st řediska pro Svazek obcí šumavského Podlesí v Dřešín ě Informa ční st řediska hrají velmi d ůležitou úlohu p ři poskytování informací a zviditel ňování daného území. Návšt ěvník je m ůže využít pro získání informací o aktivitách daného území, ubytovacích a stravovacích možnostech nebo si zde m ůže zakoupit propaga ční a upomínkové p ředm ěty. Cílem výše uvedeného projektu je vybudování informa čního st řediska, které bude poskytovat informace a p řípadn ě i pomoc pro návšt ěvníky mikroregionu. Vznik těchto st ředisek je podporován jak z evropských, tak i státních zdroj ů.

Opat ření č. 2.2.2 Rozvoj turistických tras, dopl ňkových služeb a infrastruktury Název projektu: Očekávané náklady: Rozhledna v obci Úlehle Přírodní scenérie a krajinný ráz mikroregionu je velmi p ůsobivý už jen p ři procházce či jízd ě na kole. Možnost shlédnout na krajinu z výšky se jeví jako velmi lákavé pro návšt ěvníky mikroregionu. Cílem projektu je vybudovat rozhlednu, která potencioná lním turist ům umožní shlédnout nádherné panoráma, které okolí obce poskytuje v jednolitém celku.

Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování p řírodní nádrže a rekrea čního koupališt ě v obcích Čestice a Hoslovice Cílem t ěchto projektových zám ěrů je zvýšení nabídky v oblasti cestovního ruchu. Jak už bylo zmín ěno krajinný ráz mikroregionu poskytuje vhodné možnosti k odpo činku a relaxaci obzvlášt ě v horkých letních dnech. Výše zmi ňované aktivity jsou navrhovány z důvodu prodloužení pobytu potencionálních návšt ěvník ů na území mikroregionu.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 91(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

PRIORITNÍ OBLAST 2: PODNIKÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH

Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování turistické ubytovny a rekonstrukce tábo řišt ě v obcích Nihošovice a N ěmětice V mikroregionu je nedostatek možností ubytování návšt ěvník ů. Jednou z možností jak tento n edostatek odstranit je vybudování turistické ubytovny v obci Nihošovice. Zde se nachází vhodná lokalita. Projektový zám ěr si klade za cíl vybudování kvalitního ubytování s pot řebným zázemím. V obci N ěmětice se nachází tábo řišt ě jehož sou časný stav není usp okojivý. Zvažovaný projektový zám ěr si klade za cíl odstranit veškeré nedostatky v sou časném stavu tábo řišt ě a dobudování vhodného zázemí. Název projektu: Očekávané náklady: Obnova zámku pro využití v rozvoji cestovního ruchu v Česticích Na území obce Čestice se nachází barokní zámek z poloviny 17. století. V sou časné dob ě se v jeho prostorách nachází obecní ú řad, knihovna i matrika. V druhé části se nachází regionální muzeum. Stále však ješt ě zbývají prostory skýtající další možnosti využití (informa ční st ředisko, galerie atd.) Název projektu: Očekávané náklady: Úprava stávajících prostor regionálního muzea v Česticích Regionální muzeum se nachází v prostorách mestického zámku. Cílem tohoto projektového zám ěru je upravit a zlepšit jak stávající prostory, tak i vystavované exponáty pop řípad ě jejich rozší ření. Expozice muzea je zam ěř ena na historii, život a prost ředí jak Čestic, tak i území mikroregionu. Název projektu: Očekávané náklady: Využití části zámku pro p řírodní scénu v Česticích Projektovým zám ěrem je využít a upravit stávající areál barokního zámku v Česticích na p řírodní scénu. V minulosti zde již prob ěhly akce podobného typu. Vybudované p řírodní scéna by m ěla složit jak pro po řádání koncert ů, tak i pro po řádání divadelních p ředstavení. Dopadem projektu bude zvýšení p řílivu návšt ěvník ů na území mikroregionu. Finan ční prost ředky je možné získat jak z evropských, tak i ze státních zdroj ů. Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování nau čné stezky v Česticích Nau čné stezky jsou specifickým typem stezek. Jejich cílem je ukázat historii území, kterým procházejí, jeho kulturu a jak se zde žilo. Jejich snahou je vzd ělávat potencionální návšt ěvníky a ukázat jim o n ěco více než jen panoráma krajiny, by ť velmi p ůsobivé. Zvažované území je zn ačně historicky a kulturn ě bohaté a výše uvedený projektovým zám ěr se jeví jako velmi vhodný. Název projektu: Očekávané náklady: Rekonstrukce, budování a vybavování stezek mapami a mobilá řem procházejících obcemi Čestice, Volyn ě, Hoslovice, Drážov a D řešín V rámci dalšího zatraktiv ňování mikroregionu šumavské Podlesí a jeho obcí je pot řeba rozši řovat a zlepšovat stávající sí ť cyklotras. Cyklotrasy by m ěly spojovat atraktivní místa v mikroregionu a být samoz řejm ě i v návaznosti na další cyklotrasy vedoucí mimo zvažovaný region. Název projektu: Očekávané náklady: Rekonstrukce bývalé školy ve D řešínku na turistickou ubytovnu (D řešín) Na území obce D řešín v místní části D řešínek se v majetku obce nachází budova, která byly v minulosti využívána jako škola. V sou časné dob ě je tato budova nevyužívaná. Jak již bylo zmín ěno výše je na území mikroregionu nedostatek ubytovacích kapacit. Uvedený projektový zám ěr řeší hned dva problémy – revitalizuje sou časné nevyužívané prostory a zárove ň zlepšuje situaci v oblasti ubytovacích prostor. Název projektu: Očekávané náklady: Zájezdní pohostinství v obci Drážov Na území mikroregionu jsou stravovací kapacity v podob ě r ůzných hosp ůdek a pohostinství. Jejich provoz je spíše zam ěř ena na život v obci. Z hlediska využi tí pro návšt ěvníky se tato provozní doba jeví jako problémová. Vybudování zájezdního hostince je jedním z možných zp ůsob ů jak tuto situaci řešit.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 92(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

4.1.4 Prioritní oblast 3: Zem ědělství, lesnictví, rybá řství a rozvoj venkova

PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEM ĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁ ŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA

Cíl 3.1 Zajistit trvale udržitelné hospoda ření v zem ědělství Opat ření č. 3.1.1 Rozvoj alternativních zp ůsob ů zem ědělského podnikání

Opat ření č. 3.1.2 Udržení zem ědělské výroby na území mikroregionu

Cíl 3.2 Rozvíjet lesnictví, myslivost Opat ření č. 3.2.1 Trvale udržitelné hospoda ření v lesích

Cíl 3.3 Zachovat venkovský ráz krajiny, obnovit a udržet vzhled obcí Opat ření č. 3.3.1 Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny Název projektu: Očekávané náklady: Obnova nemovitých kulturních památek v obcích Čestice a D řešín Během provád ěných pr ůzkum ů bylo zjist ěte, že na území mikroregionu se nachází zna čné množství r ůzných drobných kulturních památek jako jsou kapli čky, boží muka, památníky, štít ů a další. Tyto drobné památky jsou sou částí kulturn ě spole čenského vývoje v jednotlivých obcí. Jejich stav je r ůzný. Je d ůležité tyto památky zachovat nebo ť jejich zánik by znamenal velkou škodu v našem kulturním d ědictví. Výše uvedené projektové zám ěry si kladou za cíl obnovení n ěkolika takových drobných památek. Opat ření č. 3.3.2 Údržba vesnic, vzhledu obcí Název projektu: Očekávané náklady: Územní plán obce Drážov Podstatný vliv na úrove ň života v obci má správné rozmíst ění r ůzných činností v území a jejich vzájemná provozní provázanost a dopravní dostupnost, za sou časného hospodárného využití ploch a pozemk ů. Obec chce dokon čit zpracování své územn ě plánovací dokumentace v souladu se všemi t ěmito p ředpisy a ve řejnými zájmy. Název projektu: Očekávané náklady: Odstran ění areálu bývalé obalovny drti v Nem ěticích Opušt ěné a nevyužívané pr ůmyslové prostory, u kterých je problém s majetkovými vztahy nebo jejich vlastník není k zastižení, které chátrají a snižují atraktivitu oblasti, ve kt eré se nacházejí, jsou nazývány Brownfields. Tyto lokality snižují cenu pozemk ů, da ňovou výt ěžnost obce a dále mohou být zdrojem ekologické či jiné havárie. Jejich odstran ění je spojeno s vynaložením zna čných finan čních prost ředk ů. Výše uvedený projektový zám ěr si klade za cíl odstran ění jedné takové lokality. Název projektu: Očekávané náklady: Úpravy park ů, ve řejných prostranství, nám ěstí a míst ve řejné zelen ě v Česticích, Volyni, Hoslovicích, D řešín ě a Dražejov ě Upravené parky a ve řejná zele ň má velký vliv na kvalitu života a atraktivitu obce pro potenciální návšt ěvníky. Takováto místa jsou vhodná pro relaxaci a procházky. Výše uvedené projektové zám ěry si kladou za cíl zlepšení stavu park ů, ve řejných prostranství, nám ěstí a míst ve řejné zelen ě. Název projektu: Očekávané náklady: Oprava h řbitova v Drážov ě Hřbitovy nejsou jen místem, kde jsou poh řbíváni naši blízcí. Svým zp ůsobem jsou tato místa historickým odkazem či kronikou. Místa posledního odpo činku našich zesnulých jsou místa, kde je jim prokazována úcta. Proto je nutné udržovat tyto místa v důstojném stavu. Cílem projektového zám ěru obce Drážov je rekonstrukce místního h řbitova. Název projektu: Očekávané náklady: Dostavba obecního ú řadu v Dřešín ě a v místní části Chvalšovicích

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 93(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEM ĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁ ŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA

Projektový z ám ěr si klade za cíl dokon čit stavební úpravy sou časné budovy obecního ú řadu. Tím budou vytvo řeny dostate čně vhodné prostory pro výkon místní samosprávy. Poskytované služby budou na lepší úrovni a sníží se časové prodlevy v jednání mezi ob čany, podnikateli a místní samosprávou. Název projektu: Očekávané náklady: Úprava prostranství kolem požární nádrže a chatové oblasti v D řešín ě Požární nádrže nejsou jen zdrojem vody pro p řípad hašení požár ů, ale obvykle také, p ředevším v letních dnech, místem, kde se mohou ob čané obce osv ěžit. Cílem projektového zám ěru je upravit okolí požární nádrže tak, aby nerušilo celkový zhled obce. Ze stejného d ůvodu po čítá zám ěr i s upravením prostranství kolem chatové oblasti.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 94(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

4.1.5 Prioritní oblast 4: Kvalita života

PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA ŽIVOTA

Cíl 4.1 Zajistit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel Opat ření č. 4.1.1 Vytvá ření podmínek pro bydlení na venkov ě Název projektu: Očekávané náklady: Zasí ťování pozemk ů a bytová výstavba v obcích Čestice, N ěmětice, Drážov, Volyn ě, Hoslovice a D řešín Už po n ějakou dobu dochází ke stárnutí populace ve venkovských oblastech. Zlepšování kvality života spolu s nabídkou pozemk ů pro výstavbu rodinných domk ů nebo byt ů je p ředpokladem pro p říchod mladých rodin s dětmi do obcí. Uvedené projektové zám ěry se zabývají jak p řípravou pozemk ů pro výstavbu, tak i výstavbou či úpravou již existujících prostor na bytové jednotky se základním vybavením a možností dovybavení budoucími nájemci. Název projektu: Očekávané náklady: Rozší ření ve řejného osv ětlení v obcích Nem ěř íce, D řešín a Drážov Sou časný stav ve řejného osv ětlení v obci N ěmětice jako jednoho z d ůležitých prvk ů vybavenosti obce, není vyhovující. Tento projektový zám ěr konkrétn ě p ředpokládá výstavbu a rozší ření osv ětlení dalších částí obce. Vzhledem k omezeným finan čním možnostem obce, je nutné žádat o část finan čních prost ředk ů z některého dota čního titulu. Opat ření č. 4.1.2 Rozvíjet obecnou kulturu obyvatel Název projektu: Očekávané náklady: Výstavba spole čenské místnosti v Nihošovicích a Drážov ě Udržování spole čenského životy v obci je jednou z důležitých aktivit, které mají zabránit odchodu mladých rodin s dětmi do v ětších sídliš ť. Je nutné podporovat vznik spole čenských prostor pro využití obyvateli obce za ú čele m upev ňování sociálních vazeb mezi ob čany a k upev ňování vazeb k obci. Název projektu: Očekávané náklady: Rekonstrukce/vybudování knihovny v Nišovicích Místní knihovny nejsou jen místem, kde je možné zapůjčení knih. Ve v ětšin ě p řípad ů jsou místní kniho vny spole čenským centrem obce. Jsou zde po řádány r ůzné akce pro d ěti mající za ú čel p ředávání informacích formou zábavy a hry. Ve spojení s možností využití internetu jsou tato místa d ůležitou sou částí spole čenského života obce. Opat ření č. 4.1.3 Podpora kultury a sportu jako sou částí kvality života Název projektu: Očekávané náklady: Úprava místní bývalé školy a bývalé budovy OÚ v obcích Nihošovice, Drážov a Dřešín na spole čenské prostory Obce jsou vlastníky nemovitostí, které v minulosti sloužily ur čitému ú čelu (nap říklad školy, OÚ), ale v sou časné dob ě se již nevyužívají. Tyto prostory pak postupem času chátrají a jejich údržba je spojena s vynaložením finan čních prost ředk ů, které by bylo vhodn ější využít jiným zp ůsobem. Výše uvedené projektové zám ěry si kladou za cíl využít stávající volné prostory pro vybudování spole čenských a kulturních center a nabídnout tak svým občan ům možnost spole čenského vyžití. Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování, rekonstrukce a rozší ření sportovních za řízení v obcích Čestice, Hoslovice a D řešín Cílem projektového zám ěru je vybudování, rekonstrukce či rozší ření nabídky využití sportovních prostor jak ob čany výše uvedených obcí, tak i potencionálními návšt ěvníky. Dalším dopadem t ěchto aktivit je i zlepšování k valita života v jednotlivých obcí.

Cíl 4.2 Podporovat rozvoj školství, zdravotnictví a sociálních služeb Opat ření č. 4.2.1 Rozvoj školství a vzd ělanosti obyvatel Název projektu: Očekávané náklady: Zateplení a rekonstrukce MŠ a ZŠ v obcích Čestice a Volyn ě Cílem t ěchto projektových zám ěrů je zlepšení podmínek výuky a prost ředí, ve kterém výuka probíhá. Dalším dopadem je úspora energií p ři vytáp ění prostor škol a školky a tím i úspora finan čních prost ředk ů vynaložených na nákup energií.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 95(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA ŽIVOTA

Opat ření č. 4.2.2 Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb Název projektu: Očekávané náklady: Dům pe čovatelské služby v Česticích Tento projektový zám ěr si klade za cíl vybudování nového pe čovatelského domu poskytující pot řebné služby starým spoluob čan ům. Tím dojde k rozší ření nabídky sociálních služeb v obci Čestice.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 96(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

4.2 Zdroje financování 4.2.1 Vlastní zdroje financování

Vlastními zdroji financování se rozumí finan ční prost ředky pocházející z rospo čtů jednotlivých obcí. Objem těchto prost ředk ů je r ůzný. Ve v ětšin ě p řípad ů jsou obce mikroregiou spíše malé a tomu odpovídá i jejich rozpo čet. N ěkteré výše uvedené projektové zám ěry jako je nap říklad plynofikace nebo vybudování čistírny odpodních vod, jsou finan čně náro čné. Jejich realizace nedovoluje realizaci dalších projektových zám ěrů po dobu n ěkolika let. Nicmén ě i p řes obtíže tohoto typu jsou obce p řipraveny k realizaci výše uvedených jednotlivých projektových zám ěrů.

4.2.2 Cizí zdroje financování

Po vstupu ČR do EU v kv ětnu 2004 se otev řela široká paleta možností financování investi čních projekt ů z cizích zdroj ů. Pokud tyto zdroje ut řídíme, je možné je za řadit takto:

1. Ve řejné zdroje financování

a. Programy Evropské unie

b. Státní rozpo čet ČR

c. Regionální zdroje – kraj, m ěsta, obce

2. Soukromé zdroje financování

a. Zdroje typu PPP (Privat Public Partnership)

b. Bankovní úv ěry, hypotéky

c. Přímé investice

Programy EU lze rozd ělit na Opera ční programy (dále OP) podporované Strukturálními fondy (dále SF) a Iniciativy spole čenství. ČR je p říjemcem 5 opera čních program ů: OP Infrastruktura, OP Podpora podnikání, OP Lidské zdroje, OP Zem ědělství a rozvoj venkova a Spole čný regionální opera ční program (SROP). Jednotlivé OP implementují p říslušná ministerstva ČR. Bližší informace o OP jsou uvedeny na internetové adrese www.strukturalni-fondy.cz .

Iniciativy spole čenství jsou rovn ěž podpo řeny ze SF, v ČR jsou v sou časné dob ě vyhlášeny iniciativy INTERREG, LEADER + a EQUAL. Pro realizaci projekt ů v rámci mikroregionu má zvláštní d ůležitost program INTERREG IIIA, který je zam ěř en na p řeshrani ční spolupráci sousedních p říhrani čních region ů jižních Čech a Bavorska.

Státní zdroje jsou reprezentovány státními fondy (SFŽP, SFDI, SFRB a další) a státním rozpo čtem na příslušný kalendá řní rok. V jeho rámci jednotlivá ministerstva vyhlašují odv ětvov ě zam ěř ené dota ční programy, jako je POV (obnova venkova), SPPCR (cestovní ruch) a další. Jejich stru čný p řehled uvádí p říloha č. 5, případn ě je nutné sledovat www stránky jednotlivých ministerstev.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 97(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Jiho český kraj každoro čně vypisuje n ěkolik grantových program ů zam ěř ených na cestovní ruch, kulturu, sport, ale i drobnou infrastrukturu – vodovody, kanalizace, místní komunikace apod. Ur čité prost ředky vy člení jako povinné spolufinancování projekt ů podpo řených z program ů EU. Aktuální stav grantových program ů je zve řej ňován na stránkách www.kraj-jihocesky.cz .

Soukromé zdroje – Privat Public Partnership

V poslední dob ě se v Jiho českém kraji pohybuje n ěkolik finan čních skupin podporovaných zdroji zahrani čního kapitálu, které nabízejí m ěst ům partnerství ve řejného a soukromého sektoru za ú čelem realizace projekt ů ve ve řejném zájmu. Tento postup se nazývá Privat Public Partnership (PPP). Evropská komise ho doporu čuje jako osv ědčený postup financování ve řejných projekt ů.

PPP se rozvinuly z části kv ůli nedostatku financí ve ve řejném sektoru. Na mnoha velkých projektech v EU i ve sv ětě prokázaly schopnost využít dodate čných finan čních prost ředk ů a provozní efektivnosti, která je soukromému sektoru vlastní.

Základem PPP je koncesní dohoda Design – Build – Finance – Operate (DBFO), tedy navrhnout – postavit – financovat – provozovat. Tato dohoda umož ňuje postavit a provozovat zlepšení infrastruktury vytvá řející p říjmy vým ěnou za právo inkasovat související p říjmy za konkrétní časové období, v ětšinou 25 – 30 let i déle.

Po skon čení tohoto období je za řízení p ředáno zp ět ve řejnému sektoru. Vlastnictví za řízení po dobu trvání smlouvy m ůže být ve řejné (typ BOT) nebo soukromé (typ DBFO). Tyto majetkové vztahy je nutné řádn ě smluvn ě ošet řit. PPP se hodí p ředevším pro projekty, které mají výrazný provozní obsah – oblast silni ční dopravy, vodohospodá řství a nakládání s odpady.

Smlouvy PPP jsou v ětšinou ud ělovány na základ ě výb ěrových řízení v závislosti na t ěchto kritériích:

• kone čná cena nabízená uživatel ům

• výše finan ční podpory vyžadovaná od státu, m ěsta a ostatních dárc ů

• termín zahájení provozu

• schopnost implementovat projekt

Evropská komise již dlouhou dobu uznává PPP jako nástroj vhodný k financování ve řejných projekt ů. Za podpory PPP byly postaveny: podzemní dráha v Londýně, železnice Amsterdam-Brusel, m ěstská tramvajová doprava v Dublinu, tunel pod kanálem La Manche a mnoho dalších projekt ů.

Pro r ůzné typy projekt ů je nutné zvolit vhodný zp ůsob PPP. Ten v ětšinou navrhnou samy financující spole čnosti, na p říjemci z ůstává posoudit p řijatelnost a výhodnost nabídnutých podmínek. V ČR je tento zp ůsob financování zatím neobvyklý, proto je nutné nejd říve ov ěř it, zda existuje dostate čný zájem soukromého sektoru, zda je PPP v míst ě politicky pr ůchodný a zda je nejlepší metodou dodání daného investi čního projektu.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 98(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

Bankovní úv ěry

Jednou z prvních bank, která zareagovala na poskytování dotací ze Strukturálních fond ů EU, je Komer ční banka, která nabízí Program Ponte – pomoc s financováním firemních a municipálních projekt ů z fond ů Evropské unie. V rámci tohoto programu je možné získat:

• příslib úv ěru – p ředpokladem pro získání dotace je prokazatelné zajišt ění financování p říslušného projektu; Komer ční banka poskytuje svým klient ům p říslib úv ěru;

• překlenovací financování projektu – krátkodobý a st ředn ědobý úv ěr na financování časového nesouladu mezi okamžitou pot řebou prost ředk ů na krytí uznatelných výdaj ů projektu a čerpání dotace ze SF EU;

• spolufinancování projektu – st ředn ědobý až dlouhodobý úv ěr na financování výdaj ů projektu nekrytých zp ětným financováním prost řednictví dotace ze SF EU;

• úroková sazka – pohyblivá úroková sazba, v p řípad ě úv ěru na spolufinancování projektu je možná i pevná úroková sazba; úroky hradí klient m ěsí čně nebo čtvrtletn ě; pokud není sjednána pevná úroková sazba, klient má možnost p řed časn ě splatit úv ěr, aniž by platil úhradu za p řed časné splacení úv ěru;

• měna – p řeklenovací úv ěr je poskytován v K č, úv ěr na spolufinancování je možné poskytnout i v EUR, USD nebo CHF;

• zajišt ění úv ěru – m ůže být provedeno standardními prost ředky s p řihlédnutím k typu projektu a charakteru poskytovaného úv ěru;

• čerpání úv ěru – lze jednorázov ě nebo postupn ě, a to k p římým platbám na ú čet dodavatele nebo prodávajícího na základ ě p ředložených doklad ů, ve výjime čných p řípadech i na b ěžný ú čet klienta;

• zp ůsob splácení – jistina úv ěru na p řeklenovací financování projektu je splácena z dotace čerpané ze SF EU; jistina úv ěru ur čeného na spolufinancování projektu je splácena dle splátkového kalendá ře smluvn ě stanoveného mezi klientem a bankou.

4.3 Doporu čení pro implementaci Realizace rozvojového programu vyžaduje spln ění zejména následujících úkol ů:

1. Realizovat napojení mikroregionu na krajský informa ční systém v četn ě jeho zp řístupn ění orgán ům samosprávy, organizacím jimi z řízených, podnikatelským subjekt ům, nevládním neziskovým organizacím a ostatním uživatel ům v četn ě ob čan ů mikroregionu

2. Sledovat státní a regionální alokace finan čních prost ředk ů na úrovni státu a kraje, vedle investi čních i na neinvesti ční programy

3. V rámci rozpo čtového výhledu obcí na období 2005 – 2007 vypracovat návrh systémového zabezpe čení zdroj ů pro víceleté financování aktivit rozvojového programu mikroregionu

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 99(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

4. Ustanovit pracovní skupiny, které by se v období 2005 – 2007 zabývaly aktualizací programu, p řípadn ě zajistit jeho posouzení z hlediska vlivu na životní prost ředí

5. Podporovat zapojení nestátních neziskových organizací a ve řejnosti do realizace rozvojového programu mikroregionu

4.4 Doporu čení pro aktualizaci Rada starost ů mikroregionu šumavské Podlesí by m ěla minimáln ě jednou ro čně vyhodnotit stav implementace programu a p řijímat nápravná opat ření k zabezpe čení t ěch cíl ů, jejichž realizace neodpovídá skute čným pot řebám rozvoje mikroregionu.

Jedním z t ěchto opat ření by m ěla být i aktualizace programu v souladu s reálnou skute čností období vstupu ČR do EU, dále jeho p řizp ůsobení dota ční politice EU, státu a kraje, p řípadn ě dalším možnostem zdroj ů financování programu.

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 100(101) Strategický plán rozvoje mikroregionu šumavské Podlesí

5. Přílohy

- Příloha č. 1:

• Přehled projekt ů podaných obcemi mikroregionu šumavské Podlesí

- Příloha č. 2:

• Statistické informace získané od Krajské reprezentace ČSÚ a z pr ůzkumu provedeného zpracovatelem

o seznam historických památek, památných míst či strom ů

o seznam kulturní akcí

o seznam spolk ů zabívajících se sportovní činností

o seznam spolk ů zabívajících se ostatní činností

- Příloha č. 3:

• Opat ření opera čních program ů Národního rozvojového plánu ČR

- Příloha č. 4:

• Evropské zdroje financování – strukturální politika EU

- Příloha č. 5:

• Státní a regionální zdroje financování

Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. 101(101)