Orp Moravská Třebová

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU

5. ÚPLNÁ AKTUALIZACE UAP – 2020

Část I. Podklady pro rozbor

LISTOPAD 2020

Pořizovatel: Městský úřad Moravská Třebová, úřad územního plánování Zpracovatel: Ing. Jana Šípová Ing. Soňa Elfmarková

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

OBSAH A. ÚVOD ...... 7 B. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ...... 11 C. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ...... 12 1. ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY ...... 13 2. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ ...... 15 3. STRUKTURA OSÍDLENÍ ...... 16 4. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ ...... 17 4.1. Demografický vývoj ...... 17 4.2. Věková struktura ...... 21 4.3. Vzdělanostní struktura ...... 23 4.4. Bydlení ...... 25 4.5. Základní údaje o domech a bytech ...... 25 4.6. Domovní fond ...... 27 4.7. Bytový fond ...... 29 5. PŘÍRODA A KRAJINA ...... 33 5.1. Chráněná území ...... 33 5.2. Územní systém ekologické stability ...... 35 5.3. Významné krajinné prvky ...... 39 5.4. Migrační prostupnost území ...... 39 6. VODNÍ REŽIM A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ ...... 41 6.1. Vodní režim ...... 41 6.2. Povodňová charakteristika ...... 43 6.3. Stav povrchových a podzemních vod ...... 47 6.4. Geologický a geomorfologický profil území ...... 49 6.5. Těžba nerostných surovin ...... 52 6.6. Sesuvná a poddolovaná území ...... 55 6.7. Sklonitá orná půda ...... 59 7. KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...... 61 7.1. Ovzduší ...... 61 7.2. Kvalita ovzduší a znečištění ovzduší ...... 61 7.3. Staré ekologické zátěže ...... 62 8. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ...... 64 8.1. Zemědělský půdní fond ...... 64 8.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 67 9. OBČANSKÁ VYBAVENOST VČETNĚ JEJÍ DOSTUPNOSTI A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ ...... 70 9.1. Školy a školská zařízení...... 70 9.2. Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče ...... 71 10. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VČETNĚ JEJÍ DOSTUPNOSTI ...... 73 10.1. Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje ...... 73 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ...... 74 10.2. Silniční doprava ...... 74 10.3. Doprava v klidu ...... 77 10.4. Cyklistická doprava ...... 77 10.5. Železniční doprava ...... 79 10.6. Letecká a vodní doprava ...... 79 10.7. Veřejná doprava ...... 81 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ...... 81 10.8. Vodovody ...... 83 2

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

10.9. Kanalizace ...... 85 10.10.Plynofikace ...... 87 10.11.Elektřina ...... 89 10.12.Telekomunikace ...... 90 11. EKONOMICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ...... 92 11.1. Daňová výtěžnost ...... 92 11.2. Nezaměstnanost ...... 93 11.3. Podnikatelská struktura ...... 95 11.4. Míra podnikatelské aktivity ...... 96 12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH ...... 98 12.1. Turistická atraktivita ...... 98 12.2. Ubytovací kapacity ...... 103 12.3. Turisticko-rekreační zatížení ...... 105 13. BEZPEČNOST A OCHRANA OBYVATEL ...... 107

SEZNAM PŘÍLOH Grafická příloha Výkres hodnot Výkres limitů Výkres záměrů na provedení změn v území

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1.1. Geografie Pardubického kraje ...... 15 Obr. 1.2. Obecně geografická mapa SO ORP Moravská Třebová ...... 16 Obr. 5.1. Chráněná území v SO ORP Moravská Třebová ...... 36 Obr. 5.2. Územní systém ekologické stability ...... 38 Obr. 5.3. Migrační prostupnost území ...... 42 Obr. 6.1. Vodní režim na území SO ORP Moravská Třebová ...... 44 Obr. 6.2. Zranitelné oblasti ve SO ORP Moravská Třebová ...... 50 Obr. 6.3. Geologická struktura území SO ORP Moravská Třebová ...... 52 Obr. 6.4. Těžba nerostných surovin v SO ORP Moravská Třebová ...... 56 Obr. 6.5. Sesuvná a poddolovaná území a stará důlní díla SO ORP Moravská Třebová ...... 60 Obr. 7.1. Staré ekologické zátěže na území SO ORP Moravská Třebová ...... 65 Obr. 8.1. Třídy ochrany bonitovaných půd v SO ORP Moravská Třebová ...... 68 Obr. 8.2. Kategorie lesa v SO ORP Moravská Třebová ...... 70 Obr. 10.1. Silniční síť SO ORP Moravská Třebová ...... 77 Obr. 10.2. Intenzita dopravy na silniční síti ORP Moravská Třebová...... 78 Obr. 10.3. Cyklistická doprava v SO ORP Moravská Třebová ...... 80 Obr. 10.4. Železniční a vodní doprava v SO ORP Moravská Třebová ...... 82 Obr. 10.5. Zásobování vodou ve SO ORP Moravská Třebová ...... 86 Obr. 10.6. Odvádění a čištění odpadních vod ve SO ORP Moravská Třebová ...... 88 Obr. 10.7. Rozvod plynu ve SO ORP Moravská Třebová ...... 90 Obr. 10.8. Zásobování elektrickou energií ve SO ORP Moravská Třebová ...... 93 Obr. 12.1. Chráněná území přírody SO ORP Moravská Třebová ...... 102

SEZNAM TABULEK Tab. 1.1. Základní údaje správního obvodu ORP Moravská Třebová ...... 11 Tab. 4.1. Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Pardubického kraje v letech 2010, 2015 a 2019 ...... 17 Tab. 4.2. Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Moravská Třebová v letech 2001-2019 ...... 17 Tab. 4.3. Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Moravská Třebová v letech 2001-2019 ...... 18 3

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Tab. 4.4. Počet obyvatel a jeho vývoj v letech 2005-2019 ...... 18 Tab. 4.5. Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel v SO ORP Moravská Třebová v letech 2009-2019 ...... 20 Tab. 4.6. Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v období 2014-2016 a 2017-2019 ...... 20 Tab. 4.7. Věková struktura a průměrný věk obyvatel ve SO ORP Pardubického kraje v roce 2019, vývoj indexu stáří ...... 22 Tab. 4.8. Věková struktura a průměrný věk obyvatel v obcích SO ORP Moravská Třebová v roce 2019 a vývoj indexu stáří ...... 22 Tab. 4.9. Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Moravská Třebová (%) ...... 24 Tab. 4.10. Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Moravská Třebová ...... 26 Tab. 4.11. Domovní fond na území obcí SO ORP Moravská Třebová v roce 2001 ...... 27 Tab. 4.12. Domovní fond na území obcí SO ORP Moravská Třebová v roce 2011 ...... 28 Tab. 4.13. Trvale obydlené domy podle období výstavby v SO ORP Moravská Třebová ...... 29 Tab. 4.14. Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání ...... 29 Tab. 4.15. Dokončené byty v období 2013-2018 ...... 31 Tab. 5.1. Koeficient ekologické stability v jednotlivých obcích...... 37 Tab. 5.2. Významné krajinné prvky registrované ...... 39 Tab. 6.1. Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí ...... 43 Tab. 6.2. Plocha aktivních zón záplavových území na území jednotlivých obcí ...... 44 Tab. 6.3. Záplavová území Q100 na území SO ORP Moravská Třebová ...... 45 Tab. 6.4. Ložiska nerostných surovin v SO ORP Moravská Třebová ...... 52 Tab. 6.5. Dobývací prostory v SO ORP Moravská Třebová ...... 53 Tab. 6.6. Poddolovaná území v SO ORP Moravská Třebová ...... 55 Tab. 6.7. Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí ...... 59 Tab. 7.1. Staré ekologické zátěže na území SO ORP Moravská Třebová ...... 62 Tab. 8.1. Výměra zemědělské půdy (ha) k 31. 12. 2019 ...... 64 Tab. 8.2. Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí v SO ORP Moravská Třebová ...... 67 Tab. 9.1. Mateřské a základní školy v obcích SO ORP Moravská Třebová ...... 70 Tab. 9.2. Vybraná zdravotnická zařízení v SO ORP Moravská Třebová ...... 71 Tab. 10.1. Dopravny na síti drah SŽDC ve SO ORP Moravská Třebová ...... 79 Tab. 10.2. Vybavení obcí v SO ORP Moravská Třebová technickou infrastrukturou ...... 82 Tab. 10.3. Zdroje elektrické energie ve SO ORP Moravská Třebová dle typu a instalovaného výkonu v MW ...... 89 Tab. 11.1. Daňové příjmy a daňová výtěžnost v roce 2019 (v tis. Kč) ...... 92 Tab. 11.2. Základní ukazatele nezaměstnanosti (k 31. 12. 2019) ...... 93 Tab. 11.3. Podíl nezaměstnaných osob v letech 2013-2019 ...... 94 Tab. 11.4. Počet firem v letech 2014-2019 ...... 95 Tab. 11.5. Počet subjektů podle NACE v letech 2014-2019 ...... 96 Tab. 11.6. Míra podnikatelské aktivity ...... 97 Tab. 12.1. Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2019 v jednotlivých obcích SO ORP Moravská Třebová ...... 99 Tab. 12.2. Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity ...... 101 Tab. 12.3. Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Moravská Třebová .... 102 Tab. 12.4. Ubytovací zařízení v obcích SO ORP Moravská Třebová v roce 2019 ...... 103 Tab. 12.5. Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Moravská Třebová ...... 105 Tab. 13.1. Bezpečnost a ochrana obyvatel I...... 107 Tab. 13.2. Bezpečnost a ochrana obyvatel II...... 108

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

SEZNAM ZKRATEK

AOT40 expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DPS dům s pečovatelskou službou DV daňová výtěžnost EKO ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém. HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HP1 hlavní parametr 1 HUZ hromadná ubytovací zařízení CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy Ldvn hladina hluku celodenní MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Mze Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP národní park NR nadregionální OIR objekty individuální rekreace OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP obec s rozšířenou působností OZKO oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PLO přírodní lesní oblast PP přírodní památka PRP potenciální rekreační plochy PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje Q vydatnost zdroje (vodního)

Q100 průtok při stoleté vodě R regionální RBC regionální biocentrum RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území SEZ stará ekologická zátěž SFŽP Státní fond životního prostředí 5

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

SKO směsný komunální odpad SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SO správní obvod SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností SOC sociodemografický pilíř SWOT Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) ÚAP územně analytické podklady ÚP územní plán ÚPD územně plánovací dokumentace ÚSES územní systém ekologické stability krajiny ÚTP územně technický podklad VKP významný krajinný prvek ZPF zemědělský půdní fond ZÚR zásady územního rozvoje ŽP životní prostředí

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ

As arsen BaP, B(a)P benzo(a)pyren Cd kadmium Cl chlor CO2 oxid uhličitý N2O oxid dusný NO oxid dusnatý NO2 oxid dusičitý - NO3 dusičnany NOx oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) + NH4 amonné ionty O3 přízemní (troposférický) ozon PM10 pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um SO2 oxid siřičitý SOx oxidy síry TZL tuhé znečišťující látky

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

A. ÚVOD

ZÁKLADNÍ INFORMACE Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Moravská Třebová postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel).

SEZNAM PŘÍLOH Grafická příloha 1. Výkres hodnot území 2. Výkres limitů využití území 3. Výkres záměrů na provedení změn v území

PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. příloha č. 1. – část „A“ a část „B“.

 Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů)  Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů)

Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj.

Současně se zde definují hodnoty, limity a záměry dle údajů o území.

Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Pardubického kraje a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje z Českého statistického úřadu apod.). Dále byly využity data územně analytických podkladů a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb., případně je konkrétní zdroj zmíněn v textu nebo pod patřičnou tabulkou nebo obrázkem.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP MORAVSKÁ TŘEBOVÁ Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007) a jeho prováděcí vyhlášky.

Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích.

Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů jsou ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje.

POUŽITÁ METODIKA RURÚ Výchozí informace – právní stav Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují:

1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území. 2. Rozbor udržitelného rozvoje území.

Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území.

Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou pozitiv a negativ v deseti daných tématech, vyhodnocení územních podmínek a potenciálů jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území, kreré se dělí na tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ.

Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci v roce 2020 pro SO ORP Moravská Třebová Zpracovatel přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost,

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vychází ze sady stanovené v roce 2016. U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. Ve vybraných tématech byly indikátory doplněny, respektive účelově změněny, aby jejich vypovídající schopnost byla v daných podmínkách maximální a současně odpovídala nově vzniklým skutečnostem na základě nově vydaných zákonných předpisů (často na základě integrující se EU). 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména vlastním průzkumem a internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat byly posouzeny pozitiva a negativa v daném území a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů (některé složitěji definované indikátory mohou mít obsaženy různé váhy jednotlivých částí indikátoru, je uvedeno vždy v kapitole Indikátory v tématech). Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení „vyváženosti“ je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. 5. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci – zde jsou uvedeny problémy po jednotlivých obcích - Dopravní a hygienické závady v území (dopravní závady v území, překračování imisních limitů, staré ekologické zátěže, stav vodních útvarů a technická infrastruktura) a Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území (sesuvná a poddolovaná území, orná půda na svažitých pozemcích, zastavěné území v zátopové zóně Q100 a nízká ekologická stabilita území), ohrožení, střety (záměry s limity a záměry mezi sebou) a jiné problémy, často přímo neřešitelné nástroji územního plánování. 6. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, její pozitiva i negativa. 7. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1:25 000 včetně legendy a popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

B. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP MORAVSKÁ TŘEBOVÁ

Tab. 1.1. Základní údaje správního obvodu ORP Moravská Třebová Katastrální Hustota (počet Obec Počet obyvatel výměra (ha) obyvatel/km2)

Bělá u Jevíčka 355 969 36,6 Bezděčí u Trnávky 188 699 26,9 Biskupice 476 1 110 42,9 Borušov 175 1 107 15,8 Březina 329 1 163 28,3 Březinky 125 331 37,8 Dětřichov u Moravské Třebové 190 591 32,1 Dlouhá Loučka 564 1 759 32,1 Gruna 224 1 037 21,6 Hartinkov 52 514 10,1 Chornice 845 1 423 59,4 Janůvky 61 313 19,5 Jaroměřice 1 174 2 206 53,2 Jevíčko 2 801 2 322 120,6 Koruna 147 205 71,7 Křenov 405 1 046 38,7 Kunčina 1 389 2 266 61,3 Linhartice 619 875 70,7 Malíkov 99 410 24,1 Městečko Trnávka 1 413 5 029 28,1 Mladějov na Moravě 436 927 47,0 Moravská Třebová 9 948 4 205 236,6 Radkov 116 664 17,5 Rozstání 238 740 32,2 Rychnov na Moravě 619 2 358 26,3 Slatina 165 399 41,4 Staré Město 1 027 2 475 41,5 Třebařov 905 1 562 57,9 Útěchov 336 548 61,3 Víska u Jevíčka 161 366 44,0 Vranová Lhota 447 1 407 31,8 Vrážné 68 414 16,4 Vysoká 41 288 14,2 SO ORP Moravská Třebová 26 138 41 728 62,6 Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k 01. 01. 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

C. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Moravská Třebová postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel).

1. ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY 2. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ 3. STRUKTURA OSÍDLENÍ 4. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ 5. PŘÍRODA A KRAJINA 6. VODNÍ REŽIM A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ 7. KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 8. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ LESA 9. OBČANSKÁ VYBAVENOST VČETNĚ JEJÍ DOSTUPNOSTI A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ 10. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VČETNĚ JEJÍ DOSTUPNOSTI 11. EKONOMICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH 13. BEZPEČNOST A OCHRANA OBYVATEL

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

1. ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY

Území ORP Moravská Třebová se nachází v jihovýchodní části Pardubického kraje a sousedí s krajem Olomouckým a Jihomoravským. Pardubický kraj zahrnuje území čtyř okresů, a to Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. Dále se Pardubický kraj člení na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Chrudim, Králíky, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Pardubice, Polička, Přelouč, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Žamberk).

Obr. 1.1. Geografie Pardubického kraje

Zdroj: ČSÚ 2019

Správní obvod ORP Moravská Třebová tvoří jihovýchodní výběžek Pardubického kraje a je druhým největším ORP v kraji. Svojí rozlohou 41 728 ha zaujímá 9,2 % území kraje. Ve 33 obcích, které tvoří správní obvod ORP, žilo k 31. 12. 2019 celkem 26 138 obyvatel (5,0 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 62,6 osob/km2 je druhá nejnižší po ORP Králíky. Území je navrženo jako součást rozvojové osy republikové úrovně OS 8 (Hradec Králové – Moravská Třebová – Olomouc). Ve SO ORP Moravská Třebová se jedná o tyto obce: Borušov, Dětřichov u Moravské Třebové, Gruna, Kunčina, Linhartice, Moravská Třebová, Staré Město. V ZÚR Pk je ORP součástí specifické oblasti krajské úrovně SOBk1 – Jižní Moravsko Třebovsko, která zahrnuje jižní část SO ORP Moravská Třebová s malým přesahem do jižní části SO ORP Svitavy. Centrem správního obvodu ORP je město Moravská Třebová s počtem 9 948 obyvatel. Moravská Třebová společně s městem Jevíčkem se řadí k centrům vyšší občanské vybavenosti. Území SO ORP Moravská Třebová včetně jeho okolí je dobře provázaná územním systémem ekologické stability, migrační propustností a dále se zde nachází významný přírodní park Bohdalov – Hartinkov a několik maloplošných chráněných území. Nejvýznamějším dopravním osou, která prochází městem Moravská Třebová ve směru západ – východ, je silnice I. třídy I/35. Silniční provázanost mezi jednotlivými obcemi je pak dále tvořena 13

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace silnicemi nižších tříd. Celým územím (od severozápadu na jihovýchod) SO ORP Moravská Třebová prochází regionální železniční dráha v délce 43,6 km. Hlavní trať Třebovice v Čechách – Prostějov s odbočkou Chornice – Jevíčko – Velké Opatovice.

Obr. 1.2. Obecně geografická mapa SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: ČSÚ

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

2. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

Správní obvod ORP Moravská Třebová se nachází v jihovýchodní části Pardubického kraje, kde východní částí sousedí s krajem Olomouckým a jižní částí s krajem Jihomoravským. Ze západní strany hraničí se Svitavskem a ze severu s Lanškrounskem. Centrem správního obvodu ORP je město Moravská Třebová s počtem 9 948 obyvatel. Moravská Třebová společně s městem Jevíčkem se řadí k centrům vyšší občanské vybavenosti. Nejvýznamějším dopravním osou, která prochází městem Moravská Třebová ve směru západ – východ, je silnice I. třídy I/35. Celým územím (od severozápadu na jihovýchod) SO ORP Moravská Třebová prochází železniční dráha v délce 43,6 km. Hlavní trať Třebovice v Čechách – Prostějov s odbočkou Chornice – Jevíčko – Velké Opatovice. Prostorové a funkční uspořádání jednotlivýh obcí ve SO ORP je uvedeno v samostatných kartách obcí RURÚ.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

3. STRUKTURA OSÍDLENÍ

Struktura osídlení vznikla z převážné míry už ve středověku a je především tvořena v závislosti na přírodním prostředím a morfologickém členěním terénu. Základními složkami osídlení je soustava jednotlivých sídel (obcí) a dalších složek vybavení v území, vazeb mezi nimi a přírodního prostředí, které vytváří rámec celé krajiny. Mezi důležité složky vybavení území náleží systémy dopravní a technické infrastruktury. Sídelní struktura je výslednicí dlouhodobého vývoje, ve kterém se uplatnily vnitřní i vnější vlivy. Zásadní proměnu osídlení znamenal příchod průmyslové revoluce (označovaná souhrnně jako proces urbanizace). Započal tak globální proces přeměny venkovských oblastí na oblasti městské a přeměny venkovské společnosti na společnost městskou. Současné osídlení (v Evropě) je i přes značné rozdíly charakterizováno vysokým stupněm urbanizace a složitosti sídelní struktury. Charakter a uspořádání jednotlivých sídel v osídlení, jejich vztahy a intenzita těchto vztahů vyjadřuje různé úrovně vývoje sídelní struktury a stupně urbanizace: od území pouze s dostřednými vazbami spádových sídel a nízkým stupněm urbanizace až po aglomerační území.

Osídlení ve SO ORP Moravská Třebová se vyznačuje značnou hustotou sídel (33 obcí) a to s vysokým podílem malých sídel. Převažují venkovská sídla, tj. obce s méně jak 2 000 obyvatel, které představují 94% obcí ve správním obvodě. Hustota osídlení SO ORP je 62,6 osob/km2 a řadí se mezi druhou nejnižší v Pardubickém kraji. Struktura osídlení je dále závislá na podílu městského (12 749 obyv.) a venkovského (13 389 obyv.) obyvatelstva, které se přibližně dělí na polovinu. Podrobnější strukturu osídlení jednotlivýh obcí ve SO je uvedena v samostatných kartách obcí RURÚ.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

4. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ 4.1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Pardubickém kraji žilo k 31. 12. 2019 celkem 522 622 obyvatel, což je o 1,25 % (6 513 obyvatel) více než v roce 2015. V 7 z 15 správních obvodů Pardubického kraje se počet obyvatel v období 2015-2019 snížil. K největšímu úbytku došlo v SO ORP Česká Třebová (-1,83 %), ostatní SO ORP mají úbytek méně jak 1% - Moravská Třebová (-0,80 %), Svitavy (-0,77 %) atd. Nejvyšší relativní nárůst zaznamenaly SO ORP Přelouč (3,74 %), Pardubice (3,20 %) a Holice (2,37 %).

Tab. 4.1. Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Pardubického kraje v letech 2010, 2015 a 2019 Počet obyvatel k 31. 12. Rozdíl mezi lety 2015 a 2019 SO ORP 2010 2015 2019 Absolutně Relativně (%) Česká Třebová 18 614 18 298 17 969 -329 -1,83 Hlinsko 21 498 21 128 21 017 -111 -0,53 Holice 17 234 17 486 17 910 424 2,37 Chrudim 82 897 82 817 83 596 779 0,93 Králíky 9 060 8 719 8 676 -43 -0,50 Lanškroun 22 991 23 206 23 140 -66 -0,29 Litomyšl 26 773 26 636 27 205 569 2,09 Moravská Třebová 27 119 26 346 26 138 -208 -0,80 Pardubice 126 741 127 477 131 691 4 214 3,20 Polička 19 536 19 587 19 611 24 0,12 Přelouč 24 471 24 873 25 840 967 3,74 Svitavy 31 781 31 620 31 379 -241 -0,77 Ústí nad Orlicí 26 578 26 368 26 573 205 0,77 Vysoké Mýto 32 618 32 498 32 454 -44 -0,14 Žamberk 29 253 29 090 29 463 373 1,27 Pardubický kraj 517 164 516 149 522 662 6 513 1,25 Zdroj dat: ČSÚ, 2020

Následující tabulka a graf ukazuje, jak se počet obyvatel SO ORP Moravská Třebová vyvíjel od roku 2001. Z grafu je patrné, že počet obyvatel byl mezi lety 2001 a 2019 klesající. Pouze v roce 2007 došlo k zanedbatelnému přírůstku. Od roku 2010 do roku 2015 je úbytek výraznější. V roce 2001 měl správní obvod 27 710 obyvatel, od té doby ubylo 1572 obyvatel na současných 26 138 obyvatel.

Tab. 4.2. Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Moravská Třebová v letech 2001-2019 Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet 27 710 27 581 27 542 27 441 27 365 27 293 27 300 27 201 27 138 27 119 obyvatel Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Počet 26 839 26 697 26 560 26 512 26 346 26 315 26 311 26 267 26 138 obyvatel

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Tab. 4.3. Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Moravská Třebová v letech 2001-2019

Zdroj dat: ČSÚ, 2020, vlastní zpracování

Nejlidnatějšími obcemi správního obvodu po Moravské Třebové (9 948 obyvatel) jsou Jaroměřice, Jevíčko, Kunčina, Městečko Trnávka a Staré Město, které mají nad tisíc obyvatel. Na druhou stranu se v SO ORP nachází 22 obcí s počtem obyvatel pod 500, což vyvolává větší či menší problémy s jejich občanskou vybaveností. V pěti obcích nedosahuje počet obyvatel ani 100, jedná se o obce Hartinkov, Janůvky, Malíkov, Vražné a Vysoká. Mezi lety 2005 a 2019 došlo v 17 z 33 obcí k poklesu počtu obyvatel. Nejvýznamnější ztrátu zaznamenaly obce Březinky (-23,20 %), Bezděčí u Trnávky (-17,55 %), Moravská Třebová (-13,10 %), Mladějov na Moravě (-12,39 %), Dětřichov u Moravské Třebové (-12,11 %) a Malíkov (-11,11 %). V Moravské Třebové došlo k velké absolutní ztrátě - 1303 obyvatel. Nejvyšších přírůstků za posledních čtrnáct let dosáhly Kunčina (164 ob.), Útěchov (104 ob.) a Gruna (65 ob.). V dlouhodobém horizontu (2005-2019) ubylo ve správním obvodu 1502 obyvatel, tedy 5,81 % a v krátkodobém horizontu (2015-2019) ubylo 483 obyvatel, což je 1,87 %.

Tab. 4.4. Počet obyvatel a jeho vývoj v letech 2005-2019 Rozdíl mezi lety Rozdíl mezi lety Počet obyvatel k 31. 12. 2019 a 2005 2015 a 2019 Obec Relativně Relativně 2005 2010 2015 2019 Absolutně Absolutně (%) (%) Bělá u Jevíčka 355 345 351 355 0 0,00 4 1,13 Bezděčí u Trnávky 221 225 213 188 -33 -17,55 -25 -13,30 Biskupice 452 444 437 476 24 5,04 39 8,19 Borušov 160 170 174 175 15 8,57 1 0,57 Březina 362 346 348 329 -33 -10,03 -19 -5,78 Březinky 154 142 131 125 -29 -23,20 -6 -4,80 Dětřichov u 213 198 206 190 -23 -12,11 -16 -8,42 Moravské Třebové Dlouhá Loučka 548 524 537 564 16 2,84 27 4,79 Gruna 159 167 186 224 65 29,02 38 16,96 Hartinkov 54 52 57 52 -2 -3,85 -5 -9,62 18

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Rozdíl mezi lety Rozdíl mezi lety Počet obyvatel k 31. 12. 2019 a 2005 2015 a 2019 Obec Relativně Relativně 2005 2010 2015 2019 Absolutně Absolutně (%) (%) Chornice 830 883 868 845 15 1,78 -23 -2,72 Janůvky 36 39 48 61 25 40,98 13 21,31 Jaroměřice 1 231 1 212 1 203 1 174 -57 -4,86 -29 -2,47 Jevíčko 2 900 2 905 2 827 2 801 -99 -3,53 -26 -0,93 Koruna 136 137 136 147 11 7,48 11 7,48 Křenov 429 420 405 405 -24 -5,93 0 0,00 Kunčina 1 225 1 343 1 383 1 389 164 11,81 6 0,43 Linhartice 579 640 640 619 40 6,46 -21 -3,39 Malíkov 110 115 100 99 -11 -11,11 -1 -1,01 Městečko Trnávka 1 489 1 473 1 390 1 413 -76 -5,38 23 1,63 Mladějov na 490 475 440 436 -54 -12,39 -4 -0,92 Moravě Moravská Třebová 11 251 10 853 10 267 9 948 -1 303 -13,10 -319 -3,21 Radkov 117 123 114 116 -1 -0,86 2 1,72 Rozstání 240 255 244 238 -2 -0,84 -6 -2,52 Rychnov na 563 595 597 619 56 9,05 22 3,55 Moravě Slatina 124 141 144 165 41 24,85 21 12,73 Staré Město 999 1 023 1 004 1 027 28 2,73 23 2,24 Třebařov 980 916 888 905 -75 -8,29 17 1,88 Útěchov 232 246 309 336 104 30,95 27 8,04 Víska u Jevíčka 156 161 158 161 5 3,11 3 1,86 Vranová Lhota 474 442 440 447 -27 -6,04 7 1,57 Vrážné 72 73 71 68 -4 -5,88 -3 -4,41 Vysoká 24 36 30 41 17 41,46 11 26,83 SO ORP Moravská 27 365 27 119 26 346 25 863 -1 502 -5,81 -483 -1,87 Třebová Zdroj dat: ČSÚ, 2020

Celkový přírůstek obyvatelstva je dán součtem přirozeného přírůstku (živě narození - zemřelí) a migračního přírůstku (přistěhovalí - vystěhovalí). Co je příčinou daného populačního vývoje v obcích v posledních letech odhaluje následující graf a tabulka. Vývoj počtu obyvatel v letech 2009-2019 lze charakterizovat záporným přirozeným přírůstkem (s výjimkou roku 2010) a záporným migračním přírůstkem (s vyjímkou let 2017 a 2018). Pro vývoj počtu obyvatel obcí má dlouhodobě rozhodující význam migrace, která dosahuje mnohem vyšších hodnot než přirozený přírůstek. Lidé mají tendenci se ze správního obvodu stěhovat do jiných regionů, správní obvod tedy není z hlediska bydlení příliš atraktivní. Migrují především mladé rodiny a vzdělanější osoby. Celkový počet obyvatel ve sledovaném období klesal. V letech 2016, 2017 a 2018 se celkové úbytky obyvatelstva zmenšily, avšak minulý rok (2019) opět navazuje na předešlé roky, kdy byl úbytek obyvatelstva významější.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Tab. 4.5. Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel v SO ORP Moravská Třebová v letech 2009–2019

Zdroj dat: ČSÚ, 2020

Následující tabulka ukazuje vývoj přirozené měny obyvatelstva a migračního salda v obcích SO ORP Moravská Třebová ve dvou tříletých obdobích 2014-2016 a 2017-2019. V obou sledovaných obdobích došlo k přirozenému úbytku obyvatelstva i zápornému migračnímu saldu, přičemž v období 2014- 2016 byly úbytky výraznější. Zatímco v období 2014-2016 ubylo 127 obyvatel přirozenou měnou, v období 2017-2019 to bylo 96. Migrační úbytek se ze 118 obyvatel v prvním období snížil na 78 obyvatel v druhém období. Přirozený i migrační úbytek se sice v relativních hodnotách snížil cca o 0,15 %, ale přesto nádále přetrvává menší rozvoj populace a odliv obyvatelstva z regionu. V období 2017-2019 přibylo nejvíce obyvatel přirozenou měnou v obcích Útěchov (9 ob.), Slatina (7 ob.) a Vranová Lhota (7 ob.), v dalších 14 obcích přibylo méně jak 7 obyvatel. Naopak pokles počtu obyvatel přirozenou měnou byl nejvýraznější v obcích Moravská Třebová (-93 ob.), Jaroměřice (-25 ob.) a Mladějov na Moravě (-9 ob.). Nejvyšší migrační přírůstek za druhé sledované období zaznamenaly obce Biskupice (32 ob.), Gruna (30 ob.) a Útěchov (26 ob.). K největšímu migračnímu úbytku došlo v obcích Moravská Třebová (-183 ob.), Jevíčko (-40 ob.) a Linhartice (-25 ob.).

Tab. 4.6. Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v období 2014-2016 a 2017-2019 Přirozený přírůstek Migrační přírůstek 2014-2016 2017-2019 2014-2016 2017-2019 Obec rok rel. rok rel. rok rel. rok rel. abs. abs. abs. abs. (%) (%) (%) (%) Bělá u Jevíčka -8 -2,26 -2 -0,55 12 3,38 1 0,28 Bezděčí u Trnávky 0 0,00 -4 -2,06 -13 -6,09 -18 -9,26 Biskupice 0 0,00 -4 -0,86 9 2,05 32 6,90 Borušov -5 -2,86 1 0,56 -1 -0,57 3 1,69 Březina -11 -3,13 -4 -1,20 6 1,71 -16 -4,79 Březinky -1 -0,76 0 0,00 -1 -0,76 -5 -3,91 Dětřichov u M. Třebové 2 0,99 -1 -0,52 -3 -1,48 -8 -4,15 Dlouhá Loučka 8 1,48 4 0,72 12 2,22 15 2,71 20

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Přirozený přírůstek Migrační přírůstek 2014-2016 2017-2019 2014-2016 2017-2019 Obec rok rel. rok rel. rok rel. rok rel. abs. abs. abs. abs. (%) (%) (%) (%) Gruna -7 -3,74 5 2,31 19 10,16 30 13,85 Hartinkov -2 -3,82 -5 -9,43 -1 -1,91 7 13,21 Chornice -3 -0,35 -6 -0,70 -17 -1,96 -10 -1,16 Janůvky -2 -4,14 -3 -5,08 4 8,28 14 23,73 Jaroměřice -24 -2,01 -25 -2,13 32 2,68 -3 -0,26 Jevíčko 20 0,71 1 0,04 0 0,00 -40 -1,41 Koruna -5 -3,64 1 0,69 5 3,64 7 4,86 Křenov -2 -0,49 3 0,75 -3 -0,74 4 1,00 Kunčina 27 1,95 4 0,29 -33 -2,39 14 1,01 Linhartice -1 -0,16 4 0,63 -7 -1,09 -25 -3,97 Malíkov 1 1,01 1 1,06 -15 -15,10 0 0,00 Městečko Trnávka -9 -0,64 0 0,00 -18 -1,28 13 0,92 Mladějov na Moravě 0 0,00 -9 -2,09 -2 -0,45 1 0,23 Moravská Třebová -116 -1,13 -93 -0,93 -73 -0,71 -183 -1,82 Radkov 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Rozstání -5 -2,07 2 0,84 -16 -6,61 2 0,84 Rychnov na Moravě -1 -0,17 1 0,16 5 0,83 16 2,55 Slatina 3 2,05 7 4,39 6 4,11 9 5,65 Staré Město 6 0,60 6 0,59 -12 -1,19 21 2,07 Třebařov 1 0,11 6 0,66 -17 -1,90 12 1,32 Útěchov 2 0,67 9 2,78 21 7,00 26 8,03 Víska u Jevíčka 1 0,64 -1 -0,63 -9 -5,74 4 2,52 Vranová Lhota 5 1,13 7 1,57 -6 -1,35 -9 -2,02 Vrážné 0 0,00 -2 -2,93 -1 -1,42 0 0,00 Vysoká -1 -3,26 1 2,56 -1 -3,26 8 20,51 SO ORP M. Třebová -127 -0,48 -96 -0,37 -118 -0,45 -78 -0,30 Zdroj: ČSÚ, 2020

4.2. VĚKOVÁ STRUKTURA V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel Pardubického kraje a SO ORP Moravská Třebová, je pro jednotlivé SO ORP a obce vypočten tzv. index stáří. Jedná se o ukazatel, který se vyjadřuje jako podíl osob starších 65 let na 100 osob ve věku 0–14 let. V Pardubickém kraji se nenachází žádný správní obvod, ve kterém by předproduktivní složka obyvatelstva převyšovala poproduktivní složku. Populačně „nejstaršími“ správními obvody jsou Hlinsko (141), Moravská Třebová (137), Králíky (136) a Česká Třebová (136). Nejpříznivějších hodnot indexu stáří dosahují SO ORP Žamberk (114), Holice (115) a Lanškroun (118). V porovnání s rokem 2013, kdy byl index stáří v Pardubickém kraji 116, došlo v roce 2015 k jeho zvýšení na 121 a v roce 2018 na hodnotu 127. V jednotlivých správních obvodech stejně jako v Pardubickém kraji index stáří stále roste, což poukazuje na pokračující proces demografického stárnutí populace. Index stáří SO ORP Moravská Třebová stoupl za pět let o 16 % (ze 121 % na 137 %) a je nad průměrem Pardubického kraje i České Republiky. Obecně je tedy patrné výrazné zhoršování věkové struktury obyvatel, tj. zejména pokles podílu předproduktivní věkové skupiny 0-14 let a

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace akcelerující nárůst poproduktivní věkové skupiny. Tento jev má negativní vliv nejen na celkovou ekonomickou výkonnost regionů či státu (pakliže nedostatek ekonomicky aktivních není kompenzován migrací obyvatelstva v produktivním věku), ale klade také zvyšující se požadavky na kvantitu a kvalitu sociálních služeb pro seniory, což s sebou nese i rostoucí zátěž veřejných rozpočtů.

Tab. 4.7. Věková struktura a průměrný věk obyvatel ve SO ORP Pardubického kraje v roce 2019, vývoj indexu stáří Věková skupina v roce 2019 Index Index Index Index Průměrný SO ORP stáří stáří stáří stáří 0-14 let 15-64 let 65 + let věk 2019 2018 [%] 2017 [%] 2015 [%] 2013 [%] Česká 2 757 11 371 3 841 43,3 136 135 Třebová 129 124 Hlinsko 3 159 13 393 4 465 43,1 141 140 133 126 Holice 3 007 11 442 3 461 41,9 115 114 108 100 Chrudim 13 270 53 115 17 211 42,7 128 126 121 116 Králíky 1 347 5 491 1 838 42,8 136 139 130 120 Lanškroun 3 777 14 895 4 468 41,9 118 116 108 100 Litomyšl 4 408 17 470 5 327 42,1 121 119 115 109 Moravská 3 895 16 767 5 476 43,2 137 135 131 121 Třebová Pardubice 21 051 84 305 26 335 42,5 125 124 124 124 Polička 3 121 12 495 3 995 42,5 124 122 117 114 Přelouč 3 949 16 719 5 172 42,8 128 127 127 125 Svitavy 4 971 19 875 6 533 42,7 128 126 117 109 Ústí nad 4 198 16 724 5 651 42,8 135 132 Orlicí 123 117 Vysoké Mýto 5 223 20 570 6 661 42,6 125 122 116 109 Žamberk 4 877 18 935 5 651 41,8 114 113 108 103 Pardubický 83 010 333 567 106 085 42,6 127 125 121 116 kraj ČR 1 710 202 6 852 107 2 131 630 42,5 122 123 121 116 Zdroj: ČSÚ, 2020

Z následující tabulky jsou patrné poměrně značné rozdíly ve věkové struktuře obyvatel jednotlivých obcí. V 6 obcích správního obvodu převyšuje předproduktivní složka obyvatelstva poproduktivní složku – Útěchov, Gruna, Koruna, Dlouhá Loučka, Slatina a Vysoká . Ještě v roce 2013 byl index stáří nižší než 100 % u 10 obcí, v roce 2018 už jen u 7 obcí. Nejvyššího indexu stáří dosahuje Bezděčí u Trnávky (272), Vrážné (229), Březina (197), Janůvky (186) a Dětřichov u Moravské Třebové (183). Jak již bylo zmíněno výše, v souladu s demografickými trendy v prakticky téměř celé Evropě poroste i poproduktivní složka české populace, což bude do budoucna klást nárok na sociální služby pro lidi v důchodovém věku.

Tab. 4.8. Věková struktura a průměrný věk obyvatel v obcích SO ORP Moravská Třebová v roce 2019 a vývoj indexu stáří Věková skupina v roce 2019 Index Index Index Index Průměrný Obec stáří stáří stáří stáří 0 – 14 15 - 64 65 + věk 2019 let let let 2018 [%] 2017 [%] 2015 [%] 2013 [%] Bělá u Jevíčka 55 210 90 46,2 146 154 171 157 Bezděčí u Trnávky 18 125 45 47,8 272 238 188 138 Biskupice 87 299 90 41,2 108 117 118 101

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Věková skupina v roce 2019 Index Index Index Index Průměrný Obec stáří stáří stáří stáří 0 – 14 15 - 64 65 + věk 2019 let let let 2018 [%] 2017 [%] 2015 [%] 2013 [%] Borušov 26 122 27 41,5 90 90 100 77 Březina 35 216 78 46,3 197 180 200 203 Březinky 19 83 23 42,8 95 91 90 116 Dětřichov u M. 25 123 42 44,6 183 163 170 128 Třebové Dlouhá Loučka 99 370 95 40,2 93 93 94 81 Gruna 45 149 30 38 71 74 110 133 Hartinkov 8 31 13 45,4 175 156 200 380 Chornice 108 581 156 43 134 132 124 112 Janůvky 8 38 15 46,6 186 200 200 180 Jaroměřice 173 714 287 44,6 159 166 150 129 Jevíčko 404 1 836 561 42,5 133 124 120 104 Koruna 32 93 22 38,9 69 82 104 123 Křenov 62 265 78 42,2 123 125 97 85 Kunčina 247 891 251 40 100 101 84 76 Linhartice 93 422 104 42,6 111 103 103 92 Malíkov 12 74 13 42,4 156 100 53 27 Městečko 203 905 305 43,5 151 154 175 142 Trnávka Mladějov na 72 278 86 41,7 131 129 113 92 Moravě Moravská 1 367 6 278 2 303 44,7 161 157 151 132 Třebová Radkov 15 78 23 43,4 133 141 124 131 Rozstání 41 142 55 43,9 129 149 138 100 Rychnov na 117 381 121 41,2 111 109 133 101 Moravě Slatina 34 100 31 40,4 100 85 96 81 Staré Město 180 658 189 40,4 103 98 93 79 Třebařov 133 589 183 42,1 134 131 129 104 Útěchov 78 219 39 35,3 46 58 52 51 Víska u Jevíčka 20 119 22 42,4 111 109 181 163 Vranová Lhota 68 299 80 42 118 106 120 111 Vrážné 6 46 16 45,6 229 243 167 108 Vysoká 5 33 3 41 60 75 400 150 SO ORP Mor. 3 895 16 767 5 476 43,2 137 135 131 121 Třebová Zdroj: ČSÚ, 2020

4.3. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA Vzdělanost obyvatel představuje významný faktor ovlivňující hospodářské podmínky a soudržnost obyvatel obce. Dále je vysoká úroveň lidského kapitálu jedním ze základních předpokladů pro rozvoj obce či regionu. S rostoucí vzdělaností koreluje pokles nezaměstnanosti, roste sociální kapitál, občanská společnost a angažovanost v komunitách. Obecně deklarovaná vzdělanost obyvatelstva ČR roste, avšak její prostorová distribuce je značně nerovnoměrná. Do r. 1991 docházelo k silné koncentraci obyvatel s vyšším stupněm vzdělání v tzv. střediskových sídlech, kam byly v plánovaném hospodářství přednostně koncentrovány omezené finanční zdroje na 23

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace ekonomický rozvoj. V posledních letech dochází k přesměrování mobility těchto osob do atraktivních příměstských a rekreačních sídel, které socialistická modernizace zasáhla v menší míře. Procesy suburbanizace a preference bydlení v kvalitním prostředí způsobují difúzi lidského kapitálu i do oblastí, které v předchozím období byly vnímané jako neperspektivní. Nicméně i nadále nejnižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva přetrvává u neatraktivních zemědělských obcí a nově vzniká v některých lokalitách velkých neatraktivních sídlišť.

Tab. 4.9. Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Moravská Třebová (%) Bez vzdělání, Úplné střední Vyučení a nezjištěné, s maturitou a Vysoko- Vysoko- střední bez Obec neukončené vyšší odborné a školské školské maturity základní, základní nástavbové 2011 2001 2011 2011 2011 Bělá u Jevíčka 21,8 49,0 25,6 3,5 1,2 Bezděčí u Trnávky 22,1 38,4 33,2 6,3 4,1 Biskupice 24,0 49,6 21,8 4,6 3,8 Borušov 32,7 53,1 11,6 2,7 0,8 Březina 29,3 45,1 23,3 2,2 1,5 Březinky 32,2 37,3 22,0 8,5 5,9 Dětřichov u M. T. 28,6 48,0 20,6 2,9 1,7 Dlouhá Loučka 27,6 51,5 19,7 1,1 0,7 Gruna 30,1 45,9 23,3 0,8 0,0 Hartinkov 25,5 37,3 31,4 5,9 0,0 Chornice 27,7 43,8 24,0 4,6 3,5 Janůvky 40,5 21,4 23,8 14,3 5,3 Jaroměřice 25,1 42,9 25,7 6,4 3,5 Jevíčko 23,0 35,3 30,9 10,7 7,7 Koruna 33,6 37,0 24,4 5,0 2,8 Křenov 26,8 44,7 23,6 4,8 2,8 Kunčina 25,2 45,8 24,0 5,1 2,8 Linhartice 23,4 44,3 27,2 5,1 2,2 Malíkov 39,4 51,1 7,4 2,1 1,3 Městečko Trnávka 27,5 43,2 23,4 5,9 3,6 Mladějov na Moravě 33,0 49,4 15,6 2,1 1,2 Moravská Třebová 23,9 36,3 29,7 10,0 8,1 Radkov 36,2 47,6 14,3 1,9 0,9 Rozstání 23,9 52,2 18,2 5,7 2,8 Rychnov na Moravě 36,2 44,4 16,4 3,0 1,6 Slatina 25,0 39,8 28,7 6,5 2,2 Staré Město 27,9 45,4 22,6 4,1 2,1 Třebařov 36,0 43,8 16,9 3,3 2,7 Útěchov 24,9 42,0 27,5 5,7 2,5 Víska u Jevíčka 31,7 52,1 14,1 2,1 0,8 Vranová Lhota 30,2 43,0 21,9 5,0 2,2 Vrážné 31,0 31,0 32,8 5,2 0,0 Vysoká 30,3 48,5 15,2 6,1 3,2 SO ORP Mor. Třebová 25,9 40,5 26,2 7,4 5,4 Pardubický kraj 22,5 36,3 31,1 10,2 7,0 ČR 23,9 32,8 30,9 12,4 8,9 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011, 2001

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

I SO ORP Moravská Třebová dokládá výše nastíněné trendy. V desetiletém období mezi roky 2001 a 2011 došlo k významné změně vzdělanostní úrovně obcí. Především přirozenou měnou se výrazně zmenšil počet obyvatel v méně kvalifikovaných skupinách (bez vzdělání, nezjištěné, neukončené základní a základní vzdělání a vyučení a střední bez maturity) – z celkových 71,9 % na současných 66,4 % - a opačně byla posílena složka obyvatelstva s maturitou, vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním. V tomto období je možné zaznamenat výraznou dekoncentraci lidských zdrojů z Moravské Třebové do venkovských sídel, a tak zatímco v roce 2001 Moravská Třebová dominovala z pohledu vzdělanosti obyvatel celému SO ORP, dnes dominuje venkovská obec Janůvky (14,3 %) a za ní Jevíčko (10,7 % vysokoškoláků), až za nimi teprve středisko Moravská Třebová. Z pohledu jednotlivých obcí je pak relativní podíl vysokoškoláku nejnižší v Gruně (0,8 %) a v Dlouhé Loučce (1,1 %). Obecně je úroveň vzdělanosti v obcích SO ORP Moravská Třebová, co se týče vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva nižší než průměr ČR a Pardubického kraje.

4.4. BYDLENÍ Ukazatele bydlení jsou jedny z nejdůležitějších pro hodnocení socioekonomických poměrů území, protože dokáží reflektovat ekonomický růst a konkurenceschopnost domácností, kvalitu domovního a bytového fondu a celkovou atraktivitu sledovaného regionu. Důkladná analýza stavu domovního a bytového fondu se tak v kombinaci s demografickou analýzou stává velmi důležitým předpokladem pro vypracování správného a efektivního plánu rozvoje každého regionu. Datovou základnu tvoří především data ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za rok 2001 a 2011, které umožňují hlubší porozumění chování obyvatel daného regionu a hledání jeho širších kontextových příčin a souvislostí v sčítacím meziobdobí. Další data pochází především z Veřejné databáze ČSÚ. Jelikož v rámci RURÚ bylo doposud vždy pracováno s indikátory bydlení založenými na ukazatelích místa trvalého pobytu, s ohledem na komparativnost obou posledních sčítání bylo u SLDB 2011 v některých případech pracováno s tzv. předběžnými výsledky. Definitivní výsledky SLDB 2011 jsou totiž zpracovány a publikovány ve vztahu k novému ukazateli, kterým je obvykle bydlící obyvatelstvo, resp. podle místa obvyklého pobytu1. Pojem obvyklý pobyt na rozdíl od trvalého pobytu není zakotven v české legislativě (s výjimkou aplikací přímo použitelných předpisů EU), v koncepci sčítání je využit poprvé a laické i odborné veřejnosti není příliš známý.

4.5. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O DOMECH A BYTECH Dostupná evidence počtu trvale obydlených a neobydlených domů a bytů a jejich podrobnější dělení až do úrovně obcí je k dispozici pouze z jednotlivých SLDB. Základním sledovaným ukazatelem v SLDB do úrovně obcí, který vychází z konceptu přihlášení k trvalému bydlišti alespoň jednou osobou, jsou trvale obydlené domy (TOD) a trvale obydlené byty (TOB). Růst počtu trvale obydlených bytů odráží rozvoj trvalého bydlení v obcích a je jednoznačným projevem jejich prosperity. Na druhé straně je nutno vnímat skutečnost, že průměrná zalidněnost bytů dlouhodobě klesá prakticky ve všech obcích ČR. Příčinou je pokles průměrné velikosti domácností, zejména vlivem růstu podílu jednočlenných domácností (důchodců, ale i mladých stále častěji samostatně bydlících osob). I v případě mírného růstu počtu trvale obydlených bytů tak může počet obyvatel obce klesat. Celkový počet trvale obydlených domů (TOD) se v roce 2011 vyšplhal na 6 069, což je výsledek o 5,5 % vyšší než tomu bylo v roce 2001. Relativně nejvíce rostly obce Linhartice (27,7 %), Útěchov (21,1 %) a Kunčina (20,4 %), přičemž zejména Kunčina (64) vykazuje i vysoký absolutní přírůstek, který za sebou nechal i správní středisko ORP Moravskou Třebovou (58) a druhé největší město regionu Jevíčko (28). Tyto obce se nacházejí v blízkém zázemí Moravské Třebové a do jisté míry referují o suburbanizačním trendu posledních let. Některé obce zaznamenaly i záporný výsledek, jako např.

1 Místo obvyklého pobytu osoby je definováno jako místo, kde osoba obvykle tráví období svého každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod. a kde je členem konkrétní domácnosti. 25

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Vysoká (-33,3 %), Gruna (-10,0 %) a Radkov (-8,1). Vesměs se jedná o malé podhorské obce s nízkým absolutním počtem domů sloužících téměř z poloviny k rekreaci. Celkový přírůstek trvale obydlených bytů (TOB) již tak příznivých výsledků nedosáhl a v období mezi sčítáními téměř stagnoval (nárůst pouze o 0,3 %). Na tomto výsledku se nejvíce podepsala negativní bilance TOB ve městě Moravská Třebová, kde došlo k 3,9% poklesu (160 bytů). Úbytek vykazuje celkem 13 z 33 obcí, které se nacházejí ve sledovaném regionu. Vyšší kladný výsledek zaznamenaly např. obce Slatina (20,6 %), Útěchov (17,7%), Linhartice (15,6 %), Dlouhá Loučka (13,3 %) aj.

Tab. 4.10. Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Moravská Třebová Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty Obec, SO ORP 2001 2011 Změna (%) 2001 2011 Změna (%) Bělá u Jevíčka 125 130 4,0 140 140 0,0 Bezděčí u Trnávky 56 60 7,1 78 77 -1,3 Biskupice 120 124 3,3 157 158 0,6 Borušov 44 52 18,2 60 64 6,7 Březina 92 97 5,4 144 146 1,4 Březinky 42 41 -2,4 52 46 -11,5 Dětřichov u M. Třebové 57 57 0,0 70 66 -5,7 Dlouhá Loučka 150 152 1,3 166 188 13,3 Gruna 50 45 -10,0 63 61 -3,2 Hartinkov 24 22 -8,3 27 23 -14,8 Chornice 220 240 9,1 281 304 8,2 Janůvky 19 18 -5,3 21 22 4,8 Jaroměřice 367 375 2,2 441 442 0,2 Jevíčko 604 632 4,6 1 011 1 062 5,0 Koruna 38 43 13,2 47 49 4,3 Křenov 102 106 3,9 140 140 0,0 Kunčina 313 377 20,4 369 410 11,1 Linhartice 137 175 27,7 180 208 15,6 Malíkov 28 31 10,7 32 30 -6,3 Městečko Trnávka 396 415 4,8 499 485 -2,8 Mladějov na Moravě 123 130 5,7 153 160 4,6 Moravská Třebová 1 625 1 683 3,6 4 145 3 985 -3,9 Radkov 37 34 -8,1 53 44 -17,0 Rozstání 60 62 3,3 79 90 13,9 Rychnov na Moravě 164 176 7,3 202 223 10,4 Slatina 33 39 18,2 34 41 20,6 Staré Město 245 265 8,2 307 340 10,7 Třebařov 244 236 -3,3 331 303 -8,5 Útěchov 57 69 21,1 62 73 17,7 Víska u Jevíčka 38 40 5,3 53 57 7,5 Vranová Lhota 106 108 1,9 169 164 -3,0 Vrážné 21 23 9,5 26 22 -15,4 Vysoká 18 12 -33,3 18 16 -11,1 SO ORP Moravská 5 755 6 069 5,5 9 610 9 639 0,3 Třebová Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a 2011

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

4.6. DOMOVNÍ FOND Celkový počet domů v SO ORP Moravská Třebová byl 7 482 v roce 2011, což je výsledek představující přírůstek 5,7 % oproti roku 2001. Celých 25 % domů je situováno v centru správního obvodu v Moravské Třebové. Při porovnání struktury trvalého bydlení výrazně převažuje individuální výstavba v podobě domů rodinných nad domy bytovými. Nejvíce bytových domů se nachází opět v Moravské Třebová a také v Jevíčku, druhém největším sídle správního obvodu. Zbytek regionu má spíše rurální charakter, což je umocněno relativně členitým podhorským reliéfem. Celkem přibylo 143 neobydlených domů, čímž se zvýšil jejich podíl na domovním fondu o 0,8 procentního bodu. Z toho k rekreaci jich slouží pouze o 24 více v roce 2011 než oproti stavu v roce 2001. Celkový podíl rekreačních domů se drží kolem 10 % v obou obdobích. V některých obcích se rekreační sídla podílejí na domovním fondu ještě vyšší měrou. Například v Městečku Trnávka tvoří domy sloužící k rekreaci 27 %, ve Vranové Lhotě 29 %, v Hartinkově 46 % a ve Vysoké dokonce 50 % domů.

Tab. 4.11. Domovní fond na území obcí SO ORP Moravská Třebová v roce 2001 Trvale obydlené domy Neobydlené domy Domy Slouží k Obec, SO ORP Rodinné Bytové Podíl celkem Celkem Celkem rekreaci domy domy (%) Bělá u Jevíčka 177 125 125 0 52 29,4 41 Bezděčí u Trnávky 76 56 56 0 20 26,3 15 Biskupice 174 120 113 4 54 31,0 44 Borušov 70 44 43 1 26 37,1 23 Březina 128 92 83 6 36 28,1 24 Březinky 57 42 40 1 15 26,3 10 Dětřichov u M. Třebové 74 57 55 1 17 23,0 8 Dlouhá Loučka 180 150 145 2 30 16,7 17 Gruna 69 50 49 1 19 27,5 16 Hartinkov 61 24 23 0 37 60,7 32 Chornice 235 220 209 5 15 6,4 2 Janůvky 40 19 18 0 21 52,5 19 Jaroměřice 463 367 360 5 96 20,7 53 Jevíčko 714 604 537 54 110 15,4 47 Koruna 54 38 38 0 16 29,6 12 Křenov 113 102 95 4 11 9,7 6 Kunčina 372 313 305 4 59 15,9 43 Linhartice 153 137 130 7 16 10,5 2 Malíkov 33 28 28 0 5 15,2 3 Městečko Trnávka 573 396 375 12 177 30,9 140 Mladějov na Moravě 152 123 117 3 29 19,1 18 Moravská Třebová 1 773 1 625 1 240 339 148 8,3 29 Radkov 46 37 37 0 9 19,6 4 Rozstání 77 60 58 1 17 22,1 11 Rychnov na Moravě 199 164 158 5 35 17,6 22 Slatina 50 33 33 0 17 34,0 15 Staré Město 292 245 238 3 47 16,1 32 Třebařov 279 244 228 11 35 12,5 19 Útěchov 66 57 57 0 9 13,6 7 Víska u Jevíčka 40 38 36 2 2 5,0 0 Vranová Lhota 166 106 103 3 60 36,1 39 Vrážné 39 21 20 1 18 46,2 16 27

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Trvale obydlené domy Neobydlené domy Domy Slouží k Obec, SO ORP Rodinné Bytové Podíl celkem Celkem Celkem rekreaci domy domy (%) Vysoká 30 18 18 0 12 40,0 12 SO ORP M. Třebová 7 025 5 755 5 170 475 1 270 18,1 781 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Tab. 4.12. Domovní fond na území obcí SO ORP Moravská Třebová v roce 2011 Trvale obydlené domy Neobydlené domy Domy Slouží k Obec, SO ORP Rodinné Bytové Podíl celkem Celkem Celkem rekreaci domy domy (%) Bělá u Jevíčka 187 130 127 1 57 30,5 43 Bezděčí u Trnávky 81 60 57 3 21 25,9 16 Biskupice 176 124 118 4 52 29,5 32 Borušov 72 52 48 1 20 27,8 7 Březina 128 97 85 9 31 24,2 19 Březinky 59 41 39 1 18 30,5 13 Dětřichov u M. Třebové 76 57 53 2 19 25,0 12 Dlouhá Loučka 185 152 147 4 33 17,8 20 Gruna 77 45 44 1 32 41,6 11 Hartinkov 57 22 20 1 35 61,4 26 Chornice 261 240 227 9 21 8,0 7 Janůvky 39 18 17 0 21 53,8 17 Jaroměřice 483 375 365 5 108 22,4 72 Jevíčko 764 632 561 60 132 17,3 53 Koruna 58 43 42 0 15 25,9 9 Křenov 124 106 97 7 18 14,5 8 Kunčina 429 377 351 6 52 12,1 19 Linhartice 187 175 166 7 12 6,4 2 Malíkov 34 31 31 0 3 8,8 3 Městečko Trnávka 610 415 394 15 195 32,0 164 Mladějov na Moravě 157 130 123 4 27 17,2 18 Moravská Třebová 1 871 1 683 1 285 363 188 10,0 36 Radkov 47 34 34 0 13 27,7 8 Rozstání 81 62 60 1 19 23,5 5 Rychnov na Moravě 212 176 164 8 36 17,0 24 Slatina 54 39 38 1 15 27,8 9 Staré Město 318 265 259 3 53 16,7 33 Třebařov 284 236 223 12 48 16,9 29 Útěchov 79 69 68 0 10 12,7 3 Víska u Jevíčka 50 40 37 2 10 20,0 5 Vranová Lhota 171 108 104 3 63 36,8 49 Vrážné 39 23 22 0 16 41,0 15 Vysoká 32 12 12 0 20 62,5 16 SO ORP M. Třebová 7 482 6 069 5 418 533 1 413 18,9 803 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Hrubou představu o kvalitě domů můžeme získat z jejich stáří. V tomto případě je vodícím údajem podíl domů postavených před druhou světovou válkou na celkovém počtu domů. SO ORP Moravská Třebová dosahuje podíl rovných 34 %, což je hodnota o 3,3 procentní body vyšší než je republikový průměr a o 6,5 procentních bodů vyšší než je průměrný krajský výsledek. Na všech třech úrovních jsou trvale obydlené byty v časové řadě podle období výstavby velice rozkolísané, mají ale společné maximum v 70., resp. 80. letech 20. století, a podobně se projevují mírným útlumem nové výstavby v posledních dvou dekádách. V regionu SO ORP Moravská Třebová, ale i ve vyšších územních jednotkách, tak výstavba nových domů v posledních dvou dekádách nepřekročila hodnoty předrevolučních let.

Tab. 4.13. Trvale obydlené domy podle období výstavby v SO ORP Moravská Třebová Období výstavby domů Podíl domů Obec, SO ORP, postavených kraj, ČR 1919 a 1920– 1946– 1961– 1971– 1981– 1991– 2001– před r. 1945 dříve 1945 1960 1970 1980 1990 2000 2011 (%) SO ORP Mor. 1 105 920 299 590 1 128 783 591 543 34,0 Třebová Pardubický kraj 12 574 15 581 7 558 11 065 19 254 13 350 10 968 11 851 27,5 Česká republika 231 285 302 691 533 976 146 020 176 593 269 441 213 106 193 292 30,7 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

4.7. BYTOVÝ FOND Počet trvale obydlených bytů zaznamenal velice nízký 0,3% přírůstek. Zatímco většina obcí více či méně rostla, v Moravské Třebové velké množství trvale obydlených bytů ubylo (zejména nájemních a družstevních). Pravděpodobně zde neexistuje dostatečně silná či lukrativní poptávka k naplnění této kapacity a lidé častěji odcházejí bydlet mimo správní centrum. Z hlediska právního důvodu užívání bytu výrazně vzrostl počet bytů v osobním vlastnictví, a to na více než dvojnásobek o 101,7 %. Naopak se snížil počet bytů družstevních (pokles o 7,6 %) a nájemních (pokles o 25,8 %). Poměrně překvapivě ubylo také bytů ve vlastním domě (pokles o 6,6 %), které však nadále zůstávají nejoblíbenější formou bydlení. Tyto údaje dokládají, že od minulého sčítání probíhaly výrazné změny ve struktuře vlastnictví bytového fondu – města a obce prodávaly obecní byty nájemníkům do osobního vlastnictví a stavební bytová družstva převáděla byty do vlastnictví jednotlivým členům.

Tab. 4.14. Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání Právní forma užívání trvale obydlených bytů Počet trvale Obec, SO ORP, ve vlastním v osobním obydlených nájemní družstevní kraj domě vlastnictví 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 Bělá u Jevíčka 140 140 123 110 0 7 3 1 0 0 Bezděčí u Trn. 78 77 59 54 0 4 4 3 0 0 Biskupice 157 158 116 105 0 13 16 18 9 6 Borušov 60 64 45 43 0 7 5 1 1 2 Březina 144 146 82 77 21 42 14 5 8 10 Březinky 52 46 39 36 0 6 8 0 0 0 Dětřichov u 70 66 53 42 4 15 1 1 0 0 Mor. Třebové Dlouhá Loučka 166 188 138 114 6 30 5 25 6 3 Gruna 63 61 50 36 2 13 3 1 0 0 Hartinkov 27 23 21 21 0 0 3 1 0 0 Chornice 281 304 223 201 4 39 23 34 7 5 29

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Právní forma užívání trvale obydlených bytů Počet trvale Obec, SO ORP, ve vlastním v osobním obydlených nájemní družstevní kraj domě vlastnictví 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 Janůvky 21 22 16 16 0 0 3 2 0 0 Jaroměřice 441 442 373 343 0 27 14 11 17 11 Jevíčko 1 011 1 062 521 494 70 114 229 241 146 136 Koruna 47 49 37 34 0 8 1 0 0 0 Křenov 140 140 103 70 6 29 16 17 8 11 Kunčina 369 410 312 300 0 37 19 36 6 5 Linhartice 180 208 128 146 27 38 4 4 5 0 Malíkov 32 30 28 23 0 4 0 1 0 0 Měs. Trnávka 499 485 353 342 15 44 56 40 14 8 Mladějov na M. 153 160 116 110 7 20 8 13 0 0 M. Třebová 4 145 3 985 1 202 1 148 592 977 1 151 716 1 021 954 Radkov 53 44 40 33 0 6 2 2 0 0 Rozstání 79 90 58 62 3 8 1 4 0 0 Rychnov na 202 223 148 150 0 9 23 30 6 5 Moravě Slatina 34 41 32 29 0 5 2 3 0 0 Staré Město 307 340 228 245 9 29 15 23 0 0 Třebařov 331 303 217 169 17 70 61 23 6 6 Útěchov 62 73 62 62 0 6 0 1 0 0 Víska u Jevíčka 53 57 38 35 1 4 1 0 8 9 Vranová Lhota 169 164 108 94 39 46 5 3 0 0 Vrážné 26 22 20 16 0 2 4 0 0 0 Vysoká 18 16 18 8 0 1 0 1 0 0 SO ORP Moravská 9 610 9 639 5 107 4 768 823 1 660 1 700 1 261 1 268 1 171 Třebová Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a 2011

Rychlost a objem bytové výstavby jsou důležitými hospodářskými ukazateli ekonomické prosperity sledovaného regionu. V období s ekonomicky příznivou situací se zvyšuje poptávka po novém bydlení, čímž logicky roste i samotná výstavba. Uvedená data prezentují vývoj dokončených bytů mezi lety 2013 a 2018 na úrovních SO ORP Moravská Třebová, Pardubického kraje a České republiky. Rozsah státem a obcemi dotované výstavby a jejich vliv na alokaci se v posledních letech spíše snižuje. V některých letech a obcích má však velký podíl. Stále významnějším faktorem se stávají podmínky financování nové bytové výstavby (zejména hypotéky a stavební spoření), podobně jak ve vyspělých zemích. Makroekonomické podmínky se tak stávají hlavním faktorem nové bytové výstavby. Na území většiny obcí však působí na novou výstavbu bytů řada místních faktorů (nabídka a ceny pozemků, podpora výstavby z veřejných zdrojů, infrastrukturní příprava území, alokace investic v oblasti služeb, změny v nabídce pracovních míst v regionu, dopravní dostupnost). Hrubé přírůstky počtu bytů jsou tvořeny zejména novou bytovou výstavbou (viz následující tabulka). Při interpretaci je třeba brát na vědomí, že přírůsty jsou stále častěji tvořeny i tzv. neevidovanými přírůstky bytů (10–20 % z celkového objemu nových bytů ročně). Tento pojem se poprvé objevil po SLDB 2001, kdy přírůstek počtu bytů byl výrazně vyšší než nová bytová výstavba. Zdrojem neevidovaných přírůstků bytů je vznik nových bytů především v rodinných domech a jiných objektech (využívaných k rekreaci, podnikání). Tyto byty vznikají často bez evidence stavebních úřadů,

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace v objektech, které již mají číslo popisné nebo evidenční (např. úpravami podkrovních prostor v rodinném domě) a jsou připojeny na sítě. Počet dokončených bytů v SO ORP Moravská Třebová ve sledovaném období střídavě klesá a narůstá. V roce 2015 bylo dokončeno pouze 27 bytů, což představuje minimum ve sledovaném období. V součastnosti má počet dokončených bytů rostoucí tendenci. Maxima bylo dosaženo v roce 2018 (53 bytů). Vrchol výstavby bytů na úrovni Pardubického kraje a celé České republiky byl rovněž dosáhnut v roce 2018. Největší absolutní přírůstky zaznamenaly Moravská Třebová, Útěchov a Kunčina, kde se v letech 2013-2018 dokončilo téměř 100 nových bytů. Naopak nulová výstavba byla zaznamenána v obcích Borušov, Březinky, Dětřichov u Moravské Třebové, Hartinkov, Radkov, Vražné a Vysoká.

Tab. 4.15. Dokončené byty v období 2013–2018 Obec, SO ORP, kraj, Dokončené byty v letech Celkem ČR 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Bělá u Jevíčka 1 1 1 0 0 1 4 Bezděčí u Trnávky 0 0 0 1 0 0 1 Biskupice 0 1 0 3 2 3 9 Borušov 0 0 0 0 0 0 0 Březina 0 0 1 0 0 0 1 Březinky 0 0 0 0 0 0 0 Dětřichov u Moravské 0 0 0 0 0 0 0 Třebové Dlouhá Loučka 1 2 0 2 1 3 9 Gruna 0 0 1 5 0 1 7 Hartinkov 0 0 0 0 0 0 0 Chornice 1 2 1 0 3 4 11 Janůvky 1 0 0 0 0 0 1 Jaroměřice 2 0 0 3 11 3 19 Jevíčko 5 4 3 0 0 8 20 Koruna 0 0 0 0 0 2 2 Křenov 0 2 0 2 0 3 7 Kunčina 10 1 5 0 4 5 25 Linhartice 2 1 1 4 0 0 8 Malíkov 0 0 0 2 0 0 2 Městečko Trnávka 1 2 0 2 0 1 6 Mladějov na Moravě 0 0 0 1 0 0 1 Moravská Třebová 7 5 6 7 9 7 41 Radkov 0 0 0 0 0 0 0 Rozstání 0 0 0 0 1 1 2 Rychnov na Moravě 0 2 0 0 0 0 2 Slatina 3 0 1 0 0 1 5 Staré Město 2 0 1 0 3 2 8 Třebařov 1 2 0 0 0 1 4 Útěchov 5 9 5 1 3 5 28 Víska u Jevíčka 0 0 0 0 0 2 2 Vranová Lhota 0 1 1 0 0 0 2 Vrážné 0 0 0 0 0 0 0 Vysoká 0 0 0 0 0 0 0

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obec, SO ORP, kraj, Dokončené byty v letech Celkem ČR 2013 2014 2015 2016 2017 2018 SO ORP M. Třebová 42 35 27 33 37 53 227 Pardubický kraj 1 021 996 1 096 1 224 1 136 1 671 7 144 Česká republika 25 238 23 954 25 095 27 322 28 569 33 850 164 028 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2020)

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

5. PŘÍRODA A KRAJINA 5.1. CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP ( jevy č. 23a) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území (jev č. 25a, 27a). Mezi velkoplošné zvláště chráněné oblasti patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní tzv. ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především území se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, jež zde vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, nýbrž v celé krajině.

Chráněná území Na území se nevyskytují kategorie chráněných území typu národní park, chráněná krajinná oblast ani ptačí oblast. Nachází se zde 5 maloplošných chráněných území (1 národní přírodní rezervace, 1 přírodní rezervace a 3 přírodní památky) a 4 evropsky významné lokality.  NPR Rohová – rozsáhlé přirozené květnaté bučiny a suťové porosty. Rozloha 268,7 ha, katastrální území Boršov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Křenov.  PR Dlouholoučské stráně – opukové stráně s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozloha 60,0 ha, katastrální území Dlouhá Loučka.  PP Pod skálou – svahová bučina s hojným tisem. Rozloha 21,1 ha, katastrální území Mladějov na Moravě, Nová Ves u Moravské Třebové.  PP Hradisko – přestárlý bor s vitálním bukem a bohatou květenou. Rozloha 26,4 ha, katastrální území Staré Město u Moravské Třebové.  PP Rychnovský vrch - extenzivní sečené louky nížin až podhůří, bučiny, lesy na svazích, sutích a v roklích a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy. Rozloha 341,4 ha, obec Rychnov na Moravě, Staré Město. Území je zároveň také Evropsky významnou lokalitou.  EVL Bohdalov - polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum. Rozloha 956,4 ha, katastrální území Gruna, Žipotín, Radkov u Mor. Třebové, Bohdalov u Městečka Trnávky, Pěčíkov, Vranová.  EVL Hřebečovský hřbet - lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, bučiny asociace Asperulo-Fagetum. Rozloha 738, 5 ha, katastrální území Mladějov na Moravě, Nová Ves u Mor. Třebové, Boršov u Mor. Třebové, Dlouhá Loučka, Křenov.  EVL Rychnovský vrch – smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, bučiny asociace Asperulo-Fagetum, lesy svazu Tilio Acerion na svazích, sutích a v roklích. Rozloha 353,3 ha, katastrální území Radišov, Rychnov na Moravě, Třebařov.  EVL Vranová Lhota – lokalita netopýra velkého. Rozloha 0,03 ha, katastrální území Vranová Lhota.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obr. 5.1. Chráněná území v SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Ve východní části území se nachází také významný přírodní park Bohdalov-Hartinkov, který pokrývá celá území obcí Březinky, Vysoká, Hartinkov, Vranová Lhota, dále téměř celá území obcí Vrážné a Radkov a významnou část území obcí Gruna, Městečko Trnávka a Bezděčí u Trnávky. Přírodní park se rozprostírá v JZ části Zábřežské vrchoviny asi 4 km severovýchodně od Městečka Trnávka a byl zřízen v roce 1996 Okresním úřadem Svitavy v širším okolí obcí Bohdalov-Hartinkov na celkové ploše cca 6265 ha k ochraně esteticky a biologicky hodnotné krajiny s četnými významnými krajinnými prvky. Přírodní park navazuje na sousední Přírodní park Kladecko v okrese Prostějov. Zajímavá krajina je dána i pestrou geologickou stavbou od prvohorních břidlic až po svrchnokřídové usazeniny s vysokým podílem vápníku. Přírodní park je z velké části lesnatý a tvořený mozaikou polopřirozených a přírodně blízkých luk a pastvin. Roste zde mnoho chráněných druhů rostlin (např. hořec brvitý) a vyskytuje se zde mnoho chráněných a zajímavých druhů živočichů (např. mlok skvrnitý, ťuhýk obecný, aj.).

Památné stromy Na území SO ORP Moravská Třebová jsou vyhlášeny 3 památné stromy. Jedná se o:  Dub letní ve Vranové – Vranová Lhota  Borovice lesní – Biskupice  Lípa srdčitá – Moravská Třebová

5.2. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí – "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zák. č.114/1992 Sb. ČNR ze dne 26.2.1992 (s účinností od 1.6.1992), prováděcí vyhlášce č.395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány apod. V roce 2006-2007 byl proto zpracován digitální mapový výstup Plán regionálního ÚSES Pardubického kraje (I. - biocentra, II – biokoridory), který provedl revizi a harmonizaci všech dílčích dokumentací ÚSES s ÚTP NR a R ÚSES a specifikoval všechny nezbytné změny, které vyplývají ze zapracování ÚTP i z naplnění metodických parametrů ÚSES. Tento dokument by měl být základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni ZÚR kraje i ÚP obcí.

Na území SO ORP Moravská Třebová se nachází velká část NRBC Boršov – Loučský les. Severně z něj vybíhá NRBK spojující RBC Pod Červenou horou a RBC Mirand. Další nadregionální biokoridor probíhá přes území SO ORP diagonálně od severu k jihu. Jsou na něm rozmístěna regionální biocentra Zlatník, Třebovské hradisko, Radkovské Hradisko, RBC Pod Lískovcem, Hartinkov a RBC Nectavské údolí. V obci Radkov a severovýchodním okrajem SO ORP leží ještě RBC Radkovské lesy a RBC Vysoký vrch. Středem území SO ORP prochází regionální biokoridor (směrem od severu k jihu), na němž leží RBC Dvorská a RBC Lišnice.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obr. 5.2. Územní systém ekologické stability

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy

Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní

Tab. 5.1. Koeficient ekologické stability v jednotlivých obcích

Obec KES Obec KES Bělá u Jevíčka 2,0 Linhartice 0,6 Bezděčí u Trnávky 0,8 Malíkov 1,3 Biskupice 2,2 Městečko Trnávka 1,6 Borušov 2,9 Mladějov na Moravě 0,8 Březina 1,9 Moravská Třebová 1,1 Březinky 3,2 Radkov 1,0 Dětřichov u Moravské 0,5 Rozstání 0,7 Třebové

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obec KES Obec KES Dlouhá Loučka 1,6 Rychnov na Moravě 0,7 Gruna 1,1 Slatina 0,7 Hartinkov 4,0 Staré Město 0,6 Chornice 0,4 Třebařov 0,5 Janůvky 1,2 Útěchov 2,6 Jaroměřice 1,8 Víska u Jevíčka 0,4 Jevíčko 1,1 Vranová Lhota 4,5 Koruna 1,1 Vražné 3,3 Křenov 1,0 Vysoká 2,1 SO ORP Moravská Kunčina 0,6 1,1 Třebová Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.2019

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

5.3. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jimi mohou být jiné části krajiny jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, které zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled a přispívá k udržení její stability.

Tab. 5.2. Významné krajinné prvky registrované Obec VKP Obec VKP Bělá u Stráně na JV okraji obce Bělá u Jevíčka Rychnov na Remízky Jevíčka Stráně a niva SV od Bělé u Jevíčka Moravě Skupiny rozptýlené zeleně v mezích - 2krát Koruna Niva Ospického potoka Vlhká květnatá louka Remíz v hlubokém žlebu Remízky v mezích a úvozní cestě Křenov Louka u silnice s výskytem vrby plazivé Remízek v mezi 2 - 4 m vysoké Březinky Vlhká louka v Kladenské dolině Meze s remízky, rozptýlená zeleň - 2krát Květnatá louka mezi remízky Slunná mez, vlhká louka Stepní stráň s výskytem hořečku Meze s remízky, rozptýlená zeleň brvitého Suchá výslunná stráň Výslunné, mírně svažité pozemky Květnaté extenzívně využívané louky Nevyužívaná pastvina zarůstající Městečko Suché stráně s teplomilnou květenou Archeologická lokalita Trnávka Stráně s výskytem teplomilné květeny Bledule pod Rychnovským kopcem Prameniště Teplice - prameniště Třebařov Travnaté svahy nad silnicí Petrušov Linhartice Výslunná stráň Niva Ospického potoka Výslunné svahy na úpatí kopce Hradisko Remíz v hlubokém žlebu Svažitá pastvina Mokřiny severně od Prostředního rybníka Travnatý svah na jižním úpatí kopce Staré Město Pahorek jihozápadně od Starého města Chornice Louka u Chornice - rašelinná louka se Mezofilní květnatá louka s opučníkem vzácnými rostlinami Vrážné Louka u Chornice - rašelinná louka se Svažitá, mezofilní loučka vzácnými rostlinami Dětřichov u Svažitá, mezofilní loučka Mezofilní louka v zastavěné části obce Moravské Třebové Březina Vlhká louka Vlhká květnatá louka ve středu obce Jevíčko Stráně severně nad Zadním Arnoštovem Mezofilní květnatá louka pod lesem Rychnov na Zamokřený pozemek Zamokřená louka v nivě Petrušovského Moravě potoka Remíz s hustým zápojem ve svažité části Travnaté svahy nad silnicí Petrušov Remíz s lemovým společenstvem Niva Ospického potoka Zamokřený pruh louky Vranová Stráně na Hraničkách - 3krát Výslunný lem remízku Lhota Strážnička I - IV. Teplomilná květena Remíz s mezí, doplněný svažitou loukou Křenov Louka u silnice s výskytem vrby plazivé Louka -2krát Zdroj: Data ÚAP, 2020

5.4. MIGRAČNÍ PROSTUPNOST ÚZEMÍ Migrační prostupnost území je významným tématem, které se začíná v posledních letech intenzívněji řešit, především díky činnosti Agentury ochrany přírody a krajiny. V rámci celé ČR jsou vymezeny 39

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace migračně významné území a migračně významné koridory, tedy území, které jsou klíčové pro migraci živočichů, především větších savců. Na území SO ORP Moravská Třebová se migračně významnější území nacházejí převážně v lesních porostech v západní, střední a východní části území. Ke kolizím a potenciální střetům může docházet při střetu s liniovými stavbami většího významu, tj. komunikacemi I. a II. třídy.

Obr. 5.3. Migrační prostupnost území

Zdroj: Data ÚAP, 2020 40

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

6. VODNÍ REŽIM A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ 6.1. VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Moravská Třebová zasahují do povodí Moravy. Hlavními toky na území SO ORP jsou Moravská Sázava (délka 54,3 km; rozloha povodí 510,6 km2) a Třebůvka (délka 48,2 km; rozloha povodí 579,8 km2), obě řeky jsou pravostrannými přítoky Moravy. Největším přítokem Moravské Sázavy je Březná (31,8 km), největším přítokem Třebůvky je Jevíčka (23,1 km). Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, z nichž nejvýznamnější jsou Třebařovské rybníky (Velký třebařovský – 15,8 ha, Jílový, Prkenný, Škaredý, Křtěný, Nohavice a Jezírko), vodní nádrž Moravská Třebová (12,0 ha), Finsterlova hlubina (9,6 ha) a Smolenská nádrž (9,7 ha). Území SO ORP zasahuje svým západním okrajem do chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která se dotýká území obcí Březina, Dlouhá Loučka, Janůvky, Křenov, Kunčina, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová a Slatina. Území povodí Moravy zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky – Českého masivu i Západních Karpat. Zájmová oblast spadá pod Český masiv – do území povodí Moravy zasahuje na Z a S oblast západosudetská, ve střední části pak oblast moravskoslezská. Na území povodí Moravy lze rozlišit několik hydrogeologicky odlišných oblastí podmíněných geologickou stavbou. Jsou to západní, jesenická a beskydsko-karpatská oblast. Zájmové území spadá pod západní oblast, která tvoří západní část povodí hlavního toku Moravy. Vyplňují ji převážně pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny s převládajícím podložím krystalických břidlic nebo křídy, devonu a kulmu. Tyto horniny s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost a neobsahují významné akumulace podzemních vod. Roční úhrny srážek v této (západní) části povodí Moravy přesahují 700 mm jen ve vrcholových částech Českomoravské vrchoviny, převážně však klesají pod 600 mm. V souladu s tím se i hodnoty specifického odtoku pohybují v mezích od 3 do 5 l.s-1.km-2 a v suché oblasti klesají i pod 3 l.s-1.km-2. Podzemní vody neogenních sedimentů bývají často mineralizovány (mořské sedimenty) nebo smíšeny s ropnými vodami obohacenými metanem a sirovodíkem. Kalcium bikarbonátové minerální vody vystupují u Moravské Třebové, Jevíčka aj. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou stanovena v obcích Bělá u Jevíčka, Biskupice, Borušov, Březina, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna, Jaroměřice, Jevíčko, Koruna, Křenov, Kunčina, Linhartice, Malíkov, Městečko Trnávka, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová, Slatina, Staré Město, Třebařov a Vysoká. Podle dotazníkového průzkumu z r. 2020 mají problémy s množstvím pitné vody v obcích Březinky, Gruna, Hartinkov, Městečko Trnávka (Stará Roveň) a Vrážné.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obr. 6.1. Vodní režim na území SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

6.2. POVODŇOVÁ CHARAKTERISTIKA Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle jejich výskytu jsou stanovována záplavová území – administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad, jež může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.

Na území SO ORP Moravská Třebová zasahují záplavové území Q100 šesti vodních toků – Třebůvka, Jevíčka, Moravská Sázava, Malonínský potok, Mírovka a Kelinky. Záplavové území Třebůvky zasahuje 572,6 ha do území následujících obcí Bezděčí u Trnávky, Dlouhá Loučka, Gruna, Linhartice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Útěchov a Vranová Lhota. Záplavové území Jevíčky zasahuje 442,2 ha do území obcí Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Městečko Trnávka a Víska u Jevíčka. Záplavové území Q100 Moravské Sázavy zasahuje 180,4 ha na území obcí Rychnov na Moravě a Třebařov. Záplavové území Malonínského potoku zasahuje 32,0 ha do území obcí Bělá u Jevíčka a Jevíčko. Záplavové území Mírovky zasahuje 11,8 ha do území obce Borušov. Záplavové území Kelinky zasahuje 3,2 ha do území obce Chornice. V obcích Bělá u Jevíčka, Bezděčí u Trnávky, Borušov, Dlouhá Loučka, Gruna, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Linhartice, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rychnov na Moravě, Třebařov, Útěchov a Vranová Lhota zasahuje záplavové území Q100 do zastavěného území. Z dotazníkového šetření z r. 2020 vyplývá, že povodně ohrožují obce Bělá u Jevíčka, Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Dětřichov u Moravské Třebové, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Kunčina, Linhartice, Malíkov, Městečko Trnávka (Mezihoří, Pěčíkov), Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Třebařov, Útěchov a Vranová Lhota.

Tab. 6.1. Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Zaplavená Zaplavená % zaplavené Obec Vodní tok (Q100) plocha při Q100 plocha při Q100 plochy při Q100 (ha) (ha) v ZÚ v ZÚ Bělá u Jevíčka Malonínský potok 4,0 0,003 0,008 Třebůvka 23,6 Bezděčí u Trnávky 0,5 2,0 Jevíčka 35,5 Biskupice Jevíčka 19,1 - - Borušov Mírovka 11,8 1,1 2,0 Březina - - - - Březinky - - - - Dětřichov u Mor. Třebové - - - - Dlouhá Loučka Třebůvka 16,4 13,9 20,0 Gruna Třebůvka 8,6 0,01 0,02 Hartinkov - - - - Jevíčka 85,2 Chornice 9,2 12,6 Kelinky 3,2 Janůvky - - - - Jaroměřice Jevíčka 112,7 1,5 1,0 Jevíčka 53,2 Jevíčko 7,6 4,2 Malonínský potok 28,1 Koruna - - - - Křenov - - - - Kunčina - - - - 43

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Zaplavená Zaplavená % zaplavené Obec Vodní tok (Q100) plocha při Q100 plocha při Q100 plochy při Q100 (ha) (ha) v ZÚ v ZÚ Linhartice Třebůvka 50,8 15,9 26,0 Malíkov - - - - Třebůvka 244,3 Městečko Trnávka 11,4 5,5 Jevíčka 122,8 Mladějov na Moravě - - - - Moravská Třebová Třebůvka 70,3 35,4 6,1 Radkov Třebůvka 28,1 7,5 26,9 Rozstání Třebůvka 16,3 - - Rychnov na Moravě Moravská Sázava 70,2 5,4 4,4 Slatina - - - - Staré Město - - - - Třebařov Moravská Sázava 110,2 1,2 1,2 Útěchov Třebůvka 17,6 9,7 29,3 Víska u Jevíčka Jevíčka 13,6 - - Vranová Lhota Třebůvka 96,7 3,2 8,0 Vrážné - - - - Vysoká - - - - Zdroj: Data ÚAP, 2020, ZÚ – zastavěné území

Pro vodní toky Třebůvka, Mírovka, Jevíčka, Malonínský potok, Kelinky a Moravská Sázava byly vymezeny aktivní zóny v záplavových územích – viz následující tabulka:

Tab. 6.2. Plocha aktivních zón záplavových území na území jednotlivých obcí

Plocha aktivní Plocha aktivní zóny % plochy aktivní zóny v ZÚ Obec zóny (ha) v ZÚ (ha) z celkové plochy ZÚ Bělá u Jevíčka 3,2 0,0001 0,0003 Bezděčí u Trnávky 48,6 0,2 0,6 Biskupice 10,6 - - Borušov 10,6 0,7 1,3 Dlouhá Loučka 6,8 5,7 8,1 Gruna 7,5 - - Chornice 39,8 2,4 3,2 Jaroměřice 92,5 1,4 0,9 Jevíčko 50,3 2,0 1,1 Linhartice 14,3 3,7 6,0 Městečko Trnávka 328,1 4,1 2,0 Moravská Třebová 46,0 17,2 3,0 Radkov 17,9 4,9 17,9 Rozstání 11,6 - - Rychnov na Moravě 52,1 - - Třebařov 104,9 0,6 0,6 Útěchov 10,0 4,5 13,7 Víska u Jevíčka 6,7 - - Vranová Lhota 86,4 0,8 2,0 Zdroj: Data ÚAP, 2020, ZÚ – zastavěné území

V obcích Rychnov na Moravě a Třebařov je stanoveno území zvláštní povodně pod vodním dílem.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Tab. 6.3. Záplavová území Q100 na území SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

6.3. STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci – nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území SO ORP Moravská Třebová není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý. Na území SO ORP Moravská Třebová nachází zranitelné oblasti (viz následující obrázek). Zranitelné území jsou taková území, kde se vyskytují:  povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout,  nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičňanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Zranitelné oblasti jsou vyhlášeny v obcích Borušov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Křenov, Kunčina, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová, Rychnov na Moravě, Staré Město, Třebařov a Útěchov.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obr. 6.2. Zranitelné oblasti ve SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

6.4. GEOLOGICKÝ A GEOMORFOLOGICKÝ PROFIL ÚZEMÍ Území SO ORP Moravská Třebová leží ve východní části Pardubického kraje při jeho hranici s krajem Olomouckým a Jihomoravským. Největší centrální část území tvoří Podorlická pahorkatina (zejména Moravskotřebovská pahorkatina – Moravskotřebovská kotlina, Malonínská vrchovina, Trnávecká vrchovina, Pacovská kotlina, Lanškrounská kotlina a Jevíčská sníženina), jižní část území tvoří Boskovická brázda. Dále sem okrajově zasahuje také Zábřežská vrchovina a Drahanská vrchovina. Podorlická pahorkatina zaujímá poměrně rozsáhlé území protažené od severozápadu (mezi Hronovem a Červeným Kostelcem) k jihovýchodu v délce 110 km a šířce 10-15 km. Tvoří předěl mezi Orlickými horami, Zábřežskou vrchovinou a Českou tabulí. Nejvyšší horou je Špičák, 841 m n.m. Jedná se o tektonicky porušený erozně denudační reliéf ker, hrástí, antiklinál a synklinál na horninách krystalinika, hlubinných vyvřelin, permu a svrchní křídy. Představuje geologicky velmi pestrou oblast budovanou krystalickými horninami a prvohorními, druhohorními, místy i třetihorními sedimenty. Dnešní tvář reliéfu Orlického podhůří podmínily především saxonské tektonické poruchy, opakující se během třetihor na dříve založených variských zlomech. Působením vnějších vlivů byly částečně denudovány (odneseny) mladší křídové vrstvy a obnaženy horniny krystalinika. Původní geologické poměry však dodnes připomínají tzv. epigenetická říční údolí, probíhající napříč geologickou strukturou. Zábřežská vrchovina (734 km2), která odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny je součástí České křídové pánve. Táhne se od jižního ukončení Králické brázdy, součásti Kladské kotliny na SSZ, po údolí Nectavy a Romže na JJV. Průlomová údolí Moravské Sázavy a Třebůvky ji člení na tři dílčí části (od S k J) - vrchoviny Drozdovskou, Mírovskou a Bouzovskou, jež se směrem k J pozvolna snižují. Reliéf a krajina celé Zábřežské hornatiny jsou blízké Drahanské vrchovině hlavně převahou spodnokarbonských zvrásněných a slabě metamorfovaných sedimentů (drob a břidlic) a výraznými klenbovými rysy, zřejmými v říční síti. Bouzovská vrchovina v severovýchodní části území je nižší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách 300 - 400 m. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dost výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Bouzovská vrchovina s nejmenší střední výškou navazuje na jihu na Drahanskou vrchovinu. Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m n.m.), a je vymezena údolími Moravské Sázavy na SSZ a Třebůvky na JJV. Boskovická brázda představuje 4-6 km širokou asymetrickou příkopovou propadlinu SSV – JJZ směru situovanou na východním okraji Českého masivu. Probíhá od Moravského Krumlova, přes Ivančice, Rosice, Boskovice k Jevíčku. Boskovická brázda byla založena již v prekambriu. Nejvýznamnější pohyby probíhaly na zlomech boskovické brázdy v závěru variského geotektonického cyklu ve svrchním karbonu a spodním permu. S uvedenými pohyby souviselo postupné zahlubování brázdy. Od poorlického permu je Boskovická brázda oddělena na severu tzv. malonínskou elevací. Synsedimentační a postsedimentační pohyby způsobily přesmyk brněnského masivu přes východní okraj pánve. Podloží boskovické brázdy tvoří geologické jednotky moldanubika, moravika a brunovistulika a plášťové horniny představované kulmskými drobami. Součástí Boskovické brázdy je i Malá Haná, která tvoří geomorfologický podcelek v Boskovické brázdě, nejvyšší bod Nad Amerikou leží ve výšce 553 m n.m. Drahanská vrchovina je geomorfologický celek, spadající pod Brněnskou vrchovinu, která na severu sousedí se Zábřežskou vrchovinou a okrajově tak zasahuje i do jižní části SO ORP Moravská Třebová. Na Drahanské vrchovině převládají sedimenty svrchních prvohor (devon-karbon). Na velké části jsou také poměrně mocné čtvrtohorní usazeniny.

Část území bylo – mimo jiné pro ochranu svých krajinných a estetických hodnot – prohlášeno jako přírodní park Bohdalov – Hartinkov. Zajímavá krajina je dána i pestrou geologickou stavbou od prvohorních břidlic až po svrchnokřídové usazeniny s vysokým podílem vápníku. 49

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obr. 6.3. Geologická struktura území SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Mapový portál ČGS, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Barva ID Název Časové období jíly, vápnité jíly ("tégly"), podřízeně 52 střední miocén (spodní baden) icrb1 písky, štěrky a řasové vápence

sb1 písky, štěrky, méně jíly střední miocén (spodní baden), okrajový vývoj

mKts 110 vápnité jílovce a slínovce svrchní křída (svrchní turon-santon) vápnité a jílovité jemnozrnné 112 svrchní křída (střední-svrchní turon) csKt pískovce vápnité jílovce, slínovce, méně 115 svrchní křída (spodní-svrchní turon) clKt jílovité vápence glaukonitické, vápenité a jilovité pískovce, slínovce, místy svrchní křída (turon) gsKt silicifikované (až spogolity), s polohami rohovců jílovce, prachovce, pískovce, 116 svrchní křída (cenoman) Kce slepence rudé kalovce (prachovité jílovce), 162 spodní perm (saxon) Ps pískovce, arkózy, slepence rudé i šedé kalovce (prachovité Pa 163 jílovce), pískovce, arkózy, spodní perm (autun) + svrchní karbon (stephan C) slepence, uhelné sloje sCv3? droby často masivní, podřízeně 182 spodní karbon (svrchní visé)-svrchní karbon (spodní namur) gCv3 břidlice

crDC 191 slepence svrchní devon-spodní karbon

D2C 245 břidlice, prachovce, slínovce střední devon (givet)-spodní karbon

D?C břidlice, pískovce, vápence devon?-spodní karbon břidlice, pískovce, slepence, 202 svrchní devon D3 ojediněle vápence fylity (chloritová, biotitová f prekambrium a/nebo paleozoikum případně i granátová zóna) svory a ruly, granátická a staurolitová zóna, ve 241 vysokotlakých a extrémě prekambrium a/nebo paleozoikum gm vysokotlakých koplexech i ruly s kyanitem (+-sillimanit) muskovit-chloritické, muskovit- chlorit-biotitické, dvojslídné a Gx 347 předvariská intruziva neznámého stáří biotitické metagranity až metagranodiority a ortoruly nx 354 gabra, metagabra předvariská intruziva neznámého stáří

m 292 mramory vložky v prekambriu a paleozoiku

A zelené břidlice prekambrium a paleozoikum bazalty, bazaltické andesity a jejich

B3 alkalické ekvivalenty a tufy, nejvýš paleozoikum (ordovik-spodní karbon) anchimetamorfované peridotity, slabě až úplně Prekambrium (nerozlišené)-spodnokorové a plášťové horniny S serpentinizované (serpentinity)

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

6.5. TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN Na území SO ORP Moravská Třebová a v blízkém okolí je evidována řada ložisek nerostných surovin, zejména se jedná o jíly, případně stavební kámen. Těžba probíhá pouze na malé části těchto lokalit. Všechna bilancovaná ložiska nerostných surovin mají pro svou ochranu vymezeno chráněné ložiskové území. V oblasti jsou vymezeny také prognózní zdroje nerostných surovin. Část ložisek přesahuje i mimo samotnou SO ORP Moravská Třebová. Většina z těchto ložisek se nachází v západní části území a to zejména v obcích Kunčina, Březina, Slatina, Jevíčko a Bělá u Jevíčka.

Tab. 6.4. Ložiska nerostných surovin v SO ORP Moravská Třebová Název Plocha ložiska - Subregistr Těžba Organizace Surovina Nerost CHLÚ (ha) obec Nová Ves u Bilancované Dosud P-D Refractories Jíly Jíl, jílovec, 50,5 Ano M. Třeb.- ložisko netěženo CZ a.s, Velké žáruvzdorné kaolinit Barbora výhradní Opatovice na ostřivo Koclířov- Bilancované Dřívější P-D Refractories Jíly Jíl, jílovec, 6,4 Ano Hřebeč- ložisko hlubinná CZ a.s, Velké žáruvzdorné kaolinit jižní pole výhradní Opatovice na ostřivo Moravská Bilancované Dosud P-D Refractories Cementářské jíl, jílovec 20,7 Ano Kamenná ložisko netěženo CZ a.s, Velké korekční Horka výhradní Opatovice sialitické suroviny, jíly Březinka Bilancované Současná P-D Refractories Jíly jílovec, 31,4 Ano ložisko hlubinná i CZ a.s, Velké žáruvzdorné kaolinit výhradní povrchová Opatovice na ostřivo Březina- Bilancované Dřívější P-D Refractories Jíly jílovec, 11,3 Ano Nová jáma- ložisko hlubinná i CZ a.s, Velké žáruvzdorné kaolinit baz.sloj výhradní povrchová Opatovice na ostřivo Boršov- Bilancované Dosud P-D Refractories Jíly jíl, jílovec 2,2 Ano Hřebeč- ložisko netěženo CZ a.s, Velké žáruvzdorné odval č. 1 výhradní Opatovice na ostřivo Jaroměřice- Bilancované Současná EUROVIA Stavební droba 12,0 Ano Chornice- ložisko povrchová Kamenolomy, kámen Šubířov výhradní a.s. Koclířov- Bilancované Dřívější P-D Refractories Jíly jíl, jílovec, 3,4 Ano Hřebeč 3 ložisko hlubinná CZ a.s, Velké žáruvzdorné kaolinit výhradní Opatovice na ostřivo Březina- Bilancované Dřívější P-D Refractories Jíly jílovec, 132,3 Ano Prokop 2- ložisko hlubinná i CZ a.s, Velké žáruvzdorné kaolinit hlav. sloj výhradní povrchová Opatovice na ostřivo Malonín Bilancované Dosud P-D Refractories Jíly jíl, jílovec, 466,9 Ano ložisko netěženo CZ a.s, Velké žáruvzdorné kaolinit výhradní Opatovice na ostřivo Boršov u Schválené Dosud Ministerstvo Polodrahoka Plagioklasit 7,6 Ne Moravské prog. zdroje netěženo životního my ostatní (anortozit) Třebové vyhrazených prostředí drahé nerostů kameny Malonín Schválené Dřívější Ministerstvo Jíly jílovec, 43,4 Ne prog. zdroje hlubinná životního žáruvzdorné prachovec, vyhrazených prostředí na ostřivo pískovec nerostů Březina u Schválené Dřívější Ministerstvo Jíly jílovec, 106,4 Ne Moravské prog. zdroje hlubinná i životního žáruvzdorné prachovec, Třebové vyhrazených povrchová prostředí na ostřivo pískovec nerostů Zdroj: Data ÚAP, 2020 52

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Dále jsou na území SO ORP Moravská Třebová vymezeny tyto dobývací prostory:

Tab. 6.5. Dobývací prostory v SO ORP Moravská Třebová Plocha Název DP Organizace Nerost (ha) Chornice EUROVIA Kamenolomy, a.s. droba 6,1 Jaroměřice EUROVIA Kamenolomy, a.s. kámen pro drcené kamenivo 10,9 Boršov u Mor. Třebové P-D Refractories CZ a.s. žárovzdorný jílovec 4,5 Slatina (Březinka) P-D Refractories CZ a.s. žárovzdorné jílovce 37,2 Zdroj: Data ÚAP, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obr. 6.4. Těžba nerostných surovin v SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP (2020)

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

6.6. SESUVNÁ A PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ Poddolované území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby. Na území SO ORP Moravská Třebová se nachází větší množství území, které je evidováno jako poddolované. Jedná se o několik území vedených díky své malé rozloze jako bodové a dále o velkou řadu plošných, jejichž souhrn pro jednotlivé obce je uveden v tabulce. Na území obcí Mladějov na Moravě (jz. část obce - č. p. 136), Kunčina (sz. okraj Nové Vsi, č. p. 79, 134, 89, 75, 87), Útěchov (jih obce od č. p. 35 a 83 až po 57 a 58), Janůvky (západ obce po dům č. o. 39), Březina (sz. okraj obce), Bělá u Jevíčka (celá obec Bělá u Jevíčka a místní část Smolná), Jevíčko (Zadní Arnoštov) a Březinky (severní část obce – domy č. p. 13, 40 a 43) zasahují poddolovaná území přímo pod zastavěné území a mohou představovat potenciální riziko.

Tab. 6.6. Poddolovaná území v SO ORP Moravská Třebová Plocha Obec Název Surovina Rozsah [ha] štola s haldou Bělá u Jevíčka Bělá u Jevíčka 0.0 a propad Bituminózní břidlice (jílovec) Bělá u Jevíčka Bělá u Jevíčka 1 systém 31.1 - Uhlí černé Bělá u Jevíčka Bělá u Jevíčka 2 Grafit systém 14.4 Bituminózní břidlice (jílovec) Bělá u Jevíčka Bělá u Jevíčka 3 systém 1.1 - Uhlí černé Bituminózní břidlice (jílovec) Bělá u Jevíčka Malonín 1-Slatina ojedinělé 2.3 - Uhlí černé Bituminózní břidlice (jílovec) Bělá u Jevíčka Malonín 2 systém 568.0 - Uhlí černé Bituminózní břidlice (jílovec) Bělá u Jevíčka Šnekov systém 0.1 - Uhlí černé Bělá u Jevíčka Velké Opatovice Bituminózní břidlice (jílovec) systém 5.1 Fluorit-barytová surovina - Biskupice Biskupice u Jevíčka 1 systém 12.4 Polymetalické rudy Biskupice Biskupice u Jevíčka 2 Polymetalické rudy systém 12.3 Březina Březina u Mor.Třebové 1 Bituminózní břidlice (jílovec) systém 311.0 Březina Březina u Mor.Třebové 2 Bituminózní břidlice (jílovec) ojedinělé 8.3 Březina Březina u Mor.Třebové 3 Bituminózní břidlice (jílovec) ojedinělé 6.7 Bituminózní břidlice (jílovec) Březina Březina u Mor.Třebové 4 ojedinělé 4.1 - Uhlí černé Březina Březina u Mor.Třebové 5 Bituminózní břidlice (jílovec) systém 8.5 Bituminózní břidlice (jílovec) Březina Malonín 1-Slatina ojedinělé 1.0 - Uhlí černé Bituminózní břidlice (jílovec) Březina Malonín 2 systém 9.8 - Uhlí černé Březina Slatina u Jevíčka-Chvalka Bituminózní břidlice (jílovec) systém 10.9 Bituminózní břidlice (jílovec) Březina Šnekov systém 10.4 - Uhlí černé Březinky Biskupice u Jevíčka 2 Polymetalické rudy systém 0.1 Březinky Březinky Jíly systém 11.9 Dlouhá Loučka Boršov u Mor. Třebové Bituminózní břidlice (jílovec) ojedinělé 2.8 Dlouhá Loučka Dlouhá Loučka Jíly - Uhlí černé ojedinělé 3.7 Dlouhá Loučka Útěchov u Mor.Třebové 2 Pyrit - Uhlí hnědé systém 9.6 Chornice Březinky Jíly systém 9.8 Chornice Chornice Manganová ruda ojedinělá bodové Janůvky Březina u Mor.Třebové 1 Bituminózní břidlice (jílovec) systém 45.4 55

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Plocha Obec Název Surovina Rozsah [ha] Bituminózní břidlice (jílovec) Janůvky Janůvky 1 systém 22.2 - Uhlí černé Janůvky Janůvky 2 Uhlí černé ojedinělé 13.6 Janůvky Janůvky 3 Bituminózní břidlice (jílovec) ojedinělé 3.8 Janůvky Janůvky 4 Jíly - Uhlí černé ojedinělá bodové Janůvky Janůvky-štola u elektrárny Jíly - Uhlí černé ojedinělá bodové Bituminózní břidlice (jílovec) Jevíčko Bělá u Jevíčka 3 systém 8.1 - Uhlí černé Jevíčko Jevíčko-Předměstí 1 Grafit ojedinělé 12.0 Jevíčko Jevíčko-Předměstí 2 Grafit ojedinělé 10.2 Jevíčko Jevíčko-Předměstí 3 Grafit systém 9.1 Jevíčko Jevíčko-Předměstí 4 Uhlí hnědé systém 13.3 Železné rudy - Manganová Jevíčko Zadní Arnoštov ojedinělé 8.0 ruda Bituminózní břidlice (jílovec) Jevíčko Zadní Arnoštov 1 systém 44.2 - Uhlí hnědé Bituminózní břidlice (jílovec) Jevíčko Zadní Arnoštov 2 systém 17.1 - Uhlí černé Křenov Janůvky 2 Uhlí černé ojedinělé 15.1 Křenov Křenov Uhlí hnědé systém 1.8 Dětřichov u Svitav- Kunčina Uhlí hnědé systém 10.0 Mladějov-Nová Ves Kunčina Mladějov na Moravě 2 Uhlí hnědé systém 0.0 Bituminózní břidlice (jílovec) Kunčina Nová Ves u Mor.Třebové 1 systém 62.9 - Uhlí hnědé Bituminózní břidlice (jílovec) Kunčina Nová Ves u Mor.Třebové 2 systém 140.0 - Uhlí hnědé Nová Ves u Mor.Třebové Kunčina Bituminózní břidlice (jílovec) systém 108.0 3-Boršov Linhartice Linhartice 1 Železné rudy ojedinělé 7.2 Linhartice Linhartice 2 Železné rudy ojedinělé 7.9 Linhartice Linhartice 3 Železné rudy ojedinělá bodové Bituminózní břidlice (jílovec) Malíkov Útěchov u Mor.Třebové systém 1.0 - Uhlí hnědé Bohdalov u Městečka Městečko Trnávka Grafit ojedinělé 5.5 Trnávky 1 Bohdalov u Městečka Městečko Trnávka Grafit ojedinělé 5.8 Trnávky 2 Městečko Trnávka Lázy 1 Manganová ruda ojedinělá bodové Městečko Trnávka Lázy 2 Manganová ruda ojedinělé 6.5 Petrůvka u Městečka Městečko Trnávka Grafit ojedinělé 6.3 Trnávky Městečko Trnávka Pěčíkov Železné rudy systém 15.4 Městečko Trnávka Přední Arnoštov Jíly - Uhlí černé ojedinělá bodové Městečko Trnávka Přední Arnoštov 1 Manganová ruda ojedinělá bodové Městečko Trnávka Přední Arnoštov 2 Manganová ruda ojedinělé 9.7 Městečko Trnávka Stará Roveň 1 Železné rudy ojedinělá bodové Městečko Trnávka Stará Roveň 2 Grafit ojedinělé 6.0 Městečko Trnávka Stará Roveň 3 Grafit ojedinělé 6.0

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Plocha Obec Název Surovina Rozsah [ha] Městečko Trnávka Stará Roveň 4 Jíly - Uhlí černé ojedinělá bodové Městečko Trnávka Stolová Hora Jíly - Uhlí černé ojedinělá bodové Bituminózní břidlice (jílovec) Městečko Trnávka Útěchov u Mor.Třebové systém 16.5 - Uhlí hnědé Dětřichov u Svitav- Mladějov na Moravě Uhlí hnědé systém 4.2 Mladějov-Nová Ves Bituminózní břidlice (jílovec) Mladějov na Moravě Mladějov na Moravě 1 systém 70.3 - Uhlí hnědé Mladějov na Moravě Mladějov na Moravě 2 Uhlí hnědé systém 60.3 Kámen pro hrubou a Mladějov na Moravě Mladějov na Moravě 3 ušlechtilou kamenickou ojedinělá bodové výrobu Bituminózní břidlice (jílovec) Mladějov na Moravě Nová Ves u Mor.Třebové 1 systém 5.8 - Uhlí hnědé Moravská Třebová Boršov u Mor. Třebové Bituminózní břidlice (jílovec) ojedinělé 16.0 Bituminózní břidlice (jílovec) Moravská Třebová Boršov u Mor.Třebové 1 systém 4.3 - Železné rudy - neznámá Moravská Třebová Boršov u Mor.Třebové 2 Jíly - Uhlí hnědé ojedinělé 4.6 Boršov u Moravské Bituminózní břidlice (jílovec) Moravská Třebová systém bodové Třebové 4 - neznámá Moravská Třebová Boršov u Mor.Třebové 5 Uhlí černé ojedinělé 125.9 Moravská Třebová Koclířov 2-Boršov Bituminózní břidlice (jílovec) systém 64.6 Nová Ves u Mor.Třebové Moravská Třebová Bituminózní břidlice (jílovec) systém 33.9 3-Boršov Bituminózní břidlice (jílovec) Slatina Březinka systém 89.1 - Uhlí černé Bituminózní břidlice (jílovec) Slatina Malonín 1-Slatina ojedinělé 6.5 - Uhlí černé Bituminózní břidlice (jílovec) Slatina Malonín 2 systém 2.2 - Uhlí černé Slatina Slatina u Jevíčka-Chvalka Bituminózní břidlice (jílovec) systém 5.1 Slatina u Jevíčka - Větrná Slatina Bituminózní břidlice (jílovec) systém bodové šachta Slatina Velké Opatovice Bituminózní břidlice (jílovec) systém 19.6 Staré Město u Staré Město Železné rudy ojedinělé 9.4 Mor.Třebové Třebařov Třebařov Grafit ojedinělá bodové Bituminózní břidlice (jílovec) Útěchov Útěchov u Mor.Třebové systém 15.5 - Uhlí hnědé Útěchov Útěchov u Mor.Třebové 2 Pyrit - Uhlí hnědé systém 92.8 Vranová Lhota Vranová Lhota Grafit ojedinělé 6.9 Vranová Lhota Vranová Železné rudy systém 32.0 Vranová Lhota Vranová Lhota Železné rudy systém 16.6 Zdroj: Data ÚAP, 2020

Na území SO ORP Moravská Třebová se nachází rovněž celá řada sesuvných území, a to i většího rozsahu – viz obrázek. Mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, zejména stavební činnost, ačkoli momentálně do zástavby zasahuje pouze bodový sesuv u Rychnova na Moravě (u příjezdové cesty k domu č. p. 72). Největší plocha sesuvů je v území obcí Moravská Třebová (83 ha), Mladějov na Moravě (13,7 ha) a Březina (4,7 ha). Větší počet bodových sesuvů je evidován v obcích Městečko

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Trnávka, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová a Staré Město (po 4) a v Bělé u Jevíčka (3 evid. sesuvy).

Obr. 6.5. Sesuvná a poddolovaná území a stará důlní díla v SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020 58

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

6.7. SKLONITÁ ORNÁ PŮDA Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tato schopnost krajiny je výrazně snížena především velkovýrobními způsoby hospodaření v krajině, jež se projevují vysokým zorněním půdy, velkými půdními bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech) atd. Důsledkem negativních projevů takového hospodaření je nižší stabilita krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu považován za kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.

Tab. 6.7. Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí procento sklonité plocha orné půdy plocha sklonité Obec orné půdy z orné (ha) orné půdy (ha) celkově (%) Bělá u Jevíčka 257,0 42,0 16,3 Bezděčí u Trnávky 352,5 25,5 7,2 Biskupice 288,6 19,2 6,7 Borušov 205,7 14,6 7,1 Březina 330,0 87,7 26,6 Březinky 52,7 9,5 18,0 Dětřichov u Moravské Třebové 368,6 4,2 1,1 Dlouhá Loučka 579,1 64,8 11,2 Gruna 430,4 60,1 14,0 Hartinkov 86,6 1,5 1,7 Chornice 932,6 22,3 2,4 Janůvky 124,4 33,5 26,9 Jaroměřice 668,5 50,9 7,6 Jevíčko 869,5 78,4 9,0 Koruna 80,9 6,7 8,3 Křenov 442,8 91,0 20,6 Kunčina 1364,0 55,1 4,0 Linhartice 462,4 51,0 11,0 Malíkov 158,3 43,2 27,3 Městečko Trnávka 1599,3 173,2 10,8 Mladějov na Moravě 439,3 48,6 11,1 Moravská Třebová 1588,0 111,0 7,0 Radkov 303,9 34,3 11,3 Rozstání 390,4 63,1 16,2 Rychnov na Moravě 1241,3 87,1 7,0 Slatina 179,1 32,9 18,4 Staré Město 1375,7 41,2 3,0 Třebařov 918,7 44,1 4,8 Útěchov 124,2 21,3 17,1 Víska u Jevíčka 236,0 15,4 6,5 Vranová Lhota 177,1 42,2 23,8 Vrážné 77,0 3,9 5,1 Vysoká 75,2 1,2 1,6 SO ORP Moravská Třebová 16780,0 1480,3 8,8 Zdroj: Data ÚAP, 2020 59

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Městečko Trnávka a to 173,2 ha. Toto množství činí 10,8 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je na území obcí Moravská Třebová (111,0 ha), Křenov (91,0 ha), Březina (87,7 ha), Rychnov na Moravě (86,1 ha) a Jevíčko (78,4 ha). Větší množství sklonité orné půdy je také v obcích Dlouhá Loučka (64,8 ha), Rozstání (63,1 ha), Gruna (60,1 ha), Kunčina (55,1 ha), Linhartice (51,0 ha) a Jaroměřice (50,9 ha). V těchto obcích by mělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. V ostatních obcích je také zvýšené množství svažité orné půdy, ale výměra těchto pozemků nedosahuje takového rozsahu. Ale přesto je potřeba věnovat pozornost této problematice, aby bylo eliminováno zvýšené riziko lokálních povodní a vodní eroze. Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že vodní nebo větrná eroze hrozí v obci Bělá u Jevíčka, Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Gruna, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Linhartice, Malíkov, Mladějov na Moravě, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Třebařov, Útěchov, Víska u Jevíčka a Vranová Lhota. Přívalové srážky ohrožují obece Bělá u Jevíčka, Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Březina, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna, Hartinkov, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Kunčina, Linhartice, Malíkov, Městečko Trnávka (Přední Arnoštov), Mladějov na Moravě, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Staré Město, Třebařov, Útěchov, Víska u Jevíčka, Vranová Lhota, Vrážné a Vysoká.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

7. KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 7.1. OVZDUŠÍ Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale je nutná spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně – přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů).

7.2. KVALITA OVZDUŠÍ A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů pro ochranu zdraví jsou SO2, NO2, PM10, PM2,5, Pb, CO, benzen, As, Cd, Ni, benzo(a)pyren a O3. Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace jsou SO2, NOx a troposférický ozón. Ve sledovaném období 2014 – 2018 došlo stejně jako v minulých sledovaných období k překročení imisního limitu pro benzo(a)pyren, a to ve městě Moravská Třebová s přesahem do obcí Staré Město a Linhartice a v obci Jevíčko. V roce 2018 byl také překročen imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxidy dusíku ve městě Moravská Třebová. Benzo(a)pyren představuje hlavní a dlouhodobý problém kvality ovzduší na mnoha místech ČR. Koncentrace znečišťujících látek v ovzduší závisí nejen na jejich emitovaném množství, ale i na aktuálních meteorologických podmínkách (rozptylové podmínky, nízké zimní teploty a s tím spojené intenzivní lokální vytápění apod.).

Dlouhodobě nejsou překračovány imisní limity pro SO2, NO2, benzen, nejsou překročeny imisní limity pro arsen a kadmium. Imisní limity pro polétavý prach jsou stejně jako v minulém období s přehledem dodržovány.

V období 2014 – 2018 nebyl ve SO ORP překročen imisní limit suspendovaných částic PM10. Na prakticky celém území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. V roce 2010 bylo překročení pouze minimální, obdobně jako v roce 2012, v roce 2014 - 2018 (3-letý průměr z maximálního denního 8hod. klouzavého průměru) již k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí nedošlo.

Kvalita ovzduší byla zjišťována také v rámci dotazníkového šetření v roce 2020, kde bylo řešeno vnímání kvality ovzduší v daných obcích. Ve většině obcí bylo uváděno mírné znečištění kvality

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace ovzduší, jako hlavní zdroj bylo uvedeno vytápění domácností, v menší míře doprava, dále průmyslová a zemědělská výroba. Mírné znečištění kvality ovzduší je vnímáno v obcích Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Borušov, Březina, Březinky, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Hartinkov, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Linhartice, Městečko Trnávka, Radkov, Rozstání, Staré Město, Třebařov, Útěchov, Vranová Lhota a Vrážné. V dotazníku bylo také řešeno pachové znečištění. Občasný zápach byl uváděn u obcí Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Borušov, Březina, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Malíkov, Staré Město, Třebařov a Útěchov. Podrobnější informace jsou uvedeny v rámci problémů u jednotlivých obcí.

7.3. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V rámci dat ÚAP se nacházejí informace o starých ekologických zátěžích. Na území SO ORP Moravská Třebová jsou uváděny tyto:

Tab. 7.1. Staré ekologické zátěže na území SO ORP Moravská Třebová Obec Stará ekologická zátěž Obec Stará ekologická zátěž Bělá u Jevíčka Bělá 1 skládka Boršov Březina Důl Anna - dehtofenolové "jezírko" skládka Moravská Třebová Moravská Třebová Jevíčko Kopřivova Zmola 44 skládka Boršov Křenov Křenov 54 Horní Boršovský rybník Kunčina Kunčina 215 Slatina skládka Brezinka Faflíkova cesta Staré Město Goldberk 129 Linhartice Hamperk Třebařov Třebařov 145 Městečko Trnávka U okálů 77 Vranová Lhota Štoly Vranová Lhota Vrážné Vémole 298 Zdroj: Data ÚAP, 2020

Uvedený výčet starých ekologických zátěží zůstal od roku 2016 nezměněn. V rámci dotazníkového šetření v roce 2020 byla řešena také problematika starých ekologických zátěží a brownfields na území obcí. Byly ověřovány staré ekologické zátěže uváděné v rámci dat ÚAP a jejich stav. Staré ekologické zátěže představují jiný typ problému než brownfield, přesto se jedná zčásti o problém související s hygienou obce. V obou případech je žádoucí využití těchto ploch s nevhodným aktuálním stavem, ať už je to rekultivace, revitalizace, rekonstrukce objektu a nalezení vhodného využití. Existenci brownfields uvedly obce Bezděčí u Trnávky (dům č.p. 26), Biskupice (zámek a areál ZD), Březina (Důl Anna – dehtofenolové jezírko, zemědělské objekty), Jevíčko (bývalá sodovkárna Na Salajce, areál hospodářského družstva a bývalý pivovar), Linhartice (dva bývalé zemědělské statky), Mladějov na Moravě (bývalé zemědělské objekty st. parc. č. 242, 240, 60/2), Radkov (původní zemědělské usedlosti), Rozstání (zemědělský objekt č.p. 34), Rychnov na Moravě (skládka pneumatik u č.p. 158), Staré Město (části bývalých statků), Třebařov (dům č.p. 61) a Vranová Lhota (bývalý zemědělský areál).

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obr. 7.1. Staré ekologické zátěže na území SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

8. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 8.1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Oblast Moravskotřebovska poskytuje příznivé klimatické a vegetační podmínky pro zemědělství. V SO ORP Moravská Třebová obhospodařují zemědělci dle údajů ČSÚ k 31. 12. 2019 plochu 22 636 ha zemědělské půdy, což představuje 54,2 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda se 16 780 ha (74,1 % ze ZPF), což je vyšší podíl než republikový průměr (70,0%). Druhou nejvýznamnější složkou zemědělské půdy tvoří trvalé travní porosty, které zaujímají 4 900 ha (21,6 %).

Tab. 8.1. Výměra zemědělské půdy (ha) k 31. 12. 2019 Podíl ZP Celková Orná Ovocné Zeměděl- k celk. Obec plocha Zahrady TTP půda sady ská půda ploše obce obce (%) Bělá u Jevíčka 969 257 18 6 218 499 51,5 Bezděčí u Trnávky 699 353 12 4 60 427 61,1 Biskupice 1110 289 20 6 92 406 36,6 Borušov 1107 206 12 4 184 406 36,7 Březina 1163 330 13 3 115 461 39,6 Březinky 331 53 7 5 64 128 38,7 Dětřichov u Moravské Třebové 591 369 15 3 121 507 85,8 Dlouhá Loučka 1759 579 22 1 345 947 53,8 Gruna 1037 430 15 5 61 512 49,4 Hartinkov 514 87 8 2 50 146 28,4 Chornice 1423 933 18 0 70 1021 71,7 Janůvky 313 124 5 - 43 172 55,0 Jaroměřice 2206 669 41 43 157 909 41,2 Jevíčko 2322 870 46 48 182 1145 49,3 Koruna 205 81 8 1 80 169 82,4 Křenov 1046 443 13 1 86 543 51,9 Kunčina 2266 1364 58 10 130 1561 68,9 Linhartice 875 462 19 3 120 604 69,0 Malíkov 410 158 6 2 45 211 51,5 Městečko Trnávka 5029 1599 76 16 732 2424 48,2 Mladějov na Moravě 927 439 21 3 70 533 57,5 Moravská Třebová 4205 1588 107 10 372 2077 49,4 Radkov 664 304 6 1 46 357 53,8 Rozstání 740 390 16 3 91 500 67,6 Rychnov na Moravě 2358 1241 23 2 304 1570 66,6 Slatina 399 179 8 1 53 242 60,7 Staré Město 2475 1376 45 18 244 1683 68,0 Třebařov 1562 919 39 11 271 1240 79,4 Útěchov 548 124 10 - 152 287 52,4 Víska u Jevíčka 366 236 7 0 33 277 75,7 Vranová Lhota 1407 177 22 1 239 439 31,2 Vrážné 414 77 5 - 46 128 30,9 Vysoká 288 75 4 0 25 105 36,5 SO ORP Moravská Třebová 41 728 16 780 744 212 4 900 22 636 54,2 Zdroj: ČSÚ, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve III. – V. třídě ochrany.

1. třída ochrany - do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. třída ochrany – jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

Na následujícím obrázku je pro představu zobrazeno rozložení půd, mj. půd v I. a II. třídě ochrany. Nejvíce hodnotná půda se nachází v střední části území v obcích Rychnov na Moravě, Třebařov, Staré Město, Moravská Třebová, Dětřichov u M. T., Linhartice, Chornice, Víska u Jevíčka, Jaroměřice a Jevíčko. S růstem nadmořské výšky směrem na sever a západ bonita půdy klesá.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obr. 8.1. Třídy ochrany bonitovaných půd v SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

8.2. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Plochy lesa ORP Moravská Třebová je mírně nadprůměrné lesnaté území – lesnatost dosahuje 37,9 %. Lesy jsou v SO ORP rozloženy poměrně rovnoměrně, koncentrují se v pohořích Mírovské vrchoviny ve východní části území, Českotřebovské vrchoviny v západní části území a Moravskotřebovské pahorkatiny ve střední části území. Nejvíce lesnatými obcemi jsou Hartinkov, Vranová Lhota a Vrážné (nad 60 %), nejnižší podíl lesa mají obce Dětřichov u Moravské Třebové a Třebařov (8 %).

Tab. 8.2. Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí v SO ORP Moravská Třebová Obec Celková výměra (ha) Plocha lesa (ha) Lesnatost (%) Bělá u Jevíčka 969 403 41,6 Bezděčí u Trnávky 699 229 32,8 Biskupice 1110 640 57,7 Borušov 1107 616 55,6 Březina 1163 622 53,5 Březinky 331 173 52,3 Dětřichov u Moravské Třebové 591 50 8,5 Dlouhá Loučka 1759 706 40,1 Gruna 1037 454 43,8 Hartinkov 514 350 68,1 Chornice 1423 291 20,4 Janůvky 313 126 40,3 Jaroměřice 2206 1161 52,6 Jevíčko 2322 890 38,3 Koruna 205 21 10,2 Křenov 1046 425 40,6 Kunčina 2266 555 24,5 Linhartice 875 161 18,4 Malíkov 410 182 44,4 Městečko Trnávka 5029 2247 44,7 Mladějov na Moravě 927 315 34,0 Moravská Třebová 4205 1620 38,5 Radkov 664 270 40,7 Rozstání 740 194 26,2 Rychnov na Moravě 2358 636 27,0 Slatina 399 99 24,8 Staré Město 2475 647 26,1 Třebařov 1562 127 8,1 Útěchov 548 227 41,4 Víska u Jevíčka 366 62 16,9 Vranová Lhota 1407 880 62,5 Vrážné 414 264 63,8 Vysoká 288 165 57,3 SO ORP Moravská Třebová 41 728 15 807 37,9 Zdroj: ČSÚ, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obr. 8.2. Kategorie lesa v SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Přírodní lesní oblasti Lesy na území SO ORP Moravská Třebová jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č. 289/1995 Sb., §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do dvou přírodních lesních oblastí (PLO 31 – Českomoravské mezihoří a PLO 30 Drahanská vrchovina).

PLO 31 – Českomoravské mezihoří Do této PLO spadá téměř 90 % území SO ORP Moravská Třebová. Jedná se o oblast s pestrou dřevinnou skladbou, která snižuje problémy s bořivými větry, avšak smrk i zde bývá často napadán hmyzími škůdci. Nejdůležitější ekologická funkce je půdoochranná. Dochází zde ke střetů zájmů lesních hospodářů a společností zabývajících se těžbou jílovců nebo slévárenských písků.

PLO 30 – Drahanská vrchovina Do této PLO spadá zbytek území SO ORP, tedy jeho jihovýchodní část (obce Hartinkov, Vysoká, Březinky, Biskupce, Jaroměřice – což jsou obce s vysokou lesnatostí, v průměru kolem 50 %). Z důvodu výskytu smrku na nepůvodních stanovištích zde dochází k nahodilým těžbám a také k ohrožení větrem, zejména na podmáčených půdách v severní části.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

9. OBČANSKÁ VYBAVENOST VČETNĚ JEJÍ DOSTUPNOSTI A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ 9.1. ŠKOLY A ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ V SO ORP Moravská Třebová má 18 z 33 obcí mateřskou školu. V každé z těchto obcí se nachází jedna mateřská škola, pouze Moravská Třebová nabízí tři. Základní škola se nachází ve 12 obcích. Moravská Třebová nabízí 5 základních škol, z toho jednu uměleckou a jednu speciální, která je určena především pro žáky se středním, těžkým, hlubokým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami. 15 obcí nemá na svém katastru ani mateřskou ani základní školu – Bělá u Jevíčka, Bezděčí u Trnávky, Borušov, Březinky, Gruna, Hartinkov, Janůvky, Koruna, Malíkov, Radkov, Rozstání, Slatina, Víska u Jevíčka, Vražné a Vysoká. Tab. 9.1. Mateřské a základní školy v obcích SO ORP Moravská Třebová Základní školy Obec Mateřské školy 1.- 5. ročník 1.- 9. ročník Bělá u Jevíčka 0 0 0 Bezděčí u Trnávky 0 0 0 Biskupice 1 0 0 Borušov 0 0 0 Březina 1 0 0 Březinky 0 0 0 Dětřichov u Moravské Třebové 1 0 0 Dlouhá Loučka 1 1 0 Gruna 0 0 0 Hartinkov 0 0 0 Chornice 1 0 1 Janůvky 0 0 0 Jaroměřice 1 0 1 Jevíčko 1 0 1 Koruna 0 0 0 Křenov 1 0 1 Kunčina 1 0 1 Linhartice 1 1 0 Malíkov 0 0 0 Městečko Trnávka 1 0 1 Mladějov na Moravě 1 0 0 Moravská Třebová 3 0 5 Radkov 0 0 0 Rozstání 0 0 0 Rychnov na Moravě 1 0 0 Slatina 0 0 0 Staré Město 1 1 0 Třebařov 1 0 1 Útěchov 1 0 0 Víska u Jevíčka 0 0 0 Vranová Lhota 1 1 0 Vrážné 0 0 0 Vysoká 0 0 0 SO ORP Moravská Třebová 20 5 12 Zdroj: ČSÚ, Databáze škol a školek, 2020, Průzkum území 70

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Centrem vzdělávání správního obvodu je město Moravská Třebová, kde se soustřeďují střední školy a jedna vyšší odborná škola. Střední vzdělávání nabízí ještě Jevíčko. Správní obvod nenabízí žádnou vysokou školu.

Ve správním obvodu se nachází tyto střední školy (včetně jedné vyšší odborné školy):  Gymnázium a Letecká střední odborná škola Moravská Třebová (státní)  Gymnázium Jevíčko (státní)  Integrovaná střední škola Moravská Třebová (státní)  Speciální ZŠ, MŠ a PŠ Moravská Třebová (státní)  Vojenská střední škola a Vyšší odborná škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové (vojenská)

9.2. ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ A ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Informace o zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče byla čerpána z Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb a z Registru poskytovatelů sociálních služeb. Jak je patrné z tabulek níže, zdravotní i sociální péče je výrazně koncentrována do správního střediska Moravské Třebové. Zdravotnické zařízení se nachází celkem v 6 obcích (Březina, Jevíčko, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Staré Město a Vranová Lhota), které poskytují zejména ordinaci praktického lékaře pro dospělé, děti a dorost, lékaře specialisty a stomatologa. Nejvýznamnějším poskytovatelem zdravotní péče je Nemocnice následné péče v Moravské Třebové. Zabezpečuje ambulantní péči a péči následnou na lůžkových jednotkách. Sociální péči nabízí zejména Charita Moravská Třebová, která zde provozuje Denní stacionář Domeček, Sociálně terapeutické dílny Ulita, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi „Šance pro rodinu“, Centrum pěstounské péče Cesta, Centrum humanitární pomoci, Občanskou poradnu a Dobrovolnické centrum. Pečovatelskou službu zajišťuje Moravská Třebová, Jevíčko a Jaroměřice. Ve správním obvodu se nachází ještě dva domovy pro seniory (v Jaroměřicích a Moravské Třebové) a středisko sociálních služeb Salvia v Jevíčku. Ve většině obcí nefunguje ani jedno zařízení sociálních nebo zdravotních služeb a obyvatelé jsou nuceni dojíždět do okolních obcí.

Tab. 9.2. Vybraná zdravotnická zařízení v SO ORP Moravská Třebová

avská avská Zařízení

Březina Jevíčko Trnávka Městečko Třebová Moravská Město Staré Lhota Vranová Mor SO ORP Třebová

Nemocnice 1 1 Zdravotnická záchranná služba 1 1 Samostatná ordinace prakt. lékaře pro dospělé 1 3 1 6 1 1 13 Samostatná ordinace prakt. lékaře pro děti a dorost 1 1 1 2 5 Samostatná ordinace lékaře specialisty 2 12 14 Samostatná ordinace stomatologa 1 1 1 6 1 10 Samostatná ordinace gynekologa 1 2 3 Domácí zdravotní péče 1 2 3 Lékárny 1 1 4 6 Celkem 3 10 4 36 2 1 56 Zdroj: Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb, dotazníkové šetření 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Zařízení sociální péče Domovy pro seniory:  Domov na Kalvárii, Jaroměřice  Sociální služby města Moravská Třebová

Pečovatelská služba:  Domov na Kalvárii, Jaroměřice  Pečovatelská služba, Jevíčko  Sociální služby města Moravská Třebová  Charitní pečovatelská služba

Denní stacionáře:  Denní stacionář Domeček, Moravská Třebová

Odborné sociální poradenství:  Občanská poradna, Moravská Třebová  Občanská poradna, Moravská Třebová  Středisko sociálních služeb Salvia, Moravská Třebová  Středisko sociálních služeb Salvia, Jevíčko

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež  Nízkoprahový klub Díra, Moravská Třebová

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi:  Šance pro rodinu, Moravská Třebová

Sociálně terapeutické dílny  Sociálně terapeutické dílny Ulita, Moravská Třebová

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

10. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VČETNĚ JEJÍ DOSTUPNOSTI 10.1. INFRASTRUKTURNÍ STAVBY V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI A POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE V České republice jsou stavebním zákonem definovány 3 druhy územně plánovací dokumentace, a to Zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Mimo ně, jako nadřazený dokument, je dále zpracovávána Politika územního rozvoje České republiky. Politika územního rozvoje ČR (PÚR) Územně plánovací dokumentace navrhuje dopravu a technickou infrastrukturu ve formě koridorů. Identifikuje závady a definuje potřeby dopravních vazeb v nadnárodním, národním a regionálním kontextu. Pro PÚR ČR se z hlediska vlivů na životní prostředí zpracovává posouzení vlivů PÚR na udržitelný rozvoj území, jejíž součástí je vyhodnocení vlivů na lokality NATURA 2000, na životní prostředí a veřejné zdraví, a to dle struktury stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR) Infrastrukturní stavby jsou v ZÚR navrhovány často v nesourodém měřítku a podrobnosti. Stavby a trasy, které jsou již v území stabilizované a budou se v časovém horizontu platnosti ZÚR realizovat, jsou zobrazovány již jako stabilní prvky s lokalizovaným územním průmětem. Další dopravní vazby jsou však často pouze navrhovány v podrobnosti koridorů širokých až několik stovek metrů, které tak vytváří prostor pro vyhledání nejlepší varianty pro průchod územím. Dopravní analýza a tedy ani expertní studie nejsou v tomto měřítku někdy zpracovávány, v tomto stupni ÚPD musí být však jasná kategorizace komunikací, na základě níž lze hodnotit výši rizika ovlivnění území. Riziko ovlivnění se odvíjí od šíře koridoru, počtu a významnosti střetů s hodnotami území. ZÚR by tedy mohly představovat vhodnou fázi pro komplexní zhodnocení kumulace vlivů koncepce záměrů do území. Nevýhodou však je neucelenost podkladů pro jednotlivé záměry – koridory určené pro dopravní stavby nebo komplexně pro provedení veškeré infrastruktury územím. Územní plány měst a obcí Územní plány měst a obcí zohledňují kapacitní komunikace nejčastěji ve fázi územních rezerv, stavebních uzávěr nebo již převzatého stabilního řešení jako veřejně prospěšné stavby, a to dle nadřazené ÚPD, tedy zásad územního rozvoje příslušného kraje. Dopravní problematika se tedy řeší na úrovni návrhu ploch, propojení a vazeb, kategorií i prostorových a územních průmětů. V rámci územního plánu však není možné provádět podrobné hodnocení na úrovni EIA, hodnocení je tedy na strategické úrovni. V rámci SEA se neprovádí další expertní studie, a to z důvodu, že nejsou jasné technické parametry stavby. Hodnotí se celkový vliv na rozvoj území, kumulace vlivu jednotlivých funkcí a další souvislosti. Regulační plán Regulační plán je velmi specifickou územně plánovací dokumentací z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí. Podléhá nikoli SEA, jako ostatní ÚPD, ale projektové EIA, což vyplývá z jeho podrobnosti. Regulační plán by měl být zpracován na tak podrobné úrovni, aby byl schopen nahradit územní rozhodnutí na vybranou lokalitu, tedy by měl poskytnout podklady dostatečné pro hodnocení EIA. Z hlediska dopravy a dopravních analýz se však jedná jak o lokality s průchodem kapacitních komunikací (sběrné komunikace, třída A, B), ale jedná se nejčastěji o rozvojové lokality určené pro zástavbu komerčními areály, výrobními a skladovými zařízeními, logistickými zařízeními, rodinnými domy a tedy obsluhované různými třídami komunikací, které mohou mít velký rozptyl dopravního zatížení. Významné dokumenty platné pro řešené území Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje infrastruktury na územní správního obvodu ORP Moravská Třebová byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008) a krajské koncepční a rozvojové dokumenty, včetně Zásad územního rozvoje Pardubického kraje vydaných formou opatření obecné povahy usnesením Z/364/19 z 5. července 2019.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Území SO ORP Moravská Třebová je v rámci Pardubického kraje specifickým regionem, neboť historické vazby tohoto území nebývaly v minulosti nasměřovány na Pardubice, nýbrž do okolních velkých moravských měst, zejména Brna. V tomto případě jde stávající správní dělení proti historicky vytvořeným územním vazbám. Tento fakt se dodnes odráží například v meziregionální dopravní obslužnosti, která je z Moravskotřebovska nejlepší právě směrem na jih do Boskovic a Brna.

10.2. SILNIČNÍ DOPRAVA Stávající legislativa (zejména Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) kategorizuje pozemní komunikace na: dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále dělí na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Aktuální kategorizace vícepruhových komunikací vychází z tzv. Nového pojetí silniční sítě, které je uplatňováno od počátku roku 2016. Na území SO ORP Moravská Třebová se žádná taková komunikace v současnosti nenachází, do budoucna se však předpokládá náhrada silnice I/35 dálnicí D35. V PÚR ČR je dále vymezen koridor pro kapacitní silnici S43, která je sledována v kategorii Silnic pro motorová vozidla. Vlastníkem silnice I. třídy je stát (zastoupený Ředitelstvím silnic a dálnic, správa Pardubice), silnice II. a III. třídy patří Pardubickému kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.

Koridory republikového významu Správním obvodem ORP Moravská Třebová neprobíhá žádná trasa multimodálního koridoru ani dálnice. Územím však probíhá ve směru západ – východ trasa evropské mezinárodní silnice 2. třídy, dle dohody AGR označené E442: Karlovy Vary - Děčín – Liberec – Turnov – Hradec Králové – Olomouc – Žilina. Na území SO ORP Moravská Třebová je tento tah reprezentován stávající dvoupruhovou silnicí I/35, do budoucna se však předpokládá její náhrada dálnicí. Jde o propojení Olomouckého a Pardubického kraje, z pohledu širších vztahů i o severní propojení západu a východu republiky. Tyto vztahy reflektuje také aktuálně platná PÚR (2008), která vymezuje koridor pro dálnici II. třídy D35 v úseku Sedlice (Hradec Králové)-Moravská Třebová-Mohelnice. Trasa koridoru je v řešeném území stabilizovaná. Dalším významným koridorem, dle PÚR územně vázáným ke SO ORP Moravská Třebová, je koridor pro kapacitní silnici S43 vymezený tahem Brno–Svitavy/Moravská Třebová (E 461). Jeho funkcí je provázání silničních tahů D1 a D35 a zkvalitnění silničního spojení Brno–Svitavy/Moravská Třebová. Tento koridor je v současné době reprezentován silnicí I. třídy I/43, jejíž trasa v současnosti vede mimo území SO ORP Moravská Třebová.

Stávající silniční síť SO ORP Moravská Třebová Osou silniční sítě je v současnosti již výše zmíněná silnice I. třídy I/35. Její stavební uspořádání v současnosti odpovídá její kategorizaci i parametrům vyžadovaným dohodou AGR. Trasa je vedena mimo obytná sídla a křižovatky se silnicemi II. třídy jsou provedeny mimoúrovňově (s II/371 u obce Linhartice) nebo formou velké kruhové křižovatky (se silnicí II/368 v jižním sektoru Moravské Třebové). Taktéž křížení s železniční tratí na východním okraji Moravské Třebové je provedeno mimoúrovňově. Výstavba důležitých staveb proběhla v 90. letech minulého století – nejprve šlo o obchvat města Moravská Třebová (1992) a na konci 90. let byly nebezpečné serpentiny při překonávání Hřebečského hřebene nahrazeny tunelovou přeložkou. Ta však je zdrojem neustálých technických problémů z důvodu nevhodného geologického prostředí.

Silniční síť je pak dále tvořena silnicemi nižších tříd. Mezi silnice II. třídy se v předmětném území : II/366 (Hradec n/S –) Křenov – Jevíčko – Chornice – Březinky (– Konice), II/368 (Štíty –) Třebařov – Moravská Třebová – Křenov – Slatina (– Letovice), II/371 Linhartice – Chornice – Jaroměřice – Jevíčko, II/372 Jevíčko (– V.Opatovice), 74

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

II/374 Jevíčko (– Boskovice), II/644 Městečko Trnávka – Vranová Lhota (– Mohelnice).

Obr. 10.1. Silniční síť SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Intenzita silniční dopravy Nejpodrobnější údaje o intenzitách silniční dopravy lze získat ze Sčítání dopravy. Aktuálně jsou dostupné intenzity z roku 2016. Výrazně nejzatíženější komunikací v řešeném území je silnice I/35 s intenzitami 13 až 15 tis. voz/den. Další komunikací, kde je vyšší roční průměr denních intenzit je silnice II/368 mezi centrem Moravské Třebové a Starým Městem s 5 158 voz/den. Intenzita dopravy na ostatních úsecích silniční sítě se pohybuje do hodnoty 2 500 voz/den.

Obr. 10.2. Intenzita dopravy na silniční síti ORP Moravská Třebová

Zdroj: Sčítání dopravy 2016 76

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Předpokládaný rozvoj silniční sítě Jako důsledek výstavby nové kostry silniční sítě, dojde k zásadním změnám v dopravě. Stávající silnice I/35 bude nahrazena dálnicí D35, díky čemuž se na novou komunikaci nepřesune jen tranzitní doprava ze stávající I/35, ale budou sem převedeny i některé další dopravní vztahy dnes realizované po D1, čímž dojde k jejímu odlehčení. Stávající komunikace s funkcí doprovodné silnice bude přeřazena do nižší kategorie (pravděpodobné označení II/635) a zabezpečí zejména místní přepravní vztahy. V tomto úseku lze tedy její současnou trasu považovat za vyhovující. Severovýchodně od Moravské Třebové bude u Starého Města vystavěna mimoúrovňová křižovatka do které zaústí plánovaná silnice pro motorová vozidla od Brna. Ta bude na území správního obvodu ORP Moravská Třebová vedena ve směru jih-sever. Stávající návrh trasy předpokládá, že její koridor vstoupí na území SO ORP západně od Jevíčka, pokračovat bude severovýchodním směrem, kdy řeku Třebůvku překročí jihovýchodně od Městečka Trnávka a po mimoúrovňovém křížení se stávající I/35 východně od Moravské Třebové zaústí do dálniční křižovatky s D35. Základní vedení koridorů obou komunikací je dnes již územně stabilizováno a zakotveno v ZÚR Pk. Při návrhu těchto komunikací a jejich doprovodných staveb je nutné brát ohled na fakt, že území SO ORP Moravská Třebová patří z hlediska migrace zvěře k územím mimořádného významu (viz Hlaváč, Anděl 2001), tedy že výstavba liniových komunikací bude vyžadovat realizaci doprovodných opatření pro zajištění průchodnosti pro volně žijící živočichy, vč. velkých savců. Dále je dle ZÚR Pk navržen koridor pro umístění stavby D22 - přeložka silnice I/43 Mladějov – Lanškroun – Albrechtice, která by měla zajistit napojení severovýchodní části Pardubického kraje na připravovanou nadřazenou silniční síť. Trasy silnic nižších tříd zůstanou i v budoucnosti v převážné míře zachovány, uvažovány jsou pouze přeložka silnice II/644 u Městečka Trnávky (koridor D60) v délce 0,8 km a přeložka II/372 jako obchvat Jevíčka (koridor D59) v délce 1,75 km. Formou územní rezervy je vymezen také koridor přeložky silnice II/371 okolo Městečka Trnávky

10.3. DOPRAVA V KLIDU Ve větších městech, kde je vyšší koncentrace obyvatelstva, přináší rostoucí počet osobních vozidel problémy s jejich parkováním. Struktura měst není většinou na takovou záplavu automobilů připravená, a proto je nutné hledat další možnosti jak systém parkování řešit. Při vhodném nastavení může zároveň sloužit jako jednoduché regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do centra města. V řešeném území se tento problém dotýká zejména Moravské Třebové, event. Jevíčka. V Moravské Třebové je již zóna placeného stání zavedena v historickém centru města. Historické centrum města je vyhrazeno ulicemi Čs. armády, Zámecká, Krátká, Poštovní, Ztracená, Cechovní, Tichá, Marxova, Pivovarská, Hvězdní, Cihlářova, Farní, Stará, Bránská, náměstí T.G.Masaryka, Kostelní náměstí a Zámecké náměstí. Dále je parkování zpoplatněno na parkovišti u zámku a u supermarketu Billa. Historické centrum města a parkoviště u zámku jsou území, na kterých je mj. zakázáno stání motorových vozidel kromě míst vyhrazených a označených příslušnými dopravními značkami, na nichž lze parkovat na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin. Nastavené sazby na obou placených parkovištích jsou velmi mírné a to ve výši 10 Kč/hod.

10.4. CYKLISTICKÁ DOPRAVA Z hlediska udržitelné dopravy představuje cyklistika velmi silný nástroj pro omezení využívání individuální automobilové dopravy na krátké cesty (cca do 5 km). Vzhledem k poměrně členitému reliéfu nejsou na území ORP Moravská Třebová příliš vhodné podmínky pro masové rozšíření využívání bicyklu jako dopravního prostředku pro každodenní dojížďku. V některých lokalitách však lze za pomoci určitých opatření o možnosti využívání cyklistiky uvažovat. Jde např. o využití systému Bike+Ride pro zkrácení docházkové doby k zastávkám železniční dopravy, zejména v lokalitách, kde jsou tyto situovány mimo zástavbu obce – např. v Jevíčku nebo Chornicích. To však vyžaduje zřízení vhodných míst pro bezpečné uložení jízdních kol. Pardubický kraj v roce 2016 přijal koncepci cyklo a in-line turistiky.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Na území SO ORP Moravská Třebová se v současné době nachází samostatné cyklostezky pouze v Moravské Třebové (Jevíčská ulice a podél Knížecí louky). Dohromady jde o délku 1,8 km. V záměrech je propojení Moravské Třebové se Starým Městem (severní strana města) a Útěchovem (jižní směr). Preferováno je takové řešení, které umožní vznik cyklostezek v rámci komplexních pozemkových úprav. Nové trasy tak povedou příjemnějším prostředím v polích a podél lesa, nikoliv souběžně se silniční komunikací. Region disponuje poměrně hustou sítí značených cyklotras s možností návaznosti na celostátní trasy Jeseník – Znojmo a Hradec Králové – Břeclav. Tento cykloturistický potenciál je však třeba doplnit o chybějící kvalitní infrastrukturu – půjčovny, cykloservisy, občerstvení, odpočívadla a jiná zařízení pro cyklisty. Nutná je i revize povrchu jednotlivých tras. Systém značených cyklotras je veden v převážné míře po silnicích II. a III. třídy. Je-li na nich provoz mírný, je možné takto cyklotrasy řešit, avšak cyklotrasy jsou vyznačeny i na některých úsecích silnic II. třídy, kde intenzita provozu dosahuje vyšších hodnot. Zejména mezi Moravskou Třebovou a Starým Městem, kde je dle Sčítání dopravy 2016 na silnici II/368 denní intenzita nad 5000 vozidel (problém bude odstraněn výše navrženou cyklostezkou).

Obr. 10.3. Cyklistická doprava v SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

10.5. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Bývalá Moravská západní dráha prochází celým územím SO ORP Moravská Třebová v délce 43,6 km. Zprovozněna byla jako v roce 1889 (hlavní trať Třebovice v Čechách – Prostějov s odbočkou Chornice – Jevíčko – Velké Opatovice). V současnosti je v úseku Třebovice v Č. – Chornice – Kostelec n.H. zavedeno zjednodušené řízení drážní dopravy podle předpisu D3 s dirigující stanicí Chornice. Provoz dle předpisu D3 znamená jistá omezení, ale také umožňuje omezit potřebu provozních pracovníků dráhy. Na trati Chornice – Jevíčko – Boskovice je doprava řízena formou telefonického dorozumívání sousedních stanic. Poloha na hranici tří krajů se málem stala osudnou uzlu Chornice z hlediska osobní dopravy, neboť od GVD (Grafikon vlakové dopravy), 2011/12 byly na základě nové dopravní koncepce organizátora dopravy v Pardubickém kraji společnosti OREDO osobní vlaky provozovány pouze od Moravské Třebové na sever směrem do České Třebové. Se změnou GVD v prosinci 2014 však byly osobní vlaky opětovně zavedeny. V roce 2019/2020, oproti roku 2016/17, bylo vedení osobních vlaků značně poníženo a to jen na nepracovní dny v počtu 3 párů ve směru Moravská Třebová – Dzbel a pouze 1 pár mezi Chornicemi a Velkými Opatovicemi. Severní hranici SO ORP Moravská Třebová v délce 1,6 km tvoří také odbočná větev II. tranzitního koridoru (Olomouc – Česká Třebová) vedená v KJŘ (knižní jízdní řád) pod číslem 270. Větší část této délky je tvořena obvodem žst. Krasíkov. Její význam je zejména pro SO ORP Lanškroun, z hlediska dopravní obsluhy obcí ve SO ORP Moravská Třebová je její význam okrajový (obec Třebařov vzdálená 2,5 km a obec Koruna 2,2 km), proto nebude v dalším textu řešena. Přínos pro posílení turistického ruchu znamená úzkorozchodná železnice o rozchodu 600 mm Mladějov na Moravě – Hřebeč, která v délce 11 km dříve sloužila pro dopravu šamotu z dolů na Hřebči do mladějovské šamotky. V současnosti je v jejím areálu vybudováno muzeum, na části trati jsou pravidelně pořádány turistické jízdy.

Tab. 10.1. Dopravny na síti drah SŽDC ve SO ORP Moravská Třebová Pěší vzdálenost Pěší vzdálenost do Trať Název Druh k okraji zástavby středu obce (km) (km) 017 Mladějov na Moravě d3 0,5 0,2 017 Kunčina z 0,8 0,0 017 Moravská Třebová žst 0,9 0,0 017 Linhartice z 1,5 0,6 017 Rozstání z 1,1 0,1 017 Městečko Trnávka d3 0,8 0,3 017 Mezihoří z 0,3 0,2 017, 262 Chornice žst 1,5 0,8 262 Biskupice u Jevíčka z * * 262 Jevíčko nz * * 017 Nectava z 0,9 0,5 Zdroj: KJŘ SŽDC 2013/14 , mapové podklady Pozn.: žst = železniční stanice; z = zastávka; nz = nákladiště se zastávkou; d3 = dopravna na trati se zjednodušeným řízením provozu, * ... bez obsluhy osobní dopravou V tabulce není uvedena zastávka Šubířov, neboť sice leží na území obce Jaroměřice, ale přístupná je pouze z Chobyně, místní části obce Šubířov (Olomoucký kraj).

10.6. LETECKÁ A VODNÍ DOPRAVA Ve SO ORP leží veřejné vnitrostátní letiště Moravská Třebová-Staré Město (kód LKMK). Vzhledem k svým stavebním parametrům (délka dráhy 720 metrů) a travnatému povrchu je určeno zejména pro sportovní účely. Nepředpokládá se provozování pravidelných leteckých linek.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Ačkoliv se v území v současné době nenacházejí žádné splavné vodní cesty, leží území SO ORP Moravská Třebová přímo v trase labské větve uvažovaného kanálu Dunaj-Odra-Labe (D-O-L). Tato vodní cesta je podle Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) označena E-20. Trasa je stabilně zakotvena v ZÚR Pk s čímž však souvisí i dlouhodobá stavební uzávěra v trase uvažovaného kanálu, následkem čehož jsou značně omezeny rozvojové možnosti obcí podél uvažované trasy. O prodloužení platnosti územní ochrany koridoru průplavního spojení rozhodla v květnu 2010 Vláda ČR.

Obr. 10.4. Železniční a vodní doprava v SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020 80

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

10.7. VEŘEJNÁ DOPRAVA Hlavním dopravcem v autobusové dopravě je ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s. Dalšími dopravci, jejichž vozidla zajíždějí na území SO ORP Moravská Třebová jsou Veolia Transport Morava, a.s. a DOPAZ, a.s., pan Miroslav Matocha. Vzhledem k marginální poloze regionu v rámci Pardubického kraje mají pro realizaci dopravních vztahů velký význam mezikrajské spoje – ať už směrem do Olomouckého kraje (Mohelnice, Konice), tak zejména do Jihomoravského (Brno, Velké Opatovice, Boskovice, Letovice). Je nezbytné i nadále tyto vazby ve spolupráci s oběma okolními kraji zachovávat, neboť jejich síla je vyšší než u většiny vazeb směrem ke zbytku Pardubického kraje. Od prosince 2011 byl do území rozšířen integrovaný systém IREDO. Vzhledem k poloze na hranici s okolními kraji, vznikly v okolí Moravské Třebové také „externí“ zóny IDS okolních krajů. IDSOK má na území SO ORP Moravská Třebová zóny 95 a 96, které zahrnují obce Moravská Třebová, Dětřichov u Mor. Třebové, Staré Město, Borušov a Gruna. Integrovány jsou však pouze spoje dopravce Veolia Transport Morava, a.s. na lince č. 930451 Mohelnice – Moravská Třebová. Zóna 290 IDS JmK zahrnuje vedle obcí v Jihomoravském kraji (Velké Opatovice) také Jevíčko, Jaroměřice, Biskupice, Slatinu a Březinu, když integrovány jsou autobusy linek - 251 Skalice n.S. – Boskovice – Jevíčko (21 párů spojů v X a 9 o víkendech) - 272 Velké Opatovice – Letovice, s odbočkou do Slatiny a Březiny (do Slatiny 13 párů spojů v X a 4 o víkendu, 2 v X spoj pokračují i do Březiny) - 290 Cetkovice (Úsobrno) – Jaroměřice – Jevíčko (11 spojů v X a 4 páry o víkendu) - 291 Velké Opatovice - Jevíčko – Hor.Štěpánov (5 spojů v X)

Jak vyplývá z hodnocení indikátoru „dopravní obslužnost“, je úroveň zajištění veřejné dopravy poměrně dobrá v pracovní dny, avšak mimo pracovní dny je ve většině obcí zajištěna minimální nebo vůbec žádná dopravní obslužnost, což se pak projevuje zvýšeným tlakem na individuální vlastnictví automobilů se všemi jejich negativními důsledky. V roce 2019 byla v městě Moravská Třebová zřízena městská hromodná doporava.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. U mnoha obcí v oblasti česko-moravského pomezí, kam se SO ORP Moravská Třebová řadí, vyvinul specifický druh zástavby vyznačující se podlouhlým tvarem obce, často i několikakilometrovým, podél vodního toku a přitom s řídkým osídlením. Tento charakter osídlení se negativně projevuje ve vysoké ekonomické náročnosti výstavby vodovodů, kanalizace a rozvodu plynu. Napojení 100 % bytového fondu také v řadě obcí nelze zajistit z důvodu existence odlehlých malých osad či samot.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Tab. 10.2. Vybavení obcí v SO ORP Moravská Třebová technickou infrastrukturou kanalizace Obec vodovod ČOV plyn dešťová splašková Bělá u Jevíčka ano ne ne ne ano Bezděčí u Trnávky ano ano ano ne ne Biskupice ano ano ano ano ano Borušov ano ne ne ne ne Březina ano ano ano ano ne Březinky ano ne ne ne ne Dětřichov u Moravské Třebové ano ne ne ne ano Dlouhá Loučka ano ano ne ne ne Gruna ano ne ano ano ne Hartinkov ano ano ne ne ne Chornice ano ano ano ano ano Janůvky ano ne ne ne ne Jaroměřice ano ano ano ano ano Jevíčko ano ano ano ano ano Koruna ano ne ano ano ano Křenov ano ano ne ne ne Kunčina ano ano ano ano ano Linhartice ano ne ano ano ano Malíkov ano ne ne ne ne Městečko Trnávka ano ano ano ano ano Mladějov na Moravě ano ano ne ne ano Moravská Třebová ano ano ano ano ano Radkov ano ne ne ne ne Rozstání ano ano ne ne ne Rychnov na Moravě ano ne ne ne ano Slatina ano ano ano ano ne Staré Město ano ano ano ano ano Třebařov ano ano ano ano ano Útěchov ano ne ano ne ano Víska u Jevíčka ano ne ne ne ano Vranová Lhota ano ano ano ne ne Vrážné ano ne ne ne ne Vysoká ano ne ne ne ne Celkem 33 18 17 14 17 Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně plynem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla.V tabulce je uvedena převažující hodnota.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

10.8. VODOVODY Většina obyvatel SO ORP Moravská Třebová je napojena na veřejné vodovody, jen malá část obyvatel je odkázána na individuální zásobování pomocí studní. Lze proto stávající systém považovat za vyhovující, vodovod mají zajištěny všechny obce v území. Převážná část obyvatel je zásobována ze skupinových vodovodů, z nichž převážná část je ve správě VHOS, a.s.: Skupinový vodovod Moravská Třebová Ze skupinového vodovodu jsou zásobeny obce Borušov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Janůvky, Křenov, obec Kunčina s místními částmi Kunčina a Nová Ves, obce Linhartice, Malíkov, Mladějov na Moravě, město Moravská Třebová s městskými částmi Moravská Třebová, Předměstí, Sušice a Udánky, obce Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, obec Staré Město s místními částmi Staré Město a Radišov, obec Útěchov, obec Městečko Trnávka – místní část Přední Arnoštov. Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. Zásobuje obce Koruna a Třebařov. Skupinový vodovod Březina Zásobuje obce Březina a Slatina vč. místních částí. Svazek obcí Teplice Skupinový vodovod Teplice zásobuje obec Městečko Trnávka. Z tohoto skupinového vodovodu jsou rovněž zásobeny obce Bezděčí u Trnávky – místní části Bezděčí u Trnávky a Unerázka, Chornice, Lázy, Ludvíkov, Pacov, Pěčíkov, Petrůvka, Plechtinec a obec Vranová Lhota. Svazek obcí skupinového vodovodu Malá Haná Z tohoto skupinového vodovodu jsou rovněž zásobeny obce Biskupice – místní části Biskupice a Zálesí, Jaroměřice – místní části Jaroměřice a Nový Dvůr, Jevíčko a Víska u Jevíčka. Samostatné vodovody Samostatné vodovody mají zřízeny obce nebo místní části: Boršov, Bělá u Jevíčka, Březinky, Gruna – Žipotín, Hartinkov, Městečko Trnávka – Zadní Arnoštov, Staré Město – Bílá Studně, Vysoká a Vrážné.

Ačkoliv je k dispozici veřejný vodovod ve všech obcích (poslední obcí byl v roce 2007 Malíkov), problém u některých vodovodů nastává se zajištěním kvalitních zdrojů vody. Některé z dostupných zdrojů nesplňují předepsané parametry a jsou proto většinou odstaveny nebo je voda z nich míchána ve vodojemech tak, aby voda dodávaná spotřebitelům plnila limity vyhlášky č. 376/2000 Sb. V rámci rozvoje vodního hospodářství se plánuje zejména zkvalitnění stávajících vodovodů formou rekonstrukce zařízení (řady, vodojemy, čerpací stanice), zřizování nových zdrojů vody i výstavba nových zařízení. V některých případech je plánováno také vzájemné propojení samostatných vodovodů do společného skupinového vodovodu (např. Gruna – Žipotín). Přehled plánovaných staveb je uveden v PRVKPk.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obr. 10.5. Zásobování vodou ve SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

10.9. KANALIZACE Základním dokumentem, který podněcuje zlepšování situace v oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úroveň 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. V řešení problému odpadních vod není situace SO ORP Moravská Třebová tak příznivá jako u zásobování vodou. První část výše zmíněné směrnice je v zásadě plněna, neboť obě obce nad 2000 obyvatel měly k účinnosti směrnice (1. 1. 2011) k dispozici kanalizaci a vybudovanou ČOV, avšak obě vyžadovaly rekonstrukci, aby splňovaly zpřísněné požadavky na čistotu vypouštěných vod. V případě Moravské Třebové, kde je vybudována ČOV s kapacitou cca 20 000 obyvatel, proběhla modernizace ČOV v rámci projektu na výstavbu kanalizace (v délce bezmála 23 km) v místních částech Udánky, Sušice a Boršov. Modernizovaná ČOV byla na sklonku roku 2011 předána k užívání. V roce 2010 proběhla intenzifikace ČOV Jevíčko - nově bylo osazeno srážení fosforu a byla provedena drobná úprava kalové koncovky. Horší situace je v čištění odpadních vod u menších obcí. Ve většině z nich není vybudována kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto místní kanalizace bývají často ve velmi špatném technickém stavu. Odkanalizování individuálních objektů je obvykle řešeno jímkami s vyvážením nebo provozem septiků s přepadem do dešťové kanalizace, případně dokonce přímo do vodoteče. Jejich další provoz není v souladu se stávající legislativou a je tedy nezbytné přijmout příslušná opatření. V obci Staré Město byla v roce 2011 v souladu s návrhem PRVK dokončena splašková kanalizace zakončená ČOV v jihovýchodní části obce směrem na Bílou Studni. Kapacita ČOV je 1400 EO. V obci Chornice byla výstavba kanalizace zakončené ČOV dokončena v roce 2014. Odkanalizována je již i obec Linhartice, jejíž odpadní vody jsou svedeny na ČOV Moravská Třebová. Z dalších obcí mají vlastní ČOV s kanalizací vybudovánu obce Březina, Biskupice, Městečko Trnávka a Jaroměřice. V roce 2020 se dokončila kanalizace v obci Kunčina, která odvede odpadní vody na ČOV do Moravské Třebové. Budování kanalizace s ukončením na ČOV je v mnoha obcích prozatím pouze plánováno. Navrženy jsou jak systémy ukončené malou ČOV, tak i systémy jenž se napojí na již stávající ČOV s nevyužitou kapacitou (případ zejména u ČOV Moravská Třebová). V případě velmi malých obcí, příp. odlehlých objektů, kde by vedení kanalizačního řadu nebylo ekonomické, je i nadále uvažováno s individuálním čištěním odpadních vod (domovní ČOV, bezodtoké jímky atd.)

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obr. 10.6. Odvádění a čištění odpadních vod ve SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

10.10. PLYNOFIKACE Zásobování plynem probíhá ve SO ORP Moravská Třebová ve dvou vzájemně oddělených systémech, které však oba spravuje VČP Net, s.r.o. Severní část je zásobována z vysokotlakého plynovodu vedoucím v trase přibližně vymezené obcemi Gruna, Staré Město a Kunčina s odbočkami k Moravské Třebové (2x) a Městečku Trnávka. U Kunčiny se VTL soustava větví jednak směrem do SO ORP Svitavy a jednak severním směrem do SO ORP Lanškroun. Jednotlivé obce a rozvody v nich jsou provedeny na úrovni STL, pokrytí jádrové části Moravské Třebové je provedeno na úrovni NTL. Jižní systém pokrývá Jevíčko a okolní obce, z pohledu přepravní soustavy VČP Net, s.r.o., jde o úplně samostatný systém nezávislý na ostatní síti východočeských plynovodů, který je zásobován plynem ze sítě Jihomoravského kraje (JMP Net, s.r.o.) přes předávací místo s kapacitou 10 000 m3/hod. Další rozšiřování distribuční soustavy plynu bude závislé na zájmu jednotlivých obcí investovat finanční prostředky a na zájmu občanů o tento způsob vytápění, který je ovlivněn neustálým růstem cen plynu, což je rizikem i pro již plynofikované obce – pro občany může být finančně výhodné se vrátit k vytápění tuhými palivy.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obr. 10.7. Rozvod plynu ve SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

10.11. ELEKTŘINA Skrze řešené území prochází elektrické vedení celostátní důležitosti na úrovni zvláště vysokého napětí 400 kV ve správě ČEPS, a.s.: V 453 Krasíkov – Neznášov, V 401 Krasíkov - Týnec n.Labem a V 413 Prosenice – Řeporyje. Co se týká zásobování samotného regionu, tak Moravskotřebovsko je výkonově zajištěno z vlastní TR 110/22 kV Mor. Třebová. Dlouhodobý problém v zásobování el. energií byl vyřešen mimo jižní část území (prostor Jevíčka), který je řešen dodávkou el. výkonu z rayonu JME (TR Velké Opatovice). Uvažováno je s realizací TR 110/22 KV Jevíčko kromě TR 110/22 KV Březina, popř. Brněnec. Rozvodný systém 110 kV tvoří dvojitá i jednoduchá vedení, propojující a výkonově zajišťující jednotlivé napájecí transformovny vvn/vn. Na území SO ORP Moravská Třebová se nenacházejí velké zdroje elektrické energie a proto je území charakteristické importem elektrické energie z jiných regionů. Z menších zdrojů převazují takové zdroje, které využívají obnovitelných zdrojů – významný podíl na instalovaném výkonu mají větrné elektrárny i přes to, že území dle map větrného potenciálu nedosahuje při západním proudění větru průměrné síly větru doporučované jako minimální (5 m/s) vhodné pro stavbu větrné elektrárny. Větrné elektrárny byly zatím postaveny ve dvou lokalitách nacházejících se na správním území obce Gruna: dvě se nacházejí nad Svojanovem, každá s výkonem 0,6 MW a dále je v provozu větrný park u osady Karlín o celkovém výkonu 4 MW). Okolo roku 2010 výrazně narostl počet fotovoltaických instalací, včetně FVE firmy Alt Energie u obce Rozstání, která má výkon 2 MW (zábor 5,5 ha) a několika dalších menších FVE založených také na orné půdě. Podhorský charakter regionu poskytuje poměrně příznivé podmínky pro rozvoj pěstování biomasy jakožto energetického zdroje, či jejího získávání formou zpracování odpadů ze zemědělské výroby. Proto vznikají bioplynové stanice – Dětřichov u Mor. Třebové, Chornice, Jevíčko, Kunčina 2x, Městečko Trnávka a Slatina. Na druhé straně je území SO ORP Moravská Třebová v rámci ČR jedno z nejméně vhodných pro instalaci geotermálních zdrojů energie.

Tab. 10.3. Zdroje elektrické energie ve SO ORP Moravská Třebová dle typu a instalovaného výkonu v MW Název subjektu Obec Výkon [MW] Druh energie ENERGY - GOLD s.r.o. Borušov 0,600 fotovoltaický Dětřichov u ASB CZ s.r.o. Moravské Třebové 1,400 plynový a spalovací Supira Consulting a.s. Gruna 4,000 větrný Ing. Jan Hikele Gruna 0,600 větrný S & M CZ s.r.o. Gruna 0,600 větrný ALT CHORNICE s.r.o. Chornice 1,214 fotovoltaický Chornická z.o.s., a.s. Chornice 1,189 plynový a spalovací Hanácká zemědělská společnost Jevíčko a.s. Jevíčko 2,000 plynový a spalovací H&H Energy s.r.o. Jevíčko 0,150 fotovoltaický AGRO Kunčina a.s. Kunčina 1,000 plynový a spalovací BIOINVEST KUNČINA s.r.o. Kunčina 0,750 plynový a spalovací SUNINVEST SLOVÁCKO s.r.o. Kunčina 0,482 fotovoltaický Suninvest Bohemia s.r.o. Kunčina 0,337 fotovoltaický SUNINVEST MORAVIA s.r.o. Kunčina 0,246 fotovoltaický SUNINVEST MORAVIA sis s.r.o. Kunčina 0,154 fotovoltaický BIOINVEST PACOV s.r.o. Městečko Trnávka 0,500 plynový a spalovací AGM BPS Moravská Třebová, s.r.o. Moravská Třebová 1,030 plynový a spalovací shine power s.r.o. Moravská Třebová 0,400 fotovoltaický SUNINVEST MORAVIA sis s.r.o. Moravská Třebová 0,378 fotovoltaický HEDVA, a.s. Moravská Třebová 0,200 plynový a spalovací ALT ENERGIE s. r. o. Rozstání 2,000 fotovoltaický

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Ústav využití plynu Brno, s.r.o. Slatina 1,225 plynový a spalovací Zdroj: Přehled udělených licencí ERÚ (http://licence.eru.cz) V tabulce jsou uvedeny všechny zdroje elektrické energie určené pro připojení do veřejné rozvodné sítě s platnou licencí ke dni 25.06.2020. U každého zdroje je uváděn instalovaný výkon, což však nevypovídá o celkovém množství dodávané energie, neboť ne všechny zdroje dodávají proud nepřetržitě (fotovoltaika, větrné apod.).

Rozvojové záměry v oblasti elektroenergetiky V delším časovém horizontu tj. cca do roku 2025 je naplánována a připravovaná řada dalších nutných investic, které by měly výrazně zlepšit přenosové poměry vnitřní sítě ČR. V ZÚR je navrhovaný koridor pro umístění stavby E14 - nadzemní vedení 2 x 110 kV TR Velké Opatovice – TR Konice. Dále zdvojení stávajícího vedení 400 kV Týnec – Krasíkov (koridor E15a) a 400 kV Krasíkov – Prosenice (koridor E15b).

10.12. TELEKOMUNIKACE V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nutné zajistit přímou viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit stínění a rušení těchto spojů. Na území SO ORP Moravská Třebová se žádný takový vysílač nenachází, avšak je ovlivněno zejména ochrannými pásmy spojů vedených na vysílač Kamenná Horka ležící na území SO ORP Svitavy. Signál mobilních operátorů nedosahuje kvalitního pokrytí v některých oblastech Zábřežské vrchoviny, zejména v údolí Ospirského potoka (osada Petrušov), Nectavy (obec Březinky) a v obcích Vysoká, Hartinkov, Vranová Lhota a Stará Roveň. Dále je zhoršená dostupnost GSM/GPRS signálu v okolí Malonínského potoka (obce Bělá u Jevíčka a Březina). Výrazně nejhorší pokrytí má operátor Vodafone. Vysokorychlostní mobilní Internet je dostupný v lokalitách, Biskupice, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Křenov, Městečko Trnávka, Moravská Třebová a Staré Město.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obr. 10.8. Zásobování elektrickou energií ve SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

11. EKONOMICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 11.1. DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST Daňové příjmy rozpočtů obcí upravuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávním celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob, právnických osob a a daň z nemovitostí. V roce 2019 dosáhla daňová výtěžnost na 1 obyvatele v SO ORP Moravská Třebová 18,50 tis. Kč. Největší výtěžnosti přitom bylo dosaženo v obcích Slatina (133,51), Hartinkov (23,22), Vysoká (20,74), Borušov (20,50), Městečko Trnávka (20,36) a Vrážné (20,19). Naopak nejnižší daňovou výtěžnost vykazují Koruna, Útěchov, Mladějov na Moravě, Březinky, Bělá u Jevíčka, a Víska u Jevíčka (v rozmezí 13,66-15,62 tis. Kč/obyv.). Na celkovém daňovém příjmu 483 676,08 tis. Kč má největší podíl daň z přidané hodnoty (191 632,93 tis. Kč).

Tab. 11.1. Daňové příjmy a daňová výtěžnost v roce 2019 (v tis. Kč) Daně z Daně z Daňová Daně z Daňové příjmů příjmů Daně z výtěžnost Obec přidané příjmy fyzických právnických nemovitosti na 1 hodnoty celkem osob osob obyvatele Bělá u Jevíčka 1 370,79 1 132,82 2 423,60 327,84 5 498,10 15,49 Bezděčí u Trnávky 790,19 733,58 1 361,60 552,50 3 540,87 18,83 Biskupice 1 875,90 1 502,62 3 263,65 517,13 7 437,76 15,63 Borušov 822,05 770,22 1 444,72 455,63 3 588,23 20,50 Březina 1 454,20 1 271,13 2 460,14 531,51 5 906,82 17,95 Březinky 506,39 390,17 852,51 95,57 1 929,26 15,43 Dětřichov u M. Třebové 767,84 660,16 1 325,28 362,30 3 191,54 16,80 Dlouhá Loučka 2 431,63 2 042,20 4 257,57 484,91 9 541,68 16,92 Gruna 908,79 772,01 1 603,03 361,16 3 768,32 16,82 Hartinkov 286,72 265,88 501,13 106,86 1 207,18 23,22 Chornice 3 649,52 3 309,97 6 231,38 1 723,24 15 436,77 18,27 Janůvky 261,66 213,82 449,08 82,46 1 052,18 17,25 Jaroměřice 5 128,67 4 203,04 8 841,26 1 420,48 20 400,58 17,38 Jevíčko 12 825,53 10 415,65 20 830,08 2 921,67 49 467,10 17,66 Koruna 514,49 440,04 890,45 88,91 2 007,98 13,66 Křenov 1 949,73 1 910,42 3 392,64 336,41 7 808,09 19,28 Kunčina 7 538,85 6 042,72 10 450,77 1 368,72 26 129,72 18,81 Linhartice 2 418,60 1 967,70 4 045,79 1 182,34 9 946,05 16,07 Malíkov 384,45 343,00 667,50 131,33 1 570,15 15,86 Městečko Trnávka 7 415,70 6 589,57 11 433,00 2 502,08 28 769,75 20,36 Mladějov na Moravě 1 659,50 1 348,06 2 884,84 399,89 6 511,91 14,94 Moravská Třebová 44 138,24 41 070,90 71 986,43 7 895,63 178 682,08 17,96 Radkov 536,89 431,21 942,81 332,91 2 297,29 19,80 Rozstání 936,02 832,26 1 646,12 435,79 4 035,32 16,96 Rychnov na Moravě 2 768,34 2 198,93 4 667,22 1 121,42 11 091,57 17,92 Slatina 1 029,94 585,70 1 023,45 222,91 22 029,28 133,51 Staré Město 4 310,11 3 650,56 7 427,87 1 848,51 17 850,86 17,38 Třebařov 4 066,75 3 232,06 7 027,11 917,30 15 630,63 17,27

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Daně z Daně z Daňová Daně z Daňové příjmů příjmů Daně z výtěžnost Obec přidané příjmy fyzických právnických nemovitosti na 1 hodnoty celkem osob osob obyvatele Útěchov 1 254,35 1 038,78 2 167,82 253,19 4 904,39 14,60 Víska u Jevíčka 582,57 454,63 1 021,58 377,80 2 515,07 15,62 Vranová Lhota 1 934,93 1 749,77 3 246,58 461,12 7 706,12 17,24 Vrážné 315,76 293,77 537,36 178,97 1 373,12 20,19 Vysoká 189,23 167,21 328,56 103,22 850,31 20,74 SO ORP Mor. Třebová 117 024,33 102 030,56 191 632,93 22 206,08 483 676,08 18,50 Zdroj: Ministerstvo financí, 2020

11.2. NEZAMĚSTNANOST Podíl nezaměstnaných osob Podíl nezaměstnaných osob vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. V roce 2019 byl podíl nezaměstnaných osob v SO ORP Moravská Třebová 4,4 %. Mezi dosažitelnými uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce bylo 408 mužů a 340 žen. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob v roce 2019 vykazovaly obce Vranová Lhota (11,4 %), Borušov (10,5 %), Gruna (10,3 %), Koruna (7,7 %) a Radkov (7,5 %) , nejnižší pak Slatina (2,1 %), Bělá u Jevíčka (2,3 %), Březina (2,3 %), Janůvky (2,5 %) a Vysoká (3,1 %).

Volná pracovní místa se nacházela zejména v Moravské Třebové (319) a Jevíčku (240). U ostatních obcí byla nabídka minimální nebo žádná.

Tab. 11.2. Základní ukazatele nezaměstnanosti (k 31. 12. 2019) Uchazeči o zaměstnání Pracovní Podíl nezaměstnaných osob v evidenci místa v (%) Obec úřadu práce - dosažitelní evidenci úřadu celkem muži ženy celkem muži ženy práce Bělá u Jevíčka 5 3 2 2,3 2,4 2,1 - Bezděčí u Trnávky 4 3 1 3,2 4,7 1,6 1 Biskupice 12 5 7 4,0 3,2 4,8 1 Borušov 13 8 5 10,5 11,6 9,1 - Březina 5 2 3 2,3 1,7 2,9 2 Březinky 4 3 1 4,7 7,5 2,2 - Dětřichov u Mor. 7 4 3 5,4 6,1 4,8 1 Třebové Dlouhá Loučka 16 7 9 4,4 3,8 5 - Gruna 15 6 9 10,3 7,4 13,8 - Hartinkov 2 2 - 6,1 8,7 - 4 Chornice 23 11 12 3,9 3,6 4,3 2 Janůvky 1 1 - 2,5 4,8 - - Jaroměřice 27 13 14 3,7 3,3 4,2 6 Jevíčko 63 38 25 3,4 4,0 2,7 240 Koruna 7 3 4 7,7 6,3 9,3 - Křenov 13 7 6 5,0 4,8 5,3 1

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Uchazeči o zaměstnání Pracovní Podíl nezaměstnaných osob v evidenci místa v (%) Obec úřadu práce - dosažitelní evidenci úřadu celkem muži ženy celkem muži ženy práce Kunčina 31 19 12 3,5 4,0 2,8 10 Linhartice 19 12 7 4,4 5,3 3,5 14 Malíkov 5 4 1 7,4 9,8 3,7 - Městečko Trnávka 46 25 21 5,0 5,1 4,9 2 Mladějov na Moravě 16 11 5 6,0 7,7 4,0 6 Moravská Třebová 255 132 123 4,0 4,0 3,9 319 Radkov 6 3 3 7,5 6,8 8,3 3 Rozstání 6 3 3 4,1 4,5 3,8 - Rychnov na Moravě 25 11 14 6,4 5,4 7,6 - Slatina 2 1 1 2,1 1,9 2,3 - Staré Město 33 22 11 5,1 6,3 3,8 13 Třebařov 37 23 14 6,1 6,9 5,1 8 Útěchov 7 3 4 3,2 2,7 3,8 1 Víska u Jevíčka 5 4 1 4,3 6,1 2,0 - Vranová Lhota 34 16 18 11,4 10,4 12,4 6 Vrážné 3 2 1 6,7 7,4 5,6 - Vysoká 1 1 - 3,1 5,3 - - SO ORP Moravská 748 408 340 4,4 4,6 4,2 640 Třebová Zdroj: ČSÚ, 2020

Mezi lety 2013 – 2019 došlo ve správním obvodě k výraznému poklesu nezaměstnanosti z 12,4 % na 4,4 %. Nejnižší podíl nezaměstnaných osob dosažitelných ve SO ORP Moravská Třebová bylo v roce 2018. Ve všech sledovaných letech se nezaměstnanost správního obvodu pohybovala výrazně nad průměrem ČR i Pardubického kraje.

Tab. 11.3. Podíl nezaměstnaných osob v letech 2013-2019 Podíl nezaměstnaných osob dosažitelných (%) Obec 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Bělá u Jevíčka 7,3 7,8 6 5,2 5,7 3,1 2,3 Bezděčí u Trnávky 16,3 10,3 11,3 10,9 8,2 3,8 3,2 Biskupice 13,2 11,2 9,6 10,6 7,3 5,7 4 Borušov 13,1 14,8 14,6 19 11,8 12,3 10,5 Březina 10,2 8,7 8,7 5,1 4,3 4,8 2,3 Březinky 17,9 15,2 6,3 10,8 7,8 5,7 4,7 Dětřichov u Moravské 13 11,3 9,5 4,9 2,3 3,8 5,4 Třebové Dlouhá Loučka 15,2 9,5 8,9 9,2 4,8 4,4 4,4 Gruna 21,9 19,2 10,9 12,8 11,5 8,2 10,3 Hartinkov 18,8 6,3 9,7 15,2 14,8 6,9 6,1 Chornice 13 12,6 11,2 8,3 4,9 4,1 3,9 Janůvky 12,5 12,1 6,3 6,1 12,5 5,3 2,5 94

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Podíl nezaměstnaných osob dosažitelných (%) Obec 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Jaroměřice 11,7 11 9,6 7,9 6,4 3,4 3,7 Jevíčko 10,1 8,9 8,6 7,4 5,6 3,8 3,4 Koruna 14,3 15,2 13 9 6,6 5,6 7,7 Křenov 16,2 13,1 14,8 8,5 8,4 4,4 5 Kunčina 12,1 11,2 9,1 6,5 5,5 3,7 3,5 Linhartice 9,4 8,8 7,1 7,2 6 4,2 4,4 Malíkov 22 16,3 15,1 16,9 8,5 4,3 7,4 Městečko Trnávka 16 12,8 11,8 11,6 8 4,2 5 Mladějov na Moravě 16,4 17,6 11,7 10,8 7,7 7,7 6 Moravská Třebová 10,8 9,9 8,8 7,6 6 3,8 4 Radkov 20,5 15,2 20,3 7,9 10 3,8 7,5 Rozstání 13,1 12,1 9,3 8 9,7 5,3 4,1 Rychnov na Moravě 15,1 11,8 8,1 10,2 5 5,3 6,4 Slatina 17,8 5,6 3,2 7,4 3,2 1 2,1 Staré Město 13,8 12,9 10,9 8,5 7,3 5,4 5,1 Třebařov 17,2 11,4 10,3 11,1 9,7 7,3 6,1 Útěchov 14,3 9,6 10,2 8,3 5,1 3,9 3,2 Víska u Jevíčka 13,5 13,8 13,2 15 6,1 4,4 4,3 Vranová Lhota 16,7 12,3 11,8 10,3 8,1 6,2 11,4 Vrážné 8,5 6,3 14,6 8,5 11,6 4,4 6,7 Vysoká 19,2 11,5 4 8 16 3,4 3,1 SO ORP Moravská 12,4 10,8 9,5 8,4 6,4 4,3 4,4 Třebová Pardubický kraj 7,45 6,2 5,1 4 2,8 2,2 2,2 Česká Republika 8,17 7,5 6,2 5,2 3,8 3,1 2,9 Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020

11.3. PODNIKATELSKÁ STRUKTURA Na území SO ORP Moravská Třebová působí celkem 5316 firem. Od roku 2014 přibylo ve správním obvodu 424 firem a počet ekonomických subjektů ve sledovaném období (2014-2019) pořád narůstalo.

Tab. 11.4. Počet firem v letech 2014-2019

Rok 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Ekonomické subjekty celkem 4 892 4 984 5 087 5 178 5 279 5 316 Zdroj: ČSÚ, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Následující tabulka ukazuje vývoj celkového počtu registrovaných subjektů v letech 2014-2019. Podle CZ-NACE je možné zařadit největší počet firem do oblasti velkoobchodu a maloobchodu (1 080), dále pak do stavebnictví (812 firem) a průmyslu (796). Ve srovnání roku 2019 s rokem 2014 došlo k největšímu nárůstu subjektů v oblastech zemědělství, lesnictví, rybářství (108), průmysl (106) a velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (82). Naopak nejvíce ubylo subjektů v peněžnictví a pojišťovnictví (215), profesních, zdravotní a sociální péče (3) a vědeckých a technických činnostech (1).

Tab. 11.5. Počet subjektů podle NACE v letech 2014-2019

Registr. subjekty v roce 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Převažující činnost CZ-NACE celkem

2019 a 2014 2019 a

Rozdíl v letech letech v Rozdíl

G Velkoobchod a maloobchod; 998 1 025 1 034 1 107 1 102 1 080 opravy a údržba motorových vozidel 82 F Stavebnictví 743 753 772 786 802 812 69 B-E Průmysl celkem 690 698 726 741 777 796 106 S Ostatní činnosti 459 480 493 543 664 612 0 A Zemědělství, lesnictví, rybářství 341 375 393 418 427 449 108 M Profesní, vědecké a technické 319 326 331 343 344 318 činnosti -1 I Ubytování, stravování a pohostinství 310 314 305 328 331 341 31 K Peněžnictví a pojišťovnictví 237 223 222 95 95 22 -215 L Činnosti v oblasti nemovitostí 154 161 170 172 176 180 26 H Doprava a skladování 96 94 97 105 109 111 15 O Veřejná správa a obrana; povinné 83 83 85 85 85 85 sociální zabezpečení 2 R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 78 83 89 93 95 97 19 P Vzdělávání 72 73 70 75 79 88 16 Q Zdravotní a sociální péče 58 56 57 57 56 55 -3 J Informační a komunikační činnosti 39 36 36 37 41 50 11 N Administrativní a podpůrné činnosti 26 30 37 41 53 65 39 X nezjištěno 189 174 170 153 43 155 -34 Celkem 4 892 4 984 5 087 5 178 5 279 5 316 424 Zdroj: ČSÚ, 2020

11.4. MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Čím je míra podnikatelské aktivity v obci vyšší, tím lze obec považovat za hospodářsky silnější. Od roku 2011 má míra podnikatelské aktivity rostoucí trend, kromě roku 2017, kdy došlo k menšímu poklesu. Oproti roku 2015 se počet fyzických osob snížil z 4070 na 4046. Nyní připadá 154,8 podnikatelů na 1000 osob. Nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazují obce Hartinkov (289), Víska u Jevíčka (242), Gruna (241), Borušov (229) a Janůvky (213). Obcemi s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Březina (79), Rychnov na Moravě (107), Mladějov na Moravě (112), Rozstání (118) a Vysoká (122).

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Tab. 11.6. Míra podnikatelské aktivity Celkem Míra podnikatelské aktivity Obec fyzických 2011 2013 2015 2017 2019 osob 2019 Bělá u Jevíčka 54 114,6 122,2 139,6 150,1 152,1 Bezděčí u Trnávky 24 106,2 107,6 126,8 123,8 127,7 Biskupice 59 112,4 123 128,1 104,7 123,9 Borušov 40 164,8 169,5 183,9 184,4 228,6 Březina 26 59,3 53,7 63,2 67,4 79,0 Březinky 22 159,4 166,7 190,8 146,2 176,0 Dětřichov u Moravské Třebové 30 90 115 126,2 139,2 157,9 Dlouhá Loučka 87 117,4 135,2 139,7 132,8 154,3 Gruna 54 228,4 237,3 247,3 237,2 241,1 Hartinkov 15 178,6 150,9 210,5 230,8 288,5 Chornice 123 137 133,9 135,9 142,0 145,6 Janůvky 13 222,2 187,5 229,2 196,4 213,1 Jaroměřice 152 118,8 129 133,0 121,9 129,5 Jevíčko 449 159,8 156,7 163,4 153,3 160,3 Koruna 25 175,2 187,1 198,5 171,4 170,1 Křenov 57 129,2 126,6 130,9 131,6 140,7 Kunčina 210 139,9 146,7 149,7 146,9 151,2 Linhartice 91 126,4 132,1 137,5 135,5 147,0 Malíkov 18 166,7 169,6 170,0 172,0 181,8 Městečko Trnávka 226 139,8 143 157,6 148,5 159,9 Mladějov na Moravě 49 117,8 118,8 122,7 110,9 112,4 Moravská Třebová 1 603 158,2 162,9 165,5 156,0 161,1 Radkov 18 155,7 172,4 166,7 132,2 155,2 Rozstání 28 94,1 90,2 110,7 105,5 117,6 Rychnov na Moravě 66 101,4 97 103,9 97,9 106,6 Slatina 29 123,2 157,1 180,6 157,2 175,8 Staré Město 180 161,2 158,1 168,3 164,0 175,3 Třebařov 130 130,7 139,5 147,5 132,7 143,6 Útěchov 47 142,3 133,1 135,9 130,3 139,9 Víska u Jevíčka 39 140,2 132,5 164,6 182,4 242,2 Vranová Lhota 65 131,4 140 152,3 147,7 145,4 Vrážné 12 137 154,9 183,1 144,9 176,5 Vysoká 5 81,1 88,2 100,0 83,3 122,0 SO ORP Moravská Třebová 4 046 144,7 148,3 154,5 146,6 154,8 Zdroj: ČSÚ, 2020

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

V úvodu této kapitoly je nutné nejprve objasnit pojmy rekreace, cestovní ruch a turismus.  rekreace - krátkodobá forma odpočinku obyvatel v prostředí jiném než místo bydliště nevyžadující přenocování,

 cestovní ruch - ekvivalent slova turismus, dlouhodobější forma odpočinku obyvatel mimo místo bydliště spojená s jedním či více přenocováními. Cestovní ruch a rekreace se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj systému osídlení tak antropogenní transformaci krajiny. V systému osídlení vytvářejí podněty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i se zásadním hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Na druhé straně v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky a životní prostředí. Je nutné vnímat i omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod lokalit ve vazbě na vlastní obec, region či ještě širší území, a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého a dosud prosperujícího“ odvětví. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů, tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů.

12.1. TURISTICKÁ ATRAKTIVITA Téměř celé území Moravskotřebovska patří z geomorfologického hlediska do Podorlické pahorkatiny, částečně do něj zasahují i Svitavská pahorkatina ze západu, Boskovická brázda z jihu a z východu Zábřežská vrchovina. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 350 až 600 m n. m. Nejvyšší bod, který se nachází v jihozápadním cípu katastru obce Moravská Třebová, dosahuje 660 m n. m. Z krajinného hlediska leží centrální část území SO ORP Moravská Třebová v níže položeném plošším terénu, který je místy narušen izolovanými vyvýšeninami či údolími vodních toků. Výjimkou je území mezi Moravskou Třebovou a Bělou u Jevíčka, které dosahuje výšek až 625 m n. m. Krajinářsky nejvýraznější jsou západní a východní okraj území SO ORP, kde se terén výrazně zdvihá a vytváří tak významné krajinné dominanty. Na západě se jedná o zlomový svah Hřebečského hřbetu, na východě pak o členitější svahy Zábřežské vrchoviny.

Pro zhodnocení potenciálu krajinu pro rekreaci a cestovní ruch je možné použít ukazatel podílu potenciálních rekreačních ploch. Tento ukazatel zobecňuje vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně prostorového využití území a podává pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Podle Atlasu cestovního ruchu České republiky se dají obce na Moravskotřebovsku rozdělit na základě podílu PRP na obce spadající do:  Podíl PRP do 20,0 - zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky (žádná obec),  Podíl PRP 20,0 – 37,9 - většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky (šest obcí – Dětřichov u Moravské Třebové, Chornice, Kunčina, Linhartice, Třebařov, Víska u Jevíčka), 98

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

 Podíl PRP 38,0 – 56,9 venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci (celé SO ORP Moravská Třebová a 14 jeho obcí - Bezděčí u Trnávky, Gruna, Janůvky, Jevíčko, Koruna, Křenov, Malíkov, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Slatina, Staré Město),  Podíl PRP 57,0 – 74,9 - podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci (devět obcí - Bělá u Jevíčka, Biskupice, Borušov, Dlouhá Loučka, Březina, Jaroměřice, Městečko Trnávka, Útěchov, Vysoká),  Podíl PRP 75,0 a více - povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami (čtyři obce - Březinky, Hartinkov, Vranová Lhota – 81,8 % potenciálních rekreačních ploch – maximum v SO ORP, Vrážné).

Tab. 12.1. Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2019 v jednotlivých obcích SO ORP Moravská Třebová Podíl potenciálních Podíl potenciálních Obec Obec rekreačních ploch (%) rekreačních ploch (%) Bělá u Jevíčka 66,95 Linhartice 35,86 Bezděčí u Trnávky 42,99 Malíkov 56,20 Biskupice 69,01 Městečko Trnávka 61,79 Borušov 73,97 Mladějov na Moravě 44,67 Březina 65,28 Moravská Třebová 51,82 Březinky 76,28 Radkov 49,28 Dětřichov u Mor. 32,29 Rozstání 41,03 Třebové Dlouhá Loučka 61,68 Rychnov na Moravě 41,20 Gruna 52,04 Slatina 40,78 Hartinkov 80,17 Staré Město 39,07 Chornice 27,97 Třebařov 31,72 Janůvky 55,17 Útěchov 71,97 Jaroměřice 64,28 Víska u Jevíčka 28,61 Jevíčko 50,18 Vranová Lhota 81,82 Koruna 53,36 Vrážné 76,57 Křenov 50,28 Vysoká 67,77 SO ORP Moravská Kunčina 32,93 52,58 Třebová Zdroj: ČSÚ 2020

Více než třetinu území (37,9 %) Moravskotřebovska pokrývají lesy. Oproti minulému období se jejich rozloha zvýšila o 23 ha. Většinou patří do obecně a zvláště chráněných území nebo evropsky významných lokalit Natura 2000, které do sledovaného území zasahují. Největší plochu zaujímá přírodní park (dále jen PP) Bohdalov – Hartinkov – z velké části území tvořené mozaikou polopřirozených a přírodně blízkých luk a pastvin, kde menší hodnotná území jsou registrována jako významné krajinné prvky (např. Pěčíkovské stráně, Strážnička, Pramen Teplice). Roste zde mnoho chráněných druhů rostlin a vyskytuje se zde mnoho chráněných a zajímavých druhů živočichů. Dále se na území Moravskotřebovska nachází čtyři maloplošná zvláště chráněná území (národní přírodní rezervace – Rohová, přírodní rezervace – Dlouholoučské stráně a přírodní památky – Pod skálou a Hradisko). Lokality Natura 2000 lze nalézt na Moravskotřebovsku dvě, a to v severní části v obci Rychnov na Moravě a mnohonásobně menší lokalitu v obci Vranovská Lhota. Zatravněné plochy, zahrady a sady, jakožto další rekreačně významná území zabírají zhruba 12 % rozlohy SO ORP a vodní plochy, pro turismus velmi významná složka, zaujímají pouze 0,8 %.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Obr. 12.1. Chráněná území přírody SO ORP Moravská Třebová

Zdroj: Data ÚAP, 2020

100

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Co se týče kulturních turistických atraktivit, historické jádro Moravské Třebové je chráněno jako městská památková rezervace, historické jádro Jevíčka jako městská památková zóna. V Moravské Třebové se rovněž nachází veřejnosti přístupný renesanční zámek. Další dva zámky, v Jevíčku a v Jaroměřicích u Jevíčka, nenabízejí prohlídkové trasy. V obci Městečko Trnávka dále může lákat zřícenina hradu Cimburk. K turistickým atraktivitám se řadí i technická památka u Mladějova na Moravě (úzkorozchodná železnice). Dle národního památkového ústavu se ve SO ORP nachází 255 nemovitých památek různého významu, nejvíce v obcích Moravská Třebová (114 nemovitých památek), Jevíčko (29 n.p.) a Rychnov na Moravě (22 n.p.). Přírodní i kulturně-historické cíle (ačkoliv ne příliš četné), které Moravskotřebovsko potenciálním turistům nabízí, spojuje relativně uspokojivá síť cyklotras. Síť pěších tras je o poznání řidší, vzhledem k potenciálu cestovního ruchu však dostatečná. Pěší stezky jsou více koncentrovány ve střední a jihovýchodní oblasti. Na Moravskotřebovsku je relativně hustá síť naučných tras, pojednávající o historii či přírodě správního obvodu. Celková turistická atraktivita byla hodnocena na základě pěti ukazatelů:  přírodní turistické atraktivity (přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní park, lokalita NATURA 2000, CHKO, NP),  nemovitosti pod památkovou ochranou,  kulturně-historické turistické atraktivity – tento ukazatel slouží pro zdůraznění kvality jednotlivých památek, nikoli jejich kvantity, tak jak tomu je u ukazatele nemovitosti pod památkovou ochranou. Zahrnuty jsou tedy pouze nemovité kulturní památky s vyšším než místním významem (památky s místním významem jsou akcentovány právě u ukazatele nemovitosti pod památkovou ochranou) – hrady, zámky, významné kostely, kláštery, technické památky ale i památky mimo památkovou ochranu – zoo, významná muzea aj.,  sportovně-turistické atraktivity liniové – cyklostezky, turistické stezky (každá trasa je hodnocena zvlášť),  bodové – krytá a nekrytá koupaliště; lyžařské vleky (každé koupaliště či vlek jsou hodnoceny a zaznamenány zvlášť). Těmto ukazatelům byl přidělen příslušný počet bodů podle tabulky níže. Jejich výsledný počet je uveden v další tabulce. Celkový součet bodů za jednotlivé ukazatele představuje celkovou turistickou atraktivitu jednotlivých obcí.

Tab. 12.2. Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity Kategorie ukazatelů Počet bodů Kritérium 0 Nevyskytuje se Přírodní atraktivita 1 Plocha menší než polovina katastru obce 2 Plocha větší než polovina katastru obce 0 Počet objektů nižší než 4 Počet nemovitostí pod 1 Počet objektů nižší než 7 památkovou ochranou 2 Počet objektů 7 a více 1 Regionálního významu. Kulturně-historické atraktivity 3 Národního významu. 5 Evropského/globálního významu. Sportovně-turistické atraktivity 0 Nevyskytuje se liniové (cyklostezky, turistické 1 Prochází extravilánem obce či její místní části trasy) 2 Prochází intravilánem obce či její místní části Sportovně turistické atraktivity 0 Nevyskytuje se bodové (krytá či nekrytá 1 Vyskytuje se, lokální význam koupaliště, lyžařské vleky) 2 Vyskytuje se, regionální význam 101

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Tab. 12.3. Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Moravská Třebová Nemovitosti Sportovně- Sportovně- Kulturně- Celková Přírodní pod turistické turistické Obec historická turistická atraktivita památkovou atraktivity atraktivity atraktivita atraktivita ochranou liniové bodové Bělá u Jevíčka 0 0 0 1 0 1 Bezděčí u Trnávky 2 0 0 6 1 8 Biskupice 0 1 0 9 0 11 Borušov 0 0 0 3 1 4 Březina 0 0 0 3 1 4 Březinky 2 0 0 6 0 8 Dětřichov u Mor. 0 0 0 3 0 3 Třebové Dlouhá Loučka 1 0 0 9 0 10 Gruna 2 0 0 5 0 7 Hartinkov 2 0 0 5 0 7 Chornice 1 0 0 9 1 11 Janůvky 0 0 0 5 0 5 Jaroměřice 0 2 0 9 1 12 Jevíčko 0 2 0 18 1 21 Koruna 0 0 0 3 0 3 Křenov 1 1 0 15 0 17 Kunčina 1 2 0 5 0 8 Linhartice 0 0 0 3 0 3 Malíkov 0 0 0 4 0 4 Městečko Trnávka 2 1 0 12 0 15 Mladějov na Moravě 1 2 0 8 0 11 Moravská Třebová 1 2 1 31 4 36 Radkov 2 0 0 5 0 7 Rozstání 0 1 0 5 1 7 Rychnov na Moravě 1 2 0 3 1 7 Slatina 0 0 0 3 0 3 Staré Město 1 1 0 8 0 10 Třebařov 0 0 0 3 0 3 Útěchov 0 0 0 5 0 5 Víska u Jevíčka 0 0 0 3 0 3 Vranová Lhota 3 1 0 10 1 15 Vrážné 2 0 0 0 0 2 Vysoká 2 0 0 5 0 7 Zdroj: Data ÚAP, Národní památkový ústav (http://monumnet.npu.cz, 2020)

Z hodnocení jasně vyplývá, že největší atraktivitu z pohledu rekreace a cestovního ruchu má Moravská Třebová. Velký význam pro cestovní ruch a rekreaci mají také Jevíčko, Křenov a Městečko Trnávka.

102

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

12.2. UBYTOVACÍ KAPACITY Ubytovací zařízení můžeme rozdělit na dva základní typy – na hromadná ubytovací zařízení a objekty individuální rekreace. Sledování jejich kapacity je však v obou případech velice náročné, protože neexistují konzistentní databáze o ubytovacích zařízení. Ubytovací kapacity v území vytvářejí jeho realizační předpoklady rekreace, ale i celkovou zátěž území, která může negativně ovlivnit zejména vlastní přírodní předpoklady rekreace. Pro posouzení této zátěže jsou nezbytné úplné bilance ubytovacích kapacit. Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) lépe vystihují atraktivitu území pro turismus a rekreaci. Jejich rozložení v území je více variabilní a více koncentrované do nejatraktivnějších turistických oblastí, z důvodu vyššího tlaku na jejich rentabilní provoz v porovnání s objekty individuální rekreace. Objekty individuální rekreace (OIR) jsou dvojího druhu – jednak jde o chalupy (jejich původní funkcí byla funkce rekreační, až vlivem rozsáhlé migrace do měst a následného opouštění tohoto domovního fondu byla jejich funkce transformována na rekreační) a o chaty (jejich původní funkcí byla již od počátku funkce rekreační). V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení (OIR) odhadován na 20–25 % domácností. Rozsah tohoto historicky a hodnotově vzniklého fenoménu je mimořádný i v mezinárodním srovnání. Druhé a rekreační bydlení je tak přirozeným projevem preferencí obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost rodin) je tak v případě samotného předkládaného hodnocení vnímáno pozitivně. Následující tabulka udává počet lůžek jak v HUZ (zdrojem byl portál Region Moravskotřebovska a Jevíčska, www.regionmtj.cz), tak i v objektech individuální rekreace za chalupy resp. dle definice ČSÚ rodinné domy sloužící k rekreaci (dle SLDB 2011), za chaty dle dat z poslední aktualizace RURÚ. Je předpokládáno, že v rámci kategorie rodinné domy sloužící k rekreaci jsou zahrnuty také nejrůznější ubytovací zařízení, které mají název apartmány, ubytování v soukromí či dokonce penziony (jejichž součástí však není stravovací zařízení). Dlouhodobým cílem ÚAP obcí by měla být úplná a aktuální evidence objektů individuální rekreace. Tyto bilance jsou nezbytné i pro dimenzování vlastní technické infrastruktury obcí, posuzování přiměřenosti potřeby ploch pro novou výstavbu.

Tab. 12.4. Ubytovací zařízení v obcích SO ORP Moravská Třebová v roce 2019

Chalupy, Hotely Penziony Ubytovny Kempy apartmány* OIR**

Obec

HUZ celkemHUZ

žek

HUZ celkemHUZ

lů lůžek lůžek lůžek lůžek lůžek

celkem celkem celkem celkem celkem celkem

Počet lůžek celkem

Lůžka v

Bělá u Jevíčka 0 0 0 0 1 30 0 0 43 258 37 148 44 288 436 Bezděčí u Trnávky 0 0 0 0 0 0 0 0 16 96 5 20 16 96 116 Biskupice 0 0 0 0 0 0 0 0 32 192 10 40 32 192 232 Borušov 3 176 1 61 1 40 4 606 7 42 126 504 16 925 1429 Březina 0 0 0 0 0 0 0 0 19 114 11 44 19 114 158 Březinky 0 0 0 0 0 0 0 0 13 78 7 28 13 78 106 Dětřichov u M. T. 0 0 0 0 0 0 1 130 12 72 11 44 13 202 246 Dlouhá Loučka 0 0 0 0 0 0 0 0 20 120 9 36 20 120 156 Gruna 0 0 0 0 1 40 0 0 11 66 26 104 12 106 210 Hartinkov 0 0 0 0 0 0 0 0 26 156 4 16 26 156 172 Chornice 0 0 0 0 0 0 0 0 7 42 0 0 7 42 42 103

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Chalupy, Hotely Penziony Ubytovny Kempy apartmány* OIR**

Obec

HUZ celkemHUZ

žek

HUZ celkemHUZ

lů lůžek lůžek lůžek lůžek lůžek

celkem celkem celkem celkem celkem celkem

Počet lůžek celkem

Lůžka v

Janůvky 0 0 0 0 0 0 0 0 17 102 5 20 17 102 122 Jaroměřice 0 0 2 85 0 0 0 0 72 432 52 208 74 517 725 Jevíčko 3 78 1 46 2 141 0 0 53 318 79 316 59 583 899 Koruna 0 0 0 0 0 0 0 0 9 54 1 4 9 54 58 Křenov 0 0 0 0 0 0 0 0 8 48 7 28 8 48 76 Kunčina 0 0 0 0 0 0 0 0 19 114 13 52 19 114 166 Linhartice 0 0 1 0 0 0 0 0 2 12 2 8 3 12 20 Malíkov 0 0 0 0 0 0 0 0 3 18 3 12 3 18 30 Městečko Trnávka 0 0 1 42 0 0 0 0 164 984 38 152 165 1026 1178 Mladějov n. M. 0 0 0 0 0 0 0 0 18 108 1 4 18 108 112 Moravská Třebová 2 57 2 92 5 244 1 34 36 216 9 36 46 643 679 Radkov 0 0 0 0 0 0 0 0 8 48 1 4 8 48 52 Rozstání 0 0 0 0 0 0 0 0 5 30 10 40 5 30 70 Rychnov na Moravě 0 0 0 0 1 56 0 0 24 144 13 52 25 200 252 Slatina 0 0 0 0 0 0 0 0 9 54 5 20 9 54 74 Staré Město 0 0 0 0 1 27 0 0 33 198 62 248 34 225 473 Třebařov 0 0 0 0 1 10 0 0 29 174 10 40 30 184 224 Útěchov 0 0 0 0 0 0 0 0 3 18 0 0 3 18 18 Víska u Jevíčka 0 0 0 0 0 0 0 0 5 30 0 0 5 30 30 Vranová Lhota 0 0 0 0 0 0 0 0 49 294 48 192 49 294 486 Vrážné 0 0 0 0 0 0 0 0 15 90 3 12 15 90 102 Vysoká 0 0 0 0 0 0 0 0 16 96 66 256 16 96 354 SO ORP M. Třebová 8 311 8 326 13 588 6 770 803 4818 674 2688 838 6813 9503 *počet zařízení v této kategorii je určen na základě SLDB 2011(rodinné domy sloužící k rekreaci), expertním odhadem byl průměrný počet lůžek na jeden apartmán, chalupu apod. stanoven jako 6 ** počet zařízení v této kategorii je určen na základě dat z aktualizace RURÚ z roku 2010 a dat z dotazníků pro představitele obcí; expertním odhadem byl průměrný počet lůžek na jednu chatu stanoven jako 3 Zdroj: Region Moravskotřebovska a Jevíčska, www.regionmtj.cz, 2019; SLDB 2011

Na Moravskotřebovsku se dle portálu Region Moravskotřebovska a Jevíčska nachází v nejrůznějších hromadných ubytovacích zařízeních nejrůznější kvality 6813 lůžek. Největší ubytovací kapacitu poskytuje obec Borušov, kde v místní části Svojanov jsou koncentrována prakticky všechna ubytovací zařízení (tj. 7 HUZ a v nich přibližně 850 lůžek). Při pohledu na bližší strukturu lůžek HUZ v SO ORP Moravská Třebová je však patrné, že velká část z nich se nachází v HUZ nižší kvality (ubytovny a kempy). Další HUZ se pak nachází ještě v Bělé u Jevíčka, Dětřichově u Moravské Třebové, Jaroměřicích, Jevíčku, Moravské Třebové a Rychnově na Moravě, Gruně, Starém Městě a Třebařově. V každé obci se pak nachází několik domů k rekreaci, které jsou využívané většinou k soukromým účelům, jen omezeně pak ke komerční rekreaci (jako ubytování k soukromí, nejrůznější apartmány, chalupy apod.).

104

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

12.3. TURISTICKO-REKREAČNÍ ZATÍŽENÍ Dalším podstatným ukazatelem je turisticko-rekreační zatížení území, které vyjadřuje počet rekreačních a turistických lůžek na km2. Zcela dominantní turisticko-rekreační zatížení vykazují pouze obce Borušov a Vysoká. Velká část obcí (11) se řadí pod tímto ukazatelem do skupiny s malým turisticko-rekreačním zatížením. Moravská Třebová, jako středisko SO ORP, vykazuje rozvojové zatížení. Celkově má správní obvod významné turistické zatížení (22,31). U obcí se zcela dominantním zatížením (Borušov a Vysoká), je třeba zvážit, zda již nejsou překročeny limity ekologické udržitelnosti. Na území těchto obcí dosahuje počet lůžek na 1 km2 hodnoty vyšší než 120, což se pomalu blíží hodnotám v Krkonoších, v okolí Prahy a částečně i v Beskydech, kde turistická zátěž je už příliš velká a činí i více než 150 lůžek na km2. U ostatních obcí limity turismu vzhledem k ekologickému stavu území ještě nejsou překročeny, přesto je však třeba být obezřetný při lokalizaci nových ubytovacích zařízení.

Tab. 12.5. Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Moravská Třebová Počet rekreačních Turisticko-rekreační Obec a turistických lůžek na km2 zatížení Bělá u Jevíčka 44,99 Velmi významné Bezděčí u Trnávky 16,60 Rozvojové Biskupice 20,90 Významné Borušov 129,09 Zcela dominantní Březina 13,57 Rozvojové Březinky 32,12 Významné Dětřichov u Moravské Třebové 41,48 Velmi významné Dlouhá Loučka 8,87 Malé Gruna 20,25 Významné Hartinkov 33,40 Významné Chornice 2,95 Malé Janůvky 38,98 Velmi významné Jaroměřice 32,88 Významné Jevíčko 38,72 Velmi významné Koruna 28,29 Významné Křenov 7,26 Malé Kunčina 7,32 Malé Linhartice 2,29 Malé Malíkov 7,32 Malé Městečko Trnávka 23,42 Významné Mladějov na Moravě 12,08 Rozvojové Moravská Třebová 16,15 Rozvojové Radkov 7,83 Malé Rozstání 9,46 Malé Rychnov na Moravě 10,70 Rozvojové Slatina 18,59 Rozvojové Staré Město 17,37 Rozvojové Třebařov 14,34 Rozvojové Útěchov 3,28 Malé Víska u Jevíčka 8,20 Malé Vranová Lhota 34,54 Významné

105

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Počet rekreačních Turisticko-rekreační Obec a turistických lůžek na km2 zatížení Vrážné 24,70 Významné Vysoká 122,92 Zcela dominantní SO ORP Moravská Třebová 22,77 Významné Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, ČSÚ 2020, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006; vlastní průzkum

106

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

13. BEZPEČNOST A OCHRANA OBYVATEL

Bezpečnost a ochrana obyvatelstva představuje nezpochybnitelnou a neopomenutelnou součást bezpečnostního systému ČR. Důsledné vytváření potřebných materiálních, technických, organizačních a legislativních podmínek pro přípravu a realizaci preventivních opatření zaměřených do oblasti minimalizace rizika vzniku a rozsahu následků mimořádných událostí a krizových situací, precizní příprava, plánování a následný rychlý a účinný zásah odpovědných složek přispívá k uchránění mnoha životů obyvatel, jejich majetku a životního prostředí před dopady těchto událostí. Celková bezpečnost je založena na principu zajištění bezpečnosti jednotlivce, komunity a zabezpečení funkce společnosti, k jehož úspěšnému uplatnění je nezbytné zajistit funkčnost dotčených orgánů státní správy a samosprávy, právnických a podnikajících fyzických osob a rozvíjení procesů a nástrojů, které slouží k posilování bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Tab. 13.1. Bezpečnost a ochrana obyvatel I. Jednotka sboru Chemikálie a Obec dobrovolných Požární nádrž hořlaviny hasičů Bělá u Jevíčka ano ano ne Bezděčí u Trnávky ano ano ne Biskupice ne ne ne Borušov ano ano ne Březina ano ne ano Březinky ano ano ne Dětřichov u Moravské Třebové ano ne ne Dlouhá Loučka ano ne ne Gruna ano ne ne Hartinkov ano ano ne Chornice ano ano ano Janůvky ano ne ne Jaroměřice ano ne ne Jevíčko ano ne ano Koruna ne ne ne Křenov ano ne ne Kunčina ano ne ne Linhartice ne ne ne Malíkov ano ano ne Městečko Trnávka ano ano ano Mladějov na Moravě ano ano ne Moravská Třebová ano ne ne Radkov ano ne ne Rozstání ano ano ne Rychnov na Moravě ano ano ano Slatina ano ano ne Staré Město ano ne ano Třebařov ano ne ne Útěchov ano ne ne Víska u Jevíčka ano ano ne Vranová Lhota ano ano ne Vrážné ano ne ne Vysoká ano ne ne Zdroj: dotazníkové šetření 2020, vlastní průzkum 107

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Moravská Třebová 2020 – 5. aktualizace

Tab. 13.2. Bezpečnost a ochrana obyvatel II. Protipovodňové Obec Ohrožení povodní Obecní rozhlas opatření Bělá u Jevíčka ne ne ano Bezděčí u Trnávky ne ne ano Biskupice ano ne ano Borušov ne ne ano Březina ne ne ano Březinky ne ne ano Dětřichov u Moravské Třebové ne ne ano Dlouhá Loučka ne ne ano Gruna ne ne ano Hartinkov ne ne ano Chornice ano ne ano Janůvky ne ne ano Jaroměřice ano ne ano Jevíčko ano ano ano Koruna ne ne ano Křenov ne ne ano Kunčina ano ne ano Linhartice ano ne ano Malíkov ne ne ano Městečko Trnávka ne ne ano Mladějov na Moravě ne ne ano Moravská Třebová ano ano ano Radkov ano ne ne Rozstání ne ne ano Rychnov na Moravě ne ano ano Slatina ne ano ano Staré Město ne ne ano Třebařov ano ano ano Útěchov ne ne ano Víska u Jevíčka ne ne ano Vranová Lhota ano ano ano Vrážné ne ne ano Vysoká ne ne ne Zdroj: dotazníkové šetření 2020, vlastní průzkum

108