Tvrze, Hrady a Zámky V Oblasti Brno-Venkov Z Hlediska Přístupu Pro Handicapované Občany

Tvrze, hrady a zámky v oblasti Brno-venkov z hlediska přístupu pro handicapované občany

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ .

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 15. 4. 2015

......

Podpis

Poděkování

Nejprve bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce, akademickému malíři Vladimíru Netoličkovi, za pomoc, odborné rady a vedení při zpracovávání práce. Dále děkuji své rodině, která se mnou podnikala cesty na místa, která bylo nutné poznat k vytvoření této práce, a také za jejich podporu.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Obor Cestovní ruch

Tvrze, hrady a zámky v oblasti Brno-venkov

z hlediska přístupu pro handicapované občany

Bakalářská práce

Autor: Hana Strnadová

Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička

Jihlava 2015

Abstrakt

STRNADOVÁ, Hana: Tvrze, hrady a zámky v oblasti Brno-venkov z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 67 stran.

Cílem mé bakalářské práce je zmapování hradů, zámků a tvrzí v oblasti Brno-venkov, a to pomocí fotodokumentace a slovního popisu - zjistit dostupnost a současný stav těchto objektů pro handicapované osoby. V teoretické části se budu zabývat vymezením oblasti Brno-venkov, dále sociálním cestovním ruchem a rozdělením zdravotního postižení. Na teoretickou část naváže praktická, kde dojde k popisu jednotlivých objektů a jejich rozdělení podle přístupnosti pro jednotlivé stupně postižení.

Klíčová slova: Bakalářská práce. Handicap. Brno-venkov. Sociální cestovní ruch. Zdravotní postižení. Tvrze. Hrady. Zámky.

Abstract

STRNADOVÁ, Hana: Forts, castles and chateaus in area Brno-venkov in term of access for disabled people. Bachelor thesis. College of Polytechnic Jihlava. Department of tourism. Head of bachelor thesis ak. mal. Vladimír Netolička. Qualification level: bachelor. Jihlava 2015. 67 pages.

The aim of my bachelor thesis is mapped of castles, chateaus and forts in area Brno- venkov, by the help of photographs and word description – to find out availability and present condition this objects for disabled people. In the theoretic part I will be deal with limitation of area Brno-venkov, next social tourism and division of health infliction. The practical part links to theoretical part, where gets to description of particular objects and their division by accessibility for particular level of infliction.

Keywords: Bachelor thesis. Handicap. Brno-venkov. Social tourism. Health infliction. Forts. Castles. Chateaus.

Předmluva

Při rozhodování, o čem psát bakalářskou práci, mě zaujalo téma Tvrze, hrady a zámky. Pro tento směr práce jsem se rozhodla hned z několika důvodů – nejen, že ráda cestuji, ale už od malička navštěvuji různé hrady a zámky a také mám ráda historii. A i když jsem ještě nevěděla, o čem přesně budu psát, věděla jsem, že mě toto téma bude bavit a těšila jsem se, až poznám další hrady a zámky, které jsem zatím nenavštívila. Při bližším seznámení jsem zjistila, že není zámek jako zámek, a to mě ještě více táhlo zjistit o těchto objektech víc.

Jelikož je důležitou částí tohoto tématu to, zda jsou tyto objekty přístupné pro handicapované lidi, trochu přiblížím téma sociální cestovní ruch a různá zdravotní postižení. Následně popíši navštívené objekty a rozdělím je podle přístupnosti pro jednotlivé stupně postižení.

Při bližším seznámení s jednotlivými objekty jsem zjistila, že ne všechny jsou přístupné pro handicapované, což je podle mě velká škoda. Byla bych velice ráda, kdyby má bakalářská práce pak sloužila k zamyšlení nad tím, aby se alespoň některé památky zpřístupnily, a to jak pro obyčejné, tak i pro zdravotně postižené návštěvníky. A také, aby se tyto památky dostaly do podvědomí turistům, kteří zatouží vidět něco z naší krásné historie.

Obsah Abstrakt ...... 7 Abstract ...... 7 Předmluva ...... 8 Seznam obrazového materiálu ...... 11 Úvod ...... 14 TEORETICKÁ ČÁST ...... 16 1 Oblast Brno-venkov ...... 16 1.1 Lokalizační předpoklady ...... 17 1.1.1 Přírodní předpoklady ...... 17 1.1.2 Kulturně-správní předpoklady...... 18 1.2 Realizační předpoklady ...... 19 1.3 Selektivní předpoklady ...... 19 2 Sociální cestovní ruch ...... 20 2.1 Sociální cestovní ruch v ČR ...... 21 3 Zdravotní postižení ...... 22 3.1 Osoby tělesně handicapované ...... 23 3.2 Osoby smyslově handicapované ...... 23 3.3 Osoby mentálně handicapované ...... 24 4 Druhy průkazů osob se zdravotním postižením ...... 25 4.1 Průkaz TP ...... 25 4.1.1 Výhody plynoucí z držení průkazu TP ...... 25 4.2 Průkaz ZTP ...... 26 4.2.1 Výhody plynoucí z držení průkazu ZTP ...... 26 4.3 Průkaz ZTP/P ...... 27 4.3.1 Výhody plynoucí z držení průkazu ZTP/P ...... 27 PRAKTICKÁ ČÁST ...... 28 5 Metodika výzkumu ...... 28 6 Seznam tvrzí, hradů a zámků v oblasti Brno-venkov ...... 29 6.1 Přístupné tvrze, hrady a zámky ...... 29 6.2 Přístupné tvrze, hrady a zámky příležitostně ...... 29 6.3 Nepřístupné tvrze, hrady a zámky ...... 29 7 Přístupné tvrze, hrady a zámky v oblasti Brno-venkov ...... 32 7.1 Klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích ...... 32

7.2 Zámek Dolní Kounice ...... 34 7.3 Hrad Levnov v Ketkovicích ...... 35 7.4 Zámek Oslavany ...... 36 7.5 Hrad Pernštejn ...... 37 7.6 Tvrz Sokolnice ...... 39 7.7 Kovárna Těšany ...... 40 7.8 Klášter Vranov ...... 41 8 Přístupné tvrze, hrady a zámky příležitostně v oblasti Brno-venkov ...... 43 8.1 Zámek Hrubšice ...... 43 8.2 Zámek Lomnice ...... 44 8.3 Zámek Prštice ...... 45 8.4 Zámek Rosice ...... 46 8.5 Kostel Povýšení Sv. Kříže v Židlochovicích ...... 47 8.6 Zámek Židlochovice ...... 48 9 Nepřístupné tvrze, hrady a zámky v oblasti Brno-venkov ...... 50 9.1 Zámek Branišovice ...... 50 9.2 Tvrz Jiříkovice ...... 51 9.3 Zámek Kupařovice ...... 52 9.4 Zámek Kuřim ...... 53 9.5 Zámek Lesní Hluboké ...... 54 9.6 Tvrz Nosislav ...... 55 9.7 Zámek Sokolnice...... 55 9.8 Zámek Těšany ...... 56 9.9 Zámek Troubsko ...... 57 9.10 Zámek Vlasatice ...... 58 9.11 Zámek Vohančice ...... 59 Shrnutí ...... 60 Závěr ...... 62 Seznam použité literatury ...... 64

Seznam obrazového materiálu

Pokud u uvedeného materiálu není uveden zdroj, pak jsem tyto materiály pořídila sama.

Seznam obrázků

Obr. č. 1: Příjezdová cesta ke klášteru Rosa Coeli...... 32 Obr. č. 2: Prostor před vstupem do kláštera...... 32 Obr. č. 3: Oprava kláštera Rosa Coeli...... 33 Obr. č. 4: Cesta ke vstupní bráně zámku v Dolních Kounicích...... 34 Obr. č. 5: Nádvoří zámku v Dolních Kounicích...... 34 Obr. č. 6: Schody k sýpce...... 35 Obr. č. 7: Nádvoří zámku v Oslavanech...... 36 Obr. č. 8: Restaurace a arkády zámku...... 36 Obr. č. 9: Parkoviště u zámku v Oslavanech...... 36 Obr. č. 10: Cesta k hradu Pernštejn...... 37 Obr. č. 11: Nerovný terén hradu...... 38 Obr. č. 12: Pohled z věže...... 38 Obr. č. 13: Parkoviště u hradu Pernštejn...... 38 Obr. č. 14: Kovárna Těšany...... 40 Obr. č. 15: Venkovní prostor v kovárně...... 40 Obr. č. 16: Klášter s kostelem (zdroj: http://foto.mapy.cz/76924-Vranov- u-Brna-Paulansky-Klaster)...... 41 Obr. č. 17: Nádvoří kláštera Vranov...... 42 Obr. č. 18: Zámek Hrubšice a občerstvení...... 43 Obr. č. 19: Zámek Lomnice...... 44 Obr. č. 20: Zámek Prštice...... 45 Obr. č. 21: Vnitřní prostory zámku v Pršticích...... 45 Obr. č. 22: Zámek Rosice...... 46 Obr. č. 23: Parkoviště u zámku v Rosicích...... 46 Obr. č. 24: Kostel Povýšení sv. Kříže v Židlochovicích...... 47 Obr. č. 25: Zámek Židlochovice...... 48 Obr. č. 26: Zámek z parku...... 48 Obr. č. 27: Park...... 49 Obr. č. 28: Park...... 49 11

Obr. č. 29: Zámek Branišovice...... 50 Obr. č. 30: Nádvoří zámku v Branišovicích...... 50 Obr. č. 31: Prostory v přízemí zámku...... 51 Obr. č. 32: Zámek Kupařovice...... 52 Obr. č. 33: Přilehlá zahrada a přístup k ní...... 52 Obr. č. 34: Zámek Kuřim...... 53 Obr. č. 35: Nádvoří zámku v Kuřimi...... 53 Obr. č. 36: Zámecká zahrada s kavárnou...... 53 Obr. č. 37: Zámek Lesní Hluboké...... 54 Obr. č. 38: Zahrada zámku Lesní Hluboké...... 54 Obr. č. 39: Tvrz Nosislav...... 55 Obr. č. 40: Zámek Sokolnice...... 55 Obr. č. 41: Zámek Těšany...... 56 Obr. č. 42: Vstupní brána zámku v Troubsku...... 57 Obr. č. 43: Zámek Vlasatice...... 58 Obr. č. 44: Zámek Vohančice...... 59

Seznam map

Mapa č. 1: Oblast Brno-venkov na mapě ČR...... 16 Zdroj: Vlastní zpracování s použitím Google Maps Brno-venkov - Mapy Google. Google.cz [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: https://www.google.cz/maps/place/Brno- venkov/@49.401273,12.743304,7z/data=!4m2!3m1!1s0x47129612c265fc4d:0x300af0f6614ac9 0?hl=cs

Mapa č. 2: Brno-venkov na mapě Jihomoravského kraje...... 16 Zdroj: Okres Brno-venkov. Forum.valka.cz [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/78556/start/-1

Mapa č. 3: Trasa č. 1...... 30 Zdroj: Vlastní zpracování s použitím Mapy.cz

Mapa č. 4: Trasa č. 2...... 31 Zdroj: Vlastní zpracování s použitím Mapy.cz

Mapa č. 5: Trasa č. 3...... 32 Zdroj: Vlastní zpracování s použitím Mapy.cz

Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Přístupné památky s rozdělením pro handicapované osoby...... 60

Tabulka č. 2: Památky přístupné příležitostně s rozdělením pro handicapované osoby...... 60

Tabulka č. 3: Nepřístupné objekty...... 61

Úvod

Důvodem mého zvolení této problematiky, tedy Tvrze, hrady a zámky v oblasti Brno- venkov z hlediska přístupu pro handicapované občany, bylo jednak proto, že jsem v bývalém okrese Brno-venkov žádnou tvrz, hrad ani zámek ještě nenavštívila, a tak bych si chtěla rozšířit obzory, a jednak proto, že jsem nikde nenašla dokument, který by se zabýval touto problematikou v dané oblasti. Původně jsem chtěla navštívit památky na Znojemsku, jelikož odtud pocházím, bohužel toto téma na tomto území už bylo vypracováno. Nicméně okres Brno-venkov není daleko, a tak jsem tuto oblast vzala jako jeho náhradu.

Jak už z názvu vyplývá, navštívím 3 druhy historických památek – hrady, zámky a tvrze. Tato místa navštívím osobně – možná lze získat informace o dostupnosti památek na internetu, avšak ne u všech. A navíc, co by mělo za smysl psát práci na takové to téma, když by člověk osobně nenavštívil tato místa? Sice nebudu mít k dispozici invalidní vozíček či slepeckou hůl, ale dle mého názoru stačí projít tato místa a člověk bude mít alespoň malou představu o dostupnosti pro lidi s omezením. Navíc nebudu hodnotit jen terén daného místa, ale také chování zaměstnanců těchto památek. Podle mých posledních zkušeností se chování zaměstnanců liší – jedni vás přivítají s úsměvem a rádi vám pomohou, druzí naopak jen prohodí to nejnutnější, co potřebujete vědět a dále se vám nevěnují.

Dostupnost objektů budu dokládat fotografiemi, které pořídím vlastnoručně. Podle počtu památek, které mám na seznamu, odhaduji, že to nebude chvilková záležitost. Proto si jejich návštěvu plánuji na letní prázdniny, kdy budu mít dostatek času všechny památky objet a řádně prozkoumat. Tímto bych chtěla ještě jednou poděkovat své rodině, která bude mít tu trpělivost a navštíví se mnou vybrané památky.

Při hledání materiálů na zpracování této práce jsem našla několik prací, které se touto problematikou zabývají, avšak každá na jinou oblast v České republice. Takže má práce pro oblast Brno-venkov bude první. Také budu čerpat z několika internetových zdrojů a zdrojů knižního typu. Součástí ale také budou poznatky, které bych se měla dozvědět od zaměstnanců jednotlivých památek, pokud tedy budou ochotní se se mnou o ně podělit.

Doufám, že tato práce bude přínosem jak pro danou oblast v cestovním ruchu, tak pro organizace sdružující zdravotně handicapované osoby a pro tyto osoby samotné a také pro ostatní turisty, aby věděli, na jakých památkách se mohou setkat s osobami zdravotně omezenými. A nakonec také pro mě – snad najdu vybrané památky ve stejně dobrém stavu nebo dokonce i v lepším, než jsem do teď našla na internetových stránkách.

TEORETICKÁ ČÁST

1 Oblast Brno-venkov

Mapa č. 1: Oblast Brno-venkov na mapě ČR

Mapa č. 2: Brno-venkov na mapě Jihomoravského kraje

1.1 Lokalizační předpoklady

1.1.1 Přírodní předpoklady

Na mapě č. 1 je růžovou barvou zvýrazněno území bývalého okresu Brno-venkov. Pro lepší orientaci je dále uvedena mapa č. 2, kde je oblast Brno-venkov vyobrazena v Jihomoravském kraji.

Brno-venkov má na severozápadě společné hranice s okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou. Tyto dva okresy, spadající do kraje Vysočina, jsou jedinými sousedy z jiného kraje. Jihomoravský kraj se skládá ze 7 bývalých okresů. Okres Brno-venkov sousedí na severu s okresem Blansko, z východu s Vyškovem, na jihu s Břeclaví a na jihovýchodě se Znojmem. Ve svém středu má okres Brno-město, takže je celé obklopuje. Jediným okresem, kterého se nijak nedotýká, je okres Hodonín. [1] Sídlem je město Brno, které však samo o sobě tvoří okres Brno-město.

Okres se rozkládá na hranicích jihomoravských úvalů a Českomoravské a Drahanské vrchoviny. Výškový rozdíl mezi jednotlivými místy není tak razantní, jako je to např. v kraji Vysočina. Podíváme-li se na však na rozdíl mezi nejnižším místem v kraji (jih okresu, oblast Přísnotice, přibližně 180 m. n. m.) a nejvyšším (severovýchod okresu, oblast Tišnovsko, okolo 563 m. n. m.), tato hodnota se pohybuje okolo 383 m. n. m. Okresem protékají významné řeky, mezi něž se řadí řeky Svitava, Svratka a Jihlava. Celková délka všech řek, říček a dalších vodních toků je asi 785,5 km. Nacházejí se zde 2 rybníky s rozlohou větší než 150 ha. Nenalezneme tu však větší vodní plochy, jako jsou např. přehrady či nádrže, ani žádné léčebné prameny s lázněmi. [2]

Pokud se podíváme na stránku flóry, Brno-venkov je velice bohatá oblast, co se týče chráněných území – nalezneme tu chráněnou krajinnou oblast Moravský kras (známá jako krasová oblast), národní přírodní památku jeskyni Pekárna (krasová jeskyně s dávnou historií) a dvě národní přírodní rezervace Býčí skálu a Hádeckou planinku. Dále se tu nachází na 62 přírodních památek (nejznámější například Andělka a Čertovka, Červené Stráně, Pekárka apod. známé díky krásné květeně a ohroženým druhům), 24 přírodních rezervací (např. Babí lom, Jelení skok) a 11 přírodních parků (např. Bobrava, Střední Pojihlaví). V této krajině se vyskytují známé rostliny, jako je např. chrpa chlumní, kosatec žlutý nebo zlatovlásek obecný, ale rostou tu i vzácné druhy – koniklec velkokvětý, jazýček jaderský či katrán tatarský.

Jelikož je zde hojné zastoupení lesů, stepí, luk, bučin, bažin apod., žijí zde tomu odpovídající živočichové. Ať už z řad těch, co se vyskytují u vody nebo ve vodě (skokan skřehotavý, užovka obojková, mlok skvrnitý), co sídlí v porostech a v korunách stromů (moudivláček lužní, slavík obecný, výr velký, poštolka obecná), či ze společenstva hmyzu, brouků a motýlů (kudlanka nábožná, otakárek ovocný) nebo také obecně známí savci (srnec obecný, prase divoké, veverka obecná, kuna skalní). [3]

1.1.2 Kulturně-správní předpoklady

V bývalém okrese Brno-venkov nenajdeme žádnou památku na nejvyšším stupni ochrany, tedy takové, které jsou zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Když se podíváme o stupínek níže, tedy na národní kulturní památky, takto označené památky v oblasti Brno-venkov jsou dvě – hrad Pernštejn v Nedvědicích a klášter cisterciaček Porta Coeli v Předklášteří. Dalším typem chráněného území jsou městské památkové zóny, v tomto případě 3 – v Doubravníku, v Ivančicích a v Lomnici u Tišnova. Dále je zde 618 nemovitých památek, z nichž 12 je ohrožených – např. silniční mostek přes řeku Svratku v Doubravníku, hrobka hrabat Harnoncourt- Unversagt/Deymů v Hajanech, vodní tvrz v Nosislavi nebo železářská huť v Javůrkách. [4]

Co se týče muzeí, je jich zřízeno celkem 7, z toho 2 jsou v Ivančicích.

Stálé výstavy lze navštívit v zámku v Rosicích (výstava hraček) a výstavu špiců ve Zbraslavi u Brna.

1.2 Realizační předpoklady

Co se týče dopravní sítě, zastoupeny jsou snad všechny silnice, takže s dostupností není problém. Vede zde dálnice D1 (Brno – Praha, Brno – Vyškov) a D2 (Brno – Břeclav), R52 (Brno – Pohořelice), silnice I. a II. třídy. A samozřejmě řada dalších silnic, které se napojují na tyto tepny. Své zastoupení zde mají i vlaky, takže si myslím, že ani po této stránce nebude těžké se po okrese pohybovat.

Rozmístění ubytovacích zařízení je podle mě rovnoměrné. Není žádné konkrétní místo, kde by bylo nejvíce těchto zařízení. Ubytovat se dá v autokempech, motorestech, chatách a chalupách, penzionech, hotelech a v dalších zařízeních. Nenašla jsem žádné ubytování na zámku – myslím, že by to byl dobrý tip jak přitáhnout více návštěvníků a tím podpořit i cestovní ruch.

S ubytovacím zařízením souvisí i stravovací zařízení – těch tu najdeme v řádu stovek. Ať už jsou to jednoduchá stravování, cukrárny, kavárny, bary nebo restaurace, všeho je tu dostatek. A stejně jako ubytovací zařízení, i stravovací je hojně rozmístěno po celém okrese.

1.3 Selektivní předpoklady

Celkem má bývalý okres Brno-venkov 187 obcí, z toho 13 měst. Největším městem, co do rozlohy, jsou Ivančice (47,57 km2). Z hlediska počtu obyvatel vede Kuřim (10 900, ke dni 1. 1. 2014) a podle počtu kulturních památek jsou na prvním místě opět Ivančice (40 památek). [5]

O informovanosti z cestovního ruchu se stará portál Jihomoravského kraje, Czech Tourism a také Kudyznudy.cz. Nemluvě o jednotlivých informačních centrech a kulturních střediscích v okrese. Spolupráce je tedy jak na úrovni měst, tak i na regionální a národní.

2 Sociální cestovní ruch

Cestovní ruch je obecný pojem a míní se tím pro všechny turisty. Sociální cestovní ruch lze zařadit jako určitý podstupeň cestovního ruchu. Podle Evropské hospodářské a sociální komise musí být splněny tyto podmínky, aby se jednalo o sociální cestovní ruch:

 skutečné životní okolnosti jsou takové, že je zcela nebo částečně nemožné plně realizovat právo na cestovní ruch - důvodem může být ekonomická situace, fyzické nebo mentální postižení, osobní nebo rodinná izolace, snížená pohyblivost, geografické obtíže a celá škála důvodů, které nakonec představují skutečnou překážku;  někdo – ať veřejná nebo soukromá instituce, společnost, odborová organizace nebo prostě jen organizovaná skupina lidí – se rozhodne podniknout kroky k překonání nebo omezení překážky, která dané osobě brání realizovat její právo na cestovní ruch;  tyto kroky jsou účinné a skutečně pomohou skupině lidí účastnit se cestovního ruchu způsobem, který respektuje hodnoty udržitelnosti, dostupnosti a solidarity. [6]

Do tohoto typu cestovního ruchu lze tedy zařadit mládež, rodiny s nízkými příjmy, seniory a zdravotně handicapované. Zaměřím se pouze na zdravotně handicapované.

„UNWTO definuje zdravotně handicapovaného člověka jako člověka, kterého fyzická nebo mentální integrita je částečně nebo úplně redukována, a to od narození nebo na základě postupujícího věku, nemoci nebo nehody do té míry, že jeho samostatnost, schopnost navštěvovat školu nebo pracovat je narušena.“ [6]

Bohužel na zdravotně handicapovaného člověka se dnes pohlíží jako na osobu, která, když už se chce zúčastnit cestovního ruchu, se musí podle toho zařídit. Tedy mít u sebe někoho, kdo mu bude vždy po ruce a pomůže mu v obtížné situaci. Ať už je překážkou přístup do objektu nebo komunikační problém. Málo kde se najdou lidé ochotní bez problémů pomoci. Postupně se však tato situace lepší – a to díky chuti handicapovaných cestovat a poznávat a také stále dokonalejší technologii, která umožňuje lepší informovanost a naplánování si trasy tak, aby předešli případným problémům.

Nejčastějšími formami cestovního ruchu handicapových jsou poznávací zájezdy, zdravotní a lázeňský cestovní ruch, kulturní a náboženský cestovní ruch a také nákupní cestovní ruch do okolních zemí.

2.1 Sociální cestovní ruch v ČR

O moderním cestovním ruchu lze mluvit od druhé poloviny 19. století – začaly se rozvíjet základní služby (ubytovací, stravovací a dopravní) a také lázeňská místa. Výrazně do rozvoje zasáhl vznik Klubu českých turistů v roce 1888. Dalším významným rokem byl rok 1920, kdy došlo k založení dnešní cestovní kanceláře Čedok. Po 2. sv. válce byla většina materiálně-technických základen (MTZ) znárodněna a nastal čas podnikových rekreací a rekreací dětí a mládeže. Po roce 1989 došlo k obratu a stále více MTZ se dostávalo do soukromých rukou, došlo i k rozšíření služeb MTZ. Také měli lidé stále více volného času a začalo se jezdit do proslulé destinace Jugoslávie. V období vzniku České republiky stoupl zájem o dovolené v zahraničí. Další významný krok byl vstup státu do Schengenského prostoru v roce 2007. Začal se vytvářet management destinací cestovního ruchu a také se zpřísnily podmínky pro podnikání v tomto oboru. Objevují se i nové trendy – např. incentivní cestovní ruch, kongresový cestovní ruch, venkovský cestovní ruch atd. [6]

Dle mého názoru je sociální cestovní ruch v ČR takovým „miminem“. Stojí teprve na začátku a pomaličku se rozvíjí. K tomu mu pomáhá Ministerstvo pro místní rozvoj, agentura Czech Tourism a mnoho dalších nevládních organizací.

3 Zdravotní postižení

Podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, se zdravotní postižení rozumí takto: „zdravotním postižením tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby“ (Zákon 108/2006 Sb., §3 písm. g)

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením z New Yorku, přijata Ministerstvem zahraničních věcí v roce 2007, hovoří o osobách zdravotně postižených zase takto: „Osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními.“ [7]

Osoby zdravotně handicapované lze rozdělit do několika skupin:

 tělesně handicapovaní – tj. osoby na vozíčcích, osoby nezbytně používající hole k pohybu  smyslově handicapovaní – tj. osoby se zrakovým a sluchovým postižením a s narušením komunikační schopnosti  mentálně handicapovaní – tj. osoby s mentální retardací a duševní poruchou  kombinace – tj. osoby s kombinací více handicapů (např. hluchoslepost)  jiný typ handicapu – alergie, diabetes, růstové problémy atd.

„Za osobu zdravotně znevýhodněnou je považována osoba, jejíž pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 20%.

 I. Stupeň invalidity je přiznán žadateli o invalidní důchod, jehož pracovní potenciál poklesl z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, o více než 35% - 49%  II. Stupeň invalidity je přiznán žadateli o invalidní důchod, jehož pracovní potenciál poklesl z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu více než o 50% - 69%.

 III. Stupeň invalidity je přiznán žadateli o invalidní důchod, jehož pracovní potenciál poklesl z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o více než o 70% - 100%.“ [8]

3.1 Osoby tělesně handicapované

Toto rozdělení zdravotního postižení lze rozdělit ještě do dvou podskupin, a to na chronické onemocnění a tělesné postižení. Chronické onemocnění můžeme charakterizovat jako onemocnění, které nelze zcela vyléčit, a je to takové poškození nebo oslabení lidského organizmu, při kterém je důležitý správní životní styl, životospráva a dodržování kroků léčby. Omezuje a snižuje kvalitu života nemocného a může vést až k ukončení pohybu člověka. Tělesné postižení je omezení až znemožnění pohybu v souvislosti s poškozením, vadou či poruchou pohybového ústrojí či poškozením motoriky. Na rozdíl od chronického onemocnění, které nemusí být na první pohled viditelné, tělesné postižení je viditelné hned. [9]

3.2 Osoby smyslově handicapované

Jako první skupinu bych sem zařadila osoby se sluchovým postižením. Závažnost sluchového postižení záleží na velikosti handicapu. Ohluchlost – buď vznikne při dokončování vývoje mluvené řeč, nebo v již vytvořené. Při ohluchlosti dochází k úpadku formální řeči a zastavení rozšiřování slovní zásoby, avšak řeč se nevytrácí. Lze formální stránku mluveného slova udržovat na nejvyšší úrovni pomocí logopedie. Hluchota – buď vrozená, nebo v krátkém čase po narození (max. do 3 let po narození) ztráta sluchu. V tomto období je velmi důležitý rozvoj jazyka a mluvené řeči. Velkou pomůckou při tomto postižení je kochleární implantát. Zbytky sluchu – v tomto případě jde o neúplnou ztrátu sluchu spojenou s vadou mluvené řeči nebo úplnou absencí mluvené řeči. Nedoslýchavost – její příčinou bývá opožděný nebo omezený vývoj řeči. Rozděluje se na velmi těžkou nedoslýchavost (postižení má velké problémy vnímat řeč v těsné blízkosti u ucha), těžkou (osoba slyší jen do vzdálenosti 1 m od ucha), střední (poslech a porozumění ve vzdálenosti 1 – 3 m od ucha) a lehkou nedoslýchavost

(postižený má jen malé problémy v běžné komunikaci, v hlučném prostředí a při šeptání má problémy větší). [9]

Druhou skupinou jsou osoby se zrakovým postižením. Osobou s takovým to postižením může být už člověk, který nosí brýle i třeba jen s půl dioptrií. Pokud se řekne osoba se zrakovým postižením, téměř každý si představí nevidomé. A tyto osoby jsou brány jako osoby s nejtěžším stupněm zrakového postižení. Nevidomost má další stupně – praktickou nevidomost, skutečnou nevidomost a plnou slepotu. Rozdíly v těchto stupních jsou ve zrakové ostrosti a ve velikosti zorného pole. Dále do této skupiny můžeme zařadit slabozraké (tzv. orgánové postižení obou očí) a lidi se zbytky zraku (hranice mezi slabozrakostí a nevidomostí). [9]

3.3 Osoby mentálně handicapované

„Mentální retardaci lze definovat jako vývojovou duševní poruchu se sníženou inteligencí demonstrující se především snížením kognitivních (tj. poznávacích), řečových, pohybových a sociálních schopností.“ Pokud jde o mentální retardaci vrozenou nebo získanou brzo po narození (do 2 let), jedná se o primární mentální postižení – oligofrenii (slabomyslnost). Pokud se jedná o retardaci po druhém roce života, mluvíme o sekundárním postižení – demenci.

Mentální retardaci lze rozdělit na 4 stupně: 1. lehká mentální retardace (50 – 69 IQ) 2. středně těžká mentální retardace (35 – 49 IQ) 3. těžká mentální retardace (20 – 34 IQ) 4. hluboká mentální retardace (pod 20 IQ). [9]

4 Druhy průkazů osob se zdravotním postižením [10]

Na průkaz mají nárok osoby se zdravotním postižením od 1 roku, a to s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením s dlouhodobým nepříznivým stavem, který ovlivňuje jejich pohyblivost nebo orientaci. Platnost průkazu je nevýše 5 let u osob do 18 a u osob starších 18 let je to nejvýše 10 let. Průkazy jsou vydávány ve třech stupních – TP, ZTP a ZTP/P.

4.1 Průkaz TP

Tento typ průkazu obdrží osoby, které trpí středně těžkým postižením pohyblivosti nebo orientace. Středně těžkým postižením pohyblivosti se rozumí to, že osoba při svém dlouhodobém nepříznivém zdravotním stavu se dokáže sama pohybovat ve svém domácím prostředí, ve venkovním prostředí má problémy s chůzí okolo překážek a na nerovném terénu a ujde jen kousek cesty. Středně těžkým postižením orientace je to, když osoba při svém dlouhodobém nepříznivém zdravotním stavu se spolehlivě dokáže pohybovat v domácím prostředí, avšak ve venkovním prostředí má zhoršenou schopnost orientace.

Příklady zdravotních stavů při omezení schopnosti pohyblivosti a orientace: omezení funkce dvou končetin, ztráta úchopové schopnosti, anatomická ztráta prstů na nohou nebo ztráta nohy (od nártu po koleno), postižení pánve nebo páteře apod.

4.1.1 Výhody plynoucí z držení průkazu TP

4.2 Průkaz ZTP

Tento průkaz náleží osobám, které trpí těžkým postižením pohyblivosti nebo orientace. Těžkým postižením pohyblivosti se rozumí to, že osoba při svém dlouhodobém nepříznivém zdravotním stavu se dokáže sama pohybovat ve svém domácím prostředí, ve venkovním prostředí má problémy s chůzí a ujde pouze krátké vzdálenosti. Těžkým postižením orientace je to, když osoba při svém dlouhodobém nepříznivém zdravotním stavu se spolehlivě dokáže pohybovat v domácím prostředí, avšak ve venkovním prostředí má velké potíže.

Příklady zdravotních stavů při omezení schopnosti pohyblivosti a orientace: ztráta nohy od kolene výše, těžké omezení funkce dvou končetin, celková ztráta sluchu (85 % a více), oboustranná těžká ztráta zraku apod.

4.2.1 Výhody plynoucí z držení průkazu ZTP

 vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích, avšak ne v těch dopravních prostředcích, kde je místo k sezení podmíněno koupí místenky  přednost při projednávání své záležitosti, pokud je na delší čekání, zejména pak při stání (nevztahuje se na nákupy v obchodech nebo ošetření a vyšetření u lékaře)  bezplatná doprava pravidelnými spoji veřejné hromadné dopravy (tramvaj, autobus, metro), sleva 75 % z jízdného ve II. třídě osobního vlaku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % na pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy

4.3 Průkaz ZTP/P

Průkaz ZTP/P je pro osoby se zvlášť těžkým postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce. Zvlášť těžkým postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí to, že osoba při svém dlouhodobém nepříznivém zdravotním stavu se pohybuje se značnými obtížemi ve svém domácím prostředí, popřípadě není schopna chůze, ve venkovním prostředí nemůže samostatně chodit a její pohyb je zprostředkován na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým postižením orientace a úplným postižením orientace je to, když osoba při svém dlouhodobém nepříznivém zdravotním stavu se nedokáže sama orientovat ve venkovním prostředí.

Příklady zdravotních stavů při omezení schopnosti pohyblivosti a orientace: výše uvedené zdravotní stavy + kombinované postižení sluchu a zraku (těžká hluchoslepota), střední, těžká nebo hluboká mentální retardace nebo demence, psychické postižení se ztrátou duševních kompetencí apod.

4.3.1 Výhody plynoucí z držení průkazu ZTP/P

PRAKTICKÁ ČÁST

5 Metodika výzkumu

Při přípravě na zpracování této práce mi bylo doporučeno panem Netoličkou, ať se obrátím na Národní památkový ústav, který by mi měl poskytnout seznam objektů pro Brno-venkov. Učinila jsem tedy tak – nejprve jsem napsala e-mail osobě, která měla mít tuto věc na starosti. Bohužel se mi nikdo neozýval. Tak jsem to zkusila telefonickou cestou. Avšak ani telefon mi nikdo nezvedal. Naštěstí, po dlouhém pátrání, jsem narazila na MonumNet, což je seznam památek, dokumentů, katalogů atd., které vytvořil a má na svých stránkách Národní památkový ústav. Při zadání různých požadavků se mi zobrazil seznam se 618 nemovitými památkami. Po dalším vytřídění zbylo 7 tvrzí, 13 hradů a zřícenin a 17 zámků. S panem Netoličkou jsme tento seznam prošli a ještě pár objektů vyloučili – mým úkolem bylo tedy navštívit 3 tvrze, 2 hrady, 16 zámků, a pak mi bylo ještě doporučen jeden kostel, dva kláštery a jedna kovárna.

Objekty jsem rozdělila do tří skupin – přístupné, přístupné příležitostně, nepřístupné (toto rozdělení je pro osoby bez postižení; u památek přístupných a přístupných příležitostně bude dále uvedeno, zda jsou přístupné i pro osoby s handicapem). Označení „přístupné příležitostně“ znamená, že daný objekt je uzavřen veřejnosti, avšak na nějakou dobu v roce je otevřen. Památky jsem osobně navštívila a pořídila fotografie. Následně ke každému objektu přidám popis (trocha historie a v jakém se nyní nachází stavu, co se tam nachází, jaký byl přístup) a obrázek místa.

I když se zaměřuji jen na oblast Brno-venkov, bakalářská práce je součástí mapování přístupnosti tvrzí, hradů a zámků v celé republice.

6 Seznam tvrzí, hradů a zámků v oblasti Brno-venkov

6.1 Přístupné tvrze, hrady a zámky

 Dolní Kounice – klášter Rosa Coeli  Dolní Kounice – zámek  Ketkovice – hrad Levnov  Oslavany – zámek s kostelem Panny Marie  Pernštejn – hrad  Sokolnice – tvrz  Těšany – kovárna  Vranov – klášter

6.2 Přístupné tvrze, hrady a zámky příležitostně

 Hrubšice – zámek  Lomnice – zámek  Prštice – zámek  Rosice - zámek  Židlochovice – kostel Povýšení sv. Kříže  Židlochovice – zámek

6.3 Nepřístupné tvrze, hrady a zámky

 Branišovice – zámek  Jiříkovice - tvrz  Kupařovice – zámek  Kuřim – zámek  Lesní Hluboké – zámek  Nosislav – tvrz  Sokolnice – zámek  Těšany – zámek  Troubsko – zámek  Vlasatice – zámek

 Vohančice - zámek

Všechny památky jsem navštívila v období letních prázdnin 2014. Jelikož jsou rozmístěny po celém bývalém okrese, nedaly se objet za jediný den, proto jsem si cestu rozvrhla do několika dnů a tras.

Mapa č. 3: Trasa č. 1

Mapa č. 4: Trasa č. 2

Mapa č. 5: Trasa č. 3

7 Přístupné tvrze, hrady a zámky v oblasti Brno-venkov

7.1 Klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích

Tento klášter byl založen roku 1181 velmožem Vilémem z Putína pro ženský premonstrátský řád, který nese stejné jméno, jako sám klášter, tedy Rosa Coeli (Nebeská růže). Je to také nejstarší ženský klášter na Moravě. V polovině 14. století došlo k přestavbě na gotický klášter a tato podoba mu zůstala dodnes. Tato rekonstrukce probíhala přes 60 let, protože klášter se zadlužil, když nechal na vlastní náklady postavit gotický hrad, a chvíli trvalo, než se jeho ekonomická stránka srovnala. V období husitských válek byl klášter vypálen a už se jej nikdy nepodařilo vrátit do původního stavu. Klášter postihlo ještě několik neštěstí a premonstráti již neměli dostatek peněz na jeho opravu, a tak prodali klášter dolnokounickému panství. Nyní je tato památka v rukou římskokatolickému biskupství v Brně a její prostory jsou využívány městem Dolní Kounice. [11]

Obr. č. 1: Příjezdová cesta ke klášteru Obr. č. 2: Prostor před vstupem do kláštera

Obr. č. 3: Oprava kláštera Rosa Coeli

Klášter lze dobře najít ve městě, a to díky ukazatelům. Avšak při příjezdu chybí u této památky parkoviště, musí se tedy zaparkovat v jiné části obce. Cestu tvoří nejprve asfalt, poté přechází ve štěrkovou cestu a nakonec okolo památky roste tráva. Jak lze z fotek vidět, v době mé návštěvy docházelo k úpravám kláštera, objekt byl zavřený, takže nešlo nahlédnout dovnitř. Nenacházel se tam nikdo, kdo by mi řekl něco blíže. Dle mého názoru, po vyhledání dalších informací a obrázků, je tento objekt přístupný pro handicapované, tedy vozíčkáře, s menší pomocí.

7.2 Zámek Dolní Kounice

Již u předešlé památky bylo zmíněno, že řád premonstrátů nechal na ochranu kláštera postavit gotický hrad. Stalo se tak na přelomu 13. a 14. století. Úspěšně odolával nájezdům, údajně nebyl nikdy zcela dobyt. V polovině 16. století, kdy byl hrad prodán Jiřímu Žabkovi z Limberka, místnímu místokancléři, došlo k přeměně gotického hradu na renesanční zámek. Zámek vystřídal mnoho majitelů a jeho konečná podoba byla dokončena až za majitelů Drnovských. Byl vytvořen portál vchodu do hlavního paláce a portál do kaple. V 1. pol. 17. století bylo panství a majetek zámku zabaven Johance Drnovské a jejímu manželovi a rozprodán. Následně po nájezdu Švédů zámek zničil požár. Další majitelé, Dietrichsteinové, zámek opravili, avšak jen pro hospodářské účely a po více než 60 letech. V dalších letech objekt vystřídal několik majitelů, v roce 1959 byl dokonce znárodněn. Dnes je ve vlastnictví společnosti L.V.P. spol. s. r. o. Teprve od roku 2007 je zámek zpřístupněn veřejnosti. Je využíván pro svatby, školní akce, mimořádné prohlídky. [12]

Obr. č. 4: Cesta ke vstupní bráně zámku Obr. č. 5: Nádvoří zámku v Dolních v Dolních Kounicích Kounicích

Obr. č. 6: Schody k sýpce

U cesty ke vstupní bráně je malý plácek, kde může zaparkovat cca 4, 5 aut. Cestu tvoří panely, takže je schůdná. Dále je mostek, který lze bez problémů přejít a vede na nádvoří. Cesta ke vstupu do zámku je bezproblémová, avšak v zámku tomu tak už není. Žádné zvýhodnění, tedy výtah, průvodce ovládající znakovou řeč apod., pro handicapované zde nenajdeme. Schody také nalezneme ke vchodu do sýpky. Pokud tedy zhodnotíme celkový přístup, tento objekt je nepřístupný.

7.3 Hrad Levnov v Ketkovicích

Hrad nechali vystavět páni z Lipé v roce 1346. Památka vystřídala mnoho majitelů. Po husitských válkách končí v rukou Burgharda Kienbergera, který obsadil hrad se svou loupeživou tlupou. Zemský sněm rozhodl, že místa, kde se tyto skupiny schovávají, budou vykoupeny a následně zničeny proto, aby nemohly poskytovat útočiště takovým to skupinám. K „demolici“ došlo v listopadu 1442. Nyní jsou na místě jen zbytky z tohoto hradu. [13]

Jelikož cesta k hradu vede lesem, považuji tuto památku za nepřístupnou pro handicapované.

7.4 Zámek Oslavany

Původně ženský cisterciácký klášter, založen roku 1225. V roce 1423 byl vypálen husity. Další požár zasáhl památku roku 1517 – po tomto neštěstí se začal klášter přestavovat na zámek. Na renesanční zámek se změnil v letech 1580 – 1590. Majiteli zámku byli např. Kunové z Kunštátu, rod Althanů, rod Molltarů, také císařská komora a posledními majiteli se stali Gomperzové. Roku 1939 byl zámek zabaven jako židovský majetek německou armádou a stala se z něj kasárna Wehrmachtu. Po roce 1945 zde sídlily různé organizace a využívaly zámek jako skladové prostory. Po roce 1993 přešel zámek do rukou města a probíhá jeho oprava. V areálu zámku se nachází restaurace a také výstava „Historie hornictví a energetiky“. [14]

Obr. č. 7: Nádvoří zámku v Oslavanech

Obr. č. 8: Restaurace a arkády zámku Obr. č. 9: Parkoviště u zámku v Oslavanech

Po rozhovoru s paní, která pracovala v restauraci, jsem se dozvěděla, že pro vozíčkáře není žádné vybavení, které by jim usnadnilo prohlídku uvnitř zámku. Jediné místo, kam se tedy dostanou je nádvoří a přilehlá zámecká zahrada. Jako jediné plus bych shledala velké parkoviště u zámku. Hodnotím tuto památku jako částečně přístupnou.

7.5 Hrad Pernštejn

Hrad se začal stavět ve 13. století, jehož majiteli v té době byl rod Pernštejnů. Na přelomu 15. a 16. století došlo k přestavbě z malého hrádku na velký. Vzniklo nádvoří a také se začalo se stavbou ohradní zdi. Postupně se z obranného hradu stávalo obytné místo a zůstalo jen to nejnutnější – hradby, brány a střílny. V 16. století dostal interiér nádech renesance. Vznikl trakt a nová knihovna, která má dodnes okol 13 000 svazků a listin. Hrad překonal nájezdy bez nějaké velké újmy – jen při útoku Švédů ztratil dvě patra hranolové věže a jedno přemostění, takže zbylo jen jedno. Majiteli byl již zmíněn rod Pernštejnů, dále např. Pavel Katarin z Kataru, rod Liechtensteinů nebo Vilém Mitrovský z Nemyšle. Dnes tuto památku vlastní stát.

Obr. č. 10: Cesta k hradu Pernštejn

Obr. č. 11: Nerovný terén

Obr. č. 12: Pohled z věže Obr. č. 13: Parkoviště u hradu Pernštejn

Z návštěvy této památky jsem měla velmi dobrý pocit. Slečna průvodkyně ochotně odpovídala na mé otázky a byla milá. Dozvěděla jsem se, že tento hrad navštěvují jak tělesně handicapovaní, tak i sluchově. Dokonce sem jezdí i z psychiatrické léčebny. Mají však upravené trasy. Když jsem absolvovala prohlídku hradu, nenašla jsem náznaky zařízení pro tělesně handicapované (jako např. výtah apod.). Ovšem toalety pro ně zařízené byly. Pokud mezi návštěvníky byl někdo, kdo byl sluchově indisponován, mohl mít s sebou svého tlumočníka; hrad průvodce pro neslyšící neposkytoval. Další výhodou bylo snížené vstupné. I parkoviště bylo dostatečně velké, i když placené. Co jsem ovšem považovala trochu za problém, byly cesty okolo hradu. Ty byly tvořeny kameny a ne všechny byly v jedné rovině. S tímto by mohli mít handicapovaní problém.

Věřím však, že při návštěvách památek mají vždy u sebe někoho, kdo jim pomůže, a tak bych tento hrad hodnotila jako přístupný.

7.6 Tvrz Sokolnice

Tvrz měla tvar oválu a byla obklopena příkopem a vnějším valem. Dnes je to jen nepatrný kopeček s náznakem toho, že tam kdy nějaký příkop byl. Navíc je ze dvou světových stran obklopen zástavbou domů a nějaké označení, že je to historická památka či něco podobné, nikde není. Dle mého názoru někteří obyvatelé Sokolnice ani netuší, že tam kdy nějaká tvrz byla. Proto tento objekt označuji jako nepřístupný.

7.7 Kovárna Těšany

První zmínky o kovárně pocházejí ze 17. století, dá se však předpokládat, že kovárna vznikla ještě dříve, a to ve století 14. Stavení, které je součástí kovárny bylo postaveno okolo roku 1700 a od té doby nese svou barokní podobu. Kovárna byla majetkem vrchnosti, avšak pokud ten, kdo platil nájem za kovárnu, zde mohl zůstat a nemohl být vyhnán a nájemné bylo postoupeno potomkům nebo se mohlo prodat se svolením vrchnosti. Po zrušení roboty, tj. po roce 1848, přešla kovárna do soukromého vlastnictví. Od roku 1969 je majitelem Krajské středisko památkové péče. Nalezneme tu expozici kovářství a k nahlédnutí je i bývalý život na kovárně – tedy kuchyň a světnice. [15]

Obr. č. 14: Kovárna Těšany Obr. č. 15: Venkovní prostor v kovárně

Po příjezdu se nás ujal velmi příjemný pán, který nás celým objektem provedl a pověděl něco o historii. Bylo to jako vrátit se o pár let nazpět. Po prozkoumání bych řekla, že vozíčkáři se do jednotlivých dveří vejdou „jen tak tak“, u dveří uvnitř budovy nejspíš vůbec a menší problém by pro ně mohl představovat i schodek do každé místnosti. Proto bych tuto památku hodnotila jako částečně přístupnou.

7.8 Klášter Vranov

Obsah textu čerpán z informační tabule stojící před klášterem.

Tvůrcem kláštera byl rod Liechtensteinů, který nechal vystavět klášter v letech 1526 – 1633 na jižní straně kostela P. Marie. Celý klášter byl postaven do čtverce a roku 1740 bylo ještě přistavováno dlouhé křídlo. Prvními obyvateli se stalo 12 členů nejmenších bratří řádu Sv. Františka z Pauly. V interiéru budovy se nacházela kuchyň a velká jídelna s mramorovou podlahou, klášterní knihovna. V patře byli jednoduché pokoje, v přízemí pekárna s lékárnou a ve sklepení sklepy na víno a sladovna pro pivovar. Klášter byl ve své době i známým učilištěm. Pauláni zde měli svou šnekárnu a chovali ryby. V roce 1784 byl klášter zrušen, podobně jako řada jiných, inventář byl v aukci rozprodán a klášter zbořen. Ponecháno bylo jen západní křídlo jako farní budova. V roce 1992 se řád nejmenších bratří Sv. Františka z Pauly rozhodl obnovit klášter a se stavbou se začalo roku 1996. V roce 2000 bylo dokončeno jižní křídlo, v roce 2004 dostaveno severní a východní křídlo kláštera, takže zase tvoří čtverec. Tentokrát objekt respektuje charakteristiku empírového slohu.

Obr. č. 16: Klášter s kostelem Zdroj: http://foto.mapy.cz/76924-Vranov-u-Brna-Paulansky-Klaster

Obr. č. 17: Nádvoří kláštera Vranov

Přístupná cesta ke klášteru je zachovalá, přístup k sousedícímu kostelu je omezený, protože zde momentálně probíhají opravy. Tělesně postižení se mohou pohybovat po přízemí, směrem do patra už je to nemožné. Se vstupem do kostela mohou být potíže z důvodu postaveného lešení. Tímto bych označila tuto památku za částečně přístupnou.

8 Přístupné tvrze, hrady a zámky příležitostně v oblasti Brno- venkov

8.1 Zámek Hrubšice

Nejprve na místě dnešního zámku stála tvrz ze 14. století. Až ve století 16. došlo k přeměně na renesanční zámek. Avšak po připojení k Moravskému Krumlovu, tj. začátek 17. století, začal zámek ztrácet svůj význam, ve století 18. pak zde byly vybudované byty pro úředníky. Během komunistického režimu se zde pak navíc nacházely ještě kanceláře, mateřská škola a obchod. Nyní je v rukách soukromého vlastníka, který se snaží o jeho opravu. I když momentálně není zámek přístupný veřejnosti, může alespoň navštívit občerstvení, které se nachází z boku zámku. [16]

Obr. č. 18: Zámek Hrubšice a občerstvení

Nejen proto, že je zámek momentálně uzavřen veřejnosti, ale i kvůli schodům, které vedou do občerstvení, označuji tuto památku za nepřístupnou.

8.2 Zámek Lomnice

V polovině 13. století byl vystavěn hrad pány z Lomnice a na přelomu 14. a 15. století došlo k přestavbě do gotiky. V 16. století se pak hrad změnil na renesanční palác. Ale ani to nebyla konečná úprava objektu – v 17. století rod Serényiů nechali splynout palác s věží a došlo k odstranění opevnění. Okolí zámku se změnilo na přírodní park. Nyní v zámku sídlí střední odborné učiliště. [17]

Obr. č. 19: Zámek Lomnice

Jelikož v tomto objektu sídlí střední škola, můžeme tuto památku zařadit mezi nepřístupné.

8.3 Zámek Prštice

Tvrz byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek. Ve vlastnictví Dietrichsteinů byl zámek změněn do barokního stylu, a to v letech 1750 – 1760. Zámek tak byl využíván jako letní sídlo v blízkosti lesů. Před zámkem byl zařízen okrasný park a za zámkem hospodářská zahrada. V roce 1808 zámek vyhořel a po požáru opraven do podoby, ve které ho můžeme vidět dnes. Roku 1947 zámek koupila obec Prštice. Dnes zde sídlí obecní úřad, pobočka České pošty a městská knihovna. [18]

Obr. č. 20: Zámek Prštice Obr. č. 21: Vnitřní prostory zámku v Pršticích

V přízemí se nacházejí toalety, které však nejsou zařízené pro invalidy, maličký obchod se zbožím a dále místnosti, avšak každá byla uzavřena. Po nahlédnutí dovnitř (dveře nebyly zrovna v dobrém stavu, takže se dalo mezerami podívat dovnitř) jsem se trochu zhrozila, jak to tam vypadal – nepořádek, odložené věci apod. V patře se pak nacházel obecní úřad a mateřská školka. Nikde náznaky toho, že by se zde mohli pohybovat handicapovaní. Proto hodnotím památku jako nepřístupnou.

8.4 Zámek Rosice

Nejprve byl vybudován hrad ve 13. století, majitel byl Bohuš a Hartman z Rosic. Po husitských válkách byl hrad velmi poškozený a spravili jej až páni z Kukvic. Avšak až ve století 16. došlo k přestavbě hradu na renesanční zámek a byly odstraněny všechny znaky gotického hradu; majiteli byli Žerotínové. V polovině 19. století za majitelů pánů Siných došlo ke zboření čelního křídla předzámčí s bránou a opravila se i fasáda. Po vzniku ČSR bylo panství zestátněno tehdejšímu majiteli Mořici Arnoldovi baronu Deforest-Bischofsheimu. Ve druhém poschodí se nacházely pokoje, v prvním poschodí byl hudební sál, jídelna, kaple s oratoří, kabinety, knihovna a pokoje pro panstvo. V přízemí pak byt domovníka, byt čeledína, kuchyně a spíž. Na místě konírny vznikly chlévy, vozovna a kůlna, seník, sýpka a byty pro zámecké čeledíny. [19]

Obr. č. 22: Zámek Rosice Obr. č. 23: Parkoviště u zámku v Rosicích

Na parkovišti jsou vyhrazená místa pro vozíčkáře, ale to je tak asi vše, co jim mohou poskytnout. Paní pokladní mi sdělila, že na handicapované tu připravení nejsou a zatím ani nejsou v plánu nějaké úpravy na zámku pro ně. Jediné místo tedy, kam se mohou podívat je nádvoří zámku. Proto tedy tuto památku hodnotím jako nepřístupnou.

8.5 Kostel Povýšení Sv. Kříže v Židlochovicích

Kostel byl postaven v letech 1724 – 1730 a na stavbě této památky se významně podílel rakouský architekt Johann Lucas Hildebrandt. Podobu tohoto kostela však změnila vichřice v 19. století. Místo věžní báně byl postaven osmihranný jehlan a střecha byla zvýšena. Schodiště ke kostelu pochází z roku 1949 a je vyzdobeno sochami svatých z roku 1746. [20]

Obr. č. 24: Kostel Povýšení sv. Kříže v Židlochovicích

I když jsou před kostelem schody, ke kostelu vede i asfaltová cesta, takže se dá až přímo k objektu zajet autem. Bohužel zde není ale žádné parkoviště. Můžu tedy říct, že tato památka je přístupná.

8.6 Zámek Židlochovice

Z původní vodní tvrze ze 14. století postupem času (v 17. a 18. století, hrabě Sinzendorf) vznikl zámek v barokním stylu. Zámek se stal místem nejen pro lov, ale také pro společenské a politické sešlosti. Od roku 1918 je zámek majetkem státu. Zdržoval se zde i tehdejší prezident Masaryk. K zámku náleží i park, který je vytvořen v anglickém stylu a jeho rozloha činí 22 hektarů. Zámek také nabízí možnost pořádání akcí, ubytování, konferenční centrum a další služby. Sídlí zde Lesní závod Židlochovice. [21]

Obr. č. 25: Zámek Židlochovice

Obr. č. 26: Zámek z parku

Obr. č. 27: Park Obr. č. 28: Park

Ochotný pán z Lesního závodu mi poskytl potřebné informace – zámek je otevřen 2x do roka (1. týden v září a mezi Vánocemi a 1. lednem), dále je možná prohlídka po předchozí domluvě. I na vozíčkáře jsou tu připraveni – sice u vstupních dveří jsou schůdky, ale do prvního patra je vystavěn výtah a jdou zde i lidé ochotní pomoci. Celý park je pak zpřístupněn. Hodnotím památku jako přístupnou pro handicapované.

9 Nepřístupné tvrze, hrady a zámky v oblasti Brno-venkov

9.1 Zámek Branišovice

Zámeček byl postaven ve stylu baroka mezi 17. a a18. stoletím. Do roku 1782 sloužil jako cisterciácký klášter, potom se stal majetkem rodu Liechtensteinů a později rodu Kinských. Po roce 1960 docházelo k úpadku zámku, v patře pak vznikly tři byty. [22] Při návštěvě tohoto objektu jsem utrpěla menší šok, jak taková památka může jednoduše zaniknout. Nádvoří je zarostlé trávou a neudržované. Památka je sice nepřístupná, ale na nádvoří není problém se dostat.

Obr. č. 29: Zámek Branišovice

Obr. č. 30: Nádvoří zámku v Branišovicích

Obr. č. 31: Prostory v přízemí zámku

9.2 Tvrz Jiříkovice

Bohužel tento objekt, ani místo, kde by se mohl nacházet, jsem nenašla – ať už se jednalo o vyptávání se místních, nebo vyhledávání na internetu. Jediná zmínka o tvrzi se nachází na stránkách obce Jiříkovice, a to v tomto znění: „...Dále jsou Jiříkovice zmiňovány v zápisech o bezpečnostních a obranných postaveních z let 1406 - 1445, kde jsou zmiňovány tvrz, dvůr a mlýn. Tvrz zanikla při obléhání města Brna švédskými vojsky generála Torstensona v letech 1644 - 1645.“ [23]

9.3 Zámek Kupařovice

Zámek byl postaven v letech 1739 – 1743, kde v něm občas sídlil Karel Maxmilián z Dietrichsteina. V 19. století byl zámek využíván pro hospodaření, byla zde sýpka, ale nejvíce budova utrpěla po 2. sv. válce. V 70. a 80. letech minulého století se zámek zrekonstruoval a přilehlé hospodářské budovy sloužily jako ubytovací jednotky, kde bydleli členové vysokých orgánů tehdejší doby. Dnes je soukromým majetkem. [24]

Obr. č. 32: Zámek Kupařovice

Obr. č. 33: Přilehlá zahrada a přístup k ní

9.4 Zámek Kuřim

Jako u většiny zámků i tady předcházela samotnému zámku tvrz. Odhaduje se, že byla postavena v 1. pol. 16. století. Ve 2. pol. 16. stol. se v tvrzi usadila úřední správa a vybudovaly se kanceláře a byt pro správce. Přestavba na renesanční zámek proběhla v 90. letech 16. století. Roku 1884 byl do budovy přemístěn dívčí sirotčinec. Z nedostatku kapacity byl zámek přestavěn a rozšířen. Roku 1923 se zde usídlil zemský výbor pro zřízení zemského ústavu pro kojence a kojící matky a od roku 1948 byl zámek využíván jako domov mládeže. O tři roky později až do nynějška jsou prostory využívány jako škola. Tam, kde kdysi bývala konírna, je dnes galerie současného umění a v suterénu nalezneme kavárnu. [25]

Obr. č. 34: Zámek Kuřim

Obr. č. 35: Nádvoří zámku v Kuřimi Obr. č. 36: Zámecká zahrada s kavárnou

9.5 Zámek Lesní Hluboké

Nejprve na místě, kde dnes stojí zámeček, stála klášterská ovčírna, poté byla přestavěna na poplužní dvůr (počátek 18. století) a později opat rajhradského kláštera nechal přestavět dvůr na lovecký zámeček. Během 19. století zámeček nebyl moc využíván a začal chátrat. Koncem 19. století jej nechal opat Benedikt Korčian opravit a rozšířil je na letní sídlo. Dnes jsou majitelem Lesy České Republiky. [26]

Obr. č. 37: Zámek Lesní Hluboké

Obr. č. 38: Zahrada zámku Lesní Hluboké

9.6 Tvrz Nosislav

Počátky tvrze můžeme datovat od konce 13. století a až do 15. století vystřídala mnoho majitelů. Od roku 1485 zde byli usazeni úředníci místní správy židlochovického panství a od roku 1654 je v soukromých rukou. [27]

Obr. č. 39: Tvrz Nosislav

9.7 Zámek Sokolnice

Roku 1560 došlo k přestavbě z tvrze na zámek. Budova vystřídala mnoho majitelů, mezi nejvýznamnější patří rod Dietrichsteinů a rod Mitrovských. Poslední zmiňovaní zajistili podobu zámku, kterou známe dnes. V nynější době se zde nachází domov důchodců, přístupný je jen zámecký park. [28]

Obr. č. 40: Zámek Sokolnice

9.8 Zámek Těšany

Nejprve rezidence, potom zámeček ve stylu baroka. Datováno do 17. století, kdy přibyla i kaple. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Obr. č. 41: Zámek Těšany

9.9 Zámek Troubsko

Tvrz z 15. století nahradil renesanční zámek z konce 16. století. Kolem roku 1660 byl zámek změněn na barokní stavbu a přibyla i vstupní věž, hospodářské budovy a sýpka. Na počátku 19. století pak vznikly dva zámecké pavilony a byl upraven interiér zámku. Po 2. sv. válce bylo vybavení zámku rozkradeno obyvateli. Nyní je zámek v soukromých rukou. [29]

Obr. č. 42: Vstupní brána zámku v Troubsku

9.10 Zámek Vlasatice

Myslí se, že někdejší tvrz byla postavena po roce 1342, první zmínka o ní je však až z roku 1567. Tvrz vystřídala opět několik majitelů, až nejspíš Thurnové nechali změnit gotickou tvrz na renesanční zámek (1. pol. 17. století). Po roce 1622 došlo k úpadku zámku, sloužil pak jako kanceláře a byty pro úředníky. Později zde bylo zemědělské družstvo. [30]

Obr. č. 43: Zámek Vlasatice

9.11 Zámek Vohančice

Tvrz ze 13. století přestavěná na jednokřídlý zámek s jedním patrem na konci 16. století Karlem Pergarem z Pergu. Roku 1636 nechal Alfons de Castro dostavět další dvě křídla. Po roce 1700 se zámek stal obydlím úředníků a hospodářským stavením. Po roce 1948 zde sídlilo JZD. Dnes je soukromým majetkem. [31]

Obr. č. 44: Zámek Vohančice

Shrnutí

Přístupné pro osoby:

Objekt tělesně smyslově mentálně handicapované handicapované handicapované

Klášter Rosa Coeli ano ano ano Zámek Dolní Kounice ne ano ano Hrad Levnov ne ne ne Zámek Oslavany částečně ano ano Hrad Pernštejn ano ano ano Tvrz Sokolnice ne ne ne Kovárna Těšany částečně ano ne Klášter Vranov částečně ano ano

Tabulka č. 1: Přístupné památky s rozdělením pro handicapované osoby

Přístupné pro osoby:

Objekt tělesně smyslově mentálně handicapované handicapované handicapované

Zámek Hrubšice ne ne ne

Zámek Lomnice ne ne ne

Zámek Prštice ne ne ne

Zámek Rosice ne ano ne

Kostel Povýšení sv. ano ano ano Kříže v Židlochovicích

Zámek Židlochovice ano ano ano

Tabulka č. 2: Památky přístupné příležitostně s rozdělením pro handicapované osoby

Přístupné pro osoby:

Objekt tělesně smyslově mentálně handicapované handicapované handicapované

Zámek Branišovice ne ne ne

Tvrz Jiříkovice ne ne ne

Zámek Kupařovice ne ne ne

Zámek Kuřim ne ne ne

Zámek Lesní Hluboké ne ne ne

Tvrz Nosislav ne ne ne

Zámek Sokolnice ne ne ne

Zámek Těšany ne ne ne

Zámek Troubsko ne ne ne

Zámek Vlasatice ne ne ne

Zámek Vohančice ne ne ne

Tabulka č. 3: Nepřístupné objekty

Nejprve jsem si rozdělila památky podle přístupnosti. Potom jsem u každé památky zjišťovala, jak jsou přístupné i pro handicapované lidi. Pořídila jsem fotografie, abych doložila případné překážky u daného objektu. K fotografiím jsem následně doplnila i historii památky a přidala vlastní názor na daný stav objektu. Nakonec jsem ještě památky zrekapitulovala pomocí tabulek, aby bylo lépe přehledné, jakou památku je mohou osoby s daným handicapem navštívit. Pokud je u dané památky ANO, je počítáno s tím, že handicapovaný návštěvník má s sebou někoho, kdo mu pomůže s pohybem po památce (např. u osob se smyslovým handicapem je počítáno s někým, kdo mu mluvené slovo „přeloží“ ve znakové řeči apod.).

Závěr

Cílem mé práce bylo zjistit přístupnost tvrzí, hradů a zámků pro handicapované lidi. Dle mého názoru jsem tento úkol splnila. Trošku mě udivilo, co všechno je zámek nebo tvrz – ale nejspíš to bylo tím, že o takové památky je velice špatně postaráno. A proto většina z nich byla nepřístupná. Myslím si, že stačí jen málo k tomu, aby památka vypadala jako památka. Sice opravit takový objekt stojí mnohdy miliony korun, ale stačí i málo – nemusí být přece památka zarostlá keři, stromy a trávou. Nemusí být pomalovaná a v prostorách být nepořádek. Bohužel doba už je taková a lidi se nezmění. Naštěstí jsou mezi námi tací, kterým na památkách a historii naší země záleží a snaží se alespoň o malé navrácení ducha historického místa.

Co se týče lidského zájmu pomoci handicapovaným, tak tam, kde památka byla přístupná, byli zaměstnanci ochotní pomoci, což mě potěšilo. Bohužel takových to památek bylo velice málo v oblasti Brno-venkov. Na velmi příjemné lidi se mi podařilo narazit v Židlochovicích a na Pernštejně. Jelikož na zámku v Židlochovicích probíhaly v době mé návštěvy opravy, nemohla jsem se pohybovat po zámku, ale pán, který zastupoval pobočku Lesů ČR, mi věnoval čas a ochotně zodpověděl všechny otázky. Podobně se chovali na hradě Pernštejně, jako na pokladně, tak i slečna průvodkyně. Při návštěvě zámku v Rosicích jsem také narazila na ochotnou paní na pokladně, avšak během rozhovoru mi bylo sděleno, že žádné opravy, které by zjednodušily přístup handicapovaným na zámku, se nekonají a nejspíš ani konat nebudou. Trošku mě to zklamalo, že se s takovou to skupinou návštěvníků nepočítá, ale jistě k tomu měli závažné důvody (jaké, to paní nevěděla).

Nikde u žádné památky jsem se neshledala s materiály např. pro neslyšící nebo ulehčením přístupu pro zrakově handicapované. Nejspíš se tedy počítá s tím, že každý takový to návštěvník bude mít u sebe někoho, kdo mu bude nápomocen.

V teoretické části jsem se nejdříve zabývala vymezením oblasti Brno-venkov. Cestovní ruch není jen o památkách, ale také o přírodě, a proto jsem vyhledala i nějaké informace o rostlinách a zvířatech, které se v této oblasti vyskytují. Turista tak může spojit kulturu s přírodou a dozvědět se něco zajímavého. Poté se může jít někam najíst a ubytovat – takových to zařízení je po bývalém okrese plno, jak jsem psala dříve. Další částí bylo menší seznámení se sociálním cestovním ruchem jako takovým a sociálním cestovním ruchem v České republice. Dle mého názoru se tento druh cestovního ruchu stále více 62 rozvíjí a je to jen dobře. Třetí částí bylo rozdělení zdravotního postižení. Popsala jsem jen tělesně handicapované, smyslově handicapované a mentálně handicapované – na tyto skupiny jsem se zaměřovala nejvíce ve své práci. Teoretickou část pak ukončuje kapitola Druhy průkazů, kde je seznámení s druhy průkazů osob se zdravotním postižením, které se rozdělují do třech stupňů.

Praktická část je pak celá o mém navštívení památek a jejich zdokumentování. Památky jsem si rozdělila na přístupné, přístupné příležitostně a nepřístupné. Toto rozdělení je pro návštěvníky bez postižení, pro turisty s handicapem jsem pak zvlášť ke každé památce napsala svůj názor na přístup k/do ní. Dále jsem ještě přidala něco málo z historie památky a příslušné fotografie. Pro lepší přehlednost jsem ještě v kapitole Shrnutí vytvořila tabulky, kde je zhodnocení přístupnosti přehlednější, nemusí se hledat v textu.

Oslovila jsem i organizace, které pracují s handicapovanými a mají pobočky v oblasti Brno-venkov, a to Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR, Tišnovský vozíčkář a Svaz tělesně postižených v ČR, s pobočkami – místní organizace Nedvědice, místní organizace Šlapanice, místní organizace Oslavany, místní organizace Veverská Bitýška a místní organizace Tišnov. Napsala jsem ji, že vypracovávám bakalářskou práci o přístupu k památkám pro handicapované a zda by měly zájem o toto téma. Za celou dobu se mi ozvala jen paní ze Svazu tělesně postižených v ČR, z místní organizace Oslavany, a pán z Tišnovského vozíčkáře, že by měli zájem. Nikdo jiný neodpověděl.

Doufám, že tato práce poslouží k účelům, k jakým byla vytvořena, a to poskytnout handicapovaným turistům informace o dostupnosti památek v oblasti Brno-venkov. Dále také k zamyšlení nad stavem památek v celé ČR, nejen v Brno-venkov.

Jsem ráda, že jsem vypracovávala toto téma – mohu si tak vyškrtnout další památky ze seznamu, které jsem ještě nenavštívila a jsem obohacena o další zajímavé informace. Tato práce mi přinesla mnoho nečekaných překvapení.

Seznam použité literatury

Tištěné zdroje DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. 1000 hradů, zámků a tvrzí: To nejkrásnější z Čech, Moravy a Slezska. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009, 348 s. ISBN 978-80-242-2603- 3.

MICHALÍK, Jan. A KOL. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha: Portál, 2011, 511 s. ISBN 978-80-7367-859-3.

NOVOTNÁ, Marie a Marta KREMLIČKOVÁ. Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, akciová společnost, 1997, 116 s. ISBN 80-95937-60-3.

PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 978-802-3901-528.

Vranovský klášter [informační tabule]. Urbania, s.r.o, svazek obcí Ponávka, společnost Lesy města Brna, 2006.

Zákon 180/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

Zákon číslo 329/2011Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve třech stupních

Internetové zdroje Belgie. Socially sustainable tourism for everyone. In: European Economic and Social Committee, 2003. Dostupné z: https://dm.eesc.europa.eu/EESCDocumentSearch/Pages/opinionsresults.aspx?k=social %20sustainable%20tourism

PSP - portál sociální péče ve městě Brně. Socialnipece.brno.cz [online]. 2009 [cit. 2015- 03-16]. Dostupné z: http://socialnipece.brno.cz/

[1] Mapa okresů ČR. Zemepis.com [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.zemepis.com/okresycr.php

[2] Charakteristika okresu Brno-venkov. Czso.cz [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_brno_venkov

[3] Seznam chráněných území v okrese Brno-venkov. Cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%BDch_%C3%BA zem%C3%AD_v_okrese_Brno-venkov

[4] MonumNet. Monumnet.npu.cz [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/monumnet.php

[5] Okres Brno-venkov. Cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Brno-venkov

[6] KOLEKTIV AUTORŮ KATEDRY CESTOVNÍHO RUCHU VŠE V PRAZE. Cestovní ruch pro všechny [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 90 s. [cit. 2015-03-12]. ISBN 978-80-7399-407-05. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/4fa1846e-ee0c-40d7-ae2e- a43007314a2e/GetFile14_1.pdf

[7] Sbírka mezinárodních smluv [online]. Praha: Ministerstvo vnitra, 2010, 64 s. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka- zakonu/SearchResult.aspx?q=2010&typeLaw=mezinarodni_smlouva&what=Rok&stra nka=5

[8] 2.1 kdo jsou osoby se zdravotním postižením z hlediska zákona o zaměstnanosti?. Praceprozp.cz [online]. 2011 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.praceprozp.cz/zamestnavani-ozp/zamestnavani-ozp-v-ramci-zakona-o- zamestnanosti/695-2-1-kdo-jsou-osoby-se-zdravotnim-postizenim-z-hlediska-zakona-o- zamestnanosti

[9] Občané se zdravotním postižením a veřejná správa [online]. Olomouc: Univerzita palackého v Olomouci: Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených, 2005, 270 s. [cit. 2015-03-16]. ISBN 80-244-1168-7. Dostupné z: http://www.kvalitavpraxi.cz/res/data/001/000205.pdf

[10] O poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů [online]. Praha: Parlament České republiky, 2011, 3970 s. [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=75290&nr=329~2F201 1&rpp=50#local-content

[11] Dějiny kláštera Rosa Coeli. Tic.dolnikounice.cz [online]. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://tic.dolnikounice.cz/dejiny-klastera-rosa-coeli

[12] O hradu - Hrad a zámek Dolní Kounice. Zamekkounice.cz [online]. [cit. 2015-03- 23]. Dostupné z: http://www.zamekkounice.cz/o-hradu/

[13] Trocha historie - hrad Levnov. Ketkovice.cz [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.ketkovice.cz/trocha-historie-hrad-levnov-a-neco-navic/d-35989

[14] Oslavany: Historie zámku Oslavany. Oslavany-mesto.cz [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.oslavany-mesto.cz/zamek/d-79055/p1=1477

[15] Obec Těšany: Kovárna v Těšanech. Tesany.cz [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.tesany.cz/obec/kovarna-v-tesanech

[16] Zámek Hrubšice. Castles.cz [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.castles.cz/zamek-hrubsice/historie.html

[17] Textové informace. Hrady.cz [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=7504

[18] Historie Prštic. Prstice.cz [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.prstice.cz/historie-prstic/ [19] Zámek Rosice - oficiální stránky. Zamek.rosice.cz [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.zamek.rosice.cz/index.php?str=6

[20] Kostel Povýšení sv. Kříže. Zidlochovice.cz [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.zidlochovice.cz/home/historie-kulturni-pamatky/kulturni-pamatky/461- kostel-povyseni-svateho-krize

[21] Zámek Židlochovice. Lesycr.cz [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.lesycr.cz/lz4/zamek-zidlochovice/Stranky/default.aspx

[22] Zámek Branišovice. Hrady.cz [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=2899

[23] ING. STANĚK, Rudolf. O obci. Jirikovice.cz [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.jirikovice.cz/o-obci/d-1072/p1=52

[24] Kupařovice (zámek). Cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kupa%C5%99ovice_(z%C3%A1mek)

[25] Historie zámku - Střední škola a Střední Odborné učiliště Kuřim, s.r.o. Zamekkurim.cz [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://zamekkurim.cz/index.php/dalsi/historie-zamku

[26] Zámek Lesní Hluboké. Hrady.cz [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=5514

[27] Zámek Nosislav. Hrady.cz [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=4212

[28] Obec Sokolnice. Sokolnice.cz [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.sokolnice.cz/index.php?desktop=clanky&action=view&id=60

[29] Obec Troubsko - Zámek s parkem a pavilony. Troubsko.cz [online]. [cit. 2015-03- 26]. Dostupné z: http://www.troubsko.cz/o-obci/pamatky/zamek-s-parkem-a-pavilony/

[30] Zámek Vlasatice. Castles.cz [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.castles.cz/zamek-vlasatice/

[31] Zámek Vohančice. Hrady.cz [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=1153