Analýza a Návrh Řešení Cyklistické Dopravy S Využitím Nástrojů GIS V Okrese Pelhřimov

Jiho česká univerzita v Českých Bud ějovicích

Pedagogická fakulta

Katedra geografie

Bakalá řská práce

Analýza a návrh řešení cyklistické dopravy s využitím nástroj ů GIS v okrese Pelh řimov

Vypracovala: Kristýna Knotková

Vedoucí práce: Mgr. Martin Blažek

České Bud ějovice 2016

Prohlašuji, že jsem svou bakalá řskou práci vypracovala samostatn ě, pouze s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Zárove ň prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném zn ění souhlasím se zve řejn ěním své bakalá řské práce, a to v nezkrácené podob ě ve ve řejn ě přístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifika ční práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zve řejn ěny posudky školitele a oponent ů práce i záznam o pr ůběhu a výsledku obhajoby kvalifika ční práce. Rovn ěž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifika ční práce s databází kvalifika čních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifika čních prací a systémem na odhalování plagiát ů.

V Českých Bud ějovicích, 1.1.2016 ......

Cht ěla bych pod ěkovat vedoucímu své bakalá řské práce Mgr. Martinu Blažkovi a Mgr. Ji římu Ryplovi, Ph.D. za cenné p řipomínky a rady, které mi poskytli p ři zpracování této bakalá řské práce.

Anotace

KNOTKOVÁ, K. (2016): Analýza a návrh řešení cyklistické dopravy s využitím nástroj ů GIS v okrese Pelh řimov. Bakalá řská práce. Katedra geografie, Pedagogická fakulta, Jiho česká univerzita v Českých Bud ějovicích, České Bud ějovice, 79 s.

Bakalá řská práce se v ěnuje komplexní analýze stavu cyklodopravy v okrese Pelh řimov, jejíž sou částí je mapový p řehled cyklotras a cyklostezek na území okresu a kraje Vyso čina. Práce se zpo čátku zabývá teoretickým rozborem problematiky cykloturistiky a cyklodopravy. Ve druhé části hodnotí region z pohledu fyzicko- geografického a kulturn ě-historického. Nakonec práce obsahuje n ěkolik nov ě navržených cyklotras, které dopl ňují stávající sí ť cyklotras. Sou částí práce je vyhodnocení dotazníkového šet ření, jehož úkolem bylo zjistit, jak se jednotlivé obecní ú řady staví k této problematice a k jejímu rozvoji na území obcí.

Klí čová slova Cyklistická doprava, cykloturistika, okres Pelh řimov

Annotation

KNOTKOVÁ, K. (2016): Analyze of solution in cycle traffic with using GIS tools in district Pelhřimov. Bachelor thesis. University of South Bohemia in České Bud ějovice, Faculty of Education, Department of Geography, 79 p.

The analysis of the cycling transport in the Pelhrimov county by using GIS tools. The theme of the bachelor thesis is to completely analyze cycling transport in the Pelhrimov county and to suggest possible new bike routes. The thesis also includes maps of all kinds of bike routes in the Pelhrimov county and the Vyso čina region. The first part of the thesis introduces and theoretically describes a detailed analysis of problems in cycling tourism and transport. The second part evaluates the region from geophysical and culture-historical view. The end of the thesis includes a few possible new bike routes which complete the already existing ones. The thesis also includes the survey which purpose is to find out how individual county offices deal with the cycling tourism and transport.

Keywords Cycletraffic, cycletouristic, district Pelhrimov

OBSAH 1 ÚVOD ...... 1 2. POUŽITÁ LITERATURA A OSTATNÍ ZDROJE ...... 3 2.1 Odborná literatura ...... 3 2.2 Internetové a ostatní zdroje ...... 4 3. METODIKA ZPRACOVÁNÍ PRÁCE ...... 5 4 PROBLEMATIKA CYKLOTRAS A CYKLOSTEZEK ...... 9 4.1 Cyklotrasy ...... 9 4.2 Cyklostezky ...... 11 4.3 Greenway ...... 12 5 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU PELH ŘIMOV ...... 14 5.1 Základní charakteristika ...... 14 5.2 Fyzicko – geografická charakteristika ...... 16 5.3 Kulturn ě – historická charakteristika ...... 21 6. STÁVÁJÍCÍ CYKLOTRASY – MONITOROVÁNÍ, ANALÝZA ...... 22 6.1 Stávající cyklotrasy na území ...... 22 6.2 Monitorování využívání cyklotrasy č. 5129 ...... 26 6.3 Analýza cyklostezek a cyklotras v oblasti ...... 28 6.4 Dotazníkové šet ření ...... 36 7 NOV Ě NAVRŽENÉ CYKLOTRASY ...... 40 7.1 Cyklotrasa č. 1 ...... 40 7.2 Cyklotrasa č. 2 ...... 43 7.3 Cyklotrasa č. 3 ...... 47 7.4 Cyklotrasa č. 4 ...... 50 7.5 Cyklotrasa č. 5 ...... 53 7.6 Cyklotrasa č. 6 ...... 56 7.7 Cyklotrasa č. 7 ...... 59 7.8 Cyklotrasa č. 8 ...... 62 8. FINANCOVÁNÍ ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY V KRAJI VYSO ČINA ...... 65 9. ZÁV ĚR ...... 67 10 LITERATURA A OSTATNÍ POUŽITÉ ZDROJE ...... 68 11. P ŘÍLOHY ...... 75

1 ÚVOD I p řes to, že je nám na každém kroku nabízeno nep řeberné množství aktivit lákajících každého z nás trávit sv ůj volný čas r ůzn ě, myslím si, že stále více jedinc ů se přiklání k možnosti trávit volný čas v sedle jízdního kola. Umož ňuje nám projížd ět malebnou krajinou, p řestat myslet na své starosti a oddávat se relaxaci. Cyklista má možnost se v terénu orientovat podle zna čených cyklotras, kterých bohužel na Pelh řimovsku není mnoho a nebo ho za cílem vedou vlastní zkušenosti. Poté už záleží na každém z nás, zda rad ěji jezdíme sami, s rodinou, či kamarády, zda jízdu jako takovou bereme spíše rekrea čně nebo sportovn ě, zda pro svou jízdu rádi užíváme silni čních komunikací a nebo p řírodní terén. Využití jízdního kola je zkrátka r ůznorodé. V neposlední řad ě má jízda na kole p říznivý vliv na zdraví jedince, pozitivn ě ovliv ňuje nap říklad kardiovaskulární systém. Práci, která se zabývá řešením cyklotras a cyklostezek na území okresu jsem si vybrala proto, že tady žiji, krajinu kolem sebe docela dob ře znám a ráda poznávám. A jelikož také ráda jezdím na kole, a ť už do práce nebo jako rekrea ční turista po okolí, zajímala m ě situace stavu cyklodopravy v našem okrese. Ráda také pracuji s geografickými informa čními systémy, díky nimž je možné vytvá řet nejr ůzn ější mapové výstupy. Pelh řimovsko se zdá být ideálním místem pro rozvoj cyklistiky. Nabízí nespo čet lesních, polních a jiných cest vhodných pro trekkingová nebo horská kola. Na druhou stranu se zde nachází i velké množství mén ě frekventovaných a dob ře propojených místních komunikací spojujících menší sídla, která by se dala využít pro vyzna čení nových tras. Možnou nevýhodou m ůže být absence v ětšího množství zajímavostí na cestách, které by lákaly turisty z jiných částí republiky. Dalším problémem pro turisty, jež by měli zájem zde strávit delší pobyt, by mohl být nedostatek ubytovacích a stravovacích za řízení v menších sídlech. Vzhledem ke strategickému plánu rozvoje m ěsta Pelh řimov je jedním z cíl ů vypracování koncepce rozvoje bezmotorové cyklistické dopravy ve m ěst ě v četn ě infrastruktury. Dále je zmín ěn cíl zkvalitn ění turistické infrastruktury pro návšt ěvníky. Prioritou je realizace nových cykloturistických tras. Zkvalitn ění zázemí cyklotras o doprovodnou infrastrukturu Jedná se nap říklad o informa ční tabule, odpo činková místa, restaurace, sportovišt ě atd. To vše s výhledem na léta 2014-2020 (Mupe, 2013).

V první části této práce je p řiblížena problematika cyklodopravy jako takové. Obsahuje informace o druzích cyklistiky, druzích cyklotras dle dopravního významu, informace o jejich vývoji, zna čení a financování. Následuje stru čná fyzicko-geografická a kulturn ě-historická charakteristika vybrané oblasti. Třetí část je v ěnována monitorování projížd ějících cyklist ů na trase č. 5129. Monitorování bylo sledováno za t ři r ůzná ro ční období. S čítání má za úkol dát nám informaci o využívání ur čené trasy cyklisty a o četnosti projížd ějících cyklist ů. V další části je popsáno vedení stávajících cyklotras s jejich turistickými zajímavostmi na území okresu Pelh řimov. Následuje analýza stavu cyklodopravy v zájmovém území. Nalezneme zde porovnání v délkách cyklostezek za okresy kraje Vyso činy, hustotu sít ě cyklotras na úrovní ORP kraje Vyso činy. Dále skladbu cyklotras dle regionálního rozsahu v okresech kraje Vyso činy. Všechny tyto analýzy budou pro názorné předvedení zpracovány v grafy, tabulky, či mapy. Před návrhem nových vlastních cyklotras bylo provedeno dotazníkové šet ření. Šet ření se týkalo obecných samosprávných celk ů, kdy byli dotazováni starostové a jiné pov ěř ené osoby. Byl sledován zájem obcí o cyklodopravu a možné návrhy vedení nových tras. Stávající cyklotrasy byly dopln ěny o n ěkolik nových cyklotras. Tím, že byly navrženy nové trasy, pomysln ě došlo k zatraktivn ění doposud neznámých a nezna čených zajímavých míst regionu. Zrealizováním vyzna čení nových cyklotras by bezesporu došlo k rozvinutí cestovního ruchu v okrese Pelh řimov.

2. POUŽITÁ LITERATURA A OSTATNÍ ZDROJE

2.1 Odborná literatura Pro vypracování této práce byly použity t ři obsahov ě odlišné zdroje. Literatura, týkající se cyklodopravy a cykloturistiky, literatura fyzicko-geografického sm ěru a literatura vztahující se ke geografickým informa čním systém ům. Literatury zabývající se tématem cyklodopravy a cykloturistiky není mnoho. K vypracování základních témat byla užite čná kniha "Cykloturistika - Sou časný stav a perspektivy v České republice" (Mourek a kol., 2011). Tato publikace vznikla jako první odborný text tohoto zam ěř ení z iniciativy agentury CzechTourism. Kniha obsahuje základní terminologii a definice, nalezneme v ní problematiku financování, zna čení, přehled cyklotras a nap ř. typologii cyklist ů a nové projekty v oblasti cykloturistiky. Cestovní ruch - soubor studijních materiál ů (Ryglová, 2009) je publikace, v níž je také zmín ěna problematika cyklodopravy. Důležitým materiálem pro navrhování cyklistické infrastruktury jsou Technické podmínky č. 179: Navrhování komunikací pro cyklisty vydané Ministerstvem dopravy ČR (2006). Dokument obsahuje evropské normy a pravidla pro tvorbu cyklistické infrastruktury. Zárove ň se v něm nachází problematika cyklotras a cyklostezek, od návrhu, zvolení vhodné trasy a povrchu po jejich vybudování a až po realizaci doprovodné infrastruktury. Podobným materiálem je ČSN 73 611: Projektování místních komunikací vydaná Ministerstvem pro místní rozvoj (2006). Obsah tohoto dokumentu se zam ěř uje na navrhování a projektování místních komunikací. Jsou zde zahrnuty i pravidla pro návrh cyklotras. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky pro léta 2013-2020 vydaná Ministerstvem dopravy ČR (2013) je strategickým dokumentem vyzývající k podpo ře cyklistiky. Publikace obsahuje zhodnocení sou časného stavu cyklodopravy v České republice, doporu čení a návrhy pro plynulou integraci cyklodopravy do dopravy. Učební texty pro zna čka ře Zna čení cyklotras: díl N vydané Klubem českých turist ů (2014) a Zna čení cyklotras: díl M (K ČT, 2012) udávají informace o zna čení cyklotras, vývoji zna čení a financování zna čení. Pro vymezení zájmového území z hlediska geologie a geomorfologie byla použita rozsáhlá kniha autor ů Čech, Šumpich, Zabloudil a kol. (2002) V knize nalezneme celou kapitolu v ěnovanou okresu Pelh řimov, kde je zaznamenaná souhrnná charakteristika přírodních pom ěrů okresu, zvlášt ě chrán ěná území a památné stromy. Další knihou je 3

Jiho česká vlastiv ěda-Neživá p říroda od Chábery a kol. (1985), kde se autor v ěnuje geologii jižních Čech, geologickému vývoji, geologické stavb ě této oblasti, výskytu nerost ů a dále přehledn ě popisuje geomorfologické jednotky. Použita byla i publikace od Demka a Mackov čina (2006) s názvem “Zem ěpisný lexikon ČR: Hory a nížiny“ Tento zem ěpisný lexikon byl využit pro charakterizování vrchu K řemešník. Informace ke geomorfologii byly ješt ě dopln ěny z publikace Demka a kol. (1965) “Geomorfologie Českých zemí“. Z Tematického atlasu kraje Vyso čina od Touška a kol (2008) byly zjišt ěny klimatické oblasti okresu Pelh řimov. Zajímavosti kraje Vyso čina sepsala Langerová (2004) v publikaci “Kraj Vyso čina“ a informace o obcích Pelh řimovska jsou zaznamenány v knize “Toulky nad Pelh řimovskem“ od Vošického (2008). Publikace od Petra Rapanta (2006) "Geoinformatika a geoinforma ční technologie" a Rapant (2002) "Úvod do geografických informa čních systém ů" posloužily pro základní informace o GIS a sférách jejich využívání.

2.2 Internetové a ostatní zdroje

Internetové zdroje byly v podstatné části využity pro informace, týkající se cyklodopravy a cykloturistiky, pro zjišt ění p řesného vedení cyklotras, dále ale také pro tvorbu map za pomoci WMS služeb. Mezi zdroje informující o cyklodoprav ě pat řily portál cyklodoprava, cyklom ěsta, cyklokonference, českojede, cyklotrasy, greenway řemesel a vyznání. D ůležitým zdrojem byly soubory poskytnuty webovým portálem kraje Vyso čina. Jedná se o st ěžejní dokument k vytvo ření této práce Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v kraji Vyso čina na období 2014-2020. S dokumentem související přílohy Přehled cyklotras na území kraje a P řehled zjišt ěných stávajících cyklostezek na území kraje. Užite čný byl i portál Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen ČHMÚ), kde autorka vyhledala informace o ro čním chodu podnebí okresu Pelh řimov. K dalším informacím, zejména pro charakteristiku okresu, pro zjiš ťování r ůzných dat z časových řad okresu nebo kraje Vyso čina posloužily internetové stránky Českého statistického ú řadu (dále jen ČSÚ).

3. METODIKA ZPRACOVÁNÍ PRÁCE Autorka p ři zpracování této práce m ěla za úkol vytvo řit celkovou analýzu aktuálního stavu cyklodopravy na zájmovém území. Sou částí této analýzy bylo vytvo ření přehledu cyklotras a cyklostezek na území. Dále m ělo dojít k terénnímu ov ěř ení správného vedení t ěchto tras. V rámci terénního výzkumu si autorka m ěla zvolit jednu konkrétní cyklotrasu a na této trase provést s čítání cyklist ů, tedy vytvo řit p řehled využívání cyklotrasy cyklisty. Nejv ětší váhu však studentka p řikládala vytvo ření vlastních nových cyklotras, či stezek, na základ ě pot řeb a zájmu místních samosprávných ú řad ů. Posledním cílem bylo vytvo řit mapové listy zobrazující problematiku cyklodopravy v okrese Pelh řimov.

Studium literatury

Pro zhotovení této bakalá řské práce bylo pot řeba získat mnoho informací o doprav ě, cyklodoprav ě a cykloturistice. V obecné rovin ě byla velmi užite čná kniha Cykloturistika - Sou časný stav a perspektivy v České republice. Jako v ůbec první odborný text tohoto zam ěř ení posloužila k porozum ění a osv ětlení n ěkolika základních i dopl ňkových pojm ů. Pon ěkud techni čtější informace o tvorb ě, rozvoji a možnostech cyklistické infrastruktury byly nastudovány z Technických podmínek č. 179 (Ministerstvo dopravy ČR, 2006). Rozsáhlou sb ěrnicí podobných informací se stal materiál Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v kraji Vyso čina na období 2014-2020 (Kraj Vyso čina, 2014). Příru čka Cestou necestou I, II (Ecler, 2013), jež vede zainteresované cyklisty po několika nevyzna čených cyklotrasách krajinou kolem m ěsta Pelh řimova, se stala autor činou volnou inspirací pro navrhování nových cyklotras. Nemén ě d ůležité bylo získat podrobn ější znalosti o místopisu a řádn ě se seznámit s terénem vymezeného území. Pro tyto ú čely byla použita turistická mapa Poznávejme kraje České republiky: Vyso čina (Geogalileo kartografie Brno, 2007). Byla vhodná pro kontrolu vyzna čených tras v terénu s vyzna čenými trasami na map ě. Dále posloužila pro možný návrh nových cyklotras a všeobecn ě k orientaci a komplexním znalostem o regionu. Jako první je v práci rozebrána problematika cyklodopravy, cyklotras a cyklostezek. Obsahuje informace zpracované Klubem českých turist ů (2011). Je zde provedena charakteristika cyklistiky. Nalezneme zde také zna čení tras a jejich financování,

objasn ění rozdíl ů mezi cyklotrasou, cyklostezkou a tzv. greenway. Tyto části byly zpracovány zejména z literatury zabývající se tématem cyklistiky. Následující kapitola pojednává o charakteristice oblasti. Lokalizace a vymezení oblasti je dopln ěno p řiloženými mapami. Je zde zobrazeno administrativní člen ění kraje Vyso čina v rámci celé České republiky. Uvnit ř kraje jsou vyobrazeny jednotlivé okresy, obce s rozší řenou p ůsobnosti (dále jen ORP) a obce s pov ěřeným obecním ú řadem (dále jen POÚ). Dále je v práci zanesen digitální model terénu ČR s detailem na okres Pelh řimov. Mapové výstupy byly vytvo řeny za pomocí programu Arc Gis 10.2 a za pomocí dat Arc Čr500 poskytnuté Českým ú řadem zem ěměř ičským a katastrálním. Fyzicko-geografická podkapitola se stru čně zaobírá základní charakteristikou okresu, geomorfologií, geologii, klimatem, um ěle vybudovanými nádržemi a chrán ěným územím této oblasti. Tyto poznatky byly získány z literatury týkající se fyzické geografie. V některých zdrojích je možno informace vyhledat p římo k okresu Pelh řimov. Kulturn ě- historická charakteristika podává informace o po čátcích osídlení krajiny, turistických zajímavostech, ubytování a stravování v dané oblasti. Třetí část je v ěnována souhrnnému přehledu cyklotras a cyklostezek na území okresu Pelh řimov. Tyto informace poskytl kraj Vyso čina. Všechny trasy autorka m ěla terénn ě ov ěř it, neshledala však žádné chyby ve zna čení, ani rozpory ve vedení tras. Další podkapitola se zabývá monitorováním projížd ějících cyklist ů na trase č. 5129. Sledování bylo provedeno za t ři r ůzná ro ční období. S čítání má za úkol dát nám informaci o využívání ur čené trasy cyklisty, o četnosti projížd ějících cyklist ů. Následuje analýza stavu cyklodopravy v zájmovém území. Nalezneme zde porovnání v délkách cyklostezek za okresy kraje Vyso čina, hustotu cyklistické sít ě v jednotlivých krajích ČR, hustotu sít ě cyklotras na úrovní ORP kraje Vyso čina a dále skladbu cyklotras dle regionálního rozsahu v okresech kraje Vyso čina. Všechny tyto analýzy budou pro názorné p ředvedení zpracovány v grafy, tabulky a mapy. Před samotným navržením nových cyklotras byl vypracován dotazník obsahující 7 otázek. Otázky jsou sm ěrovány na starosty, místostarosty nebo pov ěř ené osoby samosprávných obecních ú řad ů. Dotazníkem byla sledována zainteresovanost rozhodovacích orgán ů v oblasti rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky, ale i jejich obeznámení s tímto druhem sportu, cestovního ruchu a rekreace. Dotazník byl realizován na úrovni telefonické komunikace. Jedním z d ůvod ů byla velká časová náro čnost na návšt ěvu všech místních obecních ú řad ů a odlišné pracovní doby zastupitel ů, ale i obtížná

návratnost zaslaných dotazník ů. Telefonická čísla starost ů nebo místostarost ů autorka vyhledala za pomoci internetových stránek. V ětšinou všechny, i malé obce, mají vytvo řené obecní webové stránky. Následn ě autorka pomocí mobilního telefonu Huawei P8 Lite kontaktovala samosprávy a pokládala jednotlivé otázky a zaznamenávala odpov ědi do předem vytišt ěných dotazník ů. Další informace získané b ěhem telefonického hovoru byly zapisovány zvláš ť. Grafy a pomocné tabulky byly vytvo řeny pomocí Microsoft Excel. Nakonec bylo provedeno slovní hodnocení. Při plánování nových návrh ů tras bylo nutné dodržovat podmínky pro tvo ření cyklodopravy stanovené v TP 179 (Ministerstvo dopravy ČR, 2006) a v Cyklostrategii Vyso čina (2014). Také bylo nutné držet se zásad stanovených v p říru čkách Klubu českých turist ů. V bakalá řské práci se tedy objevují nové trasy, které jsou z velké většiny vedené po bezpe čných komunikacích nižších t říd. Nalezneme však také cyklotrasy, které jsou z hlediska bezpe čnosti vedeny i lesními nebo polními cestami. I p řes tato dopravní omezení se studentka snažila vždy zvolit trasu tak, aby vedla okolo n ěkolika zajímavostí, nap říklad památky p řírodní nebo um ělé. Na trasách m ůžeme narazit na dětská h řišt ě, vyhlídky, stravovací za řízení a odpo čívadla. Stávající cyklotrasy tak byly dopln ěny o n ěkolik nových cyklotras. Tím, že byly navrženy nové trasy, pomysln ě došlo k zatraktivn ění doposud neznámých a nezna čených zajímavých míst regionu. Zrealizováním vyzna čení nových cyklotras by bezesporu došlo k rozvinutí cestovního ruchu v okrese.

Vlastní terénní práce

Nejprve bylo pot řeba zamyslet se nad tím, kudy by nová trasa mohla vést. Za prvé tak, aby byly dodrženy podmínky pro návrhy nových tras z materiálu TP 179, co se tý če bezpe čnosti. A za druhé by se na trase m ěly nacházet nějaké atraktivity, odpo čívadla, stravovací nebo ubytovací za řízení. P řed za čátkem cesty na novou trasu si autorka přibližné vedení nové trasy naplánovala a zakreslila do pracovní mapy. Všechny trasy byly projety na kole zna čky Author. Pomocí aplikace Moje trasy, jež byla nainstalována na mobilní telefon Huawei P8 Lite, zaznamenávala zvlášť každou projetou trasu. Tato aplikace je krom ě GPS bod ů schopna zaznamenat i výškový profil trasy, ujetou vzdálenost, maximální stoupání a maximální klesání. Autorka na kole vyrazila i s druhým mobilním telefonem, Nokií C201, díky n ěmuž byla schopna zaznamenat p řesný pr ůběh trasy mluveným slovem. Poznámky byly nahrávány do aplikace Záznamník. Následn ě pak byl detailn ě zaznamenán pr ůběh trasy se svými post řehy.

Některé nov ě navržené trasy obsahuje ve svém pr ůběhu i n ěkolik problémových oblastí, které by bylo pot řeba p ři realizaci trasy řešit. Jedná se v ětšinou o p řejezdy více frekventovaných silnic. Území okresu Pelh řimov p ři navrhování nových cyklotras nebylo opušt ěno. V rámci cyklotrasy č. 1 a č. 2 vede trasa n ěkolik metr ů soub ěžn ě s turistickým zna čením. Podle Klubu českých turist ů (2011) by se však tyto situace m ěly vyskytovat minimáln ě, kv ůli možné srážce s chodcem.

Záv ěre čná práce

Praktický návrh cyklotras je d ělen celkem do 8 podkapitol. V každé podkapitole je představen jeden návrh trasy. V p říloze poté nalezneme mapu zobrazující všechny nov ě navržené trasy v okrese Pelh řimov. Všechny mapy byly tvo řeny v programu Arc Gis 10.2. V každé podkapitole nalezneme stru čný p řehled obsahující přibližný popis vedení trasy uvedený obytnými sídly, celkovou délku trasy, délku stoupání a délku klesání. Následuje koláž z vybraných fotografií projeté trasy s popisem. Fotografie byly seskupeny do koláže pomocí aplikace PicsArt na mobilním telefonu Huawei P8Lite. Na další stran ě je přiložený výškový profil trasy a poté autorka uvádí podrobný popis pr ůběhu cyklotrasy, jemuž napomáhal slovní popis zajišt ěn během zaznamenávání trasy na záznamník. Na záv ěr je u každé nové trasy p řipojen mapový výstup. Všechny mapové výstupy byly vytvo řeny programem ArcGis 10.2. Pro p řehlednost obsahuje každá mapa vždy nadpis, sm ěrovku, legendu, m ěř ítko a tiráž. Prost řednictvím piktogram ů jsou znázorn ěny dopl ňující informace tras o celkovou délku, délku klesání a stoupání. Autorka je stáhla na internetu a upravila v programu Malování. Obrázek výškového profilu udává informace o pr ůběhu trasy z vertikálního hlediska. Byl vygenerován online programem utrack.crempa.net po nahrání údaj ů z aplikace Moje trasy.

4 PROBLEMATIKA CYKLOTRAS A CYKLOSTEZEK

4.1 Cyklotrasy Cyklotrasa je dopravní cesta, která vede po stávajících silnicích, místních a účelových pozemních komunikacích. Kv ůli v ětší bezpe čnosti by m ěla být vedena po mén ě frekventovaných silnicích a komunikacích (Kraj Vysočina, 2014).

Dělení cyklotras Dle kategorizace K ČT (2014) jsou cyklotrasy d ěleny do t řech základních skupin ur čených k ve řejné doprav ě. Jednotlivým skupinám odpovídá po čet cifer v číselném ozna čení trasy. Dálkové nadregionální trasy (trasy 1. t řídy): trasy jsou ozna čeny jednocifernými a dvojcifernými čísly a spojují vzdálené cíle. Cyklista na t ěchto trasách o čekává možnost ubytování, servis, mapy, ob čerstvení. Na dálkových trasách by tyto možnosti neměly chyb ět. Plní funkci rekrea čně-turistickou. Regionální trasy (trasy 3. a 4. t řídy): jsou ozna čeny trojcifernými a čty řcifernými čísly. Trasy by měly navazovat na sí ť místních cyklotras. Plní jak funkci rekrea ční, tak i dopravní. Místní trasy (trasy 4. t řídy): zna čeny čty řcifernými čísly. Také zastávají funkci dopravní i rekrea ční.

Zna čení cyklotras Cyklotrasy se zna čí dvojím zp ůsobem, odvíjejícím se od typu trasy. Odlišn ě zna číme cyklotrasy, vedoucí p řevážn ě po ve řejných a místních komunikacích a cykloturistické trasy, kterým pro provoz slouží ú čelové komunikace. K ČT se kv ůli finan ční náro čnosti vytvá ření nových zna čení silni čních CT zaobírá pouze údržbou již vzniklých zna ček (K ČT, 2012). Prvním zp ůsobem je silni ční zna čení. Všimnout si ho m ůžeme na silnicích a ulicích. Je sou částí obvyklého dopravního zna čení. Funkci zna čky plní sm ěrová tabulka žluté barvy o rozm ěru 300 x 200mm. A obsahuje černý symbol kola, číslo trasy a v p řípad ě zm ěny sm ěru CT i černou šipku. Informa ční funkci zastávají tzv. sm ěrovky (žluté sm ěrové tabule) o rozm ěru 700 x 200mm. Rovn ěž obsahují symbol kola a číslo trasy. Texty sm ěrovek jsou maximáln ě dvou řádkové a vzdálen ější místo je vždy na horním řádku. Vzdálenost se píše v celých kilometrech (K ČT, 2012).

Druhým typem používaným pro cykloturistické trasy, čili trasy vedoucí po zem ědělských, polních nebo lesních cestách, je pásové cykloturistické zna čení. Toto zna čení se zpravidla používá i pro CT ve velkoplošném chrán ěném území p řírody. Zna čka je v podstat ě stejná s p ěší pásovou zna čkou a liší se pouze délkou strany 140 mm a žlutými vn ějšími pásy. Vedoucími barvami mohou být červená, zelená, modrá a bílá. Na upozorn ění pro zm ěnu sm ěru se používá zna čení šipek (K ČT, 2012). Metodické a organiza ční řízení zna čení má na starosti Rada zna čení ÚV K ČT. Je nad řazena nižším zna čka řským složkám, pro které jsou závazné její pokyny. Rada vytvá ří sekci turistického zna čení a cyklozna čení. Rada nese zodpov ědnost za jednotné zna čení a spolupracuje s jednotlivými sekcemi ohledn ě metodiky zna čení. Na krajské úrovni jsou zřízeny krajské komise turistického zna čení a cyklozna čení, jež jsou schopny pracovat samostatn ě. Krajská komise zna čení se dále d ělí na zna čka řské obvody. Náplní zna čka řských obvod ů je zajiš ťování zna čkařské práce v terénu (Mourek, 2011). Kontrola zna čení cyklotras je uskute čň ována jednu ro čně, a to v ětšinou v dubnu až červnu. P řípadné opravy jsou provád ěny v červenci až říjnu. Kontroly tras jsou uskute čň ovány na základ ě zna čká řského p říkazu (K ČT, 2014). Do financování zna čení cyklotras je zapojeno více zdroj ů. Jsou to dotace Ministerstva pro místní rozvoj, dotace kraj ů, dotace mikroregion ů a dotace od sponzor ů. Funguje to tak, že nižší zna čká řské složky podají Rad ě zna čení podklady a rada po přezkoumání podklad ů rozd ělí finance mezi jednotlivé oblasti K ČT. Peníze jsou poté vypláceny na cestovní náklady, náhrady zna čka řů m a i další nutné výdaje. Vše je uskute čň ováno podle sm ěrnic K ČT (Mourek, 2011).

Obrázek 1: Zna čení cyklotras

Zdroj: CEDA, 2009

Obrázek 2: Zna čení cykloturistických tras

Zdroj: CEDA, 2009 10

4.2 Cyklostezky Cyklostezka je stavebn ě upravená komunikace. Cyklostezka vyžaduje zvláštní povrch. Poznáme jí podle dopravního zna čení, které je umíst ěno na za čátku i konci stezky. Mohou ji užívat cyklisté, brusla ři, kolob ěžka ři, ale i chodci. Jestliže se v území cyklostezka nachází, cyklista je povinen ji užít. Existují t ři varianty stezek (Cyklodoprava, 2011).

a) stezka pro cyklisty a chodce (smíšená): pro obousm ěrný provoz musí být její ší řka minimáln ě t ři metry b) stezka pro cyklisty a chodce (s odd ěleným provozem): pro obousm ěrný provoz platí minimální ší řka 3,75 m. Jedná se o samostatný pruh pro cyklisty a samostatný pruh pro chodce c) stezka pro cyklisty (samostatná): pro tuto stezku se používá minimální ší řka 2 metry. M ůže po ní být vedena cyklotrasa (Cyklodoprava, 2011)

Obrázek 3: Zna čení cyklostezek

Zdroj: CEDA, 2009

4.3 Greenway Zcela zvláštní typem trasy jsou Greenways, neboli zelené stezky. Jak již název napovídá, tyto trasy jsou užívané p ředevším v souladu s ekologickou funkcí. Jako jiné trasy slouží pro sport, turistiku a rekreaci. Jejich smysl však spo čívá hlavn ě v oblasti ochrany p řírody a kulturního dědictví. Jsou vyzyvately ke zdrav ějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdroj ů. Trasy jsou také prost ředkem ke spole čnému plánování zejména ob čan ů, zastupitel ů, ú řad ů a podnikatel ů. Tím také p řispívají ke zlepšování života v jejich obci (Greenways, 2015). Okresem Pelh řimov vede greenway Řemesel a vyznání. Greenway je místní trasou Greenway Praha-Víde ň. V celkové délce 260 km se line územím Jiho českého kraje a kraje Vyso čina. V letech 2003–2005 byly s finan ční podporou Jiho českého kraje, kraje Vyso čina a Nadace Partnerství vyzna čeny Javo řická, K řemešnická, Velkolhotecká, Kamenická a Pelh řimovská v ětev. Greenway řemesel a vyznání vymyslelo, z řídilo a provozuje práv ě ob čanské sdružení Na dobrých cestách. Chytré zna čení trasy d řev ěnými sloupky zám ěrn ě upozor ňuje na nezat ěžování životního prost ředí. Pozoruhodné objekty rozmíst ěné na trase připomínají řemeslné tradice a historické zápasy o víru na pomezí Vyso činy. Každoro čně je vydáván leták popisující veškeré akce probíhající na trase (Greenway řemesel a vyznání, 2014). Co se tý če financování zna čení a údržbu trasy p ředsedkyn ě ob čanského sdružení Na dobrých cestách paní Eva Zadražilová podotýká, že od doby získání p řísp ěvku na vyty čení stezky, se peníze neda ří získat. Dává to za vinu tomu, že se trasa rozkládá na území dvou kraj ů, čímž mnohdy nespl ňuje podmínky pro dotace z hlediska území. Pro rok 2015 se poda řilo nadaci získat grant na tvorbu nových webových stránek od kraje Vyso čina. Další nedostatek spat řuje v partnerech a členech sdružení, kte ří si každý sám na svém území stezku spravuje a ne každý se stará dob ře. Všichni členové spolku pracují na dobrovolné bázi, a tak času na řešení problém ů bohužel není mnoho. Greenway řemesel a vyznání pat ří do skupiny tematických tras. Trasy vznikají na úrovni sdružení obcí a mikroregion ů. Vedou nej čast ěji po stávajících cyklotrasách, silnicích, polních a lesních cestách. V mikroregionálním nebo místním rozm ěru se k jejich marketingovému uchopení nabízí potenciál r ůzných témat (pivovary, hrady, zámky, rozhledny atd.) (Kraj Vyso čina, 2014).

Obrázek 4: Zna čení greenway

Zdroj: vlastní Další trasy možné k využití pro cyklisty

Cyklista m ůže užít místních komunikací, i když nejsou prvotn ě budovány pro cyklistiku, v p řípad ě jejího cyklistického vyzna čení se bude jednat o bezpe čnou trasu (Cyklodoprava, 2012). Cyklista také m ůže ke své jízd ě užít lesní a polní cesty či p řírodní stezky. Rozumí se jimi ú čelové komunikace ve volné p řírod ě, které mohou být jak zpevn ěné, tak nezpevn ěné. P řičemž polní cesta zastává p ředevším zem ědělskou funkci, ale m ůže plnit i jinou dopravní funkci. Jsou napojeny na sí ť jiných komunikací. Lesní cesty primárn ě slouží k lesnímu hospodá řství, ovšem mohou je využívat i turisté, či sloužit k jiným účel ům. Pat ří sem lesní cesty a lesní p ěšinky. P řírodní stezka nebo p ěšina je jakási "komunikace" v p řírodním prost ředí tvo řená p řírodními materiály. Vzniknout mohla historicky jako p ěší spojnice, či jako rekrea ční procházková linie, anebo volným pr ůjezdem jízdních kol (Cyklodoprava, 2012).

5 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU PELH ŘIMOV

5.1 Základní charakteristika Území okresu panuje výrazný podhorský ráz, vyzna čující se vysokou členitostí terénu. Pr ůměrná nadmo řská výška dosahuje hodnoty 550-600 m n. m. Avšak nejvyšším bodem okresu je K řemešník ty čící se do výšky až 765 m n. m. Vzhledem k t ěmto přírodním podmínkám v okrese spadne i v ětší množství srážek a chladn ější podnebí se projevuje i v delší dob ě vegeta čního klidu (ČSÚ, 2012). Okres sice disponuje množstvím povrchových vodních tok ů, ale nejedná se o toky s velkým pr ůtokem. Nachází se zde však významný vodní p řed ěl rozvodí Dunaje a Labe, které odvád ějí vody do Černého a Severního mo ře. Dopravní sí ť je tvo řena tisíci kilometr ů státních silnic a výhodné je napojení na dálnici D1 u Humpolce. Železnice spojují všechna města a n ěkolik dalších obcí. I sí ť autobusových linek je pom ěrn ě hustá a m ěsta, či obce jsou díky dálkovým autobusovým linkám napojeny na větší m ěsta ČR ( ČSÚ, 2012). Do okresu Pelh řimov spadá 120 obcí, z nichž je 9 m ěst. Za posledních 14 let lze sledovat mírné stárnutí obyvatelstva, kdy v roce 2000 byl pr ůměrný v ěk obyvatelstva 39,2 roku a v roce 2014 pak 42,8 let. Vyst ěhovalí mírn ě p řevyšují nov ě p řist ěhovalé. Rozloha sledovaného území je 1290 km 2. Ke dni 31. 12. 2014 zde žilo 72 061 obyvatel. Okres je tvo řen t řemi správními obvody s rozší řenou p ůsobností (dále jen ORP): ORP Pelh řimov, ORP Humpolec, ORP Pacov ( ČSÚ, 2012). Okres se rozprostírá ve st řední části České republiky. Svou rozlohou 1 289,75 km 2 zaujímá západní část Českomoravské vrchoviny. Okresním m ěstem je Pelh řimov, jež leží ve východní části okresu. Východními sousedy okresu jsou okresy Jihlava a Havlí čkův Brod, severními sousedy okresy Havlí čkův Brod a Benešov, západním sousedem je okres Tábor a jižním okres Jind řich ův Hradec. Nejsevern ější bod okresu se nalézá v lese asi 1 km od obce Malé K řepiny, nejzápadn ější bod nalezneme na katastrálním území obce Těchobuz, nejjižn ější bod op ět v lese jihovýchodn ě od obce Vl četín a nejvýchodn ější bod je u osady Dolní Hut ě ( Čech a kol., 2002).

Mapa 1

Zdroj: ArcČR 500, vlastní zpracování

5.2 Fyzicko-geografická charakteristika Geomorfologie a geologie

Z regionáln ě-geomorfologického hlediska t říd ění georeliéfu ČR náleží celé území k Česko-moravské soustav ě České vyso činy, k její soustav ě Českomoravské vrchoviny. Nese rysy georeliéfu na starých p řem ěněných a vyv řelých horninách hercynského základu. Můžeme spat řit holoroviny se zaoblenými h řbety a r ůzn ě zahloubenými říčními údolími. Okresu dominuje pahorkatinný a vrchovinný georeliéf. P řevážná v ětšina území náleží celku K řemešnické vrchoviny. Výjimkou je výb ěžek K řižanovské vrchoviny u obce Horní Cerekev. Území okresu je v rámci geomorfologického člen ění d ěleno na čty ři podcelky. Jsou jimi Jind řichohradecká pahorkatina, Pacovská pahorkatina, Želivská pahorkatina, Humpolecká vrchovina ( Čech a kol., 2002). Jind řichohradecká pahorkatina zasahuje malým výb ěžkem do jižní části okresu. Je plochá pahorkatina vzniklá na vyv řelinách moldanubického plutonu, nejvyšším bodem je vrch Čihadlo (665,3 m n. m.) ( Čech a kol., 2002). Pacovská pahorkatina zasahuje st řední a západní část okresu ( Čech a kol., 2002). Pahorkatina se sklání v linii Obrata ň - Pacov - Ho řepník ve zvln ěném reliéfu. Nejvyšším bodem je Svidník (739 m n. m.). V této pahorkatin ě se nachází nejvýznamn ější krasová oblast Českomoravské vrchoviny, a to Chýnovská jeskyn ě, jež se ale nenachází v okresu (Demek a kol., 1965). Severozápadní část okresu náleží k Želivské pahorkatin ě, vyvinuté na rulách, do níž geomorfologicky spadá i okresní m ěsto ( Čech a kol., 2002). Tuto pahorkatinu tvo ří plochý reliéf sklán ějící se od západu k východu a od severu k jihu. Rozsáhlé plošiny jsou odd ělené sedly a údolími. Řeka Želivka se svými hlubokými údolími je osou pahorkatiny (Demek a kol., 1965). Humpolecká vrchovina tvo ří východní část K řemešnické vrchoviny. P ředstavuje plochou vrchovinu tvo řenou žulami a jejich plášt ěm. Severní část tvo ří dva h řbety, mezi nimiž leží Humpolecká kotlina s m ěstem Humpolec. Západní h řbet tvo ří žulový masiv, v němž se nacházejí r ůzné tvary zv ětrávání a odnosu. V jižní části Humpolecké vrchoviny se zvedá hrás ť K řemešníku. Masiv je tvo řen cordieritickými rulami až magmatity. Nejvýznamn ějším tvarem je skalní hradba na vrcholové kryoplanační plošin ě. Na míst ě nalezneme i t ěžební tvary po t ěžb ě rud st říbra (Demek a kol., 1965).

Křemešnická vrchovina je tvo řena p řevážn ě metamorfovanými horninami. Lze zde pozorovat hluboká údolí vodních tok ů. Vyšší části vrchoviny jsou zalesn ěny smrkovými porosty, ty nižší jsou potom mozaikou polí a luk. Oblast nejvyššího vrcholu Křemešníku (765 m n. m.) je zajímavá pro své mrazové sruby, kryoplana ční terasy a srubová pole vyskytující se na jeho svazích (Demek, 2006). Co se tý če geologického hlediska, skalní podklad území jižních Čech je tvo řen moldanubikem. Vzhledem k dnešním poznatk ům se jedná o geosynklinální vulkanosedimentární formaci, jež vznikla d říve než p řed 1800 milionem let. Její nejmladší části by mohly být i staropaleozoického stá ří. V období variského vrásn ění stoupaly antiklinální struktury, které byly založené v prekambriu a které vytvo řily místo pro pronikání variských hlubinných vyv řelin. Tyto antiklinální struktury mají díky výplni lehkých hmot granitoid ů tendenci vystupovat dodnes. Ve fázi variského cyklu pravd ěpodobn ě oblast tvo řila oblouk ostrov ů na jihu lemující severoevropskou pevninu. Konsolidaci a za čátek platformního vývoje jiho české oblasti zp ůsobuje pokles teploty na rozhraní karbonu a permu. Jižní část Českého masívu byla parovinou v období k řídy. Poté nastupovalo alpínské vrásn ění, zp ůsobující oživení existujících zlom ů. V dalších obdobích docházelo k sedimentacím. K velkým zm ěnám však docházelo koncem pleistocénu a v pleistocénu, kdy docházelo k denudaci v prostoru jiho českých pánví (Chábera, 1985). V okrese Pelh řimov jsou nejrozší řen ější horninou r ůzné typy rul. P ředevším biotitické plagioklasové a sillimaniticko-biotitické pararuly. Ve východní části okresu je znám minerál cordierit. Ruly často p řechází až do migmatit ů. V západní části m ůžeme naleznout svorové ruly a svory. Granity moldanubického plutonu vystupují na východ ě, jihu a severovýchod ě. Menší zastoupení mají kvarcity, amfibolity, ortoruly a erlány ( Čech a kol., 2002).

Klima

V okrese se dle E. Quitta nachází MT10, MT7, MT5, MT3 (Toušek a kol., 2008). Mírn ě teplá oblast 10, tedy nejteplejší oblast okresu je okolo Želiva ve st ředních polohách Želivské pahorkatiny. Od této oblasti je klima sm ěrem k východu, jihu a západu stále drsn ější. V po řadí MT7 ve st ředních polohách Želivské pahorkatiny, MT5 jakožto nejrozsáhlejší klimatické jednotky v nejvyšších polohách Želivské pahorkatiny, st ředních polohách Želivské pahorkatiny a st ředních polohách Pacovské pahorkatiny a Humpolecké 17

vrchoviny, postupuje klimatická jednotka MT3, zahrnující nejvyšší polohy Pacovské pahorkatiny a Humpolecké vrchoviny na jihovýchodn ě okresu. MT3 p řechází do chladné klimatické oblasti CH7. Do ní jsou situovány jenom jihovýchodní části K řemešnické vrchoviny. Jedná se o okolí K řemešníku, Čeřínku a úpatí Jihlavských vrch ů mezi Horní Cerekví a Po čátky. Na jihu okresu v severních výb ěžcích Jind řichohradecké pahorkatiny zasahuje klimatická jednotka MT7 ( Čech a kol., 2002). Teplotní pom ěry okresu ur čuje nadmo řská výška. Ta v území obecn ě stoupá od severu k jihu a od tohoto faktu se odvíjí rozložení pr ůměrných ro čních teplot (Balík, 2000). Nejvyšší pr ůměrná m ěsí ční teplota je v m ěsíci červenec, dosahuje až k 20 °C. V tomto m ěsíci také napo čítáme nejvíce letních dní, a to až ke dvaceti. Nejnižší pr ůměrné měsíci teploty nam ěř íme v prosinci a v lednu, které jsou lehce nad nulovou hodnotou. Mrazových dní je nejvíce v lednu, p řes dvacet a v únoru, kolem sedmnácti (ČHMÚ, 2014).

Srážky

Srážkové pom ěry jsou rovn ěž ur čovány nadmo řskou výškou. Nejmenší úhrn nalezneme v oblasti, která je skoro stejná s nejteplejší oblastí na severu, a to 600-650 mm ro čně. V ětšina zbylé plochy okresu je charakterizována úhrny kolem 650-700 mm. P řes 700 mm srážek spadne ro čně pouze v nejvýše položených částech okresu (Pelh řimovsko, 2015). Nejv ětší úhrn srážek lze pozorovat v kv ětnu, kdy naprší až 140 mm. V tomto m ěsíci lze sledovat i nejvíce srážkových dní, napo čítáme jich až šestnáct. V letních m ěsících je to kolem 80 mm. Více srážek spadne až v zá ří, v pr ůměru 110 mm. Nejvíce po čtu dní se sn ěžením je v lednu dvanáct a v únoru sedm. Po čet jasných dní p řevažuje s devíti dny v březnu a následuje červen s p ěti slune čnými dni ( ČHMÚ, 2014). Rozdíly ve sn ěhových srážkách op ět nalezneme v teplejší části okresu a chladn ější jižní části. V průměru 40 dní ro čně sn ěží na severu a souvislá sn ěhová pokrývka je pozorována v 50-60 dnech ro čně. Naopak sm ěrem k jihu se hodnoty zvedají až na 6 dní se sn ěžením a 80 dní se souvislou sn ěhovou pokrývkou (Pelh řimovsko, 1974).

Vodní toky

Nejvýznamn ějším tokem oblasti je řeka Želivka, jež odvod ňuje 90 % území, pat řící do povodí Sázavy. Želivka pramení p ři jižní rozvodnici s Nežárkou u obce Vlásenice - Drbohlavy. Její celková délka dosahuje 93,6 km a plocha povodí 1189 km 2. Řeka se p řed Sedlickou p řehradou nazývá Hejlovka (Pelh řimovsko, 1974). 18

Významný pravostranný p řítok Želivky je řeka B ělá (20,1 km). Poté Hejnický potok, který ale pramení mimo hranice okresu a do Želivky se vlévá v Sedlické p řehrad ě. Nejv ětším levostranným p řítok Želivky je Trnava (46,2 km), jež pramení mimo hranice okresu a Martinický potok (Pelh řimovsko, 1974). Do povodí horní Sázavy pat ří významn ější toky z oblasti Humpolecka na severovýchod ě okresu, a to Perlový, Pstružný, či Meziklakský potok (Pelh řimovsko, 1974). Vodu z jihu území do povodí řeky Nežárky odvádí řeky Kamenice a Žirovnice, jejichž soutokem mimo území Nežárka vzniká (Pelh řimovsko, 1974).

Um ěle vytvo řené vodní nádrže

Nejvíce rybník ů nalezneme v horní části povodí Želivky a Hejnického potoka (Čech a kol., 2002). Vhodné p řírodní a geologické pom ěry a pom ěrn ě stabilní celoro ční pr ůtoky vody v řece Želivce p ředur čily n ěkteré lokality k výstavb ě p řehradních nádrží. Nap říklad Sedlice pod soutokem Hejlovky a Jankovského potoka. Dále Vyrovnávací nádrž V řesník, nacházející se nad obcí Želiv a p řehradní nádrž Trnávka nad obcí Želiv mohou být využívány i k rekreaci a sportu. Vodní dílo Švihov na řece Želivce slouží k akumulaci vody pro zásobování v ětších m ěst okresu Pelh řimov, Prahy a dalších m ěst St ředo českého kraje (Pelh řimovsko, 1974).

Chrán ěna území

Na území okresu se nachází dev ět p řírodních rezervací (PR), osm p řírodních památek (PP) a jedna národní p řírodní památka (NPP) (Čech a kol., 2002). Z PP jmenujme rybník Pstruhovec severozápadn ě od obce Častrov, Rašeliništ ě u Vintí řova, Stržená hráz jihovýchodn ě od obce Mnich, Kejtovské louky severozápadn ě od obce V ěžná. Z PR je to kup říkladu Hrachovišt ě jihozápadn ě od obce Ústrašín, Čermákovy louky jižn ě od obce Sázava, rybník Kr čil východn ě od obce Polesí, Kladinský potok východn ě od obce Strm ěchy. NP je jihozápadn ě od obce Jankov Jankovský potok. Zajímavé jsou i výskyty památných strom ů, jichž je na území 23. Pro p říklad je to Dub letní v Bohdalín ě, Lípa malolistá v Božejov ě, Javor babyka v Čížkov ě a další ( Čech a kol., 2002). 19

Mapa 2

Zdroj: Arc ČR 500, ArcGISonline, vlastní zpracování

5.3 Kulturn ě-historická charakteristika

Existence řady vsí je doložena pro období p řelomu 12. a 13. století. Byla to skupina větších tržních vsí (Želiv, Pelh řimov, Po čátky) na obchodních cestách a n ěkterá významná podhradí ( Červená Řečice, Humpolec). Jenom n ěkterá z nich nabyla v pr ůběhu 13. a 14. století m ěstského charakteru. Osidlování na p řelomu 12. a 13. století postupovalo kolem vodních tok ů po vrstevnicích od nejnižších poloh s nadmo řskou výškou 300-400 m do poloh s nadmo řskou výškou 500 m, 600 m a výše (Pelh řimovsko, 1974). Skoro každé m ěsto na Pelh řimovsku má n ějaký sv ůj „vrch“. U Pelh řimova je to bývalé poutní místo K řemešník (767 m n. m.). Je to výletní a rekrea ční st ředisko s turistickým hotelem. Návšt ěvním cílem na K řemešníku je zázra čná, lé čivá studánka s mírn ě radioaktivní vodou. Voda tak vydrží dlouho čerstvá s výbornou chutí. Humpolec spjatý s výrobou kvalitních českých suken láká na muzeum antropologa Dr. Aleše Hrdli čky, či na z říceninu hradu Orlík, postaveného ve 14. stol. M ěsto Želiv je znám pro sv ůj Želivský klášter, založený roku 1139. V Pacov ě v prostoru nám ěstí stojí renesan ční zámek a M ěstské muzeu, kde zájemci naleznou literární odkaz Antonína Sovy. Pacovsku dominuje vrch Stražišt ě a Vyklantice s barokovým záme čkem. Za zmínku také stojí hrad Kámen v obci Kámen, v němž je muzeum motocykl ů, znázor ňující vývoj v tomto odv ětví ve sv ětě a v Česku. Kamenice nad Lipou nabízí krom ě zachovalého životního prost ředí i ubytování v chatách a koupališt ě. Nalezneme zde také renesan ční zámek a v zámecké zahrad ě stojí 700 let stará lípa. Originální zajímavostí je potom úzkorozchodná železni ční tra ť spojující Kamenici s Obrataní a Jind řichovým Hradcem (Balík, 2000). Pelh řimovsko bylo také rodišt ěm n ěkolika významných osobností. Pelh řimov je rodišt ěm Lubomíra Lipského, jehož rodný d ům nalezneme na nám ěstí. Pacov bylo rodným městem Antonína Sovy, jehož životu a dílu je v ěnováno m ěstské muzeum. Otakar B řezina se narodil v Po čátkách, kde je k prohlédnutí jeho rodný d ům s expozicí, zobrazující jeho dílo a kulturní odkaz (Langerová, 2004).

Kulturní akce Nejv ětší kulturní akcí na Pelh řimovsku je Festival rekord ů a kuriozit, pravideln ě konaný druhý víkend v červnu. K vid ění jsou činorodí lidé výjime ční ve svém oboru. Na festivalu vzniká n ěkolik českých i sv ětových rekord ů následn ě uvád ěných v České knize rekord ů. Každoro čně se také koná cyklistický závod P řes t ři vrchy Vyso činy. T řemi vrchy jsou K řemešník, Čeřínek, Javo řice.

6. STÁVÁJÍCÍ CYKLOTRASY, MONITOROVÁNÍ, ANALÝZA

6.1 Stávající cyklotrasy na území Cyklotrasy jsou vypsány v celé délce svého vedení. Informace jsou převzaty z webového portálu cyklotrasy (Cyklotrasy, 2015).

Cyklotrasa č. 161 ‹ Popis vedení : Na čeradec, Buková, Horní Lhota, Dolní Lhota, Bezd ěkov, Lukavec, Vyklantice, Bu řenice, Košetice, Onšov, T ěškovice, Chlovy, Senožaty, Ne čice, Křelovice, Bolešiny, Želiv, Sedlice, Klete čná, Hn ěvkovice, Humpolec, Bystrá ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : zámek Lukavec, zámek Vyklantice, Sovova nau čná stezka, zámek Košetice, zámek Olšov, Klášt ěr Želiv, Tr čkův hrad, Humpolec (Turistické regiony ČR, 2008)

Cyklotrasa č. 321 ‹ Popis vedení : Lou ňovice pod Blaníkem, Sedlo pod Blaníkem, Lesáky, Na čeradec, Slav ětín, Holýšov, Mezilesí, Sala čova Lhota, Velká Černá, Zho ř, Zho řec, Pacov, Pošná, D ůl, Nízká Lhota, Kámen, Dobrá Voda u Pacova, Lidma ň, T ěmice, Dráchov, Kamenice nad Lipou ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí: zámek Pacov, hrad Kámen, zámek Kamenice nad Lipou, CHKO Blaník

Cyklotrasa č. 1114 ‹ Popis vedení : Jihlávka, Po čátky, Jakubín, Metánov, Lhota, Kamenice nad Lipou ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : zámek Kamenice nad Lipou, Po čátky

Cyklotrasa č. 1181 ‹ Popis vedení : Pacov, Bed řichov, Brožk ův mlýn, Vodice, Malešín, Oblajovice, Lej čkov, Horní Ho řice, Chýnovcká jeskyn ě, Chýnov ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí: zámek Pacov, Brožk ův mlýn

Cyklotrasa č. 1182 ‹ Popis vedení : Červená Lhota, Deštná, Mnich, Chválkov, Vlkodovice, Dobešov, Černovice ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí: zámek Černovice, úzkorozchodná železnice, památník Slovanského bratrství, tvrz Mnich

Cyklotrasa č. 1183 ‹ Popis vedení: Černovice, Panské mlýny, Psárov, T říklasovice, P ředbo ř, Choustník, Kajetín-rozcestí, Skopytce, Chabrovice, Košice ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : zámek Pacov

Cyklotrasa č. 1184 ‹ Popis vedení: Horní Ho řice, Radostovice, Po řín, Nové Dvory, Kozmice-východní rozcestí, K řeč, St řítež, Černovice, Vackov, Staré Hut ě, Nová Ves, Kamenice nad Lipou ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí: zámek Kamenice nad Lipou, PP Hu ťský potok, PP Rybní ček u Starých hutí, zámek Pacov

Cyklotrasa č. 1185 ‹ Popis vedení: Černovice, Vintí řov, Vežná, Dvo řist ě, Šimpach ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : zámek Černovice, PP Rašeliništ ě u Vintí řova, PP Kejtovské louky, zámek Pacov

Cyklotrasa č. 1186 ‹ Popis vedení : Brožk ův mlýn, Cetoraz, Obrata ň, St řítež ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí: tvrz Sudk ův d ůl

Cyklotrasa č. 1211 ‹ Popis vedení : Senožaty, Otavožaty, Miletín, Lísky, Spe řice, Kališt ě, Prose č, Bystrá, Lipnice nad Sázavou ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : z řícenina tvrze Spe řice, rodný d ům Gustava Mahlera, z řícenina tvrze Prose č, PR Kamenná trouba, zámek Lipnice nad Sázavou

Cyklotrasa č. 1213 ‹ Popis vedení : Horní Cerekev, Jihlávka, Po čátky, Stoj čín, Popelín ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : zámek Horní Cerekev, nau čná stezka Otakara B řeziny, nau čná stezka k pramen ům Po čátek, rodný d ům Otakara B řeziny, zámek Popelín

Cyklotrasa č. 1214 ‹ Popis vedení : Hadina, Sv ětlice, Malý Budíkov, Řečice, Bystrá ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : gotický kostel Sv. Jiří Řečic

Cyklotrasa č. 1215 ‹ Popis vedení: Kamenice nad Lipou, Betlém, Mnich ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : zámek Kamenice nad Lipou, památník Mnich

Cyklotrasa č. 1216 ‹ Popis vedení : Vodná, Bohdalín, Betlém ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : samotné obce a okolí

Cyklotrasa č. 1217 ‹ Popis vedení : Pacov, Velká Chyška, Út ěchovice pod Stražišt ěm, Vyklantice ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : zámek Pacov, Sovova nau čná stezka, zámek Vyklantice

Cyklotrasa č. 1218 ‹ Popis vedení : Pacov, Rou čkovice, Samšín, P řáslavice, Út ěchovice, Miloti čky, Červená Řečice, Želiv ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : zámek Pacov, židovský hřbitov, zámek Červená Řečice, vodní nádrž Trnávka, Klášt ěr Želiv, Tr čkův Hrad

Cyklotrasa č. 1219 ‹ Popis vedení : Pacov, Pošná, Nesva čily, Leskovice, Morave č, Nová Cerekev, Vlásenice, Pelh řimov ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : zámek Pacov, židovský hřbitov, kamenný viadukt, zámek Prose č, židovský hřbitov Nová Cerekev, Pelh řimov

Cyklotrasa č. 1220 ‹ Popis vedení : Miloti čky, Ho řepník, Rad ějov, Bu řenice ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : židovský h řbitov Ho řepník

Cyklotrasa č. 1223 ‹ Popis vedení : Pelh řimov, Rad ětín, Krasíkovice, Koj čice, Vad čice, Milotice, Smrdov ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : Pelh řimov, obce na trase

Cyklotrasa č. 1224 ‹ Popis vedení : Koj čice, Svépravice, Popelištná Červená Řečice ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : Prasátkové vodopády, zámek Červená Řečice

Cyklotrasa č. 1239 ‹ Popis vedení : Žirovnice, Lítkovice, Štítné, Nová V čelnice, Ž ďár, Dív čí Kopy, Horní Radou ň, Sv ětce, Deštná ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : Zámek Žirovnice, zámek a židovský h řbitov Nová V čelnice

Cyklotrasa č. 4155 ‹ Popis vedení : Vilémov, Jakubovice, Rybní ček, Habry, Dolní mlýn, Ba čkov, Zboží, Mal čín, Lu čice, Hornní Pohle ď, Nová ves u Sv ětlé, Broumova Lhota-rozcestí, Volichov, Dolní Dv ůr, Čejov, Hadina, Humpolec ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : zámek Klášter Vilémov, zámek Habry, zámek Ba čkov, zámek Zboží, nau čná stezka Jana Zrzavého, Humpolec

Cyklotrasa č. 5129 ‹ Popis vedení: Pelh řimov, K řemešník, Nový Rychnov, Rohozná, T řeš ť ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : Pelh řimov, K řemešník, zámek Nový Rychnov, PP Čeřínek, PP Jezdovické Řašeliništ ě, NS Špi čák, zámek Třeš ť

Cyklotrasa č. 5211 ‹ Popis vedení : Bystrá, B řezina, Staré B říšt ě, Hojkovy, Velký Rybník, Klete čná ‹ Turistické zajímavosti na cyklotrase a v jejím okolí : NPP Jankovský potok, Humpolecko

Okresem Pelh řimov probíhá 24 cyklotras v celkové délce 415 km. Nejdelší cyklotrasou na území okresu je trasa č. 161, jež m ěř í 64 km. Dovede nás z Bystré, p řes Humpolec až do Na čeradce. Naopak nejkratší cyklotrasa je trasa č. 1216 s pouhými p ěti kilometry. P řevážná v ětšina tras je st řední obtížnosti a také p řevážná v ětšina má povrh asfaltový nebo zpevn ěný. Čty ři trasy vedou z části i po nezpevn ěném povrchu.

6.2 Monitorování využívání cyklotrasy č. 5129

Sčítání cyklist ů na jmenované trase bylo provád ěno na podzim, na ja ře a v lét ě. Měř ení se konalo jeden den v tomto období, a to vždy v sobotu. Cyklisté byli monitorováni na úseku u vrchu K řemešník. Tato pozice umožnila vysledovat cyklisty, kte ří bu ď odbo čovali na vrch, anebo z vrchu sjížd ěli. První s čítání se uskute čnilo na podzim roku 2014, dne 4.10. Pro cyklisty nebylo příliš vhodné po časí. Denní teploty se pohybovaly okolo nevlídných 13 °C. Celý den bylo zataženo. Na trase bylo celkov ě napo čítáno čty řicet p ět cyklist ů. V rozmezí hodinových interval ů po čet projížd ějících cyklist ů nep řesáhl po čtu p ět. Až na výjimku v popoledních hodinách, mezi 13-14 hodinou (dále jen h), kdy projela skupina dvaceti t řech cyklist ů. Žádný cyklista nebyl napo čítán mezi 12-13 h a 14-15 h odpolední. Nejvíce cyklist ů, dvacet šest, projelo mezi 13-14 h. Na grafu je podzimní období znázorn ěno modrou barvou. Druhé s čítání prob ěhlo na ja ře roku 2015, dne 16.5. V ten den bylo polojasno až obla čno a denní teplota se pohybovala okolo 20 °C. Po časí bylo pro cyklisty ideální, a také se to podepsalo na projížd ějícím po čtu. Na ja ře bylo napo čítáno celkem sto dvacet sedm projížd ějících cyklist ů. Lze sledovat mírný nár ůst od sedmé hodiny ranní, pokles p řed a

během ob ěda a po poledni op ětovný nár ůst s maximem mezi 13 a 15 h odpolední. Nejvíce cyklist ů tedy projelo mezi 13-14 h, a to dvacet sedm a 14-15 h dvacet čty ři cyklist ů. Nejmén ě cyklist ů bylo napo čítáno po ránu, mezi 7-8 hodinou neprojel nikdo, mezi 8-9 h jeden a 9-10 h dva. Jarní období je na grafu znázorn ěné zelenou barvou. Poslední s čítání v lét ě dne 4.6.215 prob ěhlo za tropického po časí. Bylo jasno až skoro jasno s denní teplotou okolo 30 °C. Po časí se pravd ěpodobn ě podepsalo na nižším po čtu pr ůjezdu cyklist ů. Trasou celkem projelo šedesát šest cyklist ů. Maximum bylo mezi 12 a 13 h odpolední. V tento čas projelo dev ět cyklist ů. Minimum potom ráno mezi sedmou a osmou hodinou, kdy projel pouze jeden cyklista. Pohyb cyklist ů byl, dá se říci pom ěrn ě vyrovnaný. Nebyly pozorovány velké rozdíly v pr ůběhu dne. Letní období na grafu prezentuje červená barva. Celkem za sledované období projelo trasou dv ě st ě t řicet osm, z nichž sto dvacet dva odbo čovalo sm ěrem na K řemešník, anebo p řijížd ělo z K řemešníku. Dá se pozorovat zna čný turistický potenciál vrchu K řemešník. Celkovou situaci graficky znázor ňuje graf č. 1.

Graf 1: Monitorování projížd ějících cyklist ů na trase číslo 5129, kde dn ům 4. 10. 2014, 1. 5. 2015 a 6. 6. 2015

Zdroj: Vlastní pr ůzkum, vlastní zpracování

6.3 Analýza cyklostezek a cyklotras v oblasti

Cyklostezky

Tabulka 1 Cyklostezky v okresech kraje Vyso čina, 2014 Okres km % Třebí č 29,9 33,5 Jihlava 22,5 25,2 Havlí čkův Brod 21,8 23,7 Žďár n. Sázavou 13,1 14,7 Pelh řimov 2,5 2,9 Celkem 89,3 100,0 Zdroj: Kraj Vyso čina (2011), vlastní zpracování Tabulka č. 1 a graf č. 2 p řibližuje celkovou délku vybudovaných cyklostezek v okresech kraje Vyso čina. Okres T řebí č má v rámci kraje nejvíce km cyklostezek. Na celkové délce stezek kraje Vyso čina se podílí 33,5 %. Druhým okresem s celkovým po čtem 22,5 km (25,2 %) cyklostezek je okres Jihlava a za Jihlavou mírn ě zaostává okres Havlí čkův Brod, jež na svém území má 21,18 km cyklostezek. Okres Pelh řimov zastává poslední p říčku s pouhými 2,54 km a podílí se tak na celkové délce jenom 2,88 %. Na území řešeného okresu jsou dohromady t ři cyklostezky, z toho dv ě jsou v okresním m ěst ě Pelh řimov a jedna v Humpolci. V Pelh řimov ě se jedna nachází v městských sadech a z části vede kolem čisti čky odpadních vod. M ěř í 2,1 km a je napojena na cyklotrasu č. 1223 sm ěrem na Rad ětín. Druhá napojuje Nádražní ulici s lokalitou Polní Dv ůr a m ěř í pouhých 0,21 km. V Humpolci byla cyklostezka realizována na sídlišti Rybní ček s délkou 0,23 km.

Graf 2: Délka cyklostezek v okresech kraje Vysočiny,2015 35 30 25 20 15 km 10 5 0 Třebíč Jihlava Havlíčkův Žďár n. Pelhřimov OkresyBrod Sázavou

Zdroj: Kraj Vysočina 2011, vlastní zpracování

Cyklotrasy

Tabulka 2 Hustota cyklotras ORP Vyso činy, 1.1.2013

Rozloha ORP Délka tras na Hustota cyklotras ORP (km 2) území ORP (km) (km na 100 km 2)

Byst řice nad Pernštejnem 347,91 136,463 39,22 Havlí čkův Brod 631,85 174,421 27,60481127 Humpolec 227,91 78,499 34,44298188 Chot ěbo ř 329 114,421 34,77841945 Jihlava 921,76 290,934 31,56287971 Moravské Bud ějovice 415,05 102,692 24,74207927 Nám ěšť nad Oslavou 211,3 118,817 56,23142451 Nové M ěsto na Morav ě 292,86 137,227 46,85754285 Pacov 234,59 89,2 38,02378618 Pelh řimov 827,36 191,59 23,15678786 Sv ětlá nad Sázavou 290,19 64,577 22,25335125 Tel č 291,37 146,061 50,12904554 Třebí č 837,71 396,019 47,27399697 Velké Mezi říčí 473,39 183,522 38,76761233 Žďár nad Sázavou 464,44 109,76 23,63276204 Kraj Vyso čina 6796,69 2334,203 34,3 Zdroj: Cyklodoprava 2011, vlastní zpracování Hustotu sít ě cyklotras v jednotlivých ORP znázor ňuje tab. č. 2 a graf č. 3. Vidíme, že ORP Nám ěšť nad Oslavou má nejvíce km cyklotras na rozlohu svého území. Je to 56,23 km na 100 km 2. V rámci okresu je na tom nejlépe ORP Pacov, jež na svém území k využívání nabízí 38,02 km na 100 km 2. Následuje ORP Humpolec s 34,44 km na 100 km 2 a nižší p říčky zastává tradi čně ORP Pelh řimov s hodnotou 23,16 km na 100 km 2. Nižší hodnotu má už jen ORP Sv ětlá nad Sázavou s 22,25 km na 100 km 2.

Graf 3: Hustota cyklotras v ORP kraje Vyso čina, 1.1.2013

Hustota cyklotras (km na 100 km 2)

Žďár nad Sázavou Třebíč Světlá nad Sázavou Pacov Náměšť nad Oslavou Jihlava Humpolec ORP kraje Vysočina kraje ORP Bystřice nad Pernštejnem

0 10 20 30 40 50 60

Hustota

Zdroj: Cyklodoprava 2011, vlastní zpracování

Mapa 3

Zdroj: ArcČR 500, vlastní zpracování

Kategorizace cyklotras v okrese dle regionálního rozsahu

Tabulka 3: Skladba cyklotras dle regionálního rozsahu okresu Pelh řimov, 2014 Typ cyklotrasy Počet takových tras v okresu Délka tras (v km) Zastoupení (%) Dálkové regionální 0 0 0 Regionální 2 101 25,55 Místní 21 294 74,43 Celkem 23 395 100,00 Zdroj: Cyklodoprava 2011, vlastní zpracování Při bližším zkoumání cyklotras, a to dle regionálního rozsahu podle kategorizace KČT (u čební texty N) vidíme, že dálkov ě regionální trasy v okresu chybí úpln ě. Regionální trasy se na okrese nachází 2, v celkové délce 101 km. Na celkové síti cyklotras se tedy podílí 25,56 %. Po čtem suverénn ě nejvíce p řevládají trasy místní v délce 294 km, jejich podíl na území okresu činí 74,44 %. Situaci graficky p řibližuje tabulka č. 3 a graf č 4.

Graf 4 Skladba cyklotras okresu Pelhřimov dle regionálního rozsahu

25,55%

74,43%

Regionální Místní

Zdroj: Cyklodoprava, 2011, vlastní zpracování

Kategorizace cyklotras dle regionálního rozsahu v okresech kraje Vyso čina

Tabulka 4 Skladba cyklotras dle regionálního rozsahu v okresech kraje Vyso čina, 2011 Okres Dálkové Regionální Místní po čet tras km po čet km po čet km

Havlí čkův Brod 1 91 0 0 7 297 Jihlava 2 92 1 23 16 348,5 Pelh řimov 0 0 2 101 21 294 Třebí č 1 96 5 103 24 439 Žďár n. Sázavou 3 111 2 68 19 307 Celkem 7 390 10 295 87 1685,5 Zdroj: Cyklodoprava, 2011, vlastní zpracování Graf 5 Skladba cyklotras dle regionálního rozsahu v okresech kraje Vysočina 500 450 400 350 300 250 Dálkové Km 200 Regionální 150 Místní 100 50 0 Havlíčkův Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár n. Brod Sázavou Okresy

Zdroj: Cyklodoprava, 2011, vlastní zpracování Na grafu č. 5 k n ěmuž se váže tabulka č. 4 lze vid ět skladbu cyklotras dle regionálního rozsahu v okresech kraje Vyso čina. V celém kraji Vyso čina naprosto převažují cyklotrasy místní. Nejvíce se jich se svými 439 km line okresem T řebí č. 348,5 km místních tras je v okrese Jihlava a zbylé okresy (Havlí čkův Brod, Pelh řimov a Ž ďár n. 34

Sázavou) jsou p řibližn ě na stejné úrovni s 300 km místních tras. Trasy dálkové chybí pouze v okrese Pelh řimov. V ostatních okresech mají srovnatelnou délku, okolo 100 km. A v neposlední řad ě trasy regionální chybí v okrese Havlí čkův Brod, v Jihlav ě nedosahují ani 25 km. Naopak okres T řebí č a Pelh řimov se m ůže chlubit až 100 km regionálních tras.

Přehled kilometráže cyklotras na území okres ů kraje Vyso čina

Tabulka č. 5 a graf č. 6 obsahuje údaje, týkající se celkové délky cyklotras za okresy kraje Vyso čina. Nejvíce kilometr ů cyklotras na svém území má okres T řebí č, hodnota 617,53 ho řadí na první místo. Lehce zaostává okres Ž ďár nad Sázavou s 566,97 kilometry cyklotras. Okres Jihlava má 437 km cyklotras a okresy Pelh řimov a Havlí čkův brod jsou na tom více či mén ě stejn ě s hodnotami 359,29 km pro Pelh řimov a 353,42 km pro Havlí čkův Brod.

Tabulka 5 Přehled kilometráže cyklotras v okresech kraje Vyso čina Okres km Havlí čkův Brod 353,42 Jihlava 437 ,00 Pelh řimov 359,29 Třebí č 617,53 Žďár n. Sázavou 566,96 Zdroj: Kraj Vyso čina 2014, vlastní zpracování Graf 6

Přehled kilometráže cyklotras v okresech kraje Vysočina, 2014 700 600 500 400 km 300 200 100 0 Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár n. Sázavou

Okresy

Zdroj: Kraj Vyso čina, 2014, vlastní zpracování

6.4 Dotazníkové šet ření O informovanosti obecních samospráv o dokumentu Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v kraji Vyso čina na období 2014-2020 vypovídají výsledky otázky č. 1. T ři čtvrtiny dotázaných (77 %) uvedlo, že tento dokument zná a nebo alespo ň ví o jeho existenci. Zbylých 23 % nemá jeho existenci v podv ědomí. Situace je graficky znázorn ěna na grafu č. 7. Druhá otázka se týkala té první a její zn ění bylo: Podílela se obec prost řednictvím svých zástupc ů na tvorb ě tohoto dokumentu a nebo na jeho p řipomínkování? Ano odpov ědělo pouze 8 samosprávných celk ů, 32 odpov ědělo záporn ě a 3 z nich nev ěděli. První podotázkou otázky č. 2 bylo: Pokud ano, jaké byly navrhované zm ěny a připomínky? Celých 50 % dotázaných odpov ědělo, že by souhlasilis novým vedením trasy jejich územím. 34 % uvedlo, že navrhovalo nové vybudování cyklostezky. Po 8 % dotázaných připomínkovalo modernizaci stávajících tras a jejich dovybavení. Situace můžeme názorn ě vid ět na grafu č. 9. Druhá podotázka otázky č. 2 zn ěla: Jsou tyto p řipomínky a zm ěny zahrnuty ve finální verzi dokumentu? Z dotázaných, jež p řipomínkovali zm ěny k dokumentu cyklostrategie odpov ědělo 62 %, že bohužel nev ědí, zda jsou jejich p řipomínky v dokumentu zahrnuty. 38 % uvedlo, že navrhované zm ěny jsou v dokumentu zahrnuty. Situaci zobrazuje graf č. 8.

Graf 7: Grafické znázorn ění otázky č. 1 Graf 8: Grafické znázorn ění otázky č. 2b

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření, vlastní zpracování

Graf 9: Grafické znázorn ění otázky č. 2a

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření, vlastní zpracování

Třetí otázkou autorka sm ěř ovala na samosprávné celky, zda je, či není cykloturistika a cyklodoprava oblíbeným a rozvíjejícím se druhem dopravy, sportu a rekreace v okrese Pelh řimov. Naprostá v ětšina, a to 93 % odpov ědělo kladn ě, ano má potenciál. 7 % odpov ědělo záporn ě. Otázka je graficky znázorn ěna pomocí grafu č. 10. Zda má podle vedení obcí okres Pelh řimov v ětší potenciál pro výrazn ější rozvoj cykloturistiky a cyklodopravy vypovídá otázka č. 4. Stejn ě jako u p ředchozí otázky i zde převažuje jasný názor. Celých 82 % dotázaných si myslí ano, okres má potenciál. Za odpov ědí ne si stojí 9 % a zbylých 9 % uvedlo nevím. Pro znázorn ění otázku p řibližuje graf č. 11. Graf 10: Grafické znázorn ění otázky č. 3 Graf 11: Grafické znázorn ění otázky č. 4

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření, vlastní zpracování

Jestli je v zájmu obce rozvoj cyklodopravy a cykloturistiky vypovídá otázka č. 5. I zde jsme se do čkali jasných odpov ědí. Zájem v této oblasti potvrdilo celých 91 %. Naopak 9 % o rozvoj v tomto odv ětví zájem nemá. Situaci p řibližuje graf č. 12. Otázkou č. 6 se sledovala finan ční situace obcí. Konkrétn ě, to zda se obec n ěkdy na nějakém projektu rozvoje cyklodopravy nebo cykloturistiky podílela. Situace byla r ůzná. Ne uvedlo 49 % dotázaných, ano mén ě z nich 46 % a nev ědělo 5 % tázaných. Tuto otázku znázor ňuje graf č. 13. A poslední otázka, jestliže by se obec n ěkdy v budoucnu rozhodla realizovat na vlastní náklady n ějaké prvky rozvoje cyklodopravy nebo cykloturistiky, co by to bylo nej čast ěji? Jako nej čast ější možnost volilo vedení obcí vyzna čení nových cyklotras. Tuto možnost zvolilo 72 % dotázaných. 9 % uvedlo finan čně velmi náro čné vybudování nové

cyklostezky. Našly se i obce, které by vyzna čily nové cyklotrasy a zárove ň vybudovaly i nové cyklostezky. Bylo jich rovn ěž 9 %. 7 % odpov ědělo, že by neinvestovali v ůbec z důvodu nerentability z hlediska využívání za řízení místními ob čany. A naposledy 3 % odpov ědělo, že by investovali do úpravy infrastruktury a podélného dopravního zna čení, jež by usnadnilo pohyb cyklist ů v obci. Situace je p řiblížena grafem č. 14.

Graf 12: Grafické znázorn ění otázky č. 5 Graf 13: Grafické znázorn ění otázky č. 6

Zdroj: Vlastní dotazníkové šet ření, vlastní zpracování

Graf 14: Grafické znázorn ění otázky č. 7

Zdroj: vlastní dotazníkové šet ření, vlastní zpracování

7 NOV Ě NAVRŽENÉ CYKLOTRASY

7.1 Cyklotrasa č. 1 Pelh řimov->Řemenov-> Prose č p. K řem.->Lešov-> Nemojov-> Pavlov->Skrýšov

Celková vzdálenost: 23,2 km

Vzdálenost stoupání: 7,3 km

Vzdálenost klesání: 8,5 km

Obrázek 5: Koláž 1: shora zleva dol ů: d ětské h řišt ě ve Skrýšov ě, kulturní památka kapli čka v Prose či pod K řemešníkem, Slune ční paseka, St říbrná studánka, Boží muka u Slune ční paseky, paseka s dobytkem u Prose če pod K řemešníkem, kostel ve Skrýšov ě, Židovský h řbitov u Pavlova

Výchozím bodem trasy je hotel Rekrea v Pelh řimov ě. Stojíme čelem k hotelu na zadním parkovišti a vydáme se vlevo podél n ěho rovn ě sm ěrem nahoru. Po 200 m na první křižovatce jedeme rovn ě, míjíme p řitom továrnu Dup po pravé stran ě. Na druhé k řižovatce se držíme stále rovn ě a jedeme táhlým kopcem, jež nás vyvede z m ěsta sm ěrem do obce Řemenov. Při pr ůjezdu obcí Řemenov míjíme po levé stran ě kapli čku s božími muky. Na konci vsi odbo číme doprava, projíždíme novou zástavbou a asi po kilometrové jízd ě na novém asfaltu p řipomínající cyklostezku se dostáváme na polní cestu. Jedeme po ní asi 2 km a míjíme ohrady s pasoucím se dobytkem. Cesta nás dovede až do obce Prose č pod Křemešníkem. Při pr ůjezdu vsí narážíme na informa ční tabuli, odpo čívadlo, ale i kapli čku vedenou jako kulturní památku. Za kapli čkou se dáme doprava a po 500 m dorazíme ke ko ňské farm ě. Pokra čujeme po novém asfaltu dál až k lesu, kde odbo číme doleva a nyní pojedeme asi 1 km lesem až ke Slune ční pasece. Vidíme táborové za řízení s postavenými „týpý“ a všimnout si také m ůžeme božích muk. Odsud se po zeleném turistickém zna čení vydáme lesní cestou k lé čivému pramenu. P ři výjezdu z lesa se dáme doleva a asi 200 m p řed námi je lé čivá studánka. Od ní se dáme sm ěrem, odkud jsme p řijeli, dorazíme k hlavní silnici, ale dáme se ješt ě p řed ní doprava a po 2 km jízdy z kopce p řijedeme ke st říbrné studánce. Na dohled jsou nám Ivaniny rybní čky, jež jsou chrán ěné jako p řírodní památka. Od studánky se dáme vlevo podél rybníku, po asi 1 km p řejedeme hlavní silnici a najedeme na polní cestou, jež nás kolem statk ů zavede do Lešova. Jakmile mineme obecní kapli čku, dorazíme na rozcestí, kde se vydáme vpravo. Po 2,5 km míjíme Nemojovský lom, poté obec Nemojov. Držíme se v hlavním sm ěru a po 2 km jízdy p řed obcí Pavlov se vpravo nachází židovský h řbitov z doby kolem r. 1800. V Pavlov ě se u autobusové zastávky dáme doprava, kdy posléze najíždíme na polní cestu. Naskytne se nám nádherný výhled na celý Pelh řimov. Na prvním rozcestí se dáme vlevo a za necelých 500 m jsme ve Skrýšov ě. P říjíždíme rovnou na náves, kde se ty čí kostel a dáváme se doprava. Po 200 m míjíme d ětské h řišt ě a odpo čívadla a na v ětším rozcestí odbo čujeme sm ěrem vlevo, kde už najíždíme na silnici vedoucí zpět do Pelh řimova. Tato trasa kon čí v Pelh řimov ě u mlékárny Madeta.

Graf 15

Zdroj: uTrack, 2014

Mapa 4

7.2 Cyklotrasa č. 2 Rad ětín->Krasíkovice->Koj čice->Chvojnov->Olešná->Chválov->Řemenov

Celková vzdálenost: 17,9 km

Vzdálenost stoupání: 6 km

Vzdálenost klesání: 5,9 km

Obrázek 6: Koláž 2: zleva shora: řeka Želivka, Boží muka nad Chvojnovem, d ětské h řišt ě u Šlejferkova mlýna, posed na cest ě do Pobistrýc ů, krajina Pelh řimovska, boží muka p ři cest ě do Krasíkovic

Cyklotrasa č. 2 má sv ůj po čátek v M ěstských sadech m ěsta Pelh řimova, a to na konci cyklostezky. Konec cyklostezky se nachází na kopci pod visutým mostem. Polní cestou se vydáme sm ěrem do Rad ětína. Po 900 m p řijedeme do Radětína po polní cest ě, kde se na první k řižovatce dáme rovn ě do v ětšího kopce. P řibližn ě 1,5 km jedeme do Krasíkovic po novém asfalt ě. Cestou na kopci míjíme boží muka po levé stran ě stejn ě tak jako p ři p říjezdu do Krasíkovic, kde odbo čujeme doleva. Po pravé stran ě míjíme obecní rybník a po n ěkolika metrech také místní kapli čku. Vyjedeme ze vsi a na rozcestí pokra čujeme sm ěrem vpravo. Po 500 m se na naší pravé stran ě nachází Krasíkovický rybník a boží muka. Jedeme dále asi 500 m a odbo čujeme ze silnice doleva na lesní cestu. Cesta se po chvilce za čne zužovat, ale nabízí nám nádherný pohled z výšky na řeku Želivku linoucí se krajinou. Po 1300 m odbo čením doprava do kopce opustíme lesní cestu a navážeme na polní. Na dalším rozcestí zm ěníme sm ěr odbo čením doleva a po kilometru jízdy následn ě doprava. Po cest ě krajinou si m ůžeme povšimnout dvou posed ů a krmelce. Polní cesta nás zavede až k silnici, jež vede od obce Pobistrýce, kde se nalézá lé čivý pramen. Odbo číme levým sm ěrem. Silnice vede do obce Svépravice, my však po 1100 m odbo číme vpravo u božích muk po levé stran ě. Po stálém klesání, asi 1300 m, p řejíždíme řeku Želivku. U lávky m ůžeme spat řit informa ční ceduli o Českém rybá řském svazu a o rybá řských revírech na Pelh řimovsku. U řeky se rozkládá rozlehlý Šlejferk ův mlýn s nov ě přistaveným d ětským h řištěm. Odsud pokra čujeme stále rovn ě až do Koj čic. Na prvním rozcestí v Koj čicích vyrážíme doleva, napojením se na trasu 1224. P ři pr ůjezdu vsí míjíme kulturní za řízení po levé stran ě, po pravé stran ě pak obecní rybník Návesák. Opouštíme zna čenou trasu na k řižovatce, tím že volíme sm ěr p římo rovn ě a projíždíme centrem vsi. M ůžeme si všimnout kulturních památek kaple sv. Jana z Nepomuku, Památník padlých za 1. sv ětové války. Za Koj čicemi musíme p řejet silnici E551. P řibližn ě po kilometru a p ůl se blížíme ke Chvojnovu. P řed samotným p říjezdem do vsi se po pravé stran ě ty čí výklenková kaple Panny Marie Ochranitelky. Od tohoto místa se dáme sm ěrem rovn ě dol ů a p říjíždíme ke druhé kulturní památce ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Od kostela jedeme mírn ě doprava a poté po řád rovn ě až na konec vsi. Za vsí projíždíme novou výstavbou a op ět m ůžeme vid ět boží muka na pravé stran ě. Pokra čujeme z kopce po řád rovn ě po zpevn ěné komunikaci. Po 2,5 km od Chvojnova dorazíme do Olešné. Zde nelze jinak, než se dát doprava a 200 m jet po frekventovan ější silnici, poté ji

opustíme odbo čením t řetí možné doleva kolem hasi čské zbrojnice. Zprava je obecní rybník. Za Olešnou na kopci je v ětší rozcestí na kterém se držíme rovn ě a pokra čujeme 2 km do Chválova. Chválovem pouze projedeme rovn ě. Po pravé stran ě jsou chaty. Na konci vsi h řist ě, odpo čívadla a informa ční tabule. Vlevo p ři výjezdu z Chválova míjíme rybník Skalník.

Graf 16

Zdroj: uTrack, 2014

Mapa 5

7.3 Cyklotrasa č. 3 Rynárec->Houserovka->Janovice->Veselá->Polesí->Po čátky

Celková vzdálenost: 17,5 km

Vzdálenost stoupání: 5,1 km

Vzdálenost klesání: 3,9 km

Obrázek 7: koláž 3: zleva doprava: výhled na okolní krajinu za Houserovkou, d ětské h řišt ě a odpo čívadlo v Polesí, kulturní d ům s hostincem ve Veselé, kostel sv. Jakuba ve Veselé, kostel sv. Jana Křtitele v Po čátkách

Cyklotrasa č. 3 za číná v Rynárci nedaleko Pelh řimova. Konkrétn ě trasa za číná u hřbitova. Dáme se sm ěrem po hlavní silnici a držíme se vlevo. Za Rynárcem sledujeme sm ěrový ukazatel na Po čátky a dle n ěj odbo čujeme pravoúhlou zatá čkou doprava. Sm ěrem od Rynárce má tato trasa neustále stoupající tendenci. Nedaleko za Rynárcem projíždíme kolem Mlýnského rybníka, kde rádi rybá ři loví ryby. Tímto rybníkem protéká řeka B ělá, jež te če i m ěstem Pelh řimov. Po 4 km máme na obzoru malou ves Houserovku, kde můžeme navštívit místní hospodu, ov čí farmu, či si všimnout božích muk p ři p říjezdu do vsi po naší levé stran ě. Pokra čujeme mírn ě do kopce po řád rovn ě dál po hlavní silnici. P řibližn ě po 3,5 km před obcí Janovice je v ětší k řižovatka. My se stále držíme rovn ě ve sm ěru jízdy. Doleva bychom odbo čili na obec Ostrovec, doprava pak do části vsi Janovic. Op ět m ůžeme zahlédnout boží muka po naší levé stran ě. Za dalších 2,5 km p řijíždíme do obce Veselé. Přímo na návsi se nachází nápadn ě velká budova místního kulturního domu s pohostinstvím. Vedle n ěj stojí kostel sv. Jakuba. Na rozcestí za Veselou odbo číme doleva. Asi po dvou km od obce Veselá se blížíme k v ětšímu rozcestí d ělící se vlevo nebo vpravo. Toto rozcestí je zárove ň nejvyšším výškovým bodem naší trasy. Nacházíme se ve výšce 736 m n. m. My se budeme držet vpravo sm ěrem na Polesí. Polesím m ůžeme projet přímo rovn ě a nebo se zastavit na návsi. Zdejší obyvatelé se mohou pochlubit zrekonstruovanou kaplí sv. Jana Nepomuckého s obrazem tohoto sv ětce ve dvojici s Janem Sarkandrem, což je pro region Pelh řimovska netypické. P římo u kaple je vybavené d ětské hřišt ě, odpo čívadlo a za povšimnutí také stojí hasi čská zbrojnice. Z Polesí už jedeme pouze rovn ě do Po čátek a cesta získává kone čně na sestupné tendenci. Cestou míjíme rybník Poddubí, Chadim po naší levé stran ě. M ůžeme vid ět chatový Camping Fontana u rybníka Valcha a pomalu přijíždíme do m ěsta Po čátky, kde zakon čujeme trasu u gotického kostela sv. Jana K řtitele, u n ěhož je h řbitov. Ti, co cht ějí v jízd ě na kole pokra čovat se mohou pohodln ě napojit na cyklotrasu č. 1114 vedoucí do Kamenice nebo 1213, která vede do Horní Cerekve.

Graf 17

Zdroj: uTrack 2014

Mapa 6

7.4 Cyklotrasa č. 4 Nová Cerekev->Čížkov->Út ěchovi čky->Út ěchovice->Miloti čky->Červená Řečice

Celková vzdálenost: 17,5 km

Vzdálenost stoupání: 5,1 km

Vzdálenost klesání: 3,9 km

Obrázek 8: koláž 4: shora dol ů: Ekofarma K řiš ťan v Miloti čkách, rybní ček u Ekofarmy K řiš ťan v Miloti čkách, Odpo čívadlo s božími muky v Čížkov ě, kostel sv. Tomáše v Nové Cerekvi, sloup se sochou Panny Marie v Červené Řečici

Cyklotrasa č. 4 za číná v Nové Cerekvi odpojením se z trasy 1219. P ři opušt ění této trasy se na rozcestí dáváme rovn ě podél ukazatele sm ěrem na Čížkov, který je vzdálený 3 km. Asi po 1,4 km p řejíždíme železni ční p řejezd. Po dalších 1,4 km p řijíždíme do Čížkova. Na návsi jsou k vid ění boží muka se zvoní čkem a odpo čívadly. P ři pr ůjezdu vsí po levé stran ě míjíme obecní rybník, hasi čskou zbrojnici a po pravé stran ě se nachází zchátralý zámek Čížkov. V Čížkov ě jsme nuceni p řejet frekventovanou silnici č. 19. Na rozcestí tedy odbo číme vlevo na hlavní silnici, po níž pokra čujeme asi 100 m a dáme se doprava na Út ěchovi čky. Cestu do Út ěchovi ček lemuje Út ěchovický potok. Po 3 km p řijíždíme do Út ěchovi ček, kde projedeme rovn ě obcí. Na pravé stran ě se nachází obecní rybník se sochou čápa a po levé stran ě je nov ě zrekonstruovaná kapli čka. Pokra čujeme dál rovn ě 1,7 km a poté odbo čujeme doprava na Út ěchovice. Po cest ě do Út ěchovic míjíme po stran ě levé ohradu s jeleny a po stran ě pravé se nachází Boží muka. Po kilometrové jízd ě po asfaltové silnici mírn ě z kopce se dostaneme do Út ěchovic. V Út ěchovicích projíždíme vsí rovn ě, na prvním rozcestí se dáme rovn ě kolem obecního rybníka. Na druhém rozcestí v obci pokra čujeme stále rovn ě a vyjíždíme z obce. Z Út ěchovic jedeme 2,7 km po silnici vedoucí do Miloti ček. Po cest ě si m ůžeme všimnout dvou k řížk ů p řipomínající padlé v první sv ětové válce. Do Miloti ček p řijíždíme po 2,7 km. V Miloti čkách se nachází Ekofarma K řiš ťan. Je to statek s přilehlým rybní čkem a velkou zahradou. Zájemci mohou farmu navštívit a dozv ědět se n ěco o hospoda ření a chovu zví řat. Na návsi také stojí zrekonstruovaná kaple. Asi 200 m za Miloti čkami přejíždíme B ělský potok a vydáváme se vlevo do Červené Řečice. Po 2,5 km od Miloti ček sm ěrem na Červenou Řečici míjíme pozlacená boží muka. A za další kilometr už p řijíždíme do m ěsta Červená Řečice. Po pravé stran ě se nachází Horní a Dolní rybník, jež spojuje Řečický potok. Trasa kon čí p ři p říjezdu na rozcestí se silnicí č. 112, kde si cyklista m ůže napojit na trasu č. 1274. Po p řejetí této silnice se cyklista dostane na čtvercové nám ěstí, jehož v ětšinovou plochu pokrývá vzrostlý park s dětským h řišt ěm a dominuje mu kostel svaté Marie Magdaleny a původn ě arcibiskupský hrad s vodním p říkopem p řestav ěný na renesan ční zámek.

Graf 18

Zdroj: uTrack, 2014

Mapa 7

7.5 Cyklotrasa č. 5 Chlovy->T ěškovice->Onšov->Martinice u Onšova->Chyšná->Chýstovie->K řeší->Smrdov ->Vyklantice-> Bu řenice

Celková vzdálenost: 17,6 km

Celkové stoupání: 4,7 km

Celkové klesání: 4,4 km

Obrázek 9: koláž č. 5: zleva shora: samota na cest ě do T ěškovic, Kostel sv. Bartolom ěje v K řešín ě, kostel sv. Martina v Onšov ě, památné desky na vzpomínku od osvobození od nacismu a komunismu u Chyšné

Cyklotrasa číslo 5 vzniká u odpojení se z trasy č. 161, p ři odbočce na Chlovy. My jedeme rovn ě. Po ujetém 1 km p řichází rozcestí a na n ěm odbo číme vlevo na obec Těškovice. Po 200 m přijíždíme do T ěškovic. P římo naproti vjezdu do obce je kapli čka a pod ní obecní rybník. Vsí projedeme rovn ě a na konci vsi se držíme na hlavní cest ě sm ěrem vlevo. Po 800 m vjíždíme do Onšova. Na hlavním rozcestí na návsi zahneme ost ře doprava a stoupáme do v ětšího kopce. V p ůli kopce ve vsi si m ůžeme prohlédnout farní kostel sv. Martina a pod ním se rozléhá budova Domova d ůchodc ů Na kopci míjíme vpravo žlutou budovu bývalé školy a držíme se spíše vlevo a vyjíždíme z obce po hlavní silnici. Vlevo za obcí se potom nachází rozlehlé bývalé jednotné zem ědělské družstvo. Po 2 km jízd ě z Onšova p řijíždíme do obce Martinice u Onšova. P ři cest ě jsme si mohli všimnout božích muk po pravé stran ě. Do Martinic vjíždíme z kopce dol ů a držíme se levé strany. Na prvním rozcestí v obci odbo číme prudce doprava, kdy celou dobu míjíme Martinický rybník, do n ěhož p řitéká Martinický potok. Za dalších 1,4 km p řijedeme do Chyšné. P řed obcí se po pravé stran ě nachází kravín a pomníky za osvobození od nacismu a komunismu. Na návsi v Chyšné jedeme kolem pomníku vlevo. Po necelém kilometru dorazíme na k řížení se silnici č. 112. Vydáme se vpravo a pokra čujeme po ní 2 km. Poté odbo číme vlevo do obce Chýstovice. Obcí projedeme přímo rovn ě. Za obcí po levé stran ě m ůžeme sjet do obce Jedlina, jinak se držíme na hlavní cest ě. V dáli m ůžeme zahlédnout radar meteorologické stanice Košetice. Po 3 km jízd ě dorazím do K řešína, kde se ješt ě p řed vjezdem do obce dáme doleva a po most ě p řejedeme potok Mohelnice, mineme kostel sv. Bartoloměje a pokra čujeme táhlým kopcem dále. Po 800 m opouštíme hlavní silnici a odbo čujeme ost řeji doprava sm ěrem nahoru. Po dalším ujetém kilometru nebudeme zajížd ět do obce Sko čidolovice, ale budeme se držet vlevo a pokra čovat rovn ě do obce Smrdov, kam dorazíme po 1,5 km. Ve Smrdov ě, na druhém rozcestí zahneme vlevo a hned vpravo. Projíždíme kolem studánky a kapli čky. Po výjezdu z obce Smrdov p řejíždíme Smrdovský potok. Po 900 m p řijíždíme do Vyklantic. Zde se dáme pouze na prvním rozcestí vlevo a jinak obcí projedeme přímo rovn ě. Ujedeme pouhých 200 m a jsme v obci Nové Vyklantice. Na jediném možném rozcestí odbo číme doleva. Po 600 m dorazíme do Bu řenic, kde tato cyklotrasa kon čí a cyklista se m ůže napojit na trasu č. 161.

Graf 19

Zdroj: uTrack, 2014

Mapa 8

7.6 Cyklotrasa č. 6 Ho řepník->Bo řetice->Út ěchovi čky->Litohoš ť->Leskovice->Morave č->Nová Cerekev

Celková vzdálenost: 18,2 km

Vzdálenost stoupání: 6 km

Vzdálenost klesání:4,1 km

Obrázek 10: koláž 6: zleva shora: kostel Nejsv ětější Trojice Ho řepník, obecní rybník v Út ěchovi čkách, památník na památku padlých za druhé sv ětové války v Leskovicích

Cyklotrasa č. 6 má sv ůj za čátek v Ho řepníku. Vzniká odpojením se z cyklotrasy č. 1220 u kostela. Od kostela poté vyrazíme sm ěrem vlevo a asi po 100 m odbo číme hned vpravo a ješt ě v Ho řepníku p řejíždíme po most ě řeku Trnavu. Po 1,7 km dorazíme do Bo řetic. Vsí projedeme rovn ě. P ři pr ůjezdu míjíme autobusovou zastávku a kapli čku na pravé stran ě. Pokra čujeme mírn ě do kopce a asi po 2 km potkáváme samotu s autobusovou zastávkou. Dále jedeme lehce z kopce, avšak ne dlouho. Po 2,5 km p řijíždíme do Út ěchovi ček. P ři pr ůjezdu vsí máme po levé stran ě obecní rybník a po stran ě pravé kapli čku. Pokra čujeme asi 1,8 km, kdy odbo číme pravoúhlou zatá čkou vpravo na obec Litohoš ť. Krajinou jedeme mírn ě z kopce a po řád rovn ě. Asi po 1 km dorazíme do obce Litohoš ť. Na prvním rozcestí se dáme vpravo a jedeme kolem kapli čky hned vlevo a pokra čujeme rovn ě. Na konci vsi si m ůžeme všimnout rybníku. Po asi 2,2 km stoupání p řijíždíme do obce Leskovice, u leskovického obecního úřadu, kam se dostaneme kolem d ětského h řišt ě doprava, se nachází velký pomník, který je věnován ob ětem druhé sv ětové války. Za Českou poštou obce Leskovice p řejíždíme silnici č. 19 po most ě a vyjíždíme z obce. Po 800 m následuje železni ční p řejezd, který je t řeba opatrn ě přejet. Pokra čujeme dále rovn ě přibližn ě 1,5 km a p řijíždíme do obce Morave č. V Morav či se nachází kemp Valek, který nabízí ubytování a p ěkné koupališt ě. Zájemci o koupání mohou v Morav či odbo čit vpravo a dojet tak na konec vsi, kde se koupališt ě nachází. Na návsi si také mohou prohlédnout nov ě opravený kostel. My se však vydáme doleva na Novou Cerekev. Pojedeme kolem továrny Duna Cs Morave č, jenž vyrábí laminátové díly a sou částky do jachet. Cestu nám lemuje Cerekvický potok. Po necelých 4 km p ěknou svažitou krajinou přijíždíme do Nové Cerekve, kde tato trasa kon čí. Kon čí na rozcestí p řed kostelem napojením se na cyklotrasu 1219.

Graf 20

Zdroj, uTrack, 2014

Mapa 9

7.7 Cyklotrasa č. 7 Nová Cerekev->Chmelná->Myslov->Markvarec->Draho ňov->Babín->Johanka

Celková vzdálenost: 13,5 km

Vzdálenost stoupání: 3,8 km

Vzdálenost klesání:3,2 km

Obrázek 11: koláž 7: výhled na cerekvickou krajinu, rybník na návsi v Markvarci, kaple na návsi v Markvarci

Cyklotrasa č. 7 za číná v Nové Cerekvi, orientovat se budeme ke kostelu. Odsud pojedeme pár metr ů po trase č. 1219. Na prvním rozcestí v obci, po 320 m odbo číme vlevo a pokra čujeme rovn ě sm ěrem na Myslov. Zde se také odpojíme z trasy č. 1219. Po dalších 300 m se dáme vpravo. Jedeme mírn ě do kopce a naskýtá se nám otev řený pohled na místní krajinu s výhledem na cerekvický kostel. Zárove ň si po pravé stran ě m ůžeme všimnout v ětší vodárny u silnice. P řed obcí Chmelná jsou boží muka vlevo a po zhruba 2 km od Nové Cerekve p řijíždíme do Chmelné. Ve Chmelné se nachází kapli čka vlevo a naproti vpravo obecní rybník. V obci projedeme levou kruhovou zatá čkou, následn ě pravou a vyjedeme z obce. Po necelém 1 km jízdy v rovném sm ěru, která má stoupající tendenci, přijíždíme do Myslova. Ve st ředu vsi, po ujetých 200 m od cedule Myslov, odbo čujeme u rybníka vpravo. Na p ůli cesty do Markvarce dosahujeme svého prvního vrcholu na trase, dostáváme se až na 700 m n. m. a cesta následn ě získává na sestupné tendenci. P řed Markvarcem stojí kapli čka. Obcí projedeme rovn ě po hlavní silnici. Projíždíme mezi poli, na pravé stran ě po 1,1 km projedeme kolem v ětších Božích muk na rozcestí, my se však držíme po řád rovn ě. Před Draho ňovem je silnice obklopená lesem. Na za čátku vsi je chalupa s prodejem stavebního materiálu. My projedeme obcí p římo rovn ě a pokra čujeme 1,5 km na rozcestí, kde odbo číme vpravo a tímto sm ěrem se dostaneme do Babína. V Draho ňov ě se nachází nejvyšší bod této trasy, nacházíme se ve výšce okolo715 m n. m. V Babín ě na návsi míjíme nov ě zrekonstruovanou kapli a zastavit se m ůžeme u odpo čívadel a p řečíst si zajímavé informace na informa ční tabuli. Za Babínem, kdy jedeme mírn ě do kopce, se nachází z řejm ě radiový vysíla č a hned vedle jsou boží muka. Po 1,5 km před Johankou se nachází velké d řev ěné stavení, ve kterém se skrývá kolá řské muzeum. Dále projíždíme kolem zahrádká řství Johanka a přijíždíme kolem obce Johanka. V obci Johanka je nov ě vybudované relaxa ční wellnes centrum s možností ubytování. Nyní je třeba se dostat do nedaleko vzdálené Kamenice nad Lipou, kde cyklista m ůže navázat na trasy č. 321, č. 1184, č. 1114 nebo č. 1215. Musí však jet asi 1 km po silnici č. E 551.

Graf 21

Zdroj, uTrack, 2014

Mapa 10

7.8 Cyklotrasa č. 8 Mezná->Drbohlavy->Vlásenice->Božejov->St řítež->Bor->Myslov

Celková vzdálenost: 11 km

Vzdálenost stoupání: 2,8 km

Vzdálenost klesání:2,9 km

Obrázek 12: koláž 8: shora dol ů: d ětské h řišt ě ve St říteži, kaple na návsi v Boru, kostel sv. Ji ří na návsi v Božejov ě, Penzion Myslov

Cyklotrasa č. 8 za číná v obci Mezná, kudy d říve probíhala cyklotrasa č. 1240, která je již nyní zrušená. Probíhala sm ěrem od Pelh řimova, p řes Zají čkov a Čelistnou. Odtud tedy mohou cyklisté p řijet a napojit se a nebo druhým sm ěrem od Žirovnice na Metánov, Častrov a do Mezné. Za čínáme tedy ve st ředu vsi, kde je dominantou kaple, pomník ob ětem války a hasi čská zbrojnice. My p řejedeme silnici sm ěrem k obecnímu ú řadu, který budeme mít po své levé stran ě a odbo čujeme kolem n ěho doprava. Po 1,3 km cestou mezi poli a spíše klesáním dorazíme na rozcestí, kde odbo číme doleva. Po 700 m od rozcestí dorazíme do vsi Vlásenice - Drbohlavy. K řižovatkou projedeme rovn ě dol ů do vsi, na druhé k řižovatce se dáme doleva, následn ě již projedeme rovn ě kolem Mlýnského rybníka. Po 500 m od tohoto rybníka dorazíme do Božejova. Dáme se doprava a projedeme kolem v ětšího obecního rybníka, který máme po levé stran ě Na druhém k řížení budeme odbo čovat doleva, po pravé stran ě si m ůžeme všimnou místní zachovalé a fungující základní školy.Pojedeme rovn ě kolem obchodu s potravinami. Vlevo na návsi se ty čí kostel sv. Ji ří. Držíme se po řád rovn ě, podél ukazatele na St řítež. Za Božejovem podjíždíme silnici č. E551 a pokra čujeme 2 km po p ěkné vozovce. 1,3 km za Božejovem m ůžeme v dáli levým sm ěrem zahlédnout místní sjezdovku s lyža řským vlekem a zanedlouho na cest ě míjíme rybník a kapli čku. Za dalším 500 m už přijíždíme do St říteže. Na za čátku této obce je vybudované pěkné oplocené hřišt ě s odpo čívadly. My se dáme doprava podél ukazatele na Novou Cerekev. Jedeme dál krajinou 2 km do Boru. V této malé vesnici se ty čí nov ě opravená r ůžová kaple vpravo a všimnout si také m ůžeme požární nádrže vlevo na návsi. Asi za 1,5 km p řijedeme do Myslova, kde naše trasa kon čí a cyklista m ůže navázat na novou trasu č. 7 vedoucí do Nové Cerekve a nebo do Kamenice nad Lipou. P ři p říjezdu do obce nás upoutá Penzion Myslov, rodinná farma s agroturistikou.

Graf 22

Zdroj: uTrack, 2014

Mapa 11

8. FINANCOVÁNÍ ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY V KRAJI VYSO ČINA Dle strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v kraji Vyso čina, 2014 je rozvoj cyklodopravy uskute čň ován za pomoci dvou zdroj ů. První formou financování jsou vlastní zdroje obecních samospráv, jejich svazk ů, kraj ů nebo neziskových organizací. Peníze jsou investovány p ředevším do zna čení cyklotras, p řípravy projektových dokumentací pro možný vznik cyklostezek. Finance se také vkládají do zvýšení bezpe čnosti cyklodopravy ve m ěstech, to znamená, že se realizují cyklopruhy, cyklop řejezdy apod. Druhým, o poznání výrazn ějším zdrojem je dota ční financování. Jedná se o pen ěžní zdroje státu, kraje, nadací nebo Evropské Unie. Díky t ěmto zdroj ům se uskute čň uje výstavba finan čně náro čnějších cyklistických opat ření, jako jsou nap říklad cyklostezky, dopravní terminály, parkovišt ě nebo dopravní h řišt ě (Kraj Vyso čina, 2014). Za nejvýznamn ější zdroj financování rozvoje cyklistiky jsou na území kraje Vyso čina považovány evropské zdroje. Regionální opera ční program Nuts II Jihovýchod napomáhá vzniku nových cyklostezek nebo dopravních terminál ů, umož ňujících p řestup mezi cyklistickou a hromadnou dopravou. O rozvoj cyklodopravy a zvyšování bezpe čnosti cyklist ů se významn ě podílí Státní fond dopravní infrastruktury (dále jen SFDI). Díky prost ředk ům z tohoto fondu se poda řilo dokon čit n ěkolik cyklostezek na území kraje Vyso čina (Kraj Vyso čina, 2014). Tabulka č. 6 p řibližuje dota ční financování cyklostezek v Pelh řimov ě.

Tabulka 6: Projekty v oblasti rozvoje cyklistické dopravy ve m ěst ě Pelh řimov podpo řené ze SFDI, 2015 Dotace Příjemce Název Projektu Typ projektu Rok (K č) Pelh řimov Cyklostezka Pelh řimov 5 250 000 Výstavba cyklostezky 2006 Cyklostezka Pelh řimov – Pelh řimov 5 361 000 Výstavba cyklostezky 2010 Městské sady Stezka pro cyklisty a chodce Pelh řimov 2 215 000 Výstavba cyklostezky 2012 (K jezu) Zdroj: Kraj Vyso čina 2014, vlastní zpracování

Městský ú řad (dále jen M ĚÚ) v Pelh řimov ě poskytl záv ěre čné vyhodnocení akce názvu: Cyklostezka v Pelh řimov ě - Městské sady. Dle dokumentu bylo ze SFDI čerpáno 3 159 000 K č a z vlastních zdroj ů bylo ufinancováno 1278 120 K č. Celkem tedy 4 437 120 Kč. Celková cena investi čního majetku je 4 811 898,80 K č (z toho 374 778,80 K č náklady na p řípravu a zabezpe čení výstavby a 4 437 120 K č náklady stavební části akce).

MĚÚ Pelh řimov poskytl i informace týkající se projektu Stezka pro cyklisty a chodce, Pelh řimov, K Jezu. Náklady na realizaci činily 6 209 511 K č, z toho dotace ze SFDI 2 678 000 K č a vlastní prost ředky do výše celkových náklad ů. Přeshraniční spolupráce nabízí možnost p řípravy a budování cykloprojekt ů, které mají ale prokazatelný p řeshrani ční dopad. Fond Vyso činy sice vy čle ňuje n ějaké prost ředky pro rozvoj regionu, ale do oblasti cyklodopravy to bylo doposud jen ve velmi omezeném rozsahu. Kraj Vyso čina spolufinancoval dva významné projekty, a to vyzna čení Mlyná řské stezky a vybudování prvních etap cyklostezky Jihlava - Třebí č - Raabs. Mezi další využitelné zdroje pat ří granty poskytované Nadací Partnerství (nap ř. trasy Greenways) nebo prost ředky místních ak čních skupin. Využitelné budou i Lesy České republiky (dále jen L ČR), které plánují na realizaci programu "Program 2020 - zajišt ění cíl ů ve řejného zájmu u L ČR", vložit více než 500 mil. K č. Bude možno podpo řit rozvoj cykloturistiky na lesních pozemcích s právem hospoda ření L ČR (Kraj Vyso čina, 2014).

9. ZÁV ĚR Cílem tvorby této bakalá řské práce bylo provést komplexní analýzu cyklodopravy v zájmovém území, ov ěř it správné vedení cyklotras v terénu, provést dotazníkové šet ření nap říč samosprávnými celky okresu Pelh řimov a vytvo řit n ěkolik nových cyklotras v území za pomocí GIS. Analýzou cyklodopravy jsme získali informaci o tom, jak si stojí okres Pelh řimov v rámci Kraje Vyso čina a také jak si stojí jednotlivá ORP kraje v různých hlediscích cyklodopravy. Okres Pelh řimov v ětšinou zastává poslední p říčky. Jedná se o délky km cyklostezek, či hustotu cyklotras na území okresu. Dotazníkové šet ření bychom mohli brát za možnou p říčinu tohoto stavu cyklodopravy na území. Bohužel v ětšina starost ů, či místostarost ů nejeví velký zájem o rozvoj v tomto druhu odv ětví. Dalším velkým problémem a možná p řekážkou v budování cyklistické infrastruktury jsou chyb ějící finan ční zdroje, jež by byly volné na výdaje tohoto typu. Všechny vyzna čené cyklotrasy byly projety a nebyly shledány žádné nedostatky a ť ve zna čení a nebo rozpory ve zna čení a reálném vedení trasy. Bylo navrženo celkem 8 nových cyklotras, čímž došlo ke zvýšení cyklistických možností daného regionu. Nové cyklotrasy doplnily sí ť již stávajících cyklotras a zaplnily tak prázdná místa na map ě. Bylo dbáno na vedení tras po silnicích nižších t říd, lesních nebo polních cestách, což by kladn ě ovlivnilo bezpe čnost cyklist ů. Byly vybírány místa, jež jsou atraktivní jak zachovalou p řírodou, tak památkami a žádná trasa po nich ješt ě nevede. Nahrává také to, že v ětšina obcí, i t ěch menších, má na návsi vybudované n ějaké dětské h řišt ě. Chybí však v ětší možnost ubytovacích a stravovacích za řízení. Jednotlivé cyklotrasy se liší svou náro čností. Soubor nových tras obsahuje trasy mén ě náro čné, vedené nap říklad po silnici, ale také trasy pro náro čnější cyklisty, kte ří rádi využijí lesních a polních cest, či v ětšího stoupání. V ětšina tras je napojena na ty stávající a tak si cyklista m ůže vybrat, jakou cestou a jakým terénem se vydá. Každá navržená cyklotrasa obsahuje stru čný p řehled vedení popsaný v úvodu obytnými sídly. Ke všem trasám je také p řiložena koláž zachycující atraktivity na trase. Následuje podrobný popis cyklotrasy, kdy se cyklista p řesn ě dozví, kudy má jet a co ho na trase čeká. Díky výškovému profilu, který je zobrazen rovněž u každé trasy, si cyklista může p ředem zvolit a naplánovat svou trasu. Nové trasy byly v GPX souborech importovány do GIS, došlo k transformaci na soubory SHP a trasy mohly být vytvo řeny. Využití GIS v této oblasti je tedy možné.

10 LITERATURA A OSTATNÍ POUŽITÉ ZDROJE

Literární zdroje BARTÁK, M. (2008): Slovník cizích slov. Plot, Praha, 303 s.

ČECH, L., ŠUMPICH, J., ZABLOUDIL, V. A KOL. (2002): Jihlavsko: Chrán ěná území ČR, svazek VII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Eko Centrum Brno, Praha, 528 s.

DEMEK, J. A KOL (1965): Geomorfologie českých zemí. Československá akademie věd, Praha, 335 s.

DEMEK, J., MACKOV ČIN, P. (2006): Hory a nížiny ČR : Zem ěpisný lexikon ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny, Brno, 580 s.

CHÁBERA, S. A KOL (1985): Jiho česká vlastiv ěda - Neživáp říroda. Jiho české nakladatelství, ČeskéBud ějovice, 269 s.

LANGEROVÁ, B. (2004): Kraj Vyso čina. Agenturapropagace České republiky, Praha, 231 s.

MOUREK, D. A KOL. (2011): Cykloturistika – Sou časnýstav a perspektivy v České republice. Czech Tourism, Praha, 129 s.

PELH ŘIMOVSKO (1974): Pelh řimovsko: Brána Českomoravské Vyso činy. Tisk Severografia, Turnov, 48 s.

BALÍK, I. A KOL (2000): Pelh řimovsko ve druhém tisíciletí. Nová tiskárna Pelh řimov, s.r.o., 159 s.

RAPANT, P. (2006): Geoinformatika a geoinforma ční technologie. VŠB – Technická univerzita Ostrava. Ostrava, 516 s.

RAPANT, P. (2002): Úvod do geografických informa čních systém ů. VŠB – Technickáuniverzita Ostrava. Ostrava, 110 s.

RYGLOVÁ, K. (2009): Cestovní ruch – Soubor studijních materiál ů. Key publishing s.r.o., Ostrava

TOUŠEK, V. A KOL. ( 2008): Vyso čina – Tematický atlas. Krajský úřad kraje Vyso čina, Univerzita Palackého v Olomouci, Jihlava, 35 s.

VOŠICKÝ, Z. (2008): Toulky nad Pelh řimovskem. Aerovydavatelství, Havlí čkův Brod, 284 s. 68

Internetové a ostatnízdroje

CEDA: (2009): Navigace pro cyklisty http://www.ceda.cz/cs/tiskove-zpravy/2009/navigace-pro-cyklistys666x7518.html ( 10.11.2015) Cyklodoprava (2012): Infrastruktura. Místní komunikace, polní cesty, lesní cesty, p řírodní stezky, http://cyklodoprava.cz/infrastruktura/prvky-infrastruktury/dalsi-infrastruktura- vhodna-pro-cyklisty/ (10.12.2014)

Cyklodoprava (2012): Infrastruktura: Prvky infrastruktury. Integrovaná infrastruktura, http://cyklodoprava.cz/infrastruktura/prvky-infrastruktury/integrovana- infrastruktura/ (10.12.2014)

Cyklodoprava (2012): Infrastruktura: Pvky infrastruktury. Segregovaná infrastruktura, http://cyklodoprava.cz/infrastruktura/prvky-infrastruktury/segregovana- infrastruktura/ (14.12.2014)

Cyklodoprava (2012): Infrastruktura. Velké stavby - lávky, podjezdy, http://cyklodoprava.cz/infrastruktura/prvky-infrastruktury/velke-stavby-lavky- podjezdy/ (14.12.2014)

Cyklodoprava (2013): Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky, http://www.cyklodoprava.cz/file/cyklostrategie-2013-final/ (10.10.2014)

Cyklodoprava (2011): Statistiky: cyklotrasy, vyzna čené cyklotrasy v ČR dle kraj ů, http://www.cyklodoprava.cz/statistiky/cyklotrasy/ (10.6 2015)

Cyklodoprava (2014): Úvod, http://cyklodoprava.cz/ (25.6.2015)

Cyklotrasy (2015): Vedení cyklotras, http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/seznam.phtml?typ=32 (5.5.2015)

Česko jede (2011): Česko jede, http://ceskojede.cz/rubriky/cesko-jede/ (5.6.2015)

ČHMÚ (2014): M ěsí ční data - Košetice, http://portal.chmi.cz/portal/dt?action=content&provider=JSPTabContainer&menu= JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_9_Mesicni_data&nc=1& portal_lang=cs#PP_Mesicni_data (3.7.2015)

ČSÚ (2012): Charakteristika okresu Pelh řimov, https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_okresu_pelhrimov (5.3.2015)

ČSÚ (2014): Vybrané ukazatele za okres Pelh řimov, https://www.czso.cz/documents/11268/26954927/CZ0633.pdf/2d2682ed-b550- 42da-85c9-bed26760bf46?version=1.3 (5.3.2015)

Greenways (2015): Greenways, http://greenways.cz/Vse-o-Greenways/Greenways-jsou.aspx (16.4.2014)

Greenway řemesel a vyznání (2014): O cykotrase, http://greenwayremeselavyznani.cz/index.php/cs/ (16.4.2014)

JEBAVÝ, A., KUTÍLEK, J., ČERNÝ, L. (2013): Plán rozvoje infrastruktury pro cyklisty v Pardubicích – Cyklogenerel Pardubice. Brno, http://www.pardubike.cz/info/generel.pdf (19.11.2015)

KČT (2014): U čební texty pro zna čka ře: díl N, https://www.email.cz/download/i/rR_LxiLyUoID8IIQllkT6pnQhuRBraHjIuO72G5 o_zzNxv2LjkPyPmf66TzzBnVIThIBVDo/UT-N%20- %20kone%C4%8Dn%C3%A1%20verze.pdf (2.3.2015)

KČT (2012): U čebnítexty pro zna čka ře: díl M, http://www.kct.cz/cms/sites/default/files/users/user1/dokumenty/znackari/UT- M.pdf

KrajVyso čina (2014): Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v kraji Vyso čina na období 2014-2020, http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&i d_dokumenty=4062125 (20.10.2014)

KrajVyso čina (2014): Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v kraji Vyso čina na období 2014-2020. P říloha č. 1 P řehled cyklotras na území kraje, http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty =4062126 (20.10.2014)

KrajVyso čina (2014): Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v kraji Vyso čina na období 2014-2020. P říloha č. 3 P řehled zjišt ěných stávajících cyklostezek na území kraje, http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty =4062128 (20.10.2014)

KrajVyso čina (2006): Vyso čina v doprav ě: Základní údaje o silni ční síti, stav povrchu vozovek silnic III. t říd, http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty =4001876 (1.7.2015)

Ministerstvo dopravy (2010) TP 218: Navrhování zón 30 http://www.cyklokonference.cz/cms_soubory/rubriky/142.pdf (28.6.2015)

Mupe (2013): Strategický plán rozvoje m ěsta Pelh řimov na období 2014-2020: Návrhová část

http://www.mupe.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=11891&id_dok umenty=10375 ( 1.11.2015)

Naše Česko (2013): Cyklotrasa č. 321 Lou ňovice pod Blaníkem- Jind řich ův Hradec, http://www.nasecesko.cz/cyklotrasy_a_cyklostezky/cyklotrasa_c_321_lounovice_p __blanikem-naceradec-pacov-kamenice_n__lipou-j__hradec?id=90 (9.6.2015)

Pelh řimovsko (2015): K řemešník, http://www.pelhrimovsko.cz/cz/okoli-mesta/kremesnik.htm (2.7.2015)

Plze ňsko na kole (2011): Chodci a kola ři na cyklostezkách: zna čení cyklostezek, http://www.plzenskonakole.cz/cz/chodci-a-kolari-na-cyklostezkach-muze-to- fungovat--804.htm (2.7.2015)

Po čátky (2015): Turistika a volný čas – turistické zajímavosti, http://www.pocatky.cz/cs/2/section-10/turisticke-zajimavosti.html (10.7.2015)

Technické podmínky (2006): Navrhování komunikací pro cyklisty, http://www.pjpk.cz/TP%20179.pdf (28.6.2015)

Turistické regiony ČR (2008): Cyklotrasa č. 161 Na čeradec- Jihlava, http://www.sumava.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=137947 (18.5.2015) uTrack (2014): Report http://utrack.crempa.net/ (15. 11. 2015)

SEZNAM UVEDENÝCH ZKRATEK

AOPK: Agentura ochrany přrody a krajiny CD: Cyklistická doprava CHKO: Chrán ěná krajinná oblast PP: P řírodní památka PR: P řírodní rezervace NPP: Národní p řírodní památka ČOV: Čisti čka odpadních vod OÚ: Obecní ú řad KČT: Klub českých turist ů ZO: Zna čka řské obvody SFDI: Státní fond dopravní infrastruktury LČR: Lesy České republiky ČR: Česká republika CA: Cyklistická akademie ORP: Obec s rozší řenou p ůsobností MĚÚ: M ěstský ú řad ŘSD: Ředitelství silnic a dálnic TP 179: Technické podmínky 179 h: hodin

SEZNAM OBRÁZK Ů

OBRÁZEK 1: ZNA ČENÍ CYKLOTRAS ...... 10 OBRÁZEK 2: ZNA ČENÍ CYKLOTURISTICKÝCH TRAS ...... 10 OBRÁZEK 3: ZNA ČENÍ CYKLOSTEZEK ...... 11 OBRÁZEK 4: ZNA ČENÍ GREENWAY ...... 13 OBRÁZEK 5: KOLÁŽ 1: SHORA ZLEVA DOL Ů: D ĚTSKÉ H ŘIŠT Ě VE SKRÝŠOV Ě, KULTURNÍ PAMÁTKA KAPLI ČKA V PROSE ČI POD K ŘEMEŠNÍKEM, SLUNE ČNÍ PASEKA, ST ŘÍBRNÁ STUDÁNKA, BOŽÍ MUKA U SLUNE ČNÍ PASEKY, PASEKA S DOBYTKEM U PROSE ČE POD KŘEMEŠNÍKEM, KOSTEL VE SKRÝŠOV Ě...... 40 OBRÁZEK 6: KOLÁŽ 2: ZLEVA SHORA: ŘEKA ŽELIVKA, BOŽÍ MUKA NAD CHVOJNOVEM, DĚTSKÉ H ŘIŠT Ě U ŠLEJFERKOVA MLÝNA, POSED NA CEST Ě DO POBISTRÝCŮ, KRAJINA PELH ŘIMOVSKA, BOŽÍ MUKA P ŘI CEST Ě DO KRASÍKOVIC ...... 43 OBRÁZEK 7: KOLÁŽ 3: ZLEVA DOPRAVA: VÝHLED NA OKOLNÍ KRAJINU ZA HOUSEROVKOU, DĚTSKÉ H ŘIŠT Ě A ODPO ČÍVADLO V POLESÍ, KULTURNÍ D ŮM S HOSTINCEM VE VESELÉ, KOSTEL SV. JAKUBA VE VESELÉ, KOSTEL SV JANA K ŘTITELE V PO ČÁTKÁCH ...... 47 OBRÁZEK 8: KOLÁŽ 4: SHORA DOL Ů: EKOFARMA KŘIŠ ŤAN V MILOTI ČKÁCH, RYBNÍ ČEK U EKOFARMY K ŘIŠ ŤAN V MILOTI ČKÁCH, ODPO ČÍVADLO S BOŽÍMI MUKY V ČÍŽKOV Ě, KOSTEL SV. TOMÁŠE V NOVÉ CEREKVI, SLOUP SE SOCHOU PANNY MARIE V ČERVENÉ ŘEČICI ...... 50 OBRÁZEK 9: KOLÁŽ Č. 5: ZLEVA SHORA: SAMOTA NA CESTĚ DO T ĚŠKOVIC, KOSTEL SV. BARTOLOM ĚJE V K ŘEŠÍN Ě, KOSTEL SV. MARTINA V ONŠOV Ě, PAMÁTNÉ DESKY NA VZPOMÍNKU OD OSVOBOZENÍ OD NACISMU A KOMUNISMU U CHYŠNÉ ...... 53 OBRÁZEK 10: KOLÁŽ 6: ZLEVA SHORA: KOSTEL NEJSV ĚTĚJŠÍ TROJICE HO ŘEPNÍK, OBECNÍ RYBNÍK V ÚT ĚCHOVI ČKÁCH, PAMÁTNÍK NA PAMÁTKU PADLÝCH ZA DRUHÉ SV ĚTOVÉ VÁLKY V LESKOVICÍCH ...... 56 OBRÁZEK 11: KOLÁŽ 7: VÝHLED NA CEREKVICKOU KRAJINU, RYBNÍK NA NÁVSI V MARKAVRCI, KAPLE NA NÁVSI V MARKVARCI ...... 59 OBRÁZEK 12: KOLÁŽ 8: SHORA DOL Ů: D ĚTSKÉ H ŘIŠT Ě VE ST ŘÍTEŽI, KAPLE NA NÁVSI V BORU, KOSTEL SV. JI ŘÍ NA NÁVSI V BOŽEJOV Ě, PENZION MYSLOV ...... 62

SEZNAM TABULEK

TABULKA 1: DÉLKA CYKLOSTEZEK V OKRESECH KRAJE VYSO ČINA, 2014 ...... 28 TABULKA 2: HUSTOTA SÍT Ě CYKLOTRAS NA ÚZEMÍ ORP KRAJE VYSO ČINA, 1.1.2013 ...... 30 TABULKA 3: SKLADBA CYKLOTRAS DLE REGIONÁLNÍHO ROZSAHU OKRESU PELH ŘIMOV, 2014 ...... 33 TABULKA 4: KATEGORIZACE CYKLOTRAS DLE REGIONÁLNÍHO ROZSAHU V OKRESECH KRAJE VYSO ČINA, 2014 ...... 34 TABULKA 5: KILOMETRÁŽ CYKLOTRAS NA ÚZEMÍ OKRES Ů KRAJE VYSO ČINA, 2014 ...... 35 TABULKA 6: PROJEKTY V OBLASTI ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY VE MĚST Ě PELH ŘIMOV PODPO ŘENÉ ZE SFDI, 2015 ...... 65

SEZNAM GRAF Ů

GRAF 1: MONITOROVÁNÍ PROJÍŽD ĚJÍCÍCH CYKLIST Ů NA TRASE ČÍSLO 5129, KDE DN ŮM 4. 10. 2014, 1. 5. 2015 A 6. 6. 2015...... 27 GRAF 2: DÉLKY CYKLOSTEZEK V OKRESECH KRAJE VYSO ČINA, 2015 ...... 29 GRAF 3: HUSTOTA CYKLOTRAS V ORP KRAJE VYSO ČINA, 1.1.2013...... 31 GRAF 4: SKLADBA CYKLOTRAS OKRESU PELH ŘIMOV DLE REGIONÁLNÍHO ROZSAHU, 2014 33

GRAF 5: SKLADBA CYKLOTRAS DLE REGIONÁLNÍHO ROZSAHU V OKRESECH KRAJE VYSO ČINA, 2014 ...... 34 GRAF 6: KILOMETRÁŽ CYKLOTRAS NA ÚZEMÍ OKRES Ů KRAJE VYSO ČINA, 2014 ...... 35 GRAF 7: GRAFICKÉ ZNÁZORN ĚNÍ OTÁZKY Č. 1 ...... 36 GRAF 8: GRAFICKÉ ZNÁZORN ĚNÍ OTÁZKY Č. 2B ...... 36 GRAF 9: GRAFICKÉ ZNÁZORN ĚNÍ OTÁZKY Č. 2A ...... 37 GRAF 10: GRAFICKÉ ZNÁZORN ĚNÍ OTÁZKY Č. 3 ...... 38 GRAF 11: GRAFICKÉ ZNÁZORN ĚNÍ OTÁZKY Č. 4 ...... 38 GRAF 12: GRAFICKÉ ZNÁZORN ĚNÍ OTÁZKY Č. 5 ...... 39 GRAF 13: GRAFICKÉ ZNÁZORN ĚNÍ OTÁZKY Č. 6 ...... 39 GRAF 14: GRAFICKÉ ZNÁZORN ĚNÍ OTÁZKY Č. 7 ...... 39 GRAF 15: VÝŠKOVÝ PROFIL CYKLOTRASY Č. 1 ...... 42 GRAF 16:VÝŠKOVÝ PROFIL CYKLOTRASY Č. 2 ...... 45 GRAF 17: VÝŠKOVÝ PROFIL CYKLOTRASY Č. 3 ...... 49 GRAF 18: VÝŠKOVÝ PROFIL CYKLOTRASY Č. 4 ...... 52 GRAF 19: VÝŠKOVÝ PROFIL CYKLOTRASY Č. 5 ...... 55 GRAF 20: VÝŠKOVÝ PROFIL CYKLOTRASY Č. 6 ...... 58 GRAF 21: VÝŠKOVÝ PROFIL CYKLOTRASY Č. 7 ...... 61 GRAF 22: VÝŠKOVÝ PROFIL CYKLOTRASY Č. 8 ...... 64

SEZNAM MAP

MAPA 1: ADMINISTRATIVNÍ ČLEN ĚNÍ KRAJE VYSO ČINA V RÁMCI ČESKÉ REPUBLIKY A OKRESU PELH ŘIMOV V RÁMCI KRAJE VYSO ČINA, 2015 ...... 15 MAPA 2: DIGITÁLNÍ MODEL TERÉNU ČR S DETAILEM NA OKRES PELH ŘIMOV, STAV K ROKU 2015 ...... 20 MAPA 3: HUSTOTA SÍT Ě CYKLOTRAS KRAJE VYSO ČINA S DETAILEM OKRESŮ A ORP, 2013 . 32 MAPA 4: CYKLOTRASA Č. 1 ...... 42 MAPA 5: CYKLOTRASA Č. 2 ...... 46 MAPA 6: CYKLOTRASA Č. 3 ...... 49 MAPA 7: CYKLOTRASA Č. 4 ...... 52 MAPA 8: CYKLOTRASA Č. 5 ...... 55 MAPA 9: CYKLOTRASA Č. 6 ...... 58 MAPA 10: CYKLOTRASA Č. 7 ...... 61 MAPA 11: CYKLOTRASA Č. 8 ...... 64

SEZNAM P ŘÍLOH

PŘÍLOHA 1: TÉMATICKÉ CYKLOTRASY C KRAJI VYSO ČINA K ROKU 2014 ...... 75 PŘÍLOHA 2: TÉMATICKÉ CYKLOTRASY OKRESU PELH ŘIMOV, 2014 ...... 76 PŘÍLOHA 3: CYKLOTRASY OKRESU PELH ŘIMOV DLE T ŘÍD, 2015 ...... 77 PŘÍLOHA 4: DOTAZNÍKOVÉ ŠET ŘENÍ ………..…………………………………………………………………78

11. PŘÍLOHY Příloha 1

Příloha 2

Příloha 3

Příloha č. 4

Dotazníkové šet ření: Analýza a návrh řešení cyklistické dopravy s využitím nástroj ů GIS v okrese Pelh řimov Dobrý den, jmenuji se Kristýna Knotková a jsem studentkou Jiho české univerzity v Českých Bud ějovicích, kde studuji obor Geografie pro ve řejnou správu. Ráda bych Vás požádala o spolupráci s výzkumem pro mou bakalá řskou práci. Práce se zabývá p ředevším analýzou stavu cyklistické dopravy na území okresu Pelh řimov a návrhem nových cyklotras, či opat řeních pro cyklodopravu. P ředem Vám d ěkuji za spolupráci. 1.otázka: Jste si v ědom existence Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v kraji Vyso čina na období 2014-2020? a) Ano b) Ne c) Nevím 2. otázka: Podílela se obec prost řednictvím svých zástupc ů aktivn ě na tvorb ě tohoto dokumentu a nebo na jeho p řipomínkování? Pokud ano: 2.a) jaké byly navrhované zm ěny a p řipomínky? ... 2.b) jsou tyto p řipomínky a zm ěny zahrnuty ve finální verzi dokumentu? Ano Ne Nevím 3. otázka: Je podle Vás cykloturistika a cyklodoprava oblíbeným a rozvíjejícím se druhem sportu, dopravy a rekreace v okrese Pelh řimov? a) Ano b) Ne c) Nevím 4. otázka: Myslíte si, že okres Pelh řimov má potenciál pro výrazn ější rozvoj cykloturistiky a cyklodopravy? a) Ano b) Ne c) Nevím 5. otázka: Je v zájmu Vaší obce rozvoj cykloturistiky a cyklodopravy? a) Ano b) Ne c) Nevím

6.otázka: Podílela se obec n ěkdy finan čně na projektu rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky na území obce? Nap říklad investice do cyklotras nebo cyklostezek. a) Ano b) Ne c) Nevím 7. otázka: Jaký typ projektu rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy se Vám jeví vhodný pro Vaší obec a) Výstavba cyklostezky (cyklostezek do p řilehlých obcí) b) Zna čení nových cyklotras v okolí obce propojující místní atraktivity c) Úprava infrastruktury a podélného dopravního značení usnad ňující pohyb cyklist ům v obci d) Jiné... e) Žádná z výše uvedených možností, protože p řípadné investice by nebyly rentabilní z hlediska využívání cyklotras a cyklostezek místními ob čany