Obec Kámen Na Pelhřimovsku – Předpoklady Cestovního Ruchu

Obec Kámen na Pelhřimovsku – předpoklady cestovního ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 14. dubna 2014

…......

Podpis

Poděkování

Velice děkuji vedoucímu této bakalářské práce panu RNDr. Milanu Kameníkovi za odborné vedení, ochotu a cenné rady, které mi při psaní práce poskytoval. Za milé přijetí a sdělené informace děkuji starostovi obce Kámen, Mgr. Františku Hofmanovi. Za vstřícnost a poskytnuté informace patří poděkování také zástupcům Muzea Vysočiny Pelhřimov Mgr. Ondřeji Hájkovi (ředitel) a Mgr. Monice Kotenové (historik, kurátor). Dále mé díky náleží všem respondentům, kteří věnovali svůj čas aktivní účasti na dotazníkovém výzkumu. Na tomto místě děkuji i mojí rodině, která mě během psaní bakalářské práce podporovala.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Obec Kámen na Pelhřimovsku – předpoklady cestovního ruchu

Bakalářská práce

Autor: Simona Dobrovolná

Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník

Jihlava 2014

DOBROVOLNÁ, Simona: Obec Kámen na Pelhřimovsku – předpoklady cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014.

Teoretická část práce vymezuje a popisuje oblast Pelhřimovska. Charakterizuje předpoklady cestovního ruchu v obci Kámen na Pelhřimovsku. Praktická část práce se věnuje vyhodnocení dotazníkového šetření, ve kterém je zjišťován zájem obyvatel Kraje Vysočina o atraktivity cestovního ruchu Pelhřimovska a obce Kámen, jsou zkoumány motivy a nejčastější způsoby cestování do této oblasti. Je vytvořena SWOT analýza obce Kámen z pohledu cestovního ruchu. V závěru práce jsou navržena doporučení, jak by bylo možné přispět k prohloubení zájmu o trávení volného času v této destinaci.

Klíčová slova: cestovní ruch, Pelhřimovsko, obec Kámen, hrad Kámen, dotazníkové šetření, SWOT analýza.

Abstract

DOBROVOLNÁ, Simona: The Village of Kámen in the Region of Pelhřimov - Preconditions for Tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: RNDr. Milan Kameník. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2014.

The theoretical part of the thesis specifies and describes the Pelhřimov Region. This part also defines conditions for tourism in the village of Kámen in the district of Pelhřimov. The practical part of the thesis focuses on evaluation of a questionnaire survey, which deals with the interest of inhabitants of Vysočina Region in tourist attractiveness of Pelhřimov Region and the village of Kámen, the motives and most common ways of travelling to this area are explored. A SWOT analysis is elaborated for the village of Kámen in terms of tourism. At the conclusion are suggested recommendations how to redound to intensify the interest in spending of free time in this destination.

Key words: tourism, Pelhřimov Region, Kámen village, Kámen Castle, questionnaire survey, SWOT analysis. 7

Předmluva

Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma z oblasti Pelhřimovska. Jedním z důvodů, který mne vedl k této volbě, je ten, že jsem se narodila a žiji celý život v Kraji Vysočina. Oblast Pelhřimovska je mi tedy blízká. Ráda cestuji po České republice a poznávám její krásy.

Dalším impulsem k výběru tématu bakalářské práce bylo, že podle mého názoru je v rámci Kraje Vysočina tato oblast z pohledu cestovního ruchu poněkud opomíjená. Konkurence regionů, které se pyšní památkami celorepublikového či mezinárodního významu, je velmi vysoká. Pelhřimovsko patří do oblasti, kde návštěvník nalezne převážně atraktivity regionálního významu. Pelhřimovsko jsem i já sama navštívila několikrát, vždy však pouze v rámci jednodenních výletů na konkrétní předem zvolená místa. Rozhodla jsem se tedy zjistit více o názorech obyvatel Kraje Vysočina na tuto oblast. Zda pro ně je, nebo není lákavým cílem trávení volného času.

Za konkrétní místo, kterému se věnuji v bakalářské práci, jsem si vybrala obec Kámen. Tato destinace pro mě byla přitažlivá, protože Kámen patří mezi místa, která jsem navštívila. Myslím, že toto téma je velmi zajímavé. V obci je dominantní atraktivitou cestovního ruchu hrad Kámen, který mezi návštěvníky patří k nejvíce vyhledávaným památkám obce. Svým významem přesahuje hrad Kámen hranice regionu Pelhřimovska i Kraje Vysočina. „Obec Kámen na Pelhřimovsku - předpoklady cestovního ruchu“ je téma v současné době velice aktuální, protože je plánována realizace několika projektů, které by do budoucna měly výrazným způsobem ještě zvýšit atraktivitu této obce z pohledu cestovního ruchu.

Obsah

ÚVOD A CÍL PRÁCE ...... 13

1. TEORETICKÁ ČÁST ...... 14

1.1 PELHŘIMOVSKO – VYMEZENÍ OBLASTI, ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...... 14

1.2 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU PELHŘIMOVSKA ...... 16

1.3 DOPRAVNÍ DOSTUPNOST PELHŘIMOVSKA ...... 19 1.3.1 Dálniční a silniční síť ...... 19 1.3.2 Železniční doprava ...... 20

1.4 MIKROREGIONY PELHŘIMOVSKA ...... 21

1.5 OBEC KÁMEN...... 21 1.5.1 Mikroregion Stražiště ...... 22 1.5.2 Z historie obce Kámen a místních částí ...... 23

1.6 OBEC KÁMEN – PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ...... 25 1.6.1 Lokalizační předpoklady ...... 25 1.6.2 Realizační předpoklady ...... 55 1.6.3 Selektivní předpoklady ...... 64

1.7 OBYVATELÉ OBCE KÁMEN A POSTOJ K CR V DESTINACI ...... 70

1.8 TURISTICKÉ ATRAKTIVITY V BLÍZKÉM OKOLÍ KÁMENA ...... 71

2. PRAKTICKÁ ČÁST ...... 78

2.1 POROVNÁNÍ NÁVŠTĚVNOSTI PAMÁTEK ...... 78

2.2 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ...... 79

2.3 SWOT ANALÝZA OBCE KÁMEN Z POHLEDU CESTOVNÍHO RUCHU ...... 98

2.4 DEFERTOVA FUNKCE (TURISTICKÁ FUNKCE) ...... 99

3. ZÁVĚR ...... 102 3.1 DOPORUČENÍ PRO VĚTŠÍ ROZVOJ CR V OBCI KÁMEN ...... 102 3.2 SHRNUTÍ ...... 104

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 105 Tištěné zdroje ...... 105 Elektronické zdroje...... 105

SEZNAM PŘÍLOH ...... 114

PŘÍLOHY

A Definice vybraných pojmů týkajících se cestovního ruchu a této bakalářské práce z pohledu různých autorů B Okres Pelhřimov C Regionální produkty Pelhřimovska D Organizace cestovního ruchu pro Kraj Vysočina E Muzeum Vysočiny Pelhřimov, příspěvková organizace F Přehled majitelů hradu Kámen G Popis hradu Kámen v úvodu pamětní knihy obce H Rozhovor v COT business s MUDr. Jiřím Běhounkem, hejtmanem Kraje Vysočina I Speciální programy a pravidelné akce hradu Kámen J Pověsti, které se vážou k hradu Kámen K Vyobrazení znaku a vlajky obce Kámen se stručným popisem, Den obce Kámen L Filosofie metody LEADER, cíle sdružení Via rustica a strategický plán LEADER „VIA RUSTICA PRO VENKOV“ M Dotazník pro dotazníkové šetření

SEZNAM ZKRATEK

CR Cestovní ruch EHP Evropský hospodářský prostor GPS Global Positioning System (Globální polohový systém) NUTS Nomenclature des Unites Territoriales Statistique (klasifikace územních statistických jednotek) SDH Sbor dobrovolných hasičů UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu)

SEZNAM ILUSTRACÍ

Obrázky

Obrázek 1 - Železniční tratě ...... 20 Obrázek 2 - Poloha obce Kámen v rámci ČR ...... 22 Obrázek 3 - Mikroregion Stražiště, poloha v okrese Pelhřimov ...... 23 Obrázek 4 - Kamenný sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého ...... 31 Obrázek 5 - Kaple Panny Marie Bolestné ...... 33 Obrázek 6 - Expozice motocyklů ...... 38 Obrázek 7 - Hrad Kámen ...... 48 Obrázek 8 - Detail obce Kámen a místních částí na turistické mapě ...... 49 Obrázek 9 - Červená pěší trasa v obci Kámen ...... 61 Obrázek 10 - Poloha MAS Via rustica ...... 68

Tabulky

Tabulka 1 - Počet obyvatel ke dni 31. 12. 2012 ...... 14 Tabulka 2 - Počty návštěvníků vybraných turistických informačních center ...... 18 Tabulka 3 - Otevírací doba hradu Kámen ...... 35 Tabulka 4 - Ceny vstupného v Kč ...... 36 Tabulka 5 - Návštěvnost hradu Kámen v letech 2003 až 2013 ...... 36 Tabulka 6 - Dosažitelnost obce Kámen z velkých měst ČR ...... 60 Tabulka 7 - Počet obyvatel obce Kámen – údaje ke dni 28. 2. 2014 ...... 65 Tabulka 8 - Věková struktura obyvatel obce Kámen – údaje ke dni 28. 2. 2014 ...... 65 Tabulka 9 - Shrnutí údajů o počtu rezidentů a ubytovacích kapacitách vybraných míst ke dni 31. 12. 2012 ...... 100 Tabulka 10 - Intervaly Defertovy funkce ...... 101

Grafy

Graf 1 - Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v okresech Vysočiny v roce 2011 ...... 16 Graf 2 - Silnice a dálnice - okres Pehřimov ...... 19 11

Graf 3 - Vývoj návštěvnosti hradu Kámen ...... 37 Graf 4 - Vývoj počtu obyvatel obce Kámen ...... 64 Graf 5 - Změny počtu obyvatel obce Kámen ...... 66 Graf 6 - Návštěvnost turistických cílů ...... 78 Graf 7 - Otázka dotazníku č. 1 ...... 81 Graf 8 - Otázka dotazníku č. 2 ...... 82 Graf 9 - Otázka dotazníku č. 3 ...... 83 Graf 10 - Otázka dotazníku č. 4 ...... 84 Graf 11 - Otázka dotazníku č. 5 ...... 85 Graf 12 - Otázka dotazníku č. 6 ...... 86 Graf 13 - Otázka dotazníku č. 7 ...... 87 Graf 14 - Otázka dotazníku č. 8 ...... 88 Graf 15 - Otázka dotazníku č. 9 ...... 88 Graf 16 - Otázka dotazníku č. 10 ...... 89 Graf 17 - Otázka dotazníku č. 11 ...... 89 Graf 18 - Otázka dotazníku č. 12 ...... 90 Graf 19 - Otázka dotazníku č. 13 ...... 91 Graf 20 - Otázka dotazníku č. 14 ...... 91 Graf 21 - Otázka dotazníku č. 15 ...... 92 Graf 22 - Otázka dotazníku č. 16 ...... 92 Graf 23 - Otázka dotazníku č. 17 ...... 93 Graf 24 - Otázka dotazníku č. 18 ...... 93 Graf 25 - Otázka dotazníku č. 20 ...... 94 Graf 26 - Otázka dotazníku č. 21 ...... 95 Graf 27 - Otázka dotazníku č. 22 ...... 95 Graf 28 - Otázka dotazníku č. 23 ...... 96 Graf 29 - Otázka dotazníku č. 24 ...... 96 Graf 30 - Hodnoty Defertovy funkce k 31. 12. 2012 ...... 101

ÚVOD A CÍL PRÁCE

Bakalářská práce je rozdělena na tři hlavní části. Část teoretickou, část praktickou a závěr.

Cílem této práce je charakterizovat předpoklady cestovního ruchu v obci Kámen na Pelhřimovsku a v jejím blízkém okolí. Této problematice se věnuje teoretická část bakalářské práce. Na jejím počátku popisuji Pelhřimovsko jako region, ve kterém se obec Kámen nachází. Pelhřimovsko je pro účely této práce vymezeno územím bývalého okresu Pelhřimov. Poté je již pozornost soustředěna na obec Kámen a její předpoklady cestovního ruchu. Co se týče předpokladů cestovního ruchu v okolí obce Kámen, zaměřuji se v závěru teoretické části na vybrané kulturně-správní předpoklady – nejvíce zajímavé turistické atraktivity. Přírodní předpoklady jsou zpracovány pro obec Kámen a vztahují se i k jejímu okolí. Realizační a selektivní předpoklady cestovního ruchu míst v okolí Kámena nejsou předmětem zájmu této bakalářské práce.

V praktické části práce uvádím srovnání návštěvnosti hradu Kámen s vybranými turistickými cíli v jeho okolí. Dále se věnuji vyhodnocení dotazníkového šetření, ve kterém je zjišťován zájem obyvatel Kraje Vysočina o atraktivity cestovního ruchu Pelhřimovska a obce Kámen s hradem jako dominantní atraktivitou cestovního ruchu. Jsou zkoumány motivy, nejčastější způsoby cestování do této oblasti a spokojenost respondentů s návštěvou hradu Kámen.

Součástí praktické části práce je SWOT analýza obce Kámen z pohledu cestovního ruchu. Dále zde určuji hodnoty Defertovy funkce pro okres Pelhřimov a několik vybraných měst a obcí Pelhřimovska.

V závěru práce jsou na základě výsledků dotazníkového šetření a vypracované SWOT analýzy navržena doporučení, jakým způsobem by bylo možné přispět k rozvoji cestovního ruchu a k prohloubení zájmu mezi turisty o trávení volného času v obci Kámen.

Doplňkové informace nebo informace rozšiřující text v bakalářské práci uvádím v přílohách. Jednou z příloh (M) je také dotazník, který sloužil k provedení dotazníkového šetření.

1. TEORETICKÁ ČÁST

1.1 PELHŘIMOVSKO – vymezení oblasti, základní údaje

Oblast Pelhřimovsko bude v bakalářské práci vymezena okresem Pelhřimov.

Ačkoliv byly od 1. ledna 2003 zrušeny okresní úřady, okresy jako správní celky nezanikly. 1 Obvody bývalých okresů zůstaly zachovány pro potřeby soudů, policie, archivů, úřadů práce atd. Dále se například využívají jako statistická jednotka. 2

Okres Pelhřimov se rozkládá v západní části Českomoravské vrchoviny, v západní části Kraje Vysočina. Sousedními okresy jsou Havlíčkův Brod a Jihlava (Kraj Vysočina), Jindřichův Hradec a Tábor (Jihočeský kraj) a také okres Benešov (Středočeský kraj). Do dnešní podoby vznikl okres Pelhřimov při územní reorganizaci v roce 1960, jde především o velké části někdejších okresů Pelhřimov, Humpolec, Kamenice nad Lipou a Pacov. V kraji je okres Pelhřimov třetím největším, hustota obyvatelstva je však nejmenší ze všech pěti okresů. 3

Počet obyvatel v Kraji Vysočina byl ke dni 31. 12. 2012 celkem 511 207. Z toho je 72 411 obyvatel evidováno v okrese Pelhřimov. Z toho ve správním obvodu Pacov žilo k 31. 12. 2012 celkem 9 759 obyvatel. V obci Kámen je k témuž datu evidováno 258 obyvatel. Níže jsou data uspořádána do tabulky. 12

Počet obyvatel ke dni 31. 12. 2012

Tabulka 1 - zdroj: http://www.czso.cz, zpracování do tabulky vlastní

Kraj Vysočina okres Pelhřimov správní obvod Pacov obec Kámen 511 207 72 411 9 759 258

Celé území okresu Pelhřimov má výrazně podhorský ráz. Je pro ně charakteristická bohatá členitost terénu s průměrnou nadmořskou výškou 550-600 metrů. Plochy pod 500 m nad mořem se nacházejí jen ojediněle a v nesouvislých celcích většinou podél vodních toků v severní části okresu. Nejníže položenou obcí okresu je Želiv s nadmořskou výškou 406 m, nejvyšším bodem oblasti je vrchol Křemešníku – nadmořská výška 765 m. Klimatické poměry v okrese jsou drsné, vyznačují se větším množstvím vodních srážek a také prodlouženou dobou vegetačního klidu. 3

Co se týče povrchových vodních toků, jedná se zde především o potoky a řeky s poměrně malým vodním průtokem, s omezenou možností jejich využívání. Za zmínku stojí, že na území Pelhřimovska pramení řeka Želivka. 3 Na řece Želivce je zbudována vodní nádrž Švihov (známější pod názvem Želivka). Ta je zásobárnou pitné vody pro značnou část Prahy i okresu Pelhřimov. Jedná se o největší vodárenskou nádrž v České republice. Z důvodu ochrany čistoty vody je v nádrži přísně zakázáno koupání, turisté ji proto nevyhledávají. Náleží z části do okresu Pelhřimov a dále také zasahuje do okresu Havlíčkův Brod, Kutná Hora a Benešov. 13

Další dvě vodní nádrže Pelhřimovska jsou Trnávka a Sedlice. Tyto přehrady na přítocích zajišťují zachycování splavenin a chrání čistotu vody v nádrži Švihov. Vodní nádrž Trnávka (známá jako Želiv) se nachází na řece Trnavě mezi Želivem a Červenou Řečicí. Tato nádrž je využívána i k rekreačním účelům a je pro turisty zajímavá. Pod hrází tohoto vodního díla je vytvořena slalomová dráha (délka je více než 500 m, celkové převýšení 9 m). Tato dráha patří mezi nejobtížnější ve střední Evropě. 14

Druhá zmíněná vodní nádrž - Sedlice - se nachází na toku řeky Želivky u obce Sedlice, je asi 4 km vzdálená od Želiva a 9 km od Humpolce. Toto dílo je jednou z nejstarších přehrad na území ČR (rok dokončení 1927). Hlavním významem je zachycování splavenin pro nádrž Švihov. Dále je nádrž Sedlice využívána pro hydroenergetiku, slouží i rekreačním účelům. 15

Pelhřimovskem probíhá hlavní evropské rozvodí. Železniční stanice v Nové Bukové je místem tzv. hlavní evropské rozvodnice. Střecha zdejšího strážního domku na vlakové zastávce rozděluje vodní toky do Severního a Černého moře. Do Severního moře vtéká řeka Labe, do které se vlévá řada menších řek protékajících Vysočinou, z nichž nejdůležitější je řeka Sázava. Jihovýchodní polovina kraje patří do povodí Dunaje, který ústí do Černého moře. K povodí řeky Dunaje náleží menší řeky, např. Svratka či Jihlava. 16

Okres je poznamenán absencí přírodních surovinových zdrojů i přirozené úrodnosti půdy. Pelhřimovsko patří k vyhledávaným rekreačním oblastem díky jeho přírodním krásám a poměrné nedotčenosti krajiny – najdeme zde rozlehlé lesy, rybníky, vodní toky, členitý terén. 3

Do okresu Pelhřimov patří celkem 120 měst a obcí. Městy jsou Černovice, Červená Řečice, Horní Cerekev, Humpolec, Kamenice nad Lipou, dále Pacov, Pelhřimov, Počátky a Žirovnice. Město Pelhřimov je největší co do počtu obyvatel i svou rozlohou. 4

Počtem lůžek v ubytovacích zařízeních se řadí v kraji na druhé místo za okres Žďár nad Sázavou. 3

Graf 1 - zdroj: 17, zpracování vlastní

Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v okresech Vysočiny v roce 2011

3009 Havlíčkův Brod 6921 Jihlava 3662 Pelhřimov Třebíč 3312 4274 Žďár nad Sázavou

V roce 2011 bylo evidováno 153 852 přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v okrese Pelhřimov (16 % z celkového počtu přenocování v Kraji Vysočina). Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních na Pelhřimovsku v témže roce činil 52 021 (14 % z celkového počtu hostů Kraje Vysočina). 17

V příloze A uvádím definice vybraných pojmů týkajících se cestovního ruchu a této bakalářské práce z pohledu různých autorů.

V příloze B je vyobrazení okresu Pelřimov.

1.2 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU PELHŘIMOVSKA

Region Pelhřimovska je nejvíce vhodný k provozování pěší turistiky, venkovské turistiky a cykloturistiky. Zároveň má v těchto oblastech velký potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu. Jako alternativa k pěšímu turismu či cykloturismu se stále více začíná prosazovat také turistika na koni (hipoturistika). 18

Rozšířen je zde i městský turismus – tento cestovní ruch má převážně charakter kratších pobytů, hlavním motivem je zážitek v historicky, kulturně či společensky zajímavých 16 městech. S městským prostředím je spojen i kulturně-poznávací turismus. (Palatková, Zichová 2011, str. 24)

Na Pelhřimovsku je poměrně široká škála kulturně historických památek a souborů. Sousední regiony jsou však v tomto ohledu velice silnou konkurencí (památky UNESCO). Velký význam pro cestovní ruch na Pelhřimovsku mají též muzea a výstavní prostory – soustředěná jsou především ve městě Pelhřimov – zde se dá hovořit o nadregionálním významu. Za návštěvu však jistě stojí i další muzea.

Lákadlem pro příjezd turistů do oblasti je v neposlední řadě pořádání mnoha zajímavých a významných kulturních a sportovních akcí. Tyto aktivity mají vysoký potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu, ať už se jedná o akce s významem přesahujícím region či menší místní akce.

Uchování církevních tradic významným způsobem posiluje specifičnost a kouzlo regionu. Tradiční venkovské poutě a obzvláště poutní místo Křemešník též jistou měrou přispívají k zájmu o návštěvu oblasti.

Na Pelhřimovsku se nachází několik přírodních pozoruhodností. Většina z nich má spíše regionální význam (národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památky), ale můžeme zde najít také Evropsky významné lokality – chráněná území v rámci soustavy NATURA 2000.

Další možností pro přilákání turistů do oblasti je kongresová turistika. Je zde několik objektů vhodných pro pořádání kongresů a konferencí. Limitujícím faktorem jsou však ubytovací kapacity či stávající infrastruktura.

Doplňkovými aktivitami, které mohou podpořit cestovní ruch v oblasti, jsou např. běžecké a sjezdové lyžování v zimních měsících, koupání a rekreace u vody v letních měsících (v závislosti na kvalitě vody) či rybaření a houbaření.

Pelhřimovsko nabízí pro návštěvníky i možnosti sportovního vyžití, nejedná se však o žádnou mimořádnou atrakci či areál, který by byl výraznějším impulsem pro získávání nových návštěvníků regionu.

Pelhřimovsko má také dostatečné množství zajímavých místních produktů a specifik, které lze připojit k primárnímu potenciálu cestovního ruchu. Nejsou však v celku

17 prezentovány v rámci základního a nosného turistického produktu, či v návaznosti na jiný komplexní produkt zaměřený např. na pěší turistiku. 18

Na Pelhřimovsku je certifikováno několik výrobků značkou „VYSOČINA regionální produkt“. Více o regionálních produktech Pelhřimovska uvádím v příloze C.

Turistická informační centra

Pro místní obyvatele a pro návštěvníky oblasti jsou zřízena informační centra. Turistická informační centra jsou jedním ze zdrojů, odkud lze např. čerpat informace o navštívené oblasti, získat přehled o přírodních a kulturních atraktivitách cestovního ruchu v okolí, nalézt průvodce, mapky a letáky, centra slouží také jako prodejci vstupenek na kulturní a sportovní události v místě a okolí, aj. Na Pelhřimovsku je možné využít nabídky a služeb informačních center v několika obcích:

 Turistické Informační Centrum/ Zámek Žirovnice  Turistické informační centrum Pelhřimov  Turistické informační centrum Pacov  Turistické informační centrum Těchobuz  Městské kulturní a informační centrum Humpolec  Informační středisko Zámek Kamenice nad Lipou  Turistické informační centrum Počátky 23

Pro představu, jak jsou turistická centra využívána, uvádím srovnání návštěvnosti v centru v Humpolci a v Pelhřimově v roce 2007 a v roce 2010. Z uvedených údajů je jasně patrné, že vyhledávání informačních center má vzrůstající tendenci.

Počty návštěvníků vybraných turistických informačních center

Tabulka 2 - zdroj: Tabulka STATISTIKA NÁVŠTĚVNOSTI TIC, www.vysocinatourism.cz

TIC Rok 2007 Rok 2010 Zvýšení o Humpolec 21012 24500 3488 Pelhřimov 18520 31062 12542

1.3 DOPRAVNÍ DOSTUPNOST PELHŘIMOVSKA

1.3.1 Dálniční a silniční síť

Oblast Pelhřimovska je velmi dobře dostupná automobilem. Do okresu Pelhřimov zasahuje na severu úsekem dlouhým 20,1 km hlavní dopravní tepna, která prochází Krajem Vysočina, tedy dálnice D1 spojující Prahu a Brno. Sjezdy pro Pelhřimovsko: na 66. km na Loket směr Lukavec a Pacov, dále exit Koberovice pro Červenou Řečici a Pacov, exit na 90. km u Humpolce pro Humpolec a Pelhřimov. Silniční síť v regionu je hustá, zajišťuje spojení mezi všemi obcemi Pelhřimovska. Najdeme zde především silnice druhých a třetích tříd. V menší míře se můžeme pohybovat po silnicích první třídy. Rychlostní silnice zde nevede žádná. Poměr jednotlivých druhů silnic je znázorněn v grafu níže. Pelhřimovsko je protkáno celkem 981,5 km silnic a dálnic.

Graf 2 - zdroj: http://www.rsd.cz/doc/Silnicni-a-dalnicni-sit/Delky-a-dalsi-data- komunikaci/prehledy-z-informacniho-systemu-o-silnicni-a-dalnicni-siti-cr, zpracování vlastní

Silnice a dálnice - okres Pelhřimov (délka v km, stav k 1. 7. 2013) 20,1 68,9 dálnice rychlostní silnice 290,5 silnice I.třídy 602 silnice II.třídy silnice III.třídy

V okrese Pelhřimov je provozována veřejná linková autobusová doprava. Dominantním dopravcem je ICOM transport a.s. Na zajištění dopravní obslužnosti se v menší míře podílejí i další dopravci (např. Veolia Transport Východní Čechy a.s., Veolia Transport Praha a.s., JH BUS s.r.o., ČSAD Autobusy České Budějovice a.s., ČSAD Jindřichův Hradec a.s., TREDOS, spol. s r.o., aj). Jsou zde zajištěny jak spoje regionálního charakteru, tak linky spojující oblast s krajským městem Jihlava a linky dálkového charakteru, které mají (vzhledem k lokálnímu charakteru železniční dopravy) velký význam ve spojení oblasti s okolním světem. Dopravní dostupnost autobusem je bezproblémová. 24

V Pelhřimově lze využít městskou autobusovou dopravu, kterou provozuje dopravce ICOM transport a.s. V provozu jsou 4 linky.

Oblast má také síť značených cyklotras, je tedy dobře dosažitelná i na kole. Tento způsob dopravy je možné kombinovat s přepravou osobním vlakem s využitím služby přepravy jízdních kol.

1.3.2 Železniční doprava

Železniční doprava na Pelhřimovsku se dá charakterizovat následovně: regionální charakter tratí - nepříliš hustá železniční síť- chybí hlavní rychlíkové tratě.

Obrázek 1 - Železniční tratě, zdroj: http://www.cd.cz/vysocina/mapa-trati/-6062/, upraveno

A) Tratě Českých drah umožňující spojení do oblasti Pelhřimovska:

 Trať č. 237 Havlíčkův Brod – Humpolec  Trať č. 224 Horní Cerekev – Tábor  Trať č. 225 Jihlava – Jindřichův Hradec

Ve stanicích Horní Cerekev a Pelhřimov provozují ČD půjčovny kol. Je možné využít pronájem bicyklu na dobu trvání jedné hodiny až několika dní. Půjčovné se liší dle

20 délky zápůjčky (např. jednodenní půjčovné beze slev činí 180 Kč, hodinové 35 Kč), funguje slevový systém pro držitele karet ČD a při předložení jízdenky. Kola lze poté vracet v různých stanicích na železniční trati. 25

B) Úzkorozchodná trať č. 228 Jindřichův Hradec – Obrataň, provozovatelem jsou Jindřichohradecké místní dráhy, a.s.,

 celoroční osobní a nákladní přeprava v motorové trakci, v letní sezóně pravidelná doprava historickým parním vlakem. 26

V Kraji Vysočina je zřízena organizace cestovního ruchu s názvem Vysočina Tourism. Více informací o organizaci Vysočina Tourism uvádím v příloze D.

1.4 MIKROREGIONY PELHŘIMOVSKA

 Sdružení mikroregionu Pelhřimov  Mikroregion Brána Vysočiny  Dobrovolný svazek obcí Hořepnický region  Mikroregion Košeticko  Sdružení Svidník  Svazek obcí mikroregionu Zálesí  Mikroregion Stražiště 27

1.5 OBEC KÁMEN

Obec Kámen se nachází v České republice, v Kraji Vysočina, na Pelhřimovsku, náleží do správního obvodu Pacov, je členem mikroregionu Stražiště. Rozloha obce je 808 ha. K obci Kámen náleží 2 místní části, a to Nízká Lhota a Nový Dvůr. 28

Obrázek 2 - Poloha obce Kámen v rámci ČR, zdroj: https://mapsengine.google.com, upraveno

1.5.1 Mikroregion Stražiště

Mikroregion Stražiště vznikl dne 25. 4. 2001 podpisem „Prohlášení starostů obcí o partnerství“ jako přirozený celek spádového území. Členy spojují historické a kulturní tradice. Hlavním důvodem založení byla možnost operativnějšího a schůdnějšího řešení společných problémů. Vzdálenost centra mikroregionu (město Pacov) od města Pelhřimov (přes obec Kámen) je 26 km. Vzdálenost od krajského města Jihlavy je 57 km. Mikroregion Stražiště leží na rozhraní Českomoravské Vysočiny, jižních a středních Čech, v nejzápadnější části Kraje Vysočina. Zaujímá rozlohu 17 928 ha. Náleží do něj území města Pacov a obcí Bratřice, Cetoraz, Čáslavsko, Důl, Eš, Kámen, Lesná, Lukavec, Mezilesí, Pošná, Salačova Lhota, Samšín, Těchobuz, Útěchovice pod Stražištěm, Velká Chyška, Vyklantice, Vysoká Lhota a Zhořec. Celé území mikroregionu Stražiště náleží ke Kraji Vysočina – NUTS II Jihovýchod. Název mikroregionu byl určen podle 744 m vysokého lesnatého vrchu Stražiště, viditelného z širokého okolí. Krásná příroda a historické památky nabízejí kvalitní podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, rybaření, houbaření i nerušené poznávání vzácně zachovalé přírody. 29

Obrázek 3 - Mikroregion Stražiště, poloha v okrese Pelhřimov, zdroj: http://www.kr- vysocina.cz/mikroregiony-kraje-vysocina/d-675809, upraveno

1.5.2 Z historie obce Kámen a místních částí

Kámen

První písemná zmínka o obci Kámen pochází z roku 1316. Obec tvořila hospodářské zázemí hradu, který byl zřejmě založen v druhé polovině 13. století. Hrad byl mezi léty 1327 až 1504 královským lénem. Za Jindřicha z Ziegelheimu byl přestavěn hradní palác a od roku 1366 se začalo v okolí s těžbou zlata. Ve 14. a 15. století je obec v podhradí nazývána městečkem. Stával zde i pivovar. V roce 1460 pod hrad spadalo toto panství: městečko pod hradem, dvůr ve Věžné, vesnice Eš a poplužní dvůr Janov. Za dob vlastnictví hradu rodem Malovců, byla na kraji obce postavena raně barokní kaple Panny Marie Bolestné (Jan Kryštof Malovec z Malovic, v letech 1667-1671).

Po 1. světové válce se zásadně začala měnit i podoba vesničky pod hradem. V roce 1924 započala stavba přípojky státní silnice, silnice Kámen - Dobrá Voda. Také bylo v tomto roce oznámeno zrušení poštovního úřadu. Pod zárukou poštovnímu ředitelství, a to poskytnutím místnosti zdarma, včetně topení, byl nakonec poštovní úřad zachován a je v obci dodnes. V roce 1925 byl ve vesnici zaveden telefon. V roce 1926 zde proběhla parcelace pozemků. V roce 1928 byly znovu vysvěceny zvony na hradní zvonici (dříve byly poškozeny při jarní větrné bouři). Roku 1929 došlo k realizaci elektrifikace obce. Roku 1935 byla rekonstruována kaple. V roce 1937 se ve vsi objevil první radiopřijímač. Během 2. světové války okupovala hrad německá vojenská jednotka. Z novodobých dějin stojí za zmínku částečná rekonstrukce kaple v devadesátých letech 20. století. Mezi roky 1990 – 2002 došlo k obnovení výuky v místní škole. 30 (David a kolektiv 2010, str. 95)

Nízká Lhota

Místní část obce Kámen - Nízká Lhota - leží asi 2 km severovýchodně od obce Kámen. Ves se původně jmenovala Německá Lhota, zřejmě proto, že osadu založili němečtí kolonisté nebo tento přívlastek může naznačovat právní - zákupní poměr poddaných vůči vrchnosti. První písemná zmínka o osadě pochází z r. 1430, uvádí tuto ves jako majetek Tluksy z Kamene. Dalším majitelem byl od roku 1513 Petr z Vojslavic, pán na Kámeně. Po jeho smrti zdědila kámenské panství jeho sestra Kateřina, která se podruhé provdala za Malovce z Malovic. V držení rodu Malovců byl majetek až do konce 16. století. V první polovině 17. století byla Německá Lhota samostatným statečkem v držení Oldřicha Beřkovského ze Šebířova. Ojedinělé zlomky keramiky ze 13. století, které byly nalezeny v roce 1989 při rekultivacích v severní části osady, svědčí o existenci starého osídlení v těchto místech. Dalším zajímavým objevem je poklad, který byl v roce 1874 nalezen na obecním pastvišti (někde v místech dnešní silnice do Kámena). Jedná se o džbánek pražských grošů z doby Karla IV. a Václava IV. zakopaný patrně za husitských bouří. Název Německá Lhota byl na Nízkou Lhotu úředním výnosem změněn po 1. světové válce. 30

Nový Dvůr

Nový Dvůr je místní částí obce Kámen, leží v katastrálním území Nízká Lhota. Osada leží severovýchodním směrem od Kámena ve vzdálenosti necelé 3 km. V místě dnešní obce byl v roce 1808 založen hospodářský dvůr Neuhof, původní dvůr patřil pod panství Proseč-Pošná. V roce 1815 z něj majitel Ferdinand Scherer von Neuhofsthal vytvořil centrum samostatného statku. Nechal postavit zámek a v hospodářských budovách zprovoznil přádelnu a škrobárnu. V roce 1830 Nový Dvůr koupil Friedrich Anton Pilz. Víska vzniklá při dvoře je poprvé písemně zmiňována v roce 1842. Majitelé Nového Dvora se poměrně rychle střídali. Před 2. světovou válkou byl majetkem židovské rodiny Glasserů. Ti zvelebili park a založili oboru. Za okupace byli Glasserovi odvlečeni do koncentračního tábora a jejich zámeček se stal letním sídlem nechvalně proslulého Karla Hermanna Franka. Po válce se do Nového Dvora vrátil pouze syn původních majitelů Miloš Glasser. V roce 1948 emigroval Miloš Glasser do Ameriky. V restituci po roce 1989 získal majetek zpět, ten však pak rozprodal současným vlastníkům. 30 (David a kolektiv 2010, str. 100)

1.6 OBEC KÁMEN – PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU

1.6.1 Lokalizační předpoklady

Lokalizační předpoklady cestovního ruchu se dělí dále na přírodní předpoklady a kulturně správní předpoklady.

1.6.1.1 Přírodní předpoklady

Přírodní atraktivity v obci Kámen a v její blízkosti, níže v kapitole popsané:

 Přírodní památka U Bezděčína  Přírodní památka Rašelinná louka u Proseče-Obořiště  Přírodní památka Rašeliniště u Vintířova  Přírodní památka Kejtovské louky  Památný strom Hradní buk  Památný strom Kámenský cypřišek  Přírodní zajímavost Lípa v lípě

Obec Kámen a její okolí patří do geomorfologické jednotky Hercynský systém, subsystém Hercynská pohoří. Jedná se o provincii Česká Vysočina - subprovincii Česko-moravskou. Ta se dále dělí na několik oblastí, obec Kámen leží v oblasti Česko- moravské vrchoviny v jejím celku Křemešnická vrchovina a podcelku Pacovská pahorkatina. 31 Křemešnická vrchovina s nejvyšším vrchem Křemešníkem (765 m n. m.) je nejzápadnější částí Českomoravské vrchoviny, vyplňuje většinu povrchu okresu Pelhřimov. Dalšími významnými vrchy jsou např. Lísek u Počátek (760 m n. m.), Stražiště u Lukavce (744 m n. m.), Svidník u Černovic (740 m n. m.). Reliéf je charakteristický plochými hřbety a úvalovitými údolími, na některých místech hluboce zaříznutými. Křemešnická vrchovina se skládá z ruly, žuly a křemene, lze zmínit menší výskyt olova, železa a mědi. Ve středověku byla v oblasti mezi Jihlavou a Křemešníkem vytěžena ložiska stříbra, pozůstatkem těžby jsou jámy a štoly na Křemešníku a v jeho okolí. Převládají méně úrodné, živinami chudé a kyselé hnědé půdy, vhodné pro pěstování méně náročných obilovin, řepky a brambor. V oblasti je velkou částí rozlohy orná půda, dále ji tvoří lesy, louky a pastviny. (Dojavová 2005, str. 5) 32 33

Obec Kámen se nachází na planině s průměrnou nadmořskou výškou 500 m n. m. Okolní území tvoří rozlehlou kotlinu ohraničenou na jihu hřebenem hory Svidník (740 m n. m.), na severu vrchem Stražiště (744 m n. m.), na východě ho uzavírá hřeben s nejvyšším vrcholem u obce Zlátenka (645 m n. m.) a na západě tvoří hranici oblasti vrcholy Židovské stráně (642 m n. m.) a Na Vršku (653 m n. m.). (Tomášek 2007, str. 6) Vodstvo - v oblasti obce Kámen můžeme uvést tok Kejtovského potoka a Bořetického potoka, oba vtékají do řeky Trnavy, která je přítokem řeky Želivky a náleží k rozvodí Severního moře. Z rybníků, kterých je v této části Pelhřimovska velké množství, jsou zde uvedeny ty větší z nejbližšího okolí Kámene. Jsou jimi Dolní a Horní Konopný rybník, Skalický rybník, rybníky Kámen, Dvořiště a Machát. Podnebí - obec Kámen se nachází v mírně teplé podnebné oblasti. Průměrné roční teploty dosahují 6-8 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje mezi 500 mm až 800 mm. Největší množství srážek spadne v letním období. V zimních měsících se často tvoří námraza a jinovatka. Na množství a intenzitě srážek na Vysočině se významně podílí reliéf a převažující západní a severozápadní směr větru. Počasí je charakteristické velkou proměnlivostí. 34 Flóra Pelhřimovska – je druhově bohatá a pestrá. Lesy, které zabírají v současnosti výrazně menší plochu než dříve, se po likvidacích postupně obnovovaly, ne však v původní druhové skladbě – listnaté a smíšené lesy bukové a jedlobukové (dochovány výjimečně, např. na Křemešníku). Přednost dostaly rychle rostoucí jehličnany: smrky a v menší míře také borovice či modříny. Ve vyšších polohách rostou acidofilní bučiny s převahou buku a příměsí jedle, v podrostu s bikou bělavou a metličkou křivolakou. Ojediněle zde najdeme také smrkové bučiny s borůvkou černou a třtinou chloupkatou. Ve stinných smrčinách se vyskytuje plavuň pučivá a dřípatka horská. Na horninách bohatších na minerály se místy udržela společenstva květnatých bučin s bukem, javorem klenem, jedlí a smrkem. V bylinném patře hojně roste kyčelnice devítilistá, svízel vonný, violka lesní a kapraď samec. V nižších polohách můžeme vidět různé typy doubrav a dubohabřin s dubem lesním a zimním a habrem obecným (v podrostu lipnice hajní, kostřava ovčí, konvalinka vonná, jaterník podléška, svízel lesní, zvonek broskvolistý, černýš hajní). Olšiny s bledulí jarní najdeme podél vodních toků a mokřin. Na podmáčených plochách lze nalézt např. ptačinec bahenní, třtinu nachovou, violku bahenní, upolín nejvyšší, rozpuk jízlivý. Na sušších částech rašelinných luk najdeme

26 například vemeník dvoulistý, všivec ladní, prstnatec májový a další. Ve skalních štěrbinách roste sleziník severní, tařice skalní a kostřava sivá. Fauna Pelhřimovska - průměrné druhové zastoupení, vázané převážně na různé typy lesů. Běžní savci: prase divoké, srnec obecný, v menší míře jelen evropský, daněk evropský a muflon, dále liška obecná a kuna lesní. Zástupci drobných savců oblasti jsou myšice lesní, norník rudý, rejsek malý a obecný, plšík lískový a netopýři. Plazy a obojživelníky najdeme na rašeliništích a vlhkých loukách (zmije obecná, ještěrka živorodá, ropucha obecná, skokani, čolci, kuňka obecná). Co se týče ptactva, můžeme se zde setkat např. s bekasinou otavní, linduškou luční, ťuhýkem šedým a bramboříkem hnědým. Ze savců v tomto prostředí žije hraboš mokřadní a bezobratlí. Zdejší jedlobukové lesy jsou domovem různých druhů ptáků (datel černý, žluna šedá, holub doubňák, budníček lesní). K obyvatelům jehličnatých lesů patří brhlík lesní, červenka obecná, drozd zpěvný, sýkory a pěnice. V potocích a říčkách žije kromě typických druhů ryb např. skokan hnědý a mlok skvrnitý, místy vydra říční, norek americký a ondatra. Z ptáků ledňáček říční, konipas horský a skorec vodní. Některé rybníky hostí labuť velkou, poláka chocholačku, kachnu divokou, lysku černou a další. Fauna ve skalách: puštík obecný, krkavec velký, jestřáb lesní a místy výr velký. (David a kolektiv 2010, str. 10-12)

Zvláště chráněná území Pelhřimovska

Níže uvedená území jsou zcela v okrese Pelhřimov nebo sem zasahuje jejich část. Bližší popis uvádím u přírodních památek, které se nacházejí v blízkosti obce Kámen.

Národní přírodní památka  Jankovský potok

Přírodní rezervace  Čermákovy louky  Hrachoviště  Kamenná trouba  Kladinský potok  Krčil  Křemešník

 Nový rybník  Rybník Pařez  Rybník Starý  U Milíčovska  U Potoků  V Lisovech  V Mezence

Přírodní památky  Borky  Huťský potok  Ivaniny rybníčky  Pod Mešnicí  Pstruhovec  Rybníček u Starých Hutí  Rybníček u Studeného  Stržená hráz  Údolí potoka u Dolské myslivny  Kejtovské louky - Vlhké a rašelinné louky v nivě přirozeně meandrujícího Kejtovského potoka s cennými břehovými porosty. Lokalita u obce Věžná v západní části Pelhřimovska je cenná výskytem řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vázaných zejména na biotop rašelinných luk.  Rašeliniště u Vintířova - Menší luční rašeliniště, rašelinné louky a olšiny na mírném svahu u obce Vintířov na západním Pelhřimovsku. Představuje s okolními rašelinnými loukami pozoruhodný soubor mokřadních biotopů s výskytem řady chráněných druhů rostlin a živočichů.  Rašelinná louka u Proseče-Obořiště - Protáhlá enkláva mokrých a rašelinných luk v prameništní oblasti po obou stranách drobného vodního toku mezi obcemi Proseč-Obořiště a Myslov na Pelhřimovsku. Výskyt několika ohrožených druhů rostlin.  U Bezděčína - Prameništní iniciální olšina v pramenné oblasti Kejtovského potoka u obce Bezděčín při západní hranici okresu Pelhřimov s enklávou prameništních a iniciálních olšin s hojným výskytem bledule jarní (Leucojum

vernum) v bylinném patře. Její současný rozsah v území lze považovat za nejvýznamnější na Pelhřimovsku. 7

Evropsky významné lokality Pelhřimovska  Jankovský potok  Martinický potok  Trnava  V Lisovech  Želivka 35

Památné stromy na Pacovsku  Vyklantická lípa, Vyklantice  Lípa v Lukavci  Lípa v Ovčíně  Rerychův buk, Proseč u Pošné  Tis v Proseči  Habr v Pacově  Václavovy lípy, Útěchovice pod Stražištěm, skupina 2 stromů  Cetorazský dub, Cetoraz

Památné stromy v obci Kámen  Kámenský cypřišek (cypřišek nootecký - Chamaecyparis nootkatensis) Datum vyhlášení 12. 5. 2001, jedná se o strom kategorie veterán, tzv. dvoják (dvojkmen) s obvody kmenů 96 + 107 cm, jde o jedince značného stáří ve velmi dobrém zdravotním stavu, výskyt takových stromů je unikátní. Výška stromu je 17 m, stáří je 210 let, výška koruny 15 m a šířka koruny 4 m. Tento strom najdeme v těsné blízkosti hradu Kámen, na jižní terase pod hradní skálou. Cypřišek patří mezi nejstarší zástupce výsadeb z doby zakládání parku. Strom je pravidelně plodící a nevykazuje známky snížené fyziologické aktivity. 36 37  Hradní buk (buk lesní nachový - Fagus silvatica 'Atropurpurea') Datum vyhlášení 12. 5. 2001, jedná se o strom kategorie dospělec. Strom vyniká rozměry kmene, stavbou koruny a stářím. Je nedílnou součástí historické zeleně. Zdravotní stav stromu je velmi dobrý. Výška stromu činí 22,3 m, stáří je 210 let, obvod kmene je 320 cm, výška koruny 20 m, šířka koruny 25 m. Tento památný strom můžeme obdivovat na jižní straně parku hradu Kámen, zaujímá

dominantní postavení při vstupu do areálu hradní zahrady. Buk je součástí původních výsadeb z doby založení parku v první polovině 19. století. 36 37

Přírodní zajímavost v obci Kámen  Lípa v lípě Jde o lípu rostoucí uvnitř torza jiné lípy. Tato přírodní zajímavost nemá statut památného stromu, jde však o přírodní raritu: uvnitř vykotlaného kmene torza již nežijící lípy roste jiná, vitální lípa. Strom se nachází pod areálem hradu v centru obce u sochy sv. Jana Nepomuckého. 38

Kámen patří do turistické oblasti Vysočina, která je totožná s hranicemi Kraje Vysočina, právem přezdívané Zelené srdce České republiky. Toto označení vzniklo především díky tomu, že se zde rozkládají rozsáhlé lesy a tento region patří mezi ekologicky nejzachovalejší oblasti České republiky. Jedná se o krajinu drsnou a krásnou, se svými romantickými proměnami. Genius loci těchto míst se mnohdy stával a je i nadále inspirací pro díla básníků, spisovatelů či malířů a sochařů. Jedná se o velmi kvalitní životní prostředí vhodné pro aktivní odpočinek i rekreaci. 39 Na mnoha místech regionu se dochovaly vlhké louky a mokřady se vzácnou faunou a flórou, staré mlýny, malebné osady a samoty, lidová architektura, kostely a kaple, poutní areály a další památky. (David a kolektiv 2010, str. 8)

1.6.1.2 Kulturně správní předpoklady obce Kámen

Kulturní památky níže v kapitole popsané:

 Socha sv. Jana Nepomuckého  Kaple Panny Marie Bolestné  Pietní místo v obci Kámen  Hrad Kámen a jeho park  Zámek v Novém Dvoře  Kaplička a lidové stavby v Nízké Lhotě

Socha sv. Jana Nepomuckého

Pod hradem stojí kamenný sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1703. Světec, kanonizovaný1 v roce 1721, je zobrazen v obvyklém postoji se svatozáří s pěticí hvězd. Toskánský sloup s římsovou hlavicí vyrůstá z hranolového soklu a je završen plastikou sv. Jana Nepomuckého z umělého kamene. Na jedné straně soklu se nachází česká invokace2 sv. Jana Nepomuckého. Z nápisu vyplývá, že byl sloup postaven v roce 1703. Text končí písmeny S.P.M.Z.P., která jsou patrně iniciálami dosud neznámého donátora3. Hlavní slohové období je baroko. Tato kulturní památka je volně přístupná veřejnosti. Správcem je Obecní úřad Kámen. 40

Obrázek 4 - Kamenný sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého, zdroj: vlastní foto archiv

Kaple Panny Marie Bolestné

Kulturní památka se nachází v nejzápadnější části obce Kámen. Tento objekt je v současné době veřejnosti běžně nepřístupný, několik let nevyužívaný a také neudržovaný. Kaple je ve vlastnictví Římskokatolické farnosti Věžná. Na požádání a po předchozí domluvě s panem starostou obce Kámen je možné však kapli za jeho doprovodu navštívit. Kaple je vedena u Národního památkového ústavu v Praze jako nemovitá památka od 3. 5. 1658. 42

1 kanonizace - svatořečení 41 2 invokace - vzývání 41 3 donátor - dárce 41 31

Raně barokní kapli nechal v podhradí postavit Jan Kryštof Malovec z Malovic, pán na Kámeně, Zvěstově a Libouni, syn Václava Malovce z Malovic. Jan Kryštof Malovec během svého života získal velké jmění a zastával několik významných úřadů. Vybudovaná kaple měla sloužit jako rodinná hrobka kámenských Malovců. Stavba probíhala pravděpodobně v letech 1667 – 1671. Kaple se stala hojně navštěvovaným poutním místem. Jan Kryštof Malovec byl do své hrobky skutečně pochován, zemřel 20. července 1677. Z rodu Malovců byla do hrobky uložena ještě Veronika Malovcová, rozená Švihovská z Rýzmburka – druhá manželka Jana Kryštofa Malovce. Dále pak syn Jana Kryštofa Malovce - Jan Kryštof Malovec ml. Do hrobky bylo pohřbeno celkem 12 osob, poslední byla v roce 1764 Marie Barbora Streitová, rozená Dvořáková – manželka Františka Karla Streita, pána na Kámeni.

Zařízení kaple pochází z doby jeho výstavby. Kaple je jednolodní s odsazeným presbytářem4 a pravoúhlým závěrem je na jižní straně doplněn čtvercovou sakristií5 s oratoří6 v patře nad ní. Kamenný portál vstupu je doplněn trojúhelným štítem. Nad ním jsou tři v kameni tesané erby a nad nimi plastický reliéf Panny Marie Bolestné s mečem. V západní části hlavní lodi je vložena kruchta7 podklenutá obloukem. Vchod do hrobky umístěný uprostřed kostela byl uzavřen náhrobkem Jana Kryštofa Malovce. V roce 1913 byl náhrobní kámen vyzvednut a přemístěn do zdi pod kruchtou. Níže cituji text česky psaného epitafu8 z cínové destičky z rakve Jana Kryštofa Malovce. Destička byla z rakve sňata při otevření hrobky Malovců roku 1913 a později umístěna na hradě, zde je v současnosti uchovávána v hradní kapli.

Nápis vyrytý na destičce upravený do novodobé podoby zní: „Ó čtenáři, co jsem já? Prach a popel. Co jsem byl? Urozený a statečný rytíř Jan Kryštof Malovec z Malovic, pán na Kámeně, Zvěstově a Libouni, a hle, nyní dědictví mé jsou červi; byl jsem JMC9 rada, ale proti smrti jsem rady nenašel; byl jsem soudce zemský, sám pak soudu Božímu jsem neušel; byl jsem malostranský hejtman, ó, jak malou stránku jsem si získal; byl jsem nejvyšší země berník, nyní v berni smrti se nacházím; co mně dnes, zejtra tobě; vzdechni aspoň a řekni: odpočinutí věčné dej mu, Pane. A.D. 1677“ (Tomášek 2007, str. 18-19, str. 34) 43

4 presbytář - kněžiště, chrámový prostor vyhrazený kněžím 41 5 sakristie - přilehlá chrámová místnost sloužící k uchovávání bohoslužebných předmětů a rouch 41 6 oratoř - modlitebna, vyšší oddělené místo v kostele 41 7 kruchta - kostelní kůr 41 8 epitaf - náhrobní nápis, reliéfní náhrobní deska na kostelní stěně 41 9 JMC – Jeho Milosti císařský 32

Obrázek 5 - Kaple Panny Marie Bolestné, zdroj: vlastní foto archiv

Pietní místo v obci Kámen

Před kaplí Panny Marie Bolestné se nachází kříž jako vzpomínka na pana Václava Růžičku, padlého na italském bojišti během první světové války. Kříž na památku svého syna a jeho spolubojovníků původně nechala postavit počátkem dvacátých let 20. století matka Václava Růžičky, vejminkářka z Kámena, Marie Růžičková. Pietní místo bylo obnoveno u příležitosti 90. výročí konce 1. světové války. Dne 5. července roku 2008 byl zrestaurovaný kříž slavnostně posvěcen a umístěn před kapli. Slavnostní projev pronesl ředitel hradu Kámen, pan Miloslav Vaňha. 44

Hrad Kámen a jeho park

Hrad Kámen stojí v centru obce na výrazné skále z amfibolitu10.

Hrad Kámen, jeho areál a park je veden jako nemovitá památka u Národního památkového ústavu v Praze, památkou je od 3. 5. 1958. 46

Hrad je od roku 2011 pobočkou Muzea Vysočiny Pelhřimov, příspěvkové organizace. Hradu náleží adresa Kámen č. p. 1, 394 12 Kámen. Zřizovatelem hradu je Kraj Vysočina, Jihlava.

10 amfibolit - regionálně metamorfovaná hornina, šedočerné až černozelené barvy 45

Informace o Muzeu Vysočiny Pelhřimov jsou dostupné v příloze E této práce.

Stručně z historie hradu Kámen

Původně gotický hrad byl postaven v polovině 13. století na rozsáhlém skalisku, podle kterého byl také pojmenován. Zakladatel ani nejstarší osudy hradu Kámen nejsou známy. První písemné zmínky jsou z let 1316 a 1318. V letech 1327 (vlastníkem hradu byl tehdy Bušek Tluksa, přijal hrad od krále Jana Lucemburského v manství) až 1504 je Kámen královským lenním hradem. Během této doby drželi hrad Kámen Tluksové, v roce 1356 jej koupil Jindřich z Ziegelheimu, který rozšířil panství přikoupením několika dalších vsí a pokusil se dolovat v okolí zlato. Po něm opět vlastnili hrad Tluksové. Od roku 1437 se hrad stal vlastnictvím Purkarta Kamaréta z Žirovnice. Dále se vystřídalo několik majitelů. Od roku 1523 hrad téměř 200 let vlastnila jedna z větví významného českého rodu Malovců. Největšího rozmachu dosáhlo panství Kámen v polovině 16. století. Z rodu Malovců se do historie Kámena nejvýznamněji zapsal rytíř Jan Kryštof Malovec (držel hrad od roku 1640). Hrad byl v té době znovu přestavěn, bylo postaveno obytné jižní křídlo a vstupní věž (rok 1673). Pro zřízení rodinné hrobky nechal Jan Kryštof Malovec postavit na západním okraji vsi raně barokní kapli Panny Marie Sedmibolestné. V 18. a 19. století se držitelé hradu a panství střídali, hrad ztrácel na svém významu. Od roku 1916 byl majitelem hradu Kámen Antonín Fleissig. V roce 1950 byl hrad tomuto poslednímu soukromému majiteli vyvlastněn. V roce 1953 byl hrad Kámen prohlášen státním kulturním majetkem. V letech 1964 až 2002 byl hrad Kámen zřizován ONV, později Okresním úřadem v Pelhřimově. Od 1. 1. 2003 byl hrad Kámen samostatnou příspěvkovou organizací Kraje Vysočina. Od roku 2011 se stal hrad Kámen pobočkou Muzea Vysočiny Pelhřimov. 48

V příloze F uvádím přehled majitelů hradu Kámen, dále je pak v příloze G uveden popis hradu Kámen z úvodu pamětní knihy obce Kámen.

Hrad Kámen a jeho poslední soukromý majitel Antonín Fleissig

V roce 2007 byla Muzeem Vysočiny Pelhřimov za finanční podpory Fondu Vysočiny vydána knižní publikace s názvem Hrad Kámen a jeho poslední soukromý majitel Antonín Fleissig. Autorem je Jan Tomášek. Záměrem autora je (psáno jeho vlastními slovy, která uvádí v předmluvě knihy) podání novějších dějin hradu Kámen a obce

Kámen, vztah majitelů kámenského velkostatku k okolí a především osudy hradu a život Antonína Fleissiga – posledního soukromého majitele. Hrad Kámen A. Fleissig vlastnil 34 let (1916 – 1950). Od roku 1923 byla vedena kniha návštěvníků hradu Kámen. Publikace obsahuje také fotografie, mapy či historické pohlednice obce Kámen. Publikace vyšla v nákladu pěti set kusů, v současné době jsou již všechny výtisky vyprodány.

Otevírací doba hradu Kámen

Tabulka 3 - vlastní zpracování, zdroj: http://www.hradkamen.cz/

Měsíce Dny Hodiny duben a říjen soboty, neděle, svátky 10 - 17 květen, červen a září úterý až neděle 10 - 17 červenec a srpen úterý až neděle 10 - 18

O prodloužení otevírací doby hradu i v období od listopadu do března se neuvažuje.

Poslední prohlídka na trase A začíná 60 minut před zavírací hodinou, na trase B je to 30 minut před zavírací hodinou.

Trasa A: interiéry hradu, prohlídka s průvodcem, délka trvání přibližně 40 minut. (Prohlídky s průvodcem probíhají od roku 2011, do té doby byly prohlídky volné, s tištěným materiálem o expozici.)

Trasa B: motocykly a starý palác, prohlídka bez průvodce - volně s tištěným výkladem, který obsahuje pro expozici motocyklů popis jednotlivých strojů.

Hradní park: volně přístupný zdarma v otevírací době hradu.

Pro prohlídku je možné volit pouze jednu z variant či navštívit obě trasy, pro tento případ je celková cena vstupného výhodnější. Rodinné vstupné platí pro 2 dospělé osoby a 2 až 3 děti od 6 let. Děti do 6 let platí evidenční symbolické vstupné 1 Kč.

Ceny vstupného v Kč

Tabulka 4 - zdroj: http://www.hradkamen.cz/, vlastní zpracování

Návštěvník / Prohlídková trasa Trasa A Trasa B Trasa A + B Dospělí 50,- 30,- 60,- Senioři, studenti, děti od 6 let 25,- 15,- 30,- Rodinné vstupné 125,- 75,- 150,- Fotografování, videozáznam 30,- 30,- 30,-

Návštěvnost hradu Kámen v letech 2003 až 2013

Tabulka 5 - zdroj: Mgr. Monika Kotenová, zpracování vlastní

Rok Počet návštěvníků 2003 23 480 2004 20 608 2005 21 482 2006 23 739 2007 22 908 2008 21 824 2009 21 625 2010 19 394 2011 17 915 2012 16 115 2013 15 304

Grafické znázornění vývoje návštěvnosti

Graf 3 - zdroj: Mgr. Monika Kotenová, zpracování vlastní

Vývoj návštěvnosti

24 000

21 000

18 000

15 000

12 000

9 000 Počet návštěvníků Počet 6 000

3 000

0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Rok

Za zmínku stojí, že do roku 2010 včetně jsou v počtu návštěvníků započítáni i psi, kteří na hrad vstupovali se svými majiteli. Za psa se platilo evidenční vstupné 1 Kč, a tudíž se tato vstupenka započítávala v součtu platících návštěvníků.

Zajímavé porovnání s lety dřívějšími nabízí zápis v Kronice obce Kámen z roku 1983, v tomto roce byla návštěvnost hradu Kámen 43 328 osob. (Kronika obce Kámen, kniha první, strana 368)

Expozice na hradě

 Muzeum jednostopých vozidel

Expozice historie motorismu byla otevřena dne 22. června 1974. V letošním roce tedy oslaví 40 let od založení. Jednotlivé exponáty jsou opatřeny inovovanými dvojjazyčnými popiskami. Vystavené motocykly zapůjčili muzeu soukromí sběratelé, Národní technické muzeum v Praze a firmy ČZ Strakonice a.s. a JAWA MOTO Týnec nad Sázavou. Nejstarším exponátem z motocyklů je vodicí motocykl z roku 1910. Tradiční zájem návštěvníků je zaměřen především na kolekci nejstarších motocyklů a bicyklů z konce devatenáctého století a z prvního desetiletí dvacátého století. Jediným exponátem zahraniční provenience v motocyklové sbírce hradu Kámen je motocykl

HW, dovezený baronem Krausem z Pardubic, jde o vůbec první motocykl provozovaný na našem území. Sbírka se každoročně doplňuje a v detailech obměňuje. V současné době je ve středověkých zdech hradu Kámen vystaveno 46 motocyklů, kol a pět desítek doplňujících sbírkových předmětů. V sekci expozic motocyklů jsou nainstalovaná pohybová čidla, která spustí zvukový alarm v případě, že některý z návštěvníků zasahuje do zakázaného prostoru. 49

Expozice motocyklů přitahuje na hrad Kámen největší procento z návštěvníků.

Obrázek 6 - Expozice motocyklů, zdroj: http://www.hradkamen.cz/

 Starý palác

Starý palác byl vystavěn v první polovině 13. století na nejvyšším a nejméně přístupném místě skalního masivu. Půdorys stavby je nepravidelný - základy byly založeny v přirozených skalních puklinách. Hradní palác (donjon) je mohutná obytná věž obranného charakteru. Přízemní prostor byl využíván jako zásobárna a zbrojnice. Velký sál v patře sloužil pro obytné a reprezentační účely a splňoval všechny požadavky komfortu středověkého bydlení. Prostor osvětluje řada oken zasazených do hlubokých výklenků s kamennými sedáky po stranách. 49

 Bydlení

Jedná se o expozici o bydlení a životním stylu v 19. století a na počátku 20. století. Návštěvníci si mohou prohlédnout:

 Rytířský sál – síň vystavěná ve čtvercové jižní věži. Dvojitá křížová klenba pochází z poloviny 16. století. Rytířský sál hradu Kámen slouží v současné době

jako součást prohlídkové trasy a dále je využíván pro příležitostné společensko- kulturní události.  Prostor hradní kaple – prostor vznikl zaklenutím původní čtvrtkruhové bašty spojující starý palác s věží. Domácí kaple Korunování Panny Marie sloužila svému účelu patrně do sedmdesátých let 17. století.  Chodba – na této chodbě návštěvník může obdivovat vše, co souvisí s lovem (neodmyslitelnou součástí života na panském sídle). Jde o zbraně a trofeje, také o výtvarné ztvárnění tohoto dávného fenoménu.  Malý salon – salon je zařízený v duchu bydlení pozdního biedermeieru a nastupujícího historizmu (období 2. poloviny 19. století).  Ložnice – zařízení ložnice je tvořeno mobiliářem a doplňky z období první poloviny 19. století. V ložnici se nejlépe zachovaly fragmenty pozdně renesančních fresek, kterými jsou zdobeny nadokenní pásy všech místností v patře hradu. Protilehlé stěny místnosti zdobí erby Jana Kryštofa Malovce a jeho druhé ženy Marie Veroniky Švihovské z Rýznberka.  Interiér jídelny – charakter historizujícího stylu sklonku 19. století.  Knihovna – zde je uložena knihovna zámku Petrovice u Sedlčan (do roku 1948 patřící rodinám Zhorských ze Zhoře a Bořek-Dohálských). Soubor obsahuje téměř 800 svazků z 18. a 20. století. Nejzajímavějším exponátem knihovny je Müllerova mapa Čech z roku 1720.  Velký salon – interiérové vybavení tohoto salonu vypovídá o dobovém vkusu přelomu 19. a 20. století. 49

Park hradu Kámen

Tvář hradního okolí se v historii měnila spolu se změnami majitelů hradu. Po zrušení rozsáhlého lemu hradeb vznikla klasicistní zahrada doplněná romantizujícími prvky. Došlo k využití kamenného masivu, na kterém vzniklo alpinum11. Volně navázal menší park. Záhřevná skála a příznivá expozice částečně chráněná zbytky opevnění vytváří vhodné podmínky pro širší spektrum rostlin. Z původních stromů má největší význam mohutný buk na jižní straně zahrady a otužilý cypřišek nootecký na jižní terase pod hradní skálou. Oba tyto stromy jsou na seznamu památných stromů. Vzpomínkou na historické výsadby i veselé hodování je malá vinice, založená v roce 1999 na výhřevné

11 alpinum, alpínum - umělá zahradní skalka osázená nízkými vysokohorskými rostlinami 41 39 jižní straně. Park je pozoruhodný obzvlášť na jaře v době kvetení rododendronů a azalek, zážitek z pohledu do parku je dokreslen rozkvetlým alpinem na hradní skále. Prostředí parku láká návštěvníky svou různorodou skladbou stromů, keřů, vřesovištních rostlin. Najdeme zde i jezírko. Útočiště zde nachází mnoho ptáků, pro které je hradní zahrada domovem. Tento park je v některých případech hlavním motivem návštěvníků, proč zavítat na hrad Kámen. Park je volně přístupný v otevírací době hradu. Do parku je přístup bez omezení pro všechny skupiny návštěvníků. 37

Podrobnosti o prohlídkách hradu

Pokud není uvedeno jinak, zdrojem následujících informací je rozhovor s Mgr. Monikou Kotenovou (historik, kurátor, zástupkyně hradu Kámen).

Přístup na prohlídku hradu není bezbariérový, jsou zde schody, průvodce dle sestavy skupiny návštěvníků uzpůsobí tempo prohlídky tak, aby i osoby fyzicky málo zdatné či nějak pohybově omezené mohly trasu absolvovat. Je snaha vyjít vstříc i vozíčkáři – průvodci jsou nápomocní a spolupracují s doprovodem v případě potřeby vynést vozík do schodů. Dětské kočárky je lepší nechat v pokladně, jsou na trase spíše překážkou.

Prohlídky hradu s průvodcem je možné absolvovat v českém, anglickém, německém nebo francouzském jazyce. V současné době se Mgr. Monika Kotenová připravuje i na vedení prohlídek ve znakové řeči.

Novou službou poskytovanou Muzeem Vysočiny Pelhřimov je multimediální průvodce muzeem – tedy i hradem Kámen (od roku 2012) – na bázi chytrých mobilních telefonů SMARTPHONE. Multimediální průvodce obsahuje text, audia, videa, obrázky i znakovou řeč (znakovou řeč pro Muzeum Vysočiny Pelhřimov, nikoliv však pro pobočku Kámen). Jazykové mutace: čeština, angličtina, němčina, ruština, francouzština a čínština. Systém podporuje technologie NFC12 a QR kódy13. Internetové připojení pro přenos dat je k dispozici.

12 „NFC technologie umožňuje bezdrátový přenos dat na krátkou vzdálenost. Po přiblížení mobilního telefonu k inteligentnímu panelu se automaticky naváže spojení a uživatel telefonu potvrdí nebo odmítne nabízenou službu.“ 51 13 „QR KÓD je směsicí černobílých čtverečků připomínající nevzhledně rozsypaný čaj s ohromujícím využitím. QR kód dokáže spojit reálný svět se světem virtuálním prostřednictvím mobilního telefonu. V praxi stačí vyfotit QR kód na mobilní telefon skrze nainstalovanou aplikaci qr čtečka. Ta rozšifruje znaky kódu a přeloží je na žádané informace jako například text, vizitku, či rozsáhlý internetový odkaz.“ 50

V příloze H této práce uvádím část rozhovoru z časopisu COT business s MUDr. Jiřím Běhounkem, hejtmanem Kraje Vysočina. Tématem rozhovoru jsou moderní technologie používané v Muzeu Vysočiny Pelhřimov a turismus na Vysočině.

Dle návštěvního řádu hradu je potřebné, aby k uskutečnění prohlídky bylo přítomno alespoň 5 návštěvníků, v praxi se prohlídka koná např. i s jedním či dvěma zájemci, jsou-li přítomni v plánovaném čase zahájení prohlídky (tyto situace se stávají mimo hlavní sezónu – v měsících květnu a v září ve všední den) – návštěvník tedy nemusí mít strach, že bude odmítnut. Mezi jednotlivými prohlídkami je v hlavní sezóně (červenec, srpen) časový interval 30 minut, mimo tyto měsíce je to 60 minut. Mimo hlavní sezónu provádí hradem 2 průvodci, v letních měsících při zvýšené návštěvnosti jsou to 3 průvodci, během pořádání nějakých akcí se počet průvodců zvyšuje až na 5-6.

Prohlídky mimo otevírací dobu hradu v současné době nejsou prováděny. Před rokem 2011 to možné bylo, hrad a jeho vybavení se „nezazimovávalo“. Od roku 2011 se v listopadu na zimní období sklízí různé předměty (kovové věci, olejové malby) kvůli chladnému prostředí na hradě a prohlídky v období od listopadu do března neprobíhají.

V příloze I představuji speciální programy a pravidelné akce, které se na hradě Kámen pořádají. Pověsti, které se vážou k hradu Kámen, uvádím v příloze J.

Vybavenost hradu pro návštěvníky

 Parkování – v centru obce Kámen ve vzdálenosti cca 150 m od hradu, k hradu a hradnímu parku navedou návštěvníky směrové cedulky, placené – výši poplatku na sezónu stanoví provozovatel parkoviště, který má plochu v nájmu od Obecního úřadu Kámen.  WC – je k dispozici v hradním areálu.  Odpadkové koše i nádoby na třídění odpadu jsou k dispozici.  Na nádvoří i v parku jsou umístěny lavičky pro odpočinek i strávení času při čekání na prohlídku.  Návštěvníci mohou své dojmy či připomínky zaznamenat do knihy návštěv. Zástupci hradu čtou poznámky od návštěvníků, jedná se především o pozdravy či hodnocení návštěvy hradu.

 Dle návštěvního řádu není do hradního areálu povolen vstup se psy (toto nařízení je v platnosti od roku 2011, do té doby psi měli přístup povolený, hradil se za ně vstupní poplatek 1 Kč).  U pokladny je k dispozici stánek s občerstvením a nápoji.  Služby pokladny – prodej vstupenek, prodej suvenýrů s tématikou hradu Kámen a obce Kámen (například pexeso, pohlednice, leporela, zvonečky, odznaky, aj.), prodej tištěného průvodce hradem Kámen – včetně historie hradu a interiérů (cena průvodce je 5 Kč), dále je na vyžádání možnost využít pokladnu pro následující potřeby, pro které nejsou na hradě k dispozici samostatná místa: poskytnutí zázemí pro matky s malými dětmi (možnost přebalení), dozor nad bicykly, které jsou zamykány v prostoru kolem pokladny například ke stromu, odložení kočárku či jiných zavazadel (například motocyklové helmy – zajímavostí je, že v případě velkého počtu návštěvníků z řad motorkářů, je na pokladně používán systém hesel pro vydání helmy, při odevzdání je smluveno jedinečné heslo, které musí být sděleno opět při odběru).  Hrad Kámen je zapojen do projektu MUZEA a GALERIE NA VYSOČINĚ ON-LINE. V areálu hradu je nainstalován informační kiosek, díky kterému získávají návštěvníci neomezený přístup na internet a hlavně také do aktuální on-line databáze. On-line katalog obsahuje karty více než 5000 sbírkových předmětů a exponátů, které prezentují vybrané části sbírek z téměř 50 muzeí, galerií a pamětních síní nacházejících se v Kraji Vysočina. Existují internetové stránky www.mgvysocina.cz, které uživateli dají nahlédnout do světa kultury a umění a které by měly být inspirací k návštěvě muzeí a galerií na Vysočině. Projekt „Muzea a galerie na Vysočině on-line“ je evropským projektem spolufinancovaným z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod zaměřeným na zviditelnění a zatraktivnění movitého kulturního dědictví nacházejícího se na území Kraje Vysočina a realizovaným za účelem zvýšení návštěvnosti regionu. 53

Tajná chodba na hradě Kámen

Správce hradu Kámen oznámil v roce 1982 propad země v hradním parku o rozměrech přibližně 1 x 1,3 m. Po zahájení výkopů členy speleoskupiny z Pacova byla v hloubce 5,5 m objevena tesaná klenutá chodba o výšce 1,5 m a šířce 0,7 m. V délce 10 m byla chodba vyčištěna od sedimentů směrem ke hradu, zde byl však další zával. V těchto

42 místech byl nalezen keramický střep vyhodnocený jako zásobnice ze 13. století – tedy z dob založení hradu. Byl vysloven názor, že se mohlo jednat o studnu či o pokus o její zbudování. Hrad sám studnu nikdy neměl. Průzkumné práce bylo nutno ukončit pro osypy a nesoudržnost materiálu. Osvětlit význam této chodby se dosud nepodařilo. (Pokorný 2007, str. 71)

Dle aktuálních informací od Mgr. Moniky Kotenové, zástupkyně hradu Kámen, žádný další průzkum chodby neprobíhá. Chodba je zasypaná a neprostupná. Jednou z uvažovaných variant původního významu chodby je myšlenka, že podzemní cesta vedla z hradu do Pacova. Vodítkem k možnosti, aby tato úvaha byla pravdivá, je zjištěný výskyt stejného druhu pavouka na obou zmíněných místech.

Způsoby propagace hradu Kámen

 Oficiální www stránky hradu: www.hradkamen.cz (spravované Muzeem Vysočina Pelhřimov), uvedení v seznamu expozic na www stránkách Muzea Vysočiny Pelhřimov (www.muzeumpe.cz).  Tištěné materiály – brožurky v informačním centru v Pacově a v Pelhřimově.  Tištěné brožurky vydávané Krajem Vysočina – umísťovány jsou například v krajských institucích a turistických informačních centrech.  Cedule u silnic.  Registrace na různých internetových portálech o cestování – například Kudy z nudy, Krásné Česko, aj.  Profil na Facebooku, tato stránka se k 8. 3. 2014 líbí 285 uživatelům, jsou zde především upoutávky na plánované akce, komentáře a fotky z akcí, které se již konaly.  Plakáty ve vitrínách Muzea Vysočiny Pelhřimov a na úřední desce Obecního úřadu v Kámeně.  Spolupráce s obcí Kámen, příspěvky v Kámenském občasníku (přispívá sem Ing. Zlata Vobinušková), konání akce s názvem Den obce Kámen v hradním areálu.  Možnost uskutečnění svatebních obřadů na hradě – v součinnosti s obcí Obrataň.  Knižní publikace Jana Tomáška, Hrad Kámen a jeho poslední soukromý majitel Antonín Fleissig, vydaná Muzeem Vysočina Pelhřimov v roce 2007 v nákladu 500 výtisků – kniha je v současné době již vyprodána.

 Ředitel Muzea Vysočiny Pelhřimov – Mgr. Ondřej Hájek – se účastní různých veletrhů a prezentuje moderní technologie, které jsou v muzeu a na hradě návštěvníkům k dispozici.  Poskytnuté rozhovory pro noviny Pelhřimovska: Pelhřimovský deník, Týdeník Pelhřimovska, Pelhřimovské noviny, 5plus2 Pelhřimov.  Částečné osvětlení hradu v noci – je osvícena přední brána. Zbytek hradu bohužel zatím své nasvícení nedostal, je snem starosty obce Kámen i pracovníků Muzea Vysočiny Pelhřimov, aby se tomu tak v budoucnu stalo. Zda se to podaří, závisí na získání finančních prostředků.  Umístění „keše“ na hradě Kámen (ne z iniciativy muzea) některým z vyznavačů geocachingu14, nález keše bývá motivem okruhu příchozích „kačerů“ pro navštívení této památky.  Účast v zákaznickém programu Skupiny ČEZ, který má název Šťáva. Na webu Šťáva.cz je zákazníkům nabízena spousta slev a tipů pro volný čas. 54 Muzeum Vysočiny Pelhřimov je zapojeno s nabídkou 1+1 vstupenka zdarma - při zakoupení 1 vstupenky obdrží kupující druhou vstupenku zdarma.

Současnost a hrad Kámen

Sezóna 2014 začíná až 1. května místo obvyklého zahájení od počátku dubna. Posunutí otevření hradu pro návštěvníky je zapříčiněno právě probíhající realizací změn v expozicích na hradě. Podrobnosti o uskutečňovaných úpravách se prozatím nezveřejňují, výsledný vzhled expozic bude dle slov Mgr. Moniky Kotenové pro návštěvníky překvapením. Uvést však mohu, že se jedná o úpravy v expozici motocyklů i v expozici o bydlení. Dochází k modernizaci expozic, k jejich zatraktivnění pro návštěvníky.

V letošním roce hrad oslaví 40. výročí otevření expozice o historii jednostopých vozidel.

Letos by také měla začít realizace dvou velmi významných projektů. Zda se vše podaří, závisí na získání finančních prostředků z Norských fondů. Dlouhou dobu se čekalo na vyhlášení výzvy o předkládání žádostí o grant, kterou mělo vydat Ministerstvo financí České republiky. Akce nakonec byla spuštěna dne 21. března 2014, kdy došlo

14 Geocaching - celosvětová hra využívající GPS zařízení pro hledání ukrytých pokladů. Hráči se pomocí souřadnic a GPS přístroje dostanou na určité místo, kde se ukrývá krabička (keš). 99 44 k otevření sekce Vyhlášení výzvy k předkládání žádostí o grant v programové oblasti „Zachování a revitalizace kulturního dědictví“ na www stránkách Ministerstva financí ČR.

Podrobnosti k vyhlášení výzvy: Ministerstvo financí jako Zprostředkovatel programu ve spolupráci s Ministerstvem kultury - Partnerem programu vyhlašuje dne 21. března 2014 výzvu k předkládání žádostí o grant v programu CZ06 – Kulturní dědictví a současné umění financovaného z EHP fondů 2009–2014 pro programovou oblast č. 16 – „Zachování a revitalizace kulturního dědictví“. Programová oblast č. 16 – „Zachování a revitalizace kulturního dědictví“ je zaměřena na ochranu, obnovu a prezentaci movitého a nemovitého kulturního dědictví a židovského kulturního dědictví v České republice. Uzávěrka pro předkládání žádostí o grant je 20. června 2014 v 19.00. 55

Kraj Vysočina má připravenou žádost o grant týkající se památek v obci Kámen. Jedná se o projekt: „Obnova a zpřístupnění kaple Panny Marie Bolestné v obci Kámen a revitalizace objektu bývalého pivovaru hradu Kámen pro účely návštěvnického centra“.

Projektová dokumentace pro stavební povolení u obou objektů, včetně platného stavebního povolení, je již připravena. Jejímu zpracování předcházelo zaměření objektů, jejich stavebně historický průzkum i zpracování architektonické studie.

„Hrad Kámen je historicky významnou kulturní památkou a turisticky oblíbeným cílem v Kraji Vysočina. Záměrem projektu je obnova vzácné v kompaktnosti dochované raně barokní kaple Panny Marie Bolestné a její zapojení do návštěvnických tras hradu a dále revitalizace bývalého hradního pivovaru pro účely návštěvnického centra (pokladna s drobným prodejem suvenýrů, sociální zázemí návštěvníků, multifunkční kulturní prostor, zázemí průvodců, apod.). Hradní kaple – rodinná hrobka rodu Malovců – i budova bývalého pivovaru jsou kulturními památkami, historicky nedílnými součástmi areálu hradu Kámen.“ 56

Předběžné náklady předloženého projektového záměru činí přibližně 31 mil. Kč (z toho celkové přípravné a projektové práce asi 2 mil. Kč, realizace obnovy kaple P. Marie Bolestné včetně mobiliáře cca 17 mil. Kč a realizace obnovy bývalého pivovaru cca 12 mil. Kč).

Kaple: Realizací projektového záměru by byla zajištěna fyzická záchrana a kvalitní obnova této cenné kulturní památky a její využití pro kulturně - společenské, turistické a církevní účely. Cílem projektu je památková obnova kaple včetně jejího velmi cenného vnitřního vybavení v dochované původní (barokní) podobě. Kaple by byla následně jako historicky nedílná součást hradu Kámen zapojena do prohlídkových tras, což by rozšířilo prezentační nabídku příspěvkové organizace kraje, dále zvýšilo její turistickou atraktivitu, a přispělo k rozvoji cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Kaple by byla využívaná i pro další kulturně - společenské akce kraje, obce i liturgické obřady.

V případě schválení předloženého projektového záměru je prioritou obnovit oficiální jednání se zástupci římskokatolické církve o podmíněném převodu kaple Panny Marie Bolestné v obci Kámen a jejího mobiliáře do vlastnictví Kraje Vysočina. Jestliže se tak stane, bude kaple svěřena do správy Muzea Vysočiny Pelhřimov, příspěvkové organizace. 57

Pivovar: Záměrem projektu je hmotová revitalizace bývalého pivovaru hradu Kámen - kulturní památky a využití tohoto objektu pro návštěvnické centrum hradu. Kromě funkcí návštěvnického zázemí – pokladny s drobným prodejem suvenýrů a občerstvení, sociálního zařízení a multifunkčního kulturního prostoru - bude objekt obsahovat i kanceláře pro personál hradu (maximálně 5 osob). Součástí revitalizace bude i zajištění souvisejících technických sítí pro uvedené funkce objektu. Umístění objektu u vstupní brány hradu a jeho přístupnost z úrovně předhradí i ze strany zámeckého parku je ideální pro zamýšlený účel. 56

Dle vyjádření Mgr. Ondřeje Hájka (ředitel Muzea Vysočiny Pelhřimov) je konečným termínem pro dokončení realizace projektů financovaných z Norských fondů stanovena polovina roku 2016. Průtahy způsobené pozdním vyhlášením výzvy pro podávání žádostí o granty Ministerstvem financí ČR (více než roční opoždění) tedy snižují délku doby, během které je nutné provést veškeré práce, které s realizací souvisejí.

Kraj Vysočina do budoucna plánuje i opravy dalších hospodářských objektů v hradním parku, vybudovat by se měl sklad údržby, zázemí pro průvodce i kastelána. Návštěvníci se v budoucnu dočkají například také bezbariérové úpravy parku či zpřístupnění severní brány, která je od šedesátých let minulého století pro veřejnost uzavřena. 58

Budoucnost a hrad Kámen

Existuje koncept revitalizace hradu Kámen, je to ideový záměr – směr, kterým se chce hrad do budoucna vydat. Slovy ředitele Muzea Vysočiny Pelhřimov, Mgr. Ondřeje Hájka, je to běh na dlouhou trať. Hrad Kámen se bude dále snažit získávat si přízeň návštěvníků. Záměrem je zvýšení zájmu o návštěvu této památky, usilovat se o to bude stále především prostřednictvím expozice o motocyklech. Cílem je rozšíření a zkvalitnění této expozice (alespoň částečně toto probíhá v současné době), dovést průřez historií jednostopých motorových vozidel až do současnosti. Záměrem je návštěvníkům předložit vývoj motocyklů – poskytnout jeho ucelený pohled - od počátku až do konce (v případě značky ČZ – tyto stroje se již nevyrábí) či až do současnosti (v případě značek JAWA a PRAGA). S těmito výrobci probíhají jednání o možnostech realizace takového cíle.

Dnešní rychlá a moderní doba si žádá zdokonalení nejen v oblasti vystavených exponátů, ale je také nutné dokázat, aby na sebe jednotlivé prostory navazovaly, aby vše bylo dokresleno do detailů, aby vzhled expozic byl pro návštěvníky poutavý. Ke splnění této myšlenky je zapotřebí ke spolupráci přizvat například i architekty.

Pokud se podaří pracovat na stručně nastíněné revitalizaci hradu Kámen a bude získán grant pro kapli Panny Marie Bolestné (na její obnovu, zpřístupnění a zařazení do prohlídkového okruhu hradu Kámen včetně jejího začlenění do majetku Kraje Vysočina a převedení do správy Muzea Vysočiny Pelhřimov) a dojde-li také k plánované rekonstrukci objektu bývalého pivovaru hradu Kámen pro účely návštěvnického centra, rozhodně se výrazně zvýší přitažlivost obce Kámen jako turistické destinace. Vše uvedené přispěje zvláště k očekávanému zvýšení návštěvnosti hradu Kámen, ke zvýšení spokojenosti návštěvníků a k zachování a zhodnocení těchto kulturních památek. Tím by byl naplněn účel realizace všech zmíněných projektů.

Obrázek 7 - Hrad Kámen, zdroj: vlastní foto archiv

Zámek v Novém Dvoře

Malá osada Nový Dvůr v údolí Novodvorského potoka je místní částí obce Kámen. Zámek je veden jako nemovitá památka u Národního památkového ústavu v Praze od 3. 5. 1958. Zámek nechal na počátku 19. století postavit majitel zdejšího hospodářského dvora Neuhof, Ferdinand Scherer von Neuhofsthal. V hospodářských budovách zprovoznil přádelnu a škrobárnu. Empírová patrová obdélná budova zámku má ve východním průčelí rizalit15 s balkonem, který je nesen čtyřmi sloupy a je završen trojúhelníkovým štítem s reliéfem dvou Grácií. Grácie drží znak Schererů. Štít je doplněný vížkou s hodinami a cibulovitou bání. 59 (David a kolektiv 2010, str. 100)

Dle pana starosty obce Kámen je v současné době zámeček v rukách soukromého majitele. Část budovy je využívána k bydlení nájemníků. Veřejnosti je objekt nepřístupný. Obec Kámen by v budoucnu ráda docílila opravy zámečku, její možnosti jsou však v tomto případě velmi omezené. Jistě tato památka ale stojí za prohlédnutí alespoň zvenčí. Budova bývalé škrobárny dnes slouží jako výrobní areál.

15 rizalit - předsunutá část průčelí stavby po celé její délce 60 48

Zajímavosti v Nízké Lhotě

V místní části obce Kámen – Nízké Lhotě - zmiňuji kapličku, která je v současné době opravená. (Kámenský občasník číslo 19, 2013, strana 5).

Dochovaly se zde lidové stavby čp. 4 a 6 z první třetiny 20. století. Na jižním kraji vsi stojí udržovaná usedlost čp. 20. Je zde také postaven novodobý křížek, který nechali rodiče postavit pro syna padlého během 1. světové války v Bosně. (David a kolektiv 2010, str. 101)

Obec Kámen a její atraktivity na turistické mapě

Obrázek 8 - Detail obce Kámen a místních částí na turistické mapě, zdroj: www.mapy.cz

Obecní úřad Kámen

OÚ Kámen sídlí na adrese Kámen 2, v centru obce při hlavní silnici Pelhřimov – Tábor, naproti parkovišti. Starostou obce je v současné době Mgr. František Hofman. Funkci místostarosty zastává Josef Dvořák. Úřední hodiny má obec stanoveny na úterý v podvečer (17.30 – 19.30 hodin). Občané se však mohou na pana starostu obrátit i v jinou dobu, je k dispozici i nad rámec úředních hodin.

Funkci starosty vykonává Mgr. Hofman čtvrtým rokem, v letošním roce mu tedy končí první období na této pozici. Dle jeho vlastních slov ho práce starosty naplňuje a pro obec se snaží vykonávat veškerou činnost co nejlépe. Na základě vlastní zkušenosti mohu uvést, že za obec jako její představitel jedná velice vstřícně a se zápalem.

Zastupitelstvo obce Kámen je tvořeno 7 členy. Jde o starostu, místostarostu a předsedy jednotlivých výborů (výbor pro místní části, finanční výbor, výbor odpadového hospodářství a stavebních záležitostí, kulturní a kontrolní výbor). Mezi členy funguje dobrá komunikace a spolupráce. Obec zaměstnává jednoho technického pracovníka, který má na starosti údržbu a opravy v obci, také se stará o obecní zeleň.

Matriční obcí pro Kámen je obec Obrataň.

Na okrajích obce jsou osazeny uvítací tabule - s nápisem Vítá Vás obec Kámen.

Od roku 2013 má obec Kámen vlastní znak a vlajku. Jedná se o symboly obce, které by měly podporovat patriotismus a zdravé sebevědomí občanů obce. Na úřadě trvale vlaje obecní vlajka, budova je označena novou tabulí se znakem. Podoba znaku a vlajky se váže k historii obce. Na oslavu udělení znaku a vlajky obce Kámen uspořádala obec 31. srpna 2013 Den obce Kámen. Byl zajištěn bohatý kulturní program a občerstvení. Den završily večerní prohlídky hradu. Jelikož byla tato akce hodnocena jako velmi úspěšná, starosta obce by rád ve spolupráci se zástupci hradu pokračoval v pořádání Dne obce Kámen, jako příležitosti k setkávání občanů na kulturní akci, i v letošním roce, a zavedl tak novodobou tradici.

Vyobrazení znaku a vlajky obce Kámen se stručným popisem a podrobnosti ke Dni obce Kámen jsou obsahem přílohy K.

Tradice, zvyky, pravidelné akce

V obci Kámen každoročně chodí Mikuláš s družinou. V adventním čase se také rozsvěcuje na návsi vánoční strom, kterým je lípa rostoucí z kmene staré mrtvé lípy u sochy sv. Jana Nepomuckého v blízkosti autobusové zastávky v obci. Při rozsvícení děti zpívají koledy a sejdou se občané obce. Dále se v obci dodržuje tradiční velikonoční řehtání se zpíváním písniček a pondělní velikonoční pomlázka. Také se zde každoročně 30. dubna pálí čarodějnice. Mimo to během roku organizuje různé kulturní a společenské akce kulturní komise obecního úřadu, například vítání jara či pořádání lampionového průvodu. 50

Obec pravidelně jednou ročně pořádá Vítání nových občánků obce. Dle slov pana starosty se slavnost týká průměrně 3 dětí každý rok.

Pokud se to podaří, bude se každoročně konat i akce s názvem Den obce Kámen.

Způsoby propagace obce Kámen, dostupnost informací o dění v obci:

 Www stránky

Obec Kámen má své internetové stránky: www.obeckamen.cz. Zde uživatel nalezne informace o aktuálním dění, o historii a symbolech obce, o službách a památkách v obci, složení zastupitelstva obce či jednotlivá čísla Kámenského občasníku. Nahlédnout lze také do fotogalerie, kde jsou fotografie z konaných akcí a fotografie hradu Kámen. Ze stránek obce se lze přímo napojit do mapového portálu Geosense. Součástí je i elektronická úřední deska obce. Využít můžeme i odkazy na další místa v okolí obce. Návštěvník www stránek nalezne na tomto místě vše podstatné. Co se však týče grafické úpravy a atraktivnosti stránek, jsou zde jistě rezervy. Bylo by vhodné umístit sem větší množství fotografií (například fotografie obce i místních částí, okolní krajiny), dále více podrobnějších informací o dění v obci. Také bych doporučila rozšířit škálu informací pro účastníky cestovního ruchu, například uvést jízdní řády, popis turistické trasy a cyklotrasy, která vede obcí. Doporučila bych i uvedení výčtu atraktivních cílů v okolí obce. Stránky by potom lépe dokázaly zaujmout jejich uživatele.

 Kámenský občasník

Kámenský občasník jsou několikastránkové obecní noviny o velikosti formátu A5. Tisk je barevný. Občasník se vydává zpravidla 1x za dva měsíce. Informuje obyvatele obce o aktuálním dění, plánech do budoucna. Počáteční slovo má vždy starosta obce Mgr. František Hofman. Dále jsou zde pravidelně uvedeny výběry ze zápisu ze zasedání zastupitelstva obce. Do novin dodávají články i jiní autoři. Mezi pravidelné přispěvatele patří například Miloslav Daněk (články na téma přírody a životního prostředí), dále Jan Tomášek (příspěvky z oblasti historie), nechybí zprávy z hradu Kámen, příspěvky od paní Jaroslavy Přibylové z kulturní komise či výpisky z obecní kroniky, a další. Vše se týká obce Kámen. Kámenský občasník začal vycházet z aktivity současného starosty obce. Distribuce tištěných novin je zajištěna do každé schránky obce Kámen i místních částí. Občasník je zdarma. V tištěné podobě sice nepřesahují noviny hranice obce,

51 v elektronické podobě je však občasník uveřejněn na internetových stránkách obce a je volně přístupný široké veřejnosti. Díky tomu je možné se dozvědět mnoho zajímavého, co se obce Kámen týká.

 Stojan s turistickou mapou s vyznačením obce Kámen, jako místa, kde se návštěvník nachází

Stojan je umístěn na parkovišti v obci. Kromě mapy zde najdeme popis obce Kámen včetně stručné historie. Dále jsou zde vypsány kontakty na obecní úřad, výčet služeb obce a seznam zajímavostí v obci a v okolí. Druhou část textového pole tvoří informace o mikroregionu Stražiště a kontakty na mikroregion.

Z dalších cest propagace obce lze uvést, že obec má vyrobeny pohlednice s leteckým snímkem obce a odznaky obce Kámen. Tyto předměty je možné zakoupit na hradě Kámen. (Rozhovor se starostou obce Kámen, vlastní zkoumání).

Kronika obce Kámen

Obec Kámen má svoji kroniku. Kronika obce Kámen u Pacova byla založena 2. června 1925. Prvním kronikářem byl Jaroslav Adam. (Tomášek 2007, str. 27)

Cituji část textu z prvního záznamu v kronice, autorem je Jaroslav Adam:

„Ustanoven byv obecním kronikářem, chci věrně a nestranně zapsati v pamětní knihu události týkající se místní obce, života v ní a jiných důležitých příběhů, by potomstvo čtouc si v ní mělo jasný a zřetelný obraz života nynějšího. K tomu všemu pomáhej mi dobrá vůle a snaha pro zachování v budoucnu snad historicky cenných událostí pokolení příštímu!“

Kronika je psána ručně. Dosud jsou sepsány 2 díly, první kniha má 200 listů. V současné době je kronikářem pan Josef Přibyl, obyvatel Kámena. První díl kroniky byl k příležitosti slavnostního udělení znaku a vlajky obce (r. 2013) zpracován na CD. V knihách se zapisují důležité události týkající se obyvatel obce (narození, úmrtí, svatby, stěhování, počet obyvatel a další), také se zaznamenává například stav počasí, kulturní akce, činnost spolků, stavby, opravy a úklid v obci, také návštěvnost hradu. Své poslání být cenným přehledem událostí týkajících se obce Kámen jistě kronika splnila a plní i nadále.

Kulturní zařízení

Obecní knihovna

Knihovna se nachází v budově obecního úřadu, Kámen 2, v centru obce. K dispozici čtenářům je přibližně 1500 svazků knih různých žánrů. Knižní fond je průběžně doplňován o nové tituly. Nové knihy se nakupují nebo k obměně dochází výměnou z Okresní knihovny Pelhřimov. Čtenáři jistě vítají fakt, že půjčování knih je bezplatné. Využít služeb knihovny lze vždy ve čtvrtek od 15.30 do 17.30 hodin. V knihovně je k dispozici internet.

Objekt Toska

V obci se nachází budova bývalé místní hospody, tzv. Toska. Stavba byla určena před lety k likvidaci, ke které dosud nedošlo. Přáním obce je objekt opravit, tamní sál využívat ke kulturním a sportovním účelům. V současné době je budova k dispozici obyvatelům obce pro sport, v sále se hraje stolní tenis.

Odpočinková zóna Kámen

Projektem, který je nyní v realizační fázi, je zřízení odpočinkové zóny v obci Kámen. Pro vybudování místa k setkávání a odpočinku je využita bývalá cesta z Kámena do obce Věžná. Nachází se v klidné části, zcela na okraji obce. Tato stezka byla delší dobu nepoužívaná – zarostlá, dokonce zde byla černá skládka. Došlo k jejímu vyčištění, osetí trávou, vysázení keříků a stromků, byl opraven místní křížek. Byl proveden nákup laviček, bude zde také vybudován altán, připraveno ohniště. V současné době se pracuje na mobiliáři pro využití dětmi. Odpočinková zóna v obci s takovým dopravním zatížením, jaké zde nyní je, je jistě významným krokem ke zlepšení životního prostředí v obci. Prostor bude po dokončení volně přístupný všem: dětem z mateřské školky, místním obyvatelům i návštěvníkům obce.

Vojenské letiště Kámen

Tato technická památka leží v katastrálním území obce Kámen a obce Věžná. Obce však nejsou majiteli ani správci letiště, nemohou s ním disponovat ani z něj nemají žádné zisky. Letiště je spravováno Technickým zkušebním ústavem Praha. V současnosti je volně přístupné pro pěší, cyklisty, běžkaře či in-line bruslaře. Na letišti se konají různé sportovní či kulturní akce. Bývalé vojenské letiště u obce Kámen si

53 získává stále větší oblibu mezi vystavovateli a pořadateli velkých výstavních a předváděcích akcí. Obec samotná dosud možnosti požádat o povolení správu letiště a uspořádat nějakou akci nevyužila. Z významných akcí, které se zde konají pravidelně a přivádí návštěvníky i do obce Kámen, zmíním dvě výstavní a předváděcí akce zaměřené na zemědělství:

1. Den zemědělce – jde o třídenní akci, polní výstavu a předvádění zemědělské techniky, kterou spolupořádá VOD Kámen. Akce se koná ve dvouletém cyklu. Návštěvníci sem přijíždějí z celé České republiky i ze zahraničí. Stroje a technologie jsou předváděné v praktických podmínkách; zemědělci - potenciální zákazníci - mají možnost nejen zhlédnout, ale také vlastnoručně vyzkoušet stroje všech značek, které jsou na českém trhu k dispozici. Den Zemědělce je rovněž společenskou akcí a místem setkání zemědělců, bohaté občerstvení a doprovodný program jsou nedílnou součástí akce, na které se pravidelně schází od 1 do 7 tisíc návštěvníků. Akce se pořádá v měsíci září. Poslední ročník proběhl v roce 2013. 63 64

2. Case den – jedná se o tradiční polní prezentační akci s přehlídkou zemědělské techniky, s doprovodnými atrakcemi a kulturním programem. Dominují zde stroje značky Case. Je to výstava s praktickými ukázkami, návštěvníci mají možnost stroje sami řídit. Konají se soutěže, překonávají se různé rekordy. Akce se koná ve dvouletém cyklu, spolupořadatelem je VOD Kámen. Návštěvnost této akce roste, přijíždějí lidé z celé republiky i ze zahraničí. Poslední ročník se konal v červnu roku 2013. 63

Na letišti se konají také například motorkářské a jiné akce.

Vyhlídka

Nejlepší vyhlídka na obec a do okolní krajiny je z hradu.

Spolky v obci

 Sbor dobrovolných hasičů

Jedná se o historicky nejvýznamnější spolek v obci, existuje dodnes, má v obci dlouholetou tradici, v roce 2011 oslavili dobrovolní hasiči 100 let od založení. Založen byl dne 7. října 1911 na základě oznámení C. a K. místodržitelství v Praze. V roce 1911 měl sbor 28 řádných členů. Je vedena i pamětní kniha Sboru dobrovolných hasičů v Kámeně. Založena byla 1. ledna 1912. Prvním starostou SDH se stal místní hostinský

Karel Tomšů, ve funkci prvního velitele sboru byl Josef Hornický (hospodářský adjunkt kámenského velkostatku) a jednatelem Jan Vašíček (učitel v Kámeně). (Tomášek 2007, str. 33, 70)

Dobrovolní hasiči se zapojují svou pomocí při aktivitách v obci, účastní se hasičských soutěží v okolí a také pořádají soutěž v obci Kámen. K této akci využívají fotbalového hřiště. Zázemí pro SDH je v opravené hasičské zbrojnici, ke které v roce 2013 byla přistavěna garáž. Kronikářem sboru je Josef Přibyl.

 Myslivecké sdružení Podlesí, Kámen

Dle rozhovoru se starostou honebního společenství Pavlem Vokurkou se jedná o myslivecké sdružení obcí Kámen, Vysoká Lhota, Nízká Lhota, Zlátenka, Dobrá Voda a Eš. Sdružení má 16 členů, z toho i jednu ženu. Honitbu tvoří přibližné hranice katastrálních území vypsaných obcí.

Vzdělávací zařízení

Mateřská škola Kámen

Mateřská škola Kámen je příspěvkovou organizací, zřizovatelem je obec Kámen. Kapacita školky je 30 dětí, součástí je i kuchyně a školní jídelna, šatna, tělocvična. Ke školce náleží uzavřená zahrada s dětským hřištěm. Provozní doba je ve všední dny v čase 6.45 – 15.45 hodin. Jde o mateřskou školku rodinného typu pro děti od 2 do 6 let. Do mateřské školy dochází děti z obce Kámen a dále například z Věžné, Vintířova, Eše, Zlátenky a Dobré Vody u Pacova. Mateřská škola se nachází v těsné blízkosti kaple Panny Marie Bolestné v nejzápadnější části obce Kámen. Děti z MŠ Kámen pokračují ve vzdělávání na Základní škole v Pacově. Mateřská škola má vytvořen školní vzdělávací program s názvem „SVĚT BAREVNÝCH KAMÍNKŮ“. Podle tohoto dokumentu se uskutečňuje vzdělávání dětí. Program je volně přístupný na internetových stránkách mateřské školy.

1.6.2 Realizační předpoklady

Ubytování v okolí obce Kámen

Jelikož se v obci Kámen nenachází žádné ubytovací zařízení, návštěvníci této destinace jsou nuceni využít některé z ubytovacích zařízení v okolních obcích. Uvádím zde 55 několik z nich v nejbližším okolí Kámena. Záměrně vybírám různé druhy ubytování, abych ukázala, že přestože se v okolí obce Kámen nachází poměrně malé obce nebo městečka, nabídka ubytování pro různě zaměřené návštěvníky, v různých cenových kategoriích, zde existuje.

 Hotel Pacov Peppino

Hotel se nachází v historické části města Pacov (7 km od Kámena). Je k dispozici ubytování v 9 pokojích, nejluxusnějším je novomanželské apartmá. Hotel nabízí dvoulůžkové pokoje a podkrovní jedno- až čtyřlůžkové pokoje. Cena dvoulůžkového pokoje se dle typu pohybuje od 1350 Kč do 1550 Kč za noc. Pro jednu osobu tedy od 675 Kč do 775 Kč. V ceně je zahrnuta rozšířená kontinentální snídaně a připojení k internetu zdarma /s možností zapůjčení notebooku/. Na pozemku hotelu je pro hosty možnost bezplatného parkování na vyhrazeném nehlídaném parkovišti. Součástí hotelu je restaurace – Pizzerie Peppino. Hotel má také k dispozici bezbariérově přístupný víceúčelový sál s kapacitou 70 osob. Prostory sálu i hotelu jsou nekuřácké. Možnosti využití sálu jsou např. pro přednášky, konference a školení (potřebné vybavení je k dispozici), dále firemní akce či rodinné oslavy, srazy spolužáků, svatby, apod. 65

 Ubytování Nad pecí, Pacov

V Pacově na náměstí, nad prostorami restaurace a pizzerie Na náměstí, je možné využít nabídku ubytování ve dvoupokojovém apartmánu (7 km od obce Kámen). Název Nad pecí je odvozen od prostředí mini penzionu – pokoje se nachází přímo nad pecí pizzerie. Apartmán se skládá z jednoho dvoulůžkového a jednoho čtyřlůžkového pokoje, společné koupelny a kuchyně. Cena za osobu/noc v pokoji je stanovena na 350 Kč. Při pronájmu celého apartmánu je cena za apartmán 1800 Kč. V ceně je wifi internet zdarma. Parkovat lze na náměstí v Pacově. Ubytování je označeno logem „CYKLISTEVITANI.CZ“ a nabízí zázemí potřebné pro cyklisty. 66

 Mlýn Lidmaň

Tento penzion leží na louce u lesa za obcí Lidmaň (necelých 6 km od Kámena). Penzion je přístupný po zpevněné cestě, parkování u objektu je zdarma. Ubytování je svým uspořádáním a zaměřením určeno především pro rodiny s dětmi či party přátel. Objekt je uvnitř nekuřácký. Pro hosty jsou zde k dispozici celkem 4 apartmány (dva menší po 4 lůžkách a dva větší po 6 lůžkách). Maximální ubytovací kapacita objektu je tedy

20 osob. Minimální délka ubytování jsou dvě noci. Provoz je celoroční. Cena za ubytování a noc pro dospělou osobu činí 350 Kč. Celý objekt si lze pronajmout za 6 000 Kč/den a 40 000 Kč/týden. Ubytování se psem je povoleno za příplatek 60 Kč/den. Pro rodiče dětí penzion nabízí službu hlídání či organizaci zábavného programu pro děti.

K vybavení penzionu náleží velká plně vybavená kuchyň s jídelnou, společenská místnost s krbem a pecí, herna s kulečníkovým stolem, fotbálkem a dětským koutkem, venkovní terasa se zahradním nábytkem, dětský park s překážkami, houpačkami a klouzačkou. 67

 Hotel Mlýn, Černovice

Tento hotel se nachází ve městě Černovice vzdáleném od obce Kámen 10 km. Jedná se o nekuřácký hotel s restaurací a pivnicí, venkovním posezením, rybníkem s možností lovu ryb. V hotelu je salonek pro pořádání školení či oslav. Lůžková kapacita je 45 míst, pokoje jsou dvou- až čtyřlůžkové. V hotelu je zajištěno internetové wifi připojení. Cena ubytování za dospělou osobu a noc se mění podle období v roce. Aktuálně je na webových stránkách hotelu uvedeno, že se její výše pohybuje od 450 Kč. Cenovou nabídku nabízí hotel přímo na vyžádání prostřednictvím webového formuláře. Kompletní ceník zde není k dispozici. Uvádím tedy pro porovnání konkrétní cenu, která byla platná do poloviny roku 2013: cena za noc pro dospělou osobu včetně snídaně činila 420 Kč. Abych vyzkoušela reakci na případný dotaz k ceně ubytování pro sezónu 2014, vyžádala jsem si tedy na místě k tomu vyhrazeném cenu za noc pro dospělou osobu ve dvoulůžkovém pokoji při pobytu na 3 noci, včetně snídaně. Na odeslaný formulář určený výhradně k tomuto účelu však bohužel žádný zástupce hotelu nereagoval. 68

 Camp Moraveč

Pro milovníky kempování či velmi jednoduchého ubytování v chatkách se v obci Moraveč (vzdálenost 8 km od obce Kámen) nachází Camp Moraveč. V areálu kempu je streetballové hřiště, stolní tenis, dětské hřiště, bazén 5 x 10 m, restaurace s venkovním posezením, společenská místnost s krbem. Ve vzdálenosti 300 m od kempu je přírodní koupaliště s toboganem, tenisové kurty, volejbalové a fotbalové hřiště.

Čtyřlůžkové chatky jsou jednoduše vybaveny a bez příslušenství (lůžka poschoďová, bez kuchyňky). Sprchy a WC se nachází v hlavní budově. Stravování je možné v restauraci, která nabízí minutkovou kuchyni. Za příplatek je možné si objednat polopenzi (dospělá osoba za ni zaplatí 700 Kč/týden). Čtyřlůžková chatka s ložním prádlem stojí 600 Kč první noc, každá další noc se účtuje sazbou 500 Kč. Týdenní pobyty jsou zvýhodněny – cena je 2 800 Kč. Při zvolení ubytování ve stanu je sazba za dospělou osobu a noc 60 Kč. Další ceny uvádím heslovitě: auto 40 Kč/noc, obytný přívěs 70 Kč/noc, obytný vůz 90 Kč/noc, stan velký/malý 60/40 Kč za noc, motocykl 30 Kč/noc, poplatek za psa je 30 Kč/noc. 69

Ubytovacích možností v okolí obce Kámen je mnohem více, i ze vzdálenějších míst – kde má turista větší možnost volby druhu a kategorie ubytovacího zařízení (například z Pelhřimova či z Kamenice nad Lipou) - je obec dostupná po silnicích během několika minut.

Pro rozvoj cestovního ruchu v obci by přesto bylo vhodné a zajímavé, kdyby měl návštěvník příležitost využít možnosti ubytování přímo zde, a to nejlépe i s nabídkou stravování. Na výlety do okolí poté vyrážet z Kámena, nikoliv naopak, jak je tomu v současné době.

Stravování v obci Kámen

V obci se nachází jedno stravovací zařízení. Majitelem ani provozovatelem není obec samotná. Soukromý majitel budovy pronajímá objekt provozovateli. Jedná se o restauraci V PODHRADÍ.

Restaurace se nachází v centru obce, je dobře viditelná, naproti parkovišti, při hlavní silnici Pelhřimov – Tábor. Otevírací doba restaurace se mění v závislosti na otevírací době hradu Kámen. Za provozu hradu, tzn. od dubna do října, je otevírací doba ve dnech úterý až neděle, 12.00 – 24.00 hodin. Od listopadu do března je restaurace otevřena od středy do neděle, 15.00 – 22.00 hodin.

V zimním období se nevaří, tzn. restauraci lze využít pouze jako hostinec s možností konzumace nápojů a drobného baleného občerstvení (oříšky, čokoláda, aj.). V sezóně host restaurace může volit ze 4 hotových jídel. Cena jedné porce hotového jídla bude pro letošní rok 80 Kč. Denní menu je vypsáno na ceduli před restaurací, přímo u silnice. Dále si návštěvník může objednat minutkovou kuchyni (v tomto případě se jedná o jídla

58 z polotovarů, smažená, typu smažený sýr, smažené žampiony, řízek a hranolky). Cena jedné takové porce pro rok 2014 bude od 110 Kč do 120 Kč. V letním období je možné v restauraci zakoupit mražené výrobky (zmrzlina). Průměrný počet prodaných porcí v letním období je 30 za 1 den. Jídelní lístek v době mé návštěvy podniku nebyl na stolech k dispozici. Veškeré informace mi poskytla zaměstnankyně restaurace, která zde pracuje jako jediná v sezóně i mimo ni. Plní tedy funkci kuchařky, číšnice i barmanky.

Prostory restaurace, které jsou k dispozici hostům, tvoří dvě místnosti. První vstupní místnost má kapacitu 25 míst a je kuřácká. Nachází se zde i malý bar. Druhá místnost sloužící jako jídelna v sezóně a sál pro akce v mimosezóně má kapacitu 50 míst a je nekuřácká. Vstup do restaurace se psem je povolen. Restaurace nenabízí žádnou možnost ubytování. WC restaurace je možné využít i bez nutnosti se zde občerstvit.

Celkový dojem, kterým na mě tato restaurace působí, není příliš pozitivní. Kuřácké prostředí po vstupu do restaurace není pro nekuřáka vůbec příjemné. Nabídka hotových jídel v období, kdy jsou k dispozici, není příliš široká, minutková kuchyně se skládá v podstatě pouze z polotovarů a smažených pokrmů. Paní hostinská nebyla na první pohled k rozeznání – nebyla oblečena v žádném oděvu vyjadřujícím, že jde o zaměstnance restaurace. Pro základní občerstvení nenáročného hosta zařízení jistě dostačuje, ale návštěvník obce by si podle mého názoru zasloužil mít možnost volby mezi více druhy stravovacích zařízení. V současnosti je jedinou alternativou v této destinaci využití možnosti zakoupit si potraviny v místním obchodě nebo využít malé občerstvení na hradě (je-li otevřeno).

Dalším způsobem, jak si zajistit stravování, je využití stravovacích zařízení v bližším či vzdálenějším okolí obce. Pokud je žádoucí větší možnost výběru, je na místě doporučit například město Pacov, Kamenici nad Lipou či Pelhřimov nebo o něco vzdálenější Tábor.

Doprava, dostupnost území

Poloha obce Kámen v rámci České republiky je velmi výhodná.

Dosažitelnost automobilem – stručně uvádím vzdálenost obce Kámen a dobu trvání cesty z velkých měst ČR.

Tabulka 6 - Dosažitelnost obce Kámen z velkých měst ČR, zdroj: http://mapy.cz/

Město Vzdálenost v km Přibližný čas v min. Praha 129 90 Brno 137 90 České Budějovice 81 60 Plzeň 144 120 Hradec Králové 137 120

Co se týče dostupnosti v rámci regionu, je obec Kámen vzdálena 18 km od města Pelhřimov, úsek zabere čtvrt hodiny času. Z krajského města Jihlavy dosáhneme destinace po 60 kilometrech a necelé hodině jízdy (s využitím úseku dálnice D1 z Jihlavy do Humpolce). Pokud se vydáme z Jihlavy po silnici přes obec Vyskytná, bez použití placené části cesty, doba cesty se prodlouží pouze o pár minut, avšak zkrátíme si trasu přibližně o 10 km. Z Tábora do Kámena činí vzdálenost 30 km a cestu lze zvládnout přibližně za půl hodiny. 70

Ani dosažitelnost obce Kámen s využitím autobusové dopravy nepřináší problémy. Regionální síť autobusových linek umožňuje dostatečný počet spojů z okolních měst a obcí. Ani dálkové autobusy se této destinaci nevyhýbají, je možné se sem tímto způsobem dopravit několikrát za den, např. z Prahy pouze s jedním přestupem přes Jihlavu či přes Pelhřimov, doba trvání cesty v obou případech překračuje 3 hodiny. Existuje i spojení Praha – Tábor – Kámen, doba trvání jízdy 2,5 hodiny. Z Brna dokonce jezdí přímá linka dálkového autobusu do obce Kámen bez přestupu, doba trvání cesty je 2,5 hodiny. Případně lze opět využít kombinaci s přestupem v Jihlavě nebo v Pelhřimově. Taková varianta prodlouží jízdu o necelou hodinu. Z Českých Budějovic dosáhneme cíle v kombinaci dálkového a místního autobusu s přestupem v Táboře nebo v Pelhřimově, dále lze využít i přestup v Písku, všechny varianty obnáší délku cesty v trvání 2 až 3 hodiny. V pracovní dny je četnost autobusových spojů zcela dostačující, o víkendech však jejich množství výrazným způsobem klesá. 71

Železniční doprava přímo do obce Kámen nezasahuje, zastávky jsou však v nedalekých obcích, tento druh přepravy lze kombinovat s pěší turistikou či autobusovou dopravou místními linkami. Železniční zastávku najdeme např. v 7 km vzdáleném Pacově (odtud je možné využít autobusové spojení – obnáší 12 minut jízdy - nebo se vydat od železniční stanice 5 km pěšky po červené turistické značce přímo do

Kámena), v Leskovicích (odtud je možné jít pěšky po modré turistické trase do Nízké Lhoty a dále po silnici III. třídy do Kámena, délka cesty je 7,3 km nebo pokračovat s využitím autobusové dopravy, délka cesty je 5 km a doba trvání jízdy pouhých 6 minut). Další blízkou stanicí, kam se dostaneme po železnici je 5 km vzdálená Obrataň (do Kámena lze pokračovat autobusem, 5 km a přibližně 5 minut).

Cyklisté mohou využít pro cestu do Kámena hustou síť silnic nižších tříd nebo značené cyklotrasy, přímo přes obec vede cyklotrasa č. 321 ze severu od Pacova a dále pokračuje směr Kamenice nad Lipou. Hlavnímu silničnímu tahu spojujícímu Pelhřimov a Tábor je rozhodně dobré se vyhnout. 70 71

Pěšky se přímo do Kámena můžeme dostat po červené turistické trase Klubu českých turistů. Místo slovního popisu, kam vede stezka kroky turistů, vkládám níže fotografii rozcestníku, který je umístěn v centru obce Kámen na autobusové zastávce.

Obrázek 9 - Červená pěší trasa v obci Kámen, zdroj: vlastní foto archiv

Přes místní části Nový Dvůr a Nízká Lhota vede modrá turistická značka vedoucí z Pelhřimova do Pacova a dále. Nízkou Lhotou je vedena cyklotrasa číslo 321 od Pacova přes tuto osadu do Kámena a dále směřující do Kamenice nad Lipou. 70

Po vodě ani letecky se do obce Kámen dopravit nelze.

Sport v obci Kámen

V obci Kámen je fotbalové hřiště. Družstvo fotbalistů však již zaniklo. Hřiště je nadále udržováno, využívá se pro různé potřeby. Např. jako pomocné parkoviště obce, pokud se na hradě koná nějaká akce a parkoviště ve středu obce nestačí. Dále se zde konají akce SDH Kámen.

V obci se nachází volejbalové hřiště a také tenisové kurty. Dále je v objektu Toska zázemí pro stolní tenis. Tato sportoviště využívají sportovci – jednotlivci, není zde žádný organizovaný tým.

Hokej Kámen – hokejové mužstvo hrající I. divizi podnikové ligy v Pelhřimově pod hlavičkou VOD Kámen. Hokejisté z Kámena se úspěšně umisťují v horní polovině tabulky I. divize. Přestože se nejedná o klasický obecní tým, obec Kámen své sportovce podporuje – například jim uhradila náklady na pronájem haly na trénování v Pelhřimově. (Rozhovor se starostou obce, Kámenský občasník č. 19, 2013, str. 4-5)

Jízda na běžkách – pokud je dostatečná sněhová pokrývka, běžkaři využívají okolí obce a také plochu letiště. V okolí není žádná strojově upravovaná běžkařská stopa.

Další vybavenost obce Kámen

Popis vybavenosti obce uvádím na základě rozhovoru se starostou obce a vlastního zkoumání.

Pošta – pobočka České pošty a Poštovní spořitelny - sídlo pošty je v budově obecního úřadu v centru obce. Otvírací doba pošty je pondělí, středa a pátek 7.30 – 10.00 hodin, v úterý 12.30 – 15.00 hodin a ve čtvrtek 14.00 – 16.30 hodin. Před budovou stojí poštovní schránka.

Telefonní automat – automat je umístěn na okraji parkoviště v centru obce.

Prodejna JEDNOTA, spotřební družstvo v Kamenici nad Lipou, člen skupiny COOP – prodejna potravin a drogistického zboží se nachází v centru obce, na okraji parkoviště. Otvírací doba obchodu je v pondělí 7.00 – 12.30 hodin, od úterý do pátku 7.00 – 16.30 hodin a v sobotu 7.00 – 11.00 hodin.

Parkoviště - v obci se nachází jedno centrální parkoviště. Parkoviště je viditelně označeno z obou směrů jízdy po hlavní silnici. Z parkoviště vedou ukazatele

62 návštěvníky obce jedním směrem k hradnímu parku a zadní bráně a druhým směrem k hradu. V době provozu hradu je parkoviště placené. V mimosezóně je k dispozici zdarma. V době, kdy je za parkování vybírán poplatek, je plocha pronajata obcí soukromému nájemci, který parkoviště udržuje a provozuje. Na konci sezóny vyplatí nájemce smluvní část příjmů do obecního rozpočtu. Tyto peníze jsou v podstatě jediným příjmem do obecní pokladny souvisejícím s cestovním ruchem.

Autobusové zastávky, přechody pro chodce, veřejné osvětlení, informační panel měření rychlosti vozidel - v centru obce se nachází 2 autobusové zastávky, jedna nová a druhá v dobře udržovaném stavu. Jedna ve směru Pelhřimov – Tábor, druhá ve směru Tábor – Pelhřimov. Přes hlavní silnici vedou v obci 2 přechody pro chodce, ve večerních a nočních hodinách osvětlené. Jeden (u autobusových zastávek) dovede chodce na cestu k hlavní bráně hradu, druhý chodce převede od parkoviště k obecnímu úřadu a k restauraci a také ve směru k zadnímu vchodu do hradního areálu. V obci Kámen se automaticky rozsvěcuje veřejné osvětlení se setměním a svítí po celou noc. Na sloupu u autobusové zastávky je ze směru od Tábora nainstalován informační panel měření rychlosti vozidel. Slouží k zobrazení rychlosti projíždějícího vozidla na velkoplošný displej (prevence překračování povolené rychlosti, donucení řidiče zpomalit, a tím přispět ke zvýšení bezpečnosti provozu a ke snížení nehodovosti na silnicích).

Místní rozhlas, lavičky, odpad, veřejné WC - v obci je instalováno zařízení místního rozhlasu. Obecní rozhlas je funkční, je propojený i do místních částí, zhotoven byl v rámci Programu rozvoje venkova, osa IV LEADER v roce 2011. Použití: informační hlášení, blahopřání občanům obce k jubileu, smuteční hlášení (umíráček), zkouška sirén vždy 1. středu v měsíci, policejní, hasičský nebo jiný poplach. Lavičky určené k posezení a oddechu se nacházejí na několika místech v obci. Při cestě k hradu pod hradbami, před mateřskou školkou, u fotbalového hřiště. V obci se nachází na 3 místech kontejnery pro třídění odpadu. Najdeme je na parkovišti v centru obce, v části obce za hradem i v obou místních částech obce (Nový Dvůr, Nízká Lhota). Odpadkové koše jsou v obci též k dispozici. Obec neprovozuje veřejné WC. V době provozu hradu je k dispozici WC na hradě. Dále je WC v restauraci v centru obce (dostupné v otevírací době). Pro zlepšení kvality služeb pro návštěvníky obce by bylo vhodné, aby v obci veřejné WC bylo k dispozici, a to v průběhu celého roku.

Benzinová pumpa - v obci se nenachází žádná benzinová pumpa. Nejbližší čerpací stanice najdeme v Obratani a v Čížkově.

Bankovní ústavy - v obci se nachází pobočka Poštovní spořitelny – na poště, v budově obecního úřadu.

Kanalizace a vodovod - v obci je zaveden vodovod a kanalizace. Vodovodní hospodářství obce je součástí: "Dobrovolného svazku obcí pro hospodaření s vodou Kámen, Věžná, Eš".

Silnice - územím obce prochází silnice I. třídy č. 19, dále silnice III. tříd a místní komunikace. 70

Lékařská péče - obvodní lékař pro obec Kámen ordinuje v obci Obrataň. Zařízením s větším počtem lékařů a specializovanými ordinacemi je Poliklinika Pacov. Sídlí zde praktičtí lékaři pro dospělé, pro děti a dorost, odborní lékaři, zubní lékaři, rehabilitace a rentgen. Je zde možné využít i další služby, například kadeřnictví, lékárny, pojišťovny. 72 Nejbližší nemocnice se nachází v Pelhřimově a v Táboře.

Hřbitov a kostel - v obci se nenachází žádný hřbitov ani kostel, ve kterém by se konaly bohoslužby. Tyto služby jsou pro obec Kámen zajištěny v obci Věžná.

1.6.3 Selektivní předpoklady

Počet obyvatel obce Kámen

K 31. 12. 2012 byl celkový počet obyvatel obce Kámen 258. Z toho je počet mužů 128 a počet žen 130. Průměrný věk obyvatele Kámena je uváděn hodnotou 42,1 roku. U mužů je to 41 let a u žen je průměrný věk vyšší, a to 43,1. 73

Graf 4 - zdroj: http://www.czso.cz/, zpracování vlastní

Vývoj počtu obyvatel obce Kámen, stavy k 31. 12. 310 300

290 280 270 260

250 Počet obyvatelPočet 240 230 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Rok

Počet obyvatel obce Kámen – údaje ke dni 28. 2. 2014

Tabulka 7 - zdroj: rozhovor se starostou obce, zpracování vlastní

Kámen Nízká Lhota Nový Dvůr 223 20 10

Věková struktura obyvatel obce Kámen – údaje ke dni 28. 2. 2014

Tabulka 8 - zdroj: rozhovor se starostou obce, zpracování vlastní

Do 18 let 19 – 60 let Nad 60 let 35 156 62

Nejstarší obyvatel obce překonal věkovou hranici 92 let. V obci Kámen jsou všichni obyvatelé české národnosti, nežijí zde zástupci žádné menšiny. Hustota zalidnění v obci je 31 obyvatel/km2.

Změny počtu obyvatel obce Kámen od roku 2000 do roku 2012

Graf 5 - zdroj: http://www.czso.cz/, zpracování vlastní

Změny počtu obyvatel obce Kámen 18 16 14 12 narození 10 8 zemřelí

6 přistěhovalí Počet obyvatelPočet 4 vystěhovaní 2 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Rok

Nezaměstnanost

Rok 2003 - míra nezaměstnanosti v obci k 31. 12. 2003 činila 4,67 %. Tehdejší průměrná míra nezaměstnanosti v Kraji Vysočina byla 9,2 %. Na Pelhřimovsku to bylo 5,28 % a na Pacovsku 5,3 %. Obec Kámen byla tedy se svou hodnotou míry nezaměstnanosti výrazně pod průměrem kraje a mírně také pod průměrem svého regionu. 74

Rok 2011 - průměrná míra nezaměstnanosti v Kraji Vysočina byla 9,1 %, v okrese Pelhřimov pouhých 6 %, což je nejméně ze všech 5 okresů kraje. 75 V obci Kámen byla míra nezaměstnanosti 6 %. Vedeno 9 uchazečů o práci, z toho 4 muži a 5 žen. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel obce se na celkové míře nezaměstnanosti projeví každý jeden obyvatel hledající nebo naopak získající práci. Obecně lze říci, že se míra nezaměstnanosti v obci Kámen (podobně jako v Pacově, rok 2011 – 6,35 %) drží na okresní úrovni. 76

Nejnovější údaje udávám záměrně z roku 2011, protože od roku 2012 po zavedení nového informačního systému, již tento neposkytoval data o míře nezaměstnanosti v jednotlivých obcích, nejsou tedy dostupná (dle vyjádření pracovnice Úřadu práce v Pelhřimově, dne 17. 3. 2014). Tudíž bych nemohla porovnat Kámen s okresem a krajem.

Politická a bezpečnostní situace

V obci panuje stabilní politická situace. Všichni členové nynějšího zastupitelstva jsou vybráni z nezávislých kandidátů bez příslušnosti k některé z politických stran. V letošním roce obec čekají nové volby do zastupitelstva na další čtyřleté období. Obec neřeší žádný problém týkající se bezpečnosti obyvatelstva. Destinace se nenachází v zóně, kde by hrozily například povodně, zemětřesení či jiné katastrofy podobného druhu.

Členství ve spolcích

Obec Kámen je členem Mikroregionu Stražiště, roční členský příspěvek činí 7 500 Kč. Výše příspěvku se stanovuje na základě počtu obyvatel obce ve sdružení. Kámen se svou sumou patří do kategorie 161 – 260 obyvatel.

Obec Kámen je v rámci Svazku obcí mikroregionu Stražiště členem místní akční skupiny Via rustica o.s.. Sdružení Via rustica bylo založeno 15. prosince 2004.

MAS Via rustica - Místní akční skupina je aktuálně složena celkem z 21 členů, tento seznam se dle pravidel pro místní akční skupiny dělí na členy soukromého sektoru a na členy veřejného sektoru. Název skupiny je odvozen z latinských slov via (cesta, způsob) a rusticus (venkovský) a odráží hlavní cíl a poslání sdružení – venkovská cesta/cesta venkova, způsob, jakým společně jít k rozvoji našeho regionu. Tento region je jednotného charakteru, pojí ho společné dějiny a tradice, podobné přírodní podmínky, sídelní struktura a demografické poměry, krajina a způsoby jejího obhospodařování. Jedná se o oblast se zachovalým životním prostředím, převážně zemědělskou, s minimální průmyslovou výrobou. Najdeme zde celou řadu převážně drobnějších památek a zajímavostí dokládajících pestrou historii území.

Rozloha území činí 734,08 km2. Počet obyvatel na území MAS k 1. lednu 2011 byl 31831. Hustota osídlení území byla 43 obyvatel/km2. Počet obcí v zájmovém území je 62. Tyto údaje jsou převzaty z dokumentu Strategický plán Leader „VIA RUSTICA PRO VENKOV“ AKTUALIZACE – květen 2012.

Obrázek 10 - Poloha MAS Via rustica, zdroj: http://www.viarustica.cz/upload/Informacni_banery

Místní akční skupiny (MAS) jsou specifické organizace zakládané s cílem systematicky podporovat rozvoj určitého zájmového území na základě vzájemné spolupráce místních veřejných i soukromých subjektů, fungujících dle principů stanovených evropskou iniciativou LEADER. Program Leader je specifická iniciativa uplatňovaná v zemích Evropské unie zaměřená na podporu rozvoje venkovských oblastí prostřednictvím pilotních integrovaných strategií realizovaných v konkrétních územích na základě vzájemné spolupráce mezi místními subjekty určitého regionu i mezi několika regiony jedné či více zemí EU. 5

Více o filosofii metody LEADER, cílech sdružení Via rustica a Strategickém plánu Leader „VIA RUSTICA PRO VENKOV“ uvádím v příloze L.

Podnikatelská činnost v obci Kámen

Největším podnikatelským subjektem a zároveň zaměstnavatelem v obci je Výrobně- obchodní družstvo se sídlem v Kámeně. Družstvo je v podstatě jediným velkým zaměstnavatelem v obci Kámen a okolí. Kromě samostatné podnikatelské úlohy plní pro místní obyvatele i významnou funkci z pohledu sociálně ekonomického hlediska. Zaměstnává 121 zaměstnanců v trvalém pracovním poměru, z toho 11 zaměstnanců pracuje v manažerských pozicích, 17 zaměstnanců v administrativě a pomocných činnostech, 61 zaměstnanců pracuje v rostlinné výrobě a 29 v živočišné výrobě. 9

Dále má v obci a místních částech sídlo podnikání několik fyzických osob - malých živnostníků (např. elektrikář, truhlář, podlahář, topenář, pokrývač, a další) a také

Autocentrum Kámen (činnosti firmy: výkup a prodej osobních a užitkových vozidel, leasing, zpětný leasing a úvěrování, zastavárna na vozidla). 10

V Novém Dvoře má provozovnu a sídlo firma TUBI ITALIA BOHEMIA, s.r.o. (zaměření firmy: výroba a prodej hydraulické techniky – výroba hadic), podnikatelé jsou Italové, zároveň jsou i nynějšími majiteli zámečku v Novém Dvoře. 77

Dalším podnikatelským subjektem v Novém Dvoře je společnost Thermoplastic Pipes Vysočina, s.r.o. (zaměření: výrobky z plastických hmot, propojení s firmou TUBI ITALIA BOHEMIA, s.r.o.). 78

Stavební pozemky

Dle informací od pana starosty obce Kámen, jsou zde k dispozici pro zájemce o vybudování rodinných domů stavební pozemky. Jedná se o plochu dvou pásů podél nově zbudované komunikace ve východní části obce. Jde o několik parcel, na kterých je možné stavět. Prozatím taková kapacita dostatečně pokrývá nízkou poptávku po stavebních parcelách v obci.

Životní úroveň v obci

Prostředí obce je čisté, dobře udržované, upravené. Je velmi patrné již na první pohled, že se o spořádaný vzhled obce její obyvatelé aktivně starají. Nemalý podíl na této pozitivní vizitce má jistě také technický pracovník obce. Je velmi důležité, jaký první dojem z obce návštěvník zaznamená. Co se týče pořádku, rozhodně nenacházím žádný problém.

Na první pohled je však také bohužel patrné obrovské zatížení obce dopravním provozem na silnici I. třídy číslo 19 (Tábor – Pelhřimov). Tato komunikace vede přímo samotným centrem obce a velmi výrazným způsobem snižuje kvalitu životního prostředí v obci. Všudypřítomný hluk dopravních prostředků, především nákladních automobilů, nelze neregistrovat. Provoz je prakticky nepřetržitý. Pro zmírnění negativních následků provozu na obyvatelstvo obce byla v obci alespoň realizovaná výměna oken u všech domů za plastová. Tato akce byla zajištěna a financována ŘSD ČR. Obec již několik let usiluje o výstavbu obchvatu obce, který by Kámen tohoto přetížení zbavil. V současné době je hotová potřebná dokumentace, plány obchvatu jsou vytvořeny, obec je s nimi seznámena, řízení je uzavřené. Ředitelství silnic a dálnic

České republiky Praha vede projekt obchvatu obce Kámen mezi plánovanými stavbami. Existuje informační leták se stavem k měsíci únoru 2014 s názvem Silnice I/19 Kámen - obchvat, který je dostupný na internetových stránkách ŘSD ČR. Zde je popsán dopravní význam stavby, umístění a popis stavby, vyobrazení nového stavu silnice v tomto území, stav přípravy a souhrnná data o stavbě. Stav přípravy informuje o vydání územního rozhodnutí. Označení dalších fází, které mají následovat, a to: vydání stavebního povolení – vyhlášení výběrového řízení – zahájení výstavby – uvedení do provozu, zůstávají zatím prázdná. Jako jeden z hlavních důvodů přeložky silnice I/19 mimo obec Kámen jsou uvedeny nevyhovující směrové a výškové parametry silnice, které mají různou kvalitu. Současné parametry silnice v průtahu obce Kámen neodpovídají jejímu významu. Je uvedeno také hledisko potřeby zlepšení životního prostředí v obci. Podstatným přínosem stavby bude snížení dopravní zátěže na obyvatelstvo obce Kámen. 79

Pro atraktivitu obce Kámen z pohledu cestovního ruchu se jedná o velice významný a pozitivní výhled do budoucna. Dopravní dostupnost destinace se žádným způsobem nesníží. Prostředí bude pro návštěvníky mnohem příjemnější a také z pohledu dopravní situace bezpečnější. Datum započetí stavby je neznámé. Výhledově se (dle starosty obce Kámen) uvažuje o roku 2017, jako možném termínu zahájení přeložky. Tato informace je zatím však opravdu pouze jednou z variant a není potvrzená.

Obec Kámen disponuje základní vybaveností. Pokud chybí některé služby, jsou snadno dosažitelné v blízkém okolí (např. ve městě Pacově nebo Pelhřimově).

1.7 OBYVATELÉ OBCE KÁMEN A POSTOJ K CR V DESTINACI

Na dotaz, zda představitelé obce zaznamenali nějaké negativní reakce místních obyvatel na turismus v destinaci, či zda musí řešit nějaké problémy způsobené cestovním ruchem, jsem obdržela v rozhovoru se starostou obce Mgr. Hofmanem zápornou odpověď. Naopak! Turisté jsou v obci vítáni, čeká je zde přátelská atmosféra.

Pozitivním jevem, který kámenští obyvatelé cítí ve spojení se známostí místa jejich bydliště - především díky hradu Kámen jako dominantě obce - je zvýšení povědomí o obci Kámen a dobré jméno obce. Co se týká možného zlepšení podmínek pro rozvoj podnikání - zejména přílivem potenciálních zákazníků do oblasti díky cestovnímu ruchu, lidé toho spíše nevyužívají. Existuje zde problém sezónnosti. Obec výrazným

70 způsobem turisticky ožívá především v období, kdy je otevřen hrad, tedy v části roku od dubna do října, hlavně až v letním období.

1.8 TURISTICKÉ ATRAKTIVITY V BLÍZKÉM OKOLÍ KÁMENA

Lokalizační předpoklady cestovního ruchu – přírodní – jsou uvedeny výše pro obec Kámen a vztahují se i k jejímu blízkému okolí. Na tomto místě se jedná o výběr těch nejzajímavějších kulturně-správních předpokladů cestovního ruchu v okolí obce Kámen. Realizační a selektivní předpoklady zde řešeny nejsou, rozbor jednotlivých míst po této stránce není záměrem práce.

Město Pacov

Město Pacov má tyto místní části: Bedřichov, Jetřichovec, Roučkovice, Velká rovná, Zhoř. Letošní rok bude v Pacově a okolí zasvěcen sto padesátému výročí narození významného rodáka – básníka Antonína Sovy. Informační centrum v Pacově se nachází na náměstí Svobody 1 – sídlí v areálu zámku. Je to nejbližší infocentrum od obce Kámen.

Vybrané atraktivity:

 Zámek Pacov – zámek je od roku 1997 majetkem města Pacov. V současné době zde sídlí Městský úřad Pacov, Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově, Městská knihovna a Informační centrum. Zámek Pacov je od roku 1958 zapsán ve státním seznamu jako nemovitá kulturní památka. Zámek má podtitul „regionální kulturní a společenské centrum“. Narodil se zde básník Antonín Sova.  Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově – ke stálým expozicím muzea patří:  Expozice Historie Pacovska  Pacov a motocyklový sport  Život a dílo básníka Antonína Sovy  Galerie akad. malíře Jana Autengrubera

Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově ve svých prostorách dále pořádá krátkodobé výstavy (především s výtvarnou a historickou tematikou), přednášky a literární pořady. Interiér sousedního bývalého klášterního kostela sv. Václava (tzv. kaple) se pro letní období stává místem konání výstav různých žánrů

výtvarného umění a regionálně zaměřených prezentací. Muzeum je zapojeno do projektu MAS Via rustica „S nůší do světa řemesel“. Projekt je z 86,25 % financován z dotace v rámci Programu rozvoje venkova. Realizace projektu začala v září 2012 a měla by být ukončena v srpnu 2014. Předmětem projektu jsou 3 základní aktivity:

 vzdělávání pracovníků muzeí, kulturních zařízení a organizací zabývajících se historií, tradicemi a řemesly v těchto regionech,  řemeslné kurzy pro děti a rodiny s dětmi, neziskové organizace pracující s dětmi a mládeží, školy, umělecké školy, apod.,  aktivní účast na regionálních akcích – přehlídka dovedností dětí, ukázky řemesel v podání dětí a mládeže. 80  Židovský hřbitov - hřbitov se nachází v Myslíkově ulici, na severovýchodním okraji města při silnici vedoucí do Hořepníka. Založen byl roku 1680. Náhrobní kameny jsou dochovány od první poloviny 18. století do druhé světové války (přibližně 300 kusů). Stojí zde také památník se jmény osob zavražděných nacisty. Ve zrekonstruované obřadní síni s hebrejskými nápisy v interiéru je od roku 2005 umístěna malá expozice o dějinách Židů v Pacově a okolí. Hřbitov je přístupný na požádání, klíč je v Informačním centru na zámku. 81  Synagoga Pacov - nachází se uvnitř domovního bloku mezi náměstím Svobody a Hronovou ulicí 150 m jihozápadně od náměstí. Byla postavena pravděpodobně v 19. století v klasicistním slohu s pseudorománskými prvky. Veřejnosti je nepřístupná, je majetkem soukromé firmy.  Cyklotrasy - Pacovsko nabízí ideální podmínky pro cykloturistiku. Je možné využít desítky kilometrů cyklotras. Podél cyklotras se nacházejí odpočinková stanoviště, informační tabule a mapy. V Pacově je možné využít služeb dvou cyklo-servisů (Sport Prima Luboš Dítě, Tom Bike Servis). Výběr cyklovýletů v oblasti je opravdu velmi široký, uvádím pouze několik z nich:  Přes Hrad Kámen na Stražiště (značená cyklotrasa č. 321), vzdálenost 37 km, silnice III. třídy, trasa: Kamenice nad Lipou – Dráchov – Těmice – Lidmaň – Dobrá Voda u Pacova – Kámen – Nízká Lhota – Důl – Pacov – Zhořec – Velká Černá – Salačova Lhota – Mezilesí.

 Pacov – Želiv (značená cyklotrasa č. 1218), vzdálenost 23,1 km, silnice III. třídy, trasa: Pacov – Samšín – Přáslavice – Útěchovice – Milotičky – Červená Řečice – Želiv.  Toulky Chýnovskem (výlet po silnicích), vzdálenost přibližně 55 km, trasa: Pacov – Bedřichov – Cetoraz – Obrataň – Střítež – Křeč – Kozmice – Hroby – Nuzbely – Záhostice – Chýnov (Chýnovská jeskyně) – Dolní Hořice – Horní Hořice – Oblajovice – Vodice – Velká Rovná – Bedřichov – Pacov.  Sovova naučná stezka – délka stezky je 12 km, obsahuje 4 zastavení, je středně náročná, zaměřená na historii (Dějiny Pacova - Život básníka Antonína Sovy - Dějiny Bratřic - Dějiny městysu Lukavce, básník Antonín Sova), časová náročnost procházky je v rozmezí 2 až 5 hodin. Počátek stezky je v Pacově, dále trasa vede přes Bratřice a vrch Stražiště do Lukavce, dále pak na Načeradec a Velký Blaník. Trasa stezky je souběžná se zelenou turistickou značkou, je vedena po lesních a polních cestách. Zajímavosti: gotický kostel sv. Michaela, renesanční zámek a památník básníka Sovy, zbytky sklárny z 18. století v údolí mezi Pacovem a Bratřicemi, barokní kaplička v Bratřicích, pod vrcholem Stražiště kaple se studánkou z 18. století, klasicistní altán Hříbek v zámeckém parku v Lukavci s expozicí Antonína Sovy a Lukavecka. 82  15. poledník - Městem prochází 15. poledník východní délky, podle kterého se určuje středoevropský čas. Město Pacov má místní čas naprosto shodný s časem středoevropským. Průběh poledníku je na komunikacích vyznačen pruhem žluté barvy. 83  Pohodový vícežánrový festival Pacovský poledník – Festival pořádá Občanské sdružení Dobromysl o.s. se sídlem v Pacově. Letošní (čtrnáctý) ročník bude probíhat ve dnech 23. – 24. srpna. Festival se koná na zámku. Festival lze popsat jako setkávání odlišných hudebních žánrů, kultur a etnických vlivů. Na programu jsou koncerty, film a divadlo, výstavy a tvůrčí dílny. 84  Městská památková zóna Pacov - Do městské památkové zóny patří radnice s č. p. 320, která byla postavena jako moderní budova v letech 1921 – 23. Dále sousední škola č. p. 321 z roku 1881 (původní vzhled v nově renesančním stylu, současná podoba s břizolitovou fasádou). Na severní straně náměstí se nachází fara č. p. 2, postavená na počátku 17. století jako tzv. dolejší zámek.

 Park Antonína Sovy – nachází se u výjezdové komunikace z Pacova směrem na Jetřichovec a Lukavec. V roce 1934 zde byl vztyčen kamenný pomník, ve kterém je uložena urna s básníkovým popelem. Na desce je nápis ,,Kruh se uzavírá".  Hřbitov německých vojenských zajatců 1939 – 1945 - Hřbitov se nachází u silnice mezi Pacovem a obcí Eš. Odpočívá zde 284 německých vojáků z 2. světové války, kteří zemřeli ve válečném zajetí. 83  Rodinný minipivovar Pacov - Minipivovar Pacov navazuje na tradici bývalého pacovského pivovaru (založen v roce 1528 Oldřichem Španovským z Lisova, později v roce 1969 uzavřen a přestavěn na sýrárnu). Pivo se vaří z ryze českých surovin: moravský slad, žatecký chmel, kulturní kvasnice a pramenitá voda ze Stražiště. Pivovar vyrábí 11 druhů piv. Součástí pivovaru je pivnice, kde si můžou hosté speciality vychutnat. V případě objednávky několik dní předem je zde možné se i dobře najíst. Celoročně minipivovar nabízí zážitkový produkt s názvem „UVAŘ SI VLASTNÍ PIVO ANEB DEN V PACOVSKÉM MINIPIVOVARU“. 85

Zhoř u Pacova

 Vesnická památková zóna Zhoř - na návsi se nachází hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie s volně stojící věží a pozdně barokní fara. Zástavbu vesnice tvoří okapově i štítově orientované uzavřené usedlosti. Vesnická památková zóna Zhoř byla prohlášena vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 413/2004 Sb. ze dne 24. června 2004 s účinností od 1. 1. 2005 86

Vrch Stražiště u Pacova a poutní kaple sv. Jana Křtitele

Stražiště (744 m n. m.) - nejvyšší vrchol Pacovské pahorkatiny - leží asi 7 km severně od města Pacov. Tento výrazný vrch je centrálním bodem 4 km dlouhého hřebenu a je pokryt rozsáhlým lesním komplexem. Nachází se zde léčivý pramen vody a poutní kaple sv. Jana Křtitele. Nad studánkou prý visela dřevěná schránka s obrázkem sv. Jana Křtitele, malovaným na dřevěné desce. Kouzelná moc se pramenu začala přisuzovat od roku 1673, kdy mělo dojít k zázračnému uzdravení Mikuláše Kuchaře, Adama Bruského a jeho dvou dětí po omytí vodou ze studánky. Poté byla vystavěna kaplička, znovu rozšiřovaná v roce 1776. Dále kaple střídavě chátrala nebo byla opravována.

Kolem roku 1900 sem ročně na slavné poutě (3x do roka) putovalo přibližně 10 000 lidí. (Černý 2006, str. 204-205)

Na vrcholku Stražiště stojí televizní vysílač, který je dominantou celého hřebenu. Vrcholek je přístupný po zelené turistické značce z Pacova (asi 8 km) nebo z Lukavce (asi 4 km). Vede zde Sovova naučná stezka. Autem lze dojet po silnici spojující Pacov s Lukavcem 1 km pod vrchol. Od myslivny při silnici vede lesní cesta k vrcholu. 87

Pošná

 Jedenácti-obloukový železniční viadukt (technická zajímavost) vedený nad hlubokým údolím Novodvorského potoka - doklad mostního stavitelství konce 19. století, železniční trať Horní Cerekev – Tábor (výstavba v letech 1886–1888), kulturní památka. 88

Sudkův Důl

 Tvrz Sudkův Důl - gotická vodní tvrz vystavěná v 15. století, ukázka vladyckého sídla, je součástí hospodářské usedlosti, č. p. 10, kulturní památka, nepřístupná. 89  Železniční zastávka – romantická lesní železniční zastávka úzkorozchodné trati vedoucí z Jindřichova Hradce (David a kolektiv 2010, str. 91)

Dvořiště u Obrataně

 Muzeum izolátorů a bleskojistek - ojedinělá technická zajímavost, soukromá sbírka Františka Daňka, sídlo v bývalém mlýně – Dvořiště 14. Sbírku (největší v Evropě) tvoří 6519 izolátorů z různých materiálů (porcelán, sklo, umělá hmota, guma, dřevo) a 890 bleskojistek. Dále historické rozvaděče od Františka Křižíka, exponáty z USA, Číny, Ruska, Brazílie, Kanady aj. Zvláštnost: služební telefony používané na rozvodnách ve 20. letech 20. století. Nejstarší exponát: izolátor z roku 1874 vyrobený v Rakousku-Uhersku. Prohlídka trvá asi 60 minut, je potřeba domluvit si ji telefonicky předem, otevřeno celoročně. 90

Obrataň

 Úzkokolejná železniční trať Jindřichův Hradec - Kamenice nad Lipou – Obrataň - technická zajímavost, lokální trať s rozchodem 760 mm, pravidelný provoz na

trati Jindřichův Hradec - Obrataň. První jízda: 23. 11. 1906. V letních měsících nabízí řadu možností na výlety romantickou krajinou, příležitostně je vlaková souprava tažena historickou parní lokomotivou. Zajímavostí je používání klasických Edmandsonových kartonových jízdenek (dodávané vlastní tiskárnou na zdejším nádraží). Výstavbu Obrataňky, o celkové délce 46 km, provedla pražská firma Ing. Antonín Loos. Provozovatelem úzkokolejky jsou Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. 91 92

Leskovice

 Pomník obětem tragické události z posledních dnů 2. světové války, autorkou je sochařka Jaroslava Lukešová, pomník byl zbudován roku 1961. Ve dnech 5. a 6. května 1945 bylo v Leskovicích německým oddílem SS pod vedením Waltera Haucka zabito 25 jejích obyvatel a část vsi byla vypálena. Po válce byly Leskovice vystavěny znovu, podle typizovaných projektů zde vznikly tři typy zemědělských usedlostí – tvoří zajímavý novodobý urbanistický celek. Na bývalé návsi stojí kaplička z konce 18. století. (David a kolektiv 2010, str. 99-100)

Nová Cerekev

 Synagoga – jedna z nejzajímavějších židovských památek na Vysočině, roku 1855 vystavěna Štěpánem Walserem, novorománský styl s maurskými prvky, po kompletní rekonstrukci bude v letošním roce zpřístupněna veřejnosti, stálá expozice: „Architektura synagog v českých zemích“, kulturní památka.  Židovský hřbitov – leží nedaleko synagogy, starý židovský hřbitov vznikl okolo roku 1690 (137 pomníků), později připojen nový hřbitov (273 pomníků), je zde novogotická obřadní síň z roku 1866 a urnový hrob modernistického malíře Alfréda Justitze (1879-1934, rodák z Nové Cerekve), kulturní památka, přístupná s omezením.  Budova železniční stanice – technická památka, vybudována v 80. letech 19. století jako součást Českomoravské transverzálky (dnes trať číslo 224), architektura tzv. jednotného stylu pro vedlejší trati (styl „šumavský“), architekt Friedrich Setz.

 Kostel sv. Tomáše Becketa - barokní farní kostel z poloviny 18. století, kulturní památka, na kostele se nachází malované sluneční hodiny, původní dřevěná stavba (první zmínka z roku 1384) nazývaná „cierkev“ dala jméno celé obci.  Boží muka - kamenná boží muka ze 17. století se vypínají před kostelem sv. Tomáše, sloh baroko, kulturní památka. 94

Černovice

 Mariánské náměstí – trojúhelníkový tvar, křižovatka 6 silnic, nachází se zde kostel Povýšení sv. Kříže (původně gotický zmiňovaný ve 14. století, barokně přestavěn), u kostela je samostatně stojící městská zvonice z doby před rokem 1660, u východní zdi kostela je mariánský sloup z roku 1892. Další zajímavé stavby: kamenná fara, historická vážní budka (1924), rodný dům obrozeneckého básníka Vojtěcha Mikuláše Vejškraba–Bělohrobského, původní měšťanská škola (rok 1899).  Zámek – jádro z roku 1640, v současnosti má zámek klasicistní podobu (za knížete Jindřicha Eduarda Schönburg-Hartensteina v roce 1841 podle plánů jindřichohradeckého stavitele Josefa Schaffera). Od roku 1958 zde sídlí Diagnostický ústav sociální péče o mládež a zámek je veřejnosti nepřístupný.  Židovský hřbitov – založen roku 1600, leží při cestě vedoucí z města podél potoka na vrch Svidník. Hřbitov sloužil židovskému obyvatelstvu z Černovic, Kamenice nad Lipou a Nové Včelnice. V areálu hřbitova se nachází řada barokních a klasicistních náhrobků. V roce 2002 byl u hřbitova odhalen památník židovským obětem holocaustu podle návrhu sochaře Michaela Deimla. Neobvyklý památník tvoří 53 kamenů s kovovými pamětními deskami umístěnými podél chodníku. Na levé straně cesty jsou jména nepřeživších (43 kamenů), na pravé straně jména těch, kteří věznění přežili (10 kamenů). Ve hřbitovní márnici najdeme expozici fotografií a materiálů dokumentující židovské dějiny Černovic. (David a kolektiv 2010, str. 88 - 90)  Památné stromy: Zámecká lípa - lípa srdčitá (výška 23 m, obvod kmene 490 cm) na nádvoří zámku, dub u Červeného dvora – dub letní (výška 25 m, obvod kmene 500 cm) na okraji obce za jednou z usedlostí, Vlkosovická lípa – lípa velkolistá (výška 19 m, obvod kmene 590 cm) na louce u obce Vlkosovice, Vaňkova lípa – lípa malolistá (výška 25 m, obvod kmene 500 cm) na zahradě u č. p. 30 směr na obec Mnich. 96

2. PRAKTICKÁ ČÁST

2.1 POROVNÁNÍ NÁVŠTĚVNOSTI PAMÁTEK

Součástí praktické části bakalářské práce je porovnání návštěvnosti několika turistických cílů Pelhřimovska s návštěvností hradu Kámen. Srovnávacím obdobím jsou roky 2003 až 2013. Do srovnání jsem zařadila také Chýnovskou jeskyni (okres Tábor) a zámek Červenou Lhotu (okres Jindřichův Hradec). Důvodem je poměrně malá vzdálenost od hradu Kámen a pravděpodobnost, že by účastníci cestovního ruchu mohli tyto cíle vyhledávat během jednoho cestovatelského dne či jednoho pobytu v oblasti. Proto myslím, že je zajímavé a vhodné tato místa uvést.

Získaná data o návštěvnosti jsem zpracovala v programu Microsoft Office Excel, pro přehlednost je uvádím v grafické podobě. Vyhotovení grafu je mojí prací.

Graf 6 - Návštěvnost turistických cílů

Porovnání návštěvnosti, roky 2003 - 2013 100000 Chýnovská jeskyně 90000

80000 Hrad Kámen

70000 Zámek Žirovnice 60000

50000 Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov 40000 Zámek Červená 30000 Lhota

Počet návštěvníkůPočetza rok 20000 Hrad Orlík

10000 Muzeum Vysočiny 0 Pelhřimov 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Hrad Kámen se v tomto srovnání pohybuje na čtvrtém místě. Největší oblibě se těší zámek Červená Lhota, druhá pozice patří Chýnovské jeskyni, třetí nejvyšší počet návštěvníků získalo Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov. Hrad Orlík, Zámecký areál Žirovnice a Muzeum Vysočiny Pelhřimov s podobnou návštěvností dosahují na páté, šesté a sedmé místo v počtu návštěvníků.

Zdroje dat, poznámky o návštěvnosti jednotlivých cílů použité pro grafické zpracování:

 Hrad Kámen - Mgr. Monika Kotenová z Muzea Vysočiny Pelhřimov (historik, kurátor).  Zámek Žirovnice - Věra Daňhelová, správce Zámeckého areálu Žirovnice. Návštěvnost je počítána včetně návštěvníků akce Zahrada Vysočiny + od roku 2008 včetně špýcharu a od roku 2011 i včetně pivovaru.  Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov - Miloš Vosyka, kustod Muzea rekordů a kuriozit Pelhřimov, průměrná roční návštěvnost.  Zámek Červená Lhota - zdroj: http://www.cervena-lhota.cz/, průměrná návštěvnost.  Chýnovská jeskyně - Ing. Karel Drbal, Správa jeskyní České republiky, odborný náměstek, vedoucí Správy Chýnovské jeskyně. V roce 2006 byla jeskyně zavřená z důvodu rekonstrukce, proto je návštěvnost nulová.  Hrad Orlík - Výroční zprávy dostupné z http://www.castrum.cz/castrum/o- nas/, rok 2013 - Pavel Koubek, Castrum o.p.s.  Muzeum Vysočiny Pelhřimov – Mgr. Monika Kotenová, historik, kurátor.

2.2 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

Název dotazníku - Zájem obyvatele Kraje Vysočina o atraktivity cestovního ruchu Pelhřimovska a obce Kámen, cestování do této oblasti. Dotazník je přílohou M této práce.

Cílová skupina, velikost vzorku pro dotazníkový výzkum, doba trvání - Vybranou skupinou osob pro uskutečnění dotazníkového šetření byli obyvatelé Kraje Vysočina starší 18 let. Dosáhla jsem počtu 220 vyplněných dotazníků. Myslím, že pro účely bakalářské práce je takový vzorek dostačující. Dotazníkové šetření probíhalo v měsících únoru a březnu 2014, trvalo 6 týdnů. Dotazník byl anonymní.

Druh otázek, způsob sběru dat, návratnost vyplněných dotazníků - V dotazníku jsem použila otázky uzavřené a polootevřené, jedna otázka je zcela otevřená. Vyplněné dotazníky jsem získávala dvěma způsoby. Menší část zpracovaných dotazníků byla získána mým osobním dotazováním ve městech Jihlava a Pelhřimov. Při takovém způsobu dotazování jsem se však u oslovených lidí setkávala s poměrně velkou

79 neochotou výzkumu se zúčastnit. Druhou cestou k dosažení vyplněných dotazníků bylo jejich rozesílání emailem mezi přátele, kolegy, rodinu, spolužáky či zaměstnance škol a úřadů v kraji. Tato forma sběru dat byla mnohem efektivnější. Odpovídání na otázky z prostředí domova vykázalo vyšší návratnost. Celková návratnost vyplněných dotazníků je 69 %.

Cíle dotazníkového šetření, vyslovené hypotézy - Prvním cílem tohoto dotazníkového šetření bylo získat podrobnější pohled na přitažlivost oblasti Pelhřimovska jako destinace pro trávení volného času obyvateli Kraje Vysočina. Zjistit, jaké množství obyvatel kraje tuto oblast navštěvuje, co je motivem pro cestování na Pelhřimovsko, které cíle si návštěvníci nejčastěji vybírají a jak dlouho se v rámci cestovního ruchu v oblasti zdržují. Součástí výzkumu je také shromáždění názorů na to, která část Kraje Vysočina nejvíce konkuruje Pelhřimovsku v oblasti atraktivity pro cestovní ruch. První část dotazníku (otázky 1 až 10) je zaměřena tímto směrem.

Cílem druhé poloviny dotazníku (otázky 11 až 20) je získání informací o návštěvnosti obce Kámen a dále pak oblíbenosti hradu Kámen jako nejvýznamnější atraktivity cestovního ruchu obce. Zjišťuji, jakým způsobem a v rámci jakého pobytu lidé hrad Kámen navštěvují, co je nejvíce láká, jaká byla úroveň jejich spokojenosti s návštěvou této dominanty obce Kámen.

Poslední třetí část dotazníku (otázky 21 až 24) slouží pro identifikaci struktury dotazovaných (pohlaví, věk, pracovní zařazení a bydliště).

Záměrem dotazníkového šetření bylo získat informace pro možnost potvrzení či vyvrácení vyslovených hypotéz týkajících se zkoumané problematiky.

Vyslovené hypotézy:

1. Oblast Pelhřimovska jako celek není obyvateli Kraje Vysočina vnímána jako atraktivní destinace cestovního ruchu. Pelhřimovsko si spojují spíše s jednotlivými místy či akcemi.

2. Pokud volí obyvatelé Kraje Vysočina Pelhřimovsko za cíl svého cestování v rámci volného času, jedná se především o krátkodobé návštěvy bez využívání ubytování v oblasti.

3. Jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů Pelhřimovska je obec Kámen, a to díky hradu, který se zde nachází. Na hrad nejvíce návštěvníky láká expozice jednostopých motorových vozidel.

Interpretace výsledků dotazníkového šetření - Zjištěné výsledky jednotlivých odpovědí jsem zpracovala v programu Microsoft Office Excel a pro přehlednost je uvádím v grafické podobě. Zdrojem informací pro grafy jsou údaje získané z vyplněných dotazníků. Grafické zpracování a komentáře jsou mé vlastní.

1. Co se Vám vybaví pod pojmem Pelhřimovsko?

Největší počet dotázaných si při vyslovení pojmu „Pelhřimovsko“ vybaví Muzeum a festival rekordů a kuriozit (84). Druhá nejčastější odpověď byla město Pelhřimov a jeho okolí (74). Je zajímavé a potvrzující mou myšlenku, že Pelhřimovsko není jako celek vryto mezi obyvateli Vysočiny jako atraktivní oblast pro cestovní ruch – první variantu z nabízených odpovědí zvolila pouze 4 % respondentů (8 z celkových 220, z toho 3 dotázaní z Havlíčkobrodska, 4 z Jihlavska a 1 ze Žďárska).

Mezi dopsanými odpověďmi (jiné) se objevily následující: 3x neexistující krematorium inspirované filmem Vesničko má středisková a dále po jednom uvedení: rodný kraj, rodák Lipský, neznám lokalitu, pivovar Bernard, přehrada Trnávka, práce a škola.

Graf 7 - Otázka dotazníku č. 1

Co se Vám vybaví pod pojmem Pelhřimovsko?

atraktivní destinace 4% 4% cestovního ruchu 9% 11% okres Pelhřimov

město Pelhřimov a jeho okolí

Muzeum a festival rekordů a kuriozit Pelhřimov 34% 38% poutní místo Křemešník

jiné

2. Zvolil(a) jste Pelhřimovsko pro trávení svého volného času? (Dovolená, výlety, turistika)

Tato otázka byla filtrační, dotázaní, kteří zvolili možnost odpovědi NE a ani to neplánuji, nepokračovali dále ve vyplňování dotazníku a přešli rovnou k otázkám č. 21 až 24, tedy k těm demografickým. Z celkových 220 účastníků šetření pokračuje v další části výzkumu 164 z nich (75 %). Z toho 54 % již oblast ve svém volném čase navštívilo a 21 % to má v budoucnu v plánu.

Graf 8 - Otázka dotazníku č. 2

Zvolil(a) jste Pelhřimovsko pro trávení svého volného času? (Dovolená, výlety, turistika)

25% ANO NE, ale plánuji to 54% NE a ani to neplánuji 21%

3. Pokud jste navštívil(a) Pelhřimovsko nebo to plánujete, jedná se o:

Naprostá většina dotázaných (71 %) na položenou otázku odpověděla, že si Pelhřimovsko v rámci cestovního ruchu vybírá pro jednodenní výlety. Tento výsledek potvrzuje můj názor, že zkoumaná oblast není obyvateli Kraje Vysočina volena pro vícedenní dovolenou s ubytováním. Dalších 9 % respondentů tuto teorii potvrzuje odpovědí, že tráví volný čas v oblasti dokonce pouze během cestování do jiné destinace. V 16 % se jednalo o pobyt v trvání 2-3 dny. Delší dobu zde tráví pouze 4 % z dotázaných.

Graf 9 - Otázka dotazníku č. 3

Pokud jste navštívil(a) Pelhřimovsko nebo to plánujete, jedná se o:

4% 9% jednodenní výlet

vícedenní dovolenou v trvání 16% 2-3 dny vícedenní dovolenou v trvání 4 dny a déle 71% průjezd oblastí se zastávkou při cestě do jiné oblasti

4. Z jakého zdroje informací o zajímavých místech Pelhřimovska jste čerpal(a)/čerpáte před návštěvou oblasti?

Nejčastějším pramenem informací pro cestování na Pelhřimovsko je doporučení přátel a rodiny se 48 %. Druhým významným zdrojem čerpání informací je internet (42 %). Ostatní možnosti jsou zastoupeny minimálně. Za povšimnutí stojí, že žádný z dotazovaných nečerpal informace v cestovní kanceláři nebo agentuře – opět to svědčí o tom, že zatím není nahlíženo na oblast Pelhřimovska jako na cíl dovolené v tradičním smyslu. Mezi jiné zdroje byly po jednom uvedeny tyto: vlastní zkušenost, povědomí, povinná dovolená s rodiči a kombinace prvních dvou variant.

Graf 10 - Otázka dotazníku č. 4

Z jakého zdroje informací o zajímavých místech Pelhřimovska jste čerpal(a)/čerpáte před návštěvou oblasti?

internet 0% 1% 2% 2% 5% doporučení přátel a rodiny

tištěný průvodce 42% nabídka cestovní kanceláře nebo cestovní agentury návštěva turistického 48% informačního centra reklamní letáky, reklama v rádiu, v novinách nebo v časopise jiné

5. Které turistické cíle Pelhřimovska jste navštívil(a)/navštívíte?

U této otázky měli respondenti možnost zatrhnout jednu až tři odpovědi, neuvádím tedy získané údaje v procentech, ale znázorňuji četnost volby jednotlivých cílů. Nejoblíbenějšími místy, kam směřuje návštěvník oblasti, jsou Křemešník (104) a město Pelhřimov (97). Na třetí pozici je obec Kámen (59), podobných výsledků dosáhlo ještě město Humpolec (54) a Želiv (51). Mezi jiné cíle byla dvakrát dopsána vodní nádrž Trnávka a jedenkrát provozování geocachingu v oblasti.

Obyvatelé okresu Pelhřimov nejčastěji navštívili Křemešník, poté Pelhřimov a Kámen. Obyvatelé Jihlavska a jejich první tři nejnavštěvovanější cíle: Křemešník, Pelhřimov, Kamenice nad Lipou. Dotazovaní z Havlíčkobrodska odpovídali takto: Pelhřimov, Humpolec, Křemešník. Lidé z Třebíčska nejčastěji navštívili Kámen a Pelhřimov na prvním místě, Kamenici nad Lipou, Humpolec a Křemešník shodně na druhém místě. Respondenti ze Žďárska a pořadí na prvních třech místech: Pelhřimov, Křemešník, Kámen a Želiv (shodně na třetí pozici).

Graf 11 - Otázka dotazníku č. 5

Které turistické cíle Pelhřimovska jste navštívil(a)/navštívíte?

120 100 80 60 40 20 0

6. Pokud byste mohl(a) zdarma obdržet vstupenky, návštěvu kterého místa zvolíte?

Jak je patrné z grafu níže, největší zájem by měli respondenti o vstupenky do lanového centra a na rozhlednu Pípalku na Křemešníku (27 %). Vysokou žádanost má i Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov (20 %), dále Želivský klášter (19 %) a na čtvrtém místě s 13 % byl označen hrad Kámen a jeho expozice. Ostatní místa byla vybírána podílem méně než 8 %. Žádný z dotázaných neprojevil zájem o návštěvu nabízených muzeí v Pacově nebo v Počátkách.

Zájem o volné vstupenky podle bydliště: Pelhřimovsko – Křemešník, Havlíčkobrodsko – Želivský klášter, Jihlavsko – Křemešník, Třebíčsko – Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov, Žďársko – Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov.

Graf 12 - Otázka dotazníku č. 6

Pokud byste mohl(a) zdarma obdržet vstupenky, návštěvu kterého místa zvolíte? Hrad Kámen a jeho expozice

Želivský klášter

13% Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov 27% Zámek Žirovnice

19% Hrad Orlík u Humpolce 0%

0% Zámek Kamenice nad Lipou 2%

2% 4% Muzeum Vysočiny Pelhřimov 5% Muzeum Dr. Aleše Hrdličky 20% 8% Humpolec Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově Městské muzeum a památník v Počátkách Lanové centrum a rozhledna Pípalka na Křemešníku

7. Z jakého důvodu jste zvolil(a)/plánujete návštěvu Pelhřimovska?

Otázkou číslo 7 jsem zjišťovala motivy cestování na Pelhřimovsko. Nejčastějším důvodem je menší finanční náročnost a blízkost regionu bydlišti (34 %). Značnou část návštěvníků láká oblast svým klidem, malebnou krajinou a čistým vzduchem (27 %). Zanedbatelný také není motiv v podobě široké nabídky kulturně-historických památek Pelhřimovska (14 %). Mezi jiné důvody respondenti napsali tyto: geocaching, žiji zde, obliba cestování kamkoliv a volba konkrétních cílů (po jednom uvedení).

Graf 13 - Otázka dotazníku č. 7

Z jakého důvodu jste zvolil(a)/plánujete návštěvu Pelhřimovska?

klidný region, malebná krajina, čisté ovzduší 3% 7% velké množství přírodních památek 27% velké množství kulturně-historických památek

dobře značená síť turistických stezek se zajímavými cíli 34% kvalitní síť cyklotras se zajímavými cíli 8%

menší finanční náročnost, blízkost regionu k mému bydlišti 14% zajímavé kulturní a sportovní akce 5% 2%

jiné

8. Pokud jste Pelhřimovsko ve volném čase navštívil(a), plánujete se vrátit a poznat oblast více?

Tato otázka zjišťuje, zda návštěvníci byli s pobytem na Pelhřimovsku natolik spokojeni, že se sem budou znovu vracet. 8 % respondentů návštěvu oblasti teprve plánuje, ze zbylých dotázaných nejvíce vybralo možnost, že se vrátí, ale na jiná místa, aby poznali větší část oblasti. 30 % dotázaných se rádo vrátí na místa, kde již byli a kde se jim líbilo. Tyto odpovědi ukazují na to, že pokud si obyvatelé Vysočiny Pelhřimovsko za cíl pro svůj volný čas již zvolili, byli zde většinou spokojení a budou se vracet. Pouze jedno procento dotázaných oblast dále nepřitahuje. Pro 13 % respondentů jsou jiné oblasti lákavější a pravděpodobně Pelhřimovsko znovu v rámci cestovního ruchu nenavštíví.

Graf 14 - Otázka dotazníku č. 8

Pokud jste Pelhřimovsko ve volném čase navštívil(a), plánujete se vrátit a poznat oblast více?

ano, rád(a) se vracím tam, kde se mi 1% líbilo 8% ano, ale na jiná místa, abych poznal(a) 13% 30% větší část oblasti pravděpodobně ne, jsou oblasti, kam mě to láká více

rozhodně ne, oblast mě dále nepřitahuje 48% ještě jsem zde nebyl(a), teprve návštěvu plánuji

9. Doporučíte oblast Pelhřimovska pro trávení dovolené své rodině a přátelům?

Odpovědi na tuto otázku vyjadřují postoj návštěvníků, že pokud sami byli spokojeni a plánují se na Pelhřimovsko vrátit, tak také doporučí oblast své rodině a přátelům. Rozhodně ano uvádí 27 % a spíše ano 58 % respondentů.

Graf 15 - Otázka dotazníku č. 9

Doporučíte oblast Pelhřimovska pro trávení dovolené své rodině a přátelům?

1% rozhodně ano 8% 6% 27% spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

nevím, teprve návštěvu 58% plánuji

10. Která oblast Kraje Vysočina z pohledu cestovního ruchu podle Vašeho názoru nejvíce konkuruje Pelhřimovsku?

Pro Pelhřimovsko je podle odpovědí dotazovaných největším konkurentem v Kraji Vysočina oblast Žďárska (42 %) a poté Jihlavska (22 %). 15 % respondentů neví, co označit. Třebíčsko získalo 13 % hlasů a Havlíčkobrodsko 8 %.

Graf 16 - Otázka dotazníku č. 10

Která oblast Kraje Vysočina z pohledu cestovního ruchu podle Vašeho názoru nejvíce konkuruje Pelhřimovsku?

8% 15% Havlíčkobrodsko

22% Jihlavsko Třebíčsko Žďársko 42% 13% nevím

11. Navštívil(a) jste v minulosti nebo plánujete v blízké době navštívit obec Kámen na Pelhřimovsku?

Celkem 53 % dotázaných obec Kámen navštívilo, z toho 29 % jednou a 24 % vícekrát. V plánu to má 25 % z dotázaných. Zbývajících 22 % respondentů v obci Kámen nebylo a ani se tam v blízké době nechystá. Tato otázka je filtrační, lidé, kteří zvolili variantu odpovědi NE a ani to neplánuji, pokračovali až otázkami č. 21 – 24.

Graf 17 - Otázka dotazníku č. 11

Navštívil(a) jste v minulosti nebo plánujete v blízké době navštívit obec Kámen na Pelhřimovsku?

22% 29% ANO, jednou ANO, vícekrát NE, ale plánuji to 25% NE a ani to neplánuji 24%

12. Co jste v obci Kámen navštívil(a)/plánujete navštívit?

Tato otázka měla potvrdit, či vyvrátit, že nejčastějším důvodem pro příjezd návštěvníků do Kámena je hrad Kámen. Výsledek šetření tomuto názoru odpovídá, 93 % dotázaných, kteří byli v obci, navštívili hrad. Pouze 7 % sem přijelo kvůli něčemu jinému. Jako jiný cíl byla 1x napsána účast na přehlídce zemědělské techniky. Dále v dotazníku pokračují ti, kteří vyplnili, že navštívili hrad nebo park, zbytek otázek se věnuje nejoblíbenějšímu turistickému cíli obce Kámen – hradu Kámen.

Graf 18 - Otázka dotazníku č. 12

Co jste v obci Kámen navštívil(a)/plánujete navštívit?

1% 1% hrad Kámen - pouze Muzeum jednostopých vozidel 5% hrad Kámen - všechny jeho 0% 6% expozice 25% hrad Kámen - pouze hradní park

14% kapli Panny Marie Bolestné

hrad Kámen i kapli Panny Marie Bolestné kulturní akci

sportovní akci 48%

jiné

13. V rámci jakého pobytu na Pelhřimovsku jste navštívil(a)/navštívíte hrad Kámen?

Hrad Kámen se stává cílem návštěvníků především při jednodenním výletu, 50 % uvedlo, že jeli konkrétně pouze na toto místo, 36 % spojila návštěvu hradu ještě s dalšími cíli v okolí. 10 % návštěvníků zaujal hrad při průjezdu obcí a díky tomu ho navštívili. Negativním jevem, který může přinést zbudování silničního obchvatu obce je, že kolemjedoucí přijdou o možnost nechat se náhodně okouzlit pohledem na hrad a zastavit, i když to původně neměli v plánu.

Graf 19 - Otázka dotazníku č. 13

V rámci jakého pobytu na Pelhřimovsku jste navštívil(a)/ navštívíte hrad Kámen?

0% jednodenní výlet pouze na tento hrad 10% 4% jednodenní výlet na hrad Kámen a jiné turistické cíle v okolí

2-3 denní pobyt na Pelhřimovsku 50% 4 a vícedenní pobyt na Pelhřimovsku 36%

jel(a) jsem přes obec Kámen a tato dominanta mě zaujala, návštěva byla náhodná

14. Jaký způsob dopravy na hrad jste použil(a)/použijete?

Téměř všichni (89 %) návštěvníci pro cestu na hrad použili osobní automobil a využili možnosti parkování v obci. 5 % respondentů přijelo na kole. Jiný doplněný způsob dopravy: školní výlet autobusem (1x), kombinace automobilu a pěší túry (1x).

Graf 20 - Otázka dotazníku č. 14

Jaký způsob dopravy na hrad jste použil(a)/použijete?

2% 2% osobní automobil, 2% parkování v obci 0% 5% kombinace železniční dopravy a jízdy na kole kombinace železniční dopravy a pěší túry jízda na kole

autobusová doprava do obce 89% jiné

15. Jaká expozice Vás nejvíce zaujala/Vás vede k rozhodnutí navštívit hrad?

Největší zájem u návštěvníků budí expozice historických jednostopých vozidel (55 %). Druhým největším lákadlem je hradní park (23 %). Expozice starého paláce a bydlení přitahuje nebo se nejvíce líbila shodně 11 % dotázaných.

Graf 21 - Otázka dotazníku č. 15

Jaká expozice Vás nejvíce zaujala/Vás vede k rozhodnutí navštívit hrad?

Expozice bydlení a životního 11% stylu 23% Expozice historických jednostopých vozidel

11% Expozice starého paláce

55% Hradní park s rozsáhlým přírodním alpinem

16. Jaký způsob stravování jste zvolil(a)/pravděpodobně zvolíte?

Tato otázka měla objasnit, jakým způsobem se nejčastěji návštěvníci hradu stravují. Nejvíce návštěvníků se stravovala z vlastních zásob (41 %), mimo obec Kámen jedlo 35 % dotázaných a 22 % využilo služeb místní restaurace. Nepatrné množství dotazovaných zvolilo nákup potravin v místním obchodě.

Graf 22 - Otázka dotazníku č. 16

Jaký způsob stravování jste zvolil(a)/pravděpodobně zvolíte?

vlastní zásoby

35% stravování v obci Kámen - 41% nákup v obchodě

stravování v obci Kámen - restaurace

stravování mimo obec 22% Kámen 2%

17. Jaký máte názor na výši vstupného na hrad?

Šetření prokázalo, že 71 % procent dotázaných hodnotí ceny vstupného na hrad jako přiměřené a souhlasí se systémem slev na vstupném. 21 % respondentů by uvítalo zrušení poplatku za fotografování. Nižší ceny by navrhlo 8 % obyvatel Vysočiny. Žádný účastník dotazníkového šetření by nebyl ochoten za návštěvu hradu zaplatit více.

Graf 23 - Otázka dotazníku č. 17

Jaký máte názor na výši vstupného na hrad?

je přiměřené, souhlasím také 21% s nastavením systému slev

0% je příliš vysoké pro všechny skupiny návštěvníků 8% zaplatil(a) bych i více

71% fotografování by mělo být v ceně vstupného

18. Doporučíte Vaší rodině či přátelům návštěvu hradu Kámen?

Důležitým bodem v závěru dotazníku bylo zjišťování, zda byli návštěvníci natolik spokojeni při návštěvě hradu, že by doporučili tento turistický cíl své rodině a přátelům. 72 % respondentů uvádí ano, 26 % se na hrad teprve chystá. Pouze 2 % dotázaných by hrad dále nedoporučila.

Graf 24 - Otázka dotazníku č. 18

Doporučíte Vaší rodině či přátelům návštěvu hradu Kámen?

ano 26% ne

2% návštěvu teprve plánuji 72%

19. Vzpomínáte si na nějaké negativum, které Vám znepříjemnilo návštěvu hradu?

Tato otázka byla v dotazníku jako jediná zcela otevřená. Dotazovaní se mohli vyjádřit, zda se jim něco při návštěvě hradu nelíbilo, co jim kazilo dojem a působilo negativně. Tři respondenti uvádí, že měli problém s nedostatkem parkovacích míst. Jednou se vyskytla odpověď, že na hradě byla zima. Jednou bylo zmíněno, že hrad byl v době příjezdu zavřený z důvodu rekonstrukce, takže se tam nedalo jít podívat. Žádné další negativum si návštěvníci nevybavují. Naprostá většina byla spokojena.

20. Jaká je Vaše celková spokojenost s návštěvou obce Kámen a hradu Kámen?

Míru spokojenosti s návštěvou obce Kámen a hradu Kámen jsem zkoumala v dotazníku prostřednictvím otázky č. 20. Dotazovaní měli možnost oznámkovat spokojenost pětibodovou stupnicí, jedna hvězdička znamenala úplnou nespokojenost (zvolili 2 dotazovaní), pět hvězdiček naopak plnou spokojenost (zvolilo 13 dotazovaných). V odpovědích byla využita celá škála. Nejvíce návštěvníků hradu vybralo odpověď se 4 hvězdičkami. Druhá nejčastější odpověď byla 3 hvězdičky. Výsledná známka pro hrad Kámen je 3,68 z možných 5. Slovy se dá tato hodnota popsat například jako více než průměrná úroveň spokojenosti. Bez závažných nedostatků, vždy lze však něco zlepšit.

Graf 25 - Otázka dotazníku č. 20

Jaká je Vaše celková spokojenost s návštěvou obce Kámen a hradu Kámen?

2% 2%

15% * * * 35% * * * * * * * 46% * * * * *

21. Jaké je Vaše pohlaví?

Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 139 žen (63 %) a 81 mužů (37 %).

Graf 26 - Otázka dotazníku č. 21

Jaké je Vaše pohlaví?

37% žena

muž 63%

22. Do jaké věkové kategorie patříte?

Největší podíl mezi obyvateli Vysočiny, kteří se aktivně zúčastnili tohoto šetření, měly osoby ve věku 26 až 35 let (47 %), druhou nejsilněji zastoupenou skupinou byli respondenti ve věku 36 až 45 let (22 %).

Graf 27 - Otázka dotazníku č. 22

Do jaké věkové kategorie patříte?

9% 11% 18 - 25 let 9% 26 - 35 let 36 - 45 let 46 - 55 let 22% 47% 56 - 65 let 66 let a více

23. Jaké je Vaše pracovní zařazení?

Struktura respondentů z pohledu pracovního zařazení byla následující: 154 z celkových 220 respondentů jsou zaměstnanci (70 %), 29 žen je v současné době v domácnosti či

95 na rodičovské dovolené (13 %). Ostatní skupiny nedosáhly podílu více než 6 % ze všech účastníků šetření.

Graf 28 - Otázka dotazníku č. 23

Jaké je Vaše pracovní zařazení?

zaměstnanec 2% 13% podnikatel 5% důchodce 6% student 4% nezaměstaný(á) 70% v domácnosti / rodičovská dovolená

24. Vaše bydliště v kraji Vysočina?

Odpovědi mi poskytlo nejvíce obyvatel z Jihlavska (34 %) a z Havlíčkobrodska (28 %). Třetí největší zastoupení mají respondenti bydlící na Pelhřimovsku (17 %). Ze Žďárska se zúčastnilo výzkumu 13 % a z Třebíčska 8 % osob.

Graf 29 - Otázka dotazníku č. 24

Vaše bydliště v kraji Vysočina?

Havlíčkobrodsko 13%

8% 28% Jihlavsko

Pelhřimovsko 17% Třebíčsko

34% Žďársko

Závěry z dotazníkového šetření

Hypotéza 1. Oblast Pelhřimovska není jako celek obyvateli Kraje Vysočina vnímána jako atraktivní destinace cestovního ruchu. Oblast si spojují spíše s jednotlivými místy či akcemi.

Tato vyslovená hypotéza se podle získaných odpovědí potvrdila. Dotázaným se výraz Pelhřimovsko pojí především s městem Pelhřimov a jeho okolím a s Muzeem a festivalem rekordů a kuriozit Pelhřimov. V oblasti účastníci výzkumu netráví své dovolené, míří sem hlavně na krátkou dobu a navštěvují jednotlivé předem zvolené cíle.

Hypotéza 2. Pokud volí obyvatelé Kraje Vysočina Pelhřimovsko za cíl svého cestování v rámci volného času, jedná se o krátkodobé návštěvy bez využívání ubytování v oblasti.

Hypotéza se díky výsledkům šetření potvrdila, obyvatelé Kraje Vysočina navštěvují Pelhřimovsko především na dobu jednoho dne či pouze jako zastávku při cestě do jiné oblasti, nezůstávají zde většinou delší dobu, nevyužívají tedy ubytování v oblasti (nebo pouze v minimu případů).

Hypotéza 3. Jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů Pelhřimovska je obec Kámen, a to díky hradu, který se zde nachází. Na hrad nejvíce návštěvníky láká expozice jednostopých motorových vozidel.

Podle získaných odpovědí se obec Kámen s hradem opravdu řadí mezi několik nejnavštěvovanějších míst oblasti Pelhřimovska. V otázce číslo 5 obsadila obec a hrad třetí místo při uvádění navštěvovaných cílů Pelhřimovska. Otázka číslo 6 řadí hrad Kámen na čtvrtou pozici mezi atraktivitami, které by si respondenti přáli navštívit díky volné vstupence. Pravdivost hypotézy ověřuje i výsledek dosažený v otázce číslo 11, ze všech dotázaných, kteří trávili na Pelhřimovsku volný čas, 78 % již navštívilo nebo plánuje navštívit obec Kámen. Hrad Kámen lákal či láká do obce 93 % jejích návštěvníků, čímž je evidentně prokázáno, že právě hrad zajišťuje obci návštěvnost. Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 15 potvrzuje, že nejčastějším důvodem návštěvy hradu je expozice jednostopých motorových vozidel (55 % dotázaných).

2.3 SWOT ANALÝZA OBCE KÁMEN z pohledu cestovního ruchu

Informace pro sestavení SWOT analýzy jsem čerpala z dostupných zdrojů o obci Kámen a také jsem využila své vlastní poznatky o obci.

SILNÉ STRÁNKY (STRENGTHS) výhodná poloha obce v rámci ČR dostupnost obce silnicí I. třídy venkovské prostředí v dobrém dosahu od center (Pelhřimov, Tábor, Jihlava) zachovalá krajina a životní prostředí dostatečný počet památek pro cestovní ruch (hrad Kámen a další) příznivé prostředí k rozvoji cykloturistiky a venkovského cestovního ruchu poutavý a upravený vzhled obce s hradem jako její dominantou cyklotrasa procházející obcí a návaznost na další trasy v regionu pěší turistická trasa procházející obcí a provázanost s dalšími trasami v regionu široké působení sboru dobrovolných hasičů mateřská škola s veškerým potřebným zázemím členství ve sdruženích (svazek obcí mikroregionu Stražiště, Via rustica o.s.)

SLABÉ STRÁNKY (WEAKNESSES) nedostupnost obce po železnici přetížení obce automobilovou dopravou po silnici I/19 dojíždění obyvatel obce do škol a za prací snižující se počet obyvatel obce nemožnost ubytování v obci pouze jeden druh stravovacího zařízení v obci absence významného rodáka pro využití v cestovním ruchu absence regionálních výrobků a tradičních regionálních řemesel nedostatečná doplňková infrastruktura pro cestovní ruch špatný stav historických budov a objektů (kaple Panny Marie Bolestné, zámek v Novém Dvoře, nevyhovující zázemí pro návštěvníky hradu Kámen) nedostatečná propagace a málo informací o obci nízký počet spolků v obci absence vodní rekreace – koupaliště www stránky obce v průměrné kvalitě

PŘÍLEŽITOSTI (OPPORTUNITIES) vybudování ubytovacího zařízení s možností stravování širší spolupráce obcí, neziskových organizací, veřejných institucí a podnikatelů realizace stavby obchvatu obce dosažení na dotace z Norských fondů a realizace plánů na opravu kaple a opravu budovy bývalého pivovaru u hradu Kámen podnikání v oblasti venkovské turistiky rozšíření pořádání a propagace sportovních a kulturních volnočasových aktivit lepší využití objektu TOSKA potenciál pro rozvoj hipostezek, lyžařských tras a pěších tras, jejich udržování potenciál pro rozvoj nových podnikatelských příležitostí spojených s cestovním ruchem (např. zážitkový cestovní ruch) vybudování naučné stezky o historii obce a památkách v obci vybudování veřejnosti přístupné rozhledny na Stražišti nebo Svidníku (ve spolupráci s okolními obcemi) zpracování a distribuce publikace o obci, zatraktivnění a zkvalitnění www stránek obce nová výstavba sportovních zařízení využitelných v cestovním ruchu – koupaliště, aj.

HROZBY (THREATS) konkurence atraktivních středisek cestovního ruchu v okolí (Tábor, Pelhřimov) znečištění prostředí horšící se stav některých památek klesající zájem turistů o navštěvování historických památek nezájem podnikatelů o vytváření nabídky služeb cestovního ruchu nedostatek finančních prostředků na nákladnější projekty (závislost na dotacích) možný nárůst kriminality odliv mladých a vzdělaných obyvatel, nedostatek pracovních příležitostí pro absolventy

2.4 DEFERTOVA FUNKCE (TURISTICKÁ FUNKCE)

Turistická funkce T(f) je funkcí vyjadřující intenzitu turistické aktivity v dané destinaci CR poměrem počtu dvou populací: navštěvující a navštěvované (podle Pearce 1987). Turistická funkce sleduje tedy kvantitativní aspekt intenzity CR a je vyjádřena vzorcem:

; kde N je počet stálých lůžek v ubytovacích zařízeních a P je počet rezidentů (destinace cestovního ruchu, resp. sídelního útvaru).

Výhodou ukazatele T(f) je relativně snadná dostupnost dat, jeho slabou stránkou se jeví nutnost uvažovat při interpretaci takové skutečnosti, jakými jsou: různá reálná míra využití existující lůžkové kapacity (tj. obložnost hotelů a jiných hromadných ubytovacích zařízení), statistická zjistitelnost využití této lůžkové kapacity, (ne)započtení druhého bydlení a VFR (tj. možnost individuálního ubytování u přátel a příbuzných). Z hlediska interpretace T(f) se předpokládá přímá úměrnost mezi jeho růstem a nárůstem iritace rezidentů vůči návštěvníkům. (Zelenka, Pásková 2012, str. 579)

Níže porovnávám intenzitu turistické aktivity ve vybraných destinacích Pelhřimovska. Uvádím také hodnotu za celý okres Pelhřimov.

Shrnutí údajů o počtu rezidentů a ubytovacích kapacitách vybraných míst ke dni 31. 12. 2012.

Tabulka 9 - zdroj ubytovacích kapacit: 96, zdroj počtu obyvatel: 97, výpočty a zpracování vlastní

Vypočtená Počet Počet Počet Počet hodnota Sledovaná lokalita ubytovacích rezidentů pokojů lůžek Defertovy zařízení funkce Okres Pelhřimov 72 411 74 1 281 4 237 5,9 Město Pelhřimov 16 269 8 163 395 2,4 Město Humpolec 10 917 7 187 488 4,5 Město Počátky 2 592 7 184 565 21,8 Obec Želiv 1 110 12 199 904 81,4

100

Shrnutí v grafickém znázornění

Graf 30 - zdroj: vlastní výpočty, zpracování vlastní

Hodnoty Defertovy funkce k 31. 12. 2012

81,4

21,8 5,9 2,4 4,5

Okres Město Město Město Počátky Obec Želiv Pelhřimov Pelhřimov Humpolec

Tabulka 10 - Intervaly Defertovy funkce, zdroj: 98

hodnota 0 – 4 téměř žádná turistická aktivita hodnota 4 – 10 nevýrazná turistická aktivita hodnota 10 – 40 významná, ale nepřevažující turistická aktivita hodnota 40 – 100 převážně turistická destinace hodnota 100 – 500 významná destinace hodnota překračující 500 hyper turistická destinace

Shrnutí

Z uvedených dat je patrné, že oblast okresu Pelhřimov se řadí jako celek mezi destinace s nevýraznou turistickou aktivitou. Mělo by dojít k rozšíření nabídky ubytovacích zařízení a ke zvýšení počtu lůžek v okrese. Ze zkoumaných míst se toto týká především města Pelhřimov a Humpolec, která vykázala nejnižší hodnoty turistické funkce. Město Humpolec odpovídá hodnotě okresu, tj. nevýrazná turistická aktivita. Město Pelhřimov s nejnižší lůžkovou kapacitou v porovnání s počtem obyvatel náleží s výslednou hodnotou výpočtu funkce 2,4 do kategorie oblastí s téměř žádnou turistickou aktivitou. Město Počátky se řadí k územím, která mají významnou, ale nepřevažující turistickou aktivitu. Obec Želiv se svou hodnotou spadá do hodnocení převážně turistické destinace.

101

3. ZÁVĚR

3.1 DOPORUČENÍ PRO VĚTŠÍ ROZVOJ CR V OBCI KÁMEN

V závěru bakalářské práce na základě vypracované SWOT analýzy a výsledků dotazníkového šetření navrhuji některá opatření, jakými způsoby by bylo možné přispět k prohloubení zájmu o trávení volného času v této destinaci. Tato doporučení by měla zajistit větší rozvoj cestovního ruchu v destinaci.

Jedním z kroků ke zvýšení přitažlivosti obce pro cestovní ruch je zlepšení a zintenzivnění propagace obce. Cestou, jak toho dosáhnout, je poutavější zpracování internetových stránek obce. Dále by mohla obec například uvažovat o vydání tištěné brožury o historii a současnosti obce a místních částí, okolní krajině a jejích zajímavostech, o kulturních památkách. Díky kronice obce i kronice SDH je k dispozici spousta zajímavého materiálu. Vytvořit tak jakousi kompletní vizitku obce. Tyto publikace poté distribuovat například do informačních center v Kraji Vysočina, případně také na hradě Kámen. Další možností, jak se vrýt do paměti a získat nové návštěvníky obce, je pořádání většího množství kulturních a sportovních akcí v obci.

Nejslabší stránkou obce z pohledu cestovního ruchu je podle mého názoru absence možnosti ubytování. V tomto směru by jistě pomohlo vybudování ubytovacího zařízení, např. penzionu s nabídkou stravování pro ubytované, nejlépe i pro ostatní návštěvníky obce, cyklisty, pěší turisty, motoristy.

Dalším zlepšením by jistě bylo rozšíření nabídky v oblasti stravování (otevření cukrárny a kavárny nebo např. pizzerie). V každém případě je žádoucí celoročně fungující stravovací zařízení. Možnost stravování pouze po dobu otevírací doby hradu je výrazným nedostatkem. V současné době stále více přibývá cyklistů a pěších turistů, kteří cestují nejen v hlavní turistické sezóně, ale od jara až do podzimu, při příznivém počasí i v zimě. V zimním období by mohli nabídky stravování využít běžkaři či motoristé. Také místní obyvatelé by mohli tuto službu uvítat.

Obcí prochází cyklotrasa i turistická trasa pro pěší, stále více se rozšiřuje i obliba geocachingu, pro tyto návštěvníky by bylo jistě dobré vytvořit nějaké zázemí k odpočinku – zastřešený stůl s lavičkami, turistickou mapou, se stojanem na kolo. Myslím, že tento požadavek na zkvalitnění služeb pro turisty by mohla v budoucnu plnit

102 právě budovaná odpočinková zóna v obci. Zde najde turista vybavení pro oddech, zázemí pro děti, možnost se občerstvit z vlastních zásob. Bude žádoucí viditelně označit cestu na toto místo z centra obce.

Z jiných cest, jak přilákat do obce a okolí více účastníků cestovního ruchu, navrhuji například zbudování naučné stezky. Jednotlivá zastavení by mohla obsahovat tabule s informacemi o historii obce, o historii a expozicích hradu, o okolní přírodě.

Nedaleko obce se nachází vrch Stražiště a vrch Svidník. Ve spolupráci s ostatními obcemi v rámci mikroregionu i mimo něj by mohlo přispět k prohloubení zájmu o tuto oblast vybudování veřejnosti přístupné rozhledny na některém z těchto vršků.

V obci ani v blízkém okolí se nenachází žádné veřejné koupaliště se zajištěním vhodnosti vody ke koupání během celé sezóny. Zbudování takového místa pro rekreaci - například ve spojení s nějakým dětským hřištěm, minigolfem či skateparkem a občerstvením – by jistě návštěvníci obce také uvítali. Do obce by to mohlo přivádět návštěvníky nové.

Zvážit by obec mohla ve spolupráci se sousedními obcemi také zbudování a strojní udržování zimní běžkařské stopy v této oblasti. Taková služba v místě a okolí dosud chybí. Podmínky pro tento druh sportu bývají většinou každým rokem alespoň na část lyžařské sezóny příznivé. Dalším podnětem pro spolupráci obcí by mohl být projekt na zbudování cyklostezky. Pelhřimovskem prochází hustá síť cyklotras, jsou však vedeny většinou po komunikacích, kde je provoz motorové dopravy. Samostatná cyklostezka s bezpečným využitím pro všechny cyklisty – i ty nejmenší – a pro in-line bruslaře by přispěla k rozvoji cestovního ruchu v oblasti.

Svou oblibu si také stále více získává venkovský cestovní ruch a jeho formy (např. agroturismus, ekoagroturismus, hipoturistika). Pokud by v obci začal někdo provozovat takový druh činnosti zaměřené na venkovský cestovní ruch, jistě by to bylo přínosné.

Stále více oblíbenou formou CR se stává zážitková turistika16. Taková nabídka CR by se mohla stát dalším z motivů pro návštěvu obce Kámen. Možností, jak přilákat turisty je spousta, např. gurmánský zážitek, let balónem, adrenalinová atrakce, aj.

16 Zážitkový cestovní ruch – forma CR, jejíž účastníci jsou motivováni vyhledáváním zážitků odlišných od všedního života, vzrušení (Zelenka, Pásková 2012, str. 643) 103

3.2 SHRNUTÍ

Cílem této práce bylo charakterizovat předpoklady cestovního ruchu v obci Kámen na Pelhřimovsku a v jejím blízkém okolí. Dalším stanoveným úkolem bylo zjistit prostřednictvím dotazníkového šetření, jaký je mezi obyvateli Kraje Vysočina zájem o cestování na Pelhřimovsko a do obce Kámen. Podle získaných výsledků z dotazníkového výzkumu a sestavené SWOT analýzy jsem následně navrhla opatření, která by mohla přispět k prohloubení zájmu o cestování do destinace Kámen a pomoci k rozvoji cestovního ruchu obce. Domnívám se, že jsem vytčené cíle v této bakalářské práci naplnila.

Kámen na Pelhřimovsku je malá obec, která nemůže z pohledu cestovního ruchu konkurovat velkým střediskům CR, kde návštěvník najde na jednom místě veškeré atraktivity (přírodní i kulturní) a široké spektrum doplňkových služeb CR.

Je to však malebná obec na pomezí krajiny Českomoravské vrchoviny a jižních Čech, která má především díky hradu své kouzlo a rozhodně má svým návštěvníkům co nabídnout. Byla by škoda tuto obec míjet bez povšimnutí, jistě stojí za návštěvu. Do budoucna, pokud se podaří uspět při realizaci plánovaných projektů na obnovu a zpřístupnění kaple Panny Marie Bolestné a vytvoření zázemí v budově pivovaru na hradě, atraktivita obce vzroste. Bude tak moci návštěvníkům nabídnout kvalitnější a komplexnější zážitek z cestování. Po dokončení silničního obchvatu obec získá i zasloužený dopravní klid a životní úroveň pro místní obyvatele i pro turisty se velkou měrou zlepší. Obec má pro cestovní ruch významný potenciál. Zastupitelé obce mají zájem na tom, aby obec prospívala a byla dobrým místem jak pro život místních obyvatel, tak pro každého, kdo sem přijede trávit svůj volný čas.

Budu velmi ráda, pokud tato bakalářská práce přispěje alespoň malou měrou k propagaci obce jako zajímavé destinace cestovního ruchu Kraje Vysočina. Mým cílem bylo podat o obci a jejích předpokladech CR komplexní výpověď. Poukázat na nejvýznamnější památky obce a přiblížit je čtenářům, navrhnout opatření, která by mohla přispět ke zvýšení atraktivity obce a k rozvoji CR. V rámci dotazníkového šetření se potvrdilo, že pokud lidé navštíví Pelhřimovsko, do obce Kámen cestují rádi, dokonce se i vracejí, někteří se sem mají v plánu podívat v budoucnu. Stále však existují tací, kteří o obci a hradu Kámen povědomí nemají nebo je toto místo neláká. Věřím, že takových v budoucnu bude ubývat.

104

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Tištěné zdroje:

ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jižních Čech: milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2006, 313 s. ISBN 80-868-2919-7

DAVID, Petr a kolektiv. Pelhřimovsko. 1. vyd. Praha: S & D, 2010, 183 s. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku. ISBN 978-80-86899-26-8

DOJAVOVÁ, Marie. Stříbrný vrch Křemešník. Pelhřimov: Kulturní zařízení města Pelhřimova, (2005), 37 s. Edice Vysočiny. ISBN 80-239-6776-2

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247- 4209-0

Kámenský občasník. Číslo 19. Obec Kámen, 2013.

Kronika obce Kámen: Kniha první. Kámen: 200 listů, 1925-1983.

PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5

POKORNÝ, Karel. Odkrytá tajemství podzemních chodeb. 1. vyd. Praha: ARSCI, 2007, 267 s. ISBN 978-80-86078-77-9

ŠTĚPÁNEK, V., ŠÍP, J., KOPAČKA, L. Geografie cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 228 s. Učební texty (Univerzita Karlova). ISBN 80-246-0172-9

TOMÁŠEK, Jan. Hrad Kámen a jeho poslední soukromý majitel Antonín Fleissig. Vyd. 1. Pelhřimov: Muzeum Vysočiny, 2007, 159 s. Edice Vysočiny. ISBN 978-80-903488-8-2

ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2

Elektronické zdroje:

1 ČTK. 20541. OKRESNÍ ÚŘADY BYLY ZRUŠENY, OKRESY JAKO SPRÁVNÍ CELKY VŠAK NIKOLI. [online]. 2003 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/okresni-urady-byly-zruseny-okresy-jako-spravni-celky-vsak- nikoli-20541.html?mail

105

2 Okresy v Česku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2003 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Okresy_v_%C4%8Cesku

3 Charakteristika okresu Pelhřimov. Český statistický úřad Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online]. Jihlava, 5. 6. 2012 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_pelhrimov

4 Okres Pelhřimov. Města a obce online [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/vyhledat2.asp?okres=3304

5 Co je Leader. Via rustica [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.viarustica.cz/projekty-sdruzeni-via-rustica/realizace-spl-leader/co-je-leader

6 Leader 2014. Via rustica [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.viarustica.cz/projekty-sdruzeni-via-rustica/realizace-spl-leader/leader-2014

7 Zvláště chráněná území. Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina [online]. 2011 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/zvlaste_chranena_uzemi-11/?sort=2&on_page=3

8 Hodnoty a cíle sdružení. Via rustica [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.viarustica.cz/zakladni-informace-o-sdruzeni/hodnoty-a-cile-sdruzeni

9 O nás. VOD Kámen [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.vodkamen.cz/?q=taxonomy/term/7

10 Autocentrum Kámen. Autosoft.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.autosoft.cz/autokamen/

11 GALVASOVÁ, Iva a kolektiv. PRŮMYSL CESTOVNÍHO RUCHU [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf

12 Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2013. Český statistický úřad [online]. 30. 4. 2013. Praha, 2013 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/1301-13

13 Želivská nádrž: Kvalitní voda pro Prahu i hrob mnoha obcí. ČT: Zpravodajství [online]. 1. 2. 2013. 2013 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/213328- zelivska-nadrz-kvalitni-voda-pro-prahu-i-hrob-mnoha-obci/

106

14 Vodní nádrž Trnávka. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_Trn%C3%A1vka

15 Přehrada Sedlice. JIŽNÍ ČECHY A ŠUMAVA: Spolek pro popularizaci jižních Čech [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=ost/sedlice.htm

16 Evropské rozvodí, Nová Buková. Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava, 2011 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/prirodni_zajimavosti_a_unikaty-21/?id=780

17 Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině 2000 - 2012. Vysočina Tourism: Statistiky [online]. 8. 8. 2013. Jihlava, 2013 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.vysocinatourism.cz/files/prilohy/STATISTIKA_FINAL_ZAB.pdf

18 Marketingová studie cestovního ruchu pro Sdružení mikroregionu Pelhřimovsko. KP PROJEKT S.R.O. Sdružení mikroregionu Pelhřimov [online]. České Budějovice, 2006 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.mikroregionpelhrimov.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=500100&i d_dokumenty=1018

19 VYSOČINA regionální produkt: O značce. Regionální značky - Vysočina [online]. 2010 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/vysocina/cs/o-znacce/

20 Katalog certifikovaných produktů: Vysočina. Regionální značky - Vysočina: Certifikované produkty [online]. 2010 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.regionalni- znacky.cz/vysocina/cs/certifikovane-produkty/

21 MAZANEC, Jan. Značku regionálního produktu dostal žirovnický sýr i želivské pivo. Pelhřimovský deník.cz [online]. 2014, 1. 2. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://pelhrimovsky.denik.cz/podnikani/znacku-regionalniho-produktu-dostal-zirovnicky-syr-i- zelivske-pivo-pe14.html

22 Želivský klášterní pivovar: Aktuality. Želivský klášterní pivovar [online]. 2014 [cit. 2014- 03-27]. Dostupné z: http://www.zeliv.eu/klasterni-pivovar/aktuality/

23 Informační centra. VÍTEJTE NA VYSOČINĚ - Turistický průvodce [online]. Jihlava, 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.region-vysocina.cz/infocentra/

107

24 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA, Odbor dopravy a silničního hospodářství. Dopravní plán Kraje Vysočina. Jihlava, (2012), 93 s. Dostupné z: http://www.kr- vysocina.cz/vismo5/google-search.asp?cref=http%3A%2F%2Fwww.kr- vysocina.cz%2Fvismo5%2Fcse.xml&cof=FORID%3A9&q=4040365&sa=Hledat&siteurl=ww w.kr-vysocina.cz%2Fdokumenty-odboru.asp%3Fp1%3D5397&ref=&ss=1937j981833j7

25 Půjčovny kol ČD v kraji Vysočina. České dráhy: Volný čas [online]. 2009, 17.03.2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.cd.cz/volny-cas/pujcovny-kol-cd/kraj-vysocina/-5944/

26 JHMD - tak trochu jiná dráha: O nás. JHMD [online]. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://jhmd.cz/o-nas

27 ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE KRAJSKÉHO ÚŘADU KRAJE VYSOČINA. Mikroregiony kraje Vysočina. Jihlava, 2010. Dostupné z: http://www.kr- vysocina.cz/mikroregiony-kraje-vysocina/d-675809

28 O obci Kámen. Obec Kámen [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.obeckamen.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=5&Itemid=5

29 Základní informace - Mikroregion Stražiště. Mikroregion Stražiště [online]. Pacov, 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.straziste.cz/o-regionu/zakladni-informace

30 Z historie obce. Obec Kámen [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.obeckamen.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=6&Itemid=6

31 Horopisné členění České republiky. TRASOVNÍK - tipy na výlety po ČR [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.trasovnik.cz/k_ainfcr/horopis/horopis.asp

32 VYSOČINA V ČÍSLECH: REGIONÁLNÍ STATISTIKA POPULÁRNĚ. Jihlava, 2006, 48 s. Dostupné z: http://extranet.kr-vysocina.cz/download/pdf/edice/vysocinavcislech.pdf

33 Půdy a biota kraje Vysočina. BUKÁČEK, Miloš. Poznáváme Vysočinu nástroji GIS [online]. 2011 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://gynome.nmnm.cz/gisvysociny/index.php?ln=cz&id=5&cat=c&typ=menu

34 Podnebí kraje Vysočina. BUKÁČEK, Miloš. Poznáváme Vysočinu nástroji GIS [online]. 2011 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://gynome.nmnm.cz/gisvysociny/index.php?ln=cz&id=3&cat=c&typ=menu

35 Objekty ústředního seznamu: Evropsky významná lokalita. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/

108

36 Objekty ústředního seznamu: Památné stromy. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/

37 Park hradu Kámen. Hrad Kámen: Park [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.hradkamen.cz/index.php?nid=6601&lid=cs&oid=1045441

38 Lípa v lípě, Kámen. Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina: Přírodní zajímavosti a unikáty [online]. 2011 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/prirodni_zajimavosti_a_unikaty-21/?id=957

39 Vysočina - turistický region. RISY.cz: Vysočina [online]. 2012-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/kraj-vysocina/regionalni-informace/o- kraji/vysocina-turisticky-region/

40 Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého, Kámen. Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina: Památky [online]. 2011 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky50/sepulkralni_socharska_a_drobna_architektu ra-8/?id=284

41 Slovník cizích slov. Online-Slovník.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.online-slovnik.cz/slovnik-cizich-slov

42 Nemovité památky. Národní památkový ústav [online]. 2003-2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=133841&oKodOk=6103&oNazSidOb=k%E1 men&Uz=B&PrirUbytOd=03.05.1958&PrirUbytDo=08.03.2014&Limit=25

43 Kostel Panny Marie Bolestné, Kámen. Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina [online]. 2011 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/cirkevni-3/?id=1234

44 Obnovení pietního místa. Hrad Kámen [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.hradkamen.cz/index.php?nid=6601&lid=cs&oid=1058368

45 Metamorfované horniny. DANĚK, Tomáš. Petrologie [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://petrologie.1sin.cz/metamorfovane-regionalne-amfibolit.php

46 Nemovité památky. Národní památkový ústav [online]. 2003-2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=152178&oKodOk=6103&oNazSidOb=k%E1 men&Uz=B&PrirUbytOd=03.05.1958&PrirUbytDo=08.03.2014&Limit=25

109

47 Vize. Muzeum Vysočiny Pelhřimov [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.muzeumpe.cz/vize.html

48 O hradu. Hrad Kámen [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.hradkamen.cz/index.php?nid=6601&lid=cs&oid=1045438

49 Expozice. Hrad Kámen [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.hradkamen.cz/index.php?nid=6601&lid=cs&oid=1045440

50 Co je QR kód?. QR-KODY.cz [online]. 2009-2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.qr-kody.cz/qr-kod

51 NFC technologie. Institut mikroelektronických aplikací [online]. 2001-2014 [cit. 2014-03- 29]. Dostupné z: http://institut-mikroelektronickych-aplikaci.trade.cz/nfc-technologie

52 COT Business: Jiří Běhounek: Musíme turisty v regionu zdržet víc než jeden den [online]. 2012 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040817414

53 O projektu. MUZEA a GALERIE NA VYSOČINĚ ON-LINE [online]. 2013 [cit. 2014-03- 29]. Dostupné z: http://www.mgvysociny.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450032&id_ktg=1054&p1=901

54 CO JE ŠŤÁVA. Zákaznický program Šťáva [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: https://www.stava.cz/o-stave/

55 Vyhlášení výzvy k předkládání žádostí o grant v programové oblasti „Zachování a revitalizace kulturního dědictví“. Ministerstvo financí Česká republika: Programy [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.eeagrants.cz/cs/programy/ehp-fondy-2009- 2014/cz06-kultura/cz06-vyzvy/2014/vyhlaseni-vyzvy-k-predkladani-zadosti-o-1260

56 FM EHP 2009-2014. Kraj Vysočina: Kultura a památky [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/fm-ehp-2009-2014/ds-302724/p1=65762

57 Detail materiálu pro radu čj. ZK-04-2012-95. Kraj Vysočina [online]. 2013 [cit. 2014-03- 29]. Dostupné z: http://extranet.kr- vysocina.cz/samosprava/index.php?akce=zastupitelstvo_materialy_detail&id=4953

58 KOLAŘÍK, Michal. Hrad Kámen plánuje obnovu kaple i pivovaru. Pivo už v něm ale neuvaří. IDNES.cz: Zprávy [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://jihlava.idnes.cz/kraj-vysocina-chce-vyuzit-norske-fondy-k-oprave-hradu-kamen-pqd- /jihlava-zpravy.aspx?c=A140304_111957_jihlava-zpravy_mkk

110

59 Nemovité památky. Národní památkový ústav [online]. 2003-2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=153844&Uz=B&PrirUbytOd=03.05.1958&Pr irUbytDo=08.03.2014&Limit=25

60 Slovník cizích slov: rizalit, risalit. Slovník cizích slov .net [online]. 2006-2014 [cit. 2014- 03-29]. Dostupné z: http://www.slovnik-cizich-slov.net/rizalit-risalit/

61 Symboly obce. Obec Kámen [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.obeckamen.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=75&Itemid=41

62 Charakteristika školy. Mateřská škola Kámen, okres Pelhřimov [online]. 2014 [cit. 2014- 03-29]. Dostupné z: http://www.mskamen.cz/nase.htm

63 Výstavy. VOD Kámen [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.vodkamen.cz/?q=taxonomy/term/4

64 Den zemědělce. AGROWEB [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://old.agroweb.cz/den-zemedelce#

65 Hotel Peppino. HOTELPACOV.CZ [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.hotelpacov.cz/hotel/

66 O ubytování. Ubytování Nad pecí [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.pizzeriepacov.cz/ubytovani/

67 Ubytování v penzionu. Mlýn Lidmaň [online]. 2012 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.retailspace.cz/ubytovani.php

68 Ubytování. Hotel a restaurace Mlýn [online]. 2013 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://hotel-mlyn.webnode.cz/ubytovani/

69 Camp Moraveč. Camp Moraveč [online]. 2009 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://campvalek.webnode.cz/

70 Mapy.cz. [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: www.mapy.cz

71 Jízdní řády iDNES. IDOS [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://jizdnirady.idnes.cz/autobusy/spojeni/

72 Poliklinika Pacov. Informační web pacovské polikliniky [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://poliklinika.mestopacov.cz/

111

73 Počet obyvatel v obcích Vysočiny. Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online]. 2013, 10.5.2013 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_v_obcich_vysociny_

74 Správní obvody obcí s rozšířenou působností. Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online]. 2005 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/krajp/13-6104-04-xj

75 Časové řady. Portál MPSV: Zaměstnanost [online]. 2013 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady

76 Kámen. RISY.cz: Obce [online]. 2012-2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?zuj=548103&zsj=062341#nezamestnanost

77 O nás. TUBI ITALIA BOHEMIA [online]. 2012 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.tubiitalia.com/cz/vyrobce-hadic/

78 Thermoplastic Pipes Vysočina. Evropská databanka [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.edb.cz/firma-282293-thermoplastic-pipes-vysocina-kamen

79 Silnice I/19 Kámen - obchvat. Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. 2014, 2/2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.rsd.cz/rsd/rsdcat.nsf/0/F570EB0E87AE22BCC1257868007BD66E/$file/s19- kamen-obchvat.pdf

80 Zámek Pacov. Zámek Pacov [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.zamekpacov.cz/cs/s/zamek-pacov

81 Pacov. Židovské památky Čech, Moravy a Slezska [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.pamatky.kehilaprag.cz/hledani/pacov

82 Informační centrum. Zámek Pacov [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.zamekpacov.cz/cs/s/informacni-centrum

83 Památky a zajímavosti. Město Pacov [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.mestopacov.cz/mesto/pamatky-a-zajimavosti

84 Pacovský poledník. Pacovský poledník [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://polednik.cz/

85 O nás. Rodinný minipivovar Pacov [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.minipivovarpacov.cz/

112

86 Vesnická památková zóna Zhoř. Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina [online]. 2011 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/pamatkove_chranena_uzemi-53/?id=1894

87 Strážiště u Pacova. Turistik.cz [online]. 2000-2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.turistik.cz/cz/kraje/vysocina/okres-pelhrimov/utechovice-pod-strazistem/straziste-u- pacova/

88 Most železniční, Pošná. Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina [online]. 2011 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky- 50/technicke-2/?id=704

89 Tvrz, Sudkův Důl. Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina [online]. 2011 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/fortifikacni- 10/?id=1018

90 Muzeum izolátorů a bleskojistek v Obratani. Kraj Vysočina [online]. 2002-2013 [cit. 2014- 03-29]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/muzeum-izolatoru-a-bleskojistek-v-obratani/d- 991390

91 Úzkokolejná železniční trať Jindřichův Hradec Kamenice nad Lipou - Obrataň. VÍTEJTE NA VYSOČINĚ - Turistický průvodce [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.region-vysocina.cz/uzkokolejna-zeleznicni-trat-jindrichuv-hradec-kamenice-nad- lipou-obratan-cx247

92 Úzkokolejka. Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina [online]. 2011 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/kulturni_zajimavosti_a_unikaty-22/?id=694

93 O organizaci. Vysočina Tourism [online]. 2008 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.vysocinatourism.cz/index.php?akce=slozka&id_slozka=1

94 Výsledky hledání. Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina [online]. 2011 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/?search=nov%C3%A1+cerekev

95 Výsledky hledání. Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina [online]. 2011 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/?on_pagefull=1&search=%C4%8Dernovice#anchor

113

96 Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v obcích vybraného okresu. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=653&potvrd=Zobrazit+tabulku&cas_3_17=2 0121231&go_zobraz=1&childsel0=1&childsel0=1&cislotab=CRU9020PU_OB2.46&verze=0& voa=tabulka&str=tabdetail.jsp

97 Obce ČR. RISY.cz [online]. 2012-2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce

98 KIRÁL'OVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu [ppt]. Český Krumlov, 2003 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: www.ckrumlov.cz/data/aktual/mesto/podklady_kiralova.ppt

99 Co je geocaching?. Geocaching [online]. 2000-2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/guide/default.aspx

SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA A - Definice vybraných pojmů týkajících se cestovního ruchu a této bakalářské práce z pohledu různých autorů PŘÍLOHA B - Okres Pelhřimov PŘÍLOHA C - Regionální produkty Pelhřimovska PŘÍLOHA D - Organizace cestovního ruchu pro Kraj Vysočina PŘÍLOHA E - Muzeum Vysočiny Pelhřimov, příspěvková organizace PŘÍLOHA F - Přehled majitelů hradu Kámen PŘÍLOHA G - Popis hradu Kámen v úvodu pamětní knihy obce PŘÍLOHA H - Rozhovor v COT business s MUDr. Jiřím Běhounkem, hejtmanem Kraje Vysočina PŘÍLOHA I - Speciální programy a pravidelné akce hradu Kámen PŘÍLOHA J - Pověsti, které se vážou k hradu Kámen PŘÍLOHA K - Vyobrazení znaku a vlajky obce Kámen se stručným popisem, Den obce Kámen PŘÍLOHA L - Filosofie metody LEADER, cíle sdružení Via rustica a strategický plán LEADER „VIA RUSTICA PRO VENKOV“ PŘÍLOHA M - Dotazník pro dotazníkové šetření

114