Časopis moravsko-slovenského pomezí Bílé Biele Karpaty 1/2009 nky Z obsahu: * Muzika mi šla nejlíp, tak hraju na cimbál Vzkříšení Dřevoja pokračuje * Půda pro smrk? Boj o Kútky Orchideje Bílých Karpat Kruštík bahenní Kruštík pyramidalis jehlancovitý Rudohlávek globosa horská Hlavinka calceolus pantoflíček Střevíčník sambucina bezový Prstnatec albín mužský Vstavač vojenský Vstavač Tořič včelonosný ) ) ) )

( ( ( Epipactis palustris Epipactis

Orchis mascula Orchis Traunsteinera Traunsteinera ( ( ( Ophrys apifera Ophrys Orchis militaris Orchis Dactylorhiza Dactylorhiza

( Cypripedium Cypripedium ( Anacamptis Anacamptis ), ) ) ) ÚVODNÍK

zalehne, vzduch tu nepatrně zhoustne a Ostatně tuto schopnost lepit si vlákna Genius loci vše se zpomalí. Stačí ale, aby se život zas vzpomínek na nás, toulavé lidi, má každý geni- rozproudil trochu víc, bleskově někam zale­ us loci. A jak se pohybujeme po zeměkouli, ze, nejspíš do farské zahrady a uždibuje tu omotáváme ji těmi vlákny, která nás stále Kdysi dávno jsem trávila čas na před- z misek, nachystaných pro toulavé kočky. stahují zpět. Nutí nás se otáčet a hledat, co náškách o architektuře, její historii, sem tam Ale Hradiště je město, prostor, vytvořený že je na tom druhém konci, co to popotahuje nám páni profesoři řekli i něco o umění či generacemi lidských rukou. Může takový a škube, vysílá signály: „Tak už se otoč a pojď archeologii. Občas vyslovili i slova, která duch vůbec existovat v krajině ovlivněné zpátky, kde se pořád touláš?“ v žádných skriptech nebyla. Vyslovovali člověkem, ale přesto pořád své, přírodní a Některé věci jsou z dálky vidět lépe je opatrně, jakoby s úctou, byli by rádi, svobodné? Myslím, že ano. Ale Bílé Karpaty než zblízka. Člověku často pomůže odstup kdybychom my, studenti, uvěřili, že vědí, jsou zvláštní. Nemají jednoho ducha, jednoho a nadhled, aby pochopil to, co je někdy o čem mluví. Nikdy nám ale ten termín genia loci. Jejich kouty jsou tak rozdílné, že k nepochopení. A tak vidíme na konci těch nevysvětlili. Že na to prý přijdeme sami. Ta je osídlil hned celý klan větších či menších vláken krajinu tak neobyčejnou a vzácnou, magická slova byla GENIUS LOCI. géniů. Potkat je můžete všude. jaká nikde jinde není. Tu jedinečnost nevytváří Už se vám stalo, že jste za letního vedra jen příroda a lidi, kteří v ní žijí, přírodu i člověka Nedávno se tato slova objevila i na šli na Bošáčkách po polní cestě, nikde nikdo, stále ještě můžete najít v té či oné podobě po stránkách našeho časopisu, vyřkl je moudrý a ve vzduchu, jakoby odnikud, jste zaslechli celé zeměkouli. Tu jedinečnost vytváří právě člověk, znalý krajiny Bílých Karpat, její his- zvonění kosy? To nebyla smrtka, ta si kosu ten neviditelný duch, to tajemné a neuchopi- torie. Nějaký genius tady být musí, když to nenaklepává. Nebo na Valašském jarmaku telné, to, čemu já říkám genius loci. říká on, řekla jsem si. A tak jsem ho začala náhle jeden z čertů blýskl očima, v tu ránu se hledat. Samozřejmě bych mohla hledat ve zdál o hlavu vyšší než všichni ostatní a jeho Jana Hajduchová slovnících cizích slov, ve spisech teoretiků smích byl tak nějak příliš čertovský? Hodně architektury či urbanismu. Ale já raději hle- zvláštní je pitínský génius. Sedává ve stráni Obsah: dám v krajině, venku, v lese nebo třeba i na s rýsovacím prknem, tužku za uchem, a oči- náměstí. Zkoušela jsem to tedy všude, kde ma přeměřuje smyčku železnice, obklopující ÚVODNÍK je alespoň trochu života. Sem tam nějaký Pitín kolem dokola. Ano, Pitínu jeho ducha Genius loci 1 genius na mě dýchl, jak ale poznat, že je to vtiskli stavitelé, budující Vlárskou dráhu. NÁŠ ROZHOVOR ten pravý? To nevím, nepoznám to. A tak mě A tak místní genius, chudák, bude až do Muzika mi šla nejlíp, tak hraju na cimbál 2–3 klidně můžete podezřívat z toho, že jsem si konce věků celou tu smyčku přepočítávat AKCE V BÍLÝCH KARPATECH / následující řádky prostě vymyslela. a přeměřovat, a přemýšlet, jestli by se to AKCIE V BIELYCH KARPATOCH Řadu let jsem žila v centru Uherské- nedalo postavit ještě líp. Inu, inženýr. Vzkříšení Dřevojanky 4 ho Hradiště. Je to malé, milé městečko, Nejvíc se mi líbí horňácký génius. Je Akce v Bílých Karpatech červen–září 2009 4 žádné architektonické drama, nad kterým tak trochu potměšilý – ostatně jako všichni. Apríl v Praze 5 se člověku tají dech, tu nezažijete. Trvá Za krásného letního rána se natáhne a 10. Bielokarpatská konferencia 5 UČÍME SE OD MALA to několik let, než člověk pochopí jeho zalehne hranice Horňácka kolem dokola. Zelená planeta 6 atmosféru. Než se setká s tím hradišťským A na každého Horňáka, který tudy projde, Pohádka o smutnéj oskoruši 7 geniem loci. Kdo si myslí, že jej potká v přilepí vlákno pouta k rodné hroudě. A jak Tebe 7 ten Horňák jde, pořád dál a dál, vlákno se nočních ulicích během Letní filmové školy, NAŠE MIKROREGIONY je na hlubokém omylu. To je Hradiště plné natahuje a napíná, jako guma od trenýrek, Mikroregion Bojkovsko 8 lidí, hluku, nezvyklého ruchu… Duch se až je to napětí prostě neudržitelné a genius si OBCE BÍLÝCH KARPAT schová, zmizí. Až teprve o posledním dnu svého Horňáka přitáhne zpět. Proto Horňáci Radějov 9 filmové školy odněkud vystrčí nos a opatr- pořád někam chodí, do Poysdorfu, do Vídně RECENZE ně začmuchá. Lidí ubývá a náš genius se a nebo i jinam. Ne vždycky dojdou tam, kam Louky Bílých Karpat pokřtěny 10 pomaličku roztahuje na náměstí. Až jej celé chtějí, ale vždycky se vrátí zpátky. Louky Bílých Karpat 10 Zahrajte ně, Majstre… 11 Žltáčik zanoväťový – obeť prílišného využívania trávnych porastov? 12 Posviacka Božej muky v Lopeníku 13 SPRÁVY ZO SPRÁVY / ZPRÁVY ZE SPRÁVY Bielokarpatské lesy 14 Upozornění pro majitele pozemků v národ- ních přírodních rezervacích a památkách 15 Půda pro smrk? 15 PORTRÉT Vladimír Úlehla 16 NĚCO Z KULTURY Proměny dožínkových slavností 17 KAUZA Boj o oboru pokračuje 18–19 POLE NEORANÉ Pšenice dvouzrnka 20 ČESKO-SLOVENSKÝ SLOVNÍČEK Lidské tělo 21 O tradici ovocnářství je v Bílých Karpatech 21 zájem POHÁDKA Pitín Jedna bajka – tři konce 22 PRO CHYTRÉ DĚTI 23

Bílé - Biele Karpaty 1/2009  NÁŠ ROZHOVOR Muzika mi šla nejlíp, tak hraju na cimbál

místo a pak za tři měsíce je rád muziku a kraj, ve kterém se rozhodl přeložit zpátky. Ten kraj mi žít a pracovat. Sám byl sedlák, takový nic neříkal. Bavila mě muzika, pokrokový, který včelařil, měl skleníky, která mi suplovala skoro celý vozil si z Egypta pomerančovníky, měl už duchovní obzor. tehdy cypřiše a jiné rostliny, které tehdy ještě zde nebyly známé. On měl rád tu Zajímavé ale je, že po dva- půdu a to místo, kde je. Také jeho syn Jan, nácti letech ve velkoměstech tatínek mého otce, byl akademický malíř jsme s manželem zjistili, že i aktivní muzikant. Ještě za dob mého nejsme typy lidí, kteří se mohou tatínka se na místě, kde bydlíme, každou přestěhovat úplně kamkoliv a neděli konaly besedy ,Pod orechem‘, kde že nám ten náš kraj strašně se hrálo a zpívalo. Kdo chtěl přijít, tak se chybí. Tak jsme se moc rádi přidal nebo poslouchal. vrátili na ,mlatevňu‘ v Hroznové A můj vztah k folkloru vznikl tím, že Lhotě, kterou jsem dostala od se našel po dědovi malý cimbálek. Tak rodičů věnem a upravili jako ho otec dosmýčil domů a řekl: „Na to se dům. A musím říct, že bych budeš učit hrát“. A bylo. Dnes jsem za to odsud už opravdu neodešla. jeho rozhodnutí moc ráda, možná také Je to asi genius loci toho místa proto, že jsem měla velké štěstí na uči- samotného, kde žil můj pradě- tele. Než jsem se dostala na brněnskou deček – moravský malíř Joža konzervatoř, tatínek jezdil se mnou každý Uprka. Nezakládám si na tom, pátek do nedalekého Holíče do Lidové že jsem jeho rodina, ale chápu školy umění, kde na cimbál vyučoval ty lidi, kteří z místa, kde žijí, jeden Róm, pan Ĺudovít Daniel. Ten nedokážou odejít nebo když mě přivedl k tomu nástroji tak, že mě mají odejít, tak je to s velkým hrát bavilo a na každou hodinu jsem se vnitřním bolením. těšila. Díky němu umím to, co umím. No Magdalena Múčková a protože neumím matiku, šla jsem na Odkud vlastně váš vztah ke konzervatoř do Brna… Pak, už za stu- zdejšímu folkloru pochází? dií, jsem začala hrát na cimbál a zpívat v Brněnském rozhlasovém orchestru Magdalena Múčková je aktivní na Moje maminka pochází z Bojkovic a lidových nástrojů (BROLN). některých folklorních frontách a její společně s Jitkou Hrbáčovou, manželkou jméno musí znát snad každý milovník Martina Hrbáče, tancovaly v souboru při Připravila jste kompletní reprint folkloru. Nejen že sestavuje a moderuje uherskobrodské dvanáctiletce. K lidové Úlehlova díla Živá píseň. Co vám ty folklorní pořady pro Českou televizi, tele- muzice mě ale přivedl hlavně můj tatínek, lidové písničky dávají? vizi Noe v Ostravě a pro Český rozhlas Jan Uprka, sám aktivní muzikant. A ten Brno a Praha, je také členkou progra- jeho vztah zase vyrůstal z prostředí, ve O Úlehlově Živé písni se říká, a teď mové rady Mezinárodního folklorního kterém žil. Už jeho děda Joža Uprka měl budu trochu rouhavá, že je to strážnická festivalu Strážnice, vedoucí strážnické cimbálové muziky Danaj, učí cimbál na Základní umělecké škole ve Veselí nad Moravou. A kromě toho má ještě rodinu, dům, zahradu a penzion…

Bydlíte v Hroznové Lhotě. Žijete tam od svého narození?

Ne, narodila jsem se ve Slavičíně v roce 1968, ale později jsme se s rodi- nou přestěhovali do Hodonína, protože v Hroznové Lhotě – odkud pocházel tatínek – naši neměli bydlení. Tak jsem vyrůstala v paneláku a do Hroznové Lhoty, do místa, kde teď bydlím, jsem roky z donucení jezdila pracovat. Moc mě nebavilo brzo ráno v sobotu vyrazit ,na výlet do Lhoty‘ a v duchu otcova hesla ,hlavně aby se nicneděláním nezkrátily Cimbálová muzika Danaj žíly‘ přeložit hromadu cihel na jedno

 Bílé - Biele Karpaty 1/2009 NÁŠ ROZHOVOR bible. Domnívám se, že každý muzikant by opravdu tu knížku měl mít. Prof. Úlehla coby botanik tady snad vůbec poprvé upozorňuje na ,ekologii písně‘, na analo- gii s ekologií rostlin. To je moc zajímavé, stejně jako zpěvník 250 písniček, který je součástí Živé písně. Dnes to srovnání s kytičkami pokul- hává. Botanici jsou na tom o trochu lépe, myslím si. V Bílých Karpatech se ještě pořád dá najít něco, o čem nevědí nebo co je překvapuje. Dnes už ale těžko najdeme člověka, který si zpívá při sečení trávy, pasení krav, ovcí nebo koní. Také dnes už zřídkakdy narazíte na pamětníka se zásobou neznámých písniček. Dnešní folklor je převážně jevištní záležitostí, jde pouze o zpracování poznaného. Tomu se říká folklorismus.

Jinak jsem osobně zastáncem spí- še tradiční cesty. Snažím se pracovat s písničkou tak, aby nezanikla její původní krása. Experimenty posunovat ji do jiných žánrů mě nelákají.

Takže pro vás žádný Čechomor? Magdalena Múčková u cimbálu Já tím nepohrdám. Oceňuji, že díky jejich modernímu zpracování se lidová písnička pravděpodobně dostane To je jasné. Naše rodina, a po etno- příležitosti prostor na to, aby si muzika k většímu množství uší, které by si ji grafické stránce i obec Hroznová Lhota, zahrála pro sebe. Písničky, které těší ji v podání cimbálovky třeba nikdy nepo- vždycky inklinovala spíše k Horňácku. Už samotnou. Což je mnohdy příjemnější slechly. Více si ale vážím Vlasty Redla, Joža Uprka se snažil staré hudce vzkřísit než sice dobře zaplacené, ale za večer písničkáře, který tu lidovou písničku taky navzdory tlaku dechovky. Nejtradičněji a třeba třikrát hrané Vínečko bílé. dělá elektricky s bicími. V jeho muzice nejarchaičtěji hráli vždycky na Horňácku, Já mám v tomto s mojí muzikou ale pořád cítím její podstatu. takže zval horňácké hudce, a horňácký docela štěstí. Kamarády muzikanty život repertoár se pak už v rodině dědil. zavál daleko od Strážnice (jeden bydlí a Co přesně obnáší vaše práce na Stejné kouzlo ale mají písničky pracuje ve Vídni, druhý v Bratislavě, třetí rozhlasových pořadech? strážnické, kterým se s muzikou Danaj v Jihlavě), každý si buduje svoji kariéru a věnujeme primárně. Myslím, že kdyby tuto není tedy na příjmech z muziky existenč- Mám pravidelný pořad na stanici otázku dostal Valach, řekne, že nejpěkněj- ně závislý. Sjíždíme se každých 14 dní na Český rozhlas Brno v úterý podvečer ší písničky jsou ty Valašské, Podlužák by zkoušky a když už se do toho víkendu od půl šesté do šesti hodin, který při- zas dal nejspíš přednost vrtěným. trefí nějaké hraní, rádi si jdeme v celé pravuji celý. Naštěstí nemusím sedět desetičlenné sestavě zahrát. A za naši v Brně, ačkoliv tam jezdím minimálně Do jaké míry se podílíte na místních 21leté existenci si nás zvou takoví, kteří jednou týdně, abych se podívala, pro- folklorních slavnostech? chtějí právě Danaj, a nestane se tedy, že hrabala staré zvukové archivy, které na hrajeme ,do prázdna‘. Samozřejmě se CD nejsou. Jinak mám docela velkou Jsem v úzké dramaturgické skupině občas vzhledem k menšímu prostoru diskografii doma. Strážnických slavností, což je největší nebo omezeným financím podaří i hraní a nejstarší folklorní festival ve střední v menších sestavách, ale i tehdy je to pro Takže ta práce znamená, že si sednu Evropě. Přiznávám se, že posledních posluchače, kteří mají chuť poslouchat doma k počítači, rozhodnu, že dneska několik let už nejsem ani pravidelným nebo večer prozpívat. budu psát o písních z přírody, předsta- návštěvníkem Horňáckých slavností. vím nějaké nové CD nebo připomenu Ty se staly takovou nálepku politiků a Hrajete i něco jiného než folklor? muzikantské výročí, udělám si nějakou známých osobností, kteří se jednou za tematickou linku slovní, která lidem při­ rok vyrazí ukázat na Horňácko. Pokud myslíte muziku, pak velice blíží, co jsou to za písně, kdo bude zpívat sporadicky. Při práci s dětmi je samo- a tak dále, a vyberu příslušné písničky A co říkáte na ty zábavné večery, zřejmě nechám nahlédnout také do tajů tak, aby měl pořad hlavu a patu. Pak svatby atd., kde lidé sedí u vína nebo muziky jiné. Například barokní muzika to jedu do Brna natočit do mikrofonu a piva, vykládají si a v pozadí hraje hraná dřevěnými paličkami zní na cimbál vysílá se to. cimbálka téměř bez povšimnutí? kouzelně. A málokdo ví, že cimbál jako Nevadí to muzikantům? nástroj učaroval třeba Igoru Stravinské- Když se díváte na jednotlivé zdejší mu. Ovšem folklor je folklor. regiony, máte silnější vazbu k jed- Každý muzikant si touto školou nomu z nich? projde. Na jednu stranu je na takové Jan W. Jongepier

Bílé - Biele Karpaty 1/2009  AKCIE V BIELYCH KARPATOCH

otav. Na podzim roku 2006 a 2008 jsme lokalitu přepásli dobytkem ze sousední pastviny. Vzkříšení Dřevojanky Díky pravidelné údržbě zde dnes můžeme najít vzácné rostliny, např. vstavač bledý, vemeník dvoulistý a kruštík růžkatý, pod mohutnými duby a V Korytné nezahálíme a tak jsme V minulosti bylo toto místo využívá- třešněmi zde každé jaro kvete lýkovec na podzim roku 2003 začali s obnovou no jako obecní pastvina, podobně jako jedovatý, v hrázích můžete v létě vidět bývalé obecní pastviny Dřevojanky, přilehlá Poláchová, Zakovářová, Březí a kruštík modrofialový a širolistý, u lesa která byla přes 20 let bez jakékoliv Oráčina. Každé ráno sem obecní pasák i vemeník zelenavý, lilie zlatohlávek, údržby. Drahami vyháněl všechen dobytek, kozy plamének vzpřímený a spousta jiných. a ovce. Páslo se zde ještě v osmdesátých Na lokalitě nebyl však ještě proveden Lokalita Dřevojanka je dle pověsti letech minulého století. Když se poté od odborný průzkum flory a fauny. pojmenována po jednom původním pastvy upustilo, nebyl pozemek nijak Aby se nám pohodlně na Dřevojanku osadníkovi, který v lese prý vyráběl kory- udržován a zarostl dřevinným náletem. chodilo, zprůchodnili jsme také zapo- ta, odtud snad taky název Korytná. Leží Během pěti let se za pomoci občan- menutou obecní cestu Drahy, kde jsme v sousedství místní přehrady Podseďák. ského sdružení Jasenka podařilo tento na jaře 2006 vybudovali studánku, kam krásný kout vzkřísit. Vyčistit ca 3 ha místní lidé rádi chodí na procházky. plochy členitého terénu nebylo nijak Krajina se mění a my s ní. Snažme jednoduché. Připadali jsme si tam jako se, aby se měnila k lepšímu. v pohádce o Šípkové Růžence: samé trní, nedalo se skoro projít. A tak jsme se Martin Štecher dali pomocí motorových pil a křovinořezu Korytná do práce, místo po místu, keř za keřem. Vzrostlé stromy, převážně duby, hrušky Martin Štecher pracuje ve firmě Bílé a třešně, jsme ponechali bez zásahu, Karpaty s.r.o., zabývající se ekologickým solitéry do Karpat přece patří. Nálet jsme zemědělstvím a údržbou krajiny. Od roku likvidovali od podzimu do jara, přes léto 2000 je i dobrovolným strážcem přírody jsme prováděli ruční sečení a to včetně při Správě CHKO Bílé Karpaty.

Akce v Bílých Karpatech červen–září 2009

Hodonínsko 2.–7. srpen: Hostětín – Tábor pro rodiče s dětmi (tel. 572 630 670, 14. červen: Blatnice – Hlavní pouť ke cti sv. Antonínka [email protected]) 20. červen: Malá Vrbka – Horňácké kosení 10.–14. srpen: Hostětín – Letní škola: ekologického pěstování 25.–28. červen: Strážnice – Mezinárodní folklorní festival ovocných dřevin (tel. 572 641 855, [email protected]) 11. červenec: Javorník – Javornické zpívání 22. srpen: Dolní Němčí – Dožínky 17.–19. červenec: Velká nad Veličkou, Kuželov – Horňácké slavnosti 5. září: Dolní Němčí – Vaření trnek a lidový jarmark (tel. 608 813 592, [email protected]) 6. září: Starý Hrozenkov – Hody s dožínkami 2. srpen (od 10 hod.): Tvarožná Lhota – Etnosalaš: hry, dětská řemesla, naučná stezka, táborák (tel. 724 162 265, Zlínsko [email protected]) 19. červen: Brumov, hrad – Bílé Karpaty objektivem Mirka Pinďáka 8. srpen: Strážnice, skanzen – Dožínky, ukázky sklizňových prací a a Pavla Meisla: vernisáž výstavy fotografií dožínkových zvyků 2.–4. červenec: Valašské Klobouky – Valašské kumštování 22. srpen: Velká nad Veličkou – Ozvěny Horňácka (tel. 608 813 592, 10.–13. září: Luhačovice – Písní a tancem: mezinárodní festival [email protected]) dětských folklorních souborů (tel. 577 682 220, 22. srpen: Strážnice – Zarážání hory [email protected]) 19.–20. září (od 10 hod.): Tvarožná Lhota – Oskorušobraní: tradiční výroby, jarmark řemesel, vyjížďky na koních (tel. 724 162 265, Myjavsko [email protected]) 18.–21. červen: Myjava – Medzinárodný folklórny festival

Uherskohradišťsko Ochranářské tábory 13. červen: Ostrožská Lhota – Antonínkové sečení 4.–10. červenec: Valašské Klobouky – Tradiční kosení orchidejovi- 19. červen (14 hod.): Hostětín – Den otevřených dveří v pasivním tých luk v PR Bílé potoky (tel. 577 320 181, domě Centra Veronica (tel. 572 630 670, renata.boleckova@ [email protected]) veronica.cz) 11.–18. červenec: Valašské Klobouky – Tradiční kosení orchidejo- 20. červen: Lopeník – Jubilejní bilaterální setkání na rozhledně vitých luk v PR Javorůvky a PP Dobšena (tel. 577 320 181, Velký Lopeník [email protected]) 4.–5. červenec: Březová – Cyrilometodějská pouť 25. červenec – 1. srpen: Vrbovce, PP Bučkova jama 17.–19. červenec: Starý Hrozenkov – Kopaničářské slavnosti (tel. 0948/357911, [email protected]) (tel. 572 696 111, [email protected]) 8.–15. srpen: Červený Kameň, PR Nebrová (tel. 0948/357911, 25. červenec: Vlčnov – Hodové zpívání [email protected]) 26. červenec (9 do 16 hod.): Velká Javořina – Setkání Čechů a 15.–29. srpen: Trenčianske Bohuslavice – letný tábor Slnko, seno Slováků a my II (tel. 0917/631140, [email protected]) 27.–31. červenec: Hostětín – Dovolená pro rodiče a děti (tel. 572 630 670, [email protected])  Bílé - Biele Karpaty 1/2009 AKCE V BÍLÝCH KARPATECH

bezvadně je zorganizovali. Rozdali jsme stovky letáčků o našem koutu republiky a cizincům jsme ukázali, že Česko není Apríl v Praze pouze Praha a okolí, ale je zde spousta dalších míst k objevení. Prezentační výlet do Prahy se opravdu vydařil.

Na apríla, tedy 1. dubna, se vydal Strání. Aktivně se do prezentace zapojili Barbora Kubíčková Mikroregion Bílé Karpaty na celodenní také starostové obcí Strání, Březová a Strání prezentaci do centra Prahy na Staro- Horní Němčí. Děkuji i jim za výpomoc. městské náměstí do Infocentra Czech- Tourismu. Prezentace se uskutečnila Úspěch u turistů, ale i u ,pod křídly‘ Regionu Slovácko, který pozvaných hostů, byl obrov- celkově 14denní akci zaštiťoval. ský. Ze známých osobností se za námi přišli podívat senátor- Naši kulturu a folklór nám pomohli ka Jana Juřenčáková a ministr představit CM Mladí Bruštíci a skupinka Cyril Svoboda. A kolik rodáků fašančárů ze souboru Javorinka při ZŠ ze Strání i Kopanic se k nám Strání. Byla možnost ochutnat gurmán- v Praze přihlásilo! I sousedé ské speciality našeho regionu, jako jsou Slováci, kteří se do Prahy straňanské vdolečky, lopenická slanina, vypravili na fotbal Česko proti dolněmčanské klobásky, chleba se sád- Slovensku, byli spokojení, že lem a cibulí a samozřejmě slivovice. vidí sousední region.

Vojtěch Vráblík, starosta obce Děkuji touto cestou Regi- Lopeník, zval na Lopenickou rozhlednu onu Slovácko, obcím, dětem, v kostýmu Bílého Karpata, v kroji náš které nás úžasně reprezento- mikroregion prezentovali i starostové vali, a taky Radku Bruštíkovi z Dolního Němčí a Starého Hrozenkova a jeho pomocníkům, kteří Mladí fašančáři v Praze a já ve starém ženském kroji za obec si nad dětmi vzali dozor a

Akce v Bílých Karpatech červen–září 2009 10. Bielokarpatská konferencia

V polovici októbra tohto roku neúspechoch od 1. Bielokarpatskej tariáte Euroregiónu Bílé–Biele Karpaty sa uskutoční v Starom Hrozenkove konferencie pre Krajinu – Ľudí – Hos- v Trenčíne. Súčasťou konferencie budú v poradí jubilejná, už 10. Bielokarpatská podárenie a čo sa deje v území dnes. sprievodné výstavy O nadobyčajnej kra- konferencia (IV. konferencia Eurore­ Popoludní budú účastníci konferencie jine Bílých–Bielych Karpát, O 9 realizo- giónu Bílé–Biele Karpaty) pod názvom v 3 rovnomenných pracovných skupi- vaných Bielokarpatských konferenciách, Krajina – Ľudia – Hospodárenie v prihra- nách Krajina – Ľudia – Hospodárenie Bioprodukty Bílých–Bielych Karpát. ničí Bílých–Bielych Karpát z pohľadu hľadať východiská pre Bílé–Biele Karpaty Organizačnými garantmi prípravy globalizácie, vyľudňovania, ponuky na najbližšie roky z pohľadu globalizácie, a realizácie konferencie sú Euroregión a dopytu, verejnej dopravy. vyľudňovania, ponuky a dopytu, verejnej Bílé–Biele Karpaty, Informační stře- dopravy a ďalších vnútorných a vonkaj- disko pro rozvoj Moravských Kopanic Cieľom konferencie je zistiť, čo sa od ších vplyvov. Večer samozrejme nebude ([email protected]) a Spoločnosť konania prvej v roku 1993 podarilo, nepo- chýbať spoločenské stretnutie s koštom pre trvalo udržateľný život, odbočka Biele darilo a čo treba robiť pre ďalší rozvoj a súťažou o najlepšiu Bielokarpatskú Karpaty Trenčín ([email protected]) prihraničnej oblasti Bílých–Bielych Kar- uzdravicu pri dobrej ľudovej hudbe. a garanti radi uvítajú do konca júna (červ- pát. Už tradične budú na tejto pracovnej na) vaše námety a návrhy na skvalitnenie konferencii vítaní zástupcovia národných Na druhý deň konferencie budú priebehu a výstupov z konferencie. a regionálnej verejnej správy, regionálni pracovné skupiny prezentovať svoje odborníci, miestni aktivisti/lídri, pedagó- výstupy k ďalším rozvojovým možnos­ Dagmar Lišková govia stredných škôl a regionálnych tiam Bílých–Bielych Karpát, uskutoční Trenčín univerzít, miestni podnikatelia, Slovenská sa diskusia o ďalších postupoch a uza- agentúra životného prostredia, Agentura vrú sa spoločné závery za konferenciu Dagmar Lišková (*1951) je od roku 1993 ochrany přírody a krajiny ČR, Štátna ako celok, ktoré budú prezentované predsedníčka odbočky Biele Karpaty ochrana prírody SR atď. kompetentným inštitúciám a médiám. Spoločnosti pre trvalo udržateľný rozvoj Program zostáva tradične jeden Z konferencie bude vydaný tlačou a na (STUŽ), od roku 2000 i podpredsedníčka a poldňový. Prvý deň dopoludnia CD nosičoch zborník príspevkov a výstu- združenia Región Biele Karpaty v rámci odznejú prezentácie o úspechoch a pov, ktorý bude k dispozícii na sekre- Euroregionu Bílé–Biele Karpaty.

Bílé - Biele Karpaty 1/2009  UČÍME SE OD MALA Kouzlo zimní krajiny Zelená planeta Dívám se dolů do údolí a zasním se. Ten obyčejný každodenní pohled se najed- nou stává zajímavým a nevýslovně nádherným. Najednou si uvědomuji, jak mohu být šťastná, když se o svoje pocity mohu podělit, mohu je popsat, vyslovit… Vždyť stejně prožíval okouzlení autor obrázku, který se mi náhodou dostal do ruky. Když jsem si přečetla, že obrázek namaloval Thomas Kahlau ústy, byla jsem překvapena. Před 14 lety vyhlásilo Ekocentrum Zároveň jsem si myslela, že tenhle malíř sedí někde vedle mě a vnímá pohled na naši Pantoflíček v Dolním Němčí literární vesnici stejně jako já a měla jsem velikou radost, že se naše pocity setkaly. soutěž pro žáky základních škol. Naše společné údolí obývá vesnička, do níž se vloudila vymrštitelným pohybem V roce 2005 se tato akce stala sou- uzounká cestička protínající bílou krajinu. Je krásná, čistá bílá zima. Jenom děti oživily částí česko-slovenského filmového ten bílý sen svým dováděním na sněhu. Domy ve vesnici dýchají teplým útulnem. Bydlí festivalu Týká se to také tebe (TSTTT) zde různí lidé, však je znám, jsou náladoví, mají své starosti a prožívají radosti… Někteří v Uherském Hradišti, zapojili se i přátelé hledají útěchu v kostele, kam se sunou brouzdalištěm domečků ve středu návsi. Kostel z Nového Mesta nad Váhom a Trenčína. pro ně není jen takováto citová vazba, ale tvoří jakoby pomyslný střed vesnice. Věž Současný spoluorganizátorem je DDM kostela je obalená vločkami sněhu. Připadá mi, že si hraje se stromy na schovávanou. Uh. Brod, který má dlouholetou tradici Některým stromům se to ale nedaří. Smutně vzhlížejí ke svým vyšším kamarádům, ale ve výtvarné soutěži pro děti Svět očima nelitují, vždyť vítají cestičku do vesnice ozdobnou slavobránou. skutečnosti a fantazie. Nejenom kostel a stromy si hrají. Vzadu spolu soupeří kopce, lesy a obloha. Zales- něné pahorky se svou zelenou barvou měnící se v dálce do modra se vychloubají, Soutěž je rozdělena podle věku do tří že jsou útulkem pro zvířata, rostliny a pomáhají krajině dýchat. Obloha se nenechá kategorií a je vyhlašována ke Dni Země. zahanbit a brání se: „Já slyším tvé vychloubání. Možná nemám to co ty, ale barev Zde jsou výsledky ročníku 2008: mám i já dost: žlutou od sluníčka, červenou, když jsou červánky, a ještě mi úplně patří modrá a bílá. Ty vychováváš zvířata, rostliny, stromy, ochraňuješ vzácnou květenu, Kategorie I (3.–5. třída) ale beze mě bys neměl nic. Já ti dávám světlo, teplo, vodu, vzduch a vše potřebné 1a. Michael Kovařík (ZŠ Na Výsluní, k životu. Někdy máš už namále v tom dnešním světě. Já se ti už nebudu posmívat a Uherský Brod) – Veverčí pohádka věřím, že ani ty ne. Buďme kamarádi, jinak by s námi bylo zle.“ 1b. Tomáš Hesoun (ZŠ E. Beneše, Písek) Vracím se společně se svým pohledem na naši vesnici do skutečnosti. Jsem moc – Pohádka z našeho lesa ráda, že takováto místečka bezpečí stále existují, dokazuje to i můj obrázek. Určitě si 2. Robin Žák (ZŠ Na Výsluní, Uherský to uvědomuje i jeho autor. Není na něm ani zrnko zlata, ani honosná vila, ani drahé Brod) – Jak se spřátelila Tulikráska auto… přesto se všechny tyhle obyčejné věci mění v bohatství. Jejich výhodou je to, že s Bodřivou je můžete mít každý den, ale musíte se dívat pozorně, očima plnýma lásky, dobra. 3. Katarína Ježovicová a Beáta Potom budete šťastní jako já. Plaskurová (ZUŠ J. Kréna, Nové Mesto nad Váhom) – Rozprávka o Hana Tinková zelenom čertovi ZŠ Strání Kategorie II (6.–7. třída) 1. Hana Tinková (ZŠ Strání) – Kouzlo zimní krajiny 2. Ondřej Koc (ZŠ E. Beneše, Písek) Jarná krajina – Nezdravě zelená planeta 3. Eliška Regináčová (ZUŠ Bojkovice) Zobudil som sa v jedno jarné ráno. Keď' som striasol z viečok posledný sen, cez – Madam Příroda a její chyby okno skočilo do izby slnečné lúče. Najprv tancovali po perine, a potom ma pohladili Kategorie III (8.–9. třída) po líci. Pozrel som sa cez okno a v trblietavom závoji slnka som uvidel prebúdzajúcu 1a. Markéta Židová (ZŠ E. Beneše, sa krajinu. Písek) – O nafoukané Uhelce Ranný opar zahalil vzdialené hory, ktoré sa predierali z jeho chladivého objatia. 1b. Marián Bača (ZŠ Tematinska, Nové Táto rozprávková krása ma vábila von a núkala sa, aby som ju prijal plným priehrštím. Mesto nad Váhom) – Jarná krajina Po chvíli chôdze som sa ocitol na zelenom koberci lúky, popretkávanom pestrofareb- 2a. David Hiermann (ZŠ Starý Hrozen- nými kvetinami. kov) – Kaštan Kvapky rannej rosy sa trblietali na steblách trávy ako malé perly. Blízke stromy 2b. Natália Kubicová (ZŠ Tematinska, mi kývali na pozdrav svojimi konármi, akoby mi chceli povedať, že nič lepšie som Nové Mesto nad Váhom) – Zimná nemohol urobiť. noc A tak som zbehol k potoku, v ktorom si zurčiaca voda spievala svoju pieseň. Vlnky 3a. Karolína Hejlová (ZŠ E. Beneše, poskakovali po kamienkoch a naháňali sa opreteky. Rybky sem-tam vyskočili, ich šupiny Písek) – [bez titulu] sa jagali v rannom slnku ako drahé kamene. Keď som sa zohol k potoku, jeho chladi- 3b. Radka Kadlčková (ZŠ a ZUŠ Dolní vý dych mi osviežil tvár. V lese ma vítali okrídlení speváci svojím ranným koncertom. Němčí) – Letem světem V hlbokej tráve im odpovedali lúčne koníky a rôzni iní muzikanti. Veveričky merali svojimi chvostmivzdialenosť a odhadli ju presne. Na ďalšom strome si našli voňavú maškrtu. Vlasta Ondrová Vracajúc sa domov, posadil som sa na mäkký koberec trávy a vnímal som upo- Slavkov kojujúce ticho, ktoré dýchalo na mňa zo všetkých strán. Zatvoril som oči a cítil som sa ako v raji.

Marián Bača ZŠ Tematinska Nové Mesto nad Váhom

 Bílé - Biele Karpaty 1/2009 Pohádka Tebe o smutnéj oskoruši Tebe Veľká Javorina týchto pár slov patrí, Hoci nie si taká známa ako naše Tatry. Ty Javorina sivá, Byla jednú jedna velikánská osko­ Každý vie, kto pod tebou čo len chvíľku býval, ruša. Vyrůstala na mezi a z roka na rok Že si krásna, tichá, tajomná... byla mohutnější a pěknější. Šak si pod ňu Na tvojich úbočiach bol po dve storočia aj sem tam nekerý šohaj dovédl galan- V chalúpkach učupených, domov mojich dávnych predkov ku, a co si oskoruša mosela vypočut, Tiež bojov urputných, osudov rozličných nechtějte vědět. Ale protože byla daleko Často si bývala svedkom. široko sama jediná, neměla ani drúžky sobě rovnéj, tož si mohla vykládat enom Si taká tajomná, tichá, stará s včeličkama a vjetrem. A došlo jí to lúto. Si krásna v lete, jeseni, na jar, Byla smutná, haluze jí visely, kameň by Keď množstvom kvetov nádherných kvitnú tvoje lúky, sa nad ňú ustrnúl. Komu by sa aspoň Keď na slávnosti leta nad stolom pokrytým postěžovala? Pofukovál vjetřík, a tož mu Bratia si družne podávajú ruky. to svoje trápení vyjevila. Keď lesy sa chvejú spevom vtáčím, „Nebuď smutná, oskoruško. Já ti Neviem či slovami opísať to všetko stačím. poradím,“ povidá vjetr. „Až začnú dozrá- vat ty tvoje malé hrušéčky, pošlu ti sem Si krásna aj za letnej búrky, ptáctva nebeského, že to ani nespočítáš. Keď otvoria sa nebesá a prúdy vody valia sa Ale daj si záležat, nech sú dobré!“ A do svojho koryta ich Klanečnica pochytá, Vjetr sa jí eště potočíl v koruně, Čo ako tanečnica zvŕta sa dolu dolinou. zaševelíl lístečkama a býl pryč. Na jednej sihoti pri mlyne Oskoruša tomu moc nevěřila, ale My deti často sme hrávali guľky. starala sa, jak mohla, aby ty její oskorušky byly slaďučké. Si krásna v jeseni, keď hýriš farbami Mezitým vjetřík obleťél ptáčata, co A zlatnúce lístie na zem padá jich bylo daleko široko. A pošuškál jim, A ty chystáš kraj k spánku, gde si majú zaletět na cosi dobrého. Keď si severák začne húsť zimnú uspávanku. Ani jich moc přemlúvat nemosél. Ptáčci sa zletěli na oskorušu a zobali, Si mĺkva, si tichá, keď pani zima chladom dýcha až sa jim volátka nadúvaly. Aj břúšek A rozotrie bielu perinu, mäkučkú na celú dolinu, jich trochu bolél, a tož kady létali, tady Na chotár, každú stráň, na lúčku. upľkali. A oskoruša už nebyla smutná. Mladosti roky vzal si čas, ten čo zastaviť sa nedá, Věděla, že v každém ptáčím plkánku je Na teba neviem zabudnúť, Ty Javorina šedá. najméň jedno seménko a zjara začne Obrázok tvoj si mnohokrát obzerám zblízka klíčit. Než sa rok s rokem zejde, bude A čudný pocit clivoty mi hrdlo stíska. oskoruších sazeniček, gde sa podiváš. Tebe Veľká Javorina týchto pár slov patrí. Plné Slovácko. A protože ty malé oskorušky by­ Mária Staroňová-Kovářová ly pozďéj nekeré už aj zakvasené, Tlmače ptáci byli veselí a zobali, létali, plkali a znova létali a upľkali. A byli moc veselí a oskoruša s něma. Zubná lekárka MUDr. Mária Staroňová-Kovářová (*1940) je rodáčka Šak nech, na Slovácku sa patří. z Moravského Lieskového. Dnes žije v Tlmačoch a má dve deti.

Lucka Nováková (jazyková úprava za pomoci Vlasty Ondrové)

S touto pohádkou vyhrála Lucie Nováková ze Slavkova jako žákyně třídy Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě před několika lety soutěž ku Dní oskoruší ve Strážnici.

Slunce nad Javořinou

Bílé - Biele Karpaty 1/2009  NAŠE MIKROREGIONY Mikroregion Bojkovsko

Mikroregion Bojkovsko dnes tvoří to program Evropské unie, který pomá- Další rozvoj 15 obcí ve střední části moravských há překonat nevýhody, které vyplývají Bílých Karpat. Zabírá 204 km2 a má z pozice u státních hranic, jako je oblast V současné době mikroregion kolem 13 600 obyvatel. Většina území Bílých Karpat, a podporuje přeshra- Bojkovsko připravuje projekty na vy­ (86 %) leží v chráněné krajinné oblasti. niční spolupráci mezi příhraničními budování dalších úseků cyklostezek Vymezení regionu vychází částečně oblastmi. Sumice–Nezdenice, Sumice–Rudi- z historických vazeb: obce byly sou- Prvním projektem bylo Vybudování ce–Luhačovice, Komňa–Rasová, Boj- částí panství zámku Nový Světlov (u cykloturistické trasy Šanov – Horná kovice–Komńa a tématické cyklotrasy Bojkovic), jehož obrys se objevuje Súča a rekonstrukce lyžařského vleku za Zítková–Hutě. V blízké budoucnosti chce v logu mikroregionu. Některé z obcí 6 milionů korun. Tato trasa propojí Trenčín vydávat 10.000 pohlednic a zpravodaj (Březová, Lopeník, Vyškovec a Vápeni- a jeho okolí s jižní částí mikroregionu Mikroregionu Bojkovsko. Dále chce ce) se připojily i k mikroregionu Bílé Kar- Jižní Valašsko a mikroregionu Bojkovsko. zintenzívnit pomoc některým sloven- paty (viz č. 2008/2 tohoto časopisu). Letos začíná její II. etapa. ským obcím a pokračovat v jednání se Spolu s mikroregionem Luhačovské sousedním mikroregionem Bošáčka. Za dobu své existence byla v mik- Zálesí byl realizován projekt Infrastruk- roregionu Bojkovsko realizována řada tura cykloturistických a turistických tras, Jan W. Jongepier praktických projektů. Než se nějaký v rámci kterého vznikla série soch podél mikroregion však pustí do realizace cyklotrasy Šumice–Pitín, které Uherský projektů, je třeba vytvořit strategický Brod a další obce propojily se skupinou již existujících soch kolem Hostě- tína. Mikroregion Bojkovsko také podpořil projekt Cyklostezka Bys- třice pod Lopeníkem ke zlepšení celkového cykloturistické napojení Uherskobrodska a Bojkovska s rekreačním centrem Mikulčin vrch. V letošním roce bude realizo- vána další cyklostezka. Jedná se o trasu Bojkovice–Pitín, součást Nezdenického cyklookruhu. Tato stezka je především určená míst- ním obyvatelům, kteří dojíždějí z Pitína za kulturou, sportem a zájmovou činností do města Boj- kovice. Projekt bude financován v rámci Regionálního operačního Otevírání rozhledny programu NUTS II Střední Morava (pod který spadá i Zlinský kraj). Rozhledna na Lopeníku rozvojový plán, aby mohl snadněji sahat po evropských financích. Na Bojkovsku Rozhledna vznikl v prosinci 2003. Nejedná se o plán Mikroregion Bojkovsko izolovaný, ale navazuje na další koncepč- V letech 2004–2005 bojkovský mik- ní rozvojové dokumenty i na Společný roregion pomohl vybudovat rozhlednu Členské obce: Bojkovice, Nezdenice, programový dokument Euroregionu Lopeník na Velkém Lopeníku (911 m), Rudice, Záhorovice, Pitín, Hostětín, Bílé-Biele Karpaty. po Velké Javořině druhém nejvyšším Komňa, Lopeník, Březová, Vyškovec, vrcholu Bílých Karpat. Tento projekt byl Vápenice, Žítková a Šumice (okres Cykloturistika dotován z programu Obnova venkova Uherské Hradiště), Šanov a Rokytnice a LEADER+. Mikroregion se pak i dále (okres Zlín). Jednou z největších priorit mikro- věnoval tomuto symbolu česko-sloven- Založený: září 2003 (jako ,Bojkov- regionu Bojkovsko je rozvoj cestovního ského přátelství. Z Fondu mikroprojektů sko, sdružení měst a obcí‘) ruchu. Mikroregion usiluje především o programu Interreg IIIa nechal upravit Kontakt: Mikroregion Bojkovsko, zatraktivnění síť turistických stezek vybu- okolí rozhledny a organizoval v roce Sušilova 952, 687 71 Bojkovice, tel.: dováním naučných stezek, pěších tras 2006 setkávání českých a slovenských 572 641 151, fax: 572 641 214; e-mail: a cyklotras, ale také např. zkvalitněním projektantů a výtvarníků. [email protected], internet: informačního systému. Bojkovsko lopenickou rozhlednu www.mikroregion-bojkovsko.cz/ Za uplynulé tři roky bylo realizo- podporuje dodnes. V 1. května byla roz- Předsedkyně: Květoslava Ogrodníko- váno několik projektů financovaných hledna pro turisty otevřena, v sobotu 20. vá (místostarostka města Bojkovice) z programu Interreg IIIa – nebo oficiálně: června zde proběhne jubilejní Slavnost Manažer: RNDr. Pavel Kuča Iniciativa Společenství INTERREG IIIa. Je přátelství Čechů a Slováků.

10 Bílé - Biele Karpaty 1/2009 OBCE BÍLÝCH KARPAT

všechny ty obyčejné i barevné reklamní nách rakouského císařského-králov- letáky. ského mocnáře a o pár let později, po Historie obce je psána od roku 1. válce, na počest vzniku republiky. Radějov 1412, kdy se zmiňuje v dokumentech tehdejšího strážnického majitele pana Současnost Petra z Kravař. Skutečná historie tohoto místa a jeho obyvatel sahá samozřejmě Války jsou pro kronikáře vděčné Před čtvrt stoletím jsem o Bílých dál do minulosti. Místní bývalý kronikář téma a vždy milníky. Ta druhá světová Karpatech věděl jen ze školního země- Jan Báborský začíná obecní kroniku tu proběhla očima pamětníků relativně v pisu a o Radějovu vůbec nic. Středem citováním Jana Skácela. Společně klidu, až na dramatický týden při osvobo- mého světa bylo tehdy území nikoho dramaticky popisují horotvorné pohyby zování v dubnu 1945. Kronikář popisuje – kraj na pomezí Valašska, Slovácka zemské kůry, ústup oceánů a postupně jako přímý účastník události den po dnu a Hané, kde slovo ,kroj‘ znamenalo snad všechny doby ledové. Pisatelé a nezapomíná na místní krátké, ale o to malované sukně ze Strážnice nebo jsou stejně rychlí jako Stvořitel. Na slavnější partyzánské hnutí. typické klobúky ze skanzenu v Rožno- konci strany č. 6 už existuje Radějovský Pak už to známe. Přišla naše vlastní vě. Všechno to mělo nádech starých potok, který si údolím vesele razí cestu nedávná minulost, ba téměř současnost, časů a exotiky… k řece Moravě. Nejisté období nepsané která nakonec převedla Strážnicko do historie obce pak kronika překonává 21. století i přes všechny ty zmatky poli- Za uplynulá léta se svět změnil a třemi stranami doby železné, římských s ním se mění i místa, kde jsem tehdy výbojů na přelomu letopočtu a doby žil a kde žiju nyní. V případě rodné obce Velkomoravské říše. hraje dvojaký vliv blízkost velkého města Děj tak rychle plyne a přesouvá Zlína, kterého se dědina postupně stává se na pevnou půdu záznamů 15. a 16. satelitem. Počet obyvatel tam roste, na století. Tehdy trpí naše pohraničí válkou okrajích stírají nové domy původní ráz, s Turkem, při povstání uherského Ště- prodlužují se kilometry chodníků a přibý- pána Bočkaje za císaře Rudolfa II. a při vá ulic přímých jako když střelí. Na druhé rekatolizaci zdejšího protestantského straně, s množstvím obyvatel nelogicky, kraje po Bílé hoře. Radějovským furian- skomírá blízkostí zlínských marketů jedi- tům jsou tyto historické těžkosti Českých ná prodejna potravin, ve které se vlastně a Moravských zemí asi málo a tak si pořádně ani nakoupit nedá. Situaci zatím ještě v roce 1678 střihnou rebelii proti zachraňují aktivní spolky a snaha nových strážnické vrchnosti, hamižné hraběnce rychle se začlenit. Kateřině z Magnis.

Vznik obce Další vývoj Vesele jen vesele... Našemu Radějovu, zdá se, je urče- Relativní klid a stoletý nerušený na jiná cesta. Cesta s riziky plíživého rozvoj si nynější mikroregion Strážnicko tických tahanic. Rádi jim říkáme revoluce, snižování počtu obyvatel, s náročnějším užívá teprve po porážce Kuruců a po to aby na nás dějiny nezapomněly... přístupem k pracovním příležitostem a potlačení Rákoczyho povstání císař- relativně pomalejším rozvojem infrastruk- skými vojsky v bitvě u Trenčína v srpnu Máme dnes všichni sametovou krizi a tury. Tímto obec platí za svou jedinečnou, 1708. Tyto boje a několikaleté loupežné k tomu auta, domácí kina, počítače, mobily, téměř idylickou polohu v kopcích Bílých výpravy z Uher byly pro celý kraj velmi sekačky, teplou vodu, léky, sociální dávky Karpat s pevnou hrází lesů za zády a pře- těžkým břemenem. Před 1. světovou a jiné vymoženosti. Snad proto Radějov hlednou úrodnou rovinou k řece Moravě. válkou má Radějov už přes 1100 obyvatel stárne, tisícileté křesťanské kořeny Evropy Ke stoleté rekreační tradici tohoto místa a v trojtřídní škole se v zimních měsících i tady slábnou a 810 současných obyvatel je možné popravdě přidat všechno to, tísní na 200 žáků. obce je stavem z doby napoleonských co v posledních letech do omrzení tady válek. všichni v regionu vzájemně opisujeme na Přelom 19. a 20. století je pro obec Co se však za ta léta nezměnilo a vůbec velmi významný. Ve jen v posledních letech uspěchaného škole působí nadučitel Julius světa nabylo na významu, je příjemný ráz Boháč – hybná síla změn obce, klid okolní krásné krajiny a teplé nových časů a několikrát tu podnebí Bílých Karpat. To všechno tvoří v létě maluje se svými žáky z Radějova pořád přívětivé místo na mapě věhlasný krajinář Alois Kalvo- jižní Moravy. Své přednosti obec už dnes da. Dvacetileté společné úsilí nabízí návštěvníkům z blízka i z daleka, o všech občanů je korunováno menších problémech taktně mlčí. Je to stavbou a svěcením novoro- jako v každé dobré rodině… mánského kostela. Tehdy se dědina rázně zbavila nálepky Stanislav Javora nejzaostalejšího místa na Radějov strážnickém panství. Okolí kostela ostatně pak dobře Ing. Stanislav Javora (*1958), projek- posloužilo při různých pří- tant pozemních staveb a provozovatel ležitostech. Ještě dnes tam menšího ubytovacího zařízení. V letech Tak jdeme... svorně stojí lípy, které školní 1998–2006 působil jako místostarosta dítka zasadila při narozeni- obce Radějov.

Bílé - Biele Karpaty 1/2009 11 RECENZE

ani jednoho z použitých jazyků. Ale největším překvapením pro mne byla grafická úprava výsledného rukopisu, Louky Bílých Karpat pokřtěny která byla odvedena na profesionální a velmi zdařilé úrovni. Když uvážíme, že autorovi není ještě 20 roků, jsme možná svědky právě vycházející Po několikaleté práci vyšlo začát- jako je ekologie, neslyšel. hvězdy. kem tohoto roku 460stránkové, 2,5 V současné době slovo ekologie V neposlední řadě je třeba ocenit kg těžké, celobarevné dílo o bělokar- patří mezi nejfrekventovanější ,česká‘ zásluhy editorky, která nejen celou věc patských loukách. V pátek 6. února slova – používá je kdekdo, tvůrci reklam- vymyslela, která sama jako autorka v přednáškovém sále Základní organi- ních sloganů počínaje a konče politiky přispěla ke kvalitě celého díla řadou zace Českého svazu ochránců přírody na mezinárodní úrovni. Ovšem zůstává zásadních statí, ale především všechno Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou otázkou, zda znalost obsahu tohoto zorganizovala – dala dohromady kolek- knihu pokřtil docent M. Králíček. Za termínu je lepší, než byla tehdy. tiv, který představuje více než sto lidí, přítomnosti desítek autorů textů a V této souvislosti si vzpomínám, jak a hlavně celou věc dotáhla do konce, fotografů publikaci představil osobitým při návštěvě naší univerzity jeden politik, protože právě to ,dotažení‘ obvykle bývá a humorným způsobem. Nepřítomným když se dověděl, že se u nás předná- nejnáročnější. jeho slova zde rádi otiskujeme. ší mimo jiné též ekologie, podivil se Mohu tedy konstatovat, že všichni a proslavil se výrokem: ,Ekologie? No, autoři a spolupracovníci, kteří se na této Redakce to je ta moderní ideologie, to přece není práci podíleli, si tak postavili pomník, žádná věda.‘ k němuž někteří přispěli několika S největším uspokojením mohu masivními kvádry a někteří jen třeba konstatovat, že o těchto problémech tou drobnou cihličkou – ale i ta přispívá v této společnosti není třeba hovořit, k ucelenosti a dokonalosti celého díla. jelikož všichni autoři bez výjimky ve svých Je to publikace, jakou se může pochlubit statích prokázali, že se v problematice málokterý národní park v Evropě. V této orientují a že vědí, o čem mluví. souvislosti je možno ocitovat Ovidia, Nebyl jsem ani tak překvapen kva- který, když skončil své básnické dílo, litou textů, jelikož jsem jako recenzent napsal: ,Iamque opus exegi, quod nec měl možnost se s nimi v uplynulých Iovis ira nec ignis, nec poterit ferrum, nec měsících minulého roku podrobně edax abolere vetustas.‘ Volně přeloženo: seznámit. Ovšem přesto jsem byl Právě jsem dokončil dílo, které nezničí překvapen, a to příjemně, hned ani hněv bohů (tj. Jupitera), ani oheň, ani v několika dalších směrech. Především ostré železo (tj. meč), ani zub času. je to formální úprava této významné Nezbývá, než všem zúčastněným publikace, kvalita papíru i jazyková na tomto díle blahopřát a popřát jim, stránka, která má nadprůměrnou aby v pohodě užívali jednoho z nejpří- úroveň, dále pak překlad do angličti- jemnějších pocitů, který znám, to jest ny, který byl proveden velmi zdařilým pocitu uspokojení ze zdařile odvedené a tvůrčím způsobem. Jedná věc je totiž práce.“ překládat český text do cizího jazyka a jiná věc je ho o 20 až 50 procent Doc. Ing. Milan Králíček, CSc. (*1935) Milan Králíček křtí Louky Bílých Karpat zestručnit, protože to předpokládá je entomolog se specializací na motýly. alespoň základní znalosti pojednáva- Připravoval v sedmdesátých letech 20. ných oborů. Je to o to pozoruhodnější, století vyhlášení CHKO Bílé Karpaty a byl „Vážení kolegové, milí přátelé! že překladatel není rodilým mluvčím prvním vedoucím její Správy. Dovolte, abych jako nestor této zname- nité společnosti provedl krátký exkurs do minulosti. Pamatuji doby před padesáti a více lety, kdy pojem ekologie byl známý Louky Bílých Karpat pouze úzkému okruhu odborníků, kteří pracovali v některé z biologických disci- Ivana Jongepierová (ed.): Louky nad Moravou podařil další významný plin. Rovněž pamatuji doby, kdy se sice Bílých Karpat. Vydala: ZO ČSOP Bílé ediční čin. Totiž kniha „Louky Bílých již toto slovo používalo, častěji však jeho Karpaty, Veselí nad Moravou, 2008. Karpat“ vydaná roku 2008 je svým význam nebyl zřejmě všeobecně sro- 461 stran. Cena ca 700 Kč. pojetím a komplexním zpracováním pro- zumitelný. Tehdy, to bylo v dobách, kdy blematiky několika oborů, významným se připravovaly podklady pro vyhlášení Louky byly jsú od přirození rozkazem obohacením nejen české, ale i evropské Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, božským stvořeny, aby země, kteráž biologické, zemědělské, historické a jsem se na nějakém sezení nechal slyšet, jest ponajprv nahá byla, odína byla a environmentální literatury. že ochrana přírodního prostředí Bílých ozdobena, a aby jich byliny, tak zelené Již v prvních odstavcích úvodu musí Karpat bude mít i příznivé ekologické jako suché, pokrm zvířatóm, kteréž čtenáře zaujmout myšlenka, respektive dopady pro jejich širší okolí. Byl jsem jich užívají, vydaly. (Pier De' Crescenzi pravděpodobnost, že i dnešní člověk při tom jedním z účastníků napaden, že 1233–1321). má někde v hloubi své genetické výbavy záměrně používám cizí, nesrozumitelná zafixovanou predispozici k pozitivnímu slova, abych obalamutil pracující, že on je V poměrně krátké době se Základní vztahu k otevřeným travnatým krajinám taký inženýr a v životě taková cizí slova, organizaci ČSOP Bílé Karpaty ve Veselí jako životnímu prostředí, kde se vyvíjely

12 Bílé - Biele Karpaty 1/2009 RECENZE druhy primátů, našich prapředků. Nemo- Zájemci z řad amatérských biolo- hu se ubránit tuto myšlenku podpořit, gů, studentů, odborných a vědeckých citáty z osobní korespondence některých pracovníků najdou v knize snad veškeré osobností českého kulturního života. literární prameny, které v souvislosti Jiřina Šejbalová napsala: „Maminka s regionem Bílých Karpat a problematiky mi vyprávěla, že mne jako maličkou travních a lučních porostů byly doposud přiváděla téměř do extáze rozkvetlá zveřejněny. Tím chci upozornit nejen louka. Mám ráda kytici polních květů“. na kvantitu uvedených citací, ale také Nebo herec Stanislav Neumann: „Miluji a hlavně na jejich jednotné zpracování. věkovité stromy, keře, louky od pampe- Zde je nutné vyzvednout mravenčí práci lišek, sedmikrásek, pomněnek až po technického editora. Vždyť opomenutí kopretiny“. mezery, čárky, tečky, použití nevhodné Výjimečná kniha Louky Bílých Kar- zkratky, přehození malého/velkého pís- pat obsahuje fundované vědecké shr- mena a podobně je oblíbenou výtkou nutí výsledků a poznatků z historických oponentů či recenzentů. V této knize je i nedávných botanických a zoologických citace pramenů až na drobné výjimky vědeckých průzkumů včetně aplikova- téměř bezchybná. Rovněž tak nelze nic ných agro-environmentálních výzkumů. vytknout výběru, kvalitě a umístění foto- To, že je území CHKO Bílých Karpat a grafií, a jsem přesvědčen, že jen škarohlíd Biosférické rezervace UNESCO středem bude marně hledat a upozorňovat na vědecké pozornosti, dokládá seznam 73 faktografické, stylistické či grafické chyby uvedených autorů či spoluautorů textů v publikaci. počiny přírodovědných, agronomic- kapitol. Kniha je vynikajícím a logickým Pokud budeme chápat dílo jako kých a environmentálních edicí. Jsem způsobem graficky zpracovaná bez encyklopedii problematiky luk a sou- přesvědčen a ze srdce knize (a všem extravagantních rádoby líbivých, vtíra- visejících odborných disciplín, tak autorům) přeji, aby se stala nedílnou vých počítačových efektů a triků. s politováním musím konstatovat, že součástí knihoven vědeckých, odbor- Text knihy je rozdělen do 27 kapitol mně v textu schází třeba i krátká kapi- ných, zájmových a veřejných institucí s uvedením autorů a použité literatury a tola o kosením či pastvou udržovaném včetně soukromých knihoven. Rovněž pramenů. Drtivá většina již zmiňovaných travinobylinném porostu ve starých knize přeji, aby co nejrychleji dostála textů je srozumitelná i laické veřejnosti, bělokarpatských ovocných sadech. vysokého uznání v zahraničí, ke kterému pokud možno se vyhýbá zbytečných Jsem přesvědčen, že tyto formace díky má všechny předpoklady. cizím slovům a dnes tolik preferovaným své bohaté biodiverzitě a symbiotickým anglikanismům. Výsledek editorské čin- vztahům si zasloužily, aby byly v knize Václav Tetera nosti, porozumění a vzájemná tolerance rozpracovány. Osobně mně také v tiráži Pravčice všech autorů vyústil do díla psaného schází údaj, která tiskárna tak zdařilou srozumitelnou odbornou češtinou, kte- knihu kvalitně vyrobila. Ing. Václav Tetera, CSc. (*1947) studoval rá nikterak neubírá na fundovanosti Závěrem lze konstatovat, že autoři zahradnictví v Lednici a pracoval více a vědeckosti celé publikace. Každá slovy editorky si v úvodu této knihy než 20 let ve Valašském muzeu v přírodě kapitola, včetně titulků fotografií a grafů, kladou velmi nízký cíl a přání. Myslím, v Rožnově pod Radhoštěm. Jeho speci- je opatřena anglickým resumé, které je že publikace svým odborným obsa- alizací jsou ovocné dřeviny. Je autorem opět velmi zdařile graficky odděleno od hem a nesčetnými výsledky a prameny mnoho odborných publikací a editorem hlavního českého textu. patří mezi nejdůležitější bibliografické knihy Ovoce Bílých Karpat. Zahrajte ně, Majstre…

František Šalé do její přípravy zapojil tyto fotografie hlavním důvodem jejího řadu osobností, které mají k horňáckému zakoupení. folkloru co říci. Kromě ,místních‘ zpěváků a Jak jeden z autorů poznamenává: muzikantů, jako jsou Luboš a Dušan Holí, „Bylo by zajisté hříchem, aby kniha o hor- Martin Hrbáč ml., Petr Mička, Magdalena ňáckém hudci Martinu Hrbáčovi nebyla Múčková nebo František Okénka, přispěli doprovázena hudebními ukázkami.“ Proto osobními vzpomínkami či delší úvahou patří k publikaci i CD s 21 nahrávkami nebo rozhovorem například hudební kritik o celkové délce jedna a čtvrt hodiny. Jiří Černý nebo herec, režisér, zpěvák a Nejedná se při tom o šňůru Hrbáčových tanečník Ondřej Havelka. Příspěvky ne- nejvrcholnějších výkonů, ale spíše o průřez F. Šalé (ed.): Zahrajte ně, Majstre… jsou nijak uspořádané, jedná se spíše o dokumentačního charakteru, který sleduje Vydala: Nakladatelství Albert, Boskovi- mozaiku textů na téma Martin Hrbáč. Hrbáčův vývoj z doby od roku 1957 do ce, 2008. 128 stran. Cena: 380 Kč. Kniha je bohatě ilustrovaná s ca 80 2008 a je v knize patřičně komentován. historickými černobílými a recentními Všechny tři prvky dohromady – texty, Koncem loňského roku vyšla barevnými snímky, většinou z různých fotografie a nahrávky – dělají z publikace k letošním 70. narozeninám horňáckého koncertů, vystoupení a setkání Martina mnohostranný obraz o jednom z před- folklorního houslisty a zpěváka Martina Hrbáče s kolegy a kamarády - nebo ních muzikantů z folklorně významné Hrbáče velmi pěkně upravená kniha spíše naopak se dá říct, že texty fun- obce Hrubé Vrbky. (s CD), kterou jemu i nám připravil jeden gují jako ,tmel‘ mezi fotografiemi. Pro z mnoha jeho obdivovatelů. mnoho zájemců o tuto publikaci budou Jan W. Jongepier

Bílé - Biele Karpaty 1/2009 13 Žltáčik zanoväťový – obeť prílišného využívania trávnych porastov?

Žltáčik zanoväťový (Colias myr- životne dôležitá pre celkové udržanie Riešenie midone) je úzko špecializovaný druh súvislého osídlenia v čase. motýľa z čeľade mlynárikovitých. Je Existuje jediné východisko: všade, to motýľ európskeho významu, chrá- Kosenie kde ešte motýľ prežíva, ponechávať nený vo všetkých členských štátoch mozaikové kosenie a mierne spásanie Európskej únie. Zdalo by sa, že druh s takouto tak, aby ostalo dosť živnej rastliny pre taktikou rozmnožovania bude mať skôr prvú i druhu generáciu húseníc. Dobré je Húsenice žltáčika sa živia listami výhody. Fatálne nevýhody nastanú až napríklad počas kosenia priamo vytipo- zanoväte (čilimník). Vyžadujú oslnené s uplatnením plošne uniformného spôso- vať mikrolokality, ktoré nebudú pokosené miesta, preto zanoväť musí rásť na slnku bu hospodárenia – napríklad pri jednot- pri júnovom kosení, a následne mapovať vystavených miestach, najlepšie na pri- nom termíne veľkoplošného kosenia. vhodné plochy s výmladkami zanoväte merane spásaných trávnych porastoch. V takomto prípade dochádza k rozsiah- na otave pre húsenice druhej generácie, Najvhodnejšou potravou sú výhonky lej likvidácii živnej živnej rastliny po miernej pastve alebo rastliny na veľkej skosení. Dospelé motýle vyžadujú nektár ploche za jediný z červenokvitnúcich rastlín, napríklad deň, často spo- z rodu klinček (hvozdík). jenej s odvozom biomasy z lokality. Populácie Pritom by stačilo ponechať dosta- Motýľ má dve generácie. Prvá sa točné množstvo liahne z prezimovaných húseníc po živnej rastliny sko- krátkom intenzívnom žere koncom jari. senej na vysoké Dospelce druhej generácie znášajú strnisko, prípadne vajíčka na čerstvé výhonky živnej neskosenej. rastliny. Pomerne rýchle sa vyvíja letná A l e p ozo r: generácie, ktorá kladie vajíčka na kon- neskosené plochy cové výhonky, kde sa vyvíjajú drobné sa musia striedať, húseničky, ktoré v ten rok už vo vývoji inak živná rastlina nepokračujú. Zostávajú na zanoväti prestarne a nebu- Zltáčik zanoväťovy na živnej rastline zimovať, vo vývoji pokračujú až na jar de už žltáčikom budúceho roku. využívaná. To sa V priebehu letu dospelcov dochád- stalo v časoch, keď veľkovýrobné ktorá prezimujú. Takto sme postupovali za, najmä u samčekov k výrazným spôsoby využívania trvalých trávnych na Vrbovciach v lete 2008. presunom. Populácia je potom značne porastov zdecimovali žltáčika na rozsi- heterogénna, útržkovitá, s mnohými ahlych plochách po radikálnej obnove Druhá vhodná metodika je pre mikroplôškami počas daného roku trvalých trávnych porastov, spojenej extrémne pasienky ako napríklad na neosídlenými. To, že sa v niektorom roku s rozorávkou, chemizáciou a kejdovaním. krasovej plošine Hájnica, kde sa časť druh na danej mikrolokalite nevyskytuje, Potom nastala éra šetrenia, na inten- populácie obetuje pri jesennom mul- neznamená, že takáto lokalita je preň zívne hospodárenie neboli prostriedky čovaní. Zmulčovaná plocha poskytne nevýznamná, ale naopak, môže byť a zanoväť sa vracala na svoje bývalé v nasledujúcich rokoch bohatý nárast plochy. Zároveň prestarnuté, zarastajúce hustých výmladkov živnej rastliny. a často aj vypaľované. Ale ani táto metóda pastvu oviec nenahradí dlhodobo, lebo so zahusťova- Neintenzifikovateľné útočištia pre ním výmladkov zanoväte sa zahusťujú aj žltáčika prestali byt atraktívne. Atraktív- výmladky krovia, napríklad svíbu (svída). nymi sa stali veľké plochy intenzívne Ovce však svíb žerú predsa len radšej kosených lúk. Kosenie bolo dotované a ako horkú zanoväť. Kosačka chuťové preto dôsledné. Nasledovala katastrofa bunky nemá... – žltáčik zanoväťový sa stiahol na plochy, kde bol dôsledne odstraňovaný pri jed- Pavel Deván norazovom dotovanom kosenia. Často Adamovské Kochanovce druhá generácie presídlila na otavy veľ- kovýrobných lánov temer úplne, aby bola RNDr. Pavel Deván, CSc. (*1954) je následne kosením zničená... Teoreticky zoológ na Správe CHKO Biele Karpaty Mozaikovité kosenie na Žalostinej na zničenie stoviek hektárov a tisícov od roku 1987. motýľov stačí aj jeden rok.

14 Bílé - Biele Karpaty 1/2009 Posviacka Božej muky v Lopeníku

Za vesnicí na rozcestí stojí Boží muka, Tam sa lidé utíkají když jim srdce puká.

Členovia Slováckého krúžku a Petraturová, ktorá sa Skaličanov v Bratislave zažili už vo žiaľ vysviacky Božej svojej 86. ročnej histórii mnoho návštev, muky dňa 18. 5. 2008 udalostí, folklórnych vystúpení, stretnutí. nedožila. Krúžok sa Zatiaľ som však v našom archíve, resp. pripravil tým, že sme v spomienkach krúžkárov nenašiel nič nacvičili (štvorhlasne) podobného, ako bola účasť na vysvi- pieseň ,Ó Ježiši Ty zdroj acke Božej muky v Lopeníku dňa 18. milosti‘, ktorú sme pri mája 2008. omši, na ktorej sa celý krúžok zúčastnil, spie- Božie muky, kríže a kaplnky sa vali pri svätom prijíma- nachádzajú v značnom množstve na ní. Bolo to významné Slovácku a sú tiež na Moravských Kopa- aj tým, že v kostole niciach. Na príklad v katastru Bystřice v Březovej bolo prvé pod Lopeníkem je postavená na mieste sväté prijímanie sied­ bývalého cholerového cintorína z roku mich detí, obleče- 1866 jedna z najstarších a najzacho- ných do krásnych valejších Božích muk v okrese Uherské březovských krojov. Hradiště. Chlapci mali tú výsadu, že mohli mať klobúči- Božia muka v sade ky na hlave aj počas svätej omše. Kostol, Božia muka sv. Izidora manželov zasvätený Cyrilovi a Kósových patrí medzi tzv. prosebné Metodovi, bol plný ľudí, Božie muky. Július Kósa na svojom skoro všetci boli v kro- pozemku na ich prebudovanej ,kopanici‘ joch. Bol to nádherný v obci Lopeník vysadil ovocný sad, ktorý zážitok! Spolu s nami sa výborne hodí do tohto drsného kraja, boli na chóruse aj muzi- samozrejme s vysadenými vhodnými kanti, ktorých viedol odrodami ovocných stromov. On si vybral a na trúbke hral pán slivkové (trnkové) stromky. Hovorí sa im aj starosta obce Lopeník, ,slovácka palma‘ a aj na kopaniciach sa Vojtěch Vráblík. z ich úrody získava vynikajúci výrobok. Delikatesa – kopaničárska slivovica, aj Vysviacka sa konala po obede. Na piesne, zvyky a kroje – tých v našom liek, či života budič, prispievajúci k dob- jej začiatku predniesol Ing. Petr Fajkus krúžku utešene pribúda. Hoci sme už rej nálade, samozrejme v primeranom krátky príhovor, zazneli Dvořákove ,Pís- v inom štáte, než v tom – spoločnom – množstve. ně biblické‘, prítomným sa prihovoril aj v ktorom vznikol náš krúžok, už nám to Július Kósa dobre vedel, že okrem starosta Lopeníka. Vysviacku sme potom vôbec nevadí. Veď pesnička je ako láska, poctivej práce v sade, potrebuje sad oslávili spevom s našou cimbalovou väčšinou človeka sprevádza po celý život. ochraňovať aj vyššia moc, ktorú repre- muzikou. Spievali sme naše obľúbené Snažíme sa odkaz našich zakladateľov zentuje vhodný svätec ako ochranca. slovácke, skalické, myjavské ale aj nielen udržiavať, ale rozvíjať a odovzdávať Preto sa obrátil o radu na nášho richtára, piesne z kopaníc (z Lopeníka, Březovej na našich vystúpeniach aj ďalším. a ten mu odporučil práve sv. Izidora. a najmä zo Strání). Božia muka je v rohu sadu, okolo Václav Dleštík ktorého vedie náučný chodník a cyk- Slovácky krúžok Bratislava lotrasa, je označená žltou turistickou značkou. Tá vedie k rozhľadni na Veľkom V krúžku je nás viacero, ktorí sme Václav Dleštík, narodený v Uh. Brode Lopeníku. prešli folklórnymi krúžkami, súbormi. A v r. 1935, pracoval ako vedecko-výskum- máme radi pesničky, ktoré spievame, ný pracovník vo Výskumnom ústave Vysviacka tance, ktoré tancujeme. Sme radi, keď sa vodného hospodárstva v Bratislave. Patrí stretneme s priateľmi z našich bratských k jedným z prvých členov folklorného Keramickú sošku sv. Izidora urobila slováckych krúžkov. A radi privítame súboru Olšava a je 30 rokov členom členka nášho krúžku Ing. arch. Hana medzi nami tých, ktorí majú radi naše Slováckeho krúžku a jeho kronikárom.

Bílé - Biele Karpaty 1/2009 15 SPRÁVY ZO SPRÁVY

zosuvného prameniska s hojným výskytom prasličky obrovskej. Na vápencovom bradle pri obci Krivoklát Bielokarpatské lesy PR Drieňová (25,12 ha) zahŕňa dubobučiny, lipové dubiny a lipové bučiny, na ktoré sú viazané viaceré vzácne druhy chrobákov, blanokrídlovcov a pavúkov. Na lesnom pôd- Bielokarpatská krajina predsta- (lejsek bělokrký), včelár lesný (včelojed lesní) nom fonde, v Bolešovskej doline na pomedzí vuje mozaiku lesov, lúk, polí, sadov, či vzácne druhy dravcov a sov (kuvičok vrabčí Bolešovského a Krivoklátskeho chotára je pasienkov, a rozptýleného osídlenia. – kulíšek nejmenší, pôtik kapcavý – sýc rousný). vyhlásená aj PP Dračia studňa (7,58 ha). Lesy zaberajú značnú časť územia. Medzi vzácne hniezdiče v starých bučinách Návštevníkov sem láka jediný bielokarpatský Oddávna boli, a dodnes sú, hospo- patrí aj bocian čierny (čáp černý). Spomedzi vodopád. dársky pomerne intenzívne využívané. ďalších skupín stavovcov patria k typickým Ochranársky zaujímavé sú aj lesné časti Napriek tomu sú lesy slovenskej časti obyvateľom bielokarpatských lesov slepúch viacerých chránených území, o ktorých sme pohoria pomerne pestré, zachovalé, lámavý (slepýš křehký), okolo lesných potô- sa zmienili už v predošlých častiach nášho s priaznivou drevinovou skladbou. čikov a studničiek sa zdržiava salamandra seriálu – ,krkaháje‘ Krasína nad Dolnou Sú- (mlok) škvrnitá a kunka žltobruchá, v teplých čou, lesné porasty okolia Krivoklátskej tiesňa- Neprirodzené ,posmrečovanie‘ nedo- dúbravách žije aj vzácna užovka stromová. vy, pralesy na strmých stráňach Vršatca. Na siahlo rozmery, aké môžeme pozorovať na Z drobných cicavcov sú to moravskej strane a severne smerom na piskor vrchovský (rejsek hor- Kysuce – umelé smrečiny nájdeme na väčších ský), plch lesný a pĺšik lieskový, plochách len v Červenokamenskej doline a veverica stromová. Zo šeliem pri Lednici, menej v okolí Javoriny a Veľkého sa do najsevernejších častí Lopeníka. Časť územia v okolí Zubáka bola CHKO v ostatných rokoch vrátil kvôli výskytu smrečín v minulosti z CHKO medveď hnedý a rys ostrovid, vypustená. v teplých predhoriach nachád- Súčasná situácia na trhu s drevom praje za dostatok potravy jazvec les- aj dopĺňaniu nových výsadieb o dreviny ako ný. Z poľovnej zveri je v lesných čerešňa, brekyňa, dokonca oskoruša. komplexoch najrozšírenejšia jelenia zver a diviačia zver, na Flóra a fauna okrajoch aj srnčia zver.

Rozumné hospodárske využitie lesov Rezervácie zväčša nepredstavuje pre ochranu bielokar- V starých lesoch Javoriny môžme stretnúť vzácne- patskej prírody problém. Obzvlášť bohatej V najzápadnejšom juho- faune bezstavovcov viazaných na svetlé západnom cípe CHKO leží ho modro sfarbeného slizniaka karpatského. lesy a lesné lemy vyhovoval kedysi hojne PR Šmatlavé uhlisko (k.ú. rozšírený systém výmladkových pastevných Skalica, 8,44 ha). Územie bohužiaľ dopláca vyhlásenie v sieti Natura 2000 je pripravené lesov. V časoch intenzifikácie lesného obhos- na premnoženie danielov v širšej oblasti územie Lukovského vrchu v Melčickej doline podarovania boli bohužiaľ tieto ,menejcenné‘ – táto problematika by vydala na samostatný so svojimi dubinami, dubobučinami a drie- lesy prevádzané na vysokokmenné porasty článok. ňovými dubinami. s vyššou produkciou dreva - viaceré druhy Na hrebeni Veľkej Javoriny, v najvyš- hmyzu na tento trend doplatili a ocitli sa ších polohách Bielych Karpát, nadväzuje Obhospodarovanie na pokraji vyhynutia (takmer všetky lesné na moravskú rezerváciu PR Veľká Javorina, druhy motýľov, napríklad jasoň chochlač- prestarnutá javorová bučina, ktorá zasahuje Viac než prísnou územnou ochranou kový (dymnivkový), viaceré druhy chrobákov, do troch katastrov – Lubina, Horné Bzince, malých lokalít je pri ochrane lesov možné blanokrídlovcov...). Hrubá Strana, výmera 82,98 ha. Z bylín sa tu dosiahnuť rozumným spôsobom obhos- Len malá časť porastov bola v minulosti vyskytuje na jedinom mieste Bielych Karpát podarovania – predovšetkým citlivým zahrnutá do siete maloplošných chránených mliečnivec alpínsky, rastie tu veľké množstvo spôsobom ťažby (výberkový a podrastový území, predovšetkým s cieľom zachovať priaz- snežienky pravej. Z fauny okrem bežnej zveri spôsob obnovy lesa, s využitím prirodze- nivý stav a vekovú štruktúru niektorých lesných sa tu vyskytuje vzácny fúzač (tesařík) alpský a ného zmladenia), predĺžením rubnej doby, spoločenstiev. Bielokarpatská ochrana prírody karpatský endemit slizniak karpatský (modran- ponechaním časti starých stromov na dožitie, je však silne zameraná na ochranu nelesných ka karpatská). V lesných okrajoch Javoriny je uprednostnením vhodných drevín pri obnove. biotopov a sieť lesných území zďaleka nie je doložený výskyt jašterice živorodej. Tieto postupy bohužiaľ všeobecne narážajú reprezentatívna. Do prírodných rezervácií boli Na pravej strane Drietomskej doliny je na na nepochopenie ekonómov zameraných zahrnuté druhovo pestré rôznoveké porasty, ochranu prestarnutých svetlých teplomilných na maximalizáciu okamžitého zisku, napriek s dobre vyvinutým bylinným podrastom, často dúbrav na vápencových bradlách a vzácnych tomu, že využitie prirodzeného zmladenia s bohatými populáciami ohrozených vstava- teplomilných druhov hmyzu vyhlásená PR v porastoch s prirodzenou druhovou sklad- čovitých rastlín, napríklad prilbovka (okrotice) Jachtár (k.ú. Drietoma, 31,67 ha). V okolí Hor- bou prináša pri obnove lesa veľké úspory biela, p. dlholistá, p. červená a viaceré lesné nej Súče sú dve lesné chránené územia - PP v dlhodobom meradle. druhy kruštíkov. Podsalašie (14,8 ha) a PR Debšín (9,61 ha). Ide prevažne o staré porasty, s nadštan- Podsalašie bolo vyhlásené ako významná Akokoľvek, na slovenskej strane Bie- dardným zastúpením najvyšších vekových tried mykologická lokalita. Dubobučina na kyslom lych Karpát môžeme ešte vždy hovoriť o drevín, takže poskytujú dostatok hniezdnych geologickom podloží s porastom bielomachu prevažne zachovalých lesoch s vysokou možností dutinovým hniezdičom, vrátane sivého bola pravdepodobne ovplyvnená prírodoochrannou hodnotou. vzácnych druhov ako sú ďateľ bielochrbtý lesnou pastvou a vyhrabávaním listovky (strakapoud bělohřbetý) či muchárik bielokrký v minulosti. Debšín je ukážkou lesného Sylva Mertanová

16 Bílé - Biele Karpaty 1/2009 ZPRÁVY ZE SPRÁVY

Upozornění pro majitele pozemků v národních Půda pro smrk? přírodních rezervacích a památkách

Přestože zákon č. 114/1992 Sb. o O vhodnosti smrku ztepilého (Picea silně kyselých. Na půdách živných dochází ochraně přírody a krajiny platí již od roku abies) v Bílých Karpatech bylo vysloveno k častým hnilobám václavkou. 1992, nejsou některé jeho paragrafy dosta- již mnoho a ne všechny závěry jsou jedno­ tečně známy a tudíž dodržovány. Jedním z nich je § 61 Předkupní právo státu a značné. Zkusme se zde však podívat na Živiny financování výkupu pozemků: „Vlastníci jeden velmi důležitý aspekt a to je půda. nezastavěných pozemků ležících mimo Živiny se do půdy mohou dostat dvojím sídelní útvary na území národních parků, Určité druhy rostlin mají specifické způsobem, a to buďto zvětráváním hornin, nebo národních přírodních rezervací, národních požadavky na prostředí, ve kterém žijí, a jiným rozkladem rostlinných zbytků. Humifikace bude přírodních památek a vlastníci jeskyní jsou je to vcelku jedno. Některé druhy vyžadují mít nezastupitelný význam na velmi chudých povinni v případě jejich zamýšleného pro- půdy kyselé a písčité (borovice lesní), jiné půdách. Na těch bude kořenový systém roz- deje přednostně nabídnout tyto pozemky vyhledávají půdy živinami bohaté a hlinité vinut jen v povrchové humusové vrstvě. Na ke koupi orgánu ochrany přírody. Pokud (jilmy). Smrk ztepilý patří mezi ty druhy dřevin, stanovištích s vysokou minerální silou nebude orgán ochrany přírody neprojeví o tyto které sice nejsou specificky vázané na určité tento faktor limitujícím pro rozvoj kořenového pozemky do 60 dnů od obdržení nabídky vlastnosti půdy, ale přeci jen některým dává systému, ale smrky jsou zde vystaveny konku- pozemku písemně závazný zájem, mohou přednost. Je to dřevina náročná na půdní renčním tlakům jiných dřevin (buk). vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit.“ vlhkost a často bývá postižen suchem. Vyhovují mu půdy Na území CHKO Bílé Karpaty se dobře provzdušněné. Na nachází pět národních přírodních rezervací půdách s vysokým obsahem (NPR) – Čertoryje (k. ú. Kněždub, Tva- jílu, které jsou navíc náchylné rožná Lhota, Hrubá Vrbka), Zahrady pod k stagnaci vody, trpí. Hájem (k. ú. Velká nad Veličkou), Jazevčí Důležitým faktorem je také (k. ú. Javorník, Nová Lhota), Porážky obsah živin v půdě a obsah (k. ú. Nová Lhota, Slavkov), Javorina dusíku. (k. ú. Strání) a jedna národní přírodní památka (NPP) – Búrová (k. ú. Suchov). Vlhkost Pozemky na území těchto NPR a NPP jsou již více než deset let vykupovány do Pokud smrk roste na Fondu chráněných území, nejvíce se jich podařilo vykoupit v NPR Čertoryje (213 zamokřeném stanovišti, je ha) a Zahrady pod Hájem (29 ha). náchylný k houbovým cho- robám. V důsledku nízkého Pokud majitel pozemku před zamýš- Smrkový porost rozvrácený kůrovcem a větrem na leným prodejem nenabídne tento pozemek obsahu kyslíku v půdě, je státu prostřednictvím Správy CHKO Bílé kořenový systém výrazně bývalé zemědělské půdě s nadbytkem dusíku Karpaty a prodá ho jinému subjektu, jedná mělký, dosahující pod půdní se o neplatný prodej, který může být řešen povrch jen několik centimetrů. Z této příčiny Dusík soudní cestou. dochází často k vývratům a rozvrácení celého A jak probíhá výkup do Fondu chrá- porostu často již v mladém věku. Když smrk Přirozený nadbytek tohoto prvku může něných území? Zaprvé vlastník pozemku naopak nemůže z hlubších vrstev půdy získat být např. ve stinných roklích, kde dochází dodá na Správu CHKO Bílé Karpaty ověře- dostatek vláhy, chřadne a odumírá. Nejlépe k jeho splavování. Pokud je dusíku v lesních nou kopii svého dokladu o nabytí pozemku, se smrku daří na svěžích písčitohlinitých ekosystémech nadbytek, způsobuje nadměr- což je dědická, darovací či kupní smlouva. půdách i na těžších píscích, jsou-li dosta- ný růst. Smrky se pak snadno lámou a vyšší Správa pak zařídí výpis z katastru nemovi- tečně vlhké. obsah dusíku v pletivech je pro různé hmyzí tostí, soudně znalecký odhad (ten si však a houbové škůdce velmi atraktivní. platí prodávající) a připraví kupní smlouvy. Zrnitost Ty jsou po podpisu prodávajícím odeslány Půdy v Bílých Karpatech na Agenturu ochrany přírody (AOPK) S vodním režimem jsou v půdě úzce v Praze, kde je podepíše ředitel. Poté putují spjaty zrnitostní charakteristiky. Půdy písčité Převažujícím půdním typem Bílých přes Ministerstvo životního prostředí ČR nedokáži v půdě vodu zadržet. V sušším Karpat jsou ilimerizované půdy. Ty vznikají (MŽP) na příslušný katastrální úřad (vklad období pak dochází k stresu z nedostatku ze spraší nebo jílovitých hornin. Jsou to hradí AOPK), kde se provede změna vody, se všemi doprovodnými důsledky. půdy náchylné k zamokřování, které dále vlastnictví. Odtud se smlouvy vrátí přes Naopak, půdy těžké jílovité, mají vysokou způsobuje výrazný nedostatek vzduchu MŽP na Státní fond životního prostředí, vododržnost a jsou náchylné k zamokřo- v půdě. který nakonec finanční prostředky posílá prodávajícímu. Celá tato procedura může vání. Na výchozy vápnitých hornin jsou trvat až půl roku. vázány pararendziny a rendziny. Tyto Správa CHKO poté zajišťuje odpo- Půdní reakce půdy jsou velmi náchylné na vysušování vídající péči o tato území. v letních měsících. Navíc obsahují tyto půdy Náročnost smrku na půdní reakci je hodně vápníku, zatímco ostatních živin je Ivana Jongepierová méně významná. Odolnější je v kyselé a nedostatek. svěží stanovištní řadě. Smrk lépe odolává Údolní nivy vodních toků a spodní suchu v půdách mírně kyselých než v půdách části svahů pokrývají fluvizemě a půdy

Bílé - Biele Karpaty 1/2009 17 ­obohacované splachem z vyšších poloh. v Bílých Karpatech je tedy poměrně málo, rendziny, rendziny, fluvizemě a černozemě Tyto půdy jsou přirozeně bohaté na dusík. omezené pouze na kyselejší kambizemě (cca (35 %) území. Kambizemní půdy vznikají zvětrává- 10 %), které se vyskytují ve vyšších polohách ním břidlic a pískovců. Jsou to půdy velmi okolí Brumova, Valašských Klobouků, vrcho- Karel Marosz proměnlivé. Svými vlastnostmi pro zdárný lových partiích Lopeníku a Velké Javořiny. růst smrků vyhovují snad jen kambizemě Méně vhodné jsou kambizemě luvické, Ing. Karel Marosz (*1978) je odborným pra- kyselé, vyskytující se v nejvyšších polohách ilimerizované půdy a gleje (55 %), které se covníkem Správy CHKO Bílé Karpaty. Do jeho Bílých Karpat. převážně nacházejí v nadmořských výškách pracovní náplně spadá lesnictví, myslivost a Pedologicky vhodných lokalit pro smrk do 600 m. Zcela nevhodné jsou pak para- strážní služba.

PORTRÉT

Po těžkých letech první světové války, Živá píseň kdy mladý Úlehla pracoval ve Vídni, Bratislavě a v Haliči, byl vězněn v Möllersdorfu u Vídně Vladimír Úlehla se také zabýval lidovými Vladimír Úlehla a sloužil na italské a francouzské frontě tradicemi, náhledem na jejich soudobý stav v Innsbrucku a Záhřebu, začala jeho úspěšná a využívání v kultuře moderní společnosti. kariéra. Již v roce 1921 se stal docentem a Zastával názor o tradování autentických byl jmenován mimořádným profesorem na forem lidové kultury a termín ,folklor‘ používal nově zřízené Masarykově univerzitě v Brně, ve víceméně pejorativním významu. Své kde založil a vedl Ústav pro fyziologii rostlin. pojetí vyjádřil mimo jiné v jedné přednášce, Mimo jiné po studijním pobytu v Severní Ame- vydané pod názvem Studiem lidového života rice byl o deset let později jmenován řádným na Moravském Slovensku k ideové základně profesorem fyziologie rostlin. V tomto oboru státu (Bratislava 1937). nabyl mezinárodního významu, mimo jiné Završením jeho dlouholetého sbě- díky své metodě filmování růstu rostlin. ratelského a badatelského úsilí v oblasti hudebního folkloru byla posmrtně vydaná Lidová píseň 833stránková monografie Živá píseň (Praha 1949), vycházející z tradičního hudebního Ještě větší zásluhy měl Vladimír Úlehla a písňového podání ve Strážnici. Snažil se ve zcela jiné oblasti. Celý život se zajímal v ní aplikovat biologické metody na analýzu o lidovou píseň, k níž ho přivedl také pobyt strážnické lidové písně. Centrem pozornosti ve Strážnici, městě živých hudebních tradic se stalo celé životní prostředí písně a zvláštní a zachovalé lidové kultury. První zápisy ze důraz kladl na poznávání zpěváků jako jejích Strážnice a okolí pořídil už v letech 1905–1912 nositelů. Úlehla používal osobité hudební a ve sběru písní pokračoval i po návratu vyjádření pro záznam melodie i rytmu. Jeho z první světové války. V roce 1931 založil zápisy proto nejsou jen dokumentem, ale studijní sdružení Velká a v letech 1931–1932 i uměleckým a emocionálním pohledem natočil ve Velké nad Veličkou film Mizející svět, na lidový zpěv. Mnohé jeho názory, v té který však narazil na nepochopení veřejnosti době většinou nepochopené a odmítané, a autorovi způsobil finanční úpadek. zůstávají aktuálními. Knihu loni znovu vydala Kvůli tomu nakonec nebyl realizován z iniciativy Magdaleny Múčkové strážnická plán vytvořit komplexní monografii Velké cimbálová muzika Danaj v nákladu 500 kusů nad Veličkou, na které měli spolupracovat (Strážnice, 2008). přední představitelé různých vědních oborů. Vladimír Úlehla také založil a vedl Z bohatého filmového materiálu Úlehla však brněnský Národopisný sbor pro lidovou vytvořil dalších šest krátkých dokumentárních píseň, hudbu a tanec a pomohl připravit filmů s národopisnou tematikou. Filmování na a realizovat první dva ročníky Národopisných I když se RNDr. PhDr. Vladimír Úlehla Horňácku spojil se sociologicko-národopis- slavností ve Strážnici v letech 1946 a 1947. (1888–1947) narodil ve Vídni, jeho životní ným výzkumem a sběrem písní. Více nestihl, protože krátce před svými 59. cesta ho zavedla zpět na Moravu, zejména narozeninami v Brně zemřel. na Horňácko a do Strážnice. Nejplodnější sběratelská činnost spadá do období okupace, kdy mu bylo znemož- Jiří Pajer Za svého mládí prošel různými morav- něno věnovat se pedagogické a vědecké Strážnice skými městy. Gymnazijní studia zahájil praxi. Své názory na lidovou píseň shrnul v roce 1899 v Brně, pokračoval v Kyjově nejprve v brožurce Padesát moravských PhDr. Jiří Pajer, CSc. (*1948) je archeolog, a opět v Brně, a dokončil je roku 1907 ve písní (Praha 1940), která obsahuje návod etnolog a publicista. V současné době se Strážnici. Své studium rostlinné fyziologie jak správně zpívat lidové písně ze starších, věnuje výzkumu novokřtěnecké (habánské) zahájil na Karlově univerzitě v Praze, ale zvláště Sušilových sbírek. Další poznatky o keramiky na Moravě. Publikoval řadu zpěv- dokončil ho ve Štrasburku. Poté (1912–1913) lidové písni publikoval ve článcích Lid o svém níků lidových písní a je autorem početných absolvoval ještě studijní pobyt na univerzitě umění (Život 18, 1943) a Prameny lidové písně etnografických a archeologických výzkumů v Lipsku. (Blok 1, 1946/47). a monografií.

18 Bílé - Biele Karpaty 1/2009 NĚCO Z KULTURY Proměny dožínkových slavností

Dožínkové slavnosti bývaly dříve oslava úspěšné sklizně stále udržuje. Zlín. Když ovšem v roce 1948 došlo nedílnou součástí venkovského života. Její praktický účel se sice proměnil, k zásadní změně politických poměrů, Zemědělská podstata většiny vesnic ale podstata zůstává stejná – alespoň dožínkové oslavy na dlouhou dobu zavdávala k udržování řady rituálů symbolicky ukončit dobu žní a oslavit z místního kulturního dění vymizely. spjatých s koloběhem rolnického roku a životně důležitou úrodu. dožínky, coby oslava celoroční sklizně, Novodobá tradice bývaly logicky svátkem z největších. Dožínky po dolněmčansku Až v roce 1966 byla dolněmčanská Ústřední postavou žňových oslav byl Tradici dožínkových slavností v Dol- slavnost díky aktivitě několika místních hospodář s panímámou a čeleď, která k ním Němčí na Uherskobrodsku založil rodin obnovena. Důležitou roli zde přitom jejich statku náležela. Důvodem dožín- v roce 1923 místní varhaník a venkovský sehrály postavy Josefa Zimčíka, který se kového rituálu pak byl zvyk každoročně buditel Metoděj Kadlček. Inspiroval se stal prvním novodobým hospodářem, informovat hospodáře o zdárném ukon- při svých výjezdech na žírnou Hanou, a Vavřince Uhra, jenž vedl dožínkový čení sklizně, i přirozená touha nádeníků kde byly tyto slavnosti běžným jevem průvod. Nejdůležitější roli zde ovšem konec namáhavé práce korunovat všeo- zakončujícím každoroční obilnou sklizeň. sehrál František Krhovský – jeden ze becným veselím. Tradicí přitom bývalo, Jelikož základ oslav byl přenesen z odliš- zakladatelů Národopisného krúžku že oslavy povoloval právě hospodář a ného etnografického regionu, na jeho účet se také hodovalo. dolněmčanské dožínky byly Příprava oslav ovšem začínala už částečně přizpůsoben místním týden před dožínkami, kdy děvčata poměrům. To se týkalo pře- započala s pletením ohromného věnce devším taneční části zábavy, z klasů obilí. Do něj se zaplétalo ovoce, která byla tvořena předváděním cukrovinky i koláče. S dožínkovým věn- místních tanců vrcholících tzv. cem pak chasa doprovázela poslední dolněmčanskou sedlckou. vůz směřující z pole do dvora. Pestrý Co se týče struktury osla- artefakt měla obyčejně na starost nej- vy, tu tvořil krojovaný průvod hezčí či nejvýřečnější žnečka. Ostatní ženců s ozdobenými kosami a dívky nesly ověnčené hrábě. odběraček s hráběmi. V čele kráčel vedoucí chasy, který Historie procházel vesnicí až k domu předem zvoleného hospodáře, Dožínkové slavnosti však neměly tzv. gazdy. Tím byl v prvním roce jednotný ráz a lišily se kraj od kraje či konání dožínek v Dolním Němčí vesnici od vesnice. V průběhu doby se Štěpán Matúš. Dolněmčanský dožínkový hospodář Ludvík Šimčík, 2005 také jejich výraz proměňoval v závislosti Dožínková slavnost byla v na proměnách zemědělské práce a dřívějších dobách zakončena setkáním Dolněmčan, který o rok později v obci vztahu venkovanů k rolnickému hospo- vesničanů na nějakém prostornějším založil i tradici hodů s právem. daření. Zatímco za První republiky bylo místě. Většinou se jednalo o volné Zatímco první ročník znovu obno- slavení dožínek ještě poměrně hojné, prostranství za stodolami nebo humny. vených dožínek byl uspořádán ve poválečná kolektivizace venkova tuto V roce 1923 to bylo například místo za spontánním duchu, o rok později již nad tradici buď přerušila nebo ji přizpůso- tzv. Talskou mlatevnou. O rok později celou akcí převzal zmíněný spolek, který bila k obrazu svému. Mnohé slavnosti se slavnost konala v prostoru místního slavnostem zajistil koncepčnější vedení. utrpěly nepřirozeným nánosem politické borovicového hájku. To, že oslavy konce Dolněmčan po svém vzniku v roce 1967 propagandy. V kolonách ověnčených žní byly veselé, dokládá i zápis Metoděje zastával ve kulturním dění obce zásadní zemědělských strojů tak mnohdy vesni- Kadlčka, v němž se praví: „Dožínky byly postavení, a proto i konání dožínkové čané kráčeli nejen s tradičními nástroji, hlučné ze strany hasičského dorostu, slavnosti bylo více méně závislé na jeho ale také s agitačními hesly nebo portréty neb v nich působil alkohol.“ fungování. Od roku 1966 se v Dolním marxistických politiků. Starobylý ráz V dalších letech žňové slavnosti Němčí konalo celkem 9 dožínkových dožínek byl tímto narušen. Důvodem v obci probíhaly v nepravidelných inter- slavností, ta poslední přitom proběhla úpadku dožínkových oslav byl i tehdejší valech až do roku 1938. Záštitu nad nimi v roce 2004. vládou propagovaný příklon venkova k držela především místní katolická omla- Následující dožínky jsou naplánová- městskému stylu žití a masový odchod dina. Během protektorátu bylo konání ny na sobotu 22. srpna tohoto roku, tedy pracovních sil ze zemědělství do jiných oslav zamezeno a Dolněmčané mohli pouhých čtrnáct dnů před konáním další odvětví státního hospodářství. dožínky uspořádat až v letech po osvobo- národopisné akce Vaření trnek. Kvůli své Přes kotrmelce soudobé historie se zení. Slavnost se bezprostředně po válce nepravidelné čtyř či pětileté periodicitě však dožínkové slavnosti především v konala ještě dvakrát. Pro místní kulturní však letos jistě budou největším svátkem etnograficky živých regionech zachovaly dění se však stala natolik typickou, že ji folklorních tradic v Dolním Němčí. dodnes. V některých vesnicích země- vesničané ve zkrácené verzi předvedli dělských oblastí Čech a Moravy se tedy při svém zájezdu do krajského města Petr Slinták

Bílé - Biele Karpaty 1/2009 19 KAUZA

nápadnější změny také v luční rezervaci Kútky. Do té doby to vypadalo, že život na loukách je víceméně v rovnováze Boj o oboru pokračuje s režimem obory. To vyplývalo z každo- ročního sledování, které zde probíhá od roku 1988 na příkaz tehdejšího ministerstva kultury (pod které spadala Pod titulem Masakr v oboře Radě- byl ing. Leoš Novotný. Veřejnosti byl ochrana přírody). Ukázal se sice postup- jov! upozornil Český svaz ochránců pří- volný vstup znemožněn odstraněním ný úbytek orchidejí, ale louky byly pořád rody (ČSOP) začátkem února veřejnost přelezů přes plot a obyvatelé Radějova květnaté a jejich druhové složení se příliš na hromadné vybíjení spárkaté zvěře začali protestovat i proti značkám se neměnilo. v 15,6 km2 velké oboře jihovýchodně zákazem vstupu. Přitom má být celé Avšak po dlouhé zimě v roce 2006 od obce Radějov. Tiskovou zprávu oplocené území obory (podle zákona o začala zvěř znatelně poškozovat také doprovázely ,nechutné‘ fotografie ochraně přírody a krajiny) pro veřejnost luční vegetaci. Pracovníci Správy CHKO dokládající krutou praxi tamních mys- volně přístupné. Výjimkou je měsíc Bílé Karpaty zde nacházeli nakrátko livců, které vzbudily ostré reakce. Toto červen (doba kladení mláďat) a doba vypasenou trávu i byliny, velké množství vybíjení zvěře nebylo nařízeno Správou od 15. září do 15. listopadu (klid zvěře zvířecích exkrementů a sešlapaná místa, CHKO, jak si mnozí myslí, ale jednalo v období říje, odstřel), kdy platí zákaz kde sotva něco rostlo. Bohužel to nebyl se o vyústění mnoha pochybných vstupu, ovšem jen na pozemky jednoho ojedinělý jev. Zvětšení tlaku zvěře bylo rozhodnutí nájemců obory, je to jen soukromého vlastníka. Hranice těchto poznat i v létě, na podzim a v dalších špička ledovce… ,zakázaných‘ parcel však nikdy nebyly letech. Tlak se dokonce postupem času ještě stupňoval. Vypadalo to tedy, jako by se stavy zvěře náhle zvýšily. Ještě ten samý rok poslal ministr životního prostředí do rezervace Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), která potvrdila, že je rezervace silně ovlivněna pastvou zvěře. Také Správa CHKO začala zvyšující se poškození rezervace řešit, a to právní cestou. V prosinci 2006 zahájila správní řízení, které o rok později vyústilo ve vydání rozhodnutí o omezení práva myslivosti tak, aby přístup zvěře z obory na území rezervace (i na některé pozem- ky ochranného pásma) byl vyloučen. Po následujících odvoláních Hamé a Lesů ČR i dalších právních krocích Minister- stvo životního prostředí v únoru 2009 definitivně rozhodlo Správě vyhovět: od 1. 5. 2009 musí Lesy ČR jakožto držitel honitby a Hamé, jakožto uživatel honitby, zamezit zvěři vstup do rezervace, a to Přírodní rezervace Kútky minimálně do 31. 8. 2013. Ochranný plot mezi zúčastněnými stranami dohodnuty. Problémy kolem obory se táhnou Celoplošný a časově neomezený zákaz, Poškozování vegetace v rezervaci delší dobu, vlastně již od jejího zřízení který cedule označovaly, byl tedy zcela však v průběhu správního řízení pokra- v roce 1989. Do obory byla tehdy totiž neoprávněný. čovalo, a tak se Správa CHKO rozhodla zahrnuta přírodní rezervace (PR) Kútky Na začátku roku 2006 byla proti učinit další kroky ve snaze zachránit s květnatými loukami, která byla vyhlá- tomuto omezení vstupu sepsána i petice alespoň část rezervace. V červnu 2007 šena o dva roky dříve. Z pochopitelných a obec Radějov radila občanům, kteří byl v její nejcennější části postaven na důvodů bývá z rezervací intenzivní chov se v oboře dostali do sporu s myslivec- ploše asi 15 hektarů ochranný plot, který zvěře vyloučen, a tak je obora od počátku kou stráží, při řešení střetu vyžadovat měl zvěři zabránit luční porost dále ničit. v rozporu s ochrannými podmínkami spoluúčast policie, obce Radějov nebo Plot byl však postaven dříve, než Správa rezervace. Tento problém nebyl nikdy jiné osoby. vyřídila povoleni, a tak vznikla černá vyřešen, i když v roce 2003 držitel honitby stavba, což právníci ing. Novotného v oboře, Lesy ČR, s. p., plánoval zrušení Kútky úspěšně napadli, a stavební úřad vydal obory, k čemuž Ministerstvo zemědělství rozhodnutí o odstranění plotu. V tu dobu však nakonec nepřistoupilo. Již delší dobu zjišťují lesníci nega- již bylo také jasné, že plot nesplnil svou tivní vliv zvěře na lesní porosty v oboře: ochrannou funkci, protože černá zvěř ho Vstup do obory nové výsadby do 40 let jsou zničeny, na řadě míst proděravěla. Na podzim semenáčky jsou všude sežrány a také 2008 byl tedy plot odstraněn. Vážnější problémy se začaly obje- bylinný podrost téměř chybí. I laik pozná Po těchto zkušenostech se Správa vovat od roku 2005 – dva roky poté, co značný rozdíl mezi pustinou v oboře a rozhodla postavit nové, menší, ale silnější se stala nájemcem firma Hamé, a.s., zelenou vegetací mimo ni. oplocení, rozdělené na tři samostatné Babice, jejímž generálním ředitelem Od roku 2006 se začaly projevovat ploty, které by tak spíše odolaly tlaku

20 Bílé - Biele Karpaty 1/2009 KAUZA

zvěře zřejmě není pouze výsledkem rozmnožení, ale i dovozu z jiných chovů, o čemž informovala reportáž ČT v pořadu Nedej se! dne 30. října 2007. Po zjištěních těchto počtů bylo jasné, že by se situace měla co nejrychleji řešit. Oficiálně se mluvilo o ,zvýšení intenzity odlovu zvěře‘ ještě v předjarním období. Ve skutečnosti však vypuklo rozsáhlé zabíjení zvěře, veřejností označované jako masakr, ve snaze nájemce obory vyhnout se různým sankcím, hlavně té nejhorší – vypovězení nájemní smlouvy. Prozatím bylo navrženo uložit nájemci pokutu 200 tisíc korun. Když však víme, že cena za jednoho daňka se pohybuje od 8 800 do 39 500 Kč (dle kvality), je tato suma naprosto neadekvátní. Spíše se dá říci, že se dosavadní praxe nájemci obory vyplatí.

Řešení?

Uložení pokuty tedy nic nevyřeší. Sčítání zvěře v oboře v roce 2009 Aby dal věci do pořádku, má nájemce obory hodně co vysvětlovat, spravovat zvěře, a získala na něj stavební povo- dohodli na jednoznačném závěru: příliš a měnit. Události z posledních let již lení. Tento ochranný plot má především vysoké stavy zvěře způsobují nepříznivý vedly k tomu, že Obec Radějov a Město ve větším měřítku sledovat, jak rychle stav přírodní rezervace Kútky a lesů Strážnice jako vlastníci pozemků v oboře se zdejší travní porosty obnoví, pokud v oboře. Pouze doc. Ing. F. Zabloudil, již vypověděly smlouvu z nájmu honitby. nejsou pod neustálým tlakem zvěře. CSc., odborník na úživnost obor pro PR Kútky a lesní porosty jsou poško- zvěř, a doc. RNDr. P. Koubek, CSc., zené a budou se z toho ještě dlouho Výzkumy zabývající se ekologií savců na ÚBO, vzpamatovávat. Pro turisty představuje měli své výhrady. První zastává názor, obora překážku. Samostatným problé- Po zjištění poškození rezervace se že lesy v oboře jsou schopny zvěř uživit, mem je hájovna Pusté uprostřed obory Správa snažila získávat objektivní důkazy a navrhl zabránit vstupu zvěře na území – dřívější státní majetek, který se dostal znehodnocení, které souvisí s provozem rezervace tak, že se podél lesa rozorá do vlastnictví manželů Novotných. Má obory, pravděpodobně s přemnožením 20metrový pás louky, na kterém se bude se změnit ve čtyřposchoďový lovecký zvěře. Během roku 2007 tak území pěstovat kukuřice, kde se zvěř zastaví zámek, jehož součástí mají být i jatka, sál navštívil nezávislý botanik Mgr. Martin a pak dále nepůjde. Doc. Koubek pak trofejí, bazén, parní lázeň, finská sauna, Kočí, Ph.D., a pracovníci ČIŽP. První tvrdil, že louky v rezervaci poškozují solná jeskyně, posilovna, masážní sál, z nich měl za úkol posoudit stav lučních přemnožení hraboši. vinný sklep a byt služebné. i lesních porostů a srovnat porosty mimo I po právní stránce zbývá řada a uvnitř oplocenek v rezervaci, druzí přišli Sčítání zvěře problémů k řešení. Mimo jiné probíhá posoudit stav lesů. Následující rok se posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. sem přišli podívat i pracovníci brněn- Otázka, jestli oboru obývá přiměře- EIA) kvůli změně stavů spárkaté zvěře a ského Ústavu biologie obratlovců (ÚBO) né množství daňků, jelenů a další zvěře, kauzou se momentálně zabývá i Veřejný a znalci v oboru ochrana přírody. se tedy stala více než aktuální. Není však ochránce práv (ombudsman). Těžký jednoduché na tak velkém území zjistit oříšek pro právníky bude možná ještě jejich skutečný stav. Vyžaduje to hodně komplikace, že v celé kauze figuruje firma lidí a dobrou metodu nebo drahé tech- Hamé, a.s., Babice se zástupcem ing. nické zařízení (termovize, letadlo). Tyto Novotným, který momentálně zastupuje požadavky některá sčítání nesplnila a jinou firmu, Hamé, s.r.o. (!), Praha. tak nepřinesla reálný přehled o stavech Doufejme přesto, že aktivity v oboře zvěře v oboře. nakonec přestanou poškozovat zájmy V lednu 2009 však Lesní správa veřejnosti i přírodní hodnoty a že spra- Strážnice zorganizovala profesionálnější vedlnost zvítězí nad penězi jednoho a objektivnější sčítání a výsledky byly majetného občana. přímo zdrcující. Místo normovaného stavu 490 ks bylo daňčí zvěře napočí- Jan W. Jongepier táno 1258 ks, tedy 250 % povoleného stavu. Podobně překročené stavy byly Své výsledky tito vědci prezentovali a zjištěny u jelenů (75 kusů, přesto že zde Zájemci o tuto kauzu najdou řadu prodiskutovali na konferenci o vlivu zvěře doposud normováni nejsou a povoleno dokumentů týkajících se sporu o obo- na přírodní prostředí v oboře, pořádané bylo vypustit pouze 32 ks), srnčí zvěře ře pod záložkou Obora Radějov na v září 2008 v Radějově. Výsledky dopadly (63 místo 20) a divokých prasat (75 místo internetových stránkách obce Radějov zcela podle očekávání a vědci se rychle 22). Nutno k tomu dodat, že přírůstek (www.radejov.cz). Bílé - Biele Karpaty 1/2009 21 POLE NEORANÉ

silně odnožuje, dá se jí vysévat menší množství. Nevýhodou je, že hodně poléhá. Pšenice dvouzrnka V sušších letech, kdy mají jiné odrůdy nižší výnosy, si však držela stabilní úrodu. Zajímavostí je, že domácí králíci, mají-li na výběr, dávají dvouzrnce přednost Pšenice dvouzrnka (Triticum že se její klasy za zralosti rozpadají na před jinými krmivy. Jedním z důvodů ­dicoccon) je stará kulturní plodina, dvousemenné díly (klásky), které pak pro pěstování dvouzrnky tedy může být jež byla ve střední Evropě důležitým zůstávají soudržné i při skladování. Spolu také získání kvalitnějšího krmiva pro zdrojem obživy člověka už od pozd- s pšenicí jednozrnkou a špaldou pat- hospodářská zvířata. ní doby kamenné. V Čechách a na ří dvouzrnka mezi Moravě je známá také jako okrýž nebo takzvané pluchaté polopolba. pšenice. U těchto druhů, na rozdíl od Pro její značnou odolnost vůči hou- běžné pšenice seté, bovým chorobám (zejména ke rzi plevové vytrvávají pluchy a padlí travnímu, méně ke rzi pšeničné) (kožovité listeny, a nenáročnost na půdu se její pěstování které chrání květy v některých oblastech udrželo dodnes a později obilky) na (zejména v podhorských až horských obilkách i za zralos- polohách). Na východní Moravě se ti. Jejich výhodou je pomístně pěstovala ještě v 70. letech větší trvanlivost a dvacátého století. Postupně však dvou- lepší skladovatel- zrnku, podobně jako jiné starobylé druhy nost zrna, protože pšenice, nahradila pšenice setá (Triticum jsou odolné proti aestivum). Ta dává zpravidla podstatně vnějším vlivům a vyšší výnosy a mezi pšenicemi má dnes hmyzím škůdcům. z potravinářského hlediska prvořadý Určitou nevýhodou význam. je pak nutnost jeho V poslední době ale dvouzrnka loupání a dodateč- získává opět na oblibě, zejména mezi ného čištění, pro- ekologickými zemědělci a producenty tože podíl pluch ve zdravé výživy či biopotravin. Kromě men- sklizni dvouzrnky je ších nároků na stanovištní podmínky je to vysoký (17–37 %). především proto, že její zrno má mnohem Čistý výnos zrna lepší výživové vlastnosti. Oproti pšenici (po vyloupání a

pročištění) je 1,5–4,4 Doufáme, že se tuto hodnotnou t/ha (u ozimé pšenice obilovinu podaří znovu navrátit do krajiny seté do asi 5,5 t/ha). Bílých Karpat – alespoň jako zajímavou historickou plodinu na záhumenky, Návrat do Bílých Kar- může ale být i přínosnou plodinou pro pat ekologické zemědělce.

Před téměř deseti Karel Fajmon lety získala ZO ČSOP Ivana Jongepierová Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou z Národní Prvotním impulsem k získání genové banky Výzkum- pšenice dvouzrnky byl záměr založit ného ústavu rostlinné ukázkové chemicky neošetřované pole, výroby v Praze-Ruzy- do kterého by byly soustředěny vzácné ni vzorek dvouzrnky plevele obilných polí. Mnohé dříve hojné původem od Vrbovců. plevele totiž vlivem chemizace a nových Tato semena byla nam- zemědělských technologií z polí i záhu- nožena u paní Ludmily menek vymizely a staly se ohroženými či seté má totiž vyšší podíl bílkovin (16–23 Ocelíkové v Hrádku na Vlárské dráze dokonce nezvěstnými druhy české flóry. % hmotnosti sušiny oproti asi 12–16 % a později panem Josefem Buzíkem ve Kde se dnes například setkáme s kouko- u pšenice seté) i vyšší obsah vitamínů Velké nad Veličkou. V současné době je k lem polním, prorostlíkem okrouhlolistým (zejména ze skupiny B–thiamin, ribo­ dispozici asi 400 kg osiva, které bychom nebo dejvorcem velkoplodým? flavin, niacin) a minerálních látek (vápník, chtěli rozšířit mezi vlastníky a uživatele Ukázkové políčko bylo čerstvě fosfor, hořčík, sodík, zinek). pozemků, především mezi ekologické založeno na okraji NPR Zahrady pod zemědělce. Hájem u Velké nad Veličkou, kde se Vlastnosti zrna Z pěstitelských zkušeností pana některé mizející plevele dosud vyskytují. Buzíka vyplývá, že dvouzrnka velmi dob- Ještě letos proběhnou také první sběry a Latinské i české vědecké jméno ře roste i na živinami chudší, nehnojené dosevy semen ohrožených plevelů. si dvouzrnka vysloužila podle toho, půdě. Snese pozdější výsev, a protože

22 Bílé - Biele Karpaty 1/2009 ČESKO-SLOVENSKÝ SLOVNÍČEK

Nepřeji to nikomu, ale může se a vyslovují stejně. stát, že cestujete do druhého státu Pak existuje celá řada částí těla, bývalého Československa a dostanete které mají společný jazykový základ, se do zdravotních potíží. Navštívíte ale ukazují mezi oběma jazyky drobné Lidské tělo lékaře a chcete mu vysvětlit, co vás rozdíly. Příklady jsou tvář (tvar), líce (líca), trápí. V mnoha případech si budete obočí (obočie), čelist (čeľusť), mandle rozumět, ale především u mladší (mandľa), loket (lakeť), zápěstí (zápäs- česky slovensky generace mohou nastat jazy- tie), nehty (nechty), lýtko (lýtko), řasa mihalnica kové problémy. pata (päta), prs (prsník), prso čočka šošovka (prsia), břicho (brucho), pupek patro podnebie Hodně slov pojmeno- (pupok), pochva (pošva), lůno vávajících lidské tělo je sice (lono), zadek (zadok), mozek ušní boltec ušnica v obou jazycích často úplně (mozog), plíce (pľúca), prů- ret pera nebo téměř totožných, dušky (priedušky), žaludek vousy, bradka briadka někdy však zjistíme, že (žalúdok), střevo (črevo), knírek fúzy Slováci a Češi se vyjadřují dvanácterník (dvanástnik), ohryzek, ohryzok zcela odlišně. Řada identic- žlučník (žlčník), štítná žláza Adamovo jablko kých slov se vztahuje k hlavě (štítna žľaza), močový měchýř rameno plece (hlava, čelo, lebka, oko – oči, (močový mechúr), kůže (koža), záda chrbát ucho – uši, nos, ústa, jazyk, zub, krev (krv), žíla (žila), kloub (kĺb) a stolička, brada, krk, hrdlo, hlasivky, vla- žebra (rebra). páteř chrbtica sy), ke končetinám (paže, ruka, dlaň, prst, Pro menší část je třeba se dívat do šourek miešok palec, noha, stehno, koleno, chodidlo) připojeného slovníčku, jinak by si Mora- kotník členok nebo k trupu (trup, lopatka, hruď, pás, van se Slovákem možná nerozuměl. ledvina oblička (ľadvina) bok). Také některé orgány, jako je srdce, Příště se podíváme na nemoci a játra pečeň konečník, úd, vaječník, slezina či uzliny, choroby. slinivka pankreas a základní prvky lidského těla (nerv, sval, tepna, kostra), se česky a slovensky píší Jan W. Jongepier děloha maternica

O tradici ovocnářství mělo zájem více než 100 lidí

Soboty 21. března a 4. dubna stromy, jak staré stromy a jak správně patřily seminářům k řezu ovocných stromy roubovat. Samozřejmě odpově- dřevin, ten první se odehrál ve Velké děli i na různé otázky účastníků. nad Veličkou v režii ZO ČSOP Bílé O dva týdny později v Centru Karpaty a druhý pořádalo v Hostětíně Veronica byla dopolední část semináře Centrum Veronica Hostětín při ZO věnována teorii různých druhů řezu a ČSOP Veronica. ochrany ovocných dřevin, odpoledne proběhla praktická ukázka řezu mladých V genofondovém sadu ve Velké i starých stromů v sadě za hostětínskou předváděli prof. ing. Vojtěch Řezníček, moštárnou. Ing. Stanislav Boček, PhD. CSc. a ovocnář a hospodář velického ze Zahradnické fakulty Mendelovy sadu pan Ladislav Tomčala více než 70 zemědělské a lesnické univerzity v Brně, účastníkům ukazovali jak stříhat mladé a Radim Pešek, ovocný školkař a ekolo- gický sadař, se podělili o své zkušenosti a znalosti se 40 účastníky. Ladislav Tomčala a prof. Vojtěch Řezníček Zmíněné aktivity směřující k záchra- ve Velké nad Veličkou ně a rozvoji ovocnářské tradice v Bílých Karpatech od 90. let 20. století rozvíjejí dědictvím. Snažíme se, aby se znalosti oba pořadatelé ve spolupráci s Občan- a dovednosti spojené s pěstováním ským sdružením Tradice Bílých Karpat stromů a zpracováním ovoce neztratily. i mnoha dalšími neziskovými organiza- Velký zájem lidí nás těší a ukazuje, že cemi, nadšenými jednotlivci i za pomoci tradice v regionu není mrtvá,“ dodává veřejných institucí. Radim Machů z Občanského sdružení „Ovocné dřeviny patří k typickým Tradice Bílých Karpat. Radim Pešek v Hostětíně prvkům místní krajiny, mají užitečné eko- logické funkce, jsou přírodním i kulturním Jana Hajduchová

Bílé - Biele Karpaty 1/2009 23 POHÁDKA

„No vidíš!“ malinko zajásal hlemýžď. „To je ta výjimka. To je ten důvod, pro který mne nesežereš a Jedna bajka – tři ještě na tom vlastně vyděláš.“ „Vydělám? Jak na tom vydělám? Co mohu získat tím, že tě nesežeru?“ podivil se střevlík. konce „Získáš přece mou vděčnost a to nemusí být málo. Víš přece, jak to tady v lese chodí. Může se stát, že ty sám se dostaneš do problémů a potom i obyčejný hlemýžď tě třeba zachrání, bude-li tvým přítelem.“ „Myslím si, šneku, že je to celé naprostá hloupost,“ odsekl střevlík, který nebyl zvyklý přemýšlet, a debata ho již přestala bavit. „Ale ať je po tvém. Nechám tě a ty mi za to někdy zachráníš život.“ Pak se střevlík otočil, a když odcházel hlouběji do lesa, bylo ještě slyšet, jak si brble. „Cha, takový nesmysl. Šnek zachrání střevlíka. Pěkná pitomost ...“ V Měsíčním údolí, kousek od Radějova, Tady mohl náš příběh skončit, ale nestalo se tak. šel takhle nad ránem po lesní cestě střevlík. Snad měl ten hlemýžď jasnovidné schopnosti, ale za Ohromný černý střevlík, a šel jen co noha nohu mine. tři dny se stalo něco nevídaného. Náš hlemýžď se Měl totiž plné břicho po úspěšném nočním lovu. Když právě šinul okrajem nově vykácené paseky, když tu zahlédl, jak se první paprsky vycházejícího slunce zaslechl volání o pomoc. Lezl tedy za hlasem a po dotkly korun nejvyšších stromů, rozhodl se střevlík, chvíli objevil přímo před sebou oválnou a hlubokou že je čas jít spát. díru. Byla to jamka, kterou lesní dělníci v zemi vyvrtali „V tom vedru a suchu, co za chvíli nastane, nemá v zemi velikým vrtákem, aby do ní později vsadili kůl cenu se někde plahočit,“ zamumlal si pod fousy a budoucího plotu kolem paseky. Až ji zalesní. Takových odbočil z cesty mezi stromy, aby si našel nějaký děr tu byla dlouhá řada, ale právě do téhle spadl další úkryt. náš známý – střevlík. Celý zablácený se plácal na dně Když přelezl tlustý kořen, jenž tu ze země vykuko- jamky v louži vody, jež tu zůstala po včerejším dešti. val, narazil na hlemýždě. Ten tu stál zcela nehybně, Jeho zablácené nohy marně hledaly, čeho se zachytit protože do důlku pod kořenem kladl svá malá kulatá na kluzkých stěnách, a bylo naprosto zřejmé, že bez a skoro průsvitná vajíčka. cizí pomoci se střevlík z této pasti živý nedostane. „No to je ale úspěšný den,“ vykřikl střevlík a už se Opravdu zvláštní situace, nemyslíte? Mírumilovný hotovil zabořit svá dlouhá ostrá kusadla do měkkého hlemýžď nahoře v bezpečí a dole dravý střevlík, čelící těla hlemýžďova. jistojisté smrti. A jak to dopadlo? Nu, přemýšlejte. Byly „Zadrž, prosím,“ vykřikl hlemýžď. „Nebude moud- tu nejméně tři možnosti řešení. ré, když mne nyní usmrtíš.“ Za prvé: hlemýžď střevlíka politoval a potom šel „Moudré?“ podivil se střevlík. „Jak to, že to nebude dál, hledaje šťavnaté lupení pro své bříško. Takový už moudré? Lovit a jíst – to je vždy moudré. Tak jsem byl je život. I v lese. Jednou jsi dole, jednou nahoře. vychován a tak vychovám i své děti.“ Za druhé: hlemýžď si vzpomněl na svůj slib a „Zajisté, pane,“ spěchal s odpovědí hlemýžď. střevlíka opravdu zachránil. Velice šikovně překousal „Zajisté to platí přesně, jak říkáte. Ale jsou také jakési lodyhy dvou hluchavek, co rostly hned vedle. Hlu- výjimky, že? Nastávají situace zvláštní a málo běžné, chavky se skácely do jamky a střevlík po nich šikovně kdy veškerá pravidla doznávají změn, třebaže jsou vylezl ven. Oba se za chvíli srdečně rozloučili a zůstali moudrá či nejmoudřejší.“ dobrými přáteli. Zaskočený hlemýžď se prostě snažil, jak se dalo, Za třetí: hlemýžď střevlíka vysvobodil, jak jsem aby se z této hrozivé situace vykroutil. A docela se mu popsal výše. Jenže ouha. Střevlíkovi po celé noci dařilo. Zpitomělý střevlík znejistěl, dokonce malinko prožité bojem o život v té mokré jámě náležitě vyhládlo couvnul a potom se zeptal. a široko daleko nebylo lepší a nadto snadnější kořisti, „Jakou zvláštní situaci máš na mysli, šneku?“ než náš hlemýžď. Tak se na něj vrhl a ..... „Nu, to je jednoduché. Vždyť vidíš, že kladu vajíč- ka. To se přece nestává každý den. A já zase vidím, Nu, nechám to na vás, přátelé. Každý jsme trochu že ty máš břicho plné, až praská. A to se, příteli, také jiný. Někdo větší romantik, jiný zase realista. nestává každý den, že?“ „Ano. Tedy vlastně ne,“ zmateně připustil Pavel Bezděčka ­střevlík.

24 Bílé - Biele Karpaty 1/2009 PRO CHYTRÉ DĚTI

Dnes si zde přiblížíme nesmírně zají- mavou a starobylou skupinu živočichů, kterým se odborně říká obojživelníci. Se svými více než 4800 známými druhy roz- hodně nestojí ve stínu savců (5 490 druhů) a ptáků (9 650 druhů). Z uvedeného čísla připadá jen na žáby více než 4 200 druhů, přičemž každoročně jsou popisovány dal- ší. V České republice se vyskytuje celkem 12 druhů žab + skokan zelený (kříženec, často chápaný laiky jako druh) a 8 druhů ocasatých obojživelníků. Obojživelníci obecně patří k celosvě- tově nejrychleji mizejícím živočichům. Odborníci odhadují, že třetina až polovina všech druhů čelí přímé hrozbě vyhubení a více než 120 druhů zcela nedávno vyhy- nulo. Na tom se podepsala především ztráta přírodního prostředí. Snažme se proto chránit jak obojživelníky samotné, tak i jejich biotopy.

Nyní se seznámíme s dalšími zajímavostmi formou testu našich znalostí. Poznáš, které druhy žab jsou na fotografiích?

1. Seřaď jednotlivé fáze vývoje 6. Na svou obranu před predátory si žáby vyvinuly různé obranné obojživelníků do správného sledu: mechanizmy. Vaším úkolem je spárovat správné dvojice: a) dospělec b) vajíčko a) ropuchy 1) pokouší se skrýt změnou pigmentace kůže c) mladý jedinec d) pulec b) rosnička zelená 2) přes den se zahrabává do hloubky až 1 m a aktivní je pouze v noci 2. Mimo žab řadíme mezi obojživel- c) kuňky 3) nafukuje se, čímž se opticky zvětšuje níky: d) blatnice skvrnitá 4) obrací se na záda, čímž odhaluje pestře zbarvené a) krokodýly a želvy břicho upozorňující na její jedovatost b) čolky a mloky c) ještěrky a hady e) skokani 5) uniká až 1 m dlouhými skoky

3. Největší známý obojživelník (velemlok čínský) žijící v Číně dorůs- 7. Naší nejhlasitější tá do délky: žábou je sameček: a) 150 cm a) ropuchy b) 200 cm b) skokana c) 250 cm c) rosničky d) kuňky 4. Pulcům žab se vytvářejí: e) blatnice a) nejdříve přední končetiny b) nejdříve zadní končetiny c) přední i zadní končetiny současně

5. Naše žáby obývají různá prostředí, ale jen jedna je schopna lézt po vět- vích a dokonce i po skle. Je to: a) blatnice skvrnitá b) kuňka žlutobřichá c) rosnička zelená

Správné odpovědi z minulého čísla: Lutra lutra – vydra říční, Castor fiber – bobr evropský, Ondatra zibethicus – ondatra pižmová 1. a) ondatra – b) bobr – c) vydra; 2. a) bobr – b) vydra – c) ondatra; 3. a) vydra – b) ondatra – c) bobr; 4. a) bobr – b) ondatra – c) vydra; 5. a) vydra – b) ondatra – c) bobr; 6. a) bobr – b) ondatra – c) vydra

Bílé - Biele Karpaty 1/2009 25 Louky Bílých Karpat Vážení čtenáři, Editor: Ivana Jongepierová držíte v rukou nové číslo dalšího, tentokráte již 14. ročníku našeho časopisu. Stejně jako v loňském roce vyjdou letos dvě čísla, a to díky dotaci z Ministerstva životního prostředí.

V tomto roce dochází ke změně vydava- tele na ZO ČSOP BÍLÉ KARPATY, který je plátcem DPH. Předplatné na rok 2009 bude činit 60,- Kč. Cena zahrnuje dvě čísla časopisu plus poštovné. YŠLO ! Předplatné můžete uhradit v hotovos- Ě V ti na adrese Bartolomějské nám. 47, V 698 01 Veselí nad Moravou nebo ban- Á kovním převodem na číslo účtu 144 278 R 533 99 / 0800, variabilní symbol: 1111, P do zprávy uveďte „časopis BBK“. Pokud platíte převodem z účtu na účet, dejte Celobarevná publikace nám ještě jiným způsobem vědět (e-mail, 461 stran, telefonicky, dopisem), na jakou adresu je formát A4 třeba časopis zasílat. Rok vydání: 2008 Na Slovensku můžete předplatné časo- pisu uhradit složenkou na adresu Správa CHKO Biele Karpaty, Trenčianská 31, 914 Na této monografii se podílelo 73 autorů. Podává přehled současných poznatků o lučních společen- 41 Nemšová a do zprávy pro příjemce stvech Bílých Karpat od historie, přes botaniku a zoologii až po výsledky výzkumných projektů. uveďte „časopis BBK“. Kniha nejen upozorňuje na nutnost ochrany těchto společenstev, ale prezentuje i nejvhodnější způsoby managementu. Děkujeme touto cestou všem dárcům, kteří Anglický souhrn souběžný s českými texty. přispívají na vydávání časopisu. Celobarevná vázaná kniha s fotografiemi na každé straně. Určeno pro odbornou veřejnost a studenty. Zvláště bychom chtěli poděkovat těmto obcím, které přispěly v loňském roce na Vydalo: ZO ČSOP BÍLÉ KARPATY, Bartolomějské nám. 47, Veselí nad Moravou vydávání našeho časopisu: Blatnice pod Sv. Ant., Boršice u Blatnice, Dolní Lhota, Korytná, Šanov a Slopné, stejně jako Knihu lze zakoupit u vydavatele, tj. Bartolomějské nám. 47, Veselí nad obcím, které přispěly v roce letošním: Moravou a ve vybraných knihkupectvích v Uherském Hradišti, Veselí nad Javorník, Velká nad Veličkou, Hroznová Moravou, Strážnici, Hodoníně, Brumově-Bylnici, Starém Hrozenkově, Lhota. Brně, Trenčíně a Bratislavě. Dále pak ve všech prodejnách Academia v Praze a Brně. Redakce

Přední obal: blatouch bahenní; zadní obal: ropucha obecná

Bílé - Biele Karpaty – časopis moravsko-slovenského pomezí Vydávají: Základní organizace Českého svazu ochránců přírody BÍLÉ KARPATY (Veselí nad Moravou), Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s., (Veselí nad Moravou) ve spolupráci se Správou CHKO Biele Karpaty (Nemšová) a Správou CHKO Bílé Karpaty (Luhačovice). Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Kontaktní adresy: ZO ČSOP BÍLÉ KARPATY Správa CHKO Biele Karpaty Bartolomějské nám. 47 Trenčianska 31 698 01 Veselí nad Moravou 914 41 Nemšová tel.: +420 518 322 545 +421 32 6598387 e-mail: [email protected] e-mail: [email protected] Jitka Říhová Sylva Mertanová Redakce: Pavel Bezděčka, Karel Fajmon, Jana Hajduchová, Jan W. Jongepier, Sylva Mertanová, Marie Petrů, Jitka Říhová, Petr Slinták Fotografie a kresby: J. Hajduchová (titulní a zadní strana, vnitřní obal, str. 23), J. W. Jongepier (vnitřní obal, str. 2, 3, 10, 20, 21), J. Kříž (vnitřní strana obálky), J. Říhová (vnitřní strana obálky), D. Vrága (vnitřní strana obálky), M. Stránský (str. 1), L. Jurečková (str. 2), M. Štecher (str. 4), L. Kovář (str. 5), B. Jagoš (str. 7), P. Kuča (str. 8), J. Štreit (str. 9), Z. Zábranský (str. 9), M. Filipek (str. 12), K. Devánová (str. 12), V. Dleštík (str. 13), J. Májsky (str. 14), K. Marosz (str. 15), archiv J. Pajera (str. 16), archiv obce Dolní Němčí (str. 17), J. Kolařík (str. 18), O. Konvička (str. 19), J. Tesařová (str. 21), P. Hrabina (str. 22). Grafika a sazba: Jana Hajduchová 1. číslo ročníku 2009 vychází v květnu 2009 Tištěno na papíře s certifikátem FSC. Reg. č. E 7428, ISSN 1211 – 3638, Ročník XIV, číslo 1, náklad 1300 ks, cena 30 Kč, 1 EUR Tisk: Agentura NP, Staré Město u Uherského Hradiště RWE A4 INZ 2009:Sestava 1 4.2.2009 11:15 Stránka 1

RWE Transgas Net. Blíž přírodě.

VYŠLO ! ÁVĚ PR

Foto: Alena Pončová

Mlok skvrnitý patří v České republice k silně ohroženým druhům živočichů. Díky projektu RWE Transgas Net. Blíž přírodě. jej mohou lidé volně spatřit v přírodní lokalitě Mločí studánka na Frýdecko-Místecku. Území patří mezi 23 přírodně významných míst, která byla dosud zpřístupněna. V následujících dvou letech bude veřejnosti nově otevřeno minimálně dalších 20 lokalit. RWE Transgas Net je generálním partnerem Českého svazu ochránců přírody a projektu Revitalizace rašelinišť v Krušných horách.

RWE Transgas Net – Váš spolehlivý přepravce zemního plynu.

wBíléww - Biele.rwe Karpaty-transg 1/2009asnet . cz 27 *ÀœiŽÌÊLޏʫœ`«œďi˜ÊÛÊ}À>˜ÌœÛj“Êď‰âi˜‰Ê =* >ÌiÀˆ?Ê˜i“ÕÉÊÛލ>`ďœÛ>ÌÊÃÌ>˜œÛˆÃŽ>Ê =*

6ß«>̘jÊ À>âi˜œÊÛÊ œÌœÛœÃ̈ ˆÃÌÀˆLÕViÊÛÊ÷,Ê«œÛœi˜>Ê ˆ˜ˆÃÌiÀÃÌÛi“ʎՏÌÕÀÞ «œ`ÊÀi}ˆÃÌÀ>昉“Êć‰Ãi“Ê Ê÷,Ê £ÓÎnÓ

<"Ê÷-"*Ê Ê
,*
/9 >À̜œ“ĉÃŽjʘ?“°Ê{Ç È™nÊä£Ê6iÃi‰Ê˜>`Ê œÀ>ۜÕ

28 CenaBílé - Biele30 KčKarpaty / 1 1/2009 EUR