Populární Kultura Šedesátých Let Ve Vzpomínkách Slovenských Rockerů
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Populární kultura šedesátých let ve vzpomínkách... 495 Recenze Populární kultura šedesátých let ve vzpomínkách slovenských rockerů Jan Blüml JURÍK, Ľuboš – ŠUHAJDA, Jozef: Slovenský bigbít. Bratislava, Slovart 2008, 390 stran. Moderní populární hudba je bezesporu významnou a pozoruhodnou kulturní sfé- rou, která se díky svému nepřehlédnutelnému postavení v současném světě stává stále častěji předmětem bádání nejenom muzikologů, ale i sociologů, historiků či politologů. Šedesátá léta minulého století představují z mnoha důvodů zásadní milník ve vývoji moderní populární hudby. Celosvětový rozvoj médií masové ko- munikace tehdy způsobil její obrovský kvantitativní růst, objevilo se mnoho nových osobností, zformovaly se nové hudební styly. Jedním z nich byl rock. Tento hudební styl, pro který se v Československu během šedesátých let vžilo označení bigbít, se stal hudbou mladých lidí, poté co se jazz této sociální vrstvě kvůli přílišné hudební komplikovanosti vzdálil. Zřejmě nikdy v historii nedosáhla hudba takového spole- čenského významu a vlivu jako právě rock v šedesátých letech. Kniha, nebo snad lépe řečeno projekt Slovenský bigbít (neboť publikace obsahuje ještě DVD se stejnojmenným televizním seriálem a záznamem koncertu legend slovenského rocku) zachycuje historii tohoto hudebního fenoménu na Slovensku v období šedesátých let 20. století. Vzhledem k tomu, že tehdejší slovenská scéna byla do značné míry propojena s českou scénou, spolupracovaly na vzniku Sloven- ského bigbítu i osobnosti české populární hudby, jako například Petr Janda, Radim Hladík, Viktor Sodoma nebo Jiří Černý. 496 Soudobé dějiny XVI / 2–3 Autoři projektu Ľuboš Jurík a Jozef (Dodo) Šuhajda se nechali inspirovat českou předlohou; tou byl jednak seriál České televize Bigbít, který vznikal v druhé polovi- ně devadesátých let a který ve dvaačtyřiceti dílech mapuje historii především české rockové hudby mezi lety 1955 a 1989, jednak stejnojmenná a podobně zaměřená publikace Ondřeje Konráda a Vojtěcha Lindaura z roku 2001. Kniha Slovenský bigbít je koncipována, stejně jako její televizní podoba, přede- vším jako soubor pamětí aktérů slovenské rockové scény šedesátých let. Jednotlivé výpovědi, přestylizované do literární podoby, jsou navíc uváděny krátkými hudeb- něhistorickými vstupy. Kromě výpovědí a vzpomínek se v knize objevuje i několik relativně samostatných textů, které mají za úkol dokreslit podobu slovenského big- bítu šedesátých let. Jedním z nich je například stručná historie rozhlasové stanice Luxembourg, jež měla na vývoj slovenské rockové hudby velký vliv a bez které, jak píší autoři, „by nebola podoba slovenského beatu úplná a pravdivá“ (s. 375). Narazíme zde také na přepisy dobových novinových článků, například na zprávu z koncertu rockové skupiny Meteor v kulturním domě 500 bytov, která byla otiště- na v deníku Smena v roce 1963. Důležitou a velice zdařilou součástí publikace je bohatá obrazová dokumentace. Kromě velkého množství unikátních černobílých i barevných fotografi í hudebních skupin, zpěváků a dalších osobností slovenského rocku, dále fotografi í dobových technických zařízení (hudebních nástrojů, magnetofonů a podobně) kniha nabízí i faksimile dobových plakátů, obalů desek, pozvánek na koncerty, lístků na předsta- vení, obálek hudebních časopisů atd. Vzhledem k tomu, že vizuální kultura plakátů a jiných podobných materiálů byla především v druhé polovině šedesátých let pod- statnou součástí rockové hudby a je dnes právem chápána jako pozoruhodný okruh dobového výtvarného umění, je třeba její přítomnost mezi obrazovými dokumenty vysoce ocenit. Navíc mnoho takovýchto artefaktů bylo v inkriminované době dílem amatérských výtvarníků, kteří je vyráběli ručně v neprofesionálních podmínkách a pouze ve velmi nízkém počtu kusů, čímž se jejich dnešní hodnota násobí. Mezi fotografi emi nalezneme i faksimile dobových novinových článků, které se vztahují ke slovenskému rocku. Uvedené DVD nosiče, které publikaci Jozefa Šuhajdy a Ľuboše Juríka doplňují, obsahují zmíněný desetidílný televizní seriál Slovenské televize Slovenský bigbít v rozsahu čtyř set minut a televizní záznam živého koncertu legend slovenského bigbítu šedesátých let „Legendy 60“, který se uskutečnil 22. dubna 2007 v Bra- tislavě u příležitosti dokončení seriálu. Scenáristy televizního seriálu byli autoři recenzované knihy, tedy Ľuboš Jurík a Jozef Šuhajda, režisérem pak Dušan Rapoš. Televizní verze Slovenského bigbítu obsahuje výpovědi zhruba sedmdesáti osob- ností české i slovenské rockové hudby, přičemž záznamy výpovědí v knize a v tele- vizním seriálu nejsou identické. Pouze na několika málo místech publikace autoři vycházejí z televizního materiálu. Ľuboš Jurík a Jozef Šuhajda ve své knize seřadili jednotlivé výpovědi do šesta- dvaceti tematických celků či kapitol, které spolu koncepčně téměř nijak nesouvisejí, pouze rámcově organizují sebraný materiál. Prvkem, který dává publikaci hlubší řád, je snaha tvůrců zachytit vývoj slovenského rocku pokud možno chronologicky. Populární kultura šedesátých let ve vzpomínkách... 497 První kapitoly se tedy převážně vztahují ke vzniku fenoménu bigbítu na Sloven- sku. Dočteme se zde o všeobecném kulturně-politickém kontextu druhé poloviny padesátých let a jeho vlivu na formování pojednávaného hudebního stylu, dále o zahraničních inspiracích a vlivech, které tehdy pronikaly do československého hudebního prostředí. Seznámíme se s prvními slovenskými rockovými kapelami a muzikantskými osobnostmi, dozvíme se, jakým způsobem vznikalo institucionál- ní zázemí slovenského rocku a jak docházelo k jeho profesionalizaci. Vzpomínání pamětníků čtenáře zavádí do období prvních rockových koncertů a festivalů a mi- mo jiné seznamuje s organizačními schopnostmi a významem prvního slovenského rockového manažera Petera Tuchschera. Dočteme se rovněž o prvních rockových klubech a dále o tom, jak na Slovensku vznikaly první fankluby světových hvězd rockové hudby. Mezi ty nejvýznamnější tehdy patřil Alan Freeman Fan Club a Fan Club Elvise Presleyho. Úvodní kapitoly pochopitelně věnují pozornost vývoji bratislavské rockové scé- ny, která měla na dění v populární hudbě na Slovensku nejvýraznější vliv. V této souvislosti se zde blíže pojednává o skupinách The Beatmen, The Phantoms a The Soulmen. Ačkoli se vývoj populární hudby logicky soustředil do hlavního města Slovenska, kde se konaly největší koncertní akce a kde sídlily hlavní hudební insti- tuce, kniha neopomíjí ani dění mimo toto centrum. Několik kapitol se přímo zabý- vá rockovou hudbou v Košicích, Žilině, Banské Bystrici, Zvolenu, Prešově, Martině, Nové Dubnici, Trenčíně, Popradu, Dunajské Stredě, Fiľakově, Komárně, Nových Zámcích, Nitře, Trnavě a v mnoha dalších městech a vesnicích. Publikace tak přiná- ší mnoho jmen osobností i hudebních skupin, často jen málo známých. Významným událostem, osobnostem a skupinám, které tvořily pilíře vývoje slo- venské rockové hudby, jsou věnována samostatná pojednání. Tak tomu je i u sku- piny Prúdy a její první dlouhohrající desky. Tato dnes již legenda slovenské popu- lární hudby byla jednou z prvních beatových kapel na Slovensku, které se podařilo natočit a vydat dlouhohrající desku. Album s názvem Zvoňte zvonky znamenalo na československé rockové scéně doslova zjevení a bylo často, byť poněkud nadnese- ně, přirovnáváno k epochální desce Beatles Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band. Význam této desky byl však neoddiskutovatelný a spočíval především v tom, že její obsah tvořily výhradně skladby slovenských autorů. Vedle původní hudby se zde objevily slovenské texty, což představovalo ve slovenském rockovém světě průlom. Do té doby panovalo všeobecné přesvědčení, že rockové skladby nelze zpívat jiným jazykem než anglicky. Kromě tematických celků, které sledují vývoj rockové hudební scény na Sloven- sku, jsou v knize i kapitoly, které metodou sond odkrývají dílčí aspekty fenoménu „slovenský bigbít“. Českého čtenáře jistě zaujme osmá kapitola, pojmenovaná „Čes- ko-slovenské beatové vzťahy“. Vzhledem k tomu, že se čeští muzikanti často potká- vali se svými slovenskými kolegy ve stejných kapelách, jako v případě účinkování slovenského baskytaristy Fedora Freša v české skupině Blue Effect, nebo naopak angažmá kytaristy Pavla Váněho ve slovenském souboru Collegium Musicum, účin- kovali na stejných festivalech a podobně, byly tyto vztahy velice blízké a kamarád- ské. Každá scéna však měla svá specifi ka. Z hudebního hlediska byla slovenskému 498 Soudobé dějiny XVI / 2–3 rocku vlastní větší spontaneita hudebního projevu, což dle názoru hudebního pu- blicisty Jiřího Černého způsoboval vliv maďarského temperamentu. Z jiného úhlu pohledu pamětníci tehdejšího dění tvrdí, že Praha měla pro slovenské interprety stejný význam jako Amerika pro soubory z Velké Británie. Úspěch v Praze byl tedy nejvyšší metou a do určité míry předpovídal budoucnost kapely. Je pravda, že česká populární hudba v šedesátých letech svou úrovní převyšova- la populární hudbu na Slovensku, kde chyběli nejenom zpěváci typu Karla Gotta, Waldemara Matušky nebo Evy Pilarové, ale rovněž autoři, jako byli například Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Kultura malých divadel, ze které vyrůstala česká pop music v še- desátých letech, se na Slovensku dostatečně nerozvinula. Ve sféře československé- ho jazzu byla situace podobná. Dominovaly zde skupiny umělců, které se soustře- dily kolem českých osobností, jakými byli Karel Velebný, Karel Krautgartner nebo Gustav Brom. Jestliže Slovensko tehdy v oblasti takzvané zábavné hudby v něčem své české kolegy překonávalo, byl to právě bigbít. Slovenské rockové skupiny dosáhly v druhé polovině