Rozhlasové a Televizní Vysílání (Kulturní a Kreativní Průmysly V
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
KULTURNÍ A KREATIVNÍ průmyslY HUDBA KNIHY A TISK v ČesKÉ Studie o sociálně ekonomickém potenciálu Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová PhDr. Jaroslav Císař REPUBLICE 2010 2010 Přehled o stavu jednotlivých odvětví (architektura, design, reklama, film, hudba, knihy a tisk, scénická umění, trh s uměním, TV a rozhlas, videohry, kulturní cestovní ruch) Eva Žáková a kolektiv autorů Autoři: Jaroslav Císař, Lenka Dohnalová, Jaroslav Faltus, Jiří Hadaš, Marek Hejduk, Petr Mošna, Bohumil Nekolný, Ivan Peterka, Tereza Raabová, Radomíra Sedláková, Zuzana Sedmerová, Jan Skřivánek, Eva Žáková Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. TRH VIDEOHRY S UMĚNÍM FILM Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Studie o sociálně ekonomickém potenciálu Studie o sociálně ekonomickém potenciálu Jaroslav Faltus kulturních a kreativních průmyslů v České republice kulturních a kreativních průmyslů v České republice 2010 Petr Mošna Jan Skřivánek 2010 2010 Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ REKLAMA DESIGN Studie o sociálně ekonomickém potenciálu Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice kulturních a kreativních průmyslů v České republice VYSÍLÁNÍ Mgr. Ivan Peterka, Marek Hejduk Zuzana Sedmerová a Lenka Žižková 2010 2010 Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Mgr. Jiří Hadaš 2010 Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. SHRNUTÍ SCÉNICKÁ CESTOVNÍ SOUČASNÉHO ARCHITEKTURA STAVU A UMĚNÍ RUCH Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Studie o sociálně ekonomickém potenciálu Studie o sociálně ekonomickém potenciálu Doc. ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc. kulturních a kreativních průmyslů v České republice kulturních a kreativních průmyslů v České republice 2011 NÁVRH Bohumil Nekolný Tereza Raabová 2010 2010 DOPORUČENÍ Eva Žáková 2011 Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Jiří Hadaš 2010 Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. OBSAH AUTOR 3 TELEVIZE A ROZHLAS / JIří HADAš 4 TELEVIZE 4 ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ 4 STRUKTURA TELEVIZNÍHO A ROZHLASOVÉHO VYSÍLÁNÍ V ČR 5 PřEHLED PROVOZOVATELŮ TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ DLE TECHNICKÝCH PROSTřEDKŮ ŠÍŘENÍ (STAV K 1. 8. 2010) 6 VEřEJNOPRÁVNÍ VYSÍLÁNÍ 6 KOMERČNÍ TELEVIZNÍ TRH 10 KOMERČNÍ ROZHLASOVÝ TRH 13 ROZVOJ ČETNOSTI SUBJEKTŮ TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ 14 DopaDY NOVÝCH TECHNOLOGIÍ 16 3D TECHNOLOGIE 16 DIGITALIZACE 17 ICT TECHNOLOGIE 18 ZÁVĚR 19 PROFIL OBLASTI TELEVIZE 20 AUTOR JIří HADAš Narozen 4. 2. 1980 v Chebu. Vedle absolutoria Práv- nické fakulty Západočeské univerzity v Plzni (2005) studoval rovněž Katolickou teologickou fakultu obor Dějiny křesťanského umění a také obor Filmová věda na Filosofické fakultě UK. V současnosti působí jako právník Odboru analýz televizního vysílání Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Specializuje se na problematiku obchodních sdělení a evropskou legislativu v oblasti televizního vysílání. TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 3 TELEVIZE A ROZHLAS JIří HADAš řejnoprávního Českého rozhlasu začaly na českém TELEVIZE mediálním trhu působit komerční subjekty. V průběhu let 1994–1998 regulační orgán Rada pro Televizní vysílání započalo v bývalém Českosloven- rozhlasové a televizní vysílání (původně Rada České sku zkušebním vysíláním dne 1. května 1953. Již republiky pro rozhlasové a televizní vysílání) umožnil v roce 1962 jsou registrovány 2 miliony koncesioná- vznik řadě regionálních a lokálních rozhlasových sta- řů. V prosinci 1969 byla překročena hranice 3 milionů nic a rovněž programům s celoplošnou působností. diváků a v roce 1978 překročil počet registrovaných Trh se posunul do další fáze – zahuštění a zvýšení televizních koncesionářů 4 miliony. Výlučným pro- konkurence. vozovatelem vysílání byla Československá televize, která provozovala od roku 1970 dva programy. Na- bídka byla rozšířena o třetí program OK 3 v květnu 1990. STRUKTURA TELEVIZNÍHO K tržní pluralitě v televizním vysílání pak došlo schvá- A ROZHLASOVÉHO lením zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhla- sového a televizního vysílání. Tento zákon zavedl tzv. VYSÍLÁNÍ V ČR duální systém vysílání a rozlišil dvě kategorie vysíla- telů: Provozovatel vysílání ze zákona (veřejnoprávní). Sektor vysílání lze rozdělit podle několika kritérií: Provozovatel vysílání na základě licence (komerč- podle technických prostředků šíření, ní subjekt). podle pokrytého území, podle základní programové specifikace. Toto rozdělení přetrvalo dodnes. Česká televize, resp. v té době Československá televize, byla zříze- na zákonem č. 483/1991 Sb., jako televizní služba Podle technických prostředků šíření: veřejnosti. Česká televize tak byla provozovatelem terestrické vysílání (prostřednictvím pozemních programů ČTV a OK3 a dále pak vytvářela pořady vysílačů, včetně programů digitálních šířených pro federální program F1. v DVB-T), vysílání prostřednictvím kabelových systémů, S koncem federace zanikla k 31. 12. 1993 i Českoslo- vysílání prostřednictvím družice. venská televize a federální program F1. Na její místo nastoupila již Česká televize s programy ČT1 a ČT2, Pozn.: Je běžné, že někteří provozovatelé kombinují následně pak i se zpravodajským programem ČT24 dva či více technických prostředků šíření svých pro- a tematickým – sportovním programem ČT4 Sport. gramů. Poslední dva zmíněné programy byly do začátku di- gitalizace šířeny pouze prostřednictvím družice. Podle pokrytého území: celoplošné programy (pokrytí více než 70 % oby- vatel ČR) regionální programy ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ místní programy (pokrytí méně než 1 % obyvatel ČR)1 Regulérní rozhlasové vysílání bylo zahájeno 18. květ- Podle základní programové specifikace: na 1923 ve 20:15 z vojenského stanu v Praze-Kbe- Programy je možné rozčlenit podle tematického lích. Pro studii je však podstatná novodobá historie, zaměření, které je zakotveno v licenci. V zása- která se začala psát počátkem 90. let, kdy byla pro- dě se programy dělí mezi plnoformátové (plno- lomena hegemonie státního rozhlasu a kdy vedle ve- formátovým programem se rozumí dle § 2 odst. 1 Pozn.: Pro sektor rozhlasového vysílání je typická snaha o síťování rozhlasových stanic, které byly původně licencovány jako regio- nální či místní, a tím vytváření pseudoceloplošných rozhlasových programů. Pro vysílání v rozhlasových sítích je typické společné vy- tváření programu, s regionálním odpojováním. Odpojování a regionální vysílání tak mnohdy probíhá například jen