Kulturní a kreativní průmysly HUDBA KNIHY A TISK v České Studie o sociálně ekonomickém potenciálu Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová PhDr. Jaroslav Císař republice 2010 2010 Přehled o stavu jednotlivých odvětví (architektura, design, reklama, film, hudba, knihy a tisk, scénická umění, trh s uměním, TV a rozhlas, videohry, kulturní cestovní ruch)

Eva Žáková a kolektiv autorů

Autoři: Jaroslav Císař, Lenka Dohnalová, Jaroslav Faltus, Jiří Hadaš, Marek Hejduk, Petr Mošna, Bohumil Nekolný, Ivan Peterka, Tereza Raabová, Radomíra Sedláková, Zuzana Sedmerová, Jan Skřivánek, Eva Žáková

Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004.

TRH VIDEOHRY S UMĚNÍM FILM Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Studie o sociálně ekonomickém potenciálu Studie o sociálně ekonomickém potenciálu Jaroslav Faltus kulturních a kreativních průmyslů v České republice kulturních a kreativních průmyslů v České republice 2010 Petr Mošna Jan Skřivánek 2010 2010

Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004.

ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ REKLAMA DESIGN Studie o sociálně ekonomickém potenciálu Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice kulturních a kreativních průmyslů v České republice VYSÍLÁNÍ Mgr. Ivan Peterka, Marek Hejduk Zuzana Sedmerová a Lenka Žižková 2010 2010 Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Mgr. Jiří Hadaš 2010

Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004.

Shrnutí SCÉNICKÁ CESTOVNÍ současného ARCHITEKTURA stavu a UMĚNÍ RUCH Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Studie o sociálně ekonomickém potenciálu Studie o sociálně ekonomickém potenciálu Doc. ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc. kulturních a kreativních průmyslů v České republice kulturních a kreativních průmyslů v České republice 2011 návrh Bohumil Nekolný Tereza Raabová 2010 2010 doporučení Eva Žáková 2011

Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Jiří Hadaš 2010

Studie je vydávána Institutem umění – Divadelním ústavem v rámci projektu Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004. OBSAH

AUTOR 3

TELEVIZE A ROZHLAS / Jiří Hadaš 4 TELEVIZE 4 ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ 4 STRUKTURA TELEVIZNÍHO A ROZHLASOVÉHO VYSÍLÁNÍ V ČR 5 PŘEHLED PROVOZOVATELŮ TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ DLE TECHNICKÝCH PROSTŘEDKŮ šířENÍ (STAV K 1. 8. 2010) 6 Veřejnoprávní vysílání 6 Komerční televizní trh 10 Komerční rozhlasový trh 13 ROZVOJ ČETNOSTI SUBJEKTŮ TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ 14 dOPAdy nových technologií 16 3D technologie 16 Digitalizace 17 ICT technologie 18 ZÁVĚR 19

Profil oblasti televize 20 AUTOR

Jiří Hadaš

Narozen 4. 2. 1980 v Chebu. Vedle absolutoria Práv- nické fakulty Západočeské univerzity v Plzni (2005) studoval rovněž Katolickou teologickou fakultu obor Dějiny křesťanského umění a také obor Filmová věda na Filosofické fakultě UK. V současnosti působí jako právník Odboru analýz televizního vysílání Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Specializuje se na problematiku obchodních sdělení a evropskou legislativu v oblasti televizního vysílání.

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 3 TELEVIZE A ROZHLAS Jiří Hadaš řejnoprávního Českého rozhlasu začaly na českém TELEVIZE mediálním trhu působit komerční subjekty.

V průběhu let 1994–1998 regulační orgán Rada pro Televizní vysílání započalo v bývalém Českosloven- rozhlasové a televizní vysílání (původně Rada České sku zkušebním vysíláním dne 1. května 1953. Již republiky pro rozhlasové a televizní vysílání) umožnil v roce 1962 jsou registrovány 2 miliony koncesioná- vznik řadě regionálních a lokálních rozhlasových sta- řů. V prosinci 1969 byla překročena hranice 3 milionů nic a rovněž programům s celoplošnou působností. diváků a v roce 1978 překročil počet registrovaných Trh se posunul do další fáze – zahuštění a zvýšení televizních koncesionářů 4 miliony. Výlučným pro- konkurence. vozovatelem vysílání byla Československá televize, která provozovala od roku 1970 dva programy. Na- bídka byla rozšířena o třetí program OK 3 v květnu 1990. STRUKTURA TELEVIZNÍHO K tržní pluralitě v televizním vysílání pak došlo schvá- A ROZHLASOVÉHO lením zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhla- sového a televizního vysílání. Tento zákon zavedl tzv. VYSÍLÁNÍ V ČR duální systém vysílání a rozlišil dvě kategorie vysíla- telů: Provozovatel vysílání ze zákona (veřejnoprávní). Sektor vysílání lze rozdělit podle několika kritérií: Provozovatel vysílání na základě licence (komerč- podle technických prostředků šíření, ní subjekt). podle pokrytého území, podle základní programové specifikace. Toto rozdělení přetrvalo dodnes. Česká televize, resp. v té době Československá televize, byla zříze- na zákonem č. 483/1991 Sb., jako televizní služba Podle technických prostředků šíření: veřejnosti. Česká televize tak byla provozovatelem terestrické vysílání (prostřednictvím pozemních programů ČTV a OK3 a dále pak vytvářela pořady vysílačů, včetně programů digitálních šířených pro federální program F1. v DVB-T), vysílání prostřednictvím kabelových systémů, S koncem federace zanikla k 31. 12. 1993 i Českoslo- vysílání prostřednictvím družice. venská televize a federální program F1. Na její místo nastoupila již Česká televize s programy ČT1 a ČT2, Pozn.: Je běžné, že někteří provozovatelé kombinují následně pak i se zpravodajským programem ČT24 dva či více technických prostředků šíření svých pro- a tematickým – sportovním programem ČT4 Sport. gramů. Poslední dva zmíněné programy byly do začátku di- gitalizace šířeny pouze prostřednictvím družice. Podle pokrytého území: celoplošné programy (pokrytí více než 70 % oby- vatel ČR) regionální programy ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ místní programy (pokrytí méně než 1 % obyvatel ČR)1

Regulérní rozhlasové vysílání bylo zahájeno 18. květ- Podle základní programové specifikace: na 1923 ve 20:15 z vojenského stanu v Praze-Kbe- Programy je možné rozčlenit podle tematického lích. Pro studii je však podstatná novodobá historie, zaměření, které je zakotveno v licenci. V zása- která se začala psát počátkem 90. let, kdy byla pro- dě se programy dělí mezi plnoformátové (plno- lomena hegemonie státního rozhlasu a kdy vedle ve- formátovým programem se rozumí dle § 2 odst.

1 Pozn.: Pro sektor rozhlasového vysílání je typická snaha o síťování rozhlasových stanic, které byly původně licencovány jako regio- nální či místní, a tím vytváření pseudoceloplošných rozhlasových programů. Pro vysílání v rozhlasových sítích je typické společné vy- tváření programu, s regionálním odpojováním. Odpojování a regionální vysílání tak mnohdy probíhá například jen v průběhu vysílání lokálního zpravodajství. Zejména je však odpojování využíváno pro vysílání místní reklamy.

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 5 1 písm. k zákona č. 231/2001 Sb., o rozhlasovém Televizní vysílání prostřednictvím družicového a ka- a televizním vysílání, televizní program obsahující belového systému provozuje 11 držitelů licence, kteří pořady různého zaměření a témat, zejména pořa- prezentují 17 programů. dy zpravodajské, filmové, dokumentární, hudební a vzdělávací, který není zaměřen pouze na určitou Televizní vysílání prostřednictvím pozemních vysí- skupinu obyvatel se shodnými zájmy) a tematické. lačů prezentuje 15 provozovatelů provozujících 19 U programů tematických je vždy specifikováno programů. zaměření, resp. jaké žánry budou ve vysílání pře- važující (zpravodajské, zpravodajsko-publicistické, V rozvíjejícím se digitálním vysílání je zastoupeno 10 filmové, hudební, programy pro děti apod.) Vedle programů sedmi provozovatelů. základní programové specifikace, trvale upravující Mimo tuto kategorizaci pak stojí Česká televize, kte- zaměření programu, obsahuje licence rovněž další rá vysílá na základě zvláštního zákona.2 programové podmínky, které podrobněji definují podobu vysílání konkrétního programu. Další pro- Veřejnoprávní vysílání gramové podmínky na rozdíl od základní progra- mové specifikace jsou institutem, který může pod- Česká televize a Český rozhlas jsou provozovateli vy- léhat změnám. V případě, že provozovateli již znění sílání ze zákona se specifickými úkoly veřejné služby. licence z jakéhokoli důvodu nevyhovuje, například Oba provozovatelé jsou nezávislí na státu, nedostá- v souvislosti s novými diváckými či posluchačský- vají žádné státní subvence a jejich činnost je finan- mi požadavky, může požádat Radu pro rozhlasové cována příjmy z rozhlasových a televizních poplatků a televizní vysílání o změnu licenčních podmínek. a příjmy z vlastní podnikatelské činnosti (zejména se Tato změna podléhá zpoplatnění dle sazebníku jedná o prodej reklamního času, ale i výnosy z autor- správních poplatků (10 000 Kč změna licence te- ských práv, pronájmu techniky atd.). levizního provozovatele, 3 000 Kč změna licence rozhlasového provozovatele). V tomto kontextu je Veřejnoprávní televizní vysílání je v ČR prezentová- nutno uvést, že změně licenčních podmínek mo- no Českou televizí, která jako jediný subjekt nevy- hou podléhat i další části licence, například územní sílá na základě licence, ale ze zákona, konkrétně č. rozsah vysílání, název programu apod. 483/1991 Sb., o České televizi. Tento zákon vymezu- je účel a hospodaření České televize. V rozhlasovém vysílání pak obdobně Český rozhlas, zřízený záko- nem č. 484/1991 Sb. Na plnění funkce veřejnopráv- PŘEHLED PROVOZOVA- ních vysílacích subjektů, zejména pak na jejich hos- podaření dohlíží zákonem zřízené kontrolní orgány TELŮ TELEVIZNÍHO VYSÍ- Rada Českého rozhlasu a Rada České televize. LÁNÍ DLE TECHNICKÝCH Zdroje příjmu PROSTŘEDKŮ ŠÍŘENÍ Zdrojem financování České televize jsou televizní (STAV K 1. 8. 2010) poplatky a příjmy z vlastní podnikatelské činnosti. Z ekonomického hlediska jsou důležité výnosy z re- klamy, které v letech 2005–2006 dosáhly rekordního V současné době je evidováno celkem 195 programo- objemu přes 1 mld. Kč. V dalších letech pak došlo vých licencí k provozování nepřevzatého televizního k výraznému poklesu, což bylo důsledkem omeze- vysílání. Dominantním segmentem jsou provozova- ní reklamního vysílání na 0,5 % denního vysílacího telé televizního vysílání (90 subjektů) prostřednictvím času. Od roku 2008 do ukončení přechodu zemské- kabelových systémů, kteří úhrnem obhospodařují ho analogového televizního vysílání na zemské digi- 101 programů. Další početnou skupinou jsou provo- tální televizní vysílání (přechod na digitální vysílání zovatelé televizního vysílání prostřednictvím družice, probíhá v souladu s harmonogramem v tzv. Technic- kterých je licencováno celkem 19, avšak prezentují kém plánu přechodu, viz níže) čas vyhrazený reklamě nabídku 48 programů. na programu ČT1 nesmí přesáhnout 0,75 % denního

2 Pozn.: Průběžně aktualizované přehledy o všech licencích a všech typech programů jsou k dohledání na webových stránkách Rady na adrese www.rrtv.cz pod odkazem http://www.rrtv.cz/cz/dynamic/licenceTerms.aspx

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 6 vysílacího času a na ostatních programech 0,5 % vy- sílacího času na každém z těchto programů. Výnos z navýšeného reklamního vysílání na programu ČT1 slouží jako prostředek financování digitalizace.

V roce 2009 se na výnosech z reklamního vysílání vý- razně projevil dopad celosvětové ekonomické krize, který se promítá i do objemu výnosů plánovaných na rok 2010. Vysílání reklamy v České televizi a její úče- lové užití upravuje zákon č. 403/2007 Sb., rozpočet účtu pro užití výnosu z vysílání reklamy je předkládán ke schválení Vládě ČR3.

Výnos reklamy v České televizi v letech 2002–2010

plán Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Výnosy 972 970 864 611 1 046 871 1 041 720 1 193 706 847 469 739 181 469 309 530 000 z reklamy

Zdroj: ČT

Zaměstnanost - Česká televize Vývoj zaměstnanosti v České televizi v letech 2002- 2010 Česká televize patří k významným zaměstnavatelům v oblasti televizních médií. V letech 2003–2005 sice byla přijata opatření ke snížení počtu zaměstnan- ců, zejména pak v roce 2005, kdy došlo ke striktní- mu omezení počtu zaměstnanců, kdy z počtu 2806 zaměstnanců klesl počet na 2511, přesto je Česká televize největším zaměstnavatelem v oblasti tele- vizního vysílání. Současný trend je takový, že počet zaměstnanců postupně narůstá do plánovaného po- čtu 2865 zaměstnanců v roce 2010. Tato skutečnost spočívá v rozšíření počtu programů (ČT4, ČT24 a ČT HD – neboli vysílání programu České televize v roz- lišení high definition), a tedy nutnosti personálního doobsazení.

3 Jiná data o financování České televize nejsou k dispozici (nejsou obsažena ve výročních zprávách)

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 7 plán Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet zaměst- 2806 2732 2574 2511 2680 2813 2881 2896 2865 nanců

Zdroj: ČT

Zdrojem financování Českého rozhlasu jsou konce- sionářské poplatky a příjmy z vlastní podnikatelské činnosti.

Přehled uvádí segmentaci příjmů Českého rozhlasu, kde je zřejmá dominance koncesionářských poplat- ků v hospodářských výsledcích Českého rozhlasu.

Rok Hospodářský výsledek Vybrané poplatky Podíl poplatků na výnosech 1999 135,4 mil. Kč 1,35 mld. Kč 68 % 2000 103 mil. Kč 1,34 mld. Kč 79 % 2001 61,3 mil. Kč 1,33 mld. Kč 86 % 2002 14,5 mil. Kč 1,31 mld. Kč 83 % 2003 29,1 mil. Kč 1,33 mld. Kč 78 % 2004 6,2 mil. Kč 1,31 mld. Kč 83 % 2005 −24,1 mil. Kč 1,39 mld. Kč 87 % 2006 150,9 mil. Kč 1,727 mld. Kč 87 % 2007 140,3 mil. Kč 1,870 mld. Kč 88 % 2008 126,3 mil. Kč 1,955 mld. Kč 87 %

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/ wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas

Údaje z výroční zprávy za rok 2009 dokládají nena- plnění očekávaného reklamního času, a tedy i příjmu z inzerce, což jednoznačně dokládá pokles reklam- ních investic do rozhlasového vysílání.

Celkové příjmy z vlastní reklamní a obchodní činnosti Českého rozhlasu včetně reg. studií

2009 (leden–listopad) plán (tis. Kč) Skutečnost (tis. Kč) Plnění % reklama – placená 40 213 31 260 77,7 ostatní 76408 81 768 89,2 celkem 116 621 113 028 96,9

Zdroj: Český rozhlas

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 8 Naplněnost reklamních časů stanic a studií Českého rozhlasu (za leden až listopad 2009)

limit Vybrané poplatky Podíl poplatků stanice / studio [minut] [minut] na výnosech ČRo 1 – Radiožurnál 1002 975,0 97,3 ČRo 2 – Praha 1002 416,1 41,5 ČRo 3 – Vltava 1002 468,0 46,7 ČRo Rádio Česko 1002 818,0 81,6 ČRo Leonardo 1002 147,0 14,7 ČRo Radio Wave 1002 286,0 28,5 ČRo Brno 1670 1 457,0 87,2 ČRo České Budějovice 1670 1 364,0 81,7 ČRo Hradec Králové 1670 769,0 46,0 ČRo Olomouc 1670 1 273,4 76,3 ČRo Ostrava 1670 635,6 38,1 ČRo Plzeň 1670 1 433,9 85,9 ČRo Regina 1670 1 292,0 77,4 ČRo Region, Středočeský kraj 1670 660,0 39,5 ČRo Sever 1670 654,0 39,2 ČRo Region, Vysočina 1670 787,5 47,2 ČRo Pardubice 1670 1 253,0 75,0

Zdroj: Český rozhlas konstatovat, že významnější divácký ohlas nezazna- menaly ani nové programy dvou nejvýznamnějších Komerční televizní trh komerčních subjektů (CET 21 spol. s r. o. – MTV, Nova Cinema; FTV Prima, spol. s r. o. – , Provozovatelé televizního vysílání představují v Čes- R1). ké republice ekonomicky vlivný segment mediálního trhu z pohledu aktivity a zájmu zadavatelů, respekti- V této souvislosti je nutno zmínit i poněkud nevyjas- ve objednavatelů reklamy, neboť prodej reklamního něné a problematické vztahy mezi FTV Prima spol. času je zásadním zdrojem příjmu provozovatelů te- s r. o., resp. programem , a regionálními levizního vysílání. Lze říci, že s ohledem na sledova- programy, které do programu Prima televize vstupu- nost a ekonomickou sílu je domácí televizní trh málo jí. Dosud není jasné, jak dopadne snaha společnosti konkurenční, neboť je stabilně ovládán třemi subjek- FTV Prima, spol. s r. o. o tzv. očištění digitální licence ty: veřejnoprávní Českou televizí a komerčními CET od regionálních vstupů, neboli o zbavení se povinnos- 21 spol. s r. o. a FTV Prima, spol. s r. o. ti umožňovat vstup regionálním programům do digi- tálního vysílání programu FTV Prima spol. s r. o. Z tohoto důvodu se mnohé subjekty reklamního trhu upínaly k digitalizaci a novým technologiím jako ře- Sledovanost, zaměstnanost šení zvýšení konkurence a nabídky reklamního pro- storu na trhu. Prolomení této hegemonie se však do- Televizní průmysl v ČR zcela přesně odpovídá trendu sud nepodařilo ani díky nástupu dlouho očekávané nových členských zemí EU, kde soukromé televize digitalizace, kdy noví televizní provozovatelé zůstali dominují trhu nejen ekonomicky, ale i sledovaností. daleko za očekáváním jak ekonomickým, tak ohled- Sledovanost komerčních stanic dlouhodobě převy- ně diváckého zájmu (Televize Barrandov, Z1). Nutno šuje 70 %.

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 9 Nova Ostatní ČT1 ČT2 ČT24 ČT4 Nova Prima Cinema stanice 19,14 % 6,06 % 2,00 % 1,37 % 38,16 % 1,73 % 16,71 % 14,83 %

Zdroj: ATO http://www.ato.cz/vysledky/rocni-data/ share/15

Zaměstnanost v komerčním sektoru televizního vy- sílání představuje významný ukazatel pouze u dvou největších subjektů, přičemž lze vysledovat trend snižování počtu zaměstnanců, zejména pak u provo- zovatele CET 21 spol. s r. o., kde došlo, na základě údajů uvedených ve výročních zprávách, k rapidnímu poklesu počtu zaměstnanců v období 2007–2008.

Naopak v případě provozovatele FTV Prima, spol. s r. o. lze spatřit nárůst mzdových nákladů při relativ- ně konstantním počtu zaměstnanců.

Zaměstnanost FTV Prima, spol. s r. o. (v tis. Kč)

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zaměstnanci 154 155 172 192 208 207 Vedoucí (průměr) 6,5 7 7 11 10 15 Mzdové náklady 64209 70500 67145 89585 110615 111593

Zdroj: Výroční zprávy uvedené v Obchodním rejstříku

Zaměstnanost CET 21, spol. s r. o. (v tis. Kč)

Rok 2006 2007 2008 2007 2008 2008 (5. 8. – 31. 12. 2008) (1. 1. – 4. 8. 2008) Zaměstnanci 392 948 671 597 208 207 Vedení 45 100 51 26 10 15 Mzdové náklady 459 255 828 248 253985 315463 110615 111593

Zdroj: Výroční zprávy uvedené v Obchodním rejstříku

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 10 Financování komerčních provozovatelů

Komerční televizní trh lze rozčlenit na tyto segmen- ty: komerční televize, komerční televize předplacené, internetové televize.

Zdroje příjmu komerčních televizních subjektů tvoří: prodej reklamního času, poplatky zákazníků kabelových a placených pro- gramů, jiné příjmy (vydavatelské aktivity, prodej pořadů).

Prodej reklamního času je stěžejním způsobem fi- nancování. Mediální trh v České republice nezůstal v roce 2009 nedotčen dopadů celosvětové hospo- dářské krize. Zhoršené ekonomické podmínky jed- noznačně reflektují finance vynaložené v podobě reklamních investic. Lze shledat, že celkový objem proinvestovaných prostředků v médiích klesl ve srovnání s předcházejícím rokem o celou čtvrtinu, neboť objem investice reklam do televizního vysílání klesl o 27 %. Hospodářskou recesí zůstal prakticky Zdroj: Výroční zpráva Rady pro rozhlasové a televizní nezasažen pouze internet. Podle odhadů společnosti vysílání 2009 OMD Czech, a. s. (mediální a reklamní agentura), bude útlum reklamních aktivit v mírnější podobě pokračo- Meziroční změna reklamních investic v % (dle medi- vat i v roce 2010 (až o celkových −14 %). Příčinou atypů) poklesu reklamních investic v ČR v roce 2009 byla převážně snaha velkých zahraničních firem o úspory a opti­malizaci nákladů. Ekonomická krize nepostihla stejnou měrou prodeje ve všech produktových kate- goriích, ale inzerenti své marketingové aktivity všeo- becně omezovali. Lze očekávat, že firmy budou ve snižování nákladů pokračovat i v roce 2010, k výraz- nějšímu oživení dojde nejspíše až v roce 2011.

Odhad reklamních investic v mil. Kč (hodnoty Media Net value)

2007 2008 2009 2010 Tisk 8 680 8 550 5 470 4 490 Tv 10 750 11 490 8 390 7 300 Radio 2 270 2 270 1 770 1 500 Zdroj: Výroční zpráva Rady pro rozhlasové a televizní Outdoor 2 750 2 910 2 430 1 940 vysílání 2009 Internet 2 800 3 420 3 420 3 250 Kino 80 70 20 20 TOTAL 27 330 28 710 21 500 18 500

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 11 Současný trend v televizním vysílání je takový, že rychle klesá počet domácností s analogovým pří- jmem televizního vysílání a naopak rapidně roste po- čet domácností s kabelovým, případně satelitním pří- jmem. Tato skutečnost je dána postupným ukončo- váním analogového vysílání. Podle některých odhadů už přibližně 50 % domácností, které mají kabelovou přípojku, přijímá signál digitálně. Dvacet procent do- mácností, které přijímají signál prostřednictvím sa- telitu, představuje cca 1,1–1,2 mil. domácností. Lze očekávat, že počet domácností připojených na sate- litní příjem v příštím roce vzroste o dalších 400 000. Tím se satelitní platforma prakticky vyrovná zemské- mu vysílání.

Hospodaření provozovatelů celoplošného tele- vizního vysílání

Dominantní provozovatelé FTV Prima, spol. s r. o. a CET 21 spol. s r. o. celoročně vykazují trvalé zisky, které však mají sestupnou tendenci v období tzv. ce- losvětové ekonomické recese.

Hospodaření společnosti CET 21, spol. s r. o.

Rok 2006 2007 2008 2008 (1. 1. – 4. 8. 2008) (5. 8. – 31. 12. 2008) Výsledek hospodaření před zdaněním 192 547 879 445 153 4742 -772 635

(v tis. Kč) Zdroj: Výroční zprávy uvedené v Obchodním rejstří- ku

Hospodaření společnosti FTV Prima, spol. s r. o.

Rok 2006 2007 2007

Výsledek hospodaření před zdaněním 552625 469502 442446

(v tis. Kč) Zdroj: Výroční zprávy uvedené v Obchodním rejstří- ku

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 12 Komerční rozhlasový trh

V ČR podobně jako v ostatních vyspělých evrop- ských zemích funguje rozhlasové prostředí na duální bázi, které je tvořeno vysílatelem ze zákona (veřejno- právní Český rozhlas) a soukromým sektorem.

Veřejnoprávní rozhlas reprezentují čtyři celoplošné stanice a 12 regionálních studií. Soukromých roz- hlasových stanic je v současné době 63 (terestricky vysílající s licencí) – dvě celoplošné (Frekvence 1, Im- 2010 puls), Evropa 2 (celoplošná programová síť) a zbytek rok 2007 2008 2009 (odhad) regionální a místní programy. Stanice jsou zastřeše- ny na národním reklamním trhu tzv. media zastupi- Objem telstvími. Stanice Českého rozhlasu zastupuje spo- investic 2 270 2 270 1 770 1 500 lečnost ARBOmedia (podíl na trhu 20,8 %). V sou- (v mil Kč) vislosti s rozhlasovým vysíláním je nutno zdůraznit, že v tomto sektoru dosud nebyl plně započat proces Zdroj: Výroční zpráva Rady pro rozhlasové a televizní digitalizace. Dosud žádná z rozhlasových stanic ne- vysílání 2009 vysílá digitálně. Trh soukromých stanic je od 1. 6. 2005 rozdělen mezi dva konkurenční subjekty – 54 lokálních a regionálních rádií zastupuje společnost Media Marketing Services (podíl na trhu 40 %), a tři ROZVOJ ČETNOSTI celoplošná a 9 regionálních rádií společnost Regie Radio Music (podíl na trhu 37,1 %). SUBJEKTŮ TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ Denní poslechovost rádií se oproti roku 2009 mírně snížila (–4,4 %), když dosáhla 5,471 mil. lidí. Nej- poslouchanější stanicí je rozhlasová stanice Impuls Zajímavým a potencionálně ekonomicky zajímavých s 941 tis. posluchači denně, v meziročním srovnání ukazatelem je fakt, že Česká republika se v posled- však Impuls ztratil 186 tis. lidí. ním období stala oblíbeným sídlem pro provozovate- le televizního vysílání do okolních zemí. Evropu 2 poslouchá denně 887 tis. lidí, což je o 71 tis. lidí méně nežli loni. Třetí nejposlouchanější celo- Rada už takto udělila licenci například kanálu HBO plošnou stanicí je s 873 tis. Frekvence 1, ta si pohor- pro Polsko. Na stejný trh zamířila s českou licencí šila oproti loňsku o 59 tis. lidí. Z celoplošných stanic i MTV Networks, která si v ČR zalicencovala hned tři oproti minulému roku nejvíce poklesl Radiožurnál, programy – MTV European, VH1 European a Nicke- když ztratil pětinu svých posluchačů, denní posle- lodeon European, které zasahují vysíláním do Albá- chovost ČRo 1 dosáhla 653 tis. lidí. nie, Běloruska, Bulharska, Estonska, Islandu, Izraele, Jordánska, Kazachstánu, Lotyšska, Litvy, Lucem- Nejposlouchanější regionální stanicí je standardně burska, Malty, Moldávie, Slovenské republiky, An- s velkým náskokem Blaník, jehož denní poslecho- goly, Beninu, Botswany, Burkiny Faso, Burundi, Ka- vost dosahuje 488 tis. lidí, ten zaznamenal meziroční merunu, Kapverd, Středoafrické republiky, Komor, mírný pokles (–2 %). Konga, Pobřeží slonoviny, Demokratické republiky Kongo (Zaire), v červnu 2010 pak Rada udělila licenci Objem poklesu poslechovosti a s tím spojených in- provozovateli MTV NETWORKS s. r. o. k šíření pro- vestic do rozhlasového vysílání pak specifikuje níže gramů MTV Hungary a Comedy Central Hungary pro uvedený graf a tabulka, kde je doložen rapidní po- území Maďarska. kles investic do reklamy v oblasti rozhlasového vysí- lání. Tato situace byla ovlivněna do velké míry globál- Podobně například provozovatel stanice Minimax ní ekonomickou krizí. obdržel českou licenci pro šíření srbské, rumunské a maďarské mutace.

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 13 Provozovatel programu Disney Channel svým signá- evropských producentů, která není starší pěti let, lem zasahuje oblast Ruska, Rumunska, Bulharska, fakticky tyto podíly nenaplňuje drtivá většina progra- Albánie, Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Bosny mů šířených prostřednictvím družice. Tato skuteč- a Hercegoviny, Chorvatska, Estonska, Gruzie, Kaza- nost je způsobena faktem, že již v žádosti o licenci chstánu, Litvy, Lotyšska, Makedonie, Srbska, Černé se budoucí provozovatel zprostí povinnosti podpory Hory, Slovinska, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Ukra- evropské tvorby tím, že si naformuluje základní pro- jiny, Uzbekistánu. gramovou specifikaci tak, aby vylučovala plnění kvót pro evropskou tvorbu. Zpravidla tak, že v této části Plnoformátová česko-arabská stanice HE TV, která licence zazní, že program je zaměřen na americkou má od listopadu 2009 českou licenci k televiznímu vy- tvorbu. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ne- sílání šířenému prostřednictvím družice, je pak určena disponuje pravomocemi, které by jí umožňovaly toto pro Afghánistán, Alžírsko, Bahrajn, Bangladéš, Brunej, faktické obcházení zákona eliminovat. Čečensko, Dubai, Egypt, Irák, Írán, Jemen, Katar, Ko- mory, Kuvajt, Libyi, Malajsii, Maledivy, Maroko, Mau- Nelze však počítat, v případě usazování subjektů te- ritánii, Omán, Pákistán, Saudskou Arábii, Somálsko, levizního vysílání v ČR, s velkým nárůstem zaměst- Spojené arabské emiráty, Sýrii, Súdán a Tunisko. nanosti v oblasti televizního vysílání. Tento fakt do- kumentuje společnost HBO Česká republika, spol. Tento jev je jednoznačně dán tím, že v ČR existují s r. o., která vysílá své programy taktéž na Sloven- velmi příznivé podmínky pro podnikání v oblasti mé- sko, do Polska, Maďarska a Rumunska a dále pak dií. Licence k provozování vysílání prostřednictvím Bulharska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srb- družice a kabelových rozvodů je v podstatě nároko- ska, Černé Hory a Makedonie. vá, stačí, pokud žadatel zaplatí správní poplatek (ve výši 50 000 Kč) a splní náležitosti žádosti o licenci. Zaměstnanost HBO Česká republika, spol. s r.o., Licenci nelze udělit pouze uchazeči, kterému byla licence odejmuta nebo zrušena registrace v před- rok 2005 2006 2007 2008 cházejících pěti letech z důvodů porušení zákona počet za- anebo který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný 10 9 22 23 městnanců trestný čin, případně z jiných důvodných okolností. Osobní Neopominutelným faktem je, že v České republice 21 715 18 336 23054 11551 se kromě vstupního správního poplatku za udělení náklady licence (50 000 Kč) nemusí platit žádné roční nebo jednorázové poplatky, jak je tomu v jiných členských (v tis. Kč) zemích EU. Licencí udělených z Česka tak přibývá Zdroj: Výroční zprávy uvedené v Obchodním rejstří- a nejspíše přibývat bude. Možný dopad na český trh ku lze jen odhadovat. Lze říci, že z velkého množství li- cencí, které se v České republice vydávají, tuzemští Je evidentní, že ani takto silná a globální společnost provozovatelé kabelových či satelitních televizí pří- nijak významně nezasahuje do struktury zaměstna- liš neprofitují. Možným ekonomickým přínosem je nosti v oblasti televizních médií, přesto však nelze usazení podnikatelského subjektu na našem území pochybovat o pozitivním ekonomickém dopadu. a s tím spojená výroba pořadů, která by měla vý- razný dopad na zaměstnanost v sektoru televizní- Samostatnou skupinou provozovatelů televizního ho průmyslu a celkově i na kulturní rozvoj. Bohužel vysílání jsou provozovatelé tzv. obecních infokaná- však v nabídce programů HBO, Minimax, MTV či lů, šířených prostřednictvím kabelových systémů, Nickelodeon je původní česká tvorba, případně ja- na jejichž provozu se více či méně podílejí příslušné kékoliv tuzemské zastoupení prakticky eliminováno. městské či obecní úřady. Tyto programy poskytují A to i přes zákonem zakotvené povinnosti směřující informační servis občanům (otvírací doba knihovny, k podpoře evropské audiovizuální tvorby. Přestože ordinační hodiny lékařů, oznámení obecního úřadu český vysílací zákon v souladu s evropskou směr- apod.) Jen na některých těchto programech je za- nicí ukládá celoplošným provozovatelům televizního řazováno komerční vysílání (reklama, teleshopping), vysílání povinnost ve svém programu vyčlenit tam, pro ekonomické přežití těchto programů je rozhodu- kde je to proveditelné, nadpoloviční podíl vysílacího jící podpora z obecních rozpočtů. času pro evropskou tvorbu, 10 % vysílacího času pro evropskou tvorbu vyrobenou nezávislými produ- V České republice už je rovněž několik držitelů licencí centy a z tohoto podílu 10 % pro tvorbu nezávislých k provozování televizních programů zaměřených vý-

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 14 hradně na teleshoppingové a reklamní vysílání. Tyto je podstatný fakt, že výrobci elektroniky se finanč- programy však své místo na mediálním trhu teprve ně „vyčerpali“ vývojem HDTV technologie, která se hledají a o jejich vysílání neexistují relevantní data. z pohledu výroby obsahu stává masovou až dnes (teprve nyní se objevují plnoformátové HD progra- Dopady nových technologií my a teprve teď vznikají HD pořady) a fakticky se tak stává zastaralou z pohledu možného nasazení 3D. V současné době dochází doslova k bouřlivému roz- Lze dedukovat, že společnosti „pozdrží“ vývoj 3D voji technologií, které mají dopad na televizní vysílá- elektroniky do doby úplné dominance HD a navráce- ní. Přechodem z analogového vysílání se uvolnil pro- ní výdajů spojených s vývojem této technologie. stor pro další subjekty televizního vysílání, dále byla umožněna větší interaktivita služeb, například pomo- Digitalizace cí služby Video on demand (VoD). Tradiční technic- ké a s tím spojené obchodní zvyklosti ve smyslu na- Digitální televize (DVB-T) je novou technologií umož- bídky spotřebitelům budou a jsou pomalu měněny, ňující vysílání a přenos audiovizuální informace pro- neboť divák může prostřednictvím digitálních služeb střednictvím zemského, kabelového nebo satelitní- nejen sledovat lineárně vysílané pořady, ale s postu- ho vysílání. Přínosem DVB je vyšší kvalita obrazové pem času si vybírat i své oblíbené a žádané pořady. i zvukové informace, efektivní využití kmitočtového spektra (umožnění vysílání více TV programů), inter- Služba nazývaná „Radio On Demand“ (rádio na přání) aktivní služby atd. je již nyní dostupná na internetových stránkách Čes- kého rozhlasu, kde je možné si přehrát zpravodajské Přechod ze zemského analogového televizního vy- relace. Služba by se měla do budoucna rozšiřovat sílání na zemské digitální televizní vysílání přispěje a dostupný by měl být širší okruh pořadů „na přání“. k efektivnějšímu využití rádiového spektra, které má Česká republika k dispozici. Pro diváka bude zem- V budoucnu se objeví nové interaktivní aplikace, kte- ské digitální televizní vysílání přínosem zejména ve ré umožní nejen výběr, ale větší participaci na vysílá- vyšší kvalitě obrazu i zvuku, v širší a obsahově roz- ní pořadů (hlasování), případně se objevují možnosti manitější programové nabídce, v pokrytí televizním v podobě sázení prostřednictvím digitálních služeb. signálem i v oblastech, kde dnes signál chybí nebo není dostatečně kvalitní, a v řadě nových služeb, kte- Nástup nových technologií je umocněn faktem, že ré digitální televizní vysílání doprovázejí. došlo k legislativní úpravě současného zákona č. 231/2001 Sb., o rozhlasovém a televizním vysílání, Přechod na digitální vysílání byl započat v roce 2008, který byl na jednu stranu reflexí nových technologií kdy nabyl účinnosti zákon č. 304/2007 Sb. Významné a který současně umožnil jejich nástup a rozvoj. S tím bylo i navazující schválení „Technického plánu pře- souvisí i přijetí zcela nového zákona č. 132/2010 Sb., chodu zemského analogového na zemské digitální o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, televizní vysílání“ Radou Českého telekomunikační- který upravuje oblast nelineárních služeb. Jinými slo- ho úřadu a jeho vydání formou nařízení vlády. Termín vy stanovuje mantinely pro služby obdobné vysílá- dokončení přechodu byl stanoven do 11. 11. 2011, ní, šířené přes internet. Regulátorem v této oblasti je s výjimkou oblastí Olomouckého a Zlínského kra- rovněž Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. je, kde bude analogové televizní vysílání ukončeno 30. 6. 2012. 3D technologie Již rok 2009 byl pro zemské digitální televizní vysí- Výrobce elektroniky Panasonic prezentoval vývoj 3D lání zlomový, ve větším rozsahu došlo k vypínání přijímačů jako televizorů budoucnosti. Hlavními pro- analogo­vých vysílačů a zejména ke spouštění vysíla- blémy jsou ovšem nedostatek obsahu, vysoké ná- čů digitálních. Pokrytí analogově šířených programů klady na jeho výrobu a nároky na kapacitu přenosu. se zmenšilo a současně došlo k výraznému zvýšení Lze však předvídat, že tato technologie si vydobude pokrytí zejména digitální veřejnoprávní sítí, které čini- své místo na slunci. Do jaké míry se tak stane a v ja- lo k 31. 12. 2009 přes 94 %. kém časovém horizontu, je složitou otázkou, neboť je obecně známou skutečností, že trvá určitou dobu, Započatý přechod na zemské digitální vysílání tak než se výrobci nových technologií dohodnou na ur- bude v souladu s Nařízením vlády o technickém plá- čitém jednotném technickém standardu a dále pak nu přechodu zemského analogového televizního­ vy-

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 15 sílání na zemské digitální televizní vysílání probíhat me dnes, tak třeba katalogu připravených pořadů, i nadále, kdy se předpokládá, že pokrytí obyvatel- z nichž si uživatel (divák) vybere pořad ke sledování. stva ČR digitálním signálem vzroste v roce 2010 na 98 %. Jak je patrné, vývoj technologií jde velmi rychle do- předu. V horizontu pouze i několika let nelze dosta- Určitý způsob uplatnění nabízí zemské digitální te- tečně přesně před­povědět, která ze současných levizní vysílání i pro rozhlas, kde je možné šířit např. technologií a která z nastupujících technologií získá sedm programů Českého rozhlasu ve veřejnoprávní významnější podíl na trhu nebo která naopak podíl síti, jako je tomu v současnosti. Oproti tomu v zahra- ztratí a kterým směrem tak bude nutné zaměřit po- ničí šíření rozhlasu v DVB-T běžné není. zornost.

Největší zkušenosti s provozováním digitálního roz- Velký rozvoj se očekává v případě vysílání šířeném hlasového vysílání jsou ve Velké Británii a Ně­mecku, prostřednictvím internetu (IPTV). Zde se jako pozitiv- kde je systém T-DAB provozován již více než deset ní jeví nízké investice ze strany diváka, neboť není let. U nás projevil zájem Český rozhlas a některé li- nutné kupovat nákladné dekódovací zařízení. Dále je cencované programy, které byly šířeny v rámci expe- zde snadná dostupnost každému uživateli internetu. rimentálního vysílání. Snad nejmarkantnější dopad by měl na diváka mít pestrý obsah vysílání. Poslední statistiky však uvá- ICT technologie dějí, že divácká veřejnost se mírně odklání od těchto technologií. Dalším a stále častějším způsobem šíření televizních programů je vysílání na bázi IPTV, kde je využíváno Televizi přes pevnou linku od Telefóniky O2 si v prv- širokopásmové připojení k inter­netu a nabídka te- ním čtvrtletí 2008 předplácelo 87 tisíc zákazníků, levizních programů představuje spolu s nabídkou o rok později to bylo již 128 tisíc. Ke konci letošního telefonních služeb přidanou hodnotu pro zákazníka prvního čtvrtletí se nárůst počtu nových zákazníků (triple-play). výrazně zpomalil – skončil na čísle 138 tisíc. Úplně stejného výsledku přitom O2 TV dosáhla i ke konci Své místo mají také technologie pro vysílání ob- posledního čtvrtletí loňského roku. sahu do mobilních zařízení. V současnosti jsou to např. DVB-H nebo DMB, jejichž experimentální vy- Zpomalení růstu počtu zákazníků O2 TV ilustruje sílání v České republice před několika lety proběhlo. graf, který porovnává vývoj zájmu o analogovou a di- V poslední době jsou ale u nás spíše stranou zájmu gitální kabelovou televizi UPC a O2TV v jednotlivých provozovatelů i v souvislosti se záměrem Českého čtvrtletích roků 2008 a 2009 a také v prvním čtvrtletí telekomunikačního úřadu vypsat výběrové řízení na 2010. udělení práv ještě v roce 2008, ke kterému nedošlo ani v roce 2009.

Vývoj v družicovém vysílání (DVB-S, DVB-S2) je po- měrně dynamický, v roce 2009 došlo k výraznému nárůstu počtu domácností, které využívají družico- vý příjem. Jedním z důvodů je také relativně dlouhá doba přechodu na zemské digitální­ vysílání, zejmé- na na Moravě. Zároveň se zvýšila nabídka progra- mů v češtině i slovenštině a tento způsob příjmu roz- hlasových a zejména televizních programů tak velmi rychle zvýšil svoji penetraci v domácnostech.

S dostupností širokopásmového připojení k interne- Zdroj: http://www.digizone.cz/clanky/dvb-t-zastavi- tu a požadavky uživatelů jsou stále více využívány la-zajem-o-kabelovou-televizi-a-iptv/ služby, které mohou konkurovat běžnému rozhlaso- vému a televiznímu vysílání. Jde o desítky rozhlaso- vých programů v češtině, tak o multimediální­ obsah, který je podobný běžnému televiznímu vysílání. Ten může mít podobu jak televizního vysílání, jak ho zná-

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 16 ZÁVĚR

Specifika českého mediálního trhu z pohledu tele- vizních provozovatelů spočívají v malé konkurence- schopnosti a stabilní dominanci tří subjektů - České televize, CET 21 spol. s r. o. a FTV Prima spol. s r. o.

V současné době probíhá zásadní technologický rozvoj, který bude mít velký dopad na tvorbu nových segmentů působících na dosavadním televizním trhu. Bouřlivý vývoj lze předvídat zejména v oblasti cíleného digitálního vysílání (s možností výběru po- řadů, se zacílením reklamy na konkrétního konco- vého diváka = spotřebitele) a internetového vysílání. Výraznější změny v rozložení mediálního trhu by po- tenciálně mohlo přinést absolutní zrušení reklamy ve veřejnoprávní České televizi, tak jak bylo zamýšleno po ukončení procesu digitalizace. Česká televize by měla nově, v případě zachování reklamy v jejím vysí- lání, odvádět do Státního fondu kultury měsíčně 40 % z výnosů svých reklam. Státní fond kultury, zříze- ný zákonem č. 239/1992 Sb., má sloužit k podpoře konkrétních kulturních projektů – uměleckých děl, edičních počinů, kulturních památek, výstav, před- nášek, festivalů, kultury menšin, hodnotných nepro- fesionálních uměleckých aktivit nebo knihovních fon- dů a propagaci české kultury v zahraničí. Dalších 40 % výnosu z reklamy ČT by pak obdržel Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie zřízený zákonem č. 242/1992 Sb.

Pouhý zákaz reklamy by však přinesl jen dílčí změ- ny. Zákazem reklamy na veřejnoprávní televizi by se docílilo pouze „přelití investic“ mířících do tohoto vy- sílacího subjektu z investic do reklamy na investice do sponzorování. Tato tendence byla zřejmá již při snížení reklamního času na 0,5 % vysílacího času. Zadavatelé se zaměřili na sponzorování, v důsledku čehož byl ústup reklamního vysílání na České tele- vizi pro běžného diváka jen těžko zaznamenatelný a neprojevil se ani na výrazně vyšších investicích do reklamy ve vysílání komerčních televizí.

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 17 Profil oblasti televize Překlad přílohy č. 1 studie vypracované pro Evropskou komisi Ekonomika kultury v Evropě, KEA, 2006

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 18 Televize přehodnotit existující zvyky konzumentů a obchodní modely. Televizní vysílání bylo zahájeno v USA na konci 20. let 20. století. První televizní stanice s pravidelným EKONOMIKA SEKTORU programem zahájila vysílání 2. července 1928 na předměstí Washingtonu, D. C., po ní rychle následo- CELKOVÝ NÁRŮST PŘÍJMŮ valy další. V Evropě byla průkopníkem v televizním vysílání Velká Británie. Mezi lety 1936 a 1939 vysílala Příjmy sektoru televizního vysílání rostly mezi lety televize v Londýně, kde v té době mělo přijímač mezi 1995 a 2002 o 6,5 % ročně.6 Tento nárůst způsobily 12 a 15 tisíci domácností. Televizní vysílání pokrýva- následující faktory: lo cca 4 hodiny denně. dopad ICT (informačních a komunikačních tech- nologií), který vedl k nárůstu počtu dostupných Dnes má televizi v Evropě asi 200 milionů domácnos- programů a založení nových společností, tí, přičemž 97,6 % Evropanů tvrdí, že televizi sleduje nárůst finanční podpory veřejnoprávních provo- pravidelně.4 V průměru sledují Evropané televizi více zovatelů, než 200 minut denně, což ze sledování televize dělá nárůst trhu s reklamou. jednu z nejpopulárnějších aktivit naší společnosti. Televizní vysílání se stalo významným průmyslem. NÁRŮST PŘÍJMŮ – JEDNOTLIVÉ SEGMENTY TRHU Mezi lety 1995 a 2002 vzrostly příjmy vysílacích spo- lečností o 6,5 % ročně.5 Dnes se hodnota vysílacího Vezmeme-li v úvahu různé komponenty evropské- sektoru odhaduje na 60 miliard € ročně. ho televizního průmyslu mezi lety 1997 a 2002, byla skladba nárůstu podle jednotlivých segmentů násle- Sektor televizního vysílání lze rozdělit na tři základní dující: kategorie: 4,5 % u komerčních programů. Veřejnoprávní vysílání 5 % u veřejnoprávních stanic. - jehož příjmy plynou z kombinace licenčních po- 20 % u programů neplacených a v základní na- platků (hlavní zdroj) a reklamy (vedlejší zdroj). bídce. Komerční televize 26 % u placených souborů TV programů7. - jejichž hlavní příjem plyne z reklamy. Komerční televize předplacené Nejvíce přispěly k růstu trhu digitální televizní pro- - jejichž zdrojem příjmu je předplatné. gramové balíky a programy v základní neplacené na- bídce a neplacené programy (to znamená programy V důsledku technologického rozvoje mohou televiz- s podílem diváků menším než 3 %). Tato skutečnost ní stanice využívat k vysílání rostoucí počet různých reflektuje jak nárůst trhu s placenou televizí, tak i frag- platforem (pozemní, satelitní, kabelové a internetové mentaci sledovanosti TV, kdy dochází k exponenci- vysílání). Informační a komunikační technologie způ- álnímu nárůstu počtu specializovaných programů. sobily v oblasti evropského televizního vysílání revo- luci: na trh vstupují noví hráči (kabeloví operátoři, te- ROZČLENĚNÍ ZDROJŮ PŘÍJMŮ lekomunikační společnosti), jsou vyvíjeny nové služ- by (mobilní televize, IPTV – televize přes internetový V roce 2002 byl celkový příjem sektoru v 15 zemích protokol, VoD – video on demand apod.) a vznikají EU 61,1 miliardy €, což představuje 0,66 % HDP 15 nové programy. Do roku 2010 přejde většina evrop- zemí EU.8 Tento příjem se skládal z: ských zemí na digitální vysílání, čímž se evropskému Licenční poplatky: trhu s televizním vysíláním otevřou nové možnosti. 15,2 miliardy € (24,9 % celkových příjmů); mezi V důsledku těchto technologických změn je třeba lety 1995 a 2002 rostly cca o 3 % ročně

4 Přehled o evropské účasti na kulturních aktivitách – Euroboarometer - SPADARO (Rosario), Eurostat, Luxembourg, 2002. 5 Studie o dopadu opatření týkajících se podpory distribuce a produkce TV programů (komunitní a národní) vypracované dle čl. 25 (a) směrnice Televize bez hranic – zprávu vypracoval David Graham & Associates Ltd. pro Evropskou komisi – Generální ředitelství pro informační společnost a média, Brusel, 2005, 239 s. 6 Ibid. 7 Ibid. 8 Ibid.

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 19 Příjmy z reklamy a sponzoringu: Horizontální integrace za účelem fungování za 22,6 miliardy € (37 % celkových příjmů); od roku národními hranicemi 1995 do roku 2002 rostly o cca 5 % ročně Poplatky zákazníků kabelových a placených tele- Mnoho televizních společností zvolilo cestu horizon- vizních služeb: tální integrace a rozvinulo vysílací aktivity na několika 19 miliard € (31,1 % celkových příjmů); mezi lety evropských územích, např. RTL Group vlastní televiz- 1995 a 2002 rostly o více než 10 % ročně ní kanály v devíti evropských zemích (Belgie, Francie, Jiné příjmy (vydavatelské aktivity, prodej pořadů...): Německo, Maďarsko, Lucembursko, Nizozemí, Por- 4,3 miliardy € (7 % celkových příjmů) tugalsko, Španělsko a Spojené království), Modern Times Group vlastní kanály také v devíti zemích (Dán- sko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, STRUKTURA SEKTORU Norsko, Španělsko a Švédsko) a SBS Broadcasting v osmi zemích (Belgie, Dánsko, Finsko, Maďarsko, Nizozemí, Norsko, Rumunsko a Švédsko). Sektor televizního vysílání se skládá z různých typů programů: Veřejnoprávní a soukromé vysílací stanice bezplatná komerční televize, veřejnoprávní televize, Pro evropskou audiovizuální krajinu je charakteris- různé druhy placených televizí. tická dualita veřejnoprávního a soukromého vysílání. Veřejnoprávní vysílání v Evropě čelí vzrůstající kon- Všechny tyto programy mohou být vysílány prostřed- kurenci: mezi lety 1990 a 2003 klesl počet diváků ve- nictvím pozemní, satelitní nebo kabelové infrastruk- řejnoprávních stanic z 50 % (1990) na 35 % (2003),10 tury a dále mohou být vysílány prostřednictvím inter- a to především z důvodu nárůstu soukromého sekto- netu. ru. V nových členských státech, kromě Polska, Malty a Slovinska, hrají na trzích soukromé televizní stanice Strukturu evropského televizního trhu lze charakteri- mnohem významnější roli než stanice veřejnoprávní. zovat následovně: Návrat k produkčním aktivitám Vertikální integrace zajišťující plné vlastnictví práv a tok obsahu vysílání Obrat sektoru televizní výroby vzrostl z 6,5 miliardy € (1997) na 11 miliardy € (2001).11 Obsah je stěžejním Ze šesti největších trhů v rámci evropské patnáctky elementem strategie televizních společností – vytvá- je 40 % nezpravodajských programů vyráběno vlast- ření atraktivního obsahu je stěžejní pro získání podílu ními (in-house) odděleními vysílacích stanic a 25 % diváků. Toho je dosahováno různými způsoby: je vyráběno externími producenty.9 Nakupování práv Navíc, vlastníci placených TV kanálů i provozovatelé hlavních stanic jsou v Evropě nejdůležitějšími vlast- V roce 2002 se celkové výdaje na práva na spor- níky základních a volně šířených, na ně navazujících tovní pořady v EU15 vyšplhaly na 5,4 miliardy € specializovaných kanálů. Ve vlastnictví provozovate- (cca 2,2 miliardy u primárních kanálů a 3,2 miliar- lů placených kanálů jsou také mnohé navazující spe- dy u sekundárních kanálů), na získání práv na TV cializované kanály. pořady a filmy se vydalo 6,5 miliardy € (cca 3,5 miliardy u primárních kanálů a 3 miliardy u sekun- dárních kanálů).12

9 Studie o dopadu opatření týkajících se podpory distribuce a produkce TV programů (komunitní a národní) vypracované dle čl. 25 (a) směrnice Televize bez hranic – zprávu vypracoval David Graham & Associates Ltd. pro Evropskou komisi – Generální ředitelství pro informační společnost a média, Brusel, 2005, 239 s. 10 le role clé de la radiodiffusion de service public dans la société européenne du 21e siecle – Contribution de l’UER, Amsterdam, 1–3 septembre 2004 – European Broadcasting Union. 11 Ibid. 12 Ibid.

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 20 Investice stanic do televizních produkcí V roce 2004 mírně vzrostla domácí televizní produk- ce (včetně koprodukce) v pěti největších evropských Vysílací stanice jsou hlavními investory do televiz- zemích (133 hodin, což je nárůst o 2,5 % oproti roku ních produkcí. V roce 2004 byla nevýznamnějším 2003).18 Objem produkce vzrostl v Německu, Itálii televizním producentem, co do provozních nákla- a Spojeném království, lehce klesl ve Francii a Špa- dů, panevropská vysílací společnost RTL Group. nělsku. Její obsahová divize zaznamenala provozní ná- klady ve výši 1 086 milionů € (včetně produkce K tomuto obrození dochází díky komerčním televizím celovečerních filmů a obchodu s právy).13 Za RTL především v Itálii a Španělsku. Nicméně veřejnopráv- Group se následně umístily Mediatrade (vlastní- ní stanice zůstávají hlavními zadavateli a dodavate- kem je Mediaset), Groupe Canal+ a Bavarian Film li domácích televizních filmů a seriálů. Například ve (vlastníkem je ARD).14 Spojeném království financuje BBC 40 % veškerého obsahu, který je v zemi vyroben.19 V roce 2002 bylo do výroby obsahu v EU15 investo- váno 15,8 miliardy €: Portugalský obsah válcuje brazilské produkce 14 miliard € ze zakázek primárních kanálů. 1,1 miliardy € ze zakázek sekundárních kanálů. Portugalské televizní stanice dříve získávaly většinu 0,3 miliardy € z přímých podpor přístupných pro- svého obsahu od brazilské TV Globo. Soukromá por- ducentům. tugalská televizní stanice TVI však v poslední době 0,4 miliardy € tvořily přímé příjmy producentů dramaticky rozvinula místní obsah a od 18 do 24 ho- z vedlejších/doplňkových práv15. din jej také výlučně vysílá. Zatímco v roce 1999 tvoři- la brazilská produkce 95 % portugalského televizní- Těchto 15,8 miliardy € bylo utraceno následovně: ho vysílání, v roce 2005 je to již jen 44 %. V důsledku 2,8 miliardy € na národní a místní zprávy a spor- toho vzrostl počet portugalských produkčních pro- tovní pořady (výdaje za práva na sportovní přeno- fesionálů (herců, techniků apod.) desetinásobně ze sy nejsou zahrnuty). 102 v roce 1999 na 1 069 v roce 2005. 4,5 miliardy € na zakázky nezávislým producen- tům. Zásadní role aktivit v oblasti vysílání – vysílací 6,5 miliardy € na vlastní (in-house) produkce. společnosti jsou nejdůležitějšími evropskými au- 2 miliardy € na zakázky zadané externím dodava- diovizuálními společnostmi telům napojených na jinou společnost16. Velikost největších evropských vysílacích společ- V posledních letech se televizní stanice výrazně pře- ností je působivá, především v porovnání s velikostí orientovaly na vlastní výrobu především z důvodu společností aktivních ve filmovém průmyslu. Sektor rostoucí popularity místního obsahu a také z důvo- televizního vysílání je velmi koncentrovaný na národ- du regulačních nařízení na národní a evropské úrovni ní úrovni; většinu trhu (sledovanost, příjmy z reklamy) (především čl. 4 a 5 Směrnice Rady č. 89/552/EHS v jednotlivých zemích ovládají dvě až tři veřejnopráv- o koordinaci některých právních a správních předpi- ní nebo privátní společnosti. sů členských států upravujících provozování televiz- ního vysílání (tzv. směrnice Televize bez hranic).17

13 Ročenka Evropské audiovizuální observatoře, 2005. 14 Ročenka Evropské audiovizuální observatoře, 2005. 15 Studie o dopadu opatření týkajících se podpory distribuce a produkce TV programů (komunitní a národní) vypracované dle čl. 25 (a) směrnice Televize bez hranic. 16 Ibid. 17 Směrnice Rady 89/552/EEC z 3. října 1989. 18 Ročenka Evropské audiovizuální observatoře, 2005. 19 le role clé de la radiodiffusion de service public dans la société européenne du 21e siecle.

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 21 Tabulka č. 38: Dvacet světových vůdčích audiovizu- álních společností – dle obratu v roce 2004 DOPAD ICT (INFORMAČ- (1 € = 1,25 USD) NÍCH A KOMUNIKAČNÍCH

Milion Milion TECHNOLOGIÍ) Společnost Zěmě USD € 1 Walt Disney US 23,002 18,402 Rozvoj digitální technologie ve vztahu k televiznímu 2 Viacom US 21,374 17,099 vysílání radikálně mění televizní služby v Evropě. Hlavním důsledkem přechodu z analogového na 3 Time Warner US 20,907 16,726 digitální televizní vysílání bude pravděpodobně zvý- 4 Sony JP 16,006 12,805 šení počtu programů, fragmentace publika a rozvoj nových interaktivních služeb (např. VoD služeb – vi- 5 Vivendi Universal FR 15,494 12,395 deo na přání). Tradiční obchodní modely, na které byl 6 News Corporation AU 14,417 11,534 sektor zvyklý, jsou soustavně ovlivňovány rozvojem 7 NBC Universal US 12,900 10,320 ICT, který způsobuje strukturní změny v oblasti audi- ovizuálních a telekomunikačních trhů v celé Evropě. The DirecTV 8 US 11,360 9,088 Group Inc. Více bezplatných a specializovaných programů 9 Bertelsmann DE 10,113 8,090 Díky digitalizaci vzrostl počet evropských domácnos- Liberty Media 10 US 7,682 6,146 tí, které přijímají mezi 20 a 40 neplacenými progra- Corp. my. Většina evropských zemí v následujících pěti až 11 BBC (Group) UK 7,250 5,800 deseti letech přepne z pozemního analogového vysí- 12 ARD DE 7,131* 5,705* lání. Díky digitalizaci se také snižují náklady na rozjetí nového televizního programu. Jelikož s digitalizací 13 NHK JP 6,272 5,018 klesají ceny skladování a distribuce, mohou i malé 14 Blockbuster Inc. US 6,053 4,842 specializované programy dobře fungovat. V důsled- ku toho se předpokládá, že sledovanost velkých sta- 15 Nintendo JP 4,816 3,853 nic klesne ve prospěch nových malých programů. 16 Mediaset IT 4,813 3,850 Konvergence a start nových platforem 17 RAI IT 4,253 3,402 18 ITV PLC UK 3,963 3,170 Nová média, především širokopásmový internet 19 TF1 FR 3,900 3,120 a mobilní 3G sety, se rozvíjejí jakožto audiovizuální platformy. Na trhu s televizním vysíláním se tak ob- France 20 FR 3,791 3,033 jevují noví hráči. Kabeloví operátoři např. v současné Televisions době operují na třech úrovních: televize, širokopás- mový internet a telefony. Rozvoj těchto nových plat- Vysvětlivky: * - data z roku 2003 forem bude mít důsledky, které lze v současné době Zdroj: European Audiovisual Observatory jen těžko předvídat.

Devět z dvaceti největších audiovizuálních společ- Rozvoj služeb tři v jednom ností jsou společnosti evropské. Televizní vysílání je potom jejich stěžejní aktivitou: Služba tři v jednom znamená paralelní poskytování 17 z 20 největších světových audiovizuálních vysokorychlostního internetu, televize (včetně slu- společností je aktivních, ať už převážně nebo čás- žeb VoD) a telefonní linky. V současné době službu tečně, v oblasti televizního vysílání. tři v jednom většinou nabízí kabeloví televizní a tele- Z výše zmíněných devíti společností jsou čtyři ve- komunikační operátoři. Tito operátoři soutěží nejen řejnoprávní (BBC ve Velké Británii, ARD v Němec- mezi sebou, ale také se satelitními programy, proto- ku, RAI v Itálii a France Televisions ve Francii). že také nabízejí televizní služby. Největší společnosti jsou z amerického Hollywoodu.

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 22 Autoři studie o službě tři v jednom20 analyzovali 87 lostní připojení. Přestože nepůjde o plnohodnotné poskytovatelů ve 30 zemích OECD. Zjistili, že v září internetové televizní vysílání, nabídne SkyBroadband 2005 poskytovalo službu tři v jednom 48 poskyto- online distribuci obsahu vysílanému přes BSkyB vatelů ve 23 zemích OECD. V případě kabelových včetně filmů a sportovních přenosů. Zatímco tren- operátorů nabízelo službu asi 66 % z nich, například dem pro kabelové operátory je vstoupit na televiz- Casema v Nizozemí, Noos ve Francii, Telewest ve ní trh, BSkyB jako televizní operátor bude soutěžit Spojeném království, Welho ve Finsku, Auna ve Špa- s tradičními poskytovateli širokopásmového inter- nělsku, Telent v Belgii a UPC v Maďarsku. Pokud netu (telekomunikačními a kabelovými operátory) na jde o telekomunikační operátory, z 50 zkoumaných trhu s širokopásmovým internetem a nabídkou služ- nabízelo službu 44 %, mezi nimi France Telecom by tři v jednom. ve Francii, Lyse v Norsku, Belgacom v Belgii, AON v Rakousku, AR Telecom v Portugalsku aj. Očekává OBCHOD se, že telekomunikační a kabeloví televizní operátoři, kteří službu ještě nenabízejí, tuto službu brzy nabízet Vypovídající data týkající se mezinárodního obchodu budou. v oblasti televizních pořadů bohužel nejsou k dispo- zici. Nicméně data, která k dispozici máme, nám ří- Rozvoj nových služeb kají, že v porovnání s USA je na tom Evropská unie co do obchodu s audiovizuálními programy o pozná- Kromě toho, že ICT ulehčují vstup na trh novým ope- ní hůře. rátorům a poskytovatelům služeb, tak také umož- ňují televizním společnostem zavádět nové digitální V roce 2000 v rámci srovnání mezi televizními spo- služby, jako např. pay-per-view (platba za jednotlivé lečnostmi v EU a v USA vykazoval obchod v EU de- zhlédnutí), specializované programy a/nebo interak- ficit 4,1 miliardy €: tivní aplikace. dovoz (USA do Evropy): 4,4 miliardy € vývoz (EU do USA): 300 milionů €21 V roce 2006 uvedla soukromá německá stanice Pro- SiebenSat. 1 do provozu placené televizní programy, Mezi lety 1997 a 2000 tento deficit rostl exponenci- mobilní televizi a službu VoD. álně:

Francouzská společnost Canal+ zahájila službu VoD Graf č. 37: Obchod s televizními pořady mezi EU v říjnu 2005 (1 000 programů, především celovečer- a Severní Amerikou ních filmů), televizi s vysokým rozlišením v dubnu 2006 a mobilní televizní službu Canalsat. V únoru roku 2006 měl Canalsat 30 000 předplatitelů, kteří platí 7 € měsíčně. Canal+ pokračuje v rozšiřování nabídky a nedávno začal testovat mobilní televizi na DVB-H platformě.

Německý provozovatel placené televize Premiere za- hájil v prosinci 2005 provoz televize s vysokým rozli- šením (HDTV) na MPEG4 formátu. Dále plánuje rozjet internetovou televizi (IPTV) a mobilní televizi. Příjmy Severní Ameriky v EU / Evropské příjmy v Severní Americe / Poměr Anglická satelitní stanice BSkyB plánuje vstoupit do vod širokopásmového vysílání do roku 2010. Všem svým předplatitelům nabídne zdarma vysokorych-

20 Multiple Play: Pricing and Policy Trends, Working Party on Telecommunication and Information Services Policies, OECD, 7 duben 2006. 21 Studie o dopadu opatření týkajících se podpory distribuce a produkce TV programů (komunitární a národní) vypracované dle čl. 25 (a) směrnice Televize bez hranic.

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 23 PRACOVNÍ MÍSTA než průměrným podílem sledovanosti veřejné televize (16,1 %, 20,3 % a 23,6 %). Odhaduje se,22 že v roce 2002 bylo v 15 zemích EU zaměstnáno v oblasti televizního vysílání a přidruže- V nových členských státech je situace naprosto od- ných oblastech, včetně výroby televizních pořadů, lišná. Soukromé televize naprosto ovládají trh. V prů- asi 300 000 lidí: měru je denní sledovanost veřejnoprávních stanic z toho cca 150 000 lidí pracovalo ve vysílání nebo zhruba 20–25 %. V Litvě je to pouhých 12,5 %. Vý- jemu blízkých oblastech, jimkou je Polsko s 51,9 %. V některých nových člen- 150 000 pracovalo v oblasti televizní výroby ských státech sledovanost veřejnoprávních stanic z toho 90 000 pracovalo v rámci vlastní (in-house) výrazně klesla v posledních deseti letech – například produkce (včetně zpravodajství a sportu) na Slovensku ze 73,7 % na 24,6 %, v Maďarsku ze 60 000 pracovalo v externích produkčních spo- 79 % na 19,1 %. lečnostech Aktivity vysílacích společností se neomezují jen na Pokud jde o pracovní místa přímo poskytovaná vy- národní úroveň. Několik evropských vysílacích spo- sílacími společnostmi, dle Evropské audiovizuální lečností vysílá pořady celosvětově. Nejlepšími příkla- observatoře (EAO) bylo v roce 2003 v 25 zemích EU dy jsou BBC a TV5: přímo vysílacími společnostmi zaměstnáno 196 628 BBC World je anglickojazyčná mezinárodní ko- lidí.23 Nejvíce pracovních míst v dané oblasti je v Ně- merční zpravodajská stanice, vysílající 24 hodin mecku (téměř 60 000) a ve Spojeném království (ko- denně; je přijímána v 270 milionech domácností lem 50 000 osob).24 ve více než 200 zemích25. TV5 je frankofonní stanice,26 přijímaná v 160 mili- NÁRODNÍ ROZMĚR onech domácností ve 203 zemích. V průměru sle- duje TV5 24,5 milionu diváků denně.27 Jde o jednu Z analýzy zaměřující se na jednotlivé státy EU vyplý- ze tří největších televizních sítí (vedle CNN a MTV). vá, že mezi „starými“ 15 členskými zeměmi EU a no- vými členskými státy existují významné rozdíly.

Sektor televizního vysílání je na tom v 15 starých členských státech EU lépe než v nových členských státech. Ve starých státech EU jsou příjmy z rekla- my vyšší než v nových členských státech. Ve sta- rých členských státech tvoří větší podíl příjmu veřej- noprávních stanic licenční televizní poplatky, než je tomu v případě nových členských zemí (stěží polo- vina příjmů).

Dalším rozdílem je to, že veřejnoprávní televize v sta- rých členských zemích mají vyšší sledovanost než ve- řejnoprávní televize v nových členských zemích. V EU 15 je průměrná sledovanost veřejnoprávních televizí mezi 40 a 45 %. Toto číslo je navíc shodné téměř všude, s několika výjimkami: Dánsko (71,8 %) je zemí s nejvyšším podílem sledovanosti veřejné televize (71,8% denně). Řecko, frankofonní část Belgie a Por- tugalsko stojí pak na druhé straně spektra s nižším

22 Studie o dopadu opatření týkajících se podpory distribuce a produkce TV programů (komunitární a národní) vypracované dle čl. 25 (a) směrnice Televize bez hranic. 23 Ročenka Evropské audiovizuální observatoře, 2005. 24 „Graham Report“. 25 BBC na www.bbcworld.com/content/template_clickpage.asp?pageid=141. 26 TV5 je konsorcium veřejných vysílacích stanic na frankofonních územích (Francie, Kanada, Belgie, Švýcarsko). 27 TV5 na www.tv5.org/TV5Site/tv5monde/presentation.php.

TELEVIZE A ROZHLAS Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice / 2010 24