Závěrečné Práce Bakalářského A

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Analýza a srovnání specifik krajiny mikroregionu Bučovicko Diplomová práce

Vedoucí práce: Vypracovala: doc. Ing. Dr. Milada Šťastná Bc. Marie Matonohová

Brno 2017

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza a srovnání specifik krajiny mikroregionu Bučovicko vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.

Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona.

Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:………………………

………………………………

podpis

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí diplomové práce doc. Ing. Dr. Miladě Šťastné za odborné vedení a cenné rady, které mi během tvorby diplomové práce poskytla. Dále děkuji také celé své rodině za podporu po celou dobu studia a všem ostatním, kdo se na procesu tvorby podíleli.

ABSTRAKT Diplomová práce se zabývala analýzou a srovnáním specifik krajiny mikroregionu Bučovicko, který se nachází v okrese Vyškov. V práci byly identifikovány a následně analyzovány změny v krajině uvedeného mikroregionu se zaměřením na maloplošné chráněné oblasti, jejich srovnání v časovém průřezu, včetně srovnání návrhů a realizací plánů péče. Byla vypracována literární rešerše, dále byla použita metoda komparativní, metoda polostandardizovaných rozhovorů a SWOT analýza. Z výsledků vyplývá, že dle analýzy land use mikroregionu Bučovicko se zvýšila plocha zemědělské půdy od roku 2000-2016 o 11,5 %, naopak plocha lesní půdy v těchto letech se snížila o 12,5 %. Srovnáním využívání ZCHÚ v mikroregionu Bučovicko v časovém průřezu 1950-2013 vyplývá, že se v rámci tohoto zvláštního režimu začaly uplatňovat managementová opatření a realizovat plány péče o jednotlivá ZCHÚ ihned po jejich vyhlášení. Z metody polostandardizovaných rozhovorů vyplynulo, že oslovení zástupci státní správy hodnotí současný statut těchto lokalit (ZCHÚ) spíše negativně, zejména kvůli omezení činnosti. Z výsledků SWOT analýzy vyplývá, že v mikroregionu Bučovicko převládají silné stránky, a to zejména díky postavení Bučovic jako okresního města a zároveň hlavního aktéra ve vztahu k rozvoji uvedeného mikroregionu.

Klíčová slova: zvláště chráněná území, mikroregion, krajina, Bučovicko, plán péče

ABSTRACT The thesis dealt with the analysis and comparison of the specifics of the landscape Bučovicko micro-region, which is located in Vyškov district. There were identified and analyzed changes in the landscape of the micro-region with a focus on small-scale protected areas, their comparison during the selected time period, including a comparison of proposals and implementation plans. There was realized a literature review, a comparative method and the method of semi-structured interview and SWOT analysis. The results are following: according to analysis of land use, the Bučovicko microregion increases the area of agricultural land since 2000-2016 by 11.5 %, while the area of forest land decreased by 12.5 %. Comparing to the use of specially protected areas in the Bučovicko microregion during the 1950-2013, implementation management plans for such areas applied immediately after their announcement. According to semi-structured interviews with representatives of the government results were rather negative, mainly due to restrictions on activities. The results of SWOT analysis underlined strengths, mainly thanks to Bučovice status as a district center and the main actor in relation to the development of the microregion.

Key words: specially protected areas, microregion, landscape, Bučovice region, care plan

OBSAH

1 ÚVOD ...... 8 2 CÍLE PRÁCE ...... 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ...... 10 3.1 Terminologie ...... 12 3.2 Obecné náležitosti zvláště chráněných území ...... 15 3.3 Mikroregion Bučovicko ...... 17 3.3.1 Obecná charakteristika Bučovicka ...... 17 3.3.2 Spádové obce mikroregionu ...... 19 3.4 Přírodní podmínky v mikroregionu ...... 22 3.4.1 Geologie ...... 22 3.4.2 Geomorfologie ...... 23 3.4.3 Pedologie ...... 23 3.4.4 Hydrologie ...... 23 3.4.5 Klima ...... 24 3.4.6 Vegetace ...... 24 4 MATERIÁL A METODIKA ...... 25 5 VÝSLEDKY A DISKUZE ...... 26 5.1 Srovnání LAND USE ...... 26 5.2 Srovnání ZCHÚ v časovém průřezu od roku 1950-2013 ...... 27 5.3 Výsledky polostandardizovaných rozhovorů ...... 54 5.4 SWOT analýza ...... 56 6 ZÁVĚR ...... 58 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 60 8 SEZNAM ZKRATEK ...... 64 PŘÍLOHY ...... 65

1 ÚVOD Tato diplomová práce se zabývá mikroregionem Bučovicko, analýzou a srovnáním specifik krajiny se zaměřením na zvláště chráněná území. Oblast jsem si zvolila pro svou práci zcela záměrně. Je to místo, ke kterému mám citový vztah. Obce mikroregionu jsou bohaté nejen na dochované přírodní hodnoty, ale taktéž na hodnoty kulturní, zejména díky své historii, lidové architektuře původního německého obyvatelstva. Na území mikroregionu jsou nově zbudovány značené turistické trasy, které vedou přímo přes nejcennější státní stepní rezervaci v Jihomoravském kraji – Národní přírodní rezervaci Větrníky. Nachází se zde několik maloplošných zvláště chráněných území s cennými společenstvy flóry i fauny. Bydlení na venkově má své jak výhody, tak i nevýhody. Největším problémem můžeme konstatovat nedostatek pracovních příležitostí a možnost vzdělávání přímo na venkově. To pak vede k vysokému počtu dojíždějících za prací a dětí či studentů dojíždějících do škol. To je důvod, proč se rodiny často stěhují raději do města. Pozitivním důvodem bydlení na venkově je přímý kontakt člověka s přírodou, méně znečištěné ovzduší, menší hustota populace, žádný hluk z dopravy, utužování nejen sousedských vztahů, citové vazby k tradicím, aj. Je na každém jednotlivci, co považuje za priority a jaký způsob života chce vést. Některá specifika krajiny a potažmo i mikroregionu Bučovicko lze pozorovat například v maloplošných chráněných územích. Vzhledem k tomu, že je tato problematika stále diskutovanější a souvisí se zaměřením studovaného oboru Agroekologie, zaměřím se zejména na ZCHÚ tohoto mikroregionu a jejich další možné využití pro jeho budoucí rozvoj.

2 CÍLE PRÁCE

1) Zpracování literární rešerše týkající se analýzy a srovnání specifik krajiny mikroregionu Bučovicko (20 obcí), vymezeného jako spádový obvod obce s rozšířenou pravomocí Bučovic.

2) Identifikace specifik vybrané oblasti se zaměřením na maloplošné chráněné oblasti, jejich srovnání v časovém průřezu, včetně srovnání návrhů a realizací plánů péče.

3) Charakteristika krajiny v rámci vybraných území, polostandardizované rozhovory a SWOT analýza zaměřená na konkrétní specifika vybrané krajiny.

4) Závěrečné zhodnocení výsledků.

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Krajina je pojem, který umožňuje rozsáhlý terminologický výkladový rámec, jak uvádí Salašová (2014) v publikaci Nauka o krajině I. Použití termínu je výrazně determinováno příslušnou odbornou disciplínou, která s ním pracuje. Původně se termín krajina používal v různých jazycích spíše v obecném smyslu jako ,,region“ nebo ,,provincie“ (např. z latinského regio nebo terra). Označovalo konkrétní část zemského povrchu určitého fyziognomického rázu. Až později se začal tento termín používat v geopolitických souvislostech, při dělení území státu na správní celky. ,,Krajina je část prostoru na zemském povrchu, zahrnující komplex systémů tvořených vzájemnou interakcí horniny, vody, vzduchu, rostlin, živočichů a člověka, která svou fyziognomií vytváří zřetelnou jednotku“. ,,Krajina je heterogenní část zemského povrchu, skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách opakuje.“ Podle autorů Forman a Godron (1993) se v jedné krajině opakují v podobné formě následující charakteristiky:  Seskupení (soubor) ekosystémů  Toky či interakce mezi ekosystémy v rámci souboru  Geomorfologické vlastnosti Země a podnebí  Soustava disturbančních režimů. Výkladové slovníky nabízejí několik definic krajiny, které zahrnují:  Obraz představující pohled na vnitrozemí scenérii  Geomorfologické utváření určité oblasti  Část pevniny nebo výseč scenérie, obsažené v zorném poli pozorovatele. Například Kolejka (2013) definuje krajinu jako ,,část zemského povrchu s typickou kombinací přírodních a kulturních prvků a charakteristickou scenérií“. Podobný výkladový rámec má i region, který bývá definován jako ,,komplex klimatických fyzicko-geografických, biologických, ekonomických, sociálních a kulturních charakteristik“. Významný český geolog a klimatolog Cílek (2013) definuje krajinu jako ,,utváření části geosféry, geograficky relevantní velikosti, kterou lze vzhledem k jejímu celkovému charakteru chápat jako jednotný celek“. V zásadě lze přístupy k definování krajiny rozdělit na: ekologické (soubor ekosystémů), geografické (část povrchu Země) a percepční (prostor vnímaný člověkem). Salašová (2014) upozorňuje, že vnímání krajiny (a estetické hodnocení obzvlášť) je pro každého člověka individuální záležitostí. V průběhu historického vývoje společnosti

10 se ideál krajiny několikrát změnil. Např. baroko, hledající boží i lidský řád, upřednostňovalo krajinu prediktabilní, bezpečnou a podmaněnou Bohem a člověkem, s kapličkou u každého rozcestí a vesnicemi na dohled od sebe. Romantismus ve snaze vymanit se z barokní sešněrovanosti naopak jako krásné vnímal krajiny divoké, nepodmaněné a nepředvídatelné. Librová (2016) dále soudí, že velkou roli ve vnímání krajiny hraje pocit krajiny domova, tedy obvykle takové krajiny, ve které jsme prožili dětství a váže se nám k ní pocit bezpečí. V takové krajině se pak cítíme doma celý život a je pro nás hodnotícím měřítkem co do malebnosti. Zejména obrys horizontu a další charakteristické krajinné prvky si s sebou neseme v podvědomí. Člověk preferuje takový typ krajiny, který zná a kterému rozumí. Flekalová (2015) tvrdí, že naopak pohlaví má vliv více než na estetické preference na potřebu pocitu bezpečí, která je vyšší u žen, ale to se pak může podvědomě odrazit v celkovém hodnocení kvality krajiny. A samozřejmě nesmíme opomíjet ani vliv vzdělání nebo profese, které nás nutí nazírat krajinu určitou optikou a hodnotit ji podle toho, zda naplňuje naše očekávání. Jiné kvality v krajině hledá turista, který chce odpočívat, jiné ekolog, jiné investor, jiné zemědělec. Vnímání krajiny a její změny se týkají také zvláště chráněných území (ZCHÚ), která se dělí na velkoplošná, obsahující kategorie národní park (NP) a chráněná krajinná oblast (CHKO), a maloplošná, obsahující kategorie národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památka (NPP) a přírodní památka (PP) (Primack a kol., 2011; Dixon a Sherman, 1990).

3.1 Terminologie

Krajina Dle zákona č. 114/1992 Sb. je pojem krajina definován jako část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky. Krajina se dělí na dva základní typy, a to na přírodní typ krajiny a kulturní typ krajiny. Přírodní typ krajiny: - je původní, člověkem neovlivněná - na jejím vzniku se podílely výhradně přírodní krajinotvorné procesy - první zásahy do přírodní krajiny jsou spojené s rozvojem zemědělství - na Zemi je stále méně lokalit, které bychom mohli pojmenovat jako přírodní Kulturní typ krajiny: - je to typ krajiny, na kterém se podílí jak přírodní složky krajiny, tak člověk - je to převládající typ krajiny na Zemi - kulturní krajinu dělíme podle ovlivnění konkrétní lokality člověkem, a to na: - kultivovanou krajinu - degradovanou krajinu - devastovanou krajinu (Löw a Míchal, 2003; Antrop, 2004; Farina, 2006; Walker a Shiels, 2009).

V rámci krajiny rozlišujeme jednotlivé územní celky, které patří do zvláštní ochrany a řadíme je do kategorie zvláště chráněných území. Jsou to území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná, jež lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany. Kategorie zvláště chráněných území se dělí na velkoplošná a maloplošná ZCHÚ.

Velkoplošná ZCHÚ: Maloplošná ZCHÚ: a) národní parky, c) národní přírodní rezervace b) chráněné krajinné oblasti, d) národní přírodní památky, e) přírodní rezervace, f) přírodní památky.

Národní přírodní rezervace – NPR Národní přírodní rezervace představují menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Jejich vyhlašování a stanovení bližších ochranných podmínek je v působnosti Ministerstva životního prostředí. Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí. Výkon rybářského a mysliveckého práva v NPR je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. K jejímu označení se užívá velkého státního znaku České republiky. Základní ochranné podmínky národních přírodních rezervací: Na celém území NPR je zakázáno: a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy, b) povolovat a umísťovat stavby, c) těžit nerosty a humolity, d) vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, e) povolovat nebo uskutečňovat záměrně rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, f) provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, g) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, h) vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu, i) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o případy výkonu práva myslivosti a rybářství, j) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, k) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace.

Přírodní rezervace – PR Přírodní rezervací se rozumí menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Přírodní rezervace vyhlašuje okresní úřad vyhláškou a zároveň stanoví jejich bližší ochranné podmínky. Výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území. K označení PR se užívá malého státního znaku České republiky. Základní ochranné podmínky přírodních rezervací: Na celém území přírodních rezervací je zakázáno: a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, b) používat biocidy, c) povolovat a umísťovat stavby, d) povolovat nebo uskutečňovat záměrně rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, e) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů, f) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace.

Národní přírodní památka – NPP

Národní přírodní památka představuje přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Vyhlašuje je Ministerstvo životního prostředí a stanovuje jejich bližší podmínky ochrany. Změny či poškozování NPP či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno. K označení NPP se užívá velkého státního znaku České republiky.

Přírodní památka – PP

Přírodní památkou se rozumí přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním, ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový,

14 který vedle přírody formoval svou činností člověk. K vyhlášení je příslušný okresní úřad, který stanoví její bližší ochranné podmínky. K označení přírodní památky se užívá malého státního znaku České republiky (Zákon č. 114/1992 Sb.).

3.2 Obecné náležitosti zvláště chráněných území

1) Ochranná pásma Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil. Pokud se ochranné pásmo nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic chráněného území. 2) Rezervační kniha U každého zvláště chráněného území se vede rezervační kniha. Ta vytváří průběžně doplňovaný soubor údajů a informací o dotčeném chráněném území. Obsahuje dotazník základních údajů, doklady o vyjímkách z ochranných podmínek, plány péče a zprávy o plnění opatření z nich vyplývajících, zprávy z kontrol, výsledky výzkumu a průzkumu a další dokumentaci. 3) Plány péče Vývoj přírodních poměrů ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech se usměrňuje na základě plánů péče. Tyto plány obsahují pokyny pro regulaci přirozeného vývoje a lidských činností, zejména pro provádění praktických zásahů. Plány péče schvaluje orgán ochrany přírody zpravidla na období deseti let. Jsou využívány jako závazný podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů, zejména pro lesní hospodářské plány a územně plánovací dokumentace (Knotek, 2015).

Plány péče jsou odborné a koncepční dokumenty pro řízení vývoje přírodních poměrů v ZCHÚ na základě ustanovení § 38 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění a vyhlášky č. 60/2008 Sb. Pokud je potřeba, zpracovávají se také pro ochranná pásma. Plány péče se zpracovávají na období deseti až patnácti let a jsou závazné pro orgány ochrany přírody. Plán péče je podkladem pro územně plánovací dokumentaci a je rovněž podkladem pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Na základě plánu péče pak orgány ochrany přírody uskutečňují opatření, které má zlepšit přírodní prostředí v ZCHÚ a je jim umožněno čerpat na tato opatření finanční prostředky z dotací státu určených k těmto účelům. Součástí plánu péče jsou také přílohy, v nichž jsou zahrnuty tabulky a mapové podklady. V tabulkách

15 uvádíme popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. Mapové podklady obsahují orientační mapu s vyznačením území, katastrální mapu se zákresem ZCHÚ a jeho ochranná pásma, mapu dílčích ploch a objektů, lesnickou mapu typologickou a mapu stupňů přirozenosti lesních porostů (Niedobová, 2014). Plány péče se zpracovávají jako specifické plánovací dokumenty pro řízení vývoje přírodních poměrů (péči, management) v ZCHÚ. Pokud je to zapotřebí k zabezpečení ZCHÚ před škodlivými vlivy z okolí, zpracovávají se i pro ochranná pásma. U 50 m širokých ochranných pásem bývá zpracování plánu péče účelné zejména tehdy, jsou-li vlastníci, jichž se plánované zásahy týkají, snadno zjistitelní (např. u velkých parcel na lesní půdě). Někdy však tato ochranná pásma probíhají přes mnoho pozemků s mnoha vlastníky a nájemci, což by mohlo ztížit přípravu a projednávání plánu péče neúměrně k účelu. Pak se doporučuje uvážit, zda k zajištění funkce ochranného pásma nepostačuje ustanovení § 37 odstavce (2) zákona o nezbytnosti souhlasu k některým činnostem (Knotek, 2015).

4) Evidence chráněných území Zvláště chráněná území jsou evidována v ústředním seznamu ochrany přírody. Ústřední seznam je veřejný a každý do něj může nahlížet. Ústřední seznam vede Český ústav ochrany přírody v Praze a tvoří ho kartotéka a sbírka příloh (Knotek, 2015).

Realizace managementových opatření

V případě ZCHÚ se jedná o zásahy, které jsou uvedeny v plánu péče o ZCHÚ. K nejčastějším rekonstrukčním zásahům na přírodně cenných lokalitách patří odstraňování náletových dřevin, jejichž přítomnost dokládá nežádoucí sukcesní vývoj daného stanoviště. Může se však jednat i o takové specializované zásahy jako je např. narušení zapojeného travního drnu či úplné odstranění půdního povrchu apod. Ke klasickým udržovacím zásahům na lokalitách nelesního charakteru patří nejrůznější způsoby kosení (od ručního, přes křovinořez až po kosení těžší mechanizací), pastva (zejména ovcí a koz), výběrové či průběžné odstraňování dřevin, likvidace nepůvodních druhů rostlin, výsadby a ošetřování dřevin. Ke speciálním zásahům pak patří např. vypalování travních porostů, obnova či budování kamenných zídek, budování rybích přechodů, drobných tůněk a mokřadů v krajině či výstavba líhnišť pro plazy apod. Je samozřejmé, že všechny zásahy v ZCHÚ musí vycházet z projednaných a schválených plánů péče. Nesmíme zapomínat, že téměř každá lokalita je něčím specifická a zpravidla vyžaduje individuální přístup. Je proto nezbytné řídit se principem předběžné opatrnosti

16 a realizaci každého zásahu vždy pečlivě předem zvážit, včetně zajištění následného monitoringu a vyhodnocení provedených opatření (Knotek, 2015).

3.3 Mikroregion Bučovicko Mikroregion je region malého geografického měřítka. V praxi se zpravidla jedná o účelové mikroregiony, sdružení obcí. V ČR jsou často vytvářeny za účelem získání společné podpory pro čerpání prostředků ze státních fondů a z fondů EU [1].

Mikroregiony jsou území se společnými funkčními svazky na nižší hierarchické úrovni, než jsou regiony. Dobrovolná sdružení obcí jsou pak specifickým případem mikroregionů v případě, že splňují definici regionů. Formou pro sdružování obcí s jinými právnickými či fyzickými osobami mohou být zájmová sdružení právnických osob, registračním místem jsou pak podle jejich sídla příslušné krajské úřady (Herová a Majerová, 2008).

3.3.1 Obecná charakteristika Bučovicka

Michalčík (2012) ve své publikaci nazývá mikroregion Bučovicko prostorem od řeky Moravy, oddělený již vyvrásněnými Chřiby, na jihu ohraničený Ždánickým lesem, ze severu Drahanskou vrchovinou. Je to místo, kde někde poblíž geometrického středu Moravy sedmnáctý poledník východní šířky sousedí s vodami nepříliš vodnaté říčky Litavy, jejíž nemístná skromnost (i když se také občas dovedla rozlítit a zaplavit okolí) je tak veliká, že se po několika desítkách kilometrů za své jméno styděla a nechala si říkat Cezava. Město Bučovice vykonává přenesenou působnost pro dvacet obcí a je největším městem v mikroregionu. V rámci mikroregionu Bučovicko je zde na místě zmínit také mikroregion Ždánický les a Politaví, který tvoří dobrovolný svazek obcí ležících v oblasti východního Brněnska, na pomezí Hanáckého Slovácka a Hané (Slabotinský, 2006). Dne 10. května 1995 podepsalo na slavkovské radnici 14 starostů okolních obcí zakládající listinu nového „Sdružení obcí Politaví“. Sdružení obcí vlivem legislativy změnilo svůj název na Dobrovolný svazek obcí (DSO), přistoupilo také ještě několik dalších obcí a měst Bučovicka a Ždánicka. Dnes čítá toto dobrovolné sdružení celkem 27 obcí a měst. Seznam obcí DSO Ždánický les a Politaví: Bošovice, Bučovice, Dambořice, Heršpice, Hodějice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hrušky, Kobeřice u Brna, Kojátky, Křenovice, Křižanovice, Letonice, Lovčičky, Milešovice, Mouřínov, Němčany, Nížkovice, Otnice, Rašovice, Slavkov u Brna, Šaratice, Uhřice, Vážany nad Litavou, Velešovice, Zbýšov, Ždánice (Slabotinský, 2011).

Základní cíle svazku:  propagace mikroregionu,  získávat finanční dotace pro realizaci společných projektů,  zpracování společných studií rozvoje regionu,  opravy historických a církevních staveb,  podpora budování cyklostezek,  podpora rozvoje folklórních a historických tradic,  vydávání publikací (Šrolerová, 2011).

Tab. č. 1: Obce, pro které vykonává město Bučovice přenesenou působnost v roce 2016 (zdroj: www.bucovice.cz) [2] Obce, pro které vykonává město Bučovice přenesenou působnost v roce 2016 Obec Výměra (ha) Počet obyvatel Průměrný věk Bohaté Málkovice 483 264 40 Brankovice 1215 930 40 Dobročkovice 502 210 43 Dražovice 642 825 39 Chválkovice 694 270 41 Kojátky 567 342 39 Kožušice 721 115 42 Křižanovice 488 768 41 Letonice 1100 1398 41 Malínky 340 146 41

Milonice 500 328 43 Mouřínov 1155 456 43 Nemochovice 1057 289 43 Nemotice 369 359 42 Nesovice 1027 1135 43 Nevojice 1059 403 41 Rašovice 553 661 40 Snovídky 1054 355 42 Uhřice 438 238 42

Město Bučovice se nachází v Jihomoravském kraji, přibližně 40 km východně od Brna, na mezinárodní silnici E 50 mezi Brnem a Uherským Hradištěm, na železniční trati Brno- Veselí nad Moravou. Město leží v údolí říčky Litavy na 4 296 ha a v současné době v něm žije, včetně místních částí Černčín, Kloboučky, Marefy a Vícemilice, téměř 6 500 obyvatel. Od 1. ledna 2003 má statut obce s rozšířenou působností III. stupně pro devatenáct obcí (Jihomoravský kraj, 2006).

Obr. č. 1: Poloha města Bučovice (zdroj: www.bucovice.cz) [3]

3.3.2 Spádové obce mikroregionu

Do mikroregionu Bučovicko spadá 20 obcí, které jsou podrobně rozepsány v publikaci Jihomoravský kraj, 2006.

Bohaté Málkovice Bohaté Málkovice mají katastrální výměru 483 ha a 264 obyvatel, jejichž průměrný věk je 38 let.

Brankovice Brankovice se nacházejí v okrese Vyškov. Na katastru obce 1 215 ha žije v současné době 930 obyvatel. Z prostředků obce Brankovice a státní dotace z Programu revitalizace říčních systémů byla v prostoru podél cesty směrem na Nemochovice zbudována ekologická vodní nádrž s názvem Hlavatka, podle ryby, která žije jen v naprosto čisté vodě. Jméno tak nese hlavní myšlenku, pro kterou byla nádrž zbudována.

Dobročkovice Obec Dobročkovice leží v dolině pod kopcem v nadmořské výšce 292 m. Na katastru o výměře 502 ha zde v současné době žije 210 obyvatel.

Dražovice Obec Dražovice leží uprostřed pomyslného trojúhelníku, jehož vrcholy představují tři moravská města – Vyškov, Bučovice a Slavkov u Brna. Katastr se rozprostírá na 642 ha a v obci trvale bydlí okolo 820 obyvatel.

Chvalkovice Obec se nachází na jižním svahu kopce Hradisko, 518 m n. m. Katastr má rozlohu 694 ha. V roce 1936 žilo ve Chvalkovicích 670 obyvatel, dnes zde bydlí pouze 270 obyvatel.

Kojátky Obec Kojátky v okrese Vyškov zaujímá katastrální území o výměře 567 ha a žije zde 342 obyvatel.

Kožušice

Obec Kožušice leží 13 km od města Bučovice směrem na východ u silnice 1/5, v nadmořské výšce 329 m. Katastr obce měří 7,21 km2 a v současné době zde žije 115 obyvatel. Název obce pochází od slova kožůšek, kožušik.

Křižanovice Křižanovice leží mezi městy Slavkov u Brna a Bučovice, 227 m n. m. Obcí protéká řeka Litava a vede tudy železniční trať Brno-Veselí nad Moravou. Katastr obce má rozlohu 488 ha. Území bylo osídleno už ve starší době kamenné, tj. před 45-25 tisíci lety. V současné době žije v Křižanovicích kolem 700 obyvatel.

Letonice V Letonicích žije okolo 1 430 obyvatel. Katastrální území obce o výměře 1 100 ha spadá do Litenčické pahorkatiny a je nejzápadnějším výběžkem karpatského oblouku.

Malínky Malá zemědělská obec Malínky se nachází 13 km východně od Bučovic při silnici do Uherského Hradiště. Leží v nadmořské výšce 390 m. Katastrální výměra obce je 340 ha. V Malínkách žije v současné době 146 obyvatel. Název vznikl pravděpodobně od osobního jména Malen.

Milonice Obec Milonice má katastrální rozlohu 500 ha a 328 obyvatel. Název sídla pochází od osobního jména Miloň. Zemědělská obec leží 6 km východně od Bučovic po obou stranách Milonického potoka v nadmořské výšce 256 m.

Mouřínov Obec Mouřínov leží v okrese Vyškov, 5 km jižně od Bučovic na okraji Ždánického lesa, který je vyhlášen přírodním parkem. Rozprostírá se v údolí po obou stranách potoka, 290 m n. m. Katastr obce má rozlohu 1 155 ha a žije zde 456 obyvatel.

Nemochovice Nemochovice leží v kotlině, kterou obepíná z jižní strany kopec Habřina, na přítoku potoka, jenž se v Brankovicích vlévá do říčky Litavy. Katastr obce má 1057 ha a žije zde 289 obyvatel.

Nemotice Nemotice mají katastrální rozlohu 369 ha a trvale hlášeno okolo 350 obyvatel. Obec má 196 domů, z toho počtu je 40 domů využíváno jako rekreační chalupy. Obcí prochází železniční trať Brno-Trenčianská Teplá.

Nesovice Malá zemědělská obec Nesovice je vzdálená 7 km východně od Bučovic. Rozléhá se při ústí Hvězdličky do Litavy a při státní silnici z Brna do Uherského Hradiště. Na katastru obce 1 027 ha žije 1 135 obyvatel. K Nesovicím patří osada Nové Zámky a od roku 1942 také sousední obec Letošov. Farností přináleží do sousedních Milonic.

Nevojice V obci Nevojice, která má rozlohu katastru 1 059 ha, žije v současné době 403 obyvatel.

Rašovice Rašovice s 661 obyvateli se rozprostírají na katastru o výměře 553 ha.

Snovídky Snovídky se nacházejí ve východní části Jihomoravského kraje, východně od Bučovic a jižně od Vyškova. Leží na hranici Bučovické pahorkatiny a Ždánického lesa, 261 m n. m. Katastr obce má rozlohu 1 054 ha a trvale zde bydlí 355 obyvatel.

Uhřice Uhřice nepatří mezi příliš velké obce, mají katastrální výměru 438 ha. V současné době zde žije 238 obyvatel. Obec leží severovýchodně od Bučovic. Na jihovýchodní straně mezi Uhřicemi, Milonicemi a Dobročkovicemi se vypíná vrch Kopánky s nadmořskou výškou 349 m (Jihomoravský kraj, 2006).

3.4 Přírodní podmínky v mikroregionu

3.4.1 Geologie Z geologického hlediska spadá vybrané území do Karpat. Ty patří k mladým pohořím Střední Evropy. Vyvíjelo se až koncem druhohor. Karpaty se dále dělí do několika oblastí. Bučovice spadají do Vnějších Západních Karpat, které přecházejí do Slovenska a Polska. Pásmo vznikalo vrásněním v miocénu v průběhu sárské a štýrské fáze alpínského vrásnění. Dle dalšího dělení této oblasti patří do Středomoravských Karpat. Bučovice se nacházejí ve Ždánické jednotce. Ta je tvořena příkrovovým tělesem složeného z jurských a spodnomiocenních sedimentů. Toto těleso je nasunuto na miocénkarpatské neogenní předhlubně. V okolí Bučovic můžeme nalézt pískovce ze ždánicko-hustopečského souvrství. Toto souvrství je flyšové. Může zde dosahovat i celkové mocnosti až 1 300 m. V souvrství se střídají pískovce s vápenatými jílovci, kdy mohou mít jednotlivé vrstvy mocnost centimetrů až decimetrů. Pískovce v tomto souvrství mají žlutavě rezavou barvu, rozpadávají se na vápnité sedimenty. Vesměs jsou velmi jemnozrnné, výrazně vrstevnaté. Mohou obsahovat i valouny sedimentovaných hornin především vápenců, pískovců, kulmských drob, křemene a také granitoidních a metamorfovaných hornin. Sedimentace souvrství pokračovala bez žádného přerušení až do spodního miocénu (Demek a Mackovčin, 2014).

3.4.2 Geomorfologie Dle Demkova a Mackovčina (2014) geomorfologického členění České republiky spadá oblast Bučovic do provincie Západní Karpaty a tam patří do soustavy IX Vnější Západní Karpaty. Soustava se dělí do dalších podsoustav. Území náleží do podsoustavy IXB Středomoravské Karpaty. Údolí se rozprostírá na dvou celcích této podsoustavy. Levá strana údolí spadá do celku IXB – 1 Ždánický les, podcelek 9XB – 1C Dambořická vrchovina a pravá strana do celku IXB – 2 Litenčická pahorkatina, podcelek IXB – 2A Bučovická pahorkatina.

3.4.3 Pedologie Dle hlavní půdní jednotky (2. a 3. místo) BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) bylo zjištěno, že se na území vyskytují rozmanité půdy. V místě s nulovou sklonitostí, které se vyskytuje kolem říčního toku, jsou fluvizemě glejové na nivních uloženinách, jejichž vláhový poměr je nutno regulovat, půdy jsou spíše těžké a jejich skeletovitost je velmi slabá. Na tyto půdy navazují především hnědozemě, které jsou na spraších, středně těžké a bez skeletu. Na vyšších místech území a také s největší sklonitostí se vyskytují především pararendziny, které jsou středně těžké, mají slabou až střední skeletovitost a vláhový systém dobrý až krátkodobě převlhčený. Vyskytují se zde i pararendziny pelické, které jsou vždy na velmi těžkých substrátech (jíl, slín, flyš), jsou vodopropustné, převážně bez skeletu. Jen malou plochu zde zaujímá černozem, která je středně těžká a bez skeletu (Vyhláška č. 327/1998 Sb.). Dle 5. místa BPEJ půdy odpovídají hlubokým a středně hlubokým půdám. Dle 4. místa BPEJ byla zjištěna převládající sklonitost terénu 3-7°, vyskytují se zde však i oblasti se sklonitostí 7-12°, tyto pozemky jsou stále ještě zemědělsky obhospodařované. Nachází se zde sklonitost i 17-25°. Tyto oblasti katastru se však již nevyužívají pro zemědělskou výrobu a jsou tam zahrady nebo les (Vyhláška č. 327/1998 Sb.).

3.4.4 Hydrologie Zájmovým územím protéká řeka Litava, v některých mapách je označována jako Cézava. Plocha povodí, z kterého odvádí vodu, je 789,8 km2. Celková délka toku činí 58,3 km. Její průměrný průtok je 1,53 m3/s. Pramen řeky se vyskytuje v nedalekém pohoří Chřiby. Ústí do řeky Svratky v Židlochovicích. Poněvadž se Svratka vlévá dále do Dyje, ta do Moravy a do Dunaje, patří Litava k úmoří Černého moře. Jiné vodní plochy se v katastrálním území nevyskytují.

Řeka protéká nejnižšími místy vybraného katastrálního území a stává se tak jeho údolnicí, do které směřují veškeré srážky. Patří k parmovému až cejnovému rybímu pásmu (Culek a kol., 2013).

3.4.5 Klima Pomocí prvního čísla kódu BPEJ bylo zjištěno, že katastrální území spadá do klimatického regionu číslo 3. Tento region se charakterizuje jako teplý, mírně vlhký. Průměrná roční teplota je 8-9 °C, průměrný roční úhrn srážek 550-650 mm, pravděpodobnost suchých vegetačních období je 10-20 %, vláhová jistota 4-7 (Vyhláška č. 327/1998 Sb.).

3.4.6 Vegetace Bučovická pahorkatina leží v několika fytogeografických podokresech. Ve vyšších polohách by se měly přirozeně vyskytovat dubohabřiny a bučiny. V nižších místech je fauna teplomilných stanovišť stepních lad a kulturní krajina blízká sousedícím bioregionům panonské podprovincie s faunou hájů karpatského podhůří (Culek a kol., 2013).

4 MATERIÁL A METODIKA

Metodická část zahrnuje:

1) Komparativní metodu

2) Polostandardizované rozhovory

3) SWOT analýzu

ad 1) Komparativní metoda čili metoda srovnávací je porovnání objektů za účelem stanovení jejich shodných nebo rozdílných znaků. Komparace je nejdůležitějším předpokladem zobecnění a hraje významnou úlohu v úsudcích podle analogie [4]. ad 2) Dle Dismana (1996) jsou polostandardizované rozhovory takové rozhovory, ve kterých mohou být některé části úplně strukturované a jiné naopak nestrukturované. Je také možné klást libovolné doplňující otázky, což může rovněž pomoci tam, kde respondent nepochopí (nebo pochopí špatně) některou z otázek. Právě tento druh interview umožňuje sloučit výhody jak standardizovaného, tak nestandardizovaného rozhovoru.

ad 3) SWOT analýza je metoda analýzy používána hlavně v marketingu, jež umožnuje zhodnotit silné stránky (Strengths), slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities) a ohrožení (Threats) spojené s určitým produktem, značkou, projektem, typem podnikání či firmou obecně. Přitom platí, že silné a slabé stránky se týkají konkrétního produktu, příležitosti a hrozby jsou popisem trhu neboli prostředí kolem produktu [5].

5 VÝSLEDKY A DISKUZE

5.1 Srovnání LAND USE mikroregionu Bučovicko Rok 2000: V mikroregionu Bučovicko převládá zemědělská půda se 63,5 % z celkové výměry. Druhou nejvíce zastoupenou plochou jsou lesy, které se svou výměrou 1792,5 ha zaujímají 21,5 % celkové plochy. Nejmenší plochu zaujímají ovocné sady, vodní plochy a trvalé travní porosty. Koeficient ekologické stability činí 0,18.

Rok 2016: V mikroregionu Bučovicko převládá zemědělská půda se 75 % z celkové výměry. Druhou nejvíce zastoupenou plochou jsou lesy, které se svou výměrou 286 ha zaujímají 9 % celkové plochy. Nejmenší plochu zaujímají ovocné sady, vodní plochy a trvalé travní porosty. Koeficient ekologické stability činí 0,17.

Tab. č. 2: Zastoupení jednotlivých druhů pozemků, rok 2000 (zdroj: www.risy.cz) [6]

Druh pozemku Výměra (ha) Zahrady 202 Ovocné sady 51 Trvalé travní porosty 111 Zemědělská půda 5286 Lesní půda 1792 Vodní plochy 60 Zastavěné plochy 159 Ostatní plochy 6659 Celkem 14320

Tab. č. 3: Zastoupení jednotlivých druhů pozemků, rok 2016 (zdroj: www.risy.cz) [7]

Druh pozemku Výměra (ha) Zahrady 109 Ovocné sady 22 Trvalé travní porosty 19

Zemědělská půda 2 399 Lesní půda 286 Vodní plochy 23 Zastavěné plochy 87

Ostatní plochy 325 Celkem 6389

Zhodnocení LAND USE mikroregionu Bučovicko

Z analýzy LAND USE mikroregionu Bučovicko bylo zjištěno, že se zvýšila plocha zemědělské půdy od roku 2000-2016 v této oblasti o 11,5 % z celkové výměry. Tento nárůst se vysvětluje tím, že se zvýšila intenzivní zemědělská činnost. Naopak plocha lesní půdy v těchto letech se snížila o 12,5 % z celkové výměry. Jedním z důvodu úbytku lesních půd je odlesňování (těžba dřeva, využití půdy, na které lesy stojí, získané žďářením, klučením či mýcením pro pastviny, zemědělské hospodaření, sídla, průmyslovou zónu, aj.), což se odráží na aktuálním stavu daného mikroregionu. Ubývání lesů může být také způsobeno buď přírodní katastrofou (požárem, povodní), vlivem škůdců (hmyzem, plísní) a také nadměrným spásáním (které může přispět k dezertifikaci). Koeficient ekologické stability se snižuje z důvodu narůstání labilních ploch. Byla použita metodika výpočtu posuzování stability krajiny dle Míchala (Löw a Míchal, 2003). Vypočtené koeficienty ekologické stability 0,18 a 0,17 pro oba dva roky (2000, 2016) patří do následující kategorie: 0,10 < KES < 0,30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. KES se za 16 let snížil o 0,01, což není významné, ale poukazuje to na trend celkového snižování KES.

5.2 Srovnání ZCHÚ v mikroregionu Bučovicko v časovém průřezu od roku 1950-2013

Mikroregion Bučovicko je specifický několika maloplošnými ZCHÚ. Jedná se celkem o 13 zvláště chráněných území v celém mikroregionu. Mezi nejstarší lokality v této oblasti se řadí přírodní památka Baračka a přírodní rezervace Šévy, které jsou vyhlášeny za chráněné od roku 1950. Jako nejnověší byla vyhlášena přírodní rezervace Člupy, která je chráněna od roku 2013. Konkrétní údaje (viz níže) byly čerpány z plánů péče jednotlivých vybraných území.

Maloplošná ZCHÚ

PP PR NPP NPR

Baračka Člupy Malhotky Větrníky Hrubá louka Hašky Kuče Mušenice Roviny Podsedky

Žlíbek Rašovický zlom-

Chobot

Šévy

(Mackovčin, 2007)

NPP Malhotky - obec Nevojice

Předmět ochrany:

Společenstva širokolistých, v menší míře i úzkolistých suchých trávníků, teplomilných doubrav a dubohabřin na vápnitém flyši při severním okraji panonské provincie s výskytem významných druhů.

Základní údaje: Rozloha: 11,16 ha Nadmořská výška: 240-302 m n. m. Území je zvláště chráněno od: 03.09.1981

Orgán ochrany přírody: AOPK ČR - RP Jižní Morava

PŘED VYHLÁŠENÍM PO VYHLÁŠENÍ

území zemědělsky obhospodařované->drobná zemědělsky je využíváno pole při jižní hranici políčka, vinohrady, sady a louky->produkce hlavní stráně (tato část NPP leží nad sena; příležitostné pastviny předmětným polem) běžné myslivecké obhospodařování běžné myslivecké obhospodařování

území bývá občas cílem školních exkurzí intenzita návštěvnosti nebyla příliš vysoká a zájemců z řad botaniků a entomologů

28 na území NPP bylo v minulém LHP v novém LHP pro období 2016-2025 je již stanoveno obmýtí 150 let s obnovní dobou 50 akceptováno obmýtí 180 let, při obnovní době let 60 let

Současnost - managementová opatření:

Typ managementu: pastva Vhodný interval: pastva jarní a podzimní Minimální interval: pastva 1x za 2 roky, plochy po odstranění náletu alespoň první 3 roky každoročně Prac. nástroj/hosp. zvíře: pastva - ovce, kozy Upřesňující podmínky: pastva v oplůtku, vynechání ploch na cca 30 %

Typ managementu: kosení Vhodný interval: kosení - červenec-září Minimální interval: kosení - každoročně Prac. nástroj/hosp. zvíře: kosení - křovinořez, ručně vedená sekačka Upřesňující podmínky: mozaikovité kosení, vynechávání ploch na cca 30 %

Typ managementu: redukce dřevin Vhodný interval: redukce dřevin podzim-zima Minimální interval: redukce dřevin 1x za 5 let, kontrola výmladnosti minimálně 3 následující roky Prac. nástroj/hosp. zvíře: křovinořez, motorová pila Upřesňující podmínky: ponechání jednotlivých solitérních jedinců nebo skupin křovin a dřevin

NPR Větrníky - obec Letonice Předmět ochrany: Předmětem ochrany jsou rostlinná a živočišná společenstva.

Základní údaje: Rozloha: 28,10 ha Nadmořská výška: 394 m n. m. Území je zvláště chráněno od: 26.07.1951 Orgán ochrany přírody: AOPK ČR - RP Jižní Morava

PŘED VYHLÁŠENÍM PO VYHLÁŠENÍ využívání k pastvě dobytka a sklizni sena; intenzifikace zemědělství jako orná půda obdělávány pouze malé části území mysliveckého využívání území myslivecké využívání již neprobíhá - zavlečeny některé nepůvodní druhy rostlin jedna z ostrožen v západní části rezervace startoviště rogalistů odstraněno - dochází jako startoviště rogalistů k ničení velmi vzácné xerotermní vegetace sešlapem

území bývá občas cílem Klubu českých intenzita návštěvnosti nebyla příliš vysoká turistů Noha z Bučovic a školních exkurzí

Současnost - managementová opatření:

Typ managementu: vyřezání náletu dřevin Vhodný interval: 1x za 1-10 let Minimální interval: --- Prac. nástroj/hosp. zvíře: křovinořez, motorová pila Upřesňující podmínky: po zásahu je třeba ošetřit pařezy herbicidem proti zmlazování a odstraňovat kořenové výmladky; opatření bude po počátečním potlačení náletu dřevin nahrazeno sečením nebo pastvou

Typ managementu: výsadba dřevin Vhodný interval: jednorázově Minimální interval: --- Prac. nástroj/hosp. zvíře: rýč, motyka Upřesňující podmínky: výsadba alespoň úzkého izolačního pásu z dřevin (převážně křoviny) po vnějším obvodu zatravněného pruhu, druhové složení – výhradně stanovištně a geograficky odpovídající druhy, upřednostňovat podzimní výsadbu, zajistit ochranu proti okusu (oplocení, nátěr repelentem)

PP Baračka - obec Kloboučky Předmět ochrany: Hlavním předmětem ochrany jsou společenstva druhově bohatých širokolistých stepních trávníků a starých ovocných sadů s výskytem řady ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Základní údaje: Rozloha: 3,02 ha Nadmořská výška: 240-270 m n. m. Území je zvláště chráněno od: 24.10.1950 Orgán ochrany přírody: AOPK ČR - RP Jižní Morava

PŘED VYHLÁŠENÍM PO VYHLÁŠENÍ

území je využíváno jako extenzivní sad, ochranářské zásahy se omezují na kosení střídavě kosený a přepásaný části travnatých biotopů a redukci pajasanu žláznatého běžné myslivecké obhospodařování běžné myslivecké obhospodařování

území není využíváno pro rekreační území není využíváno pro rekreační ani sportovní aktivity ani sportovní aktivity na území se nacházejí pouze porosty na území se nacházejí pouze porosty náletových dřevin na nelesních pozemcích náletových dřevin na nelesních pozemcích

Současnost - managementová opatření:

PP Hrubá louka - obec Mouřínov Předmět ochrany: Vegetační kryt a porost s druhovou skladbou příznivou pro výskyt rostlin závislých na mykorhize, např. bradáčku vejčitého, kruštíku širolistého a dalších orchidejovitých rostlin.

Základní údaje: Rozloha: 1,10 ha Nadmořská výška: 295-300 m n. m. Území je zvláště chráněno od: 28.06.1990 Orgán ochrany přírody: AOPK ČR - RP Jižní Morava

PŘED VYHLÁŠENÍM PO VYHLÁŠENÍ

území užíváno pravděpodobně jako pastviny lokalita ze tří stran obklopena intenzivně či louky s ovocnými stromy či drobnými zemědělsky obhospodařovanými pozemky remízky v lesních porostech nebyly v minulosti zjevně v blízké době nezbytné místy i radikální prováděny běžné hospodářské zásahy ani jiná zásahy do prostorové i druhové struktury pěstební činnost zdejších porostů uvnitř lokality se nachází menší krmelec v blízké době je v plánu myslivecké zařízení z lokality vymístit

území nebylo využíváno pro rekreační území není využíváno pro rekreační ani sportovní aktivity ani sportovní aktivity (probíhá zde pastva - sešlap vegetace)

intenzita návštěvnosti nebyla v minulosti území bývá občas cílem školních exkurzí příliš vysoká

Současnost - managementová opatření:

Typ managementu: zatravnění Vhodný interval: jednorázově Minimální interval: --- Prac. nástroj/hosp. zvíře: secí stroj Upřesňující podmínky: vytvoření travnatého pásu podél východní a jižní strany ZCHÚ výsevem travní směsi vhodných travin, příp. bylin (např. válečka prapořitá, sveřep vzpřímený, kostřava žlábkatá, lipnice luční)

Typ managementu: sečení Vhodný interval: 1x ročně Minimální interval: 1x za 2 roky Prac. nástroj/hosp. zvíře: křovinořez, sekačka Upřesňující podmínky: pravidelná údržba zatravněné okrajové části PP

PP Kuče - obec Malínky Předmět ochrany: Výskyt chráněných rostlin stepního charakteru, např. hořeček brvitý.

Základní údaje: Rozloha: 5,79 ha Nadmořská výška: 310-320 m n. m. Území je zvláště chráněno od: 28.06.1990 Orgán ochrany přírody: AOPK ČR - RP Jižní Morava

PŘED VYHLÁŠENÍM PO VYHLÁŠENÍ PP Kuče rozoráno na pole a intenzivně před koncem 20. století první ochranářský zemědělsky využíváno management - vyřezávání křovin a sečení běžné myslivecké obhospodařování běžné myslivecké obhospodařování; území patří do honitby Mysliveckého sdružení Brankovice území v minulosti využíváno jako úložiště zbytky skládek se především v údolí pro drobné černé skládky a navážky ve spodní části lokality a jejího ochranného komunálního odpadu pásma nacházejí až dodnes na území byla způsobena eutrofizace projevuje se šířením nepůvodních a ruderalizace území a ruderálních druhů bylin jako jsou např. třtina křovištní, netýkavka malokvětá a křovin bezu černého

Současnost-managementová opatření:

Typ managementu: ruční sečení Vhodný interval: 1x za 1-2 roky Minimální interval: 1x za 2 roky Prac. nástroj/hosp. zvíře: křovinořez, motorová kosa, kosa, srp Upřesňující podmínky: je vhodné kombinovat s pastvou – interval sečení je třeba zvolit dle výšky, hustoty a zapojení travního porostu; po seči je nutné odstranit posečenou hmotu z plochy přírodní památky;

počet sečí je třeba zvýšit v případě zarůstání lučních společenstev třtinou křovištní a na eutrofizovaných místech, kde se šíří ruderální vegetace

Typ managementu: pastva Vhodný interval: 1x ročně Minimální interval: 1x za 2 roky Prac. nástroj/hosp. zvíře: ovce, kozy Upřesňující podmínky: pastvu je vhodné kombinovat se sečením; intenzitu pastvy je třeba zvolit dle výšky, hustoty a zapojení travního porostu, na místech, kde nedochází k výrazné eutrofizaci, ruderalizaci nebo zarůstání třtinou bude prováděna extenzivní pastva; je vhodné nepást celou plochu lučních společenstev, ale ponechat alespoň část plochy nepasenou (pastva v ohradnících); termín pastvy je vhodné v jednotlivých letech měnit

Typ managementu: vyřezání náletu dřevin Vhodný interval: 1x za 1-10 let Minimální interval: --- Prac. nástroj/hosp. zvíře: křovinořez, motorová pila Upřesňující podmínky: po zásahu je třeba ošetřit pařezy herbicidem proti zmlazování a odstraňovat kořenové výmladky; při vyřezávání křovin je nutné vynechat vzácné druhy, jako jsou jalovec obecný a třešeň křovitá; opatření bude po počátečním potlačení náletu dřevin nahrazeno sečením nebo pastvou

Typ managementu: narušení půdního povrchu Vhodný interval: 1x za 1-10 let

Minimální interval: 1x za 1-10 let Prac. nástroj/hosp. zvíře: hrábě, motyka, smyk, brány Upřesňující podmínky: může být provedeno pouze na vybraných plochách, nenarušujeme půdu na celé lokalitě, ale pouze na několika metrech čtverečních; jde o pomístní maloplošné narušování půdního povrchu z důvodu šíření konkurenčně méně schopných bylinných druhů, nebo pokud to vyžaduje ochrana některých druhů hmyzu a pavoukovců

Typ managementu: asanace křovin a redukce předrůstající dřevin Vhodný interval: 1x za 10 let Minimální interval: 1x za 50 let Prac. nástroj/hosp. zvíře: křovinořez, motorová pila Upřesňující podmínky: ozdravění porostů, prořezání starých a odrůstajících křovin, proředění zápoje křovin, odstranění bezu a předrůstajících dřevin stromového vzrůstu; včetně následného ošetření pařezů herbicidem proti zmlazování

Typ managementu: vykácení vzrostlého porostu dřevin Vhodný interval: 1x za 1-10 let Minimální interval: 1x za 10 let Prac. nástroj/hosp. zvíře: motorová pila Upřesňující podmínky: vykácení porostu dřevin stromového vzrůstu křovinořezem nebo pilou a následné ošetření pařezů herbicidem proti zmlazování; u borovice lesní a borovice černé není nutné při následném ošetření pařez po těžbě použít herbicid; odstranění pokácené dřevní hmoty a zbytků po těžbě; likvidace zmlazení dřevin

Typ managementu: výsadba dřevin a následná péče Vhodný interval: 1x za 10 let Minimální interval: 1x za 10 let Prac. nástroj/hosp. zvíře: motyka Upřesňující podmínky: výsadba vhodných druhů dřevin jako jsou olše lepkavá, střemcha obecná a jasan ztepilý na nelesních pozemcích s cílem postupně nahradit stárnoucí nepůvodní porost topolu kanadského; ruční vysazování dřevin na místech, kde nedochází k jejich přirozenému zmlazení; výsadbu je vhodné provádět brzy na jaře před rašením sazenic; mladé dřeviny je třeba po vysazení chránit plasty před okusem zvěře, případně vyžínat

PP Roviny - obec Nevojice Předmět ochrany: Na lokalitě se vyskytuje se značný počet druhů ponticko-panonské květeny, např. oman mečolistý, hvězdnice chlumní, bílojetel pětilistý a další. Hlavním předmětem ochrany jsou společenstva druhově bohatých širokolistých stepních trávníků s výskytem řady ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Základní údaje: Rozloha: 7,78 ha Nadmořská výška: 270-320 m n. m. Území je zvláště chráněno od: 28.06.1990 Orgán ochrany přírody: AOPK ČR - RP Jižní Morava

PŘED VYHLÁŠENÍM PO VYHLÁŠENÍ

území sloužilo jako pastvina a částečně jako v současné době je možné počítat pouze políčka a ovocné sady s obnovou soliterních ovocných dřevin běžné myslivecké obhospodařování běžné myslivecké obhospodařování

ochranářské zásahy v podobě kosení území bez lidských zásahů travních porostů a vyřezávání náletových dřevin

území nebylo využíváno pro rekreační ani území není využíváno pro rekreační sportovní aktivity ani sportovní aktivity (probíhá zde pastva - sešlap vegetace)

Současnost - managementová opatření:

Typ managementu: pastva Vhodný interval: pastva jarní a podzimní Minimální interval: pastva 1x za 2 roky nebo dle potřeby Prac. nástroj/hosp. zvíře: pastva - ovce, kozy Upřesňující podmínky: pastva v oplůtku nebo volná, vynechání ploch na cca 30 %

Typ managementu: kosení Vhodný interval: kosení - červen-září Minimální interval: kosení - každoročně až 1x za 3 roky, dle potřeby Prac. nástroj/hosp. zvíře: kosení - křovinořez, ručně vedená sekačka Upřesňující podmínky: mozaikovité kosení, vynechávání ploch na cca 30 %

Typ managementu: redukce dřevin Vhodný interval: redukce dřevin podzim-zima Minimální interval: redukce dřevin 1x za 5 let, kontrola výmladnosti každoročně Prac. nástroj/hosp. zvíře: křovinořez, motorová pila Upřesňující podmínky: ponechání jednotlivých solitérních jedinců nebo skupin křovin a dřevin

PP Žlíbek - obec Rašovice u Bučovic Předmět ochrany: Cenné společenstvo chráněných a ohrožených rostlin - např. zvonek sibiřský, bradáček vejčitý.

Základní údaje: Rozloha: 3,72 ha Nadmořská výška: 255-270 m n. m. Území je zvláště chráněno od: 28.06.1990 Orgán ochrany přírody: AOPK ČR - RP Jižní Morava

PŘED VYHLÁŠENÍM PO VYHLÁŠENÍ plochy v PP Žlíbek sloužily jako před koncem 20. století se začalo na lokalitě obhospodařované meze a sady nebo jako s prvním ochranářským managementem pastviny v podobě vyřezávání křovin a sečení běžné myslivecké obhospodařování běžné myslivecké obhospodařování zbudovány zásypy a krmelce pro zvěř zásypy a krmelce pro zvěř jsou využívány dodnes

území nebylo využíváno k rekreačním území není využíváno k rekreačním či sportovním účelům či sportovním účelům (probíhá zde pastva - sešlap vegetace)

Současnost - managementová opatření:

Typ managementu: ruční sečení Vhodný interval: 1x za 1-2 roky Minimální interval: 1x za 3 roky Prac. nástroj/hosp. zvíře: křovinořez, motorová kosa, kosa, srp Upřesňující podmínky: je vhodné kombinovat s pastvou – interval sečení je třeba zvolit dle výšky, hustoty a zapojení travního porostu; po seči je nutné odstranit posečenou hmotu z plochy přírodní památky; počet sečí je třeba zvýšit v případě zarůstání

lučních společenstev třtinou křovištní a na eutrofizovaných místech, kde se šíří zlatobýl obrovský

Typ managementu: jednorázová pastva Vhodný interval: 1x za 1-2 roky Minimální interval: 1x za 3 roky Prac. nástroj/hosp. zvíře: ovce, kozy Upřesňující podmínky: pastvu je vhodné kombinovat se sečením; intenzitu pastvy je třeba zvolit dle výšky, hustoty a zapojení travního porostu, na místech, kde nedochází k výrazné eutrofizaci, ruderalizaci nebo zarůstání třtinou křovištní bude prováděna extenzivní pastva; je vhodné nepást celou plochu lučních společenstev, ale ponechat alespoň část plochy nepasenou (pastva v ohradnících); termín pastvy je vhodné v jednotlivých letech měnit

Typ managementu: vyřezání náletu dřevin Vhodný interval: 1x za 1-10 let Minimální interval: --- Prac. nástroj/hosp. zvíře: křovinořez, motorová pila Upřesňující podmínky: jednorázové vyřezávání dřevin z travních společenstev, zásah se může v případě zarůstání dřevinami do budoucna opakovat; po zásahu je třeba ošetřit pařezy herbicidem proti zmlazování a odstraňovat kořenové výmladky; křoviny vyskytující se při okrajích přírodní památky v kontaktu s okolním polem je vhodné ponechat z důvodu jejich ochranné funkce před negativními a rušivými vlivy z okolí

Typ managementu: narušení půdního povrchu Vhodný interval: 1x za 1-10 let Minimální interval: 1x za 10 let Prac. nástroj/hosp. zvíře: hrábě, motyka, smyk, brány Upřesňující podmínky: může být provedeno pouze na vybraných plochách, nenarušujeme půdu na celé lokalitě, ale pouze na několika metrech čtverečních; jde o pomístní maloplošné narušování půdního povrchu z důvodu šíření konkurenčně méně schopných bylinných druhů, nebo pokud to vyžaduje ochrana některých druhů hmyzu a pavoukovců

PR Člupy - obec Marefy Předmět ochrany: Prudce svažité pozemky s místními výstupy podloží, s výskytem širokolistých suchých trávníků a panonských sprašových stepních trávníků a na ně vázaných ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Základní údaje: Rozloha: 5,66 ha Nadmořská výška: 220-308 m n. m. Území je zvláště chráněno od: 31.10.2013 Orgán ochrany přírody: AOPK ČR - RP Jižní Morava

PŘED VYHLÁŠENÍM PO VYHLÁŠENÍ

území bylo zemědělsky využíváno jako v současné době je zemědělská výroba jen pastvina a extenzivní sad na okolních pozemcích běžné myslivecké obhospodařování běžné myslivecké obhospodařování - honitba Křižanovice u Bučovic a Marefy

území nebylo využíváno k rekreačním území není využíváno k rekreačním či sportovním účelům či sportovním účelům (probíhá zde pastva - sešlap vegetace)

Současnost - managementová opatření:

Typ managementu: extenzivní rotační pastva Vhodný interval: 1x ročně až 1x za 2-3 roky dle stavu porostů Minimální interval: 1x za 3 roky Prac. nástroj/hosp. zvíře: ovce, koza Upřesňující podmínky: rotační pastva na ohrazených pastvinách se střídavým pasením více oplocených ploch (v průběhu roku střídání pasení a dorůstání porostu); pasení do 3 zvířat na hektar aktuálně pasené plochy, nejlépe se smíšeným stádem ovcí a koz; zamezit spasení cenných druhů rostlin jejich oplocením; posekat nedopasky nežádoucí, např. ruderální vegetace

Typ managementu: seč 1x ročně Vhodný interval: 1x ročně Minimální interval: 1x ročně

Prac. nástroj/hosp. zvíře: ručně vedená sekačka, křovinořez, lehká mechanizace Upřesňující podmínky: seč provádět na plochách, které nejsou ten rok využívány pro pastvu; sečení provádět mozaikovitým způsobem, s ponecháním neposečených plošek (plošek či pásů), které mají celkově zabírat přibližně jednu třetinu sečené plochy

Typ managementu: seč 1x za 3 roky Vhodný interval: 1x za 2 roky Minimální interval: 1x za 4 roky Prac. nástroj/hosp. zvíře: ručně vedená sekačka, křovinořez, lehká mechanizace Upřesňující podmínky: týká se pouze plochy 11

Typ managementu: seč 2x ročně (ruderální a zarůstající plochy) Vhodný interval: 2x ročně do zlepšení stavu Minimální interval: 1x za rok Prac. nástroj/hosp. zvíře: křovinořez, ručně vedená sekačka Upřesňující podmínky: posečenou biomasu zlikvidovat mimo plochu ZCHÚ, nejlépe využít seno ke zkrmení, případně spálit; týká se zejména ploch 2, 3 a 6

Typ managementu: krátkodobé podzimní přepasení kosených ploch Vhodný interval: 1x za 3 roky Minimální interval: --- Prac. nástroj/hosp. zvíře: ovce, kozy Upřesňující podmínky: podzimní přepasení může za vhodných podmínek doplňovat letní seč porostů, které nejsou zahrnuty v tohoroční rotační pastvě, pokud je bylinný

porost po posečení dostatečně vzrostlý; ideální je krátkodobé přepasení po dobu maximálně 4-6 týdnů smíšeným stádem ovcí a koz (několik kusů na hektar aktuálně pasené plochy); ochrana hořce křížatého proti spasení

Typ managementu: redukce nárostu dřevin Vhodný interval: jednorázově Minimální interval: --- Prac. nástroj/hosp. zvíře: motorová pila, křovinořez Upřesňující podmínky: výrazně proředit stávající mozaiku keřovitých dřevin, zejména v segmentech 5, 14 a 9, a to o 30-70 %; úplně odstranit nálet akátu; na plochách po vyřezávce akátu zatřít řezné plochy na pařezech koncentrovaným herbicidem; při výřezech křovin vynechat ze zásahu porosty třešně křovité; vyřezanou hmotu zlikvidovat mimo zájmové plochy

Typ managementu: likvidace akátin Vhodný interval: jednorázově-rozloženo do několika celků Minimální interval: --- Prac. nástroj/hosp. zvíře: motorová pila, křovinořez, herbicid Upřesňující podmínky: bezprostředně po vyřezávce akátu zatřít řezné plochy koncentrovaným herbicidem; vyřezanou hmotu zlikvidovat mimo zájmové plochy; v následujících letech provádět kontrolu zmlazení

Typ managementu: likvidace výmladků Vhodný interval: 2-3x ročně Minimální interval: 1x ročně

Prac. nástroj/hosp. zvíře: motorová pila, křovinořez, herbicid Upřesňující podmínky: na plochách po vyřezávce dřevin likvidovat jejich zmlazení; na zmlazující akáty použít lokální ošetření herbicidem (postřik na mladé výhony; po jejich zaschnutí posečení); vyřezanou hmotu zlikvidovat mimo zájmové plochy)

Typ managementu: narušování drnu Vhodný interval: 1x za 3 roky Minimální interval: 1x za 5 let Prac. nástroj/hosp. zvíře: lehká mechanizace s bránami, kovové hrábě Upřesňující podmínky: týká se pouze plochy 9

PR Hašky - obec Nevojice Předmět ochrany: Lokalita tvoří celek s NPP Malhotky, se kterou má obdobné složení rostlinných společenstev. Významný je zejména výskyt bílojetele německého, omanu vrbolistého, omanu srstnatého, hvězdnice zlatohlávku a dalších chráněných a ohrožených druhů rostlin.

Základní údaje: Rozloha: 5,95 ha Nadmořská výška: 260-280 m n. m. Území je zvláště chráněno od: 08.11.1990 Orgán ochrany přírody: AOPK ČR - RP Jižní Morava

PŘED VYHLÁŠENÍM PO VYHLÁŠENÍ

území částečně využíváno jako políčka možná obnova solitérních ovocných dřevin; a ovocné sady zásahy typu pastvy a kosení z hlediska potřeb ochrany přírody běžné myslivecké obhospodařování běžné myslivecké obhospodařování

území nebylo využíváno pro rekreační ani území není využíváno pro rekreační ani sportovní aktivity sportovní aktivity (probíhá zde pastva - sešlap vegetace)

46 na území se nacházely pouze porosty na území se nacházejí pouze porosty náletových dřevin na nelesních pozemcích náletových dřevin na nelesních pozemcích bez lesnického využití bez lesnického využití

Současnost - managementová opatření:

Typ managementu: pastva Vhodný interval: pastva jarní a podzimní Minimální interval: pastva 1x za 2-3 roky nebo dle potřeby Prac. nástroj/hosp. zvíře: pastva - ovce, kozy Upřesňující podmínky: pastva v oplůtku nebo volná, vynechání ploch na cca 30 %

Typ managementu: kosení Vhodný interval: kosení - červen-září Minimální interval: kosení -každoročně až 1x za 3 roky, dle potřeby Prac. nástroj/hosp. zvíře: kosení - křovinořez, ručně vedená sekačka Upřesňující podmínky: mozaikovité kosení, vynechávání ploch na cca 30 %

PR Mušenice - obec Rašovice u Bučovic Předmět ochrany: Lokalita byla vyhlášena k ochraně teplomilných rostlinných společenstev ponticko- panonského typu a k ochraně volně žijících živočichů, zejména obojživelníků.

Základní údaje: Rozloha: 14,30 ha Nadmořská výška: 260-290 m n. m. Území je zvláště chráněno od: 28.06.1990 Orgán ochrany přírody: AOPK ČR - RP Jižní Morava

PŘED VYHLÁŠENÍM PO VYHLÁŠENÍ

území částečně využíváno jako políčka probíhají zde ochranářské zásahy v podobě a ovocné sady kosení travních porostů a vyřezávání náletových dřevin běžné myslivecké obhospodařování běžné myslivecké obhospodařování

území nebylo využíváno pro rekreační území není využíváno pro rekreační ani sportovní aktivity ani sportovní aktivity (probíhá zde pastva - sešlap vegetace) na značné části lokality probíhala drobná těžba kamene již zcela zanikla těžba kamene pro místní využití a nepředpokládá se její obnovení

území protíná vedení velmi vysokého napětí, v následujících letech - zajištění odpovídající plocha pod tímto vedením byla v roce 2011 péče v podobě redukce výmladků, kosení razantně vykácena nebo pastvy s ohledem na výskyt populace střevíčníku pantoflíčku

Současnost - managementová opatření:

Typ managementu: redukce dřevin

Vhodný interval: podzim-zima

Minimální interval: redukce dřevin 1x za 5 let, kontrola výmladnosti každoročně

Prac. nástroj/hosp. zvíře: motorová pila, křovinořez

Upřesňující podmínky: ponechávání solitérních dřevin

Typ managementu: kosení

Vhodný interval: kosení - červenec-září

Minimální interval: střídavě s pastvou 1x za 2 roky

Prac. nástroj/hosp. zvíře: kosení - křovinořez, ručně vedená sekačka,

Upřesňující podmínky: mozaikovité kosení, vynechávání ploch na cca 30 %,

vynechání rostlin hořce křížatého

Typ managementu: pastva

Vhodný interval: 1x za 2 roky pastva jarní a podzimní

Minimální interval: 1x za 3 roky

Prac. nástroj/hosp. zvíře: ovce, kozy

Upřesňující podmínky: pastva v oplůtku, vynechávání ploch na cca 30 %

PR Podsedky - obec Kožušice Předmět ochrany: Stepní vegetace svazů Arrhenatherion a Bromion erecti s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.

Základní údaje: Rozloha: 2,29 ha Nadmořská výška: 287-321 m n. m. Území je zvláště chráněno od: 28.11.2002 Orgán ochrany přírody: AOPK ČR - RP Jižní Morava

PŘED VYHLÁŠENÍM PO VYHLÁŠENÍ území sloužilo jako pastvina, sad nebo jako ochranářské zásahy se omezují na sečení a mez obhospodařovaná sečením vyřezávání křovin myslivecké využívání území myslivecké využívání území - lokalita spadá do honitby mysliveckého sdružení Kožušice těžba zeminy pro místní stavební účely těžba na lokalitě již neprobíhá; likvidace části rostlinných společenstev

Současnost - managementová opatření:

Typ managementu: redukce dřevin Vhodný interval: redukce dřevin podzim-zima Minimální interval: redukce dřevin 1x za 5 let, kontrola výmladnosti minimálně tři následující roky Prac. nástroj/hosp. zvíře: křovinořez, motorová pila Upřesňující podmínky: ponechání jednotlivých solitérních jedinců nebo skupin křovin a dřevin

PR Rašovický zlom-Chobot - obce Hodějice, Rašovice u Bučovic Předmět ochrany: Výskyt vzácných druhů ponticko-panonské květeny a uchování životního prostředí pro obojživelníky.

Základní údaje: Rozloha: 19,14 ha Nadmořská výška: 230-240 m n. m. Území je zvláště chráněno od: 28.06.1990 Orgán ochrany přírody: AOPK ČR - RP Jižní Morava

PŘED VYHLÁŠENÍM PO VYHLÁŠENÍ lokalita byla využívána na intenzivní pastvu lokalita je i nadále využívána na intenzivní ovcí, tím se ničí travinobylinná společenstva pastvu ovcí přepásáním a nadměrným sešlapem na lokalitě se nachází lesní pozemek; žádné na lokalitě se nachází lesní pozemek; žádné zásahy zde zatím neprobíhají zásahy zde zatím neprobíhají; plocha vedená

jako lesní pozemek je součástí pastviny s výskytem řídkého náletu dřevin běžné myslivecké obhospodařování běžné myslivecké obhospodařování; území PP zasahuje do tří uznaných honiteb – Heršpice, Hodějice a Rašovice

území nebylo využíváno k rekreačním či území je minimálně využíváno k rekreačním sportovním účelům či sportovním účelům (probíhá zde pastva - sešlap vegetace)

Současnost - managementová opatření:

Typ managementu: extenzivní rotační pastva

Vhodný interval: každoročně asi 1/3-1/2 plochy

Minimální interval: 1x za 3 roky Prac. nástroj/hosp. zvíře: ovce, koza Upřesňující podmínky: rotační pastva na ohrazených pastvinách se střídavým pasením více oplocených ploch (v průběhu roku střídání pasení a dorůstání porostu); pasení do tří zvířat na hektar aktuálně pasené plochy, nejlépe se smíšeným stádem ovcí a koz; zamezit spasení cenných druhů rostlin jejich oplocením; posekat nedopasky nežádoucí, např. ruderální vegetace

Typ managementu: seč Vhodný interval: každoročně asi 1/3-1/2 plochy

Minimální interval: 1x za 3 roky Prac. nástroj/hosp. zvíře: ručně vedená sekačka, křovinořez, lehká mechanizace

Upřesňující podmínky: seč realizovat v plochách, které nebudou v tom daném roce paseny nebo jako alternativa pastvy; při každé seči ponechávat cca 20 % výměry neposečené v mozaice po všech dílčích plochách; posečenou biomasu zlikvidovat mimo zájmové plochy; ze seče vynechat významné druhy rostlin

Typ managementu: likvidace náletu (kromě akátu) Vhodný interval: jednorázově (rozloženo do několika etap) Minimální interval: --- Prac. nástroj/hosp. zvíře: motorová pila, křovinořez Upřesňující podmínky: vyřezanou hmotu zlikvidovat mimo zájmové plochy; případné zmlazení-obražení pařezů po akátu ošetřit lokálním postřikem herbicidu

Typ managementu: likvidace akátin Vhodný interval: jednorázově (rozloženo do několika etap) Minimální interval: --- Prac. nástroj/hosp. zvíře: motorová pila, křovinořez Upřesňující podmínky: na plochách po vyřezávce akátu zatřít koncentrovaným herbicidem 2-3x v rozmezí dvou měsíců řezné plochy na pařezech; první nátěr provést bezprostředně po výřezu; případné zmlazení – obražení pařezů po akátu ošetřit lokálním postřikem herbicidu; vyřezanou hmotu zlikvidovat mimo zájmové plochy

Typ managementu likvidace výmladků Vhodný interval 2-3x ročně Minimální interval 1x ročně Prac. nástroj/hosp. zvíře motorová pila, křovinořez Upřesňující podmínky na plochách po vyřezávce dřevin likvidovat jejich zmlazení; na zmlazující akáty je možné použít lokální ošetření herbicidem; vyřezanou hmotu zlikvidovat mimo zájmové plochy

Typ managementu: výsadba stanovištně původních druhů dřevin Vhodný interval: 1x za platnost plánu péče Minimální interval: 1x za platnost plánu péče Prac. nástroj/hosp. zvíře: ručně sazákem Upřesňující podmínky: na ploše 4 vysadit po odstranění akátu dřeviny přirozené

skladby – ve složení DBZ 6, HB 2, LP 1, JV, JS, JL, BRK, BB

PR Šévy - obec Mouřínov Předmět ochrany: Ochrana stepních společenstev s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů; xerothermní a subxerothermní rostlinná společenstva ponticko-panonského typu s množstvím ohrožených druhů (Hanáková, 2003).

Základní údaje: Rozloha: 3,47 ha Nadmořská výška: 235-265 m n. m. Území je zvláště chráněno od: 24.10.1950 Orgán ochrany přírody: AOPK ČR - RP Jižní Morava

PŘED VYHLÁŠENÍM PO VYHLÁŠENÍ jednalo se o pastvinu, po ústupu pastvy byla nynější zemědělství přírodní hodnoty lokalita příležitostně kosena a vypalována chráněného území téměř neohrožuje běžné myslivecké obhospodařování běžné myslivecké hospodaření - honitba spadá do péče Honebního společenstva Šévy- Mouřínov během období bez péče došlo k rozmnožení v 90. letech 20. st. realizace asanačních křovin a mírné degradaci porostů; iniciativy zásahů (kácení akátu a porostů vysazených se chopili myslivci a část území byla borovic), později také realizací praktické zalesněna péče

Současnost - managementová opatření:

Upřesňující podmínky: ponechání jednotlivých solitérních jedinců nebo skupin křovin a dřevin

Typ managementu: kosení Vhodný interval: kosení - červenec-září Minimální interval: kosení - každoročně Prac. nástroj/hosp. zvíře: kosení -křovinořez, ručně vedená sekačka Upřesňující podmínky: mozaikovité kosení, vynechávání ploch na cca 30 %

Zhodnocení přechodu na zvláštní režim v daných ZCHÚ

Srovnáním využívání ZCHÚ v mikroregionu Bučovicko v časovém průřezu 1950-2013 vyplývá, že se v rámci tohoto zvláštního režimu začaly uplatňovat managementová opatření a realizovat plány péče o jednotlivá ZCHÚ ihned po jejich vyhlášení. Díky přechodu na tento zvláštní režim se v těchto ZCHÚ zlepšila biodiverzita, vodohospodářské a půdní podmínky pro život rostlin i živočichů. Díky tomuto opatření je chráněna unikátní nebo reprezentativní biologická rozmanitost, a to na úrovni druhů, populací i společenstev, dále je chráněna geologická stavba, krajinný ráz kulturní krajiny a území významná z hlediska vědeckého výzkumu.

Tuto skutečnost potvrzuje Hula (2004) ve své publikaci Inventarizační průzkum zoologie- pavouci (Araneida), kterou je možné podložit výzkumem, který probíhal v NPR Větrníky v roce 2004 na společenstvo pavouků, kde bylo uvedeno, že se od tohoto roku zvýšil jejich počet v daném ZCHÚ.

5.3 Výsledky polostandardizovaných rozhovorů v mikroregionu Bučovicko

Pomocí polostandardizovaných rozhovorů byla snaha zjistit a analyzovat zvláště chráněná území v této oblasti. Polostandardizované rozhovory byly prováděny se zástupci státní správy, které mají určitou kompetenci k péči nebo řízení managementových opatření v těchto ZCHÚ. Otázky byly z velké části otevřeného typu. Bylo provedeno 10 polostandardizovaných rozhovorů a bylo položeno 5 otázek každému z pracovníků státní správy. Pouze dva starostové obcí Malínky a Kožušice odmítli na otázky odpovídat. Toto šetření proběhlo v měsíci březnu 2017.

První otázka zněla ,,Jaké výhody/nevýhody Vám přineslo ZCHÚ, které se rozkládá v katastrálním území Vaší obce?“ Z 10 dotázaných respondentů odpověděla většina, že jim ZCHÚ nepřineslo žádné výhody, nýbrž nevýhody jsou pro majitele pozemků a to takové, že plán hospodaření na dotčených parcelách omezuje možnost samostatně manipulovat se svým pozemkem.

Druhá otázka zněla ,,Zaznamenali jste ve Vaší obci zvýšení cestovního ruchu díky ZCHÚ?“ Z 10 dotázaných respondentů odpověděla většina, že možná jen na jaře, když kvetou rostliny, tak je zaznamenán zvýšený pohyb lidí v přírodních rezervacích. Jinak je tam pohyb normální, lidé tam jdou jen na procházku.

Třetí otázka zněla ,,Zapojuje se Vaše obec nějakým způsobem o péči ZCHÚ nebo jej vylepšuje, např. doplněním informačních tabulí, odpočinkových míst apod.?“ Z 10 dotázaných respondentů odpověděla většina, že se obce nijak nezapojují do péče. Avšak např. Myslivecké sdružení Mouřínov má parcelu pod PR Šévy pronajatou a provádí tam jednou za rok sečení trávy dle plánu péče vydaného Krajským úřadem JMK.

Čtvrtá otázka zněla ,,Co je předmětem ochrany z hlediska biodiverzity a jaký je její aktuální stav v těchto ZCHÚ?“ Z 10 dotázaných respondentů odpověděla většina, že je zde patrný výskyt xerotermních a subxerotermních rostlinných společenstev ponticko- panonského typu s množstvím ohrožených druhů a několik desítek druhů silně ohrožených rostlin, jako je např. v PR Šévy několik druhů vstavačovitých (Orchidaceae), několik druhů omanů (Inula), dva druhy kavylů (Stipa), koulenka vyvýšená (Globulariabisnagarica), záraza bílá (Orobanche alba), bělozářka větevnatá (Anthericumramosum), zvonek sibiřský (Campanulasibirica), modřenec (Muscari), koniklec (Pulsatilla) a další. Dále byl pozorován výskyt tří druhů čmeláků, prskavců rodu Brachinus, dva druhy ohrožených střevlíků, ještěrka obecná (Lacertaagilis), slepýš křehký (Anguisfragilis), rosnička zelená (Hylaarborea).

Dále např. v PP Hrubá louka je předmětem ochrany zalesněný svah s výskytem vstavačovitých apod.

Pátá otázka zněla ,,Kdo je většinovým vlastníkem pozemků v daných ZCHÚ?“ Z 10 dotázaných respondentů odpověděla většina, že většinovými vlastníky pozemků jsou obce, na jejichž katastrálním území se dané ZCHÚ nachází a dalšími vlastníky pozemků jsou občané příslušných obcí.

Zhodnocení výsledků polostandardizovaných rozhovorů Z daného šetření vyplynulo, že oslovení zástupci státní správy hodnotí současný statut těchto lokalit (ZCHÚ) spíše negativně. Hlavní nevýhodu vidí v omezování a manipulaci se svým pozemkem a v nedořešených majetkoprávních vztazích. Vzhledem k tomu, že mezi vlastníky pozemků dotčených ZCHÚ patří i občané obce, tak je problém s odkupem pozemků od občanů, kteří např. nejsou k zastižení nebo dohledání. 5.4 SWOT analýza mikroregionu Bučovicko

Pro mikroregion Bučovicko byla vytvořena SWOT analýza, kde byly shora dolů seřazeny jednotlivé položky od nejdůležitějších po méně důležité.

S – Silné stránky W – Slabé stránky -zájem zastupitelstev o zlepšení obytného -vyšší hodnoty specifických ukazatelů a životního prostředí nezaměstnanosti – míry nezaměstnanosti žen a mladých lidí do 29 let -město Bučovice plní svoji úlohu jako středisko svého mikroregionu -nižší zastoupení progresivních výrobních odvětví na průmyslové výrobě mikroregionu -blízkost krajského města Brna, které zajišťuje dostupnost všech druhů veřejných -zhoršující se technický stav silnic II. a III. a komerčních služeb třídy

-kvalitní zemědělské půdy -méně příznivé krajinné předpoklady pro oblast cestovního ruchu a rekreace -málo bodových zdrojů znečištění ovzduší (s výjimkou Ždánického lesa), nízká rekreační funkce sídel -velmi kvalitně zajištěná dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou v případě -stále nedostatečná vybavenost území dojížďky do Brna (včetně sobot a nedělí) turistickou infrastrukturou (ubytovací)

-existence zdravotnického zařízení

-vysoký podíl obcí se základní občanskou vybaveností

-dobrá úroveň zajištění sportovních a kulturních aktivit v mikroregionu

-aktivní společenský a spolkový život v některých obcích

O - Příležitosti T – Ohrožení -příznivá poloha území pro možnost dojížďky -setrvání mladých lidí v místě studia mimo za prací, zejména do krajského města Brna mikroregion z důvodu pestřejší nabídky pracovních příležitostí a snazšího „způsobu -očekávaný nárůst bytové výstavby přinese s bydlení“ přírůstkem obyvatelstva i zvýšení poptávky po službách -další zhoršování stavu silnic II. a III. třídy v důsledku nedostatku finančních prostředků -využití potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu na jejich opravy a údržbu a příchod většího počtu návštěvníků -zadluženost některých obcí -rozšíření agroturistiky s možností ubytování na rodinných farmách -vyšší nezaměstnanost mladých lidí, často absolventů a tedy bez praxe, může vést -zřízení dalších potřebných zařízení a služeb k dlouhodobější ztrátě pracovních návyků sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany -nárůst množství sociálně patologických jevů zejména u mládeže -realizace územních systémů ekologické stability (vytváření biokoridorů, biocenter, interakčních -nevyužití potenciálu pro rozvoj cestovního prvků v krajině) ruchu a pro příchod většího počtu návštěvníků

Zhodnocení SWOT analýzy Ze SWOT analýzy vyplývá, že v mikroregionu Bučovicko převažují silné stránky. Město Bučovice plní svoji funkci pomocí široké nabídky služeb v jakémkoliv sektoru, které občany uspokojuje více než nabídka služeb v jiných konkurenčních městech, jako je např. okresní město Vyškov nebo Slavkov u Brna. Dále je město Bučovice výhodné svojí polohou, jelikož se rozkládá nedaleko krajského města Brna, kam lidé vyjíždějí za prací, studiem, kulturou či jinými aktivitami. Zastupitelstvo ve městě Bučovice se také snaží rozvíjet svůj mikroregion tím, že se podílí na aktualizaci nových územních plánů, vylepšení technické infrastruktury, rozvoji lokalit k bydlení a také je zde snaha o využití brownfields ve městě, kdy se město také snaží o využití těchto opuštěných areálů a tím o zlepšení vzhledu města.

6 ZÁVĚR Diplomová práce se zabývala analýzou a srovnáním specifik krajiny mikroregionu Bučovicko. V práci byly použity následující tři metody:

a) Komparativní metoda b) Polostandardizované rozhovory c) SWOT analýza

Z analýzy LAND USE mikroregionu Bučovicko bylo zjištěno, že se zvýšila plocha zemědělské půdy od roku 2000-2016 v této oblasti o 11,5 % z celkové výměry. Tento nárůst se vysvětluje tím, že se zvýšila intenzivní zemědělská činnost. Naopak plocha lesní půdy v těchto letech se snížila o 12,5 % z celkové výměry. Jedním z důvodu úbytku lesních půd je odlesňování (těžba dřeva, využití půdy, na které lesy stojí, získané žďářením, klučením či mýcením pro pastviny, zemědělské hospodaření, sídla, průmyslovou zónu, aj.), což se odráží na aktuálním stavu daného mikroregionu. Ubývání lesů může být také způsobeno buď přírodní katastrofou (požárem, povodní), vlivem škůdců (hmyzem, plísní) a také nadměrným spásáním (které může přispět k dezertifikaci). Koeficient ekologické stability se snižuje z důvodu narůstání labilních ploch. Byla použita metodika výpočtu posuzování stability krajiny dle Míchala (Löw a Míchal, 2003). Vypočtené koeficienty ekologické stability 0,18 a 0,17 pro oba dva roky (2000, 2016) patří do následující kategorie: 0,10 < KES < 0,30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. KES se od roku 2000-2016 snížil o 0,01, což není významné, ale poukazuje to na trend celkového snižování KES.

Srovnáním využívání ZCHÚ v mikroregionu Bučovicko v časovém průřezu 1950- 2013 vyplývá, že se v rámci tohoto zvláštního režimu začaly uplatňovat managementová opatření a realizovat plány péče o jednotlivá ZCHÚ ihned po jejich vyhlášení. Díky přechodu na tento zvláštní režim se v těchto ZCHÚ zlepšila biodiverzita, vodohospodářské a půdní podmínky pro život rostlin i živočichů. Díky tomuto opatření je chráněna unikátní nebo reprezentativní biologická rozmanitost, a to na úrovni druhů, populací i společenstev, dále je chráněna geologická stavba ZCHÚ, krajinný ráz kulturní krajiny a území významná z hlediska vědeckého výzkumu.

Z metody polostandardizovaných rozhovorů vyplynulo, že oslovení zástupci státní správy hodnotí současný statut těchto lokalit (ZCHÚ) spíše negativně. Hlavní nevýhodu vidí v omezování a manipulaci se svým pozemkem a v nedořešených majetkoprávních vztazích. Vzhledem k tomu, že mezi vlastníky pozemků dotčených ZCHÚ patří i občané obce, je problém s odkupem pozemků od občanů, kteří např. nejsou k zastižení nebo dohledání.

Ze SWOT analýzy vyplývá, že v mikroregionu Bučovicko převažují silné stránky. Město Bučovice plní svoji funkci pomocí široké nabídky služeb v jakémkoliv sektoru, které občany uspokojuje více než nabídka služeb v jiných konkurenčních městech jako je např. Vyškov nebo Slavkov u Brna. Z výsledků SWOT analýzy je zřejmé, že tento mikroregion má velký potenciál zejména v oblasti cestovního ruchu z důvodu výhodné polohy města Bučovice, jelikož se rozkládá nedaleko krajského města Brna, kam lidé vyjíždějí za prací, studiem, kulturou či jinými aktivitami.

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

ANTROP MARC. European Rural Landscapes: Persistence and Change in a Globalising Environment. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 2004. ISBN 978-90-481-6585-8.

CÍLEK, Václav. Krajiny domova: chodit, hledat a dívat se. V Praze: Albatros, 2013. ISBN 978-80-00-03335-8.

CULEK, Martin, Vít GRULICH, Zdeněk LAŠTŮVKA a Jan DIVÍŠEK. Biogeografické regiony České republiky. Brno: Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80-210-6693-9.

DEMEK, Jaromír a Peter MACKOVČIN, ed. Zeměpisný lexikon ČR. I. část, Hory a nížiny. Vydání 3. přepracované. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113- 0.

DISMAN, M. a kol. Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha, 1993.

DIXON J. A., SHERMAN P. B. Economics of protected areas: a new look at benefits and costs. Washington, D.C.: Island Press, 1990. ISBN 155-96-30-329.

FARINA ALMO. Principles and Methods in Landscape Ecology: Towards a Science of the Landscape. Dordrecht: Springer, 2006. ISBN 978-1-4020-3329-2.

FLEKALOVÁ, M. Rekreační využití území. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. 159 s. ISBN 978-80-7509-211-3.

FORMAN, Richard T. T. a Michel GODRON. Krajinná ekologie. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0464-5.

HANÁKOVÁ, Miroslava. Regionální exkurze a její využití ve výuce žáků ZŠ. Olomouc, 2003, 22 s.

HEROVÁ, Irena a Věra MAJEROVÁ. Český venkov 2008: proměny venkova. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, c2009. ISBN 978-80-213-1911-0.

HULA, Vladimír. Inventarizační průzkum zoologie – pavouci (Araneida). Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2004. 48 s. ISBN 80-903329-1-9.

Jihomoravský kraj: města a obce Jihomoravského kraje: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Rožnov pod Radhoštěm: PROXIMA Bohemia, 2006. 467 s.

KNOTEK, Jaroslav. Úvod do ochrany přírody a krajiny: základy právní i věcné problematiky. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. ISBN 978-80-7509-398-1.

KOLEJKA, Jaromír. Nauka o krajině: geografický pohled a východiska. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2201-1.

KOPŘIVA, J. a kol. Chráněná území okresu Vyškov. Vyškov: OkÚ Vyškov – referát životního prostředí, 1999. Neprodejná publikace. 32 s.

LIBROVÁ, Hana, Vojtěch PELIKÁN, Lucie GALČANOVÁ a Lukáš KALA. Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti. 1. vyd. Brno: Munipress, 2016. 328 s. ISBN 978-80-210-8454-4. doi:10.5817/CZ.MUNI.M210-8412-2016.

LÖW, Jiří a Igor MÍCHAL. Krajinný ráz. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2003. ISBN 80-86386-27-9.

MACKOVČIN, Peter. Brněnsko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, c2007. ISBN 978-80-86064-66-6.

MICHALČÍK, Miloslav. Bučovice: mé rodné město. Bučovice: [s.n.], 2012. 364 s. ISBN 978- 80-260-2435-4.

NIEDOBOVÁ, Jana. Údržba chráněných území. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-184-0.

PRIMACK, Richard B. Úvod do biologie ochrany přírody. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011. 466 s. ISBN 978-80-7367-595-0.

SALAŠOVÁ, Alena. Nauka o krajině I. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-185-7.

SLABOTINSKÝ, J. Deset let existence a rozmachu. Ždánický les a Politaví. Město Slavkov u Brna: Dobrovolný svazek obcí Ždánický les a Politaví, 2006. 19 s.

SLABOTINSKÝ, J. Putování za krásami mikroregionu. Ždánický les a Politaví. Město Slavkov u Brna: Dobrovolný svazek obcí Ždánický les a Politaví, 2011. 38 s.

ŠROLEROVÁ, Lucie. Populační vývoj mikroregionu Ždánický les a Politaví. Brno, 2011, 54 s.

WALKER, Lawrence R. a Aaron B. SHIELS. Landslide ecology. Cambridge: University press, 2013. ISBN 978-0-521-19052-7.

Ostatní zdroje

DOSTALÍK, S. a kol. Plán péče na období 2011-2020 pro PP Člupy, SAGITTARIA, 2011

DOSTALÍK, S. a kol. Plán péče na období 2011-2020 pro PP Kuče, SAGITTARIA, 2011

DOSTALÍK, S. a kol. Plán péče na období 2011-2025 pro PR Rašovický zlom – Chobot, SAGITTARIA, 2010

KOPŘIVA, Jan. Plán péče na období 2016 – 2025 pro PP Hrubá louka, Vyškov, 2016

KŘIVAN, V. a kol. Plán péče na období 2012-2021 pro PR Hašky, Kněžice, 2012

KŘIVAN, V. a kol. Plán péče na období 2012-2021 pro PP Roviny, Kněžice, 2011

KŘIVAN, Václav. Plán péče na období 2012-2021 pro PP Baračka, Kněžice, 2011

KŘIVAN, V. a kol. Plán péče na období 2012-2021 pro PR Mušenice, Kněžice, 2011

KŘIVAN, V. a kol. Plán péče na období 2012-2021 pro PR Šévy, Kněžice, 2011

Plán péče na období 2011-2020 pro NPR Větrníky, 2010: AOPK ČR

Plán péče na období 2016-2025 pro NPP Malhotky, 2016: AOPK ČR

SEDLÁČEK, Vojtěch. Plán péče na období 2012-2021 pro PR Podsedky, Brno, 2011

SEDLÁČEK, Vojtěch. Plán péče na období 2011-2020 pro PP Žlíbek, Brno, 2010

Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky č. 327/1998 Sb. ze dne 31. prosince 1998, kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 38/1993 Sb. a zákona

č. 217/1997 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.

Zákon č. 114/1992 Sb. ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny.

Internetové zdroje

[1] Mikroregion. Mikroregiony [online]. [cit. 2017-02-17]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/mikroregiony

[2] Obec Bučovice. Obec Bučovice [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné z: http://www.bucovice.cz/

[3] Obec Bučovice. Obec Bučovice [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné z: http://www.bucovice.cz/

[4] Metoda komparativní. Slovník cizích slov [online]. [cit. 2017-02-18]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/metoda-komparativni

[5] SWOT analýza. Mediální slovník [online]. [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/medialni-slovnik/swot-analyza/

[6] LAND USE mikroregionu Bučovicko. LAND USE [online]. [cit. 2017-02-18]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/statisticka-data?nazev=land+use

[7] LAND USE mikroregionu Bučovicko. LAND USE [online]. [cit. 2017-02-18]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/statisticka-data?nazev=land+use

8 SEZNAM ZKRATEK

PP – přírodní památka

PR – přírodní rezervace

NPP – národní přírodní památka

NPR – národní přírodní rezervace

ZCHÚ – zvláště chráněné území

DSO – dobrovolný svazek obcí

AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

RP – regionální pracoviště

JMK – Jihomoravský kraj

KES – koeficient ekologické stability

PŘÍLOHY

9 SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Fotodokumentace NPR Větrníky

Příloha č. 2: Fotodokumentace PR Šévy

Příloha č. 3: Orientační mapa Vyškovska s vyznačením ZCHÚ, přírodních parků a památných stromů

Příloha č. 4: Orientační mapa Vyškovska s vyznačením krajinného pokryvu

Příloha č. 5: Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PR Rašovický zlom- Chobot

Příloha č. 6: Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území NPR Větrníky

Příloha č. 7: Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PR Hašky, PP Roviny

Příloha č. 8: Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PP Baračka

Příloha č. 9: Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PR Člupy

Příloha č. 10: Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PP Žlíbek

Příloha č. 11: Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PP Hrubá louka

Příloha č. 12: Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území NPP Malhotky

Příloha č. 13: Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PP Kuče

Příloha č. 14: Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PR Mušenice

Příloha č. 15: Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PR Šévy

Příloha č. 16: Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PR Podsedky

PŘÍLOHA Č. 1

Fotodokumentace NPR Větrníky

Seznam obrázků

Obr. č. 2 Celkový pohled na NPR Větrníky

Obr. č. 3 Vlastní výzkum a fotodokumentace území NPR Větrníky

Obr. č. 4 Informační tabule v NPR Větrníky

Obr. č. 5 Eko-odpočívadlo Jarmilka

Obr. č. 2 Celkový pohled na NPR Větrníky (foto: autorka, 2016)

Obr. č. 3 Vlastní výzkum a fotodokumentace území NPR Větrníky (foto: autorka, 2016)

Obr. č. 4 Informační tabule v NPR Větrníky (foto: autorka, 2016)

Obr. č. 5 Eko-odpočívadlo Jarmilka (foto: autorka, 2016)

PŘÍLOHA Č. 2

Fotodokumentace PR Šévy

Seznam obrázků

Obr. č. 6 Pohled na PR Šévy

Obr. č. 7 Vstavač kukačka (Orchis morio L.) v PR Šévy

Obr. č. 8 Informační tabule v PR Šévy

Obr. č. 9 Žáci ZŠ 710 v Bučovicích na exkurzi spojené s úklidem odpadků v PR Šévy

Obr. č. 6 Pohled na PR Šévy (foto: Rotreklová, 2016)

Obr. č. 7 Vstavač kukačka (Orchis morio L.) v PR Šévy (foto: Rotreklová, 2016)

Obr. č. 8 Informační tabule v PR Šévy (foto: Rotreklová, 2016)

Obr. č. 9 Žáci ZŠ 710 v Bučovicích na exkurzi spojené s úklidem odpadků v PR Šévy (foto: Rotreklová, 2016)

PŘÍLOHA Č. 3 Orientační mapa Vyškovska s vyznačením ZCHÚ, přírodních parků a památných stromů

(Mackovčin, 2007)

PŘÍLOHA Č. 4 Orientační mapa Vyškovska s vyznačením krajinného pokryvu

(Mackovčin, 2007)

PŘÍLOHA Č. 5 Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PR Rašovický zlom – Chobot

PŘÍLOHA Č. 6 Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území NPR Větrníky

PŘÍLOHA Č. 7 Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PR Hašky, PP Roviny

PŘÍLOHA Č. 8 Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PP Baračka

PŘÍLOHA Č. 9 Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PR Člupy

PŘÍLOHA Č. 10

Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PP Žlíbek

PŘÍLOHA Č. 11 Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PP Hrubá louka

PŘÍLOHA Č. 12 Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území NPP Malhotky

PŘÍLOHA Č. 13 Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PP Kuče

PŘÍLOHA Č. 14 Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PR Mušenice

PŘÍLOHA Č. 15 Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PR Šévy

PŘÍLOHA Č. 16 Orientační mapa a ortofotomapa s vyznačením území PR Podsedky

(Mackovčin, 2007)