B.1.4 Bublava Stříbrná

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

B.1.4 Bublava Stříbrná Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná B.1.4 Bublava St říbrná Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 1 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI 1 Up řesn ění vymezení plochy nadmístního významu ....................................3 2 Charakteristika sou časného a návrhového využití plochy, její vztah ke koncepci rozvoje horské oblasti.....................................................5 3 Kapacity a proporce za řízení a služeb pro rozvoj cestovního ruchu................................................................................................................6 4 Stav a zám ěry rozvoje technické a dopravní infrastruktury........................7 5 Nám ěty na úpravy a dopln ění ob čanského vybavení a ve řejných prostranství .....................................................................................................8 6 Požadavky na zkvalitn ění dopravní p řístupnosti plochy ve vztahu k převažujícím sm ěrům spádovosti...............................................................9 7 Problematika ochrany p řírody a krajiny na lokální úrovni ........................10 8 Podn ěty ke zm ěnám ÚPD dot čených obcí..................................................11 Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 2 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná 1 UP ŘESN ĚNÍ VYMEZENÍ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU V rámci této studie bylo navrženo up řesn ění hranice vymezení plochy nadmístního významu č. 13 dle ZÚR „Bublava - St říbrná“, rozd ělené do částí 13a a 13b. vymezení plochy v rámci ZÚR Plocha zasahuje do administrativního území obcí Bublava, St říbrná a Kraslice. Vým ěra původního vymezení dle ZÚR je cca 268 ha, z toho v severní lokalit ě 13b je cca 49 ha. Navržená úprava vymezení ruší celou severní lokalitu a po dalších úpravách jižní části má celkovou navrhovanou vým ěru 173 ha. Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 3 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná návrh na úpravu vymezení plochy dle této studie Navržené úpravy vymezení plochy nadmístního významu zahrnují: 1. v Bublav ě malé rozší ření v lokalit ě p říjezdové komunikace a hlavního parkovišt ě (navrhovaného se zpevn ěným povrchem); 2. v Bublav ě vypušt ění části plochy, která nemá p římé nebo p římo související využití s plochami pro sport a rekreaci; 3. v Bublav ě rozší ření o navrhované plochy (dle územního plánu) s převažujícím využitím pro sport a rekreaci, ubytování, parkoviště a vodní plochy využitelné též pro um ělé zasn ěžování; 4. vypušt ění části plochy – zalesn ěného strmého svahu nad severovýchodním úbo čím Olov ěného vrchu, kde bude zachován p řírodní a klidový charakter; 5. vypušt ění malé části plochy jižn ě od vrcholu Olov ěného vrchu, kde se nep ředpokládají žádné soust řed ěné aktivity pro sport a rekreaci; Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 4 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná 6. rozší ření o část plochy lesa mezi Olov ěným vrchem a Tisovcem, zarovnání hranice plochy až k hřebenové cest ě – d ůvodem je p ředpoklad intenzivn ějšího využití hřebenové cesty zejména pro lyža ře p ři navrhovaném propojení areál ů Bublavy a St říbrné; využití této stávající cesty nebude mít negativní vliv na funkci prvk ů ekologické stability; 7. redukci vymezení části plochy na východním svahu Tisovce až ke sjezdovce „Lišák“ a údolní zástavb ě ve St říbrné z důvodu p řevažujícího klidového charakteru této lokality, kterou povede pouze jedna významn ější cesta od Kraslic k „Lišáku“ (po stávající cest ě); 8. významnou redukci vymezení plochy ve St říbrné pouze na plochu plánované lanovky a lyža řské sjezdovky a dalších sportovn ě rekrea čních aktivit; okolní plochy z ůstanou dle platného územního plánu v klidovém charakteru smíšených nezastav ěných ploch s funkcí zem ědělskou a kulturn ě historickou; 9. malé rozší ření plochy v prostoru horní stanice plánované lanovky na Nové Vsi; 10. rozší ření plochy v prostoru stávající a navrhované zástavby ve St říbrné, která má převážn ě rekrea ční a ubytovací charakter, dopln ěný o další služby související s cestovním ruchem; 11. vypušt ění celé plochy 13b dle ZÚR; zde se v souladu s územním plánem Bublavy nep ředpokládá rozvoj sportovn ě rekrea čních aktivit, území si zachová stávající přírodní a zem ědělský charakter. 2 CHARAKTERISTIKA SOU ČASNÉHO A NÁVRHOVÉHO VYUŽITÍ PLOCHY, JEJÍ VZTAH KE KONCEPCI ROZVOJE HORSKÉ OBLASTI Území obcí Bublava – St říbrná rozvíjí sportovn ě rekrea ční aktivity na severu Olov ěného vrchu (Bleiberg) 802 m n. m. a jižn ě ležícího vrchu Tisovec 807 m n. m. T řetí, nový areál je navrhován na vrch o výšce 858 m n. m. (nad chatovou osadou Nová Ves) jihovýchodn ě centra St říbrné (se západoseverní orientací svahu). V západní části Krušných hor se jedná o nejvýznamn ější areál. V bezprost řední blízkosti (3-5 km) leží m ěsto Kraslice (ORP) cca 7,1 tis. obyv. a zejména největší m ěsto v saském p říhrani čí Klingenthal (8,3 tis. obyv.). Klingenthal má rozsáhlou sociální infrastrukturu i řadu kvalitních sportovních areál ů (nap ř. Vogtlandarena pro skoky na lyžích). Je zde však jen jeden malý areál sjezdového lyžování Aschberg. Sjezdové lyžování je soust řed ěno v cca 10 km vzdáleném m ěst ě Schöneck, ve kterém je rozsáhlý hotelový komplex s aquacentrem. Spojení je možné i železnicí. Rozvoj prostoru Bublava – St říbrná je tedy dobrým dopln ěním dvojměstí Klingenthal-Kraslice segmentem sjezdového lyžování. Bublava je silni čně propojena do uli ční sít ě Klingenthalu - Aschbergu. Toto silni ční spojení (na české straně) neumož ňuje autobusovou dopravu, zejména p římé vedení skibus ů. Rovn ěž silni ční spojení Bublavy a St říbrné (dv ěma trasami) s Kraslicemi vyžaduje zásadní rekonstrukci. Zna čným problémem je parkování, které neodpovídá rozši řující se kapacit ě lanovek a sjezdovek. Rovn ěž by bylo vhodné realizovat ubytovací za řízení vyššího standardu (hotely), nabízejících komplexn ější služby, které chybí i v Kraslicích a Klingenthalu. Obec Bublava ve svém ÚP p ředpokládá pom ěrn ě velký rozvoj bydlení i ob čanského vybavení (v č. sportu). Tento rozvoj je sm ěř ován zejména do proluk ve stávající zástavb ě a na sever sídla ve vazb ě na silnici propojující obec s Klingenthalem. Rozvojové zám ěry, mimo proluk sleduje i St říbrná v území východn ě centra obce ve vazb ě na nový areál sjezdového lyžování. Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 5 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná Při rozvoji prostoru Bublava – St říbrná by se m ělo zvažovat, zda n ěkterá za řízení charakteru ve řejného vybavení by nem ěla být - vzhledem k tomu, že mohou sloužit celoro čně obyvatel ům Kraslic - realizována v tomto m ěst ě. 3 KAPACITY A PROPORCE ZA ŘÍZENÍ A SLUŽEB PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU Prostor Bublava – St říbrná je dnes po areálu Boží Dar – Klínovec druhou nejvýznamn ější sportovn ě rekrea ční plochou nadmístního (bezpochyby regionálního) významu. Z kapacitního hlediska je špi čkovým obdobím lyža řská sezóna, která trvá v řešené ploše cca 2,5 až 3 m ěsíce. V ploše se dnes nacházejí dva odd ělené a nezávisle fungující areály: • Bublava – 1 čty řseda čková lanovka a 5 vlek ů (v četn ě dvou d ětských „provázk ů“), kapacita 473 sou časn ě p řítomných osob; • St říbrná („Lišák“) – 2 vleky, kapacita 151 sou časn ě p řítomných osob. Pozn.: Tyto a dále uvedené bilance vycházejí z metodiky zpracovatel ů této studie (viz. Pr ůzkumy a rozbory - kap. 7.3.1) Centrem lyžování na Bublav ě je Olov ěný vrch (Bleiberg), na jehož severních a východních svazích se nacházejí všechny vleky a lanovka. Svahy nabízejí pom ěrn ě pestrý výb ěr terén ů a dostate čně široké a bezpe čné sjezdovky. Problémem je nedostatek parkovacích kapacit, z nichž jsou velkou m ěrou využívány nevhodné nezpevn ěné plochy. Sou časný deficit zpevn ěných parkovacích ploch na Bublav ě se pohybuje okolo 100 parkovacích míst. Nejvhodn ějším místem, kde by m ěl být tento deficit řešen, jsou plochy p ři cest ě po hřebenovém výb ěžku sm ěrem k Olov ěnému vrchu, v souladu s územním plánem. Ve St říbrné jsou v sou časnosti provozovány 2 vleky na východn ě orientovaném svahu z hřebene mezi vrcholy Olov ěného vrchu a Tisovce. Parkovací místa pro tyto plochy jsou zajišt ěna i s jistou rezervou na zpevn ěné ploše pod kostelem. V samotné Bublav ě se neuvažuje s dalším nár ůstem kapacit pro sjezdové lyžování zřizováním nových vlek ů nebo lanovek. Perspektivní je spojení s areály ve St říbrné, a to jak v segmentu sjezdového, tak b ěžeckého lyžování. Ve St říbrné se navrhuje vybudování dvou seda čkových lanovek: • mezi stávající čty řseda čkou na Olov ěný vrch a areálem „Lišák“; tato lanovka by m ěla umož ňovat p řejezdy lyža řů mezi areály na Bublav ě a ve St říbrné (katastráln ě, stejn ě jako stávající čty řseda čka, p řechází do výb ěžku správního území m ěsta Kraslice); bude mít délku cca 350m a p řevýšení 95m; kapacita sou časn ě p řítomných osob 102; • ze St říbrné na Novou Ves (severozápadní svah) s délkou 1280m a p řevýšením 255m; kapacita sou časn ě p řítomných osob 372. Nár ůst kapacit pro sjezdové lyžování ve St říbrné bude znamenat pot řebu vybudování nových parkovacích ploch (za p ředpokladu 70% návšt ěvník ů dojížd ějících osobními auty) o celkové kapacit ě 130 parkovacích míst (min. 2600 m2 zpevn ěné plochy), nejlépe alespo ň z části v parkovacím dom ě. Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 6 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná 4 STAV A ZÁM ĚRY ROZVOJE TECHNICKÉ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Bublava • Doprava v klidu Stávající kapacita parkoviš ť je nevyhovující.
Recommended publications
  • A Supplementary Figures and Tables
    A Supplementary figures and tables This Online Appendix provides supplementary material and is for online publication only. A1 Figure A1: Population in the Czech lands (in millions) 10 8 6 4 2 Total population Czechs Germans 0 1920 1940 1960 1980 2000 2020 Notes: The figure shows total population of the Czech Republic (Czech lands consisting of Bohemia, Moravia and Silesia) between 1921 and 2011 (light gray), and population by self-declared ethnicity (black and dark gray). The German population (dark gray bullets) was almost entirely expelled in 1945 and 1946 and partly replaced by residents mainly from Czech hinterlands and Slovakia. ‘Czechs’ refers to all other non-German residents (black triangles). A2 Figure A2: Demarcation line and pre-existing infrastructure 1930 counties 1938 Sudetenland Main roads and railways Rivers Notes: The maps compare the demarcation line between US and Red Army forces in 1945 Czechoslovakia (red line) to county boundaries as of 1930, Sudetenland as of the Munich Agreement in 1938, main roads and railways, and rivers. A3 Figure A3: Demarcation line between US and Red Army forces in 1945 Czechoslovakia US-liberated Sudetenland Red Army-liberated Sudetenland Notes: The map zooms into Figure 1 in the main text. The red line represents the demarcation line between US and Red Army forces in 1945 Czechoslovakia, which runs from Karlovy Vary over Plzeň to České Budějovice (black dots). Prague is the capital city. The US-liberated regions of Sudetenland are in dark gray, the Red Army-liberated regions are in light gray. Sudetenland was settled by ethnic Germans and annexed by Nazi Germany in October 1938.
    [Show full text]
  • Plán Dopravní Obslužnosti Města Sokolov 2021-2025
    Plán dopravní obslužnosti města Sokolov 2021-2025 Zpracovatel pro Sokolov: Martin Fencl IČO: 09271821 Obsah Obsah .................................................................................................................................................2 Informace k Plánu dopravní obslužnosti ..............................................................................................3 Základní údaje .................................................................................................................................4 Školy na území města ......................................................................................................................4 Popis zajišťovaných služeb – městská hromadná doprava ...................................................................4 Linkové vedení ................................................................................................................................5 Ostatní doprava na území města ....................................................................................................... 10 Veřejná linková doprava................................................................................................................ 10 Drážní doprava .............................................................................................................................. 11 Časový harmonogram a postup při uzavírání smluv o veřejných službách .......................................... 11 Předpokládaný rozsah poskytované kompenzace .............................................................................
    [Show full text]
  • Karlovarský Kraj
    KARLOVARSKÝ KRAJ Správní obvod obce Správní obvod obce OKRES / obec Výměra Počet Územní pracoviště .obce č s rozšířenou s pověřeným Matriční úřad Stavební úřad . Statut ř městská část / městský obvod v ha obyvatel finančního úřadu působností obecním úřadem Po OKRES CHEB 1. Aš Mě 5 586 12 643 Aš Aš Aš Aš Aš 2. Dolní Žandov 4 133 1 161 Cheb Cheb Cheb Dolní Žandov Cheb 3. Drmoul 637 923 Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně Velká Hleďsebe Mariánské Lázně 4. Františkovy Lázně Mě 2 576 5 481 Cheb Cheb Cheb Františkovy Lázně Františkovy Lázně 5. Hazlov 2 788 1 573 Aš Aš Aš Hazlov Aš 6. Hranice Mě 3 179 2 096 Aš Aš Aš Hranice Aš 7. Cheb Mě 9 635 32 401 Cheb Cheb Cheb Cheb Cheb 8. Krásná 2 185 507 Aš Aš Aš Aš Aš 9. Křižovatka 1 413 258 Cheb Cheb Cheb Skalná Luby 10. Lázně Kynžvart Mě 3 258 1 443 Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně Lázně Kynžvart Lázně Kynžvart 11. Libá 2 664 715 Cheb Cheb Cheb Libá Františkovy Lázně 12. Lipová 4 579 654 Cheb Cheb Cheb Cheb Cheb 13. Luby Mě 3 069 2 197 Cheb Cheb Cheb Luby Luby 14. Mariánské Lázně Mě 5 181 12 906 Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně 15. Milhostov 1 763 325 Cheb Cheb Cheb Nebanice Luby 16. Milíkov 1 948 243 Cheb Cheb Cheb Dolní Žandov Cheb 17. Mnichov 2 786 357 Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně 18. Nebanice 939 347 Cheb Cheb Cheb Nebanice Cheb 19.
    [Show full text]
  • State Administration Vs. Self-Government in the Slovak and Czech Republics
    Brigham Young University BYU ScholarsArchive Faculty Publications 2008-01-01 State Administration vs. Self-Government in the Slovak and Czech Republics Phillip J. Bryson [email protected] Follow this and additional works at: https://scholarsarchive.byu.edu/facpub Part of the Economics Commons BYU ScholarsArchive Citation Bryson, Phillip J., "State Administration vs. Self-Government in the Slovak and Czech Republics" (2008). Faculty Publications. 216. https://scholarsarchive.byu.edu/facpub/216 This Peer-Reviewed Article is brought to you for free and open access by BYU ScholarsArchive. It has been accepted for inclusion in Faculty Publications by an authorized administrator of BYU ScholarsArchive. For more information, please contact [email protected], [email protected]. “State Administration” vs. Self-Government in the Slovak and Czech Republics Phillip J. Bryson Brigham Young University Contact Information: Phillip J. Bryson Douglas and Effie Driggs Professor of Economics 616 TNRB, Marriott School Brigham Young University Provo, Utah 84602 USA Tel: 001 801 422-2526 [email protected] Abstract In the transition experience, the Czech and Slovak Republics have made some effort to achieve fiscal decentralization. From independence to EU accession, the devolution of power designed to strengthen the autonomy of local governments according to the principles of subsidiarity have also included a reform of public administration. The nature of reform efforts and their implications for fiscal decentralization are analyzed. The failure to achieve a robust autonomy for subnational governments is due to the ongoing adherence to the notion of ―state administration‖ as opposed to self-government in both republics. Key Words: Fiscal decentralization, State administration, self-government (samospravy), reform of public administration, public sector transition, EU accession.
    [Show full text]
  • Analýza Sociálně Vyloučených Romských Lokalit V Karlovarském Kraji
    ANALÝZA SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH ROMSKÝCH LOKALIT V KARLOVARSKÉM KRAJI Leden 2013 Zadavatel: Karlovarský kraj Realizátoři: Mgr. Tereza Dvořáková a kol., TD kontext [email protected] 1 PODĚKOVÁNÍ Na výzkumu se podílela řada lidí, kterým bych ráda poděkovala. Děkuji zaměstnancům Krajského úřadu Karlovarského kraje, kteří mi poskytli potřebné podkladové dokumenty (analýzy, strategické dokumenty apod.) a informovali mě o sociální situaci romských obyvatel a o přístupu samospráv ve vybraných obcích. Dále děkuji zaměstnancům Agentury pro sociální začleňování, kteří komentovali první verzi seznamu obcí s potenciálními sociálně vyloučenými romskými lokalitami. Děkuji také zaměstnancům neziskových organizací, především organizacím Člověk v tísni o. p. s., KOTEC o. s., Světlo Kadaň o. s. a Khamoro o. s. za jejich snahu vyjít vstříc výzkumníkům, kteří je v rámci terénního šetření kontaktovali. Nesmírnou oporou při výzkumu byla ochota většiny představitelů obcí věnovat se sledovanému tématu a ochota romských obyvatel, kteří nás často přijali do svých obydlí a sdíleli s námi své zkušenosti a starosti. Největší dík patří výzkumníkům, bez jejichž práce by tato analýza nemohla nikdy vzniknout v tak krátkém časovém období, a mým úzkým spolupracovníkům Kláře Vomastkové a Martinu Moulisovi. 2 OBSAH ANALÝZA SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH ROMSKÝCH LOKALIT V KARLOVARSKÉM KRAJI ................ 1 1. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A ODBORNÝCH TERMÍNŮ V TEXTU. .............................. 6 2. METODOLOGIE .............................................................................................................
    [Show full text]
  • Program Rozvoje Obce Královské Poříčí Na Období 2015-2020
    2015 Program rozvoje obce Královské Poříčí na období 2015-2020 Zpracovatel: ABRI, s. r. o Adresa: Ondříčkova 637 356 01 Sokolov IČO: 61679763 WWW: www.abri-dotace.cz PROGRAM ROZVOJE OBCE KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ NA OBDOBÍ 2015-2020 Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 3 A. Analytická část ................................................................................................................................. 5 A.1 Charakteristika obce ................................................................................................................ 5 1. Území ....................................................................................................................................... 9 2. Obyvatelstvo .......................................................................................................................... 11 3. Hospodářství.......................................................................................................................... 20 4. Infrastruktura ........................................................................................................................ 31 5. Vybavenost ............................................................................................................................ 34 6. Životní prostředí .................................................................................................................... 39 7. Správa obce ..........................................................................................................................
    [Show full text]
  • Moth Flies (Diptera: Psychodidae) of the Western Hercynian Mountains, Sokolov Open-Cast Coal Mines and Dumps (Czech Republic)
    ISSN 2336-3193 Acta Mus. Siles. Sci. Natur., 67: 193-292, 2018 DOI: 10.2478/cszma-2018-0015 Published: online 31th August 2019, print August 2019 Moth flies (Diptera: Psychodidae) of the western Hercynian mountains, Sokolov open-cast coal mines and dumps (Czech Republic) Jan Ježek, Jozef Oboňa, Ivo Přikryl & Blanka Mikátová Moth flies (Diptera: Psychodidae) of the western Hercynian mountains, Sokolov open-cast coal mines and dumps (Czech Republic). – Acta Mus. Siles. Sci. Natur., 67: 193-292, 2018. Abstract: New faunistic data of Psychodidae (Diptera) from Western Bohemia are presented (266 sites explored in 1993-2010, incl. literary data). Altogether 96 species of moth flies (adults) of 36 genera (55 % of all species of the family known from the Czech Republic are known to occur in the western Hercynian mountains, Sokolov open-cast coal mines, dumps and adjacent localities. 26 of these species were classified in the national Red List 2005 of threatened invertebrates. Critically endangered species CR (14), endangered species EN (4), vulnerable species VU (8) and without a Red status so far are two species nationally scarce NS. An extreme water chemistry of some mine localities (pH, alkalinity, + - - 2- N-NH4 , N-NO3 , N org., total N, total P, Na, K, Ca, Mg, Fe, Cl , SO4 , Mn and conductivity) in a relation to collected adults were studied. The relationship between site altitude of all localities and the number of species as well as critically endangered species is accounted. Key words: Diptera, Psychodidae, Trichomyinae, Sycoracinae, Psychodinae, faunistics, Sokolov brown-coal basin, western Bohemia, Palaearctic Region, biodiversity, conservation potential, threatened species, water chemistry.
    [Show full text]
  • Přírůstky Matrik 2015 1
    stav k 3. 4. 2015 Přír ůstky matrik 2015 Matriky jsou k dispozici k nahlédnutí zatím pouze v badateln ě Státního oblastního archivu v Plzni. Po jejich digitalizaci budou p řístupné na webu Porta fontium. P ředpokládaný termín zp řístupn ění nových digitalizovaných matrik na webu je léto 2015. Dolní B ělá 28: Index NOZ 1833-1871 pro FO Habartov 19: Ni pro Čistou (Lauterbach Dorf) 1861-1908 Horní Seky řany 35: N pro farní obvod 1890-1908 Horní Seky řany 36: O pro část farního obvodu 1870-1937 Horní Seky řany 37: O pro část farního obvodu 1874-1935 Horní Seky řany 38: O pro část farního obvodu 1838 Hřešihlavy 11: N 1874-1912 pro celý FO (z toho H řešihlavy, Kladruby a Vojenice 1874-1912, T římany pouze 1874-1909) Jind řichovice 68 : N pro Jind řichovice 1896-1911 Jind řichovice 69: N pro Starou 1874-1914 Kozolupy 7: N pro Kozolupy 1879-1914 OÚ Kraslice 7 : Z pro Tisovou 1926-1939 v četn ě jednoho záznamu z roku 1946 OÚ Kraslice 8 : Z pro politický okres Kraslice 1927-1939 Krásná Lípa 17: N pro Milí ře 1868-1911 (matrika je v havarijním stavu!) Krásná Lípa 18: O pro Oboru 1878-1935 Líš ťany 10: O pro Chrástov 1847-1939 Rokycany 48: N 1903-1914 s indexem pro m ěsto Rokycany Čbr. evang. Rokycany 1: O 1923-1939 s indexem pro Rokycany, Holoubkov, Hořovice, Ka řez, K říše, Medový Újezd, Plze ň, Skomelno, Stupno, Radnice, Újezd u Sv. K říže, Vranov Sko řice 20: O s indexem 1896-1939 pro Sko řice, Kolvín, Padr ť, Trokavec, Vísky, Štítov Sokolov 88: Ni pro Citice 1900-1914 Sokolov 89: Ni pro Sokolov 1909-1914 Sokolov 90: Ni pro Lískovou 1878-1912 Sokolov 91: Oi pro Sokolov 1926-1936 Sokolov 92: Zi pro Svatavu 1905-1937 (samostatný farní ú řad ve Svatav ě vzniká 1931, tato matrika ješt ě dle starých seznam ů náleží k fa ře Sokolov) Přírůstky matrik 2015 1 stav k 3.
    [Show full text]
  • Analýza Kriminality
    BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA KARLOVARSKÉHO KRAJE ZA ROK 2015 Analýza kriminality 1.1 Kriminalita v Karlovarském kraji A. Úroveň kraje (VÚSC) - Celková kriminalita Tabulka č. 1: Sestavení pořadí zatíženosti v krajích v roce 2015, v porovnání s rokem 2014 počet obyvatel celková TČ – abs. počet index na 10 tis. obyv. změn pořadí dle k 31.12. a rok 2014 k 31.12. změna rok 2014 rok 2015 změna indexu kraj 2015 proti 2015 15-14 15-14 2015 roku (index) 2014 ČR 10 558 524 20 249 288 660 248 628 -40 032 273,92 235,48 -38,44 PHA 1 270 323 11 244 71 828 64 095 -7 482 570,48 504,56 -65,92 1 STČ 1 329 951 14 652 31 118 25 442 -5 398 236,58 191,30 -45,28 9 JČ 638 172 872 14 683 12 595 -2 068 229,92 197,36 -32,56 7 PL 577 081 1 958 11 991 10 512 -6 924 208,49 182,16 -26,33 10 KV 297 448 -1 845 6 726 5 737 -1 479 224,73 192,87 -31,86 8 ÚST 822 350 -1 622 25 927 21 061 -4 866 314,66 256,11 -58,55 2 LB 439 759 908 12 504 11 154 -1 350 284,93 253,64 -31,29 3 KH 551 166 -424 10 181 8 575 -1 606 184,56 155,58 -28,98 11 PA 516 229 -143 8 380 6 812 -1 568 162,29 131,96 -30,33 14 VY 509 251 -644 8 107 6 880 -1 227 159,00 135,10 -23,90 13 JM 1 175 941 3 088 27 109 23 828 -3 281 231,14 202,63 -28,51 5 OL 634 429 -1 282 14 066 12 609 -1 457 221,26 198,75 -22,51 6 MS 1 212 213 -5 463 37 233 30 364 -6 869 305,77 250,48 -55,29 4 ZL 584 211 -1 050 8 807 7 964 -843 150,48 136,32 -14,16 12 Tabulka č.
    [Show full text]
  • Územní Plán Kynšperk Nad Ohří (Říjen 2014)
    ÚZEMNÍ PLÁN KYNŠPERK NAD OHŘÍ Druhý svazek: III. Textová část Odůvodnění územního plánu IV. Grafická část Odůvodnění územního plánu – seznam V. Poučení ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Orgán, který ÚPD vydal: Zastupitelstvo města Kynšperk nad Ohří Datum nabytí účinnosti: 24. 10. 2014 Pořizovatel: Městský úřad Kynšperk nad Ohří Jméno a příjmení: Petr Šandera Fyzická osoba splňující kvalifikační požadavky Funkce oprávněné osoby podle § 24 zákona č. 183/2006 Sb., o územním pořizovatele: plánování a stavebním řádu, v platném znění Otisk úředního razítka: Podpis: Říjen 2014 ÚZEMNÍ PLÁN KYNŠPERK NAD OHŘÍ Druhý svazek ZPRACOVATELÉ: Firma Kadlec K. K. Nusle, spol. s r. o., Praha 8, Chaberská 3 Projektant: Ing. arch. Daniela Binderová Na dílčích tematických kapitolách se jako řešitelé podíleli: Doprava: Ing. arch. Daniela Binderová, Ing. Jiří Tomášek Vodní hospodářství: Ing. Jiří Ron Energetika a spoje: Ing. Jan Bayerle Grafické zpracování v digitální podobě: Štěpán Klumpar OBSAH: III. Textová část Odůvodnění územního plánu .................................................................................. 6 Úvodní část............................................................................................................................................. 6 1. Základní údaje o zakázce........................................................................................................... 6 1.1. Identifikační údaje města..................................................................................................... 6 1.2. Smluvní zajištění zakázky..................................................................................................
    [Show full text]
  • Karlovy Vary Region
    Resources of Business Sector of Czech Economy Up by a Third Foreign Trade Has Reached a Record Surplus The Offer of Legal Services in the CR Is Broad Karlovy Vary Region 03–04 2006 112 luxurious five-star and 116 first class four-star rooms in an exciting hotel in the most beautiful part of Karlovy Vary Don’t miss the experience of excellent services! Comfort You Deserve... you will get …We Think of You you will take a taste all the comfort that of unique and first-class you expect cuisine GRANDHOTEL PUPP Karlovy Vary, a.s. • Mírové náměstí 2, 360 91 Karlovy Vary • Czech Republic ☎ +420 353 109 111 • Fax: +420 353 224 032 • [email protected] • www.pupp.cz CONTENTS Ministry of Industry and Trade CZECH BUSINESS ■ INTRODUCTION AND TRADE Question of the Month for Milan Urban, Minister of Industry and Trade............4 Economic Bi-monthly Magazine with ■ a Supplement is Designed for Foreign ECONOMIC POLICY Partners, Interested in Cooperation with Success or Merely a Delay of Crisis? Tough Battle for World Trade the Czech Republic Liberalisation ......................................................................................................5 For the Ministry of Industry and Trade of the Czech Republic ■ HOW TO DO BUSINESS IN THE CZECH REPUBLIC Issued by: Resources of Business Sector of Czech Economy Up by a Third..........................7 PP AGENCY s.r.o. Myslíkova 25, 110 00 Praha 1, Czech Republic New Building Act – Several Minor Changes, Chief Principles Remain...............10 PP Agency Company with the ISO 9001 certified quality ■ BUSINESS
    [Show full text]
  • U 145 Karlovy Vary Dolní Nádraží
    JÍZDNÍ ŘÁD 2005/06, platí od 11. 12. 2005 u 145 Karlovy Vary dolní nádraží - Sokolov - Kraslice - Zwotental (dopravce: VIAMONT a.s.) h IDOK Karlovy Vary-Dvory - Kraslice-Pod vlekem km VIAMONT a.s. Vlak 17000 17006 17002 17010 17008 17004 17012 17042 17014 17016 17018 17020 17022 c ## a c c a c a c c a c a c a c a c a c a c a c Ze stanice 0 Karlovy Vary dolní nádraží +£ z £! 8 05 (! 8 45 $( 11 04 3 Karlovy Vary +£ / Ý 8 10 Ý 8 50 $( 11 09 Karlovy Vary +$ z (! 6 00 Ý 8 11 Ý 8 52 £! 11 10 8 Karlovy Vary-Dvory h3 p¢ z Ý {¢6 04 Ý{¢8 15 Ý{¢8 56 Ý{11 14 14 Chodov 143 h3,5 p¢ / Ý 6 10 Ý 8 21 Ý 9 02 Ý 11 20 Chodov 143 h3,5 p¢ z Ý 6 11 Ý 8 22 Ý 9 03 Ý 11 21 16 Nové Sedlo u Lokte 144 h3 p¢ / Ý 6 15 Ý 8 25 Ý 9 06 Ý 11 24 Nové Sedlo u Lokte 144 h3 p¢ z Ý 6 16 Ý 8 26 Ý 9 06 Ý 11 25 23 Královské Poříčí 3 h1,3 p¢ z Ý {¢6 20 Ý{¢8 31 Ý{¢9 11 Ý{11 30 26 Sokolov h1 p¢ / Ý 6 24 Ý 8 35 Ý 9 15 £! 11 34 Sokolov h1 +$ z 4 54 £( 5 35 (! 5 48 (! 6 26 £! 6 35 (! 6 48 Ý 8 35 Ý 9 15 £! 9 35 (! 10 35 11 35 12 35 13 35 28 Svatava 3 h1 {¢4 56 Ý{¢5 37 Ý{¢5 50 Ý{¢6 37 Ý{¢6 50 Ý{¢8 37 Ý{¢9 17 Ý{¢9 37 Ý{10 37 {11 37 {12 37 {13 37 29 Svatava zastávka 3 h1,6 {¢4 59 Ý{¢5 40 Ý{¢5 53 Ý{¢6 40 Ý{¢6 53 Ý{¢8 40 Ý{¢9 20 Ý{¢9 40 Ý{10 40 {11 40 {12 40 {13 40 32 Luh nad Svatavou 3 h6 {¢5 03 Ý{¢5 44 Ý{¢5 57 Ý{¢6 44 Ý{¢6 57 Ý{¢8 44 Ý{¢9 24 Ý{¢9 44 Ý{10 44 {11 44 {12 44 {13 44 34 Hřebeny 3 h6 {¢5 05 Ý{¢5 46 Ý{¢5 59 Ý{¢6 46 Ý{¢6 59 Ý{¢8 46 Ý{¢9 26 Ý{¢9 46 Ý{10 46 {11 46 {12 46 {13 46 39 Oloví 3 h6,7 5 12 Ý 5 53 Ý 6 07 Ý 6 53 Ý 7 07 Ý 8 53 Ý 9 33 Ý 9 53 Ý 10 53 11 53 12 53 13 53 44 Rotava 3 h7 {¢5 18 Ý 6 01 Ý{¢6 13 Ý 7 01 Ý{¢7 13 Ý 9 01 Ý{¢9 39 Ý 10 01 Ý 11 01 12 01 13 01 14 01 47 Kraslice předměstí 3 h7 {¢5 22 Ý{¢6 05 Ý{¢6 17 Ý{¢7 05 Ý{¢7 17 Ý{¢9 05 Ý{¢9 43 Ý{10 05 Ý{11 05 {12 05 {13 05 {14 05 50 Kraslice .
    [Show full text]