Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 St říbrná

B.1.4 Bublava St říbrná

Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 1 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI

1 Up řesn ění vymezení plochy nadmístního významu ...... 3

2 Charakteristika sou časného a návrhového využití plochy, její vztah ke koncepci rozvoje horské oblasti...... 5

3 Kapacity a proporce za řízení a služeb pro rozvoj cestovního ruchu...... 6

4 Stav a zám ěry rozvoje technické a dopravní infrastruktury...... 7

5 Nám ěty na úpravy a dopln ění ob čanského vybavení a ve řejných prostranství ...... 8

6 Požadavky na zkvalitn ění dopravní p řístupnosti plochy ve vztahu k převažujícím sm ěrům spádovosti...... 9

7 Problematika ochrany p řírody a krajiny na lokální úrovni ...... 10

8 Podn ěty ke zm ěnám ÚPD dot čených obcí...... 11

Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 2 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná

1 UP ŘESN ĚNÍ VYMEZENÍ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU

V rámci této studie bylo navrženo up řesn ění hranice vymezení plochy nadmístního významu č. 13 dle ZÚR „Bublava - St říbrná“, rozd ělené do částí 13a a 13b.

vymezení plochy v rámci ZÚR

Plocha zasahuje do administrativního území obcí Bublava, St říbrná a Kraslice. Vým ěra původního vymezení dle ZÚR je cca 268 ha, z toho v severní lokalit ě 13b je cca 49 ha. Navržená úprava vymezení ruší celou severní lokalitu a po dalších úpravách jižní části má celkovou navrhovanou vým ěru 173 ha.

Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 3 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná

návrh na úpravu vymezení plochy dle této studie

Navržené úpravy vymezení plochy nadmístního významu zahrnují: 1. v Bublav ě malé rozší ření v lokalit ě p říjezdové komunikace a hlavního parkovišt ě (navrhovaného se zpevn ěným povrchem); 2. v Bublav ě vypušt ění části plochy, která nemá p římé nebo p římo související využití s plochami pro sport a rekreaci; 3. v Bublav ě rozší ření o navrhované plochy (dle územního plánu) s převažujícím využitím pro sport a rekreaci, ubytování, parkoviště a vodní plochy využitelné též pro um ělé zasn ěžování; 4. vypušt ění části plochy – zalesn ěného strmého svahu nad severovýchodním úbo čím Olov ěného vrchu, kde bude zachován p řírodní a klidový charakter; 5. vypušt ění malé části plochy jižn ě od vrcholu Olov ěného vrchu, kde se nep ředpokládají žádné soust řed ěné aktivity pro sport a rekreaci;

Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 4 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná

6. rozší ření o část plochy lesa mezi Olov ěným vrchem a Tisovcem, zarovnání hranice plochy až k hřebenové cest ě – d ůvodem je p ředpoklad intenzivn ějšího využití hřebenové cesty zejména pro lyža ře p ři navrhovaném propojení areál ů Bublavy a St říbrné; využití této stávající cesty nebude mít negativní vliv na funkci prvk ů ekologické stability; 7. redukci vymezení části plochy na východním svahu Tisovce až ke sjezdovce „Lišák“ a údolní zástavb ě ve St říbrné z důvodu p řevažujícího klidového charakteru této lokality, kterou povede pouze jedna významn ější cesta od Kraslic k „Lišáku“ (po stávající cest ě); 8. významnou redukci vymezení plochy ve St říbrné pouze na plochu plánované lanovky a lyža řské sjezdovky a dalších sportovn ě rekrea čních aktivit; okolní plochy z ůstanou dle platného územního plánu v klidovém charakteru smíšených nezastav ěných ploch s funkcí zem ědělskou a kulturn ě historickou; 9. malé rozší ření plochy v prostoru horní stanice plánované lanovky na Nové Vsi; 10. rozší ření plochy v prostoru stávající a navrhované zástavby ve St říbrné, která má převážn ě rekrea ční a ubytovací charakter, dopln ěný o další služby související s cestovním ruchem; 11. vypušt ění celé plochy 13b dle ZÚR; zde se v souladu s územním plánem Bublavy nep ředpokládá rozvoj sportovn ě rekrea čních aktivit, území si zachová stávající přírodní a zem ědělský charakter.

2 CHARAKTERISTIKA SOU ČASNÉHO A NÁVRHOVÉHO VYUŽITÍ PLOCHY, JEJÍ VZTAH KE KONCEPCI ROZVOJE HORSKÉ OBLASTI

Území obcí Bublava – St říbrná rozvíjí sportovn ě rekrea ční aktivity na severu Olov ěného vrchu (Bleiberg) 802 m n. m. a jižn ě ležícího vrchu Tisovec 807 m n. m. T řetí, nový areál je navrhován na vrch o výšce 858 m n. m. (nad chatovou osadou Nová Ves) jihovýchodn ě centra St říbrné (se západoseverní orientací svahu). V západní části Krušných hor se jedná o nejvýznamn ější areál. V bezprost řední blízkosti (3-5 km) leží m ěsto Kraslice (ORP) cca 7,1 tis. obyv. a zejména největší m ěsto v saském p říhrani čí (8,3 tis. obyv.). Klingenthal má rozsáhlou sociální infrastrukturu i řadu kvalitních sportovních areál ů (nap ř. Vogtlandarena pro skoky na lyžích). Je zde však jen jeden malý areál sjezdového lyžování Aschberg. Sjezdové lyžování je soust řed ěno v cca 10 km vzdáleném m ěst ě Schöneck, ve kterém je rozsáhlý hotelový komplex s aquacentrem. Spojení je možné i železnicí. Rozvoj prostoru Bublava – St říbrná je tedy dobrým dopln ěním dvojměstí Klingenthal-Kraslice segmentem sjezdového lyžování. Bublava je silni čně propojena do uli ční sít ě Klingenthalu - Aschbergu. Toto silni ční spojení (na české straně) neumož ňuje autobusovou dopravu, zejména p římé vedení skibus ů. Rovn ěž silni ční spojení Bublavy a St říbrné (dv ěma trasami) s Kraslicemi vyžaduje zásadní rekonstrukci. Zna čným problémem je parkování, které neodpovídá rozši řující se kapacit ě lanovek a sjezdovek. Rovn ěž by bylo vhodné realizovat ubytovací za řízení vyššího standardu (hotely), nabízejících komplexn ější služby, které chybí i v Kraslicích a Klingenthalu. Bublava ve svém ÚP p ředpokládá pom ěrn ě velký rozvoj bydlení i ob čanského vybavení (v č. sportu). Tento rozvoj je sm ěř ován zejména do proluk ve stávající zástavb ě a na sever sídla ve vazb ě na silnici propojující obec s Klingenthalem. Rozvojové zám ěry, mimo proluk sleduje i St říbrná v území východn ě centra obce ve vazb ě na nový areál sjezdového lyžování.

Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 5 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná

Při rozvoji prostoru Bublava – St říbrná by se m ělo zvažovat, zda n ěkterá za řízení charakteru ve řejného vybavení by nem ěla být - vzhledem k tomu, že mohou sloužit celoro čně obyvatel ům Kraslic - realizována v tomto m ěst ě.

3 KAPACITY A PROPORCE ZA ŘÍZENÍ A SLUŽEB PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU

Prostor Bublava – St říbrná je dnes po areálu Boží Dar – Klínovec druhou nejvýznamn ější sportovn ě rekrea ční plochou nadmístního (bezpochyby regionálního) významu. Z kapacitního hlediska je špi čkovým obdobím lyža řská sezóna, která trvá v řešené ploše cca 2,5 až 3 m ěsíce. V ploše se dnes nacházejí dva odd ělené a nezávisle fungující areály: • Bublava – 1 čty řseda čková lanovka a 5 vlek ů (v četn ě dvou d ětských „provázk ů“), kapacita 473 sou časn ě p řítomných osob; • St říbrná („Lišák“) – 2 vleky, kapacita 151 sou časn ě p řítomných osob.

Pozn.: Tyto a dále uvedené bilance vycházejí z metodiky zpracovatel ů této studie (viz. Pr ůzkumy a rozbory - kap. 7.3.1) Centrem lyžování na Bublav ě je Olov ěný vrch (Bleiberg), na jehož severních a východních svazích se nacházejí všechny vleky a lanovka. Svahy nabízejí pom ěrn ě pestrý výb ěr terén ů a dostate čně široké a bezpe čné sjezdovky. Problémem je nedostatek parkovacích kapacit, z nichž jsou velkou m ěrou využívány nevhodné nezpevn ěné plochy. Sou časný deficit zpevn ěných parkovacích ploch na Bublav ě se pohybuje okolo 100 parkovacích míst. Nejvhodn ějším místem, kde by m ěl být tento deficit řešen, jsou plochy p ři cest ě po hřebenovém výb ěžku sm ěrem k Olov ěnému vrchu, v souladu s územním plánem.

Ve St říbrné jsou v sou časnosti provozovány 2 vleky na východn ě orientovaném svahu z hřebene mezi vrcholy Olov ěného vrchu a Tisovce. Parkovací místa pro tyto plochy jsou zajišt ěna i s jistou rezervou na zpevn ěné ploše pod kostelem.

V samotné Bublav ě se neuvažuje s dalším nár ůstem kapacit pro sjezdové lyžování zřizováním nových vlek ů nebo lanovek. Perspektivní je spojení s areály ve St říbrné, a to jak v segmentu sjezdového, tak b ěžeckého lyžování. Ve St říbrné se navrhuje vybudování dvou seda čkových lanovek: • mezi stávající čty řseda čkou na Olov ěný vrch a areálem „Lišák“; tato lanovka by m ěla umož ňovat p řejezdy lyža řů mezi areály na Bublav ě a ve St říbrné (katastráln ě, stejn ě jako stávající čty řseda čka, p řechází do výb ěžku správního území m ěsta Kraslice); bude mít délku cca 350m a p řevýšení 95m; kapacita sou časn ě p řítomných osob 102; • ze St říbrné na Novou Ves (severozápadní svah) s délkou 1280m a p řevýšením 255m; kapacita sou časn ě p řítomných osob 372.

Nár ůst kapacit pro sjezdové lyžování ve St říbrné bude znamenat pot řebu vybudování nových parkovacích ploch (za p ředpokladu 70% návšt ěvník ů dojížd ějících osobními auty) o celkové kapacit ě 130 parkovacích míst (min. 2600 m2 zpevn ěné plochy), nejlépe alespo ň z části v parkovacím dom ě.

Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 6 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná

4 STAV A ZÁM ĚRY ROZVOJE TECHNICKÉ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

Bublava • Doprava v klidu Stávající kapacita parkoviš ť je nevyhovující. V zastav ěné části obce nejsou k parkování volné pozemky, proto je nutné zkapacitnit parkovišt ě pod Olov ěným vrchem a po čítat též s parkováním pro autobusy. • Bezpe čnost p ěších – výstavba chodník ů, nap ř. na komunikaci sm ěr hrani ční p řechod Bublava / Aschberg/Klingenthal. • Okružní k řižovatka u penzionu Langer, přestavba k řižovatky u restaurace „U Švejka“, zkvalitnit propojení Bublava / Aschberg. • Zdroje vody pro zasn ěžování; po čítá se s výstavbou nádrží, které by m ěly být napojeny na Bublavský potok. • Hlavními zdroji pitné vody pro území budou povrchový zdroj – St říbrný potok I. a úpravna vody Kraslice. Od zdroj ů bude voda dopravována výtla čnými řady, čerpací stanice budou umíst ěny u zdroj ů. V rozvojové oblasti se po čítá s výstavbou vodovodu k plánované ploše ur čené pro ob čanské komer ční vybavení u komunikace na Olov ěný vrch. • Dopln ění plynofikace o Předpokládá se výstavba STL plynovodu k ploše ur čené pro ob čanské komer ční vybavení u komunikace na Olov ěný vrch. o S plynofikací vrcholu Olov ěného vrchu se nepo čítá. • Hromadná kanalizace bude rozši řována jako splašková. Deš ťová kanalizace bude zřízena jen pro odvodn ění úseku silnice III/2187. V rozvojové oblasti se předpokládá výstavba splaškové kanalizace: o k ploše ur čené pro ob čanské komer ční vybavení u komunikace na Olov ěný vrch o podél objekt ů u spodních stanic vlek ů podél Bublavského potoka • Zálohování místního systému zásobování el. energií (ale i v sousední St říbrné) bude zajišt ěno propojením venkovních vedení 22 kV v katastrech Bublavy a St říbrné. Nár ůst spot řeby elektrické energie bude kryt rekonstrukcí stávajících a dopln ěním nových transforma čních stanic na kabelových 22 kV p řípojkách.

St říbrná • V souvislosti se zprovozn ěním Novoveské sjezdovky je pot řeba ší řkov ě upravit páte řní obslužnou komunikaci do údolí Pod Špi čákem. • Doprava v klidu Ve St říbrné je obdobný problém s nedostatkem parkovacích míst jako na Bublav ě. Zejména pro řešení parkování v zim ě je zde navrženo:  3 odstavné plochy podél silnice III/2102 s kapacitou 400míst pro sjezdovky na svazích Tisovce a Olov ěného vrchu.  Odstavná plocha u h řišt ě – v údolí pod Špi čákem u spodní stanice lanovky Novo české sjezdovky.  Odstavná plocha u horní výstupní stanice lanovky Novo české sjezdovky. • Zásobování pitnou vodou Obec St říbrná je centráln ě zásobována pitnou vodou z ve řejného vodovodu ze stávajících lokálních zdroj ů. Na ve řejný vodovod bude napojena veškerá nová zástavba krom ě objekt ů pro rodinnou rekreaci ve východní části údolí Pod Špi čákem. Pro pokrytí dodávky pitné vody dle návrhu ÚP bude t řeba hledat do budoucna nový zdroj vody, zkapacitnit úpravnu vody i vodojem.

Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 7 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná

• Splašková kanalizace Obec St říbrná je napojena splaškovou gravita ční kanalizaci na ČOV Kraslice. Veškerá navržená zástavba na území obce bude rovn ěž centráln ě odkanalizovaná s výjimkou objekt ů pro rodinnou rekreaci ve východní části údolí Pod Špi čákem.

• Elektrická energie Zásobování území obce elektrickou energií bude systémem trafostanic a venkovního vedení VN 22kV. ÚP navrhuje osadit stávající trafostanice na plný výkon. Na území obce jsou navrženy nové trafostanice a to ve vazb ě na rozvojové plochy. ÚP navrhuje k obnov ě malou vodní elektrárnu v centru obce v četn ě náhon ů ze St říbrného potoka.

• Plynofikace Veškerá navržená zástavba na území obce bude zásobena plynem st ředotlakým rozvodem plynu s výjimkou objekt ů pro rodinnou rekreaci ve východní části údolí Pod Špi čákem. K vytáp ění by se m ělo p řednostn ě využívat plynu.

• Dolní stanice seda čkové lanové dráhy St říbrná – Bleiberg Zde jsou navrženy obslužné plochy lyža řského a rekrea čního areálu St říbrná – Bleiberg. Je zde navrženo zásobování pitnou vodou novým vodovodním řadem, napojení na jednotou a splaškovou kanalizaci, bude zde zaveden STL plynovod a po čítá se s akumula ční nádrží pro zasn ěžování sjezdovek St říbrná – Bleiberg,

• Dolní stanice seda čkové lanové dráhy St říbrná – Nová ves Obslužné plochy lyža řského a rekrea čního areálu St říbrná – Nová Ves budou napojeny na nový vodovod a splaškovou kanalizaci, bude zaveden STL plynovod a trafostanice s venkovním vedením VN22kV a je zde navržena vodní plocha pod náhonem u splavu na St říbrném potoce pro zasn ěžování.

5 NÁM ĚTY NA ÚPRAVY A DOPLN ĚNÍ OB ČANSKÉHO VYBAVENÍ A VE ŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

Přestože areál Bublava – St říbrná leží v blízkosti m ěsta Kraslice, je žádoucí doplnit ob čanské vybavení tak, aby odpovídalo budoucímu rozvoji sportovních aktivit, zejména sjezdového lyžování, které je hlavním programem. V území, které je relativn ě vzdáleno od hotelových kapacit v láze ňských m ěstech (Karlovy Vary, Františkovy Lázn ě), je možno očekávat dopln ění ubytovacích za řízení hotelového typu (s odpovídajícím standardem vybavení, zejména stravováním). Rizika a návratnost takových investic musí vyhodnotit investo ři podle aktuálního rozvoje areálu a situace v cestovním ruchu obecn ě a s ohledem na výraznou sezónnost využití st ředisek.

V blízkých Kraslicích je pouze 80 l ůžek v hotelích a dalších cca 160 l ůžek v penzionech. Nízkou kapacitu ubytování vykazuje i blízké saské město Klingenthal (cca 700 l ůžek), které je nejv ětším m ěstem v Krušných horách (Oberwiesenthal má 3 500 l ůžek). Vzhledem k možnosti komunika čního propojení Bublavy s Klingenthalem je možné významnou část nové hotelové kapacity uvažovat ve vazb ě na rozvojové zám ěry v Bublav ě a St říbrné. Pot řebná je celková p řestavba komunikací v četn ě ve řejných parkoviš ť a stanoviš ť skibusy, které mohou propojit areál Bublava – St říbrná s městy a terminály hromadné dopravy v Kraslicích a Klingenthalu.

Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 8 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná

6 POŽADAVKY NA ZKVALITNĚNÍ DOPRAVNÍ P ŘÍSTUPNOSTI PLOCHY VE VZTAHU K PŘEVAŽUJÍCÍM SM ĚRŮM SPÁDOVOSTI

Koridor silnice II/210 - Sokolov / Karlovy Vary - Oloví / Jin řichovice - Kraslice – Klingenthal Koridor zp řístup ňuje rozvojovou oblast Bublava – St říbrná, která je dnes v Karlovarském kraji spole čně s Božím Darem a Klínovcem nejznám ějším lyža řským st řediskem. Ve studii se p ředpokládá, že stávající silnice II/210 z ůstane ve své trase nezm ěněna, tzn. p řes Jind řichovice, a dále ji budou využívat vozidla s tonáží do 10t. Alternativní trasa p řes Oloví se p řeřadí také do silnic II. t říd, nicmén ě vzhledem ke stavebním parametr ům se bude využívat jako nejkratší trasa Kraslice – Sokolov (R6) pouze pro provoz vozidel do 7t a autobus ů. V koridoru jsou sledovány tyto projekty: o homogenizace a lokální úpravy v trase Bou čí – Oloví – Dolní (II/210), pro 7t  Rekonstrukce silnice Bou čí – Oloví – Dolní Rotava  Úprava k řižovatky silnic II/210 x III/21036 v Bou čí o homogenizace a lokální úpravy II/210 v trase Dolní Nivy – Jind řichovice – Dolní Rotava – Kraslice, pro vozidla do 10t  Přeložka silnice u Rotavy – úprava k řížovatky II/210 x III/21041  Přeložka silnice u Jind řichovic – řeší nevyhovující sm ěrové parametry trasy  Rekonstrukce silnice II/210 v úseku Jind řichovice – D. Nivy - návrh úpravy sm ěrových parametr ů trasy v úseku serpentin  Dopravn ěbezpe čnostní opat ření na pr ůtahu Jind řichovic o Silnice III/ 21036 a III/21042 p řevedení v úseku Anenské údolí, Oloví, Bou čí do silnic II. t říd. o silni ční p řechod Bublava – Aschberg do 7t Stávající p řechod je dob ře situován v blízkosti oblíbené turistické destinace v blízkosti sjezdovek na Bublav ě. Stávající p řechod je ur čen pro vozidla do 3,5t. V rámci studie jsou navrženy tyto úpravy  Úprava stávajícího silni čního p řechodu pro vjezd autobus ů  Výstavba chodník ů pro p ěší v úseku státní hranice – Bublava.

Koridor sinice II/219 Homogenizace silni čního koridoru II/219 Nejdek – Šindelová – Dolní Rotava – Kraslice Koridor II/219 propojuje rozvojové oblasti a plochy rekreace nadmístního významu Klínovec – Fichtelberg, Plešivec, Nejdek resp. Nové Hamry a Kraslice. Úprava koridoru umožní kooperaci mezi horskými turistickými centry propojením hromadnou dopravou v četn ě cyklobus ů a skibus ů a usnadní dostupnost nástupních míst jak pro letní tak zimní turistiku.

Koridor II/213 a II/218 v úseku Františkovy Lázn ě – Luby – Kraslice Homogenizace tohoto tahu zlepší dostupnost oblasti od R6 od Chebu a nabídne alternativní trasu. Dnes časov ě srovnatelná trasa Cheb – Sokolov - Kraslice délky 50km trvá 40min. Využitím koridoru II/213, II/218 by se trasa zkrátila na 40km. Silnice III/2187 Bublava - Aschberg

Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 9 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná

Stávající komunikace slouží k místní doprav ě. Stávající hrani ční p řechod je dob ře situován v blízkosti sjezdovek na Bublav ě. Stávající p řechod je ur čen pro vozidla do 3,5t. V rámci studie jsou navrženy tyto úpravy  Úprava stávajícího silni čního p řechodu pro vjezd autobus ů  Výstavba chodník ů pro p ěší v úseku hranice – Bublava  Za předpokladu v ětšího využívání bude možná úprava ší řkového uspo řádání, tzn. rozší ření komunikace v kombinaci s výstavbou výhyben, p řípadn ě úprava k řižovatek. P ředpokládá se výstavba okružní k řižovatky p ři napojení sm ěr St říbrná p ři napojení komunikace na Olov ěný vrchj. Podél této komunikace by se m ěla realizovat výstavba kapacitního parkovišt ě se zpevn ěným povrchem.

Silnice III/21046 Kraslice - Bublava Komunikaci zp řístup ňuje Bublavu od Kraslic; p ředpokládané úpravy jsou:  úprava k řižovatky u restaurace „U Švejka“  díl čí úpravy jako místní rozší ření, rekonstrukce povrch ů, dopravní opat ření (zna čení), řešení bezpe čností p ěších výstavbou chodník ů.

Silnice III/21012 (p ůvodn ě II/218) Kraslice – St říbrná Komunikace zp řístup ňuje obec St říbrná od Kraslic a pokra čuje podél St říbrného potoka na P řebuz. V úseku Kraslice – St říbrná se navrhují tyto akce:  ší řkové úpravy  dopln ění chodník ů  odstran ění dopravních závad v místech napojení místních komunikací  úprava stykové k řižovatky se silnicí III/2187 sm ěr Bublava

7 PROBLEMATIKA OCHRANY P ŘÍRODY A KRAJINY NA LOKÁLNÍ ÚROVNI

Navrhovaná sjezdovka s lanovkou zasahuje do lokálního lu čního biocentra (2) U dot čených ploch v LBC musí být zachován stávající stupe ň ekologické stability. Mimo to je navržena i lanovka se sjezdovkou do regionálního biocentra (1). Nejvýše položený úsek zasahuje také do lesních porost ů. P ři výstavb ě lanovky nebude možné v RBC zachovat stávající stupe ň ekologické stability. Z toho d ůvodu je nutné zpracovat na toto území plán ÚSES, který navrhne alternativní řešení, které by se zabývalo úpravou vymezených ploch ÚSES s dodržením reprezentativnosti STG (skupin typ ů geobiocen ů) a prostorových parametr ů. Úpravy regionálních prvk ů ÚSES je nutné konzultovat s MŽP. Při pohybu rekreant ů po stávajících zpevn ěných a ú čelových cestách nedochází k zásadním rozpor ům mezi zájmy ochrany p řírody a rekrea čně-sportovními aktivitami.

Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 10 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná

1 - regionální biocentrum 2 – lokální biocentrum

8 PODN ĚTY KE ZM ĚNÁM ÚPD DOT ČENÝCH OBCÍ

Územní plány obou obcí poskytují posta čující rozsah ploch. Úpravu parteru v č. dopravních za řízení je pot řebné řešit ve v ětší podrobnosti. Žádoucí je, aby rozhodující parkovišt ě byla přímo sou částí ÚP a byla v bezprostřední blízkosti nástupu na hlavní lanovky a vleky.

Při zám ěru funk čního spojení areál ů v Bublav ě a St říbrné vhodnými turistickými trasami a sjezdovkami je t řeba koordinovat územní plány nejen t ěchto obcí, ale i m ěsta Kraslice, nebo ť jeho území (k.ú. Tisová u Kraslic) vybíhá p řes Tisovec na východní svahy Olov ěného vrchu a v podstat ě zde odd ěluje území St říbrné a Bublavy.

V návaznosti na p řechozí kapitolu je t řeba navrhnout alternativní řešení ve vymezení lokálního a regionálního biocentra (vymezení regionálního biocentra je v ěcí ZÚR – Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje).

Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 11