DOCSLIB.ORG

Přírůstky Matrik 2015 1

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Přírůstky Matrik 2015 1 stav k 3. 4. 2015 Přír ůstky matrik 2015 Matriky jsou k dispozici k nahlédnutí zatím pouze v badateln ě Státního oblastního archivu v Plzni. Po jejich digitalizaci budou p řístupné na webu Porta fontium. P ředpokládaný termín zp řístupn ění nových digitalizovaných matrik na webu je léto 2015. Dolní B ělá 28: Index NOZ 1833-1871 pro FO Habartov 19: Ni pro Čistou (Lauterbach Dorf) 1861-1908 Horní Seky řany 35: N pro farní obvod 1890-1908 Horní Seky řany 36: O pro část farního obvodu 1870-1937 Horní Seky řany 37: O pro část farního obvodu 1874-1935 Horní Seky řany 38: O pro část farního obvodu 1838 Hřešihlavy 11: N 1874-1912 pro celý FO (z toho H řešihlavy, Kladruby a Vojenice 1874-1912, T římany pouze 1874-1909) Jind řichovice 68 : N pro Jind řichovice 1896-1911 Jind řichovice 69: N pro Starou 1874-1914 Kozolupy 7: N pro Kozolupy 1879-1914 OÚ Kraslice 7 : Z pro Tisovou 1926-1939 v četn ě jednoho záznamu z roku 1946 OÚ Kraslice 8 : Z pro politický okres Kraslice 1927-1939 Krásná Lípa 17: N pro Milí ře 1868-1911 (matrika je v havarijním stavu!) Krásná Lípa 18: O pro Oboru 1878-1935 Líš ťany 10: O pro Chrástov 1847-1939 Rokycany 48: N 1903-1914 s indexem pro m ěsto Rokycany Čbr. evang. Rokycany 1: O 1923-1939 s indexem pro Rokycany, Holoubkov, Hořovice, Ka řez, K říše, Medový Újezd, Plze ň, Skomelno, Stupno, Radnice, Újezd u Sv. K říže, Vranov Sko řice 20: O s indexem 1896-1939 pro Sko řice, Kolvín, Padr ť, Trokavec, Vísky, Štítov Sokolov 88: Ni pro Citice 1900-1914 Sokolov 89: Ni pro Sokolov 1909-1914 Sokolov 90: Ni pro Lískovou 1878-1912 Sokolov 91: Oi pro Sokolov 1926-1936 Sokolov 92: Zi pro Svatavu 1905-1937 (samostatný farní ú řad ve Svatav ě vzniká 1931, tato matrika ješt ě dle starých seznam ů náleží k fa ře Sokolov) Přírůstky matrik 2015 1 stav k 3. 4. 2015 Sokolov 93: Zi pro Sokolov 1924-1933 OÚ Sokolov 5: O pro bývalý politický okres 1931-1937 OÚ Sokolov 6: O pro bývalý politický okres 1938-1939 Farní ú řad církve československé husitské (Hus ův sbor) Sokolov 1: O pro farní obvod (viz karta) 1946-1948 (p řístupná 2023) St říbrná 4: N s indexem pro St říbrnou 1908-1914 Svatava 1: Oi pro Cikánku (Špic, Ziegeunerspitz) 1937-1939 Svatava 2: Zi pro Cikánku (Špic, Ziegeunerspitz) 1938 Všeruby (PS) 30: O pro Nekmí ř, Koko řov 1908-1939 Všeruby (PS) 31: Z pro Nekmí ř, Koko řov 1880-1939 Zbiroh 13: N (s indexem) pro Plískov 1909-1914 Zbiroh 14: N (s indexem) pro Tý ček 1871-1914 STANDESAMTY Standesamt Bublava St. Bublava 1 - matrika O 1939 St. Bublava 2 - matrika Zi 1939 Standesamt Dob řany (Wiesengrund) St. Dob řany 1 - oddaní s indexem 1939 St. Dob řany 2 - zem řelí s indexem 1939 Standesamt Doubrava St. Doubrava 1 - oddaní 1939 St. Doubrava 2 - zem řelí 1939 Standesamt Kostelní St. Kostelní 1 - matrika O 1939 St. Kostelní 2 - matrika Z 1939 Standesamt Královské Po říčí Standesamt Královské Po říčí 1 - Ni pro Královské Po říčí, Jehli čnou, T ěšovice 1939 (p řístupná 2039) Přírůstky matrik 2015 2 stav k 3. 4. 2015 Standesamt Královské Po říčí 2 - Oi pro totéž 1939 Standesamt Královské Po říčí 3 - Zi pro totéž 1939 Standesamt Kraslice St. Kraslice 1 - matrika O 1938 St. Kraslice 2 - matrika Oi (1-130) 1939 St. Kraslice 3 - matrika Oi (131-263) 1939 St. Kraslice 4 - matrika O (1-100) 1939 St. Kraslice 5 - matrika Oi (101-190) 1939 St. Kraslice 6 - matrika Zi 1939 Standesamt Liboc St. Liboc 1 - matrika Oi 1939 St. Liboc 2 - matrika Zi 1939 Standesamt Ný řany St. Ný řany 1 - oddaní s indexem 1939 St. Ný řany 2 - zem řelí s indexem 1939 Standesamt P ňovany St. P ňovany 1 - oddaní 1939 St. P ňovany 2 - zem řelí 1939 Standesamt Rochlov St. Rochlov 1 - oddaní s indexem 1939 St. Rochlov 2 - zem řelí s indexem 1939 Standesamt Sokolov Standesamt Sokolov 1 - O pro Sokolov 1939 Standesamt Sokolov 2 - Index O 1939 Standesamt Sokolov 3 - Z pro Sokolov 1939 Standesamt Sokolov 4 - Index Z 1939 Standesamt St říbrná St. St říbrná 1 - matrika Oi 1939 St. St říbrná 2 - matrika Zi 1939 Standesamt Svatava Standesamt Svatava 1 - Oi pro Svatavu 1939 Standesamt Svatava 2 - Zi pro Svatavu 1939 Standesamt Svatava 3 - Index O 1942 Standesamt Tisová St. Tisová 1 - matrika Oi 1939 Přírůstky matrik 2015 3 stav k 3. 4. 2015 St. Tisová 2 - matrika Zi 1939 Standesamt Vstiš St. Vstiš 1 - oddaní 1939 St. Vstiš 2 - zem řelí 1939 Přírůstky matrik 2015 4 .
Load more

Recommended publications
  • A Supplementary Figures and Tables
    A Supplementary figures and tables This Online Appendix provides supplementary material and is for online publication only. A1 Figure A1: Population in the Czech lands (in millions) 10 8 6 4 2 Total population Czechs Germans 0 1920 1940 1960 1980 2000 2020 Notes: The figure shows total population of the Czech Republic (Czech lands consisting of Bohemia, Moravia and Silesia) between 1921 and 2011 (light gray), and population by self-declared ethnicity (black and dark gray). The German population (dark gray bullets) was almost entirely expelled in 1945 and 1946 and partly replaced by residents mainly from Czech hinterlands and Slovakia. ‘Czechs’ refers to all other non-German residents (black triangles). A2 Figure A2: Demarcation line and pre-existing infrastructure 1930 counties 1938 Sudetenland Main roads and railways Rivers Notes: The maps compare the demarcation line between US and Red Army forces in 1945 Czechoslovakia (red line) to county boundaries as of 1930, Sudetenland as of the Munich Agreement in 1938, main roads and railways, and rivers. A3 Figure A3: Demarcation line between US and Red Army forces in 1945 Czechoslovakia US-liberated Sudetenland Red Army-liberated Sudetenland Notes: The map zooms into Figure 1 in the main text. The red line represents the demarcation line between US and Red Army forces in 1945 Czechoslovakia, which runs from Karlovy Vary over Plzeň to České Budějovice (black dots). Prague is the capital city. The US-liberated regions of Sudetenland are in dark gray, the Red Army-liberated regions are in light gray. Sudetenland was settled by ethnic Germans and annexed by Nazi Germany in October 1938.
    [Show full text]
  • Vývoj Heraldiky a Sfragistiky Na Sokolovsku Eliška Lebedová
    Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce Vývoj heraldiky a sfragistiky na Sokolovsku Eliška Lebedová Plzeň 2013 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Katedra historických věd Studijní program Historické vědy Studijní obor Obecné dějiny Bakalářská práce Vývoj heraldiky a sfragistiky na Sokolovsku Eliška Lebedová Vedoucí práce: Mgr. Filip Velímský, Ph.D. Katedra antropologických a historických věd Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni Plzeň 2013 Prohlašuji, ţe jsem práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedených pramenů a literatury. Plzeň, červenec 2013 ……………………… Obsah I. ÚVOD ......................................................................................................... 3 II. HERALDIKA A SFRAGISTIKA .................................................................. 6 III. SOKOLOV ................................................................................................. 9 III.1. Historie města do 19. století .................................................................................................. 9 III.2. Vývoj ve 20. století .............................................................................................................. 13 III.3. Pečetě a znak ....................................................................................................................... 17 IV. LOKET ..................................................................................................... 23 IV.1. Historie města ....................................................................................................................
    [Show full text]
  • Plán Dopravní Obslužnosti Města Sokolov 2021-2025
    Plán dopravní obslužnosti města Sokolov 2021-2025 Zpracovatel pro Sokolov: Martin Fencl IČO: 09271821 Obsah Obsah .................................................................................................................................................2 Informace k Plánu dopravní obslužnosti ..............................................................................................3 Základní údaje .................................................................................................................................4 Školy na území města ......................................................................................................................4 Popis zajišťovaných služeb – městská hromadná doprava ...................................................................4 Linkové vedení ................................................................................................................................5 Ostatní doprava na území města ....................................................................................................... 10 Veřejná linková doprava................................................................................................................ 10 Drážní doprava .............................................................................................................................. 11 Časový harmonogram a postup při uzavírání smluv o veřejných službách .......................................... 11 Předpokládaný rozsah poskytované kompenzace .............................................................................
    [Show full text]
  • Výroční Zpráva Společnosti KOS, A.S. 2019
    KOMUNÁLNÍ ODPADOVÁ SPOLEČNOST, a.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMUNÁLNÍ ODPADOVÁ SPOLEČNOST, a.s. za rok 2019 KARLOVY VARY Sídlo: Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary, Česká republika, IČO: 291 14 373, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni v oddíle B., vložka č. 1586 KOMUNÁLNÍ ODPADOVÁ SPOLEČNOST, a.s. OBSAH: 1. Základní identifikační údaje 3 2. Složení orgánů společnosti a změny v průběhu roku 2019 5 3. Organizační struktura společnosti 5 4. Zpráva o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku 6 Souhrnná zpráva o činnosti 6 Personální oblast 6 Výsledky hospodaření 6 5. Finanční část 8 Rozvaha 8 Výkaz zisků a ztrát 12 Příloha k účetní závěrce 15 6. Zpráva o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku za rok 2019 24 7. Zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními ovládanými osobami ovládanými stejnou ovládající osobou za rok 2019 27 8. Zpráva dozorčí rady společnosti za rok 2019 29 Sídlo: Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary, Česká republika, IČO: 291 14 373, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni v oddíle B., vložka č. 1586 Stránka 2 z 29 KOMUNÁLNÍ ODPADOVÁ SPOLEČNOST, a.s. 1. Základní identifikační údaje KOMUNÁLNÍ ODPADOVÁ SPOLEČNOST, a.s. se sídlem: Závodní 353/88, Karlovy Vary, PSČ: 360 06 IČO: 29114373 DIČ: CZ 29114373 Vznik: Společnost byla založena rozhodnutím Karlovarského kraje, Města Karlovy Vary, Města Sokolov, Města Ostrov, Města Chodov, Města Nová Role a Města Skalná a přijetím zakladatelské smlouvy se formě notářského zápisu sepsaného JUDr. Lenkou Machovou, notářkou se sídlem Moskevská 10, 360 01 Karlovy Vary, č.j.
    [Show full text]
  • Karlovarský Kraj
    KARLOVARSKÝ KRAJ Správní obvod obce Správní obvod obce OKRES / obec Výměra Počet Územní pracoviště .obce č s rozšířenou s pověřeným Matriční úřad Stavební úřad . Statut ř městská část / městský obvod v ha obyvatel finančního úřadu působností obecním úřadem Po OKRES CHEB 1. Aš Mě 5 586 12 643 Aš Aš Aš Aš Aš 2. Dolní Žandov 4 133 1 161 Cheb Cheb Cheb Dolní Žandov Cheb 3. Drmoul 637 923 Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně Velká Hleďsebe Mariánské Lázně 4. Františkovy Lázně Mě 2 576 5 481 Cheb Cheb Cheb Františkovy Lázně Františkovy Lázně 5. Hazlov 2 788 1 573 Aš Aš Aš Hazlov Aš 6. Hranice Mě 3 179 2 096 Aš Aš Aš Hranice Aš 7. Cheb Mě 9 635 32 401 Cheb Cheb Cheb Cheb Cheb 8. Krásná 2 185 507 Aš Aš Aš Aš Aš 9. Křižovatka 1 413 258 Cheb Cheb Cheb Skalná Luby 10. Lázně Kynžvart Mě 3 258 1 443 Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně Lázně Kynžvart Lázně Kynžvart 11. Libá 2 664 715 Cheb Cheb Cheb Libá Františkovy Lázně 12. Lipová 4 579 654 Cheb Cheb Cheb Cheb Cheb 13. Luby Mě 3 069 2 197 Cheb Cheb Cheb Luby Luby 14. Mariánské Lázně Mě 5 181 12 906 Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně 15. Milhostov 1 763 325 Cheb Cheb Cheb Nebanice Luby 16. Milíkov 1 948 243 Cheb Cheb Cheb Dolní Žandov Cheb 17. Mnichov 2 786 357 Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně 18. Nebanice 939 347 Cheb Cheb Cheb Nebanice Cheb 19.
    [Show full text]
  • Administrace Okres Kraj Územní Oblast Abertamy Karlovy Vary Karlovarský Kraj Plzeň Adamov Blansko Jihomoravský Kraj Brno Ad
    Administrace Okres Kraj Územní oblast Abertamy Karlovy Vary Karlovarský kraj Plzeň Adamov Blansko Jihomoravský kraj Brno Adamov České Budějovice Jihočeský kraj České Budějovice Adamov Kutná Hora Středočeský kraj Trutnov Adršpach Náchod Královéhradecký kraj Trutnov Albrechtice Karviná Moravskoslezský kraj Ostrava Albrechtice Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Jeseník Albrechtice nad Orlicí Rychnov nad Kněžnou Královéhradecký kraj Trutnov Albrechtice nad Vltavou Písek Jihočeský kraj České Budějovice Albrechtice v Jizerských horách Jablonec nad Nisou Liberecký kraj Trutnov Albrechtičky Nový Jičín Moravskoslezský kraj Ostrava Alojzov Prostějov Olomoucký kraj Brno Andělská Hora Bruntál Moravskoslezský kraj Jeseník Andělská Hora Karlovy Vary Karlovarský kraj Plzeň Anenská Studánka Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Jeseník Archlebov Hodonín Jihomoravský kraj Brno Arneštovice Pelhřimov Vysočina Jihlava Arnolec Jihlava Vysočina Jihlava Arnoltice Děčín Ústecký kraj Ústí nad Labem Aš Cheb Karlovarský kraj Plzeň Babice Hradec Králové Královéhradecký kraj Trutnov Babice Olomouc Olomoucký kraj Jeseník Babice Praha-východ Středočeský kraj Praha Babice Prachatice Jihočeský kraj České Budějovice Babice Třebíč Vysočina Jihlava Babice Uherské Hradiště Zlínský kraj Zlín Babice nad Svitavou Brno-venkov Jihomoravský kraj Brno Babice u Rosic Brno-venkov Jihomoravský kraj Brno Babylon Domažlice Plzeňský kraj Plzeň Bácovice Pelhřimov Vysočina Jihlava Bačalky Jičín Královéhradecký kraj Trutnov Bačetín Rychnov nad Kněžnou Královéhradecký kraj Trutnov Bačice Třebíč Vysočina
    [Show full text]
  • Charles University in Prague Faculty of Social Sciences Institute of Political Studies
    Charles University in Prague Faculty of Social Sciences Institute of Political Studies Master’s Thesis Breaking Down Barriers: Euroregional Cooperation of the Czech Republic Author: Bc. Karen Benko Subject: IEPS Supervisor: PhDr. Zuzana Kasáková, Ph.D Academic Year: 2013/2014 Date of Submission: May 14, 2014 Declaration of Authorship I hereby declare that this thesis is my own work, based on the sources and literature listed in the appended bibliography. The thesis as submitted is 130,962 keystrokes long including spaces, i.e. 51 manuscript pages excluding the initial pages, the list of references and appendices. Prague, 14.05.2014 Bc. Karen Benko 2 Acknowledgement I would like to express my gratitude to my supervisor, PhDr. Zuzana Kasáková, Ph.D, for her guidance during the writing process. 3 Abstract: Cooperation between people of different nations has existed throughout Europe for centuries on an informal basis as borders have shifted and power has found its way into different hands. During the European integration process of the 1950s, this cooperation was formalized with the creation of the Euroregions, or cross-border regions. These regions were formed to promote common interests and cooperation to counteract barriers and benefit the people residing in the area. The Czech Republic is currently a member of 13 different Euroregions either exclusively or with multiple neighboring countries: Poland (7), Austria (3), Germany (4), and Slovakia (2). Of these 13 regions, four – Silva Nortica (Czech-Austrian, 2002), Bílé-Biele Karpaty (Czech- Slovak, 2000), Silesia (Czech-Polish, 1998), and Egrensis (Czech-German, 1993) – have been chosen to further evaluate how the creation of Euroregions has facilitated regional development.
    [Show full text]
  • State Administration Vs. Self-Government in the Slovak and Czech Republics
    Brigham Young University BYU ScholarsArchive Faculty Publications 2008-01-01 State Administration vs. Self-Government in the Slovak and Czech Republics Phillip J. Bryson [email protected] Follow this and additional works at: https://scholarsarchive.byu.edu/facpub Part of the Economics Commons BYU ScholarsArchive Citation Bryson, Phillip J., "State Administration vs. Self-Government in the Slovak and Czech Republics" (2008). Faculty Publications. 216. https://scholarsarchive.byu.edu/facpub/216 This Peer-Reviewed Article is brought to you for free and open access by BYU ScholarsArchive. It has been accepted for inclusion in Faculty Publications by an authorized administrator of BYU ScholarsArchive. For more information, please contact [email protected], [email protected]. “State Administration” vs. Self-Government in the Slovak and Czech Republics Phillip J. Bryson Brigham Young University Contact Information: Phillip J. Bryson Douglas and Effie Driggs Professor of Economics 616 TNRB, Marriott School Brigham Young University Provo, Utah 84602 USA Tel: 001 801 422-2526 [email protected] Abstract In the transition experience, the Czech and Slovak Republics have made some effort to achieve fiscal decentralization. From independence to EU accession, the devolution of power designed to strengthen the autonomy of local governments according to the principles of subsidiarity have also included a reform of public administration. The nature of reform efforts and their implications for fiscal decentralization are analyzed. The failure to achieve a robust autonomy for subnational governments is due to the ongoing adherence to the notion of ―state administration‖ as opposed to self-government in both republics. Key Words: Fiscal decentralization, State administration, self-government (samospravy), reform of public administration, public sector transition, EU accession.
    [Show full text]
  • His Reg 88 89
    Pohled do historie stolního tenisu ===> 1988 – 1989 (30.část). V přehledu obsazení soutěží v sezóně 1988-89 se budeme muset obejít bez krajských soutěží, pro které nemáme záznamy. V národní lize mužů a žen budou startovat jako v minulé sezóně družstva TJ 2.ZŠ Sokolov. V okresním přeboru mužů Slavoj Kynšperk A, Sokol Bublava, Chodos Chodov D, 2.ZŠ Sokolov D, RH H.Slavkov, TJ Loket A, TJ Loket B, Lok.Sokolov A, Lok.Sokolov B, Slavoj Kynšperk B. V okresním přeboru II.třídy mužů: Chodos Chodov F, CHZ Sokolov ROH, CHZ Sokolov SSM, Olympie Březová, 2.ZŠ Sokolov E, Baník Svatava, Důl M.Majerová, Lok.Sokolov C, Slavoj Kynšperk C. V okresním přeboru žáků:TJ Loket, Sokol Bublava, 2.ZŠ Sokolov, Chodos Chodov A, Chodos Chodov B, RH Horní Slavkov, Slavoj Kynšperk. Stolní tenisté Slavoje Kynšperk zahájili sezónu tradičně v Brandenburgu a skoro tradičně s porážkou. V utkání A družstev 5:11, když za Slavoj bodovali Volf a Haluška po 2, Fr.Lesák 1 bod. V zápase B družstev 2:10, body Bárta a Volfová. Některé výsledky zápasů okresního přeboru družstev mužů. Sj.Kynšperk A-Sj.Kynšperk B 14:4. Body: Fr.Lesák 4, Jakob a Ječmínek 3, Škývara 2, Jokob- Ječmínek a Lesák-Škývara, za B družstvo Vakeš 2, Haluška, Ječmen. Sj.Kynšperk B-Sj.Kynšperk A 8:10. Body: Haluška 3, Vakeš a Ječmen 2, Ječmen-Vakeš, za A družstvo Jakob 4, Škoda a Ječmínek 2, Škývara, Škoda-Škývara. Sokol Bublava-Sj.Kynšperk B 8:10. Body: Mareček a R.Stibor 3, Bachura , Stibor-Bachura, za hosty Ječmen a Haluška 3, Vakeš 2, V.Bárta, Haluška-V.Bárta.
    [Show full text]
  • KRASLICE Správní Obvod Kraslice Je Druhým Nejmenším Obvodem (Za
    KRASLICE Správní obvod Kraslice je druhým nejmenším obvodem (za Aší) v Karlovarském kraji s rozlohou 264,66 km2. Počtem obyvatel 14 050 je nejmenším obvodem v kraji a také nejméně zalidněným – 53 obyvatel na km2. Ve správním obvodu Kraslice je zahrnuto 8 obcí, kterými jsou: Bublava, Jindřichovice, Kraslice, Oloví, Přebuz, Rotava, Stříbrná a Šindelová. Na území kraslického obvodu se nachází 1 pověřený obecní úřad – Kraslice, který je pověřen výkonem některých pravomocí po ukončení činnosti Okresního úřadu Sokolov. Území správního obvodu Kraslice je hraniční oblastí s Německem a nachází se zde silniční hraniční přechod Kraslice – Klingenthal, přes který v roce 2003 přešlo a přejelo státní hranici na příjezdu do ČR celkem 1,3 mil. osob. 30 Správní obvody obcí s rozšířenou působností – Karlovarský kraj 2004 KRASLICE Věková struktura obyvatelstva 2003 Struktura pozemků vodní plochy 1,3% dopravní plochy lesní pozemky 1,9% 69,0% zastavěné plochy zeleň, sportovní a a nádvoří rekreač. 0,6% plochy 0,2% neplodná půda Ostatní 2,8% 6,6% manipulační orná půda plocha 2,9% 0,6% zahrady jiné a neurčeno trvalé travní 0,7% 1,0% porosty ovocné sady 18,9% 0,0% Obyvatelstvo podle věku k 31. 12. 2003 Celkem Muži Ženy Celkem 14 050 6 955 7 095 0 - 14 2 313 1 195 1 118 15 - 64 10 170 5 133 5 037 65 + 1 567 627 940 Index stáří1) 67,7 52,5 84,1 Průměrný věk 38,1 36,8 39,3 1) počet osob ve věku 65 + na 100 dětí ve věku 0 - 14 let Základní demografické údaje Střední Stav Živě Přirozený Přírůstek Celkový Zemřelí Sňatky Rozvody Potraty stav obyvatel narození přírůstek stěhováním přírůstek obyvatel k 31.12.
    [Show full text]
  • Analýza Sociálně Vyloučených Romských Lokalit V Karlovarském Kraji
    ANALÝZA SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH ROMSKÝCH LOKALIT V KARLOVARSKÉM KRAJI Leden 2013 Zadavatel: Karlovarský kraj Realizátoři: Mgr. Tereza Dvořáková a kol., TD kontext [email protected] 1 PODĚKOVÁNÍ Na výzkumu se podílela řada lidí, kterým bych ráda poděkovala. Děkuji zaměstnancům Krajského úřadu Karlovarského kraje, kteří mi poskytli potřebné podkladové dokumenty (analýzy, strategické dokumenty apod.) a informovali mě o sociální situaci romských obyvatel a o přístupu samospráv ve vybraných obcích. Dále děkuji zaměstnancům Agentury pro sociální začleňování, kteří komentovali první verzi seznamu obcí s potenciálními sociálně vyloučenými romskými lokalitami. Děkuji také zaměstnancům neziskových organizací, především organizacím Člověk v tísni o. p. s., KOTEC o. s., Světlo Kadaň o. s. a Khamoro o. s. za jejich snahu vyjít vstříc výzkumníkům, kteří je v rámci terénního šetření kontaktovali. Nesmírnou oporou při výzkumu byla ochota většiny představitelů obcí věnovat se sledovanému tématu a ochota romských obyvatel, kteří nás často přijali do svých obydlí a sdíleli s námi své zkušenosti a starosti. Největší dík patří výzkumníkům, bez jejichž práce by tato analýza nemohla nikdy vzniknout v tak krátkém časovém období, a mým úzkým spolupracovníkům Kláře Vomastkové a Martinu Moulisovi. 2 OBSAH ANALÝZA SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH ROMSKÝCH LOKALIT V KARLOVARSKÉM KRAJI ................ 1 1. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A ODBORNÝCH TERMÍNŮ V TEXTU. .............................. 6 2. METODOLOGIE .............................................................................................................
    [Show full text]
  • B.1.4 Bublava Stříbrná
    Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná B.1.4 Bublava St říbrná Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 1 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI 1 Up řesn ění vymezení plochy nadmístního významu ....................................3 2 Charakteristika sou časného a návrhového využití plochy, její vztah ke koncepci rozvoje horské oblasti.....................................................5 3 Kapacity a proporce za řízení a služeb pro rozvoj cestovního ruchu................................................................................................................6 4 Stav a zám ěry rozvoje technické a dopravní infrastruktury........................7 5 Nám ěty na úpravy a dopln ění ob čanského vybavení a ve řejných prostranství .....................................................................................................8 6 Požadavky na zkvalitn ění dopravní p řístupnosti plochy ve vztahu k převažujícím sm ěrům spádovosti...............................................................9 7 Problematika ochrany p řírody a krajiny na lokální úrovni ........................10 8 Podn ěty ke zm ěnám ÚPD dot čených obcí..................................................11 Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel ů B.1.4 2 Územní studie horských oblastí – čistopis řešení B.1.4 Bublava St říbrná 1 UP ŘESN ĚNÍ VYMEZENÍ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU V rámci této studie bylo navrženo up řesn ění hranice vymezení plochy nadmístního významu č. 13 dle ZÚR „Bublava - St říbrná“, rozd ělené do částí 13a a 13b. vymezení plochy v rámci ZÚR Plocha zasahuje do administrativního území obcí Bublava, St říbrná a Kraslice. Vým ěra původního vymezení dle ZÚR je cca 268 ha, z toho v severní lokalit ě 13b je cca 49 ha. Navržená úprava vymezení ruší celou severní lokalitu a po dalších úpravách jižní části má celkovou navrhovanou vým ěru 173 ha.
    [Show full text]