Univerzita Palackého v Olomouci Přírodov ědecká fakulta katedra geografie Kate řina Fejlková HISTORIE A SOU ČASNOST T ĚŽBY NEROSTNÝCH SUROVIN NA SOKOLOVSKU Bakalá řská práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Zden ěk SZCZYRBA, Ph.D.
Olomouc 2009
1 Prohlašuji, že jsem tuto zadanou bakalá řskou práci vypracovala samostatn ě pod vedením doc. RNDr. Zden ěk SZCZYRBA, Ph.D. a uvedla všechny literární a internetové zdroje, které jsem použila. V Olomouci dne 15.5. 2009 ………………………………………
2 Na tomto míst ě bych ráda pod ěkovala doc. RNDr. Zden ěk SZCZYRBA, Ph.D. za rady a pomoc p ři vypracovávání bakalá řské práce.
3
Vysoká škola: Univerzita Palackého Fakulta: P řírodov ědecká Katedra: Geografie Školní rok: 2008/2009 ZADÁNÍ BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCE pro KATE ŘINU FEJLKOVOU obor 1301R005 Geografie Název bakalá řské práce: Historie a sou časnost t ěžby nerostných surovin na Sokolovsku History and contemporary stay of mining of raw materials in the Sokolov region Zásady pro vypracování: Cílem bakalá řské práce je geograficky analyzovat historii t ěžby nerostných surovin na Sokolovsku. Bude provedena analýza se zam ěř ením na jednotlivé suroviny komodity, jak rovn ěž vliv t ěžby nerostných surovin na krajinu. Navržená struktura práce:
1. Úvod, cíle a metodika práce
2. Region Sokolovska (okres Sokolov) – širší geografické vztahy, základní geografická charakteristika území (fyzicko- a socioekonomická charakteristika )zemí) 3. T ěžba nerostných surovin v ČR a na Sokolovsku – základní komparativní historicko-ekonomicko- geografická analýza 3.1. Historický pr ůř ez t ěžbou, její prostorové rozložení a determinanty 4. Vliv t ěžby nerostných surovin na Sokolovsku na krajinu (sídelní struktura, antropogenní tvary, zam ěstnanost, t ěžební spole čnosti ad.) 4.1. Vývoj do roku 1990 4.2. Vývoj po roce 1990 5. Syntéza poznatk ů, záv ěr 6. Shrnutí – summary, klí čová slova – key words (v českém a anglickém jazyce)
4 Bakalá řská práce (BP) bude zpracována v t ěchto kontrolovaných etapách: bod 2 zadání: červenec-prosinec 2008 bod 3 zadání: do 28. 2. 2009 bod 4, 5 zadání: do 30. 4. 2009 zpracování textu BP: leden-duben 2009 Rozsah grafických prací: dle pot řeb zadání (mapy, grafy, tabulky, p říp. fotodokumentace) Rozsah pr ůvodní zprávy: 30-40 stran vlastního textu + BP v elektronické podob ě Seznam studijní literatury (výb ěr): Beranová-Vajcová, R.: Zaniklé obce Sokolovska. Sokolov : Krajské muzeum Sokolov, Sokolov, 2005. Dvo řák A., Nouza, R.: Ekonomika p řírodních zdroj ů a surovinová politika. Praha: Vysoká škola ekonomická, Oeconomica, 2002. Kukal, Z., Reichmann, F.: Horninové prost ředí České republiky. Praha : Český geologický ústav, 2000. Lou čková, J.: Antropogenní tvary v Severo české hn ědouhelné pánvi. Zprávy geografického ústavu ČSAV, X, č. 5-6, Brno : Geografický ústav ČSAV, 1973, s. 37-43. Lou čková, J.: Antropogenní tvary jako sou část životního prost ředí v SHR. Sborník ČSSZ, 79, č. 3, Praha : Academia, 1974, s. 173-181. Mou čková, P. ed.: T ěžba a její dopady na životní prost ředí, Chrudim : Vodní zdroje Ekomonitor, 2006. Pešek, P.: Vliv t ěžby uhlí v mostecko-chomutovské aglomeraci na životní prost ředí. Ústí nad Labem : SEÚ AV ČR, 1993. Pešek, P. (2001): Podpora rozvoje problémových region ů a p ředvstupní pomoc Evropské unie. Acta Universitatis Purkynianae, 74, Studia oeconomica, Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyn ě v Ústí nad Labem, 2001. Reichmann, F. ed.: Horninové prost ředí ČR – jeho stav a ochrana. Praha : Český geologický ústav 2000. Smolová, I.: T ěžba nerostných surovin na území ČR a její geografické aspekty. Olomouc : Univerzita Palackého, 2008. Další publikace a dokumenty: Hornická ro čenka, územní plány obcí, p říp. strategické plány obcí a Karlovarského kraje, Státní energetická koncepce ČR Další d ůležité informa ční zdroje: www.mpo.cz , www.env.cz Vedoucí bakalá řské práce: doc. RNDr. Zden ěk Szczyrba, Ph.D. Datum zadání bakalá řské práce: červen 2008 Termín odevzdání bakalá řské práce: kv ěten 2009 vedoucí katedry vedoucí bakalá řské práce
5 OBSAH 1. ÚVOD …………………………………………………………………………..8 2.CÍLE A METODIKA …………………………………………………………...8 3. T ĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN NA SOKOLOVSKU A ODBORNÁ LITERATURA …………………………………………………………..9 4. ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ……………………...11 4.1 Fyzicko-geografická charakteristika ……………………………….11 4.1.1 Geologie a geomorfologie ………………………………….11 4.1.2 Klimatologie a hydrologie ………………………………….12 4.1.3 Chrán ěná území …………………………………………….14 4.2 Socio-ekonomická charakteristika ………………………………….14 4.2.1 Obyvatelstvo ……………………………………………….14 4.2.1.1 Vývoj po čtu obyvatel ………………………………….14 4.2.1.2 Věková struktura obyvatelstva ………………………...15 4.2.1.3 Struktura obyvatel podle národnosti a náboženského vyznání ………………………………………16 4.2.1.4 Vzd ělanostní struktura ………………………………...17 4.2.1.5 Struktura obyvatel podle ekonomicky aktivity.. ……...18 4.2.1.6 Dojíž ďka za prací a administrativní člen ění …………..18 4.2.2 Sídelní struktura………………………………………….....19 4.2.3 Hospodá řství ……………………………………………….21 4.2.3.1 Doprava ………………………………………………..21 4.2.3.2 Zem ědělství ……………………………………………21 4.2.3.3 Pr ůmysl ………………………………………………..22 4.2.3.4 Služby a cestovní ruch ………………………………...23 4.2.3.5 Trh práce ………………………………………………24 5. T ĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN V ČR …………………………………...24 5.1 Historie t ěžby v ČR ………………………………………………….24 5.2 Geografické aspekty ……. …………………………………………..26 6. T ĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN NA SOKOLOVSKU …………………..28 6.1 Historie t ěžby v revíru Slavkovského lesa ………………………….. 29 6.2 Historie t ěžby v revíru Krušných hor ………………………………...31 6.3 Těžba v revíru Sokolovské pánve ……………………………………36
6 7. DOPADY T ĚŽBY NA REGION SOKOLOVSKA …………………………….39 7.1 Enviromentální dopady ………………………………………………..40 7.1.1 Vliv hlubinného dobývání na terén………………………………..40 7.2 Prostorové dopady ……………………………………………………..43 7.2.1 Oblast Slavkovského lesa …………………………………………43 7.2.2 Oblast Sokolovské pánve ………………………………………… 44 7.2.3 Oblast Krušných hor ………………………………………………44 8. ZÁV ĚR …………………………………………………………………………..46 SUMMARY ………………………………………………………………………...47 KLÍ ČOVÁ SLOVA ...………………………………………………………………47 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJ Ů ..……………………………….48 PŘÍLOHY ...………………………………………………………………………...50
7 1. ÚVOD Zájmovým územím mé bakalá řské práce je okres Sokolov. Okres Sokolov si spousta lidí spojuje se severo českou hn ědouhelnou pánví a tudíž mají zkreslený obraz o Sokolovsku. I když má tato oblast dlouhou historii t ěžební činnosti, dnes to již skoro nelze rozeznat. Nacházejí se zde již poslední poz ůstatky t ěžební činnosti v podob ě dvou povrchových lom ů. V ětšina d řív ějších povrchových lom ů již prošla procesem rekultivace a v jejích místech nej čast ěji vznikaly lesnické rekultivace. V Krušných horách a Slavkovském lese trvala t ěžba, respektive rudné hornictví, tém ěř 5. století. Jedinými poz ůstatky po hornické činnosti jsou nezlikvidované t ěžební šachty v lesích Krušných hor a poddolovaná území. V Slavkovském lese na území okresu se ješt ě dnes znovu objevují staré štoly a dokonce zde byl i objeven starý kostel (sv. Mikuláš) nedaleko obce Hrušková. V zájmovém území se nacházejí i zákoutí, která ještě nebyla řádn ě prozkoumána a působí na pohled jako nedot čené antropogenní činností. I když má okres poz ůstatky po t ěžb ě nerostných surovin m ůžeme zde objevit i n ěkolik chrán ěných území. Jako je nap říklad již zmín ěný Slavkovský les (CHKO), dále pak NPP Jan Svatoš, P řebuzská rašeliništ ě, Čedi čové varhany u Rotavy, atd. 2. CÍLE A METODIKA Cílem této bakalá řské práce je geografická analýza historie a sou časnost t ěžby nerostných surovin na Sokolovsku a její vliv na krajinu. Hlavní metodou této bakalá řské práce je rešerše literatury, která se vztahuje k těžb ě nerostných surovin na území okresu Sokolov a analýza statistických dat. Statistické údaje byly použity z Českého statistického ú řadu (dále ČSÚ), konkrétn ě ze s čítání lidí, dom ů a byt ů v letech 1991 a 2001. N ěkteré nov ější statistické údaje byly použity z webových stránek regionálních pracoviš ť ČSÚ. Tato data byla dále upravována hlavn ě v programu Microsoft Excel. Vývoj po čtu obyvatel byl popsán pomocí Historického lexikonu obcí ČR v letech 1869-2005. V této kapitole (Socio-ekonomická charakteristika) byly vypo čítány bazické indexy, index stá ří, index závislosti I. a II., index hospodá řské (ekonomické) zatíženosti. Index stá ří je charakterizován jako pom ěr poproduktivní a p ředproduktivní složky x + x obyvatelstva. Index ekonomické závislosti vypo čítáme pomocí vzorce iez = 0−14 ≥60 , kde x15 −59 x0-14 je po čet obyvatel v předproduktivním v ěku, x >60 jsou obyvatelé v poproduktivním v ěku a
8 x15-59 po čet obyvatel v produktivním v ěku. Index závislosti I. je pom ěr x 0-14 a x 15-59 . Podobn ě je tak i u indexu závislosti II., kde je nahrazena v ěková skupina 0-14 skupinou obyvatel starších 60-ti let. Údaje týkající se t ěžebních spole čností jsem získala p římo od daných firem. Všechny grafy a tabulky byly zpracovány v programu Microsoft Excel 2003. Základní kostra map byla d ělaná v programu ArcGIS (ArcMap) a Arcview. Kone čné práce na mapách pak byly dod ělávány v programu Corel 12. Veškerá úprava textové části byla provedena v programu Microsoft Word 2003. 3. T ĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN NA SOKOLOVSKU A ODBORNÁ LITERATURA O t ěžb ě nerostných surovin na území České republiky vychází každoro čně n ěkolik publikací, jelikož se jedná o velmi prom ěnlivé téma. Bá ňský ú řad (www.cbusb.cz) vydává na konci ur čitého období své ro čenky s po čty vyt ěžených surovin (jedná se hlavn ě o hn ědé a černé uhlí, ropa, zemní plyn, št ěrkopísky, atd.). Tyto údaje m ůžeme nalézt i na stránkách jednotlivých t ěžebních spole čností – Sokolovská uhelná a.s. ( www.suas.cz ). Nejnov ěji vydanou knihou o t ěžb ě nerostných surovin a jejích geografických aspektech je kniha od RNDr. Ireny Smolové, kde se nacházejí jednotlivé lokalizace t ěžby a i čísla o t ěžb ě samostatné. (Smolová, 2008). Na území Sokolovska je dlouholetá tradice t ěžby cíno-wolframových rud (p řevážn ě), hn ědého uhlí a uranu. Cíno-wolframové rudy se t ěžily hlavn ě na území Slavkovského lesa (již od st ředov ěku), což se m ůžeme dozv ědět z knih od regionálních autor ů (Beran, Tomí ček). Nejd ůležit ější byla t ěžba cínu v Horním Slavkov ě a Krásn ě, b ěhem st ředov ěku se zde t ěžilo nejvíce cínové rudy na území České republiky a vyváželo se i do jiných zemí (Beran,1999 a 2000). S těžbou cínu v Krásn ě je spojen závod Stannum. Dolování zde probíhalo až do roku 1991, kdy byla t ěžba ukon čena. (Beran, 1996). V oblasti Slavkovského lesa se v dnešní dob ě t ěží pouze živce ur čené ke keramickému pr ůmyslu. Žulu těží firma KMK Granit, kdy ložisko bylo objeveno teprve v 60. letech 20. století. Firma byla založena v roce 1992 po ukon čení t ěžby na závod ě Stannum ( www.kmkgranit.cz ). Díky významnosti t ěžby cínu bylo m ěsto Horní Slavkov povýšené na královské horní m ěsto. Další významnou surovinou, která se t ěžila v blízkosti Horního Slavkova byl uran. I když tato surovina nem ěla takový potenciál pro t ěžbu jako cín. Daleko významn ější byly totiž závody pro t ěžbu uranu v Jáchymov ě a jeho okolí. (Tomí ček, 2000). Cín se t ěžil mimo jiné i na
9 území Krušných hor, jak napovídají n ěkteré názvy (nap ř. Cínovec – i když se nenachází v zájmovém území). O tom kde všude se t ěžil v Krušných horách se m ůžeme dozv ědět z díla Historie cínového hornictví v západním Krušnoho ří (Rojík, 2000). D ůležitá pro tento region je nejen historie, ale i budoucnost t ěžby. Jelikož i t ěžba cínových rud poznamená okolní krajinu a následky jsou poznatelné i po n ěkolika letech ukon čení t ěžby. (Nadace Georgia Agricoly, 1996; Iványi, 1996). Těžba hn ědého uhlí je spojována s rodinou Starck ů, která p řišla na území Sokolovska v 19. století. Johann Adler von Starck se zasloužil o po čátky a rozvoj t ěžby hn ědého uhlí, což se uvádí v knize Johann Adler von Starck (Jiskra, 2005). O historii těžby hn ědého uhlí na Sokolovsku a v jeho nejbližším okolí se zmi ňují knihy od regionálního autora Jiskry. V těžb ě hn ědého uhlí pokra čuje až do dnes spole čnost Sokolovská uhelná a.s. V sou časnosti už t ěžba pomalu kon čí, fungují pouze dva lomy a na zbylých závodech se provád ějí snahy o navrácení p ůvodního reliéfu pop řípad ě velmi podobného, díky kterému by se opušt ěné závody za členily do okolní krajiny (Dimitrovskij, 2001; Frouz, 1999). Hlavní zásluhy na obnovení krajiny má Sokolovská uhelná a.s., která dotuje všechny rekultivace na jejích bývalých závodech (Pöpperl a kol., 2007). Každoro čně vycházejí plány týkající se rekultivacích (nej čast ěji hydrická a lesnická) na ur čitých území a jejich podrobných rozepsání. Nap říklad v poslední dob ě se provádí hydrická rekultivace na díle Medard-Libík a rekultivace má kon čit v roce 2010 (Zvláštní režimový plán sanace a rekultivace na období 2008-10, 2008). Provád ěné rekultivace na Sokolovsku mají nej čast ěji rekrea ční charakter, a ť se jedná o koupališt ě Michal, jezero Boden či golfové h řišt ě na výsypce bývalého lomu Silvestr. O tom jak dlouho a v jakém rozsahu se bude t ěžit na jednom ze dvou zbývajících lom ů, velkolom Ji ří, se píše v Manipula čním řádu a harmonogramu (Bohuslav, 2008). Celkov ě o návratu do krajiny poznamenané t ěžbou vyšlo n ěkolik knih, kde se poni čená krajina nazývá spíše jako „m ěsí ční krajina“. Knihy s tímto tématem za čaly vycházet nejvíce v období, kdy se za čalo mluvit o špatném životním prost ředí na územích poznamenaných t ěžbou a snahou vrátit t ěmto oblastem p ůvodní prost ředí (Štýs, Helešicová, 1992). S těžbou nerostných surovin je spojena i pestrá historie m ěst, kdy jich spousta zm ěnila sv ůj zem ědělský charakter na ryze pr ůmyslový (Beran, 1999). I Sokolov tato zm ěna postihla, d říve se zde p ěstoval dokonce i chmel v nivách řeky Oh ře, avšak po objevení hn ědého uhlí došlo ke zm ěně jeho významu a díky uhlí se zde postavila i železnice, po které se uhlí dopravovalo i na jiná území (Prokop, 1994). S rozvojem t ěžby je spojen i samotný r ůst
10 města a p řísun nových ob čan ů, hledajících práci (Prokop, 1994). Díky velikosti rudných žil a ješt ě neexistujících limitech t ěžby zaniklo n ěkolik obcí na území Sokolovska. A to byly tyto obce ve st ředov ěku velmi významné díky t ěžb ě. O zániku obcí a to nejen z těžebních d ůvodu se píše v knize Zaniklé obce Sokolovska (Beranová-Vaicová, 2005). Regionální rozvoj je v sou časnosti pro Sokolov a jeho okolí velmi d ůležitý, jelikož zde t ěžba hn ědého uhlí pomalu upadá a prosazují se snahy o zlepšení cestovního ruchu a zkvalitn ění životního prost ředí. Proto vznikají i plány pro možný regionální rozvoj v budoucnosti (M ěstský ú řad Sokolov). 4. ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 4.1 Fyzicko-geografická charakteristika 4.1.1 Geologie a geomorfologie Území okresu Sokolov se rozkládá v geologické jednotce Českého masivu, konkrétn ě se jedná o Krušnohorskou soustavu. Geologická jednotka Český masiv vznikla p ři hercynské orogenezi, které prob ěhla v záv ěru prvohor. Z jednotlivých celk ů se v zájmovém území nachází Sokolovská pánev, Slavkovský les a Krušné hory. Povrch okresu je p řevážn ě kopcovitý. P ři jeho hranicích se Spolkovou republikou Německo se nachází masiv Krušných hor, který postupn ě p řechází do Sokolovské pánve a jižní část okresu zaujímá Slavkovský les. Nejvyšším vrcholem na území okresu je Špi čák (991 m), který se nachází v Krušných horách nedaleko obce St říbrná. Naopak nejnižším bodem je údolí řeky Oh ře (375 m). Celek Krušných hor má charakter plochá hornatiny, která vznikla tektonickým zp ůsobem a je tvo řena horninami krušnohorského krystalinika (ruly, svory, fylity) a variskými hlubinnými vyv řelinami. St řední výška je 707, 6 m. Nachází ze zde ka ňonovitá údolí, t řetihorní sope čné tvary (Božídarský Špi čák) a ve vrcholových částech rašeliništ ě (P řebuzské, Božídarské). Ráz členité vrchoviny má Slavkovský les, který se nachází v Karlovarské vrchovin ě. Vrchovina je složena z metamorfovaných hornin (ruly, svory) a vyv řelin (žuly). Na zlomech se vyskytují výv ěry minerálních pramen ů. Ve Slavkovském lese jsou patrné tvary po antropogenní činnosti (t ěžba rud). St řední výška je 458, 2 m. Posledním geomorfologickým celkem je Sokolovská pánev, která se nachází mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem. Jedná se o tektonickou sníženinu vypln ěnou oligocenním souvrstvím, horninami krušnohorského krystalinika v podloží a variskými
11 magmatity. Pánev je omezena p říkrými zlomovými svahy a nachází se v ní sloje hn ědého uhlí. Stejn ě jako ve Slavkovském lese jsou zde četné antropogenní tvary (Demek, 1984). Hierarchické uspo řádání geomorfologických jednotek na území okresu Sokolov: Provincie: Česká Vyso čina subprovincie: Krušnohorská subprovincie soustava: Krušnohorská soustava podsoustava: Krušnohorská hornatina celek: Krušné hory podcelek: Krajkovská pahorkatina, Jindřichovická pahorkatina Přebuzská vrchovina podsoustava: Podkrušnohorská podsoustava celek: Sokolovská pánev podcelek: Chodovská pánev, Loketská vrchovina podsoustava: Karlovarská vrchovina celek: Slavkovský les podcelek: Hornoslavkovská vrchovina (Demek, 1984) 4.1.2 Klimatologie a Hydrologie Okres spadá do povodí Oh ře a k úmo ří Severního mo ře. Hlavní vodní tepnou okresu jsou řeky Oh ře a Svatava. Řeka Oh ře protéká Sokolovskou pánví a pro řezává reliéf do ka ňonovitých údolí. Její p řítoky jsou spíše menší potoky, které stékají z hor. Nejd ůležit ějšími přítoky v zájmovém území jsou levostranné p řítoky Svatava a Libocký potok, z pravostranných je nejvýznamn ější Lobezský potok. Svatava stéká z Krušných hor a do Oh ře se vlévá p římo v Sokolov ě. Druhým levostranným p řítokem je již zmín ěný Libocký potok, na kterém leží vodní nádrž Horka. Vodní nádrž je zdrojem pitné vody pro v ětšinu území Sokolovska. Oproti tomu je Lobezský potok zdrojem vod pro vodní nádrž Michal. Lobezský potok protéká Slavkovským lesem a do Oh ře ústí v Sokolov ě stejn ě jako Svatava. Na území se nacházejí i um ělé vodní toky a to Dlouhá stoka a Puška řova stoka. Dlouhá stoka p ředstavuje technickou památku vybudovanou v letech 1531-1536 k zásobování Krásna a Horního Slavkova vodou, která vytéká z Kladského rybníka v jižní části Slavkovského lesa. Z po čátku byla stoka využívána jako zdroj vodní energie pro zpracování cínové rudy, pozd ěji k plavení kusového d řeva. Dnes už však p ředstavuje jen zbytky
12 tehdejšího rozsáhlého vodního systému. K systému pat řily i další dva pomocné kanály, soustava rybník ů o rozloze 72 ha a množství malých nádrží, svod ů a regula čních potok ů. Puška řova stoka je stejné za řízení jako Dlouhá stoka jen je o n ěkolik kilometr ů kratší. Stoka byla vytvo řena v roce 1514 a sloužila jako zdroj vody pro Komáří a Nový rybník. Její prameništ ě se nachází pod Komá řím vrchem, též ve Slavkovském lese.
Obr. 2: Dlouhá stoka Zdroj: http://fotogaleries.sweb.cz/snaps/dlouhastokanakladske.jpg Na území okresu se nalézají 2 klimatické oblasti, a to mírn ě teplá a chladná oblast. Chladná oblast se nachází v severní části okresu v Krušných horách. Pr ůměrn ě spadne na území okresu 1000 mm srážek ro čně a ro ční pr ůměrná teplota je 5 °C. Podrobn ější p řehled jednotlivých kritérií klimatických oblastí uvádím níže. Tab. 1.: Klimatická charakteristika oblastí na území okresu Po čet letních dn ů 0-30 , 20-40 Po čet mrazových dn ů 140-180 , 110-160 Po čet ledových dn ů 40-70 , 40-50 Pr ůměrná teplota (°C) v lednu -3 až -6, -2 až -5 Pr ůměrná teplota (°C) v červenci 14-16 , 16-17 Po čet dn ů se srážkami 120-140 , 100-120 Po čet dn ů se sn ěhovou pokrývkou 100-140 , 60-100
Zdroj: Klimatická mapa ČR chladná oblast , mírn ě teplá oblast
13 4.1.3 Chrán ěná území Na celém území se nachází n ěkolik významných p řírodních památek a rezervací, včetn ě chrán ěné krajinné oblasti. Celou jižní část zájmového území zaujímá CHKO Slavkovský les, které bylo vyhlášeno v roce 1974. Celková plocha chrán ěné krajinné oblasti je 610 km 2. Hlavním d ůvodem ochrany je zdejší krajinný ráz a p ůvodní biotop. Díky rozsáhlým lesním komplex ům tvo ří CHKO Slavkovský les ohromný p řírodní potenciál, který přízniv ě ovliv ňuje vodní režim širokého okolí (hlavn ě západo české lázn ě). Celé území je také poznamenáno t ěžbou nerostných surovin. V oblasti Krušných hor se nacházejí rašeliništ ě, která jsou sou částí p řírodního parku P řebuz. I v Sokolovské pánvi m ůžeme najít chrán ěná místa, jako je NPP Jan Svatoš (nebo-li Svatošské skály). Svatošské skály jsou maloplošné chrán ěné území, ve kterých se nachází ka ňonovité údolí řeky Oh ře a výchozy žul karlovarského masivu (kfelský typ žul) 1 na povrch. 4. 2 Socio-ekonomická charakteristika 4.2.1 Obyvatelstvo 4.2.1.1 Vývoj po čtu obyvatel Okres Sokolov je sou částí Karlovarského kraje, který se řadí mezi nejmenší kraje v České republice. Na za čátek je d ůležité si uv ědomit, že Sokolov (celý okres) byl sou částí Sudet. Obce na území Sokolovska vznikaly ke konci 13. století v blízkosti vodních tok ů. Spíše než o obce se jednalo o malé zem ědělské osady. Do oblastí vyšších nadmo řských výšek dojížd ěli každoro čně sezónní rýžovníci cínu. Většina obyvatel na území okresu byla n ěmecké národnosti. S jejich p říchodem do této oblasti je spojen i rozvoj nových technologii v hornictví, tudíž i v ětší produkce cínu. N ěmci zde bydleli až do konce 2. sv ětové války, kdy došlo k jejich odsunu z území. Vývoj po čtu obyvatel v okrese stejn ě tak jako v celé republice až do roku 1930 rostl, až na malé výjimky propadu ve vále čném období a zm ěně státního území. Po vytla čení n ěmeckých ob čan ů po II. sv ětové válce bylo na území okresu Sokolov 66 695 obyvatel. Paradoxem ovšem bylo, že okres dosáhl nejv ětšího po čtu obyvatel v roce 1930, kdy byli zapo čítáni i n ěme čtí ob čané. Od roku 1950 za čal po čet obyvatel op ět stoupat. V 70. a 80. letech 20. století nabízely Rudné doly v Ostrav ě pro studenty vysoké školy zam ěstnání v lomech i ubytování ve vlastních bytech na území okresu Sokolov. Tento krok zajistil nár ůst obyvatel v okrese. V porovnání s krajem je vývoj po čtu obyvatel na Sokolovsku
1 kfelský typ žul – sv ětlá, hrubozrnná žula. Z minerálního hlediska p řevažuje biotit nad muskovitem, ojedin ěle se objevují čistí muskovitické facie.
14 nad pr ůměrem a stále se drží p řibližn ě na stejné úrovni jako v roce 1869, až na n ějaké výjimky (viz. příloha 1.).
180% 160% 140% 120% okres Sokolov 100% Karlovarský kraj 80% ČR 60% 40% 20% 0%
0 0 1 69 00 3 7 0 880 910 950 980 18 1 1890 19 1 1921 19 1 1961 19 1 1991 20 Obr. 3: Vývoj po čtu obyvatel v letech 1869-2001 Zdroj: Historický lexikon obcí Spolu s vývojem obyvatel je spojen i jejich úbytek. Tento jev lze sledovat u některých obcí. Nej čast ějšími d ůvody úbytku obyvatel v obcích byla tvorba nových t ěžebních nebo vojenských prostor, dále pak ústup n ěmeckých obyvatel po II. sv ětové válce. Nejv ětší úbytek nastal v obci P řebuz, kde z původního po čtu 2894 zbylo 73 obyvatel. Spolu z úbytkem v některých obcích souvisí i opa čný jev, a to nár ůst po čtu obyvatel v některých obcích. Na nár ůst obyvatel v jednotlivých obcích m ěla vliv t ěžba nerostných surovin a s tím spojená nabídka volných pracovních míst. Nejv ětší nár ůst zaznamenalo m ěsto Sokolov, jelikož v něm byla širší nabídka pracovních míst a výhodn ější spole čenský život (blízkost poskytovaných služeb a míst). 4.2.1.2 Věková struktura obyvatelstva Během let 2001- 2007 m ůžeme sledovat patrnou zm ěnu ve v ěkovém složení obyvatelstva. Podíl produktivní složky se snížil z 66, 79 % na 65,46 %, což není takový rozdíl. Oproti tomu v ětší rozdíl v podílech nastal ve složce p ředproduktivního a poproduktivního v ěku. U p ředproduktivního v ěku došlo ke snížení o necelá 4 % (z 18,37 % na 15, 63 %) a opa čně tomu bylo u poproduktivního, ten naopak narostl o 4 % (z 14,84 % na 18,4 %). Oproti roku 2001 je více lidí ve skupin ě poproduktivního v ěku než v předproduktivním, obecn ě m ůžeme říci, že obyvatelstvo v okrese Sokolov stárne. O tomto faktu sv ědčí i index stá ří, který byl v roce 2001 0,81 a v roce 2007 již 1,18 (viz tab. 3 ) V roce
15 2007 žilo na území okresu více žen jak muž ů, z celkového po čtu obyvatel 93 081 bylo 46 996 žen. Na území okresu je nejvyšší index stá ří v oblasti Krušných hor a v jejich t ěsném podh ůř í, hlavn ě v obcích Bublava, St říbrná, P řebuz, Tatrovice, Šindelová, Jind řichovice. Jedná se p řevážn ě o malé vesnice, která slouží spíše jako rekrea ční centra a není zde vyhovující zázemí pro nov ě se p řest ěhovávající lidi. Nejnižší je naopak v obcích B řezová, Nová Ves, V řesová, Chodov a Loket. V porovnání s Českou republikou 2 je na území okresu pom ěrn ě mladé obyvatelstvo až na pár výjimek. Tab. 2.: V ěková struktura obyvatel OBYVATEL Z TOHO ROK CELKEM ŽEN 0-14 15-59 > 60 2001 93 607 47 204 17 195 62 524 13 888 2007 93 081 46 996 14 547 61 405 17 129 Zdroj: SLDB 2001, Český statistický ú řad; vlastní úprava Index závislosti mladých (I.) byl v roce 2001 27,50 oproti tomu se v roce 2007 snížil na 23,69. D ůvodem je zestárnutí populace a po řád se m ěnící životní trend (rodi čky mají d ěti až po 30-tém v ěku). Naopak index závislosti starých (II.) se zvýšil na 27,89 z původních 22,21 (rok 2001). D ůvodem zvýšení indexu závislosti starých stejn ě jako u p ředchozího zestárnutí populace a nižší počet lidí v předproduktivím v ěku než v poproduktivním. Tab. 3.: Struktura obyvatelstva podle v ěku v okrese Sokolov INDEX INDEX INDEX INDEX HOSPODÁ ŘSKÉ ROK STÁ ŘÍ ZÁVISLOSTI I. ZÁVISLOSTI II. ZÁVISLOST 2001 80,77 27,50 22,21 49,71 2007 117,75 23,69 27,89 51,55 Zdroj: SLDB 2001, Český statistický ú řad; vlastní úprava 4.2.1.3 Struktura obyvatel podle národnosti a náboženského vyznání Při s čítání v roce 2001 se hlásilo k české, moravské a slezské národnosti 85,4 % obyvatel z celkových 93 607. Z jiných národností je zde nejvíce Slovák ů a N ěmc ů. Slovák ů žije na tomto území 4983 (5,32 %) a N ěmc ů 4349 (4,65 %). Lidé s německou národností žijí převážn ě v příhrani ční částí okresu, konkrétn ě v oblasti Krušných hor. V porovnání s Českou republikou je zde jedna z největších koncentrací lidí r ůzné národnosti. Populace hlásící se
2 Index stá ří pro ČR v roce 2001 byl 150; Karlovarský kraj 99
16 k vietnamské národnosti žije též spíše v příhrani ční oblasti, kde provozují své stánky (prodejny, tržišt ě). Podobné kritérium je i u ukrajinské národnosti, v ětšina obyvatel je zde kv ůli pracovním p říležitostem. Tab. 4.: Národnostní struktura PO ČET ČESKÁ, MORAV., ÚZEMÍ OBYVATEL SLEZSKÁ SLOVEN. NĚMEC. UKRAJIN. ROMSKÁ OSTATNÍ ČR 10 230 060 94,20 % 1,90 % 0,40 % 0,22 % 0,12 % 0,68 % okr. Sokolov 93 607 85,40 % 5,32 % 4,65 % 0,35 % 0,52 % 0,33 % Zdroj: SLDB 2001 Podle náboženské struktury je v kraji více lidí bez vyznání a jen menší množství jich je v ěř ících. Z náboženství p řevládá k řes ťanství. Podíl v ěř ícího obyvatelstva na území okresu bylo v roce 2001 18 024 v ěř ících, z toho 79 % se hlásí k římskokatolické církvi. Bez vyznání žije na území okresu 68 760 obyvatel. 4.2.1.4 Vzd ělanostní struktura obyvatelstva V okrese Sokolov nežije moc lidí s vysokoškolským vzd ěláním s porovnáním v kraji i celé republice. Tento fakt je dán tím, že na území okresu se nenachází žádná vysoká škola. Již n ěkolik let probíhají pokusy o otev ření vysoké školy technické v areálu st řední integrované školy. Jenže pro nezájem a v podstat ě žádné studentské prost ředí se škola ješt ě neotev řela. Na území kraje se nacházejí 2 vysoké školy. Jedna v Chebu, což je pobo čka Z ČU v Plzni (Ekonomie), v Karlových Varech je to potom soukromá vysoká škola právní s 3-letým studiem bez možnosti pokra čování v dalším studiu v daném m ěst ě. Navazující vysokoškolská studia jsou možná pouze v Plzni pod t ěmito vysokými školami. Celkový po čet vysokoškolsky vzd ělaných je na území okresu 4,02 %. V porovnání s celou republikou je nižším tém ěř o polovinu 3. Tab. 5.: Vzd ělanostní struktura obyvatel ZÁKLADNÍ , OBYV. STARŠÍ 15- NEUKON ČENÉ, ST Ř. BEZ S MATURITOU + VYŠŠÍ ÚZEMÍ TI LET NEZJIŠTĚNO MAT. ODBOR. VŠ ČR 8 575 198 2 126 168 3 255 400 2 431 171 762 459 okr. Sokolov 7 6412 25 521 30 726 17 093 3 072 KVK kraj 253 373 76 621 97 323 65 357 14 072 Zdroj: SLDB 2001 3 V ČR 8,89 % vysokoškolsky vzd ělaných (údaj ze SLDB 2001)
17 4.2.1.5 Struktura obyvatel podle ekonomické aktivity Většina obcí okresu Sokolov spadá do pr ůmyslové sféry. Celý tento okres má bohatou pr ůmyslovou minulost i sou časnost. Již od 18. století se zde t ěží hn ědé uhlí a do poloviny devadesátých let 20. století i nerostné suroviny. V porovnání s krajem i republikou je okres v sekundéru a kraj s republikou v terciéru. Tab. 6.: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v roce 2001
ÚZEMÍ EAO PRIMÉR SEKUNDÉR TERCIÉR ČR 5 253 400 230 475 1 980 672 1 799 287 KVK 162 347 4 628 60 170 52 664 okr. Sokolov 49 300 843 24 047 13 713 Zdroj: SLDB 2001 4.2.1.6 Dojíž ďka za prací a administrativní člen ění Zájmovým územím této práce je okres Sokolov nacházející se v Karlovarském kraji. Do toho okresu spadá 38 obcí v četn ě bývalého okresního m ěsta Sokolov (viz obr.). Na území se nacházejí dv ě obce s rozší řenou p ůsobností (dále jen ORP) a to již zmín ěný Sokolov a Kraslice a čty ři obce s pov ěř eným obecním ú řadem (dále POU) – Horní Slavkov, Chodov, Loket a Kynšperk nad Oh ří. Pro pot řeby Eurostatu spadá okres do oblasti Severozápad, který se skládá z Karlovarského a Ústeckého kraje. Okres hrani čí v severní části se Spolkovou republikou N ěmecko, na východ ě s okresem Karlovy Vary a na západ ě a jihu s okresem Cheb. Okres Sokolov je se svou rozlohou 754 km 2 nejmenším okresem v Karlovarském kraji . Hustota zalidn ění je 124 obyv./km 2 , což je pr ůměrné číslo týkající se České republiky. Celkový po čet obyvatel na území okresu je 93 081 (k 31.12. 2007), z toho 24 488 obyvatel žije v Sokolov ě. Mezi další v ětší m ěsta (nad 7000 obyv.) pat ří Chodov s 14 321 obyvatel a Kraslice se 7 120 obyvatel. Z celkového po čtu obyvatel je 72 % lidí v produktivním v ěku. Pr ůměrný v ěk žen je 40 let oproti tomu pr ůměrný v ěk muž ů je 37,4. 4 Území okresu lze rozd ělit do t řech dojíždkových st ředisek, a to ORP Kraslice, ORP Sokolov a POÚ Chodov. Obce s rozší řenou p ůsobností spl ňují i všechny podmínky st řediska. Do st řediska Sokolov dojíždí obyvatelé z většiny obcí. Je to dáno tím, že je to bývalé okresní město a je zde více pracovních p říležitostí, hlavn ě s zde nachází nejv ětší zam ěstnavatel okresu Sokolovská uhelná, právní nástupce. Do st řediska Kraslice dojíždí lidé z obcí, které leží v jeho t ěsné blízkosti. Jedná se o malé vesnice, které jsou spíše rekrea čními st ředisky. Do 4 http://www.czso.cz
18 poslední st řediska Chodov také dojíždí pouze lidé z okolních vesnic, které to mají za prací blíže než do Sokolova (viz obr..
Obr. 4a.: Administrativní člen ění okresu Sokolov Obr. 4b.: Dojížďková st řediska 5 C.- Citice, J.-Josefov, B.-Bukovany, D.-Dasnice, CH.- Chlum sv. Má ří, L. –Libavské Údolí, D.R.- Dolní Rychnov, T. – Těšovice 4.2.2 Sídelní struktura Sou časný stav sídelní struktury je výsledkem nep řirozeného vývoje b ěhem posledních 50 let. Kv ůli vzniku vojenský prostor ů (Prameny-zrušen už v 50. letech 20. století, Hradišt ě) a významným ložisk ům nerostných surovin bylo zlikvidováno n ěkolik obcí. Konkrétn ě v okresu Sokolov 55 obcí, celkov ě v Karlovarském kraji bylo zni čeno 153 obcí. Po za člen ění Krušnoho ří do hrani čního pásma, byl povolen vstup pouze na propustky a v doprovodu p říhrani ční stráže, tudíž obce v tomto pásmu chátraly. Oproti tomu ve zbylých částech okresu zanikaly obce, kv ůli t ěžb ě hn ědého uhlí, uranu a cínových rud. Po druhé
5 obce s více jak 50 % vyjížd ějících
19 sv ětové válce došlo k odsunu n ěmeckých obyvatel a jejich po čet byl nahrazen dosídlenci z vnitrozemí a reemigranty. Od 70. let 20. století vznikala tzv. st ředisková sídelní soustava a docházelo k vylid ňování venkova. Od roku 1989 dochází k prosazování samosprávy a tudíž i k osamostat ňování obcí. Základním trendem v sídelní struktu ře je suburbanizace (st ěhování lidí do periferních částí m ěsta nebo na venkov). Tab. 7.: Okresy k 31.12. 2007 KRAJ, PO ČET HUSTOTA ZALIDN ĚNÍ PO ČET PO ČET OBCÍ SE OKRES OBYVATEL OBYV./KM 2 OBCÍ STATUTEM M ĚSTA Karlovarský 304588 91,9 132 28 Cheb 89838 96,3 39 9 Karlovy Vary 121430 74,6 55 9 Sokolov 93320 123,8 38 10 Zdroj: http://czso.cz V rámci kraje má okres Sokolov nejvíce obcí se statutem m ěsta a nejv ětší hustotu zalidn ění. V porovnání s hustotou zalidn ění ČR je okres Sokolov skoro pr ůměrn ě zalidn ěn, celkov ě jako kraj je pak pod republikovým pr ůměrem. Ovšem jelikož je nejmenší ze všech okres ů Karlovarského kraje má i nejmenší po čet obcí. Tab. 8.: M ěsta s více než 5000 obyvateli
MĚSTO PO ČET OBYVATEL (2001) PO ČET OBYVATEL (2007) Habartov 5390 5289 Horní Slavkov 5972 5749 Chodov 14687 14321 Kraslice 7273 7120 Kynšperk nad Oh ří 5160 5046 Sokolov 25081 24488 Zdroj: http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/vybrane_udaje_podle_mest_k_31_12_2007 Z celkových 38 obcích je 6 obcí, které mají po čet obyvatel nad 5 000. Jedná se v podstat ě o ob ě ORP a v ětšinu POÚ. Jak je vid ět tak od roku 2001 obyvatel v jednotlivých městech ubývá. D ůvodem je odchod lidí z okresu i kraje do v ětších m ěst za lepší prací a uzavírání n ěkterých podnik ů nebo snižování po čtu zam ěstnanc ů. . Nejv ětší úbytek nastal přímo v Sokolov ě. Je to zp ůsobeno výstavbou rodinných dom ů na levných pozemcích v nedalekých vesnicích.
20 Tab. 9.: Velikostní struktura obcí k 31.12.2001 VELIKOST PO ČET OBCÍ PO ČET OBYVATEL PODÍL V PO ČTU OBYVATEL V % do 299 8 1713 1,83 % 300 - 999 14 7537 8,05 % 1 000 – 4 999 10 20 794 22,21 % 5 000 a více 6 63 563 67,90 % Zdroj: SLDB 2001, vlastní úprava Nejvíce obyvatel žije v obcích o velikosti více jak 5000 obyvatel, jedná se hlavn ě o všechna v ětší m ěsta zmín ěná výše, v těchto obcích žije 67,90 % obyvatel okresu. Nejvíce obcí se potom nachází ve velikosti 300-999 obyvatel. Lze tedy říci, že nev ětší po čet obcí je ve velikostních skupinách 300-999 a 1000-4999. 4.2.3 Hospodá řství 4.2.3.1 Doprava Hlavní silni ční tepou okresu je silnice první t řídy E48 ve sm ěru Cheb-Karlovy Vary- Praha. Tato silnice prochází p řestavbou na rychlostní komunikaci R6, p řičemž n ěkteré úseky jsou již v provozu. Na území okresu to však není ani jeden, zatím zde probíhají stavební práce a nejbližší otev ření n ěkterého z rozestav ěných úsek ů by se m ělo konat v roce 2012. Posledním otev řeným úsekem rychlostní silnice E6 byl 10 km dlouhá část p řed Prahou, která se napojovala na dálnici a obchvat m ěsta. Dále se zde nachází n ěkolik komunikací 2. a nižších t říd. Silnice druhé t řídy vede z Kraslic do Sokolova a další potom ze Sokolova do Krásna, která se poté napojuje na komunikaci první t řídy ve sm ěru Karlovy Vary-Plze ň. Městem Sokolov a ostatními v ětšími m ěsty okresu prochází mezinárodní železnice ve sm ěru Spolková republika N ěmecko – Ústí nad Labem- Praha. V severní části území je hrani ční přechod s Německem, Klingenthal. Tento hrani ční p řechod byl v minulosti pouze pro p ěší a teprve v 90. letech byl zp řístupn ěn i pro automobily. 4.2.3.2 Zem ědělství Okres Sokolov má díky nadmo řské výšce pom ěrn ě špatné podmínky pro p ěstování plodin. Nej čast ěji p ěstovanou plodinou je řepka a v ětšina luk slouží jako pastvy pro dobytek (hlavn ě skot).V minulosti m ěl okres zem ědělský charakter, v nivách řeky Oh ře se dokonce pěstoval chmel. Ve vyšších nadmo řských výškách potom brambory.
21 Z celkové plochy zaujímá zem ědělská p ůda 27,4 % (z toho 22,3 % orná a 73,5 % trvale zatravn ěné porosty). Lesy pokrývají 50,7 % plochy okresu, což p ředstavuje nejv ětší vým ěrů lesních porost ů z celého Karlovarského kraje. 4.2.3.3 Pr ůmysl Území má pr ůmyslový charakter, který je dán t ěžbou nerostných surovin ( p řevážn ě hn ědé uhlí) a jejich zpracováním. P ři s čítání v roce 2001 pracovalo v pr ůmyslu 48,77 % obyvatelstva. Nejv ětším zam ěstnavatelem je Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s. a Hexion Speciality Chemicals (d říve Chemické závody). Firma Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s. vznikla v roce 1994 po zprivatizování Sokolovské uhelné, a. s. Ješt ě p řed za čátkem privatizace nesla firma název Hn ědouhelné doly a briketárny Sokolov. Celkov ě se Sokolovská uhelná zabývá t ěžbou a zpracováním hn ědého uhlí, má však na starosti i rekultivace po t ěžb ě.
14000
11884 12000 11470
1006210051 10000 8500 8290 8000 7753 7539 7097 6614 6013 5678 5550 6000 5400 5200 5197 4740 4686 4300 4000
2000
0 1989 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obr. 5.: Zam ěstnanost Sokolovské uhelné Zdroj: Statistická ro čenka Sokolovské uhelné Dnes je firma nejv ětším zam ěstnavatelem na zemí okresu, ke konci roku 2008 zam ěstnávala 4 300 lidí. Vzhledem k uzavírání jednotlivých povrchových lom ů se po čet zam ěstnanc ů neustále snižuje, z původních 11 884 zam ěstnanc ů v roce 1989 je jich tak řka trojnásobn ě mén ě. Snižování stav ů je zap říčin ěno útlumovým programem. Momentáln ě firma provozuje dv ě divize – Ji ří, Družba. Pod správu Sokolovské uhelné pat ří i kombinát V řesová a t řídírny Citice. O Sokolovské uhelné je známo, že v ětšinu vyt ěženého uhlí zpracovává ve
22 svých závodech a zbytek exportuje. Kombinát V řesová je p řitom nejv ětší zne čiš ťovatel ovzduší v okrese. Další z důležit ějších zam ěstnavatel ů je firma Hexion Speciality Chemicals (d říve známá jako Chemické závody). jedná se o zahrani ční spole čnost. V 50. letech se zde vyráb ěl akrylát z kyseliny akrylové na sv ětové úrovni. Dnes vyrábí a prodává chemické produkty, kdy 87 % produkt ů jde na export. Ješt ě v 90. letech minulého století zde m ěl význam i porcelánský pr ůmysl, nacházely se zde továrny s dlouhodobou historií. Jednalo se o porcelánky v Lokti a Horním Slavkov ě. Porcelánka v Lokti ukon čila sv ůj provoz v 90. letech 20. století. Dnes funguje jen porcelánka Haas a Czjizek v Horním Slavkov ě. Tato porcelánka vyrábí p řevážn ě produkty na export do zahrani čí. V Kraslicích se již po n ěkolik staletí udržuje tradice výroby dechových nástroj ů ve firm ě Amati-Denak. Jako ve v ětšin ě horských oblastech se i zde udržovala tradice textilního pr ůmyslu (Krajka Kraslice) a pali čkování spojeného s výrobou rukavic. 4.2.3.4 Služby a cestovní ruch V roce 2001 pracovalo ve sfé ře služeb 27,82 % lidí. V této sfé ře jsou lidí p řevážn ě zam ěstnaní ve zdravotnictví, školství a na ú řadech. Ze zdravotnických za řízení se na území okresu vyskytuje Nemocnice v Sokolov ě (d říve existovala i nemocnice v Kraslicích), dále pak polikliniky, domovy s pe čovatelskou službou a ostatní preventivní za řízení. Skoro ve všech obcích je mate řská a základní škola. Na území okresu se nachází dvě gymnázia (Gymnázium Sokolov a Chodov), n ěkolik st ředních odborných škol (Integrovaná st řední škola technická a ekonomická Sokolov, St řední pr ůmyslová škola Loket, St řední odborné učilišt ě Kynšperk nad Oh ří a St řední odborné u čilišt ě Královské Po řičí, Obchodní akademie a gymnázium Chodov a Soukromá obchodní akademie Sokolov ). D říve existovala i soukromá Obchodní akademie v Horním Slavkov ě, která však svoji činnost ukon čila v roce 1996 pro nedostatek student ů, zbylí studenti p řešli pod Obchodní akademii Sokolov. Cestovní ruch je zde v pom ěru s okolními okresy minimální. Sokolovsko leží uprost řed láze ňského trojúhelník ů a není tolik atraktivní pro turistiky. Na území se nachází dv ě hornická muzea (Horní Slavkov a Krásno), které se v ěnují p řiblížení t ěžby nerostných surovin ve zdejší oblasti. Ke zlepšení cestovního ruchu by m ěly p řisp ět provád ěné či ukon čené rekultivace díky nimž vznikla golfová h řišt ě (Golf Sokolov na výsypce lomu Silvestr), vodní nádrže (Michal, Medard-Libík), kolem kterých vedou nau čné stezky a cyklostezky.
23 4.2.3.5 Trh práce V minulosti p řevážná v ětšina obyvatel pracovala v oblasti pr ůmyslové výroby. Až do roku 1989 zde bydleli v ětšinou horníci se svými rodinami. Po za čátku útlumového programu a nové hospodá řské politice za čala na okrese nezam ěstnanost stoupat. Nejv ětším zam ěstnavatelem na území okresu je již n ěkolik let Sokolovská uhelná, právní nástupce a. s., která k po čátku roku zam ěstnávala p řes 4000 obyvatel.
14,0 13,0 12,0 11,0 10,0 ČR 9,0 okr. Sokolov 8,0 KVK kraj 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obr. 6.: Vývoj nezam ěstnanosti v letech 1997-2008 Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady Jak lze vid ět z grafu je v porovnání s republikou je v okrese po celou dobu m ěř ení nižší nezam ěstnanost. I v porovnáním s krajem je na tom Sokolov podstatn ě lépe, i když na přelomu století byla vyšší nezam ěstnanost na území okresu Sokolov. 5. T ĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN V ČR 5.1 Historie t ěžby v ČR Přírodní bohatství našich zemí historicky p ředznamenalo význam Českého státu a státních útvar ů na n ěj navazující od raného st ředov ěku až po dnešní dobu. Do nedávné doby byla hlavním p ředm ětem zájmu p ředevším t ěžba rud. S těžbou uhlí bylo zapo čato mnohem pozd ěji s nástupem pr ůmyslové revoluce. Historická t ěžba surovin nep řinesla jen ekonomický rozvoj horních oblastí promítnutý do dnešní doby, nap ř. architektonickou krásu starých horních m ěst (nap ř. Kutná
24 Hora), ale také řadu negativních jev ů spojených se zbytky po t ěžb ě surovin a jejich projevy na dnešní povrch. Tyto jevy se s pokra čující t ěžbou p ředevším energetických surovin v posledních letech dále prohlubovaly. Historie rudného hornictví sahá až do 10. století. Nejv ětší rozkv ět nastal ve st ředov ěku a s ním je spojen i vznik horních m ěst (Horní Slavkov, Krásno, Kutná Hora, atd.). V 16. století bylo p řesunuto centrum t ěžby z Jáchymova do P říbrami, protože ze byly s přibývající hloubkou objeveny bohatší rudy. Zde se také nacházel nejhlubší d ůl na našem území (jáma Vojt ěch 1,0 km). P ři historické t ěžb ě a zpracování cínových rud nebyl využíván wolfram, který našel využití až po II. sv ětové válce (Jiskra, 1996). V 19. století ztratila t ěžba rud na významu a nového rozkv ětu op ět dosáhla v uplynulých 70 letech a definitivn ě byla ukon čena po čátkem 90. let, čímž byla pravd ěpodobn ě ukon čena i 500-letá tradice rudního hornictví. Jediné, co se v dodnes z rudných surovin t ěží je uranová ruda, a to v Rožné – Dolní Rožince. Přičemž ješt ě v roce 1990 bylo t ěženo ješt ě 10 lokalit a jednalo se o Českolipsko, Liberecko, Ž ďársko, P říbramsko a Tachovsko. Český masív je považován za jednu z nejv ětších lokalit ve st řední Evrop ě s výskytem uranového zrudn ění, které se vyskytuje endogenních nebo exogenních ložiskách. V případ ě endogenních ložisek je ruda vázána na tektonické zóny a žíly krystalických hornin Českého masívu (Rožná, Olší, zadní Chodov) a v granitoidních masivech (P říbram, Jáchymov, Horní Slavkov). Exogenní ložiska se nacházejí v křídových sedimentech – Českolipsko. Útlum v těžb ě uranové rudy nastal již p řed rokem 1989, jelikož nadvýroba koncentrátu byla spojena s ekonomickými ztrátami. I p řes útlumový program je ČR nejvýznamn ějším producentem v EU – 71,2 % objemu t ěžby (Smolová, 2006). Jediným těžebním podnikem je státní podnik DIAMO Stráž pod dalekem, státní podnik a koncentrát je využíván jako zdroj pro jaderné elektrárny (Dukovany, Temelín). Další d ůležitou surovinou t ěženou u nás je hn ědé uhlí, kde se její první za čátky datují již v 15. století, ale rozvoj t ěžby hn ědého uhlí nastal až v dob ě pr ůmyslové revoluce v 19. století. Díky výstavb ě železnice došlo k propojení t ěžebních a zpracovatelských míst. V roce 1870 došlo k prodloužení ústecko-teplické dráhy až do Chebu. Na konci 70. let 19. století již t ěžba hn ědého uhlí p řevyšovala t ěžbu uhlí černého, kdy se až do 20. století t ěžilo hlubinným zp ůsobem. V období socialismu nastala nová hospodá řská politika a v případ ě hn ědého uhlí šlo o p ředstavu „vyuhlení zásob“ a m ělo dojít k likvidaci všech velkých m ěst v této oblasti (Most, Chomutov atd.).Nakonec byly tyto plány odvráceny.
25 Nejv ětší dobývací prostor na t ěžbu hn ědého uhlí se nachází na Chomutovsku (DP Tušimice). Hn ědé uhlí se na území České republiky nachází ve dvou centrech – Žitavská pánev a Krušnoho ří (Chebská, Sokolovská a Severo česká). Severo česká pánev se člení na Mosteckou, Chomutovskou a Teplickou pánev. Jedná se o pánve tektonického p ůvodu vypln ěné sedimenty s rozlohou 1900 km 2. Uhlí se nalézá v miocenních a pliocenních (Chebská pánev) slojích. V Severo české pánvi se vyskytuje uhlí s kvalitou od mén ě výh řevného s nižším až st ředním obsahem síry až po zásoby kvalitního uhlí s nízkým obsahem síry a vysokým stupn ěm prouheln ění. V Sokolovské pánvi se vyskytuje mén ě až st ředn ě prouheln ěné uhlí s nižším obsahem síry a vyšším obsahem vody. Nejméně kvalitní uhlí se nalézá v Chebské pánvi a jedná se o uhlí s nízkým stupn ěm prouheln ění a vysokým obsahem vody, popela a síry. V Žitavské pánvi je mocn ější vrstva sedimenta čního pokryvu a svrchní vrstva slojí byla vyt ěžena povrchov ě již v minulosti (Smolová, 2006). Od roku 1989 dochází na území státu k útlumovému programu v těžb ě všech nerostných surovin. Nejv ětší útlum nastal v oblasti uhlí a naopak nár ůst v těžb ě zaznamenala ropa, zemní plyn, stavební suroviny, živce a bentonitu. V rámci útlumového programu skon čila t ěžba rudních surovin v roce 1994 (Zlatohorský revír), a na Sokolovsku k 1.1.1991 (závod Stannum, Krásno –RD P říbram, s.p.). Po uzav ření dol ů docházelo k jejich postupné likvidaci a sanaci. Spolu s útlumových programem byly zavedeny územní limity t ěžby (dále ULT) 6 pro hn ědé a černé uhlí, které se stále t ěží. ULT vstoupily v platnost v letech 1990-1991. Po roce 1990 došlo k zásadní restrukturalizaci a transformaci a tudíž i k celkovému poklesu objemu t ěžených surovin. 5.2 Geografické aspekty Jak vyplývá z předchozí části kapitoly má území ČR obrovský potenciál, který byl využíván již od 10. století, i když první zmínky pocházejí z dob keltského osídlení. Každé území republiky má potenciál pro t ěžbu ur čitých nerostných surovin. V případ ě okresu Sokolov a Karlovarského kraje se jedná o tyto ekonomicky významné suroviny – št ěrkopísky, kaolin, bentonity a hn ědé uhlí. V minulosti to byly cíno-wolframové rudy a uran. Z přírodních
6 Územní limity t ěžby - vládou ČR vyhlášeny v roce 1991 p ředevším za ú čelem chránit zbylé podkrušnohorské obce p řed postupem t ěžby, kterým musely v minulém století ustoupit. P římo na území Sokolovska se jednalo o rychlé zlepšení životního prost ředí a byly stanoveny závazné linie omezení t ěžby a výsypek. (Smolová, 2006)
26 surovin pak m ůžeme uvažovat o rašelin ě. Spolu s těžbou p řicházejí i slabší stránky v podob ě limitech v ochranných pásmech vodních zdroj ů a vysokému zatížení území t ěžbou. Využití nerostných surovin na území ČR je známo díky n ěkolika staleté t ěžb ě, která ovliv ňuje i hospodá řský rozvoj území. B ěhem jednotlivých staletí se m ěnil i význam t ěžených rud, kolikrát se t ěžily v evropském či sv ětovém m ěř ítku. B ěhem st ředov ěku došlo k rozvoji hornictví a tím i ke kolonizaci pohrani čních oblastí a celkovému rozvoji území. Významné bylo zakládání horních m ěst. Se zv ětšujícím se významem rudných ložisek vznikaly v jejich blízkostech menší m ěsta, která postupem času získala na d ůležitosti. Během nejv ětšího rozmachu hornictví (období st ředov ěku) byly hornicky významná m ěsta povýšena na horní m ěsta ( Čistá, Horní Slavkov, Krásno, P řebuz). M ěsta pat řila mezi nejbohatší v kraji a byla známa i v Evrop ě, díky vysoké kvalit ě cínové rudy. Hlavním příjmem financí byly výnosy z těžby samotné. Spolu s úpadkem hornictví upadala i sláva horních m ěst, n ěkterá byla dokonce zni čena ( Čistá- vojenský prostor Prameny). Po zakládání horních m ěst byla d ůležitá i t ěžba energetických surovin (hlavn ě uhlí), která byla brána jako jedno z kritérií pro rozvoj m ěsta.. V období st ředov ěku se stala ČR st řediskem evropské t ěžby st říbra a zlata. Jako v každém p řípad ě došlo posléze k útlumu t ěžby t ěchto surovin. V místech těžby st říbra se nacházela ložiska cínové rudy. Rozhodujícím činitel p ři st řídání fází intenzivní t ěžby a jejího útlumu je znalost horninového prost ředí a úrove ň dobývací techniky. Z jiné stránky je rozhodující i surovinová politika státu a pot řeby spole čnosti. Na po čátku 16. století byla objevena ložiska surovin v Krušných horách a centrum těžby se p řesunulo do Jáchymova, pozd ěji po objevení kvalitn ějších ložisek u P říbrami se centrum p řest ěhovalo. Na P říbramsku bylo objeveno lepší zrudn ění se vzr ůstající hloubkou. Roku 1875 zde byla vyfáraná jáma Vojt ěch do hloubky 1 km (první lokalita na sv ětě). Vzhledem k důležitosti rudného hornictví v Příbrami zde vznikaly i hornické koly, které se ovšem po za člen ěn do sféry Sov ětského svazu p řest ěhovaly do Ostravy. Další d ůležitou surovino na území ČR byly energetické suroviny. Mezi nejstarší objevená ložiska pat ří černouhelné sloje na Kladensku. O nejv ětším rozvoji hn ědého uhlí můžeme mluvit v období pr ůmyslové revoluce na po čátku 19. století, i když první zmínky o jeho t ěžb ě pocházejí z 15. století. T ěžba uhlí m ěla za následek úbytek lesních porost ů, tím se stalo zdrojem paliva. Uhlí se postupn ě stalo nejd ůležit ější energetickou surovinou a neustále byly kladeny vyšší požadavky na jeho t ěžbu. Nár ůst t ěžby zapo čal hlavn ě kv ůli finan ční situaci, kdy uhlí bylo levn ější variantou pro vytáp ění než drahé d řevo. V ětší význam uhlí nastal v roce 1870 spolu s prodloužením ústecko.teplické dráhy do Chomutova. Tím došlo k propojení mezi hn ědouhelnými doly a hlavním odbytišt ěm v Sasku. B ěhem II. sv ětové
27 války vznikaly povrchové doly dodávající uhlí pro vytvá ření syntetického benzinu k vále čným ú čel ům. Po II. sv ětové válce byla t ěžba surovin ovlivn ěna tehdejšími politickými událostmi. Jednalo se o zestátn ění všech podnik ů pomocí dekret ů prezidenta a politický vliv Sov ětského svazu. Vliv Sov ětského svazu šel poznat nové surovinové politice. Hlavní zájem byl o uranová ložiska, díky kterým by mohlo dojít k výrob ě jaderných zbraní. Vzhledem k vysokému zájmu o tato ložiska Čechy podepsaly dohodu o pr ůzkumech t ěžby radioaktivních surovin. O této t ěžb ě bylo až do roku 1989 minimum informací, nebo ť se jednalo o velmi rizikovou t ěžbu a v dolech pracovali p řevážn ě političtí v ězni a trestanci. Po podepsání dohody vznikl státní podnik Jáchymovské doly. Po zestátn ění podnik ů pomocí dekret ů vznikl jeden velký podnik, který pod sebou sdružoval n ěkolik menších podnik ů. Jednalo se o národní podnik Československé doly se sídlem v Praze. Po roce 1948 se p řešlo na Sov ětský model řízení národního hospodá řství. To znamenalo budování energeticky a surovinov ě náro čné struktury hospodá řství, která byla založená na hutnictví a t ěžkém strojírenství. Došlo k vědomému využívání nevýhodných ložisek za cenu získání dotací. Vyt ěžovaly se jen nejkvalitn ější úseky ložisek úseky o pr ůměrné kvalit ě byly netknuty. T ěmito pochody se neúm ěrn ě k těžb ě zkracovala životnost ložisek. K sfé ře vlivu Sov ětského svazu a jeho surovinové politice bylo pod řizováno i školství, docházelo k velkému nár ůstu absolvent ů vysokoškolského vzd ělání s geologickým zam ěř ením. Samotný geologický ústav provád ěl za státní dotace pr ůzkum ložisek nerostných surovin. Těžbu rud bylo možné udržovat pouze za pomoci dotací. Toto se realizovala v podob ě limitních nákladových cenách, které byly vyšší než cena dovezených surovin. Vše vedlo pomalému útlumu t ěžby od druhé poloviny osmdesátých let 20. století. K postupnému útlumu docházelo u všech surovin. Od roku 2000 se ovšem rozvíjí t ěžba št ěrkopísk ů, kaolinu, bentonit ů, ropy a zemního plynu. 6. T ĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN NA SOKOLOVSKU Území okresu Sokolov je orograficky rozd ěleno do celk ů, shodných s celky geologickými, kterými jsou Krušné hory, Sokolovská pánev a Slavkovský les, jak již bylo zmín ěno. Sokolovsko je díky této stavb ě velmi bohaté na zdroje nerostných surovin (viz obr).
28 Obr. 7.: Ložiska nerostných surovin 1-Přebuz (Jelení, Nancy), 2-Tisová u Kraslic, 3- lom Boden, 4-lom Medard-Libík, 5-velkolom Ji ří, 6- velkolom Družba, 7-důl Marie, 8-lom Silvestr, 9-lom Michal, 10 – Čistá, 11-Krásno, 12-Horní Slavkov 6.1 Historie t ěžby v revíru Slavkovského lesa Revír Slavkovského lesa je nalezišt ěm bohatých zásob cíno-wolframových a uranových rud. Z geologického hlediska náleží oblast Slavkovského lesa k západo českému krystaliniku, i když orograficky je obvykle za řazována do krušnohorské soustavy. Krystalinikum Slavkovského lesa tvo ří část západní geoantiklinály tepelského krystalického komplexu. Ložisková oblast obsahuje dv ě základní části: komplex metamorfovaných hornin (slavkovskou rulovou kru) a granitoidy karlovarského masivu, které obsahují již výše zmín ěné rudy. Nejv ětší ložiska se nacházela v okolí m ěst Horní Slavkov, Krásno a Čistá, dnes jsou všechna ložiska odepsána. Horní Slavkov a Krásno byla povýšena v polovin ě 14. století (1355-1356) na horní m ěsta. Sekundární t ěžba (rýžování) zde probíhala již v 10. století našeho letopo čtu, ale o primární t ěžb ě pocházejí záznamy až z 12. století. Vzhledem k bohatosti rudných ložisek byla oblast Slavkovského lesa nejstarším místem v Evrop ě, kde se t ěžily nerostné suroviny. Dobývání a s ním spojené hornictví cínové rudy probíhalo již od st ředov ěku. Jeho nejv ětší rozkv ět nastal v 1. polovin ě 16. století v místech Vysokého kamene a Huberova pn ě, kde
29 vycházely rudné žíly na povrch. K úpadku došlo v 17. století a po n ěkolik století se zde net ěžilo. O obnovení t ěžby došlo až b ěhem 1. sv. války. Úpadek t ěžby nastal po konci 1. sv ětové války, kdy se snížila cena cínové rudy. D ůsledkem snížení ceny rudy bylo uzav ření všech dol ů v roce 1921 a k jejich op ětovnému otev ření došlo až v roce 1940. Jako jediná byla po druhé sv ětové válce t ěžena ložiska v dobývacím prostoru Krásno. Novodobá historie cínového hornictví je datována k roku 1955, kdy se za čaly provád ět pr ůzkumy a odvod ňování v Huberov ě a Schnödov ě pni, kde bylo o 11 let pozd ěji op ět zapo čato s těžbou. Těžba v Schnödov ě pni probíhala nep řetržit ě až do roku 1991, výjimkou bylo p řerušená t ěžby v letech 1976-1979. Schnöd ův pe ň byl p řístupný jámou Vilém (pozd ěji p řejmenována na Krásno). Díky d řív ější surovinové politice (vyt ěžit co nejvíce) byla t ěžba ekonomicky nevýhodná (nesoulad ceny cínu a náklad ů na provoz). Z tohoto d ůvodu došlo k 1.1.1991 k ukon čení t ěžby cínových rud a likvidaci závodu. Na konci roku 1995 byla zbourána hlavní těžební v ěž na jám ě Hubert, a tím byla prakticky dána poslední te čka za nejv ětším závodem státního podniku Rudné doly P říbram. V dobývacím prostoru Krásno zbylo po ukon čení t ěžby v roce 1991 p řibližn ě 14 mil. tun ov ěřených zásob Sn-W rud. Se zásobami v periferních částech se jedná celkem o 25 mil. tun zásob geologických zásob obsahujících více než 60 tisíc tun Sn. Zásoby Sn-W rud byly komisionáln ě odepsány. V letech 1945-1991 bylo vyt ěženo 4,1 milion ů tun cíno- wolframové rudniny a z toho 3,9 milionu tun v jám ě Krásno. Zdejší cínová ložiska obsahují kasiterit. Vzhledem k bohatosti mineralogického zastoupení lze tuto oblast p řiřadit k slavným hornickým m ěst ům jako je Jáchymov a P říbram. Je jen otázkou času, kdy se z nebilan čních zásob stanou bilan ční, tak jak tomu již bylo v pr ůběhu n ěkolika staletí. Další významnou horninou Slavkovského lesa je URAN , který se zde t ěžil. Z geologického hlediska se v ložisku nacházejí horniny Slavkovského jádra, které jsou ohrani čeny metamorfovanými horninami s žulou a zlomy. Síla Slavkovské rulové kry je 400- 600 m uprost řed a 150- 200 m na okrajích a je p řevážn ě tvo řena hrubozrnnými biotitickými ortorulami a pararulovou sérií s amfiboly, kvarcity a erlany. Ložisko Horní Slavkov bylo druhým nejv ětším uranovým ložiskem na našem území a zahrnuje celé Slavkovské rudní pole. Pole zahrnuje uranová ložiska Zda řBůh, Barbora, Ležnice a řadu rudních výskyt ů – Boší řany, Pištova hora. Leží v uzlu k řížení Jáchymovské a Krušnohorské zóny zlom ů. První pr ůzkumné práce za čaly v roce 1946, ale až v roce 1948 se chystala nejperspektivn ější místa pro t ěžbu. V roce 1946 byly odhadované zásoby rudného koncentrátu 100 tun, oproti tomu v roce 1950 už to bylo 800 tun. Hornická činnost zde
30 probíhala až do 60. let 20. století, kdy byla ukon čena. D ůvodem bylo vyt ěžení ložiska a t ěžba v nedalekém Jáchymov ě, toto ložisko existovalo jakoby ve stínu Jáchymovských dol ů. Uranová ruda byla objevena v žíle Zda ř B ůh, do které spadal dobývací prostor Horní Slavkov I. Roku 1958 došlo ke slou čení s větším závodem Barbora. Toto slou čení trvalo pouhý rok, protože k 1.3. 1959 došlo k ukon čení t ěžby a následné likvidaci ložiska Zda ř B ůh. Krom ě ložiska v Horním Slavkov ě byla objevena uranová ruda i v nedalekém Nadlesí a Čisté. Jednalo se však o malá ložiska oproti Hornímu Slavkovu. V uranových dolech pracovali zpo čátku n ěme čtí zajatci a pozd ěji politi čtí v ězni (MUKL – muž ur čený k likvidaci). Krom ě práce v dolech stav ěli v ězni i socialistická sídlišt ě pro nové pracovníky v dolech. 6.2 Historie t ěžby v revíru Krušných hor V oblasti Krušných hor se t ěžil cín. Krušnohorská cínová ložiska vznikala v hercynských žulách, kdy docházelo k jejich utuhnutí a následnému soust řed ění do t ěchto žul. Pokud m ělo žulové t ěleso neporušený klenutý strop hromadily se v něm t ěkavé látky s cínem v „pasti“ (past= unikání zrajících uhlovodík ů z mate řských hornin a jejich hromad ění v pasti pod bariérami z nepropustných nadloží). Tento proces p řipomíná louhování za horka při vysoké alkalit ě roztok ů. Cín m ůže mít se žulou spole čný hlubinný p ůvod a výstupní dráhu. Výsledkem t ěchto pochod ů je nahromad ění cínu do pr ůmyslov ě využitelných ložisek (Cínovec, P řebuz, Jelení, atd.) Po ukon čení t ěžby a po odsunu n ěmeckých obyvatel (p řevážná část po čtu obyvatel Krušných hor) byly Krušné hory tak řka neobydlené, až v dnešní dob ě dochází k znovuobjevování jejich krás a navrací se sem postupn ě obyvatelé a to jako chata ři, turisté, či dokonce bývalí obyvatelé. Osídlení Němci m ělo spoustu výhod, spolu s nimi p řišel i rozvoj cínového hornictví (lepší techniky t ěžby a zpracování surovin, zem ědělství, řemesla, ale i ná řečí). Cínová ložiska a jejich t ěžba zajiš ťovala i osidlování dosud neobydlených oblastí. Většina sídel v Krušnoho ří m ěla spole čné vlastnosti po historické, jazykové a kulturní stránce. Jednalo se o koloniza ční hornické osady s vývojem závislým na hornictví. Tyto obce používali Chebské a Karlovarské ná řečí, které po odsunu n ěmeckých obyvatel zaniklo, dále m ěly velmi podobná skoro až stejná lidová um ění, zvyky a řemesla – pali čkování, výroba rukavic, perle ťové knoflíky a hudební nástroje. Cín se v této oblasti získával dv ěma zp ůsoby, a to z rýžoviš ť a nebo dolováním (podpovrchové získávání). Rýžovnické kope čky byly n ěkolikrát p řepírány v tzv. suchých
31 sejpech. P ři podpovrchovém získávání rudy se dodržovaly zásady šlikovského horního řádu z roku 1518. Jednalo se o prop ůjčku ložiska od horního ú řadu, kdy ložisko bylo prokazatelné podle nálezu. Ke zrušení prop ůjčky docházelo zrušením dolu, zanecháním dolování, a nebo neplacením poplatk ů (odvod požadovaného dílu z každého vytaveného cínu). Z dnešního hlediska se jednalo spíše o rabování nejkvalitn ějších ložisek, než o t ěžbu. Za vlády Ferdinanda I. docházelo k pokus ům o prosazení obchodního monopolu s cínem. Nejznám ějším ložiskem cínu v Krušných horách je ložisko P řebuz, které se nachází v blízkosti obce P řebuz. T ěžba se soust ředila t ěžba do oblasti Čertovy hory. První nálezy cínové rudy byly objeveny na horním toku Rolavy a Rotavy, odtud pocházejí první po čátky těžby.
Obr. 8.: Suché sejpy v lokalit ě P řebuz Zdroj: Fejlková, 2009 Původ samotné obce je nejasný, dochází k dohad ům. Podle nepodložených doklad ů vznikla obec ve 12. -13. století, ale p řebuzská kronika se zmi ňuje až o roce 1347. I když se tento letopo čet nedá použít jako p řesný rok založení obce, je spojen s p říchodem sezónních rýžovník ů a nalezením cínové rudy. K osídlení oblasti došlo až v 16. století za vlády rodu Šlik ů. Osídlení bylo spojeno s přechodem z rýžování ke hlubinnému dolování a ze sezónních rýžovník ů se stali stálí obyvatelé. Vzhledem k převaze t ěžby v Horním Slavkov ě a Krásn ě byl zaveden monopolní úřad, došlo k zavedení jednotné ceny cínu a ze všech naleziš ť musela jít část do královských
32 výkupen (povinn ě) a byl zakázán dovoz cínu ze zahrani čí. Roku 1553 se dostalo P řebuzi pasování na horní m ěsto.
Obr. 9a.: Poz ůstatky t ěžební v ěže Otto Obr. 9b.: T ěžební v ěž Otto v lokalit ě P řebuz 7 v lokalit ě P řebuz Zdroj: Fejlková, 2009 I p řesto, že dnes neexistují doklady o tom, kde se za vlády Šlik ů nacházela cínová rýžovišt ě, se t ěžilo v 45 žilách žulového masivu. Nejstarší a nejvýznamn ější hornická památka a doklad o t ěžb ě je d ědi čný p říkop, který p řevád ěl část vody z povodí Rolavy do povodí Svatavy a Rotavského potoka. Spolu s těžbou cínu je spojena i t ěžba d řeva a celková zm ěna rázu krajiny. V Přebuzském revíru se t ěžilo 10 % České produkce cínu. (Rojík, 2000) Na konci 16. století došlo ke krizi, jelikož s přibývající hloubkou se snižuje náro čnost odvod ňování a snižování výnosu cínovce. Pro lepší odbyt cínu se v železárnách za čaly pocínovávat železné plechy. Jednalo se o český vynález a poprvé se tyto plechy vyráb ěly v Rotavských železárnách. Jedním z důvod ů hornické krize byly dopady 30 - leté války, kdy docházelo k postupnému vymizení hornictví. Stále zde ovšem bylo propojení s Rotavskými železárnami (i b ěhem války odb ěr pocínovaných plech ů). Nejv ětší rozkv ět
7 http://www.montanya.org/DOLY/CIN/PREBUZ/HIST.htm
33 hornictví nastal v letech 1698-1760, kdy se z cínu vyráb ěly i lžíce (p římo na P řebuzi cínárna). Tato výroba zlepšila hospodá řskou situaci b ěhem epidemií a krizí. Dalším d ůvodem úpadku cínu zap říčinilo zdražování d říví do dol ů a zvyšování náklad ů na čerpání d ůlních vod. Definitivní konec t ěžby p řišel o necelé století po jeho rozkv ětu a to v roce 1815. Tato oblast byla velmi zpustošená a život zde byl bez práce velmi t ěžký, proto nastaly pokusy o t ěžbu manganové rudy v 19. století. Po marných pokusech o obnovení t ěžby rud se zde za čala t ěžit rašelina, která se používala i místo d řeva na topení. Rašelina m ěla sice větší výh řevnost než d řevo, ale menší než hn ědé uhlí. Rašelina, která se používala pro vytáp ění m ěla vlhkost 25 % oproti tomu uhlí 36-40 %. Rašelina se t ěžila až do 30. let 20. století, kdy její funkci nahradilo hn ědé uhlí. Dnes je P řebuzské rašeliništ ě chrán ěno (p řírodní památka) (Rojík, 2000). Po druhé sv ětové válce ložisko P řebuz spadalo pod Rudné doly P říbram a pokra čovalo se v těžb ě cínu. P ři náhodném objevu smolnice v roce 1946 došlo k pr ůzkumu uranových rud na tomto území. Zjistilo se, že uranová ložiska protínají cínová a tudíž došlo k dalšímu p řechodu pod jinou spole čnost – Jáchymovské doly. Z existen čních d ůvod ů se dostalo uranovému pr ůzkumu kladného p řijetí, ale ložiska nebyla perspektivní a došlo k likvidaci jámy Otto a Ritterovy a t ěžba uranu se p řest ěhovala do Slavkovského lesa (Horního Slavkova). Do Horního Slavkova dojížd ěli za prací celé rodiny a pozd ěji došlo i k jejich p řest ěhování za prací. V letech 1953-1958 za čal Severo český rudný pr ůzkum Teplice provád ět nové pr ůzkumy na výskyt cínových rud. Výsledkem pr ůzkumu bylo zjišt ění nebilan čních zásob a pr ůzkum byl ukon čit z ekonomických d ůvod ů. Haldy vzniklé po t ěžb ě rud jsou v sou časné dob ě rozebírány Lesy ČR, které je využívají pro stavbu zpevn ěných lesních komunikací (viz obr.4.).
34 Obr. 10.: Halda v lokalit ě P řebuz Zdroj: Fejlková, 2009 V 70. letech 20. století se na jedné hald ě vybudoval lyža řský vlek pro p řilákání turist ů na toto zdevastované území. Vlek však v 90. letech ukon čil svou činnost. Písek z odkališ ť se využíval na maltu a na zdivo, i když to bylo velmi rizikové. Písek obsahoval arsenový koncentrát, který byl radioaktivní. Koncentrát se až do 1995 nacházel ve vymezeném prostoru p řed bývalou úpravnou u jámy Otto a hrozilo riziko kontaminace podzemních vod. Jeho likvidaci zajistil bývalý státní podnik Rudné doly P říbram. Dalšími ložisky menšího významu byla Rájec (Nancy) a Jelení. Ob ě ložiska se nacházela v blízkosti m ěsta P řebuz. Na ložisku Rájec se v 16. století nacházela rýžovišt ě v údolí Rájeckého potoka.V tomto území je rudná žíla obsahující železnou rudu p řecházející do Německa. Během 20. století se v Krušných horách t ěžila i MĚĎ v Tisové u Kraslic. Ložisko Tisová se nachází severn ě od m ěsta Kraslice. Zrudn ění se vyskytovalo v několika stratiformních polohách, které se táhnou od jižního konce obce Bublava p řes Tisovou a Zelenou horu k severnímu okraji m ěsta Kraslice. Úvodním dílem revíru byla jáma Helena. Po čátek hornické činnosti je na tomto ložisku podle prvních dochovaných zpráv datován do 13. století. Nejv ětšího rozkv ětu dosáhl revír v 15. a 16. století. V této dob ě byly otev řeny nejen doly na m ěď , ale i na st říbro, zlato a olovo. Na po čátku 18. století dochází ke krátkodobému oživení, ale se zvyšováním náklad ů na odvodn ění pokra čuje úpadek a v roce 1826 dochází k uzav ření všech dol ů. Kon čí jedna fáze hornické činnosti na Kraslicku. V roce 1902 bylo zahájeno hloubení jámy Helena (150 m) a intenzivní hornická činnost trvala do
35 roku 1907. O rok pozd ěji byla t ěžba zastavena, v roce 1913 došlo k definitivnímu opušt ění revíru. Zájem o op ětovné otev ření ložiska nastává až v roce 1950, a o rok pozd ěji byl zahájen vrtný pr ůzkum za ú čelem zjišt ění rozsahu celé ložiskové oblasti. T ěžební práce na ložisku byly zahájeny v roce 1957 a ukon čeny v listopadu 1973. Pr ůzkum pokra čoval až do roku 1987, kdy byl ukončen výpo čtem zásob. Těžba na ložisku již obnovena nebyla nebo ť by si vyžádala vysoké ekonomické náklady (výstavba nové úpravny). V dob ě ukon čení pr ůzkumu nebyla známa žádná technologie pro úpravu t ěžené rudniny obsahující m ěď , kobalt, st říbro a zlato (Fejlková, 1980). 6.3 Těžba v revíru Sokolovské pánve Oblast Sokolovské pánve je tektonická sníženina protažená ve sm ěru JZ-SV. Je tvo řena oligocenním a starosedelským souvrstvím, v podloží se vyskytuje krušnohorské krystalinikum a variské magmatity. Pánev je omezena zlomovými svahy a je vypln ěná erozn ě denuda čním reliéfem, který byl roz člen ěn tektonickými pohyby ker. Je to oblast s bohatými zásobami hn ědého uhlí. Celou pánví protéká řeka Oh ře. O uhlí v sokolovském regionu, nikoli však o jeho t ěžb ě, se poprvé zmi ňuje v 16. století Georgius Agricola (Agricola, 1545). Až v roce 1642 se Hornoslavkovská kronika zmi ňuje o po čátcích t ěžby hn ědého uhlí v hlubinném dole nedaleko Lokte. T ěžba se za čala pomalu rozvíjet, což dokazuje i fakt, že o 8 let pozd ěji už byly evidovány další doly u obcí Lou čky a Nové Sedlo. V okolí Lokte existovalo 36 hn ědouhelných dol ů. V 19. století za čala vznikat první t ěža řská družstva složená ze 6 t ěža řů , kdy nejv ětší podíl z těžby m ěl rod Nostic ů, který m ěl toto území pod svoji vládou. Po otev ření železnice mezi Chebem a Chomutovem (1872) se zvedla t ěžba uhlí na 588 740 tun, což je oproti roku 1860 více jak p ětinásobek (1860 – 102 625 tun). Dříve se uhlí zpracovávalo v tzv. minerálních závodech, které pat řily rodu Starck ů (konkrétn ě Johann David Elder von Starck, se kterým je spojen rozvoj t ěžby). Krom ě b ěžného t říd ění uhlí se v závodech zpracovávaly i neodbytelné moury (prach) v 10 briketárnách. Uhlí se v nich sušilo, získával se z něj hn ědouhelný koks, benzín a nebo montánní vosk. Málo kvalitní uhlí se spalovalo ve zdejších elektrárnách zbylé šlo na export. Po druhé sv ětové válce za čalo docházet k postupnému přechodu z hlubinného dobývání k efektivn ějšímu povrchovému dolování. K roku 1945 bylo zaregistrováno 24 hlubinných dol ů a 14 povrchových lom ů, tyto doly spadaly pod Československé doly v Praze. V ětšinový podíl na t ěžb ě m ěly Dolové a pr ůmyslové závody, které byly sjednoceny v důsledku povále čného znárodn ění pod název Falknovské
36 hn ědouhelné doly a briketárny (posléze Hn ědouhelné doly a briketárny Sokolov, v roce 1948 došlo na p řejmenování Falknova na Sokolov). Od 50. let 20. století vznikly pouze povrchové lomy, protože m ěly v ětší význam v oblasti t ěžby a o to více byla ni čena p ůvodní krajina. Posledním hlubinným dolem byl d ůl Marie u Královského Po řičí, který fungoval až do roku 1991. Od 90. let 20. století se t ěžba soust ředila do 3 státních podnik ů, které se sjednotily pod Sokolovskou uhelnou, a. s. (po ukon čení privatizace v roce 2004 Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s.). Sokolovská uhelná (dále SUAS) je dynamická organizace, která pr ůměrn ě t ěží 10 mil. tun hn ědého uhlí za rok. P řes 6 mil. tun prodává a zbytek využívá ve svých závodech a elektrárnách (kombinát V řesová, t řídírna Tisová). Postupn ě b ěhem 90. let 20. století zanikaly povrchové lomy a hlubinné doly, poslední hlubinný d ůl Marie ukon čil svoji činnost v roce 1991. Z lom ů v blízkosti Sokolova první skon čil lom Michal (jihovýchodn ě od Sokolova) v roce 1995, p řitom t ěžba zde trvala „pouhých“ 15 let. Dnes je lom zatopen a slouží k rekrea ční činnosti, kolem vodní nádrže vede cyklostezka. V míst ě bývalého lomu Silvestr se nachází areál golfového h řišt ě a elektrárna Tisová se svým odkališt ěm, lom ukon čil t ěžbu v roce 1987. Dosud poslední lom zanikl v roce 2000, jedná se o lom Medard- Libík. Na jeho území se rozprostírá také vodní nádrž, která má být dokon čena v roce 2010. V sou časnosti se realizuje t ěžba ve dvou povrchových lomech – Ji ří, Družba. Velkolom Ji ří Základní činnost divize spo čítá v lomovém dobývání a prvotní úprav ě hn ědého uhlí z nejmladší hn ědouhelné sloje v Sokolovském revíru. Zdejší uhlí má nízký obsah síry – pod 1 %. Ro ční t ěžba se pohybuje v rozmezí 7,5 – 8 mil. tun uhlí, p řičemž odhadovaná životnost lomu je p ředpokládaná do roku 2027. Toto uhlí se dodává k zpracování do kombinátu Vřesová a t řídírny Tisová. V sou časnosti lom zasahuje do oblasti bývalého hlubinného dolu Marie. Velkolom Družba Její základní činnost je stejná jako u divize Ji ří a i uhlí je podobného složení s nízkým obsahem síry. Lom Družba je podstatně menší než Ji ří a ro čně se tu vyt ěží 2,2 – 2,5 mil. tun uhlí. Lom se nachází v dobývacím prostoru nové Sedlo a jeho životnost je předpokládaná do roku 2047. Vyt ěžené uhlí je ur čeno pro export a je dopravováno po železnici, která vede p římo z divize.
37
25 22,6 20,1 20 17,7 16,5
15 11,2 10,3 10,4 9,75 10 9,1
4,8 5
0 1946 1954 1966 1971 1983 1990 1995 2000 2005 2008 Obr. 11. : Vývoj t ěžby hn ědého uhlí v milionech tun v letech 1983 – 2007 (Sokolovská uhelná, a. s.) Zdroj: Statistické ro čenky SUAS Po konci 2. sv ětové války docházelo k vzr ůstu t ěžby hn ědého uhlí v Sokolovské pánvi. Kdy roku 1983 zažila t ěžba hn ědého uhlí na svého vrcholu a od té doby klesá. Pokles je zap říčin ěn vyt ěžením n ěkterých ložisek a útlumovým programem (územní limity t ěžby), kdy v ětšina ložisek ukon čila svou činnost. Od roku 1995 se t ěží v této oblasti pr ůměrn ě 10 mil. tun uhlí ro čně. P řičemž v ětšinový podíl na t ěžb ě má velkolom Ji ří situovaný v západní části t ěžební oblasti. Pr ůměrná t ěžba 10 mil. tun je dána i dlouhodobými studiemi a plány Sokolovské uhelné, a. s.
38 Obr. 12.: Letecký snímek na Sokolov a jeho okolí (oba velkolomy) Zdroj: http: //www.mapy.cz, upraveno v Arcview 3.3 Jak je vid ět na obrázku velkolomy Ji ří a Družba jsou tém ěř spojené, v sou časné doby se domlouvají na úseku, který je d ělí. Je možné, že v budoucnosti dojde k jejich propojení, i když podle p ředpoklad ů má velkolom Družba dovyt ěžit své zásoby až o dvacet let než velkolom Ji ří. Vzhledem k rozsahu jednotlivých velkolom ů, jsou jednotlivé divize povinny vyt ěžená místa i hned zasypávat, a proto vznikají vnit řní výsypky. 7. DOPADY T ĚŽBY NA REGION SOKOLOVSKA Dopady t ěžby m ůžeme pozorovat v enviromentální a prostorové oblasti. Znám ější jsou dopady envirometální jelikož se o nich mnohem více mluví ve spojení s těžbou a špatným životním prost ředím.
39 7.1 Enviromentální dopady 7.1.1 Vliv hlubinného dobývání na terén Území Sokolovského okresu p ředstavovalo po celou historickou dobu významný zdroj nerost ů, a to jak rudních, tak uhlí a radioaktivních surovin. Jejich t ěžba, s rozkv ětem v 16. století (rudy) a dále pak p řibližn ě od poloviny 19. století (uhlí) a 60-tých let (radioaktivních surovin) byla provád ěna p řevážn ě hlubinným zp ůsobem, a to s sebou p řineslo nejen ekonomický rozkv ět horních m ěst a celé oblasti, ale i řadu negativních dopad ů na tvá ř krajiny. Jedním z nich jsou projevy hlubinného dobývání na povrch. V Krušných horách a Slavkovském lese se nacházejí četné poz ůstatky po t ěžb ě rud a radioaktivních surovin. Rovn ěž i hlubinnou t ěžbou uhlí byla narušena prakticky celá oblast Sokolovské pánve. Vlivem deformací terénu mohou být poškozeny povrchové objekty. Podle kategorizace poddolovaných ploch, která byla provedena z dat po řízených z registru poddolovaných území, který vydalo Ministerstvo životního prost ředí ČR, prost řednictvím Geofondu ČR, podle kterého byla poddolovaná území rozd ělena podle t ěchto kritérií: 1) podle velikosti: a) poddolovaná území menšího rozsahu - území o malém plošném rozsahu, nebo území, o kterém se zachovaly pouze neúplné informace-nelze přesn ě ur čit polohu a rozsah, pop řípad ě o území, ve kterých m ělo hlubinné dobývání pouze nepatrný vliv na povrch. b) poddolovaná území v ětšího rozsahu: - území, ve kterých jsou bu ď rozsáhlé poddolované plochy, nebo jednotlivá d ůlní díla menšího rozsahu, jejichž rozmíst ění je v daném území nepravidelné. 2) podle vlivu dobývání na povrch: a) poddolovaná území s pravd ěpodobností vzniku propadlin – území, ve kterých se vyskytují nezajišt ěná ústí štol nebo svislých d ůlních d ěl, pop řípad ě hrozí nebezpe čí dodate čných zával ů starých dobývej. b) poddolovaná území s malou pravd ěpodobností vzniku propadlin- jedná se pravd ěpodobn ě o konsolidovaná území, nebo´t nebyla zjišt ěna existence nebyla zjišt ěna c) území s haldami a propadlinami menšího rozsahu ov ěř ené v terénu - do této kategorie jsou zahrnuty poz ůstatky po t ěžb ě rud (haldy, odvaly, propadliny ústí štol, svislá důlní díla atd.) d) Území s haldami a propadlinami menšího rozsahu v terénu ov ěř ené: jde o území s výskytem menších hald, odval ů a propadlin. Vlivy hornické činnosti jsou dodnes dob ře patrné na povrchu a byly v terénu ov ěř eny
40
Obr. 13.: Letecký snímek Sokolovska Zdroj: http://mapy.cz ; vlastní úprava Těžba hn ědého uhlí na krajinu m ěla n ěkolik dopad ů. Na Sokolovsku byla hornická činnost provád ěna více než 200 let a pro region m ěla kladné i záporné stránky. Na jedné stran ě p řisp ěla ke zna čnému rozvoji pr ůmyslu ekonomiky a na druhé stran ě znamená velký zásah do krajiny, do základních složek p řírodního systému. Dopady povrchové t ěžby na krajinu a životní prost ředí znamenají destrukci základních složek p řírodního systému krajiny. Zaniklo mnoho obcí, zm ěnila se sí ť silnic a cest, zanikla řada vodních ploch a zm ěnily se i sm ěry n ěkterých menších vodních tok ů. Těžba uhlí i jeho zpracování na ušlechtilé formy energie provázejí negativní vlivy na životní prost ředí. Krajina je deformována t ěžbou uhlí a zpracovatelská část zat ěžuje životní prost ředí emisemi zne čis ťujících látek vypoušt ěných do ovzduší a do vody.V oblasti ochrany ovzduší byla realizována řada ekologických staveb a opat ření, které významn ě snížily množství emisí vypoušt ěných zne čiš ťujících látek do ovzduší a do vody Nejvýznamn ější ekologická stavba na teplárn ě – odsí ření kou řových plyn ů metodou mokré vápencové výpírky. Pro oživení je d ůležitá její rekultivace. V sokolovském revíru jsou provád ěny rekultivace lesnické, zem ědělské, vodní a ostatní. Základem je rekultivace technická, kdy jsou
41 provád ěny práce na úprav ě terénu vytvarováním ploch s požadovanými sklony, odvodn ění pomocí otev řených p říkop ů, u vodních nádrží t ěsn ění dna a výstavba nových hospodárnic – cest, které slouží pro p řepravu techniky a závoz pot řebného materiálu.. V rámci rekultivací jsou vytvá řeny podmínky pro rekreaci a vyžití člov ěk v krajin ě. V roce 1995 byla vybudována tzv. „Ježkova“ nau čná cesta, kde je možné se mimo jiné seznámit s příklady p řirozených i mok řadních biotop ů s jejich funkcí p ři úprav ě vod odtékajících z výsypky. V rámci hydrické rekultivace byla a jsou budovány nové vodní nádrže a jedná se o jezero Michal, o rozloze 29 ha, které je zatím nejv ětší rekrea ční nádrží v blízkosti Sokolova a byla vybudována v roce 2002 a rekrea ční provoz byl zde zahájen v roce 2004. Objem nádrže je 800 tis. m 3 s maximální hloubkou 5,6 m a pr ůměrnou 2,85 m. Na severních svazích nádrže byl vybudován sportovn ě rekrea ční areál.
Obr. 14.:Vodní nádrž Michal Zdroj: http://www.karlovy-vary.cz/images/foto/sokolov-michal01.jpg Jakákoliv t ěžba nerostných surovin p řináší negativní dopady na životní prost ředí, ale rovn ěž i vytvá ří p říležitost pro studium p řírodních proces ů. Příkladem je p řítomnost mnoha druh ů, které jsou doposud všeobecn ě považovány za ukazatele nenarušených p řírodních stanoviš ť. Z tohoto pohledu lze považovat povrchovou t ěžbu uhlí za rozsáhlý krajinný experiment, který p řináší i mnoho v ědeckých poznatk ů, jinak nedosažitelných. Tento aplikovaný výzkum vzbudil b ěhem let zájem dalších badatel ů, kte ří řeší navazující otázky a může nalézt zlepšení i v řad ě dalších obor ů, které s těžbou nerost ů p římo nesouvisí.
42 7.2 Prostorové dopady Již pro za čátek je d ůležité si uv ědomit, že okres Sokolov se nacházel až do konce 2. sv ětové války v oblasti Sudet. Tudíž byla spousta sídel obydlena n ěmeckými ob čany. Celý okres m ůžeme v podstat ě rozd ělit na t ři části, s odlišným vývojem sídelní struktury, i když ob ě části mají spole čný konec a to zánik jednotlivých obcí. 7.2.1 Oblast Slavkovského lesa Toto území je d ůležité hlavn ě z hlediska t ěžby nerostných surovin jak již bylo zmín ěno v předchozích kapitolách. Vzhledem ke vzniku vojenského prostoru v této oblasti, zaniklo p ředevším n ěkolik obcí, které byly od st ředov ěku známé díky t ěžb ě cínu (nap ř. m ěsto Čistá). Vojenský újezd Prameny byl z řízen v roce 1946, kdy se za čaly odkupovat katastry jednotlivých obcí spadajících do vojenského prostoru. Od konce 40. let 20. století nastal st řet zájm ů mezi armádou a Jáchymovskými uranovými doly. Vojenský prostor byl p řesunut do Doupovských hor, kde se nachází do dnes. I p řes zrušení vojenského prostoru zde nevznikly žádné nová sídla až na výjimky, kdy namísto starých obcí byly vybudovány „socialistické“ obce. Nejd ůležit ější ze zni čených sídel m ěsto Čistá bylo zni čeno v „p římém p řenosu“ p řed zraky mnoha lidí. Zni čení m ěsta bylo zinscenováno v dokumentu Boj o osadu. M ěsto Čistá bylo v 16. století povýšeno na královské horní m ěsto díky t ěžb ě cínu. V okolí m ěsta byla i ložiska uranové rudy. Na okraji Vojenského újezdu se nacházela obec Hrušková, která nebyla úpln ě zni čena. Na jejím kraji byla vybudována ubytovna pro vojáky. V dnešní dob ě tato obec zažívá návrat obyvatel v podob ě chata řů . Podobn ě je na tom i T řídomí. Ve Slavkovském lese se nacházeli i menší lázn ě Louka, o jejich existenci m ůžeme najít stále ješt ě z řetelné základy uprost řed louky. Stejný osud potkal obce Rovná a Nová Ves, jejich p ůvodní zástavba byla zcela zni čena a na místo toho byla vystavena nová paneláková obec. Do obce Boší řany byl povolen vstup pouze na propustku, jelikož zde probíhala t ěžba uranu v 50. letech. Po ukon čení t ěžby už se obec nepoda řilo osídlit, jelikož zde nebyly vhodné podmínky pro život. Podobný osud potkal i obec Kfely jen s rozdílem, že po ukon čení těžby byly domy rozebrány na stavební materiál.
43 7.2.2 Sokolovská pánev Sokolovská pánev byla až do po čátku t ěžby v 19. století zem ědělskou oblastí. Od 19. století se její charakter zm ěnil na hospodá řský kv ůli t ěžbě hn ědého uhlí. Po roce 1945 nastala nová hospodá řská politika a ta m ěla jediný cíl: „Vyt ěžit co nejvíce bez ohledu na okolí. Hlubinná t ěžba byla nahrazena povrchovou a s tím byl spojen i zánik obcí v místech dnešních povrchových lom ů a výsypek. Krajina se za čala pomalu m ěnit v tzv. m ěsí ční krajinu. V roce 1946 byly dokonce úvahy i o zni čení samotného Sokolova, jelikož pod jeho historickým jádrem vede bohatá uhelná sloj. Nakonec však z úvah sešlo. Všechny stopy po osídlení byly zni čeny b ěhem hloubení povrchových lom ů. Na území dnešní obce Tisová se nachází tepelná elektrárna stejn ě jako na území obce V řesová. Celou obec V řesová tvo ří krom ě elektrárny 4 panelové domy. Obce Bukovany a Habartov byly celé zni čeny a na jejich míst ě vznikla nová výstavba. V případ ě Habartova byla obec posunuta, aby nezasahovala do lomu Dukla. Zkázu obce Vítkov p řinesla t ěžba hn ědého uhlí v jeho blízkosti, přesto že zde byl kamenolom na žulu. Kv ůli lomu Michal bylo upraveno i koryto Lobezského potoka. 7.2.3 Krušné hory Na konci 2. sv ětové války bylo vyst ěhováno n ěmecké obyvatelstvo a s ním i krušnohorské ná řečí a zvyky zdejší oblasti. Od roku 1951 bylo zbudováno hrani ční pásmo. Vstup byl povolen pouze na propustku a s doprovodem p říslušníka hrani ční stráže. To m ělo za následek dovylidn ění oblasti, i p řes zdejší pr ůmyslový charakter (sklá řské hut ě, textilní pr ůmysl- rukavice, perle ťové knoflíky, pali čkování; t ěžba nerostných surovin- cín, uran, železná ruda). Celkov ě na území okresu Sokolov zaniklo 61 obcí a to v důsledku t ěžby nerostných surovin, vzniku vojenského prostoru Prameny, či vyst ěhování n ěmeckých obyvatel. Spolu s odchodem n ěmeckých obyvatel zaniklo zdejší krušnohorské ná řečí a tradice. I p řes velké snahy o znovuosídlení zaniklých obcí, se jich v ětšina nepoda řila znovu osídlit. D ůvodem byly špatné podmínky pro život, a ť se již jednalo o pracovní možnosti a kvalitu života. Osídlení v zájmové oblasti ovlivnila tzv. st ředisková sídelní soustava. Díky jejímu uplat ňování došlo k vylidn ění venkovského prostoru a zni čení venkovských sídel. V ětšina obyvatel se soust řeďovala do v ětších m ěst, kv ůli pracovním p říležitostem a centrem pracovních p říležitostí se stala Sokolovská pánev. V Sokolovské pánvi je velká urbanizace
44 oproti tomu horské oblasti slouží p řevážn ě k rekrea čním a chata řským ú čel ům a tudíž jsou velmi řídce osídlené. V 70. letech 20. století za čala výstavba panelových sídliš ť a tím se i rozr ůstaly samotné obce. Po roce 1989 se za čaly jednotlivé obce osamostat ňovat díky prosazování územní samosprávy. V minulosti byla n ěkteré m ěsta významn ější než samotný Sokolov. Jednalo se hlavn ě o m ěsto Loket, které bylo na po čátku 20. století okresním městem. Vzhledem k jeho umíst ění v údolí řeky Oh ře nem ělo potenciál pro sv ůj r ůst a zajišt ění pracovních míst a služeb pro další ob čany, a tak se hlavním m ěstem okresu stal Sokolov (do roku 1948 Falknov).
45 8. ZÁV ĚR Okres Sokolov se nachází v západní části České republiky v oblasti tektonických pánví, které obsahují ložiska hn ědého uhlí. V blízkosti okresu se nachází i velká Severo česká hn ědouhelná pánev. T ěžba hn ědého uhlí je v oblasti Sokolovské pánve známa již po n ěkolik staletí. Nejv ětší rozkv ět nastal v 19. století s rozší řením železnice a t ěžba je spojována s rodinou Starc ů. V dalších částech okresu se t ěžily rudné suroviny (cín, m ěď , wolfram) a uran (oblast Horního Slavkova). Cestovní ruch zde není tak vysoký jako v okolních okresech, ale spole čnosti se snaží vytvá řet v místech bývalé t ěžby nové turistické atrakce. Nej čast ěji se jedná o vodní nádrže se sportovním vyžitím. Krom ě rekultivovaných území jsou zde i oblasti, které ješt ě nebyly poni čeny antropogenní činností. Jedná se hlavn ě o vrcholové části Krušných hor a Slavkovského lesa. Vzhledem k vysoké t ěžb ě hn ědého uhlí pat ří okres do sekundární sféry, jelikož většina obyvatel pracuje v pr ůmyslové výrob ě. V porovnání s republikovým pr ůměrem je v okrese n ěkolikanásobn ě nižší nezam ěstnanost. Horší je to ovšem se vzd ělanostní strukturou. Nejvíce obyvatel má vystudovanou st řední školu zakon čenou bez maturity. Do budoucna se plánují zm ěny ve vzd ělanostní struktu ře, m ělo by k tomu dopomoct i otev ření vysoké školy s technickým zam ěř ením v Sokolov ě. Během 20. století nastaly na území zásadní zm ěny. Po II. světové válce museli odejít n ěme čtí obyvatelé z pohrani čí. Toto byl jeden z důvod ů k zániku n ěkterých sídel. Došlo i k celkovému snížení po čtu obyvatel na území okresu. B ěhem socialistického režimu doházelo k St řediskové výstavb ě, kdy v ětšina služeb byla soust řed ěna do v ětších m ěst. V dnešní dob ě se na území okresu nacházejí 3 st řediska, ORP Sokolov, ORP Kraslice s POÚ Chodov. Spolu s těžbou nerostných surovin jsou spojeny i enviromentální dopady na okolní krajinu. Proto na mnoha výsypkách a uzav řených lomech dochází k rekultivacím. Nej čast ější rekultivací je hydrická, která je vid ět na p říkladech vodních nádrž Michal, Boden, Medard- Libík. Vodní nádrž Medard-Libík je teprve ve fázi napoušt ění vody a m ěla by to být nejv ětší hydrická rekultivace na území okresu. Dalšími používanými rekultivacemi jsou zem ědělská a lesnická. Na mnoha výsypkách vznikají unikátní biotopy, a proto zde m ůžeme najít i n ěkolik nau čných stezek.
46 SUMMARY Subject of this bachelor is a history and contemporary stay of mining of raw materials in the Sokolov region. Sokolov is situated in west part of Czech republic. In the Sokolov district located 3 orographic units, Slavkovský les, Krušné hory, Sokolovská pánev. This is the territory since the Middle Ages associated with mineral extraction. The first extraction of ores (uranium, tin, copper, tungsten), Slavkovský les, a few years later, Krušné hory. In the Sokolov pánev coal has begun to reap the 19th century, but the first mention of 15th century. Interest in the territory are the corners, which have not yet been properly investigated and acted on the view as untouched by anthropogenic activity. While the district remains after the extraction of mineral resources, we can also include a number of protected areas. Such as the already mentioned Slavkovský les (CHKO), then NPP Jan Svatoš, Přebuzská moorland, Basalt organ in Rotava, etc. Together with the extraction of mineral resources and associated environmental impacts on the surrounding landscape. Therefore, in many výsypkách and closed quarries are rekultiváciu. The most common is water reclamation, which is illustrated by the examples of water tank Michal, Boden, Medard-Libík. Reservoir Medard-Libík is still at the stage of impregnation of water and it should be the largest water reclamation in the territory of the district. Other used as reclamation of Agriculture and Forestry. In many výsypkách generates unique habitats, and therefore you can find several nature trails. KLÍ ČOVÁ SLOVA Sokolovsko = území okresu Sokolov Transformace pr ůmyslu = po roce 1989 došlo ke zm ěně hospodá řské politiky a postupnému útlumu veškeré t ěžby. Rudy se na území republiky net ěží od roku 1994 (Zlatohorský revír) Ložisko = místo, kde se nachází velká koncentrace rudy v horninovém složení a je t ěžitelná na ekonomicky výhodné úrovni
47 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJ Ů 1. Jiskra, J. : Z historie uhelných lom ů. SUAS, 1997 2. Jiskra, J. : Johann David Adler von Strack. Krajská knihovna a muzeum Sokolov, Sokolov, 2005 3. Beran, P. : Horní Slavkov a hornictví. M ěstský ú řad Horní Slavkov, Horní Slavkov, 2000. 4. Prokop, Vl. : Kapitoly z dějin Sokolovska. Okresní muzeum Sokolov, 1994. 5. Beran, Su ček, Tomí ček : Ukon čení t ěžby a úpravy cíno-wolframových rud na závod ě Stanum. Rudné doly P říbram s. p. k lednu 1991, Okresní muzeum Sokolov, Sokolov, 1996 6. Jiskra, J. : Odvod ňování dol ů d ědi čnými štolami s ohledem na horní práva na Sokolovsku i jinde. Historia, Sokolov, 1996 7. Jiskra, J. : Z historie uhelného hornictví na Sokolovsku, Chebsku a Karlovarsku. Sokolov, 1993 8. Jiskra, J. : Briketování, sušení uhlí a extrakce montánního vosku na Sokolovsku. Sokolov, 1994 9. Frauz, Popperl, P řikryl, Štrudl. : Tvorba nové krajiny na Sokolovsku. SUAS, Sokolov, 2007 10. Studený, J. : Sokolovsko. Okresní národní výbor v Sokolov ě, Praha, 1985 11. Beran, P. : Sokolovsko nejen vzpomínky. Okresní muzeum a knihovna Sokolov, Sokolov, 1999 12. Zvláštní režim plán sanace a rekultivace na období 2008-10. Most, 2008 13. Štýs, Helešicová : Prom ěny m ěsí ční krajiny. Praha, 1992 14. Bohuslav, M. : Manipula ční řád a harmonogram. SUAS, 2008 (lom Ji ří) 15. Prokop, Vl. : Sokolov z dějin m ěsta a jeho škol. Sokolov, 1994 16. Dimitrovskij, K. : Tvorba nové krajiny na Sokolovsku,.Praha, 2001 17. Beranová-Vaicová, R. : Zaniklé obce na Sokolovsku. Krajské muzeum Sokolov, Sokolov, 2005 18. Beran, P. : Nerosty cíno-wolframových ložisek Slavkovského lesa. Okresní muzeum a knihovna Sokolov, Sokolov, 1999 19. Rojík, P. : Historie cínového hornictví v západním Krušnoho ří. Okresní muzeum a knihovna Sokolov, Sokolov, 2000
48 20. Tomí ček, R. : T ěžba uranu v Horním Slavkov ě. Okresní muzeum Sokolov, Sokolov, 2000. 21. Ivánci a kol. : Pr ůvodce geologickou a hornickou částí exkurze konané v rámci 1. konference o hornické minulosti a budoucnosti regionu Slavkovského lesa. 1996 22. Frouz, J. : Návrat p řírody do krajiny poznamenané t ěžbou uhlí, SUAS, Sokolov, 1999. 23. Beran a kol. : Královské horní m ěsto Horní Slavkov. Horní Slavkov a okresní muzeum Sokolov, 2001 24. Nadace Georgia Agricoly: Sborník p řednášek a materiál ů k 1. konferenci o hornické minulosti a budoucnosti regionu Slavkovského lesa, Horní Slavkov, 1996. 25. Smolová, I. : T ěžba nerostných surovin na území ČR a její geografické aspekty. UP v Olomouci, Olomouc, 2008. Mapy Quitt, E.: Mapa klimatických oblastí ČSR 1: 500 000,GGÚ, Brno 1975k Internetové zdroje 1. Český statistický ú řad [online]. 2008 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW:
49 PŘÍLOHY Seznam p říloh Příloha č. 1.: Tabulka Vývoj po čtu obyvatel v letech 1869-2005 Příloha č. 2.: Čísla obcí pro kartogramy Příloha č. 3.: Index stá ří v roce 2001 Příloha č. 4.: Index hospodá řské závislosti II. v roce 2001 Příloha č. 5.: Index hospodá řské zatíženosti v roce 2001 Příloha č. 6.: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v roce 2001 Příloha č. 7.: Bývalý lom Silvestr Dostupné z: http://www.golf-sokolov.cz/index.php?cislo_strana=30&galerie=4 Příloha č. 8.: Golfové h řišt ě (sou časný pohled na bývalý lom Silvestr) Dostupné z: http://www.golf-sokolov.cz/index.php?cislo_strana=30&galerie=2 Příloha č. 9.: Velkolom Družba Dostupné z: http://suas.cz/page/show/slug/suas-v-obrazech Příloha č. 10.: Velkolom Ji ří Dostupné z: http://suas.cz/page/show?slug=divize-jiri Příloha č. 11.: Pohled na oba velkolomy Dostupné z leteckého snímkování Sokolovska v roce 2008, MÚ Sokolov Příloha č. 12.: Hexion Speciality Chemicals Dostupné z leteckého snímkování Sokolovska v roce 2008, MÚ Sokolov Příloha č. 13.: Pohled a bývalou t řídírnu P řebuz spolu s odt ěžovanou haldou, 2009 Zdroj: Fejlková Příloha č. 14.: M ěsto Čistá (bývalé centrum) Dostupné z: http://slavkovskyles.sweb.cz/pages/litrbachy.html Příloha č. 15.: Sou časný pohled na m ěsto Čistá Zdroj: Fejlková, 2007 Příloha č. 16.: Zaniklá obec Jelení, v pop ředí základy domu a v dáli poslední domky Zdroj: Fejlková, 2009
50 Příloha č. 1. ROK OKR. SOKOLOV Bi KVK KRAJ Bi ČR Bi 1869 89 483 100 % 322 550 100 % 765 463 100 % 1880 97 843 108,94 % 358 067 111,01 % 8 223 227 108,69 % 1890 108 134 120,84 % 380 103 117,84 % 8 666 456 114,55 % 1900 127 488 142,47 % 431 667 133,83 % 9 374 028 123,91 % 1910 141 448 158,07 % 478 014 148,20 % 10 076 727 133,19 % 1921 136 452 152,49 % 457 413 141,81 % 10 009 480 132,30 % 1930 145 847 162,99 % 502 176 155,69 % 10 674 240 141,09 % 1950 66 695 74,53 % 244 112 75,68 % 8 896 086 117,59 % 1961 79 210 88,52 % 278 879 86,46 % 9 571 531 126,52 % 1970 90 289 100,90 % 298 110 92,42 % 9 807 696 129,64 % 1980 95 444 106,66 % 311 995 96,73 % 10 291 927 136,04 % 1991 92 623 103,51 % 301 985 93,62 % 10 302 215 136,17 % 2001 93 607 104,61 % 304 343 94,36 % 10 230 060 135,22 % Zdroj: Historický lexikon obcí Pozn.: Bi = bazický index
51 Příloha 2. Číslo v kartogramu Obec 1 Kraslice 2 Bublava 3 St říbrná 4 Přebuz 5 Šindelová 6 Rotava 7 Jind řichovice 8 Oloví 9 Krajková 10 Josefov 11 Dolní Nivy 12 Tatrovice 13 Vřesová 14 Chodov 15 Vintí řov 16 Lomnice 17 Svatava 18 Habartov 19 Kace řov 20 Chlum Sv. Má ří 21 Dasnice 22 Sokolov 23 Dolní Rychnov 24 Královské Po řičí 25 Nové Sedlo 26 Loket 27 Staré Sedlo 28 Bukovany 29 Libavské Údolí 30 Šabina 31 Těšovice 32 Kynšperk nad Oh ří 33 Horní Slavkov 34 Březová 35 Rovná 36 Krásno 37 Nová Ves 38 Citice
52 Příloha č. 3
Příloha č. 4
53 Příloha č. 5
Příloha č. 6
54 Příloha č. 7
Příloha č. 8
55 Příloha č. 9
Příloha č. 10
56 Příloha č. 11
Příloha č. 12
57 Příloha č. 13
Příloha č. 14
58 Příloha č. 15
Příloha č. 16
59