TATROVICE ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ
A. F. I. A T E L I E R P L Z E Ň , I N G . A R C H . O . F Á R A
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, URBANISMUS, ARCHITEKTURA, PROJEKTOVÁ, PORADENSKÁ A KONZULTAČNÍ ČINNOST
Železniční 28 , 326 00 Plzeň, Telefon záznamník fax 377241839, E mail [email protected]
T A T R O V I C E Ú Z E M N Í P L Á N
O D Ů V O D N Ě N Í
Obec Tatrovice Pořizovatel územního plánu Obecní úřad Tatrovice ve spolupráci s Petrem Šanderou ve smyslu § 24 zákona č. 183/2006 Sb. Starosta Josef Homolka Určený zastupitel Luděk Němec ORP Město Sokolov Úřad územního plánování MěÚ Sokolov, odbor regionálního rozvoje a územního plánu NOÚP Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor regionálního rozvoje Projektant Ing.arch.Oldřich Fára, autorizovaný architekt ČKA číslo autorizace ČKA 00459 Spolupracující projektanti a konzultanti A.F.I.Atelier Plzeň, Železniční 28 , Plzeň GEOVISION s.r.o., Plze ň, RNDr. M.Hájek Ing. V.Chvátal
1 Ing.arch.O.Fára A.F.I.ATELIER PLZEŇ,
TATROVICE ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ
OBSAH: a) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů ...... 3 b) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování ...... 5 c) Údaje o splnění zadání...... 6 d) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj ...... 7 e) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ...... 7 f) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ...... 28 Tab. 1.1 Bilance předpokládaného odnětí půdy náležející do ZPF pro realizaci urbanistického řešení podle jednotlivých zastavitelných ploch v k.ú. Tatrovice:...... 31 Tab. 1.2 Bilance předpokládaného odnětí půdy náležející do ZPF pro realizaci urbanistického řešení podle jednotlivých zastavitelných ploch v k.ú. Křemenitá: ...... 33 Tab. 1.3 Bilance předpokládaného odnětí půdy náležející do ZPF pro realizaci urbanistického řešení podle jednotlivých zastavitelných ploch v k.ú. Spomyšl u Vřesové: ...... 33 Tab. 1.4 Bilance předpokládaného odnětí půdy náležející do ZPF pro realizaci urbanistického řešení v obci Tatrovice: ...... 34 Tab. 2 Přehled navrhovaného odnětí půdy ze ZPF podle druhu pozemků (kultur) náležejících do ZPF v obci Tatrovice ...... 34 Tab. 3 Přehled navrhovaného odnětí půdy ze ZPF podle funkčního využití v obci Tatrovice ...... 34 Tab. 4 Seznam dotčených parcel dle k. ú. a základní údaje o dotčených parcelách na zastavitelných plochách v obci Tatrovice (k.ú. Tatrovice, Křemenitá, Spomyšl u Vřesové) ...... 34
2 Ing.arch.O.Fára A.F.I.ATELIER PLZEŇ,
TATROVICE ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ a) Vyhodnocení souladu s politikou územního Vývoj osídlení byl v minulosti výrazně ovlivněn dvěma rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou skutečnostmi. První byly události v období let 1930 1950 , krajem, vyhodnocení koordinace využívání území tj. II.světová válka , odsun německého obyvatelstva a z hlediska širších vztahů dosídlení pohraničí. Druhou byl rozvoj těžby a průmyslu v Obyvatelstvo a osídlení Sokolovska v rámci dnešního poválečném období a rozsáhlá bytová výstavba s tím Karlovarského kraje prošlo v poválečném období složitým spojená. Tak byla zcela přetržena kontinuita osídlení území vývojem. Po roce 1945 se na území vyměnila velká část a došlo k zásadním změnám sídelní struktury , které obyvatelstva, celkový počet obyvatel se přitom podstatně znamenaly zánik či výrazně regresivní vývoj některých sídel snížil. Po 2. světové válce bylo z území dnešního a naopak velmi rychlý rozvoj vybraných sídel. Ve srovnání s Karlovarského kraje vysídleno cca 80 % původních rokem 1930 prakticky zanikla např. sídla Smolnice, Lipnice obyvatel německé národnosti. Území bylo dosídleno a naproti tomu výrazně vzrostl počet obyvatel ve městě etnicky i kulturně různorodými skupinami a vznikla výrazná Chodově. sídelní a kulturní diskontinuita. Sídelní funkce obce Tatrovice je založena zejména na Poválečná výměna obyvatelstva a přerušení sídelní funkci obytné a rekreační s poměrně malým okruhem kontinuity se do značné míry promítlo do vývoje struktury územních vztahů. Sídelní útvar i jeho zájmové území je osídlení. Již před 2. světovou válkou se oblast vyznačovala součástí Karlovarsko sokolovské sídelní regionální výraznou koncentrací obyvatelstva ve městech a aglomerace a vzhledem k jeho poloze zde existují silné rozptýlenou strukturou venkovských sídel. V průběhu vazby k městu Chodov a Nejdek. poválečného dosídlování se tento stav ještě zvýraznil. Z hlediska sídelní struktury je pro širší území Přistěhovalci směřovali především do měst a do větších charakteristická absence sídel nejnižších velikostních obcí. Osud stovek malých sídel byl poznamenán kategorií do 100 obyvatel (chybí klasické vesnické osídlení) vytvořením hraničního pásma, násilnou kolektivizací a a dominance Chodova v daném prostoru. posléze koncentrací zemědělské výroby a některými V území se projevují intenzivní vazby v rámci aglomerace dalšími faktory (například rozšiřování těžby hnědého uhlí na zejména k jádrovým městům Sokolov a Karlovy Vary. Sokolovsku anebo slučováním obcí v 70. letech). Omezená Výhledově bude vývoj osídlení výrazně ovlivněn dalším sídelní stabilita oblasti byla dána i tím, že osídlenecké a vývojem těžby uhlí a rozvojem dalších ekonomických dosídlovací akce byly zpravidla následovány vlnami aktivit. Nejsou předpokládány zásadní změny ve struktuře vystěhovalectví, často do míst původního bydliště (lidé osídlení. vracející se do vnitrozemí). Hlavní urbanizovaný prostor širší oblasti se nachází na ose Základní předpoklady a podmínky rozvoje území Františkovy Lázně – Cheb – Kynšperk n. O. – Sokolov – vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR jsou Karlovy Vary. Tento prostor se vyznačuje vysokou následující: koncentrací počtu obyvatel a výrobních aktivit. Za vedlejší Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, urbanizované prostory je možné považovat Ašsko, oblasti spočívající ve vyváženém vztahu územních Mariánské Lázně – Lázně Kynžvart, Ostrov – Jáchymov, podmínek pro příznivé životní prostředí, pro Rotava – Kraslice a Plesná – Luby. hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství Přirozeným centrem pro rozvoj nových ekonomických obyvatel v území. aktivit vázaných na revitalizaci předmětného krajinného Zlepšit integraci ČR do středoevropského prostoru segmentu se zdá být Chodov a to s ohledem na jeho EU. Za tímto účelem vytvářet v území polohu a určité územní rezervy pro jeho rozvoj. podmínky pro zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména Mezi hlavní očekávané změny v sídelní struktuře lze zařadit dopravního propojení se sousedními státy. pravděpodobné posílení hlavní aglomerační rozvojové osy Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. v podkrušnohorském pásu Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství v souvislosti s realizací tzv. paralely k R6. To může vyvolat mezi urbánními a venkovskými oblastmi zájem o bydlení nebo o komerční plochy v sídlech, které v a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost v rámci určité distanci sledují hlavní dopravní tah R6 a I/13. Jedná EU. se především o sídla Hroznětín – Děpoltovice – Nová Role Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a – Chodov – Nové Sedlo – Svatava – Habartov – Kaceřov – kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, Františkovy Lázně. architektonického a archeologického Město Chodov je centrem východní části Sokolovského dědictví. revíru, oblasti se složitou sídelní soustavou vzájemně Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, propojenou těžebními a průmyslovými aktivitami. Jedná se struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou o širší území respektive mikroregion s obcemi Chodov, výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území Vřesová, Vintířov, Tatrovice a Nové Sedlo, které je nutno mají značnou hodnotu, například jako turistické atrakce. ještě doplnit o sídla Mírová, Božičany a Černava. Jejich ochrana by však neměla znemožňovat ekonomické 3 Ing.arch.O.Fára A.F.I.ATELIER PLZEŇ,
TATROVICE ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ využití nebo mu nadměrně bránit. V některých případech je problematiky vybraných skupin obyvatelstva. Konkrétně by nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných se mělo jednat o posílení sítě zařízení kulturně případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné společenských, zdravotnických, rekreačně sportovních, celky. V mnoha případech je tvůrčí další rozvoj nebo informačních apod. obnova krajiny nebo její další rozvoj důležitější než V oblasti malého a středního podnikání vytvořit podmínky zachování stávající situace. V některých případech může pro udržení stávajících provozoven a zřizování nových venkovská krajina upadat v důsledku nedostatku lidských formou nové výstavby rekonstrukcí ve vhodných plochách zásahů. a objektech s cílem doplnit chybějící služby výrobní a Při stanovování funkčního využití území zvažovat nevýrobní a zajistit různorodé pracovní příležitosti také pro jak ochranu přírody, tak i hospodářský ženy. rozvoj a životní úroveň obyvatel a hledat při tom Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území uživateli území. (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat Vytvářet podmínky pro lokalizaci zastavitelných rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch v regionech strukturálně postižených ploch potřebných pro umísťování opatření na ochranu před a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům problémů v těchto územích, zejména vysoké povodní. nezaměstnanosti. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích Stanovit podmínky pro hospodárné využívání jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného případech. území. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění Vytvářet předpoklady především zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku pro nové využívání opuštěných areálů a ploch povodňových škod. (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků vojenského a jiného původu). náhlých hospodářských změn. V rozvojových oblastech a v rozvojových osách Stanovit v územně plánovací dokumentaci podrobnější vytvářet vedle podmínek pro vznik územních podmínky pro využití a uspořádání systémů ekologické stability i podmínky pro území vymezených oblastí, os, ploch a koridorů vznik souvislých ploch veřejně přístupné zeleně v souladu s jejich určením a charakterem. (zelené pásy), umožňující prostupnost krajiny, Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního její rekreační využití a zachování reprodukční prostředí prostorově sociální segregaci s negativními schopnosti; pozornost přitom věnovat i vytváření vlivy na sociální soudržnost obyvatel. podmínek pro vznik a rozvoj lesních porostů. Řešené území respektive mikroregion Chodov je na Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území vnějším západním okraji rozvojové oblasti OB12 Karlovy pro různé formy cestovního ruchu Vary – Ostrov a na vnějším severním okraji rozvojové osy (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací OS 8 Ústí n.Labem, Most, Chomutov, Karlovy Vary, Cheb , turistika), obzvláště ve specifických oblastech, hranice ČR. s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporovat propojení z hlediska cestovního ruchu Předpoklady a podmínky rozvoje území vyplývající ze atraktivních míst turistickými cestami, které Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje umožňují celosezónní využití pro různé formy respektive ÚPN VÚC Karlovarsko sokolovské turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo) aglomerace Podle místních podmínek vytvářet předpoklady ZÚR Karlovarského kraje jsou v současné době ve fázi pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní projednaného návrhu. a technické infrastruktury s ohledem na V oblasti ochrany přírody v souvislosti s koncepcí prostupnost krajiny. nadregionálního a regionálního systému ekologické stability Dopravní a technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem vyplývají pro vlastní řešené území především následující na minimalizaci fragmentace krajiny, je li to účelné, do vlivy: společných koridorů. trasa NRBK (K3) jižní částí řešeného území , jehož Zlepšovat dostupnost, zejména uvnitř rozvojových ochranná zóna zasahuje podstatnou plochu území obce oblastí, rozšiřováním sítě veřejné hromadné Tatrovice s vloženým RBC – regionálním biocentrem (239 – dopravy šetrné k životnímu prostředí. Smrčina). Konkrétními projekty zlepšovat kulturní a sociální návrh trasy RBK (556 – Mokřady u Skřiváně až NRBK – podmínky života ve městě s posílením účasti obyvatel K3) ve směru sever jih města na tvorbě městského prostředí s důrazem na řešení 4 Ing.arch.O.Fára A.F.I.ATELIER PLZEŇ,
TATROVICE ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ