Okres Sokolov

nesouvislé, men‰í plochy typic- k˘ch (litick˘ch) rankerÛ stfiída- né pfiidruÏen˘mi ostrÛvky lito- zemí.

KVùTENA Území pfiírodní památky je pokryto kfiovinami a náletem dfievin s lískou obecnou (Corylus avellana), jefiábem pta- ãím (Sorbus aucuparia), javo- rem klenem (Acer pseudoplata- nus), bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a topolem osikou (Po- pulus tremula). V podrostu do- minují bûÏné druhy lesních lemÛ atroj‰tûtov˘ch horsk˘ch trávníkÛ skonvalinkou vonnou (Conval- laria majalis), lipnicí ‰irolistou (Poa chaixii), koprníkem ‰tûtino- list˘m (Meum athamanticum) a ãern˘‰em lesním (Melampy- rum sylvaticum).

ZVͤENA Ze vzácnûj‰ích druhÛ ÏivoãichÛ byla v území zji‰tûna je‰tûrka Ïivorodá (Zoo- toca vivipara) 1 .

VYUÎITÍ Vzhledem GEOLOGIE Pfiírodní pa- k obklopení geologického feno- Pfiírodní mátkou je zvûtráváním a odno- ménu loukami je v území do- památka Kamenn˘ hfiib sem vymodelovan˘ blok porfyric- poruãena pastva a okrajovû je kého adamellitu karlovarského vhodné i kosení. Bizarní balvan v Jindfiichovické vrchovinû asi 750 m plutonu (tzv. horské Ïuly). PÛ- jiÏnû od obce Krásná Lípa u ·indelové. dorys bloku tvofií ãtyfiúhelník orozmûrech 4,23 m, 3,21 m, Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: 4,85 m a 3,18 m, max. v˘‰ka Krásná Lípa 666 –668 m bloku je 3 m. Blok je vodorov- n˘mi puklinami v˘raznû rozãle- nûn na nûkolik ãástí. Jeho zá- V˘mûra: Vyhlá‰eno: 0,08 ha 1980, kladna je na jiÏní stranû zúÏena, novelizováno 2000 hrany jsou pÛsobením zvûtrá- vání zaoblené. V blízkém okolí Blok adamellitu karlovarského plutonu – pfiíklad Ïulového balvanu se vyvinuly deskovité a kvádrové odluãnosti horniny a jejího kyselé aÏ silnû kyselé hnûdé pÛdy selektivního zvûtrávání a odnosu. Balvan je v˘- (kambizem typická s kambize- mí dystrickou). Na mûlk˘ch mi- 1 Kamenn˘ hfiib je pfiíkladem razn˘m estetick˘m a krajinn˘m prvkem. nerálnû-humusov˘ch pfiekryvech deskovité a kvádrové odluãnosti tzv. aÏ skalních v˘chozech leÏí místy horské Ïuly.

SO 13 429 PlzeÀsko a Karlovarsko

1

GEOLOGIE Území pfiírod- KVùTENA Na vytûÏeném ní památky leÏí v kotlinovitû vrchovi‰ti vznikla mozaika vel- roz‰ífieném údolí Rolavy v Pfie- mi rÛznorod˘ch mikrobiotopÛ Pfiebuzské buzské hornatinû. Horninové osídlen˘ch spoleãenstvy v rÛz- Pfiírodní podloÏí rozsáhlého vrchovi‰tû ném stádiu sukcese. Jsou zde aÏ památka vfiesovi‰tû tvofií pfieváÏnû porfyrick˘, stfied- nûkolikametrové pilífie neodtûÏe- nû aÏ hrubû zrnit˘ autometa- né ra‰eliny s bohat˘mi vfiesovi‰ti, B˘valé vrchovi‰tû na severozápadním okraji obce Pfiebuz, morfovan˘ muskoviticko-bioti- na nichÏ roste borÛvka baÏinná západnû od fiíãky Rolavy v Pfiebuzské hornatinû. tick˘ granit mlad‰í intruzivní (Vaccinium uliginosum) apfie- fáze karlovarského plutonu (tzv. dev‰ím bfiíza trpasliãí (Betula Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: nana) kru‰nohorská Ïula). AÏ 3 m ve své nejzápadnûj‰í lo- Pfiebuz, Rolava 877–904 m mocná nadloÏní vrstva ra‰eliny kalitû v âeské republice. AÏ na vrchovi‰tního typu nasedající na minerální podloÏí obnaÏené plo- V˘mûra: Vyhlá‰eno: granit a zãásti i na pfiítomné chy osidluje plavuÀ vidlaãka (Ly- 89,78 ha 1992 svahové sedimenty byla v minu- copodium clavatum), zvodnûlé losti z vût‰í ãásti vytûÏena aÏ na pfiíkopy s ra‰eliníky (Sphagnum Komplex polopfiirozen˘ch biotopÛ, refugium podloÏí. Ve stfiední a jiÏní ãásti majus, S. palustre, S. fallax) vzácn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ. vfiesovi‰tû se nachází vodou neo- doprovází rosnatka okrouhlo- vlivnûné vyv˘‰eniny. Deprese po listá (Drosera rotundifolia). tûÏbû ra‰eliny v severní ãásti vfie- Na trvale zaplaven˘ch místech liodes nigritarsis a tyrfobiont- nepatfií mezi ohroÏené lokality. sovi‰tû jsou podmáãené, místy podél Rolavy roste vzácnû zdro- ního stfievlíka Agonum ericeti. Po ukonãení tûÏby ra‰eliny a po- zatopené. Pokryv zbytku neod- jovka potoãní (Montia hallii). Z ostatních ÏivoãichÛ byli na lo- stupném zlep‰ování stavu ovzdu- tûÏen˘ch loÏisek ra‰eliny zaují- Smilkové louky na okraji pfií- kalitû zji‰tûni ãolek horsk˘ (Tri- ‰í mohou území ohrozit sukcese má organozem typická (glejová) rodní památky zdobí prha turus alpestris), je‰tûrka Ïivoro- náletov˘ch dfievin. s glejem organozemním (podél arnika (Arnica montana), prst- dá (Zootoca vivipara) a skokan Rolavy i glej typick˘, varieta natec listenat˘ (Dactylorhiza hnûd˘ (Rana temporaria). Pro POZNÁMKA Objev rud ba- zbahnûl˘). Ve vytûÏen˘ch a za- longebracteata) a nenápadná ptaãí faunu otevfien˘ch ploch ra- revn˘ch kovÛ v okolí a jejich topen˘ch prostorech probíhá po- kapradinka vratiãka mûsíãní ‰elinn˘ch luk jsou charakteris- tûÏba (Pfiebuz, Jelení, Stfiíbrná) stupná sukcese hydromorfních (Botrychium lunaria). tick˘mi druhy tetfiívek obecn˘ vedl k osídlování tohoto prosto- pÛd. Okolo vrchovi‰tû se na sva- (Tetrao tetrix), bekasina otavní ru a zmûnám horského pralesa hovinách Ïul vytvofiily kambi- ZVͤENA Druhová sklad- (Gallinago gallinago) a lindu‰- na zemûdûlské pÛdy, zastavûné zemní a humusové (organozem- ba ÏivoãichÛ v území pfiírodní ka luãní (Anthus pratensis). plochy a posléze i k tûÏbû ra‰eli- ní) podzoly. památky je podmínûna pestrou Z bûÏn˘ch druhÛ savcÛ zde Ïijí ny pro otop. ZároveÀ s tím se mozaikou biotopÛ. Z doloÏen˘ch napfi. jelen lesní (Cervus ela- mûnilo druhové sloÏení lesa a je- druhÛ bezobratl˘ch, zasluhují phus), norník rud˘ (Clethrio- ho genetická hodnota. pozornost stfievlíci Carabus ni- nomys glareolus) ahrabo‰ mo- tens, Cymindis vaporariorum kfiadní (Microtus agrestis). BIBLIOGRAFIE 61, 69, 96, a plo‰tiãka Macrodema micro- 154 pterum. Na pÛvodní ra‰elinná VYUÎITÍ Území není ze- 1 Bfiíza trpasliãí (Betula nana) stanovi‰tû s bfiízou zakrslou se vá- mûdûlsky vyuÏíváno. Díky odleh- MAPA ÚZEMÍ strana 442 v PP Pfiebuzské vfiesovi‰tû. Ïe v˘skyt vzácného nosatce Coe- losti a nepatrnému osídlení okolí 430 SO 14 Okres Sokolov

2

lax). Zajímavé jsou okrajové ra- ‰elinné smrãiny Sphagno-Pice- etum s dominatním suchop˘- rem pochvat˘m (Eriophorum vaginatum) vbylinném patfie. Kromû obecn˘ch druhÛ vfiesov- covit˘ch se zde vyskytují ‰icha ãerná (Empetrum nigrum), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris).

ZVͤENA Z typick˘ch a ná- padnûj‰ích druhÛ ÏivoãichÛ je moÏno uvést pûvu‰ku modrou (Prunella modularis), budníã- (Phylloscopus tro- 1 ka vût‰ího chilus) a pûnici pokfiovní (Syl- via curruca), ze savcÛ rejska GEOLOGIE Pfiírodní pa- malého (Sorex minutus) arejsce Pfiírodní mátku tvofií soubor pûti drob- ãerného (Neomys anomalus). památka Ra‰elini‰tû Haar n˘ch ra‰elini‰È vrchovi‰tního ty- pu, rozpt˘len˘ch v úvalovitém LESNICTVÍ Porost území Ra‰elini‰tû v Pfiebuzské hornatinû 3,5 km jihozápadnû údolí stfiední ãásti toku beze- pfiírodní památky je zafiazen do od obce Pfiebuz. jmenného levostranného pfiíto- kategorie lesÛ zvlá‰tního urãení. ku potoka Bystfiina. Jeho horni- Území je prohlá‰eno nehoneb- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: nové podloÏí budují stfiednû ním pozemkem. Obora 818– 826 m zrnité aÏ drobnozrnné biotitic- ko-muskovitické granity aÏ gra- VYUÎITÍ Pfiírodní památ- V˘mûra: 9,87 ha Vyhlá‰eno: 1931 nodiority star‰í intruzivní fáze ka leÏí v ochranném lese, kde se karlovarského plutonu (tzv. hor- provádí zdravotní v˘bûr a od- Stagnující ra‰elini‰tû s kleãovitou blatkou a s ty- ské Ïuly). Mezi pÛdami pfievlá- straÀování smrku ve skupinách dá vrchovi‰tní organozem typic- blatky. Nezbytné je udrÏování pickou horskou vrchovi‰tní kvûtenou. ká s organozemí glejovou, po volné plo‰ky Ïivé ra‰eliny s vr- okrajích i glej organozemní. Zvût- chovi‰tní vegetací, vylouãení me- raliny granitÛ pokr˘vají kambi- liorací a stavby mysliveck˘ch za- zemní (humusové, organozem- fiízení. Vzhledem k odlehlosti ní) podzoly. a znaãné nepfiístupnosti byly zá- sahy ãlovûka jen omezené a ni- KVùTENA Men‰í horské jak v˘znamnû nezasáhly do pfii- vrchovi‰tû údolního typu s domi- rozeného v˘voje biotopu. nantní ra‰elinnou kleãí (Pinus ×pseudopumilio) ve spoleãen- stvu Pino rotundatae-Sphag- netum, zaujímajícím vût‰inu plochy vrchovi‰tû. Ve spoleãen- stvech bultÛ dominuje ra‰eliník prostfiední (Sphagnum magel- 1 lanicum) ar. RussowÛv (S. rus- Okrajová ra‰elinná smrãina. sowii), v okrajov˘ch laggov˘ch 2 Kali‰tû v jiÏní ãásti chránûné- partiích zvût‰en˘ch dfiívûj‰í tûÏ- ho území se suchop˘rem pochvat˘m bou pfievládá r. klamn˘ (S. fal- (Eriophorum vaginatum). SO 15 431 PlzeÀsko a Karlovarsko

1

GEOLOGIE Jeden ze sku- KVùTENA PÛvodní lesní piny terciérních vulkanitÛ na vegetaci tvofiily buãiny svazu Pfiírodní linii smûru V–Z (VJV–ZSZ) Fagion areliktní bory svazu památka Rotava mezi obcemi Rotava a âernava. Dicrano-Pinion. Na ãediãovém âediãové tûleso vystupuje pfii suku nalezneme ve dvou mikro- Vulkanick˘ suk na v˘chodním svahu kóty 640,3 m n. m. kontaktu granitoidÛ karlovar- lokalitách pomûrnû bohaté poros- v Jindfiichovické vrchovinû, asi 700 m severnû od kfiiÏo- ského plutonu s plá‰tûm krysta- ty kapradinky skalní (Woodsia vatky silnic v dolní ãásti obce Rotava. lick˘ch bfiidlic. V˘chodní ãást tû- ilvensis). Mezi vzácnûj‰í druhy lesa má dokonalou sloupcovitou pronikající z okolních luk patfií Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: odluãnost, prÛmûr sloupÛ ãiní prha arnika (Arnica montana) Rotava 614 –630 m 13 aÏ 15 cm, délka aÏ 12 m. Po ahrachor horsk˘ (Lathyrus lini- stranách, zvlá‰tû na jiÏním úpa- folius). Naopak exklávní v˘skyt V˘mûra: 0,4 ha Vyhlá‰eno: 1953, tí, sloupcovitá odluãnost pfiechází fiimbaby chocholiãnaté (Pyre- novelizováno 1988 v kulovitou odluãnost. âerno‰e- thrum corymbosum) a mochny dá ãediãová hornina limburgi- jarní (Potentilla tabernaemon- Vypreparované ãediãové tûleso se sloupcovitou tového aÏ bazanitového typu tani) je podmínûn bazick˘m pod- obsahuje ãetné uzavfieniny okol- loÏím. odluãností. ních hornin, zejména kontaktnû metamorfovaného fylitu. Podle ZVͤENA Na území pfií- odli‰ného rozpadu horniny ve rodní památky byly pozorovány v˘chodní a západní ãásti chrá- bûÏné druhy ÏivoãichÛ. Z ptákÛ nûného území a z celého tvaru jsou bûÏné napfi. kánû lesní (Bu- tûlesa se zdá b˘t pravdûpodobné, teo buteo) a po‰tolka obecná Ïe zde existují dvû samostatné, (Falco tinnunculus), hojná je av‰ak prostorovû sblíÏené intru- pûnkava obecná (Fringilla coe- ze. PÛvodnû se na bezlesém v˘- lebs) a s˘kora uhelníãek (Parus chozu ãediãe vytvofiila kambi- ater) a zji‰tûna byla pfiítomnost zem eutrofní, která v‰ak po lindu‰ky lesní (Anthus trivia- zalesnûní prodûlává vlivem po- lis), králíãka obecného (Regu- stupné dekalcifikace pfiemûnu lus regulus), ãervenky obecné v kyselou kambizem typickou, (Erithacus rubecula), budníã- která je spolu s kambizemí dy- ka men‰ího (Phylloscopus coly- strickou hlavní pÛdní jednot- bita), pûvu‰ky modré (Prunella kou v chránûném území. modularis) a pûnice ãernohlavé (Sylvia atricapilla). Z mot˘lÛ VYUÎITÍ Ke chránûnému POZNÁMKA Sloupcovitá byla pozorována baboãka bod- území vede znaãená turistická odluãnost ãediãe byla odkryta láková (Vanessa cardui). cesta. Vzhledem k právní ochranû tûÏbou kamene. K jejímu zasta- je zde vylouãena moÏnost tûÏby vení vedl patrnû jednak mal˘ LESNICTVÍ V dobû zfiízení kamene – není v‰ak moÏné vy- objem loÏiska, jednak otevfiení pfiírodní památky pokr˘valo ãe- louãit obãasné zcizení ãásti pfiiro- rozsáhlého kamenolomu na le- 1 âediãové sloupce v PP Rotava diãové tûleso bezlesí. Do chránû- zenû uvolnûn˘ch sloupkÛ. Nega- vém bfiehu Rotavy. jsou pravidelnû uspofiádány do tva- ného území byla zahrnuta jen tivní vliv na pfiírodní památku ru milífie. ãást s opu‰tûn˘m lomem. mohou mít horolezecké aktivity. 432 SO 16 Okres Sokolov

1

GEOLOGIE Horninov˘m lis), vrbou plazivou (Salix re- Pfiírodní podkladem jsou chloriticko-seri- pens) a klikvou bahenní (Oxy- památka Studenec citické fylity paleozoického stáfií, coccus palustris). Su‰‰í partie které jsou zde zcela pfiekryty fiíã- porÛstají smilkové louky svazu Mal˘ rybníãek s okolními loukami v kotlinovitém údolí ními usazeninami potoka a jen Violion caninae sprhou arnikou Studeneckého potoka, asi 700 m západnû od obce Stude- na malé plo‰e v severov˘chod- (Arnica montana), hrachorem nec a 3 km jihozápadnû od obce Oloví v Jindfiichovické ním cípu území svahov˘mi sedi- horsk˘m (Lathyrus linifolius) vrchovinû. menty. Fluviální sedimenty tvo- av‰ivcem ladním (Pedicularis fií ‰tûrky pfiekryté náplavov˘mi sylvatica). Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: hlínami, svahové uloÏeniny jsou Studenec 643 –648 m písãitohlinitého a hlinitého cha- ZVͤENA Na potoce vytéka- rakteru s mal˘m obsahem drob- jícím z PP byli zji‰tûni; lesklice V˘mûra: 2,78 ha Vyhlá‰eno: 1989 n˘ch úlomkÛ podloÏních hornin. horská (Somatochlora alpe- Vznikly zde hydromorfní pÛdy – stris) a strumiãník zlatook˘ (Osmylus fulvicephalus). Pfiirozen˘ mokfiadní ekosystém s bohatou popu- organozem glejová s glejem orga- Zmé- nozemním a ra‰elinnou varietou nû bûÏn˘ch druhÛ bezobratl˘ch lací silnû ohroÏeného ìáblíku bahenního (Calla typického gleje. V mírnû vlhk˘ch jsou to napfi. váÏka ãárkovaná palustris). partiích leÏí kyselá kambizem (Leucorrhinia dubia), v. tma- pseudoglejová, na su‰‰ích a velmi vá (Sympetrum danae) a ‰idél- kysel˘ch stanovi‰tích kambizem ko malé (Ischnura pumilio). dystrická. Pfii zoologickém prÛzkumu byly dále zji‰tûny mj. tyto druhy KVùTENA Chránûn je ryb- obratlovcÛ – ãolek horsk˘ (Tri- níãek s porostem ìáblíku bahen- turus alpestris), ropucha obec- ního (Calla palustris) a kosatce ná (Bufo bufo), skokan hnûd˘ Ïlutého (Iris pseudacorus), spo- (Rana temporaria), je‰tûrka lu se zra‰elinûl˘mi loukami v je- obecná (Lacerta agilis), j. Ïivo- ho okolí. Spoleãenstvo ostfiice zo- rodá (Zootoca vivipara), uÏov- bánkaté Caricetum rostratae se ka obojková (Natrix natrix), zábûlníkem bahenním (Coma- azmije obecná (Vipera berus). rum palustre) avachtou trojlis- tou (Menyanthes trifoliata) se stfiídá s nízk˘mi ostfiicomecho- v˘mi porosty asociace Carice- tum goodenowii s prstnatcem 1 Pohled na PP Studenec od ji- májov˘m (Dactylorhiza maja- hozápadu. SO 17 433 PlzeÀsko a Karlovarsko

GEOLOGIE ¤eka Ohfie pro- téká v úseku mezi obcí Králov- ské Pofiíãí a obcí Staré Sedlo asi 40 – 45 m hlubok˘m údolím kaÀonovitého typu s nev˘raznou fiíãní nivou. Ve spodní ãásti údolí (v místû silniãního mostu) se fieka zafiezává do Ïul karlo- varského plutonu, v horní ãásti do nasedajících tfietihorních se- dimentÛ starosedelského souvrst- ví (bazální souvrství sedimen- tární v˘plnû Sokolovské pánve). Znaãnû strmé svahy jsou ãlenûny erozními r˘hami, vystupujícími skalními bloky a deluviálními kuÏeli. Místy se vyskytují svaho- vá prameni‰tû. Pod horní hra- nou svahu ve skalních v˘cho- zech vodorovnû nebo kfiíÏovû zvrstveného starosedelského sou- vrství, zde tvofieného pfieváÏnû pískovci a kfiemenci, místy sle- penci, se vytvofiily pseudokrasové jevy – série jeskyÀ s mnoÏstvím dal‰ích dutin. Nejvût‰í jeskynû Cikánka na pravém bfiehu fieky je asi 40 m dlouhá. Na rovinû nad okrajem údolí v okolí Ci- kánky jsou pfiíkopové r˘hy a ná- levkovité jámy, pfiipomínající 1 krasové závrty. Horniny starose- delského souvrství obsahují znaã- né mnoÏství rostlinn˘ch zbytkÛ a kfiídlatka sachalinská (Rey- – rostlinnou drÈ, úlomky i vût‰í noutria sachalinensis). Systema- Pfiírodní ãásti slabû prokfiemenûl˘ch stro- tick˘ botanick˘ prÛzkum zde památka Údolí Ohfie mÛ (ojedinûle v délce aÏ 6 m) nebyl provádûn. a ãetné otisky listÛ a kapradin. Údolí Ohfie severozápadnû od obce Staré Sedlo k obci Geneticky souvisejí pseudokra- ZVͤENA Byly pozorovány Královské Pofiíãí v Sokolovské pánvi. sové jevy s boãní v˘molovou ãin- pfiedev‰ím bûÏné druhy Ïivoãi- ností fieky Ohfie v dobû, kdy sle- chÛ stfiedoevropského opadavého Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: dovala tuto v˘‰kovou úroveÀ. lesa. Pomûrnû pestrá je tedy pfie- Staré Sedlo u Sokolova, 398– 446 m Pseudokrasové jevy jsou unikát- dev‰ím fauna ptákÛ, zvlá‰tû Nové Sedlo u Lokte ní atohoto druhu jediné v âeské pûvcÛ. Ve vûkovû a strukturálnû republice. Tok Ohfie lemuje po rozrÛznûn˘ch lesních porostech V˘mûra: 34,19 ha Vyhlá‰eno: 1976, obou stranách fluvizem glejová mÛÏeme bûÏnû pozorovat napfi. novelizováno 2000 (typická). Podél nivy na ni na- mlynafiíka dlouhoocasého (Aegi- vazuje kyselá kambizem pseu- thalos caudatus), s˘koru luÏní doglejová, v jiÏní ãásti pfiírodní (Parus montanus), pûnici sla- Záfiez Ohfie s pseudokrasov˘mi jevy a s nalezi‰- památky i pseudoglej typick˘. víkovou (Sylvia borin), kukaã- tûm fosilní tercierní flóry. Pfiirozené biocenózy. ku obecnou (Cuculus canorus), KVùTENA Ve smí‰en˘ch, strakapouda malého (Dendro- pfieváÏnû listnat˘ch lesích na copos minor) a mnoho dal‰ích vé války a po ní jako první se- POZNÁMKA Údolí Ohfie je strm˘ch svazích nad Ohfií ros- druhÛ. Ze savcÛ veverka obec- menace lesa na dfiíve odlesnû- povaÏováno za dávnou migraã- tou druhy indikující pÛvodní ná (Sciurus vulgaris), lasice n˘ch pastvinách nad Ohfií. ní trasu. V nejstar‰ích dobách acidofilní doubravy. Podél Ohfie hranostaj (Mustela erminea), mohly zdej‰í jeskynû a pfievisy se ‰ífií fiada neofytÛ – bol‰evník my‰ice kfiovinná (Apodemus VYUÎITÍ Na území je nut- slouÏit jako pfiechodná sídla, pfií- velkolep˘ (Heracleum mante- sylvaticus) a m. lesní (A. flavi- né odstraÀovat sou‰e, v˘vraty, padnû jako útoãi‰tû ve váleãn˘ch gazzianum), net˘kavka Ïlázna- collis). ¤eka Ohfie v pfiírodní zlomy i neÏádoucí nárosty v oko- konfliktech. V 19. století byly od- tá (Impatiens glandulifera) památce je souãástí mimopstru- lí jeskyÀ a pfievisÛ a likvidovat lesnûné svahy vyuÏívány ke spo- hového revíru Ohfie, v roce 1985 invazní introdukované druhy radické pastvû dobytka. Na dne‰- tu bylo uloveno 16 druhÛ ryb. bylin. Vzhledem k tomu, Ïe jde ním okraji lesa jsou stále patrné oúzemí turisticky frekventované, stopy povrchové tûÏby stavebních LESNICTVÍ Podle stáfií pfie- je nutné obnovovat a udrÏovat surovin (písek, kámen), snad váÏné vût‰iny lesních porostÛ na hraniãní znaãení a informaãní také uhlí (lesní jámy). 1 Pohled z mostu silnice Cheb – území pfiírodní památky se dá tabule, uklízet okolí turistic- Karlovy Vary na pfiírodní památku pfiedpokládat, Ïe mohly vznik- k˘ch stezek, komunikací a fiíãní BIBLIOGRAFIE 188 Údolí Ohfie smûrem na Staré Sedlo. nout aÏ v prÛbûhu druhé svûto- náplavy. MAPA ÚZEMÍ strana 443 434 SO 18 Okres Sokolov

2

ZVͤENA ZdruhÛ bez- obratl˘ch byli zji‰tûni dva typiã- tí zástupci horsk˘ch ra‰elini‰È – stfievlíci Patrobus assimilis a Agonum ericeti. Plo‰nû roz- sáhlé a relativnû nepo‰kozené jehliãnaté porosty chránûného území jsou dodnes vhodn˘m Ïi- votním prostfiedím reliktní, do znaãné míry unikátní, i kdyÏ asi vymírající populace tetfieva hlu‰ce (Tetrao urogallus). Dal- ‰ími druhy horsk˘ch smrãin jsou (Glaucidium 1 kulí‰ek nejmen‰í passerinum), s˘c rousn˘ (Aego- lius funereus) a kfiivka obecná ra‰elinné kleãe Pino rotunda- (Loxia curvirostra). Otevfiené tae-Sphagnetum s dominant- plochy vrchovi‰tû s kleãovou Velké jefiábí ním ra‰eliníkem Russowov˘m blatkou ob˘vá ãeãetka zimní Národní (Sphagnum russowii) avelk˘m (Carduelis flammea) a lindu‰- pfiírodní rezervace jezero mnoÏstvím pomûrnû hlubok˘ch ka luãní (Anthus pratensis). jezírek. Takfika zde chybí otev- Horské ra‰elini‰tû pfii státní hranici se Spolkovou repub- fiená plocha s vegetací bultÛ LESNICTVÍ Lesní porosty likou Nûmecko, asi 4 km severozápadnû od obce Pfiebuz a flarkÛ. V jezírkách kromû ra- rezervace jsou fiazeny do katego- (Sphagnum v Pfiebuzské hornatinû. ‰eliníku Dusénova rie lesa ochranného. Území bylo majus) ar. bodlavého (S. cus- vyhlá‰eno nehonebním pozem- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: pidatum) na jednom místû roste kem. Pfiebuz 919 –942 m v˘znamn˘ postglaciální relikt, boreální druh r. LindbergÛv (S. VYUÎITÍ Záznamy o tûÏbû lindbergii), V˘mûra: 26,90 ha Vyhlá‰eno: 1933 kter˘ v âeské re- ra‰eliny v této ãásti Kru‰n˘ch publice roste jiÏ jen v Krkono- hor pocházejí z 18. století. Ra- ‰ích. Na bfiezích jezírek roste ‰elini‰tû Velkého jefiábího jezera Horské ra‰elini‰tû, ãásteãnû porostlé kleãí a vtrou- hojnû ostfiice mokfiadní (Carex bylo tûÏbou ra‰eliny dotãeno jen ‰en˘m smrkem, ãásteãnû tvofiené voln˘mi poros- limosa), rosnatka anglická (Dro- málo. TûÏba cínov˘ch rud zde ty ra‰eliníku s ãetn˘mi tÛÀkami. sera anglica), r. okrouhlolistá není jednoznaãnû prokázána, (D. rotundifolia) a jejich kfií- ale podle nûkter˘ch hypotéz je Ïenec (D. ×obovata). V jednom jejím pozÛstatkem 120 m hlu- GEOLOGIE Území národ- verní ãást rezervace a pfiechází z jezírek se udrÏela malá popu- boká studna pfii jiÏním okraji ní pfiírodní rezervace leÏí v sedle aÏ do Nûmecka, jiÏní men‰í ra- lace blatnice bahenní (Scheuch- rezervace. pod Jefiábím vrchem (964,6 m ‰elini‰tû bylo v minulosti naru- zeria palustris). Okraje vrcho- n. m.), na hraniãním hfibetu ‰eno tûÏbou. Pokryv ra‰elini‰tû vi‰tû jsou silnû odlesnûné a místy BIBLIOGRAFIE 61, 69, 96 Kru‰n˘ch hor. Jeho horninov˘m tvofií vrchovi‰tní organozem ty- odvodÀované, a tak vzaly za MAPA ÚZEMÍ strana 442 podloÏím jsou stfiednû zrnité pická (glejová), po okrajích s gle- své porosty podmáãen˘ch rohoz- muskoviticko-biotitické granity jem organozemním (místy také cov˘ch smrãin (Mastigobryo- kru‰nohorského typu, v˘chodnû glejem typick˘m). Mimo oblast -Piceetum). Na jiÏním, ãásteã- od rezervace vystupuje hrubo- vrchovi‰tû vznikly na svahovi- nû odtûÏeném okraji ra‰elini‰tû zrnn˘ biotitick˘ granit. Tyto hor- nách kysel˘ch vyvfielin kambi- avmístû hraniãních prÛsekÛ niny jsou pfiekryty zvûtralino- zemní a humusové podzoly. je vytvofiena vegetace laggu svaz 1 v˘m plá‰tûm o mocnosti 1 aÏ Sphagno recurvi-Caricion ca- Horské ra‰elini‰tû pfii státní 2m. Území tvofií dvû ra‰elini‰- KVùTENA Jedno z nejcen- nescentis s dominatním ra‰eli- hranici se SRN. tû vrchovi‰tního typu – severní nûj‰ích kru‰nohorsk˘ch vrchovi‰È níkem klamn˘m (Sphagnum 2 Typick˘m ra‰elini‰tním stfievlí- ra‰elini‰tû zaujímá stfiední a se- se vyznaãuje bohat˘mi porosty fallax). kem je Agonum ericeti. SO 19 435 PlzeÀsko a Karlovarsko

1

GEOLOGIE Území národ- podloÏím je hrubozrnn˘ bioti- ní pfiírodní rezervace leÏí na tick˘ autometamorfovan˘ gra- Národní holorovinû Kru‰n˘ch hor. Roz- nit. Na povrch vystupuje pouze pfiírodní rezervace Velk˘ moãál sáhlé rozvodnicové vrchovi‰tû má v malém balvanovém v˘chozu plochu 30,2 ha, je mírnû uklo- verozním svahu potÛãku, vyté- Horské ra‰elini‰tû ve vrcholové ãásti Pfiebuzské hornatiny nûné k jihozápadu a protáhlé ve kajícím v jihozápadním cípu severov˘chodnû od obce Pfiebuz, poblíÏ státní hranice se smûru V–Z. Vrchovi‰tû má dvû ra‰elini‰tû. Zvûtralinov˘ plá‰È má Spolkovou republikou Nûmecko. centra – v˘chodní a západní, mocnost asi 1– 2 m. PfieváÏnou západní leÏí ponûkud v˘‰e. Vel- ãást rozlohy rezervace pfiedstavu- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: k˘ moãál je excentrické vrcho- je organozem typická (glejová) Rolava 906 –929 m vi‰tû hercynského typu s ãlenit˘m srÛzné hlubok˘m ra‰elinn˘m mikroreliéfem. Jeho horninov˘m horizontem a rÛznou intenzi- V˘mûra: 50,27 ha Vyhlá‰eno: 1969 tou rozkladu rostlinn˘ch zbyt- kÛ. Po okrajích ji doplÀuje glej Horské ra‰elini‰tû s charakteristick˘mi porostry 1 Témûfi nedotãená ãást excentric- organozemní. kleãe a typickou ra‰elinnou kvûtenou a zvífienou kého vrchovi‰tû hercynského typu s ãlenit˘m mikroreliéfem v pramen- KVùTENA Vegetace vrcho- v pramenné oblasti Rolavy. né oblasti Rolavy. vi‰tû v závislosti na mocnosti ra- 436 SO 20 Okres Sokolov

2

typick˘ ra‰eliník hnûd˘ (Sphag- num fuscum), r. ãerven˘ (S. rubellum) ar. prostfiední (S. magellanicum), na stfiídavû zaplavovan˘ch mikrobiotopech r. bradavãit˘ (S. papillosum), r. baltsk˘ (S. balticum), r. ne- jmûkãí (S. molluscum) avod- ní plochy jsou doménou vzá- 3 jemnû si podobn˘ch r. Dusénova (S. majus) ar. bodlavého (S. cuspidatum). Mezi mechoros- urãení. Území bylo prohlá‰eno ty je zajímavá koprofilní volat- nehonebním pozemkem. ka baÀatá (Splachnum am- pulaceum). Zvelmi vzácn˘ch VYUÎITÍ Vstup do chránû- druhÛ jmenujme rosnatku ang- ného území není dovolen. TûÏba lickou (Drosera anglica) a kfií- ra‰eliny tu byla provádûna uÏ Ïence s rosnatkou okrouhlolistou v 18. století, nejvíce se v‰ak roz- (Drosera ×obovata) a blatnici mohla po roce 1920, kdy byly bahenní (Scheuchzeria palu- vúzemí tehdej‰ího polesí Skelná stris). Nejcennûj‰í stanovi‰tû huÈ (nyní polesí Jelení), postave- uprostfied vrchovi‰tû jsou v‰ak ny su‰árny, skladi‰tû, lanovka znaãnû destruována jeleny, kte- a úzkokolejná dráha. Rezervace ‰eliny, hladinû podzemní vody BergerÛv (Dicranum bergeri), r˘ch zde Ïije nadmûrné mnoÏ- má rysy dobfie vyváÏeného pfií- atudíÏ i na dostupnosti Ïivin hojná je rovnûÏ ‰icha ãerná (Em- ství. rodního systému. Pokud nedo- tvofií vyhranûn˘ gradient od petrum nigrum). Uprostfied vr- jde k neuváÏen˘m melioraãním kraje ke stfiedu. Na okraji rostou chovi‰tû je otevfiená vrchovi‰tní ZVͤENA K poãetnému zásahÛm nebo vût‰ímu m˘cení rohozcové smrãiny Mastigo- plocha s fiadou aÏ 3 metry hlu- ptactvu patfií tetfiev hlu‰ec (Te- porostÛ v bezprostfiedním okolí, bryo-Picetum nebo se na silnû bok˘ch jezírek, dále se systémem trao urogallus), bekasina otavní nemûlo by b˘t území niãím ne- podmáãen˘ch místech vytváfií pfieplavovan˘ch ‰lenkÛ a flarkÛ, (Gallinago gallinago), kachna gativnû ohroÏeno. lagg se spoleãenstvy ra‰eliníkÛ su‰‰í partie pokr˘vají rÛzné typy divoká (Anas platyrhynchos), a ostfiic svazu Sphagno recurvi- bultÛ. Vegetace otevfiené plochy kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium BIBLIOGRAFIE 61, 69, 96, Caricion canescentis. V obou je tvofiena kefiíãky. Kromû vfiesu, passerinum) akrkavec velk˘ 114 spoleãenstvech je dominantním borÛvky a vlochynû je to kyhan- (Corvus corax). Pozoruhodné druhem mechového patra ra‰e- ka sivolistá (Andromeda polifo- je zji‰tûné hnízdûní ãírky obecné MAPA ÚZEMÍ strana 443 liník klamn˘ (Sphagnum fal- lia) a klikva bahenní (Oxyco- (Anas crecca) v nadmofiské v˘‰- lax). Uvnitfi vrchovi‰tû je roz- ccus palustris). Ze ‰áchorovit˘ch ce kolem 900 m. 2 sáhlé pásmo porostÛ ra‰elinné rostlin tu najdeme suchop˘ry Jezírko s blatnicí bahenní kleãe Pino rotundatae-Sphag- a ostfiice mokfiadní (Carex li- LESNICTVÍ V‰echny lesy (Scheuchzeria palustris). netum, kde dominuje r. Russo- mosa). Roste zde mnoho druhÛ NPR Velk˘ moãál jsou zafiaze- 3 Klikva bahenní (Oxycoccus wÛv (S. russowii) advouhrotec ra‰eliníkÛ. Pro temena bultÛ je ny do kategorie lesÛ zvlá‰tního palustris). SO 21 437 PlzeÀsko a Karlovarsko

1

GEOLOGIE Pfiírodní rezer- smrk ztepil˘ (Picea abies), met- vace leÏí v plochém sedle na roz- lice trsnatá (Deschampsia ces- Pfiírodní vodí fiíãky Svatavy a Libockého pitosa), tfitina chloupkatá (Ca- rezervace V ra‰elinách potoka s prameni‰tûm pfiítoku lamagrostis villosa), bezkolenec potoka Zadní Liboc. Její horni- modr˘ (Molinia caerulea), místy Ra‰elini‰tû asi 3 km severozápadnû od Ïelezniãního nád- nové podloÏí tvofií chloriticko- borÛvka baÏinná (Vaccinium raÏí v obci Oloví v Jindfiichovické vrchovinû. sericitické fylity spodnopaleozo- uliginosum) abrusinka obec- ického stáfií, které jsou pfiekryty ná (Rhodococcum vitis-idaea). Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: svahov˘mi, pfieváÏnû hlinit˘mi Studenec 664 –676 m a hlinitopísãit˘mi sedimenty. ZVͤENA BûÏné druhy ptá- Rezervaci tvofií nûkolik ra‰eli- kÛ a savcÛ vrchovi‰È. V˘mûra: 23,19 ha Vyhlá‰eno: 1990 ni‰È vrchovi‰tního a pfiechodo- vého typu s mocností do 2 m. LESNICTVÍ Lesní hospo- Pfiirozen˘ ekosystém ra‰elinného boru s populací Povrch rezervace je pokryt hlav- dáfiství je v nejcennûj‰ích ra‰e- nû organozemí typickou (ménû linn˘ch partiích kvÛli tûÏké pfií- kfiíÏencÛ borovice lesní (Pinus sylvestris) a b. blat- glejovou) a ra‰elinn˘mi subtypy stupnosti velmi obtíÏné a bylo ky (P. rotundata). glejÛ (glejem organozemním proto utlumeno jiÏ dfiíve. resp. ra‰elinnou varietou typic- kého gleje). VYUÎITÍ Území je mimo hlavní trasy, nemá atraktivní KVùTENA V porostu pfie- cíl a navíc je k nûmu jen omeze- vládá hybridogenní polukace bo- n˘ pfiístup. Negativní vliv na rovic. Dále zde rostou napfi. bfií- území mohou mít obãasné náv- za p˘fiitá (Betula pubescens), ‰tûvy sbûraãÛ lesních plodin (se- ‰lapávání, lámání, nebezpeãí poÏáru), popfi. zvûfi (okus, lou- pání a ohryz). Území nebylo hospodáfisky vyuÏíváno ani v mi- nulosti – nejvíce k tomu pfiispûlo jen roztrou‰ené osídlení (Stude- nec) navíc s omezen˘m zemûdûl- stvím a úplná absence prÛmy- 1 Pfiirozen˘ ekosystém ra‰elinné- slové v˘roby. Na území nejsou ho boru s jedinci hybridního roje. ani stopy po tûÏbû ra‰eliny. 438 SO 22 Okres Sokolov

kopfiiva dvoudomá (Urtica dioi- ca) a hefimánkovec pfiímofisk˘ nevonn˘ (Matricaria maritima subsp. inodora). Lokalita je po- mûrnû v˘znamn˘m nalezi‰tûm li‰ejníkÛ a mechorostÛ.

ZVͤENA Vúzemí pfiírod- ní památky hnízdí mj. holub hfiivnáã (Columba palumbus), pfietahuje tudy jelení a srnãí zvûfi. Byla zde pozorována li‰ka obecná (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), tchofi tmav˘ (Mustela putorius) ado- loÏen je v˘skyt tetfiívka obecné- ho (Tetrao tetrix). Vroce 1995 bylo naposledy pozorováno hníz- dûní v˘ra velkého (Bubo bubo). V bezprostfiední blízkosti pfií- rodní památky byl zji‰tûn v˘skyt ãápa ãerného (Ciconia nigra).

LESNICTVÍ V pfiilehl˘ch les- ních porostech se hospodafii tak, aby nebyl naru‰en vzhled pfiírod- ní památky. Dojde ke zkrácení obm˘tní doby porostÛ v okolí kam˘ku, pfiedev‰ím na v˘chod- ní a jiÏní stranû, kvÛli zachová- 1 ní estetické hodnoty lokality.

VYUÎITÍ Rozvoj turistiky v˘raznû uplatÀuje v bizarní mor- vedl ke zpfiístupnûní jiÏního Pfiírodní fologii skalního v˘chozu. Zdej‰í pilífie, vybudování pfiíjezdov˘ch památka Vysok˘ kámen v˘choz je ordovického stáfií komunikací a k v˘stavbû restau- a patfií k tzv. fykodové sérii. Na race v bezprostfiední blízkosti V˘razn˘ skalní suk (773,6 m n. m.) pfii západním okra- území pfiírodní památky se na skal. K v˘stavbû bylo zfiejmû vy- ji Lubské vrchoviny podél státní hranice se Spolkovou svahovinách uveden˘ch meta- uÏíváno i kamene z lokálního republikou Nûmecko, jihozápadnû od Kraslic a severnû morfovan˘ch hornin vyvinuly zdroje v jiÏní ãásti území. Dnes od LubÛ. kambizemní podzoly v asociaci lokalitu ãásteãnû ohroÏují horo- s pfiidruÏen˘mi kryptopodzoly lezecké aktivity, které v‰ak byly Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: a kambizemí dystrickou. omezeny v˘nosem ministerstva Kámen u Kraslic 740 –774 m kultury z roku 1979. K otevfie- KVùTENA PÛvodním les- ní chystaného hraniãního pfie- V˘mûra: 3,64 ha Vyhlá‰eno: 1974, ním typem jsou reliktní bory chodu nedo‰lo, a tak je pfiírodní novelizováno 2000 svazu Dicrano-Pinion a okra- památka nav‰tûvována pû‰ími jovû kyselé buãiny svazu Luzu- turisty spí‰e sporadicky. Nejvût- Nápadn˘ skalní v˘choz drobového kvarcitu. lo-Fagion. V souãasnosti je na- ‰ím nebezpeãím pro území je hrazují acidofilní spoleãenstva proto pfiirozená sukcese vegetace skalních a suÈov˘ch stanovi‰È (vãetnû stromové), zejména v trh- GEOLOGIE Drobov˘ kvar- hfieben pokraãuje k severov˘cho- s dominantním vfiesem (Cal- linách skalních vûÏí, která naru- cit tvofií ve svrchní ãásti rovnop- du nejprve dvûma vûÏemi a dá- luna vulgaris), borÛvkou (Vac- ‰uje kompaktnost masivu a sni- lo‰e bfiidliãnat˘ch chloriticko – le rozloÏit˘mi útvary Hradeb. cinium myrtillus) abrusinkou Ïuje jeho stabilitu. Estetická sericitick˘ch fylitÛ rÛznû mocné Na jejich konci stojí vûÏ Zobák (Rhodococcum vitis-idaea), hodnota lokality je ohroÏena za- útrÏkovité vloÏky. Díky své ahfieben uzavírá mohutná skal- mezi dfievinami mají vût‰í po- rÛstáním celé plochy dfievinami. odolnosti vÛãi zvûtrávání a od- ní vûÏ – Vûtrná skála. Kvarcity díly bfiíza (Betula sp.), borovice nosu tvofií v˘razné skalní útvary, jsou tmavû ‰edé, nev˘raznû bfiid- (Pinus silvestris) a smrk (Picea MAPA ÚZEMÍ strana 443 z nichÏ jsou nejznámûj‰í skalní liãnaté s typick˘m mlad‰ím kfie- abies). Není zde uvádûn v˘- stûny Vysokého kamene, nûkolik menn˘m proÏilkováním. Délka skyt Ïádného vzácnûj‰ího taxo- izolovan˘ch skupin skalních vû- v˘chozu drobového kvarcitu je nu z cévnat˘ch rostlin. Dfiívûj‰í Ïí 10 – 20 m vysok˘ch, se strm˘- necel˘ch 400 m, pfii v˘chodní v˘skyt kriticky ohroÏeného plavu- mi, silnû rozpukan˘mi stûnami, stranû je tektonicky omezen˘. níku cypfii‰kovitého (Diphasia- v jejichÏ okolí leÏí – balvanitá Plochy bfiidliãnatosti mají mír- strum tristachyum) nebyl novû aÏ kamenitá pole, místy zahli- n˘ sklon k severozápadu. Podle potvrzen. V souvislosti s absencí nûná. Od západu je prvním nich se hornina deskovitû rozpa- obhospodafiování a vysokou ná- 1 Nûkolik izolovan˘ch skupin skalním útvarem Vyhlídková dá. Systém puklin smûru SZ–JV v‰tûvností do území invaduje skalních vûÏí 10 – 20 m vysok˘ch skála (773,6 m n. m.). Skalní a SV–JZ, zpravidla strm˘ch, se nûkolik ruderálních druhÛ, napfi. tvofií pfiírodní památku. SO 23 439 PlzeÀsko a Karlovarsko Leopoldovy Pfiírodní park Hamry

Byl vyhlá‰en Okresním úfiadem Sokolov v r. 1986 kameni (773,6 m n. m.), kde se ve stejnojmenné aOkresním úfiadem Cheb v roce 1995 jako tzv. oblast pfiírodní památce chrání geomorfologicky nápadn˘ klidu. Zaujímá 4000 ha v západním v˘bûÏku Kru‰- skalní v˘choz drobového kvarcitu. n˘ch hor pfii státní hranici se SRN. Území pfiírodního parku náleÏí do povodí Ohfie, mezi okresy Cheb a Sokolov je hluboce za- Horninov˘ podklad v sokolovské ãásti parku tvofií hlouben˘ tok Zadní Liboc, na kterém je vybudová- krystalinikum Kru‰n˘ch hor s fylity a fylitick˘mi na pfiehradní nádrÏ Horka. kvarcity, jiÏní chebská ãást je tvofiena sedimenty PÛvodní pfiirozené doubravy a buãiny byly pfie- tfietihorní Chebské pánve. Styk krystalinika a ter- váÏnû pfiemûnûny v kulturní smrãiny. Základní ciéru je tektonick˘, s epicentrem v okolí Nového dfievinou je smrk, nejvíce zastoupen˘mi pfiímûsemi Kostela. jsou buky, borovice, bfiízy a ol‰e. Území parku fia- Geomorfologicky leÏí v Jindfiichovské vrchovi- díme do fytogeografického podokresu Hal‰trovská nû, která tvofií jihozápadní ãást Klínovecké horna- vrchovina. tiny v Kru‰n˘ch horách. Je to ãlenitá kerná vrcho- Îije zde ãolek hranat˘ (Triturus helveticus) vina silnû rozãlenûná hlubok˘mi údolími zejména a pravidelnû hnízdí v˘r velk˘ (Bubo bubo). K turis- Libockého potoka a jeho pfiítokÛ. Její povrch se tick˘m zajímavostem patfií PP Vysok˘ kámen s roz- sklání od státní hranice se SRN z v˘‰ek kolem hlednou nebo zachovalá lidová architektura zemû- 800 m (Poãáteck˘ vrch 818,0 m n. m.) k jihov˘- dûlsk˘ch usedlostí. V parku se provozuje extenzivní chodu na severu a severozápadû. Pleistocénní kryo- zemûdûlství se zamûfiením na pastvináfiství a pícni- genní modelace je zejména v˘razná na Vysokém náfiství.

1

1 Okolí Horního Studence. 2 2 Pohled na pfiírodní park Leopoldovy Hamry z Vysokého kamene. 440 SO 24 Okres Sokolov

Pfiírodní park Pfiebuz

Vyhlá‰en Okresním národním v˘borem v Sokolovû vroce 1980 jako oblast klidu.

Pfiírodní park na rozloze 9859 ha leÏí v Pfiebuzské hornatinû v západní ãásti Kru‰n˘ch hor pfii státní hranici se Spolkovou republikou Nûmecko, pfii hranici s okresem Karlovy Vary. Je to plochá hor- natina, sloÏená pfieváÏnû ze Ïuly karlovarského plu- tonu s rozsáhl˘mi plo‰inami holoroviny. V parku, kter˘ se nachází v blízkosti obce Pfiebuz, v pramen- né oblasti fiíãky Rolavy a jejích pfiítokÛ, je rozsáhl˘ komplex vrchovi‰tních ra‰elini‰È a návazn˘ch les- ních ekosystémÛ. Jejich nejzachovalej‰í ukázky jsou zvlá‰tû chránûny v národních pfiírodních rezer- vacích Velké jefiábí jezero a Velk˘ moãál a v pfiírod- ní památce Ra‰elini‰tû Haar. Území parku fytogeo- graficky pfiíslu‰í do oreofytika – oblasti horské vegetace a kvûteny, fytogeografického okresu Kru‰- né hory. V pfiírodním parku se nacházejí zbytky pÛvodní charakteristické historické zástavby kru‰- 1 nohorského stylu.

2

1 Ukázka horské vegetace v Pfiírodním parku Pfiebuz. 2 V pfiírodním parku leÏí rozsáhl˘ komplex vrchovi‰tních ra‰elini‰È a ná- vazn˘ch lesních ekosystémÛ. SO 25 441 PlzeÀsko a Karlovarsko

P¤EBUZSKÉ V¤ESOVI·Tù STR. 430

VELKÉ JE¤ÁBÍ JEZERO STR. 435

442 SO 26 Okres Sokolov

ÚDOLÍ OH¤E STR. 434

VELK¯ MOâÁL STR. 436

VYSOK¯ KÁMEN STR. 439

SO 27 443 PlzeÀsko a Karlovarsko Památné stromy (kromû CHKO Slavkovsk˘ les)

1. Lípa velkolistá, „Jirákova lípa“, k. ú. Dolní Nivy, p. ã. 87/1, u ãp. 7 v severní ãásti obce. O: 768 cm, Vs: 26 m, S: cca 500 let. 2. Dub letní, „·enbauerÛv dub“, k. ú. Chlum Svaté Mafií, p. ã. 314/2, na okraji obce pfii cestû k samotû Rusov. O: 316 cm, Vs: 23 m, S: cca 200 let. 3. Borovice vejmutovka, k. ú. Kraslice, p. ã. 1735/1, v zahradû 6. matefiské ‰koly Kraslice-Lipová. O: 280 cm, Vs: 35,5 m, S: cca 150 let. 4. Javor klen, k. ú. Kraslice, p. ã. 1735/1, v zahradû 6. matefiské ‰koly Kraslice – Lipová. O: 360 cm, Vs: 30 m, S: cca 100 let. 5. Buk lesní, k. ú. Libavské Údolí, p. ã. 35/1, na okraji lesa ve v˘- chodním okraji obce. O: 393 cm, Vs: 25 m, S: cca 200 let. 6. Skupina 8 lip malolist˘ch, k. ú. SnûÏná, p. ã. 1, kolem kostela sv. Jakuba. O: 320– 360 cm, Vs: 25 m, S: cca 200 let. 7. Topol ãern˘, k. ú. Sokolov, p. ã. 161, v parku proti zámku. O: 516 cm, Vs: 27 m, S: cca 100 let. 8. Dub letní, k. ú. Staré Sedlo, p. ã. 777 a 199, v soukromé zahra- dû nad silnicí Sokolov – Loket. O: 480 cm, Vs: 20 m. 9. Stromofiadí 84 modfiínÛ opadav˘ch, k. ú. ·indelová, p. ã. 446 a 480, podél cesty od silnice k loveckému zámeãku Favorit. O: 210–270 cm, Vs: 35 m, S: 135 let. 10. Lípa malolistá, k. ú. Tatrovice, p. ã. 614, v ohybu silnice do âer- navy. O: 1122 cm, Vs: 23 m, S: cca 400 let. 11. Borovice lesní, k. ú. T˘n u Lomnice, p. ã. 306/1, v údolí Svata- vy na levém bfiehu proti Luhu nad Svatavou. O: 301 cm, Vs: 35 m, 1 S: cca 150 let. 12. Dub letní, k. ú. Vintífiov u Sokolova, p. ã. 2, v jiÏní ãásti obce. O: 385 cm, Vs: 20 m, S: cca 250 let. 13. Topol ãern˘, k. ú. Vintífiov u Sokolova, p. ã. 228, u silnice v za- táãce. O: 520 cm, Vs: 30 m, S: 100 let. 14. Dub letní, k. ú. Novina, p. ã. 331/1, na kraji pastviny u pfiíjez- dové komunikace od Sokolova. O: 382 cm, Vs: 21 m, S: nezji‰- tûno.

2

1 Lípa malolistá v Tatrovicích. 2 Buk lesní na v˘chodním okraji obce Libavské Údolí. 444 SO 28