Okres Sokolov nesouvislé, men‰í plochy typic- k˘ch (litick˘ch) rankerÛ stfiída- né pfiidruÏen˘mi ostrÛvky lito- zemí. KVùTENA Území pfiírodní památky je pokryto kfiovinami a náletem dfievin s lískou obecnou (Corylus avellana), jefiábem pta- ãím (Sorbus aucuparia), javo- rem klenem (Acer pseudoplata- nus), bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a topolem osikou (Po- pulus tremula). V podrostu do- minují bûÏné druhy lesních lemÛ atroj‰tûtov˘ch horsk˘ch trávníkÛ skonvalinkou vonnou (Conval- laria majalis), lipnicí ‰irolistou (Poa chaixii), koprníkem ‰tûtino- list˘m (Meum athamanticum) a ãern˘‰em lesním (Melampy- rum sylvaticum). ZVͤENA Ze vzácnûj‰ích druhÛ ÏivoãichÛ byla v území zji‰tûna je‰tûrka Ïivorodá (Zoo- toca vivipara) 1 . VYUÎITÍ Vzhledem GEOLOGIE Pfiírodní pa- k obklopení geologického feno- Pfiírodní mátkou je zvûtráváním a odno- ménu loukami je v území do- památka Kamenn˘ hfiib sem vymodelovan˘ blok porfyric- poruãena pastva a okrajovû je kého adamellitu karlovarského vhodné i kosení. Bizarní balvan v Jindfiichovické vrchovinû asi 750 m plutonu (tzv. horské Ïuly). PÛ- jiÏnû od obce Krásná Lípa u ·indelové. dorys bloku tvofií ãtyfiúhelník orozmûrech 4,23 m, 3,21 m, Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: 4,85 m a 3,18 m, max. v˘‰ka Krásná Lípa 666 –668 m bloku je 3 m. Blok je vodorov- n˘mi puklinami v˘raznû rozãle- nûn na nûkolik ãástí. Jeho zá- V˘mûra: Vyhlá‰eno: 0,08 ha 1980, kladna je na jiÏní stranû zúÏena, novelizováno 2000 hrany jsou pÛsobením zvûtrá- vání zaoblené. V blízkém okolí Blok adamellitu karlovarského plutonu – pfiíklad Ïulového balvanu se vyvinuly deskovité a kvádrové odluãnosti horniny a jejího kyselé aÏ silnû kyselé hnûdé pÛdy selektivního zvûtrávání a odnosu. Balvan je v˘- (kambizem typická s kambize- mí dystrickou). Na mûlk˘ch mi- 1 Kamenn˘ hfiib je pfiíkladem razn˘m estetick˘m a krajinn˘m prvkem. nerálnû-humusov˘ch pfiekryvech deskovité a kvádrové odluãnosti tzv. aÏ skalních v˘chozech leÏí místy horské Ïuly. SO 13 429 PlzeÀsko a Karlovarsko 1 GEOLOGIE Území pfiírod- KVùTENA Na vytûÏeném ní památky leÏí v kotlinovitû vrchovi‰ti vznikla mozaika vel- roz‰ífieném údolí Rolavy v Pfie- mi rÛznorod˘ch mikrobiotopÛ Pfiebuzské buzské hornatinû. Horninové osídlen˘ch spoleãenstvy v rÛz- Pfiírodní podloÏí rozsáhlého vrchovi‰tû ném stádiu sukcese. Jsou zde aÏ památka vfiesovi‰tû tvofií pfieváÏnû porfyrick˘, stfied- nûkolikametrové pilífie neodtûÏe- nû aÏ hrubû zrnit˘ autometa- né ra‰eliny s bohat˘mi vfiesovi‰ti, B˘valé vrchovi‰tû na severozápadním okraji obce Pfiebuz, morfovan˘ muskoviticko-bioti- na nichÏ roste borÛvka baÏinná západnû od fiíãky Rolavy v Pfiebuzské hornatinû. tick˘ granit mlad‰í intruzivní (Vaccinium uliginosum) apfie- fáze karlovarského plutonu (tzv. dev‰ím bfiíza trpasliãí (Betula Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: nana) kru‰nohorská Ïula). AÏ 3 m ve své nejzápadnûj‰í lo- Pfiebuz, Rolava 877–904 m mocná nadloÏní vrstva ra‰eliny kalitû v âeské republice. AÏ na vrchovi‰tního typu nasedající na minerální podloÏí obnaÏené plo- V˘mûra: Vyhlá‰eno: granit a zãásti i na pfiítomné chy osidluje plavuÀ vidlaãka (Ly- 89,78 ha 1992 svahové sedimenty byla v minu- copodium clavatum), zvodnûlé losti z vût‰í ãásti vytûÏena aÏ na pfiíkopy s ra‰eliníky (Sphagnum Komplex polopfiirozen˘ch biotopÛ, refugium podloÏí. Ve stfiední a jiÏní ãásti majus, S. palustre, S. fallax) vzácn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ. vfiesovi‰tû se nachází vodou neo- doprovází rosnatka okrouhlo- vlivnûné vyv˘‰eniny. Deprese po listá (Drosera rotundifolia). tûÏbû ra‰eliny v severní ãásti vfie- Na trvale zaplaven˘ch místech liodes nigritarsis a tyrfobiont- nepatfií mezi ohroÏené lokality. sovi‰tû jsou podmáãené, místy podél Rolavy roste vzácnû zdro- ního stfievlíka Agonum ericeti. Po ukonãení tûÏby ra‰eliny a po- zatopené. Pokryv zbytku neod- jovka potoãní (Montia hallii). Z ostatních ÏivoãichÛ byli na lo- stupném zlep‰ování stavu ovzdu- tûÏen˘ch loÏisek ra‰eliny zaují- Smilkové louky na okraji pfií- kalitû zji‰tûni ãolek horsk˘ (Tri- ‰í mohou území ohrozit sukcese má organozem typická (glejová) rodní památky zdobí prha turus alpestris), je‰tûrka Ïivoro- náletov˘ch dfievin. s glejem organozemním (podél arnika (Arnica montana), prst- dá (Zootoca vivipara) a skokan Rolavy i glej typick˘, varieta natec listenat˘ (Dactylorhiza hnûd˘ (Rana temporaria). Pro POZNÁMKA Objev rud ba- zbahnûl˘). Ve vytûÏen˘ch a za- longebracteata) a nenápadná ptaãí faunu otevfien˘ch ploch ra- revn˘ch kovÛ v okolí a jejich topen˘ch prostorech probíhá po- kapradinka vratiãka mûsíãní ‰elinn˘ch luk jsou charakteris- tûÏba (Pfiebuz, Jelení, Stfiíbrná) stupná sukcese hydromorfních (Botrychium lunaria). tick˘mi druhy tetfiívek obecn˘ vedl k osídlování tohoto prosto- pÛd. Okolo vrchovi‰tû se na sva- (Tetrao tetrix), bekasina otavní ru a zmûnám horského pralesa hovinách Ïul vytvofiily kambi- ZVͤENA Druhová sklad- (Gallinago gallinago) a lindu‰- na zemûdûlské pÛdy, zastavûné zemní a humusové (organozem- ba ÏivoãichÛ v území pfiírodní ka luãní (Anthus pratensis). plochy a posléze i k tûÏbû ra‰eli- ní) podzoly. památky je podmínûna pestrou Z bûÏn˘ch druhÛ savcÛ zde Ïijí ny pro otop. ZároveÀ s tím se mozaikou biotopÛ. Z doloÏen˘ch napfi. jelen lesní (Cervus ela- mûnilo druhové sloÏení lesa a je- druhÛ bezobratl˘ch, zasluhují phus), norník rud˘ (Clethrio- ho genetická hodnota. pozornost stfievlíci Carabus ni- nomys glareolus) ahrabo‰ mo- tens, Cymindis vaporariorum kfiadní (Microtus agrestis). BIBLIOGRAFIE 61, 69, 96, a plo‰tiãka Macrodema micro- 154 pterum. Na pÛvodní ra‰elinná VYUÎITÍ Území není ze- 1 Bfiíza trpasliãí (Betula nana) stanovi‰tû s bfiízou zakrslou se vá- mûdûlsky vyuÏíváno. Díky odleh- MAPA ÚZEMÍ strana 442 v PP Pfiebuzské vfiesovi‰tû. Ïe v˘skyt vzácného nosatce Coe- losti a nepatrnému osídlení okolí 430 SO 14 Okres Sokolov 2 lax). Zajímavé jsou okrajové ra- ‰elinné smrãiny Sphagno-Pice- etum s dominatním suchop˘- rem pochvat˘m (Eriophorum vaginatum) vbylinném patfie. Kromû obecn˘ch druhÛ vfiesov- covit˘ch se zde vyskytují ‰icha ãerná (Empetrum nigrum), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). ZVͤENA Z typick˘ch a ná- padnûj‰ích druhÛ ÏivoãichÛ je moÏno uvést pûvu‰ku modrou (Prunella modularis), budníã- (Phylloscopus tro- 1 ka vût‰ího chilus) a pûnici pokfiovní (Syl- via curruca), ze savcÛ rejska GEOLOGIE Pfiírodní pa- malého (Sorex minutus) arejsce Pfiírodní mátku tvofií soubor pûti drob- ãerného (Neomys anomalus). památka Ra‰elini‰tû Haar n˘ch ra‰elini‰È vrchovi‰tního ty- pu, rozpt˘len˘ch v úvalovitém LESNICTVÍ Porost území Ra‰elini‰tû v Pfiebuzské hornatinû 3,5 km jihozápadnû údolí stfiední ãásti toku beze- pfiírodní památky je zafiazen do od obce Pfiebuz. jmenného levostranného pfiíto- kategorie lesÛ zvlá‰tního urãení. ku potoka Bystfiina. Jeho horni- Území je prohlá‰eno nehoneb- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: nové podloÏí budují stfiednû ním pozemkem. Obora 818– 826 m zrnité aÏ drobnozrnné biotitic- ko-muskovitické granity aÏ gra- VYUÎITÍ Pfiírodní památ- V˘mûra: 9,87 ha Vyhlá‰eno: 1931 nodiority star‰í intruzivní fáze ka leÏí v ochranném lese, kde se karlovarského plutonu (tzv. hor- provádí zdravotní v˘bûr a od- Stagnující ra‰elini‰tû s kleãovitou blatkou a s ty- ské Ïuly). Mezi pÛdami pfievlá- straÀování smrku ve skupinách dá vrchovi‰tní organozem typic- blatky. Nezbytné je udrÏování pickou horskou vrchovi‰tní kvûtenou. ká s organozemí glejovou, po volné plo‰ky Ïivé ra‰eliny s vr- okrajích i glej organozemní. Zvût- chovi‰tní vegetací, vylouãení me- raliny granitÛ pokr˘vají kambi- liorací a stavby mysliveck˘ch za- zemní (humusové, organozem- fiízení. Vzhledem k odlehlosti ní) podzoly. a znaãné nepfiístupnosti byly zá- sahy ãlovûka jen omezené a ni- KVùTENA Men‰í horské jak v˘znamnû nezasáhly do pfii- vrchovi‰tû údolního typu s domi- rozeného v˘voje biotopu. nantní ra‰elinnou kleãí (Pinus ×pseudopumilio) ve spoleãen- stvu Pino rotundatae-Sphag- netum, zaujímajícím vût‰inu plochy vrchovi‰tû. Ve spoleãen- stvech bultÛ dominuje ra‰eliník prostfiední (Sphagnum magel- 1 lanicum) ar. RussowÛv (S. rus- Okrajová ra‰elinná smrãina. sowii), v okrajov˘ch laggov˘ch 2 Kali‰tû v jiÏní ãásti chránûné- partiích zvût‰en˘ch dfiívûj‰í tûÏ- ho území se suchop˘rem pochvat˘m bou pfievládá r. klamn˘ (S. fal- (Eriophorum vaginatum). SO 15 431 PlzeÀsko a Karlovarsko 1 GEOLOGIE Jeden ze sku- KVùTENA PÛvodní lesní piny terciérních vulkanitÛ na vegetaci tvofiily buãiny svazu Pfiírodní linii smûru V–Z (VJV–ZSZ) Fagion areliktní bory svazu památka Rotava mezi obcemi Rotava a âernava. Dicrano-Pinion. Na ãediãovém âediãové tûleso vystupuje pfii suku nalezneme ve dvou mikro- Vulkanick˘ suk na v˘chodním svahu kóty 640,3 m n. m. kontaktu granitoidÛ karlovar- lokalitách pomûrnû bohaté poros- v Jindfiichovické vrchovinû, asi 700 m severnû od kfiiÏo- ského plutonu s plá‰tûm krysta- ty kapradinky skalní (Woodsia vatky silnic v dolní ãásti obce Rotava. lick˘ch bfiidlic. V˘chodní ãást tû- ilvensis). Mezi vzácnûj‰í druhy lesa má dokonalou sloupcovitou pronikající z okolních luk patfií Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: odluãnost, prÛmûr sloupÛ ãiní prha arnika (Arnica montana) Rotava 614 –630 m 13 aÏ 15 cm, délka aÏ 12 m. Po ahrachor horsk˘ (Lathyrus lini- stranách, zvlá‰tû na jiÏním úpa- folius). Naopak exklávní v˘skyt V˘mûra: 0,4 ha Vyhlá‰eno: 1953, tí, sloupcovitá odluãnost pfiechází fiimbaby chocholiãnaté (Pyre- novelizováno 1988 v kulovitou odluãnost. âerno‰e- thrum corymbosum) a mochny dá ãediãová hornina limburgi- jarní (Potentilla tabernaemon- Vypreparované ãediãové tûleso se sloupcovitou tového aÏ bazanitového typu tani) je podmínûn bazick˘m pod- obsahuje ãetné uzavfieniny okol- loÏím. odluãností. ních hornin, zejména kontaktnû