ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ

Bakalářská práce

Realizace státní politiky zaměstnanosti v okrese Sokolov

Implementation of national employment policy in the Sokolov district

Kristina Martínková

Cheb 2011

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Realizace státní politiky zaměstnanosti v okrese Sokolov“ vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího bakalářské práce za pouţití pramenů uvedených v přiloţené bibliografii.

V Chebu, dne 6.5.2011 ……………………………… podpis autora Obsah

Úvod ………………………………………………………………………………………………………………….……………………………………………………………………..……..…….….. 5

1 Státní politika zaměstnanosti …………………………………………………...………………….………………………………….....……………6

1.1 Financování státní politiky zaměstnanosti …………………………………………………………………….….…………..… 8

1.2 Pasivní politika zaměstnanosti ………………………………………………………………………………………………….…….…………… 8

1.3 Aktivní politika zaměstnanosti ……………………………………………….……………………………………………….……….………..… 9

1.3.1 Rekvalifikace ……………………………………………………………………………………………………………………………….………….………… 9

1.3.2 Investiční pobídky ………………………………………………………………………………………………………………….……………..…… 11

1.3.3 Veřejně prospěšné práce ……………………………………………………………………….………………………….……………………11

1.3.4 Společensky účelná pracovní místa ……………………………………………….…………………….………………….… 11

1.3.5 Příspěvek na zapracování …………………………………………………………………………………………….………………….……12

1.3.6 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ……………………………………….. 12 1.3.7 Příspěvek na chráněné pracovní místo a zřízení a provoz chráněných

dílen …………………………………………………………………………………………………………..…………………………..…………….…………….……. 13

1.3.8 Východiska politiky zaměstnanosti …………………………………………………………..……….………………….…… 13

1.3.9 Cílení aktivní politiky zaměstnanosti ……………………………………………………….……..…………………..…… 15

1.3.10 Faktory ovlivňující efekty programů APZ …………………………………………………………………..…….… 17

1.4 Evropský sociální fond ………………………………………………………………………………………………………………………………….………………..……18

2 Celková charakteristika okresu ………………………………………………………………………………………………………….…… 19

2.1 Geografické a přírodní podmínky ……………………………………………………………………………………………………………………… 19

2.2 Ekologická situace v regionu ………………………………………………………………………………………………………………………….……..…… 20

2.3 Demografické a sociální podmínky …………………………………………………………………………………………………………………… 23

2.4 Vývoj nezaměstnanosti okresu Sokolov ……………………………………………………………………………..…….…… 24

2.4.1 Struktura nezaměstnanosti: délka evidence ……………………………………………………………….…….…..… 26

2.4.2 Struktura nezaměstnanosti: věk ………………………………………………………………………………………………………… 27

2.4.3 Struktura nezaměstnanosti: vzdělání ……………………………………………………………………………………….…… 28

2.5 Aktivní politika zaměstnanosti realizovaná v okrese Sokolov ………………………………… 29

2.5.1 Financování APZ…………………………………………………………………………………………………………………………………………..… 29

2.5.2 Realizace APZ ……………………………………………………………………………………………………………………………………………..…… 30

2.5.2.1 Veřejně prospěšné práce ……………………………………………………………………………………………………....……… 30

2.5.2.2 Rekvalifikace ………………………………………………………………………………………………………………..…………….….…….…... 32

2.5.2.3 Společensky účelná pracovní místa …………………………………………………………………………….……… 38

2.5.2.4 Překlenovací příspěvek ………………………………………………………………………………………………………….…..….. 40

2.5.2.5 Příspěvek na zapracování ………………………………………………………………………………………………………………..…….…. 40

2.5.2.6 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský záměr…………………………………….….. 40 2.5.2.7 Příspěvek na zřízení a provoz chráněných dílen (CHPD)

a chráněného pracovního místa (CHPM) ………………………………………………………………..…… 40

2.5.2.8 Poradenské aktivity ……………………………………………………………………………………………………………..…….…….… 41

2.5.2.9 Job club ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….…..…… 42

2.5.2.10 Bilanční diagnostika …………………………………………………………………………………………………………..…….…… 42

2.5.2.11 Projekt „Vzdělávejte se!“ ……………………………………………………………………………………………..……..…… 42

Závěr ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..…….………… 43

Seznam tabulek a grafů ……………………………………………………………………………………………………………………………………….………… 46

Seznam použitých zkratek ………………………………………………………………………………………………………………..……………….…..…… 47

Seznam použité literatury ……………………………………………………………………………………………………………..…………………….……… 48 4

Úvod Tato práce pojednává o realizaci státní politiky zaměstnanosti, přičemţ pasivní politika zaměstnanosti, jako její součást, je představena pouze v teoretické části, v praktické části je cíleně opomenuta. Přestoţe je nazvána politikou pasivní, svou zásadní roli na poli nezaměstnanosti bezesporu zastává a určitý vliv na vývoj nezaměstnanosti jí upřít nelze. Naopak aktivní politikou zaměstnanosti (nebo také APZ) se tato práce zabývá velmi podrobně a to zejména díky moţnosti pomocí jejích nástrojů prakticky okamţitě reagovat na vzniklou situaci na trhu práce. Ať uţ se jedná o vytvoření nových pracovních míst nebo nástroje určené ke zvýšení zaměstnatelnosti osob t.č. bez zaměstnání nebo osob nezaměstnaností ohroţených.

Role aktivní politiky zaměstnanosti v posledních letech zaznamenala nárůst a její význam nadále roste se zvyšující se mírou nezaměstnanosti. V roce 1999 byl přijat, podobně jako tomu bylo v předchozím roce v Evropské unii „Národní plán zaměstnanosti“. Návazně na něj pak „Národní akční plány zaměstnanosti“ (dále jen NAPZ), které deklarují cíle a priority obdobné těm, jeţ byly definovány v členských zemích EU.

Aktivní politika zaměstnanosti je důleţitým nástrojem v boji s bariérami zabraňujícími nezaměstnaným osobám vstupu na trh práce. Finanční prostředky ze státního rozpočtu a v posledních letech i z ESF pomáhají znevýhodněným skupinám v návratu na trh práce. Jedná se zejména o starší uchazeče, ţeny pečující o děti, ţeny po mateřské dovolené, zdravotně znevýhodněné, o dlouhodobě nezaměstnané a další. Samotné tyto překáţky a velmi často i kumulace těchto handicapů dostává samotné uchazeče do situace, kdy nejsou bez pomoci schopni sami nelézt vhodné zaměstnání nebo se na budoucí zaměstnání připravit.

Dále je v této práci definován pojem aktivní politiky zaměstnanosti v českém systému s uvedením základního rozdělení nástrojů APZ. Je zhodnocena situace na trhu práce a vývoj nezaměstnanosti v České republice s porovnáním trhu práce okresu Sokolov s uvedením jeho specifik a odlišností od ostatních okresů ČR. Bude proveden rozbor výdajů na státní politiku zaměstnanosti v členění na PPZ a APZ a financí čerpaných z ESF.

V neposlední řadě bude zhodnoceno cílení nástrojů APZ. Tato část práce si klade za cíl odhalit problémy na trhu práce a popsat realizaci APZ v okrese Sokolov. Zejména

5 rekvalifikacím, coţ je jeden z nejdůleţitějších nástrojů APZ, je věnováno nejvíce prostoru.

Počátky vzniku nástrojů APZ lze hledat v období hospodářské krize třicátých let 20. století. Vysoká míra nezaměstnanosti si tehdy vyţádala státní zásahy za účelem pomoci nezaměstnaným, a to jednak kompenzacemi za ztrátu výdělku a přímými intervencemi státu na pracovním trhu. Odtud rozlišení aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti. V té době aktivní politika zaměstnanosti směřovala zejména k nekvalifikované pracovní síle na sekundárním pracovním trhu v podobné formě dnešních veřejně prospěšných prací. Další nástroje APZ vznikly aţ později.1

Výzkumem trhu práce zaměřeným zejména na politiku zaměstnanosti, její cíle, nástroje a institucionální zabezpečení a na problémy spojené s minimalizací nezaměstnanosti se v ČR zabývá zejména Výzkumný ústav práce a sociálních věcí2. Ten pravidelně zpracovává studie a analýzy věnované hodnocení účinnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, a to jak z celostátního, tak regionálního hlediska, postavení vybraných sociálních skupin (zdravotně postiţení, staří, cizinci) na trhu práce. Některé studie týkající se řešené problematiky byly podkladem pro mou práci.

1 Státní politika zaměstnanosti

Základní úlohou státní politiky zaměstnanosti v ČR je snaha o dosaţení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu vyuţití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Je zabezpečována v působnosti státních orgánů na úseku zaměstnanosti, kterými jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce.

Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména

- zabezpečování práva na zaměstnání,

1 Sirovátka, T.; Politika pracovního trhu, 1995, s. 35

2 Historická tradice ústavu sahá až do začátku minulého století, kdy bylo založeno první výzkumné pracoviště v resortu práce a sociálních věcí Sociální ústav Československé republiky (1919). Na základě zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, se právní forma Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí dnem 1. ledna 2007 změnila ze státní příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci. Zřizovatelem je MPSV. 6

- sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob,

- koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu,

- tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce,

- uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti

- tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce,

- hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti,

- poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských sluţeb na trhu práce,

- poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,

- opatření na podporu a dosaţení rovného zacházení s muţi a ţenami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postiţením a s dalšími skupinami osob, které mají ztíţené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob,

- opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postiţením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztíţené postavení na trhu práce,

- usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí.

Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty působící na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace. Při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruţeními osob se zdravotním postiţením a organizacemi zaměstnavatelů3.

3 §2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 7

1.1 Financování státní politiky zaměstnanosti

Financování státní politiky zaměstnanosti je realizováno ze státního rozpočtu ČR. Formou odvodu pojistného na sociální zabezpečení je jako jeho součást hrazen příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, který odvádí plátce pojistného na sociální zabezpečení příslušné správě sociálního zabezpečení, realizuje pouze jeho příjmovou stránku. Vybírá tento příspěvek a kontroluje správnost jeho odvodu, popř. pokud jde o jeho výběr, také o něm rozhoduje. Vybírá jej spolu s pojistným, přičemţ alikvotní část4 je povinna neprodleně účetně oddělit (tj. vyjádřit jeho výši) tak, aby mohla být v rámci státního rozpočtu sledována odděleně.

Významné je v posledních letech spolufinancování státní politiky zaměstnanosti, konkrétně tedy APZ z Evropského sociálního fondu.

1.2 Pasivní politika zaměstnanosti

V rámci pasivní politiky zaměstnanosti je poskytována především podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci, dále poštovné, zdravotní prohlídky uchazečů o zaměstnání k vhodnosti zaměstnání nebo před nástupem do rekvalifikace. Na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci je právní nárok a o její výši a délce rozhoduje příslušný úřad práce5. Pasivní politika zaměstnanosti je veřejností vnímána spíše jen jako poskytování kompenzace za ztrátu výdělku.

Přestoţe je díky svému pojmenování „nepopulární“, nelze ji zcela stavět do pozadí. Nastavením délky a výše podpory v nezaměstnanosti je moţné stimulovat motivaci uchazečů o zaměstnání k intenzivnějšímu hledání nového zaměstnání a nespoléhat se pouze na aktivitu ze strany institucí, zejména úřadu práce. Podpora v nezaměstnanosti rovněţ přispívá k flexibilnější mobilitě pracovních sil. Zaměstnanci nemají takový strach odejít z nevyhovujícího zaměstnání a poté hledat práci novou. Na druhé straně ale nebyl-li k ukončení pracovního poměru váţný důvod, musí uchazeč o zaměstnání počítat s niţší podporou v nezaměstnanosti.6

4 stanovenou z vyměřovacího základu pomocí příslušné procentní sazby dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 5 dle §39 – 50 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 6 dle §50 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se 8

1.3 Aktivní politika zaměstnanosti

Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání i uchazečům samotným, tzv. aktivní politika zaměstnanosti. Součástí APZ je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti.

Příspěvky v rámci APZ na zahájení podnikání, na vytváření nových pracovních míst nebo vyhrazování stávajících jsou poskytovány úřadem práce na základě dohody v případě, ţe uchazeči o zaměstnání, který nastoupí na pracovní místo, nelze zajistit uplatnění jiným způsobem. Uchazeč o zaměstnání nastoupí na vytvořené pracovní místo aţ po uzavření dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem.

Pozornost úřadů práce je zaměřena především na uchazeče o zaměstnání nejvíce znevýhodněné na trhu práce a na zvyšování jejich zaměstnatelnosti, na sniţování dlouhodobé nezaměstnanosti a na sniţování regionálních rozdílů v nezaměstnanosti.

Úřady práce současně odpovědně zvaţují vhodnost pouţití jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v závislosti na situaci na trhu práce v regionu tak, aby byly prostředky APZ vynakládány co nejefektivněji, tzn. aby byli co moţná nejméně podporováni uchazeči o zaměstnání, kteří by si pracovní uplatnění nalezli i bez pouţití nástrojů APZ.

1.3.1 Rekvalifikace

Úřady práce zabezpečují rekvalifikaci pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání7 v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a případná rekvalifikace umoţňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání.

zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Vážnost důvodu ukončení pracovního poměru zkoumá úřad práce.

7 dle §22 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je zájemcem o zaměstnání fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání úřad práce. Zájemci o zaměstnání úřad práce zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci.

9

Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.

Za rekvalifikaci se nepovaţuje řádné studium na středních a vysokých školách.

Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyţaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady na rekvalifikaci a můţe mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací (stravné, jízdné, nocleţné, pojištění). Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. (§ 109 zákona o zaměstnanosti, vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb.).

Rekvalifikace se uskutečňuje formou vzdělávání:

 ve vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání,  ve speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti,  ve vzdělávacích aktivitách v rámci mezinárodních programů,  ve vzdělávacích programech určených pro uchazeče o zaměstnání, kterým se věnuje zvýšená pozornost při zprostředkování podle § 33 zákona o zaměstnanosti,  ve školních vzdělávacích programech pro střední vzdělávání v rámci soustavy oboru vzdělávání,  v jiných vzdělávacích aktivitách, které směřují k získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající.

Rekvalifikace můţe být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady na rekvalifikaci zaměstnanců.

10

1.3.2 Investiční pobídky

Jedná se o hmotnou podporu tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců u investičních pobídek poskytovaných na základě zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů v platném znění.

1.3.3 Veřejně prospěšné práce

Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příleţitosti vytvořené především pro obtíţně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované ÚP. Tato místa vytváří zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle však na dobu dvanácti po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru.

Finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, který byl veden v evidenci ÚP, můţe být zaměstnavateli poskytován aţ do výše skutečných mzdových nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění.

1.3.4 Společensky účelná pracovní místa

Účel a charakteristika vytváření nebo vyhrazování společensky účelných pracovních míst (SÚPM) jsou vymezeny § 113 zákona o zaměstnanosti.

Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení nebo vyhrazení SÚPM je obsazení míst uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečem.

Jedním z předpokladů tvorby SÚPM a jejich efektivního vyuţití je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního.

SÚPM se rozumí:  pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě písemné dohody s ÚP na dobu sjednanou v dohodě a je obsazováno uchazeči

11

evidovanými úřadem práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění,  nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání evidovaného ÚP, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Na příspěvek k úhradě nákladů při zřízení nebo vyhrazení SÚPM není právní nárok. ÚP jej můţe poskytnout ve formě:

- návratného příspěvku,

- příspěvku na úhradu úroků z úvěrů,

- jiného účelově určeného příspěvku,

- částečné nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

1.3.5 Příspěvek na zapracování

Příspěvek můţe úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému je při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená péče (dle § 33 výše zákona o zaměstnanosti). Maximální doba poskytování příspěvku je 3 měsíce a můţe činit měsíčně nejvýše polovinu minimální mzdy na jednu fyzickou osobu, kterou zapracovává.

1.3.6 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Příspěvek je určen zaměstnavateli, který přechází na nový výrobní program a nemůţe pro své zaměstnance zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.

Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo poskytování sluţeb, při které dochází k zásadním technologickým změnám, nebo změna předmětu podnikání zapsaná v obchodním rejstříku nebo v ţivnostenském oprávnění.

12

Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy maximálně po dobu 6 měsíců, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance můţe činit maximálně polovinu minimální mzdy.

1.3.7 Příspěvek na chráněné pracovní místo a zřízení a provoz chráněných dílen

Chráněné pracovní místo (CHPM) je pracovní místo, které vytvořil zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postiţením na základě písemné dohody s úřadem práce. Můţe se jednat i o CHPM v domácnostech osob se zdravotním postiţením. Úřad práce můţe uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření CHPM i s osobou se zdravotním postiţením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. CHPM musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě písemné dohody můţe úřad práce na takto vytvořená místa poskytnout zaměstnavateli příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Maximální výše příspěvků je stanovena § 75 zákona o zaměstnanosti. Na poskytnutí příspěvků není právní nárok.

Chráněná pracovní dílna (CHPD) je pracoviště zaměstnavatele, ve kterém pracuje v průměrném přepočteném stavu nejméně 60 % zaměstnanců se zdravotním postiţením a které bylo vymezeno na základě dohody s úřadem práce. CHPD musí být přizpůsobená pro zaměstnávání osob se zdravotním postiţením z hlediska jejich specifických potřeb, např. z hlediska architektonických bariér, sociálního zařízení atd. CHPD musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě písemné dohody můţe úřad práce poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPD. Maximální výše příspěvků je stanovena § 76 zákona o zaměstnanosti. Na poskytnutí příspěvků není právní nárok.

1.3.8 Východiska politiky zaměstnanosti

Vláda ČR deklarovala do roku 2010 své národní priority a reformní opatření v oblastech makroekonomické, mikroekonomické a zaměstnanosti v dokumentu Národní program reforem České republiky na období 2008 – 2010. Výchozím principem do roku 2010 pro zaměření státní politiky zaměstnanosti byla Lisabonská strategie Evropské unie, neboli „Strategie pro růst a zaměstnanost“, kterou na jaře roku 2000 přijala Evropská rada. Tato komplexní strategie, která byla rozvrţena na celé desetiletí 2000-2010 byla v 13 závěrech lisabonského zasedání Evropské rady formulována takto: „Unie se má stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností“. Na tento dokument navázala Strategie Evropa 2020 - nová evropská strategie pro růst a zaměstnanost na roky 2010 aţ 2020 a v souladu s tímto dokumentem vláda České republiky8 stanovila národní cíl a národní dílčí cíle České republiky do roku 2020 v oblasti zaměstnanosti takto:

Národní cíl: Zvýšení celkové míry zaměstnanosti ve věkové skupině 20 - 64 let na 75%.

Národní dílčí cíle:

a) Zvýšení míry zaměstnanosti ţen věkové skupiny 20 - 64 let na 65 %.

b) Zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků 55 - 64 let na 55 %.

c) Sníţení míry nezaměstnanosti mladých osob věkové skupiny 15 - 24 let o třetinu proti roku 2010.

d) Sníţení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu proti roku 2010.

V souladu s uvedenými cíli se pozornost úřadů práce zaměřuje především na uchazeče o zaměstnání nejvíce znevýhodněné na trhu práce9 a na zvyšování jejich zaměstnatelnosti, na sniţování dlouhodobé nezaměstnanosti a na sniţování regionálních rozdílů v nezaměstnanosti.

Úřady práce odpovědně zvaţují vhodnost pouţití jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, a to v závislosti na situaci na trhu práce v daném regionu tak, aby byly prostředky APZ vynakládány co nejefektivněji (za účelem minimalizace případů, kdy je podpořen uchazeč o zaměstnání, který by si pracovní uplatnění nalezl i bez pouţití nástrojů APZ10).

8 usnesením č. 434 ze dne 7. června 2010 9definováno §33 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 10 tzv. creaming effect – programů APZ se neúčastní nejvíce potřební nezaměstnaní, ale ti nejflexibilnější. V rámci hodnocení APZ neexistují relevantní kritéria, která by dovolila vyhodnocovat její efektivitu z tohoto hlediska (Kulhavý, Sirovátka, 2008). 14

1.3.9 Cílení aktivní politiky zaměstnanosti

Na základě instrukcí MPSV jsou nástroje APZ cíleny na uchazeče o zaměstnání, kteří mají určitou překáţku při hledání nového zaměstnání a jsou znevýhodněni na trhu práce. Kaţdoročně vydává MPSV normativní instrukci, která jasně definuje cílové skupiny pro nástroje APZ. Pro rok 2009 bylo stanoveno, ţe nástroji a opatřeními APZ budou úřady práce podporovat následující cílové skupiny v uvedené minimální výši:

1) 4 % ze skupiny mladí do 20 let,

2) 20 % ze skupiny starší 50 let,

3) 8 % ze skupiny starší 55 let,

4) 50 % ţen,

5) 40 % ze skupiny dlouhodobě nezaměstnaných (uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci úřadu práce déle neţ 5 měsíců),

6) 10 % ze skupiny fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku.

Od roku 2010 je cílení nástrojů APZ zčásti ponecháno na uváţení samotného úřadu práce a procentuální zastoupení skupin uchazečů uţ není stanoven. Tímto byly zohledněny regionální rozdíly trhu práce, kdy se jednotlivé regiony potýkají se specifickými problémy v oblasti nezaměstnanosti. Mimo zařazování uchazečů, kteří jsou v evidenci ÚP déle neţ 5 měsíců mohou být nástroji APZ podpořeni také další uchazeči o zaměstnání, u kterých úřad práce usoudí, ţe bez pouţití nástroje APZ by uchazeč pětiměsíční délky evidence dosáhl, ale jen za podmínky, spadá-li uchazeč do některé z kategorií uvedených v § 33 zákona o zaměstnanosti, a to jsou zejména: a) fyzické osoby se zdravotním postiţením11 b) fyzické osoby do 20 let věku, c) těhotné ţeny, kojící ţeny a matky do devátého měsíce po porodu, d) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, e) fyzické osoby starší 50 let věku, f) fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetrţitě déle neţ 5 měsíců,

11 definované § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

15

g) fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtíţných poměrech nebo které v nich ţijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.

Výše uvedené cílení nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je stanoveno u veřejně prospěšných prací, společensky účelných pracovních míst a příspěvku na zapracování.

Úřady práce m.j. statisticky sledují kategorie osob, které jsou definovány v § 33 zákona o zaměstnanosti. Do sledovaných skupin jsou zahrnuty všechny osoby, které jsou podporovány nástroji a opatřeními APZ (financovanými z národní APZ i z ESF – národní individuální projekty, regionální individuální projekty). Osoby, které lze zahrnout do více kategorií, ÚP uvádí ve všech kategoriích.

Rekvalifikace (včetně rekvalifikací realizovaných v rámci Národního individuálního projektu) jsou zabezpečovány individuálně podle konkrétní situace na trhu práce. Pro zařazení do rekvalifikačního kurzu není podmínkou určitá doba evidence na ÚP. ÚP zařazuje uchazeče nebo zájemce o zaměstnání či zaměstnance (v případě rekvalifikace zaměstnanců) do rekvalifikace neprodleně, pokud se rekvalifikací zvýší šance na získání zaměstnání nebo se aplikací rekvalifikace předejde ztrátě zaměstnání.

Na rekvalifikaci jsou doporučováni zejména skupiny uchazečů a zájemců o zaměstnání, které jsou obtíţně umístitelné na trhu práce, tj. uchazeči o zaměstnání spadající do některé z kategorií uvedené v § 33 zákona o zaměstnanosti a dále absolventi škol a uchazeči o zaměstnání, kteří jsou propuštěni v důsledku ekonomické krize, a jejich kvalifikace neodpovídá poţadavkům trhu práce.

Rekvalifikace jsou zabezpečovány se zřetelem na dodrţování principu rovných příleţitostí muţů a ţen.

Ostatní nástroje podporující udrţení zaměstnanosti, tedy nástroje, které jsou prevencí nezaměstnanosti a nástroje určené pro zaměstnávání osob se zdravotním postiţením12 jsou poskytovány po posouzení aktuální situace na regionálním trhu práce, celkové

12 např. příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa/chráněné pracovní dílny (CHPM/CHPD), příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, příspěvek na vytvoření CHPM/CHPD 16 ekonomické situace ţadatele, zda ţadatel čerpá další příspěvky a dotace, dopady na zaměstnanost v regionu v případě neposkytnutí příspěvku, regionální význam daného ţadatele (zaměstnavatele), podnikatelský záměr a další skutečnosti uvedené v ţádosti o poskytnutí příspěvku.

Jak bylo výše uvedeno, cílem APZ je rovněţ začlenit uchazeče o zaměstnání s určitou překáţkou (věk, zdravotní znevýhodnění, atd…) do pracovního procesu nebo ho formou účasti v poradenských aktivitách, rekvalifikačních kurzech připravit a motivovat ke vstupu na trh práce a pokud moţno i pracovní místo pro takového uchazeče vytvořit. Úřad práce ale jako realizátor programů APZ můţe být orientován na různé cíle, které nevyhovují „nejvíce“ potřebným uchazečům o zaměstnání. Mohou být například orientovány na sníţení celkového počtu nezaměstnaných, na efektivní vynaloţení finančních prostředků, na co největší počet umístěných uchazečů do programů APZ atd. Z tohoto důvodu se můţe lehce stát, ţe vytváří takové programy, které pomáhají spíše těm uchazečům, kteří mají větší šanci na únik z nezaměstnanosti. Pozice nezaměstnaných lidí, kteří jsou obecně méně motivováni, je tím pádem oproti umístěným nezaměstnaným na APZ ještě zhoršena13.

1.3.10 Faktory ovlivňující efekty programů APZ

Při realizaci nástrojů APZ působí spousta faktorů, které ovlivňují výběr účastníků:

Creaming off: Úřady práce vybírají ty klienty, kteří mají lepší šanci na umístění, protoţe jednak chtějí mít vyšší účinnost politiky, pak také proto, ţe z důvodu nedostatku pracovníků se nechtějí zabývat těmi uchazeči, kteří vyţadují více přípravy a práce.

Lock in: Účastník programu je v průběhu programu „uzamknut“, takţe nemá čas a prostor pro hledání zaměstnání. Hledačské aktivity se obnovují aţ po ukončení programu a program tak prodluţuje dobu strávenou v nezaměstnanosti.

Substituce: Jednotlivec po „APZ“ nahrazuje dříve obsazené místo. Člověk, který je po absolvování programu APZ umístěn do zaměstnání, můţe obsadit pracovní místo jiného člověka, který má často podobné (nevýhodné) charakteristiky. Toto je negativním jevem, protoţe APZ sice pomůţe jednomu, situaci jiného (stejně postaveného)

13 Kulhavý V., Sirovátka, T.; Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007, 2008, s. 16

17 pracovníka však zhorší. Jde o to, ţe APZ sice pomůţe nalézt nové pracovní místo, ale pouze na úkor jiného uchazeče o zaměstnání. Argument by nemusel platit, pokud „nahrazený člověk“ začal aspirovat na lepší pracovní místo a nespadl do nezaměstnanosti.

Vytlačení: Jednotlivec po „APZ“ omezuje tvorbu dalších míst v zemi, protoţe APZ je financována často ze mzdových odvodů pracovníků. Pokud je program realizován, ubírá potenciál regionu k tvorbě nových míst. Naopak, pokud programy APZ vytvořeny nejsou, pak lze sníţit náklady na pracovní místo, a tudíţ zaměstnavatelé tvoří více míst.

Mrtvá váha: Jednotlivec by našel zaměstnání (místo by bylo vytvořeno i bez intervence).

1.4 Evropský sociální fond

Úřady práce na základě ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) Zákona o zaměstnanosti „zabezpečují a podporují projekty a opatření související s rozvojem lidských zdrojů v oblasti trhu práce uskutečňované v jeho správním obvodu, včetně účasti na mezinárodních programech a projektech, programech a projektech s mezinárodní účastí a na programech financovaných z Evropských strukturálních fondů a v rámci programů zaměstnanosti a programů Evropského společenství, ověřuje nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti“.

Typy realizovaných projektů na úřadech práce [8]:

Národní individuální projekty jsou zaměřeny na jednotlivé nástroje APZ. Rozdělení finančních prostředků projektu jednotlivým ÚP, které vychází z koeficientu potřebnosti, tj. ze stejného principu rozdělení finančních prostředků jako v případě prostředků APZ a prostředky jsou ÚP přidělovány prostřednictvím rozpočtu v souladu s Metodikou finančních toků. Při přidělování finančních prostředků na podporu pracovních míst v NIP postupují úřady práce v souladu se zákonem a jeho prováděcími vyhláškami, s platnou metodikou MPSV pro APZ a vnitřním předpisem daného ÚP pro realizaci APZ, který je průběţně aktualizován ve vazbě na vývoj na trhu práce. Výše poskytovaných příspěvků v rámci projektů ESF se nesmí lišit od výše příspěvků poskytovaných v rámci národní APZ. Při zařazování fyzické osoby na nástroje financované z NIP se postupuje

18 stejně jako při zařazování fyzické osoby na nástroje a opatření APZ financované ze státního rozpočtu.

Financovat v rámci NIP nelze tyto nástroje a opatření APZ – nástroje a opatření zaměřená na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

Regionální individuální projekty - jsou zaměřeny na komplexní řešení situace určité skupiny uchazečů či zájemců o zaměstnání na trhu práce tzn. vyuţitím více nástrojů a opatření APZ, a to i nových či inovovaných nástrojů, které budou v rámci projektu odzkoušeny. V rámci RIP je moţné vyuţít jak stávajících nástrojů APZ, tak nástrojů inovovaných, nových nástrojů a přístupů, a to vţdy ve vhodné kombinaci tak, aby byl zajištěn individuální a komplexní přístup k uchazeči či zájemci o zaměstnání pro jeho uplatnění na trhu práce.

Výše poskytovaných příspěvků v rámci RIP ESF se nesmí lišit od výše příspěvků poskytovaných v rámci národní APZ .

Při zařazování fyzické osoby na nástroje financované z RIP se postupuje stejně jako při zařazování fyzické osoby na nástroje a opatření APZ financované ze státního rozpočtu.

Financovat v rámci RIP nelze tyto nástroje a opatření APZ – nástroje a opatření zaměřená na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

2 Celková charakteristika okresu

2.1 Geografické a přírodní podmínky

Okres Sokolov leţí v severní části západních Čech a patří do Karlovarského kraje, který je co do počtu obyvatel nejmenším a co do rozlohy druhým nejmenším krajem v ČR. Na západě a jihu sousedí se SRN, na severu s krajem Ústeckým a na východě s krajem Plzeňským. Člení se na tři okresy – Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. Hospodářská struktura Karlovarského a Chebského okresu je diametrálně odlišná od okresu Sokolov a je orientována na lázeňství, cestovní ruch a tradiční lehký průmysl a tím se výrazně odlišuje od okresu Sokolov, který se vyznačuje zejména těţbou hnědého uhlí a průmyslem na těţbu navázaným, výrobou energií, chemickým a strojírenským 19 průmyslem. V celé oblasti kraje (především v centrální oblasti) se aţ do roku 2009 rozvíjela výroba porcelánu, textilní průmysl, výroba hudebních nástrojů a sklářský průmysl.

Rozlohou 754 km2 je sokolovský okres nejmenším okresem v Karlovarském kraji, zaujímá 22,7 % jeho celkové rozlohy. Hustota obyvatel na 1 km2 dosahuje 124 osob. Velmi nízká je hustota osídlení v pohraniční části okresu tj. v oblastech Kraslicka a zejména v oblasti Slavkovského lesa, který je chráněnou krajinnou oblastí.

Povrch okresu je převáţně kopcovitý s průměrnou nadmořskou výškou okolo 600 m a převládají zde poměrně drsné klimatické podmínky s nízkou průměrnou roční teplotou vzduchu a krátkou dobou slunečního svitu. Tyto okolnosti mají zásadní vliv na vývoj zemědělství. Severní část okresu prostupuje masiv Krušných hor, od jehoţ západního okraje vybíhá směrem k řece Ohři úzký horský výběţek tvořící předěl mezi Sokolovskou a Chebskou pánví. Na jihu se pak rozkládají pahorkatiny Slavkovského lesa. Nejvyšším bodem okresu je vrch Špičák s nadmořskou výškou 991 m u Stříbrné v Krušných horách. Nejniţší bod má nadmořskou výšku 375 m. Více neţ polovinu výměry okresu zaujímá lesní půda. Nejvíce zalesněným územím okresu je oblast Krušnohoří a Slavkovského lesa.

Krajina na Sokolovsku patří do povodí Labe a tedy do úmoří Severního moře. Dominantní řekou okresu je Ohře, která odvádí vody středem okresu od západu k východu. Nejvýznamnější vodní plochou v okrese je vodní nádrţ Horka, leţící zčásti v okrese Sokolov a zčásti v okrese Cheb. Tato poměrně rozsáhlá vodní plocha slouţí jako zdroj pitné vody pro cca polovinu obyvatel okresu Sokolov. Největší vodní plochou v okrese vyuţívanou k rekreačním účelům, je vodní nádrţ . Vodní plocha nádrţe Michal vznikla hydrickou rekultivací bývalého dolu a slouţí pro rekreaci a vyuţití volného času obyvatel Sokolova a okolí. V současné době je realizováno v rámci „revitalizace“ důlní činnosti vybudování jezera Medard. Tato nádrţ by po svém dokončení cca. v roce 2012 mohla slouţit jako základna pro další rozvoj okresu v oblasti turistiky. Uvaţuje se zde s výstavbou jachtařského klubu, ZOO, cyklostezek, dokonce je plánovaná výstavba vysokoškolského střediska pro Karlovarský kraj - viz dále. V této souvislosti je třeba si uvědomit, ţe pro okres je stěţejní těţba uhlí, která bude postupně utlumována od roku 2020 aţ do roku 2030.

20

Okres Sokolov je oblastí leţící pod hřebenem Krušných hor, které byly odpradávna známy svým přírodním surovinovým bohatstvím. Uţ ve středověku byla vyuţívána hojná loţiska vzácných a uţitkových rud. V minulosti se jednalo převáţně o cínové rudy. V současnosti má rozhodující význam těţba hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, která řadí okres mezi přední průmyslová centra. Sloje hnědého uhlí, loţiska kaolínu či jílů (v Horním Slavkově byla v roce 1791 zaloţena první porcelánka v Čechách – Haas & Czjzek a výroba růţového porcelánu v Loučkách) hrály nejvýznamnější roli v historii okresu Sokolov. Kraj je proto převáţně průmyslový - těţba a zpracování uhlí, výroba elektřiny, chemické závody a strojírny, tradiční byla i výroba skla, porcelánu, krajek a hudebních nástrojů. Zemědělství zde v současné době nehraje podstatnou roli, díky rozsáhlé důlní činnosti není půdní fond příliš vhodný k zemědělskému obdělávání. Zemědělská půda zaujímá zhruba 27,2 % z celkové výměry okresu a orná půda pouze 6,5 %. Niţší je i bonita půdy. Přes tyto, pro zemědělství nepříznivé podmínky, bylo na území okresu aţ do roku 1991 v zemědělství zaměstnáno nezanedbatelné mnoţství obyvatel. Zemědělství bylo zaměřeno na chov skotu a dále na pěstování obilovin a v oblasti Kraslicka brambor.

2.2 Ekologická situace v regionu

Ţivotní prostředí okresu vţdy bylo a stále je nejhorší v kraji. Na jeho kvalitu negativně působí rozsáhlá průmyslová činnost, zejména těţba a následné zpracování hnědého uhlí. Všechny škodlivé látky jdoucí do ovzduší, zejména při překračování nejvýše přípustných koncentrací, výrazně znehodnocují ţivotní prostředí. Mezi základní sledované znečišťující látky, vznikající především při spalování tuhých a kapalných paliv a vypouštěné do ovzduší, patří tuhé látky (polétavý prach, popílek), oxid siřičitý

(SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO) a uhlovodíky (CxHy).

Velmi zásadním způsobem ovlivňuje ţivotní prostředí největší zaměstnavatel v kraji Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. – část Vřesová. Přestoţe několikanásobně niţší exhalace z provozů uhelné společnosti uţ vůbec nelze porovnávat s těmi, které produkovala například před deseti lety, je stále mezi znečišťovateli ovzduší a vod v okrese, ale i v kraji, na prvním místě. Ţivotní prostředí znečišťuje oxidem siřičitým, dusíkem, oxidem uhelnatým, těkavými organickými i tuhými znečišťujícími látkami.

21

Zásadní vliv na utváření krajiny Sokolovska měla těţba hnědého uhlí v posledních 150 letech. Došlo nejen k odlesnění krajiny, ale i k odkryvu svrchní zeminy a přemístění velkého mnoţství půdy. Těţba byla upřednostňována téměř před vším, docházelo ke změně toků potoků a k záborům mnohých významných přírodních biotopů. V době největší těţby mizely celé osady (Jehličná) a část obyvatelstva byla nucena se stěhovat do nových domovů. V současné době dochází k částečnému návratu území k původním stavům pomocí intenzivních rekultivací Sokolovské uhelné a.s. Výsypky jsou zalesňovány, lomy připravovány pro zatopení vodou. Příkladem je hydrická rekultivace provedená na bývalém lomu Boden v blízkosti města Habartova. Dále areál golfového hřiště v prostoru bývalé výsypky lomu Silvestr a v lomu Medard a Libík pokračuje sanace a rekultivace této oblasti nacházející se mezi obcemi , , Bukovany a . Plánovaná nově vybudovaná vodní plocha o rozloze cca 500 ha a její blízké okolí nabídne v budoucnu (r. 2010 aţ 2012 - napouštění jezera) zcela nový rozvojový potenciál. Realizací záměrů Sokolovské uhelné dojde k rekultivaci krajiny, ale také k rozšíření nabídky rekreačních, sportovních a naučných zařízení v regionu. V řadě lokalit budou v návaznosti na rekultivace vytvořeny nové pracovní příleţitosti, ať uţ při výstavbě samotné, tak i následně ve sluţbách. Dalším přínosem je i zvýšení atraktivity Sokolovska v oblasti turistiky a cestovního ruchu, tedy v oborech, které by mohly být budoucností regionu a nahradit tak utlumující těţební činnost. [11, 12]

Dalším větším znečišťovatelem sokolovského ovzduší a vod je firma Momentive Specialty Chemicals, a.s., zabývající se výrobou a prodejem chemických výrobků. Ochrana ţivotního prostředí patří mezi priority společnosti. Od počátku budování komplexu akrylové chemie zde byl důraz kladen na ochranu ţivotního prostředí a sníţení případných negativních vlivů této činnosti na okolí. Jedna třetina investic řešila právě tuto problematiku a uţ v prvotním záměru byly voleny tzv. ekologické technologie.

Sokolovský region i přes intenzivní těţbu hnědého uhlí patří mezi významné ekosystémy České republiky, na jehoţ území lze nalézt chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les a dalších deset chráněných území s mnoţstvím chráněných druhů rostlin a ţivočichů.

22

2.3 Demografické a sociální podmínky

Po druhé světové válce byla převáţná část původního obyvatelstva odsunuta do Německa. Z uvedeného důvodu byl okres Sokolov doosidlován z celého prostoru bývalé Československé republiky. Rozvíjela se zde intenzivní dolová činnost a další s těţbou spojený průmysl. K průmyslovému charakteru území je přizpůsobeno i zdejší obyvatelstvo, které je sloţeno především z dělnických profesí a profesí uplatňujících se v průmyslu. Dlouhodobě patří Sokolov k městům s nízkým počtem vysokoškolsky vzdělaných osob.

Dle výsledků sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 má sokolovský okres vysoký počet obyvatel se základním vzděláním (30,8 %, průměr ČR je 23 %) a podprůměrný počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním (4 %, průměr ČR je 8,9 %).

Nejhustěji je osídlena centrální oblast Sokolovska, která má více neţ 70 000 obyvatel, severní 14 000 a jiţní nejméně, přibliţně 10 000 obyvatel. Velká část okresu má sídlištní charakter.

Charakteristiku okresu Sokolov z hlediska demografie a sociálních podmínek lze shrnout do následujícího přehledu:

Slabé stránky okresu - nízká kvalifikační struktura obyvatel a nesoulad mezi poptávkou a nabídkou volných pracovních míst - zaměření okresu na těţký průmysl, těţbu uhlí, chemický průmysl atd. - ekologická zátěţ ve střední části okresu - absence vysokých škol v regionu - horší dopravní dostupnost okrajových části okresu a špatný technický stav komunikací - horší zdravotní stav obyvatel v důsledku nepříznivých ţivotních podmínek, především starší generace - neexistence kvalitní průmyslové zóny okresu - postupná likvidace historických výrob (hudební nástroje, textilní výroba, sklo, porcelán) - zastaralost výrobních objektů

Silné stránky okresu - nízký průměrný věk obyvatel je příslibem do budoucnosti - blízkost hranice se SRN 23

- dostatek volné a relativně levné pracovní síly - ve výhledu zaměření na turistický ruch - výstavba rychlostní komunikace, která v budoucnu spojí region s centrální částí republiky - revitalizace krajiny a výstavba vodních ploch jako základ dalšího rozvoje regionu po utlumení těţby uhlí - dostupnost lázeňského trojúhelníku - významné přírodní zdroje - rozsáhlá nabídka volných výrobních budov a ploch

2.4 Vývoj nezaměstnanosti okresu Sokolov

Míra nezaměstnanosti okresu Sokolov je a vţdy byla14 vyšší oproti průměru v České republice. Vývoj míry nezaměstnanosti okresu Sokolov kopíruje křivku míry nezaměstnanosti celé ČR, jen s odchylkou, která se vţdy pohybovala v rozmezí 2 – 4 %, od roku 2010 ale 4% hranici přesahuje. Tento trend je názorně demonstrován v níţe uvedeném grafu, obě křivky jsou téměř totoţné, jen s popsaným posunutím.

Křivka vývoje míry nezaměstnanosti okresu Sokolov nezaznamenala tedy ţádné specifické vlivy odlišné od průměru ČR.

Graf č. 1 – Porovnání vývoje míry nezaměstnanosti okresu Sokolov a ČR v letech 2006 až 2010 Zdroj dat: MPSV

14 Myšleno od roku 1991 – počátek novodobého měření míry nezaměstnanosti v ČR 24

Hodnota míry nezaměstnanosti roku 2010 okresu Sokolov představovala překonáním 14% hranice a s průměrnou roční mírou nezaměstnanosti 13,3 % rekordní hodnoty v historii novodobého sledování míry nezaměstnanosti (od roku 1991).

V rámci Karlovarského kraje má okres Sokolov nejvyšší nezaměstnanost ze všech tří okresů (okres Karlovy Vary k 31.12.2010 10,2 %, okres Cheb k 31.12.2010 8,9 %) a současně zaujímá 8. pozici v rámci celé ČR (řazeno od nejvyšší míry nezaměstnanosti), v letech 2006 aţ 2009 se tato pozice pohybovala mezi 12. a 13. místem.

Do konce roku 2008 zaţíval trh práce v ČR a současně i v okrese Sokolov velmi příznivý vývoj. Se vzrůstající ekonomickou silou vzrůstal i počet volných pracovních míst, tedy poptávková strana pracovního trhu. Zaměstnavatelé vyhledávali především kvalifikované pracovníky, kterých bylo v evidenci úřadu práce nedostatek. V té době se projevil nedostatek nabídkové strany trhu práce, kdy v posledních letech upadal zájem o učební obory řemesel (např. zámečník, soustruţník, truhlář) a právě po těchto kvalifikacích byla ze strany zaměstnavatelů největší poptávka.

Graf č. 2 názorně zobrazuje vývoj počtu uchazečů za celou dobu sledování do roku 2010 s porovnáním počtu volných pracovních míst. Nepoměr obou veličin je markantní obzvlášť počínaje rokem 2009, coţ bylo zapříčiněno ekonomickým vývojem v době hospodářské krize. Od tohoto roku je v nabídce úřadu práce v průměru pouze 240 volných pracovních míst a cca 6 160 uchazečů o zaměstnání, coţ představuje průměrně cca 26 uchazečů na jedno volné pracovní místo. V letech příznivého ekonomického vývoje, tedy v roce 2007 bylo evidováno v průměru 783 volných pracovních míst a 6,4 pracovních míst na jednoho uchazeče a v roce 2008 to bylo v průměru 740 pracovních míst a 5,7 míst na jednoho uchazeče.

Graf č. 2 - Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a počtu volných pracovních míst. Zdroj dat: MPSV 25

Pro konec roku 2008 a zejména rok 2009 byl charakteristický dopad dynamických změn na trhu práce vlivem hospodářské krize na strukturu zaměstnanosti. Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání sice poklesla, ale především kvůli přílivu „čerstvých“ nezaměstnaných. Cyklický charakter nezaměstnanosti dokládá i fakt, ţe došlo k výraznému nárůstu nezaměstnanosti i ve skupinách, kterým se dříve více vyhýbala (např. uchazeči s vyšším vzděláním, s vyšší sloţkou kvalifikace, …).

2.4.1 Struktura nezaměstnanosti: délka evidence

Okres Sokolov se dlouhodobě potýká s dlouhodobou nezaměstnaností. K 31.12.2010 bylo nad 12 měsíců v evidenci úřadu práce 38,1 % uchazečů o zaměstnání. Nad 24 měsíců bylo v evidenci úřadu práce k 31.12.2010 19,2 % uchazečů o zaměstnání.

Uchazeči o zaměstnání, kteří byli v evidenci úřadu práce více neţ rok, tvořili na Sokolovsku do roku 2008 bezmála 50 % z celkového počtu evidovaných nezaměstnaných. Pokles dlouhodobé nezaměstnanosti nebyl zaznamenán ani poté, kdy začala klesat celková nezaměstnanost. Zvrat přišel po zavedení změn v sociálním systému po 1. lednu 200815 a zejména příchodem nových uchazečů o zaměstnání z důvodu ukončení či sníţení výroby zaměstnavatelů. Rovněţ cíleným zaměřováním na rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání a na jejich zapojování do APZ se daří velmi výrazně dlouhodobou nezaměstnanost sniţovat.

Zdánlivě pozitivní pokles relativního počtu dlouhodobé nezaměstnanosti (viz. srovnání grafů č. 3 a 4) je statistickým efektem způsobeným přílivem nových nezaměstnaných.

Graf č. 3 – Absolutní podíl uchazečů o zaměstnání dle délky evidence v letech 2006 - 2010 Zdroj dat: MPSV

15 Zejména změna délky a výše podpory v nezaměstnanosti, snížení dávek státní sociální podpory a dávek hmotné nouze 26

Graf č. 4 – Relativní podíl uchazečů o zaměstnání dle délky evidence v letech 2006 - 2010 Zdroj dat: MPSV

2.4.2 Struktura nezaměstnanosti: věk

Níţe uvedený graf znázorňuje relativní počet uchazečů o zaměstnání dle věku. Z grafu je patrné, ţe jednotlivé věkové skupiny jsou co do počtu téměř vyrovnané. Výjimku tvoří pouze uchazeči starší 60 let, coţ je dáno moţností odchodu v tomto věku do starobního důchodu, ať uţ řádného či předčasného. Starší uchazeči v předdůchodovém věku takto velmi často svou nezaměstnanost řeší. Relativně niţší počet vykazuje skupina uchazečů ve věku do 19ti let, to je ale způsobeno menším intervalovým rozpětím oproti ostatním skupinám. Právě tato skupina uchazečů jako jediná vykazuje pravidelné navýšení počtu vţdy v září kaţdého roku (velmi patrné v grafu č. 5), coţ je způsobeno příchodem nových absolventů škol. Od konce roku 2008 svým počtem dominuje skupina ve věku 20-24 let, kde je zaznamenáváno postupné navyšování počtu. Do té doby bylo evidováno nejvíce uchazečů věkové skupiny 50-54 let. Ostatní věkové skupiny vykazují dlouhodobě stabilní počty.

27

Graf č. 5 – Relativní počet uchazečů o zaměstnání dle věku v letech 2006 - 2010 Zdroj dat: MPSV

2.4.3 Struktura nezaměstnanosti: vzdělání Okres Sokolov se vyznačuje velmi nízkou vzdělanostní sloţkou uchazečů o zaměstnání v porovnání s celorepublikovým průměrem. Relativní počet uchazečů o zaměstnání se základním vzděláním se pohybuje okolo 40 %. Celkový počet uchazečů s nízkým vzděláním, tedy bez vzdělání, s neukončeným základním vzděláním nebo se základním vzděláním tvoří více neţ polovinu všech evidovaných uchazečů (k 31.12.2010 50,6 % - 2 655 uchazečů).

Jen ojediněle se do evidence úřadu práce dostávají uchazeči s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním. Jejich podíl činí dlouhodobě cca 1 %.

Graf č. 6 – Absolutní počet uchazečů o zaměstnání dle vzdělání v letech 2006 - 2010 Zdroj dat: MPSV

28

2.5 Aktivní politika zaměstnanosti realizovaná v okrese Sokolov

2.5.1 Financování APZ

Tab.č. 1: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti okresu Sokolov v letech 2006 až 2010 2006 2007 2008 2009 2010 Z toho výdaje na 96 491 98 372 102 087 198 385 188 408

tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % - APZ celkem 25 406 26,3 24 328 24,7 27 718 27,2 47 620 24,0 70 221 37,3 - státní rozpočet 25 406 26,3 24 328 24,7 22 434 22,0 14 947 7,5 25 588 13,6 - z toho ESF 0 0 0 0 5 284 5,2 32 673 16,5 44 633 23,7 - insolvence 416 0,4 3 967 4,0 1 097 1,1 4 378 2,2 1 154 0,6 - §78 ZoZ 5 614 5,8 7 129 7,3 8 272 8,1 9 287 4,7 9 755 5,2 - PPZ 65 055 67,4 62 948 64,0 65 000 63,7 137 100 69,1 107 278 56,9 Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Sokolov k 31.12.2010

Z přehledu výdajů na státní politiku zaměstnanosti je zřejmý nárůst celkových nákladů v roce 2009, zejména nárůst vyplacených podpor v nezaměstnanosti (PPZ), coţ souvisí s probíhající ekonomickou krizí a příchodem propouštěných zaměstnanců na úřad práce. V roce 2009 se náklady na pasivní politiku zaměstnanosti zvýšily oproti předchozím rokům na dvojnásobek. Současně byl zaznamenán nárůst výdajů na APZ od roku 2008, kdy se do realizace APZ zapojují nejen finanční prostředky státního rozpočtu, ale i prostředky ESF, především v oblasti veřejně prospěšných prací, rekvalifikací, společensky účelných pracovních míst. V roce 2008 byl odstartován Ministerstvem práce a sociálních věcí národní individuální projekt z Operačního programu RLZ a od roku 2009 z OP LZZ na realizaci nástrojů Aktivní politiky zaměstnanosti. Záměrem bylo především odlehčit státní rozpočet o část financování APZ a přenést ho na evropskou úroveň. Od roku 2008 se tedy upřednostňuje poskytování příspěvků na nástroje APZ z evropských peněz, o čemţ svědčí výše uvedená tabulka, kdy v roce 2009 bylo v okrese Sokolov čerpáno z ESF cca 69 % z celkových nákladů na APZ a v roce 2010 cca 64 %. Spuštění tohoto projektu umoţnilo úřadu práce pruţně a téměř okamţitě zareagovat na prudce narůstající nezaměstnanost v roce 2009.

Výdaje na insolvenci, tedy na uspokojení mzdových nároků zaměstnanců vzrostly rovněţ během roku 2009, opět je zde souvislost s ekonomickou situací zaměstnavatelů a probíhající krizí.

29

2.5.2 Realizace APZ

APZ je realizována na Úřadu práce v Sokolově na základě kaţdoročně aktualizovaných Pravidel pro poskytování příspěvků v rámci APZ, a to na základě situace na trhu práce, výše přidělených finančních prostředků a v neposlední řadě při respektování nastavených kriterií příslušnou normativní instrukcí MPSV ČR pro realizaci APZ pro daný rok.

Kaţdoročně jsou takto nastavována v souladu s uvedenými pokyny MPSV ČR kritéria pro umísťování a zapojování do programu aktivní politiky zaměstnanosti pro jednotlivé rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání, kteří pro své individuální charakteristiky nemohou bez pouţití nástrojů APZ nalézt vhodné zaměstnání.

2.5.2.1 Veřejně prospěšné práce

Realizované krátkodobé pracovní příleţitosti (VPP) jsou zaměřeny převáţně na úklid veřejných prostranství, čištění komunikací, ošetřování veřejné zeleně apod., dále pomocné práce v lesnictví jako je úklid lesů, pěstební činnost, dále pomocné práce v kulturním, sociálním a sportovním zařízení, zajišťování veřejné sluţby v obcích a městech aj.

Jednoduché, fyzicky nenáročné práce jsou určeny pro uchazeče o zaměstnání bez odborného vzdělání, pro dlouhodobě nezaměstnané, starší 50 a 55 let věku, do 20 let věku, dle zdravotního stavu i pro uchazeče se zdravotním omezením a uchazeče pečující o dítě do 15 let věku. Zařazení uchazeči splňují jedno nebo i více z uvedených kritérií.

Tab.č. 2: VPP – sledování rizikových skupin v letech 2006 až 2010 VPP 2006 2007 2008 2009 2010 Celkem uchazeči 123 121 191 298 346 z toho do 20 let 8* 5* 17* 24 24 starší 50let 91 90 94 79 126 starší 55 let ** ** 41 50 67 evidence nad 5 měsíců 20 60 64 190 197 péče o dítě do 15ti let ** ** ** 30 58 OZP ** ** ** ** 36 ţeny ** ** 50 83 64 ţeny - těhotné, kojící matky 9 m ** ** ** ** 0 zvláštní pomoc ** ** ** ** 2 * do roku 2008 byla sledována kategorie uchazečů do 25 let a vysokoškoláci do 30 ** tato kategorie nebyla v daném roce sledována Zdroj: Statistická data ÚP v Sokolově 30

Z údajů uvedených v tabulce č. 2, kde jsou zachyceny počty zařazených uchazečů o zaměstnání na VPP v letech 2006 aţ 2010, je zřejmá cílenost tohoto nástroje. Převáţně jsou umisťováni muţi, uchazeči v evidenci nad 5 měsíců a osoby nad 50 let. Velmi často si zaměstnavatelé vybírají osvědčené a „ty své“ uchazeče a zaměstnávají je na takto vytvořené pracovní místo i opakovaně. Faktor Creaming off ovlivňující efekt nástrojů APZ je zde zcela zřejmý. Zaměstnavatelé si vybírají spíše pracovitější a bezproblémové uchazeče, kteří jsou na trhu práce zaměstnatelnější.

Graf č. 6: Počet zařazených uchazečů na VPP v letech 2007 - 2010 Zdroj: Statistická data ÚP v Sokolově (vlastní výběr dat a sestavení)

Počet umístěných uchazečů má stoupající tendenci, jak je vidět v grafu č. 6. Ke zvyšujícímu počtu umístěných uchazečů jednoznačně přispívají finance z ESF a zájem zaměstnavatelů, zejména obecních úřadů. Účinnost tohoto nástroje je téměř okamţitá, uchazeč nastoupí na vytvořené pracovní místo a je ukončena jeho evidence, čímţ vedle efektu zaměstnání těţko umístitelného uchazeče vzniká rovněţ efekt sníţení míry nezaměstnanosti. Tento efekt ovšem zaniká, pokud se po ukončení pracovního poměru uplynutím času pracovník opět vrací do evidence úřadu práce. Coţ se děje téměř ve všech případech.

Úřady práce mohou krýt náklady na mzdu včetně sociálního a zdravotního pojištění aţ do výše skutečně vyplacených mezd. Zpravidla se hradí do výše minimální mzdy. Zaměstnavatel můţe ze svých prostředků navýšit mzdu dle vlastního uváţení.

Nejčastějším pracovním zařazením je dělník pro čištění města nebo obce, pracovník v lesnictví, pomocný dělník, pomocný dělník na zahradě atd.

31

2.5.2.2 Rekvalifikace

Rekvalifikace, jako jeden z důleţitých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, pomáhá do jisté míry řešit nesoulad mezi poţadavky zaměstnavatelů na obsazení volných míst a kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání.

Úřad práce v Sokolově přednostně podporoval rekvalifikace s praktickou částí výuky a profesní rekvalifikace pro konkrétní uplatnění na trhu práce. Při realizaci jednotlivých rekvalifikačních aktivit se vycházelo ze zkušeností let minulých a také z faktu, ţe rekvalifikace je jedním z nejobtíţnějších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti s ohledem na podmínky, ve kterých se uskutečňuje. A to jak z hlediska vynakládaného úsilí ze strany úřadu práce, tak i z pohledu uchazečů o zaměstnání.

Rekvalifikací se mohou účastnit i zájemci o zaměstnání, kteří chtějí změnit své pracovní zařazení nebo zaměstnavatele.

Graf č. 7: Počet zařazených uchazečů na Rekvalifikaci v letech 2006 - 2010 Zdroj:Statistická data ÚP v Sokolově (vlastní výběr dat a sestavení)

Z grafu č. 7 je patrný vysoký nárůst rekvalifikací v roce 2010, je to dáno vysokou mírou nezaměstnanosti a současně navýšením financí z ESF.

Účinnost rekvalifikací spatřuji především v aktivizaci uchazečů o zaměstnání, zvýšení kvalifikace, v jejich vytrţení ze stereotypu a udrţení pracovních návyků. Nezaměstnané bezesporu motivuje k účasti v rekvalifikačních kurzech i nárok na podporu v nezaměstnanosti během účasti v rekvalifikačním kurzu. Perspektiva rekvalifikace spočívá také v tom, ţe její efekt přetrvává i v případě ztráty zaměstnání, protoţe rekvalifikovaná osoba je ve vztahu k měnícím se podmínkám na trhu práce flexibilnější a má lepší šance znovu získat další uplatnění.

32

Vcelku nevýrazným vlivem je přesun účastníků rekvalifikací do skupiny nedosaţitelných16, kteří se do výpočtu míry nezaměstnanosti nezapočítávají. Tento efekt je krátkodobý a nevýznamný.

Úřad práce se zejména zaměřuje na umísťování uchazečů o zaměstnání, kteří jsou určitým způsobem na trhu práce znevýhodněni. Sledují se počty zařazených uchazečů dle jednotlivých kategorií. Snahou o začlenění co největšího počtu uchazečů je pak opomíjen ten správný účel a lehce se stane, ţe z hlediska cílenosti se programy neobracejí k ohroţeným skupinám dostatečně. Pokud ano, pak se zdá, ţe jde pouze o znevýhodnění prvního řádu, nezaměstnaní mají například nízké vzdělání, ale jinak se zdají být z hlediska trhu práce „perspektivní“. Ale na druhou stranu čím je kvalitnější kvalifikační struktura uchazečů a čím je méně osobnostně problémových účastníků kurzu, tím se stává rekvalifikace účinnější a efektivnější. Rekvalifikace vţdy počítá s přímou aktivitou kaţdého účastníka, který by měl být sám motivován k dalšímu vzdělávání. Nízká vzdělanostní úroveň, špatný zdravotní stav, neochota ze strany uchazečů se dále vzdělávat apod. jsou jevy, které se negativně odráţejí v naplňování rekvalifikačních programů a v neposlední řadě i v jejich výsledném efektu.

Tabulka č. 3 (viz. str. 35) velmi detailně rozebírá účastníky rekvalifikací v letech 2006 aţ 2010 a sestavení uvedené tabulky mělo za cíl porovnat absolutní i relativní počty uchazečů zařazených do rekvalifikačních kurzů s celkovými průměrnými počty evidovaných uchazečů o zaměstnání.

Přestoţe jsou počty nezaměstnaných muţů a ţen téměř vyrovnané, ze srovnání v níţe uvedené tabulce je patrné, ţe do rekvalifikačních programů je kaţdoročně zařazováno více ţen (v roce 2009 aţ o 14 p.b. více). Důvodů můţe být nespočet: rekvalifikační kurzy více zaměřené na ţenské profese, větší chuť ţen se učit atd. Pro tato tvrzení by ale byla zapotřebí hlubší analýza, která by odhalila skutečné důvody tohoto trendu.

Aţ zaráţející je nízká účast v rekvalifikacích osob se zdravotním postiţením od roku 2007, a to jen cca 7 % z celkového počtu zařazených uchazečů (v roce 2006 to bylo 12 %), přičemţ osoby se zdravotním postiţením představovaly do roku 2008 podíl cca

16 Uchazeči o zaměstnání, kteří nemohou pro objektivní příčiny okamžitě nastoupit do zaměstnání 33

13 % z celkového počtu nezaměstnaných a od roku 2009 je to cca 9,5 %17. Jednak můţe tento jev poukazovat na neexistující nebo jen minimum rekvalifikačních kurzů zaměřených na zdravotně postiţené nebo je příčinou malá motivace uchazečů.

Stejně zneklidňující je malá účast osob s nízkým vzděláním. Okres Sokolov se vţdy vyznačoval nízkou vzdělaností uchazečů. Osob pouze se základním vzděláním je v evidenci úřadu práce okresu Sokolov dlouhodobě okolo 40 %, ale rekvalifikačních kurzů se od roku 2006 kaţdoročně zúčastňuje jen cca 25 % z celkového počtu rekvalifikantů. Nabídka kurzů úřadu práce vhodných pro uchazeče se základním vzděláním je velmi malá. Naopak nejvyšší počty vykazují rekvalifikovaní uchazeči vyučení a se středoškolským vzděláním s maturitou.

Z hlediska věku je struktura uchazečů o zaměstnání a rekvalifikantů téměř vyrovnaná, jen u starších uchazečů, tedy ve věku nad 55 let je počet zařazených uchazečů do rekvalifikací znatelně menší. V okrese Sokolov se relativní počet uchazečů o zaměstnání starších 55 let pohybuje od 9 % v roce 2006 aţ po 12 % v roce 2010. Počet starších uchazečů v evidenci úřadu práce pozvolna narůstá a bude stále vyšší s ohledem na prodluţující se dobu odchodů do důchodů. Zařazování těchto uchazečů do rekvalifikací bude stále aktuálnější. V roce 2006 bylo jen 5 % z počtu zařazených uchazečů ve věku nad 55 let, v roce 2010 7 %. Tady je zřejmě více faktorů, které zabraňují početnějšímu zařazování těchto uchazečů do rekvalifikačních kurzů. Starší osoby se obecně vyznačují určitou nechutí učit se nové věci a pravdou je, ţe velká část starších uchazečů je na úřadu práce jen na dobu, neţ jim vznikne nárok na starobní nebo jiný druh důchodu. Takový uchazeč nemá zájem o jakoukoliv aktivitu a současně ze strany úřadu práce je cílenost na takové uchazeče omezena.

Dlouhodobě evidovaní uchazeči, tedy nad 12 měsíců v evidenci vykazují rovněţ niţší účast mezi rekvalifikanty oproti celkovému počtu.

S ohledem na výše zjištěné lze konstatovat, ţe do rekvalifikačních kurzů jsou více umisťovány ţeny, vyučení uchazeči a uchazeči se středoškolským vzděláním s maturitou, uchazeči ve středním věku, uchazeči bez zdravotního omezení a uchazeči spíše jen krátkodobě evidovaní (do 6 měsíců).

17 pokles počtu osob se zdravotním postižením je důsledkem novely zákona o sociálním zabezpečení, kdy některým osobám statut OZP z důvodu změny posuzování nebyl přiznán 34

Tab.č. 3: Rekvalifikace – struktura rekvalifikovaných uchazečů o zaměstnání v porovnání s průměrnými ročními údaji nezaměstnaných v letech 2006 až 2010 REKVALIFIKACE 2006 2007 2008 2009 2010 Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Zařazení uch./uch. celkem 611 100,0 6042 100,0 649 100,0 5077 100,0 439 100,0 4254 100,0 425 100,0 5938 100,0 702 100,0 6390 100,0 OZP 73 11,9 761 12,6 50 7,7 670 13,2 31 7,1 560 13,2 28 6,6 574 9,7 48 6,8 592 9,3 ţeny 388 63,5 3044 50,4 390 60,1 2581 50,8 252 57,4 2207 51,9 272 64,0 2999 50,5 363 51,7 3065 48,0 do 24 192 31,4 1305 21,6 117 18,0 1001 19,7 79 18,0 834 19,6 97 22,8 1275 21,5 131 18,7 1405 22,0

25-34 144 23,6 1481 24,5 200 30,8 1198 23,6 125 28,5 968 22,8 106 24,9 1378 23,2 162 23,1 1452 22,7

35-44 125 20,5 1279 21,2 158 24,3 1109 21,9 116 26,4 930 21,9 109 25,6 1311 22,1 189 26,9 1414 22,1 věk 45-54 118 19,3 1429 23,6 133 20,5 1231 24,2 87 19,8 995 23,4 82 19,3 1303 22,0 171 24,4 1361 21,4 nad 55 32 5,2 548 9,1 41 6,3 538 10,7 32 7,3 527 12,4 31 7,3 671 11,3 49 7,0 758 11,9 bez vzděl.+neúpl.

zákl. 14 2,3 900 14,8 16 2,5 795 15,7 16 3,6 638 15,0 2 0,5 692 11,7 3 0,4 732 11,5

základní 152 24,9 2489 41,1 165 25,4 2150 42,3 101 23,0 1793 42,2 104 24,5 2391 40,3 186 26,5 2562 40,1 vyučení 246 40,3 1998 33,0 243 37,4 1581 31,0 172 39,2 1319 31,0 162 38,1 2110 35,5 292 41,6 2262 35,3 vzdělání maturita 186 30,4 601 9,9 212 32,7 507 10,0 144 32,8 453 10,7 151 35,5 671 11,3 208 29,6 752 11,8 vyšší odb.+VŠ 13 2,1 54 0,9 13 2,0 44 0,9 6 1,4 51 1,2 6 1,4 74 1,2 13 1,9 82 1,3

do 3 měs. 145 23,7 1 344 22,2 251 38,7 1 156 22,8 158 36,0 1265 29,7 61 14,4 1892 31,9 107 15,2 1 614 25,3

3-6 měs. 176 28,8 814 13,5 105 16,2 697 13,7 99 22,6 645 15,2 68 16,0 1225 20,6 131 18,7 1 082 16,9 6-9 měs. 98 16,0 531 8,8 76 11,7 457 9,0 51 11,6 364 8,6 116 27,3 737 12,4 166 23,6 760 11,9

délka ev. 9-12 měs. 52 8,5 382 6,3 38 5,9 318 6,3 25 5,7 230 5,4 55 12,9 428 7,2 107 15,2 568 8,9 nad 12 měs. 140 22,9 2971 49,2 179 27,6 2449 48,2 106 24,1 1750 41,1 125 29,4 1656 27,9 191 27,2 2 366 37,0

Zdroj: Vlastní sestavení ze statistických dat ÚP v Sokolově

35

Úřad práce vykazuje úspěšnost rekvalifikací počtem účastníků a z nich počet uchazečů, kteří rekvalifikaci úspěšně ukončili. Uţ méně se sleduje efekt, který je dle mého názoru, velmi významný. Po jaké době a jestli vůbec odejdou rekvalifikovaní z evidence úřadu práce a jakou roli sehrála účast v rekvalifikačním kurzu? Statistické výkazy zpracovávané z databáze uchazečů o zaměstnání takové údaje neposkytují. Je sledován pouze hrubý efekt ukončených evidencí účastníků rekvalifikací, ale bez ohledu na to, ve kterém roce rekvalifikační kurz proběhl.

V níţe uvedených tabulkách (č. 4 aţ 8) jsem se pokusila sestavit data z databáze Úřadu práce v Sokolově s cílem zmapovat tok rekvalifikovaných uchazečů v jednotlivých letech 2006 aţ 2010.

V roce 2006, tedy ve stejném roce účasti v rekvalifikačním kurzu ukončilo evidenci 43,5 % uchazečů, z nichţ téměř tři čtvrtiny nastoupily do nového zaměstnání, které si uchazeči nalezli převáţně sami (údaj „jinak“ v tabulce). V dalším roce, tedy v roce 2007 to bylo 42,6 % uchazečů a v dalších letech uţ jen nepatrný počet. Uchazečů, kteří v roce 2006 absolvovali některý rekvalifikační kurz a jsou v současné době (k 28.2.2011) v evidenci úřadu práce, tedy celou dobu po ukončení kurzu byli v evidenci nebo se opětovně do evidence vrátili, je 24, 9 %.

Tab.č. 4: Rekvalifikace – účastníci rekvalifikací v roce 2006 abs. rel. 2006 počet počet umístěno Zařazeno celkem 611 100,0 ÚP jinak APZ Vyřazeno 2006 266 43,5 25 9,4 148 55,6 21 7,9 2007 260 42,6 27 10,4 60 23,1 30 11,6 2008 40 6,5 4 10 14 35 5 12,5 2009 9 1,5 2 22,2 1 11,1 1 11,1 2010 21 3,4 0 0 4 19 2 9,5 v současné době v evidenci, tzn. neumístění + uchazeči, kteří se opětovně vrátili do evidence 152 24,9 Zdroj: Databáze uchazečů o zaměstnání ÚP v Sokolově

V roce 2007 absolvovalo rekvalifikační kurz 649 uchazečů o zaměstnání a z nich ve stejném roce ukončilo evidenci 39,3 % uchazečů, z nichţ 70 % nastoupilo do nového zaměstnání, které si uchazeči opět nalezli převáţně sami. V dalším roce, tedy v roce 2008 to bylo 45,1 % uchazečů a v dalších letech uţ jen nepatrný počet. V současné době je v evidenci úřadu práce stále nebo opět 50,1 % uchazečů.

36

Tab.č. 5: Rekvalifikace – účastníci rekvalifikací v roce 2007

abs. rel. 2007 počet počet umístěno Zařazeno celkem 649 100,0 ÚP jinak APZ Vyřazeno 2007 255 39,3 27 10,6 126 49,4 24 9,4 2008 293 45,1 24 8,2 154 52,6 21 7,2 2009 30 4,6 2 6,7 12 40,0 6 20,0 2010 21 3,2 0 0,0 7 33,3 5 23,8 v současné době v evidenci, tzn. neumístění + uchazeči, kteří se opětovně vrátili do evidence 325 50,1 Zdroj: Databáze uchazečů o zaměstnání ÚP v Sokolově

V roce 2008 absolvovalo rekvalifikační kurz 439 uchazečů o zaměstnání, z nichţ ve stejném roce ukončilo evidenci 68,8 % uchazečů. Cca 58 % nastoupilo do nového zaměstnání, které si uchazeči opět nalezli převáţně sami. V dalším roce, tedy v roce 2009 to bylo 15,7 % uchazečů a v roce 2010 uţ jen 5 %. V současné době je v evidenci úřadu práce stále nebo opět 66,3 % uchazečů.

Tab.č. 6: Rekvalifikace – účastníci rekvalifikací v roce 2008 abs. rel. 2008 počet počet umístěno Zařazeno celkem 439 100,0 ÚP jinak APZ Vyřazeno 2008 302 68,8 19 6,3 122 40,4 32 10,6 2009 69 15,7 3 4,3 31,0 44,9 5 7,2 2010 22 5,0 1 4,5 11,0 50 7 31,7 v současné době v evidenci, tzn. neumístění + uchazeči, kteří se opětovně vrátili do evidence 291 66,3 Zdroj: Databáze uchazečů o zaměstnání ÚP v Sokolově

V roce 2009 absolvovalo rekvalifikační kurz 425 uchazečů o zaměstnání a z nich ve stejném roce ukončilo evidenci 28,5 % uchazečů, z nichţ 67 % nastoupilo do nového zaměstnání. V roce 2010 to bylo 40 %. V současné době je v evidenci úřadu práce stále nebo opět 56,2 % uchazečů.

Tab.č. 7: Rekvalifikace – účastníci rekvalifikací v roce 2009

abs. rel. 2009 počet počet umístěno Zařazeno celkem 425 100,0 ÚP jinak APZ Vyřazeno 2009 121 28,5 5 4,1 65 53,7 11 9,1 2010 170 40,0 5 2,9 96 56,5 30 18,8 v současné době v evidenci, tzn. neumístění + uchazeči, kteří se opětovně vrátili do evidence 239 56,2 Zdroj: Databáze uchazečů o zaměstnání ÚP v Sokolově

37

V roce 2010 absolvovalo rekvalifikační kurz 702 uchazečů o zaměstnání, z nichţ ve stejném roce ukončilo evidenci 28,9 % uchazečů a 65 % nastoupilo do nového zaměstnání, které si uchazeči opět nalezli převáţně sami. V současné době je v evidenci úřadu práce stále nebo opět 64,2 % uchazečů z absolventů rekvalifikací v roce 2010.

Tab.č. 8: Rekvalifikace – účastníci rekvalifikací v roce 2010

abs. rel. 2010 počet počet umístěno Zařazeno celkem 702 100,0 ÚP jinak APZ Vyřazeno 2010 203 28,9 3 1,5 110 54,2 19 9,4 v současné době v evidenci, tzn. neumístění + uchazeči, kteří se opětovně vrátili do evidence 451 64,2 Zdroj: Databáze uchazečů o zaměstnání ÚP v Sokolově

Z výše uvedeného vyplývá, ţe vstup na trh práce účastníků rekvalifikací se jeví jako úspěšný. Celkem vysoké počty uchazečů, kteří naleznou zejména do dvou let po absolvování rekvalifikačního kurzu zaměstnání, tento jev potvrzuje. Jak velkou roli v tomto sehrává absolvování rekvalifikačního kurzu, by vyţadovalo zřejmě hlubší analýzu. Obecně lze říci, ţe uchazeči po absolvování rekvalifikace mají lepší předpoklady k návratu na trh práce. Méně příznivé jsou ale počty rekvalifikovaných uchazečů, kteří se do evidence úřadu práce vracejí a dále pak, ţe nejvíce uchazečů si nové zaměstnání nalézá vlastními silami.

2.5.2.3 Společensky účelná pracovní místa

Společensky účelná pracovní místa, především pak vyhrazená pracovní místa, jsou nástrojem APZ s nejvyšším počtem umístěných uchazečů o zaměstnání s relativně vysokou pravděpodobností, ţe uchazeč získá dlouhodobé pracovní uplatnění u jednoho zaměstnavatele. Tak jako VPP je i tento nástroj vyuţíván především pro skupiny uchazečů o zaměstnání, kteří vyţadují zvýšenou péči. Do této skupiny patří především dlouhodobě nezaměstnaní, uchazeči nad 50 let, osoby zdravotně znevýhodněné, ţeny s malými dětmi atd. Výhodou tohoto nástroje je skutečnost, ţe úřad práce určuje, za předpokladu splnění kvalifikačních podmínek stanovených zaměstnavatelem, kteří uchazeči na uvedené místo budou posláni.

38

Tab.č. 9: SUPM – sledování rizikových skupin v letech 2006 až 2010 SUPM 2006 2007 2008 2009 2010 Celkem uchazeči 243 227 148 327 441 z toho do 20 let 111 111 15 22 30 starší 50let 45 33 52 51 51 starší 55 let ** ** 22 35 37 evidence nad 5 měsíců 85 136 107 190 364 péče o dítě do 15ti let ** ** ** 77 103 OZP ** ** ** ** 22 ţeny ** ** 80 196 230 ţeny - těhotné, kojící matky 9 m ** ** ** ** 0 zvláštní pomoc ** ** ** ** 0 * do roku 2008 byla sledována kategorie uchazečů do 25 let a vysokoškoláci do 30 ** tato kategorie nebyla sledována Zdroj: Statistická data ÚP v Sokolově

Z údajů uvedených v tabulce č. 9 je zřejmé, ţe nejvíce jsou umísťováni uchazeči na takto vytvořená pracovní místa, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle neţ 5 měsíců. Tento nástroj je mezi zaměstnavateli velmi ţádaný a počty zařazených uchazečů to potvrzují (viz. graf č. 8). Velmi často mají zaměstnavatelé vhodného uchazeče předem vybraného a nesplňuje-li kritérium pro zařazení, např. dlouhodobou nezaměstnanost, jsou ochotni i počkat.

Od roku 2008 má počet umístěných uchazečů o zaměstnání na SUPM vzrůstající tendenci, k čemuţ přispívá i čerpání financí z ESF.

Graf č. 8: Počet zařazených uchazečů na SUPM v letech 2006 - 2010 Zdroj: Statistická data ÚP v Sokolově (vlastní výběr dat a sestavení)

V rámci tohoto nástroje je moţno poskytnout příspěvek i uchazeči, který se rozhodl zahájit vlastní podnikání. Finanční prostředky se poskytují na základě předloţeného podnikatelského záměru. Uchazeči projevují zájem o příspěvek na zahájení

39 podnikatelské činnosti v oblasti sluţeb (kadeřnictví, masérství, pedikúra), ale i na zahájení hostinské činnosti, nákup a prodej, pojišťovnictví a realitní činnost. Ve většině případů uchazeči splní stanovené závazky a v řadě případů dále zaměstnají další pracovníky. Úřad práce v Sokolově tento nástroj vyuţívá jen minimálně, v roce 2010 byl poskytnut příspěvek 14 uchazečům, v roce 2009 13 a v roce 2008 čerpali příspěvek 3 uchazeči.

2.5.2.4 Překlenovací příspěvek

Překlenovací příspěvek slouţí při zahájení podnikatelské činnosti uchazeči, který zahájil podnikatelskou činnost podle předchozího odstavce. Nový podnikatel obdrţí na zahájení činnosti příspěvek, který jej zajistí do rozjezdu (max. 3 měsíce) podnikání.

2.5.2.5 Příspěvek na zapracování

Příspěvek byl v rámci Úřadu práce v Sokolově poskytnut jen v několika případech. Jde o finanční pomoc zaměstnavatelům, kteří přijmou uchazeče o zaměstnání z úřadu práce a příspěvek slouţí k zapracování pracovníka a získání dovedností tak, aby plnil stanovené pracovní normy a zaměstnavatel nemusel dotovat jeho mzdu z vlastních prostředků.

2.5.2.6 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský záměr

Tento příspěvek má pomoci podnikateli přejít (změnit) podnikatelský program. Jde o takovou změnu podnikatelského programu, při kterém dochází k zásadní změně technologie nebo změně předmětu podnikání. Příspěvek se poskytuje maximálně na dobu 6 měsíců. Výše příspěvku je dána max. polovinou minimální mzdy.

V rámci aktivní politiky zaměstnanosti jde o předcházení a prevenci nezaměstnanosti a tím i dlouhodobé nezaměstnanosti.

2.5.2.7 Příspěvek na zřízení a provoz chráněných dílen (CHPD) a chráněného pracovního místa (CHPM)

Velmi významnou roli v aktivní politice zaměstnanosti hrají příspěvky na zřízení nebo provoz chráněných dílen a chráněných pracovišť. Tato místa jsou vytvářena pro nejvíce postiţenou kategorii dlouhodobě nezaměstnaných a to pro osoby se zdravotním

40 postiţením. Úřad práce, který na vznik těchto míst poskytl příspěvek, můţe v dalším období přispívat na jejich provoz úhradou provozních nákladů.

Příspěvek na zřízení CHPD a CHPM se ve většině případů poskytuje zejména na nákup strojů a zařízení, vybavení a přizpůsobení dílen.

Příspěvek na provoz CHPD a CHPM se poskytuje zaměstnavateli na částečnou úhradu provozních nákladů tj. např. na elektrickou energii, topení vodu atd.

Úřad práce v Sokolově poskytuje příspěvek na provoz několika chráněných dílen a to: Chráněné dílny Sokolov, Krufin s.r.o. Sokolov, Obchodní sdruţení Stein s.r.o., Pro Tenax s.r.o. a další tři menší dílny. Roční příspěvky se v současné době pohybují v součtu cca 8,5 mil. Kč.

2.5.2.8 Poradenské aktivity

Poradenské aktivity jsou soustředěny do informačního a poradenského střediska pro volbu povolání (dále jen IPS). Poradenské sluţby jsou zaměřeny zejména na určité skupiny uchazečů o zaměstnání. Jsou to například absolventi škol, lidé bez vzdělání, občané propuštění z výkonu trestu, zdravotně postiţení, lidé nad 50 let a samozřejmě dlouhodobě nezaměstnaní.

Poradenské aktivity, které se většinou organizují pro 10 aţ 12 účastníků, mají za cíl připravit účastníky na přijímací pohovory, pomoc při zpracovávání ţivotopisů, způsob hledání volných pracovních míst, vkládání svého ţivotopisu do centrálních databází pro zaměstnavatele a další znalosti, které jsou potřebné pro úspěšný vstup na trh práce. Zejména u dlouhodobě nezaměstnaných je důleţité jejich vyburcování z letargie. V rámci skupinových poradenských aktivit se těchto sezení účastní i zaměstnavatelé, kteří hledají nové spolupracovníky. Individuální poradenství poskytují jednak zprostředkovatelé poradci a následně pracovníci speciálního poradenství. U dlouhodobě nezaměstnaných je významným nástrojem IAP (individuální akční plán), který sestavuje společně poradce s uchazečem s cílem stanovit cesty a nástroje brzkého uplatnění na trhu práce.

IAP obsahují právě skupinové a individuální poradenství, návrhy rekvalifikací případně zařazení do ostatních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

41

2.5.2.9 Job club

Job cluby se dají zařadit do skupinového poradenství. Jde o poradenské programy, jejichţ hlavním cílem je motivovat a aktivizovat jeho účastníky k uplatnění na trhu práce, a to získáním orientace na trhu práce a nácvikem dovedností a technik vyhledávání zaměstnání. Tyto poradenské aktivity – job cluby jsou určeny zejména uchazečům o zaměstnání, kterým je věnována zvýšená pozornost – tedy i pro dlouhodobě nezaměstnané.

Vlastní práce je zajišťována ve skupině 8 aţ 12 účastníků, kteří mají obdobné problémy. Podle sloţení uchazečů se upravuje i program clubů – „START“, „KLASIK“, „HELP“, „NÁVRAT“, „PLUS“ a „MIX“.

Obsahem skupinového poradenství Job clubu je mimo jiné – seznámení s formami kontaktu se zaměstnavateli, nabídka sluţeb zaměstnanost – nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, psaní strukturovaného ţivotopisu, motivační dopis, druhy dokladů o vzdělání a praxi a další informace k prosazení se na trhu práce.

2.5.2.10 Bilanční diagnostika

Bilanční diagnostika nastupuje po vyčerpání metod skupinového a individuálního poradenství. Jde o náročnou diagnostiku z hlediska času a financí. Ve své podstatě se jedná o komplexní zhodnocení schopností a moţností člověka vzhledem k jeho perspektivě při uplatnění na trhu práce. Do této bilanční diagnostiky by měli být zařazováni uchazeči, kteří mají zájem najít své uplatnění na trhu práce a u kterých nebyly účinné jiné formy poradenské pomoci.

2.5.2.11 Projekt „Vzdělávejte se!“

Projekt „Vzdělávejte se!“ vznikl jako součást aktivní politiky zaměstnanosti na počátku roku 2009 v reakci na prohlubující se hospodářskou krizi. Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Podstatou projektu je pomoc zaměstnavatelům, kteří se v souvislosti s probíhající hospodářskou recesí nachází v obtíţné ekonomické situaci a nejsou přechodně schopni svým zaměstnancům přidělovat práci v plném rozsahu, a kteří zároveň mají zájem těmto zaměstnancům v době jejich nepřítomnosti na pracovišti prostřednictvím vzdělávacích aktivit rozšiřovat či prohlubovat kvalifikaci. Obdobný model je jiţ delší dobu 42 uplatňován v SRN, zde však vyplácení finanční pomoci není vázáno na vzdělávací aktivity.

Tento projekt byl koncem roku 2010 ukončen, ale na základě kladných ohlasů a zájmu zaměstnavatelů bude tento nástroj (s některými pozměňujícími podmínkami) zařazen jako nový nástroj Aktivní politiky zaměstnanosti. V současné době stále probíhá jeho testování.

Účelem tohoto nástroje je udrţet zaměstnanost a dál prohlubovat, nebo získávat nové znalosti pro další uplatnění na trhu práce. Zaměstnavatelé rovněţ mohou lépe udrţet kvalifikované pracovníky pro další období.

Projekt byl v okrese Sokolov plně vyuţíván, především u středních firem. V I. etapě bylo vyplaceno celkem 4,4 mil. Kč a do projektu se zapojilo celkem 626 zaměstnanců v 39 projektech. Ve II. etapě probíhající od roku 2009 do konce roku 2010 bylo vyplaceno celkem 10,6 mil. Kč a zaměstnavatelé zapojili celkem 1 645 zaměstnanců.

Závěr Z popsané charakteristiky okresu Sokolov vyplývá, ţe tento region se potýká s vyšší nezaměstnaností, neţ je průměr ČR. Výrazně odlišná od celorepublikového průměru je vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání. Více neţ polovina má jen základní vzdělání, nebo jsou zcela bez vzdělání.

V okrese Sokolov byla vţdy rozmanitá skladba průmyslu, ale důsledky hospodářské krize zasáhly region natolik, ţe tak typický regionální průmysl jako je výroba porcelánu, textilní průmysl, výroba hudebních nástrojů, téměř zanikl. Rušení provozů nebo jejich restrukturalizace měly za následek příchod propuštěných zaměstnanců do evidence úřadu práce a současně sníţení nabídky volných pracovních míst. Jak je popsáno v této práci, role aktivní politiky zaměstnanosti je významná a právě v době krize její význam ještě vzrostl. Efekt navíc zvýšilo financování z ESF a tak do nástrojů APZ bylo zapojeno ještě více osob.

Z rozboru cílenosti jednotlivých nástrojů APZ vyplývá, ţe Úřad práce v Sokolově vyuţívá zejména nástroje veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa a rekvalifikace. Na veřejně prospěšné práce si zaměstnavatelé vybírají převáţně muţe, uchazeče v evidenci nad 5 měsíců a osoby nad 50 let, ale spíše pracovitější a 43 bezproblémové uchazeče, kteří jsou na trhu práce zaměstnatelnější. Na společensky účelná pracovní místa jsou nejčastěji umísťováni uchazeči, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle neţ 5 měsíců. Tento nástroj je mezi zaměstnavateli velmi ţádaný a velmi často mají zaměstnavatelé vhodného uchazeče předem vybraného a nesplňuje-li kritérium pro zařazení, např. dlouhodobou nezaměstnanost, jsou ochotni i počkat.

Rekvalifikace je moţné hodnotit jako jeden z nejdůleţitějších nástrojů APZ okresu Sokolov. S ohledem na zjištěné lze konstatovat, ţe do rekvalifikačních kurzů jsou více umisťovány ţeny, vyučení uchazeči a uchazeči se středoškolským vzděláním s maturitou, uchazeči ve středním věku, uchazeči bez zdravotního omezení a uchazeči spíše jen krátkodobě evidovaní (do 6 měsíců). Zastoupení rizikových skupin uchazečů jako jsou uchazeči s nízkým vzděláním, starší osoby, osoby se zdravotním postiţením, osoby nad 12 měsíců v evidenci není v rekvalifikačních kurzech dostatečné.

Cílení jednotlivých nástrojů APZ je velmi sloţité a vzhledem k tomu, ţe na výběr uchazečů nemají pracovníci úřadu práce dostatek času a podkladů (např. psychologické testy, osobnostní rozbory atd.), objevuje se velmi často v této práci popsaný faktor ovlivňující efekty programů APZ Creaming off, kdy jsou vybíráni klienti, kteří mají lepší šanci na umístění na trhu práce. Důvodem je jednak poţadavek na vykazování vyšší úspěšnosti APZ nebo nechuť pracovníků úřadu práce zabývat se těmi uchazeči, kteří vyţadují více přípravy a práce.

Zhodnotíme-li celkově strukturu uchazečů o zaměstnání zařazených do některého z nástrojů APZ, lze říci, ţe popsané programy APZ jsou směrovány spíše k uchazečům méně rizikovým, tedy krátkodobě nezaměstnaným, vyučeným nebo s maturitou, bez zdravotního omezení a převáţně ve středním věku. Úspěšnost, zde myslím úspěšné absolvování, u takového uchazeče je výrazně vyšší. Na druhou stranu je pozice uchazečů s výraznějšími handicapy nebo s jejich kumulací ještě více znevýhodněna.

Přesto jsou nástroje aktivní politiky zaměstnanosti nejvýznamnějším prostředkem ke sníţení nebo alespoň udrţení nezaměstnanosti a ke sníţení kvalifikačního nesouladu nabídky a poptávky na trhu práce.

Úloha MPSV a úřadů práce je bezesporu klíčová, ale pro správné a efektivní fungování trhu práce je zapotřebí spolupráce všech účastníků, ať uţ se jedná o uchazeče o zaměstnání, zaměstnavatele, orgány místní samosprávy atd.

44

Jak ve sledovaném období, tak pro roky příští spatřuje úřad práce jako stěţejní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti pro zdejší region veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa a rekvalifikační aktivity.

45

Seznam tabulek a grafů

Tab.č. 1: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti okresu Sokolov v letech 2006 aţ 2010

Tab.č. 2: VPP – sledování rizikových skupin v letech 2006 aţ 2010

Tab.č. 3: Rekvalifikace – struktura rekvalifikovaných uchazečů o zaměstnání v porovnání s průměrnými ročními údaji nezaměstnaných v letech 2006 aţ 2010

Tab.č. 4: Rekvalifikace – účastníci rekvalifikací v roce 2006

Tab.č. 5: Rekvalifikace – účastníci rekvalifikací v roce 2007

Tab.č. 6: Rekvalifikace – účastníci rekvalifikací v roce 2008

Tab.č. 7: Rekvalifikace – účastníci rekvalifikací v roce 2009

Tab.č. 8: Rekvalifikace – účastníci rekvalifikací v roce 2010

Tab.č. 9: SUPM – sledování rizikových skupin v letech 2006 aţ 2010

Graf č. 1 Porovnání vývoje míry nezaměstnanosti okresu Sokolov a ČR v letech 2006 aţ 2010

Graf č. 2 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a počtu volných pracovních míst.

Graf č. 3 Absolutní podíl uchazečů o zaměstnání dle délky evidence v letech 2006 - 2010

Graf č. 4 Relativní podíl uchazečů o zaměstnání dle délky evidence v letech 2006 - 2010

Graf č. 5 Relativní počet uchazečů o zaměstnání dle věku v letech 2006 - 2010

Graf č. 6 Absolutní počet uchazečů o zaměstnání dle vzdělání v letech 2006 - 2010

46

Seznam použitých zkratek

APZ Aktivní politika zaměstnanosti ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie CHKO Chráněná krajinná oblast CHPD Chráněná pracovní dílna CHPM Chráněné pracovní místo IAP Individální akční plán LZZ Lidské zdroje a zaměstnanost MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí NAZP Národní akční plán zaměstnanosti NIP Národní individuální projekt OP Operační program OZP osoba se zdravotním postiţením p.b. procentní bod RIP Regionální individuální projekt RLZ Rozvoj lidských zdrojů SUPM společensky účelné pracovní místo ÚP Úřad práce ÚSO Úplné střední odborné vzdělání VŠ Vysokoškolské vzdělání ZoZ Zákon o zaměstnanosti

47

Seznam použité literatury

[1] Česká republika: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Dostupné na internetu (staţeno 10.1.2011): http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/z_435_2004

[2] Česká republika: Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dostupné na internetu (staţeno 16.2.2011): http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/z_435_2004

[3] Úřad práce v Sokolově: Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Sokolov k 31.12.2009. Zpracovali: odborně příslušní zaměstnanci úřadu práce. Předkládá: ing. Niebauer Milan, ředitel úřadu práce. Zpracováno: únor 2010

[4] Úřad práce v Sokolově: Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Sokolov k 31.12.2010. Zpracovali: odborně příslušní zaměstnanci úřadu práce. Předkládá: ing. Niebauer Milan, ředitel úřadu práce. Zpracováno: únor 2011

[5] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ; Normativní instrukce č. 1/2011; Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2011; vnitřní předpis úřadu práce; datum platnosti: 10.1.2011

[6] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ; Normativní instrukce č. 36/2009; Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2010; vnitřní předpis úřadu práce

[7] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ; Normativní instrukce č. 14/2007; Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2009; vnitřní předpis úřadu práce

[8] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ; Normativní instrukce č. 7/2008; Implementace Evropského sociálního fondu úřady práce v programovém období 2007 - 2013; vnitřní předpis úřadu práce

[9] Kulhavý V., Sirovátka, T.; Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007, VÚPSV Praha, 2008

[10] Sirovátka, T.; Politika pracovního trhu, Brno, 1995; ISBN 80-210-1251-X

[11] Frouz J.; Návrat přírody do krajiny poznamenané těţbou uhlí, Sokolovská uhelná a.s. Sokolov, 1999

[12] Sokolovská uhelná, a.s.; Zpráva o hospodaření za rok 2010, Sokolovská uhelná a.s. Sokolov, 2011

48

Abstrakt

MARTÍNKOVÁ, K. Realizace státní politiky zaměstnanosti v okrese Sokolov. Bakalářská práce. Cheb: Fakulta ekonomická ZČU v Chebu, 48 s., 2011

Klíčová slova: Trh práce, nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti, úřad práce

Cílem bakalářské práce Realizace státní politiky zaměstnanosti v okrese Sokolov je zhodnotit státní politiku zaměstnanosti realizovanou Úřadem práce v Sokolově. V první části jsou popsány cíle a úlohy státní politiky zaměstnanosti, způsob hodnocení účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti, jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, vymezení problémových skupin nezaměstnaných, financování státní politiky zaměstnanosti. Druhá část je zaměřena na charakteristiku trhu práce, na vývoj na trhu práce a realizaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Sokolov. Dále jsou analyzovány pouţívané nástroje aktivní politiky zaměstnanosti z hlediska cílenosti a v závěru práce je zhodnocena jejich účinnost.

Abstract

MARTÍNKOVÁ, K. Implementation of national employment policy in the Sokolov district. Bachelor thesis. Cheb: Faculty of economics University of West Bohemia, 48 p., 2011

Keywords: Labour market, unemployment, active employment policy, labour office

The goal of the bachelor´s thesis „Implementation of national employment policy in the Sokolov district” is to appraise the state employment policy implemented by the Labour office in Sokolov. In the first part are described goals and tasks of the state employment policy, way of evaluating the effectiveness of active employment policy, individual instruments of active employment policy, definition of risk groups of unemployed, financing of state employment policy. The second part is focused on the characteristics of the labor market, on the development of the labor market and the implementation of active employment policy in the Sokolov District. Further, there are analysed the instruments used in the active employment policy in terms of targeting and in the conclusion is an assessment of their effectiveness.