DOCSLIB.ORG

Dějiny Hudby – Romantismus

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Dějiny Hudby – Romantismus Úvod Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy Dějiny hudby – romantismus. Distanční výukový kurz. 2012–2013, Ivo Bartoš Úvod 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Dějiny hudby – romantismus Úvod Vážené studentky a vážení studenti, právě jste si otevřeli úvodní stránku distančního studijního kurzu k předmětům HV7BP_DH3 Dějiny hudby 3 a HV7BP_PSD3 Poslechový seminář k dějinám hudby 3. Tento kurz Vás ve 13 kapitolách seznámí s hudbou evropského hudebního romantismu a jejími tvůrci. Kurz svým obsahem pokrývá učivo probírané v obou výše uvedených předmětech, je však vhodný i pro další studenty, kteří si na MU zapsali předměty, zabývající se hudebními dějinami romantismu. Své momentální znalosti si můžete ověřit na vstupním testu. Součástí kurzu je seznam poslechových ukázek, z nichž bude sestavena část zápočtového testu (jeho podrobnou specifikaci najdete níže). Obsah kurzu: Úvod – popis kurzu, vstupní test, podmínky zápočtu Kapitola 1 – Základní členění a charakteristika hudebního romantismu Kapitola 2 – Raný romantismus (starší generace – Weber, Schubert) Kapitola 3 – Raný romantismus (mladší generace – Mendelssohn, Schumann, Chopin, Škroup, Křížkovský) Kapitola 4 – Novoromantismus (Liszt, Berlioz) Kapitola 5 – Novoromantismus (Wagner, Smetana) Kapitola 6 – Klasicko-romantická syntéza (Brahms, Franck) file:///C|/Users/ten/Desktop/kurzweb/pokusy/is/kapit00.html (1 of 3) [19.9.2013 1:14:20] Úvod Kapitola 7 – Klasicko-romantická syntéza (Čajkovskij, Dvořák, Saint-Saëns) Kapitola 8 – Národní školy Kapitola 9 – Pozdní romantismus (Mahler, Wolf, Reger, Schmidt) Kapitola 10 – Pozdní romantismus (R. Strauss, Bruckner, Skrjabin, Rachmaninov, Elgar, Holst) Kapitola 11 – Pozdní romantismus v českých zemích (Foerster, Novák, Suk) Kapitola 12 – Francouzská hudba v 19. století Kapitola 13 – Italská romantická opera. Vídeňská opereta. Seznam poslechových ukázek Závěrečný zápočtový test (příklad) Společné zápočtové podmínky pro uzavření předmětů ● HV7BP_DH3 Dějiny hudby 3 ● HV7BP_PSD3 Poslechový seminář k dějinám hudby 3 1. veřejná prezentace referátu (eseje) o významném skladateli nebo interpretu období romantismu v max délce 10 minut. Student referát přednese během výuky. Cílem je praxe v odborném mluveném projevu, proto nestačí text pouze zaslat učiteli mailem. 2. absolvování závěrečného poslechového a vědomostního testu – v něm bude požadována znalost faktografická (skladatelé a jejich tvorba) a hudební (praktická identifikace poslechových skladeb). V testu zazní 15 hudebních ukázek, vybraných ze Seznamu poslechových ukázek. U každé ukázky budou požadovány následující 3 údaje: ❍ a) název skladby a/nebo příjmení jejího autora ❍ b) forma, žánr (druh) skladby, která zaznívá, popř. té skladby, která znějící ukázku obsahuje (např. opera, operní předehra, operní árie, symfonie, symfonická báseň, orchestrální suita, klavírní koncert, klavírní etuda, píseň, smyčcový kvartet apod.) V tomto bodě bude při hodnocení uplatněna značná tolerance s ohledem na časté variantní možnosti formulace věcně správných odpovědí. ❍ c) zařazení skladatele do jednoho ze čtyř období hudebního romantismu, popř. do některé z národních škol (u některých skladatelů je možné obojí). Dalších 5 otázek testu bude výhradně teoretických, se 4 nabídnutými možnostmi odpovědí pro každou otázku, z nichž pouze 1 odpověď bude správná. Teoretické otázky budou zacíleny na nejvýznamnější romantické skladatele a jejich nejdůležitější skladby, pokud je o nich zmínka v tomto kurzu. Za každý správný údaj k poslouchaným skladbám a za každou správnou file:///C|/Users/ten/Desktop/kurzweb/pokusy/is/kapit00.html (2 of 3) [19.9.2013 1:14:20] Úvod odpověď na některou z 5 teoretických otázek bude udělen 1 bod. Bude tak možno obdržet max. 50 bodů (15x3 + 5 = 50). 3. Zápočet bude udělen po přednesení referátu ve výuce a po obdržení alespoň 33 bodů v závěrečném zápočtovém testu. Technická poznámka: stránky kurzu a hudební ukázky v něm odkazované jsou uloženy na serveru IS MU. Byly autorem kurzu testovány v OS Windows Vista a v několika prohlížečích. Při přehrávání hudebních ukázek se objevily rozdíly v časové odezvě prohlížečů. Ty si také samy vybíraly různé typy hudebních přehrávačů, nainstalovaných buď v lokálním počitači nebo mimo něj. Fungování prohlížečů je možno v lokálním počítači ovlivnit předchozím nastavením systému. Celkově rychle a bezproblémově přehrávaly hudbu prohlížeče Chrome, SeaMonkey, Firefox a Opera. Naopak se zpožděním se na autorově počítači hudba spouštěla v Internetu Exploreru verze 9 (IE9), přestože mu byly předtím zakázány všechny zpomalující doplňky a při běžném prohlížení internetových stránek se choval standardně. Je dobré vše si vyzkoušet s různým softwarem a mít nainstalován každý prohlížeč v jeho nejvyšší aktuální verzi. Úvod 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 file:///C|/Users/ten/Desktop/kurzweb/pokusy/is/kapit00.html (3 of 3) [19.9.2013 1:14:20] Kapitola 1 Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy Dějiny hudby – romantismus. Distanční výukový kurz. 2012–2013, Ivo Bartoš Úvod 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Dějiny hudby – romantismus Kapitola 1 Základní členění a charakteristika hudebního romantismu Cílem první kapitoly kurzu je získat základní přehled o postavení hudebního romantismu v hudebních dějinách Evropy a pochopit jeho podstatu, spočívající v emocionální reakci na osvícenské zdůrazňování úlohy rozumu. Anotace: rozdělení hudebního romantismu na časová období a národní školy, jeho ideová východiska a inspirační zdroje, společenské podmínky jeho nástupu a rozvoje, hlavní strukturální znaky romantické hudby. Klíčová slova: raný a pozdní romantismus, novoromantismus, klasicko- romantická syntéza, národní školy, ideové zdroje. file:///C|/Users/ten/Desktop/kurzweb/pokusy/is/kapit01.html (1 of 19) [19.9.2013 1:14:23] Kapitola 1 Přibližný čas potřebný k prostudování první kapitoly (včetně poslechu hudebních ukázek a napsání kontrolního testu): 90 minut Na samém počátku našeho hudebního putování po devatenáctém století si pojďme vyjasnit pojmy romantismus, romantický, romantika, romantik. Každý z nás ví, o co jde, když slyší nebo čte, jak si lidé sdělují, že byli na romantické dovolené, jejich známí měli romantickou svatbu, na jejich chatě sice neteče voda, ale zato je to tam vyložená romantika, ten či onen člověk je naprosto nepraktický, protože je svým založením romantik. Zkusili jste si již ale někdy sami pro sebe definovat, v čem konkrétně onen romantický prvek u nějakého jevu nebo člověka spočívá? Jaká by měla být např. láska nebo svatba, aby mohla být později nadšeně popisována jako romantická? Námět k zamyšlení: pokuste si ujasnit, jaké vlastnosti či jevy si představujete pod pojmy romantický, romantika, romantik! Obsah: Odkazy k 1. kapitole 1.1 Rozdělení hudebního romantismu 1.2 Ideová východiska a inspirační zdroje hudebního romantismu, jeho vazby na jiná umění 1.3 Společenské podmínky nástupu a rozvoje hudebního romantismu, hudební provoz v 19. století Typické strukturální atributy romantické hudby. Hudební nástrojařství a technické inovace 1.4 v 19. století Kontrolní test k 1. kapitole Odkazy k celému kurzu file:///C|/Users/ten/Desktop/kurzweb/pokusy/is/kapit01.html (2 of 19) [19.9.2013 1:14:23] Kapitola 1 Použité obrazové a zvukové soubory Literatura a zdroje (prameny) • Základní literatura • Doporučená literatura Seznam poslechových ukázek 1.1 Rozdělení hudebního romantismu Hudební romantismus je významná stylová epocha ve vývoji evropské hudby, vyplňující časově 19. století a zhruba první dvě dekády 20. století. V těch už však na hudební scénu vstupovaly také nové, modernější hudební styly, snažící se od romantismu co nejvíce odlišovat (impresionismus – skladatelé Debussy, Ravel, expresionismus – Schönberg, Berg, Webern, neofolklorismus – Janáček, Stravinskij, Bartók, neoklasicismus – opět Stravinskij, dále např. Poulenc, Prokofjev, Martinů ad.). Hudební období romantismu je možno rozdělit na čtyři po sobě následující časové úseky, které se vzájemně prolínaly a překrývaly. Následující schéma je proto nepřesné a slouží jen pro všeobecnou orientaci: 1. Raný romantismus(1800–1830) – vychází z hudebního klasicismu, začíná ale porušovat jeho symetrii a výrazovou uměřenost, v tom navazuje na Beethovenův individualismus. Jeho typickými projevy jsou menší hudební formy (písně a klavírní skladby). Skladatelé: Weber, Schubert, Mendelssohn, Schumann, Chopin, Škroup, Křížkovský ad. Franz Schubert (1797–1828) – Impromptu As dur pro klavír, op. 142, č. 2 [celé, 7:17] 2. Novoromantismus (1830–1860) – rozvíjí citovost, směřuje k patetickému, velkolepému, dynamickému a exaltovanému (nadnesenému, nápadnému) až teatrálnímu výrazu, inklinuje k rozsáhlým dílům, narušuje již výrazně dosavadní hudební formy, inovuje harmonii odvážnější chromatikou. Naplňuje hudbu mimohudebním obsahem, vytváří tak programní hudbu, především v nově vytvořené hudební formě symfonické básně. Reformuje operu, rozšiřuje orchestr. Skladatelé: Berlioz, Liszt, Wagner, Smetana ad. file:///C|/Users/ten/Desktop/kurzweb/pokusy/is/kapit01.html (3 of 19) [19.9.2013 1:14:23] Kapitola 1 Hector Berlioz (1803–1869) – Fantastická symfonie, 4. věta, Pochod na popraviště [celé, 4:25] 3. Klasicko-romantická syntéza (1860–1890) – reaguje na neurčitost a často obtížnou orientaci posluchače v programní hudbě návratem ke klasickým hudebním formám, ovšem se zachováním a využitím soudobého hudebního jazyka. Klasicko-romantická syntéza se zcela nezříká programní hudby, ale rehabilituje zároveň hudbu absolutní. Záměrem návratu k osvědčeným hudebním formám klasicismu, byť s novým, romantickým
Load more

Recommended publications
  • Discovery Marche.Pdf
    the MARCHE region Discovering VADEMECUM FOR THE TOURIST OF THE THIRD MILLENNIUM Discovering THE MARCHE REGION MARCHE Italy’s Land of Infinite Discovery the MARCHE region “...For me the Marche is the East, the Orient, the sun that comes at dawn, the light in Urbino in Summer...” Discovering Mario Luzi (Poet, 1914-2005) Overlooking the Adriatic Sea in the centre of Italy, with slightly more than a million and a half inhabitants spread among its five provinces of Ancona, the regional seat, Pesaro and Urbino, Macerata, Fermo and Ascoli Piceno, with just one in four of its municipalities containing more than five thousand residents, the Marche, which has always been Italyʼs “Gateway to the East”, is the countryʼs only region with a plural name. Featuring the mountains of the Apennine chain, which gently slope towards the sea along parallel val- leys, the region is set apart by its rare beauty and noteworthy figures such as Giacomo Leopardi, Raphael, Giovan Battista Pergolesi, Gioachino Rossini, Gaspare Spontini, Father Matteo Ricci and Frederick II, all of whom were born here. This guidebook is meant to acquaint tourists of the third millennium with the most important features of our terri- tory, convincing them to come and visit Marche. Discovering the Marche means taking a path in search of beauty; discovering the Marche means getting to know a land of excellence, close at hand and just waiting to be enjoyed. Discovering the Marche means discovering a region where both culture and the environment are very much a part of the Made in Marche brand. 3 GEOGRAPHY On one side the Apen nines, THE CLIMATE od for beach tourism is July on the other the Adriatic The regionʼs climate is as and August.
    [Show full text]
  • La Vestale Gaspare Spontini
    La Vestale Gaspare Spontini NOUVELLE PRODUCTION Jérémie Rhorer direction Eric Lacascade mise en scène DU 15 AU 28 OCTOBRE 2013 6 REPRESENTATIONS Théâtre des Champs-Elysées SERVICE DE PRESSE +33 1 49 52 50 70 theatrechampselysees.fr La Caisse des Dépôts soutient l’ensemble de la RESERVATIONS programmation du Théâtre des Champs-Elysées T. +33 1 49 52 50 50 theatrechampselysees.fr Spontini 5 La Vestale La Vestale Gaspare Spontini NOUVELLE PRODUCTION Jérémie Rhorer direction Eric Lacascade mise en scène Emmanuel Clolus décors Marguerite Bordat costumes Philippe Berthomé lumières Daria Lippi dramaturgie Ermonela Jaho Julia Andrew Richards Licinius Béatrice Uria-Monzon La Grande Vestale Jean-François Borras Cinna Konstantin Gorny Le Souverain Pontife Le Cercle de l’Harmonie Chœur Aedes 160 ans après sa dernière représentation à Paris, le Théâtre des Champs-Elysées présente une nouvelle production de La Vestale de Gaspare Spontini. Spectacle en français Durée de l’ouvrage 2h10 environ Coproduction Théâtre des Champs-Elysées / Théâtre de la Monnaie, Bruxelles MARDI 15, VENDREDI 18, MERCREDI 23, VENDREDI 25, LUNDI 28 OCTOBRE 2013 19 HEURES 30 DIMANCHE 20 OCTOBRE 2013 17 HEURES SERVICE DE PRESSE Aude Haller-Bismuth +33 1 49 52 50 70 / +33 6 48 37 00 93 [email protected] www.theatrechampselysees.fr/presse Spontini 6 Dossier de presse - La Vestale 7 La Vestale La nouvelle production du Théâtre des Champs-Elysées La Vestale n’a pas été représentée à Paris en version scénique depuis 1854. On doit donner encore La Vestale... que je l’entende une seconde fois !... Quelle Le Théâtre des Champs-Elysées a choisi, pour cette nouvelle production, de œuvre ! comme l’amour y est peint !..
    [Show full text]
  • Compositeur Naissance Décès Période Notker Balbulus C
    Compositeur Naissance Décès Période Notker Balbulus c. 840 912 Médiévale Odo of Cluny c. 878 942 Médiévale Guido da Arezzo c. 991 c. 1033 Médiévale Hermann of Reichenau 1013 1054 Médiévale Guillaume d'Aquitaine 1071 1126 Médiévale Petrus Abaelardus 1079 1142 Médiévale Hildegard von Bingen 1098 1179 Médiévale Bernart de Ventadorn c. 1130 a. 1230 Médiévale Léonin 1135 1201 Médiévale Pérotin 1160 1225 Médiévale Philippe le Chancelier c. 1160 1236 Médiévale Pierre de Molins 1170 c. 1220 Médiévale Walther von der Vogelwide c. 1170 c. 1230 Médiévale Alfonso el Sabio 1221 1284 Médiévale Adam de la Halle c. 1235 1288 Médiévale Petrus de Cruce c. 1260 a. 1302 Médiévale Philippe de Vitry 1291 1361 Médiévale Guillaume de Machaut c. 1300 1377 Médiévale Francesco Landini c. 1325 1397 Médiévale Johannes Ciconia c. 1335 1412 Médiévale/Renaissance Jacopo da Bologna Bologna c. 1340 c. 1386 Médiévale Zacara da Teramo c. 1350 c. 1413 Médiévale/Renaissance Leonel Power c. 1370 1445 Médiévale/Renaissance Oswald von Wolkenstein c. 1376 1445 Médiévale/Renaissance John Dunstaple c. 1390 1453 Renaissance Guillaume Dufay 1397 1474 Renaissance Gilles Binchois c. 1400 1460 Renaissance Johannes Ockeghem c. 1410 1497 Renaissance Gilles Joye c. 1424 1483 Renaissance Antoine Busnois c. 1430 1492 Renaissance Alexander Agricola c. 1446 1506 Renaissance Heinrich Isaac c. 1450 1517 Renaissance Loyset Compère c. 1450 1518 Renaissance Josquin des Prez c. 1450 1521 Renaissance Jacob Obrecht c. 1457 1505 Renaissance Jean Mouton c. 1459 1522 Renaissance Antoine Brumel c. 1460 c. 1513 Renaissance Pierre de la Rue c. 1460 1518 Renaissance Robert Fayrfax 1464 1521 Renaissance William Cornysh 1465 1523 Renaissance Francisco de Penalosa c.
    [Show full text]
  • German Nationalism and the Allegorical Female in Karl Friedrich Schinkel's the Hall of Stars
    Brigham Young University BYU ScholarsArchive Theses and Dissertations 2012-04-17 German Nationalism and the Allegorical Female in Karl Friedrich Schinkel's The Hall of Stars Allison Slingting Brigham Young University - Provo Follow this and additional works at: https://scholarsarchive.byu.edu/etd Part of the Art Practice Commons BYU ScholarsArchive Citation Slingting, Allison, "German Nationalism and the Allegorical Female in Karl Friedrich Schinkel's The Hall of Stars" (2012). Theses and Dissertations. 3170. https://scholarsarchive.byu.edu/etd/3170 This Thesis is brought to you for free and open access by BYU ScholarsArchive. It has been accepted for inclusion in Theses and Dissertations by an authorized administrator of BYU ScholarsArchive. For more information, please contact [email protected], [email protected]. German Nationalism and the Allegorical Female in Karl Friedrich Schinkel’s The Hall of Stars Allison Sligting Mays A thesis submitted to the faculty of Brigham Young University in partial fulfillment of the requirements for the degree of Master of Arts Heather Belnap Jensen, Chair Robert B. McFarland Martha Moffitt Peacock Department of Visual Arts Brigham Young University August 2012 Copyright © 2012 Allison Sligting Mays All Rights Reserved ii ABSTRACT German Nationalism and the Allegorical Female in Karl Friedrich Schinkel’s The Hall of Stars Allison Sligting Mays Department of Visual Arts, BYU Master of Arts In this thesis I consider Karl Friedrich Schinkel’s The Hall of Stars in the Palace of the Queen of the Night (1813), a set design of Die Zauberflöte (The Magic Flute), in relation to female audiences during a time of Germanic nationalism.
    [Show full text]
  • Liszt and Christus: Reactionary Romanticism
    LISZT AND CHRISTUS: REACTIONARY ROMANTICISM A Dissertation Submitted to the Temple University Graduate Board In Partial Fulfillment of the Requirements for the Degree DOCTOR OF PHILOSOPHY by Robert Pegg May 2020 Examining Committee Members: Dr. Maurice Wright, Advisory Chair, Music Studies Dr. Michael Klein, Music Studies Dr. Paul Rardin, Choral Activities Dr. Christine Anderson, Voice and Opera, external member © Copyright 2020 by Robert Pegg All Rights Reserved € ii ABSTRACT This dissertation seeks to examine the historical context of Franz Lizt’s oratorio Christus and explore its obscurity. Chapter 1 makes note of the much greater familiarity of other choral works of the Romantic period, and observes critics’ and scholars’ recognition (or lack thereof) of Liszt’s religiosity. Chapter 2 discusses Liszt’s father Adam, his religious and musical experiences, and his influence on the young Franz. Chapter 3 explores Liszt’s early adulthood in Paris, particularly with respect to his intellectual growth. Special attention is given to François-René, vicomte de Chateaubriand and the Abbé Félicité de Lamennais, and the latter’s papal condemnation. After Chapter 4 briefly chronicles Liszt’s artistic achievements in Weimar and its ramifications for the rest of his work, Chapter 5 examines theological trends in the nineteenth century, as exemplified by David Friedrich Strauss, and the Catholic Church’s rejection of such novelties. The writings of Charles Rosen aid in decribing the possible musical ramifications of modern theology. Chapter 6 takes stock of the movements for renewal in Catholic music, especially the work of Prosper Gueranger and his fellow Benedictine monks of Solesmes, France, and of the Society of Saint Cecilia in Germany.
    [Show full text]
  • Spontini's Olimpie: Between Tragédie Lyrique and Grand Opéra
    Spontini’s Olimpie : between tragédie lyrique and grand opéra Olivier Bara Any study of operatic adaptations of literary works has the merit of draw - ing attention to forgotten titles from the history of opera, illuminated only by the illustrious name of the writer who provided their source. The danger, however, may be twofold. It is easy to lavish excessive attention on some minor work given exaggerated importance by a literary origin of which it is scarcely worthy. Similarly, much credit may be accorded to such-and-such a writer who is supposed – however unwittingly and anachronistically – to have nurtured the Romantic melodramma or the historical grand opéra , simply because those operatic genres have drawn on his or her work. The risk is of creating a double aesthetic confusion, with the source work obscured by the adapted work, which in turn obscures its model. In the case of Olimpie , the tragédie lyrique of Gaspare Spontini, the first danger is averted easily enough: the composer of La Vestale deserves our interest in all his operatic output, even in a work that never enjoyed the expected success in France. There remains the second peril. Olimpie the tragédie lyrique , premiered in its multiple versions between 1819 and 1826, is based on a tragedy by Voltaire dating from 1762. Composed in a period of transition by a figure who had triumphed during the Empire period, it is inspired by a Voltaire play less well known (and less admired) than Zaïre , Sémiramis or Le Fanatisme . Hence Spontini’s work, on which its Voltairean origin sheds but little light, initially seems enigmatic in 59 gaspare spontini: olimpie aesthetic terms: while still faithful to the subjects and forms of the tragédie lyrique , it has the reputation of having blazed the trail for Romantic grand opéra , so that Voltaire might be seen, through a retrospective illusion, as a distant instigator of that genre.
    [Show full text]
  • LA VESTALE GASPARE SPONTINI Alessandro De Marchi & Eric Lacascade
    PRESS FILE OPERA LA VESTALE GASPARE SPONTINI Alessandro de Marchi & Eric Lacascade 13, 15, 17, 20, 22 October 2015 20:00 25 October 2015 15:00 CIRQUE ROYAL / KONINKLIJK CIRCUS Opéra en trois actes, version française Livret de Victor-Joseph Etienne de Jouy Premiere Salle Montsansier, Paris, 15/12/1807 NEW PRODUCTION I – INTRODUCTION WITH BIOGRAPHIES THE FLAMES OF THE VESTAL ALTAR SET THE SCORE ALIGHT Since La Vestale, not a note of music has been written that wasn’t stolen from my scores!’ Gaspare Spontini was himself aware of how innovative and influential his score was. He turned opera in a new direction by conceiving the whole score on the basis of a compelling dramatic conception involving naturalistic effects, orchestration, and musical form, thereby pointing the way for such opera composers as Rossini, Wagner, Berlioz, and Meyerbeer. As a grand opera it was ahead of its time and was full of spectacular scenes showing a Vestal Virgin’s forbidden love for a Roman general; it made Spontini the most important composer of the Napoleonic period. Here directing his first opera, the French stage director Éric Lacascade focuses on a highly topical subject: ‘More than passionate love, what is at stake in this opera is the liberation of a woman who frees herself from the power of religious authority.’ COMPOSER & WORK Born in 1774 in Italy, Gaspare Spontini (1774-1851) imposed a new style to French music, mixing his Neapolitan inspiration to the genre of French lyric tragedy and thus creating what may be termed as Grand Historic Opera. The Italian composer, who became French in 1817, began a brilliant career in Rome and Venice after his studies at the Royal Conservatory of Naples.
    [Show full text]
  • Nature, Weber and a Revision of the French Sublime
    Nature, Weber and a Revision of the French Sublime Naturaleza, Weber y una revisión del concepto francés de lo sublime Joseph E. Morgan Nature, Weber, and a Revision of the French Sublime Joseph E. Morgan This article investigates the emergence Este artículo aborda la aparición y and evolution of two mainstream evolución de dos de los grandes temas romantic tropes (the relationship románticos, la relación entre lo bello y between the beautiful and the sublime lo sublime, así como la que existe entre as well as that between man and el hombre y la naturaleza, en la nature) in the philosophy, aesthetics filosofía, la estética y la pintura de la and painting of Carl Maria von Weber’s época de Carl Maria von Weber. El foco time, directing it towards an analysis of se dirige hacia el análisis de la expresión Weber’s musical style and expression as y el estilo musicales de Weber, tal y manifested in his insert aria for Luigi como se manifiesta en la inserción de Cherubini’s Lodoïska “Was Sag Ich,” (J. su aria “Was sag ich?” (J.239) que 239). The essay argues that the escribió para la ópera Lodoïska de Luigi cosmopolitan characteristic of Weber’s Cherubini. Este estudio propone que el operatic expression, that is, his merging carácter cosmopolita de las óperas de of French and Italian styles of operatic Weber (con su fusión de los estilos expression, was a natural consequence operísticos francés e italiano) fue una of his participation in the synaesthetic consecuencia natural de su movement of the Romantic era.
    [Show full text]
  • Grande Messe Des Morts: Hector Berlioz's Romantic Interpretation Of
    GRAND MESSE DES MORTS: HECTOR BERLIOZ'S ROMANTIC INTERPRETATION OF THE ROMAN CATHOLIC REQUIEM TRADITION Amber E. Broderick A Thesis Submitted to the Graduate College of Bowling Green State University in partial fulfillment of the requirements for the degree of MASTER OF MUSIC December 2012 Committee: Arne Spohr, Advisor Eftychia Papanikolaou © 2012 Amber E. Broderick All Rights Reserved iii ABSTRACT Arne Spohr, Advisor Hector Berlioz (1803-1869) was commissioned by the French government in 1836 to compose a requiem mass for a state ceremony and to restore sacred music to a respected position in France. Berlioz envisioned a requiem that both continued the Roman Catholic requiem tradition and expanded it in context of the Romantic era and Kunstreligion. Berlioz conceived his Grande messe des morts (Requiem) as a “music drama,” in which the thirteenth-century Latin prose wa s used as secular poetry rather than an immutable sacred text. Berlioz’s Requiem is not religious in strict theological terms but relates more closely to what Frank Heidlberger calls an artistic statement of “secular moral philosophy.” Berlioz devised a first-person physiological narrative which presented the listener with a private emotional experience, achieving this psychological journey, in part, through a Romantic interpretation: textual alterations, programmatic orchestration, and the innovative use of antiphonal brass orchestras. The text was freely edited and rearranged to produce a libretto-type program, which Edward Cone deems a “dramatic portrayal of an imaginary progress through this world and the next.” Berlioz enhanced his interpretation by shifting from the traditional third-person perspective to the first-person. This adjustment required minimal changes to the text but maximum changes for the listener, who experienced a personal journey focused on the individual, rather than the divine.
    [Show full text]
  • "Casta Diva" from Bellini's
    “Casta Diva” from Bellini's “Norma”--Rosa Ponselle; accompanied by the Metropolitan Opera Orchestra and Chorus, conducted by Giulio Setti (December 31, 1928 and January 30, 1929) Added to the National Registry: 2007 Essay by Judy Tsou (guest post)* Rosa Ponselle “Casta Diva” is the most famous aria of Vincenzo Bellini’s “Norma” (1831). It is sung by the title character, a Druidess or priestess of the Gauls, in the first act. The opera takes place in Gaul between 100 and 50 BCE when the Romans were occupiers. The Gauls want Norma to declare war on the Romans, who have been oppressing them. Norma is hesitant to do so because she is secretly in love with Pollione, the Roman proconsul, and with whom she has borne two children. She assuages the people’s anger and convinces them that this is not the right time to revolt. She asserts that the Romans will eventually fall by their own doing, and the Gauls do not need to rise up now. It is at this point that Norma sings “Casta Diva,” a prayer to the moon goddess for peace, and eventually, conquering the Romans. When things between her and Pollione go sour, Norma tries to kill their children but ultimately cannot bring herself to do so. Eventually, she confesses her relationship with Pollione and sacrifices herself on the funeral pyre of her lover. “Norma” was the first of two operas commissioned in 1830 for which Bellini was paid an unprecedented 12,000 lire. “Norma” premiered on December 26, 1831 at La Scala, and the second opera, “Beatrice di Tenda,” premiered in 1833, but in Venice (La Fenice).
    [Show full text]
  • La Traviata March 5 – 13, 2011
    O p e r a B o x Teacher’s Guide TABLE OF CONTENTS Welcome Letter . .1 Lesson Plan Unit Overview and Academic Standards . .2 Opera Box Content Checklist . .8 Reference/Tracking Guide . .9 Lesson Plans . .11 Synopsis and Musical Excerpts . .32 Flow Charts . .38 Giuseppe Verdi – a biography ...............................50 Catalogue of Verdi’s Operas . .52 Background Notes . .54 2 0 1 0 – 2 0 1 1 S E A S O N The Real Traviata . .58 World Events in 1848 and 1853 . .64 ORPHEUS AND History of Opera ........................................68 URYDICE History of Minnesota Opera, Repertoire . .79 E SEPTEMBER 25 – OCTOBER 3, 2010 The Standard Repertory ...................................83 Elements of Opera .......................................84 Glossary of Opera Terms ..................................88 CINDERELLA OCTOBER 30 – NOVEMBER 7, 2010 Glossary of Musical Terms .................................94 Bibliography, Discography, Videography . .97 Word Search, Crossword Puzzle . .100 MARY STUART Evaluation . .103 JANUARY 29 – FEBRUARY 6, 2011 Acknowledgements . .104 LA TRAVIATA MARCH 5 – 13, 2011 WUTHERING mnopera.org HEIGHTS APRIL 16 – 23, 2011 FOR SEASON TICKETS, CALL 612.333.6669 620 North First Street, Minneapolis, MN 55401 Kevin Ramach, PRESIDENT AND GENERAL DIRECTOR Dale Johnson, ARTISTIC DIRECTOR Dear Educator, Thank you for using a Minnesota Opera Opera Box. This collection of material has been designed to help any educator to teach students about the beauty of opera. This collection of material includes audio and video recordings, scores, reference books and a Teacher’s Guide. The Teacher’s Guide includes Lesson Plans that have been designed around the materials found in the box and other easily obtained items. In addition, Lesson Plans have been aligned with State and National Standards.
    [Show full text]
  • Romantic Irony in the String Quartets of Felix Mendelssohn Bartholdy and Robert Schumann Robin Wildstein Garvin
    Florida State University Libraries Electronic Theses, Treatises and Dissertations The Graduate School 2008 Romantic Irony in the String Quartets of Felix Mendelssohn Bartholdy and Robert Schumann Robin Wildstein Garvin Follow this and additional works at the FSU Digital Library. For more information, please contact [email protected] FLORIDA STATE UNIVERSITY COLLEGE OF MUSIC ROMANTIC IRONY IN THE STRING QUARTETS OF FELIX MENDELSSOHN BARTHOLDY AND ROBERT SCHUMANN By Robin Wildstein Garvin A Dissertation submitted to the College of Music in partial fulfillment of the requirements for the degree of Doctor of Philosophy Degree awarded: Fall Semester, 2008 The members of the Committee approve the Dissertation of Robin Wildstein Garvin on September 3, 2008. ______________________________ Douglass Seaton Professor Directing Treatise ______________________________ Eric Walker Outside Committee Member ______________________________ Michael Bakan Committee Member ______________________________ Charles E. Brewer Committee Member The Office of Graduate Studies has verified and approved the above named committee members. ii This dissertation is dedicated to my parents Larry and Diane Wildstein iii ACKNOWLEDGEMENTS I would like to thank my major professor, Douglass Seaton, for his unflagging support from the inception of this project to its long-delayed conclusion. Quite apart from his help with my dissertation, he has been instrumental in my development as a musicologist, both as a teacher and a scholar. I would also like to thank committee members Michael Bakan, Charles E. Brewer, and Eric Walker for their careful reading and many helpful suggestions. My parents Larry and Diane Wildstein have supported and encouraged me throughout my academic career. And finally I would like to thank my husband Larry Garvin and our children Hannah, Philip, and Samuel, without whom this dissertation would have been finished a long time ago, but without whom I cannot imagine my life.
    [Show full text]