MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta
Geografický ústav
Bc. Ondřej KONEČNÝ DOPADY STRUKTURÁLNÍ POLITIKY EU NA MOŽNOSTI ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ V OKRESE VSETÍN
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Vedoucí práce : doc.RNDr. Antonín Věžník, CSc.
Brno 2008
1 Jméno a příjmení autora: Ondřej Konečný Název diplomové práce: Dopady strukturální politiky EU na možnosti rozvoje zemědělství v okrese Vsetín Title of the work: Impacts of the structural policy EU on the possibilities development of agriculture of Vsetín district Studijní obor (směr): Regionální geografie a regionální rozvoj Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. Rok obhajoby: 2008 Anotace v češtině Cílem této práce je postihnout změny v zemědělství okresu Vsetín prostřednictvím komplexní analýzy tohoto odvětví a na základě nich určit dopady strukturální politiky EU na zemědělství okresu a jeho možný rozvoj (závěr práce). Na začátku práce jsou zhodnoceny fyzickogeografické a socioekonomické předpoklady pro zemědělství. V další části práce je komplexně popsána situace v zemědělském sektoru. Nejdůležitější část práce stručně charakterizuje společnou zemědělskou politiku EU a zemědělskou politiku ČR. Součástí této kapitoly je analýza využití investičních dotačních titulů EU a ČR a přímých plateb a jejich prostorová diferenciace v okrese, přičemž důležitým zdrojem informací bylo provedené terénní šetření mezi nejvýznamnějšími zemědělskými subjekty PPO a SZ, kteří se vyjadřovali k vybraným aspektům vstupu ČR do struktur EU. Anotace v angličtině The thesis aims to represent changes in agricultural in the district Vsetín via a complex analysis of this sector, and determine the main impacts of the EU structural policy on the agriculture in the region and its possible development (in conclusion). The thesis is introduced by an evaluation of physical geographic and socio economic conditions of the region for agriculture. In the following chapters, the complex description of contemporary situation in the agricultural sector is presented. The core of the thesis consists in the brief characterization of the EU Common Agricultural Policy and the Czech agricultural policy. In this part, the utilization of Czech and EU investment endowment titles as well as direct payments, together with their spatial differentiation in the region is analyzed. This analysis stems from the undertaken field investigation among the most important agricultural subjects who expressed themselves to particular aspects of the Czech Republic entering the EU Klíčová slova Zemědělství, okres Vsetín, Evropská unie, Společná zemědělská politika, dotace, zemědělské brownfieldy Key words Agriculture, district Vsetín, European Union, Common agricultural policy, subsidies, agricultural brownfields
2
3
4 Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením Doc. RNDr. Antonína Věžníka, CSc. a uvedl v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.
V Brně dne 28. 4. 2008 ……………………………………… Ondřej Konečný
5
Dovoluji si zde poděkovat doc.RNDr. Antonínu Věžníkovi, CSc. za příkladné vedení, cenné rady a připomínky, které mi pomohly při vypracování této práce. Dále bych chtěl poděkovat všem osobám, které byly ochotny zapojit se do mého terénního šetření a vyjádřit své názory. Nemůžu zapomenout poděkovat všem svým blízkým lidem a kamarádům, kteří trpělivě snášeli můj nedostatek volného času a mé urputné pracovní nasazení především během dokončování této práce. Na posledním místě bych rád poděkoval svému autu, které mi bylo dokonalým pomocníkem při časově náročném terénním výzkumu.
6 OBSAH 1 ÚVOD ...... 9 1.1 Cíle práce ...... 9 1.2 Metody zpracování a využité zdroje dat ...... 10 1.3 Hodnocení dosavadní literatury ...... 12 2 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU VSETÍN ...... 14 2.1 Vymezení studované oblasti ...... 14 2.2 Fyzickogeografické podmínky pro zemědělství ...... 14 2.2.1 Geomorfologie a reliéf ...... 14 2.2.2 Půdní pokryv ...... 16 2.2.3 Hydrologické poměry ...... 16 2.2.4 Klimatické poměry ...... 17 2.2.5 Životní prostředí ...... 18 2.2.6 Ochrana přírody a krajiny ...... 19 2.2.7 Zhodnocení přírodních podmínek pro zemědělství ...... 20 2.3 Socioekonomickogeografické podmínky pro zemědělství ...... 23 2.3.1 Obyvatelstvo a sídelní struktura ...... 23 2.3.2 Průmysl ...... 26 2.3.3 Doprava ...... 27 2.3.4 Cestovní ruch a rekreace ...... 27 3 ZEMĚDĚLSTVÍ OKRESU VSETÍN – VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV ...... 28 3.1 Agrostruktury ...... 28 3.1.1 Struktura podniků právnických osob (PPO) ...... 28 3.1.2 Struktura soukromých zemědělců resp. PFO ...... 31 3.1.3 Agrostruktury podle výměry obhospodařované zemědělské půdy ...... 32 3.2 Pracovníci v zemědělství a jejich charakteristika ...... 35 3.2.1 Vývoj zaměstnanosti v zemědělství ...... 35 3.2.2 Struktura pracovníků podle vzdělání a věku ...... 36 3.3 Využití ploch a zemědělský půdní fond ...... 38 3.3.1 Vývoj využití ploch a zemědělského půdního fondu ...... 38 3.3.2 Výměra zemědělského půdního fondu podle zdroje ...... 40 3.3.3 Využití zemědělského půdního fondu v PPO a sektoru SZ v období 2002 2008 41 3.4 Zemědělské brownfieldy (nevyužité zemědělské objekty a plochy) ...... 42 3.4.1 Definice brownfieldů ...... 42 3.4.2 Brownfieldy v ČR a Zlínském kraji ...... 43 3.4.3 Zemědělské brownfieldy v okrese Vsetín ...... 44 3.5 Zemědělská výroba ...... 46 3.5.1 Zaměření zemědělské výroby dle terénního šetření ...... 46 3.5.2 Vývojové tendence v zemědělské výrobě dle terénního šetření ...... 47 3.5.3 Rostlinná výroba ...... 48 3.5.4 Živočišná výroba ...... 50 3.6 Ekologické zemědělství (EZ) ...... 54
7 3.6.1 Ekologické zemědělství obecně ...... 54 3.6.2 Podpora ekologického zemědělství z zdrojů EU a ČR ...... 55 3.6.3 Ekologické zemědělství v okrese Vsetín ...... 55 4 ZEMĚDĚLSTVÍ OKRESU VSETÍN A SOUVISLOSTI S EU RESP. ČR ...... 59 4.1 Základní charakteristika SZP EU a zemědělské politiky ČR ...... 59 4.1.1 Společná zemědělská politika EU ...... 59 4.1.2 Zemědělská politika ČR ...... 61 4.2 Využití nástrojů podpory a dotačních titulů EU a ČR ...... 63 4.2.1 Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) ...... 64 4.2.2 Národní podpory („state aid“) ...... 65 4.2.3 Programy zaměřené na investice do zemědělství (investiční projekty) ...... 66 4.2.4 Přímé platby a platby vztažené na plochu (neinvestiční programy) ...... 72 4.3 Situace v zemědělství okresu Vsetín v návaznosti na EU a ČR očima zemědělských subjektů dle terénního šetření ...... 80 4.3.1 Přínos vstupu do EU dle celkového zhodnocení ...... 80 4.3.2 Spatřovaná pozitiva vstupu do EU ...... 81 4.3.3 Spatřovaná negativa vstupu do EU ...... 83 4.3.4 Přínos vstupu do EU dle ekonomických výsledků ...... 84 4.3.5 Význam dotací ...... 85 4.3.6 Účel využití dotací ...... 86 5 ZÁVĚR ...... 87 5.1 Zhodnocení dopadů strukturální politiky EU na zemědělství okresu Vsetín ………………………………………………………………………………...87 5.1.1 Agrostruktury ...... 87 5.1.2 Pracovníci v zemědělství ...... 87 5.1.3 Využití zemědělského půdního fondu a zemědělské brownfieldy ...... 88 5.1.4 Zemědělská výroba ...... 88 5.1.5 Zemědělství a ochrana, údržba krajiny – ekologické a udržitelné zemědělství ...... 89 5.1.6 „Jistota a modernizace v zemědělství“ ...... 89 5.1.7 Diverzifikace činnosti zemědělských subjektů ...... 90 5.2 Možnosti rozvoje zemědělství v okrese Vsetín v souvislosti s strukturální politikou EU ...... 90
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ DAT SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH
8 1 ÚVOD
1.1 Cíle práce Tato práce byla vypracována na základě předešlých zkušeností během sepisování bakalářské práce věnované transformaci zemědělství v okrese Vsetín a snahy věnovat se zemědělství okresu z nového pohledu, jež nebyl v bakalářské práci obsažen a reaguje na současné trendy zájmu v této oblasti. Hlavním cílem této práce je analyzovat dopady současné společné zemědělské politiky a strukturální politiky EU 1 a zemědělské politiky ČR na zemědělství studovaného regionu a jejich souladu či nesouladu s cíli těchto politik. Neméně významným cílem práce je pokus o zmapování finančních podpor z datačních titulů EU a ČR a jejich využití a rozložení v prostoru studovaného území . Výsledným cílem práce pak je z získaných poznatků navrhnout možné způsoby rozvoje zemědělství v následujících letech. Dopady strukturální a společné zemědělské politiky EU na zemědělství okresu Vsetín jsou studovány ve dvou základních rovinách, které byly již při prvotní formulaci této práce respektovány a jimž byla práce na této studii přizpůsobena. V požadavku na co nejkvalitnější práci je v první rovině velká pozornost věnována analýze vývoje zemědělství v okrese Vsetín za poslední desetiletí tedy období, které zachycuje období před vstupem ČR do EU a současné plnohodnotné členství a zapojení v strukturách EU, za využití dostupných oficiálních statistických dat. S vědomím problematiky využitelnosti těchto dat, jež byly za sledované období mnohokrát získány dle jiné metodiky, je v této práci věnována velká pozornost využití, co možná nejširší škály dat a neomezuje se pouze na jeden soubor dat, které mohou sledované charakteristiky zkreslovat. V souladu s tímto postupem lze data lépe porovnávat a využít je v jejich maximálním potenciálu. Důkladná kritická analýza těchto zdrojů dat umožnila komplexní charakteristiku zemědělství okresu Vsetín a jeho vývoje od počátku transformace do současnosti. Takto byl vytvořen kvalitní základ využitelný pro objektivní analyzování dopadů SZP EU a zemědělské politiky ČR na zemědělský sektor v studovaném regionu. V druhé rovině byly v práci za účelem postihnutí všech možných aspektů dopadů na zemědělství využita tzv. „měkká“ data získaná od nejvýznamnějších soukromých zemědělců (SZ) a většiny podniků právnických osob (PPO) hospodařících v zemědělství okresu Vsetín, kteří byli ochotni podílet se na této práci. Touto cestou byl získán soubor kvantitativních a především kvalitativních dat, které vhodně doplňují informace oficiálních zdrojů dat a podávají informace, které není možné z jiných zdrojů, či jiným způsobem získat. Soubor dat získaných z těchto dvou základních rovin umožnil komplexně analyzovat dopady SZP EU a zemědělské politiky ČR na zemědělství studovaného regionu nejen z pohledu změny v kvantitativních charakteristikách, ale byl získán taktéž kvalitativní rozměr. Takto vytvořená analýza vedla k formulování racionálně podložených možností rozvoje zemědělství v okrese Vsetín v několika následujících letech. Obsahově je práce cíleně rozdělena na tři hlavní tématické a metodické celky. V prvním celku, který se detailně věnuje současnému stavu zemědělství v studovaném regionu a jeho vývoji od transformace, je obsažena fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika regionu z pohledu předpokladů pro zemědělskou výrobu . Zde jsou nastíněny možné handicapy a výhody, kterými v rámci těchto podmínek studovaný region disponuje a s nimiž se musí vyrovnávat či je vhodně využít. Do tohoto celku náleží analýza současné agrostruktury činné v zemědělství okresu Vsetín a jejího vývoje. Jako další logická část navazuje na tuto problematiku kvalitativní a kvantitativní analýza pracovníků v zemědělství a vývoj v zaměstnanosti v zemědělském sektoru studovaného území. Další částí tohoto prvního tématického celku je zmapování využití půdního fondu na něž navazuje popis zemědělské výroby, který je tradičně rozdělen na živočišnou a rostlinou výrobu, přičemž větší prostor je věnován živočišné výrobě, která má v okrese Vsetín větší význam. Jako jeden z důležitých cílů SZP EU je často formulována ekologizace zemědělské výroby a zemědělských postupů příznivějších pro životní prostředí, chovaná zvířata a další aspekty 1 Společná zemědělská politika – česká zkratka (SZP), anglická zkratka (CAP) ze slovního spojení Common agriculture policy. V práci jsou využívány obě uvedené zkratky.
9 zemědělské činnosti. Z tohoto důvodu je v základních rysech nastíněno ekologické zemědělství a jeho význam v studovaném území. Výčet těchto témat a problematiky tvoří první tématický celek této práce. K němu lze zařadit kapitolu věnující se zmapování brownfieldových lokalit živočišné a rostlinné výroby v okrese. V druhém tématickém celku je stručně charakterizována současná Společná zemědělská politika EU a zemědělská politika ČR v závislosti na podporovaných cílech ve vztahu k zemědělství okresu Vsetín. Obsahově významnější je kapitola věnovaná toku finančních prostředků z zdrojů EU a ČR, která je rozdělena na dvě hlavní složky (programy na podporu investic a programy na podporu zemědělské činnosti). V této části práce jsou nejprve nastíněny obecné informace ke každému z dotačních opatření a následně je analyzováno jejich využití na studovaném území. K posouzení možného významu dotací a intenzitě jejich využití je použita metoda komparace s ostatními okresy ZLK a Zlínským krajem jako celkem, nabízejí li to dostupná data. Závěr práce je shrnující částí propojující předchozí dvě kapitoly do jednoho logického celku, přičemž analyzuje změny v zemědělském sektoru dle zvolených charakteristik na základě dopadů strukturální politiky EU resp. SZP EU a zemědělské politiky ČR a jejich cílenou podporou. Poslední podkapitola předkládá možnosti dalšího vývoje zemědělství na území studovaného regionu v souladu s předchozí podkapitolou.
1.2 Metody zpracování a využité zdroje dat V výše zmíněném prvním tématickém celku této práce bylo jako základu využito dostupných statistických informací poskytovanými řadou vládních a nevládních institucí. Fyzickogeografické podmínky pro zemědělství okresu Vsetín byly zpracovány za využití především knižních zdrojů, jimž je věnován prostor v následující kapitole. Kategorizace území z hlediska zemědělství a jeho vybraných charakteristik bylo zpracováno za využití informací poskytovaných Ministerstvem zemědělství ČR (Mze ČR) a informací z jednotlivých nařízení a metodik. Nejdůležitějšími zdroji v kapitole socioekonomických předpokladů v pro zemědělství jsou data publikovaná ČSÚ a jeho krajskou pobočkou ve Zlíně (Malý lexikon obcí, SLDB a další) , dále data o nezaměstnanosti zveřejňovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR). Průmyslová struktura byla vytvořena za pomoci Databáze výzkumného centra regionálního rozvoje (CRR) v MU Brno z roku 2003 a informací získaných z internetových stránek sledovaných subjektů. Kapitola agrorurální struktury byla vytvořena základě syntézy statistických šetření (censů) v zemědělství, jež jde do úrovně okresů a které byly organizovány ČSÚ (Agrocenzus 1995, Agrocenzus 2000, šetření v zemědělství ČR v roce 2005) . K těmto datům byla potřeba velmi kritického přístupu, neboť některá metodika a některé definování jednotlivých složek, elementů bylo v jednotlivých censech odlišné. Přestože nejsou tyto censy jedinými v prostoru ČR, byly vybrány záměrně, neboť jsou nejlépe vzájemně porovnatelné oproti jiným zdrojům. Dále bylo v této kapitole využito informací získaných od pracovníků zemědělské agentury (ZA) ve Vsetíně a především od zástupce Agrární komory (AK) ve Vsetíně, jehož lze považovat za významného odborníka problematiky zemědělství v okrese Vsetín. K detailnějšímu popisu agrorurálních struktur bylo využito povinně zveřejňované Databáze seznamu příjemců dotací spravované státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF), která byla základním zdrojem dat v kapitole věnující se distribuci a velikosti finančních podpor z EU a ČR. Posledním zdrojem byly data získaná z vlastního terénního šetření uskutečněného v podnicích právnických osob (PPO) a u nejvýznamnějších soukromých zemědělců. Pojmem soukromý zemědělec (SZ) se v této práci rozumí fyzická osoba činná v zemědělském sektoru, která hospodaří na své farmě. Ve většině případů je tento pojem vztahován na zemědělce, s kterými bylo provedeno terénní šetření a nepříslušeli do skupiny PPO a na žadatele o dotace, kteří byli SZIF ČR klasifikováni jako fyzické osoby. Pojem SZ lze v práci ztotožnit s pojmem podnik fyzických osob (PFO), nikoliv pojmem samostatně hospodařící rolník (SHR). Jedním z důvodů, proč k tomuto postupu bylo přistoupeno je fakt, že sami zemědělci, kteří se účastnili terénního šetření se považují za soukromé zemědělce a tento termín využívají. V případech, kde to dovoluje metodika, je pojem SHR používán. Data z vlastního terénního šetření byla dále využita ve většině kapitol a stala se
10 důležitým zdrojem informací, které by bez tohoto způsobu nebylo možné získat a vhodně doplňovala informace z oficiálních statistik. Terénního – dotazníkového šetření a expertních rozhovorů se zúčastnilo 22 z 24 PPO a 32 SZ, přičemž se všemi byl veden ústní rozhovor. Toto šetření bylo časově velmi náročné, nicméně se stalo jedním z nejdůležitějších zdrojů této práce, díky své autentičnosti, ojedinělosti a jedinečnosti získaných informací a dat. Během terénního šetření byla snaha o postihnutí všech PPO, což bylo takřka vyslyšeno. Sektor SZ nelze postihnout v celé šíři z důvodu jeho velké početnosti, proto byli SZ vybráni z databáze SZIF následovně: z 25 největších SZ dle výměry (nad 50 Ha) se do šetření zapojilo 22 soukromých zemědělců, kteří byli ochotni podělit se o své názory a fakta o jejich činnosti. Následně bylo z skupiny SZ hospodařících na plochách v intervalu 25 50 Ha kontaktováno 10 SZ, kteří se taktéž do šetření zapojili. Referenční období bylo vztaženo na roky 2002 a 2008, neboť jednou z podmínek čerpání finančních dotací je zavázání se k 5 letému období, během něhož bude zemědělská činnost provozována 2. Rok 2002 byl oproti roku 2008 ještě rokem, kdy tato směrnice neplatila. Rok 2008 naopak pro většinu zemědělských subjektů znamená téměř konec tohoto pětiletého období a přípravu na období následující. Ze stejných statistických zdrojů, které byly výše zmíněny bylo čerpáno v následujících kapitolách věnujícím se zaměstnanosti, využití půdního fondu a zemědělské výrobě. V kapitole využití půdního fondu je obsažena podkapitola věnující se zdrojům dat s odkazem na zemědělský půdní fond. Významným zdrojem dat a informací jsou publikace vydávané MZe ČR (tzv. „ zelené zprávy “, souhrnné zprávy stavu zemědělství, metodiky k provádění jednotlivých opatření). O aktuálních tématech v zemědělském sektoru píše mnoho specializovaných zemědělských portálů věřejně dostupných na internetu (Svaz marginálních oblastí, Agriweb, Agronavigátor, Asociace soukromých zemědělců a další) . Kapitola věnovaná ekologickému zemědělství vychází ze zdrojů MZe ČR ( Statistické ročenky ekologického zemědělství ) a databáze subjektů v ekologickém zemědělství, které lze tímto způsobem analyzovat až do úrovně okresů. Cenným zdrojem informací a dat se stala disertační práce P. Žufana (2007) vypracovaná na MU, věnující se ekologickému zemědělství v prostoru Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje. K zpracování kapitoly 3.4 věnované problematice brownfieldů byly využity údaje zveřejňované agenturou Czechinvest, které jsou však velmi omezené, nicméně poskytují základní informace o struktuře brownfieldů v ČR, krajích České republiky a okresech. K hlubší analýze této problematiky v nižší územní jednotce – okresu, byly využity informace získané terénním šetřením, osobním sdělením pracovníků Czechinvestu a úřadu Zlínského kraje, odborných článků zveřejňovaných na specializovaných portálech věnující se zemědělství a údajům zveřejňovanými SZIF. Stručná charakteristika SZP EU a zemědělské politiky ČR byla provedena na základě informací zveřejňovaných Evropskou komisí a MZe, přičemž byly pro tyto účely využity odborné publikace, které jsou součástí rešerše v popisu dosavadní literatury. Data potřebná k analýze využití finančních podpor zemědělským subjektům ze zdrojů EU a ČR byla získána z více zdrojů, z nichž pro účely plateb SAPS, TOP UP, LFA plateb a AEO byla nezastupitelným zdrojem Databáze seznamu příjemců dotací, aktualizovaná a spravovaná SZIF. Zpracování těchto dat bylo časově a metodicky značně náročné, avšak představuje ojedinělý soubor informací, který podává komplexní charakteristiku přímých plateb až do jednotlivých obcí resp. k jednotlivcům. SZIF poskytuje důležité informace i o dalších podpůrných programech zaměřených na investice, jmenovitě OP Zemědělství a PRV (2007 – 2013). Data, které nebylo možno získat přímou cestou z internetových stránek, byla poskytnuta ochotnými pracovníky pražské centrály SZIF a MZe ČR. Tyto získaná data byla konfrontována s daty získanými terénním šetřením, jimž byla této problematice věnována taktéž pozornost a které jsou jediným zdrojem informací v 4.3. Obecné informace o jednotlivých titulech, programech a opatření byla získána z publikací vydávaných MZe ČR pro potřeby žadatelů o dotace a k informování veřejnosti (HRDP 2004 – 2006, Program rozvoje venkova 2007 – 2013, metodika pro žadatele dotací v roce 2008...a další). 2 V případě nedodržení jsou dotace kráceny a zemědělským subjektům hrozí sankce dle přijatého zákona. Během tohoto 5 letého období mají zemědělské subjekty menší možnost v změnách svého hospodaření.
11 U většiny analyzovaných dat byla snaha porovnat je s jinými územními celky (okresy ZLK, Zlínský kraj, ČR) za účelem jejich objektivity a pochopení jejich významu. Text práce je doplněn množstvím tabulek, obrázků, grafů a map, které by měly dopomoci k jeho srozumitelnějšímu pochopení, stejně jako systém poznámek pod čarou. Ty by měly napomoci lepšímu pochopení textu, aniž by se myšlenky v něm prezentované „rozbíjely“ odbíhajícími tématy. Velká část tabulek a map je uvedena v přílohách, rozdělených dle jednotlivých typů, které by měly sloužit k dokreslení celkového stavu studované problematiky. Zkratky, jež nejsou v textu práce vysvětleny lze nalézt v uvedeném seznamu zkratek na konci práce.
1.3 Hodnocení dosavadní literatury Při geografické analýze zemědělství je nutné vycházet jak z publikací zemědělských, tak publikací geografických. Fyzickogeografická charakteristika okresu je velmi přehledně a komplexně popsána v dílech Příroda Valašska od kolektivu autorů vedených J.Pavelkou a J. Teznara z roku 2001 a publikaci Okres Vsetín (Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko) od kolektivu autorů vedených V. Nekudou z roku 2002. Obecnému pohledu rozmístění zemědělské výroby na Zemi bylo věnováno mnoho prostoru především v dřívějších letech, z nichž lze jmenovat učební skripta A. Vežníka (1987, 1989), učební texty I. Bičíka (1982, 1991 – kolektiv autorů), které byly vydány na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, a novější publikaci P. Spišiaka (2000) vydané na Univerzitě Komenského v Bratislavě.Po roce 1989 vzniká řada publikací věnujících se problematice transformace zemědělství a tématu problémů současného zemědělství, především však práce zaměřené na charakteristiku těchto procesů v menším územním celku. Z prací, jež jsou věnovány prostoru ČR lze zmínit práce A. Věžníka (1995), skripta vydané na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni autorů A. Götze a M. Novotné (1995), společnou publikaci A. Götze a V. Jančáka (1997) a novější studii I. Bičíka a V. Jančáka z roku 2005. Z prací věnované menším území to je množství studií méně rozsáhlého obsahu, popř. článků v různých sbornících či odborných zemědělských a ekonomických časopisech – A. Götz (1996), A Věžník (1999). Aktuální práce zaměřené na geografické aspekty zemědělství a transformaci zemědělského sektoru v menších územních jednotkách (především okresech) lze najít mezi bakalářskými a diplomovými pracemi studentů MU. Pro tuto práci je nejdůležitější bakalářská práce O. Konečného (2006), na níž tato práce navazuje a čerpá z ní řadu poznatků. Z dalších prací studentů lze uvést – v roce 2005 vzniklé práce M. Drahoše, E. Šoustalové a A. Čurdy. Z roku 2006 pocházejí práce H. Svobodové a F. Vrbíka, věnující se komplexnímu zhodnocení a analýze zemědělské výroby ve vybraných územních celcích. Ze zahraniční literatury lze uvést publikaci D. Turnocka (2001), která se věnuje vybraným aspektům transformace zemědělství zemí střední a východní Evropy. Přínosnou publikací je studie Výzkumného centra regionálního rozvoje (VCRR) MU, které pod vedením A. Věžníka vydalo závěrečnou výzkumnou zprávu (2005), kde je věnována pozornost Agrorurálním strukturám, komparaci vybraných okresů (včetně okresu Vsetín) za využití metod shlukové analýzy a zhodnocení distribuce finančních prostředků z fondů EU a ČR na rozvoj zemědělství. Problematice brownfieldů se v současnosti věnuje řada autorů, přestože se toto téma do popředí zájmu autorů v ČR dostává až od druhé poloviny devadesátých let dvacátého století, zatímco v západní literatuře se vyskytuje již od 70. let. Nutno však dodat, že většina prací je zaměřena na problematiku městských brownfieldů. Z těchto zdrojů lze uvést diplomovou práci vytvořenou na MU – J. Holeček (2006) či příspěvek I. Sýkorové (2007) v sborníku České geografické společnosti (ČGS). Brownfieldům v větší územní jednotce je věnována pozornost v pracích M. Hlouškové (2006), která se zaměřila na území Jihomoravského kraje (JMK) či H. Svobodová (2008), jejíž příspěvek na konferenci v Nitře byl zaměřen na prostor kraje Vysočina. Zahraniční autoři se věnují problematice brownfieldů z mnoha pohledů ekonomického, ekologického či z pohledu udržitelného rozvoje. Lze nalézt řadu článků publikovaných v zahraničních časopisech např. L. E. Dorthworht (2004), který se přímo zaměřuje na zemědělské brownfieldy rostlinné výroby, jejichž problematice je v českém prostředí věnována minimální pozornost.
12 Tématu ekologického zemědělství je u odborných autorů věnována veliká pozornost, nicméně pro účely této práce nebyla tato literatura detailněji zkoumána, neboť hlavní pozornost práce je soustředěna na jinou problematiku. Z využitých odborných prací lze zmínit disertační práci P. Žufana (2007), která se zabývá ekologickým zemědělství v prostoru Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje v kontextu SZP. K nejvýznamnějším českým publikacím s tematikou ekologického zemědělství patří dvoudílná učebnice Ekologické zemědělství I. a II. díl (Urban, Šarapatka a kol. 2003, 2005), která je orientovaná zejména pro praxi, ale přináší i řadu důležitých informací, nezbytných pro pochopení podstaty ekologického zemědělství. Kromě oficiálních publikací vydaných EU a MZe ČR se problematice SZP a strukturální politice EU věnuje velká řada autorů, přičemž před vstupem ČR do struktur EU bylo velmi aktuální téma připravenosti zemědělského sektoru ČR na očekávaný vstup do EU. SZP EU a aspektům vstupu ČR do EU v rámci této politiky je věnován prostor v vysokoškolských skriptech P. Neumanna (2004). Z odborných prací věnující se komparaci zemědělství vybraných zemí z pohledu vstupu těchto zemí do EU lze zmínit publikaci P. Hancvencla a J. Šuchmana (1999), kde jsou konfrontovány rakouské zkušenosti s přípravou zemědělství na vstup Rakouska do EU s probíhajícími přípravami v ČR. Budoucí scénáře vývoje zemědělského sektoru v zemích východní a střední Evropy po vstupu do EU jsou hlavním tématem publikace autorů S. Tangermanna, S. Tarditi a A. Buckwella (1995). Ekonomickou integrací EU ve vztahu k zemědělství ČR a Slovenska se věnuje anglicky psaná publikace kolektivu autorů ČZU Praha pod vedením M. Svatoše (1999). Očekávaným dopadům na zemědělství vlivem přistoupení ČR do EU je věnována pozornost v studii vydané VÚZE (1998). Z novějších prací lze zmínit zajímavé příspěvky vztahující se ke vstupu ČR a Slovenska do EU, které obsahuje sborník referátů z konference ve Zlíně z roku 2003 (příspěvky autorů – V. Bečvářové, G. Blaase., T. Douchy a Z. Jandejska). Ze stejné konference pochází publikace F. Čuby a Z. Hurty (2003) reagující na stejnou problematiku, přičemž autoři podávají diskutabilní nové přístupy k vytvoření silné pozice českého zemědělství. Se stejnou intenzitou vznikla řada prací věnujících se využití finančních prostředků ze zdrojů EU. Častým autorem těchto publikací je M. Hrabánková (1999, 2001), která se zabývá problematikou využívání strukturálních fondů EU, možnosti rozvoje venkovských oblastí a regionalizací území. Sborník z konference vztažené k venkovu a zemědělskému sektoru a jeho podpoře z strukturálních fondů EU vydal institut IREAS (2003), za účasti řady odborníků, kteří se vyjadřovali k danému problému. Obdobnému okruhu problému se věnuje kolektiv autorů z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze (2004). Řada prací s touto tématikou byla vytvořena studenty MU, z nichž lze jmenovat několik zdařilých prací studentů ESF MU. Čistě popisná je práce A. Strožického (2006), věnující se výhradně SZP, jejím reformám a fungování, přičemž ostatní zde uvedené práce se zaměřují nejen na popis SZP, ale také na její určité vybrané aspekty. Budoucnosti SZP se věnuje J. Bogdan (2006), který přehledně uvádí příklady některých kritik SZP a ukazuje její dopady na zemědělský sektor. Dopady na SZP rozšířením EU o nové členské země EU přistoupivší od roku 2004 se zabývá L. Mokrejšová (2005) ve své diplomové práci, která v studii provádí komparaci států Polska, ČR a Maďarska po vstupu do EU a jejich pozic. Velmi přínosnou je diplomová práce E. Rouskové (2006) na téma dopadů SZP na české zemědělství, které zkoumá z mnoha pohledů. Význam dotací směřujících do zemědělského sektoru a konkurenceschopnost zemědělských podniků v rámci EU je součástí disertační práce studentky L. Měrtlové (2007). Na FSS MU byla vytvořena práce A. Valterové (2006), která se zabývá problematikou reforem z komplexního pohledu a dává je do souvislosti s rozšířením EU o nových deset státu včetně ČR v roce 2004. Na PřF MU vznikly 2 práce zabývající se problematikou zemědělství ve vztahu k EU. L. Marešová (2008) zhodnotila ve své práci pozici venkova a zemědělství po vstupu do EU (na příkladu okresu Šumperk), zatímco J. Antonín věnoval pozornost především vybraným kvalitativním aspektům dopadů SZP EU na možnosti rozvoje zemědělství a venkova v CHKO Žďárské vrchy. Tato práce byla využita k některým srovnáním, neboť jiné práce s obdobným zaměřením a zkoumaným problémem nebyly vytvořeny.
13 2 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU VSETÍN
2.1 Vymezení studované oblasti Okres Vsetín je v rámci okresů České republiky hraničním okresem, přičemž celou svou východní hranicí sousedí se Slovenskou republikou. Vznikl 1. 7. 1960 sloučením soudních okresů Vsetín a Valašské Meziříčí a začleněním Hornolidečska ze zaniklého okresu Valašské Klobouky a byl začleněn do nově územně přepracovaného Severomoravského kraje. Od 1. 1. 2000 se stal součástí Zlínského kraje na základě ústavního zákona Parlamentu ČR, o vytvoření vyšších územně správních celků. V rámci Zlínského kraje leží v jeho severní části, na jihovýchodě sousedí se Zlínským a Kroměřížským okresem. Západní hranice okresu je tvořena s okresem Přerov začleněným do Olomouckého kraje. Na severu sousedí s dvojicí okresů západněji ležícím okresem Nový Jičín a východněji ležícím okresem Frýdek – Místek, které jsou součástí Severomoravského kraje. Rozlohou 1 143 km 2 je největším okresem Zlínského kraje, přičemž zabírá 28,8 % rozlohy jeho území (Český statistický úřad [www]).
Obr. 1. Poloha okresu Vsetín v rámci okresů Zlínského kraje, okresů sousedních krajů a České republiky.
2.2 Fyzickogeografické podmínky pro zemědělství
2.2.1 Geomorfologie a reliéf Okres Vsetín leží v především hornaté, členité části Vnějších Západních Karpat. Nejvyšším vrcholem okresu je Čertův Mlýn (1 206 m n. m.) v Moravskoslezských Beskydech, naopak nejnižším bodem (260 m n. m.) je místo, kde řeka Bečva opouští vsetínský okres poblíž obce Němetice.
14 Reliéf území okresu spadá do geomorfologické provincie Západních Karpat, subprovincie Vnějších Západních Karpat a následně do 3 oblastí. Těmi jsou oblast Slovensko – Moravských Karpat, Západobeskydského podhůří a Západních Beskyd. Do severní a severozápadní části (oblast Kelečska a užšího zázemí Valašskomeziříčska) okresu zasahuje geomorfologický celek Podbeskydská pahorkatina v rámci oblasti Západobeskydského podhůří. Jde o mírně zvlněné území s plochými údolími a zarovnanými hřbety, dosahující nejnižší výškové členitosti reliéfu v okrese. Severní a severovýchodní oblasti okresu náleží do oblasti Západních Beskyd, celku Moravskoslezských Beskyd, charakteristickými nejvyšší výškovou členitostí reliéfu v okrese Vsetín, jejichž povrch je pokryt takřka výhradně lesy. Kopce a vrcholy Beskyd pozvolně klesají do Rožnovské brázdy (oblast Západní Beskydy), kterou protéká Rožnovská Bečva. Rožnovská brázda od sebe odděluje již zmiňované Moravskoslezské Beskydy a Hostýnsko – vsetínskou hornatinu. Hostýnsko – vsetínská hornatina je od sebe výrazně oddělena údolím Vsetínské Bečvy na Vsetínské vrchy na východě a Hostýnské vrchy na západě území okresu. Ve východní a jihovýchodní části okresu se nacházejí Javorníky, patřící již do oblasti Slovensko – Moravských Karpat, které od Vsetínských vrchů odděluje rovněž Vsetínská Bečva. Do této geomorfologické oblasti patří také Vizovická vrchovina ležící v jihozápadní části okresu západně od říčky Senice. Pouze malá část reliéfu jihu okresu je vyplněna geomorfologickým celkem Bílé Karpaty. (PAVELKA J., TEZNER J., 2001).
Obr. 2. Fyzickogeografická charakteristika okresu Vsetín Téměř třetina půd okresu leží v rovinatém nebo mírně zvlněném terénu se sklonem do 7º, ve výrazném až příkrém svahu nad 12º sklonitosti se nachází takřka 40 % půd okresu. Zbytek zemědělského půdního fondu leží na plochách o sklonu 8 11º. Vysoký podíl území s výraznou svažitostí (nad 12º) a výrazná vertikální členitost reliéfu určuje charakter využití zemědělské půdy
15 s výrazně nízkou intenzitou rostlinné výroby 3 a významně ovlivňují podmínky pro zemědělskou výrobu. Horskou povahu okresu dokresluje množství hor, kopců a vrcholů, jichž je v okrese 820 (PAVELKA J., TEZNER J., 2001). Mezi významné procesy modelující reliéf okresu patří svahové sesuvy. Výrazné svahové sesuvy proběhly během povodní v roce 1997, přičemž došlo k poškození domů, dopravní infrastruktury i dalších hospodářských staveb.
2.2.2 Půdní pokryv Úrodnost zemědělských plodin, jejich výnosy a způsob využití území k zemědělské činnosti významně ovlivňuje půdní pokryv. Především kvůli výrazné členitosti a svažitosti reliéfu a vyšším nadmořským výškám okres Vsetín nedisponuje příliš vhodnými typy půd pro zemědělskou činnost. Na údolní nivy Vsetínské a Rožnovské Bečvy, stejně jako na některé jejich přítoky (Senice, Rokytenka, Loučka) jsou vázány nivní půdy (fluvizemě). Tyto půdy se vyznačují vysokou hladinou podzemní vody, proměnlivého zrnitostního složení a jsou málo provzdušněné. V důsledku regulací zmiňovaných toků však hladina podzemní vody klesla, půdy jsou lépe provzdušněny, což vede k jejich intenzivnímu zemědělskému využití. Zemědělsky intenzivně využívané jsou hnědozemě, jejichž půdotvorným substrátem jsou spraše a sprašové hlíny. Tyto půdy obsahují dostatečné množství živin, avšak v okrese Vsetín se vyskytují pouze v oblasti Kelečska a části Valaškomeziříčska, které mají nejvhodnější podmínky k rostlinné výrobě na celém území okresu. V těchto oblastech se také vyskytují ilimerizované půdy (luvizemě), které jsou však méně úrodné než hnědozemě. Intenzivní kultivací je však dosahováno dobrých výnosů (PAVELKA J., TEZNER J., 2001). Většinu plochy okresu (nižší polohy Moravskoslezských Beskyd a Javorníků, Vsetínské, Hostýnské a Vizovické Vrchy a na jihu Bílé Karpaty), pokrývají hnědé půdy (kambizemě), vyskytující se v nadmořských výškách 400 1000 m n. m.. Kambizemě odrážejí vliv půdotvorného substrátu i nadmořské výšky, což se projevuje určitým zákonitým uspořádáním do výškových pásem. V nižších nadmořských výškách se objevují hnědé půdy typické (nasycené), směrem do vyšší nadmořské výšky přecházejí do hnědých půd kyselých a podzolovaných. Zemědělsky se tyto půdy využívají pouze v klimaticky vhodných oblastech s malou svažitostí. Z lesního hlediska jsou to dobré až velmi dobré lesní půdy, proto je většina území s výskytem tohoto typu půdy zalesněna. V nejvyšších oblastech okresu se vyskytují podzoly, zemědělsky nevýznamné půdy. Ojediněle, např. v vyšších polohách Rožnovské brázdy se nachází oglejené půdy (pseudogleje), půdy málo úrodné, jejichž vodní režim byl v minulých desetiletích upravován melioracemi. (PAVELKA J., TEZNER J., 2001). Vezmeme li v úvahu rozdělení půd podle zrnitosti, většina půd okresu Vsetín (89,1 %) náleží do skupiny půd poměrně vhodných pro zemědělství – půdy střední zrnitosti, přičemž 41,0 % půd je klasifikováno jako půdy mělké a kamenité, 16,4 % půd je středně skeletovitých, 32,0 % zabírají půdy slabě skeletovité a zbytek tvoří půdy bez skeletu (Statistické materiály ZA Vsetín). Nejméně vhodnými půdami pro zemědělské využití jsou půdy s výrazným obsahem skeletu, nebo půdy na opačné straně stupnice tj. půdy bez skeletu (půdy jílovité).
2.2.3 Hydrologické poměry Nejvýznamnější řekou okresu je Bečva, vznikající soutokem Rožnovské Bečvy, protékající Rožnovskou brázdou a Vsetínské Bečvy ve Valašském Meziříčí. V okrese Vsetín dosahuje Bečva délky 70 km. K nejvýznamnějším přítokům Vsetínské Bečvy patří levostranné přítoky Senice a Rokytenka a pravostranný přítok Bystřice. Rožnovská Bečva nemá tak významné přítoky, vodu jí dodávají potoky. Rovněž povodí této Bečvy je výrazně nižší oproti povodí Vsetínské Bečvy. Od soutoku do Bečvy ústí levostranné říční přítoky Loučka a Juhyně. V okrese je pouze malá plocha
3 Nízká intenzita rostlinné výroby je způsobena malým zorněním v těchto oblastech, neboť tyto půdy o výrazném sklonu jsou ohroženy vysokou erozí a následnou degradací půdy.
16 stojatých vod. Většími vodními nádrži jsou Stanovnice, Bystřička, vodní nádrž Horní Bečva a soustava Choryňských rybníků. Podle velikosti povrchového odtoku patří vsetínský okres k nejvodnatějším územím ČR, proto je povodí až po soutok Bečev vyhlášen jako chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) 4. Charaktery a morfologie říčních a potočních koryt byly v minulosti často měněny, regulovány, přehrazovány a technicky upravovány, především z důvodu lepšího života u toku a hrozbě povodní. Typickým znakem toků v okrese je výrazná nevyrovnanost průtoků, jejich kulminace při srážkách a tání sněhu, kdy mohou vznikat rozsáhlé povodně. V důsledku geologické stavby je okres Vsetín chudý na podzemní vody, což způsobuje nedostatek zdrojů podzemních vod z hlediska vodohospodářského, tedy i v zemědělství. Tyto zdroje mají navíc až na několik případů malou a kolísavou vydatnost. Z hlediska čistoty vod došlo oproti 80. letům 20 století k zlepšení situace, přičemž jako jeden z faktorů podporující tento trend je výrazné snížení intenzity zemědělské výroby (radikální snížení chemizace, zmenšení počtů a koncentrace dobytka) (PAVELKA J., TEZNER J., 2001).
2.2.4 Klimatické poměry „Klima je komplexem základních faktorů, které ovlivňují zemědělskou výrobu. Působí na ní množstvím a formou vody a srážek, teplotou, větrem a slunečním svitem. Kromě toho klima určuje a vymezuje hranice oblastí pro vhodné a efektivní pěstování plodin“ (VĚŽNÍK A., 1987, 33). Charakter podnebí v okrese Vsetín je ovlivňován především značnou výškovou členitostí reliéfu, tedy značnými rozdíly v nadmořské výšce jednotlivých částí okresu. Podle mapy klimatických oblastí ČSR, lze okres Vsetín rozdělit do 2 základních klimatických oblastí, mírně teplou a chladnou klimatickou oblast. Podoblast chladné klimatické oblasti, chladná oblast CH 4, se vyskytuje v nejvyšších nadmořských výškách Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů, přičemž v závislosti se snižující se nadmořskou výškou přechází do oblasti CH 6 a následně CH 7. Tyto oblasti se vyznačují nižší průměrnou teplotou po celý rok, vyšším srážkovým úhrnem během celého roku (850 – 1200 mm) a vyšším počtem dnů se sněhovou pokrývkou (100 – 160 dnů).
Obr. 3. Klimatické oblasti okresu Vsetín (Vytvořeno podle: QUITT E., 1975 ) 4 Území okresu ležící v CHOPAV spolu s vybranými plochami ochrany přírody a krajiny je znázorněno v mapové příloze (Map. příloha 11.)
17 Chladná oblast CH 7 přechází v mírně teplou oblast MT 2, která zaujímá oblast údolí Rožnovské i Vsetínské Bečvy a většinu území Hostýnských vrchů. Nejjižnější část okresu spadá do mírně teplé oblasti MT 5. Severovýchodní část okresu náleží do mírně teplé oblasti MT 9 resp. MT 10. Tyto 2 oblasti se vyznačují nejvyšší průměrnou teplotou v okrese ve všech měsících roku (červenec 17 18 °C), naopak nižším množstvím srážek (600 750 mm) a počtem dnů se sněhovou pokrývkou (v oblasti MT 9 to je 60 80 dnů, v oblasti MT 10 pouze 40 60 dní v roce)(QUITT E., 1975). Na zemědělskou výrobu má významný vliv teplotní a srážkový roční režim Pokles průměrných měsíčních teplot s nadmořskou výškou velmi často závisí na místních podmínkách, přičemž největší vliv na velikost průměrné roční teploty má členitost terénu a jeho orientace vůči světovým stranám. Nejteplejší oblasti okresu Vsetín se nacházejí na Kelečsku a v rovinaté části řeky Bečvy v oblasti Valašského Meziříčí (8,1ºC). O něco méně teplejší (8,0 – 7,1ºC) jsou údolní oblasti v nižších polohách Vsetínské a Rožnovské Bečvy a některých jejich přítoků, k nimž lze zařadit také nejjižnější oblast okresu v okolí obcí Lačnov a Horní Lideč. K těmto oblastem přiléhají chladnější území (většina okresu) zpravidla nad 400 m n. m. a výše položená nebo uzavřená údolí, kde se průměrná roční teplota pohybuje v rozmezí 7,0 – 6,1ºC (např. Zděchov – 7,0ºC, Horní Bečva 6,1ºC) (PAVELKA J., TEZNER J., 2001). Do teplotně nejchladnějších jsou zařazena nejvýše položená území vyšších pohoří okresu s průměrnou roční teplotou pod 4ºC (MACKOVČIN P., JATIOVÁ M. a kol. (2002)). Rozhraní mezi jednotlivými srážkovými oblastmi není tak výrazné jako u teplot. Nejnižší srážkové úhrny jsou zaznamenány v severozápadní části okresu (690 – 760 mm). Na ně navazují srážkově vydatnější oblasti údolí vodních toků a nižších poloh vrchovin, kde výše průměrných ročních srážek dosahuje 761 – 900 mm. Se vzrůstající nadmořskou výškou území se srážkové úhrny zvyšují – ve vrchovinách (901 – 1000 mm), vrchovinné hřbety a hornatiny okresu (1001 – 1200 mm) a v nejvyšších polohách Javorníků a Moravskoslezských Beskyd dosahují průměrné roční srážky výšky 1201 – 1400 mm. (PAVELKA J., TEZNER J., 2001) Podle jiné klimatické regionalizace vypracované VÚZE v Praze a publikované v dokumentu Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji, část 1. v roce 2002, spadá více než 31 % zemědělské půdy do mírně teplé (až teplé) oblasti MT 3 a více než 34 % zemědělské půdy se nachází v mírně teplé, vlhké oblasti MT 4. Takřka 34 % zem. půdy leží v mírně chladné, vlhké oblasti MCH a pouze minimální část půdy je lokalizována v chladné, vlhké oblasti CH. Jejich klimatické charakteristiky jsou uvedeny v tabulkové příloze (Tab. příloha 1).
Tab. 1. Výměra zemědělské půdy okresu Vsetín v jednotlivých klimatických regionech v roce 2002
klimatický region – kód (rozloha v Ha) MT3 MT4 MCH CH Celkem rozloha (ha) 13 013 13 941 13 866 15 40 835 rozloha (%) 31,9 34,1 34,0 0,0 100,0 Sestaveno podle: Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji,část 1., 2002
Z výše uvedených souvislostí vyplývá, že území okresu Vsetín netrpí nedostatkem srážek a vláhy, avšak značným omezením pro zemědělskou výrobu na většině území okresu jsou z hlediska klimatických podmínek nízké teploty vzduchu po celý rok, delší zima se souvislou sněhovou pokrývkou a tedy kratší vegetační období.
2.2.5 Životní prostředí Životní prostředí v okrese Vsetín patří k nejméně poškozeným mezi okresy ČR. Nejvýznamněji je znečištěno ovzduší, neboť na území okresu bylo v roce 2006 naměřeno vyšší množství emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku i oxidu uhelnatého v porovnání s ostatními okresy Zlínského kraje (Statistická ročenka Zlínského kraje 2007, [www]) . Největším zdrojem emisí znečišťujících látek
18 jsou podniky z odvětví chemického průmyslu (subjekty DEZA a Cabot ve Valašském Meziříčí), podniky zásobování teplem a energiemi a podniky sklářského průmyslu (Sklárny Valašské Meziříčí). K snížení znečištění tekoucích vod a jejich nynější dobré kvalitě přispěl projekt spolufinancovaný EU – „Čistá Bečva“, prostřednictvím něhož bylo zlepšena síť zařízení čističek odpadních vod. Nejvíce znečištěna je řeka Bečva v místech, kde opouští území okresu Vsetín. V severozápadní části okresu je lokalizována většina orné půdy okresu, s čímž jsou spojeny problémy po rozorání půd, kdy dochází k jejich eroznímu, transportnímu a akumulačnímu postižení. Zrychlená eroze je způsobena občasnými lijáky, táním sněhu, velkými bloky půdy, nicméně v současnosti se zlepšeným řízením rostlinné výroby dosahuje zlepšení v oblasti ochrany půd. Do roku 1989 byly půdy rovněž přetěžovány agrochemikáliemi (pesticidy, průmyslovými hnojivy, herbicidy), avšak v současné době se jich už používá podstatně méně (hlavně z ekonomických důvodů), což je ekologicky bezesporu přínosné a nedochází již k výraznějšímu úniku škodlivých látek do podzemních a povrchových vod. Zdravotní stav lesa na území okresu od 90. let 20 století stagnuje, mírně se zlepšuje imisní poškození lesa, mírně se zhoršuje napadení kůrovcem (PAVELKA J., TEZNER J., 2001). Celkově dochází v životním prostředí okresu Vsetín k pozitivnímu trendu, který je uskutečňován šetrnějším hospodaření v krajině a některými změnami ve využívání krajiny 5. V obcích okresu dochází k rozvoji plynofikace, která zmírňuje emise. Zlepšené technologické zázemí průmyslových podniků přispívá k snižování celkového množství vypouštěných škodlivých látek do ovzduší. Pokračující výstavba a rekonstrukce čističek odpadních vod v obcích okresu zvyšuje kvalitu vody v tocích.
2.2.6 Ochrana přírody a krajiny Výrazným omezením zemědělského využití krajiny, a případného zemědělského rozvoje, jsou státem vymezené velkoplošné chráněné oblasti, přičemž se jedná o chráněné krajinné oblasti (CHKO), pásma hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO) a chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (CHOPAV), která zaujímají takřka celé území okresu. K 31. 12. 2007 leželo 60 165 Ha půdy okresu Vsetín (52,7 % celkové rozlohy) v chráněné krajinné oblasti Beskydy a 0,4 % rozlohy okresu zaujímaly maloplošné chráněné oblasti ležící mimo CHKO. V projektem NATURA 2000 6 vymezených „Ptačích oblastech“ leželo k stejnému datu 26,1 % půdy okresu a 56,5 % rozlohy okresu Vsetín zaujímaly „Evropsky významné lokality“. Prostorová lokalizace vybraných chráněných území v okrese Vsetín je znázorněna jako mapová příloha 11.
Tab. 2. Rozloha a počet chráněných území okresu Vsetín k 31. 12. 2007
Kategorie Počet Výměra (ha) Podíl na území okresu (%) CHKO 2 60 165 52,6 PP, PR, NPP, NPR mimo CHKO 45 444 0,4 PP, PR, NPP, NPR na území CHKO 17 317 0,3 Ptačí oblasti 3 29 853 26,1 Evropsky významné lokality 10 64 614 56,5 Sestaveno podle: Seznam chráněných území Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [www]
5 Těmito změnami ve využívání krajiny se rozumí především zatravňování orné půdy v místech o velkém sklonu terénu, které byly dříve běžně rozorávány a byly ohroženy výraznou erozní činností. 6 Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody: směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“) a směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“). Podle směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti a podle směrnice o stanovištích evropsky významné lokality (Natura 2000 v České republice [www]).
19 V okrese Vsetín leží 17 931 ha tj. 44,1 % zemědělské půdy v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, z toho ve 2. zóně 7 500 ha tj. 18,37 % zemědělské půdy (statistické materiály ZA Vsetín). Zbytek zemědělské půdy leží ve 3. a 4. ochranné zóně. Z výše uvedených důvodů je zřejmá limitace zemědělské činnosti v okrese Vsetín, která je však kompenzována dotačními tituly, které podporují zemědělce hospodařící v těchto oblastech.7
2.2.7 Zhodnocení přírodních podmínek pro zemědělství
2.2.7.1 Produkční schopnost a cena půdy Produkční schopnost půd je charakterizována bodovým ohodnocením půdně klimatických podmínek vyjadřující potenciální produkční schopnost jednotlivých bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které se vyskytují v daném regionu. Rozsah bodové škály je 100 bodů, přičemž hodnotu 100 bodů má půda s nejvyšším produkčním potenciálem černozem na spraši v teplé oblasti. Produkční schopnost půd je v okrese Vsetín vysoce podprůměrná, její hodnota je 39,5 bodu, což znamená 69. místo v rámci všech okresů České Republiky. Celorepublikový průměr je výrazně vyšší 58,3 bodu (statistické materiály ZA Vsetín) . Tyto skutečnosti lze potvrdit cenou zemědělských pozemků dle BPEJ vydaných Ministerstvem financí ČR (1.1.2008 podle vyhlášky 287/2007 Sb.) v katastrech obcí, která je však oproti tržní ceně půdy výrazně nižší. V roce 2004 činila hodnota 1 Ha zemědělské půdy (podle úřední ceny) 1 642 EUR, zatímco tržní cena zemědělské půdy v stejném roce byla výrazně vyšší (1 5 Ha – 4 272 EUR). Ceny zemědělské půdy jsou v státech EU 15 výrazně vyšší, což způsobuje značnou poptávku po zemědělské půdě v ČR 8 (Situační a výhledová zpráva Půda 2006) . Tento fakt je alarmující pro většinu právnických i fyzických osob podnikajících v zemědělství, neboť povětšinou hospodaří na pronajaté půdě. Cena zemědělských pozemků v katastrech obcí ČR se pohybuje od několika haléřů do 15 Kč za m2 půdy. Nevyhovující přírodní podmínky okresu Vsetín se odrážejí v ceně půdy katastrů obcí. V takřka polovině katastrů obcí okresu cena zem. půdy nedosahuje 2 Kč za m 2 půdy, nejnižší ceny jsou v katastrech obcí Seninka (0,80 Kč za m 2), Karolinka (0,84 Kč za m 2) a Valašská Bystřice (0,88 Kč za m 2). Rozlohou však katastry těchto obcí zabírají více než 56 % plochy okresu Vsetín. Obce, jejichž hodnota půdy se přibližně rovná celorepublikovému průměru (4,73 Kč za m 2), tj. jejich půda je ohodnocena více než 4 Kč za m 2 a je v okrese nejúrodnější, se nacházejí pouze na 16 % celkové rozlohy okresu.
Tab. 3. Cena zemědělské půdy v katastrech obcí okresu Vsetín a jejich podíl na celkové rozloze okresu Vsetín v roce 2008
Cena v Kč/m 2 Počet katastrálních území Výměra katastrů v Ha Podíl v % na výměře okresu do 1,00 7 17 627 15,4 1,01 – 2,00 20 46 752 40,9 2,01 – 3,00 19 29 852 26,1 3,01 – 4,00 3 1 789 1,6 nad 4,01 10 18 267 16,0 Celkem 59 114 287 100,0 Sestaveno podle: Vyhláška 287/2007 Sb. – ceny zemědělské půdy v katastrech obcí, [www].
Nejvyšší ceny zem. půdy (nad 4 Kč za m 2 ) jsou v katastrech severovýchodní části okresu, přičemž nejvyšších hodnot dosahují v katastrech Lešná (5,48 Kč za m 2) a Valašské Meziříčí (5,7 Kč za m 2). Průměrná hodnota ceny půdy je pro území okresu Vsetín 2,37 Kč za m 2, přičemž se 7 Těmito dotačními tituly jsou především: enviromentální opatření (AEO), opatření Natura 2 a opatření LFA. 8 V roce 2004 stál 1 Ha zemědělské půdy v Nizozemí 29 300 EUR, v Irsku 16 261, Dánsko 16 000 EUR (Situační a výhledová zpráva Půda 2006)
20 jedná opět o výrazně podprůměrnou hodnotu v porovnání s celorepublikovým průměrem 4,73 Kč za m 2. Průměrné ceny zemědělské půdy v jednotlivých katastrech obcí v roce 2008 jsou znázorněny v mapové příloze (Map. příloha 1.), zatímco ceny zemědělské půdy v katastrech obcí jsou zaznamenány v tabulce (Tab. příl. 2.).
2.2.7.2 Zemědělské výrobní oblasti9 Nevhodné přírodní podmínky pro zemědělství dokazuje i typologie zemědělství založená na určení zemědělské výrobní oblasti a podoblasti. Nejpříznivější kukuřičná zem. výrobní oblast pro zemědělskou výrobu není přítomna v okrese vůbec, druhá nejpříznivější řepařská oblast se podílí na výměře zemědělské půdy pouhým 1,6% a na výměře orné půdy 3,3% zastoupením, přičemž na území ČR je zastoupení těchto ploch výrazně vyšší (zemědělská půda – 8,8 %, orná půda – 9,8 %). 25,3 % zemědělské půdy a 42,4 % orné půdy okresu je zařazeno do bramborářské výrobní oblasti a nejvíce zemědělské půdy přísluší horské výrobní oblasti s nejméně příznivými podmínkami pro zemědělství (73,1 %). Stejně tak, více než polovina orné půdy – 54,2 % leží v této výrobní oblasti. Zde je patrná největší diferenciace v porovnání s ČR, neboť zastoupení zemědělské půdy ČR v horské oblasti je pouhých 8,3 % resp. 3,2 % orné půdy (Tab. 4.). Celkem 40 katastrů obcí okresu Vsetín (z 59) je zařazeno do této nejméně příznivé zemědělské výrobní oblasti (H2). Jedná se takřka o celé území okresu, pomineme li jeho severovýchodní část, Rožnovsko a menší oblast jižně od města Vsetín. Prostorové rozmístění výrobních oblastí okresu Vsetín je znázorněno v mapové příloze (Map. příloha 3.). Toto rozdělení do zemědělských výrobních oblastí tak ilustruje určitý handicap a nepříznivé přírodní podmínky, s nímž se musí zemědělství okresu Vsetín vyrovnat.
Tab. 4. Zemědělská a orná půda v zemědělských výrobních oblastech a podoblastech v okrese Vsetín a ČR k 31.12. 2005
výměra zemědělské půdy výměra orné půdy výrobní oblast/podoblast Okres Vsetín ČR Okres Vsetín ČR (ha) (%) (ha) (%) (ha) (%) (ha) (%) řepařská 3 (R3) 648 1,6 375 393 8,8 548 3,5 299 993 9,8 řepařská celkem 648 1,6 375 393 8,8 548 3,5 299 993 9,8 bramborářská 1 (B1) 3 123 7,7 1 057 625 24,8 2 392 15,1 782 874 25,7 bramborářská 2 (B2) 6 151 15,1 500 316 11,7 3 901 24,7 346 427 11,4 bramborářská 3 (B3) 1 041 2,6 679 205 15,9 398 2,5 405 684 13,3 bramborářská celkem 10 315 25,3 2 237 146 52,5 6 691 42,4 1 534 985 50,4 horská 1 (H1) 2 446 6,0 157 221 3,7 638 4,0 53 683 1,8 horská 2 (H2) 27 304 67,1 194 807 4,6 7 915 50,1 45 039 1,5 horská celkem 29 750 73,1 352 028 8,3 8 553 54,2 98 722 3,2 zemědělská půda celkem 40 713 100,0 4 259 480 100,0 15 792 100,0 3 047 249 100,0 Sestaveno podle: Situační a výhledová zpráva Půda 2006
9 ZVO jsou nejstarší kategorizací zemědělského území, přičemž před rokem 1989 sloužily pro účely stanovení zemědělské daně a rajonizaci zemědělské výroby. Dnes vytváří třídící základnu katastrálních území pro účely zemědělské statistiky pro hodnocení podnikatelských subjektů a analýzy jejich produkčních a ekonomických výsledků. Z hlediska agroekologických a ekonomických předpokladů území jsou vymezeny čtyři výrobní typy a jedenáct podtypů. Jsou jimi výrobní oblast kukuřičná (označení K) – typ kukiřično řepařsko obilnářský (K1, K2, K3), výrobní oblast řepařská (Ř) – typ řepařsko obilnářský (Ř1, Ř2, Ř3), výrobní oblast bramborářská (B) – typ bramborářsko obilnářský (B1, B2, B3) a výrobní oblast horská (H) – typ pícninářský se zaměřením na chov skotu (H1, H2) (Situační a výhledová zpráva Půda 2006).
21 2.2.7.3 Méně příznivé oblasti (Less favoured areas – LFA) Méně příznivé oblasti (LFA) jsou vymezeny na základě nepříznivých podmínek pro zemědělství, které jsou způsobeny lokalizací půdy ve vysoké nadmořské výšce a sklonitostí zemědělské půdy, nižšími výnosy zem. půdy a nepříznivým demografickými ukazateli 10 . Nařízením vlády č. 75/2007 Sb. České Republiky byly v souladu s EU vymezeny méně příznivé oblasti pro zemědělství, které byly rozčleněny do šesti základních skupin:
• Horské oblasti HA • Horské oblasti HB • Ostatní méně příznivé oblasti typu OA • Ostatní méně příznivé oblasti typu OB • Oblasti se specifickými omezeními S • Oblasti se specifickými omezeními SX
V závislosti na zařazení do jednotlivých skupin budou vypláceny finanční prostředky z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) 11 , které se mezi sebou liší. Nejvíce financí bude vyplaceno na 1 Ha zemědělské půdy ležící v horské oblasti HA – 157 EUR, nejméně pak na 1 Ha zemědělské půdy zařazené do oblasti SX (91 EUR). Z celkového počtu 59 obcí okresu Vsetín je do horské oblasti LFA (HA, HB) zařazeno 41 obcí o celkové výměře 91 173 Ha, které zaujímají 79,7 % celkové rozlohy okresu. Na území okresu Vsetín nejsou lokalizovány obce náležící do skupiny ostatních méně příznivých oblastí (SO) a oblastí se specifickými omezeními SX. Takřka 10 000 Ha plochy v 10 obcích náleží do oblasti se specifickým omezením S a 5 obcí není zařazeno ani do jedné ze skupin LFA. Tyto obce však zaujímají pouze 6,8 % rozlohy okresu. Na katastru Valašského Meziříčí je zemědělská výroba limitovaná v jedné z jeho městských částí, proto byl pro účely této práce zařazen do smíšené oblasti. Z toho lze analyzovat, že více než 90 % rozlohy okresu je zařazeno do jedné ze skupin oblastí méně příznivých pro zemědělství, což koresponduje s již zmíněnými skutečnostmi a zařazením do ZVO. Prostorové vymezení méně příznivých oblastí v roce 2008 je znázorněno v mapové příloze 4..
Tab. 5. Katastry obcí v okrese Vsetín podle rozdělení do jednotlivých typů LFA oblastí k 1.1. 2008
Počet katastrálních Výměra katastrů Podíl v % z celkového Typ LFA oblasti území v Ha počtu horské oblasti HA 34 77 312 67,6 horské oblasti HB 9 13 861 12,1 oblasti se specifickým omezením S 10 9 928 8,7 smíšené oblasti 1 5 457 4,8 oblasti bez omezení 5 7 729 6,8 Celkem 59 114 287 100,0 Sestaveno podle: Metodika k provádění nařízení vlády č. 75/2007 Sb., [www].
10 Přesná definice jednotlivých LFA oblastí a množství finančních prostředků vyplácených na 1 Ha zemědělské půdy jsou uvedeny v textové příloze (Tex. příloha 3.). 11 EAFRD je finanční nástroj EU na podporu rozvoje venkova, který spadá do společné zemědělské politiky EU. Prostředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství, lesnictví a k rozvoji venkovských oblastí. V ČR jsou z něj hrazeny projekty předložené do tzv. Programu rozvoje venkova ČR, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství ČR. Více prostoru je této problematice věnováno v kapitolách 4.1.1.3 a 4.2.4.3.
22 2.3 Socioekonomickogeografické podmínky pro zemědělství
2.3.1 Obyvatelstvo a sídelní struktura V 59 obcích okresu Vsetín žilo k 1.1. 2007 145 661 obyvatel, kteří tvořili 24,69 % obyvatel Zlínského kraje. Zalidnění okresu činilo 127,5 obyv./km 2, což znamenalo hodnotu pod celorepublikovým průměrem 130,4 obyv./km 2. Od roku 1869 se počet obyvatel okresu Vsetín navýšil o 77 %, zatímco na území ČR byl zaznamenán mírnější nárůst o 35 %. V posledních dvou desetiletích se však počet obyvatel okresu nezvyšuje a porovnáme li počet obyvatel v roce 1991 a 2007, zjistíme, že došlo k mírnému snížení o 1 237 osob, přičemž obdobný trend byl zachycen i v ČR 12 . V 6 městech okresu žilo v tomto sledovaném roce 85 405 obyvatel, tj. 59,4 % obyvatel okresu. Podíl městského obyvatelstva byl obdobný jako na území celého Zlínského kraje (60,9 % obyvatel žilo ve městech), zatímco v porovnání s celorepublikovým průměrem byl výrazně nižší (70,3 %). Kromě menších měst – Zubří a Kelče, došlo ve zbylých 4 městech v roce 2007 (v porovnání s rokem 2003) k mírnému snížení počtu jejich obyvatel, přičemž o nejvíce obyvatel (absolutně) přišlo město Vsetín (úbytek 656 obyvatel). Výčet měst a jejich počet obyvatel znázorňuje tabulka č. 6. Celkový přehled obcí vsetínského okresu je uveden v tabulkové příloze 3. a administrativní členění je znázorněno v mapové příloze 5..
Tab. 6. Počet obyvatel žijících ve městech okresu Vsetín k 1.1. 2003 a 2007
Počet obyvatel Název obce 2003 2007 IZ (2007/2003) v (%) Vsetín 28 731 28 075 97,7 Valašské Meziříčí 27 520 27 332 99,3 Rožnov pod Radhoštěm 17 406 17 024 97,8 Zubří 5 396 5 483 101,6 Karolinka 2 912 2 833 97,3 Kelč 2 595 2 651 102,2 Města celkem 86563 85405 99,3 Sestaveno podle: Malý lexikon obcí ČR 2007, [www]; Malý lexikon obcí ČR 2003[www]
Přestože počet obcí, kde se počet obyvatel zvýšil, převyšoval obce, kde došlo k snížení počtu obyvatel, na celém území okresu došlo v sledovaném období let 2003 – 2007 k jeho snížení o 804 obyvatel. To bylo způsobeno úbytkem počtu obyvatel v nejlidnatějších obcích okresu (Vsetín, Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm). V celkem 23 obcí okresu Vsetín byl zaznamenán celkový úbytek počtu obyvatel, přičemž zahrnoval obce všech velikostních kategorií a nebyl významněji prostorově koncentrován. Zatímco nejvyšší absolutní úbytek počtu obyvatel nastal v již zmiňovaném městě Vsetín, nejvyšší procentuální pokles obyvatel byl zaznamenán v obci Choryně (o 6,3 %). Naopak nejvíce, o 87 obyvatel, porostlo město Zubří a nejvyšší procentuální přírůstek počtu obyvatel byl zaznamenán v takřka nejmenší obci okresu Valašské Příkazy (nárůst 11 %). Nejvíce obyvatel okresu žilo v roce 2007 v obcích od 20 000 do 49 999 obyvatel, a to 38,0 %, což představuje nejvýraznější rozdíl ve srovnání s osídlením na celém území ČR, kde v této velikostní kategorii žilo pouze 12,1 % obyvatel. Vyšší procentuální podíly počtu obyvatel okresu oproti ČR vykazují také obce v kategoriích od 500 do 999 obyv., 1 000 1 999 obyv. a 2 000 4 999 obyvatel okresu. V poslední výše uvedené kategorii je rozdíl významný takřka desetiprocentní. V kategorii obcí do 199 obyv. a v kategoriích nad 50 000 obyvatel však bylo v okrese zaznamenáno nulové zastoupení oproti výraznému zastoupení na území ČR, kde žilo 34 % obyvatel ČR. Nejvíce obcí okresu (24) bylo zařazeno do velikostní kategorie od 500 do 999 12 Nastíněné údaje mají za cíl ukázat hrubý obecný vývoj počtu obyvatelstva v okrese (Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 – 1970; Sčítání lidu, domů a bytů 1991 – Okres Vsetín; Malý lexikon obcí ČR 2007 [www]).
23 obyvatel. Výrazněji početně zastoupené jsou také 2 následující kategorie obcí, kde žije 1000 – 1999 (11) resp. 2000 – 4999 obyvatel (12). Největší koncentrace obyvatel v okrese se váže na údolní nivy vodník toků, především Vsetínské a Rožnovské Bečvy, kde se nacházejí největší sídla okresu. V vyšších polohách okresu jsou typické samoty a roztroušené menší osady.
Tab. 7. Velikostní struktura obcí v okrese Vsetín a ČR k 1.1. 2007
Obce Struktura obcí od 200 od 500 od 1 000 od 2 000 do 199 do 499 do 999 do 1 999 do 4 999 počet obcí 0 8 24 11 12 Vsetín počet obyvatel 0 2 857 17 205 18 433 29 252 počet obyvatel v % 0,0 2,0 11,8 12,7 20,1 počet obcí 1 591 2 019 1 307 685 375 Česká počet obyvatel 194 563 656 020 913 985 950 291 1 135 272 republika počet obyvatel v % 1,9 6,4 8,9 9,2 11,0 od 5 000 od 10 000 od 20 000 od 50 000 nad 100 000 do 9 999 do 19 999 do 49 999 do 99 999 počet obcí 1 1 2 0 0 Vsetín počet obyvatel 5 483 17 024 55 407 0 0 počet obyvatel v % 3,8 11,7 38,0 0,0 0,0 počet obcí 140 69 42 16 5 Česká počet obyvatel 947 225 962 930 1 242 789 1 156 650 2 127 464 republika počet obyvatel v % 9,2 9,4 12,1 11,2 20,7 Sestaveno podle: Malý lexikon obcí ČR 2007, [www]
Podíl hlavních věkových kategorií na celkovém počtu obyvatel okresu Vsetín a České republiky je téměř shodný. Přestože v roce 1991 tvořila předproduktivní složka obyvatel v okrese (0 14 let) 22,9 % obyvatel, v roce 2006 to již bylo pouze 14,8 % obyvatelstva (v ČR – 14,4 %). Poproduktivní složka obyvatelstva tj. obyvatelé 65 let a starší tvořila 14,1 % obyvatelstva okresu (14,4 % v ČR), přičemž se podíl této skupiny obyvatel se neustále zvyšuje. Průměrný věk obyvatel okresu Vsetín byl mírně nižší (39,7 let) oproti obyvatelům ČR, kteří měli průměrný věk 40,2 let (Statistická ročenka Zlínského kraje 2007, [www]; Statistická ročenka ČR 2007, [www]) . Vzdělanostní úroveň obyvatel obyvatelstva okresu Vsetín (2001) je v porovnání s celorepublikovou úrovní nižší, neboť se vyznačuje nižším zastoupením obyvatelstva straších 15 let věku s úplným středním vzděláním s maturitou a vyšším odborným a nadstavbovým vzděláním. Tato skupina tvoří 27,8 % obyvatel starších 15 let, zatímco v ČR je podíl těchto obyvatel o 0,6 % vyšší. Obdobná diferenciace je rozpoznatelná i v podíle obyvatelstva starších 15 let okresu Vsetín, kteří absolvovali vysokou školu vč. obyvatel mající vědeckou přípravu (7,5 %) ku ČR (8,9%). Naopak procentuálně vyšší zastoupení vykazují obyvatelé okresu starších 15 let věku se základním (26,4 %) 13 a učňovským vzděláním (38,3 %), jejichž podíly jsou na celém území ČR nižší – 26,4 % resp. 38,0 %. Vývoj zaměstnanosti v zemědělském sektoru prošel od roku 1989 výraznými změnami. Přestože se počet ekonomicky aktivního obyvatelstva (EA) v okrese Vsetín výrazně od roku 1991 nezměnil (v roce 1991 – 76 514 EA), počet EA pracujících v zemědělství, rybolovu a lesnictví klesl více než trojnásobně z 9 428 EA (12,32 % EA) na 2 814 EA (3,8 % EA) 14 pracujících ve stejném 13 Přesné vymezení těchto dvou vzdělanostních skupin je následující: 1) obyvatelé starší 15 let se základním a neukončeným vzděláním a osoby, jejichž vzdělání nebylo zjištěno. 2) obyvatelé starší 15 let s výučním listem a středním vzděláním bez maturity (SLDB 2001[www]). 14 Tento procentuální podíl může být zkreslující, neboť je vypočítán z EA, do nichž se započítávají nezaměstnaní a celkový součet všech EA zařazených do jednotlivých odvětví a nezaměstnaných nedosahuje celkové sumy EA v okrese.
24 odvětví o deset let později. Na území ČR, kde bylo v tomto sektoru činných 627 904 EA (11,6 % EA) v roce 1991, bylo tempo uvolňování pracovníků mírnější, neboť v něm v roce 2001 pracovalo 230 745 EA (4,4 % EA) (Sčítání lidu, domů a bytů 1991 – Okres Vsetín) . Jak vyplývá ze SLDB 2001, k 1.3. 2001 bylo v okrese evidováno 73 991 ekonomicky aktivních obyvatel (50,3 % obyvatel okresu), z nichž 7 583 EA nebylo zaměstnáno. V průmyslu a stavebnictví pracovalo 35 426 EA obyvatel okresu (48,9 %) a ve zbývajících odvětvích bylo činných 21 497 EA obyvatel. Zaměstnanosti v zemědělství v okrese je věnováno více prostoru v kapitole 3.2. Z celkového počtu 27 275 vyjíždějících do zaměstnaní vyjíždělo k 1.3.2001 – 879 osob do odvětví zemědělství a lesnictví (3,2 % vyjíždějících do zaměstnání), přičemž v rámci okresu vyjíždělo 749 osob náležící do této skupiny vyjíždějících. 130 obyvatel okresu Vsetín (14,8 % vyjíždějících do zemědělství) vyjíždělo za tímto druhem zaměstnání mimo hranice okresu, nejvíce pak do okresu Zlín (43). O proti tomu dojíždělo do okresu Vsetín za prací v zemědělství a lesnictví 97 pracovníků s bydlištěm mimo okres Vsetín. Tato skupina tvořila 11,5 % dojíždějících do tohoto odvětví z celkového počtu dojíždějících (846) do zemědělství a lesnictví v okrese Vsetín. Počet obsazených pracovních míst v sledovaném sektoru v okrese Vsetín byl tedy o 33 pracovních míst nižší (Dojížďka do zaměstnání a škol – Okres Vsetín, SLDB 2001, 2003). Situace na trhu práce byla od roku 1990 dramatičtější a negativnější než na celém území ČR. Nejnovější údaje uvádějí, že počet uchazečů o zaměstnání byl k 29.2. 2008 v okrese Vsetín evidován na počtu 5 853 osob, což představuje velmi nízkou hodnotu, neboť v předcházejících letech byl počet této skupiny obyvatel výrazně vyšší. Od roku 1999 se počet uchazečů o zaměstnání nikdy nesnížil pod sedmi tisícovou hranici. Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Vsetín se od roku 2001 pohybovala vždy nad 10 %, přičemž maxima bylo dosaženo v roce 2003 – 12,1 % (v ČR – 9,9). Od roku 1990 byla vždy míra registrované nezaměstnanosti v okrese Vsetín vyšší než na celém území ČR a v současnosti (k 29.2. 2008) je na 7,2 %. Přestože se jedná o velmi nízkou hodnotu, v Zlínském kraji činí tato míra 6,1 % a v ČR je ještě nižší – 5,9 % (Integrovaný portál MPSV[www]) .
míra nezaměstnanosti v okrese Vsetín míra nezaměstnanosti v ČR
13,00 Počet uchazečů na 1 VPM v 35,00 12,00 okrese Vsetín 11,00 Počet uchazečů na 1 VPM v 30,00 10,00 ČR 9,00 25,00 8,00 20,00 7,00 6,00 15,00 5,00 4,00 10,00 3,00 Míra nezaměstnanosti (%) 2,00 5,00 Počet uchazečů na 1 VPM 1,00 0,00 0,00 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2008 Rok Obr. 4. Vybrané ukazatele trhu práce území okresu Vsetín a ČR v období 1997 200815 (Sestaveno podle: Integrovaný portál MPSV, [www]. Mzdy pracovníků v zemědělství jsou vůči jiným odvětvím národního hospodářství stále na nízké úrovni, nicméně po vstupu do EU se pozvolna zvyšují rychlejším tempem než mzdy pracovníků v ostatních odvětvích. Pozvolné smazávání disparity mezi mzdami pracovníků v zemědělství a pracovníků v ostatních odvětvích bylo předpokládáno řadou odborníků (ČUBA F., HURTA J., 2003). Zatímco v roce 2000 činila průměrná měsíční mzda pracovníků v zemědělství 15 Rok 2007 byl vynechán záměrně, neboť údaj v roce 2008 je k 29.2. 2008
25 okresu Vsetín 9 566 Kč, v roce 2007 se již navýšila o 6 000 Kč (nárůst o 38,6 %). Od vstupu ČR do EU (2004) se průměrná mzda v zemědělství okresu Vsetín zvedla o 3 582 Kč (zvýšení 29,9 %). Pro celou ČR (všechna odvětví) se za období let 2004 – 2007 zvedla mzda o 3 662 Kč (20,3 %). Pro porovnání – průměrná měsíční mzda pracovníka v zemědělství ČR byla v roce 2007 oproti okresu Vsetín o 791 Kč vyšší (statistické materiály AK Vsetín) .
2.3.2 Průmysl Přes nepříliš dlouhou tradici je vsetínský okres spíše průmyslovým okresem, neboť jak již bylo výše zmíněno, nevhodné přírodní podmínky na většině území okresu nedovolují efektivní a rentabilní zemědělskou výrobu. I přes toto tvrzení však hrálo zemědělství důležitou roli v životě místních obyvatel, a i v současnosti je v okrese Vsetín mnoho samostatně hospodařících rolníků, mající zemědělství jako hlavní či vedlejší výdělečnou činnost a žijící především na „samotách“ a venkovských usedlostech. Nejvíce zaměstnanců – 4 907 16 bylo v roce 2003 zaznamenáno v gumárenském a chemickém průmyslu (OKEČ 23 25) 17 , kde byly nejvýznamnějšími subjekty: ON Semiconductor Rožnov pod Radhoštěm (1 666 zaměstnanců), Deza Valašské Meziříčí (1 026) a Gumárny Zubří (732). Původem americká společnost ON semiconductor vyrábí čipy a integrované obvody. V současné době je počet zaměstnanců nižší, neboť firma přesunula montážní aktivity do Malajsie a propustila tak více než 300 lidí. I přesto je však nejvýznamnějším podnikem z již zaniklé Tesla Rožnov, která v roce 1987 zaměstnávala 8 504 pracovníků. Jednou z výrazně prosperujících firem okresu je firma A. Babiše a jeho skupiny Agrofert, Deza a.s. ve Valašském Meziříčí, která je zpracovatelem surového benzolu a surového dehtu, což jsou vedlejší produkty vznikající při výrobě koksu z černého uhlí. Vznikla transformací Urxových závodů, které v roce 1987 evidovaly 1727 zaměstnanců. Dalším významným odvětvím je na území okresu Vsetín elektrotechnický průmysl (OKEČ 30 33), v němž bylo v roce 2003 činných 3453 zaměstnanců, nicméně nyní je již tento počet nižší. Do „top 5“ podniků v tomto odvětví patřila firma TCT Rožnov pod Radhoštěm (1 302), která však v dubnu 2006 oznámila bankrot a i přes veškeré snahy zachránit tuto firmu, museli být propuštěni všichni pracovníci, což velmi negativně ovlivnilo trh práce na Rožnovsku. Druhým nejvýznamnějším podnikem v tomto odvětví byl v roce 2003 TES Vsetín (476), jež vznikl privatizací MEZ Vsetín v roce 1996 a který se zaměřuje na výrobu nejrůznějších motorů. Třetím nejvýznamnějším odvětvím v okrese byl hutnický a kovozpracující průmysl (27 28), který zaměstnával 2874 osob. Jeho struktura je typická spíše větším počtem menších podniků. K dalším významným zaměstnavatelům patřily STV Glass Valašské Meziříčí (578), závod firmy Crystalex Nový Bor v Karolince (698) a Masný průmysl Krásno ve Valašském Meziříčí (504). Firma STV Glass se od roku 1989 potýkala s řadou problémů, přičemž největším z nich byl velký požár v roce 1999, který způsobil škodu za 400 mil. korun a dále nezájem trhu o kónusové obrazovky. V roce 2005 propustila firma kolem stovky zaměstnanců. Většina z nich si však našla práci v nově postavené továrně Solar Schott, jež je vlastníkem STV Glass, a v současnosti významně expanduje. Závod firmy Crystalex Nový Bor v Karolince musel od sledovaného roku 2003 propustit mnoho zaměstnanců. Důležitým odvětvím z pohledu zemědělské výroby a zemědělství jako celku je odvětví potravinářského průmyslu (OKEČ 15), na něž je navázána řada zemědělských prvovýrobců. Nejvýznamnějšími zpracovateli masa v okrese je subjekt MP Krásno (masný průmysl) se sídlem ve Valašském Meziříčí, v roce 2003 zaměstnávající 504 osob. V současnosti patří společnost MP Krásno mezi pět největších výrobců masa a masných výrobků v ČR. Bohužel v průběhu roku 2000 byla společnost nucena uzavřít jatka, čímž výrazně zkomplikovala situaci řadě zemědělských subjektů, kteří zde poráželi chovaná zvířata a následně firmě prodávali maso. Dalším subjektem zpracovávající maso a vyrábějící masné výrobky je firma Josef Filák – masná výroba Horní Lideč 16 Jako zdroj počtu zaměstnanců v jednotlivých subjektech byla využita databáze CRR Masarykovy univerzity 17 Odvětvová klasifikace ekonomických činností
26 (269 pracovníků) a Carnex Francova Lhota, kde bylo zaměstnáno 82 osob. Důležitým odběratelem vyprodukovaného masa zemědělských subjektů okresu Vsetín jsou jatka ve Valašských Kloboukách (okres Zlín). Nejdůležitějším odběratelem mléka od zemědělských subjektů okresu a jeho zpracovatelem je Mlékárna Valašské Meziříčí se 158 zaměstnanci v roce 2003, která dodává své produkty po celé ČR. Druhou významnou mlékárnou, která má však sídlo v okrese Nový Jičín, je kunínská mlékárna. Dalšími významnými potravinářskými subjekty jsou pekárny – Pekárny Delta s pobočkami ve Valašském Meziříčí (119) a Vsetíně (90) a pekárna VIVA. Celkem 118 pracovníků měl subjekt Kraft foods CR ve Valašském Meziříčí, zabývající se konečnou výrobou kávy a jejich specialit, která však není pro činnost zemědělských subjektů v okrese důležitá (Databáze výzkumného centra regionálního rozvoje (CRR) v MU Brno, 2003) 18 .
2.3.3 Doprava Okres Vsetín je dostupný pro železniční a silniční dopravu, přičemž z celkové délky 506 km silnic je 38,5 % silnic I. a II. třídy (Český statistický úřad, [www]). Nejdůležitějšími silničními tahy jsou silnice I. třídy I/35 (mezinárodní silnice E442) vedoucí z Olomouce do Valašského Meziříčí a přes Rožnov pod Radhoštěm dále na Slovensko a silnice I. třídy I/57 vedoucí ze směru Nový Jičín přes Valašské Meziříčí a Vsetín směrem k městu Valašské Klobouky pokračujíce dále na Slovensko. Úsek silnice mezi Valašským Meziříčím a Vsetínem je v současnosti rozšiřován na bezpečnější víceproudou komunikaci, která je budována na převážně orné půdě v údolí řeky Vsetínské Bečvy, jež je v okrese nedostatek. Výstavba nové silniční komunikace probíhá i v katastru obce Lešná na severozápadě okresu, kde je budován přivadeč na dálnici Olomouc – Ostrava. Okresem prochází mezinárodní dvoukolejná železniční trať ze směru Hranice na Moravě, vede takřka souběžně se silnicí I/57 a v obci Horní Lideč se stáčí k Střelné a dále k slovenskému městu Půchovu. Důležitými železničními spoji jsou tratě vedoucí z Kojetína do Valašského Meziříčí a trať z Ostravy přijíždějící do téhož města. Ostatní železniční tratě mají lokální význam.
2.3.4 Cestovní ruch a rekreace Okres je atraktivní oblastí pro rekreaci. Chráněná krajinná oblast Beskydy, rozkládající se v okrese Vsetín, poskytuje kromě horské přírody s původními pralesovými porosty a výskytem vzácných živočichů i rostlin možnosti aktivního sportovního vyžití turistiku, lyžování, cykloturistiku. CHKO Beskydy má šanci být zařazena mezi nejhodnotnější evropské přírodní lokality. Valašské muzeum v přírodě a skanzen v Rožnově pod Radhoštěm patří k unikátním historicko kulturním památkám, k nejstarším památkám lidové architektury v Evropě (Český statistický úřad, [www]).
18 Vývoj v subjektech průmyslové výroby byl zmapován také s pomocí informací z www stránek jednotlivých firem a společností, které zde však pro obsahovou náročnost nejsou uvedeny.
27 3 ZEMĚDĚLSTVÍ OKRESU VSETÍN – VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV
3.1 Agrostruktury Zemědělství na území studovaného regionu prošlo, stejně jako celé zemědělství ČR, složitým obdobím privatizace a transformace, které již v podstatě bylo ukončeno, přičemž na základě analýzy současné struktury subjektů působících v zemědělství okresu a jejich vývoji lze odvodit jejich současný význam a předpoklad vývoje v této oblasti. Základními subjekty v zemědělství jsou podniky právnických a fyzických osob (SZ), jejichž vývojem v posledním desetiletí a některým jejich vybraným charakteristikám se tato kapitola věnuje. Pozornost není zacílena na zhodnocení stavu před rokem 1989 a jen obecně je zde nastíněn proces transformace zemědělských subjektů, neboť tyto témata byly stěžejními v bakalářské práci Výsledky transformace zemědělství v okrese Vsetín (KONEČNÝ O., 2006), na níž tato práce navazuje. V případě potřeby doplnění některých žádoucích faktů jí lze využít. Naopak detailněji je věnována pozornost většině subjektů právnických osob a skupině nejvýznamnějších soukromých zemědělců, s kterými byly provedeny expertní rozhovory a dotazníkové šetření.
3.1.1 Struktura podniků právnických osob (PPO)
3.1.1.1 Současná struktura PPO V současné zemědělské výrobě na území okresu Vsetín je aktivních 24 podniků právnických osob 19 , které začaly vznikat na počátku devadesátých let 20. st.. Z původních 15 jednotných zemědělských družstev (JZD) v roce 1989, které byly v průběhu roku 1990 a 1991 přejmenovány na zemědělské družstva, se během procesu transformace vytvořila současná struktura PPO, jejíž vývoj od roku 1989 je znázorněn v tabulkové příloze 4. V struktuře zemědělských PPO okresu Vsetín vyjádřené typem právní formy mají v současnosti převahu obchodní společnosti. Přestože akciové společnosti jsou zastoupeny pouze 1 podnikem, velkou převahu obchodních společností dělají společnosti s ručením omezeným, kterých se nachází v okrese 15. V současnosti (duben 2008) hospodaří v okrese Vsetín 4 ZD a dále na území okresu existují 3 ZOD. Zvláštní postavení má školní statek při Střední zemědělské a přírodovědné škole v Rožnově pod Radhoštěm. Prostorová organizace zemědělské výroby uskutečňované PPO, je znázorněna v mapové příloze 6. Přestože je podíl obchodních společností na celkovém počtu PPO podnikajících v tomto odvětí v okrese Vsetín dominantní, je takřka o 10 % nižší než jak je tomu na celém území ČR, kde obchodní společnosti tvoří 76,3 % PPO, zatímco v okrese Vsetín pouze 66,7 %. Zemědělská družstva jsou naopak v okrese Vsetín více zastoupena, neboť tvoří 29,2 % zemědělských PPO (v ČR – 20,0 %) 20 .
3.1.1.2 Vývoj v sektoru PPO Ve vývoji struktury PPO v okrese Vsetín lze vypozorovat obdobné tendence jako v ČR. V roce 2005 došlo oproti roku 1995 k poklesu počtu ZD v okrese o 30 %, zatímco obchodní společnosti zaznamenaly 46,2% nárůst. V porovnání s daty Zlínského kraje lze vidět, že pokles počtu ZD nebyl v okrese Vsetín příliš dramatický. Na celém území Zlínského kraje došlo k mnohem výraznějšímu poklesu počtu zemědělských družstev – o 60,6 % na úkor obchodních společností, jež zaznamenaly nárůst o 63,8 %. Okres Vsetín má mezi ostatními okresy kraje velmi specifické postavení, neboť 19 Současná struktura zemědělských PPO v okrese Vsetín byla vytvořena na základě sdělení pracovníků AK Vsetín, obchodního rejstříku, vlastního šetření a především databáze příjemců dotací z fondů EU a ČR, jimž je věnována kapitola 4.2.4. 20 Pro porovnání podílů jednotlivých skupin PPO na celkovém počtu PPO činných v zemědělství byly využity data pro rok 2006, která jsou dostupná pro ČR. Na území okresu Vsetín byla struktura těchto podniků v tomto roce stejná jako v roce 2008 (Zemědělství 2006 [www]) .
28 v počtu PPO značně zaostává za ostatními okresy a významně se liší vysokou hodnotou podílu ZD na celkovém počtu PPO, kterých je v okrese Vsetín lokalizováno nejvíce ze všech okresů zlínského kraje. Počet družstev (7) a obchodních společností (16) mající své sídlo v okrese Vsetín a hospodařící v tomto území je v současnosti shodný s rokem 2000 a lze jej považovat za stabilizovaný. 3 obchodní společnosti, které byly evidovány v roce 2005 nad tento stav představují subjekty, které dnes již nehospodaří nebo je jejich zemědělská činnost pouze okrajová a do celkové struktury PPO nejsou v této práci zahrnuty.
Tab. 8. Počty podniků právnických osob v Zlínském kraji a okrese Vsetín v roce 1995, 2000 a 2005 celkem obchodní společnosti družstva území 1995 2000 2005 IZ 21 1995 2000 2005 IZ 1995 2000 2005 IZ VS 24 24 26 108,3 13 16 19 146,2 10 7 7 70,0 ZLK 149 155 157 105,4 80 121 131 163,8 66 29 26 39,4 Sestaveno podle: Agrocenzus 1995, 2000; Strukturální výsledky za zemědělství ČR v roce 2005 podle územního členění [www]
Vývoj v jednotlivých družstev byl rozdílný, pozornost zde bude věnována pouze právnickým subjektům, které v současnosti hospodaří na území okresu Vsetín. ZD Kelečsko prošlo celým sledovaným obdobím beze změn. Nedošlo k přetransformování na jiný subjekt či k rozdělení zemědělského družstva. To však neplatí pro ZD Budoucnost Valašské Meziříčí – Poličná. Během roku 1993 družstvo zaniklo a byl založen „nástupnický“ subjekt Agrotech s.r.o. Poličná, který hospodaří do současnosti. V roce 2000 však došlo k vyčlenění části výroby zabývající se chovem skotu pod nově vzniklou dceřinnou společnost Agrotech plus s.r.o. Poličná. Tato společnost také převzala plochy trvalých travních porostů (TTP). V roce 1999 začala v Policích hospodařit firma WM Agro s.r.o, která ovšem byla do roku 2006 v konkurzu. V tomto roce došlo k zrušení exekuce a nyní již plně hospodaří. Transformací prošlo ZD Pokrok Zašová. V roce 1993 na něj byla uvalena likvidace a ihned vzniklo Valašské zemědělské obchodní družstvo (VZOD) Zašová hospodařící na stejných pozemcích. V ZD Mír Ratiboř nedošlo k žádným změnám a pod tímto názvem hospodaří i dnes. V Pržnu, jehož katastr náležel do tohoto zemědělského družstva, hospodaří od roku 1999 společnost s ručením omezením Academic Moravia.Na území bývalého ZD Podlesí nyní hospodaří 3 právnické subjekty. Od roku 1994 vzniknuvší Simpol s.r.o. Podlesí, jež sídlí v bývalém areálu JZD v Podlesí a od roku 2001 také firma Cok Farm s.r.o., která přestěhovala své sídlo ze Zašové do Mikulůvky. Ještě o rok dříve začala na katastrech Velké Lhoty působit malá společnost Trusina s.r.o..ZD Lešná se v roce 1992 transformovalo na ZOD Lešná, které podniká v zemědělství i v současnosti. Na počátku roku 1993 došlo k transformaci ZD Soláň se sídlem v Dolní Bečvě na VOD Soláň Dolní Bečva, které však již v dubnu téhož roku zaniklo. Od něj se v březnu oddělilo nově vzniklé ZOD Rožnovsko se sídlem ve Viganticích hospodařící dodnes.Transformace ZD Přehrada se sídlem v Bystřičce proběhla v zimě 1994, kdy vznikla společnost Agro beskyd s.r.o.Bystřička, hospodařící i v současnosti. Na části území dřívějšího ZD Přehrada od roku 1999 hospodařilo sdružení podnikatelů, kteří založili v roce 2003 subjekt Farma ZPZ s.r.o. ve Valašské Bystřici. ZD Nové valašsko se sídlem v Horním Lidči prodělalo za sledované období výrazné změny. V roce 1994 vznikla obchodní společnost Nové valašsko a.s. Horní Lideč a o rok později došlo k vzniku 2 společností s ručením omezeným využívající prostory někdejšího JZD v Lidečku k zemědělské prvovýrobě. Byly jimi subjekty Agrofyto s.r.o. Lidečko a AG – Stema Lidečko s.r.o., které jsou činné i v současnosti.. Naopak společnost Nové Valašsko a.s. již podle sdělení pracovníků ZA ve Vsetíně od roku 2006 nehospodaří a k tomuto roku ukončilo svou činnost. .
21 IZ = 2000/1995*100 v (%). V následujících částech práce je tento index změny počítán stejným způsobem s odpovídajícími roky, které se mohou samozřejmě lišit.
29 Jako jediné se v roce 1991 rozdělilo ZD Horní Vsacko se sídlem v Hovězí na ZD Ústí a ZD Hovězí. ZD Ústí však bylo již v roce 1994 posláno do konkurzu a v roce 1998 oficiálně zaniklo. V únoru 1993 bylo založeno ZOD Halenkov a ZD Hovězí se transformovalo na ZOD Horní Vsacko Hovězí. ZOD Halenkov však nemělo dlouhého trvání, neboť v roce 2000 na něj byla vyhlášena likvidace. Jedinou hospodařící společností na území bývalého JZD Hovězí je Vsacko Hovězí a.s., které vzniklo v roce 1998 z ZOD Horní Vsacko Hovězí a je v současnosti jedinou akciovou společností v okrese Vsetín. Souběžně se ZD Valašské kotáry ve Valašské Polance existoval od roku 1993 subjekt Kovar Leskovec s.r.o., jež sídlí v areálu bývalého JZD v Leskovci. Společná existence těchto dvou zemědělských výrobců nebyla dlouhá, protože v roce 1994 vstoupilo ZD Valašská Polanka do likvidace. Následně k tomuto roku vznikly 3 zemědělské subjekty: Gone Prlov s.r.o., VHCT Seninka s.r.o. a Agrospol Lužná s.r.o.. Tyto společnosti tvoří současnou strukturu podniků právnických osob (PPO) zemědělské prvovýroby na území bývalého ZD Valašská Polanka. ZD Liptál a ZD Francova Lhota hospodaří beze změn v podnikatelské struktuře během sledovaného období. Svou činnost muselo v roce 1994 ukončit ZD Nový Hrozenkov a podobný osud potkalo i ZOD Velké Karlovice. To vzniklo v roce 1993 transformací ZD Velké Karlovice. V současnosti již nehospodaří, družstvo je v konkurzu, prodává a pronajímá svůj majetek. Proto není toto družstvo zaznamenáno v celkové struktuře podniků právnických osob činných v zemědělské výrobě na studovaném území (KONEČNÝ O., 2006).
3.1.1.3 PPO podle SAPS 22 V roce 2007 byla jednotná platba na plochu (SAPS) proplacena 28 PPO, nicméně 4 z nich nejsou zemědělskými podniky, proto nejsou do struktury PPO činných v zemědělství v okrese Vsetín zahrnuty a analyzovány. Tyto 4 subjekty obhospodařovaly dohromady pouze 65,1 Ha zemědělské půdy okresu Vsetín (0,4 % zem. půdy PPO)23 .
3.1.1.4 PPO dle terénního šetření Z celkového počtu 24 subjektů PPO podnikajících v zemědělské výrobě v okrese Vsetín bylo ochotno zúčastnit se dotazníkového šetření a rozhovoru 22 subjektů resp. jejich představitelů či jiných zodpovědných osob. Pouze 2 subjekty – Cok Farm s.r.o. v Mikulůvce a Academic s.r.o. v Pržně, nebyly šetření účastny, neboť se tyto subjekty nepodařilo kontaktovat či získat vyjádření odpovědného pracovníka na adrese uvedeného sídla společnosti. Oba subjekty nespolupracují s agrární komorou ve Vsetíně a jedinými zjištěnými fakty o jejich hospodaření jsou výměry obhospodařovaných ploch a získané finanční dotace z zdrojů EU a ČR poskytované SZIF (Státní zemědělský intervenční fond). Do šetření se zapojily subjekty hospodařící na 95,7 % (14 916 Ha) zemědělské půdy PPO okresu Vsetín v roce 2008, přičemž pouze 4,2 % zemědělské půdy PPO jsou obhospodařovány subjekty, které se rozhovorů nezúčastnily 24 . Šetření a rozhovory v „nástupnických“ společnostech ZD Poličná – Argotech s.r.o. a Argotech plus s.r.o. v Poličné bylo provedeno pouze s jedním z nich, za obě společnosti, neboť mají stejné vlastníky i vedení. Proto se ve všech tabulkách a grafech týkajících se PPO vyskytuje o jeden subjekt méně tj. 21, než kolik jich bylo do šetření zahrnuto.
22 SAPS (Single area payment scheme) je dotační opatření vyplácené z zdrojů EU poskytující jednotnou platbu na zemědělskou plochu, na níž je v rámci tohoto opatření podána žádost. Detailněji je této problematice věnována pozornost v kapitole 4.2.4.1. 23 Výše zmíněných 24 PPO tvoří strukturu PPO, jež byla popsána v předchozích kapitolách, proto jim zde již není věnována pozornost. 24 Půda, na níž bylo žádáno v opatření SAPS
30 3.1.2 Struktura soukromých zemědělců resp. PFO V porovnání se sektorem PPO je počet soukromých zemědělců mnohem obtížněji vyjádřitelný, neboť během jednotlivých censů v zemědělském sektoru docházelo k neustálým změnám metodiky a definic jednotlivých pojmů 25 . Charakteristiku sektoru soukromých zemědělců znesnadňuje jejich velký počet – zvlášť typický pro okres Vsetín.
3.1.2.1 PFO dle Agrocenzu 2000 a dle šetření v zemědělství ČR v roce 2005 26 Ve vývoji podniků fyzických osob došlo v období let 2000 – 2005 k výraznému snížení významu tohoto sektoru zemědělství, jak na sledovaném území okresu Vsetín, tak v celém Zlínském kraji. Pokles počtu podniků fyzických osob resp. SHR v okresu Vsetín byl v porovnání s ostatními okresy Zlínského kraje nejvýraznější. To dokazuje snížení jednotlivých procentuálních podílů PFO a SHR na celkovém počtu těchto osob v Zlínském kraji, zatímco v ostatních okresech kraje byly tyto podíly naopak zvýšeny (Obr. 5).
60,0 PFO 2000 50,0 PFO 2005 z toho SHR 2000 40,0 z toho SHR 2005 30,0
20,0
10,0
0,0 okres Vsetín Kroměříž Uherské Hradiště Zlín v (%)
Obr. 5. Podíly PFO a SHR v roce 2005 v okresech Zlínského kraje na celkovém počtu těchto skupin (Sestaveno podle: Strukturální výsledky za zemědělství ČR v roce 2005 podle územního členění [www]; Agrocenzus 2000; vlastní výpočty). Zatímco v roce 2000 bylo agrocenzem 2000 zjištěno 2 040 podniků fyzických osob, údaje zjištěné šetřením v zemědělství ČR v roce 2005 vykazují snížení počtu PFO na 1 516 PFO (48,4 % PFO Zlínského kraje), což znamená mírné snížení významu PFO okresu Vsetín na území kraje za současného zvýšení podílu v zbývajících 3 okresech (pokles o 25,7 %). Obdobně bylo šetřením zjištěno snížení počtu SHR v okrese Vsetín na 883 z 1348 SHR v roce 2000 (snížení o 34,5 %), kteří tvořili 58,2 % FO okresu a 40,8 % FO celého kraje. Ve struktuře PFO v okrese Vsetín je patrný vyšší význam jiných právních forem PFO než SHR, neboť v celém kraji činí SHR 69,4 % PFO a na území ČR 69,1 % PFO (okres VS – 58,2 %). Význam SHR okresu Vsetín v celokrajském měřítku se významně snížil, neboť v ostatních okresech Zlínského kraje došlo k zvýšení jejich počtu a k zvýšení jejich krajskému procentuálnímu podílu.
25 Metodika, definice a charakteristika vybraných cenzů je zpracována v textové příloze 4. 26 Údaje z Agrocenzu 1995 nejsou záměrně sledovány, neboť byla tyto data získána za odlišných prahových hodnot zpravodajských jednotek, což výrazně zkresluje vzájemné srovnání. Naopak data z Agrocenzu 2000 a šetření v zemědělství ČR v roce 2005 jsou porovnatelné, neboť vychází z podobné metodiky. Z tohoto důvodu je obdobně postupováno i v dalších kapitolách této práce, které se věnuje agrorurální struktuře okresu Vsetín a její charakteristice.
31 Tab. 9. Počty PFO a z toho SHR v Zlínském kraji a okrese Vsetín v roce 2000 a 2005
PFO celkem z toho SHR území 2000 2005 IZ (2005/2000) 2000 2005 IZ (2005/2000) Okres Vsetín 2 040 1 516 74,3 1 348 883 65,5 Zlínský kraj 3 997 3 132 78,4 2 896 2 175 75,1 Sestaveno podle: Strukturální výsledky za zemědělství ČR v roce 2005 podle územního členění [www]; Agrocenzus 2000 ; vlastní výpočty
3.1.2.2 PFO (Soukromí zemědělci) dle SAPS Jednotná platba na plochu (SAPS) je základním podpůrným opatřením, o které mohou žádat všichni soukromí zemědělci, kteří obhospodařují 1 a více Ha zemědělské půdy. V roce 2007 bylo v okrese Vsetín v tomto opatření proplaceno celkem 807 žádostí – tj. 807 soukromých zemědělců žádalo o toto dotační opatření. Významné zastoupení a úlohu soukromých zemědělců v okrese Vsetín dokresluje skutečnost, že ze všech čtyř okresů Zlínského kraje činí podíl žadatelů v opatření SAPS takřka polovinu všech žadatelů kraje (47,2 %), zatímco druhý v pořadí – okres Zlín eviduje 21,7 % žadatelů. Za období, kdy je vypláceno toto opatření (2004 2007), došlo ve všech okresech Zlínského kraje (ZLK) k zvýšení počtu žadatelů, přičemž nejvyšší nárůst byl zaznamenán v okrese Uherské Hradiště (19,7% zvýšení v roce 2007 oproti roku 2004). V okrese Vsetín došlo k nejvyššímu nárůstu žadatelů absolutně (o 101 žadatelů), zatímco procentní nárůst byl zaznamenán o 14,3 desetin procentního bodu.
3.1.2.3 PFO (Soukromí zemědělci) dle terénního šetření Za účelem této práce bylo celkem provedeno šetření u 32 soukromých zemědělců okresu Vsetín, což není k celkovému počtu, jež uvádějí různá statistická data příliš velký počet. Nicméně z 25 nejvýznamnějších soukromých zemědělců okresu Vsetín podle obhospodařované výměry (nad 50 Ha) byly získány informace od 22 soukromých zemědělců. Následujících 10 zemědělců , kteří náleželi do skupiny 41 soukromých zemědělců obhospodařující zemědělskou půdu v rozmezí 25 50 Ha, bylo do šetření zahrnuto náhodně, v závislosti na lokalitě hospodaření a ochotě účastnit se dotazníkového a rozhovorového šetření. Z 66 nejvýznamnějších SZ okresu Vsetín spolupracovalo na dotazníkovém šetření a rozhovorech 32 SZ. Z celkové výměry 9 047 Ha zemědělské půdy (2007), na níž byly zažádány finance v opatření SAPS prostřednictvím soukromých zemědělců, obhospodařovali zemědělci zúčastnění terénního šetření 3 125 Ha – tj. více než 1/3 zemědělské půdy evidované v LPIS 27 soukromými zemědělci.
3.1.3 Agrostruktury podle výměry obhospodařované zemědělské půdy
3.1.3.1 Dle právní formy podniků (Agrocenzu 2000, šetření v zemědělství ČR v roce 2005) Z celkové výměry 26 244 Ha zemědělské půdy okresu Vsetín, která byla zahrnuta do šetření v zemědělství ČR v roce 2005, obhospodařovaly PFO 39,1 % této zemědělské půdy, zatímco PPO byly aktivní takřka na 2/3 zemědělské půdy (60,9 %). Z tohoto pohledu lze najít v agrorurální struktuře okresu Vsetín značné odlišnosti, ať již v porovnání s ostatními okresy zlínského kraje, zlínského kraje jako celku či území ČR. Za ně lze považovat:
• Vysoký podíl půdy obhospodařované PFO a především PFO, které nespadají do sektoru SHR (11,6 % půdy) 27 LPIS je geografický informační systém (GIS) a je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. Tato evidence slouží na prvním místě k ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy (Případová studie projektu: Sitewell LPIS 2, [www]).
32 • Vysoký podíl půdy obhospodařované zemědělskými družstvy (34 %), který je výrazně odlišný od zbylých okresů kraje – UH (9,6 %), ZL (10,2 %) • Nízký podíl půdy obhospodařovaný akciovými společnosti (4,0 %) a obchodními společnostmi jako celku 28
100%
80% družstva A.S. 60% S.R.O. Ostatní PFO SHR 40%
20%
0% území Zlín ČR kraj Vsetín Zlínský Hradiště Uherské Kroměříž
Obr. 6. Podíly výměry obhospodařované půdy podle právní formy v roce 2005 v okresech Zlínského kraje, Zlínském kraji a ČR. (Sestaveno podle: Strukturální výsledky za zemědělství ČR v roce 2005 podle územního členění [www]; vlastní výpočty). Struktura obhospodařované půdy podle právní formy podniků je stabilní a oproti roku 2000 se v roce 2005 lišila minimálně. V roce 2000 obhospodařovaly PFO o 1,4 % resp. o 221 Ha půdy více (40,4 %). Vezmeme li v úvahu značné snížení zjištěného počtu PFO v roce 2005, lze tvrdit, že zemědělství v okrese „opustily“ osoby s velmi malou výměrou či menší chovatelé zvířat, kteří nebyli šetření v roce 2005 účastni. Takřka 90 % SHR hospodařilo na zem. půdě o výměře menší než 10 ha. Významný počet SHR bylo činných na půdě o výměře 10 30 ha, jejichž podíl činil 8,0 %. Zajímavý je počet 8 SHR v kategorii 100 500 ha 29 . I když jejich počet není vysoký, podíl na celkové výměře obhospodařované zemědělské půdy PFO je významný. Struktura SHR podle výměry zemědělské půdy je v okrese Vsetín velice podobná struktuře SHR v Zlínském kraji. Je to do značné míry způsobeno faktem, že SHR okresu Vsetín tvoří takřka 50 % počtu SHR ve Zlínském kraji. Podíly PPO podle výměry zem. půdy jsou v okrese Vsetín více variabilní, úplně dominantní není ani jedna z kategorií. 4 podniky hospodařily na půdě do 30 ha, což napovídá skutečnosti, že zemědělství nebylo jejich hlavní činností, nebo již nehospodařili avšak nebyli k datu šetření v konkurzu či likvidaci. Nejvíce podniků právnických osob – 18 hospodařilo na půdě o výměře vyšší než 100 ha. Přestože měla nejvyšší podíl podle výměry zem. půdy kategorie PPO o výměře 100 500 ha, nejvýznamnější byly subjekty hospodařící na rozloze vyšší než 1000 ha. Připadal jim totiž největší podíl obhospodařované půdy v okrese. (KONEČNÝ O., 2006).Problematice obhospodařované
28 Absolutní hodnoty výměr podle právní formy jsou uvedeny v tabulkové příloze 5.. 29 Kompletní strukturu obhospodařované půdy podle velikosti výměr dle Agrocenzu 2000 si lze prohlédnout v tabulkové příloze 6..
33 půdy podle struktury velikosti výměry, na níž získali PPO a PFO dotace v rámci opatření SAPS, je věnována pozornost v následující podkapitole.
3.1.3.2 Dle právní formy podniků dle SAPS v roce 2007 Z celkových 24 627 Ha zemědělské půdy, na kterou byly v roce 2007 proplaceny finanční podpory v rámci opatření SAPS, obhospodařovaly PPO – 15 581 Ha (tj. 63,3 % této půdy), což představuje v porovnání s výsledky šetření v zemědělství ČR v roce 2005 o 2,4 % větší podíl. Tato diferenciace je způsobena skutečností, že zatímco rozloha půdy PPO je takřka shodná, soukromí zemědělci žádali o dotace SAPS na půdu o celkové výměře 9 047 Ha, což představuje o více než 1 200 Ha menší rozlohu než jaká byla zjištěna výše zmíněným šetřením v roce 2005. Výměra půdy soukromých zemědělců, na níž se vztahují dotace v rámci opatření SAPS se neustále zvětšuje. V roce 2004 bylo v tomto opatření žádáno SZ o finance na 8 158 Ha, což představuje takřka o 10 % menší výměru této půdy oproti roku 2007. Naopak, výměra půdy PPO v rámci opatření SAPS se v roce 2007 oproti roku 2004 snížila o 2,2 % tj. o 366 Ha. Mnoho soukromých zemědělců, kteří byli součástí výše zmíněného šetření, obhospodařují malé výměry (do 5 Ha) a nejsou žadateli v opatření SAPS. Z celkové pohledu je však poměr obhospodařované půdy soukromými zemědělci a PPO obdobný jako v roce 2000, což platí i pro územní celek Zlínského kraje. Ve struktuře obhospodařované půdy podle velikosti výměry lze v roce 2007 nalézt obdobné znaky jako v roce 2000. V sektoru soukromých zemědělců mají stálou převahu zemědělci hospodařící na nejmenších plochách (1 9 resp. 10 – 29 Ha), jejichž podíly na celkovém počtu soukromých zemědělců činí 76,5 % resp. 17,3 %. Se zvyšující se výměrou obhospodařované půdy klesá počet zemědělců, kteří na takto velkých plochách hospodaří. V okrese Vsetín hospodaří na plochách větších než 50 Ha – 25 zemědělců, pro které je zemědělství převážně jedinou či hlavní ekonomickou činností (podkapitola 3.2.1.2). Na nejrentabilnějších zemědělských plochách nad 100 Ha hospodaří pouze 10 soukromých zemědělců okresu (19,6 % zemědělců zlínského kraje v této velikostní skupině), přičemž na plochách nad 500 Ha nehospodaří žádný (v ZLK – 4). Mezi 50 největšími soukromými zemědělci zlínského kraje je pouze 8 z okresu Vsetín. V celém zlínském kraji je struktura obdobná, do jisté míry ovlivněná vysokým počtem soukromých zemědělců v okrese Vsetín. V PPO okresu Vsetín mají nejvýznamnější postavení subjekty obhospodařující 100 až 499 Ha zemědělské půdy (50,0 %), které převyšují celokrajský podíl o 10 %. Naopak v porovnání s Zlínským krajem je pro okres Vsetín typické nižší zastoupení podniků o výměře nad 500 Ha a absence velkých zemědělských podniků celkem, což je dáno především charakterem zemědělské výroby v okrese Vsetín a malou rozlohou zemědělské půdy v okrese. Mezi 20 největšími PPO v Zlínském kraji podle velikosti výměry obhospodařované půdy se nachází pouze 2 subjekty (ZD Kelečsko a VZOD Zašová) lokalizované v okrese Vsetín.
Tab. 10. Subjekty podle struktury velikosti výměry zemědělské půdy v roce 2007 v okrese Vsetín a Zlínském kraji podle SAPS
okres Vsetín Zlínský kraj velikostní skupina Soukromí zemědělci PPO Soukromí zemědělci PPO abs. [%] abs. [%] abs. [%] abs. [%] 1 9 617 76,5 0 0,0 1057 66,8 12 7,8 10 29 140 17,3 1 4,2 322 20,3 12 7,8 30 49 25 3,1 0 0,0 70 4,4 4 2,6 50 99 15 1,9 1 4,2 79 5,0 8 5,2 100 499 10 1,2 12 50,0 51 3,2 40 26,1 500 – 999 0 0,0 4 16,7 4 0,3 35 22,9 Větší než 1 000 0 0,0 6 25,0 0 0,0 42 27,5 celkem 807 100 24 100 1583 100 153 100 Sestaveno podle: Databáze seznam příjemců dotací SZIF [www]; vlastní výpočty
34 3.2 Pracovníci v zemědělství a jejich charakteristika
3.2.1 Vývoj zaměstnanosti v zemědělství Ve Vsetínském okrese po roce 1989 – obdobně jako v ostatních okresech ČR – klesá zaměstnanost v zemědělství. Zatímco k 1.1.1990 pracovalo v zemědělství 7 523 osob ( Srovnání vývoje hospodářství v okresech za rok 1989) , k 30.9.1995 to již bylo pouze 1643 pracovníků (pokles o 78 %) a v roce 2000 nastal další pokles na 1054 zaměstnanců tj. pokles o dalších 36 % (Agrocenzus 1995, 2000) . Ve srovnání s úbytkem zaměstnanců v zemědělství ČR se jedná o pokles nadprůměrný 30 . Dramatické snižování počtu pracovníků je jedním z výrazných znaků transformace zemědělství po roce 1989. Podle Agrocenzu 2000 pracovalo v roce 2000 v zemědělství okresu Vsetín 21,1 % pracovníků v PFO, zatímco 78,9 % bylo zaměstnáno v PPO. Většinu pracovníků v podnicích fyzických osob tvořili rodinní pracovníci (88,0 %), kteří se podíleli na celkovém krajském počtu rodinných pracovníků 28 %, zatímco zaměstnanci PFO v okrese Vsetín tvoří pouze 8,3 % zaměstnanců PFO v Zlínském kraji. V PPO představovali členové družstev a společníci obchodních společností 55,8 % pracovníků. Pracovníci v hlavním zaměstnání v okrese Vsetín se podíleli na celkové zaměstnanosti v zemědělství Zlínského kraje pouhými 14,6 %. Přestože v počtu zpravodajských jednotek PFO byl okres Vsetín jasně na prvním místě mezi okresy Zlínského kraje (více než 3x vyšší hodnoty v porovnání s okresy Uherské Hradiště a Kroměříž), v počtu pracovníků v hlavním zaměstnání PFO je v pořadí okresů až předposlední (KONEČNÝ O., 2006). Z toho lze usuzovat, že velký počet SHR resp. SZ i neevidovaných právních subjektů nemá zemědělství jako svou hlavní výdělečnou a pracovní činnost. Tyto skutečnosti jsou naznačeny v následující kapitole, využívající data z provedeného terénního šetření mezi nejvýznamnějšími soukromými zemědělci a PPO okresu Vsetín.
3.2.1.1 Zaměstnanost v PPO dle terénního šetření Nejvýraznější pokles zaměstnanosti lze vysledovat v sektoru PPO. Z celkového počtu 7592 zaměstnanců (1988), pracujících v JZD okresu Vsetín, bylo do roku 2002 „uvolněno“ 6 798 pracovníků, tj. 89,5 % zaměstnaných osob. Do roku 2008 opustilo PPO dalších 165 zaměstnanců (tj. pokles o dalších 20,8 %). Je však zapotřebí zdůraznit, že část osob pracovala v přidružené výrobě jednotných zemědělských družstev a ve službách poskytovaných zemědělskými podniky. Tito pracovníci už však nejsou vlivem odlišné metodiky od roku 1990 evidováni jako pracovníci v sektoru zemědělství. Z některých pracovníků se po roce 1989 stali soukromí zemědělci, když zažádali v restitucích o dříve „odejmutou“ půdu. V současnosti (2008) pracuje v PPO okresu Vsetín 629 zaměstnanců, přičemž oproti roku 2002 došlo k opětovnému úbytku o více než 20 %. Z 10 subjektů, u nichž došlo od roku 2002 do roku 2008 k propouštění, nejvíce postihlo snižování počtu zaměstnanců společnost Vsacko Hovězí a.s. a ZD Francova Lhota, kde poklesl stav pracovníků takřka na polovinu stavu v roce 2002. Devět podniků zůstalo za sledované období beze zaměstnaneckých beze změn, což byl jev typický především pro menší podniky (z hlediska počtu zaměstnanců). Ve dvou případech došlo k nepatrnému zvýšení počtu zaměstnanců. Průměrný počet pracovníků na jeden subjekt poklesl z 36,1 na 28,6 pracovníka v roce 2008. Velká disparita je patrná v celkovém rozmístění pracovních míst, neboť více než polovina všech pracovníků v PPO okresu je zaměstnána v pouhých 4 subjektech (55,4 %) a 86,2 % pracovníků má zaměstnanecký poměr v 9 subjektech. Výraznou úlohu zde hrají všechna zemědělská družstva okresu (7), která náleží do této skupiny 9 subjektů a zaměstnávají 71,1 % pracovníků. Údaje o počtu zaměstnanců udává tab.příloha 8. 30 Aktuálnější data nejsou k dispozici, neboť Strukturální šetření v zemědělství ČR v roce 2005 definovala jako pracovníka v zemědělství každou zpravodajskou jednotku, což výrazně nadhodnocuje počet pracovníků v zemědělském sektoru. Z tohoto důvodu není v této práci výsledků zmíněného šetření využito. Pouze v případě věkové struktury pracovníků je charakterizována odlišnost v procentuálních podílech jednotlivých skupin vůči jiným územním jednotkám.
35 V posledních několika letech již dochází k stabilizaci pracovní síly, neprobíhá výraznější propouštění zaměstnanců, neboť mnoho podniků si již nemůže uvolňování pracovní síly dovolit. Výrazné snižování počtu zaměstnanců je doprovázeno potřebným zvýšením produktivity práce a zvýšenou mechanizací zemědělské výroby. S rozhovorů s představiteli PPO vyplývá, že ve většině podniků je počet zaměstnanců na nejnižší únosné hladině a další snižování počtu pracovníků při současném objemu výroby není možné.
3.2.1.2 Zaměstnanost v sektoru PFO (soukromých zemědělců) dle terénního šetření V sektoru soukromých zemědělců hospodařících na největších výměrách v okrese Vsetín je charakteristická „pomoc“ členů rodiny na celkovém chodu hospodářství. K celkem 32 soukromým zemědělcům činných v zemědělství lze připočíst 21 rodinných příslušníků, kteří se v roce 2008 aktivně podíleli na chodu hospodářství a kteří nemají další zaměstnání. Zemědělské subjekty soukromých zemědělců, sledované v terénním šetření, jsou na bázi rodinných farem, neboť 84,1 % pracovníků činní sami zemědělci či jejich rodinní příslušníci. V roce 2008 bylo u těchto subjektů zaznamenáno pouze 10 pracovníků, kteří byli v čistě zaměstnaneckém poměru (15,9 %), jejichž služby využívalo 5 soukromých zemědělců. V konfrontaci s zjištěními Agrocenzu 2000 ( z 224 FO pouze 27 zaměstnanců – 12,0 %) vyplývá, že zaměstnávání pracovníků bez rodinné příslušnosti k soukromému zemědělci je aktem větších soukromých zemědělců, kteří nemají dostatek pracovní síly v rodinně a jsou nuceni zaměstnávat pracovníky nebo již působí na základě vztahů charakteristických pro výrobu PPO. Za jedinou činnost mělo zemědělství 53,1 % dotázaných soukromých zemědělců, 28,1 % definovalo zemědělství jako jejich hlavní činnost s tím, že si občasně přivydělávají ještě jinými aktivitami a pouze 6 soukromých zemědělců (18,8 %) uvedlo svou zemědělskou činnost jako vedlejší (doplňkovou), k stálému zaměstnání v jiném sektoru či subjektu. Nelze však tvrdit, že by se snižováním velikosti obhospodařované plochy či počtem chovaných zvířat ubývalo zemědělců s jedinou činností a přibývalo těch, pro něž je zemědělství činností vedlejší. Významným aspektem povahy činnosti je pomoc ostatních členů rodiny v chodu zemědělského hospodářství či zaměstnání pracovníků. Přesto, mezi největšími soukromými zemědělci okresu (nad 100 Ha) je zřejmý význam zemědělství, coby jediné či hlavní činnosti. Ihned po roce 1989 začalo soukromně hospodařit 6 sledovaných soukromých zemědělců a v následujících třech letech (1991 – 1993) s hospodařením započalo dalších 17 zemědělců – celkem 23 SZ (71,9 %). Období let 1990 – 1993 znamenalo vysoký růst počtu soukromých zemědělců, kteří se vraceli na „znárodněnou“ půdu a odmítli být součástí nově se transformujících zemědělských družstev. V následujících letech byl již vývoj poměrně stabilní, s pozvolným nárůstem počtu SZ. V době příprav na vstup do EU a počátku dotační podpory zemědělského sektoru z EU (od roku 1998) začalo v zemědělství okresu hospodařit 5 SZ, kteří dotvořili strukturu nejvýznamnějších soukromých zemědělců v okrese Vsetín zúčastněných dotazníkového a terénního šetření k roku 2008 .
3.2.2 Struktura pracovníků podle vzdělání a věku
3.2.2.1 Dle Agrocenzu 2000 a šetření v zemědělství ČR v roce 2005 Věková struktura pracovníků v zemědělství je charakteristická vyšším počtem starších pracovníků a nízkým zastoupením mladší složky z důvodů malé atraktivnosti zemědělské činnosti pro potencionální pracovníky. Zvýšení počtu mladých zemědělců, zlepšení kvalifikační úrovně pracovníků a zatraktivnění zemědělství pro mladší generaci je jedním z cílů společné zemědělské politiky (SZP) EU, která je podporována některými programy (např. předčasné ukončení zemědělské činnosti – PUZČ). Přestože je v porovnání s zlínským krajem a ČR v zemědělství okresu Vsetín zastoupeno nejvíce nejmladších pracovníků (do 24 let věku), celková věková struktura pracovníků zaznamenaná během šetření v zemědělství v ČR v roce 2005 již obdobně příznivá není. Především počet pracovníků ve věku nad 55 let je výrazně nadprůměrný v porovnání s výše řečenými
36 jednotkami – 36,5 % pracovníků v zemědělství v okrese Vsetín ku 30,5 % v ČR. Tento rozdíl je však vyrovnáván nižším podílem pracovníků ve věku od 45 – 54 let, jichž je v okrese Vsetín o 5,2 % méně v porovnání s ČR.
Tab. 11. Pracovníci v zemědělství podle věku v okrese Vsetín, zlínském kraji a ČR v roce 2005
Vsetín ZK ČR Věková skupina abs. v (%) abs. v (%) abs. v (%) do 24 let 246 6,7 714 6,2 9 309 5,1 25 34 let 478 13,0 1 576 13,7 26 831 14,6 35 44 let 695 18,9 2 138 18,6 36 071 19,6 45 54 let 921 25,0 3 271 28,5 55 545 30,2 55 64 let 763 20,7 2 524 22,0 42 760 23,3 65 a více let 581 15,8 1 258 11,0 13 131 7,2 Celkem 3 684 100,0 11 481 100,0 183 648 100,0 Sestaveno podle: Strukturální výsledky za zemědělství ČR v roce 2005 podle územního členění [www]
Ve vzdělanostní struktuře pracovníků v zemědělství podle agrocenzu 2000 převažovali vyučení pracovníci, kteří absolvovali střední školu bez maturity, jichž bylo v okrese 62,9 % z celkového počtu pracovníků v zemědělství okresu Vsetín (v ČR – 56,2 %). Kvalifikovanějších pracovníků s maturitou či vysokoškolským titulem je však v okrese méně – 20,1 resp. 4,2 %. Příznivou skutečností je nízké zastoupení (12,8 %) pracovníků s základním vzděláním, k nimž většinou náleží starší obyvatelé, kteří v zemědělství „vyrostli“. Naproti tomu, jak v Zlínském kraji, tak ČR, je zastoupení této skupiny pracovníků vyšší. Zastoupení nejméně kvalifikovaných pracovníků se bude v budoucnu snižovat (pracovníci se základním vzděláním) a lze předpokládat nárůst vzdělanostní skupiny osob, kteří vystudovali střední školu s maturitou či některý ze stupňů vyššího vzdělání. Tito pracovníci by měli zastávat řídící funkce a přinést do zemědělského sektoru potřebné znalosti, především z ekonomie, dotační politiky, projektového řízení, logistiky atd. Důležitá bude atraktivita středoškolských učilišť vychovávající mechaniky, techniky, opraváře zemědělských strojů atd., pro potencionální studenty. Takto kvalifikovaných pracovníků je podle mnoha soukromých zemědělců i vedoucích pracovníků PPO nedostatek, neboť nejsou ochotni pracovat v zemědělství, ale spíše odcházejí do průmyslových odvětví.
100% 4,2 6,7 5,5 90% 20,1 20,5 vyšší a vysokoškolské 80% 20 70% úplné střední s 60% maturitou 50% vyučení, střední bez 62,9 58,8 56,2 40% maturity 30% základní 20% podíl pracovníků v (%) 10% 12,8 14,5 17,9 0% Okres Zlínský kraj Česká území Vsetín republika
Obr. 7. Struktura pracovníků zemědělství podle vzdělání k 30.9.2000 na území okresu Vsetín, Zlínského kraje a ČR 31 (Sestaveno podle: Agrocenzus 2000). 31 Vzdělanostní skupiny byly převzaty z Agrocenzu 2000
37 3.2.2.2 Struktura PFO (SZ) podle vzdělání a věku dle terénního šetření K porovnání s celookresní věkovou a vzdělanostní strukturou lze využít vzorek nejvýznamnějších soukromých zemědělců hospodařících na území okresu s nimiž byly provedeny rozhovory a terénní šetření. Z celkového počtu 32 sledovaných soukromých zemědělců, jejichž věkový rozptyl byl 31 – 74 let, nepatřil do nejmladší věkové skupiny ani jeden z nich, 3 náleželi do skupiny zemědělců ve věku 25 34 let (9,4 %). Tyto hodnoty představují velmi nízký podíl mladých zemědělců mezi nejvýznamnějšími soukromými zemědělci okresu, kde podle šetření v zemědělství v ČR v roce 2005 náleželo do těchto dvou nejmladších skupin 19,7 % pracovníků v zemědělství. Věková skupina pracovníků majících 35 – 44 let je početněji zastoupena (9 osob, 28,1 %) a nejsilnější skupinu představují soukromí zemědělci ve věku 45 – 54 (14 osob, 43,8 %), kteří se však v mnoha případech snaží předat svou zemědělskou činnost mladší generaci. Obdobný předpoklad ukončení činnosti a jejím následováním mladší generace zemědělců je typická pro nejstarší soukromé zemědělce (nad 55 let), jichž je mezi těmito zemědělci 18,7 %. Takto nízké zastoupení je velmi příznivé v porovnání s okresem Vsetín (35,6 %) i ČR (30,5 %). Nejvýznamnější věkovou strukturou mezi největšími zemědělci okresu Vsetín, jak bylo výše zmíněno tvoří skupina zemědělců ve věku 45 – 55 let, přičemž předají li zemědělskou činnost mladší generaci, jak v mnoha případech zamýšlejí, věková struktura nejvýznamnějších soukromých zemědělců v okrese Vsetín získá velmi příznivou základnu v pohledu do budoucna. Generační výměna zemědělců je pro budoucnost zemědělského sektoru nezbytná, nicméně v současnosti je stále pod svými možnostmi a věková struktura zemědělců nevykazuje pozitivní zjištění. Navíc se mladí soukromí zemědělci musejí potýkat při začátku hospodaření s řadou problémů jako je český daňový systém (ROUSKOVÁ E., 2006) a využití dotačních titulů pro podporu začínajícím zemědělcům je na velmi nízké úrovni. Vzdělanostní struktura nejvýznamnějších soukromých zemědělců prokazuje výrazně kvalifikovanější rozvrstvení oproti celookresním a celorepublikovým hodnotám, neboť nejvýznamnější skupinou jsou zemědělci s středoškolským vzděláním s maturitou (46,9 %) a velmi vysoké je zastoupení vysokoškolsky vzdělaných zemědělců (5 osob 15,6 %). Nižší podíly jsou zaznamenány ve skupině zemědělců s výučním listem (34,4 %) a pouze 1 zemědělec náleží do skupiny osob se základním vzděláním, který je současně nejstarším sledovaným soukromým zemědělcem (74 let). Nejčastějšími vzdělávacími subjekty byly střední zemědělské školy ve všech třech největších městech okresu a středoškolská učiliště (opravář zemědělských strojů, mechanik, chovatel hospodářských zvířat).
3.3 Využití ploch a zemědělský půdní fond
3.3.1 Vývoj využití ploch a zemědělského půdního fondu Z celkové rozlohy okresu Vsetín, která činila podle údajů ČSÚ k 31.12.2006 – 114 287 Ha, náleželo do zemědělského půdního fondu 35,6 % půdy, zatímco 64,4 % půdy tvořilo půdu nezemědělskou. Pokusíme li se porovnat současný stav s rokem 1990, zjistíme, že obě tyto složky půdy k roku 2006 v absolutních číslech narostly. V roce 1990 byla totiž výměra okresu Vsetín pouze 109 707 Ha, což zkresluje možné porovnání, nicméně základní trend ve vývoji využití půdního fondu okresu lze i přesto velmi dobře analyzovat. 32 Za sledované období se procentuálně mírně zvýšil podíl nezemědělské půdy (z 63,5 % v roce 1990 na 64,4 % v roce 2006) na celkovém rozložení půdního fondu okresu Vsetín. Racionalita ve využívání krajiny a důraz kladený na extenzifikaci zemědělské výroby v méně příznivých podmínkách pro zemědělskou výrobu způsobily postupné zatravňování orné půdy na
32 Rok 1990 byl i přes tuto skutečnost vybrán k porovnání, neboť počátek devadesátých let znamenal nejvyšší dynamiku změn ve využití půdního fondu, jež se v posledních letech ustálilo. To lze vidět z porovnání let 2002 a 2006.
38 svažitých plochách 33 , které nebyly rentabilní z hlediska rostlinné produkce. Rozloha orné půdy, která v roce 1990 činila 46,1 % plochy zemědělské půdy klesla na konci roku 2006 na 38,7 % rozlohy zemědělské půdy, přičemž obdobná tendence, pouze v jiném měřítku proběhla na celém území ČR. Plocha orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy ČR poklesla k konci roku 2006 na 71,0% podíl, přičemž v roce 1990 činila 75,1 %. Naopak plocha trvalých travních pastvin (TTP) – luk a pastvin, narostla za sledované období v okrese Vsetín takřka o 6 % (podíl na celkové rozloze zemědělské půdy) a v roce 2006 činila 55,3 % zemědělské půdy (v ČR pouze 23,0 %). Nezemědělský půdní fond nebyl za sledované období postižen obdobně intenzivní dynamikou vývoje jako zemědělská půda a neprodělal výraznější změny v podílu jednotlivých typů ploch na celkové rozloze nezemědělské půdy (Tab. 12.). Využití půdního fondu v okrese Vsetín je znázorněno na přiložené mapě (Map. příloha 2.), která vychází z klasifikace Corine 2000 a mapy zachycující rozložení zem. půdního fondu v jednotlivých obcích (Map. příloha 7.).
Tab. 12. Využití půdního fondu v okrese Vsetín v roce k 1.1.1990, 31.12. 2002 a 31.12.2006
rozloha půda 1990 2002 2006 [ha] [%] [ha] [%] [ha] [%] zemědělská půda 40 014 36,5 40 797 35,7 40 672 35,6 z toho: orná půda 18 437 46,1 15 986 39,2 15 753 38,7 louky a pastviny 19 841 49,6 22 365 54,8 22 491 55,3 ostatní 1 736 4,3 2 446 6,0 2 427 6,0 nezemědělská půda 69 693 63,5 73 507 64,3 73 614 64,4 z toho: les 57 968 83,2 61 565 83,8 61 652 83,8 zastavěná plocha 1 475 2,1 1 661 2,7 1 651 2,2 ostatní 10 250 14,7 9 209 554,4 10 311 14,0 porovnávaná půda celkem 109 707 100,0 114 304 100,0 114 287 100,0 Sestaveno podle: Srovnání vývoje hospodářství v okresech za rok 1989;Půda 2003 [www]; Statistická ročenka Zlínského kraje 2007, [www].
Jak ukazuje Obr. 8., využití půdního fondu v okresu Vsetín je značně odlišné, jak od využití půdního fondu v Zlínském kraji, tak v celé ČR. Vyznačuje se velmi nízkým procentem zornění a podílem zemědělské půdy z celkové plochy území. Naopak vysoce nadprůměrné je procento zalesnění a zatravnění. Přesné hodnoty jsou uvedeny v Tab. 13.. Výrazně odlišných hodnot dosahuje okres Vsetín ve všech dalších ukazatelích, charakterizujících využití půdního fondu území. Přestože se vyznačuje obdobnou hodnotou hustoty obyvatel jako území ČR, v důsledku malé rozlohy zemědělské i orné půdy jsou v okrese zaznamenány nízké hodnoty výměry zemědělské půdy na 1 obyvatele (0,28 ha na 1 obyv.) a výměry orné půdy na 1 obyvatele, která činní 0,11 ha na 1 obyvatele. V porovnání s ČR je hodnota tohoto ukazatele takřka 3x menší. Obdobnou situaci lze pozorovat na ukazatelích výměry zemědělské resp. orné půdy na 1 pracovníka v zemědělství. Ve všech případech platí, že hodnoty vybraných ukazatelů Zlínského kraje jsou vyšší než hodnoty okresu Vsetín, ale nižší než hodnoty ČR.
33 Tyto postupy jsou podporovány především v rámci agroenvironmentálních opatření financovaných ze zdrojů EU a ČR (Agroenvironmentální opatření České republiky 2007 – 2013).
39 podíl zem. půdy v území
ČR zalesnění (les/plocha Zlínský kraj území) Okres Vsetín ukazatel zatravnění (TTP/zem. půda)
zornění (orná půda/zem. půda)
plocha v (%) 0 10 20 30 40 50 60 70 80
Obr. 8. Vybrané ukazatele využití ploch na území okresu Vsetín, Zlínského kraje a ČR k 31.12.2006 (sestaveno podle: Statistická ročenka Zlínského kraje 2007, [www]; Statistická ročenka ČR 2007, [www]). Nejvyšší podíly zemědělské půdy na celkových výměrách katastrálních území obcí okresu Vsetín vykazují obce na Kelečsku a Valašskomeziříčsku a dále pak v jižní a jihovýchodní části okresu, kde zemědělská půda dosahuje 35 % rozlohy a více. V těchto oblastech převažuje orná půda nad TTP. V zbývajících oblastech okresu je výrazněji zastoupena nezemědělská půda (převážně lesní plochy) s malým procentem zorněných ploch. V řadě obcí se v současnosti orná půda takřka nenachází, přestože tuto skutečnost přiložená mapa (Map. příloha 7.) plně neprokazuje 34 .
Tab. 13. Vybrané ukazatele využití půdního fondu okresu Vsetín, Zlínského kraje a ČR k 31.12.2006
2006 Okres Vsetín Zlínský kraj ČR výměra zem. půdy na 1 obyvatele* 0,28 0,33 0,42 výměra orné půdy na 1 obyvatele* 0,11 0,21 0,30 výměra zem. půdy na 1 pracovníka v zemědělství* 14,47 16,57 18,57 výměra orné půdy na 1 pracovníka v zemědělství* 5,61 10,66 13,29 zornění (orná půda/zem. půda) 38,79 64,35 71,55 zatravnění (TTP/zem. půda) 55,22 28,64 22,77 zalesnění (les/plocha území) 53,92 39,66 33,42 podíl zem. půdy v území 35,63 49,32 53,93 Sestaveno podle: Statistická ročenka Zlínského kraje 2007, [www]; Statistická ročenka ČR 2007, [www] * Pozn.: demografické údaje jsou použity z SLDB 2001
3.3.2 Výměra zemědělského půdního fondu podle zdroje V závislosti na využitém statistickém zdroji se výměra zemědělského půdního fondu liší a pro přehlednost jsou jednotlivé výměry a jejich zdroje uvedeny níže v Obr. 8.. Nejkomplexnější charakteristiku využití půdního fondu okresu poskytuje ČSÚ, který vychází z údajů ČÚZK ČR, přičemž o některých nevýhodách využití tohoto zdroje bylo napsáno výše. Tento zdroj mapuje
34 Mnoho pozemků (parcel) je evidováno na katastrálním úřadě, z jehož statistik ČSÚ vychází, jako orná půda, přestože nyní mají jiné využití. Tato skutečnost využití půdního fondu v katastrech obcí poněkud zkresluje.
40 využití půdního fondu na celé rozloze okresu, avšak jeho přesnost je diskutabilní. Výrazně přesnější jsou další 3 zdroje – 2 vycházející z statistických šetřeních založených na dotazníkovém šetření osob splňující určitá prahová kritéria (2000, 2005) v zemědělské činnosti a 1 využívající údajů poskytnutých o půdě, na níž jsou poskytovány finanční podpory v rámci opatření SAPS v příslušných letech. Jedná se tedy o půdu, která je určitě využívaná, neboť se k tomu zemědělec zavazuje podanou žádostí o tuto dotaci. Výhodou těchto 3 zdrojů je přesnost využití zemědělského půdního fondu, nicméně neposkytují informace o všech typech využití zemědělské půdy a nepokrývají celý okres. Při popisu využití zemědělského půdního fondu je tedy důležité správné využití a pochopení jednotlivých zdrojů a jejich vypovídající hodnoty. Z obr. lze vidět, že zdroje vycházející z jednotlivých censů (2000, 2005) a z dotací SAPS pokrývají takřka obdobnou rozlohu zemědělského půdního fondu – rozdíl mezi nejnižší zjištěnou rozlohou v roce 2004 a nejvyšší rozlohou v roce 2000 je 2 543 Ha. Pro porovnání, během terénního šetření a expertních rozhovorů (2008) byly získány údaje od subjektů hospodařících na 17 821 Ha zemědělské půdy (43,8 % zemědělské půdy evidované ČSÚ v roce 2006, 67,9 % zem. půdy zjištěné dle šetření v zemědělství ČR 2005 ).
45000 zemědělská půda 40000 orná půda 35000 TTP 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 v Ha dle ČSÚ dle ČSÚ dle SAPS dle SAPS dle šetření v dle zdroj 1990 2006 2004 2007 zemědělství Agrocenzus ČR 2005 2000
Obr. 9. Výměra zemědělského půdního fondu dle typu zdroje (sestaveno podle: Statistická ročenka Zlínského kraje 2007, [www]; Agrocenzus 2000; Strukturální výsledky za zemědělství ČR v roce 2005 podle územního členění [www]; Srovnání vývoje hospodářství v okresech za rok 1989; Databáze seznam příjemců dotací SZIF [www]; vlastní výpočty ).
3.3.3 Využití zemědělského půdního fondu v PPO a sektoru SZ v období 2002 2008 Ve výměře zemědělské půdy obhospodařované zemědělskými podniky nedošlo za období let 2002 – 2008 k výrazným změnám. Celková výměra zemědělské půdy „sledovaných“ PPO poklesla pouze nepatrně o 359 Ha 35 , tj. 2,4 %. Tempo poklesu výměry orné půdy a TTP byl takřka obdobný. Výměra orné půdy se snížila o 121 Ha (1,9 %), zatímco TTP ubyly na obhospodařovaných plochách o 238 Ha (2,7 %). Zcela jiný vývoj opačným směrem, byl zaznamenán v sektoru soukromých zemědělců, kteří zvýšili plochu obhospodařované zemědělské půdy o 45,1 % (903 Ha), přičemž výrazněji vzrostly plochy TTP (nárůst o 698 Ha). Výměra orné půdy se v sektoru SZ zvětšila o 242 Ha, přičemž tempo růstu bylo z důvodu nižší celkové výměry výraznější (navýšení o 184 %).
35 Důvody snížení stavu výměry v PPO jsou z velké části způsobeny problémy evidence půdy v LPIS, čemuž je věnována pozornost v kapitole 3.4.3.2..
41 Z celkově sledovaných 21 PPO zaznamenalo nárůst ve výměře zemědělské půdy 7 z nich, v 13 došlo k poklesu a jeden PPO si uchoval výměru k roku 2002. Nejvyšší pokles postihl společnost Vsacko Hovězí a.s., který činil 13,8 %. V šetřeném sektoru soukromých zemědělců snížilo své výměry pouze 6 SZ, stejný počet SZ zůstal na počátečních hodnotách v roce 2002 a více než 62 % soukromých zemědělců (20) výměry zemědělské půdy navýšilo. Vlivem nízkých počátečních výměr zemědělské půdy se jednalo v řadě případů o několikatinásobné zvýšení (maximum o 732 %). Výrazná diferenciace mezi sektorem PPO a SZ je zřejmá v struktuře využití zemědělského půdního fondu, kde PPO využívají 42,5 % zemědělského půdního fondu PPO jako ornou půdu, zatímco SZ na orné půdě takřka nehospodaří. Orná půda SZ na celkové výměře jimi využívané zemědělské půdy činila v roce 2008 pouze 13,1 %. SZ využívají ke svému hospodaření plochy v méně příznivých podmínkách okresu pro zemědělství, což předurčuje jejich výrobní činnost a zaměření – z velké části na extenzivní chov skotu bez tržní produkce mléka, ovcí a koní (kapitola 3.5.4.2.). Dostatek orné půdy umožňuje většině PPO vyprodukovat krmiva pro chovaná zvířata a snižuje tím jejich závislost na dodavatelích krmiv, což v konečném důsledku snižuje vynaložené náklady na odchov a zvyšuje rentabilitu podnikání. Přesto se v okresu Vsetín nachází 8 PPO, kteří na orné půdě vůbec nehospodaří a v dalších 8 PPO převažují výměry TTP nad ornou půdou. Na druhou stranu, 4 z 5 největších subjektů podle výměry zemědělské půdy hospodaří na více než 50 % orné půdy v rámci podniku. Pouze 9 SZ obhospodařuje plochy na níž pěstuje plodiny, nicméně pouze 2 tak činí na více jak 50 % své zemědělské půdy. Přesné údaje o využití zemědělského půdního fondu lze nalézt v příloze (tabulkové přílohy 9. a 10.).
3.4 Zemědělské brownfieldy (nevyužité zemědělské objekty a plochy) Zatímco v západní Evropě je problematice brownfieldů věnována pozornost od 70. let, v prostoru ČR jde především o fenomén posledních let, který se do popředí zájmů začal více prosazovat od roku 1998. Existenci a vznik brownfieldových lokalit lze spojit s restrukturalizací a transformací všech odvětví národního hospodářství, během nichž došlo k uzavírání, rozpadu a kolapsu některých velkých subjektů působících nejen v sektoru průmyslu, ale také v zemědělství (SVOBODOVÁ H., 2008). Opuštěné výrobní areály, bývalá vojenská kasárna a nevyužívané objekty bývalých jednotných zemědělských družstev nyní přitahují pozornost ve snaze o jejich opětovné využití a oživení. Zvýšená pozornost tomuto problému je zesílena v současnosti, kdy se otevírají možnosti regenerovat tyto nevyužité plochy z prostředků strukturálních fondů EU 36 .
3.4.1 Definice brownfieldů Pojem brownfields pochází z anglosaského výrazu, který lze přeložit jako „hnědá pole“, který byl využíván k označení bývalých průmyslových celků, jež ztratily svou funkci. (SVOBODOVÁ H., 2008). Přes velmi frekventované používání tohoto pojmu se stále nedokázal vytvořit český ekvivalent, který by byl běžně využíván. Přesná a univerzální definice tohoto pojmu není v současnosti vytvořena. Definování toho, co to je brownfield spíše slouží jednotlivým zájmům a politikám, pro jejichž potřeby je problematice brownfieldů věnována pozornost. Možná sjednocující definice, která je obsažena v situační zprávě pro JMK Brownfieldy 2005 vykládá brownfieldy jako: „stavby a pozemky, které z nejrůznějších důvodů pozbyly svou původní funkci, zústávají opuštěné, či nejsou dostatečně využity (podvyužité). Snadněji a rychle podléhají zkáze, fyzicky i ekonomicky negativně ovlivňují (deprimují) okolí. K důsledkům původní činnosti (výroba, těžba, doprava, skladování...) zpravidla patří i riziko ekologické zátěže.“
36 Zdroj: 1) Evropská finanční injekce pro brownfieldy, [www]; 2) SŤÍCHOVÁ K.: Regeneraci lokalit podpoří také fondy EU. [www] .
42 Agentura CzechInvest 37 , pod jejíž kompetenci brownfieldy v ČR spadají a která je provozovatelem Národní databáze brownfieldů , chápe pojem brownfields jako nemovitost (objekt, pozemek, areál), která:
• není efektivně využívána, je zanedbána a případně i kontaminována • nelze ji efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace • vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity
Brownfieldy lze rozdělit podle řady klasifikací, přičemž pro účely této práce je nejlépe využitelná klasifikace brownfieldů podle jejich původního využití, která je člení do tří základních skupin:
1) brownfieldy průmyslové 2) brownfieldy zemědělské 3) brownfieldy občanské vybavenosti
Zemědělské brownfieldy lze dále rozdělit na nevyužité plochy (kapacity) živočišné výroby (nevyužité objekty pro chov prasat, skotu, drůbeže, lze taktéž zařadit skladovací prostory a nevyužité administrativní budovy a mnoho dalších), které splňují výše uvedené definice a je s nimi ve většině studií kalkulováno a nevyužité plochy rostlinné výroby 38. Jejich problematice se však takřka nevěnuje žádná pozornost a leží na okraji zájmu v rámci tohoto fenoménu (DORTWORTH L. E. : Brownfields:a rural community problem,[www] ). Z tohoto důvodu jsou velmi těžce postihnutelné i na území okresu Vsetín.
3.4.2 Brownfieldy v ČR a Zlínském kraji Brownfieldy jsou nejčastěji lokalizovány v starých průmyslových zónách měst, podél železničních tratí, ale objevují se také v venkovských oblastech (objekty býv. JZD či průmyslové objekty lokalizované do těchto oblastí během tzv. procesu industrializace především v 60. letech minulého století). Základní statistické výsledky Vyhledávací studie brownfieldů na území ČR v roce 2006 , uskutečněné agenturou CzechInvest, analyzovaly celkem 2395 lokalit o výměře 10 326 Ha. Nejpočetněji se vyskytovaly brownfieldy s původním zemědělským využitím – 821 lokalit, které činily 34,9 % všech lokalit, zatímco „známější“ brownfieldy s původním průmyslovým využitím se nacházely na 785 místech ČR (33,3 %). Tyto lokality však zabíraly výrazněji větší plochu – 4 423 Ha (42,8 %) oproti 1 840 Ha, na nichž leží zemědělské brownfieldy (pouze 17,8 %). Přestože byly vojenské brownfieldy (151 lokalit) méně početné než zemědělské brownfieldy, rozlohou 2 394 Ha je předčily. Na území Zlínského kraje bylo tímto šetřením lokalizováno pouze 35 brownfieldových lokalit (1,5 % lokalit ČR ), přičemž nejvíce bylo zaznamenáno lokalit s původním zemědělským využitím (48,6 % 17 lokalit) oproti 11 lokalitám průmyslových brownfieldů (31,4 %). Brownfieldy s původním využitím, coby lokality občanské vybavenosti se v Zlínském kraji nevyskytovaly vůbec (v ČR – 12,9 % celkového počtu). Oproti zjištěním v ČR zabíraly lokality zemědělských brownfieldů největší rozlohu – 207 Ha, z celkové rozlohy 373 Ha brownfieldových lokalit
37 CzechInvest (Agentura pro podporu podnikání a investic) je státní příspěvková organizace podřízená ministerstvu obchodu a průmyslu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center (Czechinvest [www]) . 38 Lze chápat jako zemědělský fond, který není obhospodařován a využíván pro zemědělskou výrobu resp. údržbu krajiny. Zemědělské brownfieldy jsou některými autory chápány jako zemědělský půdní fondu postižený degradací půdy vlivem nadměrného využití hnojiv a především pesticidů (DORTWORTH L. E. : Brownfields:a rural community problem.[www] ).
43 Zlínského kraje (55,5 %). Brownfieldy ZLK tvořily 3,6 % rozlohy zjištěných brownfieldů v ČR. Průmyslové brownfieldy Zlínského kraje se nacházely pouze na 24,8 % (92,5 Ha) celkové rozlohy lokalit brownfieldů ZLK.
Tab. 14. Počet a rozloha brownfieldů v ČR a Zlínském kraji v roce 2006
původní počet Rozloha v Ha využití Zlínský kraj ČR Zlínský kraj ČR brownfieldů abs. v (%) abs. v (%) abs. v (%) abs. v (%) zemědělství 17 48,6 821 34,9 207 55,5 4423 42,8 průmysl 11 31,4 785 33,3 93 24,9 1840 17,8 armáda 5 14,3 151 6,4 66 17,7 2394 23,2 ostatní 2 5,7 598 25,4 7 1,9 1669 16,2 celkem 35 100,0 2355 100,0 373 100,0 10326 100,0 Sestaveno podle: Vyhledávací studie brownfieldů. 2006 [www]; Brownfield in Zlin region. 2007 [www].
Z celkové počtu 35 lokalit brownfieldů ležících v Zlínském kraji se pouze 3 nacházely v okrese Vsetín (8,6 % z celkového počtu v ZLK), o rozloze 17 Ha, která tvořila 4,6 % rozlohy mapovaných brownfieldů kraje. Počet lokalizovaných nevyužitých ploch je v okrese Vsetín v porovnání s ostatními okresy Zlínského kraje velmi malý.
Tab. 15. Počet a rozloha brownfieldů v okresech Zlínského kraje v roce 2006
Počet brownfieldů Plocha brownfieldů v ha Okres abs. v (%) abs. v (%) Kroměříž 15 42,8 111 29,8 Zlín 10 28,6 179 47,8 Uherské Hradiště 7 20,0 66 17,7 Vsetín 3 8,6 17 4,6 Zlínský kraj Celkem 35 100,0 373 100,0 Sestaveno podle: Osobní sdělení –Veronika Hubáčková (úřad Zlínského kraje)
Na území ČR je v plánovacím období u lokalizovaných brownfieldů počítáno s obnovením zemědělské funkce v případě 166 lokalit (20,2 % zemědělských brownfieldů) a zemědělské smíšené funkce v 286 případech (34,8 %). Výhledově se tedy předpokládá s 17,8 % brownfieldů ČR, které budou regenerovány za účelem zemědělství resp. smíšeného zemědělství. V Zlínském kraji nebude k tomuto účelu přizpůsoben žádný objekt.
3.4.3 Zemědělské brownfieldy v okrese Vsetín Zemědělské brownfieldy lze rozdělit, jak již bylo výše řečeno, na dvě skupiny, přičemž první z nich – zem. brownfieldy živočišné výroby jsou lépe postihnutelné a v současnosti lze najít studie a práce, které se tyto lokality snaží zmapovat. Naproti tomu brownfieldy rostlinné výroby, způsobem, jakým jsou v této práci chápány, jsou jen obtížně postihnutelné a jejich komplexnější charakteristika by mohla být náplní pro samostatnou diplomovou práci 39 .
3.4.3.1 Zemědělské brownfieldy živočišné výroby Během transformace zemědělského sektoru po roce 1989 došlo k řadě změnám. Výrazně se snížil počet chovaných zvířat, došlo k snížení zemědělské produkce a výraznému uvolňovaní pracovní síly. Z důvodu těchto strukturálních změn se stala řada dříve využívaných zemědělských 39 Zdroje dat pro tuto kapitolu jsou velmi omezené. Většina z nich podává jen stručný obraz současného stavu. Proto bylo do terénního šetření zahrnuta i problematika brownfieldů, jehož „úspěšnost“ je v tomto případě značně diskutabilní.
44 objektů uzpůsobených k chovu zvířat, skladování a další řadě činností přebytečnými a těžce upotřebitelnými pro jiný druh hospodaření z důvodu jejich časté jednoúčelovosti (např. nízké stropy). Chátrající nevyužívané budovy se staly obtíží pro transformující se podniky, které pro ně na počátku 90. let jen obtížně hledaly uplatnění. Tuto situaci dokazuje šetření provedené v roce 1994 studenty MU 40 , kteří se snažili zachytit strukturu a počet volných objektů k podnikání na území okresu Vsetín. Za tímto účelem byla kontaktována všechna nově vzniklá zemědělská družstva a obecní úřady. Z zjištěných výsledků byly zjištěny tyto nevyužité kapacity:
• Objekt odchovny mladého dobytka o kapacitě 600 kusů v obci Huslenky • Objekt odchovny mladého dobytka v Jarcové • Objekt kravína pro 100 dojnic v Kunovicích • Správní budova býv. JZD Horní Lideč v Lačnově • Kravín s kapacitou 70 kusů v Novém Hrozenkově • Administrativní budova býv. JZD Horní Lideč v Valašských Příkazech • Objekty ZD Velké Karlovice (odchovna mladého dobytka o kapacitě 140 kusů a 2 kravíny o kapacitě 70 kusů) • Družstevní jídelna v Ratiboři
Celkem bylo tedy zjištěno 10 nevyužitých objektů, které byly připraveny k pronájmu či prodeji. Protože v trhu s nemovitostmi dochází k rychlým změnám, současná struktura nevyužitých objektů je zcela odlišná. Jako hlavní zdroj informací o počtu a struktuře brownfieldů živočišné výroby a jejich vývoji bylo v této práci využito terénní šetření. Z výsledných rozhovorů vyplývá, že v současnosti většina PPO nevlastní žádné nevyužité objekty živočišné výroby, neboť ty byly uvolněny již dříve a v současnosti jsou pronajmuty či dříve prodány. Nevyužité kapacity byly lokalizovány v těchto subjektech:
• ZOD Lešná – 3 objekty určené k odchovu prasat, jejichž produkce byla v družstvu utlumena. V současnosti jednají o jejich prodeji či pronájmu. • ZD Ratiboř – 1 objekt určený k odchovu skotu v Kateřinicích, o jehož prodeji nyní jedná družstvo s obcí. Využívání tohoto objektu bylo ukončeno z důvodu vybudování nového objektu moderního kravína spolufinancovaného EU (kapitola 4.2.3.3). Přestože byly zrušeny chovy skotu v dalších třech objektech, nyní jsou tyto objekty přebudovány a opětovně využity. • WM Agro Police s.r.o. – částečné nevyužití jednoho objektu, na něž je plánována přestavba. • ZD Kelečsko – 5 objektů určené k odchovu prasat, jejichž chov byl v současnosti z důvodu výrazné nerentability omezen. • AG Stema s.r.o. Lidečko – 1 objekt určený k odchovu prasat (omezení chovu).
V současnosti se v okrese nachází 10 objektů živočišné výroby, pro něž nemají PPO v současné situaci adekvátní využití a snaží se jej prodat či pronajmout. Pochopitelná racionalita hospodaření soukromých zemědělců způsobuje neexistenci volných, nevyužitých objektů živočišné výroby v rámci jejich hospodaření. Ty nebyly zjištěny ani u jednoho z 32 soukromých zemědělců zúčastněných v šetření. Soukromí zemědělci povětšinou hospodaří v objektech, jež jsou ve vlastnictví PPO a od nich si je pronajímají, či jej v lepším případě vlastní. V internetové národní databázi brownfieldů není v okrese Vsetín evidována ani jedna lokalita, ovšem, jak bylo zjištěno 41 – v okrese se nachází lokalita býv. ZD v Novém Hrozenkově (farma 40 Data poskytnutá ZA ve Vsetíně 41 Osobní sdělení – Tomáš Grulich (CzechInvest) a Veronika Hubáčková (úřad Zlínského kraje)
45 Čubov), která je vedena jako zemědělský brownfield, avšak ještě nebyla doplněna do databáze přístupné na internetu. Celková výměra této farmy je 3,13 Ha.
3.4.3.2 Zemědělské brownfieldy rostlinné výroby Tyto brownfieldy jsou pro účely této práce chápány jako zemědělská půda, která je nevyužívaná a leží ladem, přičemž této tématice není v vědeckém a studijním prostoru věnována prakticky žádná pozornost. Z celkové výměry zemědělské půdy okresu Vsetín, která v roce 2006 dosahovala 40 672 Ha, byly na 60,5 % této půdy vyplaceny finanční podpory v rámci opatření SAPS (2007). Zemědělská půda, na níž je tímto způsobem získána finanční podpora je vedena v LPIS a její využití podléhá kontrole. O této půdě lze tedy tvrdit, že je takřka jistě využita. Zbývajících 39,5 % zemědělské půdy okresu Vsetín však není v systému LPIS evidováno a je jen obtížné říci něco bližšího o charakteru jejího využití. K již zmíněným 60,5 % je možno přičíst 5 20 % zemědělské půdy, která není v LPIS evidována vlivem zastínění stromy, problémy vzniklými při vymezování hranic půdních bloků a problémy s rozptýlenou zelení. Půdní bloky, kde rozptýlená zeleň převyšuje povolená kritéria, není možno vést v evidenci LPIS a není možno na tyto bloky pobírat finanční podporu v rámci opatření SAPS, LFA či agroenvironmentálních opatření. Tímto způsobem jsou půdní bloky rozkouskovány a segmentovány a přestože je tato zemědělská půda využívána k spásání chovanými zvířaty, nejsou na ni poskytovány finanční podpory. Někteří žadatelé se s touto skutečností vyrovnávají tak, že ničí rozptýlenou zeleň, aby na tyto finanční prostředky dosáhli. Těmito nařízeními se jejich role „údržbářů“ krajiny značně převrací a vede k negativním důsledkům v charakteru a vzhledu krajiny 42 . Podle odhadů, na nichž se shodli pracovníci ZA a AK ve Vsetíně, je v okrese Vsetín 10 % zemědělské půdy, která je nevyužívaná (přibližně 4 000 Ha), nicméně uvést přesnou hodnotu je podle těchto pracovníků nemožné. Ani jeden z účastníků dotazníkového šetření neuvedl, že by vlastnil půdu na níž nehospodaří, neboť tato skutečnost je proti jejich zájmům. Zemědělská půda, kterou subjekty vlastní či z velké části mají pronajatou, je vedena v evidenci LPIS. Nevyužitou a neobdělávanou půdu lze najít v oblastech těžce přístupných, převážně o malé výměře a rozkouskovanou, která nedovoluje větším soukromým zemědělcům či PPO její pronájem od vlastníků a následné obdělávání. Vlastníci obvykle takovouto půdu nevyužívají. Jako hrozbu řada soukromých zemědělců spatřuje povinnost vést evidenci zvířat od příslušného počtu (tzv. registrované hospodářství).Tato skutečnost odrazuje od hospodaření nejmenší chovatele, kteří nejsou ochotni evidenci vést, zaregistrovat se. Proto raději omezují nebo ukončují své hospodaření a chov hospodářských zvířat a dříve zvířaty spásané, rozlohou malé, pastviny a louky nyní leží ladem a nejsou obhospodařovány. Během strukturálního šetření v zemědělství ČR 2005 bylo v okrese Vsetín zaznamenáno 156 Ha nevyužívané zemědělské půdy , což představovalo 16 % takto definované půdy v celém Zlínském kraji. Tato rozloha však není reprezentativní pro vytvoření reálného obrazu velikosti zemědělských brownfieldů rostlinné výroby. Tohoto šetření se účastní ve většině případů aktivní zemědělci, kteří svou, popřípadě pronajatou zemědělskou půdu, využívají.
3.5 Zemědělská výroba
3.5.1 Zaměření zemědělské výroby dle terénního šetření V zemědělské výrobní struktuře okresu Vsetín výrazně převažují subjekty, které provozují výhradně živočišnou výrobu a nebo rostlinná výroba tvoří pouze okrajové výrobní zaměření. Tuto skutečnost lze vyčíst z struktury obhospodařovaného půdního fondu, jemuž byla věnována pozornost v kapitole 3.3.3, kde 57,5 % výměry PPO tvoří TTP a soukromí zemědělci hospodaří na TTP, které zabírají 87,5 % rozlohy využívané půdy (dle vlastního terénního šetření, 2008) . Tato
42 Zdroj: Holá krajina – ideální pro dotace. ASZ [www]
46 situace je dána fyzickogeografickými podmínkami pro zemědělskou výrobu okresu.TTP jsou v okrese využívány především k extenzivnímu chovu skotu, ovcí, koní a koz. V souboru PPO se více než polovina subjektů (52,4 %) věnuje výhradně živočišné výrobě, další 4 PPO mají rostlinnou výrobu pouze jako doplňkovou a okrajovou činnost. O smíšeném výrobním zaměření lze hovořit u 19 % PPO, které jsou lokalizovány na Valašskomeziříčsku a Kelečsku. V této geografické oblasti je aktivní společnost SIMPOL Podlesí s.r.o., která se od ostatních podniků výrazně odlišuje, neboť nechová žádná zvířata a zabývá se pouze rostlinnou výrobou (Tab. příloha 8. a mapová příloha 8). V sektoru SZ se ¾ zemědělců zabývají pouze živočišnou výrobou, rostlinná výroba má větší význam pouze u 12,5 % SZ, kteří působí v stejné oblasti okresu Vsetín, jako PPO s smíšenou zemědělskou výrobou. V ČR byl v roce 2006 poměr mezi rostlinnou a živočišnou výrobou takřka vyrovnaný, vezmeme li údaje rostlinné a živočišné produkce v běžných cenách (stálá cena k roku 2000). Vyrovnanost těchto dvou složek je příznivá pro zemědělství jako celek (Zemědělství 2006 [www]).
Tab. 16. Počet subjektů PPO a SZ podle podílu živočišné výroby na celkovém zaměření výrobní činnosti v roce 200843
PPO SZ podíl živ. výroby v % abs. v (%) abs. v (%) 0 1 4,8 0 0,0 41 60 4 19,0 0 0,0 61 80 1 4,8 4 12,5 81 99 4 19,0 4 12,5 100 11 52,4 24 75,0 Sestaveno podle: Vlastní terénní šetření
3.5.2 Vývojové tendence v zemědělské výrobě dle terénního šetření 44 Značná vývojová dynamika v období let 2002 – 2008 proběhla především v živočišné výrobě, v jejímž sektoru došlo u 19 SZ (z 32 SZ) a 8 PPO (z 20 PPO) k nárůstu významu živočišné výroby, zatímco u 1 SZ a 5 PPO proběhl pokles velikosti živočišné výroby. U více než 1/3 SZ a PPO zůstal význam této výroby stejný jako v roce 2002. Podle vyjádření oslovených soukromých zemědělců bylo zaznamenáno zvýšení významu živočišné výroby v širokém rozmezí od 5 do 1 100 % za průměrného zvýšení 190 % na 1 SZ 45 . Takto vysoké nárůsty byly způsobeny nízkými stavy zvířat, které byly v původním sledovaném roce zjištěny a naopak razantním navýšením jejich počtu k roku 2008. V PPO byl zaznamenán průměrný nárůst o 11 %, zatímco průměrný pokles dosahoval 20 %. Tyto nepříliš velké výkyvy byly v sektoru PPO způsobeny vyššími stavy zvířat. Třebaže změny v počtu chovaných zvířat znamenaly v absolutních počtech výrazně vyšší hodnoty v porovnání s stavem u SZ, nebyl jejich počet tak velký, aby výrazněji pozměnil strukturu a vývoj v živočišné výrobě PPO okresu Vsetín. Prakticky žádné změny nebyly pozorovány v rostlinné výrobě, což je do značné míry způsobeno její okrajovostí na území okresu Vsetín. Rostlinnou výrobu, jež byla součástí jejich hospodaření, provozovalo pouze 25 % SZ. Obdobná zkreslující situace byla v sektoru PPO okresu Vsetín. I
43 Dotazované subjekty tuto charakteristiku odhadovali podle vlastního úsudku. Plodiny pěstované na orné půdy nejčastěji končí jako krmivo pro zvířata chovaná stejným subjektem. Proto nelze odhadnout zaměření výroby podle tržeb, jak je to standardně činěno pro celou ČR. 44 Vývojová tendence je v této kapitole sledována ve svých základních rysech – pokles, růst či stagnace zemědělské výroby v roce 2008 v porovnání s rokem 2002 v sektoru PPO a SZ, přičemž vychází ze subjektivních sdělení SZ a zástupců PPO, kterým byla tato otázka položena (Text. příloha 1. a text. příloha 2.). 45 Průměr vypočítán z jednotlivých počtů subjektů zařazených do jedné ze tří kategorií (nárůst, pokles, stagnace).
47 přesto narostl význam rostlinné výroby v sektoru SZ průměrně o 386 % na 1 SZ, který uvedl nárůst rostlinné výroby.
20 19 18 SZ (8 rostlinná, 32 živočišná) 16 PPO (12 rostlinná, 20 živočišná) 14 12 12 10 10 7 8 Počet 8 6 5 4 4 3 2 2 1 1 0 0 pokles stagnace nárůst pokles stagnace nárůst
Rostlinná Živočišná
Obr. 10. Vývojové tendence podle výrobního zaměření v období let 2002 – 2008 v sektoru PPO a SZ (sestaveno podle: vlastní terénní šetření).
3.5.3 Rostlinná výroba 46
3.5.3.1 Rostlinná výroba – okres celkem Rostlinná výroba je v okrese Vsetín ovlivněna fyzickogeografickými podmínkami, které nedovolují pěstování mnoha plodin. Využívání přírodních podmínek bylo v první polovině 90. let silně podprůměrné, přičemž intenzita rostlinné výroby byla v porovnání s ostatními okresy velmi nízká (GÖTZ A., JANČÁK V., 1997). Struktura využití orné půdy dle pěstovaných plodin byla v okrese Vsetín v roce 2005 obdobná jako na území Zlínského kraje a ČR. Na více než 50 % plochy byly pěstovány obiloviny, nicméně v porovnání s těmito dvěma vyššími územně správními celky byl podíl těchto plodin na celkové výměře orné půdy v okrese Vsetín nejnižší. Takřka dvojnásobně byly v okrese Vsetín (15 % orné půdy) pěstovány jednoleté pícniny, především kukuřice na siláž, která slouží jako krmivo zvířatům (hlavně skotu). V osevní struktuře měly v Zlínském kraji i ČR výraznější zastoupení plodiny, které nebyly do výčtu zařazeny 47 , a náleží do skupiny „ostatní“. Tendence snižování výměr brambor pokračovala i rokem 2005, přičemž brambory byly pěstovány pouze na 1,1 % orné půdy okresu Vsetín – 79 Ha, přičemž oproti roku 1992 klesly takřka o 95 % (tab. příloha 11.). V struktuře obilovin převládala v okrese Vsetín ozimá pšenice (42,3 % výměry obilovin), která je však na území ČR a Zlínského kraje pěstována ve větším měřítku (47,7 % resp. 50,1 %). Oblíbenou plodinou v okrese byl dále ječmen ozimý, jež byl pěstován na 14,4 % rozlohy obilovin na orné půdě, kukuřice na zrno (12 %) a triticale s 10% výměrou z všech obilovin. Všechny tyto plodiny jsou v okrese v porovnání s ČR a ZLK pěstovány na větších podílech orné půdy, která je určena obilovinám. Fyzickogeografické podmínky v okrese Vsetín nedovolují příliš rozsáhlé pěstování ječmene jarního (pouze na 7,2 % výměry obilovin), zatímco v ČR a ZLK byl pěstován na více než 20 % orné půdy určené k pěstování obilovin. Výměry této plodiny v okrese Vsetín od roku 1992 významně klesly (Tab. příloha 12.). 46 Pozornost je věnována základní struktuře rostlinné výroby k roku 2005 a vývoji v PPO a SZ sledovaných v terénním šetření. Vývoj v předchozích letech je vhodně zpracován v bakalářské práci O. Konečného (2006), na níž tato práce navazuje. 47 Pro účely této práce byly zaznamenány všechny plodiny, které byly pěstovány na více než 50 Ha orné půdy. Plodiny o nižší výměře byly zařazeny do skupiny ostatní.
48 100% 3,5 1,1 8,6 8,5 0,4 1,3 90% 9,8 8,6 7,3 80% 15,0 8,7 9,5 70% 15,3 14,8 14,8 60% Ostatní
50% Brambory
40% Pícniny na orné půdě 58,5 víceleté 30% 55,8 58,4 Pícniny na orné půdě
podíl na orné půdě v (%) jednoleté 20% Olejniny celkem
10% Obiloviny celkem 0% VS ZLK ČR území
Obr. 11. Struktura pěstovaných plodin na orné půdě v okrese Vsetín, Zlínském kraji a ČR v roce 2005 (Sestaveno podle: Strukturální výsledky za zemědělství ČR v roce 2005 podle územního členění [www]; vlastní výpočty). Olejniny se v okrese Vsetín pěstovaly v roce 2005 na 1 102 Ha, přičemž 80,0 % této plochy bylo oseto řepkou a řepicí a na zbylých 20 % se v vyrovnaném poměru pěstoval mák a sója. Na území Zlínského kraje a ČR bylo zastoupení řepky a řepice výrazně nižší (51,5 % resp. 66,6 %) a pěstovány byly olejniny, které se v okrese Vsetín v osevním postupu neuplatňovaly (slunečnice, len, hořčice). Řepka a řepice jsou plodinami, které se od roku 1992 významněji rozšířily, neboť v roce 1992 byla výměra těchto plodin v okrese Vsetín v porovnání s rokem 2005 dvojnásobně menší. Z víceletých pícnin na orné půdě byla častěji pěstovanou plodinou vojtěška, která byla v okrese pěstována na 54,7 % rozlohy této půdy, jetel pouze na 14 %. Většina osevních výměr pěstovaných plodin v okrese Vsetín tvoří 4 12 % celkové výměry osevů jednotlivých plodin ZLK. Významné zastoupení měla v roce 2005 obilnina triticale, jejíž výměry v okrese Vsetín tvořily 41,1 % celkové osevní výměry této plodiny v kraji. Mezi významné plodiny v rámci ZLK lze v roce 2005 zařadit – brambory (20,5 %), oves (18,7 %), ječmen ozimý (16,3 %) a kukuřice pěstovaná na siláž (13,3 %).
3.5.3.2 Rostlinná výroba – PPO a SZ dle terénního šetření 48 V struktuře rostlinné výroby byly v okrese Vsetín dominantní PPO, které v roce 2008 pěstovaly plodiny na 94 % osevních ploch šetřených subjektů 49 . Celkem subjekty PPO obhospodařovaly ornou půdu o výměře 6 337 Ha, zatímco SZ pouze 408 Ha. Význam rostlinné výroby vzrostl u SZ, kteří oproti roku 2002 zvýšily plochy osevů o 145,8 %, kdežto PPO ztratily na výměře orné půdy 121 Ha (1,9 % osevní plochy PPO). Na největších osevních plochách obhospodařovanými PPO byla pěstována ozimá pšenice (25,4 %) a kukuřice (23,0 %), jejichž význam se ovšem oproti roku 2002 snížil. O největší osevní plochy byly zvětšeny pícniny pěstované na orné půdě (jetel, vojtěška), které zaznamenaly 33,3% nárůst. 48 Podrobná struktura osevních ploch v letech 2002 a 2008 v PPO a SZ je znázorněna v příloze (tabulkové přílohy 13., 14., 15. a 16.). 49 Z tohoto důvodu je hlavní pozornost v této podkapitole věnována PPO, nicméně protože je rostlinná výroba v okrese Vsetín slaběji zastoupena a protože má menší význam než živočišná výroba, celková analýza rostlinné výroby je méně zevrubná a je spíše základním popisem současného stavu a vývoje v posledních šesti letech.
49 Mírně vzrostly osevní plochy pšenice jarní (o 5,8 %) a řepky (o 6,2 %). Struktura osevních ploch v PPO nevykázala za sledované období příliš změn. Z méně tradičních plodin byl pěstován pouze mák (v roce 2008 na 98 Ha). V sektoru soukromých zemědělců významně narostly všechny sledované plodiny, přičemž za příčinu lze považovat vysoký nárůst osevních ploch od roku 2002. Nejčastějšími plodinami pěstovanými na orné půdě podle celkového podílu na této půdě byly u SZ 2 skupiny plodin: pícniny (33,1 %) a kukuřice (22,1 %). Z porovnání s výsledky zjištěnými Strukturálním šetřením v zemědělství ČR 2005 50 lze vyčíst, že sledované plodiny – pšenice jarní, ječmen, oves, kukuřice a řepka překročily v roce 2008 výměry, které měly v roce 2005 a lze usuzovat, že jsou pěstovány především v těchto subjektech. Naopak plodiny jako pšenice ozimá, triticale a pícniny na orné půdě nedosahovaly osevních výměr jako v roce 2005 a jsou nejspíše také pěstovány menšími soukromými zemědělci.
3.5.4 Živočišná výroba
3.5.4.1 Živočišná výroba – okres celkem Živočišná výroba byla v okrese Vsetín před rokem 1989 převažující a tento stav byl zachován i po roce 1989. Stejně jako v jiných okresech došlo k poklesu hospodářských zvířat, který se však již v roce 1996 takřka zastavil. Od roku 2000 však opět došlo k poklesu stavů hospodářských zvířat. Za alarmující lze považovat příliš vysoký pokles stavu skotu se současně zvyšujícími se výměrami TTP. Současně se stavem skotu poklesla také intenzita chovu. Za poklesem stála snížená poptávka po hovězím mase a mléce (KONEČNÝ O., 2006). Počet kusů skotu byl v roce 2000 (17 477 kusů) na 51,8 % počátečního sledovaného roku 1990 51 (33 691). Dle Agrocenzu 2000 bylo zaznamenáno 15 498 kusů (tj. 88,8 % stavu zjištěného dle Soupisu hospodářských…2000 ) a v roce 2005 došlo k poklesu o 1 213 kusů k roku 2000 (pokles o 7,8 %), avšak podíl na celkovém počtu chovaného skotu v Zlínském kraji se takřka nezměnil (snížení o 0,2 %). Chov skotu má v okrese významné postavení, což dokazuje podíl na celkovém stavu skotu v Zlínském kraji v roce 2005 (23,2 %), nicméně chov skotu není v okrese příliš intenzivní pouze 35,1 kusů na 100 Ha zemědělské půdy (100 Ha z.p.) v roce 2005 (v ČR – 32,3). Chov skotu v okrese Vsetín je spíše extenzivní, v souladu s cíli společné zemědělské politiky na hospodaření v nepříznivých a horských oblastech, do nichž náleží většina území okresu. Tato extenzifikace chovu skotu je nyní diametrálně odlišná od výrazné intenzifikace v době fungování JZD (84,9 kusů na 100 ha z.p.). Kladně lze hodnotit nižší pokles dojnic v období let 1990 – 2000 (o 33,8 %) a nepříliš velký pokles v intenzitě jejich chovu do roku 2000. V roce 2000 bylo v okrese chováno 18,0 kusů dojnic na 100 ha z.p. (v roce 1989 – 27,7 kusů na 100 Ha zem. půdy). V roce 2005 však bylo evidováno pouze 4 367 dojnic za 10,8% poklesu oproti roku 2000 (dle Agrocenzu) . Podíly stavu dojnic na celokrajské hodnotě byly obdobné jako v případě stavu skotu. Intenzita chovu dojnic se v roce 2005 snížila na 10,7 kusů chovaných dojnic na 100 Ha zem. půdy, zatímco v ČR byla intenzita chovu stále o něco nižší – 9,9 kusů dojnic na 100 Ha zem. půdy. Krávy bez tržní produkce mléka (KBTPM) 52 byly sledovány až v roce 2000 a tvořily 27,2 % chovaného skotu v ZLK. V roce 2005 se jejich počet zvýšil na 2 144 kusů, nicméně význam
50 V pokusu o porovnání je nutno brát na zřetel rozdílné časové údaje, které můžou do značné míry pozměnit možné závěry. 51 V práci jsou porovnávány dvě časové období a to 1990 – 2000, které vycházejí ze zdrojů: Srovnání vývoje hospodářství v okresech za rok 1989; Soupis hospodářských zvířat k 1.3., 2000 a období 2000 – 2005 vycházející z dat Strukturální výsledky za zemědělství ČR v roce 2005 podle územního členění [www] a Agrocenzus 2000. Takto je postupováno z důvodu porovnatelnosti dat a následné analýze vývoje stavu zvířat .
52 Krávy bez tržní produkce mléka jsou masnými plemeny krav. „ Masný skot je cíleným křížením a selekcí vyšlechtěn pro velký objem svaloviny, avšak podmínky chovu se v podstatě od chovu mléčných plemen
50 skupiny těchto zvířat v okrese Vsetín na chovech v ZLK se snížil 2,2 desetiny procentního bodu. Zatímco dojnice tvořily 30,6 % kusů skotu, krávy bez tržní produkce mléka byly o polovinu méně zastoupeny a tvořily 15,0 % chovaných zvířat – skotu v Zlínském kraji (2005). V struktuře chovaného skotu převažoval v okrese Vsetín v roce 2005 především starší dobytek (nad 2 roky). Zatímco podíl chovaných jaloviček do 1 roku na stavech v ZLK byl pouze 22,1 % a býčků do 1 roku 23,6 % procent, starší kusy nad 2 roky tvořily 49,4 % v případě jatečných jalovic 36,7 % všech býků chovaných v ZLK.
Tab. 17. Stavy chovaných zvířat v okrese Vsetín v letech 1990, 2000 a 2005
podíl podíl stav chovaných zvířat IZ v (%) v kraji v kraji v roce v roce 2000/ 2005/ 2005/ rok 2000 2005 1990 1990 2000 1990 2000 2000 53 2005 [%] [%] [%] [%] [%] skot 33 691 17 447 15 498 14 285 23,2 23,0 51,8 42,4 92,2 z toho dojnice 11 080 7 335 4 897 4 367 22,7 22,9 66,2 39,4 89,2 z toho KBTPM 1 618 2 144 27,2 25,0 132,5 prasata 13 511 9 888 7 554 7 377 6,0 6,8 73,2 54,6 97,7 z toho prasnice 809 791 1166 820 7,5 6,8 97,8 101,4 70,3 drůbež 195 206 177 023 66 040 13 247 4,9 0,9 90,7 6,8 20,1 ovce 12 672 5 153 4 167 6754 44,4 35,7 40,7 53,3 162,1 koně 586 566 28,9 28,7 96,6 Sestaveno podle: Strukturální výsledky za zemědělství ČR v roce 2005 podle územního členění [www]; Agrocenzus 2000; Srovnání vývoje hospodářství v okresech za rok 1989; Soupis hospodářských zvířat k 1.3., 2000
Chov prasat není pro zemědělství okresu příliš významný, neboť se na celkovém stavu prasat v Zlínském kraji podílel pouze 6,8 %. Dynamika změn v jeho chovu od roku 1990 nebyla tak výrazná jako v případě chovu skotu, neboť stavy chovaných prasat poklesly v roce 2000 o 26,8 % (k roku 1990). V současnosti však dochází k výraznému snižování počtu prasat z důvodu změn v tomto sektoru, které postihly celou EU, za něž může především vysoká cena krmiv a nízké výkupní ceny vepřového masa, které jsou výrazně pod úrovní nákladů producentů v ČR a EU 54 . Intenzita chovu prasat se výrazně snížila. Zatímco v roce 1989 bylo chováno 73,3 kusů prasat na 100 ha orné půdy, v roce 2000 (dle Soupis..2000) to již bylo pouze 45,5 kusů prasat na 100 ha orné půdy. V porovnání s intenzitou chovu prasat v ČR (119,6 kusů na 100 ha o.p.) šlo o výrazně podprůměrnou intenzitu chovu. Dle šetření v roce 2005 byl stav prasat evidován na 7 377 kusech, což představovalo velmi nízkou intenzitu chovu a její další pokles. Počet prasnic poklesl do roku 2000 pouze o 2,2 %, analyzujeme li počet prasnic dle Agrocenzu 2000, jejich počet významně narostl na 1166 kusů. Nicméně v roce 2005 byl v okrese Vsetín zaznamenán opětovný pokles na 820 prasnic, což však znamenalo oproti původnímu sledovanému roku 1990 vyšší stav o několik kusů. Velký pokles počtu drůbeže nastal ihned po roce 1989 a trval až do roku 1996, kdy byly stavy drůbeže na velmi dramatické úrovni – 115 537 kusů. Od tohoto roku se vývoj obrátil, poptávka po drůbežích produktech výrazně vrostla. V souladu s tímto vývojem vzrostly stavy drůbeže na 177 023 kusů v roce 2000. To představovalo 90,69 % původního stavu v roce 1990 avšak na celkovém počtu drůbeže v celém Zlínském kraji se okres Vsetín podílel pouze necelými 10 % (KONEČNÝ, O. 2006). V roce 2005 došlo k výraznému obratu, neboť k tomuto roku bylo v okrese příliš neliší. Masné krávy nejčastěji tráví sezónu na pastvině a zimu ve stáji. Používá se také celoroční minimálně vazné volné ustájení.“ (LINHARTOVÁ E.: Hospodářská zvířata v lidské péči skot. [www] ). 53 Data dle Agrocenzus 2000 54 Zdroj: Prohlášení svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě.[www].
51 v chovech zaznamenáno pouze 13 247 kusů drůbeže. Jednalo se o velmi razantní pokles, který lze vysvětlit zrušením některých z velkokapacitních chovů, nebo změnou sídla zemědělského subjektu provozující tento chov do jiného okresu a tudíž evidence tohoto stavu drůbeže k jinému územnímu celku. Jako příklad lze označit firmu LUKROM sídlící v okrese Zlín, která v současnosti provozuje většinu odchovů drůbeže v okrese Vsetín. V nedávné minulosti převzala tato firma chovy VZOD Zašová, pro níž bylo toto podnikání značně ztrátové. Lukrom je však vertikálně provázaná s rostlinou výrobou a distribucí osiv a krmiv, čehož může využít při odchovu drůbeže a výrazně tak snížit své náklady a velkochov drůbeže zefektivnit a udělat jej konkurenceschopným. Významné postavení v Zlínském kraji má okres Vsetín v počtu chovaných ovcí, který tvořil v roce 2000 takřka 44,4 % celkového stavu ovcí v kraji (dle Agrocenzus) , nicméně v roce 2005, i přes značné zvýšení o 2 587 kusů, bylo toto tempo nárůstu pomalejší než v ostatních okresech kraje. Celkový podíl stavu ovcí na území ZLK se v okrese Vsetín snížil na 35,7 %. I přesto poklesl počet ovcí k roku 1990 velmi razantně. Stav koní se v roce 2005 oproti roku 2000 významně nezměnil a na celkovém počtu koní chovaných v Zlínském kraji se jejich počet podílel 28,7 %, což je po ovcích druhý nejvyšší procentuální podíl.
3.5.4.2 Živočišná výroba – PPO a SZ dle terénního šetření Z celkového počtu 11 760 kusů chovaného skotu v sledovaném souboru subjektů činných v zemědělství okresu Vsetín v roce 2008 55 , připadalo na PPO 88,1 % chovaných zvířat. V roce 2002 byl tento podíl vyšší – 93,0 % chovaného skotu v okrese Vsetín. Stavy skotu se oproti původnímu sledovanému roku 2002 zvýšily v obou sledovaných sektorech, nicméně za výrazně odlišné dynamiky. Zatímco v PPO byl stav chovaných zvířat navýšen o 2,0 %, v sektoru SZ se zvýšil počet takřka dvojnásobně (o 97,9 %).Přesto není význam sektoru SZ v oblasti chovu skotu příliš velký. PPO provozují významně intenzivnější chov skotu (66,5 kus skotu na 100 Ha zem. půdy), zatímco SZ upřednostňují spíše extenzivní chov (44,8 kusů na 100 Ha zem. půdy). Oproti roku 2002 byl však chov skotu soukromými zemědělci zintenzivněn více než o ¼. Nutno však dodat, že intenzita chovu v obou sledovaných sektorech je vyšší než na celém území ČR (32,3 kusů na 100 Ha zem. půdy v roce 2005), za což může do značné míry specializace většiny subjektů činných v zemědělství okresu Vsetín právě na chov skotu.
200,0 182,3
150,0 PPO SZ 99,3 97,9 92,9 100,0
50,0 změna v (%) 31,0
2,0 1,1 3,2 44,8 8,8 0,0 Skot KBTPM Dojnice Prasata Ovce Koně Druh
50,0
Obr. 12. Struktura pěstovaných plodin na orné půdě v okrese Vsetín, Zlínském kraji a ČR v roce 2005 (Sestaveno podle: vlastní terénní šetření).
55 Tento počet představuje 82,3 % skotu zjištěného z Strukturálního šetření v zemědělství ČR v roce 2005
52 Chovu skotu se v okrese Vsetín v roce 2008 věnovaly takřka všechny PPO. Jedinou výjimkou byla firma SIMPOL Podlesí s.r.o. zabývající se pouze rostlinnou výrobou. Nejvýznamnějšími subjekty chovu skotu v roce 2008 byly zemědělská družstva – ZD Mír v Ratiboři , VZOD Zašová a ZD Kelečsko, které chovaly 44,8 % skotu PPO (4629 kusů). 11 PPO své stavy chovaného skotu navýšilo, 3 PPO zůstaly na původních hodnotách v roce 2008 a 7 subjektů chov skotu omezilo. Především v největších subjektech PPO (dle výměry) je dosahována vysoká intenzita chovu – ZD Ratiboř (131,8 kusů na 100 Ha zem. půdy), Vsacko Hovězí a.s. (91,0) a mnoha dalších 56 . V sektoru SZ je výrobní zaměření živočišné výroby více diverzifikované, neboť chovu skotu se v roce 2008 věnovalo 26 dotazovaných zemědělců (81,3 %). Tři největší SZ (dle počtu kusů skotu) se podíleli na celkovém počtu chovaného skotu v sektoru SZ 47,3 %, přičemž největší z nich takřka 1/3 (30,0 %). Pouze ve dvou případech bylo zaznamenáno omezení chovu skotu, 5 SZ stav skotu nezměnilo a 19 SZ (59,4 % SZ) reagovalo na současné podmínky zvýšením stavu skotu. V některých případech se jednalo o mnohanásobné zvýšení (maximum o 860,0 %), přičemž 9 SZ navýšilo své stavy chovaného skotu o 100 a více procent. Takřka u všech SZ došlo k zvýšení intenzity chovu skotu, který, přestože je nižší než v PPO, byl v roce 2008 výrazně intenzivní (158,1 kusů na 100 Ha zem. půdy u SZ v Prlově, 151,1 kusů na 100 Ha zem. půdy v Kelči). V struktuře chovaného skotu sledovaných subjektů měly v roce 2008 větší zastoupení dojnice (33,1 %), zatímco KBTPM tvořily 14,0 % chovaného skotu. Přestože u SZ narostly stavy dojnic i KBTPM takřka dvojnásobně, v sektoru PPO došlo v roce k omezení chovu dojnic o 3,2 %. Proto se stavy těchto zvířat navýšily v okrese Vsetín o 44,9 % (KBTPM) a o nepatrných 0,2 desetiny procenta (dojnice). Přestože měly PPO velký podíl v chovu dojnic (92,6 %), KBTPM PPO tvořily výrazně nižší počet chovaných zvířat v okrese Vsetín mezi sledovanými subjekty – 69,9 %.
Tab. 18. Stavy chovaných zvířat v PPO a SZ v okrese Vsetín v letech 2002 a 2008
PPO SZ Intenzita Intenzita Chované chovu (na 100 chovu (na 100 Stav celkem zvířata IZ (2008/ Ha zem. IZ (2008/ Ha zem. půdy) 57 2002) v půdy) Stav celkem 2002) v 2002 2008 (%) 2002 2008 2002 2008 (%) 2002 2008 Skot 10 152 10 360 102,0 64,8 66,5 770 1 400 197,9 34,8 44,8 z toho KBTPM 880 1 153 131,0 5,8 7,7 258 496 192,2 11,7 15,9 Dojnice 3 721 3 601 96,8 24,4 24,1 145 289 199,3 6,6 9,2 Prasata 9 094 5 925 65,2 140,8 93,5 Ovce 455 415 91,2 310 875 282,3 Koně 88 89 101,1 Sestaveno podle: Vlastní terénní šetření
Chov dojnic (krávy s produkcí mléka) není mezi SZ okresu příliš rozšířen (pouze 6 SZ), přičemž význam chovu dojnic ustupuje jiných formám chovu skotu (v 4 z 6 SZ došlo k snížení podílu dojnic na celkovém stavu skotu soukromého zemědělce). Všichni soukromí zemědělci chovající dojnice se však můžou pochlubit výraznou intenzitou jejich chovu (maximum – 61,5 kusů na 100 Ha zem. půdy), která velmi významně překračuje celorepublikové průměry (9,9 v roce 2005), nicméně celkově byla intenzita chovu dojnic mezi SZ okresu Vsetín velmi nízká (9,2 kusů na 100 Ha zem. půdy). Z celkových 13 PPO, které se v roce 2008 chovu dojnic věnovaly, chov dojnic ukončily dva subjekty PPO, přičemž v jejich chovu mají ještě významnější úlohu tři výše 56 Data charakterizující živočišnou výrobu v sektoru PPO a SZ jsou zaznamenána v tabulkových přílohách (Tab. přílohy 18. – 27.) 57 Intenzita chovu vybraných hospodářských zvířat je zde vztažena k celkové rozloze zemědělské půdy resp. orné půdy obhospodařované PPO a SZ. Na rozdíl od hodnot uvedených v tabulkových přílohách 18. – 24., které jsou vztaženy k rozloze zemědělské půdy resp. orné půdy subjektů chovajících vybraná hospodářská zvířata.
53 zmiňovaná družstva (51,4 % celkového počtu dojnic PPO). Větší význam má pro SZ chov KBTPM, kterému se věnuje 21 dotazovaných SZ (65,7 % SZ). Pouze jeden SZ jejich počet snížil, zatímco 20 SZ jejich počet navýšilo. V 11 případech tvořily KBTPM více než 50 % chovaného skotu (celkově byl podíl KBTPM na stavu skotu SZ 35,4 %), přičemž u 15 SZ došlo k posílení chovu KBTPM podle navýšení podílu na celkovém stavu skotu jednotlivých SZ. Tato forma chovu skotu se mezi SZ v okrese Vsetín stává stále populárnější a významnější. Ojedinělou skutečností je vyšší intenzita chovu masného skotu v sektoru SZ okresu oproti PPO. Trend zvyšování významu chovu KBTPM je obdobný i v sektoru PPO, kde 3 subjekty PPO s chovem KBTPM do roku 2008 započaly a přidaly se k 12 PPO, které tuto formu skotu chovaly již v roce 2002. Zajímavostí je skutečnost, že chovu KBTPM se nevěnují některé velké PPO jako ZD Kelečsko, ZD Mír v Ratiboři či ZOD Lešná, které svou živočišnou výrobu a chov skotu směřují k jiným formám. Přestože 5 PPO snížilo stavy KBTPM, podíl tohoto skotu na jeho celkovém počtu v PPO v okrese se zvýšil či zůstal stejný u 12 sledovaných subjektů PPO. V současnosti velmi omezovaný chov prasat není pro okres příliš významný a věnují se mu pouze 4 subjekty PPO. V roce 2008 došlo k významnému poklesu stavu chovaných prasat (snížení o 34,8 %), jehož důvody byly uvedeny v kapitole 3.5.4.1 za výrazného snížení intenzity jejich chovu (o 47,3 kusů na 100 Ha orné půdy). Z těchto čtyř podniků podniklo snížení stavu prasat o více než 50 % trojice subjektů, zatímco jeden PPO stav prasat navýšil o 17 %. Ze všech dotazovaných SZ uvedl pouze 1 SZ chov 2 prasat. Odchov drůbeže, pomineme li domácí chov, byl zjištěn pouze u jednoho soukromého zemědělce, který odchovával v roce 2002 kolem 5 500 drůbeže ročně. Od roku 2002 však tento chov omezil o 36,4 % na 3 500 kusů drůbeže v roce 2008. Nabídka těchto odchovaných kusů byla zcela poptána v nejbližším zázemí místa produkce a blízkém okolí. PPO se chovu drůbeže nevěnují vůbec. Chov ovcí byl v roce 2008 významnější v sektoru SZ, kteří chovali více než dvojnásobný počet ovcí oproti PPO. Zatímco v PPO byl jejich chov omezen o 8,8 %, soukromí zemědělci jej navýšili o 182,3 %. Chovu ovcí se v roce 2008 věnovalo okrese Vsetín 8 SZ, přičemž chovy 2 SZ tvořily 65,1 % ovcí v sektoru SZ. V PPO byl chov těchto hospodářských zvířat zaznamenán u 2 subjektů. U dvou soukromých zemědělců byl zjištěn chov 243 koz, který byl do roku 2008 zvýšen o 37,9 %. Většinu choval 1 SZ, jehož stádo čítalo 330 koz. Chov koní, jemuž se v okrese Vsetín v roce 2008 věnovalo 8 SZ neprošel za sledované období dramatickým vývojem. Stav koní se zvýšil o 19,3 %. Převaha chovu ovcí, koz a koní v sektoru SZ je dána jejich charakterem chovu, který je spíše extenzivní, z velké části uskutečňován jako prostředek údržby krajiny. Z tohoto důvodu je dobře patrná jeho lokalizace chovu v podhorských a horských oblastech okresu Vsetín.
3.6 Ekologické zemědělství (EZ) 58
3.6.1 Ekologické zemědělství obecně Ekologické zemědělství je způsob zemědělského hospodaření, zpracování produkce a marketingu, který produkuje kvalitní potraviny udržitelným způsobem hospodaření, postupy založenými na minimalizaci chemických a jiných nepřírodních vstupů a postupů (používání pesticidů, průmyslově vyráběných hnojiv, stimulátorů růstu nebo GMO). Důležité jsou přínosy plynoucí z postupů ekologického zemědělství pro životní prostředí. Ekologické zemědělství také zlepšuje zdraví a životní podmínky zvířat, díky naplňování etologických potřeb zvířat a snížené intenzitě chovu, dále prostřednictvím volných systémů ustájení, venkovních systémů a pastvy zvířat, což přispívá ke snižování stresu, infekčního tlaku chorob a podpoře dobré funkce imunitního systému zvířat. Ekologické zemědělství se přímo dotýká otázek, které se vztahují k nezávadnosti 58 Cílem této kapitoly je popis vývoje, významu a postavení ekologického zemědělství v okrese Vsetín a jeho komparace s ekologickým zemědělským sektorem ZLK, potažmo ČR, nikoliv jeho komplexní charakteristika v obecné rovině, právní základy atd.. Tato forma zemědělství je významně podporována SZP, což je hlavní důvod sepsání této kapitoly.
54 potravin a krmiv, jejich kvalitě a lidské výživě obecně. I když na základě současných důkazů lze obtížně dojít k obecnému závěru, že biopotraviny jsou z hlediska kvality, nezávadnosti a zdraví vždy lepší, je zřejmé, že postupy produkce a zpracování mají vliv na kvalitu konečného produktu, a že specifické ekologické postupy vedou k vyšší nutriční hodnotě, jakosti a nezávadnosti ve srovnání s konvenčními systémy hospodaření. 59 Tato skutečnost preference vysoké kvality vyráběných potravin je v souladu s politikou a reformami SZP, neboť většina podpůrných plateb (dotací) je nyní odkloněna od objemu produkce (kvantity) a je podporováno zemědělství produkující kvalitní potraviny. Z tohoto důvodu a v souladu s výše zmíněnými skutečnostmi je ekologické zemědělství velkou příležitostí pro rozvoj zemědělské výroby na území studovaného okresu a zvýšení příjmu struktur aktivních v zemědělské činnosti.
3.6.2 Podpora ekologického zemědělství z zdrojů EU a ČR Státní podpora obnovená od roku 1998 byla do roku 2003 vyplácena na základě nařízení vlády, kterým se stanovily podpůrné programy pro mimoprodukční funkce zemědělství. Od roku 2004 do roku 2006 byly podmínky státní podpory upraveny programovým dokumentem „Horizontální plán rozvoje venkova“ (HRDP), kde jedním z titulů agroenvironmentálních opatření bylo „Ekologické zemědělství“ stanovené nařízením vlády č. 242/2004 Sb. v souladu s podporou z EU. Ekologičtí zemědělci mohli také využívat zvýhodněné bodové bonifikace při žádostech o podporu z „Operačního programu Zemědělství “ (OP). Od roku 2007 je podpora EZ zajišťována programovým dokumentem „Program rozvoje venkova 2007 – 2013“ (PRV), který nahradil „HRDP“ a „Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“ . V rámci AEO resp. PRV je EZ podporováno pomocí finančních prostředků EU a ČR. K největšímu nárůstu plateb došlo při přechodu z HRDP na PRV v roce 2007. Největší nárůst zaznamenaly sazby na trvalé kultury (vinice, sady, chmelnice) – 90 % a na trvalé travní porosty (70 %). K nejmenšímu nárůstu došlo na orné půdě – pouze o 20 %. Pro zemědělství okresu Vsetín je velmi zajímavý nárůst plateb na TTP, které tvoří více než 50 % rozlohy zemědělského půdního fondu. V roce 2007 byl evidován výrazný nárůst počtu žádostí (dle množství financí) na ekologicky obhospodařovanou půdu. Obdobně jako v letech 2004 2006 může ekologický zemědělec získat bonifikaci v rámci PRV a to v 5 opatřeních. 60 Dotacím v rámci AEO je zvýšená pozornost věnována v kapitole 4.2.4.4.
3.6.3 Ekologické zemědělství v okrese Vsetín
3.6.3.1 Ekologické zemědělství dle oficiálních dat Česká republika se po vstupu do EU zařadila mezi země s vysokým podílem zemědělské půdy, která byla vedena v ekologickém zemědělství, přičemž ze všech přistoupivších států (státy, které přistoupily spolu s ČR) byl podíl ekologicky obhospodařované půdy v ČR nejvyšší. Předběhla dokonce řadu členů původní EU 15 61 . Hlavními oblastmi ekologického zemědělství v ČR jsou především méně příznivé horské a podhorské oblasti, v nichž zaznamenáme nejvyšší počet farem, největší plochy ekologicky obhospodařovaných pozemků a současně také největší podíl z celkové výměry zemědělského půdního fondu v ekologickém zemědělství. Tyto oblasti, v nichž se metody ekologického zemědělství nejvíce uplatňují, jsou charakteristické vyššími nadmořskými výškami a vyšší vertikální členitostí reliéfu, což se projevuje v nižší kvalitě fyzickogeografických podmínek pro zemědělskou činnost, která zde nemá příznivé podmínky pro pěstování náročných plodin na orné 59 Zdroj: Program ekologické zemědělství a biopotraviny . Ústav zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI) [www]. Program přímo navazuje na realizaci strategického dokumentu „Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010“ , který přijala vláda dne 17.3.2004 svým usnesením č.236/2004. 60 Zdroj: Ekologické zemědělství v České republice – Ročenka 2007 [www] . Finanční podpora a opatření na něž lze získat bonifikaci jsou uvedeny v textové příloze 5.. 61 zdroj: Different organic farming patterns within EU 25. An overview of the current situation. [www].
55 půdě či trvalých kultur a zaměřuje se ve větší míře na extenzivní formy chovu zvířat s využitím ploch trvalých travních porostů. Taktéž je možno říci, že se významná část ekologicky obhospodařovaných ploch nachází v oblastech s nejvyšší kvalitou přírodního prostředí, které často zasahují až na území velkoplošných chráněných oblastí (národních parků, chráněných krajinných oblastí). Pro tato naše krajinářsky nejcennější území jsou průmyslové intenzivní metody zemědělského hospodaření nevhodné a uplatňování šetrných metod prostřednictvím ekologického zemědělství je jedním z vhodných způsobů jejich hospodářského využití bez negativních dopadů na krajinu (ŽUFAN P., 2007). Takto typicky charakterizované území ekologického zemědělství lze ztotožnit s většinou rozlohy území studovaného okresu Vsetín, který má pro rozvoj ekologického zemědělství za současných podmínek značné možnosti a příležitosti. I přesto nelze zemědělství okresu Vsetín označit za příliš ekologické, neboť v porovnání s ostatními okresy ČR a okresy Zlínského kraje bylo zastoupení ekologického zemědělství v okrese výrazně pod svými možnostmi. V posledních dvou letech však význam ekologického zemědělství v okrese Vsetín narůstá, což lze doložit údaji zobrazenými v Tab.19.. Zlínský kraj má v ekologickém zemědělství ČR významné postavení, neboť podle počtu farem se v listopadu 2007 zařadil za Jihočeský a Karlovarský kraj mezi kraji ČR a dle velikosti celkové výměry ekologicky obhospodařované půdy se řadil na 5. místo v rámci krajů ČR (Ekologické zemědělství v České republice – Ročenka 2007 [www]) . Zemědělství okresu Vsetín se však mezi okresy Zlínského kraje ekologickou výrobou příliš neprosazovalo. Ještě v roce 2000 činila výměra ekologicky obhospodařované půdy pouhých 863 Ha (6,2 % půdy v EZ v Zlínském kraji) a počet ekofarem dosahoval nízké hodnoty – pouze 5 ekofarem. Od tohoto roku se však ekologická forma hospodaření v okrese Vsetín značně rozrostla, přičemž se může mezi okresy Zlínského kraje „pochlubit“ nejrychlejším tempem růstu, jak dle výměry (nárůst o 443,5 %), tak přírůstkem počtu ekofarem (o 500 %). Tempo růstu znamenalo 2x vyšší hodnotu než na celém území ZLK. Nejvýraznější postavení ve významu ekologického zemědělství si od začátku zachovává okres Zlín, s velmi dobře rozvinutou sítí ekofarem a následných výrobců bio výrobků.
Tab. 19. Rozvoj ekologického zemědělství v okresech Zlínského kraje v období 2000 – 2007
výměra půdy v EZ (i půdy v přechodném období PO) Okres Abs. v Ha podíl na půdě v EZ ZLK IZ (2007/2000 2000 2003 2005 2007 2000 2003 2005 2007 v %) KM 698 209 215 218 5,0 1,0 0,9 0,7 31,3 UH 4 028 5 428 6 722 8 809 29,0 26,2 29,1 30,0 218,7 VS 863 2 378 2 893 4 690 6,2 11,5 12,5 16,0 543,5 ZL 8 278 12 655 13 256 15 639 59,7 61,0 57,4 53,3 188,9 ZLK 13 867 20 724 23 086 29 364 100,0 100,0 100,0 100,0 211,8 Sestaveno podle: ŽUFAN, P. 2007; Seznam ekologických zemědělců k 31.12. 2007, MZe ČR [www]; Statistická ročenka Zlínského kraje 2007, ČSÚ [www].
K 12.12. 2007 bylo 11,5 % zemědělské půdy okresu využíváno jako ekologická půda, přičemž na celém území Zlínského kraje dosahovala tato hodnota 15,0 % 62 . Na území ČR dosahoval procentuální podíl ekologicky obhospodařované půdy 7,2 % z celkové rozlohy zemědělské půdy ČR (Ekologické zemědělství v České republice – Ročenka 2007 [www]). Z celkové rozlohy 4 690 Ha půdy obhospodařované v ekologickém zemědělství okresu Vsetín bylo 1835 Ha půdy v přechodném období (39,1 %), což bylo zapříčiněno vysokým nárůstem počtu ekofarem a velikosti výměry půdy v EZ v posledních letech a velkým zájmem zemědělců o ekologické zemědělství. Nejčastější zemědělskou půdou evidovanou v ekologickém zemědělství 62 „Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010“ si klade za cíl k roku 2010 hospodařit na 10,0 % zemědělské půdy ekologickým způsobem. Zdroj k ostatním datům: (ŽUFAN P., 2007) a Seznam ekologických zemědělců k 12.12. 2007, MZe ČR [www] +vlastní dopočty
56 jsou trvale travní porosty, které v ČR v roce 2007 tvořily 82,5 % půdy v EZ. V okrese Vsetín (k 31.12. 2007) náleželo do této skupiny 4 282 Ha půdy EZ (91,3 % půdy EZ), přičemž na orné půdě o výměře 163 Ha hospodařila pouze jediná farma – Agrofyto Lidečko s.r.o., která se zabývá mimo jiné produkcí bio mléka a tímto způsobem si produkuje ekologické krmivo pro chovaná zvířata. Z 30 subjektů činných v ekologickém zemědělství okresu Vsetín tvořili soukromí zemědělci 80,0 % v počtu 24 SZ provozující ekologické zemědělství a PPO pouze 20 % všech subjektů (6 PPO). Z těchto 6 PPO vstoupilo do systému ekologického zemědělství 1 ZD a 5 s.r.o., přičemž ZD Francova Lhota, Agro Beskyd Bystřička s.r.o. a WM Agro Police s.r.o. se v současnosti nacházejí v přechodném období. Tyto subjekty způsobily značný nárůst rozlohy zemědělské půdy v EZ okresu Vsetín, neboť SZ, kteří do tohoto programu vstoupili neobhospodařují velké výměry zemědělské půdy. Hospodářskými zvířaty chovanými na ekologických farmách v roce 2007 byly v okrese Vsetín nejčastěji ovce, které byly chovány v 60 % ekofarem (v 18 subjektech), dále nespecifikovaný chov skotu (11 subjektů), chov koní (9), KBTPM (9), kozy (4) a dojnice v jedné ekofarmě.
3.6.3.2 Ekologické zemědělství dle terénního šetření Během vlastního terénního šetření byl proveden rozhovor se všemi ekofarmami PPO (zaznamenáno v mapové příloze 8.) a 10 SZ, kteří dohromady obhospodařovali 4 186 Ha půdy v EZ okresu Vsetín (89,3 %), jež tvořila 23,5 % výměry obhospodařované zemědělské půdy šetřených subjektů v roce 2008. Tímto způsobem bylo docíleno reprezentativního vzorku dotazovaných i z pohledu ekologického zemědělství. V chovech ekofarem SZ převládá extenzivní chov koz, které byly u SZ chovány pouze v ekologických chovech. Ovce chované na ekofarmách SZ činily 87,5 % všech chovaných ovcí SZ, přičemž ekologicky hospodařící PPO chovaly 91,6 % ovcí PPO. Chov skotu a krav bez tržní produkce mléka již nebyl tak rozšířen v porovnání s celkovým počtem chovaných zvířat, nicméně byl pro ekofarmy velmi významným. Celkem chovali ekologičtí soukromí zemědělci 27,8 % KBTPM chovaných u SZ a 23,7 % skotu. Chovy skotu v PPO byly z celookresního hlediska méně významné, neboť bylo v ekochovech ustájeno 14,2 % chovaného skotu, avšak na chovech KBTPM se podílely takřka 50 %. Nejvýznamnějšími ekofarmami PPO jsou v současnosti ZD Francova Lhota a Agrofyto Lidečko s.r.o., které se jako jediné věnuje chovu dojnic a následné produkci bio mléka. Ekologicky hospodařící PPO zaměstnávaly v roce 2008 – 66 pracovníků (10,4 % zaměstnanců PPO činných v zemědělství okresu Vsetín). Nejčastějšími překážkami SZ provozující ekologické zemědělství bylo přílišné papírování, vedení potřebné administrativy a evidence, které bylo jako problematické a omezující označeno v 28 % případů 63 . Tento faktor je také největším „strašákem“ pro SZ, kteří ekologicky nehospodaří (24 % z případů, proč nehospodaří v ekologickém zemědělství). V možném srovnání s výsledky práce P. Žufana (2007) vyplývá jistá shoda, neboť z výsledků této práce vyplývá, že 61 % dotazovaných subjektů provozující EZ považovalo administrativu, legislativu, kontrolu a certifikaci za spíše horší či horší po vstupu do EU. Na druhou stranu, bylo i v této problematice zaznamenána řada přívětivých trendů, neboť v 28 % případů považují SZ vlastnící ekofarmy za jediný problém začátek a vstup do ekologického zemědělství, které je skutečně administrativně více náročné. Nicméně po určité době si již SZ na tuto administrativu zvykají a nejsou jí omezeni a hospodaří bez problémů. V řadě případů bylo slyšet pozitivní tendence omezení náročnosti administrativy především vlivem zavedení elektronické formy jejího vedení prostřednictvím internetu. To však neulehčuje povinnosti zemědělcům, kteří nemají neovládají počítačovou gramotnost a nedokáži využít těchto služeb bez pomoci ostatních. Další omezení v ekologickém hospodaření byly zaznamenány tyto (vždy 9 %): 63 SZ mohli uvést libovolný počet omezení a problémů. Otázka byla otevřená (Textová příloha 1. a 2.)
57 • Přísné a časté kontroly, které omezují činnost ekologických farem • Přísné nastavení v oblasti hnojiv – nitrátová směrnice a administrativa, která je s touto problematikou spojena • Obtížné zajištění krmiv v případě obilovin, pícnin, které musejí pocházet z bio produkce • Rozpor v politikách, požadavcích a nařízení MŽP a MZe ČR (třebaže nepřímo), které jsou v vzájemném rozporu (např. při vymezování zemědělské půdy evidované v systému LPIS, na niž je žádáno v rámci jednotlivých opatření) • Změna pravidel a nastavení v systému ekologického hospodaření, na něž musí SZ rychle reagovat, přestože oni sami musí podepisovat 5 leté období, kdy se zaváží k ekologickému hospodaření a každoročnímu splnění jeho podmínek
Obr. 13. Struktura omezení a problémů v ekologickém zemědělství, jak je vidí SZ ekofarem a důvody nepřistoupení k EZ SZ hospodařící konvenčním způsobem v okrese Vsetín v roce 2008 (Sestaveno podle: vlastní terénní šetření). Podíl SZ, kteří obhospodařují zemědělskou půdu konvenčním způsobem, byl z terénního štření 68,8%, avšak na výměře zem. půdního fondu se podíleli pouze 50,3 %. Proto lze tvrdit, že většina nejvýznamnějších soukromých zemědělců okresu Vsetín hospodaří ekologickým způsobem. Kromě odrazení přílišným papírováním byly jako druhý nejzávažnější důvod nepřistoupení na ekologické zemědělství uvedeny, přísné podmínky produkce, které by nedokázali zemědělci splnit (19 %). S těmito podmínkami souvisí obtížný přechod na ekologické zemědělství provozuje li SZ rostlinou výrobu (13 %) nebo produkci mléka (6 %). Z důvodu obtížného zajištění krmiv pro zvířata nejsou ochotni SZ ekologicky hospodařit v 6 %. V 13 % případů nebyl o ekologické zemědělství projeven zájem, přičemž EZ nebylo dostatečně atraktivní pro tyto oslovené SZ. Naopak v 6 % případů byl zmíněn vstup do ekologického zemědělství v nejbližším období a v 13 % případů o této možnosti SZ přemýšlí. Mezi ekofarmami PPO nebyly zjištěny významné problémy při ekologickém hospodaření, které bylo pro 2 farmy obtížnější pouze v samotných začátcích při vyřízení potřebné administrativy a nyní je taktéž bez problémů. Mezi důvody, proč PPO nepřistoupily na ekologický způsob hospodaření se v 30 % případů objevil nezájem, v 60 % případů byly jako důvody označeny obtížně splnitelné podmínky produkce – především v případě rostlinné výroby (10 %) a mléka (20 %). V 1 případě není ekologické zemědělství PPO provozováno kvůli nízkým výkupním cenám produkovaných surovin a v dalším z důvodu nízké efektivnosti ekologického hospodaření. Na závěr této kapitoly je třeba zmínit fakt, že velká část SZ i některé PPO okresu Vsetín již v současnosti hospodaří dle ekologických pravidel, nicméně z různých důvodů nemají své hospodářství vedeno jako ekologické. To je příslibem do budoucna, neboť by podpor určených ekologickému zemědělství mohlo využívat více subjektů.
58 4 ZEMĚDĚLSTVÍ OKRESU VSETÍN A SOUVISLOSTI S EU RESP. ČR
4.1 Základní charakteristika SZP EU a zemědělské politiky ČR V této podkapitole je zhodnocen vývoj SZP EU a zemědělské politiky ČR a jejich současná podoba, která utváří základní formu zemědělské činnosti. Ta se vyvíjí v trendu, který nastolují tyto politiky, ať již prostřednictvím legislativních nařízení, omezení kvótami produkce či nastavením podpůrných nástrojů a dotačních titulů zaměřených na rozvoj zemědělství dle určitých priorit, jež jsou opět stanoveny v základních dokumentech zemědělských politik. Faktorů určující charakter zemědělské činnosti a situace v zemědělství je samozřejmě více, avšak pro účely této práce jsou sledovány především ty, jež určuje strukturální politika EU a ČR, nikoliv trh a liberální prostředí.
4.1.1 Společná zemědělská politika EU
4.1.1.1 Původní tvář SZP EU Kořeny SZP lze najít v 50. letech 20 st. v prostoru západní Evropy, která měla po válce nevýkonné a ochromené zemědělství s nejistými dodávkami potravin. Zpočátku byl proto v rámci SZP kladen důraz na podporu vyšší zemědělské produkce, na stálou dostupnost potravin spotřebitelům a na to, aby se zemědělství v EU opět stalo životaschopným odvětvím. SZP nabízela zemědělcům subvence a systémy garantování vysokých cen a udělovala pobídky pro vyšší produkci. Tato forma politiky a podpor byla velmi úspěšná, nicméně v 80. letech se začala prakticky nepřetržitě potýkat s nadprodukcí hlavních zemědělských produktů. Některé z nich sice byly vyváženy (s pomocí subvencí), ostatní však musely být uskladněny nebo zlikvidovány v rámci EU. Tato opatření byla velmi nákladná, narušila některé světové trhy, ne vždy sloužila nejlepším zájmům zemědělců, a proto se pro spotřebitele a daňové poplatníky rychle stala nepopulární. Zároveň se společnost začala více zajímat i o udržitelnost zemědělství z hlediska životního prostředí. Významným mezníkem v tomto ohledu byl Earth Summit v Rio de Jančáru v roce 1992 (Společná zemědělská politika, [www]).
4.1.1.2 Reformy a současná SZP EU V 80. létech, ale především na počátku 90. let prošla SZP obdobím důležitých změn. Byly zavedeny limity, které pomohly snížit nadprodukci (kvóty na produkci mléka v roce 1983). Objevuje se důraz na postupy šetrné k životnímu prostředí. Zemědělcům sice byla vyplácena přímá podpora jejich příjmu, museli se však začít více ohlížet na potřeby trhu a měnící se požadavky společnosti MacSharryho reforma z roku 1992. Jejím hlavním bodem bylo snížení garantovaných cen, aby se přiblížily cenám na světovém trhu, a byla omezena rozloha obdělávané půdy. Pokles příjmů zemědělců byl kompenzován přímými platbami. Dodatečná finanční podpora byla určena těm kategoriím farmářů, kteří byli reformou ohroženi nejvíce, a na podporu méně intenzivních zemědělských metod. Reformy z roku 1992 se ukázaly být úspěšné. Podíl zemědělství na rozpočtu EU klesal a došlo k podstatnému snížení nadbytečných zásob. Bez pokračujících reforem by se však pozitivní účinky reformy z roku 1992 snižovaly. Proto Evropská komise v létě roku 1997 předložila tzv. Agendu 2000, která obsahovala návrh rozsáhlé reformy společné zemědělské politiky, která se snažila pokračovat v nahrazování subvencování cen přímými platbami a zaměřit se na zpracování kompaktní politiky rozvoje venkova. Agenda 2000 znamenala změnu financování SZP, neboť byl zvýšen objem prostředků na rozvoj venkova, přičemž objem finančních prostředků na SZP byl omezen finančním stropem. V roce 2002 byla formulována tzv. průběžná zpráva o stavu SZP (tzv. mid term review), která se nakonec stala další a velmi významnou reformou. Reforma vypracovaná týmem bývalého komisaře pro zemědělství Franze Fishlera byla sice velkým kompromisem, přesto však představovala nejradikálnější proměnu SZP za celou dobu její existence. Jako klíčový prvek se
59 jevilo zrušení vazby mezi dotacemi a objemem zemědělské produkce (decoupling), které by mělo bránit nadvýrobě a donutit farmáře orientovat výrobu více podle potřeb trhu. Za hlavní body reformy lze považovat (MOKREJŠOVÁ L., 2005):
1. jednotná platba na farmu nezávislá na produkci pro zemědělce EU, přičemž omezené propojení produkce a podpory je možné kvůli zachování produkce 64 2. podmíněnost této platby respektováním norem životního prostředí, bezpečí potravin, zdraví zvířat a rostlin, dobrého zacházeni se zvířaty, zachováni veškeré zemědělské půdy za uspokojivých agronomických podmínek s ohledem na životni prostředí (dodržování zásad správné zemědělské praxe) 3. zvyšovaní významu politiky rozvoje venkova a objemu finančních prostředků na ni určených a ochrana krajiny 4. aplikace systému finanční disciplíny, který má zajistit dodržení rozpočtu SZP schváleného do roku 2013 5. reformy některých zemědělských komodit: ryže, ořechů, tvrdé pšenice, škrobových brambor a sušeného krmiva 6. redukce přímých plateb (tzv. modulace) určených velkým zemědělským podnikům, přičemž ušetřené prostředky poplynou na rozvoj venkova
Zemědělci již tedy nedostávají peníze jen na to, aby produkovali potraviny. Dnešní SZP se řídí poptávkou. Zároveň plně zohledňuje názory spotřebitelů a daňových poplatníků a vrací zemědělcům svobodu produkovat to, co vyžaduje trh. Na rozdíl od uplynulých let, kdy platilo, že čím více zemědělec vyprodukoval, tím větší získal subvence, se nyní drtivá část finanční pomoci zemědělcům vyplácí bez ohledu na to, kolik vyprodukují. Podle nových pravidel zemědělci nadále dostávají přímé platby, aby měli zajištěné stabilní příjmy, ty však již nejsou závislé na objemu produkce. Zemědělci navíc musejí respektovat normy na ochranu životního prostředí, zajištění bezpečnosti potravin, rostlinolékařské normy a normy na zachování dobrých životních podmínek zvířat. Těm, kteří stanovené podmínky nedodrží, jsou přímé platby sníženy. Výroba musí vyhovovat legislativním opatřením v oblasti rostlinné i živočišné výroby, čímž má dojít ke splnění požadavku na tzv. cross compliance. Jde o to, aby zemědělská výroba napříč všemi členskými státy splňovala zhruba stejné kvalitativní či environmentální standardy, zakotvené v současnosti v 19 základních legislativních předpisech 65 . Díky zrušení vazby mezi výší subvencí a objemem produkce se zemědělci z EU budou moci lépe orientovat na trh. Budou si moci zvolit, co budou produkovat, podle toho, co se jim nejvíce vyplatí. Přitom budou moci nadále užívat výhod ve smyslu jistoty stálého příjmu. Snižovat se mají rovněž přímé platby pro velká hospodářství s tím, že ušetřené peníze půjdou na rozvoj venkova, který nabývá stále většího významu (princip modulace). Tato řada reforem nyní určila jasnější budoucnost SZP a zdůraznila její přínos pro celou společnost (Společná zemědělská politika, [www]). Z takto nastavené zemědělské politiky má zemědělství okresu Vsetín značnou možnost profitovat, zohledníme li celkový charakter zemědělské výroby v okrese a fyzickogeografické podmínky, s kterými se musí zemědělské subjekty v okrese Vsetín vypořádat. V roce 2008 by měla být zpracována průběžná zpráva o stavu SZP – Health check tzv. kontrola „zdravotního stavu“ SZP, která má za cíl přezkoumat efektivitu reforem a podpor uvedených do praxe Fishlerovou reformou s možnostmi předefinování a přenastavení některých bodů, které se v dosavadním průběhu neosvědčily. Potencionálními změnami, o kterých se v současnosti diskutuje, mohou být zvýšená modulace na 13 % v roce 2013 (odvod finančních prostředků z přímých plateb z 1. pilíře PRV do 2. pilíře), degresivita (celkové snižování velikosti finančních podpor) a tzv. „caping“ (krácení určitého procenta finančních podpor největším zemědělským
64 Jednotnou platbu na farmu (SPS) převzala EU 15 a státy Slovinsko a Malta. V ČR byla však zavedena jednotná platba na plochu (SAPS), která by měla fungovat do konce roku 2008 (Kapitola4.2.4.1). 65 Zdroj: Studie poskytnutá v předmětu Společná zemědělská politika EU na FSS MU (kód EVS 153), autor Kuchyňková P. (2007)
60 subjektům). Tyto opatření znevýhodňují některé členské státy, přičemž ČR vzhledem k charakteru svého koncentrovaného zemědělství (mnoho velkých subjektů dle výměry obhospodařované půdy i celkové finanční podpory dotacemi) by byla těmito opatřeními značně znevýhodněna 66 . Zemědělská výroba v okrese Vsetín však není tak silně koncentrovaná jako pro celou ČR. Významná diskuze o budoucnosti zemědělství po roce 2013 je vedena na téma plateb TOP UP, které v současnosti slouží každému členskému státu EU (ty, co přistoupili v roce 2004) k podpoře vybraných strategických komodit, jež nelze v rámci EU podporovat. V roce 2013 by se však měly platby SAPS resp. SPS dorovnat s úrovní původních států EU – 15, což by znamenalo konec plateb TOP UP. Z tohoto důvodu se nyní přemýšlí, jak strategické komodity po roce 2013 podporovat, aniž by došlo ke střetu zájmů s EU.
4.1.1.3 Principy fungování současné SZP Současná SZP je založena na fungování 3 základních principů fungovaní jednotného zemědělského trhu v rámci EU, zvýhodnění produkce ze zemí ES (ochranná cla, vývozní dotace) a finanční solidarity. Dalším významným faktem ve fungování SZP je tzv. Společná organizace trhu. Jsou to v podstatě soubory regulačních opatření, které se vztahují na odlišné sektory zemědělské výroby. Jejich účelem je podporovat trhy dané zemědělské komodity prostřednictvím různých mechanismů, které se mohou lišit výrobek od výrobku. V současnosti nejsou do těchto opatření zahrnuty brambory, med a některé lihoviny (STRÁŽNICKÝ A., 2006). Klíčový význam v provádění SZP měl do konce roku 2006 Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF), který byl hlavním zdrojem financování evropského zemědělství. Na přelomu 70. – 80. let odčerpával až 70 % rozpočtu EU 67 . Řadil se mezi strukturální fondy a vznikl v důsledku principu finanční solidarity. V současnosti je nahrazen Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EAFRD), který již není strukturálním fondem EU, nýbrž spadá přímo pod SZP EU. Prostředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství, lesnictví a k rozvoji venkovských oblastí (strukturální fondy [www]) . Ke komplexním nástrojům regulace zemědělského trhu patří zejména přímé platby, intervenční opatření (nákup, prodej, podpora soukromého skladování), kvótní systémy, vývozní a dovozní licence, vývozní subvence a strukturální prostředky.
4.1.2 Zemědělská politika ČR Česká zemědělská politika se pohybuje nejen v mantinelech SZP, ale i v mantinelech vnitřní povahy: kolektivizace má dodnes za následek, že drtivě převažují velcí producenti (na rozdíl od Maďarska či Polska) nad tzv. rodinnými farmami (typické pro řadu zemí EU), kterým nahrává současný systém podpor SZP. Následná industrializace a modernizace daly zemědělské výrobě poměrně vysokou efektivitu a podílejí se do určité míry i na její konkurenceschopnosti, kterou prokázalo otevření tržních bariér v 90. letech. Nelze se proto příliš divit určitému rozčarování producentů a jejich lobby nad SZP působící často v protichůdném směru. Řada producentů dosud uvažuje jako před vstupem do EU a hledá buďto protekcionistické či naopak tržní argumenty na evropskou politiku upřednostnění mimoprodukčních funkcí zemědělství a plateb za likvidaci či ukončení produkce 68 . To však není pozicí většiny zemědělských subjektů v okrese Vsetín, neboť vlivem charakteru zemědělské výroby na většině území okresu, jsou uskutečňované reformy SZP EU i české zemědělské politiky přijímány pozitivně.
66 Zdroj: Konference při veletrhu Tech Agro, příspěvek 1. náměstka MZe ČR Ivo Hlaváče (duben 2008) 67 Zdroj: FAJMON H., a kol..: Čeští zemědělci a společná zemědělská politika EU. 2006 [www] 68 Zdroj: Studie poskytnutá v předmětu Společná zemědělská politika EU na FSS MU (kód EVS 153), autor Kuchyňková P. (2007)
61 4.1.2.1 Koncepce agrární politiky ČR na období let 2004 – 2013 69 V souladu s celosvětovými a evropskými trendy a s naléhavostí domácích problémů koncepce reaguje na potřebu odstartování zásadní přeorientace zemědělské politiky ČR. Jde o podstatné posílení environmentálních, sociálních a ekonomických principů trvale udržitelného českého zemědělství, při zohlednění jeho specifických podmínek a problémů jako důsledků dlouhodobě uplatňované zemědělské politiky více zaměřené na podporu velkovýrobního industriálního zemědělství a jeho sociální stability. Konkurenceschopnost českého zemědělství při pokračující globalizaci je koncepčně stimulována do produkce, která zohledňuje stále sílící požadavky spotřebitelů na bezpečnost potravin a na environmentální a k pohodě zvířat přihlížející způsoby výroby. Koncepce zároveň vytváří předpoklady, aby se zemědělství stalo integrální součástí a páteří rozvoje venkovských oblastí a zlepšování kvality života venkovské populace, včetně podmínek pro diverzifikaci činností zemědělských podniků podle místních podmínek. Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU reaguje na klíčové současné i budoucí problémy a výzvy spojené se zemědělstvím na celosvětové, evropské i domácí úrovni. Musí být kompatibilní s principy a opatřeními Společné zemědělské politiky EU a s dalšími opatřeními EU ve vztahu k zemědělství, bezpečnosti potravin, životnímu prostředí a rozvoji venkova. V rámci SZP a dalších společných opatření EU má ČR prostor pro formování vlastní zemědělské politiky a to zejména v těchto oblastech:
• specifické podmínky poskytování přímých plateb (národní řešení zjednodušeného systému poskytování přímých plateb včetně navýšení z národních zdrojů v období 2004 – 2013; podmínky poskytování těchto plateb „cross compliance“ ) • orientace a struktura podpor dříve využívaných programů Horizontálního plánu rozvoje venkova, Operačního programu zemědělství a nyní Programu rozvoje venkova • orientace a struktura národních podpor ( state aid ), včetně dalších strukturálních podpor k ochraně krajiny, životního prostředí, kulturního dědictví a investičního rozvoje venkova (ze zdrojů MŽP, MMR, ad.)..
4.1.2.2 Reforma zemědělské politiky ČR v roce 2008 Reforma zemědělské politiky ČR je v současnosti velmi aktuální. V březnu 2008 byla uspořádána tisková konference, na níž byly představeny základní body reformy české zemědělské politiky za účasti předsedy vlády ČR a ministra pro zemědělství ČR. V programovém prohlášení vlády je jako hlavní motto uvedeno: „Vláda bude usilovat o vyvážený rozvoj venkova s cílem podpory zaměstnanosti a podnikání, zejména s využitím evropských fondů. Využije plně svých možností k podpoře života mladých lidí na venkově a použije finanční nástroje k urychlení generační výměny v zemědělství.“ (Reforma zemědělské politiky, [www]). Základním pilířem této reformy jsou čtyři body, přičemž tři z nich jsou vytvořeny plně v souladu s SZP EU, v jejíž mezích a nařízeních se musí tato zemědělská politika pohybovat. Těmito pilíři jsou:
• Zvýšení kvality života na venkově, péče o krajinu a kvalitní potraviny • Z nich lze z hlediska zemědělství zmínit cíl rovnováhy mezi zdravou produkcí ekonomicky stabilních zemědělských farem a všemi dalšími požadavky na funkci krajiny. Dále snahu podpořit produkci typických českých a moravských potravin a biopotravin. Musí být kvalitní a bezpečné a spotřebitelé musejí mít možnost identifikovat jednotlivé výrobky až ke konkrétnímu zvířeti či farmě. V neposlední
69 Zdroj: Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013) [www].
62 řadě lze uvést podporu zemědělských technologií snižující klimatická rizika (např. povodně). • Podpora konkurenceschopnosti a omezení byrokracie v podnikání • Zde lze jako podstatné uvést podporu konkurenceschopnosti všech forem a typů zemědělského podnikání ve spravedlivém podnikatelském prostředí. Snahu snížit administrativní a byrokratickou zátěž zemědělských podnikatelů. Prověřeny budou všechny národní i evropské dotační tituly se zaměřením na maximální omezení administrativních požadavků. Podporováno bude usnadnění vstupu nové generace zemědělců do podnikatelského prostoru a rozvíjení potenciálu podniků na bázi rodinných farem. Dále bude podpořena výroba energie z obnovitelných zdrojů, zejména však z nepotravinářských surovin a jinak nevyužitelných odpadů. • Liberální, ale spravedlivé pojetí zemědělské politiky EU • Vláda ČR chce poukázat na obrovské množství regulací, které se za 50 let existence společné zemědělské politiky nashromáždily a které nepřijatelným způsobem omezují aktivity zemědělců a venkova nejen v České republice. Další výzvou je snaha podstatně zjednodušit pravidla spojená se zemědělským podnikáním a tím snížit její administrativní nároky. V oblasti trhu chce hájit pragmatická a liberální stanoviska a prosazovat evropské zemědělství bez bariér na vnitřním trhu. MZe ČR chce usilovat o nastavení rovných podmínek financování zemědělství pro všechny členské státy Unie, neboť jen nediskriminační přístup je chápán jako skutečně liberální.
Posledním bodem reformy je snaha narovnat vlastnické vztahy k půdě , které není nijak ovlivněno SZP EU a je tedy čistě v kompetenci ČR. Cílem je snaha obnovit historické hranice pozemků tak, aby bylo jejich právoplatným vlastníkům umožněno s nimi svobodně a odpovědně nakládat. V krajině bude podporováno obnovení starých cest s alejemi, návrat vody do přirozených toků a obnova malých rybníků. Bude prosazován zákon, který umožní navrácení majetku v hodnotě 12 miliard korun všem, kteří mají své právoplatné podíly v transformovaných zemědělských podnicích a dále bude prosazováno spravedlivé vypořádání státu s těmi, kdo často nedobrovolně odevzdali svůj majetek někdejšímu družstvu a nyní už 18 let čekají na spravedlnost. Vypořádání všech nároků by se mělo uskutečnit do konce roku 2011 (Reforma zemědělské politiky, [www]). Tyto předložené reformní kroky jsou v souladu, jak s požadavky a cíly současné společné zemědělské politiky EU, tak přáními řady soukromých zemědělců okresu Vsetín, s nimiž bylo provedeno terénní šetření a s jejichž názory může být tato reforma konfrontována. Především poslední bod reformy, jak je uveden v této práci je značně problematický pro řadu PPO, které nemají dostatek prostředků k vyplacení nárokovaných plateb, a které hospodaří většinou na pronajaté půdě.
4.2 Využití nástrojů podpory a dotačních titulů EU a ČR Zemědělství je odvětví národního hospodářství, které je omezené mnoha zákony a předpisy ČR i EU, kdy na jedné straně společnost požaduje jejich dodržování, zatímco ekonomickou újmu, která s tím souvisí se pak snaží podnikům kompenzovat systémem dotací jednak přímo do výroby, jednak na jednotlivé dotační tituly vázané k rozvoji venkova, rozvoji lidských zdrojů, udržování krajiny a další (MĚRTLOVÁ L., 2007). Zemědělství je podporováno řadou programů z zdrojů ČR a EU, přičemž finanční podporu ze zdrojů EU mohli čeští zemědělci využívat již před vstupem ČR do Evropské unie. Každý nástroj podpory, dotační titul, program, opatření (dále vždy pouze jedno označení, které je využito pro celou skupinu) byl a je koncipován pro určité časové období, nicméně finanční vypořádání a uzávěrka dobíhá dlouho po roce, v níž skončil daný titul svou podporu. Pro účely této práce je seřazení a charakteristika jednotlivých programů provedena podle chronologického hlediska a
63 charakteru jejich základní struktury . Ta rozděluje programy do dvou základních skupin, které lze definovat 70 jako:
• programy zaměřené na investice do zemědělství (investiční projekty) – v rámci programů SAPARD, OP rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství (OP Zemědělství) a Program rozvoje venkova • Přímé platby a platby vztažené na plochu (neinvestiční programy) – LFA, AEO, SAPS a TOP UP z programů HRDP a PRV
Tento způsob klasifikace je využit z důvodu přechodu jednotlivých dotačních podpor z jednoho programu, který je ukončen, do programu, který je započat, aniž by se změnil dotační titul (případ plateb LFA, AEO při přechodu z HRDP na PRV). To umožňuje srozumitelnější časové srovnání. Časově jsou některé programy (především národní) obtížně zařaditelné, neboť se vyskytují v průběhu celého sledovaného období. V práci není respektováno zařazení jednotlivých titulů dle zdroje financí (z EU resp. ČR), neboť řada titulů je v současnosti placena z obou zdrojů současně. Každý program je v práci přehledně popsán, uvedeno je využití jednotlivých programů subjekty v okrese Vsetín v rámci dostupných a získaných dat a využita je komparace s jinými územními celky, nabízejí li tuto možnost dostupné zdroje.
4.2.1 Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) Jde o jeden z nejefektivnějších nástrojů českého zemědělství působící v rámci tzv. "národní pomoci" (state aid). Z hlediska právní formy je PGRLF akciovou společností, ve které 100% akcií vlastní Česká republika. Práva jediného akcionáře zajišťuje Ministerstvo zemědělství, za které jedná ministr zemědělství. Od 1. ledna 2000 se PGRLF personálně i organizačně oddělil od Ministerstva zemědělství. Činnost společnosti začala být zajišťována vlastním aparátem pracovníků. Tento fond byl založen na základě usnesení vlády České republiky č. 337 ze dne 23. června 1993, do obchodního rejstříku byl zapsán 16. září 1993. Za dobu svého působení v ČR se stal neodmyslitelnou součástí podpor v resortu zemědělství. Zemědělcům pomohl zejména v dobách, kdy bylo nutné zajistit začínajícím subjektům výraznou garanci, aby se pro ně staly úvěry od bank dostupnou formou zajištění zejména rozšířené produkce. Podpora ze strany PGRLF byla soustředěna na poskytování garancí a dotací části úroku z úvěru. PGRLF pracoval velmi intenzivně zvláště v letech 1996 až 1998, kdy byla dotace ze státního rozpočtu největší. V tomto období byly úvěry zatíženy vysokou úrokovou mírou a v českém zemědělství byla akutní potřeba investic. V současnosti není již tento fond tak hojně využíván, neboť má v rámci současného systému podpor spíše doplňkové uplatnění. Jeho programy jsou nastaveny tak, aby pokrývaly prostor podpory, do něhož neproudí finance z EU. Programy PGRLF pokračují i po vstupu ČR do EU a to v rámci systému tzv. Národních podpor, které jsou v souladu s podmínkami Evropské komise. (Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond [www]). V roce 2006 PGRLF poskytoval podpory ve 4 základních programech, z nichž nejžádanějším byl program Investice, jehož cílem je podpořit rozvoj perspektivních podnikatelských subjektů v zemědělském odvětví. Je zaměřen na restrukturalizaci těchto subjektů s hlavní váhou na propojení vazeb mezi výrobci, zpracovateli a distributory. Program Investice tvořil 31,8 % žádostí 71 v rámci PGRLF, přičemž nejdůležitějšími byly podprogramy Zemědělec na rozvoj perspektivních zemědělců (91,8 % žádostí tohoto programu) a Půda na nákup nestátní zemědělské půdy (7,7 % žádostí v rámci programu Investice). Dalšími podprogramy jsou Odbytová organizace, Zpracovatel a Hygiena, které však nebyly příliš využívány. Druhým nejvýznamnějším programem byl roce 70 Tato klasifikace je upravená dle: FAJMON H., a kol..: Čeští zemědělci a společná zemědělská politika EU. [www] . Existují však další podpůrné programy, které nelze přímo do jednotlivé skupiny zařadit – např. podpory z PGRLF. 71 Zpracováno na základě statistiky na PGRLF [www] a publikace Souhrnná zpráva 2006 .
64 2006 program Mládí s cílem podpořit zahájení a rozvoj zemědělské výroby na bázi rodinných subjektů pro mladé podnikatele a rodiny do 40 let, v němž bylo evidováno 9,7 % žádostí PGRLF. Ochranu proti nepředvídatelným škodám poskytuje program Podpora pojištění, pro něž nejsou údaje o jeho využití k dispozici. Tento program však využívá značná část subjektů činných v zemědělství. Druhým nejvyužívanějším programem za celé období činnosti PGRLF byl Provoz na podporu provozních úvěrů (21,7 % žádostí) a Zemědělec na podporu investičních úvěrů (21,7 %), jejichž využívání již není v současné době možné vlivem nekompatibility s programy EU. V minulosti nabízel PGRLF značně širokou škálu podpor, nicméně ty nebyly z hlediska využití příliš žádané. K 3.4. 2008 bylo v tomto fondu v ČR evidováno 32 368 žádostí, přičemž 30 158 (93,2 %) bylo schváleno a následně finančně podpořeno o celkové dotaci 20 693 mil. Kč. Výše úvěru na žádané investice se vyšplhala na 114 172 mil. Kč. Žádosti o dotace z PGRLF byly v Zlínském kraji využívány s nižší intenzitou než v řadě ostatních krajů ČR, neboť počet žádostí ZLK tvořil pouze 3,6 % žádostí v rámci celé ČR a 3,5 % získaných dotací dle rozdělených finančních prostředků. Zemědělské subjekty okresu Vsetín využívaly dotační prostředky PGRLF velmi málo, za celé období fungování fondu bylo z tohoto regionu zaznamenáno pouze 184 žádostí, přičemž 167 bylo schválených k podpoře (90,8 % žádostí). Ve všech sledovaných charakteristikách využití dotací z PGRLF činily podíly okresu Vsetín nejnižší hodnoty v porovnání s ostatními okresy Zlínského kraje. Procentuální úspěšnost podaných žádostí byla taktéž nejnižší, přičemž za krajským průměrem zaostávala o 2,1 desetiny procentuálního bodu a ku ČR o 2,4 %. Zemědělské subjekty okresu Vsetín žádaly o pokrytí úvěrů ve výši 529 739 tis. Kč, což tvořilo 11,6 % finanční hodnoty úvěrů ZLK, nicméně dle současného počtu již proplacených projektů mají zemědělci okresu Vsetín oproti ostatním značný náskok. V současnosti PGRLF proplatil zemědělským subjektům okresu Vsetín již 97,2 % schválených dotací – v ČR 91,0 % a ZLK 92,7 %. Tato skutečnost je ovlivněna nižší finanční náročností schválených žádostí v tomto regionu. V rámci ČR je okres Vsetín na 5. místě dle pořadí nejnižšího počtu podaných žádostí, přičemž ostatní okresy ZLK nejsou v tomto podaří seřazeny o mnoho lépe – okres Zlín je 8. a UH je 14., což dokumentuje výše zmíněnou pozici Zlínského kraje v rámci ostatních okresů ČR. Podle nejnižšího množství získaných financí je na tom okres Vsetín ještě hůře – na třetím místě za okresem Děčín a Semily. Málo intenzivní využití dotací z tohoto fondu je zarážející s ohledem na vysoký počet subjektů činných v okrese Vsetín (viz. kapitola 3.2), nicméně pochopitelný zohledníme li velikost a charakter zemědělské výroby v okrese Vsetín (viz. Kapitola 3.5).
Tab. 20. Využití podpory z PGRLF v okresech Zlínského kraje od jeho vzniku do současnosti (3.4. 2008) z toho Dosud Počet žádostí Výše úvěru Celková dotace území schválených vyplaceno abs. v % abs. v % v tis. Kč v % v tis. Kč v % v tis. Kč v % Kroměříž 450 38,3 426 39,0 1838522 40,3 254050 35,0 236969 35,2 UH 318 27,0 290 26,5 1166969 25,6 209673 28,8 187764 27,9 Vsetín 184 15,6 167 15,3 529739 11,6 89294 12,3 86817 12,9 Zlín 224 19,0 210 19,2 1030447 22,6 173858 23,9 162448 24,1 ZLK 1176 100,0 1093 100,0 4565677 100,0 726875 100,0 673998 100,0 Sestaveno podle: Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond [www]; vlastní dopočty
4.2.2 Národní podpory („state aid“) Tyto dotační prostředky jsou plně hrazeny ČR, přičemž je pro ně nutno vyjednat povolení ze strany EU (notifikovat jej). Struktura dotačních opatření v rámci této skupiny podpor se značně s jednotlivými roky mění 72 , přičemž v roce 2008 jsou poskytnuty finanční prostředky na 72 Lze srovnat ze zdrojů např. Zásady pro poskytování dotací pro rok 2008 [www] pro rok 2008 a Podpora zemědělství v rozšířené Evropě [www] pro rok 2004
65 podopatření, která jsou uvedena v textové příloze 6.. Tyto zdroje však zemědělské subjekty v okrese Vsetín příliš nevyužívají, resp. jejich využívání nebylo zjištěno, proto jim v této práci není věnována širší pozornost 73 . Za příčinu lze považovat fakt rozdílnosti struktury národních podpor k potřebám zemědělských subjektů v okrese Vsetín. Např. v ZD Mír v Ratiboři získali z národních podpor dotace na Podporu chovu dojených krav (2001), Podpora odbytu skotu (2002), Kompenzace za mléko (2003), Zaorávky (2003) a Kadavéry (odstranění uhynulých zvířat – 2003). Tyto platby byly v rozmezí 100 000 – 1 500 000 Kč.
4.2.3 Programy zaměřené na investice do zemědělství (investiční projekty) Před vstupem ČR do Evropské unie byly investice do zemědělství podporovány z dvou základních zdrojů, a to z prostředků výše zmíněného PGRLF a programu SAPARD, což byl předvstupní fond EU, který měl pomoci zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství a naučit české zemědělce využívat finanční prostředky EU na tyto účely. Po přistoupení do EU byl v ČR program SAPARD nahrazen OP Zemědělství, který byl aktuální do roku 2006. V roce 2007 byly všechny platby vydávané v rámci SZP poskytovány a řízeny z nově vytvořeného Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova – EAFRD (kapitola 4.1.1.3), z něhož je financován Program rozvoje venkova. Z něho lze v současnosti čerpat finanční prostředky na investiční akce do zemědělského sektoru dle příslušných prioritních os.
4.2.3.1 Program SAPARD Program SAPARD pomohl zásadním způsobem překlenout období příprav České republiky, jako kandidátské země, na čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie a usnadnil jí vstup a napojení do struktur Evropských společenství. Zahájen byl v dubnu roku 2002, kdy byl vyhlášen příjem žádostí na sedm z celkových devíti opatření. Za celou dobu realizace programu SAPARD, kdy uzavírání smluv skončilo 31. prosince 2003, bylo předloženo v rámci sedmi kol příjmu žádostí více než 3000 projektů a bylo uzavřeno 1692 smluv na částku 4,5 mld. Kč. K 24.11. 2005 bylo proplaceno celkem 1567 projektů ve výši 3 592 mil. Kč, přičemž 2 948 mil. Kč (82,0 %) putovalo z prostředků EU. K témuž datu byla vyčerpána 100 % alokace finančních prostředků z EU určená na program SAPARD (SZIF [www]). Nejdůležitějšími úkoly v oblasti zemědělství bylo posílení konkurenceschopnosti prvovýroby a zpracovatelských odvětví, dosažení vysoké kvality zemědělských a potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou, dokončení restrukturalizace zemědělských a zpracovatelských podniků a posílení pozice zemědělské prvovýroby na trhu. Specifickým úkolem bylo vytvoření podmínek pro jasnou identifikaci vlastnictví půdy a rozvoj trhu s pozemky a zaměření se na podporu ostatních funkcí zemědělství, jako jsou například tvorba krajiny nebo rekreační zázemí. Ve vztahu k zemědělské výrobě a uplatnění jednotlivých programů zemědělskými subjekty lze uvést opatření 1.1., 2.2. a 2.3., jejichž specifikace je uvedena v textové příloze 8.. Ostatní investiční programy byly zaměřeny spíše na potravinářský průmysl, pozemkové úpravy a na rozvoj venkova, které nebyly relevantní pro zemědělský sektor (především zemědělskou výrobu). Na realizaci předvstupního programu SAPARD navázal v roce 2004 zejména Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP Zemědělství). Lze konstatovat, že zkušenosti získané v rámci programu SAPARD výrazně přispěly k rychlému zahájení čerpání finančních prostředků v rámci strukturálních fondů EU (Závěrečná zpráva programu Sapard v České republice, [www]). Z celkových 13 schválených projektů v okrese Vsetín byl pouze jeden zaměřen na zemědělskou výrobu, 6 bylo přiznáno pozemkovému úřadu ve Vsetíně, 2 projekty byly zpracovány obcemi na jejich rozvoj, 3 projekty pomohly zmodernizovat mlékárnu ve Valašském Meziříčí a 1 byl schválen společnosti FORM s. r. o.. 10 projektů bylo proplaceno v roce 2003, 2 v roce následujícím a 1 73 Zdroj: vlastní terénní šetření . Problematice těchto podpor se prakticky nevěnuje žádná odborná práce, pomineme li dokumenty vydané MZe ČR. Zmínka o těchto platbách je v práci M. Drahoše (2005).
66 projekt byl proplacen až v rámci HRDP. Celkem byly v programu SAPARD v okrese Vsetín schváleny dotace ve výši 35 899 tis. Kč, přičemž uvážíme li celkovou finanční výši schválených projektů v tomto programu pro celou ČR 3 592 mil. Kč, je podíl projektů z okresu Vsetín minimální (1,0%), výrazně pod průměrem na jeden okres ČR. Ten činil 46 651 tis. Kč 74 . Využití podpory v rámci programu SAPARD bylo mezi subjekty činnými v zemědělství okresu Vsetín minimální, neboť v rámci opatření 1.1. Investice do zemědělského majetku požádal o investiční podporu pouze jeden subjekt – ZD Liptál. Tomu byl schválen projekt na volné ustájení chovu skotu v investiční dotační pomoci 1 255 tis. Kč , přičemž EU financovala 75,0 % dotace, zatímco ze zdrojů ČR plynulo 25,0 % dotace. Pro alespoň částečné srovnání lze využít celkové vyplácené prostředky z regionálního odboru (RO) SZIF v Olomouci, které činily 77 252 tis. Kč v rámci 41 schválených projektů. Okres Vsetín se dle financí podílel 1,6 % a dle počtu projektů 2,4 %. Okresů, které jsou v evidenci SZIF v Olomouci, je celkem 9 (region NUTS 2 – Střední Morava) (Závěrečná zpráva programu Sapard v České republice, [www]) . Opatření podporující diverzifikaci hospodářské činnosti a podporu metod zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a k uchování krajiny nevyužil ani jeden subjekt okresu Vsetín, což nelze než hodnotit velmi negativně, uvážíme li charakter zemědělské výroby v okrese (převládající extenzivní zemědělství). Zemědělské subjekty v okrese Vsetín se na období vstupu do EU a období následující příliš nepřipravily a nevyzkoušely si možnosti čerpat finanční prostředky z zdrojů EU, což byl jeden z účelů programu SAPARD a jeho implementace v ČR.
4.2.3.2 OP Zemědělství Tento program navazoval na výše popsaný program SAPARD a jeho cílem bylo, obdobně jako u programu SAPARD, zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova, podpora zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělských produktů. Navíc zde byla zahrnuta i podpora lesního a vodního hospodářství. Posilování konkurenceschopnosti resortu zemědělství se zaměřovalo na zavádění nových úsporných technologií šetrných k životnímu prostředí, na zlepšování kvality produktů, na vyšší úroveň welfare 75 , zlepšení situace v lesním a vodním hospodářství včetně ochrany před povodněmi a odstraňování následků přírodních katastrof. V rámci OP Rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství (OP Zemědělství) byly financovány 3 priority, 7 opatření s celkem 14 ti podopatřeními z fondu EAGGF a FIFG (Finanční instrument pro podporu rybářství). Doba platnosti OP Zemědělství byla stanovena na roky 2004 – 2006, nicméně propláceny a dodatečně schváleny byly projekty i v roce 2007 a 2008, aby byla celá určená finanční pomoc využita. Z hlediska úspěšnosti implementace a čerpání jednotlivých opatření OP Zemědělství lze konstatovat, že opatření, ve kterých byla zkušenost s programem SAPARD, měly velmi plynulé čerpání a již od roku 2005 byl zaznamenán velký zájem o podporu. V rámci OP Zemědělství navazují na program SAPARD opatření 1.1. Investice do zemědělského majetku i 1.2. Zlepšení zpracování zemědělských produktů a jejich marketing a některá další opatření, které však již nejsou tak úzce spjata se zemědělstvím 76 . Ve vztahu k zemědělské výrobě lze ještě jmenovat podporu v rámci Podopatření 2.1.4. Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+) , která podporuje činnost místních akčních skupin (MAS), v jejichž realizačních týmech se zpravidla vyskytují i zástupci zemědělských subjektů. Na OP zemědělství bylo pro období 2004 – 2006 v ČR alokováno 250 922 tis.EUR 77 , přičemž z zdrojů EU bylo hrazeno 173 901 EUR (69,3 % financí). Z této částky bylo 128 107 EUR určeno
74 Zdroj: Sdělení pracovníka SZIF ČR pražské centrály; Závěrečná zpráva programu Sapard v České republice [www] 75 Welfare lze chápat jako příznivý způsob chovu hospodářských zvířat a jako tzv. „pohodu zvířat“ 76 Jednotlivé opatření resp. podopatření týkající se zemědělství jsou uvedeny v textové příloze 8.. 77 Při přibližném kurzu 28 Kč za 1 EUR jsou finanční prostředky následující (v pořadí v jakém jsou uvedeny v textu): 7 025 mil. Kč, 4 869 mil. Kč a 3 586 mil Kč.
67 na investice do zemědělského majetku – opatření 1.1. (51,0 % z prostředků OP Zemědělství) (Výroční zpráva o operačním programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v České republice za rok 2006, [www]). Zatímco v roce 2005 putovalo do tohoto opatření v rámci ČR 907 mil. Kč, v roce 2006 již došlo k navýšení finanční podpory o 72,8 % a zemědělské subjekty čerpaly finanční podpory ve výši 1 567 mil. Kč. Za toto období bylo vyčerpáno 69,0 % finančních podpor určených na toto opatření (Zemědělství 2006, [www]). V porovnání s projektem SAPARD využily zemědělské subjekty okresu Vsetín tyto podpory výrazněji a intenzivněji. Z celkových 105 170 tis. Kč finančních podpor v OP Zemědělství okresu Vsetín bylo 44 769 tis. Kč (42,6 %) určeno na 25 schválených projektů (48 % projektů) v rámci opatření 1.1. Investice do zemědělství. Z zdrojů EU byla přislíbena podpora ve výši 26 758 tis. Kč, tj. 59,8 % finanční podpory. V roce 2004 byly schváleny 4 projekty v celkové výši podpory 6 243 tis. Kč, což znamenalo 13,9 % celkové finanční podpory za sledované období. Na pořízení zemědělských strojů byly zpracovány 3 projekty (všechny SZ), zatímco ZOD Lešná investovalo do modernizace chovu prasat. V roce 2005 schválil SZIF v okrese Vsetín nejvíce projektů – 13, nicméně celková finanční podpora (18 416 tis. Kč) byla i přes vysoký počet projektů nižší než v roce 2006. V roce 2006 nebyla umožněna možnost z tohoto OP čerpat prostředky na nákup zemědělských strojů, což zapříčinilo vyšší finanční podpory v roce 2006 i přes nižší počet projektů. Ty byly směřovány na investice do budov a zázemí zemědělských subjektů za výrazně vyšších investičních záměrů než v případě pořizování zemědělských strojů a techniky. Druhým dopadem tohoto omezení v roce 2006 byla skutečnost nižšího počtu schválených projektů a absence projektů SZ, kteří v roce 2006 nepodali ani jeden projekt. V roce 2005 bylo 4 SZ (4 projekty) schválena celková finanční podpora 1 317 tis. Kč (7,1 %), zatímco zbývajících 9 projektů podaly PPO, z nichž se 5 týkalo modernizace strojového parku a ve 4 případech investovaly PPO do modernizace budov. Agrofytu Lidečko s.r.o. byly schváleny 2 projekty (zimoviště a přestavba stáje) a Vsacku Hovězí a.s. taktéž další 2 investiční projekty (výstavba dojírny, stáje a silážního žlabu), přičemž finanční podpora těchto 4 projektů činila 55,4 % finančních podpor v rámci OP Zemědělství v roce 2005. V roce 2006 byla projektem schválena podpora ZD Francova Lhota (výstavba zimoviště) a ZOD Lešná (modernizace dojírny). Agrotech Poličná s.r.o. získal podporu na porodnu prasnic a aktivní byly opět subjekty Vsacko Hovězí a.s. (rekonstrukce jímek na kejdu) a Agrofyto s.r.o. (výstavba zimoviště). Firma Lukrom a.s. získala finanční podporu na výstavbu sila 78 . Výše podílu finančních prostředků z zdrojů EU se za sledované období stále nepatrně navyšovala, přičemž v roce 2006 činila 61,3 %.
Tab. 21. Využití podpory z OP Zemědělství v opatření 1.1. v okrese Vsetín od jeho vzniku do současnosti (k 15.4. 2008)
podpora OP Zemědělství rok počet celkem celkem v % z EU z EU v % z ČR 2004 4 6 243 492 13,9 3 577 007 57,3 2 597 523 2005 13 18 416 636 41,1 10 802 439 58,7 7 614 197 2006 8 20 178 623 45,0 12 379 076 61,3 7 799 547 celkem 25 44 838 751 100,0 26 758 522 59,7 18 011 267 Sestaveno podle: Sdělení pracovníka MZe, pražská centrála; vlastní dopočty
V Zlínském kraji bylo v opatření 1.1. OP Zemědělství v roce 2005 schváleno 55 projektů (6,8 % projektů ČR) za 89 784 tis. Kč, což činilo 6,7 % finanční podpory v rámci ČR, přičemž okres Vsetín se na těchto finančních podporách v rámci ZLK podílel 20,5 %. Na počtu schválených projektů se subjekty studovaného okresu podílely 23,6 %. To je v porovnání s ostatními okresy ZLK velmi pozitivní zjištění, uvážíme li nízkou intenzitu využití programu předchozího programu
78 Zbylé 2 projekty nebyly z dostupných zdrojů zjištěny.
68 SAPARD a slabou pozici zemědělského sektoru okresu. Zlínský kraj byl mezi kraji ČR na 8. místě dle počtu schválených projektů i dle výše finanční podpory. V roce 2006 se ZLK zařadil na 10. místo dle počtu schválených projektů, které činily pouhých 4,1 % projektů v ČR a dle výše finanční podpory zůstal na 8. místě (4,6 % podpor v ČR). Tento klesající trend využití finančních podpor však neplatil v okrese Vsetín, neboť se okres podílel 26,4 % na celkové výši přiznaných dotací ZLK a 30,8 % na počtu chválených projektů ZLK, což byly v porovnání s rokem 2005 vyšší hodnoty 79 . Zemědělské subjekty studovaného území se během fungování období OP Zemědělství přizpůsobily nastaveným podmínkám a způsobům získání finančních dotací na investiční záměry, třebaže v prvotním období (období programu SAPARD) bylo získávání těchto zdrojů pro zemědělské subjekty okresu Vsetín takřka nulové. V souladu se schváleným OP Zemědělství bylo v roce 2004 vybráno deset Místních akčních skupin (MAS) a jejich strategií, přičemž jedna z MAS byla MAS Hornolidečska, která představovala seskupení subjektů jižní části okresu Vsetín. Do těchto struktur byly zapojeny zemědělské PPO – ZD Francova Lhota, Agrospol Lužná s.r.o. a Kovar Leskovec a.s..
4.2.3.3 Program rozvoje venkova (PRV) Program rozvoje venkova ČR (PRV) je programový dokument připravený Ministerstvem zemědělství ČR pro poskytování dotací na zemědělství a rozvoj venkova v letech v letech 2007 – 2013. Dotace z PRV jsou spolufinancovány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a ze státního rozpočtu. Cílem Programu rozvoje venkova je rozvoj venkovského prostoru formou trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření, zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a potravinářství. Program podporuje rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. Program rozvoje venkova se člení do čtyř základních os, přičemž každá z os naplňuje některý z cílů PRV a dle jednotlivých opatření je využitelná pro rozvoj zemědělství.
• Osa I – zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví • Osa II – zlepšování životního prostředí a krajiny • Osa III – kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova • Osa IV – Leader
Nejdůležitějšími opatřeními ve vztahu k rozvoji zemědělského sektoru jsou v ose I opatření 1.1. Modernizace zemědělských podniků, 3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců a 3.3. Předčasné ukončení zemědělské činnosti. V ose II to jsou opatření 1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech, 1.2 Platby v rámci oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě a Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES, 1.3. Agroenvironmentální opatření a 2.1. Zalesňování zemědělské půdy. Tyto opatření však neslouží na investiční činnost (investiční projekty), nýbrž je lze považovat za přímé platby. Navazují na platby v programu HRDP a je jim věnována pozornost v následujících kapitolách 80 (Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 2013 [www]. SZIF). Celkové poskytnuté veřejné finance (ze státního a evropského rozpočtu) mohou činit až 3,6 miliardy EUR za celé sedmileté období. Do osy I, která je zaměřena na zlepšení
79 Zdroj: Přehled schválených žádostí OP RVMZ v členění dle krajů (NUTS 3) – žádosti roku 2006. [www]. Údaje k roku 2005 byly získány ze www stránek SZIF, které již nejsou v současnosti dostupné. 80 Výčet opatření jednotlivých os je uveden v textové příloze 10. stejně jako návaznost opatření na předešlé opatření v rámci programu SAPARD a OP Zemědělství (textová příloha 9.).
69 konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví ročně poputuje přibližně 120 mil. EUR (23,3 % financí PRV) a do osy II více než polovina vyjednaných podpor – 278 mil. EUR ročně. Přestože nemá fungování PRV dlouhého trvání, bylo již zemědělským subjektům v okrese Vsetín schváleno 7 projektů (do 2. kola žádostí) v celkové výši 19 049 tis. Kč (z toho 88,6 % financí v opatření 1.1.). SZ byly schváleny 2 projekty, z nichž 1 byl určen na pořízení lesnické techniky a druhý projekt byl zaměřen na výstavbu skladu sena, což je první případ investice SZ do budov a zázemí pomocí rozvojových programů v okrese Vsetín. Finanční podpora přesáhla 1 mil. Kč. PPO byla schválena čtveřice projektů v hodnotě 15 789 tis. Kč finanční podpory, přičemž se jednalo o výstavbu silážního žlabu (ZOD Lešná), rekonstrukce dojírny VZOD Zašová, přestavby kravínu na volné ustájení (Agrofyto s.r.o. Lidečko) a finančně nejnákladnější projekt rekonstrukce a dostavba farmy živočišné výroby ZD Mír Ratiboř o schválené podpoře ve výši 9 427 tis. Kč. Posledním schváleným projektem byl projekt zaměřený na diverzifikaci nezemědělské činnosti, který byl schválen Agrofytu Lidečko s.r.o. na opravárenské služby a drobnou kovovýrobu. V opatření modernizace zemědělských podniků (1.1.) bylo v ZLK schváleno 21 projektů s finančními požadavky 52 349 tis. Kč. Na celkovém počtu žádostí v ČR se ZLK podílel pouhými 4,3 % a 4,6 % dle požadovaných financí. Mezi ostatními kraji stál na 10. místě dle počtu žádostí a na 9. místě dle požadovaných finančních prostředků. V porovnání s předchozím postavením ve vztahu k využití prostředků z OP Zemědělství se pozice ZLK nepatrně zhoršila. Zemědělské subjekty okresu Vsetín se na dosavadním využití PRV (opatření 1.1.) ZLK podílely 23,8 % dle počtu schválených projektů a 30,1 % dle požadovaných finančních podpor. Lze tvrdit, že využívání podpor PRV zem. subjekty studovaného okresu jde v souladu s nastoleným trendem využití OP Zemědělství, neboť okres Vsetín dle sledovaných charakteristik své postavení mezi okresy ZLK upevňuje (SZIF, [www]). Tento vývoj lze předpovídat i do budoucna, protože řada zemědělských subjektů uvažuje o podání nebo již má podán projekt v rámci PRV a čeká na jeho schválení či neschválení (VZOD Zašová, AG Stema Lidečko s.r.o., ZD Francova Lhota). Řada SZ uvažuje o využití opatření podpory mladým začínajícím zemědělcům a v souvislosti s tímto opatření o předčasném ukončení zemědělské činnosti 81 , což by mělo příznivý dopad na generační obměnu v zemědělském sektoru, která je z pohledu budoucnosti zemědělství v okrese Vsetín nezbytná.
4.2.3.4 Regionální operační programy (ROP) Pro období 2007 2013 je připraveno celkem 7 regionálních operačních programům (ROP) určených pro celé území České republiky s výjimkou Hlavního města Prahy. Regionální operační programy pokrývají několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory. Každý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti – pro okres Vsetín to je RR NUTS 2 Střední Morava. Na regionální operační programy je z fondů EU vyčleněno 4,6 mld. EUR (cca 131,4 mld. Kč), přičemž pro potřeby NUTS 2 Střední Moravu bylo alokováno přibližně 830 mil. EUR (6,3 %). Pro zemědělskou výrobu však nejsou příliš využitelné, neboť v jejich podpoře nejsou vyčleněny tyto aktivity, nicméně některé podpory lze využít – především podpory na diverzifikaci činnosti (Fondy evropské unie [www]) .
4.2.3.5 Zhodnocení využití programů zemědělskými subjekty Přestože bylo využití investičních programů zemědělskými subjekty v okrese Vsetín z počátku málo využívané (program SAPARD), v průběhu následujících programovacích období se jejich využití značně lepšilo. OP Zemědělství byl využit především na pořízení zemědělské techniky a posléze taktéž na investice do budov a jejich modernizaci. Tento trend je následován i v současnosti. Zde je však vidět značná diferenciace v rámci agrorurálních struktur a jejich
81 Zdroj: vlastní terénní šetření
70 využívání jednotlivých podpor, neboť SZ využívali takřka v 100 % investice do zemědělské techniky, zatímco PPO byla schválena i řada projektů na investice do budov a zázemí. V rámci ZLK mají zemědělské subjekty (pomineme li program SAPARD) okresu Vsetín plnohodnotné postavení mezi ostatními okresy v využívání investičních programů, jak dle počtu schválených projektů, tak podle výše požadovaných financí, přičemž jejich podíl za sledované období v rámci ZLK narůstal. Využívání prostředků v rámci investičních programů ze zdrojů EU je v okrese Vsetín mezi zemědělskými subjekty ovšem stále nedostatečné, neboť mezi SZ je pouze 5 osob (15,6 %), které mají zkušenosti s projektovým řízením a získali prostředky na rozvoj zemědělské výroby a činnosti ze zdrojů spolufinancovaných EU prostřednictvím některého z vypsaných rozvojových programů. Z celkových 9 schválených projektů SZ bylo 6 vypracováno na OP Zemědělství, přičemž všechny byly koncipovány na modernizaci a pořízení zemědělské techniky a strojů. V PRV byly SZ schváleny 3 investiční projekty, přičemž byl zaznamenán první případ, kdy byl projekt SZ zaměřen na vybudování objektu, nikoliv na modernizaci zemědělské techniky. Většina z zemědělců, kteří se účastnili terénního šetření a rozhovorů poukázala na obtížnost získání prostředků z těchto zdrojů pro menší zemědělce, za něž lze považovat většinu šetřených SZ. Značná administrativa a složitost vypracování potřebné dokumentace limituje tyto zemědělce, kteří sami na vyřízení a vytvoření projetu nestačí a nemohou si dovolit externisty, kteří by jim projekt vypracovali. Na druhou stranu, mezi SZ, kteří v okrese Vsetín získali finanční prostředky na tyto aktivity byli jak malí zemědělci (výměra obhospodařované půdy do 50 Ha), tak SZ hospodařící na největších plochách zemědělské půdy okresu mezi SZ. PPO mají s investičními projekty více zkušeností, neboť je již využilo 12 subjektů (57,1 %), jejichž účel byl oproti SZ více různorodý. Za tuto skutečnost může především fakt, že PPO disponují většími finančními prostředky, které jsou pro tyto projekty nezbytné, neboť finance z národních zdrojů i EU jsou vyplaceny až po realizaci projektu a splnění tzv. „udržitelnosti“ projektu. Druhým významným faktem, je, že PPO si můžou dovolit na vypracování projektů najmout specializované firmy a odborníky. Zkušenost s investičními projekty významně koreluje s velikostí PPO dle obhospodařované výměry půdního fondu. Zatímco mezi 13 největšími PPO, jsou pouze dva, jež nemají zkušenosti s projektovým řízením, v následujících 9 menších PPO má zkušenost pouze 1 subjekt. Zarážející je, že investičních projektů doposud nevyužil největší subjekt okresu Vsetín – ZD Kelečsko, který podle slov představitelů družstva tyto finance nepotřebuje.
Tab. 22. Zkušenost zemědělských subjektů s investičními projekty podporovanými z zdrojů EU v okrese Vsetín Ano Ne Subjekt abs. v % abs. v % SZ 5 15,6 27 84,4 PPO 12 57,1 9 42,9 Sestaveno podle: Vlastní terénní šetření; SZIF [www].
Nejvíce schválených projektů PPO bylo zaznamenáno v OP Zemědělství (18) a v PRV (8), což si lze prohlédnout v Tab 23. a tab. příloze 28.. Nejčastějšími žadateli byli Agrofyto s.r.o. Lidečko (20 % PPO), VZOD Zašová (16,7 %), Vsacko Hovězí a.s. (13,3 %) a ZD Francova Lhota (4 projekty – 13,3 %). Celkem v 18 případech se jednalo o projekty se zaměřením na modernizace, rekonstrukce a investice do zemědělských budov a objektů.
71 Tab. 23. Struktura schválených projektů v jednotlivých programech v okrese Vsetín dle zemědělských subjektů
Typ programu Subjekty Počet projektů SAPARD OP LEADER PRV PPO 30 1 18 3 8 SZ 9 0 6 0 3 celkem 39 1 24 3 11 Sestaveno podle: vlastní terénní šetření; SZIF [www].
4.2.4 Přímé platby a platby vztažené na plochu (neinvestiční programy) Významnou složkou podpor do českého zemědělství jsou od roku 2004, tj. po vstupu ČR do EU, přímé platby poskytované na hektar obhospodařované zemědělské půdy či na stav chovaných zvířat. Do oblasti přímých plateb patří tři základní typy podpor (FAJMON a kol., 2006):
• základní jednotná platba na plochu (SAPS) • doplňková platba k platbě na plochu (TOP UP) • podpora méně příznivých oblastí a oblastí s ekologickými omezeními (LFA)
Pro účely této práce byly k přímým platbám zahrnuty platby na agroenvironmentální opatření (AEO), která jsou obdobně vyplácena na hektar obhospodařované zemědělské půdy. Všechny platby jsou analyzovány kontinuálně za celé období, třebaže byly v minulosti vypláceny z jiných programů než nyní 82 . Základním předpokladem čerpání všech těchto podpor je evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (LPIS) a dodržení minimální výměry půdních bloků.
4.2.4.1 Platba SAPS Česká republika uplatňuje od roku 2004 zjednodušený systém přímých plateb, tzv. „režim jednotné platby na plochu“ (SAPS). Tuto platbu dostávají všechny zemědělské subjekty, které si o ni zažádají a obhospodařují zemědělskou půdu, která je na žadatele vedena v Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (tzv. LPIS) a jejíž výměra je 1 Ha a více. Žádost o poskytnutí podpory v rámci jednotné platby na plochu je možno podat na následující zemědělské kultury, přičemž na druhu zemědělské kultury nezávisí výše podpory: orná půda, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, školka, zelinářská zahrada a jiná kultura (Příručka pro žadatele 2008 (SAPS, TOP UP, LFA) [www]). Úroveň jednotné platby na plochu (SAPS) byla v roce 2004 na úrovni 25 % podpor zemí EU 15, v roce 2005 dosáhla úrovně 30 % podpor zemí EU 15. U přímých plateb byla vyjednána možnost jejich navýšení z národních zdrojů (TOP UP) pro většinu komodit na úroveň 55 % (2004) a pro rok 2005 na úroveň 60 % podpor stávajících zemí EU. V případě deseti nových členských států, které vstoupily do EU v květnu 2004, byla výše plateb v roce 2007 na 50 % přímých plateb poskytovaných v rámci EU z evropského rozpočtu a ke každému dalšímu započatému roku se zvyšuje o 10 %, přičemž 100 % přímých plateb poskytovaných v rámci EU z evropského rozpočtu bude dosaženo v roce 2013. Dorovnávat z vlastních zdrojů může ČR v tomto období o 20 procentních bodů nad sumu stanovenou Sazba na 1 Ha se dle vyjednaných podmínek každoročně zvedá, přičemž v současnosti je negativně ovlivněna silnou korunou, která výši skutečné podpory oproti původním letům snižuje. Zatímco v roce 2005 byl oproti původnímu roku 2004 nárůst plateb o 13,4 %, v roce 2006 byl zaznamenán meziroční růst o 19,3 %, který v roce 2007 klesl takřka o 10 % a navýšení celkové
82 Platby LFA a AEO, které byly v období let 2004 – 2006 vypláceny pod záštitou Horizontálního rozvojového plánu venkova (HRDP) a nyní jsou vypláceny z osy II PRV.
72 podpory nebylo tak výrazné. Z tohoto důvodu by řada oslovených zemědělských subjektů uvítala platbu v korunách.
Tab. 24. Platby SAPS v Kč na 1 Ha v období 2004 – 2007 v ČR
rok 2004 2005 2006 2007 platba na 1 Ha v Kč 1860 2110 2517 2791 meziroční nárůst v % 100,0 113,4 119,3 110,9 Sestaveno podle: Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2005 –„Zelená zpráva“( podpora agrárního sektoru) [www]; SZIF [www].
Zásadní zlom v této platbě by měl přijít v roce 2009, kdy by mělo české zemědělství přejít na zavedení jednotné platby na farmu (SPS) a plné zavedení cross compliance, kterou v současnosti praktikuje 17 zemí EU (EU – 15 a státy Slovinsko a Malta). Jednotná platba na farmu se bude od stávajícího SAPS lišit v tom, že platby poskytnuté farmě za určité referenční období budou pro další léta fixovány. Dotace tedy už nebudou tak jednoduché (dnes se vypočítávají vynásobením každého způsobilého hektaru částkou v korunách), ale budou vázány na farmu. Bude se muset stanovit referenční období, základní úroveň a nastartovat flexibilní mechanismus změn (FAJMON a kol., 2006, [www]). Tato problematika vyvolává v současnosti řadu diskuzí, jak nejlépe tento přechod zvládnout a jak jsou čeští zemědělci připraveni na plnění podmínek cross compliance. Jednotná platba na plochu je nejvíce využívanou platbou v rámci sledovaných přímých plateb 83 a poskytuje základní přehled o agrorurální struktuře okresu (kapitola 3.1). Počet žadatelů o SAPS byl mezi přímými platbami zdaleka největší – v roce 2006 bylo evidováno celkem 810 žadatelů a v roce 2007 to již bylo 835 žadatelů, přičemž nárůst žádostí o platbu SAPS narostl v roce 2006 o 14,9 % a v roce 2007 o další 3,0 %. Finanční podpora v souladu se zvyšujícími se sazbami na 1 Ha a zvyšujícím se počtem žadatelů vzrostla významněji. Z původních 44 137 tis. Kč v roce 2004 na 61 127 tis. Kč v roce 2006 (nárůst o 38,5 %). V ČR byl za toto období srovnatelný nárůst o 38,0 %84 . V roce 2007 narostly tyto platby o dalších 7 633 tis. Kč a mezi ostatními přímými platbami měly nejvýraznější nárůst. Stejně jako počet žadatelů a finanční podpora rostla za sledované období 2004 – 2006 průměrná platba na jednu žádost, nicméně pomalejším tempem, neboť noví žadatelé jsou častěji zemědělské subjekty hospodařící na méně rozlehlých plochách. Tempo růstu tohoto ukazatele za sledované období bylo 20,5 %. Vyšší tempo růstu ve všech třech ukazatelích (počet žadatelů, finanční podpora a průměrná platba na 1 žadatele) bylo prokázáno v sektoru SZ, nicméně srovnání s PPO vyznívá mnohem příznivěji pro sektor PPO, což je podmíněno výrazně vyššími plochami, které obhospodařují (kapitola 3.3). Zatímco na počtu žadatelů se podíleli pouhými 3,4 %, finanční podpora touto platbou byla výrazně vyšší – 63,3 % podílu všech uskutečněných plateb SAPS v roce 2007. S těmito skutečnosti souvisí diferenciace mezi SZ a PPO v diametrálně rozdílné výši průměrných plateb na 1 žádost (1 553 tis. Kč v PPO ku 31 tis. Kč u SZ). To je však zcela pochopitelné a není tomu jinak ani u dalších přímých plateb, neboť finanční prostředky sledovaných plateb jsou vztáhnuty především na obhospodařovanou plochu (kromě TOP UP). Využití přímých plateb v okrese Vsetín je znázorněno v tabulkové příloze 29. a v mapové příloze 9.. Největší počet žadatelů lze nalézt v obcích s méně příznivými podmínkami pro zemědělství, nejčastěji v obcích Vsetínských vrchů (Valašská Bystřice, Velké Karlovice, Nový
83 Přímé platby jsou porovnávány za období let 2004 – 2006 resp. 2005 – 2006 v případě plateb TOP UP. V roce 2007 nejsou údaje pro platby LFA a Top UP úplné a proto by bylo srovnání zkreslené. Platby zemědělských subjektů okresu Vsetín jsou srovnávány k ZLK a jeho okresům, přičemž údaje k okresům a některé zmiňované ukazatele nejsou v práci pro jejich obsahovou náročnost uvedeny. Všechny tvrzení vztahující se k přímým platbám vycházejí z propočtů dat získaných z Databáze seznam příjemců dotací SZIF zveřejňovanou SZIF). 84 Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2005 –„Zelená zpráva“( podpora agrárního sektoru) [www]; Souhrnná zpráva 2006, 2007.
73 Hrozenkov), zatímco nejnižší počet žadatelů o platbu SAPS se vyskytuje v severozápadní a jižní části okresu. V těchto oblastech jsou činné velké PPO, zatímco počet SZ je malý. Tyto skutečnosti dokazuje rozložení finančních prostředků v obcích, jak v rámci platby SAPS tak celkově ze všech sledovaných plateb (SAPS, TOP UP, LFA a AEO), které „nekopíruje“ počet žadatelů, ale zcela jasně ukazuje na lokalizaci velkých zemědělských subjektů na území okresu Vsetín. Ty jsou totiž hlavními příjemci plateb na zemědělskou půdu z velkého okolí své působnosti, přičemž platba je zaznamenána pouze v místě sídla tohoto subjektu. Za jediné výjimky lze považovat obce Velké Karlovice a Rožnov pod Radhoštěm, jejichž celková finanční podpora z dotací je poměrně významná, ale nejsou zde lokalizovaná sídla velkých subjektů (především PPO). Celková finanční podpora je zaznamenána v mapové příloze 10. Postavení zemědělských subjektů v rámci ZLK je dle počtu žadatelů a množství získaných finančních prostředků zcela odlišné. Zatímco dle počtu žadatelů tvoří okres Vsetín takřka 50% podíl (zapříčiněno vysokým počtem žadatelů SZ), finanční podpora tvoří pouze 16,7 % celkové hodnoty ZLK. Význam okresu Vsetín v platbách SAPS narůstá, neboť jak podle počtu žadatelů, tak podle finanční podpory vzrůstá jeho podíl na celkových hodnotách kraje. Zajímavou skutečností je fakt, že i přes vysoký počet žadatelů z řad SZ neměl okres Vsetín v roce 2007 mezi okresy ZLK převahu v množství získaných finančních prostředků této skupiny. Přestože měl okres Zlín takřka o 60 % nižší počet žadatelů SZ, v množství finančních prostředků předčil okres Vsetín o 1,1 %. To dokazuje na významně rozdrobená, malá hospodářství SZ v okrese Vsetín oproti koncentrovanější držbě a obhospodařování soukromými zemědělci tohoto okresu. Tento fakt je podpořen nízkou průměrnou platbou na 1 žadatele v okrese Vsetín. Podle podílu počtu žadatelů i množství výše finanční podpory PPO byl okres Vsetín výrazně pod průměrem Zlínského kraje i jednotlivých okresů, přičemž vliv SZ na hospodaření v okrese Vsetín narůstá (snižující se podíly sledovaných charakteristik PPO), zatímco v ostatních okresech je trend spíše opačný. Detailní charakteristika rozložení plateb SAPS mezi PPO a SZ v okrese Vsetín je uvedena v kapitole 3.1. v rámci struktury velikosti obhospodařované půdy, která z přímé platby SAPS vychází. Proto zde není zmíněna.
4.2.4.2 Platby TOP UP V souladu s přístupovou smlouvou EU má ČR možnost dorovnávat přímé platby formou národních doplňkových plateb z vlastních zdrojů. V roce 2004 byly tyto podpory vyplaceny ještě před vstupem do EU podle národních pravidel. S ohledem na potřebu cílené podpory byly pro národní doplňkové platby vybírány komodity, které jsou systémem SAPS nejvíce znevýhodněny. Pro tyto komodity jsou národní doplňkové platby vypočteny v minimální možné výši dané přístupovou smlouvou EU (Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2005 –„Zelená zpráva“( podpora agrárního sektoru) [www]. MZe ČR). Žadatel plateb TOP UP je shodný s žadatelem o platbu SAPS. Pokud není žadateli přiznána platba SAPS, nemá nárok ani na platbu TOP UP. Specifikace jednotlivých doplňkových plateb v roce 2008 je uvedena v textové příloze 11. Pro zemědělské subjekty okresu Vsetín byly nejdůležitějšími platbami: platba na přežvýkavce, chov ovcí, koz a krav bez tržní produkce mléka 85 . Tato platba je v okrese Vsetín spíše závislá na počtu chovaných zvířat a charakteru zemědělské výroby než na velikosti obhospodařovaného zemědělského fondu. Platby TOP UP jsou sledovány pouze v období dvou let (2005–2006), neboť pro rok 2004 byla platba vyplacena ještě před vstupem do EU (nebylo omezení požadavky EU) a v roce 2007 jsou platby prozatím neúplné a celkový sledovaný vývoj plateb by byl touto skutečností zkreslen. Počet žadatelů v okrese Vsetín o tento druh přímé platby byl v porovnání s SAPS méně než poloviční, což je zapříčiněno nízkým počtem žadatelů v sektoru SZ (372 v roce 2006), kteří však oproti roku 2005 narostli 110,2 %. V sektoru PPO je počet žadatelů ustálený (24), což do značné 85 Jednotlivé doplňkové platby se liší dle příslušných roků. Lze srovnat výčet uvedených doplňkových plateb pro rok 2008 a platbami v roce 2004 uvedenými v publikaci Podpora zemědělství v rozšířené Evropě [www].
74 míry ukazuje na skutečný počet zemědělských subjektů PPO zabývající se zemědělskou činností. Celkový počet žadatelů o platbu TOP UP vzrostl v okrese o 97,0 %, přičemž finanční podpora narostla o 18,5 % na 42 727 tis. Kč. Nepatrně rychlejší finanční růst byl zaznamenán v sektoru SZ, nicméně za nižšího nárůstu absolutní sumy finanční podpory. Průměrná platba na 1 žadatele klesla o 39,9 %, což je způsobeno vysokým nárůstem SZ využívající tuto podporu v roce 2006 za neúměrně nižšího nárůstu finančních prostředků SZ. V PPO došlo k opačnému trendu, neboť se průměrná platba zvedla o 17,2 %.
v % 250 počet žadatelů 210,2 finanční podpora v Kč 200 průměrná platba na 1 žadatele v Kč 150 123,4 117,2 117,2 110,0 108,0 108,5 109,4 101,9 100 100,0 99,2
58,7 50
0 VS SZ VS PPO ZLK SZ ZLK PPO území a zem. subjekt
Obr. 14. Vývoj využití plateb TOP UP v okrese Vsetín a Zlínském kraji dle počtu žadatelů, výše finančních prostředků a průměrné platby v období 2005 2006 (Sestaveno podle: Databáze seznam příjemců dotací SZIF [www]. SZIF ČR; vlastní propočty). Dramatičtější vývoj v okrese Vsetín v sektoru SZ oproti vývoji na celém území ZLK dokazuje Obr. 13.. Význam zemědělských subjektů v okrese Vsetín na celkových platbách v Zlínském kraji je nižší než v případě plateb SAPS, neboť na celkovém počtu žadatelů ZLK se okres Vsetín podílel 39,8 %, zatímco na získaných finančních prostředcích pouze 14,9 %. Nicméně je nutné zmínit fakt, že také v této platbě zemědělské subjekty okresu zvýšily své celkové podíly ve ZLK v obou ukazatelích (počet žadatelů a finance) pro oba sledované sektory (SZ a PPO) a jeho význam vzrůstá. Největší dotace TOP UP putovaly v okrese Vsetín do rukou PPO, které chovají nejvíce skotu. Nejvíce finančních prostředků směřovalo v roce 2006 do ZD Kelečsko (19,3 % finančních podpor PPO v rámci této platby) o celkové výši 6 479 tis., což v porovnání se sektorem SZ představuje 70,3 % finančních podpor z TOP UP směřujících k SZ jako celku. Druhý největší subjekt – VZOD Zašová získal 13,2 %, přičemž celkový součet finanční podpory v rámci této platby těchto 2 subjektů již převyšoval celkovou podporu SZ z TOP UP o 18,2 %. Dalšími významnými subjekty mezi PPO byly ZD Mír v Ratiboři (13,1 %) a ZOD Lešná (9,8 %), které spolu s dvěma výše uvedenýma získaly 55,4 % finanční podpory této platby v rámci PPO okresu Vsetín a 43,2 % plateb TOP UP směřujících do okresu Vsetín. Nejvyšší částky finanční podpory TOP UP směřovaly k SZ do Kelče (9,2 % podpor TOP UP směřující do okresu Vsetín SZ), Rožnova pod Radhoštěm (3,7 %), Hutiska Solanec (3,7 %), Pozděchova (2,7 %) a Branek (2,2 %),kde hospodaří největší SZ okresu Vsetín a chovají nejvyšší stavy skotu 86 . SZ v Kelči velikostí podpory (846 tis. Kč) předčil 12 PPO. Na tomto rozložení finanční podpory mezi SZ lze vidět značně rozdrobenou strukturu zemědělského sektoru, neboť kromě SZ hospodařícího v Kelči jsou ostatní podíly finanční podpory SZ nevýznamné.
86 Srovnání s počtem zvířat zjištěnými během terénního šetření (kapitola 3.5.4.2) . SZ hospodařící v Hutisku Solanec se šetření nezúčastnil.
75 4.2.4.3 Platby LFA Smyslem plateb LFA je finanční vyrovnání méně výhodných podmínek k hospodaření v příslušných územích, neboť jde v zásadě o podhorské a horské oblasti, kde není možné objektivně dosáhnout například srovnatelných výnosů s produkčními lokalitami. Podpory LFA jsou poskytovány na travní porosty a sazba dotace je odstupňována zařazením oblasti do 6 různých pásem (viz. kapitola 2.2.7.3, tex. Příloha 3.). Pro získání podpory je ovšem nutné, aby se zemědělský podnikatel zavázal, že zde bude provozovat a udržovat zemědělskou činnost v souladu se Zásadami správné zemědělské praxe po dobu minimálně pěti let od prvního roku platby vyrovnávacího příspěvku. Kromě jiného je podmínkou pro čerpání těchto prostředků dodržení stanovené intenzity chovu skotu, ovcí či koz. Do LFA je v České republice po zpřesnění zařazeno přibližně 1,75 miliónů hektarů zemědělské půdy, což je 49,8 % z celkového zemědělského půdního fondu (Podpora zemědělství v rozšířené Evropě [www]).. V období let 2004 – 2006 byly platby LFA poskytovány v rámci HRDP a od roku 2007 jsou tyto platby hrazeny z PRV. Tento program kromě plateb LFA a AEO plateb podporoval zemědělskou činnost prostřednictvím dalších opatření, kterými byly předčasné ukončení zemědělské činnosti (umožňuje starším zemědělcům po dosažení věku 55 let ukončit aktivní ze mědělskou činnost a poskytovanými podporami jim zabezpečuje důstojné životní podmínky, přičemž vytváří prostor pro nástup mladých zemědělců.), zalesňování zemědělské půdy, založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití a zakládání skupin výrobců. Většina těchto opatření je stále aktuální v rámci PRV 87 (Podpora zemědělství v rozšířené Evropě [www]). V okrese Vsetín bylo v roce 2007 evidováno 600 žadatelů o platbu na vyrovnání méně výhodných podmínek pro zemědělskou činnost a hospodaření, přičemž jejich celkový počet vzrostl oproti roku 2004 o 7,0 %. Finanční podpora poskytovaná v rámci této platby se k původnímu roku nepatrně snížila o 3,8 % tj. o 2 543 tis. Kč a celkově v roce 2007 činila 63 739 tis. Kč. Větší snížení lze pozorovat k roku 2006 během něhož zemědělské subjekty okresu získaly podporu ve výši 68 161 tis. Kč (102,8 % financí roku 2004). Na území ČR se finanční podpora LFA oblastí snížila v období let 2004 – 2006 o 5,8 % 88 . Oproti předchozím hodnoceným přímým platbám se v roce 2007 snížila průměrná platba na 1 žádost o 10,1 % a v srovnáme li předešlý rok 2006, byla platba snížena o 2,4 %. Zatímco v sektoru PPO byl stabilní počet žadatelů, který se v roce 2007 k roku 2004 nezměnil, u žadatelů SZ byla naopak stabilní výše finanční podpory. Ta se u PPO snížila o 7,6 % a je hlavním důvodem celkového snížení výše plateb LFA v okrese. Protože PPO obhospodařují příznivější oblasti okresu Vsetín k zemědělské výrobě, které nejsou vymezeny v LFA oblastech (mapová příloha 4.) a působí na větších výměrách orné půdy než SZ, je diferenciace mezi výší finanční podpory plateb LFA SZ a PPO výrazně menší než u předchozích plateb. PPO získaly v roce 2007 pouze 52,7 % plateb LFA okresu Vsetín a tvořily pouhých 3,7 % žadatelů. Z krajského hlediska jsou v LFA platbách mezi okresy ZLK významné 2 okresy – studovaný okres Vsetín a okres Zlín, což odráží fyzickogeografické podmínky území okresů pro zemědělskou výrobu. Zemědělské subjekty okresu Vsetín se v roce 2007 podílely 60,5 % na celkovém počtu žadatelů a 43,2 % na finančních podporách ZLK. Pouze 3 subjekty PPO získaly v roce 2006 více než 10 % dotací určených PPO v rámci plateb LFA. Vlivem charakteru platby LFA je pětice nejvýznamnějších příjemců finanční podpory mezi PPO odlišná od plateb SAPS a TOP UP, přičemž největší kolos zemědělské výroby okresu Vsetín – ZD Kelečsko o platbu nezažádal, neboť neobhospodařuje žádnou zemědělskou půdu v LFA oblastech. Nejvíce finančních prostředků určených PPO získalo ZD Mír v Ratiboři – 4 330 tis. Kč 87 Využití plateb z HRDP, pomineme li LFA a AEO platby, bylo v okrese Vsetín minimální. Z tohoto důvodu není těmto platbám věnována vyšší pozornost. 88 Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2005 –„Zelená zpráva“( podpora agrárního sektoru) [www].; Souhrnná zpráva 2006
76 (11,8 %), ZD Francova Lhota (11,4 %), Vsacko Hovězí a.s (11,0 %), Ag Stema Lidečko s.r.o. (9,7 %) a Agrofyto Lidečko s.r.o., které své hospodaření díky platbě LFA navýšilo o 3 219 tis. Kč (8,8 %). Sektor SZ je kvůli velkému počtu žadatelů ještě více rozdrobený, než jak tomu bylo v případě platby TOP UP. Největší příjemce LFA plateb se nacházel v roce 2007 v Pozděchově, který získal z platby LFA 1 113 tis. Kč, což znamenalo pouze 3,7 % finančních prostředků SZ z LFA plateb. Nad 2% podíl těchto plateb se dostalo 6 soukromých zemědělců a v intervalu 1 – 2 % bylo dalších 7 SZ. Zbytek SZ (575 SZ) dostali na méně příznivé oblasti pro zemědělství méně než 1 % LFA plateb určených soukromým zemědělcům v okrese Vsetín.
4.2.4.4 Platby na AEO AEO mají za úkol podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejich vlastností 89 . Dále podporují zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a údržbu krajiny. V rámci HRDP, který platil v období 2004 – 2006, se jednalo o opatření s největším objemem finančních prostředků poskytovaných do zemědělství z tohoto programu. Z podopatření byl největší zájem o realizaci podopatření Ošetřování travních porostů, které bylo v roce 2005 uplatněno na 61 % celé plochy realizovaných AEO. Podíl podopatření Postupy šetrné k životnímu prostředí (20,6 % z celkové plochy AEO), které zahrnuje titul ekologické zemědělství (EZ) a titul integrovaná produkce, mírně převyšuje podíl podopatření Péče o krajinu (18,3 % z celkové plochy AEO). Podopatření Péče o krajinu zahrnovalo zatravňování orné půdy, pěstování meziplodin, trvale podmáčené louky, ptačí lokality na TTP, biopásy a tvorbu pásů na svažitých půdách. Tuto částečně pozměněnou strukturu převzal PRV na období 2007 – 2013, jež je znázorněna v textové příloze 12.. AEO mají přísné podmínky hospodaření, které se na zemědělské půdě, na níž jsou AEO získána, musí dodržovat (Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004 2006 [www]). AEO znamenaly v roce 2006 v okrese Vsetín nejméně využívanou finanční podporu v rámci sledovaných 4 podpor. Celkem bylo evidováno 319 žadatelů o platbu v rámci tohoto opatření za nárůstu 7,4 %. Finanční podpora narostla ve sledovaném období pouze nepatrně – o 1,1 % a znamenala částku ve výši 46 507 tis. Kč. AEO představovaly v roce 2006 nejvyšší průměrnou platbu na 1 žadatele, která činila 145 tis. Kč, nicméně za sledované období se snížila (2004 – 2006) o 5,9 %. Zatímco počet žadatelů mezi PPO zůstal na stejném počtu, celková výše finančních podpor poskytovaná PPO v rámci AEO se snížila o 2,8 % na 27 602 tis. Kč. V souladu s těmito skutečnostmi se snížila průměrná platba PPO o 2,8 %. U SZ došlo k zvýšení využití AEO, jak dle počtu žadatelů (navýšení o 8,0 %), tak dle výše podpor (o 7,3 %), přičemž průměrná platba na 1 žadatele SZ zůstala na stejné úrovni jako v roce 2004. Protože je AEO nejméně využívanou podporou v sektoru SZ, zatímco v PPO tento trend nebyl zjištěn, je podíl PPO na celkovém počtu žadatelů největší ze všech sledovaných plateb (8,1%), nicméně v výši finančních podpor v rámci AEO není tento sektor příliš dominantní (59,4 %). Přestože by se dalo očekávat, že AEO budou hrát významnou úlohu v okrese Vsetín, situace byla v roce 2006 jiná. V rámci Zlínského kraje se na celkovém obnosu finančních prostředků podílel okres Vsetín pouze 21,7 % a ani v počtu žádostí nebyl tak dominantní jako v případě předchozích plateb (38,9 %). Bereme li v potaz vzrůstající význam mimoprodukčních funkcí zemědělství a ochrany krajiny proklamovaný SZP EU i českou zemědělskou politikou, zarážející je fakt, že význam AEO se v okrese Vsetín v rámci ZLK snižuje (počet podílu žadatelů na jejich celkovém počtu se v období 2004 2006 snížil o 2,7 %).
89 Tuto skutečnost lze porovnat s územím ochrany (CHKO,CHOPAV a Natura 2000) a jeho lokalizací v okrese Vsetín (mapová příloha 11.).
77 Celoplošné ekologické zemědělství zajistilo nejvyšší finanční podporu mezi PPO Agrofytu Lidečko s.r.o., třebaže rozlohou nepatří mezi největší subjekty v zemědělské výrobě okresu. Tato společnost získala na AEO 3 609 tis. Kč, tj. 12,8 AEO plateb PPO. Druhým nejvýznamnějším subjektem bylo ZD Francova Lhota (12,0 %), které své příjmy z AEO v současnosti navýší, neboť v roce 2007 přistoupilo na systém ekologické zemědělské výroby na veškeré obhospodařované půdě. Takřka 10 % podíl na AEO dosáhlo VZOD Zašová a k této hodnotě se blížila společnost Vsacko Hovězí a.s.. Velké subjekty jako ZOD Lešná a ZD Kelečsko neměly z tohoto programu příliš velkou finanční podporu, což způsobuje intenzivní charakter zemědělské produkce a lokalizace obhospodařovaných ploch. Sektor SZ byl opět značně segmentovaný na řadu subjektů získávající finanční podporu z AEO, přičemž největší podíl plateb putoval opět do Pozděchova (5,3 %). V popředí se objevili SZ věnující se chovu ovcí a koz, kteří v pomyslném žebříčku dle podílu na celkové výši finančních prostředků obsadili 3., 4. a 5. místo, přičemž v součtu tito chovatelé získali 10,0 % AEO určených SZ.
4.2.4.5 Zhodnocení využití „přímých plateb“ a jejich postavení v rámci ZLK Výše pospané přímé platby (SAPS, TOP UP, LFA a AEO) jsou hlavním zdrojem dodatečných příjmů zemědělských subjektů a lze je označit za jistý zdroj financí (alespoň do roku 2013), neboť jsou získávány každoročně a nepodléhají výkyvům trhu, nízké ceně a dalším problémům, s nimiž se zemědělci střetávají při uplatňování své produkce na trhu. Z tohoto důvodu je důležité analyzovat vývoj využívání jednotlivých plateb, nastolené trendy a odhalení „mezer“ v jejich využití, neboť tyto finanční prostředky značně ovlivňují zemědělský sektor v sledovaném území a vytváří jeho životaschopnost. Všechny studované platby byly v roce 2006 využity více žadateli (zemědělskými subjekty), než v jeho původním období tj. roku 2004. Největším růstem žadatelů se v okrese Vsetín mohly pochlubit doplňkové platby TOP UP (nárůst o 97,0 %), pozitivní je 14,9% nárůst žadatelů v platbě SAPS. Obdobně byl v roce 2006 zaznamenán růst získaných finančních prostředků na jednotlivé platby, přičemž celkové tempo růstu bylo ovlivněno počtem nových žadatelů a průměrným zvyšováním v rámci nastavených podmínek. Ty se měnily v platbě SAPS (každoroční navyšovaní), zatímco v LFA a AEO zůstaly pro toto období beze změn a reagovaly pouze na měnící se kurz koruny. Z tohoto důvodu bylo nejvyšší zvýšení množství dotací analyzováno v platbách SAPS (o 38,5 %) a TOP UP (18,5 %). U zbylých dvou plateb se výše dotací takřka nezměnila.
250,0
197,0 počet žadatelů 200,0 výše financí průměrná platba na 1 žadatele 150,0 138,5 114,9 120,5 118,5 105,3 102,8 108,4 101,1 97,6 93,2 100,0 60,1
IZ (2006/2004) v % 50,0
0,0 SAPS TOP UP LFA AEO Platba
Obr. 15. Vývoj využití plateb SAPS, TOP UP, LFA a AEO v období let 2004 – 2006 v okrese Vsetín (Sestaveno podle: Databáze seznam příjemců dotací SZIF [www]. SZIF ČR, vlastní propočty).
78 Z doplňujícího ukazatele průměrné platby na 1 žadatele lze odvodit strukturu nově přistoupivších subjektů do jednotlivých systémů plateb. Zatímco v platbách SAPS došlo k zvýšení o 20,5 %, v ostatních platbách došlo k opačnému jevu – jejího snížení. V platbách LFA o 2,4 % a AEO o 6,8 %, což měli za následek nově přistoupivší žadatelé, kteří uplatňovali tuto platbu na malou rozlohu a získali tedy menší finanční podporu, která v konečném důsledku srazila průměrnou platbu na 1 žadatele. U plateb TOP UP došlo k obdobnému jevu, nicméně s vyšší intenzitou, neboť do těchto plateb bylo začleněno mnohem více nových žadatelů. Význam a intenzitu využití sledovaných finančních podpor lze konfrontovat s postavením okresu Vsetín dle získaných finančních prostředků v rámci Zlínského kraje. Platby SAPS jsou odvozené z celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy, které má okres Vsetín nejméně a proto se na celkových platbách ZLK podílí jen 16,3 %. TOP UP jsou odvozeny spíše od množství chovaných zvířat, orné půdy a některých komodit, což opět okres Vsetín spíše znevýhodňuje (14,9 %). Nepříznivé podmínky okresu Vsetín deklarují vysoké platby LFA, které tvoří 43,7 % plateb ZLK. AEO jsou v okrese méně využívány, přičemž kritika tohoto faktu byla v práci již několikrát zmíněna.
100% 90% 26,8 22,9 80% 40,8 39,5 70% 14,9 16,3 60% 50% 29,6 21,7 Zlín 28,9 40% 43,7 Vsetín 30% 26,7 UH podíl na ZLK v % 20% 28,0 32,6 Kroměříž 10% 14,1 12,1 0% 1,4 SAPS TOP UP LFA AEO Platba
Obr. 16. Platby SAPS, TOP UP, LFA a AEO v období let 2004 – 2006 v okresech ZLK dle podílu na celkové výši získaných finančních podpor v ZLK (Sestaveno podle: Databáze seznam příjemců dotací SZIF [www]. SZIF ČR, vlastní propočty). Zjištěné údaje o využití finančních prostředků významně korelují s rozlohou zemědělského půdního fondu v jednotlivých okresech, a tedy celková výše získaných finančních prostředků není nejlepším vypovídajícím kritériem pro zhodnocení jejich významu. Poněkud lepší obraz lze získat, vztáhneme li výši dotací na celkovou zemědělskou půdu evidovanou v LPIS pro daný rok. Z takto získaných dat je rozpoznatelné, že využití AEO a LFA plateb bylo v okrese Vsetín na nadprůměrné hodnotě, přičemž na 1 Ha evidovaný v LPIS bylo v okrese Vsetín získáno 778,4 Kč v rámci AEO, 1 297,6 Kč v rámci plateb LFA a 379,1 Kč platbami TOP UP. Z těchto údajů lze identifikovat významný vliv dotací na zemědělství okresu Vsetín a jejich výrazné využití, třebaže množství získaných finančních podpor není vysoké, neboť je do značné míry limitováno malou výměrou využitelného půdního fondu.
Tab. 25. Intenzita využití přímých plateb (dle přepočtu finančních prostředků jednotlivých plateb na zemědělskou půdu okresu evidovanou v LPIS) v okresech ZLK v roce 2006
Vsetín Zlín UH Kroměříž AEO 778,4 727,5 165,7 121,3 LFA 1 297,6 684,0 143,5 12,6 TOP UP 379,1 320,8 173,2 367,8 (Sestaveno podle: Databáze seznam příjemců dotací SZIF [www]. SZIF ČR, vlastní propočty).
79 4.3 Situace v zemědělství okresu Vsetín v návaznosti na EU a ČR očima zemědělských subjektů dle terénního šetření Součástí terénního šetření byla snaha získat od zúčastněných subjektů kvalitativní data reflektující názory a pohledy na situaci v zemědělství okresu Vsetín a jejich vlastního hospodaření po vstupu ČR do EU. Z tohoto důvodu byly do dotazníku zařazeny otázky zaměřené na určitá témata, které se staly hlavním zdrojem analýzy některých dopadů strukturální politiky EU na zemědělství okresu Vsetín a možnosti jeho rozvoje, jež by z jiných zdrojů dat nebylo možno analyzovat, neboť neexistují.
4.3.1 Přínos vstupu do EU dle celkového zhodnocení Vstup do EU hodnotí zemědělské subjekty okresu Vsetín po čtyřech letech velmi kladně. Ani v jednom z případů nebyly nehodnoceny dopady vstupu ČR do struktur EU negativněji (tj. horší známkou po vstupu než před vstupem), přičemž 8 SZ a 3 PPO zůstali na stejné známce. Celkem 24 SZ a 13 PPO okresu Vsetín situaci v zemědělství zhodnotily jako příznivější a oznámkovali současnou pozici lepší známkou. Porovnáme li agrostruktury mezi sebou, lépe hodnotili současnou situaci v zemědělství PPO, jejichž průměrná známka po vstupu byla 1,90, což znamenalo oproti známce před vstupem (3,28) zlepšení o 1,38 známky. Vnímání zlepšení situace mezi SZ nebylo tak výrazné, neboť se známka zlepšila přesně o 1 stupeň z 3,34 na 2,34. SZ hodnotili situaci v zemědělství v obou sledovaných obdobích kritičtěji oproti PPO. Nejčastější známky a ohodnocení v sledovaných obdobích si lze prohlédnout na obr. 16. Možné srovnání nabízí práce J. Antonína (2007) věnovaná oblasti Žďárských vrchů, kde se zemědělské subjekty vyjadřovaly obdobným způsobem 90 . Situaci v zemědělství v počátečním období ohodnotili vyšší průměrnou známkou (3,14), nicméně tempo změny k lepšímu bylo pomalejší (známka v roce 2007 2,60).
0 1 PPO po vstupu 5 0 2 PPO před vstupem 0 8 SZ po vstupu 4 2 11 SZ před vstupem 5 8 3 10 15 Známka 9 4 2 17 4 7 0 1 3 0
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 Počet
Obr. 17. Hodnocení přínosu vstupu do EU z pohledu SZ a PPO způsobem „známek ve škole” v okrese Vsetín v roce 2002 a 2008 (Sestaveno podle: vlastní terénní šetření). Za nejčastější pozitivní změny, uvedli dotazovaní výrazné zvýšení dotací a jejich dostupnost. S tím souvisí „ustálení“ zemědělské činnosti, čímž je myšlena skutečnost, že zemědělské subjekty mají určitou jistotu v podnikání, finanční jistotu vlivem dotací. Lze tvrdit, že na základě těchto skutečností mají lepší vyhlídky do budoucna (lze vytvořit lepší zemědělský koncept).
90 V následujících podkapitolách je tento zdroj pro možné porovnání s výsledky zjištěnými v okrese Vsetín vícekrát využit, ale nebude již citován. Využit je v případě porovnatelné metodiky získaných odpovědí.
80 Každé pozitivum má však i své negativní stránky a ty jsou i v případě vstupu ČR do EU. Za největší omezení považují zemědělské subjekty zvýšené množství administrativy a s ní spojených úkonů, které musí zemědělci dělat, aby na dotace dosáhli. Za další omezení lze dle některých zemědělských subjektů považovat přísné nastavení podmínek správné zemědělské praxe, které se od roku 2009 ještě ztíží (v platnost vstoupí plné znění cross compliance) a nízká úroveň podpor vůči zemím EU 15, což pokřivuje trh s potravinami v prostoru EU. Problémům spatřovaných negativních a pozitivních dopadů po vstupu do EU se věnují 2 následující kapitoly.
4.3.2 Spatřovaná pozitiva vstupu do EU Pozitivní tendence vývoje v současném českém zemědělství jsou nyní více viditelné, což potvrzují ekonomické výsledky hospodaření zemědělských subjektů i samotná vyjádření osob činných v zemědělství okresu Vsetín. Struktura spatřovaných pozitiv, jež zemědělské subjekty zaznamenaly a tak, jak je chápou, je uvedena v obr. 21 a tabulkové příloze 31., přičemž je i v tomto případě zachována značná rozdílnost mezi PPO a SZ. Nejčastější odpovědí na pozitivní přínosy vstupu ČR91 do struktur EU z hlediska zemědělského podnikání lze nalézt v odpovědi – „větší finanční podpora“, a nejinak tomu bylo u sledovaných zemědělských subjektů v okrese Vsetín. Více finančních prostředků zmínilo jako pozitivum 23 SZ (71,9 % SZ), zatímco v mezi PPO je pozitivum chápáno více silněji, neboť jej vyslovilo 16 PPO (76,2 %) a na struktuře zmíněných pozitiv se podílelo 30,2 % (PPO). Dle L. Mokrejšové (2005) se v roce 2004 ku roku 2003 v ČR zvýšil příjem na 1 pracovníka plně zaměstnaného v zemědělství o 108 %. S touto skutečností souvisí pocit „jistoty v odvětví“ způsobený především lepšími ekonomickými výsledky a takřka jasnou budoucností zemědělského podnikání do roku 2013. Toto pozitivum pociťovali daleko více v PPO (34,8 % PPO).
100%
90% 23 Více finančních prostředků 16 80% "Jistota v odvětví" 7 70% Zlepšení životní úrovně 15 8 60% Zvýšení konkurenceschopnosti 50% 8 5 Diverzifikace činosti zem. subjektů 40% 12 5 Ochrana a podpora malých farem 6 4 30% 1 Ochrana, ůdržba a zachování krajiny 17 20% 8 Motivace k "udržitelnému zemědělství" 10% (UZ) 14 6 0% SZ PPO zemědělské subjekty
Obr. 18. Struktura spatřovaných pozitiv po vstupu do EU z pohledu SZ a PPO v okrese Vsetín v roce 2008 92 (Sestaveno podle: vlastní terénní šetření). 91 Dotazované subjekty mohly za pozitivum označit libovolný počet nabízených možností. Obdobný postup byl využit u vymezení negativ vstupu ČR do EU 92 Dotazované subjekty mohly uvést 1 či více odpovědí. Stejná metodika byla použita v případě negativních důsledků, nicméně zde neodpovídali všechny subjekty, ale pouze ty, kteří je pociťovali. Pozitivní dopady uvedly všechny subjekty.
81 Takřka 50 % SZ vidělo po vstupu do EU zlepšení jejich životní úrovně, což je velmi pozitivní, nicméně stále je mnoho SZ, kteří toto necítí. Zlepšení životní úrovně obyvatel na venkově, potažmo zemědělců je jedním z hlavních cílů Programu rozvoje venkova formulovaný EU. Toto pozitivum se příliš neobjevovalo mezi PPO, což lze zdůvodnit méně intenzivnějším propojením chápání mezi životem jednotlivce pracujícího v některém ze subjektů PPO a zemědělskou činností, jež v daném subjektu vykonává. Prostředkem, jak by EU chtěla napomoci zlepšení životní úrovně obyvatel a zemědělců na venkově, by měla být diverzifikace a podpora nových pracovních činností této skupiny. Toto pozitivum spatřovalo po vstupu do EU celkem 12 SZ (37,5 %) a 19,0 % PPO. Počet SZ poměrně souhlasí s počtem SZ, kteří nemají zemědělství jako jedinou činnost (kapitola 3.2.1.2). Nutno však dodat, že povětšinou nebyla tato skutečnost ovlivněna vstupem do EU a podporou ze strany EU, neboť většina SZ měla zdroj svých příjmů takto rozdělen již před vstupem do EU. PPO se podnikání v nezemědělské činnosti od doby transformace spíše zbavovaly a specializovaly se především na zemědělskou činnost. Pouze 4 PPO viděly jako pozitivum diverzifikaci činnosti jak zemědělské, tak nezemědělské povahy. Zaměření činnosti PPO je uvedeno v tabulkové příloze 8.. Na území okresu hospodařilo 8 PPO s výhradně zemědělskou činností, naopak 2 PPO měly zemědělství jako okrajovou činnost (Agrospol Lužná s.r.o. – výroba dřeva a Kovar Leskovec s.r.o. s kovovýrobou). U ostatních PPO nepřesahovala nezemědělská činnost 25 % 93 . Prakticky vůbec není využit potenciál agroturistiky, který okres Vsetín má (příroda, koně), neboť z celého souboru zkoumaných subjektů byly zjištěny pouze 2, které nabízely agroturistické služby. Přestože jako nejvýznamnější cíl využití získaných dotačních prostředků z EU byla mezi zemědělskými subjekty okresu Vsetín uvedena možnost investic a modernizace zemědělských subjektů (lze chápat jako podporu a zvyšování konkurenceschopnosti), zvýšení konkurenceschopnosti, coby pozitiva po vstupu do EU, zmiňovali zem. subjekty spíše ojediněle (kapitola 4.3.5). Důvodů, proč se tato protichůdná situace objevila, lze najít několik. Za nejvýznamnější lze vidět skutečnost, že zemědělské subjekty nevidí zvýšení konkurenceschopnosti jako pozitivum z důvodu nerovné výše poskytovaných finančních podpor mezi starými státy EU (EU 15) a ČR resp. státy, které přistoupily do EU od roku 2004. Zajímavé je vnímání problematiky malých farem a pohled na vztah zemědělských subjektů ku přírodě, krajině a udržitelnému zemědělství 94 (UZ). Problematika ochrany malých farem a jejich podpory, stejně jako podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství jsou oblastmi cíleného zájmu a ochrany EU. Pozitivum ochrany malých farem však nebylo takřka zmíněno ani u SZ (6 SZ), ani u PPO (1 PPO). PPO o této problematice příliš nepřemýšlejí a proto ji ani nezmiňují. Naopak v sektoru SZ je toto zjištění alarmující, neboť sami soukromí zemědělci 95 , na něž je tato podpora zacílena, podporu nepociťují. Velmi často se vyskytovaly zcela opačné názory. Ty jsou reprezentovány v řadě vědeckých prací, z nichž lze uvést E. Rouskovou (2006). Mělo by být především na EU a jejich výkonných orgánech, aby analyzovaly tuto situaci a vyvodili z ní patřičné závěry a možnosti, jak tento nepříznivý stav změnit např. v rámci tzv. zdravotní zprávy o stavu a fungování SZP (health check), která je v současnosti připravována. Úpadek rodinných a malých farem v prostoru EU, i přes podporu EU ukazuje ve své práci J. Bogdan (2006), kdy farmy do 50 Ha zaznamenaly v období let 1970 1987 snížení o 5 40 %. Faktů, proč se k této problematice SZ stavějí zjištěným způsobem může být několik: 93 PPO odhadovaly tuto charakteristiku zcela dle vlastního subjektivního odhadu, nejčastěji v rámci poměru tržeb z jednotlivých činností. Nejčastějšími nezemědělskými činnostmi byla autodoprava, lze do nich počítat služby v zemědělství poskytované jiným subjektům na zakázku, činnost v dřevozpracujícím odvětví, obchodní činnost a zisk z pronájmu budov. 94 Udržitelné zemědělství je pojmem, který nabízí řadu definic. Udržitelné zemědělství lze chápat jako zemědělství, které již neplní pouze produkční funkci, ale významnou složkou je mimoprodukční funkce. Je vnímáno také jako alternativa pro řešení problémů vylidňování venkova, odlivu pracovníků ze zemědělské prvovýroby a částečně i pro řešení nerovnoměrnosti regionálního rozvoje (Interaktivní pomůcka pro výuku krajinné ekologie (učebnice)[www]) 95 SZ hospodaří v okrese Vsetín na malých výměrách a proto lze jejich hospodaření takto ztotožnit.
82 • SZ velmi obtížně dosahují na podpory v rámci investičních programů • přílišná závislost na dotacích v méně příznivých podmínkách pro zemědělství vyvolává u SZ pocit nesamostatnosti a velké závislosti na něčem, co nemohou ovlivnit • nízká podpora vůči obdobně velkým farmám v zemích EU 15 • výhody úspor z rozsahu větších subjektů
Pozitiva spatřovaná ve vztahu ke krajině, přírodě a UZ byla daleko více zaznamenána u SZ, což je pochopitelné vzhledem k rozdílnému charakteru zemědělské výroby, vztáhneme li jej na oba sektory v obecné (průměrné) rovině pro celý okres. Velmi kladně lze hodnotit fakt, že řada SZ si svou úlohu ochránce, správce a udržovatele krajiny uvědomuje a ztotožňuje se s ní a vykonává ji, nejen pro finanční zisk, ale z vlastního přesvědčení a zájmu. Mezi PPO viděly tyto dvě témata jako pozitiva především PPO věnující se výhradně extenzivnímu chovu skotu. Vztah k udržitelnému zemědělství a uvedení jej, coby pozitiva, bylo zaznamenáno především u zemědělských subjektů, které splňují podmínky AEO a praktikují jej. To platilo především ekofarmy, přičemž v sektoru PPO to byly právě pouze podniky provozující ekologické zemědělství, které toto pozitivum uvedly.
4.3.3 Spatřovaná negativa vstupu do EU Zvýšení množství získaných finančních podpor je dle řady odborníků i zemědělských subjektů samotných „vykoupeno“ řadou omezení, na něž si po přistoupení do EU museli čeští zemědělci zvykat. V okrese Vsetín vidí omezení zemědělské činnosti (z různých důvodů) takřka většina zemědělských subjektů (79,2 %) , kteří byli zapojeni do terénního šetření, což je obdobná situace jako v CHKO Žďárské vrchy (86,0 %). Více jsou omezení pociťována PPO (85,7 % PPO tj. 18 subjektů), v sektoru soukromých zemědělců nevnímalo omezení či špatné podmínky 8 SZ (25,0 %). Přesné údaje jsou uvedeny v tabulkové příloze 32.. Za nejčastější negativum které přinesl vstup ČR do EU považují zemědělské subjekty nejasný a složitý systém pravidel, nařízení a legislativy, jež souvisí se zemědělskou činností a nelze se jim vyhnout (21,5 % uvedených negativ) a stejný počet hlasů (20) se vyslovilo pro další negativum – nárůst papírování a administrativy, s nimiž se musejí zemědělské subjekty po vstupu do EU vyrovnávat. Tyto dva uváděné problémy spolu do značné míry souvisí a není tedy překvapením jejich shodný počet. Výrazně kritičtější jsou k těmto dvou problémům SZ, neboť tyto odpovědi tvořily více než 50 % všech uváděných negativ, zatímco PPO si na ně ztěžovaly pouze v 29,2 %. Tuto skutečnost lze vysvětlit možnostmi, které mají jednotlivé skupiny. Zatímco v PPO se vyřizování administrativy věnuje povětšinou určená osoba, pro kterou je toto hlavní pracovní náplň, soukromý zemědělec musí tyto věci zvládat při zemědělské činnosti aniž by mu někdo pomohl. Proto se nemálo objevují hlasy, jež ukazují na problém, že zemědělci jsou v současnosti více úředníci, než zemědělci. Finanční podpora dotacemi je podmiňována řadou podmínek, za nichž musí být zemědělská činnost uskutečňována. Tato skutečnost byla jako negativum označena v 13 případech (14,0 %), přičemž více rozpaků vyvolává u PPO. To je pochopitelné, neboť při jejich intenzivnější produkci jsou na splnění podmínek kladeny mnohem vyšší nároky než v případě extenzivnějšího hospodaření SZ. Tyto problémy se však vyskytovaly i jiných zemích – v Rakousku se ještě 3 roky od vstupu do EU nedokázali správně vypořádat s některými hygienickými směrnicemi a nitrátovou směrnice nepřevzali ani 3 roky po vstupu do EU (HANCVENCL P., ŠUCHMAN J., 1999). S omezením limity a kvótami na produkci jsou nespokojeni opět více PPO (38,0 %), což souvisí především s výše zmíněnými fakty (nejdůležitější je kvóta na mléko 96 ). Naopak SZ nevidí omezení 96 Důvodem zavedení kvóty na mléko byla potřeba snížit nadprodukci mléka, stabilizovat trh a nákupní ceny, zaručit určitou cenovou hladinu mléka a mléčných výrobků. V České republice byly kvóty na mléko zavedeny v roce 2001 a po vstupu ČR do EU byla administrace mléčných kvót upravena pravidly SZP. V současné době se vede diskuse o možnosti navýšení mléčných kvót jednotlivým členským státům. Nejčastěji se hovoří o každoročním nárůstu o 5 %. Tento požadavek vyplývá z aktuálního vývoje na trhu s mléčnými
83 zemědělské výroby kvótami a limity jako problematické. Vyjmenované skutečnosti do značné míry omezují flexibilitu podnikání v zemědělském sektoru, která byla jako negativum označena v 14,0 % případů, významněji opět v sektoru PPO.
100% 1 0 6 90% 7 Jiné 1 1 80% Nízká finanční podpora vůči EU 6 7 70% Nízká finanční podpora celkem 6 60% 3 7 Omezení flexibility hospodaření 50% Přísné podmínky produkce 13 40% 8 Limity a kvóty na produkci 30% Přílišná administrativa a "papírování" 20% 7 15 Nejasný a složitý systém pravidel, 10% nařízení 5 0% SZ PPO zemědělské subjekty
Obr. 19. Struktura spatřovaných negativ po vstupu do EU z pohledu SZ a PPO v okrese Vsetín v roce 2008 (Sestaveno podle: vlastní terénní šetření). Jako negativum vstupu do EU nelze zcela chápat „nízkou finanční podporu“, nicméně bylo do celkové struktury zahrnuto, neboť souvisí s pohledem na konkurenceschopnost českých zemědělců vůči jejich EU kolegům. Z tohoto pohledu je nízká finanční podpora českých zemědělců oproti zemědělcům EU 15 viděna jako negativum, které nastavuje odlišné podmínky v rámci uplatnění se na trhu a schopnosti být konkurenceschopný (Reforma zemědělské politiky, [www]). Tato skutečnost byla označena v 14,0 % případů. Řada zemědělských subjektů vyslovila názor, že by byli rádi, kdyby dotace do zemědělského sektoru zmizeli úplně v celé EU. Tímto by byly české zemědělské subjekty více konkurenceschopnější na trhu EU, avšak za předpokladu silné ochrany trhu EU vůči zahraničnímu exportu, přicházejícímu do EU. To však nelze považovat za velmi reálné vzhledem k současným jednáním a tendencím v Světové obchodní organizaci (WTO), která prosazuje uvolnění ochranných bariér v rámci světového obchodu a kritizuje protekcionistickou politiku EU (BOGDAN J., 2006).
4.3.4 Přínos vstupu do EU dle ekonomických výsledků Zvýšení dosažitelného objemu finančních podpor z zdrojů EU a ČR se promítlo do celkového hodnocení efektivity hospodaření jednotlivých subjektů. Pozitivní dopad měl vstup ČR na všechny formy zemědělských podniků. Ty vykázaly za rok 2004 výrazné meziroční zlepšení svých hospodářských výsledků a dosáhly zisku (ROUSKOVÁ E., 2006). Zatímco v roce 2000 bylo v okrese Vsetín celkem 17 šetřených zemědělských subjektů ve ztrátě 97 (33,3 %) a pouze 16 v zisku, v roce 2007 dosáhlo kladných hodnot v konečném zúčtovacím období výrobky, kdy poptávka převyšuje nabídku, ale díky regulaci nemohou producenti mléka a mléčných výrobků pružně reagovat bez hrozby finančních sankcí. Tato situace způsobuje růst ceny mléka a mléčných výrobků a má tedy dopad na jejich spotřebu. Velký tlak na evropskou komisi ve smyslu zrušení či zmírnění kvót vyvíjí státy Visegrádské čtyřky v čele s Polskem, tedy i Česká republika (MAREŠOVÁ L., 2008). 97 U SZ byl zisk chápán nad 10 000 Kč a v opačném případě ( 10 000 Kč) byl tento finanční výsledek považován za ztrátu. U PPO byla nastavena vyšší hranice 100 000 Kč.
84 38 subjektů tj. 71,7 % zemědělských subjektů okresu Vsetín. Do ztráty se v roce 2007 dostala pouze trojice zemědělských subjektů. Vstup do struktur EU mohli kvitovat především PPO, které si v sledovaném období značně polepšily. V zisku bylo v roce 2007 celkem 76,1 % PPO oproti 23,8 %, které se stejným výsledkem mohly pochlubit v roce 2000. V sektoru SZ je tempo zefektivňování hospodaření pozvolnější, nicméně v roce 2007 dosáhlo pozitivních hodnot, neboť v zisku již bylo 22 SZ (68,8 %). Nutno však dodat, že závislost zemědělských subjektů v studovaném regionu na dotacích je vysoká a bez těchto podpor by nebylo možno dosáhnout takto dobrých výsledků (kapitola následující).
Tab. 26. Ekonomické výsledky zemědělských subjektů v okrese Vsetín v letech 2000, 2004 a 2008
2000 (SZ – 30, PPO – 21) 2004 (SZ – 32, PPO – 21) 2007 (SZ – 32, PPO – 21) Subjekt ztráta remíza zisk ztráta remíza zisk ztráta remíza zisk Abs. 6 13 11 3 11 18 1 9 22 SZ v % 18,8 40,6 34,4 9,4 34,4 56,3 3,1 28,1 68,8 Abs. 11 5 5 1 5 15 2 3 16 PPO v % 52,4 23,8 23,8 4,8 23,8 71,4 9,5 14,3 76,2 Sestaveno podle: vlastní terénní šetření
4.3.5 Význam dotací Přílišná závislost na dotacích byla prokázána, jak v sektoru SZ tak mezi subjekty PPO, kde však byla situace o něco příznivější. To lze zdůvodnit odlišným charakterem hospodaření řady PPO, které obdělávají pozemky nezařazené do LFA oblastí a pozemky, na něž nejsou žádány AEO. Naopak je na těchto půdních blocích uskutečňována intenzivní zemědělská výroba rostlinného zaměření, což způsobuje, že jsou tyto PPO konkurenceschopné i bez větších dotačních podpor (ZD Kelečsko, ZOD Lešná, Argotech Poličná s.r.o., SIMPOL Podlesí s.r.o.). Nicméně PPO hospodařící na TTP zaměřené na extenzivní chov skotu mají obdobné reakce na důležitost dotací jako většina SZ. Dotace za rozhodující, bez nichž by nebylo možné zemědělské hospodaření v okrese provozovat, považovalo 37 % SZ oproti pouhým 14 % PPO. Naopak na 5 bodové škále považovalo dotace za méně důležité pouze 6 % SZ a 14 % PPO. Ani jeden ze subjektů se nevyjádřil pro možnost, že by se bez dotací obešel (obr. 19.) a (tab. příloha 33). Pro srovnání lze uvést výsledky v Žďárských vrších, kde 55,0 % dotazovaných zemědělců označilo dotace za rozhodující a 36,0 % za velmi důležité. Zjištěná závislost na dotacích byla v tomto územním celku výrazně vyšší než v okrese Vsetín.
Rozhodující Velmi důležité 14% 14% Důležité Méně důležité 6%
19% 37%
24%
38% 48% vnitřní kruh SZ vnější kruh PPO
Obr. 20. Význam dotací (finanční stránka) na hospodaření z pohledu SZ a PPO v okrese Vsetín v roce 2008 (Sestaveno podle: vlastní terénní šetření).
85 V roce 2004 neexistovala na území ČR ani jedna skupina zemědělských subjektů dle právnické formy, která by bez dotační finanční pomoci mohla vykázat kladný hospodářský výsledek (MĚRTLOVÁ L., 2007). Zemědělské subjekty okresu Vsetín tedy v kontextu tohoto tvrzení nejsou výjimkou a chápání významu a důležitostí je zcela opodstatněné.
4.3.6 Účel využití dotací 98 Finanční prostředky získané z přímých plateb (SAPS, TOP UP, LFA a AEO) byly zemědělskými subjekty nejčastěji využity na posílení konkurenceschopnosti jejich hospodářství, myšleno především prostřednictvím investic do zemědělské techniky a budov. Ty slouží k dalšímu rozvoji zemědělské činnosti subjektů a zvyšují životaschopnost farem v tržním prostředí EU. Za tímto účelem byly platby využity v 37 případech (38,1 %). Pochopitelně vyšší intenzitu tohoto využití měly PPO, kde se tato odpověď objevila u 16 PPO (76,2 % PPO), zatímco v sektoru SZ využilo dotace tímto způsobem 21 zemědělců (65,6 %). V CHKO Žďárské vrchy využilo na tento účel dotace pouze 5,0 % dotázaných zemědělských subjektů. V oblastech s nepříznivými podmínkami pro zemědělství mají dotace za úkol dorovnávat ztráty vzniklé provozováním zemědělské výroby v těchto oblastech, která je mnohdy uskutečňována především z důvodu údržby a ochrany krajiny. Na tyto účely využilo finanční podporu z dotací celkem 33 zemědělských subjektů, přičemž v 19 případech se jednalo o SZ. Z důvodů vysokých provozních nákladů (drahé vstupy do zemědělského sektoru) využilo finanční prostředky z dotací 27 subjektů, častěji SZ (56,3 % SZ).
Tab. 27. Účel využití získaných dotačních prostředků v okrese Vsetín v roce 2008
SZ PPO Celkem Účel využití dotace Abs. v % Abs. v % Abs. v % Vysoké provozní náklady 18 31,0 9 23,1 27 27,8 Narovnání ztrát z zemědělské výroby 19 32,8 14 35,9 33 34,0 Modernizace a investice 21 36,2 16 41,0 37 38,1 Sestaveno podle: vlastní terénní šetření
Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělských podniků je hlavním cílem výše popsaných rozvojových programů (SAPARD, OP Zemědělství a PRV), z nichž čerpaly finanční prostředky především PPO (kapitola 4.2.3). SZ využívali za tímto účelem spíše finanční prostředky získané přímými platbami a ziskem z zemědělské činnosti. Posilování konkurenceschopnosti zemědělských podniků dokazuje fakt, že celkem 18 SZ (56,2 %) investovalo v období let 2002 – 2008 do zemědělské techniky (traktory, lisy, baličky atd.) a 12 SZ vložilo prostředky na zlepšení kvality zázemí, investice a modernizace stávajících objektů zemědělské výroby a výstavby nových. PPO investovaly ještě více – modernizace techniky (19 subjektů – 90,5 %) a investice do budov (17 PPO – 81,0 % PPO). Tyto zjištění jsou velmi pozitivní, neboť budou li chtít zemědělské podniky obstát v dalším období (po roce 2013), musí se stále snažit zvyšovat produktivitu práce a efektivitu hospodaření. 98 Otázka se vztahovala na celé sledované období a je do značné míry ovlivněna jistou subjektivitou odpovídajících subjektů.
86 5 ZÁVĚR Množství změn, jež se v zemědělství okresu Vsetín odehrály od vstupu ČR do EU, je mnoho, nicméně řadu z nich nelze vidět v přímé souvislosti s strukturální resp. společnou zemědělskou politikou EU, ale spíše v přirozeném vývoji reagujícím na současnou situaci v zemědělství. V následující kapitole jsou na základě výše popsané komplexní analýzy zemědělství v okrese Vsetín, využití finančních podpor ze zdrojů EU a ČR a zjištění získaných z terénního šetření, vysloveny závěry vybraných aspektů dopadů strukturální politiky EU na zemědělství a v poslední podkapitole práce jsou dále naznačeny možnosti rozvoje a směřování zemědělství v studovaném území v návaznosti na tyto výsledky.
5.1 Zhodnocení dopadů strukturální politiky EU na zemědělství okresu Vsetín
5.1.1 Agrostruktury Agrorurální struktura okresu Vsetín byla již před vstupem do EU typická vysokým procentem zemědělské půdy, na níž hospodařili soukromí zemědělci (PFO) a tento stav se udržel i v současnosti. Vývoj opačným směrem by byl zarážející, neboť jedním hlavních cílů SZP je ochrana malých farem a soukromých zemědělců. Na druhou stranu je nutno říci, že tuto skutečnost pociťuje pouze malé procento soukromých zemědělců a ochrana malých rodinných farem není příliš úspěšným cílem v rámci SZP, na což je upozorňováno v kapitole 4.3.2. Celkové rozložení obdělávané půdy dle zemědělských subjektů se v okrese Vsetín takřka nezměnilo. Struktura PPO byla v roce 2003 stejná jako v současnosti a ani výměry obhospodařované půdy neprodělaly významnější změny. Rozloha zemědělské půdy PPO klesla, nicméně za příčinu nelze přímo uvažovat omezení zemědělské výroby, ale spíše problémy související s evidencí půdy v LPIS, který podmiňuje finanční podporu dotacemi (SAPS, TOP UP, LFA, AEO), o nichž je polemizováno v kapitole 3.4.3.2. Prokazatelně pozitivním efektem strukturální politiky EU je neustále se zvyšující počet žadatelů o přímou platbu na plochu SAPS výhradně ze strany soukromých zemědělců. Tímto je zajištěno „jisté“ obhospodařovaní stále rostoucí rozlohy zemědělské půdy okresu, která se využívá k zemědělské činnosti, nebo se na těchto plochách udržuje kulturní krajina a zachovává krajinný ráz. To snižuje rozlohu nevyužívaných ploch (především louky a pastviny), které zarůstají a leží ladem. Vzrůstající význam nejvýznamnějších SZ 99 (ať již dle řady kritérií) je určitě pozitivním efektem dopadů strukturální politiky EU na zemědělský sektor v okrese Vsetín. V okrese Vsetín je na rozdíl od celé ČR příznivější velikostní struktura zemědělských subjektů dle velikosti obdělávané zemědělské půdy na jeden subjekt, což je v souladu s podporou ze strany EU, neboť na území okresu nepůsobí koncentrované, velkokapacitní farmy o velkých výměrách obhospodařované zem. půdy. To je však dáno spíše celkovými podmínkami okresu pro zemědělství a historickou podmíněností, než nastavením a podporou ze strany EU.
5.1.2 Pracovníci v zemědělství Počet pracovníků v zemědělství okresu Vsetín přes veškeré snahy politik EU i ČR stále klesá, nicméně ve sledovaném období let 2002 – 2008 již nebyl pokles tak dramatický a v současnosti jej lze považovat za stabilizovaný. Většina oslovených PPO si již nemůže dovolit snížit počet zaměstnanců, aniž by neomezily velikost své výroby. Tohoto faktu jsou si subjekty vědomy. Snižování počtu zaměstnanců je doprovodným jevem zvyšování produktivity práce a celkové efektivity výroby zemědělských subjektů, které jsou nuceny reagovat na stále se zvyšující ceny 99 Myšleno na SZ zúčastněné terénního šetření, jejichž zvyšující se význam (ať již dle výměry obhospodařované půdy, počtu chovaných zvířat, objemu finanční podpory dotacemi) byl šetřením prokázán. Je však nutno brát v úvahu, že SZ byli šetřeni na základě výměry obdělávané zem. půdy v roce 2007 a tedy v roce 2002 mohl být význam SZ stejný, jen zde byli zastoupeni SZ, kteří do roku 2007 omezili svou činnost.
87 vstupů do zemědělství. Tímto krokem se zemědělské podniky stávají konkurenceschopnější, neboť na stejné množství vykonané práce je zapotřebí nižšího počtu pracovníkůí. K tomuto faktu přispívá stále se zvyšující modernizace zemědělských struktur především v souvislosti s investicemi do zemědělské techniky a zemědělských objektů. Značným handicapem a ohrožujícím prvkem s výhledem do budoucna je starší věková struktura pracovníků v zemědělství, která je typická i pro území ZLK a ČR. Zatraktivnění zemědělství (coby pracovní činnosti a zdroj příjmů) a přilákání mladších pracovníků je důležitou součástí strukturální politiky EU i zemědělské politiky ČR, stejně jako zvýšení zastoupení kvalifikovanější pracovní síly v tomto odvětví. Tyto cíle jsou podporovány některými dotačními tituly, které však nebyly až do současnosti zemědělci okresu Vsetín příliš využívány. Obava z nedostatku kvalifikovaných a schopných pracovníků byla přitom slyšet od mnoha zemědělských subjektů, stejně jako lítost z nezájmu mladší generace převzít po rodičích zemědělské hospodaření. Na druhou stranu se u řady SZ objevily plány na převedení zemědělské činnosti na děti, které jsou ochotny se zemědělství věnovat a využít dotační tituly nabízené v PRV. Zatímco věková struktura nejvýznamnějších SZ okresu Vsetín nebyla příliš příznivá, z hlediska vzdělanostní struktury se jevila velmi pozitivně, přičemž mezi SZ nechyběli ani vysokoškolsky kvalifikovaní lidé.
5.1.3 Využití zemědělského půdního fondu a zemědělské brownfieldy Racionalita ve využívání krajiny a důraz kladený na extenzifikaci zemědělské výroby v méně příznivých podmínkách pro zemědělskou výrobu způsobily postupné zatravňování orné půdy na svažitých plochách, které nebyly rentabilní z hlediska rostlinné produkce. Lokalizace orné půdy i na velmi svažitých plochách okresu Vsetín byla ve využití zemědělského půdního fondu během fungování JZD velmi častým jevem. Nejvyšší dynamika změn ve využití krajiny se udála na počátku 90. let 20 st. a postupně slábla, přičemž struktura využití zemědělského půdního fondu se stabilizovala do dnešní podoby poměrně brzy – již před vstupem do EU. Z tohoto důvodu nebyly zaznamenány přímé dopady na využití půdy vzhledem k strukturální politice EU, neboť takový stav, jaký EU podporuje, byl v zemědělství okresu Vsetín již před zapojením ČR do struktur EU. Racionalita využívání zemědělského půdního fondu je podporována EU prostřednictvím řady dotačních titulů v rámci AEO (zatravňování orné půdy, travnaté pásy, pěstování meziplodin), které však nebyly v okrese z výše popsaných důvodů příliš využívané. Přímé dopady strukturální politiky EU lze zaznamenat v oblasti nevyužívaných zemědělských ploch a objektů. S množstvím přibývajících zemědělských subjektů žádající o jednotnou platbu na plochu (SAPS) se zvyšuje rozloha zem. půdního fondu, který je „jistě“ využívaný, neboť to vyžadují podmínky této platby. Na druhou stranu, své hospodaření omezilo mnoho nejmenších SZ chovající malý počet hospodářských zvířat, jejichž zemědělská půda nyní povětšinou leží ladem a je nevyužívaná. Příčinou omezení jejich hospodaření je povinnost registrovat a vést evidenci chovu hospodářských zvířat, čehož se řada SZ obává a raději hospodaření zanechávají. Tuto skutečnost však nelze plně přisuzovat pouze EU, ale spíše MZe ČR, která je povinna respektovat směrnice z EU, nicméně přísnost a kritéria nařízení jsou v její kompetenci. Pozitivní dopady lze pozorovat na zemědělských brownfieldech živočišné výroby, neboť ty se v okrese takřka nevyskytují. Vyšší nárůst nevyužívaných objektů byl zaznamenán až nyní v souvislosti s omezováním chovu prasat. Regenerace brownfieldů je podporována řadou dotačních titulů (ať již z PRV či ROP) a pro zemědělské subjekty je nyní snazší získat na obnovu těchto objektů finanční prostředky a učinit nevyužívaný objekt upotřebitelným.
5.1.4 Zemědělská výroba Změny v velikosti zemědělské výrobě lze spíše přičíst obecným vývojovým tendencím než jej charakterizovat jako jeden z dopadů strukturální politiky EU. Nicméně extenzivní chov hospodářských zvířat v méně příznivých podmínkách je podporován, jak ze strany EU, tak českou zemědělskou politikou (některé tituly v rámci doplňkových plateb TOP UP). Zatímco v rostlinné výrobě, která je v okrese Vsetín spíše okrajovou záležitostí nedošlo k výraznější změně za období let 2002 – 2008, v živočišné výrobě byla zaznamenána vysoká dynamika změn. Ty se týkaly
88 navyšování stavu některých chovaných zvířat (skot celkem, KBTPM a ovce), což je velmi pozitivní vzhledem k takřka neustálému snižování stavů chovaných zvířat od roku 1990. Přestože se na celém území okresu zvýšila intenzita chovu těchto zvířat, narůstají stavy zvířat chovaných extenzivním způsobem s celoročním pobytem na pastvách. Tuto skutečnost EU v podmínkách, jakými se může pochlubit okres Vsetín podporuje, neboť takto chovaná zvířata zajišťují údržbu krajiny a vrací do ní typické prvky, které se od doby kolektivizace zemědělství začaly vytrácet. Naopak je omezován intenzivní chov skotu, dojnic (stagnace) a chov prasat 100 .
5.1.5 Zemědělství a ochrana, údržba krajiny – ekologické a udržitelné zemědělství Jedním z nejvýraznějších dopadů strukturální politiky EU na zemědělství okresu Vsetín je nárůst mimoprodukčních funkcí zemědělství prostřednictvím LFA plateb a plateb na AEO. O tyto platby žádá stálá více zemědělských subjektů, které na jejich základě disponují většími finančními prostředky. Z tohoto důvodu lze typickou kopcovitou krajinu Vsetínska s množstvím pastvin a luk udržovat zemědělskými postupy příznivými k životnímu prostředí a krajinnému rázu, který byl za období existence JZD značně pozměněn. Bez těchto finančních prostředků by nebylo možné provozovat v těchto podmínkách zemědělství, aniž by se zemědělské struktury vyhnuly velkým ztrátám 101 , které dříve odrazovaly provozování zemědělství v těchto oblastech. Význam dotací v těchto oblastech dokazují výsledky zjištěné z terénního šetření (kapitola 4.3.5). Přístup SZ a většiny PPO je však k tomuto tématu značně rozdílný, způsobený intenzivnější zemědělskou produkcí PPO, které hospodaří v příznivějších oblastech pro zemědělskou výrobu. Kontinuálně zvyšující význam od vstupu ČR do EU zaznamenává ekologické zemědělství, které je v ochraně krajiny a životního prostředí nejdůslednější a produkuje nejkvalitnější potraviny, naplňující požadavky nejnáročnějších zákazníků, kterých neustále v ČR přibývá. Tématem k diskuzi je některé nastavení podmínek produkce (často nelogických), za kterých musí tito zemědělci hospodařit (např. nitrátová směrnice o hnojivech). Nicméně značná část zemědělských subjektů (především z řad SZ) chápe ochranu a údržbu krajiny, ekologické a udržitelné zemědělství, jako velké pozitivum našeho vstupu do EU. Nutno však dodat, že velká část soukromých zemědělců hospodařila v oblastech okresu Vsetín s nepříznivými podmínkami pro zemědělství dle stejných principů již před vstupem do EU tak, jak jsou nyní předkládány (SZPr). Mnoho SZ, s nimiž bylo provedeno terénní šetření, hospodaří dle principů ekologického zemědělství, ale nemají jej jako ekologické z různých důvodů vedeno. Nejčastějším důvodem byl strach z většího nárůstu administrativy a „papírování“ a nastavení některých podmínek produkce, které by SZ jen těžce plnili.
5.1.6 „Jistota a modernizace v zemědělství“ Dostatek finančních podpor přicházejících od roku 2004 do zemědělského sektoru z EU a českých zdrojů učinil zemědělství perspektivnějším a umožnil zemědělským subjektům okresu Vsetín vymanit se z neúspěšných hospodářských výsledků v období transformace zemědělství (kapitola 4.3.4). Z tohoto důvodu mohou zemědělské podniky modernizovat své zázemí, ať již investicemi do budov a zemědělských objektů, tak do zemědělské techniky a zaměstnanců. Za těmito účely si již řada PPO okresu Vsetín osvojila zkušenosti s projektovým řízením a využití finanční podpory z účelových programů zaměřených na investice, jako byly programy SAPARD, OP Zemědělství a současný PRV. SZ nezůstaly v investicích a modernizaci svých hospodářství příliš pozadu, neboť většina z nich během terénního šetření uvedla, že za sledované období (2002 2008) směřovala své finance na zlepšení konkurenceschopnosti hospodářství prostřednictvím investic především do zemědělské techniky. Využití investičních programů nebylo SZ tak 100 Tento vývoj komentuje změny zjištěné u subjektů zúčastněných terénního šetření. Z porovnání oficiálních statistických dat pro období let 2000 – 2005 vyplývá pro okres Vsetín nárůst počtu KBTPM a ovcí, zatímco chov skotu celkem, dojnic, prasat a drůbeže byl omezen. 101 Ztrátovost zemědělské výroby v méně příznivých oblastech pro zemědělství bez dotačních prostředků dokazuje práce L. Měrtlové (2007).
89 intenzivní, jak tomu bylo u PPO a takřka ve 100 % směřovalo do modernizace zemědělské techniky (kap. 4.3.5). Tato jistota v zemědělském odvětví (chápáno jako dostatek finančních prostředků) a možnost modernizovat zemědělské podniky a hospodářství je nejvýraznějším aspektem dopadů strukturální politiky EU na zemědělství okresu Vsetín. Zemědělské subjekty se stávají konkurenceschopnějšími a mohou hospodařit v oblastech s nepříznivými podmínkami pro zemědělství, mohou být „údržbáři“ krajiny, u nichž převládají mimoprodukční zemědělské funkce. Negativním dopadem zvýšeného objemu finančních prostředků je potřeba důsledné kontroly těchto toků, což je však pochopitelné a příliš velká závislost na dotační podpoře. Přestože většina zemědělských subjektů chápe zvýšené „papírování“ a náročnější administrativu jako nejvíce negativní dopad v zemědělství od vstupu ČR do EU, většina z nich tento fakt chápe jako logický v důsledku již zmiňovaného vyššího množství finančních podpor směřujících do zemědělství. Omezení byrokracie a administrativy je jedním z pilířů reformy české zemědělské politiky (kap. 4.1.2). Současná elektronizace administrativy tuto zátěž zmenšuje a činní jej obtížnější pouze pro ty zem. subjekty, které nemají dostatečné technické znalosti elektronického prostředí a mají obtížný přístup na internetové komunikační sítě.
5.1.7 Diverzifikace činnosti zemědělských subjektů Důležitým cílem společné zemědělské politiky EU je podpora zemědělských subjektů diverzifikovat svůj zdroj příjmů do více činností takovým způsobem, aby získané finance nepocházely pouze ze zemědělské činnosti. Velmi dobrý příklad můžeme vidět v zemědělství sousedního Rakouska s jeho rozvinutou sítí agroturistických služeb, nicméně komparace je obtížná, porovnáme li turistický potenciál obou územních celků. V okrese Vsetín jsou snahy o podporu diverzifikace činnosti zemědělských struktur takřka bez odezvy, neboť většina PPO získává finanční prostředky především ze zemědělské činnosti. Přestože v sektoru SZ existuje značná část zemědělců, kteří mají zdroj příjmů z více činností, nelze tuto skutečnost brát jako dopad strukturální politiky EU. Tato diverzifikovaná struktura příjmů SZ je „historickým“ efektem, nikoliv přínosem společné zemědělské politiky EU.
5.2 Možnosti rozvoje zemědělství v okrese Vsetín v souvislosti s strukturální politikou EU Fyzickogeografické podmínky pro zemědělskou výrobu nejsou v okrese Vsetín příznivé. Nicméně, tak jako jsou pro zemědělskou činnost handicapem, tak mohou být i výhodou, zohledníme li rostoucí význam mimiprodukčních funkcí zemědělství a zvyšující se pozornost věnované údržbě a ochraně krajiny (environmentální složka) v rámci současné společné zemědělské politiky EU i české zemědělské politiky. Současná situace v zemědělství okresu Vsetín to jen dokazuje. Vzhledem ke skutečnosti, že zemědělství okresu Vsetín je dlouhodobě nerentabilní bez dotací a podpůrných finančních prostředků, je jejich výše rozhodující pro rozhodování a další udržitelný rozvoj v zemědělském sektoru. Víceméně jasná vize zemědělství EU a ČR do roku 2013 a zároveň dostatek finančních prostředků dává zemědělským subjektům možnosti vytvářet dlouhodobější koncepce zemědělského rozvoje. Ta by měla být zaměřena na stále se zvyšující konkurenceschopnost zemědělských podniků podporovanou z programů EU zaměřených na investice do zemědělského majetku. Těchto programů by se měly snažit využívat zemědělské subjekty co nejvíce, aby snížili rozdíl v efektivitě hospodaření a konkurenceschopnosti mezi nimi a zemědělskými subjekty původních zemí EU 15, které měly oproti českým zemědělcům výrazně lepší startovací pozici. Do těchto programů by měli být zapojeni více soukromí zemědělci, kteří je doposud příliš nevyužívají a finanční prostředky na investice do modernizace zemědělského majetku získávají především z přímých dotačních podpor. Za tímto účelem by mohla být zemědělcům poskytována intenzivnější pomoc ze strany ČR při vytváření realizace schopných projektů, které SZ pouze obtížně provádí, nepomůže li jim externí firma či placený odborník. To
90 však představuje pro menší SZ velkou finanční zátěž a tak jsou pro ně investiční projekty z těchto programů jen těžce dosažitelné. Využití přímých plateb (SAPS, TOP UP, LFA, AEO) je již v okrese Vsetín na dobré úrovni, přičemž by měla být podporována hospodaření, která se chystají žádat dotační podporu v rámci AEO. Využití AEO má v okrese Vsetín, i přes vysokou intenzitu využití, stále velký potenciál a bude jednou z hlavních možností, jak v budoucnosti navýšit finanční prostředky zemědělských subjektů. Příslib leží především v využití dotací na ekologické zemědělství, které je na území sledovaného okresu na vzestupu a jehož rostoucí význam lze předpokládat. Výzvou pro mnohé zemědělské subjekty bude úplné respektování všech zásad cross compliance, které vejde v platnost v roce 2009 a otestuje připravenost zemědělských subjektů na tento systém. Nedostatečná připravenost na tento systém se může jevit jako ohrožení budoucího rozvoje zemědělství v okrese Vsetín, stejně jako přechod ze zjednodušené platby na plochu (SAPS) na platbu na farmu (SPS), o jejíž podobě se velmi vehementně jedná. Tento způsob platby by však měl být pro zemědělské subjekty okresu výhodou, uvážíme li velký počet hospodářství a relativně malé výměry nejen SZ, ale i PPO. Narozdíl od mnoha PPO v ČR se většina těchto subjektů na studovaném území nemusí obávat snižování finančních prostředků největším podnikům, o jehož možnostech se nyní v EU uvažuje. V výše zmiňovaných oblastech převažují z hlediska budoucího rozvoje zemědělství spíše pozitiva, nicméně negativa, která se doposud nepodařila odstranit, lze spatřovat v oblastech struktury pracovníků v zemědělství, nezájmu budoucí generaci o hospodaření na „půdě jejich otců“ a nízká úroveň diverzifikace činností zemědělských subjektů. Z PRV je nutné hledat doplňkové činnosti zemědělských subjektů vedoucích k diverzifikaci své činnosti, které se mohou stát významnými alternativními zdroji příjmu. Těmi může být dříve velmi rozvinutá přidružená výroba a obnova tradičních řemesel, které pomohou k vyšší zaměstnanosti v okrese. Velmi nízký význam má agroturistika, která má však v okrese Vsetín vysoký potenciál, stát se významným zdrojem příjmů zemědělských subjektů. Stejně jako v jiných okresech ČR se i v okrese Vsetín projevuje výrazný trend „stárnutí“ zemědělských pracovníků a horší vzdělanostní struktura v porovnání s ostatními odvětvími ČR. Příznačná pro zemědělce okresu je i přes v současnosti výrazný nárůst, nízká úroveň mezd a velká mzdová disparita vůči pracovníkům národního hospodářství, a to i při zvyšující se produktivitě práce. Alarmujícím rysem nabídky zemědělských pracovních sil je absence zájmu mladých lidí o práci v zemědělství. EU se tento trend snaží změnit některými dotačními tituly, podporou zahájení podnikání mladých zemědělců, podporou a vzděláváním dospělých či podporou předčasného odchodu do důchodu. Tyto podpory však nebyly takřka vůbec využity a pro budoucnost zemědělství okresu je nezbytné tento trend zvrátit. Se zvyšujícími se mzdami a větším množství financí plynoucí do zemědělství okresu je již v současnosti vidět pozvolný obrat k lepšímu, nicméně cesta to bude velmi složitá a dlouhá. Je však nejen v zájmu zemědělců, nýbrž všech občanů ČR tento stav změnit a podpořit generační obměnu českých zemědělců. Mladí lidé nemusí být bezprostředně spojeni s zemědělskou prvovýrobou, ale pracovní místa lze vytvořit již zmíněnou diverzifikací zemědělských činností. Výčet jednotlivých opatření by měl okresu Vsetín zajistit udržovanou a zemědělsky využívanou krajinu, která je cílem mnoha obyvatel ČR a zabránit odlivu obyvatel z nejmenších a nejodlehlejších vesnic a osad. Nelze však podporovat pouze zemědělskou činnost a zemědělské subjekty, nýbrž je potřeba podporovat komplexní rozvoj venkova (zejména ekonomickou aktivitu a osídlení). V regionu, který se stává marginálním, je obtížné udržet zemědělce v krajině, jestliže v něm klesá vybavenost základními službami (školy, obchody, zdravotnictví atd.). Osud současného zemědělství okresu Vsetín bohužel neleží pouze v schopnostech jednotlivých zemědělských subjektů, ale v rukou politiků a úředníků EU, kteří budou o dalším rozvoji a vývoji v zemědělství od roku 2013 diskutovat. Příležitost ovlivnit tuto diskuzi směrem k společným zájmům zemědělských subjektů má ČR hned v roce 2009, za jejíhož předsednictví EU se očekává řešení tohoto tématu.
91 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ DAT
Knižní publikace [1] Agroenvironmentální opatření České republiky 2007 – 2013 . MŽP ČR Praha, 2007. [2] Analýza systému podpor pro české zemědělce po vstupu do EU . ČZU Praha, 2004. 32 s. [3] ANTONÍN J.:Dopady společné agrární politiky EU na rozvoj zemědělství a venkova v CHKO Žďárské vrchy. Diplomová práce na PřF MU Brno, 2005. 112 s. [4] BICÍK I. a kol.: Geografie zemědělství II . PřF UK Praha, 1991. 187 s. [5] BICÍK I.: Ekonomická geografie I. Geografie zemědělství . SPN Praha. 1982. 126 s. [6] BIČÍK I., JANČÁK V.: Transformační procesy v Českém zemědělství po roce 1990 . UK Praha, 2005. [7] BOGDAN J.: Budoucnost společné zemědělské politiky EU . Diplomová práce na ESF MU Brno, 2006. 81s. [8] BUCKWELL A., TANGERMANN S., TARDITI S.: Zemědělství zemí střední a východní Evropy a jejich budoucí vstup do Evropské unie . VÚZE Praha, 1995. 183s. [9] České a slovenské zemědělství po vstupu do EU (sborník referátů) . Mondon Slušovice, 2003. 68s. [10] ČUBA F., HURTA J.: České a slovenské zemědělství po vstupu do EU . Mondon Slušovice, 2003. 103 s. [11] ČURDA A.: Regionální geografická analýza zemědělství okresu Třebíč . Diplomová práce na PřF MU Brno, 2005. 94s. [12] DRAHOŠ M.: Regionální geografická analýza zemědělství okresu Ústí nad Orlicí . Diplomová práce na PřF MU Brno, 2005. 97s. [13] Expected impacts of the accession of the Czech republic into European union on the czech agriculture . VÚZE Praha, 1998. 62 s. [14] GÖTZ A., JANČÁK V.: Územní diferenciace českého zemědělství a její vývoj . PřF UK Praha, 1997. 81 s. [15] GÖTZ A., NOVOTNÁ M.: Geografie zemědělství ČR .. PF ZČU Plzeň, 1995. 100 s. [16] HANCVENCL P., ŠUCHMAN J.: Příprava české republiky na vstup do Evropské unie v oblasti zemědělství a využití rakouských zkušeností .Institut výchovy a vzdělání MZe ČR,Praha 1999.15 s [17] HRABÁNKOVÁ M.: Strukturální fondy .. Institut výchovy a vzdělání MZe ČR, Praha 1999. 52 s [18] HRABÁNKOVÁ M., BRANDOVÁ K.: Programy rozvoje venkova z EAGGF podle nařízení rady 1257/1999 ES .. Institut výchovy a vzdělání MZe ČR, Praha 2001. 50 s [19] HLUŠKOVÁ M.: Analýza brownfields na území JMK a další možnosti jejich využití Diplomová práce na ESF MU Brno, 2006. 86 s. [20] HOLEČEK J.: Městská brownfields stav a perspektivy rozvoje. Diplomová práce na PřF MU Brno, 2006. 76 s. [21] KONEČNÝ O.: Výsledky transformace zemědělství v okrese Vsetín . Bakalářská práce na PřF MU Brno, 2006. 48s. [22] MACKOVČIN P., JATIOVÁ M. a kol.: Zlínsko . In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek 2., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 2002. 376 s. [23] MAREŠOVÁ L.: Zemědělství a venkov ČR po vstupu do EU na příkladu okresu Šumperk . Diplomová práce na PřF MU Brno, 2008. 105 s. [24] MĚRTLOVÁ L.: Některé aspekty konkurenceschopnosti českých zemědělských podniků . Disertační práce na ESF MU Brno, 2007. 163 s. [25] MILLER I., ROLLS M.J., SLAVÍK M.: Informační systémy v českém zemědělství . Institut výchovy a vzdělání MZe ČR, Praha 2000. 83 s. [26] MILLER I., ROLLS M.J., SLAVÍK M., ZLÁMALOVÁ P.: Změny v informačních systémech v českém zemědělství . Institut výchovy a vzdělání MZe ČR, Praha 2003. 80 s. [27] MOKREJŠOVÁ L.: Dopady rozšíření EU o země střední a východní Evropy na společnou zemědělskou politiku . Diplomová práce na ESF MU Brno, 2005. 99 s.
92 [28] NEUMANN P.: Společná zemědělská politika EU: vznik, vývoj a reformy, mezinárodní komparace . VŠE v Praze, 2004. 65 s. [29] NEKUDA V. a kol.: Okres Vsetín, Rožnovsko Valašskomeziříčsko Vsetínsko . Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a okresní úřad Vsetín, 2002. 963 s. [30] PAVELKA J., TEZNER J. a kol: Příroda Valašska . Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 2001.504 s. + 64 s. příloh. [31] ROUSKOVÁ E.: Dopady reformy společné zemědělské politiky na české zemědělství . Diplomová práce na ESF MU Brno, 2006. 70 s. [32] SPIŠIAK, P.: Základy geografie polnohospodárstva a lesného hospodárstva . Univerzita Komenského Bratislava, 2000. 148 s. [33] STRÁŽNICKÝ A..: Společná zemědělská politika EU – vybrané problémy . Diplomová práce na ESF MU Brno, 2006. 87s. [34] SVATOŠ a kol..: Economics of czech and slovak agriculture integration with the EU . ČZU Praha, 1999. 247 s. [35] SVOBODOVÁ H.: Regionální geografická analýza zemědělství okresu Jihlava . Diplomová práce na PřF MU Brno, 2006. 87s. [36] ŠARAPATKA B., URBAN, J. a kol.: Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi, II. díl (Normy Evropské unie, chovy a welfare hospodářských zvířat, ekonomika, marketing, konverze a příklady z praxe). Šumperk: PRO BIO svaz ekologických zemědělců, 2005. 334 s. [37] ŠOUSTALOVÁ E.: Regionální geografická analýza zemědělství okresu Šumperk . Diplomová práce na PřF MU Brno, 2005. 98s. [38] TURNOCK D.: Agricultural transformation of land use in central and eastern Europe . Ashgate, Aldershot, 2001. 340 s. [39] VALTEROVÁ A.: Reforma společné zemědělské politiky a rozšíření EU na východ. Diplomová práce na FSS MU Brno, 2006. 98s. [40] Venkov a zemědělský sektor v programech EU (sborník z konference) . IREAS, Praha, 2003. 64s. [41] VĚZNÍK, A. a kol.: Analýza změn agrorurálních struktur . Centrum pro regionální rozvoj MU, 2005. 99 s. [42] VĚŽNÍK A.: Geografie zemědělství I . SPN Praha. 1987. 93 s. [43] VĚŽNÍK, A.: Aktuální problémy ČR. Zemědělství . Ateliér Milata Ostrava. 1995 [44] VĚŽNÍK, A.: Geografie zemědělství II . SPN Praha, 1989. 127 s. [45] VRBÍK F.: Regionální geografická analýza zemědělství v jihozápadní části Jihomoravského kraje a v jižní části kraje Vysočina . Diplomová práce na PřF MU Brno, 2006. 94s. [46] ŽUFAN P.: Ekologické zemědělství České republiky v kontextu Společné zemědělské politiky Evropské unie (regionálně – geografická analýza) .Disertační práce na PřF MU Brno, 2007.128 s.
Knižní zdroje statistických dat [47] Srovnání vývoje hospodářství v okresech za rok 1989.ČSU Ostrava, 1990. [48] Soupis hospodářských zvířat k 1.3. 2000 , ČSU Praha, 2001 [49] Definitivní ůdaje o sklizni zemědělských plodin za ČR v roce 1992 . ČSU Praha, 1993. [50] Definitivní ůdaje o sklizni zemědělských plodin za ČR v roce 2000 . ČSU Praha, 2001. [51] Situační a výhledová zpráva Půda 2006 . Mze ČR Praha, 2007. [52] Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 – 1970 . Federální statistický úřad, Praha. 1978 [53] Sčítání lidu, domů a bytů 1991 – Okres Vsetín . Okresní statistická zpráva ve Vsetíně, Vsetín. 1992 [54] Dojížďka do zaměstnání a škol – Okres Vsetín, SLDB 2001 . ČSÚ, Praha. 2003 [55] Souhrnná zpráva 2006 . MZe ČR Praha, 2007.
93 Časopisové články [56] BROWN D. A.: Thinking Globally and Acting Locally: The Emergence of Global Environmental Problems and the Critical Need to Develop Sustainable Development . Programs at State and Local Levels in the United States, Journal of Environmental Law, vol. 175. 1996 [57] GÖTZ, A.: Transformace zemědělství na příkladu okresu Tachov . Geografické rozhledy, CGS Praha, roč. 1995 1996, č. 3, s. 80 81. 1996 [58] SÝKOROVÁ I.: Pražské brownfields: příležitosti i hrozba pro rozvoj metropole . In. Sborník ČGS 07/3, s.250 265. 2007 [59] VĚŽNÍK, A. (1999): Regionálně geografické aspekty zemědělství okresu Havlíčkův Brod . In Geografie XI. MU Brno, s. 260 268.
Mapy [60] QUITT E. : Mapa klimatických oblastí ČSR . Geografický ústav ČSAV Brno, 1975.
Publikace na internetu [61] Akční plán České republiky pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010 . Ústav zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI). Dostupný na: < http://www.agronavigator.cz/ekozem/attachments/AP.pdf> [62] Brownfield in Zlin region. 2007. Czechinvest. Dostupný na
94 [76] Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 2013 . SZIF . Dostupný na:
Datové zdroje na internetu [93] Databáze seznam příjemců dotací SZIF . SZIF ČR. Dostupný na
95 [98] Seznam ekologických zemědělců k 31.12.2007 . MZe ČR. Dostupný na:
Články na internetu [107] Evropská finanční injekce pro brownfieldy, 2007. Q Magazín [on line]. 2007 [2008 03 14]. Dostupný na: < http://www.qmagazin.cz/eu a my/evropska financni injekce pro brownfieldy.html> [108] Holá krajina – ideální pro dotace. Asociace soukromého zemědělství [on line]. 2008 [2008 03 14]. Dostupný na:
Internetové stránky [112] Agentura pro podporu podnikání a investic . Czechinvest. Dostupný na: < http://www.czechinvest.cz/> [113] Český statistický úřad . ČSÚ, Dostupný na: < http://www.czso.cz> [114] Fondy Evropské unie . MMR ČR. Dostupný na:
96 [120] On line databáze firem HBI . HBI ČR. Dostupný na: < http://www.hbi.cz/> [121] Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond . PGRLF. Dostupný na:
Ostatní [126] Agrocenzus 2000 [CD ROM]. 1. vyd., Český statistický úřad, Praha, 2000 [127] Databáze výzkumného centra regionálního rozvoje (CRR). MU Brno [128] Konference při veletrhu Tech Agro, příspěvek 1. náměstka MZe ČR Ivo Hlaváče (duben 2008) [129] Osobní sdělení Tomáš Grulich (CzechInvest) a Veronika Hubáčková (úřad Zlínského kraje) [130] Sdělení pracovníka MZe ČR pražské centrály [131] Sdělení pracovníka SZIF ČR pražské centrály [132] Statistické materiály Agrární komora a Zemědělský svaz Vsetín [133] Statistické materiály ZA Vsetín [134] Studie poskytnutá v předmětu Společná zemědělská politika EU (kód EVS 153), autor Kuchyňková P. (2007) [135] SVOBODOVÁ H. (2008): Agricultural/rural brownfields in the Vysocina region . Příspěvek na 9. vedecké konferencii doktorandov a vedeckých pracovníkov na FPV UKF Nitra (9. – 10.4. 2008), získán osobně od autora v elektronické formě
97 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
A.S. Akciová společnost AEO Agroenviromentální opatření AK Agrární komora AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka CAP Common agriculture policy CRR Centrum regionálního rozvoje ČGS Česká geografická společnost ČR Česká republika ČÚZK Český úřad zeměměřičský katastrální EA Ekonomicky aktivní EAFRD Z ang. Europen agricultural fund of regional development, čes. Evropský zemědělský fond regionálního rozvoje EAGGF Z ang. Europen agricultural guidance and guarantee fund, čes.Evropský zemědělský orientační a záruční fond EHS Evropské hospodářské společenství EK Evropská komise ESF Ekonomicko – správní fakulta EU Evropská unie EUR Euro EZ Ekologické zemědělství FIFG Z ang. Financial instrument for fisheries guidance, čes. Finanční instrument pro podporu rybářství FSS Fakulta sociálních studií GMO Geneticky modifikované potraviny HRDP Z ang. Horizontal rural development programme, čes. Horizontální plán rozvoje venkova CHKO Chráněná krajinná oblast CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod JMK Jihomoravský kraj JZD Jednotné zemědělské družstvo K. Ú. Katastrální území KBTPM Krávy bez tržní produkce mléka LFA Less favourite area LPIS Land Parcel Identification System LPIS Z ang. Land parcel idenfication systém MAS Místní akční skupina MMR Ministerstvo místního rozvoje MMR Ministerstvo místního rozvoje MU Masarykova univerzita MV Ministerstvo vnitra MZe Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí NUTS Územní jednotka vyčleněná dle potřeb EU OP Operační program ORP Obec s rozšířenou působností PF Pedagogická fakulta
98 PFO Podniky fyzických osob PGRLF Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond PHO Pásmo hygienické ochrany PO Přechodné období PPO Podniky právnických osob PřF Přírodovědecká fakulta RO Regionální odbor RR Regionální rada RRAJM Regionální rozvojová agentura Jižní moravy S.R.O. Společnost s ručením omezením SAPS Jednotná platba na plochu (z anglického Single area payment scheme) SHR Samostatně hospodařící rolník SLDB Sčítání lidí, domů a bytů SPS Z ang. Single payment schneme, čes. Jednotná platba na farmu SZ Soukromý zemědělec SZIF Státní zemědělský intervenční fond SZP Společná zemědělská politika SZPr Správná zemědělská praxe TOP UP Národní doplňkové platby TTP Trvalé travní pastviny UAKE Ústav aplikované krajinné ekologie UH Okres Uherské Hradiště UZ Udržitelné zemědělství ÚZPI Ústav zemědělských a potravinářských informací VS Okres Vsetín VÚZE Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky WTO Z ang. World trade organization, čes. Světová obchodní organizace ZA Zemědělská agentura ZČU Západočeská univerzita v Plzni ZD Zemědělské družstvo ZJ Zpravodajská jednotka ZL Okres Zlín ZLK Zlínský kraj ZOD Zemědělské obchodní družstvo ZVO Zemědělské výrobní oblasti Živ. Živočišná
99 SEZNAM PŘÍLOH
Textové přílohy
Tex. příloha 1. Dotazník pro PPO Tex. příloha 2. Dotazník pro SZ (PFO) Tex. příloha 3. Definice jednotlivých LFA oblastí Tex. příloha 4. Charakteristika a metodika censů v zemědělství Tex. příloha 5. Podpora ekologického zemědělství v rámci PRV Tex. příloha 6. Dotační tituly v rámci národních podpor („state aid“) v roce 2008 Tex. příloha 7. Opatření zaměřené na zemědělský sektor v programu SAPARD v ČR Tex. příloha 8. Opatření zaměřené na zemědělský sektor v programu OP Zemědělství v ČR Tex. příloha 9. Návaznost jednotlivých opatření PRV na předešlé programy SAPARD a OP Zemědělství Tex. příloha 10. Opatření v rámci osy I a II PRV v ČR v období 2007 – 2013 ve vztahu k účelu opatření Tex. příloha 11. Specifikace doplňkových plateb TOP UP v ČR v roce 2008 Tex. příloha 12. Struktura AEO v rámci PRV (2007 – 2013) v ČR Tabulkové přílohy
Tab. příloha 1. Charakteristika klimatických regionů v ČR podle VÚZE Praha Tab. příloha 2. Charakteristiky využití půdního fondu, příslušnost k LFA a ZVO oblastem a průměrná cena půdy v katastrech obcí okresu Vsetín Tab. příloha 3.Počet obyvatel a prostorové charakteristiky obcí okresu Vsetín k 1.1. 2003 a 1.1. 2007 uspořádané podle počtu obyvatel obcí Tab. příloha 4.Vývoj struktury PPO činných v zemědělské výrobě v okrese Vsetín od roku 1990 do současnosti Tab. příloha 5.Výměra obhospodařované půdy podle právní formy v okresech zlínského kraje, zlínském kraji a ČR v roce 2005 Tab. příloha 6. Zpravodajské jednotky podle výměry zemědělské půdy k 30.9.2000 v okrese Vsetín a Zlínském kraji. Tab. příloha 7. Výměra zemědělského půdního fondu dle typu zdroje Tab. příloha 8. Počet pracovníků, zaměření činnosti a výroby PPO v okrese Vsetín v období 2002 – 2008, resp. roce 2008 seřazených podle počtu zaměstnanců v roce 2008 Tab. příloha 9. Výměra obhospodařovaných ploch v PPO v okrese Vsetín v období 2002 – 2008 seřazených podle výměry zem. půdy v roce 2008 Tab. příloha 10. Výměra obhospodařovaných ploch SZ v okrese Vsetín v období 2002 – 2008 seřazených podle výměry zem. půdy v roce 2008 Tab. příloha 11. Výměra a podíly na celkové orné půdě pěstovaných plodin v okrese Vsetín, Zlínském kraji a ČR v roce 2005 Tab. příloha 12. Výměra a hektarové výnosy vybraných pěstovaných plodin v okrese Vsetín v letech 1992, 2000 a 2005 Tab. příloha 13. Výměra osevních ploch v okrese Vsetín v roce 2002 v sektoru PPO Tab. příloha 14. Výměra osevních ploch v okrese Vsetín v roce 2002 v sektoru SZ Tab. příloha 15. Výměra osevních ploch v okrese Vsetín v roce 2008 v sektoru PPO Tab. příloha 16. Výměra osevních ploch v okrese Vsetín v roce 2008 v sektoru SZ Tab. příloha 17. Vybrané ukazatele osevních ploch v okrese Vsetín v roce 2002 a 2008 v sektoru SZ a PPO Tab. příloha 18. Stav skotu a vybrané ukazatele v PPO okresu Vsetín v roce 2002 a 2008 Tab. příloha 19. Stav skotu a vybrané ukazatele SZ okresu Vsetín v roce 2002 a 2008 Tab. příloha 20. Stav prasat a vybrané ukazatele v PPO okresu Vsetín v roce 2002 a 2008 Tab. příloha 21. Stav dojnic a vybrané ukazatele v PPO okresu Vsetín v roce 2002 a 2008 Tab. příloha 22. Stav dojnic a vybrané ukazatele SZ okresu Vsetín v roce 2002 a 2008
100 Tab. příloha 23. Stav KBTPM a vybrané ukazatele v PPO okresu Vsetín v roce 2002 a 2008 Tab. příloha 24. Stav KBTPM a vybrané ukazatele SZ okresu Vsetín v roce 2002 a 2008 Tab. příloha 25. Stav ovcí a vybrané ukazatele v PPO okresu Vsetín v roce 2002 a 2008 Tab. příloha 26. Stav ovcí a vybrané ukazatele SZ okresu Vsetín v roce 2002 a 2008 Tab. příloha 27. Stav koní a vybrané ukazatele SZ okresu Vsetín v roce 2002 a 2008 Tab. příloha 28. Struktura schválených projektů v jednotlivých programech v okrese Vsetín v PPO Tab. příloha 29. Platby SAPS, TOP UP, LFA a AEO v okrese Vsetín a Zlínském kraji v letech 2004 – 2006 (TOP UP pro období 2005 – 2006) Tab. příloha 30. Platby SAPS, TOP UP, LFA a AEO v okrese Vsetín v roce 2006 v PPO Tab. příloha 31. Význam dotací (finanční stránka) na hospodaření z pohledu SZ a PPO v okrese Vsetín v roce 2008 Tab. příloha 32. Struktura spatřovaných negativ po vstupu do EU z pohledu SZ a PPO v okrese Vsetín v roce 2008 Tab. příloha 33. Struktura spatřovaných pozitiv po vstupu do EU z pohledu SZ a PPO v okrese Vsetín v roce 2008 Mapové přílohy
Map. příloha 1. Průměrná cena zemědělské půdy v katastrech obcí okresu Vsetín v roce 2008 Map. příloha 2. Využití ploch v okrese Vsetín v roce 2000 (podle Corine 2000) Map. příloha 3. ZVO v okrese Vsetín v roce 2005 Map. příloha 4. LFA v okrese Vsetín v roce 2008 Map. příloha 5. Administrativní členění a sídelní struktura v okrese Vsetín v roce 2008 Map. příloha 6. Prostorová organizace zemědělské výroby v okrese Vsetín v roce 2008 Map. příloha 7. Využití půdního fondu v obcích okresu Vsetín v roce 2006 Map. příloha 8. Zaměření zemědělské výroby, ekologické zemědělství a počet chovaných zvířat v PPO v okrese Vsetín v roce 2008 Map. příloha 9. Počet žadatelů o platbu SAPS a množství získaných financí na tuto platbu dle obcí v okrese Vsetín v roce 2006 Map. příloha 10. Celkové finanční prostředky získané za platby SAPS, TOP UP, LFA a AEO v roce 2006 a význam dotací dle PPO a SZ v okrese Vsetín Map. příloha 11. Množství financí na AEO a hranice vybraných chráněných území v okrese Vsetín v roce 2006
101