Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Seminář Čínských Studií Kulturní Studia Číny
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Seminář čínských studií Kulturní studia Číny Monika Schrammová PROTESTNÍ HNUTÍ NA TAIWANU A V HONGKONGU V ROCE 2014 Protest Movements in Taiwan and Hong Kong in 2014 Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Bc. Denisa Hilbertová, M.A Brno 2018 Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Protestní hnutí na Taiwanu a v Hongkongu v roce 2014 vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Bc. Denisy Hilbertové, M. A. a použila jen zdroje uvedené v seznamu literatury. V Brně, dne 18. května 2018 ………………………………. Podpis autora práce Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala Mgr. Bc. Denise Hilbertové, M. A. za vedení práce, odbornou pomoc a cenné rady, které mi při jejím zpracování poskytla. Dále bych také chtěla poděkovat své rodině a Marku Jahnovi za jejich podporu během studia. Ediční poznámka V předkládané bakalářské práci je pro zápis čínských jmen a toponym využíváno mezinárodně uznávaného transkripčního přepisu pinyin s výjimkou některých již zavedených názvů míst nebo osob, například Peking, Taiwan, Kuomintang atd. Jiné čínské termíny a úryvky z primárních zdrojů psané v čínských znacích ve standartní zjednodušené podobě jsou opatřeny přepisem s označením tónů. Názvy organizací, skupin, hnutí a dalších institucí, které nemají oficiální český překlad jsou přeloženy do češtiny a doplněny o anglický název. Názvy míst jsou pro lepší dohledatelnost ponechány v angličtině a doplněny o čínské znaky. V práci je využíván název Taiwan (oproti oficiálnímu názvu Čínská republika) pro jasné rozlišení oproti Čínské lidové republice (pevninská Čína), dále ČLR. Také oficiální název Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky Hongkong je v práci zkrácen pouze na zavedený název Hongkong, případně zkratku SAR. Abstrakt Tato bakalářská práce zkoumá studentské nenásilné protesty známé pod názvy Deštníkové a Slunečnicové hnutí, která vznikla v roce 2014 na Taiwanu a v Hongkongu. Práce je zaměřena na události, které vedly ke vzniku obou hnutí, na jeho pořadatele a způsob, jakým hnutí vedli v jeho celé délce a na následný politický vývoj po skončení hnutí. K zodpovězení výzkumných otázek byla použita kompilační metoda následovaná komparací zjištěných informací. V rámci výsledné komparace tak vyšlo najevo, že v obou hnutích byla podobnost nalezena v případě využití sociálních médií jakožto prostředku pro komunikaci mezi protestujícími. Další podobnost pak byla v metodě protestů a přesvědčování před vypuknutím hnutí. Samotná hnutí pak vznikla rozdílnými metodami nenásilného odporu. Mezi pořadateli hnutí se pak lišila i samotná struktura vnitřní organizace hnutí. Významný rozdíl byl zjištěn při zkoumání následujícího vývoje v zemích po skončení hnutí, kdy v případě Taiwanu došlo v nadcházejících volbách k úpadku současné strany, kdežto v případě Hongkongu zůstal politický stav téměř nezměněn. Klíčová slova Čínská republika, Taiwan, Čínská lidová republika, Čína, Hongkong, Deštníkové hnutí, Slunečnicové hnutí, protest, hnutí za lidská práva, nenásilný odpor Abstract This bachelor thesis examines students nonviolent protests, also known as the Sunflower Movement and Umbrella Movemen, that took place in 2014 in Taiwan and Hong Kong. The analysis is focused on the events that led to the movements, its organizers and their management of the movements as well as on the political developmnet in Taiwan and Hong Kong after the end of both movemenst. Compilation and comparative methodology were applied in order to answer the author’s research questions. The analysis showed similarities in the usage of social media for the communication between protesters in case of both movements. he process of the movements and the means of persuasion applied by organizers were similar as well. The movements were created with the help of different ways of nonviolent resistance, and the internal organization of the movements differed as well. A significant difference was identified in the post-movement political development in both countries. In Taiwan, the current political party had lost in the forthcoming elections, however, in Hong Kong, the political situation has remained unchanged. Keywords Republic of China, Taiwan, People`s Republic of China, China, Hong Kong, Umbrella Movement, Sunflower Movement, protest, Human rights movement, nonviolent resistence Seznam použitých zkratek ARATS – The Association for Relations Across the Taiwan Straits: Asociace pro vztahy přes Taiwanskou úžinu BIY – Black Island Nation Youth Front: Národní fronta mládeže černého ostrova CCP – Chinese Communist Party: Komunistická strana Číny CPG – Central People’s Goverment: Ústřední lidová vláda CSAS – Cross-Strait Agreement Supervision: Dozor nad dohodami přes Taiwanskou úžinu CSSTA – Cross-Strait Service Trade Agreement: Dohoda o volném obchodu v sektoru služeb DF – Democratic Front Against Cross-Strait Trade in Services Agreeent: Demokratická fronta proti dohodě o volném obchodu v sektoru služeb DPP – Democratic Progressive Party: Demokratická pokroková strana ECFA – Economic Cooperation Framework Agreement: Rámcové dohody o hospodářské spolupráci KMT – Kuomintang: Kuomintang NCKU – National Cheng Kung University: Národní univerzita Cheng Kung NPCSC – Standing Committee of the National People’s Congress – Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců OCPL – Ocuppy Central with Love and Peace – Okupace Centrální čtvrti láskou a mírem SEF – Straits Exchange Foundation: Nadace pro výměnu přes Taiwanskou úžinu SAR – Special Administrative Region: Zvláštní administrativní oblast OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA ................................................ 9 1.1 HLAVNÍ CÍL A DESIGN VÝZKUMU ................................................................................... 9 1.2 VÝZNAM PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY ......................................................................... 9 1.3 METODOLOGIE VÝZKUMU, SBĚRU DAT, LIMITY PRÁCE ................................................. 10 2 POLITICKÉ POZADÍ .................................................................................................... 12 2.1 TAIWAN ..................................................................................................................... 12 2.2 HONGKONG ................................................................................................................ 14 2.3 NENÁSILNÝ ODPOR ..................................................................................................... 16 3 PROTESTNÍ HNUTÍ ...................................................................................................... 18 3.1 SLUNEČNICOVÉ HNUTÍ ................................................................................................ 18 3.1.1 PRŮBĚH HNUTÍ ........................................................................................................... 20 3.1.2 ORGANIZACE HNUTÍ ................................................................................................... 24 3.1.3 NÁSLEDNÝ VÝVOJ PO SKONČENÍ HNUTÍ ....................................................................... 27 3.2 DEŠTNÍKOVÉ HNUTÍ .................................................................................................... 30 3.2.1 PRŮBĚH HNUTÍ ........................................................................................................... 31 3.2.2 ORGANIZACE HNUTÍ ................................................................................................... 34 3.2.3 NÁSLEDNÝ VÝVOJ PO SKONČENÍ HNUTÍ ....................................................................... 37 4 SHRNUTÍ ........................................................................................................................ 40 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 44 SEZNAM LITERATURY ...................................................................................................... 46 Úvod Po dlouhá desetiletí představuje aktivismus mladých lidí a jejich nenásilné protesty sílu pro významné společenské a politické změny po celém světě. K samotnému příkladu nenásilných hnutí nemusíme zacházet příliš daleko, neboť rok 1989 se nenesl v duchu studentských protestů nejen u nás, ale také na Čínském Náměstí nebeského klidu. Příkladem také mohou být poměrně nedávné protesty Otpor v Srbsku1 a v Guatemale.2 V projevu, který pronesl poslední večer své cesty po Indii, kde chtěl pochopit principy nenásilného odporu vedeného Gándhím, popsal Martin Luther king nenásilný odpor jako nejúčinnější dostupnou zbraň, kterou mohou utlačovaní lidé bojovat za spravedlnost a lidskou důstojnost.3 Ačkoliv se nenásilný odpor vyskytoval napříč historií již po staletí, byl to právě Gándhí a jeho boj za nezávislost Indie, kteří se stali hlavními průkopníky této formy odporu a jeho rozmachu napříč minulým stoletím. Gándhí věřil tomu, že občanská neposlušnost, nikoliv násilí, je tím, co pomůže Indii získat nezávislost. V roce 1930 tak Mahátma Gándhí vyrazil na Solný pochod, čímž se snažil upozornit na nespravedlnost britského zákona, který Indům přikazoval nakupovat sůl od koloniální vlády, ačkoliv by ji sami mohli získat odpařením vody z moře. Na konci pochodu pak Gándhí spolu s dalšími tisícovkami podporovatelů nezákonně nabrali sůl z pobřeží. Gándhí a další lidé byli následně zatčeni a protesty