Zpráva o stavu životního prostředí ve městě Dubí
Životní prostředí je vše, co nás a vše živé obklopuje a vytváří podmínky pro život člověka i ostatních živých organismů. Je to vzduch, voda, půda, živá i neživá příroda a také energie. Město a jeho nejbližší okolí je malým světem, ve kterém hrají vztahy mezi člověkem a životním prostředím velkou roli. Tato zpráva je určena všem, kterým není lhostejný stav životního prostředí v Dubí. Obsah
Kapitola 1: Úvodní slovo 2 Kapitola 2: O městě a lidech 3 Poloha města 3 Administrativní členění 3 Historie města 3 Obyvatelstvo 4 Městský úřad a hospodaření 4 Ekonomická struktura a priority rozvoje města 4 Problémy města 4 Kapitola 3: Životní prostředí města v souvislostech 6 Charakteristika krajiny a využití území 6 Území narušené těžbou 7 Zemědělství, lesnictví a průmysl 7 „Metabolismus“ města 9 - voda 9 - energie 9 - odpady 10 - doprava 10 Kapitola 4: Aktuální téma: 12 Životní prostředí města Dubí „očima dětí“ 12 Kapitola 5: Odpady 15 Kapitola 6: Ovzduší 17 Kapitola 7: Voda 20 Kapitola 8: Hluk 23 Kapitola 9: Veřejná zeleň v zástavbě 27 Kapitola 10: Ochrana přírody a využití území 28 Příloha: Mapa významných prvků 31
1 Kapitola 1: Úvodní slovo starosty
Úvodem bych rád poděkoval Týmové iniciativě pro místní udržitelný rozvoj a Státnímu fondu životního prostředí za to, že tato publikace mohla vůbec vzniknout. Projekt, jehož je zpráva výsledkem, komplexně hodnotí město Dubí ve vztahu k životnímu prostředí a dává do souvislostí jeho širší územní vztahy. Předkládá ucelený pohled na současné potřeby města a jeho obyvatel a jeho další rozvoj Kladně hodnotím zapojení školní mládeže do aktuálního dění ve městě. Názory, které děti napsaly formou slohových prací nebo vyjádřily formou výkresů, je zapotřebí ocenit, nadále podporovat jejich zájem o prostředí, ve kterém žijí, a vycházet vstříc jejich potřebám. Mimořádným přínosem této publikace je její srozumitelnost, která ji předurčuje jak pro použití laickou veřejností, tak i jako výukového materiálu pro základní a střední školy.
Ing. Petr Pípal starosta města Kapitola 2: O městě a lidech
Poloha města válkou i napoleonskými válkami. Na počátku Město Dubí leží na severu České republiky na poslední etapy třicetileté války, v roce úbočí Krušných hor v těsném sousedství města 1634, byl v Chebu spolu s vojevůdcem Teplice (na jihu) a státní hranice se SRN (na Valdštejnem zavražděn i Vilém Vchynský, severu). Rozkládá se převážně v nadmořské majitel teplického panství. Toto přechází do výšce 300 – 450 m. n. m. Rozloha města je vlastnictví rodu Clary – Aldrigen, ve kterém 3386 ha. Město leží v údolí chráněném před zůstává prakticky až do roku 1945 a jehož severními větry hradbou Krušných hor. představitel Jan Jiří Marek Clary – Aldrigen se stává důležitým činitelem pro rozvoj Administrativní členění Dubí. Klíčová byla od 16. století strategická Město Dubí administrativně náleží do Ústec- poloha města na silnici mezi Teplicemi kého kraje. Město samo není obcí s rozšířenou a Saskem. Rozvíjí se i průmysl – papírenst- působností a spadá do správního obvodu ví, výroba střelného prachu, později výroba obce s rozšířenou působností Teplice. Ad- porcelánu. Po roce 1860 se výrazněji rozvíjí ministrativní území města je rozděleno na lázeňství, vzniká lázeňská výstavba. sedm katastrů a město je rozděleno na sedm V roce 1960 vzniká město Dubí sloučením městských částí: Dubí, Běhánky, Bystřice, tří obcí, ke kterým se o dvacet let později Drahůnky, Cínovec, Mstišov a Pozorka. Město připojují další dvě. V roce 1966 získává Dubí Dubí je aktivním členem Místní akční skupiny statut lázeňského města. Z důvodů výskytu Cínovecko (MAS) pracující v rámci programu strategických zásob hnědého uhlí nacháze- Leader EU. Město Dubí se v rámci přeshraniční jících se pod větší částí jižní – pánevní – par- evropské spolupráce účastní činnosti Eurore- tie území města je však vyhlášena stavební gionu Krušnohoří a je součástí Mikroregionu uzávěra, která významným způsobem Cínovec. poznamenává další rozvoj města. Stavební uzávěra je zrušena až v roce 1990. Ve ste- Historie města jné době dopadají na město důsledky dra- První zmínky o dnešním městě pocházejí matického nárůstu kamionové dopravy na ze samotného konce patnáctého století. hlavním tahu mezi Českou republikou a Sas- Místo bylo zmiňováno jako sídlo horníků kem přes hraniční přechod na Cínovci (E55, těžících v okolních dolech cín. Název sou- I/8). Zásadní krok pro další žádoucí rozvoj visí pravděpodobně s rozlehlými dubovými města a kvality života přináší až zpracování lesy v okolí. Němci nazývali původní osadu územního plánu kladoucího velký důraz na „Eichwald“ – dubový les. ekologickou stabilitu krajiny a jeho schválení Rozvoj osady Dubí byl poznamenán velkými v roce 2008 a dokončení dálničního úseku evropskými válečnými konflikty, třicetiletou D8 Trmice – státní hranice v roce 2006.
3 Obyvatelstvo celánu podle míšeňského vzoru. Klíčovou Až do 20. století zde žili převážně Němci. položkou sortimentu je tradiční porcelán Teprve v roce 1933 byla postavena česká s cibulovým vzorem. V roce 2002 získala škola. Po skončení 2. světové války došlo firma titul „Rodinné stříbro“. Mezi další k odsunu německého obyvatelstva. významné podnikatelské subjekty a pro- Ke konci roku 2008 žilo v Dubí celkem 8062 vozy patří několik sklářských firem a firem zde hlášených osob, a město tak patří mezi vyrábějících speciální izolační materiály. největších 200 obcí ČR. Počet obyvatel Mimo Dubí vyjíždí dle posledního šetření mladších 15 let převažoval nad počtem osob Českého statistického úřadu z roku 2001 do nad 65 let (index stáří = 0,92). Průměrný zaměstnání denně 20 % obyvatel. věk obyvatel byl 40,2 roku. Nezaměstnanost Územní plán schválený Zastupitelstvem města ke konci roku byla 10,7 %, což byl téměř Dubí v září 2008 stanovuje jako prioritu byto- dvojnásobek celostátního průměru registro- vou výstavbu s využitím poměrně rozsáhlých vané nezaměstnanosti ČR (6 %). Potenciál- nezastavěných území mezi jednotlivými ním problémem města, respektive nega- částmi. ÚP nepočítá s významným rozvojem tivním faktorem jeho udržitelného rozvoje, ploch pro průmysl a klade maximální důraz je vysoký záporný přirozený přírůstek oby- na ochranu krajiny, resp. její ekologické sta- vatel (-9,3 obyvatel na 1000 obyvatel v roce bility. Záměry investorů na další výstavbu 2008). Celkový přírůstek je však kladný a rekonstrukce staveb určených pro ubytování (28,28 obyvatel na 1000 obyvatel), neboť je a pohostinství a prodejních stánků schvaluje významně posilován přistěhovalými občany. rada města jako výjimku ze stavební uzávěry, Tento stav potvrzuje význam jedné z dále která pro tyto typy staveb ve městě platí. uvedených priorit města – bytové výstavby. Mezi rozvojové priority města patří vybudování V roce 2008 bylo podle údajů ČSÚ nově nové moderní školy, všestranné zlepšování postaveno 228 bytů, což je přírůstek 28 kvality veřejných prostranství (úpravy parků, bytů na 1000 obyvatel. zeleně), zlepšování celkového vzhledu domů, dobudování a rekonstrukce kanalizační sítě, Městský úřad a hospodaření regenerace panelového sídliště, dokončení Město v roce 2008 hospodařilo s přebytkem. privatizace bytového fondu, propagace města Celkové příjmy města byly 349 637 792 Kč a podpora cestovního ruchu. a celkové výdaje 344 286 294 Kč. V roce 2008 existovalo celkem 7 příspěvkových Problémy města organizací města: čtyři mateřské školy, dvě Velkým problémem města v nedávné minu- základní školy a školní jídelna. Město má losti byla prostituce. Díky mimořádnému 21 zastupitelů a 7 členů rady města. úsilí a soustředěnému uplatnění několika opatření a vlivů (intenzivní práce MP Dubí, Ekonomická struktura a priority rozvoje stavební uzávěra na penzióny, kamerový města systém, dokončení dálničního úseku D8 Nejvýznamnější podnikem ve městě je Český Trmice – státní hranice) se situace výrazně porcelán, a. s. Firma navazuje na tradici sa- zlepšila. Stále však není stav rozhodně hající až do roku 1864, tradici výroby por- ideální. Dalším problémem bylo uzavření Tereziných lázní v roce 2008. Dosavadní pro- Další vozovatel – Lázně Teplice, a. s. – provoz z eko- O společenský život a volnočasové aktivity nomických důvodů ukončil. Pokud by nový se v Dubí stará například Městské kulturní vlastník neobnovil lázeňskou činnost, byla by zařízení, mateřské, základní školy, střední poprvé přerušena dlouhá tradice dubského školy a ateliér designu UJEP Ústí n/L, dětská lázeňství. (Red. pozn.: K datu vydání zprávy organizace Pionýr a volnočasový klub Dubíčko, byl již provoz lázní obnoven.) Dále se město například také fotbalový klub FC Dubí, TJ tenis potýká s „běžným“ pouličním nepořádkem Dubí a TJ Rudolfova Huť. Ve městě pravidelně a vandalstvím často způsobovaným problé- probíhají Dubské slavnosti, Mstišovská pouť, movými skupinami mládeže. plesy a další podobné akce.
Tabulka indikátorů ke kapitole 2
Indikátor Hodnota Jednotka Rok (datum)
Hustota zalidnění 238,10 obyv./km2 2008 Plocha administra vního území na obyvatele 0,42 ha 2008 Počet obyvatel 8062 osoby 2008 Průměrný věk obyvatel 40,2 let 2008 Porodnost (živě narození na 1000 obyvatel) 10,79 na 1000 obyv. 2008 Úmrtnost (zemřelí na 1000 obyvatel) 20,09 na 1000 obyv. 2008 Přirozený přírůstek (na 1000 obyvatel) -9,30 na 1000 obyv. 2008 Migrační přírůstek/saldo (na 1000 obyvatel) 37,58 na 1000 obyv. 2008 Celkový přírůstek (na 1000 obyvatel) 28,28 na 1000 obyv. 2008 Výskyt alergií a astmatu1 66,80 na 1000 obyv. 2007 Výstavba nových bytů 28 byty/1000 obyvatel 2008 Míra podnikatelské ak vity 237,41 reg.subjektů/1000 obyv. 2008 Index ekonomického za žení 39,31 index 2008 Registrovaná míra nezaměstnanos 10,70 % 12/2008
1 Údaje za správní obvod obce s rozšířenou působností 5 Kapitola 3: Životní prostředí města v souvislostech
Kapitola třetí „Životní prostředí v souvislostech“ zasazuje životní prostředí města Dubí do územně i funkčně širších rámců, neboť město jako celek je zdroji, energiemi dalšími toky propojeno se svým blízkým i vzdáleným okolím, které přímo i nepřímo ovlivňuje stav a vývoj životního prostředí města. Tato kapitola vytváří základní pohled na město jako na funkční systém (živý organismus).
Charakteristika krajiny a využití území se zde tři regionální biocentra (Židovský vrch, Administrativní území města Dubí leží Přední Cínovec a Modlanský potok), 22 míst- v rovinatých pánevních polohách na úpatí ních biocenter a další místní biokoridory. Na Krušných hor s všeobecným mírným jižním správní území města zasahuje ptačí oblast sklonem. Převážná část území se nachá- Východní Krušné hory, která je součástí Ev- zí v nadmořské výšce okolo 300 m n. m., ropské soustavy chráněných území NATURA nicméně zahrnuje i ostře modelovaný svah 2000. Jedná se o velkoplošné území chráně- Krušných hor jižní orientace s nadmořskou né podle zákona o ochraně přírody a krajiny výškou až 850 m n. m a vrcholovou plošinu zahrnující vrcholové planiny v okolí Cínovce Krušných hor v nadmořské výšce 800– a Cínoveckého hřbetu. Ve východní části to- 880 m n. m. Na jižních svazích Krušných hoto území se dále tato ptačí oblast překrývá hor nacházíme zbytky původních listnatých s přírodním parkem Východní Krušné hory, lesů (v dolních částech) a balvanitá suťová který se rozkládá podél státní hranice zhruba pole a skalní výchozy ve vyšších partiích. Vr- v úseku Cínovec – Petrovice. cholová plošina Krušných hor byla v minulo- Další zvláště chráněná území (rezervace) sti ve velkém rozsahu odlesněna za účelem se na území města nevyskytují. Obecná budování sídel a zemědělské činnosti. ochrana přírody je zajištěna respektováním Na „horním“ – severním – okraji intravilánu postavení významných krajinných prvků se údolí, ve kterém se nachází centrum (lesy, vodní toky a jejich nivy, vodní plochy města, dělí na dvě ramena. Jedno směřuje a rašeliniště). Většina lesů je též zařazena severozápadně. Nese název Jezerní důl do kategorie lesů zvláštního určení, resp. podle jezera, které se kdysi nacházelo lesů ochranných (viz též dále). v náhorních partiích a bylo odvodňováno Nová koncepce územního plánu města potokem Bystřice, který údolím protéká. (2008) navrhuje poměrně rozsáhlou obyt- Druhé rameno směřuje k severovýchodu nou zástavbu „vyplňující dosud neurbani- a přitéká jím potok Bystřička, který se v in- zované prostory mezi jednotlivými částmi travilánu města vlévá do Bystřice. města v podhorské oblasti jeho správního Na území města se nachází významné prvky území“. Prostory pro rozvoj průmyslu ekologické stability. Územím procházejí tři zůstanou přitom prakticky ve stávajících osy nadregionálních biokoridorů, nacházejí vymezených hranicích. Koncepce územního plánu klade důraz na posílení ekologické po těžbě cíno-wolframové rudy s několika stability krajiny. Tato koncepce reaguje důlními díly „Cínovec-jih“ (klíč 1653 dle na stav, kdy díky dlouhodobé stavební ČGS). Toto ložisko bylo těženo do roku 1990. uzávěře na území města kvůli strategickým Dobývací prostor Cínovec byl zrušen v roce zásobám hnědého uhlí (viz výše) nedochá- 1992. Pro ložisko Cínovec-jih je stanoveno zelo v minulosti k rozvoji města jako celku. chráněné ložiskové území Cínovec se záso- Jednotlivé části města zůstávaly izolovány bami cínových, wolframových a lithiových bez logického funkčního propojení. rud. Důlní díla na Cínovci jsou zlikvidována či zajištěna a povrch je částečně rekultivován. Území narušené těžbou Novou podobu pánevní části okolní krajiny Volná krajina v nižších pánevních polohách je daly rekultivace ploch dotčených těžbou. narušena činností člověka v podobě povrcho- Jedná se o nově vzniklé vodní plochy a nové vých lomů, výsypek, odvalů a zdevastovaných porosty dřevin na bývalých výsypkách. Tyto ploch. V oblasti Cínovce byla krajina také rekultivační lesy představují zde v pánevní poznamenána odlesněním za účelem hor- části území největší zalesněné plochy. Pro nické činnosti, které po roce 1945 (po odsunu účely rekultivací výsypek byly využity ry- původního německého obyvatelstva a změně chle rostoucí dřeviny: topol, bříza, jeřáby, skladby obyvatel) nebylo již udržováno. javor, modřín, vrby. V zamokřených lesích Podstatná část intravilánu města Dubí, (podél vodních toků a v zamokřených loka- zejména části obce Bystřice, Drahůnky, litách vzniklých těžební činností) roste také Mstišov a částečně Dubí, se nachází na pod- olše, dub letní i nově vysazený smrk. dolovaném území po těžbě hnědého uhlí „Proboštov u Teplic“ (klíč 1714 dle České Zemědělství, lesnictví a průmysl geologické služby). Pro ložisko „Proboštov“ Dubí se sice nachází v oblasti s poměrně je stanoveno chráněné ložiskové území vysokým procentem zornění zemědělské „Proboštov“ (07840000) se zásobami půdy (80,1–95 %), na území města je však hnědého uhlí. Část obce Pozorka a částečně míra zornění zemědělské půdy významně Mstišov se nachází na poddolovaném nižší vzhledem ke specifické podhorské území po těžbě hnědého uhlí „Dubí – Pozor- poloze, nicméně stabilní. Orná půda v ze- ka“ (klíč 1666 dle ČGS). V těchto poddolo- mědělském půdním fondu na území města vaných územích se nachází řada důlních zaujímala v roce 2008 rozlohu 89,44 ha, děl. K ukončení provozu těchto důlních děl což představuje jen nízký meziroční po-kles došlo většinou nejpozději v 19. století, resp. o 1,1 % oproti roku 2007. Na zemědělské do konce první poloviny 20. století. výrobě se podle údajů ČSÚ z roku 2005 Cínovec a okolí leží na poddolovaném v okrese Teplice podílí významnou měrou území „Cínovec“ (klíč 1620 dle ČGS). Na- malé a střední farmy na rozdíl od okolních chází se zde žilné cíno-wolframové ložisko okresů v Ústeckém kraji, kde převažuje těžené od roku 1378. K ukončení těžby zde hospodaření větších farem hospodařících došlo v roce 1978. V údolí pod jihozápad- na výměrách nad 100 ha. Podle stejných ním svahem Cínoveckého hřbetu a na okol- údajů byl okrese Teplice jednoznačně ních svazích se nachází poddolované území nejintenzivnější chov prasat z celého kra-
7 je (nad 171 ks na 100 ha orné půdy), ale partií území prakticky dokončeno zejména obdobně jako ve zbytku kraje méně in- pomocí „přípravných“ dřevin – jeřábů a bříz. tenzivní chov skotu. Z hlediska zařazení do Velká plocha je opět zalesněna smrkem. zemědělských výrobních oblastí jde o území, V dolních partiích svahů se zachovala relativně které není charakteristické jednoznačným přirozená skladba lesa – neprobíhalo zde in- typem oblasti či podoblasti. tenzivní lesní hospodářství – a les s pestrou Horské a podhorské oblasti jsou tradičně vy- skladbou dřevin odolal znečištěnému ovzduší. hledávány provozovateli farem ekologického Velkou část lesních porostů v pánevní části zemědělství. Ačkoliv údaje za území města území tvoří rekultivační lesy (viz výše). nejsou k dispozici, je možné konstatovat, že Většina lesů je ve vlastnictví státu, který Ústecký kraj patřil v roce 2008 až na 9. místo zde hospodaří prostřednictvím Lesní správy ze všech krajů podle počtu ekofarem, ale na Litvínov a Lesní správy Děčín podniku Lesy místo 4. podle výměry (zdroj MZe). České republiky, s. p. Ve vlastnictví města Z celkové výměry správního území města jsou pouze 2 ha lesa. Stejně tak rozloha zaujímají lesy většinu – 2306 ha. To soukromých lesů je nevýznamná. Všechny představuje lesnatost 68,1 %. V minulo- lesy na území města jsou ze zákona sti byla jednoznačné preferována produkční zařazeny do kategorie „lesy zvláštního funkce lesů, a proto byly založeny rozsáhlé určení“ v podkategorii „lesy v ochranných smrkové monokultury, které byly v 70. a 80 . pásmech zdrojů přírodních léčivých a stol- letech z většiny vytěženy v rámci kalamitní ních minerálních vod“, případně do kate- těžby (ekologická katastrofa krušnohorských gorie „lesy ochranné“ v podkategorii „les lesů poškozených znečištěním ovzduší). na mimořádně nepříznivém stanovišti“. V současné době je nové zalesnění horních Na území města se také nachází obora (u loveckého zámečku Dvojhradí) o výměře cca 20 ha ve vlastnictví státu pronajatá soukromému podnikateli. Vyskytuje se zde řada druhů lovné zvěře. Jak již bylo zmíněno výše, pokud jde o míst- ní průmysl, proslavila město Dubí výroba porcelánu. Ta je zastoupena firmou Český porcelán, a. s., která v nedávné minulosti získala rozhodující podíl v dalších porce- lánkách v regionu. Její provoz se nachází na ulici Tovární v části obce Dubí u Teplic. Dále v Dubí probíhá výroba obalového skla – skleněných lahví a sklenic pro nápojový, potravinářský a farmaceutický průmysl. Toto odvětví reprezentuje nadnárodní firma O-I Manufacturing Czech Republic, a. s. Její provoz se nachází v areálu na ulici Ruská v části obce Dubí-Bystřice. V jeho blízkosti Josef Hájek IX.třída se nachází i provoz další společnosti A- (Dubí – Krupka). Tato oblast chrání vodní TERM, s. r. o., výrobce kovových konstrukcí. odtoky z Krušných hor, které jsou důležitým V části obce Dubí-Pozorka se nachází na zdrojem pro významné vodní toky. Samo ulici Mírová závod společnosti AGC Flat město nemá o zdroje pitné vody nouzi. Glass Czech, a. s., výrobce plochých staveb- Prakticky veškerá zástavba (95 % obyvatel) na ních skel. Nedaleko na ulici Novosedlické území města je zásobována z veřejného vodo- na samé jižní hranici správního území obce vodu napojeného na Vodárenskou soustavu je umístěn v průmyslovém areálu provoz severní Čechy. Veřejný vodovod je provozován společnosti Unifrax, s. r. o., výrobce speciál- společností Severočeské vodovody a kanali- ních izolačních vláken, a také provoz firmy zace, a. s. a z hlediska kvantity i kvality vody UNION Lesní brána, a.,s. navazující na dlou- uspokojuje stávající potřeby města dostatečně. holetou sklářskou tradici výrobou izolačních V budoucnosti bude však nezbytné zvýšení ka- materiálů ze skleněných vláken. pacity vodovodu v souvislosti s rozvojovou pri- oritou města zajistit zásobování vodou v oblas- „Metabolismus“ města tech plánované budoucí bytové výstavby. Každé území, tedy i prostředí města, Na území města se nenachází čistírna od- potřebuje k životu obyvatel v něm bydlících padních vod (ČOV). 67 % obyvatel je přesto vodu a energetické zdroje (elektrická ener- napojeno na veřejnou kanalizaci. Všechny gie, plyn, fosilní paliva), které se na území splaškové vody jsou pak odváděny do cen- města spotřebovávají a přetvářejí na od- trální ČOV města Teplice v Bystřanech. padní látky. Mezi takové patří například Vyčištěná voda je vypouštěna do Bystřice, komunální odpady, odpadní vody, emise která se vlévá do řeky Bíliny a dále do znečišťujících látek do ovzduší ad. Jed- Labe. Jde o jednotný stokový systém, jehož notlivé typy energie se mohou přímo na nevýhodou je velké zatížení některých částí území města vyrábět nebo, což je častější, v případě odtoku většího množství srážkové dovážet. Podobně to platí i u odpadních vody. Tento faktor hraje významnou roli látek – některé zůstávají na území města, pro výstavbu v nových rozvojových oblast- jiné jej opouštějí. Všechny energetické i ma- ech, kde je třeba situaci řešit soustavou teriální toky lze vyčíslit a vypočítat míru regulačních nádrží. závislosti města na okolním prostředí a míru ČOV byla uvedena do provozu v roce 1975 zatěžování životního prostředí odpadními lát- s kapacitou 110 000 ekvivalentních obyvatel kami. Zjednodušeně lze říci, že čím jsou míra (EO). V roce 2002 – 2003 proběhla rozsáhlá energetické závislosti města na okolí a míra rekonstrukce za finanční pomoci SRN, která zatěžování životního prostředí nižší, tím je pomohla zlepšit parametry čištění a zvýšit vyšší míra „udržitelnosti“ života města. kvalitu vody v Labi. Současná kapacita ČOV je 155 000 EO. Další etapa rekonstrukce Voda a modernizace ČOV probíhala v roce 2009. Území města se překrývá s územím chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Energie Krušné hory. Jeho jižní hranici tvoří osa ko- Pro život města jsou klíčové dodávky ener- munikací I/27 (Litvínov – Dubí) a II/253 gie. Město nemá zpracovanou samostat-
9 nou územní energetickou koncepci, a tak snížení atraktivity území pro turistický ruch. není snadné přesně stanovit podíl jednot- Jako perspektivní se ukazuje využití geo- livých zdrojů energie. Na území města se termální energie. Zjednodušeně řečeno, nenachází významný energetický zdroj. podloží na území města je dobrým po- Nejbližším takovým zdrojem je centrální tenciálním zdrojem tepla. Bylo by však výtopna společnosti ČEZ Teplárenská, a. s. nutno vybudovat vrty do hloubky několika v Proboštově. Na tento zdroj dálkového kilometrů, které by neohrozily stávající ter- vytápění není ale město Dubí napojeno, mální lázeňské prameny. Další obnovitelné nicméně přibližně 550 domácností v Dubí zdroje energie, jakými je energie z biomasy získává teplo od společnosti ČEZ Tepláren- nebo vodní energie, nejsou pro město Dubí ská, a. s. z výrobní kapacity jejích lokálních ve větším rozsahu využitelné. plynových kotelen. Dodavatelem zemního plynu ve městě Dubí je Odpady společnost RWE Energie, a. s. Tato společnost Jedním z produktů „metabolismu města“ vznikla v roce 2009 sloučením společností jsou kromě již zmíněných odpadních vod Středočeská plynárenská, Západočeská odpady. Ty se rozdělují na odpady z domác- plynárenská a Severočeská plynárenská. ností – komunální – a odpady z průmyslových Schválený územní plán města Dubí řeší podniků – odpady podobné komunálním. možnost využití obnovitelných zdrojů en- Komunální odpady se v Dubí likvidují sklá- ergie. Prakticky jediným potenciálním dkováním (89,85 %) a materiálovým zdrojem jsou větrné elektrárny. Podle dosa- využitím – tříděním odpadu (9,93 %). vadních zkušeností je hypoteticky možné Na území města neexistuje v roce 2009 získat z těchto zdrojů v Krušných horách žádná skládka odpadů. Likvidaci odpadů 10 – 15 % celkové potřeby elektrické en- zajišťovala a zajišťuje a vlastní sběrný dvůr ergie. Jejich případná výstavba na území provozuje firma Marius Pedersen, a. s. města je však omezována mnoha faktory. Koncepce územního plánu (2008) předpokládá Odmyslíme-li technologické limity založené v souladu s Plánem odpadového hospodářství na nevyváženosti a obtížné regulaci těchto Ústeckého kraje vybudování nového sběrného zdrojů, jde o ochranu přírody a krajiny. dvora, zejména pro likvidaci velkoobjemové- Větrné elektrárny mají negativní vliv na kra- ho a nebezpečného odpadu. Významnou jinný ráz a jejich výstavba na území města funkcí sběrného dvora by měla být i možnost by musela být realizována ve vrcholových likvidace biologicky rozložitelného komunál- partiích v chráněných územích, kde je ta- ního odpadu (BRKO) v souladu s aktuálními ková stavební činnost podrobena přísné požadavky zákona o odpadech. regulaci. Významnou roli hraje i zásah do obtížně se zotavujícího lesního porostu při Doprava výstavbě výrobních jednotek. Tam, kde se Vlastním územím města probíhají dvě hlavní chráněná území nenacházejí, tedy na území dopravní tepny a to mezinárodní silnice Cínovce a jeho nejbližšího okolí, je výstavba E 55 (I/8) a hlavní komunikace I/27 a na- pro změnu limitována existencí poddolo- vazující II/253 Plzeň – Ústí nad Labem. Tyto vaného území po těžbě rud a také rizikem komunikace dlouhodobě vytvářely základní dopravní kříž probíhající napříč masivem a hladinu hluku, jak je uvedeno v dalších Krušných hor a pod jeho úpatím. Na území kapitolách. Tato změna měla kladný vliv i na města jsou pak doplňovány systémem dopravní bezpečnost. okresních silnic a místních komunikací ob- Mimo silniční sítě je třeba připomenout, že vykle směřujících do center jednotlivých částí při SZ a JV okraji území probíhají dvě méně města. Přes vysoké a neustále narůstající významné železniční tratě ČD (č. 135 Most – dopravní zatížení mezinárodní silnice byla Moldava a č. 132 Oldřichov – Děčín). zamítnuta alternativa dopravního obchvatu města po jeho západním okraji. Nicméně na podzim roku 2004 byla započata stavba dál- nice D8 č. 0807 v úseku Trmice – státní hranice se SRN. Zprovoznění úseku s návazností na německou dálnici A17 proběhlo 21. prosince 2006. Zahájení provozu na tomto novém úseku dálnice znamenalo významný pokles dopravní zátěže v severojižní ose na ko- munikaci I/8 procházející středem města se všemi pozitivními dopady na kvalitu života ve městě, zejména na kvalitu ovzduší
Tabulka indikátorů ke kapitole 3
Indikátor Hodnota Jednotka Rok (datum)
Podíl veřejných výdajů na ochranu ŽP na celkových 6,63 %/rok 2008 výdajích Roční veřejné výdaje na ochranu ŽP na obyvatele 231,00 Kč/obyv./rok 2008 Počet osobních automobilů na obyvatele2 1,13 ks/obyvatele 2008 Počet přepravených osob MHD 0 osoby/rok 2008 Délka cyklostezek na území města 13 km 2008 Délka komunikací s Tempo 30 2 km 2008 Rozloha pěších zón ve městě 4000 m2 2008 Přírůstky a úbytky orné půdy z PF – rozdíl rozlohy mezi -1,1 % 2008 posledními 2 roky Počet starých ekologických zátěží 2 počet 2008
2 Údaj za správní obvod obce s rozšířenou působností 11 Kapitola 4: Životní prostředí města Dubí „očima dětí“
„Životní prostředí je vše, co nás a vše živé obklopuje a vytváří podmínky pro život člověka i ostatních živých organismů. Je to vzduch, voda, půda, živá i neživá příroda a také energie. Poškozování životního prostředí, například jeho znečišťování, či necitlivé zásahy do živé i neživé přírody, vede nakonec ke zhoršení životních podmínek člověka. Město a jeho nejbližší okolí je malým světem, ve kterém hrají vztahy mezi člověkem a životním prostředím velkou roli. Většině z nás záleží na tom, aby naše nejbližší okolí bylo přívětivé, čisté a klidné. Zda tomu tak opravdu je, záleží i na nás. A jak své životní prostředí vidíte vy?“
Tak zněla výzva dětem dubských základních kdo nebo co za to může. Jsou to snad stro- škol, aby v rámci soutěže, která probíhala my, kterými je Dubí obklopeno, nebo zákon v termínu 14. září až 16. října, vyjádřily svůj o instalování katalyzátorů, nebo snad pan názor na životní prostředí. Měly k tomu starosta? Bůh ví, co a kdo za to může. Proč možnost využít buď literární formu, tj. nap- se zabývat touto otázkou, vždyť je to úplně sat krátkou úvahu, nebo formu výtvarnou. zbytečné namáhání mozkových buněk. Ukázky vybraných obrázků jsou použity Hlavně že se tady dá dýchat, ne? jako ilustrace této zprávy. V této kapitole máme možnost nahlédnout do vybraných Odpady zdařilých textů úvah, které děti napsaly. Kateřina Kozáková, 8. třída Každý člověk v dnešní době recykluje odpad. Ovzduší Teplic a Dubí Dříve i v dnešní době se nacházely odpadky Jakub Verner, 9. třída všude na zemi a u popelnic. Také jsou čtyři V Dubí bydlím jen chvíli, takže je pro mě druhy popelnic: papír do modré, plasty do docela obtížné o něm něco napsat. Dříve žluté, sklo do zelené a do černé zbytek od- jsem bydlel v Teplicích a jediné, co je trochu padu v odpadkových sáčcích. Jsou tu i lidé, podobné, je ovzduší. kteří se nazývají popeláři a pomáhají nám Z vyprávění rodičů vím, že to tu dříve s ovzduším vypadalo bledě. Vrcholky Krušných hor jsou dnes zelené, ale dříve tomu tak prý nebylo. Výpary z tepelných elektráren zničily lesy. Mohly je zničit i jiné faktory, ale které? Byli to snad Němci a je- jich odpadky, které sem vozili? Já mys- lím, že ne. Katalyzátory v elektrárenských komínech zase zazelenaly vrcholky hor. Za ty tři měsíce, co tu bydlím, jsem poznal, že je v Dubí dobré ovzduší. Zajímalo by mě, BlankaBlanka PPehaničováehaničová VII.třVII.třídaída třídit odpad. Lidé v dnešní době spotřebují proto se naproti Základní škole Dubí 2 zahajuje hodně odpadu. Existují i sběrny s papíry, stavba nového hřiště. Ale naopak musím říci, odpady a železem. že město Dubí je zaměřeno na fotbal, a možná V Dubí je málo popelnic. Dubí je trochu proto tu máme v Dubí 2 jedno fotbalové hřiště špinavé městečko. Na loukách se nacházejí a v Dubí 3 máme hned dvě vedle sebe. různé odpadky. Každý rok se uklízí okolí Nejhorší území máme nejspíš v Dubí 3, kde to školy, např. různé školní zahrady, hřiště… obsadili hlavně nepřizpůsobiví občané, a na K tomu, aby bylo Dubí čistější, by pomohlo, E55, kde je spoustu nočních klubů, kam často aby popeláři jezdili víckrát do týdne. přijíždějí němečtí občané. Což si myslím, že Až na ty odpadky je Dubí dobré a hezké také není zrovna nejlepší využití prostoru. městečko. Dubí by potřebovalo více kontejnerů Nejvíce prostoru bylo využito pro potřebné na papíry, plasty, sklo a různý smíšený odpad. věci, což je velice dobře. Ale třeba by se moh- lo zrekonstruovat školní hřiště v Dubí 1. Ochrana přírody a využití území (pros- Musím říct, že přírody tu máme také tory ve městě Dubí) přiměřeně, ale nějaký park v Dubí 3 by se Markéta Sýkorová, 9. třída též dal zařídit. Znám město Dubí 2 roky. A už tomuto Tím vších chci říct, že město Dubí má své městu mám co vytknout, ale i naopak ho negativní, ale i pozitivní stránky jako každé pochválit. město. Ale myslím si, že v Dubí se dá žít Myslím si, že si tu stěžuje spoustu lidí na to, velice klidně a pěkně. že si nemají jejich děti kde hrát. Pan starosta nebral stížnosti na lehkou váhu, a také nejspíš Nepořádek ve městě Dubí Michal Knotek, 7. třída Budu psát o odpadcích ve městě Dubí. Vy- bral jsem si toto téma, protože se mi nelíbí, když všude vidím odpadky a jak k tomu město přistupuje. Například na ulicích leží spoustu odpadků, v lese jsou třeba staré lednice, pneuma- tiky a tak dále. Když jsem šel lesem, tak mi přišlo ošklivé, že do lesa přijíždí dodávka plná odpadků a z lesa odjíždí zase prázdná. Na ulicích se mi nelíbí, když jsou kontejnery u 2. stupně v Bystřici a vedle nich je stará pohovka, pytle s odpadky, zase pneuma- tiky. Nelíbí se mi na občanech, že mají-li kontejnery na třídění odpadu, tak jsou líní odpad třídit. Myslím si, že třídění odpadu jim „neutrhne hlavu“ a myslím si, že těch kontejnerů je někde mnoho a někde zase jich je málo. Martina Bhijová VIII.třída
13 Co myslím touto prací? Třídění odpadu je dobrá věc a z tříděných odpadů se mohou udělat jiné věci (užitečné). Těším se na to, až to tady bude tak, jak si představuji, a na to, až tady nebudou po- hovky ležet na zemi u popelnic, a na to, až nebudou pneumatiky v lese.
Příroda na dosah ruky! Mikuláš Minařík, 7. třída Tereza Suchá VIII.třída V Dubí je přírody mnoho, lesy, pole, louky a kopce. Já mám přírodu hodně rád. Život v Dubí je určitě dobrý, protože je tu mnoho lesů a travnatých porostů. Také zde máme hezké parky s novými lavičkami. Chtělo by to, aby v parcích psi a kočičky nevykonávali potřebu, protože jdeme-li a nekoukáme si pod nohy, našlápneme výkal. To určitě není dobré, protože malé děti do toho šlápnou, dají si na podrážku ruku a pak si cucají prsty. Já mám rád „Pískovnu“ mezi Běhánkami a Drahůnkami. Je to krásné místo na re- lax. Občas, když je teplo (v létě), tak se ohřívají hadi na kamenech. Dokonce jsem tam viděl i zmiji. Moje přání by bylo, aby se tam nedělaly „pařby“. Oni tam pak nechají krabice od vína a od jiného alkoholu. Já jsem si vybral toto téma, protože mě a mých kamarádů se také týká, a já si mys- lím, že za několik let bude planeta pokrytá odpadky jako ve filmu Wall-E. TerezaTereza SucháSuchá VVIII.třídaIII.třída Kapitola 5: Odpady
Co ovlivňuje produkci odpadů? složky komunálního odpadu (papír, plasty, Odpady jsou jedním z výrazných produktů sklo) a 10 zastávek svozového systému lidské činnosti. Odpad, jenž je produkován nebezpečných odpadů. obyvateli na území města, se nazývá ko- O nakládání s odpady, aktualitách a změnách munálním odpadem. Podniky a podnikatelé v této oblasti jsou občané informováni (fyzické a právnické osoby) produkují od- prostřednictvím Dubského zpravodaje, pad nazývající se odpadem podobným ko- úřední desky, internetu a vylepovaných munálnímu. Množství dále nevyužitelného oznámení. komunálního odpadu mohou ovlivňovat sami občané tím, že již vzniklý odpad třídí. Jaká je produkce odpadů a jeho složek? Mnohem účinnější je však předcházení V Dubí se za rok 2008 vyprodukovalo celkem vzniku odpadu výběrem zboží a produktů 2647,5 tun komunálního odpadu, což odpovídá již při jejich pořizování. hodnotě 328,391 kg komunálního odpadu Dle článku 3 platné obecně závazné vyhlášky na obyvatele. Z celkového množství komu- města Dubí č. 6/2006 ze dne 4. 12. 2006 se nálního odpadu bylo v roce 2008 vytříděno komunální odpad dělí na následující složky: zhruba 10 % jednotlivých složek, což je méně papír, sklo, plasty, kovy, objemný odpad, než celostátní průměr (20 % v roce 2006)3. nebezpečný odpad, biologicky rozložitelný Největší množství vytříděných složek připadá odpad (odpad ze zeleně a vánoční stromky). na papír (45,2 % separovaného odpadu), Po vytřídění uvedených složek zbývá směsný následuje sklo (34 %) a plasty (19,6 %). komunální odpad, který nelze dále třídit. Menší podíl na tříděném sběru má bioodpad Množství vytříděného odpadu ovlivňuje (1,1 %) a kovy (0,1 %). kromě výše ročního poplatku za směsný komunální odpad rovněž množství Jaké nástroje odpadového hospodářství a dostupnost nádob na jeho sběr a osvěta a nakládání s odpady město používá? obyvatel. Vliv na množství nebezpečného Nakládání s komunálním odpadem ve odpadu má kromě již zmíněné osvěty oby- městě Dubí upravuje platná obecně zá- vatel i dostatek možností na jeho sběr. vazná vyhláška města Dubí č. 6/2006 ze V současnosti tuto možnost zajišťuje sběrný dne 4. 12. 2006. dvůr na adrese U hřiště 518 (parcelní Na území města Dubí neexistuje žádná sk- č. 620/1 v k. ú. Dubí) provozovaný fir- ládka odpadů. Téměř 90 % komunálního mou Marius Pedersen, a. s. Podle přílohy odpadu je skládkováno mimo adminis- č. 1 platné obecně závazné vyhlášky města trativní území města. V souladu s Plánem Dubí č. 6/2006 o nakládání s komunálním odpadového hospodářství Ústeckého kraje a stavebním odpadem je na území města jsou v platném územním plánu navržena určeno 45 míst, kde lze odevzdat vytříděné opatření směřující k zajištění větší míry 3 Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2007 15 oddělení objemných a nebezpečných dvůr na území města, který umožňuje odpadů a také biologicky rozložitelných efektivnější zpracování výše uvedených odpadů. K tomuto účelu má sloužit sběrný složek odpadu.
Graf 1 Podíl vytříděných složek komunálního odpadu
Papír Sklo Plasty Bioodpad Kovy 0,1% 1,1%
19,6%
45,2%
34%
Tabulka indikátorů ke kapitole odpady
Indikátor Hodnota Jednotka Rok (datum)
Celková produkce komunálního odpadu 328,391 kg/obyv./rok 2008
Z toho nebezpečných odpadů 1,944 kg/obyv./rok 2008 Vytříděné složky – papír 15,004 kg/obyv./rok 2008 Vytříděné složky – sklo 11,283 kg/obyv./rok 2008 Vytříděné složky – plasty 6,500 kg/obyv./rok 2008 Vytříděné složky – bioodpad 0,369 kg/obyv./rok 2008 Vytříděné složky – kovy 0,017 kg/obyv./rok 2008 Podíl skládkovaného komunálního odpadu 89,85 % 2008 Podíl spalovaného komunálního odpadu 0,22 % 2008 Podíl materiálového využi komunálního odpadu 9,93 % 2008 Skládky odpadů na území města a jejich projektovaná 0m3 2008 kapacita Kapitola 6: Ovzduší
Co ovlivňuje kvalitu ovzduší ve městě? ovzduší oxid siřičitý a oxidy dusíku z lokál- V nedávné minulosti byly klíčovým fak- ního vytápění v zástavbě. Oba činitele torem ovlivňujícím kvalitu ovzduší emise mají přitom zásadní vliv na obnovu těžce oxidu siřičitého (SO2) z uhelných elektráren poškozených lesních ekosystémů na území v podhůří Krušných hor. V první polovině de- města, ve vrcholových partiích Krušných vadesátých let dvacátého století došlo díky hor. Zvýšení hustoty obydlenosti navrho- změnám legislativy a následným technolog- vané jako jedna z priorit rozvoje města tak ickým zásahům k významným poklesům hod- současně musí být provázeno opatřeními, not této znečišťující látky. která například povedou k omezení lokál- Na administrativním území města se ního vytápění uhlím. nacházejí tři znečišťovatelé ovzduší zap- saní dle zákona v Integrovaném registru Jaký je stav ovzduší a produkce zneči- znečišťování, jak vyplývá i z mapy v příloze šťujících látek? zprávy. Jde o společnosti AGC Flat Glass Na území města Dubí se nenachází žádná Czech, a. s., člen AGC Group – výrobce plo- stanice Automatizovaného imisního moni- chého skla, O-I Manufacturing Czech Repub- toringu. Orientační průběžné údaje o kvalitě lic, a. s., závod Rudolfova huť a dubská pro- ovzduší z hlediska znečištění hlavními čini- vozovna společnosti UNION LESNÍ BRÁNA, teli lze získat ze stanic umístěných v Te- a. s. Ve všech případech se jedná o zdroj plicích a v Krupce. Vybrané hodnoty jsou znečištění ovzduší oxidy dusíku (NOx/ NO2). uvedeny v tabulce na závěr této kapitoly. Dalším významným činitelem, který ovlivňuje V územním plánu města Dubí je uvedeno, kvalitu ovzduší, je doprava. Kromě oxidů du- že správní území města Dubí není zahrnuto síku produkují spalovací motory také prachové do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší částice označované jako „PM“. Jako hlavní imi- (OZKO) z hlediska ochrany zdraví lidí, není sní ukazatel se používá velikostní frakce 10 μm zde překračován imisní limit stanovený pro označovaná jako PM10. Prachové částice na ochranu zdraví lidí ani u jedné sledované sebe fyzikálními silami váží látky, které mo- škodliviny. Stále je však překračován limit hou při vdechování způsobovat onemocnění imisních koncentrací SO2 v zimním průměru, dýchacích cest a plic. Pokles dopravní zátěže, stanovený na 20 μg/m3, a imisních koncentrací a to zejména pokles intenzity těžké kamio- NOx pro ochranu vegetace a ekosystémů. nové dopravy (naftové motory produkují větší Výsledky měření z posledních let naznačují množství prachu), má zásadní vliv na snížení významný pokles imisního zatížení oxidy koncentrace prachových částic v ovzduší. síry a dusíku. Z následující tabulky a grafu Kromě oxidů dusíku z průmyslových provozů vyplývá trend poklesu koncentrace dříve a prachu a oxidů dusíku z dopravy je dalším kritických škodlivin za posledních cca 10 let potenciálním zdrojem ohrožení kvality na měřicí stanici AIM Krupka:
17 Vývoj koncentrací SO2 a oxidů dusíku NOx v letech 1997 – 2008 na měřicí stanici Krupka
Hodnota v μg/m3 Hodnota v μg/m3 Hodnota v μg/m3 Znečišťující látka 1997 2006 2008
SO2 47 16 10,1
NOx 34 23,2 20,4
Graf2
Vývoj koncentrací SO2 a oxidů dusíku NOxv letech 1997 – 2008 na měřicí stanici Krupka
SO2 NOx
50
40
30
20 Koncentrace v mikrogramech/m³ Koncentrace
10
0 1997 2006 2008
Jaké nástroje ochrany ovzduší město zpoplatněné látky (tuhé emise, oxid siřičitý, používá? oxidy dusíku, těkavé organické látky, oxid V následující tabulce jsou uvedeny vy- uhelnatý a další). Poplatky od středně velkých brané limity pro výše zmíněné znečišťující zdrojů znečištění vybírá obecní úřad obce látky platné v roce 2008. Komplexní s rozšířenou působností (Magistrát města přehled limitů je uveden v nařízení vlády č. Teplice) a od velkých a zvláště velkých zdrojů 597/2006 Sb. Krajský úřad Ústeckého kraje. Hlavním nástrojem na ochranu ovzduší je zákon o ochraně ovzduší (č. 86/2002 Sb.). Poplatky vybrané od provozovatelů velkých Město nemá žádný strategický dokument zdrojů znečištění v posledních 3 letech ani žádnou obecně závaznou vyhlášku Výše Rok zabývající se touto problematikou. poplatků*) Významným prvkem regulace emisí do ovzduší je zpoplatnění jejich vypouštění. 2007 667 100 Kč Podniky platí buď do rozpočtu města (pouze 2008 594 200 Kč malé zdroje znečišťování) nebo do Státního 2009 454 600 Kč fondu životního prostředí za každou tunu *) Poplatky jsou vypočteny vždy na základě produkce za předchozí rok Imisní limity vybraných znečišťujících látek platné v roce 2008
Hodnota imisního limitu Znečišťující látka Doba průměrování μg/m3 350 1 hodina max. 24x za rok SO 2 125 24 hodin max. 3x za rok 50 24 hodin max. 35x za rok PM10 kalendářní rok 40 200 1 hodina max. 18x za rok NO2 kalendářní rok 40
CO maximální denní 8h klouzavý průměr 10 000
Indikátory ke kapitole ovzduší
Hodnota Indikátor4 Teplice5 Krupka Jednotka Rok
Počet ročních překročení imisních limitů SO2 2 0 počet dní 2008
3 Roční aritme cký průměr koncentrací SO2 13,1 10,1 μg/m 2008
Počet ročních překročení imisních limitů PM10 25 3 počet dní 2008
3 Roční aritme cký průměr koncentrací PM10 40 20 μg/m 2008
Počet ročních překročení imisních limitů NO2 0 0 počet dní 2008
3 Roční aritme cký průměr koncentrací NO2 34,80 15,6 μg/m 2008 Počet ročních překročení imisních limitů CO 0 - počet dní 2008
Tabulka indikátorů ke kapitole ovzduší
Počet dní v roce, kdy nastala smogová situace 19 počet 2008
Poplatky za znečišťování ovzduší ze zvlášť velkých zdrojů 0 s. Kč / rok 2008 znečištění ve městě Poplatky za znečišťování ovzduší z velkých zdrojů 594,2 s. Kč/ rok 2008 znečištění ve městě Poplatky za znečišťování ovzduší ze středních zdrojů ve městě nezjištěno s. Kč/ rok 2008
Poplatky za znečišťování ovzduší z malých zdrojů ve městě 12,2 s. Kč / rok 2008
4 Ukazatele znečištění ovzduší ze stanic Automatického imisního monitoringu Teplice a Krupka 5 Pouze za 1. čtvrtletí, pak bylo měření ukončeno 19 Kapitola 7: Voda
Jaké zdroje vody město používá, jaké vou výstavbu, jež je rozvojovou prioritou vodní toky ovlivňují místní hydrologic- města. I po realizaci navrhované výstavby kou situaci a co ovlivňuje kvalitu podzem- by po rekonstrukci a posílení vodovodní sítě ních a povrchových vod? měla být severočeská vodárenská soustava Nejvýznamnější vodotečí katastrálního dostatečným zdrojem zásobování města území je potok Bystřice, který stejně jako kvalitní pitnou vodou. menší paralelně směřující toky (Mstišovský a Račí potok) odvádějí přebytky vod z vodá- Jaká je kvalita povrchových a podzem- rensky využívaného povodí Malše. I když ních vod ve městě? vodnost jednotlivých toků není v průměru Pokud jde o povrchové vody, lze brát v úva- vysoká a hlavní koryto Bystřice je regu- hu kvalitu vody v hlavní vodoteči – Bystřici, lováno, došlo v historicky nedávné době která protéká přímo městskou zástavbou k případům vylití vod z koryta, k poškození – a v horských potocích směřujících k řece regulace i staveb v jeho blízkosti. Protože Bílině, která je vedena jako tok znečištěný hlavní vodoteč zhruba kopíruje průběh amonnými ionty a volným amoniakem při hlavní komunikační tepny na území města poklesu koncentrace rozpuštěného kyslíku (mezinárodní silnice Teplice – Cínovec) nebo pod 6 mg/l. Bílina je tak podle nařízení ji několikrát kříží, hrozí neustálé nebezpečí vlády ČR č. 169/2006 Sb. součástí Progra- kontaminace vod ropnými produkty splách- mu snížení znečištění povrchových vod. nutými z jejího povrchu nebo uniklými při V úsecích horských potoků na území Dubí haváriích motorových vozidel se nevyskytuje významné znečištění. Ani Dubí je zásobováno vodou v rámci Vodá- sama Bystřice, která protéká zástavbou renské soustavy severní Čechy. Prakticky města v upraveném korytě bez kontaktu všechny domácnosti jsou připojeny na tuto s podzemními vodami, nevykazuje při dob- vodárenskou soustavu veřejným vodovo- rém prokysličení v úseku na administra- dem. Územní plán města počítá s dalším tivním území města významnější znečištění. posilováním kapacity vodovodní sítě zej- Horší situace je na 0,100. říčním kilometru ména v návaznosti na navrhovanou byto- vodoteče Bystřice (označované v hydro-
Potok Bystřice je vodohospodářsky významným tokem s následujícími hydrologickými parametry6 :
Plocha povodí 19,2 km2
3 -1 Průtok Q100 35,0 m .s
-1 Průtok Q355 25,0 l.s Průměrný dlouhodobý průtok: 238,0 l.s-1
6 Dle Územního plánu města Dubí logické evidenci jako profil 1124 „Teplický příznivá. Pitná voda obsahuje necelých potok“ – Kozlíky), tj. pod výpustí z ČOV 6 mg dusičnanů na litr, což je téměř deset- Bystřany těsně před soutokem s řekou krát méně než stanovuje norma (50 mg/l) Bílinou. Zde podle údajů Českého hydro- pro dospělé a 2–3krát méně než norma pro meteorologického ústavu za období 2007 kojence (15 mg/l). Stejně tak i další důležité – 2008 vykazovala vodoteč třídu jakosti III hodnoty ukazatelů kvality pitné vody jsou ve čtyřech parametrech a třídu jakosti IV ve výrazně pod mezními, resp. doporučenými dvou parametrech (třída I = nejlepší, třída IV hodnotami dle vyhlášky 252/2004 Sb., = nejhorší). To znamená zejména zvýšenou kterou se stanoví hygienické požadavky hladinu amoniakálního i dusičnanového na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah dusíku, celkového fosforu a zvýšenou bio- kontroly pitné vody. logickou i chemickou spotřebu kyslíku. Tyto parametry nejsou charakteristické pro Jaké nástroje v oblasti vodního hospo- kvalitu povrchové vody na území města, dářství a ochrany vod město používá? nicméně odpadní vody z města Dubí se na Jak bylo uvedeno v kapitole 3, spadá území kvalitě povrchové vody v řece Bílině podílí. severně od silnice Hrob – Dubí – Krupka do Poloha území města Dubí na okraji chráněné oblasti přirozené akumulace vod vytěžených slojí hnědého uhlí dala vzni- Krušné hory stanovené nařízením vlády ČSR knout přirozeným vkleslinám na rekultivo- č. 10/1979 Sb. Ochrana směřuje k zabe- vaných plochách, které se druhotně plní zpečení oblasti, kde se nacházejí významné srážkovou vodou a infiltrovanou podzemní zdroje podzemní vody, před narušením hy- vodou. Na území města se tak nacházejí drologických poměrů, odvodněním a nega- vodní plochy důležité pro biologickou roz- tivním ovlivňováním kvality vod. Ochrana manitost i pro rekreační účely. spočívá zejména v omezení odlesňování Pokud jde o podzemní vody, lze u paty a odvodňování krajiny, plošných odkryvů Krušných hor předpokládat silné podzem- ní proudění. To vytváří předpoklad dostatečných zásob kvalitní podzemní vody. Podle evidence Ministerstva zemědělství ČR a příslušné správy povodí se v roce 2007 nacházely na území města Dubí tři sledo- vané významné zdroje podzemní vody: Dubí – Bílinská pila, Dubí – Sedmihurská cesta a Dubí štola. Kvalita pitné vody získávané ze sítě Vodá- renské soustavy severní Čechy provozo- vané společností Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. je podle údajů, které tato společnost poskytuje, velmi dobrá. Vezmeme-li v úvahu, že tuto vodu využívají téměř všichni občané města, je situace AnetaAneta SpSpurnáurná VVIII.třídaIII.třída
21 za účelem těžby, zákazu ukládání radio- zdrojů platí i další předpisy, jakož i statut aktivních odpadů a omezení výstavby lázeňského místa Dubí z roku 1966. průmyslových a zemědělských zařízení. Klíčovou součástí ochrany povrchových Samostatnou kapitolu tvoří ochrana i podzemních vod je odstraňování odpad- přírodních léčivých zdrojů. Ta je stanovena ních vod. Jak bylo uvedeno výše, je 67 % tzv. „lázeňským zákonem“ (164/2001 Sb.) obyvatel napojeno na kanalizaci s konco- v platném znění. Na území obce jsou stano- vou čistírnou odpadních vod v Bystřanech. vena ochranná pásma, a to ochranné pás- Čistírnu odpadních vod vlastní Severočeská mo II. stupně II B ve střední části Cínovce, vodárenská společnost, a. s. (SVS) a stejně pásmo II C na většině území jižně od středu jako vodovody a kanalizace ve městě Dubí Cínovce a ochranné pásmo I. stupně I B ji provozuje společnost Severočeské vodo- v jižní partii části obce Pozorka. Přesná vody a kanalizace, a. s., která je provozní pravidla pro činnosti v ochranných pásmech společností SVS. II. stupně stanovuje příslušná vyhláška. Jedná Za spotřebu pitné vody a stočné zaplatí se o širší ochranu území v okolí zdroje. ročně obyvatelé Dubí 64,54 Kč za krychlový Ochranu v I. pásmu stanovuje přímo zákon. metr. Z toho 34,49 Kč za m3 představuje cena Na tomto malém území, které je přímo upravené pitné vody a 30,05 za m3 je cena výstupem zdroje, jsou zakázány jakéko- vody odkanalizované (2009). Oproti roku liv činnosti kromě vlastní údržby místa 2008 došlo k cenovému nárůstu o cca 7 %. výstupu. Pro ochranu lázeňských léčivých
Tabulka indikátorů ke kapitole voda
Indikátor Hodnota Jednotka Rok
Výskyt kulminačních průtoků, při kterých byl dosažen 5 Počet dní/rok 2008 3. stupeň povodňové ak vity (profi l nejbližší středu města)
Podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod 95 % 2008
Podíl obyvatel připojených na kanalizaci s koncovou ČOV 67 % 2008
Stupeň čištění ČOV (sekundární/terciární) sekundární 2008
Spotřeba pitné vody domácnostmi na obyvatele 29,2 m3/obyv./rok 2008
3 Produkce splaškové vody z domácnos na obyvatele 16,7 m /obyv./rok 2008 Cena vodného a stočného 64,54 Kč/m3 2009
Obsah dusičnanů v pitné vodě 5,8 mg/l 2008
Obsah celkového dusíku na odtoku ČOV 12,1 mg/l 2008
Obsah fosforu na odtoku ČOV 0,8 mg/l 2008 Koefi cient využi kapacity ČOV 82 % 2008 Kapitola 8: Hlukové zatížení
Jaké jsou zdroje hlukové zátěže ve městě? chotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti Hluk je každý nechtěný zvuk (bez ohledu na a celkové snížení výkonnosti. K poškození jeho intenzitu), který má rušivý nebo obtěžující sluchu ale může vést i dlouhodobé vys- charakter nebo který má škodlivé účinky na lid- tavování se hluku kolem 70 dB, což je běžná ské zdraví. Hluk se vyjadřuje a měří nejčastěji úroveň podél hlavních silnic. jako ekvivalentní hladina akustického tlaku Pro Dubí byla a je jednoznačně limitu-
(LAeq ), jednotkou je decibel (dB). jícím faktorem hladiny denního i nočního Lékařské i statistické studie dokazují, že hluku intenzita dopravy, a to zejména na hluk má nepříznivý vliv na lidské zdraví. mezinárodní silnici E55, resp. I/8 Teplice Sluch prvotně slouží člověku především jako – Cínovec, která prochází od jihu k severu varovný systém. Organismus kvůli tomu středem intravilánu, a také intenzita dopra- reaguje na hluk jako na poplašný signál vy na komunikaci II/253 Litvínov – Krupka, a spouští celou řadu mechanismů. Dochází která přímo ve středu města kříží výše například ke zvýšení krevního tlaku, zrych- zmíněnou mezinárodní silnici. lení tepu, stažení periferních cév, zvýšení V roce 2008 se situace výrazně zlepšila hladiny adrenalinu či ke ztrátám hořčíku. v důsledku částečného zprovoznění části Hluk má také poměrně významný vliv na dálnice D8 Trmice – státní hranice. Úplné psychiku jednotlivce a často způsobuje úna- dokončení dálnice D8 je klíčovým faktorem vu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neo- pro pokles hlukové zátěže z dopravy.
Základní limity pro venkovní hluk (např. u obytných domů):
Venkovní hluk Den (6.00 – 22.00) Noc (22.00 – 6.00)
Základní limit – pro hluk jiný než z dopravy 50 dB 40 dB Pro hluk ze silniční dopravy 55 dB 45 dB Pro hluk z železniční dopravy 55 dB 50 dB Pro hluk z hlavních silnic 60 dB 50 dB Pro hluk v ochranných pásmech drah 60 dB 55 dB Pro starou hlukovou zátěž 70 dB 60 dB Pro starou hlukovou zátěž u železničních drah 70 dB 65 dB
23 Jak město zjišťuje hlukovou zátěž a jaký Z mapy, která zachycuje akustickou situ- podíl občanů je vystaveno nadměrnému aci zhruba v úseku Teplice (křížení silnic hluku? I/8 a I/13) a Dubí (jižně od křižovatky I/8 Zjišťování hlukové zátěže se provádí a II/253), vyplývá, že obyvatelé žijící v této vytvářením hlukových map, které barevně části prakticky přímo na okraji komunikace odlišují oblasti v zastavěné části města I/8 byli při tehdejší intenzitě dopravy (2007) s různými hladinami denního a nočního vystavováni intenzitám hluku až 80 dB, hluku. Další možností je průběžné měření přičemž obecně lze říci, že přípustné hladiny ve vybraných lokalitách. To se provádí byly naměřeny až ve vzdálenostech cca 300 například za účelem posuzování vlivu – 500 m od této komunikace. Tato situace se nejrůznějších staveb a zařízení na životní týkala zejména částí obce Pozorka a Dubí, prostředí. Ačkoliv město Dubí nezpracovalo významně lepší situace pokud jde o dopravní vlastní hlukovou mapu, byla tato mapa hluk byla v částech Bystřice a Mstišov. Akus- vytvořena jakou součást projektu Strate- tická zátěž v Cínovci nebyla mapována, stejně gických hlukových map ČR, který je v kom- tak nelze posoudit z mapy zátěž částí Běhánky petenci Ministerstva zdravotnictví ČR. a Drahůnky z dopravy na silnici II/253. Zadání výroby strategických hlukových map V každém případě došlo díky změnám a jejich zveřejnění ukládá zákon Ministerstvu v dopravní infrastruktuře ke zlepšení zdravotnictví České republiky. Tyto hlukové a k dalšímu by mělo dojít i v budoucnosti. mapy byly zpracovány pro vybrané hlavní Jednou z priorit navrhovaných územním dopravní tahy, železniční koridory a aglo- plánem je i přeložka komunikace II/253 merace na základě příslušné směrnice Ev- mimo části obce Běhánky a Drahůnky. ropského parlamentu a Rady. Komunikace O přeložce I/8 rozvojová koncepce územ- I/8 v úseku Teplice – Dubí byla jednou z ta- ního plánu neuvažuje. kových vybraných lokalit, a proto byla i pro Podle kvalifikovaného odhadu na základě část města Dubí v roce 2007 zpracována dalších dílčích zjišťování je nyní na celém Strategická hluková mapa. Tuto mapu lze území města nadlimitnímu hluku ve dne nalézt na internetu na adrese: http://hluko- vystaveno maximálně 10 % obyvatel vemapy.mzcr.cz/silnice.html (je zapotřebí a v noci pak 5 % obyvatel. vybrat z nabídky příslušné území). Jak město zajišťuje ochranu před nadměrným hlukem? Ochrana lidského zdraví před hlukem je za- kotvena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (§ 30 a následující). Li- mity pro hluk jsou pak podrobně stanoveny nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vi- brací. Podle zákona je každý provozovatel zařízení, komunikace nebo pořadatel akce, která vytváří hluk, zajistit pomocí vhod- Kateřina Kozáková VIII. třída ných technických opatření, aby nebyly obyvatele před nejvýznamnějšími zdroji překračovány uvedené limity. hluku – intenzivně zatíženými komunikace- Krajská hygienická stanice, respektive mi. Podle zákona spočívá koncepční práce její územní pracoviště (Teplice) sleduje v této oblasti zejména na úrovni kraje, který dodržování příslušných norem, zabývá má ze zákona povinnost na základě strate- se stížnostmi občanů a institucí a projed- gických hlukových map (viz výše) nejdéle nává přestupky v této oblasti. Může také jednou za pět let aktualizovat akční plány provádět kontrolní měření a nařizovat týkající se opatření na snížení hlukové opatření k ochraně obyvatel před hlukem. zátěže obyvatel, obsahující samozřejmě Město samo nemá mnoho možností chránit i změny v dopravní infrastruktuře.
Tabulka indikátorů ke kapitole hluk
Indikátor Hodnota Jednotka Rok (datum)
Podíl populace obyvatel vystavené denní hladině hluku vyšší max. 10 % 2008 než 55 dB Podíl populace obyvatel vystavené noční hladině vyšší než max. 5 % 2008 45 dB
25 Kapitola 9: Veřejná zeleň
Co ovlivňuje množství a kvalitu zeleně tivního území podílí jen velmi málo, je ve městě? třeba si uvědomit, že na celkové rozloze Městská zeleň hraje v životním prostředí zelených ploch se nejvíce podílí zeleň zahrad města nezanedbatelnou úlohu. Plní řadu rodinných domů a osad. Plochy veřejně velmi důležitých funkcí. Kromě funkcí přístupné zeleně v intravilánu, resp. vyhra- ekologických, mezi které patří zejména zené zeleně (s omezeným přístupem) jsou klimatická, hydrologická, půdoochranná, menšího rozsahu. Avšak, jak je uvedeno fytobiotická či zoobiotická, se rovněž hovoří v územním plánu města: „Parky a parkově o funkcích sociálních (rekreační, hygienická, upravené veřejné plochy, lázeňský park estetická či psychologická) a ekonomických a lesopark a uliční stromořadí mají však (tvorba pracovních míst, zvýšení atrakti- z důvodů intenzity jejich využívání, sociál- vity bydlení atd.) I ty jsou pro kvalitu života ního uplatnění a příznivého vlivu na pobyto- obyvatel ve městě velmi důležité. vou hodnotu a přitažlivost urbanizovaných Na kvalitu městské zeleně mají vliv zejmé- částí města zvláště důležitý význam.“ na negativní faktory, které ji ovlivňují, a její Dále je třeba vzít v úvahu kladný vliv výchova. Nejčastěji zmiňovanými hrozbami dostupnosti rozsáhlých a poměrně kvalit- pro městskou zeleň jsou přímý škodlivý ních lesních ploch v okrajových částech vliv člověka, vytlačování zeleně zástavbou města. Jedná se zejména o porosty v dolní a nedostatek nezastavěného prostoru, části svahů Krušných hor. Svůj účel plní i les- izolovanost zelených ploch, znečištěné nické rekultivace na bývalých dobývacích prostředí, nedostatečná ochrana městské prostorech (rekultivace). přírody a nemoci rostlin. Zcela specifická situace je pak v části obce Ke ztrátě městské zeleně rovněž dochází Cínovec, kde se jedná o rozptýlenou zástavbu z důvodu jejího kácení. To však má v krajině, kde nejsou založeny parkově upra- nebo by mělo mít jasné důvody. Mezi ty vené plochy a přírodní prvek je zde tvořen nejdůležitější patří bezpečnost obyvatel zelenými plochami u soukromých objektů. a majetku a zdravotní stav zeleně. Mezi další důvody kácení patří rekonstrukce in- Jakými způsoby město zajišťuje dostatek, frastruktury či kácení dřevin podél silničních kvalitu a dostupnost zeleně? a železničních těles či likvidace náletových Základními nástroji pro ochranu zeleně na dřevin podél vodotečí. území města jsou zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a vyhláška MŽP Kolik je ve městě zeleně, co ji tvoří a jaký č. 395/1992 Sb. Dřeviny jsou chráněny před je její stav? poškozováním a ničením, pokud se na ně Ačkoliv se zdá, že plocha veřejně přístupné nevztahuje ochrana přísnější nebo ochrana zeleně se na celkové ploše administra- podle zvláštních předpisů. Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování, je 2,3 % administrativního území města, za- povinností všech vlastníků. tímco plocha lesů je 68,1 %. Územní plán nepočítá se zásadním roz- Pokud jde o péči o nelesní zeleň, je kompe- vojem dalších veřejně přístupných ploch tentním orgánem Městský úřad Dubí, tech- v zástavbě na území města. Ačkoliv nický odbor – ochrana životního prostředí. v samotném intravilánu je plocha veřejně Toto pracoviště je zodpovědné za povolování přístupné zeleně poměrně malá, cel- kácení nelesní zeleně podle zmíněného ková dispozice jednotlivých částí města zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a dostatek ploch přírodního charakteru a krajiny. Týká se to nejen zeleně veřejné, i ploch člověkem založených, určených pro ale i stromů na soukromých pozem- veřejnou funkci v okrajových částech posky- cích, pokud dosahují parametrů daných tuje dobrou dostupnost zeleně obyvatelům. zákonem. V roce 2008 bylo vydáno 59 po- Ostatně, jak vyplývá i z následující kapitoly volení ke kácení nelesní zeleně. O údržbu věnované ochraně přírody a využití území, městské zeleně se přímo v terénu stará představuje zastavěná plocha pouhých společnost Marius Pedersen, a. s.
Tabulka indikátorů ke kapitole veřejná zeleň
Indikátor Hodnota Jednotka Rok (datum)
Plocha veřejně přístupné zeleně v urbanizovaném území 2 ha 2008
Plocha administra vního území 3386 ha 2008
Podíl plochy veřejně přístupné zeleně v urbanizovaném 0,06 % 2008 území na ploše administra vního území
Plocha veřejné zeleně na obyvatele 2,5 m2/obyv. 2008
27 Kapitola 10: Ochrana přírody a využití území
Jaká jsou východiska ochrany přírody z hlediska ochrany přírody a krajiny je však a krajiny na území města? s těmito chráněnými územími jistě srovnatel- Klíčovým prvkem z hlediska ochrany přírody ný, a proto je třeba významnou plochu, kte- a krajiny na administrativním území města rou zaujímá na území města, brát v úvahu. je ptačí oblast Východní Krušné hory, která Podle údajů Ústředního seznamu ochrany je součástí Soustavy chráněných území ev- přírody se na území města nenachází žádný ropského významu NATURA 2000. Jedná památný strom ani skupina stromů, které se o velkoplošné území v severní části ad- by byly předmětem zvláštní ochrany dle ministrativního území města. Cínovec je zákona (§46 zák. 114/1192 Sb.). z chráněné oblasti vyjmut. Toto rozsáhlé území bylo v nedávné minulosti silně zatíženo Jaké je funkční rozdělení území města průmyslovými imisemi. Nyní zde nacházíme a jaké zde nacházíme prvky ekologické rašeliniště střídající se s holinami nově osazo- stability? vanými náhradními dřevinami a nejrůznějšími Jednoznačně největší část administrativního typy bezlesí (bývalá pole, louky a mrazové území města Dubí je tvořena lesy (68,1 %). kotliny). Toto prostředí hostí různorodá S velkým odstupem následuje zemědělská společenství ptáků. Hlavním druhem, jež je půda (16,1 %) a ostatní plochy (12,7 %). zde předmětem ochrany, je tetřívek obecný Plocha zastavěného území je pouze 2,3 % evropský (Tetrao tetrix tetrix). Dále lze zmínit a zbytek představují vodní plochy (0,2 %). například silně ohrožený druh tažného ptáka Tento do určité míry specifický charak- bekasinu otavní (Gallinago gallinago). ter skladby území je dán způsobem vzni- Ptačí oblast soustavy NATURA 2000 Východ- ku sídelního celku z více dílčích, někde ní Krušné hory zaujímá cca 25–30 % admin- relativně vzdálených obcí. istrativního území města v jeho severní Na základě funkčního rozdělení území se části. Ve východní vrcholové partii území dá stanovit, zda je území z ekologického se dále ptačí oblast překrývá s přírodním hlediska stabilní. Jedná se o tzv. koeficient parkem Východní Krušné hory. ekologické stability (KES) a udává poměr Žádné zvláště chráněné území (národní ekologicky stabilnějších ploch (lesy, travní po- park, chráněná krajinná oblast, přírodní rosty, vodní plochy atd.) k plochám ekologicky rezervace, přírodní památky) ve smyslu méně stabilním (orná půda, zastavěné území zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody ad.). Čím vyšší KES je, tím je území ekolo- a krajiny, se na území města nenachází, ani gicky stabilnější. KES Dubí je 4,67, což odpovídá sem nezasahuje. Proto je také v souhrnné přírodní a přírodě blízké krajině s výraznou tabulce indikátorů v této kapitole uvede- převahou ekologicky stabilních struktur a níz- na plocha zvláště chráněných území 0 ha. kou intenzitou využívání krajiny člověkem. Význam ptačí oblasti Východní Krušné hory Podíl ekologicky stabilních ploch je zde Graf 3 Podíl jednotlivých druhů ploch 2,3% 0,8%
12,7%
68,1%
16,1%
Plocha lesů Plocha zemědělské půdy Plocha zastavěných ploch Plocha ostatních ploch Plocha vodních ploch vysoký, nicméně pro další rozvoj města je nez- umožňují migraci jednotlivých druhů mezi bytné zástavbu přeci jen přiměřeně propojit nimi. Biocentra a biokoridory se dále dělí a vytvořit na poměrně velkých plochách, podle regionálního významu a rozsahu které jsou k dispozici, nové příležitosti pro na lokální, regionální a nadregionální. Na bytovou výstavbu v racionálním rozsahu. území města se nachází řada prvků ÚSES, Tento požadavek jednoznačně odráží i územ- které jsou zmíněny v kapitole 3. Zde je ní plán. Je zapotřebí, aby se prohloubily na místě zdůraznit zejména nadregionální vnitřní vazby jednotlivých zastavěných částí biokoridory, tj. klíčové liniové prvky eko- a rozšířily příležitosti pro bydlení. Současně logické stability protínající svými osami musí být zachován ekologicky stabilní charak- území města. Jedná se o horskou osu na ter, a to zejména důsledným uplatňováním k. ú. Cínovec (Božídarské rašeliniště – Hřen- zásad udržitelného rozvoje při urbanis- ská skalní města), mezofilní bučinnou osu tickém plánování a posilování a vytváření na k. ú. Dubí a Drahůnky a konečně me- prvků ekologické stability. Tento požadavek zofilní hájovou osu na k. ú. Dubí, Mstišov, jednoznačně odráží i územní plán. Běhánky, Drahůnky. Tyto osy procházející Tyto prvky ekologické stability společně rovnoběžně v různých výškových stupních vytvářejí tzv. územní systém ekologické územím města mají význam pro stabilitu stability (ÚSES). Tento systém zajišťuje krajiny v daleko širším měřítku, než je vytvoření podmínek pro záchranu jednot- území města a jeho okolí. livých druhů rostlin a živočichů a celých Významným faktorem využití a ochrany ekosystémů. Je současně východiskem pro území je rovněž zastavitelné území, což jsou uchování všech funkcí krajiny. Systém je plochy vhodné k zastavění vymezené územ- složen z biocenter – geograficky vymezených ním plánem obce. Mimo takto vymezené oblastí s vhodnými podmínkami pro exis- území výstavba není dovolena. Velký tenci přirozených, resp. původních druhů problém představují území zatížená starými – a z biokoridorů – liniových úseků krajiny ekologickými zátěžemi – viz mapu v příloze propojujících jednotlivá biocentra, které (kontaminace půdy z průmyslu atd.).
29 Jaké nástroje ochrany přírody a krajiny jich nivních údolí a také například rašelinišť. město používá? Všechny tyto prvky se na území města na- Základními nástroji v ochraně přírody na cházejí a těší se obecné ochraně jako tak- území města jsou jednak zákon 114/1992 zvané významné krajinné prvky. Sb., o ochraně přírody a krajiny, a vyhláška Město nemá zpracován žádný vlastní kon- MŽP 395/1992 Sb. Ačkoliv se na území cepční materiál ochrany přírody. Význam- města nenachází žádné zvláště chráněné ným nástrojem ochrany přírody a krajiny území podle zákona (kromě výše zmíněné je však územní plán města, který počítá ptačí oblasti Východní Krušné hory s vlast- s upevněním a posílením ÚSES na území ním režimem), uplatňují se principy i tzv. města. Navrhuje doplnění stávajících nad- „obecné“ ochrany přírody a krajiny. Týkají regionálních biokoridorů o nová biocentra se lesů, vodních ploch, vodních toků a je- zejména ve vyšších partiích území města.
Tabulka indikátorů ke kapitole ochrana přírody a využití území
Indikátor Hodnota Jednotka Rok (datum)
Koefi cient ekologické stability území (KES) *) 4,67 index 2008
Plocha zvláště chráněných území 0 ha 2008
Plocha administra vního území 3386 ha 2008
Podíl zvláště chráněných území z celkové rozlohy území 0,0 % 2008
Plocha zastavěných ploch 77 ha 2008
Podíl zastavěných ploch území z celkové rozlohy území 2,3 % 2008
Plocha ostatních ploch 431 ha 2008
Podíl ostatních ploch z celkové rozlohy území 12,7 % 2008 Plocha zemědělské půdy 546 ha 2008
Podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy území obce 16,1 % 2008
Plocha lesů 2305 ha 2008 Podíl lesů z celkové rozlohy území 68,1 % 2008
Plocha vodních ploch 27 ha 2008
Podíl vodních ploch z celkové rozlohy území 0,2 % 2008
Plocha „brownfi elds“ (staré nevyužité provozní areály) 5,1 ha 2008
Plocha zastavitelného území 165 ha 2008
Poměr celkové plochy „brownfi elds“ k zastavitelné ploše 2,1 % 2008
*) metodika dle Löwa – podíl ekologicky stabilních a nestabilních ploch Příloha: Mapa významných prvků
II/253
I/27 Legenda
obec Dubí %2 %2 části obce vodní toky A @A @ vodní plochy zemí 100leté vody záplavové území 100leté vody @A lesy @A %2 μ zemí %2 @A zastavěné území nikace D8 hlavní komunikace železnice Východní Krušné hory Ptačí oblast Východní Krušné hory @A provozovny ohlašovatelů do integrovaného registru znečišťování 0 750 1 500 2 250 3 000 %2 staré ekologické zátěže 0 750 1 500 2 25 μmetry
Poznámka k mapě: Údaje o lokalizaci zdrojů znečištění ovzduší a starých ekologických zátěží jsou převzaty z informačního systému České informační agentury pro životní prostředí (CENIA). 31 Zprávu o stavu životního prostředí města Dubí vydala Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. za podpory Státního fondu životního prostředí ČR v roce 2009. Náklad: 150 ks Kromě veřejných zdrojů a publikací na internetu byly pro sestavení zprávy použity údaje z textové části územního plánu města Dubí, který je v některých místech přímo citován. Dále informace poskytl Městský úřad Dubí, Krajský úřad Ústeckého kraje a společnost Severočeská vodárenská, a. s. V publikaci jsou použity výtvarné práce dětí ze soutěže „Dubí očima dětí“, která probíhala v dubských základních školách v září a říjnu 2009. Za spolupráci děkují autoři ředitelkám základních škol a dalším pedagogům, kteří se na organizaci soutěže podíleli. Grafický návrh: Insidea s. r. o., Pobočná 873/8, Praha 4 Příprava pro tisk a výroba: Aladin Agency, Baranova 31, Praha 3 ISBN 978-80-904490-3-9 Zpráva o stavu životního prostředí města Dubí
Autoři: Miroslav Lupač, Josef Novák, Ladislava Hamrová Zpracovala Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. a Městský úřad Dubí v roce 2009 za podpory Státního fondu životního prostředí ČR v rámci projektu „Příprava a zpracování zpráv o stavu životního prostředí ve městech na základě environmentálních indikátorů a zajištění východisek pro místní koncepce ochrany životního prostředí – metodický program pro pracovníky veřejné správy“
Město Dubí a Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, 2009
Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Senovážná 2 110 00 Praha 1 Telefon: +420 602 435 421 E-mail: [email protected] www.timur.cz