Zpráva O Stavu Životního Prostředí Ve Městě Dubí
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Zpráva o stavu životního prostředí ve městě Dubí Životní prostředí je vše, co nás a vše živé obklopuje a vytváří podmínky pro život člověka i ostatních živých organismů. Je to vzduch, voda, půda, živá i neživá příroda a také energie. Město a jeho nejbližší okolí je malým světem, ve kterém hrají vztahy mezi člověkem a životním prostředím velkou roli. Tato zpráva je určena všem, kterým není lhostejný stav životního prostředí v Dubí. Obsah Kapitola 1: Úvodní slovo 2 Kapitola 2: O městě a lidech 3 Poloha města 3 Administrativní členění 3 Historie města 3 Obyvatelstvo 4 Městský úřad a hospodaření 4 Ekonomická struktura a priority rozvoje města 4 Problémy města 4 Kapitola 3: Životní prostředí města v souvislostech 6 Charakteristika krajiny a využití území 6 Území narušené těžbou 7 Zemědělství, lesnictví a průmysl 7 „Metabolismus“ města 9 - voda 9 - energie 9 - odpady 10 - doprava 10 Kapitola 4: Aktuální téma: 12 Životní prostředí města Dubí „očima dětí“ 12 Kapitola 5: Odpady 15 Kapitola 6: Ovzduší 17 Kapitola 7: Voda 20 Kapitola 8: Hluk 23 Kapitola 9: Veřejná zeleň v zástavbě 27 Kapitola 10: Ochrana přírody a využití území 28 Příloha: Mapa významných prvků 31 1 Kapitola 1: Úvodní slovo starosty Úvodem bych rád poděkoval Týmové iniciativě pro místní udržitelný rozvoj a Státnímu fondu životního prostředí za to, že tato publikace mohla vůbec vzniknout. Projekt, jehož je zpráva výsledkem, komplexně hodnotí město Dubí ve vztahu k životnímu prostředí a dává do souvislostí jeho širší územní vztahy. Předkládá ucelený pohled na současné potřeby města a jeho obyvatel a jeho další rozvoj Kladně hodnotím zapojení školní mládeže do aktuálního dění ve městě. Názory, které děti napsaly formou slohových prací nebo vyjádřily formou výkresů, je zapotřebí ocenit, nadále podporovat jejich zájem o prostředí, ve kterém žijí, a vycházet vstříc jejich potřebám. Mimořádným přínosem této publikace je její srozumitelnost, která ji předurčuje jak pro použití laickou veřejností, tak i jako výukového materiálu pro základní a střední školy. Ing. Petr Pípal starosta města Kapitola 2: O městě a lidech Poloha města válkou i napoleonskými válkami. Na počátku Město Dubí leží na severu České republiky na poslední etapy třicetileté války, v roce úbočí Krušných hor v těsném sousedství města 1634, byl v Chebu spolu s vojevůdcem Teplice (na jihu) a státní hranice se SRN (na Valdštejnem zavražděn i Vilém Vchynský, severu). Rozkládá se převážně v nadmořské majitel teplického panství. Toto přechází do výšce 300 – 450 m. n. m. Rozloha města je vlastnictví rodu Clary – Aldrigen, ve kterém 3386 ha. Město leží v údolí chráněném před zůstává prakticky až do roku 1945 a jehož severními větry hradbou Krušných hor. představitel Jan Jiří Marek Clary – Aldrigen se stává důležitým činitelem pro rozvoj Administrativní členění Dubí. Klíčová byla od 16. století strategická Město Dubí administrativně náleží do Ústec- poloha města na silnici mezi Teplicemi kého kraje. Město samo není obcí s rozšířenou a Saskem. Rozvíjí se i průmysl – papírenst- působností a spadá do správního obvodu ví, výroba střelného prachu, později výroba obce s rozšířenou působností Teplice. Ad- porcelánu. Po roce 1860 se výrazněji rozvíjí ministrativní území města je rozděleno na lázeňství, vzniká lázeňská výstavba. sedm katastrů a město je rozděleno na sedm V roce 1960 vzniká město Dubí sloučením městských částí: Dubí, Běhánky, Bystřice, tří obcí, ke kterým se o dvacet let později Drahůnky, Cínovec, Mstišov a Pozorka. Město připojují další dvě. V roce 1966 získává Dubí Dubí je aktivním členem Místní akční skupiny statut lázeňského města. Z důvodů výskytu Cínovecko (MAS) pracující v rámci programu strategických zásob hnědého uhlí nacháze- Leader EU. Město Dubí se v rámci přeshraniční jících se pod větší částí jižní – pánevní – par- evropské spolupráce účastní činnosti Eurore- tie území města je však vyhlášena stavební gionu Krušnohoří a je součástí Mikroregionu uzávěra, která významným způsobem Cínovec. poznamenává další rozvoj města. Stavební uzávěra je zrušena až v roce 1990. Ve ste- Historie města jné době dopadají na město důsledky dra- První zmínky o dnešním městě pocházejí matického nárůstu kamionové dopravy na ze samotného konce patnáctého století. hlavním tahu mezi Českou republikou a Sas- Místo bylo zmiňováno jako sídlo horníků kem přes hraniční přechod na Cínovci (E55, těžících v okolních dolech cín. Název sou- I/8). Zásadní krok pro další žádoucí rozvoj visí pravděpodobně s rozlehlými dubovými města a kvality života přináší až zpracování lesy v okolí. Němci nazývali původní osadu územního plánu kladoucího velký důraz na „Eichwald“ – dubový les. ekologickou stabilitu krajiny a jeho schválení Rozvoj osady Dubí byl poznamenán velkými v roce 2008 a dokončení dálničního úseku evropskými válečnými konflikty, třicetiletou D8 Trmice – státní hranice v roce 2006. 3 Obyvatelstvo celánu podle míšeňského vzoru. Klíčovou Až do 20. století zde žili převážně Němci. položkou sortimentu je tradiční porcelán Teprve v roce 1933 byla postavena česká s cibulovým vzorem. V roce 2002 získala škola. Po skončení 2. světové války došlo firma titul „Rodinné stříbro“. Mezi další k odsunu německého obyvatelstva. významné podnikatelské subjekty a pro- Ke konci roku 2008 žilo v Dubí celkem 8062 vozy patří několik sklářských firem a firem zde hlášených osob, a město tak patří mezi vyrábějících speciální izolační materiály. největších 200 obcí ČR. Počet obyvatel Mimo Dubí vyjíždí dle posledního šetření mladších 15 let převažoval nad počtem osob Českého statistického úřadu z roku 2001 do nad 65 let (index stáří = 0,92). Průměrný zaměstnání denně 20 % obyvatel. věk obyvatel byl 40,2 roku. Nezaměstnanost Územní plán schválený Zastupitelstvem města ke konci roku byla 10,7 %, což byl téměř Dubí v září 2008 stanovuje jako prioritu byto- dvojnásobek celostátního průměru registro- vou výstavbu s využitím poměrně rozsáhlých vané nezaměstnanosti ČR (6 %). Potenciál- nezastavěných území mezi jednotlivými ním problémem města, respektive nega- částmi. ÚP nepočítá s významným rozvojem tivním faktorem jeho udržitelného rozvoje, ploch pro průmysl a klade maximální důraz je vysoký záporný přirozený přírůstek oby- na ochranu krajiny, resp. její ekologické sta- vatel (-9,3 obyvatel na 1000 obyvatel v roce bility. Záměry investorů na další výstavbu 2008). Celkový přírůstek je však kladný a rekonstrukce staveb určených pro ubytování (28,28 obyvatel na 1000 obyvatel), neboť je a pohostinství a prodejních stánků schvaluje významně posilován přistěhovalými občany. rada města jako výjimku ze stavební uzávěry, Tento stav potvrzuje význam jedné z dále která pro tyto typy staveb ve městě platí. uvedených priorit města – bytové výstavby. Mezi rozvojové priority města patří vybudování V roce 2008 bylo podle údajů ČSÚ nově nové moderní školy, všestranné zlepšování postaveno 228 bytů, což je přírůstek 28 kvality veřejných prostranství (úpravy parků, bytů na 1000 obyvatel. zeleně), zlepšování celkového vzhledu domů, dobudování a rekonstrukce kanalizační sítě, Městský úřad a hospodaření regenerace panelového sídliště, dokončení Město v roce 2008 hospodařilo s přebytkem. privatizace bytového fondu, propagace města Celkové příjmy města byly 349 637 792 Kč a podpora cestovního ruchu. a celkové výdaje 344 286 294 Kč. V roce 2008 existovalo celkem 7 příspěvkových Problémy města organizací města: čtyři mateřské školy, dvě Velkým problémem města v nedávné minu- základní školy a školní jídelna. Město má losti byla prostituce. Díky mimořádnému 21 zastupitelů a 7 členů rady města. úsilí a soustředěnému uplatnění několika opatření a vlivů (intenzivní práce MP Dubí, Ekonomická struktura a priority rozvoje stavební uzávěra na penzióny, kamerový města systém, dokončení dálničního úseku D8 Nejvýznamnější podnikem ve městě je Český Trmice – státní hranice) se situace výrazně porcelán, a. s. Firma navazuje na tradici sa- zlepšila. Stále však není stav rozhodně hající až do roku 1864, tradici výroby por- ideální. Dalším problémem bylo uzavření Tereziných lázní v roce 2008. Dosavadní pro- Další vozovatel – Lázně Teplice, a. s. – provoz z eko- O společenský život a volnočasové aktivity nomických důvodů ukončil. Pokud by nový se v Dubí stará například Městské kulturní vlastník neobnovil lázeňskou činnost, byla by zařízení, mateřské, základní školy, střední poprvé přerušena dlouhá tradice dubského školy a ateliér designu UJEP Ústí n/L, dětská lázeňství. (Red. pozn.: K datu vydání zprávy organizace Pionýr a volnočasový klub Dubíčko, byl již provoz lázní obnoven.) Dále se město například také fotbalový klub FC Dubí, TJ tenis potýká s „běžným“ pouličním nepořádkem Dubí a TJ Rudolfova Huť. Ve městě pravidelně a vandalstvím často způsobovaným problé- probíhají Dubské slavnosti, Mstišovská pouť, movými skupinami mládeže. plesy a další podobné akce. Tabulka indikátorů ke kapitole 2 Indikátor Hodnota Jednotka Rok (datum) Hustota zalidnění 238,10 obyv./km2 2008 Plocha administra vního území na obyvatele 0,42 ha 2008 Počet obyvatel 8062 osoby 2008 Průměrný věk obyvatel 40,2 let 2008 Porodnost (živě narození na 1000 obyvatel) 10,79 na 1000 obyv. 2008 Úmrtnost (zemřelí na 1000 obyvatel) 20,09 na 1000 obyv. 2008 Přirozený přírůstek (na 1000 obyvatel) -9,30 na 1000 obyv. 2008 Migrační přírůstek/saldo (na 1000 obyvatel) 37,58 na 1000 obyv. 2008 Celkový přírůstek (na 1000 obyvatel) 28,28 na 1000 obyv. 2008 Výskyt alergií a astmatu1 66,80 na 1000 obyv. 2007 Výstavba nových bytů 28 byty/1000 obyvatel 2008 Míra podnikatelské ak vity 237,41 reg.subjektů/1000 obyv. 2008 Index ekonomického za žení 39,31 index